Skip to main content

Full text of "Soupis památek historických a umeleckých v republice Ceskoslovenské"

See other formats


^ 





THE J. PAUL GETl Y MUSEUM LIBRARY 



^ 



Soupis 
PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH 

Y království českém 

OD PRAVĚKU DO POČÁTKU XIX. STOLETÍ. 

VYDÁVÁ 



ARCHAEOLOGICKÁ KOMMISSE 

PŘÍ ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ 

ŘÍZENÍM SVÉHO PŘEDSEDY 

JOSEFA HLÁVKY. 



XIX. 



POLITICKÝ OKRES KRÁLOVÉHRADECKÝ. 



NAPSAL 



ANTONÍN CECHNER. 



v PRAZE 1904. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKÉ KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 
PRU VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNI. 



Soupis 



PAMATHK HISTORICKÝCH A UMĚLKCKVCH 



V POLrriCKEM OKRESU 



kralo\i:hi^\i)fxkém. 



NAPSAL 



ANTONÍN CECHNER. 



(SE 157 VYOBRAZENÍM), S 5 TABULKAMI A 16 ZNAČKAMI.) 



V PRAZE 1904. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKE KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CISAKK FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, 

KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 

Papir ze skladu České společnosti pro obchod a průmysl papirnický 
G. Wiesner, Diiffek a spol. v Praze. 



THE J. PAUL GETTY CENTER 
LIB«ARY 



PŘEDMLUVA. 



Královéhradecko, tento východní cíp úrodné labské roviny, nyní ze 
soudních okresů královéhradeckého a nechanského záležející, jest sídlo 
prastaré kultury, což dokazuje množství nálezů pravěkých. 

Ač jest nepochybno, že na Hradecku, zejména ale v Hradci samém 
panovala v době ranného slohu románského pronikavá činnost stavební, 
nezachovalo se z té doby v Hradci ničeho. Po dojista výstavném župním 
hradě, vdovském sídle českých královen, není ani stopy, kromě zjištěného 
místa. Na okresu pak jediná stavba podržela ráz románského zalo- 
žení, kostel v Libčanech. 

Z doby ranného gotického slohu pocházejí v starých měst- 
ských hradbách hradeckých zazděné hlavice sloupové a ostění z některého 
zbořeného kostela hradeckého. Z doby o málo pozdější (z počátku XIII. stol.) 
jsou chrám sv. Ducha a kostel, jehož zbytky lze zříti při kapli sv. Klimenta 
v Hradci Kr. Obě tyto stavby jsou význačný svým režným cihlovým zdivem, 
v Čechách velmi neobvyklým. 

V období vyvinuté gotiky byla založena většina kamenných 
kostelů na Hradecku, jež ale vesměs byly později přestavěny (kostely ve 
Světí, Chlumu, Kratonohách a Lochenicích). 

Z pozdní gotiky jsou kostely v Ledci a ve Všestarech (z kte- 
rého zbyla jen věž původní), a mnohé domy v Hradci Kr. Menší kostely 
a zejména zvonice byly často dřevěné; z těch pouze kostelík u sv. Jana 
na Kopečku a zvonice v Libčanech přetrvaly až po naši dobu. Mnohé 
— v Suché, v Třebechovicích na Orebu a j. — časem sešly a byly na- 
hrazeny zděnými stavbami. Ze světských dřevěných staveb posud je dosti 
zachováno ; jsou rázovité svými lomenicemi, které bývají z pravidla jedinou 
Jejich ozdobou. 

Z renaissance nezachovala se na Hradecku žádná stavba celá ; 
zbytky a jednotlivé části stavební nacházejí se však na více místech. Za to 
barokní sloh zastoupen jest hojně, a to jak na kostelních památkách, 
tak i na světských stavbách. Mnoho z nich jest staršího původu, ale ba- 
rokně přestavěno. 



Ojedinělé jsou stopy stavební činnosti z doby k 1 a s s i c i s m u (v Pou- 
chově, ve Všestarech a Praskačce). 

Neobyčejně četně jsou zachovány památky uměleckého prů- 
myslu, jehož střediskem takřka jediným byl Hradec nad Labem, kdež 
konvářství a zámečnictví již ve středověku utěšeně kvetlo. Také kamnář- 
ství hradecké dosáhlo značné umělecké vyspělosti, o které svědčí četné 
zachované kachle. 

Zlatnické výrobky, vzácné, z XIV. st. chovány jsou v historickém museu 
královéhradeckém, ale není jisto, zdali jsou místního původu. Jako majetek 
královský byly asi z Prahy do vdovského sídla královen přivezeny. Jinak 
jest většina kostelních nádob a náčiní barokní. Největší část starého cen- 
ného kostelního majetku putovala za válek s Napoleonem I. do vídeňské 
mincovny, na nezměrnou naši škodu. 

Malby byly většinou mimo okres provedeny. Vzácné kancionály 
malbami českých umělců zdobené chová hist. museum v Kr. Hradci. 
Sochařství bylo na Hradecku hojně pěstováno a zachovaly se zejména 
z barokní doby četné památky tohoto umění v Hradci i okolí. 

Veliká sbírka uměleckých předmětů na Hrádku jest naskrze téměř 
cizího původu a neměla také na místní tvorba žádného vlivu. 



Soupis tento byl vykonán v letech 1899 — 1901. 

Spisovatel snažil se zjistiti data uvedená jednak vlastním názorem 
a měřením, jinak též srovnáním s údaji dříve vykonaných popisných děl. 

Když dílo bylo již hotovo, srovnal všecka data se soupisem guberni- 
alním z r. 1829 — 1830, který zůstal v rukopise a uložen jest v archivu 
zemského musea království Českého. 

Práce se soupisem spojené byly spisovateli umožněny jedině součinností 
následujících spolupracovníků: Ludvíka Snajdra, c. k. konservátora, který 
napsal statě předhistorické ; Ltidvíka Domečky, měst. tajemníka a kustoda 
historického musea v Hradci Králové, jenž napsal historické statě, týkající 
se většiny obcí soudního okresu královéhradeckého a nechanského. Těmto 
pánům vzdávám zvláště upřímný dík. Vděčně vzpomínám též p. frant. 
Pokorného, kustoda musea hořického, zesnulého r. 1903, jenž připravil 
historická data o některých obcích s. okr. králové hradeckého. 

Ochotou a radou usnadnili nížepsanému práci zejména pp. : "y.U.Dr. 
Frant. Ulrich, starosta města Hradce Králové, Vilém Dokoupil, c. k. vládní 
rada v min. vyuč. ve Vídni, Jan Kyselo, učitel měšťanských škol v Hořicích, 
J. U. Dr. 3os. Trakal, řiditel akademie hrab. Straky, J. Kořán, řiditel kan- 
celáře České Akademie věd a umění, dáie důstojné duchovenstvo i učitel- 
stvo, kterým všem jsem povinen díky. 

Veškeré nákresy vyměřil a nakreslil spisovatel, až na obraz č. 14, 
který povolili laskavě uveřejniti nakladatelé pohledů Willenbergových, pp. 
dr. J. Podlaha a dr. I. Zahradník, dále obr. č. 68, 70 a 87, které zapůjčil 
nakladatel p. Fr. Simáček. 



Fotografie provedl větSinou \>. J. Kus, ťutograť z Hradce Králové; 
některé zapůjčili si. redakce Sborníku okresu liořického a kur;itoriuni 
historického musea v Hradci Králové, jimž vzdány budte tuto rovněž po- 
vinné díky. 

Míry rozumějí se u zvonu pod šíf-kou spodní zevnější průměr pláště 
a pod výškou kolmá výška zvonu pod korunu. 
Na lepší výzdobu tohoto soupisu přispěli : 

J. O. hrabě Jan Harrach ...... K 400 

Okresní zastupitelstvo v Hradci Králové . . » 900 
Obecní zastupitelstvo v Hradci Králové . . . 800 

Okres nechanský , 100 

Úvěrní ústav v Hradci Králové » 50 

Všem těmto příznivcům soupisu budiž vzdán tímto srdečný dík. 

Na Smíchově dne 20. října 1904. 

Antonín Cechner. 



Babice. 



J. C. Rohn, Antitiuitas 31. — ]. G. S o m m e r, Bóhmen III., 50. — F. H o r á k, TciJO^r. 
popis všech obci h. Kr. Ur. 136. -- A. Sedláček, Hrady a zámky V, 301. 

U starého hřbitova nalezeny před 10 lety nádoby s popelem. (Du.sk a, Před- 
historické nálezy v kraji Kr. Hradeckém 71. j 

Severozápadně od vsi Babice u lesa jest tvrziště s příkopem, zvané 
i>Vlčí hrad*. Na tom místě stávala tvrz vlády k Babických, na níž se při- 
pomíná r. 1363 vladyka Matěj z Babic. Ves i tvrz spustla v XV. věku. 
V XVII. století založena nová ves Babice, vedle bývalé stejného jména. 

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA, románský, nový, byl po- 
staven r. 1873/4 na místě malého dřevěného kostelíka s rovným trámovým 
stropem a oblou apsidou. Z jeho památek zachovaly se: 

Obraz ukřižovaného Krista — byl kdys náhlavním oltáři — 
jest na dřevě malován, 151 ;« vysoký a 1 w široký. Dobrá práce rázu vlam- 
ského, ze XVII. stol. Pod tímto obrazem byla v predelle večeře Páně, 
104 w dlouhá, 0'32 7n vysoká; tento obraz, nyní na faře chovaný, na dřevě 
velmi realisticky malovaný, jest stejného původu jako předešlý. 

Pár svícnu mosazných, 38 67// vysokých. Nožky vybíhají ve tři 
drápky, o kouličky opřené. Střed nohy zdoben třemi hlavičkami andělů 
a ciselovaným ornamentem ze XVII. stol. Stonky novější. 

Pár svícnů bronzových, 25 C7n vysokých. Na kulaté noze zvedá 
se hladký stonek třemi obroučky sepjatý. Ze XVI. století. 

Tři páry svícnů cínových, barokních. Jsou stejného typu, jen 
výšek různých. Prvý pár 54 cw vysoký, druhý 43 cf// a třetí 30 c»/. Nožky 
třídílné, lité a ciselované, rozbíhají se ve tři drápky, kouličky- držící. 
Mezi nimi tři hlavičky andělů. Stonky hladké, profilované. Barokní práce 
z XVIII. stol. 

Monstrance paprsková, měděná a zlacená, AI cvi vysoká. Na 
elliptické noze, 14 X ^9 cm v průměru, vytepán dole věneček vavřínových 
listů. Stonek zdoben osmi listy akantovými a válečkový ořech anthemionem. 
Kol otvoru věnec z hroznů a z festonů. Na paprscích po stranách dva 
andělíčkové, nahoře Hospodin pod Holubicí. Z počátku XIX. stol. 

Soupis památet hist. a uměl. Pol. okres Králové-Hrartecký. 1 



Kalich měděný, pozlacený, 2A cm vysoký. Okrouhlá noha, \4 cm 
v průměru, zdobena ryhovaným páskem, nad nímž stáčí se druhý pásek 
z lístků. Přechod mezi stonkem a nohou kryje osm lupenů akantových. 
Válcovitý ořech je kryt anthemionem. Empirová práce z téže ruky jako 
monstrance. 

Zvony jsou čtyři: 

1. Průměru 108 cw^ výšky 84 an, jest pěkné práce s vlysem kol vrchní 
hrany, utvořeným z hlav andílků. 

Na plášti reliéf sv. Petra a Pavla a pod ním nápis: WALENTIN 
LISSACK GOSS MÍCH AUF DER KLEINSEITEN PARG (sic!). 

Na protější straně: LÉTA PANIE 1737 ZA GZASV WRCHNOSTI | 
GEHO EXCEL. PANA PANA FRANTIŠKA \ FERD. HRABĚTE KYNSKYHO, 
RYTIRZE ZLATÉHO ROVNA A NEJVISSIHO CANCLIRZE W KRALOW- 
STWI CŽESKEM. 

Při dolejším okraji: ZA SPRAWY WRCHNIHO REGENTA PANA 
FRANTIŠKA ANTO. Z TRIPPENBACHV. 

2. Průměru 87 cm a výšky 68 cm, pláště hladkého ; mezi dvěma vá- 
lečky nápis: 

anmi 1535 ab laubcm bciu (sic!) oinnipoíEníts cí sanrío pcíro ati baíiic 
\Kx . . . ňto . . .111 píaL'íEk iu maiiíio. 

3. Průměru 64 cí;/, výšky 52 cm, hladkého pláště, bez nápisu. 

4. Průměru 29 cjn, výšky 20 cm, má na plášti v reliéfu kříž, jest bez 
nápisu. 

Zvony přeneseny jsou ze staré dřevěné zvonice, druhdy blíže kosteh'ka 
stávavší. 



Běleč. 



Severně od vsi při cestě do Nepasic nad údolím orlickým pohřebiště popelni- 
cové. Nález (nádoby a bronz, jehlice) ve škole bělečské. V museu hradeckém bronzový 

alsti v nalezený v Bělči. (Duška 12.) 

Blešno. 

Na poli patřícím k č. 53 kamenná sekyra. (L. Domečka, Památky XVIII. 120 
Duška 12. j 

Bohárna (Boharyně). 

J. C. Rohn, Antiquitas 34. — J. Schaller, Topographie d. K. B. XV., 39. — J. G. 
Sommer, Bohmen IV. 35. — J. Horák, Topogr. p. v. o. h. Kr. H. 138. — A. Sedlá- 
ček, Hrady a zámky V., 339. 

Ve vsi Boharyni stála od dávných dob tvrz, na níž seděl ku konci 
XIV. věku Epik z Boharyně. Tvrz se zbožím koupila r. 1530 obec Hra- 
decká, za jejíž panství tvrz spustla. Není po ní památky. 



KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE, farní, byl jim již roku 1384; 
v XVII. st. byl filiálním kostela v Libčanech. Nynější kostel dal vystavěti 
Jan rytíř Asterle r. 1650, v r. 1783 byl přestavěn a zřízena při něm od 
r. 1787 lokalie a od r. 1855 fara. 

Stavba bezvýznamná, s níž opravou r. 1865 setřen všecken slohový 
ráz. Loď kostelní jest kamenná, rovněž jako věž v západním průčelí a pravo- 
úhlé kněžiště na východní straně, ku kterému přiléhá za hlavním oltářem 
malá sakristie s předsíňkou. Vchodem v jižní straně věže vstupuje se do 
kobky pod věží, z níž vedou dvéře do kostela a ku schodišti na kruchtu. 

Loď, ir80 vi dlouhá, 880 m široká a 6"10 w vysoká, má rovný strop, 
dva páry nízkých oken, elliptickým obloukem sklenutých a v západní 
straně kruchtu na dvou zděných čtyřbokých pilířích. Půlkruhový vítězný 
oblouk dělí loď od kněžiště 575 m dlouhého, a 530 7n širokého, o něco 
nižšího lodi, sklenutého českým klenutím a osvětleného dvěma okny 
svrchem elliptickými. 

Stejnou klenbou jako kněžiště překlenuta i sakristie, 475 w dlouhá, 
2'50 m široká. 

Věž jest dvoupatrová, osvětlena v každém patře po třech stranách 
oknem svrchem půlkruhovým. Střecha věže, která jest břidlou kryta, po- 
dobně jako loď i sakristie, tvoří seříznutím hran jehlanec osmiboký. 

Výprava kostela jest v jednoduchém baroku. Na hlavním oltáři 
visící obraz na plátně představuje umučení sv. Bartoloměje, pro- 
střední ceny. Na epištolní straně na postranním oltáři obraz P. Marie 
s Ježíškem; jest slabý. V lodi visí na stěnách 4obrazy, 50X 80 1:;// veliké, 
sv. Rozalie, sv. Pavla poustevníka, sv. Jeronýma s umrlčí 
hlavou a sv. Františka S era finského, vesměs slušné práce z ně- 
kterého kláštera pochodící. 

Křtitelnice cínová, 76 cm vysoká, v průměru mísy 30 cm, jest 
bez nápisu. Stojí na třech nohách, dole v kopýtka končících a nahoře 
v lastury vybíhajících. Při vrchním kraji mísy táhne se váleček, na něm 
nad nožkami tři hlavičky dračí s kruhem v zubech. Mezi těmi v barok- 
ních kartuších tři hlavičky andělů. Hladce profilované víko končí 16 cm 
vysokým Kristem, s beránkem u nohou. Slušná práce z XVIII. století. 

Monstrance paprsková, měděuá a zlacená, empirová, výšky 55 cw, 
šířky 27 cm. Na elliptické, profilované noze 17 X 20 í/;? v průměrech, jsou 
otočeny dva proužky z tepaných lupenů. Válcovitý ořech jest zdoben 
torem. Na paprscích dole sv. Jan Nepomucký, po stranách po andělíčku 
a nahoře Hospodin. Kol otvoru věneček z vavřínových listů a jiný z klasů 
a hroznů. 

Kalich stříbrný a zlacený, barokní, 23*5 t^w vysoký, \^ cm v prů- 
měru nohy 2i 9 cm \ průměru číšky. Kulatá noha dělena jest osmi rýhami, 
jež sbíhají se k válcovitému ořechu; číška sedí v košíčku devítidílném, 
barokně profilovaném. Značka: ggH . Z druhé polovice XVIII. století. 



Ciborium 22 ciu vysoké, 15 cm v průměru nožky a 12 cm v prů- 
měru číše široké, stojí na měděné a zlacené noze, zdobené proužkem 
lupenů dolů čnéjících. Na přechodu k stonku šest rýh, na ořechu řada 
listů, hrotem dolů obrácených. Stříbrná a pozlacená číše jest hladká. 
Z počátku XiX. století. 

Ornát 98 cm dlouhý, 65 cm široký. Uprostřed na plátně vyšitý 
modrý lidový ornament. Po stranách na zelené půdě tkaný ornament 
z karafiátů a tulipánů v pěkné komposici. Z druhé polovice XVIII. století. 

Náhrobníky: 

V přízemí věže na západní straně zazděna deska ze šedého mra- 
moru 1'92 ;// dlouhá a 0'92 m široká, s hlavou andílka v obou vrchních 
rozích, uprostřed s postavou rytíře v plátovém brnění a okružím kol krku; 
v levici dlouhý meč, pravici o bok podepřenou. U nohou helm s chocholem 
a znak Jestřibských z Ryzmburka s klenotem. Ve znaku třmen. (Karel 
Jestříbský z Ryzmburka, f r. 1619.?) Nápis setřen. 

Ve hřbitovní zdi zazděna malá deska náhrobní 98 cm dlouhá, 
69 cm široká; v levé polovici v mělkém výklenku reliéf zavinutého dítěte. 
Nápis kolem: Vd J?oubcli pD 4 npíicli | primiobni; dokonala íiiimí sunut 

111. ]?. Raíni I H:}an;ani; 0-3ESÍrjibskE iuto ra panu 

obpocíijina. 

Zvony: 

1. Výška 14- cm, průměr 96 cm; pod korunou nápis; 

tento 2 nimn s slit .\- iicst leía s: panic ^ H)'* i D*^ s ívimcLiínic" i 
ku z\\\ s k iřiraalE i panu :-i Imíju uisscnuiljuci 2 boliarijnshhn. — V druhé 
řádce nejasné: Ijlaiuatí. ^ 

2. Výška 16 cm, průměr ^1 cm. Nápis kol koruny: 

LÉTA 2 PANIE 2 M 2 D I LX 2 TENTO ZWON 2 GEST 2 DIELAN 
2 KE CZTI 2 A CHWALE | PANV BOHV. 

Na plášti reliéf sv. Bartoloměje (s kyjem v ruce). 

3. Výška 48 cm ; nápis kol koruny : 

GOS mích anton SCHNEIDER IN KÓNIGRATZ. A 1815. 
Na plášti krucifix. 

4. Zvon ve věžním okně visící byl přelit r. 1887. 



Černilov. 

J. C. Rohn, Antiquitas45. — J. S ch a Her XV., 249. — J. Horák, Top. p. v. o. h. Kr. 49. — 
J. Sommer, Bóhmen IV., 59. — A. Sedláček, Hrady a zámky V., 10. 

Na rozličných mísrech byly tu nalezeny kamenné nástroje; zvláště dva neoby- 
čejně veliké z pazourku na poli k č. p. 54. Na jednom poli latěnská sponka bronzová 
(raus. hradecké), na jiném zlatá římská mince. 



Na západním konci vsi na svahu nad vsí byly při orání r. 1901 nalezeny stopy 
pohřebiště popelnicového, na podzim toho roku bylo tu kopáno nákladem zemského 
musea a nalezeny četné hroby s rozpadlými nádobami. (L. Domečka, Památky XIX., 
390. Duška 26.) 

Ves Cernilov byla r. 1352 prodána Hynkem z Dube inansionářům 
Pražským. V r. 1533 patřila Mikuláši Trčkovi z Lípy. 





Obr. 1. Cernilov. Půdorys kostela sv. ŠtSpána. 



KOSTEL wSV. STEPÁNA, farní, stojí na konci osady na návrší 
od r. 1753, na místě dřívějšího dřevěného kostela. Omítaná, jednolodní 
stavba k severu obrácená, s věží na jižní straně a obdélným kněžištěm 
s malou sakristií na sever. (Obr. 1.) 

Kryt na kostele taškový, na osmibokém hrotu věže a rovněž osmi- 
bokém sanktusníku nad kněžištěm plechový. 

Do kostela vedou tři vchody: hlavní věží a dva boční po stranách 
lodi. Do sakristie vede vchod od východní strany. Ostění vchodů jsou 
hladká, kamenná, s rovným nadpražím. Lo ď 17'6 w dlouhá, 9 95 y// široká 
a 9 ;// vysoká, osvětlena šesti okny, segmentem sklenutými; kněžiště 
(7-55 m dlouhé, 6 m široké) osvětleno 2 okny, rovněž segmentem sklenu- 
tými. Mezi věží a lodí vsu- 
nuta kruchta, k níž vchází se 
schodištěm na západní straně. 
Schodiště na východ kruchty 
vede na věž. Tato jest jedno- 
patrová a má na každé straně 
v patře po okně, segmentem 
překlenutém. Strop lodi i pres- 
bytáře jest rovný, na vysokých 
nábězích. Nade dveřmi sakri 
stie nápis: ZákLaDnl kaMen 
běžícího Léta poLožen ; pod 
tím: Bleskem zapálen vyhořel 
'Yi2 1880 I Znovu vystaven 
L. P. 1882. 

Výprava moderní v ro- 
mánském slohu. Z bývalého ko- 
stela zmínky zasluhuje obraz, 

Obr. 2. Cernilov. Kované raiiiénko pod křížovou cestou 

který visel za hlavním oltářem, v kostele sv. Štěpána. 




představující rodokmen P. Krista. Slušná práce z konce XVII. stol. Kří- 
žová cesta z r. 1760 realisticky malovaná. 

Kovaných ramének 12, pod křížovou cestou, pěkných, z druhé 
polovice XVIII. století. (Obr. 2.) 

Monstrance mosazná, postříbřená. Vý.ška 53 cw, šíře 25 cm, prů- 
měr nohy 17/21 cw. Kol sanktissima na zlacených paprscích stříbrný vě- 
neček, posázený nepravými drahokamy, se 4 medailony zemských patronů : 

sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Zikmunda 
a sv. Víta; nad nimi sv. Štěpán a na- 
hoře Bůh Otec. Z druhé polovice 
XVIII. stol. (Obr. 3.) 

P a c i f i k á 1. Na barokní orna- 
mentované noze zvedá se krucifix v pa- 
prscích. Z počátku XVIII. stol. (Obr. 4. ' 

Reliquiář měděný a zlacený, 
výšky 37 cm, šířky 17 C7n. Na oválné 
noze, 15/18 <r;// v průměru, pokryté te- 
paným ornamentem, zvedá se profilo- 
vaný nodus, nesoucí schránku v po- 
době okénka svrchem půlkruhového, 
s řezaným stříbrným věnečkem, nepra- 
vými drahokamy posázeným a zlace- 
nými paprsky kolem. Ve schránce jest 
ve věnečku z rout a českých granátů 
ostatek sv. Štěpána. Na spodu nohy 
vryt letopočet: 1734. Dobrá práce, 
ladných poměrů. (Obr. 5.) 

Stará cínová křtitelnice 
nachází se nyní v museu průmyslovém 
v Praze. Má kolem nápis: TATO 
WODA STVDNICZE KRSTITEDLNA 
GEST K OCSIE8TIE V HRSIC"V 
PRWOROZENEH^ j Z NIZTO WIE- 
RZICSI RODY SE K WIDIENY. LÉTA 
P. MDXXXXI. (Dle pamětní knihy farní.) 
Zvony: 

1. Průměr 130 íw, výška 105 C7// Pod korunou vlys z hlav andílků, 
mezi dvěma gothicky ornamentovanými pásky, pod ním lichá kružba ze 
čtyřlistů a v ní firma 




Obr. 3. Černilov. Monstrance v kostele 
sv. Štěpána. 



18 



Hadank u Sohn 
Hoyerschwerda 



82 



Pod tím dvojhlavý orel s cis. znakem. 



Nápis na plášti: Tento zvon ulitý ke cti sv. Štěpána 

L. P. 1500 

Požárem rozlitý 14. pros. 1880 

Přelit jest L. P. 1882*) 

2. Průměr 102 c/fi, výška 82 c»i\ na plášti nápis: 

Tento zvon ulit jest ke cti sv. Jana Krt. k 
chrámu Páně v Černilově. 

3. Průměr 88 í:;//, výška 12 an\ na plášti nápis: AVE MAPvIA. 

4. Průměr 31 C7n, výška 31 cvi\ pod korunou nápis: 

tento iiiuui ibielal nan acsseli maini-a íuvcli nahlabeiii íiiicim. 





mc^^ 




Obr. 4. Cernilov. 
Pacifíkál v kostele sv. Štěpána. 



Obr. 5. Cernilov. 
Relikviář v kostele sv. Štěpána. 



KOSTEL AUGSBURSKÉHO VYZNÁNÍ. Prostičká, jedno- 
lodní stavba s úzkou věží (přistavěnou r. 1880) v západním průčelí 
a okrouhlým kněžištěm na východ. Tři páry oken, svrchem seí,'men- 
tových, osvětlují loď, která má rovný strop; takový má i kněžiště. 

Kostel vystavěn r. 1824 místo dřevěného z r. 1789. 

Míry: délka lodi 1630 m, šířka 880 ;//; délka presbytáře 3"65 ///, 
šířka 7"30 m. 

*) Původní zvon měl nápis: lit íilas luolaitiri, Poíiíe boliru ii Iirňssuitjif sem 
iiD bojtíjo íimiut. ujíiaiíE rjcst a djiviahi íomu, cicii? uisscinníiauni) gťst gcmuito Iniíi 
tíjiuala i; ocst n í;ognc íiitkouianie, ht\ sííonanic. amen. Ccnío jiium lil mistr? Comasa 
I l|ra&rt 1. p 1500. - (Dle Lhoty.) 



KOSTEL REFORMOVANÉHO EVANG. VYZNÁNÍ. Vy- 
stavěn r. 1830 na místě původního dřevěného, který stál od r. 1786. 

Nynější stavba jest v moderním románském slohu s okrouhlou apsidou 
k východu a věží nad západní fagadou. Uvnitř zcela jednoduchá loď 
o 3 osách s rovným stropem. 

SOCHA SV. JANA NEP. v obci blíže katolického kostela, jest 
slušná práce, dle chronosticha z r. 1726. Světec pohlíží v zanícení k nebi, 
drže v pravici krucifix, v levici zámek. 

Nápis na podstavci: 

DIVo IoannI nepoMVCeno 
ereXIt sInCera pIetas. 



Čibuz. 

J. Schaller, Topographie d. K. B XV. 250. — J. G. Sommer, Bóhmen IV., 58. — 
J Horák, Topograf. p. v. o. h. K. H 47. 

Na polích vyskytují se kamenné nástroje, jež jsou v museu Jaroměřském. Ve 
škole jest popelnice, nalezená pod Rumburkem. (Duška 26; L. Domečka, Pam. 
arch. XVIII., 277.) 

FARNÍ KOSTEL SV. VÁCLAVA stojí na planině na kraji 
vesničky, uprostřed bývalého hřbitova. Byl založen r. 1601; do roku 1786 
patřil jako filiální k Holohlavům, od toho roku stal se samostatnou farou ; 
r. 1750 vyhořel, od Prusů byv zapálen. 

Jednolodní, orientovaná stavba, omítaná, s pravoúhlým kněžištěm, 
taškami krytá. K severnímu boku kněžiště přiléhá malá sakristie. Ze zá- 
padního průčelí vystupuje jednopatrová věž čtyřboká, jež má pod římsou 
otupené hrany, přecházejíc ve střeše v osmiboký jehlan, plechem krytý, 
ukončený lucernou s nízkou stříškou. 

Vchody jsou tři, hlavní ve věži a po jednom do lodi a do kněžiště 
na jižní straně. Ostění, v omítce provedené, zalomeno jest v rozích uchovitě. 
Okna v lodi po dvou párech, v presbytáři jeden pár, jakož i v patře 
věže po každé straně, jsou vesměs svrchem půlkruhová, s barokně vy- 
krojeným ostěním z omítky. 

Vnitřek má rozměry: délka lodi 11 '15 ;«, šířka 7' 15 w, výška 
6*50 ;«; presbytář délku 7 /«, šíři 515 ;;í; věž délku 3 80 ;;/, šíři 3 80 ;« ; 
síla zdí hlavních O 80 w, u věže 2'40 m. 

Loď má rovný strop a jest otevřena půlkruhovým vítězným obloukem 
do presbytáře, jež je sklenuta valené s lunetami. 

Věž dole sklenuta též valené, s lunetou nad okénkem. 

Do lodi vyčnívá kruchta na dvou kulatých dřevěných sloupcích. 




úprava prostičká. Hlavní oltář jest nový, s obrazem sv. Vá- 
clava uprostřed (bc^ ceny) a polychromovanými sochami sv. Cyrila 
a Metoděje po stranách. 

Boční oltáře se soškami sv. Josefa a P. Marie, bez umě- 
lecké ceny. 

Kazatelna barokní se sochou Krista dobrého [)a 
stýře na víku a reliéfem Rozsévače na zábradlí. 

Křtitelnice cínová, 70 on vysoká a 28 cm široká, 
stojí na trojdílné, hladce profilované noze. V předu vyryt znak pod znak na 
tříliliovou korunkou íobr. 6.). Pod znakem datum 1738. Kotlík křtitelnici. 
jest profilovaný, hladký, rovněž jako víko s hrotem pro svíci. 

Monstrance mosazná, stříbřená, paprsková, jest z druhé polo- 
viny XVIII. století. Na oválné, ornamentované noze, zdobené čtyřmi kartu- 
šemi s monogramy Krista a P. Marie, vystupuje oblý stvol. Na zlacených 
paprscích připevněny čtyry reliéfy zemských patronů, nad nimi Bůh Otec. 
Kol sanktissima řezaný stříbrný věneček. Výška 56 rw, šířka 25 cvi. 

Kalich jest měděný, zlacený. Na trojdílné noze medailony P. Marie, 
P. Ježíše a sv. Jana Křt. Nodus, barokně prohýbaný, jest pokryt orna- 
mentem tepaným, rovněž jako spodek číše, na němž jsou tři kartuše 
s monogramy P. Krista, P. Marie a srdcem P. Krista. Výška 29 cw, prů- 
měr nohy 15 cm, číšky 10 cm. 

Zvony: 

1. Výška 91 ;;/, průměr 113 ;//. Pod korunou vlys, představující 
poslední soud; pod ním na plášti reliéf sv. Václava a nápis: 

HONORI sanCtI WenCesLaI patroni 
pretIo. ^rIs xMeI refVnDor 



pod tím : 



PUDIT ME JOSEPHVS LISSIAK NOV^ 
URBIS PRAGEN^ ANNO 1772. 



Na spodním kraji pás vavřínových ratolestí. Na zadní straně pláště 
kol dvojhlavého orla nápis: 

sVb regIMIne WenCesLaI prImCIpIs De paar 

PATRONI (1772 1 

proCVrante VhLIrz CVrato et 

ABBATE DrVsMeNSI. (1772) 

2. Výška 75 m, průměr 87 m. Pod korunou pás andělů. Na plášti 
na jedné stane reliéf sv. Jana Nep., pod ním nápis: 

VeneratIonI sanCtI tVteLarIs et patronI faM^ pastor 

DICaVIt. 



10 



Na druhé straně pod dvojhlavým orlem; 

FVDIT ME JOSEPHUS LISSIAK 
NOV^ VRBIS PRAGEN^ ANNO 1772. 

Při spodním kraji pás vinných listův a hroznů. 



Cistěves. 



v zahradě p. Skořepy r. 1878 jest jáma naplněná kamennými nástroji rozděla- 
nými i hotovými, z nichž nachází se 14 kusů v museu hradeckém; největší 45 cw 
dlouhý. Za chalupou č. 5 popelnice s bronz, jehlici a bronz, ozdoba podobná Jaro- 
měřské (v museu Jaroměřském). Při kopání vojenských hrobů r. 1866 byly nalezeny 
popelnice. 

Ve sbírce p. Píši ve Správčicích nachází se z C. bronzový palstav. 

R. 1896 byl nalezen na poli rolníka p. Věcka hrnek, obsahující 356 stříbrných mincí 
z doby Boleslavů a 13 kousků stříbrných šperků t. zv. arabských. 

(Fiala, Památky XVII., 255. — L. Šnajdr, Verh. d. berl. ant. Ges. 1898, 272. 
— L. Domečka, Pam. XIX., 148 a 391. — Duška, 67.) 



Dobřenice. 



K. J. z Bienenberka, Dobřenic. Versuch uber einige merkwiirdige Alterthiimer II., 
1774, 82—101. - J. C. Rohn, Antiquitas 52. — J. Se ha Her, Topographie d. K. B. 
XVI., 28. — J. G. Sommer, Bohmen III, 34—37. — J. Horák, Topogr. p. v. o. 
h. Kr. H. 132. — A. Sedláček, Úplný místopisný slovník 138 Týž, Hrady a zámky 
V., 345. — »Pernštýn« 1897 č. 2., Dějiny Dobřenic a jejich majitelů. 

Kamenné nástroje zde nalezené jsou v museu Pardubském a ve sbírce po dě- 
kanovi Procházkovi. (Duška 74.J 

Při bourání starého kostela r. 1739 nalezena v oltáři pečeť biskupská 
a pergamenová listina s letopočtem 1336. 

FARNÍ KOSTEL SV. KLIMENTA stojí uprostřed obce, byl 
vystavěn r. 1740 nákladem Alžběty Strakové z Nedabylic, vdovy po Karlu 
Ferd. Dobřenském, na místě dřívějšího kostelíka dřevěného, který tam 
stál od XIII. století. (Obr. 7.) 

Zvonice při původní stavbě, rovněž dřevěná, stála ve farské za 
hradě a byla po vystavění nového kostela stržena. 

Barokní, orientovaná stavba, omítaná a taškami krytá, jest zevně 
prosta ozdob. Hmotná věž zvedá se nad hlavním oltářem. K věži přiléhá 
na sever sakristie, na jih přízemní oratoř. 

Před hlavním vchodem v západním průčelí rozkládá se terassa 
o 12 stupních. Kamenné venýře vchodu jsou hladké a v rozích zdobeny 
volutami z omítky. Nízký vlys podpírá zástřešní římsu obloukovitou. 
Střed průčelí západního, prolomený velkým segmentovým oknem, vy- 



11 

stupuje v plochém risalitu, blíže jehož konců pnou se dva toskánské 
pilastry, od trnože společné celé stavbě, až pod hlavní římsu. Nad pi- 
lastry jest ve vlysu římsy po triglyťu. Mezi pilastry zdvihá se hlavní 
římsa v nízkém oblouku, jehož pole plní allianční znak Dobřenských 
a Straků z Nedabylic. Nad obloukem zvedá se na plné vyzdívce vysoký 
štít o rovných ramenech se závity na obou bocích. 

Na obou koncích vyzdívky stojí baňaté vásy s plameny. Ve štítu 
stojí ve výklenku pískovcová socha sv Klimenta. 

Bokové strany průčelí jsou pilastrovitými pásy děleny ve čtyři pole, 
v jichž středech jsou čtyři páry oken segmentem sklenutých, vroubených 




Obr. 7. Dobřenice. Pohled na kostel 



hladkým, kamenným ostěnim. Pod prvním oknem jest po každé straně 
menší okno, podkruchtí osvětlující. Uprostřed východního průčelí zvedá se 
mezi přízemními přístavky — sakristií a oratoří — jednopatrová věž 
46 ;// vysoká. 

Přízemí její končí ve výši hlavní římsy kostela římsou nesenou 
toskánskými pilastry. Nároží jsou zde rovněž jako na celé stavbě za- 
okrouhlena. V patře jsou pilastry jónského řádu. Z d i věže jsou pro- 
lomeny po obou stranách nad přístavky malými segmentovými okénky 
a v patře na třech stranách velkými okny, rovněž segmentem sklenutými. 
Na plechem kryté báni, přecházející v osmihran, sedí lucerna, sta- 
novou stříškou končící. 

Sakristie i oratt)ř mají na východní straně v c h o d >■ s nad- 
světlíkem v hladkých, kamenných venýřích. Kromě toho osvětleny jsou 
obě místnosti okénkem na západní straně. 



Ip! 




Obr. 8. Dobřenice. Podélný řez kostela sv. Klimenta. 




Obr. 9. Dobřenice. Půdorys kostela sv. Klimenta. 



13 

Vnitřek kostela činí ladný dojem bohatou členitostí a štukkovou 
výzdobou. Míry: délka lodi 17'17 ///, šířka 916 >ii, výška 11-20 w; síla zdí 
1'20 ;//. Podélné zdi lodi kostelní jsou děleny ve čtyři pole třemi páry 
jónských pilastrů. Po každé straně pilastru vyčnívá po půlpilastru. Kouty 
lodi kostelní jsou zakulaceny a vyplněny párem jónských pilastrů. 

Valenou klenbu s lunetami podporuje pěkně profilovaná římsa 
s hladkým vlysem a dvojdílným architravem. Vrcholky pásů nad okny, 
nad vítězným obloukem a nad kruchtou, jsou dekorovány štukkovými 
rámci. 

Nad vítězným obloukem proveden ve štukku pod korunou 
alianční znak Dobřenských (s čápem) a Straků (s kohoutem) a nápisem : 

A. M. D. C. 

ET 

S. CLEMENTIS HONORIAM 

DOBRZENSKIANA PIETAS 

EREXIT 

A. D. MDCCXL 

V celé šířce kostela prostírá se v západní části lodi kruchta, nesená 
dvěína silnými konsolami a vroubená zábradlím s barokními kuželkami. 

Kněžiště pod věží (5"98 /// široké, 7'45 ;;/ dlouhé [i s vítězným 
obloukem] a 1 TSO m vysoké) otevřeno do kostela širokým pásem, půl- 
kruhem sklenutým, nad sdruženými jónskými pilastry. Východní stěna 
zdobena výklenkem, vroubeným též pilastry, které jsou též ve všech za- 
kulacených koutech. Obdélný střed kněžiště sklenut elliptickou bání nad 
pendentivy. Vrchol báně pokryt oblaky, z nichž vystupuje zlacené oko 
Boží mezi hlavičkami andílků. Vše to, jakož i kartuše s odznaky čtyř 
evangelistů na pendentivech provedeno ve štukku. Mezi pilastry stojí na 
konsolách čtyři svatí : Vojtěch, Prokop, Ivan a Vít, v nadživotní 
velikosti. (Obr. 8. a 9.) 

Výprava jest bohatá, barokní, z polovice XVIII. st , velmi dobré 
koncepce, v dokonalém provedení ve dřevě bledě žlutě natřeném s hojným 
zlacením. (Obr. 10.) 

Hlavní oltář tvoří pouze tabernakl s výklenkem, v němž krucifix 
pod baldachýnem, zdobeným dvěma andílky, tiaru nesoucími. Po obou 
stranách klečí zlacení andělé, rovněž pod baldachýny. Za oltářem visí 
v širokém řezaném rámci obraz, představující klečícího sv. Klimenta 
mezi anděly. Dobrá kresba a živý kolorit jest prý dílem malíře Raaba. 
V jižním rohu lodi stojí oltář se sochami sv. Jana Nep., almužnu 
žebrákům udělujícího, pod baldachýnem s archandělem Gabrielem na 
vrcholu. Zcela podobný baldachýn kryje protější severní kout lodi nad 
kazatelnou, která řešena jest při zemi jako zpovědnice. Zábradlí 
kazatelny zdobeno jest třemi kartušemi s reliéfy církevních otců. Oba 
boční oltáře na podélných stěnách kostelní lodi jsou stejného tvaru. 



14 

Každý má ve středu v prořezávaném rámci malý obraz — s v. Václava 
na jižní a P. Marie na severní straně — , kolem něhož stojí andělé. Cel- 
kové poměry obou oltářů jsou nevalné, detaily však výborné. 

Křtitelnice cínová stojí na třech kouličkách, o které se opírají 
ptačí nohy, které končí ve tři bezvousé hlavy. Kotlík jest šestiboký, na 




Obr. 10. Dobřenice. Vnitřek kostela. 



hranách prosekávanými pásky zdoben. Na hranách byly druhdy přidělány 
hermy v akanty ukončené; z nich zachovány jsou jen dvě. Uprostřed tří 
polí je přiletována lví hlava a na jednom poli znak Dobřenských. Víko 
přechází ze šestistěnu v oblý stonek hladce profilovaný, končící velkou 
koulí, na které stojí soška sv. Klimenta. Na kouli vryt nápis: 

parcm | Brojeneíjo a ^iahqmíp BijíirjE JBana JřErbmanba | X^ubolfa 
BobrjEnrkcfjo ] Bobrjeniq na (CÍ;itialhDroiqiji^-BobrjEmqi;d; ! a ^rainijíia- 



15 



ncrír, I 3eÍ)d H-)iI. Ciiií. Fu-alouillicdo l3ci^tiiiana Hvanc | niMloíii-abeuíIícílo. | 
leía ^aniE Kil):). 

V cípech víka přiletována jsou na kulatou část dvě ozdobná ucha, 
v závity stočená, s hlavičkami andílku na vrchu. Výžka křtitelnice 130 ;//, 
výška kotlíku 0'75 w, průměr 
jeho 042 iu. 

Uprostřed kamenné dlažby 
náhrobní deska 1X2 12;//, 
mramorová, s nápisem : 

crípta familí^ 

L. B. 
DE DOBRZENIC. 

Monstrance stříbrná, 
z části zlacená, 70 cm vysoká, 
32 cm široká ; průměr nohy 
19/24 cm. Na oválné noze, 
pokryté proplétanými pásky, 
dole vypuklý pruh, na něm 
v předu i v zadu po kartuši ; 
v přední vyryt nápis : 

WenCesLaV a 

Dohrže)iskl De 

Dobrženitz eX Voto 

obi Vin. 

Nad kartušemi jest ve 
dvou polích po třech hlavič- 
kách andílků. Jemně profilovaný 
ořech, ovinutý stáčenými plíšky, 
nese kulatý stvol a dvojnásobný 
věnec z paprsků. Na vrchním 
jsou přiletovány dole holubice 
po stranách klečící andělé a 
nahoře Bůh Otec. Na spodním 
věnci přidělán nejvýše kříž 
z rout a aquamarinů. Kolem 
melchisedeku ornamentovaný 
rámec, posázený routami a gra- 
náty. Celek ušlechtilých po- 
měrů, pěkné práce zejména jest noha 

Kalich měděný, kupa stříbrná, celý zlacený, má výšky 23 cf>/, šíře 
kupy 9 c?u, šířka nohy 14 cm. Barokně prohýbaná, čtyřdílná noha zdobena 
jest tepaným ornamentem z palmet a akantů. Na profilovaném ořechu, 




Obr. 11. Dobřenice. Monstrance. 



Značka : 00 



(Obr. 11.) 



16 

vroubky zdobeném, vězí číška v tepaném košíčku třídílném. Uprostřed 
každého oddílu kartuš; v jedné z nich jest znak Dobřenských, v druhých 
dvou po hroznech. 

Slušná práce z XVIII. století. 

Zvony: 

1. Průměr TIS w, výška 087 ;;/. Pod korunou dvouřádkový nápis 
mezi dvěma pásy palmetek, spodních dolů obrácených, vrchních vzhůru 
čnějících. Na plášti krucifix. Nápis : 

LÉTA PANIE MDLII ZA VROZENÉHO PANA GIRZIKA PANO- 
WANIE '^ DOBPvZENSKIHO Z DOBRZENICZ •?•' A | NA DOBRZENICZYCH 
TENTO ZWON GIEST LIT SKRZE WACZLAVA FARARZE KONWARZE 
W HRADCI •!• 

2. Silně prasklý, v průměru 105 w, výška 080 ;//, hladký; pod ko- 
runou nese nápis třířádkový. Třetí řádek mezi páskem akantů dolů obrá- 
cených. Nápis: 

LÉTA + PANIE + 1571 + TENTO ZWON SLYT + GEST + KE 
CZTI + A CHWALE + PANV + BOHV + WSSE | MOHVCZYMV + 
NÁKLADEM + VROZENÉHO + PANA + YANA +DOBRZENSKEHO + 
Z DOBRZENICZ + AN | A DOBRZENICZYCH. 

3. Průměr 0*75 ;;/, výška O 54 w. Pod korunou řádkový nápis mezi 
pásky akantů nahoru a dolů obrácených. Mezi nápisem a akanty perlovec. 
Nápis: 

1706 KOMPT LIEBEN LEVTE LAST VNS MIT DANCKEN FVR 
GOTES ANGESICHT ERSCHEINE.*) 

Na plášti na jedné straně znak Dobřenských, nad ním nápis: 

Jaita ^íaiillljo Bolirjcnl'hcí;Li 

} pobrjEnicj na BobrjEuirj 

i;tř) a (Cíjinalkoraiqii^ ke (!I?ít 

a (Cí]uialc $^ana luií;a lHf>||'emn 

\]om}\)\)o. 

Na druhé straně kalich s hostií a nad ním nápis: 

Slowo PANIE 

ZVSTAWA NA 

WIEKY. 

Při spodním kraji pásek z hlaviček anděh'čků. 

4. Umíráček, jest nedostupný. 



*) Bienenberg uvádí mylně 1606. 



17 

Na FAŘE: 

Dva praporce císařské. Prvý jest 50 ť;// dlouhý a tolikéž i^iroký. 
Na jedné straně na žlutém hedvábí vyšit stříbrem uprostřed dvojhlavý orel 
pod korunou ; na prsou ve znaku čcrvenéni s bílým příčným pruhem mono- 
j^^ram Karla VI. ^' pod císařskou korunkou. Kolem .široká obruba z palmet, 
vyšitá stříbrným drátkem. Na druhé straně na červeném hedvábí uprostřed 
v kruhu válečná trofej zlatem vyšitá, nesena sedícím párkem divochů ; nad 
nimi pelikán, prsa si drásající, a nápis: 

AMAT. VIKTORIA CVRAM. 

Kolem dracounem vyšitá široká obruba a v rozích po znaku, o který 
se opírá z každé strany kozel. Znaky jsou pod korunou o 7 kouličkách 
a čtvrceny; v 1. a 4. poli po 3 pětilistých růžích, v 2. a 3. poli po lodi 
se čtyřmi stěžni. 

Druhý praporec je v rozměrech i v dekoru jako předešlý, jen v kruhu 
má místo trofeje rytíře v brnění s chocholem, který stoje na dvou kamenech, 
spouští do moře kotvu na provazci. Nad ním nápis; 

ABSQVE METV. 

P 1 u v i a 1 1-23 ;// dlouhý, 2-63 m široký, na modrém, stříbrem tkaném 
brokátu; v předu pruh na bílém moirovaném hedvábí vyšívaný růžemi, 
proplétanými různými květy. Sepjat jest pěknou barokní přezkou stříbrnou, 
16 cm širokou, 8 ciii vysokou. 

Dalm atiky dvě, každá TOS ?;/ délky, 098;// šířky, z téže látky 
a téhož vyšívání jako pluvial. 

Ornáty 1. 1 ;;/ dlouhý, 068 w široký. Z téže látky a téhož vy- 
šívání jako pluvial i dalmatiky, s kterými tvoří soubor skvostné práce 
z druhé polovice XVII. sloletí. 

2. 1 ;;/ dlouhý, 0-70 m široký; na bílém hedvábí jsou vyšité různo- 
barvé květy; uprostřed pruh z červeného brokátu se zlatem tkaným orna- 
mentem renaissančním z konce XVI. stol. 

3. 1 m dlouhý, 070 /// široký, vyšívaný vlnou na ka- 
navu. Uprostřed hnědý kříž, na něm monogram Panny Marie: /y\ 
Dole dva znaky: na levo bílý čáp na modré půdě, na právo 
čtvrceny znak zlatým a červeným polem. Ve středu na stříbrném pruhu 
černá orlice se znáčkem na pr.sou. Tento malý znak je pod korunou 
o 9 hrotech a jest rozpůlený, nahoře červený, dole zlatý, a na něm medvěd 
dole červený, nahoře stříbrný, nese zlaté břevno. Kolem kříže ornament 
něm. renaissanční z konce XVII. stol. 

Knihy Paterý o wrchnostech a spravcých světských od Danyele 
Adama z Weleslavyna MDxxCIV. 730 stran 19 X 27 řw, vázáno v tla- 
čené kůži. 

Farní archiv veden od r. 1661. P a metní knihy f a r n í od 

I. 1738 a 1843. 

2 

30UP1S pamaiek hist. a uměl. ťol. oUrcb Kr.Uovt-Hradecký. 



18 

Náhrobní ky byly vesměs zapuštěny v dlažbě bývalého kostela, 
proto jsou většinou velmi vyšlapány. Při stavbě nynějšího kostela byly 
nevhodně zazděny z větší části do zevní zdi terrassy před kostelem, ně- 
kolik do márnice. Tyto jsou: 

1. 1-65 ;;/ dlouhý, 0-86 m široký, se znakem o dvou skřížených kor- 
dech, nápis úplně otřen. 

2. 1"76 m dlouhý, 0'87 ;;/ široký. Ve středu rovněž velmi setřelý znak 
Dobřenských s gotickými přikrývadly. Z nápisu čitelno je: 

. . . ffiCCCCXVII 

3. Deska 90 X 190 cm s postavou starce, nápis setřelý. 
Zevně na márnici zazděny dva pískovcové epitafy: 

4. Deska v rozměrech 73 X 1^0 cm má ve vrchní půli znak Dobřen- 
ských, pod ním nápis : 

LETHA PANIE 1650 | DNE 14. MAII DOKONALA | ZIWOT SWVG 
W PANV I VROZENA PANI KATERZI NA SCHAFKOTCZIOWA | ROZENA 
DOBRZENSKA Z | DOBRZENICZ A NA lANOWICZICH A OBIEDOWI- 
CZICH I PROSTE BOHA ZA GEGI DVSSI. 

Nad deskou reliéf 60 cvi vysoký, s krucifixem, pod kterým stojí 
sv. Jan a klečí Matka Boží, podporována ženou stojící. 

5. 57 cm vysoký, 110 cm široký. V mírném reliéfu ve věnci vavřínovém 
znak půl kozla, nad věncem nápis: 

lOANNES RVDOLPHVS | ODKOLEK AB AVGEZD \ TRIENNAIS FLOS 
EGREDI|ENS VITAM BREVEM PRO | SEMPITERI IAF^LICITATE | COM- 
MVTAVIT IN DOBRZE|NICZ DIE XV. APRILIS | ANNO MDCLXXII. 

6. Ve hřbitovní zdi uvnitř zazděný náhrobník 1"83 m dlouhý, 083 m 
široký, bez nápisu, představuje rytíře v plátovém brnění s dlouhým kuče- 
ravým vlasem a knírem; u nohou znak Dobřenských. (Ze XVII. st.) 

7. Délka 190 cw, šířka 80 cm, se znakem Dobřenských, pod ním 

S\í. Sil. U. z I), 
písmena: ; nad znakem nápis: 

1598 

Eefa 1598 na íitn su. H)iníirjc Hrnjcm; a líaíecpii; Rijíirj ilau 
BQtkulass BobqEnjhi; \ Boíirjcntq .... 

V hradbě zevně zazděny jsou: 

8. Mramorová deska 98 X 145 cm, se znakem Dobřenských a nápisem: 

Ecía Bojiljo Í%}Bni iiinrjcla uro?cua pani Itha \ Bolu-jcniL-i man^clha 
urojEiicíjo pana BlihuIalTc j lí-}cbonos a íuío iic podjouiana. 

9. Deska s vyšlapaným písmem, uprostřed znak o dvou mečích pře- 
křížených. 

10., 11., 12. Tři desky s otřelým písmem a znakem Dobřenských. 



19 

13. Mramorová deska 70 X 10^ ^''^. uprostřed postava chlapce ve 
španělském kroji, u nohou znak Dobřenských ; nápis otřelý. 

14. Mramorová deska 88 X 213 cm nese pčkně tesanou postavu vyso- 
kého rytíře v plátovém ozdobném brnění, opřeného levicí o meč, pravicí 
o pas. U nohou helm a znak Dobřenských. Kolem nápis: 

1IeíI;a ]^anic 1581> m :^Libiitii íicu ].^ainallii) pubruMiicí 

a na . . . 

15. Mramorová deska 56X9^ ^''^ s postavou dívky, bez znaku, nápis 
nečitelný. • 

16. Deska pískovcová 94 X 200 cm, s reliéfem starce s dlouhým 
vousem, v sbíraném límci a dlouhém kožiše. U nohou znak Dobřenských, 
Kolem nápis: 

Xctíja panic 150:^ na ben .... Bobricníhi; \ Polmcnicí a na Bolnic- 
nÍL-n;rf; a . . . 

17. Deska pískovcová 93 y^lll cm, na ní ve spodní polovici znak 
Dobřenských, ve vrchní renaissanční deska se stáčenými okraji. Nápis se- 
šlapán. 

18. a 19. Desky se znakem Dobřenských a nečitetelným nápisem. 

20. Deska 85 X l'^0 cm s reliéfem modlící se matrony v závoji 
a dlouhém šatě. Nápis i znak otřelý. 

21. Deska 80 X 173 C7n, v dolní polovici znak, ve štítu růžice o osmi 
perech. V horní polovici renaissanční deska s nápisem : 

Ectl;a panic lOlO m ncbch; po ninucm ITcíic liumt junui m }?anii bo- 
honala urounta ]i^ani Jíl^hicta ií}i;}]"honia rouna .... 

22. Deska pískovcová 105 X 1^6 cm s reliéfy dvou vedle sebe ležících 
postav mladých mužů, z nichž jeden větší druhého. Oba oděni jsou v ka- 
bátce s plochými límci, v široké spodky po kolena, a drží v sepjatých 
rukou knihy. Mezi hlavami znak Dobřenských. U hlav levého čitelno z ná- 
pisu jen: 

. . . W\ú\\\ fmcljo 111 let 4:-i ncbcl 2 íini. 

U pravého: 

IDiekii fmcho 15 Icf 20 ncbcl 1 bni. 

Nápis kolem: 

M^a 1612 ra J^níerij po ncbcii OMrn Hrinoo .... 

23. Destička 62 X 92 cm, se znakem, v jehož štítu jsou dvě břevna 
přes přič. Nápis setřený. 

24. V ohradní zdi hřbitova na silnici zazděna empirová náhrobní deska, 
75 X 150 cm. Jónské polosloupy po stranách nesou štítek, nahoře vásou 
ukončený. Na desce znak Clannerů (štít vodorovně půlený, v dolní polovici 



20 

překřížená dvě břevna, horní půl opět svisle dělena, v levém poli půl orlice, 
v pravém mřížoví). Nápis frakturou: 

i>icr riiřieí in ©. i?cr 9Boíií 

^ot)ann Cilanncr Cíbler 

&nm ©tiroiuatía, lycléer 
am 26. ^uni 1800 Maxb. 

Bývalá tvrz, sídlo druhdy Dobřenských z Dobřenic, stála blíže ko- 
stela na místě ZÁMKU. Tento byl nynějším majitelem J. Weinrichem 
roku 1865 úplně nově přestavěn. Archiv zámecký byl roku 1860 
většinou spálen. 

SOCHA SV. JANA NEP. stojí u vesnice; pochází z r. 1729. 
Prostřední práce. 

KAPLIČKA SV. ANNY u pole »Posvátníka« byla postavena r. 1738. 
Malá, bezvýznamná stavba. 



Dohalice Dolní. 

J. C. Rohn, Antiquitas 52. — J. Sommer, III., 27. — A. Sedláček, Hrady a zámky 

V., 341. 

Tvrz Dohalice stávala na místě sýpky. R. 1352 seděl na ní Václav 
z Dohalic. 

R. 1667 vystavěl Václav Záruba z Hustiřan na místě původní tvrze, 
vodním příkopem hrazené, novou, ale i ta časem spustla ; r. 1825 shořeny 
poslední její zbytky. 



Dohaličky. 



J. Schaller, XVI, 156. — J. Sommer, Bohmen III, 26. — 
J. Horák, Top p. v. o. h. Kr. Hr. 116. — A Sedláček, Hrady a zámky V., 341. 

V r. 18S1 byly tu nalezeny kamenné nástroje a bronzový kruh hrbolkovitý. 
Nález jest ve dvorní n museu vídeňském. 

KOSTEL SV.JANA KŘTITELE (farní) uvádí se mezi farními 
již r 1384 a r. 1414. Po husitských válkách byl filiálním kostela Hněv- 
čevského, až r. 1736 povýšen opět na farní. 

Z původního gothického kostela zbyly pouze zvony, náhrobníky 
a klenutá krypta ze tří kobek, v nichž leželi bývalí páni na Dohalicích 
a Dohaličkách : Dohalšti, Sádovští ze Sloupna, Chlumští, Střezetičtí a k nim 
připojili se později Schafgotschové a Gránzensteinové. R. 1742 dala vy- 



21 






stavěti hraběnka Alžběta Schafgotschová na miste starého kostela nový, 
v podobě klenuté rotundy s lucernou. Ten kostel sřítil se r. 1888 a po- 
staven na témže místě v letech 1894 — 1896 nový gotický kostel dle plánů 
vrchního ing. L. Lablera, který však opět jeví povážlivé trhliny následkem 
sesedání základní půdy. 

V kostele zachovaly se památky : 

Na jižní stěně ukřižovaný 
Kristus v nadživotní velikosti, 
realisticky řezaný na sklonku XVII. 
století ; pochází z kaple bývalého 
zámku Sádovského. 

Obětní svícny, dva, cínové, 
každý 80 rw výšky; na trojboké noze, 
hlavičkami a festony zdobené, sedí 
profilovaný stonek. Na jedné nožce 
vryt nápis: iHniio 1723, 1 ^Díajie im 
flabcni íliitoniiia Siuobobu tou c^af 
bncbobnilio lirabicíc 3éafiioítcfu\ Hrubší 
{)ráce, dobrých poměrů. 

Ornát č. 1. Dlouhý 100 cm, 
z fialové dykyty. Na zadní straně 
vsazen pruh 21 cm široký, na kterémž 
jsou skvostně hedvábím vyšité kara- 
fiáty a zlatým dracounem jahody. 
K tomu patří z téže látky patcna. 
Z konce XVII. století. 

Ornát č. 2. Dlouhý 100 cm\ 
na fialovém hedvábí mezi pruhy stří- 
brem tkanými vyšity ve věnečkách 
z višní modré pavillonky. Na zadní 
straně nápis: Dna Elisabetha TV- 
TERIN donavit A. 1746. 

Kaditelnice z měděného 
plechu tepaná ; nádobka 20 cm vysoká, 
slušné práce, z druhé polovice X Vílí. 
století. 

JNahrobnii.^y^ přenesené ze starých kostelů, jsou zazděny uvnitř 
nového kostela: 

1. V kobce pod věží zapuštěna dvojdílná deska ze šedého mramoru, 
2 62 ;// dlouhá a 1"38 ;// široká. 

Představuje ve vrchní části, 2 07 ;// vysoké, rytíře v plátovém bniění, 
ostře tesaného; v pravici drží f>ekyrku, levice opřena o jílec meče. U levé 
nohy znak Sadovských ze Sloupna (rukavice). V rozích znaky předků 
Dle nápisu jest to náhrobník Adama Sádovského ze Sloupna (f r. 1552) 




f^teSF«Efíiííinrwíjt]ígpéOTáí!lrtal's'?!Í 

%ihM&tň^is latí6tnt]? -Sil mm :|ks' i 
|MťM)^u^rítfjSÍiffilíáttjtriía'ía?cti^íiwia|*j 



Obr. 12. Dohalii^Uy. Náhrobnik Adama Sádovského 
le Sloupna. 



22 






!S» 






_ . .fa 



Xa spodní desce nápis (obr. 12. , dle kterého pochováni v témže 
hrobě r. 1443 Václav Sadovský, r. 1530 Mikuláš a r. 1546 Jiřík Sádovští. 

2. Proti předešlé zazděna deska 90 X "^^ '^"^ velká, z šedého mramoru, 
se znakem Dohalských uprostřed a nápisem kolem: teía lóól in jiaiek 
\w ríf>th)konocn umncl uroíEnn }?an 3an Bcíjalíkij í Boíialici a titto po- 
til o in a n gí. 

3. Pod kruchtou zazděna deska z hrubého pískovce, 93 cm široká, 
a 153 íT/// dlouhá. 

Nápis vyplněn smolou a praví 
že r. 1520 umřela paní Johanka Lito- 
borská z Chlumu a na Jeřicích, man- 
želka nejvyššího písaře král. Českého 
pana Mikuláše z Dohalic. 

Pod nápisem znak z části otlu- 
čený. (Obr. 13.1 

4. Deska pískovcová 77 X 156^:;;/ 
velká; ve spodní polovici znak s břev- 
nem. Kol nápis: J^. J?. 1444 lu . . . . 
inaintlka Boříka í?>oí)aIsskEÍ)0 j Po= 
halm a na ^ínejEtinteiíi a lu tomto . . . 

5. Deska z pískovce, 74 cj>i ši- 
roká a 169 cín dlouhá, dole znak 
svisle půlený: v levé polovici šachov- 
nice, v pravé orlice (.''), nad znakem 
nápis: 

TEÍa pante MDXXXIII w po nbclt 
po inaimnitÍT umiipla ottlt uroítna 
panj .... maníEÍka uroícncíio pana 
i3-}cldiiscbcka | Bornka Bohalsktíio 
] Pcilialin a na 5>tríEíEíindT a lo 
ítimto misíic podio mana. J?an Buíj 
inssEi moíjircni raci bussn iiciíi mi= 
losíiin bliti. 
V hradbě hřbitovní kolem kostela jsou zazděny dva znaky 
evangelistů, které druhdy visely z klenby kostela z r. 1742. 

Dále sedm hlav nestvůrných, bývalých to konsol pod patkami kleneb 
kostela původního. 

Před kostelem na hřbitove stoji dva barokní obelisky, rovněž 
z kostela z r. 1742 pocházející. 

Zvony visí na věži tři: 

1. V průměru 118 cw, výšky 84 cf/:, jest z r. 1540. Kolem koruny 
nese dvojřádkový nápis: 




'^i^ 




^■oi(iv^n\ m 



. m 



Obr. 13. Dohaliíky. Náhrobek Johanky z Chlumu. 



23 

LÉTA i; PANIE i? MV»XXXX § TENTO i; ZWON i? GEST § SLIT § 
KE CZTI § A CHWALE § PANV 4; BOHV § Y WSSIE § RZIESSI § E | 
NEBESKÉ íj ZA PA i? WIKVLASSE (sic) § DOHALSKEHO § SKRZE § 
WACZLAWA KONWARZE § W HRADCZY § NAq (sic) LAB. 

Pod nápisem značka slévačova: W. 

2. V průměru 106 cm, výšky 78 cm. Pod korunou pás z akantů vzty- 
čených, pod ním vlys ze lvích hlav a ťestonů ; pak nápis: 

ICH RVFE MÍT MEINEM KLANCK 

ZV SAGEN GOT DEM HEREN D^NG 

ERINER^ AVcH ZV RECHTeR ZEiT 

DIE MENSCHEN IHRER STERBLiCHKEIT 1609. 

Pod nápisem perlovec a pás z akantů dolů obrácených. Na plášti; 

ANNO 1609 HAEC CAMPANA FVNDATORE ET 
SVPREMO COLLATORE GENEROSO DN. HINEK BO 
RZEK DOHALICENSIS HAEREDE IN DOHALICZ 
SIMVL ET LECTISSIM^ CONIVGIS LVDMILL^E DO 
HALICENSIS DE ZAHRÁDKA IN DEl LAVDEM AC 
GLORIAM ET ECCLESI^ CHRISTI CONVOCATIO 
NEM PVRISSIMI QE VERBI DIVINI AVDIENDVM SVM 
PTIBVS PROPRIIS DIOCAESIOS DOHALICENSIS 
COMPARATA. 

Na protější straně nápis kurentní: 

;\afL\; llíoo(;;i'^5 poiuitnl baťa 
iia paiMÍti íiif iiui V-^ii-^iiH^ii 
Hti íiii cUouMcťa abi fa^ři fťo 
UH"r;i lu \\<V^ iic>alňiu>l ale 
mel '^iimn umcc;iií. 

Na opačných stranách je reliéf Krista na kříži s P. Marií a sv. Janem 
a na druhé straně aliianční znak Dohalských (půlený štít kolmo, v levé 
půli šachovnice) a Zahradeckých (dvě vodorovná břevna^ 

3. V prům. 86 tv//, výška 62 cm, jest nově litý r. 1898 od .i. Hilera 
z>dovv a syna v Brně. 



Hradec Králové. 

B. Paprocký, Diadochos, V., 194—198. — J. C. Rohn, Antiquitas, 1—22. — K. Biener 
z Bienenberku, Geschichtc der Stadt Kóniggrátz 17S0. I. dil. II. dil v rukopise v hist. 
musei. — Fr. Švenda, Zlatý, stříbrný, železný, mčdčný a hliněný obraz Král. Hradce 
1799—1800. J. Schaller, XV. 7. - J. G. Sommer, IV. 1. — J. M. Král, Průvodce 
po biskupství Královéhradeckém ?825. — Dr. J. N. Eiselt, Kóniggrátz in der Vor- 
zeic und Gegenwart, 1S60. — Dr. J. Eiselt, Die Jesuiten in Kóniggrátz, 1863. — 
J. J. Solař, Dějepis Hradce Král. n. Labem 1869. — Kr. Stefan, Hradec n. L. 1872. — 



24 



A. Rybička, Královéhradecké 
paměti města Hradce Král. 18S5. 



lim 'i^fe 










";('-v-*;«;.:_j' 






ÍÍÍSM 



9 Vyobrazeni Hradce Kr 
• Geschichte d St. Kuniggrátz. 



rodiny erbovní 1873. — V. V. Tomek, Místopisné 
— L. Domečka, Průvodce po Hradci Král. a okolí 
1894. — B. V. Spiess, Příspěvky 
k starému místopisu a dějinám 
Hradce Králové. 1895. — A. Sed- 
láček, Hrady a zámky, II. — Ot- 
tovy »Čechy<£: »Polabí< — Dr. 
F. Beneš. Das sociále Wirken der 
kathol. Kirche in der Diocese Ko- 
niggrátz 1897. — V. K a 1 a š. Pamětní 
kniha děkanství Královéhradeckého 
(rukopis). — B. Orl., Hradec Král. 
před r. 1766. Hradečan 1871. 
122-123 a 133-134. 



Stará vyobrazení města: 

1. Kresba J. Willenberga v 
knihovně kláštera Strahovského 
(Podlaha a Zahradník, J. Willenberga 
Pohledy 1900) circa 1600 od západu. 
(Obr. 14.) 

2. Dřevořezba J. Willenberga 
v Paprockčho Diadochu, V., str. 195, 
z r. 1602 od jihozápadu. 

3. Deska s obrazem Hradce 
Král. od jihu z r. 1638 z varhan 
v kostele sv. Ducha, nyní v děkanské 
knihovně. Kopie v histor. musei 
a dle ní vyobrazení v Stefanově 
Hradci n. L. 

4. Pohled na Hradec Král. od 
jihu na obraze Panny Marie Pikhart- 
ské s processím z r. 1680 v knihovně 
děkanské. 

5. Pohled na Hradec Král. od 
jihu ve Vogtově > Das jetztlebende 
Kónigreich Bohmen 1712«. Starší a 
povšechný. 

6. Vyobrazení Hradce Král. 
od jihu z r. 1740 na mapě dioecese 
Královéhradecké od Kiliána Pon- 
heimra. 

7. Pohled na Hradec Král. od 
jihu. freska z r. 1765 v kapli Zasnou- 
bení sv. Josefa s P. Marií v kostele 
Panny Marie. 

8. Vyobrazení západní a se- 
verní strany náměstí Královéhra- 
deckého z 18. stol. ve Svendově II. 

Železném obraze Hradce Král.» 
rozd. III. a V. 

na titulním listě v Bienenberkově 
v Schallerově ^Topografii* XV. — 



ál. pied r. 1778 
Totéž vyobrazení 



25 



Pod mohutnou vrstvou středověkého rumu vyskytly se zejména na severní stranč 
města předměty z doby předhistorickč. V r. 1821 nalezeno v Ur Králově bronzcvé 
aquamanile, 24-7 fw dlouhé a 26 </;/ vysoké. (Obr. 15, 15a.) Prof. Lhotský daroval je 
zemskému museu v Praze (K. Woccl, Grundzúge d. Alterthumskunde 1845, II. tab. 9. 
Památky arch. 1868, 595. — J. M. Král: Průvodce po biskup. Královéhrad. 38 a 39.) 
V r. 1852/3 při stavbě obecního domu č. 230 pod hřbitovem z doby prvokřesťanské 
v hloubce 4 tn pověstné závity zlatého drátu, z nichž šest chová se v historickém museu, 
palstav celý a zlomek j ného, pak bronzová dýka. R. 1868 vykopán při stavbě 'Horomeac 
kamenný klín, r. 18S1 [)ři kopání sousedního »Rudolfmai nalezena zlaiá náušnice v hloubce 




Obr. 15. Hradec Králové. Aquamanile bronzové nalezené v Kr. Hradci (nyní v zemském museu). 



4 ?n\ r. 1889 při stavbě domu č. 138 v hloubce 38 m objeven velký počet (as 50) 
zlatých závitu, mimo to dva bronzové palstavy se schůdkem a bronzový palcát po- 
doby velkého přeslenu. Jiný bronzový palcát, obvyklého tvaru, byl vykopán r. 1896 
při stavbě »Adall)ertinaí pod valy města. R. 1897 byla nalezena při kopání základů 
domu č. 150 kamenná sekyrka. Na různých místech nalezeny byly esovité náušnice 
ze stříbra, mědi, bronzu a římské mince. Nálezy jsou většinou v museu Kr.-Hradeckém. 
Nádoby, shodující se co do tvaru s oněmi z hořejších kulturních vrstev v městě 
prokopaných, byly nalezeny při zakládání pevnosti v letech 1770 — 1772 blíže kostela 
sv. Jakuba, v r. 1784 v místech, kde pojí se Orlice s Labem a v r. 1778 za tak zv. 
dvorem Klofeciusovým. V novější době zvláště hojné byly nálezy v Tomkově ulici 
v místech někdejšího příkopu, který odděloval hrad od předhrndí. 



26 



(E. Wocel, Čas. čes. musea 1S53, 7. — Týž: Archaeologische Parallelen II., a 
Sitzungsb. d. Wiener Akademie 1858. — J. Hanuš, Uber d. alterth. Sitte der Ange- 
binde b. Deutschen, Slaven u. Lithauern 1855, 26. — Lussner, Mittheil. d. Central- 
Com. IX., 34, pak XVII., 57. — K. V. Z a p, Pam. arch. 1857, 180, 1858, 160. — Ols- 
harrsen, Verhandlungen d. Berlin, anthr. Gesell. 1886, 456. — L. Domečka, Věstník 
mus. ÍI. 97. — L. Šn.TJdr, Verhandlungen d. Berlin, anthr. Gesellschaft XXIX, 590. 
— Duška, Nálezy předhistorickú v kraji Královéhradeckém. 4.) 




Obr. 15a. Hradec Králové. Aquamanile bronzové nalezené v Kr. Hradci (nyní v zemském museu). 



Na Pražském Předměstí u Králové Hradce nalezeny v r. 1884 v tak z v. > Volto- 
vých koutech< v pískovišti zbytky osady z doby knížecí a pohřebiště kostrové. Nález 
v městském museu pražském a Královéhradeckém 

(Lússncr, Mitth. d. k. k. Centralcom. X., 80 a Mitth. d. Wiener anthrop. Gesell. 
XVI., 158. — B. Jelínek, Mitth. der Wiener anthrop. GeselKschaft XXIII., 73. — 
Duška, 61.; 

Na Slezském Předměstí nalezen r. 1882 kamenný mlat, jenž jest v dvorním 
museu vídeňském. R. 1768 rozváželi pahorek severovýchodně od Hradce Králové za 
Mýtskou branou ležící >Rožberk«, při čemž bylo zničeno rozsáhlé popelnicové po- 
hřebiště, rázu slezského. R. 1900 nalezli pp. Domečka a Buchtela na úpatí někdejšího 
vrchu Rožberka přcdhistorickou osadu se střepy rovněž rázu slezského. 




Tab. I. Plín Hradce Královi z r. 1766 před stavbou pevnoi 



27 

(K. v. Bienenberk, Versuch uber einige Altcrthumcr II., 102. — Týž: Ge- 
schichte d. Stadt Konigcjratz. — Týž, zpráva o nálezu .s tabulkou v Pubitsclikově >Ge- 
schichte von Bohmen, III. — L. Domečka, Pam. arch. XIX., 391. — Duška, 11.) 

Původní hrad zaujímal západní polovici táhlého návrší, na němž 
Hradec Král. nyní se rozkládá. Chráněn byl na východní straně hlubo- 
kým příkopem, na ostatních stranách svahy a náspy. Do hradu vedla 
jediná brána na straně západní. Uvnitř hradu bylo sídlo knížete a župních 
úředníků. 

Za Přemysla I. někdy před r. 1225 proměněn byl hrad v město hra- 
zené. Bývalý dvůr knížecí přestavěn byl pak v hrad královský, který od- 
dělen byl od města příkopem, který táhl se ve směru nynější Tomkovy 
ulice a nepochybně i zdí. K městu náležela též předměstí Pražské a Mýtské 
též Slezským zvané. 

Po smrti krále Václava II. dán byl Hradec Král. k užívání věnnému 
vdově po něm Elišce, která nějaký čas zde i sídlila a kosrel sv. Ducha vy- 
stavěti dala. Odtud Hradec nad Labem zván byl též Hradcem Králové. 
R. 1420 dobyt byl Hradec Král. bratřími Orebskými a královští byli z něho 
vypuzeni. R. 1423 povolali Hradečtí Žižku proti Jetřichovi z Miletínka 
a hrad zbořili. 

Při opanování Hradce r. 1420 pobořeny byly husitským lidem klášter 
Minoritský s kostelem sv, Jana Křt., připomínaný již r. 1241., a Domini- 
kánský kláštera s kostelem sv. Jana Křt. Za válek husitských rozbořeny byly 
dále farní kostel sv. Petra a sv. Mikuláše a zanikly též klášter panenský 
řádu Dominikánského s kostelem sv. Jiří a farní kostely sv. Alartina, sv. 
Vavřince a sv. Václava. 

Za panování krále Vladislava Hradec Král. náležel k největším a 
nejbohatším městům v Čechách. V rozvoji svém značně byl zdržen kon- 
fiskací svých statků r. 1547. Po ní sice opět se zmohl, ale za války třiceti- 
leté utrpěl takové pohromy, že více z nich se úplně nevzpamatoval. Roku 
1639 dobyt Bannerem, 1640 dobylo ho na Švédech opět vojsko císařské 
a r. 1645 obléhal jej Torstensson. Počet obyvatelstva klesl tak, že Vs 
domů namnoze spustlých nebylo obydleno. R. 1636 uvedeni byli do Hradce 
Král. Jesuiti a r. 1653 stal se sídlem nově zřízeného biskupství. Za válek 
s Bedřichem II. Pruským opanován byl Kradec Král. několikráte vojskem 
jeho a r. 1762 byl vypálen. 

Na obranu proti útokům Pruska proměněn byl Hradec Král. v pev- 
nost. Se stavbou její počlo se r. 1766 a dokončena byla r. 1789. Pražské 
a Slezské předměstí i s kostely sv. Anny s klášterem Minoritu, sv. Petra, 
sv. Jakuba, sv. Antonína a sv. Pavla bylo rozbořeno.*) R. 1893 obec 
Královéhradecká koupila od eráru pevnostní pozemky a objekty a za ne- 
dlouho zmizí poslední zbytky někdejší pevnosti. 



*) Kostely sv. Anny, sv. Jakuba a sv. Petra spatřuji se na rytině Willenbergově 
a kostel sv. Antonína na obraze z r. 1638. 



28 

V Hradci Králové provozována byla již od nejstarších dob různá 
odvětví umělecká. Setkáváme se tu s malíři, kameníky, staviteli a zvonaři. 
Zvonařství Královéhradecké, které kvetlo tu po několik století, bylo nej- 
znamenitější v Čechách, vedle Pražského a Kutnohorského a z Hradce 
Král. založeno bylo i zvonařství Mlado-Boleslavské.*) 

Opevnění města Hradce Král. provedeno bylo již ve 13. stol., 
neboť ve 14. stol. činí se zmínky jen o opravách hradeb a věží. Tak 
r. 1321 král Jan osvobodil Hradecké od veškerých platů a berní zemských, 
aby zlepšiti a zvelebiti mohli hradby a věže a svolil, aby dřiví k pálení 
vápna v královských lesích mohli si bráti a kámen vápenný, kde by se 
lomy na něj odkryly. Císař Karel IV. r. 1364 povolil Hradecké obci vy- 
bírati mýto a r. 1378 daroval jí clo ze soli do města dovezené a právo 
ku skladu rozličných prodejných věci do města přivezených, aby z výtěžku 
mohla opravovati příkopy, hradby a věže. Parkán za panování Karla IV. 
vysázen byl révou. Ve válce třicetileté utrpěla opevnění Hradce Králové 
velice. Aby mohlo býti opravováno, byly roku 1712 parkány pronajaty 
na zahrádky za poplatek, z něhož pak náklad s opravou spojený byl 
uhrazován. 

Hradby ze silně pálených cihel, s výstupky a cimbuřím zřízeny byly 
kolem celého návrší, na němž Hradec Král. se rozkládá. Od Slezské brány 
na jedné straně až ke Kozince a na druhé straně až ke hradu byla trojí 
hradba, na straně západní pak jen dvojí. Příkop pod dolní zdí byl vy- 
kopán všude, kam nesáhalo rameno Labe a Orlice. Z hradby vrchní za- 
chovaly se zbytky (2^, in silné) ještě za domy č, p. 44, 45, 46 a 230 a 
kanovnickými residencemi, ze střední hradby něco jen zdiva v zahrádkách 
na bývalých parkánech, dolní pak hradba při stavbě pevnosti byla hlavně 
na straně východní a západní odkopána, některé pak domy v Jiříkově 
třídě byly do konce na ni postaveny. 

Ve válce Švédské a válkách s Pruskem v 18. st. zřízeny byly k vět- 
šímu opevnění města '»šance« pod hradbami městskými a k Rožberku, 
kopci to, vypínajícímu se na východ od města, který byl při stavbě pev- 
nosti rozvezen. (Viz přílohu >Plán Hradce Králové*.) 

Bašty byly čtyřhranné a okrouhlé, jak patrno je na všech starých 
vyobrazeních Hradce Král. Z nich zachovala se částečně okrouhlá bašta 
za domem č. p. 46 a úplně čtyřhranná, nyní za obydlí upravená bašta za 
domem č. p. 13. Jako bašty nepochybně užívalo se i vodní věže, t. zv. 
Kropáčky*), vystavěné při zdi městské. Základy k ní kopaly se r. 1516. 
Kámen na ni vozen byl ze skály p Bavora (z Hustiřan) a kamenickou 
práci provedl Jan kameník. 

Stojí na východ od kostela P. Marie, na čtvercovém půdorysu. Cihelná 
omítaná stavba jest rozdělena dvěma páskovými římsami gotického pro- 
filu a má v pěti patrech úzká okénka v kamenných obrubách. U některých 



*) A. Rybička, O českém zvonařství. 188.5. 53 — 57. 




-s4 







Tal 



"^ 



L 




-J^ 






l£.^ví 



MIMI 



Soupis okresu Králové Hradeckého 

Tab, II. Plán Hradce Králové před zbořením 



/Sk 



29 



jsou zevní hrany od spodní třetiny počínaje okoseny šikmou ploškou. Nad- 
praží jsou vesměs rovná. Pod okny čtvrtého patra na severní straně jest 
velký kamenný znak města Hradec Králové, s obou stran držený dvěma 

Obr. 16. Hradec Královi'-. Kamenické značky z včže •Kropáíky«. 

Štítonoši v obleku z konce XV. neb počátku XVI. století Ná východní 
straně v témže patře vystupuje malý arkýřek na dvou kamenných konso- 
lách profilu v tvaru čtvrtkruhu. Pod hlavní římsou jsou stopy bývalé 




Obr. 17. Hradec Králové. Brána zapadni (Pražská). — Zbořena r. 1873. 



ozdoby v omítce provedené a to na zdech kvádrování a přímo pod římsou 
arkatura z poloobloučků a dolů čnějících lilií. Vše jest rýsováno v omítce 
na 4 7um hluboko ryskami 5 /n širokými. Na obrubách oken zachovány 
kamenické značky. (Obr. 16.) 



30 



Střecha věže jest nízká stanová, taškami krytá. »Kropáčka« slouží 
nyní za městské skladiště; dřevěné schodiště sprostředkuje uvnitř přístup 
k jednotlivým patrům, jež mají vesměs jen trámové stropy, až na třetí 
patro, které jest zaklenuto valenou klenbou. 

Brány vedly do města dvě, na straně západní Pražská a na straně 
východní Mýtská, též Slezskou zvaná. Brána Pražská z cihel zbudovaná s mo- 
hutnou věží byla branou prvotní a proto ?vána byla ve 14. století starou naproti 




Obr. 18. Hr.idec Král. liran:i východní (Slezská). — Zbořena r. 1873. 



bráně Mýtské, která vystavěna byla nepochybně teprve při opevnění města 
v 13. stol. a proto zvána byla novou. Před branou Pražskou v 1. 1583 
až 1585 vystavěna byla nákladem obce Hradecké nová ozdobná renaissanční 
brána z pískovce. Práci zednickou řídil Vlach Burian a kamenickou jiný 
Vlach, též Burianem zvaný. Kamenické ozdoby a nápisy byly pomalovány 
a pozlaceny. Ve štítu hlavním upevněn byl dvouhlavý orel se znakem 
císařským, pod nímž byl nápis: »Divuo Rudolfo II. Romanorum Imperatore 
semper Augusto Hungariae Boemiae etc. Rege, Archi. Duce Austriae, Mar- 



31 



chione Moraviac Clementer imperante Senatus Populusque Reginae Hrade- 
censis Anno 1585 fieri fecit.* Pod tímto nápisem byla kamenná deska, 
uprostřed níž spatřoval se v paprscích kalich — po r. 1620 otesaný — 




í ■*- ■'. >' 'v r*: J' 



^ -"'■ f%i ^iT.,,,;*^ 



"á&»i:i ■^~-- '■'.-''■^Ifits.'-;--- 



t 



t 



Obr. 19. Hradec Králové. Cluám sv. Ducha (před poslední opravou"), bílá vřž s kopuli kaple sv. Klimcnta. 



V levo od něho Kristus na Kříži a [)od křížem Panna Maria, sv. Jan a sv. 
Magdalena a v právo Kristus v zahradě Gctsemanské se modlící a u jeho 
nohou učenníci spící. Pod tím byl nápis: >Krev Pána našeho Ježíše Krista 
očisťuje nás od každého hříchu. I. Jan, 1. kap. w. 7.* Po stranách v právo 



32 

byl vytesaný lev a pod ním nápis: »Bah láska jest a kdo přebývá v lásce, 
v Bohu přebývá a Bůh v něm. I. Jan, kap. 4., \v. 16.*, v levo pak vyte- 
sané G a pod ním nápis: » Ochrana města záleží na svornosti, lásce, 
jednotě u víře bez roztržitosti.* Vedle hlavního štítu byl po pravé straně 
jeden malý a po levé straně dva malé štíty, z nichž na jednom vytesán 
byl letopočet 1584 a na druhé G. Pod štíty zasazeny byly dva chrliče.*) 
V bráně byla větší a menší vrata a před ní zdvihací most. Na vyobrazení 
Willenbergově viděti jest před ní ještě čtyřhrannou baštu. V r. 1850 byla 
stará brána snížena a cimbuřím opatřena a r. 1875 byla snesena. Brána 
renaissanční rozbořena byla r. 1873. Kamenná deska s figurálními reliéfy 
a desky s vytesaným G a lvem zazděny byly ve sklepích pivovaru. Po- 
stranní dva štíty zůstaly sice dále zachovány při domě č. p. 82, ale při 
zboření jeho r. 1884 byly sneseny. Některé kamenické ozdoby ze štítů 
těch uloženy jsou na dvoře obecního domu č. p. 33. (Obr. 17.) 

Slezská brána byla trojí za sebou, neboť v místech těch byl nej- 
snazší přístup do města. Nad branou k městu nejbližší byly dvě věže, 
s každé strany. Na menší věži, dostavěné r. 1476, byla v maltě provedená 
písmena G a W, upomínající na krále Jiří a Vladislava. Nad první a druhou 
branou též věž se vypínala. Všecky tři brány i věže vystavěny byly z cihel. 
Na první (vnější) bráně dali Hradečtí r. 1520 zasaditi nápisy v kamenu tesané 
proti Českým Bratřím a znaky města písmě G a českého lva, které nyní 
zazděny jsou v budově krajského soudu. Mezi nimi byl kalich, který r- 1626 
byl otesán. Prostřední brána s věží byla ve Švédské válce vypálena a 
v 18. stol. spatřoval se z ní jen oblouk s vraty. Brány zavírala vysoká 
vrata se spouštěcí mříží. Při stavbě pevnosti r. 1778 zbořena byla mohutná 
věž severní při vnitřní bráně a r. 1786 brána vnější s věží R. 1873 zbo- 
řena byla [)ak i vnitřní brána s jižní věží.*) 

Fortny vedly do města dvě, jedna vedle nynější residence zvaná 
Rybářskou nebo Biřicovou, druhá »Kozí branka*, zvaná též Soukenickou. 
Na Kozí brance vystavěna byla mistrem Petrem vodní věž, která r. 1431 
shořela. Místo ní zbudována pak čtyřhranná bašta. Nad fortnou Rybářskou 
byly ještě v 18. stol. dvě bašty. Jedna byla u biskupské residence a druhá 
na úpatí návrší. Bašta u residence byla r. 1716 ve vrchní části přestavěna. 
Byloť obcí biskupu hr. Vratislavovi povoleno, aby na věži fortní pusté 
pokojíček mohl si zříditi. Strážní světnice sdělána pak byla v baště dolní 
a při ní dvéře na způsob mostu zdvihacího. R. 1810 zřízeny byly ve staré 
fortně kryté schody, nazvané >Bono publico*, při čemž dolní bašta byla 
zbořena. Kozí branky užívá se dosud. 

*) Vyobrazení této brány z 18. stol. v Švendově II. »Železném obraze Hradce 
Král.< rozd. IV. A. Rybička pojednal o ní ve »Svčtozoru« 1874. 615—616. 

*) Vyobrazení Slezské brány ve Švendově II. »Železném obraze Hradce Král.s 
rozd. II. a na plánč Hradce Králové od inž. Karla Cappirto z r. 1640 (v Zapové Česko- 
Moravské Kronice, V. 1057). Chybně se však na plánč tom nazývá branou sv. Petra, 
neboť před ní byl kostel sv. Antonína, kdežto za branou Pražskou na témž pláně 
nazvanou též chybně branou sv. Antonína byl kostel sv. Petra. 




Soupis památek hist. a uměl. Pol. okies Králové-Hradeckv. 



34 



KATHEDRÁLNÍ KOSTEL SV. DUCHA. k. v. Zap, Biskupský 

hlavní chrám sv. Ducha v Hr. Kr. — Pam. arch. III., 160— 186. — V. Kalas, Kathedrální 

kostel SV. Ducha v Hr. Kr. 1896. — J. Braniš, Dějiny středověkého umění v Čechách 

II., 2. — F. Schmoranz, Mitt. d. C.-K. I., str. XXVII.— XXXII. 

Stavěn byl z vůle královny Elišky, vdovy po králích Václavu II. 
a Rudolfu I., od r. 1307 jako farní. Některé známky svědčí, že původně 
zamýšleno bylo, ukončiti stavbu věžemi, zejména zvýšený štít mezi věžemi 
a konsoly na těchto umístěné na západní straně právě nad bokovými 
loděmi. Konsoly ty sloužily k vytahování staviva. Také trnože věží, pro- 
vedené i v bočních lodích kostela, svědčí, že lodi později než věže byly 
přistavovány. Jisto ale jest, že ještě před Karlem IV. prodloužen chrám 
v trojlodní. 






Obr. 21. Hradec Králové. Chrám sv. Ducha. 
Trnožní římsy : 1. na západním průčelí. 

2. na městské sakristii. 

3. na východní staré části chrámu. 



Po odchodu královny Elišky ujalo se měšťanstvo kostela a nadalo 
jej hojnými dary. Ještě ve XIV. století, kdy měl kostel již 18 nadačních 
oltářů, postavena městská sakristie s královskou předsíňkou. Roku 1407 
lehlo celé město i s kostelem popelem a rozlil se i velký zvon »Osana«, 
který na hranici na hřbitově visel. Při opravě po ohni přistavěna k severní 
lodi podélná kaple. R. 1463 za krále Jiří z Poděbrad vestavěna do kostela 
v celé jeho šířce nádherná kruchta pro hudebníky a literáky a nové okenní 
kružby zasazeny. R. 1484 vyhořel kostel po druhé a ztratil všecky své 
zvony, krom hřbitovního. V krátké době byl však znovuzřízen, na věžích 
znova postavena dvě patra a nové zvony ulity. Při požáru roku 1509 
chytila jižní věž a zvony v ní se rozlily. Péčí měšťanů věž brzo byla opra- 
vena, kamenným šnekem opatřena a nové zvony zavěšeny. Konečně r. 1533 
bleskem způsobena značná škoda na stavbě i uvnitř. 

Švédové, kteří drželi město od 17. června 1639 do 20. února 1640, 
kostel sv. Ducha spustošili: oltáře rozbili, zdi otloukli, a — hledajíce po- 



35 



klady — i dlažbu zvedli. Arciděkan AI. Karas dal kostel upraviti v r. 1641 
a na velký oltář věnoval sochu P, Marie Kladské. 

Za kathedrální byl povýšen kostel papežem Alexandrem Vil. r. 1664. 
V r. 1736 byla kapitulní sakristie na severní straně o polovici rozšířena. 
R. 1789 postaven nový oltář místo oltáře z roku 1688, který nahradil 

^ ^ ^ % í 

Obr. 22. Hradec Královt-. Kaineniclié značky z chrámu sv. Ducha. 

gotickou archu z XV. stol. Jižní vchod a tři vysoká okna v kněžišti za- 
zděna, štít západní snesen a některé barokní přístavby zřízeny. R. 1855 
při bílení kostela objeveny části starých fresek (ze XVI. stol.), představu- 
jících Krista na kříži s nápisy; zachovány nebyly. 

Na paměť 2001etého trvání biskupství královéhradeckého byl chrám 
sv. Ducha v letech 1864 — 1874 dle návrhů Franí. Schinoranze opraven 
a negotických přístavků zbaven. Na západním průčelí vztyčen nový štít, 





Obr. 23. Hradec Králové. Chrám sv. Ducha: 
Průsek ostění vchodu jihozápadního. 



Obr. 24. Hradec Králové. Chrám sv. Ducha: 
Průsek ostění vchodu severozápadního. 



sakristie gotickým průčelím opatřena a uvnitř postaveno biskupské ora- 
torium. Pod patkami klenbovými v presbytáři byly původně konsoly, které 
nahrazeny při této opravě příporami, až na dlažbu sáhajícími. Při od- 
straňování omítky objeveny v presbytáři části maleb nástěnných : sv. Martin 
na severní straně a zbrojnoši na jižní. Obrazy byly zničeny. (Obr. 19.) 

V r. 1898 byl kostel uvnitř vymalován malířem 7. Hehuaytevi. 

V r. 1901 počato s opravou obou věží a výměnou nízkých sedlových 
střech jejich za vyšší, rovněž sedlové s nárožními věžkami dle návrhu stav. 
rady L. Láblera. 

Chrám stojí na západním nejvyšším konci podlouhlého návrší, srázně 
k Labi odtud spadajícího. Orientovaná stavba jest provedena z cihel na 
režno; všecky konstruktivní i dekorativní součásti jsou z pískovce, kromě 

3* 



36 



vlysu z trojlistů pod hlavní římsou, který jest z cihel tlačených do kadlubů 
zvláštního tvaru. 

K poměrně krátkému chrámu trojlodnímu pojí se neobyčejně dlouhé 
kněžiště, stejné výšky s hlavní lodí, uzavřené na východ pěti stranami 
pravidelného osmistěnu. (Obr. 20.) 

V koutech mezi bokovými loděmi a presbytáři vestavěny jsou dvě 
čtyřboké věže. Dále k východu přiléhají k oběma stranám sakristie, jižní 
městská a severní kapitulní. Mezi věžemi a sakristiemi jsou předsíně a na 
severní straně točité schodiště. K severní lodi přistavěna v XV. století 
kaple o dvou polích a k této k západu při opravě v XIX. století nová 
předsíňka a šnek na kruchtu. 

Střechy jsou vesměs kůrkami kryty, až na plochou 
stříšku nad městskou sakristií, která roku 1869 byla 
plechem pobita a kamennou galerií ovroubena. Strmá 
střecha hlavní lodi a kněžiště, pod úhlem 60° vztyčená, 
končí na západní straně štítem, kamenným křížem 
ukončeným. Pultové bokových lodí mají poněkud menší 
sklon a končí v západním průčelí pološtíty. Nad kapi- 
tulní sakristií jest sedlová střecha se štítem na sever. 
Věže mají vysoké nové sedlové střechy s vížkami na 
rohových tesaných krakorcích, kteréž byly dle starých 
fragmentů znovu zřízeny. 

Opěrné pilíře, přistavěné ve směru tlaku 
klenby za každou patkou klenbovou, stojí na kamenných 
trnožích, společných celé stavbě, které končí řím.sami 
trojího různého profilu. (Obr. 21.) Pilíře na kněžišti a 
západním průčelí mají dva ústupky, v předu s páskovou 
předsíňce do presbytáře, fímsou (spoduí i po stranách), 3 koučí nízkými štítky 
s trojlistem na sešikmených plochách. Pilíře při bokových 
lodích jsou jen o jednom ústupku. Na rozích stojí všecky v úhlopříčnách. 
Věže nemají opěráků a jsou páskovými římsami rozděleny ve čtyři 
patra; v druhém a třetím patře otvírají se gotická okna v profilovaných 
ostěních s kružbami. V druhém patře jsou kružby v jednoduchých tvarech 
(v kruhu čtyřlist neb trojlist) a ty jsou ze XIV. stol. Patra třetí a čtvrté 
jsou nově po r. 1484 vystavěna; okna v třetím patře mají kružby pozdně 
gotické v tvaru plamenů. Ve čtvrtém patře jsou po každé straně dvě ob- 
délná sdružená okénka. Hlavní římsa je silně vyložená, pro galerii a na 
rozích sesílena profilovanými polygonálními krakorci. Profily na rozích se 
tu prostupují, jak bylo obvyklé na konci XV. století. Na okenních ostěních 
a po krakorcích objeveny kamenické značky. (Obr. 22.) 

Vchody jsou čtyři; do hlavní lodi v západním průčelí, do boko- 
vých lodí se strany severní a jižní (obr. 23. a 24.), a do presbytáře též 
s jižní strany. Všecky jsou v kamenných venýřích, žlábky a válečky (neb 
hruškovitým tvarem) profilovaných, s hrotitým obloukem. Před vchodem 




Obr. 25. Hradec Králové. 

Chrám sv. Ducha: 

Prusek ostění vchodu v král. 



37 

do presbytáře (obr. 25.) jest mezi věží a sakristií ozdobná předsíňka, zvaná 
»královskou«, o dvou polích, z nichž zevní sklenuto křížovou klenbou, 
vnitřní pak má rovný strop z kamenných desk, v úhlopříčnách podporo- 
vaných nosiči, s kružbou a arkaturou. (Obr. 26.) Z předsíně té prolomen 
r. 1895 vchod do městské sakristie. Z presbytáře vede starý vchod do 
sakristie. (Obr. 27.) 




Obr. 26. Králův Hradec. Král. předsíň chrámu sv. Ducha. 



Okna jsou v kamenných ostěních, od středu na ven se rozvírajících 
a hrotitým obloukem končících. Původní okna byla v kněžišti o dvou 
prutech, v bokových lodích pouze o středním prutu. V době pozdější roz- 
šířili i obě okna v západních průčelích bokových lodí na dvojprutová, 
jakáž jsou také v přístavku k sev. lodi. Nejširší jest západní okno hlavní 
lodi, které má tři pruty, 16 cm široké a 25 cvi dlouhé v průřezu; okno to 
bylo v nynější formě zřízeno při stavbě kruchty za krále Jiříka. Kružeb 
původních jest velmi málo, jen asi dvě okna v jižní lodi a na véži v druhém 



38 




patře jeví v kružbách tvary ranné gotiky, kde v kruhu střídá se trojlist 
se čtverolístkem a prut rozbíhá se ve dva trojlisty. Většina oken má kružby 
z doby Vladislavské nebo nové. Ona jsou zejména okna v západním prů- 
čelí a v severním přístavku. 

Všecka okna jsou opatřena malovanými skly z posledních oprav. Tri 
okna presbytáře a v západní fagadě mají figurální malby, provedené Janem 
Oiiasícvi dle nákresů Josefa Sejvla z Hradce Kr. Ostatní jsou kobercovými 
malbami na skle vyplněna. 

Nad střechou severní bokové lodi jsou stopy původních oken, která 
osvětlovala hlavní loď, a dokazují, že staré střechy bočních lodí byly nižší 
nynějších. 

Rozměry. Celá stavba i s opěrnými pilíři jest 55"88 vi dlouhá, 
2490 111 široká a 32"77 m vysoká až po hřeben střechy. Věže jsou až po 
hlavní římsu 3940 vi vysoké. Síla zdí podélních \\2 vi^ v západním prů- 
čelí 1'26 ;;/, ve věžích 2*12 m. 

Uvnitř jest délka chrámu 50'08 w/, z toho připadá 
na délku kněžiště 2458 iit a na loď 25'50 m. Šířka kněžiště 
rovná se šířce hlavní lodi a jest 8"82 m^ šířka bokových lodí 
4'72 ni, síly pilířů (v trnožích) 1*32 ;;/, dohromady sečteny 
tyto šířky udávají šířku původního kostela na 20'90 ;//. Se- 
verní přístavek oddělen od lodi pilířem dole 080 ;// širokým 
a má 3 31 ;// ve světlosti. Výška klenby v hlavní lodi a 
v presbytáři 2142 ;//, výška bokových lodí a severního pří- 
stavku 1140 w, výška oblouků mezi bokovými loděmi a 
vchodu do sakri- gtředuí lodí 10-40 711. (Obr. 28.) 

stie a křest, kaple 

2 presbytáře. Hlavní loď zaklenuta ve čtyřech polích křížovými klen- 

bami do žeber profilu gotiky vyvinuté (s hruškovitým tvarem 
mezi dvěma výžlabky) (obr. 29.), která běží po stěně od výběhů dolů a ve 
výšce 5 m od podlahy zachyceny jsou konsolkami s lidskou hlavou neb 
různě ornamentovanými. (Obr. 30. a 31.) Ve vrcholu protínají se žebra 
v hladkých, terčovitých svornících. Bokové lodi, zaklenuty rovněž ve 
čtyřech polích křížovou klenbou, jsou odděleny od střední lodi třemi páry 
pilířů, [)řepásaných lomenými oblouky. Pilíře mají v průřezu tvar obdél- 
níka, 1 "14 X 1 '60 ;/ž velkého, jehož kratší strany jsou mělce vyduté. Jedno- 
duchý trnož záleží z kostky se sešikmenou plochou nahoře, do níž se 
profily pilíře zařezávají. (Obr. 32.) 

Vítězný oblouk vyčnívá 0"65 vi z líce zdi, jest 1 w silný a vpředu 
vydutě profilován třemi se protínajícími segmenty. (Obr. 33.) 

Kněžiště jest neobyčejně dlouhé — bylo původně založeným 
kostelem — a záleží ze čtyř polí a závěru z pěti stran osmistěnu. Skle- 
nuto jest křížovými klenbami do žeber téhož profilu, jako v hlavní lodi. 
Týž profil mají žebra v jižní boční lodi a v sakristii městské, která skle- 
nuta mezi opěrnými pilíři dvěma úzkými křížovými klenbami, kromě dvou 



Obr. 27. Hrad. Kr 

Chrám sv. Ducha. 

Průsek ostění 



39 



širších polí, toutéž klenbou krytých. Výběhy klenbové se vytrácejí v oblouč- 
cích a jsou původní, kdežto výběhy v presbytáři, které původně podchyceny 
byly konsolkami, nyní běží po stěnách až k páskové římse, kde končí 




Obr. 23. Hradec Králové. Vnitřek chrámu sv. Ducha. 



novými krakorci. (Změna ta provedena Fr. Sch/ioranseni.) V městské 
sakristii vybíhají žebra kleneb bez konsol. (Obr. 34.) 

Na severní straně presbytáře jest proti vchodu do městské s. vchod 
do kapitulní sakristie. Tato, 7'90 ;// široká a 877 ;// dlouhá, jest 



40 

sklenuta barokním klenutím klášterním, v koutech s lunetami, které se 
opírají o pilíře do vnitř sakristie vestavěné. Klenba jest ladně zdobena 
štukovanými rámci s hlavami andílků v rozích. 

Levá boková loď otvírá se na sever dvěma oblouky do přístavku 
o dvou polích, křížem sklenutých do žeber stejného proíilu, jako v severní 





i I I I I I i 



J^ 




Obr. 29. Hradec Králové. Průseky žeber v chrámu sv. Ducha. 
1 žebro v sev. boční lodi, 2 v hlavní a v jižní boční lodi, 3 pás pod kruchtou, 4 žebro pod kruchtou. 

boční lodi. Profil ten jest z XV. stol. a byla asi při stavbě onoho pří- 
stavku loď severní nově sklenuta. 

Vzácnou ozdobou chrámu jest kruchta jeho, prostírající se v celé 
šířce všech tří lodí pod západními poli klenby. Střední pole, 5*95 ;// vys., 
otvírá se do lodi jediným, téměř nelomeným obloukem, vroubeným kraby 

a obloučkovým pásem z trojlistů 
a lilií. Na přední zdi vyplňují oba 
cípy po každé straně fiala a znak : 
Na levém lev G držící jest městský, 
na pravém znak biskupa Karla 
Hania. Oba pochodí z poslední 
úpravy chrámu. Zábradlí zdobeno 
lichou kružbou z čtverlistů v koso- 
čtvercích. Obě bokové kruchty 
jsou nižší než prostřední — jen 
5" 10 m vysoké — a otvírají se 
do kostela profilovaným obloukem. 
Podkruchtí sklenuto v bokových 
polích křížovou klenbou do žeber 
jednoduchého tvaru (viz č. 4 v obr. 
29.), která zabíhají do mískovitého 
svorníku hladkého. V středním 
poli jest vyvinuta krásná klenba do žeber s lunetami. Zebra složitějšího 
profilu než v bokových lodích, zdobena jsou arkaturami a stýkají se ve 
třech mískovitých svornících. V prostředním jest monogram (^ (značí buď 
monogram Jiříka z Poděbrad neb starý znak města), v postranních růžice 
z listů. (Tab. 3: Příčný řez chrámu sv. Ducha.) 

Nad kruchtou opravovala se klenba lodi současně se stavbou kruchty 
a také byl vymalován celý kostel, jak svědčí nápis na severní zdi hlavní 
lodi, vysoko nad kruchtou: 





Obr. 30. Hradec Králové. Chrám sv. Ducha. 

Průseky výbĚhú žeber a konsoly nástČnné pod nimi. 

V levo konsola v severní boční lodi, v právo v jiíní 

boční lodi. 




Tah. III. Hradec Králové. Příčný rez chrámu sv. Ducha Pohled na kruchlii. 



41 



Jluno boinini millcíimn CCCC<>LX1I1 5ub inipcvio illusti-isaiini \n'u\- 
L-ipis lí Boiniui ďumuiiii viniis Pohcinovuin lun- upuí cmíHiIctuin tst pcv 
lUdiiiňtnuu UXHu-iiium "d)aiu-inn fcvia quiiita poiU lestuni a^uiňtolouum pelvi 

Nad rukou k tomuto nápisu ukazující napsáno: 

ITauvEÍius \ňdox. 





Obr. 31. Hradec Králové. Dvě z konsol pod žebry 

kleneb v chr. sv. Ducha, v právo u hl. lodi, v levo pod 

kruchtou. 





Obr. 32. Hradec Králové. Chráiii 
sv. Ducha. Pilíř v lodi chrámové. 



X' 



í: 



-I') 



Oltářů jest sedm. Všecky jsou nové gotické, na mramorových 
mensách dřevěné architektury. Hlavní oltář zhotoven dle obrazu v hradeckém 
kancionálu z 1. 1585—1604, má nad svatostánkem pod 
baldachinem krucifix a kolem v rámcích se štíty 4 obrazy 
na zlaté půdě: sv. Václava a sv. Vojtěcha, malované 
Fr. Kryšpínev!^ a sv. Jana Nep. a sv. Karla Bor. od 
Antonína Friehla. 

Na oltáři uprostřed jižní bokové lodi zasazen 
tabulový obraz s křídly, 
jediný zbytek ze starých oltářů 
Královéhradeckých, z r. 1494 
(na rámci.) Obraz původně 
nalézal se v kapli mrtvých při 
kostele sv. Pavla. Vzácná tato 
památka domácího umění po- 
chází z počátku XV. stol. a 
záleží ze středního, 1 02/« širo- 
kého a 1"32 in vysokého, na 
dřevě malovaného obrazu na zlaté půdě, která jest zdobena tlačeným orna- 
mentem. Obraz představuje rodinu Páně : U prostřed Matka Boží drží Ježíška, 
stojícího a obracejícího se k sv. Anně (.^). V popředí čtvero dítek s ozáře- 




'W| 



Obr. 33. Hradec Králové. 

Chrám sv. Ducha. Průsek 

vitSzného oblouku. 



Obr. 34. Hradec Král. 

Chrám sv. Ducha. 
Výběh žeber poj klen- 
bou v městské sakristii. 



42 

nými hlavami a nahoře tři skupiny postav ze zlaté záře vystupujících 
a nejspíše rodokmen Krista P. značící. 

Anatomie nahých těl nesprávná, ale draperie a hlavy výborně kresleny. 




Obě křídla jsou červeným pasem ve dvě půle dělena; na levé straně 
obrazy — 44 cm široké — představují Pozdravení andělské a dole Narození 
Páně. V hořejším viděti anděla v žluté říze s diademem, žehná P. Marii 
klečící a čtoucí. V zadu nahoře Bůh Otec v bílém vousu. V dolejším 



43 



obraze leží Ježíšek, obstoupen svou matkou a dvěma anděly. V pozadí 
vůl a oslátko a věž s mnoha okny, z nichž pastýři vykoukají. 

Na pravém křídle jest návštěva P. Marie u sv. Alžběty a dole Klanění 
se sv. tří králů. Kašpar, lysý stařec, klečí a podává Ježíškovi zlato, iMelichar 
kaditelnici a Baltazar, hnědé pleti, s turbanem na hlavě, drží číši s myrrhou. 
Kolem obrazu středního i kol křídel jsou lišty ploché, s pastovým orna- 
mentem zlaceným. (Obr. 35.) 




Obr. 3ó. Hradec Králové. Brandlův obraz sv, .Antonína v chrámu sv. Ducha. 



Na zadních stranách křídel zobrazeni jsou sv. Jáchym a sv. Anna ve 
východních krojích. 

Obrazy byly opatrně opraveny r. 1851 Janem Kleinencem. 

Na oltáři v čele severní bokové lodi visí v zlaceném, širokém rámci 
ukončeném lomeným obloukem, obraz sv. Antonína Poustevníka 
od Petra Brandla, lóO m široký a 3-01 /// vysoký. Světec v mnišském 
rouše klečí uprostřed lesní krajiny, maje jednu ruku na knize, druhou 



44 




Obr. 37. Hradec Králové. Chrám sv. Ducha : Sanlctuarium. 



vztyčenou a pohlíží v zanícení k nebi, na němž viděti dvě hlavičky andílků 
a nejvýše v rohu části nohou jiných andělů, jichž těla jsou mraky kryta. 
Znamenité kreslená malba, živého koloritu. (Obr. 36.) 

Sanktuarium na evangelijní straně hlavního oltáře. Jest to kopie, 
zhotovena r. 1864 dle původního sanktuaria, kteréž od Švédů otlučené a 
později zazděné, jmenovaného roku při opravě architektem Frant. Schnio- 
ran::em bylo objeveno. Ze starého sanktuáře zbyly pouze obě rázovité 
hlavičky a mříž. Hlavy jsou nad štítem v kružbě a jedná lysá s dlouhým 




Tab. IV. Hradec Krilové. Chrám sv. Ducha SediUe. 



45 



vlasem, dle domněnky představuje patriarcha Jakuba, druhá s trnovým 

věncem, snad Krista. Pozlacená mříž z plochých pásků, které tvoří čtyr- 

lístky, má na obrubě a z části uvnitř nápis z ranně <^othických majuskulí 

i) lVIaM * TK(lirí)<'lS * (IST + 

liHdí^lS * (lOKPHKlS (IKISTI. 

Dle charakteru majuskulí těchto pochází mřížka tato z první polovice 
XIV. století, tudíž z původního zařízení. (Obr. 37.) 

Sedile ve zdi protější u hlavního oltáře, 360 ;;/ široké, 3'50 w 
vysoké a 054 w hluboké. Třídílné, se štíty na dvou nosičích profilovaných, 
v orámování ze dvou stonků s hlavicemi z vinných listů a krycí římsy. 
Bylo také zazděno a r. 1864 dle zbytků restau- 
rováno. Profily i celková disposice svědčí o stej- 
ném stáří tohoto sedile se sanktuariem. (Tab. 4.) 

Piscinium vedle předešlého; mělký 
profil uzavřen trojlistem, uprostřed jehož značka 

kamenická: C^ Také to jest ze XIV. století. 

(Obr. 38.) 
Pastophorium v presbyteři,*) vedle 
vchodu do kapitulní sakristie jest krásnou pa- 
mátkou českého umění z konce XV. století. 
Celek tvoří polychromovaný arkýřek pískovcový, 
820 m vysoký, s věžovitým ukončením. Na 
čtyřhranném trnoži zvedá se krátký silný sloup 
jehož jádro šroubovitě obtáčí profilování z vá-, 
lečků a hlubokých výžlabků složené. Hlavici 
sloupu zdobí reliéfy andělů s odznaky čtyř 
Evangelistů. Schránka N. Svátosti záleží ze tří 
stran čtyřstěnu s otupenými hranami. (Obr. 39.) 
Tři okénka obdélná jsou uzavřena železnými 
zlacenými mřížkami čtyřdílnými. Každý díl je 

opět na více polí rozdělen a každé pole řešeno pro sebe jako kružba tvarů 
plamenných. Na obrubě a dělících pásech jsou nápisy, přerušené na dvou 
místech velkým monogramem Vladislava II., \V pod korunou. Na první 

mřížce: <r.íj-^7 

(£ccc + pania ^& + anitclorum + tVn:tus + cilms + uiafinnnu -r ut. 

Na druhé: ^r 

Ijosíia salniftci + nirtiina + plciia \ú^ ^lhi + iiiavia -r maícv + 
iiratia + mater. 

Na třetí: 

Bit + raput + iuclina + íiic cít 'b iminbi + iiicbinna ^r l)iv 4- cít 
+ bcus + íaitíus + quautus + bc uivi\iiic 'I' iiatuí 'I- l)tc cít 'I- majina 




Obr. 38. Hradec Králové. Chrám 
-sv. Ducha, Piscinium. 



*) Vyobrazeno v Mittheil. der C.-Kom. I. str. XXVI. — XXVII. 



46 



T mmis i sarvi 



ncncratio + loú -r qxw toliíur + rclso + nidima 




saluc cristi -1- sacnim t\ -ir yenErabilc ror. 

Mříž i písmo jsou kovány s ne- 
obyčejnou jemností a patří mezi vzácné 
gotické památky řemesla zámečnického 
v Čechách. (Obr. 40, 41 a 42.) 

Nad schránkou pne se vysoká fiala 
na třech baldachýnech, hojně anděly 
a menšími fialkami s kruhy pokrytých. 
Vrch fialy jest plný, trojnásobnou kří- 
žovou kytkou ukončený; pod nejvyšší 
kyticí jest napříč připevněna blánka a 
na ní nápis 



• 1 • S • 9 • 7 • 
Haijlch • int fc 



(cit.) 



Obr. 39. Hradec Králové. Chrám sv. Ducha 
Rejskovo pastophorium. 



svědčící, Že pastophorium toto roku 
1497 sdělal mistr MatoiLŠ Rejsek z Pro- 
stějova. (Obr. 43.) 

Křtitelnice zr. 1406, cínová, 
v severní bokové lodi, jest válečná kořist 
Hradeckých z kláštera Podlažického, 
který r. 1421 vyplenili. Křtitelnice v po- 
době kalicha jest 91 m vysoká í^kalich 
sám O 50 m vysoký) a při vrchním 
okraji 0'79 m široká. Stojí na třech 
nohách ve lví tlapy vybíhajících a za- 
končených nahoře lvími hlavami, nad 
kterými na spodním kraji nádoby jest 
po vypuklé hlavě mnicha v kápi. Plášť 
ozdoben lichou arkádou gotickou o 14 
polích, v nichž na dvanácti jsou na 
zvláště vroubených destičkách v reli- 
éfech apoštolově a na dvou širších kru- 
cifix a zesnutí Panny Marie. Nad ar- 
kádou jsou přidělány dva kruhy a na 
vrchním kraji tři hlavy s kníry v kápích. 
Mezi kruhy a hlavami dvojřádkový ná- 
pis z minuskulí: 

LTrc • m íjoc • op • fadu • Ejí • \h • regic • biii • barííjo- 



.Runo • bm • Ve] 

loinci ■ abbaíis • ^^oMaícicii • ÍEríit infnlati • ab řep (gene) racinnc • omn • in 
bEum • crcbcncium + I eí • í;ic • eIí fous • aquc • utne 



47 



Sličná tato křtitelnice pokryta nevhodným dřevěným víkem barokním. 
Původní kovový poklop podrželi prý Chrudimští jako válečnou kořist. 
(Obr. 44.) 

Lavice v presbytáři jsou nové gotické. V dohií části kněžiště 
jsou po každé straně dvě lavice dubové s barokními řezbami slušné práce. 
Nad nimi táhne se řada nových 
gotických baldachýnů. Lavice v lo- 
dích kostelních jsou rovněž barokní, 
dubové, vykládané ebenovými pásky ; 
22 kusů á délky 2-70;;/, 12 kusů á 
délky 2-00 m. 

Monstrance. Čís. L ze zla- 
cené mědi, 70 an vysoká, 35 cm ši- 
roká, paprsková. Oválná noha, 23 cm 
široká a 27 cm dlouhá, zdobená te- 
panými klasy, růžemi a vínem, jest 
profilována podobně jako ořech. Kol 
středu jsou ovinuty dva věnečky po- 
sázené granáty a routami; na pa- 
prscích připevněny jsou stříbrné re- 
liéfy: dole holubice, po stranách 
andělé a nahoře Boží oko. Nejvýše 
jest na paprscích křížek, posázený 
nepravými rubíny. Úhledná práce 
z druhé polovice XVIII. století. 
(Obr. 45.) 

Č. 2. Gotická monstrance jest 
nová. 

Kalichy: Č. L Stříbrný a 
zlacený, 28 cm vysoký, v průměru 
číše 9 cm. Na kulaté, šestidílné noze, 
v průměru 17 cj/z, vynikají tři emailo- 
vané oválné medailony, představující 
výjevy ze života P. Ježíše. Podobné 
jsou i na spodní části číše. Medai- 
lony jsou v rámcích z granátů a 
tyrkysů sestavených. Nožka, stonek 
s ořechem i košíček, v němž sedí 
číše, jsou pokryty filigranovou prací 
ze stříbrného drátu a posázené drahokamy. Znamenitá práce, z počátku 

XVIII. století, jest asi benátského původu. Značka QQ^ (Obr. 46.) 

Č. 2. Malý kalíšek stříbrný a pozlacený, 21 on vysoký, v průměru 
číšky 8 cm. Kulatá nožka, o průměru 12 cm, jeví na spodním oblounu 




Obr. 40. Hradec. Králové. Chrám sv. Ducha. 
Spodní část mřížky kolem pastophoria. 



48 




Obr. 41. Hradec Králové. Střední část mřížky kolem pastophoria chr. sv. Ducha. 




Obr. 42. Hradec Králové. Vrchní část mřížky kolem pastophoria v chr. sv. Ducha. 



49 







střídavě reliéfy hlavičky anděla a ovocného festonu, na šesti polích i)ak 
jsou ciselovány: Krucifix, sbičovaný P. Ježíš, P. Maria s Ježíškem, svatá 
Barbora a sv. Thekla? (s mečem a kolem) a na šestém poli znak doná- 
tora, jehož jméno vyryto na okraji 
nohy: MARTINVS KARAS ROSEN- 
FELD CANONICVS PRAGENSIS A. 
D. 1643. Z profilovaného vejcovitého 
nodu vyčnívají tři hlavy andílků ; 
podobná ozdoba jest na stříbrném 
košíčku, v němž do polovice své výše 
číška sedí. Výborná práce pozdní 
renaissance ušlechtilých poměrů. 
(Obr. 47.) 

C. 3. Stříbrný a zlacený kalich, 
výšky 28 a//, v průměru číše 9 cm. 
Na trojdílné noze, 18 cm široké, vy- 
tepány jsou tři výjevy: Abraham 
obětuje Isáka, Mojžíš před hořícím 
keřem a Jonáš vyvrhnutý velrybou; 
těm odpovídají tři reliéfy na číši, 
představující : Krucifix, P. Ježíše 
v Getsemanské zahradě a Z mrtvých 
vstání. Mezi nožkou a číší rozšiřuje 
se stonek v sličně profilovaný ořech, 
pokrytý barokními ornamenty, které 
vyplňují též ostatní plochy nožky 
i spodku číše mezi figurálními reliéfy. 
Znamenité toto dílo má značku 
jen z části znatelnou, na níž viděti 

datum: 1757. 

C. 4. Měděný a pozlacený kalich, 

26 cm vysoký, 9 cm v průměru číše 

a 16 cm v průměru nohy široký. Na 

kulaté, šestidílné noze, vystupují tři 

oválné medailony modře emailované, 

v obrubách z českých granátů, před- 
stavující sv. Vojtěcha, sv. Zikmunda 

a sv. Víta. Podobné jsou i na spodku 

číše, kdež namalován sv. Václav, sv. 

Jan Nep. a sv. Anežka ; mezi těmito 

medailony vytepány postavy tří andělíčků. Stonek i ořech jsou barokně 

profilovány. Pěkná práce z druhé polovice XVIII. století. 

C i b o r i u m, 42 cm vysoké, záleží z kalichu, jehož noha v průměru 

17 cm, zdobená šesti tepanými kyticemi z růží a vína, i stonek rozšiřující 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Králové-Hradecký. 4 








Obr. 43. Hradec Králové. Chrám sv. Ducha. 
KřUová kytka pastophoria. 



50 



se v čtyrboký profilovaný ořech, jsou barokní, mosazné a zlacené, kdežto 

stříbrná číše, v průměru 12 cm a poklop, jsou starší, jsouce zdobeny né- 

mecko-renaissančním ornamentem. Cíše sedí v košíčku ornamentálním, 

z něhož vynikají tři páry sdružených hlav andílků. 

Kopulovitý poklop, ve tvaru koruny, ukončuje křížek. Číše a poklop 

jsou z druhé polovice XVII. století, noha o něco pozdější. (Obr. 48 ) 

Pacifikál mosazný, zlacený, posázený nepravými drahokamy, 

38 cm vysoký a 15 cvi široký. Nožka i konce ramen kříže jsou zdobeny 

tepanými ornamenty. Z počátku XVIII. století. 

Berla stříbrná, ba- 
rokními akanty pokrytá, vo- 
luta 42 cm dlouhá a 20 cm 
široká, drží uprostřed v pa- 
prscích zlacený reliéf P. Je- 
žíše. Z 2. pol. XVIII. stol. 
Lodička na kadidlo 
č. 1., stříbrná, \b cm vysoká, 
7 cm široká a 14 cm dlouhá, 
měděná, postříbřená. O nožku 
oválnou, zdobenou tepaným 
ornamentem, opírá se hlavou 
delfín, nesoucí lodičku ; na 
víku té ciselovaná ozdoba 
z palmet. Slušná práce z meze 
XVIII. a XIX. století. 

Lodička č. 2., stří- 
brná, 10 ctn vysoká, 8 cm 
široká a 16 cm dlouhá ; na 
oválné hladké nožce zvedá 
se stonek, obtočený rákoso- 
vými listy, který nese jedno 
strannou loďku sezávitkovým 
držadlem a palmetkovou 

Obr. 44. Hradec Králové. Křtitelnice z r. 1406. v chrámu sv. Ducha. OzdoboU na VÍku. £mpÍr0Vá 

práce z r. 1810. 

1. Piu via I 118 cm dlouhý, ornát 1 vi dlouhý a 70 cm široký, a dvě 
dalmatiky, dar to biskupa hraběte Vratislava. Nádherný tento soubor jest 
vyšívaný, na stříbrné půdě z barokních ornamentů rozhozeny barevné květy. 
Z prvé polovice XVIII. století. (Obr. 49.) 

2. Pluvial \2Q cm dlouhý, ornát 1 m dlouhý, 71 cm široký, a dvě 
dalmatiky. Celý soubor jest ze stejné látky; na brokátu stříbrem a zlatem 
tkaném jsou vetkány kytice z klasů. Pluvial jest sepjat stříbrnou, zlacenou 
přezkou, 2X9/11 cm velikou, s rytými poprsími sv. Václava a Jana Nep. 
Výborná práce z XVIII. století. 




51 






3. Pluvial 122 cm dlouhý, ornát 1 ;// dlouhý a 70 cm široký, a dvé 
dalmatiky. Na bílé látce byly vyšity stužky žlutohnědé, proplétané barev- 
nými kyticemi. Hedvábná 

půda časem sešla a celá . , 

garnitura poslána do Vídně, 
kde ornamenty vystříhány 
a na způsob applikace přišity 
dle původní komposice na 
nové bílé hedvábí. Skvostná 
tato roucha pocházejí ze 
XVII. století. (Obr. 50.) 

1. Ornát 1 w dlouhý 
a 0'62 ;;/ široký, na stříbrem 
tkaném brokátu hedvábím 
vetkávané růže. Z konce 
XVII. století. (Obr. 51.) 

2. Ornát 1 w dlouhý, 
0'65 /// šiioký: na žlutém, 
stříbrnými ornamenty pro- 
tkávaném brokátu vetkány 
růže ; na bílém pruhu upro- 
střed ornátu tkané růže a 
zlaté ornamenty. Nádherná 
práce z počátku XVIII. stol. 

3. Ornát 1 ;// dlouhý 
a 0'6o ;;/ široký, má na zla- 
tém brokátu vetkávané ba- 
revné kytice. Krásná práce 
z XIII. století. 

Kromě vyjmenovaných 
jest v majetku chrámu ještě 
celá řada rouch novějších. 

Náhrobky. Pod chrá- 
movou dlažbou jsou tři skle 
pění. V prvém jež jest pod 
hlavním oltářem, jsou po- 
hřbeni biskupové: Bohumír 
Kapoun ze Svojkova f 1701, 
Tobiáš Beckr f 1710, Vác 
lav svob. pán Košínský 

t 1731, Josef hrabě Vratislav z Mitrovic f 1753, Ondřej Kaiser z Kaiseru 
f 1776j^a Karel Han! svob pán z Kirchtreu f 1874. Pak někteří kanovníci. 
V druhém sklepení, které nalézá se v dolní části kněžiště, byli pochová- 




Obr. 45. Hradec Králové. Monstrance čis. I. z chrámu sv. Ducha. 



52 



váni kanovníci a členové pa- 
tricijských rodů Hradeckých. 
Třetí krypta vyhloubena byla 
r. 1721 pod kruchtou, rovněž 
pro vznešenější měšťany. 

Z náhrobních desek se 
zachovala jen část z bývalého 
hřbitova a z těch, jež byly 
v dlažbě zapuštěny; většinou 
jsou zazděny na severní stra- 
ně chrámu. U kapitulní sa- 
kristie jsou tyto : 

1. Deska z červeného 
mramoru O 92 w šir., 116 /;/ 
dlouhá, dvojdílná; ve vrchní 
části v renaissančním orámo- 
vání nápis: ICcta 1()12 Jch. 19 
umujcl Iť)aLÍam umi. ]?. 
Hana Bmtoriauia j Xibina, 
priinara m. Brabrc n. *C. a 
Pani jZibunc \ Kalil]"c (syn) 
oqekaroagiq rabDlíiiEÍp j 
nui un)tí) uiikvilTcni) porfjnitian, 
niaiic lucípí pl. rok ň ne a 
.") \)ot}. — Na destičce upro- 
střed : Jfebnuis uubenas Iii= 
lEs bis nibií in nrna. — 
ITibineo cx ortu }íos mums 
í;acce jarct. — O bis ícruc 
paíium fclicia piiumra patrcs. 
— 3nniíac poutům pracierc 
luos. 

Ve spodní polovici jest 
uprostřed znak : štít vodo- 
rovně půlený, ve vrchní polovici půl jelena o šestivětevných parozích. 
V rozích spodní poloviny náhrobníku viděti po hlavě andílka. Vedle erbu 
vytesáno datum a písmena: 

W W D 1618 Z L 

Přiložen 23 Febr. 

2. Pod předešlým náhrobníkem zazděn úlomek jiné desky mramorové 
s úplně nečitelným nápisem. 

3. Náhrobník mramorový^ 090 ;;/ široký a 2 04 m vysoký, s vypuklou 
postavou muže v plátovém brnění, s pravicí na přílbě, levicí na meči. 




Obr. 46. Hradec Králové. Kalich č. 1. z chrámu sv. Ducha. 



53 



U pravé nohy znak, v jehož štítu květináč se čtyřmi vztýčenými květy. 
Kolem nápis: ItEtlja panic I;")?? pninij \u\kh m ^mllie urnuMii) \\\n Xin 
inlciMTi Olrmal } (EaulViLi a na Baniluirhn (sici má býti Humburku \n-o- 
fincbhiMU fnirti i toí)otn rmieta pnnmlan luMI a tuto lielo \\\:\]\) podiomann. 

4. Pískovcová deska 078;// 
široká, 148 m vysoká, s ná- 
pisem po krajích : V.Ú\}d ]?anir 
1553 . . . (Kadr)inan i Tiúm 
jiraoí sunig bohonal . . . Upro- 
střed nápis setřelý a pod ním 
znak, v němž lev za mříží. 

5. Deska pískovcová 06t i;// 
široká, 1 59 m vysoká, s ná- 
pisem na okrajích: . . . m ^laícli 
na ití . . . poiiiuii; ntlabcnec Ilan 
fi;nC»Ma . . . ]F). lííihnlalTc (Lma- 
rujkajmuiífroug . . . Uprostřed 
korunovaný lev držící sekeru, 
znak řeznický a nad ním setřelý 
nápis. 

6. Deska s nápisem již ne 
čitelným, náznaku slabě zřetelný 
nějaký pták. 

7. Náhrobník pískovcový, 
082 jn široký, r75 m vysoký, 
s nápisem kolem: Letha 158í» 
"w patek poslední masopust 
. . . urozeny Girzik Sskor . . . 
Balbinz Worlicz . . . wHradey 
nad Labem. Uprostřed na re- 
naissanční desce: Wym za giste 
zie "wykupitel mug ziw gel^ 
a zie . . . Pod nápisem tímto 
znak, jehož štít svisle půlený, 
v pravé půli půl orla pod ko- 
runkou v levé svislé břevno obr. 47. Hradec Králové. Kalich č. 2. z chr-imu sv. Ducha. 

uprostřed. 

8. Deska pískovcová se setřelým nápisem; na znaku jest pouze znáti 
na pravé polovici na třech příčných břevnech po hvězdě, na levé vzpří- 
mený lev. 

9. Náhrobní deska z bělavého mramoru, 098 »/ široká a 1 65 w vy- 
soká, není úplná, vrch schází; byla při poslední opravě chrámu nalezena 
pod trůnem biskupským. Uprostřed viděti spodní část berly biskupské 
a na okrajích nápis z ranně gotických majuskulí. Tyto jsou ve stejném 




54 



líci s plochou desky, půda mezi písmcnami jest zasekána: 1 lííIIjHl/OilJS 
SimUTII oniIT 11/ (HUSTO FAsi/ILLIÍTRIS ReCIS sví RHVtíRBUDVS 
PflTHR liROCl/íTTfl FlilH SI/HSWORliTB lUFVIiíITVS ilBBírS 

Památný tento náhrobník bezpo- 
chyby náležel Opatovickému opatu 
Hroznatovi (1332—1347). 

10. Deska z bělavého mra- 
moru 0"78 ;// široká a 1*65 m 
vysoká, ve vrchní polovici destička 
v renaissančním orámování; pod 
ní znak s přední polovicí jedno- 
rožce (Jiskru ze Sobince). 

11. Deska pískovcová 072 ni 
široká a 162 ;;/ vysoká, dle čá- 
stečně jen znatelného nápisů patřila 
Janovi mlad. Trmalovi z Toušic 
a na Humburku. 

12. Náhrobník z pískovce 
setřelým nápisem kolem, z kterého 
čitelno jen jméno : Kropacz z Drze- 
wicze. . . . Ve štítu nese dvě pře- 
křížené tlapy medvědí. 

13. Náhrobek pískovcový, 
082 ;// široký a r76 m vysoký, 
s reliéfem paní v otevřeném plášti 
a sepjatých rukou s modlitbami 
na prsou. Nápis kolem : . . . 1680 
. . . nobilis domina Catharina . , . 
obiit in Domino i. 9 . . . bris. 
(Kateřiny Tejnecké z Ujezdce.) 

14. Náhrobník pískovcový 
084 ni široký a r76 ni vysoký, 
s reliéfem muže v plášti, s rukama 
na prsou sepjatýma. Nápis kolem: 
. . . 1680 praenobilis ac generosus 
D. Wenzeslaus . . . ugeze S, C. M, 
judex Reginae Hrad . . , (Václava 
Tejneckého z Ujezdce.) 

15. V dlažbě předsíně sa- 
kristie zapuštěna deska pískovcová s vypuklinami dvou ženských postav, 
s modlitebními knížkami v rukou. Jest to dle zlomku čitelného nápisu 
náhrobek manželky a dcery Wulteryna Plzeňského, konšela Hradeckého. 

16. Na severní zdi kapitulní sakristie zazděna deska z rudého pískovce, 
104 »ř široká a 1 12 w vysoká, na níž čte se: 





Obr. 48. Hradec Králové. Ciboriuin z clirámu 



55 



Epitaphium. 

Letha 1596 w pondéli po S. Bartholomégi to gest 26. dne srpna 
mezi 11 a 12 hodinau v sslechetně pocti wych ssedinach Slo. P. Bohuslav 
Vostatek Sen. a Měsste. M. Hrad. nad L. žiwot swug dokonal, Tež 
letha 1603 we cztwrtek po památce počati p Marige 11. Decemb. w touž 
hodinu sslechetna P. Regina Manž. Geho milá ži-wot swug dokonala gt. 
Gegichžto těla při tomto Chrámu v^eóle sebe odpocziwagi oczekaAArage 
blahoslaweneho a radostného wzkrzisseni. 

Maudrosti w 3. kápi. 

Sprawedli\AAych lidi dusse gsau w rukau Božich a nedotkne se gich 

ruka smrti. 

Hodie mihi cras tibi. 




Obr. 49. Hradec Králové. Pluvial č. 2. z chrámu sv. Ducha. 



Při severním vchodu do chrámu jsou zazděny: 

17. Náhrobek z bílého mramoru, 0'99 /// široký a 175 »/ vysoký, na 
němž v reliéfu vytesána paní v závoji a krátkém plášti v sukni ornamento- 
vané, s dvěma dítkami ; po krajích desky nápis: "Cctlja l-V.íí) iii pOll^řl^ 
prjeb SUL BaríoIonunuMU \w 7 IjnMnc piu-iíima |.^. .Huna Rniuanbniua 
manjclka poqínueíjn mujc ^. OMriiha . . . al)i; inclIUMuna m Iivab . . . uab 
Hábem jhnoí fraiig in B. ^ . • . uuiui maiiicíc '27 . . . Wux i) ^L•cl•a , . a tutn 
abpoqiiua oqckauiaiic i mví . . . 

Původně byl náhrobek ten na hřbitově u sv. Pavla, odkud byl při 
zakládání pevnosti odvezen sem. 

18. Náhrobek zazděný na schodišti kůrovém, z bílého mramoru, 
88 C7n široký a 172 cm vysoký, s vypuklou postavou starce v dlouhém 
kožiše, v sepjatých rukou na prsou držícího modlitby. Na okrajích, kde 
druhdy bývá nápis, vytesán mělce ornament v slohu německé renaissance. 



56 



U pravé nohy znak, v jehož štítě dvě lví hlavy. Náhrobník tento pochází 
z meze XVI. a XVII. století a patřil některému Lvovickému z Lvovic. 

19. Deska 100 cm široká a 208 cm vysoká, z bílého mramoru, s re- 
liéfem muže ve španělském kroji, držícího na prsou modlitební knihu. 




U pravé nohy kupecký znak s kotvou a písmenami ]^ a ^. Cípy nad 
hlavou vyplněny hlavami andílků; na okrajích nápis: TTctíja ptiuic 1584 
111 paíth íiEH jiaiuathi; ^maícíjo Pita |iiinií fiiuig bohoiial ^lomníni; ]Ban 
]3auiel ;§írnab miciytenin BliElía Ifrabre w?Ct) KaluMii a íicln iirljn íníc 
ob}ioc?iiuagici OL-ichama bubouuíijíjo itiríclcljo lí^jhrilTcnij. 



57 



Uvnitř kostela jsou zazdény pod kruchtou : 

20. Pískovcová deska 75 cm široká, 150 ctn vysoká, svrchem polo- 
kruhová, u prostřed infule s berlou a pod ní nápis: Augustine Heifcrt, 
Capituli Decano, Consistorii Praesidi, viro discicto in ne^'otiis gravi vigili, 




Obr. 51. Hradec Králové. Ornát č. 3. z chrámu sv. Ducha. 



solerti, facili, prompto, notis immortali dioeceseos decori, animo integer- 
rimo die 20. aprilis nato 1757 die 8. Feb. 1810 mortuo posuit gratus 
Maria Thadaeus Episcopus. 

21. Blíže předešlého zapuštěn v dlažbě úlomek desky mramorové 
150 cm široké a 150 cm dlouhé. Deska jest hladká a měla kolem nápis 
z majuskulí ranně gotických, z něhož čitelno pouze : 



58 



S . . (I . . CI . . IXXX .... MORS. 



Pochází z 1. polovice XIV. století. 

V jižní lodi zasazena deska z bělavého mramoru 115 cm široká a 
222 cm vysoká; ve vrchní části erb, v jehož svisle děleném štítu v pravé 
polovici reliéf muže, v levé draka na příčném břevně. Kolem nápis : 
"Cctlja }?íiuč M D cxiiii (1614J luěsijujc uicriuciuic íinc xiit Brojena J^ani 
Pounta Krcucílicjmoraa \ (ÍIíEtlbcrha fiinoí siuun iti ]Banu bohonala a 
m íomío mistČ iicsí ^unlinuiana Bqekaraa^tcjE \ B)rtun)rij lilahoslauicncljo 
miluiíssrnii. 

Pod nápisem jest v renaissanční kartuši latinská báseň zvěstující, že 
náhrobek dal poříditi choť zvěčnělé Leonhard Kreutzheim z Ipshofen filo- 
sofie a medicinae doktor. 

Za hlavním oltářem zazděn železný náhrobek biskupa Karla Hanla, 
svob. pána z Kirchtreu, j 14. října 1874. Proti kazatelně stojí pomník od 
F. bar. Schmidta z Vídně na pamět vojínů padlých, ve válce r. 1866. 

Zvonů jest sedm ; na věži severní visí tři : 

1. Orel (též Michael zván) má v průměru 176 r///, výšky \'i2 cm a 
jest zcela hladký. Pod korunou nápis : ucrgele anno gESn ab incavcin^C • 
m • ULTC ■ .\-.\- • ul • iiiiE~ I)vabcťLÍ"c5 aricíia~í niolcnu l\^ comipti~e acrií I)ui- 
af 115 peIUmu íiom"irs atínlií ma.\-i e ^itll \ í b canc co~ila^le iitaif inu ^at oc 
urirí in ciucuiíu b m }^x^\\ mi ine uila 1" ut lEnatoues bii c uvb' : cora Íe 
uníis uaiuilatn ib~s a^bvEa bicto jacíEk Et uiEiiEEriao Tbi confíE fuli em 
ilíiua Ea~pa^E abmirEťí \ íin~rE~ bE! nipntEtis bEate"' inariaE iriin s TniiiuE 
luinťis ^iro bEEOEE. 

2. D o m i n i k á n (Leopold) má v průměru 93 cm, výšky 80 <:/«, jest 
též hladký. Pod korunou nápis: TCEÍa tisiiEÍEÍ)0 esIdvsíeIio lUiinbEsaÍEbo 
^latclio tEiiío uum lit iicsl panu bobu hc eííí a djiuale. 

3. C i n č á 1 (Cecilie) visí v okně severním, má v průměru 65 cm, 
výšky 52 ctn. Pod korunou a na dolním okraji vinou se pásy z ovocných 
festonů. Na plášti nápis : Anno Domini MCCCCXCVI haec campana fusa 
est ad laudem Dei et Pragae a. D. MDCCCXVII die XXIII Jvlii reívsa a 
Carolo Bellmann, 

Na jižní věži visí v I. patře: 

4. Nový zvon (Klement) mající v průměru 119 cm, výšky 100 í:w. 
Na plášti zobrazen na jedné straně v maličkém reliéfu Kristus na kříži 
s P. Marií a sv. Janem. Na druhé straně jest P. Maria s Ježíškem. Pod 
korunou nápis: Ijoc opus Eoullatuiii cH pErnobilE atquE iiiluiiiE ab lan 
paráditi pEr aubrEam bicímu ?ac?Eh eíoeiu liojoa urbis famoblTimE complEtum 
ert aíquE pErfEEÍom mEiifE oiiobri. 

V druhém patře visí: 

5. Žebrák (Václav), jenž má v průměru 146 cm a výšky 115 cm. 
Pod korunou dvojřádkový nápis : LÉTA • PANIE • M • D • XXXVIII • SLIT 

■ ZWON • KE • CZTI • A • CHWALE • PANV • BOHV • Y • PANNIE 
MARYGY . Y • WSSY • RZYSSI • NEBESKÉ • ZA • PANA YANA I 



59 



STRAKY . HOSPODARZE • MIESTA ZKKRZE MAT3 (sicj • GE • 
SSPICZE- KONWARZ3(!)- A- MIKVLASSE • LORMAYSTRA (!) • BRATRA 
GEHO : BVD ■ Z • TOHO • PAN • BVH • POCHWALEN • 

Mezi obéma řádkama a při spodním okraji vine se úzký proužek 
ornamentální (renaissanční) a pod nápisem arkatura z lilií dolů obrá- 
cených. Zvon tento byl lit původně po vyhoření jižní věže roku 1509, při 
požáru následkem udeření blesku r. 1533 se rozlil a r. 1538 byl přelit 

Nad presbytářem visí: 

6, Umíráček (Barbora) přelitý r. 1875 od Jos. Scimeidra v Hradci 
Králové. Původní zvon, jenž r. 1875 praskl, měl nápis: Sit nomen Domini 
benedictum Anno Domini 1695. 

Ve štítu nad kanovnickou sakristií visí zvon : 

7. Cecilka (Cecilie) (nepřístupný) má nápis: Omnis qui invocaverit 
nomen Domini salvus erit. Anno 1680. — Urozena Pani Veronika Marssa- 
lova rozena Zakowa z Drahobegle. Urozena Pani Alžběta Polexina vdova 
Rotenbachowa rozena Dobrzenska z Dobrzenicz. 

KAPLE SY. KLIMENTA S »BÍLOU« VĚŽÍ. 

K. V. Zap, Kaple sv. Klimenta, Patn. arch. III. 184. 

Nejstarším kostelem v Hradci Králové byla 
kaple sv. Klimenta, byvší vystavěna v době zavedení 
křesťanství do Cech. Farním kostelem přestala 
býti, když vystavěn byl na počátku XIV. století 
chrám sv. Ducha, stojící přes ulici naproti ní. Při 
požáru města r. 1339 kaple sv. Klimena nepo- 
chybně vyhořela a byla v gotickém slohu z cihel 
>na režno* znovu vystavěna. (Zbytek této stavby 
zachován na rohu u »bílé věže«.) V XVI. a XVII. 
stol. nazývá se »starou«, též >Ceskou kaplí*, po- 
něvadž před husitskými válkami v ní konaly se 
služby boží pro Cechy a v kostele sv. Ducha pro 
Němce. Již v XVI. st. ale nekonaly se v kapli sv. 
Klimenta pobožnosti, neboť sloužila za skladiště 
soli. V r. 1574 přistavěla obec ke kapli bílou 
věž tím způsobem, že jihozápadní roh kaple byl 
zbořen a na jeho místo postavena věž. R. 1680 
byly z kaple sv. Kl. uložené tam vojenské nástroje 
odstraněny a kaple rok na to opravena a původ- 
nímu účelu vrácena. (Obr. 52.) 

Biskup Adam hrabě Vratislav z Mitrovic dal stavbu gotickou sbořiti 
a postavil svým nákladem na její místě r. 1714 novou kapli. Roku 1716 
byla na báň připevněna papežská tiara a 23. listopadu r. 1717 sloužena 
v kapli první mše sv. 

Nyní jeví se kaple sv. Klimenta zevně jako barokní budova obdélná, 
17-30 »z dlouhá, 12-70 w široká, s otupenými rohy a po obou podélných 




W^^a 



~ ■ ■ -i-— -I- ř 1 

Obr. 52. Hradec Králové. 

Půdorys Bilé véže s kapli 

sv. Klimenta. 



60 



stranách s risality. Kamenná a omítaná stavba kryta osmibokou kopulí 
plechem pobitou, kteráž nese zděnou, rovněž osmibokou lucernu, menší 
bání zakončenou. Na vrcholu vztyčena veliká, pozlacená papežská tiara, 
podepřená dvěma klíči. 

Vchod vede bílou věží (viz tam). Okna jsou dvě veliká v po- 
délných výstupcích, svrchem půlkruhová. Kamenné obruby opírají se o pod- 
okenní římsu, nesenou 2 konsolkami. Nad okny jsou risality zakončeny 
rovnými štíty. Ve válci lucerny jest osm vrchem půlkruhem přepásaných 
oken. — 

Vnitřek jest velmi ladných 
poměrů ; na elliptickém půdoryse, 
jehož délky os jsou 10 65 m a 
13'65 ;;/, zvedá se osm párů sdru- 
žených jónských pilastrů nesoucích 
kládí r65 ;// vysoké, z architrávu, 
hladkého vlysu a římsy barokně 
profilované. Prostor nad celou 
kaplí sklenut elliptickou kopulí, ve 
vrcholu otevřenou pro lucernu ve 
výšce 16'35 m. Mezi pilastry jest 
osm výklenků, svrchem elliptickým 
pásem překlenutých, z nich v jed- 
nom jest vchod, ve dvou příčných 
okna. Nad vchodem a dvěma 
nejbližšími výklenky sklenuta jest 
kruchta do lunet; po každé straně 
lunety podporuje klenbu konsola, 
pěkného barokního tvaru. 

Lucerna sklenuta jest rov- 
něž báňovitě s osmi lunetkami 
nad okny. (Obr. 53.) 

Výprava barokní. Na hlav- 
ním oltáři zavěšen obraz sv. Kli- 
menta, v zlaceném rámci, kolem 
něhož sedí šest andělíčků pěkně řezaných. Obraz sám jest ceny prostřední. 
Na bokovém oltáři na epištolní straně stojí nejvýše skleněná rakev, 
ozdobně okovaná, chovající ostatky sv. Klimenta. 

Na protějším oltáři jest u prostřed dřevěná, polychromovaná Pieta, 
78 cm vysoká, slušně řezaná, z první polovice XVIII. století. 

Křížová cesta, 14 obrazů v rámcích se zlacenými rokokovými 
nástavky. Malby jsou celkem správně kresleny, v realistickém pojetí a byly 
pořízeny r. 1766 pro kostel sv. Ducha; v letech 1780 — 1793 byly sem 
přeneseny. 




Obr. 53. Hradec Králové. Příčný řez kaplí sv. Klimenta. 



61 



Kutá raménka pofl křížovou cestou, šest kusů, 93 cw dlouhých, 
jsou výborné práce z druhé polovice XVIII. století. (Obr. 54.) 

BÍLÁ VĚŽ. 

Již po ulití velkého zvonu >Augustina« v roce 1509 vznikl v obci 
Královéhradecké úmysl, postaviti pro něj vysokou včž, která by i za hlásku 
sloužila. Dali k tomu účelu lámati kámen ve skále -»pana Bavora* (z líu- 
stiřan?) a v boudě pod Pražskou branou skládati. 

Pro nastalé však půtky mezi stavem panským a městským a pak 
pro pokutování měst po roce 1547 došlo k stavbě až v roce 1574, kdy 
věž dostavěna až po první pasovou římsu. 

R. 1579 dostavěno bylo čtvrté patro a r. 1580 páté s klenutými 
komůrkami pro hodiny, pak kamenný ochoz se světničkou pro hlásného. 
Pro nedostatek peněz přikryta věž zatím dřevěnou střechou. 




Obr. 54. Hradec Králové. Kované raméiiko v kostele sv. Klimenta. 



Stavbu prováděli vlašský mistr Burian, kameník, kterýž pracoval též 
na okenních ozdobách a Burian Vlach zedník. Zhotovení podlah, hranice 
pro zvon a vyzdvižení prvního krovu svěřeno mistru Petrovi z Mladé Boleslavi. 

Zvon Augustin vytažen na věž 22. května 1581. 

R. 1585 postaven nový krov a na něm měděná báň s pozlacenou 
hvězdou. 

K hodinám na orloj lil zvonař královéhradecký Eliáš třikráte cymbál, 
který po každé nebyl od rady města přijat jako nepodařený; na to svě- 
řeno ulití cymbálu mistru Vavřincovi, hodináři na Novém městě Pražském, 
který hodiny do bílé věže zřídil. Vážil 19 českých centu a byl r. 1591 
na věž vytažen. 

R. 1596 pobíjel věž bílým plechem Pekar z Pardubic, Vlach Antoniu 
Delbot dělal druhou světničku v rohu ochozu, který znova vydláždil tesa- 
nými deskami. Vlach Josef obkládal jiné části věže kvádry. 

Staročeský orloj časem sešel a byl r. 1829 nahrazen hodinami od 
mechanika Frant. Božka z Prahy. 



62 



Mv s ppo vmEBiir^\g^aiL|&tu ftJM-3aM EJj- 



V roce 1839 počala se báň věže povážlivě kloniti, i byla snesena, 
novou nahrazena a plechem pobita. 

Bílá věž, stojící v jižním průčelí kaple sv. Klimenta, jest renaissanční 
stavba celá z tesaných kvádrů, vystavěná na půdorysu 10 X 10 ^^ dlouhém 
a širokém do výše 48 m, v šesti patrech. 

Vnitřek věže jest přístupný vchodem na východní straně, v malém 
obdélném přístavku, kterým vstoupí se točitým schodištěm do druhého 
patra věže, ve které vedou dřevěné schody až do bývalého bytu hlásného 
a otevřeného ochozu pod střechou. 

Hlavní vchod do kaple sv. Klimenta, 2/0 X 3'35 w ve světlosti, 
prolomen na jižní straně Bílé věže. Ostění vchodu, poněkud z líce zdiva 
věže vystupující, jest v polokruhu překlenuto a pěkně profilovanou římsou 
kryto. V závěrníku vytesáno datum : 1 • 5 • 7 ■ 4, a v cípech nad patkami 
oblouku vyčnívají dvě kartuše ; v jedné jest v reliéfu znak zemský (lev), 

v druhé znak Hradce Králové (G). Nad vchodem 
provedeno v kameni heslo cis. Maxmiliána: DEVS 
PROVIDEBIT VIGILANDVM TAMEN. (Obr. 55.) 

V třetím patře jsou zdi věže prolomeny na 
každé straně menším oknem, gotickým obloukem 
uzavřeným. Pod římsou jest znak s deskou bez 
nápisu. Fr. Svenda se domníval, že jest to znak 
Jiříka Veliká ze Sonova, dvorského sudí, f 1568, 
který si asi o stavbu nějakých zásluh získal. 

Ve čtvrtém patře jest v každé straně velké 
okno svrchem též hrotitým obloukem překlenuté, 
jež vyplněno jest nad patkami renaissanční kružbou 
válečkového profilu, složenou ze dvou gotických 
obloučků a kruhu v prostřed. Kružba jest podpo- 
rována po stranách polosloupy a uprostřed volným sloupkem toskánského 
řádu, na podstavcích. 

V pátém patře jsou umístěny veliké ciferníky a hmotnou stavbu 
korunuje silně vyložená římsa, jejíž desku nesou renaissanční konsoly. 

V šestém patře jest otevřený ochoz kamenný, nesený na každé straně 
pěti toskánskými sloupky na podstavcích. 

Střecha, celá bílým plechem pobitá, přechází ze čtyřstěnu v osmi- 
bokou cibulovou báň s lucernou, krytou profilovanou stanovou stříškou. 
Výška střechy až po hvězdu nad makovicí činí 2073 m. 

Na východní straně věže zachoval se zbytek bývalé stavby 
kaple s v. Klimenta zr. 1339. Záleží z cihelného režného zdiva, roh 
tvořícího, s opěrným pilířem v úhlopříčném směru ; pilíř má nízký, kamenný 
trnož, šikou skosený, jest o jednom odstupci a zabíhá svrchem šikmo do 
rohu zdi. Odstupce i vrchní ukončení jsou z kamene a v předu opatřeny 
okapní gotickou římsičkou. 




Obr. 55. Hradec Králové. 
Portál do »Bilé« věže. 



63 



Vedle pilíře jsou patrný stopy ostění portálové ho, záležející 
ze čtyř válečků na ploše na venek se rozvírajlcí. Válečky jsou z pálené 
hlíny a stáčejí se v oblouk, který přerušen jest zdivem Bílé věže. 

Zvon Augustin visí ve čtvrtém patře Bílé věže ; jest 1 "69 ;// vysoký 
a má 2 06 ;;/ ve spodním průměru. Byl slit r. 1508 společným nákladem 
rady města a měšťanů Hradeckých, jak svědčí nápis pod korunou : 

Jíu IjouorEiu inai]ni|iccntianuiuc anulipnlcnlia bci iumuIvíl-ís iicvM 
bci uiriiiiiis almar atque laiulovum iimiiiinu al iiloviam cl la^1^cm Ijiu- n^ms 
iujiguc ^iraLniobilc \\^\\m\ ac cniilíilutuiu cH iiuj-icnlifi alma bnmimu-um ma- 
[\\\\ť\ ctuium cciuliilum íntiusquc famofac tinitatis lirabrL-eiilis ^l^v mc aii- 
brcam bictum lacuM; aniui X. D. I. 15 VIII protocoiiíiile inaniie miedicl 
iiÍL-trico ioannc bÍLln líarafcli. 

Plášť jest hladký. 

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE. k. j. z Hiencn- 

berka, Geschichte der Stadt Kóniggrátz 232—318. — Dr. J. N. Eiselt, Die Jesuiten 
in Kóniggrátz 7, 8, 12 — 17 a Kóniggrátz in der Vorzeit und Gegenwart 68-93. — 
Fr. Švanda, Třetí měděný obraz Hradce Kr , s. II., 122—125, 169-171, 176-179.— 
J. Svoboda, Z kraje Hradeckého, 89—92. — J. L. Solař, Dějepis Hradce Kr., 50. — 
Pamětní kniha Hradce Kr., 254—297. — L. Domečka, Koste! Panny Marie v Hradci 
Král. Ratiboř 1900 č. 32 a 33. 

Chrám tento, nyní bohoslužbám vojenské 
posádky sloužící, stojí uprostřed jižní strany 
Velkého náměstí a tvořil druhdy východní křídlo 
jesuitské koleje. Vystavěn byl Jesuity v letech 
1654 — 1666 hlavně z odkazu Kašpara svobod- 
ného pána z Grammů, na místě čtyř domů. 

Návrh i provedení jest dílem mistra Karla 
Luraga, kterýž za práci svoji dostal 9000 rýn- 
ských. 

Kostel vyhořel roku 1760, byv dříve pru- 
skými kozáky vyloupen; již r. 1765 byl však 
znovuzřízen. Po zrušení řádu Jesuitů r. 1773 
ustanoven jako garnisonní. 

Během času sešlý kostel opravován byl 
r. 1857, při čemž vypukl na .střeše kopule požár, 
jemuž padly za oběť obě věže i střecha. Tehdy 
roztavily se také dva zvony částečně a jeden 
zcela. 

K jihu kněžištěm obrácená trojlodní stavba, 
omítaná, má v západním průčelí dvě věže a nad 
presbytáři na báňové střeše osmibokou věž 
s lucernou. (Obr. 56.) 

Jednopatrové západní průčelí 
oživeno piiastry, při věžích jednoduchými, na 




i ríi ír rffrrr 



Obr. .'>6. Hradec Králové. Půdorys 
kostela P. Maric. 



64 



meziokenních pilířích sdruženými. Trnožní římsa obíhá kol celé stavby 
v profilu patek pilastrových, a to jak v přízemí, tak v I. patře. V přízemí 
jsou pilastry řádu toskánského, v prvém patře řádu jónského, a odděleny 
silnou římsou pásovou s vlysem i architravem. Hlavice jónské jsou vysoké 




Obr. 57. Hradec Králové. Pohled na kostel P. Marie. 



a mají od voluty k volutě napjatý feston, ze šátku utvořený. Stavbu končí 
mohutná římsa, tažená, s kamennou deskou. 

V západním průčelí vystupuje mělký risalit v šířce střední lodi chrá- 
mové před líc obou věží, které jsou zdobeny v přízemí i v patře půlkruho- 
vými výklenky, v nichž postaveny r. 1704 poněkud krátké sochy jesuit- 
ských čtyř světců : sv. Ignáce, sv. Frant. Xav., sv. Aloisia a sv. Stanislava. 



65 







Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Králové-Hradecký. 



66 

Střed fagády vyznačen pěkným portálem na jónských tříčtvrtních 
sloupech. Římsa, nad hlavicemi sloupů zalomená, končí kusým štítem, 
s kartuší uprostřed. 

Dvéře jsou pobité plechem, přes který jsou přibity na přič úzké 
pásky, V kosočtvercových polích upevněny pěkné růžice. Střední lišta po- 
kryta prosekávaným ornamentem. Pod nadpražím datum: 1713. 

Nad portálem prolomena průčelní zeď barokně vykrajovaným oknem 
s vlnitou římsou a ostěním, jež stáčí se v rozích v závity. V kartuši nápis: 

+ 
MDCLVI Deo et divae in coelos IHS assumptae sacrum. 




Obr. 59. Hradec Králové. Kostel P. Marie: Jedna z mříži na oratořích v presbytáři. 



Štít západního průčelí stojí nad hlavní římsou na nízkém patře, 
jehož trnož tvoří plná attika, vroubená po každé straně velkou volutou 
a vásou. Římsa štítu nesena jest dvěma páry mělkých lesén a končí vy- 
sokým tympanonem o rovných ramenech. 

Nízká střecha nad hlavní lodí, jakož i báň nad presbytáři jsou břidlou 
pokryty. 

Věže vyčnívají nad fasádu o jedno patro; v obou jest na třech 
stranách po sdruženém okně, půlkruhem uzavřeném. Hlavní římsa věží 
vytočena uprostřed každé strany v polokruh, nese břidlou pobité cibulové 
báně, přecházející z čtyřbokého půdorysu v osmistěn s lucernami, šindelem 
krytými. (Obr. 57.) 

Bokové fagady jsou rovněž jednopatrové, ale nižší než západní 
průčelí. Patra nad bočními loděmi jsou tvořena nad vnitřními galleriemi 



67 



a kryta nízkými polovičními střechami, nad kterými jest hlavní loď ještě 
o patro zvýšena. Celé stranní průčelí děleno v přízemí i v patře na pět os 
okenních, krom věže a okének do schodiště, vsunutého mezi bokovou loď 




Obr. 60. Hradec Králové. Vnitřek kostela P. Marie. 



a věž. Okna jsou barokně skrojená, v přízemí větší a jiného tvaru, než 
v prvém patře bokových lodí a v druhém patře střední lodi. 

Krom hlavního vchodu jsou ještě dva vchody ; jeden na východní 
straně do kaple sv. Josefa za kněžištěm a druhý ze sakristie do bý- 

5* 



68 

vale koleje vedoucí. Onen jest v kamenném ostění s kartuší uprostřed 
rovného nadpraží. Nad tímto prohlouben výklenek pro sochu, lasturou 
ukončený. 

Vnitřek kostela působí neobyčejně příznivě bohatě členitou archi- 
tekturou a ladnými poměry při značných rozměrech. (Obr. 58.) Měří celý 
kostel délky 39 80;;/ a šířky 20*50 ;;/. Hlavním vchodem vstoupí se do jakési 
předsíně 9*70 ;;/ dlouhé a 3'60 ;;/ široké, kterou tvoří travé mezi věžemi, 
nad níž jest kruchta umístěna. Půlkruhovým obloukem otvírá se tato před- 
síň, jež jest sklenuta valenou klenbou s lunetami, do střední lodi. Tato 
jest 2440 in dlouhá, 12*20 in široká, 2030 m vysoká a rozdělena čtyřmi 
páry korintských pilastrů na tři pole, českými klenbami sklenuté. Podélní 
zdi jsou prolomeny v přízemí třemi páry půlkruhových oblouků do boko- 
vých lodí a nad nimi oblouky elliptickými, které vedou do gallerií nad 
bokovými loděmi. Poprsníky gallerií jsou 9' 10 ;;/ nad dlažbou lodi, bal- 
konovitě do kostela vyduty a opatřeny znamenitě komponovanými kova- 
nými mřížemi. Dle tvaru a techniky práce byly mříže ve třech obdobích 
dělány. 

Bokové lodi jsou rozděleny ve tři páry kaplí po 464 ;;/ dlou- 
hých a 337 VI širokých, zaklenutých českými klenbami a oddělených od 
hlavní lodi zdmi 80 au silnými. 

Půlkruhový vítězný oblouk dělí loď od kněžiště, jež stojí na 
čtvercovém půdorysu, o stranách 9;;/ dlouhých. Kouty jsou okoseny korint- 
skými lesenami, nad jejichž římsou, ve výši 13-50 ;;/ nad dlažbou, vyklenuty 
jsou pendentivy, nesoucí kulatou báň, jejíž vrchol otevřen do osmiboké 
lucerny, kryté plochou kopulí. Výška od dlažby až po klenbu lucerny 
jest okolo 30 m. 

Na jižní a severní straně presbytáře jsou zdi prolomeny dvěma 
oblouky nad sebou. Ve vrchním jest gallerie, ve výši oné nad bokovými 
loděmi a pod ní jsou na obou stranách oratoře, které mají zábradlí 
také balkonovitě do kostela vystupující a pěknou kutou mříží opatřené, 
pochodící z r. 1739. (Obr. 59.) 

Sakristie jest na jižní straně kněžiště; jest to chodba 3'60 w 
široká a n m dlouhá, zaklenutá valenou klenbou s lunetami. 

Za presbytáři jest kaple sv. Josefa, přístupná na severní straně 
kněžiště, slouživší druhdy také co sakristie. Kaple jest 7 ;;/ široká a 14'20 w 
dlouhá a zaklenutá klášterní klenbou s lunetami. Nad vchodem na severní 
straně zřízena kruchta, přístupna z oratoře severní. Nad kaplí jest nižší 
síň stejného s ní půdorysu i tvaru, jež nyní jest městskou spisovnou 
a která druhdy klášterním účelům sloužila. 

Výprava z XVIII. stol. jest bohatá a vkusná. (Obr. 60.) 

Hlavní oltář záleží ze stolu a tabernakula v předu postaveného 
a z malované sloupové architektury, zaujímající celou jižní stěnu kněžiště. 
Uprostřed visí velký obraz na plátně, »nanebevzetí P. Marie*, malovaný 
r, 1765 S. yos. Krainolinem a Kristiánem Noldingrem. Oltář oddělen od 



69 



lodi výborně kovanou mříži. Pod hlavním oltářem jest hrobka, v níž leží 
zakladatel koleje jesuitské Jan Jos. hr. z Oppersdorfu. 

Bokové oltáře jsou s jedinou výjimkou z umělého mramoru 
a byly zřízeny {)o požáru r. 1762. 




Obr. 61. Hradec Králové. Kostel P ISIaiie. Oltář sv. Ignáce s obrazem od 1'. Brandla. 



Na epištolní straně: 

1. Proti kazatelně oltář sv. Aloisia s obrázkem téhož svatého, velmi 
sešlým. 

V kaplích na téže straně jsou: 

2. Oltář sv. Františka Xav. s pěkným obrazem téhož světce uprostřed. 
Kolem sochy sv. Jana z Tov. J., sv. Pavla a sv. Ondřeje. Na klenbě 
freskový obraz ze života sv. Františka X. 



70 

3. Oltář s malým obrázkem sv. Jana Nep., nevalné ceny. Kolem sochy 
sv. Václava a sv. Ludmily. Na klenbě obraz ze života sv. Theodora. 

4. Oltář s obrazem ukřižovaného Krista, pod nímž stojí Matka Boží ; 
slušné práce. Kolem sochy sv. Jana a Máří Magd. Nahoře obraz 
sv. Veroniky. Xa klenbě freskový obraz představuje anděly, svoláva- 
jící k poslednímu soudu. 

5. Oltář sedmibolestné Matky Boží s řezanou Pietou, slabé práce. 

Na evangelijní straně: 

6. Oltář s obrazem, představujícím glorifikaci sv. Ignáce z L. v sloupkové 
dřevěné architektuře. Obraz — výborné dílo od P. Brandla — i oltář 
jsou jediným z původní výpravy chrámu. (Obr. 61.) Na klenbě fresko 
představuje zjevení se Krista sv. Ignáci, nevalné ceny. Na stěně visí 
tvrdě malovaný olejový obraz téhož výjevu, z r. 1638 od y. Haringa. 

7. Oltář s malým obrázkem sv. Anny, učící P. Marii, ve středu, slabé 
práce; vedle sochy sv. Jáchyma a sv. Alžběty. Na klenbě obraz 
P. Marie jako ochranitelky města Kr. Hradce, kteréž město vymalo- 
váno v pozadí. 

8. Oltář s živě malovaným pěkným obrazem uprostřed, představujícím 
smrt sv. Barbory. Nad ním malý obraz představuje smrt sv. Stani- 
slava Kostky. Vedle stojí slušně řezané sochy dvou světic. Na stěně 
visí olejový obraz: Zasnoubení P. Marie se sv. Josefem, dobrý v kresbě 
i v koloritu. 

V poslední kapli severní visí obraz sv. Jana Nep. od P. Bra7idla, 
3"65 ;// vysoký a 2'30 vi široký, jemuž andělé z oblak podávají palmu. 
Dole klečící anděl ukazuje k lebce. Tento obraz druhdy visel na hlavním 
oltáři kostela sv. Jana N. v Hradci Kr. a byl před opravou tohoto kostela 
sňat a zde nevhodně pověšen. 

Výborná komposice i výrazy osob, těžký kolorit. 

Kazatelna z umělého mramoru, zdobená ve dveřích obrazem 
sv. Stanislava Kostky a na zábradlí pozlaceným.i pěknými sochami víry, 
naděje a lásky, jest velmi dobré dílo barokní z druhé polovice XVII. stol. 

Varhany vynikají architektonickým článkováním a jsou pěknými 
řezbami, též figurálními zdobeny. 

Pod kruchtou stojí dvě vykládané zpovědnice, s malými zlace- 
nými reliéfy nad středním otvorem, představujícími návrat ztraceného syna 
a poutníka, spěchajícího do kostela. 

Pod křížovou cestou, malovanou Klemensctn, jest 15 pěkných kutých 
ramének, O 80 m dlouhých, rokokových, z konce XVIII. století. 

Pod střední lodí je hrobka, v níž pohřben jest zakladatel kostela 
Kašpar z Grammů s dcerou a Rud. Bedřich z Vinoře. 

V sakristii severní visí podobizny: 1. Bedřicha hrab. z Oppers- 
dorfu. 2. Prvního rektora koleje A. Kravarského. 3. Provinciala P. Petra 
Panovky a 4. Kašpara svob. pána z Grammů. 



71 



V konventu chová se 
s o c li a P. Marie Klad- 
ské s Ježíškem 1 80 ;;/ 
vysoká, zlacená, obstojně 
řezaná. Byla pořízena na 
památku vítězství ř^erdi- 
nanda III. nad Švédy roku 
1641 kanovníkem Martinem 
Karasem z Rosenfeldu a 
stávala do r. 1788 na hlavním 
oltáři v chrámě sv. Ducha 
v Hradci Králové. 

V kapli sv. Josefa, při- 
léhající ku kostelu na jižní 
straně, visí na hlavním oltáři, 
jehož malba na zdi prove- 
dena byla Jos. KramoUnciii, 
obraz sv. Josefa bez ceny a 
po zdech 22 obrazů 1 22 X 222 
cm velkých, představujících 
život sv. Aloisia, malovaných 
Ig. Rabem. Běžné práce. 

Monstrance stříbrná, 
paprsková, 78 cvi vysoká, 
v průměru paprsků 36 cm^ 
nohy 23 X26 C7)i. Na oválné 
noze, tlačeným barokním 
ornamentem pokryté, vztýčen 
stonek s nodem, zdobeným 
vínem. Koleni středu krásný 
rámec, posázený routami a 
drahokamy. Na paprscích 
větévky z rout a nahoře 
kříž, posázený ms^iit 
rubíny a rou- mJPI 89 
tami. Značky: xl^^ 

Výborná práce v kom- 
posici i provedení. (Obr. 62.) 

Kalich č. 1., stříbrný a zlacený, 24 on vysoký, 17 cm v průměru 
nožky a 9 cm v průměru číše široký. Na šestidílné noze pásek z ťestonů, 
mezi nimiž zasazeny tři amethysty a tři almandiny. Nad těmito vytlačeny 
tři stříbrné medailony a tři poprsí s nápisy : s. Franciscus Xav., s. Fran- 
ciscus Hieronimus a s. Franciscus Joannes. Ořech jest barokně profilovaný 
a na číšce vytlačeny ve třech vypuklinách festony ; ostatek spodku číše 




Obr. 62. Hradec Králové. Monstrance v kostele P. Marie. 



72 

vyplněn barokním ornamentem. Celek velmi úhledný, dobré práce z polo- 
vice XVÍII. století. Značka otřelá. 

Kalich č. 2., stříbrný a zlacený, barokní, 25 cin vysoký, v průměru 
nožky 16 cm, v průměru číšky 9'5 cm široký. Na oblé noze, pokryté vy- 
puklými tlačenými ornamenty, zvedá se na kulatém stonku trojdílný ořech. 
Spodek číšky pokryt ornamentem téhož motivu, jako jest na noze. Dobrá, 
ač hrubší práce z druhé polovice XVIIÍ. stol. 

Kalich č. 3., stříbrný a zlacený, 30 cín vysoký, v průměru nohy 
19 a číše 11 cm široký. Na šestidílné kulaté noze střídají se poprsí andílků 
s P. Marií, sv. Janem mil. a sv. Janem Křt. Na spodku číšky opět střídavě 
poprsí andílků s poprsími P. Ježíše, sv. Petra a sv. Pavla. Na noze nápis: 

Vovit Joannes Bednařík civis Reg Hradec Ecclesiae B. M. V. 1857. 

Pacifikal stříbrný, barokní, 32 cm vysoký, 18 cm široký, stojí 
na oválné čtyřdílné noze, jejíž průměry jsou \Vb cm a VI cm. V každém 
ze čtyř polí jest ornament z barokních rozvilin, kterýž opakuje se i ve 
středech trO|jlistého ukončení ramen kříže, v nichž je vsazen v každém 
český granát. Na kříži, v předu zlaceném, visí Kristus v paprscích. V zadu 
kříže sv. ostatky. Celek má pěkné poměry. 

Zvony. Na západní věži visí tři: 

1. V průměru 126 cm, výšky 1 12 cm, jest pokryt reliéfy, a to sv. Ignáce 

s nápisem : 

VIRGINI DEI PAR^ SACR 
a: 

QVAM VTI et RELIQVAS 

R. P. PETRVS PANOWKA 

PROV BOHE. SOC. JESV MODERÁTOR 

F. F. AD. 1766. 

Na druhé straně mezi troubícími anděly nápis: 

BENEDICENTE 

HERMAN HANIBAL 

L. B. 

de 

BLVMEGEN 

EPISC. REG. HRAD. 

Pod ním : 

JOAN • GEOR • KUHNER FVDIT ME PRAG. 

Při spodním okraji mezi barokním anthemionem písmena: A. L. — I. H. 

2. V průměru 73 cm, výšky 62 cm. Přelit r. 1857. Kolem vrchní hrany 
pás barokního ornamentu z božích ok v paprscích, pod tím nápis: 

Refudit Carolus Pavl Reginae Hradecii. 

Při spodním okraji nad vlysem břečťanovým : 

Inter CeDe Maria absqVe Labe ConCepta! 



73 

3. V průměru 45 ctn, výšky 37 cvi. Přelit r. 1856. Pod úzkým páskem 
z palmetek nápis: 

Refudit Carolus Paul Reginae Hradecii; 
pod tím : 

CaMpana haeC Igne 
DeLeta Charitate restaVrata. 

Ve východní věži zavěšeny dva zvony: 

4. V průměru 106 fw, výšky 88 oii. Pod korunou táhne se vlys 
z budoucích andělů ; na plášti na jedné straně reliéf sv. Frant. Xav., pod 
ním nápis : 

I. G. KVHNER PRAGAE 
1766. 

Na druhé straně reliéf sv. Ignáce a pod ním: 

RECTORE COLLEGII 
R. P. JOS. HARTE. 

Při spodním okraji pásek z akantů a božích ok v paprscích. 

5. V průměru 85 cm, výšky 72 cm. Přelit r. 1859. Pod korunou vlys 
z troubících andělů, pod ním reliéf sv. Jana s nápisem: 

SanCte BoheMIae ProteCtor loanes! 
Dona plas PLebl TVae preCes. 

Na druhé straně reliéf sv. Floriana a nápis: 

Igne deletam refudit Carolus Paul 
Reginae Hradecii. 

KOLEJ JESUITSKÁ přiléhá ku kostelu P. Marie na Velkém ná- 
městí. Byla zbudována r. 1712. 

Uprostřed průčelí zvedal se štít, ozdobený kamennou sochou sv. Vá- 
clava a vásami po stranách. 

R. 1834 byla budova přestavěna, štít byl snesen a socha sv. Václava 
byla přenesena do staré zahrady a odtud do nové zahrady kláštera 
Školských sester v Hradci Králové, kdež stojí dosud. 

Nyní slouží bývalá kolej za kasárny vojenské. 

Rozsáhlá budova dvoupatrová, omítaná, čítá v průčelí do náměstí 
17 os okenních. V rustikovaném přízemí otevřena od 6. do 9. osy okenní 
loggie na třech hmotných pilířích, půlkruhovými pasy překlenutá. V prvém 
a druhém patře nesou hlavní římsu meziokenní toskánské pilastry. Uvnitř 
má budova dva dvory, západní čtvercového tvaru o 5 X 6 osách okenních, 
a východní, který přiléhá ku kostelu P. Marie, s nímž spojen chodbou. 

V středním traktu mezi oběma dvory jest hlavní schodiště, troj- 
ramenné, podklenuté valenými klenbami s lunetami, jež podporují 4 sloupky 



74 



a 2 polosloupy. Sloupy jsou korinthské a s šikmými patkami ve směru 
zábradlí. Toto vyplněno čtyřbokými, barokně profilovanými kuželkami. 

KOSTEL S V. JANA NEPOMUCKÉHO při biskupském alumnátu. 

Dr. Jan Soukup, Seminářský kostel v Hradci Kr. v Časopise katol. ducho- 
venstva 1889. 

Byl založen na zříceninách hradu královského roku 1710 biskupem 
Tobiášem Beckrem a dostavěn r. 1721 nástupcem jeho hrabětem Josefem 
Vratislavem. 

K severu obrácený kostel stojí na kraji návrší, odtud srázného, ve 
dvoře semináře, s nímž východní stranou svojí souvisí. Stavba, z lomového 
kamene a cihel provedená, jest ovrhnuta stříkanou omítkou v orámova- 
ných výplních a záleží z kostelní lodi, k niž 
se připojuje po obou stranách výstupek 
s částečně okosenými rohy. Sedlová střecha, 
taškami krytá, má blíže jižního průčelí osmi- 
stěnnou věžičku s barokní bání, plechem 
pobitou. 

V jižní fagadě jsou vyvinuty blíže rohů 
trojnásob zalomené toskánské pilastry v pří- 
zemí a barokně profilované v patře. Nad 
hlavním vchodem o rovném nadpraží, vytáčí 
se pasová římsa v mírném oblouku, nad nímž 
prolomena zeď velkým oknem, segmentem 
přepásaným. Ve štítu, vroubeném opět toskán- 
skými pilastry, nachází se ve středu nízkého 
tympanonu elliptické okno. Podélné průčelí 
oživeno širokým risalitem s otupenými hra- 
nami a dvěma segmentovými okny. 

Vnitřek, 17-30/// dlouhý a 12-70 ;/^ 
široký, řešen jest centrálně. Ve středním 
poli jest provedena nad půdorysem obdélným s okosenými kouty elKptická 
kopule nad pendentivy, 10 90 ;;/ dlouhá, 9 60 vi široká a 1720 /// vysoká. 
Na všecky čtyři strany otvírají se výklenky, toskánskými pilastry vroubené 
a půlkruhovými pásy překlenuté. Na bočních stranách jsou mělké, pouze 
1 90 m hluboké, na jižní a severní straně jsou za pásy ještě pole, 345 m 
hluboká, valenou klenbou s lunetami překlenutá. (Obr. 63.) 

Výprava i malba kostela jest nová, pořízená v románském slohu 
Benediktiny z Emausského kláštera v Praze. O sobě pěkná, v barokní tento 
kostel jest však nepříslušná. 

Na oltáři hlavním před úpravou byl obraz sv. Jana Nep. od P. Bi-andla, 
který visí nyní v kostele P. Marie v Hradci Kr. 

Ve věžičce visí dva zvonky: 1. výšky 35 cin^ v průměru 48 cm. Na 
plášti reliéf Madonny a na druhé straně kříž; pod korunou nápis: 




^^-f-4- 



Obr. 63. Hradec Králové. Půdorys 
kostela sv. Jana Nep. 



75 



Goss mich Anton Schneider 1815 
in Koniggraetz 

2. jest 26 cm vysoký a má v průměru 36 cm. Na plášti rclieť Madonny 
a datum: 1815. 

MUSEUM HISTORICKÉ. 

K. J. z Bienenberka, Geschichte der Stadt Koniggratz, 194 — 195. — Kr. 
Svenda, Zlatý a stříbrný obraz m. Hradce n. L., 126. — M. Lussncr, Sbírka staro- 
žitných památek obce Královéhradecké v Archaeol. památkách II., 180 — 181. — A. Ry- 
bička, Arch. pam. II. České kancionály Královéhradecké, 182 — 184. — J. E. Woccl, 
Arch. pam., III. Latinský kancionál v Král. Hradci, 244 — 245. — V. Konrád, Dějiny 
posvátného zpěvu staročeského v XV. věku, 230, 240, 249 a j. — Týž, Cyril 189. Králové- 
hradecké kancionály. — J. Koula, Uměleckoprůmyslové památky, I. — Dr. J. Eiselt, 
Der Literatenverein und die Cantionale in Koniggratz. — Dr. K. Chytil, Vývoj 
miniaturního malířství českého za doby král rodu Jagel., 4, 24. — L. Domečka, 
Památky po král. Elišce, v I. d. Pojednání h. m. v Kr. H. — Týž, Průvodce po Hradci 
Králové a okolí, 38. — J. Duška, Městské museum v Hradci Král , Ratiboř 1885, 245. 

Sbírky historického musea jsou umístěny v [)ií- 
zemním sále domu č. 33 na Velkém námě.stí. 

Sál jest 12-05 ;;/ dlouhý, 520 /// široký a 4-30 ;;/ 
vysoký; sklenutý klášterní klenbou s lunetami, zdobenou 
kartušemi v štuku taženými. V nynější podobě pochází 
výzdoba z konce XVII. neb počátku XVIII. století. 
(Obr. 64.) 

V museu jsou uloženy především předměty, jež 
chovány byly na radnici a roku 1882 sem přeneseny. 
Jsou to zejména: 

Pás zvaný králové Elišky (Pomořanské), 
choti Karla IV. Podkladem pasu jest tuhá stužka z čer- 
ného hedvábí, A' A cm široká a 1'68 ;;/ dlouhá. Středem 
jejím táhne se červený pruh, lemovaný užšími modrými 
proužky. Stuha jest pobita 20 růžicemi stříbrnými, 
4'4 cm v průměru, ze žaludů a stilisovaných lupenů. 
Uprostřed patnácti růžic vsazen broušený český granát; 
střed pěti růžic opatřen otvorem pro hrot spony. Oba 
konce pasu jsou stříbrem kované. (Obr. 65.) Na jednom 
konci vybíhá kování ve sponku se dvěma lvíčky po 
stranách. (Obr. 67.) Kování toto beze spony jest 12í:;;/ 
dlouhé, 47 cm široké a O 7 ci)i silné a na vrchu jest 
rozděleno ve dvě pole, z nichž ono při stuze jest na zelené, emailované 
půdě pokryto jemnou, ale ostře profilovanou lichou kružbou v lístky 
končící; druhé, delší pole jest posázeno drahokamy; uprostřed nich vy- 
niká písmena d na fialové, emailované půdě. Druhý konec pásu sloužil 
jako převěsek a jest zdoben kováním 146 ctti dlouhým, podobným onomu 
na sponě, jen zde jest vsunut mezi kružbu a pole drahokamy posázené 
proužek modře emailovaný s nápisem: 




-) — h 



Obr. Ó4. Hradec Králové. 
Sál hiscor. musea. 



fC^'^ 



i m 













77 



* na tom íiuictic ^"l^lu"l iinna *. 

Uprostřed drahokamů na delším poli bylo druhdy na modrém emailu 
též písmeno nějaké; to jest odškrabáno. 

Na spodní hladké ploše kování tohoto vyryty verše: 

Benict biiu je luiim 

Vlíb ic uilVcd) Uíiuhvairc ňlniim 

lí-)nu imli) neku nuuilin 

.Hfi d)L-ii\i niHai; malí }.u-ii Iuil)o 

Pod tím na okraji psáno: 

Iř}iliuii lic m\ 

Ucnmliu }.i(vLi) tuui Ici. (Obr. 66.) 

V komposici i v provedení znamenité toto dílo jest důležitým svědkem 
dokonalosti českého uměleckého řemesla z konce XIV. století. 

Lžic 24 kusů; dle podání 
jsou také z majetku králové Elišky. 
Lžíce jsou dřevěné — jalovcové — 
a držadla jsou stříbrem kována. 
Velikosti nejsou stejné; nejmenší 
lžička jest 14 cm dlouhá a 4'7 cju 
široká, největší 16 cm dlouhá a 5'7 cm 
široká. Držadla, jichž délka kolísá 
mezi 8'5 — 9'2 c7/i, jsou trojího typu. 

Čtyři jsou zdobeny pouze šupinami, jež končí u misek lupeny a na 
volných koncích korunkami. Devět držadel ovinuto stužkou s rytými ná- 
pisy a jedenáct stužkami, na nichž na emailu fialovém (u pěti lžic), zeleném 
(u čtyř) a modrém (u dvou) jsou čitelný nápisy české (na 16 páscích) neb 
latinské (na 2 stužkách). Na jedné lžičce se zeleným emailem je nápis 
zcela seškrabán 

Na konci držadel emailem zdobených nalézají se v mělké dutině 
emailová bílá písmena na modré, zelené neb fialové půdě. Písmeno a vy- 
skytuje se šestkrát, s čtyřikrát a h jednou. 

Nápisy na držadlech jsou místy otlučeny; dosud čísti lze: 

V modrém emailu: 

1. í?amm aln; i^c . sinat s . icíil a m u . d) ne . . 

2. j?an . lm?c smilui IV na^ naiui na. .vnr...mi anuMi 

V zeleném emailu: 

3. . . ne ho^E b u ti;ein hb ni . lu . 

4. qo pan hm\) ba to se }íaíi ma aí msic na lui . . 

5. anc marta iiraíia plena baminns ícami 

6. auc mar . . . ratia plena bnminus tccu . . cnebicta 




Obr. 67. Hradec Králové. Histor. museum. 
Lvíček z přezky pásu zv. králové Elišky. 



78 



Ve fialovém emailu : 

7. . .iK . . . t ra hnaíi ínío iicMo btii i iinm 

8. kbní ninkuic ruií Iiobrii . . lomani) • iicH nab iiunr 

9. pane lunc ^mmoj . . . ruuMuu neliobnciiui sluu^ 

10. l^am bn?c rar^ íbarnti h tniímío iii^í^Ii-i í''"^^^! iUsíi . . 

Na držadlech neemailovaných, kde jsou jen ryté průpovědi fpísmena 
jsou vyplněna zeleně), lze čísti: 

11. ]^c-\n lioíc raci ^.micljiia . . 

12. ío iia Iiaii) ninloni; 

13. Imol) ma nabctic 

14. paiic boíc rací po^PÍ) .... 

15. to inlTc na lio?i) mtlo .... 

16. pan li no I) ma nabiřgt 

17. pane Í101E porno? 

18. pan luiol) ma nabicgř n iie" 

19. iube bominc bcnBbi .... 



Držadla těchto 24 Ižic jsou velmi 
jemně pracována a dle rázu ornamentů 
i písma jsou z téže doby a dle všeho 
i z téže dílny, jako pás zvaný královny 
Elišky, choti Karla IV. (Obr. 68.) 

T o b o 1 k y, dle tradice rovněž 
památky po králové Elišce: 

1. Kožený váček 20 C7n dlouhý, 
14 C7n široký, obdélný, dole zakulacený, se zelenou aksamitovou obrubou 
jest pokryt pleteninou z mosazných kroužků do sebe spojených. K stahován: 
slouží zelená hedvábná šňůra s dvěma kovovými kouličkami na koncích 
Dle techniky zpracování jest pravděpodobno, že pochází ze XIV. století 

2. Tobolka jest obdélného tvaru, 22 ci;i široká a 25 C7n dlouhá 
ze světle červeného, zlatem tkaného hedvábí zhotovená. Stahuje se čer- 
venou hedvábnou stužkou, třásněmi na koncích zdobenou. Stejné třepení 
jest i na obou dolních koncích tobolky. Asi z XV. století. 

3. Kožená, uvnitř čtyřdílná tobolka, čtvercového tvaru, 18 íw dlouhá. 
Potažena jest višňově červeným sametem a vroubena stříbrnými lemovkami. 
Stahuje se červenou hedvábnou šňůrkou, opatřenou dvěma kovovými kou- 
ličkami na koncích. Stejného asi stáří s předešlou. 

1. Ciborium se lžičkou na podávání pod obojí. Stříbrná, částečně 
zlacená válcovitá nádobka, 9"5 cm vysoká, v průměru 135 c?u, stojí na 
čtyřech nožkách v podobě plodu šípku. Zevní plášť válce a vrch víka po- 
tažen zeleným sametem, na kterém vyšit perlami ornament na vlnité křivce. 





Obr. 58. Hradec Králové. Histor. museum. 
Dvě z lžiček zv. králové Elišky. 



79 



Na spodní straně víka vyryt beránek, držící korouhvičku s křížkem. Vý- 
borné dílo v návrhu i vypracování z XV. století. íObr. 69.) 

2. Ciborium z Lochenic. Jest stříbrné, částečné zlacené, 16 cm 
vysoké I bez víka). Šestidílná noha, 105 cm v f)růméru, má u spodního 
kraje kolmý rytý ornament, kružbu podprsniku představující. 

Na zlaceném ořechu jsou vryty kružby trojlistů, mezi nimi vyniká 
šest výčnělků mískovitých s písmenami : R-} a r i a •;? a růžicí v emailu 
provedenými. Hladká 
číše, 7 cm v průměru, 
přikryta víkem 18 cm 
vysokým, složeným z 
válcového poklopu cim- 
buřím ukončeného a 
z kulaté věžky. Tato 
má naznačený šupino- 
vitý kryt a ve čtyřech 
řadách připojené kraby. 
Vrchol končí rnalým 
křížkem. 

Na noze vryt ná- 
pis: beran piepan fecf. 

Pěkná práce v pro- 
vedení poněkud hrubém 
pochází z prostřed XV. 
století. 

Lžičky na podá- 
vání chleba pod obojí : 

1. Stříbrná, po- 
zlacená lžička 15 cm 
dlouhá, má tenké, ku- 
laté držadlo šroubovitč 
zdobené. Velmi jemná 
práce z XV. století. 

2. Stříbrná jedno- 
duchá lžička 14 cm 
dlouhá, asi z konce 
XV. století. 

Přesýpací hodinky. Čtverý sutky stojí ve válcovité mosazné 
kostře 11 cJJi vysoké, 6*5 cm v průměru. Oba terče, spodní i vrchní, zdo- 
bené rytou i ciselovanou prací, byly spojeny dvanácti řezanými kostěnými 
sloupky (z nich zbylo nyní jen 6 'A, kusu) a čtyřmi mosaznými pásky, na 
krajích vroubkovanými. Na nich jsou nápisy : 

1. REQVIRAM SANGVIN DE MANIBVS TVIS anno 1573 

2. LAVS SOLI ^TERNO DEO 




Obr. 69. Hradec Králové. Histor. museum. Ciborium, jehoi se 
upotřebovalo při přijímání pod oboji. 



80 



3. STEPH BRZEZI RATE 

4. V^ MIHI NISI EVANGEUZAVEPvO Cor. 9. 

Velmi dobrá tato práce jest nejspíše pražského původu. (Obr. 70.) 
Kalíšek mosazný, \A cni vysoký, 8 5 c:;;/ v průměru, stojí na malé 

kulaté nožce. Podlouhlý ořech jest mělce rýhován a celá číška pokryta 

ornamentem německo-renaissančním. 

Slušná práce z konce XVI. stol. (Obr. 71.) 





Obr. 70. Hradec Králové. Histor. museum. 
Přesýpací hodiny. 



Obr. 71. Hradec Králové. Histor. museum. 
Kalich mosazný. 



Zvonek z kostela sv. Jana na Kopci, 6'5 cm vysoký, v průměru 
7"5 cvi. Na plášti nese na jedné straně poprsí ve věnečku z vavřínových 
listů, na opačné straně podvojné poprsí, rovněž ve věnci. Mezi medaillony 
jsou v reliéfech provedeny maličké postavy v římských pláštích. Hladké 
plochy pláště vyplněny datem 1 • 5 • 7 • 1. Kolem koruny nápis: AL- 
LOF-GOD-VAN. Při spodním okraji : SIT NOMEN DOMINI BENEDICTVM. 

Reliéfy jsou výborně modelovány. 

Zvláštní ozdobou musea jsou kancionály literátského kůru 
chrámu sv. Ducha, které byly v užívání do roku 1855. Nejvýznačnější 
z nich jsou : 



81 



1. Kancionál (musejní značka B,,) latinský, na pergamene psaný, 
•elikosti listu 39 X 58 cm. V initiale O malovaná sedící postava mladistvého 




m^ fttí íCDítim 



H ♦ *^'^*^X a ^A_ g »^d^^ 



-^^ 






ta 



tci*řtO Gttt mo í^ tc^(^^ 



N^ H 1 '""^^^ ^^zz^^E^^ 



put 0atht i 



r.vtft 







íisi 






atí 



^ 



%^ 



-*tf— ♦- 









rimxpcť 





Obr. 72. Hradec Králové. Histor. museum. List z gradualu (B. 7.) 



krále na ornamentovaném pozadí (v kosočtvercích lilie). S hladkých ko- 
žených desk strháno kování. Dle rázu ornamentálních ozdob versálek jest 
tento kancionál z prvé polovice XV. století. 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Králové-Hradecký. 



82 



2. Antifonář od Jana Mikuse z roku 1470 (Bg), latinský, na per- 
gamenu velikosti listu 43 X 66 cyn. Větší initialy velikosti 17 X 19 íw jsou 
hojně figurálně i ornamentálně zdobeny, výborně komponovány, ale mdlého 




Obr. 73. Hradec Králové. Histor. museum. List z gradualu Radoušova. 



koloritu. Desky kožené jeví tlačené růžice v kosočtvercích. Dle stop strha- 
ného kování bylo toto na rozích, sponách a uprostřed desek, kde jsou 
zjevný kol růžice obrysy gotické arkatury. 



83 



3. a 4. Dva kancionály (Ij, a BJ latinské, na períjamenu, stej- 
ného formátu listu 42 X 66 cm. Dle rázu initial jsou stejného stáří i pů- 
vodu s předešlým. Tlačené kožené desky jsou zbaveny kování. 




Obr. 74. Hradec Králové. Histor. museum. List z gradualu RadouSova. 



5. Gradual z r. 1505 (B/) latinský, na pergamenu, velikosti listu 
45 X 72 6"w. V 11 initialkách různé velikosti (větší rozměrů 20 X 20 rw) 
jsou zobrazeny na zlaté lesklé půdě výjevy ze života Kiista P., velmi 

6* 



84 

jemnou technikou. Na prvním listě praví nápis, že dílo toto způsobil dne 
8. listopadu 1505 pro chrám sv. Ducha svým nákladem měšťan Hradecký 
Jan Franuš, soukeník, za 55 kop grošů praž. Srovnáním s kancionálem 
mladoboleslavským soudí dr. K. Chytil, že maloval gradual tento Janíček 
Zmilelý z Písku. Znamenitá tato památka staročeského umění spojena jest 
s jiným umělým dílem řemeslným, jsouc zavázána v desky z bílé vepřové 
kůže s tlačenými růžicemi a mosazným kováním na hranách v gotických 
arkaturách a na rozích v kosočtverečných ornamentech, s vypuklým vsa- 
zeným karneolem uprostřed. Též střed desky zdoben mosaznou růžicí 
s vyčnívajícím karneolem. (Obr. 72.) 

6. a 7. Dva díly graduálu z let 1585 — 1604. První (Bj 2) obsahuje 
zpěvy adventní, druhý (Bjg) písně k slavnostem celého roku; oba jsou 
české, na pergamene stejné velikosti 41 X 66 cm. První díl má 18 malo- 
vaných listů po celé straně, druhý pouze 16. Obrazy jsou výborně malo- 
vané a mají za předměty nejen výjevy náboženské, ale i architektury 
a podobizny. Zajímavé jest zejména vyobrazení vnitřku chrámu sv. Ducha 
v Hradci Kr. s gotickou archou a kůrem literátů. Na prvním listu jsou po- 
dobizny malíře graduálu, Matouše Radouše z Chrudimi, skladatele zpěvů 
Jiříka Rychnovského z Rychnova, měšťana Chrudimského, a písaře Matěje 
Litoměřické Jio z Hradce Kr. U nohou každého jest znak jeho. Pergamenové 
listy dodal Antonín Spor z Vratislavi za 60 kop grošů míš. (Obr. 73., 74. a 75.) 

Desky obou dílů ]sou vázány v bílé vepřové kůži, tlačené renaissanč- 
ními ornamenty. Mosazné kování na rozích prvního dílu má tvar plastických, 
prořezávaných orlic. Rohy druhého dílu jsou hladké, spony jsou gotické 
a z jiných asi starších desek vzaty. 

8. Kancionál latinský (Bij) na pergamenu, velikosti listu 
36X56 a«; se sporými initialkami jen ornamentálními, velikosti 7 X 8 ťw. 
Desky v hnědé kůži s tlačenými rýham.i, mají strhané kování. Pochází 
z druhé polovice XVI. století. 

9. Rorátník (od. II. č. 7) český, na papíře, velikosti 30 < 37 í;«. 
První tři stránky pokryty dobře malovanými podobiznami mužů černě 
oděných, v krátkých pláštích, kožešinou podšitých. U každého u nohou 
jeho znak a vedle datum 1 • 5 • 8 • 5. Kol prvního písmena: G. B. z W. 
(Jiří Balbín z Worličné, cis. rychtář), kol druhého M. C. z P. (Martin Cejp 
z Peclinovce, primas), u třetího L. z P. (dle znaku též některý z Peclinovců). 

10. Gradual český (B.,) na papíře velikosti 32 X 46 í:w, se zhrubě- 
lými ornamentálními initialkami. Na poslední straně malířský znak o třech 
štítcích a podpis: GIRŽIK ORFVS MALIRZ z CHOTIESSYC 1564. 

Pěkné kožené desky nesou na přední straně nápis: 

GRADVAL 
MDLXIIII 
CZIESKY 
a jsou okovány na rozích plochými mosaznými kosočtverci s rytými orna- 
menty. 



85 



11. V r. 1901 byl zakoupen kancionál velikosti listu 28 X 38 cm, na 
papíře psaný, latinský s některými českými písněmi. Z různých dob složené 
částky. Bez polychromních initial, jen v jednom oddílu jsou barvené jedním 




n. 75. Hradec Králové, llistor. museum. List z gradiuilu R.-jdou^ova. 



tonem. Na jedné initialce B napsáno na stužce : .■Runo ^m millc^^ cccc^^ iuť\ 
Desky kožené, tlačené, mají datum 1570. Kování na rozích ryté, uprostřed 
plíšky a na nich kol růžice vryto : mavia mc .... 



86 



Dále řada menších zpěvniků z XVI — XVIII. století, na pergamenu 
i papíře, psaných i tisknutých, v deskách kožených tlačených neb perga- 
menových. 

Pak staré pozemkové knihy s pěknými deskami a mosazným kováním. 

Cechovní kniha řemesla krejčovského a pekařského, počata r. 1533 
na papíře velikosti 20 X 28 cvi. Na titulním listě v initialce L vyobrazen 
primitivně sv. Václav. 

Obraz na dřevě malovaný, 43 X 180 ť:w/ veliký, představuje Hradec 
Králové v roce 1638. Jest to kopie originálu, nalézajícího se na děkanství. 

Dva obrazy na plátně po 1 X 145 7/^ veliké, představují sv. Lud- 
milu a sv. Václava, malované některým Jesuitou v XVIII. stol. Diuhdy 
visely v kostele P. Marie. Obstojné ceny. 

Dvě hlavičky hliněné, polychromované, 14 cm vysoké, zajímavé 
svým velice archaistickým rázem; jsou as ze XÍV. stol. (Obr. 76.) 

Hliněný kadlub 7"5 X 9 cín veliký, 
s reliéfem sv. Barbory jemně modelovaným, 
byl nalezen v bývalé zvonárně Ig. Dračka. 
Otisk tohoto kadlubu jest na umíráčku ve Vše- 
starech z r. 1779. 

Puška \ m dlouhá, tažená, pěkně vyklá- 
daná slonovou kostí, s rytými obrazy figurálními 
i ornamenty a datem 1659. 

Pečetě městské se znakem města 
Kr. Hradce jsou dvojí, se lvem a s písmenou 6: 

1, Na nejstarší stříbrné pečeti, 2'4 cín 
v průměru, i s řetízkem 12 cm dlouhé, jeví se 
v obrubě z jetelového trojlistu gothické písmeno 
(r ; v cípech vryto: sc • (cretum) gre • (ciae) 
r£ • (ginae). Tato pečeť jest z XV. stol. 

2. Největší stříbrná pečeť má v průměru 52 cm, je připevněna na 
řetízku 4*2 cm dlouhém. Uprostřed na štítku český lev dvojocasý pod ko- 
runou ; kolem štítu obrouček ve tvaru trojlistu, obtočený stužkou, na které 
nápis: SIGILVM CIVITATIS GRECENSIS SVPRA ALBEAM. Pečeť tato dle 
tvaru pochází z počátku XVI. století; jest velmi ostře ryta. (Obr. 77.) 

3. Stříbrná pečeť s dvojnásobným řetízkem 40 cm dlouhým, má v prů- 
měru 3*5 cin\ na spodní ploše pečeti jest v trojlistu český lev pod korunou. 
V cípech kolem opis: SIGILLV • CIVITATIS • GRECENSIS • SVPRA • AL- 
BIM. Na vrchní ploše vryt letopočet 1561 a pod ním: RENOVATVM 1666. 

Pečeť sladovnického cechu 36 cm v průměru, na řetízku 
12 cm dlouhém, stříbrná, jeví velmi pěknou rytinu sv. Václava a kolem 
nápis: ;?> • pcL-ií • sIa^olnnihuon) • micsía • í;rabcE • hralomc. Z konce 
XV. neb počátku XVI. století. 




Obr. 76. Hradec Králové. 
Polychromovaný kachel v histor. museu. 



Pečeť cechu bednářského, stříbrná, 42 cvi v průmčru, dole 
má štítek s odznaky řemesla, nad ním datum 1611. 

Městský znak nynější se lvem držícím G, obecné vešel v užívání 
teprve od XVIII. století. 

Četné kachle, celé i zlomky z nich, byly nalezeny při stavbách 
domů a rozvážení pevnostních hradeb. Kachle jsou nepolóvané i polévané 
a většinou pocházejí ze XVI. století. 

PRŮMYSLOVÉ MUSEUM nachází se v zámečnické odborné škole. 

Zprávy kuratoria městského průmyslového musea pro severovýchodní část krá- 
lovství Českého v Hradci Králové za 1. 1896—1900. 

Vedle moderních předmětů jsou ze starých zejména pozoruhodné: 

K a sulc z chrámu sv. Ducha, \-\2 m dlouhá, O/;// široká; upro- 
střed má na hnědožlutém brokátu vyšívaný kříž s vypuklým tělem Krista P. 
s P. Marií a sv. Maří Magd. u nohou, 
sv. Petra a Pavla v ramenech kříže, 
Hospodina nahoře a sv. Václava dole 

V každém konci kříže jsou vyšita pís- 
mena, v jednom jest vypáráno a před- 
stavovalo as I, ostatní písmena jsou 
X, Y, P. (Obr. 78.) 

Vzácná tato památka pochází 
z prvé polovice XVI. století. 

Z v o n z Lochenic, výšky 35 cm, 
v průměru 40 cm^ byl zván »Lumenda« 
a protože pukl, byl sňat a uložen zde. 
Pod korunou vine se pásek z lupen, 
pod ním nápis: GOSS MÍCH IGNATIUS 
DRACK IN KÓNIGGRATZ : 1779. Na 
plášti pod barokním ornamentem reliéfy 

sv. Petra a Pavla, sv. Václava a sv. Prokopa (í). Při spodním okraji nápis: 
TENTO ZVONEG GEST PRZELITEC S NÁKLADEM OBCI LOCHENSKE 
A PRZEDMESKE (vlastně Předměřické). (Obr. 79.) 

Sbírka zámků, z nichž zejména zajímavý jest zámek z věže 

V š e s t a r s k é, 37 X 39 <:/« veliký, otevřený zámek to německý z počátku 
XVI. století. 

Sbírka kování ze XVII. a XVIII. století. 193 kusů. pochází 
většinou z domů Pražských ze sbírky architekta J. Zeyera. 

Sbírka cechovních nádob cínových, zejména konvice 
pekařů z r. 1754, džbán kovářů z r. 1686, konvice řezníků z r. 1755, kon- 
vice kolářů z r. 1807 a pěkná konvice na třech nožkách v podobě mužské 
hlavy, jež má na víku půl lva a jest ze XVII. století. 




Obr. 77. Hradec Králové. Největší pečeť 
městská se znakem (stříbrná). 



Hmoždíř bronzový, 13 cm vysoký a tolikéž široký, s reliéfy honby 
na medvěda na plášti ve spodním pasu a mythologických postav ve vrchním. 
Pochází z cerekvického zámku a jest z počátku XVIII. stol. (Obr. 80.) 




Obr. 78. Hradec Králové. Průmyslové museum. Kasule z chrámu sv. Ducha. 



Lev ze železného plechu, 40 / 60 cm velký, byl druhdy upevněn 
na hrotu věžní báně domu č. p. 34. Rázovitá práce z druhé polovice 
XVI. stol. Protože dům č. 34 je z XVIII. stol., byl lev patrně z jiné starší 
budovy sem přenesen, neb stál na dřívějším domě č. 34 (Obr. 81) 

Jehlice se zlacenou ozdobou a emailovou výplní, představující 
trojanského koně. Deska alabastrová s reliéfovými portréty ze 



89 

XVII. století. Soška spravedlnosti rokoková, z vídeňského porce- 
lánu. Broušená ozdobná sklenice z křišťálového skla z pozůsta- 
losti J. Hostivíta Pospíšila. 

RADNICE. 

M. Lussner, Některé památnosti radního domu v Králové Hradci — Pam. 
arch. II., 228, 229. 




Obr. 79. Hradec Králové. Průmyslové museum. Zvon z Locheiiic. 



Stará radnice na Velkém náměstí, kde umístěny jsou nyní kanceláře 
krajského soudu, poprvé připomíná se r. 1418 ; r. 1540 byla rozšířena 
a r. 1588 opravena, jak svědčí nápis na kamenné desce v zadním traktu 
zazděný: »Podděláno po druhý 1588.* Do jednopatrové radnice vedly tři 
vjezdy a v průčelí měla balkon na kamenných sloupech. R. 1696 vystavěna 
byla na radnici vížka a dány byly na ni hodiny z kostela sv. Antonína, 
jež Václavem Cechem předělány byly z celého orloje na poloviční orloj. 
R. 1787 postaveny byly za peníze, stržené za Slezskou bránu, dvě véže 
po straně radnice. Hodiny byly opraveny od hodináře Frant. Smida. 

V 1. 1850 a 1851 přestavena byla stará radnice dle plánu Wittuianova 
pro soud, při čemž byla o jedno poschodí zvýšena. 



90 



Ve dvoře zazděny jsou tři desky kamenné z bývalé Slezské brány : 

1. Učebna mira ^vi^m hrjcR a lafha iueji; námi ' — . Cjinmcj ímíju 
rijiualu ruií ' — . aí raLii) Injíi s námi. Bcriías uincit. 

2. Ik^li ui inirjE ijebnoía 
uímiii innoI)o íiobrcI)o uianig fc 
luicni pilíljaría n haíbiljo j blub= 
nchn. Pcviías lilicrabií. 

3. Viz vyobr. 82. 

Pranýř, který stával upro- 
střed náměstí, byl roku 1715 za 
příčinou stavby sochy Panny Marie 
na témž místě odstraněn a nový 
menší před radnicí postaven blízko 
památné kašny, znamenitého to 
díla kamenického. Kašna ta, šesti- 
hranná, byla vystavěna ku cti 
krále Jiří. Sloup, kudy voda vy- 
cházela, měl podobu šestihranného 
kalicha, ozdobeného po stranách 
podobně jako kašna sama znaky 
zemskými, městskými a jinými, 
a na vrchu jeho stál sv. Jiří draka 
probodající. Na obrubě kašny byly 
mimo to sochy čtyř zbrojnošů.*) 
Pranýř i kašna zmizely. 

I51SKUPSKÁ RESI- 
DENCE na Velkém náměstí 
č. p. 35. 

Dr. J. Eiselt, Koniggrátz 64. — 
Fr. Švenda, Čtvrtý hliněný obraz 
města Hr. Kr. r. I. 18, 64, r. III. 176. 

Biskup Mat. Ferd. Sobek 
z Bilenberka koupil r. 1662 k upra- 
vení sídla biskupského od hr. Gal- 
lasa tři domy na Velkém náměstí 
za 1000 tolarů. Z těchto počal 
stavěti residenci biskup Tobiáš Becker r. 1709, a dokončil přední část 
do náměstí. Téhož roku dostavěl domácí kapli sv. Karla Bor., kterou po- 
světil 14. listopadu. Zadní část residence dostavěti dal biskup hr. Vratislav 




*) Popis kašny této v Bienenbergově Geschichte der Stadt Koniggrátz 347—349 



91 



.^':. 



IIÍI[K,^) 



s^. 



z Mitrovic r. 1714—1716. Za biskupa Adama hr. z Area bylo r. 1777 přední 
již sešlé průčelí znovu opraveno a střecha novou nahrazena. R. 1897 byla 
šindelová krytina nahrazena břidlovou ; vysoké vikýře vybourány a místo 
nich menší postaveny. 

Dvojpatrová, omítaná budova pa- 
lácových poměrů stojí na jižní straně 
náměstí, blíže bývalé koleje Jesuitské. 
Střed stavby tvoří čtvercový dvůr. do 
něhož ústí okna chodeb. Průčelí do 
náměstí měří 26 28 yn délky a má 
střední osu vyznačenou bohatou barokní 
architekturou. Portál v kamenném 
ostění, ellipsovitě uzavřeném, vroubí 
dva jónské sloupy. 

V závěrníku vytesán znak budo- 
vatele biskupa Tobiáše Beckra. 

Mansardová střecha, nyní břidlou, 
krytá, jest prostoupena barokními vi- 
kýři. (Obr. 83.) 

Uvnitř visí na schodišti ukřižo- 
vaný Kristus v nadživotní velikosti: 
práce průměrné ceny z konce XVIII. stol. 

Na chodbě a v předsíni prvého 
patra jsou rozvěšeny podobizny všech 

šestnácti biskupů, až inclusive AI. hraběte Kolovrata z r. 1830. Portréty 
jsou různé ceny umělecké; dobré jsou zejména podobizny J. hr. Vald- 
štýna, biskupa v 1. 1668 — 1673, J. A. hr. z Area, biskupa z 1. 1776 — 17S0. 




>)>^"- 



Obr. 81. Hradec Králové. Průmysl, museum. 
Plechový lev druhdy na véžce domu >bratrského> 



a poslední. 




Obr. 82. Hradec Králové. Deska kamenná druhdy 
na bráně Slezské, nyní v budovĚ kraj. soudu. 



V předních pokojích prvého patra, 
zvaných císařskými, jsou některá pěkná 
kamna a to : 

1. v ložnici hnědá, pětistranná 
kamna z původního zařízení residence. 
V předu vyhlouben výklenek a na římse 
stojí vása. Dobrá práce z první polovice 
XVIII. stol. 



2. V saloně stojí okrouhlá hnědá 
kamna, zdobená dole kannelurami, 
ve vyšší polovici festony a nahoře vásou. Dílo z doby empiru, dobré v po- 
měrech. 

3. a 4. V druhém patře jsou dvoje pěkná hnědá kamna stejného 
tvaru; jedna téhož tvaru byla při poslední opravě přenesena do průmyslo- 
vého musea. (Obr. 84.) 



92 

5. Malá kulatá kamna s vásou nahoře, bledě modrá s bílými ozdo- 
bami (festony), stojí též v II. patře. Jsou empirová, z počátku XIX. stol. 

Kaple domácí v prvém patře nad obdélným půdorysem, kryta 
štukovým stropem, v jehož středu ovální obraz, představující sv. Karla Bor. 
kříži se klanícího, obstojné ceny. 




Na oltáři dřevěném stojí po stranách pozlacené sochy sv. Vojtěcha 
a sv. Františka Sales., slušně řezané, a uprostřed olejový obraz sv. Karla 
Bor. se zjevením anděla. Prostřední umělecké ceny; z počátku XVIII. stol. 

Po stěnách jsou namalovány al tempera v medaillonech podobizny 
církevních sv. Otců, nevalné ceny. 

Monstrance z mosazného plechu, pozlacená, 58 <:;;/ vysoká, 28 ťw 
široká, paprsková. Oválná noha celá jest pokryta tepaným ornamentem. 



93 

Kol středu připevněn dvojnásobný barokní včnec ornamentální. Na spodním 
jsou po stranách andělé, nahoře Hospodin a nad ním křížek. Nodus jest 
přidělán z jiné monstrance empirové, kdežto ostatní části jsou barokní 
z druhé polovice XVílI. století. 

Kalich stříbrný, empirový, 25 rw vysoký, v průměru číše 9 tw. Na 
no^e, v průměru 14 on široké, ornament z vína. Na ořechu připevněny 
rákosové listy a spodní část číše zasazena v košíčku z prosekávaných listu 




Obr. 84. Hradec Králové. Kamna z biskup, residence. 



akantových. Na noze nápis: Ad piam memoriam Caroli Boromaei Haní 
Episcopi Hradecensis 1859. Berly biskupské dvě se stříbrnými závity 
pěkné práce z XVIII. stol. 

Audienční síň vyzdobena čtyřmi olejovými obrazy, 76X100 cm 
velikými, v širokých barokních řezných rámcích. Představují církevní 
sv. Otce: Sv. Augustina (v biskupském rouše s hořícím srdcem v ruce), 
sv. Řehoře (v kardinálském oděvu píšící, s holubicí u hlavy), sv. Jeronýma 
(na poušti, výborně malován) a Karla B. (?) (znamenitě malovaný stařec 
v kardinálském rouše). 



Obrazy pocházejí z některého oltáře a jsou z XVIII. stol. 

Obraz sv. Tomáše, kladoucího prst do boku Kristova, 85 X ^ 30 on 
veliký, správně kreslený, ale zašlého koloritu, asi z počátku XVIII. stol. 

Malá domácí kaple v zadní části budovy, jest nevelký oktogon 
s oltářem v čele, na němž obraz sv. Jana Nep., jenž zobrazen mladistvé 
tváře, an kříž k srdci tiskne. Velmi dobrá malba z druhé pol. XVIII. stol. 




Obr. 85. Hradec Králové. Průčelí kanovnických domů za chrámem sv. Ducha. 



Knihovna v západním traktu residence chová uloženy knihy 
v závitovitých regálech barokních se spirálovitými sloupy. Nejpamátnější 
z knih jest bible na pergamenu s malovanými initialkami z konce XIV. stol. 

DĚKANSTVÍ. 

Budova děkanství stojí v místech, kde asi býval v dávných dobách 
příbytek arcijáhna a faráře. R. 1484 úplně vyhořela a byla pak znova vy- 
stavěna. V knihovně visí obraz Panny Marie v pěkném barokním vyřezá- 
vaném rámci, deska dřevěná s obrazem Hradce Králové z r. 1638 a obraz 
Panny Marie Pikhartské. Pod ním je vyobrazení Hradce Král. z r. 1680 
s processím, před nímž nesen jest týž zázračný obraz Panny Marie Pik- 
hartské. 



95 



DOMY SOUKROMÉ. 



Podsíně (podloubí) bývaly na Velkém a Malém namésti a i v ulicích. 
Dosud zachovaly se z části na severní straně Velk^-ho namésti, na jižni 
straně Malého náměstí, v Svatodušské ulici a před domy č. 45 proti kostelu 




Obr. 86. Hradec Králové. Ostěni portálu druhdy na domě 2. 149 na Vel. námřstt. 



sv. Ducha a č. 100 v Dlouhé ulici. Podsíň před domem č. p. 142 má 
gotickou křížovou klenbu s kamennými žebry, podsíně v domech č. p. 6, 
10 a 11 v maltě napodobenou pozdně gotickou klenbu. 

Štíty renaissanční a barokové zdobily většinu domů. Od obce r. 1568 
bylo dokonce nařízeno, aby štíty se stavěly, a cihly na ně zdarma byly 



96 



poskytovány. Po požárech, jimiž Hradec Král. 
byl postižen v XVIII. a XIX. století, štíty 
byly snášeny a mnohé při opravách domů 
pobořeny. Dosud ■ spatřiti lze staré štíty na 
kanovnických residencích (obr. 85), na do- 
mech ve Svatodušské ulici a na několika 
málo domech na Velkém náměstí a v ně- 
kterých ulicích. Převahou jeví se starší domy 
co barokní. 

Dům č. p. 34, barokový, zvaný >Na 
schůdkách* nebo »U Spuláků*. Dvojpatrová 
stavba, jejíž východní část od prvního patra 
vystupuje z líce domu věžovitě. Nad přízemím 
západní části průčelí terassa s pěknou kutou 
mříží. Vystavěn byl dle nápisu na zinkové 
desce, nalezené v makovici vížky r. 1750. 
V domě, který na místě něho stával, měli 
vzadu pod starobylým klenutím svou kapli 

Čeští bratří. 

m. - i^-jji^^-^^ ?r^' Dům č. p. 149. Na dvoře složen je 

portál kamenný z r. 1565 z předního domu, 
v němž bývala druhdy lékárna. (Viz vyobr. 
č. 86.) Na dvoře zazděno je kamenné nad- 
praží z vchodu, který vedl do zadního domu, 
s tímto třířádkovým nápisem : Castra metatur 
angelus Domini in circuitu timentium eum 
eteripieteos. — Divites eguerunt et esuriunt; 
inquirentes — autem dominům non minu- 

entur omni bono. Psalm. 33. Po stranách pak vytesána jsou slova: >Anno 

Dominus prope* a >MIserICorDIae. Pán Bůh. « V cukrářském krámu nade 

dveřmi hlava vytesaná a ve zdi znak měšťanský. 

Na domě č. p. 127 nalézá se nad jedním oknem letopočet 1571. 

V tržnici v maltě napodobené pozdně gotické klenutí. Ve svorníku nad 




Obr. 87 



Hradec Králové. Důra č. 82 
(zbořený r. 1884.) 




Obr. 88. Hradec Králové. Hlavice sloupové z domu druhdy č. 82. 




97 



vchodem vytesána byla holubice s olivovou ratolestí. Svorník ten uložen 
jest nyní v hist. museu. 

Ve zdi na dvoře domu č. 255 zazděny jsou gotické patky. 
V obecním domě č. p. 230, stojícím na místě býv. hradu, na dvoře 
zazděny jsou pozdně (gotická j)atka ze staré radnice a patka a římsa, nalezené 




Obr. 89. Hradec Králové. Mřiž v domě č. 13. na Malém náměstí. 



při stavbě jeho r. 1852 a 1853, s ostěními. Kusy ostění z oken nalezeny 
byly též při kopání v zahrádce na dvoře a uloženy jsou v hist. museu. 
Tyto nálezy jsou vesměs gotické. V přízemí téhož domu umístěna je 
předhistorická sbírka měst. musea, sbírka starého nábytku, odlitků zvonů atd. 

Dům. č. p. 82 zbudován byl ve Vladislavské gotice, 
v XVI. stol. byl opraven. (Obr. 87.) R. 1884 byl zbořen 
a místo něho nový postaven. Sloupy z něho, s hlavami 
a kusy z nadpraží býv. domovního vchodu s vytesanými 
pruty, uloženy jsou na dvoře obecního domu č. p. 33. 
(Obr. 88.) 

V domě č. p. 13 jest renaissanční mříž ze XVI. stol. 
ve vchodu do cukrářského krámu. (Obr. 89.) V síni 
téhož domu napodobena ze štuku pozdně gotická klenba. 
(Obr. 90.) 

V domě č. p. 118 jsou dvě kované mříže na schodech. 
Z konce XVI. stol. 

Na domě č. p. 111, který r. 1762 vyhořel při požáru 
založeném Pruskými kozáky, jest tento nápis: 

AeDes prIVs Igne borVsICo Vastatae 
nVnc Věro IMpensis ForbeLsklals 
Integrltal rsstltVtae. 

V maltě napodobená pozdně gotická klenba jest ještě v domech 
č. p. 12 a 34, a byla v domě č. p. 150. Gotická žebra, patky a ostění 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Králové-Hradecký. i 




Obr. 90. Hradec Král. 
Půdorys podsíní domu 
č. 13 na Janském nám 



98 

nalezeny byly v základech domů č. p. 151 a 152, 155 a 156, 177 a 195, 
200 a 295, a got. ostění u dveří zachovalo se ještě v síni domu č. p. 18. 

SOCHY: 

Sloup Mariánský na Velkém náměstí, 19 m vysoký, byl postaven 
r. 1717. Jest z pískovce tesán a místy zlacen. 

Úměrná socha P. Marie stojí na štíhlém, kanelovaném sloupu ko- 
rinthském, na jehož podstavci jsou nápisy: 

V čele na západ: PERENNI HONORI | VIRgInIs | DeIPAR^ j 

sanCta qVe i DeCaDIs. 

Na východ: SPLenDORI | eLeONOR^ | aVgVST^ | C^SARVM j 
PARENTlS. 

Na sever: PROSPERITATI | InCLYTI ! AIagISTRATVS | DOTaLIS 

VrbIs. 

Na jih: proteCtIonI | aC | LargIorI | beneDICtIonI i PO- 
pVLI regIn^ i hraDeCensIs | pIe ereCta | ConsIsto. 

Pod tímto podstavcem rozkládá se ještě jiný, jehož strany jsou do 
vnitř vyduty. Přední strana podstavce jest v prostřed ve výklenky pro- 
hloubena a v nich pod lasturou leží: v předním výklenku socha sv. Rosalie, 
v zadním sv. Jan Nep. Na ostatních dvou stranách umístěny jsou znak 
říše: dvojhlavý orel, a znak města: lev držící písmeno G v předních tlapách. 

Na čtyřech rozích tohoto podstavce stojí sochy: sv. Anna, sv. Ivan, 
sv. Karel Bor. a sv. Jan Nep. 

Kolem sloupu zvedá se zábradlí na osmistěnném půdorysu, z barokně 
profilovaných, čtyřstěnných kuželek, s pěknou mřížkou v čelním poli. 
V úhlopříčnách stojí při zevních stranách zábradlí na zvláštních kulatých 
podstavcích sochy: sv. Václava, sv. Josefa, sv. Ondřeje a sv. Vavřince. 

Celek působí ladně a sochy jsou některé znamenitě, ostatní dobře 
modelovány i sekány. Původcem jejich byl buď M. Braun sám neb ně- 
který jeho žák. (Vyobr. 91.) 

Socha sv. Jana Nepomuckého na Malém náměstí stojí v kašně 
na vysokém, čtyřbokém podstavci, s konsolami na rozích. Poměrně malá 
socha světce podporována jest dvěma anděli. Na podstavci nápisy: 

honoranDo i sanCto IoannI nepoMVCeno | ereXIt. 
Pod tím: sIngVLarIs \ eIVsDeM i CVLtor. 

Na vých. straně: DIVe | tVoS | SOLItO | DeFENDe | FaVORE | 

CLIentes i : DeVoto 1 CertaMIne | ěsVbVrbIo | hVC | trans- 
Lata. 

Na západní straně: S. lOANNES | NEPO.MVCeNE | eXOPTATE | 
patrone i INTERCeDe pro NOBiS. 



99 



Socha byla zhotovena r. 1718 nákladem cis rychtáře Jana Fridricha, 
který dal ji postaviti píed Pražskou branou na místě někdejšího domini- 
kánského kláštera. R. 1772 byla odtud na Malé náměstí přenesena. 




_l 



Obr 91. Hradec Králové. Sloup Mariánský na Velkém náměstí (v pozadí byv. kolrj Jesuitu.) 



Socha sv. Jana Nepomuckého na Janském náměstí stojí ve 
výklenku průčelí domu č. 163. Socha z pískovce, obstojné ceny, drží ve 
vztyčené pravici kříž, v levici palmovou ratule-t. Na podstavci nápis: 

S. lOANNl I FAM^ | TVTELaRI 1 EXSTRVCTA ] ET | DICaTA 
A lO. lOSEPHO GRISBACH | DIe 15. MAII. (R. 1774.) 



100 

NÁHROBKY ze hřbitova sv. Jakuba. 

L. Domečka, Náhrobky na hřbitově sv. Jakuba v Hradci Král. Ratiboř 1897. č. 31. 

Kolem kostela sv. Jakuba v Hradci Králové prostíral se rozsáhlý hřbitov zvaný 
> Pohřbem na loucet, na němž se pochovávaly mnohé z předních rodin Hradeckých. 
Při stavbě pevnosti r. 1766 byl nejen kostel sv. Jakuba zbořen, ale i hřbitov zrušen 
a na místě tom byly postaveny hradby. Dle Bienenberka bylo přes 60 kamenných ná- 
hrobků pěkné práce odvezeno na hřbitov ke kostelu sv. Ducha v Hradci Kr. a užito 
k vydláždění chlévů a kostnice, anižby kdo byl nápisy na kamenech zaznamenal. Ze 
zbylých náhrobku zpracována většina do zdí pevnostních. Jen šest desek zůstaio uše- 
třeno v místech kde stával hřbitov u sv. Jakuba, při stavbě kolny byly tu r. 1897 vy- 
vorány a uloženy jsou v měst. stavebním dvoře. 

Desky ty jsou ISS — 188 m dlouhé, 0-75 — 0-88 /// široké a O' 15 -020;;/ 
silné. 1. Má nápis kolem okraje: LETHA PANE 1561 27 DNE MESICE 
CZERWENCE VMRZELA GEST POCTIWA WDOWA PANI ANYZKA 
SSENTINGARKA A TVTO GEST POCHOWANA. Uprostřed vyryta jsou 
latinská disticha a pod nimi česky výňatek z listu sv. Pavla k Římanům. 
Pod tím jest vyryta značka kameníka. 

2. Nese kolem kraje nápis: Xcta ]?anÍE MV*^LV u patek po fíti, Krjíi- 
ícln umrjcia Xubmila buera 3ana Hotoule manželka 3ana J^ckciriirljo. 
Uprostřed desky vytesán měšťanský znak, kolem něho písmena J a Y 
a letopočet 1555 a pod tím citát z knihy moudrosti. 

3. Kolem okraje vytesán nápis: iTeíIja . . 1575 bcn siu. IDcbarba 
jimoí srong bokonal sloumíuij pan 3an JBckelski; micsÍEmn u miesíe 
^rabd nab ÍCabřm a íuío ííeIo gtíjo obpůqiina a Inibauriíjo iD^kr^iiycni 
onehaira. Uprostřed týž měšťanský znak jako na předešlém kameni. 

4. Uprostřed vytesána postava ženy v dlouhém plášti, s čepcem na 
hlavě, se sbíraným límcem kol krku a kolem rukou. V pravici drží modli- 
tební knížku. V pravém rohu znak, v jehož štítu půl jednorožce, dle kte- 
rého náležel náhrobek některé paní ze Sobince. Kolem okraje nápis: JlEÍa 
Pante 1585 o iiEbieli po fm. B}arřii)íÍE mnrjEla gejí potiima raboroa pani 
porota 3 . . . raa a íuío m panu obpoqiraa oqckaiDagicc blaíjoriaraEuefjo 
u)íkr?i|jEui 10 Brijíu panu. 

5. Uprostřed vytesána velmi dovedně ženská postava s rozpuštěným 
vlasem, v sukni, krátkém pláštíku a sbíraném límci kol krku a rukou. 

Kolem kraje desky nápis: ulinlío Pauu jÍRUií Finug bohonala Jínna 

díjEobora urojEUEÍjo pana Patiana 3ifkri; \ ^obincE bobra pant a bcEra .... 

6. Kolem okraje desky vytesán nápis: lEÍa Pa. 1573 t) auÍEri; po 
proÍEbuE UEbiEli íuío podjoraana gEJl Boroía bcEra urojEnEÍjo p . . . ^ana 
,;§laíinníEÍ)o \ BoRoroic manjElka Parlaua H)olíaíka. pan Buí; bub gi 
miíolíim. Uprostřed jest znak Václava Vostatka a nad ním citát z Písma. 



Hradec Nový. 



J. C. Rohn, Antiquitas, 103. — J. Schaller XV., 33. — J. Sommer, IV., 28. — 

J. Horák, Topografický popis v. o. h. Kr. H, 41. — J. J. Solař, Dějepis Hradce 

Králové, 1870, 614. — A. Sedláček, Úplný místopisný slovník, 263. 



101 

Před stavbou pevnosti Královéhradecké r. 176G bylo rozbořeno před- 
městí Slezské a obyvatelstvo jeho bylo přestěhováno k silnici vysokomýtské 
na blízký kopec sv.-Janský. Na Slezském předměstí byl rozbořen i kostel 
sv. Antonína Poustevníka a materiál byl převezen na Nový Hradec, kdež 
z něho částečně byl postaven nový kostel, témuž svatému zasvěcený. 

Ze zbořeného kostela sv. Pavla na témž předměstí byly do nového 
kostela sv. Antonína dopraveny dva oltáře, dva zvony a varhany. Z kostela 
sv. Jakuba v Hradci Králové, rovněž zbořeného, přenesen sem nábytek. 




Obr. 92. Hradec Nový. Pohled na kostel sv. Antonína. 



Místo pro kostel vyměřil stavitelský mistr Frant. Ker)icr z Hradce 
Králové, který nepochybně i kostel stavěl v letech 1769 — 1772. 

KOSTEL SV. ANTONÍNA POUSTEVNÍKA jest tarni od 
roku 1855. 

Jednolodní, omítaná budova uzavírá svým pěkným průčelím s věží ve 
středu účinně dlouhý prospekt silniční aleje; aby se tak mohlo státi, musil 
se kostel svým kněžištěm k jihu stočiti. Severní fasáda jest poněkud vy- 
dutá a rozčleněná dvěma páry toskánských pilastrů na společných pod- 
stavcích. Rohy průčelí jsou obrněny silnými třičtvrtěsloupy, které společně 



102 



s pilastry nesou mocnou římsu striglyffy; tyto jsou nad sloupy a pilastry 
nahrazeny konsolami. Nad celým průčelím zvedá se zalamovaný štít 
s elliptickým oknem ve středu. Kolem věže na obou průčelních přístavcích, 
schodišti a kapli Božího hrobu táhne se ve výši štítu vysoká, plná attika, 
na níž stojí v severním průčelí čtyři vásy s plameny. Z průčelí vystupující 
věž má v patře na rozích po barokním pilastru a prohýbanou hlavní římsu. 

Střecha věže vyvinuta v osmibokou cibuli, jež 
jest i s lucernou kryta plechem; kryt ostatních 
částí kostela taškový. (Obr. 92.) 

Loď kostelní, jsouc širší než severní 
průčelí, spojena jest s tímto vydutými oblouky. 
Uprostřed podélných fagad lodi zvedá se štít na 
risalitu. Římsa štítová podepřena jest velkou 
závitkovou konsolou. 

Kněžiště, o jednom poli, má otupené 
rohy a na jihu přistavěnou nízkou, obdélnou 
sakristii. (Obr. 93.) 

Vchody jsou tři: hlavní pod věží a bo- 
kové ve středech podélních fagad. Hlavní portál 
jest v barokních kamenných venýřích se za- 
kulacenými rohy, s volutami a zalomenou zá- 
střešní římsou, která má ve vlysu kartuš s mo- 
nogramem IHS. Postranní portály jsou rovněž 
v kamenných venýřích, kteréž po stranách tvoří 
barokní pilastry, nesoucí nadpraží se segmen- 
tovým štítem. 

Okna jsou vesměs v kamenných ostěních, 
barokních tvarů, nahoře půlkruhem sklenutá. 
Na kruchtu ústí v severním průčelí velké okno, 
po stranách po jednom menším, do lodi tři 
páry oken a do kněžiště jeden pár. 

Vnitřek kostela je vzdušný, ladných 
poměrů. Kobkou pod věží, 3'55X3 55w" velikou 
a křížovou klenbou překlenutou, vstoupí se 1907;/ 
širokým otvorem do lodi 19 60 ;/-? dlouhé, 1180 jh široké a 12"50 iii vysoké, 
sklenuté valenou klenbou s lunetami. Zdi podélné jsou rozčlánkovány sdruže- 
nými toskánskými pilastry s římsami, nad kterými pod klenbou táhnou se 
sesilující pasy. Střed klenby vyplněn štukkovým barokním rámcem. Do lodi 
zasahuje od věže kruchta na dvou dřevěných, omítnutých sloupech a volu- 
tových konsolách. Kouty lodi u věže i u vítězného oblouku jsou zakula- 
ceny a rovněž sdruženými pilastry zdobeny. 

Kněžiště 820 7n široké a 7'30 m dlouhé až k vítěznému oblouku, 
kteiý jest 120 w s.lný, záleží z jednoho pole, sklenutého českou klenbou, 




Obr. 93. Hradec Nový. 
Půdorys kostela sv. Antonína 



103 



a z mělkého segmentového závěru, po jehož obou stranách stojí po třičtvrtě- 

sloupu. 

Za kněžištěm rozkládá se sakristie, 4 80 X 4-20 ;;/ veliká, křížovou 
klenbou bez žeber překlenutá. (Obr. 94.) 




Obr. 94. Hradec Nový. Vnitřek kostela sv. Antonina. 



Výprava jest nádherná, pokud se týče oněch částí, které jsou sem 
přeneseny z jiných kostelů, zejména ze zrušeného kostela sv. Antonína 
a z chrámu sv. Ducha v Hradci Králové. 

Hlavní oltář záleží ze stolu a nízké barokové dřevěné architektury 
tabernakula, u něhož klečí dva andělé, klanící se beránku, ležícímu pod 
baldachinem (symboUi Krista). Na baldachinu sedí menší andílé a nejvýš 
stojí krucifix. 



104 

Za hlavním oltářem visí na zdi v širokém řezaném rámu dva andělé 
velký obraz sv. Antonína, malovaný Josefem Kramolínetn, dosti sešlý. 
Nad obrazem sedí v barokně prohýbaném štítu Ježíšek se zeměkoulí. 

Bokový oltář s obrazem sv. Aloisia, v architektuře rokokové, 
z koleje Jesuitů sem přenesený, prostřední ceny umělecké. 

Oltáře P. Marie a sv. Josefa s obrazy těchto světců jsou novější 
a bez ceny. 



ť^ 




Obr. 95. Hradec Nový. Řezaný rámec v kostele sv. Antonína. 



Pěkně komponovaná jest kazatelna, ku kteréž vchází se z presby- 
táře; poklop ve tvaru barokního baldachinu jest bohatě řezaný, s třásněmi, 
jež po stranách drží dva andělé. 

Chórové stolice, pět sedadel po každé straně, byly druhdy v chrámu 
sv. Ducha v Kr. Hradci, jsou dubové, řezané a vykládané ořechem, jasanem 
a ebenem. Slušná práce pozdní renaissance, s barokním detailem. 

První pár dubových lavic v lodi má pěkné řezby v postranicích. 

V kněžišti visí sedm bohatě řezaných, zlacených rámců, oválních, 
1 m vysokých a 073 m širokých, ve kterých bývaly obrazy jesuitských 



105 



svatých, z nichž čtyři (bez rámů) visí v předsíni fary. Rámce jsou zname- 
nité koncepce i techniky z XVIII. století a byly dřivé v koleji Jesuitů. 
Obrazy novější jsou nevalné ceny. (Obr. 95.) 

Umyvadlo v sakristii, mčdčné, v průměru 032 ;;/, s nápisem: 
>S. Antoni*, kolem tepané lilie. Nad ním nádržka cínová, kulovitá, 015 )n 
v průměru, s výtokem ve tvaru dračí hlavy a ná[jiscm: »L. P. 172S, « 
Dobrá práce, pocházející rovněž ze 
zrušeného kostela sv. Antonína, odkud I v~ 

jest také postříbřený r e 1 i k v i á ř ' ^t' 

s ostatky sv. Antonína Poustevníka; stojí 





Obr. 96. Hradec Nový. Monstrance č. 1. 
nyní na faře. 



Obr. 97. Hradec Nový. Monstrance C. 
nyni na faře. 



na oválné noze, tepaným ornamentem pokryté; barokně profilovaný ořech 
nese malý profilovaný rámeček s relikvií, před nímž řezaný věnec v zlace- 
ných paprscích. Výška 0-29;//, šířka 0-14;;/, průměry nohy 09 13;//. 

Monstrance č. 1. Gotická, z kostela sv. Jana na Kopečku, výšky 
58 m, šíře 23 ;;/, průměr nohy 018 ///. Bronzová, bývala kdys zlacená. 
Na šestidílné, hladké noze, korpus kulatý, arkaturami hojně zdobený, má 
kol sanctissima paprsky. Vrch tvoří krucifix ve věžičce prolamované 



106 

a podporované šesti opěrnými pilířky s fialami. Obě poboční křídla jsou 
prolamovaná a měla kdys figurky, které scházejí. Celek velmi pěkných 
poměrů; z XV. století. (Obr. 96.) 

Č. 2. Též gotická, bronzová a zlacená, 067 m vysoká a 025 m široká, 
v průměru nohy O' 16 tn. Na šestidílné hladké noze, která opírá se o šest 
malých, řezaných nožek, zvedá se nodus pod rozčleněným baldachinem. 
Válcový střed, nahoře i dole arkaturami vroubený, kryl druhdy sanctissimum. 
Obě postranice stáčejí se ve spodu v květy a jsou vyvinuty jako dva opěrné 
dvojnásobné oblouky. Vršek tvoří plná věžka s kraby, křížkem končící. 
Později upravena monstrance na plochou, přidán stříbrný věneček oblaků 
a do postranic vloženy dvě sošky andělů klanících se Hospodinu, sedí- 
címu na vrchu věnečku. Úprava tato jest barokní. Původní monstrance jest 
z konce XV. století. (Obr. 97.) 

Na věži visí zvony: 

1. Hladký, 080 ;/z v průměru, 60 m vysoký, má pod korunou tří- 
řádkový nápis: 

PO SLAWNEM C. M. RZYMSKEHO CZISARZE WITEZSTWI A PRAHY 
WZETI LETHA M • D • C • XXVI | TENTO ZWON GEST SLIT KE CZTI 
SWA • APOSS . A TO ZA KATHOLICKEHO W HRADCZI KRALOWEM | 
ARCZIPRZISTA M • I • W ■ C • Z KRONEN A ZA KOSTELNÍKY SIMEONA 
WODICKI • DA • PRABKA • ADAMA KALVSKA. 

Na plášti: Tento zwon slit gest ke czti swatemu PAVLV ode mne 
Martina Exnara, zwonarze. 

2. V průměru 0'67 w, výšky 0"53 m, má pod korunou dva barokně 
ornamentované pásky, mezi nimi nápis: 

GOSS mích IGNATIVS DRACK in KONIGGR^TZ 1779. 

Na plášti reliéfy sv. Václava a ukřižovaného Krista P., mezi nimi 
nápisy : 

Episcopo Isepho Adamo S. R. I. Co n. ab Areo Regině Hradecensi 
Canonico et Vrbis Decano Mauritio Klier. 

Na druhé straně: 

E sanCtI paVLI apostoLI non Lcnge ante MInore DVn- 
taXat refvsa MaIor DIVI abbatIo antonI eXprensIs 
eCCLesi^ evasIt. 

3. Průměru 0*50 m, výšky 0"40 w, s reliéfy sv. Václava a P. Marie 
na plášti; pod korunou vine se ornamentální pásek, pod ním nápis: 

Ignatus Draek i. K. G. 1777. 

Na návrší nad Roudnickou u Nového Hradce jsou základy za- 
niklé tvrze. Odtud i les pod návrším tímto nazývá se > Podzámčím*. 



107 



Hrádek. 

J. C. Rohn. Anti(iuitas, 68. — J. Sommer, III., 27. — J. Horák, Top. pop. v. o 
h. Kr. Hr. 125. — A. Sedláček, Hrady a zámky V., 329-334. 

Ve vsi bylo sídlo vladyk z Hrádku na tvrzi, [)0 které zachovalo se 
v zahradě statku č. 1.'^ tvrziště, valy obklopené. 

KOSTEL SV. JIŘÍ, filiální, připomíná se v déjinách Kr. Hradce 
r. 1384 co farní. Místo dřevěného kostelíka postavil J Arnošt hrabě Schaff- 
gotsch r. 1690 nynější. 








Obr. 98. Hrádek. Diptichon. Strana starSí. 



Orientovaná, cihelná a omítnutá stavba, v jednoducho pozdní renais- 
sanci, stojí na návrší nad vesničkou, uprostřed hřbitova. K lodi kostelní pojí 
se na východ užší pravoúhlé kněžiště, s malou sakristií na sever a na západ 
hmotná věž. Vše nyní kryto břidlou, jež přibita na dřívější krytinu šindelovou. 

Jednopatrová věž má na rozích po toskánském pilastru, sáhajícím 
do výše hlavní římsy kostela. V prvém patře prolomeny zdi věže na třech 
stranách velkým oknem, půlkruhem sklenutým. Střecha věže jest nízká, 
tvaru čtyřbokého jehlance. 



108 

Podélné strany lodi jsou oživeny pilastry toskánského řádu na rozích 
a po jednom uprostřed. Na silně vyložené římse sedí vaibová střecha. 

Kněžiště má rovněž na rozích zdi sesílené pilastry a na východní 
straně zděný štít s vysokým tympanonem, v němž půlkruhový výklenek. 
Ze střechy trčí nízký čtyřstěnný sanktusník, břidlou celý pobitý. 

Vchody jsou dva: 1. Ve věži v kamenném hladkém ostění s rovnou 
římsou a kusým štítem. Mezi oběma pahýly štítu znak hrab. Harracha 
(3 pera, růžicí sepnutá). 




Obr. 99. Hrádek. Diptichon ze slonoviny. Strana mladší. 



2. Vchod ve východní stěně kněžiště v hladkém kamenném ostění, 
s rovným nadpražím, nad nímž zazděn znak hr. SchaíTgotsche (čtvrcený 
štít, v 1. a 4. poli po čtyřech kolmých břevnech, v 2. a 3. poli lev na levo 
obrácený). 

Oken jsou v lodi dva páry a v kněžišti jeden pár; jsou stejného tvaru, 
půlkruhem zaklenutá 

Uvnitř měří loď 11-05 ;// délky, 8*60 m šířky a 8'90 m výšky, při 
síle hlavních zdí 115 m. Podélní zdi jsou sesíleny v rozích a uprostřed 
dorskými pilastry, třikrát zalomenými. První výstupky při zdi podporují 



109 



půlkruhové výklenky na zdech, střední nesou příčné pásy a poloviční leseny 
mezi oběma jsou oporou křížovým klenbám, kterými jest loď ve dvou 
polích překlenuta. » 

Římsa nad pilastry jest pokryta ve vlysu tric;lyfovými zářezy. 




Při západní straně umístěna kruchta, spočívající na elliptickém oblouku. 

Půlkruhový vítězný oblouk, v rozpnutí 4-38 ..široký, dělí loď 
od kněžiště, které na obdélníku 5-30 X 5 .. překlenuto knžovou klenbou 
755 m vysokou. 



110 



Kobka pod věží měří délky 3'30 w, šířky 250 w a jest zaklenuta 
valenou klenbou s lunetami. V síle zdi 150 ?;/ široké zřízen úzký šnek na 
^ruchtu a zvonici. 

Výprava v jednoduché pozdní 
renaissanci jest vkusná ; záleží z tří 
oltářů a kazatelny. Na hlavním oltáři 
visí v dřevěné architektuře mezi 
dvěma páry korintských sloupků 
obraz sv. Jiří, malovaný roku 1882 
y. Scheiwleni. Ve štítu obraz srdce 
P. Ježíše — bez ceny. 





Obr. 101. Hrádek. Střibrný pohárek. 



Obr. 102. Hrádek. Mramorová kropenka v kapli. 



Oba bokové oltáře jsou stejné architektury dřevěné na zděné tumbě, 
a dal je postaviti r. 1678 Arnošt hrabě Schaftgotsch. Na severním obraz 
sv. Václava a sv. Ludmily, držící sošku Madonny, na jižním obraz téhož 
malíře představuje sv. Annu a sv. Jáchyma, nesoucí maličkou P. Marii. 
Oba obrazy jsou skrovné ceny. 



111 



Kazatelna, přístupná ze sakristie, má v zábradlí malované na zlaté 
půdě čtyři evangelisty a na víku sošku Krista, dobrého pastýře. Malby 
i řezba nevelké ceny. 

Svícny cínové, 6 kusu po 48 r/// výšky, empirové, stojí na iilavníni 
oltáři; jsou hladké, jen vroubkovanými obroučky zdobené. 

Náhrobní desky z pískovce jsou zazděny na kostele tři: 

1. Délky rSO;;/, šířky O 95 w ; uprostřed 
znak s kolčím, ve štítu příčné břevno kostkované 
nad helmou hlavička v brnění. (Znak Kapounů 
ze Svojkova.) Kolem znaku nápis silné otřelý: 

iCetÍM palnaLliítcI)o níumitactelio | uiiuicl 
ii}avlin 

2. Deska r69 ;// dlouhá a 092 m široká 
nese v prostřed znak s kolčím. Ve štítu a na 
helmici hlava býka. Kolem okraje nápis: 

"Cicta • panic • patiiaitist eljn • iicbni 
inc^rnjcímtljD • m • poll^iclI • pn ■ ImíuMii 
inlíhcjtEsseuj uiuvil)icla (sic) pani ,Him 

3. Deska v délce r56 m a šířce 0"86 vi 
jeví uprostřed zručně tesanou vypuklou postavu 
ženskou v čepci s čelenkou, oděnou v dlouhém 
plášti kožešinou vroubeném, s úzkými rukávy, 
pod nímž viděti kol krku velký sbíraný límec. 
Ruce na prsou přeloženy. U pravé nohy malý 
znak s břevnem na přič v hladkém poli. Kolem 
kraje desky nápis v latinských initialkách : 

LÉTA PANIE 1610 DOKONALA | ZIWOT 
SWVG VROZENA PANI lOHANNA HRADECKA 

Z TIEMNIC A NA W NEDIELI MISERI- 

CORDIA GINAK SW. MARKA. PAN BVH 
GEGI DVSSI MILOSTIV BVD. 

Zvony visí na věži dva a ve věžce nad 
kněžiště mmalý sanktusník, jenž je nepřístupný. 

1. Výšky 60 cm^ v průměru 76 cm. Pod 
korunou nápis: 

ANTON SCHNEIDER IN KONIGGRATZ ANO 1803. 

Pod proužkem spodním pod nápisem visí na plášti čtyři festony 
z vavřínových listů. Mezi festony jsou na plášti reliéfy, na jedné straně 
krucifix, na druhé Madonna s Ježíškem. 

2. Výšky 48 cw, v průměru 61 cm. Pod korunou pásek z gotických 
listů břečťanových a při spodnun okraji proužek z listu vavřínových. Na 




Obr. 103. Hrádek. Hodiny 
cis. Leopolda I. 



112 




Obr. 104 Hrádek. Výjev ze života sv. Bernharda. 



plášti reliéfy sv. Václava na jedné straně a Krista na kříži na druhé. Mezi 
nimi nápis: 

Slit od Karla Paula Hradci Králové léta Páně 1872. 

ZÁMEK hraběte Har- 
racha, zvaný též »Cervený 
Hrádek*, jest rozlehlá 
stavba v lesnatém parku, as 
půl hodiny na východ od 
Nechanic. 

Jednopatrová budova, 
červeně natřená, byla posta- 
vena v letech 1841 až 1854 
dle plánů londýnského archi- 
tekta Laviba v angl. gotice. 
Zámek byl vystavěn 
za hraběte Frant. Ar. z Har- 
rachů v letech 1839 až 1854 
řízením stavitele K. Fischera z Vídně. Kamenické ozdobné práce, zejména 
v kapli, jsou dílem Jos. Krannera. Figurální výzdoba kaple, záležející 
z veraikonu, neseného dvěma anděli, sv. Františka de P. a sv. Anny pochází 
od yos. Maxe. 

Uvnitř jest celé museum rodin- 
ných památek hrabat Harrachů a 
uměleckých předmětů na mnoze 
vzácných, z různých dob a míst po- 
cházejících. 

V zámecké budově bylo po- 
užito k vnitřnímu zařízení množství 
starých součástí z jiných zámků a 
hradů. Některé pokoje jsou celé 
vzaty odjinud, na př. pokoj »můhl- 
grubský<, jehož zařízení pochází 
ze zámku Můhlgrubu v H. Rakousích 
a jest dílem Fr. In sekera a Mitbur- 
gera v Steieru v r. 1573. Dále dva 
vykládané portály k pokojům hra- 
běnky byly původně postaveny 
v Eschelbergu v r. 1572 dle vsaze- 
ných v nich letopočtů. Rovněž i za- 
řízení čtyř pokojů, zv. » císařských*, je sestaveno z nábytku, jenž druhdy 
náležel císaři Leopoldu I. 

Z nábytku jsou pozoruhodný zejména: Stůl ve velké síni, jehož 
okrouhlá deska, 6"5 cm silná, měřící 120 cm v průměru, jest z Kelheimského 




Obr. 105. Hrádek. Sošky ze slonoviny a ebenu. 



li: 



■l— . 




gnwjj 


^IH^BfiÉlákt!^^ 


±IÍ4ÍÍÍ 


^^3|i 


^^ 


H 


S^^^^l ^H' 


R nď 


1^ 


flH ^^. 




HHH^^ 




^^fei T^^^^S?'^^ 


HEiHB 


i^^^^^^^t -^^^^^1 


^^BliiZ^^^^ 


^^■^P 


"?^^Í^B .,:-:?' d^^^H 


Brs^TPni 


<^ 


ééHHhM^^H 


k^». 


-flS 





Obr. 106. Hrádek. Sklenice z r. 1573. 



vápence. Dle nápisu patřil Konrádu 
a Kateřině z Pappenheimů, pod 
jejichž znaky jest v mosaice pro- 
vedeno 16 menších znaku jejich 
předků. Noha novější. 

Stůl v saloně z ořechového 
dřeva s vykládanou deskou a re- 
liéfy čtyř postav s průpovídkami. 
Původně stál na hradě Wartburgu a 
sloužil dle tradice Mart. Lutherovi. 
Stůl v arkýři pracovny, ob- 
délný, na čtyřech nohách v po- 
době saní. Jest ze XVI. století a 
byl druhdy na hradě Rabenšteinu 
na Moravě. 

Cechovní truhlice vyře- 
závaná, ze XVÍI. st., patřila cechu 
tkalců v Janovicích na Moravě. 

Skříň z dubového dřeva ; na obou křídlech jsou dobré řezby, před- 
stavující Narození a Křest P. Krista ; jest práce Norimberská ze XVI. sto- 
letí, rovněž jako jiná skříň, na jejíž dveřích jsou vyřezány znaky sv. Kateřiny 
a sv. Hedviky. 

Umyvadlo ze solnohradského červeného mramoru s deskami 
z Kelheimu. Druhdy mělo 2 mísy, jež jsou nyní rozříznuty a odděleně 

v zeď vsazeny. Každé má 57 ťw 
v průměru a jest 130 c»/ vy- 
soké; mísa jest 37 cv/ vyložena. 
Po stranách jsou mělce orna- 
mentované pilastry. nesoucí 
obloukovou římsu, nad níž stojí 
dvě poprsí se znaky; mezi nimi 
vása. Dle nápisu bylo postaveno 
do Můhlgrubu r. 1570. 

Diptych on*) ze slonové 
kosti, 30'5 Cfu vysoké a 19 íw 
široké a O 65 tv;/ silné. Po obou 
stranách pokryto jest řtzbami, 
které náležejí dvěma různým 
periodám, různých slohů. Na 
líci byly ve dvou řadách nad 




Obr. 107 Hrádek. Majoliková, cínem kovaná sklenice. 



*) Vyobrazeno v Mittheil. d. 
C.-C. XV. 179 , ve >Výbéru památek 
z výstavy jubilejní z r. 1S91<. 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okies Králové-Hradecky. 



114 



sebou ploše vyřezány postavy, z kterých zachovány jsou dole sv. Ondřej 
a sv. Filip v obloucích, ornamenty byzantského slohu zdobených. Ve vrchní 
části byly postavy sv. Pavla a sv. Petra, které jsou uříznuté. Pod jednot- 
livými světci jsou řeckým lapidárním písmem nápisy: PAILVS, PETR . ., 
ANDREAS, FILIPVS; pod spodními nápisy a nad vrchním jest vyřezán pár 
saní (griffů) kol vásy. Postavy jsou oděny tunikou, kasulí přepásanou, 
a v pláštíky. Tato část diptycha řezána byla as koncem VIII. století. 

(Obr. 98). Na rubové straně jsou 
vyřezané ve vysokém reliéfu na každé 
z obou desek po třech scénách ze 
života Pána Ježíše a krom toho čtyři 
evangelisté se svými symboly. Ko- 
stýmy osob i architektura prozrazuje 
dobu vzniku těchto řezeb, druhou 
polovici XÍI. století. (Obr. 99.) 






NC>'^íl 



r-<.^ 



Obr. 108. Hrádek. Konvice z konce XVII. stol. 



Obr. 109. Hrádek. Křišťálová miska. 



Vzácná tato památka byzantského původu jest dar Cařihradského 
vyslance ryt. Prokše z Ostenu. 

Modlitby latinské, v deskách z červeného sametu 127 an vysokých 
a 8 cm širokých, zdobených stříbrnými růžicemi. Na 171 pergamenových 
listech jsou psané gotickým písmem latinské modlitby, zdobené 29 miniatu- 
rami, velmi jemné práce; 15 obrazů představuje sličně malované výjevy 
ze Starého i Nového Zákona a života svatých. Ostatních 14 miniatur jsou 
initialy s okrajovými ornamenty. Francouzská práce ze XVI. stol. (Obr. 100.) 

Pohár stříbrný, 29 í:w vysoký, stojí na kulaté nožce ornamenty tepa- 
nými zdobené. Číši podporují tři konsolky, nad nimiž v bohaté ornamen- 



115 



tice vynikají hlavičky andělů. Víko ukončeno postavou rytíře ve zbroji. 
Na noze značka: S O. Německo-renaissančni výborná práce ze XVII. stol. 

Pohárek stříbrný, 10 cm vysoký, boulovité tepaný. Nožka i víčko 
jsou zdobeny stáčenými pásky, mezi nimiž sedí na víčku labuť. Na noze 
značky: AL a N. Skvostná práce z konce XVI. století. (Obr. 101.) 

Kříž pontifikalní nad tabernakuleni v kapli, 26 cm vysoký, z pozla- 
cené mědi. Čtyři ramena končí jetelovým listem. Uprostřed kříže přibit 
Spasitel, nad ním malá postava P. Maric. Po stranách P. Ježíše tepaná 
poprsí sv. Maří Magd. a apoštolů. Italská jiráce z konce ^V. století. 

Kropcnka z istrijského mramoru, 
076 íti vysoká. Noha má tvar osmihran- 
ného sloupu \S4 cm v průměru. Mísa jest 
čtyřhranná, 26 cm široká a kuželovitě dolů 
se sužuje. Pokryta jest reliéfy dvou zády 
k sobě obrácených ptáků, mezi nimiž vy- 
stupuje listový ornament. Italská práce 
v ranném románském slohu z ostrova 
Torcella. (Obr. 102.) 

Kalich stříbrný, zlacený, 204 cm 
vysoký a 98 C7)i v průměru číše široký. 
Noha i nodus jsou šestihranné. Z tohoto 
vyniká šest výčnělků s emailovanými 
obrázky, poprsí svatých představujícími. 
Gotická práce vlašská z XV. století. 

Šest malých oválných m ed ai 1 1 on ů 
v předsíni kaple; reliéfy představují na 
dvou jezdce a ženu s amforou a na čtyřech 
výjevy ze života zvířat; 1. Kamzík pře- 
padený ostřížem. 2. a 3. Orlem jatý zajíc 
a 4. Dva zápasící kohouti. Plastiky ty 
z ranného středověku a pocházejí z Torcella u Benátek. 

Kaditelnice v kapli tepané šestihranné ; nádobka jest 20 cm vy- 
soká a 10 cm v průměru; na spodním okraji pod tulipánovým ornamentem 
řecký nápis. Na trojdílném víku na každém rohu vyčnívá křížek, který 
jest i nahoře nad sedmi ptáčky. Byzantská práce středověká. 

Kotlík na svěcenou vodu bronzový, s držadlem 9 cm vysoký a 17 on 
široký, téhož původu. 

Antipendium pod hlavním oltářem v kapli dvojdílné a 55 X 80 cm 
veliké; na levé straně postavy opata s laní (sv. Egid .í^) a papeže s tiarou 
(sv. Řehoř); na pravé straně jsou v reliéfu provedené řezby sv. Floriana 
oheň hasícího a světce, stojícího v trní (sv. Onufriusř). Ze XVI. stolen' 
z Basileje. 

8* 




Obr. 110. Hrádek. Malovaná sklenice 
se 12 apoštoly. 



116 



Dva obrazy na dřevě, 25 X 37 ^^« veliké, představují sv. Jana 

s P. Marií a bičovaného Krista P. Staroněmecká škola z konce XV. století. 

Lampa na věčné světlo v kapli, mosazná, pověšena na třech dívčích 

hlavičkách. Renaissanční vypuklý ornament kryje celou nádobu. Jest 

z chrámu sv. Marka v Benátkách. 

Stojan vyřezávaný, 1 ;;/ vysoký; na čtyřech rozích jsou dole točité 
sloupky a nad nimi pod deskou hermy. Na desce stojí hodiny bronzové, 
zlacené, 36 cm vysoká, ve tvaru korunovaného orla s ciferníkem na prsou, 
jenž ve spárech drží žezlo a meč. Náležely druhdy císaři Leopoldu I. 
a byly v Norimberce zakoupeny. (Obr. 103.) 

Deska vyřezávaná, v renaissančním rámci 78X54 í:/;? velkém. Rezba 

ve vysokém reliéfu představuje výjev ze 
života sv. Bernarda. Švýcarská práce ze 
XVI. stol. (Obr. 104.) 





Obr. 111. Hrádek. Pohárek starobenátský 
z Muranských hutí. 



Obr. 112. Hrádek. Pohárek starobenátský 
z Muranských huti. 



Sousoší spravedlnosti 16X^2 cm. Soška Justicie s mečem 
a vahami sedí na okulárech mezi dvěma attributy spravedlnosti. Vedle 
střední sošky znaky, říšský a města Rezna. Německá práce ze XVII. stol. 

Hudebníci, dudák a žena s loutnou, 20 cm vys., ze slonové kosti 
a ebenového dřeva realisticky řezaní; asi ze XVII. stol., vlam.ského původu. 
(Obr. 105.) 

Z bohaté sbírky m a j o 1 i k : 

Konvice bez víka 16 cm vysoká, na plášti v reliéfu postavy víry, 
spravedlnosti, naděje a trpělivosti s beránkem; německá práce z r. 1573. 
ÍObr. 106.) 

Konvice s cínovým víčkem, zdobená jeleny, z r. 1666. (Obr. 107.) 



117 



Konvice cínem kovaná, s víčkem; na plášti malovaná kartuše; 
í konce XVII. století (Obr. 108.) 

Z kollekce křišťálů a skel: 

Miska křišťálová, 12 oii vysoká, 9 c})i dlouhá, velmi ostře řezaná; 
z počátku XVII. stol. (Obr. 109.) 

Pohár 18 í"w vysoký, ve tvaru * 

římských sklenic ; číška s obrazy 
dvanácti apoštolů. Vlašská práce ze 
XVI. stol. (Obr. 110.) 

Sklínka 18 cm vysoká. Na 
ploché nožcevztyčenkroucený stonek, 
nesoucí kuželovitou číšku. Typická 
práce z hutí Muranských. (Obr. 111.) 

Pohárek 17 cm vysoký ; na 
ploché nožce sedí ořech, nesoucí 
kuželovitou číši. Z hutí Muranských. 
(Obr. 112.) 

Sklenice >volenců« s ví- 
kem 36 c))i vysoká, malovaná. Pod 
vrchním okrajem a dole německé 
nápisy, uprostřed válce sedí římský 
císař mezi králem českým a mark- 
rabětem míšeňským, vedle nich stojí 
ostatní volenci římské říše. Německá 
práce z r. 1616. (Obr. 113.) 

Sklenice »míru* se skle- 
něným víkem, malovaná, 25 cm vy- 
soká. Na sklenici tečkovaný ornament 
s pásky s německými hesly a obrázek: 
Bůh Otec žehná římskému císaři a 
před ním stojícímu králi francouz- 
skémula královně švédské. Německá 
práce z r, 1649 na památku míru 
Westfalského. (Obr. 114.) 

Emailovaný znak na 21 cm vysoké skleněné desce. Patřil paní 
baronce Markétě Hoffmanové rozené baronce Harrachove z Rohrova 
a pochází z r. 1576 ze zámku Trautenfelsu ve Stýrsku. (Obr 115.) 

Cínových nádob 16, z nichž pozoruhodný jsou: Konvice 
s podobenstvím o ztraceném synu, ve čtyřech reliéfech. Ze XVII. stol. 

Cechovní konvice s rytířem na víku a jmény osini cechmistrů 
s odznaky cechů: obuvníků, krejčí, tkalců a rukavičkářů ; jest z r. 1688. 
Dva džbány táhlého tvaru se znaky Řezná a letopočtem 1660. 




Obr. 113. Hrádek. Sklenice »volenců. 



118 



Mosazných mís 16, vesměs zdobených tepanou prací; zajímavé 
jsou zvláště: Mísa 1\ ci>/ v průměru s reliéfem, představujícím židy, nesoucí 
hrozny z Kanaan ; kolem vlamský nápis Jest ze XVII. stol. 

Mísa s hlavou Římana a nápisem: Marcus Tul. Cicero Cons 

a té podobná mísa s okřídleným lvem sv. Marka. Obě jsou ze XVI. stol. 

Benátská práce. 

Téhož původu jest i umyvadlo 

mosazné, pěkně ornamentované. 

Zvonek 14^7;/ vysoký, má držadlo 
ve tvaru lvíčka a na plášti nápisy: Ottc 
von Neudek 1558 a Anna Lebi zu Rosenthal 
(A. Lvova z Rožmitálu .?) se dvěma znaky; 
na jednom jsou v úhlopříčném pásu 
3 mušle; druhý jest čtvrcený, v prvním 
a čtvrtém poli kanci hlava, v druhém 
a třetím lev. Mezi znaky jsou provedeny 
postavy muže a ženy s dětmi. Reliéfy 
znamenitě modelovány. 

Zvonek bronzový, 13 cm vysoký. 
Držadlo složeno ze dvou andílků zád\^ 
k sobě obrácených. Na plášti pět jezdců. 
Dole z gotických majuskulí změtený nápis 
nahoře : O MATER DEI MEMENTO MEI f. 
Jest z XV. stol. 

Zvonek 12 cm vysoký s nápisem 
HIF 1582, pod nímž festonový pruh a 
znak se dvěma vztyčenými pery. 

Zvonek 23 cm vysoký. Na plášti 
pás plasticky provedených festonů jest 
meandrem oddělen od širokého ornamen- 
tálního pásu, v němž ve dvou věncích 
poprsí muže a ženy ; na protější straně 
v ornamentálním orámování značka : D ve 
dvojitém C. Empirová práce z konce 
XVIII. stol. 
Kalamář bronzový, 10 cm vysoký, stojí na třech nožkách. Empi- 
rový z počátku XIX stol. 

Dva svícny bronzové a 20 cm vysoké. Na trojdílné noze ze 3 dráčků 
stoji dřík, jehož ořech prolamovaný. Mezi draky na nožce úponkový ornament 
prolamovaný z tlam 3 nestvůr; nad nimi po postavě. Vrchní misku pod- 
porují 3 ještěrky. Zdá se, že to kopie románského díla z XII. století. 

Dva svícny stříbrné á \1 cui vysoké. Na čtyřdílné noze 4 hla- 
vičky; dřík zdoben rytou prací. Barokní z 2. pol XVIII. stol. Na noze 
značka: Orlíček. 




Obr. 114. Hrádek. Pohár z roku 1549. s glori 
fikací míru Westfalského. 



119 



Svícen stříbrný barokní s točeným držadlem. Značky HV a N. 
Dva páry svícnů stříbrných v německé renaissanci ze XVII. stol. 

Pár svícnů mosazných, 14 cm vysokých, zdobených rytým 
ornamentem, na nožce a na ořechu 3 hlavičky andílků. 

Váza železná, ve tvaru fioly, 17 c/// vysoká, stříbrem bohaté 
touširovaná ; orientálního původu. 

Dvě svítilny v dolní 
předsíni, dřevěné, pětistranné, 
pocházející z paláce Crimani 
z Benátek. 

L u s t r v jídelně, mosazný, 
šestiramenný, s hebrejským ná- 
pisem Pochází asi z některé 
synagogy z r. 1717 dle vrytého 
letopočtu. 

Podobizny ve velké 
síni, jsou v životní velikosti, 
malované v XVII. a XVIII. stol. 
Šest obrazů představuje předky 
rodu Harrachů, počínaje Při- 
byslavem z r. 1280. Dále visí 
tamtéž portréty Karla Lonque- 
vala, hraběte z Buquoy, voje- 
vůdce Ferdinanda II., Albrechta 
z Valdštýna a Rudolfa svob. 
pána z Tiefenbachu. Většinou 
jsou dobře malované. 

Dále chová zámek sbírku obrazů, nejvíce rodinných podobizen 
a kopií, zbraní, brnění, jakož i množství rarit; vše jest téměř naskrze 
cizího původu. 




Obr. 115. Hrádek. Kinailový znak na skle. 



Chlum u Hradce Králové. 



j. C. Rohn, Antiquitas 41. — J. Schaller, Topographie d. K. B. XV. 42. — J. G. 

Sommer, Bohmen IV. 74. — J Král, Průvodce po bisk. Kr. Hr. II. 164. — J. Horfik. 

Topogr. popis v. o. h. Kr. Hr. 34. 

Na panském poli za dvorem Lipským předhistorická osada. Vyskytuji se tu 
kamenné nástroje, hliněné nádoby v ose vrtané, dlouhé korále náhrdelníku (jako Ve- 
lišský a Velvarský) a jednotlivé bronzy. Nálezy v museu Kr. Hradeckém a ve sbírce 
p. Píši ve Správčicích. (L. Domečka, Pam. arch. XVIIl. 120, XIX. 147 a 390. — 
D u š k a 69 ) 

KOSTEL PROMĚNĚNÍ KRISTA PÁNA (filiální) byl již r. 13S4 

farním. Původně goticky založen, byl v XVI. stol. přestavěn a roku 1741 




120 

od £1. Dobřenské z Dobřenic opraven a novou zděnou věží na místě bý- 
valé dřevěné opatřen. R. 1868 vichrem byla smetena vrchní část věže, jež 
spadla na presbytéř a prorazila klenbu. 

Kostelík stojí uprostřed hřbitova a jest orientován. (Obr. 116.) 
Loď kostelní ukončena v západním průčelí jednopatrovou věží s nízkým 
a úzkým hrotem, k východní straně presbytáři (o pěti stranách osmiúhel- 
níka), ku která přistavěna na sever malá sakristie, vše 
^„M^ pod břidlu krom věže, jež jest plechem kryta. Nároží 

^ ^ ^A kněžiště jsou sesílena gotickými opěráky, svrchem se- 

^1 ^ f,-" ' šikmenými. 

Vchody do kostela jsou dva, pod věží na jižní 
straně a do lodi na severní straně ; na západní straně 

yvěže jest vchod do točitého schodiště. Do sakristie jest 
vchod též od západu. 
V prvém patře věže jest na třech stranách po okně 
segmentem sklenutém; loď osvětlena dvěma páry oken, 
elliptickým obloukem sklenutých, presbytář čtyřmi okny 
půlkruhovými. 

Vnitřek věže, 460 X 4"70 ;;/, jest dole sklenut 
křížovu klenbou bez žeber; 1*20 m širokým pasem 

Obr. 116. Chlum. Půdorys ■' ^ 

filiálního kostela. otvírá sc do lodi, jež opatřena rovným rákosovaným 
stiopem. Nad přízemím věže umístěna kruchta, jejíž zá- 
bradlí kulatým balkonem vyčnívá do lodi kostelní. Půlkruhovým vítězným 
obloukem (bez profilu) spojena loď s kněžištěm, které zaklenuto paprs- 
kovou klenbou do žeber profilu pozdně gotického (Obr. 117.) Žebra sbíhají 
se v terčovitém svorníku, na kterém viděti štítek se znakem Hamzů ze 
Zabědovic. 

Vedle vchodu do sakristie jest malý sanktuář, \'20 m 
vysoký a 081 m široký, s renaissanční obrubou, svrchem pólo- ^ , 
kruhovou. ^^ 

Výprava jest dřevěná, pestře barvitá. Hlavní oltář a ^ 

levý boční s kazatelnou jsou ze XVII. století. Hlavní oltář je ^^^ ^^^ 
křídlový: ve středním poli jest pověšen nový obraz na plátně, Chium. 

P»„v.T7--,T->, 1/ /r-io I. 1 Průsek žebra 

romeneni Knsta Pana«, nevalné ceny. (Původní obraz, na uienby 

dřevě malovaný, v rozměrech ri2 ;;/ a 165 m, je na půdě 

v sešlém stavu. Tvrdá malba v kresbě i v tonu, představuje též Pro- 
měnění Kr. P.) Rovněž nově přemalovány jsou obrazy na přední straně 
křídel, » Život P. Krista* znázorňující. Na zadní straně křídel jsou pů- 
vodní obrazy »Umučení Páně«, hrubé techniky. Architektura ze dvou 
sloupků, římsy a attiky, v německé renaissanci se zlacenými ornamenty. 
Nápis na straně: »Tato archa przedne ke | cti a chwale Panu Bohu | (a pro) 
ozdobu chrámu tomuto wyzdwizena | gest letha Panie 1649 za czasu 
dvojcti[hodneho kněze Carla sprawcze cyrkewny|ho a rychtarze Waczlawa 
Meystrzika z Chlumu, | Jana Hawrdy z Czisstowsy, Jana Flekacze z Lipy, I 



121 



kostelniczy Wyljm Waless z Chlumu, Jan Wawra | z Chlumu, Waczlaw 
Tesarz z Czlssto-wsy, Jan | Prokess z Lippy a žele osady a sausedu | 
z nadepsaných wesnic przinallezegicych k chrámu Pane Chlumskemu.* 

V sever, bočním oltáři visí v německé renaissanční architektuře ze 
dvou sloupků s kládím obraz Ukřižovaného, r. 1872 od Jos. Koláře malo- 
vaný, bez ceny. Rovněž taková jest socha na jižním bokovém oltáři. Stará 
socha s oltáře, sv. Isidora, práce venkovského umělce, leží na [)ůdč. Ka 
obou těchto otářích stojí po čtyřech svícnech cínových, z počátku XIX. stol. 

V presbytáři visí dva obrazy na plátně po 52 X 70 cm, představující 
dva starce; obrazy jsou živého koloritu, z XVIII. stol. Pod kruchtou jest 
obraz na plátně v rozměrech 55 X 65 cm s podpisem: Věra Effigies S. An- 
tony de Padua ex originali ad S. Jacobum Vet. Prag Decompta 1675. 
— Poprsí světce s lilií, nevalné ceny. 





Obr. 118. Chlum. Lodička na kadidlo. 

Kalich empirový, 25 C7)i vysoký, v průměru číšky 9 cvi široký, má 
kulatou, mosaznou a zlacenou nohu a stříbrnou hladkou číši, zdoben; u 
dvěma tlačenými kvítkovanými pásky. 

Lodička na kadidlo, 15 cm vysoká, z mosazného plechu, stříbřená. 
Na nožce ve tvaru delfína sedí nádobka s víkem, pokrytá tepaným orna- 
mentem. Výborná práce z XVIII, století. (Obr. 118.) 

Křtitelnice cínová, 85 C7n vysoká, 30 cw v průměru. Tři prohnuté 
nohy mají dole po drápku, nahoře zabíhají do tlam nestvůr. Válcový 
kotlík, 24 cm vysoký, zdoben reliéfem Madonny a čtyřmi hlavičkami andílků 
a jest opatřen dvěma kruhy. Na baňatém víku vystupují čtyři hlavičky 
andělů a krucifix mezi Matkou Boží a sv. Janem. Nápis na kotlíku : 

NÁKLADEM + lANA + HAMBLE + GINAK + TIRNKA + 
MANŽELKA + GEHO + MARIGANA + ZE + WSI + 
CZSTAVSI + 14 MÁGE + ANNO +1-6-6-2. 



Dobré práce jsou zejména sošky. (Obr. 119.) 



122 



Stará křtitelnice stojí před vchodem. Jest \\0 cm vysoká, 
zcela bez ozdob, pískovcová vyhloubená polokoule, 86 cvi v průměru, na 
na válcové noze. 

Náhrobky jsou zasazeny na kostele i ve vnitř: 

1. Při severním vchodu v právo s nápisem: 

íluto podumiani iisau biua íDuoiut urnítncljn pana H)arjlauia Cjadíoro- 
?hrlin 1 Ií)imtsliq, lirjeíhem umrjel gtsí 3ait 
. . . luc stntbu ;m incliknnori ícíha . . . H^arílam 
tu mu'? na bcn íríidj kraluoui Idíja . . . s kícri) 
... 111 ]?aim Dbpoqima. Deska i znak otlučen. 

2. Při severním vchodu v právo. Deska 
se znakem Hamzů ze Zabědovic (kolmo půlený 
štít, pravá půle cista, v levo šachovnice) a ná- 
pisem : 

rcííia Panic m P^ LXVIII (1578) bohonaí 
luMí m Rriflu ].^anu ^imoí fmug urn^cnij i pan 
l^aiuia Borjck } 3a|bÍEhnniin a íuia porfjoman 
lUMí ui ponbich) pr^cb juiaíym H)aíÍEÍi;tm apo: 
ITínliMH }?anÍL\ 

3. V kostele pod kazatelnou deska se 
znakem Hamzů a nápisem : 

(Euto pnd}oniano gest liclo nrojcncljo J^ana 
i?in'?ha Ifannn, nrnstarssnho \ 5abie[bDn:iirí 
a na ::?inicín a bokn|naI gest íimoí snuig a nb= 
piH-íima 111 pokinů, Lickaimn' s mitrnimn ra bcn 
sanbn pvíinaíi) Kmsta |?ana. ]?an Budí; | ran 
biuisn gclio milosíim lujíi .... 

4. Deska vedle předešlé, 1'76X0"85»í 
veliká, s otřelým nápisem nad znakem Hamzů: 

... lil |.^ann "^an lí-)aríin Bor?ek, 
iicijojín . . . 

5. Při severním vchodu v levo deska 
rSO X 090 m velká, se znakem Hamzů 
a nápisem kolem : 

rctí)a |.^anic 1()()7 m IHuícrrj | bcn siu. Jana Burnana nmoí snnui 
lil T\. p. bokonal nrojcm; | pan Bunch nciisíarssn I-H^pojliski; \ Zía- 
djcassían a t^abluhobroorjirf; geíjin ícln ínto pod)o'"' gí. 

Nad znakem čte se: 




Obr. 119. Chlum. Kostel Prom. Kr. P 
Cínov.i křtitelnice. 



Ujagi m 48. 03a sem ten \\\^x\]\ slilapunj ne pvaiiiosít tmc pro nic 



samé. 



123 

6. Ve zdi za hlavním oltářem deska 175 m dlouliá a 085 m široká, 
se znakem a nápisem ú{)lně nečitelným. 

7. Tamtéž deska r46 w dlouhá, 084 ;« široká, se znakem, v jehož 
štítě drží ruka kohoutí hlavu. Jest to prý náhrobní kámen Martina Fru- 
weina z Podolí, jednoho z direktorů zemských z roku 1618 Snad kryl 
hrobku před 30 lety otevřenou, v níž nalezena byla kostra, které hlava 
scházela. 

Zvony na věži visí čtyry: 

1. V průměru 1 03 w, výšky 89 ;// ; má pod korunou chybně psaný 
nápis dvouřádkový: 

LÉTA PANIE MDXXXXI TENTO XWON GEST DIELAN KV CTTV 
(sic) A K CHWALE PANV BOHV WSSECH SWATYCH | SKRZ WAaLAWA 
KONWARXE W03ADNVM (sic) NA CHLVM K 3WATEMV HOTHARTV 
(vlastně: GOTHARTU) TROGIC^^Y 3WATE. 

2. V průměru 91 ni, výšky 80;//; má rostlinný ornament koleni 
koruny a nápis na plášti: 

ME FVDIT ANTONIVS SCHÓNFELD ANNO 1608 VETERO PRAGAE. 

Na protější straně kolem znaku: 

HELFFIED FRANTZ FREYHERR VON KAYSERSTEIN. 

Znak jest šikmo z leva napravo břevnem dělený; po obou stranách 
břevna lev. Na srdci datum: 1814. 

3. Poledník, v průměru 0*77 w, výšky 0'59 'n. s nápisem pod ko- 
runou : 

Tento zv/on gest od Waczlawa Konwarze letha Panie MDLIL 

Přelit byl r. 1872 od Karla Paula v Králové Hradci. 

4. Umíráček jest bez nápisu. Ozdoba při okraji upomíná na zvonaře 
královéhradeckého Diviše Hlaváče. 



Jenikovice. 



J. C. Rohn, Antiquitas 73. — J. SchaUer, Topographie d. K. B. X\^ 174. — 

J. G. Sommer, Bohmen IV. 374. — A. Sedláček, Hrady a zámky II. 75. — Horák, 

Topograf. popis v. o. h. Kr. H. 56. 

V cihelně p. Jarkovského nalezeny v r. 1884 kamenné nástroje (sekerka a vý- 
vrtek). Na jižním konci vsi pohřebiště popelnicové. (Domečka, Tam. XVIII. 277 
a XIX. 147. — Duška 17.) 

Tvrz, která zde v XVI. století Janem Šárovcem ze Sárova byla 
zbudována, zanikla v XVII. věku. 



124 

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA, filiální, uvádí se již r. 1385 
co farní. Na místě starého kostela vystavěn v 1. 1741- 1745 nový, ale 
tak chatrně, že se před nedávném sesul. Pouze věž zůstala státi. Nový 
kostel počal se r. 1901 znovu stavěti. Kostel starý byl jednolodní, k se- 
veru obrácený. 

V jednopatrové věži, šindelovou cibulovitou bání kryté, visí velmi 
těžko přístupné zvony: 

1. Hladký, v průměru O 80 m, vysoký OóS m\ při vrchním kraji ne- 
pravidelnou minuskulí nápis: 

,Hnim 2 bnnnni i nť'xu'-"z?e.'tm'-' 2 sítí x tjcst t ícnío x ^raon s ke cti s 
y\ \\ diiualc -i pa" 2 luV' 2 uisscm 2 sm t \ aíi; s bo ipiiihoiinr? t umb + 
3ana + Ijlamauíc i 

2. Průměr 0/5 /;/, výška 60 m\ při vrchním kraji nad páskem 
z malých lilií jednořádkový nápis: 

Icía 2 pante 2 itrDL-íy-' s pieíilÍE" i .\-.\-?t" 2 fht 2 ntlí 2 íeuío 2 pnon 2 
hc uX\ 2 a Ii dimale 2 panu 2 ho". 

V základu pod oltářem nalezena miska skleněná, 6 cm v průměru, 
na kraji zdobená dvojím páskem ze stočeného drátku stříbrného ; uprostřed 
byl ostatek světce v kotoučku a trojúhelníku ze stočených drátků stříbr- 
ných. Filigranová ozdoba jest velmi pěkně pracována. Asi ze XIV. století. 

Kopeček sv. Jana (též zámeček zvaný). 

J. J. Solař, Dějepis Hradce Králové n. Labem 616—628. — Dr. J. Eiselt, Konig- 

yratz in der Vorzeit und Gegenwart 163 — 167. — J. Horák, Topogr. p. v. o. h. Kr. 

Hr. 42. — J. iN ech víle, Ratiboř 1892: Sv. Jan na Kopečku 17—19. 

Na místě nynější osady bývaly četné vinice měšťanů Královéhradeckých, 
proto říkalo se tu druhdy »na vinici*, od XV. století pak »na Konstanci*. 

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE (filiální). Roku 1530 Lukáš 
Hostovský z Hostovic, recte Forman, měšťan Královéhradecký, vystavěl 
na pozemcích městských na vrchu, kterýž slově >Konstancí«, kostel »ke cti 
a chvále Pána Boha všemohoucího a památce mistra Jana Husi, mistra 
Jeronýma z Prahy a jiných věrných Cechů*. Brzo na to usadil se tu pou- 
stevník. Poustevníci žili tu až do r. 1779. Proto říkalo se tu též »na poušti*. 

Po bitvě bělohorské posvěcen byl kostel ke cti sv. Jana Kř. 

R. 1675 dne 8. července stalo se nové založení kostela od základů, 
nákladem dobrodinců z Hradce Králové. 

R. 1680 postaven oltář sv. Vojtěcha. R. 1691 postaven nový hlavní 
oltář sv. Jana Kř. a r. 1692 byl nový kostel posvěcen. Sešlý kostelík byl 
opraven v 1. 1858 — 1859. R. 1896 opatřen kolem dřevěným loubím. (Které 
as druhdy tam bývalo.) 



125 



Orientovaná, dřevěná, orákosovaná a omítnutá stavba, zevně od po- 
slední opravy šindelem pobitá, záleží z lodi 12'25;// dlouhé, 10"75 w 
široké a 6'40 in vysoké, kryté rovným stropem, a z kněžiště se závěrem 
o třech stranách osmistěnu; délka kněžiště 830 w, šířka 7'15 /// při síle 
stěn 30 í:;// ; také toto má rovný, omítnutý strop. Ku kněžišti přiléhá na 
sever malá sakristie. (Obr. 120.) 

Výprava jest barokní, chudičká; na hlavním oltáři uprostřed obraz 
sv. Jana Křtitele jest bez ceny, rovněž jako obrazy na bokových oltářích 




Obr. 120. Dřevěný kostel sv. Jana na Kopečku. 



Jana Nep. a sv. Vojtěcha. Na tomto oltáři jest nápis: K wietffy ezti 
a Slawie Boží, Swatemu Wogtiechu Cziefkemu Patronu a wffem Swatým 
Patronům Y Orodownikům Czefkym Tento Oltarz od Niekterých P. Mie- 
fftieninu"w a Dobrodinczuw Králohradeczkých vyzdwizien. Den 9 Maij 
A~o 1680. ^Obr. 121.) 

Na stěně jižní socha sedícího spoutaného Krista, která byla postavena 
primasem Královéhradeckým Fr. A. Pichlerem do kostnice roku 1715. 
Pískovcová socha jest realisticky a celkem správně sekána. 

Blízko kostela stojí na hřbitově dřevěná jednopatrová ZVONICE, 
stanovou šindelovou střechou krytá. V ní visí tři zvony: 



26 




Obr. 121. Vnitřek kostela sv. Jana na Kopečku. 



1. Výšky 75 au, průměru 1 m, nese na plášti pod korunou 10 cm 
vysoký pás z destiček svrchem půlkruhových, na nichž jsou reliéfy svatých. 
Pod tím jest pruh z akantů dolů obrácených. Na plášti nápis: 



LÉTA PANIE MDLXXXIII TENTO ZWON 
SLIT GEST NA PAVSST K KOSTELY . . . lANA 

ZA PRIMASA P. MARTINA CEIPA Z PE 

CLINOWCE A FARARZE K S2 ANTONÍNA, 

KNIEZE GIRZIHO • HORZICKEHO OD ELYASSE 

STODOLY W HRADCI • ZA RYCHTARZE WISO 

CKIHO PAWLA ZBÍEHLIKA TRZEBESKIHO YA 

NA MEINOWCE. 



127 



Na původním nápisu bylo >S« před lANA a »HVSA« vytlučeno 
z rozkazu faráře Václava Bořka r. 1845. Pod nápisem jsou zapuštěny tři 
mince; na střední jest zřetelné poprsí císaře Rudolfa II ; postranní 
mince jsou otřelé. 

2. Výšky 69 on^ průměru 80 oii, nese pod korunou tři pásy; ve 
vrchním jest řada destiček s reliéfy svatých, na spodním též řada desek, 
spodem hrotitých, na nich uprostřed ornamentu vynikají reliéfy postav; 
v prostředním pásu nápis: 

LETHA PANIE MDCVIIII SLYT 
GEST ZWON TENTO OD SYMEONA 
ZWONARZE W HRADCY. 



fso/ijif-- á/i^e^fol 






y^; 




i 

:i'1' 



'.:v./^.;---^. 



?'^m 












fJVí n ^ú^.c21hj^^ '^řSiy^^^y 






m 




Obr. 122. Odlitky pláště zvonu č 2. u sv. Jana na Kopečku (v průmyslovém museu Kr. -Hradeckém). 



Na plášti Ukřižovaný Kristus, pod ním P. Maria a sv. Jan a nápis: 

I PETR II 

KRYSTVS HRZICHI NASSE NA 

SWEM TIELE WNESL NA DRZEWO 

KRZIZIE. 

Vedle nápisu zapuštěny dvě mince s Nejsv. Trojicí. Na druhé straně 

deska v obrubě ornamentální, v jejíž vrcholu hlava anděla; nad deskou 

nápis : 



128 

ZA lANA KRČMARZE 
Z WI — SOKI(ho) KOS(telce); 
v desce : 

YAN III 

YAKOŽ MOIŽISS POWYSSIL HADA 

NA PAVSSTI TAK MA POWYSSEN BYTÍ SYN CZLO 
WIEKA ABY KAŽDÝ KDOŽ WIERZI W NIEHO NEZAHY 
NVL ALE MIL ZIWOT WIECŽNY. (Obr. 122.) 

3. Výšky 32 cm^ průměru 40 cvi, má pod korunou pásek z barokního 
ornanientu. Xa plášti nápis: 

ANNO 1847 
ED . TH MA • EM • AL • Kemlink 

a reliéf, představující zjevení se anděla klečící postavě. 

Tento zvon byl věnován AI. Kemlinkem místo ukradeného zvonu, 
který měl nápis: »Tento zvon slit nákladem Jiříka Rychtáříka r. 1505'-, 
a který byl sem přenesen odjinud, an kostelík k poctě Jana Husi tehda, 
kdy zvon byl slit, ještě nestál. 

ZÁMEČEK, jednopatrová jednoduchá budova na obdélném půdo- 
rysu o 7 a 5 osách, byl postaven na místo stavení dříve tu stávajícího 
primasem Královéhradeckým Fr. A. Pichlerem r. 1719. Nad vchodem 
v kamenné barokní obrubě kartuš s nápisem : 

SI DEVS PRO NOBIS 

QVIS CONTRA NOS. 



Kratonohy. 



J. C. Rohn, Antiquitas 81. — Jos. Schaller, Topographie d. K. B. XVI. 22. — 

J. G. S o m m e r, Bóhmen III. 51. — J. H o r á k, Topogr. p. v. o. h. Krt!:. 135. — 

A. Sedláček, Hrady a zámky. V. 302. 

Kamenný nástroj a 3 pazourkové nožíky. (Duška 72.) 

Tvrz, na které seděli r. 1318 Licek a Sezema z Kratonoh, stála na 
místě nynějšího zámečku, prosté jednopatrové to budovy, bezvýznamné. 

KOSTEL SV. JAKUBA, farní; uveden již r. 1384 mezi farními. 
Původní gotický byl r. 1707 — 1710 barokně přestavěn. 

Omítaná, orientovaná stavba jednolodní, s jednopatrovou věží v zá- 
padním průčelí a sakristií při severním boku kněžiště přistavěnou; vše pod 
taškovou krytinou. Loď má dvě pole, dělené opěráky o jednom odstupci, 
svrchem šikou ukončeném. Kněžiště záleží z jednoho pole a tří stran pravi- 
delného osmistěnu; na rozích má diametrálně po opěrném pilíři o jednom 
odstupci. Osvětleno jest 4 okny segmentovými; téhož tvaru, jako jsou 
čtyři okna v lodi. 



129 



Čtyřboká věž, provedená při přestavbě r. 1707, má v západní straně 
vchod, plochým obloukem sklenutý, nad nímž jest prolomeno kruhové 
okénko na kruchtu. Přízemní prílčelí věže jest sesíleno blíže rohů dor- 
skými pilastry, s triglyfovou římsou. V I. patře jest po každé straně po 
okně polokruhovém, nad n''mž jsou hodiny. Ve střeše přechází čtyřboký 
jehlanec v osmiboký, nevysoký hrot. (Obr. 123.) 

Uvnitř jest kněžiště sklenuto v polygonu polobání s lunetami a 
v jediném poli klenbou valenou, rovněž s lunetami. Půlkruhový vítězný 
oblouk dělí presbytář od lodi, kteráž jest též valené, s lunetami, sklenuta. 
Celá klenba pokryta jest barokními štuk- 
kovými ornamenty kol malovaných me 
dailonů, bez umělecké ceny. (Obr. 124. i 

Klenby opírají se o čtyřboké pilíře, 
35 cm vyložené a 86 C7n široké, s toskaii 
skými hlavicemi; v presbytáři jsou místo 
pilířů kulaté přípory. 

Rozměry: délka presbytáře včetně 
vítězný oblouk 8///, šířka 7'50 ;// ; délka 
lodi 10'90 m šířka 8 85 ;//, výška 7-65 w; 
šířka kobky pod věží 3' 10;//, délka 3'45///. 
Síla zdí hlavních ri2;//, z>lí ve věži 
1 -55 ///. 

Uprostřed kostela jest zapuštěna 
náhrobní deska krypty pánů Dobřenských. 

Výprava jest pestrá, venkovského 
vkusu. 

Hlavní oltář, jejž dal r. 1710 maiitel 
Kratonoh, hrabě J. Václav Michna z \\\i- 
tzinova udělati, jest plasticky provedená 
jeskyně, se sochou sv. Jakuba Většího 
uvnitř, několika zlacenými sochami po 

stranách a sochami sv. Anny a Panny iMarie na vrcholu. Sochy jsou hrubé 
řezány v ^/^ skutečné velikosti. V přední straně tumby oltářní jest vsazeno 
antipendium na plátně O 72 X 2'32 z^ veliké, představující P. Ježíše volají- 
cího k sobě sv. Petra na lodičce. Pěkná práce pro pěknou kresbu a živý 
kolorit. Nad obloukem jeskyně sedí velký pelikán, prsa sobě pro mláďata 
drásající. 

Postranní oláře jsou bílé, částečně zlacené ; na pravém jest upro- 
střed obraz P. Marie Karlovské mezi dvěma soškami sv. Václava a sv. Pro- 
kopa. Levý oltář má ve středu malý obrázek sv. Anny P. Marii vyučující 
kolem 7 medaillonů s podobiznami svatých. Celek pojí široký řezaný rámec. 

Nevkusná kazatelna jest dřevěná, ve tvaru velryby, v jejíž roze- 
vřené tlamě jest místo pro kněze. (Obr. 125) 

9 

Soupis památek hist. a umři. Pol. okres Králové-Hradecký. 




Obr. 1-3. Kratonol y. Pohled na kostel. 



130 

Rovněž dřevěná jest kruchta, stojící na dvou řezaných sloupcích, jež 
kryjí ve vrchních polovicích barokní poprsí. 

Po obou stranách lodi namalovány jsou al tempera na stěnách dva 
velké obrazy nevelké ceny, na pravém sv. Pavel na poušti, na levém 
sv. Jeroným v jeskyni. 

Křtitelnice cínová, 90 cm vysoká, v průměru mísy 52 cm široká, 
stojí na třech nožkách, z poprsí andělů vybíhajících. Na spodním kraji 



\ 




Obr. 124. Kratonohy. Vnitřek kostela. 



mísy vyčnívají dva obroučky, mezi nimi nápis : KDO SE NENARODÍ 
Z WODY A Z DVCHA SWATEHO TEN NEWEYDE DO KRALOWSTWI 
BOŽÍHO: JAN III. 

Uprostřed mísy připevněna tři držadla v tvaru dračích hlaviček; 
pod vrchní hranou opět tři hlavy lidské s kápěmi. Pod těmito jest nápis: 
TATO : KRZTITELNICE : NÁKLADEM : ZADVSSY : BABICZKEHO : ZA 
SPRAWY : KOSTELNIKVW : WACLAWA : DAVCHY : A / MIKVLASSE : 
KOCZKY : GEST : ZKRZE : GINDRZICHA : KZEPELKV : LÉTA : PANIE 



131 



1.6.0.4 a pod proužkem dále KONWARZE : 2 HOR ; GVTEN ; VDIE- 
LANA : 

Značky inistruvy \Í9 ^9 

Monstrance jest barokní, paprsková, z pozlacené médi. Na ellip- 
tické noze, tepanými palmetami zdobené, zvedá se válcovitý stonek, nesoucí 
melchisedech v paprscích. Tyto kryty jsou dvěma věnečky; svrchní, z klasů 
a vína, posázen nepravými drahokamy, spodní jest z postříbřeného, barok- 
ního ornamentu. Po obou stranách otvoru dva andělé, nad nimi Bůh Otec 




Obr. 125. Kratonohy. Kazatelna. 



pod holubicí, připevněnou na křížku. Výška 56 o//, šířka paprsků 27 cm; 

delší průměr nohy 20 cm. Hrubší práce z druhé polovice XVIII. století. 

Kalich č. 1. Stříbrný a pozlacený; má tlačenou nohu vroubko- 

vanou, podobně i ořech; číše jest hladká. Výška 21 cm, šířka nohy 13 cm, 

číšky 8 cm. „ ., 

Značka 

Kalich č. 2. jest mosazný, zlacený, z druhé polovice XVIII. stol. 
Šestidílná noha jest ozdobena ve třech větších i třech menších polích te- 
panými ornamenty. Přechod mezi nohou a stonkem kryje postříbřený 
proužek z vysekávaných lupenů. Ořech jest trojboký, celý ornamentovaný. 
Spodní část číšky vězí v postříbřeném, řezaném košíčku. Výška 23 cm, 
průměr nohy 15 cm, číše 8 o/l 

9* 



132 

Paci fikal jest měděný a postříbřený. Na elliptické noze čtyřdílné 
jsou čtyři tepané kytice; ořech zlacený pokryt rytým ornamentem. Na 
kříži jsou zasazeny v rozích ramen nepravé drahokamy, uprostřed trojlistů. 
Na zadní straně vsazen relikviář s třískou kříže Kristova (}) Výška 32 cm, 
průměry nohy 16 cm a 13 cm, šířka ramen 17 cm. Slušná práce z XVIII. stol. 

Ornát č. I. Na plátně vyšit modrý renaissanční vzorek, rovněž 
střední pruh jest ornamentem pěkně koncipovaným vyšit. Výška r05 w, 
šířka O 65 w. 

Ornát č. II. Na bílé dykytě jsou rozhozeny hedvábím vyšívané kytice 
z růží a větvičky s kvítky. Uprostřed táhne se plyšový pruh proužkovaný, 
dessinem ze zlatého dracounu protkávaný. Výška r02 w, šířka 0"68 m. 
Sličná práce z XVIII. století: 

Zvony jsou čtyry: 

1. Největší o průměru 100 cm, výšky 104- cm. Na plášti nápis latinkou 

>VNTER der Regierung des Hoch- und Wohlgeboren Herrn Herrn Leopold 
Grafens Kinsky von Chlumetz und Tettau im Jahr 1808 iibergossen 
"worden — 

Na protější straně : 

»Zar hohen Andachfc und fur Bráate. | Erschalle festlich mein Ge- 
láute j ott von des Turmes Hoh' hinab | als Grabgesang erton' es selten j 
nie soUs als Feuerlosung gelten | so lang ieh hier mein Dasayn hab. 

Pod korunou nápis: Durch die Feuer's Gluth in Prag war ieh zuer- 
flossen, Wittwe Anna Kuhnerin hat mich gegossen. — Na plášti čtyři 
reliéfy: znak Kynských a sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a 
sv. Leopolda Q). 

2. Zvon o průměru 76 cm a výšky 80 a;/, má na plášti dvě sošky 
v reliéfu a znak Kynských. Pod korunou nápis: »Karl Bellmann & Anna 
Kiihner hat mich gemacht Anno 1809 « 

Dva malé zvony stejné, oba průměru 36 cm a výšky též 36 C7n, jsou 
bez nápisu. 

Pomníků zde více, však většinou v podlaze ležících a chůzí setřených 
a nečitelných. Pod lavicemi v lodi leží šest pomníků pískovcových vedle 
sebe v řadě, se znaky »čápem« a »kohoutem«. — Písmo setřeno a ne- 
čitelno. Rozměry pomníků pan. 130X^9 cm, 110 y^74 cm, 110 X 74 cw, 
131 X 68 cm, 100X^0 cm a IIOX'^0 ''^'^- Venku na hřbitově k severu 
leží deska pískovcová na zemi, 163 cw dlouhá a 76 cm široká. Na vrchní 
části nápis, ve spodní znak se »škopkem*. Nápis setřený a těžko čitelný 
zní: AD. 1550 WAVTEREG PO I NA . . ZENI PANNI Mar/ige .... VRO- 
ZENA P I ANI MAGDALINA WODK | O . . . ZSLIWNA MANZIELK | A 
VROZENÉHO PANA lAROSLA | WA WODKOLKA ZAVGEZDC | E ANA 
WOBIEDOWI I cích POCHOWANA W PATEK NA DEN SWATE [ 
LIDMILI. 



133 

Vedlejší pomník z pískovce, 173 C7n vysoký a 90 on široký, rozdě- 
lený na přič; v hořejší části nápis otřeny a ve spodní znak Dobřenských 
s »čápem«. — Nápis zní: 

[ctl)a \\\\m Kins m ítvicbu pncb ^ . atnm | V\ú\x\ pan 

Hfanlaiu | Liolumal a tu lii^ln lU' piu^n . . iifuMia- 

luaiic 1 

Třetí pomník s nápisem úplně nečitelným, jest 183 ciii vysoký a 
87 cm široký. Na něm znak kohout v právo obrácený. Ze všeho nápisu 
zřetelný jen letopočet: l-i-)P"C.\"lll. 

Krňovice. 

Schaller, Topogr. d. Konigreichs B. XV. 174. — J. G. S o m m e r, Bohmen IV. 
374. — Horák, Topogr. p. v. o. II. Kr. 55. 

KOSTEL »NANEBEVZET1 P. MARIE« filiální, byl farním již 
r. 1359. Dřevěný kostelík vyhořel r. 1778 a rozlily se při požáru i zvony, 
které měly dle pamětní knihy farní v Třebechovicích nápisy: 

1. Keta ímjiljci tuiiciljo l-ccc'' bcinabcsaicho tenln íinon shí iicst hu 
cííi a rfjraale ]?anu bnlju a matce hon. 

2. iTeía panic IB . P . .¥JtU . slit iicíl tento uuon obe mne Bnuissc. 

Nový kostel postaven r. 1781 od zedn. mistra Václava Riinkasa 
z Hradce Kr. R. 1835 vyhořel kostel opět a zvony i vnitřní úprava byly 
zničeny. R. 1836 — 7 byl znovu opraven. 

Kostel nynější jest k západn obrácen; záleží z obdélné lodi pod 
taškami (na níž zvedá se neúhledný čtyrstěnný sanktusník) a pravoúhlého 
kněžiště. Východní průčelí prolomeno vchodem v kamenném ostění, se za- 
kulacenými rohy. Loď osvětlena 2 páry oken, segmentových, kněžiště dvěma 
menšími okny, stejného tvaru. 

Vnitřek lodi, 11'20 }ii dlouhý 8'00 m široký a 6-80 ;// vysoký, 
rozdělen dvěma páry příporných čtyrbokých pilířů, na tři pole, českou 
klenbou sklenutá. ^^ 

Půlkruhový vítězný oblouk dělí loď od kněžiště, 6-40 ;;/ dlouhého 
a 650 širokého, překlenutého též českou klenbou. K jižní straně přiléhá 
sakristie na půdorysu čtvercovém, 2-80 m dlouhém, českou klenbou sklenutá. 

Výprava jest chudá; na hlavním oltáři obraz » Nanebevzetí P. Marie* 

bez ceny. 

Z kruchty nad vchodem jest přístupný sanktusník, v něm visí zvony: 
Č. 1. Průměru 42 cm, výšky 30 cm. Pod korunou feston z ovocných 

kytic. Na plášti nápis: 



134 



CA PANOWANI RVDOLFA COLLOREDO Z MANSFELD 

FARÁŘE WACLAWA WIDEA 

1836. 

2. Průměru 35 crn^ výšky 25 cm ; pod korunou vine se gotický 
ornament. Na plášti reliéf sv. Františka, na druhé straně: K. W. PAVL 1836. 

3. Umíráček, jest nedostupný. 



Kukleny. 



J. Schaller, Topographie d. K. B. XV. 34. — J. G. Sommer, Bohmen IV. 28. — 
J. Solař, Dějepis Hr. Králové 622. — J. Horák, Topogr. p. v. o. h. Král. Hrad. 26 

Při stavbě školy r. 1901 objeveno sídliště s popelnicemi rázu lužického a vedle 
něho zbytky středověké tvrze. (L. Domečka, Pam. arch. XIX. 392.) 

Obec založena r, 1766, když počala se stavěti pevnost Králové- 
hradecká a bylo pobořeno Pražské fiředměstí, odkud se lidé z větší části 
přestěhovali na místo, kde stávalo již sedm domků a které slulo od staro- 
dávna »Kuklena«. 

KOSTEL SV. ANNY, byl založen zároveň s klášterem Minoritu 
r. 1777 na místě kostela sv. Anny z klášterem minoritským na Pražském 
předměstí Králové Hradce, kterýž byl zbořen r. 1776. Dne 15. listopadu 
r. 1777 bylo vysvěceno presbyterium a r. 1781 vyzdvižen kříž na jedné 

z věží. Roku 1784 byl kostel z hrubá dostavěn a 
obraz sv. Anny za hlavním oltářem pověšen. 
R. 1786 byla při klášteře zřízena fara. 
Dne 24. června 1789 byl klášter zrušen a 
budovy použito částečně co fary a v jižní části 
upravena škola. 

K severu obrácená cihelna a omítnutá bu- 
dova záleží z lodi o třech osách, z pravoúhlého 
kněžiště o jednom poli a dvou věží, vyvinutých 
nad jižním průčelím. Toto řešeno v slušném baroku 
mnohem bohatěji než ostatní fagady. Obě věže 
vystupují z průčelí v mělkých risalitech, vroube- 
ných jónskými pilastry, dvakrát zalomenými, jež 
sahají až do výše hlavní římsy kostela. Pilastry 
stojí na vysoké rustifikované trnoži, ukončené 
pasovou římsou. (Obr. 126.) 

Vchod vrouben jest kamenným ostěním 
barokního proíilu a ukončen rovným nadpražím. 
Po obou stranách vchodu jest v osách věží 
segmentové okno. Nad vchodem i nad oběma 

Obr. 126. Kukleny. Půdorys ° 

kostela sv. Anny. okuy přízemními jsou nízké výklenky se so- 




135 



škami, ve středu sv. Anny s P. Marii, ve věžích sv. Josefa a sv. Fran- 
tiška Xav, Mezi dříky jónských pilastrů jest průčelí prolomeno třemi vel- 
kými okny, ukončenými segmentem, s nadokenní římsou s obloukovými 
štíty. Mohutná hlavní římsa, zalomená nad každým pilastrem, nese štít 
obloukovou římsou vroubený a dvč jednopatrové věže, které mají nároží 
obrněná užšími jónskými pilastry. Uprostřed štítu mezi věžemi jsou umí- 
stěny hodiny. 




Obr. 127. Kukleny Pohled na kostel. 



Věže jsou proti původnímu plánu nedostavěny a byly na rychlo pt - 
kryty, když jednalo se o zrušení řádu. Hlavní římsy jejich jsou uprostřed 
každé strany obloukovitě vytaženy. Nízké báně, přecházející ze čtyřbokého 
půdorysu v osmihranné, jsou pobité plechem. 

Východní průčelí, do hřbitova obrácené, má tři velká okna, ve 

spodní části zazděná- 

Západní průčelí jest zastavěno bývalým klášterem. Hlavní zeď 
kostela, nad klášterem vyčnívající, prolomena jest třemi elliptickými okénky. 



136 

Kněžiště má na východní a západní straně po okně téhož tvaru 
jako jsou v lodi. V severním průčeh' jest malé kruhové okénko nad oltářem. 

Krytina kostela je^t tašková, osmibokého sanktusníku s cibulovitou 
bání nad lucernou plechová. (Obr. 127.) 




Obr. 12t!. Kukleny. Vnitřek kostela. 



Vnitřek kostela měří délky 3850 ;//, šířky 1 2 90 ;//, výšky 1460 7u 
a zdá se větším, než dle zevnějšku by se dalo souditi, a to následkem vý- 
borně členěné architektury. Kostelní loď jest rozšířena po obou stranách 
třemi páry elliptických výklenků báňovitě zaklenutých a sahajících až do 



137 

výše hlavní římsy. Tato jest podporována na stranách dvěma páry sdruže- 
ných pilastrů, v zaokrouhlených koutech po jednom páru sdružených pi- 
lastrů. Všecky jsou jónského řádu, s volutovými hlavicemi, v nichž po- 
věšen od závitu k závitu feston. Nad římsami pilastrů pnou se valené pasy, 
mezi kterými jest sklenuta loď ve třech polích českými klenbami. Krom 
těch jest ještě jedno pole nad kruchtou, které zaklenuto jest též českou 
klenbou. 

Kruchta, umístěná v celé šířce lodi při jižním průčelí, jest pří- 
stupna zděným šnekem a podklenuta v elliptickém oblouku. Zábradlí pod- 
porováno barokními konsolami štukovými, vystupuje hluboce do lodi 
a opatřeno jest skvostnou kutou mříží. 

Vítězný oblouk, 6 88 m v rozpnutí, jest obrněn párem jónských 
pilastrů, nad kterými tažen půlkruhový pás. 

V kněžišti, 9"13 w širokém a 9'83 ;« dlouhém, stojí v zakulace- 
ných koutech zalomené vyduté pilastry jónské, nad nimiž jsou překlenuty 
valené pasy. Střed kněžiště kryje české klenutí. V severní zdi proveden 
elliptický výklenek, který se zdá hlubším než jest, následkem perspektivy 
malované architektury kol obrazu za hlavním oltářem. 

Sakristie na západní straně kněžiště, zdvižená na čtvercovém 
půdorysu, zaklenuta jest českou klenbou a spojena chodbou s t)ývalým 
klášterem, kterýž nyní upraven pro faru. (Obr. 128.) 

Výprava sestává z části z gotických věcí, přinesených sem z jiných 
kostelů, hlavně však z pěkné výbavy barokní původního kláštera. Na ně- 
kterých oltářích viděti, že byly bohatě začaty, pak ale náhle chudě ukončeny. 

Oltářů jest sedm. Hlavní oltář záleží v předu ze stolu a svato- 
stánku s podsvícníky. Za oltářem visí v sloupkové architektuře na plátně 
malovaný obraz od Josefa Kraviolína^ představující svatou rodinu se svatou 
Annou uprostřed, před níž klečí sličná P. Maria s Ježíškem. Velmi pěkná 
práce v komposici i kresbě, V rohu obrazu nápis: »Piae memoriae com- 
mendat losephus Cramolin Carolotermiensis 1779 30 Oct. « 

Bokové oltáře na právo od hlavního : 

1. S obrazem sv. Františka Seraf., bez ceny, mezi sochami dvou mnichů, 
obstojně řezanými. 

2. Uprostřed oltáře Pieta, běžné práce, rovněž jako sochy dvou světic, 
vedle stojící. 

3. Oltář s obrazem českých patronů — bez ceny; kolem sochy 
sv. Vavřince a sv. Aloisia, průměrné ceny. 

Na levo od hlavního oltáře: 

4. Oltář se sv. Třemi králi, dary P. Ježíši přinášejícími Dobrá práce. 

5. Oltář sv. Jana Nep., sv. Václava a sv. Zikmunda jest nový. 

6. Oltář s obrazem sv. Vojtěcha mezi 14 ukřižovanými mučedníky, 
průměrné ceny; vedle obrazu stojí slušně modelované sochy sv. Kateřiny 
a sv. Barbory. 



138 



Kazatelna, pěkná v poměrech, má na zábradlí realisticky řezané 
sedící sochy sv. Anny sv. Jáchyma. Na víku, které nesou dva andělé, stojí 
na půlměsíci socha P. Marie. 

Křtitelnice cínová, S4 cm vysoká, v průměru kotlíku 70 ť';// široká, 
při výšce kotlů 52 cm. 'Stojí na třech nohách, které drápky opírají se 
o kouličky a končí pod kotlíkem ve vousaté hlavy v kápích. Válec kotlů 
zdoben jest jedenácti lichými kružbami, dělenými sloupky a přepásanými 
ostrolukými obloučky s arkaturami a kraby. Nad sloupky pnou se fialy. 
Pole kružeb vyplněna jsou reliéfy; na desíti jsou svatí, v čele Bůh Otec. 

Místo kruhů vyčnívají pod 
spodní hranou tři ptačí hlavy. 
Při vrchním okraji nápis: 

Benebirtus bcus ú j-iater 
bomini nos (íu^ru (Eí)rt|íi qui 
regcnEranfcccc bc ciilis bicens: 
llic eIí ftlius mens bilřcíus iii 
qn niid;i (!) ron^ilanu. 

Při spodním okraji: 

l|ic tnlpcm untam per 
magi fírum anbrpam bietuin 
— píacích bLMimuíibus luttius. 

Znamenité toto dílo kon- 
váře a zvonaře Ondřeje Ptáčka 
stálo původně v kostele Mino- 
ritu na Pražském předměstí 
v Hradci Králové a pochází 
z konce XV. stol. Poklop jest 
nový. (Obr. 129.) 

Svícnů šest, po 82 cm 
vysokých, stojí na hlavním ol- 
táři. Jsou tlačené z plechu, na dřevěném stojanu, cele ornamentované 
Rokoková práce z konce XVIII. století. 

Obraz Nanebevzetí P. Marie, 63 >< 84 cm veliký, visí nad kredenčním 
stolem. Pod vznášející se P. Marií stojí dole apoštolově; dobrá práce v kom- 
posici z počátku XVIII, století. 

Monstrance stříbrná, paprsková, 70 cm vysoká; na noze 18 X 2Scm 
v průměrech veliké, pokryté tepanými ornamenty, zvedá se podlouhlý, 
profilo^^aný ořech. Kol Nejsvětějšího ovinut věneček, posázený nepravými 
drahokamy. Pod tímto jest větší věnec se síťkovanou půdou, na kterém 
klečí po stranách dva mniši a nahoře sedí Bůh Otec. Oba věnečky jsou 
připevněny na paprscích. Značka: fe# Dobrá práce z konce XVIII. stol. 




Obr. 129. Kukleny. Křtitelnice. 



139 

Kalich ze zlacené mědi, až na číši, jež jest stříbrná. Výška 275 cm, 
v průměru nohy 19'5 c»i, číše 1 1 ctn. Šestidílná noha jest pokryta pěkným 
tepaným ornamentem, rovněž jako ořech. Cíše vězí v ornamentálním ko- 
šíčku, na kterém vynikají tři výplně s P. Marií a dvěma světci v řeholním 
šatě. Slušná práce z druhé polovice XVIII. století. 

Pacifikál cínový, 36 r;;/ vysoký a \1 cm široký. Na kulaté, orna- 
mentované nožce zvedá se stonek s profilovaným ořechem, na kterém f)ři- 
pevněn křišťálový křížek v obalu z pozlaceného plechu, v barokní orna- 
ment vytepaného. V cípech kříže vyčnívají paprsky. Dobré dílo z konce 
XVIII. století. 

Zvonů visí ve věžích pět : 

1. Výšky 83 ťw, v průměru 120 ťw; pod korunou má nápis: 

LÉTA BOŽÍHO TISYCZEHO PIETISTEHO SSTYRYDCZATEHO DRV- 
HEHO TENTO ZWON SLIT GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV 
WSSEMOHAVCIMV SKRZE WACLAWA KONWARZE K SWATE ANNĚ 

Na plášti vylit reliéf sv. Václava. 

2. Výšky 66 cín, v průměru 86 ťw ; pod korunou a na plášti vinou 
se 4 ornamentální pásky, mezi nimi na jedné straně reliéf sv. Ludmily 
a na druhé nápis: Ke cti sv. Patronů českých přelyt Karlem Vilímem 
Paulem v Hradci Králové 1868. 

Původní zvon byl z r. 1597. 

3. Výšky 50 cm, v průměru 62 cm, má pod korunou a při spodním 
kraji ornamentální f)ásky, mezi nimi nápis: Pánu Bohu a sv. Anně ke cti 
přelyt Karlem Vilímem Paulem v Hradci Kr. 1868. 

Na původním zvonu byl nápis: GOSS MÍCH ANTON SCHNEIDER 
IN KÓNIGGRÁTZ 1802. 

4. Výšky 25 ctu, v průměru 29 cm, má nápis : 

IGNATIVS DRACK GOSS MÍCH IN KONIGGRATZ 1770. 

Na plášti reliéf sv. lynáce. 

5. Umíráček jest nepřístupný. Dle pamětní farní knihy jest hladký 
a má datum: 1702. 

Kuklenské kancionály. Ve škole Kuklenské chovají se dva 
kancionály. Jeden v deskách kožených, tlačených, je 37 cm dlouhý a 27 cm 
široký. Na posledním listě jest tento nápis: » Léta Páně tisícého pětistého 
osmdesátého prvního tento kancionál písní adventních i také písní ročních 
na nedělní evangelia ke cti, slávě velebné Trojice Svaté psán a notován 
na snažnou žádost dobrých k zpívání náchylných pánův sousedův a spolu 
předních bratří konventu literátsk ho při kostele svaté Anny, matky 
Boží Panny Marie, jmenovitě těchto: Pana Jiříka Čermáka na Klášteřiští, 
p. Diviše Bílého jinak Vokrouhlického, p. Jana Vokrouhlického, syna jeho 



140 



a písaře soudu purkrabství kraje Hradeckého, pana Adama Vohedovského, 
p. Matouše Plotištského, p. Vondřeje Karpiška a jiných mladších ode mne 
Matyáše Litoměřického. M M. H. nad Labem XXX. dne měsíce Máje do- 
konáno.* 

Initiálky malované, z nichž jedna je vyříznuta. Na okrajích spodních 
ornamenty, mezi ornamentem na jednom listě spatřuje se Adam a Eva, 
na jiném Přemysl, sedící na radlici s posly Libušinými, kteří přivedli bí- 
lého koně. 

Druhý kancionál v kožených tlačených deskách a s gotickým mo- 
sazným kováním, asi ze 16. stol., 31 cm dlouhý, 20 cm široký. Bez ozdob- 
ných initiálek. 



Ledeč. 



1. C. Ro hn, Antiquitas 84. — J. Schaller, Topographie d. K. B. XV. 174. — Horák, 
Topogr. p. v. o. h. K. 58. — A. Sedláček, Ú[jlný místoi)isný slovník 501. — Týž, 

Hrady a zámky II. 71. 

Byly zde nalezeny kamenné nástroje. (Duška 18.) 
Bývalá tvrz, r. 1450 byla dobyta a zbořena. 

FILIÁLNÍ KOSTEL SV. MAŘÍ MAGD. jest prostá stavba ori- 
entovaná, o krátké lodi, s kněžištěm z pěti stran osmiúhelníka utvořeným, 
k němuž na sever přilehá sakristie a malou předsíňkou nad záp. vchodem. 
Vše pod šindel. Sestistěnný sanktusník má nejen střechu ale i kolmé stěny 
pobité šindelem. Dveře do předsíně a z té do kostela, jsou zasazeny v du- 
bovém pažení, svrchem u segmentu vyříznutém a got. proíilkem opatřeném. 
Dva malé zvonky visí nad předsíňkou, pod vikýřem silně vyloženým, a jsou 



nepřístupny. 




Obr. 130. Ledeč. Sloupek se sedlem v kostele sv. Maří Magdaleny. 



Vnitřek. Loď, 
10 70w dlouhá, 8-20 ?« 
široká a 5'00;í^ vysoká, 
jest kryta rovným stro- 
pem z prken; na spá- 
rách jsou ploché lišty 
přibity. U prostřed lodi 
podporuje kolmý, go- 
ticky profilovaný trám 
podvlak pod stropem, 
pomocí dvou sedel. 
(Obr. 130.) 

Světlo vniká do 
lodi dvěma páry úzkých 

okének, zasazených 
v dubových rámcích, 
j)ůlkruhovitě svrchem 
vyříznutých. 



141 



Presbytář, 7*40 v! dl., 470 ;;/ šir. a 480 vi vysoká, má rovněž 
dřevěný strop a tři podobná okénka, jako jsou v lodi. V jednom z těch 
okének zasklen kotouč s malovanými znaky a pismenami I. R. T, / M. T. 
Z. L. (Jan Rudolf Tička / Magdalena 
Trčková z Lípy.) U prostřed jsou dva 
znaky, z nichž zachován celý jen levý, 
Trčkovský; z pravého jen část; rovněž 
datum jen necele zřejmé, pouze 16 . . 
Z počátku XVII. stol. (Obr. 131.) 

Výprava chudičká, bez ceny. Zmínky 
zasluhuje půlkruhová kamenná kazatelna, 
pouze 60 cm nad dlažbou zvýšená, s plným 
zábradlím. 

N á li r o b k y : Za postranním oltářem 
ve zdi zapuštěna pískovcová deska, 18 vi 
dlouhá, 0"90 lil široká. Ve vyhloubeném 
poněkud středu spatřuje se zachovalá po- 
stava rytíře v plátovém brnění a sbíraném 

límci. Vlas do čela sčesán, jest krátce přistřižen, rovněž jako brada. Levice 
drží meč, pravice přilbu. U pravé nohy znak s klenotem, ve znaku krokvice. 
Vrchem jest střed desky půlkruhovitý a v cípech jest po hlavičce anděla. Kolem 
nápis: Ucía ]?auic !."){)<) ui :?oliotu bcii ;?. | Hubnlfa úinoí sunni bohonal 
l}uojcni; a ,:§>íatccpti; Rijíirí ^. Ci3iubiiicl) ^ía | rnmcc \ ^raroiua ua U3cii- 
koraicid; a | l^unbraíin;ri) a tuto Obpociuia occhauiaiie lafcíclciin i I1-}vtiinidi 
roliani). 

V předsíňce leží malá deska, 1 70 w dlouhá, 0-75 vi široká se znakem 
Šárovců (krokvicí) a nápisem: .... %t\ň ]PauiC 1517 ... J?. l?ctv liltiv] 
^saromcc \ ^savoiua a tuto iicaí ^locljouau. }3>rastE ?a iitiic Bnlia. 




Obr. 131. Ledcc. Skleníný kotouč v kostele 
sv. Máří Magdaleny. 



Libčany. 



J C. Rohn, Antiquitas 85. — J. Se ha Her, Topographie des Konigr. Bohmen XV. 
36. — J. G. Sommer, Bohmen. Kón. Kr. 36. — J. Horák, Topogr. hejtm. Kr. h r. 
128. — J. M. Král, Průvodce po bisk. královéhradeckém 2. 148. — J. E. Vocel, 
Kostely románského slohu v Čechách. Arch. pam. II. 125. - Týž, Kunsthistorische 
Bereisung Bohmens. — A. Sedláček, Hrady a zámky V., 338. 

Na návrší nad Libčany byly zde učiněny r. 1845 dva nálezy, pohřebiště kostro- 
vého z doby knížecí a jinde čtyř hrobů se skrčenými kostrami s nástroji kamennými, 
bronzovými a nádobami rázu Úřetického. (Kašpar, Časopis Č. musea XXI.. 220. 
Duška 72) 

Tvrz stávala na místě nynějšího přízemního zámečku. R. 1398 seděli 
na ní jan a Václav Roudnice. Na počátku XVI. století nabyla Libčan- 
ského zboží obec Královéhradecká. R. 1547 bylo jí konfiskováno a pro- 
dáno Janu z Pernštejna. Od počátku XVIll. století byly Libčany v ma- 



142 



jetku Straků z Nedabylic. Petr hrabě Straka věnoval roku 1720 svá panství 
a 38. 542 zl. k. m. na hotovosti ku zřízení šlechtické akademie po vymření 
rodu Straků z Nedabylic. 

Zámeček je bezvýznamná přízemní budova, v niž sídlí úředníci 
hospodářští. 

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE stojí uprostřed hřbitova 

nad vesnicí na příkrém návrší, z nedaleké roviny viditelném. Roku 1350 
uvádí se farním V letech 1673 — 1683 byl kostelem filiálním a od r. 1683 
jest opět farním. 

Jednolodní, kamenná stavba, orientovaná, pod tašky, jest původně 
románského založení a byla vícekráte přestavována. Z doby gotické zbyly 

západní portálek a strmá sedlová střecha nad 
lodí, sevřená kamennými štíty, ukončenými 
pískovcovými křížky. Původní sklon střechy, 
o Ys nižší nynější, jest dosud patrný na zá- 
padním i východním štítě. V pozdní renaissanci 
upravena loď a v baroku pravoúhlá presbytář, 
kdy zároveň přistavěny k ní přístavky, severní 
sakristie a jižní oratoř, obě pod šindel. Před 
portál západní i jižní přilepeny nevkusné před- 
síňky se segmentovými štíty a na střed hřebene 
vztýčena osmiboká věžka s cibulovitou bání, 
plechem pobitá. (Obr. 132.) 

Podélné zdi lodi i presbytáře jsou sesíleny 
širokými lesenami, jichž patky jsou, jako i trnož 
celé stavby, pod nynějším terrainem. Leseny 
jsou ukončeny pod střechou římsami, téhož 
profilu jako římsa hlavní, jež záleží z válečku, 
od kterého vztyčen mělký výžlabek podporu- 
jící desku. 
Portál původní, románský, jest na jižní straně. Pískovcové ostění 
jeho skládá se ze dvou čtvrtsloupků v pravoúhlých ústupcích. Sloupky 
stojí na společném trnoži a mají patky attickým podobné s drábkovitými 
výpustky na rozích plint. Nad kostkovými hlavicemi zalamuje se abakus 
i nad ústupky a profil, podobný onomu v ostění, stáčí se v půlkruhu nad 
portálkem, jehož světlost pravoúhlého otvoru =: riOX2'05 nt. Tympanon 
jest plný s mělkou výplní uprostřed. (Obr. 133.) 

Západní vchod má otvor půlkruhem uzavřený a jest ve světlosti 
152 X 2" 14 m veliký. Kamenné ostění o dvou válečkách, výžlabkem od- 
dělených, spočívá na trnoži pravoúhlém, s otupenou hranou, nahoře válco- 
vitě sříznutém. Patky válečků stojí na širších válečkách, šroubovitě rýho- 
vaných. Nad vchodem patrný kus zástřešní římsy gotického profilu, jejíž 
spodní váleček jest v provazec stočen. (Obr. 134.) 

Okna jsou pouze na jižní straně a to čtyry v lodi a dvě v kněžišti. 




XCO 1 ř J * J í 7 

M I I I I I I I 



olir. 132. Libčany. Půdorys kostela. 



143 



Druhdy byly i na severní straně, jak svědči patrně stopy zazdění 
v presbytáři, kam vedlo dřív i okno v ose východního průčelí. VSecka 
okna jsou uvnitř půlkruhem uzavřena, zevně segmentem; kolem otvoru 
tažena z malty úzká obruba barokního průřezu. 




Marie. Ji2ni portálek. 



Vnitřek lodi, 15-90 m dlouhé, 8-65 m široké a 1050 ;;/ vysoké, 
sklenut jest valené s lunetami, vroubenými žebry v maltě taženými, pozdně 
renaissančního profilu. 

Mezi okny opírá se klenba o čtyrboké pilíře, k hlavní zdi přistavěné, 
které mají jednoduché trnože, ze zálomku záležející a renaissanční římsy 
místo hlavic. Záklenky na zdi jsou v lodi hrotité (v kněžišti půlkruhové). 



144 



Presbytář, 8'60 w dlouhá, 7'85 m široká, jest o 1 m nižší lodi. 
Pravoúhlý obdélník se zaokrouhlenými kouty má dvě pole a sklenut jest 
klášterní klenbou s lunetami nad dvěma osami oken i nad průčelní zdí 
východní. I zde opírá se klenba o meziokenní pilastry, ale mělčí, než jsou 
v lodi. Románská disposice zde patrná z plochých výklenků v podélných 
zdech, půlkruhovitě nad okny sklenutých. 

Mezi lodí a kněžištěm pne se vítězný oblouk, v půlkruhu zaklenutý, 
1 "20 ;;/ silný a 6"75 íh v rozpnutí. (Tab. 5.) 

Kruchta vestavěna 
do lodi při západním prů- 

w 



čelí hned v době roman- 








Obr. 134. Libčany. Kostel P. Marie. Západní portálek. 



Obr. 135. Libčany. 
Sloup pod kiuchtou 
v kostele P. Marie. 



ského slohu. Podprsní zeď stojí na dvou sloupcích r59 vi vysokých, 
0"40 ;;/ silných, které jsou přepásány třemi půlkruhovými oblouky mělce 
profilovanými. Od sloupků ke zdi pnou se dva pásy, které dělí pod- 
kruchtí — 2'58 ?« hluboké — ve tři pole; dvě jsou sklenuta křížovými 
klenbami bez žeber a ve třetím vede šnek na kruchtu. Sloupky mají ro- 
mánské patky, jichž spodní části jsou pod nynější dlažbou; dříky s mírnou 
entasis nesou pěkné hlavice kostkové. Severní hlavice zdobena vroubky 
a démantovým románským řezem. (Obr. 135.) 

Náhrobníky: V dlažbě z pískovcových dlaždic jsou nad kryptami 
tři desky náhrobní druhdy se znaky a nápisy nyní úplně vyšlapanými. Střední 



Ke str. H5. 




Tab. 5. Libčany. Vnitřtk kostela P. Marie. 



145 

jeví dosud znak Nejedlých z Vysoké (rybka napříč štítu), též na desce 
u kazatelny je znak Nejedlých. Na protější desce v lodi jest znak Straků 
(kohout). Na vítězném oblouku na jižní straně rozkládá se složitě koncipo- 
vaný náhrobek hraběte Jana Petra Straky, zakladatele akademie Strakovské. 
Malý sarkofág se znakem Straků z Nedabylic jest opřen o konsolu dvěma 
orlími drápy a přilehá jednou stranou k vítěznému oblouku. Ze sarkofágu 
vztyčuje se poprsí hr. J. P. Straky, s dlouhou parukou, v brnění, obrácené 
k oltáři. Za ním sedí děcko se sutkami a lebkou v ruce. Nad poprsím 
rozprostírá velkou draperii anděl smrti (čas.?) v podobě okřídleného starce. 
Na roušce namalován je nápis: SPECULUM HOC | INSPICE PAULISPER 
VIATOR I ET INSPECTUM ETIAM ASPORTA | FAVEO AUT SALTEM 
QUAE IN ILLO VIDES | EXARA IN CORDE STJLO FERREO | EHEU ! 
QUAM MISERAE MORTALIUM VIRES | FORMA, FIGURA NIHIL, NIL 
MUNIA CLARA GENUSQUE | NILQUE OPES, ETIAM MAXIMA QU^EQUE 
NIHIL I QUOD ET VERE BEATUM FACIAT | SOLI DEO SERVIRE | SÓ- 
LŮM ET UNICUM EST. | ID IPSUM TIBI E CINERIBUS SUIS ALTŮM 
INCLAMAT EXCELLEN.n D. D lOAN. PET. COMES STRAKA DE NEDA- 
BILITZ I DOM. IN LIBCZAN, STRZESETITZ, OKROUHLITZ, LAETO-ŽDIAR | 
SUPERIOŘI WEKLSDORF ET lONSDORF ^TERNITATIS ' VIAM IN- 
GRESSUS DIE 28. SEPT. A. D. 1720 | . — VIR SAGACITATE SUBLIMIS 
MATURIT ATE GRAVIS | RERUM EXPERIENTIA INSIGNIS | POSTERE 
FAMILIyE SU^ LAPIS FUNDAMENTALIS | INOPIBUS ETIAM POST FATA 
lOANNES ELEMOSYNARIUS | TU ERGO ILLUD NIHIL ^STIMA, | NIHIL 
HOC SOLUM IN PR^TIO | HABITURUS, POST H^C QUOD TIBI | PER- 
PETUAM ADFERRE POTEST | FELICITATEM. | ABI lAM, PRIUS QUAM 
TAMEN ABEAS | 

qVoD te oro ET qVoD tIbI qVoqVe fIerI \'Is | DefVnCto 

^TERNATVRO BONA PR^CaRE. 

Poprsí i ostatní figurální práce, pořízené roku 1740, jsou znamenitě 
modelovány i vytesány v pískovci od neznámého původce, jenž dle všeho 
byl žákem Braunovým. (Obr. 136.) 

Pod lavicí v jižní předsíni jest pískovcová deska 98 X 46 cm velká, 
s reliéfem, děcka ve sbíraném límci a suknici. Z nápisu čitelno jen: X. . . . 
panic ir)í)2 111 solmíu po íiu I)-}iiíiaI^' uinríel Han snn ^lana Rvnctna . . . 

Křtitelnice cínová, 115 t.?// vysoká, 2>\ cm široká, stojí na třech 
nožkách, které se opírají bezvousými hlavami o hladký šestiboký kotlík. 
Profilovaný poklop přidržen ku kotlíku třemi hlavičkami andělíčků a končí 
krucifixem. Na přední straně: TATO KRZTITELCE (sic) BILA ' PRELEI- 
WANA OD I0SE|FA WALENTINA ZA | PANA P. FARARE KAŠPARA 
PAULA ROKU 1831 HRACÍ (sic) KRALOWIM. 

Výprava barokní, pěkná. 

Hlavní oltář sto|í na kanicnnéni stole, v jehož přední desce vy- 
tesán v reliéfu Abraham, syna svého obětující. Za dřevěným svatostánkem 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Králové-Hradecký. 1" 




Obr. 136. Libčany. Epitaf J. Petra hr. Straky v kostele P. Marie. 



147 



zvedá se mohutná zděná tumba, kol které skupenu pískovcové sousoší, 
představující jedenáct apoštolů, užaslých nad nanebevzetím P. Marie, v reali- 
stickém podání, výborně modelovaných, práce buď Mat. Brauna samého, 
neb některého jeho žáka. Původní socha P. Marie schází a nahrazena ve- 
likým, na plátně malovaným obrazem P. Marie v malované architektuře 
na zdi, bez umělecké ceny. (Obr. 137.) 

Bokové oltáře oba jsou posvěceny kultu Mariánskému; ve středu 
severního oltáře v širokém řezaném rámci soška Madonny s Ježíškem, pro- 




Obr. 137. Libčany. Kostel P. Marie. Spodek hlavního oltáře. 



Střední ceny, kolem dva andělé v barokních postojích a 7 oválních obrázků 
na plátněj slušné práce, zasazených ve společný rám. Jižní oltář je stejný 
se severním, jen uprostřed místo sochy zasazen obraz sv. Rodiny, výborný 
v kresbě i koloritu, od kutnohorského malíře Frani z r, 1746. 

Kazatelna dřevěná se zlacenými ornamenty; na podprsníku sedí 
tři sošky andělů se symboly víry, naděje a lásky. Na víku socha Hospo- 
dina s knihou. Slušná práce z prvé polovice XVÍII. stol. 

Monstrance měděná, pozlacená, 65 cm vysoká a 29 cm široká. 
Oválná noha pokryta tepaným ornamentem. Kol středu na paprscích při- 
pevněny dva sloupky, obtočené vínem, nesoucí štítek. Otvor oválný i štítek 

10* 



148 

posázen nepravými routami. Dílo ladných poměrů pochází z konce XVII. 
neb počátku XVIII. století. 

Pacifikál měděný, postříbřený, 26 cm vysoký a \A ctn široký. Kol 
středu zlacené paprsky. Z XVIII. století. 

Relikviáře dva, 1 m vysoké, jehlancovitého tvaru, s množstvím 
ostatků svatých, ve zlaté filigranové práci. Z XVIII. století. 

Kostnice, úhledná okrouhlá barokní stavba chová uvnitř řezanou 
sochu sv. Františka Xav. ležícího. Socha má správnou modelaci a jest poly- 
chromována; pochází ze zámku v Dolním Přímu a jest dílem některého 
Jesuity z druhé polovice XVIII. století. 

Zvony visí ve zvláštní dřevěné, velmi chatrné zvonici čtyři: 
1. Výšky 106 cm, v průměru 124 r;;/, jest bohatě zdoben. Pod ko- 
runou vine se ornamentální pás z květin, pod ním třířádkový nápis: 

TENTO zWoN byWsse Dobreho znIenI Letha MInVLeho 
WsseteCnIe rozrazeneg na zDegssyho zaDvssy nakLaD 
WLastnI Letha panIe preLyteg znoWv tIezko spvsobeneg 
kDyz Cysarz pan kareL VI A MosskWanka panI protI tVrkV 
bogoVValy. 

Pod tímto nápisem táhne se vlys renaissanční z poprsí andílků a kar- 
tuší s iHs. Pod vlysem připíná se ještě jeden pás z mask a festonů. 

Na plášti jsou symmetricky rozděleny reliéfy: Ukřižovaného Krista P. 
s P. Marií a sv. Janem, dále Sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Jan Nep., sv. Jan 
Křtitel a P. Maria s Ježíškem, konečně znaky Straků z Nedabylic a Ne- 
jedlých z Vysoké. Pod znakem těchto nápis: PVWODEM VP. GINDRZICHA 
NEGEDLEHO ; z WISOKE NEKDI pana DIEDICZNEHO j KNIEZE HAWLA 
RODICZE SSTEZERSKEHO | TOHO CZASV FARARZE 1563. 

Pod znakem Straků nápis: ZA DIEDICZNE WRCHNOSTI W. V P. P. 
WACZLAWA STRAKY BARONA Z LIBCZAN A NEDABELICZ (sic) E. T. Z. 
A. 1738 !ZAW:D:aW:V:P: lANNA SSIMANKA TOHO CZASV FA- 
RARZE I ZA SLOWVTNEHO MVZE P. MATEGE DWORSKIHO TOHO 
CZASV SPRAWCZE. 

Dále jest na plášti znak s různým slévačským náčiním, kol něho 
písmena N a P; pod znakem destička v renaissanční obrubě, v ní nápis: 

NICOLAO PRICQVEY | ME FVDIT IN REGIA | VRBĚ IVNIORIS 
BOLE|SLAY. 

Dole jest mezi dvěma proužky nápis: TENTO ZWON SLYT GEST 
WOSADNIM (sic) LIBČZANSKIM KE CZTI A CHWALE POŽEHNANÝ 
TROGICY SW. A K POCZTIWOSTl BLAHOSLAWENE M : P : Y WSSEM 
BOZYM SWATYM L. P. 1563 



149 

2. Výšky 77 cm, v průméru 98 on. Jest hladký, pod korunou nese 
jednořádkový ncápis: kia i lm!Íc'' iiť' t u' x XXII II" x lil x i\t x nimn 2 
k ríjiuale x Imiic x pante x niaviiii x lusíc x íiualn" x a iiialcc x b x 

3. Výšky 39 <■;//, v [)iuiněru 47 6"w; kolem koruny nese nájjis: Léta • 
Panie • M • D • XXXXVII • vzdielan w Hradci Kralowe. 

Výšky 26 on, v průměru 30 íw; kolem koruny nái)is: anim '^ bn- 
mini ® m ^ i-ccl- ® IXX ® Issac ® 



Librantice. 



v lese Osiku mezi Libranticemi a Třebtchovicemi bylo nalezeno kamenné dláto. 
(Duška 12.) 



Lípa. 



Heber, Bohmens Burgen 283. — J. Horák, Topogr. popis v. o. h. Kr. Hr. 36, — 
A. Sedláček, Hrady a zámky II. 242. 

Při stavbě dvora nalezeny kamenné nástroje (sbírka p. Procházky v Dobřenicíchi, 
u sochy sv. Jana před vsí 1882 střepy nádob lužických, u kovárny kamenné nástroje 
(1895), v příkopě silničním veliká popelnice, za chalupou Stránského v břehu zlaté zá- 
vity (1886) podobné hradeckým (68 gr, má p. Stránský a museum hradecké), za cha- 
lupou Dědkovou (1887) měděný kruh (dvoř. museum), na zahradě č. 19 dvě koule 
z vápence jako vysoustruhované (mus. náchodské a jarom.). R. 1880 na pozemku zá- 
dušním v jámě velké množství kamenných nástrojů buď teprv přisekaných, polohoto- 
vvch i hotových. Celý nález byl roztroušen do museí dvorního, zemského, pardubského, 
náchodského, jaroměřského, hořického, sbírky Lehmannovy v Praze a Píšovy ve Správ- 
čicích. (L. Domečka, Vě tník musei II., str. 97. — Duška, str. 63.) 

Tvrz dřevěná připomíná se r. 1339 a ještě v r. 1619. V XV. sto- 
letí nazývali se odsud Trčkové Salavové Lipští z Lípy. Tvrz stála na místě 
statku č. 3. Dlouho zachoval se po ní sklep. 



Lochenice. 



J. C. Rohn, Antiquitas 87. - J. Schaller, Topographie d. K. B. XV. 35. — J. G. 
Sommer, Bohmen N. 31. — J. M. Kr ál. Průvodce po biskupství Král. Hrad. 71 -72. — 
]. J. Solař, Dějepis Hradce Králové 626—630. — J. Horák, Topogr. pop. v. o. h- 

Kr. Hr. 38. 

V obvodu Lochenic nachází se několik osad předhistorických. Nejrozsáhlejší ob- 
jevila se i)ři stavbě dráhy r. 1857 a opět r. 1893 a r. 1897. Celkový ráz její jest ranný 
neolithický. (Střepy z nálezu s volutami jsou ve sbírce konserv. p. L. Šnajdra. ) Tamtéž 
nalezeny střepy s ozdobami meandrovými, římská fibule stříbrná a ůlcmek bronzového 
náramku. Na opačné straně osady té objeveno na poli p. Hlavatého z Trotiny pohře- 
biště popelnicové, rázu lužického. Druhá osada pod zrušenou cihelnou na severním 
konci vsi jest rázu pozdně neo'ithického (již přechodního). Jáma, ve které dle zprávy 



150 

Duškovy byla nalezena kostra s bronz, mečem, objevila se co jáma odpadkoyá z dob 
prvních římských císařů. Třetí byla objevena v cihelně u kostela a byly zde nalezeny 
pazourkové nožíky, kamenné nástroje, bronzový palstav a bronzový kh'n při kostře 
(ve sbírce dra Macha ve Vídni). R. 1898 nalezen zde bronzový hrot a jinde římský 
stříbrný peníz s ženskou hlavou a nečitelným nápisem. (L. Šnajdr, Počátky předhist. 
místopisu 45. — Týž, Mitth. d. W. Centr. C. 1894, 30. — Týž Mitth. d. W. Centr 
C- 1898, 5 a 1899, 12 a 29. Verhandl. d. berlin, anthrop. Ges. 1898, 201. - L. Do- 
mečka, Pam. arch. XVIII. 120 a 227, XIX. 147 a 393. Duška 59.) 

KOSTEL »NAROZENÍ P. MARIE.« (farní) uvádí se mezi far- 
nimi již r. 1350. Ve válkách husitských byl spustošen, po nich znovu 
upraven a opatřen zvony. Pod správou kněží pod obojí byl do r. 1623. 
Od té doby byl filiálním děkanského chrámu v Hradci Králové až do 
r. 1762, kdy zřízena při něm lokalie; od r. 1862 jest opět farním. V letech 
1784—1786 přistavěna k věži nová presbytář a loď kostelní byla buď celá 
nově přistavena neb zvětšena. 

Orientovaná stavba z lomeného kamene, omítaná, záleží z lodi 
o 2 osách a kněžiště s mírně vypjatým segmentovým závěrem. Na severní 

straně kněžiště stojí zbytek goti- 
ckého kostela, čtyrboká věž, jejíž 
přízemek slouží za sakristii. Před 
^J vchody v západním i jižním průčelí 
[Mi i před vchodem do věže jsou před- 
' stavěny malé předsíně. Nad západním 

průčelím zvedá se barokní štít. Ze- 
vnějšek lodi i kněžiště ovrhnut stří- 
kanou omítkou v polích, dělených 

Obr. 138. Lochtnice. Půdorys kostela. hladkými ieSCnOVitými pásy. 

Věž opatřena původní trnoží 
s okosenou vrchní hranou a nad přízemím páskovou římsou gotickou 
s výžlabkem mezi dvěma proužky. V 1. patře jest na každé straně úzké, 
střílně podobné okénko. Druhé patro jest užší prvého a bylo zde dle 
všeho dřevěné podsebití, k čemuž poukazuje širší opět podřímsí. Nyní 
jsou prolomeny zdi uprostřed každé strany oknem v půlkruhu překlenutým. 
Na jižní a severní straně vyzdvižen štít, v něm hodiny. Střecha věže jest 
stanová a kryta kůrkami; na kostele jest kryt taškový. (Obr. 138.) 

Vchody vedou do kostela tři, všecky v hladkých kamenných ostěních. 
Hlavní vchod v západním průčelí jest v půlkruhu sklenut, bokové vchody 
u prostřed podélních hlavních zdí mají rovné nadpraží. 

Okna jsou ve výklencích 2 páry v lodi a jedno v kněžišti, stejného 
tvaru, v segmentu překlenutá, na zevnějšku s volutami na obrubě v rozích. 

Uvnitř měří loď 14"30 m délky, 8'60 ;« šířky a 7 00 7n výšky; stěny 
má holé> strop rovný, omítaný. V pozadí stojí v šířce lodi kruchta na dvou 
kamenných sloupech. 

Vítězný oblouk, 655 /// v rozpnutí, 100 //i silný, v stlačeném oblouku 
sklenutý, dělí loď od kněžiště, o jednom poli, na východ v mírném 




151 



oblouku vypjatého, 796 ni (i s vítěz, obi.) dlouhého, 710 ;;/ širokého a 
6'85 m vysokého, rovným stropem opatřeného. Na severní hlavní zdi jest 
sanktuář v barokním ostění, nad ním letopočet: 1784. 

Sakristie pod věží měří 445 ;;/ délky, 3 00 ;// .šířky [jři 150 ;;/ 
silných zdech. Kryta jest křížovou klenbou do kamenných žeber, profilu 
pozdně gotického (hrany v obloučku vykrojené, v předu pásek), které 
vystupují z koutů bez konsol a protínají se v terčovém, hladkém svorníku. 
Vchod z kněžiště do sakristie jest původní v kamenné obrubě o okosené 
hraně s konsolkami v koutech. Uprostřed rovného nadfjraží proveden 
klenák. Dveře jsou pobity plechem a barokními deskami na zámku a kol 
klíčního otvoru. 

Výprava z části jest barokní, z větší části ale nová. 

Křtitelnice cínová, zcela jednoduchá 85 cm vysoká, v průměru 
kotlíku 31 cm široká; stojí na 3 nožkách obdélníkového průřezu, jež dole 
stočeny jsou v závity. Víko, jež drží 3 dětské hlavičky, jest ukončeno 
malým krucifixem. Běžná, řemeslná práce z konce XVllf století. 

Kropen k a pískovcová, 98 cm vysoká, 
stojí nyní pohozena na hřbitově před kostelem. 
Čtyřdílná mísa v obalu čtyř akantových lupenů 
opírá se o nohu obdélného průřezu, vroubenou 
dvěma pásky, nahoře i dole ve voluty se stá- 
čející. Střed vyplněn akanty vzhůru čnějícími. 
Velmi pěkná rázovitá práce z druhé polovice 
XVIII. století. (Obr. 139.) 

Patronátní lavice dvě u oltáře, ba- 
rokní se zlacenými obrubami kol řezaných výplní. 

Tabernakl druhdy na hlavním oltáři, 
nyní na severním bokovém oltáři; byl sem pře- 
nesen roku 1787 z kaple sv. Josefa v Hradci 
Králové. Jest hojně zlacenými řezbami zdobený. 
Slušné práce z druhé polovice XVIII. století. 

Oltáře, hlavní i bokové, jsou nově před 
14 lety pořízeny. Jsou renaissanční s bezcen- 
nými obrazy Narození P. Marie na hlavním oltáři a sv. Josefa a sv. Jana 
Nep. na bokových oltářích. Stejného stáří i slohujest kazatelna. 

Kaditelnice, celá pokryta prosekávaným barokním ornamentem 
je pěkného díla z konce XVIII. stol. 

Ciborium, jež kdys zde bývalo, dostalo se do historického musea 

Královéhradeckého. (Obr. 140. a popis na str. 79.) 

Na kruchtě chovají se kancionály: 1. velikosti 32 < 22 cm, 
vázaný v svinské kůži s mosazným gothickým kováním sličné práce, na 
rozích, uprostřed a na dvou sponách. Uvnitř psán na silném papíře a 
zdoben hojnými initialkami malovanými (motivů vesměs rostlinných). Na 




Obr. 139. Lochcnice. Kropenka na 
hřbitově. 



152 



zadní straně připsáno, že to přepis z kancionálu z dob Karla IV. na per- 
gamenu psaném a že pořízen r. 1586 a darován do Lochenic roku 1597 
sousedem královéhradeckým Janem Hradeckým. 

2. Vázán v hnědé kůži, velikosti 34X21 cm. Na zadní straně psaného 
kancionálu připsáno kurentkou : :'liiiio ronniii 1679 ^w^í 17. íebna ía fnjřja 

gc pžana ob 3)íjfoíálc '^ilnařfa 
StaršířjD ^ana 33raíra ipobošnéíjo 
fůru £í)te racřeíio. 

3. Tisknutý kancionál >Sla- 
vjček rajský* od J. Bozana z roku 
1719. Vázaný v kožených deskách 
s mosaznými sponami velikosti 
30X19 ťw. 

Zvonů na věži visí šest- 

1. Výšky 16 Cfn^ v průměru 
96 í;//, jest hladký ; pod korunou 
nápis z goth. minuskulí: aitrto bD= 
mini mrLTC.^cun íjcc rainpaita fofa 
eIí ab laubcm brt oinnipot~ins rí 
beatt niaric iniinis. 

2. Výšky 77 cj}i, v průměru 
95 CJJi. Pod korunou vine se široký 
plochý pás z dubových listů a 
žaludů a při spodním kraji pásek 
z ovocných kytic. Na plášti na 
jedné straně reliéf Nejsv. Trojice 
a na druhé P. Marie. Mezi nimi 
nápis: 

Anno Domini MCCCCXC haec 
campana fusa est ad laudem Dei 
omnipotentis fet omnium sancto- 
rum et illa refusa Anno Domini 
MDCCCXLIV per Carolum Wilh. 
Paul campanar. Reginae hradecen. 

3. Výšky 43 cm, v průměru 
50 cw ; má pod korunou nňpis z goth. minuskulí: Icía bojiljD m ccccram 
íenío íinon ílit ticlí Iíc rUi a djinale bojte amen %'ř. Nápis oddělen pěti- 
listou růžicí. Na plášti v reliéfu beránek. 

4. »Umíráček«, výšky 28 cm, v průměru 35 cui. Pod korunou pás 
z akantů dolů obrácených, na plášti na jedné straně reliéf, představující 
umírajícího na loži, obklopeného plačící rodinou, na druhé straně P. Marii. 
Oba reliéfy, výborně koncipované, jsou velmi ostře modelovány i lity. Při 




Obr. 140. Lochenice. Ciborium (nyní v histor. 
museu Kr. Hradeckém, viz str. 79.) 



153 

spodním okraji nápis kurentkou : Tciito U ircic^^cf SpiifoDcnu t"ícft f óráimi 
•ipaiuc bo \íod)ciúc;^ ob borluiuDcb bobrobinc.iinu 1700. 

5. Výšky 56 cm, v průnněru 70 cm, nese na plášti nápis: 

ZVON KE CTI SV. CECILIE SLITÝ 
L. P. 1570 I OBECNĚ »VRAŽDA« PŘEZVANÝ 
PRELIT jest byl L. P. 1S97 za faráře AL. SOUKUPA. 
Na plášti reliéf sv. Cecilie. 

6. Zvon »Lumenda« praskl a jest chován v museu Kr. -Hradeckém. 
Obr. 79.) 

Místo něho visí zde zvon výšky 36 cm, v průměru 42 cm s reliéfem 
archanděla Michaela a nápisem. Zvon obecně »Lumenda« přezvaný přelit 
byl r. 1897. 



Malšovice. 



Kamenný nástroj nalezen zde. 

L. Domečka, Pam. XVIII, 277. — Duška 11. 

Neděliště. 

J. Nechvíle, Neděliště ves u Hradce Kr. — J. Král, Průvodce po biskupství Králo- 
hradeckém II. 168—172 — J. Horák, Topogr. popis v. o. h. Kr. II 37. — Ratiboř 
1894, 552. — J. C. Rohm, Antiquitas 100. — J. Schaller, Topographie des Konigr. 
Bohmen, XV. 40. — J. G. Sommer, Das Konigr. Bohmen, IV. 46. 
Pohřebiště popelnicové rázu těnského na poli č 20. V cihelně kamenné nástroje 
a střepy. (Duška 63) 

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE (filiální). Ve XIV. stol. 
byl farním, v XVII. stol. stal se íiliálním. Roku 1555 byl nově vystavěn, 
jak svědčil nápis, který se uvnitř nalézal: »Tento chrám Boží a svatý je^t 
dokonán v sobotu na den svaté památky mistra Jana Husa z Husince, 
skrze pomoc Pána Boha všemohoucího k jeho cti a chvále svaté, léta od 
narození Pána Ježíše Krista 1555 od urozeného pana Hamzy Bořka ze 
Zabědovic a urozené paní Elišky z Chlumu, manželky téhož Bořka ze Za- 
bědovic. Tento dům Boží stavěl slovutný muž Václav Všetečka, měštěnín 
z Pardubic. Za správců těchto Jest dům tento dokonán: za rychtáře Janov- 
ského a konšťlů Pavla Roučka, Pavla Martinka a Havla Řeháka.* (Farní 
kniha.) 

Roku 1729 Karel Ferd. Dobřenský z Dobřenic dal kostel opraviti, 
presbyterium rozšířiti a novou zvonici postaviti. 

Jednolodní stavba, orientovaná, na západní straně jest z kvadriku, 
jinde z lámaného kamene, omítnutá. Loď i presbytář kryty jsou šindelem, 
stanová stříška osmibokého sanktusníka jest plechem pobita. Ze západního 



54 

průčelí, zdobeného attikou s 2 vásami, vystupuje jednopatrová věž, na 
rozích toskánskými pilastry sesílená, se střechou plechem pobitou, báňovitou, 
v osmistěn přecházející, s lucernou a menší bání. 

Presbytář má půlkruhový závěr a po obou stranách přístavky ; v se- 
verním jest sakristie, v jižním kaple. 

Vnitřek. Loď jest 9 10m dlouhá, 7-50 m široká a 730 w vysoká, 
přístupná vchodem na jižní straně a ve věži; osvětlena jest 2 páry malých 
oken, svrchem segmentových a zaklenuta valenou klenbou s lunetami. 
Klenby opírají se o meziokenní čtyrboké pilíře, opatřené místo hlavicí 
renaissanční římsou. Do lodi vyčnívá na západní straně 4'80 m hluboká 
kruchta na dvou pilířích, půlkruhem sklenutých. Vítězným obloukem, půl- 
kruhovitým, otvírá se do lodi presbytář, 7'44m dlouhá a 5 27 ?« široká 
osvětlená 2 segmentovými okny a sklenutá v jednom poli křížovou klenbou 
do kamenných žeber, jichž přední hrany jsou v obloučku skrojeny a které 
se opírají o kusé přípory ; půlkruhový závěr jest překlenut polobání 
s lunetami. 

Výprava jest barokní, pestrá. Hlavní oltář, ze dřeva řezaný, poly- 
chromovaný, představuje Nanebevzetí P. Marie, která stojí na oblacích 
mezi sv. Václavem a sv. Janem Nep. Dále jsou apoštolově ve velmi živých 
postojích. Dobrá práce z počátku XVIII. stol. Z téže doby jsou oba po- 
stranní oltáře s vysokými reliéfy v barokních rámcích. Na straně epištolní 
představena rodina P. Marie, na evangelijní straně Navštívení P. Marie. 
Výjevy jsou realisticky podány, se správnou anatomií. Na každém z těchto 
oltářů stojí čtyry svícny barokové, řezané. Podobné dva velké svícny stojí 
na zemi v presbytáři. Dveře boční mají pěkné kování, jsou plechem pobity 
a přítuhou opatřeny. Z téže dílny jsou i dveře do sakristie. Slušné práce 
z XVIII. století. 

Na zdech visí obrazy prostřední ceny: 1. Sv. Antonína s nápisem: 
Věra effigies S. Antonni de Padua ex originali ad S. Jacobum Vet. Pragae 
depromta A 1702. 2. Sv. Jana Nepom. s nápisem: Věra effigies S. Joanis 
Nepomuceni martyris anno 1752. V předsíňce visí dva obrazy, stejné ceny 
s předešlými. 1. Sv. Tadeáše s nápisem: Sanctus Tadeus, consacquireus 
Christi apostolus martyr, scriptor canonis in rébus desperatorum auxilium 
2. Zašlý obraz, představuje nějakého světce, s nápisem: . . . Martyro et 
scriptori canonis. 

Monstrance mosazná, zlacená, paprsková, vykládaná nepravými 
drahokamy. Na paprscích jsou připevněny barevné ornamenty barokní 
z květin. Výška 59 on, šířka 2S cm, průměr nohy 17/23 c/n. 

Kalichy jsou dva. Jeden nový, druhý barokní, zlacený, na noze 
vyryt znak Dobřenských s nápisem : Nedielistie W. P. Kolem podnož 
nápis: Assumptae in coelos Dobrzensky Bav. sacrarat. Výška 25 cm, šířka 
číše 95 C7n. 



155 

Missály z r. 1665 a 1739, Rcquiem z r. 1702 a rituál z r. 1700. 

V sakristii jest pěkná kaditelnice s barokním, rytýni ornamentem a 
barokní skříň na paramenty. 

Náhrobky: 1. Ve zdi u hlavního oltáře zasazena mramorová 
deska se znakem Dobřenských a nápisem: 

HIC eXpIraVIt et ple regVIesCIL In Do Mino | perillustris dominus 
Carolus Ferdinandus | Dobrzensky de Dobrzenitz, dominus in Nedielischt 
et I Hodiestin, sacrae Caesareae regiae quae catholicae | majestatis con- 
siliarius inclyti judicii majoris pro j vincialis in regno Boemiae assesor 
et hujus [ regii districtus Reginae Hradí (:. íimis prope viginti capi- 

taneus. 

TeMpLI et tVrrIs hVJVs NeDIeLhTensh vesta Vrafor LlbiraLh \ CVí 
hoC epItaphlVM fILIaLIs \ pletas WenCesLal CaroLl \ et .J,ia,n,Is H('rlj>slt 
' tV-VeroVIator Chn-e DeVM pro eo In Víta preCare. 

V podlaze presbytáře jsou zapuštěny: 2. Náhrobek 2 0\ m dlouhý, 
O 98 w široký se znakem Strakovským a nápisem renaissančním: 

VSNVL V PÁNU VROZJENY A STATECZNY RYTIRZ ! PAN PETR 
PAWEL STRAKA Z NE,DABILYCZ A NA HORSEGSSYCH N;EDIELYSST1CH 
22. MIESICE MÁGE | LÉTA PANIE 1689 WIEKU SWEHO 63 LÉTA 
6 NEDIEL A 3 DNY MAGJTCE, GEHOZTO MRTVÉ TIELO \ POD TÍMTO 
KAMENEM ODPOCZIWA. QUI BENE LATUIT, BENE VIXIT NAM N0TU3 
MINIS OMNIBUS [ POST IGNOTUS MORITUR SIBI. 

3. Deska 1"76;« dlouhá a O 97 ;« široká s dvěma sešlapanvma znaky 

a nápisem: V LETV PANIE 1701 VMRZEL dne 27. : leku 

Sweho maye 49. 

4. Deska se znakem lva (na právo obráceného) a ženskou postavou, 
r45 Ví dlouhá, 61m široká. Nápis setřelý: Xúi\ )3. 1(J02 | lU anlmtu j.iuicb 

umqela urojcna pani Inaí i JBoItcjau a li:'^clrf)" 

Nad znakem písmena LMZG. 

Zvony: 1. Průměru 0'96 w, výšky 078 ni. Přelit v r. 1895 od V. F. 
Cej-neneho v Hradci Kr. Původní zvon nesl nápis: Slit gest v Hra : : : 
Labem od Eliasse Stodoly Léta Pane MDLXXXIII. — a dále: . .; 

miloval svět, ze syna svého prvorozeného dal na svět, aby kazdy, kdo 
v neg verzi nezahynul, ale aby mel zi^A/■ot veczny. (Farní pamětnice.) Na 
plášti reliéf Nanebevzetí P. Marie. 

2. Průměru 0-51 w, výšky 0*41 ;;/. Na plášti sv. Jan Nep. Pod ko- 
runou pás ze slunečnic a nápis: 

LIBERA NOS DOMINE JESV KRISTE 
ANNO 1737 A FVLGVRE ET TEMPESTATE. 

3. Průměru 0-66 w, výšky 054 w, rovněž přelit r. 1895 od V. F. Cave- 
ného. Původní měl nápis: Tento zvon slit jest od Martina Exnera, 



156 



zvonaře v Hradci Králové nad Labem k zadusí Nedělištskému léta Páně 
1634 (Farní paniětnice.) 

4. Umíráček je nepří-tupný. 

ZÁMEK je střízlivá, jednopatrová stavba, stojící na místě tvrze, vy- 
stavěné v XVI. století Hamzou ze Zábědovic; jest nově opravena a ne- 
chová nic památného. 

SOCHY: Na kostele ve výklenku slušná barokní socha P.Marie 
Na návsi socha sv. Jana Nep. z XVIII. století, v obvyklém pojetí. 

Přede vsí stojí Boží muka na památku odvrácení moru, s nápisem: 
Mor. pádem Mateg Buzek 1712. 



Nechanice. 



I C. Rohn, Antiquitas 99. — J. Se ha Her, Topografie d. K. B. XVI. 157. - J. G 
Sommer, Bóhmen III. 27. — J. Horák, Top. p. v. o. h. Hr Kr. 109. — A. Se- 
dláček, Hrady a zámky V. 339. 
R. 1893 bylo tu nalezeno při kopání strouhy několik zlatých mincí podob pod- 
mokelských a stradonických. (Fiala, Pam. XVI., 157, — Duška 71.) 

STARÁ TVRZ, na které sídlel již r. 1235 Závis z Nechanic, krá- 
lovský podkomoří, stávala v severozápadní straně nynějšího města, upro- 
střed vod. Byla obehnána trojím náspem kruhovitým, z nichž zevní měří 
140 m v průměru. Tvrz sama byla as 40 ;;/ dlouhá a široká. Později byla 
přeložena na vyšší, suché místo, na východ od města, na tak zv. »Starou 
Hůru*. Po této tvrzi není však ani stopy. 

STARÉ MĚSTEČKO bylo původně pod- 
dáno Vítkovicům, kteří nadali je právy městskými 
a dovolili mu znakem svým pečetit. Nechanice užívali 
odtud pětilisté růže červené se zlatým pupencem 
a zelenými lupeny ve stříbrném poli. 

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY 
MARIE. První kostel stával zajisté už r. 1228, kdy 
kaplan »Petr z Nechanic* se psal co svědek na pri- 
vileji krále Václava I , udělené klášteru Litomyšlskému. 

R. 1680 — 1692 byl přestavěn a rozšířen ná- 
kladem Arnošta hraběte Schafgotsche. Tento kostel 
vyhořel r. 1827. Při požáru vzaly za své i staré zvony 
ve věži, z níž zůstaly státi jen holé zdi. Nynější 
budova pochází z r. 1833, kdy věž nově pokryta a 
kostel zvětšen. (Obr. 141.) 

Zcela ozdob prostá, orientovaná stavba cihelná 

■ ■ ' "*' ' a omítaná, trojlodní, s věží před západním průčelím 

Obr. 141. Nechanice Půdo- H polygonálním kněžištěm na východ, k němuž při- 

rys. Kostel Nanebevzetí P. im ' i- i ■ .. • - i i v ,|. , 

Marie. Icha malá sakristie; vse pod břidlicovou krytinou. 




157 



Vcliody jsou čtyři: hlavní věží, oba postranní v piostřcd podélných 
průčelí a do sakristie na jižní straně. Hlavní vchod i oba postranní jsou 
v jednoduchých kamenných venýřích, zakončených římsou s kusým štítem. 
Mezi rameny jeho jest nad hlavním vchodem znak nynějšího majitele panství, 
hraběte Harracha (tři pera, uprostřed růžicí sepjatá). Nad jižním vchodem 
jest znak hr. Schafgotsche (štít čtvrcen : v prvním a čtvrtém poli čtyři 
kolmá břevna, v druhém a třetím lev na levo obrácený; kol znaku, 
datum 1692). 




Obr. 142. Nechanice. Kostel Nanebevzetí P. Marie, a soclia sv. Anny. 



Zdi lodí jsou prolomeny pěti páry oken, v presbytáři jedním párem. 
Okna byla druhdy půlkruhová, teprve v roku 1887 prodloužena na ny- 
nější výšku a jsou jednoduchou úzkou obrubou opatřena, s malým svor- 
níkem ve vrcholu oblouku. 

VĚZ až k římse 25'60 m vysoká, sesílena jest na rozích toskánskými 
pilastry až do výše hlavní římsy lodi; nad ní nahrazeny pilastry toskánské 
hladkými výstupky v maltě provedenými. V prvém patře jsou zdi věže 
prolomeny na třech stranách velkým oknem, půlkruhem zaklenutým. Sta- 
nová střecha věže končí táhlou mansardou. (Obr. 142.) 

Vnitřek zaráží nepříznivými poměry a střízlivostí slohovou. Hlavní 
loď jest při délce 3580 ;// pouze 8'60 m široká a 1240 ;// vysoká. Ctyř- 
boké pilíře, 127 iii silné, dělí hlavní loď od bokových lodí, které, jsouce 
jen r85 ;// široké, tvoří po stranách vysoké lodi úzké chodby, v přízemí 
pěti páry segmentovými valenými klenbami překlenuté. 

Nad bokovými loděmi jsou ve výšce 6 90 )n upraveny empory, které 
spolu souvisí kruchtou, zřízenou v pozadí hlavní lodi a ve věži nad vstupní 
kobkou. V síle zdi věže, 255 m silné, ukryto točité schodiště na kruchtu 
a k zvonku. Hlavní loď sklenuta jest v pěti polích českými klenbami, 



158 

mezi kterýmiž jsou vyloženy půlkruhové pásy, běžící po zdech jako mělké 
pil astry. 

Presbytář, otevřená do lodi půlkruhovým vítězným obloukem, jest 
880 m široká a 9 m dlouhá a zaklenuta polobání s paprsky v maltě táže 
nými a lunetami pro postranní okna. 

Výprava barokní, z části nová. Hlavní oltář s obrazem Nanebe- 
vzetí P. Marie, malovaným r. 1837 Jos. Peschkem z Lovosic, bez umělecké 
ceny, rovněž jako ostatní oltáře. Před požárem r. 1827 visel na hlavním 
oltáři obraz P. Marie, který byl zachráněn a jest nyní pověšen nad hlavním 
vchodem pod kruchtou. Panna Maria v životní velikosti v modrém plášti 
vznáší se v oblacích mezi andílky. 

Křtitelnice cínová, 117 cm vysoká, v průměru kotlíku 43 cm široká 
stojí na kamenné podnoži, obrácené míse bývalé kropenky renaissanční. 
Tři nožky silně prohnuté, na kolenech kosmaté, končí dole v drápky 
a nahoře ve lví hlavičky, které podporují hladký kotlík. Na plášti téhož 
vryt na blánce nápis: 

16 4-81 

Z POBOŽNOSTI K BLAHO SLAWENE 

FANNIE MARIAI (!) A NÁKLADEM VROZENÉHO 

A STATECZNEjHO RYTIRZE PANA lANA 

GINDRZICHA | KAPRZIKA Z LESONIC 

GEST KRZTITELNICE | TATO VDIELANA A 

DO KOSTELA NECHAiNICKEHO NA PAMATKV DAROWANA 

KTERÝŽTO TV TAKÉ ODPOCZYWA W PANV 

MODLTE (sic) se ZA DVSSI GEHO. 

Vedle nápisu znak s kolčím, dolů obrácený. Ve štítu dva překřížené 
meče na ornamentovaném poli. Vedle blány vyčnívají z kotlíku dva kruhy. 
Na druhé straně proužek s nápisem: 

oMnIs qVI CreDIt et baptIzatVs fVerIt saLwvs erIt. 

MaRCVS 16 CAPVT. 

Na hladce profilovaném víku připevněno šest esovitých uch s žen- 
skými poprsími na vrchu. Víko ukončeno křížkem s ukřižovaným Kristem. 
Provedení figurálních částí zhrubělé. 

Náhrobky. Pod kostelem jest krypta, v níž pohřbeno devět členů 

rodiny hrabat Schafgotschů. 

Uvnitř kostela, v severní zdi bokové lodi, zazděny tři desky: 

1. Délky 103 cm, šířky 63 cm. Uprostřed byl znak, jenž otlučen; 

kolem nápis : 

LÉTA PANIE ISSó"^ | VMRZELA GEST VROZENA PANJNA KATE- 
RZINA PECINGARKA Z BYDZINA A TVTO | POCHOWANA GEST | 



15 

2. Deska délky 114<rw, šířky IQ cm. Uprostřed znak s kolčím ; ve 
štítu ruka v brnění drží hlavu kohoutí, v právo obrácenou. Na helmě 
křídla, z nichž levé končí kohoutí hlavou. Kolem znaku nápis: 

Eetlja Jr^aiiic ir)!),s luc | i'liiu1clí \\\\ painatL'c aiu Bn^uHnle umuiel 
uiHiíe|nij IfEcalí ^amel (Eíarfjouishii \ ^lucmijalic a lato lunluiuia iiT ticiu- 
Iiaiiiaiie blahiuilauicitchn uidív^issciij. 

3. Deska pískovcová, 150 oii dlouhá, 75 cvi široká, s postavou žen- 
skou v dlouhém řásném šatě, v sbíraném límci; u nohou malý znak, v jehož 
štítu příčné břevno kostkované a nad přilbou oděnec. Kolem nápis: 

LÉTA PANIE 1600 W AVTERY PO SW. BARBORZE VMHZELA 
VROZENA PANI VERONIKA KAPAVN ... Z SWOGKOWA A TVTO 
POCHOWANA GEST OCZEKAWA .... BLAHOSL 

Na věži byly zavěšeny druhdy tři zvony, které při ohni r. 1827 
se rozlily. Nesly následující nápisy : 

1. Ucta ^anie HQQroraraiQIXXXB shí iicsí íntin luum líc nii a h djiuale 
Iioíii obe lunc biuiissc pcvíinij íiIaiuaqE. 

2. FVSA A" 1612 A. D. W. D. G. ET B. V. MARI^ HONOREM 
SVMPTIBVS PAROCHIANORVM NEGHANICENSIVM ET A" 1692 IM- 
PENSIS IL. D. D. COMITIS lOAN. ERN. SCHAFGOTSCH GREIFENSTEIN 

ET KINAST REFVSA EST NEO BOLESLAVI^. 

3. zvon byl bez nápisu. 

Ze slitiny starých zvonů přelity roku 1866 nynější zvony se jmény 
P. Maria, sv. František a sv. Vojtěch. 

Požár r. 1827 přetrval umíráček, v průměru 49 tw, 40 ítw vysoký, 
nese na plášti reliéf sv. Ludmily na jedné straně a sv. Václava na druhé. 
Kolem koruny nápis: SIT NOMEN DOMINI BENEDIČTVM IN S^ECVLVM 
ANNO CHRISTI 1693. 

SOCHA SV. ANNY na náměstí stojí na čtyřbokém pilíři, který 
po obou stranách rozšířen dole i nahoře konsolami se závity. Nahoře 
táhne se od konsol feston k hlavičce anděla, která na západní a východní 
straně pilíře v reliéfu provedena pod římsou. Na této stojí zlacené soch\- 
sv. Anny s P. Marií, slabého díla. Na podstavci nápisy: 
na jižní straně : 

1-7 
HONOI 

aC pI^ Vene 

RATlONl 
3 • 7 



160 

na severní straně: 



na straně západní: 



na straně vvchodní 



DIVA 

ANN^ STATVa 

hjeC ^DIfI 

CaTA EST 



speCIaLI 
ILLIus 

PATRONA 

CVLTORE 

GEORGlO 

ZAPKA 



Nepasice. 

Nalezeny tu byly vývrtky kamenné. Na pozemcích sluš. k čís. 57 a 59 objeveno 
pohřebiště popelnicové s bronz, jehlicemi; nález v škole Nepas, a na evang. hřbitově. 
R. 189S velká mísovitá nádoba, svisle rýhovaná. Ve vsi nalezena zaušnice plátovaná 
stříbrem. 

(L. Domečka, Památ. XVIII. 121. — Duška 12.) 




Obr. 143. Obědovice. Hradiště. 



161 

Obědovice. 

J. Schaller, Topographie d. K. 15. XVI.'J3. — A. Sedláček, Hrady a zámky \'. 3o3. 

Dvě tvrze zde se připomínají v XV. století. Po jedné zachovalo 
se na vsi uprostřed rybníka se zvoničkou na temeni okrouhlé tvrziště 
s valy. (Obr. 143 ) — Po r. 1620 zanikla tato tvz a ku konci XVII. včku 
i druhá, která stála u panského dvora. 

Petrovice. 

J. C. Rohm, Antiquitas 117. — J. G. Sommer, D. K. Bohmen III. 28. — J. Horák, 
Top. p. v. o. h. Kr. — A. Sedláček, Hrady a zámky V. 345. 

Ve farském lese nalezeny kostrové hroby pod mohylkami štěrkovými v r. 1872 
a v r. 1891 nádoby. (Pam. arch. XV. 623.) 

Tvrz, na které se připomíná v r. 1355 Gothard a Jan, vladykové, 
zanikla již v XVII. století. 

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE, farní, byl jím již v roce 
1350; později byl filiálním k Smidarům. Od r. 1716 jest opět farním. 

Jednoduchá, orientovaná stavba cihelná a omítaná, záleží z lodi 
o 3 polích s pravoúhlým kněžištěm, ku kterému na sever přilehá jedno- 
patrová věž; v přízemí této upravena sakristie. Nároží presbytáře jsou do 
vnitř vydutá. Podélné fagady kostelní lodi jsou oživeny po každé straně 
čtyřmi mělkými, rustikovanými pilíři. Ze západního průčelí vystupuje vy- 
dutý risalit, vroubený toskánskými pilastry, nad nimž vyvinut barokní štít, 
segmentem ukončený, s vásami po stranách. 

Ve věži, přístupné schodištěm k ní přistavěným, jsou v patře zdi 
prolomeny po každé straně velkým oknem, půlkruhovitě přepásaném. 
Hlavní římsa věže vytažena jest na každé straně v polokruhu nad cifer- 
níky hodin. 

Střecha jest na kostele a na stanové stříšce osmibokého sanktusníku 
šindelová ; týž kryt má i střecha věže, jež přechází ze čtyrbokého jehlance 
v osmibokou lucernu, zakončenou nízkým jehlancem. 

Vchody vedou do kostela dva, v kamenných, barokně profilova- 
ných venýřích: portál na severní straně lodi, opatřený předsíní a vchod 
v západním průčelí. Nad tímto jest umístěn znak Harrachovský (tři sepjatá 
pera). 

Okna, svrchem segmentová, jsou v lodi 3 páry a v presbytáři dvě, 
stejného tvaru. 

Uvnitř jest loď, 901 m široká a 17'80w dlouhá, rozdělena dvěma 
páry třídílných, toskánských pilastrů ve tři pole, zaklenutá českými 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Králové-Hradecký. j^j 



162 

klenbami. Půlkruhový vítězný oblouk dělí loď od presbytáře, 6-78 m široké 
a 10;// dlouhé, zaklenuté ve dvou polích českými klenbami. 

Výprava jest barokní, slušná. Na hlavním oltáři visí v širokém 
řezaném rámci z XVIII. stol. obraz >Nanebevzetí P. Marie* z roku 1888. 
Vedle oltáře stojí zlacené sochy v životní velikosti dvou andělů a sv. Petra 
a Pavla. Průměrné ceny. (Obr. 144.) 




Obr. 144. Petrovice. Hlavní oltář. 



Bokový oltář v právo v lodi jest bohatě řezaný rámec pro 7 oválných 
obrazů; uprostřed zasazen malý obrázek sv. Anna s P. Marii. Dobrá práce 
z XVIII. století. (Obr. 145.) 

Na levém bokovém oltáři visí obraz ukřižovaného P. Ježíše s Matkou 
Boží ; slabá práce z konce XVIII. stol. 

Křtitelnice cínová, 53 C7U vysoká, v průměru kotlíku 2S cm. Stojí 
na třech kouličkách, o které opírají se nožky v drápky zakončené, jež 
nesou hladký kotlík, na jehož víku vztyčen krucifix. Pochází z r. 1712. 



(Obr. 146.J Značky na Křtitelnici ^ 



Monstrance ze zlacené mědi jest nová. 



163 



Kalich, 24 c))i vysoký, 9 cui v prumčru číše, jest zdoben na noze 
třemi reliéfy: P. Ježíše, sv. Jana Kř. a P. Marie. Barokní, z druhé polovice 
XVIII. století. 

Zvony visí na věži čtyry: 

1. Výšky 77 tw, v průměru 96 cw, jest hladký, jen pod korunou 
s nápisem: aue X inarua t iwarija i pílena i bnmiiuui i tccum i bciiebiicta n. 
tu I iif s nuih)evcí x ct * beiic^ 

bi;cíns l t \\\ , na druhé řádce 
čte se pouze slovo: manja. 

2. Výšky 59 cm, v prů- 
měru 72 cni\ jest hladký bez 
nápisu, pouze pod korunou vi- 
nou se dva obroučky, provaz- 
covitě stočené. Dle tvaru a 
stavu svého — jest celý po- 
tlučený a oloupaný — zdá se 
zvon tento pocházeti as z po- 
čátku XV. století. 

3. Výšky 46 <;;;/, v prů- 
měru 62 cm. Pod korunou zdo- 
ben barokním ornamentálním 
páskem; na plášti na jedné 
straně krucifix, na druh reliéf 
nějakého světce, klečícího nad 
knihou, nad ním anděl s pahnou ; 
pod ním nápis: GOSS MÍCH 
CARL WILHELM PAUL IN 
KÓNIGGRÁTZ 1848. 

4. Výšky 26 cm, v prů- 
měru 34 cm, pod korunou ná- 
pis : Walentin Lissiak Vet. 

Pragae 1745; pod nápisem pás z akantů. Na plášti vypuklina sv. Václava. 
V sanktusníku jest malý zvonek, který jest nedostupný. 




Obr. 145. Petrovice. Postranní pravý oltář. 



Petrovičky. 



Na návsi nález koster dlouholebých. Nalezeny tu prý i bronzy a zlatá náušnice 
vše ztraceno. (Český lid IV. 454.) 



Plačíce. 



Kamenný nástroj ve sbírce geolog. ÚNtavu české university. 
(L. Šnajdr, Počátkové předhistor. místopisu.) 



11* 



164 



Plotiště. 



J. Schaller, Top. d. K. B. XV. 35. - J. G. Somraer, Bohmen IV. 31. — J. Horák, 
Top. p. v. o. h. Kr. 39. — J. S o 1 a ř, Dějepis Hradce Král. 635. — A. Sedláček, 

Hrady a zámky V. 300 
Při náhoně mlýna Kydlinova jest předhistorioká osada rázu neolithického (střední 
doby); byly tu nalezeny i nádobky rázu iužického a v několika jamách střepy laténské; 
jsou v museu Kr. Hradeckém a ve sbírce p. konserv. L. Šnajdra. 

Jiná osada neolithická s hroby mladšími 
nachází se v cihelně pp. dra Srdínka a Součka: 
třetí, též neolithickou, nalezli pp. Buchtele a 
Domečka při Labi na poli mlynáře p. Střemchy 
Nálezy jsou v museu Král. Hradeckém. (L. 
Šnajdr, Mitth. d. Wiener Anthrop. Gesell. 1896. 
22. L. Domečka, Pam. arch. XIX. 389. 
Duška 61.) 

Ves Plotiště patfívala vladykům 
z Plotišt, z nichž Petr seděl r. 1450 na 
Plotišti. Roku 1475 prodáno Plotiště obci 
Hradecké. 

Po původní tvrzi není památky. 
V druhé polovici XVI. věku. byla blíže 
panského dvora postavena druhá tvrz, 
která též bez stopy zanikla. 

KOSTEL SV. PETRA (farní) byl 
vystavěn roku 1787 nákladem Matice ná- 
boženské, když rozbořen byl kostel sv, 
Petra v blízkém Pražském předměstí 
u Hradce Králové za příčinou stavby 
pevnosti. 

Zcela jednoduchá, cihelná a omítaná 
budova, k západu obrácená, záleží z krátké 
lodi o 2 polích, k níž pojí se na západ presbytář o 1 poli s elliptickým 
závěrem a malou sakristií na jih. Před východním průčelím přistavěna 
jednopatrová věž, v přízemí rustikovaná, v patře obrněná na rozích toskán- 
skými pilastry. 

Podélná průčelí lodi jsou oživena na rozích barokními lesenami, 
u prostřed lodi sdruženými, kteréž ale končí hlavicemi, as 50 cm pod 
římsou. 

Kryt jest taškový, na malém osmibokém sanktusníku a nízkém 
jehlanci věze, též osmibokém, — plechový. 

Vchody jsou dva, hlavní ve věži, v prostém ostění půlkruhovém, 
a poboční v severní hlavní zdi. 



* * 


s 


HMB:9!lca&. 




mUĚ^ 


vX^^^^^E, 



Obr. 146. Petrovice. Cínová křtitelnice. 



165 

Okna jsou ve véži svrchem půlkruhová, jedno jest nad vchodem 
a po jednom v I. patře na třech stranách. Pod hlavní římsou věže jest 
na každé straně po kruhovém okně. Podélní zdi lodi jsou prolomeny 
2 páry oken segmentových s ostěním a závity v rozích. Kněžiště osvětleno 
1 párem oken, téhož tvaru, jako v lodi. 

Rozměry uvnitř: Délka lodi 1390 ;;/, šířka 8 65;;/, výška 8;//, 
síla zdí hlavních 0'90 tn. Délka kněžiště i s vítězným obloukem (ellipti- 
ckým), jenž je 63 cvi silný, 6 43 ;;/, šířka kněžiště 7"65 ;;/, výška táž jako 
v lodi. Věž měří uvnitř délky 4 88;;/, šířky 4'75 ;;/, při síle zdí 106;//. 

Vnitřek kostela působí velmi střízlivě. Podélní zdi jsou oživeny 
4 páry sdružených pilastrů, jen v omítce vyložených, s barokními hlavicemi. 
Nad nimi nese římsička v lodi i v kněžišti rovný, omítaný strop. Pozadí 
lodi zaujímá kruchta na 2 zděných pilířích, sedimenty přepásaných. 

Výprava chudá, z části barokní, většinou však nová. Z dob za- 
ložení kostela — z konce XVIII. století — jest malá kazatelna v koutě 
lodi, přístupna se sakristie. 

Na hlavním oltáři olejový obraz sv. Petra jest nový, z let šedesátých 
minulého století. 

Tamtéž jsou 4 svícny cínové, 48 cm vysoké, na trojbokých 
nožkách, hladce profilovaných. Na noze vryty nápisy: Ec. S. Petři 1777. 
Pocházejí ze zrušeného kostela sv. Petra na Pražském předměstí. Krom 
těch jest na hlavním oltáři 6 cínových svícnů, 58 ť;// vysokých, profilo- 
vaných, na trojbokých nožkách, barokním ornamentem pokrytých. 

Tři pěkné rámečky rokokové ze žlutého plechu tlačené na 
hlavním oltáři, jeden v rozměrech 37X40 cm a dva po 21X37 cdi. 

Křtitelnice cínová, 86 cm vysoká, v průměru kotlíku 31 cm šir., 
stojí na 3 jednoduchých nožkách ráfových, jež dole stáčejí se v závity. 
Na hladkém kotlíku drží 3 dětské hlavičky víko, ukončené křížkem. 
Z konce XVIII. neb začátku XIX. století. 

Monstrance 60 cm vysoká, 35 cm široká, barokní, paprsková, 
měděná a postříbřená, z části pozlaceuá, jest posázena nepravými draho- 
kamy. 

Kalich měděný a zlacený, 25 ctn vysoký a 18 cm v průměru 
nožky, 9 cm v průměru číšky. Noha kulatá, prosekávaná, celá jest pokryta 
vysoce vypuklým barokním ornamentem, rovněž stonek s ořechem a celá 
téměř číše. Na noze vryto: IhrVlA Anna lIoftwgLIana CaLlCM hVn' ' ple 
SanCto Consecrat Petro. Vkusná práce z konce XVIII. století. 

Kalíšek empirový, měděný a stříbřený, 20 cm vysoký. Na kulaté 
nožce, zdobené ciselovanými festony a palmetami, zvedá se hladký stonek 
i číška. 

Na noze nápis: PATER FRANC DE PAVLA SCHENDA SOC J£SV. 
(Dar Jesuity Fr. Schwendy f 1822.) 



166 

Zvony visí na věži čtyry. Tři jsou ze zrušeného kostela sv. Petra 
na Pražském předměstí sem přeneseny a to: 

1. Výšky S6cm, v průměru 105 cm. Jest hladký, málo prohnutý. Pod 
korunou nápis dvojřádkový: 

Jíb laubcm rt ciloria" nninipotcníis íiiň iicniírÍL-isq' ubi mriiinis aliuc- 
atiV ra\iorum omnium ab hnimuLMu I)oc opus fnín cl! i per magisíros 
roenccHaorn eí aubrEam pro ccra s . pcíri riutíaíts íirabcr - annn bomiui 
millcfimo cccclxxx octauc mcnlc maiiio. 

Zvon tento lili r. 1480 mistři Václav a Ondřej Žáčkové. 

2. Výšky 70 crn^ v průměru 95 cniy má pod korunou široký pruh 
z božích ok sestavený. Při spodním okraji ornamentovaný proužek z ba- 
rokních lupenů. 

Na plášti nápis: 

Lit 1. P. 1585 a přelit 1853 od Karla Paula zvonaře Kr. Hradeckého 
ke cti Bl. P. Marie pro chrám Páně v Plotištích, za faráře Ferd. Chmelíka, 
představeného Jana Komárka, radní Václ. Prhy a Fr. Komárka a podni- 
katele stavby Fr. Součka. 

Na druhé straně reliéf P. Marie a nápis: Oroduj za nás sv. Boží 
Rodičko. 

Před přelitím nesl zvon nápis: Jíuím Bomiui tt}(CQI(2IQlVM íjaer 
campana fusa esí ab laubem tf glortam nmnipoÍEníis Bei beatissimaE 
Hiariac semper uirginis per Jínbream nnminaíum Bacíek be Brabce 
Beginae super Jílbim. (Far. pam.) 

3. Výšky AI cm, v průměru 52c7u; má pod korunou barokní pásek 
a pod ním napiš: 

Přelit 1. P. 1853 od Karla Paula, zvonaře v Hradci Kr,, ke cti sv. 
Václava pro chrám P. v Plotištích. 

4. Zvon v. 36 I , v prům. 45 rw, lit byl od téhož r. 1860. 

Dlé pamětnice farní byly krom těchto druhdy na věži ještě dva 
zvony: 1. Lit od Ant. Schneidra v Hr. Kr. r. 1807 a 2. starý zvon, jenž 
r. 1767 praskl a v r. 1827 byl přelit od Ant. Schneidra v Hradci Kr. 

KAPLIČKA sv. Isidora; barokní bezvýznamná stavba z r. 1773. 

U silnice k Předměřicům stojí kříž s nápisem: Dne 17 Maye léta 1829 
tyto Boží tiiuky vizdwiženy byly nákladem počestné obce Plotištské 
Prímského panství. 

Polanky. 

Byly tu nalezeny kannenné nástroje. ÍDuška str. 18.) 



167 



Pouchov. 



T. Se ha Her, Top. d. K. B. XV., 33. — J. Solar, Dějepis Hradce Kr. 624. - J. 
Horák, Topogr. p. v. o h. Kr. H. 45. 

KOSTEL SV. PAVLA (faml). Za příčinou stavby pevnosti Hradce 
Králové byl roku 1778 kostel sv. Pavla na Slezském předměstí sbořen 
a místo něho založen r. 1780 v Pouchově kostel, témuž patronu zasvě- 
cený, který stavěl zednický mistr J. Kurz z Hradce Kr. R. 1832 přista- 
věna věž a r. 1833 stavba dokončena. Kostel stojí na východním konci 
městského hřbitova Kr. Hradeckého a slouží též jako hřbitovní kaple. 

Nízká, ozdob prostá stavba orientovaná, z cihel omítnutých, záleží 
z jediné lodi kostelní o dvou osách, k níž přiléhá na východ kněžiště, 
rovněž o dvou osách s barokně skrojeným závěrem a malou sakristií 
na jih. 

Na západní straně pojí se k lodi ještě jedno pole, v němž umí- 
stěna kruchta a nad ním vyvinuta dvojpatrová věž. Čelní fagada řešena 
v pseudoklassickém slohu let třicátých XIX. století. Ctyry leseny s dor- 
skými hlavicemi nesou hlavní římsu se štítem v šířce celého průčelí. Celé 
západní průčelí jest mezi lesenami rustikováno, rovněž jako zdivo věže. 
Tato má v II. patře po každé straně okno, půlkruhem uzavřené. 

Fagady lodi a kněžiště jsou zcela holé, jen barokně skrojená okna 
svědčí, že vznikly v jiném stavebním období, než západní průčelí. 

Valbové střechy nad kostelem jsou kryty taškami. 

Střecha věže, osmiboká cibulová báň s lucernou, jest pobita plechem, 
rovněž jako osmistěnný sanktusník nad kněžištěm. 

Uvnitř měří loď 13/5;;/ délky a 10'70 ;;/ šířky při výšce 850 ;;/. 
V koutech lodi jsou vyzděny pilíře \12 an dlouhé a 60 cm vyložené, nad 
nimiž pnou se při zdech valené půlkruhové pasy. Střed překlenut českou 
klenbou. 

EUiptický vítězný oblouk, 96 cm silný, v rozpnutí 7' 10 w široký, 
dělí loď od kněžiště, nepoměrně dlouhého 13'00 w, při šířce 880 vi a výšce 
6'80 w, překlenutého valenou klenbou s lunetami. Závěr, oddělen od kně- 
žiště ještě jedním obloukem 90 cm silným, zaklenut jest polokopulí na ellip- 
tickém půdorysu. 

Výprava jest chudá; záleží ze tří oltářů a kazatelny. Hlavní oltář 
sestává ze stolu a tabernakula s podsvícníky. Za oltářem jest na zdi fre- 
skový obraz, slušný, ale špatně přemalovaný, v barokní architektuře sloup- 
kové; představuje sv. Pavla, loučícího se s Miletskými. Nyní visí před 
ním na plátně malovaný bezcenný obraz svatého Pavla od G. Watska 
z r. 1869. 

Bokové oltáře mají v stejném dřevěném barokním orámování 
obrazy sv. Václava a sv. Jana Nep., bezcenné. 



168 

Cínové svícny čtyři jsou z kaple sv. Václava v jesuitském semi- 
náři, zrušené r. 1786 a mají na noze nápisy S. S. W. 

Svícen u sochy P. Marie (bezcenný) má nápis Ec. S. Pau. 1768; 
pochází ze zrušeného kostela sv. Pavla na Slezském předměstí. 

Monstrance barokní ze zlacené mědi, 60 cjn vysoká, 27 cm ši- 
roká, v průměru oválné nohy 18/24 an. 

Kalich měděný, postříbřený, 25 í:;;^ vysoký, v průměru kulaté nohy 
155 an, číšky 9 cm. Celý pokryt ornamenty běžné práce z konce XVIII. 
století. 

Křtitelnice cínová, má uražené nohy a zasazena v železném troj- 
nohém stojanu. Kotlík, 57 cm vysoký, v průměru 34 cvi široký, jest hladký 
šestiboký. Víko, jež drží tři děiské hlavičky, jest ukončeno křížkem 
s Kristem. Obstojné dílo ze začátku XIX. stol. 

Pluvial 135 cm dlouhý a 215 cm široký. Na bílém, zlatem tkaném 
hedvábí jsou vetkány červené a fialové makové květy. Přezky, postříbřené 
dvě 9/10 cm veliké v podobě barokních kartuší, na nichž vyryta jsou po- 
prsí sv. Petra a sv. Pavla. Pěkná práce z druhé polovice XVIII. století. 

Na věži visí dva zvony, slité od K. Bellmana v Praze r- 1840. Na 
větším jest reliéf sv. Petra a sv. Pavla. V sanktusníku jsou dva zvonky 
nepřístupné. 

KAMENNÝ KŘÍŽ z hrubého pískovce, 70 cm vysoký, celý otlu- 
čený, stojí při silnici z Kr. Hradce do Pouchová. Jest asi ze XVI. století. 

P ras kačka. 

J. Schaller, Topographie d. K. B. XV., 37. — J. G. Sommer. K. Bohmen ÍV., 39. 
J. Horák, Topogr. p. v. o. h. Kr. Hr. 29. 
V obecním pískovišti jest pohřebiště popelnicové. U mlýna větrného byla vy- 
kopána baňatá nádoba. (L. Domečka. Pam. archaeol. XVIII., 277 a XIX., 147. 
Duška 74.) 

TVRZ jejíž sporé stopy dodnes v půdorysu valů na jihozápadním 
konci obce lze zříti, patřívala ku klášteru Opatovickému. V husitských 
válkách nabylo jí město Hradec Králové, od kterého koupil tvrz se zbožím 
roku 1561 Jindřich Nejedlý z Vysoké. Později přešla v majetek Zárubů 
z Hustiřan. 

FILIÁLNÍ KOSTEL SV. TROJICE postaven byl roku 1748, 
v nynější podobě pochází z roku 1848; stojí při silnici, blíže bývalé staré 
> pražské cesty*. 

Ozdob prostá, cihelná a omítaná stavba k jihu kněžištěm obrácená, 
záleží z jediné lodi o dvou polích a kněžiště o jednom poli s polygo- 
nálním závěrem o třech stranách osmistěnu. Ku kněžišti s obou 
stran přiléhají nízké přístavky, sakristie a depositář. Nad západním pru- 



169 

čelím jednopatrová věž s vchodem v ose kostela. Hladké ostění vchodu 
má rovné nadpraží. Nad vchodem prolomeno okno na kruchtu, v prvním 
patře jest ve věži na každé straně po velkém okně. Stejná jsou i okna 
v lodi — dva páry — a dvě okna v kněžišti. Kryt nad kostelem taškový, 
na báňovité střeše věže plechový. 

Uvnitř měří loď 1430 m délky, 7*00 m šířky a 750 ;// výšky a skle- 
nuta jest ve dvou polích českou klenbou. Půlkruhový vítězný oblouk dělí 
loď od kněžiště, 4-20;;/ dlouhého, 400 ^« širokého a 600;// vysokého, 
zaklenutého v jediném poli českou klenbou a v závěru bání s lunetami 

V pozadí lodi vestavěna kruchta na dvou širokých čtyrbokých pi- 
lířích. 

Výprava chudá, nová, renaissančni. Na hlavním oltáři olejový obraz 
sv. Trojice v oblacích, dole zavraždění sv. Václava ; bez ceny. 

Kalich měděný, postříbřený, z části pozlacený, 23 cm vysoký, 
9 an v průměru číše. Na kulaté noze dva tepané oblouny s geometrickým 
ornamentem a s festonem vavřínovým. Spodek číše vězí v ornamentovaném 
košíčku. Empirová práce z I. polovice XIX. stol. 

Lodička měděná, postříbřená, empirová, zdobena palmetkami. 

Kaditelnice měděná a postříbřená, zdobená řezaným ornamentem 
empirovým; z téže doby jako kalich i lodička. 

Zvony visí na věži dva: 

1. Výšky "^6 cm, v průměru 46 tv// ; pod korunou nápis: WALENTIN 
LISSIAK GOSS mích IN PRAG A. D. 1736. Pod nápisem pás z andílků, 
mezi nimi znak Straků (kohout), pod ním nápis: EX BENEFICIO ET 
GRATIA ILLUSTRISSIMI D. D. lOANNA CAROLI COMITIS STRAKA DE 
NEDABILITZ DNI IN LIEBSHAN. 

Na druhé straně pláště reliéf sv. Petra a Pavla. 

2. Výšky 59 cm, v průměru 72 cm, nese pod korunou barokní orna- 
ment. Náplasti reliéf sv. Václava a nápis: Tento zwon slit jest od Karla 
Paula zwonaře v Králové Hradci. Nákladem Matěje Hofmana a manželky 
jeho Anny, sauseda "w Praskačce 1848. 

Na druhé straně reliéf sv. Trojice a nápis : 

Benedicta sancta Trinitas atque indivisa unitas. 



Probluz. 



J. C. Rohn, Antiquitas 120. ~ J. Se ha Her, XV., 46. — J. G. Soinmer, D. Konig- 
reich Bohmen IV., 43. — J Horák. Topogr. p. v. o. h. Kr. lir. 121. 

KOSTEL VŠECH SVATÝCH farní, byl již r. 1384. 
Orientovaná stavba z lámaného kamene a z cihel je omítnuta a zá- 
leží z lodi o dvou polích, k níž pojí se na východ pravoúhlé kněžiště 



170 

o jednom poli a na západní straně jednopatrová věž; k presbytáři při- 
stavěna na sever malá sakristie. Kryt jest taškový, krom věže, která byla 
druhdy vyšší a opatřena cibulovitou bání; po požáru r. 1866 byla snesena 

jedno patro a přikryta úzkým, čtyřbokým hrotem, plechem pobitým. 
Zevně jsou děleny plochy kostelní lodi pilastry, jejichž hlavice tvoří zá- 
lomky v hlavní římse. 

Vchod, prostě orámovaný, vede věží. Okna, dvě po každé straně 
v hlavní zdi, jsou v segmentu zaklenuta. Rovněž taková jsou dvě okna ve 
východní zdi kněžiště. Na obou rozích téhož a mezi oběma okny přista- 
v^ěny Jsou hmotné pilíře. 

Vnitřek má rozměry: délku lodi 1165 w, šířku 8 50 ;//, délku kně- 
žiště (i s vítězným obloukem) 870 m^ šířku 6 30 m\ věž uvnitř jest délky 
2"76 ;;/, šířky 2*48 in\ síla zdí 126 m, zdí věže 1-75 m. 

Loď sklenuta valené s lunetami, které opírají se mezi okny o to- 
skánské pilastry, třikrát zalomené. Kněžiště, sklenuté také valenou klenbou 
s lunetami, otvírá se do lodi půlkruhovým vítězným obloukem, vroubeným 
archivoltou profilu architravu. Nad touto nápis z pozdější opravy (r. 1690) 
pochodící : 

eX pIo testaMento rVDoLphi z WInoře soCIetas Ies\' 

POSVlT 

Sakristie zaklenuta jest též valenou klenbou. 

Výprava jest barokní, z počátku XVIII. století. Vkusné práce 
řezbářské jsou bíle natřené a částečně zlacené. 

Hlavní oltář, celou východní stěnu kněžiště zakrývající, stojí na 
mense, jež má přední stěnu řezanou: v arkádách leží sv. Ignác z Loyoly, 
mezi dvěma klečícími mnichy. (Obr. 147.) Na oltáři visí obraz Všech 
Svatých, 2'42 X 4'90 w veliký, malovaný Václavem Rozynou v r. 1690, pro- 
střední ceny. Na širokém řezaném rámci obrazu sedí po každé straně anděl 
a vedle oltáře nad dveřmi stojí sochy sv. Václava a sv. Ludmily, 155 m 
vysoké, dobře řezané. Pod oltářním obrazem stojí dva barokní relikviáře 
z postříbřeného plechu, 1'45 m vysoké, 0"75 m široké, s ostatky sv. mu- 
čenníků ; dále 6 svícnů, 074 ?« vysokých a 6 po 052 m výšky na troj- 
bokých nohách, barokními, litými ornamenty zdobených. 

Bokové oltáře mají uprostřed oválné obrazy 1'25 m široké a 

1 65 m vysoké, na severním sv. rodina, na jižním sv. Ignác z L., obstojná 
díla některého Jezuity. Pod obrazy stojí vedle dvou svícnů 052 m vyso- 
kých, stejných s nižšími svícny na hlavním oltáři, po dvou relikviářích 
100 vi vysokých a 0"58 ^n širokých, hrubší práce z postříbřeného, částečně 
zlaceného plechu. Uprostřed severní stěny kostelní lodi jest oltář, jehož 
predella se spirálovitými sloupky na rozích tvoří podstavec soše Matky 
Boží bolestné, s Kristem na klíně, 0'86 m vysoké, hrubě řezané. 



17i 




Kazatelna barokní, šestiboká, se šroubovitými sloupky na rozích. 
Na poklo()u soška P. Ježíše. Řemeslná práce. 

Dvéře z kobky pod věží do kostela, 180 X 2"70 w velké, jsou du- 
bové; každé z křídel má na zevní straně po třech výplních s vypuklým 
barokním ornamentem, vroubených lištou, v rozích zalomenou. V středních 
výplních visí kovaná klepátka. Krycí deska zámku 20 X -5 fw, jakož i zá- 
věsy 68 cín dlouhé zá- 
vitkovité, jsou pokryty 
rytými, barokními orna- 
menty. Celek úhledný. 

Monstrance 
měděná a zlacená, em- 
pirová, paprsková; 31 
cvi široká a 61 cm vy- 
soká., na elliptické noze. 
Kalich mosazný, 
pozlacený, 23 cm vy- 
soký, dole 15 cm ši- 
roký,v průměru číše 9 
cm. Celý jest barokně 
profilovaný; kulatá noha 
jest šroubovitě rýho- 
vána, podobně jako 
ořech i číška. 

Pacifikál 2% cm vysoký a \\ cm široký, postříbřený, částečně zla- 
cenými ornamenty zdobený, jest posázen nepravými drahokamy. EUiptická 
nožka jest tepaná a celá pokryta barokními ornamenty, z nichž vynikají 
hlavičky andílků. Vejčitý ořech vytepán v tvaru plamenů; po stranách 
kříže ornament, ze dvou rohů štěstí. Kouty ramen kříže jsou vyplněny 
zlatými paprsky. Úhledná práce z 2. polovice XVIII, stol. 

Před hlavním i oběma postranními oltáři jsou krypty. Pod kazatelnou 
náhrobní kámen r62 ;// dlouhý, 0'67 /// široký, se znakem Hamzů ze Zá- 
bědovic a nápisem: 

LÉTA 1575 W PRW | NI NEDIELI W POSTl(E . . . | WACZLAWA 
DOKONALA | ZIWOT SWV . . | VROZENA PANI | ALZBIETA ZIABEDO | 
WICZ PAN BVCH RA | CZ MILOSTIW | DVSSI GEGY | BYTY (sic). 

Před oltářem sv. lí^náce leží rovněž kamenná deska v podlaze I 04 w 
dlouhá a 0-58 m široká se znakem Hamzovským a nápisem setřeným. 

Zevně na severní zdi kostela jest pomník; na něm postava muže 
vypuklá a v rohu dole znak se třemi rybami v právo hlavou obrácenými. 
Kolem nápis : 



Obr. 147. Probluz. Spodni část lil. oltáře. 



172 

Léta panie 1566 we st | rzedv po Swatym Lvkassi tuto gest po- 

chowan | vrozeny 1 na Przinie ziwot swug dokonal 

wiekv swe° 69 . . 

Na věži visí dva zvony: 

Prvý, v průměru 89 cm, výše 69 cvi nese pod korunou nápis : 

L . P . 1655 . UROZENY A STATECZNY RITIRZ P . WOLDRZICH 
LINHART . ZWINORZE NA PRZIME A POPOWICZICH | DAL SLIWATI 
TENTO ZWON K ZADVS3'l PROBVSKEMU (sic) WSSECH SWATICH 
W ME3TE HRADCZI V MATESA EXNERA ZWON : 

Mezi oběma řádky čtyři hlavičky andělské. 

Na plášti znak hladký s příčním břevnem (Hustiřanský) vedle znak 
rozdělený dvěma břevny. Pod nimi 

V.R.A.S.R.P.W.L.Z.W.A.N.A.P.A.P 
(Urozený a statečný rytíř pan Woldřich Linhart z Vinoře a na Přímě 

a Popovicích.) 
Pod tím: 

L.M.Z.W.Z.Z.H.A.N.A.P. 
K východu reliéf Krista na kříži s P. Marií a sv. Janem. 
Druhý zvon v průměru 76 cm^ výšky 70 cm, nese pod korunou mezi 
barokní ornamentální ozdobou nápis: 

1853 GA HLAS : WOLAGYCYHO NA POVSSTI SPRAWTE CESTV 

PANIE*. 

Na plášti k severu nápis : 

SLYT GEST OD JANA ZEIDY V WYSOKYM MEGTIE. 



Předměřice. 



v šutrovníku pod nádražím (r. 1898 částečně zasypaném) neolithická osada 
(sbírka Šnajdrova, střepy s volutami), v cihelně p. Moravka hrob ténský s třemi ná- 
ramky a dvěma nádobami v zemském museu a v museu hradeckém, v západní části 
cihelny té osada z doby popelnicových pohřebišť rázu slezského, v cihelné p. Ryby 
nástroj kamenný a střepy. Ve vsi samé byly nalezeny při kostře nádoby, jedna po- 
sázená pupíky a miska jsou ve sbírce p. Javůrka v Smiřicích. V břehu pod cihelnou 
p. Rybovou proti škole a odtud k jihu jámy se střepy rázu středověkého, jaké i v Lo 
chenicích kol usedlosti č. 41 se vyskytují. (L. Šnajdr, Milth. d. Wiener anthropol 
Gesell. 1898. - L. Domečka, Pam. XIX., 391. — Duška 60.) 



Přín Doiní (též Přímj. 



J. Schaller, Topographie d. K. B. XV., 39. - J. G. Sommer, Bóhmen IV., 43. 
J. Horák, Topogr. 122. — A. Sedláček, Hrady a zámky V., 335. 



173 

Bylo tu nalezeno více kamenných nástrojů, jež jsou majetkem občanů Přínských 
(Duška 71.). 

ZÁMEK, nyní hraběte J. Harracha — bývalý klášter Jesuitů — vy- 
stavěn jest na základech staršího hradu, který byl celý od kamene, jak 
svědčí sporé stopy po opěrných p)ilířích na severním průčelí a zbytky věže 
na jihovýchodním rohu nynější stavby, která stojí na půdorysu v podobě i — \. 
Podélné křídlo jest o 10 oknech, k němuž přiléhají na obou koncích dvě 
kratší ramena o 6 osách po délce a 2 osách v čele. 

Střední křídlo jest jednopatrové, obě kratší křídla jsou dvoupatrová, 
opatřená k východu nízkými štíty. Na vrcholu každého štítu postaveny 
jsou kamenné šišky a na pilířích středních kamenné koule. 

Portál, uprostřed průčelí, vrouben jest kamenným obložením a kunčí 
nízkým štítem, pod nímž v nadsvětlíku jest pěkná kovaná mříž z konce 
XVII. století, s věnečkem ve středu s monogramem P. Maric. 

V jižním příčném křídle byla druhdy kaple sv. Františka Xav., k níž 
vede vchod v kamenném venýři, kterýž nahoře stáčí se v jónské voluty. 
Nadsvětlík vrouben po stranách volutami a přepásán segmentovou římsou. 
Kaple měla dvě pole na čtvercových půdorysech s otupeným rohy, v nichž 
jsou výklenky, mušlemi zakončené. Obě pole — z nichž v zadním byla 
presbytář — byla sklenuta klášterní klenbou s lunetami. Po klenbách jsou 
štukové obruby ve tvarech pozdní renaissance; vroubená pole byla druhdy 
celá figurálně malována. Nyní, kdy kaple jest proměněna v kolnu, jsou 
zabílena. Ostatní místnosti přízemní jsou všecky sklenuté valené s lunetami. 

Všecky dvéře mají kamenné obložení, nahoře s uchovitými zálomky 
a kapkami pod nimi. Na některých dubových dveřích zbylo ještě pěkné 
kování, pocínované. 



Roudnice. 



v lese »na horkáchc učiněn r. 1865 hromadný nález, z kterého má museum 
hradecké dvě měděné sekyry t. zv. rázu uherského o dvou břitech křížem posta- 
vených.*) 

Na polích směrem k Bohárně popelnicové pohřebiště. (L. Domečka, Pam. 
XVIII., 277, Duška 72.) 



Rozběřice. 



v zahradě Šrámovč r. 1879 kostry s bronzovými kruhy na rukou i na nohou 
po různu kamenné nástroje a střepy. (Duška 63.) 



*) Sekyry takové, ale již z bronzu slité, vyskytují se v nejspodnější vrstvě zří- 
cenin staré Troje. Úplně shodnou z mědi má zemské museum brněnské z Plavče na 
Znojemsku, kde byla roku 1822 na vrchu Rudě nalezena. Hojnc byly nalezeny 
v Uhrách. 



174 



Rosnice. 



U kovárny r. 1876 hroby kostrové; na poli Suchánkově a sousedních poh'ch 
rozličné nálezy, mezi nimi i měděná sekyrka,*) kamenné nástroje a římská fibule 
stříbrná, střepy nádob rázu lužicko-slezského. V lukách k Všestarům hrob popelni- 
cový. Nálezy v museu dvorním, v hradeckém, jaroměřském a p. Píši v Spravčicích 
(kostěný hřeben), měděná sekyrka dosud v rodině Suchánkově. (L. Domečka, Pam. 
XIX., 392. — Duška 70.) 

Sadová. 

J. C. Rohn, Antiquitas 131. — J. Schaller, Topogr. d. K. B. XVI., 155. — A. Se- 
dláček, Hrady a zámky V., 341. 

TVRZ Sadová, která stála na místě nynější panské sýpky, byla 
vodním příkopem obehnána. Od první polovice XV. věku až do konfiskace 
po roce 1620 vládli tu Sádovští ze Sloupna. Záhy potom tvrz zanikla 

Sedlce. 

Vyskytují se tu kamenné nástroje. (Duška v Ratiboru 1886.) 

Skalice. 

v okolí vyskytují se předhistorické nálezy z kamene a zlata. 

Na návrší vedle hospody při silnici stojící osada se střepy rázu laténského. Ná- 
lezy ve sbírce p. řídícího učitele Pultra v Sendražicích, p. Javůrka v Smiřicích, v museu, 
jaroměřském a náchodském. (Duška str. 25.) 

Skalická. 

Při odvodňování polohy »Rohaj« bylo nalezeno r. 1872 mnoho předhistorických 
předmětů z kamene i bronzu, zejména dva palstavy, nožík srpkovitý a mnoho zla- 
tého drátu. 

K severu od toho místa prostírá se pohřebiště popelnicové rázu lužického 
objevené r. 1897. 

Nálezy jsou ve sbírce p. říd. učitele Pultra v Sendražicích a v museu Hradce 
Králové. Hraše, Mitt. der k. k. Cent. C. VIL, 131. — L. Domečka, Pam. arch 
XVIII., 277. — Duška 25.) 



Slatina. 



A. Sedláček, Hrady a zámky II., 162. — J. Horák, Topographie v. o. h. 

Kr. Hr. 46. 



*) Sekyrka rosnickč úplně podobná byla nalezena u Kamena fjordansmiihle) 
v kraji Nčmečském v Dolním Slezsku při dráze vedoucí z Čech severovýchodních 
k střední Odře. (Montelius, Chronologie d. áltesten Bronzezeit.j 



175 

TVRZ stávala u panského dvora. I\vla vsstavéna kol r. 1550 Alšem 
Rodovskýni z Hustiian z kamene a vrchem ze dřeva. 



Sobětuš. 

Od severu k Lubnu pohřebišté popelnicové. (Duška 71.) 



Spravčice. 



Mezi Spravčiccmi a mlýnem p. Reicherta v Předmeřicich bylo při cestě nale- 
zeno pohřebiště popelnicové rázu lužického r. 1880 a r. 1893. Něco ve sbírce p. Píši 
v Spravčicích, nádoby nalezené r. 1880 v zemském museu [?]). (L. Šnajdr, Mitt. d. 
Wiener anthr. Ges. 1894 p. (30j. — Duška 21.) 



Stračov. 



J. C. Rohn, Antiquitas 139. — J. Schaller, Topographie d. K. Bohmen XVI. 158. — 
J. G. Sommer, Bohmen III. 15. — J. Horák, Topogr. p. v. o. h. Kr. Hr. 113. — 
A. Sedláček, Hrady a zámky V. 346. 
Kamenný mlat zde nalezený jest ve škole Jenikovické (Duška 71.) 

Druhdy městečko Stračov bylo ve XIV. století sídlem vladyk ze 
Strakotína a jmenovalo se až do XVI. století Strakotín. V třicetileté válce 
bylo spustošeno, kleslo na vesnici, jíž dosud zůstalo. Po tvrzi zbylo pouze 
okrouhlé tvrziště ; stála na místě nynějšího zámečku, bezvýznamné to bu- 
dovy, sloužící nyní za obydlí úředníkům panství sádovského. 

KOSTEL SV. JAKUBA byl farní již r. 1384; ve válkách husit- 
ských byl přidělen k faře hněvčeveské. Po r. 1770 stal se lokalií a v r. 1857 
opět farním. Starý kostel lehl r. 1830 popelem a byl na to r. 1848 nový 
vystavěn, ale na špatných základech, že musil býti v r. 1894 snesen. Jen 
holé, rozpukané zdi s věží zůstaly státi. 

Dle zachovaných částí zřejmo, že byl kostel k severovýchodu obrácen 
v románském slohu vystavěný, jednolodní, s věží v jihozápadním průčelí. 
Od r. 1903 dostavuje se kostel znovu. 

Z kostela byly přeneseny do zatímní místnosti pro služby Boží: 

Oltářní obraz 81 X 147 cm veliký, malovaný na plátně r. 1790 
y. Wagnerem. Představuje sv. Jakuba a jest bez umělecké ceny. 

Kalich stříbrný, 21 cm vysoký, má 9 cm v průměru číše. Na ba, 
rokně prohýbané čtyřdílné noze, pokryté tepanými ornamenty, jsou dvě 
kartuše: Prvá se znakem Hustiřanských (příčné břevno) a písmenami nad 
štítem VZHVH (t. j. Wenzel Záruba Herr von Hustiřan). Na opačné 
straně jest znak Grambovský (čtvrcený štít, v prvém a čtvrtém poli orlice 



176 

v druhém a třetím lilie a nad znakem písmena: FMZ F. V G (t. j. Fran- 
cisca Magdalena Zarubin, Frau von Gramb). Stonek i ořech jsou zdobeny 
mělce modelovanými lupeny akantovými a rákosovými. Spodní část číše 
pokryta tepaným ornamentem pozdně renaissančním, v něm kartuše se 

symboly umučení. Značka: ^p na kalichu. Dobrá práce z druhé polovice 

XVII. stol. 

K ř t i t e 1 n a pískovcová, 103 cm vysoká, profilovaná, stojí na čtver- 
cové plintě, 62 cm dlouhé a široké, odkud se zvonovitě zužuje až do polo- 
své výšky, kdež obtočena páskovou římsou; odtud přechází v osmibokou 
mísu, 83 cm širokou. Při vrchním kraji vroubena malou simou a pod ní 
třemi obroučky. 

ZVONY visí v kostelní věži tři: 

1. Největší, v průměru 102 cm, výšky 75 cvi, nese na plášti k severu 
v reliéfu nejsv. Trojici, k jihu reliéf patrona kostela, sv. Jakuba, při do- 
lejším kraji nápis: 

DE COELIS MONITUS, DUM ME QUANDOQUE SIT, AUDIS, \ HUC 
PROPERA GRATUSQUE DEO DA MUNERA LAUDIS. 

Na protější straně: Za požehnaného Vznešeného a MILostneho pa- 
noVaní panV a panV hraběte HarraCha z RoroVa a Anny hraběnky 
HarraCh, rozené kněžny LobkoVské | zVon gest pokřtěn. — Pod tím : 
Gegossen von Karl W. Paul in Koniggraetz. 

2. O spodním průměru 80 cm^ výšce 62 cm^ nese stejný nápis ně- 
mecký a český, a konečně slova: 

CORD^ DEVM COLO, PLACUIT LAUS ORE CARENTIS, DISPLICET 
ILLA DEO, DUM IMPIE CORDA SILENT. 

3. Umíráček, nedostupný. 

Zvon r. 1830 rozlitý, dle farní pamětnice (str. 193) měl nápis: 

WACLAW ZARUBA Z HUSTIRZAN NA CEREKWÍCICH, DOHALT- 
CICH A TRZEBOWIETICICH. 

FRANCELINA MAGDALENA ZARUBOWA ROZENA GRAMBOWA 
A NA POTTENSSTEYNIE. 

SOCHA SV. JANA NEP. stojí před kostelem. Socha i s pod- 
stavcem 3"15 m vysoká, jest polychromována a nevalné ceny. Na pod- 
stavci allianční znak hrabat z Bredy a Bechyňů z Lažan. (Hr. Ant. Breda, 
od r. 1728 — 1765 držitel Stračova, měl za choť Teresii roz. Bechyňku 
z Lažan. Pod znaky nápis: 

HONORl lOANNEO OFFERT AN|T0NIVS CoMES BREDa | ET 
CONjVX EjVS (1728). 



Stěžery. 



j. C. Rohn, Antiquitas 139. — J. Se ha Her, Topographie d. K. B. XV. 37. — 

J. G. Sommer, Bóhmen IV. 35. — J. M. Král, Průvodce po bisk. Králohradeckém 

I. 66. — J. Horák, Topogr. p. v. o. h. Kr. Hrad. 30—32. 

Po tvrzi, která náležela vladykům ze Stěžer, není stopy. Po smrti 
Petra ze Stěžer nabyla jeho zboží obec Královéhradecká v prvé polovici 
XV. století, jež bylo r. 1547 konfiskováno a prodáno Janu z Pernšteina- 
Od jeho synů přešly Stěžery v majetek rytířů Pravětických z Pravětic. 
R. 1625 byla polovice statku stěžerského Jiříkovi z Pravětic zabavena 
a prodána Zuzaně Kar. Slavatové. Od ní nabyl ho koupí hraběcí rod 
Harrachů, při němž dosud zůstává. 

KOSTEL SV. MARKA (farní) uvádí se mezi farními již r. 1384. 
Po válkách husitských stal se filiálním kostela sv. Anny na Pražském před- 
městí v Hradci Králové, a po zboření téhož filiálkou kostela v Kuklenách. 
R. 1830 byl malý kostelík zbořen a s ním i dřevěná zvonice, při něm 
stojící. Stavba nynějšího kostela dokončena r. 1832. Roku 1861 zřízena 
ve Stěžerách lokalie a r. 1879 znovu zřízena tu fara. Po bitvě u Hradce 
Králové dne 3. července Prusové dvéře u sakristie vylámali, monstrance 
i kalichy rozbili a matriky roztrhali. 

Zcela bezvýznamná budova, orientovaná, z cihel omítaných, záleží 
z lodi o dvou polích, k níž na východ přiléhá kněžiště o jednom poli 
a závěru o třech stranách osmistěnu. Nad západním průčelím vztýčena 
jednopatrová věž, krytá čtyřbokou bání s lucernou. Střecha kostela je.st 
břidlová; krytina věže a osmibokého sanktusníku s nízkou kopulkou jest 
plechová. 

Vchod jest jediný, pod věží, v prostém kamenném ostění. Okna 
jsou v lodi čtyři, v kněžišti dvě a ve věži v prvém patře v každé straně 
po jednom. 

Uvnitř jest loď sklenuta ve dvou polích českou klenbou a oddělena 
od kněžiště půlkruhovým vítězným obloukem; kněžiště zaklenuto elliptickou 
bání. V pozadí lodi vestavěna na dvou čtyrbokých pilířích kruchta. 

Výprava jest nová. Z bývalého kostela zachovala se Pieta, 80 t/// 
vysoká, slušná to polychromovaná řezba z polovice XVIII. století, stojící 
na kredenčním stole, pořízeném ze starého hlavního oltáře. 

Na hlavním oltáři zavěšen obraz sv. Marka, jenž maloval roku 1845 
J-. Palme z Mnichova. 

V kněžišti za oltářem zazděny jsou náhrobní desky : 

1. Pískovcová deska 138X73 cm veliká, dole se znakem, v jehož 
štítu jsou dvě kolmé brusle (?), nahoře nápis: "Ccía l^^auic irxSíJ iu nrícím 
\\xyt\s sni. ^tauiílauuMii umruM \w\\ uvnuMicíio ^aiia .Hlbvinlita rdnlalui 
\ HojlciL-e a u tom . . . ob^LU-jiiua. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okies Kr.ilové-Hradecký. 12 



178 

2. Deska 110X170 cm veliká s pěkně tesaným reliéfem rytíře v plá- 
tovém brnění; v rozích jsou tři znaky, v levo nahoře na přič břevno 
s třemi hřeby, v právo nahoře muž, v levo dole je štít kolmo dělen kli- 
katou čarou, jež ohraničuje levou polovici vyšší, od pravé nižší. Kolem 
nápis: Xeía )3anÍE 1592 umrjel urojem; pan Barlam Hllabota je ^oloptsk 
.... 27 bne nncficc bubna a íuío poífjDroan . . . . a bi;I v leícrij 45. 

3. Destička 38X73 C7n veliká se znakem, v jehož štítu šipka napříč, 
dolů obrácená; nápis pod znakem: Eeía pauc 1612 . . . Jíbama J^raměíi- 
ckcljo ] )?ra:iiĚíÍL- . . . 

Zevně na kostele jsou zazděny ještě náhrobníky: 

4. Pískovcová deska 85X168 íwz veliká se znakem Pravětických a ná- 
pisem: JTcta 1607 ÍEU ponbiclij po 12 I;obinc bohonal jimoí luiug 

uroícnij pan Bijnck praučíickí; j ]BraoĚíic a na ^tějepá; a . . . oukama 
bubauri mjknlTřní;. 

5. Deska pískovcová, 160X85 cm veliká, nese uprostřed znak, v jehož 
štítu jsou dvě kolmé brusle. Kolem nápis: Keía 1608 . . . ^unij | Umřela 
urojcna ^an] 3Dl;anka . . . ryíiqs l^ma. Jtlbama ]BcaoÍEÍirkEÍ;o ? ]?raDÍBÍic 

a na ^íĚ|End; | ín ra ].^ann obponma ořEkamagE BlaljcflaroEnBÍjo 

nijknlTBni; j mrírorrt^. (Rozená z Kostelce.) 

6. Destička 90X44 cm veliká s reliéfem dívky s kvítkem v sepjatých 
rukou; kolem nápis: EEÍa 1616 iDE sírjEbxi po raEliíjonocijrí; umrjEla . . . . • 
a na ^ÍEíEřťri; Dole znak jest otlučen. 

Zvony visí na věži čtyři : 

1. Výšky 82 cm, v průměru 94 cm. Pod korunou dva pásky orna- 
mentální ze vztyčených lístků, na plášti reliéfy Krista na kříži, sv. Jana 
Nep., sv. Marka a sv. Václava. Na srdci datum 1812. 

2. Má výšky 60 cm, v průměru 77 cm. Pod korunou vine se úzký 
ornament, pod ním nápis : Gos mich Anton Schneider in Kóniggrátz 1813, 
Pod nápisem upevněny jsou festony z kytic. 

3. Výšky 38 c/ii, v průměru 42 cm, jest hladký, jen pod korunou nese 
nápis: Jínno bninini incrcci.\- csí fusa. 

4. Nový umíráček. 

Ve nepřístupném sanktusniku visí novější zvonek a vedle něho chová 
se starý děravý zvon, jehož se nepoužívá. 

SOCHA sv. Jana Nep. stojí před kostelem. Světec stojí na tříbokém 
podstavci mezi dvěma anděly. Na podstavci nápis : 

DIVo lOANNl I IN I Vers i orbIs ChrIstIannI i InsIgnI 
thaVMat Vrgo i Ita erIgI CVraVIt Věra et Integra pIetas 

STIeSERIeNSIS (1755). 



179 

ZÁMEK byl přestavěn od Arn. hrab. ílarracha r. 1S02 pro úředníky. 
Jest to jednopatrová bezvýznamná budova 



Stěžírky. 



v cihelně sídliště předhistorické rázu únčtického 

(L. Domečka, Památky XIX. 391.) 



Suchá. 



J. C. R o h n, Antiquitas 140. — J. S c h a 1 1 e r, Topographie d. K. B. XVI. 158. — 
J. G. Sommer, D. K. Bohmen III. 17. — J. Horák. Top. p. v. o. h. Kr. 112. — 
A. Sedláček, Hrady a zámky V. 341. 
Stará tvrz vládyk ze Suché připomíná se v r. 1366; v XVII. stol. 

zanikla. 

KOSTEL SV. TROJICE, filiální, byl r. 1350 farním. 
Nynější kostel jest nová stavba, orientovaná, z let 1880 — 1885, v go- 
tickém slohu vystavěná. 

Ze starého kostela přeneseny na věž 3 zvony: 

1. Výšky 75 au, v průměru 96 cm\ pod korunou pás z gotických 
lilií, nad nímž nápis: 

ÍEcía 2 J^aiTÍE X m x ii<^ i Ixt x ícnío x ptrnn z llit x ke qíi z a h diinalc 
X panu X lioíju x ob x i;ana x |uionaqc x lu íjiiabd x uab x labcm. 

2. Výšky 59 cm, v průměru 78 cni\ pod korunou mezi dvěma pásy 
akantů nápis: 

GENES. 7: VIDIT DEVS CVNCTA QVAE FECERAT ET ERANT 
VALDE BONA. 

Na plášti znak zvonařův, obrácené kružítko a v ornamentovaném 
pásku při okraji nápis: 

MARTINVS SCHRETER GLOCKENGIESSER IN ARNAV HAT MÍCH 
MIT GOTTESHILFE GEGOSSEN IM JAHR DES HERREN 1617, 
na opačné straně: 

KASPARVS BOCK RICHSVERWALTER AVE DEM SVCHEY. 

3. Výšky 40 c;//, v průměru ^2 cin\ pod korunou nápis: auc mama 
grada ^Itiia bamiíms ícrum íicncbida tu in mul . 

Na plášti vylit ve vysokém reliefa ležící lvíček. 



Světy (Světí). 

J. C. Rohn, Antiquitas, 140. — J. Schaller, Topographie d. K. B. XV.. 52. - J. G. 
Sommer, Bohmen IV., 64. - Ratiboř 1890, 22. - A. Sedláček, Hrady II., 244. - 

J. Horák. Topogr. 34. 

12* 



180 

Nalezeny zde nástroje kamenné, jsou dílem ve dvorním museu vídeňském, dílem 
v museu pardubickém a jaroměřském. (L. Snajdr, Počátky předhist. místopisu 44. 

— Ouška 63.) 

VES SVÉTÍ dostal od císaře Zikmunda Matěj Salava z Lípy. Po- 
zději seděli na tvrzi Hamzové ze Zábědovic, r. 1626 prodána Kateřině 
Valdštýnové. Po tvrzi není stopy. 

KOSTELÍK SV. ONDŘEJE, filiální; jednolodní, více k jihu obrá- 
cená stavba z lomového kamene, omítnutá, původně gotická, byla v XVII. 
století renaissančně upravena. 

K lodi přiléhá kněžiště, uzavřené třemi stranami osmiúhelníka, k němuž 
na jihozápadním boku přistavěna jest široká, jednopatrová věž s malým 
šnekem. Kněžiště podpírá paprskovitě 5 opěráků, z nichž jeden zachován 
v původním tvaru, maje trnož kvádrový, šikou ukončený a v polovici své 
výšky odstupec, s okapem v předu. Opěrné pilíře — v úhlopříčném směru 

— podporují též dva volné rohy věže. Kryt na kostele jest taškový a na 
věži od znovuzřízení po požáru r. 1863 břidlový; na osmiboké lucerně 
jest nízký jehlanec, plechem pobitý. 

Presbytář, 7'00 ?;z dlouhá, 4 30m široká, uvnitř na půlkruhovém 
půdorysu zdvižená, sklenuta jest polokopulí s lunetami a osvětlena třemi 
nízkými okny, svrchem oblými. Půlkruhový vítězný oblouk odděluje rovné 
pole kněžiště od zaokrouhleného ukončení. 

Loď, 9 40m dlouhá, 7 75m široká, osvětlena pěti malými okny, 
polokruhem sklenutými; má rovný strop a dva vchody, u prostřed západ- 
ního a severního průčelí. Obložení kamenné, u obou vchodů zcela hladké. 

Výprava prostičká, v chudém baroku. Na hlavním oltáři visí obraz 
SV. Ondřeje, který maloval Ondřej Maywald z Hradce Králové. Prostřední 
práce. 

Zvony: 1. Výšky %2 an^ v průměru 92 cm, hladký, ve tvaru dole 
silně rozběhlém; kolem koruny mezi dvěma obroučky nápis: 

LÉTA = PANIE c M c Do XXXIX o TENTO o ZWON o GEST ° 
SLIT = KE CZTI o CHWALE = PANV BOHV o ZKRZ o 
a nad tím dále 

WAC LA(va) o KONWARZE 

2. Výšky 78 cvi, v průměru 82 cm, jest ozdoben při koruně a spod- 
ním kraji dvěma pruhy gotických ornamentů z lupenů. 

Pod vrchním pruhem nápis: 

LÉTA PANIE MDCIII SLIT TENTO ZWON ODE MNE SIMEONA 
ZWONARZE H. K. N. L. 

Na plášti vylit reliéf P. Marie a pod ním nápis: 



181 

Zřízen r. 1603 

5/ V I 1863 poškodněn požárem, 

přelit léta Pánč 1898 

od A. Pernera a syna 

v Budějovicích 

3. Malý umíráček v lucerně jest bez nápisu a nedostupný. 

Náhrobní ky, vesměs z pískovce, byly kdys v dlažbě zazděny, čímž 
se staly velmi nečitelnými. Vypuklé některé znaky jsou zcela otlučeny. 
Nyní jsou dva z nejlépe ušetřených zazděny v zevní zdi předsíňky před 
severním vchodem. 

I. Deska 88 X 188 í:;« veliká, představuje rytíře v plátovém brnění 
ze XVI. století s helmou u levé nohy a znakem u pravé. Znak jest roz- 
půlen, levá polovice prázdná, v pravé šachovnice. V obou rozích nad 
hlavou po hlavičce anděla. 

Nápis: 

ITctía umujcl ^laÍLU-iiiu Piuliu] 3bcnich hainia Povjcli i 3ň- 

bicbnuiiu? a ita ^inicť Buvol runui . . . 

II. Na desce 84 X 180 cm veliké vytesán v úpravě stejné s předešlým 
rytíř v plátovém brnění, s helmou a znakem Hamzů. Kolem z části jen 
čitelný nápis: 

. . . Mvo^LMU) a :?>íatcc?iiij Hijtivj }?au }?auiel Bamia I^liuuMí i Zia 

lliBbOlDtCJ ... 

III. Náhrobník dětský; 83 X 103 cm veliká deska jest uprostřed vy- 
hloubena, ve výklenku otřelý reliéf chlapce v oděvu panském z XVI. stol 
Kolem krku sbíraný límec v okruží, z pod kabátce, mečem opásaného, 
viděti široké spodky, pod koleny sdrhnuté. Levice na jilci meče, pravice 
na znaku s klenotem. Ve znaku tři hroty. Kolem desky nápis: 

LÉTA PANIE 1569 W SOBOTY PRZED SWATAV TROGICY 
VMRZEL SYN PANA GIRZYKA DLASKA CHYNSKEHO ZE WCHYNIC . . . 

IV. Deska velikosti 82 X 170 cm s otlučeným znakem ve středu, 
má kolem nápis: 

LÉTA PANIE 1605 NA DEN ROZESLANIE APOŠTOLY W HODINY 

XX / PAN HAMZA BORZEK Z ZABIEDOWICZ A TYTO ' PO- 

CHOWAN. 

PAN BYH / RACZ SE SMILOWATI NAD GEHO MILAY DYSSI. 

V. Deska otlučená se znakem ve středu, renaissančního tvaru. Znak 
má malý klenot z lupen, přidržených perutí s příčným pruhem se třemi 
kosočtverci. Týž pruh táhne se napříč znakem. 

Kolem desky nápis: 



182 

Ztta. 1571 (lu ncbchj ]3rícb X^anncnim }?ana Krista umrjcia Uro- 
bena J^aiti ... a tuto porf)imiana . . . 

VI. Deska s ťiplně sešlapaným nápisem, uprostřed slabě znáti znak 
s husím brkem, jež trčí i z helmy. 

Krom těchto leží na hřbitově pohozeny dva kameny s nápisy úplně 
nečitelnými, až na slova 

. . . ZABIEDOWICZ A NA SWIETY . . . 



Svobodné Dvory. 



v cihelně p. Morávka-Tvrzského kamenné nástroje ; v cihelně p. Krušvice po- 
hřebiště laténské, z něhož doby té kořist kruhy bronzové, lignitové a skleněné kon- 
servátorem Lússnerem do sbírek zemského musea r. 1863 se dostaly. (E. Wocel, 
Pravěk 193. — Dušek 62.) 

R. 1898 byla v cihelně Morávkově nalezena velká část kostry mamutí a při ní 
tři nástroje pazourkové. Kostru zakoupilo museum hradecké. (Woldřich, Ložiště 
mamutích kostí ve Svobodných Dvorech. — L. Domečka, Sídliště člověka starší 
doby diluvialní. — Týž, Památky XIX., 147. — L. Šnajdr, Mitt. d. k. k. C.-C. 1899 
p. 216 a Mitt. W. anthr. G. 1899 12, 1900 9. — V. Berl. A. G. 1900 173.) 



Třebechovice. 



J. C. Rohn, Antiquitas 145. — J. Se ha Her, Topographie d. K. B., XV. 175. — J. G. 
Sommer, Bohmen IV. 370. — J. Horák, Topogr. p. v. o. h. Kr. Hr. 53. — A. Flesar, 
Poznámky o faře Třebechovické (1865). -- A. Sedláček, Hrady a zámky íl. 67. 
R. 1879 nalezeno na jihových. konci města pohřebiště popelnicové a příslušná 
osada. Nález ve dvoř. mus. vid. a v zemském museu v Praze i v jiných mus. v Cechách 
Na nádraží nalezen bronz, palstav. (Hraše, Mitth. d. W. C.-C. 1880, 120 (V. dílj a 1887, 
95 (XIII. díl); týž, Památky arch. XI., 583. — L. Domečka, Památky arch. XVIII. 
277 a XIX. 147 a 391. — Duška 12.) 

Původně byla v místech, kde stojí »Staré město*, ves Třebechovice, 
později rozšířila se a povstalo i »Nové město«. Obě části města byly 
opevněny zdí, jejíž sporé stopy lze zříti na severní straně města. 

Tvrz stála na levém břehu Dědiny, při cestě do Jeníkovic, tam, kde 
dosud název »na tvrzi* a zbytky základních zdí na ni upomínají. V XIV. 
a XV. století seděli na tvrzi třebechovské Hlaváčové z Dubě. R. 1496 
koupil tvrz se zbožím Mikuláš ml. Trčka z Lípy, a tím připadla k panství 
opočenskému. Tvrz, která naposled se připomíná roku 1544, byla později 
opuštěna a zanikla časem úplně. 

KOSTEL SV. ONDŘEJE, farní, jímž byl již r. 1384. V r. 1567 
vyhořel a byl opraven v letech 1572 — 1575. Roku 1695 shořela opět věž, 
která byla plechem pobita, a zničeny byly i hodiny. Poněvadž malý kostel 
potřebám rostoucího počtu obyvatelů nedostačoval, byl rozbořen a nový 



L83 

v letech 1767 — 1770 postaven stav. mistrem J. Ker7ierem z Hradce Krá- 
lové. Věž starého kostela byla ponechána a nová vystavěna teprve r. 1861. 




Obr. 148. Třebechovice. Půdorys kostela sv. Ondřeje. 



Jednolodní, orientovaná, omítaná stavba s kněžištěm na východní 
straně zaokrouhleným, sevřeným dvěma nízkými přístavky. Na západní 
straně vystupuje mezi dvěma točitými schodišti silná věž. Kryt kostela jest 
a obou předních schodišť kťirkový. Osmistěnná cibulovitá báň velké věže 
taškový a sanktusník nad kněžištěm (rovněž cibulovitou bání krytý) jsou 
pobity plechem. (Obr. 148.) 

Hlavní vchod vede věží; kamenné jeho venýře mají v zakulace- 
ných rozích po barokní volutě. Uprostřed nese vysoký závěrník rovnou 
římsu. V nadpraží vtesán zlacený nápis: 

Hic aDItVs popVLo DIVInas Constat In ^eDes. 

Ve vlysu portálu na dvou kartuších spatřují se nápisy. 

1. anDreaM 

EX 

VOTÍS 

2. nobIs 
eCCLesIa 

sIstIt 

Nad vchodem prolomeno veliké, barokně skrojené okno, nad ním pak 
dvě sdružená okénka půlkruhovitě sklenutá, do kruchty vedoucí, tvaru: 
Výše vede velké okno do zvonice a nejvýše jsou hodiny, nad kte- 
rými se hlavní římsa věže v polokruhu vytáčí. 

Do obou schodišť po stranách věže vchází se od západní strany; na 
téže straně prolomeny jsou zdi každého ze schodišť třemi okénky barokního 



184 



tvaru. Ve vysoké attice nad hlavní římsou jest ještě po jednom elliptickém 
okénku. Do lodi vchází se také uprostřed podélních stran portálky v ka- 
menných venýřích a koutovými konsolkami. Nad těmi vchody jsou po- 
délní zdi prolomenv třemi páry oken, barokně skrojených, svrchem půl- 
kruhových. Do presbytáře ústí čtyři okna, stejná s okny loďovými. (Obr. 149.) 




Obr. 149. Třebechovice. Podélná věž kostela sv. Ondřeje. 



Vnitřek; Loď, 20*9 /// dlouhá, 12'40 ;;/ široká, 14 45 /;^ vysoká, jest 
ve třech polích sklenuta valenou klenbou s lunetami; široké meziokenní 
pilíře jsou na rozích sesíleny toskánskými pilastry a vyčnívají na 65 cm 
do lodi. Nad pilastry běží kládí s triglyfy a attikou, jež podporuje pásy 
po klenbě, nad pilastry se táhnoucí. Loď otevřena do presbytáře půl- 
kruhovým vítězným obloukem, jehož líce jsou z každé strany obrněny 
pilastry. 

Presbytář, 95 w dlouhá, 8*20;;/ široká a 13"80 /^ž vysoká, záleží 
z jednoho pole, sklenutého českou klenbou a z půlkruhového závěru, za- 
klenutého polobání. 

Sakristie na levo od presbytáře a křticí kaple na právo od 
něho jsou stejných rozloh, po 5 vi délky a 4" 15 m šíře, a jsou sklenuty 
křížovou klenbou, rovněž jako místnost pod věží, která má délku 4 w, 
šířku 3'95 m. Ve věži jsou dvě kruchty nad sebou, z nichž spodní zasahuje 
hluboko do lodi barokním balkonem na čtyřech konsolách. Zdi u lodi 
jsou 1'15 w, u věže 1"63 m silné. 

Výprava barokní, slušná. Za hlavním oltářem i za bokovými v lodi 
jsou od Josefa Kramolina al fresco malované sloupové architektury a kol 
nich šedě v šedém světci. Střed oltáře hlavního představuje sv. Ondřeje 



185 

na poušti; jest dobré komposice, ale velmi vybledlý, podobně jako ná 
stropní malba, představující vstup sv. Ondřeje do nebe. Vlastní hlavní oltář 
stojí volně před malovaným a záleží z malého stolu s vyzlaceným taber- 
naklem a z predelly, na které klečí a sedí andělíčkové, klanící se kruci- 
fixu, nad středem umístěnému. 

Na bočním oltáři na severní straně tvoří střed obraz Rodiny Páně 
z polovice XVIII. stol., v barokně prohýbaném zlaceném rámci. Oltář ten 
byl postaven r. 1777 nákladem Jana Jos. Paroubka, kantora opočenského, 
a provedl jej Jan Tunk, řezbář z Dobrušky. Stejného původu i formátu 
i stejné — prostřední — ceny jest protější obraz oltářní: sv. Antonína Pad. 
Ostatní oltáře: P. Marie, sv. Václava a sv. Jana Nep. jsou nové, rovněž 
jako výzdoba kazatelny. 

K ř t i t e 1 n a pískovcová, polychromovaná, I '23 m vysoká, 0"70 ;// 
široká, nese na noze datum 1780. Mísu ovinutou festony z roušky pod- 
poruje andílek, stojící před pilířkem, dole i nahoře v závity se stáčejícím. 

Dvéře do sakristie, dubové s vykládanými hvězdami uprostřed ná 
plní a s hezkým pocínovaným kováním; z druhé polovice XVIII. století. 

Lavice v lodi, též dubové, s vykládanými čely a postranicemi, 
jsou téhož původu jako dvéře. (Obr. 150.) 

Skříň na paramenty v sakristii, dubová, s vykládanými pásky 
na nichž vine se torus, černý a bílý. Má pěkné mosazné kování. 

Monstrance měděná, zlacená, paprsková, jest 50 cm vysoká 
a 27 cm široká. Na oválné noze v průměru 15/20 cm, pokryté empirovými 
ornamenty, zvedá se stvol s ořechem, zdobený rákosovými listy. Kol Nej- 
světějšího obtočen věneček z vinných hroznů a klasů, pod ním stříbrný 
věnec barokně prohýbaný, se třemi zlacenými andílky ; nahoře Bůh Otec 
pod holubicí. Slušná práce z konce XVIII. stol., noha z počátku XIX. 
století. (Obr. 151.) 

Kalich č. 1. barokní, z druhé polovice XVIII. století, jest 22 c»i 
vysoký a 9 cm široký. Na mosazné, pozlacené noze kulaté, hladké, jen 
perlovcem zdobené, stojí oblý stonek s profilovaným ořechem a číškou, 
jejíž spodek do dvou třetin výšky zdoben tepaným ornamentem, jenž má 
ve třech kartuších hrozny a klasy. 

Č. 2. Jest 22 cm vysoký, v průměru číše 9 cm, mosazný a zlacený. 
Na kulaté noze sedí číška s kolmo vroubkovaným spodkem. Z počátku 
XIX. stol. 

Kalichy č. 3. a 4. jsou nové. 

Pacifikál 35 cm vysoký, 20 cm široký, z postříbřené mědi, posázený 
nepravými drahokamy. Na oválné, čtyřdílné noze, v průměrech 14/18 cm, 
stojí stvol s bohatě profilovaným ořechem. Na kříži visí Kristus v paprscích 



ibó 



a na zadní straně jsou v pěkné kartuši ostatky sv. Ondřeje. Dobrá práce 
z druhé polovice XVIII. stol. (Obr. 152.) 




Obr. 150. Třebechovice. Vnitřek kostela sv. Ondřeje. 



Zvony: 

C. 1. » Ondřej*, má průměr 115 ;;/, výšku 92 ;;/. Pod čepcem pás 
zejvztyčených větviček, pod ním dvojřádkový nápis: 

POZEHNEG SVATA TROGICE ZKRZE ORODOVANÍ NEGBLAHOSLA- 
VENGSSI I RODICZKI BOZI A VSSECH SVÁTÍCH. ZVON TENTO SLIT 
GEST LÉTA PANE 1697 

Pod nápisem pás ornamentovaný, z něhož visí čtyři festony. 
Na plášti reliéf Ukřižovaného Krista s P. Marií, sv. Maří Magd. 
a sv. Janem mil. Na druhé straně Madonna s Ježíškem v oblouku, neseném 



187 



dvěma polosloupky. Pod ní značka: I A F* zvonaře Jana Pricqueye z Ml. 
Boleslavi. 

V opačných stranácli reliéfy sv. Václava a proti néinu sv. Ludmily. 
Pod touto nápis: 





Obr. 151. Třebechovice. Monstrance v kostele 
sv. Ondřeje. 



Obr. 152. Třebechovice. Pacifikal v kostele 
sv. Ondřeje. 



p. pater pavel fran. herliczka 

c. w. h m. titvl p. richtarze lana biliho 

p. primátora václava soboteczkiho 

kostelník lukas hlávka. 

Č. 2. Průměr 090 m, výška O 80 vi. Pod čepcem pásek ze vztyčených 
větviček, pod ním nápis: 

SIT NOMEN DOMINI BENEDICTVM IN SAECVLA ANNO 
DOMINI 1697. 
Níže pásek z rozvilin, z něhož ční dolů čtyři akanty a čtyři znáčky 
Na plášti znak nesený dvěma anděly, v něm IHS a na druhé straně reliéf 
sv. Jana Křtitele. 



188 



Č. 3- » Jeroným- Jan « má průměr 80 w, výšku 60 ;//. Pod ko- 
runou nápis: 

A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE lESV KRISTE 
ANNO 1697. 

Na plášti reliéf sv. Jana Nep. a Piety. 

Č. 4. Umíráček, průměr 0*42 m, výška O 32 jn. Pod čepcem ornamen- 
tální pásek, na plášti reliéf Krista Ukřižovaného a sv. Barbory. 

MĚSTSKÝ ARCHIV 

na radnici chová z majetku 
kostela sv. Ondřeje psaný kan 
cionál o 439 listech velikosti 
39/55 cm^v pěkné kožené vazbě 
s mosazným kováním. Na rozích 
JSOU řezaní dva ještěři, držící 
v hubě javorový list. Roseta 
uprostřed desek má v kruhu 
čtyři lilie dovnitř obrácené. 
Mnohé listy sličně iluminované. 
Je z XVI. století. (Obr. 153.) 

Cechovní konvice 
spojených řemesel, cínová, 60 
cm vysoká 20 an v průměru, 
stojí na třech kouličkách, opře- 
ných o hlavy nestvůr; na uchu 
dvojocasý lvíček a na víku 
soška rytíře, 12 cm vysoká, 
v brnění, s praporcem v pravici 
a mečem v levici. Na válci, 
ve vavřínovém věnci, Adam a 
Eva u stromu poznání, kol 
stromu rytý nápis : 




Obr. 153. Třebechovice. Desky kancionálu v městském archivu 



1679 

za cechmistra 
Wacla-wa Neklara 
Jana Jancžika 

W. DINT ER 

SI. IVBKI. 

Cechovní konvice obuvníků, cínová, 40 cm vysoká, z r. 1610. 
(Obr. 154.) 

SOCHA PANNY MARIE na náměstí, stojí na sloupu s korinth- 
skou hlavicí, jenž má místo závitů hlavy andílků. Zlacená socha má sepjaté 
ruce a opírá se o polokouli. Na podstavci nápis, z kterého lze souditi, 
že sloup za moru byl postaven : 



189 



sanCta MarIa YIrg. In | terCeDe | pro NO&IS: 
s. MarIa oroDVg za Imas | nInégssI nebezpeCznI Czas 

LÉTA PANE 
1709. 




Obr. 154. Třebechovice. Cechovní konvice na radnici 



SOCHA NEJSV. TROJICE na náměstí. Pochází z roku 1740. 
Nevalné ceny. 

Kašna na náměstí, byla sem z Prahy přenesena* Jest pískovcová, 
o dvou mísách, na spodní kolem okraje vytesán nápis: MDCLXXV SVB 
AVG. ET INVICTISS. ROM. IMP. LEOPOLDO I HVNG. BOH. REGE. 

EVANGELICKÝ KOSTEL vyznání helvetského byl na severní 
straně náměstí vystavěn r. 1877. 

HŘBITOVNÍ KOSTEL BOŽÍHO TĚLA na O r e b u, vrchu 
5 minut od Třebechovic vzdáleném. Původně stávala zde na památném 
shromaždišti Husitů kaple ze dřeva, o jejíž osudech není zpráv. 

* Stávala na Václavském náměstí. 



190 




Roku 1528 vystavěl na Orebu Mikuláš Trčka z Lípy a na Lichten- 
burce dřevěný kostel pro přisluhování pod obojí. Tento kostelík, v němž 
maloval strop a znak Trčkův malíř ^akub Louka z Hradce Králové, byl 
opravován v r. 1785 a pro sešlost stržen r. 1826. 

Nynější kostel stojí na temeně z daleké 
viditelného návrší od r. 1835. Orientovaná stavba 
jednolodní z lámaného kamene omítaného, v prostém 
pozdním renaissančním slohu, s věží na západním 
čele a obdélnou sakristií na východ. Loď ve tvaru 
obdélníka s otupenými rohy jest kryta stanovou 
taškovou střechou, ze které vyčnívá osmihranný 
sanktusník, ukončený nízkým, plochém pobitým 
hrotem. (Obr. 155.) 

Po obou stranách věže pnou se do výše hlavní 
římsy oblé přístavky ; v jednom jest schodiště na 
kruchtu a na věž. Touto vchází se do kostelíka por- 
tálkem v kamenné zárubni, svrchem půlkruhové. Nad 
vchodem vystupuje římsa s rovným štítem, podpo- 
rovaná dvěma konsolkami. Podobná římsa jest i nad 
dvěma velkýma okny po obou stranách lodi. 

Vn i t ř e k lodi, 9 ;;/ dlouhé, 9'30 m široké 
a 9-50 m vysoké, jest řešen bez ohledu na vnější obrys, jako obdélník 
sklenutý českou klenbou, mezi dvěma valenýma pasy. Nad kobkou ve 
věži jest kruchta. Na východní straně přilehá k lodi eUiptický výklenek, 
4*55 TH široký a 2*20 ;// hluboký, sklenutý polobání. Za ním jest malá 
sakristie SóS m široká a 2 55 m dlouhá, zaklenutá českou klenbou. 

Výprava jest chudá, nevalné ceny. Obraz na hlavním oltáři, Kristus 
s dítkami a obraz P. Marie, byly malovány řiditelem Pražské malířské 
akademie Fr. Krist. Waldherrem v letech 1834—1835. Obrazy sv. Jana 
Křtitele a jeho stětí jsou slabé kopie obrazů vlašské školy. 

Před kostelíkem leží dvě náhrobní desky pískovcové, sešlé, s vyšla- 
panými nápisy. 

Zvony: Č. 1. Průměr 087 ;;z, výška 0-75 ;«. Pod páskem z vína jest 
nápis 



-T-r 



Obr. 155. Třebechovice. 
Půdorys hrbit, kostela. 



A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINI 
KRISTE ANNO 1705. 



lESV 



Na plášti reliéf sv. Jana Nepom., krucifix mezi 2 vásami a IHS, na 
druhé straně Madonna s Ježíškem ve věnečku, pod ní značka táž jako je 
na zvonu č. 1 v kostele sv. Ondřeje Třebechovicích. 

Č. 2. Průměr 0-61 m, výška 0-48 ;« ; pod čepcem pás z akantů, dolů 
obrácených. Na plášti Kristus kříž držící a dole v kartuši nápis: 



191 



FVSA 
Zacharia Dietrich 
Vetter Praga. 

Na druhé straně peníz s otřelým jezdcem, pod ním nápis: 

LÉTA PANIE 1750 ZWON PRZELYTEG 
ZA GEMNOST P. FARARZE 
P. GIRZIHO POTVCZKA 
OPATOWNICA CHRAMV PANIE 
GIRZIHO CZERNIHO. 

Pod Orebem stávala kaplička s obrazy P. Ježíše, sv. Václava, 
sv. Ludmily, sv. Sebastiana a sv. Rocha. 

Nápis zněl: ií)i) iibnl)i) l^vcliqanc 
llií)olainc li íobic J?ane 
M l\) fuiaii; H)ai:5lat]e 
Kraloinituni nclhčíja lí^ubcK 
Bli; lpinamc k íabic ruuje 
JI íi; juiaía Eubmilo 
MDljpros h\) fe Bof)u líbilo 
B íij fnaíi) ^fcbaňianc a lUníiu 
I^robujíc ]ň nas tahi; ínniju 



Třesovice. 

J. Horák, Topogr. 120. 

Na návsi stojí SOCHA P. MARIE s Ježíškem, ITO ;;/ vysoká, 
na podstavci 180 m vysokém, barokním. Po obou stranách podstavce 
přilehají dva pásy, nahoře i dole ve voluty stočené. Na přední straně 
v kartuši pod korunou ze tří listů a dvou perlí jsou vytesány dva znaky. 
Pravý je rozčtvrcen a každé ze 4 polí nese lva; levý znak je rovněž roz- 
čtvrcen, první a čtvrté pole je svislými třemi břevny děleno, na druhém 
jest lev a na třetím orlice. Madonna má silně prohnutý postoj gotický 
a jest odjinud (z Dohaliček?) sem přenesena. 



Věkoše. 

J. J. Solař, Dějepis Hradce Kr. 637. - J. H o r á k, Topogr. (). v. o. h. Kr. Hr. 46. 
Na cestě k Správčicům stojí KŘÍŽ kamenný, na němž vytesáno 
jest kladivo, houba, kopí a snopy a níže nápis: 



192 



Den 12. Junii im 1804 Joh. Jos. Woboržil fecit. 
Compatlens plo ReDemMtorI ConfeClt 

Anna Krill. 
Z posLeDnl wouLe Panny Anny KrIL tento 
Kržlž k poCtě weřejné posiatcen jest s starosl (?) 
Láskou Mateřskou posiriícen dne 26. čericence toho rokn. 




Obr. 156. Všestary. Pohled na kostel. 



Všestary. 



J. C Rohn, Antiquitas 159. — J. Schaller, Topogr. d. K. B. XV., 36. — J. G. 
Sommer, Bóhmen IV. 30. — J. Horák, Topogr. 32. — J. M. Král, Průvodce po 

Kr. Hr., 161. 
V cihelně Součkově nalezeny zlaté závity, v zahradě téhož nádoby předhisto- 
rické. (Duška 71.) 

KOSTEL SV. TROJICE, farní; byl jím již r. 1384. Nynější 
kostel stojí od roku 1842, na místě dřívějšího kostela z konce XV. 
neb počátku XVI. století, jenž byl však postaven kolmo na nynějším 
půdorysu. 



193 

Protože nový kostel obrácen jest k severovýchodu, stál předešlý 
k severozáfjadu a na jihovýchodním průčeh' měl věž. Tato věž zůstala 
při stavbě nového kostela státi, jenže není jako u staré stavby v čele, ale 
uprostřed v boku a jest jedině zajímavou částí kostela. (Obr. 156.) 

Vystavěna jest z omítaného lámaného kanunt- na čtvercovém půdo- 
rysu, z něhož na všecky čtyři strany vybíhají v úhlopříčnách nízké opě- 
ráky z tesaného kamene, bez odstupců. Dva z pilířů jsou z části zdí ko- 
stelní zastavěny. V západní straně otvírá se vchod do kamenného šneku. 
Ostění z jemnozrného pískovce záleží ze dvou válečků a dvou žlábků 
s koutovými konsolkami. Válečky mají trnože z obroučku a .širšího válce, 
šroubovitě rýhovaného. Nahoře přidány jsou dva vaječníky a provazcový 
pruh, který jest již renaissanční. Patří tento portálek mezi řídké u nás 
případy slohu přechodního mezi gotikou a renaissancí. (Obr. 157. ) Dvéře 
pobity jsou plechem, třemi dlouhými závěsami, přítuh(ni a klepadlem, velmi 
dovedné práce. 

V spodním patře věže zachováno z původní doby ještě okénko, 
jehož hrany v ostění šikmo jsou sříznuty, pak ve zvonici v každé z čtyř 
stran po velkém, gotickým obloukem uzavřeném okně Kamenné renai- 
ssanční cimbuří, jakož i hrot, čtyřboký zděný a omítnutý jehlanec, jsou 
dílem XVII. století. 

Kostelní stavba jest jednolodní budova v renais. slohu pod taško- 
vým krytem. K lodi o třech polích přiléhá s jedné strany piavoúhlé kně- 
žiště, s protější pak kruchta na dvou čtyřbokých pilířích, oblouky pře- 
pásaných. Každé pole lodi i kněžiště osvětleno párem půlkruhových oken. 
Prostora nad kruchtou osvětlena kruhovým oknem v západním průčelí. 
Nad třemi poli lodi, kněžištěm i nad kruchtou klenuty jsou české klenby, 
oddělené pásy na pilastrech toskánských, dvojnásobně zalomených. Roz- 
měry: délka kněžiště 5'70 m, šířka 7/;/; délka lodi 30 in, šířka 1230 ///. 
Výprava z r. 1842 jest renaissanční, běžné práce. 

Na věži jsou čtyři zvony ; 

I. Výšky 80 cm, průměru 104 cf//, jest hladký, až na úzký pruh 
z lilií, dolů čnějících, pod dvouřádkovým nápisem: 



LÉTA X PANIE I M 2 D I LIX * TENTO 2 ZWON 2 SLIT 2 GEST 2 



KE CZTI 2 A CHWALE 2 TROGICZY 2 SW 2 / 



2 A K ZADVSSI 2 WSSESTARSKEMV 2 SKRZE 2 



WACZLAWA 2 FARARZE 2 W HRADCZY 2 NAD 2 LB S ABE (sic.) 



II. Výšky 0'80 ///, průměru O 92 /;/, zdoben při koruně a dole orna- 
mentem z lupenů. 

Soupis památek hist. a uměl. Poi. okres Králo¥<-Hradecký 13 



194 




Obr. 157. Všestary. Dveře do věže kostelní. 



Při koruně nápis; 
KE . CTI . A CHWALE . BOZI . A . S . lANV . NEPOMVCKYMV . W 



WYSKYM . MEGTE . lAN . ZEIDA . 1750. 

III. Výšky 0"54 w, průměr 072 w, na plášti na jedné straně krucifix 
na druhé P. Maria. 



195 

Nápis: 

Slit od Karla Paula Hradec Králové léta Páně 1872. 

ÍV. Umíráček, výšky O 32 ///, průměru ()-37 /// ; při korunč a dole 
pruhy ornamentální. 

Pod korunou nápis: 

GOSS mích IGNATIVS DRACK IN KONIGGRATZ 1779 



Na plášti reliéf sv. Barbory. 



Výrava. 



J. Horák, Topogr. 52. 

Na obecním poli byly vykopány zlaté závity a v r. 1898 zlatá náušnice tak zv. 
arabského díla. (L. Domečka, Pam. arch. XVIII., 277. — Duška 27.) 

KAPLIČKA P. MARIE, ^ XV III. století; na návsi stojí pro 
stičká stavba omítaná, pod taškami, s malebnou zvoničkou. Obdélný půdo- 
rys má délky 3 55 ;//, šířky 3'80 ;;/, výšky 3 00 vi s dvěma půlkruhovými 
výklenky ; kaple sklenuta jest valené s lunetami nad výklenky. 

Uvnitř oltářík se soškou P. Marie, bez ceny. 



Žižkovec (Zižkoves). 

Kamenný nástroj v museu Pardubickém. (Duška 74.) 



JMÉNA MÍST. 



Babice 1. 

Běleč 2. 

Blešno 2. 

Bohárna (Boharyně) 2. 

Černilov 4. 

Čibijz 8. 

Cistěves 10. 

Dobřenice 10. 

Dohalice Dolní 20. 

Dohaličky 20. 

Hradec Králové 23 

Hradec Nový 100. 

Hrádek 107. 

Chlum 119. 

Jenikovice 123. 

Kopeček sv. Jana fzvaný 

Zámeček) 124. 
Kratonohy 128. 
Krňovice 13^. 
Kukleny 134. 
Ledeč 140. 



Libčany 141. 
Librantice 149. 
Lípa 14 9. 
Lochenice 149. 
Malšovice 153. 
Neděliště 153. 
Nechanice 156. 
Nepasice 160. 
Občdovice 160. 
Petrovice 160. 
Petrovičky 163. 
Plačíce 163. 
Plotiště 164. 
Polanky 166. 
Pouchov 167. 
Praskačka 168. 
Probluz 169. 
Předměřice 172. 
Přín Dolní (Přím) 172. 
Roudnice 173, 
Rozběřice 173. 



Rosnice 174. 

Sadová 174. 

Sedlce 174. 

Skalice 174. 

Skalická 174. 

Slatina 174. 

Sobčtuš 175. 

Spravčice 175. 

Stračov 175. 

Stěžery 177. 

Stěžírky 179. 

Suchá 179. 

Světy (S;ětí) 179. 

Svobodné Dvory 182. 

Třebechovice 182. 

Třesovice 191. 

Věkoše 191. 

Všestary 192. 

Výrava 195. 

Žižkovec (Zižkoves) 195. 



SEZNAM UMĚLCŮ A ŘEMESLNÍKU. 



Bellmann Karel, zvonař 58, 132, 168. 

Beran Štěpán, zlatník 79. 

Božek Josef, mechanik 61. 

Brandl Petr, malíř 43, 70, 74. 

Braun Matěj, sochař 98, 147. 

Burian, kameník 30, 31. 

Čech Václav, hodinář 89. 

Červený V. F., kovolijec 155. 

Delbot Antonín, kameník 61. 

Dietrich Zachariáš, zvonař 191 

Diviš, zvonař 133. 

Drack Ignác, zvonař 86, 87, 106, 139, 195. 

Eliáš, zvonař 6. 

Exnar (Exner) Martin, zvonař 106, 155. 



Exner Matěj, zvonař 172 

Farář Václav, konvář 16, 193. 

Fischer Frant., truhlář 112. 

Fischer Karel, stavitel 112. 

Friehl Antonín, malíř 41. 

Hadang a syn, zvonaři 6 

Haring J., malíř 70. 

Heřman Jan, malíř 35. 

lliller Ant. vdova a syn. zvonaři 23. 

Hlaváč Diviš, konvář a zvonař 4, 123, 159. 

Hlaváč Jan, konvář 124. 

Hradecký Jan, písař 152. 

Jan kameník 28. 

Jan, zvonař 179. 



Josef, kameník 61. 

Isak, 7Vonař 149. 

Kerner Frant., stavitel 101. 

Kerner J . mistr stavit. 183. 

Klemens (Klemenc) Jan, malíř 43, 70. 

Kolář Jos., malíř 121. 

Kramolín Josef, malíř 68, 71, 104, 137, 1S4. 

Kranner Josef, archi'ekt 112. 

Kryšpín Frant., malíř 41. 

Kurz J , mistr zednický 167. 

Kiihner Jan Jiří, zvonař 72, 73. 

Kiihnerova Anna, zvonařka 132. 

Křeoelka Jindřich, konvář 130. 

Láb er Ludvík, architekt 21, 35. 

Lanr.b, architekt 112. 

Lauie^tius, malíř 41. 

Lissack Valentin, zvonař 2, 163, 169. 

Lissiak Josef, zvonař 9, 10. 

Litonr 'íický Matiáš, písař 84, 140. 

Loukí, Jakub, malíř 190. 

Lurag ■ Karel stavitel 63. 

Max Josef, sochař 112. 

Maywald Ondřej, malíř 180. 

Mikuš Jan, illuminator 82. 

Mitburger. truhlář 112. 

Noldinger Kristián, malíř 68. 

Orfus Jiří, illuminator 84. 

Palme J., malíř 177. 

Paul Karel Vil, zvonař 72, 73, 112, 123, 

134, 139, 152, 163, 166, 169, 176, 195. 
Pekař, konvář 61. 
Perner A. a syn, zvonař 181. 
Peschek Josef, malíř 158. 
Petr, kameník 32, 61. 

Pricqvey (Pricquey) Mikuláš, zvonař 148, 187 . 
Ptáček Jakub, zvonař 2. 



Ptáček Ondřej, konvář 138. 

Quast Jan, malíř 38. 

Raab Ignác, malíř 13, 71. 

Radouš Matouš, illuminator 84. 

Rejsek Mat., kameník 46. 

Rozyna Václav, malíř 170. 

Runkas Václav, mistr zednický 138. 

Rychnovský Jiří, spisovatel 84. 

Scheiwl Josef (Šejvi), malíř 38, 110. 

Schmidt Frant , baron, architekt 58. 

Schmoranz Frant., stavitel 35, 39, 44. 

Schneider Antonín, zvonař 4, 75, 111, 139, 

166, 177. 
Schneider Josef, zvonař 59 
Schonfeld Antonín, zvonař 123. 
Schreter Martin, zvonař 179. 
Souček Frant., mistr zednický 166. 
Spicz Mat., konvář 59. 
Spicz Mikuláš, kovolijec 59. 
Stodola Eliáš, zvonař 126, 155. 
Symeon, zvonař 127, 180. 
Šmíd Frant., hodinář 89. 
Tomass (Tomáš), zvonař 7. 
Tunk Jan, řezbář 185. 

Václav, konvář a zvonař 23, 61, 123, 139. 
Vavřinec, hodinář 61. 
Všetečka Václav, mistr zednický 153. 
Wagner J., malíř 175. 
Waldherr Frant. Kristián, malíř 190. 
Walentin Josef, konvář 145. 
Watzek G., malíř 167. 
Wittmann, stavitel 89. 
Žáček Ondřej, zvonař 58, 63, 166. 
Žáček Václav, zvonař 58, 166. 
Zeida (Zeyda) Jan, zvonař 172, 194. 
Zmilelý Janíček, illuminator 84. 



GETTY CENTER LINRARY 



3 3125 00672 2827 



k.