(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "True spiritualism"

This is a digital copy of a book that was preserved for generations on library shelves before it was carefully scanned by Google as part of a project 
to make the world's books discoverable online. 

It has survived long enough for the copyright to expire and the book to enter the public domain. A public domain book is one that was never subject 
to copyright or whose legal copyright term has expired. Whether a book is in the public domain may vary country to country. Public domain books 
are our gateways to the past, representing a wealth of history, culture and knowledge that's often difficult to discover. 

Marks, notations and other marginalia present in the original volume will appear in this file - a reminder of this book's long journey from the 
publisher to a library and finally to you. 

Usage guidelines 

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the 
public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we have taken steps to 
prevent abuse by commercial parties, including placing technical restrictions on automated querying. 

We also ask that you: 

+ Make non-commercial use of the files We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for 
personal, non-commercial purposes. 

+ Refrain from automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's system: If you are conducting research on machine 
translation, optical character recognition or other areas where access to a large amount of text is helpful, please contact us. We encourage the 
use of public domain materials for these purposes and may be able to help. 

+ Maintain attribution The Google "watermark" you see on each file is essential for informing people about this project and helping them find 
additional materials through Google Book Search. Please do not remove it. 

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are responsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just 
because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other 
countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can't offer guidance on whether any specific use of 
any specific book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be used in any manner 
anywhere in the world. Copyright infringement liability can be quite severe. 

About Google Book Search 

Google's mission is to organize the world's information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps readers 
discover the world's books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through the full text of this book on the web 

at http : //books . google . com/| 



Digitized by 



Google 



Digitized by 



Google 



Digitized by 



Google 




y 



Digitized by 



Google 



"J 












-W^ 



{ 



Jy '\,/mmauihmcf 



% ^-cr^^^ 






•, , Medhujt 



[•BHkwitf 



7jdar> 






'/ 



, 



A-; -♦POLICE ^.J^^^'AyflWrfT-- 4/: .«i^>-^i,%ir, 

yr*^ z«iA«/^ V •• ■inn a- ^-' .V V 



• <-, 



^^' 



Ai*&V 






^rJJlJrTiiv-y 



^ BeMdekvr 






-^jfrii 



j^*a|j{.'*'"'*^ 



'■=;^:sa 



A 






i,U>U 












N;ikladrni J.Otty vPrAir. 



Kyi* tlsk •MUlutt Ant.Vlllu 716- D, y Praif 



Digitized by 



Google 



v r N/ 



PRIBEHY 



kl^stera a mesta 




[ 




J 



Sepsul 



W. Wladiwoj Tomek, 

professur university Praiske a cestny ob£an Policky. 






NAKLADATEL 

KNIHKUPECTWi J. OTTO W PRAZE KNIHTISKARNA. 

1881. 



Digitized by 



Google 




W e H k e r A p r ii \v n j s o u w y h r ;i z c ii a. 



Knihtldkiraa: J. Otto t Pihxv. 



Digitized by 



Google 



V 
Wysoee dustojnemu pditUj - 

panu ''%;^ - '.WV^'^ 

JANOWI NEP. ROTTEROWI, 

OPATU KLAs^TERA BREWNOWSKfeHO 



w ucie a starodawne o d d a n o s t i 



skladatel. 



Digitized by 



Google 




Digitized by 



Google 



PREDMLUWA. 

Police jest mfstecko skrown6 w horach, do kter6ho jsem 
ponejprw pfisel sedmnActilety roku. 1835, a od t€ doby po- 
calo se in6 stal6 spojenf s nim swazky ptatelstwi a pfibuzen- 
stwi i obecn6 pHzii6 w milem obywatelstwu. Tof wlastnf po- 
hnutka, ze kter6 dal jsem se we spisowdni t6chto pffbehfl a 
obritil jsem k tomu cas prazdnin za poslednich sedmi let, 
ktery jsem strawil wStsfm dilem w Polici. 

Pribehy mlstnf neize jinak psati nez s dobrau znamosti 
mista, a proton obycejne zawdawd znamost krajiny a ndklon- 
nost k nl z toho pochazejfd pohniitka ke spisowani jich. 
Pfgit se tak6 na pi'edDfm miste ku potfebe a zaHbenf obywa- 
tel& dom&cfch, a jsau jim nejsrozumitedlnejsi, protoze i oni 
maji znamost mistnieh pom^rfl a lasku k nim. D6jepis mistnf 
cin( we sm^ru tom tfm wice zadost sw^mu likolu, cfm po- 
drobn^ji zanaSi se s pomery temito jak mfsta tak obywatel- 
stwa, hled6 pHtomny staw jejicli wyloziti z minulosti. 

Dejepis mfstnf ma wsak take jiny ukol wys&i a obecnSjSf. 
M4 zaji8t6 wzdy take byti pHspewkem k dejepisu zemskemu, 
a ma jlmati tak6 ctendfe wlasteneckeho, byt jemu mfsto neb 
krajina, jfz se tyce, nebyla zrowna domowem nebo zewrubne 
zndma. tfcelu toho Ize dosdhnauti, kdyz se pK wyprawowanf . 
pHbShft mlstnlch, pri popisowani stawu w6ci w mist6 za t& 
neb on6 doby hledi w^dy k sauwislosti s udalostmi obecnymi, 
se spolecensk^m a kulturnfm stawem cel6 zeme. Tim naby- 
waji dejiny mistni jak pro znatele tak neznatele mista wys- 
sfho w^znamu, wyzuaniu totiz pro obecuost, dejiny pak obecn6 



Digitized by 



Google 




zase nabywaji tim s te neb one strauy jasnejsfho swetla, protoze 
se jewf we swem urcit6m pflsobeni na pomery jednoho mista. 

Snazil jsem se pri tomto wypisowani pHbfehft Polickych 
uciniti zadost jednomu i druh6mu ukolu, aby zajfmaly ne- 
toliko obywatele Policke, nybrz kazd^ho milownika d^jin wlasti. 
Ctenar najde w nich prispewek ku pozndnf spflsobu, kteryrn 
se zalidnowaly a zdelawaly pomeznf krajiny zeme cesk6 hlawne 
b6hem 13. stoleti a dilem tak6 teprw za pozdejsich casfl ; po- 
zna staw a osudy mal^ho mesta cesk6ho behem asi sesti sto- 
leti, kter^mu se jind maid m6sta a mestecka u wywinutf a 
osudech swych w nejwice wecech podobala, tak ze mohau 
w podstate byti pokladana s nim za rowna ; uslysi podobnS 
pfibfezich dobrych a zlych stawu sedlsk6ho, jehoz pomery 
rownfez byly w podstAte 8tejn6 w cel6 zemi; spatfi, kterak 
pfisobily baure Husitske, kterak walka tridcetileta, kterak 
zhaubn6 walky pruske predesl6ho stoleti w t6to jedne kra- 
jine, a bude mod posauditi z tohoto mal6ho ale tim jasnej- 
si'ho lilomku, jak hrozn6 byly udalosti tyto w cel6 rozsahlosti 
swe ; seznami se tak6 s jinymi strankami osudu narodu cesk6ho 
a obrata we wywinuti jeho jak we wecech sw6tskych tak duchow- 
nfch ; we kterychzto smprech we wsech doufam ze Pribfihy Po- 
licke poslauzf neco k roz§irenl znamosti d6jin ceskych wftb/c. 

Police ma w pficine dejin swych proti jinym mnohym 
mistflm znamenitau w^hodu w torn, ze se zachowalo pomerne 
dosti mnoho zffdel dejin techto. Pochazi to nejwfce odtud, 
ze zde po wic nez pftl sesta sta let stdl klastcr slawn6ho 
fad.u sw. Beiiedikta, ktery byl wzdy pilen zachowani swych 
pametL Tudy jsau ozdfeny swetlem historickym jiz prwni 
pocatky bydel lidskych we zdejslch mistech jakoz i pfib6hy 
14. a 15. stoletf prostfedkem nekter^ch listin a jinych pisem- 
nostl sauwekych chowanych nyni w matefsk6ra klaStefe Bfew- 
nowsk6m a dilem jiz take tiskera wydanych. Pro stoletf sest- 
nacte chowa archiv klastera Bfewnowsk^ho rownez d&lezite 
kopiate a jednotliwe plsemn6 pameti k Polici se wztahujicf; 
ze sedmnact6ho pak a osmnact6ho stoleti uachazf se we 
klasteHch Brewnowskem a Braumowskem i w Polici same pri 



Digitized by 



Google 



urade farnim, ktery tu z nekdejsiho klastera pozfistal, pekua 
rada kneh pametnlch elm dal tlm hojnejsfch, jimiz prlbehy 
zdej§( w torn case nabywajf pofad pln6jsiho a jasnejsfho 
swetla. Jsau to predne pameti bratrstwa Marianskeho w Po- 
lici, pocfnajfcf od roku 1666 dflem pftwodnf, dflem w nekte- 
rych mezerach pozdeji dopln6n6 z jinych pramenft zaslauzi- 
lym dejepiscem ceskym P. Bonaventurau Pitrem, ktery w nich 
CO praeses bratrstwa we zdejsfm kldstefe pokracowal horliwe 
od r. 1739 a nalezl potom ndsledowani od nAstupcfl swych, 
kteH spisowali je nepfetrzite az do roku 1783, we kter^m 
bratrstwo bylo zruseno. Wedl6 toho jdau pametnf knihy dwe 
superiorft a pozdSji pfeworft kla§tera Polickeho, prwni od 
r. 1704 do roku 1710, druha od r. 1756 do r. 1786, konecn6 
tri welke swazky pameti Fridricha Grundmanna, pfewora 
Bfewnowsk6ho a pozdeji opata, z nichz prwnf obsahuje 16ta 
1740 az 1746, druh6 dwa 16ta 1752—1772. Jest to dilo uce- 
n6mu sw6tu posud docela neznam6, ac pro dejepis minul6ho 
stoletf nad mfru dfllezit^, obsahujfc zwla§t6 obsfrne a dft- 
kladn6 zprawy o walkdch pruskych za krdlowny Marie Te- 
rezie. Skrownejsf dilo do t6z fady pramenft nalezejici jest 
kratka kronika Braumowska f eholnika Bfewnowskeho Davida 
Bittnera o prlbfeich od r. 1621 do r. 1671, chowana tez 
w rukopise klastera Bfewnowskeh'o a se swolenim a poraoci 
pana opata Rottera ode mne tiskem wydana (1875). 

ChudSi jsau pisemne pamSti zachowan6 pfi meste Po- 
lici. Jsau to hlawne privilegia mestska (nejstarsi jiz od roku 
1253) a privilegia nekterych cecha, t6z knihy m6stsk6 (nyni 
pfi lifade listownim) pocinajicf se rokem 1538. Nedostatek 
jinych pisemnych pameti, ktere se dilem nehodami dilem ne- 
dbalosti nowejsich wekft ztratily, jest wsak castecne nahra- 
zen pilnosti zaslauzil6ho sauseda, Jana Lege kozeluha, ze- 
mfel^ho roku 1859, ktery sbiraw po dlauha leta sweho zi- 
wota piseran^ pam6ti k Polici se wztahujici, slozil obsirny 
letopis Policky, chowany w rukopise, do nShoz wlozil wytahy 
z obecnich poctfl a jinych starsich pisemnosti, kter6 za jeho 
casu jeSte byly na swete. Tim poskytuje dilo jeho mnoh6 



Digitized by 



Google 



welmi daiezite pomoci ku pribeh&m mesta, hned od druhe 
polowice 16. stoletf, zwUstfi pak za tfidcetilet6 walky a po- 
zdejsich casfl. Lege slozil tak6 knizku welmi pilii6 a sprawni 
sestawenau, kteri obsahuje seznam wsech domft Polickycb 
die nyuejMch cisel s poslaupnostf majitelft jedoohokazd^ho 
die knih m^stskych od nejstarsiho az do jeho casu, dflko 
to, kter^ mi usethlo neb usnadnilo mnoho sic newyhnutedln^ 
potrebneho podrobneho badanf. 

Jest tu na sw6m mfstS, abych wyslowil diky sw6 za 
wsecku ochotnost, se kterau me jak welebn6 duchowenstwo 
Mdu sw. Benedikta tak lirad mestsky we shledawdni a w u^f- 
wini wselikych techto zfidel dejepisnych podporowali, ijest 
mi zwiaste wdecne jmenowati Wysoce d&stojneho pana opata 
Jana Nepom. Rottera, pana pfewora Btewnowsk^ho P. For- 
tunata Khunta a mileho pHtele P. Cyrilla Kan^ru, do ne- 
dawna kooperatora w Polici a nynf fardfe Bfewnowsk6ho, 
ktery mi byl mnoho pomocen k seznamenf mne s rozlicnymi 
pom^ry mistnimi, jichz mi k porozumeni t^ch neb onech pa- 
meti starych bylo zapotrebi. 

Pritom musim jeste ukdzati k nadpisu knihy t^to, die 
kter^ho obsahuje pi^ibehy UdUera i m^ta Police. Z toho plyne 
jednak, ze jsem mfnil psdti netoliko o mestS, n^brz tak6 
cele krajin^ nekdejsiho «panstwi Polick^ho jakozto nekdy 
kld§teru nalezewsi, jednak zase wsak, ze se wlastnf d6jiny 
tyto koncf rokem 1786, we kter6m kldster Policky byl zru- 
sen. Stoletf bez mdia pln^ho, ktere odtud uplynulo, nemfnil 
jsem wsak pfedce docela pominauti mlcenim, nybrz pridal 
jsem k dflu wlastnfmu dejepisnfemu jeste strucny pfehled 
pam&tnostf now§jsich we sp&sobu letopisu bez sauwislosti 
pragmatick6. Letopis tento cerpan jest hlawne ze zmin^n6ho 
dila Legowa a z pokiacowani jeho, ktere sepsal od roku 
1859, cili od smrti Legowy, P. Cyrillus Kan6ra, jakoz i z farni 
knihy pametni, kte'rtt se pocina s malau prestawkau tarn, kde 
pam6tni kniha pFeworft Polickych se koncl. 

Psano w Polici dne 28 Prosince 1880, 

W. W. Tomek. 




Digitized by 



Google 



Doba I. 
Od po6itku kliitera Polickiho ai do wypuknutf wilky Husitski. 

(1213—1420.) 

Zemfe ceska byla wice stoletf po pfistehowanf narodu 
ceskeho obejmuta wsady pn hranicich swych sfrym a huj^tym 
lesem^ ktery nekde na wfce mil sahal od hrebenft pomeznfeh 
hor do waitra zemS a byl pilnS setfen a stfezen jakozto pri- 
rozend ohrada zem6 proti wpadfim nepfatelskym. Tim spft- 
sobem zwlaste krajiny pod Erkonosi pri hoirejsim toku Labe, 
Aupy a Medhuje i s podkrajlm ffcky Stenawy u Braumowa 
a s celym hrabstwfm Kladskym cili nSkdejsf 2upau Kladskau 
zftstawaly w nejwetsi fasti az do triaact^ho stoletf pokryty 
lesem, z nfehoz se teprw na swahu hor od Nachoda a od 
Kralowe Dworu pfichazelo do krajiny obydlen6 a zdelan6. 
Pokud znamo, wedly tauto krajinau pfes hranice jen dw6 
cesty, po kterych se konal obchod se Slezskem neboli s Pol- 
skem, jedna na p&lnoc od Hostinn6ho krajinau pozd6jsfho 
mesta Trutnowa, druha na wychod pow6stnau brankau nad 
Dobenfnem nedaleko potomnfho hradu a m^sta Nachoda pires 
Kladsko. Starod&wny pomeznf hrad tohoto jm^na stal jiz 
w 10. stoletf, okolo neho wsak jen nSco malo wesnic w nizi- 
nach. Co bylo zemfi mezi jednau a druhau tauto cestau, byla 
wse cira pustina, do jejfchz hausti nepfichazel tusfm nikdo 
krom lowcft a straznych pomeznfch. Jim toliko mohly byti 
znamy hory a doly, potoky a lauky leshi, kterymi se na- 
znaSowaly prftchody krajinau liduprdzdnau, a od nich bez- 
PHbehy Policke. 1 



Digitized by 



Google 



2 Doha L 

pochyby obdrzely zahy swa jm^na, nynf na mnoze zapo- 
menuta. 

W krajinfe teto usadUo se nekdy asi w prwnich 16tech 
tfinact6ho stoletf n6kolik paustewnfkft wedeafm jahna jm6- 
nera Vitdli§e^ mnicha klaStera Bfewnowsk6ho fadu sw. Bene- 
dikta u Prahy, w mfste, ku kteremu se prichazf uzkym audo- 
Ifm asi mfli dlauhyni wzhflru po rece Medhuji a dale po potoce 
do nl wpadajfcfm, jehoz starodawn6 jm6no, jak se zd&, bylo 
Ledhuje; i jali se raubati les pri boi^ejsim wychode z audoli 
tohoto, ucinili mfsto spftsobile ku pfeb^wanf, a wystawili si 
na nfem drewenau kapli panny Marie. Od prwnfch polf, ktera 
zdelali prostred pralesa, obdrzelo misto nejspf§ nynejsi jmeno 
8w^ Police. Nad mfstem tfm zdwihajf se na zapadnf strane 
dwe wysiny, mezi nimiz se konci udolf prawe zmfnen^. Jedna, 
na pfllnocni strane udolf tohoto, nazywd se StrdSnice^ jm6- 
nem jak se zda starodawnym, ^) jezto moznd ze pochazi ze 
zrfzenf pomeznfch straii, kter6 tu snad mely nekdy sw6 sta- 
nowiste. Rownez pak star6 jest jm^no Ostase^ hory skalnat6 
a hranat6, ktera se asi p&l hodiny cesty odtud na strand 
pfilnocnf wypfna nad celau okolnf krajinau. Pochazft od swa- 
teho Ostacha cili Eustachia, ochr&nce mysliwcA, a bylo hoi^e 
dano nejspfs od lowcA jiz za cas& star^ho nedotknuteho lesa.^) 

Mnich VitaliS a towarysi jeho w samote swe, we kter6 
pfebywali w praci a poboznosti, zistdwali bezpochyby pod 
poslusenstwim kld§tera Bfewnowskeho. Opat tehdejsi Chuno^ 
ktery wladl od roku 1197, opatril kapli jejich rauchy ko- 
stelnfmi a jinau ozdobnau liprawau; po nekter^m pak case 
pilnym usilowanim pfi dwofe krdle tehdejsfho Premysla I 
dosahl darowanf okolnf krajiny pro kldster swflj. Nastawalat 
jiz doba, we ktere se od setreni pomeznfho hwozdu co ohrady 
zeme pouenahlu upaustelo a cast po casti mytil se a zora- 
wala se p&da. Boku 1213 darowal tedy kral Premysl kldsteru 

*) A2 nachazime je listinnS teprw r. 1546 (w privilegii opata Mat^je 

danem obci Polick6). 
*) Jm^no t^to hoTj cte se ponejprw we Stary'ch letopisich ^eskj'ch i wkro- 

nice koUegiata Praisk^ho (a Hoflera I. 84) pri udAlostech r. 1421. 



Digitized by 



Google 



1213-1420, 3 

Bfewnowsk^mu ^aujezd uazwany Police'' se wSfm pflslusen- 
stwim, s lukami i poll zdelanymi i ktera by w nem budaucne 
zdelana byla, jehoz meze list kralowsky wypisuje w ten spft- 
sob, ze se mfily wztahowati od hory Knina az k jeskyni, ktera 
slowe Rosochatec^ odtud pak s jedn6 strany aby klasteru na- 
lezela polowice wody fecene Dreivid od pocatku t6to wody 
az k fece Medhuji^ a s druhe strany krajina od pramenfl teky 
Stenatcy az ku potoku Boianowu i az k horam SUndm^ a od 
t6ch hor az k mistu fecen6mu Pfitvrat a od toho mista jak 
tece okolo potftcek nazwany Stekelnice^ az kde wpada do 
Medhuje. 

Dfewic jest potok, ktery pode wsl t6hoz jmena wpada 
do Medhuje, maje zacatek sw&j na sam6 pfilnocni hranici 
zemske, odkudz tece lidolfm mezi powestnymi skalami Abers< 
basskymi a Teplickymi s jedn6 strany a pohofim nad Chwal- 
cem se strany druh6, doleji pak skrz wesnici Wernifowice 
a okolo mesta Starkowa. Stenawa reka prysti se za nyn6jsfrai 
hranicemi zeme cesk4 k pftlnoci we Slezsku w krajiue, kterd 
tehdaz nalezela jeste k Cecham, a potok Bozanowsk^ wpada 
do nf na sam6 nynSjsi hranici hrabstwi Kladskeho pod wes- 
nicf Bozanowem, nazwanan nSmecky Barzdorf. Steny (parietes, 
jak se na latinsko wyklada w listine z roku 1260) jest staro- 
dawn6, nyni jiz zapomenut6 jmeno pohofi, delicfho nynej&i 
panstwi Polick6 od Braumowsk6ho, kterez od Policke strany 
pozwolnu wystupujfc do wysky, na strane wychodnf obracen6 
ke Braumowu docela pHkfe spada dol4, tak ze se s t6to strany 
w podobe dlauhych sten predstawuje oku. Na hfebene jeho 
wycnfwaji wsudez ostr6 piskowcow6 skaly nad stranemi lesem 
pokrytymi, a branf pfechodu, ktery na d61ce wic nez pftl 
druhe mfle (pocitajfc od Refisneho az k Bodaslnu) jen jednau 
silnicf a mimo to ctyrmi p6§inami jest otewfen. Hranice 
ujezdu Polickeho wystupowala od Bozanowa na jiznf pro- 
dlauzeni techto hor, kdez tahnau se dale do Kladska pod 
Heysowinau, nejwySsfm wrchem w techto wetwfch Krkonosfi, 
a schylowala se s nich dol& na strane zapadnf s PHwratg. 
Tak se nazywa do dneska hora nade wsi Lhotau Machowskau, 



Digitized by 



Google 



4 Doha L 

pod kterau pot&cek tauto wsf tekaucf, nazwan^ Trnkawa, 
wpada do jineho potoka, kter^ pricMzf ode wsi Rerisn6ho, 
maje pocatek swflj na wysocine nad ob^ma tSroito wsemi ze 
8am6ho rozstupu welk6 a mal6 Heysowiny, kdez dwe tyto 
hory ze spolecn6ho podstawku teprw we wysi od sebe se delf. 
Potok tento rozumf se Stekelnicf, zmfn§nau w darowacf listing 
krale Pi^emysla. B6ze mezi wsf Nlzkau Srbskau a m6steckem 
Machowem, doleji pak pode wsf Wysokau Srbskau, wpada 
nedaleko odtud do Medhuje u mlyna samotnS lezicfho, fe6e- 
n^ho na Kozinku. Odtud jest mal6 p&l bodiny cesty ke wtoku 
potoka Dfewfcsk^ho do Medhuje s druhe strany; a maU me- 
zera w udanf hranic, kterau zde listina zfistawuje, doplnuje 
se lehce pohledem na hranici nynSjsi mezi panstwfmi Poli- 
ckym a Ndchodskym, kterau cini reka Medhuje od listf je- 
dnoho potoka az k listi druheho. 

Zapomenuta jsau nynf jm6na hory Ejilna a jeskyne Roso- 
chatce. T6mi wsak, jak jest wid6ti z tohoto wykladu, naznacuje 
listina krale Pfemysla hranici pfilnocnf ujezdu Polick6ho, 
totiz hranici od pramenft potoka Dfewfcsk^ho az ku prame- 
nfim Stenawy. Ponewadz se wsak w newelk6m wzddli od 
hofejsfho toku potoka Dfewfcsk6ho nachazi jeskyn6 pfi wodo- 
padu we skalach Abersbassk^ch, podoba se welice, ze se 
Rosochatcem mfnila jeskynS tato ; tudy pak horu Knin n&lezi 
hledati na druh6 strand pfilnocnf hranice aujezdu, totiz n6- 
kde blfzko zHdel Stenawy we Slezsku. 

Die tohoto wykladu jmen mfstnfch zaujfmal lijezd Po- 
licky netoliko nynfejsf panstwi Polick6, nybrz tak6 cel6 pan- 
stwl Braumowsk6 i smenslmi sausednfmi statky Abersbasskym, 
obojfm Teplickym, Bischofiteinskym a castf Starkowsk^ho, tez 
s krajinau nynf slezskau, we kter6 se nachdzi mesto Fridland. 
Jest to celkem wzato krajina, ktera die clrkewnfho rozdfilenf 
Cech we 14 stoletf byla zwlaStnim okresem dSkanskym, tak 
zwanym dekanatem Braumowskym. Ze se ujezd Policky we 
smeru sewernim wztahowal az k tehdejsfmu poinezf zemskemu? 
stwrzuje se tak6 listinau danau roku 1249 knfzetem Wrati- 
slawskym Boleslawem III klasteru Kfesoborsk6mu we Slezsku, 



Digitized by 



Google 



1213--1420. 5 

die kter6 statky klaStera tohoto wztahowaly se po potoce 
irecen^m Lesk (Lassig), jenz wpada pod Landshutem do Bobry, 
az ku Kamenne hofe^ od kter6 potok tento se prystf, to jest 
k hofe, blfz kter6 na stran§ jiznf jsau nedaleko tak6 zfidla 
Stenawy, a odtud hranicily s lesy kldStera Polick6ho pod61 
mejsi deskych (et ab eodem monte tenebunt metas silvarum 
cum fratribus de Polizno usque ad terminos Bohemorum). 
Darowanf krdle Pf emysla bylo take w t6mz objemu potwrzeno 
w poslednfm roce jeho ziwota (1229) synem jeho Wdcsla- 
wem I jakozto mlad§fm krdlem ceskym listinau, ktera na- 
zywd aujezd Policky krajinau d^snau w sire pttstini (circuitum 
vasta horrentem solitudine). 

Odewzdana we jmfinf klaStera Bfewnowsk6ho, pfestala 
Police brzy byti samotau paustewnickau. Bud hned opat 
Ghuno, ktery zemfel roku 1217, bud nekter^ z prwnfch jeho 
ndstupcft jeSte w prwnf polowici 13. stoleti zalozil tu Master 
synowsky, priwt61en^ ku kld§teru Bi*ewnowsk6mu a sprawo- 
wany probo§ty, opatfim podf fzenymi ; t6z pak pocalo se dfti 
pod spr&wau kldStera Bf ewnowsk^ho raub&nf lesa a zorawanf 
pMy w mff e rozsdhlejsf nez pfedtim. Mimo nSkoliko popluzf 
panskych, zdfelanych nejbllze pfi now6m klastefe, zalozeno 
zdhy tak6 nekolik wesnic a osazeno lidem poddan^m. Byly 
to, jak se dd sauditi z nekterfch okolnosti, pfednS wsi Le- 
dhuje, nejblfz Police nad potokem, kter6mu jak za to mdm 
prwotne ndlezelo to to jm6no Ledhuje; Bukowice a ^ddr pfi 
jin6m potoce na pUnocnf a zapadni strand od Police bl(z 
Ostase; Medhuje dale k zdpadu za Zddrem na lew6m bfehu 
rlcky toho jm6na; jizne pak od Police na wysocinfi bez po- 
toka BadeSow a BezdSkow. 

Wesnice tyto bczpochyby jiz staly, kdyz se roku 1241 
priblfzil ke hranicilm ceskym welk^ najezd TatarH^ kteff 
pustosfce Slezsko pokauSeli se odtud uderiti take na kra- 
lowstwf cesk6. Krai Wdcslaw I pfekazil jim to sebr4n(m wo- 
jenske mod sw6 i dobrym ohrazenfm hranic. Krom hlawnfch 
dwau bran zemskych w prawo a w lewo od ujezdu Polick6ho 
byly bezpochyby zahrazeny a hlfdany tak6 wsecky menSf prft- 



Digitized by 



Google 



6 Boha L 

chody pomezafm lesem. Ptesmyk cili pas pfes Steny za ny- 
nfijsi wsf Hutberkeni, pfes ktery wedena jest silnice do Brau- 
mowa, mel mezi nimi nepochybne jiz tehdaz, jak je§t6 za 
walek nowowekych zwldstni wojenskau dfllezitost, ac pfsem- 
nych pamStf o torn, co se tehdy w krajine teta dalo, nenf. 

Po sfastn6m odrazenf Tatari od hranic ccsk^ch pokra- 
cowalo se brzy jeste ranohem usilneji nez prwe w mytenf lesa 
a wzalidiowanf pu8t6 dotad krajiny; pfitom wsak utrpfely 
t6hoz casu prwotnf meze lijezdu Polick6ho welke zauzeni. 
Jest listina z roku 1254, we ktere se potok Srhslcd jmenuje 
branicf mezi Polickem a statky pana Hrotux z Ndchoda, Byl 
to zakladatel zamku a mesta Ndchoda i m^stecka Hronowa, 
kter6zto lezf pfi jiznim wychodu z audolf feky Medhuje a po- 
toka Ledhujsk6ho, za kterym, jak wyse powSdeno, na druh^m 
konci lezi Police. Potok SrbskA ma jm6no ode wsi Srbsk6 
Wysok6 mezi Hronowem a Machowem, ktera musila rownfiz jiz 
tehdaz byti zalozena, nepochybne take panem Hronem; i jest to 
tedy tyz potok, ktery se w listine krale Pfemysla z r. 1213 na- 
zywa prwotnfm starodawnejsim jm6nem swym Stekelnice. Hra- 
nice lijezdu Polick6ho na teto strane zfistawala tedy nezm6- 
n6na. Ale bud z tehoz roku 1254, bud z nejblizSiho casu pfed- 
tim nebo potom zachowal se popis hranic statkfi Polickych se 
statky dwau sausedfl, pana Petra syna Sezemowa a pana Ru- 
bina, die n§hoz tak sly, ze feka Medhuje od mfsta, kde do 
ni wpada prawfe zminena tvoda Srbskd az ku potoku, ktery 
slowe Wlasinny^ jenz wyse wpada do Medhuje, ndlezela do 
polowice s bfehem na jedn6 strand klaSteru Polickemu, a s bfe- 
hem na druh6 stran6 panu Petrowi Sezemowu ; od mfsta pak, 
kde wpadd potok Wlasinny, pocfnala se hranice pana Ru- 
bfna, a sla dale nahoini po Medhuji az ku potoku fecenemu 
Un^a^ kde wpada do Medhuje, odtud pak az ku konci hor, 
ktere slowau Stiny^ a od toho konce hor rownS.ai ku po- 
toku Woletinu^ jehoz jedna polowice s bfehem byla klastera 
a druhd polowice s bfehem pane Rubfnowa az k mfstu, kde 
se feka Stenawa nejwice pfiblizuje ku potoku Woletfnu (ubi 
proxime fluraen Stenava adproximat Voletino fluvio) ; neb od 



Digitized by 



Google 



toho mfsta nalezel potok tento cely kUsteru s lesem na obojf 
Strang; odtud pak byla hranice wyznacena blfzko pod poto- 
kem DobrohoSti^ p4n6 Rubfnowym, docela rown6 az k hordm 
Jaworowym^ pomezi polskimu (et sub Dobrohoste fluvio Ru- 
bini prope est meta posita directissime usque ad montes 
Jauore, metam Poloniae). 

Potok Wlasinny, wpadajlci wy§e nez Stekelnice do feky 
Medhuje, jest patrnS potok, die nehoz se posud nazywa wes- 
nice Wldsenka nedaleko Starkowa. Unesa, pri jehoz austl 
uchylowala se hranice od Medhuje ku konci St6n, musil byti 
potok s lewe strany do Medhuje wpadajfci, i jest to tedy beze 
wsl pochybnosti maly potftcek Lachowsk;^, ktery wpadd do 
Medhuje pod samau Teplicf. Koncem St^n rozumi se tfm sa- 
mym mlsto, kudy jde silnice od Teplice k Braumowu mezi 
wsemi Bodasfnem a Bfezowau, jezto tarn pohofl wlastnfch 
Sten se koncf na jiznf strane od t6to silnice, na pftlnocni 
pak jin6 pohofl o neco nizsl se zacfna. Ponewadz wfme z po- 
zdejSfho stawu wecl, ze mfsto, kde jest nynf wes Bfezowa, 
ndlezelo klasteru, wesnice wSak Wernffowice nedaleko odtud 
na pfilnoc byla spolu s Halbstatem a Wiznowem pfikaupena 
teprw roku 1434, ndsleduje z toho, ze jest Woletio potok 
Wernffowicky, ze wsak hranice mezi statky kla§tera a pana 
Rubina dot^kala se ho teprw pod Wernffowici. Potok tento 
se nedaleko sw6ho listi do feky Stenawy silne pfiblizuje 
k t6to fece a zase se wzdaluje. Tot jest ono misto, kde pfe- 
stdwal byti hranicf, tak ze odtud az k sw6mu listi na obau 
stranach ndlezel kldsteru. Kdyz odtud byla hranice wyzna- 
cena rownfi k horam pomeznfm, kter6 d^lily Cechy od Polska, 
jsme tu owSem jiz na lew6 strane feky Stenawy, a potok 
DobrohoSf, ktery nalezel Rubfnowi, nemohl byti jiny nez potok 
Wiz&owsk^, protoze Wizhow (prwotn6 Lauka^ Pratum), jak 
zmfneno, do roku 1434 nenalezel kldsteru a naprotitomu nej- 
blizsl wesnice doleji, totiz Rupreehtice, i s krajinau nowejsf 
w6sky Granzdorflu, zalozen6 na Ruprechticke pflde, byla od 
dawna klastera, jmenowit6 jiz roku 1255. Hranice musila tu 
t«dy jfti po strani na lew6m cili wychodnfrn bfehu potoka 



Digitized by 



Google 



g Dciba L 

WiznowBk6ho pres les receny Euhnbusch, ktery se zacfna ne- 
daleko Halbstatu. 

Porownajfce tento popis hranic se starsim z roku 1213, 
shledawame, ze byl objem statkft klastera £]rewnowsk6ho 
w okolf Polick6m nynf t6m6f o polowici mensf, nez mu daro- 
wanim kr&le Premysla bylo phrceno, tak sice, ze se jiz za 
jmenf klastera nepocftalo ani cele nynSjSi panstwl Polick6 
a Braumowske. E onomu nedostawala se castka krajiny od 
Medhuje az ku potoku Drewicsk^mu ; k tomuto krajina od 
Wernirowic az k sewernf hranici zeme. Jak se toto zauzeni 
stale, torn nemame zddnych zpraw wyslownych. Snad ze 
kl&ster Brewnowsky neceho odprodal neb jinym spfiisobem 
postaupil jinym osob&m ; coz by se bylo musilo stati po roce 
1249, ponewadz se toho roku jeste posud uwodi klaster Ejreso- 
borsky we Slezsku co saused kl&stera Polickebo, jimz potom 
nebyl. Ale moznd tak6, ze se odcizeni tak welikS cdsti prwot- 
nfho aujezdu Polick6ho stale spftsobem jinym, m6ne spr4wnym. 
W prwnlch 16tech po najezdu Tatarft podala wlada krale Wac- 
slawa I byti wselijak nezHzena; z ceboz potom' roku 1248 
pf islo k welk6mu powstanf syna Wacslawowa, potomnfho krale 
Premysla Otakara II, proti otci. Krai byl pfes pf fli§ Stedry 
k pan&m, kteH se ho pridrzeli, a dopaust61 ciniti wselijakau 
kfiwdu ducbowenstwu na statcich jeho. Moznd, ze mocni sau- 
sed6 sdhli na casti aujezdu Polick^ho dotud nezalidnen6 
a dali si jich udeliti od krale na ujmu starsfho darowdnf 
klasteru Bfewnowsk^mu. Bud jak bud, sewernf i zdpadnf 
casti prwotniho ujezdu Polick6ho zftstaly nawzdy od nSho od- 
trzeny, a nachazfme w drzeni jich we 14. stoletf i dilem d61e 
pdny z Dube^ rozdelen6 na wfce w6twf se sfdly we Starkowi^ 
w Abersbachu a we Fridlandd. Byl to rod blfzce pf fbuzny s pa- 
nem Hronem a jeho potomky na Ndchodfe, i musime proto pana 
Petra syna Sezemowa a pana Rubfna poklddati za jich pfedky. *) 

N6kdy za posledufch let panowanf krale Wdcslawa I 
bylo we wychodnf polowici ujezdu Polick6ho, to jest w cdsti 

') Jmeno Rubin, jinak neobjdejn^, nachAzime i poEddji w rodin$ p&nA 
z Dub^.. Wiz Ludwikowy PamAtky NAchoda na atr. 82. 



Digitized by 



Google 



1213--1420. 9 

lezicf wychodne od St£n, zalozeno n^kolik wesnic i tak6 trh 
neboli wes trhowa Braumow (nynl mesto) a nepochybne jiz 
tehddz wystawena take twrz pfi tomto mfstfe. Pripominat se 
Braumow ponejprw w listine roku 1253 a to jiz se saudem 
cili foitstwfm, ku kter6mu nSkolik onfech okolnfch wesnic 
nilezelo. Jak se wsak dd sauditi z nfikterych okolnostf, ne- 
stalo se zalozeof toto od opata Bfewnowskfeho, jemuz krajina 
ta die darowAiii krdle Pfemysla ndlezela, nybrz od kralow- 
sk^ch uirednika, nejspis totiz od uiredn(k& Supy Kladske^ ku 
kter6 krajina tato prfslusela. Jak se zda, sahali tak6 tito 
lirednfci zupni na statek klastera w techto stranach, a osobo- 
wali sob6 moc nad nfm jako nad korunnim jm^nim, sw^re- 
nym jejich sprdwg.*) Zde wsak klaster dosahl zase sw6ho 
prawa, tak ze jiz irecen^ho roku 1253 wlddl Braumowem a 
celau krajinau. 

Asi w t6mz case, kdyz se zakladal Braumow s wesni- 
cemi okolnimi, totiz we prwnfch 16tech po najezdu tatarsk^m, 
mozna wsak, ze cdstecnfe jeste neco dHwe, bylo od opatfi Bfew- 
nowskych zalozeno w zdpadnf polowici ujezdu Polick6ho ne- 
kolik nowych wesnic mimo sest wyse jmenowanych, kter6 
lezely nejbUze noweho klastera cili proboststwi Polick^ho. 
Byly to nejspfSe ctyry ostatnf wsi na panstwi, kter6 byly 
wysazeny tak zwan^m prawem ceskym, totiz Hlawnow na 
sewerowychodnf stranS od Police za lesem Kluckem^) na 
potoce, ktery odtud dale bezf k Bukowici a ke Zdaru, Smh- 
dol na potoce Ledhujsk6m wyse wsi tohoto jmena; BMd (nyni 
Bely) na jiznf strane na malem pot&cku, ktery wpadd do 
Stekelnice, a MarSow na zapadnf strane pfi fece Medhuji 
na lew6m brehu jejfm. Do prwnfho pak fiasu potom pripada 
take zalozenf m^stecka Police. 

Krai Premysl I byl roku 1213 zdroweii s tijezdem Po- 
lickym darowal kldsteru Bfewnow8k6mu take dw6 wsi. Pro- 
wodmo a Neswadilow^ z nichz prw6 fecend lezela pfi sam6m 

*) Wiz o torn w Pamdtech i!tjezda Polick^ho pag. 27 (tak^ w Pamitk&ch 

archieologick^ch 1857). 
^) Jeni^ se wSak pod jmSnem tim pHpomini ponejprw r. 1547. 



Digitized by 



Google 



10 Doha I. 

kraji pomeznfho lesa pod branau zemskau u' Dobenfna a byly 
w nf trhy, snad dosti siln6, pokud sel tudy obcbod pfes hra- 
nice, pozbyly w§ak nejspfs dfilezitosti sw6 po zalozenf no- 
w6ho mesta Nachoda, nyni jiz pfihodnfeji lezicfho. W posled- 
nlm roce panowani krdle Wdcslawa I (1253) obdrzel opat 
Bfewnowsky Martin privilegium dan6 dne 6 Zaff toho roku 
w Praze od.syna jeho Premysla Otakara jakozto „mladsfho 
krale cesk^ho", jfmz powoleno jemu pfenesenf trhu z Pro- 
wodowa do jia6ho mista fecen^ho Police (ad alium locum 
Policz nomine), tak aby tu bywal trh kazdau stfedu. M4m 
za to, ze teprw za pffcinau tohoto udelenf bylo pii klastete 
Polick6m wysazeno mfsto k obywani pro lidi wyhradne fe- 
meslem a obchodem se ziwicf, cehoz potreba teprw po za- 
lidn6nl krajiny okolnf obywatelstwem rolnick^ se naskyto- 
wala. Mfsto toto nazywalo se odtud trhem (locus forensis)®) 
aneb mistedkem Polici (oppidum Policz). 

Z wesnic jiz do t6 doby zalozenych na Braumowske stranS 
ujezdu Polick6ho byly nektere wysazeny nowejsfm spftsobem, 
tak zwanym prawem zdkupnym, jinak nfimeckym, a bylo do 
nich uwedeno tak6 obywatelstwo nemeck6, powolawane z ci- 
ziny, jezto se domdcich osadnfkfi nedostdwalo, kdyz se jak 
zde tak skoro na wsech jinych stranach kwapilo se zalidn6- 
nfm krajin dotud pokrytych lesem, aby se docflilo nowych 
hojnych zHdel dflchoda jak pro korunu tak pro jine majet- 
nfky. Tak6 opat Martin hledel timto sp&sobem rozmnoziti 
prospfech sw6ho klastera a zaklddal pilnfe jeSte wfce nowych 
wesnic, na Braumowske strane od St6n jiz weskrz s obywa- 
telstwem nemeckym, na stranfe Polick6 w6tsfm dflem s obywa- 
telstwem ceskym, ale s prdwem nowym nfemeckym, jehoi je- 
dnau zndmkau bylo, ze w kazde wsi byl zHzen d6di6ny sulc 
cili rychtar co di'zitel nejw6tsiho statku w obci. Jiz roku 1254 

^) Tak ponejprw w listine r. 1295; oppidum 1395. Listina na trh Policky 
jest jedina dotud zn&mk, we kter^ se Pfemjsl Otakar II naz^wa ju- 
nior rex Bohemiae. Obsah jeji ukazuje, co2 odjinud neni en4mo, s^e 
pod timto nizwem pH sklonku panowAni otce Rw6ho wykonAwal pr^wa 
krilowskA, nejspfii co spolawUdaf. 



Digitized by 



Google 



1213—1420. 11 

odewzdal opat Martin les pri potoce Srbsk^m cili Stekelnici 
wern6mu sw6mu Vtichowi, aby jej wyklucil a osadil lidmi, 
zacez mel miti d^dicnau rychtu a mlyn w now6 osad6. Prwnfch 
16 let m61i osadnici byti prosti w§ech platfi, po sestndcti 
letech pak m61 kazdy Idn platiti po pfil hriwn§ strfbra a po 
sesti korcich obili, totiz psenice, zita a owsa, kazd6ho po 
dwau korcich. S kazd6ho sestiho lanu raely wSak dawky tyto 
nalezeti rychtafi cili §olcowi.. Tim wzala pocitek wes Srbskd 
nizkd £ili toelhd na p&lnocnfm bfehu receneho potoka Srb- 
sk6ho a snad tak6 zarowen neb o malo pozd^ji Lhota pod 
Prfwratl na w^chodnf strane potftcku Trnkawy. Roku 1256 
(9 Prosince) obdrzel tymz spflsobem N6mec jakys Wikman 
od opata Martina les nad pot&ckem PozdHinem k zalozeni 
wsi pfi pftlnocnfch hranicfch tehdejSich lijezdu Polickeho, 
kterai osazena nejspfs lidem n^meckym wzala jm^no od re- 
ceneho potoka, ale pozdfeji m6ne sprawne nazywana BodaUn. 
Podobn^m spftsobem byly pak nepochybne w tychz 16tech 
zalozeny jin6 tfi wsi s d^dicnymi rychtami a tudy s prawem 
n^meckym, totiz Lachaw bliz Bodasfna, Didowd na lew^m 
bfehu ffcky Medhuje za Ostasem a PSkow mezi Lachowem 
a Bukowicf w udolf pri potoce, ktery wpada do potoka Zdar- 
sk6ho. Opat Martin, jak se zda, se zalibenim osobn^ ridil 
zakladani wsi jak na Polick6 tak na Braumowsk6 strane, pfe- 
bywaje casteji w kUstefe Polick6m. Nebo w Polici byly od 
neho wydany listy na zalozeni wsf Krosdorfa u Braumowa 
roku 1253 (w mesfci Bfeznu), Srbskfi roku 1554, jak o torn 
zmfneno (9 Srpna), Heinzendorfa (31 Srpna) a Kfinice (4 Zdrf) 
na Braumowsku roku 1255 i bezpochyby wfce jinych. 

Listinau, kterau roku 1253 wysazen byl trh Policky, 
stwrdil Pfemysl Otakar n co mladSl kral cesky kldsteru 
Bfewnowsk6mu zdrowen take darowani, jak se bylo stale 
dedem a otcem jeho, se wsfm pfisluSenstwfm pfed SUnami 
i m St6nami (infra sylvam Steni et extra), jakoz i hranice 
die znfenf darowacf i stwrzowaci listiny (1213 a 1229) obau 
pfedeslych kraia (metas etiam ipsius donationis et confir- 
mationis^ sicut in privilegiis dictorum regum plenius conti- 



Digitized by 



Google 



12 Bciba L 

netur). Wytknutl to to o krajine „pfed Stenami i za Stgnami" 
smehije nejspfi proti pfedeslym pfechwatftm ufednfkft kra- 
lowskych, kterf si krajinu za StSnami priosobowali ; stwrzenf 
pak starych hranic lijezdu bez wyjimky zdd se ukazowati 
k tomu, ze se kUster jeste ani tehdy neodrekl docela narokfi 
swych tak6 na ostatni cdsti lijezdu, kter6 byly odtrzeny od 
jinych sausedfl. Snad se o ne teprw krdtce potom stalo n6- 
jak6 narownanf s panem Petrem Sezemowym a s panem Ru- 
binem, na nemz se zakladd popis hranic s nimi wy§e polozeny. 

Mezi opatem a urednfky iupy KladsM zflst&wala potom 
jeste rozepfe o saudni moc a jina prawa wefejn4 nad pod- 
danymi klastera Polick6ho. Krai Pfemysl Otakar n rozhodl 
wsak roku 1260 docela ku prospechu ' klastera privilegiem 
danym dne 3 Listopadu toho roku, tak aby pry die zn§nf 
privilegif d6da i otce jeho djezd nale^ejicf ku proboststwf 
Polickemu (ad praeposituram de Policz spectans circuitus)') 
se wsfm jinym zbozfm, kter6z jest za horami, jezto obecne 
slowau St6ny, jak w saudech tak jinych prawich a platech 
swobodnfi pHslusel klasteru Bfewno\vsk6mu, aby tudy sudf 
zupnl ani jinf lirednfci zupy Kladsk6 w nicemz neosobowali 
si zadn6 saudnf moci ; kdyby pak nejak6 t6zsf pre byly zdwi- 
zeny proti lidem klastera, aby stali jen pfed sudfm Prazskym 
nebo pfed krdlem samym a wsecko coby ze saudu wypadlo 
pokuty penezit6 nebo w jinych wecech, aby wzdy nalezelo 
opatowi. 

Po smutn6m padu krale Premysla w bitwe na poli Mo- 
rawsk6m roku 1278 byla smluwami zawfenymi od stawft ce- 
skych s Rudolfem kralem nemeckym postaupena zupa Klad- 
ska knfzeti WratislatcsJcemu Jindrichotoi IV na cas jeho zi- 
wota. Knize tento zmocnil se pHtom tak6 krajiny Braumowsk6 
CO pffslusenstwf zupy t6to, a teprw pfed smrtf swau roku 
1290 nafidil poslednf wfllf swau, aby krajina tato byla na- 
wrdcena opatowi Bfewnowsk6mu, jakoz pry ma jemu prawem 
nalezeti (ad quern de jure dicitur pertinere). 

^) Ndzew proboStstwl Polick6 nach&z{ se tn ponejprw. 



Digitized by 



Google 



121S—1420, 13 

Kdyz tfm sp&sobem Braumowsko po 12 let z&stawalo 
i s zupau Kladskau pod cizf wladau, w CJechach pak po wfce 
let za inlad6ho w6ku krale Wacslawa 11 nebylo sporadane 
wlddy kralowsk6 a tudy privilegium o wedenf tfezsich prf 
w Praze pri dwofe kralowfi nemohlo byti zachowdwano ; zd4 
se, ze to byla pHcina, pro kterau toho casu zlocinci na 
Policku postizenf we winach hrdelnich odwadeli se k saudu 
zupnfmu an krajsk^mu do m^sta Hradce nad Labem. S toho 
wsak seslo brzy zase nowym ustanowenfm krale Wacslawa 11. 
Pod prfcinau totiz, ze pry obywatelftra mista trznlho Police 
bylo pfflis obtfzn6 a tak6 utratne, kdyz zlocince takow6 po- 
stizenf w t6mz mfste aneb we wsech k tomu mfstu nalezeji- 
cich meli odwad^ti do mesta tak welmi wzdalen^bo a tak6 
zhusta stawalo se, ze jim zlocinci na ceste utekli, udelil krdl 
Wacslaw ku prosb6 tehdejsflio opata Bfewnow8k6ho Bawora 
privilegiem dan^m dne 7 Prosince roku 1295 trhu Polici 
prawa hrdelnfho (judicium sanguinis) cili poprawy^ tak aby 
napotom zlocinci takowf od rychtare toho mista sauzeni a 
trestdni byli. Zakazano proto od krale wSem lif ednfkftm kraje 
Hradeckeho, aby rychtfife Polick^ho a obywatelfl toho mfsta 
napotom k dostawowanf zlocincft do Hradce nikterak nenutili. 

Cim wfce se mnozilo bohatstwf now6ho klastera Poli- 
ck6ho nasledkem osazowdni a zdelawanf krajiny, tim stkwe- 
leji wzndsel se b6hem casu klaSter we sw^ch stawenfch. Byl 
to nejspfs podnikawy opat Martin, ktery jiz nekdy za pano- 
wanf krale Pfemysla Otakara II pocal stawbu welkeho kras- 
n6ho kostela kldSterniho na jm6no nanebewzeti panny Marie^ 
z nfz se doposud zachowal ozdobny portal nad hlawnimi 
dwefmi chramowymi we slohu prechodnfm romansko-gothi- 
ck6m, cel6 presbyterium s wysokau gothickau klenbau a z4- 
kladnf zdi i slaupy a oblauky gothick6 w dlauhe cdsti chramu. 
Znamo jest ze zapiskft wlastnich druh6ho nastupce Martinowa, 
opata Bawora wyse zmfn6n6ho, ze pfi nastaupeni jeho w opat- 
stwf roku 1294 byl kostel tento jiz dostawen, tak ze zbywaly 
jen nektere mensi prdce pfi nem. Opat Bawor dal w prwnfm 
case sw6 sprdwy udelati toliko krow s malau zivonid nad 



Digitized by 



Google 



14 Boba L 

kostelem,®) postawil stolice w Mru^ dal oprawiti warhany^ 
kter6 tudy musily ji2 ddwnSji byti w kostele, a zalozil pozd^ji 
w letech 1304 nebo 1305 dwa now6 oltdfe^ jak se zdd sw. 
Jana ewangelisty s obrazem, jen2 stdl 4 hriwny, a sw. Bla- 
Seje^ ku kter6mu dal udfelati zelezn6 dw6fe. StarSf byl oltaf 
8W. Kfiie a welky oUdr^ proti nfemuz opat w tychJ 16tech 
1304 nebo 1305 postawil obraz panny Marie, jenz stdl 5 hH- 
wen stffbra. Die obycejneho spftsobu stawby w6tsfch kostelft 
tehdejdfch m^l snad kostel tento dwi weze w prawo a w lewo 
od hlawnfch dwerf kostelnfch. jedn^ aspoii deje se zmfnka 
w casfch pozdijsfch. 

Na jiznf stranfi od iiow6ho kostela klasterniho stala opo- 
dal stara kaple panny Marie wystawena od jahna Vitdlise, 
jak se die wseho da sauditi, pri sam^m pramenu neb stu- 
dance tudfz. Opat Bawor dal ji roku 1296 znowu oprawiti. 

Pri t6to kaplicce a tudy nepochybne dflem na mfstfi ny- 
nfejslho kldstera staly prwotnf budowy paustewnfkft a potom- 
nfch klastemf kft Polickych, aniz ndra co wfce powedomo o nich 
do podrobna. Bylo to wsak nfekoliko stawenf od sebe oddfl- 
nych, ktera bezpochyby casern byla dftkladneji pfestawowana. 
Jedno z nich wyhorelo w prwnfm nebo we druh6m roce opata 
Bawora (1294 neb 1295) w den sw. Ambroze (4 Dubna), a jest 
od n6ho hned zase znowu wystaweno. Brzy potom, roku 1296, 
ucinil opat Bawor zaklad k rajsk6 zahrade cili amhifu pri 
kostele, kterym napotom wsecka stawenf kldsterska spojena 
jsau do jednoho prawideln6ho ctyrhranu. Ambit tento, jak 
se d& sauditi, §el asi tymz smerem jako chodby nynej§flio 
klaStera Polick6ho mimo mfsto nynejsf praelatury, tak totiz 
ze zdpadnf strana jeho byla pretrzena na dwe casti kostelem, 
kteryz castf presbyteria sweho wstrcen byl downitf jeho pro- 
stranstwL Pocdtek stawby ucinen byl, jak se zda, na strand 
jiznf, kdez se stawSl aneb dostawowal tehdejsf Mm opatsky 
nad kapli cili za kaplf starau panny Marie, zdrowen oprawo- 
wanau. Potom se pokracowalo s druhau stranau ambitu, tusfm 

') Ten smysl asi maji slowa w zdpiscich jeho: pro tecto cum campaiiili 
ecclesisB xx. marcas argenti. 



Digitized by 



Google 



1213'-'1420. 15 

wychodnf, pH nii a snad c&stecne pK prwni cili jiznf strane 
stawSlo se o loSnici, o refektdfi^ o krej6oumi a jin^ch dflnAch, 
t6z domi hostinskem. Stawby tyto s nejw6t§i cist byly do- 
konany do roku 1304. Tohoto roku dal opat Bawor pociti 
se stawbau tretf casti ambitu, to jest nejspf§ p&lnocni, pH 
ktere se nachazely pokoje proboStotvy, a dokonal je bfehem 
dwau let; mezi kterymz casern, jak se zda, tak6 obe cdstky 
6twrt6 strany byly dokondny a pHpojeny ke zdem kostela, 
jedna na ji^ni, druha na pUnocnf strane presbyteria. Boku 
1306 dal konecn^ opat Bawor staw6ti zecl k ohrazeni cel6ho 
klastera, kteriz mela objem jednoho tisfce loket. K stawenf 
t^to zdi byli od n6ho zjednani dwa mistri kamennfci, Petr 
a MikulaS. Jinych predeslych staweb licastnil se tesaf jm6- 
nem Rupert Od n6ho byla jmenowite oprawena kaple panny 
Marie, snad i tebdai jeste drew^na. 

Nelze pochybowati, ze jak medle pocala se zalidnowati 
krajina zakladanfm wesnic w aujezd^ Polick6m, meli w nl 
opatowe Brewnowsti p6ci o duchownf sprawu, a pon^wadz 
skrowna prwotni kaple panny Marie k sluzbam bozfm pro 
mnozicf se lid nadlauho nepostacowala, wystawili zahy, snad 
jests pfed wysazenfm mfistecka Police, nedaleko od ni fami 
hostel Policky, jehoz nynf toliko ostatky se spatruji se hfbito- 
wem na jiznf strane od klastera. Wyslowne sice pripomini se 
farnl kostel tento, narozenf panny Marie, teprw roku 1395;®) 
ale jiz zapisky opata Bawora o sto let dHwe nazywajf kostel 
klasternf kostelem welkym neb kostelem wetsim,^") a dawajf 
tudy zn&ti, ze mimo vA] byl tu jiz tehddz jin^ kostel mendi, 

*) W privilegii krale WAcslawa IV, kde2 pri wypo^teni statkft klASteru 
nileiejicich nwAdi se „Policz moiiasterium, oppidum et ecclesia". 
Zde toti2 slowem ecclesia mini se kostel fami. JasnSjSi jest w torn 
owSem urbAf Bfewiiow^ky z roka 1406, kde2 we podobn^m pfehledu 
statkA klAStersk^ch awodi se „Policz oppidum, praepositura, ecclesia 
parochialis et tria allodia^. 
'") Fondavinius ambitum cum ecclesitB pariete nu^oris anno domini 1296. 
A opSt: pro structiiris . . . excepto ambitu, qui hie non compatatur, 
nisi tantammodo pro quatuor parietibus ecclesia; magnae junctis, 
360 marcas argenti et amplins. 



Digitized by 



Google 



16 Doha I. 

jimz se nepodiybng tento kostel famf rozumel. K osad6 jeho 
pffsluSelo netoliko mfestecko Police, nybrz tak6 wse^ky wsi 
klasteru ndlezejicf, kter6 lezely na zapadnf strane StSn, jezto 
w zadne z nich jin6ho kostela nebylo. Farafem byl nejspis 
hned od zacatku wMy jeden z kngzf Benediktinfi, jej2 opat 
k tomu ustanowil co sweho namestka, aniz bylo k tomu po- 
ti^eba zwldstnfho stwrzenf biskupsk^ho. Zakladalo se to ne- 
pochybnfe na privilegii obdrzen6m od biskupa.") Fara byla 
tim spftsobem priwt^lena ku klasteru, a tudy jak se zda 
castecne tak6 wynata z mod dekanfl.^*) Jinak ndlezela kra- 
jina Policki cela k dSkanstwi nazwan^mu Braumotvskym, kte- 
r6z bylo now6ji utworeno oddelenim od dekanstwf Kladsk^ho. 
Nejblizsi fary na strane polednf a jiznl, kter6 s osadau Po- 
lickau sausedily, totiz Machowskd, Hronowskd a Starkowskd^ 
pfislusely jiz k dikanstwt Dohrusshemu,^^) 

Ze slow privilegia krale Pfemysla Otakara 11 roku 1260, 
kterymi se rozdfl cinf mezi „ujezdem nalezejfcfm ku pro- 
bo&tstwi Polick6mu a ostatnlm zbozfm, kter6z jest za horami, 
jezto slowau Stfiny", da se sauditi, ze jiz tehdaz byla sprAwa 
statkft klasterskych w t6to krajine nejakym spftsobem roz- 
dfelena, coz jewf se w iase o nfeco pozd§jsim tak, ze proho- 
Stowe PoU6ti sprawowali bezpostf edne toliko krajinu zapadn6 
od Sten lezfcf s mesteckem Polici.a wsemi okolnimi, krajina 
pak za StSnam% totiz Braumow a tamejsi wsi staly pod spra- 
wau purkrabi sfdlicich na twrzi cili zdmku Braumowskem^ 
ktere dosazowal opat. Purkrabfm takowym jmenuje se po- 
nejprw roku 1296, tedy jiz po nawraceni Braumowa z pan- 
stwl knfzete slezskeho, rytfr Konrad ze Sulic, ktereho tehdaz 
opat Bawor dosadil pod spftsobem najmu na jeden rok to- 

'') Na fani Braumowskau obdr^el klASter privilegium toho sp&sobu roku 

1258 od biskapa Pra2sk6ho Jana. 
") Z t§chto zwl4Stnich pomSrfi d& se wyloziti, proS se fami kostel Po- 

lick^ neuwodi nikdei ant w knihAch Confirmationum ani w registrich 

des4tku pape2sk^ch biskapstwi Praisk^ho. 
'^ WSecky tjto tin sausedni farj pHpominaji se ji2 w registriku desAtkJl 

psLpeiskfch z rokn 1369. 



Digitized by 



Google 



1213—1420, 17 

liko.") Brzy potom nasledowal w 6fad6 torn wlastnf bratr 
opata Bawora, pan Wysemir z Nectin.^^) 

Toho &ISU stala se roku 1300 opowazliwa kradez w ko- 
stele Polick^m. Za tmaw6 baurliw6 noci dobyla se celd rota 
do n^ho, a jaw8e straineho kostela 1 priwazawSe jej ke slaupu, 
pobrali penfze, kter6 byly w kostele ulozeny, jinak kalichft 
a jinych nddob kostelnfch se nedotekse. Brzy wypdtralo se, 
ze nebyli obyfiejnf zlodSji spachateli zlocinu tohoto, nybrz muzi 
pozfwajfcf mod a waznosti na panstwf, bratfi Lew a TyceJc^ 
dfidicni drzitel6 foitstwf cili saudu Braumowsk^ho, s nekte- 
rymi jinymi towarysi, mezi nimiz pfednf byli syiiow6 Wal- 
thera Sulce Ottendorfsk6ho, Volklin a jeho bratr, a Kunclin 
Sale Bfeznicky cili Martinkowicky. Opat Bawor, jenz toho 
casu byl na daleke cest6 ke dworu papezsk^mu do &fma w za- 
lezitostech prdwnfch, dal po nawracenf sw6m swolati wsecky 
§ulce a mezi nimi tak6 fecen6 foity Lwa a Tycka do sw6ho 
domu opatsk6ho w Polici, a kdzal tyto w t6mz shromazdfinf 
zajmauti pisafem swym Janem a odw6zti do wazby ku panu 
Hynkowi cili Hairaanowi z Dube na zamek jeho Jestrebf. 
Bylf pan Hynek c(le w§f podobnosti saused jeho, maje tehddz 
nepochybn6 tak6 hrad a mfistecko Fridland, wjehoz drzenf 
nacb&zejf se pozdeji jeho synow6. Lew a Tycek wybawili se 
wsak brzy z wezenl sw6ho podplacenfm strdzn^ch, a nawrati- 
wse se k swym statl&m, pocali se mstfti opatowi a kla§teru pa- 
lenfm a laupenfm w krajinfi Braumowsk^, az i wypdlili take za- 
mek Braumow. Teprw kdyz po mnohych jinych Skoddch jednoho 
dne, majfce pohromadfe sto helmfi a mezi nimi tak6 jiste rytfte 
ze Stdfo^ pFepadli a wypdlili wes §onow a hnali odtamtud stada 
pobrana s jinau kofistf, udeiil nane na ceste purkrabl Wyse- 
mir, a swedl s nimi boj, we kter6m jsau premozeni a jati. 

'^) Dominas mens, dominas Bawarus abbas, prawi Konrad w listing na 
to wjdan^, michi manitionem saam, qnam habet in civitate sua Bru- 
no w, locavit ad unius anni spatium ad protegendam et gubernandam 
praedictam munitionem ac civitatem Brunow cum toto territorio. 

'^) Dominus Wissemirius de Nedcztin, castellanus de Braumow, pater 
noster germanus, naz^wA jej opat Bawor we 8w;J'ch zipisclch r. 1300. 
FHbihy Policke, 2 



Digitized by 



Google 



18 Doha 1. 

Opat Bawor po t6to pfihode wystawil zdmek Braumow- 
sky znowu behem p6ti let, a bratr jeho WySemfr zastdwal 
na nem urad swAj po mnoha l^ta az do smrti sw6 pri do- 
br6m pokoji w krajinS. Po jeho smrti wsak bylo purkrabstwf 
Braumowsk6 bud hned bud po krdtk^m case zru^eno, a na- 
proti tomu zalozil opat Bawor roku 1322 pft zamku w Brau- 
motoi now6 proboHstwi cili klaster sw6ho fddu. Odtud zfistaly 
dw6 polowice nekdejSfho ujezdu Polick6ho, pfed Stfenami a 
za Stfenami, tfm urciteji od sebe rozdeleny co dwojf panstwi 
Policke a Braumowsk6, pod sprawau dwau probostft. 

Pri sklonku ziwota cinn6ho opata Bawora z Nectin byl 
proboStem kldStera Polickeho Pfedbor syn zemana Zdeslawa 
z Chraustoklat (u ceskfiho Brodu, 1332), kteryz se pozdSji po 
smrti bezpostfedn6ho nastupce Baworowa, Dfetticha (1332 az 
1336), stal opatem Bfewnowskym, Od neho rozsflreny jsau 
hranice panstwf Polick6ho nabytfm nekter6 castky krajiny 
mezi fekau Medhujf a potokem Dl-ewfcskym, kdez on roku 
1341 kaupil wsi Petrowice^ PetrowiSky a DfewiS od pana 
Hynka z Dub6, wnuka wyse zmfn6n6ho pdna t6hoz jm6na, 
jenz byl nektery cas pfedtfm dosahl panstwf Nachodsk6ho. 
Opat Pfedbor obdrzel od t6hoz pdna roku 1349 oswobozeni 
od cla we m6ste jeho Nachodfe jak pro sebe tak pro lidi sw6 
na proboststwich Polick^m, Braumowsk6m i tak6 Bejhrad- 
skem na Morawe. 

Opat Oldrich (1366—1381), druhy nastupce Pfedboriw, 
postaupil nowe nabytych wsf Petrowic, Petrowicek a menSi 
Dfewfce i tak6 Marsowa zemanu jak^mus Janowi Kdulincotoi 
a manzelce jeho Bonusi doziwotnfm najmem na cas dwau 
jich ziwotfL. W neznam6m pak case, nejspfs za marnotratn6ho 
opata Jindricha, ndstupce Oldiichowa, ktery se zbozfm kla- 
stera Bitewnowskeho na w§ech strandch zle nakladal, byla 
odcizena od proboststwf Polick6ho tak6 wes BodaSin^ nepo- 
chybnfe prodejem, kterym se dostala panftm na Skdle cili 
KateenSteinS, nynejsfm Bischofsteine, Po opatowi Jindfichowi 
wSak, kter^ byl pro zl6 hospodafenf swe jiz po p6ti letech 
opatstwf zbawen (1385), nastaupil sprawce HAuf a opatrny, 



Digitized by 



Google 



1213—1420. 19 

opat Diwis, kter^ jak jinde wsude tak tak6 na zbozi Poli- 
ck6m hledfel wSe priwesti zase we staw pfedesl^. BodaMn 
byl mezitfm od pana Mateje Salawy z Lfpy sedSnim na Skdle 
a na Starkowft, proddn foitowi Braumowsk6mu MikuldSi Guse- 
nerowi 6ili Kuzn6f owi ; od neho kaupil jej opat Diwis nazpet 
ku kldsteru. Petromce pak a druh6 wsi wj'se zmfn6n6 wy- 
kaupil pr^ od Jana Kdulince po smrti manzelky jeho Bo- 
nuse slowutny panose Jindfich z Popawic^ bratr tehdejslho 
probosta Polick6ho Petra; k cemuz opat Diwis dal swolenl 
sw6 roku 1390 na ten spfisob, aby Petr probost drzel a uzf- 
wal tSchto statkfi pro sebe na 6as sweho ziwota tymz spfi- 
sobem ndjmu jako pi^edtfm Edulinec a Bonuse. Zdd se, ze 
umluwy tyto nebyly prosty pf ecinu proti prawidlftm chudoby 
reholnf. 

Opat Diwi§ obdrzel o n6kolik let pozd6ji (1395 dne 20 
ZaH) potwrzeni privilegii klastera Bfewnowsk6ho od krale 
Wdcslawa IV sYryctenim wsech statkft klasteru naleiejlcfch, 
mezi nimiz uwodf se mSstecko Police s dewatendcti wesni- 
cemi, kolik^ jich te doby stdlo na panstwf Polick^m. Od t6ho2 
pak opata sp&sobeno jest roku 1406 sepsdni nejstar§fho nam 
znameho urbdfe BretmowsMho, w nfemz uwedeny jsau rownez 
wsecky statky klastera a tudy tak6 panstwi Polick6 se wsfm 
swym pHslusenstwfm. Z listin techto dwau poznawame ze- 
wrubnfiji nez ze wSelik^ch pametf starsfch tehdejsi staw kra- 
jiny a obywatelstwa jejfho. 

Wesnice, ktei-e uwodf privllegium krale Wacslawa IV na 
panstwi Polick6m, byly Ledhuje, Bukowice, Suchdol, Elaw- 
now, Pikow, Lachow, Bodasin^ ^d!dr^ DSdowd, Medhuje^ Ba- 
deSow^ BegdikoWj Srbskd^ pfil wsi Lhoty, BSld, Petrowice, 
Petrowiiky, DfetcUy MarSow, Srbskd rozeznawala se wsak die 
nrbaire dwoje, welkd a maid, Welkau nazywala se nyn^jsf Nfzkd 
Srbski, ktera nalezela celd k Polici ; malau slaula cdstka wsi 
Wysoke Srbsk6, potokem oddelena, ktera prislu§ela k Policku, 
jezto ostatni celd wes tato jako i blizky Machow nalezela ke 
zbozf Nachodskemu. Lhota za Machowem delila se potokem 
Tmkawau na dw6 strany, z nichz jedna byla Policka, druha 



Digitized by 



Google 



20 J5^^« ^• 

NAchodska; protoz privilegium kralowsk6 mluwf jen o polo- 
wici wsi Lhoty. DfewU rozezndwala se rowne2 wStsi a mensi ; 
onau se rozumSla horejsf Drewfc, ktera ndlezela ceU k Po- 
lici ; men§f zase byla dolnf, kterau potok dSlil na cast Po- 
lickau 8 jedn6, a Nachodskau s druh6 strany. Eone5n6 tak6 
MarSow uwodf se dwojf jak w liste krale Wacslawa tak wur- 
bdfi; coz nepochybne pochdzf odtud, ze cast wsi lezicf na 
lew6 strand i^eky Medhuje ndlezela od starodawna k Policku, 
prawa strana pak byla Nachodskd a dostala se klasteru teprw 
kaupf Petrowic, Petrowicek a Dfewfce. Ponfiwadz o kaupi 
t6to mame jen pozd^jsf zprawu (w Paprock^ho Diadochu p. 
149), nikoli listinu prwotnf, zda se, ze Nachodsky Marsow 
st41 ji2 pfed zawfenfm kaup6 t6to, ac se we sprdwfe on6 
zminka wyslownd o nem nedSje. We ^ddfe mH dolejsf konee 
wesnice zwldstnf nazew Baworow^ snad ze byl pozdfejSfho 
wysazenf nez ostatnf wes. Jm6no pfipomfna opata Bawora, 
od n^hoz snad toto prodlauiSeni wsi pochazelo. 

Wsecky wesnice na panstwf Polick6m, jakozto w krajinfi, 
ktera teprw we trinact^m stoletf pocala se zdSldwati, wzaly 
pocatek swfij wysazenfm od wrchnosti, to jest powolanlm 
lidf, kterym byla odmfirena pilda, a kteH za obdrzenf jf we 
jmenl dedicn6 byli powinni urcit^mi platy a jin;^mi powin- 
nostmi. Odm^rena p&da dSlila se w Idny (lanei, mansus), 
nichz nemdme urcit^ho uddnf, kolik korc& cinil jeden, coz 
w rozlicnych krajinach zem6 cesk6 bywalo rozlicn6 ; nejoby- 
cejn^ji cftal se Ian po 60 neb 70 korcfch. Lan se dSlil na 
12 pnM^ prut na 4 itwrtky. NejwfetSf wesnicf die poctu po- 
platn^ch ldn4 byl Suchdol^ ktery m^l 12 Idnfl a 4 pruty 
krom6 mens! majetnosti sesti zahradnikfi. Po Such^mdole byl 
nejw6t§l 2cldr s Baworotvem^ kdei bylo 10 Idnft a 4 pruty, 
nepocitajfc horu Wldinec nad wtokem potoka Zdarsk^ho do 
Medhuje, kterau mel jeden z lidi Zddrskych jm6nem Strddal 
k docasn6mu uzfwdnf, a lauku tuslm pod Wlcincem na po- 
toce, kter6 podobne uiiwal jiny jmenem EnSz. PSkow m^l 
10 Idnfi a jednu ctwrtku mimo 6 prut4 §olcowych a dwa 
mlyndfowy, t6z horu BodaSin to jest horu mezi P6kowem 



Digitized by 



Google 



1213—1420. 21 

a Bodasfnem, kterau drzelo §est lidf pod plat rocni ; Ledhuje 
7V2 14nu mimo pdloldn, ktery naleiel farAH Polick6mu, a 
6 pruta jist6ho Michala; Srbsid welkd 6 lanfl, 7 prutft a 
ctwrtku; Buhowke 5 Unfi a 11 prutft; Petrowice 5 Idnft 
a 9V2 prutu, krom lauky paiisk6 pod Kozimhfbetem cili jak 
se nynf rika pod Kozfnkem pH f ece Medhuji, kterau m61i 
Petrowicti za plat k uzfwani; Lachow 5 14n4, 3 pruty a 

3 ttwrtky krom dwau swobodnych Mnft Solcowych ; Bezdikow 
5 Idnfl, dwa pruty a 1 ctwrtku; B6ld 4 Idny a 11 prutfi, 
k tomu lauku, nepochybn^ pode wsi nad potfickem b6z(c(m 
kSrbsk^; Hlawnow 4 lany, 5Va prutu krom majetku ctyr 
zahradnfkfi; Bodc^in 4Va Wnu; Badeiow 3 lany a 8 prutil, 
krom jednoho prutu, kter^ ndlezel ke mlynu pode wsf w Mezi- 
hoH, a nepocitajfc tak6 neco poll w blizkych lesfch, lauku, 
z ktere platil clow6k jm6nem Jakub, a dwa kopce, DuchoMw 
a Wawfinc4w, rownfez dwau lidi Radesowskych. 

Men§f byly Dfewic hofejsi s dweraa lany a 9 pruty; 
PetrowUky s dwema lany a 3Va prutem; MnrSow Staropolicky 
s dwima liny a dwfema pruty; Medhuje (rozumf se jen strana 
Polickd, jezto druha strana za wodau nalezela ke zbozi Star- 
kowsk^mu) s 1 Idnem a 10 V2 prutem; Marsow za wodau 
s 1 Unem a 8V2 prutem; DMotod s ly^ Wnem mimo swo- 
bodny pololan solcftw. Srbskd menSi tak zwand mela jen 

4 pruty polnostf, a Dfewic menSi fiili dolnf (pokud ku Polici 
nalezela) jen 2V2 prutu. ^®) 

Die prwotnflio limyslu byl by asi kazdy Ian rail byti jednau 
sedlskau usedlostf ; cemuz w§ak za casu slozeni urbare a bez- 
pochyby ddwno pfedtfm jiz tak nebylo. Nachazfmet ku pH- 
kladu, ze w BodaSinij kdez bylo roll s p&l pata lanu, pocitalo 
se 22 hospodarA, tak ze na jednu usedlost pHchdzelo pr&- 
mimfi nico meni nei p&l tretiho prutu ; podobne pak bylo 
beze wSf pochybnosti tak6 we wSech jinych wesnicfch. Lan 
byl wsak pfijatau jednotkau, die kter6 wet&fm dflem byly 
wymfefeny wSecky powinnosti poddan^ch k wrchnosti. Powin- 
nosti tyto byly platy a price cili roboty, 

*■) Weanice LhoU jest wurbATn pfi podrobn^m popise pominuta mli^enfin. 



Digitized by 



Google 



22 I>oba L 

PenSzit^ rocnf pica cili tiroi, kter^ se odwddSl z jednoho 
Idnu, byl die rozlicn^ch wsf rozli6n6 welky. W sedmi wsech 
byl ustanowen na 20 grosft, 10 o sw. Jiff a 10 o sw. Hawle, 
totiz w Ledhuji, Hlawnowe, Bukowici, Pekowe, Rade§ow6, 
Bezdekow6 a Srbsk6. We Zddfe, w Medhuji a Dedow6m 
platilo se jen 16 gros& z lanu, naproti tomu w Sucb^mdole 
a w BS16 po 24 grosich, w Marsow^ Staropolick^m, w dolni 
Df ewfci a w Lachowe po 32 grosfch cili po pfil hfiwne, we 
wsech prikaupenych, totiz w Petrowicfch, Petrowickdch, ho- 
fejsf Dfewici a w MarSowS za wodau po 50, w Bodasfne 
dokonce po 70 grosich. 

Mimo to byl plat obilny^ ktery se odw4d61 z nejwfce wsf 
CO pocta (nomine honoris) po pftl druh6m korci z kazd6ho 
l&nu (rozumelo se tusfm po pfil korci p^enice, pfll korci ^ta 
a pfil korci owsa). Wyjimkau byly Marsow Staropolicky a 
Lachow, kde2 platil kazdy Ian 6 korc&, totiz dwa korce pse- 
nice, dwa zita a dwa owsa; a zase Petrowice, Petrowicky, 
hofejsf Dfewfc a Marrow za wodau, kdez odwadSli toliko po 
wgrteli owsa z lanu. Dale ze wsech wesnic od starodawna ku 
panstwf n&les^ejfcfch krome Bodasina dawali z kazd^ho Idnu 
dw6 kury o narozenf panny Marie, dwe o narozenf bozfm, 
a 12 wajec o welkonoci.*') W BodasfnS ddwal kazdy z 22 
hospodaM toliko po jednom kufeti o narozenf boifm; w Pe- 
trowicfch, Petrowickach, Dfewfci horejsf a w MarsowS za 
wodau zase z Idnu dwe kury a 24 wajec rocne. 

Bohoty byly na cel6m panstwf stejn^ krom Lachowa a 
Marsowa. K tomu nalezelo pfednfe ordnf na panskych rolfch, 
z kazd^ho lanu 24 zahonA trikr&t w roce, dwakrdt na ozimi 
a jednau na jari; prdce o znfch kazdy hospodaf dwa dni 
w roce, jeden na ozimi, jeden na jafi; k tomu dowezenf wSeho 
obilf do stodol panskych od t^ch, kteff mSli kon6; su§enf 
a slozenf sena i dowezenf jeho do klastera; chodenf na hon 
die potreby; coz wse byla powinnost wsechnfich hospodirft, 
bezpochyby die n^jak^ho w tom zaweden^ho pofadku. Zwl&stg 
tak6 byli powinni, dowezti o wanocfch po jednom woze dffwf 

^^) Ubi sunt, dokUdd k tomii urbAf, to jest tedj kde slepice chowali. 



Digitized by 



Google 



1213^1420. 23 

do kld§tera, mlyiisk6 kameny a wse jin6 ceho potfeba woziti 
do pansk^ho mlyna w Polici, a kteH nem^li konf, d^lati pri- 
tom rucni prdci, konecne woziti kamen k wapennici pansk6 ; 
t^z diiwi ke wsem jinym stawbdm. 

Lachowstf a Marsowstf byli od robot oswobozeni, a pla*- 
tili bezpochyby za to pitedne wfc w obiK nez jin6 wsi, mimo 
to pak za prici o znfch w Lachow6 po osmi grosfch a w Mar- 
Sowfe po sesti z Idnu. Docasii6 nejspis bylo wykaupenf Sucho- 
dolskych z roboty, za kterau2 oni w cas slozenf urbafe platili 
po 16 grosfch z Idnu, osmi o sw. Jiff a osmi o Hawle. Po- 
dobne w raal6 Srbsk6 platili po dwau grosfch z kazd6ho prutu 
toliko za praci o znfch. Upln6 oswobozeni od robot i tak6 
od platft obyfiejnych m61i SolcowS cili rychtdfi didiinL W Nfzke 
Srbsk^ die privilegia opata Martina wyse zmfnen6ho (1254) 
m^l dole mfti tak6 pro sebe plat penezity i obilny z sest6ho 
Idnu we wsi, ktery zjin^ch 14n& wychazel wrchnosti; cehoz 
wSak za casu slozenf urbAfe jiz nebylo; bezpochyby byla se 
casern stala o to jind smlauwa. 

Z t6hoz privilegia rychty Srbsk6 jest tak6 wid6ti, ze 
w t6to wsi byl prwotne urok penezity i obiln^ wetsf nez po- 
zdfeji, totiz pal hriwny cili 32 grosft a 6 korcfl, jezto die ur- 
bafe cinil jen 20 groSft a 1% korce. Za to wSak necinf se 
w privilegii zAdna zmfnka o robotach, kter^z tudy bezpochyby 
byly pozd6jsfho p4wodu ; i podobd se, ze netoliko w tko, 
nybrz i w jinych nekterych wesnicfch byly smlauwy mezi 
wrchnostf a poddanymi b§hem casu zmSn^ny, tak ze snfzeny 
jsau platy a za to zawedena powinnost robotnf. 

Mimo polnosti wymefen6 na lany, kter^ ndlezely k jed- 
notliwym usedlostem sedlskym, mela kazdd wes od staro- 
ddwna a tudy bezpochyby s nejwfitsf cast hned od prwnfho 
zalozenf sw6ho tak6 jiste jmini obecni, totiz drahy a jin6 
pastwiny, nfico lesa neb i lauku obecnf, o cemz wsak do po- 
drobna mdme zndmost teprw ze casA pozd^jsich. 

Obywatel6 mestecka Police nem61i zddnych polnostf, aby 
byly obzwld§t6 pficteny k m6stu; nez toliko ze jednotliwf 
saused^ kupowali sob6 hospoddfstwf sedlskd we wsech, coz 



Digitized by 



Google 



24 J>oba L 

bylo jim wolno. Wlastnf ziwnostt jejich byla femesla a ob- 
chody. Nicm6ii6 byli wsichni saused6 powinni robotami wSeli- 
k6ho spftsobu jako lide sedlStf, wyjma toliko or&xd. Cinil se 
pritom rozdfl mezi temi, kteri meli kone, a kterf nemeli; 
tito konali robotu rucnf. ZwldStnf powinnost Polick^ch byla 
krom toho phwazeti wSecko poti'ebn6 k iHini plotfi, nepo- 
chybn6 okolo klastera (omnia necessaria ad sepes tenentur 
adducere); dilo samo mel wsak probost dati konati swau 
ieledf. T4z n&Iezelo jim oprawowdni most& a lawek. Pauzi 
podruhow6 meli zwUstnf powinnost konopf trhati a zeleninu 
zasazowati. Rocnf platy odwid61i wrchnosti toliko kow&n a 
feznici, kazdy kowdf 6 grosft o sw. Jifi a 6 o sw. Michale; 
reznfk kazdy rocn^ jeden kdmen loje a 1 kdmen slaniny. 
W cas slo^enf urbafe bylo w Polici kowdM §est a feznikft 
dwanact. Mezi jinymi femesly, ktera se prowozowala hlawnS 
pro potfebu obywatelstwa m^stecka a wesnic na panstwf, 
wynikalo nejspfs saukennictwf podobnfe jako w Braumowfi, 
kdez zawedeno bylo jiz we 13. stoletf za opata Martina. We- 
dle ziwnostf m^stskych chowali sobe saused6 Poli£t£ take do- 
bjrtek, a meli pron rozs&hl6 pastwiny za StrdSnici na strand 
ke Zdaru, obrdcen6 nynf w pole ; z nich platila obec wrchnosti 
rocne 12 groSft we dwau Ihatach. Takt6z ndlezela obci strdn 
druh6 hory proti Straznici, kterd nynf slowe Hawlatka, Tato 
nepochybnS rozumf se horau ToniSowau (mons Tonissi), z niz 
obec die urbdfe platila wrchnosti po dwau grosfch o sw. Jiff 
a sw. Hawle, mimo to pak dwa groSe berne. 

tehdejsf rozsahlosti mSstecka a o poloze ulic a domft 
nemame zddn;^ch sauw^kych pamStf. Rozumf se wgak samo 
sebau, ze hned ku prwnfmu zalozenf m^sta nilezelo n&mestf, 
a dd se sauditi, ze rownez tak star^ byly hlawnf dwe ulice 
z rynku, jedna ku kldSteru w stranu pftlnocnf, druhd tak 
zwand hof ejsf we wychodnf stranu az k Ledhuji. Zdd se wSak, 
ze jiz we 14. a na zacdtku 15. stoletf nebylo mSstecko aspon 
mnoho men§f, nez jak je shledame asi o sto let pozdSji. 

Od nepam^tnych cas& az do roku 1818 stdl prostfed 
rynku ^troti;ar mestsk^, pokud listownS zn&mo, jii pfed rokem 



Digitized by 



Google 



1213-1420, 25 

1535; i nelze pochybowati, ie stil na torn mfstS ji2 tak6 w £as 
slozenf urbare roku 1406. Aspon phpomM se j\i w urban 
wai^enf piwa w Polici s ustanowenfm, ze platf saused^ z kazd6 
w&rky 6 grosft probo§towi a 6 pen^z k obci, coz ukazuje na 
walrenf jednotliw^ch sausedft die poMdku w piwow&i^e spo- 
lecn6m, tak jak se zachow&walo w2dy w casfch pozdSjdfch. 
M&m pak za to, ze wedl6 piwowaru tohoto stala tAz prostred 
rynku nejstarSi radnice Policki, jak bylo obycejn6 we mno- 
h^ch jin^ch mestech a m^steikdch toho casu.^^ 

Wdechno, co na panstwf nebylo pfid^leno k usedlostem 
a pHbytkftm poddanych lidf nebo k obcem, zftstdwalo jm^nfm 
wrchnosti. totiz kM§tera PolickSho. E tomu ndlezely rozs4hI6 
polnosti pH dwoHch pansk;^ch, na kterych pracowala celed 
pansk& i lid6 robotnf, welk6 lesy, kter6 jesti wzdy skoro na 
wsech strandch zaujfmaly ytHU prostranstwf ne2 nyni, reka 
Medhuje a potoky £etn6 s ryb&fstwfm, tki lanky pri nich. 

Dwori pansk^ch, kter6 kl&ster drzel we sw6 wlastnf 
sprdwg, bylo w cas sepsdnf urbdre sedm ; z nichz tH se na- 
chdzely pri m^stS; dwa byly pri nejblizsfch dwau wsech, 
w Ledbuji a w Bukowici, jeden w RadesowS a jeden w Bez- 
dekowg. Polickymi tremi dwory rozum61y se predn6 dwir 
JddStersky na mfst^ posawadnfho Uawniho dworu, ktery stojf 
na pfllnofinf strand od mesta ob cestu proti zahradg klaiter- 
sk6; zadnih6 tak zwany Bali dtoir^ jizne od kl&stera i od 
kostela famfho a wychodnS od mesta, jehoz n^ew tento, ac 
se naskytuje ponejprw roku 1546, byl bezpochyby starodAwny; 
tfetfho wSak poloha nenf nam zn&ma.^^) PH dwoHcb tichto 
nach&zelo se ctwero popluH] tak asi ze ke dworu kl&ster- 
sk^mu pHslusela popluzf dw£, k ostatnfm ku kazd^mu jedno, 

") A2 do roku 1740 nachAzela se radnice Polick^ w polradf jiinim na 
nimSsti w roze pod £. 77, kde2 bjla r. 1694 co now4 wjstawena; 
jeStd pak potom r. 1611 mluwf se o star^ a o now6 radnici; kde wSak 
se tehdejii Bttuci radnice nachasela, o torn neddje se zminka. 

'*) DwAr dolejii nyni tak zwanj^ na ji2ni strand od mSsta sa potokem 
Ledhujsk^ pod Hawlatkau nile2el tehd42 k Ledhnji co posledni 
sedlsk^ statek na dolejSim konci t^to wsi. 



Digitized by 



Google 



26 ^o^« I' 

a takt^z ke ctyrem we wsech tecen^ch. Ctwero poplozf pH- 
slusnych ke dwor&m u Police zaujfmalo polnosti na wychodni 
strand od kl&stera i od m^sta, pozwolnu wzh&ru k lesu Elucku 
86 Uhnaucf, ktery tebd&z nejspfS az k nim dol& se wztaho- 
wal; a s nimi na pfllnocnf strand sauwiselo bezpostiredni 
popluzf dworu BuJcotioickeho, tak ie asi wSecka pole ode wsi 
Ledhuje az k Bukowici ndle^ela wrchnosti. Zde, jak nelze 
pochybowati, nachazely se nejstarsf role, kter6 byl zafal d6- 
lati jahen Vitalis s towafisi swymi. Dwftr Ledhtysky nazywal 
se starod&wnyiD jm^nem Raditnow^ a popluzi k uemu ndle- 
zejfd wztahowalo se nad horejsfm koncem t6to wsi mezi 
sedlskymi rolemi Ledhujskymi s jedn^ strany a Suchodol- 
skymi s dnib6 od kraje audoli irecen^ho Ochoz we smeru 
od pfilnoci na jib.^®) Ee dworu Badesawskimu ndlezela nej- 
spfS pole bned pri kraji Hawlatky na wysocin6 wedl6 sedl- 
skycb poll Rade^owskych. Toliko dtu&r BezdSkowsky s po- 
pluzfm swym nacbdzel se we w^tsfm wzdali od kl4stera za 
wsf tobo jm6na, jak se spatruje podnes.^^) 

Pfi dwore kldstersk^m sUla wdpennice i snad spolu ci* 
belna na strand p{Llno6ni od n^bo wedI6 mista, na kter6m 

**) Polnosti tohoto poplaii naz^waji se podnes Radimowsk^, a nAle2eji 
nSkolika sausedftm Ledhajsk^m. Fonejprw nach&zime nAzew curia in 
Radymow w listing roku 1461 wjtiStdn6 u Dobnera Mon. VI. 174. 

**) O dwoHch a popla2ich Polick^ch wyslowuje se urbAF na dwaa mi- 
stech poka2d^ jinak. We pFehleda toti2 wSech statkfl uwodi se Police 
oppidnm, prepositara, ecclesia parochialis et tria aUodia'^ pH popise 
pak podrobnSjfiim prawi se: in Policz oppido prsepositora, ecclesia 
parochialis et curia cum quatuor aratwri$. AUodium znamen4 w urbAH 
tomto wSude dw&r poplu2ni| aratura pak jest poploii. Die jednoho 
bylj by tedy b^aly tK dworj, die druh6ho jen jeden se ^tyrmi po- 
plnilmi. PonSwad£ se wSak jeStd we pamStech 16. stoleti aspoft dwa 

• z fe£en^ch dworfL uwodi, nelze pochybowati, ie prwotn$ bylo wic 
dwor& ne2 jeden, a 2e tedy ud4ni tH allodii we smyslu co tfi dworft 
neni raying. 2e se wSak na druh^m mistd mluwi jen o jednom dwol^e 
se ^tyrmi poplu2irai, mk bezpochyby tak^ swau pHdinu, snad £e w das 
sloieni urb&fe pfedce jii hospod^stwi pH tfech onSch dwoHch bylo 
nSkterak jinak zHzeno, tak £e se w jist^ mife we dwofe klAStersk^m 
jakoito hlawnim sesth^dowalo. 



Digitized by 



Google 



stojf nynf panskd kow^na. Byla postawena ji2 za opata Ba- 
wora mezi 16ty 1304 a 1306 bezpochyby za prfcinau tehdej- 
sich staweb jeho w kldstere. Pfi Babfm dwore zase stdla 
Idg&ij kteri se pfipomina ponejprw6 w urb4ri roku 1406. 
Lazebnfk, jemuz byla od wrchnosti pronajimana, platil z nf 
rocn6 33 groS4 we tfech Ihfitdch o trojfch suchych dnech. 

Mimo dwory jiz jmenowan6 mel kl&ster jeste tak6 dwAr 
popluzni w Suchemdoh^ jejz wsak opat Diwis, tuSim prwni 
toho jm6na (1360—1366), w roce nezn&ii6m pronajal prdwem 
z&kupnim dedicn^ jist^mu Krizkowi pod plat dwau kop grosfi 
ceskych. Byl to statek, ktery se nyni nazy wa Solcownau Sucho- 
dolskau. Po smrti Krf2ka neb jeho dSdicfi spadi dwftr tento 
bezpochyby na klaster zpet, byl wsak zase pronajat wsf obci 
Suchodolsk6, kterilz die urbdre (1406) platila z neho rocn6 
4 kopy we dwau Ihfitach o sw. Jiff a o sw. Hawle. 

D4le byly dwa dwory popluznf na zbozi Petrowick6m, 
totiz prikaupen6m od opata Pfedbora, jeden w Petrowicfch 
a druhy u Petrowicek. Dunir Petrowicky^ ku kter6mu ndle- 
zelo p&ltfetfho lanu poli, drzel od klastera clow^k jm6nem 
Wacek, ktery z n6ho platil die urbdre 36 gros4 o sw. Jiff 
a.tolik6z o sw. Hawle, k tomu o wdnocfch dw6 kury a hau- 
sku stojfcf za gro§, o welkonocfch dwa syry neb za n6 dwa 
grose a kopu wajec. Druhy dw4r nazywal se na Homoli^ pod 
kterymz ndzwem (aratura na Homoli) pfipomfna se jiz we 
privilegii krdle Wacslawa IV roku 1395. Popluzf jeho doty- 
kalo se mezf wesnice Petrowic, hlawn^ wsak zaujfmalo pole 
za Petrowickami w cfpu wysociny tam6j§f, kdez se na kraji 
jejfm sblizujf wysok6 lesnat6 strand nad audolfm Medhuje 
s jedne strany a potoka Df ewicsk6ho se strany druh6, a od- 
tud potom spojujf se w dlauhy ostroh lesem porostly, ktery 
se tahne az k austf potoka Dfewfcsk^ho od Medhuje pod 
dolejsfm koncem wesnice Dfewfce. Ostroh tento cinf we wy§§f 
cdsti sw6 homolowit;^ wrch, ktery se nazywd Homoli. Od nfeho 
wlastnS bral dwftr onen jmeno sw6. Jak se zdd, ndlezel dwftr 
na Homoli i s dworem Petrowick^m ke zbozf, kter6 byl opat 
OldHch (1366—1381) prodal do ziwota Janowi Kdtdind 



Digitized by 



Google 



28 I>oba I, 

a man^elce jeho a kter6 po nich za opata Diwi§e spfisobem 
jiz zmfn§nym (1390) pfipadlo rowniz doziwotnfi Petrowi pro- 
bostu Polick^mu. Po jeho smrti dostalo se zbozf toto zp^t 
kldsteni. Opat Diwis wSak roku 1404 prodal dwftr na Ho- 
moli samotn^ bez wesnic, na kter6 se pfedesl6 smlauwy 
wztahowaly, zemanu cesk^mu Baworowi z Hustifan odjinud 
z Neznasowa na cas jeho ziwota s polemi, lesy a cdstf luk 
w audolf Medhujskem pod Petrowici, wyjma wsak les nad 
cestau pod^lMedhuje pod Petrowickami a tudy jmenowitS 
les na wrchu Homoli, kteryz zflstal wrchnosti. Pan Bawor 
z Hustifan nachdzel se w drzenf tomto i w roce slozeni ur- 
b&fe (1406) a nezndmo jak dlauho potom. 

Z lesH panskych brala netoliko wrchnost swau potf ebu 
dffwi, n^brz tak6 poddanf, pokud jim mal^ castky lesfi jednot- 
liwych obcf nepostacowaly. Za to odwddeli wrchnosti rocnf 
ddwky, kter6 byly ustanoweny die poctu konf, kolik kdo 
drzel, ze s tolika si jezdil do lesa. Obecn6 bylo ustanoweno 
po wsech wesnicfch, ze kdo m61 jednoho kon6, platil rocnfi 
IVa grose, wertel owsa a 8 kur; kdo mel konf wfce, platil 
s kazd6ho tolik, wsak jen se ctyr konl nanejwys. neco jinak 
bylo ustanoweno w Srbsk6.^'') We mestecku platil kazd^ sau- 
sed 1 gros o sw. Michale, podsedek 6 penez cili pftl gro§e; 
kdo wsak mel kone, platil jako we wsech, a m^l-li saused 
Polick^ tak6 sedlsky dwflr w nfektert wsi, platil s n6ho ob- 
zwldSf. Platy tyto wybfral lesny (forestaiius). Jin6ho pozitku 
z lesfL poskytowala honba. Jak jegt6 w 18. stoletl, tak zajist6 
jest6 we mnohem wetii hojnosti hemzili se w lesfch Polickych 
zajfci, srnci a jeleni a na skalnatych hfebenech meli hnfzda 
swd tetfewi a tetHwci. Owsem mfila tak6 zwef i ptactwo 
mnoho nepfdtel sw^ch, lisek, tchoM, kun, drawych pt4k4; 



**) W urbAH prawi se o t6to wsi: Item de iv equis iv grossos, iv polios, 
unam mensuram avense, et de tribus iii grossos, iii puUos, iii quartalia 
avenee, et de daobus equis iii gr. ii paUos, y, mensuram avense, et 
de uno equo 1 % gr. i puUum, i quartale avense ; et qui habet equos, 
de duobus solvit. 



Digitized by 



Google 



1213—1420, 29 

a jako jinde w Cechach toho 6asu tak nepochybnfe i zde m61 
wlk, neli tak6 medwed, jestS st&\f domow. 

Ponewadz potoky na panstwf nalezely krom malych snad 
w;^jimek wrchoosti, zda se ze tak6 mlyny na nich a ndhony^ 
kterych bylo potfeba k wedenl wody, byly w6t§fm dflem wy- 
staweny n&kladem klastera aneb aspon pomocf a s powolenim 
od n6ho. Odtud pochdzelo, ze i ze mlynft skoro ze wsech 
sly jist6 dflchody pro wrchnost, ac prdwnl pomSry jich byly 
ponSkud rozlicn6. Wsech mlynft bylo 12 na panstwf. Z nich 
byl prwni mlyn kWStersky cili podUdStemi, ktery stal pfed 
samym kUsterem. na jiznf strane od kostela, tu kdez jest 
nynl asi prostfedek jiznf strany klastera. Woda byla nan 
wedena nahonem cili struhau z potoka Ledhujsk6ho, kterd 
§la castecn^ dworem kl&stersk^m, kdez krom toho byl ryb- 
nfcek feceny Jezero, pdsoben;^ prameny podzemnfmi. Mlyn 
tento nalezel bezpostfednS klasteru, byl wSak nejspfS prona- 
jfman docasn^. Die urbdiPe platil z n^ho miynar 52 korc& 
zita rocn§. Ostatnf mlyny byly w Ledhuji, w Snch6mdole, 
we Hlawnowe, w Bukowici, w P6kow6, w DMow6m, we Zdife, 
w Marsowfe na lew6 strand feky Medhuje, pod Radesowem 
w Mezihoff a w Srbsk6 mlyny dwa. Mlyn Ledhujsky nalezel 
rownSz kldsteru, a mlyndf odwadSl z neho rocnS 32 korcft 
zita. W Such6mdole, we ZdAfe a Srbsk6 oba ml^ny zda se 
ze byly prodany prawem z4kupnfm pod rocnf platy. Die ur- 
baf e platil Suchodolsky 24 groSft ro6n6 we ctyfech Ihfttdch 
kazdych suchych dnech; ^darsky platil po 4 grosfch o sw. 
Jiff a sw. Hawle a rocnS 6 kur, mimo to mel 6 dnf ro- 
boty; w Srbske kazdy ml^n rocne 6 gros4. W Pfikowe a 
w D6dow6m ndlezely mlyny dedicn^m golcfim, od nichz ne- 
pochybnS byly hned prwotn6 wystaweny, a tak byl prwotn6 tak6 
w Srbske jeden z fecen^ch dwau mlynfl, toti2 dolejsf, pffslu- 
senstwfm Solcowny ; w cas urbdfe byl wSak jiz od nf oddfelen. 
W Bukowici ndlezel ml;^n s tfemi pruty pole k obci t6to wsi, 
a podobny byl pomfer mlynu Hlawnowsk6ho, kter^z platil ze 
tK prutft pole k obci tam6j§(, mimo to wsak odwadfel wrch- 
nosti 5 grosfl a 6 kur rocnS a robotowal 6 dnf. Ml;^ny w Rade- 



Digitized by 



Google 



30 I>oha I. 

sow6 (nynl Mezihornf) a w Marsowe pHpominajf se w urbdft 
prost6 bez uwedenf jak6hokoli platu, kromfe ze Radesow- 
sk;^ platil z jednoho prutu pole, jak byla obecnA powinnost 

Die privilegif kralowskych, kterymi byl aujezd Polick]^ 
wyiat z moci tifedft zupnfch, ndlezela opatowi Btewnow- 
sk^mu saudni moc nad obywatelstwem a wselika jiai we- 
fejna sprdwa na panstwi. W jeho jm6n6 a na jeho mfstfe 
wykondwal ji probost Policky, kter6mu bylo poruceno Hzeni 
hospoddfstwf klastera wftbec. Saudnf moc opatowa wSak ne- 
zalezela we wlastnfm rozsuzow£ni prawnich pH, nybrz hlawne 
w dohledu na zachowdwdni fadu a prdwa pK saudech na 
panstwi k tomu zffzenych a w poskytowanf jim ochrany, aby 
rozsudky jejich dochdzely skutecn6 platnosti; zacei^ ze saudft 
techto wychdzely wrchnosti znamenit6 ddchody. 

Saudy cili rychty zwldstnf byly krom mfistecka Police 
w Srbske^ w Pdkow^, w LachowS a w DMowe, Rychty tyto wes- 
nicki byly, jak jiz zmineno, dedicn6 tim spftsobem, ze drzitel 
statku, ku kter6mu rychta pHsluSela, byl tfm sam^m rych- 
tdfem cili sulcem (judex, scultetus) a pi'edsedal saudu, na 
n^mz spolu s nfm zasedali konselS dosazowanf bezpochyby 
od wrchnosti. Rychtaf byl zarowefi pfedstawenym obce we 
wSelik^ch jinych ohledech. W Polici nebylo rychty d6dicn6, 
nybrz byl rychtar docasnS dosazowan od wrchnosti, a rown62 
konSeU ze sausedstwa, kterych jak aspoh w 16. stoletf tak 
nepochybne od prwnlho pocitku bywalo osm. We wesnicfch 
ostatnfch mimo ctyry praw6 jmenowan6 byli sice pfedstaweni, 
kteff se rychUiH nazywali, skutecn^ wsak nemeli prawe saudnf 
moci, nez konali toliko jin6 powinnosti. Jak jiz na jin6m 
mfstfi wyprawowano, byla privilegiem krile Wdcslawa 11 roku 
1295 m^stecku Polici ddna saudni moc we wicech hrdelnych, 
tak aby ihzoi zlocinci z mestecka i z wesnic od rychtdi^e t^hoz 
mestecka byli sauzeni. Protoz k saudflm wesnic onech, kde 
byly rychty d6dicn6, nalezely jen men§£ pre ; we wfetSfch pak 
zlocinech pHsluseli obywatel6 jejich jakoz i druhych wsf 
k m6stsk6mu saudu Polickemu. HIawnf saudy drzfwaly se 
w uriit6 easy trikrat za rok jak we mist^ tak w kazd6 ze 



Digitized by 



Google 



1213—1420. 31 

ctyr dedicnycb rycbt obzwli§t a mimo to, jak se zdd, saud 
spolecn^ pro wsi prikaupenS z nSkdejsfho zbozf Nacbodsk6ho, 
nejspfge w Petrowicfch. K saud&m tSmto dojf^del probost, a za- 
sedal na nicb spolu s rychtari a prfsezD^mi §olcow6 byli 
powinni, dati pritom obM jemu a jebo celedi i konsel&m; 
k cemaz wgak poddanf phspiwali, w Polici (i tak6 w Ledhuji), 
w Srbsk6, P6kow6, LachowS a Dedow6 kazdy hospodai^ po- 
kazd6 dw6ma penSzi, ^ Petrowicfch, Petrowickdch a DiPewfci 
jednim penfzem. KonSel6 byli z tohoto platu wynati. 

Jiz die privilegia krdle Pfemysla Otakara II r. 1260 n4- 
lezely opatowi wsecky pokuty a jin6 platy wychazejfcf ze 
saudft. We wesnicfch wSak, kde byly d6dicn6 rychty, pfipa- 
dala z toho tretina §olcowi, jakz aspon wyslownS bylo ustano- 
weno w zakladacf listing rychty w Srbsk6 a tak6 pfi wsech 
§olcown&ch na Braumowsku. DSdicnf §olcow6 byli naproti 
tomu prwotn6 powinni opatowi sluzbami wojenskymi. W cas 
slozeni urbdfe byla wSak sluzba tato obrAcena w rocnf wy- 
kupne, jak aspon uwodf se o solcowi w Srbsk6, kteryz pod 
jm^nem tim platil rocn^ 16 gro8& we dwau Ihfttdch. 

E werejn6 sprdw6, kteri byla porucena opatowi na pan- 
stwfch jeho, n&lozelo mezi jinym tak6 wybfrani bemS a od- 
wadenf jf, kam nalezela. Ohecnd bernS zemski, kdyz byla 
powolena snSmem (berna generalis), wybfrala se w urcit6 
castce s kazd6ho poddan6ho lanu a obzwUst ze ml^nfl. Ducho- 
wenstwo reholni bylo wsak obtfzeno mimo to zwldStni berni 
pro komoru kr&lowskau (berna particiilaris), kteri nezawisela 
na swolenf sn^mownfm, ano die n^jakeho zarfzeni z druh^ 
polowice 14. stoletf odwdd^la se rocn6 w urcit^ summg pe- 
niz. Opat Birewnowsky odwddel na tuto berni zwladtnf ze 
wsech statk& swych 300 kop gros&. Ackoliw se heme tato 
netykala poddanych, nez kld§ter& samych, zawdala nicm^ni, 
jak se zda, pricinu ke smluwam mezi duchownimi wrchnostmi 
a lidmi na statcich jejich, kterymi heme wfibec promeneny 
jsau w jisty rocni plat, tak toti£, ze poddanf odwadeli wrcb- 
nosti berni z kazd6ho lanu neb jinych nekterych pfedmetft 
kazdy rok wjist6 urcite cdstce; wrchnost pak platila jak 



Digitized by 



Google 



32 IMhi L 

obzwl&§tnf berni kralowskau za sebe tak obecnau berni zem- 
skau, kdykoli byla snimem powolena, za n^. Die urbai^e cinila 
tato dan z cel6ho panstwf PoIick6ho 53 kop 20 grosA 8 pe- 
n^z kazd6ho roku; kdyz wsak byla berni zemsk^ obecni, 
56 kop a 8 penez.^^) Rozdil tento poch&zel odtud, ze nico 
mdlo statkft bylo z kazdorocnf dan6 wymfnino a platily jen 
berni zemskau, kdyz pHpadla. Tak k. p. platil Wacek Petro- 
wicky z tamijsfho dworu 80 grosft jen, kiji byla berni na 
celau zemi ulozena.^^) Poniwadz se berne platila hlawni 
z I&n& sedlskych, wypadalo jf na w&t§{ wsi wfce a na meni^f 
mini asi w torn pomirn, jaJ^ mnoho l&nA mila kazda wes. 
Sucbdol platil nejwfce, totiz rocni 6 kop 18 groSA a 4 pe- 
nfze.**) W Polici we mistecku byla berni rozwrzena nepo- 
chybni na jednotliwi hospodafe; cinila rocni 5 kop. Srowna- 
me-li celau rocnf summu, odrazfc tichto pit kop, kteri platilo 
misto, 8 poctem w§ech Idnft sedlskych na panstwf, kterych se 
pocftalo 96, wypadne na jeden l&n asi pftl kopy iili 30 gr. 

*') Summa bernse cum civitate liii sexagense xx grossi, viii parvi omni 
anno; sed quando est berna gcneralis, tone sunt Ivi sexagenee, viii 
parvi. 

^*) Pro berna regali, qaando toti terre Bobemiee imponitur, debet solvere 
Ixxx grossos. — We smlauwS, kteran hj\y Petrowice, Petrowi^ky, Mar- 
Sow a menSi D(ewi2 rokn 1390 propfij^enj proboStn Polick6ma Pe- 
trowi, Ste se : Quando berna generalis toti terrse per dominum regem 
fuf'rit imposita, tunc debeo a preedictis hominibus dictarum villarum 
ffiqualiter, prout alise villse ejusdem prsepositurse solverint, colligere ac 
monasterlo solvere; sin vero particularis berna fuerit, tunc mediam 
partem domino abbati et monasterio, et secundam medietatem pro me 
ad meos usus potero convertere. 

««) Ostatni wsi platily: idkr 5 kop, 30 gr. 8 penSz, P5kow 6 kop, 28 gr. 
8 p., Ledhuje 4 kopj, 16 gr., SrbskA welk& 3 kopy, 62 gr. 8 p., Bu- 
kowice 3 kopy, 18 gr. 4 p., Petrowice (krom Wacka) 3 kopy 6 gr. 
4 p., Bilk 2 kopy 36 gr. 4 p., Hlawiiow 2 kopy 30 gr. 6 penSs, La- 
chow 2 kopy, 60 gr., BezdSkow 2 kopy 46 gr., Radeiow 2 kopy, Dfe- 
wid 1 kopu 20 gr, 4 p., Petrowifiky 1 kopu 16 gr., MarSow za wo- 
dau 1 kopu 9 gr. 4 p., Medhnje 1 kopu, MarSow pfed wodau 62 gr., 
D^dowA 48 gr., maU Srbskd 10 gr. 8 p., malil Drewi2 7 gr. 7 p. — 
O BodaSfnS neni w urbAH bemS uwedena; Lhota pak jest, jak ji2 
jinde zmfnSno, dccela pominuta. 



Digitized by 



Google 



1213-1420, 33 

Nedostawa se nam naskrze pameti z onoho casu, znichz 
bychom mohli poznati wnitf nf ziwot w klastef e Polick6in co 
do zainestn&ni a cinnosti reholnikti w nem bydlicfch i zrfzeni 
klastera. Tolik jen wyswfta ze zdpiskft opata Bawora, ze se 
w klAstei'e prowozowala nektera femesla od bratri^ kteH ne- 
byli knezfmi, a ze tudy pocet jich musil bywati mnohem 
wetsf nezli w casich pozd6jsich. Pfedstawenym klastera byl, 
jak casteji zmfneno, probost^ kter^mu wsak pffsludela hlawnd 
sprawa swetskych w6d klastera se tykajicfch. Wedl6 n6ho 
byl dnihym predstawenym pfewor, ktery fidil weci duchownf, 
a jinak bylo wice liradfl cili sluzeb w konventS die obecn6ho 
radu we kli^terich. Sluzby tyto, jak d&stojenstwf probosta 
a prewora, wykazowal opat^ pod jehoz poslusenstwfm staly 
klastery w Bf ewnowe, w Polici, w Braumowe a w Rajhrade 
jednostejnS. Tak6 wsak woleni opata pHsluSelo clenftm wsech 
ctyr konventft spolecnS, a stiwalo se we spolecn6m swolanf 
wsechnech w materskem kla§tefe Bfewnowsk6m. dftchody 
z panstwl Polickeho bylo w cas sldzenf urbdfe jist6 ustano- 
wenl, die nShoz opat bral z dftchodu peiiezit6ho pro sebe 
neco m6n6 nez polowici, totiz 30 kop, 28 gr. a 10 penfiz 
roftae, mimo to pak 94 kur, 8 kop a 17 wajec i dwa korce 
pfil wertele t)wsa ; ostatek, jak se da z toho sauditi, zftstawal 
w rukau probo§towych Y opati^euf potfeb jeho konventu. 
Zdwislost od matefsk6ho kldstera Bfewnowsk^ho tak6 w torn 
se jewila, ze byl probost Policky powinen odwadeti k obzwlast- 
nim potfebam konventu Bfewnowsk^ho cili kpittanci bratfl 
(pro pittantia fratrum) 64 grosft, a farar Policky 32 grosft 
rocn6 we dwau obycejny^ch Ihfttach o sw. JiH a o sw. Hawle. 
Naddnf fary PoUcke zdle^elo krom rozlicnych pWjmft 
tehddz wsude bud die zakona bud proti zakonu obycejnych 
w pololanu roll w Ledhuji a w desdtku ze w§ech wesnic 
k osadfe Polick6 prislusnych, wyjma Marsow a Lachow. De- 
satek byl wsak, jako wsude jinde w Cechach ustanowen co 
stejnd kazdorocnf dawka, totiz z kazdeho lanu 1 korec zita 
a 1 korec owsa s wrchem (cum cumulo). Faraf wsak, jakozto 
s kostelem swym ku klasteru pfiwteleny, byl powinen z dfi- 
PHbihy PolickL 3 



Digitized by 



Google 



;^4 I>oba I. 

cbodu techto dawati bratrim konventu Polickeho kazdodenne 
jednu krmi a za rok jeduau, o sw. Janu Eftiteli, jednu mi- 
nucf cili hostinu, kter£ se ugastnil s bratrimi take probost. 
Probost sam byl powinen dawati rocnS tri minuci. 

Pri nedostatecnosti pfsemnych pameti wftbec nemame tak6 
naskrze zadnych zpraw o pametihodn^ch udalostech zewnfij- 
Sfcb, ktere se asi zb6hly w krajini Polick6 behem 14. a na 
zaiatku 15. stoletf. Celkem da se sauditi, ie byly easy klidii6 
a dobr6 za zlat6 doby panowanl Karla IV jako wsude jinde 
w zemi ceske, a ze zachowaly se po nejdelsf cas panowanf 
krale Wdcslawa IV, jezto domacf walky wznikl6 za tohoto 
panownfka ze sporfl mezi nfm a protiwnymi jemu pany ceskymi, 
poknd nejwfce znamo, teto krajiny nikterak se nedotykaly. 



Digitized by 



Google J 



Doba 11. 
Od poS&tku w&lky Husitski az do bitwy na Bil6 hofe. 

(1420—1620.) 

Blah6 easy pokoje a dobr^ho Mdu w zemi cesk6 wzaly 
nahlaa a welikau zmenu prewratem, ktery se stal za pozdej- 
Sich let panowani krale Wacslawa IV ze sporfi o tehdejsf 
Btaw wecf cfrkewnfch a o nowoty w nabozenstwf, kii kterym 
dan byl jimi podnet. Wze§Ia( z toho dlaahd a zahubnd walka, 
kdyz po smrti krdle Wdcslawa (1419) bratr jeho Sigmund, 
ktery mel nastaupiti w kralowstwf; postawil se proti snaham 
wetsiny ndrodu ceskeho a zdwihl zbraii co obrance mod du- 
chowni. 

Krajina Polickd pocftila nejspfs swfzele t6to wdlky po- 
nejprw, kdyz krdl Sigmund na jafe roku 1420 asi poslednf 
dni mesfce Dubna hnul s wojskem sebranym proti 6ech&m 
we Slezsku od Swidnice a wtrhnul odtud do zemi pres Na- 
chod a pfes Hradec KrAlowe; neb cesta jeho od Swfdnice 
k Nachodn wedla nejpodobniji piFes Braumow a pi'es Polici. 
Tehd&z opat Brewnowsky MiJaddS^ zwoleny teprw pfed ne- 
dAwnem roku 1419, prebywal jesti w mate]^sk6m klastere 
Birewnowsk6m u Praby (30 Dubna), ale brzy byl 2 n6ho wy- 
plaien strachem pro nepokoje, kter6 se strhly we hlawnfm 
meste, kdyz se blfzilo k nemu wojsko Sigmundowo. Prazan6 
powolali sobe ku pomoci Zizku s bratrstwem Taborskym, 
a pocali bojowati s posddkami krale Sigmunda na hrade 
Prazsk6m a na Wygehradd; we kterychzto bojich jiz dne 



Digitized by 



Google 



36 Doba II. 

22 Kwetna wypaleii jest mezi jinymi klaster Bfewnowsky a 
zftstal odtud na dlauho smutnau zriceninau. Opat Mikulas 
odebral se zatfm do Braumowa, kdez mel bezpecne litocistS, 
ponewadz obywateI6 mesta tohoto jak skoro wsude obywatel- 
stwo nemecke w Cechach z ndrodni nechuti proti Cechftm 
stall pH strane duchowenstwa a krale Sigmunda. Naproti 
tomu Cesk6 obywatelstwo w Polici a w okoU prilnulo k no- 
wym minenfm a snaham nabozenskym, kter6 sob6 podiwu 
^ hodno nalezly cestu az do techto krajin horskych, od stf edu 
zeme tak daleko wzdalenych, a zprotiwilo se, newfme w jake 
mlfe a jakym spfisobem, opatowi co sw6 duchowni i zarowen 
swetsk6 wrchnosti.''^) ^ 

Z toho pfislo po uplynuti jednoho roku k stra§liw6 po- 
hrome na tuto krajinu. Walecn6 pfedsewzetf krale Sigmunda 
roku 1420 nezdafilo se. Prazan6 a Tabofi porazili wojska 
jeho we dwau krwawych bitwach na hofe Zizkowe (1420 
14 Cwce.) a w poli pfed Wy§ehradem (1 Listop.), pfinutili 
jej k ustaupeni ze zem6 do Morawy a do Uher, kdez sbiral 
teprw zase now6 sily, a wybawili nejwfetsl cdst zeme z jeho 
mod zwlAstS opanowanfm* cetnych mest krdlowskych w prwni 
polowici roku 1421. Dne 15 Kwetna dobyli JaromSfe, a prwni 
dni potom wzdal se jim tak6 Dw4r Kralow6 i Trutnow. Ale 
kdyz se wojska ceska od techto m6st obrdtila zase zpet 
wjin6 strany, sebrali zatim knfzata slezSti^ Sigmundowi od- 
danf, znamenitau wojenskau moc, asi 20.000 muJft, a wtrhli 
pfes hory do zem6, tdhnauce bezpochyby pfes Braumow, 
ktery jim byl otewfenym stanowistem. Hubenf kacM mecem 
a ohnem bylo heslo wojsk swolawanych tehddz do boje s Cechy. 
Police byla nejblizsim jejich cflem. Pon§wadz mestecko ne- 
m61o zadnych hradeb a tudy nebylo pomy§lenf na obranu 
w nem, utekli z neho mnozi obywatel6 jakoz snad tak6 dilem 
z wesnic, a hledali bezpecn6ho likrytu na wrcholi Ostase, 

**) Eidem abbati (Hermanno, mjlnS na mistS Nicolao) rebelles erant 
subditi in districtu Policensi, adhaerere volentes Husitarum opinio* 
nibus ac religioni, prawf o torn pam^ti z6 16. stoleti, wjdan^ a Dob- 
nera Tomo VI p. 476, chowan^ w rukopise kl^tera Braumowsk^ho^ 



Digitized by 



Google 



1420—1020. 37 

Hora tato, s jejfchz stranf, wsudez hustym lesem porostlych, 
wypinaji se w prostfedku ph'kr6 st6ny skal pfskowcowych a 
obrubujf siroky wrsek, tak ze k n6mu jen na jednom mfste 
jest mezi nimi prfstup uzkau pesinau, byla prirozenym hra- 
distfim, kter6 mohlo byti hajeno. Slezaci, pfitahse dne 27 
Kwfetna, w autery po bozfm tele toho roku, wypalili predn6 
mestecko beze wseho odporu, a powrazdili ukrutne lidi w nera 
pozfkstal6. Potom hnali utokem na Ostas. Die pow6sti byla 
jim p^sina wedaucf nahoru lesem projewena od cloweka, kte- 
r6ho na ceste chopili. Pfesilau dobyli se tudy i>a wrch; by- 
lot nejspfg malo ozbrojenych, kteri se jim mohli postawiti 
wsth'c; a tu jali se bezbrany lid zabfjeti napofdd, muze, zeny 
a dSti bez rozdflu. Mnoh^m jazyky wyfezowali; jin6 die po- 
zdejsfho wyprawowanf starych lidf dolft se skal hazeli, tak6 
zeny a panny nekter6 pry za wlasy na stromfch w6seli. D4 
se mysliti, ze se zachowali mezi Poliekymi ocitf swedkow6 
uknitnostf techto; nebo skaliska a les a kfowi poskytowaly 
st^rbin a skrySi dosti, we kter^ch bezpochyby pfedce n^kteH 
z nesfastnych uSli zrak&m z4fiw6ho nepfitele. cloweku, 
ktery Slezak&m cestu ukazal, prawi powest, ze jej predne 
w lese pf iwazali ke stroma, potom pak kdyz se od krweprolitf 
wraceli dolfi, odwazali jej, ale na mfste torn sfali.'^^) 

Ucinek strasliw6ho pobiti tohoto byl tu chwili, ze kra- 
jina Polickd uwedena zase w posluinost opata pfebywajfcfho 

*') SaawSk^ zpriwy o dobyti OstaSe jsau hlawng we Starych letopisich 
^esk^ch na str. 46 a w kronice koUegiata Praisk^ho (u Hoflera I. 84). 
Domilci powSsti zachowalj se iiAm predne w mal^m rakopise klAStera 
BlFewnowsk^ho z roku 1684 nadepsan^m : Weytah z knSh starych ko- 
stelnich a Spitilsk^ch Polick^ch, a w pamStni knize bratrstwa Poli- 
ck^ho, kteraa zaloSil Bonaventura Pitr okolo r. 1740. Zpriwa we W;^- 
tahu onom poloienL, je)ii skladatel u2il ji2 jcdne z kronik obsa^enych 
we Starych letopisich Sesky-ch, zni takto: L6ta 1421 w auterj' po bo- 
iim t^le, Slezaci wtrhse do Cech, mSsto Polici wypdlili, a potom po 
dwaach nedSlich mgsto (jpici te2 wypAiili ; jak stafi piedkowe torn 
rozprdwiHy 4e mnohe lidi w Polici zamordowali, jazyky jim wyfez4- 
wali, a mnozi, kteH mohli, do WostaSe utekli, a tarn jsance wyzra- 
zeni jsau byli, a dolft se skal hAzeni; panny a ieny za wlasy w5Seny 
na dfiwi, dolft hazeny a tak murdowAny. 



Digitized by 



Google 



38 Doha IL 

w Braumowe,^®) ac tentokrdt, jak se zdd, ne haed na stalo. 
Na zprdwu o ukrutnostech spdchanych od Slezakft naiidili 
stawow^ cestf, shromazd^nf toho casu na snem^ w Cdslawi, 
wefejnau hotowost w cel6m kraji Hradeck6m, kterai se pp 
nekter6m 6ase sebrala u Nachoda, jenz nalezel tehdiz panu 
Viktorinowi z Podebrad, wedenfm pfednfch dwau panft strany 
pod obojf w tomto kraji, pana Ceiika z Wartenberka a 
Hynka Krusiny z Lichtenburka. Slezdci mezi pHprawami 
k tomu wtrhli jest6 jednau na jin6 stranS pfes hory, wy- 
palili Aupici, a powrazdili podobnS obywatele bezbran6ho m6- 
stecka tohoto (okolo 10 Cerwna); hned pak potom opatrili 
Braumow proti utoku od fiechft. Dne 13 Cerwna pfitihl Kon- 
rad biskup Wratislawsky od Kfesobora, a wlozil posadku do 
mesta Braumoiva i do klastera, nad kterau zfistawil co heit- 
many dwa glechtice slezsk6, France z Peterswalda a B^narda 
z Gersdorfa ; zanecbal jim k hajeni mesta tak6 dosti pusek 
a jinych ndstrojfi striledch. Ndsledkem toho obratili se Ce- 
chow6 od Nichoda t6z pfedn6 ke Braumowu, ow§em pfes 
spaleniste Polick6. W autery dne 17 Cerwna o nesporich, 
tedy po poledni, pfitahli k mestu, a polozili se okolo nSho 
w poctu asi 22.000 muzft, mezi nimiz bylo 2000 jfzdnych. 
Wice jinych pribylo potom za nimi, kteH se byli opozdili. 
Braumow byl jiz od polowice 14 stoletf mSstem dobfe obe- 
zdenym a tudy dobytf jebo tezke; nicm^ne knfzata slezstf, 
hledfce na welkau sflu wojska cesk6ho, nejspfse nedftwefo- 
wali docela w obhdjeni jeho, a dali se pfsemnS a wyjedna- 
wani pokoj, aby se uchranili hroziclho wpadu Cechft do 
sw6 zeme; w&dci pak wojska cesk6ho, pan Cenek a pan 
Krusina, proti mysli jinych nSkterych we wojSte, daji se po- 
hnauti k zawf enf smlauwy, nasledkem ktere jiz po tfech dnech, 
totiz w patek dne 20 Cerwna, od Braumowa upustili a wojsko 
jejich se rozeslo, SlezAci pak bezpochyby se zawazali, dalSfch 
nepfdtelskych najezdft do Cech neciniti. 

^') Gladio et vi ad obedientiam coacti, ct quam plorimi apud montem 
Ostass extra Folic necati, prawi o torn kniha pamStni a Dobnera VI 
p. 476. 



Digitized by 



Google 



1420-1620. 39 

Co se w techto bSzfch dalo s Policf, o torn nemame 
zpraw sauw^k^ch. Zdd se wsak, ze asi toho casu netoliko 
rz tak6 kldster Policky utrpfel welkau pohromu, 
16 i kostel obrdcen byl w sutiny. Nelze fici, 
pfi wypdlenf Police od Slezdkfi, ze snad proti 
i m^stecka chytilo tak4 staweni kldstersk6, iili 
pustosilo wojsko cesk6 na sw4m pochode, jezto 
Mzelo mnoho lidu, ktery sobg libowal w po- 
b4ch. S jistotau d& se aspon sauditi, ze rehol- 
10 casu bydlili w kldstef e Polick6in, pHchodu 
LO w n^m newyckali, nybrz zachrdnili se w cas 
do Braumowa bud do mfst bezpecnSjsich we 
3 jistiti, zdali i po odtazenf 6ech& bylo opatowi 
Qozno hned zase t^z opanowati panstwf Polick6, 
li we sw6 moci nejblizsf saused6 strany pod 
bud pan Viktorin Podebradsky co dr^itel Nd- 
lan Matej Salawa z Lfpy sedfenfm na Skalach 
isteine. Die jist6 8tar6 powesti d^lali Hu8it6 
lige middnS z kotlfi a pdnwf, jak w jin^ch roz- 
±, tak tak6 na Policku na LachowskSm borku 
*^ coz, nenMi hold smyslenka, swedcilo by 
h tauto krajinau po nekterau dobu. Pan Mat^j 
r melf jak se zda, list od krdle Sigmunda, dan^ 
dne 1 Prosince 1420, kterym zapsal jemu krdl 
ck6m wsi ^c^r^ Medhuji, D^dowau a BodaSin^ 
u a zachowdnf toho zbozf a dfl we 150 kopdch 
zehoi dd se sauditi, ze pHdrzew se tehdaz jeste 
teprw die pHkladu jinych pdnfi pod obojf pii- 
li Jemu protiwn6, wesnice wsak sob6 zapsan6 
a ten cas podrzel we sw6 moci. Ale zatim na 
stawena byla slezskd posadka k.ochran^ kld- 
. Knizata slezstf m61i po ctwrtl6t6 sjezd we 

m we zmfngn^ch ji2 pamStech z&daSnlch z roku 1684. 
iho Ddjinj £eske in. 2. (droh^ho wjd4iii) pag. 152. 
Hch zipi8& w Palack^ho Archivu 2esk6m I. 632, kdeSto 
lechdno jest jm6no, komu zkpis ten swSdSil. 



Digitized by 



Google 



40 Doha IL 

Krotkow6, na kter6m se usnesli o stal6 osazenf wsech d4- 
lezit^jsfch mist swych pomeznfch k obrane proti CechftBd, a 
k tomu tak6 Braumowa i Zacl6fe (18 Zarf). Die usnesenf 
toho zawazal se zejmena biskup Wratislawsky chowati w Brau- 
mow6 70 jfzdnych, knfze Ruprecht Libawsky s bratrem swym 
Ludwfkem 35, Ludwik knfze Bfezsky 60 a Konrad Kantner 
knfze Olesnicky, biskupa Konrada bratr, t6z 60 jfzdnych. Pri- 
tom wsak dlauho neprestawali na pauhe obrane. Edyz mezi- 
tfm k zddosti krale Sigmunda knizata nemectf wtrhli s wel- 
kau silau od zapadu do Cech, kdez pfednfe oblehli Zatec, a 
Sigmund sam konal wdlecn6 pffprawy w Uhffch, cht6je tah- 
nauti do Cech pfes Morawu, sbfrali tak6 Slezdci wojsko do 
pole, aby se swym casem s wojskem Sigmundowym spojili. 
Jiz pak nazejtH po usnesenf Krotkowsk6m nebo spfs jeste 
nSktery den dffwe ucinil siln;^ oddfl walecnfi- mod jejich 
wpad pfes hranice cesk6, die w§i podobnosti od Braumowa 
pfes Polici. 6echow6, asi z nejblizSfch krajin pfi pomezf, wy- 
tahli jim wstffc, sebrawse se k obrane nepochybnfe opet u N4- 
choda. Slezan6 dali se na oko w utek ; kdyz se jim wsak po- 
dafilo oblauditi Cechy, tak ze se tito za nimi pustili do 
uzkeho audolf od Hronowa k Polici, obratili se zase, a swedli 
s nimi dne 19 Zaff boj u Petrowic^ toti2 jak musfme roz- 
umeti w audolf pod Petrowici pfi fece Medhuji. Cechowfi 
utrp61i pordzku, we kter6 padlo jich na p&l tfetfho sta. Sle- 
zAci nikoho neziwili. 

Lze jest nam domnfwati se, ze teprw po tomto wftez- 
stwf Slezdkfi bylo zase drzenf panstwf Polickeho pojistfeno 
opatowi Mikulasi, ac tak, ze se w nSm jest6 po wfce let ne- 
mohl jinak zachowati nez pomocf slezskau. Zftstalf i potom 
Braumow osazen zoldn6fi biskupa Wratislawskeho Konrada^ 
ktef f odtud •'nepochybnfe prowozowali pofad malau walku 
s blizSfmi ceskymi sausedy. ^*) Opat a konvent Braumowsky 

'*) Biskup Konrad prawi o torn w listing roku 1446 : das wir mit ynserin 
landen vnd lewten vil dbintewerj muhe, koste vnd czerunge g«tan 
habin mit vil saldener haldunge vnd beschirmunge des closters vnd 
Stat zcn Brawn aw. 



Digitized by 



Google 



1420-1620. 41 

i mistan^ musili za tuto ochranu sobS poskytnutau uciniti 
slib biskupowi, kterym jej na ten cas pfijali za pana sw6ho 
a zawdzali se ma poslusenstwim.^^) Polick^ch mistanech 
nemluwilo se pritom, protoze mestecko nejspise dlauho z&- 
stdwalo opustenym spalenist^m. Biskup wl&dltudy krajinau, 
a nakladal s jm^nim kidgtemfm, jak uzndwal • za dobr6 die 
potfeb wdlecnycb, tak sice, ze jak se zdA jest jfm i nfico 
statk& od klastera na cas odcizeno.^^) 

Welka pfedsewzetf wdlecna, na n6z bylo roku 1421 na- 
stanpeno proti Cech4m w jin;^ch stranach, skon6ila se se ztra- 
tami a porazkarai nepfatel jejich, kterymi na delsf cas byli 
umdleni; ale Cechftm pfekdzely potom po nekolik let rfiz- 
nice domacf, pro kter6 nemohli sami zase proti nim wy- 
staupiti s wStsfm dfirazem ; coz nepochybne tak6 Slezdkfim 
a posAdce Braumowsk6 slauzilo welice ku prospechu. Roku 
1425 wtrhnul w mesici Srpnu biskup Wratislawsky s wStsfm 
wojskem slezskym opet do Cech pfes Nachod, a palil wes- 
nice odtud az ke hradu Wismburku na fece Aup6 a dale 
ai ke Trutnowu; we kter6zto krajine mela strana podobojf 
wzdy jests tak6 nepremozen6ho domacfho protiwnfka, pana 
Hynka z Dub6 na Cerwenehfife, jehoz bratr, rownez Hynek 
jmSnem, mh\ sidlo sw6 na Abersbachu. W pomstu za ony 
zdhuby pfedsewzali Cechow6 z kraje Hradeckeho, kteff se po 
smrti 2izky pHdrzeli tak zwan6ho bratrstwa Sirotclho, pfi 
sklonku t6hoz roku wedenfm farafe Hradeck6ho Ambroze 
wpdd do hrabstwf Kladsk6ho, pfi kter6m dobyli mfistecka 
Radkowa cili Wunsclidhurka (2 Prosince) a zlaupili krajinu 
odtud az k Warte a ku Kamenci. Na ceste k Radkowu tahlo 



") Globeten uns also irem herrn gehorsam zcu sein. 

'') O tomto osazeni a panow4ni biskupa Wratislawskeho w Braumowe 
8w£d5{ pfednd dopis Konrada biskapa ku kapitole Wratislawske 
r. 1435, wjdan^ od Oriinbagena (GescbichtsqaeUen der Hussiten- 
kriege 146), zadrah6 listina posud newjdan4 w arcbivu mSsta Brau- 
mowa, kteraa biskup Koxirad r. 1446 auplne se wzdiwi sw^ch narokft 
z tofao. W listing t^to nisi biskup mezi jin^ „aUe vnscr vorscbrej- 
bunge, vorleyhunge vnd gobe der gutter zcu Braunaw". 



Digitized by 



Google 



42 Dob<^ II 

wojsko toto bezpochyby pfes Polici nebo pfes Machow; zpAtky 
w§ak nejspfg jinaa cestau, snad pfes Dudniky k Ndchodu, 
odkud^ se obr&tilo k Opocnu a dobylo i rozboHlo brad tento. 
dwe 16ta pozd^jl (1427) pfedsewzali Cechow6 ponejprw 
w^tgf wojensk6 tazeni do Slezska pfes horni Luzici, a mezi- 
tfm zarowen jaU se Hradedtf, Jaromifsti, Dworsti a Ndchodstf 
oblehati Cerwenauhoru^ pewn^ brad na Aupe. S nimi d&stnil 
se pfedsewzetf tohoto pan Mates Salawa ze Skal, ano byl, 
jak se zda, wfldcem jich. Oblezeni se protahio az do nawra- 
ceni wojskaze Slezska po welkycb gkodach tarn uciuSnycb; 
tu pak pfispelo wojsko Sirotci obl^hajfcfm ku pomoci, 
a swat6m Du6e (11 Cerwna) dobyta jest Cerweu4h&ra 
a brad ten rozbofen. Zda se, ze zahuba, ktera tudy stibla 
Hynka Cerwenoborsk6bo, obr&tila se ke skod6 tak6 bratru 
jebo Hynkowi Abersbassk^mu, pon6wad£ nacb^fme w case 
potomnim brad jeho Abersbach w mod p&na strany pod 
oboji, Janka KruSiny z Lichtenburka sed^nfm na Hostinn6m. 
Staly se tim zmeny, kterymi na kazdy spAsob hdjeni kra- 
jiny Braumowsk^ i Polick6 pro klaster Bfewnowsky bylo 
stizeno, je^to se strana Husitska jak we Hradeck6m kraji 
w&bec, tak zwldste w nejbliisfm sausedstwf Police znacni 
sesflila. 

Newfme jistS, zdali tehdaz pofdd jestfi byl Braiimow 
hajen od Slezdkfi a z&st4wal pod mocf biskupa Wratislaw- 
8k6bo, cili byl jiz z moci t6to propu§t6n. Ze zachowanych 
pameti d& se sauditi, ie s ochrann6ho panstwf biskupowa 
nad klasterem se^lo je§te b^hem techto wdlek, a to jak se 
zda, bud jeste za ziwota opata Mikulase, kter^ zemfel roku 
1426, nebo brzy potom za nastupce jeho opata Herniana. ^*) 
Biskup Eonrad wyjednal si hned pfitom nebo n^co pozd^ji 
zapis od krdle Sigmunda, kterym wykdzdno jest mu w na- 
hradu utrat wedenych na hajenf Braumowa 6000 zlatych 
uherskych, tak aby mu wyplaceny byly iasem swym od 

**) Aspoii listma prdwd sminSnd z roka 1446 mluwi jen o sliba poslu- 
Senstwi opata Mikul&fie k biskupowi, ne ^eby tak6 HelFman byl slib 
takow^ ufinil. 



Digitized by 



Google 



J 



1420-1620, 43 

opata z obecnych bernf zpmskych, co by jich bylo odwedeno 
od poddanych na wselikych statcfch kldStera Bfewiiowsk6ho. 

Jiz w roce dobytf Cerwen6hory (1427) ucinili Slezaci 
zase wpdd ptes hranice cesk6 u Ndchoda^ uMwse k tomu 
chwfle, kdyz knfzata nimectf toho roku pfedsewzali opet 
welk6 kr(zow6 tazenf do 6ech od strany zdpadnf. Hotowost 
kraje Hradeck^ho, kteri Jeiela k obranS u Ndchoda, dala 
se podobni jako se stalo roku 1421, wywdbiti piPflig daleko 
pretwaren^m litekem Slezdkfl, a byla poraiena w zalohdch 
i stihana na nteku az k Ndchodu, kde Slezaci wypalili pred- 
mistf a powrazdili mnoho bezbranych lidl (13 Srpna). Stalo 
se to w§ak jen kratce po welkem lit^ku wojska knfzat n6- 
meckych u Tachowa (4 Srpna), po kter6zto jich pordzce 
Cechow6 pocali rozhodn^ w^sti walku tak, aby pustili hrftzy 
jeji na zem6 swych jiepfdtel a piiprawili je tudy k pokoji. 
Jiz z jara roku 1428 predsewzali welke tazeni do Slezska, 
na kter6m proUbli celau tauto zemf od Morawy si do pfil- 
nocnfch 6astf a spftsobili welk6 zahuby, pri cemz jmenowite 
biskup Wratislawsky utrpel naramnau ztratu lidu w bitw6 
swedene u Nisy (18 Brezna). Nasledowal ku konci toho roku 
wpdd Sirotk4 do hrabstwf Kladsk6ho a opetn6 w;^prawy do 
Slezska w 16tech 1429 a 1430. Ucinek toho byl, ze u welk6 
casti Slezska knizata a m^sta musili zawHti smlauwy s Cechy 
a dati se na pokoj. Tti pak podobd se welice, ze tak6 Brau- 
mow, klaSter a mesto, od nekdejsich spojencfi opustfen, zachrd- 
nil se od zkdzy nfijakymi mfmymi umluwami. 

Stwrzuje nas w domnenf tomto zwldst6 listina dana dne 
1 Srpna roku 1433 ^*) na pfimeri mezi panem Jankem Kru- 
sinau z Lichtenburka wy§e zminen^m a dwima blfzkymi sau- 
sedy jeho we Slezsku, Jankem z GhotSmic sed^nim na Fir- 
stensteinfi a Hefmanem Cetricem na Kunradswalde, do kte- 
r6ho Janek Krusina pojat byl s hradem Abersbachem, s hra- 
dem i mestem Hostinn;^m a s hradem Helfiteinem. ' Janek 
z ChotSmic a Herman Getric postawili na zachowdnf pHmeH 

•*) Potnd newydan^, w archim mSsta Braumowa. 



Digitized by 



Google 



44 T)oba IL 

tohoto 6tyry rukojme ze sausednf sliichty slezske, kteff se za- 
wazali k nahrazeni skod, kdyby od nich pf f mSii bylo zruseno ; 
za oprawce pak k wyrcenf, jaka by nahrada die pfipadu m^la 
byti, ustanoweni jsau pan Pftta z Castolowic, tehdejSf drzitel 
hrabstwi Kladsk6ho, opat Bf ewnowsky Herman a dwa slechtici 
slezsti, Hanus z Libentala a Hanus §of z Kynasta. Nelze 
mysliti, ze by byl Krusina prijal opata Hermana za jednobo 
z oprawcft, kdyby nebyl i s nfm bywal jii prw6 w mini. 
t^mz pak sw^dci tak6 smlauwa ucinena dne 14 Ledna 
r. 1434, kterau opat Herman kaupil lazen pod Braumowem 
od §imona a Benese z Tyniste, ku kter6zto smlauwS pan 
Jan Krusin^ z Lichtenburka sedSnim na Abersbacbu i take 
pan Matej Salawa z Lipy sedSnlm na Bkalich priw^sili pe- 
ceti swe co swedkow6.^®) 

Nicmene stal se tyz pan Jan Krusina brzy potom prfcinau 
opetnych swfzelft pro opata Hermana i krajinu Braumowskau 
a Polickau. PHm6n ono bylo zawfeno na rok, potom w§ak 
nejspfs dale prodlauzeno. Jiz po projitf onoho roku prijel 
pan JaneJc KruSina^ neznamo za jakau pncinau, osobn^ do 
Braumowa. Tam stala se nejaka potrzka, we kter6 pdn jal 
se bfti jednobo z konselft mestskych. Z tobo se wzbauril 
obecny lid we mestS, naplnSny wzdy nejwetsfm zdstfm proti 
Husitftm, U w kramole torn jest pan Janek Krusina tudiz we 
m6st6 zabit, nfektery den pfed sw. Martinem roku 1434. 
Z tobo pfislo ke zdwizeni wdlky od pfdtel zabiteho pana 
a snad jinych sausedft proti opatowi a poddanym jeho. Na 
Braumowsku i na Policku wypaleno jest od nicb mnoho wes- 
nic, mnoho lidf zjlmano, nekteH usmrceni, nSkteff drzani 
we wazbe. Rozepfe skoncila se po n6kter6m case umluteau 
prostfedkem pfatelskycb rozsudf, die kter6 opat Herman 
musil strane protiwn6 zaplatiti jistau summu penfiz.^'O 



3«) Dobner. Mon. VI. 169. 

^') KrAtk4 zprAwa o zabitf pana Janka KraSiny nachAzi se we Star^ch 

letopisich ^esk^ch na str. 91 ; wyswStluje pak se pamdtmi wydan^i 

od Dobnera Tomo VI, pag. 476. 



Digitized by 



Google 



1420—1620. 45 

Za casu t6to walkjr saukrome chylila se zatim obecna 
wilka mezi Cechy a nepfately jich ku konci. Wedlof se jiz 
wyjedn4wani s obecnym konciliem w Basilei, kterym se do- 
sahlo jist6ho dorozumgiif o zadosti strany pod obojf, a na- 
sledkem toho pfijat jest konecne tak6 Sigmund od Cechft 
zakrale (1436). Opat Herman obdrzel od n6ho hned potom, 
dne 13 ZaH roku 1436, stwrzeni privilegii klastera Bfew- 
nowsk6ho, kterym prifceny jsau klasteru wsecky jeho statky 
die aupln6ho znfinf predesl6ho privilegia krale Wacslawa IV 
z roku 1395. SkutecnS wsak nachazela se welik& cast statkft 
techto, lezfcfch w rozlicnych krajinach zeme cesk6, w rukau 
cizfch drziteW, jimz byly dflem zapsdny od krdle Sigmunda 
sam6ho wjistych summach pen^z. Take pak zbozf Policke 
bylo utrp^lo znamenit^ zkracenf, kter6 potom za dlauhy cas, 
ano dflem po cela dwe stoletf nebylo zase napraweno. Ne- 
mame o tom zprawy, stalo-li se to zapsanfm jednotliwych 
dworft nebo wsf od biskupa Wratislawskeho, pokud wladl 
zdejsimi statky klastera cili od opata Hermana sameho we 
welk6 potrebS penez, ktera pochdzela ze skod a Htrat wa- 
lecnych. Takowym nebo podobn^m spfisobem pftSel jmeno- 
wit6 k odcizenf dw^r Bezdikowsky se wsf toho jm6na, na 
nemz roku 1440 sfdlil zeman jisty jm6nem Petr,^®) takt6z 
asi wes hofejH Dfetvid a wfce jineho zbozf, o kter6m aspon 
w 16. stoletf shledame, ze bylo w cizfm drzenf, aniz jsau 
pameti jak6, zeby teprw tehdai bylo nejakym spftsobem 
pfeslo do jinych rukau. 

Da se mysliti, ze opat Herman, neli jiz dfiwe, aspon po 
uwedenf krale Sigmunda do zeme obnowil, jak mohl, kostel 
a kldster Policky, uwedl zase feholnfky do neho a pecowal 
tak6 osazenf mfistecka a wesnic, pohromami walek spu- 
stosenych. Ale easy byly tomu jeSte dlauho nepffzniwy. Pa- 
nowanf Sigmundowo netrwalo dele nez neco pfes rok, a za 
nastupce jeho Albrechta rakausk6ho rozdelila se zeme opet 
na dw6 strany, ktere mezi sebau walcily. Klaster obdrzel od 

") Palack^ho Archiv Cesk^ I. 257. 



Digitized by 



Google 



46 Doha IL 

krale tohoto opet stwrzenf swych statkft a privilegii jako od 
jeho pf edchftdce (1438 6 Pros.). Albrecht umfel wsak jiz po 
dwau 16tech (1439), a Cechy zfistaly nynf 13 let bez kr41e 
a bez 8pofadan6 sprAwy zemske. Byl to cas, we kter6m we 
blfzk^m sausedstwf Police stal se hrftzau dalek^ho a §iro- 
k6bo okoH pan Jan starsf a po n^m mJadsf Kolda ze ^am- 
pacha CO bezprawn;^ drzitel Ndchoda. Nebof umSjfce obadwa, 
otec a po nem syn, obratn6 uzfwati zmatkA mezi tehdejgfmi 
stranami w zemi, prowozowali z Nachoda a jin^ch zamkft 
swych laupeznictwf na ujmu wselikych pokojn^cb ziwnostf. 
Zahubami od nich, kterymi stihali welkau cist kraje Hrade- 
ck6ho a pomezni krajiny Slezska, bezpochyby tak6 kldster- 
ske zbozf Potick§ nezflstalo usetfeno. Swedcf o torn pamet 
aspoii powsechne znejlcf, ze ty easy statky tyto w rozliCn^ch 
w&lkdch tehdy wzniklych castymi laupeiemi byly welice spu- 
stoSeny.'*) 

Mimo pana Koldu na Ndchod6 byli t^hoz casu ow§em 
tak6 nfikteff jini zhaubci zem6 w sausedstwf, kteff prowozo- 
wali laupeze a ndsilf wSelikeho druhu, zmocniwSe se nikterych 
hradft proti praw^m drzitelfim jich a uciniwse z nich laupez- 
nicka hnlzda. W nejblizsfm sausedstwf Police staly se takow;^ 
sp&sobem sfdly laupeznfkft hrady Abersbach pAnft Hynk4w 
z Dub6 a Skdly Salawowy. I od nich bezpochyby byla krajina 
Polickd sauzena, az stal se tomu konec pomocf slezskau. 
Roku 1447 totiz smluwili se knfzata slez§tf a niktera mesta 
slezskd i luzickd, kterym se rownfez daly skody z techto 
a nfikterych jin^ch hradfl, se sprawedliw^l drziteli jich 
w ten spfisob, ze sobe za penfze wy^adali od nich powolenf, 
aby hrady ty pobofili; i ucinili to, wtrhSe wojensky do zcme, 
jak se zdd bez mnoh6 tfezkosti.*") 

") W listinS z roku 1461 u Dobnera VI. 174 prawi opat Hawel: nostris 
temporibiis periculosis diversis guerris ezortiB dicta bona per frequentes 
rapinas m tantuni sunt devastata oc. Co2 owSem newztahuje se ku po- 
kojn^ poslednim let&m pfedtim, n^br£ k (Easu panow&ni Koldowa 
na N&chodS, kter^ se skondilo roku 1456. 

*'^) W pamStech z4du§nich OstaSsk^ch nach^zi se zpr^wa o dobjti a roz- 
boFeuI Skal i zwgSenf laupeSnikii tamSjSich k roku 1442. ZprAwa tato 



Digitized by 



Google 



1420—1620. 47 

Na panstwi Polickem nachazejf se posud ostatky dwau 
twrzl nejakych, o kterych se nikde w pfsemn^ch papietech 
ned^je i&dtL& zmfnka. Jedna jest na Wl6inci pod id&rem na 
konci hi^ebenu dlauheho ostrohu, pod kter^m potok Zdarsky 
wpada do Medhuje, w mfst6 welmi neprfstupn^m a ukryt^m, 
w§adez obrostl6m lesy. Waly a pflkopy, kterymi byla twrz 
h^jena, spatruji se podnes, i tak& nekterS poz&statky zd(, 
kter6 jest6 za na§f pam^ti bywaly znacn^jsf nei nynf. Druhd 
podobna twrz nachazela se pod HomoU rown^z na ostroze, 
pod kterym do Medhuje wpada potok Dfewlcsk^. Mlsto na- 
zywa se posud pam&tnym jm^nem na Zdmdatech. Pod prfkopy 
a waly, od ddwna lesem porostlymi, jest nynf od wlce let 
kamenn^ lorn, kterym pozfistatky jejich casern snad budau 
zhlazeny. Z&dnd z techto twrzf nestala w 5asfch pred walkau 
Husitskau ; neb by sic jistS byly uwedeny w urbaii z roku 
1406, we kter6m i o nbofe" Wlcind i o Homoli a o dwofe 
popluznfm nad ni rec jest Tak6 wsak w iasfch pozd6jsfch 
nikde se o nich nemluwf; procez domnfwati se musfme, ze 
byly teprw nSkdy za casu wilky Husitske nebo po nf, - 
w dobe, ze ktere nemame t^mei* z&dnych mfstnfch pamSti, 
wystaweny a zase zanikly. Nelze sauditi, zdali wystaweny 
byly k ucel&m obrannym cili dtocn^m, ani od koho, zdali 
od opat& cili spf&e od jinych proti jich wfili, ac na p&de 
klisteru n&leie]id, Mozna w§ak, ze se staly jako jin6 moc- 
nejsf zamky pelesemi zdkefnfkA a wzaly zdrowen s nimi po- 
dobn;^ konec. 

Mnohem pozd^ji nez laupeze ze Skal a z Abersbacba 
pi^etrzeno jest n&silnictwf Jana Koldy mladsfho prowozowanS 
z Nachoda. Roku 1456 pfedsewzal proti nimu mocnau w;^- 
prawu pan JiH PodSbradsky, kter^z jsa dedicem Ndchoda 
po otci 8w6m Viktorinowi, sprawowal tehdaz zemi k rukaum 
mlad6ho krale Ladislawa syna Albrechtowa. Od n^ho dobyt 
jest Ndchod zdrowen s jinymi hrady Koldowymi, a tudy zjed- 

jest wSak ^erpana mylnS se star^ho letopisn (wiz Stare letop. ^esk^ 
8tr. 124), kdei fe€ jest o jin^m hradS t^hoi jm^na w Plsenskn. 



Digitized by 



Google 



48 Doba If. 

nan krajine pokoj. Jiz pak w roce druh^m potom (1458) stal 
se JiH PodSbradsky po brzk6 smrti LadislawowS krilem ce- 
skym, a zem£ ceska teSila se wsudez z dobrodinf obnowen6ho 
jim stawu prawa a Mdu. 

U welkych tezkostech, we kterych se nachazel klaster 
Brewnowsky az do t6 doby, zwlast§ na zbozl sw6m Braumow- 
sk6m a Polick6m, nebylo opatu Herinanowi mozne, dostdti 
sw^mu zawazku, die nehoz mel biskupu Wratislawskemu 
wyplatiti 6000 zlatych uherskych za ochranu poskytnutau 
klasteni a mestu Braumowu. Biskup Wratislawsky Konrad 
wsak, uzn&waje nemoznost, propustil konecnS opata a kon- 
vent z dluhu tohoto listem pod pecetf swau dan;^m dne 
10 Cerwence roku 1446, kterym prohldsil tak6 wselik6 z4- 
pisy sw6 na statky klastera za neplatn6 a zrusene, porauceje 
se za dobrodinf toto modlitbam feholnfkft tehdejsich i bu- 
daucfch. Jiz we tfetfm roce potom zemfel opat Hefman (1449), 
a nastaupil po n^m opat Jan. Za neho obdrzel klaster 
Brewnowsky potwrzenl statkfl a privilegii swych od krale 
Ladislawa dne 10 Listopadu roku 1457, jen 13 dni pfed 
smrti mlad6ho tohoto krale. 

Kdyz se proti now6mu wolen^mu krali JiHmu wzpauzeli 
mnozi knfzata a jinf stawow^ slezstf, nechtfce ho pfijmauti 
za panownfka, pfichytili se pflkladu jejich take m6sfan6 
Braumowsti i f eholnici kldstera tamejsflio ; ^rocez opat Jan, 
jak se zda, prodl^wal s obycejn^m prizndnfm se k nemu co 
ku krali. Pozoruje w&ak po nekterfim case obrat we wecech, 
nasledkem kter^ho mnozi ze stawfi slezskych pocali se 
w pf edsewzeti sw6m rozmysleti, pfistaupil opat Jan w meslci 
Dubnu roka 1459 zjewne ku poslusenstwf krale JiHho. 
Konvent i mSsfao^ Braumowsti odporowali mu w torn, ano 
poslali k Wratislawskym a Swidnickym o pomoc, chtice opata 
bud zajmauti bud wypuditi. Opat Jan, zprawen o tom, odjel 
z Braumowa, neprawf se kam, moznd ze ne dal nez do Police, 
kdez obywatelstwo cesk6 smyslenl N^mcfl Braumowskych 
nesdilelo. Brzy wsak dostal pomoci od krdle, bezpochyby 
z Kladska, kter^ se nachazelo w jeho drzenf, a byl mocng 



Digitized by 



Google 



1420-1620. 49 

uweden zase do sw^ho klastera. Obywatelstwo Braumowsk6 
upokojilo se nepochybne, kdyz i we Slezsku potom kral Jin 
wsudez zjednal sobe poslusenstwf. Ackoli opat Jan jeste tehoz 
roku zemtel, po nemi zwolen nowy opat Hawel^ jenz dne 
4 Prosiuce pfijal poswSceni w BraumowS od probosta Klad- 
sk^ho Mdu sw. Augustina, nezm^nilo se tfm nic w tomto 
stawu weci, a klaster Birewnowsky dosahl i od krale Jiriho 
stwrzenf swych privilegif dne 28 Kwetna 1460. 

Za dobriho pofadku, jejz zawedl Jcrdl JiH we sprdwe 
zemg cesk6 w&bec, t^sila se nyni i krajina Policka na n6- 
ktery cas z dobrodinf pokoje, ac nemohia se tak hned zotawiti 
ze zahub pfede§16ho casu utrpenych. Stastnejsl pak tato doba 
tak6 dlauho netrwala. Sotwa bylo uplynulo dewet let od pre- ' 
mozeni zhaubce zemsk^ho Jana Koldy na Ndchod6, pocaly 
se now6 nepokoje w Cechach i w sausedstwu slezsk6m z pH- 
ciny rozepre mezi kralem Jifim a papezem, kteryzto wyzywal, 
ano cirkewnlmi tresty donucowal wsecky prijlmajlcl pod jed- 
nau spftsobau k odboji proti krali. Mezi tfm casern byl ze- 
mrel opat Hawel, a mel za ndstupce opata £,ehofe II (1463 
az 1464), po jeho pak brzk6 smrti Petra^ toho jm6na dru- 
h^ho. Now6mu opatowi tomuto nastaly opet tezke rozpaky, 
kdyz s jedne strany puzen byl rownez k wypow^denl poslu- 
senstwf krali, s druh6 strany musil se obdwati zlych nasledkfi 
z toho, kter6 mu hrozily zwla^tS od blizkych posadek kra- 
lowskych we Kladsku a na Nachod6. Opat Petr, jak dlauho 
mohl, chowal se powolne k obema strandm, nepriznawaje 
se rozhodne ani k jedne ani k druh^; a krajina Policka byla 
tfm zachowana jeste nSktery cas od wetsfch n^tisk&, krome 
snad prfltahfi lidu walecn6ho z Cech do Slezska, kdyz roku 
1468 kral uhersky Matid§ zdwihl walku co spojenec papez4w 
a tudy powstanf proti krali Jiffmu we Slezsku wfce se roz- 
nitilo.**) Ale jiz w roce druh6m t^to walky spustila se z ne- 
nsA&ni krutd wichrice nad celau krajinau. 

*') Roku 1465 w mSsici ZAH dal opat Petr w^^strahu Wratislawsk^m 
o jist^m domnMem nebeKpecenstwi, ktere se na ne strojilo od krale; 
co2 swSdci o pMtelsk^ch pomdrech k nim. Roku wSak 1467 dne 26 Pros. 
FHbthy Policke, 4 



Digitized by 



Google 



50 I>oha IL 

W mesfci Srpnu roku 1469 poslal kral Matias sweho 
nejlepslho heitmana polnlho Frantiska z Hdje s 400 jfzdnymi 
a 300 pfechoty Slezakftm ku pomoci, s raffzenfm wyslownym, 
aby se tak6 zmocnil Braumowa jakozto d&lezit6ho pfecho- 
di&te do Cech. Dne 18 Srpna pfitAhl Frantisek z Haje do 
Swfdnice, a hned nektery z prwnfch dni potom osadil Brau- 
mow. Stalo se to proti pfanf opataPetra; ale musil powoliti 
k urcit6mu rozkazu legata Rudolfa biskupa Wratislawsk^ho, 
kter^ ho dotud usetf owal, a ku prosbam i hrozbam mesfanft 
Wratislawskych, Swidnickych a Jaworskych, jakoz i z nal6- 
hanf obywatelstwa Braumowsk6ho, kter6 op6t drzelo se Sle- 
zaky proti cesk6mu krali. Frantisek z Haje slibowal, neciniti 
kld&teru a lidem jeho zadneho nasilf, nebrati niceho, nybrz 
chowati se se swymi co wlfdnf host6 a trawiti za sw6 penfze ; 
cehoz wsak dlauho nezachowal. Mesto i kidster zkusily od 
jeho lidu natisky pry horsf, nez by byl prowozowal nepfltel 
Brzy stezowal na to opat legatowi a Wratislawsk^m i Swfd- 
nickym, na jichz slowa byl dal, ale od nikoho nenalezl zastdni. 

Z Braumowa ucinil FrantiSek z Haje hned po sw6m pri- 
chodu wp&d do kraje, na kter6m musil tahnauti pfes Polici 
neb aspon krajinau Polickau, a ucinil welk6 Skody okolo 
Kralow6 Dwora, Jaromefe, Hradce i az u Jicfna. SpeSne pak 
wrdtiw se do Braumowa, udefil odtud dne 25 Srpna na nej- 

na sjezdd kni2at a mSst slezskj'ch we Stireline tauiili protdwnici krale 
JiHho legatu papeisk^mu Rudolfowi na to, 2e neaiiwA wStSi pHsno8ti 
proti opatowi Braumowak^mu a jinym, aby se zrejme zdwihli proti 
Jirimii. (Dokladj u Eschenloera w latinskem wydAni VI. pag. 109, 
170 a w nSmcck^m I. 273.) Roku 1468 w mesici Breznu oznamil 
heitman Kladsk^ Jan Wolfl z Warnsdorfa proboSto-wi tamejSimu Mi- 
chalowi rozkaz kniSete JindHcba sjna kr&le Jiriho, aby se z Kladska 
wystdhowal. ProboSt minil odjeti do WratislawS ; heitman mu to zra- 
zowal, a radii mu, aby se odebral do Braumowa ; kdy^ pak probost 
namital, ie by nerad dobr^mu opatowi w Braumowd byl obti^n^, po- 
nSwad2 on i s bratfimi swj'mi s&m m4lo m^, fekl mu, aby jel kam- 
koli, jen ne do WratislawS. Wid5ti z toho, 2e Braumow nebyl tehdy 
powa2owdn jeStS od strany kralowsk^ za misto zjewne neprdtelske. 
(Klose. Darstellung der innern Verhiiltnisse der stadt Brcslan 364.) 



Digitized by 



Google 



1420-1620. 51 

blizsf mestecko Kladsk6 Hradek cili Wiinschelburk^ a zmocnil 
se ho proti krAlowskym. T6hoz pak dne nebo hned brzy po- 
tom wlozil take posddku do kldStera PoUckeho. We Hradku 
nemoha se nejspi§ dlauho udrzeti, wypalil mestecko, a odwezl 
odtamtud, coz se dalo pobrati, do Braumowa ; Polici pak stalo 
pry se pozdfeji t6z tak. Zprawa o torn jen neni dost urcitd, 
abychom mohli Hci, byl-li wypalen toliko klaster cili s nlm 
tak6 mestecko. Zda se owSem, ze obojf, ackoli Frantisek z Hdje 
nejspfs prdwe kldster jakozto mfsto pewn6 radeji chtel zni- 
citi, nez aby se w nem tfeba upewnili jeho protiwnf.*^) Co 
tedy od wypdlenl Police roku 1421 bylo casem znowu wy- 
staweno, to bezpochyby wzalo opet zkazu pohromau tauto 
walecnau. Frantisek z Haje licastnil se w prwnlch dnech po- 
tom spolu se Slezaky wyprawy k Zitawe proti wojsku 6e- 
skemu lezicimu pf ed tfmto mSstem, a z&stawil we Braumowe 
toliko cast lidu sw6ho w posadce ; po nezdaf eni pf edsewzeti 
tohoto wratil se wsak zase, a pfiwedl sobe i posilu 150 jfzd- 
nych a 300 pesfch wojska Wratislawsk^ho, ktere s nlm bylo 
na on6 wypraw6. Op6t wytahl do pole se Slezdky k hajeni 
zeme jejich proti wojsku ceskemu, kter6 potom od Zitawy 
skrz hofejsl Luzici wtrhlo do Slezska, a opet se wratil do 
Braumowa. Kdyz pak nedlauho potom, jak se zda jeSte b6- 
hem meslce Zaii, Cechow6 z Kladska i zarowen z knlzetstwl 
Opaw8k6ho wtrhli do krajiny biskupa Wratislawsk6ho u Nisy, 
wytdhl Frantisek z Haje s lidem swym i Wratislawskym nenadale 
z Braumowa kiVacAodw, chteje se m6sta tohoto zmocniti nahlym 
pfepadenfm. Sm616 toto pfedsewzetf se mu wsak dokonce 
nezdaiilo. Utok nerozmysleny na zdi m6stsk6 byl odrazen; 



") Eachenloer wyprawuje w textu latinskSm p. 212: Francs von Hagen 
cepit oppidam Wunschilburg ex manibus hsBreticorum, et possedit clau- 
strum Policz. Actum feria VI post Bartholomsei. W textu nSmeckem 
n. 180: Am freitag vor (sic) St. Bartholorateitag gewan Francz von 
Hag das statlein Wunschelburg, besetzte es, aber nicht lange darnach 
brante er das griindlich zu aschen, und fiirte alles, was darin war, 
gegen Brannau. £r besatzte das schloss Politz, dem zuletzte auch 
also geschab. Slowem sckhss mini se zde patm§ kl&lter. 



Digitized by 



Google 



52 I>oba IL 

padesat Hajowych bylo pritom postfileno do smrti a na sto 
jinych t^zce zraneno, tak ze s hanbau a se skodau musil od 
dtoku upustiti. Welka baufka, ktera se prdwe strhla, pohnula 
ho dokonce k odtazenf zpatecnemu ke Braumowu. Bylo pry 
welk6 stestf pro nfij ; neb na zprawu o jeho tazenl k Na- 
chodu wyprawila se cast wojska cesk6ho od Nisy pfes Klad- 
sko proti nemu. Jen tK hodiny po odtazenf Frantiska z Hdje 
pritdhli k Nachodu. Mezitfm cdst nekterd kralowskych, nej- 
spis z posddky Nachodsk^, stihala porazen^ho nepritele az 
pfes Polici i az n6kam k pasfim za Pekowem.*^) Tam se 
Frantisek z Haje s jfzdau swau na ne obratil, a zajal i pobil 
jim nfico lidu, i pojistil si t(m dalsf cestu do Braumowa. 

Kdyz brzy potom w flijnu toho roku kral JiM obratil proti 
Matiasowi hlawnf swau wojenskau sflu do Morawy, odebral 
se Frantisek z Haje op^t na cas do Slezska, odkudz s bi- 
skupem Wratislawskym a nekterymi jin;^mi Slezaky ucinil 
wpAd do knlzetstwl Opawsk6ho. Jiz pak na zacatku roku 
1470 byl od Matiase jmenowdn heitmanem nejwys§(m nad 
celym Slezskem, a protoz odstehowal se na wzdy z Brau- 
mowa, ale zflstawil i nynf we mestS tomto posadku, kter&z 
nepfestala suzowati opata a konvent i m6s(any a krajinu 
okolnf w§elikym spfisobem. We m6st6 byly od zoldn6rft krAle 
uhersk6ho bofeny domy, w okoll pustoseny wesnice, bezpo- 
chyby na Braumowsku i na Policku, tak ze lid sedlsky ne- 
mohl ndlezite opatriti osenf a strach byl nedostatku potrawy 
pro rok ph'stf. Opet stSzowal na to opat Petr bezdecnym 
spojencftm swym we Slezsku; ale darmo. Posadka uherska 
zilstala do tfetfho roku w Braumowe, a prowozowala wzdy swa 
nasili. Tu se dorozumfel opat konecne netoliko s mestany 
Braumowskymi, kterf powoldnl cizlch zoldnerfi do sw6ho 
mesta horce litowali, nybrz i s knizetem Jindrichem, synem 
krale Jiffho, jenz sidlil na Kladsku, o spftsob, kterym 4)y se 
zbawil nenawid^nych hosti. W patek dne 24 Dubna roku 1472 

^3) Eschenloer prawi (pag. 185) : Die feinde folgeten ihm nach bis in die 
schlege vor Braanau ac. 



Digitized by 



Google 



1420-^1620, 53 

pozwal w§ecky walecniky uhersk6 k sobe na obSd; a kdyz 
hodowali, pHblizilo se cesk6 Wojsko poslan^ z Kladska ku 
pomoci nespozorowano, a wpusteno jest tajn^ do mesta. Zold- 
n^ri uherstf byli pfinuceni sloziti zbran, a dany jsau jim hole 
do rukau, aby woln6 odesli, kam by cht^li. Braumow ztistal 
odtud osazen lidem knfzete Jindricha, a tfm zjednana liplnd 
bezpecnost krajin^, ano z Braumowa i z Kladska opUceny 
jsau odtud Slezdkiim z&dawy £ineii6 predtfm jich pomocf 5a- 
stymi najezdy a branfm wypaln^ho. 

Wybawenf toto stalo se rok po smrti krdle JiHho (f 1471 
22 Bfezna), po nfemz od Cechft strany pod obojf zwolen byl 
nowy kral Wladislaw rodu polsk6ho. Od nfeho zawfena jest 
asi brzy potom smlauwa s Icniietem Jindfichem^ kterau jemu 
jako2to obrAnci t6to krajiny, bezpochyby w odplatu utrat jeho 
w dalsfm walcenf se stranau Matiasowau, postaupil praw 
swych kralowsk^ch nad ob^ma klastery Braumowskym a Po- 
lickym, nad zdmkem a mestem Braumowem i misteSkem Po- 
lid se wsfm pffslusenstwlm jich prawem zdpisnym wjist6 
summS penez na cas ziwota jeho a jeho d^dicfi, tak ze tfm 
cela krajina panstwi Polick^ho i Braumowsk^ho docasn6 byla 
pnwtelena k nekdejsi zupe cili tehdejslmu hrabstwl Klad- 
sk6mu.**) Krali wyrain6no pfitom toliko prdwo ke wkladAnl 

^*) Ltstina, kterau se postanpeni od krAle Wladislawa stalo, neni zacho- 
wAna; ale swgd^i o torn 1. list kniSete JiadHcha z r. 1478 (pH cechu 
saukennick^m w BranmowS) dan;^ 8 Dubna na walchownu saaken- 
nickaa, we kter^m prawi : nachdem als (Konig Wladislaus) . . die stat 
Brawnaw mit sampt dem merktlen Policz and alien iren zagehorun- 
gen in nnsere Glaczische graffschaft eingeleibt and zugeeigent hat; 
2. list krAle Wladislawa z r. 1493 (w rukopise kUgtera Braumowsk^ho 
obsahujicim pamSti opata Jana Chotowsk^ho pag. 348, kde2 prawi:) 
pemnach wir vor etlichen zeiten unser oberrecht ubergeben haben 
dem durchleuchten Hainrichen herzogen zu Miinsterberg and grafen 
zu Glacz, unserem getreuen lieben ohaimb and seinen erben, so nns 
gebiirct auf denen clostem Praanaw and Policz and auf dem schloss 
and der stat Braanaw, auf ihr lebzeiten oc. 3. pamSti Bi^ewnowsko- 
Rajhradsk6 wyti5t§n6 a Dobnera Tomo VI. 474, kdei o opatu Paw- 
lowi prawi se : Tempore suse abbatise preepositaras Polic et Brannam, 
impignoratas per dominam regem, a ducibus Qlacensibus redemit. 



Digitized by 



Google 



54 J>oba IL 

posddky, kdykoliw by uznal toho potfebu. Knfie Jindrich 
wladl obojfm panstwfm tak, ie wedl6 n£ho opatowi nezftstala 
z&dnd moc nad staiky ani nad poddanymi, n^brz wykondwana 
byla celkem od knfzete, klastemici pak we Braumow^ i w Polici 
nejsplS mfeli od n6ho jen skrownfi opatfenf we swych potfe- 
bich. Opat Petr za poslednich tH let sw6ho ziwota (f 1475) 
a po n6m dwa ndstupci jeho, Jan (1475 — 1481) a Aehof 
(1481 — 1483), bezpochyby nepfebywali ani wice w t6to kra- 
jin^, nybrz nawratili se zase do star^ho hlawnfho kl&stera 
Brewnowsk6ho, jehoz staweni spust^ndbylamezitfin jen nuzn6 
a s malau cdst obnowena.^^) 

Odcizenl toto trwalo az do nowfibo opata Pawla^ ktery 
nastaupil roku 1483. On totiz s powolenfm a piispfinfm krale 
Wladislawa**) wykaupil panstwl Braumowsk6 a Polick6 ze 
zdstawy jeste za ziwobytf knfzete JindHcha, slozenfm nepo- 
chybnfe t6 summy penfez, na kterau znSl zdpis kralftw. Stalo 
se to n6kdy roku 1488 neb jestfe neco dffwe.*'') Krai Wladi- 
slaw wydal z t6 pHCiny, ac teprw roku 1493, naflzenl opa- 
towi Brewnowsk6mu, aby i on jako pfedtim knfze JindHch 
powinen byl kazdau chwfli prijmauti lid krdlfiw do zamku 
i do m^sta Braumowa, jakoz i aby z&mku a m^sta nikomu 
jin6mu neotwiral pro wojensky lid bez wlastnfho powolenf 
krdlowsk6ho. Nastupce Pawl&w, opat Kliment (od r. 1499), 
obdrzel potom privilegium od krale Wladislawa dne 21 Kwetna 
roku 1500, kterym jej kral ubezpecil, aby statky kldsterft 
Braumowsk6ho a Polick6ho napotom zapisowany b^ti nesmfily. 
K zadosti pak opata ud61il krAl Wladislaw o dwe 16ta po- 
zd6ji (1502 5 Kwet.) mSstecku Polici privilegium na dwa 
trhy wyrocnf cili jarmarky, 

^^ Eschenloer (w ngmeck^m texta IL 266) prawi, 2e kni£e JindHch wj- 
hnal opata i bratH jeho z klAStera (tribe den abt wefi^ mit seinen 
briidem); co2 wSak sotwa xnk rosumSno b^ doslownS. 

**) Nobis aaziliantibus, prawi krAl Wladislaw w listing roku 1600 u Dob- 
nera VI. 182. 

*') PonSwadS e roku 1488 jest ji2 privilegiam dan^ od opata Pawla Brau- 
mowsk^m. 



Digitized by 



Google 



1420— 1620. 55 

Za t^hoz opata Klimenta pocaly se w§ak hned potom 
na panstwl Braumowskfim i Polick6m nepokoje t6hoz spfi- 
sobu jak tehdaz wsude jinde w zemi cesk6 mezi wrchnostmi 
a m6sty i sedlskym lidem poddanym o rozlicnd jindy neby- 
wala neb aspon pochybnd prawa, jichz osobowali sob^ pdni 
k ujme ziwnostf m^stskych a k znamenit^mu stfzeni bremen 
sedlskfiho poddanstwf. Opat Kliment nejspfs nasledowal pM- 
kladu jiDych wrchnosti w zawddenf techto nowot, a wzbudil 
Mm odpor swych poddanych. Jednalo se, pokud znamo, jmeno- 
wite odumrtiy kter6 brala wrchnost po lidech mestskych 
i we wsech na ujmu praw k dedictwf, t6z o nakladdnf se 
sirotky, k nimi brala si wrchnost prdwo, uzlwati jich die li- 
bosti k sluzbam swym. Z toho wzbaufili se roku 1505 pfedn6 
mesfan^ Braumowstf; jich pfikladu pak nasledowali tak6 Po- 
licti z mestecka i ze wsech wesnic na panstwL Welik6 mnoz- 
stwf lidu z obau panstwf shluklo se do Bratimowa, a oblehli 
zamek, w nemz opat pfebywal, nechtice na nicem jin6m pfe- 
stati, nez aby nenawidSny odfekl se opatstwf. Nemajlce tu 
chwfli pomoci odnikud, bali se klastemfci Braumowsti w6t- 
sich gkod, a dilem tak^ snad neschwaluj{ce jedndni opatowo 
s poddanymi, nalehali sami na nej prosbami a domluwami, 
aby se podekowal. Opat Kliment poddal se tomu, a pod wy- 
minkau slozenf opatstwf propust^n ze sweho obklfcenf na 
zamku Braumowsk^m, odebral se do Brewnowa, kdez s jeho 
swolenim dne 6 Ledna roku 1506 zwolen jest nowy opat 
Itehof toho jm6na ctwrty. Od neho ufiinfino jest ji8t6 na- 
rownanf s poddan;^mi, a obdrzeli jmenowit6 Polictl privHe- 
gium od n6ho dne 20 Dubna toho roku, jfmz opat 1 konvent 
odrekli se wselikych odiimrti za wyplatu dewadesati kop mi- 
senskych, tak aby we mSstecku i we wsech mel kazdy swo- 
bodu poflzeni o sw6m statku posledni w411, a kdo by poff- 
zeni neucinil, aby po n^m dedili zena a deti neb nejblizsf 
pHtel; kdo2 by pak pratel pfirozenych nemel, po tom aby 
odumrC spadla na obec te wsi nebo mestecka. T6z o sirotky 
Qstanoweno, aby bezdSky od wrchnostf brani nebyli ; lee kdyz 
by chteli u jin6ho slauziti za penlze, tehdy aby wrchnost 
mela pfeduost, by je tez za peufze najala. 



^ Digitized by 



Google 



56 I>oha IL 

W§elik6 pflfiiny rfiznic wsak narowndnim tlmto zamezeny 
nebyly. Jak jinde toho 6asu w Cechach mezi pany a mesty 
jich poddanymi, tak i zde byly dalsl rozepfe mezi kldsterem 
a mesteckem Polid o prd.wo prodawdnf piwa a win, o swo- 
bodu trM^ o dSlanl femesel na wsech a o jin6 rozli6n6 w6ci, 
pro kter6 piichazelo w I6tech potomnich castfiji k rozlicnym 
odporftm proti wrchnosti. Nezachowaly se o torn podrobn6 
pameti, a nedd se proto sauditi, pokud snad brzk6 timrti 
opata feehore jiz roku 1506 a chowanf ndstupce jeho, opata 
Wawrince (1506 — 1515) k poddan^m kUStera ke wzniku rfiz- 
nic tech pricinilo. Op6t wsak stalo se narownani za ndstupce 
WawHncowa, opata Jakuba^ od nShoz obdrzeli Polictf roku 
1523 (9 Ledna) welk6 privUegium wSech tebdai spom^ch 
w6cl se t]^kajicf. 

Privilegiem timto stwrdili opat a konvent obci PoIick6 
pfedne wsecka prawa jeji starodawnd, a wzali je pH narow- 
ndnf jednotliw^ predm^ty sporfi za zaklad. Jak se z obsahu 
toho listu Ize domysliti, pocala wrchnost za pfedeSIych let 
wycep cizich piw jakoz i wina w mfestecku, z cehoz mfili me- 
sfan6 ujmu na swych ziwnostech. S toho mfelo c4stecn6 sejfti, 
tak aby pfednfe wycep piw Swidnickych i wina pHslusel obci 
die poMdku, ktery w torn za pf edeSlych casfi byl zachowawan ; 
wycep wSak piw Hradeckych a jinych ptespolnfch obmezen 
potud, aby bez wfile opata a konventu nikomu nebyl w m6- 
stecku dopauSten, wyjma, aby obec k sw6mu prospechu sm61a 
piwa takowa prodawati trikrdt za rok pokazd6 tyden, totiz 
poswicenf a o kazd6m ze dwau trhfi wyrocnfch. Sli- 
beno tak6, ze wrchnost nedopustf ani do wesnic pfiwdzenf 
piw pfespolnlch, budau-li w mfistecku waiiti piwa pfihodnA, 
jak se uwolili. Wycep wfna m61 b^ti wrchnosti swobodn^, 
wsak obci bez pfekazky. Opat a konvent dale se odrekli 
pozitkft, kter6 by pry z prawa mely jim jiti ze wsech feinesl- 
nika, z hokyn i z prodeje soli^ a pfifkli je obci i s pokutamiy 
kter6 nalezely obci neb konselfim od starodawna, wsak bez 
ujmy wrchnfho prawa sw6ho. obecn^m trhu w mestecku 
ustanoweno, aby k nemu poddanf wsichni na panstwf zfenf 



Digitized by 



Google 



1420—1620. 57 

meli „tak jakz prw6 bywalo" ; coby kdo prodati chtel, aby na 
swobodny' trh do Police wezl neb nesl, a nikdo aby po wsech 
nekupowal ani prodawal. Pfekupnfkam, kteri by proti tomu 
cinili, aby byly w6ci kaupen6 pobrany a obrdceny do 
komory wrchnostensk6. Kdoby chtel jak6 remeslo po wsech 
d61ati, aby nesmfil jinak nei s woll obce Polick6. Wytceno 
t6z robotdch^ co k mestefiku sluselo, aby zfistaweny byly 
pfi star6 zwyklosti a sprawedliwosti, s ulewenfm, co se lo7€6 
tykalo, aby Polictf chodili na low jen tHkrdt w roce a nic 
wfce. KoneCnfe urowndny jsau tak6 zwUstni dwfe pre o pastwu 
w lese pansk^m recen^m ^d^ina pode wsl Zdarem naproti 
Wlcinci na lewe stran6 od potoka ^darsk6ho bliz wtoku jeho 
do Medhuje a o jak6si naroky Polickych wztahujfd se k n6- 
kterym rybnfkftm pansk^m, zwlaSte tak zwanemu Wdpend 
pri sam6m mestg za nekdejsi wapennicf panskau. Opat a 
konvent propustili totiz Polickym pastwu na Zdefin6, aby jf 
uziwali swobodnfe a bez platu, tak jakoz ji za pfedeslych 
opat& „mnoh6 easy drzeli a uziwali" ; wsak les a driwi z neho aby 
zftstdwalo wrchnosti. Naproti tomu obec Polickd „wsecku 
sprawedlnost, kterauz by m61i na tech rybnlcich a zwldsf na 
Wapensk^m, spustili a swobodn6 ucinili na w6cn6 budauci 
easy.".*®) 

Od privilegia tohoto pocina se nowd doba pokoje a do- 
br6ho stawu wecf na Policku, ktera se prdwem m&/e nazy- 
wati zlatym wekem zwldstS mesta Police, neb se toho casu 
wzdy wice zwelebowalo jak w zdmoznosti obce, tak dobrym 
prospechem ziwnosti. Byla to doba ostatnfho ziwota opata 
Jakuba a tH nastupcft jeho MaUje (1537—1553), Jana Gho- 
iowskeho (1553—1575) a Martina z Prawdowic (1575—1602), 
a tudy od sklonku panowani krale cesk6ho Ludwika, jenz 
padl w bitwi u Muhdce (1526), po cely cas kralfi Ferdinanda I. 

^') 2e privilegiam toto bylo yrjdkno n&sledkem delSich rozepH mezi 
kliSterem a m6ste£kem, o torn swSd^i zwl4StS zdwSreSnA slowa w nSm : 
A pHtom nkm i konventa a budaucim nasim nii^^dn^m oby^ejem i so 
wSemi bndaucimi sw^i w niSemS se wice zasazowati a protiwiti 
nemajf. 



Digitized by 



Google 



58 J^oba IL 

a Maximiliana II i nejdeldi cas panowanf Rudolfa II. Za 
opata Jakuba sice potkalo Polici roku 1535 nest^stf domd- 
ciho ohn^^ ktery dne 13 Bfezna strdwil skoro cel6 mfistecko, 
ki'om nSktere casti hofej^f ulice, az totiz po domy Lid- 
kowsky a Pawlowsky, o nichz neni znamo urcit^, kter6 to 
byly.**) Ale die wseho saudic, powzneslo se mestecko ze zkdzy 
t^to dosti brzy, jak pfizni casu w&bec tak zwldste tak^ po- 
mocf wrchnosti, s niz bylo w dobre shod6. Od ohne tohoto 
zachowalo se ze cas& potomnich tak6 wfce pisemnych pam^ti 
nez ze pfedeslych dob ; procez jest ndm od toho casu teprw 
mozn6 seznamiti se s podobau a rozsahlosti m^ta i wseli- 
kymi pomery obywatelstwa jeho zewrubneji nez za w6kft 
starsich. 

Misteiko Police cili misto^ jak je m6staii6 sami radeji 
nazywali, ackoli nebylo nikdy obejmuto zdmi, predce se d6- 
lilo jako jina hrazend in^sta na dwe od sebe rozdfln6 c&sti, 
totiz wlastni mSsto a predmesti. W Polici wsak neuzfwalo se 
nikdy posledneji recen6ho nazwu, nybrz rikalo se „xra m^- 
5^ew", jakoz se nynf posawad ffka na ZdmSstf.^®) Rozdil byl 
jako w jinych mestech, ze jen s domy we m6ste bylo spojeno 
pln6 prawo k obci cili k jmeni obecnfmu a uziwani jeho, tudy 
zejm6na tak6 prdwo piwowdrnick6, domy pak za m6stem toho 
nem^ly. Rozdil ten pochazel odtud, ze bylo wlastni m^sto 

*•) NejsprAwuSji, afi docela kritce, jest o ohni tomto zaznamenAuo we 
starSich pamStech bratrstwa Marianskelto w Polici (kter6 pozdSji Pit- 
rowi slauiilj za zdklad jeho seps^ni t^ch^ pamSti) w rukopiae klAStera 
BirewnowBk^ho I. 18 fol. 3: 15:^5 w sobotu pred smrtedlnaa nedSli 
mSsto Police wSeckno wjhol'elo pod Lidkowsk^ a Pawlowsk^ Ahm 
w ulici ho^Fejsi. Tam2e £te se latinsky: 1535 Sabbato post festuni 
S. Georgii pridie dominicse Judica Policium exustum est, kdei toto 
pridie doixiinicsB s p]rede§l^m ndinim se srownAw4; Sabbato post f. 
8. Georgii wsak patrnJ^ zakladd se na cbjbn^m wypo^teni. Pitr a pa- 
mSti SpitilskS (w rkp. Brewn. N. 8 f. 4) kladau misto sobotj stiredu. 
PamSti posledn5 fe^ene naz^waji ohen ten .prwnim shol^enfra mSsta 
Police'^, z £eho2 widSti, 2e se w ^s sloSeni jich starSi domAci oheii 
w Polici nepainatowal. 

*•) Jen jednau nasel jsem take nAzew „za m6ste<Skem" w knize raSstsk^ 
II. 147 pH roce 1580. 



Digitized by 



Google 



1420^1620, 59 

iwodu; neb cfm prwotne ono bylo naddno, w torn 

rfrostky nemfely prdwa k podilu. 

tu wlastnfmu pocftaly se toliko domy stojfci w rynku 

i uliclch z n6ho wychdzejfcich, z nichz jedna jest 

pfilnocnf, druhd ua wychod a tfetf kratkd na za- 

)z tyto cdsti m6sta prdwem mftzeme pokladati za 

)sadu Polickau, jak krome kldstera stala od 13. 

rynku bylo okolo roku 1550, kter6hozto casu zd- 

lach mestskych pocfnajl byti hojnej§f, w§eho wsudy 

doraft, 4 na stranfi pftlnocnf, 5 na zapadni, 6 na 

i w prostfedku byla tak jako nynl na dw6 rozde- 

au uli6kau, a 5 nebo snad 6 na strane wychodnf. 

zeni pftlnocnfho pofadf rynku do krdtk6 ulice na 

idzely se tfi domy. Prostfed rynku stala, jak za 

lejstarsf radnice Polickd, kteri pfi welk6m ohni 

bezpochyby tak jako piwowAr wedl6 nf stojfcf wy- 

byla znowu wystawena. Ze zmfnek o hodindch 

ewonu na radnici (1587) jest wid6ti, ze byla n6- 

^ opatfena. Badni switnice s lawicemi konselskymi 

wsude jinde, nejslawnSjsf mfstnost, kterd se w nf 

Z jak6 pHciny, zdali pro tfisnost mfsta neb jin6 

opustena jest pozdeji, newime; stalo se to w§ak 

we kter6mz pocala se stawSti radnice nowd w po- 

na polednl stranS rynku w roze ulicky prostfed 

[c. 77), a jiz w roce prwnfm potom (1595) jest do- 

rak6 nowa tato radnice mela swau wez, a ua ni 

k6ho. spftsobu, ukazujicf do 24 hodin, i zwon, kter^ 

liber.**) Stard radnice zilstdwala i potom stdti; 

se na n{ jmenowite jeste roku 1611 ; pHsla pak 

konecn^ zkdze pfi op^tn^m ohni welk^m roku 1617. 

star6 radnice stal prostfed lynku piwowdr, znowu 

po ohni roku 1535, a pfi u6m bezpochyby tak6 

dotona, o kter6 mame zmlnku roku 1580; wedl6 

to ze zprAwy w Legow^ch PamStech, kdei jeStS roku 1625 
, ie prf wojAci jednoho dne pHSU do Police w 22 hodinu. 



Digitized by 



Google 



60 Doha IL 

• 
piwowdru hasna (jiz r. 1575), a opodal t6z prostfed rynku 
masne krdmy. pranyri tudfz prostf ed rynku mame sice pa- 
rnet teprw zroku 1787, we kter6m odtud wzdalen byl; ale 
z obecn^ho zwyku sauditi se musf, ze tu stal od casfi dawnych. 

Hlawni tUice^ ktera wede z rynku we stranu pilnocnf, 
nazywand nynf ulid kosteinf, nemela tehdaz zadn^ho zwl&st- 
nfho ndzwu, aspon we pametech pfsemnych. Wnf se nachd- 
zelo na zapadnf strand 7, na wychodnf rown6z 7 domft. Po- 
!'ad{ zapadnf dosahowalo od rynku az ke stoce^ pres kterau 
byl tudiz most cili mftstek df eweny w mfste, kdez se nachazf 
i nynf most silnicni, sirsf a dftkladnfejsi, nez nSkdy bywal. 
Poradi wychodnf bylo o neco kratsf ; neb na mfst6 nynSjsfho 
ndrozniho domu wedl6 recent stoky (c. 4) byla cdst zahrady 
nalezejfcf ke mlynu podkldsternfmu, ktery k mfistu nenalezel. 

Mam za to, ze mezi tfmto pof adfm domfi w ulici a domy 
na Uz stranfe w rynku bywala nekdy otewf ena ulice postrannf, 
ktera jest nynf z pfedu preklenuta a nazywd se umrlH ulidkau. 
Bylaf tudy nepochybnfe od pocatku mSsta obycejnd a nejkratsf 
cesta z rynku k farnfmu kostelu. Pf eklenutf ulice t6to z pfedu 
domem n6kdy ndroznfm stalo se beze wsf pochybnosti se swo- 
lenfm obce, a to na kazdy spftsob ji2 pfed rokem 1563. D&m 
ten slaul tehddz Tanhausky po sausedu Janowi TanhauskSm, 
a zaujfmal mfsto nynejsfch dwau domfi tudfz wedl6 sebe sto- 
jfcfch (c. 17 a 18). Od drzitelft jeho bylo w case neznam6m, 
tak6 jiz pfed rokem 1563, kaupeno pro obec mfsto k wysta- 
wenf Skoly w teto postrannf ulici s kusem zahrady k nf wy- 
m6fenym (c. 15);*-) a kdyz pozdeji kdysi pfed rokem 1607 

*') Saudim to z toho, 2e kdy2 po smrti Jana Tanhauskeho (1663) \\Hd 
mgstsk^ na mistS sirotkft jeho prodal ten diim WawHncowi barwffi 
z Teplice, poloSeno we smlauwS : „Co2 se Skoly doif^e, kdyby obci 
to misto (totii na kterem Skola stala) na prodaji bylo, aby jeho (Wa- 
wfince) nejprwe nabidili", to jest aby Wawfinec mSl pfed jinymi 
prAwo je kaupiti. Takow6 wymlnSni stAwalo se tehd42 obyCejnS, kdy2 
n§kdo od domu 8w6ho neco odprodal, aby toho zase nabyti mohl. 
Dfim Tanhausk;^ kaupila r. 1587 obec PolickA za 876 kop, a prodala 
jej zase nSkdy pfed rokem 1607 za 250 kop Jifikowi Kaukalowi. 
Toto sniienf ceny Ize sobS wyloXiti tim, 35e zat{m byl dftm ten na 



Digitized by 



Google 



1420-1620. 61 

d&m rozdelen byl na dwa, oddelena jest od krajnfho z uich 
jest6 take chalupa se zahradkau w t6z ulici sem blfz pred 
skolau. StarSfho w§ak p&wodu byly tfi domy dale za skolau 
blfze hrbitowa kostela farnfho stojfci, kde nynf dwa jsau 
(c. 13 a 14), wystawen6 prwotne, jak se zda, na pftde pansk6.^^) 
DIauha ulice wedauci z rynku na wychodnl stranu k Le- 
dhuji nazywala se od starodawna, jak doposud, ulici horejsi^ 
ac nazew tento nachaztoe w pfsemne pameti nejdffwe teprw 
roku 1589.") Okolo roku 1550, ktery bereme pri popise 
tomto za zaklad, bylo w nl w pofadi na pilnocni stran6 11, 
na jiznf strand 20 domfl. Mezi nimi nach&zela se za stars{ho 
casu w poradi jizn(m satlawa (mezi c. 52 a 51), ktera wsak 
jiz pfed rokem 1570 byla jinam pfenesena, snad do star6ho 
radnfho domu hned po roce 1535, kdyz byl znowu wystawen.**) 

dwS polowice rozdSlen, oddSlenfm totiS doma a n^ngjSim Sislem 17, 
kterf se ponejprw pHpominA w knih^ch roku 1607 co dum JiHka 
Cecha £ili Forberka. JiHk Cech odprodal toho roku chalapu se za- 
hridkau pod njn&jsim (Sislem 16. JiHk Kaukal prodal kaupen;^ swiVj 
dfim (c. 18) roku 1610 MaruSi manSelce Jana mlad^ho Kaukala 
„8 tauto znamenitau wyminkau, kteranS sobS pan purkmistr p&ni na 
mists wSf obce mSsta Police pH tSm2 domS pi'edeSle wjminili, co se 
dotey^e pr&chodu od Skoly mSsta Police a kusu na zahradg wedle 
skolv od t^hoS domu TanhauskowskSho piFedeSle wjmfnSnS a wyme- 
]Fen^, beze wSech pfekiiek na ^asy budauci i w56n6 obec Policki 
uiiti mA". 

^') Deje se o nich ponejprw zmiuka w listS opata Jana Chotowsk^ho 
r. 1559, die n^hoi byly powinny platem roj^nim ke spitAlu. ,,Item dA- 
w&mc plat na tl^ech domich, kterS jsau wystawene mezi krchowem 
farniho kostela w mestd Polici proti klasteru na poledne, z nejbli£sibo 
domu jdauc od krchowa 6 grosft Sesk^ch a z tSch druh^ch dwau do- 
roflw po 3 gr. z kaSdeho.'' Jeden z nich mini se bezpochyby w knize 
m5stsk6 II. 248 pfi roce 1577, kde2 se prawi o dome Jana bratra 
Adama Drozansk^ho „bl{2 kostela farniho". KromS toho jest zminka 
o prostfednim z nich w knihAch mSstskych roku 1594 (U. 211) a 
o wsech tfech w letech 1612 a 1613 (I. 143, 164, 171). 

^*) W knize mgstskS III. 180, 249. 

^^) Roku 1570 prodal die knihy mSstsk^ II. 148 „Jan MarySkuow duom 
swuoj w aulici tu, kdeS predeSle Satlawa bywala, Jirowi Kubowi 
z RadeSowa'. Jestd pak roku 1598 naz^A se d&m ten domem sa- 



Digitized by 



Google 



62 Doba II. 

Doniy we meste mely wesm^s za sebau zahrady w6tsi, 
mensf, na jich£ zadnfch koncfch sem tarn behem casu od- 
prodana jsau m^stiste k wystaweni nowych domfl cili chalup; 
takow6 se potom wetsfm dflem pocftaly jiz za mistem. W §est- 
nact6m stoletf bylo jich welmi na male. Se zahradami temito 
zaujimalo wlastni mesto skoro cele prostranstwf tehddz jako 
doposud tfemi wodami obejmut6 a tudy neprawidelny troj- 
hran cinicf, na poledni stran6 potokem Ijedhajshym^ ktery 
castecne jak doposud d^lil obec Ledhujskau od Polick6, na 
strane sewerowychodni stokau od mlyna Ledhujsk6ho wedenau 
na mlyn podklasternf, od kter^ho ila dale pires cestu na 
konci hlawni ulice pod. mostem wy§e zmin^nym, na strand 
pak sewerozapadnf struhau^ do kter6 stoka tato wpada, totizto, 
ktera prichdzf z rybnfkfl od Bukowice a pod mSstem wpada 
do Ledhujky. 

Mimo wlastnf mesto wybywala w tomto prostranstwl jen 
pri jiznf strand tH mfsta, kterd se k mSstu nepocftala, nybrz 
za mSsto, Pfednfe mezi wodami na nejdolejsim konci zapad- 
nfm. Bylo tarn poradf osmi chalup w nynfejsf ulici piwowarsk6 
na p&lnocnf jejf strand, z nichz pH nejkrajnejsf na zdpadg 
(c. 197) byla kowarna s wj^hnf. Proti temto stila na polednf 
Strang jedna chalupa pred wodau (c. 200) a dw6 jiz za wodau 
(c. 208, 209). Druh6 bylo mfsto za domy w hofejsf ulici na 
poledni strane pfi potoce Ledhujsk6m, kdez ffkalo se na Ko- 
hylim krchowe, kteryzto nazew se wztahowal take na protejSf 
stranu potoka w tSch mfstech n^lezejicf ke wsi Ledhuji. 
St^ly tu tti chalupy wystawen6 pfi zadnfch koncfch zahrad 
z hofejgf ulice (c. 54, 55, 56) a jedna o sob6 pfi sam6m po- 
toce (c. 57). Za tfetf wybywalo nedaleko odtud prazdne mfsto 
od wychodniho konce hofejsf ulice az ku potoku Ledhujsk6mu, 
kdez teprwe w casfch mnohem pozdejsfch wystaweny jsau cha- 
lupy nynf tam stojfcf. Tehdaz koncila se hofejsf ulice na 
tomto konci chalupau, kterd se nynf znamena cfslem 44; ta 

tlawsk^^m (w kuize mgstskS III. 256), .a drzitel jeho roku 1615 Urba- 
nem Satlawsk^m (IV. 50). Pozd6ji byla oa torn mistS jen stodola n&- 
leiejici k & 51. 



Digitized by 



Google 



1420-1620. 63 

ila se nza m^stem'' a tak nejspfse tez chalupa 
ici (c. 45), z cehoz sauditi se da, ze i ty ob6 

pfirostkem ulice. 
ale2ejfcf ku poslednfm ctyrcm domftm na pftl- 
ofejsl ulice (c. 35, 38, 39, 40) dosahowaly pres 
i tudy tekaucf az k ceste, ktera w tech mfstech 
lezi mSstem a poll panskymi. ^®) Hned nize 
ahrad stala pfi t6z stoce IdzeA (nynf c. 32, 33), 
ehdzelo postrannf ulickau z ulice hofejSf (wedle 
to lazen starodawna, ktera se pf ipomfnd w ur- 
.406, zalozena prwotne od klastera. W case ne- 
se dostala obci Policke, nejspf^ kaupf, a od 
est pozdSji, kdysi pred rokem 1592 ano nej- 
[)fed rokem 1575, do saukrom6ho drzenf lazeb- 
a ji kaupila nejspfs za pHcinau zalozeni tmb, 
id hnana jest woda do kasny na rynku, kterazto 
e polozeno, pfipomina se jiz roku 1575, jakoz 
5ch brzy potom (1587 oc). Pri prodeji lazne od 
wymfnSno, aby obec wzdy prawo mela, wodu 
rubami) skrze tu lazen do mSsta w6sti, a kdyz 
1o w tech mfstech w lazni laurami hybati neb 
)y w torn od lazebnfkft nebyly 6in6ny pf ekazky. 
iz k domflm za §kolau na konci ulicky wedaucf 
mu kostelu wztahowal se tak zwany Babi dwAr 
ich stoky, kterdzto skrz nej tekla, tak ze mesto 
J nedosahowalo. Tak pak t6z misto na zdpadnf 
d dom& za dkolau az ke mlynu podkla§ternfmu 
estu, nybrz ku klasteru. Byla tu mhrada^ ktera 

druh6 strane stoky zaujfraala cdst nyn^jsiho 
bernfho i domft k nemu pfistawenych (c. 2, 256 

knihji mgstski (III. 253) roku 1590, kde2 JiHk Wrnha 
zahrady od domu sweho {6. 38) „od prwniho slaupu 
rnhj zahradj a2 k druh^mu plotii zahrady pfes wodu". 
iazna^uje se krom pozd^jsich zprAw nejprw6 zapisem 
ke (II. 149) roku 1577, kde2 kaupU Matej Hnba^kfi clia- 
proti Uzni pH mestS Polici** od Mandalenj Drapacky. 



Digitized by 



Google 



64 Doha IL 

a 3). Od opata Mat6je, ktery wladl w 16tech 1537 az 1553, 
obdrzel lif ednik panstwf Polick6ho Jan Dromnshy castku t6to 
zahrady pod rocnf plat 6 grosft k wystawenl sobS domu (c. 2), 
kteryz od t6 doby stal w rohu na Strang pftlnocnf proti pan- 
skemu dworu Polick6inu; a wedl6 tohoto domu pKpomfna 
se jiz roku 1554 jiny dim obraceny k strane zdpadnf (c. 256), 
ktery nejspfs podobnym spflsobem i asi t6hoz casu byl za- 
lozen. Jan Drozansky obdrzel na onen d&m a nekter6 jin6 
statky sw6 roku 1558 zwlastnf stwrzeni od krale Ferdinanda I, 
kterym jemu tak6 dano prawo ku prowozowdni wselike ziwnosti 
mestsk6 wafenim a wystawowanfm piwa tim wsfm spflsobem, 
jakz toho jin6 domy m6stsk6 a zejm6na wrynku stojfd uz(- 
waly, pro dawn6 pry sluzby, kter6 jest kldsteru i tak6 m6- 
stecku cinil. Nicm6ne nepocitaly se obadwa tyto domy wedle 
sebe stojfcf k mfestu Polici, a zapisy na ne newklMaly se do 
knih mestskych, nybrz zachowawalo se bezpostfedn6 priwo 
klastera nad nimi. ^^ 

Proti temto domflm stal na strane zapadnf hned za stokau 
pfi konci hlawni ulice PoUck6 spitdl pro chud6 a nemocne 

^^) Privilegium krale Ferdinanda nachizi se w kopiaH kUStera Bi^ewnow- 
sk^ho pod znamenim I. 2 pag. 132 a tamie stwrzowaci list opata Jana 
Chotow8k6ho od r. 1554 na str. 136. Poloha domu nazna£uje se w li- 
stinS poslednS zminSne slowy: „dfim jeho now^ w Polici wedl6 Pawla 
KulhAnka, kter^ na zahradS, kterau jemu predek n&S k wystaweni dal 
pod lirok 6 gr. ^eskych, wystawel." W privilegii pak krile Ferdinanda 
stwrzuje se prAwS tento list opata Jana a konventu, „kter^ t6mu2 
Janowi . . d&m pH mSsteSku Polici w zahradS za pot&£kem proti dworu 
jejich w uow6 wystawen^ pod plat rofini 6 gr. potwrzuji". D&m Pawla 
Kulhilnka, jako2to wedU tohoto leSici, nemohl byti jinde ne2 na mi- 
st5 nyngj8iho cisla 2. proti nyngjSi Skole, a byl to tedy tff.^ o kterem 
se nachdzi zminka w listing Spitalu Polick^ho r. 1559, kdeS opat Jan 
Chotowsky daruje na nem k temuz Spitalu 3 gr. platu roSniho, praw§: 
„z domu, kter^ wystawen jest proti spit^lu za cestau". §pitil byl 
prawg, kde nyni Skola. D&m tento mini se nepochybnS tak6 w knize 
mSstsk^ r. 1556 (II. 8), kde£ se klade, Se Tom^ Lun^^ek (nejspiS na- 
stupco Pawla Kulbanka) prodal jest d&m sw&j, kter^ jest za mostem 
podl^ ml^na podklASterniho, Wafikowi Peskowi za 20 kop misensk^ch. 
Jest to jediny zdpis, kdei se d&m t^to polohy zapisuje kniharai, po- 
zdgji nikdy ne w on6 dobS. 



Digitized by 



Google 



1420—1620. 65 

na miste nynejsi skoly, wsak tak ze uezaujiuial mestist^ 
jejfho cel6ho, nez toliko jizni cast pfi sam6 stoce (c. 107), 
dale pak wedle neho staly dw6 chalupy (c. 108 a. b.), ktere 
se pripomlnaji jiz roku 1561 a zapisowaly se jiz tehdai 
we knih4ch m^stskych. Kdy spital prwotne zalozen byl, neni 
zndmo; stawal wsak nejspfs ddwno jiz pfed rokem 1559, 
kter^hozto roku darowal k n^mu opat Jan Chotowsky mimo 
n6kter6 platy zahradu nedaleko od nfeho na strane pfllnocnf 
lezicf „mezi dworem Polickym, cestau a rybnfcky", jak prawf 
darowacf listina (t j. na miste nyn. c. Ill a 110). Wedl6 cfpu 
t6to zahrady, od nf na wychod, byly w case neznam6m pri- 
staweny dwa domy k polednf stran6 pansk6ho dworu Poli- 
ck6ho, patrnS na p4d6 nSkdy pansk6, kdez jest nynejsf pansky 
spital Policky (c. 109). Pfipomfnajf se w knihach mfistskych 
od roku 1587. 

Za spitalskau zahradau praw6 zminfinau wchazf strauha 
z rybnfkft od Bukowice do Police, ktera objima wlastnf mfisto 
na strand zapadnf. Za struhau tauto rozkladalo se jiz tehdai 
nejwetsi skupenf domft fecenych „za mSstem" pod stranf a 
dflem na strdni Straznice. Zaujfmalo wsak w 16. stoletf jen 
asi polowici prostranstwi nyni tak zwaneho Zam6stf, totiz 
hlawne jiM polowici od stezky, ktera wede od nynejsf sil- 
nice ke Zdaru mimo tak zwanau saukennickau ulici a maly 
rynk na Straznici. Domy a chalupy staly zde we ctyfech, 
dflem owSem welice neprawidelnych, pofadich we smSru od 
poledne na pftlnoc a w jednom kratsfm od wychodu kzapadu. 
Z onfich bylo nejwetsf pofadf sauwisl6 desiti domfl w ulici 
saukennicke (c. 182, 162—170). Nazew tento, ac se nikde ne- 
nachdzf w pfsemnych pam6tech toho casu, byl beze w§i po- 
chybnosti starodawny ; neb musil pochazeti z casu, kdyz sau- 
kennictwf w Polici silneji bylo prowozowano a kdyz ulice tato 
snad wfitsim dflem byla obydlena saukennfky, ceho jiz ani 
w 16. stoletf neshledawame. Jest tudy welice ku prawdS po- 
dobno, ze ulice tato i druh6 prdwe podotcene za mestem 
stawaly jiz za nSkdejsfch dobrych cas4 we 14. stoletf. Sau- 
kennfci mfeli nejspis za domy swymi rdmy na mal6ra rynku 
PHbihy Policki. 6 



Digitized by 



Google 



66 ^oba 11. 

nyni tak zwanein, kdez se posud jak6si znainky toho spatf uji. 
Za rdmy temito stala rada sedmi chalup se saukennickau 
ulid saubeznd; pod saukeunickau pak ulici byly domy we 
dwau fadach saubSznych, ac neprawidelnych a malyrni ulic- 
kami pfetrzenych. Dftm na krajnfm konci zapadnejsiho z techto 
dwau pofadf k strand poledni pfi same strauze (c. 160) na- 
zywal se die polohy, jak se podnes spatf uje, ^na Kopci'' neb 
„na Kopci hrndirowS'', Odtud malo ki'okfl, pfi jiznfm konci 
ulice saukennicke, pocinaly se domy wystupujfci po strani 
wzhftni wedle stezky na Straznici od wychodu na zapad. Byly 
tehddz toliko ctyry (c. 183, 181, 180, 179), a koncily se proti 
narozni chalupe w pofadi za ramy cili nad ulici sauken- 
nickau. 

Pod Kopcem hrncffowym pocfnal se, jak jest podnes wi- 
d6ti, maly ndhon odwedeny od strauby casto zmin6n6, ktery 
sel pod ctyrmi domy posledne zmfnenymi na ralyn nynf tak 
zwany mSstsky (c. 195), kterfemu se tehdaz fikalo mlyn Mezi- 
horni^ jakozto pfi wchodu do Mezihoff mezi Straznici a Ha- 
wlatkau lezfcfmu. Mlyn ten, prwotnfe wrchnosti ndlezejici, spolu 
s walchownau nachazejici se pfi nem, byl poslednfm stawenim 
Polickym na teto strane. 

Na pfllnocni stran6 od ulice saukennick6 a druhych po- 
fadf domft s nf saubeznych wirae s wetsf neb mensi jistotau 
jen 8 chalupdch rftzno lezicich, ac raoznd, ze jicb bylo 
nfikterau wice. Tfi z nich staly pfi rybnice nazwan^m Wa- 
penek (die nSkdejsi wapennice klastersk6 za dworem), ktery 
jest nejblizsf kmfistu wtech mistech, dwe na zapadnf (c. 115, 
116) a jedna (c. 114) na jizni strane od n6ho. Wedl6 chalupy 
teto poslednl pfipomfna se we starych pametech spitalu Po- 
lick6ho zahrada pod Wdpenkem (pfi c. 113, 112), z nlz byl 
rocnf plat ke spitalu. Zahrada tato sdhala az ke strauze, ktera 
ji delila od zahrady spitalsk6 swixhuzmfn6n6 (pfi 6. 111). 
Jiinfi pak odtud we prostranstwf bliz k wlastnfmu mfestu hned 
za strauhau staly stodoly mSstske, jak se dilem spatfujf po- 
dnes. Pfi nich wime s jistotau jen o jednom domS hned 
u strauhy (c. 152). 



Digitized by 



Google 



1420-1620, 67 

Die sauwek6 pameti zachowan6 ctihodnym Legem bylo 
w Polici roku 1610 celkem 149 saused^ cili drzitelft domfi 
we mestfe i za mestein. Sestawenim zapisfl ze starych knih 
mfestskych a z jinych pfsemnych pameti podatilo se nam se- 
cisti doma, kter6 toho casu stdly, 148; jeden toliko usel nam, 
protoze zdpisy nepostacujf wsude kjistfimu urcenf polohy. 
Okolo polowice 16. stoletf bylo dom4 a sausedft o 11 m6ne, 
protoze n§kter6 domy byly teprw po tom case rozdSleny od- 
prodanim mSstisf k wystawenf domft nowych. *®) 

Sausede Polictf ziwili se, jako w jin;^ch mfistech, wfetSfm 
dflem f emesly a obchody. Druhy femesel byly na maly objem 
mfestecka dosti rozmanit6. W pfsemnych pamfetech druhe po- 
lowice 16. a zacatku 17. stoletf pKpomfnajf se pekaH^ mly- 
ndri, pernikdri, Jcuchari^ feznici^ piwowdmici, sMdci cili sla- 
downfci a srotyri; krejSi, sewci, klobauinici^ koiisnid; tkccdld^ 
saukennici, hdrwifi, jirchdri, koSeluzi; hrnUH^ truhldH^ stoli- 
cdri^ saustrtiSnici^ bedndfi^ Hampin cili klamplfH; edmednici^ 
kowdfi^ koldfi; prowazntci^ femendfi; mydldfi, oUjnid; zed- 
nici, tesari^ lamaH; lazebnici a dryddnici (asi mfsto 16k&r- 
nfkft). Pfi skrown6m pocStu sausedft wftbec rozumf se samo 
sebau, ze mnoha z tSchto femesel byla jen malym poctem 
osob prowozowdna, nSktera jen jednfm neb dw6ma mistry; 
protoz tak6 jen nekterd femesla mSla 8w6 cechownf poMdky. 
Bylot w§elio w§udy patero cechu^ kterezto wsecky zrfzeny 
jsau teprw bihem 16. stoletf, tfi za opata Matfeje (1537 az 
1553), totiz cechow6 krejdich (1544), SewcA a feznikA^ jeden 
za Jana ChotowskehOj cech tkacUcowsky (1566), a jeden za 
Martina z Prawdowic, cech pekafsky a pemikdfsky (1585). 

Zffzenf cechft melo jako wsude jinde za licel zachowanf 
mrawopocestnosti mezi cleny jich, poji§t§nf wydelku clenftm 
a pojistSnf dobreho zbozf a lewn6 ceny obecenstwu. Pokud 
nam znamo jest ze zalozenf cechft krejcowsk6ho, tkadlcow- 
skeho a pekafsk6ho, usnesli se mistfi jednotliwy^ch femesel 
sami mezi sebau o jista prawidla cili artikule^ a wy^adali si 

*') Wi* popis wSech tehdejSicli dom& wzadu we pHloze. 



Digitized by 



Google 



68 J^oba IT, 

stwrzeui jich od wrchnosti, totiz od opatft, ktereho jim po- 
tfeba bylo zwldstS z t6 prfciny, aby jen oni, kteff se k cechu 
znali, smSli femeslo prowozowati, a zejm6na aby smelo fe- 
raeslo prowozowdno byti jen we mSste, nikoli na wsech. Za 
propftjcenf takow6 bylo ka^d^ femeslo powinno wrchnosti 
D^jakym platem neb jinym zawazkem. Tak platil kazdy mistr 
tkadlec rocng 3 grose cesk6, a od cel^ho cechu byli powinni 
kazdy rok o stedr6in weceru odw6sti jeden ubrus, jeden ruc- 
nlk a dwandct ubrauskft sw6 wlastnl prdce. Cech pekafsky 
spolu s pernikiK platil rocn6 p6t kop o sw. Hawle, a mimo 
to byli wsichni pekafi zaw&zani nikde jinde nedawati mlfti 
nez we pansk6m ml^ne podklaSternfm. fleznfci platili rocne 
od cechu dwe kopy a z kazd6ho masn6ho krdmu, kterych 
bylo deset, po 6 groSfch a po jednom kamenu loje; cech 
krejcowsky rocnfe 3 kopy, §ewcowsky tolik64. 

PH kazd^m f emesle byl pfedepsdn dohled na dobre dflo 
a zbozf s ulozenfm pokut na nedostatky. 6eznfk&m zakazo- 
walo se proddwati maso z dobytka chromeho, kulhaw6ho, 
8elmow6ho, zdwratn6ho a mdlomocn6ho, t6z od wlkfi pokausa- 
neho. Rownfiz byli zawdzani, mfti wzdy masa dostatek, a tak 
t6z pekafi chleba bfleho a re2n6ho. Kdyby byl shledan ne- 
dostatek chleba, meli wsichni mistfi femesla pekafskeho tre- 
stani byti w^zenfm za tyden a pokutau dwau kop zespolka. 

Na zachowanf prawidel dohlfzeli starsi cechu cili cech- 
mistfi^ wolenl od mistrft na rok a stwrzowanf od purkmistra 
a raddy Polick6. Stwrzenf takow6 nafizuji wyslownft artikule 
cechu tkadlcowsk6ho, ktery mel cechmistry tfi; pfi druhych 
femeslfch bywali, jak se zdd, jen dwa, a pfi krejcich toliko 
jeden cechmistr. Zdd se, ze tkadlcfl bylo na pocet nejwice. 
ftemeslo jejich bylo prowozowano tak6 we wesnicfch; toliko 
nesmSli tkadlci wenkowstf pfijfmati zAdnych uSennfkft. Pro 
saukennlky Polick6, ale tak6 jin6, byla urcena panska wed' 
choicna pfi mlyn6 Mezihomim, to jest nynejsfm mSstskem. 
krejcfch bylo zwlastni naffzenl w artikulich jejich, aby 
zddny mistr nechodil z dflny swe jinam d61at, krome k opa- 
towi a konventu i sluzebnikftm cili ufednfkftra jejich »aneb 



Digitized by 



Google 



1420—16^. 69 

ftm a rytffskym lidem". Artikule sewcft obsaho- 
nym narfzeni o sp&sobu kupowanf kozf, z nehoz 
ze sewci tehddz obycejnS nekupowali kozf wyde- 
•z syrow6 od feznikfl neb od lidf, kteri si dali 
iti, neb tak6 na trhu, na ktery se pftwdzely na 
5h, kazdy pak nepochybne dal si kftze ku potfebe 
ydfilati od kozeluhfk neb jirchdrfk. Obchod Policky 
n hlawne na trzich^ na nichz proddwalo se obili, 
ze, pldtno, obuw a jin6 wyrobky femeslnikfk i roz- 
kramdfsk6. Trh tydennf drzel se kazdau stredu 
ia krale Pfemysla Otakara; toyrodni dwa trhy^ 
Ddawacflm domdcfm i pfespolnlm, b^waly die pri- 
e Wladislawa wzdy o sw. Prokopu (4 Cwce.) a 
irtu (6 Listop.). 

iwnosti z remesel a obchodfl mili saused6 Poli5ti 
3ik6 jiz neco polnostf pfidelenych k jednotliwym 
r6z porfdili si tfm spftsobem, ze pastwiM pff- 
z\ od starodawna nad Straznici stranau ke iiixu 

rozdSlena jsau na kausky cili na zahrddky. Stalo 
pf ed druhau polowici 16. stoletf a jak se zda ne 
pf ed tim casern. Snad ze welky oheii roku 1535 
(Tsl k tomu, aby se tfm spftsobem pfilepsilo ziw- 
edft. Rozdelenf stalo se tak, £e ku kazd6mu domu 
vykazdny jsau tfi zahrddky, dwe jak se ffkalo 
ist w6t§i, a dwe male. Zahrddky hrub6 nazywaly 
\rymi a mal6 nowymi\ z cehoz se dd sauditi, ze 

stalo na dwakrat, ac jak se zdd w casfch newelmi 
idlenych. Domy za mSstem byly pod61eny skrow- 
e zdd nestejnfi, jezto w zdpisfch we knihdch mest- 
zfme pfi nekterych po jedn6 zahrddce star6 a jedn6 
in^ch jen po jedn6 now6. Domy, kter6 mSly jen 
Iky, nejspfs pri podelowdnf zahrddkami starymi 
y ; die toho zdajl se byti domy w ulici sauken- 
z nl na praw6 stranfi strauhy starsi nez domy 
itrauhy w nynejSi ulici piwowdr8k6. Domy pozdSj- 
II za m^stem nem^ly owgem zddn^ch zahrddek. 



Digitized by 



Google 



70 ^oha II. 

Die star^ pamiti Hdil prwni wymerowanf zahradek t^chto 
saused, kter6mu ndleJel dftm w rynku wedl6 nynfejsf radnice 
(L 97), kter^ byl poklddan za zbSlileho welice w prAwich a 
proto nazywdn Juristau, Jemu za to s powolenim wrchnosti 
a obce byly ddny tii star6 zahradky k jeho domu.^®) Krome 
aahrddek na Strdmici^ cili jak se sprawnf ji rfkalo nad Strdi- 
mci, bylo tak6 wjinych mfstech na obcinich zd^Uno n6co 
zahrddek a pndauo k jednotliwym domfim, jakoz na nSkte- 
rych strdnf ch w MezihoH, tak zwanych Obidfich cili Obsarech, 
t6z pod Zdkopanid, kter6z jm6no cteme ponejprw r. 1557.*^) 
S polnfm hospodatstwfm bylo spojeno chow4nf dobytka, za 
kterauz pHcinau m61o mfistecko sw6ho obecniho pastyfe a pro 
nSj pastauSiku wystawenau a uprawowanau n&kladem obecnfm. 
Jak bylo sausedflm Polickym dowoleno od starod4wna, 
kupowali i w teto dobS jednotliw6 stathy sedlske we wesni- 
cfch, a driieli je pod platy a robotami jako hospodari sedlstf. 
Takow^ spflsobem dostal se zwlastg nejnizsf statek sedlsky 
w Ledhuji, nyni tak zwany Dolejsi dwftr, na poledni strand 
od mfesta w st416 drzenf jednotliwych sausedfl Polickych. We 
druh6 polowici 16. stoletf dr2el jej Matej Malec jinak Kf iz, die 
nfihoz nazywal se n6ktery cas dworem Malcowskym. Od neho 
kaupil jej roku 1597 Jiffk Starek tehdaz rychtaf Policky, od 

•") PamSt o torn zachowal Lege z roku 1674. Toho roku byl toti2 saused 
FrantiSek Hlawa, kter^mu ndleiel zmingn^ d&m ^. 97, powoUn na 
kancelilF wrchnostenskau a tazin, pro^ on pH sw^m dom6 tH hmbe 
zahrAdky mA, kde2to by ostatni domy mSly jen dwS hrub6 a jcdnu 
malau. Pftwodem toho byl jiny saused WAcslaw Turek, kter;^ se do- 
mniwal, 2e snad jemu byla sausedni jeho zahrAdka bezprdwng zau- 
2ena. Jsau wSak powoUni pamStnici, nejstarsi lid6 z mesta i z wesnic, 
2 nichi nejprw Martin Gencl wic ne2 SOlet^, tcdy narozeny pFed ro- 
kem 1594 takto wypowSddl: „J4 jsem od switch pfedkfi slySel, 2eby 
nSkdy pfed dAwnymi Uty w torn domS m§l b^ti jurista a ^owSk we- 
lice w pr^wich zbShl^, a kdy2 ta StrAinice na zahridky wymSi^owAna 
byla, tehdy ten jist;^ dlowSk takow^ pole na Str42nici jest rozmgl'owal 
w mal6 kausky; za kterau2to pr4ci jeho pfidin jest mu n^kterj' zk- 
hon k \k zahradS na budauci (^asy a we^nau pam^tkn, a to s powo- 
lenim tehdejii wrohnosti a ceU obce." 

<>) W knize mdstsk^ II. l.S. 



Digitized by 



Google 



1420—1620, 71 

tohoto roku 1607 Bartolomfij Koch trubac, a od Kocha roku 
Kill nnpf Policky saused Jan Melicliarfiw. We smluwach 
) wyhrazowal se pokazd6 swobodny prtkjezd dwo- 
c sausedflm Polickym tak poddanyra panskym, 
li od starodawna. Jiffk Stdrek wyse wzpomenuty 
w Ledhuji statek jiny, jejz od n6ho roku 1597 
ly lifednlk pansky Adam Drozansky z Litic, m6w 
druhy statek wedl6 onoho, kaupeny roku 1586 
ana Jankowa sauseda Polick6ho. Spojenfm dwau 
i, neli jeste nekter6ho tfetfho, utwofen jest ny- 
ledhujsky nalezejfci pozdeji wrchnosti, podobajfcl 
alerau sidlu zemansk6mu. Adam Drozansky pri- 
lu jiz roku 1598 tak6 Ledhujsky mlyn, jejz byl 
itanislaw Sladowsky, ufednlk pansky, kaupil od 
iejsfho Kaspara Krinwalda, a jeni po jeho smrti 
podil synu jeho Janowi. PozdSji (1643), newfme 
Jasu, byl drzitelem dworu i mlyna tohoto slo- 
Albrecht Dworsky, nazywany odtud panem na 
ihuji ; pf ed nfm wsak nepochybne nekdo z rodiny 
, ponewadz se jeste po delsfm case rfkalo dworu 
Sladowsky.®^) — Take we Zdife wzdy jeden neb 
c sedlsky nachazfwal se we jm6nf sausedfi Po- 

lelenf zahradek, kter6z byly zdSlany w pole, z4- 
obci Polick6 ze staroddwn6ho obecnfho jmenf 
e i pozdeji uziwalo za pastwistS, jakoz i neco 
ivilegia, kterym opat Matej roku 1546 stwrdil a 
rdwa obce Polick6, rozkladaly se obdiny mSstske 
a dawno pfedtfm, „okolo mestecka pod a.nad 
obcary w Mezihorf", a rown62 nalezela obci Po- 
rodawna pastwa „wa drahdch i na Bzu^, Obcdry 
lazywany byly, jak se zda, strdne, ktere se schy- 
i nad Straznici, jednak na wychodni stranu nad 

o nachizi se totii jestS w urbifi r. 1727, a polnosti nile- 
u tomuto, nvnf pansk^mn, naz^waji se posiid Sladowsk^. 



Digitized by 



Google 



72 I^oba IL 

mesteckem a uad rybnfky n6kdejsimi pri n^m, jednak na 
stranu polednf do udoli Ledhujky cili do MezihorL A w^ak 
i audoli toto Bamo s potokem a lauikami pfi nem az ke 
wtoku jeho do flfiky Medhuje pod Petrowici nalezelo m6- 
stecku a tak6 cdst strane na druh6 strane jeho pod Rade- 
§owem, totiz Hawlatka a les pri nf, ktery se nynf nazywd 
Malym lesem.^^) Drdhy^ to jest die stareho obyceje Siroka 
a trawau porostla cesta, na kter6 melo mSstecko pastwu, 
tdhly se od sameho m^sta na polednf strane tudy, kdez nynf 
stoji tak zwana Nowa ulice, i od nf dale asi na hodinu cesty 
mimo Zakopanici, pi^es kterau jde nyni silnice k Bezdekowu, 
az k rozcestf i^a wysocine „w ZipAy", a od lipky dale az pod 
Nfzkau Srbskau k lesu fe6en6mu Bez^ we kter6mzto lese row- 
n6z jeStS meli mSsfane prdwo pastwy. 

Potoh Ledhujsky s rybarstwim w nSm nalezel obci Po- 
lick6 tak^ w casti, kdez tece okolo mestecka na strane po- 
lednf, prw6 nezli wchazi do Mezihorf. Nahony w§ak cili strauhy 
mlynsk6 od mlyna Ledhujskeho az ke mlynu pod mSstem 
nalezely wrchnosti, a Policti byli powinni mlynafftm panskym 
ob6ma pomahati strauhy tyto cfditi a oprawowati, aby woda 
do mlynft wolne dochazela. Mimo to mel tak6 rychtdf Po- 
licky w odmenu za sprawu sw6ho ufadu uzfwanf potticku ^cldr- 
skeho od wtoku jeho do Medhuje nahoru az ke wsi 2daru, 
a zase od druh6ho konce Zddru az ke wsi Bukowici, a od 
horejsfho konce Bukowice az pod Hlawnow cili po tehdej§f 
mlynisU Hlawriowske^ t6z pak pfitoku potftcku toho od P6- 
kowa az k Bukowici. Jen cdstky potokft tech, pokud tekau 
skrz Bukowici a Zddr, byly z toho wymineny, a nalezely ob- 
cfm tfichto wsf. 

Privilegiem opata Mateje wy§e zmfnenym od roku 1546 
nabyla obec Policka welmi drahocenn6ho rozmnozeni majetku 
sweho, jezto opat we jmenu swera a konventu darowal obci 
celkem les ^definu^ we kter6m Polictf meli dosud jako we 

**) N&zew Hawlatky (Hora HawlatowskA) nachAzime teprw w urhkri 
z roku 1727; bezpochybj wSak jest o mnoho starSi. 



Digitized by 



Google 



1420^1620. 73 

Rzu toliko prdwo pastwy, s wymfnfenfm sobfe toliko platu jedn6 
kopy rocnfi. W privilegii prawi se, ze les ten byl w such6 
I6to wyhorel i tak6 ie byl od hajnych wyprodan, tak ze 
z n^ho nepi'ichazel kldsteru zidnj uzitek, i uwodf se take 
CO wd6k od Polickych, ie nekterj'm poddanym klastera do- 
wolili pfi mfestecku na obci swe wystawiti pfibytky, zftsta- 
wiwSe je s robotami i platy wrchuosti. Patrnfe podotykal toho 
opat jen k osprawedlnSnf sw6mu, jezto se darow&ni stalo ze 
statku klaStera; nebo byl dar mnohem w6tsi ceny, nez se 
slowy onfimi Ifcil, a odwdecenf za n6j nerownalo se mu ni- 
kterak. Pr&wem mfize se za to mfti, ie pohniitkau k daro- 
wani byla dobrotiwd naklonnost opata k meste£ku. 

Obci ndlezel od starodawna tak6 piwowdr se sUidownau^ 
jehoz aziwali jen saused6, kterf meli domy we wlastnfm mh- 
ste, to jest w rynku a we hlawnlch ulicfch, tak totii, ze je- 
den po druhem m61 prawo k jedn6 warce a k wycepowdnf 
piwa z n(. Jiz die urbaire z roku 1406, jak na sw6m mfste 
powSdino, nalezelo w^ak z kazd6 warky 6 gro§ft platu wrch- 
nosti a 6 penez obci. Kdyz piwowar pfi welk6m ohni roku 
1535 shorel a obec w torn neStesti bezpochyby nemSla hned 
prostfedkft k op6tn6mu wystAwenl jeho, wzesly z toho nf jak6 
nesnaze mezi m^steckem a wrchnostf, kter^ wsak brzy se 
urownaly smluwau zawfenau prostfedMctwim zemana jist6ho 
ze sausedstwa, pana Tobiase Slanskeho z Daubrawice, w ten 
spftsob, ze opat tehdej&f Jakub piwowdr dal nowe wystawiti 
swym n&kladem a za to Polictf zawazali se, aby kazdy, ktery 
mh\ na swflj d&m warku, platil z ni wrchnosti jeden gros bfly 
a wertel sladu. Byl to plat menSl nez die urbaf e roku 1406 ; 
zda se wsak die toho, ze n^kdejsi tento plat byl we prede- 
sl^ch casfch bud docela pominul neb snizen byl. Slad m^l 
byti odwddSn pHmo do dwora Polick6ho, penize pak m§l wy- 
bfrati purkmistr a odwdd^ti pokazd6 pri slozenf sweho liradu. 
Mimo to wymfnila si wrchnost wafenf piwa pro potfebu swau 
a celddky kldStera w t6mz obecnfm piwowdte bez wselik6ho 
placeni za to krom za praci piwowarnikftm. Slady m61 mliti 
pansky mlynaf Mezihornf, aneb kdyzby pfi mlynfi jeho pfe- 



Digitized by 



Google 



74 Doha 11. 

kazka byla, mlynaf podklasterni, nebera wfce nez z kazde 
warky cili dewfti korcft sladu dwa penfze bil6. Privilegiera 
opata Mateje roku 1546 bylo narowaani toto nejen stwrzeno, 
nybrz tak6 znowu a tentokrat bezmmecae wyslowen slib 
ucineny w starsira privilegii opata Jakuba z roku 1523, ze 
wrchnost nedopustf zadn6mu jin6mu we mestecku ani po 
wesnicfch, piw iddnych prespolnich na ne a na jich piwa 
woziti a senkowati nynf i na budauci easy. K wafenf piwa 
byl pfi piwoware ustanowen obecni slddek. Warka byla na 
11 sudft a pocet warek do roka na tehdejsl pomfiry dosti 
welky. Roku 1602 sectlo se warek 87. Az do konce 16. sto- 
leti wafilo se weskrze jen piwo htle^ totiz ze sladft psenic- 
nych. Roku wsak 1601 wyzadali sob6 sausede wamici od 
opata Martina powoleni, aby smeli tak6 jecn6 slady we sla- 
downe 8w6 obecni dSlati a z nich jecnd piwa wafiti. Za pH- 
cinu wzato, ze tehddz za nekolika neiirodnych let „pfi ho- 
rach zffdka pSenice se rodila*' a tak6 odjinud tezko a za 
drah6 penfze bylo jf dostati. 

Za opata Jana Chotowsk6ho dosdhla obec Policka dal- 
sfho rozmnozeni zakladniho jmenl sw6ho kaupl dolej§fho pan- 
keho mlyna^ tehdaz tak zwan6ho Mezihorniho, Pflcinu k tomu 
zawdalo ulozeni inimofadn6 - sbfrky cili pfljcky na klastery 
w kralowstwi cesk6m w prwnfm roce panowdnl cfsafe Maxi- 
miliana II (1564) pro nastawajfcf tehdaz walku tureckau. 
Komora ceska wymef ila na klaster Bfewnowsky 4000 tolarfl. 
K wymluwam opata, ze mu pro zadlu2en( klastera a jin6 ne- 
dostatky nebylo mozne summu tak welkau zaprawiti, slewila 
komora pozadawek na 1500 kop mfsensk^ch, wsak s wyhra- 
zenim wflle cfsarowy a s ulozenfni, aby opat pfljcku w t6to 
summS slozil do wanoc toho roku. Rozhodnutf komory bylo 
wydano dne 17 Listopadu. W kratke teto Ihfite nepostacil 
opat Jan ani t6 suminy sehnati lee odprodanim necelio ze 
statku klastera, i prodal tedy mlyn prawe receny o dwau 
kolfeh obei mestecka Poliee za 160 kop misenskyeh, kter6 
jemu Policti ihned hotowe wyplatili. Prodej stal se s urcitym 
zabezpecenfm, aby obywatele mestecka i z wesnic swobodnS 



Digitized by 



Google 



1420^1620, 75 

mohli obili swe i budaucne do mlyna toho ke mlenl n6sti 
jako pfedtfm, pokud nalezel wrchnosti; a ponewadz wedl6 
neho stala tvdlchowna panska pro saukenniky, wymlneno, aby 
na ni hnana byla pokazde jen polowice wody ze strauhy 
mlyiisk6 a polowice na mlyn, rownSz pak aby woda uad mly- 
nem timto ze star^ho toku nikam jinam nebyla odwozowana; 
kdyby pak walchowna casern melst byti znowu stawena, aby 
na jin6 mfsto pfestawfena byla. Pritom wyhradil si opat ze 
mlyna toho rocnf plat 20 grosfi bilych pro klaster. Smlauwa 
zawi'ena dne 1 Ledna 1565 stala se se swolenim kralow- 
skym, a byla t6z stwrzena od duchownf wrchnosti pridanfm 
peceti arcibiskupa Prazsk6ho Antonina z Mohelnice a pro- 
bosta i kapituly Prazsk6. 

Rizenf wselikych obecnfch a wefejnych zalezitostf m6- 
stecka Police pffsluselo pod wrchni moci opatowau raddfi 
mestsk6 cili uradu PoUckemu. Wlastnf radda skladala se 
z osmi osob radnich cili konSelu^ z nichz pokazd6 jeden byl 
purkmistrem. Stffdalif se w lifadS tomto, jak tehdaz w§ude 
we mestech bylo obycejn6, die ustanowen^ho pofadku, tak 
ze nepochybne kazdy jej zastawal ctyry nedele, ac zda se, ie 
dorozumenfm mezi konsely stawaly se od prawidla tohoto 
caste uchylky. Nowejsiho pftwodu byla hodnost hospoddfe cili 
primasa nebo primatora mestsk6ho, totiz jednoho z ko^selft, 
kteremu pHslusela zwlastS sprawa obecnfho hospoddrstwi. 
Pfipomma se ponejprw roku 1546, a zda se, ze jen kratce 
predtim, snad teprw po roce 1538 byl zffzen.®*) Mimo kon- 
sely nalezel k lifadu tak6 rychtdr a starsl ohecni^ poctem 
ctyfi. Ufad byl dosazowdn od wrchnosti, neli pokazde aspon 
nfekdy opatem samym, kteryz se za tau pficinau dawal osobne 
najfti na radnici.®*) Konsele a starSf obecni i rychtdr musili 

*^) Roka 1538 awodi 86 ponejprw konSele PoliCti die jmen w knize m§8t- 
8k6, a Sini se pritom zminka o purkmistru a rjchtAfi, ale ne o ho- 
spoddH; tak t6^ jeSte roku 1540. Roku wSak 1546 ji2 se prawi „za 
purkmistra Topkowa Petra a hospodiFe Pawla krej^iho". 

**) PKpad takow^ pfipominA se wknihich mSstskjxh ponejprw roku 1570 
dne 4 Prosince (II. 282). 



Digitized by 



Google 



76 J^*« ^• 

byti usedli m6sCan6 Polictf; obnoweni pak raddy a star§(ch 
obecnfch stawalo se die prawidla pokazde za tfi 16ta. Pritom 
ustanowowala wrchnost, ktery z konselii m61 byti hospodaf em 
a tak6 nejspfs na jak diauho. Nejobycejneji zdd se, ze 
trwalo lifadowanf hospoddfe jen p41 roku; ale w stffdanl 
s jinymi byl tentyz hospodaf jmenowdn obycejnfi mnohokrdt 
po sobs, tak ze dosahlo lifadu toho jen m^lo osob. Nejca- 
steji byl primasem w 16tech 1548 az 1565 Jan JeSek^ tak ze 
lifadowal asi polowici toho cel6ho casu, wzdy stHdawe s ne- 
kterym jinyin, a zrowna tak pozdfeji Mat^j Sifl z Kolberka 
w dobe dewetadwadcetilete od roku 1589 hi do roku 1617. 
Od delsiho trwanf tohoto phchazela wgtsf w^nost lifada 
primasowa, tak ie se pokUdal za pfedngjsf nez ufad purk- 
mistra. Obadwa ufady spadaly w jedno, kdyz na primasa 
pfisla fada wzastiwanf purkmistrowstwl mezi druhymi konsely. 

Die privilegia krale Wacslawa II mel lifad Policky po- 
praum cili moc saudnf we wecech hrdelnych netoliko nad 
obywateli mestecka, nybrz i cel6ho panstwf Polick6ho. Mimo 
to pak wztahowala se saudnf moc jeho tak6 pfi mensfch pfe- 
stUpcich a we wsech zalezitostech prawa saukrom6ho krom 
mestecka t6z na dw6 nejblizsf wesnice Ledhuj a RadeSow, 
coz zakladalo se na nejakSm staroddwnem usnesenf s wrch- 
nostl, tak ze jmenowite wsecky prodeje statkft a jin6 zm6ny 
w majetnosti obywateli techto dwau wesnic zapisowany byly 
do knih mistskych. Prawidla, die kterych purkmistr, rychtaf 
a konsel6 meli prowozowati moc swau w pokutowanl pro pre- 
stupky bud satlawau bud na penezfch, byla wsak wyddna od 
wrchnosti,**) a wrchnosti pHslusel dohled na zachowdwanf jich. 
Opat, probogt neb ufednfk pansky za tau piicinau zasedawali 
casteji spolu s konsely na saudech, a dfilezitejsf w6ci nedaly 
se bez jich wedomf. Tak6 ku prodejftm domft we meste bylo 
zapotrebf pokazd6 swoleni uradu panskeho. 

Mimo wykonawanf saudni moci wedl lifad mSstsk^ sprawu 
obecnfho jmeni a pSci o wefejnau bezpecnost a zachowdnf 

**) CinI se zminka o nich we privilegii opata MatJje roku 1646. 



Digitized by 



Google 



1420-1620. 77 

poradku we mestecku we wselik^ch sm6rech. Zwl&Ste prfslu- 
sela liradu mestsk^mu p6ce o sirotky a o zachowanf jim 
jmen( po rodicleh do prawnfch let jejich, dohled na cechy 
w zachowawanf jich prawidel, rownSz na trhy a jind zHzenf. 
K zachowawanf sprawedliwosti w obchodech byla zHzena wdha 
m^stskd, Zwlastnf pak byl zaweden pofadek we prodeji soli^ 
kterauz obec kupowala a prodawala sausedfim. Tak6 IdzeA 
byla pod dohledem obecnfm, pon^wadz byl lazebnik take ho- 
jicem. Smluwau, kterau byla Wzeii od obce proddna, byl za- 
wazan nepfetahowati lidf, zwlaste chudych, we platu za ho- 
jeni, a nepaust^ti se w hojeni uraz& neb nemocf tezgfch, 
kterym by dosti nerozumel. We pHpadech takowych nem61 
nikomu prek&iteti, aby se obratil kjln^mu l^kai^ aneb bar- 
wiH (t. j. bradlri). 

K pisemn6mu wyrizowanf urednfch w^ci ni^la radda mest- 
ska k ruce sw6 pisare mSstskeho^ ktery musil mfti zb6hlost 
we prdwfch. Mfwal rocniho platu nejobycejneji 12 kop krome 
dftchodft pfipadnych. Ke chftzim a jin6 posluze byl ustano- 
wen obecnl sluha cili serbus, ktery mel rocnfi 4 kopy. Zwlastnf 
jeho powinnostf bylo wyzwanSnf wyrofinfch trhft jakoz i ad- 
ventu na zwon w radnfm dom^. Pfipomfna se mimo nej tak6 
biric a sluzebnih rychtdrsky, wyrocnfm trhu bywalo zjed- 
nano take nekolik zoldn^M k zachowanf poMdku. Ponocny na- 
jfmal se nejspis pokazde jen na cas dlauhych nocf ; roku 1575 
na pHklad byl k tomu zjednan obecnf pastucha na 10 nedel, 
a placeno mu po grosi za kazdau noc. K wegenf a stfnanf 
zlocincA jakoz i k dflu mucirny mela Police tak6 sweho mi- 
stra poprawniho cili kata, jehoz powolanfm mimo to bylo 
lapati psy, odklizetl psy wztekle, cistiti satlawu. Sibenici po- 
stawiti, byla powinnost mlynarfi, kteff za to m61i obcer- 
stwenf na obecn6 litraty. Kat dostal za jednu poprawu roku 
1589 osm kop. Misto poprawnf bylo na drahdch. 

K placeni ufednikft a sluhft swych, na stawenf a opra- 
wowani radnice, piwowaru, sladowny, wodowodfl, cest a lawek 
i jina rozlicna wydanf obecnf mela obec rozlicn6 dAchody^ 
jakoz pokuty a platy za saudnf jednanf, uzitek z prodeje 



Digitized by 



Google 



78 I^oba II. 

cizfch piw a wina, z prodeje soli, z wahy mestske, z mfst 
prodawacft o trhu wyrocufm a z jinych nekterych wed. wy- 
rocnfm trhu bywali ustanowowani zwlastnl wybercf, w poctu 
ctyti, kteff plat od mist wybfrali. 

Z pokut a z platft nekterych pfi ffzeni prawnfch weci 
meli wsak take konsele jist6 podily w odmenu za praci swau. 
Mimo to bral purkmistr tak6 jisty plat za mesfc sweho ufa- 
dowanf. Primas cili hospodaf mel k uzfwanf lauku w Mezi- 
horf pod horau fecenau Bdba na lew6 stranfe Ledhujky pri 
austi jejfm do Medhuje; a rychtar, jak jiz na jinem miste 
powed^no, uzfwal potokft pod Zdarem, pod Bukowicf, pod 
Pekowem a Hlawnowera. Tak6 Sila rychtdfskd^ odznak ufadu 
jeho, bywala mu jednana z pen6z obecnich. 

Pfi nekterych slawnSjsfch prflezitostech mfwala radda 
mestska die tehdejsf obecn6 zwyklosti snfdanf na obecni 
utraty, zejmena o kazdem wyrocnim trhu, pfi zasedanf saudu 
a kazdy rok w jisty den, kdyz se wysuSowala privilegia mest- 
ska, coz jak se zda stawalo se opatrne pfi dohledu cel6 
raddy. Tak6 opat, kdyz sdzel konsely nebo pfftomen byl 
saudu, druhdy snfdal s lifadem mestskym. 

waznosti, we kter6 byl tehdaz uf ad Policky w blfzk6m 
sausedstwu, swedcf to, ze od konSelft mestecka Starkowa^ 
tehdaz jeste cesk6ho, bywal casto pozadowan o wyslani rych- 
tafe nebo pisafe mestsk6ho neb nekter6ho z konselfl na radu 
w dftlezitych zalezitostech prawnich. 

Ke sprawe obecnf nalezela dflem tak6 skoh. Bylat od 
obce staw6na a oprawowana i opatf owana wsemi potf ebami ; 
take pak rektor cili sprawce skoly bral jisty plat od obce, 
totiz dw6 kopy m(sensk6 pololetne, zacez krom sluzby pfi 
skole a kftru sprawowal tak6 hodiny mistske. Dosazowanf 
wsak rektora pffsluselo nejspis farafi nebo probostowi kld- 
stera. W klast'efe mel rektor stfll cili strawu, a bral nepo- 
chybne jiz tehdaz jako za casft neco pozdej§ich nekterfi jin6 
pozitky od wrchnosti ; wybiral w Polici i we wsech na pan- 
stwf koledu^ a mel pffjmy z pohfbft a od jinych wykonfi ko- 
stelnfch. Krom rektora b;^wal tak6 kantor, ktery mel polo- 



Digitized by 



Google 



r 



L 



1420-1620. 79 

letne jednu kopu od obce. Die jm6na znam jest z rektorft 
skoly Polick6 prwni Jiri SyJcora^ ktery se pfipomina r. 1612. 

Ponekud we podobnem pomeru k obci stal take spitdl, 
w nemz lid6 chudi, nemocni a wekera sesli obywali, almuz- 
nau se ziwice. Na pomoc k jich opatfeni ucinil opat Jan 
Chotowsky roku 1559 stale nadani, jfmz darowal ke spitalu 
dedicn6 platy na iiekterych polfch (tak zwan6m Cernemlese) 
za Radesowem, na jedne laucepod Wlcincem, na dwore Bez- 
dekowsk^m, na Ledhujskem mlyne, na dome proti spitalu 
wedle klastera (c. 2) a na tfech domich za skolau (c. 13, 
14), celkem rocnich 134 grosft, a k tomu pfidal zahradu od 
nas jinde zmmenau nedaleko spitalu (c. 110, 111), aby ji 
chudi setim a jakz budau moci, uziwali. Wym6nau za tuto 
zahradu dal spitdlu pozdeji tyz opat osm kraw dojnych.*') 
Die nadacf listiny teto m61i platy ony wybirati kostelnici 
kostela klasterskeho a kostela farnlho a wynakladati je na 
strawu a odew chudych we spitale i hojenf nemocnych, z toho 
pak wydawati pocet jednau w roce lifadu Polick6mu pfi po- 
sudku mestecka Police. Podobne meli krawy pronajfmati pod 
rocnf plat a penfze z toho na chud6 obraceti. StawSnf a opra- 
wowani Spitalu nalezelo obci Polick6 s pomocf wsech wesnic 
na panstwi, wsak tak ze dffwi pottebn6 dawala wrchnost ze 
swych lesfl. 

Ackoliwek byla Police mesteckera poddanym, jehoz pi*dwa, 
swobody a obdarowani pochdzela nejwetsim dilem od wrch- 
nosti klastersk6, wsak nicmene prawa tato nezalezela na pauhe 
milosti panske, nybrz pojistena byla wyssi ochranau moci 
kralowske. Melof raestecko starsi privilegia od kralft samych, 
wrchnosti wyzadana, na trh tydennf od krale Pfemysla II, 
na poprawu od Wacslawa II, na trhy wyrocnl od krale Wladi- 
slawa, ktera owsem nemohla nikym jinym nez kralem byti 
odwolana. A wsak i obdarowanf posla od wrchnosti byla 
prawn§ nezrusitedlna. K wetsimu pojistenf toho wyzadali sobe 

*') ZpMwa o torn se nach4zi we ^w^tahu z kn6h stari^ch kostelnich a 
XpitaUk^ch Polick^ch" jindo ji2 zminenem (z r. 1684), kdeX se wSak 
mjlne klade darowAni kraw misto zahrady ji2 na rok 1559. 



Digitized by 



Google 



80 J^o6a 11. 

inestan6 Polictf nejprw od krale Ferdinanda i, tusim roku 
1537, list, kterym potwrdil jim privilegium opata ftehofe 
odiimrtech a o sirotcich; pozdfiji pak obdrzeli od t6hoz 
krale prwnl obecn6 potwrzenf wsech privilegif sw^ch, ud61e- 
nych od kraia i od opatft, listem danym na hrade Prazsk6m 
w nedfeli pfed sw. Lucif (12 Pros.) roku 1546.*®) 

Zahuby spfisoben^ walkami a baui^emi domacfmi po nej- 
delsf cas 15. stoletf, z nichz mSstecko Police teprw po uply- 
nutl dlauheho casu se wzpamatowawalo, z&stawily tak6 na 
panstwf stopy sw6, kter6 dlauho nezanikly. Pfipomenuli jsme 
jiz, kterak Skody a autraty walecne hned z doby prwnl welk6 
walky ndbozensk6 w zemi niely za ndsledek znamenit6 zmen- 
senf majetnosti klastera. Jakkoli mdme o torn pam6ti welmi 
nedostatecnfi, pf edce wyswfta z nich, ze se nektera cAst jm6ni 
klastemiho na Policku dostala docela do eizfch rukau a jind 
postaupena byla poddanym lidem k uzfwdni, pon^wadz nej- 
spfs klaster schudly nemel dosti prosti'edkfi k wlaf^tnfmu pro- 
wozowdnf hospoddfstwf na wSech n6kdej§fch dwoHch sw^ch. 

V eizfch rukau shledali jsme jiz roku 1440 dwir Bee- 
dSkowsky. W sestnact6m stoletf drzel jej, pokud znamo, od 
roku 1558 „urozeny wladyka" Stanislaw Sladowsky ze Sla- 
dowa (1559—1581) a po n6m syn jeho Jan (1598—1615), 
kteffz oba byli swymi easy ufednfky klAstera na Policku. 
S dworem ndlezela jim i cela wes BezdSkow s lidmi podda- 
nymi. Nejspfs asi rownfez tak dawno byla odcizena wes ho- 
ffy§i DfewU^ jejimz drzitelem, newfme od kter6ho casu, byl 
Lukas Balbin Skornice z Worlicne z proslule rodiny wlddyck6 
usedl6 w Hradci Kralow6. Od n6ho kaupil ji se wSfm pff- 
slusenstwim, s mlynem, lesy, lukami a lidmi poddan;fmi roku 
1615 wyse zrafnSny Jan Sladowsky ze Sladowa a na Bezdfi- 
kowe za 3450 kop gros& mfsenskych. Take w§ak ze sesti 
dworft popluznfch, ktere prwotn6 w nejblizsfm okolf klastera 

") Ob§ tato privilegia jsau w originaUch ztracenaf a Sini se o nich 
zm£nka toliko w privilegii opata Martina roku 1601, kde2 datum prw- 
niho z nich omjlem ud^wA, se „na hradS Pra^skem den bo£iho na 
nebe wstaupeni Uta patnActistSho sedm^ho^ (sic). 



Digitized by 



Google 



1420—1620. 81 

polnostmi swymi t6mef bezpostfednfi sebe se dotykaly, dwa 
se jiz wice nepripomfnajf w tomto case, Bukowicky totiz a 
Badeiowshy; polnosti jejich byly, jak se zdd, dflem odpro- 
dany, dflem pronajfmany lidem z m^sta i poddanym ze dwau 
fecenych wesnic, jak se shledawa w casfch pozdejsich. Lze se 
domnfwati, ze dwory tyto snad nfekdy we pfede§lych casfch 
waleCnych byly opuStfiny a nehodilo se znowu je staweti. 

Babi dwAr pHpomfnd se roku 1546 ; ale nenf jisto, byl-li 
jestg osazen, cili jiz tehdaz popluzf jeho jako nynf pHpojeno 
bylo ke dworu klastel*sk6mu. Z pfislusenstwf dwau techto 
dworft byly w neziiam6m Case odprodany mal6 ryhnHky lezicf 
pod lesy mezi HlawAowem a Such^mdolem jednomu ze sau- 
sedfi Hlawnowsk^ch, nepochybn6 krajnimu. Opat Jakub po- 
twrdil roku 1522 kaupi tuto tehdejMmu drziteli Matejcowi, 
kdyz mu byl list od pfedkft opatowych na to dan^ shofel, 
a pndal k tomu za ctyry z4hony wedl6 samych rybnfckft tech, 
aby sobe posekal lesa. T^muz Mat6jcowi prodal pozdeji opat 
Matej (1546) tak zwan6 zddwofi^ to jest kus pole w tychz 
mfstech prw6 ke dworftm Polickym ndlezejicf na swahu lesa, 
kteryz jest w prawo od cesty z Police do Hlawnowa, jejz 
nekdy nazywali malym Kludkem s rozdflem od wlastniho 
Klucka w lewo od t6z cesty.®') Hned pak w roce potom 
(1547) prodal jinym dwema Hlawfiowskym kus Klucka na 
t6to druh6 stran6 cesty od Hlawnowa k Polici, aby si tu 
wzd61ali zahrady a wystawili pHbytky."'®) Jiz pfed rokem 1546 

^') W listinS torn (w rukopise Birewnowsk6m I. 2 pag. 41) prawi opat: 
„zidwoH naSe pod popla^fm DaSfm a nade wsf Hlawnowem'' ; z dal- 
Siho pak znfini wyswitA, ie hraniCilo zAdwoH toto s pHslusenstwim 
rychty Suchodolske. 

'•) Kupni liBtiny (w rukopise t6m2 pag. 89, 90) prawf; 1. prodali jsme 
Wondrowi HorAkowi z Hlawnowa kus Klu2ka lesu wym6fen6ho, luterf 
leii pod popluifm naSfm a Hlawnowem proti MatSjowu kusu (roz- 
nmSj zAdwon w^Se zminSn^) k wzdelini zahrady a k wystaweni na 
ni, poCnuc od branky Hlawnowskfi obce po tu cestu, kterA k Polici 
jde nahoru, pod wrch a cestu, pokudz jemu wymezeno a uk4z4no, 
za 15 kop mis. Platiti m& on i budtici jeho z t^ zahrady 6 groS& miS. 
roboty ienn6 jeden den a owsa hrabati den, na low s jin;^i sausedy 
Piibihy PoUckL 6 



Digitized by 



Google 



82 Doha IL 

byly z prfslusenstwi dworu Babflio tak6 pronajfmany lidem 
n6kter6 kausky w tak zwan6 Ochoziy to jest w audoM od Su- 
ch6hodolu k Ledhuji neb na strani jeho, a mozna ze tak6 jiz 
tebdaz jako pozdfeji n6kter6 wyse polozene cdsti starodaw- 
n^ho popluBi tahnaucfho se az ku Klu^ku. 

Dwur Stichodolsky^ ktery Jiz we 14. stoletf bywal pro- 
najiman, prodal opat Hawel roku 1461 pr&wem zakupnym 
Janowi Holenkowi^ jehoz potomci od toho casu drzeli jej 
stile po wfce nez dwe stoletf. W uwazeni, ze za predeslych 
domdcfch walek statek ten castymi laupezemi byl welice spu- 
sten, ustanowen jest z nebo mnobem mensf rocni plat nez za 
starsfcb casft, totiz dwe hriwny polsk^ po 48 grosfch ceskych. 
Pfitom pak wznesen jest na drzitele dworu na budaucf easy 
ufad rychtafsky we wsi, odkudz dwftr ten nazywAn potom 
rychtau cili iolcownau Suchodolshau. Die prikladu star§ich 
dfedicnych rycht obdrzel rycbtaf tak6 prawo drzenf krcmy.'*) 
Jiz tehdAz nalezel ke dworu les na strani wedl6 nebo, a byl 
pozdfeji jeSte primnozen. Kdyz totiz opat Matej, jak wyse 
pow6d6no, prodal Mat6jowi z Hlawnowa zadwori s rycbtau 
Suchodolskau hranicfci, zdwihl tehdejSf rychtdf Wdcslaw Ho- 
linka rozepri o meze jak na t6 strand tak i w Ocbozi, kterdz 
se pfAtelskym narowndnfm skoncila tim, ze opat«Mat6j po- 
staupil k rychte lesa recen6ho w Kruhu^ nad onfm zadworfm 
ke stranfe wychodnf leifclho, s wyhrazenfm sobS honft a pol6cf. 

W listine, kterau opat Hawel wydal Janowi Holenkowi 
na onen prodej dworu Sucbodolsk6ho, dfije se zmfnka o dwo- 
Hch FetrowicMm a Radimowskem cili Ledhujsk6m, ze ktere 
wyswita, ze tebdaz bywali pronajfmany za plat; podobne nej- 
spfs tak6 dwAr na Homoli. 

Nemene jak wrcbnost na dwof fch swycb utrpel tak6 pod- 
dany lid na wesnicfch zabubami domacfcb walek. Sw§dcf o torn 

choditi a poHdky sausedskS podl6 jin^ch 2initi; 2. T6ho2 leta dopu- 
8t$no Janowi PuSkowi, „'2e jest sob§ tak6 na kusu t6ho2 KluSku potud, 
pokud2 ma wjmezeno a ukizino, k wzddlini zahradj a wystaweni 
podle t^ho2 Ondfeje Hor^ka* (sic). (Kaupil za 9 kop miS.) 
'*) Listina u Dobnera Mod. VI. 174. 



Digitized by 



Google 



1420-1620. . 83 

krom^ zprdw sauwekych zwlastS zmfnky o pusHndch w jed- 
notliwych wesnicfch, kter6 pozftstaly az do 16. stoletf a teprw 
tehdy byly dflem znowu osazowdny dflem na wzdy pripojeny 
k jin^m statkflm. Saudfc die zmfnek takow^ch, musily zwlastS 
wesnice lezici nejkiajneji na strand p&lnocni a z&padnf utrpiti 
nejwfce spausty. W krajin^ tk nazywa se Bodasin jestS roku 
1547 wsf pustau. Opat Mat6j prodal w ni fecen6ho roku tfi 
pustiny, to jest tri opudtenS statky sedlsk^, ti'em lidem z Pe- 
kowa, aby je now6 wystawili; a wedl6 nich pHpomfnd se 
ctwrta, kterau majitel jejf Jan Cernoohft prodal Petrowi z bliz- 
kych Wernff owic. PodobnS byl Lachow^ nejblizsf odtud, teprw 
nekolik let driwe ^w iiow6 zase wystawen" i s rychtau 
tamejsi, za kterauzto pricinau wydal opat Matej roku 1544 
nowy list na prawa rychty t6to tehdejSfmu rychtdti MatSjowi 
Rehonkowi, jenz ji byl kaupil od sauseda Polick6ho Mateje 
Topky. Melaf rychta do te doby sice wzdy sw6 drzitele, kteff 
wsak na nf nepfebywali az do casu fiehonky.''*) W Didowem 
pripomfna se roku 1547 pustina, kterau zd6dil saused Po- 
licky Jan Biskup&w po Mikuldowi sausedu Polick6m;''^ 
nejspfg bylo w3ak i tarn pust^ch statkA wice. Tak byla t6z 

'') O rychtS t^to nach^zi se zivjimaw^ pam$t z prwniho Sasu potom, toti£ 
z roku 1546, w rukopise Bfewnowsk^m I, 2 pag. 69, kdei opat Mati^i 
Sini w^powSd w rozepH o laakj mezi rychtiUFem fiehofikau a sause- 
dem jeho BartonSm KoniilFem z Lachowa. Mezi wjzn^aimi swSdkfl 
k tomu powolan^ch piSe se: MatSj Topka z Police wyznal: WaSe 
Milost pane mil^ ! A6 jsem jk ta rychta prodal a to drial mnoho let 
po pfedcich sw^cb, jistS nejsem na torn, abjch (mSl) mlawiti, cobj 
nebylo samo w sob§. MilejSi mi m4 duSe ne2 to wiecko. NenaHkal 
mne ikdnf o tj Idkj, abr2 horn jsem obbajowal, a nedal jsem tomu, 
kter^ na t} pustinS byl, na kter^ nyn( tento Konfiif. A plFedkow6 
moji driali ty Idky na p&ldrah6bo sta let (neboStik Lizna ta rychta 
i ty Mky), a ikdnf jim jich nenaHkal; a potom Jan^ek zef jeho, 
ktery polowici t6 laaky odprodal neboStikowi HodiSowi, a HodiS ne- 
boitikowi p&na, a p^n neboitikowi sladownikowi, a widy s taa w^min- 
kao, jestiiby kdy ten kas t6 laaky prodajn^ byl, aby zase k t6 rychtS 
Lachowsk6 prod&n byl ; a w tSch we wsech Utech iiidiif jim toho 
nezhajowal. 

'*) W knize mHtsU I. 20. 



Digitized by 



Google 



84 ^oba 11. 

opust^na n^kdejsi mala wes Bavoorow ph Zdafe. Bylo tarn 
§est postin, z nichz roku 1546 p6t nalezelo tolikymz sause- 
d&m Zdarskym, jedna Polick^mu sausedu Jaurowi. Palaoky 
pH potoce pHslu§ely ke mlynu 2d&rsk6mu, a byly mu re£e- 
n6ho roku w rozepft s drziteli pustin pHfceny saudnS.''*) Jiz 
tehdaz rikalo sc mfstu tomu w Baworcich ; pomyglelo pak se, 
aby nekdejsi statky na pustinach tich byly zase wystaweny, 
ale neptiSlo k tomu wice.'*) 

TH ze wsi zde jmenowan;fch, Bodasin, D6dow& a Zdar 
i tak6 Medhuje byly, jak na sw6m mist6 dotceno, zapsany 
cisairem Sigmundem tusfm Matesowi Salawowi z Lfpy ; ale 
zapis ten ddwno byl pozbyl moci sw6 spftsobem n&m nezna- 
mym, a wsi nachazely se tudy w drzeni kl&stera. 

W jinych wesnicfch na panstwi jsau zmfnky o pustinach 
HdfiejSf, ponSwadz nepochybne byly dfiw znowu osazeny. Nic- 
m6n6 pHpomfnajl se jestfi we druh6 polowici 16. a na za- 
catku 17. stoleti (1611) pustiny w Ledhuji na Eadimowi; X&i 
w RadeSowi „pole, kter^z slowe pustina, le^fd podl6 drah 
Bezd^kowskych od potftcku, kter^z tece w Dabidotcych dolich 
a2 k Bezdekowu k studnid, kt&r&i slowe Dibely'' (1603).'«) 
Nazywi se doly Dabidowymi krdtk^, lesem zarostle udoli, 
kter6 se tahne nedaleko od silnice k Bezdekowu mezi poll 
Radesowskymi a Bezdekowskymi az k Mezihoff, a nazew ten 
pochdzel nepochybng od sedlaka Radesowsk^ho Dawida, k je- 
hoz statku ty doly nAlezely w 16. stoletf.''') Celkem zanikla 

'*) W rnkopise Bfewnowsk^m I. 2. pag. 63. 

^^ Kdji roku 1537 opat Jakab jedna z pastin prodal JiHma Jikowi se 
iidkrtL, stale se to s wj^minkati, Jestli^eby se kdy lid6 na t^chi pu- 
stinach Baworsk^ch stawSli, aby on Jira Jika ^^to psan;^, dSdicow6 
a potomci jeho bjli powinni tak6 tiiS pustinu wystawiti a nAm plat 
s ni podU jinych sansed, co by se na nS dostalo, platiti. W rukop. 
Bfewn. I. 2 p. 11. 

'«) Kniha m^stskA I. 3. 

^^) W knize mSstskS II. 21 pFipomini se roku 1578 ^statek poz&stal^ po 
nebo2t{kowi Ondfejowi Dawidow^ni we wsi RadeSowd'' ; a roku 1563 
kaupil die t^i knihy (pag. 22) Wondra z Bezdekowa „kus roU od t&t 
rolif ktera jemu w podilu torn Dawidowsk^m d^na byla, w konSin&ch 
podlc silnice**. 



Digitized by 



Google 



1420—1620, 85 

tak6 wesni£ka Srbskd mala. Pustiny tam^jSf tri prodal opat 
Jakub tf em lidem z Wysokfi Srbsk6, poddanym tehddz pana 
Jana z Pernsteina jakozto drzitele panstwf N^chodsk^ho, pod 
ro6nf plat 38 groSft bfl^ch, s oswobozenlm, aby nebyli po- 
winni pustiny ty staw^ti. Obdiieli na to list od n&stupce 
opata Jakuba Matfeje dne 20 ClerwBa roku 1538.''®) 

Patrne snazili se opatow^ Brewnow^tf §estn4ct6tio sto- 
leti wsudez, kde mozno bylo, opudt^nS statky we wsech osa- 
diti znowu lidmi a pHw6sti je ku piPedegl6mu stawu ; coz se 
pri st416m mfru w zemi c(m dal tfm 16pe daHlo. Za opata 
Jana ChotowsMho dospSlo se w torn jiz tak daleko, 2e krom 
obnowowdnf wesnic zaslych zalozeny jsau i dw6 now6 wsi na 
Policku w mfstecfa, kter& az do toho casu z&st4wala pokryta 
lesem, toti2 nad Suchymdolem Slawny a nad Pekowem wes- 
nice, jfz prwotnS od opata dano jm^uo LhotJcy^ pozd^ji po 
nimecku prom6n6n6 w Hutberh. Jak se podob&, pocaly se 
ob6 stawSti roku 1558, ale teprw n6co pozdeji obdrzely psan6 
wysady, Lhotky dne 9 filjna roku 1560, Slawny w roce 1561 
We Lhotkdch bylo osazeno w§eho wsudy §est lidf, z nichz 
til m^li dati za zemi sobe postaupenau po 15 kopach mf- 
senskych, jeden 20, jeden 10, a jeden 8 kop, kazdy dwfe 
kopy zawdawku prwnfho roku a potom po jedn6 kopfe w 16- 
tech ndsledujfdch. Po zaplacenf summy kupnf m^li odwdd6ti 
rocn6 4 grose mfS. a jednu slepici platu dfedicneho, roboto- 
wati rukama dwa dni a choditi na lowy jako jinf poddanf 
na panstwf. Smlauwa Slawensk;fcb, kterd se nezachowala, 
byla nepochybn6 asi t^hoz obsabu. Osadnici byli nejsp{§ lid6 
z panstwl sam6bo a tudy ndrodnosti ceskfi''®) 

»«) W rnkop. Bfewn. I. 2 pag. 126. 

'•) Slawn^ jest i nynl ^eekf^ pro£e2 neni o torn pochybnosti; we Lhot- 
k^ch dk se tak sauditi ze jmen prwnich Sesti osadnfkfi, kteH2 bjli: 
Wondra PoUk, Wft, PetrKrAlftw, Macek HanuSflw, MatSj Ktiklftw a 
Jan DoleSal. — PamSti o zalo2eni tdchto wsf nachAzeji se hlawnS 
w pamdtiii knize opata Jana ChotowskSho; a^oli wSak psinj jsau 
w]astni jeho nikaa, plPedce jsau chjbn^. Opat piSe toti2, 2e „wes 
Lhodky nad Pdkowem jest wystawena roku p^nS tisfc^ho pgtist6ho 
dewadesAtfho'' ; co4 jest patrn6 pJrepsAni, protoie Jan Chotowsk^ ji2 



Digitized by 



Google 



86 i>of>a n. 

Nenf pochybnosti, ze pomfery poddanstwf lidu sedlsk^ho 
na Policku wzaly od sklonku 15. stoletf tytez promfeny jako 
wsude jinde w Cechdch obmezenfm swobody osobni co do 
stehowanf a w jinych wecech ; ac nezachowaly se ndm o torn 
tem6r zMn6 podrobn6 zprawy. Jinak zdd se, ze zpriwa pan- 
stwf a poddanych na n6m zachowala se celkem asi w t^mz 
spftsobu, jak bywala we 14. stoletf. Saudy odbywaly se po 
jednotliwych rychtdch kazdorocne w urcit6 easy a staroddw- 
nym spftsobem. kazd^m saudg bywali dosazowani konsel^ 
jako2 i rychtaH, kde dfad jejich nebyl dSdicny; pn kazde 
pak rychtS byly zawedeny knihy cili registra, do kterych se 
zapisowaly kaupe statkfi a jin6 prawnf zalezitosti. Pripomf- 
najf se zejm^na registra Suchodolskd a Pikowskd za prfcinau 
zalozenf now^ch wesnic Slawn6ho a Lhotek, kter6z bylo 
w nich zapsano, Slawn6ho totiz do Suchodolsk^ch a Lhotek 
do Pekowskych. Registra ^dldrskd zachowala se doposud od 
roku 1562. Die popisu zaznamenan^ho w nich roku 1564 bylo 

roku 1575 zemfel. NSkter^ mnich pHpsal k tomu in margine : Ha, Ha, 
Hal kngz opat doma nebyl, kdjS I6ta postal. Rowng2 piSe: nWes 
Slawn^ nad Such;^mdolem z poru^^eni kn^ze Jana z Chotowa opata 
Bl^ewnowskeho po^ala se stawSti roku p4nd 1548^; co2 zase nemftSe 
b^ti, proto^e se Jan Chotowsk^ stal teprw roku 1553 opatem. O Lhot- 
kich zachowala se wiak w^adni listina dan& r. 1560 w mkop. Birew- 
nowsk^ra I. 2 pag. 121. W pamStni pak knize Jana Chotowsk^ho na- 
chizeji se zAroweii tak6 zpriwy o dwau wsecb zaloien^ch t^mi opa- 
tem na Braamowsku, die nichS jedna z nich nazwanA die jm^najeho 
„Hansdorf neb Janowice^ (nyni Johannesberg) byla „poSata stawSti' 
roka 1560, drahi Bfezovri jinak Birkwitz (nyni Birkicht) po^ala se 
stawSti roku 1558, a dostala w^sadn roka 1560 dne 16. fojna. PonS- 
wad2 die toho pHpad4 zalo2eni now^ch tSchto wsi na Braumowsku 
i na Policka do jednoho Sasu, podob4 se, ie o Slawn^m mi onde 
misto 1548 b^i Steno 1558; moini pak 2e takd Lhotky tak jako Bfe- 
zowi zaSaly se stawSti roku poslednS IFeSen^ho, a5 wysada jest row- 
nd2 teprw od roka 1560. — 2e byl k zalo2eni wesnic t^ch raab&n 
les, dosw^d^eno jest sice w;^slownS jen o jedn6 z nich, toti2 o Jano- 
wicich, ale nelze jinak roznmSti tak6 o druh^ch. PH pamSti psan6 
Janem Chotowsk^ra o zaloSeni Janowic jest totl2 poznimka na stranS 
jinau mkau (taui co w^e zminSno o Lhotkich) : Male factum ; melias 
si lig^a mansissent 



Digitized by 



Google 



1420—1620. 87 

tehdai we ^d&re 18 sedlskjch statkfi ; na saudech pak Zdar- 
skych bywali woleni rychtafi a konsele Aetoliko pro 2dar, 
nybrz zarowen tak6 pro dwe wsi nejblizsl DMowau a Medkuji. 
Na saudech kazdorocnfch po jednotliwych rychtach za- 
seddwal na miste opata co wrchnosti za starSfch cas& bud 
probost Policky jakozto sprawce celeho panstwi, bud snad 
tak6 mfsto n6ho ufednik^ pfidany jemu ku pomoci. Za starsfcb 
cas& nazywal se tento ufednfk prostg pisafem^ jakoz zminili 
jsme se wyse o pfsari Janowi jiz pH roce 1300. Za opatA 
Jakuba, Mateje a jegt6 n^ktery cas za Jana Ghotowskeho 
byl plsarem Jan DromnsJcy^ rodily jak se zda z Litic,®®) jenz 
pojSfwal u wsech tff p4n4 swych powfesti chwaln6 co wem^ 
a piln^ sluzebnik. Opat Matej naz^wd jej w jedne listine tak6 
kmotrem swym. Od Jakuba opata byl mu ddn pod plat rocni 
palaucek w Ochozi s potftckem od lauky rychtafe Suchodol- 
sk^ho az k obci Ledbujsk6 a paseka pri n^m ; k cemuz pfidal 
mu opat Mat^j jest6 nekter^ kusy pole tamze i wysadil mu 
pod plat 14 grosfi kus roK u Bukowice a dwa kusy lauky 
lezici mezi lukami klastera; t6z pak postaupil mu wzahrade 
pfi kl4stefe mfsta, na kter^ on wystawil sob6 nowy dftm 
(c. 2), nemz jsme jinde powfedeli. Staw se o n6co pozdSji 
urednikem cili heitmanem we BraumowS, zemrel tam dne 
28 Unora roku 1556, a z4stawil pokud zndmo tii syny, Adama, 
Jakuba i Jana, a n^kolik deer. Po nem ndsledowal w uia,Ai 
w Polici Stanislaw Sladowsky ze Sladowa, onen wladyka, jenz 
toho casu drzel dw&r a wes Bezd^kow, nejsa wsak jiz nazy- 
win pfsafem, n^brz drednlkem panstwf Polick6ho. S auf adem 
jeho stala se pritom, jak se zdd, zmena, tak £e nebyl tau 
merau jako pfedch&dci jeho probostowi podrizen, nybrz sam 
sprawowal jak poddany lid tak wsecko pansk6 hospodafstwf. 

*") ffZ Litic" psal se aspon pozdgji syn jeho Adam. W listinS opata Jana 
r. 1564 uwodi se „co opatrn;^ Jan Drozansk;^ z Police**, a podobne 
w pam^tni knize teho2 opata fol. 3 : ^Der erbare Johannes Drosenski 
Ton der Police", kdei n4zew ^opatrn^** neb i,erbar^ nkazaje na staw 
mdstsk^ neb aspon neSlechtick^ ; „z Police" pak jmenige se snad jen, 
2e tam byl usedly. 



Digitized by 



Google 



88 J^oha IL 

Pokud nam znAmo, byl tifednfkem aspoi do roku 1565; HI pak 
jeste roku 1581, wsak w tifadfi nez&stal do smrti sw6. Jiz 
dne 26 Unora 1568 jmenuje se po n6m lifednikem Polick^m 
„urozeny" Adam Brozamky z Litic, syn Jana Drozansk6ho. 
Ndzew „urozeny" patrne nedawal se mu die rodu jeho, nybrz 
CO urednfku, a poctfwali se jim odtud wsichni potorauf ufed- 
nfci cili sprdwci Polictf. Po Adamowi Drozansk6m, jenz spra- 
wowal tifad jestS roku 1592, nawrdtila se spr4wa panstwf zase 
na cas ku pfedeslemu spftsobu, tak ze wedena jest bezpo- 
stfednfe proboStem tehdejsim Simonem Chlodomastmem; coz 
trwalo nejspis az do konce panowanf opata Martina (1602). 
Teprw roku 1604 jewi se co sprawce panstwf zase ufednfk 
stawu sw6tsk6ho, Jink Kwek z Dobr6mysli, jenz od roku 
1605 byl zdrowen tak6 lifednfkem panstwf Braumowsk61io. 
Byl to saused Policky, ktery pfedtim w 16tech 1600 a 1601 
zastawal lifad konselsky. Po \Am nAsledowal roku 1606 Ma- 
Has Siffl z Kolberka, rown6z Policky saused, ktery byl pfed- 
tfm (1589-1606) i zase potom (1608—1617) primatorem we 
meste. W letech 1607 a 1608 wedl sprAwu panstwf op6t ne- 
kter;^ cas probost^ Pawel Martin Bytomsky, Ale jiz ku konci 
roku posledng recen^ho nastaupil co lii^ednfk a sprdwce pan- 
stwf Polick6ho i Braumowsk6ho Jan Sladotvsky ze Sladowa 
a na Bezdekowe, syn Stanislawftw, a sprawowal obojf pan- 
stwf, pokud znamo, az do roku 1613. Nastupcem jeho w Po- 
lici byl Ondrej Pitrof z Nikolsburka, o nhmi jest prwnf pa- 
met roku 1619.®*) Mfsto tifednf cili kanceldf Polickd nacha- 
zela se w klaStef e ; pffbytek m61 w§ak kazdy df ednfk jinde ; 
mfwali totiz, tak jak ukazano o Janowi Drozansk^m, wlastnf 
domy sw6 we meste. 

Zahuby wdlek domacfch patnact6ho stoletf zftstawily 
smutn6 pamatky jak w jinych sm6rech tak zwlastfe tak6 w ze- 

'*) StHdani se lifednfkft switsk^ch a proboStft we spr4w5 panstwi dk se 
nejUpe pozorowati w knih^ch mSstsk^ch, kdo^ powoleni k zApisftm 
we jm6na opata daw^ w nSkter^ch l^tecb dlFednik, wjinj^ch zase pro- 
bust We pripadech drubeho sp&soba naz^w4 se proboSt oby^ejne 
take w;J^slown6 sprdwcem panstwf. 



Digitized by 



Google 



1420—1620. 89 

WQ§j§fm wzezi^eni kldstera a kostela Polick^ho. Z nekdejSfho 
stawenf klastersk^ho byla jen nekterd cdst, hlawnS na stran6 
p&lnocnf, obnowena, tak ze mohla slauziti za obydlf, a krom 
toho nejspfs tak6 d^m opatHw na jiznf strane od kostela; 
ostatnf wse zfistawalo ziriceninau, tak ze dflem ani nebylo 
zfetelno, kde bywaly nfekdy z4klady zdi. Z kostela zftstal kftr 
cili presbyterium zachowdn we sw6in prwotnim stawu; nad 
ostatnim kostelem nebylo klenby ; byl prozatlm pokryt prken- 
nym stropem polozenym na zdi a na star6 gothick6 oblauky 
hlawnf lode, kter6 zfistaly stiti. We stawu torn byl klaster 
roku 1566 dne 24 Cerwna postizen domddm ohn^^ kterym 
op6t wyhofel i s kostelem. Opat tehdej&( Jan Chotowsky dal 
jej znowu wystawSti jen asi tak, jak stal prdwe pfedtfm, row- 
nhi i kostel.®'*) Wedl6 presbyteria na stran6 pftlnocnf dal 
pHtom wystawiti kapli sw, Jana krtitele, kterd nejspfS mela 
slauziti ku prozatimn^mu konani sluzeb bozich, pokud stawba 
kostela sam^ho nebyla dokonana. Kaple tato, kterau lid za 
dlauhy cas nazy wal KldStereh^ zaujfmala prostranstwi ' ny- 
nejsf tak zwan6 zahrady Getsemansk6 spolu s castf chodby 
wedl6 n£ a s nekterau castl sakristie^ ktera tudy byla tehdaz 
mensf nez nynf.®*) Na wychodnf stranfi stal w n( oltaf sw. 
Jana kHitele, proti nSmuz byl wchod do nf z lew6 postrannf 

**) Zpr4wn o torn dAw4 Pitr we sw^ch pamltech bratrstwa Polick^ho, 
prawS: Policense monasterium, qnod anno MDLXVI die S. Johanni 
baptistte sacra ezustum est (forte ob solennitatem abbatialem minus 
eauti erant) denao ezstmxit, et ecclesiam, nt in modema forma est, 
adjecit . . Ecclesia hsBc Policensis, a Johanne Chotow erecta, fornicem 
olim non faaboit nisi in presbyterio, quod utHreteres suis posteris re- 
ferebant, longe antiquius stetit Asseres totam ecclesiam tegebant. 
Qaam fomice muniri fecit Othmams Zinck abbas 48. Brzewnoviensis. 
Est autem sedificata anno MDLXVI, ut in frontispido adintra sub 
horologio seu turri lapis gentilitia Chotowskjana referens ostendit. 

*') Pitr tamSe p. 23: Erat, ubi nunc nova sacristia est, et extendebatur 
a Matris dolorosee altari usque ad antiquam parvam sacristiam. A opet 
p. 43: quod (sacellum) ibi, ubi modo altare Matris dolorosse est, inci- 
piebat et usque ad parvam sacristiam protendebatur. OltAF bolestnS ' 
matkj bo2{, zaloSen;^ roku 1676, stoji w rohu lew6 poboSni lodi ko- 
stela, zahrada GetsemanskA hned za timto olt&lFem wne kostela. 



Digitized by 



Google 



90 I^oba II. 

lodi kostela, tu kdez nynf jest oltar panny Marie bolestne. 
Podobne byla na praw6 straae presbyteria kaple sw. Bene- 
dikta, do kter6 se wchazelo z praw6 lodi kostela.®*) W pres- 
byterii nachdzel se newfme od jak dawna krom welk6ho 
oltafe panny Marie olUf nejswetejsf Trojice, postaweny w pro- 
stfedku, tak 2e jim welky oltar byl zaclonfen a presbyterium 
rozd§leno na dw6 polowice. W jednom oddfelenf, pred wel- 
kym oltarem st&la stolice pontifikalnf, w druh^m pred olta- 
fern sw. Trojice stolice opatskd; tak6 pak byly mrfze pfed 
oltarem poslednfi fecenym. Jinych oltaM bylo snad wfce, 
mezi nimi nejspis oltar sw. Marf Magdaleny, ac pfipomfnd 
se teprw roku 1642,®*) pfi jednom z pilfrft po praw6 stranfe 
prostredni lodi kostela.^®) Zdali stdly jest6 tak6 nejstarsf 
oltafe, pripominan6 roku 1304, jakoz sw. Blazeje, sw. Kfize 
a sw. Jana ewangelisty, nedi se jistiti. Wedl6 kostela stdla 
jestfe jedna star4 w^i, na nfz byly zaweseny zwony, a tak6 
6elo kostela nad starozitnymi hlawafmi dwefmi, zachowanymi 
do dueska, m^lo jeste celkem neb aspoA (dstecne swau prwotnf 
podobu. Roku 1607, za opata Wolfganga Selendra, jest ko- 
stel now6 kryt, a pritom wystawena notvd w6i^ to jest nej- 
spfs mala wezka w krowe nad presbyteriem.®') Krome hlaw- 
nich dweff chramowych wedly do kostela jin6 z ambitu od 
jiznf strany wedl6 mfize pred oltarem sw. Trojice.®®) 



'^) Sacellum S. Patris nostri Benedict! pHpomina se sic ponejprw r. 1706 
w deaniku superiora fol. 15, ale bjla to kaple bezpochyby starod4wn&. 

«) U Pitra f. 35. 

**) Poloha tato wyswitA ft popisu process! roku 1706 w dennfku superiora 
f. 15, kde2 praw£ se, 2e byla prima statio ad sacellum S. Benedicti, 
2. statio ad altare S. Mariee Magdalense, 3. ad SS. apostolos, 4. ad be- 
atam virginem. 

*^ Zprdwa o torn w pamStni knize zalozen^ opatem Janem Chotowsk^ 
pag. 360: Item eodem anno die klosterkirch znr Policz von newem 
gedecket, auch ein neucr thurn daselbs gebaut. Wiika ona pHpo- 
m{n4 se potom ponejprw we pametech bratrstwa r. 1679 (f. 70). 

^*) Zminka o tgchto dweHch 6inf se roku 1704 w dennfku superiora Fi- 
lippa JaSke fol. 1, kdei prawi o hrobu boSim na welik^ pitek: se- 
pttlchrum, quod construitur in ambitu monasterii, ita tamen, ut facies 



Digitized by 



Google 



1420—1620, 91 

mal6m hostele famim nepfSe se nikde, byl-li kdy po- 
stiien jakymi pohromami, ac owsem nenf podobno, zeby byl 
zftstal jimi uSetren w dobe zflfiwych walek. Newftne tudy, 
st41-li w 16. stoletf w t6z podobS, we kter6 byl prwotnS za- 
loien cili w nejak6 nowfejSf z 15. stoletf. Na zwonid pfi n6m 
nachazely se nejspfs tri zwony, jezto se jeden z nich nazywal 
welkym a jin^ prostfednfm. Welky ztcon byl ulit roku 1486 
n&kladem bratri Jana a Jakuba Panflskfi z Ledhuje na jin6uo 
panny Marie nanebewzetf, zwon prostrednf roku 1491.®^) 
wnitfku kostela jest ndm mdlo powedomo. Na welkem 
olt&H nachazel se obraz panny Marie a nepoch^bn^ blizko 
oltafe mala archa na slaupe, kterd se pfipomlnA roku 1619.'") 
ZdduM kostela tohoto bylo sprawowdno hostelniky w doroz- 
umSnf s farai^em a pod ocbranau tiradu m^stsk^ho. Saused^ 
Polictf i lid6 z wesnic prispiwali k rozmnozenf jeho rozlicnymi 
odkazy, a dobrodinci rownez z m^sta i z wesnic pohlawi muz- 
8k6ho i zensk^ho pecowali o zjedn&nf ornatft, kalichft a jin6 
ozdoby kostela.*') 

Z mal6bo tehdejSfho objemu stawenf klagtersk^ho d& se 
sauditi, ze i potet Jeholnfkfi pteb^wajfcfch toho casu w Po- 
lici b^wal jen skrowny. Urditych udanf o nSm wfibec nemdme, 
ano tak chud^ jsau pam^ti z onoho casu o kla§ternfch po- 
mferech Polick^ch, ze kromS opatft, kteff wzdy jen na krdtko 
prijfzdili, a krom6 probo§t&, kterych i^adu m&me dost tiplnau, 
neni nam zndmo ani jedno jm6no jinych rehoInfkA, kteri zde 
tehdaz pf ebywali. Ze seznamft probosti wideti jest, ze w cel6 
dobfe od roku 1506 a nepochybnfi od delsfho casu pfedtfm 
az do roku 1620 i jeste d61e kazdy prohost byl zarowen tak6 
fardfeni Polickym, coz se zdd swedciti rownez o mal6m poctu 
duchowenstwa reholniho. 

sepulchri respiciat ad deztramp ortam, illam, qase dncit ex ecclesia 

ad ambitum. 
»») Die „W^tahft z knfih star^ch kostelnich a 8pital9k:f'ch« f. 6. 
••) W PamStech Pitrowj^ch pag. 34 (wypsAno ze star^ho missaln na faiFe 

PoUck6). 
*') Jak w/kaznje seznam dar& z let 1589 a2 1648 w missale emin^n^m 

wo p^edeSl^ pozn&mcc. 



Digitized by 



Google 



92 I>oba IL 

Ze iri opatfl, kterf wl&dli we zlat6 dobS mistecka Police, 
wy^e od nds nazna^en^, pocbazel prwnf jm6nein Mai^ rodem 
swym z Tachowa^ a byl pred zwolenfm za opata (1537) po p£t 
letprobostemRajhiadskymnaMoraw^. Star^ pamitnfk ddwamu 
swedectwi, ze byl muz prosty wsi Istiwosti. **) Ndstupce jeho 
Jan Chotowsky, zwolen^ dne 21 Zarf roku 1553, dotud pro- 
bo§t Brewnowsky, pochdzel ze slechtick^ rodiny polsk6. Mozna, 
ze cizi jeho p&wod byl pHcinau, pro kterau se zwolenf jeho 
stalo s odporem silne strany mezi bratrfmi. Byl pry muz wy- 
soce rozumny a ctnostny, tak ze wlastnostmi ducha a zd- 
sluhami swymi sotwa kteremu jin6mu opatu ceho odewzdal.^^) 
Zemrel dne 14 Cerwna roku 1575, a jiz dewdty den po jeho 
smrti (23 Cw.) zwolen byl jednoswomfi od eel6ho sboru bratH, 
shrom4zd6n6ho w matefsk^m kldstefe w Bfewnowe, op6t ro- 
dily Polak Martin Prawdotvsky^ receny jinak Korytko^ po- 
chdzejfci z Ratibof e w hornfm Slezsku, kter^ byl pfedtfm p6t 
nebo wfce let (1570 — 1574) proboStem a farafem w Polici, 
posledni pak krdtk^ 6as probostem Rajhradsk^. **) Zdd se 
jii^ z tohoto zwolen{ dwau rodilych Polakfl po sob6 za opaty, 
4e musilo tehdaz byti i mezi f eholniky Bf ewnowsko-Braumow- 
skymi wfce jinych narodnosti polsk6, nejspfs zwldste ze Slez- 
ska jakozto ze zem6 n&lezejicf ku korun6 cesk6: a jewf se 
to tak6 jinym spftsobem. Bylf jestfe i pozdfeji rodily Pol&k, 
kniz Pawel Martin Bytomsky wyse pripomenuty, proboStem 
a farafem Polickym (1607—1608). 

»«) Sine omni dolo. Dobtier Mon. VI. 478. 

»») Pitr 23. 

'^) Ndzew Kor^tko £te se dwakrit we mSstsk^ knize Policke (roka 1572 
II. 247, 264), a totoSnost osobj, poBud nepowSimnatA, wych&zi zwliStS 
zFejmS na jewo ze zipisa roka 1586 ikl we knize mSstsk^ (III. 70), 
kde£prawi: Jako2 jest Jeho Milost knSz Martin opat, bjwSi na onen 
^9A w klAste^^e pH mSstS Polici far^em, Uta 1574 d&m we mSst^ 
Polici (2. 18) . . od sirotkftw po nSkdy Lorencowi barwifowi poz&sta- 
Ij'ch sobS k u2itka sw6ma za sw^ wlastni penize za 327 kop miS. 
kaapiti rk^i\\ i riXiX jest., ten d&m sw&j slowatn6mu p^na JiHkowi 
Mohelnickemu a pani MaraSi Lomnicke sestirenlci swS, t^hoi pana 
JiHka Mohelnick6ho maoielce, darowati. 



Digitized by 



Google 



1420-1620, 93 

fleholnictwf se nachazelo w Cechdch toho casu wfibec we 
stawu lipadku, netoliko hmotn^ho, nybrz tak6 mrawneho, 
jehoz naprawenf zacalo se teprw we druh6 polowici 16. sto- 
leti pracowati ponen&hlu usilfm arcibiskup& Prazskych die 
nawodu koncilia Tridentsk6ho. Obecn^ho poklesnuU k&zD6 
a zanedbani prawidel ziwota reholnfho nez&stal prost tak6 
kl&ster Brewnowsky a odnoze jeho; pHcftala pak se wina 
zwlagtS posledng recen^mu opatu Martinowi, ze se w n^m za 
jeho &LSU nepHslusnosti wzdy wfce mnozily. Opat Martin ne- 
staral pry se nic o kazen kl&gtem{, nez jen o ukl&d&ni penez 
pro sebe, jichz byl pfes mfru dychtiw. Mnisi w klaStefe do- 
stiwali od neho t^dennf plat na swau wyziwu, a nebyli tudy 
wazani zddnym dom&cfm poi^ddkem. Byli pry mezi nimi w§eli- 
jaci lehcf lide, tuldci i odpadUci. W kiiru byl pry jeden 
w obleku cern6ra, druhy w bfl6m, jeden holy, druhy bradaty, 
jeden bos, druh^ obut, jeden kH6el, druhy chrapal, jeden na 
druh^ho mluwili nebo brali si tabdku. I kterym porucena byla 
duchownf sprdwa, by wall pry lid6 newMomf a nedbalf; ka- 
zixd drzfwali z ledasjak^ knihy, tf'eba pry kacihkg, a roz- 
sifowali newedomky bludy. Tak pfse ndm o nich feholnlk 
pozdejsi Bonaventura Pitr, •*) a Uienf jeho jest na pohled 
sice prills knklaw6 a nejspi§ prehnan6, w podstatS wsak za- 
kUda se na hodnow^rn^m poddnf. 

Pokud nedbalost a new6domost duchowenstwa feholnfho 
pficinila k rozsireni protestantstwf , jewil se licinek tento wfce 
w krajine Braumowsk6 ne2 na Policku, jezto tam prostfed- 
kem neraeck6ho jazyka obywatelstwa usnadn^no bylo pftso- 
benf sifitelftm nowot ze sausednfho Slezska. Spolecne ne- 
kdejSi horlenf mfesfanft Braumowskych s Wratislawskymi a 
sjinymi mSsty slezskymi proti strane pod obojf obrdtilo se 
nynf w opak, kdyz praw6 w on6ch mfestech slezskych toho 
casu nejprudceji znalo se zAStf proti star6 cfrkwi a zalfbeni 
W now^ch ucenfch. Na Policku dowedli mnisi Benediktini ne- 
pochybnS hned we 15. stoletl pHjfmdnf pod obojf spftsobau 

^^ W pamgtech bratrstwa Polickeho fol. 23. 



Digitized by 



Google 



94 Doha IL 

wzddliti od sw^ho kl&sternfho i famfho kostela a tak t^i po- 
zdSji Dowotim Lutherow^m zabr&niti pfistupu k nim. Byli 
sice, jak wyswfta z pozdejsfch pameti, i na Policku a zejm^na 
. we mestecku Polici jednotliwf obywatel6 sm^^slenf protestanU 
sJceho; ale wei'ejn^ sluzby bozf koDaly se wMy die rada ka- 
tolick^ho, a obecne sm^§leni lidu se s tim srownawalo. 

Stra8liw6 krweprolitf na OstaSi, kterym Polictf hned pf i 
pocatku nabozenski^ch bauH w zemi utrpeli pro swau tehdejsf 
pHchylnost ke strane pod obojf, zawdalo w pozd6jsf dobe 
podnet ke zwUstnf poboznosti tarn konawaii6. Bylt zahy po- 
stawen na pamatku kHz na torn pry mfstS, kde byli Slezaci 
stall cloweka, ktery jim uk&zal cestu nahoru, a jM roku 1484 
tudfz wedl6 n6ho wystawena kaple sw. KfiSe, neco zapad- 
n^ji od pozflstatkft posawadniho kostela pozdijgfho.®^) Die 
powesti zndm6 ze 17. stoletf zawdal pr^ k tomu pHcinu z4- 
zrak, kterym dfwka slepd horliwe u kHze onoho se modlfcf 
nabyla zraku. Roku 1515 saused Policky Petr Bilek^ jehoz 
byl dftm wedl6 umrlcf ulicky w rohu na lew6 strane od rynku 
(c. 12), maje zwld§tni uctu ku kapli t6to Ostassk^, putowal 
do ftfma, a wymohl prosbami swymi udeleni odpustku sto- 
dennflio, jehoz m61 ka^d^ b^ti ticasten, kdo^by w n6ktery 
z p6ti dni w roce k tomu jmenowanych (w pond6U o weliko- 
noci neb o letnicfch, swatek nalezenf neb wyzdwizenf sw. 
kHze a den Wsech Swatych) kapli tuto pobozne nawstfwil, 
zpowSd wykonal a nScfm pnsp61 na knihy kostelnf, swetla 
a ozdoby kaple neb na spr&wu jejf. Bulla wydand na to od 
12 kardinal& w ni jmenowanych mSla datum dne 24 Bi^ezna 
onoho roku. K zfskdni odpustk& tech konany jsau potom jiz 
bShem 16. stoletf zwUstnf processi z Police na OstaS. 

K zwelebeni sluzeb bozfch we mesti sam6m pnspiwalo 
mnoho bratrstivo literatske^ zrfzen6 die obyceje tehdaz obec- 
n6ho we wsech mestech a m^steckach ceskych. Byl to spolek, 
ku kter6mu pnstupowali zwlastS saused^ wynikajicf liternimi 
wedomostmi, ac pHjfmali se do neho tak6 jinf, kteH chtfce 

") Rok ten naznadujc se we W^tahu z knSh starj'ch kostelnich a gpi> 
tAlsU^ch fol. 7. 



Digitized by 



Google 



1420-162U. 95 

cd pHsludnosti k n^mu byti licastni, odwadeli rocni prisp6- 
wek a podnikli powinnosti clen&. HlawDim ucelem bratrstwa 
bylo zwelebowani zpewu kostelnfho. Eazdy literat, ktery umel 
cisti a zpiwati, byl powinen w ned61i a we swdtek pHtomen 
byti rannf msi a zpfwati a pulpitu k tomu ziizen^ho ; w ad- 
vents m61i wsichni bez rozdflu powinnost, byti pfi zpfwdni 
Borate. ZameSkanf w6tsi neb mensi pokutowalo se na penezfch. 
Bratrstwo melo wsaktak6 slauziti kp^stowani mrawd a ctnosti; 
clenow6 jeho ni^li obcowdnfm swym dawati dobry pHklad 
jinyin lidcni; kdozby se ceho dopustil proti dobr^mu kte- 
sCansk^mu radu, mel proto 2 bratrstwa byti wylaucen. Jako 
w kazd6m jin^m bratrstwu byla tak6 powinnost literatA, kaz- 
d^rnu zemfelemu spoluclenu jfti na pohfeb; chudym wy- 
prawowal se pohreb ano i o§etfeni w nemoci z pokladuice 
cili truhlice literatsk6. K zachowani fddu w bratrstwu byli 
woleni dwa starsf co pf edstawenf, dwa znalci k notowdnf a za- 
cfnani zpewu a dwa mladSi k obstianf bratrstwa die narizeni 
pfedstawenych. Roku 1592 usnesli se bratH literati o pra- 
widla spolku swebo w tomto spfisob6, kteraz potwrzena jsau 
jim od opata Martina dne 1 1 Kwetna we jm6nu jeho i cel6ho 
konventu. ®^) Roku 1618 wyzadali si literati Machowsti pfepis 
techto prawidel, aby je i pfi sw6m kostele zachowawali. 

Pon6wadz byly easy celkem pokojne, nezbehlo se od 
welk^ho ohne Polickeho roku 1535 po celau dobu ai do 
konce wlady' opata Martina nic zwldstS pamatn6ho, coby bylo 
zewne pftsobilo na staw wed zdejslch, wyjma t6m6r jedin6 
nfekterd ziwelni prfliody. Takfe pak zachowaly se o t6ch a ji- 
nych wecech zbehlych jen porfdku n6kter6 psan6 pameti. 

Roku 1542 okolo sw. Jilji (1 Zah') pfiletely kohylhy do 
krajiny. *®) 

Brzy potom byla welkd suchota^ tusfm roku 1544, pri 
kter6 wyhofel les na Zdefine i tak6 w Ochozi.^') wy- 

*^ Nach&zej( Be w nikopise Bfewnowsk^m I. 18 fol. 11. 

•») Pitr w rukopise Bfewn. I. 18 fol. 3. 

••) Zminka w listing na darow^ni 2dSi'iny Polick^m roku 1646 a w li- 

stinS opata MatiASe dan6 Janowi Drozansk^mn w rukop. Bfewn. I. 

2 pag. 136. 



Digitized by 



Google 



96 Doha 11. 

kafeni kldstera Polick6ho roku 1566 ucinili jsme zminku jiz 
wyse. 

Roku 1585 byl mor ndramnfi zhaubny. We mest6 a we 
wesnicfch na Policku mfelo az 28 lidf dennfi. Kdo pry ten 
cas do Police pfisel, netrwal do ctwrteho dne. Wsech zemfe- 
lych pocftalo se dwa tisfce a n§co pros pftl tfetiho sta. '®®) 
V tesknosti z t6to t6zk6 rany ucinili pry Policti slib k matce 
bozf, kazdy rok w patau nedSli po welkonocich mimo necas 
neb jin6 pfekdzky wykonati processi do Warty; coz po dlauhe 
easy zachowawano. 

dwe leta pozdeji (1587) tahlo pfes Polici neco zold- 
n6r& cili landslcnechtA^ wyprawenych do Slezska k arcikniieti 
Maximilianotm, bratru cisafe Rudolfa 11, kdyz se pokausel 
dobyti sob^ trflnu polsk6ho ; a zase potom nfekterf porftznu 
tahli tudy zpet (1588) po nestastne bitwfe u Byciny, we kter6 
arciknfze upadl w zajeti. Od obce byla jim dana nfiktera pod- 
pora penezitd; na ceste zpatecne wsak dopustili se nekterf 
nejspfS wytrznostf, pro kter6z jsau wzati we wazbu, potom 
wsak propustSni a dano jim opet n6co na cestu. 

Z obecnfch auctft roku 1593 wyswfta, ze toho casu sau- 
sed6 Polictf mfeli na p6ci nejak6 stwrzeni privUegii swych, 
newfme zdali od krale cili od wrchnosti. Bylat na litraty 
k tomu potfebn6 ulozena sbfrka obecnd, po jedn6 kope mi- 
sensk6 z ka^d^ho domu. Zd& se wsak, ze w6c ta uhodila na 
n6jak6 tezkosti, az pak teprw roku 1^01 wydal meStanftm 
opat Martin stwrzeni takow6 z Braumowa dne 9 Srpna. Listina 
stwrzowacf byla pamatna tim, ze w nf Police ponejprw tehdiz 
od wrchnosti sam6 byla nazywdna tnSstem, jak sobe w tom 
saused6 libowali. Stwrzenf pak wztahowalo se wyslowne na 
privilegia krale Pfemysla o trhu tydennfm (1253), krale Wac- 
slawa II poprawe (1295), krale Wladislawa o dwau trzich 
hrubych (1502), opata feebofe o odiimrtech (1506), krale Fer- 
dinanda o odumrtech a sirotcich (1537 ?), opata Jakuba 
wsech wecech za jeho casu mezi mestem a wrchnostf na- 

*••) W^tah z kneh kostelnich a Spitil8k:^ch fol. 6. 



Digitized by 



Google 



1420—1620. 97 

rownanych (1523), opata'MatSje privilegium obecne wztc^hu- 
jid se na wgecka prawa m^sta, zwla§te pak na Zd^rinu a jine 
'Obecne jmStlf (154&),' majestat kr&le Ferdinauda ^a. st\f^zen( 
wsech privilegif od krdlft i opatft mSstecku Policji udfelenych 
(1546), a dw6 priyilegia opata Jana Chotowsk6ho o n^dani 
spitalu (1559) a o prodeji inl;fna Mezihoniflio (1565). Opat 
Martin tymz privilegiem pHdal Polickym priwo k wafenf piw 
jeciiyfeh, jak o torn na jin6m.mfste wzpomenuto. . 

Pamath6 toto stwrzenf privilegil Polickych stale se w pfed- 
posledilfm jiz roce wladareni opata Martina. Stiznosti weden6 
na neprfshisnosti panujfci w jeho klastei^e, a zwU§te na ne- 
pofddn6 hospodarstwl s jm^nfm klastera, m^ly za ndsledek, 
ze nejprwg wyzy^&n byl od »arcibi8kupa Pra^sk6ho Zbynka 
Bericy z Dnb6, aby se podikowal z opatstwi, kdyz pak to nej- 
spis hned neprospelo, uzawfel cfsar Kudolf sam x)dejmauti 
jemu opatstwl. Nttfizenlm danym dne 19 C^wence roku 1.602 
nstanoweni jsau Jan Lohelius opat Sttahowsk^, Fridrich z Op- 
pei'sdorfa cisahky radda a Jindiich z Qlbersdorf£( kommendor 
rytflrft Swatojanskych w Opawfe i heitman brabstwi Kladsk^ho 
7.n, kommissafe, jimz bylo ulozeno odebrati se do^Braumowa, 
kdez tehdiz opat obycejne pfebywal, a wyzwati jej, i^by pro 
sw6 stdH (77 let), chorobnost a w&bec.zndm6 zl6 iM^spodaf- 
stwf opatstwjf se wzdal. Cisar mfnil powysiti na jeho mfsto 
Wolfgan^a Sdendra z Prosowic, rodil6ho z Plzne, mnicha 
radu sW. Benedikta a pi^wora w kldstcf e sw. Emmerama 
w 6«ztie, fcter^ byl prosltily co uceny theolog a kazatel 
i opr&wce nSkolika kldsterft toho radu w Bawojrfc^ a Rakau- 
sfch. O pOwolanf jieho k tomu zasazowal se zwlagte tehdejsf 
kancl^f dworsk^ pan Zdenfik Popel zLobkowic. Cfsafstf kom- 
missaH Bfiili k tomu cfli pfimfeti konvent Braumow^ky, aby 
sdm ^dlil cili postulowal' Selendra, tak aby jej cfsaf nejprw6 
ptSkUmu sboru fehole w Cechach za opat^ mobl ponawrbi^auti. 
Po wyHzeni toho mJ§li s opatem Martinem jednati, coby mu 
mJlo rocnfi b^ wy^azeno na penezlch k jeho wyziw6 a kdeby 
ln61 bydliti; dale meli se ohl6diiauti po prawnich list;inach 
a'w^ch' klslgtera, pon6wad£ bylo udano, ze toho mnoho od 
PHb&iy Polidce, ' 7 



Digitized by 



Google 



98 IMf(^ II' 

Polakii (to jest nejspfs od polskych mnichft) a jinych bylo od- 
cizeno, konecne uciniti ndwrhy, jak by se napotom hospo- 
darstwi klastera mohlo uw6sti w lepsit porddek a jak by jin6 
nepoMdky a zl6 zwyklosti milj byti napraweny. 

Opat Martin, zwM6w nejspfs, co se proti nemu strojilo, 
uposlechl nynf teprw napomenuti arcibiskupowa, a swolal Brau- 
mowsky konvent i praelaty i&in Benediktinsk6ho w Cechach 
k wolen{.now6ho opata, pfi kter6m jiz dne 23 Cerwence zwolen 
za ndstupce jeho probogt Rajhradsky Kristof Sobekursky ze 
Sobekur. Cisair wsak, jemu2 ucinil o torn pisemn^ oznamenf, 
probldsil ihned woleni toto za neplatne, a naHdil znowu 
kommissarflm (2 Srpna), aby bez rozdflu, at konvent pozada 
Wolfganga Selendra nebo nic, jeho za opata dosadili; kdyz 
pak opat Martin brzy potom pHjel z Braumowa do klastera 
Bfewnowsk6ho u Prahy, ustanowil cfsaf toliko wedl6 Strahow- 
skebo opata Lobelia dwa jin6 kommissare mfsto pfedeslycb 
bydlem swym daleko od Prahy wzddlenych, kr41owsk6ho pro- 
kuratora Jakuba Mensika a Erazima Haidelia z Rassensteina, 
jimz p]rede§16 rozkazy sw6 opStowal (23 Srpna). Mocnemu 
nal6hdnf tomato musil se opat Martin podrobiti, i odrekl se 
konecnft opatstwf, a slibil dati bias swflj ke zwolenf Wolfganga, 
zadaje pfitom, aby mu k wyziwS wykdzano bylo 600 tolarft 
rocnS i aby mu bylo popfano bydlo w klastei^e Polick6m. 
EommissaH krdlowstf ucinili o torn oznamenl dsari dne 
16 ZAff, ac s dolozenim, ze se jim rocnf summa widSla byti 
pfflis welka a zeby 16pe bylo wykizati jemu bydlo w Brew- 
now6 nebo w KladruWch. Wolba pfedsewzat4 dne 23 Cer- 
wence byla mezitfm prohlasena za neplatnau od papezskeho 
legata pn dwoi^e cfsarskem w Praze, Filippa Spinella, a hned 
potom, jiz dne 20 ZdH, vrykondna. wolba nowd w klastere 
Bfewnowsk6m, jiz se ucastnili krom odstupujfc(ho opata Mar- 
tina opatow6 kldSterft Slowansk^ho, Sazawskfiho a Kladrub- 
skeho, probo§t Rajhradsky Kristof Sobekursky wyse jmeno- 
wany, Martin probogt Brewnowsky, Simon Chlodomastseus 
probost Policky, Ondf ej pf ewor a Jakub subpf ewor Bf ewnowSti 
we jm6nu cel6ho sboru fehole w Cechdch. Wsemi hlasy zwolen 
Wolfgang Selender. 



Digitized by 



Google 



14SiO-1620, 99 

Nowy opat pfijel jiz dne 2 fojna s kommissary kralow- 
skymi do Police rdno, a uwazaw se w drzeni zdej§i, po obede 
tehoz dne odjel do Braumowa, kdez nazejtH cineny jsau mu 
pHsahy poddanosti od mgg(an& i lidu sedlsk^ho. Rown^z prijel 
neco dflwe nebo pozdSji b;fwaly opat Martin do Police, kdez 
jemu nepochybn^ pres n&mftky kommissarft bylo od cfsaire 
powoleno bydlo. Sem priwezl nejwetSf zallbenf bw6, penfze 
za cel^ cas sw6ho opatstwf naslirom4zd6n6 pro sebe. Pro bez- 
pecnost chowal je pod postelf swan ulozen^ pod podlahau. 
Opat Wolfgang, zwed6w o torn, kdzal wzfti mu je, powazuje 
poklad ten za kradez spdchanau na kldstefe. Sectlo se 23,790 
kus& duk&tft jednoduchych i dwojnasobn]^cli, 6615 tolarfi stiFi- 
brnych a drobnSjslch penSz dobr^ch we m6seccich za 3000 
kop. Lakomy stairec, nemoh se toma ubraniti, iSalowal po 
posUch do Prahy cfsafi, winfe Wolfganga z kradeze, a ne- 
minul se s ticinkem, kdyz pfedstfral, ze on penfze ty pro 
cfsafe sbfral Z rozkazu cfear8k6bo pfijeli rychle wznesenf 
kommissaH do Braumowa, a wSecky penfze, i co jich opat 
Wolfgang dflem jiz wydal, musily jim byti odewzdany dne 
29 Listopadu t6hoz roku, a odwezeny jsau od nich do Praby. 
Pozdeji cfsaf odejmutf toho litowal, a naHdil, aby byly pe- 
nfze kla&teru nawrdceny; wsak pry jen maU cAstka skutecnfi 
ho dosla. Opat Martin zatfm nepreckal dlauho sw^ho ochu- 
zenf. Bylf zemtel jiz dne 22 Listopadu roku 1602, a po- 
chowan w Polid w kapli sw. Jana kf titele KlaSterek fecene. ') 

Opat Wolfgang Selender od pocatku sw6ho wladafstwf hor- 
liw6 se zasazowal jednak o naprawenf hospoddfstwf s jmenfm 
klasterskym, jednak a zwlastS o wyplenenf protestantstwf na 
Brauiliowsku. Z toho posly prudk6 spory mezi nfm a mesfany 
Braumowskymi, kter6 dosahly nejwyssfho stupn6, kdyi sobe me- 
sCane po wydanf majestdtu cfsaiPe Rudolfa na swobodu nabozen- 
stwf (1609) wystawili now^ protestantsky kostel we mestS, cehoz 
opat jim branil. Polickych spory tyto se netykaly, a zda se, ze 

*) Zprawy tyto d^wi pamStni kniha zaloXenA od Jana Chotowsk^ho, 
Pitr w pamitech bratrstwa Polick^ho a Dobncrovva Monumenta VI. 
203-216. 



Digitized by 



Google 




100 H^ifef} ^^^ ^J"- 



mezi nimi a wrchnosti zrowna w prwnfch 16tech opata Wolf- 
ganga byly pomfiry welmi dobr6. Byla to wsak 16ta jinak ne- 
blaha pro baure wdle^ng, domacf nepokoje a jiii6 swizele. 

Roku 1606 w ias prfmfeH se St6p4nem BoCkajem, wfid- 
cem welik6ho wzbaufenf w UhHch, bylo na panstwf Brau- 
mowsk6 a Polick6 wlozeno n6co tvqjska, 500 muz4 s heit- 
manem KriStofem z Hoberka a Gutmansdorfa. PriUhli dne 
13 Dubna, a odesli zase po 4 dnech (17 Dubna), wsak po 
welkych natiscfch ucinenych poddan^mu lidu, na ktere se 
tfm wice stezowalo pro nezwyklost takow6 ndwstewy od daw- 
n6ht) &ISU. 

Roku 1607 dne 22 Unora stihlo Polici nestSstf ohnS. 
Wy&el we til hodiny rano z domu Jana Bendowa jinak Mikse, 
ndroSnlho na zapadnf strand rynku (c. 86), a strawil na teto 
i na p&lnocnf strand celkem 11 dom&.') 

T6ho2 roku dne 20 Srpna pfitdhlo na panstwf Braumow- 
ske a Polick6 p6t praporeckft jtzdy plukownfka cili nejwys- 
Sfho Ferdinanda Eubise, kteff byli pfedtfm po zawfenf miru 
s Bockajem a s Turky (1606) odwolani ze Sedmihradska a 
wlozeni do hrabstwf Kladsk6ho. Ubytowawse se dflem w Brau- 
mowe a w Polici dflem na wesnicfch, musili byti ziweni od 
klastera i od poddanycb. Po delSf cas wydawdno bylo na ne 
kazdy tyden 687 kop mfs. a 53 korcft owsa. Kdyz to trwalo 
asi pftl 16ta a pro nemoznost lidu musilo se utrhowati, dali 
se wojaci w suzowanf obywatelstwa a w branf, kde co bylo. 
Saused6 Polictf zwla§t6 tSzce snaseli tyto ndtisky, od nicliz 
nebjio pokoje we dne ani w noci ; nSkteff, newedauce si 
jin6 rady, opustili radSji domy a statky swe. Nicm6n6 ne- 
bylo lilewy, ponfewadz se w pokladnici cfsafsk6 nenachazelo 
potfebnych pen6z k wyplacenf mzdy wojsku. Ackoli mezi tfm 
strhla se zjara roku 1608 wdlka mezi cisarem Rudolfem 

') SaaSasni zpriwa o torn nachizi se w pamStni knisse zaloSen^ Janem 
Chotowskj'in f. 365. D&m, odkud ohen wjSel, udAwa Lege, wSak 
8 omylem w cfsle, protoSe d&m Jana Bendowa jest nynSjsi cisln 86, 
ne 85. W knihich mSstsk^ch uwodi se zejmena co shorel;^ dftm Pru- 
Sikowskj* (d. 95, 96) jeStd roku 1610 (lU. 57). 



Digitized by 



Google 



1420--1620. ; 101 

a bratrem jeho Matid^em, we kter^ arciknfze Matidg wtrhnul 
do Morawy a do Cech i pritdhl az ku Praze ; z&stdwali zold- 
n6ri Riibisowi st&le w t6to krajine. Teprw n6kdy ku konci 
roku 1608 po mnohych stfinostech utistfinych obci i nepo- 
chybne opata sam6ho pHjeli cfsarstf kommisssuri Mikulad 
z Giersdorfa heitman hrabstwi Kladskfeho, wojensk;f dworsk^ 
radda Ladron a slezsk^ pdn JiH Rohr, kteriz s nemalau t^i- 
kostl smluwili s zoldn^H spiisob wyplaceni jim zadrzal^ mzdy, 
dflem w penSzfch, dflem pak we suknech. Po tomto wypla- 
cenf jsau propugtSni ze sluzby dne 18 Ledna roku 1609^ 
a s welk^m lanlm, klenim a rauhaulm se rozeMi. 

M6§taii6 Polidtf mezi t(m casern op6t se starali o za- 
bezpecenf prdw a swobod swych, snazice se o stwrzenf jich 
cfsarem. Bylo to bezpochyby k tomu licelu, ie jii roku 1607 
poslali jednoho z raddy, jednoho ze starsfch obecnfch a pf- 
safe radnlho do Krdlow6 Dwora a wyzAdali sob6 od purk- 
mistra a raddy tehoz mesta krdlowsk^ho vidiiDOwan^ opis 
wyse ztDfnen6ho privilegia opata Martina z roku 1601 ; ktery2 
wydan jim dne 15 Z&ti onoho roku. Opis ten nepochybne 
pfilozili k zddosti sw6 o stwrzenf privilegil zaslan6 do Prahy. 
Ucinili pak pozdeji tak6 pfsemnau prosbu k nejwygsfmu kano 
16ri panu Zdenkowi z Lobkowic, posud zachowanau w archive 
mSstsk^m, aby je w prfcinfe stwrzeni privilegif a brzk6ho wy- 
Hzenf zadosti jejich o n6 mel w milostiw6 pamfeti. W6c se 
protahla snad pro jin6 mnoh6 zaneprazdn6n( kanceUre dwor- 
sk6 we dwau nepokojn^ch l^tech, ktera potom priSla; konecn^ 
w&ak dosihli m6§(an6 sw6ho pranf sttcraenim privilegii od 
cfsare Rudolfa roku 1610.^) Ponewadz kralowsk6 stwrzenf 
privilegif m^stu poddan^mu byla wSc, kteri se die tehdejdfch 
pomerft wzdy tak6 tykala wrchnosti, Ize pricftati dobr6 wflli 

^ NejstarSf pamSt o tomto stwrxeni privUegif cis. Rudolfem, kter6 nvni 
jako i stwrzeni kr&le Ferdinanda ztraceno jest, nachAzi se w krAtk^m 
popise privilegii Polick^ch ze 17. stoleti (w mkopise archivu Bfew- 
nowsk^ho N 10) co ^islo 12 a posledni. Pred nim uwodi se privile- 
g^am opata Martina a wSecka w tomto uwedenA star^ii privilegia, jak 
jsme se o nich zminili yrf»e. 



Digitized by 



Google 



102 ^0^ Jf^- 

mezi opatem a m^stem, ze se nepotkalo s w6t§fmi pire- 
kaikami. 

Dobrd tato w&le w potomnfch 16tecli^ jak se zda, nezfi- 
stala beze wseho ponisenf. W obecnfch tictech roku 1612 za- 
chowala se pam6t, ze n^kolik osob z auiradu cili z raddy mSst- 
sk6, bywSe na mfste wSf obce odesldni do Braumowa k Jeho 
Milostl panu opatu, tarn nekolik dnf u wazbe cili arrestu 
diiani byli. Patrnfe byla toho pHcinau nfijaki newole mezi 
wrchnostf a obcf Polickau. Opat Wolfgang, wyhleddwaje pro- 
spSch sw6ho klaStera, byl nejspiS tak6 proti Polickym pHsnSjsi 
we wyklddani praw sw^ch. Sw6dcf o torn aspon jeden skutek, 
nSmz se zachowala pam6t Roku 1617 wytrhnul totiz opat 
wesnice Ledhuji a BadeSow z prdwa mesta Police, daw za- 
loziti zwlastni knihu pro tyto wsi, tak aby se napotom ne- 
sprawowaly knihami mSstskymi ani lifadem mestsk^ a tudy 
aby se platy ze zapisfi jejich nedostawaly titadu in6stsk6mu, 
nybrz kancelafi kla§tersk6. 

Roku 1617 pfislo na Polici op6t welkfi nestestf ohnSm 
casu nocnfho w nedSli dne 4 Cerwna. Wyhofelo 70 domfi 
s radnici, s piwowdrem, spitalem, t6z panskym mlynem u kU- 
stera a se stodolau panskau, jakoz i 15 stodol mSstskych. 
Kde ohen wysel, nenf zaznamendno; zasahl wsak wsecky 
ctyry strany rynku, obS dwe strany hlawni ulice a nepochybne 
welkau cast n&mest{, zwlast6 jak se zdd t6z ulici sauken- 
nickau. Toliko horejsf ulice zdstala wetsfm dflem usetfena. *) 
Na radnici znicil ohen hodiny, a slil se jfm tak6 zwon ta- 
m6js(. Zftstalo z neho jen 71 liber zwonowiny; k cemuJ po- 
tom pridano nowe 50 liber a zjednan z toho nowy zwon ulity' 
w Hradci Kralow6. Chud^m pohofelym dostaly se podpory 
od dobrodincft z cetnych mest a mSstecek we wychodnfch 
Cechach, zejm6na z Hradce Kralow6, z Jaromefe, z Trutnowa, 
z Tumowa, z Hradiste Mnichow6ho, z Boleslawe, z Jicfna, 
z Bydzowa, z Nimburka, z Kaufime, z Cesk6ho Brodu, z Ko- 

*) Co spAleniStS pripomfnaji se w knihach mestskj'ch we prwnim 2ase 
potom zejmena domy nyngjSich disel 96 a 96, 94, 93, 86, 85, 84 a 83, 
75, 74, 73 a 72, 70, 20, 21, 22, 6, 7, 105, 106. 



Digitized by 



Google 



1120—1620. 103 

stelce nad cernymi lesy, z Kutn6hory, z Cd-slawe, z Hefma- 
nowaMestce, zChrudimfe, zPardubic, z Tf ebechowic, zOpocna, 
z Now^ho m^sta, z Ndchoda, ze Skalice, z Hradiste u Kralow^ 
Dwora, t6z z Fridlanda a jin^ch nekolika m6st slezskych, 
summau n§co pfes 143 kop mfSenskych. W6tsina sausedft, 
jak se zdd, dosti brzy wystawili znowu domy 8w6, pon^wadz 
byla celkem ztoo^nost we m^ste. Opat Wolfgang dal tez 
brzy znowu wystawiti spitdl shoirely, a rozmnozil tak6 d&chod 
na wy^iwenf chudych naddnfm k nemu dwau luk pod Wlcin- 
cem, aby byly najfmany pod plat roCnf. 

Welky tento ohen Policky pfihodil se jen kratky Sas 
pred korunow&nim Ferdinanda II za budaucfho krd,le cesk^ho 
(29 Cw.), po kter6mz brzy dwftr dsafsky pffsnSji nez pfedtfm 
nal6hal na Braumowsk^, aby protestantsky kostel wystawen^ 
pfes zdkaz zawfeli. Wykonanf wftle clsatsk6 po delSfm od- 
pom meSfanik, kteHz se proti tomu dowoldwali ochrany de- 
fensorft stawowskych, slauzilo protestantskym stawftm za jednu 
z hlawnfch zdminek k welkfimu wzbauf enf proti cfsaH, kter6 
wzalo zacatek ohawnym swrzento mfstodrzicfch krdlowskych 
s oken hradu Prazsk^ho dne 23 Kwetna roku 1618. Jeden 
z prwnfch skutkfl now6 wlady direktorft zHzen6 t6hoz dne 
bylo wypowedenf opata Wolfganga Selendra ze zeme a na- 
f izeni, aby kostel Branmowsky byl protestantftm zase otewfen. 
Z toho priSlo w BraumowS k opetnym wzdorftm proti opatowi 
az konecnS i k ndsiln^mu wzbaufenl, we kter6m mgsfane 
klaster oblehli. Opat Wolfgang, nejsa jist ziwotem swym, 
atekl z kla§tera tajne w noci dne 5 Unora roku 1619, i ac 
jej ozbrojenlt m6stan6 stihali, zachranil se po cesti.ch mdlo 
zn&mych pfes hory do Police, kdez jej obywatel6 ochotnfi 
pfijali a chrdnilL*) 

Na znamenf wdecnosti sw6 postawil opat Wolfgang zwldstnf 
pomnfk na rynku Polick6m, slaup^ na kter6m na jedn6 strane 

*) Pitr w pamStech bratrstwa Polick^ho dAwA o torn zpr&wn die 8w6ho 
da«t6ho spftsobu powrchnf a nejasnaa: PoUcii, cam Braana per mon- 
taiia fugeret, a suis receptiis, et yia, qaam coeci nesciebant, per ab- 
mpta Tiamm in secaritatein dediictus (f. 27). 



Digitized by 



Google 



104 Doha IL 

se wztahem ku Polickym wytesdny byly pismeny M. F. to 
jest Met Fideles (mbji wernf), na opacn6 straBfe se wztahem 
ke Bratimowskym ruka metlau brozici, na ostatnfch pak dwau 
strandch znaky opatsfc6. Tak6 w xele farniho kostela Polickeho 
dal zlatymi pismenami uciniti napis : Moji wSmi PoliSti. ®) 
Moc direktorft stawowskych rozsfrila se. wsak zatfm po 
cel6 zemi takowym sp&sobem, ze se ji Polictf osamotnelf na 
diauho protiwiti nemohli. Jiz roku 1618 byli stawow6 ^lozili 
berni na celau zemi na wyprawd desat6ho cloweka k wojsku, 
kter6 sebrali proti cfsari. Ani Polictf ani jak se zda kldSter. 
s4m nesmeli se odwedenf ji zpecowati. Swedcl o torn kwittancf, 
bernlkft zemskych dana primatorowi Polick6mu Janowi Kau-r 
kalowi na odwedenf bernfe t6 z mesta W summe 150 kop. 
mfsenskych, kterau se primator dne 5 Bfezna roku 1619 wy- 
kazal lirednfkowi kldstera Polick6ho Ondf eji Pitrofowi z Nikols- 
burka. DirektoH wsak na torn nepre»tali, nybrz jiz 15 Dubna 
tehoz roku wyprawili kommissaf e sw6, rytif e Jana ArnoSta 
Miltice z Mil tic a na Poleradech a jist6bo zemana Jana Ha-' 
wranka, aby se w jich jm6n6 uwdzali w obojf panstwf, Brau- 
mowsk6 i Policke, a wsecky poklady klastersk6 wzali w moc 
swau. Nasledkem toho opat Wolfgang, zatfm jiz chorobau 
sklfcetiy, opustil krajinu tuto dne 29 Dubna, a odebraLise 
do Morawy, kdez jeste t6hoz roku zemf el w Domasowfe dne 
7 ZaH. Kommissafi direktoi-a wykonali, co jim bylo od nich 
ulozeno, bez wselik6 pfekazky. W Polici musil klaStersk^ 
ufednik Ondfej Pitrow pred nimi ustaupiti, a na mfsto jeho 
u\^azal se Jan Arnost z Miltic we sprawu panstwi co heitman 
Policky. Po nekterem case nastaupil po n6m w tyz liradrytfr 

Co se w Polici pod sprawau tauto dalo, o torn se po- 
hi-fchu zachowalo pffliS malo pametf. Ponewadz byli i mezi 

«) Zpr'Awy u Pitra tamXe f. 27, 31. 

") Miltic pHpomind se co heitman zejmdha 14. 6w. 1619, kde2 ^oli^ti 
wedli u neho stiSnost na rychtAre Snchodolsk^ho, 2e prodAwal eizi 
piwa. TobiAS Bechyn§ jmenuje se w knize mistake (IV. 93, 94) dne 
17 Ledna 1620. 



Digitized by 



Google 



1420-1620. 105 

sausedy Polickymi n^kterf ndchyinf ku protestantstwf aneb 
jinak s wrcbnosti nespokojenf, da se mysliti, ze heitmani do- 
sazen{ od direktorfl hled^li zfskatd takowych k sobS a zjednati 
jim wrch mezi m^sfanstwem, i ze tak6 cinili wselicos ku pro- 
spichu obce m6stsk6 na ujmu zapuzen6 wrchnosti. Jan Arnost 
z MiltJc CO beitman panstwi Polick6ho zejm^na odewzdal 
kniby cili registra wsi Ledbuje a Radeiowa zase ufadu mist- 
sk6mu, a splnil t(m nepocbybni snazne prani mesfanfl. Edyz 
zatfm direktofi pocali statky kldstera BrewDOwsk6bo w roz- 
licnycb krajiuacb zeme cesk6 rozprodawati a jmenowitg tak6 
panstwi Braumowsk^ po odproddn{ nekolika wsf a dwor& od 
nfbo jinym kupcftm za panowani now6ho wetfel6bo krale 
Fridricba falck^ho prodano bylo mestanfim Braumowsk^m ; 
nenf diwu, ze i mesfan^ Policti, nez by se i s panstwim meli 
snad dostati podobnym prodejem pod ledasjakau nowau wrch- 
nost, uzawreli pokusiti se radeji sami o kaupi. Dne 8 Dubna 
1620 wyprawili tedy purkmistr a radda i starsi obecni we 
jm6nu wsf obce primasa wyse zmfn6n6ho Jana Kaukala a mS- 
stana Walentina Parizka Kladrubsk6ho do Prahy s plnomocen- 
stwfm k jednanf s kralem Fridrichem a raddami jeho i nej- 
wyssfmi ufednfky zemskymi, aby jim panstwf Polick6 bud 
kaupf bud zastawenim postaupeno bylo. 

Wyjednawanf toto wsak bezpochyby nedoslo sweho konce. 
W letfe toho roku udefila wojenska moc krale Ferdinanda II 
a jeho spojencft na wzbauf en6 stawy cesk6 s wfitsi nez dotud 
silau; wojsko Fridricba falckeho bylo konecnfi dne 8 Listo- 
padu porazeno w bitwe na Bfl6 hofe, a pot6 nastala w Ce- 
chach strasliwa doba msty a nel(tostiw6ho pronasledowanf 
a hubeni. 



Digitized by 



Google 



Doba m. 
Wilka tridcetileti. 

(1620—1648.) 

ifi2o Fridrich falcJcy dal se po bitwfi na Bfl6 hof e sp6§n6 na 

utek do Slezska, na kter^zto cestS jiz dne 14 Listopadu pHjel 
do N&choda; odtamtud pak konal cestu pres Kladsko do 
Wratislawe. Nachod i Kladsko opatfeny jsau ku prospfichu 
jeho posadkami od stawft slezskych, ktefi se ho jeste i po- 
tom nSktery fas pffdrzeli. Tudy zftstala i krajina Policka 
a Braumowska jeste nekolik m6s(cft w moci pHwrzencft Frid- 

ifi2i richowych. Teprw kdyz stawow6 slezstf, tisteni jsauce kur- 
firstem saskym co spojencem cfsafowym, smluwau snfm za- 
wrenau dne 28 Unora roku J 621 cisari se poddali, ustaupila 
hned potom posadka slezska z Nachoda, a hrad i mesto toto 
osazeny jsau wojskem cfsafskym. Nynf nasledowalo take opa- 
nowanf Police a Braumowa wojskem, pod jehoJ ochranau na- 
wratil se nowe woleny opat Bfewnowsky Jan Benno^ rodil^ 
Sas, do Braumowa (26 Brezna) a w obojf panstwf bez pre- 
kazky se uwazal. 

Tak6 z Kladska mell stawowe slezstf wojsko sw6 pro- 
pustiti a odewzdati hrad i mesto cfsari ; coz se wsak z nfe- 
kterych pricin prodlilo. W torn kdyz byl jiz ustanowen cas 
k odewzdanf ke dni 24 Cerwna 1621, zmocnil se Kladska 
nenad^le Jan Jiri, knfze Krhowsky z rodu brandenbursk^ho, 
ktery obdrzew ku pomoci neco wojska uhersk6ho od knfzete 
sedmihradskeho Gabriela Betlena, we jm6nu Fridricha co krale 



Digitized by 



Google 



1620—1648. 107 

cesk^ho pokraiowal w^sti hornfho Slezska wodporu proti 1621 
cfsafi. Z te pHciny musilo wfce wojska cfsafsk6ho byti wy- 
praweno. na zdejSf pomezf k dobyw^f hrabstwf Kladsk6ho. 
Ku konci mfesfce Cerwna pHjel co wojewfldce cfsafsky slawny 
Albrecht z Waldsteina do Ndcboda, a wyprawil odtud dne 
11 Cerwence deset praporft lidu peSiho i jj[zdn6ho proti Klad- 
sku. Knize Jan Jiff wsak osadil dobfe hory nad Lewinem, 
tak ze wojsku tomiito pffmau cestu od Ndchoda ku Kladsku 
zamezil. Wojsko Waldsteinowo ndsledkem toho obratilo se 
cestau pfes Polici do Braumowska, a dordzelo odtamtud na 
nepritele pfes Tuncendorf a pfes Radkow. Tauz cestau pfi- 
chazely potom rozlicne posily za wojskem, a mesto i krajina 
Policka zakausely nynf castSji a u w6tsf mife nez we pfede- 
§l^ch casfch nezwykl6 dotud bffme ubytowani wojsk a wSe- 
lik6 swizele s nfm tehdaz spojeu6. Jiz dne 20 Zaff tdhl tudy 
rytmistr PauUni se 183 jizdnymi, kteffz wlozeni jsau do mesta 
a do wsi Ledhuje a zftstali tu pfes noc i druhy den do po- 
ledne. Saused6 musili jim dati potrawu a obrok pro kon6; 
nekterym wojdci tak6 wzali, co se jim hodilo, n6kter6 i se- 
prali. Kdyz t;^z rytmistr pozdeji dne 7 Listopadu kamsi od- 
jel, wyprowodilo jej 26 jfzdnych jeho pfes Polici, a zfistali 
s nim tudiz pfes noc. Na cestfi sem i tarn daly so od nich 
kradeze a laupeze. Na Hutberce lezli lidem do oken a brali. 
Na Stfezine w krcme nedaleko Dfewice pobrali za 4 kopy 
mfsenske. Lidem jedaucim na wyrocnf trh Linhartsky do Po- 
lice wzali na penezlch a k tomu 30 plasfft. 

We hrabstwf Kladsk6m odolawal zatfm lid knizete Jana 
Jifiho wojsku cfsafskemu s rozlicnym stestim. Kdyz pak dne 
31 Prosince roku 1621 Gabriel Betlen zawfel mir s cfsafem 
w Mikulowe a nasle,dkem toho Jan Jiff rown§z minil sloziti i6S2 
zbrau ; uwdzal se opet nenaddle w Kladsko mlady hrabe Ber- 
nard Thurn (1 Un. 1622) we jm6nu krale Fridricha, a walka 
w nejblizsim sausedstwf Braumowa i Police se tudy protahla 
po nejdelsf cas roku 1622. Teprw dne 26 Rfjna musil 3e 
Thurn wzdati pod umluwau, kdyz silnejSf wojsko wyprawen6 
z Cech, z Morawy a ze Slezska wedenfm knfzete Maximiliana 



Digitized by 



Google 



108 Doha UL 

1622 z Lichtensteina proti nemu bylo postaweno, od n^hoz mesto a 
hrad Kladsky oblehany jsau dwa mesice. Strach byl nowjxh 
utrap od wojska, az by od Kladska tahlo zpatky krajinau. 
Konsel6 Polictl dowedli wsak nebezpecenstwf odwratiti s po- 
wolenim wrchnosti sw6 tim spAsobem, ze zaplatili 370 kop 
nejwyssimu strazmistru Torquatowi Conti^ aby lid wojensky 
od Kladska pfes Polici newedl. Penfze ty musily na jmeno obce 
byti wypfljfieuy. Torquato Conti odwedl lid swflj pfes Nachod. 

Mezi tfmto ruchem walecnym na blfzku pokaral nowy 
opat Jan Benno pffsne pfedeSlau wzpauru Braumowskych, 
jejfz hlawnl pCiwodcowe sice ze strachu o ziwoty swe zacbri- 
nili se litekem. Polici nemame zadn6 zprawy o necem po- 
dobnem, a nebylo k tomu tak6 pHciny aspoii w te mfire jako 
w Braumowe. Da se to sauditi ponekud i z toho, ze konsel6 
titiz, kteH byli w cas powstanf stawowsk6ho, zflstawali i po- 
tom wetsim dflem w lifade po wice let, mezi nimi zejm^na 
i Walentin Paffzek, jeden z plnomocnikii, ktefi pfedesle mfeli 
jednati s wladau krale Fridricha o kaupenl panstwi Polickeho. 
Rownez zasadil se wsak opat wsim lisilim o wyplenenf pro- 
testantstwf na panst\Yich klastera jak z wlastniho popudu, tak 
tfm wlce, kdyz pozdeji (1624) wysly pfisne mandaty cfsafe 
Ferdinanda II, kterym se to nafizowalo w cel6m kralowstwf. 
We mestech a mesteckach musili wsichni obywatel6 prote- 
stantSti nawratiti se ku poslusenstwf cirkwe katolick6 pod 
ztratau prdw mestanskych ; i ac nemame zadnych zpraw, jak 
se w t6 pHcine pokracbwalo w Polici, pf edce je jisto, ze i zde 
byli nekteH, proti nimz pflsnost narfzeni tech se obratila. 
Jest aspon pamet o Jakubowi Bfezinowi^ ze „zbehl pro na- 
bozenstwf z obce", ale potom zase nawratil se, a pfipusten 
byw k drzenl domu sw6ho w lynku na podsfni (c. 19), musil 
platiti berne zadrzal6 za sw6ho wzddlenf. Byl to jeden z nej- 
wazenejsfch sausedfl Polickycb, ktery jiz od roku 1601 bywal 
zhusta konselem a za poslednfch let casteji primatorem az 
do roku 1623. 

Wlce trpela Police ta leta obecnymi nasledky walek za 
hranicemi zeme cesk6, ktere po bitwe Belohorsk6 wzaly za- 



Digitized by 



Google 



1620-1648, 109 

catek, zejm^na tezkymi bernemi cili hmtrihucimi^ ktere pre- 1622 
sahowaly moznost obywatelstwa, a ustawicnymi mimo to wy- 
lobami na wojsho pfi iastych jprMazich a w jinych potfebach. ' 

1 po dobyti Kladska od cfsarskych naw§t6wy od wojska cel- 
kem nepfestaly. Po delsl cas zawddwalo k nim pHcinu stal6 
opatfeni Braumowa posadkau wojenskau, ktera se casteji 
stffdala. Brzy nocowali jednotliwf wojaci neb dflstojuici, brzy 
wetsf neb mensf oddfly wojska na cest6 w Polici, a musili 
byti wydrzowani ; brzy zase rozlicnl poslowe projfzdfeli, a mu- 
sili jim byti dodawdni konS neb jine opatrenl. Roku 1623, ^e^fs 
kdyz dne 8 ZaH nejwyssi strazmistr de la Trapola s lidem 
jizdnym pfitahl od Nachoda a chtel w Polici lezeti, smluwili 

se s nfm opet Polictf jako pfedesle sTorquatem Contem, tak 
ze pfijaw od nich 142 kop a za 64 kop platna, odtahl do 
Teplice. 

Roku 1625 ranoiily se prfitahy lidu wojensk^ho, kdyz 1625 
bylo siln6 branf cili najfmanf na wojnu pod wrchnim Mzenim 
Albrechta Waldsteina k tazeni jeho do sewemich Nfimec proti 
krali danskemu. Jiz dne 17 Dubna byl tu heitman cili kapi- 
tan Simon Eplmon, jak wyslowowali w Polici jeho jm6no, 
kter6mu musili od obce dati tfi kone na cestu do Wemifo- 
wic. Dne 12 Kwfetna pfijel jiny dftstojnfk s patentem cfsaf- 
skym na najiraanf lidu wojensk6ho, a dne 30 Kwetna prapo- 
recnik jmenem Wratislaw s lidem sebranym cili werbowanym ; 

2 Cerwna jeden laitnant, 6 Cerwna jeden kapral sdm jede- 
nacty s sesti koni ; opet dne 25 Cerwna laitnant s 38 wojdky. 
Dne 27 Cerwna tdhlo tudy 200 musketyrft s peti d&stojniky 
na konfch. Zftstali w Polici pf es noc ; potom 7 Cerwence 30 
muzfl pechoty. NazejtH potom (8 Cerwence) pfijel kapitan 
jm6nem Ullersdorf^ a bral w Polici na wojnu. Dne 15 Cer- 
wence jela skrz Polici jedna korneta jizdnych do Hronowa, 
a dne 30 Cerwence kapitan Simon Eplmon pfitahl se swau 
kornetau, pft nfz byl kommissarem polnfm pan Jaroslaw 
z Bubna na ^ampachu. Pf iniluwau sam^ho opata dosdhlo se 
od n6ho, ac jen st6z(, ze tu nezftstal pfes noc. Potom byl tu 
dne 1 Srpna jeden laitnant s wozem a se 14 musketyry, 



Digitized by 



Google 



110 lyoba III. 

1625 a dne 17 Srpna tahla skrz Polici nejprw jedna setnina, po- 
tom tfi jine jezdectwa nejwysSfho Hehrona ze Slezska; opet 
pak 21 Srpna jestg jedna korneta jezdcd tehoz nejwyssfho, 
ktera zflstala we m6st6 pfes noc. 

Kdyz Waldstein s wojskem w Cechach sebranym w m6sfci 
ZaH toho roku wytahl konecnfi od Cheba do pole do sewer- 

1626 nfho N^mecka, uti§ilo se nejspfg na cas w nasi krajine. rok 
pozdeji wsak, kdyz musil odtamtud za Mansfeldem tahnauti 
skrz Slezsko do Uher, pfipomfnaji se opet w mesici ZaM 
roku 1626 wojaci Hebronowi w Polici na cestfi kBraumowu; 
a wetsf snad jestfe byla zdplawa od wojska, kdyz Waldstein 
po zawfenf mini s Gabrielem Betlenem w Uhh'ch a po wy- 
tlaceni Mansfelda z pole w t6mz krdlowstwf, pfezimowaw 

1627 w Cechdch a na Morawe, z jara roku 1627 tdhl odtud do 
Slezska. Zrowna wsak z toho roku nezachowaly se o torn 
w Polici zadn6 zapisky. Opet nastala nejspls na cas n6ktera 
lilewa, kdyz po zapuzeni neprftele ze Slezska wojsko Wald- 
steinowo wfteznfe pokracowalo proti krali dansk6mu a hlawni 
sfla jeho w letech 1628 a 1629 zflstawala daleko wzdalena 
od hranic zem6 cesk6. 

1628 Toho casu strhlo se w mesfci Bfeznu roku 1628 welk6 
wzbaurenf sedlske na panstwfch Smirickem, Opocensk6m a 
Nowomestsk6m, we kter6m i Nachod byl na krdtko od wzbau- 
f enych opanowan. Z Nachoda, z Hronowa i z Machowa pftsly 
torn zprawy do Police, oznamujicf, ze se powstalci strojf 
az sem pfihnati se a drancowati. We strachu torn sebral pri- 
niator Walentin Par izek z uradenf konselft a starSfch obec- 
nfch privilegia mestskd, a odjel s nimi do Braumowa, aby je 
ochranil, i z&stal tarn nekolik dnf, az strach ten pominul po 
premozeni lidu sedlskeho. 

1630 Roku 1630 pokracowalo se nejspfs s obnowenau horli- 

wostf we pfidrzowanl lidu k Mdflm cfrkwe katolick6. Priselt 
dne 1 Dubna posel s rozkazy arcibiskupowymi o torn, kter6 
se tykaly zwlastfe konanf zpowedi a prijlminf swatosti oltarni 
pod jednau toliko spfisobau. 



Digitized by 



Google 



1620-1648. Ill 

Jiz w roce potomnfin (1631) zacaly se dotykati krajiny m\ 
opet pohyby wojska, kdyz Gustav Adolf kral swedsky na 
wyprawe swe do Nemec hlaub pokrocil a wojsko cisafske 
z PomoH a z Brandenburka zatiskl do Slezska. W mSsfci 
Cerwnu bylo z t6 pf iciny k lep§f obrane zeme sebrdno nowych 
deset praporft pechoty w kraji Hradeck6m wedenim hrabete 
Adama Trdky z Lfpy, tehdejsihd drzitele panstwf Nachod- 
skeho. Jeste t6hoz mesfce byla z wojska tohoto wlozena po- 
sddka do Brauraowa, jejfmz welitelem byl heitman Miller. 
Polictf musili prispiwati kontribucfmi na wyziwenf t^to po- 
sddky a poskytowati byt4 i strawy pHslusnfkam jejfm, ktefl 
z Braumowa neb do Braumowa projizdeli. Jiz dne 15 6erwna 
byli tu tft dftstojnfci, nejspft od posadky teto, stremi swymi 
sluzebnfky. Dne 18 Cerwna bylo tu sedm wojakft Millerowych. 
Dne 27 Cerwna jeli dwa z Braumowa do Hradce pro muskety. 
Pozdeji byl tu dne 18 Cerwence heitman Miller sam se ctyrmi 
koni. Mezitlm tdhli skrz take jinf wojaci, Charwdti a Uhri, 
s rytmistrem Tomdsem FarkaSem, 36 muz4 s 22 koni, dne 
30 Cerwna, a zftstali ptes noc rozdfileni jsauce do ctyr hospod. 
W mfisfci Srpnu, dne 20 toho mesice, pfitdhlo neco wojakfi 
z Eladska, a ubytowdni byli we dwau domfch; za nimi pak 
brzy, dne 23 Srpna byl tu pfes noc porucfk od praporce 
heitmana Kambacha^ kter^ m^l najfmati na wojnu. 

Mnohem hlucneji pocalo w§ak byti, kdyz kral §wedsky 
dne 17 Zafi toho roku porazil wojsko dsafe a katolickych 
knfzat nfemeckych weden6 Tillym w Sasich u Breitenfelda, po 
kterfizto bitwS spojenec jeho kurfirst sasky wyprawil wojsko 
sw6 ke wp4du do Cech. Z pf Iciny t6 bylo nejspis zahy neco 
wojska cisafsk6ho ze Slezska pfelozeno do Hradeckeho kraje. 
Tudy jiz dne 1 6fjna tdhlo Polici oddelenf jezdectwa; pozdeji 
pak pripommd se o Wsech Swatych dwadcet wojakfl, kten 
pritAhli do Police a ddno jim 30 gi-osfl, aby tu nenocowali. 
Jini nazejtM dne 2 Listopadu, byli tu pfes poledne. 

Wkrdtce wSak potom, dne 11 Listopadu, Sasi opanowali 
Prahu. Zwest o torn, ktera se nepochybne brzy rozsifila na 
wsecky strany, byla w Polici stwrzena pffchodem nekterych 



Digitized by 



Google 



112 Doha lU. 

1631 mnichft Benediktinfi, ktefi we strachu utekli od sw. Markety 
w prestrojeni a odebrali se do Braumowa. ®) Nasledkem toho 
dostalo wojsko dotud we Slezsku stojfd rozkaz, aby se obra- 
tilo do Cech proti Sasfim. Welka cast jeho tahla pfes Brau- 
mow a pfes Polici. Jiz dne 23 Listopadu byl tu nektery oddfl 
jeho, ktery se w§ak w Polici setkal s jinym z Cech do Slez- 
ska tahnaucfm. W prwnfch dnech potom tahl oddfl za oddflem 
po dwau cestach, od Braumowa a od Fridlanda, celkem 15 pra- 
porcfl, drzice noclehy w Polici same i we wesnicfch na pan- 
stwi. Dne 2 Prosince pripomfnajf se mezi nimi wojaci Coto- 
redowi, po nich mnoho zawazadel; dne 7 Prosince nejwfetsf 
sfla a zejm^na dragauni; dne 10 Prosince wojaci nejwyssflio 
Jdkuba Buttlera^ z nichz nfikteff ubytowani w Petrowicfch. 
Cflem wojsk tfechto bylo mSsto Nimburk, kdez se mfly 
spojiti s jinym wojskem, ktere se tam strhlo wedenfm Mara- 
dasa od Tabora a Goce od Plzne, .chtfc celiti Sasflm. Ale 
wfldce sasky Amim wytahl spfesnfe od Prahy, a dfiw nez se 
spojenf ono podarilo, porazil Goce a Maradasa u Nimburka, 
a zmocnil se mista tohoto ]\i 8 Prosince. Tu pokrocili Sa- 
sow6 az do kraje Hradeckeho, a Hradce samfiho se zmocnili. 
Wojensky lid tahnaucf od Slezska nasledkem toho ifetaupil 
zase zpet k horam, a bylo opet po delsf cas mnoho pochodft 
z Cech do Slezska a zase ze Slezska do Cech. Jiz 15 Pro- 
since byli woj4ci na noc w Polici, odkudz nazejtff tahli k Frid- 
landu ; jini byli tu 20 Prosince w t6mz smeru. Dne 22 Pro- 
since byl hlas, ze tahnau wojdci opet ze Slezska; poslano 
proto na zwedy do Wernlfowic jakozto w stranu k Fridlandu. 
PozejtH potom, na stedry wecer (24 Pros.), wezeni jsau ne- 
ktefi weznow6 skrz ze Slezska a prftwodem dewfti wojakft. 
Hned potom proslychalo se o WQJ4cfch od Nachoda tahnau- 
cf ch, a posel tam wyprawen^ pfinesl dne 27 Prosince zwest 
nemilau, ze tahli skutecne. Bylo to nekolik praporft pfechoty 
nejwyssfho Bertholda z Waldsteina^ kter6 se pd Jaromefe 
ubiraly do Slezska. T&hli dw6ma cestama, pres Fridlahd a 

') PiSe tak, a$ jen sAm o sobg, David Bittner w kronice Brauinowsk^ pag. 1. 



Digitized by 



Google 



1620-1648, 113 

pfes Braumow wfce dnl po sobe posledni dni roku 1631 lesi 
a prwnf dni Ledna potomniho. Dne 6 Ledna .1632 potkali m2 
se w Polici opet wojdci dwojf, jedni Poldd^ ktefi tahli do 
Slezska pfes Fridland, a druzi Charwdti ze Slezska do Cech. 
Sotwa odtahli, pHsla zpravra o sedmi kornetdch lidu jizdneho 
tihnaucfch od Nachoda. Wyprawen z t6 pHciny posel jeden 
do Nachoda na zwedy, druhy do Braumowa s ndwSstfm o torn. 
Prw6 nez se poslednejsf nawratil, bylo wojsko toto jiz w Po- 
lici (11 Ledna), a zdrzelo se tuSim nekolik dni. Krom wsech 
potfeb, kter6 se wojakflm doddwaly, kradli tak6 sausedftm. 
W Braumow6 byl zatfm wlozen posadkau pluk Morwaldsky^ 
na n6j2 Polictl op6t musili odwddeti mimofadnau kontribucf. 
Zatfm pocalo se sbfrati na Morawe now6 welke wojsko 
fizenim WaldSteina, ktery byl powolin podruh6 k welitelstwf 
proti nepMtelftm cfsafowym. Tak6 do Police prichazeli za 
tau pfffiinau najimaci cili werbiri k wojn6. Pfipomfnaji se 
zejmena dne 3 Bfezna 1632 tfi dfistojnfci od pluku nejwys- 
Siho Wiklera^ kteH sein pfisli za tim ticelem, a byli tu je§t6 
10 Bfezna; op6t 18 Dubna jeden werbff, ktery pfi§el s 18 wo- 
jaky, a jest6 26 Kwetna nfikolik jinych. Pfechdzenf wojska 
po jednotliwych osobach i tak6 we wfetsfch oddflech ze Slez- 
ska do Cech a z Cech do Slezska mezitim nepfestalo. Pfi- 
pomfn& se dne 8 Bfezna 12 jeedcA polskych, kteff na prfljezde 
dostali obroku z kldstera, a tehoz dne jinych ^est jfzdnych 
od pluku hrabfite Trdky^ kteff zflstali w Polici pfes noc. tfi 
dni pozd6ji (11 Bf.) tahlo wfce pechoty, jimz ddno obcerstwenf 
osmi konwemi piwa a posel k ukazanf cesty do Wernffowic. 
Dne 16 Bfezna pfitAhlo 30 jfzdnych, dne 17 Bfezna 12 jfzdnych; 
dne 18 Bfezna jelo tudy 20 wozfl wojenskych pro municf do 
Slezska, a t6hoz dne byl tu wyssf neboli major pan KaSpar 
eMostu snekolikad&stojnfky asceladkau, dohromady 11 osob. 
Dne 27 Bfezna pfitahlo pfes 50 muSketyrft a neco jizdy. 
Bylo to, jak se zda, wesmfe wojsko wyprawen6 do Slezska, 
nad nfmz byl welitelem hrabe Trcka, ktery toho casu pfes 
N^hod, sfdelny hrad swflj, odjel do Wratislawe. W t6mz 
smiru pfijel dne 4 Dubna jeden d&stojnfk s n^kolika jfzdnymi, 
PHbihy Policke, 8 



Digitized by 



Google 



114 Dof^a IIL 

1632 jimz dan posel k ukazanf cesty na Hutberk. T6hoz dne o po- 
lednach pfijelo wsak take 20 Poldku na konich, kteri opacne 
jeli do Jaromere. Dne 13 Dubna prijelo 22 jezdcfl Trdkowych 
a za nimi wyssf jeho, t6z jiny dftstojnik pan Zeidlic o ctyrech 
konfch. Dne 18 Dubna tdhly dwe setniny jezdectwa skrz Po- 
lici k Nachodu ; za nimi pak t^hoz dne laitnant se sesti lidmi, 
a nazejtff (19 Dubna) 15 jezdc4 a 8 foryrfl. Dne 29 Dubna 
prijel na noc ritmistr od setniny Sperotvy o 9 konich, t6z 
jinf dwa dfistojnici, laitnanti, kteri byli posldni do Slezska 
s nejakymi rozkazy od nejwyssfho marsalka. 

Mezitfm byla Sasfim w rozkladanf se po kralowstwi ce- 
sk6m jiz ucinfina pHtrz wojskem Waldsteinow;fm, kter6 po- 
nenahlu obsadilo proti nim z Morawy jiznf casti zemfi. Tak6 
z wychodnich Cech musili ustaupiti a sestredowati sfly sw6 
u Prahy, tak ze jiz w mesici Dubnu byl Hradec KrAlow6 i Nim- 
burk s celau tau krajinau w rukau cfsafskych. Dne 15 Kwetna 
dobyl Waldstein proti nim Prahy, a zapudil je potom z Cech 
dokonce. I krajine Polick6 se tfm ponekud ulehcilo, ackoli ani 
potom beze w§ech ndwStew od wojska nebylo. Dne 18 Kwetna 
byl tu nejwyssf hrabe z Mansfelda s 30 koni, a zftstal w Po- 
lici na noc. Dne 21 Kwetna pfijel praporecnfk s 15 musketyry 
od pluku MorwaldskSho, dne 30 t6hoz mfislce na poledne je- 
den ritmistr s 10 koni. Take mezitfm castf poslow6 cili rychlici 
od Waldsteina k wojsku slezsk6mu a ze Slezska zase k Wald- 
Steinowi projfzdeli. Dne 9 Cerwna pfitahli w poledne dwa 
praporce pSchoty Trdkowy, jsauce nejspis ze Slezska wypra- 
weni zpet ke hlawnimu wojsku Waldsteinowu, kter6 se po 
wybaweni Cech obratilo proti krali swedsk6mu k Normberku. 
W mesici fierwenci tahlo tudy jednoho dne (19 Cwce) 50 jizd- 
nych, nejspise w t6mz smeru, a mezitim pofad jeste pHchazeli 
take werbiH, a najimali k wojsku. Dne 20 6erwence wid^li 
Policti we mest6 sw6m take Maurenina^ ktery pfijel w nejak6 
sluzbe wef ejn6 ; meli mu pfljciti kone na dalsi cestu ; nemajice 
zadneho, wykaupili se z toho wyplacenim jemu sedmi gro§4. 
Wzdaleni dfijiste walky od nasich krajin, spfisoben6 za- 
puzenim Sasfi ze zeme, nemelo wsak prilis dlauh^ho trwanf. 



Digitized by 



Google 



1620—1648. 115 

Co welci dwa wojewftdci, Waldstein a Gustav Adolf, w I6te les? 
roku 1632 mnoho nedel proti sob6 inefili sw6 sily u Norm- 
berka, ucinil wfidce sasky Arnim wpad do Slezska, kdez dne 
6 Srpna dobyl Hlohowa na Odfe. Odtamtud pfiblizil se po 
kratkem case ke hranicAm cesk;^m za Braumowem, a spflso- 
bil takowy strach, ze dne 13 Zaf f opat Jan Benno i s f ehol- 
nlky opustil kla§ter Braumowsky, a dal se na litek pfes Na- 
chod do Morawy. Jiz Sest6ho dne potom (19 Zdff) pfepadli 
Sasi od Swfdnice Abersbach, a zftstawajlce wzdy na blizku 
hranic ceskych, cinili i mensi nijezdy do krajiny Braumow- 
8k6 i Polick6, o kterych nezachowaly se nam podrobnSjsi 
zprawy.®) Konecne dne 3 Listopadu dobyli i Braumowa; wsak 
po osini dnech pHnuceni jsau Kristianem Ilowem, ktery pfi- 
tahl s casti wojska Waldsteinowa ku pomoci, mesto i krajinu 
zase opustiti. 

Toho prdwe casu swedena jest wraJedna bitwa mezi Wald- 
steinem a Gustavem Adolfem w Sasfch u Liitzena (19 Listop.), 
we kter6 krdl swedsky prisel o ziwot. Waldstein se s woj- 
skem swym polozil na zimu w fiechach, a kdyz potom Sasowe 
a Swedowe roku 1633 ucinili znowu utok na Slezsko, ode- 
bral se tam proti nim s hlawnf silau swau. Jiz ku konci Pro- 
since roku 1632 tahlo neco wojska z Kladska pfes Hronow 
a tudyz pres Polici ku Braumowu; wfce jinych oddflft na- less 
sledowalo po tfi nedele t6m6f kazdodenne w mesfci Unoru 
od Nachoda. Dne 1 1 Dubna 1633 pritahlo rownez od Nachoda 
11 praporcfi Charwdtu^ ktef f na Policku zle hospodafili; ko- 
necne pak we Kw6tnu tahlo cel6 hlawni wojsko cisarsk6, di- 
lem pfes Kladsko, dilem pfes Polici a Braumow do Slezska. 
Nejwyssf welitel Waldstein byl dne, 20 Kwetna na ceste sw6 
w NAchode, odkudz se pfes Kladsko odebral k Franksteinu. 

Krom t6zk6ho bfemene bernf a wojensk61io ubytowdnf 
uhodila na krajiny okolnf w Cechdch i we Slezsku t6hoz casu 
rdna morowd, W Polici a we wsech na panstwf zemfelo pfes 

•) Wiz Ludwikowy Pam4tky Ndchoda, ktere z tech let mnoho pHspSwkft 
k d&jindm PoUck^m obsaliuji. 



Digitized by 



Google 



1 16 Boha III. 

1633 zimu 346 lidf; opet pak rozraohl se pfimorek we pozdnlm 
lets ode dne sw. Wawfince, a trwal az do wAnoc. Pomrelo 
opet na 600 lidf, star;^ch a mladych i dftek bez rozdllu. 

Walceni Waldsteinowo we Slezsku bylo zatfm pfetrzeno 
delsim primefim s w&dci saskymi a swedskymi. Za pHmSH 
toho lezelo na panstwl Polick6m a Braumowsk6m 18 plukft 
wojska jeho, cimz obywatelstwo wfce ne2 kdy predtfm bylo 
obtizeno. Waldstein sam toho casu nepochybne projel Policf 
dne 17 Zafi na ceste. z Abersbacha do Ndchoda, jezto na 
Abersbachu byl 16 Z&H spolu s hrabetem Trckau, jemuz 
hrad ten ndlezel, dne 18 Z&ri pak jel z Nachoda na Opocen. 
Odtamtud wracel se dne 26 Z&ti do hlawnfho lezeni sw6ho 
u Swidnice, kdez konecnS pflmfiff wypow6d61 a mocne wy- 
pudil Sasy i Swedy ze Slezska, opanowal Luzici a wtrhnul 
do Brandenburka, k rozkazu wsak cfsaf own nawratil se w m6- 
sici Listopadu do 6ech zapadnfch, maje pfispeti ku pomoci 
Maxirailianowi w6wodowi baworskemu proti hlawnf mod Swedfi. 

Nasledky wojenskych pohybfi techto, pokud zasahly kra- 
jinu Polickau, byly jiz tehddz presmutnfi. Obywatel6 jiz za 
pfedeslych let bernemi a ziwenim wojska ochuzenf, byli n4- 
ramn^m pfetizenfm jeste wfce pHpraweni na mizinu. Cfm 
men6 mohli dawati, tfm nasilneji wydfralo na nich wojsko 
we walkach zdiwocel6, a nepfestawajfc na bytu a strawS, 
bralo a kradlo take die pfflezitosti. Kdo se protiwil, obdrzel 
k tomu rany 8uch6 nebo i krwawe. Od nesnesitedln6ho tyranf 
a obfranf hledeli se saused6, kteff jiz nemeli odkud dawati, 
zachraniti opustenim swych domfi neb chalup a odebranfm 
se na litek. Domy nepfftomnych jsau potom od wojakft do- 
konce spustoseny a wydrancowany. Jiz ku konci roku 1633 
udawalo se, ze pi^es polowice dom^ we mest6 pustych se na- 

1634 chazelo. NicinenS nebyla mfra strastf jest§ dowrSena. Kdyz po 
smrti Waldsteina (25 Un. 1634) nowy welitel cfsarsky Gallas 
s wojskem hlawnini ze zapadnfch Cech wytdhl do Bawor k obl6- 
hani Rezna proti Swedflm, opanowali Sasi a §wedow6 wede- 
nfm Arnima a Bannera brzy znowu Luzici, a zamerili odtud 
do Slezska. Gallas wyprawil proti nim znacnau cast wojska 



Digitized by 



Google 



1620—1648, 117 

sw6ho, kter62to wsak porazeno bywSi w bitwfe u Lehnice i634 
(13 Kw.), ucauwlo zpdtky do Cech a nynf po wfce ne2 dwanact 
nedSl stale zflstalo na panstwfch Braumowsk^m a Polick6m 
i w okolnf krajinS pfi hor^ch. Suzowanl lidu jak mestsk6ho 
tak wesiiick6ho dosahlo jestfi wetslho stupn6 nez kdy pfed- 
Wm. Saused&m, kterf jeste zftstawali pfi swych domfch, do- 
bywali se wojdci do schran, a brali co tu bylo ; w domfch 
opustenych wyUmali dwfife i okna, rozbofili kamna, a po- 
brali kaidy kus zeleza neb co od drfwi bylo. Zadn6 zalowanf 
u dfistojnika nebylo nic platno. ^°) Konecnfi wzdalilo se wojsko 
odtud, kdyz Sasi a Swedow6 s jin6 strany wtrhli do zeine 
a pfitahli aJ ku Praze. Tu wsak otewfela se krajina casti 
wojska nepMtelsk6ho, ktera dotud zflstawala we Slezsku. We 
strachu dali se obywatel6 Polictf dne 26 Srpna w§ichni na 
litfek, ac newfidauce kam se obratiti. Dne 27 Srpna poslal 
opat Jan Benno f eholniky swe pryc s Braumowa, aby se za- 
chrdnili, pokud by mohli, sim se stroje jeti za nimi. torn? 
co ndsledowalo, pohflchu se nezachowaly zadne zprawy. Jiste 
wsak jest, ze krajina wyssdta od domdcfho wojska utrpela 
now6 zabuby take od cizfho nepfltele. DoswSdcuje to listina, 
kterau wydali zflzenci heitmanft krajskych opatowi na zadost 
ulewenf berne dne 25 Ledna roku 1635, udawajfce die wy- 
setfenf sw6ho, ze „od lidu wojenskeho nepfatelsk6ho t6z od 
lidu J. M. cj[safsk6 i tak6 od morow6 rdny" lid6 poddanf kla- 
stera „k dokonal6 zahub6, na zebrotu a zkazu jsau priwedeni 
a rozptyleni, tak ze lidi osedlych poddanych klasterskych, 
kteff by kontribuci a berne JMC6, wsak s welikau nauzf od- 
wozowati a dawati jest6 ponekud mohli, w torn cel6m revfru 
Braumowsk6m (rozumfij na panstwi Braumowsk6m i Polick6m) 
toliko 168 se nachdzl". ") 

") W rukopise Bfewnowsk^m I. 2 pag. 184. ZHzenci tito byli „WSnSk 
z Koch ^lertorejsk^ z Certorej a na Methuji a Jan Sendrazsk;^ z Sen- 
dra^ic a na 8wobodn6m dwofe w N6meck6 Cermn6". 

") Tak wyprawuje se w dopise purkmistra a raddj Polick6 k Luk^Sowi 
Sadimskemu do N^choda dne 21 Brezna 1635 (w z&meck^m archivu 
NAchodskem). T6i Bittncr (Chronicon Braunense pag. 3) prawi: Brauna 



Digitized by 



Google 



118 Doha III. 

1634 Sasi a §wedow6 ustaupili z Cech, potkawse se u Prahy 

s udatuym odporein cisafsk6ho welitele hrlbfite Colloreda, 
a hlawBi jejich moc bojujfci mezi tfm casein w zapadnfm 
Nemecku utrpela brzy potom hlawnf pordzku w bitwS u Nord- 
lingen (1634, 6. Zdff), ktera je potom na wice let odwratila 

1636 daleko od zemi cfsafskych. Kurfirst sasky ndsledkem toho 
odrekl se spolku se Swedy, a zawrel s clsafem mir w Praze 
(1635, 20 Kw.). Krajina Policka uzila tudy nekter6 ulewy, ale 
nebyla i potom prosta wselik6ho sauzeni od pr4tah4 wojen- 
skych. Dne 5 Dubna 1635 pritahl pluk nejwyssiho Bema, 
a musil byti wydrzowan po 4 nedele neb n6co wice. Odt4hl 
nejspfs po zawfenf prawe zmfnen^ho mfru Prazsk6ho nebo 
neco dfiwe. Na podzim tehoz roku pfitahly tri setniny cili 
kornety dragaunA; dne 30 Prosince pak 17 prdporfi Para- 
disoivych na pochode- do Slezska. Ctyry praporce jich writili 
se po n6kolika dnech, tahnauce dolfl od Police, potom wsak 

1636 zase zpatky ke Braumowu. Roku 1636 lezela tu dne 30 Ledna 
jedna setnina §panelskd; dne 7 Brezna pak pritahli dwa 
pluky dragaunft nejwyssiho hrabete Merodi i s nejwyssfm 
samym na pochode, jak se zda, do Slezska. Jedna setnina 
jich Schafenberkowa wratila se do Police dne 5 Dubna, a le- 
zela tu 5 nedel. T6z pluk SidtysAw tahl toho roku skrz, ne- 

1637 prawf se kter6ho casu. Tak6 roku 1637 byly welk6 prfltahy 
wojska, kdyz totiz wojsko Gallasowo Bannera tlacilo w se- 
wernim Nemecku az do wewodstwf pomofsk6ho. Nezachowaly 
se wsak o tom zadn6 zprawy podrobnfejsi, wyjma ze dne 
14 Listopadu pritahl silny zastup lidu jfzdn6ho, kterym kdyz 
chtSli miti ubytowdnf, dano 21 dukatft, aby tu nezftstali, a 
opet dne 28 Prosince dano dw§ma ritmistrfim, ze tu nelezeli, 

1638 17 tolarft fisskych. Roku 1638 wmesfcfch Cerwnu a Cerwenci 
tahla opet welikd pry sila c(safsk6ho wojska ze Slezska skrz 
Polici k Nachodu. Byly to nepochybne oddfly wojska GaUa- 
sowa^ ktere toho roku Banner sesflenym wojskem sw^m zase 
zatiskl z Pomofi blize ke hranicftm wlastnfch zemf cisaf skych. 

graviter rexatur, at nuUus hominam in pagis omnibus neque Integra 
janua neqae fenestra reperiatnr. 



Digitized by 



Google 



1620-1648, 119 

Jin6 ndsledowaly pozd^ji w misfdch Breznu a Dubnu roku i6S9 
1639, tahnauce do 6ech dwema cestama pres Braumow a 
pfes Lewfn. 

Byl to rok z cel6ho casu walky tfidcetiletfi pro Cechy 
nejhrozn6j§f, we kterfim Banner^ poraziw cfsafske w Mfsni 
w bitwd u Kamenice (Chemnicz) dne 24 Dubna, odtamtud 
wtrhnul do zemg, pfitahl az ku Praze a darmo se pokausew 
dobytf mesta hlawnfho, protdhl cel6 krdlowstwi kfizem 
w dob^wanf a laupenf jinych infest, pdleni wsl a mof eni obywa- 
telstwa, nikdez nepotkawaje se s dostatecnym odporem. Kdyz 
se Swedow6 tim spftsobem wyfitili na kraj Hradecky, kdez 
jmenowitfe oblehli tak6 Hradec Krdlowe prwnf dni meslce 
Cerwna; zkusila Police opetn6 pohromy. vWe ctwrtek pfed 
sw. Duchem, due 9 Cerwna, wyskytla se z nenaddnf tlupa 
nepMtel, kteri od Hronowa prikwapiwsi Mezihofim, wpadla 
do mestecka a hned udefila na klister, na kostel a na ne- 
kter6 domy; wyldmawse dw6re kostelnf i od sakristie, po- 
brali co se jim Ifbilo, zwldstfe tak6 skla; rownez domy wybili, 
obrali, a s laupezl nepochybne beze wsl pfekazky zpatkem 
se wratili. W t^mdni potom, we ctwrtek dne 16 Cerwna, stal 
se wp&d druh^, jak se zda w sfle o neco wfetsf a tudy tak6 
s wetsf zadawau. Op6t zamfeHli nepMtel6 zwldstfe na klaSter, 
wsak tak6 na domy nfekterych pfednfejsich sausedfl, pobrali 
mnohem wfce w6cf kostelnfch a kldstemfch nez poprw6, row- 
nez po domfch CO kde bylo lepsfho, pfitom pak tak6 mnoho 
obilf panskfeho, we mlynech a w domfch. Zle fadfce, zwlaSte 
w klagtei^e, zdr^eli se den a noc, potom pak nepochybne opfet 
bez pfekaiky odtdhli. Obywatel6 we strachii utfkali pfed nimi 
8 ditkami, kam kdo mohl, do lesfi a do hor, zejmfena na horu 
Machowskau a do zastrcenych pfi nf wesnicek, do Nauzfna 
a na Pastorkow, kdez se potom za nekolik nedfel ukrywali. 
Zftstawalt strach pfed nepfftelem delfii cas, kdyz po dobytf 
Hradce (17 Cw.) Swedowe jesti sffe se w kraji roztahli a 
w mfesfci Cerwenci (26 Cwc.) dwa jejich pluky jlzdn6 pokau- 
sely se tak6 o dobyti Ndchoda. Projfzdejfce laupeznfe okolnf 
krajinu, wypdlili tehdaz Hronow. Pon6wad2 dsafsk6ho wojska 



Digitized by 



Google 



120 ^oba in. 

1639 na blizku nebylo, zrizena jest hned po druh^m laupezn^m 
wpadu swedskem w Polici domacl strdi 15 muzfi k tomu na- 
jatych a zbrani stfelnau opatrenych, kteff m61i drzeti hlfdky, 
aby blizici se nebezpecenstwf bylo w cas spozorowdno, a bri- 
niti, kde bylo potreba na panstwf, aspo& proti mensfm tlu- 
pam laupeznym. Jedna hHdka jmenowite byla postawena na 
Strdznici. Die narizenf wrchnosti neslo m^stecko tretinu au- 
trat na to, ostatnf dwe tfetiny panstwi. Nejprwe byli strAznf 
tito najati dne 18 Cerwence na 5 nedel do 22 Srpna, potom 
wsak dale do 27 Prosince, a opet na delsf cas, ac za polo- 
wicni mzdu, kdyz se zatfm nebezpecenstwf ponekud wzddlilo. 
Ndchod byl proti §wed&m gtastne obhajen, tak ze jiz 
dne 26 Cerwence od neho zase upustili; ale nedlauho potom 
pfiSel Polici strach s jin6 strany, kdyz nfico wojska nepM- 
telsk6ho w noci na 24 Srpna ze Slezska wpadlo do krajiny 
Braumowsk6, odkudz nazejtH (24 Srp.) pfesli tak6 pfes 
pas we St^nach, wypalili Eutherh a zabili tarn jednoho sed- 
laka; pozdeji pak jest6 dwakrat po sobe toho roku staly 
se podobn6 wpddy k Braumowu dne 11 Listopadu a 1 Pro- 

1G40 since. Teprw od zacatku roku 1640 bylo pokojnSji, kdyz ko- 
nccnfe now6 wojsko cfsarsk6 zHzen6 w Rakausfch pritihlo do 
Cech, od n6hoz Banner z jara t6hoz roku pfinucen jest Cechy 
zase opustiti. Dne 7 Ew^tua propustili n&sledkem toho tak6 
Policti strai swau s podekowanfm. 

IC41 Z let potomnfch walecnych nezachowaly se skoro zadn6 

domdci pam^ti Polick^. Jen z toho, co se dalo w krajinach 
okolnich, jest ponekud wideti, jak se i zde wedlo. Po zapu- 
zenf Bannera byla krajina prwnf dw6 16ta bezpecna od n4- 

1642 pad& cizfch nepratel. Roku 1642 wsak op6t pocaly prudk6 
litoky Swedft na zeme koruny cesk6 wedenfm now6ho welitele 
jejich Torstensonck, Jiz w mesfci Dubnu toho roku wtrhli do 
Slezska, a poraziwse u Swfdnice woje cfsarsk^, kter6 jim 
odpfraly (w Kw.), protAhli celau tauto zemf az do Morawy, 
kdez dobyli i Olomauce (12 Cw.). We strachu pfed nimi 
utekli dne 1 Cerwna mnisi Braumowstf do Ndchoda, a jiz 
6 Cerwna potom byl Braumow nSkter^m oddflem wojska 



Digitized by 



Google 



1620-^1648, 121 

§wedskeho obstaupen, za kterym dne 15 Cerwna pfibylo 1642 
wice jinych neptdtel a pfinutili mesto ke wzdanf. Teprw 
mSsfc pozdSji piiblizilo se s druhe strany hlawnf wojsko 
cfsafsk6, kter6 postaweno bywSi prw6 w pftlnocnim NSmecku 
proti Torstensonowi, odtud za nfm tihlo skrz Cechy ku po- 
mezf 8lezsk6mu. Police bezpochyby zkusila pHtom op6t welk6 
swizele hrabiwostl wojska tudy skrz tahnauciho. Dne 17 Cer- 
wence udefili cisafsti wedenfm Puchhaima na Braumow, za- 
jali swedskau posadku, ale tak6 zlaupili mesto, jehoz oby- 
watel6 ustraseni wetsfm dilem se dali na ut6k do lesfi. Tor- 
stenson ustaupil pfed cisafskymi ze Slezska do Sas, tam 
wsak zwftezil nad nimi w bitw6 u Lipska (2 Listop.). 

Ponewadz se ocekawalo, ze po wltezstwf tomto ucinf icis 
utok na krdlowstwf cesk6, sebrdno jest pres zimu no we wojsko 
wedenfm Gallasa, kteryz se postawil k obran§ w pewn6m ie- 
zenf u Hradce Kralow6. Tfi pluky wojska toho wypraweny 
jsau od n6ho do Braumowa, nepocbybne ku pomoci k hdjeni 
Slezska, kdez bojowal se Swedy podMzeny Gallasowi woje- 
wfidce Hofkirchen. Wojenskym lidem tfmto byli obywatel6 
Braumowstl i nepochybn6 Policti obycejnym sp&sobem tra- 
peni po tH nedele. PHtom byl tu cely ten rok take strach 
pfed cizfm nepHtelem, ktery jako w kruhu zdejsf krajinu 
objal. Wpadl totiz Torstenson z Luzice do Cech, a tahna bez 
pfekdzky pfes Turaow a pfes M61nfk, pfiblfzil se az na p41 
mfle od Prahy (10 Cw.); kdyz pak Gallas z lezenf sw6ho 
u Hradce hnul za nfm az ke Brandysu, obr&til se odtamtud 
pfes Kolfn a pfes Pardubice ke hranicftm morawsk^m, wsu- 
dez konaje welk6 zahuby, wpadl potom do Morawy, a zlaupiw 
i tam welkau cast zem6, obratil se na podzim do Slezska; 
odkud w§ak potom nenadale odtdhl do walky s kralem dansk^m. 

EdyJS se po jeho wzdalenf pokauseli cfsafstf opanowati i644 
zase Slezsko proti posddkdm swedskym, kter6 tam Torsten- 
son zfistawil, byla krajina Polickd a Braumowski op6t welice 
obtfzena prftchody wojensk^mi po cely rok 1644. 

Roku 1645, kdyz Torstenson, wrdtiw se z Danska, wtrhnul 1645 
op6t do Cech a porazil wojsko cfsafsk6 w krwaw6 bitw6 



Digitized by 



Google 



122 I>oba IIL 

1646 u Jankowa (6 Bfez.), potom pak do Morawy i az do Rakaus 
se obratil, pfitahlo jine mensf wojsko swedskfe wedenfm 
Konigsmarka do Slezska. Proti nfemu bylo w case po znfch 
wlozeno 7 plukfl wojska c{sarsk6ho do krajiny Braumowsk6, 
od kter6ho bezpochyby tak6 Policko utrpilo welk6 natisky. 
Zda se, ze nelezely tu dlauho, a po odtazenl jich bylo w kra- 
jin6 zase obawanl wpadu neprdtelsk6ho. Obdwdnf tofjct^ spl- 
nilo se, ac ndwalem nepfftele z jin6 strany, nez se zpi?wu 
dalo ocekawati. W mSsfci fojnu totiz Torstenson, zanechaw 
pokusft dobytf Wfdn6 a Brna, s cel^m wojskem swym se 
obratil z Morawy do Cech, dal dne 27 tWjna stMleti na Hra- 
dec, a odtud, kdyz se mu nepodarilo mfesta tohoto dobyti 
na rychlo, dal se na pocbod dal^i do Slezska. S pirednfm 
wojem j^ho, 2000 muzft, tahl podHzenec jeho Duclas^ owSem 
pres Polici, na Braumow, a opanowal m^sto dne 29 tlfjna 
bez wselik6ho odporu. Potom pfeSlo cel6 swedsk6 wojsko, 
dllem pfes krajinu zdejsf, do Eladska a do Slezska, a zft- 
stawilo posadku w Braumow6, ktera odtahla teprw dne 4 Pro- 
since. Za nf hned pfitahli clsaf sti, osadili Braumow, a suio- 
wali obywatelstwo jak tamejsf tak bezpochyby i Polick6 ob- 
wyklym spftsobem. 

1646 Roku 1646 pKtahl cfsarsky wftdce hrabe Montecucoli od 

Hradce s jedenacti pluky, a polezew s nimi od 20 Kwfetna 
cely tyden na panstwi Polickem a Braumowsk6m, obrdtil se 
s nimi ptes Frankstein do Slezska proti swedsk6mu Konigs- 
markowi. §wedow6 wsak mocne drzeli Slezsko, a nal6hali 
odtud wzdy lisilneji take na pomeznf krajiny cesk6. Dne 
30 Zaff wtrhnul wojewftdce §wedsky Wittenherk od Libawy 
pfes hranice do Cech, a tdhnuw nepochybnS pfes Polici, za- 
ujal lezenf u Dobrusky, we kter6m zftstal ctyry nedfele, wy- 
mahaje odtamtud wojensk6 kontribucf pro wojsko sw6 ze 
wsech okoluich panstwi, jmenowite z Nachodskeho, Braumow- 
sk6ho a tudy beze wsf pochybnosti tak6 z Polick^ho. Ku konci 
mesfce Rfjna podplukownlk jeho Bohrscheid^ zanechany w le- 
zenf u Landshuta, wydrancowal na Braumowsku Halbstat, a 
pritahl odtamtud do Police i snad ddle, jak se zA& k ndsil- 



Digitized by 



Google 



I 

i 



16^-'1648. 123 

n6mu wynucenf opozdfinych wojenskych ddwek. Teprw w Listo- ie4s 
padu obsadil zase Montecucoli Braumowsko s 16 pluky, ktefiz 
tu zftstali 17 dhf, potom op6t do Slezska se obrdtili, ale od- 
tamtud stale naw^t^wowali krajinu a nesmirne suzowali lid 
drancowdnfm. Kdyz jednoho dne w Lednu nebo w Unoni roku ic47 
1647 tlupa jezdcft wtrhla az do wsi Slawlkowa na panstwf 
Ndchodsk^m a pobrala kon6 dw^ma sedl^kfim tam^jgfm, od- 
w4zili se lid6 odtamtud a z okolnfch wesnic obrany proti 
tomu, a sebrawse se u w6tMm mnozstwi, stihali jezdce az 
na panstwf Polick^ ke StfezinS^ kdez dwa z nich w zapase 
jali a jednoho zastfelili. Na zprdwu o torn wsak hned pii- 
jely dwe setniny od Braumowa ku potrestAnf wzbaufenych 
wesnic wytlucenfra pffbytkft a zdrancowanim jich, zejm^na 
w Dfewid% Zbecniku i tak6 we mSstecku Hronow6 a we Zlicku 
i we wysoke SrbsM. odkudz lid^ utekli se pired nimi do lesa 
nad ^ddrkem. Nedlauho potom dne 16 Unora wtrhnul wsak 
Wittenberk ze Slezska pfes hory do krajiny Braumowsk6, a 
udeiril nenadale na dsarsk^, kterf tu lezeli. PHMo k pfttce 
prudk6 ^pod horau Polickau^^ to jest pod stezkau od Brau- 
mowa do Police pfes Stiny, a cfsafskych mnoho tu zbito, 
do dwau set zjfmdno, a wzata jim welika koiist. I stHbrn6 
nAdobf generala Montecucola upadlo nepHteli do rukau. ^^) 
We Braumowe nicm^ne zflstala cfsarska posadka, ale 
byla krajine mAlo platna k obrane proti cizfmu nepriteli. 

") 8tar6 zprAwy o teto pfitce jsau: 1. u Bittnera (Chronicon Braunense 
12): Sueciani sub Wittenberg 16 Februarii inaequuntur Csesarianos, 
qaoram aliqui circa montem Pollicensem occiduntur; 2. a Balbina 
(Miscell. III. 268) : Anno 1647 insignem dadem in Februario Csesarei a 
Wittembergio ad Policzkam ante Braumoviam acceperunt, csesis aliquot 
Montecucolianorum centuriis, aliis captis, aliis usque Reginohradecium 
fugientibus et dissipatis; 3. u Beckowsk^ho (II. 3, 347) mjlnS pH roce 
1646: General Wittemberg piFes hory £esk6 a siezsk^ u Br6mowa do 
Cech pHtahna, mezi tim mSstem Br6mowem a mezi mesteSkem Polici 
nSco wojska cisairskSho zastihl, na u6 nenadile uderil, jich mnoho 
pobil, do dwauch set jich zajal, a mimo jin^ch koHsti tak6 Monte- 
knkolowo stfibro dostal. — W Ludw£kow;^ch PamAtkich NAchoda 
(p. 210) wjrprawuje se pHb5h s n^kter^mi okolnostmi, kter^ se se 
staryTni a hodnowSm^mi zprAwami t^mito nesrowniwajf. 



Digitized by 



Google 



124 -Dofta III, 

1647 Musilif Braumowstf pfes to odwadfiti Swedftm misfcnS ur- 
cen6 od nich wojensk6 bernfe do Jawora we Slezsku, a bez- 

1M8 pochyby Polickym nebylo jinak. Roku 1648 byl wyprawen 
z Cech do Slezska proti Wittenberkowi Kristof Puchheim^ 
kteryz posledni dni masopustu (23 — 25 Un.) tdbl pfes kra- 
jinu Polickau a Braumowskau. IJtek lidu sedlsk6ho na w§e- 
chny strany pfed nowymi nitisky wojska byl prwni toho 
licinek. Posadka Braumowska jest pritoin sesflena; kteraz 
nepochybn6 zbranowala nynf obywatelfim odwadfiti Swedftm 
berni. Nasledkem toho nejwys&f porucik swedsky^ Quast^ ktery 
lezel w Jawofe, wyhrozowal ohnfem a mecem ; a kdyz po n6- 
kter6m case z pHciny utoku nepfatel na krdlowstwf cesk6 
od strany zdpadpf Puchheira s wojskem swy^m powolan byl 
ze Slezska zpatky do 6ech, wpadl najednau Wittenberk dne 
7 Kwetna casne rano do krajiny Braumowsk6, obstaupil Brau- 
raow, a dobyl ho titokem. Posadka musila se wzdati do za- 
jeti, a hrozby Quastowy splnily se strasliwymi skodami, kter6 
ucinilo wojsko swedske we mest6 i na panstwf. Polictf, jak 
se zdd, odbyli toho jen strachem ; neb se Wittenberk od Brau- 
mowa obratil do Kladska ; odtamtud pak potom pfes Ndchod 
(19. 6wce.) tahl za Puchheimem do Cech, a spojil se s Konigs- 
markem, ktery dne 26 Cerwence dobyl Male strany Prazsk6. 
Po marn6m oblehanf Prahy od §wedft byl o tfi m6sfce po- 
zdeji (24. Rij.) zawfen mir na sjezdech westfalskych, ktery 
ucinil konec hrozn6 t6to walce. 



Digitized by 



Google 



Doba IV. 
Od skonceni walky tfidcetiletS az do smrti cisafe Karia VI. 

(1648—1740.) 

Zahubn6 nasledky walky tHdcetilet6 jewily se w Cechach 
a wjinych zemfch okolnfch nejzf eteln§ji w iizasn6m zmenseni 
poctu obywatelstwa a w apu§t6nf welk6ho poctu domft we 
mestech a usedlostf sedlskych na wenkowS, tak ze za dosti 
dlauhy cas potom zisUwaly bez majetnikft. Hledlc k tomu, 
poskytowala Police obrazu nad miru smutn6ho. Ze 148 domft 
a ehalup, kter6 jsme napocetli roku 1610, wfme s jistotau 
jen 63 (krom radnice, skoly a Spitalu), ze pfi skonceni 
wdlky roku 1648 byly obydleny od sausedft; o 74 wychazf 
na jewo z knih m^stskych, ze byly opusteny; o ostatnich 12 
nemame jistych pametf. Wideti z toho, ze dobfe asi polo- 
wice mestecka spustla. Od ohne roku 1617 pozftstawalo de- 
wet spalenisf, jejichz majitele, zastizeni bywse pHlis zahy 
po onom nestesti pohromami walky, nemohli od t6 doby wy- 
stawiti: z ostatnich doraft pustych byli obywatel6 wyplaseni 
jen prawe nasiluictwim wojakfl, jichz nestacili ziwiti, a bfe- 
menem berni, kterymi byli pfetizeni. 

Co se z mesta nejl6pe zachowalo, bylo namesti, jezto na 
n6m prebywali pomernS nejmoznejsi saused6. Jen we pofadi 
domft na strane poledni stala tK spaleniste od roku 1617 (c. 74, 
75, 76), a na strane pfilnocni bylo jedno mestiste opu§ten6 
(c. 94). We hlawni ulici zftstalo obydleno jen 5 nebo 6 domft 
(c. 12, 11, 7 na jedn6 strand a c. 102, 105 a 106 na druh6); 



Digitized by 



Google 



126 J>oha IV, 

ostatni byly wsecky opuStSny, mezi nimiz zfistawalo 6 spa- 
lenisf z roku 1617 (c. 10, 9, 8 a 5 na strane wychodnf, c. 
101 a 104 na stranS zapadnQ. W hofejsi ulici bylo 19 pau- 
stek (c. 24, 26, 28, 29, 30, 34, 35 s c. 36, 40, 73 s c. 72, 
70, 68, 67, 64, 63, 52, 50, 46, 45, 44), a jen 15, neli toliko 
13 domft obydlenych.") Lepe se zachowaly dwa domy pfista- 
wen6 ku klasteru (c. 256, c. 2), dwa pfi dwofe klastersk6m 
(c. 109) a dwa pfi spitale (c. 108). Wsudez jinde pf ewladalo 
spust^nf. Na cel^m uynejgfm Zamesti jmenowit6, pocftajfc 
k tomu i nynejsf ulici piwowarskau, wfme s jistotau jen o 14 
chalupdch, rftzno lezicfch, ze ztistaly obydleny; okolo nich 
wsecko lezelo w sutinach. '*) 

Na uboh6 mestecko i s krajinau, znuzene strastmi walec- 
nymi, prichazely jiz mezitim a je§t6 wfce w dobe potomni 
jine nesnaze a utrapy porusenfm nSkdejsfch pokojnych a la- 
skawych pomerfl mezi poddanymi a wrchnosti. 

Nastupce Wolfganga Selendera w opatstwl Bfewnowsk6m, 
Jan Benno^ obracel jako onen welkau pili k tomu, aby statky 
odcizene od klastera za minulych dwau stoleti die moznosti 
zase k n§mu prinawrdtil; k cemuz byla nyni doba pfi- 
hodna, jednak ze se duchowenstwo tesilo z pffznfi wlady, 
ktera ochotne rozmnozowala jeho nadani, jednak ze byly zl6 
easy pro drJitele mensfch statkft zemskych, kteffz nemohauce 
snesti tize bernl a zahub walecnych, nuceni byli prodawati 
je za nfzk6 ceny mocnejsfm osobam. Opat Jan Benno wy- 
kaupil na panstwf Polick6m jiz roku 1624 dw4r a wes Ben- 
d6kow od JindMcha Sladowsk6ho syna Janowa a od matky 

") Pochybno jest totii jen o 5. 62 (s ^. 53) a mezi 2. 52 a 51. 

") Erom dom& uweden^ch w textu z&stiwaly osazeny: f. 14, 16, 17, 92, 
91, 56, 57, 32 (s 2. 33, lizen), 205, 203, 197, 183, 179 (s «. 178. 185), 
177, 171, 182, 162, 155, 154, 147, 116 (s e^. 117, 231), 143; paastkami 
byly: «. 87, 88, 80, 90, 89, 54, 65, 204, 201, 198, 209, 208, 200, 181, 
180, 176, 163, 164, 166, 167, 168, 169, 170, 160, 161, 157, 156, 159, 
158 (s 2. 240), 150, 149, 148 (s f. 248), 114, 115, 142 (s <5. 141), 146, 
132. Pochybno jest o 6. 13, 202, 199, 165, 146 (s. 6. 249), 152, 144. 
6islo 152 nach&zi se osazeno r. 1650, £. 166 r. 1653, £. 202 r. 1654, 
«. 146 r. 1656, 2. 199 r. 1658, L 144 roku 1687. 



Digitized by 



Google 



1648—1740. 127 

jeho Barbory rozene Sedrazsk6 ze Sedrazic; a jiz o ctyry 
16ta pozdeji (1628) tyz Jindrich Sladowsky prodal mu za 2000 
kop misenskych tak6 posawadnf sfdlo sw6, wes hofejsi Dfe- 
wii^ kterau byl otec jeho Jan, jak jinde zminSno, kaupil za 
3450 kop. K tomu pfikaupil opat roku 1646 jestfi take od 
Jana Albrecbta Dworsk^ho dw^r jeho w Ledhuji s mlynem 
a s domkem jeho nedaleko hrbitowa (c. 14 ?) za 260 kop, a 
dwflr ten od te doby nazywa se panskym dworem Ledhuj- 
sk^. 

Neprestawaje wsak na sknpowdwanf statkfi pocal opat 
Jan Benno k rozmnozenf dftehodft sw6ho klastera uziwati 
take proBtredkft m6n6 chwalitebnych. Z tezkych ran, ktere 
pHwedla na zemi ceskau w&lka tridcetiletd, byla jedna z nej- 
teSsfch pomatenf w§ech prdwnfch pon^tf, na kterych dotud 
spociwalo poddanstwf sedlsk6, tak ze na mfstg smluw, kte- 
rymi powinnosti poddanych byly ustanoweny, powznesla se 
Jlu panstwf brda libow&le wrehnosti. Nejw^tsf podnSt zawdaly 
k tomu welk6 zmeny w drzebnosti, ktere se staly zabawenfm 
statkft osob odsauzenych pro winu wzbaufeni a prodejem 
statkft slechty protestantsk6, w jichzto drzenf dostali se df- 
lem cizozemd, dflem duchownf wrehnosti, dflem katolicti pani 
a rytffi domdcf, kterymzto wsem zddlo se byti dowoleno 
wsecko proti lidu na nowych panstwfch swych, jakozto spolu- 
winn6niu rebellif neb zatwrzel6mu wkacifstwf. Wsudez na- 
staupilo se na rusenf starych praw, na ukMdanl nowych bre- 
men, na zawddenf otroctwi jindy w zemi nebywaleho die 
wzoru nekterych zemf okolnich. Tak6 opat Jan Benno byl 
cizozemec, nemajici srdce ke zdejsfmu lidu, i bral se tedy 
praudem, ktery panowal, a nastupci jeho w opatstwf po delsf 
cas jej w tom nisledowali. 

Jiz roku 1626 opat Jan Benno wydal o sw6 ujmS na- 
Hzenf pro wsecka panstwf klastera o sirotcich^ kteM by jinde 
nez na panstwf meskali, aby po uplynuti tridceti let nikdo 
nemSl prawa na jich d^dictwf, kdyz by se sami k nemu ne- 
prihlasili, nez aby wrchnost s nfm nalozila die sw6ho uznanf. 
Roku pak 1629 n&sledowalo narizenf druh6 (20 Dubna), die 



Digitized by 



Google 



128 ^oba IV. 

nehoz predne sirotci, kteH se jinam odstehowali bez powoleni 
wrchnosti, newyjimajic jmenowite zenskych jinam prowdanych, 
meli byti pokutowani ztrdtau tretiny sw6ho podflu, a zadruhe 
po sirotcfch wsech, kteff by pfed dojitim pr4wnich let umfeli, 
pfiosobowala si wrchnost paty dfl jejich dedictwf, s podo- 
tcenfm, ze ma podflft tech uziwdno byti jen k dobr^ ticelftm, 
totiz na ozdobu kostelft a na skoly. Obe narfzeni tato celela 
proti privilegifm z predesl6ho stoletf, kterymi bylo obywatelfim 
Police i wesnic na Polick6m panstwi pojisteno prdwo dfedictwf 
po pHbuznych bez rozdflu a odumrti nendlezely wrchnosti, 
nybrz obcfm. 

Jako w t6to w6ci, tak i w jinych mnohych nedbalo se 
na prawo a zwyklost, nybrz ukladalo se na poddan^, co se 
wrchnosti a ufednfkikm jejfm Ifbilo. Die privilegia opata tle- 
hofe (1506) nemSli sirotci potahowdni byti k sluzbe pansk6 
proti wftli sw6, necht61i-li wftbec wstaupiti do cizf sluiby. 
Nynf brali je lifednfci do dworft pansk^ch bez ohledu na to^ 
ano brali i deti rodidftm 4ijicfm. Die star6ho urbdi^e konali 
sedlaci robotu ornau az do poslednfho casu piredtfm die roz- 
wrzenf na zdhony, tak ze nalezelo z kazd6ho lanu orati tri- 
krat do roka po 24 zahonech. Nynf ukladali ufednici roboty, 
CO se jim chtelo; wrchnost nedrzela na swych dwoHch z4d- 
nych potahft jako jindy, dawajfc wsecko dfelati robotau ; a pri- 
kaupenfm nowych dworft, o kterych wyse zmfnfino, pKbylo 
spflsobem tim roboty jeste wfce. Stard byla powinnost tech, 
ktefi m6U kone, dowezti do klastera po jednom woze 6ili 
po jednom s4hu driwi lesa; nynf se poraucelo mnohem 
wfce die libosti. Neurcit6 mfry byla powinnost dotooaA he 
stawbdm; ale wzdy wztahowala se toliko ke stawbdm na 
panstwf Polickem; nynf potahowali se poddanf Polictf tak6 
k dowozftm na Braumowsko ; a staweb bylo, jak pozdeji spa- 
tffme, nad mfru mnoho. K tomu wymahaly se na nich tak6 
jin6 dowozy cili /Sry dotud nebywal6 a na zadn6 prawnf po- 
winnosti se nezaklddajfcf. Od lidf, kteff se ziwili na wsech 
teraesly, obzwlast6 od tkadlcti^ wyzadowaly se poplatky rownSz 
nebywale. Tesari musili pracowati pro wrchnost darmo, jak 



Digitized by 



Google 



164S—1740. 129 

casto koliw bylo toho na nich zadano; a na wsechno oby- 
watelstwo wesnic byla ulozena nowa powinnost j7ra5^tc;a, nej- 
prw od ka£d6ho po jedn6 stucce, cfm ddle wgak, tfm wice. 
Eonecng s&hala wrchnost na prdwo jmeni obecnfho i sau- 
krom^ho, d&wajte sob6 dohytek swftj chowati na litraty pod- 
danych. Eazd^ho roku totiz bylo do obcf wlozeno n^co do- 
bytka na wyziwu, kter^ musil b^ti rozdSlen po statcfch ; a na 
obecnf pastwu hon^ny jsau panske owce, cfmz nedostawalo 
se wyiiwy dobytku poddan;fch. 

Opat Jan Benno zemfel dne 20 Cerwence roku 1646, 
tedy dw§ 16ta pfed skoncenfm wdlky tfidcetiletfi; po n6mz 
nastaupil w opatstwl AM Hiibner, SlezAk z wesnice Opawy 
na panstwf kl4stera Kfesowsk6ho. Polictf wykonali mu po- 
winn^ slib poslusenstwl dne 26 Srpna toho roku. Opat tento 
wgak wUdl sotwa p£t let. Jiz roku 1651 ochuraw^l takowym 
spflsobem, 2e nemohl zastati sw6ho powol&nf ; procez zwolen 
ke spr&wS opatstwf na jeho mfstg koadjutor s narokem na 
nastupnictwf, Augustin Seifert, (2 Z&fi)* -^^^^ zemfel dosti 
brzy potom dne 22 Ledna 1652, w Polici, kdez se jiz po 
delsf £dst roku pirede§16ho byl zdrzowal, a hned po jeho pohi^bu 
stwrzen jest Augustin Seifert za opata. I on byl Slezak, mu^ 
pHsny a panowity, w sii^enf a utui^ow&nf mod wrchnostensk6 
na statcfch kl&^tera nem6n6 nez Jan Benno lisilny a bezohledu^. 
Jiz roku 1629 byli m6gtan6 Braumowsti dosahli stwrzenf 
privilegii swych od cfsate Ferdinanda 11 (9 Cw.), ale s wel- 
kymi ujmami a obtfs^enfmi w pokutu za odboj, jehoz prwnf 
po£&tek w zemi byl jim ddwdn za winu. Mezi jinymi w6cmi 
bylo jim odejmuto pr&wo wystawowdni piwa do wesnic na 
panstwf Braumowsk6m a propfljceno napotom wyhradne wrch- 
nosti. Poliitf mSli tot6z prdwo upsan6 privilegiemi za pi^ede- 
§16ho stoleti, a nebyli se wzbaurili ; nicm6ne sazeno jest jim 
na ni rownez, nejisto zdali t6z hned za opata Jana Bennona 
6ili Augustina. Wrchnost, nemajic sw^ho piwow&ru w Polici, 
dodawala nejspfg piwo Braumowsk6 do krcem wesnickych, 
a zabra&owala w nich piwo mistsk^ ; k tomu pak roku 1655 
dal opat Augustin kaupiti IdzeA mSstskau od tehdejgfho lazeb- 
PHMhy Polieke. 9 



Digitized by 



Google 



130 Doha IV. 

nfka Jindricha, a dal w ni nal6wati piwo panske; ano wydal 
i zapowM, aby poddani lid6, kdyz do Police prijdau, nesmeli 
piwa piti we mfestecku. 

K obhdjenf se proti t6m a jin^m dtiskftm iiebywal6 libo- 
wftle panske sausede Polictf new^d^li lepsiho prostredku, jak 
aby wymohli sobe kr41owsk6ho stwrzeni swych starych privi- 
legii. Iq se od casu cisare Rudolfa o ne.neuchdzeli, milo 
ptfcinu swau nepochybne we znamenitych litratdcb, kter6 to 
stalo, zwldst6 w case dlauh6 wdlky, kterau mestecko tak na- 
ramne bylo umofeno. Teprw roku 1653 ucinili kon&el6 prwnf 
krok k tomu pfsemnau z&dosti (15 Kw.) k opatowi August!- 
nowi pHnduwu jeho, ponewad2 se stwrzenf privilegil me- 
stflm poddanym die obyceje newydawalo jinak nez ku pfl- 
mluwe wrchnosti. Opat Augustin nedal wsak k zadosti t6to 
z&An€ odpowedi. Polictf zddali bo roku 1654 opet, ale nedo- 
stali ani tentokr&t odpowedi zddn^; a teprw kdyz po dwau 
16tech zase opakowali swau ^adost (1656), priMo jim od opata 
wyzwanf (19 Cwce), aby polozili na kancelafi pansk6 w Brau- 
mow6 privilegia swa in originali jakoz i pffmluwn6 listy cili 
intercessionalia pfedeslych opatfl, na nSz jim starsl stwrzeni 
kralowska privilegif jejich byla wyddna. Wyzadowdnf toto 
wzbudilo strach ; nebo pfi zjewn6 nepf fzni wrchnosti k m6- 
stecku musilo se wydani privilegif do rukau jejfch pokladati 
za w6c na nejwys nebezpecnau. Kon§el6 odpowed6li opatowi 
(26 Srpna), ze wolni jsau podati jemu pi^episA hodnowerne 
vidimowanych, odwolawajfce se ke zwyklosti obecn^, ze se 
na m^stech a mesteckach panskych z&dalo jen vidimusft ku 
potwrzeni. Pakli by opat nechtil na torn pi^estati, ze hotowi 
jsau poloziti originaly k spatfenf w kanceldfi mistodrzfcfch 
kralowskych na hrad6 Praz8k6m. listech pHmluwnych upo- 
zornowali, zef jich nemajf oni, protoze se musily se zadostf 
stwrzenf privilegif poka£d6 poslati ke dworu, a tudy 2e se 
nemohau nachazeti jinde nez w kancelaH cesk6 dworskd neb 
u mfstodrzitelstwa. 

Odepfcnfm tfmto byl opat bud urazen, bud spfse stawel 
se urazena; a kdyz Px)lictf o n^kolik nedel pozdeji (23 Z&tf) 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 131 

opet zadali k n6mu zddost o pHmluwu, zamftl ji. Poli6tf z&- 
dali jegtS jednau due 9 Listopadu toho roku, ale odmrStgni 
jsau op6t. Tu se odhodlali zadati spis cili memorial k cisafi 
Ferdinandowi III, jfmz, uwodfce nepochybnfi, ze pHmluwy oby- 
ceJD^ nemohli obdriSeti, zddali bez ni o stwrzeni sw^ch pri- 
vilegif. Musila zadost tato byti zadana teprw kr&tce pired smrtf 
dsare Ferdinanda (f 2 Dubna 1657), protoze na ni za jeho 
ziwota nepriglo zadn6 wyirfzenf. Opat Augustin pokladal pauhau 
tuto zadost za skutek nedowoleny, ano za skrdcenf pr&w 
sw^ch wrchnostensk^ch, a zadal proti ni spis k cfsari Leopol- 
dowi I dne 15 Listopadu roku 1657. Jii due 30 Listopadu 
d&no bylo rozhodnutf, kterym se mu oznamowalo, ie jsau 
Polictf odkdzdni cekati na jeho nawrdcenf do Braumowa z Prahy, 
kdez toho roku delgf cas pi^ebywal, aby mohl w z&lezitosti 
privilegif jejich wzfti potaz s konventem. Na torn opatowi ne- 
bylo dosti. DHw je§te nez rozhodnuti cfaafsk6 bylo doddno 
Polick^m sam^m, zadal now^ spis ke dworu (16 Pros.), w n6m2 
udawal die zpr&wy obdrzene od sw6ho tiirednlka cili heitmana 
Polick6ho, kterak ze se Poliitf wgichni wesm^s zapsali na 
radnici, ie chtf process snfm w6sti; to ze nepoch&zf odjinud 
nez z ponuknuti Braumowskych, proti nfemu w neposluSnosti 
trwajfcfch (bylyt mezi nimi a opatem now6 rozepte o privilegia 
jejich jiz od roku 1654) ; jak lehce zeby to mohlo byti pod- 
n^tem k rebellii jinych panskych mest, a kdyz by se hned 
prwnf jiskra neuhasila, zeby z toho mohlo pojfti obecnfe po- 
wst&nf w tomto krdlowstwl. Protoz iAdal, aby rozhodnutf cf- 
safsk6 bylo Polickym wydano s dfttkau a s wyhrozenlm trestu, 
a kdyz by s nenaleiit^m zad&nim sw^m jest6 jednau pri§li, 
aby poslow^ jejich w6zenfm opatf'eni a oprawdowS trestdni 
byli; dokl&daje pHtom, ze jak pry se uk&ze, on na nich ni- 
ceho neslusn^ho wyzadowati nemfni. 

Opat Augustin wzal si mezitfm praci, aby wyp&tral ne- 
jakau winu na Polick^ za £asu powstdnf pi^ed bitwau B61o- 
horskau, cfmz by je mohl zoskliwiti u dwora. Ulozil patranf 
wurednfch pfsemnostech ztoho casu prdwnfmu zdstupci sw6mu 
Jirfmu Sazerowi a Lilio Monte; wsak bez prospgchu. Sazer 



Digitized by 



Google 



132 ^oba IV. 

psal mu z Prahy, odkud se opat byl o wanocfch wrdtil do 
Braumowa, dne 9 Birezna 1658, ze po piln^m p&trdni a dlau- 
hem wyhled&wdni ani w desMch zemskych ani w kancel&H 
ani w komoire krdlowsk^ niceho se nenaslo. TSsil jej jedinaa 
cestau jestfe zbywajfcf, hleddnlm w archivu lictirny zemske, 
kdez se tu chwili pro n6kter6 nahodil6 pirekdzky bledati ne- 
mohlo, a zddal opata, aby mu dopMl krasneho, ale na n6j 
draheho platna Braumowskebo za domacf cenu. **) 

Neni 24dneho sledu, 2eby byl dwflr cfsatsk^ nastaupil 
na pfisnost, kter6 na nSm opat proti Polick^m wyzadowal; 
ale zalezitosti jejich nebylo tim pomozeno. Kdyz roku 1659 
opet zadali zadost k opatowi o jeho pHmluwu, odepfel toho 
opet, setrwdwaje na torn, aby mu privilegia swa w originaMch 
piredlozili. Policti uasledkem toho obratili se jest6 jednau ke 
dworu se iddostf, aby jim byla privilegia potwrzena bez pH- 
mluwy, kdyz j( nikterak obdrzeti nemohli; ale prosby jejich 
byly mani6; dekretem cisafskym dne 16 Cerwna 1660 odkizdni 
jsau op6t na wrchnost. Zatfm uzil opat Augustin wsech pro- 
stredkft k wylitf sobe hn6wu na uboh6 mestecko ; z kteryehito 
prostfedkft byl asi nejdcinliw6j§(, ze odfial sausedftm pole 
jim dotud najfmand na pansk^ch poplu2(ch a zbawil je tudy 
welkS casti jich ziwnosti. Nedopau&tel tak6 nikomu z wesnic 
poddan^ch usaditi se we mestecku, kter6z jen tim spAsobem 
mohlo sndze zmoci se znowu w poctu obywatelfl. Bezpochyby 
dalo se sausedftm tak6 jin6 wSelijak^ pHkoH, kter^ kone^ng 
prinuceni jsau poddati se welk6mu pokorenf a welmi citedl- 
n6mu skracenf praw a swobod swych. 

Co se wsecko ddlo, neni nim pow6domo, protoze se 
behu wSci tech zachowaly zprdwy welmi nedostatecn6 a 
jednostran6. Koncem wsak bylo jist6 tak zwan6 poroumdni^ 
kter6 se jednalo tu§fm od pocdtku roku 1661, a kter6 se 
dokonalo pomocf jist^ch prosti^ednfkft asi n^kdy na zacdtku 
mesfcc Kwetna t6hoz roku. *•) Polictf musili pfednfe odprositi 

**) Original dopisu tohoto w kl&§te{*e Bfewnowsk^m. 
") W auStech mSstsk^'ch, z nich2 zachowal yrftuhj Lege, nachAzej{ se 
z^piflkj dwa, nepochjbnS k tomu se wztahujCci, toti2 2e kdysi wLednu 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 133 

opata za sw6 „prohre§en{ a neposlusnost" sprizn&nfm, ze ^jsau 
se 8we d6dicn6 wrchnosti zprotiwili, cehoz ze wysoce litujf, 
ano se wiceji z nerozumu, z hlauposti a neplatn6 rady nezli 
ze zl6ho mfn^nl stalo; z kterezto pHciny ie pardonu a 
odpuStSnl prosl". Ku pfijetf odprosenf tohoto pHjel opat 
Augustin do Police, kdez jej saused6 wsichni cekali pred 
kostelem i s dftkami z celeho m^stecka, a kdyS ptijfzd^l, 
pi^ednS ditky wgechny klecice s sepiatyma rukama o milost 
wolati musily, potom pak saused^ sami prosili rukau podanfm 
za odpustenf we smyslu recen^m. Dale w^ak musili se Policti 
odffci wselikeho prdwa k tcystawowdni piw do wesnic a slf- 
biti, ie wsecka swa privilegia, we kter^ch se o prawu tomto 
cinf zmfnka, jakoz i kterd se wztahujf na odumrti we wesnicich^ 
wydajf opatu i klasteru. Za to slfbil opat zanechati jim na 
d&le poll jim odnat^ch k u&jmu, zrusiti zapowed, aby pod- 
dani nesmSli pfti piwa w mestecku, nedati dale piwo na- 
16wati w Idzni, a dopustiti zase jako piPedesle osazowdnf se 
poddanycb we mestecku s wyhrazenfm pansk6ho powolenf. 
Tak6 to mfilo b^ti poklMdno za powoln6 propfijJenf, ie opat 
alia jich pry Polickych poddanau zidost, jako i wsech wzac- 
n^ch pdnflw smlauwcftw a mediatorftw mnoh6 pohnuteln6 pH- 
mluwy** upustil od nahrady skod a utrat, kter6 pry jemu na 
mnoho set zlatych spflsobili, a od pokuty, kterau by pry od 
nich die prawa a sprawedliwosti wyzadowati mohl, w§ak tak 
aby mu za to Poli6tf powinni byli na w$cn6 easy odwadSti 
ka^dorocniho platu p6t kop misenskych, polowici o sw. Jiii 
a polowici o sw. Michale. 

Na zakladfe porownaui tohoto wydal opat Augustin Po- 
lickym stwrzeni privUegU jejich od sebe i od konventu dne 
29 Cerwna toho roku. Do n6ho byla wlozena, podobnfe jako 
n^kdy do stwrzowacf listiny opata Martina privilegia krale 
Pfemysla (1253), krdle Wdcslawa II (1295), krale Wladislawa 

1661 ,dino Ondi-ejowi Richterowi a OndiFejowi Tykalowi, co do Brau- 
mowa wysUni byli 8 supplikaci k JMti pAnu, utratili wgeho 30 krej- 
carft**, a opSt 9 KwStna, ie „dkno serrusowi, jen2 do Kladska za wino 
nosil penize panu doktorowi, kter^ bylo na to porownAni wzato, 30 kr." 



Digitized by 



Google 



134 I>oba IV. 

na trhy wfrotni (1502), opata feehore o odiimrtech (1506), 
opata Jakuba (1523), opata Matije (1546), Jana Chotowsk6ho 
uaddni k Spitdlu (1559) a prodej mlyna Mezihorniho (1565) 
i konecn6 opata Martina (1601), ale promenSnd cdstecnS 
w znfinich swych die smyslu onoho porownani. W privilegii 
opata ftehof e byla totiz wypuStena mfsta, ktera se wztaho- 
wala na wesnice w pHcinS odiimrtf a prdwa dedicn6ho ; w pri- 
vilegii opata Jakuba ustanowenl o prodeji piw Swidnick^ch, 
Hradeckych a jinych pfespolnfch i o prodeji piwa m6stsk6ho 
do wsf; w privilegii opata Mat6je opet zminka o prodeji piwa 
do wesnic a mimo to tak6 o wesnicfch „k mestecku pffslu- 
sejfcfch" to jest RadeSowfe a Ledhuji, kter6 by! opat Wolf- 
gang i opSt Jan Benno (1627) oddelil od prawa mfestskeho. 
Podobn6 byla by musila byti osekana privilegia dw§ krdle 
Ferdinanda I a stwrzenf privilegif od cfsafe Rudolfa, aby 
pamSt prdw zrusenych byla tiplnS wyhlazena. Na listindch 
kralowskych toho uciniti bezpochyby opat se neodwaiil ; protoz 
privilegia tato sama jsau we stwrzowacim liste dokonce po- 
minuta mlcenlm. Stwrzenf stalo se k tomu ke wsemu je§t6 
s podotcenfm, ze ho majf m6§fane tak dlauho uifwati, „jak 
by dlaubo se wemy^mi poddan]^mi jak w nibozenstwf tak 
i w jinych politickych wecech wern6 a poslusne zachowali**; 
kdyby pak mimo nadeji wjednom neb druh6m proti opatu 
neb konventu ceho se docinili, ze „netoIiko tyto jim ud61en6 
privilegia in genere et specie ipso facto nicfmz b^ti, ale take 
i na to ddbte zaslauzil6 trestdnf pro gravitate delicti oceka- 
wati" maji. W zdwferce slibowal opat nynf konecne, byti me- 
stanftm napomocen pHmluwau swau pri cfsari, aby pro dalsi 
bezpecnost dosdhli kralowsk6ho stwrzenf tSchto privilegii.") 

*^) W pamStech Legow^ch fite se z audtft mdstsk^ch r. 1662, 2e „dAno 
od obce panu Kosteleck^ma a pann W&cslawowi H^jkowi we mSstS 
NAchode jednoma kaid^mu po jednom w5d]Fe piwa diskreci w pHdin5, 
majice privilegia naSe w opatrowdnl". Zdk se die toho, ie byla privile- 
gia Polick^ nSkter^ (fas chowdna w N&chodg %o stracha o ng. Die na* 
rowninf musila, pokud se t^kala odumrti a piwa, odewzdAna b^ti 
w moc opata, a nebyla wice obci nawrAcena. Byla to nepochybn^ 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 135 

Po takow6m zl6m konci rozepfe t6to nejspfs Polickym 
m^ne nez predtdn zdlezelo na spechu se stwrzenfm priyilegi{ 
od krale, kdyz se totiz stwrzenf toto neraohlo jiz wztahowati 
nez na privilegia k welk^ skode jejich osekand a skrdcenl 
Krom toho we swem sklfcenf ost^chali se utrat; i ac jim sli- 
bena pHmluwa cili intercessi byla od opata Augustina brzy 
potom wydana, z pHcin tech neucinili na ten cas zadn^ch 
dalsich krokfl. W torn zemrel nSco po dwau l^tech opat 
Augustin. Dne 23 fojna roku 1663 byl w Halb§tate pfi lowenl 
rybnlka. Tarn se rozzlobil, jakz byl powahy zluciw6, a ranila 
jej mrtwice. Odwezen do Braumowa, skonal jiz nazejtff, dne 
24 6ijna. Ndstupeem jeho stal se Tomdi Sartoritis (9 Listop.), 
dotud mistr kuchyne, rodily z Braumowa, muz nem^nS twrdy 
a roz^frenf prdw na ujmu poddanych dychtiw^. I on jako 
dwa pfedchftdci jeho ro61 nesnize s Braumowsk^mi, kteffz 
se wzpauzeli naz^wati jej wrchnostf dSdicnau a nechtfeli mu 
proto delSf cas uciniti obycejnau pHsahu poslnsnosti. Nic- 
m^ne byla w nem jakasi zwldstnf Braumowskd p^cha proti 
Polickym, na jichz m^stecko hledel jako na sprostsf, kter^z 
se nemilo m6stu Braumowu w nicem rownati. 

Policti mu pHsahali beze wseho zpficowanf, a opat Tomds 
jim pritom slfbil, zachowati je pfi wsech kusfch privilegia 
jejich obnowen6ho i tak6 dati jim nowau intercessf, aby se 
mohli hlasiti o stwrzenf kralowsk^. Me^tan^ zddali ho o tuto 
intercessi teprw we ttetfm roce jeho opatstwf (1666, 25 Cwc), 
uw&d^jfce, ze pro chudobu swau dotud o stwrzenf kralowsk6 
uch^eti se nemohli. Ale pohndtka, pro kterau nynf konecne 
uchazeti se chteli, byla bezpochyby, ze se jiz zase ball ne- 
jakeho dalsfho skracenl praw swych ; nebo zarowen st6zowali 

privilegia opata &ehoFe (1506), opata Jakuba (1523), opata MatiASe 
(1646), ob5 krile Ferdinanda I (1537, 1546), opata Martina (1601) 
a cisa^Fe Rudolfa (1610). Zncni prwotni trf nejprw^ jmenowan^ch zn4me 
ze starycli pfepisfi z 16. stoleti w kopiAri klaStera Bfewnowsk^ho, list 
opata Martina jeu ze wkladu w privilegii Augustinowe a tudj snad 
we zn^ni te% ponSkud zmi^nSn^m ; privilegia Ferdinandowa a Ku- 
dolfowa nejnan wice na 8w5tS. 



Digitized by 



Google 



136 J^oba IV. 

si opatowi, ze se jim dfrjf welkd pHkoH od poddanych wes- 
nickych we wselik^ch i'emeslfch a obchodech, obzwldSte pak 
we prodeji solnfm, na welk6 zten^enf a zkazu 2iwnostf jejich. 

Na tuto zadost dostala se jim odpowid teprw za tH leta, 
bezpochyby po ii6koliker6m upomfnanf. Byli dne 15 Cerwence 
roku 1669 purkmistr a koii§el6 powolini na kanceUr do kid- 
stera, a tarn predlozena jim od lifednika cili purkrablho a 
jednoho z duchownfch, kn^ze Wojticha, na mistS opata jistfi 
punkta, na nez m^li dati odpowSd. Meli totiz oznamiti cas, 
kdy chtf stwrzenl privilegif pH dwof e dsaf sk6m wyhleddwati, 
a jakym advokatem; meli spis, kteryby chtili o to zadati 
kcfsaH, prwe opatowi ukdzati; m61i powedfti, jak6 majf pro- 
stredky na ndklad k tomu potrebny, neb ze dluhy na to di- 
lati wrchnost jim nedopusti. Dale oznamowalo se jim, ze prw 
nez by stwrzeni kraIowsk6ho pohledawali, maji se predn§ 
w§ecky jejich mezniky, hranice, pastwy, wody a pole pf eme- 
riti a wykazati, a wsichni cechow6, kteH a^ posawad nemeli 
stwrzenf swych poMdkft od opata, m61i toho pri n^m wy- 
hledawati; potom teprw „ze milostiwd wrchnost chce na to 
pamatowati a intercessl za n6 k JMC6 uciniti^. Nad to nade 
wsecko zadano, aby rychtarskych wod wsechnfech postaupili 
wrchnosti, s dftwodem prawnfm diwn6ho spftsobu, nebo zeby 
pry takowym spftsobem rychtaf Policky w6t§f swobodu m61 
nez fojt Braumowsky. Konecne m61i ukazati, jakym spftso- 
bem ze sobe pfiwlastnuji MezihoH a zbranujl, ze ^milostiwd 
wrchnost na sw6m grunte nemflze ciniti, co se libi*', zdali 
to majf kaupi nebo propfljcenfm a darowdnim. 

Polictf odpowSdeli k tomu w nejwet&f pokof e : ze se chti 
stwrzenf kralowsk6 nchazeti hned, jak jim intercessf wy- 
dana bude, ze nemajf posud zadn6ho advokata, a ze mfnf 
dobr^ho pritele s radau wrchnosti hledati; spis ze ochotne 
pfedlozf, neb ze milostiwau wrchnost w nicemz nejmensfm 
urazeti nemfni; naklad ze mfnf zaprawiti z dwau ward piwa, 
na kter6 md obec slad zaplaceny. W pffcinS hranic ze jsau 
sami od dawnych cas& toho zddostiwi, a cechy ze napome- 
nuli. W pffcinS wsak wod rychtaf owy^ch a MezihoH odwoldwali 



Digitized by 



Google 



J 



1648-1740, 137 

86 ua privilegia opatft Mati&§e a Jakuba, stwrzend opatem 
Augustinem, a zadali, aby na cem s tfmto predchfldcem jeho 
«a slawn^m konventem s nemalau starostl a welkym n&kla- 
dem jako i w^cnym platem a lirokem zawfino jest, pH torn 
jich milostiwg zanecbati r&cil". 

Od opata Tom4Se byl dw6 16ta ptedtfm (1667 21 Kw.) 
stwrzen w Polici nowy cech kowdfsky^ k n^muz sestaupilo se 
11 kow&rft, jeden zamecnfk, p6t koldrft a tri becwari dflem 
z m^sta, dflem z wesnic na panstwf. Ustanowili si mfti dwa 
cechmistry, jednoho z m^sta, jednoho ze wsf, a opat stwrdil 
jim artikule, o kter6 se usnesli, s wymin^nfm, ie wrchnost, 
badeli chtiti, m&ze sob6 drzeti sw^ho koware dworsk^ho, 
ktery by nemusil pristaupiti k cechu. Potom byli od ii6bo 
tkadld obdrzeli stwrzenl sw6ho cechu r. 1668 (dne 26 List.). 
Po ozndmenf opatowu, sSe prw musf wMchni cechow6 mfti 
stwrzenf poiradkfi, nez by wydal pHmluwu za stwrzenf privi- 
legif mSstskych, pHhlAsili se prwnf pekafi^ a obdrzeli stwrzenf 
jiz dne 12 Srpna 1669. Bylo tehddz 10 pekaW; ustanoweno 
w^k, az dwa umrau, aby jich potom nebywalo wfce nei osm. 
Pernfkdre tehddz nebylo zddn6ho w Polici ; ponfiwadz pak die 
prwotnfho privilegia pekwii n41ezela ziwnost tato k jejich 
cechu, stwrzeno jest to i pro budaucnost, a nasledkem toho 
pfijat jest pozdeji (1685) pernfkdf Kristian Flegel z Kunzen- 
dorfa we Slezsku na panstwf klastera Ki'esowsk^ho do Police, 
a ud^leno mu od opata w^hradne prdwo ku prowozow&nf jeho 
remesla, wsak s wymfnenim, aby o trzfch sm61 takS pernfkaf* 
Braumowsky prodawati w Polici sw6 zbozf. ndco d61e se 
opozdili cechowe rezniku^ krejUch a Sewcfi^ kterym opat To- 
ma§ stwrdil poMdky jejich teprw dne 1 flfjna 1670. 

Jedna ze dwau wyminek, bez kterych necht^l opat ddti 
prfmluwy za stwrzenf privilegif, byla nynf splnSna; druhi, 
aby byly prw6 ohledany hranice, zdlezela na wrchnosti sam6. 
Protoz zddali Polictf pfsemne opata dne 18 fojna 1671, a 
kdyz neprospelo, op6t dne 18 fefjna 1672, aby dal narfzenf 
ku prehlfdnutf meznfkft, pripomfnajfce mu slib jeho a ze se 
stwrzenf cechft jiz dokonalo. Musili si wsak pritom pocfnati 



Digitized by 



Google 



138 T>oba IV. 

welmi krotce a pokorne, aby nepopudili na sebe opet hnewu 
wrchnosti, kteraz m^Ia mnoho prostredkft k tyrdni jich a 
utiskowanf. Die bernicnf saustawy zawedene w case po 301et6 
walce odwad^la se berne z kazd^ho panstwi die jisteho poctu 
tisedlosti, ktery byl ustanowen pewne, nehledic k tomu, zdali 
usedlosti skutecn^ stawaly, totiz byly-li skutecng osazeny 
lidmi poddanymi. Na panstwi Polick^m odw&dela se die toho 
berne ze 156Vg usedlosti. Z tech pocitala wrchnost 5678 ^^ 
mestecko a jen 100 na ostatni panstwi, cimz byli Policti 
welice pfetfzeni. Po mnoh6m prosenf slewil jim opat Tomas 
roku 1670 (25 Led.) wseho wsudy 6 usedlych, tak ze wzdy 
pocftalo se na ne 50V8 usedlosti; ucinil wsak sleweni toto 
jen na 3 leta, a s podotcenim, ze jak se budau po ta tri 16ta 
chowati, die toho pozftstawf jich pfitom nadale. Ttetf rok 
dochazel, a mustang musili o prodlauzeni dalsi zadati. Uci- 
uili to welmi ponfzenau zddostf na zacatku m^sfce Ledna 
roku 1673, psanau k tomu nezwyklym jazykem nemeckym,^®) 
a byli nejspis take pri slewenf torn zftstaweni. W zawislosti 
takowe nesm^li wrchnost upominati nikterak dflraznS o spln^nf 
slibfi, a opat Tomas nerael wftle, je plniti. Teprw roku 1674 
cine 19 Rijna pfedsewzal osobne obnowenf raddy Polick6 die 
obyteje, a po wykonani toho stale se ohhddni hranic a wsa- 
zenf meznfk& mezi obcf Polickau a majetky panskymi a sedl- 
skymiJ^) Nicmene wsak uplynulo potom pet let, a zalezitost 
stwrzenf privilegif od krale neucinila ani kroku dalsflio ku 
pfedu. 

W torn pocalo se welke wzhaufenl sedlsM w krAlowstwi 
cesk6m roku 1680. Die pfikladu jinych powstali sedlaci Brau- 
mowsti proti opatowi, aby se mocne zbawili nowejsiho stizenf 
bfemen poddanstwf. Tim powzbuzeni, usnesli se tak6 pod- 
danf wesnicti lia panstwi Polickem, prosebnfi zddati opata 
ulehcenf, a dali sobe od kohosi we Starkow6 sloziti spis, 
we kter6m wselik6 stlznosti jejich byly obsazeny w 19 kusfch. 

**) Naeh4zi se w archivu kla^tera Brewnowskeho. 

^^) Popis jich tehd^z noingnj nachAzi se w urbAft 'od r. 1727 na str. 488. 



Digitized by 



Google 



1648—1740. 139 

Erom wsechnfich w6cf swrchu wylozenych, kter^mi bylo pod- 
danstwf now6 stfzeno od casu bitwy Belohorsk6, totiz pobranf 
odumrti, nucen6 sluzby synfi a deer sedlskych we dwoHch 
panskych, robot, powozft, poplatkfl, p^astwa, dila tesatsk6ho, 
ruseni pastew obecnych a wkldddnf dobytka pansk^ho, stezo- 
wali take na powinnost ponftcek jindy nebywalau, na wnuco- 
w&nf obiU pansk^ho, kter6 musili poddanf odebfrati od wrch- 
nosti a dostdwali welmi §patn6ho za drah^ penfze, na wysokau 
cenu piwa a p&len^ho, t^z na platy duchownfm od odddwdni, 
od krtd a od pohfbft, ze byly welice zwyseny. Co se tykalo 
robot a for, stSzowali zwlastfe tak6, ze byli k nim potahowani 
proti wsemu prawu az do Slaupna, statku u Bydzowa, jejg 
byl opat Toma§ nowe kaupil roku 1672. 

Kdyz se zadost tato poddanych z wesnic pfiprawowala, 
azawi^eli i Polictf, uziti pHle^^itosti, a obr&tili se jesti jed- 
nau na opata Toma§e se zadostf o pHmluwu za stwrzenf 
swych privilegif. W nesnazi od Braumowskych swolil opat 
tentokrat beze wsech okolkfl, a wydal jim pfimluwu we jmenu 
sw6m a konventu dne 18 Kwetna 1680 na zdklade predesle 
intercessf opata Augustina k tomu prilozen6. dwa dni po- 
zdeji byli wyslanf od obd wesnick^ch z Policka w Braumowe, 
a odewzdali zddost swau do rukau opatowych. I oni dostali 
odpowMi slibn6 pisemng (20 Kw.), ze mini zddost tuto co 
Dejdriwe p^ehlMnauti a s konventem o ni se poraditi ; potom 
nektery den ze pHjede do Police a milostiwe slyseti je bude; 
wsak piitom ze wsechny napomfnd, aby zlym jinych pffkla- 
dem se neridili, ale pokorae sw6 w6ci prednasell, pamatujfce 
na swfij zdwazek wernosti a poslusQOsti, ponewadz wrchnost 
od zadn6ho jin^ho nez od sam^ho Boha predstawena bywa, 
kdo pak se na odpor swe wrchnosti postawuje, ten zajist6 
nanzenf bozfmu se protiwuje. Cinte pry co cinte, wSak na 
konec prihlizejte. 

Jiz ctwi-t6ho dne potom (24 Kw.) pHjel opat Tomas z Brau- 
mowa do Police a s nfm druhy heitman kraje Hradeck6ho Jin- 
dfich Straka z Nedabylic, ktery byl mezitfni z pffciny wzbaurenf 
sedlsk^ho pnjel do Braumowa. Ihned seslo se welke mnozstwi 



Digitized by 



Google 



140 Doha IV. 

lidu ze wsech wesnic w Polici, zadostiw^ch zw6d6ti, jak6 pro- 
pftjcenf se jim stane od opata. Erajsky heitman hIedSl zjednati 
u6jak6 narownanf, a powolal k tomu rychtaf'e a konsely k sob^, 
pHmlauwal pak opato^, aby n^jak^ho slewenf bremen po- 
wolil. Opat Tomds n^ceho powolowal, ale pnlis m&lo, iimi 
sedl&ci spokojiti se necht^li ; procez ozndmil jim pan Jindfich 
Straka, ze d&le w t6 w^ci na ten cas nic uciniti nemfi^e bez 
prwnfho krajsk6ho heitmana stawu pansk6bo, pana Wil6ina 
Kri§tofa z Waldsteina sedinfm na Miletfng, tarn aby se se 
stiznostf swau obratili. Poddanf wesnictf bez mesk&ni die 
toho se zachowali, a tudy prislo po nekolika nedSUch k ulo- 
zeni roku, ku kter^mu mSli poslati n6kter6 osoby ze sebe 
s plnomocenstwfm do MUettna a t6z opat mSl se k tomu do- 
stawiti bud osobnfe bud prosttedkem plnomocnych. Poddanf 
wyprawili sw6 posly s plnomocenstwfm dan^m dne 11 Cer- 
wence, kjehoz stwrzenf wyzddali sobe od m^stskeho dradu 
Polick6ho pfitistenf mensf peceti m£stsk6. Na utraty tii^ed- 
nfho jedndnl ulozili na sebe sblrku, ku kter6 platil kazdy 
sedlak 48 kreycar&, zahradnfk 36, chalupnik 24, podruh 12 
neb 6 die jist6ho rozdflu. Celkem wynesla 268 zlatych 21 
kreycarft. Opat Tom&s odebral se osobne do Miletfna, kdez 
se n^kolik dni wyjednawalo prostfednictwfm obau beitmanft 
krajsk^ch, ale opfet niceho se nedocililo. Po nawrdcenf od- 
tamtud usnesli se poddanf o sepsanf jist6ho ndwrhu smlauwy 
dne 23 Cerwence, kterauz pf edlozili krajsk^m heitmanftm, z4- 
dajice aby k n( opat s konventem pfistaupil. Co poslowe jsau 
s ni posl4ni do Miletfna Jan Krticka rychtdt Bukowicky, 
Urban Palata ze 2dara a Jan Richter rychtaf Ledhujsky. 
Opat Tomas, jemuz krajstf heitmanowe smlauwu tuto zaslali, 
zamftl ji w§ak, a poslal jim ji zpdtky. Bylf zatfm hledal ji- 
nycb prosti^edkA proti swym poddan^m, a tak^ jich dosahl. 
W case, kdyz se wzbauf enf sedlsk6 w rozlicnych kra- 
jinach zemfe 6esk6 zarowen strhlo, pfebywal cfsjtf Leopold I 
w Praze (od 23 Zaff 1679), odstehowaw se na delSf fias 
z Wfdnfe pro mor. Lid sedlsk^ se byl obrdtil ke dworu cfsaJr- 
sk6mu se stfznostmi sw^mi; ale nenalezl wyslysenf, ano za 



Digitized by 



Google 



1648—1740, 141 

pHcinau rozlicn^ch stfznostf tech wysel z Prahy patent cfsaf- 
sky w mSsfci Bfeznu toho roku, kterym ku prosp6chu wrch- 
nosti wgecka psani privilegia poddan^ch mist, miste^ek 
a wesnic, dand pf'ed tak zwanau ohawnau rebellif roku 1618, 
prohl&gena jsau za zruseni a neplatnd, lee pokud od t6 doby 
byla now6 stwrzena od wrchnosti katolick^ch. Pozdfiji cfsaf, 
prestehowaw se z pHJiny mora tak6 z Prahy do Budfijowic, 
ustanowil jinym patentem, danym we mSsti posledni i^ecenem 
dne 28 Cerwna, jak62 tak6z obmezenf panski libowftle w pH- 
cinfe robot, tak totiz aby nebyli poddanf k robots potahowani 
wfckrdt nez tfi dni za tyden. Ale proti powstalym bylo mezi- 
tfm uzito wsudez moci wojensk^ a kondna pMsnost krwawd. 
K tomu hledi, obrdtil se opat Tomas jiz pired wyjedndwdnfm 
w Miletini se JSalobau na sw6 poddanf Braumowsk6 i Po- 
licki ke dwora w BudSjowicfch, a wymohl nafizeni cfsafsk6 
daii6 w Budejowicfch dne 12 Cerwence, kterym ustanowena 
byla mimoMdnd kommissf k wySettenf winy a pffsnimu po- 
trestanf winnfkfi. Za kommissafe jmenowdni byli pan Igna- 
tius Karel hrab6 ze Sternberka, radda nad appellacimi, a oba- 
dwa heitmanow6 kraje Hradeck6ho, Wil6m KriStof hrabe 
z Waldsteina a Jindrich Jan Straka z Nedabylic, kterfz mill 
osobni se odebrati do Braumowa s wojensk^m prAwodem, 
jak6ho by potfebowali. 

Dne 14 Srpna odpoledne jeli kommissafi cbiafSH skrz 
Polici, a hned pozejtH dne 16 Srpna musili se wsichni 
rychtdri z wesnic na panstwf Braumowskim i Polickim do- 
stawiti u nich we Braumowi, kdez ozndmeno jest jim po- 
sldnf kommissf a naHzeno odewzddnf w§elik6 zbrani stf^eln^ 
od lidu obojiho panstwf. Rozkaz ten wykondn jest bez od- 
pora dne 17 Srpna, a hned potom dali kommissaH zjfmati 
w§ecky zndmijsf licastnfky powstdnf na Braumowsku i take 
n6kter6 z Policka. Bylo jich do 70, kteHz wSichni chowdni 
jsau w zelezfch u wfezenf. Dne 19 Srpna po&ilo se s nimi 
pHsni wySetfowdnf, pfi 'kter6m mnozi muceni jsau katem. 
W desfti dnech byl saud skoncen, a den 29 Srpna ustanowen 
k wyhldsenl krut6ho rozsudku. Ke dni tomu bylo swolano 



Digitized by 



Google 



142 i^ba IV. 

cel6 panstwf Braumowsk6 i Polick6 do Braumowa. Zde bylo 
pfed kostelem klasternim wyzdwizeno lesenf newysok6, na 
kter^m pri zwuku trub a kotlfl zasedii kommissaii a s nimi 
opat Tomds a pfewor i suppfewor Braumowsky. Pfed nimi 
stal stftl a na n6m krucifix se dwSma swicema. Tu pro- 
mluwil nejprw pfedn( kommissaf hrabe ze Sternberka se 
wsf prfsnosU k poddanym shrom&zdenym, a musili mu ode- 
wzdati jist6 vidimusy privilegif swych o odumrtech^ na kter6 
se byli odwoldwali. Cfsafsky kommissaf roztrhal je pfed je- 
jich o6ima, a ozndmil jim, ze jsau zru§eny a neplatny die 
dsafskeho patentu z mesfce Bf ezna toho roku. Potom pf ed- 
stawil jim opata Tomase jakozto wrchnost jejich d6di£nau, 
a musili wsichni s pozdwi^enfm dwau prst& praw6 ruky ob- 
nowiti jemu tudiz pfisahu wernosti, poslusnosti a praw6ho 
ilowHenstwi, 

Po wykonanf t6to pffsahy odjeli kommissafi dsafstf 
na radnici Braumowskau, a dali w dolejsf swgtnid pfsafem 
mestsk}'m cisti rozsudek nad zajatymi, pfi cem2 wenku stal 
wojensky lid na obau strandch domu radnfho. Prwnf z od- 
sauzenych byl Jiffk Kynd sole Sonowsky, kteryz mel byti 
stat mecem a potom kolem Idmdn. Sedm jinych z panstwf 
Braumowsk6ho odsauzeno k smrti prowazem ; osm6ho jm^no, 
Fridricha Wintra ze Sonowa, kter^ byl utekl, m61o pfibito 
byti na sibenid, kdyi by se nedostawil toho dne do wecera. 
Ctyfi z Braumowska mSli pffsti trh stati na pninyfi s me- 
tlami a potom cely rok pracowati na obecnfm dfle w zele- 
zfch ; dwa jini Braumowstf m61i tymz spftsobem w pautech 
pracowati dwe 16ta a tak t6z Jan Krtidka rychtaf z Bukowice 
jakozto jeden z pfedeslych poslft do Miletina. Druzi dwa, 
totiz Urban Palata ze ^dara a Jan Richter rycht4f Ledhujsky, 
t6z Jan Grinwald tesaf z Nizk6 Srbsk6 a Wawfinec Kidich 
odtudz krom desft» Braumowsk^ch odsauzeni k wefejn6mu 
dflu na pfil roku; konecnS 24 Braumowskych a pet Poli- 
ckych zanechano wrchnosti k mffn6mu trestanf. Polictf byli 
Jan Matejec ze Such6hodola, Martin Knytl ze Slawn6ho, MatSj 
Huptych sole Pekowsky, Jan Holinka a Jakub Stodola z N£zk6 
Srbske. 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 143 

Po poledni t^hoz dne obesl&ni byli poddanf obau panstwi 
opet pred kostel klastersky; a tu od kommissarfl drzana 
k nim f^ec, ze jakkoli jsau se proti wrchnosti tentokrat pro- 
winili, odpaustf se jim to, ale napotom aby se podobn^ho 
wystffhali, i ackoli zeby pan prselat m^l pHcinu pro takowe 
pozdwizeni wsi milosti je zbawiti, w§ak nicmenS k zalfbenl 
slawne kommissf, ne z n6jak6 powinnosti, nybrz z pauhe 
dobroty a nachylnosti k swym poddanym, ze jim udelil ndja- 
k6ho pokhienu Nebylo to polehcenf jin6, nez ze mfelo se 
upustiti od ii6kter6 maI6 c^stky litiskft now^ji zawedenych 
proti prawu; pfednfe ze robota na Slaupno prestane, jinak 
ze s robotau zawedeno bade tak, jak jest nowym patentem 
cfsafsk^ ustanoweno pro celau zemi, to jest aby Dikdo 
nerobotowal wfckrdt nez po tri dni za tyden, coz zajist6 
bylo naramn6 stizenf proti staremu pr&wu die urbdfe, tak6 
ze wrchnost pHda k Pitrowsk6mu dworu, to jest nynf tak 
zwan^mu dolej&imu dworu Ledhujskemu, neddwno teprw pri- 
kaupen^mu, jeden potah s dwima koni ; poddanf na panstwi 
Polick^m ze budau pff§t6 wydrzowati jen deset kus& jalo- 
w^ho dobytka pres leto, od sw. JiH do sw. Martina ; na past- 
win&ch wesnickych ze napotom dobytek pansky^ howizi ani 
owcf pasti se nebude ; sfil ze bade wrchnost opatrowati s pri- 
razkau jednoho zlatSho na becce a wyloh, a poddanl budau 
powinni ji brdti u solc& neb rychtarft; obilf ze budau do- 
stawati nezkazen6 w cen6 trzni; co do prastwa, ze budau 
powinni zepHsti sedlak dw6 stucky, zahradnfk, chalupnfk, 
baracnfk nebo podruh jednu, tesari ze budau robotowati 40 
dnf za rok darmo, ostatnf (as ze se jim die slusnosti zaplatf ; 
polesnfemu pfijde za znamendnf jednoho kmene V/q kreycarft; 
kdyby wrchnost dala lamati wdpno na poddanl pftd^, ie se 
die mfmosti wyrowna; konecnfe o berni, ze budaucnfi patenty 
a rozwrhy pokazd6, hned jak pftjdau, budau cteny Solcftm 
a rychtar&m na kancelari, a die nich heme se rozpfse, aby 
z&dnj neplatil wfce neb m6n6, na odwedenau pak berni ze 
dawany budau kwittancf. Poslednf toto ustanoweni wztaho- 
walo se ke zl6 zwyklosti, die kter6 wrchnosti brawaly od 



Digitized by 



Google 



144 ^*« IV' 

poddanych wetsf berni, nez byla snimem powolena; coz za- 
k&zano bylo teprw prawe patentem cfsafe Leopolda wyde 
zmfn^nym z Bud6jowic dne 28 Cerwna toho roku. 

Nazejtrf, dne 30 Srpna, r&no nastalo dflo katowo. Osm 
odsauzenych na smrt wywedeno jest na misto poprawn^, 
a pFedne Jirfk Kynd sole §onowsky stat a d&n na kolo, 
potom dwa jinf ob£§eni; ostatnfm p6ti ddna jest milost, ze 
trest smrti obracen jim na dwaulet6 kondnf wei'ejn^ pr&ce 
w zelezfch. Kommissah potom, na pHmluwu pr^ milostiw6 
wrchnosti, zmfrnili tresty tak6 druhym odsauzenym ; z nichz 
jmenowit§ Janowi Krtiikom^ rychtafi Bukowick6mu, wei^ejni 
prace s dwau let slewena na pfll roku. 

Dne 31 Srpna odjeli dsardti kommissaH z Braumowa ; 
dne pak 13 z&rf potom pHjel opat TomdS do Police jestg 
k dalsfmu sob6 zadost ucin^nf. Byl k tomu obesldn aufad 
mestsky a wsichni rycht&row^ ze wsi. Opat dal pi^ednS za- 
wolati k sob6 purkmistra a konSely Polick6, a ucinil jim 
d&tku z toho, kterak pry w pricing intercessf na stwrzenf 
sw^ch privilegif dnem a nocf neustale beze wseho respektu 
na wrchnost nal^hali a tu intercessi wynutili, nad to pak ze 
poddan^m z wesnic plnomocenstwf do Miletfna swau pecetf 
mistskau stwrdili. Tim ze se \Jk protiwnosti ucastny u£inili 
a tudy slusn6ho trest&nf a nemilosti zaslau^ili. Pod pHcinau 
tau trest&no jest w^zenim n^kolik osob z raddy, kter^ se 
w torn pricftala zwldstni wina, a lirad musil za ono pro- 
pfijcenf peceti sloziti opatowi pokutu 50 kop mfgensky^ch. 
Potom doslo na rycht&i'e a kongely z wesnic, ]\mi opat rown62 
pHsnS domlauwsJ a n^ktere ssadil s lif adfi. Koneing dal jedt6 
obzwl&§f ohlasiti rozsudky kommissf Braumowsk^, pokud se 
tykaly poddanych Polickych, a ustanowil pokutu nad p6ti 
onSmi z panstwf Polick^ho, kteH byli jemu odewzdani k mir- 
n^mu potrestdnf. M^li po tM tydny konati weirejnau prad, 
kromi Mat^je Huptycha, kterf se za to podwolil dow^zti 50 
korcfi obiU ze Slaupna. T6ho2 wykaupenf dopustil opat dw^ma 
z odsauzenych na pftl roku dfla obecnfho, Janowi Richtrowi 
z Ledhuje a Urbanowi Palatotoi ze Zd&ra; onen m61 za to 



Digitized by 



Google 



1648—1740. 145 

dowezti 150, tento 100 korcft psenice ze Slaupna; jinym pak 
dwema, Grinwaldowi a Kidichotoi^ snizil trest na tfi nedele. 

Ackoli tak zwan6 polehCeni, jehoi powolil opat Tomas 
poddan^m Polickym, bylo welmi skrown^ ; nebylo ani to celkem 
zachowdno. Dowozy a roboty Slaupensk^ mely celkem pre- 
stati ; ale nepf-estaly, nez toliko jsau zmfrniny a pewn6 urceny. 
Sedl&ci z celeho panstwf musili i napotom woziti pgenici 
a jiii6 obilf ze Slaupna die jist6ho ustanowenf, kolik korcfl 
rocnS. Bylo to dohromady 311 korcfi, z nichz nejwfce pfi- 
cbazelo na Suchdol, totiz 33, na P^kow 30, nejm^nS na 
dolnf Di^ewfS, totiz dwa korce. Za to urcena jim n&hrada, za 
ka2dy korec 3 kreycary a jedna m^Hce owsa. Rown6z musili 
dwakr&t nebo tHkrdt woziti ryby bu^Tto ze 8am6ho Slaupna 
az do Police nebo z polowice cesty, do kter6 je dowezly 
panskS powozy z dworu Slaupensk6bo ; z Police potom wozili 
je sedldci Braumowsti az do Braumowa. MSli za to tak6 
nejakau ndhradu. Zahradnfci z Policka musili choditi do 
Slaupna klidit seno a jecmen za jistau mzdu a strawu i po 
12 kreycaHch od cesty; domkaH a podruhow6 musili tam 
choditi ml&tit, stHdajice se od 14 k 14 dnfm, a krom toho 
na zatbu die potfeby.*") 

Mezitim byli Polictf hned po obdrzeni pHmluwy cili 
intercessf opatowy zadali z&dost swau ku kancel&H cesk^ 
dworsk6 o stwrzenl privilegif od cfsaire. Die tii'ednfho oby- 
ceje byla zddost ta sesl&na ku krajskym heitmanflm, aby se 
nf wyslowili, a heitmanow6 poslali ji opatowi ku pirectenf 
dopisem dne 24 6ijna 1680. Opat Tomd§ nemohl nyni jiz 
pHmluwy sw6 odwolati, ale netajil ani nynf sw6 nechuti 
z toho, ze mela privilegia b^ti stwrzena cfsarem. W odpo- 
wedi dan6 krajskym heitmanftm w mSsfci Listopadu wyslowil 
sw6 mfnfinf, zeby 16pe bylo, kdyby Polidtf w techto zlych 
casfch tak drahSho stwrzenf privilegif newyhleddwali a na 
sw6m narowndnf s wrchnostf, nynl jiz do dwadceti let zacho- 
wawan6m, prestali, aby mohli sndze being cfsarsk6 platiti; 

'*) Die wrhkH z roku 1727 pag. S66 ac. 
PHbihy Policke. 10 



Digitized by 



Google 



146 Doha IV. 

nicm6u6 ze jim w torn prek&zeti nemfni. Zdali toho zaslu- 
hujf, z&stawowal krajskym heitman&m samym na uwazenau. 
Wedl^ toho welice se pozastawowal nad tim, ze Polictf w za- 
dosti 8w6 wzdy jen inluwili: ^pfedesla wrchnost, nynSjsi 
wrchnost", jako by pry chtSli „dedicnau wrchnost, d6dicD6ho 
pdna*" z tohoto stwrzeni wen wykrautiti, a tak6 ze se pode- 
psali: purkmistr, radda a obec m^^^a Police misto mSsteSka; 
tot 2e jest, jako by se cht^li pokladati wy§e nez mesto jeho 
obezdin^ Braumow, ac powinni jsau zajke honiti, seno a otawu 
susiti, pri znfch bywati, strauhy inlynsk6 cistiti, cesty opra- 
wowati a jin^ roboty konati, ceboz wseho mestaii6 Braumowsti 
jsau prosti. Ohrazowal se proto, aby se jernu stwrzenfm pri- 
vilegii £adn& ujma nestala. 

OchotnSjsim bezpochyby prokazal se opat Tomds Poli- 
ckym ku piimluwe na zadost jejich okolo t^hoz casu zadanau 
ud^lenf jim now6ho trhu wyrocufho cili hrub^ho. K zadosti 
t6 obdrieli Poliitf privilegium cisafe Leopolda I dan6 w So- 
proni dne 14 Listopadu roku 1681, kterym udftlil jim tre- 
tiho wyroiniho trhu mimo dwa starsf od krale Wladislawa 
na ned61i Jubilate, to jest tiPetf nedeli po welkonocich, a na 
osm dni potom, jak na zbozi vvselijak6 kramsk^ neb kupeck6 
a jine prodajn^ weci, tak tak6 na konc a howSzf i jiny do- 
bytek. Splnenf wfel6ho pfani sauseda o stwrzeni privilegii 
jeste i tehdy se opozdiwalo, az pak konecne dosdhli ho 
roku 1682. 

Bylo to owsem stwrzeni jen na zaklade narownanf s opa- 
tem Augustinem, tak ze wsecka starM privilegia knilowska 
i od opatfl starsfch wydand jen potud zachowdna jsau we sw6 
platnosti, pokud narownanim onfm nebyla osekdna neb do- 
konce pominuta mlcenfra, die zasady wyf cen6 patentem cfsare 
Leopolda roku 1680, ze privilegia wydand pred powstdnim 
roku 1618 nemela mod, lee byla-li od wrchnostf katolickych 
noweji stwrzena. Nicmene poskytowalo saused&ra stwrzeni 
c£sarsk6 aspon t6 dtfichy, ze se mohli pokladati za ubezpe- 
cene proti dalsfmu skraceni libowoln^mu, jezto znelo w ten 
spflsob, aby praw a swobod stwrzenych uziwali bez „budaucfch 



Digitized by 



Google 



1648^1740. 147 

krilA ceskych i jinych wsech lidf, obzwlastne pak castopsaii6 
wrchnosti jich wselijak^ pfekdzky a odpornosti''. Tak6 dawalo 
jim sw^dectwi (kter6 se s predeslym jednanim opata Tomdge 
proti nim nesrownawalo), ze die zpr&wy od kommissarft roku 
1680 do Braumowa poslanych, kterau dali dsari, oni, „oby- 
watel6 m^stecka Police, pri torn ohawn^m a iiebezpe£ii6m po- 
zdwizenf w kralowstwf cesk6m pfedsewzat^m od lidu.sedlskSho 
proti wrchnostem swym, tak jakz na wern6 a poslusn^ pod- 
dan6 pHslusf, jak krali tak tak^ d6dicn6 wrchnosti sw6 ne- 
promenitedlnau wernost, poslusnost a poddanost zachowali^. 
Pfivilegium toto dsare Leopolda I bylo ddno w Laxen- 
burce dne 6 Ewetna roku 1682; nicm^n6 trwalo je§t^ d61e 
pftl roku, nez se dostalo do rukau Polickych. Nejsme zpra- 
weni, jak se to stalo ; ale zdd se, ze poMd je§t6 m^I w torn 
opat Tomd§ swau ruku. Tolik o torn jest na jewe ze zacho- 
wanych pamStf, ze privilegium nebylo odewzddno bezpo- 
stfedn6 obecnimu uradu Polick^mu, n^brz opatowi, kteryz 
we jm^nu mestecka zaprawil powiuny plat 311 zlatych a 
14 kreycarft za zhotowenf privilegia ku kancelAfi cesk6 dwor- 
ske we Wfdni a privilegium pfijal, aby je sdm Polick^m 
odewzdal. Jest k tomu od neho ustanowen den 2 Prosince 
roku 1682. Opat prijel k tomu dni do Police, a odebral se 
predne na radnici, kdez obnowil raddu mestskau die obyceje. 
Potom jel na kocdre do klastera, a wsechno sausedstwo, 
staff i mladi, sli za nfm, jak jim bylo nafizeno. W klaStere 
byl w refektari pfistrojen jakysi trftn, na ktery se posadil 
opat a sest duchownfch wedl6 neho ; pfed nfm byl stfll a na 
n^m polozen original cfsafskeho privilegia. Opat Tomds ucinil 
fee ke shromazdenym saused&m, we kter^, pfipomfnaje udd- 
losti pfedeSlych let, dobr6 pry chwdlil, ale neodfekl si tupiti 
newern^ pr^ n^ktere Jidase a napomfnati wsecky pro bu- 
daucnost k wernosti a poslusnosti. Potom teprw dal listinu 
stwrzowacf pfecfsti na hlas, a odewzdal ji konefini now6mu 
ufadu. Wsichni pfitomuf pfistaupili potom; kazdy polibil 
opatowi ruku za milost prokazanau obci swau pfimluwau, 
kazdy tez polfbil tu listinu bez mala od tfidceti let tak tau- 



Digitized by 



Google 



148 ^o6a IV. 

zebnd pohledawanau ; i odnesli ji sob6 s radostf k ulo^enf 
w domg radnfin. Kdyz potom opat s duchownfmi zasedl k ob6du, 
pri§el je§tS jednau primas sdm tf'etf podekowat se we jm6ou 
obce za milost m^stu prokazanau ; nazejtH pak (3 Pros.) za- 
placeno jest opatowi wydanych 311 zlatych a 14 kreycarfl 
proti kwittand od nfiho. 

Za dlauh6 doby ndtiskfl, kter6 zkusili Poli£tf w zasazowanf 
se swa privilegia, pHhodilo se jinak m&lo co pam6ti hod- 
n6ho a jestg mknh pot^Mteln^ho. 

Po skoncenf w&lky tridcetilet^ mgla krajina welkau 61ewu 
w torn, 2e pfestalo ustawicn6 tryznfinf wojskem na jeho prft- 
tazfch a jen zHdka kdy bylo tu ubytowdno ndco wojensWho 
lidu w iasfch wdlecnych. PiiSlo k tomu zejmSna roku 1663 
z pHciny walky tureck6, ku kter6 wyzadal sobfe cfsaf Leopold I 
na pomoc nSco wojska od kurfirsta hrandenburskeho. Pon6- 
wadz se wojsko toto pHchodem sw^ opozdilo, jest na zimu 
rozloSeno po krdlowstwi cesk^m a zwU§te w kraji Hradeck6m 
i ddem tak6 w krajing Braumowsk^ a Polick6, aby odtud 
z jara roku pristfho t&hio dale do Uher. Turd tehdai roku 
1663 ucinili welk6 wyboje w Uhnch, a wtrhli odtamtud lau- 
pezne az do Morawy. Byl z toho strach, aby Slezskem ne- 
udefili na w^chodni hranice krdlowstwf cesk6ho, a proto2 
narfzeno bylo jii w Srpnu toho roku zasekati a osaditi wsecky 
prflchody w lesfch pomeznfch ; coz stalo se tak6 na Poiicku 
^ pasich za Hutberkem. Po odtazenf Brandenbursk^ch wlo- 
zeno jest do krajiny n6co wojska cfsafsk^ho, kter6i tu zft- 
stalo pfes zimu z roku 1664 na rok 1665, ac zatfm byl za- 
wfen mfr s Turky. 

Roku 1666 widila Police hishupa^ jak se zda ponejprw 
od bitwy B6Iohorsk4, ne-li od casu mnohem d&wnSjdfho ; neb 
nemdme wftbec zadn6 starsf zprawy, kdy by byl ktery biskup 
nawstiwil osobne tuto krajinu. Byl to prwnf biskup Hradecky 
Mataug Ferdinand Sohek z BUenberka^ n^kdy reholnfk a prewor 
kUstera Braumowsk6ho, jenz byl pted sesti 16ty pow^sen k ono- 
mu dflstojenstwf (1660). Opat TomdS pfijel mu dne 29 Dubna 
naproti do Police, a biskup pHjew nazejtH (30 Dubna) a slawnfe 



Digitized by 



Google 



1648—1740, 149 

uwlt&n od lirednikfi panskych, liradu m6stsk6ho a wseho lidu, 
odjei po kratkem zastawenl t6hoz dne do Braumowa. Odtamtud 
writil se teprw za tyden, a bii^mowal w Polici dne 8 Ewetna 
asi 500 lidf . 

T6hoz roku dal opat Tomdfi pfiw^zti tilo opata Wolfganga 
z Domagowa na Morawi, aby pohrbeno bylo w Braumowi 
w kryptg. Wezeno jest s welkau cti skrz Polici, a odtud dne 
15 Cerwence do Braumowa. 

Jiz roku 1667 byl Ushwp Mataus e BUenberka opet w Po- 
lici, B^kdy w druh6 polowici roku; a op^t phjel roku 1668 
dne 19 Kwitna na cest6 do Braumowa, a odtamtud dne 
22 EwStna na zp&tecn6 cesti do Now^ho mSsta. Bylo to jen 
m41o dn( pi^ed powy§en{m jeho na arcibiskupstwf Prazsk6, 
na kter6 nastaupil dne 10 Cerwna toho roku. 

Roku 1673 dne 28 Bf^ezna wysel oheA w osm hodin wecfr 
u pekaf e Jana Erticky we hlawnf ulici w dom6 wedl6 ulicky 
umrici (c. 12) od pece z neopatrnosti pH pecenf preclfkfi, a 
spflsobil welk6 nedtistf wmSstecku; neb se rozsfHl na obe 
strany w sausedstwS i na stranu protijSf w ulici hlawnf, a str&- 
wil celkem 27 domft. Shofelyt dw6 strany w rynku cel6, w^- 
chodnf (c. 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23) a ji2nf (c. 74, 75, 76, 
77, 78, 79) 8 radnicf tehdejSf (c. 77), t^z n4ro2nf dftm jiznf 
na strand z&padnf (c. 81) a dwa domy na pfilnocnf strane 
rynku wedl6 hlawnf ulice (c. 97, 98) s dw6ma wedl6 nich 
w ulici t6to (c. 99, 100), tfi domy wedl6 Erticky na wychodnf 
Strang t6z ulice (c. 9, 10, 11) i s domem jeho (c. 12) a ctyry 
domy w hofejSf ulid na jiinf strand nejblfi rynku (c. 69, 70, 
71, 72—73). Dalsf rozgfi^enf ohn6 bylo zabr&neno roztrhanfm 
nekolika domft wedlejgfch. Pondwadz byl Jan Erticka jiz pfed- 
tfm mnohokrat napomindn ano i wSzenfm trest&n pro nebez- 
pecenstwf ohnfi u n^ho, wedli nan purkmistr a radda na 
mfstg w§f obce Polickg zalobu u opata, kter^z po sezndnf 
winy ucinil nad nfm pffsnau wypow6d. Zabaweno jest mu 
m^tigti domu jeho se wsfm prfslusenstwfm, t6z pole recen6 
Eo6t&lowsk6 jemu nalezejfcf u Zdara a lauka pod ^darem, 
a zflstaweno mu jen jin6 pole nad Striznicf recene Hatowsk6. 



Digitized by 



Google 



150 i>^^f^ l^- 

Mimo to musil se i 8 zenau swau na tri 16ta odstebowati 
z panstwi Polick^ho, maje na wftli hiedati sob6 bytu na ten 
cas bud na panstwi Brauniowsk6m bud kdekoli jinde. Odnat6 
spaleniste a pole i lauka prod&ny jsau hned potom, dne 
19 Dubna, za 690 kop, a penize tyto rozdeleny pohoMym 
sausedftm die jist^ho pom^ru; z cehoz obec na wyhoMau rad- 
nici dostala 100 kop. Skoda sp&sobena ohn^m cftala se wsak 
na 12000 kop, zwlast ponewadz se malo wecf mohlo zacbraniti.. 

W Srpnu toho roku bylo mnoho swfzele s lidera wojen- 
skym, ktery tahl ki*ajinau, bezpochyby zc Slezska, ubiraje se 
ke Cbebu, odkudz ur6en byl do w&lky s Francauzi. 

Roku potomnfho 1674 prijel op^t Mataus Ferdinand 
z Bflenberka jiz co arcibiskup Prazsky nawstfwit krajinu, 
w nfz nfekdy pfebywal co reholnfk. Opat Tomas wyjel mu na- 
proti dne 8 Cerwna az na jizni hranici panstwi Polick^ho 
s uiPedniky swymi, se solci a rychtari i cetnym lidem ; tarn 
stalo se uwitdnf s hudbau hlucnau, traubenim, bubnowanim, 
salinajemi a jin^mi ndstroji. Wsichni prowazeli slawneho hosta 
az do Police, kdez poklonil se mu urad m6stsky pri stMeni 
z rucnic a z mozdlHk. Arcibiskup zftstal w Polici pres noc we 
klastefe, a jel druh6ho dne rano (9 Cw.) dale k Braumowu 
s opatem Tom&Sem w jednom kocafe, pri ceni2 opet Polidtf 
jej doprow&zeli az k pasu za Hutberkem. Tarn cekali jej 
Brauraowstl na hranici mezi panstwimi; nicm6n6 cast Po- 
lickych s hudbau sla jeste dale s nimi spolu ai dol& do lesa. 
Arcibiskup konal potom cestu delsi do Kladska i az do Wrati- 
slaw6; z kter^z wratiw se prijel do Police dne 1 6ei*wence, 
a nazejtff bifmowal 458 lidi. Dne 3 Cerwence odjel, slfbiw 
napi'esrok prijeti opet. Nezli w^ak prosel rok, zemfel dne 
29 Dubna 1675, a dne 13 Kwetna toho roku wezeno jest 
rartw6 telo jeho Policf ku pohfbu zwolen^mu w Braumowe. 

Roku 1683, kdyz Turd obl6hali Widen, osazeny jsau 
opet a hliddny wsecky pf echody pf es hory na hranicich slez- 
skych, a tudy tak6 pas za Hutberkem ; tAi pak z naHzeni 
cisafskeho nawrdceny jsau sedlakflm z t6 priciny zbrane od- 
nate jim roku 1680. 



Digitized by 



Google 



1648--1740. 151 

Okolo tdhoz casu, newime ktery rok, wystawen byl pan" 
sky pitooudr w Ledhuji k snadnfejsimu wystawowanf piwa do 
wesnic od wi'chnosti, kdyz se Polictf prawa k tomu byli musili 
odHci narowndnfm za opata Augustina. Wrchnost ndsledkem 
toho neusSfwala odtud prdwa sw6ho k war eni sohi piwa w piwo- 
ware mestsk^m pro swau potrebu. Ackoli mSsto pozbytfm 
wystawowdnl do wsl bez toho utrpelo na swem piwowaf e ztratu 
naramnau; wzpomnSl sobg opat Tom&§ nebo lirednici jeho 
po nekter^m case, zadati na obci nahrady za to, ie w mest- 
8k6m piwowdfe neddwal wariti. Ucinfino wyzwdnf k tomu pri 
obnoweni raddy m^stsk^ dne 23 Jtijna 1684, na kter6 mela 
obec w osmi dnech dati odpow6d. Polictf wsak we wsi skrow- 
nosti odpowideli, ze to na wftli milostiwe wrchnosti zfistawa 
a pfali by si, aby jak prwotnfe tak i budaucne wrchnost da- 
wala sobe w piwowaf e jejich pro klaster piwo na wariti; ifmz, 
jak se zda, w6c ta usnula. 

Rokii 1697 dne 2 Listopadu wysel oheii mezi 7. a 8. ho- 
dinau wecer w dome Jifika Zimy w hofej§f ulici, a wyhofeli 
krom nfeho th jini 8aused6. Die wypow6di opata Tomase dne 
20 Unora roku 1698 musil Jirfk Zima pohofel^ra tfem sau- 
sedfim wyplatiti po 7 zlatych 40 kreycaffch a wystfihowati se 
na rok z panstwf Polick6ho. 

Nesrownale w6tsi nestestf ohne pHslo wsak we tfetfm 
roce potom dne 12 Kw6tna roku 1700. Wygel oheA pozde 
w nod z domu na pftlnocnf stran6 rynku, tfetiho od robu 
(c. 96), kter^ nalezel Mikulasowi Wondrackowi. Byl to clo- 
w6k nepokojny a opilec, ktery mfwal we zwyku pozde pH- 
ch&zeti domd z hospody, d^lati pak pHtom kfiky a s laucf 
rozswfcenau b^hati po dom^. W takow6m stawu prisel fece- 
n6ho dne rownSz pozde, a- z neopatrnosti zapaliw, utekl 
z domu wen, a nechaw hofeti, swolal toliko dospel6 diti swe, 
kter^z bez pokfiku wynasely co mohly, a zatfm ohen wyslehl 
z domu jako pochoden a hned na wSecky strany se rozsffil, 
tak ze pry cele mesto wyhofelo. Jist6 jest, ze ohen strdwil 
aspoh th strany rynku, zasahl celau ulici hofejsf, ulici hlawni 
a welkau c4st zdmestf, jmenowite ulici saukennickau. Wy- 



Digitized by 



Google 



152 I>oba IV. 

hofela opet radnice tehdejsf, satlawa, piwowar prostred rynku 
a take dwfir pansky. Winnfk Mikulas Wondracek zmizel po 
ohni, tak zese je&t£ po ttech 16tech newedilo, kam se obratil, 
aby usel trestu.^^) Jmenf jeho bylo jako w predeslych pH- 
padech zabaweno a obr&ceno na nepatrnau n&hradu pro po- 
hoirel^, jimz krom toho dostaly se tak6 n6kter6 podpory 
z okolf. Saused^ Ndchodstf poslali 30 zlatych, knlze Nachod- 
sky WawHnec Piccolomini 12 zlatych, opat Ki^esoborsky ze 
Slezska 26 zlatych 41 kreycard; podobn6 nejspfS wice darcA 
jinych. 

Rok 1700 byl poslednf rok ziwota opata Tomade. Zemrelt 
dne 23 &(jna po 371et6m wUdairenf. Nastupcem jeho byl opat 
Otmar Zink, vovfuii jako on rodily z Braumowa, muz we wsem, 
CO ku powoUnf jeho n^ezelo, wytecny, prede wsfm pak ho- 
spod4r wzorny. Sw6ho predchftdce nenisledowal w hrd6m 
utiskowanf poddan;^ch; ale zawedenfm dobr^ho por&dku we 
sprawe hospodarstwf a uz(w4n(m rozliinych nowych prostfedkfi 
ke zwelebenf jeho dowedl rozmnoziti dflchody klastera, tak ze 
stacilo mu na welkolep^ stawby, zwla§t£ kostelA, a na jin6 
chwalitebn^ timely, a jest6 usetHl pen6z, tak ze rozmnozil tak6 
jmenf kl&Stera znamenit6 prikaupenfm wfce statkA zemsk^ch. 
Klaster Brewnowsky dosahl tudy sw6ho nejskw61eji[fho ze- 
wnfejsfho stawu, wjak6m se nenachazel od casu krdle Wac- 
slawa IV ani zase w casfch pozd6jsich ; a ponewadz w dobe 
opata Otmara zem£ ceska poziwala stal^ho pokoje aspon potud, 
ze walky tehdAz wedene m61y jewiste odtud welice wzdalena, 
byla to i pro krajinu Polickau doba delgfho zotawenf po tez- 
kych casfch pfedeslych. 

^') PamSt o nSm se nach&zi w rukopise klaStera Bfewnowskdho N. 17, 
ioiM 2aloba pohorelSho sauseda jeho Jana Frant. Hlawy (z <S. 97). 
W rfiznych zipiscich we knihfich mS8t8k;^ch a jinde pHpomioiji se co 
sp^leniStS z roka 1700 6. 21 z w^chodni Btranj rynku, 6. 27 a £. 30 
z pAluo^niho pol'adi hoi^ejSi ulice, (^. 45 a & 71 sjiiniho poHdl t£2 
ulice, d. 77 (radnice tehdejSi) na jizni strand rjnku, 6 96, 6. 97, d. 98 
na pfilnocni strand rynku, 2. 101 ze zipadniho pofadi hlawni ulice, 
c. 157 a 6. 160 z pofadi domft na Z&mSstf bli£ strnuhy, 5. 163 z ulice 
saukennickd. 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 153 

Jiz za casu opata Toma^e byl roku 1669 slozen nowy 
urbdf panstwi Polickeho, ktery se wsak nezachowal do na- 
seho w6ku. Opat Otmar dal sloziti op6t nowy, ktery2 doko- 
nan roku 1727 poskytuje welmi dflkladn^ho popsanf cel6ho 
panstwi, jak co nilezelo wrchnosti, tak co poddanym we me- 
stecku a we wsech, tak 2e zwlddte z neho poznawdme nej- 
l^pe tehdejsi staw wed. 

Wrchnost mela tehd4z na panstwf Polick6m ctyry dwory 
popluSni, til pn sam6 Polici, totiz dwftr hldStemi, dwftr Led- 
hujsky a dwftr DolejSi^ jeden pak wzddlenfijsf BezdSkowsky. 
Ledbujsky dwftr bywal jest6 druhdy nazywan Sladowskym, a 
dolej§i Pitrowskym die n6kdejsfch majitelft. Dwftr tento po- 
sledne i^eien^ byl totiz kaupil kdysi w case tHdcetilet^ walky 
(po r. 1625) tehdejSf lif ednfk pansky Ondfej Pitrow z Mikulowa, 
po nemz drzela jej wdowa jeho a od roku 1665 syn jeji 
Frantisek Pitrow s tiremi pustinami k n6mu pHkaupen^i ; 
od t6to pak rodiny kaupil jej opat Toma§ kdysi pited rokem 
1674.**) Rri dwofe klaStemfm byly spojeny polnosti jeho 
starodawn6 s popluzfm nSkdejsiho Babiho dworu s jedn6 
strany a s cdstf polnosti nekdejsfho dworu Bukowick6ho se 
strany di*uh6. Wet§{ cdst popluSi Bukowickeho byla wsak jiz 
od dawna postaupena sausedftm Polickym a poddanym Bu- 
kowickym za rocni najem. Polictf meli na n^m die rozd^lenf 
ucin£neho posledne opatem Otmarem roku 1706 111 kauskft 
po jednom korci, platfce kazdy 42 kreycarft rocne. Kazdy rael 
kausek, ktery na nej pfi rozdelenf pripadl losem.*^) Tymz 
pak spftsobem byly dawno jiz oddSleny od pansk^ho hospo- 
dafstwl pfi wlastnfm dwofe kldstemim a nSkdejsfm Babim 
dwofe polnosti wy§e lezfcf pfi welk6m a mal6m Klucku i w sau- 

^') W roce tomto naz^wi se ji2 DolejSIm dworem pansk^m w popise 
hranic obce Polick^. 

'^} Zpr&wa o torn w denniku superiora k 27 fiijnu 1706: Nova distri- 
butio agrorum censititioram inter cives Policenses per Rev. dominum 
Ottomarum facta in cancellaria in prfesentia P. Procopii et Wolfgangi, 
ubi unusquisque civiam partem agri pro ano modio seminando accepit, 
et quidem per sortem, ne nlli fieret injuria. PoSet kanskft a plat 
% nich udAwi urbdlr. 



Digiti 



zed by Google 



154 i^oba IV. 

sedstwf se solcownau Suchodolskau iasteciie az k Ochozi, a 
drzeli je rownez w najmu dilem saused6 Polictf, dflem pod- 
dani z Bukowice, z Hlawnowa a z Ledhuje. Polnosti dworu 
Ledhujsk^ho rozmnozil opat Ottnar statkem KoSfalowskym 
w Ledhuji, nabytym smenau za jin^ sedlsky statek Palatow- 
sky tamie, jejz kaupil roku 1719. Wztahowaly se jako nynf 
wedl6 roll sedlakft Ledhujskych az k rolim Belskych, a wedle 
nich zapadne talily se rownez do delky role Dolejsfho dworu 
az k roHm poddanych Nfzkosrbskych. Od dworu Bezd^kow- 
sk6ho bylo pronajato jen n6co malo roll pfi lese feeen6m 
„na Kamenf" u wsi wedl6 silnice k Polici a w nizine k Wy- 
sok6 Srbsk6. 

Z n^kdejsfho dworu Rade§owsk6ho zAstawalo wrchnosti 
20 korcft polf, kter6 byly pronajfmdny dwema sedl4kftm Rade- 
sowskym; polnosti pak, kter6 nfikdy nalezely ke dworu na 
Homoli (neli dflem tak6 k nekdejsiinu dworu Petrowick^mu) 
mill w ndjmu dilem poddanf Petrowictf, dflem z Dolnfho 
Dfewfce. Bylo polnostf tech 92^4 korce, a nazywdny byly 
rolemi Kauddkowskymi, jak se zda, die n^jak^ho Eaudelky, 
ktery byl snad pfed 6asy najemnym drzitelem jich w celosti. 

Ku kazd^mu dworu byla pHpoctena jistd c^st luh pan- 
sJcych. Tyto se nachazely hlawn6 pfi fece Medhuji od wtoku 
potoka Ledhujsk^ho do nf az k dolejsf hranici panstwf Po- 
lick^ho pri ustf Dfewicsk^ho potoka. Rozeznawalo se tarn 
Sestero luk, nazwanych swymi zwlastnfmi jm6ny. Pi-wnt byla 
lauka fecena Hladomir na praw6 strane Medhuje od wtoku 
Ledhujky az ku kamennemu jezu, kdez se ffcka otacf pod 
nynejsfm tunelem; druha Dlauhd cili Suchd lauka na lew6 
strane feky, kdez jest nynf nddrazf Polick6;'^*) tretf proti nf 
na prawe stran6 pod obecnfm lesem Pctrowickym, nazwana 
Pardusowskd; ctwrta Starkowskd nfzeji na lewe strane jiz 

'^) Za pozddjSich j^asd po5itala se Dlauhd lauka, pokud nebyla zruSena 
nadraiim, jen a2 k tnostu PetrowickSmu, kter^ stAl tu, kde njui cesta 
k nowemu mostu pi^ekra^oje pies ieleznici pod sam^m nddra^im ; 
ostatek odtad a2 k mostu na silnici pod mysliwnau Bczdckuwskau 
naz^al se a nazywa posud lukau Bernardskau. 



Digitized by 



Google 



164S-1740. 155 

blizko wtoku potoka Srbskfiho do Medhuje. Tyto ctyiy po- 
cftaly se k Dolejsfmu dworu, ostatnf dw£ jest6 nfzeji polo- 
zen6 nepochybne ke dworu klasternfmu, totiz Sirokd pfi 
wtoku potoka Srbsk6ho do Medhuje nad Kozimhrbetem za 
starodawna tak zwanym,**) a Stfezinshd odtud dale pod Ho- 
inoli az k D]^ewf5i. Sedmi lauka panska nacb&zela se za 
HomoU na druh6 stranfi pti potoce Dfewlcskem nad wtokem 
jeho do Medhuje, a osmd wedl6 lauky Starkowsk6 receua 
Roilkowickd^^) w audoM potoka Srbsk6ho od Kozlhohfbetu 
nahoru az pod was Wysokau Srbskau. Tato n&lezela ke dworu 
BezdekOw8k6mu. MenSl lauky pan8k6 byly w Ochozi nad Led- 
hujf, pricten6 dilem k Ledhujsk6mu, dflem k Dolejsimu dworu, 
jine mezi poll obau t^chto dworfi na poledni strand od Led- 
huje pHcten^ ke dworu Dolejsfmu, we kter6m se chowalo 
nejwice howezfho dobytka, lauka mezi Wlcincem a ZdSrinau 
na potoce Zdarskero, a palauk mezi rolemi klasterniho dwora, 
tahnaud se pri bystriue des(ow6 t^met od sam^bo Elucku 
az k silnici Bukowick6 za zahradau kl&sterskau. 

Panske lesy byly rozdeleny na dwandct hdjemsiwi^ jichz 
pet bylo wedl6 sebe w jedn6 fad6 na swahu St6n pH hranici 
panstwi Braumowsk6ho, kdez hreben delil je od les& tohoto 
panstwf; ostatnfch sedm lezelo rflzno wjinych strandch. Na 
Stenach bralo pri pfllnocnfm konci jich nad udoUm Boda- 

^*) Nizew tento se nachizi w urb^ z roku 1406 fol. 34, kdeX Be uwodi 
pod Petrowici qaidam campiiB sub monto Kosihrzhet. Roztimi se mala 
wjiSina majici podobu koziho hfbetu nad ml^^uem Kozineckjin. Cast 
lauky leiici mezi timto hrbetera a wySSi horau jiine od n$ho naejinrA se 
Zdkozendi, jm^nem nepochybng starodawn^m, a$ w urbilH se neuwodi. 
Tak t^i nenach&zi se w urbdH nAzew lauky Bukotoske, wedle Siroke 
lauky, odd61en6 od ni ndhonem, jeni jde od welk6ho jezu bliz lauky 
Starkowsk^ na ml^n Kozineck^. WidSti jest z toho, 2e lauka tato Bu- 
kowski pokl&dala se tehd^2 jeStS za ^st lauky §irok6. 

-*) NAzew tento se neuwodi w urban, ale uziwA se od lidu jak o lauce 
(lauka RodkowskA) tak o le.se uad ni (Rodkowice). W urb&H 2te se 
pak na str. 246: Von Rodkowitz zahlt Mathes Koschtial aus Bessig 
(z BezdSkowa) wegen geniessung alldaselbsten bei ausgang des Bes- 
siger forwerks ein stuck bergfelds und wiesen 65 Kreuzer, kde2 Rod- 
kowici patmd rozumi se onen les. 



Digitized by 



Google 



156 I^oba IV. 

sinskym zacatek predne hajemstwf HiUberskS^ kter6 hranicilo 
s hajemstwim Dittersbasskym iia Bi'aumowsku. Wedl6 neho 
bylo druhe Hlawfiowsie^ jez hiPeben delil od KHnick6ho na 
Braumowsku. Sahalo jizne az ku Paiiowe cestg tak zwane a 
tudy ku pramenfim potoka Hlawnowsk^ho ; k n6mu pak na- 
lezel take les Kluiek nad Hlawnowem. Tretf bylo Suchodolske^ 
rown^z wedle Krinick^ho, pocinajfcf od Panowy cesty a kon- 
cicf se mladym ted&z lesem Hdjkem u Slawn^ho ; £twrt6 Sla- 
wenske^ dotykajfcf se na Braumowsk6 strane Martinkowick^ho 
a BozanowskeUo ; pat6 BSlski az ku potoku Srbsk^mu u fte- 
risn^ho a dilem az za nfm na Priwrati nade wsf Lhotau, 
kdez hranicilo s kralowskymi lesy we hrabstwl Eladsk^m. 

NejbHz odtud bylo hajemstwi BeadikowsM. K tomu na- 
lezel les Irecen^ Bez zdL Bezd6kowem, klonfcf se ku potoku 
Srbsk6mu mezi Nfzkau a Wysokau Srbskau, druhy les re- 
ceny na Kameni u Bezd^kowa hned wedle wsi a pH silnici 
k Polici na strand wychodni, ktery nynf pted nemnohymi 16ty 
jest wymytSn a obr&cen w pole, tfetl les fecen^ Wymol pod 
Bezddkowem na obau strandch silnice ke Hronowu a spojeny 
s nfm dale les Bodkawice na str&nfch w roze mezi audolfmi 
Medhuje a potoka Srbsk6ho, ctwrty pak les Irecen^ Bernard- 
sky, od Wymolu na druhd strand nad dolnf c^tf Dlauhd 
lauky, ktera se nynf nazywa lukau Bemardskau.^'O 

Hdjemstwf Bezddkowskd hranicilo lesem poslednd iPece- 
nym s hdjemstwfm Petrawickym. K tomu nalezel totiz piPednd 
tak zwany Cerny Us^ tahnauci se od lesa Bernardskdho po 
stranfch nad lidoUm Medhuje az k hoi^e BdM proti dstf Led- 
hujky, kdez wpadd do Medhuje. Jind casti hajemstwf tohoto, 
rflzno lezfcf, byly: les cili hora WUinec proti ZdeKnd na 
praw6 strane potoka ^darskdho pH wtoku jeho do Medhuje, 
les fecen^ Kaudelkowsky na str&nich za Petrowici pod poll 
Kaudelkowskymi nad udolfm Medhuje a lukami panskymi 
tudfz a les ireceny Kozinek na Kozfmhrbetd na druh6 strane 
Medhuje odtud. 

'') Wiz w^Se w pozn. 24. 



Digitized by 



Google 



1648-1740, 157 

Wedl6 Petrowick6ho bylo h&jemstwf DolnodfewidsM^ to 
jest les na HamoU nad Strezinau a na ostroze tahnaucim se 
od Homole dolft az k ustf potoka Dfewfcsk6ho. Wzdalenejsf 
bylo hdjemstwf HornodfewiisM^ to jest maly kausek lesa za 
wsf tauto na stran6 zapadnf pH dolejSfm konci jejfm, dot^- 
kajfcf se mezf panstwf N&chodsk6ho. Konecne pak na troje 
hajemstw{ rozd61en byl tehddz les pokrywajfcf horu 0$ta§ 
s mengfm wrchem Haidau a lidoKckem mezi nimi f e£enym 
Kluidnka^ totiz hajemstwf \^(7ar^A;e, PSkowshe a Lachowske. 

Dohled nad hdjemstwfmi Hutberskym, Slawenskym, Bezde- 
kowskym, Petrowickym, Dolno- a Horno-Dfewfcskym miwali 
obycejn§ rychtifi tfichto wsf; na ostatnfch Mjemstwfch byli 
zwlistnf lesni neboli foHowe, w hdjemstwf Belsk6m dwa, we 
druh^ch po jednom ; ale i tito bywali, jak se zda, wesmis pod- 
danf lid6 usedU w nejblizdfch wsech, kter( tak jako rychtan we 
wsech on6ch za sluzbu swan lesnickau m61i mal6 deputaty 
w drfwf nebo i w sen6, pHjmy cili akcidencf z kazd^ho sihu 
prodan6ho dHwf a k tomu oswobozenf od roboty. Mysliwen 
zwUStnfch pro n6 je§t6 nebylo. Wrchnfm ufednfkem nad nimi 
byl polesny cili pojeedny nad hsy (waldbereiter). 

Lesy byly jak doposud skoro wesm6s jehli6ne. Mezi 
smrky, jedlemi a sosnami, kter6 wsude pi^ewlddaly, nachdzelo 
se jen mfsty n§co stromowf listnateho, hlawn^ buky, n6kde 
olse, w Bernardsk^m lese tak^ jilmy. Wysokd zw&r nach&zela 
se w h^jemstwich Slawenskym a B61sk^m, pHch&zejfc tam 
z blfzkych krdlowskych lesft pod Heysowinau ; wfce bylo srn6i 
zweiPe jmenowit^ w tych^ dwau h&jemstwfch a na OstaM, pod 
nimi zwUStg pft potftcku w Kluc&nce byla pSknd pf flezitost, 
proJez mfsta ta naz^wdna komorau na zw6f. W leslch Sucho- 
dolskych, Slawensk^ch a Bfilskych objewowali se casto tetfewi 
a tetftfvci^ a byla hojnost jefdbA a jin6ho ptactwa; tak6 wsak 
w tichto hdjemstwfch a w lesfch Bezdikowsk^ch a Petrowi- 
ckych nachazelo se mnoho USek^ tchorfl, kun a jine §kodliw6 
zwffe i draw6ho ptactwa. wlcfch nedeje se toho 6asu jiz 
zmfnka w krajinfi, a6 nelze jistiti, byli-li jiz weskrz wy- 
hubeni. 



Digitized by 



Google 



158 Doha IV. 

Wrchnosti ndlezely wsecky wody na panstwf s rybaf stwim 
a jinyrai pozitky, pokud nebyly cdstecnS postaupeny obcim 
a lidem poddanym. K tomu patfila pfedae feka Medhuje, 
ktera vf horejsim behu sw6m cinila hranici panstwf Polick^ho 
az ke mlynu pode wsf D6dowau s panstwfm l!)olno-Teplickyni, 
odtud pak az pod wes Medhuji s panstwfm Starkowskym, 
potom zase w dolej§im sweni b^hu od ustf potoka Srbskeho 
az k ustf potoka Dfewfesk6ho s panstwfm Nachodskyra. PH 
sausedstwf tomto ndlezelo rybahtwf w nf nad Dedowym i az 
k jezu nad mlynem D6dowskym ob^ma wrchnostem Policke 
a Teplick^ spolecn^, od jezu toho az ke mlynu, jak w na- 
hone tak w jalow6 wode, Polick6 wrchnosti wybradn6; odsud 
az ku poslednf chalupe na stran6 Polick^ we wsi Medhuji 
zase spolecnS wrchnostem Polick6 a Starkowsk^, potom ne- 
ktery kausek wyhradne wrchnosti Starkowsk6 az na blfzko 
Marsowa, kdez reka prest&wala byti hranicf. Celym tokem 
odtud na panstwf Polickem m^la rybdfstwf wrchnost Policka 
az ke wtoku potoka Srbsk6ho; na hranici pak Nachodske, 
tam se zacfnajfcf, bylo rozdeleno nSjakau stardf smluwau, tak 
ze az ke Stfezin6 ndlezelo w^hradnS klaSteru Polick^mu, od 
Stfeziny pak az pod Dfewfc wrchnosti Nachodskfi. 

Z potoka wpadajfcfch na panstwf do Medhuje byly dwa 
pomeznf, DfewHsky na praw6 strand, Srbsky na lewe. Na 
onom n41ezelo rybafstwf w hornf Dfewfci jak tato wes sama 
na obau bfezfch wrchnosti Polick6, w dolnf Dfewfci wsak 
wyhradnS wrchnosti Ndchodsk6. Na potoce Srbskem mel 
kldster hned w &efisn6 za sauseda mal^ho swobodneho ma- 
jetnfka, jak^hos pana Lanquisa w Kladsku, s uimi bylo ry- 
bafstwf spolecn6 az k jak^s olsi pod krcmau tam^jsi. Odtud 
az ke wsi Nfzk6 Srbsk6 nalezelo rybafstwf wyhradne wrch- 
nosti Policke; na dalsfm behu mezi Nfzkau Srbskau a Na- 
chodskym trhem Machowem m61y je obce obau rafst tSchto 
az k jezu pod Srbskau ; doleji pak odtud az k ustf do Med- 
huje ob6 wrchnosti, Policka a Ndchodska, spolecnfi. 

Potok ^cCdrsky^ niajici zacatek swOj we skalach Sten pfi 
tak zwan6 Panow6 ceste, nalezel wrchnosti od t6chto zffdel 



Digitized by 



Google 



1648—1740. 159 

swych az k dolnfmu konci wesnice Hlawnowa ; odtamtud d4le 
w§ak mel w n6m rybafstwf, jak jiz powfedfino jinde, rychUr 
Policky, wyjma toliko b6h wody skrze wsi Bukowici a Zdar, 
kdez n&lezela obdm t^chto wesnic. Podobn^ mSla wrchnost 
pptok Pikowshy az pod tuto wes ; odtud pak az k Bukowici, 
kdez wpada do potoka Zdarskfiho, mel jej tyz rychtaf . Potok 
Ledhujsky konecnfe nileiel wrchnosti od pramenfi swych nad 
Suchymdolem az k dolejsfmu konci t6to wsi; nfzeji m61 w nem 
rybafstwi sulc Suchodolsky, jak daleko sahaly lauky jeho 
wOchozi; doleji zase wrchnost az pod klasteruf ml^n, od- 
kudz udlezel potok obci Polick^. 

Ci8t6 wody horsk6 chowaly w sobe wsude hojnost psiruhH^ 
jimiz prosluly byl zwldst6 potok posledne redeny, nazywany 
proto od starodawna komorau rybnau. W fece Medhuji na- 
chazely se tsk€ stiky, auboii a liny; mnozstwim rakft wy- 
znamenawal se potok Zdarsky. 

Umfele byly ryby chowdny krom toho w rybntcich pan- 
skych^ hlawng kapri, w^ak take stiky a pstruzi. Nejwice ryb- 
nikft nachazelo se wedl6 sebe w nizin^, nynf wet^im dilem 
laocne, od Bukowice az k Polici, do nicbi^ prichazela woda 
z potoka Zdarskeho od Bukowice a odchdzela struhau do po- 
toka Ledhujskeho. U sam6 Bukowice byl pfedn6 rybnik nazwany 
Btikomcky^ pod nfm Dlauhy rybnik az ke hrazi, na niz jest 
nynf pekn6 stromoradf jaworA, nfze pak za pansk^m dworem 
a pri Zam^sti je§t6 tri mensf rybniky wedl6 sebe, z nichz 
jeden se nazywal tehdaz Noivym^ druhy byl pro Stiky a tretf 
byl Wdpenek^ nazywany wsak tehdaz noweji rybnikem HAU 
kawskym. S jin6 strany nachazel se na bUzku take tak zwany 
rybnfk Ldzensky, maly, pK nekdejsi lazni na Babfm. Wzdale- 
nijsf byly: stary rybnik feceny Sedkowsky za Bukowici pod 
Ostasem, majici wodu z pramenfl lesnich na swahu teto hory, 
pri nferaz roku 1721 noweji zalozeny byly dwa rybnfcky wy- 
taznf, a treti neco wetsi na drahach PSkowskych; u Lachowa 
maly rybnik na konci t6to wsi; welky rybnik pod Hutberkem 
zalozeny od opata Augustina; we Hlatmowi dwa rybnfky, 
jeilen wytaznf prostrcd wsi, druliy nowejsf pro pstruliy, za- 



Digitized by 



Google 



160 I>oha IV. 

lozeny roku 1712; w SuchSmdole rybnfcek pro pstruhy, nowSji 
zalozeny roku 1710 pri hofejsfra mlyne tam6J8£m; rybnfcek 
w Ochozi pfi konci Ledhuje ; rybnfcek pro pstruhy w BilSm 
zalozeny roku 1715 na drahach t^ wsi; welky rybnfk za 
Bezdikowem we Rzu a tfi rybnfcky wytazn^ pri dwore Bez- 
d6kowsk6m a poUch k nemu ndleiejidch. 

Wrchnosti n&lezely take skoro w§ecky ndyny na panstwi; 
coz dflem mfelo z4klad sw4j jiz w nejstarsfm stawu w6cf, ^^) 
w^tSim dflem wSak sp&sobeno bylo b6hem casu nowejsiho, 
bud skaupenfm mlynft, kter6 se nachdzely w rukau poddanych, 
bud pHpadnutfm jich co odiimrtf, bud wystawenim mlynfl no- 
wych, cehoz zwlaste pilen byl opat Otmar. Wrchnost uzfwala 
pak mlynfl pronajimdnfm jich, wzdy od roku k roku, tak ie 
mlynafi skoro wSichni byli pauhymi n4jemn(ky. 

Za casu slozenf noweho urbafe (1727) bylo pansk^ch mlynd 
18. Z nich byl nejstarodawnfejsf a Dejw6ts(, ktery po wsecky 
easy nepfetrzitfi nalezel wrchnosti, mlyn podldditemi^ jejz dal 
opat Otmar roku 1708 od sameho klaStera, pri kter6m st&l 
prwotng, pren^sti neco nfze na nyn6j§{ jeho mfsto pri hlawnf 
ulici we mest6 (c. 3), druh^ Ledhujsky^ jenz nfikdy byl se 
dostal w drzenf Sladowskych, potom wsak zarowen s dworem 
tamSjsfm kaupen byl opatem Bennonem (1646) ; d&le z mlynA 
starodawnych uwedenych w urbdri roku 1406 Suchodolsky 
dolnf, ElaioAowsk^ welice sesly we stawbi, Pikowshy now4 
wystaweny roku 1724, Didoicshy roku 1719 o jedno slozenf 
rozsifeny, Nizkosrhsky dolni, Megihomi, jak se nowfeji Hkalo 
mlynu Radegowsk6mu, lezfcimu w Mezihorf arown£2 starodawny 
mlyn w Homi Dfew{ci, ac se w fecen6m star6m urbdfi ne- 
uwodf. Ml^n iddrsky, ktery st41 tak6 jiz roku 1406, pfipadl 
wrchnosti co odiimrt roku 1717 po smrti swobodn6ho mly- 
naf e Petra Palaty, a ponewadz se nachazel we stawu spustl6m, 
dal jej opat Otmar nowe wystawiti na jin6m m(st6. W Buko- 
wici^ kdez mlyn starod&wny, ndlezejicf obci t6to wsi, byl opu- 
sten, tak ze se spatfowaly jen zbytky po nfem na obecni lauce, 
wystawil opat Otmar mlyn nqwy roku 1710 na nyu6jsim 

««) Srown. na str. 29. 



Digitized by 



Google 



16^—11^40. I6i 

ffifstS jeho pode wsf. W Mariowi dala wrchnost, nezndmo we 
kter6m case, wypdliti a zrusiti mlyn starodawn;^, protoze pr^ 
stal se pelesf wrahfl a laupeznikft; pozdeji pak opat Otmar 
wystawil jej znowu roku 1705, a t6hoz roku tak6 mlyn wLa- 
chowi^ kde£ nekdejgf stars! mlyn byl opust^n za swfzelfl 
tridcetilet6 wAlky. Tyz opat kaupil roku 1721 mlyn pod 
wesnicf Lhotau na horejsfm konci Nizk6 Srbsk^ od sedldka 
Nfzkosrbsk^ho Lukdde Klimse, a mimo to wystawil p^t mlynA 
w mfstech, kde pfedtfm nebywaly, toti2 roku 1710 ml^n horejH 
w Suchemdole^ roku 1715 mlyn we BSlem, roku 1717 mlyn 
w luk&ch u lawky cili ^latcice" Petrowicke^ kter6mu se rika 
nyni mlyn mostsky, o dwau slozenfch a pH n^m pflu, roku 
1726 mlyn w Ochozi^ konecnfe roku 1729, tedy jiz po slozenf 
urbdfe, tak zwany mlyn Pekafsl-y na pftdfe m6stsk6 pod Malym 
lesem (i. 227), ne bez odporu obce mestsk6, kter6mu w§ak 
na ten cas ned&no mfsto. ^^) 

Ku kazdemu mlynu byly pHcteny wesnice nebo ddsti 
wesnic, ze kterych poddani meli dawati w nich mlfti. Ke 
mnohym mlynftm bylo tak6 pi^idano n^co polnostf k uzfwanf. 
Ndjem byl die uzitku rozdflny. Mlyndf podklasternf odwddel 
w cas slozenf noweho urbdfe 144 zlatych 40 kreycarfl, Led- 
hujsk;^ polowici toho, nejm6ne BSlsky, totiz jen 15 zlatych.'®) 

••) W nrb&H nepHpomlni Be ml^ Eozineck^ wystawen^ t^i opatem Ot- 
marem ji^ roku 1701 (die pamSti Legow^ch). O nSm d^je se pozdSji 
zminka roku 1768 wdennika opata Fridricha, kde2 naz^i Be ^exusta 
mola n Pekla". Byl tedy nepochybnS wyhofel jii plPed sloSenim ur- 
biJFe, we kterSm Be mlawi jen p]H popise Ink o torn tniBtS: „die breite 
wiesen vor dem wald Eozynek'^, a opSt: „bei Kozyneck unter der 

• Holle gelegen". Pozdeji byl ml^n tudii wystawen 8 powolenfm wrch- 
noBti od TobiiUie Loquence roku 1780. W zipise o torn w knize ml^n* 
8k6 pH liBtownim lii^adS Polick^m (r. 1783) prawi se, 2e tadi£ „w mistS 
fe^enim Kozinek pfed Uty t62 ml^ jeden stiwal". 

'*) Die w^iky najmu nisledaji po sobS: Podkl^Sterni se 144 zl. 40 kr. 
D^dowsk^ 88 zl. 40 kr. Dfewi^sk^ 73 zl. 30 kr. Ledbnjsk^ 72 zl. 
20 kr. Nizkosrbsk^ doini 67. zl. 40 kr. Mostsk^ 68 zl. 20 kr. Sncho- 
dolsk^ dolni 67 zl. 20 kr. Mezihomi 54 zl. 50 kr. MarSowsk^ 46 zl. 
40 kr. Biikowicky a Nizkosrbsk^ horejSi po 35 zl. ^darsky 30 zl. 
PHhihy Policke. 11 



Digitized by 



Google 



162 ^oba IV, 

Cel;^ pHjem ze wSech 18 mlynl cinil 912 zlatych 20 kr. 
Nezndmo ktereho casu byl zHzen cech mlyndfsky spolecny 
pro cele panstwf PoIick6 i Braumowsk6 ; k zddosti wsak pod- 
danych mlynarfl na panstwf Polick6m oddelil je od Braumow- 
skych opat Tomas, a zridil zwlastni jejich cech privilegiem 
danym dne 13 Prosince 1684. 

Swobodne mlyny, nenalezejicf wrchnosti, byly jen ctyry, 
mfestsky totiz, solce Suchodolsk^ho, jednoho mlyndfe we Lhot6 
a jednoho w Nlzk6 Srbske. Tfem poslednfe jmeuowanym po- 
pfralo se prawo mlenf pro lidi krom wlastnf potfeby majet- 
nfkfl, a musili za powolenf k tomu, aby sm^li mliti t6z pro 
jin^, odwadeti rocnf platy, Lhotsky 8 kop mfsenskych, dnizf 
dwa po 4 kop&ch rocn^. 

Krom6 mlynft ujfmala se wrchnost casern tak6 jinych za- 
wodft prftmyslowych. Zmfneno jiz o zakaupenf Idzni m6stsk6 
opatem Augustinem roku 1655 a o wystawenf pansk6ho piwo- 
Yf&m za opata Tomdse. Laze& ta bywala od wrchnosti pro- 
najfm^na lazebnikowi za rocnf plat az do roku 1709, we 
kter6m ji opat Otmar pfelozil ze starodawn^ho mfsta jejiho, 
wystawiw nowau lazen w ulici w rohu wedl6 noweho mlyna 
podklasternfho (c. 4), a nowau tuto lazen prodal tehdejsfmu 
lazebnfku Pawlowi Bohraowi za 500 zlatych. Na mfst6 by- 
wala \izni zfidil opat Otmar tehoz roku 1709 hartvimu 
s wdlcownau, a prodal ji roku 1710 barwifowi Tomdsowi 
Fischerowi za 900 kop mfsenskych ; nedaleko nf pak wystawil 
neco pozdeji (1714) na Bablm Mlidlo^ kter6z pronajimano 
za 400 zlatych rocne. Od t6hoz opata zffzena jest take irmo- 
palna (1717) w Ledhuji, z niz napotom wyhradne musila se 
brdti kofalka na cel6m panstwi. Bywala pronajimana za 650 zla-, 
tych rocne. Tak6 mydldrnu a jirchdrnu wystawil opat Otmar, 
a odewzdal je prowozowatel&m femesel tech k uzlwanf za 
rocnf najem. Te2 wystaweny jsau od neho tn panske krimy^ 
jedna w Ledhuji na mestiSti od n6kdejs(ho BaMho dworu 

20 kr. Hlawiiowsk^ 29 zl. 10 kr. Suchodolsk^ horejsi a Ochozsk^ po 
28 zl. Pgkowsk^ 26 zl. 50 kr. Lachowskj^ 21 zl. a BSlsk^ 15 zl. 



Digitized by 



Google 



1648—1740, 163 

(1720), jedna we HlawnowS pri hofejSfm konci t6to wsi wedl6 
stezky od Police kBraumowu, a jedna wBelem. Jindy wLe- 
dhpji a w Bel6in nalewal pansk^ piwo w kazd6 wsi jeden 
sedlak a we Hlawfiowe jeden zahradnik, kteM za to byli oswo- 
bozeni od roboty; nynl bywal krcmaf Ledhujsky zarowen 
rychtafem a lesnlm, B61sky lesnfm, a w krcme Hlawnowsk6 
mel pfibytek pansky podruh bez wselik^ho jineho platu za 
krcmafstwf. W krcme Ledhuj8k6 odbywalo se rocne na 100 
sudik piwa; byly pri nf dwa sklepy ze skdly wyldman6 a wy- 
zd6n6 i klenut6, jeden piwny, druhy winny, kterehozto win- 
n6ho sklepu uzfwal kld&ter pro swau potfebu. 

Jiz za prwniho casu opata Wolfganga Selendera, kdysi 
okolo roku 1603, byla od panstwf Polick^ho odddlena wes 
BohdaHn a phwtelena ku panstwf Braumowsk6mu. Od t6 
doby pocftalo se pri panstwi Polickem dwadcet wesnic, 18 
starodawnych, totiz Ledhuj^ BuJcowice, Stichdol, Hlaioiiow^ Pe- 
iow, Lachow^ ^cldr, B^dowy^ Medhuje^ Marsow^ Petrowice^ 
homi Dfewid^ dolni Bmvid^ BezdSkow^ RadeSow^ NijsJcd Srb- 
skd^ BSly a Lhota^ a dw6 nowejsf, Slawny a Hutberk K Petro- 
wicfim pocftaly se pfitom Petrowiiky^ a necinil se jiz rozdfl 
mezi dwojfm Marsowem. 

Eolik pAdy nalezelo dMicne poddanym lidem wjedn6- 
kazd6 wsi, newykazuje se w urbati roku 1727; wfme jen, ze 
we stawu, ktery byl die star6ho urbafe roku 1406, staly se 
b6hem casu nekter6 zmeny pfiwtelenfm nekolika statkfl sedl- 
skych ku pansk^mu jmenf, jakoz zejmena w Ledhuji, w Bu- 
kowici a snad i jinde semtam. Die wetsi neb men§f majet- 
nosti cinil se rozdfl we wsech mezi sedldky^ zahradnlky^ cha- 
lupniky a domkdri; a wsak i sedlske statky byly welmi ne- 
stejne welikosti; toliko byly wesmSs wetsi nez zahradnfldl 
a chalupnikfl ; domkari pak, krom fidkych wyjimek, roll d6- 
dicnych nem61i. Nad jine sedlaky wynikali wetsirai statky od 
starodawna swohodni rychtdri cili Solcowe^ kteffz se zachowali 
ityri : Suchodolsky, Dedowsky, Pekowsky a Lachowsky. Sucho- 
dolskym solcem byl roku 1727 Wacslaw Tichacek, jehoz pfe- 
dek (nejspis otec) Adam Tichacek byl solcownu kaupil od 



Digitized by 



Google 



164 t>oba IV. 

sirotkfl Mikuldse Holinky z rodu prwnfho dr^itele, kter^mu 
byla prodAna roku 1461.'*) Tichdckow6 pak drzl statek ten 
podnes. Erom statkfi d^dicnych m^li w§ak poddanf, a zwid&ti 
domkari skoro we wsech wesnicfch wfce neb m6n6 panskych 
roli k uzfwdni za rocnf najem, on^ch totii, kter6 n^kdy na- 
lezely ke zrusenym nebo i tak6 k stiwajfcfm posud dworflm 
popluznfm, jakoz i n^kterych nowS zd^lanych na pfldg nSkdy 
lesnf. Nejwfce polf takow^ch drzeli LedhujStf, Bezdfekowstf, 
Petrowictf, NfzkosrbStf a z dolnf Dfewfce. Nfzkosrbskym 
a BezdSkowskym byly udSleny paustky nfikdejSl w6sky zwan6 
Maid Srbski, kter6 drzeli w 16. stoletf poddanf Ndchodstf 
z Wysok6 Srb8k6. '") Roku 1657 byla s ttmito zawfena o n6 
nowd smlauwa; pozd^ji wsak byly jim celkem odnaty opatem 
Tomagem dflem roku 1670, dflem 1684, a ud^leny poddanf 
Polickym feSenych dwau wsf. Rozepf e o to skoncila se teprw 
roku 1718 w^pow6d( tehdejsf kommissf rektifikacnf, kterd 
dala wrchnosti Polick6 za prawo. 

Kdyz ptesly tryznfe tndcetilet6 wdlky, nawraceli se ne- 
toliko rozpla§enf majitelS poddanf k statkftm sw^, nybrz 
i pribywalo ponenahlu obywatelstwa, afi we skrown6 mffe, 
zwUst6 mnozenfm se donikdJ^A we wsech. (3ftalo se, co jich 
pfibylo od roku 1654 ai do slozenf urbdlre roku 1727, celkem 
110, w Nfzk6 Srb8k6, w Bezd6kow6, w Petrowicfch (s Petro- 
wicky), w Didowem a w Lachow§ po 9, we Hlawfiow6, w B6- 
16m a we Lhot6 po 7, w Such6mdole, w Medhuji a na Hut- 
berce po 6, w dolnf Dfewfci 5, w P6kowe 4, w Ledhuji, w homf 
Dfewfci, we id&fe a w Bukowici po trech, we Slawn6m a 
w Radesowfi po dwau a w Marsow6 jeden. Chalupy now6 skoro 
wsechnfech byly wystaweny na obcfch, toliko ctyry byly pH- 
staweny k statkfim sedlsk;^m, jedna w Nfzk6 Srbsk6, jedna 
w Dolnf Dfewfci, jedna w Medhuji a jedna w Bukowici, a 
fityry obdrzely mfsto na pansk6 pftdi. Tyto byly dw6 w Hut- 

") MiknUS Holinka bjl 2iw we druh6 polowici 17. stoletf. W matrice 
PolickS n&chkzl se zaznamen&no 11 dSti jeho, z nichi prvmf naroeeno 
r. 1645, posledai 1670. 

•*) Srow. str. 86. 



Digitized by 



Google 



1648-^1740, 165 

berce pH silnici, kami prw6 sahal les, a dw6 pocftan6 k BS- 
16mu pn lese pansk6m w mfstg nazwan^m ^^eriiny (Brunn- 
kress), kdez potok d^lil je od chalup nilezejidch ke statku 
Lanquisowu wEladsku. 

Celkem poJltd urbaf roku 1727 na weSker6m panstwf 
Polick^m 162 sedl&kft (spolu s tfemi golci, a s Luk&sem Elim- 
Sem w Srb8k6, jenz se pocftal za V/^ sedldka), 51 zahradnfkft 
(mezi nimi jednoho swobodn6ho zahradnfka we Hlawnow6), 
24 chalupnikft, 229 domkarft a dwa swobodn6 krcmaire (w Bu- 
kowici a na Hutberce), mimo to pak je§t§ 13 obywatelA we 
wsi Lhot6, kterych se neudawd, do ktere tHdy ndlezeli. 
Die poctu sedldkfi, jako die nekdejgfch IdnA, byl nejw^tsf 
Suchdol, kdez krom golce bylo jich 21, k tomu dwa zahrad- 
nfci a 18 domkafft. Ndsledowaly po sobe P6kow s 18 sedl&ky 
(19 domkffi), id&r s 13 (4 zahradnfky, 5 chalupnllky, 13 
domkdri), **) Petrowice a Petrowicky rown^z s 13 (3 chalup., 
12 domk.), Hlawnow s 12 (3 zahr., 3 chaL, 13 domk.), N(zk4 
Srbskd s 117^ (21 domk.), B61^ s 10 (1 zahr., 13 domk.), 
hornf Drewfc s 9 (4 zahr., 15 domk.), Lachow s 8 (5 zahr., 
23 domk.), Bukowice s 8 (3 zahr., 7 domk.), Ledhuj se 7 
(10 chal.), Bezdfikow se 7 (2 zahr., 22 domk.), Dedow^ s 7 
(14 domk.), Medhuje s5 (1 zahr., 14 domk.), Lhota s4 (a 13 
jin^i obywateli), Radedow se 4 (1 zahr. a 2 chal.), Margow 
s 3 (2 zahr., 1 chal., 5 domk.) a dolni Dfew{6 s 1 sedlakem 
(3 zahr., 6 domk.). We Slawn6m a w Hutberce nebylo se- 
dl&kft, nez toliko w kazd6 wsi po 10 zahradnfcich a krom 
toho we Slawn6m 6, a w Hutberce 8 domk&Hk. 

Mimo usedl^ obywatele bywali na wsech tak6 podruzi^ 
a za opata Otmara wystaweny jsau jmenowite tak6 od wrch- 
nosti n6kter6 chalupy, kter6 se pronajimaly lidem poddanym 
nemajfcfm domkfi. W urbdfi uwodf se 28 takow^chto pan- 
skych chalup, kter6 stdly pfed rokem 1726, dw6 w Ledhuji 
Be ctyrmi pHbytky a krom toho stary domek rybdfsky tamze, 
dwfi w Bezd6kow6 s 8 pfibytky, dw6 w Lachow* s tfemi a je- 

**) Ffed tikau SOletau hj\o tarn sedlikik IS; wiz na str, 87. 



Digitized by 



Google 



166 Doha IV. 

den pribytek tamze we starem domku mlynsk6ni, dwe cha- 
lapy w Marsowe s tfemi pf ibytky, a w Bukowici s osmi, sedm 
na strAni OstaSe se 14 pribytky, 3 w audoli u now6ho mlyna 
(mostsk6ho) w lukach, dwe u nekdejsf cihelny blfz klaster- 
n£ho dwora, z nichz jedna byla pHbytkem panskeho mysliwce, 
a jedna nedaleko odtudz pod Dlauhym rybnikem s dw6ma 
pffbytky, pro sakristana a pro klasternfho kuchafe. K tomu 
byly no we wystaweny roku 1726 kowdrna panslcd se ctyrmi 
pffbytky nedaleko pa«derny a jedna chalupa s dwfema pH- 
bytky nad rybnfkem Hfilkowskym, dwe chalupy w Ochozi se 
ctyrmi pffbytky, a jedna w Hutberce se dwema pffbytky. 

Od starodawna m^la kazda wesnice neco obecntho jmeni^ 
byt u welmi skrowne mife. Wsudez nalezelo k tomu pfednfi 
wsecko prostranstwf uwnitf wesnice, ktere wybywalo mimo 
statky a chalupy s jich pffslusenstwfm, cemuz ffkalo se y^na 
oftci", a zadruhe cesty cili y^drdhy^ sirok6 a trdwnat6, slau- 
zfcf prwotne za pastwinu. We wsech wesnicich byly tyto 
obciny a draliy behem casu cdstecne obrAceny w pole, roz- 
deleny j sauce na zahradky a pronajfmany od obce, nejoby- 
cejneji domkafftm, za rocnf plat. Nejwfce takowych rozdSle- 
nych polf mSla obec Zdarska, totiz na 22 korcfl wysewku, 
20 V2 na drahach a 1 V2 na obci. Suchodolstf meli jich 14 korcft, 
Petrowictf, Lachowstf a Hutberstf po 9 korcich a dwau w6r- 
telfch, ostatnf wsichni m^ne, nejm6ne B^lstf a Badesowstf, 
kazda obec totiz jen 3 wertele. Wsech takowych obcin po- 
cftalo se na panstwf 110 korcft a 3 wSrtele; z nichz m61y 
obce lihrnkem 155 zlatych a 17 kreycarft rocnfho nijmu. ^) 

^^) PodAme zde prehled die jedaotliw^ch wsi, od tSch, kter6 mSly uej- 
wice k t§m, kter6 nejm^nd: 2(l4r, jak ud&no wtexlu, 22 korcft; rofini 
nijem 15 zlatych 11 kreycarft. Snchdol 14 korcft; n&jem 14 zl. 32 kr. 
Petrowice 874 korcft (3 na drAhAch, 6% na obci); nAjem 12 zl. 64 kr. 
Lachow 9^4; najom 17 zl. 50 kr. (do n§ho2 wSak pojata tak6 obecni 
lauka a les). Hutberk 9V4 ; najem 6 zl. 17 kr. PSkow 6V4; nAjem 
14 zl. (i 8 lukau). Hlawiiow 6 korcft; nAjem 12 zl. 27 kr. Dfidow;^ 
6; nAjem 10 zl. 24 kr. Medhuje 6V1 (4 na drihAch, l'^ na obci); 
nAjem 10 zl. 24 kr. Bezdgkow 4V4 ; nAjem 6 zl. 15 kr. DrewB homi 
4 korce na obci; nAjem 7 zl. Ledhnj 374 ; nAjem 4 zl. 4 kr. SrbskA 2; 



Digitized by 



Google 



1648—1740. 167 

W Such^mdole krom poK pronajatych pozfwal od obce kazdy 
sedUk zahradky cili trawnfku plotem ohrazen6ho pred swym 
dworem zdarma. 

N6kter6 wesnice mely krom toho tak6 n^co luk neb lesa. 
Lat^ meli Bezdekowstf, jednu pod Wysokau Srbskau a druhau 
pod Rodkowici u mostu pres Medhuji, Petrowifitf pfi fece 
Medhuji, td&rhti we ttech kusich, kterych uziwali sedlAci stH- 
dawe, HIawnowsti na dwa wozy sena, Lachowstf na jeden, 
Dedowstf na pftl wozu, P6kow§ti a Dfewfctf hornf t6z po 
jedn6 lauce. Dolnf Dfewfc mela toliko obecni pastwiny we spo- 
lecn6m uzfw&ni s poddanymi Nachodskymi w t6z wsi. Bezd6- 
kowsti sw6 lauky pronajfmali ro6ne za 5 zlatych 30 kreycar&. 

Lesa meli nejwic Bezdekowsti a Nfzkosrbstf, totiz iast 
lesa fecen^ho Rez u wym6ire 24 prowazcft k spole£n6ma 
uziwdnf obau dwau t6chto wesnic; po nich nejwfce Sucho- 
dolstf 9 prowazcft (6 pri horejsfch drahach t6 wsi, a 3 w Ochozi 
na strani k Ledhuji), Petrowictf 9, Medhujstf 6, DSdow&tf 47^, 
Lachowstl 3, HutbersW IV2, Zdarstf a Bukowictf po 1 pro- 
wazci. 

W Srbsk6 a we Lhotfe mely obce rybdrstwi w potocfch 
t^mi wsemi tekaucfch spolecnfe s poddanymi Nachodskymi, 
totiz we LhotS Nachodsk6 a w Machowe. t6mz prAwu Bu- 
kowickych a Zdarskych we potoce wsemi jich tekaucfm nedSje 
se urcita zmfnka w urbari, ac n&lezelo jim od starod&wna. 

W Such6mdole, w Pekowe, w Lachowfi, w BezdSkowe a 
w Petrowicfch byly obecni domhy^ w kazd6 wsi jeden, z nichz 
brali rocni najem. Bylof w Suchodolsk6m a w Lachowskfim 
po dwau pffbytcfch, w Petrowick6m a w Pekowsk6m howdrny^ 
w Bezdekowsk6m kowarna a dwa prfbytky. Najem cinil w Petro- 
wicfch 7 zlatych 30 kr., w Lachowe 5 zlatych 50 kr., w Such6m- 
dole a w Bezd6kow6 po 5 zlatych, we Pekow6 3 zlat6 30 krey- 
carft. Zwlastnf byl dichod P6kowskych 35 kreycarft rocnfho 

nAjem 6 2I. 16 kr. MarSow 2; n&jem 6 zL Slawn^ ly^; nijem 
3 zl. 64 kr. Lhota V/^ ; nAjem 2 zl. 2 kr. Bukowice ly^; nijem 3 zl. 
24 kr. DfewiS dolni 1 korec; nijem 3 zl. 20 kr. B^\f V4 ; n&jem 2 zl. 
24 kr. RadeSow % ; niljem 1 zl. 18 kr. 



Digitized by 



Google 



168 ^oba IV. 

platu, jejz brali od obce Hutberske, neprawf se z jak6 pff- 
ciny, a BezdSkowskych 5 wertel zita rocne od dwau sedlakfi 
Nizkosrbskych, kteri drzeli dwS Bezdekowsk^ paustky na 
niwe recene Be0 wody bliz rybnfka u Rzu. 

Powinnosti poddanych k wrchnosti zAlezely, jak od staro- 
ddwna, w dawkdch a w robotdch. 

Flat peniiity z pMy, odwadeny we dwau Ihfttach rocn^, 
sw. Jiff a sw. Hawle, jewi se w urbaH roku 1727 mnohem 
nizsi nez die star6ho urbdfe roku 1406. Ze w§ech wesnic 
krom Bodasfna a krome Lhoty cinil rocnf plat die stareho 
urbafe auhrnkem 40 kop a 4 grose cesk6, coz jest, hlede 
k casu, pokud gros £esky mel plnau prwotnf cenu, asi ny- 
ngjsfch 800 zlatych; die urbdfe roku 1727 cinil jen 123 kopy 
a 26 gros& mfsenskych cili asi 144 zlaty^ch Rynskych, od cehoz 
jest odtdhnauti 5 kop a 56 gr. mfgenskych za Slawny a Hut- 
berk, je2to roku 1406 jest6 nestawaly. ***) ZdA se, ze rozdfl 
tento pochazel bud celkem bud £dstecn6 z klesdnf hodnoty 
grose £esk6ho behem casu. 

Jind zmena stala se s ddwkami w plodinach, neznimo 
w kter6m case a jakym sp&sobem. Die urbdfe roku 1406 
odwadely wsechny wesnice krom Bodasina a Lhoty rocne 
160 korcfl ohUi trojfho druhu, pdenice, zita a owsa. Urbar 
roku 1727 neznd jiz odwodu psenice, nez toliko zita a owsa; 
ale obojlho odwadSlo se wfce, zita totiz 95 korcft a owsa 
210, tedy dohromady 305 korcft, a k tomu jefite 48 korcft 
owsa pod jm6nem koledy, o nlz se we star6m urbdH zmfnka 
ned6je. PHcinau t6to zm6ny bylo nepochybne zhorseni stawu 
hospoddfstwf, pH kter6m se pSenice w krajine nedafila. Zmfi- 
nen byl tak6 pocet kur a tvajec, kter6 se odwddfily rocne. 
Urbdt roku 1406 wykazuje kur 355, urbdf nowy 70472- 
Wajec odwadelo se die star6hb urbafe 1287, die now6ho 
toliko 1176. 

'*) BodaSin, jak jinde pow§deno, byl od panstwi Polick^ho odd^len, 
Lhota pak se w urb^ r. 1406 neuwodf, co platila, nejspiS proto, 2e 
plat z ni bral fariur Polick^, co2 zraSeno teprw opatem TomiiSem roku 
1674 (die zpriwj w urbi^ r. 1727 na str. 172). 



Digitized by 



Google 



1648'-1740. 169 

Mnohem w§t8i dfichod nez plat z poddan^ pftdy wychazel 
wrctanosti z polnosti pronajatych^ totiz celkem 421 zlatych 
44 kreycary, z cehoz wypadalo 106 zlatych 25 kr. od sausedft 
Polick^ch ; a pomSrn^ wysokd byla tez summa najmu rocnfho 
od panskych podruhA; cinilaf 289 zlatych Rynskych a 20 kr., 
tedy dwakrdt tolik co weSker^ plat penfizity z p4dy. 

W6tsf obtfzf poddanych nez platy byly wSak roboty od 
casu, CO wrchnost nedbala staroddwn^ho wymSfeni jich die 
urbare, Dybr^ ukladala je die sw6 libosti. Od powst&ni sedl- 
sk6ho roku 1680 neuzndwala w torn wrchnost jin^ho pra- 
widla, nezli ie die tehdejgfho patentu cfsai'e Leopolda ne- 
m§li poddani pridrzowani byti k robots wfc nez trikrdt za 
tyden. Tolika roboty bezpochyby nebylo wrchnosti Polick6 
ani poti^eba ; a ponewadz patentem cisarskym bylo poddan^m 
zftstaweno, bud tomuto minimum se podrobiti, bud pri stawu 
predesl^m zftstati, zwolili sob6 poddanf Polictf wzdy jestS 
radfeji pi'edesly staw, totiz jak bylo pfed rokem 1680, a tudy 
mela wrchnost na wflli w mezfch narfzenf tak krut6ho ukld- 
dati robotu jeden rok w6t§f, jiny rok mensf, jak mela kdy 
poti^ebu. 

K robote ndlezely prcdn6 wsecky price polnfho hospo- 
ddfstwf pfi dwofich panskych, ordni, wlddeni, seti, prace 
inich a toynUdceni we stodolach, coz byla tedy dflem ro- 
bota s potahem^ dflem ru^i, dile wselikd prace pfi stawbach 
s dowoey kamene, pisku, hlfny, driwf stawebniho a jinych 
potreb jakychkoli, t6z kaceni driwi w lese a dowoz dfitot 
sahow6ho, hon^ni zajicA a jin£ nekter6 prace zwlastnf. Roz- 
wrzeni robot potaznfch stiwalo se die bern6, kolik kdo platil, 
pri cemz bylo prawidlo, ze pri wozenf dffwf stawebniho a 
jinych wetsfch dowozech sedlak welky powinen byl roboto- 
wati ctyrmi koni, prostfednf tfemi, maly dw6ma, podobnS 
k oranf a wldcenf welky sedldk staw^l po dwau splPezenfch, 
prosti^edni po pflldruh^m, maly po jednom. Pfi stawbach 
byli powinni nadennickau praci sedlaci, zahradnfci, chalup- 
nfci, domkdH i podruhow^ po pofadku; mlacenf ndlezelo 
toliko domkdfftm a podruhOm ; ku prdci pak f emeslnick^ pfi 



Digitized by 



Google 



170 I>oba IV. 

stawbach byli pfidrzowani tesafi, skalnfci a zednfci, kteff za 
to jm6 roboty byli prosti. Ustanoweni opata Tomdse roku 
1680, die neho2 tesari byli powinni pracowati zdarma 40 dnf 
rocne, bylo pozdeji zmfrneno, nejspfs prostfedkein tak zwan6 
rektifikacSnf kommissf roku 1718, tak ze die urbafe roku 1727 
kterf z nich byli domkdfi, powinui byli delati 24 dnf, podruzi 
12, tak Uz i skalnici; zednici pak domkafi 20 dof, podruzi 10. 

W prfcine roboty polnf byly wesnice na panstwi rozde- 
leny die dworft panskych. Ke dworu klasternimu nalezely 
robotau Hlawnow, Bukowice, Pekow, Hutberk, Lachow a D6- 
dowy, ke dworu dolejslmu Radesow, Zdar, Marsow a Me- 
dhuje, k Ledhujskemu nepochybn6 Ledhuj a Suchdol, nejspfs 
tak6 Bely; k Bezdekowsk6mu Bezdekow, snad tak6 Petrowice, 
a newfme o ostatnfch wesuicfch, jezto urbaf neudawa o torn 
uplnS. 

Mimo domaci robotu zflstawala castecne pofad jestfe ro- 
beta Slaupenskd. Ackoli m61a die ohlasen6ho polehcenf roku 
1680 celkem pominauti, nebyla potom pfedce zrusena. Die 
twrzenf urbafe roku 1727 poddanf Polictf pr^ se po tehdej- 
Sfm powstdnf dobrowolne podwolili, na ddle ji snaseti urcitym 
spftsobem, jak jest jiz na jin6ni mfste powedeno. **) Pone- 
wadz stffdanf se od 14 ke 14 dnflm, kterym domkAH a po- 
druhow6 die toho ustanowenf byli posflani do Slaupna k mla- 
cenf, fiasem se ukazalo byti nepfflezite, zm6nila to wrchnost 
pozdeji tfm spfisobem, ze wydrzowala we SlaupnS 24 mlatcft 
stalych, na n6z musili wsak domkari a podruhow6 Polictf 
i dewet zahradnfkfi, kterych nebylo kazdorocne potfeba k seci, 
platiti, domkdft po 28 kreycaffch, podruhow6 po 9 kreyca- 
ffch, zahradnfci po 2 zlat^ch. Cel4 summa z Policka i z Brau- 
mowska cinila asi 400 zlatych. Kdyz wsak pfijela do Police 
cfsafskA kommissi rektifiJcacni roku 1718, stSzowali zahradnfci 
a domkAfi i podruzi na tato bfemena, i jsau jich celkem zba- 
weni ; z fiehoz se da sauditi, ie tak zwane dobrowoln6 pf i- 
wolenf jich roku 1680 nebylo dobrowoln6 skutecne. 

»•) Toti2 na str. 145. 



Digitized by 



Google 



1648^1740, 171 

§est sedlakfl na panstwf konalo zwlastnf robotu tak 
zwanych dalekych for^ dwa w Petrowicfch, dwa we Zddfe, jeden 
w Lachowe a jeden w Bukowici. Powinnost tato byla zawe- 
dena z paah£ libosti ui^ednfka cili heitmana panstwf Poll- 
ck6ho, ktery byl za opata Toma§e. Kdyz toti^ klaster Bfew- 
nowsky z odkazu arcibiskupa Matause z Bilenberka nabyl 
statku Zahrddky Trhowe w kraji Cdslawskem nedaleko Hum- 
polce, byl heitman Policky ustanowen za dohliiitele nad nfm, 
ze kter^z pHciny dojfzd^l tarn dwakrat, trikrat za rok. K tomu 
musili mu fecenf sedl&ci poskytowati dowozfl, ne z jin6 pn- 
ciny, nezli ze pry meli mnotaem wStdf statky a ziwnosti nez 
jini a pi'edce dotud wfc nerobotowali. Kdyz za casu opata 
Otmara Trhowd Zahradka byla odprodana (1707), zm^n^na 
jest powinnost tato w ten spftsob, ze kazdy z t6chto p6ti 
sedlak& musil jednau za rok dati zdarma prfpfez k jizddm 
opata neb na jin6 cesty na 15 az 18 mil. 

Podobnau mfwali powinnost pry od starodawna Solcawe 
a jinych nSkolik sausedft, kterf jinak byli prosti wsf roboty. 
.Kazd6ho rokn woziwali totiz 22 weder wina Rajhradu 
na Morawe do Braumowa. W cas slozenf urbafe roku 1727 
byla wsak powinnost tato jiz obracena w pen6zity ro^nf plat, 
celkem 32 zlatych a 5 kreycarfi. Swobodnfci tito byli: §ol- 
cow6 Suchodolsky, PSkowsky, D6dowsky, Lachowsky a Hut- 
bersky, swobodny mlynaf Nfzkosrbsky, swobodny zahradnfk 
LedUujsky a swobodny zahradnfk Hlawnowsky. 

Z roboty bylo dowoleno wykaupiti se na rok. Zadalo 
se za to od welk^ho sedlaka 40 zlatych, od prostrednfho 30, 
od mal^ho 20, od zahradnfka nebo chalupnfka 12, od dom- 
k&ie 6, od podruha dwa zlat^, kter6 se musily sloziti napred 
sw. Jin. Ponewadz wykupne toto bylo, jak se zd4, na onen 
cas, tuze wysoke, neuzfwalo se wolnosti t6 mnoho; rocn6 
sch&zelo se wykupneho obycejn^ asi 140 zlatych. 

Noweji na poddane uwalena robota prdstwa byla po tak 
zwan6m polehcenf ohldsen^m roku 1680, newime kter6ho 
casu piped slozenfm urbai^e, obracena w plat pen6zity, ktery 
cinil rocn6 220 zlatych, a jinym sp&sobem stalo se to i&- 



Digitized by 



Google 



172 Doha IV. 

stecne s hanbau zajicA, tak toti%, ze kdyz se nehonilo, mu* 
sili poddanf za to platiti, sedl&k 18 kreycarft, zahradnfk neb 
chalupnfk 12, domkd? 9, podruh 3 kreycary. 

Krom powinnosti plat& a robot podl6bali poddanf na 
Policku jako tQhda2 w^ude jinde tak6 obmezenim tykajicim 
se statkfi a osob sw^cb, o nichz dflem na jinycb mfstecb 
jest pow^deno. Co se tyce statkfl, byla netoliko dSdicnost 
jicb obmezena prdwem wrchnosti na odumrti^ ufhri tak6 
prawo prodeje, jezto ku prodeji bylo potireba powolenf pan- 
sk^ho, za kter£ se odwadel welky plat Nejw6tg( byl pH 
statcfch swobodn^ch, totiz solcownach a jinycb oswobozenycb 
od roboty; pfi prodeji jicb brala totiz wrcbnost deset kop 
ze sta kupni summy krom poplatk& kancel&rskycb, kter6 
pfipadaly pansk^mu auf edniku ; pri jinycb statcfcb odwidila 
se jedna kopa ze sta, rown^z krom kancel&re. 

Osobnfe byli poddanl obmezeni zwlaste w stebowAnf se 
z panstwf. Tak6 k tomu bylo poti-eba powolenf wrchnosti £ili 
wyhosiu^ za nejz se platilo. S nejblizsfmi panstwfmi byly o to 
smiauwy mezi wrcbnostmi, zejm^na s Ndcbodem, se Starkowem, 
s bomi a dolni Teplicf. Za odst^howdni na panstwf Nacbod- 
sk6, jakoz zase z N&cbodsk6bo panstwf na Polick6 platil pod- 
dany muzskeho poblawf 10 tolarft cili 15 zlatycb wrcbnosti 
a 2 zlat6 kn kancelaH, zenska 6 tolar& cili 9 zlatycb R;^- 
skycb wrcbnosti a dwa zlat6 kancelari. Do Starkowa a do 
Teplic neb naopak platil muzsky jako zenska wrcbnosti 3 zlat£ 
a 1 zlaty 30 kr. kancelaH. Ght^l-li se wgak kdo st^bowati 
jinam kamkoli, musil dati za w^bost p&ty dfl cel6bo 8w6bo 
d^dictwf nebo kolik wrcbnost sice z&dala. Zwla§tnf bylo usta- 
nowenf o mlyndfich^ kterf jak wy§e uk&zdno meli sw6 mlyny 
w ndjmu od wrcbnosti. Cbtel-li totii mlyndr wystfebowati se 
na jin6 panstwf, aby sobe tam mlyn najal, musil si k tomu 
wyzadati list swolowacf a platiti za to rocnS 4 zlat6 wrcbnosti 
a 15 kr. kancelari, pH cemz wyminowalo se, ie d6ti, kter6 
se mu narodily jinde, nalezely poddanstwfm do Police. Po- 
dobne musil safdf^ mysliwec neb jin^ poddany 6eledin^ kdyz 
se swolenfm wrcbnosti wstaupil do sluzby cizopansk6, platiti 



Digitized by 



Google 



za to roing dwa zlat6, a 15 kr. ku kanceldri. Pon6wadz pak 
bez powolenf wrchnosti nesm^li se synkow^ wesnictf dawati 
na iPemeslo, aby neubylo sil robotnych, musili i chasnici 
femeslnidU na panstwf sam^m platiti roca^ po 30 nebo 35 krey- 
carfch za to, ie nebyli potahowani k sluzb6 pansk6 ; coz cinf- 
walo ro£n6 dftchod asi 120 zlatych. 

Wrchnosti pMslusela jak od staroddwna saudnf a w3e- 
likd jind wef ejnd moc nad poddanymi we wsech i nad mestec- 
kem. Wykon&wdnf j(, pokud presahowala obor wykazany m^st- 
sk6ma iiradu Polick^mu a rychtam na wsech, nachdzelo se 
w rakau ui^adu panskeho^ ktery sprawowal zdrowefi hospo- 
d&rstwf pansk6. Pi^edstaweny uradu tohoto bywal od casu 
tKdcetilet6 wilky nazywdn heitmanem^ nekdy tak6 purkrabim, 
Prwnf, jeni uzfwal ndzwu onoho, byl Ondfej Pitrow z Nikols- 
burka, ktery zastAwal tifad ten jiz roku 1619, potom pak 
po cel^ cas tftdcetilete wdlky i az do smrti sw6 roku 1655. 
Z n&stapcA jeho pHpomfnajf se w dob6 potomni az do casu 
opata Otmara: Jan Kristian Krtiika (1667), ktery, jak se 
zd4, zemfel roku 1702 nebo krdtce pfedtim, Wdcslaw Hra- 
decky (f 1712 4 Cwce.), Karel Krauiilka (1712), FrantiSek 
Antonin Hradecky (1717 — 1723), ktery byl zarowen inspek- 
torem wSech jinych panstwi klastera Brewnowsk6ho, a Adam 
Josef Schnabel (1723). KromS heitmana bywal zwlastnf dft- 
chodnf, jinak kontribuini^ protoze zdrowefi pfijfmal bernl 
z panstwf, a bezpochyby ngkolik pisafU^ t6z zwlastnf pojezdny 
nad lesy^ jak jinde zmin^no. 

Ku kondnf saud4 a wyfizowanf jinych wecf prawnfch, 
kter6 nale^ely k dfadu pansk6mu, bywaly drzdny w kancelari 
klastersk^m th prdtoni dni za* t^den, pokazd^ we stfedu, 
w pdtek a w sobotu. ftizenf dalo se u prftomnosti wsech osob 
drednfch, jimz predsedal phtom provisor klastera Polick^ho. 
Hlawnf ufednfk Hdil jednanf a zapisowani; provisor pak 
ddwal wsem, co se stalo, zprawu opatowi k jeho stwrzenf. 
PK w6cech hrdeln^ch wzdalil se provisor, jakozto osoba 
duchownf, a wedli wysetrowanf toliko lirednici sw^tStf, wgak 
wznddeli w^c dale k ustfednf kancelari Braumowsk^. Wy- 



Digitized by 



Google 



174 ^0^ ^y- 

m§fowani pokut pen^zitych bylo wyhrazeno opatowi sa- 
m6mu. 

Pri wsi welik6 mod, kter£ nabylo duchowenstwo wflbec 
a opatowe Blrewnowstf co wrchnost zwlaste prewratem, jenz 
se stal w Cechdch bitwau Belohorskau, zflstiiwal MdSter P(h 
licky po zdhubAch walky tfidcetilet^ jeste dlauha I6ta wnitr 
i zewne w t^mz stawu upadku, we kterem se nach&zel za 
pfedesl6ho stoletf. Staweni jeho bylo we wsech castech swych 
jako na spadnuti, tak ie prebywanf wetsiho poctu osob w nim 
bylo nemoznfi. Protoz skutecnfe nebylo w nem zfizen6ho kon- 
ventu, nybrz krom predstaweneho kl&stera a kroin fardre 
leda snad jeden neb druhy jiny kn6z rehoinf ku pomoci pH 
duchownf sprawe. Probostem die staroddwii6ho spftsobu byl 
ostatne naposledy kn6z MatauS Sobek z Bflenberka, potomnf 
biskup Hradecky a konecnS arcibiskup Prazsky, od roku 1647 
do rokH 1649, we kter6m powolan byl za opata k sw. Miku- 
lasi na Star6m meste Prazsk6m. Po n6m bywali za dlauh^ 
cas jen fardfowe w klastefe Polickem, jimz pfi obecn6m teh- 
dejsfm nedostatku duchowenstwa byla krom cel^ho panstwf 
Polick^ho porucena k duchownf sprawe tak6 sausedni fara 
Machowskd na panstwi Nachodsk6m. Ponewadz bezpochyby 
nemfwali pomocnfkft jistych a stalych, byly sluzby bozf opa- 
treny welmi chatme. W nedfili bywala mse swata po dwakrit 
w Polici, potf etf toliko w Machowfe ; w tydni nebywalo mse 
nez nanejwfc dwakrat nebo tfikrat. '*') 

Teprw opat TomAs pocal na to mysliti, aby klaster Po- 
licky zase obnowil a duchowenstwem feholnfm znowu osadil. 
Ucin6n k tomu zacatek roku 1676 strienim starych zdi kld- 
stera jiz we m^sfci Lednu a*sw4zenfm kamene, cihel a driwi 
k now6 stawb6, ktera wsak dlauho trwala. Roku 1680 stezo- 
wall si na ni poddanf pH tehdejsfm powstdni sedlsk6m wedl6 
jinych robot, kterymi byli obtfzeni. Nejprw stawfelo se o strane 
pftlnocnf a potom wychodnf w te spftsobe, jak klaster nyni 
se spatruje, s ambitem cili chodbami pfi zemi a w poschodf, 

") Jest o torn zpriwa uSitele Polick^ho sepsanA braj po roce 1702 we 
dwftu nikopisich Bfewnowskych H. 15 a I. 18 fol 47. 



Digitized by 



Google 



1648'-'17^. 175 

s Sirokymi schody w traktu pftlnocnfm, s prozatfmnym refek- 
tdfem, kuchynf, desiti swStnicemi cili cellami a jinymi po- 
trebnymi mfstnostmi. Jak se zda, byla asi stawba p&lnocnfho 
traktu dokonana jiz roku 1679,^®) stawba na wychodnf strane 
wsak teprw za pozdejsich casfi opata TomaSe (f 1702), od 
nehoz tehdy teprw uwedeno nSkolik duchownich k obywanf 
w klastere a narizeno, aby kazdy den slauzena byla mse swatd 
w kostele kl&sternfm. Predstaweny konventu tfm spflsobem 
obnoweneho nazywail se superior^ a teprw we pozdfijsfch casfch 
dan mu obycejnejSi nazew prew7or.^^) Hned wsak nebyl zaweden 
obycejny poradek spolecn6ho kU§temiho ziwota; nybrz stalo 
se to teprw zaprwnfch let opata Otmara. Roku nOljmeno- 
wit6 pocali duchownf Polictf ponejprw due 4 Cerwence konati 
tak zwanau kdzen cili disdplinu w kfiru, ktery tehdaz byl 
nahore w poschodf na p&lnocnf strand wedl6 kostela, kdei 
se posud ffki w oratorii, s oknem do kostela. **') Roku pak 
1708 zawedla se teprw obycejna klausura w konvente; zHzen 
za wratneho chlapec zftstawajfcf w refektaf i ; naf (zeno zacho- 
wawdnf ticha w refektafi i w ainbitech a zaweSen zwon wedl6 
schodft, kterym se dawalo k tomu znameni. Tak6 t6hoz roku 
w mfisfci Zaff ustanowil opat Otmar pocet feholniM Pdli- 
cTcych^ tak aby jich osm mfwalo staly pribytek we klastere. 
PozdSji pocet tento ponekud se rozmnozil, tak ze w posled- 

*•) Dennik Braumowsky obsaSen^ w rukopise Bfewnowskem I. 18 prawi 
pH zpr^wg o uhozeni bleskii do wiikj kostelni roku 1679 (fol. 39), 
2e bjl oheJi hned uhasen, ^secus et neo-exstractum et. restauratum 
monasteriiim aut ipsa ecclcsia in periculo faisset". WidSti z toho, 2e 
aspon n&ktera iAst klAstera pokladala se tehdA2 za wjstawenau a ob- 
nowenau. 

*•) Nilzew superior nachAzi se ponejprw roku 1704, kterym se zacinA 
pamStni kniha tehdejSiho superiora Prokopa JaSkc. !Predtim nemame 
2idn^ch pamdti o jin6m. Ndzwn prior uiiwal od roku 1730 Benno, 
potomnf opat Bfewnowsky', ktery byl superiorem od roku 1726 a na- 
z^wal se tak jeStS roku 1728. 

*^) Die Pitra, jen2 prawi (f. 85) : qai choms fuit snpra modernos gradus, 
ubi est major fenestra ad ecclesiam. Dennik superior&w prawi o n^m 
pH 21 Breznu 1707: superins in parvo choro. 



Digitized by 



Google 



176 ^*a IV' 

nfm roce ziwota opata Otmara, zejmena dne 6 Prosince 
roku 1737 bylo w kidstere 11 knezi, dwa bratrf studujfcf a 
jeden konwrs. 

Nowe staweni Mdstemi zaujimalo tehdaz celau p&lno£iif 
a wf choduf stranu nynejsfho klastera, tak ze z poslednf celly 
strany wychodnf sla okna k polednf strane proti kostelu far* 
Dimu. Cella tato byla ustanowena za museum^ to jest misto 
k rozjimanf a rozprawam. Za jednfm oknem w n{ byla po- 
stawena socha panny Marie^ obracenA wen obUcejem, kterfi 
se stala brzy pfedmetem zwlastnf licty lidu okolo chodiciho, 
pozdeji pak (pred r. 1731) byla postawena wyse nade dwermi 
w t£ strane. Mezitfm stawelo se wsak za opata Otmara tak6 
jiz tfeti stranS Mdiiera, to jest na strane polednf blfz stu- 
danky. Opat Otmar pHjel za tau pficinau dne 21 Dubna 
roku 1706 do Police s dwema duchownimi Braumowskymi 
a mistrem zednickym odtamtud na radu o to. Roku 1707 
dal za tau prfcinau ohledati stare edhlady kldstera na t6 
straue, kterezto wsak shledaly se byti k stawbe na nich ne- 
whodn6. Pritom uwazowala se nejspfs welka zdwada, kterau 
cinily wody w tech mistech, i uzawfeno z t6 pHciny, pfelo- 
ziti nUyn kldsterni odtud na now6 mfsto, aby se mohla strauha 
k nemu odwiatiti jinam; coz stalo se roku 1708; potom pak 
dne 14 Zafi tehoz roku spustena jest tak6 Jessera trubau 
udelanau pod struhau tauto do nadrzky w tak zwan6 zahradi 
rybne^ aby tfm odn ita byla wlhkost staweuf kldsternfmu. Nic- 
m^ne pise sauweky pamStnik (superior Filipp Jaske), ze kdyz 
nazejtfi potom (15 Zafij opet hledany byly zaklady star6ho 
kliistera, nejsau nalezeny pro pritok wody. Pohffchu nemdme 
rownez tak podrobnych zapisk& o dalsfm pokracow&ni we 
stawbe sam6. Dne 28 Rijna roku 1710 pfse se, ze ji slawn6 
pozehnal opat Otmar, coz nepochybne wztahowalo se teprw 
ke wlastnimu zacAtku jejimu, ne k dokonani.*') Jist6 wsak 

**) Nicmend slawil se poxd^ji tento den 28 6ijna jako2to w^o6ni pamitn^ 
den obnoweni kldstera Polickeho. Prawi o torn tak zwan^ Protokoll 
preworA klistera Polickeho ke diii 28 ftijna 1759: 28* Octobris erat 
anniversariuin, quo domiaua Otmarus abbas Brzewnoviensis anno 1710 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 177 

jest, ze stawba poslednfho traktu byla je§t6 za ziwota opata 
Otmara pHprawena pod stf echu, ale wniti^ni uprawa nebyla 
dokonana. Opat Otmar dal pritom nad ^tfechau udSlati 
zwladtnf stanowiStg pro sochu panny Marie wyse zmfn6naa a 
na aim ji postawiti, kdez odtud z jeho naHzenf kazdau so- 
bota boHwala u nf lampa. Schazel potom jestS kr&tky trakt 
zdpadni wlastnfho stawenf klddtemiho; dfim pak opatflw cili 
prselatura odtad d&le na t6z strand stojfd zftstdwal we 8w6m 
starim sefil^m stawu. W n^m die ji8t6 zpr&wy wystaweny 
jsau roku 1723 now6 pokoje nad kancelafem, to jest ne- 
pochybn6 pokoje bostinsk^, o kter^ch se zmijiige urbdr roku 
1727 jakoii na torn misti se nacb&zejfdch, kde pi^edtfm bywal 
onen ml^n podklddtemf/') 

Bibem casu staly se zatfm w§elijak6 zm6ny w kostde 
kld§t€mifn. Jiz za opata Tomd^e zawdalo zalozenf tak zwa- 
nebo bratrsttoa mathy boSi holestne pMcinu k postaweni no- 
w6ho olt&i^e t6hoz jm6na w kapli i^ecen6 Klagterek na mfste 
prwotnflio tamgjgfho olt&fe sw. Jana kftitele, roku 1666. Swa- 
temu Janu kftiteli tyz opat postawil oltd!^ now^ teprw o 22 
let pozdiji wedl6 wchodu do t6to kaple w rohu na lew6 strand 
kostela pod scbody k presbyterii (1688), a saum6m6 s nfm 
rok pozd^ji (1689) oltai^ sw. TO krdlft w roze na praw6 
strane od tychz schodft. Jin6 n£kter6 oltdre wystawil opat 
Tomii jiz dHwe, jmenowite w roce 1669, kter6 se w pame- 
tecb urcit£ newyznaiujf. Wfme jen, ie se nachizely w kostele 
tobo casu olt&i^e tH, kter6 se w casicb predeslych nepHpo- 
mfnajf, swat^ch apoStoU pH n6kter6m pilfri na lew£ strane 
prostfednf lodi kostela,*^) sw. Markety a sw. Stipdna. Roku 
1679 byl kostel i s nowau c&stf kl&gtera w nebezpecenstwf, 

eadem die Policense monasterinm solemniter benedixit, et chorum cum 

reg^laris dausursB observantia introdaxit 
*^) Vthii prawl toti2 o ml^g podkliSternim, 2e sULwal jindj „an dem 

art, wo am^etto die gastzimmer und bierkeller im kloster erbauet sein" ; 

spdLwn k roka 1723 d&wi Lege. 
*') Srow. na str. 90. posn. 86. 
Pfimy^ PoliM, 12 



Digitized by 



Google 



178 Doba IV. 

kdyz w noci dne 16 Srpna ahodil hrom do tcHky nad krowem 
presbyteria; byl w§ak ohen rychle uhasen. 

Opat Otmar uMnil za prwngjsfch let 8w6ho wladnatf 
nejwetsi zmenn we wnithii podobi kostela odstranenfm oltare 
nejswitijsi Trojice^ kter^ pi^ek&zel welk6ma olt&ri, pfed nfm 
w prostredku stoje, tak ze u olt&i^e welk6ho nemohla nikdy 
slauzena byti mse pontifikalaf w plni sl&wS. Opat Otmar dal 
pi^edne roku 1708 odstraniti mfiie pi'ed tlm oltii'ein na strane 
ke dweHkm pobocnfm do ambitu (2 Dub.) a t6z stolec neboli 
skHni k oltdH tomu ntiezejfcf (4 Dub.); o th I6ta pozd^ji 
pak (1711) dal olt&i^ ten dokonce strhnauti a stanek z ii6ho 
pi^en^sti na wdky oUdf p. Marie^ pired nfmz odtud cele presby* 
terium zftstaweno jest jednfm nepfehrafenym prostranstwfm. 
Jest6 t6hoz roku postaweny jsau w n6m nowe stolice kAm 
w mesici Listopadu, a dne 13 Listopadu opat ponejprw wy- 
konal mgi pontifikalnf pred welk^ oltaf em, kteryz dal w kr&tce 
potom (5 Pros.) strhnauti a now^ postawiti (6 Pros.). Jiz 
roku 1708, z&rowefi s odstranenfm mHze pred sw. Trojicf 
(2 Dub.), dal opat Otmar oboriti tak6 dwa olt^e sw. Supdna 
a sw. Markety wyse zm(nin6, a naproti tomu t6hoz roku 
dne 24 Srpna poswStil oltdr nowi wystaweny swatych mnichU 
a MaH Magdaleny. Na mfsta dwau tSchto olt&fA zborenych 
ustanoweny byly snad now^ dwa olttf e sw, WojtScha a sw. 
Wdcslawa^ kter6 stoji posawad, onen na praw6, tento na lew6 
strand u druhy^ch dwau slaupft w dlauh6 c^ti chramu. Oltaf 
sw. Wojt^cha jest opatem Otmarem poswecen dne 3, oltai^ 
sw. Wacslawa dne 10 Ledna 1712. Roku 1710 pf'esazena byla 
kazatelnice od piUf'e pi^ed oltii^em Tff kr&l& k pilfri protej- 
gfmu na strand ewangelia pred oltai-em sw. Jana kKitele; 
roku pak 1712 presazen jest dne 23 Cerwence oltdf swatiho 
otce Benedikta z kaple, we ktere pf edtf m stdwal, do cela praw6 
postranni lodi kostela, tedy kde prw6 b^waly dw6fe do on6 
kaple; o dwe 16ta pozdeji (1714) dal opat Otmar odstraniti 
oltdf sw. Jana kftitele a sw. Tri krdlA w rozfch pod stupni 
presbyteria, onen ze pirekazel wchodu do kaple Matky bozi 
bolestn6 (nekdy KlaSterek recent), tento bezpochyby ze stdl 



Digitized by 



Google 



1648—1740. 179 

pHUg t6sne wedl6 now6ho oltai^e sw. Benedikta. Na toelky 
dUdf dal opat Otmar pozdiji je§t£ (1723) wsaditi now^ Bt&- 
nek a k&men, a dal k nSmu tak6 postawiti now6 schfidky; we 
ktertzto podobe jest od niho op^t poswecen dne 10 l^fj. 1723. 

Mesitfm zweleben byl od nSbo kostel tak£ jinym spft- 
sobem. Opat Otmar dal totiiS koQe6n6 ud^lati hlenbu nad 
dlanhau £&8t( chr&mu a odstraniti n&sledkem toho nfzk^ 
prkenn^ strop, kter^m byla prozatfmnd kryta za p]^ede&l:^ch 
stoletL Stale se to snad jiJ pred rokem 1716, we kter6m jest 
kostel wybflen a okna w nSm rozgfi^ena.^^) Teprw nejspfS po 
dokondnf t6to price dal pak opat Otmar pi^estawiti 6elo chrdmu 
na ten spftsob, we kter^m se nynf spathije, pfi £emz zachowan 
jest starod&wny kr&sn;^ portil ze 13. stoletf, jinak w&ak ddna 
t6to prednf strand kostela podoba ke stawb6 gothick6 docela 
nepHsludnl K wftli dflu tomuto, jehoz dokonanf slawilo se 
dne 18 Z&ti roku 1723, byla roebofena siard toii^ kteri jak 
za to mime, stiwala do toho (asu na praw6 strane port&lu, 
bezpochyby we stawu wetch^m, ^^) a mfsto nf wystawena nowd 
maid wis dtewini a plechem pobiti nad sam^ celem chrdmu, 
na nfz zHzeny jsau hodiny. Dne 25 &jna roku 1724 posta- 
wen byl kHz na t^to now6 w£2i Josefem Rosenbergerem, 
tniim tesai'em, a Antoninem Pirklem klempfi'em z Trutnowa. 
Starsf w£2ka nad presbyteriem, na kter6 byly zwony, jest 
pntom zachowina, a jest s nf jestg w poslednfm roce ^wota 
opata Otmara snata stari bdn6 (1737 30 Zift) a now& po- 
stawena (6 Pros.). 

Opat Otmar zwelebil tak6 fami kostel Policky, nazywany 
jinak mendfm neb mal^ kostelem (ecclesia minor, parva). 
Dal jej totiz dflem pi^estawiti a rozgfHti wl6tech 1712 a£ 

**) Pitr dkwi zprAwu jen o skntku samdm bez ud4ui ^asn: Ecclesia hsec 
a Johanne Chotow erecta fomicem olim non habnit nisi in presby- 
terio, qnod ut veteres suis posteris referebant, longe antlquiiis stetit. 
Asaeres totam ecclesiam tegebant. Quam fornice muniri fecit Otmaras 
Zink, abbas 48 Brzewnoviensis. Fol. 23. 

*^) WH tato mini se w dennikn superiora fol. 3 roku 1704, kde2 prawi 
se, ie bjla dne 10 KwStna mSe figuralnA ,,cuin pulsu campanarum 
ad Gloria in tnrri majore''. 



Digitized by 



Google 



180 I>oba IV, 

1714; pH cemz jmenowite sakristie a presbyterium wystaweny 
jsau nowe od kamene a hlawni zdi kostela zw^geny a upew- 
neny pHstawenymi pilfH. Po dokon&nf stawby ozdoben jest 
wniti'ek kostela due 31 Brezna 1714 dwan&cti obrazy zaw§- 
senymi na stSndch, jichzto wlastnictwf wyhrazeno klaSteru. 
Sausedstwo pomdhalo k stawbS die powinnosti praci rucnf 
w poMdku takow6m, ie wzdy dwakrat po sobS wirnici meli 
po dwau dnech, chalupnfci po jednom dni prace, potom jedea- 
krdt podruzi, mlddenci a towarygi ka^dy jeden den. Boku 
1720 jest potom tak6 wystawena nowi swonice pH kostele 
kamenni, na kterau dal opat Otmar pi^en^sti zwony z w6ze 
kostela klasternfho, kdyi zamyslel wezi tuto strhnauti, jak 
wyse pow^d^no. B&ni postawil na zwonid nowau Martin 
Peyskar, saused Policky. Jiz pred t6mito nowymi stawbami 
nachazely se w kostele farnim krom hlawniho olt&l^e panny 
Marie aspon dwa postrannf; jaketao zasw^cenf, newlme.^') 

Opat Tom&§ byl dal pi^estawiti a rozsfiiti kapU na Ostasi 
drewenau a bezpochyby starlm seslau; co2 jak se zda stale 
se roku 1669, jezto dne 30 Cerwna toho roku zasw6cen byl 
oltdr w ni. Pon^wadz wgak kaple w pozdejgich l^tech nesta- 
cila pro mnozstwi lidu k ni pricb&zejfciho, dal opat Otmar 
wystawiti kostel nowy kamenny. Roku 1711 poswetil a wlozil 
k nemu k^en zdkladnf dne 21 ZaH wychodnS od stare kaple ; 
stawba pak konana palirem Polickym Pawlem Jelinkem do- 
koncena jest roku 1720; kaple cili kostelik stary potom zboren. 
HlawDi oltai* byl sw. KHie; kromi n^ho pak dal opat Otmar 
pozd^ji wyzdwihnauti dwa olt&fe postranni, jeden sw. Wawfince 
na strand ewangelia, druhy sto. Benedikta na strand epidtoly, 
kterdz oba poswetil dne 22 ZdH 1737. 

Za Wioi slawneho opata byla krajina Policka mimo 
mdsto ozdobena jeStd dwema jiny^mi pomnfky zboznosti. Brzy 
totiz po dokonanf kostela na Ostagi zalozil opat Otmar po- 

*^) Swdd^i o torn dennik superior&w, die kterSho roku 1706 bjla w den 
narozeni pannjr Marie dtena w kostele farnim krom welki mSe mali 
„in latere", a o poswiceni roku 1708 (9 Ziuri) maU mSe ^in lateva- 
libus altaribus''. 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 181 

nejprw tak6 hostel w Bezdikowi^ jejz po dokon&nf stawby 
poswStil dne 14 Srpna roku 1729 na jm^no sw. Prokopa 
opata a Gunthera £ili Wintfi^e paustewnika. Drub6 pak mfsto, 
kter6 zwelebil, byla Hw(zda na bfebenfe Sttn cili pi^fkr6ho 
pohoH, kter6 d6li krajinu Polickau od Braumowsk6. Tam byl 
dal opat Tom&§ roku 1670 na sk&le, pod kterau jde stezka 
k Braumowu, postawiti wysok^ kHz a na vAm welkau po- 
zlacenau hw^zdu, kterd nSkdy b^ala na tak zwan6 £erwen6 
wi2i kld^tera Braumowsk£ho, obnowen^ po wyhoirenf roku 
1664. Opat Otmar dal na mist6 kHie wystawiti p^knaa kapli 
na jm6no panny Marie Sn&inS posud stojfci a hw^zdu wzt^- 
£iti nad kaplf. Stawba byla s n&kladem 1800 zlat^ch dokonana 
roku 1733. 

Obnowenfm n&bofenstwf katolick6bo w cel6 zemi cesk6 
wzbudilo se po strastech wdlky tiPidcetilet^ wftbec zaifbenf 
we wyzdwibowdnf pomnfkft ku poct6 swatycb, kter^i owSem 
i Police a krajina okolnf pocala se od toho (asu ozdobowati 
w mfstech rozlicn;^ch. Ndpis z roku 1696 swfiddf, ze jii toho 
roku na cestg, kudy se tehdai^ putowalo k Wart^, nynf do 
WambeMc, stdl wedl6 poll jednoho ze sedldkfl Suchodolsk^ch 
obraz dimdcti swatych pomocnikA^ nejspfS od n6ho postaweny, 
ktery se posud spathije;*'0 ji2 pak roku 1704, kterym se 
po£{nd pamStni kniha superiorft Polick^ch, pripomfnd se dfe- 
winy hm s obrazem ukH2owan6ho w Ledhuji hlii pansk^bo 
piwow^, jako2 i dwa dfew6n6 posw&tn6 slaupy^ ku kterym 
chodfwaly processf,'jeden kdesi na pfllnoinf strand od kla- 
stera hlii cesty k Bukowlci a druhy na jiznf strand ode bi'bi- 
towa wedld pdginy k Braumowu. Opat Otmar rozmnoMl tak6 
pomnfky tohoto druhu zwl&gtd postawenfm pdknd sochy panny 
Marie bolestne na rynku Polickdm. Jiii roku 1706 byl k tomu 
powoldn sochaf zPrahy do Police, kter^2 zhotowiw sochu z&- 
danau nejspfS w Praze, roku potomnfbo 1707 pocal dne 
11 Srpna ddlati slaup dwa sdhy wysoky, na kterdm mdla byti 

*^ Wis Pt^PTiilla KanSry PamStnosti farnf osady Polick^, kde2 se nachAsi 
pilnS sestawen^ popis wiech n4bo2ensk^ch soch t^to osadj farni, na 
str. 73. 



Digitized by 



Google 



82 Doba IV, 

postawena. Due 2 ZdH t6hoz roku jest od superiora Prokopa 
Jaika poswiceno mfsto k tomu urcenS, a na n6m dne 27 Z6ii 
slaup i se sochau wyzdwizen. Opat Otmar poswitil jej o rok 
pozd^ji slawnS dne 9 Z&ti 1708. Slaup postaweny nekdy 
opatem Wolfgaagem na rynku na znamenf wdScnosti k Po- 
lickym jest nejspis toho casu prelozen na m(sto.p^ed kl&- 
stemfm kostelem, kdez posud stojf.^^) Roku 1716dalpotom 
opat Otmar bezpochyby odstraniti df'ew^u^ slaupy wy&e zml- 
n6n6 a postawiti wyminau za ne ctyH stejn^ slaupy kamenne^ 
kter6 se posud spatiruji, jeden wedl6 p&giny ke Braumowu 
na temz mistS co prw6, druhy nedaleko mlyna Ledhujsk^ho 
a jests hliie kr£my 'o nico pozdSji tarn wystaweuS (1720), 
tiretf na rozcestf p6§in w polich pod Kluckem, kde2 se nyni 
Hk4 u sw. Marka, ctwrty na Z&kopanici wedl6 cesty k Bez- 
dikowu.^^) Roku 1731 dostala se Polid, pokud zn&mo, prwni 
socha sw. Jana Nepomuckeho. Dal ji rownSz udilati opat 
Otmar, kamennau, a darowal ji me§(w&m Polick^, aby byla 
postawena wedle m&stku we hlawnf ulici, kde2 se nynf posnd 
nach4z{ blfz stawen{ gkolniho. tH ISta pozdiji (1734) byla 
pak postawena socha sw. Wdcslawa na Strdinici nad Z^i- 
stim Polickym, rownSz posawad stojfcf, n&kladem W&cslawa 
BSmy, sauseda Polick6ho. 

Po now6m aspon (^astecn6m wystawenf kl&Stera a uwe- 
deni reholnikft do niho ndsledowalo tim samym zwelebeni 
a rozmnozeni sluzeb bozfoh a lepsf ndt pi^dttm opatiPenf du- 
chowni sprdtcy w Polici a w cel£ osadi. Fardf mSl odtad na 
p^i jedm6 kostel fami a kon&ni obycejnych powinnostf far- 
nflio liradu, i mil w nich hojnijsl nez ptedtim wypomoc; 
nad to pak konaly se sluzby bozf slawnSji a prawidelneji 

^*) SlAl tarn ji2 za ^8U Pitra (okolo r. 1740), kter^2 prawi we sw^ch 
pamStech bratrstwa PoUck^ho, 2e prw6 Bikl prostfed rynku, „abi nunc 
Btatna dolorosse matris esf, co2 se wiak nepodob4 b^ti prawda zrowna 
doslownS. Neb 8tarS{ dennik superiora sauwSk^, mluwS o mlsih swo- 
len6m pro nowau Bochu» nic se o slaupd Wolfgangowg pH torn ne* 
zmiihije. 

*9) Wiz tamSe na str. 69. 



Digitized by 



Google 



1648-1740, 183 

w kostele kl&dternim, kdez Hdil je superior w £ele feholnictwa 
w kla^tere prebywajidho. Jemu pHpadala tak6 pece o kostel 
Machowsky. Oba kostelj, kl&gternf a farnf, tak£ se na mnoze 
w cinnosti doplfiowaly, tak ze slawii6js( obiPady w6t3(m dllem 
konaly se jen w kostele klasternfm, podobng k&zdni, zpowi- 
dani a poddwanf sw&tosti oltarnt. 

Obyceju^ poi^^ek nedilnlch sluieb boSich w kostele kla- 
sternfm byl: rannl m^e, po nik^zani n^meckS, potom welka 
a k&z&ai £esk6'. Uztwdni jazyka n^meckSho w tA mite pre- 
sahowalo potiPebu, poniwadz n^meckych osadnfkfl bylo, jak 
i nynf, welmi mdlo; bylo w torn wlce zallbenf nfemeckych 
opata, jmenowitg opata Otmara a snad jiz pi^edtim Tomdse, 
kteH n6meck6mu jazyku wdude, zwldst^ tak£ wjedndnf ufed- 
nim, d&wali prednost. K&z&ni m^li, jak se zd£, obycejn^ dwa 
z kD^zf za powinnost, kteH k tomu byli staleji ustanoweni, 
jedeD GO kazatel desky^ druhy n&mecky; wkondnt mli strfdali 
se bezpochyby wsichni die poi^ddku ustanowen6ho. We dni 
slawndjsi n&lezelo koD&nl sluzeb bozich superiorowi s Setn6jgf 
assistencf, zejm^na welkych mix o bozfm bodi w^npSnfm, 
w nedili weIkono£nf a letnicnf i w jin6 n£kter6 w^tsf swdtky. 
W advents w nedile a we swatky bylo slawn6 zpfwanS Borate^ 
we wsednt dni £ten6, w§ak se zpiwy cesk^mi ; na sw. §t6pdna 
(26 Pros.) switil superior owes; w podwecer sw. tff krdlft 
(5 Ledna) wykropowal kldster od sw^tnice k sw^tnici w prft- 
woda wsech j^eholnlkft ai k refektdh, kdez se potom wece- 
relo; o hromnicich n&leielo swSceni swiiek far&ri, tak t6z 
swiceni hoHiek na Kwitnau nedSli, kter^z die naffzeni opata 
od rokn 1715 tak6 wzdy se konalo jen we farnfm kostele. 
Dalsf obi'ady w tyden pired welkonoci konal superior, zaclnaje 
we sti^edu odpoledne Hk&nfm Laudes se wsemi f'eholniky 
s obycejnym zhasfn^nim 15 swfcek postawenych na trihran^. 
Na zelen^ ctwrtek pri welkS m§i od niho konanS wsichni 
ireholn(ci dli ku prij£manf ; superior wykonal obnaSeni oltdfti^ 
ph <^mz zadel z kla§temfho kostela tak6 do farnflio. Na 
welk^ p&tek bylo kaz&nf cesk6 rdno, jak brzy se§el se lid; 
potom konal obfady superior, a feholnfci pomdhali kantorftm 



Digitized by 



Google 



184 J>dba IV. 

we zp^wu ; konecne §lo process! ke hrobu hoiUnu^ kter^ b^wal 
postawen w ambite cili chodbS proti postranndn dw6Mm ko- 
stelnfm. Na bflau sobotu superior swfetil ohefi pred dwehni 
kostela kl&^ternflio, coz w^ak ji2 od roku 1705 zm6n6no pro 
uchrin^nf nebezpecenstwi, tak aby ohefi b^wal dildn na hi^bi- 
tow6. Profetie zpfwali IPeholnfci. Potom odebral se farit se 
. sw^mi pomocnflcy do kostela farnflio k swicent wody. K we- 
ceru zwonilo se w§emi zwony na wekfiSeni^ kter^z konal 
rown£z superior. Na welkau nedili po welk£ msi dlo se 
w process! wen z kostela k swiceni masa. Pfed nespory bylo 
cesk6 k&z4ni. W nanebewzetf panny Marie (15 Srpna) byla 
pat^ kostela klc^temiho; superior mfwal tak6 ten den welkau, 
a sw^til hyliny. W den narozenf panny Marie byla p(xid 
kostela famiho^ a prwnf nedili potom postoiceni. Obadwa 
ty dni konaly se w§ecky sluzby bozi w kostele famfm, pH 
cemiE neb^walo n£meck6ho k&zdnf. Byl wsak nejspfde jiz 
tehda^ zwyk posawad trwajfcf, ze wesnice panstwf Polick4bo, 
ac k jednomu kostelu ndle^ejfcf, nicm^ni kazdi o sobi sla- 
wila sw6 poswfcenf w jinau nedfili. *®) pauti mfwal welkau 
kn6z, pozwan^ k tomu od fardfe, byf feholnlk. Dne 16 Pro- 
since b^wala slawn£ m§e swatd w den w^odnf krdle Pfemysla 
Otakara I jakoito zakladatele. 

Nikolikkrdt za rok mfwal takS opat welkS sluzby bozf 
w Polici; w kostele kl4§ternfm skoro poka^d^ wpond^lf nebo 
n^kdy w autery o welikonocfch, coi ustanoweno bylo jiz od 
opata Tomdge roku 1667, w nedili po bozfm t61e, n^kdy 
pauti w den nanebewzetf panny Marie a obycejn6 tak6 
jednau s Roratem w advents ; w kostele famfm nejcasteji 
w den zwistowdnf panny Marie (25 Bi^ezna) a bud o pauti 
(8 Z&M) bud poswfcenf, n6kdy tak6 po oba tyto dni. 

Pro pHsluSnost k Mdu Benediktinsk^mu slawen b^wal 
w Polici jako we wSech jin^ch mfstech t6muz i&dn n&leiejf* 
cfch welkymi sluibami bozfmi swdtek swat6ho otce Benedikta 
(21 Birezna), tki Gunthera paustewnfka, jej2 i&d ctil co sw£ho 

'^ W^fllownau o torn sminku jen nahodiUu o Bukowici mAme teprw 
sroku 1781. 



Digitized by 



Google 



1648-^1740, 185 

zwl&§tnfl)0 8wat6ho (9 6ij.) ; a dne 25 Srpna b^wala wyrocni 
sluiba za zemirel6 spolubratry a zakladatele kl&dtera Brew- 
nowsk^ho. Za opata Otmara b^walo dne 13 Rfjoa tak6 slawn6 
Reqaiem za zemielSho piPedchiidce jeho, opata Tom&§e, a od 
roku 1708 slawil se tak6 den narozenl opata Otmara, kter^ 
phpadal w den jeho patrona (16 Listop.), welkau msl s assi- 
stend, ka kter6 b^al lid wyz^wdn na k&zanf, aby se modlili 
za dfastn6 jeho panow&nf, a saused^ Poliitl aby k tomu pH- 
ch&zeli w pU&tfch, jakozto od^wu slawnostn^m. 

Welk6 zalfbenf bylo Yf processkh Prwnf zjara, na sw. 
Marka (25 Dub.), mfwal superior, a f'eholnici w&ichni ticast- 
nili se ho w bflych komiSickdch, pom4hajice zpfwati antifony. 
Wych&zelo se z kostela klastemfho, odkudi pokud zn&mo 
z let 1704 a 1706, chodilo se w prawo mimo zahradu a dwftr 
kl&dtersk^, a bylo roku 1704 prwnf zastawent u di'ew6n6ho 
slaupu wyde wzpomenut6ho nedaleko pazderny, druh6 u slaupu 
za hMtowem wedl£ cesty k Braumowu, tretf . a mlyna Led- 
hujsk^ho, ctwrt6 u kiPlie bHz piwowaru pansk^ho; odtud se 
&lo ho^ejgf ulici a2 na rynk a odtamtud se zp6wem T£ boha 
chw&Ume zp6t do kostela. Roku 1706 bylo prwnf zastawenf 
teprw u slaupu wedl6 cesty k Braumowu, druh6 u ml^na 
LedhujskSho, ti*etf u piwow&ru a £twrt6 we fam(m kostele, 
do n6ho2 se pri§lo z rynku umrlci ulickau. T6 boha chwdUme 
zpiwalo se pak odtud jdauc chodbami kl&gtera az do kaple 
Matky bolestn^ w kostele kl&dtemfm. Roku 1740 byl poi^ddek 
tento zmgn&n pro zl6 cesty mimo m6sto ; i wy&lo se z ko- 
stela kl^temfho predn£ k slaupu opata Wolfganga nedaleko 
odtud stojfciho, kdez ucin&no prwnf zastawenf, druh6 u sw. 
Jana na mftstku w ulid ; potom se slo po podsfnfch w rynku, 
a zatoiilo se z nich k sode panny Marie na rynku co tiPetfmu 
zastawenf; ctwrt6 pak ucinSno w kostele famfm, do n6hoz 
se ilo umrlcf uli&kau. 

hfiiawych dnech chodilo se w^elijak; pokazdS w^ 
wychizelo se z kostela kl&gternfho. Roku 1704 wedena byla 
processf prwnfho dne po cest6 k piwow&ru pansk6mu, od- 
tamtud k dolejgfmu dworu, kterym se proSlo, a potom mi- 



Digitized by 



Google 



186 IMa IV. 

stem zp£t ku kl4§teru ; roku 1706 tauz cestau jako dw& 16ta 
predtim na sw. Marka; roku 1740 okolo rybnikft nahoru na 
Str4znici a druhau cestau dolft mSstem az ku kostelu far- 
nimu. Podobni sla process! roku 1704 due ti^etiho na kopec 
ke 2d£ru (ad montem versus Zdiar), jimz bezpochyby tki roz- 
umi se Str&znice. Se zwl&§tni horliwosti byla kondna processf 
due tretiho roku 1720 (8 Kwitna), spojen& s' modlenfm za 
odwrdceni welk6 suchoty toho roku. PHsli k tomu jiz o p&l 
osm6 rauo tak6 Machow^tf w processf, po jichi prichodu slau- 
zena mala m§e w kostele farnim, a z n§ho se wy§lo. Napped 
sly deti se sw^mi korauhwickami, jimz predzpiwowal zwl&dtnf 
wftdce a ukazowal cestu, potom wgichui cechow6 w poradku 
se swymi praporci a swfcemi, kantorl se ^ky, wdichni re- 
holnfci nesauce swfce a r&zence, bratrstwo Mariansk^ pod 
umbellau rown^z se swfcemi a s dwSma fakulanty; d&le obce 
z cel^ho panstwi kazda se sw^mi korauhwemi, napired wdude 
rychtai^ a kon|ele; potom sestry bratrstwa Mariansk6ho; za 
nimi obzwlastuf processf MachowskS weden6 jedn£m z rehol- 
nfk& a naposledy pohlawf zensk6 ze w§ech wesnic, rowniz 
pod rozdilnymi korauhwemi. Welka tato process! §la po po- 
sing Braumowsk6 az ku Klucku, odtud w prawo dolft cestau 
mezi poll az k Ochozi a boirejgf ulicf do m6sta na rynk, 
kdez se wgechny zdstupy shrom&zdily okolo sochy Matky 
bolestn6 a zpfwaly prowazeny budbau. Potom se odebrali do 
famiho kostela, a skoncili litanii. j^eholnfd i lid6 w^chni 
toho due nepozili niceho ne2 chleba a wody ; z zadn6ho ko- 
mfna se nezakaurilo. 

Na bozl tSlo a w nedSli po bozim tile b^walo processf 
rano i odpoledne, a je§t§ jedno processf nasledowalo we 
ctwrtek w oktav bozfho tfila, coi zruSeno roku 1729, ale po- 
zdeji zase obnoweno. Na bozf t61o wedl rannf processf supe- 
rior, w nedeli potom opat, jenz za tau pHcinau aspoii oby- 
cejnfe piijf2d61 do Police; we itwrtek oktavnf fardh Processf 
odpolednf die prawidla nale^elo &rdH; ale nach&zfme aspon 
roku 1707, ze opat Otmar wedl w nedSli s£m obojf processf, 
rannf i odpolednf. Za pekn6ho pocasf wychazelo processf 



Digitized by 



Google 






1648—1740. 187 

z kUgternfho kostela, a zastawowalo se w kostele farntm co 
na prwnf stac(, potom a oMtt postawenych we m^sti, kte- 
r6z bywaly tudy nejspfS jen tfi; pozd6ji b^waly wSak ctyry 
olUire, a zastaweni w kostele farnfm nejspfi se pomQelo. 
Roku 1740 sUly tH olUi^e w rynku, prwnf na poledni strand 
u domu Anny Therow6 (c. 75), druhy na Strang zapadnf mezi 
domy HruSkowym (c. 81) a Wondr46kowym (c. 82), tfeti na 
strand pftlnocnf u domu Wacslawa Reimona (c. 93); ctwrty 
byl a gpitflu (6. 79), odkudz se process! wracelo zase do 
kostela kl&§ternfbo. Pi^ekdzel-li degf, bywalo process! w ko- 
stele kl^itemfm se zastawow&nfmi u £tyr oltaHi. Roku 1704 
bylo k tomu uzito kaple sw. Benedikta, oltdre sw. Miurl Magda- 
leny» oUSlH sw. apostolA a panny Marie bolestn6. Die obec- 
n6ho zalfben6ho obyieje bywaly kostel a oltaf'e ozdobeny 
kwj[t(m a zelenf, a saused6 stawSli se k process! we wojen- 
sk6m poiradku a ozbrojeni. 

Zyfl&itai processf Polick6 byly ku kapli £ili kostelu na 
Ostagi, kter^ch b^alo die prawidla osm za rok, totiz na 
Bflau ned^li, w nedSli 5twrtau po welkonocfch, den nalezenf 
sw. EH2e (3 Kw£tna), na bozi wstaupenf, na sw. Trojici, 
w den sw. Petra a Pawla, w nedSli po sw. Bartolom^ji (24 Srp.) 
a w den powyfienf sw. K((ze (14 Z&ti). Nejslawn£j§i bywalo 
w den bo2fho wstaupenf, kterg wodfwal sdm opat Krom welk6 
mge swat^ bywalo tarn ten den dwoje kdz&nf, £esk6 a n6meck6 ; 
roku 1707 a snad £ast£ji jindy Mzal nemeckj^ opat Otmar 
sdm, a z toho nejspis pach&zela zwyklost pro ceskau osadu 
Polickau newhodni, ze bywalo k&zdnf n^meckg w kostele, 
5esk6 wenku. W jin6 f'eienS dni b^alo process! wedeno n6- 
kdy jednfm, nejoby6ejneji dwema kne^fmi z kla§t«ra, castSji 
superiorem neb far&f'em. S processfmi w den nalezenf a po- 
w^senf sw. EHze byly spojeny odpustky die udSlenf r. 1515, 
kter^ch bylo Ize ziskati nawstiwujfcim kostel Ostadsk^ tak6 
w auter^ o welkonocfch, w autery o sw&tcfch Swatodugnfch 
a w den Wgech swat^ch, jak jinde pow6d6no. 

Jednau za rok putow&wali Polictf do Warty die zaslf- 
benf u£in6n6ho z pHciny moru roku 1585. K tomu byla ur- 



Digitized by 



Google 



188 ^^o6fl IV. 

£eiia p&ta ned^le po welkonodch, dli nedele pred krfsowymi 
dni. Processf wychazelo z Police casne rano po kratk^ pro- 
mlawe k lida, wedeno jsaac fararem, s nimz obycejni chodil 
jests jeden nebo i dwa kn6zf, a wracelo se zpafky w aaterj, 
tedy po drah6m processf krlzowSm, kterS zatfm w Polid 
bylo wykon&no wedenfm superiora. Kdyz pHsla dost brzy 
zprdwa, 2e se pautnfci wracejf, cbodilo se jim tak6 s pro- 
cessfm naproti wedenlm nSkterSho zkneif az do Ledhuje, a 
doprow4zeli se boi'ejdf iiUcf a pres rynk az do kostela kUiter- 
nfho. R 1733 opat Otmar s^ wedl processf toto jdaucf naproti. 
Od casu, CO byl w kUstere Polick6m obnowen HAslj 
konvent a zwelebeny sMby bozf, pamatow&no bylo tak6 w hoj- 
D^jgf mfte na kostel Machowsk^, tak ze tarn kazdau nedili 
b^ala slauzena mge swata nikterym knizem a tak6 iastiji 
kondny welk6 slazby bozf fiu-^m jak w nekterS nedile tak 
takS swdtky, jakoz obycejnS w pondelf welkonocnf, w pondSlf 
letnicfch a na sw. §t£p&na o w&nocfch. TakS opat sam je- 
dnau za cas slauzfwal w kostele MachowskSnt Roku 1720 na 
sw. Matause (21 Z&r.) poswStil opat Otmar w MachowS tH 
oltare, a drzel potom, sedS na stolici rec k lidu, owsem ja- 
zykem nemeckym, kterau po nSm knSz jeden musil po cesku 
tlumocitl Docasni pHslusnost Machowsk^cb ku kostelu Po- 
lick6mu jewila se w obyceji, ze o pauti w kostele farnfm Po- 
lickSm (8 Zah) prich&zeli w processf k nemu, pH cemz po- 
kazd6 kn6z jeden s lidem Polickym chodil jim naproti ai do 
hoirejsf ulice. Tak6 se Machowgtf ucastnfwali processf na 
Ostas sw. Trojici, pHch&zejfce w processf zwl^tnfm jiz 
rannf m§i do Police, kdez jim kn£z od superiora ustano- 
weny pHchdzel naproti az na rynk neb d&le a uwedl je ai 
do kostela klasternfho. Po nawrdcenf z OstaSe bywali zase 
wyprowdzeni az ku panskSmu belidlu na Babfm. Roku 1726 
pH§lo k nSjak^m nelibostem s Macho wskymi, protoze pry dSlali 
si powinnost ze slauzenf mde swatS we sw6m kostele kazdau 
nedfeli; i jest ta zwyklost zruSena; newfme na jak dlauho.**) 

^») Pitr w dennfku bratrstwa PolickSho fol. 106 pr&wf o torn: 18 Novemb. 
Rerocata est gratia, quam habebant Machovienses, quod ibi omni die 



Digitized by 



Google 



1648—1740. 189 

W case, pokud byl nedostatek duchowenstwa w klastere 
Polick6m, m61o welkau diilezitost pro staw nabozenstwf bratr- 
stwo bolestne panny Marie^ o nSmz jsme wyse jen mimo- 
chodem ucinili zmfnku. prwnfch pocdtcteh jeho jsau pa- 
m^ti nejasnfi.**) Nejpodobnftji staly se brzy po pfgwratu 
BSlohorsk^m, a Biiad ur£it6 roku 1624, od kter6hoz roku 
zn4me jm6na nSkter^ch clenft bratrstwa w poMdku, jak pH- 
stupowali k nfemu. *^) Bezpochyby podnSt k zalozenf jeho za- 
wdalo tehdejgf nastaupenf na reformacf katolickau, to jest 
na wym^tini protestantstwf w Cech&ch, a zwldSti we mestech 
a mgsteckdch w zemi cesk6. Wyslowen^m dielem bylo spo- 
lecn6 koninf poboznostf jist^ch ke cti a chw&le matky hoii; 
wlastnf wdak a obecn6j§f smer obricen byl ke wzbozenf hor- 
liwosti w nabozenstwf katolick6m, ktera byla wplywem pro- 
testantstwi za predeMych iasii utuchla, tak ie i kde nepHSlo 
ke zjewn^mu odpadnutf, panowala Ihostejnost. Kdyi pozd^ji 
roku 1641 bratrstwo t6hoz spftsobu zirizeno bylo w Braumow6, 
kteremu tebdejSi opat Jan Benno wykazal zwlaStnf mfsto 
w klddtemim kostele Braamowsk6m a zwl&dtnfho kneze k ri- 
zeni poboznostf jeho, n&stupce pak jeho, opat Alexias, roku 

domimco sacerdoB legerit missftm. Fecere exinde Mu88, Gontigit co- 
ram P. 8aperiore, Aemiliano et Nicolao. 

'^) Modlici kniha wydana pro bratrstwo Policke prsesesem P. Aemilianem 
Malhau roku 1777 (w Praze u FrantiSka JeMbka: WitSzoslawnA Judith 
na w^sosti hory Kalvarsk^ Matka BolestnA oc.) uddwa na titulnim 
lists, ie se bratrstwo za£alo roku 1692 ; ale zdi se to b^i omyl zma- 
tenim s bratrstwem llteratft Polick^ch, kteri zalo2eno bjlo onoho roku. 

'*) Zachowalo se toti£ tak zwan6 Album bratrstwa, zalo2en6 roku 1666, 
kdyi bratrstwo dos&hlo stwrzeni papeiskdho, to jest kniha, do kter6 
se zapisowali £lenow6, kdy kter^ pKstaupil (chowane nyni w kl4Stef e 
Bfewnowsk^m, N 7). Album toto jde od )re£en6ho roku 1666 aS do 
roku 1709. Na zaSitku jsau wSak polo2ena jm^na ^enft tehd&2 jeStS 
iijicich, kteH bjli prw6 ji2 we bratrstwu, die poHdku let, we kter^ch 
pHstaupili. Z tSch jsau dwa z roku 1624, 5 z xoku 1633, dwa z roku 
1644, jeden r. 1647, Br. 1661 (mezi nimi2 take Jakub BFezina, o nSm2 
jsme wf^e ucinili zminkn co o „zbShl6m pro nAboSenstwi** ; wiz na 
Btr. 108.), 3 r. 1663, 3 r. 1664, 4 r. 1669, 3 r. 1660, 4 r. 1661 ; ostatek 
a2 do r. 1666 schizi, pon$wad2 jsau nSkter6 listj wjtrienj. 



Digitized by 



Google 



190 Doha IV. 

1649 zjednal tak6 stwrzenf od papeze Innocentia X a jist£ 
odpustky: byli i Polictl t6hoz dychtiwi, a mnoz{ zwl&gt6 
pro dosazenf odpustkft k bratrstwu tomuto Braumowsk^mu 
pHstupowali ; coz pro wzd&lenost mista k cast6mu dochazenf 
m61o 9w£ nesndze. Tu konecn^ ka pob^anl fardre Polick^ho 
JiHho Wlachowa prednSjSf bratrf se obr&tili s prosbaa k opa- 
towi Tom&dowi, aby bratrstwu Polick^mu propftjiil podob- 
n^ch w^hod a wymohl rown^z stwrzenf pape2sk6 a udelenf 
odpusikA. Dosazeno toho roku 1666. Bratrstwo obdr^elo dw£ 
breve papeie Alexandra VII dan£ w iiim& dne 23 Cerwna 
toho rokn, a dne 8 Z&ti potom u6inin jest zacdtek now6ho 
zHzenf bratrstwa na jich zdkladi. Opat TomdS pHjel k tomu 
osobng do Police, kdez rano po slawn^m zpSwu literati a po 
kazdnf pfefiteny jsau listy weirejnfe a stwrzenf bratrstwa pro- 
hlaseno, i drzel opat slawnau msi w kostele kl4§temfm; 
odpoledne pak we dwe hodiny shrom&zdil se lid w kostele 
t^mz, a opat, piistaupiw k 61t&H sw. Trojice prostred pres- 
byteria, drzel nejprw6 rec nemeckau, kterau far&iP wylozil 
po cesku, ustanowil i^e5en6ho taiv&te JiHho Wlachowa za 
dachownfho sprdwce cili prsesesa bratrstwa, wykonal piP^etf 
clenik, kter62 se stalo now6, jakoby posud bratrstwa neby- 
walo, dosadil ostatnf tii^ednfky a sluzebnfky, a dal pi^ecfsti 
prawidla, kterymi se bratrstwo napotom melo Mditi. BratH 
toho dne prihlaSenych bylo 40, z nichz 30 mestskych a 10 
ze wsf, sester 9, z nichi 5 z m6sta, 6tyH z wesnic 

Nejwyssfm piredstawen^m cili rektorem bratrstwa byl 
opat sam, jehoz d&stojenstwf bylo st&16; ostatnf pi'edstawen- 
stwo bywalo dosazowAno na rok. K nfemu nalezeli: mfsto- 
rektor, dwa assessorow^, dwa kustodow6, dwa kantori, jeden 
prokurator cili sekretaiP, jeden sakristan a dwS starsf sestry. 
Ponejprw ustanowil je opat Tomds sam; potom bywali wo- 
leni od clenii odewzd&w&nfm wolebnfch listkft, ac newidy toho 
Setfeno. Mfstorektorem bywal pfitom obycejnS primas, ja- 
kozto prwnf osoba we meste nebo heitman cili prwnf zufed- 
nfkfl panskych, assessorow^ a druzf ui^ednfci wzdy z nejwa- 
zenejsfch sausedft, takt6z starif sestry z prednej^fch mestek 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 191 

aneb manzelek iit'ednikft panskych. PrsBsesa co sprawce du- 
chownflio ustanowowal opat, a bywal jfm po dlauh^ cas po- 
kazd6 farair Polickj^, krom6 kdyz pro nemoc neb jinau pf icinu 
na £as byl jinym knizem nahraien. Teprw kdyz byl zase 
zHzen konvent we kl^dtei^e Polick6m, stdwalo se od prwnfch 
let opata Otmara takow6 dosazenf jin6ho praesesa castiji, 
a koneine od roku 1738 ziistalo prsesesstwf bratrstwa od lii^adu 
fararowa stile odd^leno. 

Hlawnfm brevem papeze Alexandra Vn danym bratr- 
stwu, jak irfie iPeceno, byly ustanoweny plnomocn6 odpustky, 
jicM meli se clenow6 st^ti uiastni pi^edn^ w den pHstaupeni 
k bratrstwu, zadruhS w den limrtt, zatiPeti jednau kazd^ho 
roku w den blawnf £ili titnlarnf slawnosti bratrstwa, w kte- 
r^ito den mill se pomodliti za swomost knfzat kirestanskych, 
za wykoi^eninf kad(stwa a za powygenf cfrkwe katolickS. 
Odpustky sedmi let a tolika quadragen ud^lowaly se na 
6tyry dni w roce, kter6 byly k tomu na wzdy stile wywoleny 
se scbw&lenlm biskupskym, konecne odpustky ^edes&tidennf 
za rozli£ne pobo^nosti a jin6 dobr6 skutky w listing uwe- 
den6. Druh6 breve, toliko na sedm let platn6, neslo w 8ob6, 
aby kdyz u olt&te bratrstwa itena bude mde za du§i kter6ho- 
koli zem]rel6ho bratra neb sestry, bud w den pam&tky dudicek 
nebo w t^mdni potom az do oktavu nebo kterykoli t^den 
w pondiU, duse ta mocf odpustku z muk ocistcowych wy- 
swobozena byla. 

Dnem ustanowen^ k titulamf slawnosti bratrstwa byla 
treti ned^le po welkonocfch. K tomu piijizd^l obycejn^ opat 
sim do Police. Rdno b^aly slawn6 sluzby bozf s of6rau a 
prijiminim sw&tosti; odpoledne shrom&zdenl bratrstwa, kte- 
r6mu opat, byHi pHtomen, pf'edsedal, a st&walo se w nem 
wolenf neb obnowenf pi^edstawenstwa na rok; zwoleny nebo 
znowu stwrzeny mfstorektor bywal s bubnowaufm a traubenim 
doprow&zen k sw6mu pHbytku. K dosahowinl sedmiletycb 
odpustkft byly ustanoweny dni sw. Benedikta (21 Brezna), 
nanebewzetf panny Marie (15 Srp.), Wsech Swatych (1 Li- 
stop.) a bo2fho narozeni (25 Pros.). Krom on6 blawnf slaw- 



Digitized by 



Google 



192 I>oba IV. 

nosti wyrocnf drzano bylo shromazdinf bratrstwa die prawi- 
del jednau kaid6ho m^slce, pokazd6 w n^kterau nedili nebo 
w nSktery swatek odpoledne, urcen6 jednak ke spolecn6 po- 
boznosti jednak k wyHzenf bSznych z41e£itost(. We shroma- 
zdenfch tichto drzfwal prseses pokazd6 irec pripomiDajfd 
amucenf pdne a bolesti panny Marie, a dawal naucenf neb 
napomenutf w pHcin6 oblradft kostelnich kazd^ho casu, jak 
se pH nich chowati, i dom^fch poboznostf a jin^ch obyiejft 
cirkewnicb, zwldst6 kter6 za pi'edeslych casfl byly zanedba- 
wany. Bratrstwo m61o piPedchazeti jinj^ lid pirfkladem w licast- 
neni se wgech wei^ejnych sluzeb boz(ch, we pHjlm&ni sw&- 
tostf, w zachow&wani cfrkewnfch z&konfl a w chow&nf mraw- 
n^m. Krom toho pak mSlo sw6 n6kter6 zwl&stnf pobo2no8ti, 
jicbz kazdy bratr a sestra powinni byli se d£astniti. K tomn 
n&lezely jmenowitd dw£ mse 8wat6 kaid^ho misfce, jedna za 
ziw6 a druha za zemi^el^ spolubratry, t&i ct&ni zwlastnfch 
patronft swatych ka^deho mSsfce. RownSz byla powinnost 
bratrski, nawSt^wowati a o§eti^owati nemocn6 spolubratry die 
narfzenl mistorektora a doprowazeti pohi^by zemi^el^ch. 

Ustanowowanf misfcnich patxonft stawalo se w prwnich 
casteh rozdawdnfm obr&zk& w misiinfch shromdzd^nfch ; kazdy 
mel ctfti patrona 8w6ho, jehoz obr&zek obdrzel. Pozdiji, asi 
od roku 1713, zmeneno to w ten spflsob, ze napsano jm6no 
jednoho toliko patrona na tabuli, jehoz m&li wsichni ten 
mesfc ctfti a we zwla&tnfch ctnostech jeho se cwiiiti. Podobn6 
w kazd6m m^sfcntm sbromdzdinf bywaly ustanoweny dni 
dwau mU bratrskych toho misfce, a w kazd6m shromdzdini 
prijimali se nowe phstupujfcf clenow6. Prijlmdni toto d&lo 
se slawnym spftsobem. Kdo chtel k bratrstwu pHstaupiti, byl 
nejprw od pi'edstawen^ch bratrstwa porucen jednoma z bratH 
k uceni na m^sfc neb dwa, aby se sezndmil s powinnostmi, 
kterym se mH podrobiti ; w den pak ustanowen^ musil wy- 
konati zpowid a prijmauti swatost oltai'ni, potom we shro- 
mazd^ni bratrstwa uciniti wyzndnf wfry a slib na zachowa* 
wani prawidel; po wykon&nf toho odewzdal mu bud opat co 
rektor nebo prseses znaky bratrstwa, kter^z byly krfzek, rd- 



Digitized by 



Google 



ms-irdo. 193 

zenec a swfcka, Ui wlozil mu do rukau knihu prawidel; ko- 
neSng oznamil mu udelenl plnomocu^ho odpustku pHstau- 
penim ke bratrstwu nabyt6ho. W roce stwrzenf bratrstwa 
(1666) pfibylo k prwotnfm 40 bratffm a 9 sestrdm jeSte 9 
clenft muzskych a 23 zenskych, a s koncem prwniho desfti- 
letf (1675) bylo do knihy bratrstwa cili album zapsano cel- 
kem 124 muzskych a 112 zenskj'ch, z nichz owSem nSkteH 
byli do t6 doby jiz zemfeli. 

Ke sch&zfm a zvil&itnim poboznostem bratrstwa byla 
opatem TomAsem wykazana kaple Hteni Klasterek w cele 
lewe pobocni lodi kostela kla^temfho, kdez opat Tomd§, jak 
jinde zmfneno, hned w roce obdrzenf privilegia papezsk6ho 
(1666) na miste starsfho oltai^e sw. Jana kKitele zalozil 
nowy olt4f Matky bozl bolestnfi s dfewenau sochau panny 
Marie na nSm postawenau. W uzlwdni t6to kaple zftstalo 
bratrstwo po cely cas opata Tomase i opata Otmara, a jen 
zwla^tDf kdzan{ w ned^le postnf, kter6 miwalo bratrstwo, byla 
roku 1710 prelozena do kostela farniho. W kapli chowala se 
pokladnice bratrstwa s pen^zi, ktier^ se sesly z ofer a jinych 
pf fsp6wkfi, s knihami, registriky a jlnymi wecmi bratrstwu 
n&lezej(cfmi. Kllce od nf mel mlstorektor s assessory. 

Prwni prsBses bratrstwa, JiM WlacMw (Georgius Kali), 
rodily Cech, newime z kter6 krajiny, muz wysokfe postawy, 
tela siln6ho a zdraweho, byl prwe nez se roku 1664 stal 
far&rem w Polici, w rozlicnych mfstech p&sobil zaslauzile 
w uradi kn^zsk^m, a posledng byl administratorem klaStera 
Sazawsk6ho s nadeji nastupnictwi, kter^ se mu wdak ne- 
splnila. Byl dobry zp6wak siln6ho hlasu a pHjemny spolecnik, 
2ertu milowny, take w§ak pry rad kazd6mu prawdu do ocf 
mluwil; w tirade pak prsesesa byl horlitelem neunawnym, 
wice nez se hodilo k powaze lidu Polick^ho a k okolnostem 
casu. Pri lidech sklicenych pohromami pfedeS16 doby, uti- 
stgnych krutym poddanstwim, skracowanych prawe ta 16ta 
w prawlch swych od wrchnosti, kterfi byla zarowen ufadem 
jejich duchownfm, nenachazel takow6ho zbozn6ho wzletu, 
jaky by on byl r^d widel; do bratrstwa zajist6 wstaupilo 
PHMhy Poliekl 18 



Digitized by 



Google 



194 J>oba IV, 

mnoho osob, spfse ie si to wrchnost pMIa nez z popudu wlast- 
nfho. Praeses Jiff bral hned z pocatku wsechno pfilis pHsni. 
W mesfcnfch schfizfch wyptawal se ka^deho obzwlastg, jak on 
a on ctil toho mesice sweho patrona. jak werni konal do- 
mac( modleni, jak se cwicil w t6 a t6 ctnosti; ukladal po- 
kuty za neprftomnost we sch&zich nebo pri poboznostech 
brati'stwa; wyzadowal, aby ke insem, k oferam, ku processfm, 
ku pohrbftm muzsti prichazeli w plastich jakozto tehdaz odSwu 
slawnostn^m, zensk6 pak we swych p6knych satech a ne 
ledasjak w kabatcfch jako pry wojacky a figluSe; tak jim 
domlauwal. Zahy sp&sobilo to reptani, a bylo to snad pHci- 
nau, pro kterau jiz na zacatku roku 1669 na mfstS Jirfho 
Wlachowa dosazen od opata jiny praeses, knez Matej Kei:gel, 
rodiiy Slezdk ze Zahane, ale dobfe mluwfci iesky a pry ka- 
zatei wyborn^. 

Dtiwe wsak nez minul rok, byl Kergel powoldn do Brau- 
mowa, a Jvti Wlachflw nastaupil opet we prfiesestwf (1670), 
w nemz pocfnal si nem6ne ph'sne jak pfedeSle. Zwl4§t6 owsem 
karal nemrawnosti, opilstwf, lanf, hrani we dne a w noci, 
kterym mnozt clenow6 delali hanbu bratrstwu. PHsnost jeho 
nem^la wsak lidnku, kter^ho wyzadowal, nybrz p&sobila 
omrzelost. Praeses musil napominati, aby se mnozl z mesfc- 
nlch shromazdSnf newykrddali, dffw nez byl konec. Kdyz se 
roku 1672 namahal pohnauti clenfi bratrstwa, aby u welky 
patek konali na sobe t^lesnau kaze&, coz dotud nikdy ne- 
bywalo, aspon pry saukromf w kapli u wecer, sraali se mu, 
a jen osm, dflem mu^skebo, dflem zensk^ho pohlawi, dale 
se k tomu najlti. Aby u hrobu bozibo zpiwali zalmy, nemohl 
tak6 obdrzeti, a horsil se, ze jen po tichu, mnozl chrdpajfce, 
sedali nebo sem tarn prechazeli. Pti obnoweni ui'adu dne 
8 Kwfitna roku 1672 dw6 zwolen6 za stars! sestry cili rek- 
torky, Lidmila Bitnarka a Sibilla Khomka, wefejn6 odepfely 
lifad prijmauti, a hrozily, ze rad^ji wystaupi z bratrstwa. Do 
potomnich shromazdeni mesiSnich malo jich prichdzelo, tak 
ze w roce torn i roku 1673 mnoho shromazd6nl musilo do- 
cela b^ti wypusteno. We shromazdfinf o Wsech Swatych 



Digitized by 



Google 



1648—1740, 195 

(1 Listop.) r. 1673 praeses dfitkliwau fecf kiral lipadek bratr- 
stwa. Nechci mluwiti, prawil, o nedbalosti a takorka utuchl§ 
poboznosti pfi msfch, pfi pohfbich, pH processfch, abyste ne- 
rekli, ze reptam ; budu mlceti o torn, ze nezachowaw^te zbo2n6 
sauhlasnosti we zp6wu, nybrz podiwn6 jedni wyjete, jinf 
fwete, jini fehcete, jinf becite, abyste nefekli, ze reptdm; 
pominu mlcenim, ze nepHchdzfte k zpowMi den pired prijf- 
manfm, nybrz rad6ji w krcmdch popljite, a jestlize nSkteri 
prijdau, bywaji podnapiU a smrdi tabdkem, abyste neirekli, 
ze reptam; t^z ze pH ranni m§i pi'ezplwawdte jedinau pfs-- 
nicku rannf domaci, jin6 zkracujete, zacfnajfce z prostfedka 
nebo od konce a t. d. IJ^cinek rozhorlen^ho napomfnanf byl 
wsak, ze se po obycejn6m modlenl litanif wsichni kwapne 
zdwihli a odesli, necekajfce sluzby za zemrel6, ktera ten den 
mSla b^ti konana. 

Knez Jiff Wlachftw drzel jen jeBt6 jedno mSsfcnf shro- 
mdzdenf dne 3 Prosince toho roku ; nedlauho potom se roz- 
nemohl, a zemfel dne 7 Unora 1674 Pochowdn prostfed 
kostela kldStemfho pod stupni ku presbyterii. Tri dni pfed 
jeho smrtf (4 Unora) drzel shromazd6ni na jeho rnist^ knez 
Mikuids Wlha, rodily Morawan z Now^wsi, a zastdwal potom 
prsesestwf i sprawu farnfho kostela az do mesfce Zdff, we 
kter6m k obojimu ufadu powolan knfez Rehof Dworsk^ (? — 
Aulicus), jeste mlady, wzdfilany a obratny. Bratrstwo bylo od 
niho horliwe pestowano, jak se zda bez phlignostf prwnfho 
praesesa a tudy se stalejsfm uCinkem. Kdyz jiz roku 1678 
pfesazen byl co superior do kla§tera Bfewnowsk6ho, stal se 
n&stupcem jeho co prseses i co faraf Policky kn^z MikuldS 
Wlha, wyse zniineny, a po n§m roku 1680 Wolfgang Pergler 
ze zamozn^ho m^sCansk^ho rodu w Plzni, kter^z sprawowal 
obojf lifad 22 let az do roku 1702. Knez MikulaS Wlha byl 
dobry hospodaf a milownfk wina ; Wolfgang Pergler zase la- 
kotn^ na penfze, kterych co fardf wydiral na lidech, jak nej- 
wfce mohl; byl pry berka dobr^, jak jej nazywal stary pa- 
mStnik sedlak dlauho po jeho smrti. Proti prawidlu fehol- 
nfmu, kter6 tehdaz je§t6 pffsnS bylo wykUdano, zaslal mnoho 



Digitized by 



Google 



196 I>oba IV. 

peniz bratrim swym a jinym pHbuznym do Plzne; coz kdyz 
se proneslo, spAsobilo mu podobnau nehoda, jaka sto let 
predtlm prisla na ssazen^ho opata Martina. Dne 21 Cerwence 
roku 1702 prijel opat Otmar do Police, a nazejtH zbawll 
jej fary, a presadil jej do Braumowa do klastera. Pritom 
wzaty jsau mu wsecky penfze, kter6 se u neho nasly; pro- 
hledano mu za tau prlcinau i §atstwo, a od&ata registra cili 
z&pisy, kam byl co pftjcil, a wse wyupomfnano a zabaweno 
pro klaster; cdst penez, ktere byl poslal jiz do Plzni, za- 
stizena jest tak6 je§te w Praze, kamz w rychlosti byl stihan 
jeho posel. 

Mikulas Wlha ani Wolfgang Pergler bezpochyby nebyli 
mnoho pilni zwelebow&ni bratrstwa. Da se to sauditi jiz 
z toho, ze jmenowite za sprdwy Perglerowy po mnoha l^ta 
opominulo se zadati o obnoweni listu papezsk6ho na od- 
pustky ocistcowe, ktery byl prwotne udelen jen na sedm 
let, ale mohlo se zadati o prodlauzeni pokazde od sedmi 
k sedmi l^t&m. Stalo se to pHcinenim opata Otmara teprw 
zase roku 1710, a obdrzeno prodlauzeni nowym listem pa- 
peze Klimenta XL Jeden ani druhy nezapisowal niceho do 
pametnf knihy bratrstwa, cehoz prwni praBsesow6 byli welice 
pilni. Tak6 pak pfistupowani nowych clenft k bratrstwu bylo 
za jich casu mnohem slabs! nez za prwnfho desftileti; prft- 
m6rne pak pfistupowalo znacnS wfce zenskych nez muzskych. 
Pozd^ji wsak pfibywalo clenfi zase mnohem wfce, tak ze se 
ku pr. roku 1710 citalo nowe pfibylych asi 100, roku 1715 
dokonce 400, ac jinak staw w6d w bratrstwu byl neuteseny. 

Teprw po dlauh6 fade let dostal se bratrstwu opet fe- 
ditel horliwy jiz po smrti opata Otmara, P. Bonaventura Pitr, 
zndmy pozd^ji co pilny a uceny dejepisec wlastenecky. Na- 
rozen roku 1708 (5 Listop.) w Tfebechowicfch we kraji Hra- 
deck^m a kften na jm6no Josef, byl studowal we BraumowS 
s prospechem wytecnym, a roku 1729 byl wstaupil do fadu 
(30 6ijna). Roku 1736 dosdhl sw^ceni na kn^zstwi, a slauzil 
prwni msi swatau dne 1 Listopadu toho roku u sw. Markety; 
jiz pak roku potomniho 1737 dostal se do Police, kdez dne 



Digitized by 



Google 



1648''1740, 197 

28 ftfjna drzel prwnf kdzanf u pfitomnosti opata Otmara 
sedicftio pHtom dlauhaU chwfli na stolid sw6. Asi za pftl- 
druh6ho 16ta potom ustanowen jest od nastupce jeho, opata 
Bennona, za prsesesa bratrstwa dne 29 Dubna 1739, tedy 
w tridcat^m roce sw6ho weku. Pitr snazil se od prwnfho po- 
Ciitku wsf pili bratrstwo sklesl6 znowu zwelebiti, a ndsledo- 
wal w torn pffkladu prwnf ch jeho feditelfi, zwlaste Jitiho 
Wlachowa, jejz dflem i zrowna napqdobowal w jeho spflsobfch 
mluweni a chowanf. Jako n6kdy on tak i Pitr napominal ke 
mrawn6mu ziwotu, kdral neprawosti, horlil proti nedbalosti 
w zachowawanf prawidel bratrstwa, a jako on spdsobil si 
8 mnohymi tfm nelibost, jmenowitfi i s mfstorektorem bratr- 
stwa Wacslawem Hruskau, tehdejsfm purkrabim panstwf Po- 
lick6ho. Jiz roku 1740 byl by Pitr rad na jeho mlsto dostal 
jin6ho wolenfm od clenfl, ale nemohl, kdyz misto wolby opat 
CO rektor s&m toho roku jmenowal pi^edstawen^ a zachowal 
Hruskowi prwni misto. Pres to wsak nezflstalo pftsobenf prae- 
sesa bez znacn^ho a trwal^ho prosp^chu. Umelt wynal^zati 
w§elijak6 prostfedky, jimiz pautal pozornost a zjedndwal sobe 
zalfbenf. Jiz roku 1740 w mfislci Unoru dal sepsati jm6na 
wsech clenfi zaznamenanych w knize bratrstwa w abecednfm 
poMdku, a wyprosil na opatowi, ze dal now6 album tfm spft- 
sobem slozen6 na swflj ndklad w Praze skwostnS swazati do 
modreho aksamitu s krajem pozlacenym a kowdnfm stffbrnym. 
T^hoz roku sepsal zwlagtnf modlicf knfzku bratrstwa pod 
ndzwem „Cesta do nebesk6ho Jerusalema". K welkonocflm 
wyzadal t6hoz roku na preworowi, ze se ponejprw na Kwetnau 
nedeli a na welky patek zpiwaly paSije na kftru jazykem 
ceskym, coz welk6 potesenf lidu Polick6mu spftsobilo. Roku 
pak 1743 jest pricin^nfm a rfzenfm jeho zawedena ponejprw 
poboznost krfzow6 cesty w Polici. Byla to poboznost zanownf, 
na kterau tehdaz w zemfch nasich m61 papezsk^ privilegium 
Md Frantiskansky, tak ze w zadn6m mfstS nesm^la b^ti za- 
wedena bez jeho powolenf. Kzadosti Polick^ch zjednal opat 
Benno powolenf takow6 w mfisfci ftfjnu roku 1742 od pro- 
vinciala Frantiskansk^ho w Hostinnem, a ulozil Pitrowi co 



Digitized by 



Google 



198 I>oba IV, 

prsBsesowi bratrstwa zaHzenf wseho ku prowedenf potfebn6ho. 
Dobrodinci ze sausedstwa Polickeho i dflem z wesnic slozili 
pfisp6wky pen6zit6; w mesicich Lednu a Unoru roku 1743 
dokonal malfr obrazy kffzowe cesty, kter6z zaweseny jsau 
w kostele, a ku pozwanf od Pitra prijel dne 16 Unora guar- 
dian Kladsky Bartolomej Fritz, jemuz wee od provinciala 
byla porucena, do Police s dwSma bratrfini sw6ho kldstera 
a s fardfem Wambefick^n^i, aby poboznost kffzow6 cesty po- 
nejprw s4m ffdil, coz wykonano slawne nazejtff w nedeli due 
17 Unora. 

Wynikaje ucenosti mezi jinymi w fadu, P. Bonaventura 
Pitr byl w Polici take bibliotekafem a ucitelem studujicfch 
bratff, obycejnS dwau, w theologii mrawoucne. Jiz roku 1740 
dwa jeho wyucenci, frater Marianus Zocher a Damascenus Exner, 
wykonali na dftkaz sw6ho prospechu disputacf (28 Dubna) 
w museu klastera Polickeho u pHtomnosti opata Bennona, 
pfi kter6 opat sdm a tri professorow6 theologie z klaStera 
Braumowsk6ho byli oppugnanty a Pitr pfedsedau, z cehoz 
sobe zfskal welkau pochwalu a bywal potom castSji powola- 
wdn ku podobnym disputacfm do klastera Braumowsk^ho 
a do Walstatu. Jiz co prseses Policky bral Pitr tak6 chut 
k dejepisectwf, a obrdtil zfetel swflj pfedne k Polici same. 
Die pffkladu prwnlch prsBsesft horliwych pocal netoliko zase 
zapisowati pamatnosti do knihy bratrstwa, nybrz wynasnaiil 
se tak6 die moznosti 8w6 wyplniti mezeru dlauhau w nich 
od roku 1678 uzitfm jinych pam6t( z toho casu, kter6 se 
chowaly w klastere, a zalo^iw, aby wse pohromade bylo, knihu 
nowau, do kter6 stars! pameti bratrstwa pFepsal, pokusil se 
i sepsdnf dejin klastera a mesta Polick6bo wflbec, kter6 
wlozil do knihy teto na zacatku. Welkym powzbuzenfm k cin- 
nosti teto d6jepiseck6 bylo mu bezpochyby seznimenf se 
s Magnoaldem Ziegelbauerem, Benediktinem kl&stera Zwie- 
faltensk^ho, ktery se tehdaz zan^el pffprawami k sepsdnf 
welk^ho dfla o dejinach fadu Benediktinsk^ho wflbec. Roku 
1740 dne 24 Unora pHjel Ziegelbauer na noc do Police, a 
druh^ho dne odpoledne odjel do Braumowa, aby se sezndmii 



Digitized by 



Google 



1048-1740, 199 

s tamejsim arcbivem kUsternim k sw^mu ticelu. Mfnil se tarn 
zdrzeti sest dnf ; skutecne wsak zfistal tarn pres dwa mSsfce. 
Teprw due 3 Kwetna na noc pfijel zase do Police, kdez sobfi 
od opata wyzadal Pitra, kter6ho dotud nebyl widel, za spo- 
lecnfka pfi weceH, a posedeli spolu do pftlnoci w rozprawach 
w6cech theologickych i historickych, jak Pitr w dennfku sw6m 
wyprawuje s welkym zalfbenfm. Druh6ho dne rdno odjel Ziegel- 
bauer do Prahy za pffcinau dalsfho badani, w nemz pozd6ji 
m^l pokracowati we Widni. 

Wedl6 neuiiawn6 pilnosti, n&bozensk^ horliwosti a za- 
libeni w zabawg ucene jnel Pitr nekter^ wlastnosti mene chwa- 
litebn6. Bylt pfes mfru ctizadostiwy, wypfnawy a naruziwy; 
cftnz spflsobil si mnoho nelibosti s nekterymi spolubratffrai 
i pfedstawenymi w klastere Polick6m. Mnoho pricinowalo 
k tomu ceske wlasteneck6 smysleni Pitrowo, kter6 se proti- 
wilo n^kterym jeho spolukldsternfkdm n^meckym, ac jinak 
zdd se, ze w nSm Pitr nebywal wzdy dosti dfksledny a umel 
si tfm dobfe zachowati nachylnost nemeckych opatft. **) Ne- 

^*) O zalibeni Pitrowu w ]Pe$i 5esk6 swSd<!fi krom jin6ho mnohe werie od 
niho, owSem £asto dosd uemotornS skl^dan^, kter^mi sem tain pro- 
tkkyfk z&pisky w pam&tn^ knize bratrstwa Polick^ho. Kc dni 20 Dubna 
1744 wjprawuje o wolbe proboSta Rajbradskeho : Electus est Rev. 
P. MattheeuA Stehlik de Czenkaa, dobr^ Cech. — Ke dni 21 Kw$tna 
1741 Bt^2aje: Sub discnrsu in hortalo utcunque crasse contra Boemos 
debacchatam per saperiorem nostrum et contra me. (Roznmi se supe- 
rior 6ili wlastnS prewor Filipp Ehrenschild.) — Naproti tomu r. 1742 
ke 4 BiPeznu wyprawuje o mSsi^ni sch&zi bratrstwa: Datus patronus 
monstruus sanctus Isidorus confessor. Lecta subscriptio in utraque 
lingua. At dum legerem in lingua germanica, noster buH£ius, quia 
aut me voluit confundere aut non voluit, quod germanice legerem, au- 
dire, per signam crncis subincipiens vocem mihi intercepit. Kteriho 
to wdtKiho horlitele proti jazjku n^meck^mu minil n&zwem bufi^e, 
neni znimo. — O nelibostech jin6ho sp&sobu mezi nfm a jin^mi spolu- 
kUiternikj 8w$d5i mnob6 jin6 zjlpiskj jeho w pamgtni knize ; n. p. 1740 
15 Listopadu: Hodie scripsit Reverendissirous (abbas), ut studia pro- 
sequeremur; sed o Maria! pro te laboro, et ecce, quibus calumniis 
propterea afficior, quibus detractionibus ! Sed parcat huic nebuloni — 
pudor, quod sacerdos sit, Deus et Maria. — 1741 8 Brezna: Talia 
invidia plena et nescio quo livore, ut palpabiliter advertebam, mihi 



Digitized by 



Google 




200 J>di>a IV. 



w§ecko tak6, co on w cinnosti sw6 pr8Bsesk6 drzel za whodn^ 
ke wzbuzowdnf poboznosti, mahlo schwalowdno byti od stri- 
zliwejsich, ktefi weci jinak posuzowali; coz jemu b^walo 
welice proti mysli.**) Kdyz roku 1745 po sestiletem zastd- 
wdnf lifadu prsBsesa powolan byl k jiii6mu zamestndni do 
klaStera sw. Markety u Prahy, bylo rozzehnanf jeho s mno- 
hymi spolubratffmi nelib6 (23 Bfezna).**) 

Hned we prwnfm roce ufadowani Pitra co prsBsesa stala 
se ostatne zm6na s bratrstwem w pricine obycejn^ho mfsta 
poboznosti jeho. Opat Benno dal totiz zrusiti kapli panny 
Marie Bolestn^ n^kdy Klasterek recenau, jfz bratrstwo dotud 

in prioratu fuere objecta, ut ipoerorem animi non tarn facile deter- 
gere remque adeo acerbam oblivioni penitus dare valeam. Parcat Deus 
his, qui ejnsmodi sunt authores; novi plerosque, sed Deus! tibi vin- 
dicta. — O dwa dni pozdgji (10 Bfez.): Hodie qnoque ing^atus unus 
de discipulis tanta contra me in prioratu effutiit, ut non modo mori- 
bus meis ad nauseam taxatis, verum quoque doetura despotice pro- 
scissa superiorem (t. j. Filipp Ehrenschild) assentientem nactus sit. 

**) O hlawni slawnosti bratrstwa dne 8 Kw6tna 1740 cht^l Pitr pH pro- 
cess! po neiporich k soSe panny Marie na rjnku uspoHdati pfedsta- 
weni pHbShu o Abrahamowi a Isaakowi sp&sobem, jej2 takto wypisuje: 
Abraham iturus erat ab initio w schafpelci, habens ignem et gla- 
dium in manibus; ante eum 4 pueri cornice induti, post ilium Isaac 
comice in dorso secta ligna gestans ejusque vestigia premens. Desuper 
iturus erat 12 vel plurium parium puellarum chores manibus snu- 
phinm ad detergendas lacrimas idoneum gestantium, post quas Sara 
natum unigenitum plangens. K n^mitk&m wSak far&fe Leopolda Haj- 
nUe a proyisora W^cslawa Umlaufa (nSkdj praesesa) pi^ewor odwolal 
powoleni sw^ k tomu prw6 ji2 dane. Pitr to m§l zwUStS za zl6 fari- 
(owi, k jehoi powinnosti pr^ nAleii poboSnost pSstowati. Patrnd idsii 
a provisor nespatirowali pSstowinf poboinosti w diwadle, ktere spfS 
se hodilo k posm^chu. 

^') Pitr o torn piSe w dennfku swem u sw. Markety: De hoc discessu, 
sequorum luctu et iniquorum plausu quse dicenda forent, eorum quam 
plurima sunt — Quam scabiosse loquelte in refectorio hac ipsa die 
sparsae sint, ex bono amico certiores facti sumus. Bone Deusl Si ob 
hoc, quod apud virum honestum abiens diverteram, per sex et ultra 
annos partam famam amississe dicerer, quoties illi non amisere fa- 
mam, qui si non pluries quotidie, certe seepius de hebdomade He- 
cubis ancillisque de collo pendebant. Sed ista Deus judicabit 



Digitized by 



Google 



1648-1740. 201 

uziwalo kswym ucelftm. Zjedne castijejf ucinil nowau w6tsf 
sakristii, a jak rozumeti musfme, wedl^ nf dal proraziti now6 
postrannl dw^fe do kostela, kter6 jsau nynf na stranfe ewan- 
gelia. Zbywajfcf c&st, nynf tak zwand zahrada Jetsemanska 
jest se strany lew6 kostelnf lodi zazdSna a na mfstg tam6jsiho 
wchodu do nf z kostela postawen nowy oltar Matky hoii bo- 
Ie8tn6, jezto stary pfi t6to zmen6 musil byti zbofen. Dne 
1 Ledna 1740 cetl pfi nim Pitr co praeses prwnf msi, a odtud 
konalo bratrstwo wsecky sw6 poboznosti a jin6 skutky w ko- 
stele sam^m pfed tfmto oltdfem. 

Doba opata Otmara byla, co se ty6e zewnSjsfch udalostf, 
w krajin6 Polick6 jest6 pokojn6jsf nez pfedchftdce jeho To- 
m&§e, jezto wdlky, kter6 se tykaly mocnarstwf rakausk^ho 
toho casu, wedeny byly wesm^s daleko od hranic zeme cesk6) 
a take jinych prfhod skodliwych zb6hIo se m6ne nez kter^ho- 
koli casu ddwno pfedtfm. 

Roku 1704 slawilo se wftSzstwf wojska cfsarsk^ho nad 
Francauzi a Bawory u Hochst&ta. W nedSli dne 21 Zdff ohld- 
sena jest nowina o torn s kazatelnice po n6meck6m a op^t 
po cesk6m k&zanf, mezi kterymz casern Polictf saused6 po- 
stawili se se zbrojf na rynku a mlynafi se sekerami, po sluz- 
b&ch bozfch pak w pof ddku wyt&hli ke hi^bitowu a pri Te deum 
laudamus, ktere ndsledowalo, tfikr&t wystMili z rucnic; mezi- 
tfm zwonilo se wsemi zwony na wSzi kostela famfho. Po- 
dobng roku 1706 bylo trojf Te deum laudamus, w ned61i dne 
27 Cerwna pro wybawenf Barcelony we Spanelfch z oblezenf, 
kterym byl tam sewren arciknfze Karel, bratr cfsare Josefa I, 
w autery potom den sw. Petra a Pawla apostolft pro wftfezstwf 
nad Francauzi w bitw6 u Ramillies w Brabantsku, konecn^ 
dne 17 Rfjna pro welk6 wit6zstwf prince Eugenia u Turina. 

Roku 1708 pocala se dne 16 Prosince wefejnd modlenf 
za odwrdcenf moru ; neprawf se wsak, zdali skutecn6 zasdhl 
krajinu. 

Roku 1709 dne 27 6fjna bylo Te deum laudamus pro 
dobytf Toumay w Nfzozemsku, dne 17 Listopadu pro wftfostwl 
u Malplaqueta se stHlenfm z mozdfi'A. T6hoz roku o druhS 



Digitized by 



Google 



202 ^^fl ^^' 

hodin6 rannf dne 25 Listopadu bylo w Polici pozorow&no 
zemetresem skoro ode wsech obywatelA. Superior tehdej&i 
pater Kridtof wyd^sen byl w pokoji sw6m w klastere silnym 
oti'esenfm tramft, zdi i postele, na kter6 lezel, tak ze w prwnim 
okamzeni myslU, ze se strop nad nim zboH. 

Tak6 roku 1710 byla jiz dne 5 Ledna slawnost k walce 
se wztahujfci; drz&no totiz Te deum laudamus a istrlleno 
z mozdif & i rucnic pro dobytf pewnosti Mons w Nfzozemsku. 
Dne 21 Srpna toho roku prijel nuncius papezsky z Widne 
do Police na cestS do Braumowa, doprow&zen probostem 
Wysehradskym hrabetem Wratislawem. Byl priwftdn od rehol- 
nfk& toliko prede dwei^mi cbramowymi, a na zpatecne ceste 
z Braumowa dne 26 Srpna phjal snfdani. Dne 31 tehoz me- 
sice bylo op^t Te deum laudamus, tentokr&t na Ostasi jakozto 
processf po rw. Bartolomeji, pro dobyti Douay w Nizozem- 
sku a dne 5 j^fjna a 2 Listopadu jegte op^t pro dwoje wf- 
tezstwf po sobe we §paneHch. 

Roku 1711 bylo slaweno zwoleni Karla VI za cisare. 
Opat Otmar byl w Polici, a drzel welkau msi, po ktere zpfwal 
Te deum laudamus. Op6t m6stan6 Policti tnkrat wystfelili 
z rucnic, a zwonilo se wSemi zwony w obau kostelfch. 

Roku 171^ dne 3 Ewetna pfisla w noci welka baufka, 
proti kter6 ponejprw zwoneno jest w Polici w kostele kla- 
stersk^m od bratrf reholnfch; a narfzeno bylo od opata Ot- 
mara, napotom pokazd6 tak ciniti. 

Roku 1715 byly opet konany modlitby k odwracenf moru; 
ucineno ohldseni o torn dne 22 Zaii; dne 8 Prosince pak 
pocaly se odpustky udelen^ z pHciny walky s Turky tehdaz 
wyhl^sen^. 

Edyz se cfsari Karlowi VI roku 1716 narodil syn Leopold 
(kter^ brzy potom co dft6 zemf el), slaweno w Polici zpfwanfm 
T6 boha chwalime ; saused6 pti Salvum fac stf fleli z rucnic, 
a od wrchnosti byla zHzena sti^elba z mozdffft. T6hoz pak 
roku op6t bylo Te deum laudamus dne 16 Listopadu pro 
dobytf Temesw4i-a proti Turkftm, roku pak 1717 dne 26 Zafi 
pro dobyti B61ehradu princem Eugeniem. 



Digitized by 



Google 



1648—1740. 203 

Roku 1720 bylo dne 8 Kw6tna processf welk6 s modle- 

' nfm za odwr&ceni sucboty, k n^muz tak6 Machowstf pri^li 

8 prftwodem. NazejtM pak potom (9 Kw.) pocalo se raodlenf 

za gfastny porod manzelky cisarowy, kter6z trwalo po dewet 

mesicfl. 

Rok 1723 stal se pamatny welkym snfihem dne 28 Kwfitna, 
kter^ w noci napadl po cel6 krajinfe a wSecka pole pokryl. 

Roku 1725 dne 24 Listopadu wznikl ohen wkomfn^ nad 
kuchynf klagterskau w 11 hodin pi^ed polednem, ale sfastne 
jest uhasen. 

Ty easy wyskytjy se nekter6 pozftstatky protestantstwl 
we wsech osady Polick6, zejm6na we Hlawnowfe, wSuch6m- 
dole,'^ w Bezd6kow6 a Petrowiclch. Postizenf w torn dali se 
obratiti, a uQniwSe wyzninf wfry, prijali roku 1726 na Kw§t- 
nau nedeli (15 Dubna) rozhi^eseni z kacfrstwi od opata Ot- 
mara sam6ho, kteryz jim potom tak6 podal swatosti oltafni. 
NaHzeno bylo tak6 k tomu dni odwedenf wsecb knih ku pre* 
bifdnutf, i pHneseno jich na 40 pytlfl. N^kteH, aby se s nimi 
neprojewili, polozUi je na prahu u klausury kUsternf nebo 
we zpowfidnicfch. 

Rok 1731 wyznacowal se tubau zimau, ktera trwala po 
cel6 dwa prwnf mfisfce, Leden a Unor. Wlet6 naproti tomu 
bylo naramn6 horko, z cchoz dne 9 Srpna znal se ohen 
w lesfch tehdaz kralowskych pod HeySowinau u Pastorkowa. 
Pon^wadz lesy Polick6 s nimi hranicily, wysldni jsau lid6 ze 
ctyr nejblizsfch wesnic, to jest nejspis z N{zk6 Srbsk6, ze 
Lhoty, z Bel6ho a z Bezdfikowa, ku pomoci k haSenf. Horelo 
tn dni, az hojny de§t hlawng pomohl k zaniknutf ohn6. 

Roku 1736 napadl opet silny snih dne 12 a 13 Kwfetna, 
tak ze skoro wsecko bylo jim pokryto. Nastdwajfcf walka 
B Turky pri sklonku panowanf cfsare Karla YI byla snad 
pricinau, pro kterau t6hoz roku wystaweny jsau dw6 chalupy 
pro nemocn^ wojaky, jedna od m^sta nad Zam^stfm na str&ni 
Strdznice (nyni c. 235 a 244), druha od wrchnosti w tak 
zwan6 Male Ledhuji nad Dlauhym rybnfkem, kdez predtfm 
bywala cihelna a nyni zflzeno je staweni pro pansk6 dftlniky. 



Digitized by 



Google 



204 Doha IV. 

Roku 1737 pHjel dne 24 Dubna biskup Hradecky hrabS 
Jan Josef Wratislaw do Police na noc na cest6 do Braumowa. 
Opat Otmar pf ijel mu sem naproti, a jel nazejtrf rano s nfra 
do Braumowa, kdez biskup toho dnebihnowal rdno i odpo- 
ledne. Den potom (26 Dubna) ptijel biskup opet na zpatecn6 
cest6 do Hradce, a zdrzel se w Polici od pftl dewat6 do pftl de- 
sat6 rano. Nez minulo sedm nedel, prijel je§te jednau na noc 
dne 13 tierwna, odjel dne 14 Cerwna rdno do Braumowa, kdei 
po tfi dni bifmowal (do 16 Cw.); potom pak prijel odtamtud 
zase do Police odpoledne 17 Cerwna k weceru, a teprw toho 
dne a2 do 8 hodin wecer a nazejtrf rdno (18 Cw.) birmowal 
tak6 zde 1205 osob. Toho dne zase odjel. 

Roku 1738 pocaly se dne 16 Unora odpustky w osad6 
Policke, kter6 byly opet proti Turkftm propfljceny od papeze 
Klimenta XII pro wsecky zeme rakauskeho mocnafstwf. Tehoz 
roku dne 3 Srpna wedl opat Otmar z Police processi na 
Hwezdu ku kapli Matky bozf Snfizne pred p6ti 16ty wysta- 
wen6, a byl tehdy w Polici naposledy. Zemf elt za p6t nedfel 
potom dne 8 Zaf i. Kldstemici Polictf obdrzeli nazejtrf o tom 
zprdwu, a drzeli prwnf dwa dni potom limrtni sluzby za nSj 
(10, 11 Zdfi). Bylo ktomu postaweno kastrum wkostelekU- 
sternfm. Dne 13 Zdff jelo jlch potom sedm k slawn6mu po- 
hfbu do Braumowa, jeho2 ucastnilo se i Polick^ bratrstwo. 
Dne 9 Listopadu drzana jest kapitula w Braumowe, we kter6 
uzawi^eno predsewzfti dne 18 t6hoz m^sfce wolbu noweho 
opata. Go kommissari cfsairstf k tomu prijeli dne 16 Listo- 
padu obadwa tehdej§i heitmanow6 kraje Hradeckeho, swo- 
bodn^ p&n Jan Daniel Gastheim na Smificfch stawu pansk^ho, 
Dobfensky stawu rytffsk6ho. Zdrzeli se w Polici ptes obM, a na 
noc prijeli opat sw. Mikuldse na Star6m m^stS Prazsk^m a 
knez Karel Zdruba pirewor od sw. Jana pod skalau na mfste 
opata sw^ho Aemiliana co sw6dkow6 pozadanf. Wolba m^Ia 
rozlicn^ nesnaze, ; nicm6n6 wsak jedt^ tehoz dne (18 Listop.) 
zwolen Benno Lobel, rodily z Postoloprt, die ndrodnosti N6- 
mec, toho casu prdwnf jednatel kl&dtera pri nunciature pa- 
pez8k6 we Wfdni, w Polici dobf e zndmy ; nebo byl prw6 w 16- 



Digitized by 



Google 



1648— 1740. 205 

tech 1726 az 1731 superiorem zdejsfho kldStera, prwofm, 
kter6mu se dostal nowy Ddzew pfewora od roku 1730. Jiz 
dne 20 Listopadu prijel ponejprw co opat do Police; slawny 
wsak liwod konal se teprw po cfsarsk6m stwrzeni wolby, 
kter62 w Polici w kl4Stef e pfecteno konventu shrom4zden6mu 
dne 11 Unora 1739. 

Opat Benno prijel w urceny k tomu den, 18 Dubna, od 
Prahy, kam2 se mezitfm byl odebral, bezpochyby aby se pf ed- 
stawil wyS§fm wrchnostem sw^tskym i duchownfm, a oMdo- 
wal w krcm6 Bezd6kowsk6. Tam se nachazeli jiz rychtaii, 
konsel6 a jinych mnoho z poddan^ho lidu skoro z cel^ho 
panstwf Polick6ho, kteff jemu byli nepochybnS wySli naproti 
az na hranici panstwf, dflem p6§ky, dilem jezdecky. S welkym 
tfmto a jinym prftwodem prijel odpoledne pres RadeSow do 
Police. Zde jej pHwftali sausedi we zbrani stojicf a ostatnf 
lid rownez w pekn6m pofadku, w cele wsechnech purkmistr 
a kon§el6 ; prede dwermi pak kostela kl&sterniho stall i'ehol- 
nlci odenf we flokky, od nichz pfewor drzel kratkau fee na 
pfiwftanau. Pritom se zwonilo wsemi zwony, a w kostele do- 
koncilo se zp^wem Te deum laudamus, jejz wykonal sam 
opat. Nazejtff byla tfeti nedele po welkonocfch, na kterau 
pfipadala slawnost bratrstwa Mariansk^ho. Opat m^l pritom 
prwnf welkau m§i w Polici, a byla pry slawnost, jak6 nebylo 
od w6ka rown6. W klastefe byla potom welkd tabule. W pon- 
deli dne 20 Dubna pHjal opat Benno w kancelaH kla§tersk6 
pfisahy od m6sta a w autery od poddanych z wesnic. We 
stfedu pak dne 22 Dubna teprw odjel z Police do Braumowa, 
aby i tarn slawil liwod. Polictf jej wyprowazeli az na hranici 
panstwi za Hutberkem, kdez ocekdwali sedlaci z panstwi Brau- 
mowsk^ho. Nemajice wlastnf korauhwe, wyzddali si zapflj- 
cenf korauhwe Polick6 od meStanfl, kterd pfitom newfme 
jak^m spflsobem prisla k ztraceni. Po liwodu we mestS Brau- 
mowe opat chwalil Polick6 wetejn6 pfi tabuli, ze se pry mno- 
hem l^pe zachowali nez BraumowStf. Tak£ darowal jim za 
prokdzanau cest pet sud& piwa, aby saused^ na zdrawf jeho 
sob6 pfipili, a k tomu jedte 14 zlatych na pen^zfch, purk- 



Digitized by 



Google 



206 I>oha IV. 

mistru a konSelAm pak jedte obzwUsf poslal sest lahwic wfna 
Jagersk6ho. *^ 

Pfi wzdalenf swfzelfl wdlecnych od krajiny za dlauhy 
cas od skoncenf walky tridcetilet^ a£ do smrti opata Otmara 
a jestg n6co malo d61e prospfwalo mSstecko Police b6hein 
toho casu pf ese wsecky jin^ nesndze zdlauha sice, ale predce 
stdle w obnowow&nf nekdejsfho lepSiho stawu 8w6ho. Domy 
b^hem tridcetilet^ wdlky opustine ponenahlu osazowaly se 
wetdfm dflem tfm spflsobem, 2e obec, na kterau pripadly, 
prod&wala aneb jest6 casteji darowdwala je sausedAm, kteH 
je miDili nowe wystawiti a n6sti na nich powinnosti mSstan- 
sk6. Pokud se wee da stopowati w knihdch mestskych, bylo 
w prwnfch tfech 16tech od konce tridcetiletft wdlky (1648 — 
1650) nowe osazeno 6 dornd'^^) opuSt^nych, tri w horejdf 
ulici, jeden we hlawni ulici, dwa na Zto6sti; w prwnfm de- 
sftileti potom (1651—1660) wseho wSudy 6;*«) we druh6m 
(1661- 1670) 20 ;««) wtfetfm, a wsak jen do roku 1676, 16.") 
Od roka 1677 az do konce ziwota opata Tomdse (1700) pfi- 
bylo za 26 let jeSt6 12 domft znowu osazenych, **) za opata 
Otmara pak az do roku 1713 jest6 8.**) Aikoli bylo vA- 
stecko mezitim spustoseno dw^ma welikymi ohni w l^tech 
1673 a 1700, cftalo se pfedce roku 1718 jiz jen 21 pustych 
mist po nSkdejsfch domich nebo chalupdch, o jichz osazenf 
wsak w6tsim dflem w pozd^j^fch casich nebylo wice db&no, tak 
zemSstidt^jejichz&stala zahradkami pri domfch wedlejsich.^^) 

'^) Lege prawi: Sest Egersk^ch flaSi wina, coS se wSak zd& b^ti omyl. 

*•) e. 70, 67, 35; 5. 103; <F. 158, 173. 

»•) 6. 99, «. 28, «. B8, «. 156, «. 8, 6. 44. 

••) e. 160, 5. 149, «. 115, «. 94, 6. 100, ?. 26, 5. 102, 2. 63, 6. 9, «. 29, 

«. 87, d. 75, «. 10, 6. 101, 6. 172, 5. 176, c. 64, 6. 163, fi. 164, 2. 113. 
•0 C. 74, 6. 62, ef. 76, ef. 40, «. 209, ?. 148, fi. 34, d. 73, 6. 88, ?. 66, 

fi. 204, C. 166, f. 150, «. 201, «. 180, f. 208. 
") R. 1688 C. 34, 1686 5. 46, 1688 2. 89, d. 45, r. 1690 2. 157, 1691 

2. 170, «. 159, 1692 ^. 200, «. 169, 1G93 «. 174, 1697 «. 60, 1700 «. 6. 
«») R. 1701 fi. 132, 1702 «. 176, 1706 «. 167, 1706 fi 114, 1708 6. 168, 

1709 f. 142, 1712 ef. 181, 1713 C. 145. 
'*) Uwodi se mezi nimi zejm^na mSstiSt^ mezi ^. 29 a 30, mezi & 45 a 

46, mezi £. 49 a 50 w hoiPejSi ulici, wedl6 2. 80 za n&roinim domem 

w lynka, wedl6 2. 164 a mezi d 169 a 170 na Z&mSsti. 



Digitized by 



Google 



1648—1740, 207 

Tim spflsobem dos&hla Police jiz za prwnlch cas& opatd 
Otmara bez mdla asi t6z w^stawnosti, jakau mela w posled- 
nim case pred wdlkau tHdcetiletau, a w druh6 polowici opat- 
stwi jeho pocala se i n6co mdlo rozsirowati pristawowdnfm 
chalup na Zam6sti, kdez predtfm nebjwaly. ^^) Krom domft 
sausedskych pHbyly we meste za casu opata Otmara ml;^n 
podkM^terni na nowem miste sw^m (c. 3), wystaweny jak 
jinde zmfafino roku 1708, a nowa lazen (c. 4) roku 1709. 
Opat Otmar wystawil potom take nowy §pitdl na nyn^jsfm 
mlstfe jeho (c. 109) wedle pansk6ho dwora, kdez jindy by- 
waly dwe chalupy mestsk^. Stawba by la roku 1717 zacata, 
a roku 1718 dokondna. Dne 8 Z&ti roku tohoto stalo se uwe- 
deni dwandcti chudych zen do nSho, jicbz bylo die pnjat6ho 
porddku sest z m6sta a §est ze wsf. Po welk^m ohni roku 
1700 byla radnice mSstskd na sw6m tehdejSim mfst6 sp6sn6 
zase obnowena s w6zi a hodinami na nf, rownez satlawa, 
piwowdr a obecnf chalupa jakdsi. Obec byla pritom od wrch- 
nosti podporowdna pfljckau 2300 zlatych. Kdyz opat Otmar 
roku 1706 o bozfm tele wedl process! po m6st6 a m61 po- 
tedenf z oltaM pekne postawen^ch a z domfl die wsf moznosti 
okraslenych, mrzely ho jen masn6 kramy w prostfed rynku 
stojicf, kter6 w torn cinily ohyzdu, a wyslowil pfanf, aby 
byly odtud nekam jinam pf elozeny. Obecni lif ad splnil ochotnS 
wftli jeho, a pfelozil kramy jest6 t6hoz roku na zahradu Ji- 
ffho Wondracka pn dome jeho (c. 91) wkratk6 ulici z rynku 
k strand zapadnf. PonSwadz wsak to mfsto bylo snad lidem 
nepfflezit6, dal opat o dwadcet let pozd6ji (1726) wystawiti 
prozatfm na sw&j ndklad nowe masn6 kramy na mfste, kde 
stawaly do naseho casu, totiz we hlawnf ulici mezi domy 
Alzb6ty Krdlow6 (c. 100) a Wdcslawa Jony (c. 101), kteHzto 

^') Na pAlno^ni strane od starSiho ZimSsli pHbylj totiS roku 1719 cha- 
lupy pod d. 129, 130, roku 1720 c. 121, 133, r. 1725 2. 131, 1736 
£. 153; krom toho r. 1725 6. 61 na Kobjlim krchowS nSkdj tak zwa- 
n^m, a r. 1738 ?. 184 mezi struhau a potokem pH ulici piwowArsk6. — 
We hlawnf ulici postawen roku 1720 now^ dftm {H. 6) oddSlenfm od 
domn BtarSiho (^. 7). 



Digitized by 



Google 



208 I>oba IV. 

tnusili k tomu postaupiti chUwA swych za ndhradu od obce. 
Er&m& bylo deset; swym casern jsau potom prod&ny rezni- 
kflm celkem za 100 dukatft (1764). Opat Otmar zasazowal 
se potom i to, aby piwowar mistsky pf'elozen byl z rynku 
jinam pro ozdobu mesta. Jednalo se o to roku 1727, ale ne- 
mohio pry na onen cas nalezeno byti phhodn6 mfsto k toma. 
Toliko sladowna nactaazela se jiz tehd&z na sw6m nyn^jsfm 
mfste (c. 196) u ml;^na mestsk6ho, a byla roku 1724 od za- 
kladft nowe wystawena, nedaleko nf pak chalupa na pust^m 
dotud mestisti s prozatfmnym bytem pro sladka (c. 198), 
kterd wsak jeste t6hoz roku jest prod&na. Roku 1727 byl 
m&stek we hlawni ulici znowu wystawen z kamene mfsto staro- 
d&wneho drew6n6ho, a pozdeji, jak jinde zmin£no, ozdoben 
sQchau sw. Jana Nepomuck^ho darowanau mestu od opata 
Otmara (1731). 

Roku 1718 pocftalo se w Polici 46 warnfch domft (i s rad- 
nid a domem obecnfm), a 84 chalup, tedy auhmkem 130 
cfsel, roku 1727 136 a roku 1733 139 (pri cemz pocet dom& 
wamich z&stal nezm^n^n). Schazelo tedy do nekdejsfho poctu 
149, koiik jich bylo roku 1610, jeSte 10. Ze sausedft bylo 
die urbare roku 1727 10 feznfkft, 8 pekahi, dwa pem(kafi, 
20 sewcft, 20 krejcich, 4 kowari, 3 zdmecnfci, 3 bedndri, 
jeden truhl&r, 4 hrncfri, dwa zednfci, jeden sedldf, jeden 
prowaznfk, jeden kozisufk, jeden jirchaf, jeden mydlif, 40 
tkadlc&, dwa mlynafi, dwa saustruznfci, dwa obchodnici w pl&t- 
nech, dwa winafi, 4 nddennici, dohromady 134 sausedd, krom 
nichz uwodi se jeden barwir a jeden lazebnfk, kteH nepH- 
sluseli k mSstu, nez k wrcbnosti. Jiny seznam z roku 1736 
wykazuje wfce o jednoho pekare, o 4 krejcf, o jednoho ko- 
wdre, jednoho truhlafe, o 6 tkadlcfl a o 9 obchodnikfl w pl&t- 
nech, tak ze jich bylo 11, a jmenuje tak6 12 prodawac& 
kofenf. mauky a wariwa, neuwodf wsak zednfkfl, mlyn^ffi, 
saustruznikfi, winarft a nadennfkfi. Wsech uwedenych jest 159, 
mezi nimiz jsau suad nekten, jezto nemfeli swych dom4. Po- 
rowndni wykaz& techto se stawem remesel w 16. stoleti uka- 
zuje, ze n^kterd i^emesla nikdy zde prowozowani celkem za- 



Digitized by 



Google 



164&-1740. 209 

nikla nebo prowozowana byla chatrneji. Nebylo wfce sauken- 
nikfl, nebylo klobaucnika, kozeluha, klempfi'e, remen&re ; rozdfl 
mezi piwowtofky, sladownfky a srot^ri prestal; nebylo ku- 
chatti die staroddwn6ho obyceje, ani se nepfipomfnd zddn^ 
olejnfk ani drydcnfk. 

Krom remesel hledgli si saused^ jak od staroddwna pol- 
nflio hospodii'stwf. . Edyz roku 1718 pHjela do Police tak 
zwand kommissi rektifikacnf w pHcine uprawenf bern^, stalo 
se wymirenf polf a luk ndle2ejfc(ch k m6stu, pH kter6m 
shledalo se, ie bylo tak zwanych zahr&dek polnfch na Strdz- 
nid 119 korcfl, na Ob§&Hch 100 korc&, polf pHkaupenych, 
nikdy sedlskycb, 58 korcft, zabrad na tr&wu 7 korcfl, do- 
hromady 286 korcfl. Z obecnich luk po^ftalo se rocnfho skli- 
zenf 14 WOZ& sena a 7 Vs wozu otawy. Dobytka bylo we m£st6 
51 kraw a 4 jalowice, konf wSeho wSudy p6t Roku 1719 
obr&tila sobi obec cast posawadnfch pastwin na drdh&ch 
klep§imu uzitku rozm6renfm jf na 44 kauskft, kter62 jsau 
odtud pronajfmdny po 21 kreycaffch rocnS; pozdfiji pak, 
roku 1738, w^nowana jest welka 6dst dr&h tecbto i pastwin 
obecnfch pod Straznicf na pfllnocnf strand od Zdm^sti k roz- 
mnozenf saukrom6ho majetku sausedfl rozmifenfm na 136 
kattsk&, kter^i pod jmenem zeli§t pHd&ny jsau k jednotliw^ 
domftm neb cbalup&m co st&l^ pHslusenstwi Obec postau- 
pila jich k tomu zdarma. 

Ku prospfw&nf m^stecka we blahobytu mnoho napoma- 
halo dobr6 sn&senf mezi obcf a wrchnostf, kter6 za 6asu 
opata Otmara stdle skoro beze wseho porusenf bylo zacho- 
wdw&no. Opat Otmar prok&zal swan dobrau wflli k Polickym 
jmenowit6 w zdleiitosti bernS zenisk6. Die now6ho rozwrzenf 
berne za jeho Jasu roku 1711 bylo mfsto nfekdejSfch 156V8 
usedlostf pocftano na cel£ panstwf Policke jen 106 usedl^ch, 
a z nich na m^steiko 2978- Ackoli pomSr tento byl pro me- 
ste£ko nico pHzniw^jdf nez prwe, kiyi se nan6 ze 156 Vg 
po£ftalo 50 Vs, slewil opat roku 1722 Polick^ pry zpauh6 
dobroty V/^ usedlostf, tak ie m61i napotom platiti jen z 22 
Qsedlych, ostatnf pak owgem pi'ejala wrchnost na panstwf. 
PHbihy Policke. 14 



Digitized by 



Google 



210 ^>o*« ^y- 

Za t6hoz opata Polictf po korunowanf cisafe Karla VI na 
kralowstwi cesk6 (1723) opet se hlasili o kr41owsk6 stwrzenf 
privilegif swych, a dosahli ho beze wsech prekaiek od n6ho 
dne 29 Ewetna roku 1728; jest pak tak6 stwrzeni toto wlo- 
zeno do desk zemskych dne 8 Unora roku 1729. 

Dobra wAle mezi m^steckem a wrchnosti jewila se tak6 
hoed z pocdtku sprdwy now6ho opata Bennona, jak jest wyde 
ukdzdno, a o dobr6m stawu obce toho casu swidcilo tak6 
brzy potom nabyti a zrizenf now^ho radnibo domu, prostran- 
nejsfho a dftstojngjsfho, nez byl tehdejgf, t6hoz, ktery se do 
nyn^jska tak nazywi, na p&lnocnf totiz strane rynku w roze 
ke hlawnl ulici (c. 98). Dim ten byl roku 1717 sobS zjed- 
nal Frantisek Antonin Hradecky, pi^edni urednfk pansk^ 
w Polici, zirowen inspektor nade w§emi statky klastera, 
zm^nau za dAm protejsf wedl6 ulicky umrlcf (c. 17), a od 
zakladu jej now^ nakladnS wystawil; roku wsak 1728 kau- 
pila jej od n6ho wrchnost spolu s chalupau a zahradau, 
kterau m^l pri rybnfku HftIkowsk6m (c. 121), newfme k jak6 
poti'eb6. Nowy opat Benno prodal dflm zase obci Polick6 ke 
zrteenf now6 radnice. Eaupe, prw6 w Braumowe umluwena, 
dokon&na jest we kUstei^e Polick6m od opata osobn^ pM- 
tomn^ho se swolenfm zdejsfho konventu dne 31 Bi^ezna 1740, 
a kupnf summa za d&m i chalupu a zaliradu reienau iinila 
4500 zlatj^ch. Pfes leto bylo nepochybnfi w&ecko pi^estaweno 
a upraweno, ceho bylo k now6mu u£elu stawenf zapotrebf, 
a dne 25 ftfjna toho roku piredsewzato stShow&nf ze 8tar6ho 
do now6ho domu radnfho s welkau slawnostf. Rano jiz we 
7i na osm shromazdili se sausede wain^ odinf w pl&gtfch 
we star6 radnici, a na znameni dan^ w&emi zwony odebrali 
se w poiradku do farnfho kostela, kdez pi^ewor Filip Ehren- 
schild konal sluzby bozf s pisnf Veni Sancte Spiritus a s li- 
taniemi po m§i swate i s cetnymi intradami bubnowanim a 
traubenfm. Po slawnosti kostelnf tH kon§el£ a pfsai^ mSst- 
sk;^ pekn6 doprowodili pf ewora do klaStera, a saused6 w pril- 
wodu se nawrdtili k star6 radnici. Tarn predn6 purkrabf pan- 
sky WAcslaw Hruska we jm6nu wrchnosti odewzdal lifadu 



Digitized by 



Google 



f 



1648—1740, 211 

m^stsk^mu klice od now^ho domu radnfho, a po(alo se ste- 
howdnf. Napred sel primas Melichar Dimbter a purkmistr 
Wdcslaw Tykal, za nimi kon§el6 a druzf saused6 dwa a dwa 
w poi'&dku. Pfsaf mSstsky Bernard Peyskar nesl privilegium 
dsafe Leopolda a Wacslaw Turek nowfejSf clsafe Karla VI, 
obg z krabic wyAaU a otewi'end na odiw, jini za nimi po- 
kladnid m6stskau, akta a jin6 w6ci. Od now6 radnice roz- 
Uhaly se pritom op^t intrady prowozowan6 bubnow&nfm a 
traubenfm, a po wstaupeni do nf tfikr&t po sobe z mozd{r& 
n^kolika wystreleno. N&sledowal ob^d sausedsky na radnici 
8 hudbau a pHpitky. Tak6 hosi dostali p(ti, aby si 16pe pa- 
matowali den tento pro obec slawny, pti cem2 die nawedeni 
starych wesele to5ili konwicemi nad hlawami a wolali : Opat 
Benno at zije I 



Digitized by 



Google 



Doha V. 
Welkd wilky pruski. 

(1740—1768.) 

1740 Po dwaadewades&tilet^m odpocinati od litrap wdlecnych, 

kter£ pro jinau nepHzen casfi teprw dosti pozd6 prindselo 
zjewn£ ndsledky prosp6sn^ obecn^mu blahobytu, pHsla nowa 
dlauhd doba w&lecn^cb wichHc, ktera jak zemi ceskau wflbec 
tak zwlaStS krajinu Polickau, jakozto pH sam^m potnezi le- 
iidy naplnila z&hubami a hoi^em. 

Zrowna w den radostny, w ktery sau8ed6 Polictf slawili 
otewl-enf sw6 now6 pekn6 radnice (25 il&ij.), pHdla do Police 
zpr&wa limrti dsai^e Earla YI. PHnesl ji z Prahy fardr 
tebdejgf Leopold Hajnig, kter^ se toho dne wratil z ndwgtiwy 
od sw. Markety. Gisai^ Karel byl zemi'el dne 20 6(jna, a hned 
rozsifil se z toho strach now^ch wdlek, ponSwadz se znalo 
nepMtelsk6 sm^glenf mnohych mocnosti, kter^ se strojily 
sihnauti na dSdictwf dcery jeho, krdlowny Marie Terezie, 
kterd po n^m die zdkonfi nastaupila w panst^i. W Polici 
wzbudilo strach ten zwld§t6 psanf opata Bennona z Prahy, 
kter^, je§t6 nei do&el m6sfc 6fjen, nafizowal do klaitera, 
aby se penfze, kdei jak^ch bylo po^adowati, sh&nely, aby 
se nic zbyteinfe newydAwalo, aby se zastawily wSecky prace 
na stawbach, ponfiwadz by se bylo naditi bemf a plat& mimo- 
i^&dn^ch. PHtom se nemyslilo na nebezpecenstwi blfzk^ pro 
zdejSi krajinu, protoze se obawanf w&lky wztahowalo na 
piPednim mfst6 proti Baworftm a Francauzfim, a z pHciny t& 



Digitized by 



Google 



1740—1763. 213 

bylo wojsko w 6echach stabowdno se wzhledem ke hranicfim 1740 
baworskym. Dne 20 Listopadu pHjel do Police na poledne 
beitman kraje Hradeck^ho, pan Oastheim^ za prfcinau uby- 
tow&nf woj&kfi, kteH mill ze Slezska pirelozeni byti do Cech. 
Toho pr&wg dne byla jedna setnina pHtdhla do Nacboda, 
jina mila byti ubytowana w BraumowS, kamz krajsk^ beit- 
man odpoledne potom odjel. Pri ob^de wkl&steiPe Polick^m 
prawil, ze neni se wdlky bdti; ze kurfirst sasky kralownS 
slibuje ku pomoci wSecku wojenskau moc swau; s Baworem, 
kter^ se necbce spokojiti, ze se najde n^jak^ prosti^edek; co 
se tfki cisarstwf uprdzdnen^bo, prijde pr^ naposledy nejspis 
k tomu, ze bade Lotbring (mangel krdlo^ny Marie Terezie 
FrantiSek) musiti b^ti proven, aby je prijal, ponSwadi z nfibo 
neni zddn^bo pozitku. wojdcicb prawil, ze se wkl&daji 
pro sedUky, aby se pry tl^eba newzbaahli. 

W okolnostecb takow^cb poialo se dne 18 Listopadu 
kon&ni sluzeb kostelnfcb za zemtel^bo cisai'e, kter6 die do- 
rozum^ni s konsistof ( Hradeckau m^lo trwati po dew^t dnf, 
pokazd6 s blucn^ zwonenfm na wSecky zwony pH obau ko- 
stelicb Polick^ch, a na kazdau ned^li a ka^d^ switek byly 
naHzeny litanie s modlenim za ocbranu bozskau pro kralownu 
Marii Terezii, aby zacbowdna byla w drzeni dSdi^nycb zemi 
swycb. 

Pekn6 feci krajsk^bo bMtmana pobHcbu nestwrdily se. 
Po mile dni pocalo se pozorowati podezi^el6 cbow&ni krale ^ 
pmsk6bo Fridricha 11^ jenz jiz prwnf dni mSsfce Prosince 
pocal z rozlicn^cb zemi sw^cb sbfrati wojsko se smSrem ke 
hranic&m slezskym; coz zawdalo pHcinu, ze wojsko na§e, 
kter^ m61o ze Slezska pi'elozeno b^ti do 6ecb, dostalo roz- 
kazfi opacn^cb, a jmenowite do Braumowa ocekawani set- 
nina ncpHdla. Mezitfm phjel opat Benno z Praby dne 25 
Listopadu pi^es Polici do Braumowa, a dne 8 Prosince pHjel 
za nim op6t krajsky beitman Gastbeim s jin^mi nikterymi 
kommissary k rown&ni pi^e jak^si wznikl6 mezi kldSterem 
a medCany Braumowskymi. Obdw^f walky s kr&lem prusk^, 
kter6 se wzdy wfce zmabalo, bylo pobnutkau, pro kterau 



Digitized by 



Google 



214 J>oba V. 

1740 kommissari spicbali s tikolem swym takorka dnem i nocf, 
az konecng dne 15 Prosince byla wic wyHzena, tak ie toho 
dne na poledne pHjeli kommissaH prowizeni opatem do 
Police, a po ob6d6 odjeli k sw^ domowflm. Dwa dni pi^ed- 
tfm byl jiz Isj&l prasky Fridrich s&m pHjel k wojsku sw^mu 
sebran^mu pH hranicich Slezska, a dne 16 Prosince wtrhnul 
do t^to zem6, klamaje lid wei^ejnymi listy, kterymi twrdil, 
ie pfich&zf w dorozum^ni s kr&lownau Mari( Terezif, chteje 
j( pomoci proU jejfm nepMtelfim. Lehce opanowal knfzet- 
stwf Hlohow8k6 a Lebnick6, ponSwadz nebylo skoro zidn6ho 
wojska w tich krajindcb. U Lehnice byl opat Otmar zakaupil 
statky n6kdejg(ho proboststwi WaUtatskiho^ a obnowil ko- 
necne roku 1738 probogtstwf toto s r&dnym konventem. Po 
wtrhnutf PrusCl dal opat Benno reholnikiim tam6jdim na wUi, 
kteri by chtSli pro zachowdnf mfsta tarn zAstati nebo jinam 
se obrdtiti, i pnjeli }\i dne 23 Prosince tri z nich do Police, 
aby tu pl^eb^ali, P. Ghrysostom, P. Columbanus a P. Da- 
mian. wdnocich potom phjel do Police opat na sw. §t6- 
p4na (26 Pros.) chtSje brzy odjeti do Prahy pro piln6 po- 
tif'eby ; nez wsak jegti wstal od stolu w refekt^ri, prislo mnoho 
psanf najednau, kterymi byl wyruden, a zwldst6 jednfm, n&- 
sledkcm kter6ho 8p§dn6 musil jeti do Eladska. Jednalo se 
n6jak^ opatrenf k hdjeni pewnosti t£to proti Prusfim. Bylt 
opat tak6 psanfm kr&lowny Marie Terezie sam^ danym 20 
Prosince zad&n o pomoc k tomu n6kolika tisfci zlat^ch a ni- 
jakau 6&stkau obilf. Opat Benno, wrdtiw se z Kladska, prijel 
do Police na noc dne 28 Prosince, a dal konventa zdejMmu 
psani ono iisti, n&sledkem kter^ho uzawrel d&ti na obranu 
Kladska 6000 zlatych a 400 korcft mauky. Hned pak rano 
druh^ho dne odjel do Prahy (29 Pros.). 

W prwnlch dnech potom zd&lo se, jako by walka mila 
zasdhnauti bezposti^edni zdejgi koniiny kr^owstwi 6esk6ho, 
je^to kr&l prusk^ od Hlohowa w dolnim Slezska rozdSlil 
wojsko sw6 nar dwa oddfly; s jednfm tdhl po Odre nahoru 
ke hlawnfmu mSstu slezsk6mu Wratislawi, druhy wedenim 
Schwerina poslal ke hranicfim iesk^m, kdez wojsko toto pH- 



Digitized by 



Google J 



1740-1763. 215 

razilo az k m^stecku Fridlandu na Stenawe w Bejblizgfm sau- 1740 
sedstwi Police a Braumowa. Strach byl, jako by Prusi mfnili 
odtud pres Braumow zameriti ku Eladsku. Nebezpecenstwf 
toto wsak minulo. Jiz 5 Ledna roku 1741 pHsIo do kldi^tera iv4i 
psanf od pfewora Braumowsk6ho, P. Jakuba, kter^m ozna- 
mowal, ze se Prusi od Fridlanda obr&tili ke FrankSteinu. 
Naproti tomu byl kr&l prusky zatfm s hlawnim wojskem swym 
jiz dne 3 Ledna osadil Wratislaw, a wojsko Scbwerinowo 
fiLnilo pokusy dobytf sobe pi^ecbodu pfes hory u Warty. 
Dne 8 Ledna prijel do Police heitman Braumowsk^ s no^i- 
nau, ie Prusi jiz skutecn^ presli pres branice a tahnau od 
Warty ku Kladsku, coz nowy strach wzbudilo; ale jiz dru- 
h^ho dne ukizalo se, ie nowina nebyla prawd. Hned potom, 
dne 10 Ledna, jel general brabe Kolowrat skrz Polici do 
Braumowa s nSkterymi dfistojniky, a jiz nazejtl^f wratiw se 
a zftstaw we kWstefe na obed, powedel boji, we kter6m 
Prusi, kdyz se pokauSeli casu nofinfho dobyti sob6 cesty pf e- 
smykem za Wartau, jsau zahn&ni strelbau se ztrdtau 27 muz&. 
Odtud se wdlka w tech stran&ch wzddlila do hornfho Slezska, 
kdez Prusi bez mnobych pfekaiek pronikli az ke hranicftm 
morawskym. 

Mezitim dosel opata Bennona w Praze list kralowny 
Marie Terezie, kterym byl jako jin6 wrchnosti w krdlowstwi 
cesk^m i&d&n mimof ddnau pomoc na dtraty w&lecn6, pAjc- 
kau totiz 30.000 zlat^ch. Drzdna byla z t4 prfciny kapitula 
w Braumow^, kdez uzawfeno, hotow^ch penez setriti, ale na 
zapraweni pflj^ky zddan6 zaslati do mincowny strfbrn6 sosky 
and61& a jin6 klenoty, ac kter^ by nem^ly ceny um61eck6, 
coby se pak nedostawalo, na to odjiuud wypAjciti. Uzawi^enf 
toto ozndmeno jest konventu Polick^mu dne 13 ledna, a od 
ndbo rown^z schw&leno. 

Dne 18 Ledna polekani jsau Polictf pHchodem nenada- 
lym sedmi wojdkft pruskych. Byli to wsak prebShltci od woj- 
ska krdlowa ze Slezska, po kterj'ch dne 21 Ledna n&sledo- 
wali jestfe jinf dwa, rodilf Francauzi. dwa dni pozdeji 
(23 Ledna) pfitahl maly zastup naSeho wojska wedenim lieute- 



Digitized by 



Google 



216 ^oft« y* 

1741 nanta, ktery w klastei^e ob6dowal. Druh^ho doe (24 Led.) 
odtahli s wozy swymi do Braumowa, kde2 potom nSco wfce 
wojska bylo wlozeno, aby pozorowali a die potreby h&jili 
hranici zemskau. Dne 7 Unora op6t prisli ctyh pi^ebShlfci 
prustf do Police. Brzy potom wlozena byla i do Police mala 
posddka. Prit^lo dne 25 Unora 70 muzfi pgchoty pluku 
Herberiteinskeho^ kteH byli w misfci Listopadu a2 z Temes- 
wdra wypraweni do 6ech a kr&tk^ cas lezeli w Kladsku. Pet 
z nich spro8t;fcb, jeden kapral a dwa tamboH utekli dne 
1 Brezna pres hranice slezsk^, dflem se zbranf. NazejtH po- 
tom (2 Bi'ez.) pritahla jestS jedna setnina ze Starkowa do 
Police pluku Kolowratowa^ a 4 Brezna pHdli now&ckowe 
z Hradce Eralow^, jichzto cist nazejtrf (5 Bf.) posl&na do 
Braumowa, 6&st zftstala. w41ce prichazelo zatfm mnoho 
no win lichych, jako2 jiz dne 30 Ledna o domn^l^m zajetl 
krdle Fridricha od husar& ; coi prinesl posel pana Paschasia 
Osterbergera, drzitele Wamberic, jenz o torn zarowen psal 
opatowi Bennonowi do Prahy. 

PonSwadz byl nastaupil ptedeS16ho roku (1740) nowy 
papez Benedikt XIV^ ohidseno bylo toho casu milostitce lito 
na umysl zachowanf obecn^bo pokoje. Ohiddeni stale se w Po- 
lici dne 22 Ledna, i konali zde poboznosti pi^edepsan6 tak6 wo- 
j4ci pHchozf od Temeswara, kteH na sw£m dlauh6m pochodS 
odtamtud nemeli k tomu prilezitosti. Mnozi tak6 se licastnili 
poboznosti bratrstwa Polick^ho pti mSsfcni sch&zi jeho dne 
12 Brezna. Nad setninau Kolowratowskau, ktera leiela w Po- 
lici, byl setnfkem sasky baron OebscheliU^ Lutheran, a tak6 
lieutenant jeho byl t^hoz nabozenstwf. Sluj^by bozf konane 
w kUdtere Polick6m a zachdzenf s febolnfky Polickymi, mezi 
nimi zwl&st6 praesesem tehdejsim bratrstwa, Bonaventurau 
Piterem, nachazely welk6 zaifbenf u nich, tak sice ze Oeb- 
schelitz, muz 611ety, ktery jiz 35 let konal sluzbu wojenskau, 
zan&sel se s umyslem pi^estaupiti ku katolick^mu ndbozenstwf 
a wyslowil se, ze mfnil u6initi tak pri prwni pHlezitosti. 
W Polici sam6 neprislo k tomu; nebo jiz dne 19 Btezna 
phsel wojsku rozkaz, aby se bez meskanf dalo na pochod 



Digitized by 



Google 



1740—1763, 217 

ke Hradci Er&low6. Odtamtud m^lo nepochybnS tahnauti ddle 1741 
do Morawy, kdez se pod welitelstwim barona Neipperka sbi- 
ralo wojsko k w^prawi proti krili prusk6ma do Slezska. Jiz 
den di'iwe (18 Bi^ez.) tihli skrz Polici s tymz rozkazem 
wojaci, kteri dotud leieli w BraumowS. Polictf nasledowali 
dne 20 Bi^ezna w pAl dew&t6 rdno po srde£n6m rozlaucenf 
diistojnfkft s kniiimi. Jiz dwa dni pozdSji (22 Bi^ezna) pH- 
tahlo n^co jin6bo wojska do Police, a zfistawsi pi^es hoc, 
odebralo se nazejtH (23 Bi.) do Braumowa; d&stojnfci byli 
Lothryncan6 ; n6co pak wojska tak6 zase hned prwnf dni po- 
torn lezelo w Polici od pluku kniiiete Hessen-Kasselskeho, 
Z tich tri wyznani ewangelick^ho prestaupili w Polici k cirkwi 
katolick^, wesmSs cizozemci, Jan Jii^f Zimmerman zHessen- 
Kassela, Arfman Liineburcan rodily w Brem6 a Augustin 
Jindrich Stuck z Brunswika. Dwa ucinili slawn6 wyzndni wfry 
w nedfeli welkonocni (2 Dub.), tieti w autery potom (4 Dub.). 
W pond^lf mezitfm (3 Dub.) byli ostatni wojaci u zpow^di 
a dftstojnici pozwani na obSd we kldstere. 

Dne 11 Dubna odt&hlo i toto wojsko z Police w p&l 
sest^ rdno, a wykonalo cestu pres Dusnfky az ke wsi asi pU 
bodiny za tfmto mestem lezfcf, nejspis Mckerts. Byl to wsak 
pr4w6 den po bitw6 u Molwic (10 Dub.), we kter6 Fridrich 
po boji tuh6m a se ztratau asi stejnau na obau stranach 
dobyl sw6ho prwn(ho wftezstwf w poll. Tak6 setnfk Oebschelitz 
padl w t6to bitwS. Baron Neipperg, zatlaciw pf edtim Prusy od 
branic morawskych az na blfzko m^sta Brehu, musil ustau- 
piti zpet k Nise, kdez stanul wpewn6m lezeni; krdl prusky 
pak po wfce m^sfcfi stdl w lezeni jin6m u Sti'elfna, drze asi 
dwe tfetiny Slezska w moci sw6. W krajinfe Polick6 bylo pn- 
tom delSi cas ticho, w&ak ne beze strachu. Dne 20 Kwetna 
jel tudy zemsk^ heitman Lehnicky wyhnany od Prusii, a 
obedowal w klastei^e s manzelkau a detmi. dwa dni po- 
zd^ji (22 Ew.) pHjel opat Benno z Prahy, ale zdrzel se jen 
pfil bodiny na cesti do Braumowa, a jiz po trech dnech 
(25 Kw.) sp6chal zase zpdtky do Prahy, zdrzew se w Polici 
jen na obid. NSktery cas potom strhnul se w krajin^ pokrik, 



Digitized by 



Google 



218 ^oba V. 

1741 ze pro nedostatek wojska naseho wsecben mlady lid musi 
j(ti na wojnu; cehoi ulekse 'se MachowStt a LhotSti^ dne 
13 Cerwna wSichni dali se w beh do blfzkych nepi^fstupnych 
lesfi, a tarn we dne a w noci se ukrywali, ohnS sob6 d^lajfce. 
Brzy wgak to minulo, a nawrdtili se zase ku pHbytkAm. 

W Polici, jak se zdd, ani nebylo wojska 2adn6ho tu 
cbwili; toliko w Braumowg. Odtamtud dne 23 Cerwence po- 
sddka tehdejsf odt&hla do lezenf u Nisy; a na jejf mfsto 
dne 28 Cerwence prijelo nfikolik setnin husarft s generalem 
Festetidem^ Rudolfem hrabitem Pdlfy a tfemi jin^mi dftstoj- 
nfky. Festetic ucinil odtamtad sm61y wpdd do Slezska, na 
kter^m projew zemf a2 k irece Odi^e, nedaleko kl^dtera Lu- 
bick^ho u wsi Malce swedl boj s husary pruskymi, a poraziw 
je, nawrdtil se jiz dne 3 Srpna do Braumowa s 208 zajatymi. 
General sam zda se ze dlauho nezfistal we krajin^; ale hu* 
sarA jeho asi 600 muzfi bylo i potom posddkau we Brau- 
mow6, odkudz wyjfzd^li pilnS na hKdky w okoli. Nedlauho 
potom, asi w polowici mfesice Srpna, kral prusk;^ pfelozil 
hlawnf byt swfij od Sti'eHna k Reichenbachu blfz ku pomezi 
£esk6mu. Odtamtud dne 31 Srpna najednau pHkwapil zastup 
husarft pruskych do nejbMsiho mistecka slezsk6ho Fridlanda, 
a jal se smele paust^ti strach na sausedni krajinu. Eon§el6 
Fridlandsti musili poslati psanf do Braumowa, kter^ ta- 
m^jgf heitman pansk^ wyzywdn jest, aby se bez me§k&ni dal 
nal^zti we Fridland^ s tolika a tolika koni k wezeni d£l, a 
pustin bias, ze jest tu 4000 Prusft, ano jich nebylo wfce 
nez asi 500. Heitman neuposlecbl ; ale w Braumow6 bylo po- 
lekanf welik6; brdny jsau zawfeny, celau noc chodily hlidky 
po m£st£, a husari polozili se wen z m^sta, i wyslali str&ze 
az ku pomezf k pozorowani nepHtele, s nfmi^ pro domnSl^ 
welky pocet jeho nemfnili se ddti do boje. Toz o pftlnoci 
Prusow6 pfesii pfes pomezf cesk6 u mal6 w6sky Neusorge, 
a oboHIi se na dwftr Ralbstatsky na panstwi Braumowsk6m ; 
kdyS pak tam neshledali koni ani dobytka, jezto byl z&hy 
odebnan, zapdlili dwftr, a wzawSe s sebau saf&f e jakoz i cel- 
n6ho z Neusorge, wratili se do Fridlanda i odtud do Swfd- 



Digitized by 



Google 



1740'-1763. 219 

nice. W prwnlm strachu z noinfho wpAdu neph'tele dali se i74i 
w BraumowS mnozf saused^ i tak6 n^kteiPf f eholnfci na ut£k 
pres Polici k Nachodu, a strach jejich pobauhl tak6 Polick6, 
tak ze mnozf n^ledowali jich pHkladu. Prseses bratrstwa 
Polick6ho Bonaventura Pitr dal w6ci bratrstwa odwfizti do 
Slaupna; on pak i ptewor P. Filipp Ehrenschild, provisor 
P. WAcslaw a ctyh jinf z kladtemfkii po ob&d6 dne 1 ZaH 
pfipojili se k Braumowskym, a utfkali rown^z do Nachoda, 
odtamtud pak do Dudnfk; ale jiz po dwau dnech wrdtili se 
zase (3 Zafi), kdyz nebezpe^enstwf minulo, a zatfm jii 1 Zdrf 
pHjelo nowycb 500 husarA pluku WaraMinskeho od Nachoda, 
poslan^ch Braumowsk^m ku pomoci. 

6tyH nedile po torn pHb§hu, dne 30 Zdrf, odtdblo op§t 
wojsko wSecko, co bo w krajing bylo, do Slezska ke blaw- 
nimu wojsku u Nisy kromg 40 miii% kteH zfistali w Bran- 
mow£ posddkau. Nepri^lo wdak ani nynf k z&dn^m wdlecnym 
skutk{im mezi wojsky w tebdejSlcb postawenfcb obau, nybr2 
nastal klid obywatelftm krajin t^cbto zdbadn^, pon^wadz ne- 
znaly se obecne pflciny jeho. Kr41owna Marie Terezie, kdyz 
zatim proti nf wystanpili jinf nepMtel4, Francanzi, BawoH 
a Sasi, spolciw§e se mezi sebau, a jiz w polowici m^sfce 
Z4ff spojen6 wojsko francanzsk^ a baworsk6 wtrblo do Ba- 
kaus, hled^la zjednati sob6 pokoj s krdlem prusk^m, a dala 
zawrfti s nfm pHmiH toe SchneUendarfS dne 9 &fjna, jfmz za- 
nechala asi dwau tfetin Slezska wjebo mod; smlauwa w§ak 
pHmirf toto m^la zachow&na byti w tajnosti, aby o nf ne- 
wfedeli Francauzi a jejich spojenci, s kterymi zatfm Fridrich II 
byl wstaupil we spolek a m61 jim pomahati. Erdl prusky wSak 
smluwau tauto hledi) jen klamu. Kdyz baron Neipperg po 
zawfenf filmkfi s wojskem swym od Nisy ponendhlu ustu- 
powal do Morawy k sestredSnf witsf wojensk6 moci proti 
drubym nepMtelflm kralowny ; Prusi proti wyslown6mu zndnf 
smlauwy prekroiili beze wsf pi^ek&zky pres hranice £esk6. 
Pl^edn^ obsazeno od nich brabstwf KladskS i s mestem 
Kladskem krom pewnosti cili citadelly, we kter6 zflstala po- 
s&dka rakauska. Odtamtud dne 28 j^fjna odpoledne tri pluky 



Digitized by 



Google 



220 Doha V. 

1741 wojska prusk^ho pHtahly do Braumowa, a w prwnfch dwau 
dnech potom (29 a 30 Jl^na) obsadili Polici a wsecky wsi na 
panstwf Polick^m, co zatfm wrcbnf welitel wyprawen^ k tomu, 
knfze Leopold Dessowsky^ doe 29 fojna pi^es Ndchod wtrhnul 
hlaub a rozlozil wojsko po cel6m kraji Hradeck6m i d41e si 
ke Ghrudimi. OpSt bylo predstfr&no, ze pHchdzeji Prasi co 
pMtel6, ze mini kral pomoci Marii Terezii proti nepf'atelflm 
jejim, a wojsko cliowalo se z pocatku wsude welmi pokojn§« 
tak ze se obywatelstwo odd&walo min^ni, ze zflwren jest mfr 
8 krdlem pruskym. 

W torn spfisobu uplynulo n^kolik nedel, mezi kter^m 
casern kral prusky auskocng cekal na dalgi pohyby wojsk 
druhych nepfatel, s kterymi setrwawal we spolcfch. Nicm6ii£ 
jiz 1 Listopadu woj&ci prwni, kteH lezeli na Policku, jfzda 
totiz, wynutili znainau summu peniz od mSstecka i ode wsf 
pred swym odtazemm dal do zem^ ; na jicb mfsto pak hned 
jini pHtkhli, peM. T6hoz casu zmocnili se Prasi w Dobruice 
welkych z4sob obili, swezenych tarn pro wojsko nase. 6estf 
sedldci musili jim je woziti odtamtud pi^es Polici do Brau- 
mowa, na tisfce korcft owsa, jecmene, manky, coz wSe ukla- 
ddno w Braumowe w klaStefe, we dwofe a jinde. Kazd^ do- 
woz prowdzelo jen asi 6 neb 8 husar&, na nichz bylo widdti 
strach z pohledu na nezwykl^ hory a wycniwajfcf skaly w kra- 
jin£, w nichz by mohly se skrywati liklady. Sedlakfim powoz- 
nfk&m pHchdzela z toho chut dati se do nich pri nejak6 
pHlezitosti; ale nebylo j(; neb wojska krdlowny w2dy wice 
se wzdalowala od t^chto krajin, a nebezpecenstwf od nepr^tel 
s jinych stran wzdy wfce se mnozilo. We druh6 polowici 
m^sice Listopado wtrhli jiz Francauzi a BawoH z Rakaus od 
strany jiznf, a zarowen Sasow6 od strany pftlnocnl do kra- 
lowstwf cesk^ho. Dne 23 Listopadu spojili se pi'ed Prahau, 
kiei matefsky klaster sw. Markety zkusil welik^ sauzeni od 
nepowolanych hosti. Opat Benno psal o torn zalostnau zprawu 
preworowi a konventu Polick^mu dne 25 Listopadu, a posel, 
kter^ s psanfm wy^el na noc toho dne, kdyz byl sotwa p&l 
mile wzddlen od Prahy na noclehu, wyrusen byl ze spani 



Digitized by 



Google 



1740-1763, 221 

stiPelbau na mesto, a wid61 ohniw6 kaule litati na n$. Tak6 1741 
pak nazejtH potom nepMtelfi dohyli Prahy utokem (26 List.), 
a kurfirst baworsk^ Earel Albert dal se wyhUsiti za kr&le. 
Nynf nedbal tak6 krdl prusky ani jiz na oko na zacho- 
w4ni pHm^H Scbnellendorfsk^ho, nybrz umluwil se spolecn^ 
wdlienf s Francauzi a Bawory, a wojsko jeho obsadilo ne- 
toliko ostatek Slezska, ktery mu postaupen nebyl, nybrz we- 
denlm Schwerina wtrhlo tak6 do Morawy, kdez dne 26 Pro- 
since dobylo Olomauce. Krajina Polickd i Braumowskd, na- 
chdzejici se w moci prusk^, jest nynf obtezow&na bremeny 
dani wdlecn^ch, kter6z wymdhdny jsaa kasSd^bo m^sfce az po 
20 zlatycb z jednoho usedl6ho, kdezto jindy obycejnA bemfe 
je§t£ nikdy nepiPew^sila 3 zlatycb m^sfcn6. E tomu Prusi 
w n^kterycb mfstech jali se tak6 brdti lidi na wojna. Z toho 
se strbnul stracb nowy, wetSf nez pifedeSle z ob4wan6ho od- 
wodu k wojsku domacfmu. Do Police pHSli dne 19 Prosince 
wojAct pniStf z Braumowa, a wzali mod nikter6 s sebau, 
i zenat4. W leknntf z tobo dalo se w&ecko z m6stecka i z wes- 
nic na dt6k do lesfi, kde2 po stech muzskycb se ukrywalo, 
a ponftwadz byl mrdz welky a ktomu witry zWily, delali sji 
welk6 ohnS k zabMnl. Stracb nebyl licb^, n^brz je&t6 wfce 
se rozmnoMl, kdyz Prusi dne 22 Prosince wedli skrz Polici 
mnoho pacholkft sebranycb na okolnicb panstwfcb, a mezi 
nimi bylo rowniz i nekolik zenat^cb, za nimiz zeny Sly tak£ 
s narkem welikym. Byli mladgf i starsf, a wedeni jsau do 
Braumowa; odtamtud pak na sta jicb odwezeno potom na 
wozfcb az do Berlfna. Z panstwf Polick^bo stizeni jsau if mi 
osudem dwa zenati, jeden z Bezd6kowa, druby z Petrowicek. 
Byly z tobo smutn^ wanocnf sw&tky tobo roku. Jmenowite 
na bozf bod, dne 26 Prosince, strbnul se opet tit^k takoiPka 
obecn^ sedldkft, sausedfi, synkfi swobodnycb, towarygfl i^e- 
meslnick^cb i pacbolkfi. Na 300 sbeblo se jicb z m£ste6ka 
i z wesnic bli2§icb na Ostadi, nem^ne we Zd6tin6. Z Macbowa 
a tam^jsfcb wesnic sebralo se jicb nejwice na boi^e nade wsi 
Lbotau, kdez cbalupa jedna slauzila za stanowist^ jicb asi 
dw6ma nebo tfem stflm ozbrojen^cb, odkudi wycbAzeli pi1n6 



Digitized by 



Google 



222 IMm V. 

1T41 na straz, ale postawiti se se zbranf na odpor neodwazili se. 
Po n^kolika dnech teprw stalo se ponekud zase upokojenf, 
a lid6 nejwice snad zimau byli prinaceni nawrititi se k do- 
mowflm. Duchowni wrchnosti Polick4 bylo mezitfm welice na 
pHkof , ze pod ochranau PrusA n^kteh poddanf, kteH za pi^ede- 
slych let pro zakazan^ ndbozenstwf protestantsk^ byli sti- 
hdni a utekli ze zemS, nawr&tili se a zadali zp&tky zabaweni 
majetnosti 8w6, kteriz ze zwIaStnfho rozkazu krdle prusk^ho 
tak6 do poslednfho halfre musila jim byti wydana. 

1742 Od po^atku roku 1742 Prusi tisilnS obl^hali pewnost 

Kladskau^ za kterauz pHcinau ti, kteH dotud le2eli na Brau- 
mowsku a Policku, dne 31 Ledna odtilhli w6tdfm dflem k t^muz 
obl^bdnf. PHtom pobrali s sebau wSecky periny, kter6 jim 
byly zde poskytnuty ke spanL Na 30 wozfcb jsau za nimi 
odwezeny. Pewnost wzdala se jim konecni umluwaa dne 
28 Dubna. Mezitfm kral Fridrich w misici Unoru osobng se 
odebral k wojsku do Morawy, a st&hl tarn hlawnf sflu swan 
k wybojfim, kter6 se brzy wztahowaly az ke hranicflm rakau- 
skym; Myi se wgak zjara tak6 hlawnf wojsko krilowny 
Marie Terezie wedenfm swata jejibo Earla w^wody lothrin- 
sk^ho obratilo do Morawy proti nimu, opustil kr&l zase zemi 
tuto celau, a wtrhnul odtamtud do Cecb. Wojsko jeho roz- 
delilo se zde na til blawni oddfly s lezenfmi u Hradce Kr&- 
low£, u Pardubic a u PodSbrad. Z toho nastaly now6 tr^zne 
tak6 krajine Polick^. Dne 13 Dabna pridel rozkaz od weli- 
telstwi prusk^ho, aby bylo dod&no z panstwi Branmowsk^ho 
a Polick^bo 794 centn^M mauky, 4404 korce owsa, 8833 korc& 
sekaniny, 3573 centn^fft sena, 2680 slamy do z&sob&rny cili 
magacinu Hradeck6ho ; iemuz w jak6 mffe zadostufinSno, 
nemdme zprdwy urcit6. Tak6 t&hly nyn( krajinau rozli&i6 po- 
sily k wojska ze Slezska. Tak dne 6 Kw6tna pHtdhlo ze 
Swfdnice 230 muzCl pod heitmanem Finkem do Braumowa, 
kter^z odtamtud dne 8 Ew^tna spolu s nSkterau c&sti posa- 
wadni posadky Braumowsk^ odtdhl pres Polid k Ndchoda. 
Dne 10 Ew^tna wezly se welk6 zdsoby obill z Braumowa do 
Pardubic, a jin6 wselijak6 dowozy potom nfisledowaly. 



Digitized by 



Google 



1740-1763, 223 

Nedlauho potom, dne 17 Kw^tna, srazila se ob6 hlawni 1742 
wojska spolu w bitw6 u Chotusic nedaleko Cdslawi, we ktere 
op§t kr&l prusk^, a6 se ztratau welikau, obdr^el bojistS. Ac 
wft6zstwl jeho nebylo rozhodn6 same sob6, wsak pro jinfe 
nepfately, Francauze, Bawory a Sasy, posawad w zemi stojfcf, 
hledela nasledkem jeho krdlowna Marie Terezie zbawiti se 
aspon jednoho mocn6ho protiwnfka, a dala jednati s kralem 
mir. Mezitim wyskjctl se nejaky zdstup husar& uherskych 
we hrabstwf Kladsk^m w krajine u Dusnik^ kamz nepochybne 
pronikl z Morawy za zady wojska prusk6ho a jal se dowozfim 
mezi Braumowem a Ndchodem pi^ekdzeti, podporowdn jsa od 
obywatelstwa, kter6 se rado mstilo Prusflm. Dne 26 EwStna 
polozil se nSktery pocet jich na strdz we HronowS^ kdez do- 
£kali se wozA pruskych se zdsobami od Police, doprowaze- 
nych 24 wojdky. Ihned udeHli na n6 w lukdch blfz mostu pfes 
Medhuji. Prusi postawiwse se w fad, wystfelili na n6, ale 
zadn^ho nestfelili; od husarfi naproti tomu jeden znichjest 
zastfelen, lieutenant jejich tezce zranen, ostatnf podali se wza>- 
jetf, a zbaweni zbrani i odwezeni do Dusnfk. N^kolik husarft 
doprowodilo zajat6, ostatnf we HronowS zftstali. **) Jiz na- 
zejtff potom (27 Kw6tna) hndno bylo asi 350 polsk^ch wolft 
pfes Polici k wojsku prusk^mu, a k ochrane ^lo 15 wojdkft 
pruskych pfed nimi ke Hronowu. Mnoho Polick^ch glo za 
nimi ze zwfedawosti, ponewadz se nejspfs w6d61o boji wce- 
rejsfm. Pfislo opet we Hronowfe samem u mostu k pfltce, 
ktera trwala asi hodinu ; ale zatfm hondci s woly, kdyz usly- 
seli lomoz boje, dali se s dobytkem na jinau cestu pfes wrchy 
w prawo, a dostali se pfes Certowinu do zdmku Ndchodsk^ho. 

Prusi toho dne z Eladska pf epadli Dugnfky, a zw^seli 
wedle silnice odtud ku Eladsku jedenact sausedfi tamijsfch, 
ktefi byli husar&m napomocni. Stale se to nepochybn^, kdyz 
zatfm husafi odtamtud jinam se byli obratili k sm^lejgfmu 

««) W Ludwikow^ch Pamitkach N4choda, 243, klade se pHbfih tento mylne 
na 17 Kwgtna s rozdilem od Pitrow^ch pamSti Policky'ch (w knize 
bratrstwa) zcela saa^asnS den ode dne psan^ch. NSkter^mi wSak 
okolnostmi jedno wjprawow^ni drnh^ho doplnuje. 



Digitized by 



Google 



224 ^M>a V. 

t74s predsewzetf. Piresli totiz nSkde snad za Dugnfky do krajiny 
pri i^ece Stenaw^, kde2 pHdalo se k nim welk6 mno^stwf lida 
sedlsk^ho z hrabstwf ; tu pak dne 29 Kwitna pokasili se o do- 
bytf Braumowa, Po poledni asi w pfil jedn6 wyskytli se ha- 
saH a panduH s lidem tim pf ed m^stem, a ucinili prudk^ 
litok na ob6 brdny, hoi^ej6i i dolejgl, kter6z byly na sp6ch 
zawireny. Heitman pos&dky asi 100 mu^ft siln^, jm^nem von 
Billerbeck, ]ii se chtil wzd&ti za swobodn^ odchod. Kdyz mu 
wsak byl odepi'en, brdnil se ddle, a husaH, zabiwse toliko 
p6t Prusft a n§co jinych zraniw^e, masili od utoku upustiti, 
i uchylili se zase zp6t do hrabstwf. Heitman obdrzel k i&dosti 
swe dne 31 Kwitna posilu z Kladska, a dne 1 6erwna jiz 
pill ctwrt6 r&no pHjelo 500 husarft prusk^ch od N&choda 
do Police, a odtamtud sp^6n£ jell d&le do Braumowa, wiak 
jiz nazejtH potom (2 6w.) wrdtili se piPes Polid zp&tky, protoze 
jich wfce nebyla potfeba. 

Dowozy k wojsku prusk^mu od Braumowa pres Polici 
potom jesti wfce dnf trwaly. Ddly se obycejnft wnoci skoro 
kazdy den pod str4z( brzy husarA brzy p^sfch a pokazd6 
s rozlicnymi ndtisky. Casto se wojdci prusti pokauseli wraziti 
do kldstera a pobrati kone; coz wsak na ten cas zabran^no. 
Konecne byl dne 11 6erwna zawren mir we Wratislawi, kte- 
rym kralowna Marie Terezie Fridrichowi postaupila nejwetSf 
cdsti Slezska i s hrabstwim Eladskym. Ac se o tom w kra- 
jin6 je§t6 new6delo, t&hlo nepochybn^ j^ ndsledkem tobo 
dne 15 Cerwna neco wojska prusk^bo s jednfm d^lem skrz 
Polici we sm^ru zp&tein^m od Ndchoda ke Braumowu. Pri- 
tdbli odpoledne o ne&por&ch, a cht61i mfti od kUstera konS 
a sud piwa. Piwo jim ddno, koni wsak neobdr^eli. Ghowali 
se pHtom welmi ostraiite, postawiwse hKdky u kazd6 ulicky 
a u kazd^ho kautka. Z&stawse tu pres noc, casni r4no piPed 
ctwrtau hodinau odtahli k Braumowu. Dne 19 6erwna po6al 
konecn^ pochod zp&teinf do Slezska krajinau Polickau u welk6 
mfre. Tdhlo tobo dne mnozstwi p6§(ch i husarfi pruskych 
skrz Polici, a od nich praweno tu, ze jest zawi^en pokoj, ne- 
wefeno tomu w§ak okamzitfe, zwldSti pro welk6 litisky, kter6 



Digitized by 



Google 



1740-1763, 225 

od nich konany. Nasledowaly jestS siln^j§( pritahy dne 24, 1743 
25 a 26 Cerwna; i ac byl mlr, wydfrdno jak na mSstfe tak 
na panstwi wsecko, ceho se wojsku chtfelo, i penize tak6. Po 
pfestawce nSkolikadennf pfitahli dne 5 Cerwence potom ctyry 
cel6 pluky jfzdy prusk6, jeden husarft a tft kyrysnfkfl, a roz- 
lozili se po m6stecku i po wesnidch wsechnfich; 600 muzfi 
ubytow&DO w Polici sam6. PriUhse pM osm6 rano, zfistali 
tu ten den cely i 6 Cerwence a pi^es druhau noc potom. 
General, ktery jim welel, ubytowal se na radnici ; dftstojnfci, 
kteH lezeli we m^stecku, stolowali w klasteire ; jinf w§ak ze 
wsf phchazeli bud sami, bud posflali sw6 sluhy do klastera, 
a s welkau wzpumostf porauceli si wfna, mauky, masa, pice 
pro kon^; wsecko musilo se jim ddwati, a zwidste wina ne- 
stacilo se nal^wati dne 6 Clerwence az pozde do noci. Erom 
toho wynutili 700 zlatych w penezfch, kter6 jim t6hoz dne 
musily byti wyplaceny. Dne 7 Cerwence casn6 rano we tri 
hodiny bylo traubenfm dano znamenf ku pochodu, a we ctyry 
hodiny odtdhli ke Braumowu, kdez podobn^ dwa dni zftstali. 
Mimo to protdhi Policf w osm hodin rdno cely jeden pluk 
husarft pruskych zelenych rownez ke Braumowu. Bylo to po- 
slcdni wojsko, kter6 tudy tdhlo wojensk^m pochodem zpd- 
tecnym. Dne 12 Cerwna pfislo jen je§t6 oznameni 300 mu- 
zich, wfetsfm dilem ran^nych neb nemocnych, kterf tu meli 
byti na noc dne 14 Oerwna. Pribyli feceneho dne wselijak 
zmrzaceni: jeden bez nohy, jin^ bez ruky, bez nosu, sokem 
wypichnutym a jinak; nazejtH pak dale do Slezska se 
ublrali. 

Hned po zawrenf mfru s Pruskem bylo wojsko krilowny 
Marie Terezie obrdceno proti Baworftm a Francauzilm, kteff 
drzeli Prahu, a oblehlo je tudiz we hlawnfm mSstS kralowstwf 
cesk^ho; kdyz pak po dlauh6 obrane a jin^ch udalostech 
wilecn^ch musili ku konci roku 1742 opustiti zemi ceskau, 
prenesena jest walka do Bawor a d&le az kBynu; potom 
po mnohych stastnych wftfizstwfch dobytych roku 1743 pfeSlo 1743 
wojsko nase roku 1744 tak6 ptes Byn, a wdlcilo s Fran- 1744 
cauzi na wlastnf jich pftde. Pfi tomto wzdaleni dfejiste wa- 
Pribihy Policke. 15 



Digitized by 



Google 



226 I>oha V. 

1744 le^B^bo'krajina Polickd uzila blah^ho odpocinutf po dwS l^ta 
tAoAi jako w cas mfru. 

1742 Mezi obl^hdnim Prahy od naSich pHjel opat Benno dne 
17 Zdff 1742 od sw. Markety, kde2 po ten cas preb^wal, po- 
nejprw zase do Braumowa, a naw§t(wil dne 20 ZiH na noc 
Polici, kdez dwa dni se zdrzel. 

Dne 5 6fjna pocalo se kondnf poboznosti k dfkflwzddni 
Bohu za stastna wft^zstwi die nai^fzenf biskupskeho z Hradce. 

PonSwadz tebdAi je8t6 posud byli Francauzi w Praze 
i jinde w zemi, zHzowala se zwldstnf ohrtma gemskd (land- 
miliz) k h&jenf cest proti nim, i dalo se sbfranf dobrowoln^ch 
k tomu po cel6m kraji Hradeck^m ku konci m^sice 6fjna, 
zejm^na na Braumowsku a Policku dne 26 az 29 toho misice. 
Z Braumowsk^ch poddanych dalo se k tomu 160, z Polickych 
56, z m6ste£ka jen welmi mdlo. Majice wyprawiti se na cestu 
ku Praze, pHtdhli Braumowstf dne 29 6fjna na noc do Po- 
lice, a druhebo dne rano w osm bodin odtdhli po n^kter^m 
ukdzdnf cwiku sw^bo pi'ed opatem opSt zde pritomnym i kon- 
ventem. Jeden z knizi zdejMcb, P. Nepomucenus, del s nimi 
CO point ducbownf. 

1743 Roku'1743 dne 2 6erwna bylo Te deum laudamus pro 
wftizstwi dobyt£ nad Francauzi w BawoHcb, zwldste w bitwg 
u Simpacba (10 Kw.), po kter6 jen dwa dni (12 Kw.) byla 
krilowna Marie Terezie korunowAna w Praze. 

Pro baui^e w&lecn6 musila po dw6 I6ta pi^edegla opominuta 
byti obycejnd paut Polickycb do Warty. Nynf w dobfe pH- 
zniw6 pfedsewzata jest ponejprw po uwedenf mfsta tobo pod 
cizf panstwi. Process! wedend fardfem P. Leopoldem Hajni- 
8em a prsesesem bratrstwa Bonaventurau Pitrem wySla z Po- 
lice dne 29 Cerwna rdno we ctyry hodiny, a dosla do Warty 
t6boz dne odpoledne w 5 bodin. Tarn byly dne 30 Cerwna 
r&no po §este boding welk6 sluzby bozf. Odpoledne w jednu 
bodinu se nastaupilo na zpdtecnau paut pfes Eckersdorf; 
pHslo se wecfr okolo dewfti bodin do Bozanowa a tarn no- 
cowdno; tretf den pak w p6t bodin rdno wyslo se odtud ke 
Slawn^mu, za kterauzto wsi pautnfci se w§ickni sbromdzdili 



Digitized by 



Google 



1740—1763. 227 

a gli pospolu az k Ledhuji, odtamtud pak we process! in§- 1743 
stem az do kostela, jak byl obycej. 

Wft6zB6 wSak pokroky wojsk kralowny Marie Terezie 
popuzowaly brzy potom zdrliwost krdle prusk6ho, kteryz se 
obdwal, zeby ndsledkem jich mohl pfijfti zase nesprawe- 
dliwy w^boj swftj. Pro nepMtelskfe smyslenl jeho, kter6 se 
w§elijak jewilo, musilo pi^edce zase aspoii pon^kud hled^no 
byti k obranS krdlowstwi cesk6ho pro wseliky pHpad. Tudy 
jii dne 1 Ledna roku 1744 Police spatHla zase ji^ neco wojska 
wyprawen6ho k opatfenf hranic. PriSlo totiz odpoledne toho 
dne 70 tak zwan^ch Waraidinslzych w cerwen6in odewu s pldsti 
rownSz cerwenymi. Pokladani jsau w Polici za lidi welmi po- 
bozD^ ac proti nepi^dtel&m welice urputn^ a laupeze dy- 
chtiw6. Nezndmo, jak dlauho zde ptebywali ; zda se wsak, ze 
odtud jak we Brauroow^ tak w Polici z&stdwala stdld posddka 
a tak6 zemska obrana konala jist^ sluzby. Jinak byl jesti 
pokoj po wice m^sicfl. Z narfzeni biskupsk^ho mela b^ti na 
sw. Trojici processi s modlenfm za stastn6 prospiw&nf we 
w&lce jakoz i za dosazenf 2adaucfho mini; i ponewadz na 
ten den pHpadala tak^ obycejnd processi na Osta§, wykon&na 
jest zdrowefi na ten umysl (31 Ew.). 

PohHchu wSak nadSje w obecny mix dlauho se nezacho- 
wala. Kdyz w mfesfci Cerwenci roku 1744 opat Benno za po- 
ti^ebami sw^ho klastera konal cestu do Slezska, spati^owal 
tara wSude silnfi zbrojenf Prusft, a nawratil se ku konci mi- 
sfce tehoz se zprdwau, ze wSude byl jeden bias op6tn6m 
brzk6m wtrhnutf jich do Cech. Dne 28 Cerwence odjel po 
kratk6m pobytu z Police do Braumowa, a jiz nazejtH (29 Cwce.) 
casng rdno wr&til se odtamtud, a j el do Slaupna, odtamtud 
pak do Rajhradu s nejdra^^imi wecmi na nekolika wozich 
pro uchow&nK jich pred neprftelem, s jistotau za to maje, ze 
Praha bude opet oblezena. W prwnfch dnech potom bylo po- 
zorowati scsilowanl wojska a jin6 rozlicn6 pHprawy walecn6 
we hrabstwi Kladsk^m, nasledkem kter^ch dne 7 Srpna slab& 
posadka Braumowski i se zemskau obranau tam^jsf jest od- 
wol&na, jezto by odolati byla nemohla. W Polici pfidali se 



Digitized by 



Google 



228 I>oba F. 

1741 k Dim tak6 Polictjf obranci zemsti, a dne 8 Srpna po p&lnoci 
odtdhli spolecne ku Praze. 

sest dnf pozd^ji stalo se, jak bylo se stracbem oce- 
kawano, moco^ wtrhnuti krale Fridricha s dwau stran zarowe& 
do krdlowstwi cesk^ho. Jedno wojsko asi 60.000 muz& wedl 
kral sam pres Sasy, nad druh^m, asi 20.000 muzfi, postawen 
byl Schwerin we Slezsku. Dne 14 Srpna nacbdzel se Schicerin 
jiz we FridlandS u sameho pomezf, a w krajine Braumowsk6 
musily se priprawowati byty pro jebo wojsko. Dne 15 Srpna 
wtrhli Prusi s dwau stran do Braumowska, od Fridlanda totiz 
a od Kladska, jichz bylo 11 plukft. Schwerin ubytowal se 
w klaSteire Braumowsk^m, a c^st wojska jeho hned tdbla d&le 
k Polici. Bylo o pauti Policke, a pocala se praw6 obycejna 
na ten den poboznost bratrstwa. W torn jest^ pfed kdzanfm 
pHdlo nekolik wojak& pruskych s oznamenfm, ze tdhnau; 
cimz poboznost pfetrzena. Musily byti chystany obedy pro 
n6; hned pak po poledni pritahli, a rozsadili se po mS- 
stecku i po wsech, w poctu asi 6000 muzfl, jlzdnych i p5- 
Sfch. Na zaopatfeni takow6ho mnozstwf wojensk6ho lidu ne- 
bylo zddn6 pHprawy. Nebylo chleba, masa, pfce pro kon§, 
cehoz Prusi zddali s welkyrai kriky a ndtisky; wymdhdny za 
to penfze. Cel6 pak mnozstwf to zftstalo tu nejen toho, nybrz 
i druh^ho dne potom, wned^li 16 Srpna, majfc den odpoci- 
nuti na Policku i na Braumowsku. General, ktery oddflu tomu 
welel, i dastojnici a wice jinych osob ubytowali se w klastefe ; 
po domfch bylo we mestecku 40 i 50 muzfl, podobnfi we 
wsech wsechnech. Na wsech stranach byly rozestaweny straze, 
dwojnasobn^ i trojnasobne ; w noci wolaly na sebe kazdau 
ctwrt hodinu; nicm6ne dwa ze straznych prwnf noc utekli. 
Rdno dne 17 Srpna zdwihlo se wojsko, a tahlo dale k Na- 
chodu. S nlm odwedeni jsau purkrabf Policky Wacslaw Hruika 
i obrocnf Jiii Dohid^owsky^ wsak propusteni onen druheho 
dne z Now6ho m§sta nad Medhujf, obrocnf teprw dne tfetiho 
ze Skalice. Take provisor klaStera P. Vitali§, pfijmfm Mafik, 
byl od generala jizdy obeslan do Petrowic a tarn zadrz&n, 
wsak wybawil se newfme jakym spflsobem. 



Digitized by 



Google 



1740^1763. 229 

Za wojskem odesl^m hned jin6 pHSlo dne 17 i 18 Srpna, ^u 
tahnauc takofka bez pfetrzenf, brzy p6s£ brzy jfzda, k Na- 
chodu a d&le do kraje. Dne 19 Srpna pHtahlo op^t n^co 
wojska odpoledne, a z&stali w Polici na noc. M§li s sebau 
mnoho wozd s maukau a jin^mi potf ebami, tak6 mnoho woIA, 
pro ne2 obrali si stanowiste na Babfm od hfbitowa az k Le- 
dhuji. Dftstojnici strawowani jsau w kldstere. Kdyz druhy den 
rano se dali na cestu dale (20 Srpna), rozutfkalo se jim ne- 
daleko od m^sta 40 lidf, kter6 m^li pH wozfch a ke hndni 
dobytka; zcehoz se strhnul welky lomoz. Wojdci, kteW byli 
hlidkau pH wolfch, wrazili zpdtky do mfista, a brali na po- 
tkdnf lidi s sebau za pohftnky. Tu se w§ecko dalo na dtek 
do polf a do les&, tak ze ten den nezflstalo t6m6r cloweka 
muz8k6ho we mfistfi. Wojaci zftstali tu pfes noc, a teprw 
r&no dne 21 Srpna odtahli dale; hondci od nich sebranf se 
wSak brzy zase wrdtili. Potom trwaly prflchody wojska pru- 
sk^ho jedt^ tH dni, do 23 Srpna, a2 pi^eMo cel6 wojsko 
Schwerinowo. 

Pon6wad2 wojsko domdcf, z4stawen6 k obranfi zemS fieske, 
bylo w poctu slab6, tak i^ se w poll s welkau roocf pruskau 
mfefiti nemohlo, bylo dwojfmu wojsku krdle Fridricha a Schwe- 
rina snadno spojiti se pfed Prahau a oblehnauti m6sto, kter6z 
po ctrn^ctidennf obranS rausilo se wzddtidne 16Zdff; Prusi 
pak potom rozsftili se po welk6 cdsti zem§, zwUstfi i w stra- 
nach ji2nfch, kdez opanowali Tabor i BudSjowice (30 Zdff). 
Panstwf Polick6 a Braumowskfe s celym ostatnfm krajem Hra- 
deckj'm zfkstdwaly po ten cas t(m wfce pod jich mocf, a musili 
jim odwddfiti mSsicnfi berni wysokau i doddwati obilf, dffwi, 
dobytek a jin6 weci k jich potfebdm, jak se jim widSlo na- 
Hzowati. K donucenf jakoz i ke hlfddni dowozfl ze Slezska 
i z Eladska chow&na byla stale posadka pruskA we Braumowg. 

Pro nebezpecn^ tento dtok na wlastnf zeme ki-dlowny 
Marie Terezie musilo wft^zn6 wojsko jejf, bojujfcf za Rynem, 
powoWno byti zp6t k obranfe, i pfitAhlo jiz ku konci mfisfce 
Z4H od zapadu pfes hranice zeme iesk6; po nekolika pak 
nedSlfch pKpojilo se k n6mu wojsko krile Augusta III, kur- 



Digitized by 



Google 



230 J^>o^ ^• 

17U firsta saskfiho, tu dobu spojence proti prnsk^inu kr&li, w kra- 
jin6 u Sedlcan (22 ftijna), kamz pokrocilo, boji rozhodn6ina 
dotud opatni6 se wyhybajfc. Wedl6 swata kralowny, Earla 
w6wody lothrynsk^ho, byl tehdy wlastnfm i'editelein wojska 
hrabi Traun^ jeboz mistrnym pohybilm podaHlo se, krile 
prQ8k6ho i potom bez bitwy w^tsi pHnutiti k ustupowinf od 
mfsta k mfstu, tak ze nikde nesm61 postawiti se mu w poll, 
az zatigten jest za Labe, tarn pak stihin dale, nestacil za- 
cbraniti welikansk^ zasobarny sw6 u Pardubic, n;fbrz dal je 
sam zapaliti; ale wojsko nase welkau cast jich zachrinUo 
pro sebe. Nynf Pnisi, majKce nedostatek potraw a pice, mu- 
siU t(m spi&neji utikati ze zemS pi^es hranice slezsk^ a Elad- 
sk6. Tfm wsak prisly na krajinu Polickaa now6 tgzk6 utrapy ; 
neb tttfkajicflio wojska welka cdst priw6 tudy t&hla zpiteinym 
pochodem. 

W nedSli dne 29 Listopadu odpoledne we dw6 hodiny 
pHt&hlo nejprw6 n^kolik tisfc muzft najednaa, a osadili mi- 
stecko a wsi, t6z kl&gter, we kter6m ubytowal se welitel. 
Musily mu hned, jak prisel, wydany b^ti klice od SpeycharA 
a spflek, a f eholnici od t6 chwfle nesmeli niceho z nich brati 
pro sebe, nez co od ii6ho obdrzeli. Tak6 die rozkazu kri- 
lowsk6ho zmocnil se pokladnice w kanceUri. Jinak drzel pHs- 
nau kdzefi, a woj&kftm, kteH se dopustili wytrznosti, dal pilni 
wypliceti holl w mensi jfdeln^ klagtera. Za to zadal pfi od- 
chodu n^jakS diskrecf za dobr6 kommando; a dino jemu 
10 dukdt& a druh6mu po nim d&stojniku osm. 

Prwni tento oddfl wojska prusk6ho zflstal tu na odpo- 
cinutf pres druby den, totiz 30 Listopadu, kter^hozto dne 
zatfm jin6 wojsko t&blo skrz ke Braumowu. Od toho k we- 
ceru prisli do klddtera jeden setnik mysliwcft a jeden lieute- 
nant busarft pruskych s ozn&menfm rozkazu kr&lowsk6ho, aby 
od wrchnosti bylo odwedeno 16.000 zlatych cill 10.000 tolarft, 
a od m§stecka i ode ws( 4000 tolard, z nichii m£lo 1800 zla- 
tych pHjfti na m6ste£ko ; kdyz pak i i'eholnfci i saused^ pi^ed- 
stawowali, ze jim nelze takowych pen^z sehnati, wzati jsau 
pod hlfdku supprewor P. Anselm Partsch, ktery toho ^asu 



Digitized by 



Google 



1740-^1763. 231 

zastawal mfsto prewora, far&i* Leopold Hajnid, purkrabf Wac- n^ 
slaw Hruska, obro6ni a primas m6srt;sk^ Melichar Dimbter, 
a wsazeni co w6znow6 do hoi^ejM jKdelny w kl&stei^e. 

lULno dne 1 Prosince wojsko prwnf odtdhlo k Braamowu, 
jin^ wdak za n(m ndsledowalo, a setnik i lieutenant prdwi 
zmininf z&stali tu, cekajfce na penfze. Eu poledni t&hla 8krz 
sami jfzda, a w praw6 poledne, zrowna kdyi^ bilo dwan&ct, 
jel na koni skrz Polid tak6 hrdl Fridrich prostiPed siln^ho 
pr&woda, we kter6m se nachdzel tak6 n^kdejgf dsahky ge- 
neral Schmettau^ zle proslul^ co zr&dce. Erdl nestawil se, 
n^brz po kldStei^e sotwa se ohl^dnuw, jel ddle k Braumowu. 
Za nfm wsak we tH hodiny odpoledne now6 wojsko pritdhlo, 
kterSz u welk6m mnozstwf zftstalo we mistecku a we wes- 
nidch pi'es noc a cel^ den druhy. Pauze do kl&gtera wlo2eno 
na 2000 muzil, jichi 200 ubytowdno w klausui^e, druzf w opat- 
stwf a jinde mimo. Welitel knfze Mauritius Dessawsky bydlil 
we m^sti, a tak6 Schmettau zdstal tu pi^es noc. M6stecko 
bylo plno woj&k&, ktehz na rynku, w ulicfch, na zahradich 
a w poHch dilali sob^ ohn^ pro zimu a nem6ni w domfch 
sam^ch topili, tak ze byl nejw6tdf strach, aby cel6 misteiko 
newyhofeloc 

Rdno dne 2 Prosince piidel Schmettau do kldStera, ii" 
daje snfdanf, a k po^tf jf weSel zrowna do pokoje, we kter6m 
suppi^ewor, far&i^ a druzi byli zawfeni. PlFi t6 pHIeMtosti sti- 
zowali mu na pHkoH sob6 u6in6n6, a 2ddali o propustinf, 
poniwadz by jim summy zddan6 nebylo moinl zaplatiti. 
Musite, prawil jim, otewrfti sw6 poklady a zadosti kr&lowi 
zadost uciniti; sic budete odwedeni do Berlfna, a prw6 w&s 
nepropusti, nez auplni zaplatfte. Edyz mu na to pi^edstawo- 
wali, ie se zde zidn6 poklady nechowajf, nez co ze skrown^ch 
dflchodft wyjde, opatowi krukaum seodw&df; rekljim: Je-li 
tomu tak, pf ednesu to krdli sw^mu, a pHmluwfm se za wade 
wyswobozeni ; potom pak odjel za kr&lem do Braumowa, na- 
psaw prw6 cedulicku, kterau zaslal knfzeti DessawskSmu. 
N&sledkem toho knize Dessawsky wyslal nikolik woj&kft ozbro- 
jenych, kterf suppi^ewora a farii^e ptiwedli k n^mu. Tu jim 



Digitized by 



Google 



232 i>^« y- 

1744 je§t£ jednau opakowal rozkaz kraldw, aby samma zadanau 
bez me§kanj[ wyplatili ; kdyz pak se tymz spflsobem wymlau- 
wali, dal je odw6sti na hiawoi straz, ktera byla zrfzena 
wdomS W&cslawa Holinky we hlawnf nlici bned wedl6 rad- 
nice (c. 99). Tarn drzani jsan den a noc s mnohym protiwen- 
stwim a tyrdoKm od wojakA strdznych, zw]a§t^ protestantsk^ch, 
jakoz bylo jich nejwfce; az pak nazejtff dne 3 Prosince doslo 
knfzete Dessawskeho rozhodnutf kralowo z Braumowa od 
Schmettaua, die kter^hoz propustil je, aby se smeli wratiti 
do kldstera. Swetsti wdak urednici pansti i primas jsau za- 
drzini, a potoin s wojskem, kdy2 t^hlo ddle, odwedeni do 
Braumowa. 

Za tohoto wezenf duchownfch we mist6 bylo wkUstere 
wgecko takorka na ruby obraceno. Wojdci prustf zurizeli 
zdmky a prel&mali z&wory u dweff, dobyli se do pokojft opa- 
towych a do komuat mnichfi, a pobrali kde co bylo, nddoby 
c{n§n6, med^D^, strfbru^, peHny, satstwo, ubrusy ; konali pH- 
torn wgelik^ wytrznosti proti i'ebolnfkfim ; tak£ penfze, kde 
kter6 od koho nebyly pfed nimi schowAny, jim pobrali. Pfi- 
tom wlozeni jsau nemocnf a ranenf do komnat mnichft a w§e 
zneii^t^no jinym rozUcnym spfisobero. Jinak tA6 bylo za 
tich Q^kolik dnf, co Prusi tahli skrz, wycerpano skoro wsecko, 
CO bylo ku potrawe pro lidi i pro kofistwo. Z dworu Bezde- 
kowsk6ho byl wsechen dobytek bud na mfste porazen neb 
odweden krom jednfe krawy a nfikolika telat; we dwau dwo- 
Hch pH kliStefe a w Ledhuji nedalo se mnohem lepe, a wy- 
pr&zdn^n jmenowiti cely owcfn. Z pansk^ho sklepa pH krcme 
Ledhujsk^ wyiepowdno na 33 w^der wfna. A jak se wedlo 
wrchnosti, tak tak^ m^stecku a wesnicfm na panstwi. Wsudez 
brali wojdci prustf dobytek, obilf, seno, sUmu i jin6 w§c], 
a tryznili lidi w§elikymi n&tisky. 

Dne 3 Prosince rano odtahlo poslednf wojsko pruskfi 
z Police, a sotwa za bodinu potom wyskytli se tu Imk^oH 
uberstf a sa§t( hulani, i jeli za nepfdtely az k Hutberku. 
T6hoz dne krdl Fridrich odjel z Braumowa, a z jeho rozkazu 
odwezeni jsau za nfm ptewor Braumowsky a p6t jin^ch fe- 



Digitized by 



Google 



1740^1763. 233 

holnlkft do zajetf. Neb byl kral, kdyz nemohl penfiz obdrzeti "44 
z klastera Polick6ho, zidal na Braumow8k6m klastefe 40.000 
tolarft; sehnalo se wsak tu chwfli pfljckami toliko 15.000; za 
ostatek meli zajatf reholnfci iiiciti, a za tauz pHcinau odwedeni 
jsau n6co pozdSji tak6 Polictf lifednfci, purkrabf a obrocnl i pri- 
mas, z Braumowa dile pfes hranice. Zatfm jiz due 4 Prosince 
husafi na§i a huldni i s nSkter^m poctem pfechoty priblizili 
se dale k Braumowu, a zacali dorazeti na mSsto ; cfmz Prusi 
donuceni jsau kouecn^ due 8 Prosince tak6 Braumow opu- 
stiti. Tu wSak odwedli s sebau jest^ jin6 ctyry feholnlky 
tam6js{ az do Swfdnice. Tarn wsech deset duchownfch i tH 
swet^tf z Police zawteni jsau do jednobo pokoje skrown^ho 
a mal6 komftrky, i hlfdani strdzemi we due pfede dwehni, 
w noci tak6 wnitf postawenymi, dokud by nebyly zaplaceny 
Mdan6 penfze; cemuz kone£n§ musilo se zadost uciniti. 

W zimnlm pocasf, kter6 zatfm nastalo, wojsko na§e kromfi 
Braumowa osadilo sice nfikteri mfsta we hrabstwf Kladskdm, 
jakoJ Neurode a Wunschelburk, a 8jin6 strany od Morawy 
opanowalo tak6 nSkterau cdst hornfho Slezska; ale hlawnf 
wojsko zfistAwalo od hranic slezskych wzdaleno, a jii okolo 
polowice mfisfce Ledna 1745 opuStfno jest take hornf Slezsko, 1745 
a ustaupeno odtamtud pred Prusy do Morawy. Police dostala 
n^co pozd6ji pos^dku 500 muzft p^choty uhersk^ pluku 
Hcdlerowa, kteraz pritahla na noc dne 7 Unora. Wojaci roz- 
deleni jsau po domich ; toliko polnf kaplan, Jesuita, ubytowan 
w kldstefe. Sto muift pokazd6 urceno bylo ku koninf hlfdek, 
a zffzeny jsau k tomu straznice we tfech chalup^ch. W kratce 
potom w&ak wojsko nase, co ho bylo w Kladsku, i odtamtud 
ustaupilo. Z Neurode uchylili se do Braumowa, z Wtinschel- 
burka pak odtahli pfes Macho w dale (21 Unora). Toliko hra- 
nice proti Kladsku piln6 jsau stfezeny na wSech stranich. 
nSkolik dn( pozdfiji zawfeno w§ak pHmifi na sedm nedel 
pro phlisnau zimu toho roku, kteri byla obt(£nd obema walci- 
cfm wojskfim. W Polici odtud straze nocnf pfestaly. Nasled- 
kem pak zawfeni tohoto pffmeff propust^ni jsau konecne 
tifednici Polictf a primas i s duchowuimi Braumowsk^i ze 
zajetf we Swidnici dne 25 Unora. 



Digitized by 



Google 



234 ^^>o^« y- 

"4s Po projitf pffmSff tohoto chystalo se wojsko kralowny 

Marie Terezie k welk6mu litoku na Slezsko w nadSjl dobyti 
t6to zem6 zase na krali prusk^m. Due 4 Kwitna roku 1745 
nejwygsi welitel Karel w^woda lothrynsky za tau pHcinaa 
odebral se do hlawnfho lezenf, kter6z bylo a Hradce Erd- 
low6. Due 13 Kw6tna odt&hli woj&ci HallerowSti z Police pres 
hranice slezskS, a 17 Kwitna phjelihusaHsplukownikemswym 
hrabitem Esterhdaem mladsfm, kteryz si zwolil byt we kld- 
stete. Nep6kn6 pry se tu chowal Jiz nazejtrf odtihl i on za 
Hallerowskymi, a t6hoz dne (18 Kw.) hnulo hlawnf wojsko 
wedenfm Karla lothrynsk^ho od Hradce k Jarom6rL Dne 
26 Kwetna byl hlawnf byt w Johnsdorfg za £eskymi Wemef o- 
wici, tudy w newelk6m wzdilf od krajiny Polick6, jfzto wSak 
nicmSn^ taSenf wojska se nedotklo. Smer jeho byl k Lands- 
hutu, kdez se spojilo s wojskem saskym. Odtamtud wtrhlo 
brzy hlaub do Slezska; ale jiz dne 4 6erwna utrpelo wsra- 
i^eni s krdlem pruskym welkau porazku u Sthhoma, jinak 
u Hohenfridberka^ po kter6 sp^dn6 musilo utfkati zpatky do 
Cech, tak ze jiz dne 7 a 8 Cerwna w6tsfm dflem nach&zelo 
se zase u JaromSi^e. Hlawnf c4st tahla pHtom w dobr^m po- 
f&dku pi^es Eostelec, a nikter^ pocet tak6 pites Polid, toti2 
dne 6 Cerwna pisi od plukft Nddaida a Gyuhje s plukow- 
nfkem hrab^tem Wurmhrandem^ a 8 Cerwna jinf od pluka 
Platzowa, s nimii zarowefi ode§la posawadnf posddka Brau- 
mowskl 

Por&zka tato sp&sobila strach weliky w Braamowi a 
w Polici, kdez bylo se bdti op6tn6ho zhubenf od nepMtel. 
Aby u§li podobn^m ndtiskflm jak predesle, dali se mnozf 
feholnfci Braumow§ti na tit^k dflem do Police dflem az do 
Prahy. Tak6( se ob&wanf now6ho wtrhnuti prusk6ho brzy 
splnilo. Jiz dne 9 Cerwna pi'esla celd tak zwani maid armada 
pruski pires hranice, jejfiS wftdcowS byli generalow^ Dumatdin 
a Winterfeld^ a zaujala lezenf na panstwf Polick6m w rowing 
u wsf Medhuje a ^cldra^ co zatfm hlawnf wojsko krdlowo po- 
lozilo se u Fridlanda, odkudz 500 muii opanowalo Branmow, 
a pocalo op6t wydfrati penfze na kUdteiPe a jfmati i^eholnfky, 



Digitized by 



Google 



1740^1763. 235 

• 

jichz po nSkolika dnech deset odwezeno jest do Eladska 1745 
(16 6w.). Z lezenf u Medhuje pocaly se podobne tcfzni w Po- 
Ud. Hned r&no i^ecen^ho dne 9 Cerwna ptijelo n^co husarft 
pniskych do m^stecka, wrazili do domu rychtire Melichara 
Saimana w rynku (c. 93), a wynutiw§e nejprw neco wina k na- 
pitf, potom dflm wydrancowali. Odpoledne pHjel setnik jeden 
se siln^ zdstupem husarfl cernych od pluku generala Bud- 
kowskeho^ a wsed pHmo do kl&gtera, naHzowal pi^eworowi, 
aby we ctyrech hodin&ch dodal do lezeni 80 korcfl owsa a 
12 sudA piwa. Owsa nebylo; prewor Leopold Hajnid, teprw 
nediwno ustanoweny (predUm {9,rii Policky) wydal toliko zi- 
dan6 piwo, a mKsto owsa wyplatil setnfkowi 30 dukatft; za- 
6ez on prokizal se powdecnym zilstawenim nSkolika husar& 
CO salvaguardie, aby mfsto od jinycb bylo uSeti^eno ; ale sotwa 
on odjel, wrazil mnohem w^tdi pocet wojdkft, kteH na strdz 
ochrannau nedbali, nybrz wynutUi chleba, wfna, piwa a teprw 
pH z&padu slunce do lezenf se nawr&tili. 

Byl to jen zac&tek wScf hor§ich. Druh6ho dne, 10 6erwna, 
pHjelo hned r&no wfce nei padesat husarft pniskych do Po- 
lice, a dali se w laupenf rozlicnych domft. ZwlastS a kupce 
Wicslawa Thina w rynku na podsfni (c. 20) pobrali mnoho 
rozlidn^ho zbozf, wfna, dom&cfch w6cf, sena, jmenowite pak 
50 korcft owsa a 40 korcft zita. Mu2 dobrotiwy, co mu po 
nich zbylo zisob techto, hned radSji chudym rozdal, aby 
i toho pobrati nemohli. Z mista Prud&ci se prihnali do kl&- 
gtera, a nejprw6 uhodili na mistra kuchyn^ P. Alexia, aby 
jim dal wfna; kter6zto kdyi obdrieli a jfm se spill, dali se 
w rozpustilosti, spaugt^li pistole, a kn6ze uboh6ho tyrali, az 
pi'ed nimi utekl do klausury. Tu se dali w n&silnosti jesti 
wetdf; wypAali dw6fe od spiSfmy, a wybrali z nf waHwo, 
coz ho nagli; odtud bizeli po schodech nahoru do jfdelny 
opatowy a do pokoje hostinsk^ho wedl6 nf, pobrali sklenice, 
ubrusy, cfchy s peHn a prostSradla i coi se jim hodilo ji- 
n6ho ; t6z do bytu pfewora se dobyli a jej wybrali, rownez 
pokoj far&rftw, kdez i n^co pen^z se jim dostalo, kterych 
faraf, P. Eri§tof, zapomnel uschowati. Prewor, driw nei k n^mu 



Digitized by 



Google 



236 Doba V. 

m 

1746 pHsli, byl se utekl do jin^ komnaty. Naproti tomu praeses 
tehdejsi, P. Kliment Marcotius, rodily z Hradce Krilow6, a 
jinf dwa reholnfci, P. Michal a frater Beda, kterf tu chwfli 
byli w refektari, kdyz zaslechli hhnot w opatstwf, wybehli 
laupeznym woj&kflm wstHc, a napomfDali jich, aby necbali 
takowych wytrznostf ; ale se zlym se potazali. Patera praBsesa 
chopili hned tri wojaci, habit mu pf'es hlawu wyhrnuli, kapsy 
i kalhoty ohledali, a coz u n^ho nalezli penez, pobrali. Po- 
tom potkali far&fe P. Kristofa pred kanceldf f, a hned ma 
pistole k prsaum nasadili, 2ddaj(ce, aby jim wydal peaize ; 
kdyz pak prawil, ze nemi zadnych, rownez mu kapsy pro- 
hiedali, a kdyz niceho nena§li, s Mnim ho nechali. 

Odpoledne t6hoz due okolo pat^ hodiny prijel dftstoJDfk 
prusky s opitoym rozkazera o doddni owsa do lezeni, a to 
300 korcd; kdyz by owsa nemeli, zadal za nej 20 dukatfl. 
Nemaje, cfm by zadost ucinil, pro visor Vitalis MaHk zachranil 
se utekem dwefmi zahrady konventsk^, a nalezl dtocist^ we 
skaldch, kamz i mnoho obywatelfi z m^sta bylo se obr&tilo. 
Dflstojnik odjel s nepoHzenau; ale jiz o sest6 hodine potom 
pHhnal se kti klasteru jiny zastup husarii, a s aim! mnoho 
chatry muzsk6ho i zeDsk6ho pohlawf, tak6 Zid6, wrazili do 
wnitf klausury dolejsi, kdyz duchowni byli prdw6 w kflru. 
Jeden z husarft otewrel dw6f e, a wolal na prewora, aby wy- 
sel wen ; kdyz pak pf ewor na mfstS sw6m poslal P. Michala, 
surowec ten kn^ze sawli pocal tlauci a lati jemu, jakoz i ji- 
n6mu feholnlku, P. Aemilianowi, na mysli choremu, jejz prAwe 
potkal. St^zf se zachrdnili oba do komnaty, we ktere se za- 
wfeli. Zatim zl4 chasa zlaupila refektaf, a w pokoji, we kte- 
r6m bywal kulecnik, wfno tam pro potfebu klasternfka scho- 
wan6 dilem wypili, dilem rozlili; nad to pak wypdcili dw6iPe 
u kanceldfe, fddili w ni zle, a wzali penfze neprozfetelne tu 
zftstawene, jichz bylo na 1300 zlatych. Duchownf, dokonawse 
slu2bu w kftni, odebrali se spolecne do refektate, kdez noc 
skoro celau probd61i, ohroieni jsauce pofad wojaky a luzau 
laupeze dychtiwau, ktera obchdzela wnitf klAstera i okolo. 
Dwa z feholnfkft, mistr kuchyne Alexius wyse zmin^ny a frater 



Digitized by 



Google 



J 



1740—1763. 237 

Beda, kteH po pffkladu provisora pod wecer se pokauSeli 1745 
ut6k do skal, jsau na Babfm nedaleko krcmy Ledhujsk^ 
zastaweni od dwau husarft, olaupeni penfze, kter£ mh\\ pti 
sobe, a prinuceni do kla§tera se nawratiti 

Teprw rdno welmi casnS dne 11 Cerwna podaHIo se 
feholnlkfkm jak Polickym tak on6m Brauraowskym, kteff byli 
prw6 w Polici hledali dto6i§t6, zachraniti se dt^kem do lesfl a 
skal, dflem za Hlatofmoem we Stenach, dilem za Machowem, 
Jen pet zHstalo jich we klastere, fardf P. Kristof, knezf Gunther, 
Aemilian a Ondrej a frater Ondfej konwrs. I pfewor wzdalil 
se 8 jinymi. Zdrowen tak6 jest§ wfce obywatelft Polickych 
uteklo 8 dobytkem a jiaymi wScmi. Dosti brzy t6hoz rdna 
prihnal se opit zdstup husarfi pruskych do m^sta, a jali se 
prohlKeti domy a laupiti w nich. Fardf P. Kristof dal si od 
jednoho liddtgjsfho wojdka katolika poraditi, ze se dal na 
cestu do ^ddra, aby wedl stiznost u generala Budkowsk6ho, 
kter^ tam lezel, poniwadz pry laupeze takow6 byly woj4k4in 
zapowideny; ale na cest^ zastawili ho dwa cernf husaH, a 
kdyz na n6m wyptali, kam sel, zbili ho, a pHnutili nawra- 
titi se. W torn okolo dewate hodiny strhnul se welky pokHk 
we mSstfe, kterym tak6 lid6 prawe pH msi swat6 w kostele 
dlkf jsau odtud wyruseni. Kdyz husan prustf nejl6pe dran- 
cowali, wyskytl se prostf'ed m^sta zastup husar^i uherskych, 
praporecnfkem wedeny, kteh' nespozorowani bywSe z leienf 
prusk6ho, po lukdch Mezihoffm prikwapili k Polici. Husaram 
pruskyni, rozptylen;^m po mSstS, zle se nyuf pHhodilo. Nasi 
honfce je, osm jich zabili, pit zajali, nikter6 popanili; ostatni 
jen kwapn^m litekem se zachranili. Praw6 tu chwfli prijeli 
tak6 tri husari pru§tf cernf ze Starkowa, kterf mili opit z&dati 
owsa do lezeni pnisk6ho. SpatHwse husary uhersk6, w prwnfm 
okamzenf do klastera se uchylili, zadajfce likrytu, a pfijati 
jsau od knize, kter6ho praw6 potkali, P. Ondreje ; brzy wsak 
se wzpamatowawse, ze tu nebyli jisti, dali sob§ ukazati cestu 
k utiku zadnfmi dwiirky zabrady konventski; w poll wsak 
hned jsau spatreni od husar& na§ich a stihdni, pri cemz jeden 
na mfsti zabit, jeden zranin, tfetf rychlym klusem se za- 



Digitized by 



Google 



238 J>o^ y- 

nis chr&nil. Nadi pak husari potom sp^dn^ se sebrali, a odjeli 
ke Hronowu s peti zajatymi a s 15 koni, kter^ Prusdm po- 
brali. Na ndmMf z&stal we zmatku torn stdti wflz markytdna 
jednoho slezsk^bo, jehoz husaH nher^tf se nedotkli; ale po 
odjezdtt jicb dwa saused^ Polictf wypMhli od n6ho kon^, 
a utekli s nimi za jin^i do skal. 

Prfbeh tento m£l w§ak zl6 ndsledky pro m6sto i kl&ster 
Polick^. Cel6 lezenf pru8k6 se jim welice pobauHlo. Hned 
po poledni pHjel zdstup husarfl prusk^cfa s dflstojnfkem, 
ktery pffmo se obrdtiw ku kl&steru, wywolal fardre, jakoz 
na ten cas prwnfho w konvent^, k sob^ na dwdr pred opat- 
stwfm, a diwoce jej wyslycbal, d&waje kl&§ternfkftm winu, i% 
oni husary uhersk6 phwolali; kdys^ pak farai* dokonce toho 
popfral, ode§el se zloi^ecenfm a l&nfm, pH cem2 jeden z ha- 
zard knize tak6 trikr&t nderil §awlf pres rameno. HusaH 
mczitim jako wztekU rozlftli se po m^sti, w&ecka okna po 
domfch wytlaukli, dw6re zwyrazeli, pobrali penfze, satstwo, 
platno a kdez co nasli. Po jicb odcbodu asi za hodinu nic- 
m6ne pKslo jeStS jedno kommando, tentokrat mysliwcft, jak 
prawili z wlastniho rozkazu krdlowa, aby kl&§ter prohUdli, 
zdali by w xAm nebyli ukryti husaH rakauStf. Ti kdy2 wdecky 
kauty prozkaumali, uznali sami, ze byli feholnfci kHw6 wi- 
neni; nicm^ne pokracowali t6z jest^ w drancow&nf mista, 
potom pak ddle k RadeSowu odtdhli. Po nich k weceru jesti 
zase pHjeli busaH, a s nimi rozli^nd cbdtra. Wrazili do re- 
fektare, a wzali, co tarn bylo; jedin^ frater Ondi^ej, kter^ 
tarn meskal, nemoba jim w tom odolati, utekl. Potom ote- 
wfeli 8ob6 sklep winn;^, a nal6wali nejen sobS, n^briS pro- 
dawali tak6 lidem z mista, kdoz toho chtgl ui^ti, konew po 
gro&i ddwajice; co se neodbylo, konecn^ rozlili. 

Dne 12 Cerwna mensf armada pruski hnula konedn^ 
z lezeni sw6ho od MarSowa^ a dala se na pochod k N&chodu. 
Za n{ wsak hned toho dne pocal se pochod armady wdhi 
od Fridlanda, a pHtahl jeden pluk pi^ednfho woje od n( do 
Police. Wojenske krutosti pru8k6 nebylo dosti na nisilno- 
8tech.pfedeS16bo dne spdchanych. W trest za domn£16 zra- 



Digitized by 



Google 



1740^1763. 239 

zenf woj&kd pruskych busar&m rakauskym ddno jest wojsku 1745 
powolenf, Polici po dwi hodiny drancowati. Na znameni k tomu 
Prusi jako pr^ kobylky napadli cel6 mSsto i klaster; wybf- 
jeli domy a swStnice, a brali, co kde bylo. WSelijaka zb6t 
ze Slezska, ano dilem i z Police sam6 pridala se k nim, a 
zwlastS w kl&stere odnesla, co jeU6 zbylo peiin a jineho nd- 
cinf, tak ze nez&stalo w dom6 ani jednoho ubrusu neb ubrau- 
ska, ani noze nebo Izfce, ani niisky neb talfre. Ileholnici 
mnsili napotom jfdati Izfcemi df ewSnymi a z misek blin^nych. 
Drancownid dostali se tak6 dO sklepa piwnfho, a wytaceli 
sud za sudem, i odnaseli, nedbajfce pritom na £as dwau hodin. 
Tak6 kancel&i^ op6t wybili, truhly zotwfrali, w pfsemnostech 
po schowan^ch pen^zfch nebo pokladech pdtrali, a wsecko 
pHtom rozhazeli. W torn wyskytl se we m6st6 tak6 markyt&n, 
jemuz byly pfede§16ho dne kon6 wzaty od wozu jeho, a po- 
hleddwal za ni n&brady od kUstera; w cemz dal mu za prdwo 
plukownik prusk^, a poslal dwa dftstojniky do kl&stera, aby 
zddali na i'eholnicfch ihned 80 dukatA pod trestem, ze sic 
Ulster bude wypdlen. Pater Ondi'ej sakristan, na n^jz pustili 
wseckn hrftzu, dal se tim pohnauti, ie na mfst^ penSz, kte- 
rych naprosto nebylo, wydal jim ze sakristie dwa kalichy 
menSf ceny a ctyry pateny, kter6z prijali, jak se feklo, w za- 
stawu; w§ak owsem na wyplacenf nemyslilo se. Kostel i sa- 
kristie zftstdwaly jinak od laupezi udetreny. 

W ned61i, dne 13 Oerwna, na sw. Trojici, t^z plukow- 
nik zidal na kongelowi m^stsk^m Janowi Beimanowi jiste 
summy peniz, kter^zto kdyz sehnati nemohl, ukrutng jej dal 
zbfti, n&sledkem cehoz on zemi^el po nekolika nedilfch. Toho 
dne i nasledujicfho (14 Cwn.) t&hlo mnoho wojska prusk^ho 
Polici; sotwa jeden oddil odtdhl, jiny pHsel, a porad se daly 
laupeze. Wecir dne 13 Cerwna pfijel s wojskem knez point, 
Dominikan, P. Filipp, jejz reholnici Policti od prwni wdlky 
dobre znali, i ujal se jich primluwau u generala Kesslera^ 
tehdy pr&w6 w Polici se nacb&zejiciho, ktery^ rozkdzal wo- 
jikflm netoliko z kl^gtera odejiti, nybrz tak6 pobran^ cin 
nawrdtiti; i stale se to, ale tak, ze se sotwa desdty dil cinn 
skute(^ni shledal. 



Digitized by 



Google 



240 ^^<^ ^• 

1745 Eessler w noci o jedn6 hodini na den 15 Cerwna se 

swym oddilem wojska odtdhl za jin^mi k Ndchodu, a t^hoz 
dne we ctyry hodiny odpoledae pfitahl s jinym oddflem od 
Fridlanda krdl Fridrich sam, i poloiil se w poUch na wy- 
§in6 mezi wsemi Bukowici a Pikotoem. Zftstaw w lezenf tomto 
pi^es noc, odtahl rownez k Ndchodu casn^ rano doe 16 Cerwna. 
Za nfm tdhlo d^Iostfelectwo. Od tohoto jeden d&stojnik pHsel 
do klastera, dal si zawolati fara^e, P. Eri§tofa, a i&dsl na 
n6m, aby mu otewfel nSjaky tich^ pokoj, by tam mohl ja- 
kysi nakres uciniti die ulozeni sobi od krale. Fardr wykazal 
mu komnatu pf eworowu, celau wyprdzdnenau. Kdyz tam s nfm 
wstaupil, wytahl dftstojnfk list, jak prawil rozkaz krdlowsk^, 
kterym bylo d61osttelc4ra jeho 300zlatych wykazano na farnlm 
kostele Polick6m; pakli by jich newyplatil, ze bude odweden. 
Faraf ustraSen^, nemoha tolika pen6z sehnati, dal d&stojnf- 
kowi sw6 hodinky a m^sec se wsemi swymi pen^zi, jicM 
bylo 47 zlatych ; cimi on se spokojil a odesel. Za malau chwfli 
ptisel wdak jiny d&stojnfk, ktery zase zddal na far&ti, aby 
wzal sobi na starost kon6 poran^n^ho, jenz by m^l dan byti 
kow&ri zdejgfmu k hojeni, aby jej opati^owal pici a dal od 
sebe tipis na 120 zlatych pro ph'pad, zeby dftstojnfk o konfi 
toho priSel. Kdyz se faraf toho zp6£owal, zbit jest od dfl- 
stojnfka. Zatim pak dSlostfelci sprostf, pfed nimiz welk& 
wrata klaSternf pfi praelatufe die rady generala Kesslera byla 
dobfe zawfena, wedrali se do kldStera nicm^nS dwffkami 
mal£ zahrady konventsk^ za klddterem, a dostawSe se do 
komnaty, we kter6 byl cfn nawraceny uschowdn, op6t jej po- 
brali, jBkoi i chleb a jin6 weci ku potrebS iPeholnfkft tudfz 
schowan^. Na noc toho dne prisel do klastera general Nassau, 
kteryz se mel k f eholnikflm welmi wlidne a nabidl se, co by 
meli od stffbra, ze jim sam pod hlfdku swau wezme, aby 
w tom welk^m zmatku i o to nepfisli. Zasel s P. Ondfejem 
sam do sakristie, kdez stfibrn^ nadoby kostelni byly cho- 
wdny, a pohnul ho, ie nekolik kalichft a kadidlnici ulo2il 
wjeho pokoji. Pri t6 nawst^wS ztratila se ze sakristie Izfce 
od lodky, a kdy£ nazejtff general pfed nastdwajfcim odjezdem 



Digitized by 



Google 



1740—1763. 241 

swym m61 w6ci wydati, odewzdal P. Ondf ejowi toliko kalichy, "« 
kadidlnici pak podrzel sob6 w odm^nu za hUdanf. 

Toho dne pripadalo prdwe Bozfho tSla (17 Cw.). Nebylo 
processf, protoze nebylo kn^zf ani lidti. Erom sakristana P. 
Ondfeje byl tu jiz jen frater Ondfej a choromyslny P. Aemi- 
lian ; zAi se, ze i fardf P. Kristof po welk6m utrpenf sw6m 
na kritko se wzddlil litgkem. Teprw den potom (18 6w.), 
kdy2 se od pochodu prusk6ho pon§kud utisilo, nawrdtili se 
feholnfci wSichni krom P. Alexia, ktery byl zatfm utekl az 
do Dusnfk, a pfewora i P. Wacslawa, kteff raeskali nektery 
cas we TrutnowS a pozdSji az do Prahy se odebrali. Tak6 oby- 
watel6 wraceli se z lesft a ze skal do spust§n^ch pfibytkft 
sw^ch we mSste a we wsech, co zatfm wojsko pruskfe opano- 
walo krajinu od Nachoda a Now6ho m^sta na Medhuji az 
ke Skalici, k Cernilowu a k Tfebechowic4m, wojsko pak ra- 
kausk^ zaujalo proti nepfiteli postawenf za Labem a za 
Orlicf u Hradce Krdlowfe a nahoru az ke SmiHcflm. Za zddy 
Pnisd byla zflstawena posddka jejich we Brauraowe, odkudz 
ddly se potom cast6 dowozy k wojsku pfes Polici. Poddani 
lid6 musili k tomu ddwati potahy pod strazf husarft neb jinych 
wojdkd. Ede wsak mohli, zda se ze §kodili Prus&m, mstfce 
se za welk6 titrapy od nich. Dne 9 Cerwence psal z t6 pfi- 
iiny general Goh z rozkazu kralowa z hlawnflio bytu tehdej- 
Siho w MezHcl heitmanowi posddky Braumowsk6, ze dal krdl 
wysetKti skodu, kterau ucinili na silnicfch Bukowidti a Petro- 
ioi6tf\ a ze ji klAster Braumowsky^ musf zaplatiti; jestlize se 
wSak potom co takow6ho stane, ze dd w6seti winn6 i ne- 
winn^ a p&liti wsi, o skodu pak ze wzdy bude hledeti ku 
kl&dteru. 

Wojsko w6wody Earla lothrynsk6ho u Hradce chranilo 
se bitwy s kralem pruskym, na jehoz strane byla pfesila, ale 
hledilo ponendhlu sesfliti se w poctu; kral prusky pak ne- 
odwdi^il se litoku na n6 w dobrfem jeho postaweni. Edyi wSak 
ndsledkem toho wojska wfce nedel stdla proti sobe bez pfedse- 
wzeti rozhodnych, wtrhla zatfm hotowost zemska uherskd 
wedenfm hrabfete Esterhaze od Morawy do hornfho Slezska, 
PHbihy Policke. 16 



Digitized by 



Google 



242 I>o^a ^• 

1745 a cinila skody az k Wart6 pH pomezi hrabstwf Kladsk^ho 
i ddle, cimi wojsko prusk6 w Cechach bylo ponekud ohro- 
zeno ze zadu a pro prekdzky w dowozfch ze Slezska trpSlo 
nedostatek potrawy. Husari a Pandafi w malych zistupfch 
odwazowali se i pres hranice cesk^ a jmenowit6 tak6 az do 
krajiny Polick6. Krdl Fridrich z pffdiny t6 na zacatku Srpna 
wyprawil oddfl wojska sw^ho zpitky do Slezska k obrane t6to 
zeme a k bdjenf dowozA ke hlawnfmu wojsku. Jiz dne 1. Srpna 
tahlo n^co wojska toho skrz Polici. Dne 2. Srpna nisledo- 
waly tK pluky jfzdn6 s generaly Dittrichem a Moncicemy kteffi 
polozili se u Bukowice a nazejti^i r&no dne 3 Srpna odtahli 
d&le do Slezska. W patach za nimi wyskytli se busari nasi, 
a pobrali jim sedm wozA w lukdch na cesti od Hronowa. 
Kdyi pak dne 6 Srpna potom wyprawen byl welk^ dowoz 
mauky od Braumowa k Nachodu pi^es Polici, pi^epadli jej ne- 
nadale husari a panduri na Zdkopanid, a spAsobili skodu 
znamenitau. Z wojakA pruskych, kterl prow^eli wy prawn, 
jeden jest zabit, nSkolik zran^no; s osmn&cti wozA sndy 
s maukou jsau sk&ceny a roztluceny, a kone wypfezeni a od- 
wedeni. 

Dne 11 Srpna tdblo jeste mnohem wice wojska prusk6ho 
pf es Polici ke Braumowu, pechota, husari a jin( jezdci. Byla 
to cela tak zwand menH armada s generaly Dumotdinem a 
Winterfeldem. Necinila tentokrdt zidnych dkod, dflem ze po 
pi^edeslycb laupezfch nebylo jiz co br&ti, dflem ze kli^teru 
Braumowsk6mu byla ulozena welkd summa wypaln6ho, 80.000 
tolarA, kterau Prusi po IhAtdch wymdhali. Kdyz Dumoulin 
jeda skrz Polici spatril spugtenf kld§tera zdej^fho, zwolal 
s&m z ustrnutf nad tfm: Tot bezbozne, a zAstawil za sebau 
salvaguardii k ochrane. 

Za nfm dne 16 Srpna po poledni tahl pres Polici gene- 
ral PoUntz s jezdectwem. Kdyz wAz, na kter^m se wezly jeho 
weci za wojskem, minul Bukowici^ wyrojili se najednau hu- 
sari z lesa pod Ostasem, a zmocnili se w§eho, co bylo na 
woze, tak6 truhlicky s penezi, a wozku i kon6 s sebau od- 
wedli, CO zatim str&ze litekem se zachranily. General pocital 



Digitized by 



Google 



I 



1740''1763. 243 

si gkodu za 900 zlat^ch, a kdyz pHjel do Braumowa, tarn 1745 
wyzadowal nibradu od kl&stera, twrd^, ie pri pobr&nf torn 
byli tak6 pod^ani lid6 z panstwf a z mista. Prewor a sup- 
pfewor Braumowsky, kterych hned po pffchodu k sobe po- 
wolal, odkdzali jej na kanceldr Polickau, pon^wadz by tarn 
lid6 panstwf toho pHsluseli, a Polentz skutecn6 hned psal 
do Police s pohrAzkami ; ale pon^wadz psanf znelo preworowi 
Polickemu a ten posud nebyl doma, necht^l se nikdo k n^mu 
hl&siti, a general, pon^wadz rychle musil tdbnauti d&le, ne- 
dockal se odpow^di ani ndhrady. Dne 18 Srpna wezeny jsau 
welk£ z&soby k wojsku prusk6mu od Braumowa pfes Polici 
na 500 wozfcb. HusaH a panduri, ifhajfce na Zd6Hn6, odtud 
se za nimi pustili, a swedli boj s wojenskym prflwodem jich, 
we kter6m Prusi postawiwSe se w §ik, z.rufinic i z d61 stfelbu 
spustili; ale padli jen dwa panduri; Prusfl zabito 9, a 30 
zranSno. 

PH prdchodu mal6 armady prusk6 myslilo se w Polici, 
ie jest to zac&tek zpdte£n6ho tazenf Prusfl z Cech, a ze tak6 
weM annada odtabne. To wsak nestalo se, nybr2 po mdle 
dnf i mala armada wr&tila se zase zp&tky. Nejprw wypr&zdn^ny 
jsau od nf stodoly na Braumowsku a pole spustodena; potom 
dne 19 Srpna pritahla odtud na Policko, a rozlozila se po 
poUch pod Kludkem od Bukowice s^i k Ledhuji. Bylo zde 
prdwg pfede zn^mi; wojsko wse zkazilo, a nad^lalo op6t 
mnobo §kody we m^stecku, trbajfc ploty, wyndsejfc almary 
a stoly z dom& do lezenf, tak^ prkna ze mlyna kl&sternfho. 
Teprw po dwau duech odtahlo k N&chodu a dale. Nedaleko 
Bronowa objewili se za nimi opfet husari uherstf, a pobrali 
wozy hrabete Safgoce a jinych dftstojnfkft. Nazejtff potom, 
dne 22 Srpna, prisel k weceru zdstup wojska prusk6ho do 
Police zpdtky od Nachoda, nejspfS k sesflenf posddky Brau- 
mowsku, aby odtamtud dowozy dalsi sndze mohly opatreny 
byti prftwodem. Ubytowali se dflem w prselatufe, chowali se 
surowe, a se swetly prohleddwali wse pod krowem. T6 sam6 
noci p6t husarA pruskych prowozowalo welk6 prostopasnosti 
we wsi Medhuji, Po rychtdfi, kter^ branil proti nim swiij do- 



Digitized by 



Google 



244 I>oba V. 

1745 bytek, trikrdt strelili; pokazd6 chybili ho; za to dewecku 
jeho zastrelili. Op6t pfisel jiny zdstup cili kommando od 
Ndchoda dne 24 Srpna w 5 hodin odpoledne do kWstera Po- 
lick6ho. I ti wsecko proslfdili, dychtiwi jsauce laupeze; po 
febffcfch wylezli i na mfsta nebezpecnd, a kdyz niceho ne- 
nasli, CO by se jim hodilo, potlaukli obrazy, stolice, zoha- 
wili sochy sw. Benedikta^ sw. Maura a Placida na §tltech, nosy 
jim uraziwse. Kdyz odchizeli, zadal welitel jejich 20 dukatft za 
dobr6 kommando, ale neobdrzel. Dne 25 Srpna woj&ci tito 
Nachodstl spolu s oddflem Braumowskych prowdzeli welky 
dowoz k wojsku od Braumowa pf es Polici. W lukAch ke Bro- 
nowu pfepadli je husafi, a 80 wozfl jim pobrali; dewfit Prusft 
padlo, ostatnf se rozutfkali. Nasledowalo nazejth', dne 26 Srpna, 
400 wozft od Braumowa. Husafi udefili na nfe hned u Hulr 
berka ze zalohy, a zajali 25 jfzdnych ; 10 jich padlo, mnoho 
jinych poranfino ; z na§ich husarfl padli dwa, a nfekolik bylo 
ran6no. Opet sel jin^ dowoz od Braumowa dne 31 Srpna. 
Nejspfi, aby se wyhnuli zalohdm w lukach pfed Hronowem, 
wzali Prusi cestu od Police za Bezdekowem pfes ^cldrJcy. 
Ale w krajine mezi Zdarky a Hronowem op^t na n£ husaii 
bedliwf wyrazili, a welkau pordzku mezi nimi spftsobili. Prusi 
se dali na litek, a cela doprawa o 200 wozich dostala se do 
rukau wftezfi. Mnoho wozft nalezelo kupcflm slezsk^m s nd- 
kladem zbozf rozlicn6ho na prodej w prusk6m lezenL HusaH, 
nemohauce samotni wsecko pobrati, doprdli podflu w kofisti 
obywatelftm mist okolnfch, i uzili toho hojne Machowstl a 
WysohosrhUi^ odnasejfce kawu, caj a co kdo mohl. N6ktefi 
cel6 wozy i s pffpfezf do statkft swych odwedli. 

Ty dni pocaly se castecn6 boje mezi wojsky w kraji, 
zwlastfi u Now6ho mesta na Medhuji, o jehoz dobytf nasi 
proti Prusftm se pokauseli. Jii dne 3 ZaH wezeno jest od- 
tamtud pfes Polici 500 ranenych. Doprowazelo je pfedesl6 
kommando Braumowsk6, wracejfc se od Ndchoda, a wedlo 
s sebau n^kolik husarft rakausk^ch a p6t kyrysnfkft od pluku 
Podstatskeho^ ktef f upadli do zajetf w boji u Lewfna. Ndsled- 
kem castecn6 w^meny zajatych nawracelo se potom dne 11 ZiH 



Digitized by 



Google 



1740—1763. 245 

500 muzA ze zajeti pnisk6ho pf es Polici, mezi nimiz byl tak6 1745 
general hrabfe Forgdi. Pfenocowal we kUstefe, wzaw za wdek 
porcf s f eholniky. Rano slysew msi swatau, odjel k Ndchodu, 
a na ceste byl by malem bywal olaupen od pandura, kteryz jej 
zastawil. Dne 14SrpDa jiz op^t dowoz prusky od Braumowa pte- 
paden jest od husarft a pandurQ u Hutherka. Prusi ztratili 10 konf , 
a jeden z husarft jejicb jest zastfelen. Naproti tomu upadl do 
zajetf jejich pandur jeden stary, ktery nestacil druhym, kdyz 
spesne skofisti swau odb6bli. Prusi zmucili ho palenfm, a potom 
polomrtwiho w Bezdfekowe ho zanechali ®') Take tu noc spalili 
obiU na polfch. NazejtH potom (15 Srpna) pHt&hl na noc do 
Police zastup prusky od hlawnfho wojska, wedaucf 17 za- 
jatych naSich. Zftstali tu pfes noc Plukownfk prusky a jeden 
general sasky, ktery byl m^l poselstwf ku krali prusk^mu, 
le^eli w prselatufe. Zajatym prfsne stf ezen;^m sotwa chleba 
a wody dostatek poskytowdn. Dne 17 Zdrf wezli Prusi z Brau- 
mowa je§t6 jednau cbleb do lezeni prusk6ho pi^es Polici, 
a pod prftwodem tfm tak6 nfikterf markytdni jeli s wozy swymi. 
Tito na noc zftstali za wojenskym prftwodem we dwofe kla- 
Sternfm w Polici. W jedenact hodin w noci husafi naSi a pan- 
duH pfepadli je we dwofe, a pobrali jim penfze a kone. 

Mezitfm byly se staly rozlicn6 zm6ny w postawenf hlaw- 
nfch wojsk proti sob6, az konecne wojsko w6wody Karla 
lothiynskfiho w okolnostech pHzniwejsfch strojilo se z obrany 
pfejiti k titoku, cimz kral prusky pfinucQU, dne 18 Z&H hnul 
od Jaromefe zpdtky ke hranicftm slezsk;^m we smeru ke 
Trutnowu. Z rozkazu jeho t^hoz dne opustila posadka pruska 
Braumow, a dala se na pochod k Landshutu. Husafi uhergtf 
pfekaieli jim na cest^ die moznosti, tak ze Prusi toho dne 
urazili sotwa jednu mfli cesty. W Polici bylo slyseti silnau 
stMbu zdaleka od sesti hodin rano az pozde do noci, ani2 
wedfilo se, co znamenala. Jiz 19 Z&ti w 10 hodin wecfr pfi- 
jelo 150 pandurft do Braumowa, kdez nasli zdsoby mauky 
od Prusft zflstawen6, a nazejtff potom (20 Zarf) pribylo wfce 

^^ In Bezdekow assatum semivi^um reliquerant, pravi pamStni kniha 
bratrstwa Polick6ho fol. 205. 



Digitized by 



Google 



246 ^oba V. 

1745 pandurA a husarA na Policko, kdez wzali stanowiSti w po- 
Ifch Dad Ledhuji a u Kludku, Od nich prinesena do Police 
zpr&wa radostnd o zwolenf Frantiska manzela kr&lowny Marie 
Terezie za dsafe, kter6 se bylo stale dne 13 Zaii Druh6ho 
dne w 10 hodin rano dali se na cestu k Wemefowicftm na 
Braumowsku, a sotwa o hodinu pozd^ji pHt4hlo 6000 muzd 
pandurft, napred p6sfch, potom tak6 jfzdnych. Bylo to po- 
wSstn6 wojsko Trenkowo^ strasliw^ Prusfim sm^l^i kausky 
swymi. Meli bubny skoro sam6 Prusftm odnat£, a cel& jedna 
setnina honosila se pruskymi cepicemi na hlawach. Dne 24 Z&H 
w9 hodin rano pfijel za nimi Trmk sam s 20husary. Ode- 
bral se prfmo do kl&stera, a tarn obSdowal. Piriklad sw6 bez- 
ohledn6 prlsnosti ukazal w Polici, daw wysdzeti sto ran jed- 
nomu heitmanowi sw6mu pro wytrznost jakaasi spdchanau 
w pansk6m piwowafe. We dwe hodiny odpoledne odjel do Brau- 
mowa, kamz den piredtim byl pritdhl general St Andree se 
swau malau armddau tak zwanau, ktera se sklddala rown6z 
z pandurft, husarft a dobrowolnfkft rozlicnych, wfce koHsti 
nez ceho jin6ho dychtiwych. Obadwa spoleine zaujali dne 
25 Z&ti lezeni u Wemerowic. Tarn dosel jich rozkaz, aby se 
dne 29 Z&ff rano dali na pochod, by se spojili s hlawnfm 
wojskem, ktere toho ^su, tdhnauc celau silau za kr&lem 
pruskym, m61o hlawnf byt swftj u Rtynfe za Eostelcem, od- 
tamtud pak wjrtdhlo dne 28 Z&ti k swedeni rozhodn6ho boje. 
Trenk a St. Andree obmeskali se, majfce napped p6ci o za- 
chr4n6nf koHstf, nabytych pfedtfm we Slezsku. Wyt4hli od 
Wemerowic teprw wecir ustanoweniho dne 29 Z&ti, a tomu 
pricftalo se nejwfce ztracenf bitwy, kterau wewoda Earel 
lotbrynsky op6t nedosti prozf etelnS swedl s Fridrichem 11 
dne 30 Zaf i u Zdrowa w krajinfe mezi Trutnowem a Krdlow6 
Dworem. 

Por&zka tato nem^la pro Polici tak osudnych nasledkft 
jako pfedeslA bitwa u Stfihoma. Wojsko w6wody Karla loth- 
rynsk^ho ustaupilo zp^tky opet ke^Btyni; kral prusky pak, 
pobyw jen n^kolik dni na boji^ti, odtahl pres Trutnow do 
Slezska. Ponewadz se zdalo byti dosti bezpecno w krajinS, 



Digitized by 



Google 



1740—1763. 247 

nawr&tili se z rozkazu opatowa feholnfci Polictf, jmenomt6 tus 
tak6 piPewor P. Leopold, zase do klastera. Zcela owsem ne- 
bylo ticho. Due 11 ftfjna jeste pfede dnem we tri hodiny 
rano pi^epadli Prusi ze Slezska Braumow, a pobrali tarn neco 
W0Z& a konf, zAstawenych od mal6 annddy Andr^eowy s ne- 
kterymi zasobami. We strachu utekl do Police Braumowsky 
heitman pansky Jan Deimbling, ktery se byl teprw den pred- 
Wm nawrdtil z Prahy po ut6ku pred Prusy. S koHsti onau ne- 
pMtele hned zase odtahli, a byl od nich potom pokoj wfce nez 
ctyry nedfile. Dne 15 Listopadu wsak pftjelo 130 husarft pru- 
skych pres hranice, a postawili se na straz na wrchu, ktery 
jest od Police pired BSlym. Odtud najednau tfi z nich prijeli 
do Police, chtice odw6sti primasa Melichara Bimhtera. Jiz 
byl chopen od nich a trhan za wlasy; nicm£n6 stastne se 
jim wyrwal, a utekl se do klastera. 

W prwnfch dnech potom zatahla se wdlka do hornf Lu- 
zice, kdez krdl prusky dne 23 Listopadu porazil Sasy na 
hlawu w bitw6 u Hennersdorfa, prwe nez jim Karel lothrynsky 
stacil pMspeti ku pomoci, kteryz n&sledkem toho ustaupil 
zpdtky do Cech pfes ^itawu. Bliz krajin nasich stal St Andree 
s nikterym oddflem wojska k pozorowanf hranic w ceskych 
Wemerowicfch za Starkowem. Braumowsko a Policko zftsta- 
walo bez ochrany. Ta op6t Prusi ze Slezska ucinili wpad do 
Braumowa dne 8 Prosince a opSt dne 12 Prosince, pri cemz 
wynutili na mest6 2000 zlatych. St. Andr6e, z&dan o pomoc, 
poslal 200 husarfi; drfwe nez ti phsli, byli Prusi zase jiz 
za hranicemi; pozdeji wsak 25 husarfi nasich wlozeno do 
Police (dne 18 Prosince), kdez po tfi dni meskali, cinfce 
phtom mal6 wpady do Eladska. Wpadli jmenowite do Wiin- 
schelburka, kdez wylaupili faru a nektere domy, kofisti sw6 
pak potom w Polici prodali. W malo dnech potom (25 Pros.) 
byl zawfen tnir s krdlem pruskym w Drdicknech^ ktery ko- 
neine zjednal temto krajindm pokoj delsi. 

Walka trwala sice s jinymi mocnostmi jeste tH 16ta, ale i746 
wedena byla we wzdalenych zemich, hlawn^ w Italii a w NIzo- 
zemsku, az konecne zawfen obecny mir w Cdchdch roku 1748 



Digitized by 



Google 



248 Doha F. 

1746 (23 ftljna). Nasledky zdhub walefnych byly ow&em welice 
citedln^; jen m^sto Police pocltalo utrpenau §kodu wzaddnf 
k liradu krajsk^mu roku 1746 na 63.528 zlatych, coz onoho 
casu byla summa welika. Hned prwnf rok po skoncenf walky 
s kralem pruskym (1746) byla tak£ welkd drahota obiU w kra- 
jin^, pon^wadz se pro nedostatek semene a konf na zimu 
m&lo mohlo zasfti, jmonowite i pri panskych dwoiich. Jak2 
takz nicm^ne zdd se ze se easy predce zase dost brzy lep- 
sily. Dwakrat nedlauho po sobe bylo nebezpecenstwf ohn^, 
kter£ w§ak pokazde brzy minulo. Roku 1746 wydel totiz ohe& 
u FraDtiska Keydany w horejsf ulici (c. 68) w kftlne za jeho 
domem, byl wsak brzy udusen; op6t pak roku 1748 due 

1Y48 6 Unora hoMo u Jana Franky na ZamSstl (c. 143). Jinak 
zacbowalo se malo pametf z tech let. 

1751 Jiz we tretim roce po obnowenf obecn^ho m(ru semi^el 

opat Benno^ dne 2 Prosince 1751, po n6mz dne 8 Unora 

i75« 1752 zwolen za nastupce rodily Braumowan Fi-idrich Grund- 
mann. dotud pfewor klastera Bfewnowskiho a pfedtfm Brau- 
mowsk6ho od 22 let, weku sw6ho w roce 56. Ti^etf den po 
wolbe wykonan6 wBraumowe pfijel do Police (11 Un.), wy- 
prowazeje prednfho z kralowskych kommissarA wolebnfch a 
krajskych heitmanfi Hradeckych, pana Wacslawa Wancuru, 
kteryz tu zflstal pfes noc. Konsel6 Polictf uzili hned t6 pH- 
lezitosti ku pfednesenf sw6ho prani now^mu opatu nazejtrf 
(12 Un.) po m§i, kterau zde slauzil. Op6t pak prijel opat 
z Braumowa dne 23 Unora na cest6 do Prahy, kamz se ode- 
bral w z&lezitosti sw^ho stwrzenf zem^pansk^ho. 

Stwrzowacl listina dana od cisarowny Marie Terezie we 
Wfdni dne 8 Dubna 1752 podotykala, 2e se proslychao ne- 
swomosti w kldstere z pf iciny, ze se nezachowawd dosti ohledu 
na cesk4 prislugnfky ; protoz ukladalo se zemsk^mu ufadu 
u^initi nowemu opatowi slusn6 napomenutf, aby pri pMjimdnf 
nowych clenfi k feholi na dekance jazyka ieskeho bral w6tsf 
ohled, ne2 se dotud stawalo. ®®) Opat toho nedostatku po- 

") Slowa listinj jsau: Und da iibrig^ns bei diesem stift nm deswillen 
keine rechte inncrlicho eiuigkeit za verspiiren sein soUe, weillen far 



Digitized by 



Google 



1740-1763, 249 

p(ral, a wyslowil prsesidentowi zemsk^ho lihidu cili kralow- nss 
sk6 reprsesentacf a komory, panu Netolick^mu, domn^ni sw6, 
ze snad nSktery z reholuikft z nenawisti jazyka nimeck^ho 
nebo kdo wi zjakych zistnych pffcin saukromnS takowau 
zalobu prednesl kr{Uowsk;^m kommissar&m pH wolbe, kterau 
wefejni wyslowiti sob6 ned&w6fowal.®') Pam^ti wsak sauw6k6, 
jak jinde podotceno, swedci dosti zjewne o r&znidch mezi 
irebolnfky, zejm6na Polickymi, z pHciny skracow&nl jazyka 
cesk^ho predtfm i potom. 

die bohmische subjecta sebr wenig consideration getragen wurde; so 
werdet ibr dem nenen prsBlaten in dieser gelegenbeit mit guter arth 
die erinnernng machen, dass er bei aufnehmung derer candidaten aof 
jene von der bohmischen zunge mehrers, als bisbero gescbehen, re- 
flectiren solle. 
**) Opat Fridricb prawi o torn we sw^cb pamStecb (pag. 6 :) Ita sonabat 
qnidem rescriptum reginm, quod Vienna communicatum obtinui ; alti- 
mas tamen paragrapbus inchoando a subductis (toti2 misto uweden^ 
w poznAmce piPedchizej iei) pablice non fuit lectus, sed omissas, neque 
prsesidens post jaramentam depositum in facta mihi brevi allocatione 
et g^atnlatione ullam de hac materia fecit mentionem. Postquam au- 
tem die sequenti accessi jam reducem Excellentissimnm prsBsidem ba- 
ronem de Netoliczky, idem priefatum rescriptum iterato ac in private 
mihi relegit, et occasione istins regise reflexionis suayem adhortatio- 
nem subjunxit pro fatnra attentione ad prsedicta. Peregrinam, uti re- 
vera erat, banc reflexionem admirabundo snacepi animo, eo qnod de 
simili inter nos scissura, quae partialem nationalitatis affectum saperet, 
bucnsque nibil mibi innotuerit, quam vel ipse ob periculum intemse 
seditionis in religiosa communitate veluti pestem semper abborrui et 
oronimode antevertere studui (odpor mezi tSmito dw$ma wStami, 2e 
o takow6 rftznici nikdy dotud newSdSl, a zase ie widycky se snaiil 
ji zameziti, jest patrn^); ideoqne, ab uno et altero privato de lingua 
Bohemica in odium forsan linguarum Qermanarum ob proprium suum 
interesse et quis S' it ex quali forsan ambitionis affectu querelam ejus- 
modi apnd regies dominos commissarios in priyato solum motam 
ihissef quam ad publicum deducere sibi non fidit, ne ubi in proba defi- 
ceret, publice prostitnereturf eidem Excelleatissimo submisse reposui. 
Quam meam responsionem benigne omnino suscepit, nil ultra super- 
addens, nisi omnem hac in parte providentiam commendans, ut omnis 
precaveatur occasio ad periculosa ejusmodi dissidia in religiosis cob- 
tibos nutrienda. Quisquis denique buic reflexioni ansam dedit, im- 



Digitized by 



Google 



250 j>o^ y^ 

1752 Po stwrzenf mocf swStskau proUhlo se poswicenf opata 

od arcibiskupa pro rozepM delsi, kteii tehd&z byla mezi kla- 
sterem a arcibiskupstwim Prazskym o starodawn6 exemcl 
klastera. Opat Fridrich tudy pred obdrzenlm jeho jeSt* jednau 
pHjel z Prahy do Police na cest6 do Braumowa (26 Z4H) 
a w n^kolika dnech potom (3 !&ijna) zase z Braumowa do 
Prahy spflsobem saukromym cili incognito s odlozenfm slaw- 
niho uwftanf die obyteje. Teprw kdyz prostfednictwfm wlady 
byla wee prozatfmn^ urown&na a posw^cenf wykon&no w dome 
arcibiskupsk6m w Praze dne 27 Prosince, wydal se opat na 

1758 cestu na zacatku roku 1753, aby se slawnym spftsobem we 
panstwf sw4 uwdzal. 

Dne 5 Ledna, kdyz pfed polednem pHjel do Hronowa, 
ocekdwala jej konmo setnina sedlakfl z panstwf Polickeho 
u krcmy na Stfezini jakoito nedaleko hranic panstwf, s purk- 
rabiiu w cele, wedl6 nihoz byli tu tak6 druzi lirednfci hospo- 
daBtf. Po wystrelenf z mozdM purkrabf odi^fkal gratulacf ke 
stastn6mu prijezdu, a jel potom se swym zastupem za wozem 
opatowym. W lukdch ddle u spdlen^ho mlyna na Kozinhu cili 
u Pekla prijel naproti zdstup Machowskych, jakozto prislud- 
nikfl kostela Polickeho, rownez na konfch a wsichni we stej- 
n6m zelen^m od6wu. Po gratulaci od nich ucinen6 jelo se 
ddle k Bezd6kowu, Machowstf napi-ed, dtuzi w z&du. Bezde- 
kow§t(, shromazdenf u welk6m pocta, uwltali opata s bubno- 
wdnfm a traubenfm. Pon^wadz byl mraz, sestaupil opat s prft- 
wodem swym u krcmy, aby se w ni trochu ohfali. Odtud 
odebrali se po mal6 chwfli do kostela na m§i, kterau cetl 
P. ftehor, pfewor klaStera Benediktinsk6ho u sw. Mikulase 
na Star^m mestS Prazskym, a potom obMowali w krcme, 
kdez bylo pripraweno od provisora Polickeho. Po ob6de 
zdwihl se pr&wod dale kPolici asi we dw6 hodiny. Napred 
jeli sedl&ci z panstwf, za nimi opat, jenz se zatfm od61 w ro- 

prudentiie et forsan ambitionis nota nee non passionatae Datiooalitatis 
affectns ceDSura non caret, indignus insaper almi Brzewnoyii filiuSf 
qui incaata ac passionata ejasmodi qaerela maculam similem toti 
g^emio aspergere non embait 



Digitized by 



Google 



1740-1763, 251 

chetu a pluvial, na ko6£re SestispFezn^m a jin6 koc&ry th nss 
ctyrspi^ezn^ s hostmi a provisorem, za nimi jezdci MachowStf. 
Pred m§stem cekala radda mestski s primasem w cele, jenz 
ucinil gratulacf; na rynku stdli m^stan^ dilem se zbranf dflem 
we pld§tich a skolnf mlddez sw&te6n6 ustrojend; u star6 a 
now6 radnice, t^z pfi wchodu hofejsf ulice wedl6 domu Ty- 
kalowa (c. 23) byly br&ny slawn^ ze chwojf ud61an6. Saused^ 
wsichni prow&zeli nowau wrchnost az ku kostelu klaSternimu, 
kde2 op6t byla brdna, a pi^ede dwei^mi kostela tekali prewor 
a konvent rowniz s blahopranlm a witinfm. Uweden do ko- 
stela, zpfwal potom opat Te deum laudamus pi^ed welkym 
olt&tem pH zwudenf trub a bubnft a sti'elbg z rucnic spu- 
dt6n6 od sausedft, t6z pak neSpory jakozto u vigilii swatych 
tH kr&lft, po kterych ndsledowalo mal6 pojedpnf cili kollad 
w pwelature, jezto byl patek. 

NazejtM (6 Led.) w den tff krAlft wykonal opat Fridrich 
prwnf slawn6 sluzby boz( w Polici, jako2 i pod wecer oby- 
6ejn6 toho dne wykropenf komnat kWstemfch, pHjal nowo- 
ro6nf blahopfdnf od konventu, a podSlil feholnlky koledau 
w pen^zfch, dwojn^obnau, ze bylo ponejprw. Dne 7 Ledna 
mil u obeda hosti, krajskSho heitmana pana Wancuru, heit- 
mana N&chodsk6ho, far&re Eosteleck6ho a wice jinych, kteH 
potom neco dHw nez on odjeli do Braumowa. Opat dal se 
s&m na cestu po jedn6 boding odpolednf, op6t we slawn6m 
prflwode, oden w rochetu a pluvial Pi^ed nfm a za nfm jeli 
lide na konfcb, potom nSkolik kocdrft s hostmi, jakoi tak6 
s pf eworem a fardf em Polickym. Pesf z Police postawili se 
slawnostne u kow&rny pansk6, a sli potom wedl6 wozu opa- 
towa po obau stranach az k Bukowici. Jfzdnf doprowazeli 
jej a2 za Hutberk, kdez na kraji lesa u i,pasu^ cekal jiz 
zase heitman Braumowsky a druzf tam^jsf tifednici se swym 
poddan^m lidem, aby jej uwltali a doprowodili ddle do Brau- 
mowa. Op^t jako pH uwft&nf opata Bennona sedlaci Brau- 
mowSti, nemajfce sw6 korauhwe, zadali Polickych skrze purk- 
rabf, aby jim k tomu swych zapfijcili ; i powolili jim toho jako 
onehdy, ale s wets! opatrnostf, aby se jim op6t neztratila. 



Digitized by 



Google 



252 ^Ddba V, 

1753 tak totiz 4e s nf strdzn^ zAstup svrych az do Braumowa wy- 
prawili. 

Dne 11 Ledna pfijal opat die obyceje pHsahy wSech 
poddan^ch panstwf Braumowsk6ho w kanceldii tam^jM, a 
odebral se t6hoz dne do Police, kdez potom nazejtH (12 
Led.) tot6z stale se od poddanych Polickych. Jak Braumow- 
sk;^m tak Polickym wyk&zdno potom n^kolik sudft piwa 
u wd^k za prok&zanau ochotnost. 

Strasti wdlecn6, kterymi utrpSl kldster ohromii6 ztraty 
na dftchodech swych, byly pHcinau, pro kterau welmi brzy 
po smrti opata Otmara zastawilo se dflo stawby JddStera Po- 
lick^ho, y n6mz za jeho casu tak lisilng bylo pokra£ow^o. 
Teprw nowy opat Fridrich, muz welk6 zkudenosti a w§eho, 
CO se tykalo prosp^chu a dAstojnosti rehole jeho, nad m(ru 
pecliwy, ujal se znowu dila tohoto s welkau pilnostf. Pfedni 
pocalo se s wnit^nfm uprawowdnfm polednfho traktu, ktery 
byl za opata Otmara jen priprawen pod krow. Ddna uwnitr 
obmftka; udeldna dlazba po cel6m dolejsfm ambitu £ili chodbe 
z kamenft tesanych, pHtom tak6 komnaty reholnfk& w pri- 
zemi we starsfm traktu wychodnfm opraweny. To wse wy- 
kondno hned we prwnfch dwau 16tech opatstwf Fridrichowa 
(1752 a 1753); druh6ho pak roku (1753) }\i tak6 staweny 
jsau zdkladnf zdi pHcufho cili ndpadniho traktu^ jenz spo- 
juje polednf stranu s kostelem. Op^t, jako za opata Otmara 
byla welkd swizel s wodau, kterd se pti kopdnf zdkladft silni 
pry§tila a musila b;^ti nepretrzitS dnem i nocf wywaiowana, az 
pak pomozeno wystawenfm welk^ho kanalu, jfmz prameny 
podzemii( wet§fm dflem odwedeny jsau do bUzk^ho rybnika. 
Nicm^Dg wyzdwizena jest dwojf zed hlawnl, wenkowska totiz 
a downitf, az po klenbu, ac rozum(me-li dobfe ne w cel6 d61ce 
di ku kostelu, uez snad jen k wezi nedostawen^; tretf to- 
liko zed prostfedni musila byti zanechdna na rok potomnf 

1754 1754ty; toho pak roku dowedena stawba az po sti^echu a tak6 
hned krowem opatrena, ph cemz jen pricnf zdi jest6 nesta- 

1755 weny. Tyto dokondny jsau potom roku 1755; dina tak6 
zewn6 obmftka, a mdlo je&t6 schdzelo ku konecn6mu zHzenf 



Digitized by 



Google 



1740—1763, 253 

pffbytkil w now6m traktfi. PHtom pHpraweno bylo now6 sta- nss 
nowistfi wa6 stfechy nad jiznfm traktem pro sochu panny 
Marie^ pfedeSle opatem Otmarem postawenau, nad studdnkau, 
ktera2 jest ta pod kla§terem, jejiz woda se poklddala za 
16iiwau; i stalo se pfelozenf jf na toto mfsto dne 1 Listo- 
padu 1755 se slawnau processf. Roku potomnfho 1756 wy- 
diStin jest toliko jiznf trakt, we kter6m pfi zemi byl zHzen 
refekt&r s kuchynf, n&sledkem £ehoz stalo se upln6 upraweni 
refektare tohoto now^ho, tak ze se konecne pfest^howanf 
do n6ho ze stareho prozatimn6ho stalo r. 1757 dne 3 Kwgtna. 

Zdrowen s. traktem z&padDim stawelo se t&z l^ta tak6 
welk^ w6zi kostelnf, kterd m§la byti wedle n^ho po praw6 
Strang presbyteria; o kter^zto stawbg newfme s jistotau, 
bylali zamy^lena jiz od opata Otmara cili teprw od jeho dwau 
nastupcft. 

Jiz roku 1753 byl opat Fridrich mezitfm kaupil zase nss 
larwimu opatem Otmarem wystawenau a prodanau'®) na 
mfstfe nfekdejSf lazne (c. 32, 33), aby z nf zffdil stAly pHby- 
tek pro purkrabf Polick^ho a druh6 pansk6 liiPednfky. I toto 
stawenf bylo jiz roku 1754 upraweno. 1754 

Jiz wsak we ctwrt^m roce wladaiPstwi opata Fridricha na- 
stala op§t doba jak dilfim t^mto stawebulm tak w§emu ji- 
Q6mu zwelebowani nepHzniwa wypuknutfm zahubn6 walky 
sedmilete. Prwnf znamky hrozfcf now6 baufe naskytowaly se 
w krajine nasf, kdyz dne 18 Cerwence roku 1756 we swatek nss 
opatftw proti obyceji skoro nikdo nepfijel do Braumowa 
z duchownich za sausednlch krajin we Slezsku a Kladsku, 
cehoz pHcinau byla pr^ zapowSd, aby odtamtud nikdo zna6- 
nijsf a zwldste duchownf neodchazel pres hranice do Cech. 
Hned potom slyselo se kwapn^m oprawowdnf cest a mostA, 
n&siln6m odwad^nf na wojnu a jinych pHprawach we Slez- 
sku a we hrabstwi Eladsk^m, a obdwani z toho pocbazejfci 
bylo tfm w6t§f, kdyz i s nasf strany pocalo wojsko ze swych 
obycejn^ch stanowisf sbirati se w poll. Jiz we prwnfch dnech 

'•) Wiz Btr. 162. 



Digitized by 



Google 



254 Doba V. 

nse potom opat Fridrich uznal za dobrS, ddti odw^zti lep§f weci 
z Braumowa i z Police k zachrdn^nf pired nepHtelem, a dne 
25 Cerwence opustil Braumow, prijel na noc do Police, 
a nazejtff (26 Cwce.) odjel odtud do Slaupna. Brzy potom 
sbiralo se wojsko nase we hlawnfm lezenf u KoUna wedenfm 
gener&la Browns, a jin^ mensf na Morawe u Olomauce wedenfm 
Octavia Piccolomini, drzitele Nachoda. W krajinfi Polick6 
bylo na ten cas ticho. Wojsko prusk6, kter6 wedenfm Schwe- 
rina z pocdtku sbfralo se u Swfdnice, wzdalilo se w mSsfd 
Srpnu odtamtud az k Nise. 

Kdyz wSak opat Fridrich jestfe meSkal we Slaupne, kdez 
se zdrzel sest nedel, dosla ho tarn zprdwa o wtrhnutf krale 
pruskibo s hlawnfm wojskem jehp do Sas dne 29 Srpna, 
nasledkem cehoz Brown s wojskem swym od Eolfna hnul 
k Budyni w kraji Litom^rickem, aby pHspfel kurfirstowi sa- 
sk6mu CO spojenci ku pomoci; naproti tomu hrabe Piccolo- 
mini od Olomauce pHtahl do Cech ke Hradci Erdlow& Tu 
w§ak tak6 wojsko Schwerinowo od Nisy zamSrilo proti Ce- 
chdm pfes hrabstwf Eladsk^. Dne 17 Z&rf pi^ekroiili Prusi 
odtud pres hranice cesk6, a osadili Ndchod; odtamtud pak 
wtrhli do rowin se smfirem ke Hradci. Dne 25 Zaff bylo 
hlawnf lezenf Schwerinowo w Aujezdci, a wojsko jeho rozkli- 
dalo se odtamtud az k Cemilowu, k Jaseng i k Smiricflm. 
Hrabe Piccolomini branil proti n^mu Hradec. Policko i Brau- 
mowsko zAstalo pHtom od osazenf neprdtelsk^ho usetfeno, 
ale trpilo nicm6n6 hned welk6 natisky. Jiz dne 19 Zaff 
prislo naffzenf z hlawnfho lezenf pruskeho w NAchodS o do- 
danf welkych z&sob chleba, owsa, sena, slamy a jin^ch potf eb 
z obaudwau panstwf, a t6hoz dne uaffzenf druh6, aby bemi 
a wsecky jin6 dawky od t6 chwfle nebyly jinam odwadeny 
nez ku kommissariatu wojensk^mu w Nachoda kazd6ho t6- 
hodne. Dne 25 Zaff ndsledowal rozkaz ze hlawnfho lezenf 
u Aujezdce o doddnf tam 225 korcA mauky. Z lezenf cfsaf- 
8k6ho pfigly dne 6 6fjna opa£n6 patenty, kterymi se w§em 
tif ednfkfim hospoddfskym zakazowalo pod ztritau hrdla, aby 
niceho koliw^k nedoddwali do \eiem pruskeho. Bylo to w&ak 



Digitized by 



Google 



1740'-1763. 255 

marn6. PonSwadz krajina odew&ad byla nephtelem obstau- nse 
pena, nebylo Ize mu odporowati, a tudy z Braumowa i z Po- 
lice odch&zely dowozy kazdodennf k wojsku pruskimu a Au- 
jezdce a u Jarom^re, a kontribucni jezdil s bernf do Ndchoda. 
Nicm^nS pHt&hlo krom toho dne 18 ilfjna prusk6 kommando 
do Police od Ndchoda, asi 1000 muzfl, kteriz ndsiln6 wybili 
s^ky pansk^ w Bezd^kowi a w Ledhuji, a odwezli s sebau 
wsechen owes a jecmen z nich wybran^. Obrofinf k tomu wo- 
lany, ze hned nepridel s klfcein od s^pky, jest od lieutenanta 
prusk6ho udefen do hlawy, a odnesl wlce ran. We mSstfe 
wojaci prudtf tak6 wylaupili jeden krdm, a na zpdtecn6 cestg 
wydrancowali Bezdfkow ; k tomu musilo za qimi je§te w noci 
dowezeno byti sest sudA piwa do Nachoda. Wrchnost mela 
t6hoz casu swfzele se sedl&ky, ktei^I spol^hajice se na pff- 
tomnost neprftele, necht^li robotowati. 

Mezitfm bylo se podaHlo kr&li prusk^mu bitwau u Lo- 
wosic dne 1 &fjna prekaziti weliteli cfsahk6mu Brownowi 
piiwedenf pomoci kurfiratowi saskfimu, kteryz nasledkem toho 
koneing dne 14 j^ijna pHnucen byl ku kapitulaci w sewi^enf 
sw6m w lezenf u mesta Perna, tak ze musil odebrati se do 
Polska a zem^ sw6 na cas w&lky zanechati pod mod Pru- 
ska. Krdl Fridrich, maje dosti na tomto dobytSm prospichu, 
konal bned potom pHprawy ke zpatecn^mu tazenf z 6ech 
jak pi^es hranice saskS tak slezsk6. Od marSalka Schwerina 
pHSlo proto dne 23 fifjna naHzenf do Police, aby se oprawily 
cesty od Skalice pfes Polici a d41e az ke Fridlandu, aby po 
nich mohlo tahnauti wojsko jak pesf tak jfzdn6 i s dely. My- 
slilo se proto, ze mini Prusi aspofi castecng tdhnauti pres 
Polici; ale nestalo se tak. Obojf wojsko, Fridrichowo i Schwe- 
rinowo, dalo se na pochod ze zem6 dne 29 ;&fjna; Schweri- 
nowo pak wojsko odt&hlo celkem pires Nachod pHmo do 
Kladska. 

Krajin6 Polick6 nedostala se tfm zadnd okamiita lilewa. 
Hned jak wojsko prusk6 odtdhio, priglo nafizeni od wojska 
cfsairsk^ho o dod&ni chleba, owsa a sena k n^mu, a jiz dne 
31 &jna odedel tudy jeden dowoz k wojska do Skalice; chleb 



Digitized by 



Google 



256 ^oba V. 

1756 byl w§ak nazejtH (1 Listop.) jiz zase nawracen, protoze se 
ukazalo nebyti ho treba. 

M&lo dnf potom, dne 10 Listopadu, pHjel opat Fridricb 
do Police od sw. Markety, kamz byl dne 6 Z&fl konecni 
odjel ze Slaupna; do Braamowa wsak ddle jeti se neodwazil 
pro nebezpecenstwl od Prusft, ktefi lezeli na bUzkych mistech 
za hranicemi. Za jeho prebyw&nf jiz dne 13 Listopadu ph- 
t&hlo do Police 7(X) CharwdtA a jedna setnina husarft wede- 
nfm plukown(ka Michalofviie, ustanoweni jsaiice za posadku 
do Braumowa. Zdrzeli se toliko pfes obed, na ktery plukow- 
nfk s n^kolika dflstojniky a dw6ma knezimi polnfmi pozw&ni 
byli do klastera. Nazejtrf pak potom (14 Listop.) pritahli tri 
jin6 setniny husarfi do Police wedenfm podplukownfka Petrow- 
skeho a porucfka Straussa, kteHz zAstali tu k pozorow&nf 
hranic. PonSwadz se proslychalo, zeby se i Prusi zase bHzili 
ku pomezf, odjel opat po potitebn^ch opatfenfch dne 16 Listo- 
padu zase z Police do Slaupna, a odtamtud hned po trech 
dnech (19 Listop.) k sw. Markets. Do Police prijeli potom 
dwa wyssf d&stojnici cfsafgtf, polni marsdlek-lieutenant hrabi 
Thiirnheim a general-major baron Beck (8 Pros.), a zdrzewse 
se pfes obed we klastefe, odebrali se odtud dAle do Brau- 
mowa k ohledini krajiny. Dalyf se pfes zimu na rok 1757 
rozs&bl4 pffprawy se strany cfsafsk^ k litoku na kr&le pru- 
sk6bo w zemfch jeho wlastnfch a pfedne we Slezsku, k cemuz 
ziskala sobe cfsafowna Marie Terezie pomoci od Francauzska, 
od Ruska a jinych spojencft. Sblralo se k tomu wojsko cet- 
nejSf nez pfede§16ho roku w krdiowstwi cesk6m, nad nfmz 
jmenowdn nejwyssfm welitelem op6t bratr cisafftw w6woda 
Earel lothrynsky. Wojsko menSf, kter6mu welel Piccolomini^ 
rozloMIo se pfitom po Hradeck^m kraji na rozlii^nych mfstech 
wsudez bllze ke hranic&m. Nenadale zemfel w^ak wAdce tento 
we hlawnfm bytu swem we Hradci Kralow6 w tamSjSf biskup- 

1757 sk6 residencf, ranfin mrtwicf casne z rdna dne 24 Ledna 1757. 
T61o jeho pfiwezeno jest ku pohfbu do Nachoda, kamz z roz- 
kazu opata, dotud we Slaupn^ meskajicfho, odebral se pfewor 
Policky Wojtfech Raiman s tfemi jinymi feholnfky, aby mu 



Digitized by 



Google 



1740''1763. 257 

prokdzal poslednf poctu jakozto sausedu welice wdzen6mu nsr 
a w4dy dobr6mu (24 Ui}.). 

Toho casu mSl welenf nad posadkami w Polici a w Brau- 
mowg a jinymi w okolnf krajing pri pomezf general-major 
Kemingen. Od n6ho uiin^n jest w noci dne 6 Brezna na 
wfce mfstech zdrowe& wpM do Slezska i do Eladska pauze 
k wyru&enf Prusft, aby se zwedelo o jejich postawenich; r&no 
druh^ho dne nawrdtily se woje wsecky zase do swych stano- 
wigf. Pozd^ji pKjel Kemingen dne 22 Brezna do Police na 
pfezwMy s jednfm podplukownfkem a n§kolika jin^mi d&stoj- 
nfky, i powolal k sob^ t&i plukownfka Michalowide z Brau- 
mowa ku potazu. Ale pH wrchnfm ilzeni wojska dlauho se 
prodl^walo s kroky rozhodnymi, a zatfm krdl prusky sbfral 
welik^ sfly w Sasfch, w Lozici a we Slezsku, stroje se sdm 
ke wtrhnutf do Cech se ctyr stran zdrowen. Protoz byl opet 
strach we krajinS na§f. Jiz dne 10 Bi'ezna byl pokfik, ze 
Prusi pfepadli Braumow; byl tentokrat lichy. Kdyz w§ak dne 
10 Dubna w Braumowe wypukl ohen, myslilo se op6t, ie jej 
Prusi podlozili, aby mohli nenaddle prepadnauti posddku ta- 
mejsf, kter& z t6 pMciny z mSsta na wsech strandch horfciho 
wytdhla a ustaupila k lesu pod Stenami. Op6t prijel z t6 prf- 
£iny general-major Kemingen do Police ano i polnf marsalek- 
lieutenant ThUmheim s jin^mi dfistojnfky, kteH skoro cel^ 
tyden ho&tfeni jsau we klaStefe. Konec byl nejspls, ze zaro- 
wen 8 nimi posddky z Police i z Braumowa a jine woje dotud 
pH pomezl lezlcf wzddlily se odtud, pon6wad2 od wtrhnutf 
mocnSho do Slezska musilo se upustiti. Tu dne 18 Dubna 
Prusi w pftl sedm6 r4no se ctyr stran zarowen wtrhli do kra- 
jiny Braumowsk^, odtud pak, nic se nezastawujfce, tdhli sp^sng 
po cest6 k Teplici a odtud ke Starkowu pres Didowy a Me- 
dhujiy tak ze jen w t^ch strandch za OstaSem dotkli se pan- 
stw( Polick^tao. Ze Stark owa porucili si nazejtH, dne 19 Dubna, 
do Police, aby jim pHwezeny byly ctyry sudy piwa; kdyz 
wSak teprw dwa byly tamdowezeny, odtahli dale, specbajfce 
k wojsku wetslmu, kter6 tauz chwfli wedenlm Schicerina 
wtrhlo do zem6 pfes Trutnow. Wojsko nekdejsf Piccolomi- 
PHbihff Polieki. 17 



Digitized by 



Google 



258 J^oba V. 

17A7 nowo, nad nfmz postawen byl prozatfmny welitel Serbelloni, 
necinilo Pnis&m zddii4 piPekaiky, nybrz sestfedilo se zase 
u Hradce. Tim spftsobem podaHlo se Schwerinowi, spojiti se 
s ti^emi jinymi wojsky pruskymi, ktera wedenfm krdle sam^ho 
z Luzice pires Zitawu a Reichenberk a ze Sas pres Lito- 
m^ricko a ^atecko stejn^m casern wtrhla do Cech a zamS- 
rila pHmo ku Praze. Tarn ]\i dne 6 Kwetna pfislo k nedfastn^ 
bitw£, kterau w^woda Karel lothrynsky pHnucen byl s jednau 
casti wojska sw6ho w Praze se zawHti; jin& cast dala se na 
utik k Benesowu ; kral prusky pak oblehl Prahu. 

U welke strasti, kterau z toho byla naplnena witSi cast 
zem6 cesk6, b&jenf ostatnf £isti spocfwalo predne na wojsku 
Serbellonowu, kter£ od Hradce prflis pozd6 bylo obriceno 
na pochod ku Praze, na ceste t6 w^ak dostalo now6bo wy- 
tecn^bo welitele hrab^te Leopolda Dauna, kteryz pHtahl az 
k Cesk^mu Brodu, ale na zprdwu o ztracen^ bitw6 ucauwl 
pi^es Eolfn, aby dockal posil. Ku potreb&m wojska tohoto 
wypraweno jest behem mesfce Kwetna mnoho powozft jak 
z jinych panstwf tak tak4 z Policka a Braumowska do Hradce 
Kr41ow6, aby odtamtud welk6 z4soby jeho dopraweny byly 
do Cdslaw6. Dne 8 Cerwna wypraweno rown§z z Policka a 
z Braumowska 60 wozfi se senem do Hradce a odtamtud potom 
ddle k Cdslawi; jinych 50 wozft m61o die naHzeni krajsk^ho 
lifadu nasledowati dne 11 Cerwna. 

Mimo tyto dodawky byla krajina Policka na ten cas 
prosta swfzelA walecn^ch, a pozfwala pokoje. Dne 24 Dubna, 
jen pdty den po tazenf Prusft pfes Starkow, kondna byla 
w Polici slawna processf naiizena od ui^adu biskupsk^ho za 
odwracenf ne§t6stf walky, a dne 22 Kw§tna wykonali Poli£t{ 
i zaslfbenau swau processf wyrocnf mfsto do Warty do Swa- 
toAowic, Po n^kolika nedelfch pH§la konecnS zprdwa o wel- 
k^m wft§zstwf hrabete Dauna, ktery, kdyz kral prusky s hlawnf 
moci swau proti nemu wytdhl do pole od Prahy, postawil se mu 
wstHc a porazil jej na hlawu w bitwi u Kolina dne 18 Cerwna. 
W Polici, jak jinde, konany jsau dlky za Stastny tento pro- 
sp6ch zbrani slawn^m Te deum laudamus dne 4 Cerwence. 



Digitized by 



Google 



1740^1763. 259 

Krdl Fridrich byl pordzkau swau pfinucen jak od Ko- 1757 
Hna tak od Prahy dati se na utek ke hranicfim saskym a 
luzickym, stih&n jsa od wojska Da^eho, nad nimz opet Karel 
lothrynsky nastaupil welitelstwi. W sausednlm Slezsku a hrab- 
stwf Eladsk^m Dastaly welk£ odwody k W(\jsku k nahra^enf 
ztrit utrpenych. Wsichni muzStl od 12. do 40. roku meli se 
stawSti. Kdyz rozkaz ten wyhlasen byl od welitele pewnosti 
Eladsk6, nastal weliky tit^k z cel6ho hrabstwf do na§i kra- 
jiny a jin6ho okolf dne 10 Cerwence. 

Odtazenfm Prusft ze zemfe byla kone6n6 za^e opatu Fri- 
drichowi otewfena bezpeCDsl cesta na panstwf Policke a Brau- 
mow8k6. Kdyz se byla wojska pruskd hnula ku Praze, byl 
odjel dne 28 Dubna z Prahy, a odebral se pfes Jihlawu do 
Morawy, kdez pobyl od 8 Kw6tna az do 30 Cerwna wRej- 
hrad6 pobostinu u probosta Bonaventury Pitra, n^kdejsiho 
prsesesa bratrstwa Polick^ho. Dne 5 Cerwence pHjel odtam- 
tud zpdtky k sw. Markets a do Prahy, kdez zdrzel se 10 
dni Dne 15 Cerwence odjel do Slaupna, a odtamtud dne 
17 Cerwence pfijel do Police. Zde slawil nazejtH (18 Cwce.) 
swflj sw&tek, a odjel dne 19 Cerwence do Braumowa, potom 
wSak stffdawe pfebywal brzy tam brzy w Polici. Dne 15 Srpna, 
jakoito pauti PolickS, konal zde rannf i odpolednf sluzby 
bozf, a na konec wedl process! k so§e panny Marie na rynku. 
Toho prAw^ dne prisla zprawa boji sweden6in u Landshuta 
dne pferte§16ho (14 Srp.), kdez nasich asi 3(XX) muzft woj- 
ska uhersk^ho wedenfm plukownfka Jdnu§e odolalo utoku 
asi 5000 Prusft od Swfdnice, a poraziwse je na ut6k sest d61 
jim odftali. Strelbu z d^l odtamtud bylo na Policku slySeti 
ode cty]^ az do deslti hodin rdno. Dne 25 Srpna odjel potom 
opat Fridrich zase do Prahy. 

W krdtce potom, w uoci po 2 Zaff, stalo se nenaddl6 
pfepadenf mSsta Braumowa od Prusft. pftl noci, kdyz 
wSecko spalo, pfijelo nekolik setnin jfzdnych asi 2(X) muzft 
od Swfdnice, k&zali sob6 otewHti branu wyddwajfce se za 
naSe, a kdyz t(m spftsobem byli wpusteni do m^sta, wydrauco- 
wali n6kter6 domy, wynutili na kldstere znamenitau summu 



Digitized by 



Google 



260 I>o^a V. 

1757 pen^z, a odwedli s sebaa 12 panskych konf, dawse se na 
cestu ku Kladsku. Prisel z toho nowy strach tak$ na Polici, 
zwlaSte kdy2 10 ZaH doslo jiste nawestf z Radkowa, ie se 
Pnisi odtamtud strojf ku podobn6mu pfepadeni zdejSiho mfista. 
Nasledkem wpddu onoho obratilo wsak konecne takS nase 
wojsko zretel swftj ke zdejsi krajin^, a do Braamowa wlozena 
posadka 400 muzQ. 

Hlawttf wojska stdla mezitlm po liteku Fridrichowu z Cech 
del§f cas proti sob6 w horil Luzici, co zatfm proti krdli pru- 
8k6mu wyUhli do pole spojenci cfsaf owny, s jedn6 strauy Fran- 
cauzi, s druh6 Rusi. Teprw kdyz kral Fridrich tim pfinucen 
byl obrititi se proti Francauz4m do Durynska, wtrblo wojsko 
w6wody Earla lothrynskfiho w meslci Zaf ( z Luzice do Slez- 
ska, a zatisklo prusk6 wojsko postawen^ k obran6 t^to zem6 
az ke Wratislawi (3 Rfjna). Oddil wojska wyprawen byl k oble- 
zenf Swfdnice. Dne 12 Listopadu musila se pewuost tato 
wzdati, a nynf porazen jest wftdce pnisky Bevern w boji tu- 
h£m piped samau Wratislawi dne 22 Listopadu. dwa dni 
pozdeji (24 List.) wtdhlo wftezn6 wojsko nase tak6 do Wrati- 
slawe. Zatfm wSak byl kral Fridrich zwftezil nad Francauzi 
w rozhodn6 bitw6 u Rossbacha (5 Listop.), a dal se s hlawnfm 
wojskem swym na pochod k hdjeni Slezska. Karel lothrynsky 
wytahl jemu wstfic, a swedl neprozretelne bitwu u Lyse a 
Leuthena wkrajin6 mezi Wratislawi a Stfedau (5 Pros.). Tu 
utrpelo wojsko na§e welkau porazku; musilo se se ztratau 
ndramnau zabitych a zajat^ch dati na iit6k ke hranicflm ce- 
skym, a pozdfeji i posddka cfsafska we Wratislawi, od ostat- 
nfho wojska odtrzend, pfinucena byla poddati se w zajetf, 
w poctu 22.000 muzfi (21 Pros.). 

Nynf teprw pocala krajina Policka i Braumowskd za- 
kauSeti w6t§f swfzele wdlky, a stawala se dflem i jewiStem 
skutk& walecnych. Pfedne wzala nekterd Mst utfkajfcfho woj- 
ska cfsafckeho cestu swau pfes Braumow a pfes Polici. PH- 
tdhli nejprw6 dne 21 Prosince dwa pluky peSf, Wolfmhuttelshy 
a Arenhersky^ s nimi pak polnf marSalek- lieutenant Vieth a 
general-major Los Eios, kteH^to obadwa bytowali w kl&6tere. 



Digitized by VjOOQ iC 



1740—1763. 261 

Odtdhli k Nachodu na st6dry den (24 Pros.), a t6hoz dne "s? 
na jejich misto pHtahli husari, 1100 muzA s general-majorem 
baronem Luiinskym^ kteriz zftstali rozlozeni po wsech a we 
m6st6 wfce nez dw6 nedSle. Pro kon§ jejich spotfebowdno 
skoro wSecko seno i owes pansk^. Teprw dne 11 Ledna 1758 "ss 
pteloieni jsau do Eostelce, a na jich mfsto wlozeno wojsko 
charwatsk^. Toto dne 24 Unora wypraweno jest do Brau- 
mowska, kdez dotud bylo wloiieno jen 500 muz& we m6st6 
i asi 400 po wsech. Do Police pfitdhl cel^ jeden pluk n^mecky. 

Pon6wadz po nestastn^ pordzce we Slezsku bylo se ob&- 
wati, ze kril prusk^ op6t bude chtiti wtrhnauti do kralowstwf 
ceskeho, sbfralo se wojsko cfsafskS k obranS se wsech stran 
u Hradce Kralow6, a jednotliwymi oddfly jeho byla stfezena 
hranice slezski od Zacl^iPe az ku Kralfk&m. Erajina Polickd 
a firaumowska i s Teplicf a tam^jSfm okolim byla porucena 
Laudonowi^ ktery roku pfedesleho ponejprw co plukownfk 
wyznamenal se pH stihdnf nepHtele po bitw§ u Kolfna a stal 
se ndsledkein toho general-majorem. Dne 10 Ledna prijel 
Laudon do Police, kdez pfebywal odtud we kldStefe w prsela- 
ture. Maje ssebaui manielku swau, castowal tudfz wjidelnS 
opatowg dne 29 Ledna d&stojniky sw6 welkau hostinau, po 
kter6 se tak6 tancowalo, newdek pfeworowi, ponSwadz se to 
nesrowndwalo s poMdkem kldsternlm, ale owsem bez odporu, 
tak toliko, ze nikdo z feholnfkfl nebyl pHtomeh. Wrchnlm 
welitelem nad celym wojskem byl hrab6 Daun na mistg w4- 
wody Karla lothrynskfiho, kter6mu cfsafowna Marie Terezie 
pro zjewnau nedostatecnost jeho musila welitelstwf odejmauti. 
Daun prijel dne 9 Brezna do Hradce Kralow6. 

Er&l prusky mezitim postawil swe wojsko u Landshuta 
a bUze odtamtud ku pomezi ceskemu za Abersbachem az ku 
Ki^esoboru, na pohled, jako by mfnil skutecn6 wtrhnauti do 
Cech. Hlawnim wsak ticelem jeho bylo dobyti zase Swfdnice, 
kteri se posud nachazela w moci cfsarskych. Mezi obl^hanfm 
mSsta tohoto, kter6 pfedsewzal oddflem wojska sw6ho, wy- 
prawil jiny oddil, 10.000 muzft, wedenfm Fouqueta do hrab- 
stwi Kladsk^ho, jehoz casti jiznf s mesty Bystticf cili Habels- 



Digitized by 



Google 



262 ^oba V. 

17S8 werdem a Mittelwalde byly dotud t4z je§t6 osazeny od cfsai^- 
skych. DDe 19 Brezna wtrhnul Fauquet do hrabstwf, a t£ho2 
due pritahlo 5000 muz& od hlawnfho wojska kralowa do 
Fridlanda, odkudz nazejtH doe 20 Brezna pre§li pi^es hra- 
nice, chtice se zmocniti panstwf Braumowsk^ho, aby pres ni 
m^li spojenf s Eladskem. Laudon zabr&nil jim cesto, tak ze 
nemohli se zmocniti nez dwau nejbli^sich wesnic Neusorge 
a WiOiowa. Nicin6n6 we strachu pi'ed Prusy dalo se mnoho 
Braumowskych na lit^k do Police, a Laudon s&m m^ye na 
zreteli w^tei moc Fouquetowu w Eladsku, proti uii pocet 
wojska jeho byl nedostatecsy, musil se ptiprawowati na za- 
nechanf krajiny Braumowske, a dal proto odw&zeti odtamtad 
zasoby wojen8k6 k Polici. Toliko krajinu Polickau mfnil h&- 
jiti a uziti k tomu pHrozen^ hradby, kterau jf bylo pohoH 
St^ proti Braumowsku. Wsecky pi^ecfaody pi^es n6, zwUbt6 
pak hlawnf dwa pasy za Bodasinem a za Hutberkem dal 
k tomu dobi^e opewniti z^ekami. 

Fouquet zatiskl pi'edng cfsai'sk^ z jiznich iksXi Eladska 
ku pomezf ceskemu Wii Kr&lfk; potom wsak zacal tak6 se 
sw4 strany doraieti na krajinu Braumowskau. Dne 30 Bi'ezna 
po poledni pritahl oddfl wojska jeho ke BrcMmowu^ kde2 
posddka m6stska i z okolnfch wesnic po krdtk^m boji musila 
ustaupiti. Prusi, wraziw§e hned do m6sta i do klastera, od- 
wedli p^ewora P. Romana Mahrle a provisora i spolu sekr^ 
tare opatowa P. Odilona Aulicha s sebau do Eladska, z mista 
pak dwa konSely a rycht^re; krom toho zabawili tak6 14 wozA 
ctyrspfeznych Polickych, kter6 byly z rozkazu Laudonowa po- 
sl4ny praw6 do Braumowa, aby odtamtud odwezli wsecko seno, 
CO jest6 bylo w zasobft, pn cemz opozdily se. 3\i tretf den 
pfiali potom Prusi podruli6, a odwedli jin6 dwa kn62f, P. Ea- 
dpara Erachwice predsedu kancel^e Braumowsku a P. Matdje 
Zecha suppfewora. Fouquet wyzadowal na kladtei^e ohromnS 
mnozstwf owsa, hroze sic odw6sti feholnfky wsecky, a za 
propuSt6nl t^ch, kterf jiz byli odwedeni, zadal 40.000 tolarft. 
Pon^wadz nebylo Ize po2adawku tomu uciniti zadost, dali se 
reholnici Braumowstf wetsfm dilem na dt6k do Police, k iemuz 



Digitized by 



Google 



1740'-1763. 263 

i Laudon radii, nemoha jim pomoci. Jiz nazejtH, dne 3 Dubna, itss 
bylo jemn bojowati s Prusy z hof ej&fch wesnic Braumowskych, 
jicbi welitelem byl princ Mauricius, Ucinilif titok na zdseky za 
BodaSinem, ale jsau odrazeni toho dne i podrub4 dne 8 Dubna 
pH opitn^m titoku. Zatfm ptitahl kone^nS i Fouqt^et do Brau- 
mowa a okoU s celau mocf swau, kter&z se sklddala ze sedmi 
plukft pgchoty, jednobo pluku husar& a jednoho dragaunft, 
i spojil 86 tudy s wojskem prince Mauricia, kter^ se roz^ffilo 
pfes Wemefowice a Dittersbach. We Braumowfi, kdez se uby- 
towal s wygsfmi d&stojnfky Rwymi w kldstere, dal dne 9 Dubna 
jedti tak6 odw^sti fardi^e P. Dominika Oexle pHmo s kazatel- 
nice, t6z kucbynsk^ho P. Ildefonsa Scholce a bratra jm^nem 
Mikul&se. Dne 11 Dabna dali se Prusi koneinS w litok na 
postawenf Laudonowo na ctyrech mfstech zarowen, to jest 
nepochybne na oba hlawnf pasy za Boda§inem a za Hutber- 
kem i snad po dwau p^sin&cb pres Stiny u Hw^zdy a jinde. 
Hlawnf boj byl pH pase za Hutberkem^ kdez wftdcow4 prudtf 
tA hanebnosti neostychali se, ze dali piPed sebau do ohn6 
hndti lid sedlsky z Braumowska, nejen muzsk^ho nybrz 1 2en- 
sk^ho pohlawf, kteH mili pred wojskem trhati zaseky. Ale 
i tentokrat Laudon udatn^ nepHtele odehnal. Zdd se, ie Prusi, 
ac mill piPesilu na sw6 strand, h&\\ se potom i litoku od 
nibo; neb i oni obradili se dlauhymi waly od Halbstatu a2 
k Dittersbacbu. Z boje tak blfzk^ho byl nicm6n6 welky strach 
w Polici, tak ze z klastera rozutikali se i'eholnfcL skoro wMchni, 
jak domaci tak kterf byli utekli z Braumowa. ZAstal jedin6 
farif P. Nepomucenus Pfeifer a ctyri jini. 

Nedlauho po nezdarilych titocfch na Polick6 St^ny po- 
darilo se wsak konecne Prusfim dobyti Stoidnice, kterdzto 
wzdala se dne 16 Dubna, a tim w&lka wzala nowy obrat 
Krdl prusk^ toti2 po dobytf teto pewnosti dal se s hlawnfm 
wojskem swym nenaddle na pochod ze Slezska do Morawy, 
kdez jal se obl^hati Olomauc. Jiz 19 Dubna odtdhlo tudy 
wojsko prusk4 tak6 z Braumowska, cast pres Fridland, cast 
pi^es Kladsko. Laudon wytabl bez meskanf za nepHtelem, 
tak ie jii 20 Dubna cdst jeho wojska nachazela se we Frid- 



Digitized by 



Google 



264 IMmi V. 

l7^8 lande a druh& na silnici Swldnick^ w GiersdorfS, co zatfm 
hlawnf wojsko Daunowo bylo jiz tak6 hnulo bUz ku pomezf 
a t^hoz dne 20 Dubna nachazel se blawni byt jeho we Ska- 
lici. Edyz se wsuk zjewn6 spatrilo, kam kral prusky now£ 
zam6iil, dalo se i nafie wojsko na pochod do Morawy, aby 
mu prek&zelo wjebo predsewzeti. Tudy i Laudon odtdhl 
z Policka a Braumowska, a krajina zdejdf najednau zase po- 
ziwala iipln6ho ticha. Po wzd^leni nepHtele wr&tili se jiz 
dne 21 Dubna i^eholnfci Polictf k zachowdw&ni oby&ejn6ho 
poradku kldgternfbo, pH cemz pro nedostatek spAsobeny 
walkau utrzeno jest n6co na strawi a na w(n& Dne 29 Dubna 
nawr&tili se tak6 Braumowsti ze zajetf w Eladsku n&sledkem 
zwiastnfch umluw mezi rakausk^m a prusk^m welitelstwem 
wrchnfm beze w§f wj^platy. W pln6 bezpecnosti wykonali Po- 
\iiti i toho roku dne 4 Cerwna process! sw6 do SwatoAowic 
m(sto do Warty, a dne 14 Cerwna prijel opat Fridrich do 
Police, prebywaw mezitfm nejwice u sw. Markety. Do Brau- 
mowa w§ak neodwdzil se zajeti, a po §esti dnech (20 Cw.) 
odjel zase do Slaupna. 

Brzy potom prisla zprdwa radostnd o §{astn6m wybawenf 
Olomauce spdsoben^m dobrymi pohyby wojska nadeho, kter6 
tarn nepffteli cim ddl tfm wfce zuzowalo woln6 rozklad&nf, 
a kone£n§ smSIym skutkem Laudonowym u DomaSawa^ kde2 
dne 28 Cerwna za zady kr&le Fridricha pfepadl oddfl wojska 
jebo a znicil welk6 z&soby prowazen6 jim do lezenf pi^ed 
Olomauci Erdl prusky wgak, prinucen od utoku na Morawu 
upustiti, obratil se s wojskem swym dp Cech pi^es Switawy, 
a tahl pfes Litomysl a Myto na Hradec Kr41ow6, jej4 opa- 
nowal bez pirekazky dne 12 Cerwence. Odtud po6alo zase byti 
nejisto i w nagf krajin6. Prusk^ hlfdky z Eladska a ze Slez- 
ska pocaly projfzdeti sem a tarn, aby pi'ezw^dili o opatfe- 
n(ch wojenskych na cestach, kudy kr&l minil t&hnauti dile. 
Jiz dne 13 Cerwence phjelo 14 husarft prusk^ch od Radkowa^ 
a zajeli pres Polici az ke Starkowu. TH z nich wratili se 
nazejtrf pres Medhnji^ kdez sedldkowi Ertickowi wzali jednoho 
kone, a jeli Polici k Slawnimu^ nejspfd s oznamenim, ie ne- 



Digitized by 



Google 



1740—1763. 265 

nalezli na cest6 pirekdzek; neb t6hoz dne pfijel zastup jin^ itsb 
s t6z strany, a zastawiw se w Polici, odjel opH do Starkowa 
a odtamtud s wyrizenfm do leienf pnisk^fao u Hradce. Dne 
16 Cerwence wrdtilo se husarft techto 22 ze Starkowa, a wy- 
nutili na mestS i na klagtere n^co wykupn^ho, hrozlce sic 
Skodami. Od kla^tera ddno jim 26 zlatych, i odjeli potom 
po cesti pres Slawny. Dne 18 Cerwence pfijelo zase 50 hu- 
sarft pnisk^ch od Ndchoda. Ti sebrali ze dwora Bezdikow- 
skiho dobytek panstf, a pfihnali jej ku Polici, kdez hrozili 
drancowati. M6sto se musilo wykaupiti gesti dukaty, a za 
sedm dukatfi swolili dAstojnfci pruStf kUsteru wydati tak6 
dobytek, jehoz w§ak potom' i po wyplatg proti slowu cestn6mu 
sedm kus& odwedli. Z Police jeli dale k Fridlandu, a na cestS 
wzali w PikawS sedlaku jedj^omu p6t kraw a jednu kozu, 
kdyz je pfed nimi odhinSl do lesa. tri dni pozdeji (21 Cer- 
wence) pHjelo 11 husarft pruskych od Du§nfka. Ti obrali sau- 
seda Josefa Jonu we hlawnf ulici (c. 101), a nezaplatili, co 
u n^ho wypili. Odjeli potom k BSlemu. Nazejiti (22 Cwce.) 
naproti tomu objewili se zase nasi hasari w lese pod OstaSem. 
D&stojnfk jejich powolal tarn purkmistra k sobe, a pozddal 
na n6m chleba a jin6 potrawy. Podri^eli w§ak jen 5astku toho, 
CO jim dod&no ; ostatek wratili, a odebrali se potom k Di- 
dowimu. 

Powdzliw6j§f pHbgh stal se o nSkolik dnf pozdeji dne 
1 Srpna. Pritdhlo siln6jsi kommando husarH pruskych tu§(m 
od Ndchoda do Police, a zddali jednoho sudu wina, dwau 
sudft piwa a jinych wfeci potrawnych, t6z pfipfeze k odwe- 
zeni toho. Jeden sud piwa mel byti dowezen k Bezdekowu, 
kdei byli zAstawili mal^ zastup cili piket na hlfdce. Pon6- 
wadz konf nebylo, dotahli lid4 ten sud az pires Zdkopanici. 
Tu kdyz PruSad dali se tarn w pitf a n^kteH z nich mezitfm 
zab^hli do RadeSowa na branf, wyskytli se najednau busaH 
uherstf od Bezd6kowa, a prepadli je. N6co Prusft upadlo 
w zajeti; jini dali se na ut6k ku Polici, a hon^ni jsau od na- 
§ich az k Ledhuji i k mestu, kdez okolo samych domft strf- 
lelo se a plenkowalo. Ac nasich bylo jen polowic co PrusA, 



[ 



Digitized by 



Google 



266 J>oba V. 

1758 wzali 14 zajatych a 26 konf, s mmii itsBtni odjeli, a jen 
jeden hasar uhersky pHgel o Mwot Z tito skody 8w6 Pru- 
saci tak jako za podobn^ho pr(b6hu we wdlce pfedei^l^ da- 
wali wina mestu a kl^tera Polick6miL Ritmistr prusky hned 
po odtazeoi nasich pnbShl we wzteka do klastera, hrozil 
preworowi WojtSchawi Baimanowi bitfm a sibenicf, a wytykal, 
ze pry je zde schwalni zdrzowali, az by naSi husaH pHsli, 
a ze pry saiised6 na ne strfleli, kdyz se s nasimi potykali 
okolo domft. Po takowych dfttk&ch zadal na pireworowi sto 
dukatft, akdyz mu jich nedal, dal jeho i farai'e prawS pHtomn^ho 
odw^sti hiidkau ozbrojenau do Ledhuje. Tarn musili sednaati 
na w&z rebnnowy mezi ranin^ wojaky, a jsau wezeni pryc, 
na cestS wgak brzy propust^ni, a wzaty jsau jim toliko plidt^, 
kterych jim milosrdnf lid6 propAjcili, kdyz musili wsedati do 
wozu w lehkem od^wu. Mezitim byli dwa pragti hasari wbihli 
do kidstera s natazenymi pistolemi, a musilo jim dano byti 
p^t dukat&. aby nechali wytrznosti. Pritom Prusi wzali s se- 
baa pet koni i wfiz onen rebnnowy. 

Mezitim za wojskem krdle prusk6ho Uhlo wojsko nade 
z Morawy, stihajic jej jak ze zadu tak ze stran bez pi'est&nf 
az ke Hradci, kdez hrabS Daun hotowil se k swedenf hlawnf 
bitwy. Krdl prusky wsak wyhybal se srazce, maje na umyslu 
jen protahnauti skrz Cechy, a obrdtiti se proti Rusiim, kterf 
mu byli wpadli do hlawnf jeho zeme brandenburs&6. Po tiS- 
nactidennfm mesk&nf w Hradci Kralowe wytdhl tedy odtam- 
tud dne 26 Cerwence, a pon^wadz mu jin6 pohodlnejsi cesty 
byly jiz zaskoceny, dal se na pochod pres Opocno a Now6- 
mesto k horam nasim. Dne 4 Srpna na noc pHtdhlo wojsko 
prednf, jehoz welitelem byl ZietJien^ pres Wysokau Srbskau 
do krajiny Polick^, a pi'egedsi pres Bezd5kow i pi-es Polici 
a Ledhuj, polozilo se pod stany w polich od klastera nahoru 
az ku Kluihu i pres tak zwan& popluii blfz Bukowice. 

Dne 5 Srpna pHtdhlo ostatni wojsko wdecko i s kralem 
samym, zfist&wajfc pohromade porad jako w siku walednim. 
Wojsko toto zaujalo cele prostranstwf w polich od Niske 
Srbski az k Beedikowu a odtud az k Badeiotcu;, rown62 pak 



Digitized by 



Google 



1740—1763, 267 

pod Zakopanici wSecka pole Nfzkosrbskd, B^lskd a Ledhuj- 1758 
ska. Bylo pr&w6 ^ cas piPede znSmi, a tudy seslapdna a zni- 
cena jest auroda wsecka w cel6 teto krajine. Krdl Fridrich 
ubytowal se we statku jednoho sedldka BadeSowskiho jm6- 
nem HenUe ; w Polid w kU§tere bydlil polnf marsdlek Keith 
a tcyslanec anglicky, ktery se nachazel stdle pH kr&li pru- 
sk^m jako2to spojenci. W auzkosti ze stra§liw6 t6to ndwst^wy 
a w obawanf obycejn^ho drancowdnf neb wynucow^f penez 
zajim^nfm osob od Prusft pfewor Polick^ WojtSch Raiman 
wymyslil sob6 zawdiciti se kr&li pruskSmu darem pslruhii 
z wod Polick^ch. Pojezdny nad lesy Prokop Hlawa musil se 
s nimi wydati na cestu ku krali do Radesowa a wyHditi jemu 
poru£eni kl&dtera do jeho milosti. Erali to nejspis sp&sobilo 
usm&iii, i pHjal dar, a dal se za ukj pod6kowati preworowi 
a jej pozdrawiti se wzkdzanfm, aby byl bez starosti (er soUe 
getrost sein). Tak6 pr^ skutecn6 nai^idil pHsii6, aby nikdo 
kl&§teru a lidem jeho neublizowal ani co bral. ToUko co bylo 
ku potrawi, musilo se wojak&m dati, sic pry si to sami wzali 
nebo za to z&dali peniz, protoze nemelo wojsko s sebau iad- 
nych zdsob; a tak6 pry pres zdkaz kralftw stale se wytrz- 
nosti dost, a poddani mnozf byli obrdni. Jen pr^ z NizTco- 
srbska pobrali wojdci pruStf penez pfes jeden korec. Tak6 
w^d, kter6 provisor kldstera dal na dwau wozich odw^zti na 
Hwizdu, aby je zachrdnil, jsau pobrany na cesti. 

Pokrytf krajiny wojskem trwalo s rozdflem tfi dni. Dne 
6 Srpna totiz odtahl predn^ Ziethen s wojskem pfednfm pres 
BocUiSin do hofejsi cisti krajiny BraumowskS. Z rozkazu jeho 
musil wsechen poddany lid na Braumowsku byti sehndn, aby 
jedti t^hoz dne odstraneny byly zaseky, kter6 posud zame- 
zowaly prechody ptes StSny, jmenowite na pase za Hut- 
berkem. Dne 7 Srpna dalo se potom na pochod ostatnf welk6 
wojsko prusk^ jiz we dw6 hodiny rano. T4hlo pres Polid a 
Ledhuj we dwau slaupfch, jeden totiz mestem a druhy skrz 
piwowdr pansk^ w Ledhuji a d&le pres pole nad Babim a za 
kldgterem. Ackoli byla cesta pres Hutberk otewrena, tihlo 
nicm^ne cel4 wojsko p^es Lachow a tidolim BodaSinskym^ 



Digitized by 



Google 



268 Doha V, 

1758 i wlozilo se do horejsidi wesnic Braumowskych, kdez hraX 
Fridrich abytowal se na fare Wernefowicke^ odtamtud pak 
potom tdhl dale k Landshutu. Mezitim bylo tak zwane tnaU 
wojsko prusk^ pod Fouquetem pfeslo ptes hranice cesk6 od 
Nachoda do hrabstwi Kladsk^ho, ale od Dusnfk obratilo se 
w lewo, a pfitdhlo za wojskem welkym pros Wtinschelburk 
rownez do krajiny BraumowskS (8 Srpna). Tarn zfistalo lezeti 
10 dnf, mezi kterymzto casern Fouquet, ubytowaw se nejprw6 
w klastete Braumowskem, pozd^ji w Buprechticfch, dal do 
posledka zniciti opewn^ni zd^lana pfedesle Laudonem k hdjenf 
krajiny Polick6. ziseky we Stindch jsau wypaleny napofid smol- 
nymi wenci. Teprw 19 Srpna odtahl tAk6 Fouquet za krdlem 
ptes Landshut na pochod^ jeho proti Busfim. 

Welitel cfsai^ky hrabi Daun obrdtil se po odtazenf Prusft 
od Hradce s hlawnfm wojskem swym pi^es Jicin k !^itaw6 
w homf Luzici a odtamtud do Sas, aby zemi tuto wybawil 
z moci prusk6ho krale ; za sebau wsak zfistawil oddfl wojska 
asi 30.000 muzft wedenfm hrabfite Harie^ ktery2 odtud w m6- 
sfci Zah' wytahl do Slezska k dobyw4ni pewnosti Nisy, Woj- 
sko toto tdhlo pres Polici a pres Braumow. Kdyz mezi- 
tim kral prusky zwftezil nad Busy w bitwe u Zorndorfa 
(25 Srpna), ale potom obr&tiw se proti Daunowi do Sas od 
n^ho s welkau ztr&tau porazen byl we bitw6 u Hochkircha 
(14 fUjna), wyprawil Daun wfitsf posily k Nise, aby dobytf 
usnadnil. Tdhio tedy p!'es Polici a Braumow dne 25 fojna 
4000 wojska wedenfm polnfho marialka-lieutenanta Kwaska 
a dwau general-majorA Buttlera a Unruha, op6t pak dne 
2 Listopadu 10.000 muz& dflem jfzdy dflem pSchoty pod pol- 
nfm marsalkem-lieutenantem Viethem a general-majory Los 
Bios a Podstatskym. Ale kral prusky nyni se wydal sam na 
pochod ze Sas do Slezska k wybawenf Nisy ; tu pak Harsch 
zanechal oblehanf, a odtdhl od Nisy pires pomezf cesk6 
u Erdlfk; do krajiny Policke a Braumowsk^ wlozil na zimu 
pluk p6sf hrabete Leopolda Pdlfy^ kteryz pHtdhl dne 25 Listo- 
padu. Welitelstwo ubytowalo se w Polici, plukownfk totiz 
Faber we kldstefe, druh6 wys§f dftstojnictwo we mestfi. 



Digitized by 



Google 



\ 



1740-1763. 269 

Krajina zhubena od Prusft t6zce snASela bHmfe tohoto i768 
ubytowdnf. Pocftalat se &koda utrpena pochodem wojska ne- 
pMtelsk^ho na Policku bez mala na 94000 zlatych, z ceho2 
pfipadalo na wrchnost asi 22.000, na obywatele pres 72.000. 
Opat Fridrich, jenz toho casu pfebywal u sw. Markety a jen 
na zacdtku Srpna byl pfijel do Slaupna, musU ze statku 
tohoto poslati n6co spize do kldgtera Polickeho k opatrenl 
potrawy pro f eholnfky ; tak6 wSak n6ktery pocet jich na cas 
pMozil z Police k sw. Markete pro snadnSjsf wyziweni. Mno- 
hem w6tsf nauze tfJila owsem poddan6; Teprw na zimu pri- 
jel opat osobnfe do krajiny (16 Pros.), a pfebywal asi dew6t 
ned61 wStSlm dflem we Braumowe, castSji wsak tak6 w Po- 
lici. Pluk PAlfy mezi tfm iasem ztratil smrtf sw6ho duchow- 
nfho polnfho, P. Vincentia Miillera Jesuitu, rodileho Rakusana 
(20 Pros.), jehoz mfsto we §pitale wojensk^m pHjali po nem 
na sebe dwa z feholnlkft Polickycb, P. Lambert Tauber, 
prffises bratrstwa, a Martin Jesensky. T^z pluk brzy potom, 
dne 14 Ledna roku 1759, slawil tu w Polici pamatku pet- 1759 
adwadcetiletau sw6ho zHzenf. Prewor Policky Wojtech Rai- 
man, pozddan k tomu, slauzil welkau mix we chrdme kla- 
gtemfm, pH kter6 plukownfk a wsichni wysSi dflstojnfei i we- 
sker6 muzstwo byli pfftomni. Kdyz se strojilo zase k nowym 
skutkftm wAlecnym na rok 1759, opat Fridrich odjel opet do 
Prahy dne 9 Unora, castowaw den pfedtfm (8 Un.), jakozto 
w den wyrocnf sw6ho zwolenf, plukownika Fabra a 18 dfi- 
stojnfkft jeho w kldstefe Polick6m. 

Wftezstwf dobyta wojskem cfsafskym roku predeS16ho 
spflsobila obrat trwal^ w t6to wdlce potud, ze dijiStfi jeji 
napotom wetsfm dflem zftst&walo prelozeno do wlastnfch zemf 
kr&le prusk^ho a nejwetsi Mst zem6 cesk6 zftst&wala tudy 
prosta wojsk neptatelsk^ch ; ale krajiny nase pH pomezl ne- 
u2ily hrube t6to tilewy, nybrz wedle jin^ch swfzelft stawu 
wAle6n6ho 6as po case wzdy tak6 trpSly nepfatelskymi wpady. 

Casn6 zjara roku 1759 wojsko cfsafsk^ bylo rozlozeno 
pri wychodnfch a pfilnocnfch hranicfch kralowstwf £esk6ho, 
majfc hlawn§ na zMeli nowy pokus dobytl Slezska, ktery 



Digitized by 



Google 



270 Doha V. 

1759 se mel stdti, kdyz by Rusi co spojenci ochotni byli wtrhnauti 
do t6to zemS z&royreii se strany druh£. Tak6 krajina Polickd 
byla k tomu cfli napln^Da wojskem wselikeho draha, jiz od 
pocdtku m^sfce Dubna. Byl to cely oddfl wojska, jemuz welel 
margalek-lieutenant Beck, a pod nim byli ctyri general-ma- 
jorow^, Kramer, Vogelsang, Stainville a Nauendorf. Skladal 
se z 11 bataillonA pechoty, 15 skadron jezdectva a 14 setnin 
granatnfkfi a karabinnfkA, s welkau cast Uhrft a CharwatA, 
zejm6na hranicartk, celkem w poctu asi 19.000 muzft. Pone- 
wadz krdl prusky wojsko sw6 w nejwetsi sfle sestiredil u Lands- 
huta, zd^ldny jsau k obran^ proti nemu op6t welk6 point 
hradhy u Hutberka, u Bodasfna, u Lachowa a u Teplice. 
Poddany lid netoliko z Policka, nybrz i od Nichoda a z ji- 
nych pkolnich panstwi musil pritom pomahati, tak ze kazdy 
den staw61o se 700 az 1000 delnfkft. Wojsko bylo z pociltku 
po cel^m panstwi rozlozeno. Marsalek-lieutenant Beck mel 
swfij byt u solce Pikowskeho, Stainville we klaStefe, druzf 
tH general-majorow6 jinde po wsech. Dne 29 Dubna pHjel 
tak6 nejwyssi welitel brabe Daun z tehdejdflio lezeni sw^ho 
w krajinfi mezi Jaromeff a 2ircem do Police, prowodfn ne- 
kolika generaly, aby pfehl6dl wSecka stanowisti. Nazejtrf 
(30 Dub.) zase odjel po rannf msi, na kter6 byl. Brzy potom, 
dne 4 Kwetna, wsecko wojsko Beckowo wytAhlo do pole, 
a zaujalo lezenf na sirok^m wrchu mezi PSkowem a La- 
chowem, k nemuz onemi hradbami polnfmi bran§n byl prfstup. 
Nejspf§ stale se to w ocekdwanf n^jak^bo litoku Prusfl, ku 
kter^mu wsak nepHslo. 

Pro dlauh6 otdleni welitelfl ruskych, kterf se potdd jestS 
k utoku na Slezsko se swe strany hemdli, z&st&walo wojsko 
mnoho nedfil w tehdejsfch swych postawenfch s nemalymi 
skodami na lesfch, na lukach, na osenfch a pfi stdlycb do- 
wozfch potraw a jinych potfeb z kraje do hor. Nam6st( Po- 
licka bylo z t& prfciny skoro porad plno woz& s ndkladem 
rozlicnym, kterych nebylo kde ucTiowati. Toliko o bozfm tile 
a w nedili potom marSdlek-lieutenant Beck k^al w§ecko 
z namisti odkliditi k w&li processf, kteraz wykon&na jest po 



Digitized by 



Google 



1740—1763. 271 

oba dni se sldwau welikau. Osmn&ct gran&tnfk& od pluku 1759 
Althansk^ho w pln^ zbroji konalo cestDau str&z pri welebn^ 
swatosti, a w prftwodS §el zastup wys§ich d&stojnikfl wojen- 
skych. Wojsko jest6 i potom tH nedele z&stalo na swych 
stanowiStich, a2 najednau zdwihlo se die rozkazft pH^lych 
z Widni, wydanych w nadiji, ze pochodem nasich ku ptedu 
Rusi dajf se spf§e pohnauti k spolup&sobenf. Dne 21 Cerwoa 
wzata byla rada mezi Daunem a tfemi jeho wyssimi pod- 
weliteli, Laudonem, Lascym a Beckem, kterych powolal k sob6 
na Hohcky, a die urad^nf toho dalo se wojsko hlawnl na 
pochod pi^es hraDice Iu2ick6 za Reichenberkem ; toliko Beck 
s oddilem swym z&stawen k sti'ezeni hraoic slezskych ; za 
kterauz pHciDau odtahl dne 29 Cerwna z krajiny Polick6 
k Nowemu mistu, Zfistalo za nfm zde jen n^kolik setnin hra- 
nicarA a husar&, kteri zd^lali zdseky na wsech stezkdch pfes 
Stiny proti Braumowska, po n^kolika dnech wsak, jak se 
zdi, i oni odt&hli. 

Ihned phsly z toho n§kter^ ndtisky na obywatele zba- 
wene najednau w§i obrany. Jiz dne 5 Cerwence wpadla tlupa 
kotistnfkA pruskych od Silberberka do krajiny Braumowsk6, 
a druh^ho dne r&no (6 Cwce.) pHtdhla na Hutberk. Welitel 
jejf, plukownfk Le Noble^ wydal odtud nafizenl, aby swoldno 
bylo wsecko obywatelstwo k rozhazenf hradeb Beckowych 
w audoU Bodasinsk^m, hroze sic ddti pleniti. Lieutenant 
jeden, s dwan&cti husary pfijel od n6ho do Police, a odwedl 
odtud primasa, purkmistra i tak6 pansk6ho purkrabl na 
Hutberk, aby pr^ tarn sly§eli dalsf rozkazy plukownikowy. 
Ty byly, aby dodali p6t kusft dobr^ho dobytka howezfbo, 
5 audfi piwa a dw6 wedra wfna do jeho lezenf. Kdyz se to 
stale, wzal tfi odwedene s sebau co rukojme do Wernerowic^ 
kamz odpoledne odtahl s tlupau swau. M6li b^ti zadrz^ni, 
az by hradby auplne byly rozbofeny. Ac k tomu skutecne 
bylo wypraweno asi 7 neb 800 lidf, poslal plukowalk jeste 
t^hoi dne naHzeni pfeworowi Wojtechowi Raimanowi, aby 
poslal pro nej 100 dukatA a 12 pro jeho pobocnfka, co po- 
kutu, ze pr^ bylo d61nfk& mdlo. Rozkaz ten opetowal dne 



Digitized by 



Google 



272 ^^« y- 

1759 7 ^erwence s pohrozenfm, ze nestane-Ii se tak, po§le 100 
husarfl do Police na exekuci. Edy2 pak ten den minul, na- 
sledowal dne 8 Cerwence w pAl druh6 po pfilnoci rozkaz 
nowy prfsny, aby we tfi hodiny rAno 800 dfelnfkft dostaweno 
bylo k boirenf hradeb, s w^hr&zkau opitnau, nebude-li onech 
sto dukatfl casng rano odwedeno w Ruprechticich^ kdez plu- 
kownik tu chwfli pf'ebywal, ze hned wydle husary k palenf 
a plen6nf. Prewor ustraden psal spesn^ zabawen^mu purk- 
rabi do Ruprechtic, aby hled^l plukownika ukrotiti ngjakau 
menSf castkau penez, kterauz by wypftjcil w Ruprechticich 
samych; zdrowefi wynasnazil se jak mohl o pocet d^lnfkfl, 
kterf wsak nicm^nS nemohli b^ti sebrani diPiwe nez k seste 
hodine rannf. Plukownik Le Noble spokojil se potom 300 
zlat^mi pro sebe a ctyfmi dukaty pro sw^ho pobocnfka, po 
jichz wyplacenf * purkrabf , primasa a purkmistra ze zajetf 
propustil. 

Je§t6 t&hoi dne okolo poledne pHt&hl general-major 
Kramer asi se 4000 muzfl wojska cfsafskeho do Police, wy- 
prawen byw nepocliybn§ z lezenl Beckowa u Now6ho mSsta 
na zprawu o tomto wpadu nepMtelsk^m. W noci potom wy- 
tihl, aby Prusy na Braumowsku pf epadl ; ti w§ak zwSd^wde 
jeho pfichodu, spesne utekli k Fridlandu. Kramer dal je 
stihati dale plukowilfkem Denhofem^ kteryz nyni zjfmal ne- 
kter6 konsely Fridlandsk^ a dowedl toho, ze za propuSt^nf 
jich musil welitel lezeni tehdej§iho prusk^ho u Landshuta, 
general Fouquet, wynucenych 300 zlatych a 4 dukaty ddti 
nawrdtiti prostfedkem purkmistra Fridlandsk6ho, od nihoi 
pfijal je proti kwittanci saused Policky Wdcslaw Sworcfk. 

Ostatnf cdst roku minula klidneji, kdyz zatfm stistf 
wdlecn6 pfalo wojsku cfsahk6mu na wyprawach wzd&len^ch 
od nasi krajiny. Stalot se konecne spojenf oddflu wojska 
cfsai^sk^ho wedenfm Laudona s Rusy we wlastnf zemi krale 
prusk6ho, Brandenburce, kdez od nich Fridrich poraiSen na 
hlawu w bitw6 u Kunnersdorfa dne 12 Srpna; a kdyz se 
walka potom zase zatAhla nejwfce do Sas, tam Daun dne 
20 Listopadu porazil generala prusk^ho Finka w bitwS 



Digitized by 



Google 



1740-^^763. 278 

u Maxen, a priuutil jej ke wzdanf se do zajeti s celym wo- 1759 
jensk^m sborem jeho, 12.000 muz&. Z naHzeni biskupsk^ho 
slawilo se witSzstwi toto w Polici jak jinde dne 21 Prosince 
pSnfm Te boha chw&Ume. 

PH utidenf, kter^ toho casu bylo w krajine, odwd^ se 
opat Fridrich teprw k sam6rau konci roku opustiti Prahtt, 
a prijel dne 31 Prosince pfes Slaupno do Police, kiei po 
dlauh^m wzddlenf wftan byl radostn&. Na nowy rok drM nw 
zde welke sinzby bozf. PonSwadi^ w§ak nebylo tu chwlli do- 
cela Mdn6ho wojska ani w Polici ani wBraumow^, widilo 
se mu nicm^ni delsf pome&k&ni zde byti nebezpecne. Bylot 
se wzdy bati, aby die laupezn6ho obyceje Prusfi nebyl ne- 
nadil^m uejak^m wpMem jich pf'es hranice zajat, by tfm 
wynutili welk6 w^kupn6. Proto2 jiz dne 5 Ledna 1760 odjel 
zase casni rano na sanfch do Slaupna. Sotwa tarn wsak byl 
n^kolik dni, dostala se Polici i Braumowu ochrannd pos&dka. 
Do Police jmenowite pribylo dne 9 Ledna 5 setnin p^choty 
pluku BreisaSskeho s pi'edstawen^m nejwyssfm straimistrem. 
Na zpr&wu o torn pf'ijel opat Fridrich op6t dne 13 Ledna, 
a nazejtri odebral se odtud take d&le do Braumowa (14 Led.). 
Zdr^el se tarn celkem neco pres tri ned^le. Dne 7 Unora 
pHjel odpoledne zpatky do Police, slawil zde nazejtrf (8 Un.) 
den sw^ho zwoleni, a uciniw nSktera potfebna zafizeni, dne 
1> Unora odjel zase pi^es Slaupno k sw. Markete. 

Ponewadz toho roku op6t dlauho trwalo, nez se stale 
dorozum^nf mezi wladau cfsarskau a spojenci sp&sob spo- 
lecneho wdlcenf, wojsko w§ak tentokrat nestalo w krajine 
nadi u wetsf sile, trpel klaster a poddani del§( cas toliko 
mnohym wyzadow&nfm dowozfi k wojsku do wzdalen^ch mist 
a doddwanfm zwlaste sena i owsa, ktere, ponewadz jich ne- 
bylo dostatek, musily draze b^ti phkupow&ny. W torn niinul 
cas az do sklonku mesfoe Kwetna. Tehdy teprw wdlka se 
pHblizila najednau zase k t^mto mlst&m. Laudon, tehda jiz 
polni zbrojmistr, postawen jsa nad wojskem asi 50.000 muzft 
na Morawe, odkud byl by mel wtrhnauti do homiho Slezska 
a tarn spojiti se s wojskem ruskym, kdyz Rusi opet nad^je 
PHbehy Policke. 18 



Digitized by 



Google 



274 ^^ ^' 

1760 k tomu nesplnili, dal se nenaddle na pochod ke Hradci Krca- 
low^;, a odtamtud nastaupil na w^rawu do dolnfho Slezska, 
maje pi^edn^ w limyalu s^ocniti se pewnostf blizSfeh, Klad- 
ska a Swidnice. Dne 29 Kwgtna tahlo cel6 jeho wojsko pies 
krajinu Polickau rychlym pochodem, na kter6m dil^m pres 
Brattmow dflem pi'es Maehow zamghlo ku pomeznfm hor&m 
hlawBfm sm^rern k m^stu Neurode, a osadiwSi pfesmyky 
u Warty a u Silberberka, zmocnilo se w rowing slezskg pf'edni 
Frankiteina, 

Welitel prusk^ Fouquet^ kter6mu bylo poruceno wojsko 
stojfcf k obranS Slezska u Landshuta, ob&waje se, ze mfni 
Laudon Uhnauti pHmo na Wratislaw, opustil lezenf sw^, 
a dal se na pochod, aby mu toho zabr&nil. Landon, jehoz 
dmysl byl pf'edne dobyti Kladska, dal lezeni u Landshuta 
hned osaditi oddflem wojska sw6ho ; kAji pak Fouquet z roz- 
kazu kr&le Fridricha rychle se zase tarn wr&til a pewn6 \eieni 
znowu opanowal (17 Cw.), wytdhl Laudon rowniz tak rychle 
proti n^mu pf'es Tannhausen a Gottesberg za horami, kterg 
A6\i krajinu Braumowskau od Slezska, z&stawiw toliko oddH 
wojska sw6ho wedenlm Drazkowice k obl6hdnf ^adska. Tu 
pHdlo dne 23 Cerwna k bitwi u LandshtUa^ we kter6 wojsko 
Fouquetowo citajici asi 14.000 muM dflem zbito jest, dflem 
zran^no nebo zjfm&no, tak ze jen nepatrna c&stka zachr&mla 
se ut^kem. D61a wsecka, jichz bylo 72, jsau pobrana, a s&m 
welitel Fouquet tHkrat poranen upadl w zajeti. £ltrnact dn( 
n&sledujicfch trwalo odwMSnf a odwiieni zajatych a ran^nych. 
tez dftl a jin6 kofisti z bojiste ke Hradci dilem ptes Trut- 
now, dflem pi^es Braumow a Polici, owsem ne bez obtfze 
obywatelstwa, kterg musilo k tomu poskytowati powozA. Opet 
slaweno jest wftizstwi zpiw&nim Te deum laudamus dne 
13 Cerwence, a ctwrt^ho dne potom (17 Cwce.) pHjel opat 
Fridrich do Police, kdez nazejtH slawil (18 6wce.) sw&j 
sw&tek, po ti^ech pak dnech odebral se i d&le do Braumowa 
(21 Cwce.). Mezitfm krdl prusk^, uslySew o pordzce u Lands- 
huta, zdwihl se s wojskem sw^m ze Sas na pochod do Slez- 
ska; ale spojenymi silami Dauna i Laudona zamezena jest 



Digitized by 



Google 



1740—17(53, 275 

mu cesta, tak ze se musil do Sas obratiti zpatky, kamz i^eo 
DauD t&hl za nim ; Laudon pak se swym wojskem wratil te 
k mocD^jsfmu dobywdnf Kladska, Dne 25 Cerwence pht&hl 
k mSstu, proti kteremu z rozkazu jeho o nekolik dnf dHwe 
(20 Cwce.) ucineay byly z4kopy. Hned nazejtH, dne 26 Cer- 
wence, spustil stMbu na pewnost, a pHkroiil k litoku, kterym 
po ctyrhodiDD^m boji w 10 hodin pired polednem posadka 
4000 mxdt s 300 d^ly a welkymi z&sobami pHnucena jest 
ke wzd&nf. Pro krajinu Polickau a Braumowskau nemohlo 
byti witSzstwi radostn^jgfho, je^to jfm hrabstwf Kladsk^ na- 
wrdceno zase ku kralowstwf a byla tudy aspon s t^ strany 
zjednana wStsf bezpednost od nepHtele. 

Kdyz potom Laudon, opet w nadeji na pripojeni Rusfi, 
od Kladska wydal se na pochod ke Wratislawi, wzd&lila se 
tim w&lka od nadkh krajin zase w jin6 strany, a wedena 
ostatnfm behem roku s rozlicn^mi promenami stisti we Slez- 
sku, w Brandenburce a w Sasich, mezi kterymz casern opat 
Fridrich, pobyw asi mesic we Braumowe, odjel odtud dne 
19 Srpna do Prahy a odtamtud pozd^ji do Widn6 za pHcinau 
swatby korunnfho prince Josefa (6 ftfj.), dne pak 7 Listopadu 
op6t pHjel do Police a odtud (8 Listop.) do Braumowa. Bylo 
to n^koIik dni po bitwe u Torgawa w Sasich (3 Listop.), We 
kter6 wftezstwi jiz temer dobyte nad kralem Fridrichem ztra- 
ceno uasledkeni poraneuf wrchnfho welitele Dauua. Kdyz se 
tim na jedn6 strane krali prusk6mu ulehcilo, byl brzy potom 
tak6 Laudon s malym oddilem wojska, jemuz tu chwfli welel 
we strednich castech Slezska, priuucen ustaupiti odtamtud 
pfed w6t§im wojskem pruskym asi. 24.000 mu^fi pod gene- 
ralem Crolcent. Z toho wznikl opet i strach nepr&telskSho 
wpadu do krajiny Braumowske. Z te priciny opat Fridrich 
jiz dne 14 Listop. odjel z Braumowa^ a uchylil se do Police. 
Po dwau dnech nawr&til se zas do Braumowa (16 Listop.). 
Kdyz se wsak tam proslychalo, ze nekter^ lehci woje pruske 
dorizejf az ke blizk^mu Tannhausen a Giersdorfu, wr&til 
se jesti tehoz dne zase do Police. I zde wsak slril se jiz 
stiMch. tak ze lide, a zwlaste m]adsi miizsti zacali i utfkati 



Digitized by 



Google 



276 ^*« y- 

i7ffo na bezpecn^jgf mfsta. Nasledkem toho opat jiz 19 Listopadu 
odjel tak6 z Police nejprw do Slaupna, potom do Prahy. 

Strach onen minul, kdyz brzy potom Laudon s wojskem 
swym zaujal zimni byty w Kladsku a w blizsfch krajinach pri 
pomezf slezsk^m; pH cemz jmenowite na panstwi PoIick6m 
wloJeni jsau tri plukow6 jizdy, dwa dragaunft, Wurtembersky 
a LotvenSteinshy^ a jeden husarA, Betlenshy (3 Pros.), na mi- 
sto tohoto pak nico pozdSji Nddaidsky. Wrchnim welitelem 
iiad nimi byl mari&lek-lieutenant Nauendorf^ jenz se ubyto- 
wal we kl&gteiPe. 

Za ubytow&ni tohoto byla w malo dnech po pHcbodu 
wojska wykon&na we icbi^e poprawa nad peti wojaky z plaku 
Lowensteinsk^ho, kteK byli proti zakazu drancowali we Slez- 
sku, p&chajice phtom welk^ ukrutnosti na lidech, tak ze 
mooho osob ohawne zmrzacili, aby na nich wynutili penfze. 
TH jsau stati a dwa obiseni. NejhlawnfejM wsak sesty, ktery 
mel b^ kolem lamdn, w noci pf ed poprawau zachranil se 
titikem prowedenym s welkau sm^losti a chytrosti. 

mi Roku 1761 wdlka se tocila nejdelsi cas op^t na blfzku. 

Dne 19 Dubna wojsko Mid na panstwf Polick6m zdwihio se 
odtud z rozkazu wrchnfho welitele Laudona, kteryz o 4 dni 
pozdSji (23 Dubna) s celym swym wojskem wytahl pfes Frid- 
land do Slezska k dobywdnf SuHdnice, Zamer tento byl mu 
na ten cas prekazen, jezto kral prusky ihned obrdtil se proti 
nemu ze Sas do Slezska rychlymi pochody. Laudon musil 
piped nfm ustaupiti pres hory do Cech, a zaujal s nejw^t&{ 
cdstf sw^ho wojska jiz 10 KwStna lezenf w horejSf casti kra- 
jiny Braumowske, totiz u Dittersbacha^ Bfezowe, Heitm&n- 
kowic, Weniefowic a Halbstatu, pH cemz nicmen^ pi'echody 
pres pomeznf hory pilne jsau strezeny silnym osazenfm Warty, 
Silberberka a Tannhausen. Lezeni hlawni u Dittersbacha bylo 
siln£ opewneno a wfikol ohra^eno koly cili palisadami, jichz 
bylo k tomu poti'eba asi 30.000. Na tisice stromft pokaceno 
k tomu w lesich Braumowsk^ch. Hlawni byt Laudonfiw byl 
w HeUmdnkowidch we solcownS. W Braumowfi byly polni pe- 
kamy; w Polici zrizeua jest hlawni edsobdrfia pro wojsko 



Digitized by 



Google 



1740-1763. 277 

w polich Ledhujskych za pauskym piwowarem. W postawe- itsi 
n(ch tichto z&stalo wojsko temei* pftltif'etfho misice, mezi 
kterymzto casern dostaly se Laudonowi posUy od wojska Dau- 
uowa ze Sas, potom pak konecne wojsko ruske wedenim 
Buturlina pfeslo pfes Odru, aby se s Laudonem spojilo k do- 
bytf Slezska. Tu wjtdhl Laudon konecnS dne 19 Cerwence 
pres Wartu a pfes Silberberk ke Franksteinu, a walka se 
zatdhla do rowin slezskych, kdez kral prusky wselijakymi 
pochody dowedl zdrzeti spojeni wojska ruskeho s nadfm, kdyz 
pak se pfedce podarilo, t^zce se br&nil zaujetim pewn6ho 
lezenf nedaleko Swfdnice. Nedlauho potom Rusi odtahli zase 
za Odru, zftstawiwse toliko oddfl sw6ho wojska pii Laudo- 
nowi wedenim Cerniiewa, Kral prusky, jemuz dochazely za- 
soby spizni, zanechal nyni sw^ho postaweni, a obratil se do 
hornfbo Slezska, jakoby se cht^l pokusiti o wpad do Mo- 
rawy. Laudon wyprawil cdst wojska sw6ho za nim w tu stranu; 
ale s ostatnfm, asi 15.000 muzfl, pf ikwapil nenad&le k SuM- 
nici (30 Zaff), a dobyl inesta jednim wytecnym utokem z r4na 
dne 1 &(jna. Kral prusky na zpr^wu o tom se wratil, a musil 
pfestati opet jen na zaujeti obrann6ho postaweni u Stfelfna. 
Tim se skon6ily wlastni udalosti wojensk6 toho roku, pH 
kterych na ten cas krajina nade poiiwala uplu6 bezpe£nosti. 
Jiz dne 12 Srpna byl proto mezitfro opat Fridrich pHjel do 
Police, kdez o pauti dne 15 Srpna wykonal slawn6 sluzby 
bozf ; potom pak dne 17 Srpna odjel do Braumowa, a z&stal 
tarn mimo castejgf nawst^wowanf Police az do konce m6sice 
Unora roku potomnlho. PH newelk6m wzdaleni dijiSte wi- 
lecn^ho zwolena byla tehdaz Police za mfsto ke chow&ni ne- 
mocnych od wojska. Z pocitku, jiz totiz z jara, bywali wkld- 
dani do domfl m^stskych, coz wsak pHnaselo nakn/u ; protoz 
pozd6ji uzawfeno zHzeni zwldStni nemocnice point a wyza- 
d^na k tomu panski sypka w Ledhuji. Musila k tomu pH£- 
nymi zdmi rozd^lena byti na swetnice, w nichz postaweno 
24 kamen k topenf. Mimo to byl mendf tak zwany charwdt- 
sky ipitdl w Male Ledhuji. W kl&stefe byla polni 16kdrna a 
byt pro stabniho lekafe. Zrizeu take zwldstnl hrbitow wojen- 



Digitized by 



Google 



27H Doha F. 

i7«i sky za panskymi stodolami. Na zimu pak bylo opet wlozeno 
mnoho wojska po wsech, dragaunft, kyrysnikA a wozatajstwa. 
$t&le musilo dawino b^ti mnoho powozA, tak ze byla nej- 
wfitdf nauze o konS. T6z spotrebowalo 8C mnoho dHwf k to- 
peni, za kterauz prfcinau jmenowite m^stsky tak zwan^ Maly 
les skoro celkem jest wysekan, nejwice pro potfebu spit&lfl. 

iTst Roku 1762 stala se zmena §kodliwa pro Rakausko w teh- 

dejdfm stawu w£ci, kdyz hned na zacdtku roku (5 Ledna) 
zemrela cfsarowna ruski Aliibeta, jejiz n&stupce dsar Petr III 
odohylil se od spolku s druh^mi mocnostmi proti Prusku, 
zawfel pHm6n s kralem Fridrichem (16 Brezna) a pozdeji 
dokonce spojil se s nim proti Rakausku. Hned po zawfeni 
prfmSfi wojsko rusk6 pod demiiewem^ kter6 leielo pfes zimu 
s nasfm we hrabstwf Kladsk6m i tak6 w Boianowi na Brau- 
mowsku, odtdhlo odtud dne 23 a 24 BiPezna, a wojsku na- 
semu bylo tudy stizeno postawenf jeho proti krali prusk^mu 
we Slezsku, a£ obr&cena jest nynf hlawnf wojenski moc do 
teto zem6 wedenim Dauna i Laudona. Nejwydii welitel Daun 
p^jel k wojsku dne 10 Kw6tna, a preded s nfm pires hranice, 
zaujal postawenf za Swfdnid az k hore Sobotce, kde2 proti 
nemu krdl prusky stoje ddle na cest6 ke Wratislawi, chowal 
se del&( cas pauze obrann^. Krajina Policka snasela pHtom 
U8tawicn6 welk6 utisky wymahanfm nescfsln^ch potahfl pro 
wojsko, drahotau zm&hajid se, zwl&dte pak mnoienfm se 
po£tu nemocn^ch. Techto pHchazelo od wojska pofad wice, 
tak ze se jich cftalo n^kdy az na dwa, na tri tisfce, Spit&ly 
nesta£ily ; musUi nemocnf wkladani by ti pi'edce zase do pH- 
bytkft we meste a we wsech. Lid6 musili jim postupowati 
swych swStnic a pfebywati sami we chUwfch a stodolAch. 
Pon^wadz pak zmahal se mezi nemocuymi i^korbut a jine 
nakazy, upadalo i obywatelstwo w nemoci, a mfelo u w£td(m 
poctu ne2 jindy. W neutSsen^m tomto stawu shledal krajinu 
opat Fridrich, kdyz dne 26 Kwetna phjel op6t od sw. Mar- 
kety do Police a odtud druh^ho dne do Braumowa (27 Kw.)- 
Zdriel se tu tentokrdt asi ctyry nedele, mezi kterymzto casern 
dr2el process! w Policl w nedeli po bozim tele (13 Cerwna). 



Digitized by 



Google 



1740^1763. 279 

Bylo op^t slawne ucastnenim se wojska. Ctyri d&stojmci nesli i7«t 
nebesa, a po obau stranach sli wojaci we zbroji co cestny 
pr&wod. U kazd6ho oltaf'e stall dwa na str&zi, a na namesti 
bylo postaweno 150 wojikft z t6ch, kteH se uzdrawowali, od 
nichi po wykonan6 poboznosti u kaid^ho oMte d^na pocta 
wojensd^i wysti'elem z pudek. Dne 23 Cerwna potom odjel 
opat zase k sw. Markets. 

Brzy potom nisledkem spolku jiz zawfen6ho mezi Ru- 
skem a Pruskem obdriel krdl prusk^ we Slezsku posilu 20.000 
muz& wojska rusk^ho wedenim t6ho2 generala Cemiiewa, 
kt^ry predesle stdl proti n^mu w poll wedI6 Laudona. Frid- 
rich II, maje nynf presilu, dal se dne 1 Cerwence na pocbod 
ku piPedu, a Daun musil pred nfm ustaupiti z rowiny slezsk^ 
k horam, kdez byl hlawnf byt jeho w Tannhausen, wdak tiiJb:, 
ze zachowawal spojenf se Swidnici, osazenau 10.000 tnoift. 
Krai jej chtel od Swfdnice odtahnauti d&le, aby mohl pew- 
nosti t^to dobyti zase ; i dal se na pocbod az k Landshutu ; 
odtamtud pak dne 7 Cerwence s 30.000 muzi ptitihl ke Frid- 
landu, a wpadl odtad do krajiny Braumowsk^. Zde wsak po- 
stawil se proti n^mu general Breniano, zaujaw se sesti pluky 
ohrazene lezeni, ktere roku predesl6ho bylo zdelino v Ditters- 
bacha a Heitmankowic; kdyz pak jemu phtdbl ku pomoci 
take general Haddick s uekolika pluky od Warty, musili 
Prusi ustaupiti zase pi^es Fridland. ToUko nejblizsi wesnice 
ctyH, Ruprechtice, Halbstat, Wiznow a Wernefowice jsau 
phtom od nich wydrancow&ny. 

Krajine Polick6 toto pHblizeni wojsk walcicich spdsobilo 
jests vfitii rozmnozeni strasti jiz dotud sn&denych. PonS- 
wadz nestacila jinak pice pro wojsko stojici na Braumowsku, 
wydijln jest od welitelstwa rozkaz dne 25 Cerwence, die ne- 
hoz na panstwf jak Braumowsk6m tak Polick6ni wojsko jalo 
se sfci jecmen a owes jeste nezraly na poKch, cimz jat toho 
roku temgf wdecka pted casern zne nast&wajici jest zmai'ena. 
Bida w lidu byla krom toho jiz welika. Malo kter6 hospo- 
darstwi sedlsk6 nachazelo se jestS we stawu obstojn6m ; mnozi 
pro drahotu wzdy wetsi prodali posledni kus dobytka, ano 



Digitized by 



Google 



2«0 IM>a F. 

1769 jali se ji2 i opaustiti statky a odstehowawati se. K tomu 
koaeinS tak6 st&stf w&lecne obratilo se piPedce wic ke strand 
nepHtele. Po odraienf 6toka na lezeni Dittersbasske odtahl 
sice kril prusk^ zase do Slezska. Tarn se mu w§ak po ii6- 
kter6m case podaHlo titokem na praw6 kridlo Daunowo 
(21 Cwce.) phnutiti wojsko naie k dalsfma ustaupeni do 
hor. N&sledkein toho kr&l bez pi^ekazky dalsf pKstaupil k ob- 
le^enf Swidnice, a kdyz zatfm po nisiln6 smrti cfsai'e ru- 
sk6ho Petra m pomocn6 wojsko £leTDi6ewa bylo ze Slezska 
odwol&no, powolal za to k sesflenf sw^mu jiD6 mendf wojsko, 
kter6 dotud stale w homim Slezsku. Pokus Daun&w, aby pri- 
pojenf wojska tohoto ke hlawnfmu wojsku kralowu piPekazil 
(16 Srpna), nezdaKl se, i musU brzy potom ustaupiti je&t6 
d&le, tak 2e w drah^ polowici mSsice Srpiia hlawni postawenf 
jeho bylo na wysocin6 mezi Boianawem a WCLnscbelburkem 
pK rozhrani mezi hrabstwim Eladskym a panstwfm Brau- 
mowskym. Phtom z&st&walo lezeni u Dittersbacha osazeno 
oddflem Brentanowym, a blizko n6ho toliko Haddick zaujfmal 
stanowidtg za pomeznfmi horami u Giersdorfa. Hlawnf byt 
Daun&w nachazel se w Scharfeneku we hrabstwf Eladskym. 
Pro lepdf zabezpeceni hranic jsau potom w mesfci Z&fi tak6 
zase dSl&ny now6 z&kopy a n&spy w audoK u Teplice a Boda- 
Una i w pase za Hutberkem, k cemuz dilnici po wice stech 
posflini jsau az i z panstwf Ndchodsk^ho (18 ZaH — 8 ftfjna). 
Kr&l pnisky wsak mezitfm wsecko tisiU obracel na dob^anf 
Swidnice. Pos&dka, jfz welel udatny general Kwasko, br&nila 
se sedm ned^l statecn^ ; kdyz se ji w^ak nedost&walo pomoci 
a konecn^ dochazely tak6 z&soby potrawni, musila se wzdati 
dne 9 ftQna. 

Krai prusky obratil se po dobytf d&lezit6 pewnosti teto 
do Sas ku pomoci tam6jsfmu wojsku sw6mu, jemu2 welel 
bratr jeho Jindhch. Wojsko nase wsak ani potom newykro- 
cilo wice z postawenf sweho obrann6ho, ano pfi nastawajicfm 
studen6m po5as{ pocalo se od 18 ftfjna rozdelowati do zim- 
nich byt&, we kterycb z&stalo bez dalsiho wyrusowanf od 
nepHtele, kdyz w m^sici Listopadu zawreuo primiri jak we 



Digitized by 



Google 



1740^1763. 281 

Slezsku tak w Sasich, pod kterym wyjednawalo se mezi moc- it63 
nostmi o mir. Na Policku byl jiz we mesfci llfjnu ubytowan 
pluk priuce Maximiliana s generalem Martiniquem, ktery wsak 
asi po 14 dnech musil odtdhnauti do Sas nasemu tamejdfmu 
wojsku ku pomoci. Na jeho misto wlozeny jsau hoed potom 
aa zacatku Listopadu dwa pluky jfzdy, Andlatisky a Neuper- 
sky, jichz welitelem byl general-major hrabe Bettani a neco 
pozddji, jeste t^boz mesice, baron EUrichshausen, Oba po 
sobd mill byt swAj we kl&dtere, dwa pak generalow^ jim 
podfizenf, totiz knfze Anhcdt-SrUstsky a hrab^ Pdlfy we 
meste, jeden na radnici, druhy w dom6 primasa Wacslawa 
Tyna na rynku w podsini (c. 20). Pluk Andlau m61 nemoc- 
nici swaa w Petrowicich, pluk Neupersky w Lachcnoi. Z obau * 
§fhly Be opit ndkailiwe nemoci mezi obywatelstwem. K tomu 
pak pricb&zely take opSt welke utisky od wojska, jehoz za- 
opatirenf potrawau a picf ddlo se s welikymi nesnazemi. 3ii 
we mislci ftijnu pocali wojaci brati newyml&cene zito ze sto- 
dol pro sw6 konstwo. Pansky dwfir klastersk^ jest t(m spft- 
sobem wypicowdn celkem, dolejsf s c&st, procez dobytek 
z onoho wesm6s, z tohoto ciistecne musil odweden byti do 
Slaupna pro nedostatek pice. 

W takow^m stawu weci spatHl krajinu opat Fridrich, i76s 
kdyz po osmi mSsfcich od sw6ho posledniho wzd&IenC pHjel 
zase do Police dne 31 Ledna roku 1763 a do Braumowa 
nazejtfi potom (1 Un.). We Braumowe bydlil toho casu w pne- 
latui^e polni zbrojmistr Laudon, jakozto welitel nade wsim 
wojskem lezicfm pri hranicich slezsk^ch, s manzelkau swau 
a s d&stojnfky pobocnimi. Prawe na den hromnic, hned po 
pHjezdu opatowu strojil welky pies pro sw6 dflstojnictwo 
tud(£ we kl&dtere; procez opat Fridrich, aby mu nepiPekaiel, 
odjel hned toho dne odpoledne (2 Un.) zase zpatky do Po- 
lice a zAstal tu do 4. dne. Nawratiw se do Braumowa k weceru 
dne 6 Unora, nepobyl tamani potom dlauho, nybrz jiz dne 
17 Unora prijel do Police op^t, zdrzel se tu dne potomniho, 
a na druh^ den strojil se k odjezdu ke sw. Markets. Tu jemu 
jedt6 pozde wecfr general EUrichshausen, bydlici w pnelatufe 



Digitized by 



Google 



282 i>oba V. 

1763 Policke, oznamil radostnau zpiawu, ze 10. toho mesfce zawfen 
byl a 15. wyhl&sen obecny mir w Hubertsburce. Dlauho se 
doufalo, ze smluwau o mir z&staweno bade pH fiecMch aspoA 
hrabstwi Kladsk6, tebda£ wojskem nadfrn wydobyt^; ale mfr 
zawlren byl celkem oa ziklade prede&16ho drzem, a musilo 
i Kladsko aawraceno b^ti Prttsflm, kteH se jmenowiti od- 
wolawali na wlastnost krajiny Polick6 jakoito pry pHrozea^ 
pewnosti, kterau se da kazdy nepMtelsky wpM do Cech we 
stranich tech zameziti» jim wdak naproti tomu ze jest pew- 
Dosti Kladskc potreba k obraiie. 



Digitized by 



Google i 



Doha VI. 
Od skondenf wilky sedmileM ai do zniieni kliitera Polioktho. 

(1763—1786.) 

W&lka sedmileta zftstawila hroznau bidu w krajiDich po- 
meznfch a jmenowit^ aa panstwich Polickem a Braumowsk6m. 
Statky sedlsk6 byly ndsledkem welkych bemf a w41ecn^ch 
akod welice zadluzeny a dflem od hospod&M opadtSny. Domk&H 
a podruzi we wesnicich, kteH se jindy ivNUi nejwlce od pi^istwa 
a tkadldenf, aem61i wydilku, a trp£li krutau nauzi. Pon^wadi 
se obilf welice zdraiilo, dilal se chleb z otrub, ze prachu 
mlynsk6bo, ze zkazeni mauky, kterau prodawal proviantni 
di^ad wojensky, a pekl se nekwadeny w trub^h we kamnech; 
jedli se psi a koiky i sdpl6 maso ko&sk^ a jin6; wiudei 
pak hem2il se lid zebrajfci. Pokud wrchnost stadila, wypo- 
m&hala poddan^m ptijikami obilf a penez, kter^ch sama mu- 
sila se wyptijcowati; docela chud^m rozddwal se chleb we 
kl&dtere a po fardch, ac musil wStgim dflem byti kupow&n; 
nebylo takd Ize wymahati platy a roboty od poddanych jako 
w 16tech pokojnych ; cfm pak dil tfm bylo h&i'e, pon§wadz 
wrchnost chudla a se zadluzowala s poddanymi rownau mirau. 

Jiz dne 26 Unora 1763, tedy m&lo dnf po zawi^enf mfru, 
byla drzana kommissi lif ednf w N&chod6 k wyseti^eni tohoto 
zl^ho stawu obywatelstwa a k nalezeni prostiredkA pomoci ; 
ku kter^zto kommissi byli powol&ni pandti ui-ednlci a pHseinf 
z wesnic. Shledalo se, ie na zemskau dati w naturaliich swo- 
leuau na rok 1763 panstwf Polick6 melo klepsimu, co jiz wojsko 



Digitized by 



Google 



284 ^ba Vr. 

napred wybralo, 13.546 meric owsa a 9521 centft sena. Wrch- 
nost pocltala si skodu z toho, co mela za poddanymi na pti}- 
ckach a d&wkach prominutych, na 20.000 zlatych, a poii§wadz 
by sama dale pomdhati nemohla, z&dala we jmenu schadl^ch 
kontribuentfi, aby jim bylo od wlddy d&no zdarma 579 centA 
mauky a 847 korc& owsa na seti, aby pole nezOstala na leto 
neoseta. Jak a pokud bylo zddosti t^to ucinSno zadost, neni 
ndm znamo; obecne teprw po nSkolika l^tech byly wymSi^eny 
jist6 ndbrady cili bontfikaci za skody w&lein^; ale i po za- 
wfenf mini trpela krajina mezitfm jeste nSktery cas dalsf 
obU^e z walky. W m^sfci Breznu totiz tdblo wojsko zpatky 
ze Slezska a z hrabstwf Kladsk^ho, a nebylo pry timii zid- 
n6ho pluku, ktery by byl netdhl pfes PoUci. Wojsko wzalo 
s sebau skoro wsecky kone ku potah&m, a co jich zbylo, 
inusilo byti posUno do Kladska k odwezeni odtamtud soli 
a jinycfa zdsob pired odewzdanim pewnosti Prus&m. Pakli by 
tolik a tolik set becek nebylo odwezeno do urcit6ho dne, 
tak zeby n6co pozAstalo, mela to wrchnost zaplatiti. Mauka, 
owes, jecmen, swfcky, olej, masa ze z&sobaren wojensk^ch 
we Kladsku rozprodawaly se welmi lacino ; ale Polick^ m&lo 
se z toho dostalo, proto^e nebylo peniz. Po odtazeni wojska 
sam^ho z&staly w Polici jest6 spitily, a zflstalo mnoho za- 
wazadel, ktera po cely m^sic Duben musila b^ti za wojskem 
dowdzena, iimz pro nedostatek konf seti jak na pansk^m tak 
na sedlskych rolich welice se zdrzowalo. Ze dwau asi tisfc 
konf, CO se pocftalo na celem panstwf, sotwa sto je§ti zft- 
st&walo. Klasternf kone, aby jich wojsko newzalo, musili byti 
chowani uwnitr klausury, a musila se konnice udelati z l&zn6 
kl&dtersk^ a z mista pod schody. 

W porown&ni s n6kdejsimi z&hubami w&lky tiidcetilet6 
byly Skodliw6 ndsledky welkych tH wAlek prusk^ch owsem 
znain^ m£rn6j§f nasledkem zmen6n6ho mezitfm zHzenl wojsk 
jak cfsarskych tak nepr&telskych. Jewf se to we stawu tehdej- 
sfm mSsta Police aspo6 potud, ze nenf zn&mo, aby byly i domy 
m6stsk6 opaugtiny byly od majitelfl jako ondy pro nesnesi- 
tedlnost tr^znf wilecnych. Tolik wsak nicm6ng znamenati jest, 



Digitized by 



Google 



1763-1786. 285 

ze owsem wzrfistani mesta w poctu obywatelstwa a tudy ph'- 
bytkA, kter6 pokracowalo w dobi predeM6, ndsledkem wdlek 
t6chto zastawowalo se. Za ISlet^ho wladarstwi opata Bennona 
piibyly w Polici wSeho wfiudy dw6 chalupy (c. 42, 43) w prdzd- 
n6m dotud mfste za hoirejM ulici pH potoce Ledhujsk^m. 
Obe byly s powolenim obce wystaweny roku 1743, w roce 
tedy prwnlm po zawireni mfru s krdlem pruskym we Wrati- 
slawi. Odtud minulo 11 let, nei pro dalM potomni strasti 
w&lecn6 mohla se wzbuditi znowu cbuf ke staw§ni a k usazo- 
wdnf se. Teprw totiz za poslednfch trf let p(ed wdlkau sedmi- 
letau pHbylo nowych sest chalup, jimiz se rozgfrilo Z&mesti 
w p&lDOcnf polowici sw6 (totiz liAy 126, 128, 139, 140 roku 
1754, 138 r. 1755 a 127 r. 1756), a krom toho wystawena 
jedna chalupa na opusten^m mististi na nekdej§£m Kobylim 
krchowS (c. 54 r. 1754), jedna pfi nahone (c. 186 r. 1754), 
a jedna w ulici piwowArskfi (c. 210 r. 1755). B6hem walky 
sedmilet6 wystawil wsebo wsady jeden saused w rynku Jan 
Khoma (c. 84) synu sw^mu W&cslawowi chalupu (c. 206) na 
zadnfm konci zahrady sw6 (1758), a jin^ obywatel Ondrej 
Krmas ucinil sobi prlbytek z pazdemy n^kdejgf na drahdch 
(c. 226) na konci nynejsf Now6 ulice, kterau kaupil od Jana 
LuMcka; w prwnfm pak roce po skoncenf w&lky (1764) wy- 
stawena byla chalupa (c. 60) na zadnim konci zahrady jed- 
noho domu w ulici hof^ejsl (c. 66) nad potokem Ledhujskym. 
Od toho w§ak roku pHbyl za cel^ ostatnf cas ziwota opata 
Fridricha po osm let, totiz az do roku 1772 wseho wsudy 
jediny pHbytek maly nad struhau na kopci hrncii^ow^ nekdy 
tak zwan^m (6 161). Kdyz mezitfm roku 1771, predsewzato 
bylo obecn^ sedteni lidu a prwni cfelowani dom& w kr&low- 
stwf cesk6m, nach&zelo se w Polici wseho wSudy 700 oby- 
watelfl a znamen&no cisel domownfch 170.''>) 

'') Krom domft a chalup saukrom^ch obdrSelj pHtom Sisla: kldSter (($. 1), 
pansk^ ml^n (d. 2 njni S), Uzen (6. 3 nyni 4), mSstsk^ arrest (5. 67 
nyni 80), radnice (^. 82 ujni 98), SpitAl (H. 168 nyni 109), mSstsk^ 
ml^ (d. 131 nyni 195), sladowna (6, 130 nyni 196), masn^ krimy 
{6. 86 mezi nyndj)^imi 5. 100 a 101) a piwowAr mSstsk;}' prostred 
rynku («. 170). 



Digitized by 



Google 



286 ^^ ^I- 

Jak jit podotceno, spflsobila w&lka sedmileta opit piPe- 
sUwku we staweni kldstera Polick6ho, w n^z se byl opat 
Fridrich hned po nastaupenf sw6m nowe uw&zal. Ani stawba 
zdpadnfho trakta stawenf kouveutsk^ho nebyla tehdiz jeste 
docela dokondna; stary pak dfim opatsk;^ wedl6 niho na- 
cMzel se dokonce we stawu podobn^m zHcenine. Niem6n£ 
pfebywali w n6m posud fai*a^ provisor a kuchynsk^ ; i na- 
ch&zely se w nem tak6 pokoje ho8tinsk6 a kancel&r; opat 
sdm, kdyz do Police pHjfMSl, prestawal na dwaa pokojfch, 
jednom welk^m a jednom mal^m w poledolm traktu kl&stera 
wlastniho nad refekt&rem. Jesti i w roce, we kter^iu zawren 
byl miv (1763), musilo se wgeho nech&wati pro nedostatek 
prostredkft, a teprw potomnfho roku 1764 pocalo se staweti 
wsebo wsudy osmi zednfky. Pokracowalo se predne zase do- 
stawowdnim zdpadniho traktu staweni kouventskeho az k sa- 
m6mu kostelu i s w^zf tudiz stojfd, a wyhndny jsau toho 
roku op6t pfedu^ jen zdi zewnejsf az ku krowu i postawena 
take stfecha jiad Dimi. Roku 1765 dana jestzewue obmftka. 
zasazena okna, a zawf'ena klenuti nad chodbau i wpokojfch: 
mimo to pak take toho roku wystawena jest mali kapliika 
s uddrzkau pro wodu ze studdnky pod kladterem pod sochau 
panny Marie na strege stojici, aby lide mohli z nf pohodlu^ji 
cerpati wodu. Roku 1766 teprw dana jest obmftka uwnitr, 
a pokracowdno tak6 we stawbe wiie tudfz pri kostele; od 
stawby t6to wdak potom pro nedostatek pen^z upusteno, tak 
ze w6z wyhndna jest jen do wysky ke stfese tohoto traktu, 
a zAstawsi se stawenim klastera pod strechau spolecnau jest 
nyni pi'ed zraky lidskymi ukryta, krom kdo wstaupf do ni 
z chodby. ''^) Mensf price k auplnemu uprawenf teto ci»ti 



'*) Opat Fridrich we 8we immetni kiiize wyprawiije k roku 1766 (^pag. 
155): Policii cum 8 murariis contiiiimtum tuit icdificium ambitus trans- 
verealis una cum turri, qiisp ultra initinin tecti dicti ambitus product 
non poterat, deBcieiitibns prsecipue mediis pecuniariis ad fortius pro- 
sequendum hoc ledificiura. Jest to jedinA pisemniL pamdt o t^o wH'i 
w i^krj^'tu Bwem posud zachow.'iiie. 



Digitized by 



Google 



J 



1763—1786. 287 

kUstera trwaly jest^ skoro cely rok 1767, tak ze teprw 4 Pro- 
since toho roku pokladaly se docela za nkonten^. ''') 

Mezitfm w^ak jii^ t6hoz roku pocala se tak^ stawba nawe 
pralaktry; dehoi potiPeba byla nanejw^d nutna; neb star6 
stawenf hrozilo jii^ spadnutfm. SwMcily o torn pfehnil6 trdmy, 
kter6 se spatfowaly we zdech, kdyz se piikro£ilo k boiPenf. 
Pocitek u£in6n jest se stranan jiznf, kdei nejblfze stawenf 
konventsk^ho obdrzela misto kuchyni. B^hem toho roku po- 
staweny jsau dw£ hlawni zdi zewn^jdi, a pHwedeny pod sti^chu. 
Stale se pHtom nedtesti dne 20 Srpna, jezto zborUo se Ie§enf 
mnoistwim kamenf pretlzen^. Spadnntfm s n6ho zlomil si 
lewau nohu pnrkrabf tehdejdf Kai^par Fridrich, a ctyH zed- 
nfci jsau zranini. Roku 1768 postaweny jsau wsecky zdi 
pfiini £ili wnitrni na t^z strand, a witiim dflem zd6Uny 
i klenby nad chodbami i pokoji; rownei polo^eny schody 
a wykopan sklep ; tak6 pak toho roku ozdoben krow stawenf 
konventsk^htf sochau sto. Prokqpa^ kter&i naft wytaiena dne 
14 Cerwna u pHtomnosti cetn^ho lidu a pH zwucenf trub 
a kotlfl. W roce potomnfm (1769) zboi'ena jest tak6 £ast za- 
padnf star^ho opatstwi, we kter6 se nachdzela w pHzemf kan- 
ceUr a nad nf w patf e byty proyisora a far&i^e. I zde pfedne' 
postaweny jsau toliko hlawnf zdi now6ho staweni a piipra- 
weny pod krow bShem toho roku : w roce pak n&sledujicfm 
(1770) postaweny zdi wnithil s klenbami nad pokoji a chod- 
ban; pHtom pak dokontoo jest tipln^ ozdobn6 ielo pr»la- 
tury na t^to strand, nad nfinz pH krow6 postaweny sochy 
panny Marie, sw. Benedikta a sw. Seholastiky s jinymi n^kter^i 
okrasami. Zbywalo hlawni jen jest6 opati'enf wnitfnfch cdstf 
obmitkau a dlaibau i wlo^enl podlah, coz doufal opat Fridrich 
dokonati wsecko roku 1771. Ackoli wdak toho roku pracowalo 

^') ProtocoUam prioratas Policensis prawi k tomu dni : Hac die denao 
prima vide iWrnus ad gratias post mensam et nonam deinceps haben- 
dam, cum nowLS tractus ad ecclesiam eadem die totaliter fiierit paratns 
et disposituB ad banc observantiam antiquam, quae maltis abhinc 
annifl ob imperfectionem aedificii emanere debnit, in Ititaram iternin 
continuandam. 



Digitized by 



Google 



288 J>oba VL 

deset zeduikii s jednim palirem, nedocflilo se toho. Krom ob- 
mltky a wydlazdinf we wsech castech now6ho staweni byla 
uprawena zanplna nowa kancelar s bytem provisora w prawo 
od wchodu z preddwoH a byt faiiiP&w w lewo, tak ie konecni 
w mesfci Prosinci mohli se provisor i farai' tehdejsf piPeste- 
howati do nich, a dne 9 t^hoz mesfce pocalo se tak6 lihLdo- 
wanl w DOw£ kancelari. Toliko pokoje opatowy a welka sine 
jfdeini pK nich we patre nebyly jest^ na cisto dobotoweny, 
a skonceno dilo toto teprw roku 177.2. 

Dostaweni klastera Polick^ho, ktere se timto spflsobem 
stalo bez mala teprw sto let po zacetf stawby, oslaweno jest 
od konventu zwlastni poctau ucinenau opatowi Fridrichowi. 
Kdyz dne 3 Srpna 1772 rano o pfil jedenact^ pirqel z Bran- 
mowa do Police, ocekawal jej mimo jeho nadani w^echen 
konvent shromaideny pred wraty prselatury, w jehozto jm^ne 
pi'ewor Jeronym Frida kratkau reef oznamil mu umysl, aby 
jej slawne uwedli do jeho now6ho prfbytku. Weden jest tedy 
s bubnowanlm a traubenim chodbau chwoji ozdobenau ke 
schodftm, pri kterychzto wchodu byla udil^na br&na rown^z 
ze chwoje s rozlicnymi napisy a po jedn6 strand s obrazem 
opata Otmara, po druhe opata Bennona, jakoito dwau jeho 
poslednfch pi^edchftdcfl. Wy§e na schodech, po kter^ch se d&le 
slo nahoru, postawen byl obraz opata Fridricha sam^ho, owin- 
cen;^ zelenfm a kwitfm opet s napisy rozlicnymi, a nahore 
w chodb^ opet byl oblauk z kwftf okolo dweH welk6 jidelny, 
a pod nfm prede dwei^mi postawena stolice opatskd, na kteraoz 
poz4dan jest opat aby si sedl, a kdyz to ncinil, pi'edstawo- 
w&na jest pi'ed nlm we chodb^ maid zpiwohra s hudbau dwima 
geniemi, z nichz jeden byl starau a jeden nowau Polid« Po 
skoncenf toho pozehnal prewor now6 pokoje opatowy, a uwedl 
jej do nich se blahopiranlm, na kter6 opat k slz&m pohnut 
odpowed^l d6kowin(m srdecnym. Po ob6de w refektairi stra- 
wen ten den spolecne w radosti. 

Opat Fridrich m61 mezitim peel take o hostel kldsterni 
Jiz roku 1750 byl w n^m postawen nowy oltdr Matky bozi 
bolestn^, ac byl pfedesly teprw deset let stdr. Stalo se to 



Digitized by 



Google 



1763—1786. 289 

nikladem bratrstwa Polick6ho a pomocf nfikterych dobrodincft, 
jakoz pak mezi jinymi obec Hlawnowska darowala k tomu 
welkau Ifpu na (ezby. N&klad cinil 246 zlatyob. Blfz oMie 
toho postawena roku 1751 socha sw. Anny. Roku 1759, a£ 
jiz na tieti rok zAHla walka sedmiletd, piPedsewzal opat po- 
stawenf now^ho welk^ho oltdiPe. Byl od n^ho zjedn&n w Praze, 
a stdl krom wyzlacenf 600 zlat^ch. Zhotowitel6 Prazstf pM- 
wezli jej a postawili, a£ jest£ neaupln6 upraweny w m^sfci 
l^fjBQ toho roku, a dne 18 Listopadu postawena jest na& 
socha p. Marie, prozatfm we farnfm kostele chowand, kterauz 
nesli odtamtud ctyri kniii w dalmatikdch we slawn^ processf. 
Dne 1 Ledna roku 1760 6etl u n6ho opat Fridrich prwnl m§i. 
Roku potomnlho 1761 dal wybfliti w kostele presbyterium a 
polowici prosti'ednf lodi, jeito byl kostel prachem a dymem 
welice zacuzen, a zjednal z Prahy now6 warhany, kter6 stdly 
900 zlat^ch. Pfiwezeny jsau w misfci Prosinci toho roku, ale 
iipln6 zHzenf jich trwalo d^le, tak ze se pocalo hrati na nfi 
teprw pauti dne 15 Srpna roku 1762. Tak6 pak tipln^ do- 
stawenl welk^ho oltare opozdilo se, tak ze truhl&i^ a sochai* 
Prazsk^ c4sti je§t6 schdzejfcf pfiwezli teprw6 w m^sfci Cer- 
wenci roku 1763 a ndlezitfi je pHcinili. Teprw pak roku 1765 
dokon&no jest wybflenf kostela w ostatnf polowici hlawnf lodi 
a w lodfch postrannfch. Poi^gwad^ s welk^ oMrem, wysta- 
wen^m die nowfijSfho spftsobu do welk6 w^sky, nesrowndwaly 
se wedlejSi oMi^e w kostele, zdajfce se b^ti nynf pHlig mal6, 
dal opat Fridrich i tyto wSecky postawiti now6, a rozmnozil 
tehdejdf jejich pocet, tak ze jich odtud bylo osm. Za£&tek 
byl.ucinfin s oltAfem sw. Benedikta w praw6 lodi, kteryz po- 
stawen w misici 6ijnu roku 1764 od sochai'e Jarom^hik^ho 
Martina Krupky, jemuz wyplatil zan opat 400 zlatych; ale 
obraz malowan^ w Praze, ktery stdl 40 zlatych, postawen na& 
teprw dne 14 Ledna 1765. Pro srownalost s tfmto musil 
i oltAf Matky bozl bolestn6 ji2 opet b^ti postawen nowy. 
Zjedndn byl i tentokrat na titraty bratrstwa za 400 zlatych 
od t^hoz sochaiPe JaromSrsk6ho Krupky, a toliko obraz nafi 
w Praze malowan^ zaplatil opat (40 zlat^mi). Now^ tento 
PribShy Policke. 19 



Digitized by 



Google 



290 J>oba VI. 

obraz, a£ pr^ se zdal b^ dost umSlecky, neUbil se mnoho 
clenflmbratrstwa; Hkali: jest tuze pomazany. Posweceni olt&i^ 
tobo preworem tehdejdfm Mataudem Zechem stalo se dne 
14 Srpna 1765; starSf pak oMf Matky bolestii6 byl ji2 5 Z4H 
roku 1764 prodAn za 80 zlat^ch pro kostel tusfm Hronowsk^. 
DMwe jiz, w mSsfci Lednu 1765, byly wyzdwizeny nowfi dwa 
oltiiPe, zalozen^ opatem Fridrichem w nejzadn£j§f 6^ti ko- 
stela pH zdi, sw. Josefa na praw^, a ctm&cti pomocnfkfl 
(14 Ledna) na lew^ strand. Zhotowitelem posledng iPecen6ho 
byl sochai^ Ki^esowsky ze Slezska. Pozdiji ndsledowalo tShoi 
roku w mfeslci Srpnu wyzdwizenf jin^ch dwau oltiHl pH slau- 
plch nejblf^e od onSch, sw. Gertrudy na praw6 a sw. Anny 
na Iew6 strand od hlawnf lodi, o rok pak pozdiji (1766) 
w mSsfci Srpnu postaweny jsau no we dwa oltdiPe stardflio za- 
sw6ceni pH slaupfch bl(2 ku presbyterii, sw. W4cslawa na 
lew6, a sw. Wojt^cha na praw6 strand. 

Wnithif staw a poiP&dek klddtera Polick6bo zachowal se 
po cely cas Mwota opata Fridricha celkem asi w t^mz spft- 
sobfi, jak byl zaweden opatem Otmarem. Obycejn^ pocet ie- 
holnikfl w n6m piPel^ajfcfch casern se ponikud mnozil, tak 
ie jich roku 1756 pi'ed wypuknutfm wdlky sedmilet6 bylo 
osmnact, pozddji w prwnich 16tech po w&lce dwadcet, jednau 
a2 i tfimedtma (1775). W6t§lm dflem byli feholnfci kn6zl, 
krom tich pak obycejnfi jen dwa neb tH, na nejwyde ctyH 
bratH newysw^ceni, studujicf, a jeden konwrS. Pi^edstawen^ 
kl&gtera byl, jak ji2 zmfn6no jinde, pi^ewor, n&m§stkem jeho 
suppi'ewor ; jinf pak ptedn^jdi w kl&stei'e byli provisor nad 
hospod&rstwim a tii^ednfky, kuchynsky (prsefectus culinse, ma- 
gyrus), fardf a praeses bratrstwa Mariansk6ho. Od provisor- 
stwf b^alo wSak iasem odd&leno Hzenf tii^ednf dosazenfm 
zwl&stnfho pi'edsedy kancel&i'e (prseses cancellarise), kter^i 
pak byl pi^edn^jMrn w dflstojenstwf nez provisor. Jin6 sluzby 
a tikoly zwlddtnf byly i^editele k&ru (regens chori figuralis), 
sakristana, wyu(owatele ml&dei^e (institutor juventutis), biblio- 
tekdi'e, refektdhifka (refectorarius), nemocnfka (infirmarius), 
skladatele direkt&l^e (directorifex), kter6 nikdy byly zasti- 



Digitized by 



Google 



1763—1786 291 

w&ny 8ob£, nSkiy we spojenf sjin^ tifadem nebo slnz- 
bau. Roku 1758 byl tak6 jeden z bratH stadujfdch ustanowen 
za pr&delnfka (lotionarius), a ulozen mu dohled na pr^dlo, 
kdji opat toho roku zapowfid61 zwyklost nowau, znamenati 
dchy a prostiradla jm6ny jednotliw^ch mnichfl mfsto star- 
Siho obecn^ho znamenf kl&Stera. Nikolika zkii62f, oby6ejnS 
ityi^em, ii6kdy a2 desti, bylo ulo^eno k&zdnf, a rozezndwali 
se mezi nimi kazatel6 ieiti a nSmectf; roku pak 1759 po- 
nejprw jsau nstanoweni tak6 zwl&Stiif kooperatoH tH k wy- 
pom&Mnf pH sprdwi duchownf n&sledkem stiznostf na nedo- 
statek w torn. Mladgf bratH newysw^cenl na kn^Sstwf studowali 
w kU&teiPe, a b^al jim k tomu obyiejng n^ktery z ucenfijdfch 
knHi pi^edstawen jakoSto professor tbeologie mrawou£n6 nebo 
i scholastick6. Po odstfihowdni Bonaventury Pitra z Police 
(1745) zd& se ie wtom nastala wfceletd pretrzka; ale jii 
bihem wdlky sedmilet^ uwodf se po sobi co professoH zdej§{ 
w theologii P. Jakub Chmel (1757 toliko od 5 do 14 Cwce.), 
P. Jeronym Frida (1758), kter^ byl pozd^ji professorem he- 
brejstiny w Praze (od r. 1773), P. Kristian Hordk Morawan 
z Lipnfka (1759—1762), P. Bruno Meissner (1763). Nfekter^ 
ze Btargfch kn62f b^wal spiritualem nad bratrfmi a konwrM, 
jeden pak neb dwa bywali ustanoweni za zpowSdnfky w pK- 
padnostech wyhra2en^ch (in casibus reservatis). Poka2d6 
wtok nach&zel se w kl&gtei'e tak6 ten neb onen kniz, ktery 
pro stdH neb nedostatek zdrawf nem61 powinn^ho zamSstn&nf 
(valetudinarius). Novicow6 nepHjfmali se w kl&§teiPe Polick6m, 
ale pokazd^ bylo o t£ch, kteH meli pHjati b^ do Mdu, u£i- 
n§no ozn&menf konventu a iid&no swolenf jeho jak we wgech 
jin^ch w^cech dfllefit^jsich, cel^ho Mdu se t^kajfdch. 

KonwrM (conversi) b^wali i'emeslnfci, kteH sw6 femeslo 
prowozowali ku potiPebdm klastera. Ze dwau, kter6 zn&me 
z toho Casu, byl jeden zimecnfkem, hratr Ondfeo Krai (1737 
a2 1763 t 24 Pros.), druhy truhUfem, Komelius Schmidt 
(1769—1786). Ondfej Krai Cech, po cel^ cas, co i\\ we kl4- 
dteiPe, opati^owal pr^i z&mecnickau pro wdecky kldStery sto- 
jfcf pod posluSenstwfm opata Birewnowsk^ho, a zftstawil pa- 



Digitized by 



Google 



292 ^>f^ ^• 

m&tka 8w6ho w^tecn6ho um6n( zwlast^ zhotowenfm w&etao 
tehdejsfho dfla z&mecnick6ho w kostele Braumowsk^m, jmeno- 
wit£ welk6 p6kn6 mHze dotud stawajfd, ktera deli ostatnf 
kostel od prehrazen^ho mfsta pH wchode hlawnim, t6z ze- 
leznych mrfzf na schodech we klastere Polick^m i Branmow- 
skem. Wyznamenawal se iki pokorau a piisnym zachowawa- 
nfm fehole. 

Jak se zd&, newazal se opat Fridrich mnoho napome- 
nutfm cfsarskym pfi 8w6m stwrzenf, aby pHUfzel wfce nez 
predchfldci jeho ku potrebS pHjimini ceskych i^eholnfkfl. 
I w klastere Polick^m pi'ebywalo tudy cast^ji wfce reholnfkft 
nfimeckych, nez se srown&walo s mistnfmi pomiry ;'*) a w kl4- 
gtei'e sam6m pi'ekdzelo to zhusta pMtelsk^mu obcowanf mezi 
cleny ceskymi a n^meckymi, zwlaste kdyz druhdy byl i plPe- 
worem Nemec Cechft nen&widfcf. Nebywalo to sice wzdycky ; 
ale i pi'eworow^ rodem cestf nemohli mnoho prospfwati ja- 
zyku cesk^mu pod opatem, ktery ph wsech jinycb wlastno- 
stech dobrych k Cechftm naklonnosti nem^l. ^^) Jiz za casu 
pfebywdnf Rtrowa w Polici byl p^eworem NSmec FiUpp 
EhrensekUd (1739—1742), Cechftm welice nepMzniw^. '«) Po 
nem, kdyz pi^esazen byl do Ealtwassera we Slezsku, nisledo- 
wali Karel Trach (1742 f 1744 14 ZaH), rodily Slezak, Leopold 
Hajnis z Laun (1744-1751 f) pi^edtftn faraf Policky, VitaliS 

'^) PiSe pneses bratratwa Polick^ho Filipp Wolf o processi na OstaS dne 
6 Dabna 1766: Ibi messis multa, sed operarii paaci. Rogate ergo do- 
minam messis, at mittat operarios CSechicos (neb leniw;^ch NSmcft jest 
ai pipes pHliS) in Yineam suam. 

") Filipp Wolf, jema2 opat Fridrich dne 6 Cwce. 1767 wjt^kal cosi sa 
chyba w i&fadS jeho co prtesesa bratrstwa, doklAdA ke zpriwS o torn : 
Ilia reprehensa plus significabat, et ex spiritu privato — quid si germa- 
nico? — qai sodalitati infensus est, procedebat, conseqaenter hand 
audiendas. Maneamas penes sodalitatis regulas oc. Jemngji pak do- 
tjfkk se ndmeck6 jeho sanjatosti pH zpriwS o jeho smrti: A cajns 
(i. e. vitae seternae) directa assecutione si virum in religiosa obser- 
vantia, in pmdentissimo abbatise regimine fondamentalem quidam ca- 
pillnli offensionis retardassent, hos sodalitas removere conata est per 
suffiragia, 

'«) Wiz poznam. 69 na str. 199. 



Digitized by 



Google 



j 



1763 1786. 293 

MaiPfk (1751—1756) ze Swin trhow^ch, obadwa Cechow6, 
jichzto wgak smysleni niiebo jist^ho newime ; potom Wqj- 
tick Eaiman rodily Poli^an, syn znamenit^ho m6sfana Me- 
lichara Raimana, jenz wysw6cen na knizstwi roku 1741, ti§il 
se ze zwl&dtnf pHzn6 opata Fridricha. Byl do roku 1756 
sekretii-em jebo i archivtfem we Braumowe, a dosazen za 
pi^ewora w Polici dne 10 Cerwence toho roku, zastdwal 6rad 
ten zrowna po cely £as sedmilet6 walky, az totiz do 30 Dubna 
1763; stal se potom pfeworem we WalstatS (1763—1767) 
a pozdfiji u sw. Markety (1767—1770), jeste pak pozd6ji 
op^t byl w Polici w mimofadn6m dflstojenstwi co prseses 
kanceUi'e (1770 — 1777). W pamfitnostech swych psanych la- 
tinsky w tak zwanem ProtokoUe pi'eworstwi Polick^ho uziwal 
8tiPfdaw6 dosti mnoho jazyka n^meck^ho a jen malokdy ce- 
sk^ho, co^ zda se sw6dciti o Ihostejnosti k i^eci matehk6. 
N^stupcem jebo w pfeworstwf zdejsfm byl N6mec Matau§ 
Zech z Wrcblabf (1763—1769), smySlenf Cechftm protiw- 
nebo. ^'') Po jebo piresazeuf za pi^ewora do Walstata nasle- 
dowali welmi na kr&tko po sob6 Jakub Gbmel z Hradce Krd- 
low6 (1769 30 fojna —1770 Zarf), a Jeronym Frida zKau- 
timfe (1770—1773), oba nam jiz pfedtfm zn&mi co professofi 
theologie. posledn^ jmenowan^m mame zprawu jebo sa- 
m6bo, ze n6mecky neumel. '^^) Byl proto nicm6n6 pozd^ji, 
jak vffsG zmln^no, professorem bebrejdtiny w Praze na uni- 
versity (t 1806). 

'') Filipp Wolf piSe o n6m ironicky pK slawoosti bratretwA dne 20 Kw. 
1764: In quo acta et hoc illastre fait, quod Venerab. P. prior., atat 
alias Teato, tamen sermone Czechico ad petitionem oratoris respon- 
som debitam dare non sit dedignatas. Potom r. 1765 dne 28 Dabna: 
Publica sodalium sasceptio haad celebrabatur ; byl n^komu jazyk tS^k^ 
pro nSmdinu. OpSt r. 1767 17 KwStna: Sasceptio sodalium more asi- 
tato tenebatur, excepto quod P. prions loco, volubilem linguam ad 
Czechicum responsam debite et articulate proferendum non habentis, 
P. parochas Christianns Horak officio saperioris fungebatur. 

'•) Prawi w ProtokoUe pfeworstwi: Postquam Eev. dn. (abbas) me in- 
dignissimum, licet nee germanicam callentem, nee politicam nee ro- 
busti corporis hominem invitum et reluctautem in priorem hujus vene- 
rabilia conyentas substitnit 



Digitized by 



Google 



294 ^M>a VL 

Far&ri Polickymi, jakozto dacfaownfmi spriwci lida bez 
mAla weskrz cesk^ho, nemohli ow§em snadno byti jini nez 
rodili Cechow6. Za dwau opat& Bennona a Fridricha nasle- 
dowalo jich pit po sobe, Leopold Hajnid (1739—1744) po- 
tomnl prewor, Kristof DurchAnek z Plznft (1744—1749), Ge- 
rard Thor z Police (1750 od 1 Ledna —1753), Nepomacenus 
Pfeifer z Nemeckeho Brodu (1753—1762) a Kristian Horik 
Morawan z lipnika (1762—1777) wyse phpomenaty. Tak 
bylo tez s prsesesy bratrstwa Mariansk^ho, jejichz ukol, stale 
powzbuzowani k pobo2no8ti, wyzadowal zniunost jazyka ce- 
sk^ho jests u wetsi miie. Po Bonaventarowi Pitrowi, jehoz 
pftsobenf w powolanl torn zftstawalo dlauho u wdScne pameti, 
nisledowali w prsesesstwi P. EUment Marcotius z Hradce Kri- 
low6 (1745—1750), Otmar Boi^ek, syn mgstana MalostranskSho 
z Prahy, ktery wsak ui^ad ten sprawowal jen nikolik mesfcA 
(1750), Hehnan Schneider (1750—1755) z Hradce Kralow6, 
ktery byl zarowen provisorem a tady namahan pfes pHlii, 
Lambert Teuber z WysokSho Myta (1755—1763), a poslednfe 
jeste za ziwota opata Fridricha Filipp Wolf Prazan, z po- 
c&tka zarowen supprewor, kteryz ziistal prsesesem dwanact 
let bez ctyr mfesicft (1763—1775). 

Engz Filipp Wolf nalezel mezi maze wd6cn6ho aznani 
hodnS, kterf w ^asfch nejwetsiho ponfzeni jazyka ceskSho ne- 
zaufali nad n&rodem swym, nybrz wzdy a wzdy powzbuzo- 
wali k w4zeni a pestowani i^eci matefskS a zjednali sobe 
tudy z4sluhy pro konecn6 znowuwzkrisenf. Zn&me ho hlawnS 
jen ze zipiskfl jeho wlastnfch we pamStnl knize bratrstwa 
Polickeho; ale zapisky tyto swedci patmS o powaze pHm6, 
nelfienS, ponSkud hasteHwS, neznajicf zatemftow&nf prawSho 
smyslenf. Horliwost n&bozn& a wfela Idska k wlasti a k na- 
rodu wlastnfmu byly u neho slauceny w jedno, tak £e w po- 
woldnf sw6m p6stowal oboji z&roweh a stejnau snahau. We 
sluzb&ch bozich byli Cechow6 na Policku wzdy ponSkad skra- 
cowdni k wflli Nemcftm, na ktere se we w&em bral wfitsf ohled, 
nez wyzadowal pocet jejich. Filipp Wolf horlil proti tomu, 
nedbaje nelibosti pirewora Matause Zecha ani samSho opata 



Digitized by 



Google 



1763—1786, 295 

Fridricba, Um. m^ni jinych protiwnikfi, a pokud mohl, bledil 
nahraditi, w iem se d&Ia kriwda.'^') Welkau radost jemu sp&- 
sobilo, kdyz roku 1767 w m^sici Listopadu pHjel do Brau- 
mowa missiondf biskupsky jm^nem Milek, ktery zmocnin 
jsa k dohl6dnutf na fary okolf tamij^fho, pozornost swau 
obr&til k Cecbflm, kter^ch tebddi jako nyni mnoho pi'eby- 
walo w Brauinow6 a w krajine Braumowsk6, a odpiraly se jim 
weskrz wselik6 sluiby hoii jazykem jejich. Mission&f sel na 
purkmistra Braumowsk^bo, a ozn&mil mu swftj umysl kdzati 
Cecbiim po cesku. Byl newUdni prijat, ale odwolanfm na 8w6 
plnomocenstwf pHnutil jej, ze musil uciniti werejn6 ozn4- 
meni o torn, nasledkem kter^ho sedel se lid cesk^ w prwnf 
nedili adventnf (29 Listop.) w kostele sw. W4cslawa, a mis- 
sionii iviel tarn rdno kazdni cesk6 a odpoledne kiresfansk^ 
cwicenf. NikteH N^mci Braumow§tf dali se k tomu nal^zti 
w kostele, a pokauseli se rusiti poboznost smfchem wytr^Dym; 
ale kazatel spustil na n6 mocnau domluwaa, kterau obro- 
meni musili odejiti.^^) Wystaupeni toto w Braumowg milo 
nAsledek jinacf w Polici. Kdyz ineli BraumowStf Cechow6 jed- 
nau na dlaubo potidenf ze slowa bozibo w jazyku sw6m, za- 
wedeno za to w Polici pro nepatrny pocet zdejsfcb NSmcii 

^') Prawi k. p. k 2 (3wci. 1769: Festo visiUtionis, quia contra coDBue- 
tadinem pro concione alias Bohemice dicenda dixerat prieco germanicus, 
tenni conyeiitaj;», at saltern in eo aliqaid de Beatissima audirent Bobemi. 

'*) Filipp Wolf wyprawnje o torn: Istis diebas Brannam advenerat mis- 
sionarius episcopalis Mnlek eccleslasticus. Qai pro rations officii visi- 
tans parochias, boc summe damnabile grassari invenit vitium, quod 
Csecbis, in territorio Braunensi sat nnmerose ezistentibus, indebite, 
injnste ac fortassis invidiose subtrabatnr yerbi divini pabulum. . . 
Dolore tactos adiens consulem inurbanitatemque ejus Teutonicam, 
qua beneventatus fiierat, verbo potenti coercens, mandatum ei dederat 
ad co&YOcandos C2ecbos, qnibus verbum Dei priedicaret; quod et 
executioni datum erat. Nam 29 Novembris . . dominica I adventus 
mane in ecclesia S. Wenczeslao Csechorum patrono dicata pro con- 
cione dixit, horis vero pomeridianis instructionem habuit Intererant et 
Teutones, risu sacras fiinctiones turbare nitentes; sed apostolioi vin 
sermone ac tonitru percnlsi ecclesia exire jussi sunt. Deus plum hn- 
jus viri exemplum secundet 



Digitized by 



Google 



1 



296 ^oba VL 

kiPesfansk^ cwicenf jazykem n^meckym we kU^ternim kostele, 
kter^ milo b^i kazdau ned61i po nedpor^ch krome zwladt- 
nfch prek&zek. Zac&tek ucinSn w torn taui^ prwni nedeli ad- 
ventnf knizem Ambroiem Brinke, a nazejtH potom w den 
sw. Ondreje naHdil piPewor Mataug Zech temuz knezi po 
rannf msi wystaupiti na kazatelnici a pfecfsti ewangelium 
jazykem nemeck^m. Stalo se to patm^ jen ze wzdoru.^^) 

2e kngz Filipp we swem usilowdni o cest a prosp5ch 
jazyka £esk6ho nezast&wal docela osamotn61y jak w OAh tak 
w obywatelstwu, jest patm6 jak z nikterych pozd6jg(ch pH- 
bihfl tak z jinych okolnosti. Bylaf tehd&2 i borliwi wlastenka 
ceskd w Polid, Ludmila Swobodowd, manzelka heitmana Brau- 
mowsk^ho, zwolena roku 1764 za stargi sestra w bratrstwu, 
kter6 on we swych zapiscich mlnwi s welkym zalfl>en(m. 
Nimd pry ji nerddi widili. 

N6meck& zaujatost nebyla opatu Fridrichowi zdwadau 
w iast^m pHjfzd^nf do Police a p]Peb]^ani w kl&dtei^e zdej- 
Urn. I on jako jeho predch&dci* kaM^ho roku n^kolikkr&t 

*^) Filipp Wolf prawi k tomu: Jam qui capere poteBt, capiat. Czechia 
Braanensi in territorio degentibus tarn diu injuste negabatur neces- 
saria instructioois et verbi divini administratio ; Teutonibus aatem, 
reBpectiye perpaacis, studiosissimo cam conatn prebetar, imo intra- 
ditur. An hoc agendi modo manifestum non exhibeant nationalitatis 
argamentum, nobisqne solidnm, quo iUos feriremus, non suppeditent 
reprehensionis bacnlnm? Si vero Dei et animarom zelo regerentar, 
pari studio at Q^nnanis, qui in Csechise reg^o dantaxat inquilini 
sunt, ita et Bohemia indigenis verbum Dei annuntiaii paterentur. Si- 
quidem pia paatorum mena, quia non propriam (germanicam), sed 
auctoria quierit gloriam, ab omnibua vult adjuvari; et fidelia pnedi- 
cator, yitio nationalitatia non laborana, optat, ai fieri yaleat, at yeri- 
tatem, quam aolns loqui quia non sufficit, ora cunctoram (etiam Cze- 
chorum) aonent ac preedicent . . . Sed quia germanici nationaliatie, lin- 
guae Wencealayiane rabioai yituperatorea criminoaiqae irriaorea, selom 
amarum habetia et contentionea aunt in cordibua yeatria: igitar non 
eat ilia, quam in promoyendo yeatro idiomate et proterendo Czechiamo 
jactatia, deauraam a patre luminam deacendena aapientia, aed terrena, 
animalia atque diabolica. Ita cum diyo Jacobo cap. 8. paasionatoram 
Germanorum cenaorem agere non yereor, qui siniatras eoruin machi- 
nationea aiepe expertua aum. 



Digitized by 



Google 



1763—1786. 297 

driiwal slawn^ slobby bozf w Polici nebo w Bezd^kowg, na 
Ostadi, na Hw§zdi, w Machow6, wodfwal process! w nedSli 
po bozfm tile, a pi^edsedal druhdy bratrstwu MarianskSmu 
u wyroinf slawnosti jeho. Pfi takowe neb jin^ch pHlezito- 
stech nasledowal piPfkladu opata Otmara, drze n6kdy rec 
k lida jazykem nimeckym, kterd musila od prewora nebo 
jineho byti wykladana po cesku. Taki sw&tek swftj nebo den 
narozenf nikter^ rok slawiwal w kl&steire Polick6m, pH (emz 
diw&no mu wazaniho jak od konventu tak od raddy mist- 
ski. Eazdorocne kdyz w Lednu ponejprw piijel do Police, 
koledowali i-eholnici u nebo, a dostdwali d&rk& peniiity^ch 
i jinych die starod&wniho obyieje. Popi^dwal jim taki wyra- 
2enl w refektdri nebo na zahradi kla§terski die prflezitosti, 
totiz po odbytim witslm namdhdnl. W meslci Ewitnu nebo 
Cerwnu bywalo tak zwani mdjowi wyrazeni w Halbgtati, ku 
kterimu jezdili z obau sausednfch klddterfl, Polickiho i Bran- 
mowskiho; w zimi nikdy wyjf^dilo se spolecni na sanfeh, 
w pozdnim leti na rybaiPstwi, nejinak ne£ s powolenfm opata 
nebo prewora. PHtom dbal opat pHsne zachow&nf prawidla 
kl&dtemflio jak w k&ru tak we poMdku domacfm. 

Taki i&A a obycej sluiSeb bo^fch w Polici zacbow&wal se 
w celku tyz, ktery byl za opata Otmara; m&lo co se w nim 
minilo. Jedno, o cem newfme jisti, bylo-li w Polici nowi za- 
wedeno cili jen nem&me o tom pamitf ze starsiho casu, bylo 
prowozow&ni diwadel tehdai obycejnych o Eristu pdnu a umu- 
ceni jeho na Kwitnau nedili a na welky patek jednak we 
kl&stemim kostele samim jednak we process! mimo nij. 
Welki zalfbenf w nicb mel praeses Bonaventura Pitr, i po- 
doba se tudy ponekud, ze on jim bud ponejprw zjednal prii- 
chod bud silniji nez jindy je pistowal.®*) Na welky pdtek 
jmenowiti b]^wal prftwod, we kterim Kristus nesl kHz weden 
jsa od drdbft. Tito prowozow&wali pHtom welki kHky a jini 

•*) On prwni o nich wyprawuje w pam$tn{ knize bratrek^ ; plFedtim neni 
o nich zmfnkj w Polici jmenowitd ani w pamStech plFeworft, kter6 
wypisuji obiFady tSch dni ^asto welmi obSirnS. Srow. tak^ pozn. 55 
na str. 200. 



Digitized by 



Google 



296 J>oba VL 

darebnosti, kter6 teprw roku 1753 tehdej&f praeses Hehnan 
Schneider zakazowal. W t6mz pr&wod§ chodilo tak6 obycejn6 
dwanact tak zwanych mrsk&cft (flagellantes) we zwl&stnfm 
obleku, kterf se kajfcn6 bicowali. Teprw za praesesa Filippa 
Wolfa byla roku 1771 processf na welky p&tek ponejprw drz&na 
bez mrskacA, pro df'ednf z&powSdi toho, kter6 byly wy§ly jiz 
roku 1757. 

Fti wzkH&eni zpfwala se ponejprw roku 1741 pfseii: 
Wstalf jest t^to chwile, nynf obycejna, bezpochyby p&wodem 
Pitrowym jakozto praesesa. sw. Jan6 Nepomuck^m zpfwalo 
se jii tehd&z (1740) u sochy jeho na m&stJiu we hiawni ulid 
8 pr&wodem hudby. prflwodech, ph kter^ch se nosila socha 
panny Marie, musil jeste roku 1750 prseses Heirmau Schneider 
napominati nosice Policke, aby jf nenosili „jako na nosidlech 
nijakS dffwi'', nybrz na ramenau, coi jim tedy do t6 doby 
bylo nezn&mo. Roku 1764 zase musil prseses Filipp Wolf na- 
pominati panen, aby k ofei^e o hromnicich pHch&zely bez 
cepcfi, kter6 se slusi jen na wdan^. 

PrsBses Herman Schneider drzel prwnf roku 1752 no- 
w^jsiho p&wodu poboznost rccenau dewftnfk (novena S. Annffi), 
na kterau bratrstwu PolickSmu byla tri 16ta pi^edtim zjednana 
bulla papezska. Filipp Wolf pak na mnoh6 z&dosti n^kterych 
clen& bratrstwa zjednal roku 1766 od provinciala SeryitA 
w Praze u sw. Michala oprawninf, aby on a potomni praese- 
sow6 smeli prijfmati cleny do bratrstwa cern^ho skapulife a 
6initi je ucastny wdech odpustkfl a privilegii bratrstwa tohoto. 

Zalfbenl w processkh a putowdnf wzdy trwalo, ac prsBses 
Filipp Wolf mnoho na putowanf nedrzel, nazywaje je spfte 
taulanfm. Jest jiz zmfn6no, kterak kazdoro£ni Polickych pro- 
cessf do Warty utrp61o prekazky we walkdch prusk^ch. Od 
roku 1757 za sedmilet6 walky putowalo se proto poka2d6 do 
Swatoi/lomc^ a w poslednim roce walky (1762) do Wambefic^ 
kamz byl pHstup, pon6wad:i tehdaz wojsko na§e drzelo Elad- 
sko. Po skoncenf w&lky b^wala pauf kon&na stHdawd n§kdy 
do Warty nfikdy do Swatonowic. Roku 1772 wySla wsak po- 
nejprw zipowed urednf wselik6ho kondnf pautf s pi'enocowi- 



Digitized by 



Google 



17e3'-1786. 299 

nfm. Z t6 pHiiny nawrhowalo se tehddz wykondni pauti do 
bUzk6 Teplice, k cemui w§ak neswolil opat Fridrich, i we- 
dena tedy processl toliko ku kapli na Hw6zd6 (27 Z&H). 
Teprw po smrti opata Fridricha bywala po deldi cas woleaa 
Teplice na mlsto Warty (1774, 1782, 1784). 

Jiz od prwnfdi let opata Otmara trwala rozepre mezi 
opaty Bj^ewnowskymi a arcibiskupy Prazsk^mi o rozsah exemd 
udSlenych kl&dteru BiPewnowsk^mu od papeifl we 13. a 14 
stoletf, na jichzto z&klad6 opatow6 wykonawali w Polici a 
jinde skoro wsecka pr&wa biskupskd w i^izeni sprawy du- 
chownl, tak 2e jmenowit^ farari Policti byli od opatA dosa* 
zow4ni bez wselik^ho biskap8k6ho stwrzeni a tak6 visitad 
far w Polici a na Braumowsku nebyla kon4na od vik^ bi- 
skapskych, nez od opata sam^ho. Po wice nez padesiti 16tech 
byla rozepi'e tato rozhodnuta pri dwoi'e papezsk6m za opata 
Fridricha roku 1758 proti pir&nf klastera. Opat Fridrich nic- 
mboJk jedt6 i potom wykonal sam vmtad fary Polick6 roku 
1759, pokud zQ&nio naposledy; od roku wsak 1763 pocal 
biskup Hradecky uzfwati priwa BW^ho k tomu nowi doby- 
t6ho, ac jeste s tim usetrenfm, ie newykon&wal visitaci vikar 
Nikhodsky, kjehoz okresu cili vikariatu pocitalo sePolicko 
i Braumowsko, nybrz posfUn byl k tomu generaln^ vikai* 
biskup&w. Za ziwota opata Fridricha byla visitacf tim spft- 
sobem wykondna ctyrykrdt w 16tech 1763, 1766, 1770 a 1772. 

Byl to nejspis tak6 n&sledek obmezeni exemci, 2e toho 
&ISU wysiUmi jsau druhdy tak6 biskupitf nUssionoH do Po- 
lice a do Braumowa, ceho piredtim neni pamdtL Ponejprw 
byli k tomu wypraweni roku 1766 £tyti Jesuite, kteH driice 
exercitie medkali tu od 27 Srpna a2 do 10 Z&K Od nich 
byl na pamatku t6to missl ponejprw postawen die obyceje 
di'ewgny kfii na rynku Polick^m, mfeto n6hoz stoji nynf 
kamenny. Far&f tehdejsl Kristian Hor&k wyk&zal mu misto 
u ^it41u pansk^ho ; ale Jesuits proti w&li jeho, chtice pry se 
zalibiti wfce mistu, dali w noci (10 Z&H) wykopati dolik a 
postawiti w n6m kHz na rynku pred radnicf proti druh^mu 
domu w podsfni (c. 18). Kn6z FiUpp Wolf nazywal to kauskem 



Digitized by 



Google 




300 ^SfJS ^^^ ^^ 

Jesuitskym, a wytykal jim tak6 za neslusn^, ze w kostele 
pi^ed wystawenau welebnau swatosti kdzali s £epi£kami Je- 
suitskymi na hlawe. rok pozdeji (1767) pHsel co biskup- 
sk;^ missiondi' onen kn^z cfrkewni M&lek, kter^ se ujal ja- 
zyka cesk^ho w Braumowe. Roku 1770 mk\ Jesuita Josef 
Jesensky, bratr zdejMho i^eholnika Martina Jesenskeho, kazani 
pattti Polick^ (15 Srpna) pred welkau msi, kterau konal 
opat; roku pak 1772 byl tu jestg jednau Jesuita Antonin 
Podhdjeck^ co biskupsky missiondh T6zce naproti tomu neslo 
se w Polici, ze biskupowe Hrade6ti toho casu sami dbali m&lo 
nawstiweni krajiny, aby udfelowali hirmowdni. Od roku 1737 
stalo se to ponejprw po 31 letech, totiz roku 1768, a to tim 
spflsobem, ze biskup tehdejsi Antonin hrabi Phcbowsky dne 
2 Rijna prijel do Nachoda a tarn birmowanci z Policka we- 
deni jsau w processf. 

W 16tech tech jiz poslednich opata Fridricha wychazela 
rozlicnd naHzenf obecna od wlddy cisafowny Marie Terezie 
tykajici se w5ci cirkewnich, ktera owsem i w Polici m^la za 
nasledek zmeny rozlicn^. Roku 1767 narizowalo se jist^ ob- 
mezenf poctu novicA w klaSterich, roku 1771 ohldseno swo- 
leni papezskS k zruseni nekter^ho poctu zaswecenych swatkft 
die zddosti cfsarowny, a jinym narfzenim zakazowaly se za* 
lare pHlis tuh6 po kldstench pro duchowni osoby trestu 
hodn6. Jiz pak roku 1772 jednalo se tak6 o n^jaka narizeni 
w pricing bratrstwa. Z rozkazu wlady piijel dne 2 Ziti kraj- 
sky heitman Hradeck^ baron Sadlo do Braumowa, a t&zal se 
k tomu ticelu po privilegilch a pokladech bratrstwa Braumow- 
8k6ho i Polick6ho. Musil z te pffciny P. Wojtech Raiman 
jakozto tehdejsi predseda kanceldre zajeti do Braumowa a 
ukdzati breve udelen6 bratrstwu Polick6mu papezem Ale- 
xandrem YII. Okamzite nemelo to zadn^ho nasledku. PrsBse- 
sowi Filippowi Wolfowi zdalo se, ze celd ta kommissi mela 
wfce slauziti kommissaii krajsk^mu Karlowi z Bienenberka^ 
ktery prijel s krajskym, za pMezitost k wym6n6nf sob6 sta- 
r^ch mincf pro sbfrku swau, jezto se po nich shdnSl jak we 
Braumowe tak w Polici. 



Digitized by 



Google 



1763-1786. 301 

W prwnim roce po skoncenf sedmilet* wilky (1764) bylo 1704 
bratrstwu Polick^mu konati sluzby zaduanf za nekdejsiho 
piSBsesa sw^ho Bonaventuru Pitra (29 ti9,\ jehoz pamatku 
kii6z Filipp Wolf, prsBses tehdejsf, mil u welk6 cti. Pitr byl 
po sw6m odwol&nf z Police (1745) po wfce let wyucowatelem 
w theologii u sw. Markety, a jiz tehd&z wyznamen&ii n&zwem 
apogtolsk^ho noUi'e. Roku 1750 pHjel ponejprw zase do Po- 
lice s opatem Bennonem k installacf far&ire Gerarda Thora 
(4 Led.), pH kter^ fee opatem drienau k lidu wykladal z ii§m- 
ciny do destiny. dwe 16ta pozd^ji (1752) byl we BraumowS 
pH wolenf now^ho opata Fridricba, snimz jel potom pfes 
Polici zp4tky (12 Un.) do Prahy, i jest od niho jeSte t6hoz 
roku jmenow&n jeho sekretdfem a archiv&fem (23 Zaf 0. Opat 
poslal jej hned potom do Wfdn6 co jednatele w zdlezitosti 
rozepfe exemcl a jinych w^cech kldStera. Pitr pfebywal tam 
odtud skoro stdle po nikolik let, a nabyl pHlezitosti ke zjed- 
nkxd sobS zndmostf n dwora, ano pHznS cfsafowny Marie 
Terezie i maniela jejiho cfsafe Frantidka. N&sledkem toho 
jakoz i ndkloDQOStf opata Fridricha stal se roku 1756 pro- 
boStem kldstera Rajhradsk^ho (25 Kw.), kter;^ tehd&z jeSti 
posud stal w z&wislosti opatd Bf ewnowskych, a£ jiz welice 
obmezen^. W postaweni tomto odddwal se nejwfce swym 
studiim historick^m, kter6 se wztahowaly hlawn6 k d6jepisu 
klisterft a kostelft na Morawe. Roku 1 762 dokonal 2iwot sw. 
Gunthera, jejz ze wd6£nosti winowal sw6mu opatu Fridrichowi, 
poslaw k odewzd&nf knihy dwa \aAii Rajhradsk^ k sw. Mar- 
kets (w 6wci.). Jina dfla jeho zAstala wsak skoro w^ecka 
nedokoncena. Zemfelt po eastern churaw^nf due 15 Kw5tna 
1764 w 56. roce w6ku. Proslul^ mezi domacfmi ucenci sw6ho 
fiasu, neumel co proboSt jako nekdy co spolubratr mezi fe- 
holnfky Polickymi krotiti sw6 ctizddosti, tak ze osobnf cho- 
w&nf jeho bylo na mnoze nepf{jemn6 a sama cfsafowna Marie 
Terezie doslychajfc torn pry welice se nan mrzela. ®^ 

*') Kdyi opat Fridrich po jeho smrti za pHdinau wolbj now6ho proboSta 
pKjel na Morawu, byl nemile pfekwapen rozmlawami o nSm s heit- 
manem zemflk^m hrab^tem Schrattenbachem i s arcibiskupem 01c- 



Digitized by 



Google 



302 I>ofta W. 

1766 Dne 18 Srpna 1765 zemM dssi Frantisek I. Eon&ny 

jsau zan sluzby z&du&ni w Polici po th dni w kostele UA- 
gternim i famfm (10—12 Z&H). DruMho dne opat 84m m61 
welkau cernau mM w Polici, slau^w prwnflio dne w Braumow& 

1766 Now^ cfsaf ftfmsk^ Josef 11^ syn a spoluwlMai' Marie 

Terezie, uzawi^el we prwnfm roce potom (1766) objeti hranice 
kr&lowstwf £esk6bo proti Sasku i Slezsku, aby zU6dl mista 
powestna ud&lostmi p(ede§16 wdlky, i ocek&w&n jest tak6 wkra- 
jinfi Pol]ck6 a Bramnowsk^. PHSlo z t6 pr(6iny 10 Cerwna naH- 
zenf, aby se piln6 oprawowaly cesty w hor&ch, kudy m61 jeti. 
PiPfcbod do Braumowa byl ustanowen na 30 Cerwna, ale opo- 
zdil se, protoie se dsaiP o n£co d61e zdriel pH pomezl sa- 
sk6m. Teprw 2 Cerwence wyjel casnfi rino z Wrchlabl, a pHJel 
pftlnoci do Braumowa, s nfm Laudon, Lascy a jinycb mnobo 
wyggfch dftstojnfkil. Teprw o pftl jedn6 s pftlnod zasedli k po- 
jedenf w prselatu(e, a r&no po 8. dne 3 Cerwence wyjel cisai^ 
piredng podfwat se na mfsto n£kdej§(ho le^enf Laudonowa 
u Dittersbacba, potom za Bozanow, kdei posledni bylo leienf 
Daunowo. Odtud jel piPes hory k ftefi^ndmn, a zamSril hned 
d&le k Machown, cht^je jeSti t^hoz dne na noc b^ w Jaro- 
m^H. A wsak welky deSt zdrzel jej, tak ie w Machow^ musil 
se stawiti u rycht&i^e, kde2 s generaly sw^mi nico poob^dowal. 
Wozy c(sai^k6, jich2 bylo sedm, zatfm t^boz dne z Braumowa 
wezeny byly pi^es Polici k Mchodu, kdez m61y cisafe zase 
stibnauti. PHjel s nimi krajsky Hradeck^, a w Polici zftstal 
pfes ob£d. 

Na tfi rok pHpadala stoletd slaumost zalo^enf bratrsUca 
Polick^ho. P6cf opata Fridricha jakozto rektora a fUippa 

maack;^iD. Ingrata qnsedam de pie defancto aadire debni antehac mihi 
incognita. Arcibisknp kladl ma na srdce w pH6inS now6 wolby, „at 
snper talem vimm fieret reflexio, qui non solum doctrioa sed et tali- 
bus priefalgeret qaalitatibas, qaibas non solum cum spiritual! et tempo- 
rali fructu et emolumento sed et cum decore pneesse et publico con- 
siliis et operibus prodesse valeat, quo et maculee deleantur, quibus 
exterior conversatio defunct! preepositi a quibusdam notata eaque ad 
aures Augustissimse Su8e Majestatis delata fuit, quam vehementer pro- 
pterea offensam fuisse mihi asseverabat. 



Digitized by 



Google 



rre^—free. 303 

Wolfa prfiBsesa wykondna jest m&lo dnf po odjezdu cfsafe nee 
sp&sobem skwel^ a zbozn^. Opat wyz&dal ke dni slawnosti 
t6 plnomocn6 odpustky od papeze Klimenta XIIL E ustano- 
wen^mu dni (13 Cwce.) byla ud£l&na slawnostnf brana ptede 
dwehni kostela kl&gterniho 8 obrazy, znaky a ndpisy pHmS- 
i^enymi. Po k&zdnlch nemeck^m rannfm, kter6 mil far&t Star- 
kowsk]^, a 6e8k6m, kter6 drzel dSkan Ndchodsk^ Antonin 
Fischer, slanzil opat welkau mSi, mezi kterau pod^a jest 
swdtost 3500 pKjfmajfdch. Po obM6, pH kter6m bylo w prsela- 
tuire i w refektdfi mnobo hostf z duchowenstwa febolnfho 
i swgtsk^ho z okolf, rowni^ opat dr2el neSpory, a od nich 
wyMo se 8 processfm k soSe panny Marie na rynku, napfed 
§kolB{ ml4des^ s koraubwickami, potom muz§tf s jin^i ko- 
rauhwemi a se socbau sw. Benedikta a za nimi prseses 8 tired- 
nfky bratrstwa. N&sledowalo sedm jinochft ustrojen^ch za 
genie w bfl^m od^wu, nesauce Stfty s wyobrazenfm sedmera 
radostf matky bo2(; za nimi panny nesly sochn panny Marie 
n&leSejfcf bratrstwu, a opet glo sedm jinocb& se dtfty sedmera 
bolesti Mariin^ch, potom hudebnid, mnichow^ w§ichni we 
stol&cb a se swfeemi, opat jakoito rektor bratrstwa se sw^m 
minietrantstwem, hosti a kone£ng zenske u welk^m poctu a 
p^knem poMdku. Socha matky bozf na rynku byla nakladem 
bratrstwa wsecka p^knS obnowena a opatrena nowau korunau 
m^d^nau a w ohni zlacenau, kterd stdia samotna 40 zlatych. 
Po litanifcb a kollektdch, iPikanych pred n(, wr&tila se pro- 
cessf do kostela, kdei skoncena slawn^m Te deum laudamus. 
Po cely oktav slawnosti byly potom zwIaStni mse a jin6 po- 
boznosti 

Roku 1767 bylo w m6sld Cerwnu modlenl tffdennf za \m 
dsaitownu Marii Terezii pro nemoc jejf, a pozd&ji t6ho2 m6- 
sice tiidennf slu2by z&du6n( za zemrelau dsairownu Josefu, 
wdowu dsafe Karla VI (29 Cw.). 

W 16tech 1771 a 1772 byl welk;^ Uad w Cechdch, nd- 1771 
sledkem kter^bo i pHmorek. Nelze pocbybowati, ze z&Hl i na 
Policku, ac nem&me torn jin6 zwl&§tn{ pam6ti, neJ ze i na 
panstwf zdejgfm a Braumowskto chud]^ hospoddfftm wy- 1772 



Digitized by 



Google 



304 Doha VL 

1778 k&zana byla podpora pen^2ita na osenf ze summy jednoho 
millionu zlatych, kterych na to powolUi 8tawow6 zemstf r. 1772. 

Ta 16ta churawel jiz opat Fridrich u wysok^m w^ka 
8w6m. Odebraw se hned nazejtH po stolet^ slawnosti bratrstwa 
roku 1766 (14 6v7ce.) z Police do Halb§tata, tarn roznemohl 
se potom ty dni tak t£2ce, ie se musil A&ti zaopatHti. Asi 
do 9 Srpna uzdrawil se zase pon^kud, a pMjel dne 11 Srpna 
do Police, kde2 pobyl 5 dnf, ale nemohl o pauti dne 15 Srpna 
slauziti welk6 m§e die sw6bo obyceje, nei dost t£2ce jen 
ticbau. Roku 1767 op6t se roznemohl w m^sfci Dubnu za 
pteb^wdnl u sw. Markety; ale op6t se uzdrawil. PKjfidfil 
i w 16tech potom dosti £asto do Police, kdez se tebdai piln£ 
staw^lo now6 prselatufe, jak w^Se wyprawowdno. Roku 1772 
dockal se slawnosti, kterau uwftdn byl po dokon&ni dfla tohoto 
(3 Srpna). Ale w m^sfci Prosinci, kdyz jest^ we switek po£et( 
p. Marie byl wykonal welk6 slu^by bozf w Braumowd, upadl 
po tretf w nemoc, kteri nenech&wala nad^je na polep^eni 
Dne 21 Prosince za tau pHcinau prewor tebdejgf Polick^ Je- 
ronym Frida a pfedseda kancel&re WojtSch Raiman jeli do 
Braumowa, aby se s nfm rozzehnali. Pracowal wsak k smrti 
jest^ do 30 Prosince, kter6hozto dne skonal we ^/^ na 5 od- 
poledne, dos&hnuw 76. roku stdH. 

Zpr&wa jeho smrti dostala se do Police jegt6 t^hoz 
dne pred jeden&ctau bodinau w noci, ale jen doslechem, a 
druh^bo dne cekalo se na pfsemn^ oznamenf z Braumowa 
darmo, proiez nespecbal pirewor s jin^mi jeti do Braumowa 
z pHciny zai^fzenf poti'ebnych ndsledkem umrtf. Pobreb kon&n 
1773 jest potom dne 4 Ledna roku 1773, a m61 kondukt Placidus 
opat Kfesowsky. 

Nast&wajfcf tcoleni now6ho opata spdsobilo tentokr&t welk6 
bnutf mezi cleny fddu, a zwlist6 w konventi Polick6m, kdez 
wystaupil na jewo spor mezi narodnostmi od dawna se zma- 
hajid. Krora Filippa Wolfa a pfewora Jeronyma Fridy bylo 
toho casu w kligtere nepochybn^. n^kolik jinych Cechft, kterf 
doufali t^to prfleiitosti uziti k n6kter6mu prosp&chu jazyka 
sw6bo. Do popredi postawil se, snad jakozto nejstarsf z nich 



Digitized by 



Google 



1763-^1786, 305 

die rodu (1717) i die wstaupenf do f4du P. Amandus B14ha, hts 
rodem z Hradce Krilow6. Od nfiho zasldn jest dne 11 Unora 
dopis ku kapitule shromdzd6n6 w Braumowfi, we kter6m pra- 
wilo se, ze jsau od dawna byly rftznice w fade mezi Cechy 
a NSmci proto, ze Cechow6 od N6mc4 Jakozto cetnejsfch byli 
potlacowdni; rftznice ty ze byly pricinau, pro kterau po smrti 
opata BenDona nowy opat Fridrich dostal naHzeni kralow- 
8k6ho, aby pri ustanowowanl k lif adftm f eholnim mfwal wets! 
ohled na Cechy, nez jindy bywalo; po uwdzenf tobo ze on, 
P. Amand, zadal zadost ke dworu, aby napotom wolenf opata 
bywalo stHdaw^, tak aby pokazd6 jednau byl wolen Cecb, 
podruh^ N6mec, kdezto do t6 chwfle od kolika stoleti Cech 
z&dny nedos&hl opatstwi. Dale nawrbowal, aby napotom by- 
wal tak§ stejny pocet feholnfkft ceskych a nfimeckych, aby 
tudy uwedena byla w6t§{ Idska mezi bratry a prestalo hrd^ 
panowani. Dopis tento potkal se wsak we kapitule Braumow- 
sk6 s prudkym odporem skoro wsechn^ch, krom jen n^kolika, 
a P. Amand zaslal dopis jiny, kter^ nawrh swflj o strfda- 
w6m wolenf opata bral zp§t a wyhrazowal si o nfekter^ch 
wficech promluwiti, az by bylo shromazdeni wsechnSch pln6 ; 
potom w§ak pry neodw&zil se ani ust otewfiti. 

Mezitfm jednalo se o ndwrzfch techto tak6 w kapitule 
Polick^, a ujlmala se jicb strana 6eska. Schwaleno jmenowit^, 
aby byl zaweden stejny pocet Cechft a Nfimcft, jakoz i aby 
stawu dftchodft wesker^ch byla dana wedomost aspofi tfem 
osobam z kazd6ho konventu ; k cemuz pf ewor Frida doddwal, 
aby budaucn^ prfjmy kazd6ho klaStera zdstdwaly pH torn 
konvente a nezasflaly se do Braumowa. Zadosti tyto m^ly 
pisemng we jmenu konventu Polick6bo wzneseny b^i na kapi- 
tulu sebranau we Bi*aumow6. Ale kdyz se jednalo o podepsani 
spisu, nekteri najednau ulekli se toho, snad nasledkem zpraw 
odporn^m smyslenf w Braumowi, a tudy s weci seslo.®*) 

^*) Sed bflBc omnia emanserunt propter quorundam timorem pannicum, qui 
subscribere se manu propria recusabant, piSe o torn pfewor Jeronym 
Frida. Jinau pak rukau, nepochjbn^ nastupce jebo w pfeworstwi, pfi- 
psino jest: Imo paacissimi sabscribere voluerant. 
FHbihy Polieki. 20 



Digitized by 



Google 



306 -E)o6a VL 

1773 Wolba opata rozbodla se potom zasazenfm wys^i moci. 

Byl toho casu w fade muz skwfelych wlastnosti ducha, Stipdn 
Rautenstrauch^ rodem z Blatna w kraji Loketsk^m, tehddz 
391ety, ktery podobnS jako pfedtfm Bonaventiira Pitr umfil 
ziskati sobe welkau pfizeii u dwora a osobne u cfsafowny 
Marie Terezie. Prosluw ucenosti, zwlastS znamostf prdwa c(r- 
kewnfho, a oddaw se smeru, we kter6m tebdaz widda se 
snazila zwelebiti Skolstwi a prow6sti zm6ny d41ezit6 w po- 
meru mezi statem a cfrkwf, byl tim obrdtil na sebe pozor- 
nost wyssfch mfst, tak ze nyni bylo pMnf cfsafowny sam6, 
aby se on stal opatem Bfewnowskym. Pfanf toto projeweno 
jest pHmo psanym porucenim jeho jakozto cekance, kter62 
pfiwezl s sebau do Police krajsky heitman Hradecky dne 
1 Bfezna. Konvent Policky dal mu za odpow6d, ze mfnf po- 
ruceni cfsafsk6ho setfiti, jestlize bude zarucena rownost mezi 
ceskymi a n^meckymi pfislusnfky klastera, o cemz krajsky 
bezpochyby nemohl dati zadn^ho ujistenf. Wolba potkala se 
tudy se znamenitymi tezkostmi. Pfi prwnfm hlasowanf w obec- 
n6ra shromazdSni fadu w BraumowS dne 15 Bfezna obdrzel 
§t6pdn Rautenstrauch jen 38 hlasft; proti nfimu Jakub Ghmel 
tehdaz pfewor u sw. Markety (od r. 1770) 30, P. Ambroz 
Brinke 3 hlasy, a krom toho bylo jin^ch sest hlas4 roztrau- 
senych. Patrne pfi Stepanowi Rautenstrauchowi stala nej- 
wfitsi cast strany nemecke, pfi Jakubowi Chmelowi strana 
ceska. Musilo se podruh6 hlasowati, a tu teprw dosahl Ste- 
pan w6t§iny 50 hlas4 proti 27. 

Wolba tato pfiwedla welkau zm^nu do staroddwn^ho 
sp4sobu klastemfho ziwota jak w Polici tak we druh^ch dwau 
klaStefich bratrskych. Nowy opat byl asi po roce ustanowen 
k dftlezitemu tehdaz cfsaf sk^mu lif adu dii*ektora fakulty theo- 
logicke w Praze (1774), ano neco pozdeji (11 Listop.) take 
k temuz lifadu we Widni i jmenowan zarowen raddau we 
spojen6 kancelafi dworsk6 nemecko-rakauski pfi kommissi 
nad studiemi. Z pficiny t6 pfebywal skoro stdle we Wfdni, 
a nepfijizdel do klasterfi sw6ho poslusenstwf lee na kr&tko 
pfi zwlaStnich potfebach. Po zwolenf sw6m odebral se nej- 



Digitized by 



Google 



1763—1786. 307 

prw6 do Prahy (23 Bfezna) w pHcine poswfecenf od arci- 1773 
biskupa, potom do Wfdnfi, odkudz dne 22 fierwna pfislo od 
neho psanf ku preworu a konventu Polick^mu, jfmz oznamo- 
wal welk6 railosti sob6 ucinene od cfsarowny Marie Terezie. 
Odpustila mu totiz obycejnau taxu 3000 dukatfl za stwrzenf 
w opatstwf, a powolila prodlauzeni Ih&ty k doplacenf zadrzal^ 
dane z dedictwi 5494 zlatych. Za to nafizowal opat, aby byla 
w Polici ka^dodenne slauzena m§e za cfsarownu. Naproti tomu 
pH§el nedlauho potom (12 Cwce.) nemilostiwy dopis od bi- 
skapa Hradeck6ho Hehnana brabete z Bltimegen, kteryz ura- 
zen byl Dowym opatem, ze se mu dotud ani nepi'edstawil, 
a oznamowal tudy konventu Polick^mu, ze ho za opata ne- 
uzndwi a zakazuje mu proto uzfwanf pontifikalii w dioecezi 
sw6. Od arcibiskupa Prazskeho dos&hl opat §t^pan installacf 
obycejn6 w pontifikalifch beze wsf nesnaze, kterdz wykonana 
slawng dne 1 Srpna. Nasledkem toho wyjel za nekolik dnf 
potom z Prahy k slawnosti uwedenf sw6ho na panstwich Po- 
lick6m a Braumowsk6m, i pfijel do Police dne 11 Srpna. 

Uwedenf jeho stalo se s rozdfletn od posawadnfho oby- 
ceje beze wdeho ucastenstwf poddaneho lidu, jezto bylo teh- 
daz cfsairsk^mi narfzenfmi obecn^ zakazano. Na hranici pan- 
stwf jeli jemu wstHc toliko predseda kancelafe, provisor, 
fardr a ui^ednlci panstf na konfch. W Bezd^kowe ocekawal 
R Odilo Aulich, predseda kancelafe Braumowske, kteremu 
byl opat pro swau wzdalenost zanechal cel6ho wrchnfho ri- 
zeni w6c£ hospodafskych, a faraf Braumowsky. Opat Stepan 
wzal teprw tudiz w Bezdekowe rochettu na sebe k dalsi jfzde 
do Police, na kter6 pfed kocdrem jeho jeli lifednici na ko- 
nich a feholnici Policti na kocafe jin^m, za nfm pak tfetf 
kocdf s Braumowskymi co hostmi. Pfed m^stem uwitala jej 
radda mestskd, a pfed kostelem klastemfm, jehoz portal ozdo- 
ben byl slawnostni branau, ocekawal pfewor s konventem. Po 
uvrftaci feci pfeworowfe a odpowSdi opata weslo se w prft- 
wod6 do chramu k welkemu oltdf i. Tam opat zapel Te deum 
laudamus, a potom teprw odebraw se do sakristie, odtamtud 
writil se w pluvlale a s biretem na hlawe (pon6wadz infule 



Digitized by 



Google 



308 I>oba VL 

1773 uziwati nesm^I pro zdpow^d biskupskau) i pi^ezpiwal tak6 
Salviun fac a kollektu obycejnaa. Opozdilo se pfitom, tak ze 
teprw pftl dewAt6 pocala se weSefe. Druh6ho dne (12 Srp.) 
obedowal opat s konventem o pftl dwanict6, a odjel d&le ke 
Braumowu, prowazen toliko od ui^ednfkA az na hranice pan- 
stwi. Spechal, maje zajeti do Slezska s pozdrawenim ku kr&li 
prusk6mu, kter6 mu bylo ulozeno od cfsafowny. 

Odtud nespatfila ho Police ani Braumow po wfc nez 
dwe 16ta. Z Wfdne wsak prislo od nSho dne 12 Prosince t6hoz 
roku now6 osazenf iirad& reholnlch. cili nowd ordinacf kld- 
stera Polick6ho, pH kter6 nejspfS m61 na zfeteli postaweni 
stran pH zwolenf 8w6m. Na mfste pfewora 6echa, Jeronyma 
Fridy, dosazen jest Nemec Placidus Pfeifer; jiny N^mec 
(z Litomeric) Rupert Strabl ustanowen za professora theologie 
rarawoucne w Polici ; Jeronym Frida pak tehddz pf esazen za 
professora hebrejstiny do Prahy. Filipp Wolf zftstal jeste 
praesesem bratrstwa, ale musil pHjmauti na sebe zdrowen 
nemocnictwf. Suppfeworstwi byl jiz o sest let drlwe zbawen 
(1767) od opata Fridricha. Zdrowen s tauto ordinaci wydal 
opat tak6 obSfme nahzenf o prlsnejsfm zachow&wdnf prawidel 
feholnfch w Polici. 

i"4 Roku 1774 do6kal se knSz Filipp Wolf po sedmi letech 

opet potesenf, ze w Braumowe po siln^m odporu mnoh^ch 
dosahlo se pro Cechy tamejsf exhorty w jazyku Swatowacslaw- 
sk6m. Drzana jest w ned^li dne 12 Cerwna od kn£ze Aemi- 
liana Malhy rodil6ho z Bydzowa; newfme w§ak, stalo-li se to 
i tentokrat jen jednau cili w torn n^kter^ cas d61e pokraco- 

1775 wano. Na zacatku wsak roku 1775 stal se t^z kn6z Aemilian 
prffisesem bratrstwa Polick6ho na miste Filippa Wolfa, kte- 
ryz pf dozen dokonce z Police do Braumowa, zdd se ze pro 
nfektere rozmlsky mezi nfm a nfekterymi pfednejgimi w kla- 
stere. Poslednl poboznost wykonal s bratrstwem o tfech kra- 
Kch (6 Ledna) roku fecenSbo. 

Roku tohoto 1775 strhlo se now6 welk6 tozbaufeni sedlske 
u welk6 casti krdlowstwf cesk6ho. PHcinau bylo st&le trwa- 
jfc( utiskowanf poddan6ho lidu od wrchnostl, proti kterym 



Digitized by 



Google 



1763—1786. 309 

Bem61 dostatecn^ ochrany zakonft. Od predesl^ho powstanf hts 
za cfsafe Leopolda I byla sice wlada cisarska ledacos nari- 
dila ku polebceBf stawu sedlsk6ho; ale wrchnosti malo se 
tlm sprawowaly. Tudy wzdy wf ela nespokojenost w lidu. PH 
wypuknutf wilky sedmilet6 sedldci na Policku hned po prw- 
nfm wtrhnuti Prusft do krajiny (1756) zpecowali se roboto- 
wati, a za pHtomnosti cizilio nepiritele nemohli na nSkterau 
chwfli byti k tomu pfipraweni. Roku 1758 w mesici Cerwnu 
bauHli se Hutbergtf; ale rychtdr udal hlawnf p&wodce, a wzati 
jsau do wazby. Strastmi t6to walky, kteryini trp61i wrchnosti 
i poddani jednostejnS, rnnoh^ wrchnosti daly se ponuknauti, 
aby gkody sw6 ^stecne hojily na utraty sw6ho poddaneho 
lidu. I opat Fridrich uzil dflem tohoto prostredku jiz roku 
1761. Nejen ze poddanym, kteri meli najaty pan8k6 polnosti, 
zwysil najem se 14 grosil na 18 z kazd^ho korce, nybrz na- 
Hdil zcela libowolnfe, aby od drzitelfi solcowen a jinych statk4 
swobodnych mfsto laudemia, to jest platu pH nastaupeni no- 
w6ho drzitele, wymahana byla jista kazdorocni wyplata roboty, 
pod zaminkau, ze pry laudemium platili za sw4 oswobozenf 
od robot Rownfiz tak libowolnS zwysil Lhotskym wykupn6 
z roboty, kter6 platili od casu opatft Tomase a Otmara.®*) 

Po sedmilet6 walce wlada cfsafowny Marie Terezie mezi 
jinymi wScmi, kterymi hled61a powzn6sti obecny blahobyt 
jakozto podmfnku moci statu, obracela zretel znowu zwldste 
k ulehfienf bfemen poddanstwi sedlskeho. Roku 1773 byla 
k tomu ukolu zrizena zwla§tni kommissf cfsarskd w Praze, od 
nlz roku 1774 w mesfci Rijnu wyslo jiste prozatlmne nari- nu 
zenf spftsobu robot, ktere mfilo byti zachowawano az do 
uprawenf konecn6ho. Wrchnosti otdlely s wyhlasenfm jeho ; 

■*) ZprAwa o torn we ProtokoUe pl^eworsk^m zni: Eodem tempore (w Unoru 
1761) hat der Tit herr abbt wegen deren Meltner unterthanen anbe- 
fohlen, dass man ihre roboth in hohem anschlag, undt zwar der an- 
sassigkeit gemass bringen soUe; denn was tempore domini Thomse 
abbatis ati et domini Othmari abbatis geschehen, kann bei jetziger 
xeitumbstandeni da una die roboth so hoch taxiret wordeit (toti£ od 
vrMidj w pH5in$ bern6), nicht mehr statt finden. 



Digitized by 



Google 



310 Doha VI. 

1774 lidu wsak nezftstalo tajno, ze se od wlidy stalo cosi kjeho 
prospechu, a powest rozsfHla se, ze cfsahkym patentem zru- 
sena jest robota, ufadow6 pansti w§ak ze patent zatajujf. Tu 
se zmohio rozezleni ddwno w lidu dautnajfcf, i mfnil dobyti 
prdwa sw6ho moci. W kratk6in case spftsobeno bylo spiknuti, 
ktere se wztahowalo po cel6 sewerowychodni ctwrti zem6 ce- 
sk6 od kraje Hradeck6ho B.i do Litom6fick6ho. Obywatele 
krajin ceskych 1 nemeckych stall spolu zajedno prostredkem 
srozumenf mezi wfldci. W kraji Hradeck6m byl hlawnfm wM- 
cem Antonin Nywlt^ swobodnik a rychtaf we Rtyni na pan- 
stwf Nachodsk^m. U n^ho se sch&zeli pfedn^jsi ze wsi z blizka 
i z daleka, a zridili zwlastnf raddu k wedenf spolecn^ch w^cf, 
kteri nazywana jest guberuem, a ku kter6 tak6 odwadfina 
ode wsech jistd dawka, po 6 kreycaffch z kazd6ho ph'bytku, 
na zapraweui potfebnych utrat Pomocnfkem Nywltowym byl 
na panstwi Polickem Karel Dostdl rodem ze Lhoty Machow- 
ske, ktera nalezela rownSz ku panstwi Ndchodsk6mu, jiz wSak 
usedly w B61em, kdez se prizenil ke statku, wzaw sobe wdowu 
jm6nem Hajnisowau. Jeho naz^wali generalem, a bylo mu 
poruceno netoliko panstwf Policke nybrz i Braumowsk6, aby 
oznamowal a narizowal po wsech wesnicfch, co se mWo dfti. 

1775 Prwotnl limysl pry byl, roku 1775 o sw. Jan6 Nepo- 
muekem jako ku pauti ze w§ech stran zarowen hrnauti se 
ku Praze, kdez pry asi 400 sausedft bylo se spiklymi sroz- 
umeno k prowozowanf wselik6ho nasili. Ale lid6 neudrzeli se 
tak dlauho. Jiz w mesfci Lednu w krajine naSf pozdwihli se 
Teplicti wedenim Autoniua Seidla, od nehoz daly se nawisti 
take na panstwi' Polick6m nejblizSf wesnice, Lachow a De- 
dowy, pozdeji tak6 Hlawnow, tak ze hromadne pribfehli do 
Police na kancelaf (23 Ledna), pfedlozili tarn jakysi nowe 
zhotoweny urbar, a na nem se zakladajfce nechtfili wfc robo- 
towati. Kdyz tfm a jinym rozlicnym spfisobem limysly sedl&k& 
se projewowaly, uznali wfidcow6 nepochybn^ proto zapotrebf, 
s wywedenfm jich d61e neodkladati, i drzana tedy porada we 
Etyni u .„guberna" due 19 Bfezna, ndsledkem ktere pHkrocilo 
se ke skutku. Na panstwi Policke a Braumowsk^ pfisli w noci 



Digitized by 



Google 



1763—1786. 311 

dne 23 Bfezna zrizenci Nywltowi do wsech wesnic, kdez bu- 1775 
dili sausedy od staweni k stawenf, aby se dali nal6zti u rych- 
taM a cinili ddle die naffzeni. Kdoby neuposlechl, tomu hro- 
zeno pdlenfm a hubeiiim. Chtej nechtej wsudez die toho se 
zachowali ; tu pak rdno dne 24 Brezna ze wsech wesnic Po- 
lickych sedlaci wedeni Karlem Dostalem pfihrnuli se, a wrazili 
do kancelafe w klastere, wsichni jsauce ozbrojeni holemi s hroty 
zelezn^mi. W kancelari zadali na lifednicich pansk^ch, aby 
jim wydali domn616 patenty cfsaf sk6 ,0 zruseni roboty ; kdyz 
pak t^ch owgem pred rukama nebylo, wystaupil Karel Dostal 
na stftl, a cetl listinu, ktera obsahowala jakysi nawrh na- 
rowndnf, tak aby robota na men§{ po^et dnf byla ustanowena, 
a coby wrchnosti potreba bylo wlce, aby lid6 byli sice po- 
winni d^lati, ale za plat. Urednfci ustraseni ani nehlesli, a 
kdyz rychtaf BezdSkowsky Wacslaw Beran odwazil se napo- 
mfnati lidi k slusn^jsimu chowanf k nim, kazal Dostal bitim 
jej strestati. Hned dostal sedm ran tezkych holemi do hlawy, 
tak ze musil weden byti k lazebnfkowi k hojenf. Neprawf se, 
jakym spfisobem zjednan byl nfejaky odklad pfes poledne, 
nez toliko, ze musili sluzebnfci klasterni dobfe zawMti ku- 
chyni, aby sedlaci nepobrali jfdel k obedu pfiprawenych. Od- 
poledne shromazdili se wsichni opet na dwofe pfed pra^la- 
turau, kdez musili se urednfci pansti tusfm i s predstawenymi 
swymi z fehole, pfedsedau totiz kancelare a provisorem, do- 
stawiti na pawlaci u pribytku wratn6ho, a Karel Dostdl recnil, 
i opet cetl pirede wsemi tak zwany nowy patent, to jest listinu 
narownaci, k nfz mela wrchnost swoliti. Predseda kanceldre, 
P. WojtSch Raiman, neodwazil se odepriti usiln^mu zadanf 
to, a podepsal listinu, coz rownez i w Braumowe ucinil 
tamejsi predseda P. Odilo. 

Po obdrzeni toho sedlaci se rozesli k swym domowfim, 
ale nedali se proto hned na pokoj. Potomnf dni prichdzeli 
brzy we wit^fm brzy w mens£m poctu na kancelal*, a zdwihali 
jin^ zadosti a zaloby rozlicn^. Jedni chteli mfti zpatky peuize 
za konsensy k mauzelstwf, za kter6 die naf izeni cfsarskych 
nemelo nic byti z4d^no, jinf z&dali nahrady w penezfch za 



Digitized by 



Google 



312 Doha VL 

1775 kurata urocni odwedenA do kuchyn^ kl&gterai, popfrajlce po- 
winnost k tomu ; mlynari cht6Ii, aby jim byl nawr&cen rocni 
plat, odwedeny za mlyny jejich; jinf tak6 dorazeli na fardfe 
Kristiana Horaka, zadajfce od neho zpatky stolu proti nari- 
zenim cisafskym wybranau. Hrozbami pronaSenymi, ze zdran- 
cujf ano rozbori kldster a wyzenau z nebo mnichy, dal se 
provisor tehdejsf Jost Ceyp (rodem z Hradce Kralow6) ustra- 
siti, ze dawal w obiU ndhradu zadanau za kui^ata. Earel 
Dostal wsak a jini n^kteH z pi'ednejsfch zdrzowali lid napo- 
mfninim lisilnym, tak 2e se nedopustil wetsich wytrznostf, 
CO zatfm jinde powstalci z&fili wztekle proti nenawiden^m 
wrchnostem a jich utednfkftm. Cltalot se wfce nez tridcet 
zdmkfl a jinych sfdel panskych, kter6 pobofili nebo zlaupili. 
I na Braumowsku dalo se hflre, kdei jmenowit^ rychtarfim 
we Wernfrowiclch a w Rosenthale wytlucena okna a rozbita 
kamna i nabytek wsechen, ze necht^li powst&nf se ucastniti. 
Odboj takoweho sp&sobu musil potlacen byti brannau 
mocf. Do Police jest k tomu wyprawena setnina wojakd; kte- 
raz pritdhla dne 31 Brezna prawe, kdyz sedldci op6t na 
kanceldri hrdi jednali s ustrasenymi liredniky. Kdyz setnfk, 
postawiw wojaky pfed samau kanceldfi, welel: beim fuss, 
a zarincela zbran spustSna na zem, welitel pak sdm postawiw 
se do dweff wzkfikl: ihr verfluchte spitzbuben! strhlo se 
nihl^ leknutf. Eazdy utikal kam mohl; kdo nemohl, toho 
wojaci polozili na sl&mu a zmrskali; nekter6 spautali a aw6- 
znili; tfi z pfednejslch odwezeni jsau k wyslechfim do Hradce; 
kowatowi Floriauowi Peyskarowi wysazeno n6co ran, ze byl 
sedlakftm okowiwal hole k jich pfedsewzeti. Take musili se- 
dldci list narownani s wrchnosti jakozto wynuceny zase na- 
wrdtiti. W jinych mfstech, jakoi u Trutnowa, u Chlumce, pKslo 
k b*oj<im mezi sedlaky a wojskem, w nichz lid6 we zbrani ne- 
cwicenl odolati nemohli ; u Chlumce wehnani jsau do rybnfka, 
a stall se tudy pffslowfm. Nywlt byl dne 4 Dubna pfepaden 
a zajat we sw6m pffbytku, odwezen do Prahy, a po mnoh^m 
sauzeni hladem a w^zenfm tuhym odsauzen na dwe l^ta k we- 
rejn6 prAci. Pffsn6ji nalozeno s nekterymi, kteff proti rad6 



Digitized by 



Google 



1763—1786. 313 

wftdcft byli se dopustili hrubsich laupezi ; pro postrach jsau "75 
ctyfi obSseni u Prahy, jeden w Bydzowe. Polickych wftdce 
Karel Dostal utekl do Slezska; ale wrdtil se odtamtud, kdyz 
se ponikud uti&ilo, a podwakrdt stawiw se na kancel&ri ob- 
drzel, ze trestdn toliko krdtkym wezenim. Wazeno jemu, ze 
byl drzel powstalce w jiste mfi'e a nedopustil zddn^ho nasili. 

Wojici zftstali nektery cas w Polici, wlozeni j sauce do 
domft, u nekter^ho sauseda az po p§ti, po sesti. Pokud tu 
byli, bylo ticho; ale jak byli konecnfe odwolani, pozorowalo 
se brzy, ze nespokojenost pauhym uzitfm mod nemohla byti 
odstranfina. Podtajf strojily se now6 nepokoje, kter6 hrozily 
wetSfmi nei predtfm zdhubami. LachowStf, D§dow§ti a Hlaw- 
now&tf, kteH se nejprw6 byli sdruzili s Teplickymi, tak6 wsak 
Pekowstf, SuchodolStf, id&rsii a Petrowicti meli spolek mezi 
sebau, sMbiwse sobe, jak by kde jinde co wypuklo, pfidati 
se k tomu. Stal6 dorozumSni meli tak6 s poddanymi na Brau- 
mowsku, a priprawowali smolne wence, coz k cemu sm6rowalo, 
objewilo se, kdyz onde wypAlena w Sonowe fara a kostel,®*) 
potom dwftr pansky w Dittersbachu. PonSwadz bylo patrn6, 
ze se to stale od spiklych poddan^cb, musily wsude drzany 
b;^i hlfdky we dne w noci. Tak6 w Polici wzdy §est neb 
i wfce sausedft bywalo na str&zi, obchazejice po namesti a 
po uliclch. Mezitfm wysel toho roku tak zwany rohotni pa- 
tent (11 Srpna), kterym mSlo ulehceni bremen poddanstwf 
sedlsk6ho b^ti stale upraweno die wftle cfsafowny. Bylo pfi- 
tom poddanym dano na wfili, bud nowym patentem se sprawo- 
wati, bud zftstati pfi star6 robote. torn rozraysleli se, ale 
wetslm dflem nechteli woliti roboty ani nowe ani stare; pro- 
zatfm pak robotowali jeu, jak se komu chtelo. Wrchnost ne- 
odwazila se uzfwati pHsnosti. 

Po jak6mz tak6mz utisenf w krajinS pHjel w meslci ilijnu 
toho roku opat §tepan do Braumowa, a odtud do Police. 
Zde drzel kapitulu (25 fUjna), we kter6 zle mluwil k fehol- 

") Stalo se to kdysi pl^ed 15 &ijnem 1775, jeito toho dne knSz Wilem 
farAf §onowsk^, kter^ho to poBtihlo, pf-esazpii byl do Martinkowic. 



Digitized by 



Google 



314 J^oba VL 

1775 nfkftm, nejspfs ie nebyla dosti pHsnS zaehowdwina nowa 
prawidia jebo o kazni kldstersk^.®^) Ta byla snad t&i pH- 
cina, pro kterau potom z Widne naiidil odejmutf prewor- 
stw( P. Placidowi Pfeiferowi, tehdAz 691et6mu a ustanowil za 
now6ho pfewora P. Ambroze Brinke, opet N^mce, tehdaz 
45Iet6ho. K wykonanf rozkazu toho pnjel dne 27 Prosince 
P. Odilo z Braumowa, kamz ssazen;^ prewor potom s nfm 
odjel, placky se lauce se swym liradem. Na zacatka roku 
potomnfho (1776) zrusil opat StSpan koledu penezitau, ktera 
se ddwala febolnfkAm, i castku wina uhersk^ho pHtom oby- 
fiejnau, jak w Polici tak we druhych klasteHch ; coz mu zle 
bylo wazeno. 

Opat Stepdn setrwdwal tak6 we swem nesetrn^m cho- 
wanf k biskup&m Hradeck^m ; cfmz spftsobil mnoh6 nepH- 
jemnosti sobe i sw^m klagterftm. Kdyz po smrti biskupa 
Hermana z Blumegen (1774) nastaupil nowy biskup Jan On- 
di^ej Kaiser a m61 installad dne 15 j^ijna 1775, pr^wS w cas 
pirebywdnf opata §t6pana w Braumowe, opat ani sam k in- 
stallacf nejel ani zddn6ho z klastera k tomu neposlal, nybrz 
dal P. Odilonem psati konsistofi, ie pro rozepfi s biskupem 
posud trwajfcf nikoho wyslati nemohl. Biskup wzal to welice 
za zl6, a wedl zalobu u arcibiskupa, kteryz nasledkem tobo 
dopisy zaslanymi pfeworftm do Police a do Braumowa wy- 
slowil t^z swau nelibost nad tlm a kdzal, aby budaucng, 
kdykoli by byla installacf biskupa, prewor najisto bud sam 
k n( se dostawil, bud we pffpad6 n6jak6 skute6n6 pfekdiky 
dwa ze starsfch clenft konventu k tomu wyprawil (21 Prosince). 

Jiz roku 1762, kdyz se na snemfi ce8k6m jak castfeji 
pfedtim jednalo o rozmnozeni far w zemi a zwldSte w kraji- 
ndch homfch, byl opat Fridrich ufiinil zmlnku o hostde Ma- 
chmvsJcetn^ jejz sprawowali klaStemlci Polictf, aby i tarn ob- 
nowena byla fara n^kdejsi wykazdnim pHslu3n6ho dilchodu 
z tak zwan^ pokladnice solnf. W^c od t6 doby usnula zase, 

'^) Prseses Aemilian Malha wjprawuje o torn jen docela krAtce: capitu- 
lum tenuit Rev. dominns abbas, et male noR habnit. 



Digitized by 



Google 



1763-J786. 315 

az rob] 1775 now^ biskup Kaiser naHdil, aby byl w Ma- hts 
chowi dosazen prozatim lokalista cili kaplan mlstnf (capel- 
lanuB localis). Pon^wad^ klasteru z&lezelo na zacbow&nf sobd 
spr&wy ducbownl w Machow6 i pro budaud easy, posUn jest 
tarn k 8UU6mu pf'ebyw&nf jeden z i^eholnikft Polickycb JiH 
Wacek, rodily z Police, dotud reditel kftru. Tu wsak wzpo- 
mn^la sobi wrchnost Ndchodskd na sw6 staroddwn^ prdwo 
podad w Machowi, kter^ho dotud nikterak nedbala co do 
powinnostf s nfm spojen^ch. Sotwa ze knez Jirf asi ctyry ne- 
dele pi'ebywal w Machow6, dodlo ho psanf welmi nezdwotil^ 
od iPeditele panstwi Nachodsk^bo Langebeina, kterym jej wy- 
zywal, aby se hned odst^howal odtud, sic ze se obrdtf k mf- 
stu wy&Slmu, totiz ku konsistofi, aby byl wybyt (21 Pros.). 
Eq6z JiH uBtaupil hrozb6, zfistaw jen jest^ pfes w&nocn( 
swdtky w Macbow6, aby nezftstali obywatel6 bez sluzeb bo- 
iicK Ackoli konsistor biskupski sama byla pflwodem dosa- 
zeni kii§ze z klastera Polick^bo, pro tehdejsf neprfzen ne- 
ujala se kl&itera, nybrz pred Now^m rokem poslan mission&iP 
z Hradce do Machowa k Mzenf spr&wy duchowni prozatfm, az i^^G 
by wyk&zano bylo opatreni rddn6 cili kongrua pro lokalistu. 
Nyni musil klaster h&jiti pr&wa swd nad wesnicemi panstwf 
Polick6ho, kter6 od prwopoiatku n&lezely k faire Polick6, ale 
pro blfzkost Machowa tarn se ucastnili sluzeb bozfch a pH- 
jimali sw&tosti, toti£ Nfzkau Srbskau, Belym a Lhotau. Za- 
k&z&no tedy obywatelAm t^ch wsi, aby se o udflenf sw&tostf 
neutfkali k now6mu duchownimu sprdwci w Machow6, iiybr2 
k far&H Polick^mu, a kn^z JiH konal na ddle kiPestansk^ 
cwiceni w t^cbto wsech, ac to mission&r biskupsk^ cinil t6z. 
Konsistoir zapowfdala to, pokladajfc myln6 wsi tyto za pH- 
slugn6 ku kostelu Machowskemu ; ale kM^ter w torn se ne- 
poddal. 

Krom t^to rozmfsky biskup Hradecky odplatil opatowi 
§t6pdnowi pysn^ jeho chowini tak6 tfm, ze roku 1776 po- 
nejprw dal pi^edsewzfti visitacf fary Polick6 vikdrem wen- 
kowsk^m, toti^ N&cbodsk^m dSkanem, jiz ne jak posud ze 
zwl&stnf setrnosti ^eneralnym vikarem swym. Naproti tomu, 



Digitized by 



Google 



316 JOofta ^i^ 

1776 kdyz biskup Kaiser brzy potom po kr4tk6m biskupow&nf ze- 
mrel (5 Kwetna), nikdo z klaster& Bfewnowskych nebyl pn- 
tomen pohrbu jeho. Kdyz wsak noYif biskup Josef Adam 
hrabe Arco, dosazeny brzy po smrti sw^ho predchftdce, acinil 
wyzwdnf ku preworftm kldstera Polick6bo a Braumowsk^ho, 
aby se dostawili k jeho installaci, neodwdzili se p]reworow6 
nedbati nedawn^ho o torn nahzenl arcibiskupsk^bo, nybrz 
jeli do Hradce (23 Srp.), a biskup je prijal welmi wlidQ& 
Byl tak6 zwan predseda kancelafe Braumowsk^, P. Odilo, 
jakozto ndmestek opata prebywajfclho we Widni; ale nejel, 
sprawuje se owsem die mysli pana sw6ho. 

W Polici byl na zacatku roku toho ohen, ktery hrozil 
welk^m nebezpecenstwfm. Wyhoi'el totiz due 17 Ledna jeden 
dftm we hlawnf ulici, paty od lazn^ (c. 9). Bylo wsak stSstf, 
ze lezelo mnobo snehu na strechach, nebylo w^tru, a byla 
streda, tudy trh w Polici. Mnozstwfm lidi ph'tomnych, kteri 
bned pomdhali hasiti, zabranilo se, ze nechytil z&dn^ ze 
dwau domd wedlejsfch, a tudy ohen se dale nerozgfiril. 

Opat §tepdn byl netoliko rodem Nemec jako tolik jeho 
predchftdc& po sobe, uybrz tak^ pilny pestowatel jazyka n6- 
meck^ho na ujmu cesk6ho w dobe, we kter6 tak6 wl4da c(- 
sarska zwlaste p&sobenfm cisare Josefa co spoluwladalre libo- 
wala sobe w nemceni prostredkem skol a ui'ad&. Z toho sm^ru 
wychazelo mezi jinym naHzeni od neho wydan6 toho roku, 
die n^hoz ode dne 9 Cerwna musilo w kostele Polick^m.ka^- 
dau treti nedeli drz&no b^ti kdgdni nSmecke. 

Nektery cas potom, dne 24 ZaH t6hoz roku, pftjel opat 
z Wfdne opet do Braumowa, kdei se brzy potom predsewzalo 
urednf jednani s lidem poddanym ku prowedeni robotnflio 
patentu. Z toho ph^lo k op^tn^mu wypuknuti wzpaury na 
panstwf Braumowsk^m. Kdyz dne 16 Rijna nejprw6 §onowgt( 
byli tazani, kterau robotu, nowau cili starau, mlnili by zwo- 
liti, odpowedeli, ze zadnau, a zadali na urednfcfch we kance- 
lari, aby jim wydali listinu narownacf z predesl6ho roku; 
kdyz pak to jim bylo odepfeno, dali se u wytrznosti proti 
lifednfkflm a zwlaste proti knSzi Odilonowi jakozto pfed- 



Digitized by 



Google 



1763-1786. 317 

sedowi kanceldre, kterymz sem a tarn strkali, tak ze se bal i776 
i ziwot ; a kdyz urednfci z kanceldire odesli, sedldci sami 
na jejich stolicfch zasedli, a jednali o robotdch a jinych we- 
cech ; dali se wdak potom do pitf w staweni pansk^m wedl^ 
kl&stera nazwan^m wflbec Gebaude, strdwili tarn celau noc, 
a teprw pfed polednem drtth6ho dne (17 ftljna) po rozlicnych 
sw6wolnostech k domowftm se nawrdtili. W Polici taktfiz na- 
wodem Karla Dostala a jineho sedlaka Jifiho Gernerta pod- 
danf na kancclai^ powolanf dne 16 Sfjna zp^cowali se robotu 
starau neb nowau woliti, i mjisiio se od jednd^ni o to na ten 
cas upustiti. Opat §t6pan, meskaje ty dni na zdme6ka w Halb- 
Stat6, na zprawu o torn, co se w Braumowfe dalo, casnfe rano 
dne 17 6fjna odjel odtamtud do Police a hned po obSde toho 
dne dale do Slaupna spolu s P. Odilonem; odtamtud pak 
psal na wsecky strany o wojsko, do Hradce, do Prahy a do 
Wfdne, ke skrocenf odbojnfkfl. K zddosti jeho tak6 nemeskal 
krajsky Hradecky, tehda jiz Bienenberk, oznamiti w6c auf edne 
ke dworu a ke gubernii wPraze; jiz pak dne 21 Rfjna pfijel 
s wojskem do Braumowa, tftdceti jfzdnymi a nSkterym po- . 
ctem pSsfch. PfiSlo k wyslechfim, pfi kterych pry powstalci 
wyznali, ze kdyby byl prfchodem swym nepospi&il, byli by 
kldster wylaupili. Krajsky heitman dal prednl pdwodce uwe- 
zniti. Ale jiz nazejtH potom (22 6fjna) pHjel za nim general 
hrab6 Olivier Wallis, wrchnf komraissaf od dworu sameho 
ustanoweny ku prowedenl robotnfho patentu a jinych zakond 
wydanych ku polehcenf poddanstwi, a tu proti naddnf opata 
§t6pina a jeho urednfkft w^c w jinau stranu se obratila. 

Hrabe Wallis jal se wy§etfowati netoliko winy, nybrz 
tak6 stfznosti poddanych; tu pak ukizalo se, ie jim bylo 
ucinSno mnoho kriwdy proti starsim i nowejsfm naflzenfm cf- 
safskym. Sedlaci stfezowali zwldSte na P. Odilona, ze jim ro- 
botni patent cisarsk^ ozn&mil toliko pfsmem, we kter6m po- 
lozil wSecko, co jim bylo k obtfzi, a wynechal, co bylo k jich 
prospfechu, ano ze penfe, kter6 byly roku 1772 od zem6 po- 
woleny pro chud6 poddan6, newyplatil jim, nybrz zadrzel a 
obrdtil na placenf lirokft z dluhfi, kter6 m61 klaster. Od del- 



Digitized by 



Google 



318 JOofta VL 

1770 sfho casu wybirala wrchnost od poddan^ch take platy roz- 
licn^ proti zakon&m, jakoz od konsensfl k manzelstwi a k re- 
mesl&m, za odumrti, dowozy soli a jin^. Hrabe Wallis dal 
sob6 ukdzati urbdre a wsecky aucty tiradu pansk^ho, a pre- 
swedciw se z nich, ujal se zalujicich, netaje nikterak sw6ho 
sm;f§Ieiii. S wojenskau prisnosti pustil se pi'ed sedlaky do 
lirednfkfl, nazywaje to, co shleddwal, zlodejstwfm a bezpra- 
wfm. Psal hned za opatem do Slaupna, iiadaje, aby se do 
Braumowa wr&til; opat ani mu neodepsal, a poslal toliko 
P. Odilona zpdtky do Braumowa, sam pak odjel do Prahy 
(asi 25 Rfjna). General kommissaf cisarsky nepi^estal wsak 
na torn, nybrz po stafet6 poslaii6 do Prahy zddal na opatowi, 
aby dal P. Odilonowi plnau moc na sw6m mfstg, toi stalo 
se bez dalgfho odporu. Ura^en pysnym chow&nfm opata, ze 
mu ani nedal pfsemn^ odpow^di, jednal hrabS Wallis tim 
pHsneji. Z pfehlldky aufetft wzat;fch hned od roku 1726 uka- 
zalo se, ze platy bez prawa na poddan^ch wymozen6 cinily 
summu bez mdla 20.000 zlatych, kterau m61a wrchnost na- 

. hraditi. Hrab^ Wallis tazal se tak6 po §tole far&M, a shle- 
daw, ze se nowe narfzenf cfsarsk6 o nf nezachowawalo, na- 
rfdil, aby poddanC kazd6 wsi udali u solce neb rychtdre, co 
bylo od nich wybrano ; shledalo se, ze bylo pf ebrano nSkolik 
tislc zlatj^ch, i meli je farafowfi t6z nawi'Atiti. 

Wina P. Odilona byla tak zfetelna, ze se jf hanbili druzf 
i^eholnici Braumow§tf a se suppf'eworem tehdejsim Martinem 
Jesenskym w cele pfedstaupili pfed hrabfete Wallisa a jeho 
zadali, aby osw^dcil werejne pfed sedlskym lidem, ze kon- 
vent we kHwdach tech nema zAdn6ho ucastenstwi. Wymlau- 
wali phtom tak6 opata Stepana, ie zanepr&zdn^n lifadem 
we wzdalenosti, nemohl ke wsemu prihlidnauti, ze tudy co 
se dale nenalezit6ho, neslo z jeho wfile. General, preptaw se 
chowani feholnikfl a pfeswedciw se o dobr6 jich powesti, 
splnil zddost jejich wei'ejnym prohldsenfm, ze opat jest wineo, 
P. Odilo jest winen a w nekterych wfecech tak6 provisor, kon- 
vent w§ak ze za nic nemflze, Tak6 se chowal k feUolnfk&m 
welmi uctiw6, 



Digitized by 



Google 



176^—1786, 319 

Opatu Stepanowi dawal zatfm P. Odilo zpr&wy o torn, 1776 
CO se dalo. Opat nasledkem toho odebral se z Prahy do 
WidnS, a tarn podal cisarownS memorial na z&klade zpraw 
tich sepsany, i obdriel skutein^ od pHzn^ jejf, ze spis jeho 
posldn jest Prazskemu gubernii a hrab6 Wallis dostal na- 
Hzenf, aby zanechal dal^flio konanf sw6 kommissf w Brau- 
mow6 i odebral se do Prahy k osprawedlnfenf. Hrab6 Wallis 
odjel tedy dne 4 Listopadu, zflstawiw we BraumowS kraj- 
skeho heitmana k dalsfmu pokra£ow&n{, s sebau w§ak wzal 
ctyry nejpredn^jsi sedl&ky, zda se, aby uzfwal jich swgde- 
ctwf. Nasledkem zpr&w od neho dan;fch w Praze musil se 
tarn stawiti tak6 P. Odilo (20 Listopadu), a tarn jeho pre 
wypadla zle, tak ze usauzeno, aby nesm^l wfoe zastawati 
zddneho liradu i aby byl na rok zawren we wezenf biskup- 
sk6m we Hradci Kralow6. S trestu tohoto nejspfs seslo ud6- 
lenim milosti od cfsafowny, ku kter6 opat Step&n ucinil od- 
wolani; ale z Braumowa byl odtud wzdalen a prelozen k sw. 
Markete. 

Po odjezdu hrabete Wallisa mezitfm krajsky heitman 
Karel z Bienenberka dokonal jednani w Braumow^, a pfijel 
dne 13 Listopadu do Police k wykonanf t^hoz ukolu, jejz 
nafi brabe Wallis co nejwyssl kommissar byl wznesl. Policky 
provisor P. Joscio Ceyp nemel t6 winy na sobe, aby byl ne- 
wyplatil chudym poddanym swedoraitfe penfa od zeme jim 
wyk&zanych ; toliko byly i zde od poddanych wyblrany platy 
od konsens& a jin6 dflem starsfmi narizen(mi dflem posled- 
nfm patentem robotnfm zakazan6. Provisor Ceyp jednal w torn 
die nawodu P. Odilona, ktery pry po wyjitl patentu cfsarsk^ho 
jemu fekl: „wir werden bleiben bei dem alten." Krajsky heit- 
man Bienenberk chowal se mfrnSji nez wrchnl kommissaf 
hrabS Wallis, ale proto nicm^ne i w Polid dana jest podda- 
nym plna wolnost ku pfednesenf stfznosti swych. Tu predne 
sole Suchodolsky Tichacek zalowal na farare, ze zadal mnoho 
stoly za oddawky dcery jeho s Zidem, sedl&kem na Nachod- 
sku, a mnozf jini podali sw6 zaloby pisemne. Shledano bylo 
pi'ebran^ Stoly bez mAla 1000 zlat^ch, a jiny^ch platft 5600, 



Digitized by 



Google 



320 ^o6a ^^• 

1776 Krajsky heitman skoncil tim swau kommissi dne 26 Listo- 
padu; dne 8 Prosince potom prisla obsilka na Jirfho Ger- 
nerta a Karia Dostala, aby se stawili w Hradci, kdez pro 
sw6 pfedesl6 protiweni se w pHcinfe zwolenf roboty, odsau- 
zeni byli na mesfc ku prdci pewnostni. 

1777 Opat Stepin uiil wsech prosttedkfi, aby byl sprostfin 
placenf nahrad. Proti ndlezu kommissi cisarske nastaupil 
na cestu prawni; ale propadl. Kdyz n&sledkem toho dne 15 
Zafi 1777 priSel rozkaz cfsafeky, jfmz napomfnan byl k pla- 
ceni, zadal jestg jednau rekurs ke dworu, a z&dal, aby bylo 
odlozeno ohlasenf rozsudku; ale krajsk^ urad Hradecky ne- 
dal tomu mista. Jiz dne 19 Zdri pHjel kommissar do Po- 
lice, kazal uciniti ohl&seni rozsudku w kancelaii kUstersk^ 
(20 Zari), a ustanowil jen 14denni Ihfitu k wyplat& Nasledkem 
toho provisor pocal predne wyplaceti nahradu za plat pd 
konsensft manzelsk^ch. Opat zakazal mu to pisemne, pokud 
by neprisla odpowed na rekurs. Erajsky lirad wsak hrozil 
sice wojenskau exekuci (30 Zaf i) ; prodlil s nf potom, ale kdyz 
od gubernia Prazsk6ho rekurs opatAw byl zamftnut, hrozil 
znowu (26 Listopadu). Nicm6ne opat Stfepdn i nynl naffdil, 
s wyplatau prodliti, a podal rekursu sw6ho osobne cfeaf own6, 
kteraz jej ze zwla§tni pHznS k n6mu pfijala. Ucinek byl, ze 
z milosti cisairsk^ sleweno jest klasteru n6co z plat& za od- 
umrti, tak totiz ze se ndhrada za ne nem^la wztahowati na 
cely cas od roku 1726, nez jen na minule poslednl desftiletf, 
coz cinilo rozdfl o n6co wice nez 1900 zlatych. Ostatek n4- 
hrady musil byti wyplacen. 

Aby opat snaze sehnal potrebnau summu penez k t6to 
ndhrade, musili trpeti reholnici, kterf s chowanfm jeho a P. 
Odilona w techto wecech skoro wsichni byli nespokojeni Na- 
rldil totiz opat §tep&n jiz od zacatku roku 1777 utrhnutf 
jednoho jidla o obed^, jakoz i, aby obycejna dotud c&stka 
wina nebyla dawana nez w nedeli a we swAtek i jist6 dni 
wyrazeni; tak6 pak krom koledy pen6zit6 jiz prw6 zi*u8en^ 
odejmul rozdawanf obrazkfl, rflzencft a nSkterych jinych ddrkft 
kolednich, tak ze dawan kazd6rau reholniku jiz jen woskowy 



Digitized by 



Google 



1763-^1786. 321 

slaupek a katalog clenfl rocne tiskem wydawany. Ujma ona m^ 
na pokrmech a win^ skoro cely rok trwala. 

Biskup Hradecky toho roku opet wykonal skutek, k ne- 
muz mel pr&wo zrusenfm exemci kidstera Brewnowsk^ho na- 
byt6, ale dotud neuzit6. Dopisem dan;fm dne 16 Kwfitna 1777 
oznamil, ze mini 4 Cerwna pf edsewzfti visitaci netoliko fary 
nybrz i klastera Polick6ho. U wecer pted ustanowenym tfmto 
dnem (3 Cerwna) pfijel asi we tri fitwrti na osm s general- 
nym vikafem Ignatiem Wydrau, s dekanem Nachodskym ja- 
kozto Tikarem okresnfm, s ceremoniarem swym a jednfm by- 
walym Jesuitau. Farif Kristian Horik wysel mu wstfic s osad- 
nfky w processf, a prewor ocekawal jej pired kostelem, kdez 
uwft&n jest se zwonSnfm, traubenfm a bubnowdnfm. Nazejtrf 
wykondna jest visitacf obycejnym fadem, tak ze kazd^ z f e- 
holnikfl obzwi&st t&zin jest o pomSrech swych a klaStera; 
rano pak i odpoledne biskup biMowal w hoi^ejsi chodb6 kla- 
sternf, celkem 1400 lidi. Chowani jeho prikladn6 cinilo dobry 
dojem, a zd& se, ze tak6 byl spokojen se stawem klastera, 
jeito wzdal pochwalu jmenowite pfeworowi Ambrozowi. Kdyz 
rano dne 6 6erw«a po mSi, kterau slauzil w saukrome kapli 
opatowS, m61 odjeti na visitaci sw6 dale ke Braumowu, wysli 
reholufci we flokach pi^ed nim z prselatury s kH^em nap!'ede, 
a doprowodili jej az ku kocdru. To mel potom opat §tepan 
za zl6 preworowi, protoze pry takow6 nosenf krfze pfed bi- 
skupem pri visitacfch Benediktinskych jest wflbec neobwykl6 
a majf je w obyceji jen kapucfni a jinf zebrawf (soils psene 
capucinis et ceterse mendicantium turbse id moris est). Dne 
9 Cerwna prijel biskup do Police na zpdtecn6 cestfe swe, a 
zftstal toliko pres noc w praelatuf e. 

Mezitim nebyla jeste posud skoncowana zalezitost robot 
die noweho patentu, a w sedlsk6m lidu pofad bylo wfeni 
nebezpe2n6. znich roku 1777 poddanf wykonali robotu 
leda bylo, az pry Ifto se na to dlwati. Brzy w§ak potom, 
dne 23 Srpna, pi^ijel krajsk^ heitman Bienenberk s kommis- 
safem hrabetem Bredauem, aby konecnfe prowedl now6 uspo- 
fdddnf. Opet wyzwdni jsau poddanf, aby se pfihlasili bud ke 
PHbihy PoUcke. 21 



Digitized by 



Google 



322 ^fta y^' 

1777 star6 budto k now6 robots; i stalo se to nynf bez mnoh^ 
t^kosti. Dwa sedl&ci, kterf se pokauseli o wzbuzenf nowiho 
odporu, Berka z Ledhuje a KyncI, odwezeni jsau w pautech 
do Hradce; Sworcfkowi z Petrowic, kter;^ t&zan, kterau by 
robotu woliU odpowed^I: zddnau, dal krajsky wys&zeti cty- 
fidcet na zadek. Ostatni sedlaci wolili dflem starau, dflem 
nowau robotu; s nejwetsim poctem w§ak stala se umlawa 
tretjfho spflsobu, tak totiz, ze jim tretina roboty iiow6 odpa- 
stena. Domkdri wStsfm dflem wolili nowau, jezto byla usta- 
nowena na 13 dnf rocnS. Jak s k^m bylo zawi^eno, zaps&no 
jest pro zachowani pam^ti do zwl&gtnf knihy k tomu Slovene. 

1778 Po torn po wSem spftsobil jestfe n6kter^ nepokoj w kra- 
jine sedlak TUh ze Slawn6ho, ktery na Policku i na Brau- 
mowsku zfskal nekter6 pHwrzence, tak ze mu dali pomod 
na cestu do Wfdn^ w Unoru roku 1778, aby jim odtamtud 
zjednal wetsi swobody. Tilk vA\ tiikrat slySenf u cfsafe Jo- 
sefa, ktery jej wsak odkazal na opata St6p&na jakozto we 
Wfdni bydUcfho. Opat nechtel ho slyseti ; coz mu wsak dsar 
mel za z\k\ procez predpustil jej konecne, ale odbyl ho pauze 
listem ku provisorowi Polick^mu, aby muAicfm neublizowal. 
Na to spol6haje se, podn^cowal Tilk lidi, ukazuje jim knfzku 
tiskem wydanau, kaupenau we Wfdni, obsahujfd spflsob zM- 
zenf wesnic na panstwich dsafskych, we kterych byly se- 
dlak&m rozdeleny polnosti prdwem emfyteutickym. Pob&dal 
jich, aby se spolu s nim zasadili o dosazenf t^chz praw a 
swobod, wyprawowal mnoho, jak dsaf s nfm dobrotiwi roz- 
prawel, jak mu i^ekl, aby si sedl, a ubezpecowal jich, ze jim 
dsar bude napomocen. Provisor nechal ho na pokoji kolik 
nedel, a2 kdyz lid6 wzdy wfce se bauf ili, zawolal jej na kan- 
celaf a pKsne mu domluwil. Tilk, nedfiwifuje nynf sw6 bez- 
pecnosti, odebral se do Wtinschelburka, a pon^wadz se chy- 
lilo k now6 wdlce s krdlem pruskym, nawedl n6kter6 tamejgf 
obywatele, aby oznamili weliteli pewnosti Kladsk^, ze jak 
Prusow6 wtrhnau, sedl&d na Polid^u a Braumowsku k nim 
se pHdaji. Na Braumowsku zase, dochazeje tam castiji, pod- 
nScowal sw6 pfiwrience slibowanfm pomod prusk^, az ne- 



Digitized by 



Google 



1763—1786. 323 

kterf shlukli se a spolu s nfekterymi Polick^mi, ktetf se ptt- "ts 
dali k nim, pHhnali se na kancel&( we Braumowg, a wedeni 
jistym sedldkem Rosenbergerem zddali, aby jim dana byla 
swoboda, o kterfi byli pouceni Tilkem. Pozdwizeni toto jest 
wsak potlaceno muzn^in wystaupenfm provisora Braumow- 
sk^ho, ktery w kanceUri sam6 pred o5ima druhych dal Ro- 
senbergera spautati a odw6zti pres Polici k saudu do Hradce. 
Saudnizi jeho pHsn^m oslowenfm provisorowym dali se od- 
straSiti, a rozesli se. Po Tilkowi, o nfemz Rosenberger pH 
wyslechu w Polici wyznal, ze od neho byl Sweden, provisor 
darmo pdtral; milt we Wtinschelbiirce bezpecne litociStfi; 
toliko zajat jest potoin co jeden z pomocnfkii jeho Berka 
Ledhujskf. wy6e zminfeny a w pautech doprawen do Police. 
Zdejsl wSak provisor drzel jej jen tfi dni we wazbS, a na 
mnoh6 prosby jeho a prfmluwy jinych jej propustil. 

now6 todlce s Prusy pfedpowfdalo se jii roku 1777, 
kdyi w mfesfci Unoru pfiSli wojdci do Police k bfanl na wojnu. 
Wdlka tato wznikla ze sporu o d6dictw( baworsk6, powestna 
tlm, ie w nf nebylo prolito mnoho krwe, procez naz^wana 
od lidu okoll zdejSfho pauze pfehdiihau pruskau, prinesla 
krajin&m zdejsfm pri sam6 hranici lezicfm proto nicm6n^ 
dosti skod a nesndzf. Wojska pocala se s obau stran sbfrati 
proti sobs ji2 w mfesfci Bfeznu roku 1778, a we strachu jiz 
na zacatku mSsfce Dubna lid6 schowawali, co kdo mSl lep- 
§(ho, dflem we skry§(ch podzemnfch. Wojsko na§e lezelo 
hlawni w krajinS od Bydzowa az ku Eralow6 Dworu stranau 
jednau, ke Melnfku druhau. Ku konci mSsfce EwStna na- 
chazel se pH n?m i cfsaf Josef 11. we hlawnfm lezenf, kter6z 
posinuto k JaromftH. Pocaly se tarn dowozy potraw jak od- 
jinud tak i z panstwf PolickSho. Pfi pomezf objewowalo se 
jen nSco malo husarft uherskych na hlfdkach. Dne 3 Cerwna 
pfijel do Police plukownlk hrabS CoUoredo s osmi dflstoj- 
nfky a zastupem lehkych jezdcfi, i zajel odtud k feefisnimu, 
tarn tudy pak ddle na Braumowsko k ohleddnf hranic; potom 
pHj(zd$li castgji jinf jednotliwf dftstojnici, a dAwali se zwdti 
w kldSteiPe na obSd. bozfm t61e dne 18 Cerwna ku pozd- 



Digitized by 



Google 



324 J>oha VL 

1778 ddni pf'ewora dwanact husarft sdesatnfkem prow&zelo swa- 
tost processf. 

Zatim kr&I prusky Fridrich hlawni wojenskau moc swau 
sebral we Slezsku, a zamehl s ni pi^es hrabstwi Kladske ke 
wpddu do Cech. Dne 4 Cerwence nachdzel se s hlawnlm le- 
zenim swym pod hradem Homolf. Odtud nazejtri, dne 5 Cer- 
weiice, pfesel pfes hranice, osadil Nachod a wrchy nad nfm 
beze wsi piPekazky, potom pak rozklddal wojsko 8w6, asi 
100.000 muzft, dale po krajini od powestne Branky u WAc- 
slawic (n^kdy Dobenina) pi^es Skalici az na blfzko Eralow6 
Dworu, kdez od 8 Cerwence byl hlawni byt jeho we Wlcko- 
wicich. Cfsafsk6 wojsko* proti cel6 teto 6afe zaujalo rownez 
postaweni t&hnauci se od Opo£na k SmiHcflm a dile az k Ho- 
stinn^mu. 

Erajina Policka i Braumowska s celau ostatnf castkau 
zem6, kterau tim sp&sobem nepHtel mel za zady swymi, 
octia se tim samym pod mod jeho, a Prusi pocali w nf hned 
opet jako za pfedeslych wilek wydirdni pen6z a kon&ni ji- 
nych natiskfl. Jiz 14 Cerwence odweden jest Braumowsky 
pfewor se starym knfezem Placidem, nSkdejsim pfeworem Po- 
lickym, dwanacti husary pruskymi do Kladska, odkud nem^li 
byti propusteni lee po zaplacenf 25.000 tolard od klaStera 
Braumowsk6ho. Dne 15 Cerwence pfislo do Police nafizenf 
z Ndchoda od tam^jsiho prusk6ho welitele generala Sidowa 
k lirednikflm klastemim, aby do zejtfka poslali tarn deset 
wozfi s piwem, koralkau, soli, tab&kem a jinymi potrebami 
pro wojsko, t6z neco dobytka k zabfjenf. Dne 21 Cerwence 
pfiSlo ponejprw n6co wojakd pruskych do Police od NAchoda. 
Zachowali se pokojnS, a obdrzewse chleba, m&sla, syra a 
piwa, dflstojnfci pak jineho jfdla, ode&li dflem ke Braumowu, 
dflem k B616mu. Druh^ho dne (22 Cerwence) z obau mfst 
wratili se na poledne, a pojedse opet odtdhli. p6t dnf po- 
zd6ji wsak (27 Cerwence) pHslo 109 muz4 p6choty prusk6, 
kterfz odwedli tri znamenit6 mestany a kon§ely do Ndchoda, 
Jana Prflsu, Frantiska Sworcfka a Sebestiana Lege; poslednd 
f eceny sel misto otce sw6ho Antonina Lege, kter^ byl SOlety. 



Digitized by 



Google 



1763—1786, 325 

Zadrzdni jsau w Ndchode, az by misto zaplatilo 1500 tolarfl, ms 
coi stalo se na trikrat w desfti dnech. Nebylo to tentokrat 
z narizenf wrchnfho welitelstwa prusk^ho, Dybrz jak se po- 
zdiji ukdzalo, pauze ze sw^wole generala WunSe, jenz welel 
na lew6m kfldle wojska prusk6ho u Wdcslawic. Podrzelt ty 
penize pro sebe, a zdr&hal se proto dlauho sausedu Poli- 
ck^mu Jellnkowi, jenz penfze odwddel, dati na n£ Mdnau 
kwittancf; napsal konecnS jen na cedulku: 1500 tolarfl, 
Wunsch ; za ty a takow6 sejdy dostal pry se potom na pew- 
nost do Spandawy. Pfes to, ze byly od mfista zadany penfze, / 
wykonali wojdci prustf mezitim dne 30 Cerwence tak6 latl- 
peze w Polici. Wybrali krdmy dwa kupeck6, PruSflw a Chme- 
14w; kupcowau Chmelowau zbili, take wfno u ni wzali; od 
kldStera wynutili 75 zlat^ch, od nekterych jinych lidi koSile. 
Kdyi potom opiwse se, tdhli zpatky, dwa spadii s mfistku 
w ulici, a zldmali wazy. 

Mezi wojsky proti sob6 lezfdmi priSlo mezitfm k roz- 
licn^m sarwdtkam mensfm, ale k zddnSmu boji rozhodnemu, 
jezto zadnd strana neodwazila se wyraziti ze sw6ho tehdej- 
§fho postawenf. Asi po Sesti nedelfch byl krdl prusky pri- 
nucen pro obtiznost zasobowdni wojska jakoz i pro wznikl6 
nemoci zmSniti postawenf 8w6 tazenfm ptes wysociny za Ho- 
Hckami a Erdlowe Dworem a,i k Zarowu a Trutnowu; za 
nfm pak ndsledkem toho wojsko cisarsk6 hnulo rown^z az 
k Hostinn^mu, pri cemz porad Labe d61iIo wojska od sebe. 
S pru8k6 strany byl toliko general WunS na lew6m krfdle 
zftstawen k h&jenf pomezi hrabstwi Kladsk^ho, za kterauz 
pHcinau odt&hl pres Nachod az do hor za Lewinem. Tarn 
musili mu Polictf, m^sto i panstwi, posflati denng 600 porci 
sena, owsa a slamy, kter^z wymdhal mnohymi pHsnymi do- 
pisy z hlawniho bytu sw6ho w Ratschenberce blfzko Lewfna. 
Z&rowen pak ze hlawnfho lezenf kralowa u Trutnowa pfiSlo 
jiz 11 Srpna narfzeni, die n^hoz z panstwf Polick6ho musilo 
b^ti dopraweno k nfemu 200.000 cihel na pekarny, z panstwi 
Braumowsk^ho tolik^z, krom toho kazd^ho dne 20 lidi do 
pr&ce rozlicn6, zwla§t6 ku posluhowanf nemocnym. Druhym 



Digitized by 



Google 



326 I^oba VI. 

1778 naHzenfm dne 14 Srpna z&ddno denn^ 3 sdhfl AHwi a osmi 
nddennfkfl. 

Am wsak w t^chto nowych postavenfch wojsk nepKglo 
k rozhodn;fm skutk&m walefinym, a kral prask^ due 8 ZaH 
odhodlal se ke zpdtecn^mu tazenf pi^es faranice. Wojsko jeho, 
t&bnauc bd Trutnowa, jednim oddfleiu swym zasdhlo krajinu 
Teplickau a tak6 na Policku wes Lachow. Dne 13 Zarf pri- 
t&fal oddfl tento do Braumowa, odkud jeste t6hoz dne welitel 
jeho general BiUow zaslal do Police rozkaz, aby z mSsta a 
panstwi dodano bylo do zejti^ka 1000 korcfl owsa a 3000 porcf 
sena; nestane-li se tak, ze po§le 3000 jizdnych na gplzi a 
k wydrancowdni m6sta. Hrpzba tato byla castecn6 toliko 
splnena. PHSlot dne 14 ZaH n^co wojska prusk^ho z Brau- 
mowa do Police, a brali obili uaporad we w§ech wesnicfch, 
jak t^hoz casu cineno tak6 na Braumowsku. Prich&zenf wo- 
j&kt pruskych za tau pHcinau op^towalo se potom ty dni 
cast^ji. Tu prihodilo se jednoho dne, ze kdyz neco jezdcfi 
pHslo, kteriz dali sobS postawiti stM na nam^stf pired rad- 
nici a u n6ho pill a byli weseli, z nenadinf wpadlo n6co hu- 
sarft cfsafskych do mesta. PruSaci, uslysewse wastrel, kter^m 
straz postawena u spitalu jim o torn dala wystrahu, zawMi 
se sp6sn6 w radnim dome. Nasi prikwapiw§e byli by r&di 
wysekali wrata, ale nemohli nikde sehnati k tomu ani jedn^ 
sekery, ponewadz lid6 w uleknutf se skrywali we sw^ch pf ibytr 
cfch. Dali se tedy do stfflenf na wrata; Prusdci zase z oken na 
n6 stHleli, a musili nasi konecne ustaupiti, majfce jednoho 
ran6n6ho. Wsak tak^ Prasi, wykonawse n^kterau pomstu na 
obywateHch, tim dokonce newinnych, odtahli. 

Pro wydfrdni od Prusfl z Braumowa bezpochyby nebylp 
mozn6 doddwati zdrowen tak6 Wun§owi k Ratschenberku 
nebo pozdeji k Ruckertowu za Dusniky, kamz byl dne 15 Z4H 
ustaupil. Z te pficiny poslal Wun§ nekolik set muz& do Po- 
lice, kteHz phsedse dne 3 ilfjna r&no w 8 hodin, zajali w kU- 
gtere prewora Ambroze Brinke a we m^ste star6bo Antonina 
Lege kozeluha; shan6w§e pak se t^z po pansk6m winopal- 
niku, kdyz ho nenaSli, sebrali pacholka jeho ; w^ecky tri pak 



Digitized by 



Google 



1763-1786, 327 

na jednom woze mfnili odw^zti co rukojme do lezeni Wun- hts 
sowa. Pfewor byl hned pfi prwnim pflchodu wojdkft pruskych 
w mfisfci Cerwenci zamyslel utfek, aby se mu nestalo jako 
hned tehdai pireworowi Braumowsk6mu ; ale pro ndmftky dru- 
h^ch reholnfka nesmel umyslu sw6ho wykonati. Kdyz jej nynf 
wezli hofejSf ulid, kdez wojdci prusti pobrali wfno u winafe 
Franti&ka Soke a wesele popfjeli, husari, kteff wfiz dopro- 
w&zeli, nechtSli byti bez podilu w torn, a kdzali wozkowi jeti 
napred po ceste k B616mu ; sami pak dali se s druhymi w piti, 
a2 se i bodnS opili. Wozka jel rychle, a dffw nez wojdci po- 
myslili jeti za nfm, byl we B616m. Tam zena mysliwcowa 
Eilianowd, spatHwdi pocestn^ a uslysewsi, ze jedau do za- 
jetf, dodala jim srdce, aby, kdyz jich nikdo nepozoruje, za- 
chr&nili se utekem, i ukazala jim cestu ke skrysi w lese 
mezi skalami w tamejsfm h&jemstwi neschfldn6m, kdez by se 
pi^es noc mohli schowati. Pru§aci ptili§ pozdS dali se na cestu 
za nimi; mnozf wpolich za piwowarem panskym a za sypkau 
zftstali leieti, pozbywSe smyslft w opilstwf ; jinf spozorowawse 
ze se jim zajatf z cesty wyk4zan6 wysinnli, hledali, kleli a 
hrozili mstau, projfzd^li krajinau az ke Hronowu ano k Nd- 
chodu ; k Polici neodwaiili se zpdtkem, kdyz zatf m zwedeli, 
ze op^t husaii nasi byli na blfzku; naproti tomu zajeli bez 
pi^eki^ky az do Braumowa, a odwedli odtamtud supprewora 
Kristiana Hordka, nekdy far&f'e Polick^ho ; neasli wsak proto 
trestu od generala Wun§e, kter^ kdyz se s takowau wrdtili, 
jmenowiti dftstojnfka jejich dal pres kriz spautan^ho odwezti 
do Kladska. 

Prewor a obadwa mest^ti s nfm zajatf, kdyz spatrili se 
sproSteny nebezpecenstwi, wrdtili se jeste t6hoz dne u wecer 
z tikrytu sw6ho do Police, kdez se wsak nezdalo pireworowi 
radno wejfti do kldstera, nybrz uchylil se we m6st6 do domu 
sauseda Josefa Dimbtera, odtud pak po krdtk^m pobytu ode- 
bral se do wsi Medhuje, kamz ptiSel w 11 hodin pfed pftl- 
noci a ubytowal se u sedlaka Lamky. Zwed^w mezitim o hu- 
sarfch cisaHkych we krajin6, kteri m^li staw na Ostasi s nej- 
wyssfm str^mistrem Nauendorfem, odebral se tam rdno dne 



i 



Digitized by 



Google 



328 -Oo^o y^' 

1778 4 ii^ijiia, a cetl msi swatau w kostele tam6j§im, poslaw sobe 
k tomu do klastera pro kalich, hostii a wfno. Nejwyddi straz- 
mistr Nauendorf, ktery byl slysel o jeho zajetf, kdyz od n§ho 
zw6d61, ze Prusfkm utekl, netajil 8w6ho obawinf, aby se Prusi 
newymstili za to na kl&stere, a kdyz prewor jeho prosil za 
ochranu, predstawowal mu, ze ma malo lidf w porownanf 
s nepHtelem; nicm^ne wsak dal mu ctyry husary za str&z 
do Medhuje, a postawil tak6 hlidky pi'ed kUsterem a na nS- 
kolika wyssich mfstech u Police, cimz Prusi dali se odstrasiti, 
ze wic nepfisli. W kldstete zatfm zprawa, ze se pi'ewor za- 
chr&nil ut6kem, spflsobila rownSz strach pred pomstau Prus&. 
K zadosti druhych feholnikft provisor Joscio Ceyp poslal 
k nejwysMmu strdzmistrowi na Ostag s prosbau o rada. Nauen- 
dorf radii, aby klaster na nekolik dnf opustili, az by mu pri- 
sla posila, o kterau byl zadal. Nasledkem toho odebral se 
provisor jest6 t6hoz dne wecfr w dewet hodin do Marsowa ; 
nazejtri pak, dne 5 Rfjna rano, ctyfi jinf kn^zf a dwa novi- 
cow6 do Starkowa. Druzf zflstali jeste pi^es obSd ; odpoledne 
wsak, kdyz se proslychalo, ze se Prusi ukazali u BeHsn^ho, 
s jine pak strany utikali od Bezd6kowa do Police n^kterf winaH 
Braumowstf jak sp6§n6 mohli, dostal strach tak6 prseses 
bratrstwa Aemilian Malha, a dal se na lit^k na woze febH- 
nowem pfes Medhuj rownfiz do Starkowa; nepokUdaje pak 
ani toho mfsta za bezpecn^, odd61il se od ostatnich, a ode- 
bral se pres Kostelec, Jaromer, Slaupno az do Eopidlna, 
kdez m^l sestru. Po jeho odjezdu nejwys^f str&imistr Nauen- 
dorf nawstfwil sam kldster, a napomfnal i ostatnich i^ehol- 
nfkfl, aby se wzdalili, poklddaje sw6 postawenf wlastnf za 
nebezpe6n6. Ale suppfewor tehdejsf Odo Kahlert nechtfil, aby 
klAster ziistal prAzden, a fekl, ze setrwd, byf m^l byti od- 
weden. Obawdnf nejwygsiho strazmistra se pak nesplnilo; 
Prusi ustupowali ty dni wzdy jeStfe n6co dile na 8w6m zpA- 
tecn^m tazenf, tak 2e konecn^ opustili i Braumow. Tudy se 
prewor nawratil z Medhuje jiz po p6ti dnech (10 fefjnaj, a nej- 
spfs zdrowen tak6 feholnfci ze Starkowa. Jen praeses Aemi- 
lian opozdil se s nawrdcen(m do klastera az do 16 fefjna, a 



Digitized by 



Google 



1763^1786. 329 

spftsobil si tfm pHsnau dfttku od pi^ewora i obzalobu jfm itts 
u opata. 

Pri nastdwajici zim6 wojska obau w&lcfcfch stran dala 
se na odpoiinuti ; s obau stran wsak daly se priprawy k ob- 
nowenf boje napresrok s wetsimi nez dotud silami, ac se 
mezitfm pocalo tak6 wyjedn&wati o mfr na sjezde w Tesfn^. 
Nad wojskem cfsarsk^m, kter^ mSlo zimui byty bliz pomezf 
hrabstwf Kladskiho, postawen byl co welitel Wurmser, s hlaw- 
nfm bytem w Now6m mestS, proti n6muz welel we Kladsku 
wzdy je§te prusky general Wunsch. Kdyz tuhd zima a welk6 hts 
snihy w mfisfci Lednu roku 1779 zdily se nejjisteji zabez- 
pecowatd klid zbranf, strhly se mezi obima w&dci najednau 
pradk6 boje, kter6 hrozily i krajinu Polickau uciniti bez- 
posti'ednym dijistim walky. Welitel dsairsky dal dne 18 Ledna 
nenadile udeHti na Prusy w ohras^enfch polnfch u Stiwnice 
za Dudniky, a s jin6 strany zarowen na posadku pruskau 
w Bystfici (HabelswerdS). Nasi obau mfet dobyli, a w Bystfici 
ceilf pluk prusk^ zajali. Hned potom, dne 20 Ledna, wlozeno 
jest do Police n§co wojska, dwe totiz skadrony husar& a od- 
dileni Charwdtft od pluku Wiedowa s majorem, jenz se uby- 
towal we klaStefe. We BraumowS bylo jiz predtim neco hu- 
sarfl a Gharwdtfl ; nyni wlozena jest mala posddka charwatskd 
tak6 do Wunschelburka, jezto se welka cast hrabstwf Klad- 
sk^ho nach&zela w rukau cfsatskych. 

Prusi cel6 ctyry nedfile nic proti tomu neucinili; ko- 
necnS wiak dne 17 Unora wedenfm knfzete z Anhalta najed- 
nau pi^ekwapili pos&dku Braumowskau. Nespatreni pro silnau 
mlhu priblMli se k mestu, kdyz se w nSm uenachazelo wice 
nez 40 muzft posadky charwdtsk^, ktera mezitfm s nejwetsf 
c&st byla rozlozena po wsech. Po tuh^ obranS, kterd trwala 
tri hodiny, musili se nasi wzdati, a Braumow dostal se opety 
w moc Prusft. Ostatnf Charwdti asi s 30 husary ustaupili 
z Krinice a nico pozdiji tak6 z Dittersbacha k Hutberku, 
z Bo^nowa pak do hor za 6eHsn;f m. 

Na zpr&wu tf torn pKjel jiz nazejtff (18 Unora) general 
Wurmser do Police, kdez od nekolika dnf pfedtim byl we 



Digitized by 



Google 



330 Doba VI. 

1779 kla^tere ubytow&n tak6 plukownfk od pluku Wiedowa jm6- 
nem Piza. Z rozkaza onoho zahrazeny jsau w^ecky cesty pres 
St^ny siln^mi zasekami a postaweny na nich striie. Dne pak 
20 Unora Wurmser casng rano wytdbl s wojskem, kter6 mil 
pri ruce, i s d^ly k Hutberku a pi^es les, na jehoi kraji sta- 
nul bliz Heitm&nkowic Prusi wytibli proti n6mu z Braumowa 
rownez s dily, i stHlelo a plenkowalo se mezi ob6ma stra- 
nama bez znacn6 Skody. Padlo nikolik husar& a nSkolik ra- 
116110; nasi pak zajali jeden piket busarft pruskych. Po dwa- 
nact6 hodinS poledni nawratil se Wurmser do Police, a 
odpoledne brzy potom pfijel sem tak6 general Wartensl^)en^ 
kteryz bydlil nSkolik dni w jidelne w prseiatufe. Ponfewadi 
Prusfl na Braumowsku pribywalo, tak ie pr;^ wzrostl pocet 
jejich B.i na 14.000 m\ii% pH nichz nachazel pr^ se i kontnni 
princ, konali dal§{ pHprawy k boji s nimi. Dne 23 a 24 Unora 
dowezeno k tomu cfli 16 d^l pi^es Polici k Hutberku. Dne 
3 Bfezna potom wytihl nejwySgf 8ti*&zmistr Nauendorf s cet- 
nym oddilem wojska w nod po cestfe k Braumowu, aby Prusy 
znepokojil, pi"! cemi zajal jednoho d&stojnika s dwadceti a nS-* 
kolika sprostymi. Byl to jen pochod na zw6dy, po kter^m 
Wurmser minil s4m na neph'tele udeHti, aby jej z Braumowa 
wypudil. Ale jii dwa dni pozdfeji (5 Brezna) prislo mu na- 
w^sti od krdle prusk^ho z Kladska, ze se jednalo mfr. 
Wurmser nicm6ne wyprawil jeste 6 Bi^ezna Nauendorfa op^t 
casu nocnfho na Braumowsko, kdez od niho Prusi wypuzeni 
jsau z horejsfch wesnic. NazejtH potom (7 Brezna) po£alo se 
wsak prfmerf, pod kterym wojsko nase podrielo na Brau- 
mowsku recent horejgf wsi, jmenowitS s Dittersbachem a Bire- 
zowaujakoz i polowici EHnice a polowici Bozanowa; Brau- 
mow a jin6 wsi z&staly osazeny od Prusfl. 

Ndsledkem toho general Wurmser hned 8 Bi^ezna od- 
poledne odjel do Opocna, a odtablo z Police tak6 wojsko 
w6tsfm dflem. Zflstal tu toliko Wartensleben s n6kter^ po- 
ctem Charwatfl, ubytowaw se zatfm na radnici we mistS. 
Trwalo pak ubytowanf toto jest^ wic nez dwa misfce. Mezi 
tlm iasem wyhotel dne 1 Dubna klaster MenSfch bratiK 



Digitized by 



Google 



1763-^1786. 331 

w Kraowi we Slezsku, jak se za to melo ohnSm podlozenym 1779 
od Prusfl, kterf tarn lezeli pos&dkau. General Wartensleben, 
doBtaw torn dne 7 Dubna dwa dopisy w ten sp&sob sw^d- 
cidt ukizal je pi^eworowi Polick^mu, a radii mu, aby wzkazal 
kladtemfkfim Braumowsk^m napomenuti k bedliwosti, by se 
jim podobni nestalo od pos&dky prusk^ wjich m^ste. Pre- 
wor nemeskal wyprawiti posla 8 takowym wzk&zdnfm; ale 
driw nez ten jeM dogel do Braumowa, wypukl skutein^ ofaeh 
w klaStei^e t6hoz dne k we^eru we ctwrt na sedmau, a strawil 
klddter i thdcet dom& w podm^stf. 

Teprw pet ned^l pozdeji, dne 13 Kw6tna, pHdla ko- 
necn6 zpr&wa potisitelnd zawi^enf mfru w Tedine. Hned na- 
zejtrf dne 14 Kw^tna opustili Prusi Braumow, a dne 20 Kw6tna, 
odjel z Police genial Wartensleben, za nlm pak druh6ho dne 
(21 EwStna) odt&hlo tak6 wojsko charwatsk6. 

Die nejwygsiho naMzenf, kter6 prislo do Police dne 
4 6erwna, milo zawi'eni miru tohoto w§ude slaweno byti 
sp&sobem jak nejskwglejsim w nedSli po bozfm tele, ktera 
pHpadala na 6 Cerwna. Saused^ Policti usnesli se sp&sob 
slawnosti takowy, ze ku process! toho dne rano i odpoledne 
wytahli mladsi saused6 se zbranf, rozd^leni na dwe setniny 
w stejn6m kroji, jedna setnina zelen&, druhd sw^tle modra, 
a hojn6 strileli jak z pusek w cel^ fade tak z peti mozdiM 
postawen^ch na Straznici. Eazda setnina mela sw6ho setnfka, 
porucfka a prapore5nfka, nad ob6ma pak byl majorem kupec 
Ignatius Chmel. Stfelba pry tak ausecnS se konala, ze se 
d&stojnfci wojen&tf, jichz n^kolik je8t6 z&stdwalo w Polici, 
dosti tomu diwili, a jeden z nich napsal zpr&wu slawnosti 
t6 do nowin Baireutsk^ch, coz obywatel&m Polickym cinilo 
welk6, tehddz jest^ wzacn^ poteseni. Z uznalosti za toto wy- 
nasnazeni wrchnost wykazala aucastnfk&m sud piwa a radda 
m^stski druhy sad. Ozbrojenci meststi uzawreli uziti daru 
toho zwUitnim sp&sobem. Wytahli totiz we stfedu potom 
dne 9 6erwna do pole ku Klucku, a rozbili tarn deset stanfi, 
na spftsob le^eni wojensk^ho, we kter^m minili po wojensku 
pobyti az do patka. Rano a wecfr bylo bubnowani, po- 



Digitized by 



Google 



332 I^a VL 

1779 ledn&ch slawn£ zawddSnf na straz a jin6 zwyklosti wojeiisk6. 
Pritom se wesele popfjelo w hojnosti jak piwa tak wfna, 
jehoz pan major Chmel ze sw6ho winn^ho skladu dal pro- 
dawati zejdlfk po tfech kreycarich. We ctwrtek (10 Cerwna) 
jakozto w oktav bozfho tela, wytdhlo se po wojensku z lezenf 
tohoto opit ku processi, kter6 tehd&z je§t6 wzdy toho dne 
by walo. Pro siln^ de§t musilo process! konano byti w kostele ; 
proto wsak pi^edce strfielo se dosti. Ale w de§ti a blatS ne- 
chtelo se potom wesel^m sausedftm diti se odpoledne zase 
na pochod do lezenf, jak bylo prwotnS ustanoweno. Dali 
tedy stany jiz toho dne strhnauti, a skoncili slawnost swan 
do wecera spolu s manzelkami swymi tancem we sladowne 
ph pansk6m piwoware. 

Pozdeji prijel toho roku cisar Josef II do Police na ob- 
jfzdce po hranicfch, kterau pi'edsewzal opet jako po w&lce 
sedmilete k ohledani mist, kde se we walce co zna'menit^ho 
zbehlo. R&no dne 9 ZaH prijelo pi'edn^ sest wozA a jeden 
kocar sestispfezn^ s kuchaH, pfsaH a jin^m sluzebnictwem; 
cfsar sam pak, jenz byl prenocowal w Ndchode na dfekanstwf, 
prijel odpoledne po druh6 hodine po ceste od Radesowa, 
odkudz na rynk wjel ulickau w rohu wedl4 domu tehd&z 
obecnfho (c. 79). S nfm pfijeli generalow^ Wurmser a Braun, 
tri dfistojnici od generalnfho stabu, celkem prfiwod 17 osob. 
Na rynku cekala ho radda mestska a sausedstwo mladsf opet 
po wojensku we sw6m stejnokroji. Cfsaf prehlfdnuw je, w po- 
hledu na zeleny kroj prawil k swym generalftm : Halb russisch, 
aber doch schon. Potom odebral se do kl&stera, kdez sluzeb- 
nictwo bylo priprawilo byt ^feeholnici cekali jej w chodbS 
dolejsi s preworem w cele, kteryi jej prowodil do pokojA 
opatowych. Cisai hned po schodech rozprdwdl s nfm o roz* 
licnych w6cech, tazal se o opatowi, o poctu reholnfldi, o dko- 
dach od Prusfi ; a po krdtk6 chwfU wysed z pokoje a pHjaw 
pisemn6 zadosti od lidf prislych, op^t dal se do reci s pre- 
worem poslednfm ohni Braumowsk^m, pH kter^m tak6 
archiv kld§ternf shoM. Ube^pecowal, ze jestli shofely d&le- 
zit6 listiny, nemftze z toho prijfti skoda kl&steru na majetku 



Digitized by 



Google 



1763^1786. 333 

jeho; CO klaster nyni dr^i, ze mu nikdo w to sahati nemMe. 1779 
(Wlada jeho brzy potom s&hia na jmenf kla§ter&, nehledic 
na shorenf aui na neshorenl listin.) Potom byla tabule, pri 
kter£ obedowali s cfsairem toliko dwa generalow^ a th d&- 
stojnfci wy&e zmfneni. Wecfr komornfk cfsarftw odewzdal 
preworowi 25 dukat& pro chud6 a 15 pro sluzebnfky klastera. 
Cfsai* tak6 neprijal niceho zdarma pro potreby swe a sweho 
komonstwa ; klaster wsak udal ceny jak nejni^sf; cela litrata, 
kterd byla klasteru zaplacena, cinila 48 zlatych. Krom toho 
cfsar poslal tak6 sest dukatfi sausedftm, kterf we sw6m wo- 
jensk^m kroji konali str^e w kladtere. Bano dne 10 Zafi 
cfsaf casne wstal, chteje wyjeti w 6 hodin; dfiwe wsak po- 
zadal prewora, aby od neho prijal zp6wed, k cemuz postawil 
mu s^m stolid a wedl6 ni priklekl na klekatku. Potom jeste 
rozprawel s nfm sedlsk6m wzbauiPenf, a k&zal pozdrawowati 
opata. Cestau swau zam^Hl potom k 6eri§n6mu ; prejel tam 
p^es hory k Bozanowu, odtamtud pri kraji lesfi pod St^nami 
k Martinkowic&m, ku Krinici, konecn^ k Heitmankowicdm, 
tam kde poslednfe Prusi byli lezeli proti Wurmserowi. Dale 
se obrdtil k Teplici, kdez pozd6 obfidowal, a zfistaw pfes 
noc na fafe, druh6ho dne (11 Z&ti) odjel ke Trutnowu. 

Mezi walkau pruskau pordd jeste trwaly newlidn6 po- ins 
mery mezi opatem Stepanem a biskupskau konsistorf w Hradci ; 
i pri§lo z nich jest6 zase k now6 rozmfsce z prfciny kostela 
Machawskeho. Roku 1778 dne 14 Rijna byl zemfel dekan 
Nachodsky Wacslaw Kadansky w Kladsku, kamz jej byli Prusi 
odwedli w zajeti. Nastupcem jeho w dekanstwi stal se t^z 
missionaf biskupsky, ktery byl ode dwau let prozatimnym 
duchownim sprawcem w MachowS ; konsistor pak bezpochyby 
pro nedostatek prostredkfi neustanowila po n6m zadn^ho 
now6ho duchownfho sprawce, nybrz naf idila farifi Polick6mu 
JiHmu Wackowi, nekdejSlmu sprawci kostela Machowsk6ho 
z fehole, aby zase tymz spftsobem, jak jindy bywalo, du- 
chowni sprawu w Machow6 wzal na sebe. Die rady pfewora 
Ambroze Brinke fardf toho odepfel, wymlauwaje se na za- 
powfid opata, jeho2 smySlenf w te weci pfewor na ten cas 



Digitized by 



Google 



334 ^^ y^ 

1778 toliko se domyslel, a udawaje tak4 za prfcinu trwajici posud 
pri Machow s panstwfm Nachodskym. Konsistoi^ wsak, ne- 
chtfc tomu dati mlsta, opStowala swflj rozkaz (23 Listop.) 
s pohrozenim, ze bude-li se far&r wzpfrati, dosadf admini- 
stratora ze sw^tskeho duchowenstwa nejen w Machow^ ale 
i w Polici. Dana odpow6d, ze opat swoliti nechce z t6 pHciny, 
ze se stale kl&stera pohangnf wypnzenfm kn^ze i^eholnfka; 
ie by se mohlo podobnfi stdti i podruh6, pokud by wrchnost 
Nachodska nezaracila kl&steru napotom drzeni pokojn6bo; 
tak6 zeby kldster od Machowskych musil z&dati, aby n^co 
wfee pfispfwali nez jindy. 

Na to prisel jestg mnohem pr{sn6j§f dopis od konsi- 
stoire dne 1 Prosince. Zatfm wgak prewor obdrzel urcit6 na- 
Hzeni od opata Stepdna, i odpowedM w jeho jm^ni, ze jest 
ochoten sprdwy kostela Machowsk^ho zase ujmauti se, wsak 
aby prw6 wrchnost Nachodski ucinila jak6si odproseni za 
pi'edeslau urazku, aby zarucila, it se budaucni nic podob- 
n6ho nestane, i aby Machow§tf n6co wfce pridali w odplatu 
za sprawowdnf kostela jejich. Po tomto dopise pfifila odpo- 
w6d mfrnej&f od konsistofe (16 Prosince), a po n6kter6m dal- 
sfm wyjednawanf obdrzel prewor od opata §tipdna jiz dne 

1779 2 Ledna 1779 rozhodnuti, aby byla sprawa kostela Maehow- 
sk6ho znowu prijata starodawnym sp&sobem; toliko mel 
prewor psati uradu Ndchodsk^mu, iadaje, aby odtamtud nikdo 
posldn byl do Machowa prwnf ned61i prfsti, kdyz mil knez 
z klastera ponejprw zase konati tam sluzby boil, kter^z by 
jej k tomu se ctf uwftal ; coz nepochybne stale se. sest 
let pozdeji prislo konecne ke zffzenl samostatnfi fary w Ma- 
chowe narizenfm cfsarskym dne 24 ZAtt 1785, jlmz dosazo- 
wdnf farafe a pridan^ho jemu kaplana, ac opatreny^ch platem 
z nabozensk^ho fondu, zfistaweno jest opatowi a kl&steru. 

Nedlauho po odjezdu cfsai^e Josefa z Police, dne 12 I^Qna 
roku 1779, doslo pfewora Polick6ho Ambroze nafizenf po- 
diwn6 od opata Stepana z Widnft, die nehoz mfely konventy 
we dwau klA§terich, Bfewnowskem a Polick6m, b^ti zruSeny 
a zachowani byti konventow^ toliko dwa, w Braumow^ a we 



Digitized by 



Google 



1763^1786. 335 

Walstate. Za pHcinu uddwal opat, aby kla§ter snaze mohl 1779 
wyweden byti z dluhft, we kter^ch posawad w4zl dflem od 
wdlky sedmilete. Prawa prf^ina zda se wsak ze byla tajena. 
Opat §t6pdn, jakozto u wysokem tirade pri dwoire stojfci, 
znal nejspid nmysly budaucfho panownfka, cfsare Josefa, kla- 
sterfim nepHzniw^, a hled61 predejfti zraseni n^kter^ho ze 
swych klasterft w Cechach zdanliwym spojenim jich wsech- 
nich ti^f w jeden. Die naffzeni onoho melo w Polici zfistati 
jen sest kn§zf : P. Simpert Rudlof co superior (tak ze hod- 
nost pfewora m61a pfestati), Joscio Ceyp co provisor, Filipp 
Wolf, jenz mezitfm jiz od roku 1777 pfebywal zase w kla- 
stei^e Polick^m, co faraf a nejspis zdrowen co pneses bratr- 
stwa, a tiri jini co kooperatoH, Ferdinand Adamec, Oothard 
Hlawa a Vincentius Seidl. 

Kdyz pfewor Ambroz Brinke naffaeni toto teprw dne 
14 flfjna precetl druhym reholnikftm Polickym, prohlasil se 
pi^edni P. Simpert rodily ze Slawkowa, tehddz 761ety, 2e pro 
wysoky w6k swftj pi^ednostenstwf pfijmauti nemftze, procez 
pHwor posawadnl k zadosti druhy^ch swolil prozatfm w liradg 
sw6m zfistati. T^hoz dne w§ak psal mu prewor Braumowsky, 
2e w klastei'e tamejsim teprw nedawno wyhorel^m nenf mfsta 
pro tolik reholnlkfi, co jich tarn melo pHbyti, a ze proto 
iiAi opata, aby od limyslu sw^ho upustil. Nadto pak bylo 
je§t6 di^fwe take od sw. Markety psano opatowi, a predsta- 
weny mu dfiwody, pro kter^ pokladano tarn predsewzeti jeho 
za nebezpein^, a uzawreno nestehowati se, az by sobe wee 
dftkladneji rozmyslil Nasledkem toho tak6 konvent Policky 
uzawrel prozatfm niceho nem^niti ; neb i tu nikdo toho limyslu 
neschwalowal. Opat Stepan z poc&tku uechtel dbati na tyto 
namltky, a jiz dne 15 Rfjna dosel pl^ewora dopis od sw. Mar- 
kety, ze se odtamtud n^kolik f eholnfkfi dalo jiz na cestu do 
Braumowa, pon^wadz by opat limyslu sw^ho zmeniti neminil. 
Do Police oznamil opat swolenf sw6, aby pfewor az do roze- 
jitf konventu zastiwal posawadni lifad swfij; potom mel se 
odebrati za provisora do Walstata, a superiorem mel byti 
P. Anastasius Veit, opet Nemec, rodily z BystHce w Kladsku, 



Digitized by 



Google 



336 I>o^ VI' 

1779 tehdaz 641ety. Rozkaz tento prisel dne 26 Rijna, ale jiz 
30 Bfjna potom proti nadani prisel rozkaz opacny, aby pro- 
zatf m wse z&stalo pri starem ; toliko presazen skutecne P. Am- 
broz za provisora do Walstata, a P. Anastasius jmenowan 
w Polici preworera. Opat §tepan musil mezitim poznati staw 
w^ci jinak, nez sobe dhwe predstawowal. 

1780 Nowy pfewor Policky zemi-el jiz dne 27 Bi^ezna 1780, 
a predstawenym klastera byl prozatfm suppitewor tehdejsi 
Odo Kablert, rodily z Martinkowic na Braumowsku. Ten, za- 
dostiw jsa, stdti se preworem, zle pry ocernil wsecky spolu- 
bratry Policke u opata ^t^pana, ktery toho roku zase jednau 
prijel z Wfdne nawstiwit sw6 kldstery. Do Police piijel dne 
24 Kwetna wecfr. Rdno (25 Kwetna) odjel do Braumowa, od- 
tamtud w§ak zase pfijel dne 27 Kw6tna wecir, a w nedeli 
dne 28 Kwetna slauzil predce jednau take welkau msi w ko- 
stele Polickem. Potom odjel do Walstata, a wrdtil se od- 
tamtud po ctyrecb nedeUch (29 Cerwna). Tu drzel kapitolu 
dne 30 Cerwna, we kter^ dal reholnfk&m nelibost swau na 
jewo nafizenfmi welmi pffsnymi, tykajfcfmi se k4zn6 a po- 
radku domdciho we klastere, kterymi zwla§te obcowanf s lidmi 
we meste welice jest obmezeno, tak ze nemel zadny reholnik 
wychazeti do mesta bez zwlastnfho powoleni pfeworowa, a 
nikdy ne sam jeden, nez dwa pospolu; nikomu pak swet- 
sk6mii nemelo byti dowoleno, nawstlwiti reholnfka w pokojiku 
jeho. Pricftalo se to prawe pomluwam suppfewora Odona, ktery 
se wsak potom predce preworem nestal. Opat ^tepan, odjew 
hned prwnfho dne potom (1 Cwce.) k sw. Markets, jmenowal 
odtamtud pfeworem Hefmana Schneidra, nekdy praBsesa bratr- 
stwa Polickebo, kter^z nastaupil urad swftj dne 24 Cerwence ; 
asi pak o mesfc pozdeji (23 Srpna) wzdalen jest P. Odo z Po- 
lice do Walstata, a na jeho mfst6 stal se suppreworem Aemilia- 
nus Malha, prseses bratrstwa Mariansk^ho. 

W klastere Polickem bylo tehdaz 16 f eholnfkfl, k nimz 
od 8 iMjna potom pfibyli jeste ctyH bratfl stadujfcf poslanf 
sem z WalstAta, jimz byl professorem theologie P. Bonaven- 
tura MuUer, Wfdenak, tehdaz 351ety. Krom n6ho byl tu takfi 



Digitized by 



Google 






1763—1786. ' 337 

professor hebrejStiny Leander Schiflfer z Kaufimfi 361ety. Pro- nso 
visorem byl posud Joscio Ceyp, fardf em Jiff Wacek. P. Filipp 
Wolf byl toho casu swdtecnfm kazatelem ; P. Ferdinand Ada- 
mec byl ur£en k zastawdnf sprawy duchownf w Machowe. Na 
odpocinutf pfebywali tu staH dwa kn^zi Tadeds GrUner 
(t 1782) a Simpert Rudlof (f 1786), obadwa 771etf. K tomu 
pfibyl roku 1781 nfikdejSf pfewor Policky Matau§ Zech, jenz 
byw 12 let provisorem we Walstatfi, wy2adal sob6 zde row- 
nez odpocinku, newime z jak^ch pohniitek. 

Dne 19 Z&fi roku 1780 wySel ohen z komfna w klastefe 
nad kucbynf, kterf strdwil cast stfechy na strand poledni, 
ale dosti brzy spozorowdn, shonem lidl uhasen jest bez* dal- 
§fho rozsffenf. 

T6hoJ roku dne 3 Prosince pfislo speSn^m poslem od 
konsistofe nafizenf ctyhdcetihodinowe pobo^osti za cfsa- 
fownu Marii Terezi% ktera se byla t6zce roznemohla; i wy- 
konana jest poboznost ta w Polici dne 4 Prosince. Mezitfm 
byla w§ak dsafovma zemfela jiz dne 29 Listopadu, a konaly 
se zadugni sluzby bozf za ni dne 17, 18 a 19 Ledna 1781. 
Nastala nynf wldda cfsaf e Josef a 11^ za kter^ po^ly se hned 
kwapem dfti welk6 zm6ny w fadech cfrkewnfch i statnlch we 
sm^rech nejrozlicn^jgfch, na nichz zakladal se odtud now;^ 
pof ddek we sprawe wef ejn6 a w jinych pomerech spolecnosti. 
Podrobn6 wypsdnl zmftn tech pfesahowalo by meze wyprawo- 
wdnf tomuto ustanowen6. Pot^sitelnd strdnka jich zalezela 
zwlaSt6 we zrusenf pHlisn6 neswobody lidu poddaneho, pod 
kterau stenal od £asu wdlky tndcetilet6. Jfm podstatne se 
zm6nil take na Policku posawadnf fad we pomerech m^sta 
i wesnic ku klasteru co wrchnosti. Ze pHtom jmenowitS m6- 
sto prospfwalo, patmo jest jak z jinych nekterych okolnosti, 
tak op£t tak6 z mnozeni se obywatelstwa a poctu pHbytkfi, 
ac pokrok ten byl znacny tak6 jiz za poslednfch let pano- 
wanf Marie Terezie. Pfibylof w dobfi od smrti opata Fridricha 
az do smrti cfsafowny (1773 — 1780) celkem 13, za cfsafe 
Josefa II w prwnfch desti l^tech 21, a pozd6ji jest6 12 domfi 
neb chalup. Pofdd je§t6 mnozil se pocet domft na Zdmesti, 

PHhehy Policke, 22 



Digitized by 



Google 



338 I>oba VL 

1781 tak ze se dflem sfrilo dflem zahusf owalo ; kdyz pak tam ne- 
postacowalo mfsto ku pristawowanf pohodln^mo, poiala obec 
nejprw^ roku 1779 wykazowati m^stiste na Splaehowi tak zwa- 
ii6m, totiz pod mestem na obau stranach potoka pri wchodu 
do MezihoH, a od roku 1782 na drahach na strand jiznf 
od mista, kdei tudy wzala zacatek tak zwan& Nowd tdice.^ 
Pri now6m scft&ni lidu predsewzatem za cisare Josefa roku 
1786 napocftalo se obywatelfl w Polici 1404. 

Wedle dobr^ho stawu mdsta pocaly Udsteru Polick^mu 
za panowanf cisare Josefa nastawati neblabe wyhUdky w bu- 
daucnost. Jiz roku 1781 prislo obecn^ narfzeni cfsarske w m£- 
sici Cerwnu, jfmz zakazowalo se wsem klaster&m w zemi pri- 
jfmati novice, dokud by nebyl kazd^mu od wlady ustanowen 
pocet jich, ktery nemel byti prekrocen. Hned wsak od po- 

178S catku roku 1782 zacalo se rusenf welk^ho poctu klasterii 
nejrozlicnejsich fadfi; z ceboz owsem wznikal strach i w kla- 
sterfch poslusenstwf Bf ewnowskeho, aby se i z nich nektery 
nepotkal s tymz osudem ; a zda se, ze wlada zdby pomyslela 
jmenowite na zruseni klastera Polick6ho ; ale wplyw, kter6ho 
pozfwal opat Step&n Rautenstrauch pri dwoire cisarsk^m, zdrzo- 
wal wywedeni toho limyslu. 

We spraw6 klastera stala se ty doby opet zmena jiz od 
zacatku roku 1782, jezto opat §tepan na misto P. Hermana 

••) W poHdku die letopofitu wyataweny bjly: roku 1773 2. 59 (za 2. 68) 
w ho^ejSi alici; 1775 ^, 127 na Z&mgsti; 1776 c^. 24 (oddSlen^ od 
2. 23) w hotejSi ulici a f. 178 (od c. 179) na Zimesti; 1777 «. 58 na 
obci pH potoce za hoi^ejSi nlici, (E. 73 (od j^. 72) w ho^. nlici a £. 207 
(za «. 82 wrynku); 1778 6. 136 na Zamgsti; 1779 6. 95 *(od fi. 96) 
w rynka, c. 118 na Z&mgsti, d. 193 na Splacbowg; 1780 £. 119 a d. 123 
na Z&mSsti; 1782 £. 41 (od £. 42) w horejSi ulici, c. 120 na ZamSsti, 
e^. 212 a 225 w Now6 ulici; 1783 2. 134 a ^, 187 na ZimSsti, £. 214, 
220, 222, 223 w Now6 ulici; 1784 «. 83 (od <S. 84) w rynku, d. 211 
w ulici piwowdrak^, 5. 213 a 214 wNowe ulici; 1785 <S. 122 (od 2. 116) 
a <S. 125 na Zimgsti, ^. 215, 219 a 221 w Now6 ulici; 1786 6. 192 na 
SplachowS, fi. 218 wNow6 ulici; 1787 2. 124 a 188 na Zimesti, 2. 189, 
190 a 191 na SplachowS, 5. 216 wNow6 ulici; 1788 5. 104 (od 6. 106) 
we hlawni ulici a ^. 135 na Zimgsti; 1789 ^, 48 (od H, 49) a 2. 62 
(od £. 53) w hoirejSi ulici, S. 151 na ZdmSsti a 2. 217 w Now^ ulioi. 



Digitized by 



Google 



ires-irae, 339 

Schneidra, 6echa, tehdiz 671et6ho, ustanowil za pi^ewora mi 
znowu N^mce MatauSe Zecha^ ackoli jiz 72Iet^ho, a k nemu 
pridal tak6 iiow6ho suppi'ewora P. Linharta Morata z Hradce 
Krilow6. Pfedesly suppfewor a prroses bratrstwa Aemilian 
Malha i&a jest na odpocinutf do Braumowa. Byl i on jako 
jeho pfedchfidce Filipp Wolf horliwy pftsobitel w liradS tcftnto, 
a byl tak6 wydal tiskem zwla§tnf knizku ku potf ebam bratr- 
stwa Polick6ho pod nAzwem: Matka bolestnd (w Praze 1777 
u Frant. Jerabka). Po nem nawrdcen jest Filipp Wolf zase 
ku prsesesstwf, we kter6m wsak bylo mu sauzeno dockati se 
konce tohoto towarysstwa. Neb jiz toho roku wyslo ji8t6 na- 
Hzenf cfsai^sk^ o bratrstwfch, ndsledkem kter^ho opominuto 
jest w misfci Dubnu potom obycejn6 slawn6 pKjfmdnf no- 
w^ch audi. Potom nicm^ne zase pokracowalo se w obycejn6 
cinnosti az do roku 1784, we kter^m narfzeno jest zrugenf 
wsech bratrstew. Z nawodu vikafe Nachodsk6ho jest sice je§t6 
i potom dne 1 Kwetna toho roku drzano slawn6 wyrocnf 
shrom&zd^nf pod zaminkau, ze zdpowid bratrstwa nebyla zde 
jeste ohlaseua konsistoH biskupskau. Ale shromizd^nf toto 
bylo nepochybne poslednf. 

Mezitfm pKjel roku 1782 opat Stfipdn do Police wecir 
dne 30 ZaH, a zdr2el se tu dwa dni. Dne 3 ]^fjna odjel do 
Braumowa, a prijel zase 6 feijna, ale wecfr; a rdno potom 
hned w 7 hodin odjel do Slaupna, ddle do Prahy a do Widn6. 
Z Braumowa prislo od neho do Police narfzenf, aby napotom 
we famfm kostele zdejslm byly kondny wsecky sluzby bozi 
celym b^hem roku, jakoby kla§temfbo kostela ani nebylo, 
a tak t6z zase w klaitemfm kostele beze wseho ohhzenf se 
na kostel famf; nebo predtfm, jak na sw^m mfsti ukdzano, 
dwa ty kostely jist^ spfisobem se doplnowaly. Zdd se, ze 
i toto narfzenf sauwiselo s obawanfm zru§enf klastera Po- 
lick6ho, pon^wadz bylo ponekud zdsadau wlddnf, aby takow6 
klastery, kter6 slauzily k sprdwe duchownf, ruSeny nebyly. 

Pi^ewor Mataus Zech zftstal w Polici wufad6 tomto nezcela ivss 
dw6 16ta. U wysok6m w6ku sw6m byl roku 1783 wmSsfci 
Listopadu powolan k mfstu pro n6j milejgfmu za pirewora do 



Digitized by 



Google 



340 Doha VL 

1783 Braumowa. Na jeho mfsto nastaupil za prewora w Polici dne 
16 Listopadu Jahuh Chmel^ t^z ktery po smrti opata Fri- 
dricha mel n^kterau nad^ji zwolenu byti za opata proti §te- 
panowi Rautenstrauchowi. Tehdaz byl pfeworem u sw. Mar- 
kety od roku 1770, a jakozto muz uceny byl po pfestfiho- 
waiA opata §tepaiia do WfdnS namestkem jeho w tirade di- 
rektora fakulty theologick6 w Praze i cisafskym censorem. 
Roku wsak 1779 upadl, newime z jakych prfcin, w jakausi 
nemilost opata Stepana, kteryz jej pfeworstwf zbawil a bez- 
pochyby tak6 byl pftwodem, ze mu ci8afsk6 ony dfady jsau 
tez odiiaty, ®®) o neco pak pozdeji presadil jej do Braumowa 
(w Cerwenci 1780), kdez zflstawen byl beze wSeho zwlastnibo 
powolanf. Nynf teprw nejak se s nfm musil udobriti. Zaro- 
wen stal se Bonaventura Miiller suppfeworem, a bud tauz 
dobau bud o neco dflwe ustanowen take nowy faraf Martin 
Jesensky ze Sidowe na mfsto Jiffho Wacka, ktery se na- 
wratil k nekdejsfmu powolani swemu co reditel k&ru. Wsech 
reholnfka Polickych bylo tehda jiz jen 14, wesmfis knfezl. 
Krom Filippa Wolfa zda se ze byl mezi nimi horliwym Ce- 
chem tak6 nowy faraf Martin Jesensky. Jim pfi processf 
bozim tele roku 1784 zawedeno jest ponejprw zpiw&ni 
Pange lingua jazykem ceskym; jest mu to wsak jiz roku 
1785 zapowSdeno od pfewora Jakuba jakozto nowota. 

Pri sklonku roku 1783 byla w Polici i w Braumowe jeste 
jednau krajska kommissf z prfciny sedlakA, kteh se zp^co- 
wali robotowati (30 Listopadu a 1 Prosince). Po nekter6 
prisnosti uzit6 toliko w Braumowe dali si na Policku rid, 

»78i ze zanechali odporu. W roce potom jednalo se o obecn6 zru- 
seni roboty wykupem, a byla opet kommissi krajski dne 
21 Zari w Braumowe a dne 25 Zarf w Polici. Wsecky obce, 
tdzany bywse, zdali si pfeji wykup, pfiswedcily. Wee ta wsak 

**) Dot^kA se toho praeses Aemilian Malha w pametni knise bratrstwa 
Polick^ho, prawe o opatowi Stepinowi k roku 1780: Pragam se con- 
tulit, nbi S. Margarethae monasterium prs^sentia sua Isetificayit, iis ex- 
ceptis, qai ad ejus conspectum non admissi, uti P. Jacobas, Robertas 
et Leouardns. 



Digitized by 



Google 



1763—1786, 341 

tehdaz, wzata we spojeni s nowau saustawau bernicnf, kterau "84 
zamySIel cfsar Josef, nedoSla konce. 

Opat Stipdn byl krdtce pfedtfm (od 1 Zarf) we Slezsku, 
odkudz cekali jej we Braumowfe a wPolici; ale nepHjel, nybrz 
z Walstata jel pHmo do Prahy a odtamtud do Wldne. rok nss 
pozdSji, dne 12 Rljna 1785, pfisla do Police zprAwa nena- 
dala smrti jeho. Byl onemocnel a w kratce eemfel to Ja- 
geru (30 Zsii) na ceste k spatrenf stawu studif theologickych 
we kralowstwf uhersk6m. Zprawa byla zastra§ujfci, ponfiwadz 
se tusily nasledky pro osud kldstera Polick6ho. 

Pfewor Jakub Chmel zajel jeste tihoz dne do Braumowa 
na radu, co ciniti, a wr4tiw se, swolal nazejtrf kapitulu 
(13 fefjna), we ktere se jednalo o nejpilnejsf potf eby t6 chwile, 
a uzawfeno w dorozumSnf s konventem Braumowsk^m, aby 
posldni byli do Wfdn^ dwa zHzenci jednak za pHcinau wolby 
noweho opata, aby se obdrzelo powolenf k nf od wlidy, jed- 
nak ku pi^ejmutl pozfistalosti opatowy. Ustanoweni k tomu 
Jakub Chmel pfewor a Coelestin Scholz sekretar zemfel6ho 
opata. Odjeli ]\i dne 16 ftfjna, a dne 5 Listopadu pfiSel 
dopis od prwniho z nich, ze jest nadeje nemald jak na po- 
woleni wolby tak i na zachowanl kldStera Polick61io. Druhy 
dopis nasledowal, ze rozkaz cisaf sky, kterym swoleno k wolbS, 
odesel jiz do Prahy ke gubernii ; w pffcinfi pak kldstera Po- 
lick6ho ze jeste neni se spausteti wsf nadeje. W6cf pozft- 
stal^ch po opatowi Stfipanowi nasli poslow6 mene, nez se na- 
dali ; w penezlch wSeho wsudy sto zlatych. Nad6je, kter6 se 
jim kldstefe Polick6m snad delaly we Wfdni, byly wsak 
lich6. Nez dopis pfeworfiw dosel do Police, byly rozJcaay ke 
zruSeni kldStera jiz wydAny; neb jiz pozejtH (14 Listopadu) 
k weceni pfijel do Police krajsky Hradecky Antonin Hani§ 
se sekretdfem, aby o torn ucinil feholnfkftm ozndmenf i aby 
dal uciniti inventdf o w6cech klaStera. Nazejtrf, dne 15 Listo- 
padu, swoldni jsau wsichni do refektdfe, a krajsky dal cfsti 
rozkaz gubernia o seps&ni inventafe, ktere se m^lo stdti, 
aby do skutecneho zruSenf klast^ra nic nesmSlo z nfiho byti 
odcizeno. Hned tedy odpoledne pocaly se spisowati w6ci w sa- 



Digitized by 



Google 



342 J^ft« y^' 

1785 kristii, w refektafi, w jfdelnfe, wsechen nabytek w jednotliwych 
pokojfch, t6z obrazy w chodbach, w museu, w kapitule. Po- 
newadz bibliotheka nemela katalogu, musil supprewor Bona- 
Ventura Miiller slfbiti zhotoweni jebo do osmi dni a zaslanf ku 
krajsk^mu liradu do osmi dnf. Se wsfm ostatnfm byla kommissi 
we dwau dnech hotowa (17 Listop.), a odjela dne 18 Listopadu. 

Teprw potom wratil se prewor Jakub Ghmel s drohym zf i- 
zencem P. Coelestiuem z Wldne do Police (21 Listopadu), 
a drzew kapitulu ke zwolenf dwau zrizencfi, kterf by zastu- 
powali klaster zdejsf we spolecn^m sboru sprawnfm do casu 
zwolenf now^ho opata (22 Listopadu), odjel do Braumowa 
jiz 23 Listopadu, aby tarn spolu s P. Coelestiuem ucinil 
zprawu ponzeni we Wldni. Zflzenci zwoleni byli P. Pllipp 
Wolf a jeden z mladslch knezf, teprw od ned4wna w Polici 
prebywajfcf, Damian Holas rodem z Kaufim6. Po ucin6n6 
zprawg poslfi w Braumow6 (24 Listopadu), ktera potom cteua 
obzwlaste tak6 w Polici (26 Listopadu), zwolen jest Jakub 
Chmel za predsedu ouoho sprawnfho sboru na cas uprazd- 
nSnf opatstwi (2 Prosince), za kterauz pHcinau prebywal od 
t6 doby w6t§fm dllem we Braumowe, a suppfewor Bonaven- 
tura zastiwal w Polici jeho mfsto. 

1786 K wolhi opata ustanowen byl den nejprw na 4, potom 
wsak teprw na 10 Ledna. Jiz dne 2 a 3 Ledna prijeli proto 
do Police ucastnfci wolby od sw. Markety, kterych bylo osm ; 
kdyz pak teprw zde zw^deli o odkladu, ctyH z nich zAstali 
pohostinu w klastefe zdejsfm, druzf ctyri wsak odjeli dale 
do Braumowa. Due 8 Ledna prijeli k weceru cisarstf kom- 
missaii ustanoweni k wolb6, jiz predsedati mel opat zru§e- 
n^ho ji2 klastera sw. Mikulase na Star6m mis\k Prazsk^m. 
Z6stawse w Polici pres noc, doprowazeni jsau dne 9 Ledna 
odpoledne od n^kolika ireholnfk& a od hospoddrsk^ch ui^ed- 
nfkft az do Braumowa. Ozbrojenf saused6 Policti postawili 
se jim ku pocte pritom. Dne 10 Ledna casni r&no jeli po- 
tom ostatnf retaolnfci Policti na sanich k wolbe do Braumowa, 
pii kter6zto dosahl zwoleni dosawadnf pfewor Policky Jakub 
Chmel ctyHdceti ti'emi hlasy. 



Digitized by 



Google 



1763—1786, 343 

Dne 12 Ledna wratili se kommissati cfsarsti z Braumowa nse 
do Police; zde pak nazejtH wykonali dal§f krok wztahujfd 
se ke zruSenl zdejsfho kldstera. P. Bonaventura musil do 
rukau krajsk^ho Hradeck^ho pHsahati, ze se sjeho w6do- 
mfm neztratila ani neztratf zadnd kniha z bibliotheky kla- 
stera; potom zapecetili schrany se stfibrem a s ornaty opat- 
skymi; nazejtrf pak odjeli (14 Ledna). 

Now^ opat Jakub pHjel z Braumowa do Police dne 19 
Ledna na poledne. fteholnici uwftali jej w dolejSi chodbS kla- 
stemf, cehoz ticastnila se tak6 mestska radda Policka; pri- 
tom bylo bubnowano a traubeno i stffleno z mozdffft; po uwe- 
denf pak opata do pokoj& jeho byla hostina s hudbau. Opat 
jmenowal t6hoz dne posawadnfho supprewora Bonaventuru 
superior em kla^tera na kratky ostatnf cas jeho trwdnf. Sdm 
chtel dne 23 Ledna odjeti do Prahy, ale roznemohl se mezi- 
tfm na nohy, a nemohl odjeti nez o tfi nedele pozdeji 
(13 Unora). Jiz dne 4 Bfezna oznamil do Police pfsemne 
konecn6 nafizeni clsafsk6, wydane dne 14 Unora o zruSeni 
klastera takowym sp&sobem, ze mel toliko konvent zdejgi 
pfestati, sprawa wsak panstwf ponechana byti opatowi Bfew- 
nowskemu, tak aby cisty dftchod z neho powinen byl odwa- 
deti do nAbozensk6ho fondu kralowstwf cesk6ho. Urcite bylo 
pritom naHzeno, aby wsecko jmSnf klastera Polickeho bylo 
priwteleno ku kldsteru Braumowsk6mu ; w Polici aby zftstalo 
jen tolik kn^zf, kolik bylo potteba pro sprawu duchownf, 
totiz jeden co farar a ctyri kaplani; ostatnf aby pfesazeni 
byli do jinych klasterft ; pro kazd6ho, co jich dotud w Po- 
lici bylo, wykazano z dftchodft panstwi 300 zlatych na knfeze, 
150 na bratra laika; ostatek m^l odwdd^n byti do nabozen- 
sk^ho fondu, coz wsak wypocteno jest na pewnau summu 
kazdeho roku, totiz 4583 zlatych. Ku prowedenf toho mel 
opat ustanowiti sw^ho plnomocnfka, ktery by jmeni klastera 
prejal zase zpet od cisarskych kommissar& k rukaum klastera 
Braumowskeho. Opat Jakub ustanowil k tomu pf ewora Brau- 
mowsk^ho Matause Zecha (18 Brezna), a odewzdanf stale se 
krajskym Hradeckym, ktery za tau pffcinau prijel do Police 



Digitized by 



Google 



344 JOoha VL 

1768 dne 19 Dabna. ifeeholiiici Polictf drzeli naposledy jeste kftr 
dne 23 Dubna; potom nasledowalo jich prestehowanf. 

Bylo tehdaz pfebywajicfch we klastef e Polick6m 16, o dwa 
wice nez pred tlremi lety, totiz Bonayentura Muller superior, 
Leo Viktora provisor co nastupce Joscia Ceypa zemirel^ho 
pfed rokem (1785 25 Ledna), Martin Jesensky faraf, FUipp 
Wolf CO swatecnf kazatel, Gothard Hlawa kuchynsky, Ferdi- 
nand Adamec kooperator pro Machow, Signiund Hiller, Da- 
mian Holas a Innocentias Eliman co kooperatori w Polici, 
staH dwa knSzi Simpert Rudlof a Hehnan Schneider na od- 
pocinku, Jirf Wacek a Aemilian Malha (zase z Braumowa 
phstehowany) co nemocnf, mlad^f dwa kn&zf Pawel Berger 
(291ety) a Rudolf Pefina (271ety), konecne bratr Komelius 
Schmid truhlai'. 



Digitized by VjOOQiC 

LJL 



Letopis pHb&hfi pozd&jifch. 

Za cisaf e Josefa (f 1790). 

1786 Nafizenim cisiursk^ dne 17 &ijna sniSen jest ro6ni odwod z kU- 
Stera Polick^ho k nAboienskimu fondu na 8418 zlat^ch n^ledkem 
shledAni chjb we prwotnim w;^po^ta. 

1787 ZruSen jest kostel farnf PoUck^; tei kostel na OstaSi a kaple 
HwSzdeck A ; onen s polem prod&n Janowi Palatowi ze 2(7Ara, kaple 
na HwdzdS barwiH Josefowi Therowi ke zboFenL ZHzena lokalie 
w BezdSkowS. 

1788 ZboFen jest kostel na OstaSi, a kiriz z oltiFe tamSjSiho postawen 
na hlawnim oltiiH kostela kl&Sterniho w Pollci. 

Teho2 l^ta obec prodala ml^n mSstsk^ w Polici. 

1789 NeStowice siln6. 

NaHzenim cisalFsk^m dne 8 &Qna odwod z klilStera Polick^ho 
k naboienskemn fondu opSt sniSen na 2366 zlatych. 

Za oisaf e Leopolda n (f 1792). 

1790 5 &jna postawen nynSjSi kamenn^ kHz na rynku. 

1791 7 Dabna zHzen jest now^ magistrat na mistS starodAwn^ch kon- 
selft, sklidajfci se z pnrkmistra, jednoho zkauSeneho a dwau ne- 
zkaaSen^ch radnich. Prwnim parkmistrem byl FrantiSek Raiman; 
prwnfm zkauSen^m radnim Jan Sommer. 

Teho2 dne sansed Polickj* W&cslaw §r&tek kaapil statek zemsk^ 
Dolnf Teplice od pAna z Wlkanowa za 40.000 zlatych. 

5 &jna prodAwinj jsan ostatni wSci ze zru8en6ho kostela far- 
niho (olttf, stolicei kmchta oc). 

Za dsafe FrantiSka (II) I (f 1835). 

1792 Farni kostel b;^wal^ pobolren, kaupen bjw k tomu od Feditele 
panstwi Polick^ho FrantiSka Zity; jen wg2 s 6kati presbjteria z&- 
stawena co zwonice a Urbitownf kaple. 



Digitized by 



Google 



346 

1794 Stal 86 fariFem Polick^^m po Martinowi JeseiukSm Linhart Morati. 

1796 I^e mezi obci Polickaa a Nizkosrbskymi o pastwu na Rzu kraj- 
skau kommissi rozhodnuta rozd^lenim. 

1797 29 Z&ti zemfel fartf Polick^ Linhart Morati, po n8m2 nastanpil 
dne 16 Listopadu Filipp Wolf. 

1798 Leiela w Polici jedna setnina hrani^^rd pluku Brodsk^ho a ostatni 
jeden praporec w okoli od 20 Ledna do 18 KwStna; odt^la potom 
na R^n. 

1799 PoBorowAno zemStiFeseni w Polici dne 11 Proaince. 

1800 4 KwStna slawilo se jubilseum w den sw. Floriana a tyden potom 
k dikft wzdAni, ie BAh Polici po cel6 minol^ stoleti od nefitSsti 
ohnd zachrAniti r&Sil. 

Z pHSiny wp&du Fraucanzft do Rakaus panSti mysliwci odebrali 
80 k wojsku ci8a]^8kema ; potom postaweno z Police 6 muSil k le- 
giona deskSmu. 

Toho roku zHzena Skola w PdkowS. 

1801 Po zawfeni mini Lunevillsk^bo (10 Unora) mysliwci a legionaH 
se nawrAtili. 

1802 18 ZAH jel skrz Polici arcikni2e Karel Ludwik bratr cisaiee Frantiika. 

1804 Po podSkowini purkmistra Frant Raimana zwolen now^ purkmistr 
Josef Dimbter. 

1805 WelkA drahota a hlad. 

Dne 21 &jna zeraFel opat Jakub Chmel. 

1806 Kdy2 po bitwS a Jeny wojsko francauzsk6 wpadlo do Slezska, po- 
lo2eno w Polici n$co hulinik k pozorow&ni hranic 

Toho roku nastaupil opat Fortunatos Bobm. 

1807 Na misto halinA wlo2eni hosari do Police. 

Dne 22 Unora, kdy2 Prusi we hrabstwi Kladskem, pechota a ji- 
zda, tiStSni od Francauz& p^ekroSili hranice (Seske za §onowem na 
Braumowskn, musili sloSiti zbran, a doprowizeni jsau od husarft 
naSich hlaub do zemS pfes Polici, take dne 23 a 24 Unora we mno- 
h^ch mal^ch zAstupich. Mnozi prod&wali lidem konS. 

1808 Mdsto Police stawSlo 17 mnifi k zemskd obrane £ili landwebru. 

1809 I^ opStnim wypnknuti wAlky s Francanzi s powolenim wlddy ci- 
saiFskS sbiral w6woda BrunSwick^ tak zwanau Semau legii w kra- 
jind pH pomezi slezskem, dilem ze zdejSicb dilem z Prusft prebihaji- 
cicb; w Polici postaweny dwS setniny pdchoty, na Braumowsku jizda. 

1811 Dne 16 BIPezna 5ten jest powSstn^ finan£ni patent na radnici Polick^. 
Ozbrojeni sansedS Poli^ti i toho roku prow&zeli stiFelbaa process! 
o bo2{m tile (IS £!erwna) a w nedSli potom (16 6erwna), odpoledne 
pak w nedSli tu jako nSkdy roku 1779 wytihli do pole s tureckau 
hudbau wedenim majora na koni, Emmanuele Tbera, tentokrdt na 
£d§Hnu, kde2 mSli radowinku w dfewSn6 sini schwalnS k toma wy- 



Digitized by 



Google 



347 

8tawen6. NazejtH (17 £!erwna) zwolen jest now^ purkmistr Tadi&S 
Lunaceki i oslaweno to druhaa wjchizkau na 2d$rinu tjrmi spA- 
Bobem. SwSd^i to o aiAUm blahobytu od delSiho (Easu. Star^ wsak 
saosed Jan PHUSa, n$kdy konSel a primaa, hledS na to, prawil, kdji 
tihli weBole okolo jeho pHbjtku: Rosla^te so b t^mi dobr^i Sasj; 
wsak za to utrpite; a slowa jebo za^ala se brzj potom spljiowati. 

1813 K 2Ado8ti mgSfanft Polickych swolil opat Fortunatos k slaweni 
6001 et^ pamatky zaloieni klaStera Polick^ho, a nstanowil k tomu 
den 15 Srpna. Dfiwe wSak ne2 k tomu priSlo, po^Salo dne 11 Srpna 
iaieni wojsk pruslr^ch (asi 30.000 mu2fi), a dne 13 Srpna tak6 ru- 
sk^ch (asi 46.000) ze Slezska od Neurode piFes krajinn Polickau ke 
spojeni s wojskem cisi^sk^m pH pomezi sask6m proti Napoleonowi. 
Pti wojStd rosk^m byl welkokniSe Konstantin, bratr cisi^e Alex- 
andra; nbytowal se w prsBlatufe; wojska Iciela pfes noc pokaid^ 
we mSstS, we wsech i w leienf w polich pod Kla^kem. PonSwadz 
pr&tahy tyto trwaly a2 ndkolik dni po 15 Srpnu, mnsila slawnost 

^OOIeti odloSena b^, a kon4na jest teprw 8 Z&H. K4z4ni, obsahu- 
jici hlawni pHbdhy Polick^ od zalo2eni kl4Stera, wypracowal si 
ctihodn^ fariiF Filipp Wolf, ale zemfel den pi^ed slawnosti (7 Zkri) 
w 83. roce w$ka; pfednesl je, jak bylo od nSho sloSeno, kniz Ber- 
nard Raudnick^ far&f Machowsk^. Welkau mSi mSl opat Fortunat. 

1814 Welki illaminaci w Polici po dobyti PaH2e, kteri se stale dne 
30 Dnbna. 

Dne 7 Z4(i stwrzen za farii^e Polick^ho P. Damian Holas (na- 
rozen^ w Ghmdimi dne 1 Cerwna 1768). 

1815 8 Prosince wloiena setnina mysliwcfi do Police qa zimu; o nSkolik 
dni pozdSji nawritila se zdejSi obrana zemski k domowu, a jest 
propuStSna; zbran^ chowibiy po wice let we kl^Ste^e. 

Kostel Polick^ wybilen w Srpnn. 

1817 Jirch&f Jan Lege wystawil si walchn w lukach mezi ml^nem pe- 
kalNk^m a Mezihomim. 

1818 Dne 2 Dubna zemfel opat Fortnnatus. 

Toho rokn wystawen jest now^ piwowAr mdstsk;^ na sw^m ny- 
nSjSim mists (£. 200); podali kopati ziklady dne 27 ^erwence, a 
prwni w^ka byla w nSm dne 16 Listopadu. StarodiLwn^ piwow^ 
prostiPed rynkn odstranin; po^ali jej boriti 21 Z4n. 

Dne 22 Z&ti zwolen jest now^ opat Placidus BeneS. 

Toho roku zazddny jsaa postranni dw^Fe kostela, kteri b^aly ze 
dwora praelatury, a misto nlch pozdSji (1819) na sti2nosti osadnikfl 
proti tomn ndSlany jin6 dw6f e se strany opadn6 od zahrady kUitemi. 

1819 Postawena kaSna prostired rynkn na torn mistd, kde byl prw6 piwowAr. 

1820 ZHzena jest prwni l6kAma we mSstS Josefem Opicem (nejprwe 
w ^. 102, potom na rynku w 5. 82). 



Digitized by 



Google 



348 



Tehoi roku zalo2ena ikola we Hlawnowi, pHSkolen^m predtim 
k Such^madolo. 

1821 Wjstawena nowi Skola w Sacheindole. 

1822 Po^ala se rozepFe mezi wrchnosti a indstem i Bukowickymi a Hlaw- 
dowsk^mi o pole popluini, Uji dne 24 ^lerwence wrchnost ozn&- 
mila, 2e mini pole tato nowS pronajmaati weiPejnau draibau; dne 
23 Listopadu byla o to krajski kommissi w Policii nisledkem kter6 
obS Btranj jsau odkkz&aj na priwni cestu. 

Dne 6 Prosince zemfel tehdejSi zkauSeny* radni Polick^ Ladi- 
slaw Benig^ni. Po nSm naataupil Ferdinad Fischer. 

Wjstawena toho roku nowS wiS^ka uad kostelem nad welk^ 
oltAfem. 

1823 Dne 6 Dubna hrom ohodil do Solcownj Suchodolskie. TSho2 roku 
zemirel nSkdejSi purkmistr TadiilS Luni^ek, zaloiiw nad&ni Student- 
8k6 pl^edkem pro pir^telstwo Lnni^owsk^ a Peyskarowsk^. 

Dne 16 ^lerwence otewfena uowA Skola we ^cTtfe we pHbytku 
najat^m. 

1824 Wjstawena Skola we itdiie. 

1825 9 Dubna stale se narown&ni o poplu2ni pole, tak ^e postaupenj 
jsau miStan{km w stiL]^ majetek za roSni plat 1 zl. 30 kr. s korce. 

TihoiS roku zHzena jest Skola w Hutberce. 

1826 17 ^erwna dokonina jest stawba now6 wS2e nad welk^f^mi dweFmi 
kostela. 

1828 Dne 12 Srpna zemirel farar Damian Holas, posledni z iPeholnikfi 
Polick^ch ze Sasu pi^ed zruSenfm kl4Stera; dosazen za far4re dne 
23 ZiiH Bernard Baudnick^, dotud pi^ewor we BraumowS. 
Dne 19 Listopadu wyhofel Pekafsk^ mlj^n. 

1830 P&wodem radniho Fischera po&ilj se zakUdati sadj na Straznici. 

Dne 8 Cerwna zemfel f&rii Bernard Raudnick^, na jebo2 misto 
dne 20 Cerwence nastanpil FrantiSek Brand, dotud far4F Machowsky. 

1831 Z pH^inj cholerj, kdj^ wjpukla we Slezsku, z wjSSiho nafizeni po- 
staweno dne 16 Zifi 19 lidi wesnick^ch na hlidku k zawfeni hranic 
proti Nauzinu a Pastorkowu za &eHSnym a za Lhotan. K t^mu2 
u^elu pHtihl potom dne 20 Z&ti jeden bataillon pluku Palombini 
z Hradce EariUowe, z ndhoS 100 muifi postaweno w feSenych mistech 
na Policku, ostatni (bylo celkem 6 setnin po 180 mu2ich) obriceni 
na Braumowsko ku pomezL PonSwad2 kordon ten prokilzal . se byti 
neplatn^i odt&hlo wojsko dne 24 &{jna. 

1832 Zemfel radni Ferdinand Fischer. 

Toho roku po^ala cholera wznikati nejprwe w MarSowS dne 
8 Cerwence, potom w Dddow^m, w Medhuji, pozdSji w Ledhoji, od 
16 Srpna tak6 w Polici. Zemfelo we mSstS 38 lidi, w cM farni 
osadS do 26 Z4H 214. 



Digitized by 



Google 



349 

Za oisaf e Ferdinanda I (1835—1849). 

1837 OpSt byla cholera od 31 &jna do zadiltka Prosince; zemfelo we 
mSstS 27, w cel6 farni osadg 182 osob. 

Toho roktt pflwodem kooperatora Polick^ho, P. Basilia Jedli^ky 
zalo2ena ^ten^Fski knihowna prostiFedkem pHspSwkfk mSsI^nich po 
5 kr. stHbra. Bralj se PraSsk^ nowiny, Wdela a Kwdtj, a kupo- 
waly se knihy. 

1839 Dne 18 Ledna wyhoi^ela sladowna mSstska. 

1842 Dne 19 Dubna wypukl welik^ oheii w domg Josefa Lamky wrynku 
na podaini (<?. 18), kter^m wyhorely tK strany rynku i s radnici 
(6. 91—98, 17—23, 74—80) wyjma jen stranu zApadnf, hlawnf ulice 
pu w^chodni stranS ce\i a2 ke strauze kUSterniho ml^na, z&padni 
w t62 delce wyjma jen posledni dftm wedU straahy (5. 106), t62 
ctyry domy w hoirejSi ulici w poFadi ji£n(m nejbli2 rynku ({. 72 — 69), 
celkem 36 dom{k w^rnich a 6 jin;^ch pHbytkd. 

1844 Nt^sledkem podekow&nf se opata Placida BeneSe zwolen jest dne 
7 Listopada w Braumow^ now;^ opat Jan Nep. Rotter. Po obdr2eni 
infale w Praze driel slawn^ wjezd do Police dne 18 Prosince, 
ochotnS witAn jsa od mgsta, kter6 s piredchftdcem jeho mSlo roz- 
li£n6 rozepFe z ngkdejSich pomSrft poddanstwi pochizejici. 

1848 10 Dubna konAna slawnost pro zasHbeni konstituci. Mnobo sausedft 
teho2 dne podalo sti2nost na tehdejSiho zkauSen^bo 'radnfbo Ferdi- 
nanda Nabla, nechtice ho w m$st§ trpdti ; kter^2 po marnS ialnbg 
proti tomu u krajsk^ho liHdu tajn^ ujel z Police a wfce se newritil. 
ZHzena potom ndrodnf strki w po^tu 100 mu2&, jichi 60 opatl^eno 
ru^nicemi, 40 toliko pfkami. Za heitmana zwdlen pnrkmistr tehdejSi 
FrantiSek Sole, za poru^iky pansk^ dfichodni Kostka a nadlesni 
Mengeniann. Kooperator P. Linhart Lichter jmenowAn kaplanem 
polnim, doktor Wach l^kafem. 

Za cisai^e FrantiSka Josefa. 

1849 Dne 7 Unora po^ala se kommissi appella^nim raddau Vettrem o zH- 
zeni okresniho lifadu w Polici. Obec podwolila se wSnowati lifadu 
tomu swau radnici. Ni^zenim ministerstwa dne 12 Listopadu roz- 
bodnuto jest, aby tifad okresni byl w Polici zHzen, i po^ala se rad- 
uice pro n8j uprawowati. 

Opdt toho roku po^la se ukazowati cholera we idUe, w Buko- 
wicif w Lachow^, w B^lem a w Nizk^ Srbsk^ ; we mSstS nic. 

T^bo2 roku zHzen jest obecnf diim pro chud^ w Now6 ulici (d.250). 

1860 9 Ledna pHjel do Police nowg ustanowen^ podkrajsk^ Braumowsk^ 

Kraus. Dne 1 Unora otewfen uow^ cis. bemiSni lifad; dne 17 (Jerwna 

zahajen okresni saud; dne 20 9rpna poSsla w Polici konati likol 



Digitized by 



Google 



350 

sw&j kommisBi wywaeowaci; dne 12 ZiM zwolen now^ w^bor obecnl, 
ft dne 13 ZiH purkmistr die nowSho zHzeni obecniho. Zwolen plFede- 
ISlf pnrkmistr Frantifiek §olc. 

1853 Obec Polick4 kaupila pro sw6 Hzeni dflm w rynka na podsini (£. 22) 
od Bemarda LnM^ka. 

Dne 28 &jna wjSel ohefi w domS Antonina Praosy (2. 84), jimS 
celk z&padni strana rjuka (S. 81 — 86) wyhofela. 

1854 Dne 81 Bfezna wjhofel dflm Antonina Weyricha (wlastng zetS jeho 
Berana hodiniU^e) na Z&mgsti (d. 150). RozSilPeni ohng StantnS za- 
brinSno. 

TehoS roku poSal se BtawSti hostinec na Hw£zdS, a odtad stalo 
se mfsto to powSstn^ cestujfcim po hordch. 

1855 26 KwStna zHzen w Polici ufad okresni spojenim saadniho jedniLni 
8 politick^m. 

Dne 5 Srpna kaple na HwSzdi wjswdcena, a odtad slawi se 
pant HwSzdecki toho dne kaSdoro^nS jako pfed ^asy. 

1856 Dne 3 Srpna zaswScen jest wodowod 2dilrsk;^ od studdnky pod 
OstaSem nazwan^ od toho Sasu SamaritAnka. 

Toho rokn poSal sauaed Freiwald z nSkdejSiho ml^na mSstsk^ho 
delati tow&mn na Indnan pHzi. 

1857 Dne 1 B^ezna dosazen za fariUre w Polici P. Athanasins JeiF&bek po 
odbtShowiLni pfedeSUho Frant. Branda do kliStera Branmowsk^ho, 
kde?. t^hoi roku zem^el. 

T6ho2 roku plFenesena jest aocha sw. Prokopa, kteri od roku 
1746 st&wala a mSstsk^ho ml^a, na most we hlawni ulici proti 
soSe 8w. Jana NepomuckSho. 

Tak6 t^ho2 roku kaupen jest od kUStera co patrona Skolnfho 
dfim Antonina Lazara sUdka, od nSho teprw w l^tech 1849 ai 1851 
na mists 8tar6ho spit&lu {6. 107) a jinSho domu wedU nSho (S. 108) 
wystawen^, ke zHzeni now6 Skoly mSstsk^. 

1858 Dne 7 6erwna nowi fikola mSstskil slawnS wyswScena. 

1859 Na zaSdtku mSsice Dabna byl odwod koni w Polici z pHSiny w4lky 
w Italii. 

Dne 14 KwStna zemfel saused zaslauiil^ Jan Lege ko^eluh, 
skladatel obSfm^ kroniky Polick^. 

Dne 8 Z^ poswScena jest nowA kaple na OstaSi, wystaweni 
ze stawiwa star^ho kostela tamSjSiho nikladem Ccelestina Welce, 
kter^ na to byl v^inil slib we widce s Wlachy. 
1861 Dne 16 Blrezna by la prwni wolba mSst Police, Braumowa a Tmt- 
nowa do sn^mu zemsk^ho. 

Potom dne 10 KwStna azawl*el obecni w^bor d&ti £estn^ obSanstwi 
Polick6 FrantiSkowi Palack6mu, Frantiikowi Riegrowi a W. Wladi- 
wojowi TomkowL 



Digitized by 



Google 



351 



1864 Dne 28 Bfezna obec Polick4 k&npila dftm s hostincem ,u zelen4ho 
stroma" nn rynka (£. 75). 

Dne 24 Dabna poSala se stawSti silnice od Police ke Hronowu 
udolim Meziliornim, je£to dotnd jezdiwalo se % Hronowa do Police 
plFes BezdSkow a pipes Z4kopanici. 

T6ho2 roku zHzena jest kootribuSenski ziloina Policki. 

1865 Dne 10 Unora zwolen jest Jan Kejdana za purkmistra Polickiho, 
we kterimito dfadS zAstiwal odtnd po mnoh4 Uta. Tak6 toho roku 
brzj potom zHzeno jest ponejprw okresni zastupitelstwo Policki a 
zwolen za starostu okresniho pan opat Jan Rotter. T6hoi roku zH- 
zena zilo2na ob^anski w Polici (1 BFez.) a po(Fato dli2d$ni rjnku. 

1866 Dne 12 Ledna znal se oheft nedopat^enim pH pHliw4ni petroleje 
w krimd purkmistra Jana Kejdany, jim2 utrpSl welkau Skodu na 
zboii B osobnim nebezpedenstwim. 

Dne 9 KwSina wjhofela towAma Freiwaldowa w ndkdejSim mdst- 
sk^m ml^nS. 

Nisledowaly potom wdtSi strasti pro cel6 mSsto i krajinn z wilkj 
pnisk^ toho roku. Dne 26 Cerwna wojsko korunniho prince pru- 
8k6ho, pirekro^iwSi pres hranice SeskS z KUdska jednak u N4choda, 
jednak za Braumowem, plPeSlo po pSSinich piPes StSnj od Bo2anowa, 
od Martinkowic a piPes Hwdzdu i po silnioi pfea Hatberk, a wra- 
zilo do Police, odkad2 a«i 30 dragaunfi cisaiPsk^ch na BtriJbi w kra- 
jinS postawen^ch litdkem se zachr4nilo po silnioi now4 ke Hronowu 
Prusiim dotud neznim^. PoleiewSe t&borem w krajinS od Pgkowa 
a£ k Polici, Prusi asi w 7 hodin we£er odt&hli d&le k N&chodu pfes 
BezdSkow. DalSi wSak pr&tahj trwaly potom stile, spojenS a requisi- 
dmi a jinj^mi swfzeli, a2 do zawlPeni roiru dne 23 Srpna, po kter6m 
nSco toliko wojska pfiSiho prusk^ho a ngco ddlostiPelectwa t&hlo zpSt 
pfes Polici dne 30 a 31 Srpna i 1 ZkH. Dne 2 Zkfi zdriel se ge- 
neral prusk^ Steinmetz se 24 dftstojnikj na ob$d we kUSteire, kter^ 
po cel^ £as wilkj bjl slauiil dilem za nemocnici. 

1867 Dne 14 Dubna darowAn jest od m$Sfan8twa Polickiho purkmistra 
Janowi Kejdanowi zlat^ prsten k uzn^ zisluh jeho w h4jeni pro- 
spgchft mSsta za wAlkj prusk^. 

Due 27 Srpna toho roku bjla tu missie Hzen4 doktorem Aloysiem 
Schalkem dSkanem Lomnick^, na jejiS pam4tku postawen drewSny 
kK2 wedI6 dweH kostela klASterniho. 

T^ho2 roku obnoweny a wyzlaceny jsau socha panny Marie a 
kri2 kamenn^ prostfed rynku. 

1868 Zalo2en jest spolek t^locwidn^ Sokol. Stanowy jeho dfednd stwrzeny 
dne 9 ZkH. 

1869 Dne 23 Listopadu slaweno w Polici pStadwadcetilet^ trw&ni opat- 
stwi praelata Jana Nep. Rottra, a wd§£ni obec jmenowala jej 2est- 
D^ obSanem Polick^m. 



Digitized by 



Google 



352 



Toho roku stala se nowi zmSna 8 cisafsk^m dfadem w Polici, 
tak 26 z&stawen tu toliko saud okresni, politickiL pak Bpr&wa pfe- 
nesena na podkrajskj" lilPad w BraamowS. 

1870 ZHzen jest spolek veteranft Polick^ch. Stanowj jeho lifednd stwrzeny^ 
dne 3 Bfeznh. 

1871 Dne 18 Kwdtna posw^cen jest nowj" obraz nanebewzeti pannj Marie 
postawen^ na welk6m o\t&H w kostele PoUck^m na misto kHie 
OstaSsk^ho, kter^ tu dotud b^wal, a kHi ten pf-enesen do praw6 
pobodni lodi chr4mu, kdei pH nSm pozdSji postawen now;^ oltAr 
8w. KHie. 

Dne 20 Cerwna wypukl ohen na ZAmSsti, a wjhofclo 11 domkfl 
w po^adi na tak zwan^m Mai 6m rynkn (d. 171^181). 

Toho roku wzal zaS&tek sbor hasiSsk^ w Polici, a dne 1 Listo- 
padu po£al se tak£ Sten^kj" spolek, naz^wanj* ny^ni besedau cte- 
n&rskau. 

T6ho2 tak6 roku pftwodem sedl&ka RadeSowskdho Kairla Ekerta 
zHzena jest wz&jemn$ pojiSfowaci spoleSnost krajiny Polick6 proti 
ikod&m c ohnS. 

1872 Dne 25 EwStna z prudkSho deSt£ btrhla se welk& powodeil, tak 2e 
woda tekla jako potok nlici hlawni i hoi'ejSi, 61a pl^es silnici w Mezi- 
hoH a lidem do pHbjtkfl s mnoh^mi Skodami. 

Dne 10 Cerwence wyho^elj dwa domkj na Zim^sti (2. 248, £. 148). 

Dne 29 ZiH ^asnd rano asi we 4 hodinj wypakl ohen w hospodd 
iPeden^ Kaubowna na konci Now^ ulice (£. 226), odkudz pradk^m 
wStrem pi^eskocil nejprw na statek sedl&ka FrantiSka HnibSho w Le- 
dhuji, a odtad rozSifil se s neobjJSejnau rjchlosti po dolej&i Ledhoji, 
po hofejSi ulici we mSstd a po Babim, tak 2e wjhoFelo w Ledhuji 
10, we mSstd 40 pHbytkii (j^. 26—40, 43—58, 61—68, 226, 230) a 
tfi stodolj. 

1873 Dne 17 Unora zawiFena jest obSanski z&lo2na liiFednS pro nSkter6 
nespr&wnosti pokladnika a w^bora; jeStS wSak t^hoS rokn, zwlAStS 
p6£i kaplana Polick6ho P. Cjrilla KanSxy, zHzena zAlo2na nowi, 
dotad blaze pftsobici, kterA2 pocala ^innost swan dne 1 Cerwence 
toho roka. 

Dne 31 Cerwence po5ala se stawba 2eleznice od Chocn$ ke 
Braumowa se stanici Polickau w luk4ch w MezihoH a s tunnelem 
pod Petrowici. 

1874 Dne 22 Z&H wySel oheii na Z&mSsti w stodole FrantiSka Fendricha, od 
nii chjtilo 7 domkft wsausedstwi (£. 148—154), potom pak plFesko^il 
ohen a2 do nlice piwow&rsk^, a shoFel piwowir mSstskj" (H. 200) 
s Sesti domky na blizku («. 197—199, 201—203). 

T^ho2 roku rozSfiFen jest hl^bitow Polick^, a poswSceu opatem 
Janem Nep. Rotterem dne 23 Srpna. 



Digitized by 



Google 



353 

1876 Dne 27 Oerwna po^alo se jesditi po zeleznici z ChocnS do Branmowa. 

1876 Wjstawena jest wS2 nad radnici a hodinj w ni postawenj, kter^ch 
nebjlo we mSstS od welk^ho ohnS r. 1842; poSalj biti dne 2 Zkfi 
w 8 hodio W6£ir. 

Dne 14 Z&H nawStiwil Polici nnncins papeisk^ Lndwik Jacobini 
(njni stitni sekreUf stolice papeSske), wraceje se s p. opatem Janem 
Botterem z niwStdwy u ndho w Braamowd. 

Dne 7 Prosince shorely tiri chalapj na Z&mSsti w nlici sauken- 
nick6 (£. 163, 164, 165). 

Tobo roka poSalo se aprawowini a ozdobowAni bi^bitowa Poli- 
ck^ho pdii P. Cjrilla EanSry. 

Tak6 tobo rokn slauJSilj se spolek tdlocwiSn^ a hasiSsk^ w Polici 
wjeden statedny spolek. 

1877 Posizena jest sewerni strAn Hawlatky wedl6 Malabo lesa jawory 
a jin^mi lesnimi stromy nWadem obce. 

Tobo roku diwadelni ocbotnici Polidti, od diwn^cb let pftsobici, 
zfidili stiLlj' spolek. Stataty jejicb d^ednS stwrzeny dne 19 Dubna. 
1880 Dne 5 Srpna slaweny jsau w Polici seknndicie milowan^bo opata 
Rottera u pritomnosti biskupa Hradeck^bo Josefa Haisa. 



Pribihy PolicU, 23 



Digitized by 



Google 



Poznimka k str. 67. 

Poloiime zde popis wSech domfi Polick^ch, kter6 jsau nim znAmj 
z onoho 6tLBn die njndjiich ^isel, a pri kaid^m domd rok, kdy se Da- 
hodaa ponejprw pHpomiIli^ jakoi i jm^no tehdejSfho nejprw xnimelio 
majitele. 

1. Wrynku 21 domft, s nichS posdSji bylo 29, totii: 

Na Strang pftlno^ni: 6, 98 (Jan Ran^a, 1582 BartolomSj S^kora), 
c. 97 (Mat^jka, potom sjn jeho WAwra, 1671 Dorota wdowa po WAwrowi), 
£. 96 a 96 (Mandalena PniSa^ka, 1595 Adam Maiyikii), ^f. 94, 93 (Jan 
Nnsek do r. 1695). — Od & 94 oddMeno 6. 93 r. 1595, kdei Jan Nosek 
prodal mSstistg MatiiSowi §iflowi s Kolberka. 

Na stranS z&padni: & 86 a 87 (1557 TomiS CkudoSiliiw), & 85 a 88 
(Zikmond ZikeS, 1586 Jakub ZikS&), d. 84, 83 a 206 (JiHk 2iika, 1571 
Jan StArek), 6. 82 a 207 (Matdj P6knik, 1556 Jan PSknik), H. 81 (Hawel 
Saastal, 1662 W&cslaw §au8tal sjn Hawl&w). — Od 2. 86 oddilen dftm 
zadni (£. 87) prodejem od Tomiie ChadoSila KaSpirkowi r. 1557; pH 
i. 85 wjBtawil chalapn za zahradaa (£. 88) W&calaw Ledsjaks pfed 
r. 1571; pH 2. 81 b^al dfim zadni, jej2 si Hawel Saustal r. 1562 wy- 
mfnil, kdyS prodal sjna sw^ma. 

Na stranS ji£ni: 6. 79 a 80 (1561 KH2 mydlAie), £. 78 (Petr Topka, 
1 602 Jakab Topka), 5. 77 (radnice nowi wystawena 1594), £. 76 (Mangda- 
lena KlesiJSkowi, 1601 Markjta manielka Jana Kaakala, wnuka Mang^da- 
lenj KlesiSkowS), 6. 76 (BeneS Be£ka, 1571 Jan sjn jeho), 6, 74 (Jan 
Kolinka, 1692 Jan gafiffiw). — Od £. 79 prodal KH2 mjdli^ r. 1561 
k wjstaweni now^ch dwaa dom& mSstiSt^ jedno Martinowi Manielskemn 
(£. 80), a droh6 (mezi £. 80 a 79 w uliSce) zeti swSmu Janowi Niklowu. 

Na Strang w^chodnf : JE. 23 a 24 (rodi£e Jana Hanzle mljniiFe, 1599 
Jan Hanzl mlyn^), ^. 22 (1611 Matgj Swoboda), 5. 21 (Jan Drozanskj^, 
1568 Jan Drozansk^ syn pHdeSl^ho), £. 20 (Pawel Jaurfi, 1574 Jan Sti- 
rek), a. 19 (DobiAS Hawelka, 1596 Jan Run), £. 18, 17, 16 a 15 (Jan 
Tanhausk^, 1563 Wawrinec barwif z Teplice). — Od i. 23 odprodal Jan 
Hanzl mlynir £. 24 r. 1601 Matgjowi Koj^kowi; od 6. 18 odprodAno mg- 
stiStg k wystaweni Skoly (6. 16) pl^ed r. 1563, & 17 asi r. 1594 (we kte- 
rem potomni driitel jebo Jifik (''ech prodal predeSl^ swftj d&m & 14; 



Digitized by 



Google 



355 

r. 1607 uwodi se JiHk £lech 6ili Forberk co drSitel ^^isla 17); od S. 17 
oddSleno S. 16 r. 1607 prodejem od JiHka £lecha Janowi Blaikowi koiii- 
nfkowi z Braumowa. 

2. W prodlauSeni p{klno£ni stranj rjnka .do ulice na z4pad 4 domj, 
totiS ii. 92 (Mangdalena wdowa po Waskowi, 1594 syn jeji W&cslaw), 
& 91 (Melichar WodiSka z Radkowa, 1595 Mati4S z Domdorfa a z Biskn- 
powa), £. 90 (Jan Kaukal, jinak Nosek, 1595 Martin ^iapek, jinak ZpS- 
w4^k), & 89 (LukeS kow^, 1571 syn jeho Jan). 

3. W alici hlawni (kostelDf), toliko od rjnku a2 k mostu 14 domfl, 
pozdiji 16, toti2: 

Na strand wj^chodni: 5. 12 (KateHna Bflkowi, 1599 Jakub Ladwik), 
g. 11 (Nathanael gifl, 1616 TomiA Bartik, jinak Raa£ka), ^. 10 (Kate- 
Hna wdowa po MatSjowi Hlo2kowi, 1562 Jan Kulda), IL 9 (Martin FuSik 
a po n$m sjn jeho Hawel FuSik&w, 1570 Jan Tjkal), £. 8 (1579 WaleS 
Fafiik), £. 7 a 6 pod slanpj (Jan Bisknpii sansed Now6ho mSsta HradiStS 
nad Medhnji, 1557 JindHch Hubi^ek), 6. 5 (1557 Wawfinec Zemek). — 
Od & 7 odddleno S. 6 r. 1557 prodejem od JindHcha Habi^a Ondl^e- 
jowi synu Hawla ChiFesta. 

Na strand zipadni: 6. 99 (1559 Jakub Topka), 5. 100 (MlkuUS Wolf, 
1559 Martin sjn Dawidfiw), 6, 101 (1556 Hawel Chfest), £. 102 (ddm se 
sladownd; Tom&S PeSkii, 1556 Martin syn Nehybflw), $. 103 (Markyta 
Patanlowi, 1597 syn jeji TobiAS Pataulftw), «. 104 (BeneS Drozna, 1564 
Martin od mostu), i. 105 a 106 (Jink zet Markow^, 1560 Wolf m1yn4)r). — 
Od S. 106 byla odddlena chalnpa £. 105 kdysi p^ed r. 1590; toho roku 
kaupil ji opat Martin od Johany Martinow^, a darowal kndzi Wicsla- 
wowi Filopaterowi farAH Polickdmu. 

4. WHofejSi ulici 31 domfi, pozddji 32, toti2: 

Na strand pfllno^ni (krom H, 24, o nSni2 wiz pH 2. 23): £. 25 a 26 
(Marek, 1565 synow^ Markowi Petr a Jan i sestra jejich), 5. 27 (W4c- 
slaw Hlidka, 1596 Mikul&S Hera, jinak Hlidka), £. 28 (Barbora Mich- 
nowk, 1586 Tom4g syn jeji), 6, 29 (Jan Landftw, 1590 Jakub Kulh&nek), 
& 30(1566 Bartofi Biskupiiw), £. 31 (Jan Kodka, 1566 syn jeho Barton), £. 34 
(jmk Drapa£ z RadeSowa, 1577 Matdj Hubd^ft), £. 35 a 36 (Adam zet 
NedwddAw, 1564 Petr Tomttflw), «. 38 a 37 (Jakub Drozansk^, 1587 
Adam Drozansk^ z Litic), 6, 39 a 230 (1556 Tftma peka^), & 40 (Matdj 
§ilha, 1549 Andrys koltf). — Od £. 25 odprodino menSi staweni (£. 26) 
r. 1582. 

Na strand ji2nf : 5. 73 a 72 (Martin od mostu, 1581 Jan KoStil Swec), 
«. 71 (Wojtdch PoUk, 1575 Balcar syn KyncWw z Pdkowa), «. 70 (Pro- 
kop Nedwdd, 1572 Jan Nedwdd syn jeho), d. 69 (Matdj Jelipiwo, 1566 
Jakub Jelipiwo, syn pi^edeSl^ho), d. 68 (Apolina wdowa po Pawlowi krej- 
dim, 1584 Matdj Pawlftw syn jeji), d. 67 (1559 Matdj Nehyba), d. 66 
(Markyta fiihowi, 1559 Andrs koliur prijmim Wognar), d. 65 (Anna Hor- 



Digitized by 



Google 



356 

Sinka, po jeji smrti Jan Rausek ; 1593 Mat^j §pelda), i, 64 (Jakub Be^a, 
1592 MikuI^S Wom4e^ka), 6, 68 (Jan Euld&w, 1588 Hawel Hab^^kfi), 
«. 62 a 63 (1576 Swerma), fi. 52 (Jakub Ca€uba, 1568 Jan Walenta), 
mezi 2. 52 a 51 (ngkdj Satlawa; Jan MarjSka, 1570 Jira Knba z Rade- 
5owa), i. 51 (Martin Plazna, 1567 Pawel Kulhanek skotAk pansk^), 5. 50 
(Miknl^ Krjnwald, 1611 Jan ZikeS, jinak Li^ka), 6. 49 a 48 (1611 Jan 
Wognar), ^ 47 Walenta Hijkflw z Ledhuje, 1574 Jakub mu2 Marketj 
Hlo2kow^), fi. 46 (Gabriel stoliciif, 1618 Jan Sorf), 6. 45 (Jink Kohaut, 
1563 Ursila Mokrow4), S. 44 (Adam piwowArnik, 1582 Mat^j syn jeho). 

5. Na KobjUm krchowS 4 domj : £. 54 (Jan Wognar, po nSm Mat^j 
JankAw, 1586 Jan Sumberk), 6. 55 (Jan Simek Hijkii, 1582 Wacslaw 
§imkftw), a, 56 (Jakub §olc, 1618 Simon Zima), & 57 (Balcer Bitnar, 
1631 Michal Wolf). 

6. Na Babim: 6. 82 a 33 Uzeii (od obce Polick^ kaupil Petr Hofman, 
od n^ho r. 1592 Jan USat^).' 

7. Za Skolau nedaleko UFbitowa 3 domj: S. 13 (1559, dftm Slech- 
towsk^ 1612)i ^- 14 &• (1559; KateHna TopkowA, po ni JiHk Cech jinak 
Forberk, 1594 MeUchar Sediw;^), «. 14 b. (1559; 1612 WAcslaw Plaakora). 

8. U klAStera a u Spitilla (njndjSi Skolj) 6 domii: £. 256 (1554 Pawel 
Knlh4nek), g. 2 (1554 Jan Drozansk^), £. 109 a. (Barbora Mamow4, po 
ui Jakub Bilkfiw, 1587 Jan Safafftw), £. 109 b. (Marnow4, 1590 Jan Dddic, 
jinak Tantrle), £. 108 a. (WaleS Fu^kd, 1561 TomAS Treytlar), 6. 108 b. 
(Wentl bedn^, 1561 Mates Ranch), & 107 SpitAl (1559). 

9. W nynSjSi ulici piwowArske 11 domft, totiX: 

Na strand pfllnoSni: H. 205 (Jan Ealina, 1595 BeneS Hapner), ^. 204 
(Jan Behem zAmeSnik, 1614 MeUchar Peyskar ko2i8nik), & 203 (1606 
Jan §iSka), £. 202 (WAcslaw Karlowsk^, 1606 WAcslaw fiehikA z BS- 
l^ho), £. 201 (Anna Mr4^kow&, po ni Anna Hrub4, MatSj Rwanda, 1588 
Jakub Wie^ek), 6. 199 (Mat^j gitina, 1617 Jan Kulda), & 198 (Bro2, Jan 
Wiener, 1622 Jan Kade^ka sUdek), £. 197 (Linhart kowtf, 1595 Martin 
Tnrefiek). 

Na Strang jiini: «. 209 (fiehof hmgff, 1585 JiHk syn Plaskorft), 2. 208 
(1612 Erazim Kytner, jinak Osman), £. 200 (JiHk Lndwik kowiUr, 1612 
JaniS §olc). 

10. Wedl6 cesty na StriSnici nad n&honem 4 domy: S. 183 (Martin 
Turek, 1666 Martin MarySka), fi. 181 (mSstiStS RampuSowsk^, 1712 pro- 
dino od obce), S. 180 (1605 dfim Michilkowskj^), & 179, 178 a 185 
(Pludrhftza, 1564 BeneS Turek). 

11. Nad saukennickau ulici (nyni na mal6m rynku) 7 domfl: S. 177 
(St«nislaw Sladowsk^, 1587 W&cslaw Mrkwi^ka), £. 176 (1587 MatauSe 
Hrozn^ho), 6, 175 (1597 Jan Hor&^ek), S. 174 (KaSpar §oda saukennik, 
1565 Jan ko2elnh), £. 173 (1597 Simon FranSk), ii. 172 (Adam St^a, 
1689 Jan HorA^kfi), £. 171 (1611 JiHk klamplDr). 



Digitized by 



Google 



357 

12. W saukeimick^ alici 10 domii: £. 182 (Jan Kotele, 1618 MikuUS 
MenSik), 6. 162 (JiHk Pras, 1586 ElidS sjn KaSpara piwow^nika), 6. 163 
(J^k Kwek jinak Hoblik, 1591 §imon Beran), £. 164 (MikeS ChudoSilfi, 
1561 Wdcslaw sjn WalSe FuJSika), £. 165 (Jan ChndoSil starSi, 1653 Jan 
PetHk), £. 166 (Dorota Mackow4 MenSikow^, 1644 Antonin Moser), £. 167 
(KafipArek, 1562 Andres Kryndl), C. 168 (Hatta, 1573 WAcslaw Saustalft), 
& 169 (Martin WalSflw, 1587 An^Ska wdowa po Balcarowi Cerwinkowi), 
d. 170 (Jan Bd6ek, 1580 Jan Hawlidek, jinak Mama). 

13. Ni2 ulice saukennick^ w prwni hidS 8 domft: £. 160, na Kopci, 
(Martin Fredemberk ko2iSnik, 1568 Simon hrndilP), £. 161, domcSek pcd 
Kopcem hrn£ifow^, (Bartoft Kott, 1566 Jakab Radim), 6. 157 (TomaS 
Lunik, 1598 Jan Kalina), £. 156 (Matgj Ca^ubfl, 1565 JaroS sjn Tran- 
£ete), £. 155 (Jan sirotek po MatauSowi zeti Plaskor^inu, 1605 Jan Wogna- 
rftw), 2. 154 (JiHk Wognar&w tesaf, 1598 Jakub ArnoSt). «. 146 a 249 
(Jan Wobicka, po n5m Wit Wobicka, 1655 Ondfej MadSra), «. 147 (JiHk 
Hawel, 1646 Jakub WondHska). 

14. Pod ulici saukennickan w drnhe fadS, w^chodnSji, 5 domii: 6. 159 
(KateHna Trincinow4, 1691 Rudolf H&lek), £. 158, 240 (1621 Magdalena 
Mr&zka), £. 150 (1587 Martin Rwanda), £. 149 (Pawel Strej^ek, 1567 Petr 
8lidek), £. 148, 248 (Welebni^ek, 1673 Jan Frandk). 

15. iJ stodol 1 d&m: 6. 152 (Jakub Gencl, 1650 Marek Hru$ka). 

16. U WApenka 3 domy: fi. 114 (Barton syn ChudoSilft jinak Sladk^, 
1569 Pawel Kulh4nek skotAk JMti p&nd), H. 115 (Jan Dobd$, 1586 Wor- 
gila DobASka), £. 116, 117 a 231 (Wicslaw Wogn^ek, 1622 Martin Hfiiek). 

17. Od saukennick^ ulice di\e w stranu p&lnoSni porftznu 5 domft: 
i. 143 (1652 Antonin Moser, 1693 Wilcslaw Moser), £. 142 a 141 (^Jan 
Fausek, 1576 Matgj syn Jana Fauska), C. 144 (Anna Pawelkowil, 1687 
Jakub Janda), i. 145 (Hawel HlawA^^, 1713 Jakub Zima), eS. 132 (JiHk 
Wo«{6ko, 1588 JiHk SiSka). 

I^ehled tento wykazujo 138 domfl, co jich bylo okolo roku 1550, a 
148, CO jich stAlo pozdSji, zejmena do r. 1610. Do onSch 138 poj^ftdna 
jest nowgjSi radnice, totii d. 77, proto2e byla jeStS saukromym domem; 
w po^tn pozdSjiim jest pominuta. Po obakrat wpoj^tena jest takd Uzeii, 
proto2e byla jii domem sausedsk^m, nikoli wSak Skola, ipitil a starA 
radnice prostired rynku. 



Digitized by 



Google 



Registfik. 



Adamec Ferdinand 336, 337, 344. 
Albrecht II, krk\ stwrdil priyile^a 

klil8tersk4 46. 
AleS Hiibner opat 129. 
Althansk^ plak 271. 
Andlaask^ plak 281. 
St Andr^e 246, 247. 
Anhalt-SrbiStd 281. 
Arenbersk^ plak 260. 
Augustin Seifert opat 129—135, 142. 
Aalich Odilo 307, 311, 314, 316—319. 
BAba, hora 78, 156. 
Babf dwilr 25, 63, 81, 229, 267. 
Balbin LukiS Skornice 2 Worli(^n6 80. 
Barwirna 162, 253. 
Bawor e Ne^tin opat 13—15, 17, 18. 
Baworce 84. Baworow 20, 84. 

Bechjnd TobiiS z La2an 104. 
Beck 256, 270, 271. BSlidlo 262. 

Bgl8k6 hijemstwi 157, 186. 
BSlsk^ lybnidek 160. 
B61^ (B61i) weg 9, 21, 22, 32, 163— 

167, 170; kr«ma 163; ml^n 161, 

162, 247, 265, 267, 310, 315—324, 

327—349. 
Bern 118. B6ma Wicslaw 182. 

Benign! Ladislaw 348. 
Benno Lobel opat 204, 205, 211—215, 

217, 220, 226, 227, 248, 801. 
Beran hodintf 350, Wilcslaw 311. 
Berger Pawel 344. 
Berka 322, 323. 
Bernardsk^ laaka 154, 156. 
Bernardsk;^ les 156, 157. 
BernS 31, 32, 117, 118, 143, 209. 
Beseda 352. B^tlensk^ plak 276. 

Bettoni 281. 
Bezdikow wes 5, 21, 22, 32; wes 

i dwAr odcizenj 45; kaapen zase 



od opata 126 ; kostel wjstawen 181 ; 

205, 221, 246, 250, 255 266, 266. 

297, 307, 311, 328; lokaHe zHzena 

345; 351. 
Bezddkowsk^ hijemstwf 166. 
Bezdgkowsk^ dw&r 25, 26, 79, 80, 

153—155, 163—168, 170, 232, 265; 

rybnik 160. 
Bez wody, niwa 168. 
Bienenberg Karel 300, 317, 319, 321. 
Bilek Petr 94. 
z Bilenberka MataaS Sobek 148—150, 

174. 
BiKc 77. Bifmowini 300, 321. 

Bischofstein, wiz Sk41a. 
Biskup Hradeck^ 148, 149, 204, 299, 

300, 307, 314, 315, 316, 819, 321, 

333. 
Bitnarka Lidmila 194. 
BUha Amandus 305. 
BodaSin (BohdaSin) hora 20. 
BodaSin, wes zaloiena 11, 18, 19, 21, 

22, 32; zapsin od kr. Sigmnnda 

(1420) 39; wes pasta 83; odd^en 

od panstwi Polick^ho 163, 262, 

263, 267; polni hradbj (1759) 270, 

271, 280. 
Bohm Pawel 162. 
Boirek Otmar 294. 
Brand FrantiSek 348, 350. 
Brandenbursk6 wojsko r. 1663 148. 
Bratrstwo Matkj bo2i bolestn^ (Mari- 

anski) 177, 186, 189—201, 204,205, 

289, 294, 296, 297, 300, 301 ; stoletA 

slawnost 302; zraSeno 339. 
Bratrstwo dern^ho ikapaKFe 298. 
Braamowsk^ dSkanstwi 16. 
Braun 332. Bredaa 321. 

Breisach, plak 273. 



Digitized by 



Google 



BegiatHk. 



359 



Brentano 279, 280. 

Bi^ezina Jakab 108, 189. 

Brinke AmbroS 296, 306, 314, 321, 
32fr— 8-29, 333—336. 

Brodsk^ plak 346. 

BrunnkroBs 165. 

z Bubna Jaroslaw na 2ampachu 109. 

Badkowsk^ 235, 237. 

Bukowice wes 5, 21, 22, 87, 144, 154, 
163, 164; krSma 165, 166, 167, 170, 
171; poswiceni 184, 240—243, 326, 
348, 349. 

Bukowick6 poplu2i 153, 268; dwAr 
25, 26, 81; ml^n 29, 32, 160, 161; 
rjbnlk 159. 

Bukowski laaka 55. 

Battler Jaknb 112, 268. 

Bjtomskj' Pawel Martin 88, 92. 

Cechy 67—69, 77, 136, 137, 162. 

Cejp JoBcio 312, 319, 328, 334, 335, 
337. 

CoUoredo 112, 323. 

CerniSew 278. 6emf les 79, 156. 

Dabidowy dolj 84. Dann 270. 

Ddbely 84. 

DedowJ^ (Dgdow4) wes 11, 21, 22; 
rychta 30, 31, 82; zapBilna od kr^le 
Sigmunda (1420) 39, 83, 84, 163— 
167, 170, 171, 267, 265, 310, 313, 348. 

D6dowBk;f' ml^n 29, 160, 161. 

DeimbliDg Jan 247. Denhof 272. 

Dessawsk^ kni2e MaoritiaB 231, 232. 

Dewitnik 298. 

Dimbter Josef 327, 346; Melichar 211, 
231, 247. 

Dittrich 232. Diwadlo 353. 

DiwiS opat 19, 28. 

DIauhA lauka 154. 

Dlaahj^ rybnik 159. Dlaiba 351. 

Dobii^owsk^ Jifi 228. 

Dobfensky '204. 

DobraSsk6 dSkanBtwi 16. 

DolejSi dwfir 25, 70, 143, 153, 154, 
165, 170, 281. 

Dolnodfewi£sk6 b&jemBtwi 157. 

Domk^H 163, 164, 165, 169, 170, 322. 

Dostil Karel 310—313, 317, 320. 

Drahota (1746) 248. 

Drihy 71, 72, 77, 166, 209, 338. 

Dhewid wes 18, 123; maI4 dili dolni 
20, 21, 22, 32, 145, 154, 163, 164, 
165, 167; wgtSi 5iU hoieejSi 20,21, 
22, 31, 32; odcizena 45, 80; kaupil 
case opat 127; ml^ 161, 163—167. 



DHwi^Bkf potok 3, 4, 158. 
Drozansk^ Adam z Litic 71, 88; Ja- 
kab 87; Jan 64, 87, 254, 356. 
z Dab6 p4ni 8. DaclaB 122. 

Dnmoolin 234, 242. 
DarchAnek KriStof 235—237, 240, 

241, 294. 
Dworsk;^ Jan Albrecht 71, 127; ftehoi^ 

(Aolicas) 195. 
Dwory pansk^ 25, 153. 
Dw&r kl^tersk^ 25; wyhoFel (1700) 

152, 153, 170, 232, 245, 281. 
Ehrenschild Filipp 210, 219, .92. 
Ekert Karel 362. 
EllrichBhausen 281. 
Eplmon Simon 109. 
EsterhAzy 234. Exemci 250, 299. 

Exner Damascenus 198. 
Faber 268, 269. 
Farif PolickJ^ 21, 33, 91, 168, 174, 

182, 286; byt jeho 287, 288, 294, 

299, 315, 355. 
Farka£ TomiS 111. 
Fendrich FrantiSek 352. 
Ferdinand I, privilegiam Janowi Dro- 

zansk^ma 64; stwrdil privilegia mfi.- 

sta Police 80. 
FeBtetid 218. 

FUopater Wicslaw 355. Fink 222. 
Fischer Antonin 303, Ferdinand 348, 

Tom&d 162. 
Forg&d 245. 

FortunatuB Bohm opat 346, 347. 
Frank Jan 248. Freiwald 350, 351. 
Frida Jeronym 288, 291,. 293, 304, 

305, 308. 
Fridrich U pruBk^ (1744) 231, 232; 

(1746) 240; (1758) 267, 268. 
Fridrich Grandmann opat 248—304. 
Fridrich KaSpar 287. 
Fritz Bartolom«j 198. F5ry 171. 

Gallasowo wojsko 118, 121. 
Gastheim Jan Daniel 204, 218. 
Gemert JiH 317, 320. Golz 241. 

Grinwald Jan 142, 145. 
Grtiner TadeAfi 337. 
Gusener Mikal&fi (Kazn^f) 19. 
Gyulai 234. Haddick 279, 280. 

Haida 157. Hais Josef biskap 353. 
z HAje FrantiSek 50—52. 
H&jek, lea 166. 
HajniS Leopold 200, 212, 226, 231, 

235, 247, 292, 294. 
HajniSowA wdowa 310. 



Digitized by 



Google 



360 



BegistHk, 



Hallerowsk^ pluk 238, 284. 

HiniS Antonin 841. Harsch 268. 

HasiSi 862, 853. 

Hatowsk^ pole 149. 

Hawel opat 49, 82. 

Hawlatka 24, 72, 353. 

Hebron 110. Heitman 178. 

HenSl 267. 

HerberSteinsk^ pluk 216. 

Hehnan opat 42, 44, 45, 48. 

Hessen-Kasselsk^ pink 217. 

Hiller Sigmund 844. 

Hlad 803, 346. Hladom^r 154. 

Hlawa FrantiBek 152; Gothart 385, 

344; Prokop 267. 
Hlawiiow weB 9, 21, 22, 154, kr£ma 

163, 164, 166, 166, 167, 170, 171, 
protestanti 203, 289, 310, 313; Skola 
348. 

Hlawfiowsk^ hAjemstwi 156, ml^iStd 

72, rybniky 81, 159, ml^n 29, 32, 

160, 162. 
z Hoberka KriStof 100. 
Holas Damian 842, .344, 847, 848. 
Holinka (Holenka) Jan 82, 142; Mi- 

kuUS 164; W&cslaw 82, 232. 
Homole (dwfir na Homoli) 27, 28, 47, 

82, 157. 
Horik Krifltian 291, 293, 294, 299, 

312, 821, 827. 
Hofejii nlice 61, 62. 
HornodiFewiSsk^ Ji&jemstwi 157, ml^ 

160. 
Hospodtf mista 76, 76. 
Hradeck^ FrantiSek Antonin 178, 210; 

WAcBlaw 178. 
Hfbitow rozS£lren 352, nprawen 853. 
Hfbitow wojensk^ 277. 
Hrub^ FrantiSek 352. 
HruSka WAcBlaw 197, 210, 228, 281. 
Hftlkowsk^ rybnik 159. 
Huptjch Matdj 142, 144. 
z Hnstifan Bawor 28. 
Hutberk zalo2en 85, 107, 114, wy- 

pilen od §wed& r. 1689 120, 168, 

164, kre^ma 165, 166, 167, 168, 170, 
sole 171, 205, 232, boj r. 1745 244, 
245, polni hradby r. 1759 270, 271, 
309, 329, 330; fikola 848; 861. 

Hatbersk^ hdjemstwi 156; rybnik 159. 
Hwdzda 181, 204, 267, 297, 299; kaple 

zniSena 845; hostinec 350; kaple 

obuowena 350; 861. 
Chalupnici 168, 166. 



CharwitBk^ Spital 277. 
Chlodomastaeas Simon 78, 88. 
Chmel Ifirnatius 825, 331, 382; Jakub 

291, 293, 306. 840—842; wiz Ja- 
kub Chmel opat 
Cholera 848, 349. 
z Chraustoklat Pfedbor, proboSt Po- 

lick^ 18. 
Chud^ch dAm 348. Chuno opat 2, 5. 
How Kristian 115. 
Jacobini Ludwik 358. 
Jakub opat 56. 57, 73, 85, 87, Chmel 

842—846. 
Jan opat (1449 -1469) 48, 49; (1475— 

1481) 54; Nep. Rotter 849—863. 
Jan Benno opat 106—134. 
Jan Chotowsk^ opat 57, 74, 79, 86, 

89, 92. 
8w. Jana Nepomnck^ho socha 182, 

185, 208, 298. 
Jedlidka Baflilius 849. 
Jelinek Pawel 180, 825. 
JeHbek AthanasiuB 850. 
Jesensk^ Josef 300, Martin 269, 300, 

818, 340, 344, 346. 
Jesuit^ 299, 800, 321. 
Jeiek Jan 76. Jezera 29, 176. 

JindHch opat 18. 
JindHch syn krile JiHho wl&dl Po- 

lici 58, 54. 
JirchiLma 162. 

J^ kril Btwrdil pri^ilegia kl^Stera 49. 
Jona Wicslaw 207. 
Josef II ci8idF> 302, 332. 
Jurista 70. Kahlert Odo 328, 336. 
Kambach 111. na Kameni 166. 

KanceliF Policki88, 286—288; pi^d- 

seda kancel^e 290, 293. 
KanSra Cyrillus 352, 358. 
Kaple nad studinkau 286. 
Karel VI stwrdil priyilegia Police 210. 
Karel Ludwik arciknlie 346. 
KaSna 60, 63, 347. Kat 77. 

KatzenStein; w. Sk4la. 
Kaubowna 852. 
Kaudelkowsk6 role 164. 
Kaudelkowsk^ lea 156. 
Kaukal Jan primas 104, 105. 
Kausky Bukowick^ a jine 153, 154. 
Kausky na drAh&ch 209. 
Kazatel^ 183, 291, 844; kizkni n£> 

mecki 316. 
Kdulinec Jan 18, 19, 27. 
Keith 267. Kemingen 267 > 



Digitized by 



Google 



Registfik. 



361 



Eergel Mat^j 194. 

Kessler 239, 240. 

Eeydana FrantiSek 248, Jan 351. 

Eboma Jan 285. 

Ehomka SibiUa 194. 

Eilian mjsliwec 327. 

Kladski 2upa 9, 12. 

El&Ster Polickj' saloSen 5, stawen 14, 
15, apastoSen (1421) 39, osazen od 
Frant. z HAje a wypAlen 51, wy- 
hofel r. 1566 89; wylaupen od 
Swedii 1639 119, stawen 1676 174, 
(1706, 1710) 176, Btawba za opata 
Fridricha 252, 258, dislo 1. 285; 
stawba za opata Fridricha 286- 
288; sochj na stiPefie 287; oheii 
337; klAiter zmSen 341—344. 

ElAfiterek 89, 99, 177, 178, 193, 200. 

Eliman Innocentias 344. 

Eliment opat 54, 55. 

Elimeg Luk^ 161, 165. 

Elu^nka 157. 

Elu^ek les 26, 81, 156, 331. 

Enihowna £teniLHk& 349. 

Knihj mdst8k6 76, 102. 

Knin hora 3, 4. Enytl Martin 142. 

Eobyli krchow 62, 356. 

Eobjlky 95. 

Eolda na NAchodd 46, 47. 

Eoleda 78, 168, 251, 297, 314, 320. 

Eolowrat hrabfi 215, pluk jeho 216. 

Eonstantin welkokni2e 397. 

Eontribu«ni 173. 

EonSeU Polifiti 30, 76; na wsech 86. 

EooperatoK 291, 344. 

Eopec hrndifftw 66. 

Eostel fami (narozeni p. Marie) 15, 
91; n^pis opata Wolfganga 104; 
179, 180, 184, 186, 186, 339; zrn- 
gen 345. 

Eostel kliStenii (p. Marie nanebe- 
wzeti) stawen 13, 14, okraden r. 1300 
17, 89, 177—179, 184, w54 253; 
zmSny za opata Fridricha 288 — 
290; warhanj 289; 339; postranni 
dw^f e 347 ; wi2ka 348 ; now^ obraz 
na welkSm oltiLH 352. 

Eostelnici 79, 91. Eostka 349. 

EoSfAl Matdj 155. 

EofitAlowak^ pole 149 ; statek w Le- 

dhnji 154. 
Eow&rna panski 166, 251. 
Eozihfbet 21. 



Eozinek 156, 250; ml^n Eozineck^ 

161. 
Eral Ondrej konwrS 237, 238, 241, 

291. 
ErillowA, Alibgta 207. 
Eramer 270, 272. Eraus 349. 

Erauiilka Earel 173. 
EHi na rynku 299, 345, 351. 
EH2owA cesta 197. 
ErmaS Ondifej 285. 
Erti£ka 264, Jan Eristian 173, Jan 
rychtAf Bukowick^ 142, 144, 146. 
Emh les 82. Empka Martin 289. 
Eulich Wawfinec 142, 145. 
Ewasko 268. 

Ewek JiHk z Dobr6 mysli 88. 
Eyncl JiKk 144; 322. 
Ladislaw krAl potwrdil privilcgia klA- 

Stera 48. 
Lachow wes 11, 21—23, rj^chta 30, 
31—33, pust^ 83, rychta 83, Sole 
163—165, 167, Sole 171, 267, polni 
hradbj (1769) 270, 281, 310, 313, 
326, 349. 
Lachowsk^ hitjemstwi 157, borek 39, 

mljrn 161, 162, rybnik 15y. 
Lamka 327, Josef 349. 
Langebein 315. Lanqnis 158, lti6. 
Liny 20. Lascv 302. 

Landon 261—264, 273, 274, 276, 281. 

302. 
Lauka (Wi2iiow) 7.. 
Lanky pansk^ 154, 155. 
Lawice Petrowicki 161. 
Lazar Antonin 350. 
LAzefi 27, 63, 77, 129, 162, 285, 356. 
Lizensk^ rybnik 159. 
Ledhuje wes 5, 21, 22, dwiir dolejSi 
26, 31, pololin far^ftw 33, 76, 
knihy 102, 105, 107, 134, kW^ma 
162, 163-166, 170, 171, \^i u pan- 
sk^ho piwowiru 181, 243, s^pka 
panski 256, 266, 266, 267, nemoc- 
nice ws^pce 277; 322, 323, 848, 
362. 
Ledhuje mali 203, 277. 
Ledhnjskf dwftr 25, 26, 71, 82, kau- 

pU opat 127, 153, 154, 155, 232. 
Ledhnjsk^ ml^n 29, 32, 71, 79, kau- 

pil opat 127, 160, 161. 
Ledhnjsk^ potok 2, 6, 62, 72, 159. 
L^k&ma 347. 

Lege Antonin 324, 326 ; Jan 347, 350 ; 
Sebastian 324. 



Digitized by 



Google 



362 



Begistm, 



Legie Sern& 346; HsYik 346. 
Leopold I udSlil w^o<fniho trhu 146, 

stwrdil privilegia 147. 
Lesu^ 28, 157. 

Lesy 28, panskd 166, 166, 167. 
I-iew foit Braumowsk^ 17. 
I.hota wes (Melten) 11, 19, 21, 32, 

ml^n 162—166, 167, 168, 218, 309, 

310, 816. 
Lhotkj 86. Lichter Linhart 349. 

Lipka 72. LiteMti 94, 190. 

Loqaens TobiilS 161. 
LSwenSteinsk^ pluk 276. 
Lani£ek Bernard 360; Jan 286; Ta- 

di4i 346, 348. 
La2insk^ 261. Magistrat 346. 

Machow 16, 19, literiti 95, 174, ko- 

stel a BprAwa duchowni 183, 186, 

188, 218, 221, 233, 244, 250, 261, 

274, 297; cisaf Josef w Macho w6 

314; dosazen kaplan mfstni 316; 

333; fara zHzena 334; 337, 344. 
MachowskA hora 119. 
Malec Mat&j, dwAr Malcowsk^ 70. 
Mdlek 296, 300. 
Malha AemiliaD 308, 328, 336, 339, 

344 
Mal^ les 72, 278. 
Mansfeld 114. 

Marcotius Kliment 236, 294. 
)). Marie kaple 2, 14, 15. 
MaHk VitaliS 228, 236, 293. 
8w. Marka Slaup 182. 
MarSow wes 9, 18, -20—23, 33, 238, 

328, 348. 
MarSowsk^ ml^n 29, 30, 32, 161, 

163—167, 170. 
Martin opat (Kor^tko z Prawdowic) 

10, 11, 57, 92, 93, 96, 97, 98, 99. 
Martinique 281. 
Masn6 kr^mj 60, 68, 207, 285. 
Mat^j opat (1637—1563) 67, 72, 74, 

82, 83, 85, 87, 92. 
MatSjec 81; Jan 142. 
Medhuje Feka 3, 6, 168, 169. 
Medhuje wes 6, 21, 22, zaps&na od kr. 

Sigmunda (1420) 39, 163—167, 170, 

234, 238, 243, 257, 264, 327, 328, 

348. 
Mengeman 349. 

Meissner Bruno 291. Merodi 118. 
Mezihofi 70, 72, wpad Swedft od 

Hronowa r. 1639 119. 
Mezihomi ml^ 66, 73, 74, 160, 161. 



Michalowij^ 265, 257. 

Mikuli$ opat 35, 36, 40, 42. 

Miller heitman 111. 

z Miltic AmoSt 104, 106. 

MissionAH 295, 299, 300, 315, 333, 

351. 
Ml^n mSstsk^ 74, 285, 345, 360. 
Ml^n podklAStemi 29, 60, 68, 74, wy- 

hoieel (1617) 102, 160, 161, pl^elo- 

Xen r. 1708 176, 177, 285. 
Mlynifi 162, 172, 312. 
Mly'ny 29, 160—162. 
Montecucoli 122, 123. 
Mor (1586) 96, (1633) 115, (1708) 201, 

(1715) 202, (1771) 303. 
Morati Linhart 339, 346. 
Mprwald 113, 114. Morwitz 242. 

Mostsky ml^ 161. 
z Mosta KaSpar 113. Mrski^i 298. 
MuUer Bonaventura 336, 340, 342— 

344; Vincentius 269. 
Mustek 60, 208, 298, 325, 360. 
Mydl^na 162. 

Mysliwei pauSti 166, 172, 346. 
N.al)l Ferdinand 349. 
Nilda2di 234, pluk 276. 
z Nachoda Hron 6. 
Narodni %\xkl 349. Nassau 240. 

Nauendorf 270, 327, 328, 330. 
Neippersk^ pluk 281. 
Nemocnice wojensk^ (1736) 203, 277, 

281. 
NeswaCilow 9. NeStowice 345. 

Netolick^ 249. le Noble 271, 272. 
Now4 ulice 286, 338. 
Nowy rybnik 159. 
Nuncius papeisk;^ 202, 353. 
Nywlt Antonin 310—312. 
Obce (obfiiny) 166. 
Obfi4ry, ObSAry 70, 71, 209. 
Obecni domky 167. 
Obrana zemsk^ 226, 227, 228, 346, 

347. 
Odilo, w. Aulich. 
Oddmrti 56, 128, 133, 139, 142, 318, 

320. 
Oebschelitz 216, 2 17. 
Ohen (r. 1535) 58, (r, 1607) 100, 

(r. 1617) 102, (r. 1673) 149, (r. 1697) 

161, (r. 1700) 151, (r. 1776) 316, 

(r. 1842) 349, (r. 1863) 360, (r. 1864) 

350, (r. 1871) 352, (r. 1872) 352, 

(1874) 352. 
Ohefi w lesich 203. 



Digitized by 



Google 



BegittHk. 



363 



Ochoz 26, 82, 87, 97, 166, chalbpy 
w Ochozi 166, 167, Ochossk^ ml^n 
161, 162, rybnik 160. 

OldKch opat 18. Opitz Josef 847. 

Ostai hora 2, dobjt od Slezikft 87, 
penfze na ndm bitj 39, kH2, kaple 
8w. kH26 na nSm, odpastkj, pro- 
cessi 94, 167, chalapj 166, kaple 
180, now^ kostel wjstawen 180, 
processi 187, 202, dtdk na Ost. 1741 
221, process! 227, 242, 265; 292, 
297, 327, 328 ; kostel zrulen a zbo- 
i'en 346; nowi kaple 360. 

Osterberger Pascbasius 216. 

Otmar (Zink) opat 152, 204. 

Palack^ FrantiSek 350. 

Palata Jan 345, Petr 160; Urban 140, 
142, 144. 

Palatowsk^ statek w Ledbaji 154. 

PAlfj281; Leopold 268,269; Rudolf 
218. 

Palombini 348. PAnowa cesta 156. 

Paradis 118. 

Pardasowski lanka 154. 

PaKzek Walentin 105, 108, 110. 

Partsch An2elm 230. 

PastauSka 70. Pastorkow 119. 

Pastwiiti 69. 

Pasj za Hutberkem osazenj (1664) 
148, (r. 1683) 150, 251, opewnSnj 
1758 262, boj o n$ s Pmsj 263, 
267, 280. 

Paolini 107. Pawel opat 64. 

Pek^sk^ ml^n 161, 348. 

Peklo 161, ml^n 260. 

PSkow wes 11, 20, 22, 30, 31, 32, 
83, 86, 142, 145, 163—167, 170, 
kowilma 167, 240, 265, 270, 313; 
Skola 346. 

P§kowsk6 biljemstwf 157, ml^ 29, 
160, 162, potok 159. 

Perg^ler Wolfj^ang 195, 196. 

PeHna Rudolf 344. 

Petr opat 49, 50, 52, 54. 

Petrowice 18, 19, 21, 22, 31, 32, boj 
1421 40, 112, 154, 163, 165, 166, 
kowArna 167, 170, 171, protestanti 
203; 228, 241, 281, 313, 322. 

Petrowick6 hAjemstwi 156. 

Petrowick^ dw6r 27, 82. 

Petrowifiky 18, 21, 22, 31, 32, 163, 
166, 221. 

Petrowsk^ 256. 



Peyskar 348; Bernard 211; Florian 

312; Martin 180. 
Pfeifer Nepomucenus 263, 294, Placi- 

dus 308, 314, 324. 
Pirkl Antonin 179. 
PfsaH 17H, mgstsk^ 77, pansk^ 87. 
Pitr Bonaventura 196—201, 216, 219, 

259, 294, 297, 298, 301. 
Pi trow FrantiSek 153; OndFej z Miku- 

Iowa 88, 104, 153, 173. 
Pitrowsk^ dwftr 143, 153. 
PiwowAr mdstsk^ 24, 69, 73, wybofel 

(1617) 102, 152, 207, 208, 285, 347; 

pansk;^ 161, 246, 267, 332. 
Piwowirski ulice 62. Piza 330. 

Placidus BeneS opat 347, 349. 
Platy poddan^ch 22, 168. 
Platzftw pluk 234. 
Podruzi 165, 166, 169, 170. 
PodsinS w rynku 185. 
Podstatsk^ 288, pluk 244. 
Pojezdn^ nad lesy 157, 173. 
Pojiitowaci spoleSnost 352. 
Polentz 232. Polesnj' 143. 

Police odkud jm6no 2, mSsteSko za- 

lo2eno 10, 23^25, 28, mSste^ko 

(Hi mSsto, popis jeho w 16. stoleti 

68 atd. 
Polick6 panstwi 18. 
Polick^ aujezd 3, 6, 16. 
Ponocn^ 77. 

Popluii 82, poplu2n{ pole 348. 
z Popowic Petr proboSt Polick^ 19. 
Poswiceni 184. Potoky 158. 

Powoden 362. PozdSSin potok 11. 
Pran^ 60. Piristwa 143, 171. 

Prauza Antonin 360. 
Prdwni dni 173. Pi^edbor opat 18. 
PfehAnka pruski 323. 
Pfemysl Otakar I kr41, darowatel Po- 
lice 2; w^ro£nl mfie na jeho pa- 

mSt 184. 
Pf emysl Otakar II ustanowil trh w Po- 

lici 10; stwrdil darow4ni Police 

11, 12. 
Pirewor Polick^ 33, 175. 
Primas, primator 75, 76, lauka jeho 78. 
Privilegia rngstski 79, stwrzena od 

opata Martina 96, 101, 130—139; 

stwrzena Leopoldem I 147; stwr- 
zena od Karla VI 210. 
Privilepf wysuSowAni 78. 
PKwraf 3. 



Digitized by 



Google 



364 



Begistfik. 



ProboSt Polick^ 80, 33, 34, 76, 87, 
88, 91, 174. 

ProboStstwi PoHck^ 12, 16. 

Processi 185—188, na OstaS 187, do 
Warty 96, 187, 226, 298; do Swato- 
fiowie 298, do Wambenc 298, do 
Teplice 299; o bo2im t^le 270, 271, 
(1762) 278, 297, 323, 331, 346; na 
welk^ pAtek 297, 298. 

sw. Prokopa socha 350. 

Proteatantstwi 94, 108, 110, 203, 222. 

Provisor 173, 286, 287, 288, 290. 

Prowodow 9. 

PrftSa Jan 324, 325, 347. 

Puchheim EiiStof 124. 

Purkmistr 73, 75, 76, plat jeho 78. 

Purkrabi 173. Qaast 124. 

RadeSow wes 5, 21, 22, 76, 84, knihj 
102, 105, 134, 164, 163-167, 170, 
205, 238, 265, 266; kr4l pruskj^ 
Fridricb w R. (1758) 267; 332, 352. 

RadeSowsk^ dwiir 25, 26, 81, mlyn 
(Mezihorui) 29, 30, 32, 160. 

Radimow 26, 82, 84. 

Radnice Polickd 25, 59, wyboiPela 
(1617) 102, wyhofela (1673) 149, 
152, 207; uovrk kaupena (1740) 
210, 285, 326, 330, 349; now6 bo- 
dinj 353. 

Raiman FrantlSek 345, 346; Jan 239; 
Melichar 235, 293; Wojtfich 256, 
266, 267, 269—271, 293, 300, 304, 
311. 

Raadnick^ Bernard 347, 348. 

Raatenstraacb ; w. §tepAn. 

^eboJika 83. 

kehof opat (1463—1464) 49, (1481 — 
1483) 54, IV (1606) 55, 66. 

Rektifika^ni kommissi 164, 170, 209. 

j^emesla w Polici 67. 

feeHSn^ 165, 302, 323, 328, 329, 333. 

Rez les 71, 72, 156, 167, 346. 

Rieger FrantUek 360. 

Ricbter Jan 140, 142, 144. 

los Rios 260, 268. 

Roboty 27, 57, 128, 139, 141, 143, 
169—172, 309, 313, 317, 321, 322, 
340. 

Rodkowice les 156, lauka 155. 

Robrscheid 122. 

Rosenberger Josef 179; .823. 

Rosocbatec jeskynd 3, 4. 

Rotter; wiz Jan. Rubin 6, 8, 12. 

RubiS Ferdinand 100, 101. 



Radlof Simpert 335, 337, 344. 
Rudolf II cisaf stwrdil privilegia Po- 
lice 101. 
Rybnfky pansk^ 169. 
Rycbtir Polick^ 30, 72, 75, 77, 78, 

136. 
Rycbtifi 143, 157, swobodni (Solco- 

w6) 163. 
Rycbty 30, 31, 86. Rynk 59. 

SAdlo 300. Sakristan 166. 

Salawa MatSj z Lipy na Skalicb 19, 

39, 42, 44. 
Samaritanka 350. 
Saud okresni 349, 352. 
Saukennick4 ulice 65, 69. 
Sazer Jifi a Lilio monte 131. 
SedUci 163, 166. 
Sedlsk6 wzbaufeni (1628) 110, (1680) 

138 (1776) 308—313. 
Seidl Antonin 310, Vincentius 336. 
Servus 77. Scbafenberk 118. 

Scbalk Aloysius 361. 
Schiffer Leander 337. 
Schmettau 231, 232. 
Scbmidt Cornelius 291, 344. 
Scbnabel Adam Josef 173. 
Scbneider Herman 294, 298, 336, 339, 

344. 
Schwerin 214, 228, 229, 255, 257. 
Sidow 324. 
Sigmund cisaiP, stwrdil privilegia kla- 

stera 46. 
' Silnice w MeziboH 351. 
Sirotci 55, 77. 
Skdla, Sk&ly (KatzenStein, Biscbof- 

Stein) 18, 19, 46. 
Sladowna mSstsk^ 59, 73, 208, 286, 

349. 
Sladowsk^ dw&r 163. 
Sladowsk^ Jan 80, 88; Jindricb 126, 

127; Stanislaw 71, 80, 87, 356. 
SlanskJ^ TobiiS z Daubrawice 73. 
Slaupy 181, 182, 186. 
Slawensk^ b^jemstwi 156, 167. 
Slawn^ zalo2en 86, 142, 163—165, 

167, 226, 264, 265, 322. 
Socha p. Marie na rynku 186, 303, 

351. 
Sokol 351. Sommer Jan 346. 

Sper 114. Splachow 338. 

SrbskA maid, menSi 19, 21, 23, 32, 

85, 164; nizki £ili welk4 11, 19, 

21, 22, 23, 28, 29, 30, 31, 32, 142, 

161, 162, 163, 164, 165, 166, 167, 



Digitized by 



Google 



Begistfik. 



365 



171, 266, 267, 316, 346, 349; ml^ny 
tamgjSi 29, 160, 161, 171; wysokA 
6, 19, 85, 123, 164, 244, 266! 

Srbsk^ potok 6, 158. 

Stainville 270. 

Starkowski laaka 154. 

StarSi obecni 75. Steinmetz 351. 

Stekelnice potok 3, 4. 

Steuawa iPeka 3. 

St^Dj hory 3, 6, 7, 11, 237, zahra- 
ienj (1758) 262, 267, 268, zAseky 
(1759) 271, (1779) 330. 

Stodola Jakub 142. 

Stodoly mS8t8k6 66, 102. 

Strahl Rupert 308. 

Straka JindHch z Nedabylic 189, 140, 
141. 

Strauss 255. 

Str^ proti Swed&m 120. 

StrAinice 2, pastwiny 24, 65, 69, 70, 
120, 331; sady 348. 

Sti^ezina 123, 127, 250. 

Strezinski lauka 155. 

Studilnka pod klASterem 253, 286. 

SuchA lauka 154. 

Suchdol wes 9, 20, 22, 23, 32, 142, 
115, 163—167, 170, 313, obraz 14 
sw. pomocDikft 181 ; protestanti 203. 

SuuhndoIskA rychta, Solcowna 82, 86, 
104, 159, 163, 171, 319, 348, hAjem- 
stwi 156, dwftr 27, 82, mljn dolni 
29, 160, 161, hofejSi 161, 162; Sol- 
cftw 162 ; Skola 348, rybnifek 160. 

Suchota 95. Sftl 77, 78, 143. 

Superior 175, 183, 184, 185, 335, 343. 

Swatoiiowice, pauf, processi (1757) 
258, 264. 

Swobodnici 171, 172. 

SwobodowA Ludmila 296. 

S^kora Jifi rektor Skoly 79. 

§afAK 172. ga%o£ 243. 

§atlawa 61, 152, 207, 356. 

Sedkowsk^ rybnik 159. 

§ibenice 77. 

gifa MatiiS z Kolberka 76, 88. 

§irokd lauka 155. 

§kola 60, 78, 354, nowi 350. 

golc FrantiKek 327, 349, 350. 

§olcow6 143, 163, 171, 172, 309. 

SpitAl 64, 65, 79, wyhofel (r. 1617) 
102, 103, nowf (r. 1717)207,285; 
star^ 360. 

grfttek Wicslaw 345. 

dtdpin Rautenstrauch opat 306 — 341. 



ze §ternberka Karel hrabd 141, 142. 

Sultys 118. 

SworCik FrantiSek 324, Wicslaw 272, 

322. 
Tanhausk^ dftm 60. 
Tauber Lambert 269, 294. 
Thar Emmanuel 346, Gerard 394, 301 ; 

Josef 345. 
Thin (T^n) Wilcslaw 235, 281. 
Thiimheim 256, 257. 
TichASek Adam a Wicslaw 163, 319. 
Tilk 322, 323. 

Tom&d Sartorius opat 135—152. 
Tomek 360. TonlSowa hora 24. 

Topka 83. Torquato Conti 108. 

Tow4ma 350, 351. 
Trach Karel 292. Trapola 109. 

Trika 115, 114, 116. Tienk 246. 
Trhy w^o«ni «ili hrub6 54, 69, 77, 

78, 146, t^denni 69. 
Trnkawa potok 4. 
Turek Wicslaw 211. 
Tyfiek foit Braumowsky 17. 
Tjkal WAcslaw 211, 251. 
Ullersdorf kapitAn 109. 
Umlauf Wicslaw 200. 
Umrl^i ulifika 60. 

Ungga potok 6, 7. Unruh 268. 

trfad okresni 349, 350, panskj^ 173. 
Urbit z r. 1406 19, z r. 1669 a 1727 

153. 
Utdch zakladatel Srbsk6 11. 
Yeit Anastasius 336, 336. 
Veteran! 352. Vetter 349. 

Vieth 260, 268. 
Vik&ie Niichodsk^ 299, 315. 
Viktora Leo 344. 
Visitaci 299, 321. 
VitaliS jahen 2, 26. 
Vogelsang 270. 
Wacek PetrowickJ^ 27, 32; Jiri 315. 

333, 340, 344. 
W4cslaw I kr&l potwrdil darowAni 

Police 6. 
W&cslaw n dal Polici prkvro popra- 

wy 13. 
Wicslaw IV stwrdil privilegia kU- 

Stera 19. 
sw. Wicslawa socha na Strd2nici 182. 
Wiha mgstskA 77. Wach 349. 

WaldStein Albrecht w Polici 116; 

Berthold 112; Wil6m KriStof 141. 
WaldSteinowo wojsko 107, 109, 113, 

114, 115. 



Digitized by 



Google 



366 



BeffiOHk. 



WAlcowna 162. 

Walchowna 66, 68, 75, 347. 

Wallis Olivier 317-319. 

Walstat 214. 

Wan£ura WAcslaw 248, 251. 

Wilpenec rybnik 57, 66, 169. 

W&pennice panskA 26. 

Wara2din8k^ plak husarii 219, 227. 

Warta; wiz Processi. 

Wartensleben 330, 331. 

WawHnec opat 66. 

Welc CoeleAtin 350. 

Werneh)wice 246. 

Weyrich Antonin 350. 

Wd2 atari 286. Wied 329, 330. 

Wikler 113. 

Wikman zakladatel Bodaiina 11. 

Winterfeld 234, 242. 

Winopalna 162. 

Wittenberk 122, 123. 

Wi2iiow (Lauka) 7. 

Wladislaw II kr&l ad$lil Polick^m 

dwau trhft w^oinich 54. 
Wlachftw JiH (Georgias Itali) 190, 

193—195. 
Wlasinn^ potok 6, 7. 
Wlfcinec bora 20, 47, 156. 
Wlba MikalAfi 195, 196. 
Woletin potok 6, 7. 
Wolf Filipp 292—296, 298—301, 303, 

304, 308, 335, 337, 339, 342, 344, 

346, 347. 
Wolfenbiittelsk^ pink 260. 
Wolfgang Selender s ProSowic opat 

97, 98, 99, 100, utekl z Branmowa 

do Police 103, f 104; t«lo pHwe- 

zeno 149, slaup jeho w Polici 103, 

104, 182, 186. 
Wondrilgek JiH 207; MikuliS 151, 

152. 



Wratislaw praporednik 109. 

Wunsch 325—327, 329. 

Wunnbrand 234. 

Wurmscr 329, 330, 332. 

Wiirtembersk^ pink 276. 

Wjdra Ignatius 321. 

W^boat 172. W^mol 156. 

ZidwoH 81. 

Zabrada rybni 176. 

Zabr4dka trhowi 171. 

Zabridky hrahk a mal6 69, 70. 

ZahrAdky na Striinici 209. 

Zabradnici 145, 163, 165. 

ZAkopanice 70, boj r. 1746 242, 265, 

351. 
Z4kozen5{ lanka 155. 
ZAloins, kontribnfienskA 351; obSan- 

skil 361, 362. 
ZAmeata 47. 

ZAmSsti 58, 62, 66, 126, 207, 285, 337. 
Z;(rnba Karel 204. 
Zecb MatanS 290, 293, 294, 296, 337, 

339 343. 
Zeidlic 114. ZeliSte 209. 

ZeindtieeBeni (1709) 202, (1799) 346. 
Ziegelbaner Magnoald 198, 199. 
Zietben 266, 267. 
Zima JiHk 161. 
Zita Frantiiek 346. 
Zocber Marianus 198. 
idkr wes 5, 22, zapsin od kr&le Sig- 

munda (1420) 39, 71, 84, registra 

86, 149, 163—167, 170, 171, 234, 

237, poprawa wojenakA (1760) 276; 

313, 345, 349; Skola 348; 350. 
idirsV^. b&jemstwi 167 ; mljii 29, 32, 

84, 160, 161; potok 72, 158, 159. 
2dgHna 57, 78, 95, 1741 dtdk pfed 

Prusj 221, 243, 346, 847. 
2eleznice 352, 353. 



Domy Poliek^ die eisel. 



d. 1 8tr. 285, wiz KUSter 



£. 12 str. 125, 149, 355 



2 


77 


63, 64, 79, 126, 356 


n 18 


3 


•» 


64, 207, 285 


n 1* 


4 


n 


60, 207, 285 


« 15 


6 


y» 


126, 206, 355 


. 16 


6 


w 


102, 207, 366 


« 17 


7 


n 


102, 125, 207, 355 




8 


n 


126, 206, 366 


« 18 


9 


n 


126, 149, 206, 316, 366 


n 19 


10 


n 


126, 149, 206, 355 


n 20 


11 


w 


125, 149, 355 


» 21 



61, 79, 126, 366 

61, 79, 126, 127, 354, 366 

60, 354 

61, 126, 354, 355 

60, 61, 126, 149, 210, 349, 

354, 355 

60, 61, 92, 149, 349, 351 

149, 349, 354 

102, 149, 236, 281, 349, 354 

102, 149, 162, 349, 354 



Digitized by 



Google 



BegistHk. 367 



d. 22 str. 102, 149, 349, 860, 364 c. 76 str. 126, 149, 206, 349, 364 

„ 23 „ 149,261,838,349,354 

„ 24 „ 126, 338, 364 

„ 26 „ 866 

„ 26 „ 126, 206, 862, 866 

, 27 „ 162, 362, 366- 

„ 28 „ 126, 206, 362, 356 

„ 29 „ 206, 362, 366 

„ 30 „ 126, 162, 362, 866 

„ 31 „ 362, 356 

„ 32 ;, 63, 126, 862, 366 

„ 33 „ 63, 126, 362, 366 

^ 34 „ 68, 126, 206, 362, 356 

„ 36 „ 63, 126, 206, 352, 365 

„ 36 „ 126, 862, 356 

„ 37 „ 862, 366 

„ 38 ;, 63, 362, 366 

„ 39 „ 68, 362, 366 

„ 40 „ 63, 126, 206, 362, 356 

„ 41 „ 338 

„ 42 „ 285, 888 

„ 43 „ 286, 862 

^41 „ 62, 126, 206, 352, 366 

„ 45 ^ 62, 126, 152, 206, 352, 35t> 

„ 46 „ 126, 206, 352, 366 

„ 47 „ 352, 856 

„ 48 „ 338, 852, 856 

„ 49 „ 338, 362, 356 

„ 50 „ 126, 206, 362, 356 

„ 61 „ 62, 362, 356 

„ 52 „ 126, 206, 862, 366 

„ 53 „ 126, 888, 862, 356 

„ 54 „ 62, 126, 285, 362, 356 

„ 56 „ 62, 126, 206, 862, 356 

„ 56 „ 62, 126, 352, 356 

„ 67 „ 62, 126, 362, 366 

„ 58 „ 338, 352 

„ 69 „ 388 e. 60 str. 285 

„ 61 „ 207, 362 

„ 62 „ 126, 338, 362, 366 

r, 63 „ 126, 206, 362, 356 

„ 64 „ 126, 206, 852, 366 

„ 66 „ 852, 366 

„ 06 „ 286, 362, 366 

„ 67 „ 126, 206, 362, 356 

„ 68 „ 126, 206, 248, 888, 362, 365 

„ 69 „ 149, 349, 366 

„ 70 „ 126, 149, 206, 349, 365 

„ 71 „ 149, 162, 849, 366 

„ 72 „ 126, 149, 838, 349, 366 

« 73 „ 102, 126, 149, 206, 338, 356 

, 74 „ 102, 126, 149, 206, 349, 356 

„ 76 „ 102, 126, 149, 187, 206, 349, 
861, 364 



n 77 


It 


59, 149, 162, 349, 364 


n 78 


n 


149, 349, 364 


n 79 


n 


149, 187, 332, 349, 354 


» 80 


fi 


126, 285, 349, 364 


n 81 


„ 


149, 187, 360, 364 


ry 82 


fi 


187, 338, 347. 360, 354 


n 83 


J) 


102, 388, 360, 354 


n 84 


ff 


102, 286, 388, 360, 354 


n 86 


n 


102, 360, 364 


n 86 


n 


100, 102, 850, 364 


» 87 


n 


i;6, 206, 364 


n 88 


)) 


126, 206, 364 


n 89 


J) 


126, 206, 856 


. 90 


n 


126, 356 


» 91 


ff 


126, 207, 349, 356 


n 92 


n 


126, 349, 366 


n 93 


n 


102, 187, 236, 349, 354 


« 94 


n 


102, 126, 206, 349, 354 


n 96 


n 


100, 102, 388, 349, 354 


^ 96 


» 


100, 102, 161, 162, 338, 
349, 354 


n 97 


T» 


70, 149, 162, 849, 364 


. 98 


n 


149, 162, 210, 285, 349, 
364 


n 99 


n 


149, 206, 232, 365 


„ 100 


n 


149, 206, 207, 265, 355 


„ 101 


» 


126, 162, 206, 207, 266, 
366 


. 102 


n 


126, 206, 347, 356 


n 103 


n 


206, 365 


f, 104 


If 


126, 338, 366 


„ 106 


n 


102, 126, 388, 366 


. 106 


n 


102, 126, 849, 366 


« 107 


ft 


66, 860, 856 


. 108 


n 


65, 126, 860, 356 


f, 109 


fi 


66, 126, 207, 285, 356 


« 110 


fi 


66, 79 


» 111 


n 


66, 66, 79 


n 112 


n 


66 


n 113 


» 


66, 206 


n 114 


ff 


66, 126, 206, 357 


n lift 


f) 


66, 126, 206, 357 


» 116 


1) 


66, 126, 388, 357 


.117 


ft 


126, 367 


, 118 


), 


338 


n 119 


f) 


888 


„ 120 


yy 


338 


n 121 


» 


207, 210 


n 122 


n 


338 


n 128 


1) 


838 


„ 124 


» 


338 


» 126 


ff 


838 


„ 126 


n 


286 



Digitized by 



Google 



368 



RegistHh 



«. 127 str. 

n 128 « 

n 129 „ 

. 130 „ 

. 131 , 

. 182 „ 

» 133 „ 

» 134 „ 

n 136 „ 

. 136 „ 

r. 137 

n 138 , 

. 139 , 

. 140 „ 

n 141 « 

. 142 „ 

n 143 „ 

« 144 „ 

. 145 „ 

n 146 . 

« 147 „ 

« 148 ^ 

r. 149 „ 

V 150 „ 

« 151 n 

. 152 , 

« 163 , 

. 164 „ 

n 155 „ 

« 156 , 

« 167 „ 

n 158 „ 

n 169 , 

« 160 „ 

« 161 „ 

n 162 „ 

» 163 „ 

/164 ^ 

. 165 „ 

n 166 n 

„ 167 „ 

« 168 „ 

r 169 n 

« 170 „ 

« 171 „ 

n 172 . 

1, 173 „ 

r, 174 « 

n 175 „ 

n 176 „ 



285, 338 

285 

207 

207 

207 

126, 206, 357 

207 

338 

338 

338 

285 

285 

285 

126, 357 

126, 206, 357 

126. 248, 357 

126, 357 

126, 206, 357 

126, 357 

126, 357 

126, 206, 352, 357 

126, 206, 352, 357 

126, 206, 350, 352, 357 

338, 352 

66, 126, 352, 357 

207, 352 

126, 352, 357 

126, 357 

126, 206, 357 

126, 152, 206, 357 

126, 206, 357 

126, 206, 357 

66, 126, 152, 206, 357 

126, 285, 357 

65, 126, 357 

65, 126, 152, 206, 353, 357 

65, 126, 206, 353, 367 

66, 126, 363, 367 
65, 126, 206, 357 
65, 126, 206, 367 
65, 206, 357 

65, 126, 206, 367 
65, 126, 206, 357 
126, 352, 366 
206, 362, 356 
206, 352, 356 
206, 352, 366 
206, 352, 366 
126, 206, 352, 366 



«,177 
» 178 
„ 179 
« 180 

n 181 
„ 182 
n 183 
n 184 
n 186 

« 186 

n 187 

. 188 
« 189 
» 190 

n 191 
. 192 
n 193 

. 194 
. 196 
» 196 
. 197 
. 198 

r. 199 
n 200 
r, 201 

„ 202 
n 203 
. 204 
, 206 
« 206 
» 207 
n 208 
« 209 
» 210 
. 211- 
„ 224 
n 226 
r, 226 
„ 227 
» 228 
„ 229 
„ 230 
n 231 
n 240 
n 248 
„ 249 
« 266 




sir. 126, 362, 366 

„ 126, 338, 362, 356 

„ 66, 123, 338, 362, 366 

„ 66, 126, 206, 352, 366 

, 66, 126, 206, 862, 366 

„ 66, 126, 367 

„ 66, 126, 366 

n 207 

„ 126, 356 

• 286 

n 388 

, 338 

n 338 

n 338 

. 338 

n 338 

» 338 

, 66, 286 

„ 208, 286 

„ 62, 126, 262, 366 

„ 126, 208, 352, 366 

„ 126, 362, 366 

„ 62, 126, 206, 347, 352, 366 

„ 126, 206, 352, 366 

„ 126, 362, 356 

„ 126, 362, 866 

„ 126, 206, 356 

„ 126, 366 

« 286, 354 

„ 338, 364 

„ 61, 126, 206, 366 

„ 62, 126, 206, 366 

„ 286 
-223 str. 338 

„ 338 

„ 286, 362 



„ 352, 366 

„ 126, 867 

„ 126, 367 

„ 126, 367 

„ 126, 352, 367 

„ 63, 64, 126, 366 

(Ciflla dalSi JBaa nowdj$fho pftwodo.) 



Digitized by 



y Google 



Digitized by 



Google 



Digitized by 



Google