Skip to main content

Full text of "Soupis památek historických a umeleckých v republice Ceskoslovenské"

See other formats


:l;li!|!|'iVi'!l|' . |',mIí'íi 




THE J. PAUL GEITY MUSEUM LIBRARY 



Soupis 
PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH 

V KRÁLOVSTVÍ ČESKÉM 

OD PRAVĚKU DO POČÁTKU XIX. STOLETÍ. 



VYDAVA 



ARCHAEOLOGICKÁ KOMMISSE 

PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ 



řízením svého předsedy 



JOSEFA HLÁVKY. 



XXI. 



POLITICKÝ OKRES MLADOBOLESLAVSKÝ. 



NAPSAL 



FRANTIŠEK BAREŠ. 



v PRAZE 1905. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKÉ KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



Soupis 



PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH 



V POLITICKÉM OKRESU 



MLADOBOLESLAVSKEM. 



NAPSAL 



FRANTIŠEK BAREŠ. 



v PRAZE 1905. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKÉ KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, 

KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



THE J. PAUL GtTTY CEříTER 
LISRARV 



PŘEDMLUVA. 

Politický okres mladoboleslavský, jehož památek historických a umě- 
leckých soupis podávám, skládá se ze samosprávných okresů mladobole- 
slavského a novobenáteckého. Zabírá dolní Pojizeří, na jihu ohraničen 
jest řekou Labem. Uzemí jeho činí přechod ze středních Čech do sever- 
ních. S ústředím vlasti naší sdílel své osudy i ve příčině kulturní, s ním 
se vyvíjel umělecky; zvláštního osobitého rázu nemá; vlivu severu byl 
a jest blízký, otevřený. Zevrubněji o tom jsem pojednal v Archaeologických 
Památkách, v díle XXI. 

Při práci soupisné pomocní mně byli: pan Ant. Anderlc. professor reálky 
v Ml. Boleslavi, jenž nakreslil farní kostel v Kosmonosích ; pan Fr. Beneš, 
stavitel v Bezně, narýsoval půdorys a podélný řez kostela v Bezně, pak 
půdorys tamního zámku; pan Karel Fichtne?', adjunkt městského stav. 
úřadu v Ml. Boleslavi, půdorys a detaily kostela v Jabkenicích, půdorys 
hřbitovní kaple v Rejšicích; pan 7. Jleson, assistent reálky v Ml. Boleslavi, 
zámecký kostel v Nových Benátkách; pan dvorní rada prof. 7os. Schulz 
a pan vrchní správce Sev. Fechtner půjčili kresby novostránovské — ostatní 
všechny kresby a některá facsimile zvonů pracoval pan Alois Masák v Praze. 

Fotografické snímky pořídili: pan řed. V. Rudolf, tajemník král. města 
Ml. Boleslave, pan Ladislav Čepička, učitel v Jabkenicích, pan Jan Kosík, 
majitel hostince v Ml. Boleslavi, a fotografové: pan Arnošt Benda, pan 
Fr. Boger, pan Jan Romišr v Ml. Boleslavi a pan Fr. Duras ve Slaném, kteří 
se mnou cesty po okrese konali a všem přáním a pokynům ochotně vyhověli. 

Vzácnou radou a dobrými službami dílo podporovali pan J. J. Kořán, 
ředitel kanceláře České Akademie, a pan Zdenl^k Wirtli, assistent umělecko- 
průmyslového musea v Praze. 

Ze byl soupis Boleslavská vydán v rozměrech, jak toho vyžadovaly 
jeho kulturní a historický význam a důležitost, stalo se zásluhou obou 
okresních zastupitelstev v Mladé Boleslavi i v Nových Benátkách, jejich 
pánů starostů Cyrila Papouška a. Václava Cančíka, okresních tajemníků 
a našich milých přátel pana Dra. Bedřicha Bobka v Mladé Boleslavi a pana 
Jas. V. Bayera v Nových Benátkách. 

Všem buďtež povinné, nadšené díky vzdány, 

V městě Mladého Boleslava nad Jizerou v měsíci lednu 1906. 

František Bar es. 



Benátky Nové viz Nové Benátky. 
Bezděčín. 

Na návsi dřevěná ZVONIČKA*) pod šindelovou stříškou se zvonkem, 
021 m vysokým, 0"30 ;// v průměru; na plášti reliéf sv. Anny s podpisem; 
S. ANNA. Na vrchu letopočet: A. 1817. 

Bezno. 

Jaroslav Schaller: Topographie des Kunigreiches Bóhmen 1785 91; Joh. S. 
Sommer: Konigreich Bohmen, Bunzlauer Kreis II., 79; V. Vaněk: Okres mlado- 
boleslavský, 44; Aug. Sedláček: Hrady a zámky, X., 380. 

V městysi i okolí našly se mlaty, přesleny, kostra pod kamenem v sedě po- 
hřbená (Pam. XI., 480.), ve dvou pahrbcích v obci bronzové ozdoby doby la Te- 
neské; v čís. 52. popelnice a kosti; v domě č. 4. parohy a růžky zašpičatělé, pro- 
vrtané (Památky XI., 480.). 

Bezno připomíná se již 1. 1050: kostel sv. Kosmy a Damiána ve 
St. Boleslavi měl tu roční plat na několika poddaných. L. 1371 připomíná 
se Bohunek Libiše z Bezna. Od r. 1460 drželi B. Bzenští z Prorubí, od 
r. 1694 Jan Záruba z Hustířan; od r. 1706 Arn. ze Schutzů a na N. Be- 
nátkách; od r. 1724 J. Jáchym Pachta z Rajova, kteří drželi B. až do 
r. 1761 ; Fr. Jos. hr. Pachta ozdobil B. kostelem, farou, sochami a zám- 
kem. Nyní jest majitelem J. V. císař František Josef. 



*) (Právě se staví nová zvonice a kaple.) 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. Boleslavský. 



Bývaly zde dvě TVRZE, (1694) jťdna ve Velkém, druhá v Malém 
dvoře. 

ZÁMEK VELKODVORSKÝ vystavěl 1. 1750 Fr. Jos. hr. Pachta ; 
byla v něm i domácí kaple. L. 1817 lehl popelem a 1. 1818 znovu vy- 
stavěn v nynější podobě. Budova dvoupatrová, obstavěná byty úřednickými 
a hospodářskými staveními, jen část s úpravou původní. Do dvora při- 
chází se od strany východní, po mostě, branou, sklenutou segmentově 
a obstavěnou toskánskými polosloupy, jež nesou úseky kládí, římsu seg- 
mentově prohnutou a úzkou attiku s pískovcovými vásami na nárožích. 

Od brány k postranním budovám a dále kolem dvora vede zeď 
o hrad ní, svrchu barokně zprohýbaná, na nárožních pilířích vásy. 

Ve dvoře v právo stojí kovárna — dříve vrátnice a obydlí drá- 
bovo s vězením — prolomená uprostřed předsíní; po jejích stranách tos- 



Obr. 1. Bezno. Zámek r r. 1818. 

kánské polosloupy s úseky kládí. Kolem této budovy obíhá nízká attika ; 
nad nárožími zakulacenými vásy pískovcové. V průčelní straně niky, okna 
s úzkými chambranami. Nad středem (předsíní) hranolový, hmotný ná- 
stavec ořímsovaný, výše s maskami na nárožích. Střecha attikou zakrytá, 
valbová. 

Z hospodářských stavení zachována v původní úpravě obydlí 
služebnictva: mají mansardu, na stěnách ploché lišeny, nad vchodem 
tympanon štítový, segmentový. Na sjtraně severní špýchar, s mansardou a 
čtvercovými okny. Na obydlích pod otlučenou omítkou původní malby 
nástěnné: napodobené cihloví, šedá, architektonická výzdoba a kartuše 
s emblémy. 

Zámek sám stojí ve středu západní strany dvora. Průčelí, dvou- 
patrové, skládá se z hlavní budovy o risalitu trojosém a dvou trojosých 
postranicích a ze dvou přiléhajících užších, jednopatrových křídel po 
stranách, v půdorysu zakřivených. (Obr. 1.) 



Risalit trojosý: v přízemí vchod s rámem pravoúhlým, barokně 
profilovaným, po stranách dvě okna; na rozích hranolové pih'ře, na nichž 
zdvihají se a oběma patry jdou polosloupy s pseudojonskými hlavicemi 
a čabrakovitými ozdobami, za nimi ve zdi ploché pilastry s podobnými 
hlavicemi. — Podobné pilastry dělí plochu ri sáli tu na tři pole: ve 
středním poli v prvním patře vchod na balkon (moderní), po jehož stranách 
okna všechna sklenuta polokruhově: nad nimi ploché nástavce s římsami 
ve voluty nad středem zatočenými, a mušlemi, střední okno má ještě 
festony laurové. Okna ve druhém patře se chambranou. — Na římsou, 
podloženou plochými konsolami a oblomenou, zdvihá se trojhranný štít, 
v jehož průčelní ploše ciferník. 




Obr. 2. Bezno. Půdorys zámku. Příiemí. 



Postranice s okny v přízemí a druhém patře (pravoúhlými) cham- 
branou zdobenými, v prvém patře s římskami volutově po stranách stoče- 
nými, silnou římsou kordonovou; mezi okny dvojice pilastrů s barokově- 
jonskými hlavicemi. - Nad těmito postranicemi ve střeše vikýře s otvorem 
oválovým a římsou po stranách volutově stočenou. 

Nad slemenem bizzarní věžička (válec zúžený na volutových 
nohách). 

Křídla postranní mají dole okna pravoúhlá, bez ozdoby, 
vchody ve středu; v patře tytéž pilastry jako na hlavní budově a římsy 
nad okny volutově do středu stočené. Nad středním oknem štítek 
trojhranný s attikou; pod tfmto oknem balkon nesený dvěma konsolami 
volutovými a klenákem spodního vchodu. Balkon prohýbá se segmentově, 
balustráda prolamována růžicemi. 

Nárožní průčelí těchto křídel, jednoosá, mají touže výzdobu. 
(Obr. 2.) , . . . 



Zadní průčelí h 1 a v n í b u d o v y do parku jest obdobné s předním, 
jen ve druhém patře zde tytéž pilastry jako v prvním mezi okny. Před 
risalitem v celé jeho šířce vystupuje do prvního patra terasa, zděná, 
střízlivá: stěny její se dvěma okny a vchodem do průjezdu bossážovány. 
Balustráda s pískovcovou římsou plná, neprolamovaná. 

Zadní fagady křídel liší se jen tím, že štítek nad středem jest 
segmentovou římsou korunován, a že balkon předstupuje a zabírá 
dvě okna. 

V přízemí vede do hlavní budovy průjezd valené sklenutý do 
hvězdice, s lunetami nad okny; odtud vede středem sklenutá chodba do 




Obr. 3. Bezno. Kostel sv. Petra a Pavla. 



zahrady, po stranách schodiště, lomená v pravém úhlu, klenutá plackami. 
Místnosti v prvním i druhém patře s rovnými stropy. 

Za zámkem zahrada s vraty proti hlavní budově, po jichž stranách 
ořímsované sloupy s vásami a s erbovními štíty, kteréž drží ve spárech 
gryfové. Uprostřed parku sochy čtyř ročních časů, pískovcové, po stranách 
sochy Venuše Anadyomené a perly se rodící; po různu na sloupích sošky 
putti a ohromné vásy pískovcové. 

V » Malém dvoře* všechna hospodářská stavení jsou novější, jen 
špýchar z počátku 17. stol. Stavení patrové s okny pravoúhlými se cham- 
branou ; stěny byly pokryty diamantovou rustikou, nyní zabílenou. Dvéře 
bossážované, v klenáku pískovcový reliéf: znak Bzenských z Prorubí 
a letopočet 1605, Nad tím vlys kroužkovaný s rosettami po stranách 



a puklicí ve středu. Na vrchu massivní štítek trojhranný, pískovcový, se 
závěsami po stranách. 

FARNÍ KOSTEL SV. PETRA A PAVLA. Jako farní připo- 
míná se 1 1357; v době husitské patřil straně kališnické. Po katolické 
reformaci fara obnovena 1. 1650 a matriky založeny; bezenští farářové 
obstarávali na čas i kostel v Chotětově. 

Vedle kostela stávala tehdy KAPLE se sochou Panny Marie bo- 
lestné, nyní na malém oltáři. U kostela stála VĚŽ kam.enná, na níž visely 
tři zvony, čtvrtý na kostele. L. 1698 připomíná se křtitelnice cínová. 
Kaditelnice nová darována byla 1. 1798 od faráře Jos. Dittricha. 

Nynější kostel byl vystavěn v letech 1750-55; návrh, plán narýsoval 
patron hr. Pachta Fr. Jos., stavbu provedl — dle arch. zem. musea — 
»Hdcrer<- ve slohu >italském». Stará věž zůstala státi, než 1. 1763 blesk ji 
zapálil, až i zvony se rozlily. Nové zvony slil Jan Jiří Kilhner, stály 
2242 zl. Nové hodiny zhotovil pražský hodinář Josef Uhl (stály 400 zl.). 
Nový oltář vymalován 1. 1750 (100 zl.), křížovou cestu maloval Josef 
Bubák, malíř v Bělé (250 zl.), varhany postavil Josef Spiegel v Praze. 
L. 1850 přeložen hřbitov od kostela za městys, a kaple tu postavena. 

Kostel SV. Petra a Pavla jest stavba barokní, orientovaná, jedno- 
lodní, s věží, krytá nízkou břidlicovou mansardou, se sanktusem. (Obr. 3.) 

Kněžiště, zakončené polokruhem, s pěti okny, s barokně vykro- 
jovaným nadpražím a s imitovaným klenákem; okno závěrové i postranní 
jsou zkrácena. Nad závěrem štítový nástavec s prohnutou římsou (nad 
lichým oknem) s volutovými křídly po stranách. — Ku kněžišti přista- 
věny po stranách oratoř a sakristie. 

Loď jest podélná, její strany uprostřed půdorysu silně vyduté 
Deset oken, jež upravena jsou jako v kněžišti. Vchody s prostým opa- 
žením kamenným. Na západním konci v síle zdiva dvě šneková schodiště 
na kruchtu a na věž s malými oválnými a polokruhovými okny. Stěny 
kostelní budovy jsou členěny pilastry: na vysokých stylobatech, s ploše 
kanellovanými dříky, s čabrakovitými hlavicemi a prázdným kládím. Na 
nich spočívá vyložená a oblomená římsa, s vyzdívkami v koutech. 

Věž do výše okapní římsy zabrána v kostelní budovu Hlavní prů- 
čelí její děleno dvěma sdruženými jónskými pilastry, nesoucími prázdný 
trojúhelníkový štít nad okapní římsou, kolem obíhající. V přízemí portál 
segmentový s pískovcovým opažením, po jeho stranách pilastry s hlavicí vo- 
lutovou, jež nesou štítovou plochu omezenou římsou, nad středem prohnutou; 
v ploše její nápis (porušený): 

NOBILIS dd 

LlBER Baro De Reyhofen*) 

*) Dle zprávy P. G. Wahnera v archivu zem. mus. zněl nápis ten: CoMes 

PaChTA LJBER BARO DE ReÍIhOFFEN EREXIt. 



Nad portálem v prvním patře široké okno na kruchtu, ve věži 
umístěnou. Zdivo věže nad okapní římsou děleno dvěma římsami na 
rozích zaoblenými. Na stěnách dvojice pilastrů s pseudojonskými hlavi- 
cemi — po stranách širokých oken — nad jichž kládím římsa polokruhem 
vypjatá, nejvýše okapní římsa. Střecha věže má tvar kaditelnice s vikýři 
a bání. (Obr. 4.) 

Vnitřek. Kněžiště zakončeno polokruhem, sklenuto konchou s vý- 
seči a plackou na pendantivech. Po stranách vchod pravoúhlý do sakristie 
a segmentový do oratoře. Před touto rokoková třídílná lože, v půdoryse 





Á^t. 





Obr. 5. Bezno. Půdorys kostela. 



vydutá, ozdobená řezbami, sochami andělů (s mečem, kosou a štítem), 
navrchu nástavec se sochami sv. Maří INIajdaleny a marnotratného syna. 

Loď jest sklenuta dvěma obdélnými plackami, kopulí nad středem 
a konchami v postranních kaplích. Uprostřed chrámu krypta, v níž po- 
chováni členové panských rodin bezenských : dva náhrobky jich (Bzen- 
ských z Prorubí) zasazeny byly do zdi pod kruchtou. 

Kruchta se sprohýbanou balustrádou dřevěnou. 

V přízemí věže předsíň sklenutá plackou; po stranách boží hrob 
a prázdný výklenek. (Obr. 5.) 

Okna vesměs se chambranami a klenáky. — Na rozích a mezi 
okny sdružené pilastry na vysokém soklu, hladké s jónskými hlavicemi; 
kládí hladké, oblomované. — Na klenbách fresky od Hagera z 1. 1764, 
přemalované Fr. Majšaidreví ze Žel. Brodu r. 1868. Rámce fresek roko 




Obr. 6. Bezno. Kostel sv. Petra a Pavla. Pohled do vnitřku. 



kové, V rozích ornamentální výplně. Opravou ztratily na svém původním 
rázu: v kněžišti allegorie církve: na skále tvrz, před ní klečí papež, po 
jeho straně tiara ; v lodi: 1. zázrak na jezeře rozbouřeném : Kristus kráčí 
po hladině, Petr, že nevěřil, zapadá; 2. v kopuli výhled do nádherné archi- 
tektury centrální, barokní, s korintskými sloupy a kopulí; andělé přinášejí 
s výše klíč — budova to nebeského království; 3. obrácení sv. Petra; 4. ve 
věži nad kruchtou hudoucí andělé 

Hlavní oltář: tabernákl s prohýbanou predellou, bohatým řím- 
sovím a vásami. Na zdi nesen dvěma anděly v bohatém rámu rokokovém 
obraz slušný, přemalovaný: sv. Petra a Pavla dává žoldnéřům zjímati 



římský úředník; v pozadí Pantheon. V nástavci oko boží ve sboru andílků. 
Z pol. 18. stol. (Obr. 6.) 

Zábradlí před oltářem řezané, s prolamovanými náplněmi. Z pol. 
18. stol. 

Kazatelna nad křtitelnicí — ve způsobu oltáře, odpovídající pro- 
tějšímu oltáři stejnou výpravou: Nad rakvovitou mensou predella s vásami; 
nad ní stěna obstavená pilastry s úseky římsovými, nesouc ve svém středu 




Obr. 7, Berno. Kostel sv. Petra a Pavla. Kalichy z r. 17Ó9 a 1730. 



kazatelnu, řečniště třístranné, b konkavními boky: uprostřed v kartuši 
reliéf krajiny, před ní křest Páně. Stříška pétihranná, jejíž římsa napřed 
rozpoltěná se tu stáčí ve voluty; na ní nástavec ukončený hlavami andílků. 
Z pol. 18. stol. 

Na protějším oltáři predella s vásami, na ní skříň se sochou Piety, 
dobrá barokní práce; pod m kříž s Jezulátkem, na vrchu hierogramm 
MARIA. 

Oltář sv. Jana Nepom. : na trojdílné predelle reliéfy: zpověď 
královny, výslech u krále, svržení s mostu ; nad středem veliká mušle. 
Nad ní obraz sv. Jana, novější, v rámu zdobeném řezbou rocaillových 



10 

ozdob a mřížek; na rozích sedí andílkové. V nástavci oko boží. Z pol. 

18. stol. 

Oltář sv. Anny: na predelle narození, obětování a učení Panny 

+ 
Marie. Obraz sv. Anny novější. V nástavci v paprscích monogram IHS ^ 

Před postranními oltáři zábradlí jako před hlavním oltářem. Z pol. 18. st. 




Obr. 8. Bezno. Kostel sv. Petra a Pavla. Monstrance 1. z pol. XVIII. stol., 2. rokoková. 



Varhany s trojdílnou skříní velkou a podobnou menší, umístěnou 
v balustrádě. Kolem řezby rocaillové; navrchu stojí anděl se zrcadlem 
(dle jména varhanáře: Spiegel). 

Zpovědnice čtyři, trojdílné, podobné ložím před oratoří, ale 
jednodušší. 

Kalich 0262 ;« vys., rokokový, krásný. Na obrubě nohy: MVnIfl, 
Centla De HasLaVer CVratl (t. j. 1. 1769). Noha jeho osmilaločná s tepa- 
nými rocailly a klasy, růžemi a hrozny; nodus vásovitý s podobnou de- 



11 

korací, plášť kuppy 0095 m pTI^ ^-^ šir,, kartuše rocaillové zase s klasy, 
růžemi a hrozny. Značky ot7 \^ (Obr. 7 ) 

Druhý kalich vys. O 233 w, kuppa 088 ;« šir. Noha s nápisem: 
Ant. Wokaun S . M . E . P . Canon. D. Archi-Ep. Prag. Cancellar. ad. 1730. 
Noha šestilaločná, podval s ornamentovými poli stříbrnými ; plocha nohy 
na šest dílů rozdělena: ve třech mušle, ve třech reliéfy: sv. Tomáš Aquin, 
sv. Jan Nepomucký a sv. František ; nodus vásovitý s litými hlavičkami 
andílků v akanthových rámcích; v plášti střídají se reliéfy v kartuších: 
sv. Jan Křtitel, sv. Ludmila a sv. Václav s růžemi. Značky: první uražena, 
druhá nezřetelná. (Obi. 7.) 

Třetí kalich 0235 /// vys., kuppa 09 w/ šir. Noha okrouhlá s de- 
korací hroznů, klasů, mezi bohatými rozvilinami akanthovými; nodus s me- 
daillony prázdnými v akanthové dekoraci; pláštík prolamovaný z akantho- 
vých rozvilin kolem oválových medaillonů s reliéfy sv. Petra a sv. Pavla. 
Z konce 17. stol. 

Ciborium rokokové, 042 ;« vys., měděné, pozlacené; méně cenné. 
Z pol. 18. stol. 

Monstrance vysoká 0*56 w, z mědi, zlacená, rokoková. Kolem 
koruny dva rámečky: jeden architektonický, druhý rocaillový. Prostřední 
ceny. (Obr. 8.) 

Druhá monstrance 0'72 w vys., měděná, zlacená a stříbřená, 
slušná práce. Na noze osmidílné nasazeny volutové ozdoby a rocaillové 
kartuše; nodus vásový. Z po!. 18 stol. (Obr. 8.) 

Pacifikál sv. Jana Nepom., 030 z« vys., noha okrouhlá; paprskový 
s dvojnásobným rámečkem, rokokový. S authentikou, ale bez letopočtu ; 
podepsán Ant. Petrus, arcib. pražský. 

Reliquiář rokokový, 0'225 m vys., s nohou ellipsovou a proseká- 
vanou deskou ze mřížek a rocaillů. 

Zvony visí na věži kostela; slity od jf. Jiř. Kuhncra v Praze. 

1. Ucha: šest lvů. Kolem hořejšího okraje ovinut jest vlys květinový: 
lodyhy, lupeny a květy. 

Na jedné straně: Matka boží bolestná držíc na klíně mrtvé tělo Pána 
Krista. Výška reliéfu 039 m. Pod tím : 

VIrgInI MatPvI DoLoros^ L^ta VoCe obLata 

Na druhé straně: Erb Pachtovský a nápis: 

DVrCh Des kVhners hanD bIn ICh aLhIr In gros bezno. 

bekant 

Hořejší rostlinná dekorace. Výška 0'78 w, průměr 1C6 )u. 

2. Ucha a rostlinná ozdoba podél hořeního okraje tytéž jako u pře- 
dešlého. 



12 

Pod ní nápis: 
MT fVLMInIs ICtV CaDens 

sVrreXIt prag^ eX prIstIno ^re refVsa 

■•■ DIVIS PETRO paVLoqVe apostoLIs 

PÍIs sVM . tIbVs saCrata 

g^ LIberaLI proCV u ratíone faCta 

A franCIsCo Iosepho ^ CoMlTE paChta 

LlBERO BARONE A REYHOFEN 

DOMINO ÍN BEZNO HORKA GABEL ET 

WAITEN, SAC : C^S : REG : APOS : MAI : ACTVALI - INTIMO - 
NEC NON INCLITI IN REGNO BOHEMIA GVBERNY CON2ILÝ 
ARIO SVPREMO, MONTIVM ET MONETARVM PR^FECTO 
CONSESSVS DELEGÁTI SVMMI PRINCIPIS ET COMISSORVM 
PR^SIDE, ETZ ETZ : TIT : PLENI8 : 

Lístek, pak : 

EXI2TENTIBVS P : T : 

FRANCISCO ANTONIO DE HASLAVER LOCI CURATO * 

Ozdoba z listů a květů. 

Na dolejšínn okraji (jeden řádek): 

CAROLO BOSSI, CAPELANO BENEFICIATO^IOANNE CAROLO*PECHER 
INSPECTORE ^CONOMICO * lOANNE GEORGIO MEISNER ADMINI- 
STRÁTORE * lOANNE ANTONIO RVBOSCH OECONOMO * ANTONIO 
BORETZKI JVDICE * MATHIA PROGSA ET lOAN KVNDRAT * SENIO- 
RIBVS PAGI ¥ 3 medaillony. 

Na druhé straně: Vínek květinový ut supra. Reliéfy sv. Petra a Pavla 
(vys. 0*30;//). Pod nimi: 

naCh grosen hageLs pranD prIngt Iohann georg 
kVhners hanD In VóLLIgen stanD 

Pás rozvilinový. 

Na dolním okraji text ut supra. — Výška 105 w, průměr 125 m. 
3. Ucha: šest lvů (poprsí). Kolem horního lemu pláště táž květinová 
ozdoba. 

Na plášti: a) Reliéf sv. Jana Nepom. a sv. Anny (výška 020 w). 
Pod tím: 

B^" laUDI sanCt^ ann^ et IoannIs nepoMVCenI 

i) Erb svob. pána z Pachtů, vysoký O 25 w. Pod ním: 

IOHANN GEORG KVHNER GOSS VNS IN PRAG 1764. 
Na dolejším okraji pláště pásek rozvilin po celém obvodu. 
Výška 0*66 m, průměr 0-62 ;;/. 



13 



4. S a n k t u s n í k : Při horním hraji nápis : 

LETHE PAMIE MCCCCCXLV KE CXTl PAI/IV BOHV 

Výška 0"47 ;//, průměr 049 ///. 

Pod chorem na zdi do lodi 
obrácené zazděny jsou dva n á- 
h robky pískovcové, vysoké r97 w, 
široké 1'14 ;//, z počátku ]7. sto- 
letí. Dva rytířové (vysoké reliéfy) 
v plné zbroji, s mečem v ruce, 
u nohou v právo erb Bzenských 
z Prorubí, v levo přílba. Obě ei>i- 
tafia jsou dobře zřetelná, ač pře- 
bílená, písmo však po okrajích 
zamazáno. (Obr. 9.) 

V kobce pod věží ve dlažbě 
pískovcový náhrobek s nápisem: 



LÉTA PA 
DNE 29 
RIS W PA 



LA PANI 
CLARA O 
LA SPÁT 



NIE 1747 
OCTOB 
NV VSNV 



ZVZANA 
WDOWIE 
NA ZL 



.... NOWEHO 

. . . VA MÁGE WIEKV SWE 
HO 81 LET i i NEDIELE 
A ZDE NA TOMTO MIES 




Obr. 9. Bezno. Kostel sv. Petra a Pavla. Náhrobek 
z poč. 17. stol. 



TIE ODPOCZIWA 
OCZEKAWAGE SSTAST 
NĚHO WZKRZISSENI 

Asi příbuzná tehdejšího faráře Fr. Špatného, jež byla v bývalé kapli 
pochována. 

KOSTNICE jako ve Strenicích, jen v přízemí kopule. Na oltáříku 
Pieta ze dřeva v zasklené skříni, Z pol. 18. stol. 

Zvonek v lucerně z 18. stol., nepřístupný. Železný kříž z počátku 
19. stol. Na dveřích slohové přítuhy a vkusné kliky. 

Vchod na hřbitov ozdoben rokokovými vásami. 

FARA blíže kostela na návsi. Hned na první pohled se prozrazuje, 
že jest téhož původu jako kostel; byla vystavěna 1. 1765 nákladem Fr. 
Jos. hraběte Pachty. V půdorysu jest obdélník s rohy oblými, na delších 
stranách vydutiny segmentové. 



14 



Dekorace stěn: dole okna obdélníková s velikými klenáky, římsa 
kordonová nahoře oblá; v patře okna v křídlech čtvercová, v risalitě po- 
délná a polokruhem přepjatá; mezi okny dvojice pseudojonských pilastrů, 
kládí prázdné, mansarda břidlicová. V průčelí sedmiosém balkon na 
hmotných konsolách, ve voluty zatočených ; portál čtyřhranný. (Obr. 10.) 

Přízemí sklenuto plackami a valené s lunetami ; na schodišti pískov- 
cové balustrády. V patře ploché stropy. 




Obr. 10. Bezno. Fara z r. 1765. 



V pokojích portréty Fr. Jos. hraběte Pachty a jeho manželky 
(1 26 X r05 ;;í). Obrazy slušné, na plátně malované. Hrabě drží v rukou 
nárys fary s nápisem : 

^DIfICII paroChIaLIs Magno bez 

NENSis InsIgnIs patronVs. 

CVÍ beneDICtIo sIt et SaLVS 

seMpIterna 

1765. 

Před iarou SOCHA SV. FRANTIŠKA XAV. Sv. František vy- 
obrazen leže na skále pod stromy. Na podstavci nápis: 

kV poCtIe 
wznesseneho 
Indiánského aposstoLa sWat 
frantIsska XaWerÝa 
sstatVI tVto postaWIL 



15 



Vrozeny naboznY pan 

FRANTiSSEK XaWER SKrÝzEK 

rzeDIteI. panstWI bzenskeho 
ZA panoWanJ 

GEHO eXCeLenCY pana pana 
hrabIete paChtY. 

Nápis jest orámován, pod rámem pak stojí: H. V. — F. M. (Obr. 11.) 




Obr. 11. Bezno. Socha sv. Františka Xav. z pol. 18. stol. 

Po druhé straně fary SOCHA SV. JANA KŘTITELE. Svatý 
Jan vylévá vodu z mušle. 

Za školou tři SOCHY »U TŘECH SVATÝCH«, Kalvárie: kříž, 
jejž objímá matka Páně, po stranách sv. Máří Majdalena a sv. Jan. 

Před velkou hospodou SOCHA SV. ŠIMONA-JUDY\ 

U rybníčku SOCHA SV. NOTBURGY' se srpem v jedné ruce 
a s nádobkou v druhé, z níž uděluje dárky dítku; na podstavci dva erby 



16 




Obr. 12. Bezno. Socha sv. Notburgy z první pol. 18. stol. 



V kartuších. Výška podstavce 2 m^ výška sochy, přesně modelované, 
také 2 VI. (Obr. 12.) 

SOCHA SV. JANA NEP. na novějším kvádrovém podstavci, 
4 ;;/ vysoká. Na rozích stylobatu voluty, na desce ověšené festony erb 
Schútzů s nápisem: t 

saeCVLo DoLorVM 



17 

Byla postavena po velkém moru. Světec drží v jedné ruce kříž 
ve druhé biret. 

V Malém Bezně u silnice k Chotčtovu SOCHA SV. VOJTĚCHA, 
uměle modelovaná. 

Tyto sochy postavil z největší části v pol. 18. stol. Fr. jos. hrabě 
F^achta z Rájová. 

U silnice ku Strenicům BOZI MUKA z vrstveného kamene s vý- 
klenky a střechou prejzovou. Též z 18. stol. 




Obr. 13. Bon Repos. Zámeček. Pohled na hlavní průčelí. 



Bon Repos. 



Severozápadně od města Lysé na výšině, uprostřed lesa blíže vesnice 
Čihadla, umění a vědy milovný hrabě Fr, Ant. Spork pro odpočinek v lesním 
zátiší a pro zábavu chytati ptáky vystavěl ZÁMEČEK, KAPLI sv. Jero- 
nýma a při ní EREMITÁŽ s byty pro kněze a poustevníka 1. 1715. 
Vyzdobil si budovy tyto freskovými malbami a sochami, které připisují 
se Braunovi, a z nichž obraz sv. Jeronýma, přenesený do Lysé, za dílo 
Brandlovo se pokládá. L. 1768 koupil to vše arcibiskup Příchovský a při- 
pojil k Benáteckému panství. Zámeček, přední budovu, přestavěl, i taneční 
síří, a nazval místo toto Bon Repos. Schaller (p. 103.) nazývá les »Čihadlo« 
»Mons Sti Hieronymi*, kdež prý jest nádherný zámek a krásná kaple 
sv. Jeronýma. Ještě 1. 1827 jmenuje se v arch. mus. pěkná kaple sv. Hiero- 
nyma, nyní spustlá a vedle ní i kaple sv. Prokopa : pouť svatoprokopská 
byla v Bon Repos navštěvována z dalekého okolí. 

1. Zámeček přední jest stavení barokní, dobře zachované, nízké, 
podélné, na terase, se dvěma věžovitými stavbami po krajích a risalitem 
uprostřed. V risalitu jsou dvéře s římsou segmentovou, na koncích ve 
voluty zatočenou, po stranách pilastry ploché s pseudojonskými hlavicemi 
Takové pilastry opakují se na nárožích sdružené. Mezi nimi po oknu. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. -Boleslavský. 2 



11 



Nad risalitem vížka s hodinami. Úprava tato se opakuje na pokrajných 
staveních. Prostřední, podélné stěny jsou hladké, prolomené okny (čtyřmi, 
dvakráte), s orámováním plochým a barokním štukovím, jež nese římsy. 
Římsa okapnř, kolem celé budovy obíhající, jest silně profilována. (Obr. 13.) 

Zadní strana jest podobně článkována — s portálky v podélných stěnách. 

2. Stavení druhé, zadní, spustlé, uzavírající dva obdélníky, jimž 
čtvrtá strana vždy schází, s ambity dovnitř otevřenými. Na stěnách ven- 
kovských zbytky fresek, jmenovitě v západním koutě, kde bývala kaple*): 
obrazy ze života Pána Krista. Nad římsou hautrelief: Matka Boží kojící. 




Obr. 14. Bon Repos. Zámeček. Vnitřek tanečního sálu. 



Uvnitř sál s kamny empirovými a freskami z doby původní (z 1715): 
v rámech barokních výjevy lovecké, chytání ptáků, čehož všude se účastní 
dívka, prý dcera Sporkova. V druhých pokojích fresky rokokové. 

3. Druhá kvadratická skupina domů hospodářských jest obydlena 
a průjezdní. 

4. Sál, podélné stavení s mansardou: postranné zdi hladké, s pěti 
páry oken a plochými pilastry na nárožích. V průčelí dřevěné dvéře 
s pískovcovým orámováním, členěné plochými pilastry s pseudojonskými 
hlavicemi, na nárožích sdruženými. Uvnitř freskové malby z časů hr. Pří- 
chovského (z konce 18. stol.): mezi okny vásy s květinami, nad nimi 
festony. Nahoře vyložená římsa. Na stropě fresky: pagody, čínské glorietty, 

*) sv. Jeronýma. 



19 



pštrosi, ananasy, los, ptáčkové. — Na severní straně sloupy se třemi ob- 
louky, oddělená část pro hudbu s týmiž freskovými malbami: na stropě 
v oválových rámcích štukových andělé hrající na hudební nástroje. (Obr. 14.) 

5. Na západní straně kaple gotická, novější. 

6. Venku za lesem kaplička čtyřboká, jejíž stěny jsou členěny 
plochými pilastry s pseudojonskými hlavicemi a lvími hlavičkami, římsou 
a kopulí; nad ní pne se vížka osmistěnná s lucernou; na vrchu stříška 
s křížem. Před kaplí ve čtyřech 

rozích dva andělé vztýčení v diva- 
delní pose a dvě lebky na vysokých 
podstavcích. Vnitřek sklenut ko- 
pulí, otevřenou do lucerny. (Obr. 15.) 

Boží Voda 

lázeňské místo v Chlumu, L. 1594 
v účtech města Ml. Boleslave na- 
zývá se »Studánky v Chlumu*. Po 
míru v Cáchách (1748) k léčení po 
vesnicích kolem rozložen celý pluk 
vojska. V 18 stol. vystavěla Ml. 
Boleslav nový lázeňský dům »při 
mariánském pramenu* a KAPLI 
SV. ANNY: stavení čtyřboké, 
s opěráky v rozích, barokní, se 
sedlovou střechou a vížkou. Jest 
sbořena, obrazy a sochy jinam pře- 
neseny. Poblíž kapličky nalezeny 
dva svitky z dvojitého zlatého drátu spirálovitě stočené (zem. museum). 




Obr. 15. Bon Repos. Kaple. 



Bratronice. 

SOCHA SV. FLORIANA u atrarní silnice, pískovcová, 3 20 m 
vysoká, 1. 1902 opravená, silně polychromována. Na plinthu hranolový 
stylobat na okraji volutově do vnitř stočený, deska bohatě profilovaná 
s kartuší uprostřed, podstavec (užší) a na něm socha světcova v tradicio- 
nelní úpravě. Na stylobatu letopočet 1773. 

Březno. 

Schaller IV., 88, Sommer II, 15, Sedláček X., 42, Vančk, Okres mlado- 
boleslavský 142. Jizeran 1892, Pam. Arch. XIII., 178. Knihy n;i faře: pamětní od 1. 1789. 

zádušní počty od I. 1736. 

Březno připomíná se poprvé 1. 1255 (Hostilka z Března); bývalo 
tehdy v držení pánu z Vartmberka. L. 1544 připomíná se tu TVRZ, 

2* 



20 




Obr. 16. Břeino. Zámek. Pohled z parku. 

na opěráky; ve středu mírně vystupující risalit. 
braný, nad okny lornené římsy, na parapetech 
štukoví (ovocné motivy, guirlandy, masky, po- 
prsí). Jižní křídlo dvoupatrové s přistavěnou 
jednopatrovou vrátnicí. Na straně severní při- 
stavěno přízemní křídlo (prádelna): na ploché 
jeho střeše pak terasa s kuželkovou balustrádou, 
pískovcovou. (Obr. 16 ) 

Zámek původně byl spojen dlouhými sta- 
vením (pro úředníky) s kostelní oratoří, nyní 
toto stavení sbouráno. 

Uvnitř v přízemí i v obou patrech ve 
středu rozlehlé síně, po obou stranách schodiště 
a chodby. Přízemí sklenuto valené, v patrech 
stropy ploché. Výzdoba stěn čabrakovitými pi- 
lastry a nikami. 

Vnitřní zařízení jest moderní, v ně- 
kterých síních též starší předměty archaeologicky 
i umělecky cenné, z nichž většina jest impor- 
tována. Proto jen u výběru vytýkáme: ná 
bytek intarsovaný, džbán s víčkem a nápisem: 
G. H. D. 1686; sklenici O 285 w vysokou, ze- 
lenou s erbem pěkně malovaným a letopočtem 
1629 a pod erbem: A LVCE VITA. Rokoková 
kamna bílá, spodek na třech nohách s rocailly, 
svršek končí mušlovou volutou; vysoká 3 m. 
(Obr. 17. j Jiná kamna, podobná, vyšší, s dekorem 
ovocným a rostlinným ; kamna hranolová s vasou 



pustá L. 1552 Otík z Bubna 
zdědil Březno a v jeho dr- 
žení zůstali páni z Bubna 
až do 1. 1749. Od 1. 1751 
přešel v moc hraběcí ro- 
diny Kounické. L. 1765 ve- 
likým požárem v Březně 
byl zachvácen i zámek. 
Hrabě Kounic vystavěl zá- 
mek nový, nynější, 1. 1770. 
ZÁMEK, budova dvou- 
patrová, skládá se ze dvou 
křídel v pravém úhlu ksobě 
přiléhajících, krytá taško- 
vou valbou. Hlavní průčelí 
na západě opřené na rozích 
Kolem oken ploché cham- 




Obr. 17. Březno. Zámek. 
Baroková kamna. 



21 



na vrcholu; kredenc importovaná ze Solnohradu; hodiny s nápisem: Dresden, 
nábytek z vlašských Benátek. Malby, zámky, dvéře empirové. 

K zámku přiléhá anglický park, založený na místě zbořených 
stodol, pivovaru a skleníků: na sloupech i)l()tu ořímsovaných a vybíhajících 
v komolý jehlan: tesané šišky piniové, koule nebo rokokové vásy. 




Obr. 18. Březno. Kostel sv. Václava. Pohled do kněžiště. 



FARNÍ KOSTEL SY. VÁCLAVA. L. 1384 byl farním; farář 
Hereš v Březně uvádí se jako rozsudí v jisté při (Ta dra. Soudní akta II., 
257). V době husitské katolická fara zanikla. — O většině pánů březen- 
ských známo (Hložek ze Žampachu, Bubnové), že se znali k bratrské 
Jednotě a někteří mezi Bratry boleslavské pochovati se dali. Po válce 
třicetileté obstarávali církevní potřeby při kostele v Březně mniši kláštera 
františkánského v Ml. Boleslavi, jak se 1. 1747 praví, po 80 let. Léta 1747 



22 

zřízen tu byl stálý kněz, farář, ale bydlil zatím v domku nyní č. 76 blíže 
kostela; pro obilí, hospodářské nářadí a p. vykázána mu chalupa nyní 
č. 36, kteráž dlouho zvala se > kněžskou*. Farní dům nynější vystavěn 
až 1. 1776 nákladem 4000 zl. 

Kostel ku poctivosti sv. Václava posvěcený vystavěn byl 1. 1718 ná- 
kladem Adama Maxm. hraběte z Bubna, protože dosavadní byl příliš malý. 
Stavitelskou práci vykonal Jiřík Prokopa mistr zednický z Března, tesařskou 
Jirik Kfdl z Bakova. Se stavbou počalo se již 1. 1710, ale mezi tím se 
sřítil i s lešením, čímž se stavba pozdržela. 

L. 1817 dáván nový krov na kostel nákladem 6000 zl., kteroužto 
práci provedl ^an Pidda; po ten čas četl farář mši svatou venku u sochy 
sv. Floriána. L. 1819 dávána nová podlaha. L. 1801 spadla s průčelní 
stěny socha sv. Petra a 1. 1818 jinou nahrazena. 

L. 1822 od zvláštní komise shledáno, že bohatá výzdoba na průčelní 
straně kostela jest příliš těžká a zdi že nemohou ji snésti ; proto sňata 
byla nejsv. Trojice a přenesena do kaple v Telibi a sv. Václav ku poli 
>kněžskému'. Za to postavena nynější předsíň. 

Téhož léta 1822 pobořena hřbitovní zeď kolem kostela a všechny 
sochy, znamenité práce kamenické, zmizely, pamětní kniha neví, kam I 
Hřbitov od kostela vzdálen a nový založen u sochy sv. Leonarda 1. 1788 
a kříž tu postaven. L. 1836 dostal nový kříž s Kristem Pánem, pěkně ma- 
lovaným. L. 1857 byl i tento starý hřbitov opuštěn, jakožto nezpůsobilý, 
a založen nynější. 

L. 1810 byly kostelní věci poslány do Mladé Boleslave k přelití- 
odevzdán i kalich z 1. 1651, jejž hrabě Kounic vykoupil za 92 zl, rovněž 
monstranci. L. 1820 sedlák J. Dlask ze Lhoty daroval nynější křížovou 
cestu, malovanou od Ant. Košateckcho, malíře bakovského ; 1. 1821 postranní 
oltář Matky Boží dal »štafírovati březenský cech*, což vykonal Haken 
z Dol. Bousova (za 200 zl.): odtud zval se oltářem cechovním. L. 1837 
matrony v M. Lhotě věnovaly sochu sv. Anny v harasovém obleku a za 
sklem, aby jim byla na všechna procesí vydávána. 

Budova kostelní jest barokní stavba. 

Presbytář jest zavřen pěti stranami osmiúhelníka, nižší, nežli 
stavba chrámová. Zdi jeho prolomeny jsou dvěma okny, třetí v závěru 
zazděno. Zaklenuta jsou segmentově, ostční jich profilováno. Nad okny 
sochy sv. apoštolů (na konsolách): Filipa a Frant. Ser. Po obou stranách 
přístavky; severní spojoval kostel se zámkem. 

Loď lisenami rozčlánkovaná, má na stranách po čtyřech oknech, 
jež jsou vypravena jako v presbytáři. Nad nimi sochy apoštolů. Na straně 
jižní: S. ANDREAS, S. BARTOLOMEVS, S lOANNES, S. — .? Po straně 
severní (zámecké) : S. MATHIAS, S. THOMAS, S. IVDAS, S. SIMON. 

Dvéře ve stěně severní pravoúhlé, s ostěním jako u oken profilo- 
vaným. 



23 

Průčelí. L. 1822 přistavěna nynější předsíň s hlavním vchodem, 
po jeho stranách čtyřhranné sloupy s římskými hlavicemi, spojené segmen- 
tovým obloukem. Na nároží sdružené lišeny, na nich kládí a trojúhlý štítek. 
Průčelní stěnu zdobí niky se sochami: v právo, dole: S. lOANNES, nad 
tím menší socha: S. CASIMIRVS; výše nika s mušlovou výzdobou: S. ANNA, 




obr. 19. Březno. Kostel sv. Václava. Kalvaiie t 18. stol. 



nad tím menší : S. FLORIAN ; - v levo dole : S. AD ALBERTVS a S. LIDMLA ; 
výše v mušlové nice: S. ELÍSABETHA a nad tím socha neznámého světce. 
Nad předsíní: S. PETRVS a S. PAVLVS. 

Vnitřek: Presbytář sklenut závěrem a klenbou valenou s lunetami; 
jest nižší a užší. Po stranách dvojí oratoř s otvory segmentem uzavřeným. 
(Obr. 18.) Pod oratoří na straně evangelia obraz: zámek Litice na památku 



24 

jakéhosi neštěstí, které tu potkalo pána z Bubna; na protější straně pod 
oratoří obraz, také historický, s nápisem: 

^alí IÍEl)e |!iíl fríjau an ben J*an 
Řílťm ber ci^o^z Q^otí íjaíí nirfjí líEinoIí 



bcií jum C!i)rali (?) íEIjiit uicifjcit 
li^afí ber Sall ©Erurladjen follt 
janií allcn Beiligcn im BimmEÍ^elf 



in Jíugcn&Iidí braáj l|oIj xiub eíIjeh 
barum lei; goíí iiclobí oline (Bnb alle i?£ií. 
bcn 26. y{mw]li Jínno 1710. 

Na obraze nedokončená stavba, s ní řítí se zedníci, dole jiní, zámečtí, 
ve sběhu. 

Vítězný oblouk, půlkruhový, spočívá na pilastrech s římsovými 
hlavicemi. 

Loď jest rozdělena na čtyři travée, jež oddělena jsou pásy na pi- 
lířích; do každého travée prolomeno jest po jednom okně v právo 
i v levo. Klenba valená a silně lunetovaná. Na stropě malby: 1. oko 

boží, v rozích andílci hlavičky, vše v rámci barokově zprohybaném; 

+ 
2. IHS, po stranách andílkové, v rámu okrouhlém; 3. desatero, v rámu; 

4. nad chorem kříž v paprscích, vše zarámováno. 

Sakristiev levo z kostela, vchod s opažením oblomeným, pískov- 
covým; sklenuta valené s lunetami — dvoudílná; nad ní oratoř, jež 
na zadní straně měla pokoj, z něhož se šlo do sbořeného křídla zámeckého. 

Naproti na straně jižní též u presbytáře kaple otevřená segmen- 
tovým obloukem, nad ní též oratoř. Obě oratoře otvírají se do kostela 
segmentem, sklenuty jsou křížově bez žeber. Přístup na obě oratoře šne- 
kovými schodišti. 

Hlavní oltář: Obraz sv. Václava. Sv. Václav na úsvitě na cestě 
do chrámu dostižen najatými pochopy, zachytil se a drží se rukou kruhu 
ve dveřích chrámových. Výjev tento osvětluje v pozadí pochodeň. Nad 
ním vznášejí se andělé nesoucí věnec mučedlnický. Rám barokový, s bo- 
hatým kolem ornamentálním vyřezáváním, z roku 1710; obraz nesou 
andělé. Nahoře, v oblacích, obraz nejsvětější Trojice, jejž nesou dva andělé. 
Po straně obraz sv. Vojtěcha a známé dva historické obrazy pod ora- 
tořemi. 

Postranní oltáře s řezbou akanthovou. Na obou nápis .■ EX VOTO. 
1. Na prvním obrazy svaté Rodiny a archanděla Míchala (v ná- 
stavci); 2. na druhém sv. Antonína Pad. a v nástavci Zvěstování 
Panny Marie. Oba oltáře i s obrazy z polovice 18. stol. — Osm svícnů 
současných. 



25 



Kredenční oltář: mensa zprohýbaná s otupenými rohy. Na ní 
skříň vyřezávaná: dole v otvoru uhlí žhavé, nahoře sošky tří mládenců 
v peci ohnivé (naturalisticky podáno); v nástavci kříž, pod ním sv. Máří 
Majdalena, po stranách Panna Maria a sv. Jan. Pěkná práce z 18. stol. 
(Obr. 19.) Kazatelna současná, z 1. pol. 18. st., slušná práce barokní. 




Obr. 20. Březno. Kostel sv. Václava. Kazatelna ?. 18. stol. 

Na řečmšti sochy čtyř otců církevních, uprostřed v mušlové kartuši Zvěsto- 
vání P. Marie; na stříšce čtyři evangelisté, nejvýše Ježíš. (Obr. _0.) 

Kalich vysoký 0-178 m. Noha šestikruhová s podvalem s vyseka- 
nými křížky. Na plochách kruhů: 

1. OD VROZENÉ 

HO P. P. KVNATl 
JAROSSLAWA . HRA 
BIET . Z BVBNA .A 



26 



Z LITIC . NA . BR 

ZEZNI . SKASSO 

WIE . A LITIC 

G: M: C: 

RADDY . A , HEYTMAN 

KRAYSKYHO 

2. Ornament stuhový a liliový. 3. Znak pánů z Bubna s nápisem : 

K.I.H.Z.B.G.M.R., dole 1 . 6 . 5 , 1., 4. z= 2., 5 Erb s pod- 
pisem: L . P . H . Z . B. 6.-2. 

Noha ukončena šestihrannou 
deskou a nápisem: 

EuSebie | Hrabinka | z Bubna | Ro- 
zena I wratislawka | 

Z mitrouic j wlastni Seftra Lidmili j 
Poletini I Hrabinki | z Bubna. 

Ořech — balustr, číše nahoru 
vyhnutá, v průměru 0'08 ;;/, hladká. 
(Obr. 21.) 

Monstrance sluncová, 0*35 m 
vys., z mosazi, postříbřená a pozla- 
cená. Noha ellipsová s tlačeným or- 
namentem stuhovým a ovocným ; na 
paprscích dva rámečky. Práce roko- 
ková z 2. pol. 18. stol. (Obr. 22.) 

Křtitelnice VIQ m vysoká, 
dřevěná, na třech spárech. Nodus 
kulovitý s řezaným ikartušemi a ovo- 
cem ; o něj opírají se nohama dva 
andělé držící kotel; ten jest okrouhlý, 
vásovitý s píšťalami, z předu plastický 
erb pánů z Bubna. Víko s obrubou 
vaječníkovou jest dvojdílné, na něm 
hlavy andílků; nejvýše na stonku křest Páně. Výborná práce z počátku 
18. stol. (Obr. 23.) 

Cínové lampy věčné (čtyři) ozdobené hlavami andělů na řetízcích 
z 18. stol. 

Svícny na hlavním oltáři (šest) vysoké: dva 0*51 ?;/, dva 049 w, 
dva 0465 w; všechny z počátku 18. stol. 

Socha sv. Jana Nepom., dřevěná, ve výklenku u postranního 
oltáře; na konsole hlavy andílkův a obláčky. Socha komponována tradi- 
tionelně. Vysoká 1-30 m. Z poč. 18. stol. 




Obr. 21. Březno. Kostel sv. Václava Kalich z 1. 1651 



27 



Nad vchodem do sakristie obraz na plátně: hrad L i t i c e, v rámu, 
rokokovém. Obraz s v. Vojtěcha, na plátně, 18. stol. Obraz Matky 
Boží sedmibolestné, z 18. stol; sv. Notburt^y, z poč. 19. stol. Křížová 
cesta (novější). Na zpovědnici socha sv. Josefa. Varhany s i^ezbou 
akanthovou, současné s postranními 
oltáři. 





Obr. 22. Březno. Kostel sv. Václav; 
Monstrance z pol. 18. stol. 



Obr. 23. Březno. Kostel sv. Václava. 
Křtitelnice dřevená z počátku 18. ttol. 



U dveří do sakristie v kostele zazděn jest náhrobek vys. 1 52 ;// 
a široký TOO ;//: mladý rytíř ve zbroji, s přílbou sňatou u nohou, na 
druhé straně znak bubnovský. Ruka spočívá na rukovčii meče. Kolem 
čte se nápis: 

lEÍa ]B : 1681 íinc \2 WMv^^ bubna. Urn — icnii J^^an ]>.-\n Bcn- 
ntan ^^fapiueg } Bubna, fiuobobiuMi ^,m na "i^itici a na bucnu- luapc — 
(dolejší okraj s nápisem schází) — nal. Ci>choi{o nirtuii: ačlo tutn y^oi)r?bcno 
ro luirjc í^cjchauia BIaIjp}"IauicuEl;D lujkrpllcui. 



28 



Před hlavním oltářem červená pískovcová deska, 1'48 ;;/ X O 98 w, 
kryje sklípek, kryptu*) ; do ní vytesán jest znak pánů z Bubna a nad ním 
do kamene vryt jest nápis: 

ANNO 1721 DIE 29. NOVEMBRIS 
IN DOMINO OBUT ILMVS 
D : D ; ADAMVS MAXMILIANVS 
S : R : I : COMES DE BVBNA 
ET LITIZ S : C : R : M : CAMER : 
^TATIS SV^ ANN: 74. 




Obr. 24. Eřezno. Zvonice z 16. stol. 



ZVUaICK stojí osaměle, poblíže presbytáře, na polední straně ko- 
stela; Kamenná věž čtyřhranná, jejíž jedna strana má rozměru 850 m, 
při hranách maltovou štukou ozdobená, se střechou stanovou o dvou ma- 
kovicích. (Obr. 24.) Přízemí jest sklenuto.**) Do prvního poschodí vedou 
schůdky na vnější straně zvonice. V malé síňce spatřuje se krb v rohu, 
ostatek zaujímá obydlí zvoníkovo. Odtud vedou schody ke zvonům, kde 

*) L. 1819, když dávána nová podlaha, byla hrobka tato otevřena a našly se 
v ní: dvě velké rakve, pět malých a rakev skleněná; též tři křížky mosazné. Délky 
měla 4'/. šířky 1','/. Zároveň otevřena i druhá hrobka uprostřed kostela, která nemá 
žádného nápisu a uvnitř shledalo se pět rakví, mezi nimi též patřící matce tehdejšího 
faráře Scheibla; délky měla 6°, šířky 2°. 

**) Rozpravy Společnosti přátel starožitností III., 86. 



29 

zeď jest prolomena čtyřmi okny gotick\' sklenutými. Zdivo jejich jest silné 
r75 ;//, výška oken (světlost) 2 63 w, šířka 1 50 ^//. V tomto dolejším lešení 
visí dva zvony, stejné téměř velikosti. 

Za starých časů mívala věž tato báň a makovici, již jjrý 1. 1C60- 
vychází to na jevo z listiny, která při zasazování nového > globusu* 1. 1770 
byla tu nalezena. L. 1797 byla dávána nová báně, kterou zhotovil Joacliivi 
Volf rám; 1. 1833 opravována a při té příležitosti na.šly se v ní listiny 
z 1. 1718 a 1797 L. 1869 byla prudkou vichřicí shozena, od té doby má 
nynější podobu. 

Dva zvonky a cymbal pro hodiny, jenž sem byl ze zámku přenesen, 
visí v hořejším lešení. 

1. Zvon Petra zvonaře z Hradec, jenž hned potom přenesl sídlo 
své do Ml. Boleslave, má výšky 75 ;;/, průměru 107 vi. Ucha jsou tvaru 
do úhlu zahnutých pásů. 

Kolem hořejšího okraje vine se nápis dvěma řádky: 

LETHA t PANIE ^M^DscXLiVIi TENTO S ZWON '£. GEST SLYT 
1 KETOZETY ^ A X K OHWALE = 2: PANV X BVOHV 2 WSSEMO- 
HVOZYMV 2: DOBRZEZNA X PO i OHNY * SKRZE 2: PETRA X 
ZHRADOZE -S. 

Na plášti reliéfy: sv. Josef a Bůh otec ij). 

2. Největší zvon má výšky 078 ;//, průměru 107 in. Ucha tvaru 
pruhového pokryta květinou. Hořej.ší okraj ovinut jest vlysem kompono- 
vaným z rozvilin ve volutách se proplétajících, v nichž sedí ptáčkové, 
proti sobě hledící; šířka vlysu 0*10;//. Pod ním: 

Na straně jižní : 

MIKVLASS STARSSI Z BVBNA 
NA LITICZYCH A ZAMBERCZE 

Erb pánů z Bubna, 

LÉTA PANIE 1598 SLYT 

gest tento zwon ke czti ac 
hwale bozi za sprawowani a 
drženy statkv brzezenskeho 
Vrozeného a stateczneho Ryti 
RZE Pana Mikolasse Starssiho 
z bvbna a naliticzych zambercze 
Abrzezne 

Medaillon s opisem : 

YAKVB Z GRANOWA W LETECH Medaillon 

LXXXIII LÉTA 1545. s reliéfem. 

Uprostřed reliéf starce. 



30 



Na druhé straně 



OFKA ZBVBNA ROZENA Z ZAMPACHV 
ANA BR Erb ZEZNE 

Hložků ze 
, Žampachu. 

slyt gest od yakvba 
mielniczkeho w bole 
slawy mladém nad 
Gyzerav 

Medaillon: Medaillon 

Jakub z Granova. s reliéfem. 

V hořejším lešení visí zvonky: 

3. Václava zvonaře se stěnami silně prohloubenými; otočen jest 
vlysem z 19 figurek (řada sedmi figurek se opakuje -\~ 5). Pod nimi čte 
se nápis: 

SLIT GEST TENTO 

ZWONECZ OD WACZ 

LAWA ZWONARZE 

W MLADÉ BOLESLAWI 

NAD GYZERAV LETHA 

PANE 1585 

Výška i průměr O 34 m. 

4. Při hořejším okraji otočen jest páskou listovou. 
Pod ní vine se kolem nápis: 

LyWDATE OOMINVMOMNEÍ CENTESA^D-ldíIO 

Tato slova ověšena jsou lístky akanthovými, z nichž hledí Pricqueiovi 
andílkové. Na plášti střídají se dvakrát kartuška s I H S, kterou nesou 
andělé, s andílčími hlavami okřídlenými. Výška O 23 w, průměr 029 m. 

Na návsi SOCHA SV. FLORIANA, pískovcová, asi 4 vi vysoká. 
Socha světcova stojí na podstavci hranolovém: na něm v kartuši koruno- 
vané, v předu, spatřuje se : 

S 

FLORIA 

NVS 

Na soklu sochy: MDCCXVII. 
Slušná práce baroková. 

Naproti stojí SV. PROKOP, asi 5 >n vys. Z pískovce, i podstavec 
pískovcový, dvojnásobný, pěkných poměrů. 

Z předu allianční erb plastický, pod ním do kamene vryto: 



v zadu 



31 

EX Voto 

HaeC staiVa faCta 

Et poslta pro HONO 

RE et gLoría SaN 

Cti ProCopIl a SV 

saNNa CoMItls 

sa bVBNIaNA 

NATA CLariana 

1730. 

SWatij proko 

pe Prof za naf 

BYChoM opa 

troWanl Bij 

Lij oD Wffeho 

zLeho. 

SOCHA SV. VÁCLAVA, sňatá s průčelí kostela, pískovec, vy- 
soká 2 00 m. Pěkný barok, komposice běžná. 

SV. LINHART socha u hřbitova, pískovcová, přes 4;// vysoká; 
na zvláštním soklu socha světcova, po jehož stranách leží kůň a vůl. Na 

podstavci nápis: 

+ + + 

TVto StatVI ke Czti zr 

sWatého LYnharta 

WYhotoWYti = 

DaLo Mleftys 

BRzezno 

Anno 1752. 

Při cestě ku Lhotě SOCHA SV. ISIDORA, přes 3 w vysoká, 
pískovcová. Na podstavci čtyřbokém nápis: 

S: 

IZIDORA 

TVto StatVI = 

na paMatkV: 

pro opatroWanl 

zLého WyhotoWItj 

DaLa obeCz 

BRzezenfka. 

Anno 1753. 

V zadu reliéf výjevů ze života světcova s letopočtem 1753. Světec 
s pravicí na srdci a v haleně. 



32 



Brodce. 



Sedláček X., 369. 

Městečko na silnici od Ml. Boleslave k N. Benátkám, u Sommera 
nazvané Slezská, kde sestupuje s lesnaté pláně dolů k Jizeře. Osada staro- 
žitná: 1. 1282 patřily Brodce kapitule vyšehradské (Regesta, II.). V Brod- 
cích stávaly kostel, fara, snad i zámek, jež časem přeneseny byly do 
Horek. 




Obr. 25. Brodce. Sousoší Panny Marie z pol. 18. stol. 



L. 1575 byly nadány erbem od Albrechta Zd. Kaplíře ze Sulevic. 
Na radnici PECET s nápisem: 

PECZIET MIESTECZKA BRODECZ NAD GIZERAV 
15 znak 75 

Na vížce hodiny s CYMBÁLY, které jsou holé a ZVONEK, 
vysoký 0'27 w, šir. 037 ;//. Při korunce sedm listův akanthových, dolů 
obrácených. Na plášti reliéf: korunování Panny Marie a pod ním leto- 
počet 1735. 



33 

Na náměstí pískovcové SOUSOŠÍ: Matka Boží růžencová se sv. Do- 
minikem a sv. Teresií na trojnásobném, zprohýbaném podstavci; v zadu 
anděl v oblacích též na zvláštním podstavci. K sousoší tomu vedou troje 
schody. Z pol. 18. stol. (Obr. 25.) 

Na silnici k Luštěnicům mezi borovicemi SOCHA SV. VAVŘINCE 
v dalmatice, z 18. stol. 

L. 1835 obnoven KŘÍŽ »Na hatích, k Luštěnicům. 




Obr. 2ó. Bukovno. Kostel sv. Jana. 



Bukovno. 

Bývala zde TVRZ, po níž psala se vladycká rodina »z Bukovna*. 
L. 1408 připomíná se Pesík, panoše z Bukovna, ve sporu se svým sou- 
sedem Janem z Michalovic (Tadra, Soudní akta VI., 214). V^ 16. století 
Hradečtí z Bukovna byli v držení domů v Ml. Boleslavi. 

KOSTEL SV. JANA NEPO.MUCKÉHO byl vystavěn 1. 1769 
a 1. 1770 od vikáře boleslavského K. Rossiho vysvěcen. (Hraběnka Marie 
Jana Nepomucena Herzaňová na Kosmonosích odkázala 1200 zl., aby 
někde na panství kosmonoském byla postavena kaple ku cti sv. Jana 
Nepom.) L. 1773 zřízen tu první kaplan, I. 1775 založeny matriky, 1. 1791 
založen nynější hřbitov a 1. 1858 dosavadní expositura povýšena na faru. 

Kostelík sv. Jana, orientovaný, stojí uprostřed návsi na terase a 

kopečku. (Obr. 26.) 

3 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. Boleslavský. 



34 

Presbytář okrouhlý, členěný čtyřmi pilastry, jež nesou římsu 
kolem kostela obíhající. Nad presbytářem valba pětistranná, každá hrana na 
pilastr sbíhající, s plechovým sanktusem. Okna dvě, segmentová. 

Loď mírně z půdorysu vybočuje, v ní po jednom okně, segmentově 
sklenutém. 

Věž čtyřhranná, římsou kolem kostela obíhající rozdělená: v dolní 
části portál segmentově přehnutý, s pískovcovým obložením, s římskou 
prohnutou, pak okno segmentové též s římskou ; v horní části, která jest 
o málo nižší, takové také okno a hodiny. V obou patrech po stranách 
hseny. Nad věží dvojí přílba. Všechny rohy zaobleny. 

Vnitřek: Presbytář sklenut valené; na klenbě freskový obraz 
sv. Jana Nepomuckého ve štukovém rámu barokově zprohýbaném, jemuž 
po stranách koří se andělé. Loď sklenuta valené s lunetami. Na stropě 
freska: Kristus učí národy. Po stranách v rozích obrazy: 1. Ty jsi Petr; 
2. desatero; 3. cběť Abrahamova; 4. Kristus v zahradě Getsemanské. 
Kruchta na dřevěných sloupích, vyložená, zprohýbaná barokně a obla- 
movaná; z téže doby, jako oltáře. 

Hlavní oltář barokní: kříž, jemuž koří se andělé. Všechno dře- 
věné a pozlacené. Po stranách nade dveřmi za oltář vedoucími vásy. Hlavní 
obraz sv. Jana Nep. v bohatém rámu v rozích zprohýbaném, s bohatou 
řezbou akanthovou, jejž nesou andělé. 

Postranní oltář v právo dřevěný, prázdný, s volutami po stra- 
nách ; na tabernaklu soška Panny Marie ve skřínce zasklené, po stranách 
sošky sv. Josefa a sv. Anny, andělé; nahoře obraz Madonny, po stranách 
sošky andělů. 

Kazatelna okrouhlá, nahoře orámovaná, dole s vydutým podvalem. 
Pilastrem rozdělena jest na dvě pole, v nichž kartuše s festonky. Na střeše 
lambrekin, sochy zlacených andělů, desatero s okem Božím nahoře. 

Oltáře a kazatelna z r. 1770, 

Křtitelnice kamenná z 1. 1629, podoby kalichové, vysoká VOS m, 
s víkem r76 m, se skupinou plechovou: Křest Páně: »Agnus Dei.« 

1. Kalich pozlacený, vys. 0"225 ;;í, noha oválová, ovinuta páskem 
z listů akanthových, na stonku nodus obložen akanthy, druhý nízký válec, 
číše holá, 009 7n v průměru. 

2. Kalich, noha zprohýbaná, s obloučky; obloučky otočen jest 
i stonek a v nich provazce ; jinak holý. Výška 0'23 m, průměr 0'09 m. 

Pacifikál stříbrný: noha zprohýbaná, nodus kartušový, Kristus 
ukřižovaný též stříbrný, ramena kříže ukončena trojlisty. Všechny tyto 
tři předměty z téže doby, jako kostel. 

Zvony byly sem přeneseny ze starého kostela, nyní zrušeného, 
v Hor. Stakorách. Starší z nich vysoký 061 ;;?, v průměru 0"53 ;;/, otočen 
jest nad korunkou čtyřmi oblouny (2 -f- 2), mezi nimiž čte se oblíbený 
u Pňcqueye nápis : 



35 

SIT NOMEN DOMINI BENEDICTVM IN SvECVLA 

AD® 1658 ® 

Pod nápisem pásek drobných Pricqucyovských rozvilin, ověšený dole 
festonky, jež se střídají s akanthovým listem dolů obráceným. Na plášti 
reliéfy Kalvárie a na protější straně Madonny, mezi nimi na straně 3. a 4. 
Pricqueyovy andílci hlavy, jakož i pod Madonnou; nad andělíčky v me- 
daillonech dva erby, 

2. Druhý zvon, stejně veliký, má výšky 51 ni, v průměru 0-64;//. 
Na jedné straně reliéf sv. Jana Nepomuckého, na protější straně nápis 
novější: 

Tento zvon jest v roku 1663 za panování pana rytíře Mladoty ze 
Stakor v Mladé Boleslavi slit a dne 30. září 1852 na náklad společných 
příspěvků občanů a dobrodinců přelit v Praze od Karla Bellmanna^ c. k. 
dvorního zvonaře. 

3. V sanktusu, výška O 30 ;;/, průměr O 33 m. Na plášti reliéf sv. Pro- 
kopa s ďáblem u nohou ; dole po stranách I . K . S . — 1773. (Joh. Krist. 
Schunka.) 

SOCHA PANNY MARIE na návsi, postavená nákladem Josefa 
Jíry z Bukovna dle pamětnice farní 1. 1762, chrono(,'ram však dává leto- 
počet 1752. Na pískovcovém podstavci s bohatou římsovou hlavicí stojí 
pozlacená socha Madonny na světakouli potírajíc nohou hada; kolem 
hlavy hvězdová gloriolla. Na stylobatu čte se nápis: 

HONORi 

atqVe 

VeneratIonI 

DeIpar^ 

In CoeLosa ssVMpt^ 

eX 

sIngVLarI pIetate 

ereXIt 

lO: II: 
Na zadní straně poznamenán rok opravy 1886. 

Hor. Cetno. 

Sedláček X. 390 — Vaněk 121. - Sommer 146. 

Cetno, též Ceteň Horní a Dolní (jako Vtelno — Vtělen, Slivno — 
Sliven), bývalá tvrz a dvůr poplužní nad Skalským potokem, podle níž 
nazývala se vladycká rodina Cetenských z Četně, o níž napsal A. Rybička 
v Památkách Arch. VIII. 

3* 



36 

Na dřevěném sloupu pod stříšUcu ZVONEK, mající v průměru 0-39 m, 
výšky 0'30 ;//. Kolem korunky dva kruhy a pod nimi ovinuta kolem zvonu 
ozdoba květinová. Na plášti reliéf svatých Petra a Pavla ; dole na protější 
straně: I • G ■ K • 1764 {Johann Georg Kuhner). 



Čej ky. 



Pam. arch. XVII. 720. — V. Vaněk 114. 

Na ostrožně nízkým lesem porostlé nad potokem Skalským jižně od 
Strenic uchovaly se ZŘÍCENINY KOSTELA SV. KATEŘINY, jenž 




Obr. 27. Čejky. Zříceniny kostela sv. Kateřiny. 



býval farním 1. 1354; podací právo vykonali tehdy Jošt a Jeník z Čejk. 
L. 1668 připomíná se jako zřícenina, očazené kameny nasvědčovaly, že 
zašel požárem. (Obr. 27). 

Stál za dvojnásobným příkopem, na terase 120 m vysoké. Z průčelní 
strany na západě zachovaly se zdi 4 ;// vysoké, s otvorem — někdejším 
portálem a oknem nad ním (zbytkem), 0'80 m širokým. Nejvíce zdiva zbylo 
na straně jižní. Kostelík, stavba gotická ze 14. věku, skládal se z presby- 
táře polygonového, jehož strana měřila 217 ;/?, a lodi obdélné, jejíž délka 
činila 6'80 ;;z, šířka 5"50 m — presbytář měl o 2 m méně. Kolem obíhal 
sokl 1 m vysoký, tesaným pískovcem obložený; opěracích pilířů a značek 
neshledáno. Sílá zdiva 085 — 90 m\ nároží, sokl, ostění triumfálního 
oblouku bylo z tesaného pískovce, jehož zbytky i ve zříceninách, profilo- 
vané, se nacházejí. Vchod a okno v záp. průčelí s vylámaným ostěním 
dle tvaru zdiva, měly tvar hrotitého oblouku. Zaklenut byl klenbou žebrovou, 



37 

záklenky viděti na zdivu. V západním průčelí zejí otvory po trámech 
kruchtových. 

Pod chrámkem při kopání našly se kostry (20; a to po celé délce 
kostelíku, s tváří k východu, a při nich hřeby, mosazné kroužky, mince 
z doby Přemyslovců, ano i nádobky, popelničky. 

v 

Cejtice 

(ve starší době též Ccj etice, Hoření, Hrubé Č.). 

Při dvoře poplužním stávala tvrz: 1. 1250 seděl na ní Slávek z Čejtic. 
V 16. století připojeny k panství boleslavskému (později kosmonoskému), 
od něhož odprodány 1. 1738 s Újezdcem (Neuberkj. 

Na rolích k Dalovicům nacházejí se popelnice a jiné zbytky prae- 
historické. 

Na návsi na dřevěném sloupu zavěšen ZVONEK 037 m široký 
a 028 m vysoký. Kprunka otočena torem, ověšeným listy akanthovými. 
Na plášti anděl strážný; pod reliéfem nápis: I • G • K • 1763. {Johann 
Georg Kukne r.) 

v 

Cejtičky 

(obyčejně nesprávně dle němec. Malé Č e j t i c e). 

Při kopání nynějšího nádraží našly se popelnice s bronzovými náramky, kosti 
a kostry. 

U cesty k nádraží KRIZ z pískovce hrubě tesaný, 3 w vysoký, na 
dvojnásobném hranolu; ramena jeho končí se trojlisty. Na stylobatu po- 
zlacený reliéf bolestné Matky Boží, na desce letopočet 1798. 

Na dřevěné zvoničce (sloupu) ZVONEK s reliéfem: S. lOSEPH 
a letopočtem 1832. 

v 

Čihadlo. 

Ves; poblíže v lese hrabě F. A. Špork vystavěl ZÁMEČEK řečený 
Bon Repos, kde chytáním ptactva se bavil. (Viz heslo : Bon Repos.) 

Na návsi ZVONEK ; vysoký 024 ;//, v průměru 0"29 m. Kolem 
hořejšího okraje nápis: VALENTIN LISSIACK GEGOSS MÍCH IN PRAG 
1740. Pod nápisem řada andílků-hudebníků. Na plášti reliéf sv. Floriána. 

Dalovice. 

Jihovýchodně od vesnice na stráni nad Jizerou rozsáhlé pohřebiště se žáro- 
vými hroby: popelnice, bronzové ozdoby, hliněné věci (hračka) chovají se v museu 
mladoboleslavském. 

Na ostrožně před blízkým dvorem Oujezdcm nacházejí se stopy bývalého h ra- 
disté. Para. arch. XIV., 605. 



38 



Uprostřed vesnice na lípě ZVONEK vysoký 0*33 w, široký 38 w. 
Na plášti reliéf sv. Jana Křt., pod ním nápis: S. lOHANN. Z počátku 
19. stol. 



Debř. 




Obr. 28. Debř. Půdorys kostela 
sv. Barbory. 



Schaller IV. 86. — V. Vaněk 140. — Rozpravy 

společnosti přátel stár. III 89. — Kirchenrechnung 

v. J. 1757. 

Při kopání nádraží »josefodolského< přišlo se 
na popelnice, kosti, bronzy a jiné praehistorické 
nálezy. 

KOSTEL SV. BARBORY, filiální, 
do Kosmonos příslušný. Připomíná se jako 
farní 1. 1363 po smrti plebana Mauritia (Lib. 
conf. I., 27). V dobách husitských fara zašla 
a nebyla obnovena. L. 1770 vystavěna nová 
předsíňka, 1. 1802 koupena nová kaditelnice 
za 17 zl. a udělána nynější zpovědnice. 

Stavba gotická, z polovice 14. století. 
(Obr. 28. a 29.) 

Presbytář zavřen pěti stranami pravidelného osmiúhelníka se 
šesti opěráky O 70 "i širokými, o jednom ústupku, jež ztuženy jsou mo- 
derně — a o ko- 
sine. Sokl 070 111 
vysoký, skosený, 
pískovcový, obíhá 
kolem. Okno v zá- 
věru kulaté, ostatní 
dvě zvětšena a pře- 
klenuta polokru- 
hem. 

Sakristie 
přistavěna na se- 
verní straně léta 
1770, k ní se víže 
jeden opěrák. — 
Štít průčelní na 
západě nový, troj- 
úhelníkový, se zu- 
batou ozdobou Ci- Obr. 29. Debř. Pohled na kostel sv. Barbory od jihovýchodu. 

hlovou. 

Val ba tašková bez vížky. Stěny hladké. Do jižní strany presby- 
táře zazděn vchod pravoúhlý, barokní. 




39 



;iiiiii'ii!.i' 




vf -• 



^s 



Vnitřek. Presbytář dlouhý 720 ;;/, široký 4'60 ;// (v poly- 
gonu jen 400 ;;/). Skládá se z křížového travéc a závěru. Žebra hrušková 
0165 w silná; svorníky hladké, pomalovány rosetami. Konsoly v závěru 
a u triumfálního oblouku; dvojitý plinthus a jehlan, jehož základna jest 
pětistranný osmiúhelník; konsoly ve středu: jehlan — šestiboký dvanácti- 
úhelník s pannelem. (Obr. 30.) 

Triumfální oblouk široký 450 w, silný 85 ;//. Uprostřed 
archivolta profilovaná, nesená římsou vyžlabenou a konsolami o čtyřech 
plinthech a jehlanech (šestibokých dvanácti- 
úhelnících). Jeho sokl pískovcový, 050 ;;/ vy- 
soký, svrchu vyžlaben. 

Loď ploše krytá, dlouhá 8*80 w, široká 
7'65 w, s okny (2 -|- 1) jako v presbytáři a 
kruchtou moderní (se sloupkovou balustrádou). 

Hlavní o 1tá ř rokokový, slušný, s pěk- 
nou řezbou a umělými sochami sv. Kateřiny 
a sv. Barbory. Oltářní obraz sv. Barbory no- 
vější. (Obr. 31.) 

Postranní oltáře z konce 17. století 
se sloupy korintskými a kládím ; po stranách 
listové řezby. Obrazy: na levém Pán Ježíš (po- 
prsí), v nástavci Veraikon; na pravém Panna 
Maria, v nástavci sv. Anna. Všechny přema- 
lovány. 

Kazatelna empirová. 

K. c- iv. ui.'^'»„ '. Obr. 30. Debř. Konsola pod criumfiat. 

rucif IX na Stene V presbytáři, rezany, , , , , , ^ í,-, ■ «, 

'^ ■' -^ obloukem, konsola v knéžisti a prohl 

dosti nedokonalý, barokní z 1. 1686, darovaný žebra. 

písařem kosmonoským Tomášem Gablerem. 

Na dvou korouhvích sošky řezané z 18. stol. 

Kaditelnice z 1. 1802. 

Obraz Betléma. > Pravý obraz města B. se svým okolím, které 
nynějšího času proti Jerusalemu se nachází . . . právě vyobrazeno od jednoho 
z řádu sv. Františka, německé říše, jenž ve svaté zemi od r. 1749 — 1752 
sloužil . .« Nahoře v oblacích Bůh Otec. Dole Betlem se svými biblickými 
památnostmi. Poblíž něho, »na dostřel*, chrám, v němž Kristus se narodil. 
V okolí stáda s pastýři a Arabové na koních, velbloudech. 

Zpovědnice z 1. 1802. 

ZVONICE v s.-záp. koutě, stavení na hmotném zděném spodku, 
čtyřstranném ; dole kostnice a schodiště. Věž osmiboká, s okny polokruho- 
vými se třemi klenáky, krytá cibulí šindelovou, s lucernou. Z počátku 
18. stol. (Obr. 32.) 

Zvony. 1. Větší a starší, vysoký 065;//, široký 082 w. Ucha ple- 
tencová, kolem koruny gotický nápis ve dvou řádkách : 





ZWití^U}^^^. 



41 




Obr. 32. Debř. Zvonice u kostela sv. Barbory. 

anuo X bomini i milEsimo z cltlt x kvno i ilía 2 uainpaua ů fia-a 
X tsí 3t per X magisínim 2 liarííjoloiuc i 

in X noua x ciniíaíc x praitcnsi x laua x beo x patři x niuiiipnícnti 
X Eí 2 beaíc 2 mařic 2 semper 2 am. 
Na plášti reliéf sv. Barbory. 

2. Menší zvon má výšku 042 /;/, průměr 058 ///. Ucha se stromkovou 
ozdobou. Podél koruny nápis: 

LETHA PANIE 1573 (SL)IT GEST KECTY : 
CHWALE PANV BOHV OD PET. 

Na plášti v reliéfu znak Vančurů z Řehnic, nad ním tento nápis: 

ZA VROZENÉHO • PANA 

FRYDERYCHA WANCZVRY 

ZREHNIC A NAKRNSSTE 

ASOLCI ZA GEHO PANOWAN 

SLIT 1 I I GEST 



42 



Pískovcová SOCHA SV. JANA NEPOM. pod novou kapličkou 
z r. 1797; na podstavci reliéf sv. Pavla. 

SOCHA SV. BARBORY 050 w vysoká, podstavec 2in vysoký. 
Hranol, po stranách dva polosloupy toskánské, na stylobatech; hlavice 
s vejcovcem. Nad sloupy kaplička s moderními obrazy. 
Počátek 17. stol. (Obr. 33.) 




Dobrovice. 



ASládeček, Dobrovice a okolí ; Vaněk, 145 ;Aug. Sedláček. 

X., 333— 338; Památky VIII., 249 a 426, XV., XVIIL, 453 ; Menčík, 

Zápisky kněze P. Rosy; Sommer, Bunzlauer Kreis II., 88. 

V cihelně u boleslavské silnice objeveny kulturní jámy, 
pece podoby džbánové, kostěné nástroje, přesleny, nádobky černě 
zbarvené s oušky i bez nich, mlat a j. 

Osada prastarého původu na úpatí Chlumu, ne- 
soucí jméno svého zakladatele Dobrovíta, jinak nezná- 
mého; slula po věky Dobroviceves. Mstidruh z Chlumu 
na Dobrovicevsi připomíná se léta 1249. V držení této 
rodiny zůstala Dobroviceves až do r. 1545, kterého léta 
od bratří z Chlumu koupil ji Adam Budovec z Budova, 
jenž 1. 1551 prodal Dobroviceves: tvrz, dvůr, pivovar, 
mlýny atd. Anně z Vartenberka, vdově po Janovi z Biber- 
štejna, jež se provdala po druhé za Jindřicha z Vald- 
štejna. Na žádost tohoto povýšil král Ferdinand 1. 1558 
Dobroviceves na město, aby dva trhy roční a týdenní 
každé pondělí užívala; odtud slula >Dobrovice*. 

Jindřich z Valdštejna vystavěl KOSTEL a ZÁ- 
MEK. Syn jeho Heník, muž učený, zřídil v Dobrovici 
knihtiskárnu, lékárnu a latinskou školu. Valdštejnové přestavěli 
zámek Vinaříce, jež nazvali »Nový Valdštýn* a kostely v Týnci, Semčicích, 
Žerčicích a Rejšicích. 

Poslední dědička tohoto zboží, které koupěmi vzrostlo na přední 
v Boleslavsku, Marie Anna, vdala se 1. 1735 za Josefa Viléma knížete 
z Fiirstenberka. Poslední kněžna Fůrstenberkovna Josefa odkázala dědictví 
toto sestřenci Maxmiliánovi knížeti z Thurn-Taxisň 1. 1808, kterýžto rod 
je od té doby drží. 

FARNÍ KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE. 

L. 1370 po smrti tehdejšího plebána praesentován na faru dobrovickou kněz 
Martin z Prahy. V době husitské církevní správu v Dobrovici vykonávali kněží kališ- 
ničtí. za Heníka z Valdštejna luteránští, na př. Dentulín, jehož epitafium se v kostele 
dosud chová; poslední Pavel Černovický. 

Po katolické reformaci nějaký čas obstarávali tu bohoslužbu Minoritě z Mladé 
Boleslavi. Obnovená fara katolická v Dobrovici byla jediná na celém panství a kolem 



Obr. 33. Debř. Socha 
SV. Barbory. 



43 

I. 1650 farářové dobrovičtí spravovali kostely v Sejcínč, Týnci, Scmčicích, Žeréicích, 
Jabkenicích, Loučeni, Všejanech a Struhách. 

Původní kostel, prý dřevčný, byl posvěcen sv. Michaelu archandďlu, a ostal státi 
dlouho ještč, když nynější kostel by! vystavěn; nazýval se kaplí »nčmcckou« (že byl 
luteránským), do níž do krypty se pochovávalo ještč 1. 1761. 

Nynější kostel vystavěl Jindřich z Valdštejna v letech 1569-1571 
ve slohu pozdní gotiky. Ozdobil jej malbami freskovými, z nichž některé, 




Obr. 34. Dobrovice. Kostel sv. Bartoloměje. Pohled od severovýchodu. 



(texty písma svatého) v presbytáři pod malbou při pozdějších restauracích 
se objevily. Z obrazů zarámovaných valdštejnský strom rodový dal již 
1. 1582 zhotoviti Karel z Valdštejna, a 1. 1608 rozmnožil jej Jindřich 
z Valdštejna: proti jeho obrazu (trojnásobnému) klečí jeho dvě manželky 
a jeho tři dítky. 

Poněvadž v té době od Valdštejnů malbami byl krášlen též zámek, 
připomíná se tehdy v Dobrovici několik umělců: I. 1576 malíř Abraham, 
jemuž ku pomoci přibral Jindřich Valdštejn pomocníka Kylidna z Mladé 
Boleslave; 1. 1599 Arnošt, malíř, uměním svým sloužil panu Heníkovi, 
jenž mu dal zálohu 40 kop na zakoupení domu v Mladé Boleslavi, a když 



44 



brzy malíř zemřel, žádal pan Heník, aby byl v dům ten sám uveden. 
V letech 1611 — 14 jmenují se dva němečtí malířové Kristián Alexander 
Laiijen a Kreger Kargus z Wíirtemberska, jenž nejprve pro pana Heníka 
pak pro V. Cetenského v kostele sejcínském pracoval. 

Po 100 letech od Eleonory z Valdštejna 1. 1732, v kteréžto době 
staré pohořelé, opuštěné kostely na celém panství k nové podobě nynější 
ze zřícenin povstávaly, i kostel dobrovický byl podroben důkladné obnově, 

hlavně uvnitř: všechna téměř vnitř- 
ní zařízení a malby svorníku a 
květinová dekorace žeber pochá- 
zejí z té doby. 

I oltáře jsou z té doby; 
jen oltář sv. Dismy jest starší a 
oltář Madonny byl sem přenesen 
léta 1775 ze zrušeného kláštera 
v Jičíně. 

Na hlavní oltář obraz sv. 
Bartoloměje maloval Fr. Barbieri; 
oltář sv. Jana pořídil svým ná- 
kladem farář Toman léta 1736; 
1. 1741 postaven oltář sv. Anto- 
nína Pad. ; starý oltář prodán na 
Týnec za 15 zl. — K oltáři sv. 
Barbory koupeno 14 sošek svatých 
patronů českých ; oltář sv. Josefa 
dle ostatních upraven 1. 1764; tuto 
práci vykonal dobrovický štafír 
Václav Parnek za 115 zl. Kalichů 
kolem 1. 1700 (za faráře Soukupa) 
bylo pět, z nichž jeden byl da- 
rován 1. 1685 od Jakuba Jeřábka, jiný 1. 1691 od Jakuba Krona. 

L. 1755 postavena nynější massivní věž: návrh vypracoval pražský 
stavitel Fr. Ign. Prée, stavbu provedl loučenský polír Jan Kyllich. Na 
novou věž přeneseny ze staré dřevěné zvonice všechny zvony ; 1. 1761 po- 
stavena na ni při hudbě a intrádách báň a na ni kříž. 

Kazatelna opravena 1. 1764, a přenesena na nynější své místo od 
oficírské stolice; následkem toho levé křídlo kruchty musilo ustoupiti, bylo 
sneseno. 

L. 1763 pořízen nový boží hrob nákladem 90 zl. ; 1. 1786 opatřena 
nynější kamenná křtitelnice. 

L. 1813—14 provedeny větší opravy; 1. 1838 pořídil »lucernu« mistr 
tesařský Josef Hendl\ 1. 1845 zednický mistr Vomáčka vykonal některé 
opravy, postavil vížku sanktusovou ; téhož roku z dobrovolných darů kou- 
pena do kostela křížová cesta, 14 obrazů. 




Obr. 35. Dobrovice. Půdorys kostela sv. Bartoloměje. 



45 



Vnějšek. (Obr. 34., 35. a 36.) P r es by tá ř uzavřen jest péti stranami 
pravidelného osmiúhelníka se soklem, opěráky o jednom ústupku ořímso- 
vaném a nahoře s kosinou. Okapní římsa moderní. V severním rohu při- 
stavěna sakristie do stejné šířky s lodí a k ní na východě další moderní 
přístavek. Okna sakristie prostá, portálek pravoúhlý s profilovaným rámem 
barokním. 




^-í^,. 



X. 




Obr. 36. Dobrovice Příčný řez kostelem sv. Bartoloměje. 



Loď obdélná, nižší, se třemi páry oken a se dvěma postranními 
vchody. Kolem celé budovy obíhá sokl. Portál na jihu renaissanční, 
s vyloženou římsou profilovanou v nadpraží ; podobný portál na severní 
straně. Obě nároží na západě podepřena diagonálními opěráky, vzhůru 
se zužujícími. 

Budova kryta jest taškovým sedlem, sanktus pobit plechem, s lu- 
cernou a bání, stěny hladké. 

Věž na západě, hmotná, čtyřboká, po výšce římsou dělená; v pří- 
zemí v průčelí portál s barokním profilovaným rámem, nad ním římsa 
vyložená a zajímavě lomená. Okno na kůr se chambranou jako portál 



46 

profilovanou. Nad kordonovou římsou oválová okna na tři strany, nad 
nimi velká, polokruhová na všechny strany (ke zvonům). Okapní římsa 
prohnuta segmenty. Kryt: zkomolený jehlan s otupenými hranami a pro- 
hnutými boky, nad ním kopule s lucernou a bání. 

Do severního koutu mezi věž a loď vstavěno schodiště barokní, šne- 
kové se čtvřmi okénky obdélníkovými a vchodem pravoúhlým, kryto prejzy. 




Obr. 37. Dobrovice. Kostel sv. Bartoloměje. Pohled od kruchty. 



Vnitřek. (Obr. 37. a 38.) Kněžiště: okna tři, závěrové zazděno, 
páté zakryto sakristií — hrotitá, bez špalety, dvojdílná, dělená prutem 
vyžlabeným na obě strany. Kružby: 1. tři plaménky do kruhu nade dvěma 
oblouky polokruhovými; 2.= 1.; 3. dva plaménky nade dvěma oblými 
nosy. — Klenba: v závěru tři úzké a hluboké kápě, jichž hrany lemují 
polychromovaná žebra; od jich styků jednotná pak žebra zase se sbíhají 
v jedno, jež teprve běží ke kulatému svorníku, v němž protíná se i kříž 
žeber druhého pole. Zebra jsou mírně vyžlabena a sbíhají na konsoly 



47 



jehlanovité, ukončené kuličkou. Triumfální oblouk není zvláště vy- 
značen; na místě tom žebra sbíhají na delší konsolu římsovitou, dolů 
zúženou a kuličkou zakončenou. — Na severní straně portálek do sa- 
kristie, pravoúhlý s kamenným rámem. 

Trojlodí: loď střední stejně široká s kněžištěm, lodi postranní 
o polovici užší — děleno jest dvěma páry pilířů pískovcových, v půdo- 




Obr. 38. Dobrovice. Kostel sv. Bartoloměje. Pohled od hlav. oltáře. 



ryse pravoúhlých, s hranami otupenými (až do náběhu oblouků), na pod- 
stavci hranolovém. Na ně a na pár přízedních polopiiířů na západní 
stěně sklenuty tři páry oblouků polokruhových, slabě jen ve vrcholu za- 
ostřených, hladkých, bez profilu. 

Klenba hlavní lodi pokračuje z presbytáře ve stejné výši; tvoří tři 
pole křížová, dělená příčnými žebry. Žebra jsou jen ostrá, z malty, sbíhají 
dolů bez podpory, tvoříce ploché, skoro polokruhové lunety. — V po- 
stranních lodích tři páry oken, z nichž dva páry jsou hrotité, níže než 
v presbytáři položené, dvojdílné, s podobným prutem a kružbou — v se- 



48 

věrní lodi: 1. tři plaménky do kruhu nade dvěma obloučky; 2. tři pla- 
ménky do kruhu nade dvěma oblými nosy; — v jižní lodi: 1. kříž v kruhu 
nade dvěma oblouky; 2. =: druhému ze sev. lodi. Třetí pár oken zbaro- 
kisován. 

Klenby postranních lodí: po třech polích křížových bez žeber, 
jež sbíhají na pilíře bez podpor a na ploché pilastry při zdích vnějších 
bez hlavic a patek. 

Na západě kruchta sklenuta na dva čtyřhranné pilíře a nesena 
třemi oblouky a klenbami křížovými bez žeber, jež prostoupeny jsou 
oběma poiopilíři střední lodi a plochými pilastry v koutech postranních 
lodí. — Kruchta má dřevěné zábradlí, ve středu vyložené barokně. V pod- 
kruchtí prolomena zeď obloukem do pod věží, jež sklenuto jest dvěma 
kříži bez žeber s hlubokými kápěmi. 

Sakristie sklenuta dvěma kříži bez žeber; na východě přístavek 
s plochým stropem. 

Zebra pomalovaná laurovými věnci, do nichž vplétány ovocné 
skupiny; na svorníku holubice. V plochách klenby umístěny malby he- 
raldické: 

1. v kněžišti: a) Na klenbě — 

v kříži orel rakouský s erbem království českého na prsou, drží 
folii s nápisem : 

Za Kralowani Negasnegssiho a welikomozneho Zisarze 

^NÍAXMILIANA II. UHERSKÉHO A ZlESKEHO KrALE TENTO ChRAM PaNIE 
NÁKLADEM I UROZENÉHO PaNA PaNA GiNDRZIGHA Z WaLDSTAGNA A NA 
DOBRAWIZI SINÁ DOBŘE PAMNIETI UROZENÉHO PaNA PaNA WiLíMA 

Z Waldstagna stiepaniza na lomnizi, zažal i se stawieti we 

8TRZEDU PRZED SWATIM GIRZIM LETA 1569 A DOKONÁN STASSNIE 
PRZIZASU SLAWNOSTI SESLANÍ DUGHA SWATEHO . LETA PANIE 1571. --- 

V postranních polích: 

a) v právo : znak valdštýnský, kolem na folii : 

ILLUSTRISSIMA AG EXGELLENTISSIMA DOMINA DOMINA ; dole v poli, 
ohraničeném folií: 

_ Eleonora s . r . i . comes . nata co | niugata de waldstein hic 
ano 1717 ! g0nfederat10nem gorporis ghristi hang que egglesiam 
an. viduitatis su^ 2. domini věro | 1732 renovavit et degoravit. 

(i) v právo : dtto. 

ILLUSTPdSSIMUS AG EXGELLENTISSIMUS DOMINUS DOMINUS 

lOAN lOSS . S . R . I . GOMES DE WALD . | STEIN H.ER . DO . IN 
DUX OBERLEUTEN j NISHBURK PETRO WITZ PUR | KLITZ SENEG : TREBIGZS: 
LANA INT . I AGT GONSIL . GAMER REGIS : BOEM . | H^:R : PR.í:SG . SUPR . 
REG . MARS . I CHAL . GAMER . PATRIK OB. 22. 

APP.IL AO 1731. 



49 

y) v levo: dtto. 

ILLUSTRISSIMUS AC EXGKLLENTISS : DOMINťS DOMLMJS. 
CaROí.US EkNESTUS K . R. I. GOMKS DE | VVAI.USTEINE . D : INN lMj|n;(j- 
WITZ LAUGZIN S : | G.ESA : MAIE INTAG : GONFER : SIJPPERGAMERA | lUUS 
liEGI : AUL^^: . G.KS . ORATOŘ ET POi; | TUG REK EE(iA : SAVOI. ET AUREI 
VELLE I EQIES SPEGIALIS SAPIEN: 

OBI . 7 . lAi\ 

1713. 
d) v levo, dtto : 

ILLUSTRISSIMA 



DOMINA 

JMaria TERESIA 

S^ ■ ]\ ■ í ■ CO = 

MES DE LOBKOWITZ INGONILN 

GATA GOMES IN WALDSTEIN 

DOMINA SINGULARIS 

PRUDENTLK OBUT 

DIE A : D : 

a) Na jižní stěně kněžiště, vedle okna: 

ILLUSTRISSIMA 



DOMINA dole v obdélné kartuši : 

Frangi . August s . r • i • Comes de Walds j tein ordis : Ioan : 

HIROS ■ AG AUREI VELLE EQUES S • G.KSA | MAIE • INTAG . GONSIL . 
GAMER • EQUITUM SUPREM : AUL.E | G.ES • MARESGHALLUS : OBUT 
ANO 1684. 

b) Na severní stěně pod korunou ohromný celou stranu pokrý- 
vající hermelín s kulatými medaillony věncovými, v nichž nápisy do 
kola kolem znaků. Členové rodiny Valdštýnů a Fúrstenberků a jich úmrtí 
(počtem 10). Z 2. polovice 18. století. Méně cenné než předešlé; podobný 
baldachýn namalován pod křížem barokním, řezaným. 

2. V lodi: 

a) na folii: GINORZICH Z WALDSTAGNA A NA DOBIK iWK :i SYN 
UROZENÉHO PANA WÍLIMA Z WALDSTAGNA STIEPANIG PANA NA LOM- 
NIGI ANO DOMINI 1571. 

b) ANNA Z WARTENBERKU NA DOBROWIGI DCERA niOZE.XKHO 
PANA PANA Z WARTENBERKU NA DUBIE NEGWISSIHO PURKRABÍHO 
PRAŽSKÉHO 1571. 

c) MARKYTA Z LOBKOWIG A NA DOBROWICI DCERA UROZENÉHO 
PANA PANA lANA Z LOBKOWIG NA TEGNIE HORSSOVSKEM A TAGHuVIE 
NEIWYSSIHO purkrabího PRAŽSKÉHO ANNO DOMINI 1571. 

Ostatní erby — počtem 10 — s foliemi prázdnými: všechny pečlivě, 
slohově stylisovány a živě kolorovány. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol okres Ml. -Boleslavský ' 



50 




Obr. 39. Dobrovice. Kostel sv. Baitoloměje. Pohled do kněžiště a na hlavní oltář. 



Oltář hlavní: v zadu na stěně obraz nesený anděly. Rám 
architektonický s úseky řims volutových a segmentových ; ve středu kartuš 
pěkného tvaru s nápisem: ALT ARE 

S. BARTHOLO 

Obraz slušný, bez signatury, sytě malovaný: Sv. Bartoloměj při- 
vázán ke větvím stromu, částečně nohama opřen o zem. Ruce modrají mu 
stažením; s levé ruky katan (v ústech drže nůž) dře mu kůži. Po straně 
na pařezu leží modré roucho světcovo, v zadu kůň a stan. Shora snáší se 



51 

andílek s palmou v ruce, světec oddané naň hledí do vý§c. Nad obrazem 
čtyřlaločný obraz sv. Trojice v rámu, jenž tvoří (spodnímu) nástavec a je 
svrchu ozdoben soškami andílků (zašlý). 

V předu tabern akl: kaplovitá architektura s diagonálními [)i- 
lastry a římsami. (M c n s a empirová z pozdější opravy.) Po stranách 
vchody vysoké s pěknými nástavci portálovými; nejvýše v oválových 
rámech anděly držené obrazy sv. Josefa a sv. Terezie. (Obr. 39.) 

Postranní oltáře — dva a dva stejné: 

A. Přední dva: sv. Antonína Pad. a sv. Jana Nepom.: nástěnná 
architektura s pseudokorintskými sloupy a pilastry, vysokým kládím, diago- 
nálně postaveným. Svrchu nástavec s římsou barokně prohnutou, v něm 
emblémy. Na nárožích kládí sošky andílků. Tabernakl malý, mensy rakvo- 
vité s prázdnou kartuší. 

Na pravém obraz sv. Antonína, v barvě tvrdý, v pohybu atfekto- 
vaný, nucené komposice; v nástavcích na paprscích Ježíš; na levém obraz 
s v. J a n a N e p o m. (?) almužníka, zašlý, stejně tvrdý a nucený v po- 
hybech ; v nástavci Madonna v paprscích. 

B. Oltář sv. Barbory a sv. Lazara: nástěnný rám s pilastry 
a římsou prohnutou, s úzkým nástavcem. Mensa rakvovitá, uprostřed skřínka 
zasklená se sochou, obklopená soškami, na nárožích andělé. 

V severní lodi: Obraz stětí sv. Barbory, slušně malo- 
vaný; po stranách andílci nesou emblémy: věž, odznaky moci královské 
a kalich. Ve skříňce soška Madonny na rokokovém podstavci. Kolem na 
římsách, podstavcích a nárožích rozestaveno 14 drobných sošek čtrnácti 
pomocníků, řezaných zručně (něco přídavků rokokových i moderních). 
V nástavci monogram SBAR. 

V jižní lodi obraz umírajícího Lazara, tvrdý ; ve skříňce 
Jezulátko, kolem sošky 14 světců a světic, zejména mučedlníků. 

Po straně obrazu andělé v mušlích sedící, v nástavci monogram IHS. 

V jižní lodi obraz Madonny nesený andílky, zasklený, v bíie 
polychromovaném rámu, svrchu s lambrekinem a baldachýnem. Po stranách 
andělé strážní na přistavěných podstavcích. Na mense monogram MRA 
v kartuši. Čtyři cínové svícny barokní. 

V sev. lodi socha sv. Dismy na kříži, modelovaná drasticky a ne- 
vkusně, polychromovaná, na bezcenné mense. Dva svícny barokní s krou- 
ženými stvoly, mosazné. 

Kazatelna barokní, bohatě vypravená. Schodiště pravoúhlé, 
s chudou dekorací, řečniště okrouhlé, dolů súžené kuželovité. ozdobeno 
pilastry a reliéfem: Kristus s apoštoly na moři — zasazenými květy slu- 
nečnic a festony; na rozích emblémy sv. evangelistů: lev a vůl. Stěna za 
řečništěm zaoblena, po stranách pilastry. V kartuši boží oko, po stranách 
portiery shrnuté a držené šňůrami. Stříška bohatě ořímsovaná, s lambre- 
kinem, nese sochu sv. Jana Křtitele a kartuš s emblémy ostatních evange- 
listů: orlem a člověkem. 

4* 



52 

Křtitelnice dřevěná, empirová, vásovitá, s nohami, ověšená guir- 
landami vavřínovými; svršek kopulovitý s výjevem křtu Páné. Vysoká 
1-44 w (i s víkem) Z 1. 1786. 

Dva svícny před hlavním oltářem, mosazné, trojnohé, s velkými 
články baňatými, na stvolu hladké, z pol. 18. stol. Na hlavním oltáři šest 
podobných mosazných, na noze trojboké, na kulich, beze značky. 

Pontifikální křeslo skrovné, rokokové. 

Lavice patronátní o třech polích, intarsovaná, prostá. 

Presbytář od lodi dělí zábradlí balustrové, dubové. 











Obr. 40. Dobrovice. Kostel sv. Bartoloměje. Rezby na postranicích lavic. 



Dvě kropenky barokní z červeného mramoru. 

Zpovědnice v sev. lodi, slušně intarsovaná, s pilastrovou vý- 
zdobou a vásami, barokní, z první pol. 18. stol. 

Zpovědnice v jižní lodi, barokní, s řezbou akanthovou, jinak 
chudá. 

Lavice (28) ve střední lodi; postranice vyřezávány; motivy: akanth, 
slunečnice, pásky — celkem čtyři varianty. Barokní z první pol. 18. stol. 
(Obr. 40.) 

Varhany v balustrádě kruchty: přední skříň trojdílná, bohatě 
řezbami zdobená a ©římsovaná; svrchu dva hudoucí andělé. — Na kruchtě 
velká skříň, rovněž trojdílná — střední část vyšší — se vkusnými ná- 
stavci a postranními řezbami. Z pol. 18. stol. 

Odložené svícny cínové: 1. vysoký OSO/;/; po stranách drobné 
rozviliny, v nich: CD 1733 MD; 2. vysoký 27 w, strany prohloubené, 








Obr. 40 «. Dobrovice. Kostel sv. Bartoloměje. Postrannice lavic. Druhé dvě varianty. 








.' .'Mil v' 

I I, 7 



lil. 11 




IH liti-^Aii 



Obr. 41 /I. Dobrovice. Kostel sv. Bartclomíje. Kruíby i oken kněiiště a lodí. 



53 



v nich kartuše. Kolem kartuší rozviliny. V jcdnč kartuši hlavinka andilčí a 

NCR 
1679. 

V sakristii dvě kredenčni skříně barokné vyvinuté, bez řczby, 
částečně intarsované, s pěknými zámky. — Na dveřích sakristie barokně 
tepané zámky. — Několik barokních svícnů. 

Kalichy: 1. Noha a nodus nové, kuppa s pláítíkrni prolamovaným 
z akanthů, se vsazenými medaillony sv. 
biskupa a Boha Otce; poč. 18. stol. 

2. Kalich rokokový stříbrný, zla- 
cený, s tepanou nohou (v kartušlch 
růže), s nodem vásovitým a pláštíkem 
na kuppě tepaným (v kartuších réva a 
klasy). Na noze nápis: 

COMPARAVIT P ^GIDIUS SIMON 

CANONICUS REGULARIS 

in stift Wittingau 
1766. 

3. Noha a nodus nové, na táhlé 
kuppě pláštík renaissanční, s vysoko 
tepanými hlavičkami andílků, páskovou 
ozdobou a festony. Kolem anthenion 
z liliovitého ornamentu. Konec 17 stol. 

Monstrance pozlacená, 0"63 ;// 
vysoká. Noha otočena jest větévkou 
s výpustky spirálně se zatáčejícími a 
pokryta klasy, též vinnou révou. Nodus 
stlačený válec. Kolem lunully v ová- 
lovém věnci tepané klasy a větvičky 
vinné révy, jež dole jsou svázány spon- 
kou. Ve zlatozáři stříbrná větev, v ní 
na zlatých paprscích andílci hlavičky, 
nepravé drahokamy, po stranách dva 
andělé. Nejvýše Bůh Otec, nejníže ho- 
lubice. Z let 1730tých. (Obr. 41.) 

Paci fikal pozlacený, vys. 030 m. 
Noha oválová, ovinuta laurovým provazcem a pokryta listovím. Stonek 
uzlovitý s mušlovou dekorací. Na kříži Kristus Pán, tělo Páně uměle 
modellované, v rozích kříže rosety. Na opačné straně v kartuši barokní 
za sklem v kříži ostatky; v rozích kříže také rosety. Z let 1730tých. 

V severní lodi do zdi zasazen jest pískovcový náhrobek s opisem: 
1599 Z° Máge . a P : 1600 26° ma | Mař : Mař : Seílry dwě Dau- 

brawsky z Turttlfftayna živ/o =: | ty dokonawffe tuto odpocžiwagi I 
cžekagice wefeleho wzkržiffeni w spafvteli fwem Amen. 




Obr. 41. Dobrovice. Kostel sv. Bartolouiéje. 
Monstr-ince. 



54 

Nahoře po stranách krucifixu klečí dvě dívky s křížky na hlavách; 
kolem kříže na folii: 

Qui passus es pro nobis IeSV CHRlSTE miferere nostri I. H. S. 

Pod klečícími podpisy: 

Alena — Mař : Mař . 
Dole plastický erb, po jehož stranách: 



Jan 




Dentu 


lartin 


Erb 


linowe 


Wyt 




z Turt 

tlfftay 

na 



Na jižní stěně presbytáře dřevěné, trojdílné epitaf ium: svrchu 
rovná římsa profilovaná, ve vlysu ornamenty černě a červeně malované. 
Tři plochy epitafia orámovány jsou každá dvojím rámem perlovcovým se 
širokou lištou, pomalovanou jako hořejší vlys a posázenou bossážemi 
oválnými a kosočtverečnými. (Obr. 42.) 

1. První obraz: Ježíš s křížem v levici v jakémsi sálu, dlážděném 
různobarevnými plotnami, po stranách s rozhrnutými zelenými portierami. 
U jeho nohou klečí tři dítky, v šedých šatech a s límci; po stranách: 
v právo dvě paní v černých šatech a bílých kápích s límci, na levo tři 
mužové v černém obleku, s okružím, s kordy, klečí na polštářích : Jindřich 
Valdštejn v trojím věku. 

Pod ženami nápis: 

lUustrisimi Fundatoris prima coniunx fuit Anna ex Illustri | famllia 
Wartenbergensi Altera Margareta ex Illustri | familia Lobkowiciana: • ^-^ 

pod muži : 

Illustrifsimus Domins Dnus Henricus Liber Báro de | Waldftein DM . . 
in Dobrauicz et pieczic Hoc Templům ^Edificari | curavit 1569 incceptum 
finitum 1571. 

Na právo: 

2. Na shromáždění apoštolů seslány s hůry plamenné jazyky. Apo- 
štolově sedí v sále se čtyřmi okny, dřevěným stropem a zvýšenou podlahou 
v pozadí. Shora holubice v záři a jazyky splývají dolů. Na všech pozorovati 
překvapení, dosti živě líčené. Všichni ve volných šatech splývavých až 
křiklavých barev; podpis: 

Wylegi ducha fweho — na ■wffelike tělo, a prorokowatj budau 
Sy — nowe waffy y dcery "waffe. (Pawla) III kapitole. 
Na levo: 

3. Rodokmen pánů z Valdštejna: Dole v krajině s vrchy modrými, 
na travnaté louce (v rohu kvítí a ovoce) leží muž v šedém, žlutě půdšitém 
rouše, s černou čepicí na hlavě, hlavu podpíraje rukou. U sebe má kartuš 
obdélnou s nápisem : 



56 



o r^ 



B 




ÍS'1 






tn 


i 




§ 






^?5 


t*' 






^ 




a 






•t: 


^"•^ 




=> 


^ 




a 


a 




p 


f=3 




^-^ 














#9 












»*• 






cs 




^s 








»-• 




s 


í5 

5 




k 


s=> 




^-^ 


e 




^^ 


iCS 




^_ 








^2 




C^ 


B 




Hfc 






•-^ 






o 


• 






<« 




/TS 


•Ti 
O 




ěr 






si 


e 




/'S 


r=í 




c 


t=> 






^ 






/< 




'"^ 






(S 


S 




» 


j j r 




r*- 






/«= 








;:> 




!S 


r^ 




f 


S 




^ 


*r» 




tr» 


\S* 






— » 




^i^ 


sr 






s> 




3 


-♦ 






C3 




S 


3 

«> 






■^ 




^ J 












»— > 


•*' 










vn 


C3 




^ 


5 




g 








2 




s-> 








^ 




■j-^ 






7— 


^ 




^^ 


;í 




ir« 


3 




=3 






<"» 


M9 






r- 




;s 


^ 




1— > 


xj» 




^■^ 


a« 




<= 


»«» 






't 




r^' 


^T^ 












a 




C3 


•^ 




C3 


es 




in 


<-» 




rr» 


^■^ 






»« 




s 


•^ 




s 


<•« 






'^ 




^-9 


S' 







lOANNES WaLDSSTEIN VIXIT . . . ANNVM ' 

ottocaro quinto Rege Bohémo. 

po straně v oválovém medaillonu erb. 

Na právo název celého obrazu v obdélné kartuši : 

GeNEALOGIA BARONVM a WaLD i STEIN, AB ANNO 
DOMINI iZóZ (STÍ I RPE NONDVM INVESTIGATA) QVANTA 
DILI 1 GENTÍA EX VETERIBVS MONVMENTIS IN | QVIRI ATQVE 
ERVI POTERAT i DVCIT AVTEM 1 H.EG FAMILIA NOMEN ET 
ORIGINEM A VETVSTA | ARCE WALDSTEIN, GVIVS RVDERA 
ADHVC HODIE PRO RE | TVRNOVÍAM GONSPICIVNTVR. 

Na levo v téže výši v kartuši: 

Elaborata svnt h^:g GV | ra atqve sedvlitate 
Caroli i a Waldstein ad perpetv.e rei memoriam vt 
sint mnhmožjt: non amoris erga p0ster1ta | tem. 
Anno virgineí partvs ^-^ i582. 

NVNG AVTEM RENOVATA | GVRA ET IMPENSIS GENE- 
ROSI I ET MAGNIFIGI BARONIS DOMINI | HENIGII A W ALDS' 
STEIN IN DOBRO | VIGIO KVNSTBERGET ChOTIESSIGZ 1608. 

Z ležícího muže vyrůstá strom o haluzích, na nichž 
v oválových medailonech podoby členů rodu v dobových 
(16. století) krojích, celkem 92 hlaviček s poprsím. Poslední 
v řadě, HENRICH, není zachován. Pode všemi v podélných 
tabulkách podpisy: jména, tituly, někde i letopočet úmrtní. 

Zvony. Jako všude v podchlumí stávala i v Dobrovici 
dřevěná zvonice a to na místě, kde nyní stojí socha Panny 
Marie, před kostelem ; když byla vystavěna nynější věž po- 
stranná, byly tam 1. 1765 zvony přeneseny. 

1. Nejstarší z nich Maria má 1*15 w průměru a 092 m 
výšky. Kolem hořejšího kraje vlys 0"10 m široký, jehož 
středem jest satyr rozkročený, se dvěma ohony, které se 
ukončují spirálně akanthcm a stylisovanými květinami ; po 
stranách závitky akanthové. Článek tento se opakuje. 

a) Na straně východní v rámcích nápisy: 



Ciinbnidj finalbfiÍLnjna aita 
bnliroiuic^ij kuncjbcrcc a 
rijariuatLinií) Tun uroicnc 
ho pana pana an;kMua pna 
IMlTtctjna, piEpanicijrfj a 
na lomniuu). 



Erb. 



B)aiin)ía ^lobhoiuirí na bo 
broinirjij kimtjbcuLC adi 
armalinní) bucva nroíc 
ncI)o pana pana jana ílob 
koiuirj naíEijnie borlloiufk 
em a íadjomic ncniuniílTi 
1)0 pnriibrabi praífkcijo. 

Medaillonek. Erb. 

2 medaillonky. 



57 

Balm í)7. 

HfuunilTte paiut boha iialTcho a Iilanicti 
tc Ic pobiuiii) iioli licho, nebo rmali) luMÍ. 

Proutek akanthový. 

Kolem dolení obruby po celé její délce gotický nápis (Pavel I. 13.) 
viz faksimile. (Obr. 43.) 

Na straně západní pod známým už vlysem v rámci rostlinném, v jehož 
rozích a uprostřed horní i dolní strany masky jsou vyznačeny, čte se nápis : 

O O O 



Ólento pnon flií iiclí iiahlabcni urojcnijríj pamun pianům 
iDiIinia inoha a Ijcuijha uualMUcnna bratrn inlanitiiii 
a ncbilnijd) Tijniny julíalid; jmbobnj a riaiunc ^lamtcíi 
boíctncm urnjEiicin panu panu ginbrndjomi iinalblTíEi) 
na a uroícnc pani pani marhijíi; jlobhomití na bobromicíi 
knnííbcrcc a djarmatundi abn nnnhcin tohciío íumnu libi 
Ijmalani pana boíja n hriilTcni íadiowann rioma [\t\)o fa 
rajbujEn bal Ic naivitu bo dirainu panic. Ictha 1 . r)8 . 7 . 
ja fpramc^c cyiiuMuniho Iinic?c onbvunic pijccilínho. SOLI 

DEO GLORIA 



O o- 



Sedm figurek, hudebníci. 

Dvě karyatidy proti sobě nesou tabulku s nápisem : 

Vdielan od waclawa zw 
onarze miesstienyna miesta 
mladého boleslawa nad gyzera 

Gothický citát biblický (ut supra). 

2. Zvon největší, uprostřed ostatních zavěšený, Bartoloměj, má 
průměru 145 ;;«, výšky 108 w. Kolem hořejšího okraje nápis, řídce a zře- 
telně rozložený : 

SIT NOMEN DOMINI BENEDICTVM EX HOC NVNC ET VSQVE IN 

SECVLVM. 
Akanthový pásek. 
V plášti na straně východní vyraženy jsou tři znaky s těmito nad 

nimi písmeny: 

1. H. Z W. 2. K. W. R. N. Z. H. 3. G. Z. W.*) 



*) Znamenají: 1. Heník z Waldštejna, 2. Kristina Waldštejnská rozená Nybšická 
z Holtendorfu, 3. Jindřich z Waldštejna. 



58 

Na straně západní do rámu zasazen nápis : 

LETHA PANIE MDCXVI DNE III. MÁGE MIESYCE 
SLYT GEST TENTO ZWON NÁKLADEM G^ M^ 
WYSOCE VROZENÉHO PANA PANA HENYKA 
Z WALDSSTEYNA NA DOBRO WICZY &c G° M^ 
ARCYKNIZETE MAXIMILIANA NEYSTARSSYHO 
RAKAVSKEHO RADDY A KOMORNÍKA &c 
K PROBVZENY YAK KCHWALAM BOŽÍM TAK 
KMODLITBAM SKRAVSSENÝM O OCHRANY BOZI 
ZA G" M' TEZ G M^ VROZENAV PANI PANI 
KRYSTYNV WALDSSTEYNSKAV ROZENAV 
NYBSSYCZKAV Z HOLTENDORFV &c MANŽELKY 
G« M^ PANIE A GINDRZICHA ZWALDSSTEYNA 
SYNA GICH MILOSTI 

3. Třetí a nejmenší zvon >Ježíš« vysoký 0'96 w, v průměru 0*80 ;«. 
Původně slit byl od Václava, zvonaře v Ml. Boleslavi asi současně s ho- 
řejším Marií, jak neklamně dokazuje legenda, která na něm bývala: >Aby 
zvukem zvonu tohoto* (ut supra) a »chvalte pana, chvalte ho na cimba- 
lích . . . .« L. 1664 byl přelit v Ml. Boleslavi od zvonaře J. Pricqueye, 
v nynější své podobě pochází též od Pricqueye (Mikuláše, syna) z 1. 1718, 
jak hlásá chronogram, což shoduje se i s jménem patrona J. Josefa 
z Valdštejna. 

Mezi dvěma vínky květinovými, z nichž dolejší jest širší, umístěn 
nápis : 

Í»»- OD HROMOBITÍ A BAYRZKI WISWOBOD NAS PANE GEZYSSY 
KRISTE 

Pod tím na plášti: 

1. Na straně východní: dva erby v rámcích spojené korunou, vlastně 
stuhami pod korunou, po jejichž stranách umístěn nápis: 

G: EXCELL: WY SOCZE YROZENY 

PAN PAN JAN lOSEF S: RZÍM 

RZISSE HRA Koruna BIE ZWALD 
SSTEYNA 

ELEONORA Erb Erb ZASNAVBENA 

A ROZENA HRABIENKA 

Z WaLDts steIgna pro 

S: bartoLoMIege tak rozkazaLa 

Chronogram, jenž dává letopočet 1718. 

2. Na straně jižní obraz Madonny a pod ní pricqueyovská značka 
zvonařská. 



59 



3. Na straně západní ukřižovaný Kristus na květinovém podstavci; 
pod ním v kartuši nápis : 

ZA SPRAWY HEGTMANSKE 

V . P . lANA IG. RADONICZKEHO 

A P . GIRZIHO SWOBODI 

DVCHODNIHO DOBRAWSKEHO 

4. Na straně severní obraz světice s ratolestí a mečem. 




Obr. 44. Dobrovice. Půdorys zámku. (1. patro). 



V lucerně zvonky: 4. Pozvánek a 5. Umíráček. 

6. Zvonek v sanktusníku zcela prázdný. 

Před kostelem pískovcová SOCHA PANNY MARIE na pod- 
stavci s prohnutými boky, soklem a římsou. Na podstavci reliéf Zvěsto- 
vání Panny Marie. Z 1. 1762. 

Ve zdi hřbitovní: NÁHROBEK pískovcový, z počátku 19. stol.; 
dole reliéf andílka truchlícího nad sarkofágem s rakví, nad nímž sklání se 
smuteční vrba. Nápis (nahoře) nečitelný. — Druhý NÁHROBEK 
W. Mrkoše, jenž zemřel 1. 1819; ve výklenku reliéf: nad mrtvolou úplně 



60 

zahalenou v měkký, splývající rubáš, pláče starší žena, s plenou na hlavě, 
vedle ní v levo mladší žena, v právo tři dítky modlící se. 

FARA v přizemí klenutá valeně a křížově; ostatek moderní; vy- 
stavěná 1. 1709. 

ZÁMEK vystavěl Jindřich z Valdštejna na místě bývalé tvrze 
léta 1578. 

Byl postaven do čtverhranu s věžmi v každém rohu. Kolem byl obehnán pří- 
kopem, z něhož se zachovaly upomínky na straně západní a jižní, kde nyní jest zá- 
mecký park. Všechny výzdoby zámku provedeny ve slohu renaissančním. Ve dvoře 
byly arkády malované, z kterýchž maleb do nedávná některé se zachovaly. Pod nej- 
větší věží na konci severním byla kaple, kterou ještě staří lidé pamatují; když byla 
zrušena, oltářní obraz byl přenesen na Týnce. 

Ze síní zámeckých vynikaly rozsahem i uměleckou výpravou čtyři rohové: 

1. Síň taneční: dřevěný strop ozdoben byl uprostřed valdštejnským erbem 
po stranách čtyřmi jinými erby, pak výjevy mythologickými, na okrajích arabeskami 
stěny byly krášleny krajinnými malbami. 

2. Soud Libušin obsahoval fresky historické fvýjevy z doby Libušiny), všechny 
osoby byly v životní velikosti. 

3. Síň královská s obrazy českých knížat a králů, o nichž zmínku činí 
Dobrovský. 

4. Síň kamenná, nazvaná dle dlažby — obrazy její ze starého věku a sym- 
bolické. 

Když 1. 1831 zámek změněn v cukrovar, plafondy se stropů přeneseny do Bělé, 
kdež se některé dosud chovají (na sýpce). (Viz Čas. spol. přát. stár. čes. roč. VIII. 2.) 

Ze zámku zbylo celé jen křídlo jižní, ze západního a jižního jen 
části, severní celé sbouráno. (Obr. 44.) 

Okna částečně zmodernisována (zejména v přízemí), v patře s pů- 
vodními renaissančními římsami profilovanými nahoře i dole. 

Portál s pískovcovou hrubou bossáží. 

První věž, zachovaná na západě, má stěny děleny římsou, barokně 
profilovanou a krytou prejzy; v 1. a 2. patře původní okna, v 3. patře 
okrouhlé okno barokní, ve 4. ciferníky hodin. Střecha: cibule plechem 
krytá s lucernou a bání. Hodiny s cymbály. Jeden cymbál má průměr 
0835 7«, výšky 60;;z. Ucha hladká. Kolem koruny: 

CHRISTOPF 2 SCHERB ž ZV 8 PRAG 8 INN S DER S ALDEN S 
STÁD S GVS S mích S186HOSZS 

Pod tím pásek perlovcový a řada akanthů (v mezerách rosety) 
svislých, pod tím řada destiček s reliéfy, výjevy to ze života o marno- 
tratném synu (opakují se třikráte). Na plášti plastický znak Valdštýnů, po 

'''^''^'^- HE NIK 8 Z 

WALDS STEYNA 8 A 

NA DOBRO WICZY 

LETHA PANIE 

Na věnci reliéfy poprsí pána a paní s podpisy : 

HANRICVS VALEŠI REX FRANCIE a ELISABET . ANG . 



61 



Na druhé stranč reliéfy evangelistů (^Lukáš a Matouš), dole pásek 
rozvilin renaissančních. 

Druhý cymbál z XV III. stol., hladký. 

Druhá věž na východě, uhořená do polovice. 

Na půdě kus starého stropu z prvního poschodí; kasetty dělené 
lištami profilovanými, malby souměrně kol roset ve středu, v cviklech 
rozviliny, ''ptáci, zvířata, zvonky. 




Obr. 45. Dobrovice. Radnice. Průčelí do náměstí. 



V budově klenby křížové bez žeber a valené, některé valené s re- 
naissančními lunetami. 

Nádvoří čtverečné, kolem v přízemí chodba, otevřená oblouky 
hrotitě sklenutými na pilíře čtyřhranné, s bossáží pískovcovou. V patře 
členěny stěny pilastry toskánskými, na podélné poprsnice postavenými; 
zde byly oblouky loggie otevřené a sklenuté na úzké pilastry k pilířům. 
Proti zámku budovy dvora hospodářského kryté sedlem taškovým, 
střed nižší s branou polokruhovou uprostřed, postranní části vyšší o zvý- 



62 



šeném přízemku a patru ; okna s pískovcovou bossáží renaissanční, některá 
již zmodernisována. Na stěnách prosvitá rustika z obdélníků. 

Z křídel ven vystupujících zachováno v slohové úpravě východní. 
Má střechu povydanou na dřevěných trámech, štít v průčelí dvěma řím- 
sami dělený, vlnitě ohraničený, na vrchu pyramidka. Vedle užší stavení 
se slušným barokním štítkem. Za staveními dvůr s úpravou 19. stol. 

RADNICE z druhé polovice 16. století, brzy potom kdy Dobrovice 
stala se městem. Budova obdélná, obrácená průčelím na východ do náměstí, 
s věží uprostřed jižní strany. (Obr. 45. a 46.) 

Věž čtyřboká, strana 5 50 7;/, 
přiléhá jednou stranou k budově; 
oba volné rohy jsou podepřeny opě- 
ráky diagonálně postavenými, se sok- 
lem jehož profil zachován ve špižírně. 
Stěna rozdělena jest římsou, krytou 
taškami (s barokním profilem), nároží 
ozdobena maltovou bossáží. Okna 
čtyřstranná, s chambranami v pří- 
zemí i v obou poschodích, nad kor- 
donovou římsou, menší a bez opa- 
žení. Okapní římsa renaissančního 
profilu, hluboce vyžlabená, nad ní 
podsebití dřevěné, otevřené nad 
každou stranou dvěma oblouky se- 
gmentovými. Obíhá kolem užšího 
polopatra se širokými čtyřhrannými 
okny. 

Střecha tašková: lomený, ko- 
molý jehlan s lucernou a cibulovou 
stříškou. 
Uvnitř až do druhého poschodí vede schodiště, úzké, v pravých 
úhlech lomené, s novými, pískovcovými schody a původními klenbami 
křížovými bez žeber. Okna sem obrácená jsou vyšpaletována, některá za- 
zděna a moderně upravena. Výše vedou dřevěné schody na galerii a odtud 
k lucerně. Zdivo má uvnitř ústupky, kolem oken velké oblouky (snad 
dřívější okna) pro menší zatížení. Zvonek v lucerně nepřístupný, novější, 
bez srdce. 

Budova radniční jest jednopatrová, krytá sedlem šindelovým, s vi- 
kýři okrouhlými. Na straně jižní přistavěny do koutů u věže novodobé 
přístavby. Vedle přístavku až k protějšímu domu klene se segmentem 
brána s bossáží, již barokní. 

Průčelí dlouhé 12'40 w, jednopatrové, opřené po stranách velice 
hmotnými opěráky diagonálními. Přízemí otevřeno do průčelí dvěma, na 
strany po jednom oblouku, jež sklenuty jsou na pilíř; klenba skládá se 




Obr. 46. Dobrovice. Půdorys radnice. 



63 



.í^2L 






ze dvou křížových polí bez žeber. Postranní oblouky poněkud nižší, opřeny 
na zdi vnější na plochý pilíř. Okno v přízemí moderně upraveno, vchod 
původní: portál obdélníkový, s kamenným rámem, vyloženým akanthy, 
nad ním konsolami volutovými a akanthovým listovím pokrytými nesená 
římsa, perlovcem opatřená. Nad ní nástavec, kartušovitě vykrojený, jehož 
bordury jsou rýhovány a zatočeny ve voluty, z jichž středu vychází ovocný 
feston a cíp šálu. Ve středu kartuš renaissanční se znakem města Dobro- 
vice, nahoře ženská maska. (Obr. 47.) 
V prvním patře průčelí 



čtyři okna zmodernisovaná. 
Nad okapní římsou, prejzy kry- 
tou, attika, po stranách vlnitě 
ohraničená, se čtyřmi okny 
sdruženými ; nad attikou nová '^_. 
římsa, nad ní tři štíty, střední 
menší, postranní větší, již ba- 
rokně upravené. Mají římsky, ^ 
po stranách úseky rovných říms, 
šikmo postavených, ve středu 
zděné pyramidky. Za středním 
štítem (snad až v době barokní) 
přistavěn vyšší štít rovný, s plo- 
chými pilastry, s podobnými 
šikmými římsami a pyramidkou. 
Ostatní stěny hladké, římsa oka- 
pní moderní. 

Uvnitř dole i v patře 
klenby křížové s ostrými hra- 
nami; některé místnosti dole ; 
mají barokní valenou klenbu 
s lunetami ; v prvém patře ně- 
kde zvýšený strop rákosový. 



-í^ 





í^č> 



m 



Obr. 47. Dobrovice. Portál radnice v přízemi. 



Portálky v patře s prostou profilovanou římsou v nadpraží. 

Obrazy v radnici: Panna Maria z polovice 18 stol., svatá Rodina 
z konce 18. stol., dva oválová medaillony z počátku 18. stol. s portraity 
pana Jos. Valdštejna s chotí, pak dva velké portraity pana Fúrstenberka 
a choti z pol. 18. stol. 

Pečetidla: 

1. Stříbrné, O 042 w v průměru. Kolem okraje nápis: 
SIGILLVM . MAIVS . OPPIDI . DOBRO VIZENSIS + ANNO : 1604 : + 

Uprostřed městský znak. Nahoře letopočet 1604 a monogram. 
Držadlo mosazné, moderní. 

2. Bronzové, neporušené na moderním držadle. Průměr 0053 w. 
Nápis: 



64 

PECET : DOBRA WITZ : RZEMESL^ KOWARZ : KOLARZ : ZAMECZ : 
BECZWARZ : RVCZNI : CZANKARZ LÉTA * 

Uprostřed v erbu s kartušovým krajem šest emblémů, po stranách 165Z. 

3. Bronzové, okrouhlé, v průměru 037 m. Kolem okraje opis: 

PEC : CEC : HPOC * RZE . DKA . MEST . DOBROWICE . 1581 + 
Emblém tkalcovský, jejž drží dva zbrojnoši. 

4. Kamenné, břidlicové, průměru 0'045 w. Opis: 

PECET MĚSTA DOVBRAVICE . PODKRAI . M. BOLESLAVSKÁ. 

Z první polovice 19. století. 

5. Oválné, mosazné, sekernické. Průměr 0025 m. Emblém mlynářský, 
letopočet 17—37. Opis: 

PECZ : RZEMES : MLINARZ : W MIEST : DOBRAWICZL 

6. Mosazné, oválné, průměr O 027 ni. Uprostřed sv. Václav se štítem 

M K 
a korouhví; po stranách písmena ^ g Opis: P : MIESTA DOBRA WIC. 

Konec XVII. stol. 

ZVONEK POŽÁRNÍ na strážnici, venku zavěšený pod stříškou. 

Bez uch ; u koruny pás laurový, pod tím : 

LAVDETVR lESVS CHRISTVS A 1735. 

Na plášti v kartuších monogramy MRA a IHS, reliéfy sv. Jana Ne- 
pomuckého a anděla strážného. 

DUM čís. 62 (pošta) má vrata bossážovaná renaissančně, se štítem 
volutovým, jenž ukončen jest štítem trojúhelníkovým. 

PANSKÁ NEMOCNICE s mansardou šindelovou. 

SLOUP na náměstí. Na čtyřech stupních dvojnásobný stylobat 
s římsou, na něm kulatý sloup s attickou patkou a hlavicí, akanthy zdobenou, 
s perlovcem pod abakem. Pak socha sv. Jana Nep. zlacená, traditionelní. 
Na vyšším stylobatu čte se: A: 1695, ještě výše rok opravy totiž 1859. 

NEjSV. TROJICE u cesty k nádraží. Na čtyřhranném stylobatu 
toskánský sloup se sousoším: mezi sochami Boha Otce a Syna stojí kříž, 
na něm holubice s rozpjatými křídly. Na stylobatu vyryt letopočet: A 1694 
a letopočet opravy 1776. Ostatní nápisy nezřetelný. 

Naproti stojí SOCHA ANDĚLA STRÁŽNÉHO, pěkně mode- 
lovaná, pískovcová. Na hranolovém podstavci z předu: 

Angells suis 

Deus MaNdauit 

Je te Vt custodi 

ant te in OMNIbus 

psalm Lxxxx 

AyjJ/IO 

1719 



65 



Na druhé straně letopočet opravy IS^VJ. 

SOCHA SV. VÁCLAVA u silnice k Ml. Boleslavi, asi 250 ;// 
vysoká, z pískovce: na vysokém podstavci socha sv. Václava s kopíii. 
v pravici, levicí opírá se o starý český štít. Postavena byla I. 1757 ná- 
kladem Jana Růžičky, obnovena 1. 1843, 1865 a 1896. 

Dolní Slivno viz Slivno Dolní. 
Dolní Stakory viz Stakory Dolní. 




Obr. 48. Draiice. Pohled na zříceniny hradu od řeky. 



Dražice. 

Jar. Schaller 101. — L. Š., Nové Benátky 1865. — Au g. Sedláček X 236 — 
Kudrnáč. Adresář 81. — Čechy XII. 461 

Na skalnatém ostrohu nad Jizerou, severně od N. Benátek, HRADNÍ 
ZŘÍCENINY a spustlý KOSTELÍK SV. MARTINA BISKUPA. 
Zříceniny, z několika kusů se skládající, obklíčeny jsou dosud hlubokým 
příkopem hradním. Kostel, někdy sv. Lidmile zasvěcený, stojí opodál na 
severozápadě při panském dvoře. (Obr. 48.) 

ZÁMEK Dražíce založil kolem r. 1264 Řehník z Dražic, dostavěl 
jej syn jeho biskup Jan do 1. 1318. Ve válkách husitských, protože pán jeho 

Soupis památek hist. a umři. Pol. okres Ml. -Boleslavský. 



66 

Aleš z Dube přešel k Husitům, byl zámek tento od okolní šlechty kato- 
lické zpustošen — podle Schallera teprve od Jiříka z Poděbrad. Z doby 
jeho obnovy pocházejí ony svrchní přístavby cihlové; když pak 1. 1526 
Bedřich purkrabí z Donína vystavěl zámek Nové Benátky a tam sídlo své 
přeložil, pustly Dražíce: 1. 1599 připomínají se jako hrad pustý. Zdiva jeho 
užilo se časem na stavbu nynějšího špejcharu. 




i 




t 






><. tt^' 




::■ --^ 



in if ■i-<i»r 



Obr. 49. Dražíce. Část hradních zřícenin. 



Zámek Dražíce byl o dvou křídlech, jež svírala pravý úhel" 
Pochází dle svých stavebních vlastností ze začátku 14. st. ; opravy z konce 
15. a z 16. století, jsou cihlové, jen detaily pískovcové. Čelní strana byla 
obrácena k Jizeře ; z ní zachovalo se nejvíce zdiva, trosky, z nichž dominuje 
onen kout na jihu svou výškou a zbytky gotických detailů. Jest to část 
levého ostění hrotitého portálu, profilovaného třemi pruty hruškovitými, 
mezi nimiž dva menší, vše na soklových, polygonových patkách. Vedle 



67 



okno hrotité s kružbou nosu, pak výklenek s volnou kružbou nosu 
(»sanktuarium«) ; část křížové klenby s konsolou v koute, z níž 
vycházejí torsa žeber hruškovitých, ozdobených arkaturou výklenkův a na 
spodu maskou. Dále okno silně vyšpaletované, s ústupky pravoúhlými, 
profilované pruty na hraně postavenými. Výše okno novější, polokruhově 
překlenuté, bez kružby (Obr. 49.) 

Na druhé straně: V přízenu' zbytky klenby valené ze 16. stol., 
v patře okno hrotité s kružbou, růžice z nosů. Vnitřní stěny pannelovány 




Obr. 50. Dražíce. Kostel sv. Martina na bývalém hradě. 

nosy. Vedle podobné okno. Výše okno čtyřhranné, s pannelem nosů. Zbytky 
krbů, okénka čtyřhranná a renaissanční ostění. 

Studna, do skály tesaná, roubena jest pískovcovými kvádry ; má 

hloubky asi 4 m. 

Ve zříceninách dražického hradu bylo nalezeno pět d 1 a ž i č e k, 
jichž velikost 022 X 019 w, chová u sebe okr. tajemník pan Bayer. Na 
dvou znak Jana IV. z Dražic, biskupa, na jednom znak Smila z Kremže. 
(Viz Čas. spol. přát. stár. X. 80.) 

KOSTEL sv. MARTINA, spustlý. 

Vystavěn byl 1. 1340 a zasvěcen sv. Lidmile od biskupa Jana z Dražic, 
jenž 1. 1360 podal k němu kněze Otu (Libri conť. 1.. 131). I v době hu- 
sitské byli k němu podáváni knězi katoličtí. V 16. a 18. stol. spravován 



68 

a přestavován. L. 1827 z rozkazu gubernialního byl dán do dražby za od- 
hadní cenu 86 zl. 12 kr. ; velký a malý olář, kazatelna a 8 lavic odhadnuty 
16 zl. 4 kr, vid. m. 

Kostel nynější jest gotický, orientovaný, bez věže, ze 16. stol. Zá- 
padní průčelí zbarokisováno. Před ním vystavěna barokní předsíň, zděná, 
valené sklenutá, se segmentovým vchodem, nad nímž nástavec s římsou 
po stranách volutovou; na nárožích pilastry ploché s římsovou hlavicí. 

Průčelí proraženo oválným oknem a děleno čtyřmi pilastry; nad 
římsou štít lisenovaný, ve středu nika s pískovcovou sochou sv. Martina 
biskupa. Na nárožních pilířích vásy. Počátek 18. stol. 

Presbytář zakončen třemi stranami šestiúhelníka (strana 1'60 ?/^) 
a opřen čtyřmi opěráky o jednom ústupku s pískovcovou římsou a o ko- 
sine. Kolem něho a celé stavby obíhá sokl 1 vi vysoký, vlnovkou profilovaný, 
z pískovce vysázený. Okna v kněžišti zazděna, jedno na jihu barokní. Na 
východě přístavek barokní sprejzovou střechou. Na severu sakristie 
obdélná, s oknem na východě. (Obr. 50.) 

Stěny hladce omítnuty, římsa barokní, střecha valbová. 

V lodi dvě okna barokní a dvaportálky: 1. na straně jižní, hro- 
titý, s pískovcovou ovrubou, TSO m široký a 2"10 m vysoký; 2. na straně 
severní, 1'36 m široký, 3 vi vysoký, s plochým profilem renaissančním 
v pískovcovém ostění. 

Uvnitř. Kněžiště v 16. nebo zač 17. stol. sklenuto závěrem a klenbou 
křížovou bez žeber; žebra původní a konsoly usekány, zůstaly jen jich 
kameny ve zdi. 

Na straně severní portálek do sakri.^^tie hrotitý, 078 m široký 
a 2 VI vysoký, na pískovcové hraně otupený. 

Vedle k východu otvor hrotitý 47 ;// vysoký, 0"10 »? široký, na 
pískovcové hraně otupený, vyšpaletován v síle zdiva, na ostění profilován 
pravoúhlými ústupky. 

Sakristie sklenuta valené, okno barokní, na západě barokní otvor 
na kazatelnu; u okénka do presbytáře výklenek polokruhově sklenutý. 

Oblouk triumfální polokruhový: v náběhu profilovaná římsa 
s římsovitou konsolou o třech článcích; oblouk hladký. 

Loď se dvěma okny byla pokryta barokovým stropem na rákose, 
nyní beze stropu. 

Kruchta na straně západní, ze začátku 18. stol., na třech polo- 
kruhových obloucích, s plochou dekorací štukovou. Balustráda cihlová, plná. 

Stěny hladké; v presbytáři stopy malby: dole lambris z červené 
látky, pak pruh neznatelný, plocha mezi okny zeleně polychromována ; 
v lodi ještě méně znatelné zbytky. Století 16. 

V lodi výklenky pravoúhlé, barokní, na oleje. 



70 



Horkv nad Jizerou. 



Sedláček X., 369. — SchaUer 97. — Sommer 74. — Pam. arch. XIII., 181. — 

Adresář 76. — Knihy na faře: 1. Kirchenrechnungen angefangen von 1724; 2. Com- 

putus ecclesiae Brodecensis ab a. 1735; 3. Liber memorabilium. 

FARNÍ KOSTEL SV. MIKULÁŠE stával původně v Broddch, 
odkud i s farou přenesen byl do Horek, proto po staletí jmenovala se 
fara Brodce v Horkách (podle pamětní knihy již 1. 1440 a ještě počátkem 
19. stol.). 

L. 1357 připomíná se kostel tento farním: plebán tehdejší Michael 
vyměnil si faru tuto s farářem v Liblicích. (Lib. conf. I., 18.) — L. 1655 
obnovena fara katolická a matriky založeny; od 1. 1677 spravovali ji 
Minoritě z Ml. Boleslave; 1. 1738 zřízena fara. 

Současně vystavěn byl nynější kostel v letech 1723 — 1725 na místě 
starého shořeného, jenž stál o málo východněji. 

Vydání na tento kostel činila : mladobol. staviteli Mik. Rossi za stavbu 
1800 zl. a za kostnici 150 zl., benáteckému tesaři Ant. Stultzovi za střechu 
300 zl., do Kosmonos za cihly 200 zl., boleslavskému klempíři za plech na 
dvě věže 192 zl., tesaři z Lysé za krytbu taškami 98 z!., malíři pražskému 
Janu Cajet. Monšovi za tři obrazy na oltáře 850 zl., pražskému sochaři 
Matyášovi Braunovi za zhotovení tří oltářů 1 cent másla, 2 sudy piva 
a 1105 zl., témuž za 2 anděly a menší busty 52 zl., témuž za novou ka- 
zatelnu 240 zl. Suma vydání na nový kostel 10.357 zl. 35 kr. 

Za nové varhany pražskému varhanáři Jiřímu Dvorskému 300 zl. 

L. 1729 opatřena do nového kostela zpovědnice za 17 zl. rejn.; 
1. 1744 darem hraběcím křížová cesta, 1. 1756 obraz sv. Sarkandra, 1. 1784 
nové ciborium (hr. Clam Gallas) ; 1. 1807 do kaple zavěšen nový obraz 
Panny Marie (400 zl.). 

L. 1835 provedena důkladná oprava kostela, která svěřena pražskému 
»Ziegeldeckerovi« Scliulzovi — malíř Bubák z Ml. Boleslave »oštafíroval« 
oltáře (i sochy na oltářích), někde zlatil — za odměnu 200 zl. ; za vy- 
cídění obrazů dostal odměny 50 zl. Veškeren náklad na opravu: 2278 zl. 
27 kr. 

Kostel jest barokní, jednolodní, orientovaný, s věží ve středu zá- 
padního průčelí, krytý taškovou valbou s pískovcovou balustrádou; zdvihá 
se na kopci a stoupá se k němu stromořadím po schodišti o 169 stupních. 
Nahoře na konci na pilířích stojí sochy Panny Marie a sv. Jana Nep. 
(z 1. 1730). fObr. 51.) 

Jižní průčelí rozvrženo jest čtyřmi pilastry na profilovaných pod- 
stavcích, s hlavicemi pseudojonskými, nesoucími kládí složité, oblomené. 
Ve středních dvou pilastrech portál, lemovaný pískovcovým rámem, nad 
ním na nástavcích římsa, ve středu segmentem prohnutá. Nad portálem 
okno se štukovým lemováním dole ve voluty zatočeným, s prohnutou 
a vyloženou římsou. V postranních polích výklenky s mušlovou konchou 



71 

a soškami pískovcovými sv. Vavřince a sv. Šebestiána {z 1. ca 1730). — 
Nad hlavní římsou vystupuje včž (7-45 w X 7 '«). čtyřbokn, s nárožními 
pilastry, profilovanou římsou a střechou cibulovitou s lucernou. Po stranách 
obstávky proláklé, na rozích pyramidky pískovcové. Uprostíed steny nika 
se sochou sv. Prokopa. Okna široká, půlkruhem překlenutá. (Obr. 52. j 




Obr. 52. Horky nad Jizerou. Kostel sv. Mikuláše. Pohled od jihu. 



Stěny lodi a presbytáře hladké, členěné hladkými pilastry; okna i po- 
stranní vchod s chambranami, v náběhu profilovanými. Římsa hluboká, 
ostře profilovaná. 

Vnitřek: Presbytář dlouhý 1068 ;//, šir. 7 63 w, vysoký lOoS ;// 
se třemi okny, ve čtvrtém oratoř, zřízená nad přistavěnou sakristií. — 
Vítězný oblouk půlkruhový, 6'52 ;;/ široký. 

Loď obdélná, dlouhá 20-27 ///, šir. 1305 w, vys. 12 33 w, se šesti 
okny a dvěma vchody. Presbytář sklenut závěrem ze dvou trojúhcl- 
níkův a křížovou klenbou, loď třemi poli křížovými bez žeber. Klenba 
spočívá na pilastrech postavených v meziokní a v rozích (v presbytáři 
plochých, v lodi z líce vystupujících), sdružených, s římsovitou hlavicí 



72 



a úseky mnohonásobně oblamovaného kládí. Podobně pilastry opatřen 
i oblouk triumfální. 

V západní třetině lodi vestavěna věž na hlavní zdi průčelní (jižní) 
a na dvou pilířích hranolových. Těmito pilíři pole pod věží jest rozděleno 
na tři díly, sklenuté na pásy v podkruchtí i nahoře klenbami křížovými 




Obr. 53. Horky nad Jizerou. Kostel sv. Mikuláše. Kazatelna a oltář P. Marie. 



bez žeber. Tak utvořena kruchta s balustrádou mezi stěnami lodi a pilíři 
vyzděnou, do středu vypjatou. Do levého pole vestavěno schodiště na 
kruchtu a na věž, dole čtyřboké, výše s otupenými rohy, s úzkými okénky. 
Z presbytáře vede vchod do sakristie (pravoúhlý), jež jest sklenuta 
křížově bez žeber a osvětlena dvěma okny; nad ní oratoř podobně 
sklenutá, k níž vede šnek ze sakristie. V sakristii zařízení moderní, sochy 
a kamna domácí, zeleně polévaná. — Na dveřích kované zámkya závěsy. 



73 

Hlavní oltář. Obraz oválového tvaru na platné: sv. Mikuláš na 
schodišti chrámu rozdává dary (třem pannám). Nahoře nebe otevřené 
s duchem svatým a anděly; tvrdé barvitosti. Rám obrazu nesou andílkové 
svrchu Bůh Otec, Syn a holubice v oblacích, vše řezané. Mensa rakvovitá, 
na ní korunovaná, plastická kartuš, prázdná. Po stranách tabernakulu 
andělé, reliquiáře, vásy, sochy sv. Václava a sv. Vita — vše konventionelní 
barok z doby, z které kostel sám. — Dva svícny cínové M3 tn vysoké, 
s andílky, dekorem rostlinným a plastickými akanthy. Osm svícnů cínových 
podobných menších, z 18. stol. 

Kazatelna s krátkou galerií, vedoucí od schodů ze sakristie. Řeč- 
ništč třístranné, s oblomenou římsou ; na spodku prázdná kartuš plastická, 
emblémy sv. evangelistů Lukáše a Marka s jich zvířecími attributy ; na 
poprsnici reliéf: křest Páně v Jordáně. Pod stříškou holubice, na stříšce 
pětihranné, s ostrými rohy, sochy druhých dvou evangelistů s attributy 
orlem a člověkem. Nejvýše Kristus. (Obr. 53.) 

Oltáře postranní. 

1. Architektura nástěnná barokní s pilastry, jichž římsové hlavice ne- 
seny jsou hlavičkami andílků ; svrchu otevřený nástavec, po jeho stranách 
pilastry s volutovými konci (na nich andělé), svrchu kládí. Obraz ve 
středu bez zvláštní ceny: Maria Majdalena pod křížem. Po stranách sochy 
sv. Floriana a sv. Jana Křtitele, nad obrazem prázdná kartuš korunovaná. 

2. Na druhém oltáři obraz: Nanebevzetí Panny Marie. Po stranách 

+ 
sochy sv. Jana Nepom. a sv. Františka. V nástavcích monogramy IHS 

a MRA. Oba z 1. 1735. 

3. Třetí oltář, současný s obrazem sv. Jana Nepomuckého, na plátně, 
přemalovaný na svou škodu. Šest dřevěných rokokových svícnů. Nad 
obrazem pěkně řezaný nástavec rámový s jazykem v reliéfu. Po stranách 
sochy sv. Vojtěcha a sv. Lidmily. Na nástavci v paprscích reliéf boleslavské 
Madonny, kolem andílci. 

Varhany malé, skříň barokní s řezbami, svrchu sošky: David 
s harfou a dva putti s mandolinou. 

Kříže dřevěné, barokní, na žerdích. Pěkně jest řezaný krucifix na 
sloupu pod kruchtou, dřevěný, r38 w vysoký, s nápisem: 

KE CTI A CHV 
ALE BOZI 

G 

CI 
MLINARZ 
PODRAZ! C 

KI 

lAN ADA 

MEK 

1708. 

U božího hrobu sochy sv. Jana a Matky Boží, barokní. 



74 



Zpovědnice prostá, na střeše socha sv. Jana Nep, ; barokní. 
Křížová cesta bez ceny, z 19. stol. 

Obrazy na plátně: 
1. Sv. Kristián klečí před 
křížem a modlí se ; po stra- 
nách andělé s mitrou a ber- 
lou (z pol. 19. stol., přene- 
sen z kaple z Josefova); 2. 
obraz svatých patronů čes- 
kých: v oblacích starobole- 
slavská Madonna, dole klečí 
světci: sv. Václav, sv. Mi- 
kuláš, sv. Vít atd ; z počátku 
18. stol.; 3. Jan Sarkandr 
v černém rouše. Z úst mu 
vychází na folii; lESVS MA- 
RIA ANNA, v ruce drží 
modlitby; 4. — 12. cyklus 
obrazů ve stejných rámech, 
totiž: motiv mřížkový a 
pentlicový, svrchu mušle, 
po stranách festony, dole 
kartuš s nápisy. Některé 
z nich byly na svou škodu 
přemalovány. Celkem jsou 
slušné co do barvitosti a 
dobře zachované : 4. sv. Petr 
v jeskyni, u otvoru zpívá 
kohout; 5. Pavel v žaláři 
v okovech ; 6. sv. Řehoř 
jako papež, jemuž holubice 
do ucha našeptává, píše ; 
7. sv. Jeroným v jeskyni 
se lvem, píše, nahý; 8. na- 
rození sv. Jana ; obklopen 
rodinou a přáteli; 9. sv. Jan 
sťat v žaláři; v pozadí vy- 
hlídka do dvora na barokní 
architekturu ; 10. křest Páně 
v řece Jordáně v krajině 
lesnaté; 11. sv. Augustin 
v rouše biskupském drží 
hořící srdce; 12. sv. Ambrož, otec církevní, píše do knihy, vyobrazen 
s úlem. — Všechny z první pol. 18. stol. 







s 
s 



m 

to 



Obr. 



Í4. Horky nad Jizerou. Kostel 
Křtitelnice. 



sv. Mikuláše. 



•asi 



m 
^ 



'a 






i 

i 



75 

Pacifikál z pol. 18. stol. s nohou pčknc tef)anou ípentle, hlavy 
andílků, koše s úrodou, ovoce); nodus litý, na kříži nasázeny emblémy 
umučení Páně (důtky, houba, kladivo, kleště, kostky, hřeby). Zakřišťálované 
ostatky. Značky: 1. pražská a 2. °.s^^. 

Meč Mikuláše Ilartmana z Klarštcina z počátku 18. stol., visí na 
triumfálním oblouku. 

Křtitelnice cínová, vysoká 29 w, víko 21 w. Víko cínové: 
Sv. Jan křtí Pána Krista; pozlaceno. Skupina tato spočívá na podstavci, 
opírajícím se o tři hlavy andílci. (Obr. 54.) 

Kolem hořejšího okraje otočen jest gotický nápis: ^UMiui Hh \\\n + 
Krijsíus + mátí; • bauqc • ucííc • uissccílni • naroííi). — K tomu na 
dolejším okraji: íicsticsc iic mciimeno • oUic • i) sijna • i) (^. s.?) (Viz 
facsimile. Obr. 55.) 

Na hořejším kraji dvě lví tlamy, v nich cínové kruhy. Na jilášti tři 
figurky: anděl s pochodní, císař s říšským žezlem a říšským jablkem 
a anděl s rohem hojnosti čtyřikrát se opakují; v prázdných mezi nimi 
tabulkách letopočty 1525 • 1525 • • Ostatek vyplňuje nápis (v rámci): 

TOTO VDIELANO 
NÁKLADEM WOND 
RZEGE Z HRVSSOWA 

Kotel opírá se dole o tři plnovousé hlavy, jež přecházejí ve tři 
nohy, ukončené třemi spáry. 

Zvony ve věži; 1. Největší, »sv. Mikuláš*, vysoký 070 ///, v prů- 
měru 77 w; ucha pletencová, na plášti reliéf dvou světců ; kolem koruny 
gotický nápis. (Obr. 56.) 

Obr. 5ó. Horky nad Jizerou. Nápis na zvoně čís. 1. 

2. Menší, mající výšku 050;;/, průměr 058 ///; ucha pletencová, na 
plášti reliéf sv. Pavla. Při koruně nápis gotickým písmem. (Obr. 57.) 



tv;ínPOi0oinimimsffrcgžžxunD!anigirřfit^}mnoictfrsi)tirtoiomci)3iuiDiniaoriD»Qtf^ 

Obr. 57. Horky nad Jizerou. Nápis na zvoně íís. 2. 

3. Novější přelitý, vysoký 0-47/;/, v průměru 60;;/.- Umgegossen 
zu Prag von Carl Bellmann, k. k. Hofglockengiesser 1823. — Na plášti 
reliéf umučení Páně. 

Sanktusník: Ucha hladká, při koruně pás akanthový, na plášti 
reliéf Madonny, srdce plamenné, z druhého srdce vyrůstá květina; na věnci: 
I. G. K. 1763 (zz: Johanu Georg Kuhncr). 



76 



Kolem kostela býval hřbitov; z křížů zachovaných starší jsou: 
dva pískovcové před kostelem ve zdi, vysoké 1-35 m. jejichž ramena 
JSOU ukončena trojlisty, s pískovcovým Pánem Kristem na kříži. Nápisy 
vryté. — Podél zdi kostelní pět takových křížů stejné výšky, ISOw; 
první z 1. 1758, pod druhým odpočívá: Mlynář Podražický Czigeheim 
dobře zaflaužilý f ^758. Třetí jest z 1. 1779. Pátý má vyrytý nápis: 

VSNVL 

w Panv 

WELEBNY 

A DvsTOGNY Pan 
Methvdi-Wisinger 

FARARZ 

BRODECZKI 

(WIEKV) 

SWEHO 

49 Let 

ROKV 

1798. 

Pískovcový náhro- 
bek ve zdi: na čtyřbokém, 
hranolovém podstavci, lau- 
rovým věncem ověnčeném, 
komolýjehlan též ověnčený, 
na vrchu kalich. Na jehlanu 
nápis (z Písma sv.), na pod- 
stavci pokračující: Ufnul 
w Panu Do | bře zaflaužlh 
Muž I Jan Sfipek faufed 
Hruffowsky dne 13 I Řigna 




1809. 



Obr. 58. Horky nad Jizerou. Rám obrazu v kostnici. 



Kostnice ve zdi 



hřbitovní (záp.) ; čtyřboká, 
taškovým stanem krytá, sklenutá plackou, v rozích' podepřena piiastry. 
Z pol. 18. století. V kostnici obraz Panny Marie (rytina) s barokovým 
rámcem z pol. 18. století, korunovaným hierogramem MARIA. Podobný 
rámec na obraze sv. Salvátora. (Obr. 58.) 

KAPLE NAROZENÍ PANNY MARIE, barokní, kterou 1. 1762 
dal postaviti farář brodecký Ryppelt. Loď kulatá, presbytář ve formě apsid> . 
v půdorysu o více než půlkruhu, stěny hladké se čtyřmi piiastry na profilo- 
vaném soklu. Kryto taškami, lucerna dřevěná, jež má místo střechy ple- 
chovou korunu. Z předu přistavěna předsíň, valené sklenutá, o stranách 
vypouklých, taškami krytá ; má portál pravoúhlý s novou mříží a pískov- 
covou chambranou. Po stranách portálu diagonálně postaveny piiastry 



// 



s volutovými hlavicemi, nad těmi římsa nesoucí nástavec: hmotná stěna 
ořímsovaná, prolomená okénkem (v němž jest zvonek, nový), a ukončená 
vásou z pískovce, po stranách volutové úseky. Kaple jest sklenutá kupolí, 
presbytář konchou. Okna v presbytáři dvě, malá, v lodi tři, barokně vy- 
krojená. Na stěně sluneční hodiny. Římsa profilovaná. (Obr. 59. j 

Nádobka na oleje, stříbrná, s nápisem: Sub I Vicario Foraneo 
loane Ignatio | Ruczky 
de Rucz j Proto-Notario 
appl. I Com. Palatino j Ca- 
nonico I Litomerici. Sub 
R P I Coelestino OSPT j 
1699. ^viegt 9 lot. Značka. 
Na vrchu : Brodecensis 
Anno 1699. 

Obrazy: 1. Na- 
rození Pána Krista, 
na plátně, z 18. stol. 

2. Sv. Notburga 
dává chléb žebrákům. 

Shora andělé s cepem a 
rolníkem v pozadí. Z 18. 
století. 

3. Svatí a světice 
v rouše řádovém hledí 
k Panně Marii. Bez ceny. 
Konec 18. stol. 

4. S v. Antonín, 
v barokově vykrojeném 
rámu se signaturou : lo- 
hannes FilipusLeubnerP. 

ŠPITÁL založen 1. 
1738 týmž panem Hart 

manem z KlarŠteina; pře- Obr. 59. Horky nad Jlzerou. Kapie P.mny Marie. 

stavěný, zmodernisovaný. 

ZÁMEK. Nejstarší známý pán »na Brodcích* jest Pešek, syn Fraňkův, 
z 1. 1346; v témž století připomínají se v Brodcích vladykové z Měcholup 
(Tadra, Soudní akta). V 15. věku byl spojen na čas s blízkými Dražicemi. 
Další jeho držitelé jsou známá v Boleslavsku jména Hrzánové, z Rychnova, 
Vančurové, Kaplířové — kteří je ztratili konfiskací; 1. 1623 koupil je cis. 
rada Mat. Arnoldýn z KlarŠteina. Frant. Mik. Hartman z KlarŠteina postavil 
kostel. Špitál pro chudé a, jak se zdá, i zámek (f 1. 1738). Dědičkou po něm 
stala se Polyxena, vdova Des Foursová, jejíž syn Maxmilián prodal Horky hr. 
Krist. Clam Gallasovi (f 1805), od Gallasů koupili je hr. Nostic-Rieneckové 




78 




Obr. 60. Horky nad Jizerou. Zámek. Pohled z parku. 



Zámek rozkládá se pod kostelním vrškem v údolí jizerském a za- 
střen jest rozsáhlým parkem anglickým. Skládá se ze dvou křídel, sever- 
ního a východního, a kde se stýkají, vypíná se věž, jež ukazuje na původ 
starší, počátek 16. století, kdežto zámek pochází asi z let týchž, jako 
kostel (1725). Svou úpravou upomíná na věž v Hrušově a v Kosátkách. 
(Obr. 60.) K zámku vedoucí schodiště jest s pískovcovými odpočívadly 
a lenoškami. Křídlo severní postaveno na starém spodku. Průčelí bez 
ozdob, okna s pískovcovými chambranami, vchod s pískovcovým opážením. 
Stěny hladké. Po stranách dva výstupky. Klenby křížové bez žeber, na 
chodbách s lunetami, dosti zajímavé řešením plochy. Okna a dveře mo- 
derní, nábytek empirový, obrazy z 19. stol. Majolikové nádobí, vykládané 
skříně, truhly rokokové, barokové i lidové, cínové konvice se značkami; 
šestiplochá cínová láhev ze 17. století, džbánek bíle polévaný s ptáčky 
z 1. 1717. U vchodu do parku mřížka: svršek ze 17. století, spodek 
z 18. století. (Obr. 61.) Za zámkem terasa s balustrádou zděnou. Park 
anglický. 

Po chodbách gallerie obrazů asi 107 od pol. 18. do pol. 19. stol., 
portréty to hraběcích rodin Clam-Gallasovské a Nosticovské, všechny na 
plátně. Na měděném plechu olejomalba Jacoba Ligossy, dle nápisu : příchod 
sv. tří králů k Ježíškovi — z polovice 18. století. 

V rámu řezaném allegorické malby na pergamene, oslavující 
založení kostela (ř), z polovice 18. stol. 



79 

V kapličce pacifikál měděný, stříbřený, z konce 18 stol. 

V krídledolesklcpy svaleným klenutím, se vchodem do zahrady na svahu. 
Na plotových pilířích parku vásy pískovcové, empirové. 

VEZ nejstarší část zámku, čtyřboká, s i)ískovcovýini nárožník>, 
s okénky dole čtyrstrannými, nahoře s oválovým hořejškem a barokním, 
vestavěným schodištěm. Střecha tašková s dřevěnou lucernou s hodi- 




Obr. 61. Horky nad Jiierou. Zámek. Mřížové dvéře v parku. 



námi a cymbály: 1. bez nápisu, hladký; 2. s nápisem: I G K IN PRAG 
1781 {Johann Georg Kúhner). 

V PIVOVAŘE zbytky staveb z 18. století. Klenby křížové, bez 
žeber, portálek s maltovou chambranou, profilovanou. Na pilířích plotu 
mezi budovami dvora sochy pískovcové, bez zvláštní ceny: 1. sv. Li- 
borius, 2. sv. v řádovém rouchu s černochem u nohou, 3. světice, snad 
Notburga, jež z košíku chlebem naplněného dítku poskytuje chléb. Budovy 
dvoru a administrační mají úpravu 18. století, štíty barokně zprohýbané, 
vše střízlivě provedeno. 



80 



Horky Velké. 



A. Sedláček, X., 384 86; V. Vaněk 117: Pam. XI., 589. 

Při stavbě vlečné dráhy nalezeny sídelní jámy se střepy s páskovou ozdobou, 
s nalepenou proužkou prstem ďubkovanou, kamenné a kostěné nástroje a j. Pam. XI., 
589: P í č, Starožitnosti I., 1, tab. LIX. Dále přišlo se na bronzové kroužky, sponky, 
popelničky a p., kteréž byly odevzdány zemsk. museu v Praze. 

Nad potokem Skalským vypíná se bývalá TVRZ V. Horky, s mo- 
hutnou věží, na ostrožně skalní. Po této tvrzi zvala se vladycká rodina 
»z Horek«, z nichž Věnek z H. vykonával právo podací v Čejkách v XIV. 
století. Z potomních pánů na H. pamětihodným se stal Václav Klusák 
z Kostelce, jenž tvrz nynější vystavěti dal jakémusi Staškovi^ kameníkovi 
v Menším městě Pražském, jenž za tu práci, že ji dobře provedl, dostal 




Obr. 62. Horky Velké. Tvrz 



soudně přiřknuto 50 k. gr. Klusákové měli pohřeb svůj ve Strenicích, kdež 
spatřují se v kostele jejich epitafia. L. 1621 král. fiskus zabavil H. Gers- 
dorfům z Malšvic — odtud šly prodeji z ruky do ruky, až 1. 1744 koupil 
je Fr. Josef hrabě Pachta z Rájová a připojil je k Beznu; tím přestaly 
býti sídlem panským a přecházely v polozříceninu. Jdeme-li se silnice, od 
západu, projdeme nejprve prostranným dvorem, jejž uzavírají hospodářská 
stavení z 18. věku; na jednom z nich nade dveřmi stojí psáno: An. 1714. 
Naproti v kůlně pohozeny leží železné dvéře, pobité pásy ze 16. stol. 

Na konci dvůr uzavírá stavení dvojkřídlé, obydlené, nad nímž vypínala 
se vížka se šnekem a hodinami, která však před 100 lety musila býti 
snesena. K ní družila se čtyřboká VEZ, opírající se na straně srázné do 
údolí o dva mohutné opěráky. Dole jsou sklepy, v přízemí goticky skle- 
nutá místnost, zajisté kdysi kaple, jejíž žebra, hruškovitého profilu, sbíhají 
se ve svorníku, na němž jest vytesáno vladislavské W s korunou. Žebra 
zabíhají hrotitě do stěn. V prvním patře, do něhož se vcházelo z vedlejšího 
stavení, spatřují se dosud dvéře polokruhové, tvaru renaissančního, pískov- 



81 

cové. Okna jsou vyšpaletovaná, venku pískovcem obložená. Druhé a po- 
slední patro jest kryto stropem povalovým. Zámecká budova od ostatních 
hospodářských stavení byla oddélena příkopem, jehož nepatrné zbytky se 
zachovaly. (Obr. 62.) 

Horní Slivno viz Slivno Horní. 
Horní Stakory viz Stakory Horní. 

Hrádek. 

Sedláček X., 362; Vaněk 41. 

Nejstarší známý držitel jmenuje se Mikuláš z Hrádku, služebník Jeho Milosti 
krále 1. 1297. Kolem r. 1400 drželi jej Myškové z Hrádku. L. 1485 jmenuje se >hrad 
Hrádek*. Hned potom byl připojen od Stránovských ze Sovojovic ku Stránovu a při 
něm zůstal. Avšak již 1. 1545 neuvádí se ani jako >pustý<, byl už úplně zpustošený 
a od lidu rozebraný, patrně po velikém požáru v době bez jakýchkoli válek. 

Nad Zámostí černé ZŘÍCENINY někdejšího Hrádku nad Jizerou, 
též nad Zámostí ; v obecném lidu nazývá se Starý Stránov. 

Ve zdi spatřují se díry pro trámy v podlahách, a na jižní straně 
stopy oken větších a menších. Zachoval se i hradní příkop, 4;;/ hluboký 
a přes 6 ;« široký, v němž vystavěny byly dvě chalupy ; i ve zříceninách po- 
vstaly chalupy (4), na nichž znáti, že užilo se při jich stavbě zdiva hrad- 
ního. Přístup k zámku byl od jižní strany, kde se cesta, po příkré stráni 
dosud zřetelná, končila, před příkopem stála bašta, v půdoryse tvaru 
vejčitého, s rybníčkem uprostřed. Tu ústila i druhá cesta od strany vý- 
chodní. Na severovýchodním úpatí Hrádku jest židovský hřbitov. 

Hrušov. 

Schaller 95; Sommer 78; Sedláček X.. 69. 

Bratřimil z Hrušová jmenuje se vrchním velitelem vojska Boleslava II. 
v bitvě na protější straně Jizery u Strašnova. Rytířská rodina z Hrušová 
odvozovala původ svůj od Miloty z Radce (1364 — 1401). L. 1628 ujal 
Hrušov Joachim st. Slavata na N. Stranově, jenž 1. 1630 prodal jej Anně 
Arnoldýnové z Hyršové na Brodcích, s nimiž zůstal pak spojen. Odtud 
pustla tvrz Hrušov, za války třicetileté se v ní už nemohlo bydliti. 

Stará TVRZ stávala na ostrožně mezi údolím Jizery a průrvou 
»Čertůvkou<, kde podnes se spatřují příkopy její. Z pozdější tvrze zbyla 
jen věž mohutná z konce 15. věku, jež na pláni své vévodí krajině bole- 
slavské. Vypíná se v severozápadním konci dvora, uprostřed vesnice: vy- 
niká mohutným zdivem v přízemí 2-45 ///, nahoře 170 w silným, spoře 

a malými okny proražená. (Obr. 63.) 

6 

Soupis památek liist. a mněl. Pol. okres Ml. -Boleslavsky. 



82 



Věž jest čtyřboká, hranolová, z lomového kamene pískovcového, s ná- 
rožníky tesanými. Zdivo věže z 15. století, úprava oken a portálku do 
šneku ze 16., ostatní opravy z 18. a 19. stol. Stěny její hladké, omítané, 
děleny jsou uprostřed římsou pískovcovou, porušenou, jež bývala profilo- 
vána plochým žlábkem. Střecha stanová s hranami otupenými, na ní lucerna 
s bání. 

Přízemí zabírá jedna světnice, do níž vede zvláštní vchod, klenuta 





Obr. 63. Hrušov. Věž byv. tvrze. 



valeně s hrotitým obloukem ; druhý vchod proražen výše se strany jižní, 
k němuž vedou schody dřevěné, novější; vchází se tudy do vyšších pater, 
která mají stropy povalové, nyní v pozměněných výškách. V těchto síních 
uvádějí Beckovský, Balbín, Schaller historické obrazy a památné portréty 
rodinné. V jihovýchodním koutě šnekové schodiště, kterým se vcházelo 
do vyšších pater. 

V přízemí jsou dvě okna od strany západní do oné světnice; 
v patře po okénku střílnovém; jen na straně jižní onen vchod pozdější 



83 

s přistavěným schodištěm. Ve druhém — nad římsou — po okně (4). jež 
orámována jsou pískovcem, na východní straně, do šneku, sklenuto oválově; 
ve třetím po okénku >střílnovém«, ve čtvrtém: nejširší, p(;lokruhovč za- 
klenutá, po dvou. Římsa okapní dřevěná. 

V lucerně zvonek, jímž se Ave Maria zvoní. Jeho noha hladká, 
kolem korunky laurový vínek, pak nápis: 

AVE MARIA GRACIA PLENA DNS TECVM A: 1680. 

Pod nápisem pásek rozvilinový, na plášti střídavě hlavy andílci a kon- 
solový ornament. (Zvonař % Pricquey.) Výška 027 w, průměr 0"32 m. 

Na^ silnici z Hrušová do Horek SOCHA SV. JANA NEPO- 
MUCKEHO na podstavci hranolovém: světec sklání se k andílku s křížem. 
Letopočet vytřen; dle pamětní knihy v Horkách vysvěcen 1. 1751 (sho- 
duje sel), opraven 1. 1844 a 1885. 

L. 1807 obnovena SOCHA SV. JANA NEP. »V kamenici*, 
téhož stáří. 

L. 1757 vysvěcen železný KRIZ na návsi mezi čtyřmi kaštany, 
1. 1844 obnoven. 

Husí Lhota viz Lhota Husí. 
Charvátce. 

Sedláček X., 342. 

Osada původu staroslovanského, v území kmene Charvátů. 

Po TVRZI zdejší nazývali se vladykové z Ch.: 1. 1382 Arnošt 
z Charvatců. L. 1555 Anna z Vartmberka, manželka Jindřicha z Vald- 
štejna, koupí připojila je k Dobrovici. — Do dvora popi. vedou VKAIA 
rokoková. Na návsi na dřevěném sloupu ZVONEK vysoký 020 w, v prů- 
měru 027 m. Kolem horního lemu pásek rozvilinový; na plášti světec 
s lilií, po stranách F, A. F — 1776. 



Chotětov 



osada starožitná; 1. 1057 kníže Spytihněv daroval kostelu v Litoměřicích 
lán polí v Chotětově. 

Na místě, kde stojí nyní cihelna p. Vraného, našly se zbytky popelnic, pa- 
rohy atd. 

Uprostřed osady vypíná se na místě povýšeném FARNÍ KOSTEL 
SV. PROKOPA, jenž jako farní připomíná se 1. 1352, 1377 .. . (Lib. 
conf. III., 65.) 

V době husitské byl kališnický (I. 1574 utrakvistický kněz Jan Se- 
zemský — Arch. zem. Oeconomica . .). Po katolické reformaci spravován 

6* 



84 



byl od faráře bezenského (1. 1650 kn. Havlíka), 1. 1681 obnovena fara 
v Chotětové a založeny matriky. (Obr. 64.) 

Orientovaná stavba s věží v západním průčelí, gotická z 1. 1546. 
Stáří kostela tohoto datováno jest nápisem na pískovcové desce, zazděné 
pod římsou závěru v kněžišti: 

^^loino . l^ňmt . nilía . 
HcT; luicki; . %úa. . bojif; . 

1.5.8.6. (Obr. 65.) 

Presbytář ukončen jest pěti stranami osmiúhelníka. Na rozích 
čtyři opěráky, široké O 60 w, s jedním ústupkem, svrchu skosené. Římsa 
ústupků profilována žlábkem. Čtyři okna s moderní úpravou, závěrové 
zkráceno nikou, v níž socha sv. Josefa, moderní. Vedle nahoře jmenova- 




BS]^. 



Obr. 6+. Chitětov. Kostel sv. Prokopa. Půdorys. 

ného letopočtu otvor okrouhlý se skosenou hranou, na níž vytesána maska 
(zabílená). Římsa okapní bohatě profilována. 

Na severní straně sakristie, obdélná, s pískovcovou římsou a ba- 
rokním vchodem. 

Loď obdélná s pěti okny. Na jižní její straně předsíň opřená po 
stranách opěráky, s pískovcovou římsou, krytou prejzy. V patře předsíňky 
oratoř s okny na tři strany: v průčelí sdružená, na stranách jednoduchá 
s nad- i podokenní římsou renaissančního profilu. V průčeh' předsíňky 
dvéře do lodi a na oratoř. Kolem ní a lodi obíhá římsa pískovcová, mělce 
vyžlabená. Průčelní štít trojúhelníkový s obrazem sv. Prokopa na dřevě 
malovaný, ve výklenku. — Štít lodi na západě obložen pískovcovou 
římsou. 

Věž hranolová, do třetího patra gotická, čtvrté barokní ze druhé 
polovice 18. stol. — místo bývalého (.?) podsebití. (Obr. 66). Jednoduché 
pilastry (tohoto svršku) na nárožích, římsa okapní vyložená; věž kryta jest 



85 



cibulovou plechovou bání. Do jižního koutu včže vstavěno novější scho- 
diště. Na západě barokní vchod do věže, převýšený prohnutou římsou na 
krátkých pilastrech a prejzy krytou; kolem hladké opážení. Nad římskou 
okno, polokruhem sklenuté, v ostatních patrech střílny, nejvýše hodiny. 

Stěny kostela hladké, omítnuté, střecha strmé sedlo, kr>tá 
prejzy, nad středem sanctus, vikýře s obdélnými otvory. 




Obr. 65. Chotětov. Kostel sv. Prokopa. 



Vnitřek, Presbytář: okna stejná s vnějškem. Klenba skládá se 
ze závěru a kříže; svorníky kulaté a hladké, konsoly — u triumfálního oblouku 
hrot zabíhá do stěny — stejné: jehlan z pěti stran osmiúhelníka, na něm 
plinthus, obloun, ústupky. (Obr. 67.) Žebra z čediče bezdězského, hruško- 
vitá. (Obr. 68.) — Vchod do sakristie čedičový s pravoúhlým opážením, 
nahoře římsa jako nad vchodem západním. Sakristie sklenuta valené. — 
Sanctuarium 070 m X 32 w za oltářem: ozdoba otlučena, dvéře že- 
lezné z plochých pásů, šikmo se protínajících. Zámek gotický. 

Triumfální oblouk segmentový, původní hrany sřlznuty. Nad 
triumfálním obloukem kartuše nesená dvěma anděly; v ní nápis: 



86 

DlVo ProCopIo 
PR^sVLI 

OPYS FaCtVM (= 1773). 

Loď obdélná, okna jako zvenčí; na jižní straně okno do oratoře: 
segmentové se dřevěnou balustrádou. Oratoř a pod ní předsíň sklenuty 
valeně s výseči. V předsíni kamenná lávka. Loď kryta jest ploše. Na 




Obr. 66. Chotětov. Kostel sv. Prokopa. Průčelí s věží. 



západě pod věží kobka, polokruhově sklenutá, do lodi segmentovým 
obloukem otevřená. 

Empora jest opřena na tři oblouky a dva pilíře, s barokní balu- 
strádou vyloženou, se dřevěným zábradlím a vásami ; v ní skříň varhanní. 

Hlavní oltář barokní se sloupy vrtulovými a hladkými korintského 
řádu, s obrazem sv. Prokopa. V nástavci obraz korunování Panny Marie, 
nový. Tabernákul s bohatou výzdobou roccailovou, po stranách východy 
za oltář, na nich poprsí sv. Václava a sv. Víta, za nimi vásy. Polychromie 
nová, koncepce šťastná, méně v provedení. 



87 

Kredenční oltář sv. Anny (v presbytáři j: v obrazu i řezbč ná- 
stěnné architektury méné zdařilý. Z pol. 18. stol. Dva svícny dřevené, 
vysoké, slušné koncepce: stonky prolamované z ornamentu roccailovéhc' 
(Obr. 69.) Dva svícny cínové, barokní. 18. stol. 




Obr. 67. Chotětov. Kostel sv. Prokopa. Presbytář s hlavním oltářem. 



Postranní oltáře: 1. s ukřižovaným Kristem Pánem, socha 
v zasklené skříni; 2. s obrazem snětí Pána Krista s kříže; 3. s obra- 
zem sv. Jana Nep. (nový) jsou svou řezbou architektury běžné rokokové 
práce. Svícny na nich plechové. 

Kazatelna nad postranním oltářem rokoková s řezbou roccailovou. 
Rečniště v půdoryse zprohybané s reliéfy svatých evangelistů. 

Lavice dubové, s vyřezávanými postranicemi, pol. 18. stol. 



88 



Zpovědnice intarsovaná festony a hierogramem IHS, pol. 18. stol. 
Mříž před hlavním oltářem dubová, rokoková. 

Obrazy: Zvěstování Panny Marie, na plátně, 
18. stol. Ukřižovaný Kristus, slušná malba z 18. stol. 
Cesta křížová, novější. 

Monstrance 1. Na noze osmistranné vytepány 
reliéfy sv. Pavla, sv. Petra, sv. Jana Nep., sv. Prokopa, 
sv. Vojtěcha. Nodus roccailový. Vzadu na rámečku opis: 

Flerl CUraWit ADaLbertVs WenCesLaVs 

De BLaha affeCtY plo pro ECLesIa 

ChotletoWIensI (= 1758). 

^ Monstrance 2. vysoká 064 m. Na paprscích 

i rámec roccailový. Ornament tepaný a z drátu: klasy, 
hrozny, Bůh otec, holubice. Posázena nepravými draho- 
kamy. Nápis: 

Ke Cti Boži a sWatého Prokopa saV zaChoWaLY 
a bernVa sWaV MlnCY WYkaVpILY WlernY o WCžiCžkY 
J : P: Hgth {= I8l3). 

vysoký O 24 m, průměru 




Obr. 68. Chotětov. Kostel 

sv. Prokopa. Konsola 

v presbytáři. 



ChotětoWskY. - 

Kalich 1. 
0"095. Na spodní straně (obrubě) nohy opis : 
Tento . kalich . darowal . Pawel Kniaurek 
1715. (Obr. 70.) 

Na vrchní straně nohy značky: 1. Mezi 
dvěma věžemi postava (pražská.?): 2. ~R ; 3. 
R. R. Noha šestilaločná: páskový ornament 
tepaný, andílci hlavičky, růže. Nodus baňatý 
se třemi medaillony a třemi dvojicemi hla- 
viček. Kuppa stříbrná, zlacená, pláštík plný, 
téhož dessinu jako noha, vroubený perlovcem 
a pláštěm šupin. 

Kalich 2. Na pouzdru kozí potaženém 
tlačený ornamentální pásek a nápis: 

PAROCH : ECCLES : 
CHOTIETOVII : 
1820. 
Paci fikal 1.: vysoký O 31 m, rokokový. 
Noha plechová, na kříži mosazném, postříbře- 
ném, na paprscích probodené údy Kristovy; 
ve středu pod broušeným sklem svaté ostatky, 
kolem nepravé drahokamy. 

Pacifik a 1 2.: vys. 033 ;;z, rokokový s authentikou 1742; s ostatky 
sv. Prokopa. Rámeček roccailový na paprscích. 




Obr. 69. Chotětov. Kostel sv. Prokopa 
Dřevěné svícny. 



89 



Paci fikal 3. vys. 029 w, paprskový, rámečkový; pozdní rokoko. 
Konvičky OlSvt vys. ozdobené perlovci a meandrem. Služná 
práce empirová. 

Věčná lampa cínová, z poč. 19. stol. 
Kaditelnice mosazná, z 18. stol. 




Obr. 70. Chotětov. Kostel sv. Prokopa. Kalich z r. 1715. 



Křtitelnice cínová, vysoká 0-33 ///. Kotlík průměru 0-36 w. 
Nohy (3) spárové, ukončeny vousatými hlavami, jež drží nádobku. Z pláště 
jejího reliéfy otřené. Později přidělané dva kruhy železné. Dole vyryto: 
1531 WA . AR , AB . Víko hladké, cínové: na spodu jeho přidělán me- 
daillon s reliéfem Kalvárie. Na víku (vys. 50 w) dřevená řezba : Křest 
Páně, barokní. 

U zvonku do sakristie raménko kuté, železné, z 18. stol. 



90 

Zvony. Zvonice nízké, čtyřstěnné stavení z kamene, kryté taškovou 
střechou ; stojí o sobě hned před kostelem při zdi hřbitovní. Vystavěna 
v letech 1759—60. 

1. Zvon největší Prokop, vys. 098 m, v průměru TSS m. Ucha 
s maskami oděnců, u koruny guirlandy laurové, přepásané, na plášti 
nápis : 

Tento ^ Zwon ^ ke ^ cti ^ a ^ k chwále % Pánu ^ | Bohu ^ 
Léta Panie MCCCCCXLVII slit. 

Pod nápisem reliéf sv. Prokopa na konsole ornamentálně; pod tím; 

Ke cti a k ch^AAale Božj | a s. Prokopa Opata Za Panov/ánj Pr^A^niho 
Cýsaře Rakauského | a krále Čzeského FRANT]SSKA | Zwon tento byl 
přelitý 1816. 

Na dolejším okraji: 

Ruptam refudit Pragae Carolus Bellmann civis Pragenus dne 30. Octo- 
bris 1816. 

Na dolejším okraji řada stojatých akanthů. Druhá strana hladká. 

2. Zvon sv. Anna poprvé přelit z puklého zvonu 1. 1685 (zajisté že 
od Jana Pricqueye, zvonaře boleslavského) za faráře Jiřího Fr. Vormy 
nákladem Václava a Lidmily Bláhových, po druhé 1. 1816 od K. Bellmanna 
a po třetí 1. 1 875 od Josefa Diepolta v Praze. 

3. Vysoký 071 m^ průměr O 99 wž, nazývaný císařský. 

TENTO ZWON GEST KZaDVSSI ChOTIeTO- 
WSKE MVZPRAWEN PRIWEDIZ NAS PANE 

wsLawV neskonaLaV aMen.*j 

Pod tím pásek rozvilinový, v něm medaillon s textem po obrubě: 

MARTIN HiLIGER ME FECIT 161Z 

Uvnitř medvěd nese v tlapě kořist (?) Orel říšský ve věnci vavřínovém. 

4. V okně, >Bartoloměj«, vysoký 0"55, průměr 058. Na uchách vě- 
tévka, po stranách stočené provazce. Gotický nápis : 



Obr. 71. Chotětov. Kostel sv. Prokopa. Nápis na zvoně čís. 4. 

Renaissanční erbík s korunovaným W. Na plášti reliéf sv. Bartolo- 
měje, vys. 0*16 w. (Obr. 71.) 

5. V sanktusu: 1. 1862 slit od K. Bellmanna v Praze. 

6. Druhý v sanktusu jest bez ucha, novější (»sv. Prokop a sv. Va- 
vřinec*). 



*) Chronogram dává letopočet 1612. 



91 



ř\ 



-^T^. 



Cymbál na věži vysoký 31 ;;/. v průmčru 55 w Ucha rýhovaná. 
Pláštík ozdoben rostlinným dekorem a hlavičkami andólu, s monogramem 
Pricqueyovým v kartuši (I: P:) a s emblémem zvonařským. Mezi dvě-ma 
hlavičkami letopočet 1679. 

ZED HŘBITOVNÍ krytá prejzy, opřená hranoly zdiva, má tři 
vchody: 1. jižní vchod sklenutý polokruhem, bossážovaný, po stranách 
sloupky obstoupený na stylobatech ; na římse 
nástavce vásovité, barokní. 2. Severní 
s ostěním pískovcovým, jehož hrana jest sko- 
sena. 3. Západní branka, barokně upra- 
vená, k níž vede schodiště z návsi. 

Na hřbitově pět KŘÍŽŮ železných, 
kutých, z konce 18. stol. (Obr. 72.) Kříž 
pískovcový rovnoramenný, s konci roze- 
klanými lupenovitě z 1. 1 809. Dva empirové 
jehlany z 1. 1827, třetího bylo užito za 
ozdobu hřbitovního schodiště. V severní zdi 
chrámu náhrobek tvaru renaissančního 
s nástavcem, zakrytý maltou. 

Na návsi SOCHY : korunování 
Panny Marie, pískovcová, zlacená, 5 vi 
vysoká, s podstavcem trojdílným, ve středu 
prohnutým, na něm kartuše korunovaná, vy- 
bíhající ve voluty. Andělé nesou sousoší. 
Z 18. stol. 

Sv. Jan Nepom. z pískovce, 3 m 
vysoký, opravován 1. 1856 90. Na podstavci 
hranolovém s římsou. 

Na rozcestí k Beznu a Vtelnu BOZI 
MUKA: sokl osmihranný, dřík s osmi arká- 
dami, vrchní římsa silně profilována. Kryta 
prejzy. Na vrcholí kříž železný, tepaný. 

Na návsi u studánky KAPLIČKA S OBRAZEM SV. PRO- 
KOPA a nápisem : 

StVDankV 

ProkopkV nazWanaV 

fpogená ObeC Chotě 

, toWfká spraWaV Wáž 

noftl přIozDobItl 

DaLa (= 1S1»). 
Danyel III K 77 w 







Obr. 72. Cholětov. Náhrobní křii. 



92 

Chudíř. 

Na dřevěné zvonici, sloupu se stříškou, vesnický ZVONEK, v prů- 
měru 0*27 m, vysoký 0'22 vi. 

Nahoře písmena a letopočet: F. A F. 1776; pod tím pásek z okrouhlých 
ornamentů, pod ním sv. Josef. L. 1903 přelit. 




Obr. 73. Jabkenice. Pohled na kostel se zvonicí od se\eru. 



Jabkenice. 

(Ve starých pamětech též Jablkenice, Jablkynice) 
Sládeček, Dobrovice a okolí 520. 

»U Koníčků* byly vykopány čtyři popelnice, u kapličky kosti, podkovy, ostruhy; 
mezi Jabkenicemi a Charvátcemi zlomky popelnic a na poli >Všeněmeckém€ u Char- 
vátců kostry lidské. 

Osada starožitná. Na návrší nad rybníkem, jenž slově Hrádek, stá- 
vala TVRZ. První její známý pán jmenuje se Beneš z Děvína (f 1322); 
1. 1371 připomínají se vladykové z Valečova, I. 1407 spojeny byly s Char- 
vátcemi, 1. 1555 od Jana purkrabí z Donína prodány Dobrovici. 

KOSTEL PANNY MARIE, filiální, náleží ku správě fary rejšické. 
L. 1359 připomíná se farář Jakub Matějů z Úval (L. conf. L, 88); farním 
zůstal až do 1. 1427. Od té doby jest filiálním. V době husitské přidržel 
se kalicha; po katolické reformaci patřil ku správě fary dobrovické, od 



93 



1. 1735 k Rejšicům. — L. 1698 v zádušních počtech uvádí se hlavní oltář 
s obrazem Panny Marie, 1. 1730 pobočný oltář. 

Gotický, z počátku 14. stol , orientovaný, bez věže. 

Presbytář zavřen jest pěti stranami pravidelného osmiúhelníka. 
Opěráky o jednom ústupku ořímsovaném, krytém taškami, s kosinou. Uvtr 
okna zbarokisována (se chambranou), třetí zazděno, čtvrté zastavěno sakristií. 
Nízký trnož a podkrovní římsa, profilovaná, obíhají celý kostel. 

K ní na straně severní druží se sakristie, nižší, vystupující za šířku 
lodi, s gotickým oknem, vysokým r24 ?;/, širokým 034 ;//, jež profilováno 
jest dvěma hranolovými pruty, ústupky a žlábky. 




__£ 



dz 



10 mt 

3 



Obr. 74. Jabkenice Kostel P. Marie. Púporys. Nárys okna v sakrisiii. Konsola a profil řebra. 

Loď Širší než presbytář. Dva páry oken polokruhových. Do severní 
i jižní stěny proraženy portály goticky lomené. Severní vysoký 2 00 w, 
Široký 100;;/, s ostěním sešikmeným, v něm široký žlábek. Jižní: vnější 
ostění široce sešikmené, vnitřní profilováno dvěma hranolovými pruty, 
ústupky, žlábky. Výška 2 16;//, šířka 1 15 w. 

Štít západní holý s úzkým podélným okénkem, v akroteriu pískov- 
cový kříž, rovnoramenný. — K této straně tulí se předsíň barokní, 
s portálkem dřevěného ostění, nad ním vyložená římsa tašková. Nad ní 
attika, jež nese dva ploché pilastry a po stranách dva nástavce, uzavřené 
čarou zakřivenou a lomenou. Na pilastrech spočívá štítek trojúhelníkový, 
římsovaný, 

Střecha šindelová, sedlová, na ní plechový sanktus s cibulí. (Obr. 73.) 

Uvnitř. Presbytář sklenut jest křížově o jednom poli a závěru. 
Žebra profilovaná sbíhají se ve dvou svornících okrouhlých, holých. Příčné 



94 

žebro sbíhá na konsoly: na severu na jehlan dolů obrácený a deskami 
krytý, na straně jižní na masku. V závěru: šest žeber vybíhá ze svorníku : 
čtyři na konsoly rovněž jehlancové s deskami, dvě na konsoly onoho 
příčného žebra, na kteréž také sbíhají nejbližší dvě žebra z (druhého) 
travée; ostatní dvě jeho žebra opírají se o konsoly v koutech triumfálního 
oblouku, jehlancové, poloviční. — Okno za oltářem, zvenčí zazděné, vy- 




Obr. 75. Jabkenice. Kostel P. Marie. Pohled do kněžiště. 



soké 2 w, široké 0S2m, hrotité, s nosy otřelými: vnitřní hrana sříznuta, 
vnější špaleta profilována třemi pruty, žlábky, ústupky. (Obr. 74.) 

V postranních zdích výklenky pravoúhlé: severní vysoký 040 m, 
široký 0*30 in; jižní vys. 0"45 7n, šir. 0'30 ;;z, nahoře s obdélným výkrojkem. 

Portál do sakristie hrotitý, se širokým žlábkem vostění, vys. 2;«, šir. 1 m. 

Sakristie sklenuta goticky, valené. V právo výklenky dva pravo- 
úhlé (jeden proražen do presbytáře) a okno hrotité s nosy, hrana vnitřní 
sříznuta, široká špaleta sešikmena. 



95 



Triumfální o b 1 o u k nižší, hrotitý: široký hranolový objoiin 
s dvěma hranolovými pruty po stranách; sbíhá na konsoly jehlancovité, 
dolů obrácené, kryté deskami. 

Loď delší a širší: délka lOSU w, šířka 7 04 ->//, výška 6 vi. 
Kryía jest ploše. Při dveřích hluboké špalety. 

Em po r a dřevěná, vydutá uprostřed, holá; spočívá na dvou 
dřevěných pilířích a třech trámech. 

V předsíňce kryté prkny ve šneku schodiště na kruchtu. 

Hlavní oltář barokní: v rámu elipsovém, ovinutém akanthovou 
řezbou socha Madonny s děťátkem, žezlem, na kouli, [)olychromovaná, 
v glorielle 12 hvězd. Rám nesou dva andělé, klečící nade dveřmi za 
oltář, Z 8 svícnů šest barokních na trojstranné noze, s dekorem roz- 
vilinovým, srdcem, andílci hlavou a letopočtem 1706. (Obr. 75.) 

Oltář postranní se sochou Madonny ve skříňce a obrazem 
jejím — novější. 

Kazatelna bezcenná. 

Stolice v presbytáři pěkně řezaná, s letopočtem 1759 a mono- 
gramem AW. 

Obrazy: Kristus ukřižovaný a sv. Jan Nepomucký, z 18. stol. 

Křtitelnice, venku u zvonice se povalující, pískovcová, gotická, 
spodkem okrouhlá, s okrouhlou prohlubní. Její výška 0"92 w, šířka 
(průměr) 0"65 m. 

Zvonice dřevěná v půdoryse osmihranná, s vysokou střechou, 
pak čtyřhranná s věží, šindelem krytou ; v ní čtyři zvony. 

1. Zvon v trámoví, vysoký 0'555 w, v průměru 058 m. Ucha 
větévková. Pod korunkou nápis gotický. (Obr. 76.) 

Obr. 76. Jabkenice. Kostel P. Marie. Nápis na zvoně čis. 1. ♦) 

2. Zvon v lešení zvonice: vys. 73 m, v průměru 082 ;;/. Ucha 
větévková. Pod korunou gotický nápis. (Obr. 77.) 

Na plášti reliéf Madonny. 

3. V lešení vedle předešlého velký zvon, vysoký 086 w, v prů- 
měru V14 m. Slit byl v Ml. Boleslavi od Václava, zvonaře, 1. 1585, 
pak rozražen a přelit 1. 1849 v Č. Lípě. 

Reliéfy: Ukřižovaný — sv. Václav — Panna Maria — sv. Jan 
Nep. — sv. Václav. 

Nápisy: a) Na jedné straně: 

1585 

Paní Markyta Waldštýnka, rozená z Lobkovic 

paní na Doubravici 

1849 



KS 

O 

Ui 

3 

e 



S 

o 



O 

O 

n 

rs 



^) Doplněný nápis zvonu č 1. íid 2 ct ů saiu-lnnun + oinuiiun -f- = č.2. ... rs c 






€1^ 



& 



mlA. 



96 



Paní Marie Isabella, kněžna z Thurnu Taxisu, rozená z Elzů 

patronka kostela Jabkenického, paní na Doubravici a Loučíně, 

Wlkawě, Niměřicích, Četně a Skalsku. 

Pan František Pfaifer v Reyšicích 

Jan Šrámek, vrchní a právní úředník v Doubravici 

Emanuel Janovský, počet vedoucí, Jan Šimon, rychtář v Jabkenicích 

Jan Mrkvička soused, jenž mne přivezl. 

b) Na druhé straně: 

Ke cti a chvále Matičky Boží do vsi Jabkenic léta Páně 

1585 v Mladé Boleslavi slit a po rozražení za dlouhý 

čas od zvonare Karla Paula v České Lípě 

v roce 1848 zase přelit. Volám Vás často 

k radosti, často k žalosti, vždy ale k pobožnosti; 

dejž Bůh bych Vás jednou svolal a zvukem svým 

doprovodil do věčné blaženosti. 

4. Zvonek venku, pod stříškou. Vysoký 0'32 wz, v průměru 035 ;;/. 
Nahoře, kolem okraje, listy dolů obrácené. Po jedné straně hlava andílka 

a kolem ní věnec listový. Po druhé straně nápis: 

SlYT gest — OD WaCLAWA — ZWONARZE 
MĚSTA MLADEHO-BOLESLAWA NAD GYZERAV 

Letha Pane 1592. 

5. V sanktusu zvonek hladký, bez nápisu, 
z 19. století. 

KAPLE (Boží muka) u cesty k Pečicům, 
vysoká 5 w, zděná, čtyřboká (dole širší), s lise- 
nami na nároží a uprostřed na přič, ve stěnách 
niky: s ostěním vystupujícím z líce, žlábkovaným, 
segmentově přepnutým. V nich sochy sv. Vojtěcha, 
sv. Lidmily, sv. Prokopa; čtvrtá prázdná. Nad 
každou stranou nad římsou štítky trojúhelníkové. 
Nad stříškou uprostřed tepaný kříž železný s leto- 
počtem 1583. (Obr. 78.) 




Jiřice. 



Obr. 73. Jabkenice. Boži muka. 



Na dřevěném sloupu v půdorysu čtvercovém, 
55 m vysokém, ve výši 4'5 m visí ZVONEK 
020 m vysoký, 0'22 m v průměru. Na plášti reliéf sv. Josefa, jak tento 
zvonek se nazývá, na okraji pak se spatřuje: 

I . W • K . 1799. 
(Johann Wenzel Kůhner.) 



97 

Jizerní Vtelno. 

Sedláček, X., 359. — Čechy X., 454. — Vančk, 4:i. 

Blíž domku c. 55. »šance< 6 w vysoké. Pam. arch. XIV. 507. V museu boleslav- 
ském je odtud bronz. kruh. 

Vtelno, původně Vtělen, bylo sídlo vladycké rodiny, jež zvala se 
odtud ze Vtelna a podací při kostele sv. Jiří vykonávala. Ctibor ze Vtelna 
připomíná se 1. 1255. 

Z bývalé TVRZE, která stávala proti nynějšímu Nov. Stránovu, za 
údolím a silnicí do Zámostí, zachovaly se jen nuzné stopy; v 15. věku 
vystavěna nová tvrz t. ř. Nový Stránov. 

SOCHA SV. JANA z r. 1725. (Obnov. 1867 a 1881.) Podstavec 
hranolový s volutami pod římsou a s guirlandou ovocnou. Světec udílí 
klečícímu žebráku almužnu z mušlovité mísy. V předu kuté rámě s lucernou 
— šestiboká hvězda. 



Kbely. 



Na dřevěném sloupku pod stříškou ZVONEK jírnž se Ave Maria 
zvoní; kolem korunky mezi dvěma liniemi nápis: 

VALENTIN LISSIAK GOSS MÍCH IN PRAG 1748. 

Na plášti : a) Na přední straně sv. Jan Nepom. 
ó) Na zadní straně nápis: 

MACHEN LASSEN 

ROSALIA DVCHATSCHIN 

DVRCH lOHANN MATHIAS TRAVMPAZER. 



Kojovice. 



Na dřevěném sloupu pod šindelovou stříškou ZVONEK, vysoký 
0235 m, v průměru 027 m. Pod korunkou pás hojného dekoru rostlin- 
ného. Na plášti dva reliéfy sv. Petra a Pavla, níže čtyři linie a na dolním 

okraji : . ^ ,, . x 

I • G • K • 1764. iJohaíin Georg Kiikner.) 

Kolomuty. 

Sedláček X., 42. 

TVRZ stávala zde od časů pradávných. L. 1311 připomíná se Jan 
z Kolomut. Poslední pán na Kolomutech, Jan Řepa z Neveklova, prodal 
1. 1513 tvrz Kolomuty, dvůr poplužní a dvůr řeč. Čejkovský městu Bole- 
slava Mladého. Ještě 1. 1595 se tu tvrz jmenuje. Na místech, kde stávala, 
vykopávají se kusy nádob i předhistorických ; zvláště pěkný jest k a c h e I 

Soupis památek hist. a uinčl. Pol. okres Ml. Boleslavský. ' 



98 

z 15. století s podobou rytířskou. Ve vesnici nad kamennou kapličkou 
ZVONEK vysoký O 22 ;//, v průměru 0-30 m Hořejší okraj jest ozdoben 
listy akanthovými, vzhůru obrácenými, stylisovanými. Na plášti Madonna 
hada potírajíc. Jí po stranách: 

I ♦ G ♦ K ♦ I Madonna | 1781 (Joh. Georg- Kiihner). 
Na protější straně: WENZEL PETER MATHIAS RIES. 

Kosmonosy, městys. 

Sedláček X., 221. — Čechy, 417. — Vaněk, 136. 

V cihelně pod Babou objeveny kulturní jámy, bronzové spony, zbytky popelnic. 
Arch. Pam. XIV., 509. 

Osada původu starožitného: 1. 1186 Hrdoň, vladař knížete Bedřicha, 
daroval ji řádu sv. Jana jerusalemského. L. 1364 vykonávali tu právo po- 
dací páni na Zvířeticích. Začátkem 16. století Zachař ze Stránky zřídil tu 
dvůr poplužní, při čemž Adam Krajíř v letech 1560—70 TVRZ vystavěl, 
na níž i zemřel 1. 1588. Po roce 1600 přeneseno na Kosmonosy sídlo 
panské (z Ml. Boleslavi), od 1. 1628 držel je Gottfr. Hendrych hr. Pappen- 
heim, cis. generál, jenž zámek zbudoval. Od 1. 1650 drželi Kosmonosy 
Černínové, z nichž Humprecht a syn jeho Jak. Heřman ozdobili Kosmonosy 
stavbami: nynější zámek »do čtyř úhlů zbudovaný, šindelem krytý*, kostel 
sv. Kříže (1674), klášter a při něm gymnasium piaristského řádu (1688), 
Loreta s kaplí sv. Martina. Založili v Kosmonosích » řemeslnickou obec*, 
kterou od robot osvobodili a z níž vyšli někteří umělci. Stavbami se za- 
dlužili: nejprve odprodali (1738) Čejtice a Luštěnice, pak (1739) i Kos- 
monosy (dražbou). Koupila je Marie roz. šl. Putzova provdaná za Ferd. 
Max. hr. Herzana z Harasova. Po její smrti zadlužené panství koupila 
(1759) Johanna Nepom. hr. z Martinic, jež se vdala poprvé za Josefa šl. 
de Bolza a po druhé za Fridr. Gotth. z Mirbachu, kapitána saského (1785). 
Tento pojal za manželku Barboru Šerksovou z Ml. Boleslavi, z kteréhož 
manželství pochází Gotth. Fridr. hr. z Mirbachu. Zemřel 1824. 

ZÁMEK vystavěl Heřman Černín, nejvyšší purkrabí král. Českého, 
v letech 1703—1709. L. 1703 mlynář rožatovský prodal klády a prkna, 
která poddaní kosmonosští a kostečtí odváželi do Kosmonos na >velikou 
stavbu*; téhož léta 1703 potrestán V. Konopas, že v novém zámeckém 
stavení kradl železo; 1. 1709 Kateřina podala žalobu na Kryst. Fihra, 
zedníka, jenž u ní na kvartýru byl a na zámeckém díle pracoval; 1. 1711 
13./3. psal úředník Grimb (Grimm) hejtmanovi do Prahy, V. Vondrovi, 
že stavitel zámku Alipvandi (Jan) má vybráno 109 zl. 

L. 1835 a 1836 byl zámek opravován nákladem 96.190 zl, přistavěna 
celá čtvrť poledni do parku k Ml. Boleslavi obrácená. (R. 1905 přestavěn.) 

Zámek kosmonoský stojí na západním konci městyse, v parku 
anglickém. 



99 



Budova baroková, o čtyřech křídlech, jež uzavírají obdéhiíkový 
dvůr. V rozích dvoupatrové věžovité stavby. Kryt jest šindelovou mansarduu. 

Průčelí na východ obrácené, obnoveno jest ve své jižní části empirově. 

Střed tvoří nepatrně vystouplý risalit o pěti osách, dvoupatrový. 
(Po stranách křídla z líce nevystupující, jsou též dvoupatrová, o dvou 
osách.) 

Portál (Obr. 79.) ve středu průčelí, polokruhového zakončení, s pískov- 
covým profilovaným opažením : jeho klenák pokryt jest maskou, s otevřenými 
ústy, která rozvíjí se po stra- 
nách v akanthové listy na 
podložené podélné kartuši. 
Po stranách portálu sdružené 
diagonální pilastry s hlavicí 
volutovou, od níž visí feston, 
nesoucí spolu s jmenovaným 
klenákem balkon, segmen 
tově vypnutý, balustrový, na 
jehož pilířích stojí vásy pís- 
kovcové, s reliéfy festonův 
a s plastickými hlavami na 
okrajích. — Po stranách por- 
tálu v přízemí dva vchody 
užší, olemované pískovcovou 
chambranou (levý nyní za- 
zděn), nad nimiž oválové 
okno a nástavec. V patře 
pět oken vysokých, polokru- 
hových, s ozdobnou římsou, 
uprostřed lomenou do úhlu 
nebo oblouku, s různými kle- 
náky. — Druhé patro, 
oddělené římsou pádnou, má 
pět oken oválných, s římsami 
jako dole lomenými, kdež 

jsou umístěny plastické mušle a festony. Nad svrchní římsou (okapní) v man- 
sardě tři vikýře, s otvory okrouhlými, dolů zúžené s pěkně prohnutými řím- 
sami. Z původních, tepaných dekorativních chrličů zbyl jeden. Části mezi 
křídly o dvou osách, prolomené dvěma okny, s jednoduchými římsami 
rovnými. Křídlo pravé má v přízemí dvě menší okna, v prvním patře 
jako v risalitě, ne však polokruhová a v římse místo klenáku mušli. Vikýř 
jako v risalitě. Křídlo levé upraveno střízHvé, k jižnímu průčelí: okna 
s římsami plochými, stěna druhého patra členěna plochými pilastry s hla- 
vicemi římsovými; římsa okapní na konsolách, nad ní štít trojstranný, 
v jehož rozích palmetové akroterie. (Obr. 80.) 




Obr. 79. Kosmonosy. Portál zámku. 



100 



Průčelí severní jednopatrové, se zvýšeným přízemkem. Obě po- 
stranní křídla vystupují z líce, v těch rozích zakulacené výplně. Ve středu 
portál s plochými pilastry po stranách a štítkem trojstranným nad římsou. 
V přízemku (zvýšeném) okna čtvercová, v patře římsou odděleném : ve 
středu pět oken s římsami jako napřed lomenými (s mušlemi), v postranních 
polích po 4 oknech s římsami rovnými. Postranných křídel dolejší partie 
pojaty (do výše římsy) stejnou dekorací, výše okna podélná, neozdobná. 
Vikýře jako napřed. 

Průčelí západní: pravá strana empirová, shodná s onou empi- 
rovou na východě ; ostatní původní shodné v dekoraci s oním východním 
průčelím: jen že střední část není dvoupatrová a splývá v jedno s celkem. 




Obr. 80. Kosmonosy. Zámek. Pohled na průřelí. 



Portál lemován bossažovanými pilastry a nástavcem, v němž veliký klenák, 
na vrchu římsa. 

Průčelí jižní i s přilehlými částmi (věžovitými) přistavěno 1. 1836, 
s reminiscencemi empirovými. Zdi původní i věžovitých křídel zachovány, 
dekorace však moderní. Ve středu — o sedmi osách — dole do výše kordo- 
nové římsy otevřená sella terrena o třech obloucích polokruhových, skle- 
nutých na hranolových pilířích s malými římsami. Sklenuta jest třemi 
kříži bez žeber. V pozadí mezi dvěma pilíři terasa, od níž vedou na obě 
strany schodiště z terasy vchod na dvůr zámecký. V patře sedm oken, 
pravoúhlých, s podélnými římsami, před nimi na dřevěných krákorcích 
podélný balkon se dřevěnou balustrádou. Stěny ploché, okna s plochými 
řím.sami, nad středem štít trojstranný — s plastickým erbem — ; římsa 
postranných křídel na konsolkách, nad stranami štítky trojúhelníkové, 
v rozích palmettové akroterie. 

Nádvoří čtyřstranné. Tři strany původní, čtvrtá (jižníj empirová. 
Členěny na přízemek, zvýšený přízemek a první patro. V přízemku okna 



101 

čtyřhranná s plochými chambranami ; podobně ve zvýšenénn přízemku, 
oddělena plochými lisenami a převýšená plochými římsami. V patře jsou 
členěny stěny arkaturou maltovou (=: pilastry s plochými oblouky), v jejichž 
plochách JSOU proražena okna s římsovitými nástavci. (Čtvrté, jižní křídlo 
má ploché stěny, okna bez ozdob, mezi nimi : ploché pilastry.) Tři portály 
s jednoduchou bossáží a segmentovým tympanonem — čtvrtý, východní jest 
trojnásobní, půlkruhový, s podobnou výzdobou. 

Průjezdy jsou sklenuté valené, jen ve čtvrtém, východním jest 
rozsáhlý vestibul, sklenutý plackou a lunetami; v jeho stěnách dekorační 
výklenky, po obou stranách z vestibulu vedou schodiště — levé s balu- 
strádovým zábradlím jest zazděno a proměněno v obydlí. 

Schodiště jest široké, lomené v pravých úhlech, sklenuté plackami 
nebo valené, s římsami pod klenbou, v patře schodiště sklenuto valené 
se štukovými zrcadly; z něho vedou šneky na půdu. (iMezipatro adaptováno 
na byty s plochými stropy, moderně upravené.) 

Ve východním křídle průčelním zachován prostranný sál. zabírající 
pět oken průčelních, před prostředním balkon. Sál jde oběma patry. Kryt 
jest na rákos, rohy zakulaceny. 

Vchod ze schodiště, od západu: dveře (4) do sousedních pokojů na 
sev. a jih, mezi nimi jsou dva pískovcové krby s ozdobami rokokovými ; 
nad nimi zrcadla šrámy rokokovými. Stěny jsou pomalovány architekturou 
z 18. století, v základním tonu bledě fialovém, se žlutými detaily. Dole 
kolem dřevěný lambris, nad ním pilastry kanelované s hlavicemi kompo- 
sitními; mezi nimi okna, zrcadla a dvéře. — Nad okny dekorativní ka- tuše 
a výplně s festony; nad zrcadly festony a lovecké emblémy; nad vchody 
nástavce s kartušemi, na nich vásy, někde andílky držené. 

Strop: Na pilastrech spočívá kládí, kolem oblamované, na něm 
attika s kuželkovou balustrádou, kterou nese osm kyklopů (na pilířích 
květinové vásy). Nad attikou sklenuta jest v oblacích budova bez stropu, 
jímž jest výhled na freskovou malbu obsahu mythologického: bohyně 
v šatě vlajícím přijímá adoraci mladíka okřídleného, jenž jí podává věnec; 
po stranách dvě panny a v oblacích okřídlený Hermes. 

LORETA- Dle zprávy kraj. inženýra I. 1831, kdy byla opravována, 
jest zbudována dle vzoru pražské Lorety nákladem hr. H. Černína kolem 
1. 1700, nejspíše od Jana Aliprandi, jenž té doby v Kosmonosich jinou 
prací byl zaměstnán, jak tomu i bohatá reliéfní její výzdoba nasvědčuje. 

Loreta jest budova obdélná, orientovaná, z cihel, s plochou střechou, 
omítnutá, sešlá; nejlépe jest zachována strana jižní. Stojí uprostřed ambitů, 
rozestavěných kolem do obdélníku, jež do nádvoří se otv rají řadou arkád 
polokruhových, sklenutých na hladké pilíře; kryta taškovou valbou. (Obr. 81.) 

Stěny Lorety jsou proraženy v podélných stranách dvěma vchody 
s pískovcovými chambranami ; nad nimi trojúhelníkové štítky se zubořezem, 
vejcovcem a akanthovou římsou. 



104 

Stěny členěny nejníže ořímsovaným soklem, jehož plocha jest vy- 
plněna v kosočtverečních, čtverečních a trojúhelníkových obrysech bas- 
reliefy náboženských výjevů, znakův a geometrických obrazců; vše valně 
porušeno. — Nad soklem vystupují ploché pilastry, kanelované, 
s korintskými hlavicemi, sdružené: na podélných stranách po šesti, na 
příčných po čtyřech, jež nesou kládí renaissančně vypravené: na břevnoví 
perlovec a dva páry různého vejcovce, ve vlysu meandr, římsa na konsolách 
s akanthy, krytá prejzy. Nad římsou a 1 1 i k a neprolamovaná, zdobená 
polovičními balustry a hranolovými pilířky. — Mezi pilastry niky po dvou 
nad sebou, s archivoltou zdobenou perlovcem a akanthovým klenákem 
v nikách sochy: dole bibličtí mužové, v horních ženské figury (bohyně?' 
(Obr. 82.) — V plochách mezi pilastry reliéfy biblické: nasev, stěně 
sňatek P. Marie a narození Páně. Pod tím 4 čtvercová pole s erby Černínskými 
a monogram Marie ; na východní straně : smrt P. Marie, vraždění křesťanův 
a v oblacích andělé nesou Loretu; na str. jižní svatí tři králové a pastý- 
řové klaní se Ježíšku. (Pod reliéfy erby a MRt jako nahoře [sev.] ; reliéfy 
na straně západní silně poškozeny.) V dolení polovině jest čtyrboké okno 
a napřed zděný oltář na stupních, travou zarostlých. 

Ve vlysu mezi hlavicemi pilastrů štukové fe stony a guirlandy, 
vysoko plastické, držené stojícími orly ; na vých. straně mimo to korunovaný 
dvojí erb Černínský ; hlavice andělů. 

Vnitřek Lorety kryt jest plochým stropem. V něm z cihel vyzděn 
menší chrámek, valené sklenutý, na jehož stěnách nápodobeny fresky, 
opravené 1. 1832. Oltáři k barokní se čtyřmi svícny cínovými (současnými), 
v něm socha mouřenínské Panny Marie, ze dřeva řezaná, se šatem vy- 
šívaným a tepanými korunkami. 

KAPLE SV. MARTINA V LORETĚ, původně farní kostel, 
jenž jako farní připomíná se 1. 1364. V době husitské zanikla fara v Kos- 
monosích, v 17. stol. byla sice obnovena, ale v Michalovicích a Kosmonosy 
tam přikázány. Kostel tento 1. 1702 obnoven jakožto součástka nově za- 
ložené Lorety; o tom podává kosmonoský hejtman Hofstádter zprávu na 
Mělník (o požáru v Kosmonosích). L. 1782 byl pak s Loretou kostel 
zrušen. L. 1851 opraven, i kopule nad kaplí; 1. 1831 řemeslnické bratrstvo 
koupilo sem monstranci, správce továrny A. Lieman koupil zvon (sv. An- 
tonín) a obec řemeslnická 1. 1833 dr^ihý. 

Kaple sv. Martina jest vestavěna do východních ambitů. Jest tvaru 
oválného, krytá šindelovou kopulí s křížem, Na ni a na ambity přistavěno 
patro se třemi arkádami (pro kruchtu). Uvnitř jest sklenuta konchou se 
12 lunetami. Cípy klenby spočívají na římsových úsecích. Stěny proraženy 
sedmi okny čtyřhrannými a pěti slepými. Na hladkých stěnách namalováno 
sloupoví. Na západě dřevěná kruchta. Oltář a kazatelna slušných ba- 
rokových forem. Oltář ve výklenku se sochou sv. Martina, v nástavci ho- 
lubice; před oltářem mřížka. 



105 

Za oltářem uloženo deset obrazu pohřebních, které se údům obce 
řemeslnické na rakev dávaly. Na jednom z nich je nápis: 

(EiÍLi ERBY nicbnani) ob Pnccstnc íHkí KjiMncnniii?! FiníinonoB toljn 
cafu ja ^Iř^raiui Unijto Panu. ^^aua Rudilava .lana n-)abčrn, It^cncI n-)aich, 
Wmzl ^rinionelí, FumlTel .loícf ICobch. Jan IMaich, JLHietni liMcii i:as 
maloroano lí)mcri)L-ij Jcliniar Ixnhn l!sl7. 

Kolem kaple v přízemí přistavěny oratoře a sakristie. 

VĚŽ stojí na severu od Lorety, osamělá: čtyrboký hranol, čtyř- 
patrový. Zdivo o dvou ústupcích, děleno třemi římsami. Na rozích maltová 
bossage. Okna v prvém patře oválná, ve druhém čtyrboká, sdružená, ve 
třetím polokruhová sdružená, ve čtvrtém s ciferníky hodin. Okapní římsa 
krytá prejzy, spočívá na plochých pilastrech. Věž kryta jest homolovým 
jehlanem na prismatickém spodku, nahoře báň se sluncovou rosetou. 

Věž vznikla současně s Loretou Původní plán její, podepsaný hr. 
Humprechtem Janem Černínem a tesařským mistrem Haus NatíOíiii chová 
se v archivu jindřichohradeckém. Ve příčině této stavby chová se v témž 
archivu psaní italského stavitele Francesca Carratiho z 16. června 1673 
jímž žádá za rozhodnutí, mají-li býti schody dřevěné nebo kamenné. Carrati 
stavěl té doby Černínský palác v Praze (Herain, v * Staré Praze*, 202j. 

Na věži Lorety visí dva zvonky. 

1. Větší na straně západní — věž při zvonech jest na čtyřech 
stranách okny prolomena — má výšky 52 w průměru O 59 w. Hořejší 
okraj ověšen jest listy a vinnými hrozny. Pod tím v oválném rámci obraz 
světice s Ježíškem a klečící dívčí postavou. Pak nápis (latinkou) 

Gewidmet von der Kosmonoser Handwerksgemeinde 
Na protější straně: Gegossen von K W. Paul in bohm. Leippa 1833. 
Dole vínek z dubového listí se žaludy. 

2. Druhý má výšku 0"36 ;//, průměr 044 ;;/. 

Reliéf Ukřižovaného, pod ním stojí Marie — jinak holý. 
Na hřbitově proti západní straně Lorety jehlan, náhrobek Ant. 
Dubské z 1. 1818; na něm erb, vavřínový věnec a na třetí straně amfora. 

FARNÍ KOSTEL SVATÉHO KŘÍŽE. Základní kámen k němu 
položen 1. 1673, dostavěn 1. 1764; 1. 1688 30. července položen základní 
kámen ku stavbě piaristické kolleje při něm; 1. 1699 Piaristé podali resoluci 
stran dostavby gymnasia. Přiložen pak nákres na vrata od Aliprandiho. 
S Aliprandini vyjednávali též o kazatelnu, jež měla býti z černého dřeva 
se zlatými lištami a figurami svatých apoštolů L. 1710, když fundator 
hr. Heřman Černín zemřel, byl v kryptě lé pochován (srdce zůstalo na 
Hradčanech); tehdy scházely ještě dva oltáře a zvony, na jichž pořízení 
dal Frant. Josef Černín piaristům 1500 zl. 

Léta 1744 postaven oltář sv. anjelů v očistci; malíř pražský Frant. 
Lichtenreiter maloval obraz hlavní i v nástavci obraz sv. Barbory; archi- 
tekturu oltáře zhotovil sochař dobrovický Prokop Vyšohlid, sochy a ozdoby 
ostatní sochař kosmonoský Josef Jelínek. 



106 

L. 1745 zřízen jest choř prací kosmonoského sochaře Jos. Jelínka^ 
jemuž dáno 51 zl. 15 kr. Téhož léta 1745 oltářní obraz sv. Antonína 
Paduánského maloval Michal Fischel, malíř pražský, za 60 zl., a znova 
vypravil oltář sv. andělů nákladem 220 zl. Na věži zřízena zvonice, a do 
ní opatřeny dva zvony slité od Jana Jiřího Dietricha v Novém městě 
Pražském za summu 485 zl. 

L. 1749 udeřil blesk do prostřední věže a poškodil ji; byla téhož 
ještě roku opravena, a spolu i sochy sv. Josefa a Panny Marie. 

L. 1784, když Piaristé převedeni byli do Ml. Boleslavi, stal se kostel 
sv. Kříže farním — jako již dříve Piaristé to byli, kteří vykonávali farní 
správu od 1. 1698 v Michalovicích a kostelní výkony ve všech kostelích 
na panství kosmonoském. Piaristé vzali si všecko s sebou, zvony přenechali 
Minoritům v Ml. Boleslavi, kteří by byli rádi do Kosmonos se přesídlili. 
Když však této žádosti exkvardiána jejich P. Laura Therme od úřadů 
vyhověno nebylo, koupil od nich zvony kosmonoský ředitel panství Jan 
Thůrmer za 312 zl. 12 kr. L. 1838 opatřen nový obraz Zvěstování Panny 
Marie, sochy na oltáři tomto opraveny a vyzlaceny. L. 1855 obnoven 
obraz sv. Josefa proti oltáři Panny Marie od Jana Žáka, malíře v Mn. 
Hradišti a poblíže visící obraz sv. Martina, starý, zaměněn malbou téhož 
malíře. 

KOSTEL sv. KŘÍŽE dříve klášterní, nyní farní, vévodí s výšiny 
své s bývalým klášterem krajině okolní. Vedou k němu řady košatých 
lip, na jichž počátku stojí dvě kaple oltářní: po jich stranách sdružené 
pilastry s oblomeným a mnohonásobným kládím, uvnitř ve vyhloubené pro- 
stoře mensa s tabernaklem a obrazem freskovým, nyní novým. Svrchu štít 
trojstranný, prejzy krytý, v jehož ploše plastické alianční dva znaky koru- 
nované. 

Průčelí kostela k jihu obrácené rozčleněno jest sdruženými pi- 
lastry na tři pole: v prostředním, širším portál pravoúhlý nad třemi schody 

s pískovcovým orámováním. Nad ním nástavec římsovitý a kartuš s mono- 

M A 
gramem — — nesená dvěma anděly, z pískovce Na dveřích železný 
^ MP OY, ^ í- J 

kruh, slušná práce, na přítuze, současný. Nad portálem v štukovém rámci 
moderní freska: pozdvižení sv. kříže. 

V postranních polích výklenky s pískovcovými sochami sv. Josefa 
Kalasanského a Panny Marie. Ony pilastry nesou kládí mnohonásobné, 
prejzy kryté, dělící hořejšek tvaru kapiového. V jeho středu okno s ob- 
loukem segmentovým, orámované pilastry s volutovými hlavicemi, nesoucími 

římsu; po jeho stranách letopočet: . Nad oknem v ploše štítu trojúhel- 
níkového plastická kartuš se znakem Černínským, korunovaná. (Obr. 83.) 
Postranice hladké, okna v lodi až nad kaplemi segmentová) 
nízká, s plochými chambranami. — Střecha na kaplích pultová, na lodi 
a v presbytáři sedlová, s vížkou v průsečníku osy kostelní a osy klá- 
šterního průčelí — štíhlou, kamennou, osmistěnnou, s plechovou cibulí. 



107 

S kostelem těsné sloučen jest bývalý KLÁSTJ-:k, nyní ústav pro 
choromyslné, filiálka zemského v Praze, částečně i presbytář a sakristii 
kostela v sebe pojímaje. V rozích této budovy, obklopující čtyrstranný 
dvůr, v průčelní straně stojí dvě věže čtyřhranné, dělené do výše římsou 
kordonovou, prejzy krytou; v přízemí portálek pravoúhlý, nad ním ještě 
na straně východní okno pravoúhlé a takové ještě o málo výše — nad 




'y^. ^,' t/yr^Jn-^ 



Obr. 83. Kosmonosy. Farní kostel sv. Kříže. 



římsou (dvojnásobnou) okno s polokruhovým obloukem, výše ciferník hodin. 
Na nárožích pilastry. Nad okapní římsou báň cibulovitá, plochá, s vikýři, 
lucernou a menší bání. 

Budova kláštera tvoří kvadraturu; kolem ochoz, dole i nahoře, skle- 
nutý křížově bez žeber, otevřený do dvora dole oblouky, nahoře okny. 
Místnosti klášterní sklenuty dílem křížovou dílem lunetovou klenbou. Fasáda 
moderní. Kryt: sedlová střecha. Uprostřed dvora studna. (Obr. 84.) 

Klášter vystavěn 1. 1688, 1. 1784 opustili jej Piaristé, I. 1797 koupil jej baron Leiten- 
berger a zřídil v něm továrnu na šátky. Když továrna byla přenesena k Jizeře, na- 
jímala se budova soukromým osobám; 1. 1869 koupil ji zemský výbor a zřídil v ní 
ústav pro choromyslné. Přistavěno druhé patro a postupem časii více nových budov. 

Vnitřek kostela. Presbytář jest bez oken; po stranách dole 
kaple, nahoře oratoře, s vypnutou zděnou balustrádou kuželkovou. Délka 
presbytáře ITSO w, šířka 550 w. 




Obr. 84. Kosmonosy. Bývalý klášter a kostel sv. Kříže. Půdorys. 



109 




Obr. 85. Kosmonosy. Kostel sv. Křiie. Pohled do knřiiStě. 



Loď obdélná, širší. Délka lodi 28-60, šířka 9 30 m. Čtyři okna po 
stranách, nad kaplemi, segmentová, nízká, páté na kruchtě, obdélníkové. 
Po stranách dva páry kaplí, s polokruhovou archivoltou. 

Kruchta podklenuta plochým segmentem, úzká, s dřevěnou balu- 
strádou, uprostřed vypjatou. Ozdoby její čabrakovité, řezané a emblémy 
hudby: bubny, trompety; na vypnutém středu znak Černínský, korunovaný. 

Klenba křížová bez žeber: v lodi dvě travée dělené sdruženými 
pásy, v kněžišti jedno pole a koncha. Pod konci klenby římsa kolem 



110 




Obr. 86. Kosmonosy. Kostel sv. Křiže. Kazatelna. 



obíhající, na dvojích pilastrech, barokně jónských s hlavicemi andílků, 
v lodi jiného tvaru (s křídly dolů) než v presbytáři. 

Hlavní oltář z hnědého mramoru umělého. V pozadí na stěně 
dva pilastry s kládím, ozdobeným stuhami, obstupují výklenek s krucifixem, 
ze dřeva řezaným. Nad kládím ve středu Bůh Otec, andělé a holubice. 
V předu stěna predelly s tabernaklem a tumbou; dva postranní vchody 
s barokními rámy a pěkně komponovanými nástavci. V bocích stěn vý- 
klenky se sochami Panny Marie a sv. Jana. Na celé architektuře jsou na- 



111 



sazeny ozdoby ze dřeva řezané ; lasturové, kartuše, mřížky, vásy, znak 
Černínský (na tuinbě). (Obr. 85.) 

V kaplích presbytáře jsou oltáře bílé, sloupové, korintského 
řádu, s nástavci. Po straně evangelia: se sochou sv. Antonína ve 
skřínce, po stranách sochy sv. Antonína a sv. Franti.ška. Po straně epištoly 
se sochou s v. Jana Nepom.; po stranách socha sv. Blažeje (se svící) 
a sv. Ambrože. Na obou oltářích po dvou svícnech cínových, barokních. 

Oltáře postranní: Na obou před- 
ních dvojice sloupů korintských oblých na 
široké predelle, nese kládí, na němž andělé 
a andílkové; pak nástavec, klidně upravený, 
s oválovým obrazem, nad nímž římska se 
prohýbá. Na pravém (po straně epištoly) 
hlavní obraz čtrnácti pomocníků (pa- 
tronů země České), též sv. Josefa, veliký 
2'90 m X 1'40 m. V nástavci sv. Antonína 
a pod hlavním obrazem obraz sv. Aloisia 
malovaný na plátně, v rámu empirovém 
(mladším); po stranách sochy sv. Vojtěcha 
a sv. Prokopa v životní velikosti. (Pod obrazem 
sv. Aloisia skřínka se svatými ostatky.) — 
Na levém oltáři hlavni obraz Zvěstování 
Panny Marie, pod ním zasklená skříň 
novější s voskovou soškou Ježíška. V ná- 
stavci Bůh Otec, po stranách sochy sv. Vác- 
lava a sv. Víta, v životní velikosti. 

Oltáře další: Dvojice sloupů vrtulových 
s hlavicemi kompositními. Kládí diagonální, 
oblamované, nástavec lemován dvěma pi- 
lastry. I zde andělé. 

Na straně evangelia: hlavní obraz sv. 
Anny; po stranách sochy sv. Alžběty a 
sv. Zachariáše, v nástavci dobrý pastýř. Dole 
v kapličce soška sv. Anny. 

Na straně epištoly (šestý): Duše v o- 
čistci, v nástavci obraz sv. Barbory, po straně sochy sv. Petra a Pavla. 

Pod hlavními obrazy u obou posledně jmenovaných oltářů byly sem 
přidány reliéfy rokokové: pod prvnejším reliéf sv. Alžběty, pod druhým 
Vzkříšení Lazarovo. 

Všechny oltáře z počátku 18. věku. 

Zábradlí před hlavním oltářem: sloupky též z umělého mramoru. 

Oltář na oratoři z někdejšího kostela ve Stakořích, sloupový, 
s obrazem sv. Havla a P. Marie — ze 17. stol. 




Obr. 87. Kosmonoiy. Kostel sv. Kfile. 
Křtitelnice. 



112 



Kazatelna se schodištěm rovným, na něm relitfy sv. Ambrože, 
sv, Řehoře, sv. Jeronýma (s lebkou) a sv. Marka (se lvem). Na řečništi 
zprohýbaném pětkrát v kartuších čtyři evangelisté. Klobouk pétistranný 
zprohýbaný s anděly nesoucími desky (desatero přikázání), nahoře na 
volutách Spasitel. Z poč. 18. stol. (Obr. 86.) 

Křtitelnice vysoká 120 m s víkem, průměr 0*37 m (045 nt)^ 
s okrajem. Víko řezané s křížem. Kotlík cínový zvonovitý na třech nohách 
se spáry, jež spočívají na kulich. Na kotli nápis: 

Fons baptismalis Parochialis Ecclesiae | Cosraonosensis renovatus 
A° 1785 I Sub Decano Loci Adalberto Preisler. (Obr. 87.) 

Zpovědnice třídílné s řeza- 
nými festony a nástavci: medailony 
ve stuhové výzdobě. (Obr. 88.) 

Varhany prosté trojdílné s an- 
děly hrajícími a vásami. Nové. 

Monstrance vysoká 0'56 w 
s kartušovým rámečkem a nepravými 
drahokamy na lunule a melchise- 
dechu. 1 druhá a třetí monstrance 
rokokové. (Obr. 89.) 

Kalich vysoký 0242 m. Noha 
nová; kuppa široká 009w s pláštíkem 
prolamovaných akanthů, v nich hlavy 
andílci a medaillony oválové, prázdné 
svrchu, věnec vavřínový. (Zajisté 
r. 1810 vykoupený, noha však zůstala 
zabavena a nahrazena novou.) 

Druhý kalich, noha nová, 
pláštík na kuppě (šir. O' 103 w) z a- 
kanthů s většími andílky. 

Paci fikal s authentikou z r. 
1734, vys. 028 m\ na noze osmilaločné tepané hlavy andílci, kolem 
středu — kříže — tepané kartuše. Značky (na noze): 1. Znak Menšího 
města Pražského s letopočtem 173?, 2. I. L. znak s 5 věžmi — snad též 
Menšího m. Pr. 

Miska cínová: značky: 1, lev vzpřímený, 2. čáp nad vodou, leto- 
počet nezřetelný; — 18. stol. 

Nádobky na sv. oleje, stříbrné, s letopočtem rytým 1699. 
Reliquiář s authentikou z r. 1776, vys. 030 ;;/, kartušovitý, s litým 
nodem a oválovou nohou. 

Dalmatika: na novou látku našity jsou staré erby barokové hrabat 
Černínů, zlatem kladeným. Druhá dalmatika barokní. 
Parament rokokový, bílé lemy na nové látce. 
Obraz sv. Trojice na plátně v rokokovém rámci (1822) — z 18. stol. 




Obr. 88. Kosmonosy. Kostel sv. Křiže. Zpovědnice. 



113 

V sakristii, která jest velice prostranná, jest vchod do hrobky, 
v níž pochovávali se oudové řádu Pobožných škol. Z hrubky této byly 
vyneseny a v sakristii se chovají tyto tři desky 

1. Deska cínová s nápisem: 




Obr. 89. Kosmonosy. Kostel sv. Kříže. Monstrance. 



MARIA lOSEPHA NE- 

POMVCENA PLATZERIN 

SPONSO COELESTl IVNC 

TA SPONSA 

HIC lACET 

REQVIEM PRECARE LECTO 

OBUT XXIX lANVAR A. D. MDCCLIX. 

2. Erb. 

Nápis do desky rytý písmem italským: 

Graf v. Bolza 

Fridericus Augustus 

Antonius losephus 

lohannes Nepomucen 

Philippus ... 

Soupis památek hist. a umel. Pol. okres Ml.-Boleslavský. 



114 

geb. 14. Aug. 1760 auf der Herr 

schaft Cossmanos gestorben 

in Dresden den 23. Martii 

1761 nachm. 

(Dítě.) 

3. Deska cínová vysoká 60m, široká 35m. Na zadní straně 
napsal bývalý tajemník kosmonoský p. Jos. Bayer: Hrabě Heřman Jakub 
Černín postavil v Kosmonosích piaristský klášter, loretu a zámek. Zemřel 
zde 8. srpna 1710 a pohřben byl v Praze v kostele sv. Víta (nejv. purkrabí 
kr. Českého), kde dosud jeho náhrobek se spatřuje. Srdce a vnitřnosti 
ve zvláštní schránce, na které byl dolejší nápis, byly pohřbeny v Kosmo- 
nosích, v kryptě sv. Kříže. 

Nápis jest latinský, vyrytý do desky písmem italským, velice obšírný, 
z něhož vyjímáme : 

Quoniam Thesaurům suum 

in Lauretano Coeli Domino 

repositum credidit, 

hic etiam Cor suum esse voluit 

Excellentissima Pietas 

dum 

Hac Arcula 

Nobilissimi sanquinis Viscera conlusit 

Illustrissimi et Excellentissimi Domini Domini 

HERMAN! lACOBI 

S. R. I. Comitis Czernin de et in Chudenitz Haereditaris 

Domini in Petersburg . . . 

Hujus Lauretanae Aediculae 

Munificentissimi fundatoris 

quem 

ut 

Ab Octavo Augusti 1710 complecta 

anno aetat. quinquagesimo 

prime requiescentem in 

Páce . . . 

Precare viator. 

V sakristii obrazy farářů kosmorioských, na plátně, svěží, malo- 
vané sytými barvami. 

1. Adalbertus Preisler, natus 1714, a parochia Michalovicensi ad 
Cosmonosensem translocatus 8. Junii 1764, obiit 1799 (decanus Turno- 
viensis). 

2. Franc. Ph. Schorm, natus Roždalovicii 1762, obiit 1819 Cosmonosii 
(decanus, vicar. secretarius, inspector relig. ad gymnasium Neoboleslaviense). 



115 

3. Jos. Car. Bělohoubek, natus Boleslaviae 1792, j 1847 (decanus). 

4. Vine. Procházka, nat 1807, f 1874 (decanus, consist,, vicarius). 

V sakristii uloženo »Rituale seu aijenda romano pragensis* s pěk- 
nými rytinami. Vytištěno: Vetcro Pragae ty[)is archiepis:. in coilcgio 
S. Norberti per Georgium Sam. Beringer 1700. Stran 436. 

Zvony visí na věži východní. 

1. Pod korunou hořejší okraj ovinut jest {)ásem květinovým a stu- 
hovým, jejž nesou andělé. Na plášti sv. Michal. Při dolní ovriibč mezi 
dvěma květinami nápis: 

Anno /Erje Christiana 1745. 

Výška 060 7;/, průměr 076 m. 

2. Týž pásek rozvilinový. Na plášti reliéf biskupa, asi sv. Donát. Dole 
týž nápis. Výška O 48 ;;/, průměr 060 m. 

3. Umíráček. Pod korunkou mezi dvěma liniemi nápis: 

HVMBERTVS COMES ČERNÍN 1670. 

Výška 21 ;;/, průměr 026 m. 

(Oba zvony z 1. 1745 slil — dle pamětní knihy — Jan Jiří Dietrich, 
zvonař na Novém městě Pražském.) 
Zvonky ve vížce : 

1. Větší vys. 0"47 vi (s korunkou), šir. 0'47 w. Ucha hladká, u koruny 
věnec vavřínový a pásek květinový, mezi tím nápis: BJ^F" "^ fVSA eCCLE- 
SlJE COSMONOSSENA S : CrVCIS sChoL : PIaR : (= 1713). 

Na plášti reliéfy: sv. Jan Nepomucký, krucifix, Madonna a hierogram 
MRA nesený dvěma anděly; pod ním zvonařský emblém Pricqueyův. 

2. Menší zvonek vys. 040 ///, šir. O 375 ;//. Ucha hladká, u koruny 
věnec vavřínový a vlys jako nahoře, mezi nimi nápis: 9Í^ + S. MARIA 
ORA PRO NOBIS A. 1723. 

Na plášti reliéfy: sv. Jan, Madonna, medaillon se znakem NP, hierogram 
MRA jako u prvního zvonu. 

Bývalý vojenský ústav, »ŠTIFT« jest stavení podlouhlé, s jedno- 
duchou fagádou a šindelovou střechou mansardskou. 

Vystavěl jej hr. Bolza a pronajal za »štift« 36. pluku pěšímu, kde i obecná škola 
byla umístěna. L. 1793 koupil jej továrník Leitenberger, 1. 1871—92 byl od zemského 
výboru určen pro choromyslné ženského pohlaví. 

FARA. Stavbou svou ukazuje na druhou pol. XVIII. stol., s taškovou 
mansardou; na pilířích při vjezdu pískovcové vásy rokokové. L. 1773 byla 
tato farní budova vysvěcena od tehdejšího vikáře P. Václ. Strassera, faráře 
na Skalsku. Kostelní pečetidlo z 1. 1785. 

SOCHA SV. JANA NEPOM. pi^ed zámkem, pískovcová, pěkná. 
Podstavec hranolový, ořímsovaný, v předu v kartuši zámek a chronogram: 

8* 



116 



Na zadní straně : 



Sic 

IN CoeLIs 
gLorIatVr 

ET 

In terrIs 

honoratVr 

sanCtVs 

loannes ^epomvcenvs 

Ita pr^stans 

sILentIo 

Vt CeterI 

eLoqVIo. 

Diese 

statue hat Dem 

heiligen Joannes 

won Neponnůk 

zu ehren 

Aufrichten lafsen 

in Jahr 

1747 

LeopoLDUs : CRIsto- 

PhoRVS CAstneR 

Der Zeit 

Burggraf Der 

herrfchairt 

Cofmanof, 

Po straně světce dítko. Dole na soklu M : C : snad značka sochaře. 
Socha sv. Jana Nepom. za zámkem směrem k Debři, pískovcová. 

Na protější straně : dIESE 

NVLLYS SVAT VEN HAT 

SPERAVIT DEM HEYLICHEN 

In DoMIno Ioannis von Ne- 

ET POMUC zu EEH 

ConfVsVs ren Aufrichten 

EST : LaSSEN IN IaHR 

NVLLVs 1728 

InVoCaVIt Ioann adalbert 

IoanneM Weber damah 

ET LIGER KORNSCH 

DesertVs reiber in 

est. cosmonos. 



117 



Nad Loretou k boleslavské silnici KKÍŽ 4 w vysoký; na přední stranč 
podstavec reliéf sedmibolestné Matky Boží. Římsa nade středem prohnutá, 
v ní mušle. Na zadní stranč nápis: 



1758 

CrVX haeC qVare CVbas 

lESV 

slT CLaVIs In astra- 

VIrgo 

sVb haC gLaDIIs 

Laesa DoLore 

TVI {= 1758j. 

Pod Loretou na pilíři SOCHA SV. J ANA 
NEPOMUCKÉHO ; malá, z pískovce. St. 18. 

Pod zámeckým parkem, při pěšině z Ml. 
Boleslave, pískovcová SOCHA PANNY 
MARIE : na dvou stupních dvojnásobný 
stylobat hranolový, hořejší na podstavci vo- 
lutově zakončeném. (Obr. 90.) Socha Panny 
Marie, souměrně, něžně provedená na oblacích 
s andílky. Nápisy: 

1. Na str. sev.r F^CVnD^ MaTRI 

constrVXI 

eX 

PlO VOTO 

f^CVnDItateM 

POSCENS (= 1722) 







>^ 




Obr. 90. Kosmonosy. Socha Panny 
Marie pod parkem. 



2. Na str. vých. : 

aCCIpe DeVotIs 
tIbI fIgIt 

MVnera VotIs 

IS QVI EST 
DIVA LlBENS 

ViRGO MarIa 

CLIENS (=: 1722) 



3. Jih: 

aMans 

DeI par^ 

serVVs 

hoCCe opVs 

POSVIT {— 1722) 



4. Západ : 

Mens Dat Cor 

CoR VoTA VoVet 

qVIí: 

fIgo parentI 

nVMInIsaCarLoV(T) 

LaVde perenet 

OPVS (= 1722) 



OBORA kolem lesa téhož jména, na návrší hned nad Kosmonosy, 
ohrada kamenná se zbytky rondellů. 



118 

Kosořice. 

A. Sládeček, Dobrovice a okolí, str. 515 — 518. 

Při odvodňování této krajiny přišlo se kopáním na hromadný pr aehistor ický 
nález: tři palstavy s okraji, dva náramky a spirálovitý závitek, vše z bronzu: jeden 
palstav vzal jsem pro museum v Ml. Boleslavi, vše ostatní p. dr. Píč pro museum 
zemské 1. 1903. 

V Kosořicích jest nyní poplužní DVŮR knížecí, k panství dobro- 
vickému příslušný. Před časy bývala při něm TVRZ, po níž zvala se vla- 
dycká rodina z Kosořic*. Hartul z Kosořic, asi kolem 1. 1350. Jindřich 
z Valdštejna koupí připojil je k Dobrovici. Tvrz zde zašla. Nynější stavení 
hospodářská pocházejí z 18. stol. 

Uprostřed návsi kamenná kaplička a na ní ZVONEK vysoký O 24 m 
(0*26 w), v průměru 0'33 w. Pod korunou otočen jest laurovým provazcem, 
pod ním čte se nápis: SLIT NÁKLADEM OBCZE KOSORZITSKE A° 1693. 
Pod nápisem pásek květinový, ověšen jednotlivými listy akanthovými, jež 
střídají se s hlavičkami andílků. (Dílo zvonaře J. Pricqueye v Ml. B.) 

Nedaleko mostku stojí pískovcová SOCHA SV. JANA NEP. 
z 1. 1794, obnovená 1. 1894. 

Kosátky. 

Sedláček X., 392; Schaller IV., 137; Sommer II., 85; Adressář 80. 

Na ostrožně »Kamenec€ stopy starého Hradiště, snad sídelní místo župy >Ka- 
menecké«. Dr. Píč v Arch. P. 

Kosátky 1. 1429 kapitola boleslavská najala Marešovi z Nové Vsi; 1. 1421 na tvrzi 
Kosátkách seděl Zikmund z Veitmile a po něm jiný téhož jména, jenž připomíná se 
ještě 1. 1481. Dcera Dorota vdala se za Václava Bezdružického z Kolovrat a v rodě 
tomto zůstaly podnes, ač v rozmanitých jeho odvětvích: 1. 1802 ujali Kosátky Lib- 
šteinští z Kolovrat, od 1. 1861 drži je Krakovští z K. 

Dle Sedláčka vystavěli tvrz Kosátky pánové z Veitmile nebo první 
Kolovratové. Jest to tvrz zachovaná a obydlená: po mostě přichází se ku 
bráně, v ní jsou kladky pro zdvihací most,*) střílny; druhá brána po- 
stranní, ve středu všech staveb mohutná věž hmotná; kolem široký příkop 
pro vodu, nyní v lučiny změněný. 

Předhradí obklopuje poplužní dvůr na třech stranách; budovy 
přízemní — nyní částečně adaptované moderně, z části původního vzhledu 
z konce 16. stol. se sgraffity a čtvercovými okénky. Na stěně do dvora 
v dolejších částech ovocné festony a figurální ozdoby, hrubě rýsované, 
jež výše do rustiky štukované přecházejí. Předhradí toto otevřeno jest 
dvěma branami: 1. jižní, směrem k Byšicům, prostou, segmentem skle- 



") Dle zpráv Sommerových byly tu tehdy (1834) ještě dva padací mosty. 



119 



nutou z 18. století; 2. východní, původní z konce 16. věku. (Obr. 91.) 
K ní vede přes bývalý příkop, jímž běží Vrutický potok, moderní zděný 
most s pískovcovou balustrádou. Brána jest věžovitá, otevřená klenbou 
segmentovou s úpravou z maltové bossage. V koutech oblouku kladky 
pro zdvihací most, nad branou tři střílny s kamenným obložením. Kryt 
šindelový, valbový. Vnitřek nepokrytý s barokovým otvorem do dvora. 

ZÁMEK sám skládá se z prů- 
čelních budov s věží a z budov růz- 
ného stáří, jež společně dvůr, ne- 
pravidelný mnohoúhelník, uzavírají. 
Obě ty strany průčelní a celá se- 
verní, dvakráte v půdorysu lomená, 
pocházejí z konce 16. stol., věž jest 
starší,*) ostatní budovy a přístavby 
jsou z 18. a 19. věku. 

VĚZ čtyřboká, mohutných 
rozměrů, hladkých stěn, trojpatrová, 
se čtvrtým nízkým polopatrem, krytá 
stanem taškovým, s lucernou. Nade 
všemi stranami barokní štíty v prů- 
čelním s ciferníkem. (Obr. 92.) 

Okna mají barokní úpravu, 
pískovcové chambrany, jen okno 
v třetím patře do nádvoří jest čtver- 
cové, na hraně sešikmeno, zdá se 
původním. V polopatře malá čtver- 
cová okénka. 

Na stěně do dvora čtyři znaky : 
nejvýše znak z konce 14. — nebo 

poč. 15. století, podélný, silně plastický; níže tři ze 17. stol. pěkně tesané 
s bohatými fafrnochy.**) (Obr. 93.) 

Křídlo pravé, o šesti osách, nepravidelně vzdálených. V přízemí 
portál, půlkruhem sklenutý, obložený prostou bossagí a římsou; okna 
v patře s římsami rovnými a profilovanými. 

Levé křídlo o šesti osách rovněž nepravidelných, dvoupatrové, 
s podobnými okny. Poboční stěna levého křídla podepřená dvěma nověj- 
šími opěráky, má po dvou oknech v patrech. Na jednom je mříž novější 
z 18. stol. Poboční strana pravého křídla zachovala v původní úpravě jen 
jedno okno v patře a na okně v přízemí mříž železnou s kovaným ná- 
stavcem ze 17. stol.: pruty profilu kulatého vycházejí od střední masky 
a zatáčejí se v kruhové soustředné spirály. Ve vedlejším okně mříž z prutů 




Obr. 91. Kosátky. Brána ke tvni. 



*) Sedláček, Hrady a zámky, X., klade ji do XV. stol. 
**) U Sedláčka jich význam 



120 



profilu kosočtvercového, prostrkávaných se vkládaným oválovým a větev- 
natým ornamentem z polovice 17. stol. 

Strany nádvorní levého křídla s původními komíny, orámovanými 
okny a hladkými stěnami. — K věži po celé její šířce přistavěn pří- 
stavek s pultovou střechou, barokní, z počátku 18. stol. Portálek do 
něho vedoucí má chambranu pískovcovou s kapkami. 

Niveau před levým křídlem a před tímto přístavkem, jest zvýšeno 
a přístupno schody s pískovcovou, kuželkovou balustrádou, barokní, 
s kulemi na nárožích. 




Obr. 92. Kosátky. Půdorys tvrze. 



Zadní strana křídla levého s rustikou a okny bez opažení. 

Ostatní budovy (pivovar, byty) jsou nízké, střízlivé budovy s moderní 
úpravou. 

Vnitřek: Dole klenby bez žeber, většinou barokní, valené, s lune- 
tami. Portálky barokní s kapkami, podobné s krby. Jinak stropy hladké, 
rákosové. Nábytek moderní. 

V předsíni Kristus, barokní práce, ze dřeva řezaný, a supraporta 
na plátně (z pol. 18. stol.): dva andělé s květinovou štafáží. 

KAPLE » Matky Boží* v přízemí v levém křídle s úpravou z 19. stol., 
sklenutá stropem zrcadlovým, se dvěma okny, s třetím do chodby. V ní 
empirová kamna, fialově, s černým nádechem, polévaná: Na tambouru 
ověšeném guirlandy a medaillony a opleteném akanthovými listy, kanel- 



121 




Obr. 93. Kosátky. Průčelí tvrze. 



lovaném, se zubořezem pod římsou stojí sloupovitý svršek, ukončený vasou ; 
svršek kanellován ; jeho podstavec ověšen též guirlandy. 

Lavice prosté. Oltář: mensa rakvovitá, tabernakl s obrazem Panny 
Marie bezdězské; dva reliquiáře ze dřeva řezané, s ozdobou akantho- 
vých listů a stuh, dva jiné, podobné ale bohatší. 

Reliquiář měděný, zlacený, rokokový. 4 svícny barokní, cínové. 
Kropenka cínová. 

Obrazy: 

1. Obraz Umučení Páně na hlavním oltáři z konce 15. nebo 
počátku 16. století. Kristus pní ve středu vysoko, po stranách dva lotři. 
Pozadí za kříži ve svrchní partii vzorkováno, v rozích rozvihny. V pozadí 
andělé přinášejí kalichy pod bok a ruce krvácející; dole u nohou anděl 
třetí v rouše zlatém. Níže krajina : v levo les, vedle přístavní město s vysokým 
kostelem, z něhož po silnici táhnou vojáci pěší i na koních. V právo též 
les se skupinou vojáků a žoldnéřů, kteří o Kristovo roucho metali los. 
(Obr. 94.) 

Pod křížem kupí se v právo: žoldnéři pěší i na koních, v šatech 
brokátových, v brnění, s praporci a na nich erby, na hlavě turbany, 



^\\\h:. 




Obr. 94. Kosátky. Tvrz. Oltářni obrar v kapli P. Marie. Z konce 15. neb zač. 16. stol. 




Obr. 95. Kosátky. Kaple P. Marie v tvrzi. Obraz Veíeře Páně. 



124 

chocholy, čapky. Koně s nádhernými postroji. Na zemi kosti, psíček. 
Uprostřed nich pod křížem světice, objímající kříž, na hlavě čelenku 
a závoj, vlasy natočené splývající, šat nádherný, rukávy sdrhované, sukně 
a svrchní roucho široké, volné; v levo jiné ženy. Uprostřed nich Matka 
Boží v mdlobách, podporována sv. Janem, v širokém volném rouše barvy 
modravé. Výše zase zástup vojákův a židů; hejtman na bělouši probodá 
bok Kristův. 

Obraz malován na plátně, na podkladě křídovém na dřevěné desce 
nalepeném (256 w X 1''5 w), komposice přeplněná. Barvy živé, provedení 
téměř miniaturní, štafáž má dosti perspektivy. 

Obr. 2. — 14. patří k obrazu oltářnímu, s nímž činí celek věcný i for- 
mální. Všechny jsou malovány na plátně s křídovým podkladem, na dubové 
desce přilepeném (jednotlivé r23 ;;/ X O'^! w) z konce 15. nebo počátku 
16. stol., v jednoduchých rámcích listových, později nevkusně zeleně na- 
třených. Na obraze (5.) » Večeře Páně* v pravém rohu na nádobě signatura: 
HANS R. Všechny provedeny spůsobem jako obraz hlavní na oltáři. Svrchu 
ohraničeny jsou segmentovým obloukem z prutu, z něhož rozviliny akan- 
thové se rozvětvují. V pozadí, kde toho štafáž dovoluje, zlaté pole se 
vtlačeným vzorkem granátového jablka. 

2. Večeře Páně r23 ;/z X 0/0 ;//. Vzadu vyhlídka do krajiny. 
Apoštolé všichni shromáždění sedí kolem stolu, sv. Jan s hlavou v klíně 
Kristově; na stole beránek, chleb, nože, sklenice; na zemi pes, kočka, 
džbán, koš s chleby. V pozadí jizby umývání nohou. (Obr. 95.) 

3. V zahradě Getsemanské. V popředí Kristus (na obrubě šatu 
IHESVS), apoštolově, někteří s knihou v ruce, spějí; nad skalou anděl 
s kalichem, v pozadí Malchovi uťato ucho. 

4. Kristus u Piláta. Pilát v bohatém brokátu myje si ruce; v pozadí 
ukazuje Krista židům. 

5. Kristus bičován. Rány rozděleny jsou souměrně po celém 
těle; katané ve španělském kroji, na zemi, v pozadí síň na sloupech s lavi- 
cemi rozvilinovými: v ní výjev: Kristus plván. 

6. Kristus korunován. Kristus sedí na kamenné tubě. V pozadí 
síří na sloupech, kde se radí páni s Pilátem ; vyhlídka na město s věžemi. 

V.Kristus na cestě ke Kalvárii. Klesá pod křížem, vrací Vero- 
nice roucho. V pozadí z brány městské vycházejí Maria a Jan, v právo 
vzadu staví kříže na Kalvárii. 

8. Kristus sňat s kříže. K. v náručí Panny Marie, Marie Magda- 
lena libá mu ruce, sv. Jan lká. Na zemi různé kusy, lebka ... V pozadí 
snášejí tělo Kristovo; v právo hrob Kristův. 

9. Kristus v hrobě. K. leží v kamenné tumbě, na níž čte se 
nápis: lESVS — IV — REX ; maží jej Marie Salome a Magdalena; nad ním 
sklání se Šimon, Marie a sv. Jan. V pozadí snášejí lotry (v právo), v levo 
podpírá sv. Jan klesající Marii. 




Obr. 96. Kosátky. Kaple P. Marie v tvrzi. Obrai Nanebevstoupení Páně. 



126 

10. Kristus vstává z hrobu — z podobné tumby kamenné; 
zbrojnoši padají k zemi ; v pozadí krajina s řekou ; učeníci přicházejí se 
podívat. 

11. Nanebevstoupení Páně. Nahoře v oblacích nohy, pod nimi 
na hoře zanechané šlépěje, kolem zástup apoštolů s JMarií ve středu. 

V pozadí krajina s vodou. (Obr. 96.) 

12. Kristus v očistci. Odvádí Adama a Evu do zadu, shluk 
hříšníků v plamenech, čerti, krokodilové, netopýři. 

13. Seslání Ducha sv. Apoštolově sedí na stolicích, v popředí 
Panna Maria v rouše jako všude modrém ; tváře ostře charakterisované. 

V pozadí široké okno, jímž přilétá holubice v záři a paprscích. 

14. Smrt Panny Marie. P. Maria v kamenném hrobě; dále tři 
osoby: mnich, dívka a žena se modlí. Nad hrobem Kristus přijímá duši 
její (s korunou); kolem apoštolově. V pozadí architektura renaissanční 
s kasetovým stropem, sloupy s ozdobnými hlavicemi, s klenbou křížovou, 
okna se skelnými malbami 

15. Umučení Páně z počátku 16. stol. na dubové desce (0*82 ;« 
X 0'61 m) na křídovém podkladě. Kristus a lotři zsinalí s výrazem utrpení. 
Pod křížem v právo židé ve vysokých špičatých kloboucích a žoldnéři 
s halapartnami. Pod křížem sv. Maří Majdalena s rouškou zelenou, Matka 
Boží a sv. Jan, se ženami v turbanech. Pozadí zlaté, nevzorkované. Kresba 
méně správná, provedení hrubé, bar y mdlé, 

16. Sv. Trojice: na plátně, zašlý; z pol. 18. stol. 

17. Třináct obrazů Panny Marie a 12 apoštolů na plátně, menších, 
barokních : postavy celé v arkádě půlkruhové s podpisy. Apoštolově se 
svými atributy, s rouchy vlajícími. Z konce 18. stol. 

18. V okně visí obraz Panny Marie klatovské, kopie. Pod obrazem 
erb s letopočtem 1374 a nápis: Věra effigies Thaumaturgae Statuae B. V. 
Manae Valle sub | Roczostin Bohemiae ad PP Augustianos Fundationis 
Kolowrateae. 

Ve věži ZVONEK přelitý 1. 1 866 od Anny dcery Karla Bellmanna 
v Praze. Původní nápis gotický, jenž na přelitý byl přenesen : auno IUÍIe- 
simo se.xcEníesimo berimo ^ira páce. CYMBÁLY ; dva, hladké, novější. 

Uprostřed zámeckého nádvoří stojí SOUSOŠÍ : na trojdílném pod- 
stavci vypouklém a po stranách volutami ohraničeném plastický erb koru- 
novaný, od něhož visí guirlandy ovocné. Na tomto podstavci Madonna, 
po stranách sv. Jan a sv. Václav klečící. Na zadní straně kartuš plastická 

co 

s guirlandy a nápisem: Zřídil Fr. W. No^A^ohradský hrabě z Kolowrat 
s manželkou Josefou rozenou hr. Hrzanovou z Harasova léta Páně 1730. — 
Obnoveno 1. 1866 a 1900. 

SOCHA SV. JANA NEPOM. před tvrzí. Podstavec hranolový 
s vypuklou přední stranou, na něm ze štuku kartuš s vytřelým nápisem, 
po stranách a pod římsou čabrakové ozdoby. Socha s andělem, jenž po- 
dává světci reliéf Panny Marie staroboleslavské. 



127 

Mezi dvěma vysokými lípami KAPLIČKA SV. JANA NEP. Ve 
výklenku obraz sv. Jana, pod ním zámek košátecký a erb kolovratský. 
Vedle nápis vytřelý: Tuto spustlou kapličku obnovil a obrazem sv. Jana 
opatřil Kolowrat ... Z 18. stol. 



Krnsko. 

A. Sedláček: X. 364-68; Vančk: 28; Sommer: 140. 

Na blízku Hradiště s hliněnými valy. Arch. l'am. XIV., 507. U cesty k Boleslavi 
a tamtéž na rozcestí ke Strenicům praehistorické nálezy. 

L. 1354 jmenuje se Arnošt z Krnska, jenž vykonával právo podací v Čejkách 
a u sv. Jiří pod Krnskem; 1. 1476 Jan Tovačovský prodal Krnsko Janovi Vančurovi 
z Řehnic a v rodě tomto nejdéle se udržely. L. 1726 koupil ie Josef Fr. hrabě 
z Vrbna a 1. 1798 Václav hrabě Špork. L 1873 sňatkem Rosalie hraběnky Šporkové 
přešlo Krnsko s Rehnicemi na Vratislavy z INIitrovic. 

Ves se zámkem na stráni nad potokem Skalským naproti Novému 
Stránovu. ZÁMEK vypíná se příkře nad strání a jest přístupným od 
strany východní a severní. Postaven byl na místě TVRZE (která se Ještě 
1. 1464 připomíná) v 16. století; v nynější podobě své byl přestavěn 
1. 1727 od Josefa hrab. Vrbny ; naposledy opraven, jak erb šporkovský 
nad hlavním portálem hlásá, za hraběte Sporka. 

Z dílčích cedulí 1. 1650 dovídáme se o vnitrních místnostech : v přízemí byly 
kuchyně, sklepy, světničky a konírny, všechno klenuté. Jmenují se palác nový a palác 
starý, andělská světnice, zbrojnice stará a nová, fraucimor s komorou; I. 1685 rozeznával 
se starý a nový dvůr: starý zámek měl dva paláce, kolem zeď s rundelem a pevný most. 

Zámek tvoří čtyři křídla kolem čtverečného dvora rozložená. Tři 
křídla zachovala původní renaissanční úpravu ze 16. stol., křídlo severní 
jest barokní. Budova jest kryta šindelovou mansardou. (Obr. 97.) 

Severní průčelí má ve středu risalitu portál polokruhový, 
dekorovaný po stranách pilastry a kládím ; v klenáku plastická mušle, na 
rozích dvě vásy. Nad portálem okno, nad ním plastický znak Sporků. 
Stěny risalitu členěny jsou pilastry s hlavicí pseudojonskou, s úseky kládí 
a římsou trojúhelníkově lomenou. Nad risalitem nízká attika s okénkem 
ve středu, prohnutá, po stranách vásy. Nad attiku vystupuje věž čtyřboká 
se skosenými rohy, krytá stlačenou cibulovou bání, která jest ukončena 
plechovou vásou. (Obr. 98.) Nad všemi stranami dekorativní vikýře, v prů- 
čelní straně ciferník hodin, v ostatních nízká okna. 

Jižní průčelí s podobným risalitem, jenž ukončen jest trojdílným 
štítem na attice, barokně vykrojeným; — nad středem segmentová římsai 
po stranách voluty s pískovcovými kulemi. Vikýře ve střeše i okna slohově 
vypravená, s lomenými a segmentovými římsami. 

Východní a západní strana hladké, s vikýři ve střeše. Uprostřed 
východní strany vystupuje jednopatrový přístavek, v jehož přízemí za- 
chováno původní úzké okénko ze 16. věku se skosenými hranami. 



5^ 




Obr. 97. Krnsko. Zámek. 




Obr. 98. Krnsko. Portál zámku. 




Obr. 99. Krnsko. Jan hrabě Špork. 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. -Boleslavský. 



130 



V nádvoří strana severní hladká s průjezdem barokně sklenutým, 
v ostatních zachovány renaissanční arkády (severní zazděny), polokruhové, 
sklenuté na čtyřbokých pilířích, pískovcové, bossageované; klenby ochozu 
křížové bez žeber s hlubokými lunetami. 

Vnitřek zámku. Místnosti v přízemí klenuty valeně, v patře s plochým 
stropem. Ve východním přístavku v přízemí kuchyně s krbem a komora, 
do níž vede polokruhový vchod se železnými dveřmi, z počátku 17. stol. 
Stropy v patře ploché, částečně klenuté, kamna ve všech pokojích empirová, 
taktéž nábytek a svícny empirové; dvéře moderní. Na chodbách a v pokojích 

visí obrazy, malované na plátně a 
dřevě, různé ceny umělecké, ze 17. 
až počátku 19. stol. Mezi nimi jest 
22 portrétů, mezi nimi též papež 
Benedikt XIII. z I. 1729. 

Hlavně zastoupeny jsou po- 
dobizny rodiny Sporkovské: 1. hr. 
Marie Anna (1731); 2. Jan, říšský 
hr. Spork, generalissimus veškeré 
cis. jízdy t 1679*) (Obr. 99.); 
3. Jan Josef Š. (1730); 4. Eleonora 
Marie Kateř. rozená z Finecken, 
se signaturou 1. 1670: Joa. Richter 
pin. ; 5. Fr. Antonín, říš. hr., tajný 
rada a nejv. purkrabí kr. C. (mal. 
1725); 6. Jan Václav Joachim, tajný 
rada, komoří, nejv. hofmistr k. C., 
president soudu nad appell. (konec 
18. stol.), malba primitivní; 7. Eleo- 
nora, rozená Clary-Aldringen, man- 
želka předešlého; 8. Rosalia Apollonia, rozená baronka Vratislavova z Mitrovic 

* 1666 t 1747; 9. Jan Ferdinand, obrister Landjágermeister in B. * 1664 
f 1711; 10. Josefa Apollonia Barb. Šporková, provdaná Pachtová; 11. Jan 
Michael, říš. hr. Šp., appellační rada * 1692 f 1738; 12. Jan Ant. * 1689 
(10. a 11. synové Jana Ferd. čís 9.); 13. Jan Václ. Adaugt, komorník 
a gubern. sekretář * 1803 f 1832; 14. Jan Václ. Em, komorník, podpluk. 

* 1754—1828; 15. Jan Rudolf, podmaršálek a maj. 25 pluku 1756 f 1806; 
16. Rosalia Jana, roz. baronka z Langendorfu ; 17. Jan Karel, kom. a nejv. 
lovčí k. Č. * 1722 t 1790; 18. Jan Leopold Fr. 1758 f 1841; 19. Jan 
Rudolf, světící biskup 1695 f 1759. (Obr. 100.) 

Černá silhouetta stříhaná. 

Historické a biblické obrazy: Kristus 121etý v chrámě; Kristus 
vyhání kupce, požár Říma za Nerona, požár Troje — stol. 18. 




Obr. 100. Krnsko. Zámek. Biskup hrabě Špork. 



') V maršálské uniformě. Nohou stojí na hlavě Turka; v pozadí boj s Turky, 



131 

Obraz svaté Maří Majdaleny (z konce 18. stol.J. 

Lidové výjevy (2j z 18. stol. 

Lovecké výjevy dva z 18. stol. Krajiny 4 (jedna na dřevé) 
-|-2-)-3-f-2-[-6 — Zátiší 6-|-^^h-" ovoce, květiny, bažanti, kohout 
a koroptev (z 18. — 19. stol.). Zvířata 2 -f- 1 H-l (pes Koudelka s {)od- 
pisem : &a. Koiibclfa fc i]iiicmuiu jem inlími '\>^\ a pcčoiii miliu-iu (z konce 
17. stol.). Architektury ll-|-2 + 2ze 17.— 19. stol.: Benátky, Co- 
losseum, vítězná brána v Římě, chrám a náměstí sv. Petra v Ivímé atd. — 

Obrazy jsou v rokokových a empirových rámcích, s emblémy váleč- 
nými, nebo loveckými, řezanými, v nástavcích. 
Pušky na kamen, lovecké: 

1. S podpisem vyrytým na hlavni: lOHAN WIDMAN IN PRAG. 

2. Se značkou na zámku : lOS. Fruempt in WIEN. 

3. Na hlavni: ANTON STEIN GASTINGR A PRAG. 

Z chodby v prvním patře vchází se do domácí kaple, kryté plochým 
stropem. Oltář z počátku 18. stol. s novějším obrazem sv. Trojice. Po 
stranách obrazy (4) z poč. 19. stol. Na stěnách obraz sv. Antonína pou- 
stevníka z poč. 18. stol., sv. Jana Nep. z pol. 18. stol., Panny Marie 
Bezdězské (18. stol.), a portrét (konec 17. st.). Missály: z 1. 1712, vy- 
tištěný v Olomouci a z 1755 v Praze. 

V knihovně některé knihy šporkovské: Das christliche Jahr 1733 
s rytinou hr. Šporka na titulním listě, i)ie luijciibící^ulc bcv (ibriftcn (A. Fr. 
Spork) a mnohé rukopisné, latině psané. 

Na půdě ve skříni portréty šporkovské (10) z 18. a 19. stol. na př.: 
Maria Anna hr. Šporková 1. 1745 *7oscf Beisch pinxit*. Spousta archiválií, 
nejvíce hospodářských, na hromadách. 

Ve vížce CIMBÁLY hodin, ve štítě hodiny sluneční. 

U vrat do nádvoří v právo z kamene tesaný ERB pánů z Vrtby 
z první pol. 18. stol. Z nádvoří tohoto, jež uzavírají hospodářská stavení, 
vedou VRATA a cesta k zámku, průčelní straně. Po obou stranách 
jich na pískovcových podstavcích, mnohonásobně profilovaných, stojí 
SOCHY pískovcové: v právo sv. Antonína Pad., v levo sv. Františka Xav. 
Pod sochami na římse erby a pod nimi nápis (pod sv. Antonínem): 

lAN WACZLAW 

Wanczvra z Rzehnitz 

v levo pod sv. Františkem : 

lOHANNA Anna Maria 
V^anczvrowa Rozena Frvweinka z Podolí. 

Na dvoře pískovcový, tesaný ZNAK pánů z Vrtby (šest lilií). 

9* 



132 



KOSTEL SV. JIŘÍ POD KRNSKEM U ZÁMOSTÍ. 

Schaller 146. Vaněk 28. Kniha pamětní na faře z 1. 1765. 

Osada starožitná při řece Jizeře; v 16. století se nazývá nejednou 
městečkem. Za časů Schallerových ukazovaly se na náměstí v Z. — pranýři 
na blízku pak hora Šibeniční. 

Kostel uvádí se ve XII. století mezi farními a sice ve Vtelně. Vla- 

dykové vtelenšíí podací právo tu 
vykonávali, které teprve I. 1717 
bylo přeneseno prodejem na Krnsko. 
L. 1350 fara vtelenská odváděla 22 gr. 
pololetního desátku komoře krá- 
lovské. V době kališnické byl kostel 
v letech 1547 — 51 od Jiříka Vančury 
z Řehnic přestavěn ; v té době opa- 
třeny zvony. Po roce 1620 stal se 
filiálním a patřil ku správě farářů 
strenických. L. 1764 obnovena tu 
fara, 1. 1787 vystavěn nynější kostel: 
starý pobořen do základů, nový 
rozšířen o nynější presbytář. Po- 
slední důkladnější oprava byla pro- 
vedena 1. 1861. 

KOSTEL nynější jest stavba 
orientovaná, baroková, bez věže. 

Presbytář jest okrouhlý s pěti 
okny, z nichž páté, prostřední jest 
slepé. (Obr. 101.) Okna jsou polo- 
kruhová, s klenákem, v rozích zpro- 
hybaná, s ostěním silně profilovaným. 
Stěny oživeny plochým pilastrem 
a polopilastrem na jižní a též na sev. straně. Pilastr spočívá na patce 
s hlavicí římsovou, vlysem kanelovaným a kládím. Ku presbytáři přistavěna 
nízká, čtyřboká stavení, na severu sakristie, na straně jižní kaple. 

Loďo málo širší, podélná se třemi (dvakráte) stejnými, jako v presbytáři. 
Na obou nárožích ploché polopilastry sdružené s hlavicemi jako v presbytáři. 

Průčelí rozděleno jest římsou podkrovní na dvě části: portál 
s ostěním profilovaným, nad ním na volutových pásech římsa, uprostřed 
polokruhově prohnutá; po stranách, na nároží po dvojici pilastrů již 
známých. V hořejší části nika s mušlovou dekorací a nápisem: 

SVATÝ Jikt 

PATRONE NÁŠ 

ORODUJ ZA NÁS. 




Obr. 101. Krnsko. Půdorys kostela sv. Jiří. 



133 

Po stranách tytéž pilastry a volutové přístavby. Nad tím římsa a nad 
ní štítek trojúhelníkový se železným křížem, te{)aným, v akroteriii. 

Nad presbytáři sanktus s hicernou čtyřstrannoii, s cibiih', makovicí 
a křížem dvojitým. Střecha mansardová. (Obr. 102.) 

Uvnitř. Presbytář sklenut konchou a závěrem; po straně severní 
sakristie a naproti oratorium, jež 1. 1868 dal patron tehdejší zříditi. Oltář 




Obr. 102. Kostel sv. Jiří pod Krnskcm. 

s obrazem sv. Jiří na zdi zavěšeným od Hellicha z 1. 1861, na taber- 
nakulu Ukřižovaný a pod ním skupina světic, po stranách andílkové, na 
vrchu kříž. 

Triumfální oblouk polokruhový. Za ním po jedné straně ka- 
zatelna: řečniště okrouhlé s reliéfem: Kristus na lodi s apoštoly na 
rozbouřeném jezeře, svršek (s lambrekinem) na zpíjsob české koruny 
s anděly a se září; z 18. století. 

Naproti oltář sv. kříže a pod ním soška Panny Marie ve skřínce 
zasklené, kterou daroval ze své kaple Jan Václav hrabě Příchovský 1. 1766 



134 



Před tímto oltářem jsou dvě krypty Vančurovské; 1. 1861 našly se tu 
rakve, tabulky, na jedné s nápisem, že 1. 1625 31. dec. zemř. Anna Sla- 
vatová, rozená Šliková z Pasaunu a Weiszkirchen na Stranově a tu byla 
pochována. 

V lodi při stěnách pilastiy. tii po každé straně, jež spojují pásy, 
kterými jest rozdělena klenba na tři pole, poslední nad kruchtou. 

Oltář s obrazem sv. 
Františka Seraf. od Hellicha 
z 1. 1861; po stranách sochy 
sv. Jana Nepom. a sv. Bar- 
bory s kalichem ; v nástavci 
srdce Kristovo z 1. 1861. 
Na protější straně oltář 
s obrazem sv. Václava ; po 
stranách sochy sv. Barbory 
a sv. Kateřiny, v nástavci 
srdce Panny Marie (z 1861 ). 
Kruchta na 3 oblou- 
cích, jež nesou dva sloupy, 
s balustrádou zprohýbanou 
a prolamovanou ornamentem 
geometrickým. 

Dva kalichy: 1. vy- 
soký 0-25 w, šir. 0-09 m, 
rokokový novější. 2. Vys. 
0-23 m, šir. 0095 tn : noha 
šestilaločná, dřík hranolový, 
nodus baňatý, číše holá. 
Punc IP. Z letop. čitelno 
17 . . Z druhé polovice 
18. stol. 

Dva pac i fikaly, kří- 
žový a baldachýnovitý, oba z 1. pol. 18. stol. (Obr. 103.) 

Křtitelnice kamenná, vys. PTO w. Na podstavci kalichové podoby 
ze 16. věku, číše okrouhlá několikrát žlábkovaná; na vrchu soška sv. Jana 
Křtitele, plechová, pozlacená. 

Na kamenné této křtitelnici četl se nápis: 

LÉTA 1570 DAL TVTO PaMATKV VDIELATI ADAM KOLARZ 

Z Katvsicz. 

Náhrobek ve zdi za oltářem veliký 192 w X P06 ?«. Rytíř v plné 
zbroji, pěkné, výrazné tváře. V pravici drží přilbu, v levici řemen od 
zbraně, u nohou má erb. Po čtyřech okrajích čte se písmem pěkně vy- 
tesaným nápis: 




Obr. 103. Pacifikály v kostele sv. Jiří pod Krnskem. 



135 



íteía l^Aiú (Lt|i)ci)I)Li |.^iLiillcIjo J?a, bclatcljo tujcliljo lu Hcňicli na punbčli 
\Kth ^luaíu paiiau Barbaci; || nmrel Bro^cnij a líaíccnij Ri)tiř ^an 3i řih 
lit)anqura ] Hícljnic a na li^^alccomř. J?an Bnl) i\u- nui inilonuu Injti. 

Zvony umístěny jsou na nízké zvonici kamenné, osaměle na stráni 
postavené: 

1. Největší z nich průměru 1*11 w, vysoký O •^9;//. Kolem korunky 
vlys 009 f// široký obsahující biblický výjev: vraždění dítek v Betlémě. 

Výjev opakuje se třikrát, na čtvrtém místě stojí nápis: 

Tehdy herodes wida ze by oklamán byl 
od mvdrzcv y rozhniewal gest welmi a 
poslal zbit wssecky dítky kterez byly wbe 

TLEME Y WEWSSECH KONČINÁCH GEHO. (Medailon.) 
Pod tím pásek O 09 7/1 široký z vinné révy komponovaný. 
a) Na plášti: Medaillon. 



O 



Karyatida 



GIRZI WANCZVRA Z RZE 
HNIC A NA STVDENCE 



Karyatida 



sv. Václav 
(0-24 ?n} 



Erb 

Vančurů 

z Rehnic 

0-25 m 



sv. Zikmund 

(0-24 m) 



b) Na právo odtud: 

LÉTA . 15 . 81 XVI DNE MIESYCZE 
SRPNA . SLIL GEST TENTO ZWON 
SPOMOCY BOZI WONDRZEY ZWO 
NARZ PRAŽSKY WBOLESLAWY 
MLADÉM NAD JIZERAV. 

c) Na třetí straně (dál v právo) v rámci: 

Maska. 



Maska. 



Aby zwvkem zwonv tohoto wiernym 
krzestianvm schvze gich spolecnie 

KSLOWV BOZIMV A K CHAWALENY GMENA 
GEHO SWATEHO WZNAMOST SE VWOZOWALI 
TEZ PRO POTRZEBV A KVPOCZTIWOSTI NAK 
LADEM VROZENÉHO A STATECZNEHO RYTI 
RZE PANA GIRZYHO WANCZVRY Z ZREH 
NICZ A NASTVDENCZE VDIELAN GEST NA 
KRNSKV . K SWATEMV GIRZY LÉTA OD NAROZ 
ENY . SYNA BVOZIHO TISYCZYHO . PIETISTEHO 
WOSVMDESATEHO PRWNIHO. (List šalvějový.) 



Maska. 



Maska. — Sedm figurek. 



136 



I? 


e^ 


s 


^.1 


o 


jj\ 


G 


5 


3 


= ! 


fr^ 


es 


i-i 


o 




o 


ř 


a| 










o 


•^^ 


cr 


:±íi 


^ 


«—^ 


t*-t 


- 


5 


*^ 


s 


*r5 


i-r 




^ 


^ 


f-t 


^ 


m 


■^•s 




e 


TJ 


es 




2 


»^ 


r-> 


C3 


rs> 


«=-* 


C 


0M^ 


^i^ 


>ii 


řS4 


»» 


*-í 


>« 




feí 


ÍS 


-S 


^ 


C3 


!»• 


*-^ 


>« 


W 


**4 


«", 


Hí 




2 


1" 


^- 


o 




/*3 


^/ 


'— » 


^ 




í^ 


»^ 


^ 


'W 


H 


^^« 




^ 


ts 


ol»i 


glíSl 




^ 


^1^ 


^ 


<"íf> 


r-n 




tí, 


§ 


"^ 
^ 


»' 


ss- 


»r> 


'^ 


»"V 


•^ 


Uí^ 


-^ 




fe3- 






^•^ 


^n» 


^1^ 


^•^ 


•*V 


« 




O 


€*Ý 


C} 


i 


3 
o 


f^ 


53 


»• 


^■^ 


*-» 


íl> 


*r> 


O 


^ 


»— j 




*"» 


ftí 


/r» 


'n 


'^ 


f:^ 




te 


?? 


í*^ 


R 


4^ 


«:> 




♦í^ 



Při dolejším okraji dva obroučky, jež jsou ověšeny 
listy střídavě akanthovými a šalvějovými; pod nimi dva me- 
daillony. 

2. Zvon nejstarší z r. 1535 v průměru O 85 ju, vysoký 
078 ;//. Kolem koruny v dvojnásobných řádkách nápis 
gotickým písmem: (Facsimile.) (Obr. 104.) 

3. Nejmenší vysoký 0"76 m, průměru 0"77 m byl přelit 
1. 1891 od Arnošta Diepolta, zvonaře v Praze. Na plášti reliéf 
sv. Jiří. 

Zvon tento byl přelit poprvé 1. 1670 od zvonaře Mik. Lva v Praze 
nákladem Jindřicha Vančury z Řehnic, když se byl ohněm roziál. Po- 
chází tudíž z doby starší před r. 1670 — nejspíše též z i. 15S1 od 
Vondřeje. zvonaře pražského, jak o tom poznamenáno v arch. zem. 
Musea 

4. V sanktusu : 

Výška O 28 ?//, průměr 0"35 ///■ Kolem hořejšího kraje 
mezi dvěma silnými liniemi nápis. (Obr. 105) 

CHRISTOPHORvSAnCERIMVLLER.PRACA^dVlO • MX FVDIT 
Obr. 105. Kostel sv. Jiří pod Krnskem. Sanktusník. 

Na plášti reliéfy sv. Václava a sv. Floriána. Na dolejším 
věnci pasek květinový. 

FARA. L- 1766 položen k ní základní kámen, před 
ťin bydlil farář v malém mlýně. Budova patrová. Zdi její jsou 
členěny lisenami, okna zdobena chambranami a římsou seg- 
mentovou. Risalit má tři, postranice po jednom okně. Nad 
přízemkem římsa. 

V týž čas 1766 položen základ k nynější ZVONICI 
zděné, nízké, na vršku. Za ní na poli 1. 1787 založen nynější 
hřbitov. 

U schodů před kostelem stojí KŘÍŽ PÍSKOVCOVÝ, 
jehož ramena jsou zakončena trojlisty; z 18. stol. 

Před farou toto návrší zdobí SOCHA SV. JANA 
NEPOMUCKÉHO, pět metrů vysoká, pískovcová. Na 
širokém trojdílném podstavci v rozích klečí andílkové, na 
prostředním, hranolu vypouklém a z líce vystupujícím 
(hořejším) reliéf sv. Jiří. Na něm skomolený jehlanec se 
sochou světce ve hvězdové glorieie, s andílkem u nohou. 
Sochu tuto postaviti dal stránovský ředitel Ignác Elger 1. 1769, 
a zhotovil Ant. Jedlička v Praze. 



137 

Lhota Husí. 

Vančk 25, 26. 

L. 1525 jako příslušenství Volenovické připadla m. Ml. Boleslavi. V 17. století 
z pustých a odběžných gruntů sestaven dvůr řeč. Lhotka, též >panská Lhota«. 

KAPLE SV. ANNY. V průčelí dvéře čtyřhranné a nad nimi na 
desce dřepěné nápis: Společnost zdejšího sousedstva s pomocy Boži 
vlastním nákladem tuto Kapli postaviti dali. R. 1823. 

Štít oddělen jest římsou a členěn lisenami. Po stranách jehlance 
(2 -|- 2) a nahoře železný, dvojitý kříž. Presbytář, užší nežli loď, uzavřen 
pěti stranami osmiúhelníkovými, na něm plechový sanktus. Na východě 
přiléhá, v prodloužené ose, nízká sakristie, s vlastním vchodem. 

Uvnitř stropy ploché, vítězný oblouk segmentový. Oltář i obraz 
sv. Anny, kazatelna pětiboká, s obrazy sv. evangelistů na dřevo malo- 
vanými. Kruchta na dřevěných sloupích s positivem. (Z 1. 1823.) 

Ku kapli, osaměle, přistavěna byla 1. 1862 VEZ kamenná, a na 
ní zavěšeny dva tehdy nové ZVONY. Větší vys. 0'46 ;//, šir. 060 w, byl 
obětován od Jana Tichého, Lidmily, manželky jeho a syna Josefa. Slit byl 
u Karla Bellmanna v Praze. S reliéfy sv. Jana Nep., sv. Lidmily a sv. Anny. 

Druhý vys. 0'34 ;«, šir. 0'46 ///, obětován od Josefa Fialy a Anny 
manželky z Husí Lhoty, s reliéfy sv. Jana, sv. Václava a sv. Kateřiny. 
Slil jej K. Bcllmanii^ dvorní zvonař v Praze, 1. 1862. 

Zvonek v sanktusu jest široký 0"30 m, vysoký 0'45 ni. Kolem horní 
ovruby dekor rostlinný, jinak holý, bez letopočtu. 



Lhota Malá. 

Asi čtvrt hodiny na jih od vsi ve .skupině skalní řečené. >Na starých hradech* staré 
hradiště. Pam. Arch. XIV., 351. 

Lhota Písková. 

HOSTINEC »NA PÍSKU«. Průčelí se štítem barokním ; po stranách 
brány (zazděné nyní) dva pilastry štukové s nejapnými kompositními hlavi- 
cemi. Nad středem plastický znak allianční, z pískovce s akanthy, koruno- 
vaný, výše růže. Nad hlavicemi pilastrů, proutěné košíky s ovocem. Polovice 
18. stol. 

Asi čtvrt hodiny od vesnice, směrem k jihu. v právo od erární silnice 
spatřují se STARÉ NÁSPY 360 /;/ dlouhé a 3 ;;/ vysoké. Ještě do ne- 
dávná bývaly zde dvoje náspy: jedny rozkopány a proměněny v pole. Při 
té příležitosti našly se tu střepy, uhlí a podkovy. Lid si vypravuje, že jsou 
to šance po Žižkovi. (Rozpravy Společnosti přátel starožitností I.) 



138 

U polní cesty do Zámostí SOCHA SV. JANA NEPOM., pískovcová. 
Na šestibokém podvalu hranol též o šesti stranách, vypouklých s výjevy 
ze života světcova (kamenického díla), pak štíhlejší hranol s textem vy- 
třelým a letopočtem 1773; hrany jsou zaoblené. Deska kompositní, užší 
jehlanec skomolený, na kterém v oblacích andělíčkové a socha světcova : 
pravici na prsou, v levici biret. 

Luštěnice. 

Schaller 94, Sommer 78. 

U silnice k Horkám zbytky popelnic a jiné nálezy předhistorické. 

L. 1268 připomíná se Pavel >de Luscenicz* jako spoluzakladatel 
kláštera pod Mělníkem. 

Před r. 1481 připojeny byly ku zboží Mladoboleslavskému (Dsky 
karlšt. III. — XVI.) a v tomto svazku zůstávaly 1. 1576, i pak když sídlo 
panské bylo přeloženo do Kosmonos: tak 1. 1629 hr. Pappenheim na 
Kosmonosích opatřil sem dva veliké zvony. L. 1739 koupil je Dr. Josef 
Scherzer z Klemmiihlu, advokát a arcib. konsist. přísedící. Nová vrchnost 
vystavěla nynější zámek zajisté kolem 1. 1740 a nedaleký letohrádek 
Sanssouci. L. 1774 od Eliáše sv. pána Scherzera, syna předešlého, koupil 
Luštěnice Kristián Filip hr. Gallas a připojil je k Horkám, kdež byl 
sídlem; Luštěnice od té doby byly obývány jen od panského úřednictva 
a pustly. 

ZÁMEK luštěnický stojí na jižním konci vesnice mezi kostelem 
a dvorem, v rovině, čelem k erární silnici boleslavsko nymburské. Kryt 
jest mansardou; risalit prejzy, ostatní části taškami. Skládá se z hlavní 
budovy dvoupatrové a dvou křídel, přistavěných na zad v pravém úhlu 
(k ose hlavní budovy). (Obr. 106.) 

Průčelí hlavní budovy členěno jest: risalitem trojosým, dvěma po- 
stranicemi o dvou osách, jednopatrovými a dvěma věžovitými přístavky na 
koncích. (Obr. 107.) 

Risalit vyniká nad celou budovu. V přízemí portál sklenutý 
polokruhem, orámován, s trojdílným klenákem. Obstaven jest nástěnnou 
architekturou: po stranách na soklových podstavcích pseudojonské sloupy 
a sdružené pilastry (podobné), mezi nimi na plochých pilastrech plná 
vyzdívka nad vchodem, korunovaná probíhající římsou. Výše nad pilastry 
a sloupy úseky segmentové římsy štítové, nesoucí sousoší dvou putti. — 
Stěna risalitu v přízemí hladká, bossážovaná. Od římsy kordonové 
počínaje na čabrakovitých konsolách a úzkých podstavcích vinou se oběma 
patry pilastry ploché, jónských hlavic, členíce stěny na tři pole, v nichž 
symmetricky proražena okna. Tato v prvním patře sklenuta jsou polo- 
kruhem, s ozdobným nástavcem a římsou segmentem prohnutou (střední 
s klenákem zdobeným rocailly a kartuší), ve druhém patře čtyřboká se 



139 

chambranou a klenáky klínovými. — Na nástěnných pilastrech spočívá 
římsa lisenovitá, nad ní prázdný vlys. ( )kapní římsa prejzy krytá, 
nad středem segmentem vypnutá, po stranách attika s oblými otvory; na 
středovém oblouku pískovcová vása rokoková, po stranách sošky putti. 
Obě postranice jsou hladké, jen lišenou členěné; okna v přizemí 
čtyřboká se chambranou, v patře s římsami dvakráte lomenými. Ve .střeše 
po dvou vikýřích čtyřbokých s římsami ve středu lomenými. V krajních 
přístavcích: v přízemí vchody s pískovcovou chambranou a prostým 
světlíkem obdélným; v patře okna s římsami ve voluty do středu zatočenými, 




a 



r r. 



Obr. 106. Luštěnice. Půdorys zámku. 



ve druhém čtyřboká se chambranou. Na nárožích jónské pilastry. Nároží 
zkulacena a bossážována. Tutéž úpravu jeví obě postranní stěny pří- 
stavků. — Postranní fagady postranních křídel hladké, dělené po 
výšce lišenou; v přízemí okna a vchody pravoúhlé, v patře stejná, ozdobená 
římsami segmentem vypnutými, jedno liché. Nároží zkulacena. — Zadní 
fagady dvojosé se stejně upravenými okny a vikýři. 

Nádvoří má v průčelí jen plochu risalitu, po stranách křídla, jež 
s osou budovy (risalitem) zavírají pravý úhel: v tyto kouty jsou vyplněny 
a zakulaceny. 

V přízemí portál s prostou segmentovou chambranou pískovcovou; 
v patře střední okna s volutami ve středu, postranní s volutami na 
koncích; ve druhém patře střední s římsou volutovou, postranní s prostým 
kládím segmentovým. Římsa okapní prohnutá nad středem polokruhem 



140 

(jako v průčelí). — V podélných křídlech u rohů po oknu (2-J-2) 
s římsou polokruhovou. 

Průjezd sklenut plackou, ostatní místnosti valeně s lunetami; scho- 
diště sklenuto, v patrech stropy ploché. Někde na dveřích původní štítky 
a kliky. Vnitřek a zadní strany sešlé. 




Obr. 107. Lubtěnice. Zámek. 



FARNÍ KOSTEL SV. MARTINA. 

Pamětní kniha farní zal. 1 1740. Počty zádušní počínaje r. 1739. 

Ve 14. stol. uvádí se luštěnický kostel mezi farními: tak 1. 1364 
plebán luštěnický, nejmenovaný, uvedl do Rejšic nového faráře (Lib. 
conf. I. 34). — V době kališnické 1. 1533 dostal kostel novou křtitelnici. 
Po katolické reformaci dosti brzy navrácen byl katolické bohoslužbě: neb 
1. 1629 opatřeny mu nové zvony. Kostelní výkony obstarávali Minoritě 
z Ml. Boleslavi, od r. 1698 kosmonosští Piaristé. Když 1. 1740 Luštěnice 
byly Černínům odkoupeny, zřízen tu zvláštní administrátor, jenž 1. 1758 
stal se farářem. S tím souviselo vystavění nynější fary 1. 1752. Kostel, jenž 
1. 1711 byl >na roztřesení* (archiv zemský), byl znovu vystavěn 1. 1739 od 
stavitele dobrovického. Byl z kamene, presbyterium bylo »fornice tectum«, 
loď »more italico*; nad presbytářem byla malá věž, velká byla kryta plechem 
a hostila tři zvony. Kosmonoský řezbář zhotovil hlavní oltář (za 120 zl) 
a na něj sochy sv. Václava a sv. Floriána, oltářní obraz maloval neznámý 
malíř (Barbieri?) a dostal za to 42 zl. Kosmonoský truhlář udělal 1. 1741 
kazatelnu (60 zl.), zpovědnici a 1. 1742 lavic 24 (17 zl). L. 1747 koupeno 
stříbrné ciborium, postaven nový choř (110 zl.) a 1. 1751 nové varhany. 



141 



Časem přibyly: darem bar. Scherzcia I 1760 obraz sv. Valentina, 
1. 1766 stříb. lampa, 1. 1777 pacifikál měděný pozlacený. L. 1785 koupen 
nový kalich stříbrný, kaditelnice s loďkou (10 zl.). L. 1789 od Minoritu 
z Ml. Boleslavi tabt^rnakul »per ele^ans« se 2 relikviáři pro velký oltář za 
20 zl. (stál prý 300 zl. ). Vzadu bylo psáno : 

3ft gemací^t | morben bicfuT | ^abcnfcl baň | 21nno 1699 I ^alir bcn 19.9Í0: 
lucmber | i^cli 'Olíciftcr f\0ÍMuii | lliniit in X^vai} \ Oiolobct ícu | bafié liciliiic : 
5acramcnt. 

L. 1822 sedlák Stok daroval novou křížovou cestu. 

KOSTEL jest barokní, střízlivého zevnějšku, s novým kněžištěm 
a kusem lodi, kteroužto poslední přestavbou z 1 1899 
valně se rozšířil. Věž jest čtyrboká, hladkých stěn, 
dělená kordonovou římsou a pokryta komolým jehla- 
nem s kopulí. V přízemí portál čtyrrohý s prohnutou 
římsou, nad ním okno. V patře čtyři okna, široká; 
na nárožích lišeny, nad ciferníky hodin okapní římsa. 
V koutě na jihu i severu přistavěno schodiště. (Obr. 108.) 

Loď i kněžiště čtyřboké, kryté valbou taškovou 
se sanktusem. Kolem oken chambrany. Sakristie na jihu. 

Uvnitř presbytář sklenut konchou, triumfální 
oblouk nový, okrouhlý. Strop lodi plochý. Empora na 
dvou čtyřhranných sloupech zděných, pod věží, s po- 
prsnicí zprohýbanou. 

Hlavní oltář. Na vrtulových sloupích úseky 

kládí, na nich božská trojice, andělé, výše IHS v pa- 
prscích. 

Obraz v rámě pozlaceném: sv. Martin na koni, 
v obleku šlechtice, jenž plášť trhá pro žebráka v koutě; 
před koněm zbrojnoši, v pozadí sv. Město. Z 1. 1740. 

Tabernakul, černý s bohatým vykládáním perletí. Ve čtyřech rozích 
sloupky na stylobatech, též vykládané. Na přední straně kalich, na něm 
hostie, dole andílkové, po stranách květiny. Víko se tří stran šestiúhelníka 
bohatě vykládané. Z 1. 1699. Svícny (4), cínové, z pol. 18. stol. Dva holé, 
vykrajované barokně, stvol vroubkovaný; dva vyplněné v polích drobnými 
rozvilinkami, stvol též vroubkovaný. Nad východy za oltář dva reliquiáře 
z první pol. 18. stol. 

Oltář postranní, na pravé straně: dřevěný, s volutovými okraji. 
i\a oltáři obraz Panny Marie pasovské v rámě pozlaceném barokovém, po 
stranách andělé ze dřeva řezaní, nahoře hierogram MRA. Všechno z 1. pol. 
18. stol. Oltář Madonny býval za sklem. 

Oltář levý sv. Jana Nep. téhož typu s obrazem tohoto světce, 
anděly a nahoře s monogramem JNep. 




Obr. 103. LuStřnice. 
Půdorys kostela. 



142 

Kazatelna okrouhlá, dole s kotlem, nahoře ořímsovaná. Dvěma 
pásky (pilastříky) pokrytými festony rozdělena jest na tři pole, v nichž 
pozlacené kartuše barokové s řezanými a pozlacenými obrazy svatých tří 
evangelistů — čtvrtý umístěn na schodišti. Na stříšce vespod holubice, 
na ní vásy, mezi nimi hlavičky andělů, nejvýše socha sv. Jana Křtitele. 
Z 1. 1741. 

Sochy sv. Václava a sv. Floriána, s hlavního oltáře odneseny do 
věže (z 1. 1741); obrazy z téže doby (z 1. pol. 18. stol.): sv. Vendelín 
se stádem ovcí, sv. Martin a sv. Eustach (dvojitý obraz), sv. Christoforos, 
sv. Barbora zavěšeny na chodbu ve faře. 

Monstrance vysoká 0'65 m, široká v záři paprskové 03 1 m; dole 
na noze, která jest tvaru elipsovitého, 0"20 w a 010 m. Noha, stvol pokryty 
jsou listovím, hlavně akanthem. Lunula v rámci barokovém, ovinutém v zlaté 
záři paprskovými klasy, vinnou révou, laurovým vínkem a na konci ově- 
šena stuhami. Na okrajích andělé a andílci hlavy. Pod lunulou sv. Jan 
Nepomucký, nad Bůh Otec, výše Duch sv. v podobě holubice, nejvýše křížek. 
Ozdoby ve středu jsou stříbrné, všechno ostatní pozlacené. Z pol. 18. st. 

1. Kalič h nejstarší, stříbrný, vysoký 025 m, šir. 0"085 w. Noha oblá, 
okrouhlá, obložená listím, na kupě v kartuších barokních tepané: 1. vinná 
réva, 2. klasy, 3. květina s plody. Z pol. 18. stol. 

2. Kalich měděný, pozlacený vys. 022;//, šir. 09m. Noha 
zprohybaná, dekor listový (z 18. st.). 

3 Kalich měděný, pozlacený, vys. 0'25 m, šir. 009 w. Noha 
obložena listy vejčitými, otočena torem, kupa holá. 

4, Novější. 

Křtitelnice cínová, vysoká 081 m, s víkem (0'52) V33 m. Stojí 
na tří nohou, ukončených dole spáry, nahoře hlavami satiru, do nichž 
jest vložena číše. Tato má podobu veliké hrušky, nahoře vydutá se 
třemi dívčími hlavičkami, jež drží víko. Na kupě nahoře čte se gotický 
nápis, písmem ozdobným, ale špatně čitelným, vyrytý; pokračování na 
dolním okraji, pokažené, z něhož jen málo se uchovalo. Na plášti v pěkném 
rámečku vyryt jest nápis: 

MDLXXXIII • TO • KRZTITELNICZE • 

KAVPENA • DOLVSSTIENICZ • ZA WA ^ 

CZLAWA . HÝSKA GIRA • ZEMANN • WA ^ 

CZLAW • STARÝ • RYCHTARZ • KVBA • NO m 

WAK • BARTONICZ • SAVSED. 

Na víku cínovém Ukřižovaný, v ramenech tři světcové (snad svatí 
tři králové). 

Zvony. Na kostelní věží visí tři podle sebe: 

1. Zvon Václav, vysoký 0"84 m, průměru 0'95 m. Ucha proplé- 
tané kotouče. Pod korunou vlys: výjev betlémský, jenž se opakuje. Na 
plášti po straně severní nápis: 



143 

Haec Campana Facta est Illvstrissimo 

Doňo Doňo Gotfrido Henrigo Ge 

nerali Comite de Popenhaym Do 

MINO iN Kosmonos et Krvlich. 

Pod tím: Sv. Václav g^b Sv. Zikmund 

íq Papenh. 29. 

Na druhé straně pod hořejším vlysem Kristus ukřižovaný; pod 
křížem Matka Boží a sv. Jan evangelista. Dole nápis: 

Slyt gest zwon keczti Achwale Panv 

HOHV WSSEMOHAVCZYMV OD WACZLA 

wa hyticha mlesta mladého boleslawa 

Nákladem wssyobcze Toho czasv Gana 

Dworzaka Rychtarze Kostelniki Ianem Linhart 

tem a GIRZYKEM KRVPARZEM z LVSSTENICZ 1629. 

2. Zvon »Martin«, prostřední a největší, má výšky 094 ;;/, prů- 
měru riO w. Pod korunou dvouřádkový nápis: 

LÉTA PANI^ MDXLVI SLIT ZWON K&CZTI 

A CHWAL8 PANV BOHV A WSSY RZISSY || (větévka) 

NEB8SKI SKRZ MISTRA MATISGL SSPICE 

W PRAZS NA SSIROKI VLICZI. 

Na plášti těsně pod nápisem Ukřižovaný a dvě osoby pod křížem ; 
reliéf příliš malý v poměru k velikým rozměrům tohoto zvonu; jinak holý. 

3. Zvon >Zuzana<. Výška 074 ;«, průměr 0"90 /;/. Kolem horního 
kraje ovinut jest páskou, v níž sedm figurek, sedm to hudebníků s nástroji 
se opakují. Na plášti v tabulce tento nápis: (Obr. 109.) 

SLYTCESTTENToZ^t/ONKECTYACHXMLE Pa 
NV Í30HV WSSE/A0HAVC2y/^V KZADVSSY... 

OD V/ACZLANOť/A Z\)í/ONARZ£MlKTAnU\DE 

Obr. 109. Luštřnice. Nápis na zvoně v kostele sv. Martina. 

Slyt Gest zwon keczti achwale Pa 

NV BVOHV WSSEMOHAVCZIMV OD \Va 

CZLAWA Hyticha Zwonarze Miesta 
Mladého Boleslawa nad Gyzerav To 

HO CZIASV GANA DWORZAKA RYCHTARZE 
KOSTELNÍK! JaNEM LINHARTEM A GlRZYK 
EMKRVPARZEM ZADVSSY LVSSTENSKE. 629. 



144 

Pod tím opět sedm figurek. Na straně opačné čte se: 

Hec Campana Fvsa est Illvstyssi 

MO Dno : Dno : Gotefrido Henrico 

Generali Comite de PoPpenhain Do 

MINO ni Kosmonos et krvlich. 

Erb pappenheimský, po jeho stranách dva strážcové, dva světcové: 
biskup a světec s dlouhou ratolestí O 25 m velký. 

Po jižním okraji šest medailonů s portréty (průměr 0"8 m). 

4. Umíráček v sanktusu. Výška 0'22 m, průměr 024 w. Kolem 
korunky nápis: LAVDETVR lESVS CHRISTVS A. 1735, Na plášti umrlčí 
hlava na kostích (dvakrát), andílci hlavy. 

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO proti faře, přenesená 
sem z bývalého hrádku Sanssouci, pískovcová. Světec vys. 190m stojina 
rybě. Na podstavci hranolovém s krycí deskou, vyryt jest nápis: 

tV feCIstI reM absConDIte et Ín § 

sYLVis tVÍs : i,. 

SED eGo faCIaM ín faCIe VnÍVersI --J 

POPVLI et Ín ATRÍÍs. 2. Reg. 12. C 12. I 

Iřa visum est 

Illiistrissimo S. R. J. Comiti Domino Tit. 

Christiano Pliillippo Clam 

de Gallasch etc. etc. 

Insigni Cultiis Joannei Promotoři 

lit hoc 

Religionis in S. Nepomucenum Monimentiim 

e viana Sylva translatiim Piiblicae 

hic prostet Venerationi 

1774. 



RENOVATVM 1890. 
Na zadní straně 1772. 



Lysá nad Labem 

též Nová Lysá, město. 



Fr. Otruba: Paměti města Lysé. Schaller: IV., 23. Sommer. Dr. E. Pazaurek: 
Graf F. A. Spork als Maecenas der Barokzeit in Bohmen. Sedláček: X., 347. Čechy 
(Polabí) 234. Pam. XIII., 180. Archiv zem. musea: heslo Lysá. I. K. Rohn: Ecciesiae 
districtus Neobolesl. (1774). 



145 



Lysá v době předhistorické. Mcsto i okolí itrozkoumal zvččnélý ředitel 
Požarecký, jehož nálezy chovají se dílem v museu zemském, dílem v městském museu 
lyském. Na samém náměstí našly se kamenné mlacy, přesleny, bronzová jehlice a zlomky 
nádob; na východním, konci Lysé občan tamní p. Páv odevzdal museu z nálezu svého 
železný meč a šipky; v zahradě p. Sulce u nádraží přišlo se na části nádob a celou 
nádobu tvaru baňatého. U Byšiček a Semic objeveny zlomky nádob typu hradního, 
zvláště pak bohatým nalezištěm jest okolí Přerova, na levém břehu labském, již 
v okresu sousedním. 

ZANIKLÉ TVRZE zjištěny u Přerova, Semic, v Ostré a Lysé; 
tvrz Mydlovary byla oblita labskými rameny. Na někdejší tvrz u Byšiček 
ukazují názvy »IIrada<, »V hradě< a >V bradách*; na pravém pak břehu 




Obr. 110. Lysá n. L. Půdorys kostela. 



labském, v našem okresu proti Selčankám lid dosud říká >Zadní hrada*. 
kde archaeolog Požarecký našel bronzové ozdoby, zbytky nádob na kruhu 
točených. Na západní straně m. Lysé na ostrohu vrchu »\'iničky« řeče- 
ného, kde dosud se říká »Na červeném hrádku «, stávala tvrz Červený 
hrádek, kteréžto pojmenování se ještě v 16. věku připomíná. Hradiště toto 
dosud se zachovalo. 

LYSÁ V DOBĚ HISTORICKÉ. Nejstarší zmínku o Lysé činí 
Palacký 1. 1013; toho roku dal tu uvězniti kníže Oldřich, na tvrzi, bratra 
svého Jaromíra. Odtud uvádí se Lysá stále jakožto majetek korunní. 
L. 1291 královna Guta učinila Lysou městečkem, jež mělo svůj kostel, 
k němuž královna dosadila svého kaplana Štěpána. 

Lysá zůstala věnným městem královen českých až do r. 1389; to- 
hoto léta držel Lysou Petr z Vartemberka na Kosti a Benátkách. L. 1413 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres MI. -Boleslavský. 



10 



146 



připomíná se na Lysé Jan z Hradce, jenž 1. 1450 prodal ji Janovi 
ze Smiřic. Sňatkem přešla Lysá na Kateřinu z Kolovrat, jež před zámkem při 
kapli sv. Desideria vystavěla chrám Matky Boží, z něhož pochází nynější 
zvon Maria s letopočtem 1521. Lysou odkázala bratru svému Zdeňkovi 
Lvovi z Rožmitálu. 

L. 1535 koupil ji dosavadní hejtman na Lysé Jiřík Bachtl z Pantenova, 
od něhož koupili a 1. 1546 doplatili Lysští »rathouz«, nyní dům čís. 265. 




agmr-<'- ■,■■ <■ - ; -■•■_^ ■ #■ 



Obr. 111. Lysá n. L. Sochy M. Brauna před kostelem. 



L. 1548 koupil ji král Ferdinand. Císař Ferdinand III. odevzdal Lysou 
Janovi svob. pánu Šporkovi, generálu, za výtečné služby vojenské. V době 
předbělohorské přiznávala se Lysá k náboženství kališnickému. Čeští Bratří 
tu měli své stoupence. Za vlády Šporků zotavila se z pohrom války SOleté, 
ano za Fr. Ant. Šporka, vysoce vzdělaného, vědám a umění nakloněného, 
stkvěla se mnohými ukázkami uměleckými. Kromě kostela umění milovný 
hrabě Fr. A. Špork přestavěl zámek v Lysé, vystavěl špitál Karlov a eremitáže 
v lesích: sv. Václava na rozhraní brandýském, v Čihadle sv. Jeronýma 
a dále sv. Františka Serafinského; ozdobil je díly uměleckými Braunovými 
a Brandlovými. L. 1741 zrušeny, kněží-beneficiati převedeni do Lysé, kamž 
přeneseny i ony věci umělecké. 

Po Vv. A. Šporkovi přešla Lysá na jeho dceru Kateřinu, vdanou za 
Fr. Rud. ze Sweertsu a Reistu, kterýžto rod vymřel 1. 1848. 



147 

Lysá utrpěla velikými požáry: 1. 1666, 1682, 1837, 1873. Zvlášié 
zhoubným byl 1. 1666, jenž zničil kostel sv. Jana, školu a radnici. 

KOSTEL SV. JANA KŘTITELÍÍ, lamí. připomíná .se jako farní 
I. 1291. V době husitské byl ve službách kalicha ; po válce třicetileté obno- 
vena fara katolická. Kostel r. 1666 neshořel úplné, nazývá se »pohořalým«, 
jmenovitě zůstal presbytář; jakž takž opraven, až I. 1719 položeny základy 
k novému, nynějšímu kostelu, jehož stavba dokončena I. 1740, vysvěcen 
1. 1741 od biskupa J. Rud. hr. Sporka. Stavbu )eho provedli: Jan Ilebek, 
mistr zednický z Lysé, Jaii lOiiel, tesař z Nov. ZárnkTi a klempíř Jindřich 
Syrový z Prahy. Dozor ku stavbě měl měšťan l\ský 1-rantišck Kalina. Ze 
starého přeneseny zvony, křtitelnice, monstrance a j. — ve starém jen 
někdy bohoslužby se konaly, slul jen kaplí sv. Barbory; I. 1793 prodán 
vojenskému aeraru za skladiště. 1. 1879 zbořen. (Dle staré fotoj^rafie byl 
forem barokových s vysokou věží, z osy kostela postavenou.) 

Stojí na náměstí na místě povýšeném, při zámeckém parku. Kolem 
obíhá zeď, dříve hřbitovní, v půdoryse ladně zprohýbaná, prejzy krytá, 
s pískovcovým soklem a s nárožními sloupky, ořímsovanými, na nichž 
stojí pískovcové sochy, počtem 13 v nadživotní velikosti (2'70 ;// vysoké 
na podstavci 2 m vys.), díla sochaře Matyáše Brauna z Braunu. (Obr. 110.) 
Po stranách vrat rozestaveny jsou sochy: anděl strážný a archanděl Gabriel 
— dále v právo pak sv. Matouš, sv. Marek, sv. Jeroným, sv. Ambrož, 
sv. František Seraf. a sv. Josef; v levo sv. Jan ev., sv. Lukáš, sv. Řehoř, 
sv. Augustin a sv. Antonín. (Obr. 111.) Na soklu sv. Antonína zachován 
jest nápis český, latinský (týž) a německý. Nápis český zní: 

S. ANTONI. 

Opata a pauftonnifa 

lusnafiiiuc abiutom co 

nafftjinn saflubami 

ncmujemc ijťí)0 oro 

boamnini obbrjcli a f 

Ln-^iCl;ii lutccncbo 2pa 

fcni pr^jivli inoMi 

ffrje Krifta ^^.Hina 

nafící)o Amen. 

Na druhé straně: (Otřeno.) 

QVOD NOSTRIS ME 

RITIS NON VALEMVS 

EIVS PATROCINIO 

ASSEQVAMVR PER 

CHRISTVM DOMI 

NVM NOSTRVM 

AMEN. 

10* 



148 



Z náměstí otvírá se železnými vraty, práce tepané, z první pol. 
18. stol. Rozdělena jsou na dvě křídla, dvě postranice a nástavec. Plochy 
členěny jsou přímými lištami, na nichž (á jour) sekaný pruh ve formě 
listové s nasazenými rosetami. Kresba jest souměrná: ze svislých příček 
a spirálek. Pruty (profilu kulatého) roztepány jsou na konci v mask\ , 




Obr. 112. Lysá n. L. Mřiž na vratech hřbitovních. 



karyatidy, zvířecí hlavy a karrikatury. Nástavec: spirály vyvíjející se z ka- 
ryatid. Šířka 2-80 w, výška 2*20 »ž, nástavce 0-75 w. (Obr. 112.) 

Na východní stěně stojí dvě pískovcové pyramidy (na kulich) 
diagonálně po.stavené. Ve stěnách sev. a západní, obrácených k záme- 
ckému parku, řada slepých arkád s polokruhovými oblouky; v jejich 
klenácích srdce. Na koncích arkád niky, menšího otvoru. 

Kostel jest stavba orientovaná, s věží na východě, barokní. 
(Obr. 113.J 



149 




Obr. 113. Lysá n. L. Kostel sv. Jana Kř. 



Západní průčelí: Ve středu portál pravoúhlý s jednoduchým 
rámem, nad ním rovná římsa krytá prejzy; výše okno, segmentové skle- 
nuté, s úzkou římsou, nesenou čabrakovými konsolami. Po stranách dvojice 
plochých pilastrů s hladkými dříky a pseudo-jonskými hlavicemi, jež nesou 
úseky kládí a vyloženou římsu. Nad ní patro hladké, dělené lisenami 
s oknem ve středu orámovaným. Rovná římsa s prejzy, nad ní Štít hladké 



150 

plochy, po stranách pilastry s nástavci volutově zatočenými — navrchu 
štítek trojúhelníkový. Na nárožích železné urny. 

Stěny lodi jsou konkávně prohnuty, hladké, stejně členěny: dole 
pilastry, v patře lisenami, jako v průčelí západním. Římsa kordonová, 
mohutná, oblomuje se na rozích a v ústupcích. Hlavice pilastrů bohatší 
nežli na záp. průčelí, nejbohatší na straně jižní: ve středu abaku mušle, 
od ní visí guirlandy s třapci, doleji pás stojatých listů. Dvéře se závěsami 
tepaného železa. Okna sklenuta segmentem s hladkými chambranami. — 
Portály (severní lichý) podobající se onomu v záp. průčelí. Na ploše 
lichého severního plastické znaky allianční, korunované, současné. 

Sakristie s oratoří byla přistavěna: stavení patrové, hladkých 
stěn, s pultovou střechou; kolem oken a vchodu prosté chambrany. 

Východní průčelí zabráno skoro celé věží. Po stranách věže 
prosté pilastry, na nárožích volutové vyzdívky a železné urny. 

Věž: čtyrboká, 55 m vysoká, čtyřpatrová, krytá cibulí, pobitou 
plechem, s lucernou. Římsa kordonová i okapní zabíhají z budovy hlavní 
i kolem věže. Na straně jižní a východní v nižších patrech okna malá, 
čtvercová: ve třetím patře ciferníky k hodinám, orámované štukově; ve 
čtvrtém okna zaokrouhlená nahoře s plochou chambranou. 

Budova kostelní kryta jest valbou břidlicovoii, s plechovým sanktusem. 
Vnitřek kostela. Presbytář čtyřboký se dvěma okny na jih, 
v patře se dvěma páry oken. Na severu vchod do sakristie, ploše 
pískovcově orámován, nad ním lože do oratoře, dřevěná se znakem ; vedle 
okno na schodiště oratoře. — Presbytář jest sklenut dvěma poli křížové 
klenby bez žeber: širším a užším; sakristie též křížově bez žeber, oratoř 
jest se stropem plochým. (Obr. 1 14.) 

Loď: čtvercová, krytá kopulí, s otvorem štukově orámovaným. Po 
stranách podklenuta oblouky, hrany klenby splošeny. Do jižní zdi pro- 
ražen portál, dole i v patře po páru oken. 

Kruchta činí podobný prostor jako kněžiště, ale kratší a o jednom 
poli s klenbou křížovou. K tomu patří uzounká prostora schodiště 
valené sklenutá s lunetami. Do kruchty světlo pouštějí dva páry oken 
se strany a dvě ze západního průčelí. (Obr. 115.) 

V koutech vyplněných, mezi okny a na nárožích oblouků, oddělujících 
kněžiště a kruchtu od lodi, mohutné pilastry, někde sdružené; pseudo- 
jonské; s mohutným vejcovcem, kanelovanou plochou abaku a guirlandy 
ověšené. Nad nimi kolem veskrze probíhá římsa, mocně vyložená, 
o hrubých článcích. Dole kolem celé stěny sokl. Polychromie stěn nová. 
Ve stěnách četné výklenky: za hlavním oltářem, pro pontifikalní křeslo, 
pod kazatelnou, pro zpovědnice a j. 

Kruchta na západě, nesená vzadu valenou klenbou s lunetami 
nad schody, v předu segmentem sklenutá na přízední pilastry a dva volné 
sloupy formy toskánské, s dříkem nahoru a dolů zúženým. Balustráda 
vyložená, zprohýbaná. Ještě před ní vystupuje dřevěná poprsnice, vyzdo- 



151 




Obr. 114. Lysá n. L. Presbytář lamího kostela. 



bená kartušemi a guirlandami řezanými, prostoupená ve středu menší 
skříni varhanovou se soškou andílka na kotly tlukoucího. Vzadu varhany 
o čtyřech větších a čtyřech menších odděleních s řezbou krabatin a soškami 
andělů hudoucích na rozličné hudební nástroje. 

Vnitřní zařízení. Hlavní oltář. Po stranách tabernaklu kaplo- 
vitého: s hojně vyvinutým římsovím, s pyramidovými reliquiáři, s rakvovou 
mensou a soškami andělů — dvě brány prosté se sochami sv. Petra a Pavla 



152 



v životní velikosti. Za oltářem na stěně rám velmi hmotný, se štítkem 
segmentovou římsou korunovaným a anděly posetým ; na nárožích vásy. 
Rám nesou andělé v lidské velikosti. Z první pol. 18. stol. Obraz oltářní 
5'5 m vysoký: sv. Jan křtí Pána Krista v řece Jordáně v krajině roman- 
tické, s městem v pozadí, v oblacích holubice a Bůh otec, obklopeni 
sborem andělů, BrandMv — částečně přemalován, jmenovitě roucha. 




Obr. 115. Lysá n. L. Kostel sv. Jana. Pohled na emporu. 



Svícny oltářní cínové, lité, s tlačenými ornamenty rostlinnými na 
noze a s nasazenými hlavičkami andílčími. Z pol. 18. stol. 

Oltáře dva v presbytáři, oba stejné: plochy nástěnné s pěkně 
římsovaným štítkem, Tabernákly nízké, nad nimi obrazy sv. Josefa a Panny 
Marie, novější, ve starších rocaillových rámech, nesené andílky. Mensy 
rakvovité. Na pravém oltáři hlavní obraz Piety: Matka Boží drží v klíně 
zsinalé tělo Kristovo, k němuž se sklánějí dva andělé, i vzhůru vznáší se 
anděl. — Na levém oltáři srdce Páně s křížem, kolem andělé se sepjatýma 
rukama a kaditelnicemi. Oba obrazy, hlavně tento poslední, přemalovány. 
Z první pol. 18. stol. 



153 

Před oltáři mřížky, sobě podobné, z první pol. 18. stol. Na pravé: 
spodní část z tepaných prutů plochých, vybíhající v rosthnné motivy — 
svrchní: kulaté sloupky, uprostřed baňaté, mezi nimi kytky. — Na levé 
spodní část z prutů profilu kulatého, roztepaných a zatočených v závity, 
nahoře jako v právo. 

Kazatelna: kní vede s pravé strany visutá gallerie se mříží tepanou 
(pol. 18. stol.) z prutů plochých, s ornamentem rostlinným, mřížkami a zá- 
vity. Spodek kazatelny ukončen hroznem, čtyřboký, poprsnice ve svých 
plochách prohnuta, ořímsovaná, s reliéfy čtyř evangelistů. Stříška podobné 
oblomovaná se soškami andělův a Kristem kříž držícím. První pol. 18. stol. 

Dva oltáře v lodi téže nástěnné architektury řezané jako předešlé. 
Nad tabernáklem levého obraz sv. Jana Nepomuckého nový, výše 
hlavní obraz sv. Václava: v brnění a s gloriellou kolem hlavy obstou- 
penou anděly; na pravém sv. Antonín, výše hlavní obraz sv. Jeronýma 
(2"75 w X 1 62 ;;?), poustevníka: polonahý čtoucí v knize, jak přijímá po- 
selství anděla — shora znějí trouby. Silně přemalován, jmenovitě šat 
a anděl. Z poč. 18. stol. Oba tyto obrazy byly do kostela lyského pře- 
neseny z bývalých eremitáží, připisují se Brandlovi. 

Lavice v lodi dubové, na postranicích vyřezávané, na poprsnicích 
pilastry členěné. Z pol. 18. stol. — Na lavicích jsou rozloženy zpěvníky, 
mezi nimi staré z 1. 1719 »Slavíček rajský ... to jest kancionál* od kněze 
Jana Jos. Božana, faráře chroustovského, připsané hr. Fr. A. Sporkovi. 

Čtyři zpovědnice trojdílné, s monogramy ve štítech nad středem: 
MARIA, lOSEPH, IHS, ANNA. Pol. 18. stol. 

Pontifikální křeslo: v oválové kartuši erb šporkovský ; ná- 
stavec řezaný, volutový. První polovice 18. stol. 

Dvě lavice patronátu í pěkně intarsované, z polovice 18. stol. 

Dva barokní krucifixy: jeden v životní velikosti, dřevěné, uměle 
řezané. Z 18. stol. 

Obraz v presbytáři. Ukřižovaného Krista, na plátně, velmi slušný, 
z konce 18. stol. 

Křtitelnice cínová 0"95 ;// vysoká, podoby obráceného zvonu na 
třech nohách, ukončených v kopyta ; na plášti se dvěma maskami lvů 
s kruhy v tlamě a se třemi lupeny rocaillovými na obvodě, později při- 
dělanými. Svršek s nohou balustrovou a koulí, do níž zasazen plechový 
obraz: křest Páně. Ze 17. stol. — nejspíše z 1. 1668, kdy dáno za novou 
křtitelnici 8 zl. (Účty.) 

Monstrance stará, měděná, z konce 17. století: noha elipsová, po- 
krytá stuhovou dekorací, v níž jsou medaillony: sv. Vít, sv. Jan Nepom.. 
sv. Vojtěch a sv. Václav. Na paprscích nový rámec, zadní jest původní 
(stříbrný), ozdobený akanthovými listy a prázdnými medaillonky. 

Monstrance, empirová z počátku 19. stol.: s klasy, vmnou révou 
s nasazenými hautreliefy tepanými sv. Vojtěcha, sv. Lidmily a po různě 



154 

Nejsvětější Trojice. Na noze tepané obrazy svatých patronů českých: Víta, 
Václava a Jana Nepomuckého. 

V oratoři se chovají: kalich z 1. 1854 s reminiscencemi rokokovými- 
Druhý kalich, 0"25 w vysoký. Noha a nodus jsou nové, kupa stepaným 
pláštíkem: na něm stuhové ornamenty, v nich růže a v mezerách hlavy 
andílků. Z polovice 18. století. 

Pacifikál vysoký 0'245 ///. Noha čtyřsegmentová s tepanými roz- 
vilinami a reliéfem Pána Krista : nodus hruškovitý. Svršek — kříž starší 
jeho část' ze 17. stol., vyhloubený jakoby pro schránku na ostatky ; vzadu 
nasazen krucifix, litý, rázu renaissančního a kolem vyryté motivy větévkové, 
ze 17. stol. Značka pražská G V, nezřetelná. Druhý pacifikál, rokokový^ 
bez hist. ceny. 

Na oratoři jsou dvě kredence dubové z pol. 18. stol ; v sakristii 
mimo ně kredenc s lištovou dekorací, z počátku 18. stol. 

Naproti hlavnímu vchodu epitafium hrab. Jana Sporka z červeného 
mramoru, vysoké 4 60m. (Obr. 116.) Uprostřed podélná deska a v ní 
vysoko tesaný obraz (% životní velikosti) hr. Sporka v brnění. U nohou 
rytířská rukavice, v pravici maršálská hůl, v levici helma s chocholem. 
V pozadí opona. Pod deskou kartuš s maskami, visící guirlandou a nápisem: 

Der Hochvnd Wohl- 

GEBOHRNE HERR HeRR IOHA- 

NN DES HEYLIGEN RÓMISCHEN RE- 

icHS Graf von Sporck Herr avf 

LiESSA • KONOGED HERZMAN MIES 
TEZ MORASCHIETZ • GRADLITZ MaL 
LESCHOW • HORZENOWES VND Bl G 

LIZ • Der Róm : Kay : May : Kriegs- 
RATH General vber Dero 
CaWAGLERIA VND Bestelter 
Obrister zv Ross • Anno 

1 • 6 • 8 • o . 

Po stranách na kanelovaných konsolách dvojice sloupů s toskánskými 
dříky a hlavicemi jonisujícími, jež zdobí hlavy andílků. Na stěně mezi 
sloupy vysoko tesaný feston ovocný (réva a hrušky). 

Nad sloupy úseky kládí s hlavami andílků nesoucí římsu, nad těmito 
úseky oblomenou ; ve vlysu draperie. Nad římsou ve středu bohatě tesaný) 
vysoko plastický znak v orámování vojenských trofejí. Po stranách znaku 
úseky segmentové římsy, na nichž allegorické sošky. 

Zvony visí na vysoké věži v dřevěné stolici. 

1. Poledník, Maria, má výšky 0-27 m, průměru 031 m. Ucha pleten- 
cová. Horní okraj zdobí úzká bordura rozvilinová. Pod ní čte se nápis: 




Obr. 116. Lysá n. L. Náhrobek Šporkiiv v kostele. 



156 

REGINA celí LETARE AQVIA QVEM MER VISTI PORTARE. Vlys kompo- 
novaný z rozvilin stočených do kruhu, kteréžto lodyhové kruhy jsou svá- 
zány; mezi těmito závitky nahoře i dole kvítky. Pod tím 1551. 

2. Prostřední, největší zvon, Jan Křtitel, má výšky r02 ;;/ (125 m), 
průměru V2)0m. Na uchách masky. Hořejší kraj vroubí kvítková, pricqueyovská 
bordura; pod ní jednořádkový text: 

DEO TER OPIMO MAXIMO GENITRICI DEI MARIAE VIRGINI 
DIVOQVE lOANNI BAPTISTAE A 1677. 

Pod nápisem: sv. Václav, sv. Jan Křtitel a Panna Maria v kapličce. 
Pod těmito obrazy vlys rozvilinový, pricqueyovský, ověšený festonky. 

Na dolejší polovici pláště: a) na str. vých. Ukřižování Páně na pod- 
stavci, na němž stojí pod křížem obě Marie; b) na str. severní nápis: 

lOANES FRANCISCVS TVNC 

TEMPORIS CAPITANEVS 

LISSENSIS ; 

c) na str. západní: erb šporkovský, po jeho stranách nápis: 

CIMBALA QVAE NOBIS RABIDVS DIFFVDERAT IGNIS 
CVRAVIT FIERI SVMPTIBVS ISTA SVIS 

lOANNES S. R. I. COMES DE SPORK D. IN LISSA 
KONOGEDT MlESTETZ MORASCHITZ 
GRADLITZ ET MaLESCHOV\A S: O: 
R: M: CONS: BELL: GeNERALIS 
SVPER CaVALERIA ET SVPREMVS 

Vnivs Regiminis Eqvitvm 

d) Na str. polední: 

lOANNES /^^\ PRIQVEY NeO 
BOLESLA l^^j VIENSIS Me Fvdit 

3. Jan Křtitel, má průměr 80 ;;ž, výšku 0"57 w. Ucha holá. Kolem 
hořejšího lemu otočen květinový feston. Na plášti dva vypouklé obrazy : 
Sv. Jan Křtitel s křížem a ovečkou, pak sv. Petr a Pavel. Podél dolejšího 
okraje jest nápis: 

ECCE AGNVS DEI QVI TOLIT PECATA MVNDI 

4. Umíráček, v okně: průměr 0'31 m, výš. 027 m. Ucha holá, 
hořejší lem pláště zdobí pásek rozvilinový. 

V sanktusu zvonek vysoký 0'45 w, (s korunkou) tak i široký. Ucha 
hladká. U koruny guirlandy vavřínové, přepásané. Na plášti reliéfy sv. 
Václava a sv. Floriána. Na věnci nápis; W^ ANNA KVHNER 1808. 

V lucerně dva cymbály, hladké, bez nápisu. 



157 



(L. 1667 dle zádušních počtů dáno zvonaři do Ml. Boleslavi [Pric- 
queyovi] za slévání dvou zvonů 279 zl. a I. 1668 sléván malý zvon 
nad kostel za 8 zl.) 

Kostelní pečeť z r. 1738. 

KLÁŠTER bývalý aufíustinianský pod ochranou sv. Jana Nepom . 
nyní zrušený, vypínal se na jižní straně zámeckého vrchu; nyní jsou v ném 
kanceláře a byty panského úřednictva. Starý klášter v Lysé byl I. 1421 
od Husitů zbořen. L. 1713 obnoven jako residence, I. 1731 potvrzen jako 




Obr. 117. Lysá n. L. Bývalý kláSter. 

klášter augustiniánský, 1. 1739 vystavěn kostel Panny Marie na místě starého 
téhož jména a na místě kaple sv. Desideria. L. 1813 byl klášter tento 
zrušen; budova klášterní dostala se v držení vrchnosti, z kostela stala se 
kontribučenská sýpka. L. 1891 byl kostel zbořen a na jeho místě jest 

nyní dvůr. (Obr. 117.) 

Východní průčelí kláštera jest jednopatrové se tříosým risahtem, 
jenž ukončen jest trojstranným štítem; uprostřed socha sv. Mikuláše, na 
rozích sochy stojících andělů. V postranních křídlech po čtyřech oknech. 
Stěny hladké, rohy skulacené, okna prostě orámována. Ve střeše sedlové 
vikýře s okrouhlými otvory, s římsou segmentově prohnutou a postranními 
pilastry. Vchod s pískovcovou chambranou. Dvéře pobity jsou plechem, 
na příražnici vyryty listy akanthové a letopočet 1 • 7 • 3 • 1. 

Přízemí sklenuto bez žeber, jen v jižním křídle, v ostatních niveau 
dvora dovoluje jen patro první a druhé. Portál dřevěný, dvéře s vyřezá- 
vanými ornamenty, nad nimi římsa s kartuší. 



158 

Průčelí jižní: risalit tříosý, dvě postranice o třech osách. Nad 
postranními křídly vikýře s římsami prohnutými. Risalit má v prvním patře 
v oknech kuté mříže vyložené, římsy rovné s velikými klenáky ; ve druhém 
patře římsy do úhlu lomené a čabrakové ozdoby. Štít trojstranný, prázdný, 
na nárožích putti, nad středem socha sv. Jana Nepomuckého. 

Křídlo západní — hospodářská kůlna. 

Průčelí severní utvořeno postranicí křídla východního s vi- 
kýřem a římsou lomenou trojstranně a podobným zmodernisováním jako 
u křídla západního. Mezi nimi přízemní hospodářské stavení s vikýři, pro- 
stoupené ve středu věží. Věž je čtyřboká, se vchodem bossažovaným ; 
patro má hrany ubrané, střecha moderní, stanová. 

Vnitřek dvora utvořen jest čtyřmi křídly a slouží účelům hospo 
dářským. Dříve byly sem otevřeny z prvního patra arkády segmentové, 
jež nyní jsou částečně zazděny, částečně zkráceny. 

ZÁMEK stojí na konci města Lysé, na nejvyšším bodě zámeckého 
vršku, odkud malebný a daleký otevírá se rozhled do roviny labské. Skládá 
se z budovy hlavní o dvou patrech a dvou křídel: pravého jedno- 
patrového a levého dvoupatrového (na str. západní). Pravé křídlo slulo 
dříve » loveckým zámkem Rudolfínským* a jest nejstarší částí zámku. Celá 
budova pochází z konce 16. věku, ale byla od Fr. Ant. hrab. Sporka 
úplně přestavěna, až na zmíněné pravé křídlo. (Obr. 118.) 

Zeď parku stužena jest opěráky hranolovými, na nichž sedí střídavě 
vása a soška (z doby empirové); zeď jest hladce omítnuta a nahoře 
všelijak vykrojena. 

Průčelí zámku, obrácené k jihu s pohledem do roviny polabské, 
členěno jest risalitem o čtyřech osách, jen nepatrně z plochy vystupujícím, 
a postranními částmi o pěti osách. Ke koncům jich víží se krátká křídla, 
v pravém úhlu. Risalit: v přízemí terasa, nesená pilíři a třemi segmentovými 
oblouky. Pod ní portály s balustrádou, v rozích zakulacenou, ovály pro- 
lomenou. Oběma patry stoupají pilastry s barokně korintskými hlavicemi 
a hladkými dříky, dělíce jej na střed o dvou a postranice o jedné ose. 
Okna v prvním patře pravoúhlá, s římsami trojúhelníkovými, ve druhém 
segmentovými. Nad středem štítek trojúhelníkový, v něm hodiny. Nad 
celým risalitem attika, po stranách prolomená oválově a ukončená pilířky 
s vásami. Nad středem attiky nástavec, na něm vása, s níž guirlandy ke 
koncům splývající drží sedící putti. Stěny postranice hladké, okna v přízemí 
hladká, v patrech se stejnými římsami jako v risalitě, vikýře nad středy 
s oválovými otvory, ozdobené mušlí a římsou segmentově pohnutou. Střecha 
mansardová a břidlicová. 

Křídlo na levém konci přistavěné má jednopatrové průčelí k jihu. 
Jest trojosé, v přízemí má rohy bossažované, mezi okny bossažované pilastry, 
okna s polokruhovým obloukem ; nad kordonovou římsou v patře posta- 
veny čtyři pilastry s pseudokorintskými Mavicemi, s úseky kládí, nesoucí 
okapní římsu. Okna v patře nahoře v rozích zakulacena, římsa nad středním 



159 

trojúhelníková, nad postranními segmentově uprostřed prohnutá. Nad okaitni 
římsou attika, nad středem plná a trojúhelníkovým štítkem ozdobená, nad 
stranami prolamovaná, s vásami na postranních pilířích. Nad plným středem 
vyzdén nástavec se dvojznakem korunovaným, z pískovce tesaným, jejž 
drží dva sedící andílkové. Před toto průčelí vystavěna málo zvýšená terasa 
s balustrádou kuželkovou z pískovce. 




Obr. 118. Lysá n. L. Zámek. 



Strana východní přistavěného křídla má okna v patře s římsami 
trojúhelníkovými a risalit ve středu trojosý, zcela shodný s oním ve hlavním 
průčelí; jen v nástavci attiky místo znaku jest urna. V patře před středním 
oknem balkon na třech volutových konsolách, s mříží tepanou, barokního 
ornamentu; pod tím v přízemí vchod prostý, se 3 schůdky. 

Na konci pravém k hlavní budově přiléhá starší, krátké křídlo 
o dvou osách, jehož okna v přízemí mají nad sebou veliké mušle; jest 
to zámecká kaple. Odtud v pravém úhlu jde v před (k jihui dlouhé 
křídlo hladkých stěn, o 14 osách, v přízemí částečně s lichými arkádami^ 
na konci s velikou branou do parku. Jest to střízlivé stavení, s valbou taškovou. 

Severní průčelí zahradní (zadní) shodné úplné s průčelím jižním; 
jen části postranní mají místo pěti, sedm os okenních, v patře není terasy, 
a ve štítku hodin. Zděných vikýřů zde není. 



160 

Na levém konci fagady vystavěna terasa, s níž vede schodiště, 
v úhlu lomené, do parku. Terasa zabíhá do 1. patra a zabírá 2 osy 
okenní; jest zděná (uvnitř s místnostmi ploše krytými) s balustrádou ku- 
želkovou z pískovce, pilířky hranolovými stužená. Jest moderně vypravena. 

Postranní průčelí hlavní budovy (na východ) zabírá z větší 
části kaple, v před vybíhající, patrová. Uzavřena jest v půdorysu obloukem, 
stěny členěny pilastry s hlavicemi římsovitými ; kolem obíhá sokl ; mezi 
patry lišena, svrchu římsa. Okna v přízemí pravoúhlá s plochými nástavci 
ořímsovanými a s velkými klenáky, v patře polokruhová s chambranami 
o velkých klenácích a s římsami zprohýbanými. Kryta jest valbou břidli- 
covou, se sanktusem. 

Východní fagada pravého křídla vyvedena ve slohu ranně 
barokovém. Z původní doby, kdy zámek byl vystavěn, z času Fr. Ant. 
Šporka. Mezi 14 okny stojí od soklu až do okapní římsy hladké pilastry 
nesouce na římsovitých hlavicích kládí hladké a římsu oblamovanou. Pří- 
zemí a patro odděluje plochá lišena a výplně; kolem oken chambrany. 
Valba s vikýři. Na jižním konci brána segmentově sklenutá, barokně 
bossažovaná, nad ní římsa rovná, a nad ní plastický pískovcový erb 
šporkovský s korunou z poč. 17. stol. Průjezd sklenut valeně s lunetami. 

Západní průčelí utvořené postranní fagadou hlavní budovy 
a západní stranou levého křídla. Výzdoba stěn čtyřosého průčelí hlavní 
budovy shoduje se s fagadou hlavní (průčelní), jen pilastry jsou zde sdru- 
žené a attika nad římsou uprostřed prohnutou jest menší, s vásou ve středu 
a s putti na koncích. Strana pak levého křídla má tříosý risalit, shodný 
s jižní stranou tohoto křídla (v nástavci vása místo erbu), okna dole 
s rovnými římsami, sdružená nahoře s římsami. 

Vnitřek. V průčelní straně, v prvním patře, od schodů po straně 
levé (k východu) veliký, obdélný sál se 6 vchody a okny. Má strop 
plochý, rákosový, s freskami — biblické a mythologické výjevy — 
v kasetách orámovaných lištnami s akanthovými listy. Ve středu hostina: 
MENE THEKEL FARES. (4.) V ostatních výplních: 



y j—\ 



J 



1. Na voze jedou ženy s ovocem a klasy: po stranách lev, lvice, tigr, 
levhard — v pozadí park. 

2. Před palácem rozmlouvá dívka s vojínem, v pozadí krajina 
s vojskem. 

3. Vulkán kuje lebky (brnění), v právo již hotové brnění, v oblacích 
Zeus a Hera. 



161 

5. Neptun jede na voze, kolem ryby, raci, triloni, v Iťvo loď řecká. 

6. Holofernes a Judit: v právo výjev s hlavou sťatou, v Icvu tábor 
a středověké město. 

7. Dole ptáci v krajině jakési, nahoře v oblacich ženy, v levo 
bůh větrů. 

Mramorové krby z červeného mramoru. 

Obrazy: 1. pekař, z pol. 18. stol., 2. sv. Rodma, z poč. 19. i,tol., 
3. Tři králové, z pol. 18. stol. 

Portréty hraběcí rodiny Šporkovské v nejednom exempláři, zvláště 
pověstný generál Spork, biskup Špork atd. 

Ve druhém patře v týchž místech v průčelí sál obdobný. 

Na stropě ve středu oválný obraz v laurovém plastickém věnci, 
po stranách kasety. 

3 




1. Adam a Eva v ráji v několika episodách: jich zrození, jich život 
mezi zvířaty a ptáky, zhřešení. 

2. Kronos s hodinami; tanečník s pochodní — na druhé straně žena 
s pohárem vína. V právo hrad, v levo moře. Dole na zemi zbraně, zabití 
ptáci, ryby v sítích, ovoce. 

3. Zámek s parkem, v něm hostina, hosté se procházejí. 

4. Hrad, před ním lovci štvou jelena, v levo na loďce jezdí. 

5. Allegorie luny a vinařství s emblémy: dole ovoce, v právo zámek 
se zahradou a řekou. 

6. Allegorie moudrosti a svobodného zednářství, nesou medaillon 
s reliéfem : zámek, nádvoří zámecké, ovoce, klasy. 

7. Výjev z přístavu, obchod, nakládáni zboží. 

8. Stavění věže babylonské (moderní architektura!. 

9. Allegorie války — ieta. 

Stěny jsou pomalovány většinou výjevy vojenskými. Orámování 
ploch je prosté, sokl z obdélných výplní s laurovými věnci kol oválných 
medaillonů s portraity, mezi freskami pilastry a supraporty s laurem. 

Stěna severní, jejíž dvě třetiny zabírá výjev válečný: válčící strany 
rozloženy jsou po obou březích řeky Ráby, jízda i pěší v četách, dělo- 
střelectvo táhne proti sobě. Nad obrazem císařský orel s korunou, držící 
folii, nápis jest již vytřen. V krajině mezi vojsky viděti kostely, města, 
stany — vesměs v podobě tehdejší (17. věku); nad nimi číslice ukazují 
na výklad, již ztracený. V třetině zbývající výjev menší: válečná episoda, 
jízdecký boj, malovaná zručněji jmenovitě v jednotlivostech. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. -Boleslavský. 



162 

Stěna východní. Ve středu nade dveřmi rám s laurovými věnci, 
vásy a medaillon. v němž obraz hraběte Sporka, pak v arkádě malovaná 
knihovna, nad vrcholem plastické kartuše s malovanými erby. 

Nad postranními vchody dvě výplně v prostých rámech: 1. Srážka 
jezdecká a přepadení vesnice. 2. Útok jezdecký v širém poli. (Obr. 119.) 

Stěna jižní. V pěti špaletách tyto fresky: 1. Hrabě Spork na 
koni v brnění ale bez helmy; kůň se vzpíná. 2. Obležení hradu. 3. Oble- 
žení hradu : obléhající útočí po mostě, obležení se brání. 4. Půtka jízdy 
a kopiníků s nepřítelem, v pozadí město. 5. V páté výplni vása na konsole. 

Stěna západní. V rámu urna s laurovými věnci, ostatek vy- 
plňuje obraz bitvy: v právo dělostřelba a vozy, ves s kostelem, v levo hrad, 
v zadu vypálené vesnice; v pozadí ještě spořádané oddíly pěchoty, jež 
nezasáhly v boj. 

Kamna rokoková z druhé polovice 18. stol., hnědé polévaná. 

Vedlejší pokoj se stropem malovaným : 




1. Lada láká jinocha. 2. Lada sedí u jmocha, jenž odložil kopí. 3. Dívka 
s okovy, delfín vodu chrlící, v pozadí antické město. 4. Lada chová Milka, 
v pozadí jede mladík na voze taženém 4 koni — Mílek po něm střílí. 
5. U mrtvého muže v kroji španělském klečí žena v soudobém kroji. 

KAPLE. Dvéře do kaple dubové, ebenovým dřevem vykládané 
(geometrické obrazce). Kolem rám, svrchu římsa. Z pol. 18. stol. 

Kaple jest sklenuta valené. Klenba jest dělena pásy, v plochách štu- 
kové výplně rokokové z rocaillových mřížkových motivů. Kolem římsa vy- 
ložená, nesená na stěnách dvojicemi pilastrů plochých s hlavicemi pseudo- 
korintskými, s hlavou andílka a nad tím úseky kládí. Okna polokruhově 
překlenutá, ploše vyšpaletovaná, v oknech moderní sklenomalby. 

Oltář. Architektura tabernaklu kaplovitého: běžný barok z pol. 
18. stol., po stranách brány s kartušemi v nadpražích a s vásami. V zadu 
na stěně andělé, již nesou obraz v oválném rámě s krásným nástavcem 
mřížkovitým, akanty zdobeným. Obraz jest na plátně malován: svatí Tři 
králové klekají před Madonnou; v zadu jejich průvod, vojáci, velbloudi. 
Zadní partie jsou temným koloritem vyjádřeny, více světla mají hlavní 
osoby : sv. Tři králové a Madonna. Obraz nepochybně P. Brandluv. 

Obrazy: Obraz sv. Jeronýma, silně přemalován, z po- 
čátku 18. stol., přičítá se P. Brandlovi. Svatí mučedníci. Sedm světců, oba 
z téže doby. 



164 

Nejvzácnější historická památka v kapli jest obraz sv. Jana 
N e p., jejž koupil baron Leitenberger od Mnsgre K, Jaeniga; o něm 
v »Albu svatojanském*, jež vydali Dr. Podlaha a Sittler, na str. 11. 12. 
jest poznamenáno, že byl malován dle světce samého. Obraz náležel kdysi 
K. Skřetovi, později byl majetkem rodiny Ledvinku z Adlerfelsu v Mostu.*) 

Ve starém traktu v prvním patře síň s architektonicky řešenou 
přepážkou, z mramoru ; sloupy korintské nesou kládí a úseky říms seg- 
mentových, diagonálně postavených; kládí se prohýbá nad středem polo- 
kruhově. Římsa a vlys obíhají kolem. Schodiště prostá. 

Trakt přistavěný na západě má přízemí sklenutá plackami na 
toskánských pilířích, schodiště dvoudílné v pravém úhlu lomené, zábradlí 
prolamovaná, na nárožích putti s emblémy a košíky, v nichž ovoce a kvě- 
tiny. Na stropě freska zcela přemalovaná: kolem sloupořadí na sloupech 
jónských s balustrádou ; otevřeným prostorem viděti na nebe, kde v oblacích 
sídlí bohové antičtí, nejvýše Zeus a Hera. V prvním patře jsou stropy rovné. 

K zámku přiléhá na zad PARK francouzský, na východě terasovitě 
založený. 

Z umělé cesty stoupá se po třech schodištích na plochu travou porostlou. 
Na nárožních pilířích pískovcová allegorická putti: 1. s rybou, s rýčem,- 
vásou, s ohněm, měchem a ptákem; 2. slunce, půlměsíc, socha Adonisa, 
Diany . . . ; 3. putti s rohem hojnosti a úlem, se lvem a rohem hojnosti, s vel- 
bloudem, putti s rohem, stojící na hlavě ryby. — Proti schodištím sochy: 
1. Neptuna, 2. muže s orlem, 3. dvě sedící lvice. Mezi schodišti čtyři 
roční časy: dívka s květinami (jaro), s klasy, s hrozny, muž v kožichu, 
vedle něhož anděl s uhlím v hrnci. 

Opodál v koutě jz. náhrobek Sporkův z červeného mramoru 
svrchu kartuš, s okraji zohýbanými. Nápis shodný s oním na náhrobku 
v kostele, liší se zakončením 

So Gestorben Den 6. Avgvsti 
Anno i679. 

WAS ICH GEWESEN BIN DeM DER 
TODT EiND ENDE BITT LESER DAS ES 

GoTT ZvR Sehlen Heil Mír Wende 

Dole v oválovém věnci laurovém erb Sporkův. 

Vedle tohoto náhrobek podobný s erbem v kartuši, z červeného 
mramoru, nápis vytřelý. 

U cesty parkem napříč dolů běžící stojí 12 allegorických soch, 
12 to měsíců, na podstavcích, jež obsahují některé chvalořeči, na př. : 
září představuje lovec se psem, nápis pak vychvaluje užitečnost lovu; leden 



*) O předmětu tomto pojednávají: Pubička: Chron. Gesch. Bóhmens III., 130 ; Jar. 
Schaller: Beschreibung Prags 1., 116; Dr. G. Pazaurek: Caři Skřeta (1889) 48 a Vlast XII., 
1896, 385-6. 



165 



zobrazen mužem s uhlím, únor ženou s koláči a vínem, březen — martius 
vojákem (obr. 120.), duben zahradnicí, kvčten ženou s kvočnou, červen 
pastýřem, červenec ženou s máselnicí, srpen s klasy, říjen vinařem, listopad 
mužem s kancem a prosinec mužem v kožiše. V.sechny tyto sochy v zá- 
meckém parku přičítají se M. Braunovi. 




Obr. 120. Ly.sá n. L. Braunova socha v zámeckém parku: Martius. 



RADNICE se střízlivou hladkou fagadou, s podloubím, na šest pi- 
lířů křížově bez žeber sklenutým. Přízemí radnice klenuto valené s lune- 
tami, z 18. stol. 

Na radnici umístěno jest MĚSTSKÉ MUSEUM, jež obsahuje pa- 
mátky hlavně místní. Z jeho sbírek pro soupis se zamlouvají: 1. Peče- 
tidlo cechovní, okrouhlé, 0038 w v průměru, bronzové, s erbem, se šesti 
emblémy cechovními a opisem : 

PECZET POCZTI . CZECH • TRVRZ : ZAMZ : RVCZ : A : SELA : 
W MIESTIE NOWE LISÍ. 



166 



Na pásce svrchu 




Obr. 121. Lysá n. L. 
Městské museum. Pečeť. 



Na svrchní straně. 



Anno \i\i a *^^ _ ,. 

KM Držadlo pevné. 

2. Pečetidlo cechovní, mosazné, okrouhlé, 
v průměru 0"035 in. Uprostřed Adam a Eva pod 
stromem. Opis : 

P : P : RZ : HRNCZIRSKE HO • M : LISSI. 

Z první polovice 18. stol. 

3. Pečetidlo cechovní, mosazné, okrouhlé, 
v průměru 0'044 m. Svrchu koruna, emblémy spo- 
lečných řemesel, opis: 

P : STRIDNI CECH W MNESTE LISÍ. 

Anno i717 a ^^ (Obr. 121.) 



Držadlo pevné. 

Dva kachle z 15. stol., jeden z 18. věku. 

Zbraně, závěsy, přítuhy barokní, tepané; dvířka z barokní skříně. 





Obr. 122. — 123. Lysá n. L. Městské museum. Ze sbírky praehistorické. 



Z národopisné sbírky: džbánky, sklenice z 1. 1813, barokní kropenka. 

Obrazy: 1. krajina přímořská (z 18. stol.); 2. fotografické pohledy 
a rytiny z Lysé, jmenovitě z r. 1712; 3. sv. Prokop (18. stol.) ; 4. sv. Ro- 
dina; 5. Fr. Ant. hrabě Špork (z počátku 18. stol.); 6. sv. Lidmila; 
7. jakýsi světec; 8. císař Josef II.; 9. hostina (z první pol. 18. stol.); 
10. sv. Jiří, z 18. stol. — Soška sv. Antonína, barokní. 

Předhistorické vykopaniny. (Obr. 122. a 123.) 



167 

SOCHA SV. FRANTIŠKA v Lázeňské ulici, 7. pískovce pčknč 
modelovaná, skoro v životní velikosti. U nohou hlava andílci. Rameno 
lucerny současné, z 18. věku, z plechu vytepávané s barokním ornaw.cntem. 

SOCHA SV. FLORIÁNA u zámku, 4 /// vysoká, pískovcová, ba- 
rokní, na podstavci s římsou a festony ově.seném. Z druhé pol. IS. stol. 

SOCHA SV. JANA NEPOM. u zámku z první pol. 18. stol. Na 
prostém podstavci, skoro v životní velikosti 

DUM C. 265. niá taškovou mansardu, pé'.<ný vikýř se štukem 
a římsou. Z první pol. 18. stol. 

HOSTINEC »U NÁDRAŽÍ«. V nadpraží ze štukoví mušle 
a letopočet 1808. Střecha mansardová, šindelová 

EREMITÁŽ SV. VÁCLAVA, v lese, na rozhraní panství lyského 
a brandýského.*) 

Po obou stranách kaple, částečně dosud zachované, stáli dva andčlé nesoucí 
lampy s věčným světlem. Vedle kaple byl stan poustevníků, před kaplí budova, v níž 
dole byl byt pro beneficiáta, nahoře pokoje hraběcí. Nedaleko stála véž s vétrným 
mlýnem; kolem prostírala se zahrada s vodotrybky a 14 sochami Braunovými. 

Ze všeho zbyla jen kaplička, čtyřboká ; průčelí její jest otevřeno 
výklenkem polokruhovým, orámovaným lištami; ve cviklech štukové iisty 
akanthové. Po stranách výklenku dva pilastry s pseudokorintskými hlavi- 
cemi; nad nimi úseky kládí s vlysem, v němž akanthy, výše římsa a t> m- 
panon se segmentovou římsou, na ní moderní křížek. Na stranách kaple 
podobné pilastry jako v průčelí. 

Ve výklenku z pískovce tesaný reliéf v rámu ozdobeném styliso- 
vanými akanthy: sv. Václav drží se kruhu ve vratech, klesá ze zadu {)ro- 
bodnut zbrojnošem v plášti vlajícím. Nahoře v oblacích anděl a hlavy 
andílci. Začátek 18. stol. 

Před kaplí na hranolových podstavcích sochy andělů (celek asi 
5 m vys.), stojící, v podobě mladíků nesoucích svítilny a na nich lidské lebky. 

KARLOV — bývalý špitál z první pol. 18. stol., nyní hospodářská 
stavení. Původní stavba zmodernisována, klenby sneseny. Na střední 
z nich, konírně, zachováno několik plochých pilastrů a uprostřed portál 
s pískovcovým orámováním a římsou ve středu jirohnutou. 

Lysá Stará viz Stará Lysá. 
Malkov. 

Vaněk 115. Sedláček X, 387. 

Zašlý HRAD v okolí strenickém naproti Čejkám, po němž neza- 
chovalo se ani hradiště. ba ani jméno, ježto lid jej zkomoleně jmenuje 

*) Eremitáž a kaple v Bon Repos, mezi Lysou a X. Benátkami, nyní majetek 
benátecký, viz titul Bon Repos. 



168 



Moukov. A právě toto jméno mě uvedlo na jeho stopu, tím více, že se 
tam přicházelo na základy ZDÍ, střepy, kamení. A v okolí srrenickém 
Malkov býti musil. (Výsledek tento uveřejnil jsem v Památkách ve článku 
o zašlých osadách v Boleslavště.) HRAD tento stál na ostrožně proti 
Čejkám, mezi údolím potoka strenického a roklí do tohoto údolí od se- 
veru běžící : prof. Sedláček v Hradech a zámcích nakreslil půdorys tohoto 
hradiště. 

L. 1354 připomínají se Jindřich a Arnošt z Málkova. V 16. stol. 
drželi »pustý« Malkov Klusákové z Kostelce a na Horkách. L. 1599 při- 
pomíná se naposledy »pustý* hrad Malkov, potom zašel úplně. 



Matrovice, 



ves vých. od Března se dvorem poplužním, při němž někdy TVRZ stá- 
vala; na ní seděli Matrovcové z Matrovic; mimo Matrovice připomínají 
se listinně též Matrovičky. 



Mečeříž. 



Na západní straně osady hledá se HRADIŠTĚ kde se říká >Na 
hrádku*. Mečeříž bývala městečkem; z té doby prý pocházejí názvy: Na 
rynku, Za valy, U šibenice. 




Obr. 124. Mečeříž. Kostel sv. Kříže. Pohled od severovýchodu. 



KOSTEL NALEZENÍ SV. KŘÍŽE jest filiální; fara v Dol. Slivně. 
Ve 14. stol. býval farním. L. 1363 plebán mečeřížský uvedl faráře do 



169 



,\-ir"T' 




I. • (I 




Obr. 125. Mečeřiž. Kostel sv. Kříže. Konsoly v knčžišti. 

Slivna. Farním zůstával ještě před válkami husitskými: 1. 1406 kn. Petr, 
řečený Klečka, směnil Mečeřiž (Tadra V., 59). 




Obr. 126. Mečeřiž. Kostel sv. Křiže. Oltář. 



L. 1620 po bitvě na Bílé Hoře vytloukli a vypálili Me^reříž Poláci, 
zvonice shořela a zvony se rozlily. L. 1650 připomíná se jako filiální, jejž 
spravovali farářové v Předměřicích ; poněvadž Předmčřice byly daleko 



170 



a přes vodu, Jizeru, byla Mečeříž 1. 1786 připojena jako filiální k Dol. 
Slivnu. 

Kostel Jest stavba gotická, ze 14. Stol., orientovaná. K němu 
druží se na západě předsíňka barokní, užší a nižší; do ní vede je- 
diný vchod čtyřboký, se segmentovým okénkem nízkým ; na severu nízká, 
čtyrboká, sakristie bez venkovských dveří. V rohu severozáp. jediný 




Obr. 127. Mečeříž. Zvonice. 



opěrák, nízký, massivný, krytý prejzy. Nad střechou sanktus plechem 
pobitý; v něm zvonek. (Obr. 124.) 

Presbytář uvnitř stejně široký s lodí, uvnitř však jest zšíří 4*10 w, 
loď 6 m. Sklenut jest křížově, bez žeber; v závěrce svorník okrouhlý se 
značkami. Zebra sbíhala na konsoly (4): za oltářem v právo kotoučová 
se značkami, v levo stlačený válec s podloženým kuželem dolů obráceným ; 
konsoly u triumfálního oblouku : pravá schází, levá maska s čepicí. (Obr. 125.) 
Okno jedno zmodernisované, s hlubokými špaletami ; za oltářem okno go- 
ticky mírně lomené, s ostěním pískovcovým a špaletami. 



171 

Sanktuarium po straně evangelia jest goticky lomeno a profilo- 
váno oblounem; výšky má 078 w, šíf-ky 0-39;//. V právo čtyřboký vý- 
klenek, vysoký 015 w, šir. 0'13 w. 

Dvéře do sakristie polokruhové s ostčním pískovcovým, na 
hranách sříznutým. Klenba sakristie valená, barokní. 

Vítězný oblouk lomený, hrany sříznutc, mnohem nižší nežli 
presbytář a loď: výška jeho 3"62 ;//, výška lodi 510 w; nejširší světlost 
oblouku 2"94 m. 

Loď kryta plochým stropem, osvětlena okny moderními: dvěma 
v jižní stěně, jedním v severní. 

Kruchta dřevěná v rozích podložená, rovná, varhany chudičké. 
Předsíň sklenuta křížově. 

Hlavní oltář sešlý; čtyři oblé sloupy s korintskými hlavicemi 
nesou kládí lomené a na něm římsu uvnitř prohnutou. Hlavní obraz: sv. 
Helena. V nástavci obraz vytřený, po jehož stranách sloupky vrtulové nesou 
kládí. Po stranách hořejšího voluty, po stranách dolejšího obrazu řezba akan- 
thových rozvilin. Nad východem za oltář sochy sv. Václava a sv. Voj- 
těcha (ř). Z konce 17. stol. (Obr. 126.) Na tabernaklu dva svícny cínové, 
0'21 m vysoké, na noze trojstranné ; uprostřed stran srdce a letopočet 1690, 
nahoře andílkové, po stranách rozviliny oválně do vnitř se zatáčející. 
Ostatní svícny (dole 3^3) vysoké 0'50 ///, cínové, barokové, téhož stáří. 

Kazatelna vetchá, chudá : dělená pilastříky na čtyři pole, do nichž 
jsou namalovány obrazy čtyř církevních spisovatelů. Konec 17. stol. 

V sakristii: 1. M i s s a 1 e romano-bohen"iicum, Pragae, Typis archiepis. 
seminarii in Aula regia per Guilimum Knauf a. MDCXC. ; 2. Rituále 
z 1. 1713: v Praze in Aula regia u Mat. Hogera. 

ZVONICE stojí od kostelíka 15 kroků vzdálená v jihozápadním 
koutě hřbitova. Dole jest kamenná, výše dřevěná, šindelem kr\ta. (Obr. 127.) 
V ní visí dva velké zvony, menší v jižní stěně. 

1. Ucha: masky, jež dolů přecházejí v dlouhý list. Podél koruny 
ovinut jest pás rozvilinový se satyry; pod ním listy akanthové, dolů 
obrácené. Pod tím na plášti nápis: 

Vrozeny a Stateczny Rytirz 
Pan Ian Geller z Rozvth 
ALv GMC Radda Ahey 

TMAN PaNSTWI BRANDEG 
SKEHO BENACKEHO PRZE 
ROWSKEHO ALISSKEHO 

konsselvw w te Obce meczerzy 

ZSKE ZWOLENYCH OD WRCHNOSTI 



172 

CZYSARZSKE LETA . 1 . 621 SLIT 

Gest Od waczlawa Zwonarze 
MiESTA Mladého Bolesla • wa 

Nad GIZERAV. Medaillony. 

Na protější straně v kartuši nápis : 

Letha od Narozeni božího 1.6.2.0 miesy 
ce wpocztv gedenasteho llstopadv dne 

SEDVMNASTEHO POLACY MECZERZIZ WYPALI 
LI GI ZEBRAWSSI WpOPEL POLOŽILI KOSTELSHO 
RZAL A ZWONOWE SE SLILI HODINY S WEZMI WN 
10 OBRÁTILI TeZ mnohé SAVSEDY ZMORDOWA 
LI DlWKY ZENY NÁSILÍM SNÍŽILI Ta BVD K POMST 

lE Bohv Porvczena Krziwda chvdym lidem v 

CZINIENA A ZAS S POMOCZY BOZI A LIDSKAV Tl 
TO ZWONOWE WYZDWIZENY GSAV PRO WZDELA 
NI CZTI A CHWALI bozi GICH hlasy CYRKEW BOZI 

SEMNOZi Nákladem tv lidu pobožného welkim 

TEHOZ ZADVSSI CHVDEHO ZA SPRAWI YOACHYMA PRAS 

qkehoMatege Kral a michaloveho Wawry TEZ wa 

CZLAWA SOGOWSKEHO BaRTON SSALACZ BENESS Z MA 
LEHO SLIWENKA NA PAMATKV WIECZNAV WSSEHO TOHO. 

V rámečku v rozích a uprostřed delších stran masky. 

Na straně půlnoční reliéf svatého Jiří na koni, jak potírá draka; 
v oválovém rámci. Výška reliéfu O" 18 m. 

Na straně opačné, polední, reliéf: v oválovém rámci císařský orel 
s nápisem kolem na okraji: RUDOLPHVS II D . G . IMPE : SE : AVGVSTVS 
GE • HVNGA : BOH • REX • 1695. 

Na dolejším okraji zasazeno pět medaillonů. Výška 097 vi, průměr 
1-30 m. 

2. Ucha s ozdobou závitkovou s kvítky. Kolem koruny ovinut pásek 
sestavený z figurek, sedmi hudebníků, kterýžto článek se sedmkrát opa- 
kuje. Vlys tento ověšen jest listy akanthovými, dolů obrácenými. 

Na plášti : 

VROZENY A STATECZNI RiTYRZ PaN YaN 
CeLLER z HROZYNTALV J : M : C : RaDDA 
A HEITMAN PaNSTWY BRANDEYSKEHO 

Benátského Przerowskeho Alyskeho 

Pod tím erb Cellerův (jako na větším zvonu), po stranách biskup 
s berlou a knihou a světec s palmou a světokoulí v pravici. Výška těchto 
reliéfů 021 ?;/. Pět medaillonů na dolním okraji. 



178 

Na straně protivné, západní, pod hořejším vlysem na plášti v rámečku 
s maskami v rozích a uprostřed hořejší strany nápis: 

ABY ZWVKEM ZWONV TOHOTO WlERNYM KR 
ZESTIANVM ZCHVZE GlCH SPOLECZNIE KSLO 
WV BOZYMU A CHWALENY GmENA GEHO SWA 

TEHO Známost se Vwozowalo Tez po Fotr 
zebv a Kv Pocztiwosty Obcze Mieste Mik 
czerzizye Toho cziasv Yachyma Praskeho 
Matieg Král adama strachweho tez Wac 

ZLAWA SOGOWSKEHO BaRTON SSALACX BENE33 

Z maleho~Slywenka Na P^^amatkv wiecznav Wss 

ECH KONSSELVW TeZ OBCZE ZWOLENYCH ODWRCH 
NOSTY CZYSARSKE SLYT GEST OD WACZLAWA ZWONA 
RZE MlESTA MLADÉHO BOLESLAWA NaDGYXERAV LET 

HA 1 . 6 . 22. 

(Medaillony na dolním okraji.) 

Průměr 1'13 w, výška 085 ;;/. 

3. Nejmenší zvon visí v okně zvonice na straně k obci obrácené. Jeho 
výška 039 m^ průměr 0*43 m. Kolem korunky ovinut jest pásek rozvili- 
nový, a pod ním na plášti čte se nápis: Přelit od d ery Karla Bellmanna 
Anny v Praze 1871; na protější straně převzat — dle zprávy pamětníků — 

ze staršího zvonu, nápis: 

F • K • W 

VSLISS PANE BOŽE 

PROSBY LIDV TWEHO 

1551. 

4. V sanktusu zvonek vysoký 0"22 ;//, v průměru O 26 ;;/. Bez ozdoby 
a bez nápisu. Nahoře ozdoben jest dvěma vypouklými kroužky, dole čtyřmi. 



Michalovice. 

Schaller IV. 81. Heber 1. 35, Sedláček X 212. Vaněk 134. Pam. Arch. Xlll. 
178. Společnost přátel starož. II. 1890. Čechy 212. J. Lehner, Dějiny urnčni Čes. 

Ve stráni za kostelem zbytky předhistorických staveb, kde se i nádobka našla. 
U sv. Donáta praehist. pohřebiště. 

HRAD Michalovice, nyní zříceniny, byl vystavěn v druhé polovici 
13. století; s ním zároveň kostel na protější stráni; Schaller zná určitý 
rok: 1256! Za pánů z Michalovic byl sídelním hradem, kteří z piety k němu 
a svým předkům ho neopustili, ani když lepší sídlo na zámku Mladého 
Boleslava od koruny získali. Když 1. 1468 vymřeli, nový rod panský, 
Tovačovští z Cimburka, trvale na Boleslavi, prostrannější a pohodlnější, se 



174 

usadili, čehož následek byl, že hrad Michalovice pustl a 1. 1513 již jako 
pustý se nazývá. Že by 1. 1425 od husitů byl rozbořen a pak od Václava 
z Michalovic znova byl vystavěn, odporuje zprávám věrohodnějším. (Obr. 128.) 
Zříceniny tyto, v nejbližším okolí města Ml. Boleslave, vypínají se 
na ostrohu mezi Jizerou a debří. Přístup vede od západu přes dvojí 
příkop: první do předhradí, druhý hluboký, vyzděný do hradu. Zdivo 
skládá se z tesaného kamene a pískovcových kvádrů. Nejvíce zachována 
zřícenina na straně jižní, obrácená ke kostelu a Ml. Boleslavi. Z pů- 
vodního hradu zachovaly se ohrady a za nimi kusy zdi z paláce s okny 
úplnými nebo částečnými, s pískovcovým obložením. V rozích pilíře. Na 




Obr. 128. Michalovice. Zříceniny hradu. 



vrcholí věž, hláska, kulatá, s mohutným zdivem a zbytky cimbuří. Se- 
souvajíc se opřela se o nižší stavivo a nakloněná v úhlu po věky odporuje 
živlům; podle jisté podoby nazývá se Putnou. 

KOSTEL SV. MICHALA archanděla, íilialní, fara v Bukovně. 
Stojí na příkré stráni nad Jizerou proti zříceninám hradu Michalovického, 
od něhož oddělen jest hlubokou debří; za ním k západu stávala dřevěná 
zvonice při přestavbě nynějšího zámečku shořená, pak bývalá fara, 
nyní sídlo vrchnostenské, vzadu dvůr poplužní s úpravou 18. století. 

Kostelík připomíná se jako farní 1. 1358, zasvěcený tehdy sv. Matěji, 
apoštolu Páně; 1. 1359 jmenuje se altarista při oltáři sv. Michala. V době 
husitské fara zašla a Michalovice připojeny duchovní správou k Mladé 
Boleslavi ; boleslavský děkan Havel Terrigena obnovil faru v Michalovicích 
a propůjčil ji synu svému kn. Janovi Plánickému, jenž zemřel 1. 1627. 
Volfg. Adam hrabě Pappenheim (1632 — 47) obnoviti tu chtěl faru kato- 
lickou, jež 1. 1761 obnovena a 1. 1768 byla přenesena do Kosmonos. 




^ ^^^LJ_i.i^J._J._l l..,_LJ._J| ^^ 

Obr. 129. Michalovice. Kostel sv. Michala. Kez podélný. 



Nejstarší součásti kostela jsou románské (okna v absidě, rozměry a tvar 
jmenovitě presbytáře), přestavován byl ve slohu gotickém (klenba presbytáře, 
portály lodní, výklenky, opěráky), restaurován v době barokní (17. stol.: 
sakristie, přístavky, zbarokisovaná okna, strop . . ), naposledy opravován 
a doplňován 1. 1893 dle návrhu inž. Láblera prací stavitele Jos. Kulhavého 
(okna přeměněna v románská, postavena nová věž románská a na ní za- 
věšeny zvony). 

Rada Ad. Pečenka a Monsgn. Lehner srovnali kostel v Michalovicích 
s kaplí ve Vinci, 1 Yg h. vzdálené, a shledali, že článkování románského 
okna v M. shoduje se s oním v oknech ve Vinci a ten kus římsy v choru 
zazděný nikde jinde v Cechách se nevyskytuje než nad obloučkovým pod- 
římsím kaple vinecké. Domnívají se, že kostel michalovický a kapli ve 
Vinci budoval týž stavitel. Gotické přístavby, které asi byly vykonány po 
nějaké katastrofě požární, klade Pečenka do 14. století. 

Stojí na hřbitově, zdí obehnaném, obrácen k východu, orientován. 
Vystavěn jest z lomového kamene a tesaného pískovce, pravidelně vrstvě- 




10 tO 1 a 34 5 57S 9 10111 

Uni I I .L ,.L. ! I : .:, LA 



Obr. 129^. Michalovice. Kostel sv. Michala. Pohled podélný. 



ného, s kvadriky 0'30 — O 35 /// vysokými. Kolem budovy obíhá sokl 070 vi 
vysoký, na vrchu sešikmený. (Obr. 129., 129 A., 130.) 

Kněz iště zbudované na pravidelném čtverci, jehož strana měří 4.70 m, 
opřeno jest v rozích dvěma opěracími pilíři 0'83 ju širokými, s ústupkem 
a kosinou. Na pravém v pískovcovém kameni spatřuje se plastická 
ozdoba, odvozená prostupem čtyř kruhů. Okno v závěrné stěně vysoké 
150 m a široké 020 m ve světlosti (se špaletami 2'25— TOO m) polokruhem 
překlenuté; ostění vně i uvnitř jest profilováno dvěma ústupky se šikmou 
plochou, po stranách žlábkovanou, mezi nimi obloun ; dole drápkovitý ná- 
rožník. Podobně profilované okno objeveno při poslední restauraci ve zdi 
k sakristii; dle tohoto vzorku bylo transformováno i okno v jižní straně zdi, 
barokní a všechna tři okna v lodi. (Obr. 131.) 

Sakristie barokní, obdélná, jest kryta plochým stropem. 

Loď obdélná s plochým stropem se třemi okny. K ní druží se zvenčí 
po jižním boku přístavek čtverstranný, s gotickým portálem, předělaným; 
na jeho dveřích gotický zámek se závěsy. 



177 

Střecha, tašková valba ; štít na východe původní, západní nový. Véž 
A', /románská i schodiště v ní nové; pod ní druhý vchod. 

Vnitřek kněžiště sklenut křížově. (Obr. 132.) Hranolová žebra .se 
skosenými hranami, svorník s vytesanou dvojnásobnou růžicí. V koutech byla 




Obr. 130. Michalovice. Půdorys kostela sv. Michala. 



^ 



Žebra zachycena ve výši 2'22vi příporami, jež mají sokl poly^jonový, attickou 
patku, dřík válcový a hlavice s polygonovou deskou krycí, ovitou v levém 
koutě (v závěru) třemi trsy listů, v právo třemi květy 
stilisovaných javorů; v koutech u triumfálního oblouku 

jsou hlavice hladké, kužel dolů obrácený, s pláštěm do- 

vnitř prqjinutým. (Obr. 133.) — 

V jižní zdi presbytáře výklenek 0"30 ;;/ vysoký, ; : 

nahoře gotickým trojlistem ukončený. 

Vedle zazděn sedilní výklenek, z něhož vy- 
čnívá římsa ri3 m dlouhá, 024 w široká; pod ní řada 
arkád trojlistových, pod ní obloun. (Obr. 134.) 

Triumfální oblouk gotický, lomený, stlačený, 
ri4 m silný. Dva oblé polosloupy na válcovité patce 
a s hlavicemi, jež zdobeny jsou stilisovanými listy, nesou 
hranolový prut 030 in široký. 

Loď podélná má délky 1120 w, šířky 730 ff/, 
výšky 530 m (jako kněžiště), kryta jest plochým stropem; 
na západě přepažena dřevěnou kruchtou na sloupích. V severní straně 
lodi výklenek V22 m vysoký, 0'90 w široký, gotickým trojlistem se na- 
hoře ukončující; na jeho straně válcovitý obloun. U levého oltáře vý- 
klenek hrotitý, 0'30 ;// vysoký, s hranami skosenými. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres MI. -Boleslavský. 



Kostel sv. Michala. 
Původní okno v kněiišti. 



12 




Obr. 132. Michalovice. Kostel sv. Michala. Pohled do kněžiště. 

Oltář vyřezávaný se sochou sv. Michala archanděla, novější. Nábytek 
nový, moderně gotický. Ve výklenku nahoře jmenovaném socha Madonny, 
na půlměsíci, O 85 ?;/ vysoká, slušná barokní řezba. Krucifix dřevěný 
barokní. Dva též barokní svícny, dřevěné, TSO ;// vysoké. Obraz sv. Jana 
Nepom. z r. 1851. 





Obr. 133. Michalovice. Kostel sv. Michala. 
Hlavice v kněžišti. 



Obr. 134. Michalovice. Kostel sv. Michala. 
Římsa sedilniho výklenku. 



179 



V sakristii tři posvátné knihy: nejstarší s titulem : 
MISS^ — IN AGENDA — DEFVNCTORVM, jež byla vy- 
tištěna v Augspurce: AVGVST^ VINDELICORVM Typis 
Joannis Michaelis Labhart . . ANNO MDCCXLII. 




Obr. 135. Michalovice. Bývalá zvonice u kostela. 

Na hřbitově pískovcový kříž z r. 1795; druhý po- 
dobný bez letopočtu; pak empirová deska náhrobní 
z r. 1826. 

Zvony bývaly po léta zavěšeny ve dřevěné ZVO- 
NICI blíže kostela, (obr. 135.) nedávno pak byly přeneseny 
na nově při kostelíku vystavěnou věž novorománskou, do 
prostoru stísněného pro tři zvony. 

12* 






^A^ 



5»* 






ř^ 



^ 



<j> 



180 



1. Největší vys. 080 /;/, průměr 105 m. Ucha: dva tory spletené. 
Kolem hlavy nápis dvouřádkový gotickou minuskulí: i Icía íuijifjo íistcrjíio 
pÍEti;sící;D ?fxr kccífu a kdjinak panu boíju ij mile mateme boji; a lussiem 
sroaítjm fento ironu bie = lan ob misra íomasse roliíDmieqtqijíjc curoan- 
íujelisíoroe marek maííjauss i;an lukass síi;rp; sroijebkij perone mass i 

Na plášti reliéfy: sv. Václav 0"12 in vys., Madonna 
016 VI vys. Na hlavě letopočet 1831. (Obr. 136.) 

2. Zvon » Marie* vys. 062 m, v průměru 
O 80 ;//. Ucha s torem, kolem koruny dvouřádkový 
opis: LETHA PAJ/IIE MDLX TĚMTO Z - 01/1 SLIT 
GEST KE CZTII A KCHVALE PAT/IV — BOVHV 
WSSEMOHVCZYMV A WSSEM SWATYM OD 
PETRA W BOLESLAWI. Pod nápisem ověšeno 
14 listů vinné révy, na plášti reliéf Madonny, 
ostatně hladký. 

3. Pricqueyův zvon ze starého přelitý, O 51 ;// 
průměru, 0'66 ni vysoký. Ucha s maskami. Mezi 
dvěma páskami květinovými nápis: 

TENTO ZWON PRZELIT A OBNOWEN GEST 
KESGZTI A GHWALE P: BOHA WSSM LETHA — 
&m' PANÍE • 1694. 

Pod tím střídavě list akanthový a andílci 
hlavinky. Na plášti reliéfy sv. Václava, Madonny, 
Michala archanděla a znak zvonařův. 

4. Nejmenší vys. 033 w, šir. 0'46 iu. Ucha 
hladká. Kolem koruny ovocné guirlandy; na plášti 
reliéfy: Madonny potírající hada a s obloukem 
hvězd, sv. Jana Nepom., allianční erb dvojitý, 
korunovaný, v kartuši, sv. Vojtěch, sv. Šebestian (.?), 
archanděl Michal. Při dolejším okraji nápis: MA- 
RIA ANNA GRAFIN VON HERZAN VON HARRAS 
GEBOHRNE FREYN VON PVTZ VON ADLER- 
STVRN ANNO 1740. 




Obr. 137. Michalovice. Socha 
sv. Donáta. 



SOCHA SV. DONÁTA u silnice k Bukovnu, 4 m vysoká, pískov- 
cová; slušný barok. Podstavec dvojitý, světec modlící se, s berlou. Na 
přední straně allianční erb v korunované kartuši, s nápisem vytřelým : 

Heiliger 

DONATE • bitte 

fiir uns. 



V zadu 



Zur Ehre 

des h. Donat 

hat geftiftet laffen ANNA 



181 



NEPOMVCENA Graíln Von 

Bol . . Gebohrene Gráfln 

Von MARTINITZ 

herfcherin der herr; 

schalll — Kofmonos 

Im Jahre 

1780. (Obr. 137.) 



Před panským dvorem BOŽÍ MUKA, kamenná, čtyřhranná, s vý- 
klenky, v nichž jsou namalovány (primitivné) sv. Anna, sv. Jan Nepom., 
sv. Josef a Madonna. Z 18. stol. 

PODLÁŽKY, pod zříceninami hradu Michalovického na poli v rokli 
ukrytá vesnička s kapličkou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. 



Milovice 

(ve starých pamětích též Mi levice). 
Otruba, Lysá 262. — Kudrnáčiiv Adresář 89. 

Na TVRZI Milovicích sedel léta 1399 Holomek a syn jeho Jan. 
L. 1454 připadly Smiřickým, 1. 1509 Jaroslav Smiřický ze Smiřic prodal 
Milovice Bedřichovi z Donína, jenž připojil je k Benátkám. Tvrz připomíná 
se zde ješté 1. 1599. Nynější DVŮR úpravou svou upomíná na 18. stol. 
Uprostřed dvora stojí 

SOCHA SV. FRANTIŠKA XAVERSKÉHO, vysoká 330 m. 
Na cihlové podezdívce stojí podstavec, na něm hranolový stylobat, deska, 
pak socha světce v rouše mnišském, s rukama sepiatýma. Po straně má 
kříž, při něm dítě. Z pískovce, natřený bílou barvou; pochází z téže doby 
jako sv. Antonín na návsi. 

SOCHA sv. ANTONÍNA PAD., vysoká 283 m. Na dvojnásobném 
podstavci hranolový stylobat, pak deska a na ní socha. Sv. Antonín v rouše 
mnišském drží v rukou Ježíška; u jeho nohou dítko v obláčcích. Na stylo- 
batu letopočet 1738. 

Mladá. 

Sommer 11, 72. — Otruba F., >Paměti m. Lysé a okolí<. 

Jméno Mladá odvozuje se od Mladý, dcery Boleslava I. Léta 1341 
připomíná se v lese Lipenském — srovnej blízký Lipník. Po věky patřila 
ku zboží Lyskému, až 1. 1509 Jaroslav ze Smiřic prodal Mladou Bedři- 
chovi, purkr. z Donína, na N. Benátkách. 



182 



KOSTEL SV. KATEŘINY. L. 1358 kněz Ondřej resignoval na 
faru v Mladé, tehdy byl kostel farním. V době kališnické 1. 1552 koupen 

sem nový zvon ! Po katolické 
reformaci církevní správu v něm 
vykonávali mnichové kláštera 
v Nových Benátkách, 1. 1787 
arcibiskup Ant. Petr Příchov- 
ský, pán na Benátkách, zřídil 
zde lokalii, 1. 1855 stala se 
farou. 

Nynější kostel vystavěn 
na počátku 18. stol. Jest ori- 
entován, bez věže, zvony visí 
v dřevěné zvonici uprostřed 
vesnice a hřbitova. (Obr. 138.) 

Průčelí: mezi pilastry 
okno jako v lodi. S nárožními 
pilastry uzavírají plochu ustu- 
pující, v ní po jedné nice. Spo- 
lečně nesou římsu profilovanou, 
vyloženou, krytou prejzy. Na 
ní attika, plná, přikrytá římsou 
téhož tvaru, s nástavci po stra- 
nách, v jich rozích koule. Na 
vrchu místo štítku střecha šin- 
delová, skosená, v akroterii 
železný kříž. 

K průčelí druží se před- 
síňka, čtyřboká, sklenutá kří- 
žově; v ní jediný vchod do 
kostela. 

Presbytář zavřen jest 
pěti stranami prav. osmiúhel- 
níka, v nich okna : dvě krajní 
a v lodi široká, segmentem za- 
klenutá, všechna polychromo- 
vaná prací yana Kryšpina 
v Praze. Na ní sanktus dře- 
věný. Na severní straně sakri- 
stie, nízká, čtyřboká, se zvlášt- 
ním vchodem dřevěného ostění 
a dvěma okny čtvercovými, též 
dřevem orámovanými. Presbytář i sakristie sklenuty jsou křížově, bez žeber. 
Vítězný oblouk nižší, segmentový. 




183 



Loď širší nežli presbytář, 17 50X^90;;/; stěny omítnuty, lisencju 
ve středu rozděleny na plochy čtvercové, v nichž po oknu, tudíž celkem 
čtyři. Kryt plochý. Okapní římsa profilovaná. 

Em po r a spočívá na dvou dřevených sloupech. Poprsnice rovná, 
plná; na její vnější ploše sloupková balustráda. Z druhé poloviny 18. stol. 

Hlavní oltář. Tuinbu zdobí pozlacená řezba v rámci: božská 
rodina. (Obr. 139) Z téže doby jako kostel. Dva sloupy oblé a dva vrtulové 
nesou úseky kládí, na němž sedí andílkové. Obraz sv. Kateřiny Alexan- 
drijské, malován Scheiwelem; po stranách sochy sv Augustina (se srdcem) 




Obr. 139. Mladá. Kostel sv. Kateřiny. Reliéf na tumbě oltářni. 



a sv. Jeronýma (s poustevnickou holí). V nástavci sv. Jan Křtitel na poušti. 
Po stranách oltáře akanthová řezba, zlacená. Z té doby jako kostel. 

Oltář v lodi při zdi v právo na ploše dřevěné. Vrtulové sloupy 
korintského řádu nesou kládí, na něm andělé. Obraz Panny Marie Vítězné 
(Spomocnice) nad oblaky, kteréž nesou andělé; v rámu nahoře erb 
arcibiskupa Příchovského Po stranách sochy sv. Jáchyma a sv. Anny. 
V nástavci koruna ve svatozáři, v ní andělé. (Poč 18. stol.) 

Oltář v levo, též na dřevě, sloupy vrtulové, kládí — obraz sv. Jana 
Nepomuckého, maloval IVeise, malíř pražský, 1. 1861. Po stranách sochy 
sv. Notburgy a sv. Kláry. V nástavci oko boží, po stranách sv. Václav 
a sv. Lidmila. (Poč. 18. stol.) 

Zpovědnice v presbytáři, s obrazem sv. Jana Nep., jak zpovídá 
královnu Žofii ; z druhé pol. 18. stol. Z téže doby dřevěné zábradlí, 
sloupkové. Raménko do sakristie, železné. 

Kazatelna s prohýbanými římskami nahoře i dole řečniště, roz- 
dělena pilastříky na tři pole: v prvním reliéf sv. Ambrože, ve druhém 



184 



sv. Řehoře a sv. Augustina, ve třetím sv. Jeronýma. Všechny reliéfy 
v rámcích baroi<ních, řezaných, zlacených. Nad řečništěm strop, plochý, 

římsový, s kartuší v předu. Na stříšce sv. Fran- 
tišek Xaver v rouše mnišském. Z počátku 
18. stol. 

Proti kazatelně, kde bývá postranní oltář, 
ukřižovaný Kristus, z 18. stol. 

Lavice: na každé straně po osmi, bohatě 
a hluboce řezané, s obsahem rozvilinovým. Po- 
přednice jinak řezané (sloupkově), v nich opatská 
mitra a pod ní v erbu písmena M • R a gotická 
lilie. Pocházejí z kláštera zderazského. Z poč. 
18. stol. 

Křtitelnice kamenná : na podstavci 
osmihranném sloup hranolový, osmistěn. Kupa 
polygonální, dole ohnutá, nahoře členěná žláb- 
kem a římskou. V ní mísa cínová s poklicí 
cínovou, mající vrytý znak Prahy, písmena M B 
a dole letopočet 1786. Víko okrouhlé, na něm 
veliký list akanthový a na sloupci křest Páně. 
Výška i s víkem 1'60 m. Z téže doby jako kostel. 
(Obr. 140.) 

Zvony. V koutě hřbitova zvonice, 
dřevěná, čtyřboká, z prken sroubená, se čtyřmi 
okny při zvonech, zavíranými okenicemi. Šin- 
delová střecha. V ní visí dva zvony: 

1. Ucha rýhovaná. Pod korunkou festony, 
na plášti reliéfy sv. Josefa a sv. Floriána. Do- 
lejší okraj ovinut páskem akanthů, nad nimiž 
se čte: ANNA KVHNER 1804. Výška 50 m 
průměr 0*65 m. 

2. Ucha kroužkovaná. Na plášti nahoře 




Obr. 140. Mladá. Kostel 
sv. Kateřiny. Křtitelnice. 



dvouřádková legenda: (Obr. 141.) 

"~ >SJIII_B\ ^DV C/v\EV^V Tm^eMV t/iAv^l£KY \>^ 

Obr. 141. Mladá. Kostel sv. Kateřiny. Nápis na zvoně. 



Výška 057 m, průměr 077 m. 
3. Zvonek v sanktuse novější. 




>, , 


<», v 


'•" ' 'j 




•v ,' 




S', 


.">"'• 






■SSB 


■■■■!■■ 









Kresba ji 

a Dra J. Zahradí 



i t-ŤÍ 







Obr. 142. Mladá Boleslav. Kresba Jana VVillenberga z r. 1602 

rZ publ.kícc n,. A Podbl,, . D„ ;. Z.bi.dník. J Waknb«,> Pobl.d,., 



185 



Mladá Boleslav. 



3 migíbunl^^^' - ^ ■ '^di t^rjcw:- 




M. Jiřík Kezelius Bydžovský: Kronika mladoboleslavská, P. Fr. Novotný: Kronika 
Mladoboleslavská 1822, Schaler IV. 12, Sommer II., Iserbote, Boleslavan 1861, 
Jizeran, Mladoboleslavan, Mladoboleslavské Listy (všechny ročníky). Památky II. 268, 
III. 241. 1871. 553, XIII. 177, XIV. 507... XV. XVI. XVII. XVIII. Sedláček X. 30, 
Čechy XII, Pamětní list Boleslavská 1881. 

Pod zámkem našly se parohy, kosti; pod schody podstupenskými keltský býček ; 
v zahradě Flaklové popelnice, bronzová jehlice a mince cis. Diokletiana; v Radouči 
kulturní jámy; na Chlume, jenž vévodí krajině boleslavské, >švédské šance<, kde se 
nacházejí kamenné i hlinéné nálezy, popel, kosti, . . staré hradiště. Dr. Píč, Pam. Arch. 
XIV. 351. 

BOLESLAV MLADÁ, královské město, původně slulo Boleslav 
Mladý, teprve od 100 let B. Mladá,*) v latině Boleslavia Juvenis, Junior, 
později od časů českobratrských Neo- 
boleslavia ; německy Jungbunzel, od 
100 let Jungbunzlau. Nese jméno svého 
zakladatele Boleslava II., Mladého, pů- 
vodce hradu knížecího, pod nímž vznikly 
první začátky města : Podhraďa Podolec ; 
zde byly umístěny i dvůr knížecí, kní- 
žecí pivovar, zde záhy vznikl i farní 
kostel sv. Víta. 

Hrad knížecí, královský, byl síd- 
lem knížecích úřadů, veřejné správy, 
středisko všeho Pojizeří, proto Pod- 
hradí rychle se zmáhalo, přibývalo 
domů i nahoře na prostoře před hradem, jež od nepaměti slula »hrobie«, 
takže 1. 1334 Ješek z Michalovic, tehdejší pán na Ml. Boleslavi, vysadil 
je právem nymburským a propůjčil mu některé výsady živnostenské. 
Tehdy rozmnožen klášter františkánský a zajisté fara nahoru byla přene- 
sena ke kostelu sv. Jana Křt., jenž patřil kněžím řádu svatojanského, jako 
kostel sv. Víta; v tu dobu (ve 14. věku) dovoleno Starému městu hrad- 
bami a branami se zavříti. Znak svůj, českého lva, jednoocasého v modrém 
poli, obdrželo město Boleslav již od Přemyslovců 

Za válek husitských přidala se Boleslav k radikální straně kališnické, 
ačkoli vrchnost jejich michalovická byla katolickou, proto Boleslavští dali 
výhost všem katolickým kněžím a všechny tři boleslavské kláštery pobo- 
řili. Při takovém smýšlení připravena zde půda jednotě Českých Bratří, 
kterou do Boleslavi uvedli páni Tovačovští z Cimburka (kolem 1. 1500), 
a jim zde klášter zpustlý odevzdali; odtud Boleslav stala se bratrským 
Římem. Za pánů z Krajku vystavěli si nebo vrchnost jejich vystavěla dům 
bratrský, při menším sboru, velký sbor, špitál, školu. Bývalé předměstí 



Obr. 143. Mladá Boleslav. Pohled na město 
z r. 1666. Rytinka na okraji mapy Sandrartovy 



*) V 17. věku již několikrát se objevuje jménem Mladá B. 





ií 


\ ^ 


k. 


<4É 


m-Á 




' 




"jIĚěU 


^ 

















Obr. 145. Mladá Boleslav. Pohledy na město z počátku XIX. století. 
A Strana západní. B Strana východní. 



188 



za hradbami městskými vzrostlo tak, že milostí krále Ferdinanda I. po- 
výšeno za město »Nové město* 1. 1528, aby smělo se též hradbami obe- 
hnati — což se nestalo, až za války třicetileté: ulice z města vedoucí 
šranky se uzavřely. 

L. 1595 Ml. Boleslav se skoupila z poddanosti, 1. 1600 stala se 
městem královským. 

Za války třicetileté utrpěla peněžitými pokutami, rekvisicemi a vy- 
pálením od císařského vojska (1631), zvláště od Švédů. Za válek pruských 




Obr 14Ó. Mladá Boleslav. Domy v Pražské bráně. 



byla nepřítelem navštívena 1. 1742, 1744, 1757. — Zvláště zhoubně půso- 
bily veliké požáry 1. 1595, 1. 1692, 1710, 1761, 1779 a 1859. 

Pohled na město, nejstarší, poskytují rytinka z Paprockfeho Diadochu a Wil- 
lenbergova perokresba z 1. 1602; obě kresleny jsou s Dubců, od jihovýchodu, a spa- 
třují se v nich všechny čelnější budovy, z domů soukromých jen zadní strana, ve zdi 
městské. (Obr. 142.) (jiné pohledy viz na obr. 143, 144. a 1A5. A, B.) 

Staré město bylo tehdy hrazeno; na třech stranách hradbou byla staveni 
soukromá a zámek, mezi nimi rozpoznávají se hradby s rondely. Vlastní opevnění 
objímalo Staré město na straně severní: hradby, dvojité, šly z nynější ulice Železné, 
podél masných krámů a synagogy do ulice Bělské ; mezi nimi otvíral se příkop, v němž 
byly krámy soukenické a provaznické. Brány byly tři; jimi vedly tři hlavní silnice 
z města; zachovaly se zbytky jen z brány pražské. (Obr. 146.) Byla úzké, čtyřhranné 
stavení, v ní byly sklep, komora a tři světnice nad sebou. Opravena byla 1. 1651, při té 
příležitosti vymalován na ní boleslavský lev. O málo níže, kde se končí ulice, byla druhá 
brána, slula též svatovítská, zámecká. Mezi oběma bylo pět domů. Brána klášterská 






MOTIVY 
ZVONOVÝCH VLYSŮ^ 










Obr. 147. Mlada Boleslav VÝZDOBA ZVONŮ MLADOBOLESLAVSKÝCH ZVONAŘŮ 

DOBY KALISNICKÉ 
V BŘEZNE, DOBROVICI, KRNSKU, LUSTÉNICiCH, MEČEŘIŽI ATD. 



189 

byla též dvojí, mezi oběma byl most přes příkop, jejž dosud lze s parkánů vidčti. 
Třetí a nejdůležitější byla svatojanská, novoměstská: byly to tři brány: první 
u domu č 48. — druhá mezi domy č. 44 — 45. a třetí na konci u domu č. 46. Mezi 
nimi byl most, na němž v 18. stol. spatřují se kříž a sv. Jan Nej). Ve všech branách 
byly příbytky pro branného i jiné světničky, které se najímaly; uvnitř bran byly 
šranky. Fortny byly dvě : za děkanským kostelem dvojnásobná fpro pěší a povozyj 
a u templu, kterou se scházelo k vodě, k lázni; tato byla I. 1677. zazděna. 

Soukromé domy na náměstí i v ulicích byly patrové se štíty po 
většmě barokovými, na Willenbergové pohledu i s Ljotickými. V nich umí- 
stěny jsou odznaky domovní: na domě nyní č. 86. černý orel, na č. 105. zlatá 
labuť, č. 17. šedý dvouramenný kří?, č. 21. pět ran Pána Krista, č. 27. čer- 
vený rak, č. 31. kohout, č. 32. zlatý čáp; na Novém městě na domě č. 13. 
14., kde bývala soukromá škola, nade dveřmi zlatý nápis: 

^•ř DaNT "ŮS MUS^ - 1 — HONOREs "^S AN. 1650 %•? 

< 

V patře byly obývací světnice (»seknice«), dole místnosti pro ře- 
meslo, krám, venku loubí, do zadu vedla dlouhá, úzká a nízká chodba 
na dvůr. Za ním druhé, nižší stavení, již v hradbě městské. Odtud sestu- 
povalo se na parkány se zahrádkou nebo s rámy. 

Tyto domy byly dle kroniky Kezeliovy nenákladné, ale k živnostem f)ří- 
hodné. Z řemesel zvláště kov zdělávající byla četná: nejvíce v ulici »Zelezné« a na 
Novém městě; z kovolitcu prosluli boleslavští zvonaři, jichž umělecké výtvary posud 
hlaholí daleko a široko po vlastech našich. Polním hospodářstvím zabývali se 
i řemeslníci; hospodářská stavení rozkládala se za Novým městem; ze 16. stol. jme- 
nují se četné chmelnice, šafranice, vinice na všech stráních a na návrší, které dosud 
sluje Na vinicích, kde terasy dosud se zachovaly. Obec městská měla tři poplužní dvory. 
K účelům řemeslným bylo v městě několik kalů, jinak ulice byly již v 16. st. dlážděny. 

Slavnou pamět si zachovali boleslavští impressorové, hlavně bratrští a zvonaři,^ 
konváři z doby kališnické i pobělohorské; o nich uveřejnil jsem rozpravy v Arch. Pam. 

Umění knihtiskařské hned v prvních počátcích vštípil do půdy boleslavské 
Af. Mik. Klaiidyanus, fysik boleslavský, aby jím sloužil bratrské Jednotě. Vzdělal se 
v Norimberce, kde vydal první své práce; v Boleslavi zarazil knihtiskárnu 1. 1518; 
po něm vedl ji bratr Jiřik Šlyrsa, od 1. 1523 na Podolci, po r. 1525 v domě na Kar- 
meli, nyní č 77. II ; od 1. 1532 do 1536 Jindřich Štunn — všickni z bratrské Jednoty. 
L. 1544 obnovil ji Václav jinak Vaněk Oustský ale jen na krátký čas do I. 1547. Z této 
bratrské impressí vyšlé prvotisky jsou rozptýleny po Evropě. Knihotisk v Boleslavi 
obnoven v 18. stol. 

Zvonařské umění přinesl do Boleslave Petr zvonař jinak .^a/t, z Hradce Krá- 
lové, odtud Petr z Hradce slově, I. 1548. Dům měl za kostelem, zvonárnu na Ptáku. 
Po něm přejal ji Jakub Mělnický (1588), syn líarlolotyícje konváře na Mělníce. Kolem 
1. 1574 přešel do Boleslavi Ondřej z Nového města Pražského, jenž držel dům v »městě« 
nyní č. 104. Od něho přejal ji Václav sklenář, jménem Hytych, jenž uměním tímto 
sloužil až do 1. 1631. (Obr. 147.) 

Po válce třicetileté přistěhoval se do Boleslavi z Klatov Jan Pricquey. Francouz; 
dům měl v městě nyní č. 90., zvonárnu v zámku (f 1697). První zvony slil s bratrem 
svým klatovským, po něm převzal dílnu syn Mikuláš, a všechny formy, jenž jak otec 
jeho i polním hospodářstvím se zabýval; poslední jeho zvony nesou letopočet 1750. 

Pricqueyové sdědili sice dobrou pověst boleslavského zvonařství, ale jejich zvo- 
nařské výkony jsou úplně nové, od starých zvonařů boleslavských úplně odchylné. 
(Obr. 148.) (Viz Pam. arch. XVI., 169 sq.) 



?;í'^'';^ 















'&> 





MOTIVY ZVONOVÝCH VLYSU. 




ZVON V FLAZÍCH Z R. 1736. 



j- -.'^ -Aj 



LÉTA PAXJE 
TITO ZWONOWE SLITI GSAV, KE CTI 
K CHWALE PANV BOHV A KV POCT 
ftidck pncf. 
% IWOSTI NANEBEWZETI BLAHO 
SLAWENE PANNĚ MARICI NÁKLADEM 
CHVDEHG ZADVSSI ^ 



9 1' 'Ar ' ^i^j^^JS 




Obr. 148. Mladá Boleslav. Výzdoba zvonu Pricqueyových z let 1660—1750 v Ml. Boleslavi, 
Sejcíně, Bukovně, Nových Benátkách, Lysé n. L. atd. 



191 

DĚKANSKÝ KOSTEL PANNY MARIK NANEBEVZATÉ.*) 

Podle Hájkovy kroniky byl vystavěn od knížete Boleslava II. sou- 
časně s hradem, také ze dřeva. M. Jiřík Kezelius vypravuje, že ještě 1. 1590 
se zachoval a byl obnoven, aby byl zřetelnější, nápis na jednom pilíři: 
Jelenek 1. 1200. Farním kostelem nebyl, proto se o něm nečiní zmínka 
v knihách konfirm.; nejspíše přízní královských úředníků na zámku bole- 
slavském — Boleslav byla tehdy statkem korunním — stal se sídlem arci- 
jáhnů boleslavských, z nichž jmenují se 1. 1373 Mistr Bartoloměj, I. 1380, 
81 . . . arcijáhen Václav z Radce. Ve válkách husitských zašel arcidiakonát, 
zašla i farní komenda johanitská u sv. Jana, a v témže století vystavěn 
pak nový farní kostel nynější, ovšem že kališnický. Zbudován péčí měšťan- 
stva, bez vrchnosti (michalovické), jež byla katolická, jak to hlásají ce- 
chovní emblémy na pilířích, postaven byl na konci města, při hradbách, 
na opačné straně zámku. Kališnický jeho původ hlásají i jeho kalichy na 
místech nejvýraznějších: kalich v klenáku nad portálem proti děkanství, 
jejž nese anděl, byl osekán tak, že z něho ostala jen číše; druhý kalich 
v kružbě čelního okna byl právě objeven ; třetí v průčelí, ve štítu, jak 
viděti ho ve Willenbergově pohledu, byl od reformační komise 1. 1623 
dolů sražen, že se na kusy rozbil; na jeho místo byla postavena socha 
Panny Marie, která tu zůstala až do požáru 1. 1692; nyni na místě tom 
celé průčelí zobrazuje nanebevzetí Panny Marie, italským způsobem, jež 
spíše podobá se korunování Panny Marie. 

Kostel v nynější své podobě vzal tedy vznik svůj v 15. století, 
asi v polovici. Z 15. století pocházejí kněžiště i spodní části lodí. 
Buď se stavba vlekla dlouho, nebo byla přerušena snad požárem; do- 
končena byla teprve v 16. věku a nákladem Kateřiny Militké sklenuta 
síťově, kterážto práce dokonána 1. 1566. Vznikající sloh renaissanční pů- 
sobil tu na dokončení této budovy. Stejnolodí chrámové opuštěno, klenba 
snížena a podchycena na pilíře, jež nesou spolu i empory, rázu již renais- 
sančního. Pro nižší klenbu i okna položena níže: jedno z nich se zacho- 
vanou kružbou bylo objeveno na empoře se všemi vlastnostmi pozdní 
gotiky 16. věku. Zbožným příkladem pohnutá jiná městka, Markéta vdova 
po Balt. Pitoplekovi, dala kostel 1. 1592 svým nákladem vymalovati. L. 1594 
připomíná se tu i » světnička* (oratoř) pro vrchnost. Hotová svatyně tato 
utrpěla velikými požáry v městě: 1. 1692 a 1. 1761, po nichž byla opra- 
vována, v duchu své doby, s příměšky barokovými. Nejspíše, že první 
oheň, jenž vyšel v Židovském městě, tu stranu kostela valně poškodil, an 
1. 1701 vystavěl boleslavský stavitel Mik. Rossi stranu průčelní s bohatým 
štítem a vkusnou předsíňkou, což 1. 1702 v srpnu bylo dokonáno a 1800 zl. 
nákladu stálo. Průčelí toto vypraveno dle vzoru vlašského: nad předsíňku 
postavena socha Madonny; ve štítu v oblacích, obklopena andílky, svatá 
Trojice nese korunu. Takovým způsobem u nás se nezobrazuje nanebe- 



*) V starší době: kostel Matky Boží. 



192 

vzetí Panny Marie, ale tak vyzdobeno průčelí kostela ve Vercelli (od 
stavitele G. Ferrmi). — Rossi byl rodem Vlach z blízkého kantonu Tessin- 
ského. Jemu připisuje se též vystavění Božího hrobu, obou šneků na emporu 
a půdu, stavba sakristie, vestavění kaplí mezi opěráky lodí, předsíňka 
mezi opěrákem kněžiště a čelnou zdí pravé lodi, kde nedokončené scho- 
diště mělo vésti asi na půdu kněžiště; od něho (ne-li po požáru 1. 1761; 




Obr. 149. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Pohled se strany severozápadní. 



okna zbavena byla svých kružeb a zbarokisována. Veliký požár 1. 1779, 
jenž v okolí děkanského kostela zhoubně řádil, jemu neublížil. 

Rozeznáváme tudíž v historii této stavby chrámové tři doby: založen 
byl v XV. stol., ať už na starších základech nebo ne, jako kostel troj- 
lodní (spodnější partie), dostavěn byl koncem 16. století ve slohu doha- 
sínající gotiky s prvky renaissančními (klenba, empory . . .), a změněn 
opravami a přístavky barokovými z let 1702 a 1761. 

Uvnitř tohoto chrámu Páně podporou městky K. Vláškové v letech 1713 až 
1749 byly znovuzřízeny krypta, stolice a vymalován velký oltář od pražského malíře 
Hybela; tabernaculum daroval K. Rossi, farář v Brodcích, rodák boleslavský. 



193 

L. 1727 byla zhotovena nová socha Matky Boží na postranní oltář (1.) a pod 
ní tabernakl 1. 1746 •, ostatní oltáře touž dobou opatřeny sbírkami a z darů; tak 
oltář (2.) sv. Josefa a svatých čtrnácte [jomocníků (mezi dárci zvlášté se jmenuje Klára 
Lipavská a Dor. Šrámková); (3.) oltář sv. Anny nákladem K. Rossiho, tehdy kaplana 
boleslavského (před r. 17:^8); (4.) sv. Frant. Xaverského, darem pí. Barbory Leiterové 
(kolem 1730); (5.) oltář sv. Jana Nepomuckčho nákladem Mik. Pricqueye zvonaře ípřed 
I. 1750) a (6.> sv. Barbory (zač. 18. stol.). Těchto šest oltářů v tomto stavu vypočítává 
se 1. 1822. 




Obr. 150. Mladá Boleslav. Děk. kostel. Kružba okna v levé boční lodi. 
(Odkryta v červnu 1902.) 



L. 1822 nařízením císaře Františka I., aby patron měl svou stolici 
v presbytáři, byly odtud proto odneseny oltáře sv. Anny a sv. Františka 
Seraíin. do lodí na místa, kde dříve bývaly oltáře sv. Jana Nepom. a sv. 
Barbory, které zmizely. Oltář hlavní byl znovu pořízen; obraz maloval 
Josef Lexa z Prahy, práci řezbářskou Josef Kavípe z Prahy ; zároveň 
z dobrovolných darů pořízeno zábradlí jako oltář ve slohu ijotickém. Do 
bývalého baptisteria proraženy dvéře (proti faře), proto odtud křtitel- 
nice přenesena do lodi. 

Děkanský kostel jest stavba gotická, trojlodní, bez věže, 
se sanktusem plechovým; zvony, jež dříve bývaly na zvláštní zvonici 



Soupis památek hist. a umSl. Pol. okres Ml. Boleslavský. 



13 



194 



nedaleko kněžiště visí na věži staré radnice. Za starých časů stál 
11 městských hradeb, při fortně, se dvěma východy po obou stranách 
presbytáře; nyní uzavírá jižní stranu Školního náměstí. (Obr. 149.) 

Kněžiště kostela ukončeno závěrem pěti stran 
pravidelného osmiúhelníka a opřeno na rozích a po 
stranách triumfálního oblouku opěráky o dvou ústup- 
cích ; opěrné pilíře jsou široké 0"90 m. Lícní strana 
jest vyložena tesaným pískovcem, římsy na ústupcích 
otlučeny, svrchu trojúhel. lomenice formy t. zv. oslího 
oblouku; zakončení (křížová kytka?) schází; v plochách 
lomenic vytesány štítky s emblémy jednotlivých cechův. 
Pod okny se vine, na opěrácích se oblomujíc, kordonová 
římsa (profil osekán). Okna úzká, hrotitá, s hladkou 
špaletou, na hraně sešikmenou, bez kružeb; tři otevřená, 
čtvrté závěrové zazděno. Výška do římsy v kněžišti 
14 60 in. 




Obr. 151. Mladá Boleslav. 

Děkanský kostel. Piofil 

hlavniho portálu. 



Na sev.-západě přistavěna 
sakristie, s barokním prostým 
vchodem; průčelní zeď vyhnána 
do výše postranních lodí a sa- 
kristie pokryta pultovou střechou 
taškovou. Na východě do kouta 
mezi kněžištěm a postranní lodí 
vystavěna předsíňka se šneko- 
vým schodištěm, nedostavěným ; 
mělo vésti nejspíše nad klenbu 
kněžiště; schodiště to jest o polo- 
měru 130 vt. V předsíňce vchod 
se železnými dveřmi a prostý p o r- 
tál do kněžiště. 

Trojlodí opřeno na každé 
straně 4 opěráky, stejnými s opě- 
ráky v kněžišti; nepatrná diffe- 
rence výšek a rozdíly v umístění 
říms a lomenic. Stěny lodí po- 
stranních mezi opěráky v barokní 
době vybourány a k nim přista- 
věny postranní kaple 4 60 vt 
dlouhé a r50w průměrně široké, 
pokryté pultovými střechami a 
osvětlené širokými okny bez rá- 
mování. V podélných stěnách lodí nad kaplemi jsou okna polokruhová, 
barokní formy. V pobočné zdi východní lodi zazděno okno hrotité, k sev. 
obrácené, s kružbou čtyřlistu nad dvěma nosy (obr. 150,); v západní lodi na 




Obr. 152. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Portál 
do zapadni boční lodi. 



195 



severu okna nikdy nebylo pro přistavěnou sakristii. Stěny hladké, okapní 
římsa nová. 

Do lodí vedou ve třetím poli mezi opěráky [) o r t á 1 y, lomeným 
obloukem sklenuté, na ostění profilované sloupky, s hruškovitými články, 
ve vrcholu oblouku se prostupujícími, jichž vysoké patky vrtulovitě jsou 




Obr. 153. JNlladá Boleslav. Děkanský kostel. Pohled se strany jihovýchodní. 



stočeny. Východní má ve vrcholu oblouku vytesáno poprsí anděla, nesou- 
cího štítek s kalichem (noha kalichu utesána, zbývá jen kupa), západní 
podobný, bez anděla (obr. 152.) a jižní hlavní (v předsíňce) stejně profilován 
hrubými články. (Obr. 151.) Portály jsou průměrně 286 w vys., sir. r47;//. 
Jižní průčelí s barokní úpravou z r. 1702. Na nárožích a proti 
postranním lodím opěráky o dvou ústupcích a kosine, krytých prejsy; 
kosina z předu ukončená trojúhelníkovou lomenicí. (Obr. 153.) 

13* 



196 



V přízemí před vchodem předsíň, široká 610 ;//, dlouhá 365 w, 
vysoká 9'35 m^ jednopatrová, nad dělící římsou užší, s postranními attikami. 
Ve středu pravoúhlý portál s chambranou. Stěny členěny lisenami, 
v patře 4 pilastry sdružené s kládím, nad nimi tympanon, segmentem 




^m> 




Obr. 154. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. A Půdorys přízemí. B Půdorys ve výši empor. 



omezený, se sochou Panny Marie. Na postranních attikách sochy sv. Víta 
a sv. Václava. 

Nad předsíňkou na kruchtu hrotité okno zazděné. Stěny do okapní 
římsy bez otvoru, omítnuté. Nad okapní římsou dosti bohatě vyvinutý štít. 
Střed rozdělen čtyřmi pilastry, prolomen polokruhovým oknem a korunován 
trojúhelníkovým štítkem se štukovým reliéfem: korunování Panny Marie. 
Po stranách vyzděná prohnutá křídla se štukovou dekorací akanthových 
rozvilin ; na nároží hranoly s dekorativními vásami. 




A 




I=hF 



Itt 







N 



^-H 



.*^*^-^ 



^é^K 



" [] p p H í O || !l íl ft íJ 1/1 * S II ň [■( 




Obr. 155. Mladá BDicslav. Děkanský kosle). A Kez přiřný. B Řez pudélný. 



198 




Ol.r. 156. Mladá 
Boleslav. Děkan- 
ský kostel. Profil 
žebra v kněžišti. 



Vnitřek. (Obr. 154 A., B., a 155 A., B.) Kněžiště 
dlouhé 11 "60 ;//, široké 9 50 w; uzavřeno pěti stranami pravi- 
delného osmiúhelníka, jehož strana 
má délku 411 ;;/. Okna tři, jejich 
výš. 6 60 m, šíř. 120 w, ostatní za- 
stavěna: jedno v závěru, dvě sakristií. 
Klenba síťová o dvou závěrnících, 
se štítky pomalovanými. Lunety hlu- 
boké. (Obr. 166.) Zebra profilovaná 
(obr. 156 ) sbíhají se v ostré špici; 
výška klenby 13///. Na východní 
straně p o r t á 1 e k, vedoucí ven na 






Obr. 157. Mladá Boleslav. 

Děkanský kostel. Ostěni 

portálku do sakristie. 




Obr. 158. Mladá Bolrslav. Děkanský kostel. Portál 

do sakristie. Obr. 159. Mladá Bo- 

leslav. Děk. kostel. 
Profil žebra v lodi, 

ulici, na straně západní lomený tupě, profilovaný pruty ze xvi. stoi. 

ve vrcholu se prostupujícími, oblými, s patkami spirá- 
lovitými. Vnější archivolta provázena torem, od náběhu sloupky kulatými, 
s vřetenovými patkami. Mezi sloupky žlábky. (Obr. 157. a 158.) Výška 
207 7n, šířka 0'86 m (Dvéře železné, pásy okované, s gotickým zámkem.) 
Sakristie, dlouhá 590 m, široká 350 m; podélná, klenutá valené, se 



199 



štukovým zrcadlem a římsou kolem. Lavabo nástěnné, ve výklenku segmen- 
tovém dvoudílné ze slivenského mramoru; vysoké 1-50 w, kolem 1. 1761 
od K. Rossilu) pořízené. 

Oblouk triumfální skoro polokruhový, 6w široký, 0"95 w silný, 
nižší než klenba presbytáře (10 10 w vysoký); hrany skoseny. 




Obr. 160. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Pohled do lodi hlavní (v pozadí předsíni 

a na empory. 



Trojlodí 21 ;« dlouhé, 15'70 w široké, stejně vysoké. Hlavní loď 
široká (735 w), sklenuta síťově. Výška klenby llóO ///. Žebra (obr. 159.) 
v rozích se přesahují, nad hudební kruchtou imitované kulaté svorníky. 
Klenba nesena šesti sloupy a čtyřmi polosloupy. Sloupy mají hlavici 
římsovou, na kulatém dříku prsten a stoji na plné balustrádě zděné, která 
tvoří poprsnici kolem obíhající einpory. 

Empora sklenuta jest třemi páry oblouků. (Obr. 160.) Střední oblouk 
jest polokruhový, postranní segmentové t. zv. kobylí hlavy, opřené o tři páry 






di^íin^ Icifyídé^ 'LurvtO' 



Lla.^.*. 



200 

hranolových pilířů s římsovitými hlavicemi. Část empory jižní nesena jest 
plochým segmentem; podkruchtí sklenuto valené s lunetami imitováním 
klenby síťové. Podobně podklenuty empory postranní; severní pole 
této klenby na obou stranách byla snesena v dobé barokní. Postranní 
lodi, vyplněné emporami, široké každá 4'20 m, sklenuty: 4 travée se žebry 




Obr. 161. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Pohled na pravé křidlo empory 
a klenbu bočni lodi. 



vyhloubenými po stranách, bez svorníků. (Obr. 161.) Žebra sbíhají na pět 
párů nástěnných oblých přípor, s hlavicemi zdobenými štítky (3 masky, 
šachovnice atd.), které dole zabíhají do podokenní římsy. (Obr. 162. a 163.) 
Oblouky postranních lodí jsou nestejné šířky, na západě jsou celkem 
větší; střední, celkem nejnižší, 4l0m, u triumfálního oblouku nejširší, 480 w. 
Výška jich kolísá mezi 4*25 — 450 m, u triumfálního oblouku jsou nejnižší. 
Výška klenby na emporách 650 ;;/. Pilíře je nesoucí jsou 1 w^, u kruchty 
hmotnější l-20;;z^. 



201 




Obr. 162. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Hlavice připor klenebních v postranních lodích. 



Lodi osvětleny jsou čtyřmi páry oken původně gotických s hladkou 
špaletou, bez kružeb, nyní zkrácených, vysokých 280 w/, širokých r50 ;//, 
polokruhových ; na jižním průčelí 
do hlavní lodi široké okno gotické 
zazděno; také zazděno okno do 
pravé lodi, užší, s odkrytou kruž- 





íť^ — g.. 



Obr. 163. Mladá Boleslav. DSkanský kostel. 
Záběh přípory do kordonové římsy v kostele. 

bou (obr. 164.) pozdně gotických 
tvarů, vysoké 3 m, široké TlO m\ 
rovněž do levé lodi výše položené 
a užší okénko z 15. stol. se zají- 
mavou kružbou: nad dvěma nosy 
v srdcovitém otvoru, plně tesaný 
kalich, široké v kružbě 116 ;//. 
(Obr. 165.) V koutech lodi pravé 
vestavěna šnekovitá scho- 
diště, jedno na kruchtu, druhé vedoucí nad klenbu. 

Vnitřní zařízení: Hlavní oltář moderně gotický, z 1. 1822. 
(Obr. 166.) 




Obr. 164. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Okno 
v levé boční lodi. (Odkryto v červnu 1902.) 



202 

Kazatelna rokoková. Řečniště čtyřboké: boky konkávní a zpro- 
hýbané, spodek stupňovitě členěn, svrchu oblomená římsa; na nárožích 
pilastry a na konsolách sochy čtyř sv. otcův, na středu v kartuši biblický 
výjev v reliéfu. Stříška bohatě ořímsována, se sochami sv. evangelistů 
a Panny Marie. Schodiště novější. Z počátku 18. stol. (Obr. 167.) 

Postranní oltáře 1. Na straně epištolní oltář sv. Josefa: 
tumba rakvovitá, architektura sloupová; predella v půdorysu zprohýbaná, 




^ 



351^. 




Obr. 165. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Kružba okna v pravé bočni lodi. 
(Odkryta v červnu 1902.) 



na nárožích diagonální podstavce se sloupky vrtulovými a s prohýbaným 
kládím; nad tím nízké patro s podobnou římsou; svrchu nástavec barokně 
vykrojený. Na predelle a kolem obrazu sošky 14 svatých pomocníků. 
Hlavní obraz přemalovaný: ^umírající sv Josef; v nástavci obraz sv. Trojice, 
nejvýše řezaný hierogram IHS. Z počátku 18. stol. (Obr. 168.) 

2. Na straně evangelní oltář Matky Boží bolestné: v tumbě 
Boží hrob, predella s řezanými ozdobami stuhovými, sloupky vrtulové 
nesou kládí; střed apsidovitě prohlouben, v něm anděly nesená skříň za- 
sklená, s akanthovou řezbou; nástavec z volut nese lambrekin a hierogram 




Obr. 166. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Pohled do kněžiště. Hlavní oltář. 



MARIA V paprscích korunovaný. Ve skříni ze dřeva řezaná Pieta s na- 
sazenými kovovými korunkami a meči ; plášť vyšíván kladeným zlatem 
a stříbrem. Po stranách sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha, na římse andělé 
a Bůh Ottc. (Letopočty nahoře.) (Obr. 169.) 

3. 4. Oltáře v postranních kaplích stejné architektury sloupové, 
pseudojonské. Obraz (r65 X 1 ^'0- sv. František Xaver křtí indián- 
skou kněžnu; vzadu tlupa Indiánů. Částečně přemalován. Po stranách sochy 



204 

sv. Petra a Pavla. Nálevem sv. Anna vyučuje Pannu Marii. Úplně pře- 
malován. Po stranách sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana evangelisty. Na 
každém oltáři 6 renaissančních svícnů, kroužených. 




Obr. 167. Mladá Boleslav. Kazatelna v děkanském kostele. 



Monstrance gotická, stříbrná z 1. 1468, vysoká 057 w, široká 
0*21 m. Noha kulatá, zprohýbaná; na ní čte se po krajích nápis staro- 
gotický: paniček věneček MCCCCLXVIII. (Obr. 170.) Na stvolu hranol 
prolamovaný, se čtyřmi gotickými okny, rozdělenými prutem, s kružbou 
a štítky nad okny. Lunula v skleněném válci měsícová, po stranách gotické 



205 



fialy s oblouky, v nich andčlé - po každé straně jeden s věncem v rukou; 
nahoře gotická věž, bohatě článkovaná, jež končí křížem s Pánem Kristem. 
Monstrance tato byla r. 1810 vykoupena. 




Obr. 168. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Postraní.! oltář sv. Josefa. 



Empirová monstrance mosazná 57 iii vysoká, bez ceny (z ko- 
stela sv. Jana). 

1 . Kalich vys 026 a šir. 0087 ///. Kupa v plášti pokrytém ornamenty 
rostlinnými. Nodus šestilaločný, též stonek; na lístky palmové, na noze 
šestipruhové nasazeny hlavy andílci (3) a kartušovité ozdoby (3). Barok 
s vlivem gotiky. (Obr. 171.) 

2. Kalich vys. 0263, šir. 0092 ;//. Kupa s pláštěm s bohatou 
tlačenou výzdobou. Výjevy: 1. Zdráv buď, králi! (Kristus se třtinou.) 



206 



2. Kristus veden na horu Kalvárii, 3. Kristus s křížem vyzdvižen. Výje\y 
tyto jsou děleny postavami Adama, Evy a anděla. Na nodu tři andělé 
nesou růžové guirlandy. Na stonku kroužek plný s andílčími hlavami. 
Na ploše nad nohou stuhové festony ryté, na noze reliéfy; 1. Kristus 
přijímá od anděla kalich, 2. Kristus bičován, 3. Kristus trním korunován, 

kteréžto výjevy jsou odděleny an- 
děly (nepodařenými) ve stuhovém 
ornamente v jehož vrcholu jsou: 
sv. Petr, Panna Maria a světec 
s lebkou. Na podvalu šestisegmen- 
tovém pás stylisovaného orna- 
mentu s maskarony. (Obr. 171.) 

Značka M M> jéS &N 

3. Kalich 0-23/// vys , 097 
v průměru. Noha šestikruhová, 
ornament rostlinný, tlačený; na 
ploše nohy ke stonku kartušové, 
končící v liliovité tvary; nodus 
šestidílný, na kupě plášť tepaný 
z rostlinných ornamentů, souměr- 
ných do šesti polí. 

4. Kalich vysoký 0'237 w, 
v průměru 0088 m. Noha šesti- 
segmentová, podval 0015 m vys., 
nodus litý s hlavami andílků, 
plášť na kupě s ornamentem pro- 
lamovaným: stuhy spojené a pro- 
pletené guirlandy, ze 17. stol. 

5. Kalich 0'22 m vysoký, 
009 jn široký. Noha šestikruhová, 
tlačená, akantové rosety, stonek, 
šestiboký, nodus šestiboký. kupa 
s pláštíkem z prolamovaných listů 
tulipánových. Počátek 18. století. 

6. Kalich z 1. pol. 19. století. Noha kruhová, nodus vásovitý, na 
kupě tlačená réva. (Obr. 171.) 

1. Ciboriums víčkem 29 m, 0115 m šir., na kupě hrubé ro- 
cailly, nodus třístranný z volut, na noze šestistranné, zprohýbané, tlačené 
značky ® AD (Obr. 172.). 

2. Ciborium vys. 0'243 7;i, šir. 0084 m. Kupa s retem vydutým, 
plášť z růží a listů, nodus vásovitý, noha s hrubě tepanými akanthy a 
řadou lístků. Na spodu nápis: DIS. GIBORIVM GEHERIG. S : lOHANES . 
KVRCHEN ZU IVNGEN BVNZLAV. DERZEIT KVRCHEN VATER . lACOB 




Obr. 169. Mladá lioleslav. Děkansky koitcl. Postranní 
oltář bolestné P. Marie. 



207 



CELLER ANDREAS SOMMER A 
1668. Víčko barokní s rocailly 
novějšími, se značkami jako na 
1. ciboriu. 

3. C i b o r i u m vysoké 245 w. 
Na spodní straně nohy čte se 
ZVR ZEIT KIRCH VATER lOHANN 
FLEISCHMAN ZVR ZEIT PFA- 
RERS PETER RISE GEORGIVS 
IVST. 

4. C i b o r i u m rocaillové 
s barokním víčkem a krucifixem, 
celek 034 vi vys. Mosazné. 

5. Ciborium 020 w vys.. 
hladké, z konce 18. stol. Měděné. 

Kapsule na přenášení hostií 
0"23 vi vys., na třech volutových 
nožkách, skříňka oválová. Z 18. st. 

Pate na s vytlačeným mo- 
nogramem IHS, barokní, O" 17 vi 
vysoká, na ní vyryta ruka Boží 
na kříži. 

P a c i f i k á 1, vysoký 0'42 ;;/ ; 
noha osmidílná, zprohýbaná tepa- 
nými rocailly a hlavami andílčími. 
Kříž rocaillový, středem ostatky ve 
filigranové ozdobě, okraje posety 
nepravými drahokamy. (Obr. 173.) 

Značky ^ ^^ ^^ 

^ D 

Pacifikál 017/// vysoký, 
rokokový a druhý O 235 m vys., 
mladší, rocaillové. 

Křtitelnice jest tak stará 
jako kostel po dostavění, z 1. 1489. 
Cínová, víko z měkkého, boleslav- 
ského pískovce. (Obr. 174.) Vys. 
r37///, v průměru 71///. Tři nohy, 
dole lví tlapy, nahoře s hlavou 
vousatého muže, nesou číši, po- 
doby hmoždířové. Pod gotickými 
arkádami, jež zdobí gotické kružby, 
kraby a fialy, maska staršího muže. 




Obr. 170. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Gotická 
monstrance z r. 1468. 



208 



bezvousého, 12krát,*) později, v 16. stol. sem přidělané. Nad kružbami 
kolem hořejšího kraje nápis (viz facsimile). (Obr. 175.) 




Obr. 171. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Kalichy čís. 1., 6. a 2. 




Obr. 172. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Ciboria č. 1. (víčko omylem nasazeno na č. 2.), 2., 4. a 3. 



Před hlavním oltářem stojí dva svícny 130m vysoké, mosazné: 
noha věžovitá, nodus protáhlý. Pod svícny ze dřeva řezaní lvi nesou roh 
hojnosti jakožto podstavce. Levý (na straně evangelia) má nápis na noze: 



*) Dle inventáře z 1. 1721 jmenuje se: 12 apoštolů. 



209 



C . S . V . s 



uprostřed 

H . S . G . S . V . B. 



v levo 

HERR . CASPAR . SCHWENCKFELT . APOTEKER . IN . DER . ALTSTAT 
GEBORNE . SCHINDLERIN . SCHENKEN . JN . DIESES . GOTTESHAVS 
SEINER . WERTHEN . MVDER . ZV . DANCKBARKEIT . VND . VER 

v právo 

PRAG . VND . SEINĚ . HAVS . FRAV . W . HELENA . SCHWENFELDIN : 
DISEN . LEVCHTER . FREIWILICH . GOTT . DEM ALMECHTIGEN . VND -. 
LIHNEN . SEGEN v ANNO . 1 . 6 . 3 . 6 . AM . HEILLIGEN . OSTERTAG v 

163 6. 

Řádky děleny jsou uprostřed dvěma erby. 

Druhý svícen, o málo silnější, má na nudu nápis: 



Tento Swicen gest Daro 
božího od Pani Kateržini 
Pana Iakvba Bvkowskiho 
keczti a k chwale przed 
havcziho a Matcze Boži 
Panni Marihe ginak Hromnicz 



Uprostřed 
mydlářský 
znak, nad 

ním F III 
a ještě výše 

ležící lev. 



WAN DO TOHOTO CHRAMV 

Slowvttneho MVZE 
Midlarže Manzelkí 
NiE Pana Boha wssemo 
den Oczisstowani 

LETHA PaNIE 1688. (Obr. 176.) 



V sakristii truhla železná na uschovávání kalichů, zámek na 
devět západů; na čelním štítku prosekávané grotesky (lvi, andílci . .) v roz- 
vilinách ryto a kaleno. Z počátku 17. stol. 

Dvě zpověd ni ce třídílné; střední část rovná, postranní s prohnutou 
římsou, na rozích dělící vrtulové sloupky korintské. 

Lavice patronátní rokokové, z pol. 18. stol., s vyřezávaným 
postranicemi. (Obr. 177.) 

K lekat k o rokokové, skříně vykládané, valně sešlé z 18. stol. 

Lavice pro lid: postranice s řezaným dekorem stuhovým a rost- 
linným; čela s intarsií. — Z první pol. 18. stol. (Obr. 178.) 

Sochy P. Marie, sv. Barbory, sv. Kateřiny a arch. Michaela, dře- 
věné, asi 1 m 50 an vysoké, barokní, na konsolách, visí v lodi. Nad nimi 
na sloupech empory podobné sochy sv. Václava, Vojtěcha, Ludmily a 
Markéty. Z první pol. 18. stol. 

Skříň barokní, na kulovitých nohách, dvojkřídlá, 2 w vysoká s bo- 
hatou intarsií. Kytice a vásy s květinami; nahoře Pieta. 

Barokní kropenky z červeného mramoru. 

Pod kruchtou obraz barokně vykrojovaný (3 X 1 "^O w): cesta do 
Kafarnaum. V levo jdou dva chodci silnicí kolem rybníka, v zadu město ; 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres MI. -Boleslavský. 



14 



210 



ve středu kolem stolu apoštolově a Ježíš žehnající kalich. Ve dveřích 
stojí překvapená služebná. Na právo pozývá poutník Ježíše do hostince. 
První pol. 18. stol. 

Na empoře ze železa kuté raménkoz 1. pol. 18. stol. (Obr. 179.) 
Náhrobky: 1. Za oltářem sv. Josefa v právo ve zdi zasazena jest 






1 


y^ffW^íH 




'<^^'^. 

^ 


^ 


■A 



Obr. 173. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. 
Pacifikal čís. 1. 



Obr. 174. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. 
Křtitelnice z r. 1489. 



pískovcová deska; dlouhá 1*48 w, široká 93;;/, čtyřhranná. Kolem na 
okrajích čte se nápis: 

^eía ^anie 1640 it) . . . . í^o ^Hiinaícc — B. "^úxa a ^aiula 3ÍVDfftoluu' 

^^aně 30 bne '^^m\\) mcji 11 a 12 boDinau Úrokem) — (2)í. 0otífr. 9íicMcr 

j ^íe^ltetjna) ... — ... fweíjo l\\v>o\ fiuiu] lu %am\ Ďofonal a jbe lu íointo 

(Uvnitř na desce) mifté pobř^^bcnl; gcft oc>e faiuav-jc 3^MaíiDÍlameiieí)o j lUjtř^i^ 
ffcní 5 mrlíu^d). aJioUiter offa cubent bic rogo qiiifq Iňaíor \ Sic tibi bcfuncto 
bicere bii iubeaní. ^d) metě baš mein (Srlofer Icbet | iinb irirbt mié bernncř) I 
auš ber Grben auffertoeáen iinb mcinc aiujcn iDcrbeu ibiu fe bon unb řein 
frembber 3 ob lli ^ap. 



21 1 



Erb šlechtický, rozdělený na 4 pole: v 1. a 3. lvíček, ve 
2. růžice v pouzdru, ve 4. heraldická lilie. 

2. Za oltářein P. Marie po straně evangelia do zdi zasazen 
jest pískovcový náhrobek 2 00 w vysoký, 1 05 w široký, ovinutý 
kolem na všech stranách vinnou révou s kompositní deskou krycí 
nahoře i dole. Na desce čte se nápis : 

^eta 1677 biic 5. dilic^na 
^iwot fiuiu] qafiU; \V)\x\\m bo= 
founla 33ulmbogna 2)iatrDna pa 
ni ^^Iniin nčfbl) po Uro^cucni '^l.vi 
mi 1'lbamouň oí. .Uaiilolui 5 Sftcrii 
biirgfii (^3 ^JJÍ (£ 9íi;d;tař5Í 9)íč|ta to 
boto pojiiftaía mboioa fterajío ma- 
i}c iiičfu fiocíio ofoto : 100 : liíctb 5 íeř)OJÍ 
'JDíanf^elfřcbo Mmciic . 10 . bitef lunu 
ffno a SSnůfjat : :w : praíumifíhu 
aprannuKv^f . '-iO . tc^^ . 2 . prapvaiun= 
ti) hoc},dac\i c,U' 10 tomto 
cbramé ^>|.HÍn io obpoc^iim 
911 bLc bLaboílaVcnl jayilitlo VpauV 



S 
5 

9 









H 



Erb. 



fDo fe bocjl boÍpoDIna nabVDe ^ošcbnanl. (Obr. 180.) 

Kromě těchto náhrobků při pobočných oltářích zachovaly 
se ještě jiné, ale úplně vytřelé: 3. před oltářem Panny Marie 
bolestné ve dlažbě, 4. nad hrobkou uprostřed kostela a 5. ve zdi 
v právo od portálku východního, z červeného mramoru, 'jen čás- 
tečně zachovaný. (Pochovávalo se nejvíce do krypty, která jest 
pod hlavní lodí, uprostřed, kde posud uchovalo se mnoho rakví ; 
v 17. věku zámožnější měšťané a městky odkazy činili, aby byli 
v této kryptě pohřbeni.) 

ZVONY. Starodávná 7: v o n i c e stála za děkanským ko- 
stelem, u klášterské fortny; dvakráte v krátké době, při velkých 
požárech shořela: I. 1661 a 1692, při čemž i zvony se rozlily. 
L. 1701 byla znova vystavěna, současně s děkanským kostelem 
a vysvěcena, jak hlásal nápis, nade dveřmi té věže, nízké čtyř 
boké, která před málo lety byla pobořena : 



■H 



o 



B 

Í4 



9 



B 



REVERENDISSIMVS AC 
AMPLISSIMVS D. D. MAV 
RVS RAVCZKA AD SANCT. 
NICOLAVM VETERO PRA 






14^ 



212 



GAE ABBAS CAMPANAS 
AC TVRRIM POST INCEN . 
DIVM CONSECRAVIT AN. 
Dni MDCCI DIE 21. IVNI *) 

Neznámo kdy byla opu- 
štěna a zvony přeneseny na věž 
bývalé radnice, nynějšího soudu. 
Přístup k nim jest z chodby 
radnicí. V místnosti čtyřmi pro- 
strannými okny na čtyři strany 
otevřeném visí dva velké zvony, 
třetí v patře vyšším v trámoví, 
» pozvánek*, nejmenší, v lucerně. 

1. Velký zvon »Maria<, 
má výšky TSO in, průměru 
180 iu. Ucha: masky. Kolem 
horního okraje nápis: VON 

DIeseM VngLVCks feVer 
Waren WIr zerfLossen 

SO HAT VNS IOHANN GEORG 

kVhner zV prag WIe 
Vor her Vbergossen. 

Chronogram tento dává leto- 
počet 1779. Pod nápisem ko- 
lem zvonu na místě rostlinné 
ozdoby reliéfy: 1. Božská trojice 

v září paprsků a ve sboru an- 

-1- 
dělů, 2. IHS v paprscích, ob- 
láčcích, po stranách andělé; 
3. Božské oko s týmž okolím 
a 4. IHS. V mezerách čtyřikrát 
se opakují dva andělé s po- 
zouny a jeden s vlaskými 
bubny. 
Na plášti Nanebevzetí Panny Marie: u hrobu prázdného seskupení 

jsou apoštolově, hledíce vzhůru do oblak, kde vznáší se velebná postava 

Mariina. (Obr. 181.) 

Na straně protější čte se obsáhlý text: 
INCENDIO a IUD^IS EXORTO cum ALIIS IV DIE 17 lULY A . 1761 
LIQUATA REVIXI A . 1763 I DIE 30 MARTY 1779 DENUO 



411 

-* 


^M 


fit 


.... ^ ^^^^^^^^B 


^ 


K^ 


I^H«T- 




s^-JH 


1% 


^^H 











Obr. 176. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Svícen 
před hlavním oltářem. 



*) (Rozpravy Spol. přát. starož. III., 92.) 



213 



VORACI I VULCANO SUBACT^ SUMPTIBUS COMUNITATIS 
EODEM I ANNO RESTITUT^ PATRIK ME^E CHAR^ 
IN DEI CULTUM PRO BENEDICTIONE | CANO SVB UMBRA 
ALTISSIMI I GLORIOSISSIMO REGIMINE IOSEPHI SECUNDl 
IMPERATORIS ET CONREGENTIS 1 MaRI^E THERESI^ VIDU^ 
IMPERATRICIS HUNGARI^ ET BOHEMIyE REGINyE | 

AC 
FAVENTISSIM1S AUSPlcfíS 

CELSISSIMI DOMINI DOMINI CAROLI EG0N1S SACRI ROMANI IMPE 
RÍÍ PRINCIPIS I DE FURSTENBERG REGil GUBERNIÍ 
PR^SIDIS NEC NON HUYUS REGNl SUPREMI PURGRA 
VY I ÍLLUSTRISSIMI DOMINI lOANNIS DE BIESCHIN 
INCLYTI REGNI BOHEMIA SUBCAMERARÍI 

NEC NON 
NOBILIS DOMINI MICHAELIS DE VASSERREICH AUL^ lUDIClS 
PRO MAGISTRÁTU SEDENTIBUS \ PRENOBILIBUS AC 
CONSULTISSIMIS VIRIS | 

v levo 

D : lOANNE DIDAK REGIO ■ JUDICE D : ANTONIO 
D : lOANNE LANG D : WENZESLAO 
D: FRANC] SCO STORCH 

D : CAROLO FETTERLE 

D : FRANCISCO RAAB 

D : lOSEPHO SOMMER URBIS 

SCHERKS D : lOSEPHO 

STABINIS 

v právo 

BOSSY PRIMÁTE D : lOSEPHO RENNER 
WSCHETEŽKA D: lOSEPHO LIPAVSKY ■ 
D: FERDINANDO NOWOTNY 

D : EMANUELO LIPAWSKY 

D: CAROLO DELAV/OS 

SINDICIS D: ANTONIO lOANNE 

CALASANTIO RIER 

Uprostřed mezi ř.idky erb mřsti Mlailé Holeslavě. 

D : WENCESLAO VRBA D : lOSEPHO TEIML (místo Teinil) 

D: FELICE BEZWARZOWSKY 

D: lOANNE HAFFNER. 

Na dolejší ovrubě akanthové listy vzhůru obrácené; v nich tři me- 
dailiony. 



214 

2. Sv. Václav, má výšky 098 ;;z a průměru r39 w. Ucha s maskami. 
Kolem horního okraje nápis: 

Da ICh In grosser feVer ;brVnst zerfLossen so hat 
MICh Iohann georg kVhner zV pra(> Vber GOSSEN (t. j. 1779). 




Obr. 177. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Postrannice 
patronátnich lavic z pol. XVIII. stol. 



Obr. 178. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. 

Postrannice kostelních lavic z polovice 

XVIII. stol. 



Pod nápisem: Boží oko v záři a obláčcích, jemuž po stranách se 
klaní andělé; dále dva andělé hrají na pozouny a jeden tluče bubny, což 




Obr. 179. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Ze železa kuté 
raménko na empore. Z pol. XVIII. stol. 



se čtyřikrát opakuje — Na plášti sv. Václav a na straně protější erb 
města Ml. Boleslavi s nápisem dole v oblouku: 

ELEGIT SOCIUM SONITUS SIBI ME PIA MATER ANNO 1779. 

Kolem dolní ovruby akanthové listí vzhůru obrácené. 



215 

3. Sv. Barbora, visí v hořejším trcámoví; jeho výška 076 w, průměr 
107 »i. Kolem hořejšího okraje nápis: (chronojrramm dává 1779.) (Obr. 182.) 

Pod nápisem reliéf: IHS s anděly, čtyřikráte se opakuje. — Na plášti 
obraz sv. Barbory, na druhé straně znak města Ml. Boleslave. 

s 





ípef(!é5ítSQfiiiii#^^ ^ 



m''y^1 






''VW\ 



'<^rW 




Obr. 180. Mladá Boleslav. Děkansťý kostel. Náhrobek čís. 2. 



V lucerně dva cymbály, nemají ozdob ani nápisu; není pochybnosti, 
že jsou též dílem J. J. Kiihnera. Slouží k vybíjeni hodin a čtvrtí. Větší 
má průměru 071 w, výsky 0-26;//, menší průměru 0*58 w, výšky O 20 w. 

Ještě výše, nad lucernou, v menší cibulovité báni skryt jest t. ř. 
pozvánek, jímž se po klekání dozvonívá, za zemřelé. K tomu ukazuje 



216 



i jeho text. Výška jeho 0"37 ;;/, průměr 0*46 m. Ucha dívčí masky. 

Hořejší lem zdobí listy akanthové; na plášti spatřují se reliéf sv. Jo- 

f- sefa, na straně opačné boleslavský lev. Dolní ovrubu provází nápis: 






5: 



i 



> 

z 
D 



^ 5 



Ir 



o 

z 



'< 



á 




Obr. 181. Mladá Boleslav. Děkanský kostel. Zvon čís. 1. Reliéf: Nanebevzetí P. Marie. 



I : G : K 1779 1Hi MORS VT SIT FELIX FVNDITE CLAMO 
PRECES 

V malé věži, okrouhlé, visí zvonek, kterým se nyní sice zvoní 
umíráčkem, jímž však před časy obec a konšelé na radnici byli svolá- 
váni. Má průměru 0"6S ?;/, výšky O 50 ?;/. Kolem horního lemu řadou 
křídloma se dotýkající andělské hlavičky; pod nimi na plášti po jedné 
straně erb města Ml. Boleslave a pod ním písmena: I : G : K : {Johann 



217 



Georg Kúhner) — po straně druhé Justitia držíc v jedné ruce meč a v druhé 
vážky a pod ní; CONVOCO QVAERENTES HOMINVM IVDICIA IVSTA. 

Vsanktusu nad děkanským kostelem visí zvonek průměru (J 60 w, 
výšky 0"47 ;;/. Nahoře ověšen jest festony, na plášti má reliéf archanděla 
Michala, jenž ďábla potírá a dole nápis: Wm- lOHANN GEORG KVHNER 
GOSS mích IN PRAG 1761. — Zvonek tento slit byl po velikém požáru 
I. 1761, zároveň s ostatními zvony na šnekovou věž a na hlavní věž, kteréž 
sluly: Maria, Václav a Barbora. Když léta 1779 zvony tyto požárem se 




Obr. 183. Mladá Boleslav. Děkanství. Vystavěno r. 17iil, opraveno r. 1761. 



rozlily, ve 100 letech už po třetí, zůstal tento zvonek na děkanském kostele, 
což se shoduje s historickými zprávami, že kostel tímto posledním ohněm 
z I. 1779, ač na všech stranách kolem zuřil, zachvácen nebyl. — Za těch 
5 zvonů (3 -[- 1 ve věži velké a 1 ve šnekové) dáno Kúhnerovi 700 zl. 

Před kostelem SOCHY pískovcové sv. Jana Nep. a Ignáce z Loyoly. 

Na soše sv. Ignáce: v plastické kartuši na podstavci jest monogram 
C R t. j. Carolus Rossi. Pod kartuši vyryt jest do kamene nápis: 

Sis A PESTE TVIS CON 

STANS MeDICIna sanIs (— 1710). 
Na soše sv. Jana Nepomuckého vyryt jest nápis: 

sISTE CLIens 

ET CorDe pIVs 

Venerare IoanneM (= 1764). 



218 

DĚKANSTVÍ. Stará fara boleslavská stávala v židovském městě, 
u Bělské brány. Když dvakráte za sebou v krátké době vyhořela, přelo- 
žena na radu tehdejšího děkana a vikáře K Rudlofa ke kostelu a zakou- 
peny k tomu dva domky židovské na východní straně tohoto kostela. 
L. 1699 položen základní kámen a léta 1701 na sv. Ondřeje byl děkan 
do nové farní budovy uveden. Brzy, léta 1761, 17. července i děkanství 
vyhořelo při velikém požáru, načež nynější budova podporou děkana 
K. Rossiho byla postavenu. 

Nynější děkanství jest budova jednopatrová s okny podvojnými 
(v patře) a se dvěma štíty. Na každém jest attika s vásami na rozích. 
Každý štít členěn jest plochými pilastry s volutami dovnitř stočenými. 
Vrchní štítky trojúhelníkové, ořímsované, vyplněny jsou květinovým štukem. 
(Obr. 183.) 

Dolejší síně jsou sklenuty, valené s lunetami, chodby s křížovou 
klenbou bez žeber. V patře ve vestibulu jsou rozvěšeny portraity bole- 
slavských děkanů: Ad. ze Šolců (1713-49), K. Rossiho 1754 — 1772, 
V. Beránka 1794—1813, V. Káry, P. Durdíka a F. Paříka — a ještě 
jednoho; pak papeže Řehoře XVI., arcibiskupa, biskupa a císaře Františka 
Lotrmského. Na stěnách jsou namalovány tyto nápisy s chronogramy ^ 

(qVIs fVIt eXItIo teMpLo tVrrí aeDIbVs IstIs? i 

' I HEBR^VS CVIVS LaBOR EST FRaVS, NOTA Sl NONlSJ 

I qVIs non aVgVstas aC tVtas DIXerít ^Des i 
2 \ - 1762. 

IqVas VI Vo antIstes Caesar beneDIXerIt ore.? I 

qVIs fVerIt CaroLVs rossI satIs Vna LoqVetVri 
aeDes qVaM proprIo Is renoVans InstrVXerat ^=1762. 

AERE.I 
Na děkanství chovají se pečetidla z l. 1786. 1800 a 1829. 

KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO, na Novém městě, stál 
za branami města, na tehdejším předměstí, na hřbitově. L. 1362 připomíná 
se jako farní: po plebánovi fr. Mikulášovi, jenž dobrovolně resignoval, 
fr. František praesentován od velmistra řádu johannitského Havla z Lem- 
berka. Osazován byl kněžími řádu svatojanského, kteří měli fjoblíže kostela 
svou komendu, a vykonávali všechny funkce farní. Ve válkách husitských, 
I. 1421 zašla komenda tato a kostel se stal filiálním, až Bohuslav Joach. 
Hasištejnský z Lobkovic kolem 1590 zřídil při něm kněze luteránského. 
Od té doby se kolem něho soustřeďovali Němci, až utvořili zde německou 
kolonii a kostel svatojanský německým se nazýval. Péčí německých kolo- 
nistů byl zrestaurován, když 1. 1629 prudkou vichřicí střecha s něho byla 
snesena. L. 1706 věž výše vztýčena, při čemž primas Logotte báň ozlatil 
a Vil. Bleyweis kříž na ni posadil. L. 1727_ byl kostel znova vystavěn 
v nynější své podobě; 1. 1761 při velkém požáru shořela střecha, čímž od 



219 

jisté záhuby zachráněn. Tehdy koncem 18. stol. užívalo .se ho jen ku vo- 
jenským bohoslužbám — neopravoval se a sešel tak, že 1. 1800 bohoslužby 
v něm zastaveny a 1. 1812 prolán dražbou V. Lauterbachovi za 1257 zl. 
anticipačních; po 3 léta jako kůlna sloužil všedním potřebám. Oltář sv. Jana 
Křtitele přenesen k sv. Havlu, jiné kostelní věci rozprodány. Než z dobro- 
volných darů byl 1. 1816 obnoven a posvěcen sv. Janu Nepomuckému, 
kdežto dříve po veky byl jako většina kostelů johannitských posvěcen 






li! I i 1 1' 




"^^ 



fsSP-'''-'F^^^^^Si 




Obr. 184. Mladá Boleslav. Koste! sv. Jana Nep. na N. Městě. (Po opravě 1902—4.) 

sv. Janu Křtiteli. Oltář, kazatelna, stolice koupeny z Lysé, ze zrušeného 
tamního kostela klášterního. Tuto historii kostelíka připomíná černá deska 
nad hlavními dveřmi, s po/.lacenými slovy. L. 1902. — 4. opraven. 

Jest to budova jednolodní, baroková, s věží na západě, z osy po- 
stavenou. (Obr. 184. a 185.) 

Věž (strana její = 575 ;// dl.) do prvního patra původní, gotická 
z lámaného kamene, nárožníky pískovcové, hladce tesané; v přízemí na 
straně jižní stlačený oblouk hrotitý, s hladkým osténím z kvádrů. Z pří- 
zemí nesklenutého vede (nyní zazděný) portálek stlačeně hrotitý s vyšpa- 



220 



letovaným hladkým ostěním pískovcovým. Věž má v polopatrech okna 
ovální, ve svrchním barokní; kryta jest plechovou cibulí s lucernou. Vnitřek 
věže rozdělen povály; schodiště v něm vede na kruchtu k prostému barok- 
nímu portálu a ke zvonům. 

Stavba kostelní rná stěny členěné pilastry na vysokých soklových 
patkách; rohy jsou zaobleny, kolem oken chambrany maltové; vchod od 
severu má pískovcovou, profilovanou chambranu, nad ním dřevěná deska 
se známým nápisem. V zaoblených rozích dekorativní výklenky, v některých 
pískovcové sochy: sv. Josefa a sv. Jana Nepom. 

Do kouta mezi lodí a věží (na západě) přistavěna předsíňka, ploše 
krytá. (Při opravě 1904. sbourána a stejně sbourán i poitálek vedle ní, 
vedoucí na bývalý hřbitov; byl goticky hrotitý, s hladkým opažením a nad 
ním barokní vyzděný štít trojstranný, prázdný.) 




Obr. 185. Mladá Boleslav. Kostel sv. Jana Nap. Půdorys (před shořením 
postranního portálu a předsíňky). 



Kněžiště obdélné, 6w/ dlouhé, 7'80 m šir., se dvěma okny polo- 
kruhem překlenutými. Oblouk triumfální polokruhový, v koutech do 
lodi oblé vyzdívky. Loď dlouhá 1440 ?//, široká 11 ;;/, obdélná, se třemi 
páry oken polokruhem zaklenutých, vchody dva po stranách, třetí pod věží. 

Z kněžiště vede portálek do sakristie, klenuté valené, nově pře- 
stavěné (1902). 

Prostor kostelní sklenut křížově bez žeber, kříže jsou děleny pásy; 
v kněžišti jedno travée, v lodi tři. Pod cípy lunet přízední pilastry s římso- 
vými hlavicemi. Kruchta dřevěná, na sloupech, bez ceny. 

Hlavní oltář, slušné dílo barokní z počátku 18. století (z 1727), 
kdy kostel znova vy.stavén. Architektura tabernaklu jest v půdorysu zají- 
mavě uspořádána : tvoří kupolovitou stavbu s kopulí podepřenou na sloupech 
a karyatidách andělů. Vše poseto řezbami pásků a akanthů, bílé, částečně 
zlaceno. Na dvířkách reliéf: Večeře Páně. V postranních apsidových vý- 
klencích malé modelly oltáříků sloupového typu, s nástavci, sloužícími jako 



221 

reliquiáře. Kládí celého tabernaklu zprohybáno a posázeno anděly. Mensa 
rakvovitá, s hlavami andělů na nárožích a reliefcin Obětování I saka. Na 
mense sochy Mojžíšova a Aronova, po stranách brány pilastry ozdobené, 
s nástavci, v jichž ploše reliéfy světců: jeden zapisuje rodokmen Ježíšův, 
druhý život Mariin a vásy, dekorované pěknými reliéfy (allegorie víry 
a naděje), item hlavami andílčími. Nad branami sochy andělů v životní 
velikosti. Za oltářem vzadu na stěně v rámu barokně vykrojeném obraz 
sv. Jana Nepomuckého, z pol. 18. stol., jenž sem byl přenesen 1. 1815 ze 
zrušeného kláštera v Lysé. 

Mřížka, dělící kněžiště od lodi, ladně v půdoryse prohnutá, dře- 
věná, do výplní vsazeny mřížky z volut a pásků. 

Kazatelna na sloupu s kruhovou základnou, čtyřboké řečniště 
s karyatidami andílků a oválnými kartušemi prázdnými. Stříška s deskami 
desatera Božích přikázání a andílky; z první pol. 18. stol. 

Postranní oltáře byly při poslední restauraci odstraněny. Var- 
hany nové. Lavice s pěkně řezanými postranicemi týchž motivů jako 
v děkanském kostele. První pol. 18. stol. 

Náhrobky: 1. Do jižní zdi lodní zasazen jest náhrobek pískovcový, 
vys. 1'50 ;«, šir. 0'52 m. Nahoře v kříži osmirohém erb, krokev; nad přilbou 
poprsí s vlajícími vlasy. Po stranách picí rohy. Pod znakem nápis: 

VIATOR 
STA ET LEGE 
HOC SUB LAPIDE RECONDITÍ . JACENT 
CINERES 

Reverendissimi ac Illvstrissimi domini 
Leopoldi liberi Baronis de Rvmp Ordinis 
Tevtonici Eqvitis Comendatoris Comend^ ramer 

STORFFENSIS EX BaLIVIA ALTENBIESENSI NEC NON 
INCLIT^ REGI0= CAESARE^QVE TEVTONICvE Legio 
NIS LOCVMTENENTIS SVPERIORIS, QVl VLTIMVM VIT^ 
DIEM HABVIT 1 OCTOBRIS 1753. 

EN MODICVM TEMPVS LEOPOLD QVO INPULVERE DORMIS 
RVRSVS AT EVIGILAS, CVM TVBA, SVRGE, VOCAT. 
MORTVVS EST TERRIS NITIDO SEDVIVIS OLYMPO 
MORS VBI NON REGNAT, VITA SALVSQVE DATVR 
LAETA TAMEN SÍT HVIC DVM DORMIT LVXQVE SALVSQVE 
VT QVEAT ALME TVVM CHRISTE VIDERE DIEM 

ITA 

EX CORDE VOVET SINCERVS 

G . A . P 

T. 



222 

2. Z věnčí, v týchž místech lodi, zasazen jest pískovcový pomník 
důstojníku, jenž v bitvě u Hohenfriedberka 1. 1745 byl raněn a v Mladé 
Boleslavi pak zemřel; jméno větráním odpadlo. Při kopání základů k domu 
čís. 3. našel se pískovcový kříž s nápisem z 15. věku, jenž chová se 
v museu; mimo to veliké hromady kostí ze společných hrobů na někdejším 
tomto městském hřbitově. 

Zvony zavěšeny jsou v trámoví na kostelní věži: 

1. Zvon >Jan«, prům. O 62 ;«, výš. O 48 w. Kolem horního okraje 
vínek laurový a pod ním pásek rozvilinový. Na plášti reliéfy: sv. Václav, 
Madonna s Ježíškem korunovaná, sv. Jan Křt. a nápis: 

Z V Eren Gottes Vndt 

DES HeILIGEN JOHANNIS BaPTISTAE 

Patroni Dieser Teitschen 
klerchen zv ivng bvntzel 

IST DIESE GLOCK AVF VNKOSTEN 

DER Selben Gegossen WORDEN 

Anno i67i. 

JACOB Celler, Andreas Sommer 

KiRCH Vater. 

2. Zvon s nápisem gotickým, z něhož jen slovo Mariam je zřetelné; 
sluje Marie. Na plášti reliéf Pána Krista na kříži. Vysoký 062 m, v prů- 
měru 0*74 ;;;. (Facsimile (obr. 186.) 

<žmni^uiur.r.abroc£8hi^iUimnogD:|iii6rroyn':!!uani^:%iuccap!}fit:::niuH:Ť:Hi^:L^i;^^ 

Obr. 186. Mladá Boleslav. Kostel sv. Jana Nep. Nápis na zvonu řis. 2. 

3. V sanktusníku visí zvonek vys. 045 w, šir. 050 m. Ucha hladká, 
u koruny guirlandy z dubových listů se vkládanými reliéfy andílků. Na 
plášti reliéf sv. Jana Nep. a nápis: C. BELMANN ME FECIT 1819. 

BÝVALÝ SBOR ČP:SKÝCH BRATŘÍ (později CHRÁM 
SV. VÁCLAVA, naposledy vojenské skladiště). 

V Ml. Boleslavi, kde bylo sídlo bratrských biskupů a kde se častěji 
bratrské synody konaly, měli Bratří svůj sbor — při bývalém klášteře 
i svůj zimní sbor, ale ty nepostačovaly, a tak 1. 1554 vystavěl Arnošt 
z Krajku sbor nový, t. ř. velký, jenž vyniká svou prostorností nade všechny 
kostely boleslavské, a o svátcích velikonočních dne 23. března u přítom- 
nosti velikého množství lidí slavnostně jej otevřel. 

Byla to budova prostorná, ale jednoduchá, jako Bratří nebyli 
přátelé nádhery. I vnitřní zařízení bylo prosté: nebylo v něm oltářů, ani 
soch, obrazů — jen stěny a sloupy byly pomalovány texty z písma svatého. 



223 

Písmo bylo ozdobné, barvy černé, s červenými inicialkami a výraznými 
slovy. Dosud v presbytáři pod maltou prodírá se Dmnus a na sloupu 
v hlavní lodi : 

tebe a iiieiini prc . . . iiccíif 

biibc íobč IW\ . . . 

\afá iinitc nebo nciiui\cíc . . . 

Na kasetovém stropě v presbytáři z podmaltí vyzírá freska, jak andělé 
klaní se kalichu. 

Nový sbor měl mnoho nepřátel; stále docházely s hůry zákazy, jimiž 
se zde Bratřím schůze zakazovaly, až 1. 1602 byl úředně zavřen a kolíni 




Obr. 187. Mladá Boleslav. Velký sbor Č. Bratří, později kostel sv. Václava. 



zabedněn. Ještě před vydáním majestátu 1 1608 byl znova otevřen, když 
byl z fisku i s ostatním bratrským majetkem od Petra Voka z Rožmberka 
vykoupen. L. 1623 v lednu Bratřím odiiat naposledy a navždy, starší pak 
v Jednotě do večera měli se z města vybrati. Obrácen byl ku potřebám 
katolickým, 1. 1624 vysvěcen ku poctivosti sv. Václava, oltář a jiné potřeby 
z kostela děkanského sem přeneseny, za to staré malby na stěnách za- 
bíleny, aby bylo setřeno vše, co by na Bratry upomínalo. 

Bohoslužby konaly se zde jen občas; v té době častěji byl opravován, 
jak hlásají nápisy: tak nad hlavním portálem uvnitř budovy jen stěží se 
čte nápis, zabílený: Seta ^anie 1751 bne 19. 3íugu|"ti bobilencb Xcnto érám 
X^am 6. aBaqlauia '^.'ati-ona Čjcffcbo UMiicnť;,to "^írji 'Ii>clfcm Clíar^i Muč . . . 
Na západním konci pravé lodi na vnější zdi šneku čte se nápis tento: 
:^eta Xhwúc 1671 ^lí^l^iH"^"^ iiařlaĎťwi loboto dnibcbo ^abiifiu luujbliň^^cno 
toto ©taiucni ^^^i-^^cícbncbo Siur^c ^cina (ibiiumba í^amlifa lobo cvifu bicfaiia 
td)o\ núefta mlaíiebo bolcflalua nab ip-^eiMu a .UanouMiifa ítarobolcflaiiiifcbo, lc\ 



224 

tDfragi nařisene^o vicaria Foranea 3a Slat . . . S- 9)í. ©j. ^ana eíidjtarse 
^aim 'graníifffa Columbana. 

L. 1787 byl kostel tento zrušen a prodán vojenskému eráru, jenž zřídil 
tu vojenské skladiště. Za vojenské správy byl častěji upravován, opravován 




Obr. 188. Mladá Boleslav. Bratrský sbor. Půdorys (před opravou r. 1905;. 




Obr. 189. Mladá Boleslav Bratrský sbor. Řez podélný (před opravou z r. 1905). 



a zpustošen tak, že ho nemohli déle potřebovati a prodali budovu tuto 
obci Ml. Bole.slavi 1. 1899 za 2600 zl.; Museum jej letos opravuje. 

Jest to rozlehlá budova renaissanční*) se zbytky gotických motivů, 
orientovaná, trojlodní, bez věže. (Obr. 187., 188. a 189.) Stavební ma- 



*) Vrchní stavební rada při českém místodržitelství R. Vomáčka charakterisoval jej : 
basilika s goticko renaissanční úpravou. (Úř. zpráva podaná c. k. ministerstvu z r. 1904.) 



225 

terial: lomový kámen a cihly; nárožniky, římsy, portály z pískovce, klenby 
cihlové. Kolem celé budovy obíhá sokl s pískovcovou sešikmenou římsou. 
Západní průčelí ploché, ukončené štítem attikovým, s trcjjúhclnikfjvým 
nástavcem, což činí dojem svatyně ; attika v novější době postranními vy- | 
zdívkarni zabrána do štítu a znesvářena. Nástavec dělen po výši dvěma 
římsami a zakončen dvěma volutami. V attice uprostřed kruhový otvor, 
obložený pískovcem. Nároží opřena hranolovými, nahoru se úžícími pilíři 
s jehlanovitým zakončením. Sokl ovinuje se kolem nich kruhem. Ve středu 
portál hrotitý s pískovcovou chambranou, ploše profilovanou, vysoký 3 w, 
široký rSO ;;/, nad ním vyložená římsa. V přízemí vedou do postranních 
lodí okna, jižní se zachovaným lomeným ostěním z pískovce, druhé roz- 
šířené; vedle toho proražena dvě nová okna (otvory), a druhý vchod do 
severní lodi, který letos při opravě byl zazděn. 

Podélné strany mají podobné portály ve středu, v přízemí 
čtyři okna lomená, v patře menší. Na jižní straně jedno v přízemí za- 
zděno, na severní zazděna všechna, až na malé čtyřboké otvory; na obou 
stranách v patře proražena na kruchtu větší, čtyřboká okna nyní zazděná. 
Na okapních římsách sgraffitovaný vejcovec. 

Původní pultové střechy postranních lodí zvýšeny a celá budova 
pokryta společnou sedlovou střechou plechem krytou. 

Kněžiště dlouhé 6 40 ;«, široké (na nejširším místě) 930///, za- 
končeno jest polokruhem. Zdivo členěno kolem celé budovy obíhající 
římsou, se zbytkem sgraffita. Na jih zazděný vchod, též na severu do 
bývalé sakristie barokní, ze 17. stol. Tři okna hrotitá, sahající až do 
1. patra, ale zkrácená, nad nimi v lunetách klenby tři okna okrouhlá. 
Letos vybourána a nalezeny stopy po kružbách a prutech dělících. 
Klenba valená o třech lunetách, jichž cípy sbíhají na__nmsovité konšely, 
ze štuku, ukončené kapkami. Na hranách klenby štukové pásky, v plochách 
kasety a poloviční rosety, v nich stopy freskových obrazů. 

Loď hlavní dlouhá 3150;//, široká 8 80///, sklenutá valeně, výška 
klenby 14"20;/ž; pět párů ostrých lunet bylo podobně štukem kasetováno. 
Do lodí postranních otvírá se v přízemí pěti páry obloukův (šířka oblouků 
do postranních lodí 520 ///, výška 6 40 m) sklenutých polokruhem na čtyři 
páry sloupův a pár pilastrův. Patka sloupů jest římsovitá, s prostým pro- 
filem, dřík válcovitý, hlavice toskánská s přesahujícím abakem. Arkády 
mají vnější archivolty profilovány. Nad kordonovou římsou otvírá se pět 
párův obloukův do empor nad postranními loďmi, jichž výška jest 360 ///, 
sklenutých na čtyři páry pilířňv a dva páry polopilířů; hlavice pilířů římso- 
vité, hranolové dříky hladké, archivolty profilovány stejně jako v přízemí. 
(Obr. 190.) Poslední travée lodi zabrána kruchtou; v přízemí sklenut 
segmentový oblouk na polopilíře s římsovitou hlavicí a podobnou patkou, 
přistavěné k poslednímu páru sloupův. 

Postranní lodi, dlouhé jako loď hlavní, široké každá 5'45 /;/, 
i empory nad nimi souhlasně rozděleny čtyřmi páry příčných pásův, 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. Boleslavský. 15 



226 




> 





-f - 



aC^f^^l 




Obr. 190. Mladá Boleslav. Bratrský sbor. Pohled do budovy, vyklizené r. 1902. 

polokruhem sklenutých na pilastry, přistavěné ke sloupům a pilířům hlavní 
lodi, a na stejný počet nástěnných a koutových pilastrů s římsovitými 
hlavicemi. — Klenby křížové bez žeber skoro vesměs sneseny při adaptaci 
pro vojenské skladiště; zachovány jen v posledním poli hlavní lodi pod 
kruchtou. V koutě jižní lodi na západě vestavěno r. 1671 šnekové schodiště 
3"40 m^ na kruchtu a nad klenbu; portály do něho vedoucí pravoúhlé, s pís- 
kovcovým orámováním, barokním ; šnek z pískovce osvětlen malými okénky. 



227 



Stěny a sloupy kostela popsány; v rámech z páskův a vlnovek 
napsány gotickou majuskulí a minuskulí a renaissanční lapidárkou citáty 
z písma svatého české i latinské; písmena čím výše větší.*) 

KLÁŠTER PIARISTSKÝ na hoře Karmeli. (Obr. 191.) Dle Schal- 
leia byl kostel tento a při něm klášter vystavěn 1. 1345 od Beneše z Mi- 
chalovic a vysvěcen od opata benediktinského řádu, Oldřicha ; dle jiných 
zpráv 1. 1354 Beneš z Michalovic uvedl do něho nových 10 mnichů, z řádu 
minoritského; byl už tehdy za starožitný pokládán. Od Husitů byl vytlučen, 
kolem 1. 1500 odevzdán Českým Bratřím, kteří z kostelu tohoto sbor 




Obr. 191 Mladá Boleslav. Pohled na klášter Piaristů a Uostel sv. Bonaveiuury. 



bratrský udělali a na místě bývalého kláštera dům bratrský zbudovali 
a horou Karmel nazvali; v něm bylo sídlo bratrských kněží, biskupů, 
bratrská škola a alumnát; sem svolávány i synody všeho bratrstva z Cech, 
Moravy i Polska Po bitvě bělohorské dán od císaře Karmelitánům, kteří 
se k němu táhli jen podle jména jeho >Karmel«; 1. 1630 však uvedeni 
do něho Minoritě, kteří jej znova nuzně vystavěli v letech 1675 — 1711, 
ale 1. 1784 jej z vůle císařské musili odstoupiti Piaristům, když bylo 
piaristské gymnasium z Kosmonos do Ml. Boleslavi přeneseno. 

Rajský dvůr jest obklíčen se tří stran kvadraturou, čtvrtou (vý- 
chodní) zavírá kostel sv. Bonaventury. (Obr. 192.) Kolem na všech 
stranách dole jest ochoz, sklenutý křížově bez žeber. V západním křídle 
vestavěna věž, hranolová; v prvním i druhém patře po okénku střílnovém; 

'} Mezi tiskem objeveny pod omítkou erby paní Boh. z Zástřzez, Aleny z Selnbergka, 
Marty z Veselíce a pana Ad. z Krayku s nápisy a obraz 8 blahoslavenství. 

15* 



228 

ve třetím u zvonů okna polokruhem sklenutá. Zdi věže bývaly do nedávná 
sgraffitovány rustikou rýhovanou: pod okny uchoval se vyrytý letopočet: 1583 
— tudíž z doby bratra Kalefa. Nad věží pne se báii, lucerna, makovice, kříž. 
Na zdi ochozu visí obrazy: Sv. Josef Kalasanský učí dítky; nad obrazem 
nápis: SCHOLAE VERITATE. Na druhém týž světec rozdává obrázky; 
nápis: PIAE CHARITATE. Z pol. 18 stol. Z každého rohu východy. Do- 
lejší síně sklenuty též tak. Do patra vedoucí schody sklenuty nízkou 
klenbou křížovou. Hořejšek všude s plochými stropy. 




39!t 



Obr. 192. Mlará Boleslav. Piarislský klášter s kostelem sv. Bonaventury 
Půdorys (před opravou 1902 — 4). 



V patře na chodbě visí obrazy: 1. Kněz piarista drží ruku na knize. 
Pod obrazem nápis: 

Ven. P. Franciscus a Matře Dei Schol. Piar. Ven. Clycerij a Chro 
strenuus in vitae | integritate imitator ab ipso B Patře plurimum commen- 
datus obiit PvOmae | Martii An 1623, Z 18. stol. 

2. V oválovém rámci iVIadonna korunovaná s Ježíškem korunovaným, 
s hvězdou na plášti. Porušený. Z pol. 18. věku. 

3. Obraz svaté Barbory stětí ; u nohou poražený kat. Z pol. 18. stol. 

4. Sv. Josef; z pol. 18. stol. 

V bývalé síni slavnostní, v 1. patře, rozvěšeny jsou obrazy většinou za- 
kladatelů piarist. koUejí ; portréty jsou svěží, čisté, se všemi odznaky a dekora- 
cemi, v dřevěných černých rámech, kopie z 18. st. Velikost 104 w^í X 0S4m. 



229 

Jsou Lo: 1. Franciscus Pržehorzovsky Comes de Pržehorzov S. Caes. 
Maj. II In Regno Bohemiae Locumtenens Domus Beneschoviensis Scholar. 
Piar. Fundator. 

2. lacobus Ernestus ě Comitibus de Liechtenstein S „ R ,, I „ Princeps 

00 

et Primas 1 1 Germ" Archi : Epus Salisburg'" Collegii Schol. Rar. Albo „ Aquae 
in Silesia cum Seminario Fundator. Přemalován. 




Obr. 193. Mladá Boleslav. Piaristský klášter. Ponrait hr. Čerjiína, zakl. gymnasia 
v Kosmonosich. 



3. Franciscus S „ R „ I ,, Comes de Magnis Dns in Strážnic, CoU. Schol. 
Piar. Stražnicensis Fundator. 

4. Anna Magdal^ Saxo : Lauenburg'* nata de || Lobkovitz Collegii 
Schol. Piar. Schlakoverdae Fundatnx. 

5. Carolus ě Comitibus de Liechtenstein S „ R „ 1 ,, Princeps et Epus | 

co 

Olomuc „ CoUegior Schol,, Piar,, Cremsiriensis cum Seminario, Frey- 
bergensis et Vetero Aquensis Fundator. 

6. Frebonia de Pernstein primi in Bohemia Schol. Piar, || Collegii 
Litomifslii Fundatrix. 

7 Bernardus S , R ,, I ,, Comes de Martinitz Supremus in Regno 
Bohemiae Burggravius etc. Coll. Schol. Piar. Slanae F. 



230 

00 

8. Franciscus Ludovicus Princeps Palatino : Neoburgicus Archi Epus 
et Elector || Moguntinus Equitum Teutonici Orď^ Magnus Magr Collegii 
Schol. P. Freudentalii F. 

9. S ,, R ., I„ Princeps Lud. Georg. Simpertus Marchio Badensis et 
Hochbergen ,, Land 1 1 gravius Sausenberg. etc. Coll. Schol. Piar. Rasta- 
diensis et Kirchbergen : F. 

10. lacobus Hermannus S : R : I : Comes Tschernin de et in Chudenitz 
Supremus 1 1 Regni Bohemiae Burggravius Coll. Schol. Piar. Cosmonofsii F. 
(Obr. 193.) 

11. Norbert. Leopold. Liebsteinskij S, R , I , Comes á Kolowrat Schol. 
Piar. Richnovii F. anno 1715. 

12. Margaretha Vidua Comes de Waldstein || nata Comes de Tschernin 

Fiiia Fundatoris hujus Schol. Piar. || Coll et in hoc Ipsa quoque SS Thliae 
Studii A. 1723 Fundatrix. 

Obraz Sv. Josefa Kalasanského 1'60 m y^ V20 m. Světec 
s rukama vstříc dětem napjatýma, v rouše kněžském; dítky v kroji 18. věku; 
v oblacích Matka Boží s děťátkem. Slušná práce, temnějšího koloritu, 
z pol. 18. věku. 

Obraz Ukřižovaného, z pol. 18. stol., poškozený, jinak dobrá 
práce. r60 m X 0^5 w. 

Sv. Josef, pěstoun Páně, drží děcko, po straně na zemi tesařské 
náčiní; pol. 18. stol. (přemalován). 

Obraz kněze s křížem a knihou v rukách. Dole nápis velice 
poškozený: Ven,, P. Petrus á Nativit: B. V. dono curationum et omni 
virtutum generel]. . . illust. oblit Romae 17 Oct. A. 1643 * A. 177. 

Na věži visí zvony: 

1. Sv. Bonaventura, široký 61 w, vys. 050 m. Kolem horního kraje 
věnec laurový, pak nápis: S. BONAVENTVRA ORA PRO NOBIS DOMINE 
MDCCV; pod nápisem pásek drobných rozvilin. Na plášti reliéfy: 1. Matka 
Boží s tělem Páně v klíně ; 2. sv. Bonaventura s pastýřským křížem 
3. sv. František z Assisi ; 4. zvonařský znak Pricqueyův s I : P : 

2. »František«: kolem koruny vínek laurový, pak nápis: NOS PROTEGE 
ET OMNIA MÁLA PROCVL REPELLAS FRANCISCE. Pod tím vlys z do- 
mácích květin uvitý. Na plášti ozdoby : 1. Madonna korunovaná s Ježíškem; 
2. znak zvonařský a pod ním letopočet 1726; 3. Ukřižovaný; 4. sv. František 
Xaver. Výška 0"40 m, průměr 049 ví. 

3. »Sv. Donát* : vys. 029 ;;/, průměr 0*34 ;;/. Kolem hořejšího kraje 
festonky zavěšené ; na plášti reliéf sv. Donáta a pod ním na desce : 
S DONATVS. Po stranách I • C • L. — ANNO 1741. 

4. Zvonek v sanktusu: vys. 33 m, šir. 039 w. Kolem koruny nápis: 
4- S : ANTONI ORA PRO NOBIS ANNO 1722. Pod tím vínek laurový. Na 
plášti reliéf sv. Jana Nepomuckého a sv. Antonína — mezi nimi andílci 
hlavy Pricqueyovské. 



231 

KOSTEL SV. BONAVENTURY přiléhá těsně na straně vý- 
chodní ku klášteru. Spolu pnou se na »hoře Karmeli< a vévodí údolí 
jizerskému. (Obr. 194.) Obrácen jest k severozápadu. 

Prostá budova s obdélnou lodí a krátkým kněžištěm, krytá valbou- 
Nad presbytáři sanktusová vížka se zvonkem. 

Průčelí jest ozdobeno nad kordonovou římsou sdruženými plochými 
pilastry s římsovými hlavicemi, mezi nimiž ve štukovém rámu obraz Ma- 
donny, právě přemalovaný. Po stranách nástavky s volutami několikrát 
zavinutými. Štítek trojúhelníkový, s lomeným kládím a železným tepaným 
křížem v akroteriu. 




Obr. 194. Mladá Boleslav. Pohled na kostel sv. Bonaventury u kláštera. 



Presbytář zavřen jest pěti stranami pravidelného osmiúhelníka 
Má disposice pro pět oken, z nichž dvě na stranu klášterní nejsou pro- 
ražena; okno za oltářem v závěru jest tvaru elipsového, ostatní polokruhem 
překlenuta a silně špaletována. 

Sakristie nová, přistavěná r. 1902. za oltářem na stranu severozápadní. 

Oblouk triumfální nižší, polokruhový. 

Loď obdélná, se třemi páry oken; okna na straně klášterní jsou 
zazděna. Mezi okny stojí pilastry velice hmotné, jež zabíhají hluboko do 
lodi; za nimi jsou umístěny vedlejší oltáře, takže tvoří šest otevřených 
kaplí. Pilastry jsou mohutným římsovím pokryty, na něm spočívá klenba. 
Na pilastrech v koutech, v kaplích, stoji jehlany na ornamentálních pod- 
stavcích. Klenba křížová bez žeber. Rozdělena jest hladkými pásy polo- 
kruhovými na tři pole. (Obr. 195.) 



232 



Kruchta později přistavěna, na straně jihových. Spočívá na dvou 
pilířích a dvou polopihřích. Podklenuta jest třemi křížovými poli. Do lodi 
otvírá se třemi oblouky, z nichž prostřední, v němž umístěny jsou varhany, 
jest větší, s ozdobou bossážovou. Balustráda dřevěná na zděném spodku, 
dovnitř uprostřed jest vypjata. Strop plochý. Po jedné straně okno polo- 
kruhem překlenuté, do protější strany proraženy dvoje dvéře: jedny do 
kláštera na chodbu, druhé do šneku, jímž se sestupuje do podkruchtí. 




Obr. 195. Mladá Buleslav. Kostel sv. Bonaventury. Pohled do kněžiště (před opravou 1902—4). 



Portál do východní stěny lodi pravoúhlý, s pískovcovým ostěním, na- 
hoře lomeným, se segmentovou římsou profilovanou; cvikly jsou vyplněny. 
Nade dveřmi letopočet: A*' 1711. — Druhý portál do přístavku se cham- 
branou. Dvéře v obou jsou stejně intarsovány řezbou akanthovou, spirálně 
se proplétající z 1. 1711. 

Hlavní oltář. Predella dřevěná ozdobená sloupky a mřížkováním. 
Nad tabernaklem baldachýn a nápodobená monstrance ve svatozáři. Po 
stranách cínové svícny, z nich dva těžké, 076 m vysoké, pokryté rozvilinaiDÍ 
akanthovými a nepravými drahokamy z poč. 18. stol. Na predelle andílkové, 
sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha, nad východy za oltář sv. Antonín Pad. 
a sv. Josef. Oltářní obra? na zdi v bohatém rámu akanthové a mřížkové 



233 



řezby, nesený dvěma anděly. Na obraze sv. Bonaventura v rouíe kněžském, 
po straně anděl, u nohou andílkové, v pozadí Zjevení Páně. Na vršku rámu 
erb. V nástavci sv. Trojice. Na zadní straně autor se poznamenal: Philyppus 
Leubner Pinxit Reichenbergae A" 1777. (Obr. 196.) 

Postranní oltáře: první a druhý řádu sloupového, posvěcené 
zakladatelům řeholí minoritské (sv. František klečí s rukama k nebi 
rozpiatýma) a piaristské (sv. Josef Kalasanský přivádí dítky k oltáři, 




Obr. 19Ó. Mladá Boleslav. Kláštenii kostel sv. Bonaventury. Hlavni oltář s obrazem sv. Bonaventury. 

(Po opravé r. 1904.) 



v oblacích Madonna). — Po stranách prvého, levého, sochy sv. Anto- 
nína Pad. a světec s mitrou u nohou. V nástavci sv. Trojice. Na tumbé 
řezba místo antipendia: uprostřed 2 erby pána z Bubna, po stranách 
narození Páně a drak, na nějž padají z IHS paprsky. (Obr. 197.) — Xa 
druhém po stranách sochy sv. Jiří a sv. Pavla, v nástavci sv. Josef, na 
tumbě řezba: očistec, k němuž ukazují mnichové mladému muži. (Obr. 198.) 
Oba oltáře z 1. 1711, oba obrazy i tubernakula novější. 

Oltáře třetí a čtvrtý: na ploše dřevěné nahoře voluty a římsoví. 
Na levém obraz Madonny na dřevě (z konce 17. stol.) s korunkou, 



234 



po stranách sochy dvou archandělů. Na vrchu hierogram MRIÁ pod balda- 
chýnem, nad ním císařská koruna. Na pravém: obrazy (oltářní) sv. Antonín 
asv. JanNepom. ; po stranách dva archandělé, na vrchu hierogram 
a koruna česká. Oba oltáře z pol. 18. stol., též rám na obr Madonny. 
Pátý oltář: v zasklené skřínce sousoší Pie tas, pod tím obraz 
abatyše (sv. Otilie), po stranách sv. Václav a sv, Jan Nep. V nástavci 




Obr. 197. Mladá Boleslav. Kostel sv. Bonaventiiry. Řezba na pravém oltáři: Narození Páně. 




Obr. 198. Mladá Boleslav. Kostel sv. Bonaventury. Kezba na levém oltáři: Očistec. 

pět ran Pána Krista, na vrchu Dobrý pastýř. Z pol. 18. stol., socha Matky 
Boží starší (ca 171 1 ). 

Na místě šestého: Ukřižovaný, častěji přepracovaný, skoro 
nový; socha pod křížem, v nástavci Bůh Otec a Duch sv. — všechno 
barokové po r. 1750. 

Kazatelna: řečniště čtyřboké s vypnutými stranami, na nich řezby 
akanthové, pozlacené. Na stříšce: lambrekin, holubice, evangelisté, na vrchu 
Dobrý pastýř. Z času 1711, se změnami na stříšce z 19. stol. 



235 

Lavice (12-}- 12): postranice bohaté řezané (rozviliny akanthové), 
zpočátku 18. stol. (1711). — Kropenka z čeivt-ného mramoru, na noze 
oválového řezu s patkou, mísa okrouhlá, vypoukle profilovaná, barokní. 

Kalichy: 1. Vysoký 255///, noha nová (1810J, s ozdobou květi- 
novou a třemi medaillony, v nichž obrazy svatých malované na porcelánu ; 
nodus nový, pláštík s tepanými reliéfy Madonny, Panny Marie na nebe 
vzaté, sv. Anny a sv. Joachima. Z poč. 18. stol. 

2. Vysoký 022 m, 09 /// v průměru. Noha a nodus nové (1810), 
kupa dekorována vinnými hrozny (jako noha). Z pol. 18. stol. 

3. Ciborium 0'23 ;// vys. Noha nová, číše s akanthovými rozvilinami, 
v nichž sv. Jan Nep,, Kristus, sv. Josef a světec-mnich. Na víku rozvilinový 
dekor, křížek s nepravými drahokamy. 

Pacifikál vys. 0'34 ///. Na spode vyryto LK 1772. Noha elipsová, 
vroubovaná, kříž postříbřený, v barokové schránce kříž se svatými ostatky. 
V gloriele andílci hlavy, nahoře holubice. 

Monstrance: 1. Na oválové noze nasazené štítky stříbrné a ne[)ravé 
drahokamy; trojnásobná zář, v ní také kameny. Z poč. 18. stol. 

2. Noha novější (1810); nahoře sv. Josef Kalas, se žáčkem, dole 
sv. Jan Nep., po stranách andělé; kolem rámeček řeménkové a mušlové 
ozdoby. Pol. 18. stol. 

3. Prostá, bez ozdob z pol. 18, stol. 

Ornát z poč. 18. stol. Na kanavě zlatými a stříbrnými nitkami 
vyšívané slunečnice a granátová jablka; ovruba, podšití nové. 

Uvnitř kostela do zdi lodní zasazen pískovcový kámen pamětní 
s nápisem : 

Miss^ Omneš ad Altaria Hvjvs Ecclesi^ Pro 
summis pontificibvs cardinalibvs protectoribvs 
Ordinis ac Fratribvs Defvnctis ab Ejvsdem 
Ordinis Dvmtaxat Sacerdotibvs Qvandocvnqve 
Celebrat^ Indvlto Altaris Privilegiati Perpetvo 

GaVDENT VIGORE BREVIS BENEDICTI PaP^ XIII 

Die XXXI Janvarý Mdccxxv 

ÍNSVPER Miss^ Omneš Inobitvs Velalio die Pro Ejvs- 
dem Envnciatis Personis Ac etiam Pro Více 

PROTECTORIBVS ORDINARYS LOCI BENEFACTORIBVS 

Ipsísqve Fratribvs & Monialibvs Svbjectis 

HORVMQVE TANTVM GENITORIBVS A QVOVIS 

Sacerdote Celebrat^ Eodem Perpetvo 
Altaris Privilegio Cadente ex Indvlto 
Benedicti PapvE XIV Die iv Septembris 

mdccli + + 



236 

Naproti ve zdi chrámové po straně evangelia byl pamětní kámen 
s nápisem : 

Altare Hoc OmniPotenti Deo in 
HONOREM SS Trinitatis Erectum 
Privilegio Qvotidiano Perpetuo ac 
Libero Pro Omnibus Defunctis 
Ad Ouoscunque Sacerdotes 
Vigore Brevis benedicti papae 

XIV DIE IV OCTOBRIS MDCCLI 

Insignitumatque a Ministro 
Geněrali Ordinis Die IX Mensis 
Marty MDCCLIII Designatum 

Před kostelem ve zdi klášterní DVĚ KAPLE, čtyrboké, členěné 
plochými pilastry s římsovitými hlavicemi, kanelovaným vlysem, jenž nese 
římsu profilovanou; na vrchu štítek trojúhlový, ořímsovaný. Otvor do kaple 
sklenut polokruhově. V jedné nástěnná malba: Narození Páně »verbum 
caro'. dole proroci s citáty z písma svatého; ve druhé křest Páně »Fon- 
dere feci liijnum aridum«. Malba silně poškozená pozdější, kaple z počátku 
18. století. 

KOSTEL A HŘBITOV SV. HAVLA. Starší hřbitov býval 
u SV. Jana. L. 1539 koupila obec zahradu od Jiříka Chloumeckého ku 
pohřbívání mrtvých, proto zval se tento hřbitov > pohřební zahradou* 
a onen >krchov v městě*. Pochovávalo se na obou, svatohavelský byl 
hlavně pro České Bratry. Pánové z Krajku, rodina česko-bratrská, zřídili 
si tu svůj pohřební stánek, kostelík a v něm kryptu, v níž byli 
všichni pochováni. Z jich rakví zachovala se jen cínová paní Marty z Ve- 
selíc (Památky Arch.: Díl XV.). L. 1559 byl kostelík sklenut; 1. 1599 dal 
Jan Hyttych sklenouti kůr; 1. 1596 Mik. z Bubna přistavěl kapli, jež se 
nezachovala.*) V kostelíku tomto měii svůj > pohřeb* i jiní velmožové 
z bratrské šlechty v Boleslavště, jejichž epitafia se v kostele ve dlažbě 
zachovala, ovšem velice vyšlapaná.**) 

*) Na Willenbergově pohledu jest ji viděti: s vysokou okrouhlou věži v zá- 
padním koutě hřbitova. 

**) V presbytáři pod oltářem sv. Floriána jest náhrobek šlechtičny z rodiny 
Bubnů na Březně; podobně z téže rodiny jsou epitafia pod lavicemi v lodi, v levo ; 
v právo pod lavicemi byly kameny se jmény pánů z Harasova, Vliňských . . ., které 
byly dobře čitelné, které jsem ještě 1. 1892 četl, nyní však tam nejsou; zachovaly se 
dvě kamenné desky v zadu v právo, už pod kůrem, 1"50 w dlouhé, na druhé se 
čte: leía panic Mor; m itcířli p^•)c^ liuatijin R}artinEm íioíumala ňumt fumi urnjcua 
pani . . . Dole erb Hložků ze Žampachu. 



237 

L. 1735 na žádost tehdejšího děkana Šolce byla přistavěna ny- 
nější věž. 

Kostelík sv. Havla jest stavba pozdně gotická — jednolodní, s barokní 
věží (přistavěnou) na straně jižní. (Obr. 199. a 200.) Zdivo budovy: lomový 
pískovec, opěráky, ostění, římsy a nárožníky z tesaných kvádrů. 

Kněžiště jest opřeno dvěma opěráky o dvou profilovaných římsách, 
jich svršek (nad druhou římsou) skosen. Čtyři okna (závěrové zazděno i 



1 










h> 




Obr. 199. Mladá lioleslav. Pohled na kostel sv. Havla. 



s hladkým pískovcovým ostěním, bez kružby. Hlavní římsa pískovcová 
s hlubokým žlábkem. 

Loď obdélná, na obou stranách opřená opěráky (celkem čtyřmi), 
stejnými s oněmi v kněžišti, z nichž nárožní (na straně jižní) jsou diafronálně 
přistavěny. Tři páry oken hrotitých. Do východní strany prolomen portálck 
gotický (zazděný) s ploše profilovanou pískovcovou chambranou. Mezi loď 
a kněžiště na sz. vestavěno .šnekové schodiště, v půdoryse oválné, 
cihlové, se čtyřmi okénky střílnovitými, s portálkcm pravoúhlým a vyplně- 
nými kouty. Mezi nárožím a prvním opěrákem sakristie s pískovcovými 
nárožníky; portálek k ní bez ostění, nad ním okénko s mříží z protína- 
jících se oblých prutů. Na téže straně západní mezi prvním a druhým 
opěrákem přistavěna barokní předsíňka zděná, s rohy zakulacenými; 



238 



pravá strana lisenovaná, s oknem, v levé portál s římsou (ve středu segmen- 
tově prohnutou), na dveřích barokní zámek a přítuha. 

K jižnímu průčelí přistavěna věž čtyrboká (délka strany 6'10 m), 
hranolová, trojpatrová. Kolem věže obíhá okapní římsa kostelní; po krajích 
vystupují široké, sdružené pilastry, na pískovcovém soklu, nesoucí kládí 
hladké; rohy skoseny a ukončeny pod římsou okapní (přečnívající) kon- 
solou. Okapní římsa na straně průčelní nad středem lomena trojúhelníkově, 
V přízemí vchod s pískovcovým rámem a římsou; okno v prvním patře 
segmentem sklenuto, s pískovcovou chambranou; ve druhém patře na jižní 
straně čelní hluboká nika, v ostatních okna ovální, ve třetím patře na všech 
stranách široká okna polokruhová. Po stranách věže na průčelní straně 
lodní vyzděny attiky z cihel, ukončené prohnutými nástavci s okénky. 
Kůrková mansarda věže nese lucernu s cibulovitou střechou. 




Obr. 200. Mladá Boleslav. Kostel sv. Havla. Půdorys. 



Vnitřek. (Obr. 201.) Kněžiště 6in dlouhé, 820 m široké, zakončeno 
polokruhem, okna ven lomená, dovnitř se čtyrbokou špaletou (závěrové za- 
zděno). Zebra závěrové klenby prostého profilu, z nichž dvě jsou skrácena 
triumfálním obloukem, nesena jsou ve výši 3-20 m (od podlahy) kuželovitými 
konsolami iobr. 202); svorník se znakem městským na štítku. (Obr. 203.) 

Oblouk triumfální kulatý, 50;;/ silný, na straně do kněžiště 
hladký, do lodi s archivoltou mělce profilovanou, v náběhu ©římsován. 

Loď obdélná 7 20;// dlouhá, ]0'40 ;;^ široká, s okny stejně jako 
v kněžišti upravenými, na jichž ostění viděti nasazení vylámaných kružeb. 
Čtyři pole křížové klenby bez žeber, s htanami ostře vyznačenými, bez 
svorníků. Lunety ostré, cípy klenby neseny konsolami římsovitými. Na 
příčných pásech ve středu štítky dva kulaté, prostřední kosočtverečný, 
na nichž při opravě namalovány znaky: zemský, městský a šlechtický 
s nápisy o obnově 1. 1813 a 1865. V posledním poli, kde z kruchty vchod 
jest do věže a kde původně zajisté bylo okno proražené v jižním průčelí, 
jest vyklenutá luneta, spočívající na konsolách podobných jako v lodi. — 
V západní zdi portál do sakristie, pravoúhlý s pískovcovým opažením. 



240 



s otupenými hranami, 1"82 m vysoký a 0'76 ;;/ široký; sakristie sklenuta 
křížově bez žeber. — V téže stěně jest hlavní portál, z předsíňky, 
hrotitý. (Obr. 204 ) Archivolta profilována mělce jen do náběhu, po stranách 
dva ploché pilastry (s tesanou arkádou, obdélníkem 'a kruhemj přerušené 
lisenovou římsou a nesoucí římsové hlavice; ve cviklech plastický, styliso- 
vaný akanth (dvojí); v okrouhlém tympanonu s profilovanou lemovkou 
vytesán v polovičním reliéfu vavřínový věnec, stuhami přivázaný, v němž 
prázdný štítek vykrojovaný. Na dveřích gotické závěsy a zámek. Pravou 
stranu předsíňky zaujímá schodiště na kruchtu, vedoucí k portálu upra- 
venému v bývalém okně, jehož profil ostění dosud zachován. — Na 
jižní straně zabírá celou šíř lodi kruchta, podklenutá třemi křížovými 
klenbami, s ostrými hranami na římsovitých konsolách. Pod kruchtou 





Obr. 202 Mladá Boleslav. Kostel sv. Havla. 
Konsola v kněžišti. 



Obr. 203. Mladá Boleslav. Kostel sv. Havla. 
Svorník v kněžišti. 



vchod do podvěží podobně sklenutého, s výklenky ve stranách. Poprsnice 
kruchty zděná, plochá, nesená třemi segmentovými oblouky, sklenutými 
na dva čtyřboké pilíře a na dvě nástěnné římsy. Z kruchty vede oblouk 
polokruhový do patra věže, hladce křížem sklenutého. 

Hlavní oltář (přenesený sem z kostela sv. Jana) má rakvovitou 
tumbu a na ní řezanou kartuši. Po stranách na branách za oltář sochy 
sv. Jana Nep. a sv, Václava; kolem tabernakulu na podstavcích a kon- 
solách sochy andělů s rohy hojnosti a svatých: Agathy a Vavřince. Nad 
tabernakulem na volutách skřínka barokně upravená s římsovím, nárožními 
pilastry a řezaným hierogramem MARIA v paprscích; ve skřínce vosková 
soška Ježíška. Porůznu rozestavené reliquiáře s dracounovým dekorem. 
Šest řezaných svícnů barokních. Oltářní obraz na plátně v rámu barokně 
vykrojeném, nesený dvěma anděly, s ozdobami řezaných akanthů, s Božím 
okem a korunou českou: sv. Jan křtí Pána Krista v řece, v pozadí stromy 
a výhled do hornaté krajiny, zbořená architektura; nahoře Bůh Otec 
a andělé. Z první pol. 18. stol. (1720; 



241 



Oltář sv. Floriána, v presbytáři: po stranách sochy sv. Antonína 
poust. a sv. Františka mnicha, uprostřed reliéf: sv. Florián hasí hořící 
město, v rámci mušlovitém s nástavcem, v němž zeje oválný otvor pod 
lambrekinem, kde někdy asi býval obraz. Z pol. 18. stol. 

Oltář Panny Marie s pískovcovou mensou; nad ní predella roko- 
ková v barokním rámu bohatě řezaném z akanthů a stuh, s obrazem 
(později sem vloženým) Panny Marie na plátně. V nástavci oválný obrázek 
na dřevě: Bůh Otec a holubice s pod- 
pisem: HIC EST FILIVS MEVS PER 
DILECTVS (dle podání byl dole, kde 
P. Marie, křest Ježíšův). Nástavec 
ukončen korunou z akanthu a slu- 
nečnic. Po stranách sochy sv. Kateřiny 
a sv. Alžběty. Samý počátek 18. stol. 

Oltář sv. Longina s obra- 
zem v rámu oválovém širokolistých 
akanthů; nad ním v nástavci podobně 
řezaném sv. Jan Nep. Po stranách 
predelly barokní sochy sv. Vojtěcha 
a sv. Prokopa. Poč. 18. stol. 

Oltář sv. Havla. Architektura 
sloupová korintského řádu s bohatým 
kládím, na němž sedí andílkové. Ve 
středu obraz sv. Havla, biskupa, pravicí 
žehná, v levici třímá berlu, stoje na 
schodech paláce. V nástavci obraz 
zničený. Na mense barokní skříňka 
zasklená s voskovou soškou Ježíška. 
Po stranách zdařilé sochy sv. Petra 
a Pavla. Z pol. 18. stol. 

Kazatelna z počátku 18. stol. 
s rokokovými opravami a novým scho- 
dištěm. Na rozích vrtulové sloupky ko- 
rintské s oblomeným kládím ; stříška rokoková s lam.brekinem a sochou 
troubícího anděla, Z první pol. 18. stol. 

Varhany s akanthovou řezbou a rokokovými doplňky. Z pol. 18. st. 

Lavice chudé z 18. stol. 

Kropenka r40 ;// vysoká, z červeného mramoru: balustrová noha 
s attickou patkou, baňatých článků s hlavami andílků; mísa mělká 050 w 
v průměru, se šupinatou ozdobou a na okrajích s řadou vrypů. Počátek 
17. stol, (Obr. 205.) 

Pokladnice z pískovce vytesaná (ulomená od kvádru do zdi za- 
sazeného), 020 vi vysoká, O" 19 ;;/ v průměru. Na plášti srdcovitý ornament, 
na horním okraji nápis. (Obr. 206.) Nese letopočet 1652, 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres MI. -Boleslavský. 




rif" *'i 

li I 



i"l'''llll!ll)l'í/ 






■y»— 






L 






33R.. 



Obr. 204. Mladá Boleslav. Kostel sv. Havla. 
Hlavní portál. 



16 



242 



V sakristii pískovcová kropenka a skříň kredenční z konce 
17. stol. — U vchodu do kostela kropenka, barokní, osmiboká, z čer- 
veného mramoru (jako křtitelnice). 

Obrazy: 1. Abatyše v černém rouše, opánky na nohou, monogram 
IHS na prsou, oči k nebesům obrácené, ruce křížem na prsou; před ní 
klečí biskup (sv. Havel), v pravici drží srdce, levicí bere ji za ruku. 
Nad abatyší anděl lukem míří na biskupa, u nohou klečí anděl s biskupskou 
berlou, nad skupinou svatá Trojice. Stol. 17. (konec). 

2. Narození Páně, obraz zašlý, za- 
jímavý živou komposicí a realistickým po- 
jímáním úkolu; bezcenný, z první pol. 18. st. 

3. Křest Páně z konce 17. stol." 



.můTn \ : : ; 








Obr. 205. Mladá Boleslav. Kostel sv. Havla. 
Kropenka v předsíni. 



Obr. 206. Mladá Boleslav. Kostel sv. Havla. 
Pokladnice kamenná. 



4. Sv. Anna vyučuje Pannu Marii v zeleném loubí. Shora andělé, 
kolem růže, ovoce, květiny a hrdlička. Pol. 18. stol. 

5. Sv. Barbora dává dar klečícímu žebráku, pol. 18. stol. 

6. Sv. Ludger čte v knize, již mu drží anděl. Skříň s knihami, 
přesýpací hodiny, 18. stol. 

7. Sv. otec církevní píše do knihy, v níž právě otevřen soud 
poslední. Na stole knihy, kříž, listiny s pečetmi, lebka. V pozadí otevřená 
skříň a knihami. Stol. 18. 

8. Ukřižovaný z počátku 19. století, obraz dole nastaven a celý 
přemalován; přimalovány věže, domy, zástup lidí. Stol. 18. 

V presbytáři dvě tabulky z červeného syenitu do zdi zasazené, 
empirové, s růžicemi pozlacenými: První věnoval MDr. Pav. Fr. Sommer 
bratru svému P. Jos. Ant. Sommerovi, děkanu, zemřelému 1. 1818; druhou 
děkanovi a vikáři P. V. Jos. Beránkovi zasadilo duchovenstvo vikariatu 
boleslavského 1. 1813. 

V sakristii se chovají : 

Missae in agenda defunctorum, Pragae in collegio Soc. Jesu ad S. Cle- 
mentem A. 1664. 2. Missale románům. Monachii 1675. S pěknými initial- 



243 



kami ; 3. Missae in agenda defunctorum. Antwerpiae 1719; 4. Missae in 
a. d. Augustae Vindeliciae 1731; 5. Missae in a. d. Venctiis 1738. 

Ťnmn)'^ooumn+ui°+rrrr°+.y.nrHnni)auo^C'KQUtt\+ ouaunio+untJtutr+pi-irHnu, 

Obr. 207. Mladá Boleslav. Kostel sv. Havla. Nápis na zvoně čís. 1. 

Zvony. Na věži v lešení visí vedle sebe dva zvony, skoro stejné velikosti. 
1. Starší vysoký 075 w, v průměru 090 ;// jest bez ozdob, holý. 






«**"^ 




, •I•l.l•^•n!.l^■''^'^- 
,J^|Uí»-li2^^- 





Obr. 208. Mladá Boleslav. Sv. Havel. Vrata u starého hřbitova. 



Kolem koruny vine se mezi podvojnými linkami nápis gotický (facsimile 
obr. 207.). Ucha hranolová. Zvon tento starší nežli chrám sám, byl sem 
přenesen, nejspíše z kostela sv. Jana na Novém městě. 



ló' 



244 



I J801WSTKZEDV NA)EN?S°i>X^ClA\(^ 

Jan Lekarz 

LeTa Panie X69 7 IanPri . ^VEI/MiE^TT lENlN 

:)íriU^ttScnaíor LeTha Bvwil x6 
íatD^QiDÍífnffóoSQu 

í?ro/rna !& ůorota 



Dorothfa^ 



fha Kritopatfr 



Obr. 209. Mladá Boleslav. Hřbitov u sv. Havla. Ukázky písma na náhrobcích: z čís. 1., 2., 3., 4., 6., 

15., 21., 25., 28., 33. 

2. Menší vysoký O 66 ;;/, v průměru 085 ;;/. Na uchách maskarony. 
Kolem koruny ověšeny jsou listy akanthové doiů obrácené. Na plášti sv. Jan 
Nepomucký, sv. Havel (s berlou) a Matka Boží s děťátkem. Pod tímto 
reliéfem se čte: 

HAEC CAMPANA DEDI^ATA FVIT 

IN HONOREM S. GALLI ABBATIS ANNO MDCCi 

RENOVATA AB E PAVL LIPPAE MDCCCLXI 

Podél dolejšího okraje větévka s listy akanthovými řídce položenými. 



245 

3. V lucerně zvonek vysoký O 33 m, v průmčru 041 ni. Podél koruny 
nápis (mezi vínkem laurovým a květinovým páskem): 

LAVDETVR lESVS CHRISTVS 1736. 

Na plášti : zvonařský emblém pricqueyovský, sv. Jan Nepomucký, 
sv. Havel opat s berlou, Bohorodička patou na hadu s děťátkem, jež drží 
světokouli. Mezi těmito reliéfy pricqueyovské hlavičky andílci. 

Při dolejší ovrubě: 

wmr Za : V : P : losEFA Bema Toho Czasv Insp : 

ZA : S : HaWLA 
Zvonek tento jest stár jako věž, byl tedy na novou věž ulit. 

HŘBITOV sv. Havla slově hřbitov starý, ježto vlastní hřbitov 1. 1873 
byl přeložen za město a od té doby se sem nepohřbívá. Má tvar ne- 
pravidelného mnohoúhelníka, podélného, do něhož Vedou z Nového města 
vrata zděná, se štítem ozdobeným segmentovými úsečkami kládí, na nichž 
vstaven na hranolku kříž z tepaného železa. Původní vrata dubová byla pře- 
nesena do Plaz a léta 1765 byly opatřeny nynější dvéře z tepaného železa; 
prostřední jejich pole skládá se z kolmých prutů čtvercového profilu, ho- 
řejší a dolejší ze spirál téhož profilu koncentrických s hřebenovou ozdobou 
ve středu a narýsovanými větvičkami, dubovými listy a plody, místy s po- 
zlacenými rosetami. Mříž světlíková přeplněna větvemi, rosetami a festonky. 
(Obr. 208.) 

Nejstarší náhrobky (od léta 1567) jsou buď pískovcové nebo 
mramorové desky, některé ozdobené vytesanými postavami zemřelých 
v krojích své doby a s nápisy kolem na okrajích, s odznaky svých živností, 
s emblémy živnostenskými a u šlechtických osob s jich erby ve čtyřech 
rozích. Nejčastěji bývají pokryty jen obšírnými nápisy na desce i okraji, 
řečí českou, latinskou i hebrejskou, písmem místy až sličným. Kovové, 
železné náhrobky mají podobu kříže a jsou ovinuty haluzemi se proplé- 
tajícími, závitkovitě, s listy i bez nich, obyčejně s kartuší na průsečném 
bodu, na kterém bývá jméno a úmrtí zde pohřbených. (Podrobný text 
všech tuto uvedených náhrobků v Pam. Arch. XV. dílu str. 325. ; příklady 
písma viz na obr. 209.) 

Náhrobky při zdi kostelní: 

1. Pískovcový, 2 m X 105 w, s postavou muže v kroji 16. věku 
a opisem: ÍTeía 1584 . . pamcíi Bobni; niui luacilaiii l^nilTIía niimt . . 
bohonal . . (Obr. 210.) 

2. Mramorový, červený, 2 w X 1 06 w, šlechtična, v rohu erb, růže pěti- 
listá, opis jen částečně zachovaný: 1580 WSTRZEDV NÁ)EN S WACLA WA. 

3. Pískovcový, ve výklenku, nad ním římsa profilovaná; poprsí staršího 
muže v doktorském plášti a klobouku, dole v kartuši nápis, na ní erb 
lékařský; i po stranách opis. Jest to Jan lékař f 1567. 



246 



4. Pískovcový, 2 ;// X 0"98 m, s barokním nástavcem, na podstavci se 
znakem zvonařským ; do desky vyryt jest nápis: LeTa PanIE 1697 . . . 
lAN PrIQVEY MlESfTIENIN . . ZWONARŽ . . . 

5. Pískovcový: paní klečíc v kroji 17. věku, s růžencem na prsou, 
po stranách dvě dítky, v rozích hlavy andílků; po okrajích a v nástavci 
nápis: BovotI;a ^^fitivouia f 1<)5/. (Obr. 211.) 

6. Pískovcový, r65 ;;/ X 0'90 m, s krycí deskou, dole řeznický emblém. 
Na desce nápis: :^lnuiuíniT Wl\\\ a Venator — ^inumu síaiiTt (Cninpi . . 





Obr. 210. Mladá Boleslav. Hřbitov u sv. Havla. 
Náhrobek Václava Hrušky z r. 1584. 



Obr. 211. Mladá Boleslav. Hřbitov u sv. Havla. 
Náhrobek Doroty Sitrové z r. 1657. 



7. Deska s nápisem: %ú\]3. 1589 Han H)aL'Iaui HríiancFi. 
Náhrobky při zdi hřbitovní: 

8. Na desce pískovcové měšťan 17. věku Sal. Kaulich kotlář f 1632, 
v životní velikosti : u nohou dítko, na druhé straně kotlík s : S : K. 

9. Deska s postavou muže 17. věku, po stranách dvě dítky: KryštoíT 
Zahradník f 1637. 

10. Deska s nápisem: děti K. Zahradníka. 

11. Deska: Jan Terrigena Boleslavský f 1633. 

12. Deska rodiny Sayfrtovy, 17. stol. 

13. Deska: Anna, dcera Daniele Milo(ty). 



247 

14. Deska: .Hn^VL^1S ^liffncr f lOOG. Dole emblém řeznický, na něm kříž. 

15. Deska: 1-37 ;// x 0-9Sm: LeTha PANIE 1GS3 KRISTOPH 

TOMYK . . . 

16. — 19. Desky pískovcové rodiny Soběslavské z r. 1640 . . . 

20. Martin Vtipný, deska s nápisem; dole cechovní emblém s křížem. 

21. Deska s nápisem: Xcílja p. KKjl) . . . Wan \ lam Baiulih iiehíii; 
^au^c^ ine | Ha nialoiu . . . 

22. Náhrobek pískovcový s hebrejskými citáty. lohanna . . M. GEORG 
gii Kezelii . . f 1610. 

23. Mramorový náhrobek: rytíř v plné zbroji, v koutech erby, u nohou 
přilba; nohy po kolena uškrabány. Opis: 15(84, Václav Ilrzan z Ilarasova). 

24. Deska v kapličce, natřená rudě z 1660: Zíofjauii ^ícvhíj. Cechovní erb. 

25. Mramor 1-84 m \093 m. Šlechtična v rouše pohřebním, pod 
hlavou poduška, v rozích erby. Opis : Brtntua P . . . poroía (z Ocelovic, 
manželka V, Hrzaně). 

26. Do pískovcové desky vrytý obšírný nápis: ^an 'Xhoma))u\i) f 1631 
Emblém zahradnický. 

27. Deska s nápisem: 9)iihiíaí) 33eíoí;aubef f 1643. Dole tři dítky 
s ručkama sepiatýma; erb řeznický. 

28. Náhrobek pískovcový s nápisem z polovice latinským, z polovice 
českým: Dorothea . , . manželka Krys. Mimoňského (primátora a voliče 
Fridricha Falc.) f 1614. 

29. Mramorový, do vnitř prohloubený, s erby v rozích, hrzaňovský. 
Na podložených listech na konci oválně stylisovaných panoše v kroji 
16. věku. Písmo renaissanční. Z 1571. 

30. Ve výklenku, z 1665: WaCZLAW ADALBERT MLADSSI 
HYBLER. Ve spodu znak kožišnický, na něm Ukřižovaný. 

31. Kámen z 1602: forota .ftrDfftoffa Í1íinionffc(uv 

32. Syn ^. ©fad^olucc, kámen, z poč. 17. stol. 

33. Na pískovcovém kameni velebná postava muže v pohřebním 
rouše, s bosýma nohama: jedna ruka spočívá na hlavě vnučky, druhá na 
kameni s jejím nekrologem. Jeho opis počíná se: . . tha 1571 w patek.. . 
Janeček kramář. 

34. Pískovec: paní 17. věku, s opisem: lUinio l(i.'{.")... Sufanna be^S 
Daniels ©oinmerš ... — Na opačné straně téhož kamene zachován nápis: 
LETHA MDXXII. — W STŘEDY PRZED SMRTEDLNAV NEDIE — LY 
VMRZELA GEST — VROZENA PANI KA — TERZINA HLOZKOWA — 
Z SMOGNA A TVTO POCHOWANA — GEST. 

Téhož kamene bylo použito dvakráte: paní K. Hložková byla z Jednoty bratrské. 

35. — 37. Hned vedle kříž kamenný, jehož ramena jsou zakončená 
trojlistem; z 1. 1788. Takové kříže jsou na hřbitově ještě z 1. 1806 
(HENDRYCH) a z 1. 1825, nečitelný ve zdi, vys. O' 82 ;;/. 



248 

Kříže železné s pruty a listy z kovu tepanými, čtyři; ostatní 
(šest) byly odneseny do musea. 

Několik pěkných empirových náhrobků a tabulí z první polo- 
vice 19. stol.: J. Haslsteinera z r. 1805 (bývalého purkmistra), z mramoru; 
Fr. Div. rytíře Merkla z 1. 1829; K. Dvořáka, mlynáře rožatovského 1834; 
deska G. Sommera v presbytáři (1818) s růžicemi v koutech ; V. Hudetze 
z 1813 atd. 

Stejný jest počet náhrobků mo de rně-gotickýc h z téže doby: 
V. K. Nováka z Prahy z 1811, Fr. rytíře Neuberka z 1. 1836 a j. 

BÝVALÝ KOSTEL SV. VÍTA NA PODOLCI, první a nej- 
starší farní kostel boleslavský, se hřbitovem, na nějž se pochovávalo ještě 
v 17. století. Listinně připomíná se poprvé I. 1255, kteréhož roku Hostilka, 
vdova po Markvartovi z Března, při něm založila špitál, v němž 1. 1374 
bylo 7 — 8 chudých opatřeno. Odevzdán byl kněžím řádu svatojanského, 
z nichž léta už jmenovaného 1255 jmenuje se komendator Pavel. Klášter 
ve válkách husitských zanikl, ale jeho stavení zůstalo jako i kostel; až 
1. 1631 po bitvě u Nymburka císařští jej vypálili a zničili. Nuzně se 
z rumů zdvihal, 1. 1730 měl už zase věž, na které visely dva zvony. Císař 
Josef II. jej zrušil: 1. 1791 koupil jej i se hřbitovem Ant. Bečvárovský za 
560 zl. Cásť hřbitova postoupil na rozšíření silnice, ostatek prodal Janě 
hraběnce Mirbachové na Kosmonosích za 360 zl. rejn., která jej odevzdala 
ku potřebám hospodářským: nyní jest z něho panská sýpka a hospoda. 
Oltáře, obrazy, které byly náboženskému fondu vyhrazeny, zatím opatrovati 
měl prodávající Bečvárovský. 

Kostelní podoba změněna jest úplně: na západní straně shledávají 
se zřetelně rozměry bývalé věže z pískovcového lámaného kamene, malta 
jest spečená. Okna barokní, jinak ani zbytků z architektonických detailů. 
Hospodářská stavení s touto budovou dvůr uzavírající, jsou klenuta 
valené a plackami na pilířích. Zbudována byla 1. 1823; zvláštní privilegium 
dáno, aby slula »Fridrichshof«. (Archiv Zem. mus.) 

Z bývalých náhrobků zachovaly se dosud dvě desky pískovcové, 
čtyrstranné, zasazené do jižní stěny kostela. První z nich nese nápis na 
okraji : 

Setí)a partie 1629 bne 18. Síuguftij ©íjmeon — Sftercj ob libij nelDajn^cí) 
©fonqenj jimoía )\vd)o w^ai — a w íointo miftc tělo gc — í)o í^odpíoano geft. 
Seta ^^ane 1631 bne 22. 3íu— gufti ©lomutnt) ^:p. ©irjí ©fíercj aJíanblirg 
aJřeftiemn íořjoto a)íc (Uvnitř:) fta 53olcí(aioa aJíIabeí;D Bimot \v 

panu fmug bofonal máge Setí; lt)ěfu 

fmeí)o 85. ©ebojto XHo ^be U) tomto 
mifte ipodiomano geit Seta 1668 
bne 30. aJíartij ®ofonaía 3tiuot lo 
^anu fn^ng ^. Sibmila ^einnicsfa 
Seta 1671 bne í. ^mi\ S)Dfonaía 3i 



249 



\wt lupami '|.'aiii Vibiiiila 3ítťrc',o 
\va :2ťía Ku 4 biic I. Cctob. 3lLnuii 
ínt) 3)íii,^ 'Iniii .Uniíftoff Sfterc', pln 
ten 9}íanblir,^ a '^arunr, bofonal 
jiíuot iwih] lupami oč',cťaiuai-)ic3c 
luííucfiii gpulccjnč tutu bíal;oí(a 
luciicbo a luoíclcbu iB^^frvMcni. 




Druhý pískovcový náhrobek, čtyřhranná deska, veliká r85?;/X 1'30;//, 
má na okrajích tento opis: 

Řldt ^an ©ejifé f SÍUfobemolui 'Xat ^^iib miUnual 3iučt | ^^e 3t)na 
flt)cfio gebnoru^cneíio bal, abí) fašbí; ťboj lučr^i iu něí?o iicsafnnutl ale abb 
měl I (dolejší řádek vytřen) . . . lucc^^ncíio rac^^i^ poprjiti iirpftc i^k\\iii luíiccbnčni 
mríiul;m jbe obpoc^^iiuagicim. 

Uvnitř na desce: 

lESV CH EPITAFIVM HONORI FaMI | RISTE 

CRVCIFIXE LIJE BRODIAN^ ERECTVM | MISERERE 

CHRISTOPHOR, jacet hic Coniux simul ipsius ANNA 

Quattuor e Natis corpora tecta jacent j SANCTA MA 

PAVLI FELÍCIS comitatur ELISABETH illos | RIA ORA 

Aetatis tenerae virgo sororque pia I PRO EIS 

+ 

Hoc etiam defossa loco šunt ossa lOANNIS | IHS 

Esset cum iuvenis mortuus ASTRTA petit 

GEORGIVS at Divo sua sacrat íunera GALLO 

Membra selo sequens tamquida SIDVS adit 

Vicistisl mors vobis non dominabitur ultra 

GLORIA VICTOŘI VITA SALVSque manet 

Sit vobis aeterna QVIES LVX sitque perennis 

Inque sua detur carne videre DEVM 

Quis celerům est domitor, vobis esto ille benign& 

IVDEX surgetis quando vocante tuba 

FILIVS Id NICODEM ego FRATERO, que superstes 

Sanquine de vestro sortis amore precor 

Tu tamen haec quicumque vides monumenta VIATOR 

OMNIBVS HIS REQVIEM MENTĚ PRECARE PIA 

ET Leopold Vs IMperator ReX 

NOSTER LONG^ VOS REGNETE ANN^ 

SaeVa GeorglI Mors speCIosos CLaVstro. 



250 

CeLLos SoboLes Patrl trlstefeCere VaLe 
á Mgr" Nicod° Franc" Brod A° 1629, 27. Maij hoc 
in Suburbio nato nunc Civě Neo Bolesla& nec 
non luris cons& ibidem dicatum sacratumque 1. Cal. 
9bris Indictione 9. 
ZÁMEK vystavěn byl od Boleslava II. na skalné o^strožně, při ústí 
Klenice do Jizery. Boleslav zarazil si na místě tomto pevné sídlo, těžiště 
moci knížecí na českém severu, není proto pochybnosti, že zámek byl 
náležitě opevněn. Spravovali jej purkrabové, kteří od 1. 1177 jsou známí 
jménem: většinou příslušníci rodu Markvartického, velice v těchto končinách 
rozvětveného, kteří z dočasných stali se dědičnými pány tohoto hradu. 
L. 1468 vymřeli; noví páni Tovačovští z Cimburka, panský rod moravský, 
aby si v Čechách zarazil ínové) pevné sídlo, hrad Boleslav znova vystavěli 
v hlavních rysech, jak se dosud zachoval. Rozvrh stavební prostory, spodní 
zdi i s dveřejemi, věže . . . pocházejí z té doby. Od 1. 1502 držela jej 
vdova Johanka z Krajku, od i. 1513 — 88 Krajířové z Krajku, jejichž doba 
jest nejslavnější a událostmi nejbohatší periodou tohoto zámku. Jiří 
z Lobkovic a strýc jeho Joachym Hasištejnský z Lobkovic každý jen 
krátkou dobu se v Boleslavi zdrželi; za nich 1595 vykoupilo se město 
Ml. Boleslav z poddanosti a od vdovy Evy koupilo i zámek za 2000 k. gr. m- 
(s některými domy za 3000) 1. 1614, Eva si tu však vymínila byt do konce 
života svého. Než 1. 1624 koupil panství Boleslavské Gottf. Hendrych 
hr. Pappenheim i s tímto zámkem a trvale se usadil na Kosmonosích. Za 
války 301eté byl hrad častěji osazen lidem válečným, ano 1. 1648 z rozkazu 
komandujícího generála v Cechách Coloreda pobořen, hlavně od Bole- 
slavských samých. Po dlouhých sporech a žádostech byly od komory 
král. 1. 1678 ony 3000 kop vyplaceny kosmonoskému hraběti Černínovi 
a zámek městu Boleslavi odevzdán. V polozřícenině měl Pricquey svou 
zvonárnu; obyčejně užívali hradu Boleslavští k ubytování vojska, až od císaře 
Josefa II. k tomu účelu koupen a upraven v té podobě, v jaké se dosud 
spatřuje. (Obr. 212.) 

Kronikář M. Jiřík Kezelius líčí jej (kolem 1640) takto: > Zámek ten 
vzácný, někdy hradem nazvaný, v němž stavení starodávné, (!) přepevná 
zeď místem tří, čtyř i pěti loket ztlouští; při němž věže dvě dosti vysoké, 
pokoje a mazhauzy rozkošní byli, kromě že vody studničné nemá, která 
z města do něho se vésti musí; měl příkop od rynku hluboký, brány dvě 
pevné, jsa z jiných stran na vrchu ležící nepřístupný.* 

Slova jeho mají platnost podnes. Na vnější jeho podobě, jak viděti 
jej na Willenbergově kresbě (obr. 142.), jen málo se změnilo. 

Zámek jest budova kamenná, trojpatrová, s vysokými na vnější straně 
na skalách podezdívkami, v nichž rozsáhlé sklepy; vchod do nich obložen 
pískovcovým ostěním profilovaným, původním. Obě věže jsou o dvě patra 
vyšší. Stěny jsou hladké, šedě omítnuté, s okny združenými, bez ostění, 
bíle kolem natřené. 



252 

Stavba se skládá ze dvou hlavních a dvou kratších křídel. Hlavní 
součástí její bylo křídlo jižní, jež přepásá na přič onen skalní ostroh. 
K němu dále na jihu druží se opevnění hradské, na příkré skále parkán, 
obstoupený hrubou zděnou hradbou, na níž druhá na způsob cimbuří se 
střílnami. K tomuto křídlu přimykají se dvě věže, čtyřboké, hmotnaté, 
jež částečně jsou do něho pojaty, z části z něho vystupují na venek do 
nádvoří; u západní věže jest tato část její západním křídlem, ovšem velice 
krátkým. Východní věž jest mohutnější, jen po jednom pravoúhlém okně 




Obr. 213. Mladá Boleslav. Nádvoří a bývalé loggie v zámku. 



V každém patře, nikoli ve středu, nýbrž při straně křídla jižního a ne 
kolmo nad sebou: patrně na schodiště ve šneku. Střecha věží mansardová, 
v 16. stol. byla štíhlá jehlancová, na ní druhá čtyrboká s krytem štíhlým, 
jehlancovým. 

Křídlo východní, nejdelší: obě sousední křídla svými postranními 
průčelími sem obracená byla ukončena štíty gotickými, severní docela se 
dvěma štíty a věžičkou v rohu severním. I prostřední, vlastní křídelní stěna 
nesla štít gotický, nižší ; v přízemí pak byla vypadni branka na parkán, 
nyní zazděná. Z průčelí toho vypíná se ona věž východní, jež není jeho 
středem. Skládá se tudíž toto průčelí ze čtyř prvků. 

Křídlo severní jest krátké (dříve o dvou štítech), západní ještě 
kratší. Do dvora otvírají se ve východním křídle arkády v pěti obloucích, 



253 

na hmotných sloupech, ve třetím patře poloviční. V novější době byly 
nevkusně prkennou zdí vyplněny. (Obr. 213.) 

Na severní straně ku staré hradní budově přistavěna novější stavení 
nižší, k oekonomickým potřebám vojska; naproti mčstu^ na místech bý- 
valých hradeb stojí nízká zeď a v ní na místě bývalé dvojnásobné brány 
vchod do nádvoří, po straně s vojenskou strážnicí. 




Obr. 214. Mladá Boleslav. Stará radnice. Zvětšený detail z kresby Willenbergovy z r. 1602. 

(Viz obr. čís. 142.) 



BUDOVA KRAJSKÉHO SOUDU, bývalá městská radnice. Stojí 
uprostřed města a s okresním hejtmanstvím uzavírá severní stranu starého 
náměstí, základnici to trojúhelníka, v jehož vrcholu stál zámek, nynější 
kasárny. 

Vystavěna byla v 1. 1554—1559. (Obr. 214.) Léta nejprve jmenovaného 
položeny základy a léta 1559 dostavěna a poprvé rada v ní obnovena. 
Letopočet tento připomíná se i na sloupě v úřadovně čís. 14. Velice 
utrpěla při vpádu lidu švédského a pak třemi velikými požáry; 1. 1692, 
1710 a 1761 ; jmenovitě se změnily hořejší partie obou věží. Obě věže po 



254 

posledním požáru vystavěl 1. 1779 stavitel Pfanner z Prahy, při čemž mu 
byl pomocný domácí zedník Golda z^ plat 36 kr. denně; plechem malou 
věž, v níž šnek se jmenuje, pobil Jan Bohm, mistr plechařský v Hradci Král., 
k čemuž spotřeboval 14 soudků plechu, každý po 12 zl. Fr. Zeibrdlich 
maloval a zlatil báň na tuto »vížku okrouhlou* za plat 13 zl, 18 kr. ; 
hodinář a x^áwi Delavos dodal hodiny, za což si počítal 132 zl.; učinil to 
k úplné spokojenosti, jen letopočet měl ještě jednou vyrýti. (Obr. 230.) 

Zadní místnosti ve dvoře byly v našem věku adaptovány: 1. 1818 
přikoupen dům čís. "j''', a 1. 1844 dům č. '\\ z něhož vystavěno nynější 




Obr. 215. Mladá Boleslav. Stará radnice, nyní krajský soud. Průčelí do náměstí. 



křídlo od hlavních vrat do židovského města. Léta 1850 postoupila Ml. 
Boleslav svou radnici soudu sborovému, vymínila jen ku svým potřebám 
věž a sklepy, dva sáhy hluboké, do nichž se sestupuje po 21 stupních. 

> Hrubá* věž vypíná se při východní straně budovy, samostatně, 
o čtyřech patrech, jež nesouhlasí s patry na vlastní budově a o dvě patra 
ji převyšují. (Obr. 215.) Střecha bývalá skládala se ze dvou bání, nad nimi 
byla lucerna, pak cibule, makovice a na špičce buď boleslavský lev nebo po- 
zději císařský orel. Pod střechou byla věž otočena balustrádou čtyřhrannou, 
věž jež byla prolomena vlnitou křivkou s chrliči v rozích. Nad balustrádou se 
zužovala a měla tvar osmihranný; kolem byl ochoz a uvnitř obydlí hlásného. 
Pod hlásným byly hodiny — za starších časů dvoje: orloj se 24 hodinami 
a »německé hodiny*. V zimní době se pod nimi topilo, aby nezamrzly. 
V 18. století připomínají se tu již zvony, kamž byly přeneseny z bývalé 
zvonice u kostela, když lehla popelem. Za tou příčinou bylo zdivo pro- 



255 

lomeno čtyřmi mohutnými okny, polokruhem zaklenutými, s klenákem. 
Nynější střecha věžní jest štíhlá, plechem krytá : lucerna, cibule, makovice, 
boleslavský lev. Pod hodinami v oválovém rámci boleslavský lev plastický, 
pod ním čtyřhranné okno s nadřímsou, podobné ale větší okno o patro 
níže (prvé), v přízemí portál do místností podvěžních, které sloužívaly 
dříve za vojenskou strážnici, nyní policejní. Rohy věže ozdobeny Jsou 
bossáží — celkem jest nynější věž štíhlejší, nežli bývala stará. 




Obr. 216. Mladá Boleslav. Stará radnice. Zadní piúčeli k děkanskému kostelu. 



Malá věž zdvihá se v koutě, jejž uzavírá hlavní budova s křídlem 
severním. (Obr. 216.) Jest oblá, s okny čtyřhrannými, kosoúhlými, v osmi 
polopatrech. V ní jest šnek se schody, které otáčejí se kolem pilíře 
pískovcového, hadovitě stočeného. I střecha této věže měla dvě báně ne- 
stejné velikosti, lucernu a makovici.*) 



*) V lucerně visí zvonek, jímž se jindy >na rathouz* zvonilo, proto vyobrazena na 
něm po posledním požáru z 1. 1761 bohyně spravedlnosti, jím se zvonívalo zločincům 
vedeným na popraviště, nyní slouží jako umíráček. V letech 1825 připomíná se tu 
zvonečková hra laděná do D-dur. 



256 



Průčelní strana radnice obrácena jest do náměstí a jest 35 m 
dlouhá. Rozvržena jest na přízemí, první patro a polopatro ; ze sedlové 
střechy vyzíraly tři vikýře, každý se dvěma okénky a štítkem. Vchody 




byly dva: hlavní, kde jest nyní portál společenského obchodu, byl po 
stranách ozdoben pilíři, jež nesly římsu a nad ní štítek trojúhelníkový; 
na zadní straně proti kostelu byla zadní vrata, byla tudíž radnice domem 





Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. -Boleslavský. 



17 



258 



průchoditým. Druhá vrata, nynější hlavní, byla na konci budovy. Poslední 
polopatro bylo zakončením celé fagady, ale požáry bylo úplně zničeno. 
Průčelí toto bylo ozdobeno sgraffitovými kresbami, škrába- 
nými do malty šedé na půdě modré. Části figurální (evangelisté) jsou do 





malty rýsovány ploše, nevystupují z ní, hořejší však ozdoby rostlinné jsou 
plastické, na způsob štukoví. (Obšírný popis viz v Pam. arch. XX.) 

Sgraffitové tyto kresby byly před časy zabíleny a teprve 1. 1899 při 
restauraci objeveny. (Obr. 217. a 217. a., b.) 

Zadní strany radního domu obrácené ke kostelu byly pouze ozdo- 
beny do malty narýsovanými obdélníky a čtverečky. 



259 

Vnější výpravé odpovídal vnitřek. Střediskem radního domu byla 
radní síň. Strop její i vedlejších síní jest pčkně kasetovaný. (Obr. 218.) 
Kasety mají tvar geometrických obrazců plastických a pěkně profilovaných. 
Prostřední pole bývá obsáhlejší: nějaký pravoúhelník, jehož strany uprostřed 
jsou pravoúhle lámány. Po stranách jsou rozloženy trojúhelníky nebo kruhy. 
(Obr. 219.) L. 1757 usnesla se rada zříditi v radní síni kapličku, do níž 
děkan K. Rossi daroval oltář. Obraz oltářní představuje Pannu Marii 




Obr. 218. Mladá Boleslav. Stará radnice. Štukový strop v radní síni. 



Bezdězskou, postranní sloupky jsou oblé, korintské. Umělé dílo jest 
krucifix z kosti řezaný. 

Vedlejší síň slula světnice obecní nebo také obecnice, v níž obec se 
shromažďovala; nyní jest zdí ve dví přepažena. Mazhauz nejčastěji se ve 
starých pamětech jmenuje. »Světnice úřadnická* též kancelář, kde úřadníci 
městští měli své úřední místnosti. 

Okna všech těchto místností bývala zasklena kolečky a zavírala se 
okenicemi. Kasetovaný strop těchto síní jest sklenut křížově bez žeber; 
konsoly podobají se úplně oněm u sv. Václava, vyšly z týchž rukou. 
Zvláštní jsou renaissanční dvéře z doby původní 1554, vedoucí do »radní 
světnice* (porotní síně), jichž postranní pilastry jsou ozdobeny štukovou 

17* 



260 



ozdobou květinovou: na dlouhém stonku nasazeny jsou listy jahodové 
a přeslička. Pokryty jsou římsou profilovanou sezubořezem; nahoře znak 
města Ml. Boleslave. (Obr. 220.) Pak sloup z 1. 1559, oblý, s jónskou 
a renaissanční hlavicí, zdobenou akanthem, gotickou lilií a nahoře růžicí. 

NYNĚJŠÍ RADNICE vystavěna 1. 1867 od architekta Jiř. Fichtnera 
a stavitele Jos. Grase na školním náměstí, na místech zasypaného měst- 
ského příkopu. 

Stavba moderně gotická, v níž chová se několik starších obrazů. 




Obr. 219. Mladá Boleslav. Stará radnice. Strop v radní síni. Detail kassetování. 



V zasedací síni městského zastupitelstva visí portraity císařovny Marie 
Teresie, císaře Františka Lotrinského, císaře Ferdinanda Dobrotivého a no- 
vější obraz Hilserfiv. slavnostní odevzdání listiny Rudolfa II,, jímž Mladá 
Boleslav povyšuje se za město královské. V kanceláři městské rady dva 
genrové obrazy a staré hodiny s dlouhým pouzdrem intarsovaným, 
z 1. 1717 od Delavosa. 

Po chodbách navěšeny jsou na plátně malované erby*) královských 
podkomoří, mnoho se jich ztratilo. Zachovaly se tyto: 



*) Největší má rozměr 088 m X 070 w, nejmenší O 70 m X 044 m. 




Obr. 220. Mladá Boleslav. Stará radnice. Dvéře v porotní síni. 



1. Erb. (Přední polovice koně v modrém poli.) 
ERNESTVS WiL : MaLOVETZ DE CHEYNOV & WiNTERBERG 

Eqves St Wenceslai Dnvs In Skalitz Bohvmelitz & Kvnkovitz 
Srae Cje Regi^ Maie Ad Inclytam C. R. Represen- 
tationem & Cameram Actvalis Consiliarivs Inclyti Consessvs 
Svpremorvm DD Regni Officialivm Nec Non Ivdicii Provincialis 
Maioris Assesor & Svb-Camerarivs Regni Bohemia 

2. Erb. 

l^rojcnij a ^íatcřpti) Hi;ítří )?aii li'>acilaiii .HvnnlTt lí-íarhiuart 
I Brabku ]?an na lí>cl•^s^Ln■lT^ a Hauljounc 2. il.Mi (£n): l\a^^a ^auíícíc 
i^cmfki; KralouiHki; B}i|ínbun;qi; a pobhomorn Rraloiushmi) í})k\\ 
rc HralorafíiDt QIjEfkem .H 1707. 



262 



3. Erb. 



HroiEUij a ^taííccínij Hiííiq Pan Han Jraníipk j Q5nIcjE pan || 
na IKalTtiiniE ctc: Cn): a Hral: Blíi I^abba, Ural: Blijíobqicp; ^aub I 
r?E jEiuski; a ).^obkonuuii lu Hral OTlefkym. 1737. 

4. Erb. 

Hrojtní; a ^íaÍEcpirí Bifíirf ^an H>aqlaui Castmír Btiolicjkri 
j (Eircnbcrku 2: Cí: Hral: Biti: Babba Bral: B}ilíi:ibrnqi) ^aubcje 
^Eiufki; aílral: pobkomorn; |i if Hraloiusítni (Ujefkem 1739. 

5. Erb (rytířské rodiny Vančurů z Řehnic). 

Josephiis Joah: Wandziira Eqiies de Ržechnitz Sne Srae Cae R. j 
Mayest: Consiliariiis Regius Locumtenens Judicij Provincialis ) Majoris 
afiefior Regni Sub Cammerarius J Siipremus dapifer [ Status Equestris 
in Regno Bohemiae. 

6. Erb. 

lOANNES PhYLLIPPUS L : B : DE BlESCHIN DOMINUS IN StRAZO \ VITZ 
ET PARTE MlRATITZ SUAE SACRAE C. R. A POST . M. ' CONSILIARIUS 
INCLYTI C R : GUBERNY ET MaJORIS IUDICY PROVINCIALIS ASSE- 
SSOR, REGIARUM CIVITATUM in ': REGNO BOEMIAE SUBCAMERARIUS 
IN CaUSIS PUPPISSARIBUS . . ACTUALIS ReFERENDARIUS, FIDEI- 
COM MISSORUM IN MATERIA CENSUS DE HAEREDITATIBUS SUPREMI 
DlREGTORII ECONOMICI . . . ASSESSOR, RESOL : IN SUBCAM : ANNO 1763. 

7. Erb. 

IOANNES MARCELUS EQVES DE HENNET SU^ 
SACRAE CAESARIAE REGIAE APOSTOLICAE MAJESTATIS 
CONSILIARIUS JNCLITI RECÝ GVBERNY ET JUDICÝ 
PROVINCIALIS MAJORIS ASSESSOR NEC NON REGNI 
BOHEMIAE SUB-CAMERARIUS 1780. 

8. Erb. 

Josef Ritter v. Goldamer k. k. Landes Unter-Kammerer und k. k. 
Gubernialrath geb. 1. Nov. 1749, wurde im Mo Sept 1814 kk Landes- 
Unterkdmerer und -\- 1818. 

9. Erb. 

Nerr Joseph Freyherr von Kutschera 
k. k. Gubernial-Rath und Kreishauptmann des saa 
zer Kreises, wurde laut h. Gubernial-Intimat 
d. 18. April 1820 k. k. Landesanterkámmerer. 



263 



10. Erb. 

Karl Frcihcrr von A\arirclik 
k: k: wirklicher Gubernial-Rath voru Jahn' 
1834 k: k: Landesiintcrkdmmcrcr der vcrci 
nigten k. Frey utni Lcib^cding Stddte. 

TEMPL, dům čís. 102.-I., v zákoutí Starého města blíže zámku, ze 
začátku 14. stol, s přestavbami z 15. a 19. stol. Nejmladší jest severní 
křídlo, přistavěné na místech, kudy šly schody k Jizeře protější brankou, 
1. 1794 snesenou, z níž 1. 1841 odstraněny poslední oblouky. (Obr. 221.) 

Budova tato jest bývalá kaple sv. Vojtěcha, k níž 1. 13S0 král 
Václav po smrti kněze Zdeňka praesentoval kněze Ondřeje z Jevíčka: 




Obr. 221. Mladá Boleslav. Dům čís. 102. -I., nazývaný templ. 



do kaple »na hrobie«, jak se Starému městu dříve říkalo (srovnej listinu 
z r. 1334). Kaple po válkách husitských osiřela. V 15. stol. Jan Císař 
z Hliníku, purkrabí na zámku (1488), místo toto s kaplí přestavěl na dům, 
z kteréžto doby pocházejí ostatní součásti: jeho erb spatřujeme nad 
portály, hořejším i dolejším (tuto i manželky jeho). I pozdější jeho držitelé 



264 



byly osoby šlechtické. Začátkem 16. století drželi jej Zylvarové z Pilníková, 
proto ještě po 100 letech slul domem Zylvarovským. Název »templ« jest 
novější. 

Z náměstí uličkou »Myší díra*, přepjatou několika pásy, přichází 
se k templu, s portálkem sloupovým empirovým. Z předsíňky vedou dvéře 
v levo do místnosti valené sklenuté, v právo do patra bývalým šnekem 
ve věži, třetí, prostřední do druhé předsíně; tento portálek z 15. stol. 




Obr. 222. Mladá Boleslav. Portál v domě čís. 102. -I. 



má vyplněné kouty, profilován jest žlábkem, prutem sukovitým, prostupujícím 
se; vnější archivolta z líce silně vystupující. V klenáku poprsí muže s erbem, 
po stranách rozbíhají se lvíčkové. (Obr. 222.) 

Ze druhé předsíňky vedou v levo schody do dolejších místností, 
druhé, střední dvéře (novější) do vestibulu, v právo pak portálek bý- 
valý, gotický (nyní zazděný) do kaple. Po stranách tohoto portálku za- 
zděny jsou pískovcové erby pánů z Cimburka a Berků z Dube. 

Kaple gotická, z počátku 14. věku, jest rozměrů skrovných. Sklenuta 
jest křížově, se žebry hruškovitě profilovanými, jež protínají dva svorníky 



265 

ploché s novějšími malbami; sbíhají na konsoly při stěnách: v levo tři, 
v právo tři. Rohové konsoly jsou válce nízké, šikmo plasticky proužkované, 
podepřené kuželem dolů obráceným, též proužkovaným ; ostatní jsou masky. 
Oken kaple nemá, jen portál široký, na balkon otevřený, se segmentovým 
obloukem (bývalý triumfální oblouk do arkýře, kněžiště?). (Obr. 223.) 

Schody již jmenované vedou dolů na parkán; z nich odbočují 
v právo dvéře hrotitě sklenuté do sklepu goticky sklenutého, v levo do 




Obr. 223. Mladá Boleslav. Kaple v dome čís. 102. I. 



světniček, dvéře dolejší v ostění ovinuty jsou pískovcovým mohutným 
torem, které se nahoře zatáčí pod klenák se štítkem : červený kříž v pod- 
kově (jako nahoře) a s týmiž provazci po stranách splývajícími ; dole 
na podstavcích jsou plastické erby, opět kříž v podkově a v levo šíp, 
luk a ostruha. 

V hořejších místnostech jest nyní umístěno z velké části krajinské 
museum. (Viz dále heslo Museum.) 

VODÁRNA stojí na příkré stráni na západní straně města, kolmo 
nad vodním pramenem, z něhož žene vodu do města. Poprvé byla vy- 



266 



stavěna od pánů z Cimburka 1. 1496, 1, 1510 připomíná se > stroj vodní, 
kterým se voda do města žene* ; 1. 1554 — 55 byla znova vystavěna od 
pánů z Krajku. L. 1576 puštěna jest, stavení bílé, kamenné i s vodními 
stroji, městu, za stálý plat 20 k. gr. ročně. 




Obr. 224. Mladá Boleslav. Vodárna z r. 1/21. 



L. 1721 se s ohromným praskotem a hlukem sesula; léta pak příštího 
postavena nová věž, jak to připomíná tento nápis: 

TuRRis hyDrIa 

SABATHO SANCtO ANTE BÍNOS 

anDros CoLLapsa aVspICe Déo 
AB InCLIto senatV eX proVentV 
VrbIs noVa eXtrVItVr 

tVo sVb aDIVtorIo 
sanCte Ioannes nepoMVCene 
LaVros qVanDo sVI CaroLo 
trIbVere boeMI 



267 

VRBS Hic NOSTRA MIhI 

tVnC qVoqVe staré Dabat 

sVb Daniele WenCesLao ToMasIo 

17 VRBIsPR:*) 23. 

Postavil ji boleslavský stavitel K. Kossi, začež dostal 900 zl. a 40^ 
dříví; plán shotovil Pavel Ignác Baycr, za co dostal 150 zl. L. 1761 po 
velikém požáru byla opět opravována. 

Jest to stavení čtyřpatrové, podoby jehlance komolého, s okénky 




Obr. 225. Mladá Boleslav. Staré gymnasium (1784). 



obdélníkovými, po jednom v každém patru po jedné straně, obílené, bez 
fagady, s vodními stroji uvnitř. (Obr. 224.) 

MĚSTSKÝ CHOROBINEC stojí na místech historicky památných, 
při bratrském Karmelu, uprostřed mezi domy někdy bratrské šlechty; 
i dům tento patřil šlechtici J. Hrzaňovi z Harasova, jenž prodal jej bratrské 
Jednotě, aby byla do něho z Karmelu bratrská škola přenesena (kolem 
1. 1580). Po r. 1623 dům tento spustnul. Město Boleslav znova vystavělo 
tu dům pro školy latinské, gymnasium, které sem léta 1784 z Kosmonos 
bylo přeneseno. V té podobě se uchoval podnes. (Obr. 225.) Staré, sešlé 
stavení se šindelovou mansardou (zpol. 18. stol). Průčelní stranu zdobí 
freskový obraz z té doby (1785) mezi okny ve štukovém rámu: sv. Josef 
Kalasánský, zakladatel řádu Zbožných Škol, přijímá dítky oblečené v kroji 

*) Primáte. 



268 

18. věku; k nim v oblacích Madonna se sklání. Pod obrazem v rámci 
z akanthových rozvilin nápis s chronogramem (dvakrát 1786j: 

LVSTRIS VICENIS PICARDO ' EXVLE PICARDO TENET 

SACRA HAS CA 

FAVENSQVE LASANTIVS AEDES 

SCRIBITVR HOC SEDES ATQVE | GRATIOR VSQVE PIIS CANET 

PALAESTRA LOCO j APOLLO SCHOLIS 

Před tímto průčelím stojí pískovcová socha sv. Anny, jež učí 
z knihy Pannu Marii, práce slušná. Nad podstavci trojbokém s pěknou 
římsou, uprostřed obloukem prohnutou, nápis: 

EX VOTO 

A (hierogram Maria, Anna) 

MDCCXLin. 

Po straně stávala brána ze 16. století, 1. 1901 sbořená, obloukem 
překlenutá. Archivolta mělce profilovaná, nástavec barokní s ananasem ve 
vrcholu; po jeho stranách v polích štukové ornamenty rozvilinové. 

Na Novém městě BUDOVA BERNÍHO ÚŘADU, č. 16./1I. z po- 
čátku 18. st. (1722). Průčelí do náměstí obrácené s dvoupatrovým risalitem, 
barokové úpravy. Mansardská střecha. Na nárožích pískovcové putti. (Obr. 226.) 

VOJENSKÁ NEMOCNICE z r. 1818. Střízlivá budova obdélná 
se dvěma příčnými křídly; okna bez ozdoby. Klenby křížové a valené- 
V zahradě barokní pávi lion. Na průčelní straně budovy nápis: 

AVSPIGE FRANGISCO I. | VALETVDINI | 

PATRIAE PROPVGNATORVM REFIGIEN 

DAE I BOHEMIAE ORDINES 

MDGGGVIII. 

STARÝ ŠPITÁL KATEŘINY MILITKÉ, nyní městský sirot- 
činec, za šrankem březenským, býval spojen s hospodářskými staveními 
a zahradou. L. 1761 při velikém požáru městském lehl popelem a vystavěn 
v nynější podobě. Jest to budova patrová, kamenná, s pískovcovým sousoším, 
významu případného, v čele na hmotné attice. 

Špitál českobratrský stával při velkém sboru, špitál vojenský v domě č. lOO.-II., 
jejž dlouho označoval veliký orel; mimo to byly zde špitál židovský a starodávný 
špitál svatovítský při klášteře johannitském. 

PRAŽSKÁ BRÁNA. Z bývalé brány pražské, svatovítské, zacho- 
valy se zbytky, nově upravené léta 1827. Po stranách ulice stojí hranoly 
zdiva, na nichž leží lvi s korunou, žezlem a jablkem, typu renaissančního, 
kopie starších. I domek č. 5. patři! ku pražské bráně. (Srovnej obr. 145.) 

SOUKROMÉ DOMY. Podloubí bývala na Starém náměstí při 
všech domích: užívalo se jich nejen k chůzi, ale i k obchodním a živnosten- 



269 



ským vůbec potřebám. Většina jich byla v 19. století zastavěna, domy se 
o ně rozšířily, jak dobře lze rozeznávati v domích: staré, zadní části místn(;stí 
jsou většinou klenuté, ony z loubí přistavěné jsou jjloché. Dosud se za- 
chovala u čísel 6. — 12., 30.— 33., 100 a 104.— 108. Podloubí tato jsou 
sklenuta buď křížem bez žeber (nejstarší ze 17. stol.), valené nebo plackou 
(18. — 19. století); goticky sklenutá se již nezachovala. Na Willenbergově 
kresbě viděti gotické štíty. (Srovnej obr. 227.) 

Dům čís. 2. byl vystavěn 1. 1779 od pražského stavitele Pfannera. 
V nádvoří na osmi hmotných konsolách spočívá pavlač. Na pískovcové 
balustrádě socha Piety, současná. Dům čís. 3. s mansardovou střechou. 




Obr. 226. Mladá Boleslav. Dúm č. 16. -II. (bývalý kamerál). 



Oba tyto domy stojí na místech někdy k zámku příslušných, na zasypaném 
příkopě. 

Dům čís. 8. v loubí s brankou, na níž slušná ozdoba empirová. 

Dům čís. 16. Ve schodišti loggie z počátku 17. stol.: na nároží 
toskánský sloup, poprsnice plná s římsou, jež spočívá na třech konsolách 
volutových a tyto na hlavičkách andílcích. Sdružená okna s rámem profi- 
lovaným. (Obr. 228.) — Klenby ve schodišti i místnostech křížové bez 
žeber. Okna v patře, ve dvoře ze 17. stol. se chambranou, napřed v hlavní 
budově přestavěna, zvýšena; tady dvě zazděné karyatidy: mužská a ženská. 
— Ve dvoře dva opěráky a nad nimi nápis: 

SBoje 3acf)olucg ob jícíio ©ivebomi 
?ípoV>r5eg nam 9)íilo[t j nč(H>. 

Čís. 17. Gotický portálek do sklepa. 

Čís. 18. Ve dvoře zazděna psí hlava, pískovcová (gotická konsolař); 
■v chodbě gotický portálek s vyplněnými kouty. 



270 



Čís. 21. Ve dvoře pískovcová socha sv. Floriána, na podstavci 
empirovém. V průčelí na attice štít, barokně vykrojený, ze 17. st. V patře 
mezi okny v rámu oblomovaném pět ran Kristových: vše štukové. 




Čís. 25. Gotický portálek do sklepa, pravoúhlý s vyplněnými kouty, 
barokní dvéře železné. 

Čís. 31. v loubí (přestavěno). Socha s v. Jana Nep. z 18. stol. pře- 
nesena na dům Ziegelheimův. V prvním patře byly dva portálky ze 17. stol. 



271 



Schodiště a zadní část průjezdu byly sklenuty křížově bez žeber, místnosti 
valené s lunetami. Na počátku schodiště byl sloup s hlavicí ovinutou 
plasticky tesaným ovocem, se dříkem nahoru i dolů zúženým, ovinutým 
révou a hrubým torem, na patce široký akanth nyní v museu). (Obr. 229.) 




H 



Obr. 228. Mladá Boleslav. Loggie v domě čís. 16. -I. 



:^.%. 



Čís. 32. Pěkný štít volutový s nástavcem trojúhelníkovým; na ná- 
rožích busty Turků. Pod okny štukové věnce a pod středním obraz Panny 
Marie, pod ní reliéf čápa, zlacený. (Konec 17. stol.) Do podloubí vede 
okno renaissanční se chambranou. Schodiště a přízemní mí.stnosti s barok- 
ními klenbami na římsových konsolách- Ve dvoře renaissanční okno, 
v zadním domku zbytek arkýře. (Obr. 229.) 

Čís. 68. Bývalý Panský dům, nyní spojené 3 domy v hejtmanství. 
Střízlivá budova bez slohu. (Obr. 230.) 



272 

Čís. 87. (na protější straně náměstí): na původním průjezdu v kle- 
náku plastická hlava vousáče, stylisovaná, barokní. 

Čís. 88. Goticky sklenutá síň, nyní zdí přepažená: svorník zakryt 
zdí, žebra profilu pozdně gotického, hruškovitého, zabíhají do stěn. Do 
bývalého loubí vede pravoúhlé okénko s mělce profilovaným rámem a pů- 
vodní mříží. Poč. 16. stol. 

Čís. 92. Ve dvoře byla barokní pavlač s prolamovanou balustrádou, 




Obr. 229. Mladá Boleslav. Domy Cis. 31. a 32.-I. 



jež r. 1902 výbuchem acetylenu spadla. V chodbě zazděn zvonařský znak 
J. Pricqueye z konce 17, stol. (Klenák z portálu.) 

V čís. 94., 95., 100. zbytky pozdně gotické a renaissanční : polokruhové 
portálky s pískovcovým opažením, klenby podepřené toskánskými sloupy. 

Čís. 104. Nad okny neumělé malby: holubice, andílci hlavy. 

Čís. 105. V klenáku archivolty podloubí pelikán s mláďaty ze štuku. 

Čís. 106, Kaplička s barokní soškou sv, Jana Nep, z pískovce. 

Čís. 108. Fagada ze 17. stol., moderní úpravou změněná. Původní 
jen portál s bossážovanými pilastry po stranách a kládím s oblomovanoo 
římsou; ve cviklech fagettované výplně. Ve dvoře nad rondelem hradebním 
vystavěn barokní šestiboký altán, sklenutý šestibokou kupolí, šindelovým 
stanem krytý; na báni půlměsíc. 



PLÁN KRÁL. MĚSTA MLADÉHO BOLESLAVA NAD JIZEROU. 



,rrF-q 




i 



MLADA BOLESLAV. 



arabské značí čísla domů v texiu (na .str. 191- 290.) uvedených 

Číslice římské značí: 

Zámek, nyní kasárny. 

Scara radnice, nyní krajský soud. 

Děkansky kostel Panny Marie. 

Děkanství. 

Kostel sv. Jana. 

Starý hřbitov s kostelem sv. Havla. 

Bývalý sbor Českých Bratři, pak kostel sv. Václava. 

Klášter s kostelem sv. Bonaventury. 

Bývalá škola bratrská, st.iré gymnasium, nyní chudobinec 

Synagoga. 

Krajské museum. 

Bývalý kostel sv. Víta na Podolci. 

Vojenská nemocnice. 

Židovský hřbitov. 

Nová radnice s gymnasiem a Školou obecnou divčf (druhou). 

Sirotčinec, bývalý špitál Kateřiny Militké. 

Podzámecký mlýn. 

Pražská brána. 



273 



Všechny výše jmenované domy stojí v náměstí. V ulicích, na místech 
odlehlejších, důui čís. 63. (ve starofarní uHcii má z bývalého štítu domov- 
ního tři lidské masky — z počátku 18. stol. Nedaleko dům čís. 73. má 
v klenáku nad portálkem řeznický emblém a po stranách nápis (vytesaný): 
WENCL WRANY. Na dveřích pěkné řezaná mušle. Z počátku 19. stol. 
Dům čís. 133., bývalá fara; sklenut v přízemí křížově; z konce 18. stol. 
V zadní části budovy zachovaly se zbytky eroticky sklenuté stavby síně 
v třech křížových polích; též zbytky válcovitých přípor a konsol, z nichž 
některé jsou uloženy v museu. 

Cis. 42. na Podolci. Nade dveřmi štítek pískovcový se znakem: 
dvojnásobná roseta šestilistá. Po stranách 16 M. Q '^- '^^■ 




Obr. 230. Mladá Boleslav. Starý dům č. 68., t. ř. Panský, v malém loiibí, a radnice 
kolem r. 1820; v pozadí děkanský kostel. 



Cis. 43. řečený >u kapličky* na návrší, samé dvéře zapadlé, z 18. st. 
(Obr. 231. a 232.) 

Cis. 44. U sklepa pískovcový portálek a některé klenby barokní. 
Šindelová mansarda. 

Čís. 49. za Klenicí, »pod skalou*, starý dům, jenž v 16. věku patřil 
některým rodinám šlechtickým. Do zdi zasazena deska pískovcová s ná- 
pisem o veliké povodni 1. 1789, která povstala následkem průtrže mračen 
u Kosti a na Podolci mnoho škod nadělala; lidská ruka tu ukazovala 
výšku vody tehdejší. Z nápisu toho jsem si uchoval začátek: 

wm- S)ne 27. ^imj 1789 ^\ú\\ 

žfrje pr^iuml a ftríianj Síbbnifů 
íuiftaupili iuoí)l) bo ticduo iiiift 
tomu ať řir^bi luicr^i fbi', biibc c^ifc^t. 

Ve mlýně podzámeckém nade dveřmi do mlýnice erby 
Kašp. Strnada z Tryskovic a manželky jeho Anýžky z Kuřího vytesané 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres MI. -Boleslavský. 



18 




Obr. 231. Mladá Boleslav. Dům č. 43. na Podolci. 




Obr. 232. Mladá Boleslav. Dum č. 43. na Podolci. 



27! 



do pískovce. Uvnitř zařízení dřevěné, spočívající na dřevěných sloupech 
slušně řezaných. Z let 1560 — 70. 

KRAJINSKÉ MUSEUM umístěno jest v » templu., jenž sám jest 

součástkou musejních sbírek. Nejvzácnější předměty musejní jsou tři 




Obr. 233. Mladá Boleslav. Městské museum. Latinský kancionál. Initiála s obrazem biskupa 
na trúnĚ a krajovon výzdobou. 



kancionály: latinský z konce 15. st. a dva české z r. 1572. Pocházejí 
z doby kališnické; byly všechny už posouzeny a oceněny po stránce 
umělecké, historické i od znalců církevního zpěvu, 

1. Nejstarší, latinský, z konce 15. století; staří zvali jej Graduale, 
prof. Dr. Chytil jmenuje jej Antifonář. Zprávy oněm podali: J. Er. Vocel 
v Arch. Pam. (1859) III., Dr. K, Chytil: Vývoj miniaturního malířství českého 

18* 



276 



v době Jagelonské 1896, (se 4 ill.) a Pam. XV. 540. P. Konrád Kar.: Dějiny 
posvátného zpěvu staroč. II. 1893, Katalog retrospektivní výstavy 1891. 

Desky dřevěné v tuhé vazbě kožené jsou okovány po stranách 
i uprostřed mosazným arabeskovým ornamentem. 





▼ T 






mmmm alat a la mim 



t y^ » v * ♦ ý - 



eiitafe trn eíříítttt aatu 




r » 4 v »»»*» * Hv^"*^ 



tuíhmtm co0ttoiiiíltíříR o tu 




Obr. 23+. Mladá Boleslav. Městské museum. Kancionál latinský. Iniciála s obrazem z mrtvých 
vstání Páně a potkání Ježíše s Marií na dolním okraji. 



Na předním přídeští jest poznamenáno: 

2B tomto ©rabiiaíe Siftů ^ůftalua 5 ř. 52, učinj 412 fíiftů Staío fe 50= 
Vfanj a Síftuh) ^rjec&tenj 5a Síursabii ^^urfmiftra ^afiiba ^ubacjfa. A" 1626. 

> Zůstává* — při této pobělohorské revisi byly některé listy, jmeno- 
vitě úvod, jak z fugy lze souditi, vyříznuty. 

Malován jest na listech pergamenových dlouhých 0*71 7n, širokých 
0'47 m. Obsahuje zpěvy na výroční svátky a slavnosti počínaje dobou 



277 

adventní. Úvodní část jest bez signatury. Sloveni »Sanctus« začíná se: 
iniciálka S ozdobena jest obrazem Boha otce. Linie pro noty jsou červené, 
noty černé. Začátky oficií na velké slavnosti jsou malovány zlatem: noty, 
i text, okraje takových listů jsou okrášleny malbami. Iniciálky veliké jsou 
vyplněny bibUckými obrazy, menších iniciálek všude v textu s pitvornými 
maskami jest velmi mnoho. (Obr. 233. a 234.) Obrazy, prokládané zlatem, 




Obr. 235. Mladá Boleslav. Městské museum. Znak mřsla z českého kancionálu z r. 1573. /J 



jsou syté, svěží. — K. Chytil v textu vypátral i autora skrytého: jest to 
Janiček Zmilelý z Písku (Ic. str. 25. s obr. 15.). 

2. — 3. České kancionály jsou z mladší školy malířské v 16. věku, 
pořízené nákladem boleslavské městky Kateřiny Militké a malované od 
Jana Kantora, měštěnína Starého města Pražského, 1. 1572. (Pam. Arch. 
XIV., 12.) Větší, s předmluvou Sixta z Ottersdorfu a znaky pánů z Krayku 
a bývalých vrchností, má rozměry 065 X 0'44 /;/ a listů 552 (21 vyříznut). 
Malby jsou z dvojí ruky (mistr a dílna). Vazba z bílé kůže s kováním. 
Třetí čítá 431 stran (0*54 X 037 ;;/). Neschází z něho nic. Úpravou 
a technickým provedením podobá se předešlému. (Obr. 235. — 238.) 



278 



Sbírky umístěny jsou v pěti síních, některé v gymnasiu. Jen cen- 
nější buďtež uvedeny: V první místnosti polokruhem rozestaveny jsou 




Obr. 236. Mladá Boleslav. Městské museum. Z českého kancionálu z r. 1572. 



Železné kříže, tepané práce, z 17. a 18. stol. Kolem sbírky zbraní, 
hlavně z válek francouzských, z r. 1848 a 1866; pak mu čidla. 

Z obrazil na stěnách zmínky hodný jsou : portréty obou Michaloviců 
(z poč. 17. stol.), kteří v letech 1335 — 54 klášter zdejší vystavěli a roz- 
hojnili; císař Josef II., V. Budovec z Budova, obraz z praporu voskářského 



279 

a umučený Kristus Pán, oba z konce 17. stol. Dvč pěkné vykládané 
skříně z 18. stol. • 

V druhé síni: Sbírka předmětů národopisných, hlavně 
výšivek; pak archiv. Obrazy zdoby SOlcté války na skle, požár Mladé 




Boleslave 1. 1761 a 1859; rytiny boleslavského malíře Kupeckého (obr. 239.); 
rytiny SOleté války, sbírka mincí. 

V třetí místnosti: Cínová deska s rakve Mark. Vald.^tejnské 
z Lobkovic f 1615. Skříně s nádobím, z něhož zajímavé jsou formy 
na oplatky z I. 1553 a druhé bez letopočtu, o 100 let mladší (obr. 240.) 




Obr. 238. Mladá Boleslav. Městské museum. Miniatura v českém kancionálu (posvícení) z r. 1572. 




Obr. 239. Mladá Boleslav. Městské museum. Vlastní portrait Jana Kupeckého. (Rytina.) 



281 




Obr. 240. Mladá Boleslav. Městské museum. Formy na oplalky. 



a hmoždíř z r. 1545 (obr. 
241.); sbírka šperků, 
kachlů z 15. a 16. st., 
obrazy cis. Marie Tere- 
sie a Františka Lotrin- 
ského, hraběnky Sporkové 
z r. 1702, a Panny Marie 
Bezdězské (několikrát); 
sbírka starých hodin. 

Ve čtvrté síni: 
Sbírky cechovních po- 
řádků, zvláště pěkně vy- 
kládané pokladnice 
(9 počtem), z nichž nej- 
pěknější jest soukenická 
z 1. 1755; vývěsy her- 
berků, pohřební ob- 
rázky, korouhve. Papí- 
rové mince. 

V pá t é síni: Levá 
strana ve třech skříních věnována jest nálezům praehistorickým 
v Boleslavště: vyloženy tu sbírky popelnic, ozdoby bronzové, domácí náčiní 
kostěné, sbírky šípů, křížů, kamenná dláta a mlaty, ozdoby jantarové z na- 
lezišť, o nichž na jiném místě zmínka se činí. V poslední (čtvrté) skříni 
uloženy mimo praehistorii různá pečetidla města Ml. Boleslavi a cechů 
řemeslnických (viz dále), nádobky různé a paciťikál z bývalého kostela 

sv. Václava. Pravá strana obsahuje li- 
stiny pergamenové (z nichž nejstarší 
z 1. 1334, kterou Ješek z Michalovic za- 
kládá Staré město), různé kalendáře 
(nejstarší z 1. 1620) a literaturu 
českou středověkou, boleslavské a do- 
brovické prvotisky (kopie). Sbírka 
obrazů, pohledy na město Ml. Boleslav 
v různých dobách. Ve všech síních jsou 
rozestaveny truhly vykládané, almárky 
a jiné předměty ze staročeské domác- 
nosti. 

Pečetidlaměstská: (Obr. 242.) 
1. » Velká* pečeť, stříbrná, na stří- 
brném řetězu. Průměr O 05 w. Uvnitř 
boleslavský lev ve štítu, na okraji v kruhu 
nK 0.1, Ml ^ n , , Ms,i,- opis: + siiiilluni + riiiit.itis + ijumcnis 

Obr. 241. Mlada Boleslav. Městské r ^* f 

museum. Hmoždíř z r. 1545. + boICScIlU "4" 




282 

Na zadní straně letopočet 1631, jest však starší, z poč. XVI. století. 

2, > Menší* pečeť na témže řetězu, v průměru 003 m. Uprostřed 
boleslavský lev ve štítu; kolem v kruhu opis: ® SECRETVM ^ CIVITATIS 
® IVNIORIS ^ BOLESLAVY ® IC. 

3. Uvnitř lev se dvěma ocasy — u ostatních jen s jedním — na 
okrajích kruhový opis : SIGILLVM 4- CIVITATIS + IVNIORIS : BOLESLAI. 
Průměr O 035 ;;/. 




Obr. 242. Mladá Boleslav. Městské museum. Pečetidla města Mladé Boleslave: čís. 1. (nahoře), 
čís. 2. (v právo), čís. 3. (v levo), čí . 5. (dole). 



4. Uvnitř lev ve štítku. Opis: SIG . CANCEAR . CIWITATIS NEOBO- 
LISL. Průměr 0-025 m. 

5. Ze 16. věku jest pečeť rychtářská: uprostřed rytířská postava, po 
stranách M — B a kolem opis: PECZET RICHTARZKA. 

Mnohem pozdějšího, mladšího původu z konce 18. a počátku 19. stol. 
jsou pečeti městské: 

6. Pod lvíčkem: SIG: BVNTZL. Průměr 0-02 m. 

7. MAGISTRÁT D K : KREISST : JUNG BUNZLAU 003 m. 

8. StaDT VERORDETEN COLLLEGIVM IVNGBVNZLAV. 
Uprostřed boleslavský lev. Průměr 0'03 m. 

9. Magistrát der Kreist. Jungbunzlau. 0"03 vi. 



283 

Pečetidla cechovní: (Obr. 243.) 

1. Na obvodu opis: CEHC . SAVKIENICZKI . MIESTA . MLADÉ . 
BOLESLAWIE . NA ISE h Uvnitř znak cechu soukenického a pod ním 
letopočet 1577. Průměr 004 m. 

2. PECZ : POCZ : RZEM : SSEFCOW : MIES : MLADÍ : BOLESLAWl. 
Uvnitř znak ševcovský v rámci. Průměr 003 ;//. 

3. PECZET.CZECHV.SLADOWNICZ : K: W*); MLADÉ BOLESLAWY. 
Uvnitř 1793. Pod letopočtem znak cechovní, bohatý. Průměr 0*04 m. 





Obr. 243. Mladá Boleslav. Městské museum. Cechovní pečetidla čís. 1. (v levo), čís. 3. (v právo) 
a pečetidlo kronikáře M. Jiří Kezelia (uprostřed). 

4. PECZAET • POCT : CECHV . MLIN : W K : MEST MLAĎ : BOLE- 
SLA NAD ISER ®. Uprostřed opisu v kruhu znak cechu mlynářského: 
pod ním letopočet 1765. Průměr O 05 ?;/. 

5. IVNGBVNZLAVER ZVNFT SIG. Uprostřed emblém cechu postři- 
hačského. Průměr 003 ;;/. 

Mimo tyto mnoho pečetidel soukromých, městských i šlechtických, 
z nichž na obr. 243. viz pečetidlo M. J. Kezelia z poč. XVII. stol. 
(Pečetidla na děkanství viz na str. 218) 

ŽIDOVSKÉ MĚSTO nazývala se část Starého města při hradbách 
městských, kde měli židé v držení více domů, po obou stranách nynějšího 
děkanského kostela i v nynější děkanské ulici; drželi je dědičně a spra- 
vovali se knihami městskými již ve věku 15. V 17. stol. bylo židovské 
město uzavřeno židovským šraňkem a »šnůrou«. Po válce 30lcté přibylo 
židovských domů valně, hlavně stěhováním z Polska a z venkovských 
obcí. — 

SYNAGOGA ze 17. století, s adaptacemi na straně západní 
z 18. století. 

Budova obdélná, břidlicovým sedlem krytá. Stěny hladké, pode- 
přené na straně do bývalého příkopu městského třemi opěráky zděnými, 
s vyžlabenou pískovcovou římsou. Okna s pískovcovými chambranami 



*) Obrácené M. 



284 



profilovanými, dole s kapkami. Ostatní strany zmodernisovány. Vchod 
jeden z ulice, druhý ze dvora. 

Uvnitř tři páry oken jsou sklenuty segmentově, loď sklenuta jest 
valené s výseči nad okny. Klenba jest nesena pilastry s římsovitými hla- 
vicemi a ozdobena štukem a to: čtyřkruhovými rámy, kruhy a elipsami. 
V zadu a na západní straně přiléhá synagoga ku spolkovému domu; zde 
postavena kruchta, krytá ploše. 




Obr. 244. Mladá Boleslav. Synagoga. Archa úmluvy. 



Zařízení moderní, stolice bez ozdob jsou číslovány a bývaly 
majetkem soukromým, úředními knihami zjištěným, jež se dědičně odka- 
zovaly, prodávaly a i do zástavy dávaly. Ze starší doby pochází jen svato- 
stánek z poč. 18 stol. Z kamene tesaná architektura korintská, s dvojicemi 
sloupů o dvou patrech. Sloupy spočívají na hranolových stylobatech, 
obstupují dole schránku s desaterem, nahoře po stranách kartuše akanthy 
lemované, korunované. Nátěr nový. (Obr. 244.) 

Kalich: kupa má výšky 0086 w, průměr 0074 /;/, stříbrná, zlacená. 
Na kupě guirlandový motiv, prokládaný liliovými ornamenty; v předu 
u věnci lovecký emblém (dvě pušky) a po jeho stranách písmena: c s 
Nodus jest vásovitý, s bosáží, s 3 uchy, noha kužel, dole jazýčkové listy 



285 



(jako spodek kupy). Na noze punc: (nRs) (CB)- Noha spravována prouž- 
kem mosazným. (Obr. 245.) 

MUSEUM židovské obce, umístěné ve škole. Uvádíme ze sbírek: 

1. Sklenice z 1. 1830, rytá: 

2. věžička filigranová, stříbrná, o třech poschodích, s praporečkem 
na čtyřech nohách; vys. 0*27 ;«; 

3. kalich z XIX. stol.; 

4. vazba knih z 1. 1850; starší 
jsou rohy a střední kartuš s obětováním 
Isáka, práce tepaná, rokoková ; 

5. pečetidlo 0036 ;;/ průměru, že- 
lezné s opisem heberejským kolem 
t. zv. můří nohy. 

6. nádoba vys. 029 ;;/, stříbrná, 
zlacená, ucho masivní, volutové s kulemi 
na hraně. Na ploše vytepány jsou gro- 
tesky, 3 lví hlavy, z nichž vybíhá renais- 
sanční ornamentika. Víko s podobnou 
ornamentikou a puncem (^^ ' • 12 . B 
ukazuje na XVII. století; snad jest to 
kopie. 

7. rolničky z tóry : a) se znač- 

kou H a 1810; b) značka (^^ fB\ 
1815; c) (D 18 . .; ^/) T N 18 . . 

8. štítek z r. 1850, značka ^m) 
druhý 1810 -p (gs) 

Sbírka paramentů v počtu tak 
hojném, tak starožitných a s tak bo- 
hatou výpravou, jako nikde v Bole- 
slavště. Nejstarší pochází z 1. 1655. 
Všechny zhotoveny jsou z látky hed- 
vábné, s bohatým, zlatým vyšíváním ; 
k nemalé ozdobě přispívá i věnování 

nahoře, židovským písmem, které vyšíváno jest dekorativně. Pocházejí 
z darů zámožnějších rodin židovských. 

1. Opona z léta 1655. Nahoře koruna a zlatem vyšívaná roseta. 
Věnovací nápis písmem židovským jest na červeném sametu, pod věno- 
váním pole: na hedvábí kvítkované, empirové, po stranách šiíůry a atla- 
sové pruhy. Délka r44 ;;/, 

2. Z 1. 1658 (2-31 X 1'30 ;//). Původní jsou jen postranní porty 
s ornamentem rostlinným, se vkládanými ptáčky. 

3. Z r. 1695. Pod židovským věnováním dvě zlatem vyšívané koruny. 
Látka hedvábná, kvítkovaná. 




Obr. 245. Mladá Boleslav. Kalich v synagore. 



286 

4. Z 1. 1702. Po stranách točené sloupy, ovinuté révou, na pod- 
stavcích ornamentovaných. Svrchu urny s květinami, uprostřed dessin : 
akanthy a listy tulipánové, pampelišky a slunečnice. (Obr. 246.) 

5. Z 1. 1707. Na vrchu věnování židovským písmem, po stranách 
urny s květinami, níže v poli na černém sametu větvicový ornament, spo- 
jovaný korunami a vyšitý podkládaným zlatem. Rozměry: 2 36 X 155 in. 




Obr. 246. Mladá Boleslav. Opona svatostánku č. 4. v židovském museu. 



6. Z 1. 1724. Nahoře vásy s květinami, pod nimi koruny a mezi tím 
věnování. Po stranách a dole pásky s rostlinným ornamentem. Rozměry: 
2-40 VI X 1-55 tn. (Obr. 247.) 

7. Z 1. 1732. Původní jen svršek s urnami a věnováním v rámu 
věncovém. Rozměry: 230 ;« X 1'50 m. 

8. Z r. 1739. Nejbohatší — než defekt. Po stranách točené sloupy, 
ovinuté révou a s podstavcem ornamentovaným. Vyšívání zlatem a stříbrem 
vysoké, reliéfní. V ornamentu, v bodech protínacích, nasazené korunky. 



287 

9. Z 1. 1744. Věnování na hedvábné, temné půdě. Dolejší plocha 
rozdělena na 4 plochy stejného ornamentu, vyšívaného ploše šňůrkovým 
zlatem: víry vkládané do stylisovaného akanihu a granátových jablek. 

10. Z I. 1760. Dekorace květinová, granáty, rolničky. 

11. Z 1. 1764. Celá plocha pokryta plochou applikací, z rňznobarev- 



^W^ -.JTí. f-JCk. ť^m 







. SKíig^iiPSS: 



Ii^^»htki-affe'M iilwaiM;i 




Obr. 247. Mladá Boleslav. Opona svatostánku č. 6. v židovském museu. 

ného hedvábí: ornament rostlinný s národními motivy, se vkládanými totiž 
zvířaty, ptáčky, motýly a ovocem. Defekt. 

12. Z 1. 1789. Věnování na červeném sametu, v rámci, s urnami {)0 
stranách. Látka hedvábná, vyšívaná fantastickými květy ; na látku přišito 
šest stříbrných zvonců — sedmý schází. 

13. Empirová látka — kvítkované hedvábí. Šest stříbrných zvonců, 
sedmý schází. Rozměry: 228 ;// X 1 55 ;//. 

14. Z 1. 1811. 

15. Z 1. 1822. 



288 

16. Z 1. 1829. Látka brokátová, svrchu věnování rámované, po stra- 
nách vásy s květinami. 

17. Z 1. 1828. Kvítkové hedvábí. 




18. Z 1. 1841. 

19. Jednoduchý, černý, novější. 

Pláštíků 21. Nejstarší z 1. 1661 — s dekorativním písmem, po stra- 
nách koruny. — Zvláště pěkný jest z 1. 1721, vyšívaný na jasně červeném 



289 

sametu. Vénování v oválném rámci. V ro/ích rostlinný ornament a lev; 
po stranách sloupy korunované. 

Štítků sedm , nejstarší z 1780. 




Lambrekiny : 

1. Z 1. 1686. Applikace podkládaná vatou, zlatem a stříbrem. 

2. Z 1. 1805, Vyšívané guirlandy květinové, v mezerách kytice. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. -Boleslavský. 19 



290 

ŽIDOVSKÝ HŘBITOV rozprostírá se nad strání, kterou se pláň, 
řečená »Na dubcích*, sklání k potoku Klenici a k předměstí Podolci 
proti městu a zvláště naproti bývalému zámku, při nejživější silnici — 
pražské. 

Nejstarší náhrobek na hřbitově židovském jest z 1. 1604. Mnoho 
hrobových kamenů už jest bez letopočtu a vůbec bez nápisu. Náhrobky 
tyto, ze 17. — 19. stol., jsou dílem pískovcové, dílem mramorové, forem 
barokních, s reminiscencemi na rokokovou a empirovou ornamentiku. 
(Obr. 248.) Z nejstarších a nejpěknějších jest kamen Baševiho z 1. 1635. 
Po stranách hebrejského nápisu bossážované pilastry nesou nástavec, v jehož 
středu jest jeho šlechtický znak. Mramor jest červený. (Obr. 249.) 

SOCHY, KŘÍŽE A POMNÍKY. 

SOCHA Panny Marie uprostřed starého náměstí byla postavena, 
když 1. 1680 zhoubný mor u nás řádil, od zbožných měšťanů bole- 
slavských. Na třech pískovcových stupních spočívá mohutný stylobat čtyř- 
hranný s menšími hranolky na hranách; na tomto stojí druhý, užší stylobat 
a na něm sloup na dvojlaločném podstavci spočívající, oblý, s korintskou 
hlavicí. Socha Madonny jest pozlacena a hvězdovou gloriollou obestřena. 
Na hořejším stylobatu jest nápis: 

Honorl 
DlVae sine Labe GenltrlCí 

Vlrglnl atqVe 
SanCtIs tVteLarlbVs sVls 

QVos Anno praeterlto 

SoeVlente graVIter peste 

SIngVLarl pletate CoLVerVnt 

gratl ClVes 

plIgVe InCoLae 

Reglae ClVItatls 

IVnIorIs BoLesLal 

propRlIs eXpensIs 

plerl peCerVnt. 

1681 

Na protější, polední straně, když 1. 1819 socha byla opravena, přidán 
tento nápis: 

MARYl PANNĚ 

ObrankYnI nassI 

KE CtI 

Nábožní PAeDkoWé 
posta wili 



291 
A 

VznaLI potoMkoWé 

TÉŽ 
Wlernl PŘUVTĚLenI 

BoLesLaWsstI 

ZA zkVssenaV obranV 
pRíozDoBlLI. 

1819. 

Učený měšťan boleslavský Ant. Kles přičinil tento nápis, který nyní 
už schází. 

renoVat pr^CLara 

CIVIVM arDens pLebIs 

pIetas 

MDCCXIX. 

SOCHA sv. Jana Nep. u silnice jičínské, na počátku »Celny«, 487 7n 
vysoká. Na prostranném plinthu stojí podstavec hranolový s římsovanou 
deskou a nástavkem. Socha jest pozlacena, s obvyklými pěti hvězdami, 
v rukou s křížkem a ratolestí. Na podstavci se čte nápis : 

Ex VOTO 

Dedicata S : S : 

lOANNl NePO 

MVCENO 

SvMMO Protec 
TORi Fam^ et 

NOMINIS 
A: L: B: L: 

Anno i714 
8 octobris. 

Na straně opačné jest poznamenáno, že byla sem z Kosmonoské 
silnice, když se zakládala nynější ulice Blahoslavova, přenesena a nákladem 
obce Ml. Boleslavi restaurována 1. 1900. 

Za kasárnami v bývalém Štičím dole SOCHA Panny Marie: na 
attické patce kulatý sloup hladký s římsovou hlavicí 4 m vysokou ; socha 
(050 ;;/) Panny Marie svatoborské velmi slušná. Na podstavci nápis 

(obnovený): ^ .^,„ 

^ ^' Anno 1/16 

dne 17. Dubna 

tento obraz k 

poete blahoslawene 

panny Marie 

19* 



292 

sw. Horfké poftawen 

Nákladem 

Jana H. Steiskala 

a Terezie 

manželky geho. 

U vojenské bývalé střelnice stojí pod skalou na vysokém pískovcovém 
podstavci kamenný KŘÍŽEK 230 in vys., o němž se všeobecně mys !í 
že stojí na místě, kde se popravovalo. Než popraviště, šibenice, stávala 
o málo dále na západ, kde nyní jest vojenská prachárna; ostatně mínění 
toto vyvrací do kamene vyrytý nápis: 

Letha Pante i697 Pan a wodsvd we 

Dne 14. AVGVSTIJ WSY PLAZYCH V 

Waczlaw syn Swateho Ssimona 

Pawla Šragra Gvdy Gest Pocho 

Máge Wiekv sw wan Oczekawage 

EHO 10 Leth Wt Blahoslaweneho 

omto miestie až do wskrzisseni 
Smrti Gest zasy 

Na Podolci, kde se nyní v Betlémě říká, stojí SLOUP; na dvou 
stupních spočívá ořímsovaný stylobat; na tomto sloup kulatý toskánský 
s moderním železným křížem. Z předu na stylobatu lze čísti: 

IosepVs et The 
resIa pfaLtz 

ConjVges 
DeI gratIa 

Me 
eX Voto 

EXTRVXerVNT (=1709) 
DIE 20. Ap. 

SOCHA pískovcová umučení Páně u plynárny. Na podstavci hra- 
nolovém stylobat s podvalem, dole válcovým. Nad ním trojnásobná deska. 
Kristus v rouše volném, sukni, přepásaný provazem, korunovaný, nese 
kříž. V zadu poznamenáno: Postaven od Manželů J. Dál. r. 1800; obnoven 
r. 1894 od Baráčníků Podoleckých. Nevkusně natřen barvou. 

SOCHA sv. Jana Nepomuckého i s podstavcem z pískovce, 
proti Kocandě, kterou byl majitel této výsadní hospody Riedl svým, 
nákladem postavil. Socha 2 m vysoká, podstavec 2 m. Světec, almužník, 
v levici drží mušli (nádobku), pravicí udílí peníz starci žebrákovi. Nápisy 
na všech třech kartuších zabíleny, pod vápnem proniká přední nápis: 

Obnoveno nákladem — Mar. Jana Mayera — roku 1882. 



293 



Na zadní straně obnoven nápis rýhovaný: 

ISTo ANNO CaI/IOI/IIZATVR 

DIVUS lOANNES i/[epoM\'Cei/iV'S 
^Vo haeC statVa aVgenDo 

EIVS 

HONORi MerIto ereCta fVIt 

13 IVNIÍ 

a deVoto CLiente sVo 

16 RIEDL. [zz: 1729.) (Obr. 250.) 

Pískovcový POMNÍK v Radouči. Na 
pláni proti památným zříceninám Michalovickým 
stával pískovcový kříž, od hraběnky Mirba- 
chové postavený vojínům za války sedmileté 
zde padlým a pochovaným. Po jeho stranách 
vypínaly se dva topoly, jimiž poloha Radouče 
z daleka se označovala. Ještě 1. 1866 stával 
tam pomník s rameny trojlistými, na němž st; 
četl nápis po jedné straně český, po druhé 
německý. (Viz níže.) 

Kříž tento jest do země zahrabán, z písmen 
ještě čitelno: NA PAMATCV ZDE OD ROCV 
1759. Na místě něho péčí okrašlovacího spolku 
v Debři 1. 1883 postaven pomník nový, hrano- 
lový s krycími deskami, na nějž položen věnec 
vavřínový a přilba prací //. Maiirnia7ina. 




Obr. 250. Mladá Boleslav. Socha 

sv. Jana Nep. na Ptáku. Z 1. pol. 

XVni. stol. 



NA PAMAT 

CV 
ZDE OD 
ROCV 1759 



ODPOCZIWA 

jících VDATNYCH BOJOVVNIKV 

WOBNOWIT NECHALA IOHANNA 

HRABIENCA Z MIRBACHV ROZENA 

HRABIENCA Z MARTINI I Z 



ZUM ANDK 

NCEN DER H 

lER SE 



IT 



DEM 



j\HRE 1759 RVHENDE.N I AT 

I I;RI-N CRIKGERN LIKS IOHANNA REI 

CHSGRAFIN VON MIRBACH GE 

BORENE 

GRAFIN 

VON 
MARTINITZ 



294 

Nemyslovice. 

Vaněk 93; Sedláček X. 388; Schaller 148. 

Obecně nazývají ves též Nemeslovice (jako místo myje — meje); ves se 
dvorem poplužním, při němž stávala TVRZ kteráž zašla jako i KAPLIČKA 
v ní, ve kteréž ještě léta 1681 byl oddán Fr. Bukovský z Ml. Boleslave. 
Nemyslovice připomínají se poprvé 1. 1292, kdy byly vyplaceny ze zástavy 
kláštera Hradištského. V 16. stol. byly zbožím Vlků z Kvítková. L. 1628 
Nemyslovice, dvůr, tvrz a ves, koupil Jindřich Volf Berka z Dube; 1. 1718 
Václav Alb. z Vrbna a Bruntálu, 1. 1720 Jan Joach. hr. Pache, jenž při- 
pojil je k Beznu. 

Ve vsi mnoho DOMU s dřevěnými pavlačemi, na dřevěných 
sloupech, jež na sloupech řezbami článkovaných nesou střechu. 

Na návsi na novější hasičské kůlně visí ZVONEK (»zvůnek<), pře- 
nesený sem 1. 1876 z blízkého stromu, na němž visel ve větvoví. Pochází 
z počátku 19. století. Ozdoben jest nahoře dekorem páskovým, na plášti 
reliéfem sv. Vojtěcha. Výsky má 022 w, průměru 027 m. 

Za vsí mezi čtyřmi lípami stojí kaplička, kamenná, čtyřhranná, 
s výklenkem, v němž jest obraz Madonny; kryta jest římsou složitou, nad 
ní štítek trojúhelníkový, římsový. Podobná kaplička stojí u cesty k Beznu. 
Po stranách ploché pilastry; pod římsou kapky. Ve výklenku obraz P. Ma- 
rie Lourdské, novější. Obě kaple z 18. stol. 



Nepře vážka. 



Vesnice pod památným Chlumem, vrchem a zámkem stejnojmenné 
rodiny šlechtické. Dvůr poplužní. 

Na návsi ZVONEK mající průměru G'30 /;/, výšky 024 m. Kolem 
horního kraje akanthové listí vzhůru obrácené a mezi ním andílkové. Pod 
tím na plášti sv. Florián s andílkem, jemuž dává hasiti hořící stavení ; na 
protější straně sv. Petr a Pavel. Pod obrazem těchto apoštolů: .1. Q :K: 1779, 
(lohann Georg Kúhner.) 

Neuberk. 

L. 1738 Jan Ign. z Neuberka koupil od panství Kosmonoského dva 
dvory : C^-'jtice a Újezdec a vystavěl si zámeček pod zříceninami Rácova 
u Jizery, po něm Neuberk nazvaný. 

ZÁMEK tento má dvě křídla, tvořící pravý úhel : kratší jde ku 
skále pod Rácovem, na delší připojují se pivovar a stavení úřednická. Spo- 
lečně uzavírají podélný dvůr, do něhož vchází se branou, sklenutou 
polokruhem, svrchu s prohnutou římsou a soškou pískovcovou sv. Jana 
Nepomuckého. 



295 

Průčelí zámku obráceno jest k východu do parku; v přízemí má 
dva vchody po stranách (pravý lichý), uprostřed v risaUtu tři čtvercová 
okna; v prvním patře v risalitu tři okna podélná, pravoúhlá, dvé po 
stranách — - nad středem plastický erb. Ve druhém patře o[jčt okna tři 
v risalitu, dvě ve vikýřích střechy. Nad risalitem štítek trojúhelníkový 
s hodinami a sochou sv. Floriána. Střecha mansardová s četnými vikýři. 
(Na ní vížka plechová.) Stěny hladké s liscnami. 

Uvnitř: Chodby a schody sklenuty valeně a plackami; v přízemí 
i patrech ploché stropy se štukovými rámy. V jednom freska: v krajině skal- 
naté skála rocaillová, pod ní Dionys a Bakchantka, vedle andělé, kolem víno, 
konvice. Druhá freska: bohyně květů na oblace s jakousi ženou, svrchu 
andělé. Obrazy předkův od 18. stol. počínaje, na plátně, v nových rámech. 
Rokokové a empirové drobnosti: skříně, hodiny, rytiny. 

Domácí kaple krytá plackou, s výklenkem z umělého mramoru, 
nad oltářem. Obrazy z první polovice 18. stol.: sv. Petr, sv. Pavel. 

Na dvoře studeň osmiboká, s nikou, v níž mušlovitá nádržka. 

Za zámkem park v anglickém slohu. 

Niměrice. 

Sedláček X., 390; Vaněk 120; Sommer II., 146. 

Pruškové z Niměřic připomínají se (Adam a Petr z N.) v letech 
1354 — 1364; drželi tu dva dvory poplužní. Z potomních pánů na Nimě- 
řicích nejdéle se tu drželi Bzenští z Prorubí od 1. 1551 do 18. stol. Nyní 
jsou majetkem knížete Thurn-Taxise, sídlem na Loučeni. 

Bývalá TVRZ zašla úplně. Na jejím místě stojí nynější ZÁMEK, 
vystavěný 1. 1832. KAPLE zbudována byla 1. 1864 ve slohu románském. 
Ozdobou její jest socha Madonny, z karrarského mramoru od sochaře 
Levého v Římě zhotovená a malby malíře Konická. 

Nová Telib. 

Sedláček X., 43. 

Na výšině chlumské država desková, při níž TVRZ, na níž 1. 1407. 
připomíná se Jan Kabát z T. — KAPLE se sochou sv. Václava, 
která sem ze štítu březenského kostela byla přenesena. (^Poč. 18. století.; 

(Viz str. 22.) 

Na vysokém tramě visí zvon pod stříškou šindelovou. Průměr jeho 
činí 0-35 m, výška 0-25 ;;/. Kolem hořejšího okraje ovinut pásek květinový, 
pod ním na plášti reliéf Panny Marie; 2. písmena F^1:K:; 3. nápis: 
MERTZL; 4. reliéf: Pán Ježíš v hrobě; 5. lOHAN; 6. letopočet: 1814. 



296 



Nové Benátky. 



Schaller 91; Sommer, 1834; Libri confirm. I., 42; Libri errect. VIII., 52; Tadra, 
Soudní akta konsistoře praž. I., 89— VII., 7; Město Nové Benátky n. J. sepsal L. Š., 
v Praze 1865; A u g. Sedláček X., 236; Památky VIII., 180, XI., 330; Kudrnáčův 

Adresář 82. Čechy XII., 462. 

Benátky vznikly dole při řece Jizeře: nynější Staré Benátky a Po- 
dolec; Jan z Dražic kolem 1. 1340 na výšině, jež slula Hůra, zřídil osadu 
nynější, Nové Benátky, na místě bezpečnějším, kteréž obehnalo se zdí. 
Do zdí městských vedly dvě brány, od jihu a od severu a branka se strany 
západní. Z těchto hradeb zachovaly se jen nepatrné zbytky na severu. 

L. 1349 týž Jan z Dražic založil tu klášter Cyriaků a při něm kostel 
Panny Marie. Nové Benátky příslušely pod vládu pánů z Dražic až do 
poč. 16. věku: až do časů purkrabí z Donína, kteří 1. 1512 Dražice koupili 
a 1. 1526 v N. Benátkách vystavěli zámek a jej svým stálým sídlem uči- 
nili. L. 1599 koupí přešly N. B. v držení koruny: v tu dobu žil zde 
astronom Tycho de Brahe L. 1647 od císaře Ferdinanda III. ujal je Jan 
z Werthu, známý válečník (f 1652); jeho druhá manželka a vdova Marie 
Zuzana vdala se opět a opět: čtvrtým manželem jejím a pánem na Be- 
nátkách stal se 1. 1688 Arnošt Bohumír hr. Schiitzen. L. 1720 dědictvím 
přešly N. B. na Ign. Zik. z Klenového a Janovic; 1. 1769 v dražbě koupil 
je arcibiskup pražský Ant. Příchovský z Příchovic a celý vikariát tento 
připojil k dioecesi pražské. Po 1. 1816 sňatkem a koupí ujal se Benátek 
Leopold hr. Thun z Hohenšteinu ; 1. 1886 koupila je banka pro rakouské 
země, 1. 1904 koupil je hrabě Kinský. — Nové Benátky utrpěly za války 
třicetileté dvojím vpádem saským a stálými pochody vojska císařského 
a švédského ; neméně zhoubnými požáry a morem 1. 1680. 

ZÁMEK Nové Benátky vystavěl Bedřich purkrabí z Donína do 
do 1. 1526 na zříceninách někdejšího kláštera při kostele Panny Marie 
ve slohu vlašském, renaissančním. Bylo to nynější křídlo západní, na němž 
pod omítkou oklepáním dosud se nalézti mohou arkády zazděné, do dvora 
obrácené, rustika diamantová a sgraffita na stěně do dvora, jež představují 
výjevy lovecké. Jan z Werthu přistavěl druhé křídlo, nynější čelní a ně- 
která hospodářská stavení, jež i s prostorem před zámkem a kostelem 
Panny Marie zdí obehnal. Hrabě ze Schiitzen koncem 17. století zámek 
přestavěl a rozšířil v nynější jeho podobě. (Obr. 251. a 252.) 

Zámek jest budova do tří křídel, rozestavěných kolem dvora. 

Křídlo západní, nejstarší, obdélné; stěny jeho jsou hladké, 
dole ochoz, nahoře loggie zazděná. Nyní na stěnách dole ploché pilastry 
a oblouky; v prvním patře nad okny římsy lomené pravoúhle, ve druhém 
patře římsy rovné. Dolejší místnosti jsou sklenuté bez žeber; na dveřích 
komory dvéře železné s přítuhou, na níž štítek kruhový s vy tepaným 
a sekaným ornamentem s ptačími zobci a nosy; kruh oválný se zahnu- 



297 

tými výpustky. Zámek tento jest z XVI. věku, současný s budovou zá- 
meckou. 

Druhé křídlo, severní, dvoupatrové, má otevřený ochoz dole 
ve čtyřech otvorech, z nichž tři jsou zazděny; sklenutí jest již barokní, 




Obr. 251. Nové Btnátky. Pohled na zámek a kostelní věř. 

křížové, v prvním patře nad okny římsy prohnuté trojúhelníkově a pravo- 
úhle, s mušlemi a hrozny v plochách; v druhém patře římsy rovné. Prů- 
jezd klenutý, s hlubokými lunetami, dělený pásy. Fagada průčelní stejná 
s vnitřkem ve výzdobě stěn, portál prostý, polokruhový. 




Obr. 252. Nové Benátky. Pohled na zámek a kostelní věi. 



První křídlo kryto valbou, druhé mansardou, s komíny slohovými 
i vikýři (římsy lomené, mušle). 

Třetí křídlo, východní — střízlivé — se schodištěm oby- 
čejným, hladkých stěn, okna ke kostelu obrácená s bossáží. Jest spojeno 



298 



galerií, nesenou obloukem segmentovým, s kostelem, oratoří v prvním 
patře, pod kostelní věží. 

Na západním křídle dosti zachována jsou sgraffita ze druhé po- 
lovice 16. století. 

1. Výjev lovecký: pes v běhu, za ním lovci s oštěpy, dole zvěř zabitá. 
(Obr. 253.) 

2. Druhá část, jaksi pokračování z ochozu v lunetě přistavěného: 
jezdec s koněm se žene za kořistí, druhý jezdec obrací se oštěpem proti 
kanci, zatím co se strany druhé pes jej rve. 

Vnitřek zámku. Schodiště valeně klenuté, na stěnách pi- 
lastry s čabrakovými hlavicemi a konsolami. 

V klenuté komoře v přízemí chová se kasule rokoková. Látka 
hedvábím vyšívaná : architektura zahradní, mílek z luku střílející, fontána, 

festony růžové. Krajky sříbrné. 
Dole vyšit podkládanou technikou 
erb Příchovských. V téže archivní 
místnosti železná pokladna, ba- 
roková. 

Na chodbě fresky, za- 
hradní architektury a krajinky 
v rokokových rámech; našpaletách 
výplně dekorativní s festony. 

Stropy se štukkovými 
zrcadly. Někde kamenná ostění 
dveří. 
Nábytek empirový, stropy štukované, opažení dveří a oken empi- 
rové, sem tam závěsa barokní, tepaná, hodiny empirové, skříň barokní. 

V jednom pokoji ve výklenku skládací oltářík: fresková malba 
(sv. Petr s andělem), po stranách na skládacích křídlech vásy. 

Na oratoři: čtyři evangelisté v rámech oválových, z počátku 19. 
nebo konce 18. století; podobně i sv. Anna, sv. Zachariáš a Kristus zbičo- 
vaný. Panna Maria, na dubovém dřevě, na zlatém pozadí (kopie moderní 
nebo silně přemalovaná kopie starší). Portrait arcibiskupa Ant. Příchov- 
ského, v rouchu kněžském s listinou v ruce, z 18. stol. Kopie Salvátora 
Chruditnského z pol. 18. stol. 

Jeden pokoj v záp. křídle vyzdoben čistě empirově: na stěnách 
tapety (kvítky na hedvábí tištěné), kolem rámec s řezaným ovocem, na 
stropě tenké lišty rostlinné, lucerna s festony z plechu. Nábytek: skříň, 
stoly a židle polychromováuy bíle a částečně zeleně. 

Nade dveřmi pokoje vedle zbrojnice tři supraporty na plátně malo- 
vané: žně (léto), podzim (andělé s konvicí a ovocem), jaro (andělé s květi- 
nami ve váse). 

Obraz: Messalina otce .svého kojící, z 18. století. 




Obr. 253. Nové Benátky. Zámek. Odkrytá část sgraffita. 



299 

Na chodbě druhého patra visí obrazy vynikajících osob, hlavně 
pánů benáteckých, na plátně malované, některé přemalované: 

1. Paní z konce 16. nebo začátku 17. stol. 

2. Dívka ze 17. stol. v černém šatě svrchním; spodní krajkový. 

3. Pruský důstojník (Fridrich II.?). 

4. Důstojník ze začátku 17. stol. (]. Wcrth.?). 

5. Dáma v nádherném šatě purpurovém (rokoko). 

6. Arcibiskup Příchovský, z 18. stol. 

7. Muž na židli s knihami v ruce (snad některý básník římský, 18. stol.). 

8. Vojín z počátku 17. stol., se psem doggou. 

9. Císařovna Marie Terezie. 

10. Císař František Lothrinský. 

11. Císař Josef II. 

12. Císař Leopold I. v černém rouše. 

13. Mladý muž v černém kroji, v širáku, bílé košili, vlasů červených, 
dlouhých a upravených; z konce 17. stol. 

14. Pendant, ženská osoba, štíhlá, má na stole hodinky. Konec 17. stol. 

15. a 16. Císař Rudolf II. 

17. Císař Karel VI., v pozadí výjev lovecký. 

18. Jakýsi pán při stole {v divadelní místnosti), z pol. 18. století. 
Kamna barokní ve druhém poschodí s letopočtem 1761: čtyřboký 

spodek (na nohách spočívající) s reliéfy ozdob mušlových, výše tvar hra- 
nolový s nikami, svrchu prohnutá čepice a vása. — Druhá v pokoji hned 
sousedícím s týmž letopočtem, s touž výpravou, jen s římsou uprostřed 
lomenou. Několik kamen rokokových. 

Brána do zámku barokní: po stranách pilastry s bossáží, kládí 
prosté, římsa půlkruhově prohnutá. Nad branou klenák s čabrakovou 
ozdobou. Na nárožích vásy pískovcové. Na zadní straně hrány zaklenuta 
jest plastika dřevěná z 18. století: svatá rodina. 

Hned proti bráně socha kojící Panny Marie na podstavci 
trojstranném, ©římsovaném a se soklem, jenž proražen jest hvězdovitými 
otvory. Na podstavci menším socha, kolem oblaky a hlavičky andělů, na 
nárožích nesou dva andílkové erby. Z 1. 1714. Nápis: 

VIrgo Del Mater notáta hIC respICe Vota — 

Per te steLLa Marl^ stlrps haeC a peste Vrente 

praeserVata stetlt deblta grata refert 

Comitum de Schutzen 

Anno Domini 1714. 

Na nádvoří zámeckém kašna pískovcová, barokně profilovaná. Za 
ní stěna s pilastry a štítkem trojstranným, nad ní socha Tritona. 

Na hranolech plotu kolem parku rozestaveny jsou pískovcové 
karikatury: paní, Turci, loupežníci, báby a j., jmenovitě po stranách brány: 
vinař a sadař. Mimo to jest v zahradě rondel s okosenými hranami 



300 



a mansardou. Na rozích allegorické sochy a vásy. Na bráně ku skleníku 
sochy: Juno, Atlas, Sol a Sisyfos. Poč. 18. stol. 

KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE v zámku. 

Původně kostel při klášteře Cyriaků čili >de poenitentia beatorum 
martyrům*, jejž založil a s kostelem vystavěl Jan z Dražic 1. 1349. Klášter 
tento vykonával správu farní, později od 1. 1380 též ve St. Benátkách 




^y**^ 





r-- 



"zííxás.^^yňiJh^ 



Obr. 254. Nové Benátky. Kostel P. Marie v zámku. 



Ve válkách husitských byl vypálen. Nuzně se obnovoval, plných 100 let 
k tomu potřeboval: 1. 1477 opatřen mohutným zvonem, dosud ze všech 
benáteckých zvonů největším, 1. 1489 cínovou křtitelnicí. L. 1522 zaklenut 
nynější svou klenbou, nižší nežli byla původní, nákladem Bedřicha purkra- 
bího z Donína. Stál ve službách strany pod obojí: 1. 1535 jmenuje se tu 
utrakvistický kněz Valentin. V době reformace, I. 1629 od cis. Ferdi- 
nanda II. vrácen byl řádů Cyriaků, kteří obstarávali církevní správu i ve 
St. Benátkách, Brodcích, Předměřicích, Skorkově, v Lysé. Mnichové byli 
nejvíce Poláci. 



301 



Kostel stojí v nádvoří zámeckém ; jest orientovaný, gotický, s pří- 
stavbami ze 17. a 18. věku. Kryt jest sedlem, se sanktusem. Na nárožích 
široké opěráky se soklem, skosené, bez ústupku. Okna nízká, se stlačeným 
obloukem hrotitým, na ostění žlábek. Na straně jižní přistavěna moderně 
g o t i c k á h r o b k a, na severní s a k r i s t i e se schodištěm. (Obr. 254. a 255.) 

Na západě pne se v ě ž (z 1. 1702). Čtyřboká, na nároží dvojice 
pilastrň římsovaných s úseky kládí, nesoucími římsu kordonovou s prejzy. 
V poschodí pilastry jednoduché s římsou, nad ní na krákorcích pískovcových 
ochoz (s moderní mříží), pak nižší polopatro, střecha plechová: komolý 



^'Z 




n 



.fe^^ 




Obr. 255. Nové Benátky. Půdorys kostela 
P. Marie v zámku. 



Obr. 256. Nové Benátky. Kostel P. Marie 
v zámku. Sokl připory klenební v knéžibii. 



jehlan s kopulí a lucerna s bání. Okna dole obdélná a oválová, v patře 
dlouhá; moderní hodiny. Do rohů koutových pi^istavěna jsou schodiště 
se čtyřbokými okny a na polední straně rokoková předsíň, otevřená segmen- 
tovým obloukem a sklenutá plackou. Šnek na severu má vchod pravoúhlý 
s pískovcovým opažením a vyloženou římsou, ještě renaissančního tvaru. 
Kněžiště uzavřeno jest' pěti stranami pravidelného osmiúhelníka. 
Okna, počtem pět — okno v závěru zazděno — nízká, se žlábkem pískov- 
covým. V rozích stojí na polygonovém soklu a společné patce hranolové 
čtyři připory hruškovité, dělené žlábkem, nesoucí hlavice společné, válcové 
s dekorací (plastické listoví) různého druhu ; na jedné má střední přípora 
samostatnou hlavici konsolovou a pravá štítovou desku se stylisovaným 
listovím, erb to pánů z Dražíc. (Obr. 256. a 257.) Nad hlavicemi všude 
zbytky obíhající římsy, zpod vyžlabené. 



302 



Sanktuarium: Rám ven sešikmený, dovnitř profilovaný ploše, na- 
hoře ukončen špičatou lomenicí. V ploše nad výklenkem erb pánů z Dražic, 
šikmo položený. Svrchu nad lomenicí vine se věnec révových listů; 14. stol. 
Dvířka moderní. (Obr. 258.) Druhý výklenek na protější straně (při 
epištole) menší, s gotickými nosy, původní. (Obr. 257.) 





iirS: W/^^^:Í^r"'l'.y/"h:"!^ 







Obr. 257. Nové Benátky. Kostel P. Marie v zámku. Hlavice klenebních přípor v kněžišti 

a sebránka na oleje. 



Loď stejně široká jako presbytář, má na jedné straně jedno staré 
gotické a jedno pozdější barokní okno. 

Klenba z konce 16. století, valená; s napodobenými žebry do ostré 
hrany a s lunettami příkrými, ostrými. Závěr oddělen pásem plochým. 
Klenba spočívá v nynějším kněžišti na původních příporách žlábkova- 
ných, v nynější lodi na přistavěných pilastrech ©římsovaných. 

Na západě kruchta zpočátku 18. stol, dělená; dva pilastry, v ro- 
zích polopilastry nesou římsu; nad ní balustráda s menšími pilastříky 
a čabrakovou ozdobou. Nad balustrádou zazděný oblouk s oknem na 
panskou oratoř. 



303 



Přistavěná sakristie sklenuta křížově bez žeber, vchod pravoúhlý 
s pískovcovou chambranou ; nad sakristií oratoř s plochým stropem, 
otevřená otvorem v bývalém okně; před ním na zděné konsole vyložená 
balustráda. 

Zařízení. Původně bylo v kostele, v kapli sv. Kateřiny, která se 
při něm nacházela, a v sakristi sedm oltářů; nyní jest jich pět, jež 
vesměs od hr. z Klenového byly postaveny. 

Oltář hlavní: Mensa rakvovitá se 
znakem; tabernakl oblý, po jeho stranách 
vystupují diagonální křídla predelly s pilastry 
barokní formy a úseky lomeného kládí a 
volut. Po stranách prosté východy za oltář 
a na nich sochy sv. Petra a Pavla a andílků; 
na stěně andělé s rohy hojnosti. Na úsecích 
kládí andělé větší a menší. Mezi nimi nad 
predellou obraz v pěkně komponovaném 
rámu z akanthů a mřížek. Obraz předvádí 
svatou rodinu, jest silně přemalován. Na 
mense řezané reliquiáře, na nohách voluto- 
vých s filigranovou ozdobou. Na tabernaklu 
řezaný lambrekin, na predelle ovocné festony. 
Z první pol. 18. století. (Obr. 259.) 

Na pravé straně oltář sv. Antonína 
s obrazem světce, an klaní se Ježíši, opravený, 
v právo (v presbyt.) ; v rámu podobně jako 
na hlavním oltáři komponovaném. Dole za- 
sklený tabernakl s lambrekinem, v něm 
perleťový kříž, po stranách na volutách an- 
dělé. Reliquiáře s anděly, s ozdobami dracounovými. Mensa rakvovitá. 
Z počátku 18. stol. 

V levo oltář s v. Jana Nep., almužníka ; stejný s předešlým. 
V tabernaklu socha jeptišky. Obraz sv. Jana, almužníka. Osoby skupeny 
příliš, bez ohledu na perspektivu. Z počátku 18. stol. 

V právo v lodi oltář barokního typu sloupového s točenými polo- 
sloupy a pilastry korintskými, kládím diagonálním, svrchu nástavec plochý. 
Stěna mezi pilastry stojí na predelle; po jejích stranách na volutových 
konsolách dvě sochy Pána Krista, spoutaného a bičovaného. Mensa upravena 
jako boží hrob. (Tělo Kristovo vyřezáváno dosti slušně až na hlavu) Na 
predelle reliéf: sv. tři králové. Nad ní podstavec s reliéfem zbodaných 
údů božských. Na podstavci stojí kříž a pod ním sv. Anna, na klíně držíc 
Matku Boží, k níž se sklání sv. Jan. Pozadí za křížem poseto sochami 
andílků a nasazenými řezbami v hautreliefu: Kristus klesá pod křížem, 
Kristus modlí se v zahradě Getsemanské a p. Ze začátku 18. století. Dva 
reliquiáře s ozdobou dracounovou s poprsím světců a s andílky. (Obr. 260.) 




Obr. 258. Nové Benátky. Kostel P. Marie 
v zámku. Sankiuarium. 



304 



Protější o 1 1 á ř B o ž s k é T r o j i c e byl odstraněn ; zbytky uloženy 
v kůlně. Namístě tom visí ob r az s v. J er o ny m a v barvě živý, v podání 
drastický; z pol. 18, století. 




Obr. 259. Nové Benátky. Kostel P. Marie v zámku. Hlavní oltář. 

Kazatelna. Spodek čtyřboký, strany vypouklé a dolů prohloubeny. 
Stojí na sloupku s attickou patkou, s hlavicí jónskou barokně upravenou 
Na stranách řečniště reliéfy, dolů akanthy ukončené, s obrazy svatých 
otců: Ambrože, Řehoře, Jeronýma a Augustina. Střecha plochá s holubici. 
Z poč. 18. stol. 



305 



Zvony. 1. Vysoký 1/;/, v průměru 137;/.. Ucha s tory na krajích 
uvn.tr větévka se spirálově se zatáčejícími větvidkami olistovanými Při' 
koruně dvouřádkový nápis (viz facsiinile obr. 261.). 




Obr. 260. Nové Benátky. Kostel P. Maric v z.-imku. Posiraniii oli.iř s kalvárii. 

Na plášti malý reliéf: Ecce homo! 

2. Zvon »Vojtěch« jest vysoký 0-82;//, široký 105///. Ucha zdobí 
masky. Kolem koruny vine se tento nápis: 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. Boleslavský. 



20 



306 



a 






= 


TO 




H 






»4 




C/ 


H 




a 


3 


-5 












E 




» 


^í 


;5 


ř=, 


H 


^ 






r:^ 







f-' 










S 


^ 


f r 


e 




-5 






í-i 


'4 


O 




5 


s^ 


2 


f-i 




a 


5 


■a 


H 


a, 


CE 




1^ 


^ 


^ 


H 


3 




s 


Z3 


m 


3 




e 


■a 




















S 


«■* 


s 


S 

3 


*-< 


s 


— * 






* 


H 


^ 


B 




^ 
















f4 


3 


■O 


s 




-5 






y 






^ 


•^ 




M 


2 


3 


*t 




g 


« 


















g 


a 






s 


M 


•f t 


«s. 


n 


«» 


s> 




:> 


a 










« 




a 


c 




a 










H- 








3 


=> 


« 




s 


= 


5 


= 






» 




a 


.^ 




I 


n 


3 


a 






H 


3 


rs 














,— 


— 


I3' 


5 




e> 


















3 






3> 


f'. 


es 






a- 








B» 






5 










a 


= 


















§ 


S 


t-:- 


^ 




3 














5 


3 


















ťí 


'^ 



J Tento Zvon Gmenem Wogtiech Wletv 
1711 Za Panowani Wysocze Vroz- P- F- 
Arnossta Bohv. Hrabiete — 
Z Ssyczen a Leipolds Heimba P : Na 
Benátkách Czitoliby diwiczy a bez 
NiE TiTVL z Nakladv Zadvssniho 

WlZWIZEN 

Pod nápisem vlys drobných květinových rozvilinek Pricquey- 
ových, ověšený dole festonem. Na plášti reliéf Madonny a pod ní 
zvonařský znak Pricqueyův (I: ^ P:) pak reliéf Kalvárie, sv. Václava 
a na čtvrté straně sv. Vojtěcha, na jehož podstavci čte se nápis: 

W : P : P : FRANTISSKA FRANZMANA 

Fararze P : Tobiasse Millera Dvchod 

NIHO 

3. Vysoký O 64 ?«, v průměru OSó m. Ucha pletená. Na 
horním okraji mezi dvěma řádky větévka a pod nápisem festonky. 
Na plášti na straně severní světice, s obou stran medaillony : na 
opačné (jižní) straně hlava Kristova. Nápis: 

ANNO DOMINI 1550 
ISTA CAMPANA FVSA EST AD LAVDEM DEI OMNIPOTENTJS || 
ET BEATE MARIE VIRGJNIS ET SANCTE KATEŘINĚ 
PER ME MAGISTRVM STÁNI || 

SLAVM . . 

V sanktusu: 1. Větší má výšky OSOw, prům. 0-396;//. Ucha 
hladká, pod korunou v pásu nápis: lOHANN GEORG KUHNER 
GOSS MÍCH IN PRAG 1756. Pod nápisem opakuje se reliéf: 
dva andělé korunují oko boží. Na plášti reliéfy Madonny a sv. 
Jana Nepomuckého. 

2. Menší vys. 022 m, v průrn. 0'26 ;;/. Ucha i plášť hladké, pod 
korunou nápis gotický (viz facsimile) s přeházenými písmenkami : 



Varhany na oratoři, tahací, ze 17. stol., pětidílní, s řezbou 
akanthovou. 

Lavice pěkně řezané s akanthy na předku i na postra- 
nicích ; počtem 18. První pol. 18. století. 

Zpovědnice třídílná, s akanthy na nástavci ajour řezaném, 
z poč. 18. století. 



307 

Ramen k o na zvonek do sakristie s tepanými akanthovými 
lupeny. 

V sakristii tabernakl z barokního okáře ze 17. stol, s kalichem 
na dvířkách a sloupky po stranách. 

Pod kruchtou socha Panny Marie na zeměkouli hadem otočené, 
dřevěná, na zděném podstavci. Slušná barokní práce. 




Obr. 262. Nové Benátky. Kostel P. Marie v zámku. Ze dřeva řezané epiiapliiuin Jana i Werihu 

z pol. XVII. stol. 



Naproti epitafium Jana Sam. Limpeka, malované 1. 1625 zetěm 
jeho Mikiiláseví Žateckým, malířem a sousedem novobenáteckým, nákladem 
Václava Limpeka, písaře obilního. Obraz na dřevě v rámu půlkruhové 
nahoře zahnutém: tři králové jdou, aby se klaněli Marii a Ježíšku. V pozadí 
chlév v podobě sbořeného hradu. Za králi stojí osoba mladá v bilém 
plášti, vedle pes. Šaty králů se slohovými ozdobami. Osoby malovány 
v pohybech dosti nezručně, barvy živé. Dole v pravém rohu erb a nápis: 

20» 



308 



S nákladem uvozeného P. Waclawa 

Lympeka z Staufu, toho czafu C : M. C. 

Pifarze obilného Panftwj Benatfkeho 

Ku Památce Pana Otce fweho 

(Ostatek zakryt rámem.) 

Epitafium Jana z W e r t h u,*> jenž v kostele tom jest po- 
chován, řezané ve dřevé, v oválové kartuši renaissanční ; uprostřed pla- 
stický erb, kolem řezané brnění, bubny, kotle, dudy, lebka, nahoře andílek. 




Obr. 263. Nové Benátky. Kostel P. Maiie v zániku. Náhrobek čís. 2. a 1. 



Kolem ve dvou řádcích tento nápis na obvodu : Illj et EUj Dn. DnS 
lOANNES L^BaRO DE WERTH: DOmIuS : IN BENATECK ODENKIRCH; 
(druhá řádka uvnitř písmem menším): Grymach erbach kellenberg & poden- 

STEIN HARED'H : BVRG : ARCHIPIS COLONIEN : & MILITIA EQVESTIS GENERAL AC COLONEVS 

(Obr. 262) 

Na stěnách nad klenbou lze na půdě kostela zjistiti zbytky fresek 
z konce 15. a začátku 16. století. Rámec lištový s ornamentem goticky 
stilisovaným. kolem obrazu: v poli domek s kalichem, výše figury v řásna- 
tých šatech. 

Hodiny na věži, signované na pastorkovém kolečku 

Bernard Bis Wanger Burger 

licher Gros Und Glain 

Uhr Macher In Prag 

den 24 November 1706. 



") Jiný náhrobek, v hrobce, připomíná, že pocházel z terra Juliacensi a že zemřel 
12. Septemb., hora IV. matutina anno 1652. Opis v Mus. kr. Č. při hesle N. Benátky. 



309 

Ve zdi pod kruchtou, do lodi obrácené, jsou čtyři náhrobky 
pískovcové. Po straně evangelia: 1. velký r85X0"90w; na desce paní 
v rubáši a v čepci, s květinou v ruce; u nohou erb s dvěma ptačími hla- 
vami; z nápisu lze přečísti jen: ,,pani Barbora matka . . . lov/a . . z be- 
nat ... a na narztach (?!)." Je to dle L. Šnaidra náhrobek paní Barbory 
Nybšicové z Holtendorfu, manželky Petra Ježovského z Lub. Ze 16. stol. 
(Obr. 263.) 2. Rytíř v plné zbroji, s nasbíranými krajkami kolem krku, 
v pravé ruce štít, levou o meč opírá; u nohou přilba. Velik. r85X0'90w. 
16. stol. Po straně epištoly: 3. Panoše v plné zbroji, drží v pravé ruce štít, 
v němž je vyobrazen šíp, v druhé třímá meč, u nohoou přilba ; velikost 
r5lx085»z. 4. Úplně otřelý; zachoval se jen erb a v něm i v klenotu: 
ryba. Velikost 140 XI "05 w. 

KOSTEL SV. MAŘÍ MAJDALENY, děkanský, na starém hřbi- 
tově, obehnaném zdí kamennou. Vystavěn od Jindřicha purkrabí z Donína 
kolem 1. 1590. L. 1640 byl spustošen, okna vytlučena, bez kostelních 
potřeb, takže mše svatá četla se v něm jen na den sv. Maří Majdaleny. 
Opraven asi od Jana z Werthu, když zámecký kostel byl uzavřen zdí — 
tak stal se farním. 

Budova pozdní gotiky, krytá valbou, se sanktusem, silně /barokiso- 
vána. Stěny hladké, římsa nová. 

Průčelí na západní straně, barokní, z konce 17. stol. Po stranách 
dvojice pilastrů s římsovitými hlavicemi, jež nesou kládí s triglyfy, římsa 
prejzová ; ve středu portál s římsovitým nástavcem, nad ním liché okno 
s chambranou kanellovanou, se štítkem barokně ohraničeným. Nad římsou 
štít s pilastry čabrakovitými, na nárožích pinie, trojstranný. 

Presbytář zakončen jest pěti stranami osmiúhelníka. Okna hroti- 
tého oblouku podlouhlá, vyšpaletovaná, na ostění žlábkem proíilovaná ; 
ve čtvrtém jest oratoř, páté — v závěru — zazděno. Klenba valená, 
s lunetami, nesena pilastry, v rozích lomenými, s římsovitými patkami 
a takovými též hlavicemi. V levo vchod do sakristie pravoúhlý, 
s pískovcovými chambranami. Nad ním oratoř, otevřená obloukem 
segmentovým, lože zasklená, s balustrádou na volutových konsolách. 
Sakristie, přistavěná, ploše krytá, rovněž i oratoř nad ní má strop ploský. 
Oratoř s barokním štítkem na severní stranu, hladkých stěn. 

Oblouk triumfální polokruhový; dole sokl, v náběhu plochá 
římska. 

Loď podélná, ploše krytá, se čtyřmi páry oken, takovými jako 
v presbytáři, jedno zazděno. Vchody na západě v průčelí a v jižní stěně, 
tento s kamennou chambranou; do severní zdi přistavěno šnekové scho- 
diště. V západní části její kruchta na sloupech kamenných, toskán- 
ských, jež nesou trámy volutovými konsolami; poprsnice ve středu pro- 
hnutá, s plochou stuhovou dekorací pilastrů a říms. 

Hlavní oltář: Mensa pískovcová, otesaná: rakev s reliéfem: 
Ježíš, dobrý pastýř. Na predelle v předu tabernakl s pilastry a sloupky, 



310 

na dveřích beránek, svrchu kříž, za ním později přidaná socha Madonny. 
Po stranách sochy sv. Petra a Pavla, obraz Brandluv bez signatury, ač 
nelze pochybovati o jeho věrohodnosti: sv. Maří Magdalena modlí se 
z bible, u níž jest umrlčí hlava. Ruce má sepiaté, ňadra obnažená; svrchu 
padá světlo na ruce, obličej, ňadra a ramena. EíTektní osvětlení. (Obr. 264) 




Obr. 264. Nové Benátky. Děk. kostel sv. Máři Magdaleny. Obraz na hlavním oltáři. 



Rám kolem nesen jest anděly, ohraničen mušlemi; svrchu v kartuši hiero- 
gram: MRA. Nad obrazem baldachýn s lambrekinem a zástupem andělů. 
Z první polovice 18. stol. (Obr. 265) 

Oltáře postranní. Oba jsou starší nežli oltář hlavní, z poč. 
18. stol. V levo oltář sv. Barbory, typu sloupového, se sloupy točenými, 
s hlavicemi korintskými a s pilastry, s oblomeným kládím, nad nímž 
plocha omezená pilastry a římsou. V tabernaklu zasklena sv. Rosalie. 



311 

Obraz sv. Barbory: Dole kněz podává nemocnému poslední svátost. Po 
stranách stojí příbuzní, žena pohlíží vzhůru k oblakům, z nichž se snáší 
sv. Barbora ve sboru andílků, kteří nesou její attributy: věž, meč, kalich. — 
V nástavci srdce, nahoře vása. Po stranách oltáře sochy sv. Háty a sv. Barbory. 
Na mense reliéf stínání sv. Barbory. (Obr. 266.) Na i)ravém oltáři tabernakl 




Obr. 265. Nové Benátky. Cek. kostel sv. Máři Magdaleny. Hlavni oltář. 



ořímsovaný, nad ním obraz sv. rodiny na plátně, v nástavci holubice 
a andělé. Po stranách andělé a sochy sv. P"rantiška a sv. Antonína a dále 
andělé. 

Kazatelna: spodek jako kotel, na něm pásy s festony a akanthy : 
řečniště okrouhlé, ve čtyři pole pilastry členěné, v nichž kartuše s reliéfy 
evangelistů, svrchu oblomená římsa. Stříška sedlová, na ní tři vásy a tři 
kartuše řezané, s akanthy; výše na podstavci anděl s knihou evangelia, 
v oblacích. Z pol. 18. stol. 




Obr. 266. Kove Benátky. Děk. kostel sv. Maří Magdaleny. Poboční oltář sv. Barbory. 



313 



Varhany, skříň třídílná s akanthovou řezbou, se sochami 
andílků troubících, vkon)[)onovan>ch, a trojnásobnými římsami; 
dole konsoly. (Varhany tyto přeneseny sem z kostela sv. Mikuláše 
na Starém městě Pražskem.) 

Mříž dělící presbytář, balustrová, dřevěná, uprostřed železná, 



nova. 



Pontifikální křesla z pol. 18. stol., s řezbou akan- 
thovou. Na menších stolicích znaky alianční a reliéfy: Kain a 
Ábel, Hagar a Ismael. 

Kalich: noha a nodus jsou nové, kupa z pol. 18 stol.; 
na ní rozviliny akanthové. 

Ciborium vys. 023 w, kupa šir. 013 w. Noha kruhová 
s vysoko tepanými rozvilinami akanthovými, š oválovými vsazenými 
medaillony a reliéfy: sv. Josef, sv. Jan Nep., sv. Barbora a sv. 
Maří Magd. Nodus kuželovitý se srdčitými výpustky. Kupa nízká 
s pláštíkem prola movaným, s podobnými rozvilinami akanthovými. 

Značky: fD-Sj > ^^ druhé lev. Svršek: koruna z akanthů na 

víčku plochém; ve středu kříž. (Na okraji nohy vytlačeno: »Do- 
rothea : Scheinwagnerin Den 3. Julij : Anno: 1708.) 

Kalich vys. 026 m, šir. 009 j/i. Noha zprohýbaná barokně, 
šestistranná s otupenými rohy; na ní vysoko tepán dekor mušlový 
kolem reliéfů sv. Terezie, sv. Ignác, svatá se sluncem a plamenným 
mečem. Nodus vásovitý, ověšený festony laurovými; kupa s plá- 
štíkem tepaným, barokně prohnutá, mušlový ornament kolem reliéfů 
klasů, révy a růží. Kupa se silně prohnutým retem. Značka /T |ýr\ 

>«'**~"**v spodek značky uříznut. Z polovice 18. stol. ^ 

i rnryl Křtitelnice cínová, gotická. Tři nohy za- 

_ \ I ^ / -^ končené spáry nesou vousaté hlavy, mezi něž vložena 
jest číše: její hořejší kraj zdobí dívčí hlavy k uzavírání víka, 
které jest novější. 

Na číši arkády gotické s kružbou, kytkami i kraby, v nichž 
sošky 12 svatých; kolem hořejšího okraje gotický nápis (viz facsi- 
mile obr. 267.). 

Na dolejší obrubě : 

A" DNI 1733. 
+ RENOVAT + PERANCI + FRANCZHANI + CVRA + NEO + BENAT 

V sanktusu zvony: 1. Ucha hladká, kolem koruny guirlan" 
dový pás z listů vinné révy a festony révové, na plášti nápis: 

eX • VOTO MagDaLen^ pI^ 
CLIentes (= 1717). 






3 



+ 






314 

HAEC CAMPANA FVSA IN HONOREM 
SANCT^ MARI^ MAGDALENA BENEFAC. 
: TORE ILLVSTRISSÍMO S : R : IMP : ERNESTO 
lAROSLAO COMITE DE SCHVTZ LEOPOLDS 
HEVMB DOMINO IN BENETEK ZITOLIB DIWI 

TZ BEZNO. 

Na druhé straně reliéf sv. Maří Magdaleny. 

2. Ucha hladká, při koruně laurový věnec. Nápis: 

2 NÁKLADEM PANA GANA 
FIALKI SLITI GEST LÉTA PANYE 1701 

Pás rozvilin. Na plášti reliéf akanthových listů, sv. Maří Magdaleny, 
anděla strážného a andílcích hlav. 

Náhrobky: L Na hřbitově, z pískovce tesaná deska, ohraničená 
akantby a mušlemi, svrchu lebka, na ploše Madonna staroboleslavská, pod 
ní krucifix, pod nímž klečí dva muži ; matka a dítky v peřince. Dole 
v kartuši byl nápis. Na druhé straně andílek drží v ruce péro, v druhé 
kalamář. Na okrajích had, ještěrka, sejček, lebka a p. Rokoko. 

Ve zdi hřbitovní tyto náhrobky: 

2. Na podstavci plastický znak, nad ním v kartuši nápis: 

LÉTA- 1743 — DNE 15 APRÍL 

VSNVLA W PANV BOHABOGNA MATRONA 

P KATERZINA MANŽELKA UROZ P: ANTONÍNA 

GAIGERA TOHO CZASV DVCHODNIHO PaNSTVI 

BENACZKEHO STARZI 41 ROK Oczekawagicze 

radostného wzkrzissení deg gi bvh 
lechke odpocziwani amen. 

Nad podstavcem stěna s reliéfem : pod krucifixem klečí s jedné 
strany otec a tři synové, s druhé matka a tři dítky. Nad tím baldachýn 
s lambrekinem, zavěšený na římsoví, v němž uprostřed oko boží a holu- 
bice. Na římse anděl s přesýpacími hodinami a lebkou. 

3. Náhrobek podobné komposice. V kartuši na podstavci nápis: 

Roku 1730. DŇe 21 Martu 

Ufnul w Panu Vrozeny Pan Frantyffek Rebenffteiger 
f blankenfeldu Miefta Nowych Benátek 
Pnmaf wieku fweho magyczy 50 w tomto 
Miftě odpocziwa a Radoftneho z Mrtwych wftani 
oczekaAva deygz gemu lechke odpoczmuty 
Am - en. 

V ploše plastický obraz: Pod křížem klečí četná rodina, v levo otec se 
syny — právo matka a dcery. Nad nimi v oblacích sv. Trojice, po stra- 



315 



nach andělé a svatí: sv. Jan Nep., sv. František, sv. Václav, sv. Florián. 
Výše lebky okřídlené, v římse plastický erb. Výška náhrobku 2 02 ;«, 
šířka 0-86 vi. (Obr. 268.) 

4. Pískovcová deska 172X0 90;;/, s opisem: 

EcííX ^. 1636 na den Svatého ambrože to geft 

7. dne J^rasyncze život swug w Panu dokonala Dorota 

manželka mladffyho Sfaffka Zme 

zyhurže. Měla Let wěku fweho 56 a tuto Pohrzbena geft fwým 

Synem — 

Uvnitř desky písmo vytřené. 

Kříž z polovice 18. století, prosekávaný. 
Ornament stuhový a hierogram IHS. — Druhý 
a třetí kříž z počátku 19. stol., s ozdobou 
hřebenovou. 

Na děkanství: Obraz arcib. Příchov- 
ského, portrait na plátně malovaný. Druhá pol. 
18. stol. 

MĚSTO Nové Benátky rozprostírá se na 
výšině po pravém břehu řeky Jizery; nejvyšší 
prostoru zabírá náměstí čtyřstranné s domy 
jednopatrovými, moderními. Zbytky loubí za- 
chovaly se na severním, nejvyšším to okraji ná- 
městí. Zámek a děkanský kostel nestojí na ná- 
městí, mezi nimi táhne se severní řada domů. Ze 
čtyř rohů náměstí vybíhají ulice, z nichž delší jsou 
obě vedoucí k Jizeře; domy v nich jsou střídavě 
patrové a přízemní. 

Ve středu náměstí KAPLE sv. rodiny 
z počátku 18. století, kterou vystavěl Ign. Z. hr. 
z Klenového a léta 1727 nadáním 50 zl. obda- 
roval. (Obr. 269.) Do roku 1795 byla kaplí, 1795 až 1897 radnicí, ježto 
stará radnice 1. 1769 shořela. 

Stavení čtyrboké, na rozích dvojice kompositních pilastrů s podstave 
a na soklu. Nad pilastry kládí, jež nese římsu. Na stěnách ploché oblouky ; 
okna ve dvou poschodích a v přízemí (z adaptace). 

Průčelí kaple s portálem rokokovým, později přidaným, kryto prejzy. 
Z plochého stanu vystupuje lucerna zděná, osmihranná, s novou dřevěnou 
vížkou. Hodiny a cimbály z let padesátých. 

Vnitřek rozdělen stropy ve dvě patra. Byl sklenut kopulí zděnou, 
nad níž byl výhled do lucerny, klenuté kopulí s 8 okénky. Šnek dřevěný 
(vede na bývalou kruchtu). 

Obrazy v radnici: 1. Večeře páně z 18. stol., na plátně. 
2. Sv. Jeroným, současný. 3. Sv. Magdalena, iteni. 4. Obraz z pol. 




Obr. 68. Nové Benátky. Hřbitov 
11 děk. kostela. Nálirobck čís. 2. 



316 

18. stol. Dole pohled na severovýchodní stranu radnice, bleskem zapálené. 
Byla to budova obdélná, v přízemí s opěráky, svěží krytou stanem ; nad 
obrazem radnice sv. Trojice a patronové čeští. (Obr. 270.) 

Pečetidla na radnici: 1. Okrouhlé, v průměru 044 //^, stříbrné. 
Kolem znaku opis: SIGILVM • CIVITATIS • NEO : BENATECENSIS. Na- 
hoře letopočet 16—33. Držadlo pevné. 

2. Stříbrné, okrouhlé, v průměru 048 m. Kolem městského znaku 
opis: Sicumim: j n: bcnaíck: fuji I cr: gijera; na folii vinuté. (Obr. 271.) 






ií! 



I. 



\ I j. 




Obr. 270. Nové Benátky. Obraz staré radnice 
na plátně malovaný. Z XVIII. stol. 



Obr. 269. Nové Benátky. Bývalá kaple sv. rodiny, 
potom radnice. 



Na svrchní straně iHOC . SIGILVM . FECIT . CONFLARE . GENEROSUS . 
DOMINVS . DOMINVS . BOHVSLAVS . DE . CVNWALD . ET DE DRAZICZ 
Držadlo pohyblivé, z volut; ze začátku 16. stol. se stříbrným řetízkem. 

Na obě pečetidla vyšívaný váček ze žlutého hedvábí; zlaté nitě. 
Motiv: slunečnice. 18. století. 

VĚŽ vodárenská (z 18. stol.) asi 18 m vysoká, čtyřboká, z cihel 
a lomového kamene postavená, s barokní římsou profilovanou. Okna čtyř- 
hranná, bez ostění. Střecha schází. Vodní roura připomíná se již 1. 1588. 

SOUKROMÉ DOMY. 

Dům čís. 15. na náměstí, barokní, klenba v průjezde bez žeber na 
konsolách. 



317 




Dům čís. 96. -I., barokní stavení /.počátku 18. stol., přízemní. Nad 
okny římsy prohnuté, v nich andílci hlavinky štukové. Steny členěny 
pilastry, místy sdruženými, s hlavicemi barokně jónskými, s úseky kládí. 
Římsa již porušena. Uvnitř v jednom pokoji na stropě stucco : večeře Páně. 

U domu čís. 77. brána polokruhová, s římsou segmentově pro- 
hnutou a s pilastry, svrchu prejzy. Nad středem, po stranách kapličky 
ve skále dva lvi na kapličce Madonna (pískovcová), na nárožích vásy, 
slušně komponované. Z první pol. 18. stol. 

V domě čís. 61. ve zdi zazděn erb hrab. Sporků, pískovcový 
klenák, patrně odjinud sem přenesený. 

Dům čís. 59. s podloubím, jednopatrový, na náměstí, z let 1690 
až 1720. V přízemí podloubí o třech obloucích, sklenuto křížově bez 
žeber. V prvním patře nad kordonovou římsou vystupuje střed o třech 
osách. Okna s vysokými klenáky, nad nimi štítek se 
slunečními hodinami. Po stranách stucco: Kronos 
s přesýpacími hodinami a andílkové. V křídlech: okna 
s plochými chambranami barokně zprohýbanými, 
s kapkami a rostlinnými festony. Pod nimi štukoví: 
1. jaro, 2. léto, 3. podzim, 4. zima — znázorněné 
výjevy allegorickými. Pod středními okny: 1. vino- 
braní, 2. plastický kapr, 3. pokaženo. Nad okny 
v křídlech výjevy z řecké mythologie: 1. Hektor a 
Achilles, 2. Únos Helleny, 3. pokaženo, 4. Odysseus 
na hostině ženichů. Na nárožích pilastry barokně 

stylisované s akanthy. Nad štítkem sochy Panny Marie, .sv. Floriána, sv. 
Bartoloměje. Průjezd sklenut křížově bez žeber; spodek domu částečně 
sklenut, s lunetami, částečně s povalovými stropy. 

Dům čís. 91. do tří ulic: členěný pilastry a pseudojonskými hlavicemi; 
okna s chambranami, klenákem nebo andílkem a římsou segmentově zpro- 
hýbanou. Z pol. 18. stol. 

Na domě poštovním socha Panny Marie. 

SOCHY. 

Socha sv. Jana Ncpomuckého na náměstí. Kolem ní pískov- 
cová balustráda, na nárožích vásy pískovcové, šestiboké. Socha stojí 
uprostřed na hranolovém stylobatu s římsou ; na něm znaky alianční 
a letopočet 1693. V podstavci kaplička. Socha světcova jest mladšího 
původu. 

Na cestě k Dražicům socha sv. Jana Nepom., pískovec, na 
hranolu, 18. stol. 

Kříž na rozcestí silnice k Dražicům a k Chotětovu. Kříž na skalce, 
pod ním kaplička na hranolovém podstavci, poč. 18 stol. Postaven původně 
u mostu na památku moru r. 1680. 



Obr. 271. Nové Benátky. 
Pečeť. 



318 

Na strojírně v cukrovaru do zdi jest zasazen kámen s letopočtem 1587; 
pod kamenem jest deska s nápisem: Na tomto místě stál do r. 1869 lovčí 
trojpatrový dům zbudovaný od Bedřicha purkrabího z Donína 1. p. 1587 
(totéž německy). 

Na hřbitově v nové KAPLI na oltáři reliéf (z Dražického kostela): 
sv. Martin dává plást žebrákovi. Zač. 18. stol. Ze dřeva, moderně ne- 
vkusně polychromováno. 




Obr. 272. Nový Stránov. Pohled na zámek z poč. XIX. stol. Naproti přes údolí zámek Krnský. 



Nový Stránov. 



Sedláček X. 358-362; Vaněk 41; Čechy 454 -456; Sommer 136. 



Ve starších pamětích jmenuje se Vtělen, Vtelno: pánové ze Vtelna 
vykonávali právo podací při kostele sv. Jiří, tak Ctibor ze Vtelna v první 
polovici 13. století. Tvrz Stránov povstala v 15. věku; 1. 1429 připomíná 
se Bohunek ze Stranová. Jaroš ze Sovojovic jinak ze Stranová z tvrze 
vystavěl zámek, jenž slul napořád Nový Stránov (1463—68). L. 1545 
Markvart Stránovský ze Sovojovic prodal jej Zikmundovi Berkovi z Dube, 
od něhož 1. 1589 koupil jej Karel z Bibersteina; vdova po něm Anna 
Šlikovna vdala se za Michala st. Slavaiu z Chlumu, jemuž byl 1. 1642 
sekvestrován a prodán Janovi svob. pánovi z Lisova, důstojníku v cis. vojsku. 
L. 1703 přikoupen ve Vtelně dvůr Vančurov, 1. 1733 Mladotov tamže. 
Poslední pán z Lisova Josef Rudolf zanechal dceru Růženu, jež 1. 1746 
vdala se za Jana V. Příchovského z Příchovic. L. 1794 koupil Stránov 



319 



svob. pán Herites, po nčin rytíř Bedř. Ncupauer, od r. 1864 drží jej 
Marie hr. Waldsteinová. 

Podle Balbína (Miscellanea L. 3) a dle Sommera by! starý zámek 
počátkem 17. stol. zbořen a nový vystavěn (Obr. 272.); v nynější podobě 
své byl přestavěn v letech 1890—94 dle návrhu prof. Jos. Scimlze od 
mladoboleslavského stavitele Jos. Mráze a kameníka Jus. Viska na Král. 
Vinohradech. 

Zámek vypíná se nad potokem Skalským, kde malebné jeho údolí 
otvírá se k Jizeře, na stráni, s kostelíkem zámeckým a vesnicí Jiz. Vtelnem 
v pozadí. (Obr. 273 ) 




Obr. 273. Nový Stráiiov. PohleJ na záni»k a kostel sv. Václava od jihovycliodu. (Siav restaurovaný.) 



Přístup k němu vede z vesnice od jihu, stromořadím, jež ukončuje brána 
gotická, čtyřboká, jednopatrová, krytá šindelovým stanem. (Obr. 274.) Strop 
její jest plochý Na venkovské straně jest sklenuta do hrotu, profilovaná 
od náběhu prutem hruškovitým, nahoře se prostupujícím, z něhož vyrůstá 
druhý. Po straně pravé jest okénko s pískovcovým otupeným ostčním, 
po levé straně vchod menší segmentový. Vchod na straně vnitřní jest též 
hrotitý, s pískovcovým ostěním, na hraně otupeným. Fatro lepené, dříve 
asi dřevěné. Vedle ve vchodu do zahrady dvéře železné s pruty, v řezu 
kosočtverečnými diagonálně se prostupujícími : uprostřed tvar srdce, 
v rozích kruhy. 

Branou touto vchází se do dvora, s úpravou z 18. stol. V něm 
pískovcová kašna, půdorysu barokového; uprostřed ní delfín, vodu 
chrlící, komický. Po stranách dvora úřednická stavení, v levo kostel, 
v pozadí zámek. 



320 



Vchod do zámku jest po mostě na bývalém příkopě, do skály 
vytesaném. Na straně vnější drátěná síť držená zděnými pilířky s rokoko- 
vými vásami na vrcholu; po stranách vchodu na pilířích nohové drží 
plastické erby pánů z Lisova a z Příchovic. Most, sklenutý na dvou ob- 
loucích, masivně založený, s balustrádou zděnou, uprostřed polokruhově 
prohnutou, vede ku bráně zámecké. 

Zámecká budova má čtyři křídla, rozestavěná kolem dvora, jenž 
má tvar nepravidelného lichoběžníka, z jehož stran východní jest nejkratší- 
(Obr. 275.) Zdi spočívají na živé skále (na sklepích a nadsklepí, částečně 




Obr. 274. Nový Stránov. Gotická brána do nádvoří. 



ve skále vytesaném), založeny byly v různých úrovních, takže tato křídla 
mají nestejný počet pater. (Obr. 276.) Původem jsou všechny současné 
s věží (z konce 15. stol.), adaptace jest dílem z poč. 17. stol., dílem ba- 
rokní i rokoková. 

Budova celá byla, jak již praveno, zrestaurována v letech 1890 — 94. 
Některé staré detaily zachovány a zazděny pod loggie (na straně jižní), 
jmenovitě: části okenného ostění, patka gotického sloupu kulatého, svorník 
okrouhlý, hladký, se žebry profilu hruškového; kámen s vlysem diaman- 
tovým, část nadpraží s torem krouceným a část ostění z portálu se sloupky 
vrtulovými — všechno z 15. stol. Část nadpraží s folií, na níž zbytek 
nápisu: nisi bomUB bet i . . (Z kn. Mojž. I. 17. kap.: Terribilis est locus 
iste, iiquit, non est hic aliud, nisi domus dei.) 



321 

Zcela nové jsou štíty, mříže v oknech, ostění oken vysázena, detaily 
barokní (rámy dveří s barokní malbou), konsoly, rustika na stěnách do 
parku, střecha břidlicová. 

Věž mohutná, šestiboká jednou stranou a dvěma [)iilboky přiléhá 
k zámku; šířka strany 6 50 w. Zdivo její jest lomový kámen ; nárožníky, 
hrany soklu, ostění oken a panely římsy jsou pískovcové. Sokl s hranou 
šikmou, hladkou. Stěny děleny dvěma římsami, vyžlabenými. Nad 
druhou římsou na rohu (k hlavní bráně) zazděno kamenné poprsí muže, 
otlučené. Okapní římsu, mírně vyžlabenou, nesou na rozích tesané masky 




Obr. 275. Nový Stránov. Půdorys v zámku. (Stav po restauraci.) 



mužské v kápích, s dlouhými vlasy a vousy. Nad nimi vystupují hranolové 
pilířky, jež stužují kolem obíhající poprsnici ochozu. Tato poprsnice jest 
na každé ze šesti stran věžních rozdělena na šest polí panelovaných 
lichou kružbou plaménkovou. (Na poprsnici bývalo dříve zděné cimbuří.) 
Z ochozu zdvihá se — vez kryjíc — zděná helmice stanová (při restaurování 
přidány věžičky nad pilířky poprsnice), nad helmicí střecha jehlancová 
s pěknými vikýři. Okna čtyřhranná, s pískovcovým ostěním, s pruty se 
protínajícími — staré ostění zazděno jest do zdi pod loggiemi: v přizemí 
jedno, v 1. patře jedno, ve druhém 2, ve třetím 2, ve čtvrtém 2. 

Strana západní o dvou patrech a se zvýšeným přízemkem. 
V přízemí tři okna (dvě sdružená) a portál s kamennou ovrubou ; nad 
ním v patře okno, pak dvě sdružená a dvě otevřená na nově přistavěný 
balkon, nesený krakorci. Osm oken barokových v přistavěném druhém 
polopatře. Všechna okna mají barokní chambrany. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. -Boleslavský. 2L 



323 

Strana severní — nejdelší, nižší (40 m z venčíj. Skládá se 
ze tří částí: a) od čelní strany západní sem hledící část jest stejně 
členěna s vlastní stranou podélnou, b) Hlavní křídlo severní s podpří- 
zemkem, přízemím a třemi patry. Okna v souterrainu s bossáží, v patrech 
podélná s renaissančními římsami. — U pravé strany arkýř, vedený oběma 
patry: jehlancová konšela dolů hrotem obrácená, jenž nesen jest mužskou 




a 1 Z 3 ♦• 5 6 f t ? 10 r li 1? 1* 15 16 1' 18 1? SOM 

-hl I M I I I I f I 



Obr. 277. Nový Stránov. Návrh na restauraci zámku. Sirana severní. 



maskou, ve třetině plochy zdobená diamantovým vlysem — jeho původní 
část jest pod loggií zazděna — a bohatě profilovanou římsou. Původní jest 
zdivo do první římsy se třemi pravoúhlými okny*) ; nad ní přistavěn a zvýšen 
arkýř, ozdobený motivy souhlasně s portálkem uvnitř zámku a krytý stanem 
břidlicovým. — c) Na východním konci štít nový, renaissanční, od křídla 
východního; v něm arkýř barokní. — Uvnitř ve dvoře v koutě severozáp. 
vstavěna věž čtyřhranná, s nízkou věží jehlancovou. (Obr. 272 a 277.) 



*) Na obr. 277. scházejí. 



21* 



324 

Strana východní, nejužší, — s novým arkýřem na konsole 
se ženskou maskou (novou), se třemi okny hrotitými a nízkou stříškou. — 
V celé stěnč jen tři malá okénka, patro nad arkýřem má čtyři okna 
s pozdně goticky profilovaným ostěním (staré). (Obr. 278.) 

Strana jižní (obr. 278.) skládá se a) ze štítu náležejícího straně 
východní (^modernisováno), v němž pískovcová socha Panny Marie (no- 
vější); ^) z prostředku: loggie rokoková; c) ze štítu náležejícího křídlu 
západnímu (zmodernisováno), s věží a schodištěm dole do parku. Přízemí 
loggie na čtyřech slepých obloucích, sklenuto jest na třech pilířích a dvou 
polopilířích u stěn. Do dvora vynechán jeden pilíř a ostatní dva spojeny 
segmentem. Klenby křížové. V patře oblouky čtyři, širší, segmentové; klenby 
plackové. Balustrády: kamenné kuželky čtyrboké, dolejší balustrády v půdo- 
rysu vyložené. V náběhu všech archivolt římsy, u spodních klenáky, ve 
svrchních masky pitvorné. Nad římsou svrchní (3.) balustráda s pískovcovými 
vásami na pilířích. Před pilíře postavena sloupová dekorace, na obě 
strany stejná: dole toskánské pilastry na hranolových piedestalech, s oblo- 
meným kládím; nahoře sloupy pseudojonské se dříkem kulatým, nahoru 
zúženým ; kládí hladké, římsa vyložená. 

K západnímu křídlu, sem obrácenému, přistavěno schodištěi 
vedoucí na terasu, z ní k portálu se dvěma erby v nadpraží: Spanov- 
ských z Lisova a Tenknaglů z Kamp (Tycho de Brahe); v tympanonu 
uzavřeném segmentovou římsou plastická, štuková dekorace ovocná. Nad 
portálem, v patře jedno okno, v druhém patře tři okna, nad římsou okapní 
plastický ananas. 

Nádvoří s přistavěnými schodišti v rozích upraveno moderně ; 
okna s prohnutými římsami. 

Kolem zámku rozkládá se moderní park. 

Vnitřek. Ve věži místnost v přízemí šestiboká, klenutá valené; 
nábytek starožitný, vykládaný, importovaný; krb; strop malován, jehož 
malby v původní podobě: kvítky na žlutém podkladu, obnovil pražský malíř 
Friebel. V prvním patře portálkem v síle věžní zdi hrotitým, o čtyřech 
oblounech, na patkách jehlancových a 4 žlábcích — vchází se do chodby, 
pořád v síle věžního zdiva, přichází se ke druhému portálu s archivoltou 
pískovcovou a dveřím s barokním zámkem do pokoje, s klenbou šesti- 
bokou s ostrými hranami. Místnost tuto osvětluje jedno okno se špaletou 
350 m silnou. V ní empirová kredenc a skříň renaissanční, vyřezávaná 
fs orly). Z prvního patra vede šnek pískovcový, v síle věžní zdi až do patra 
třetího. Druhé patro sklenuté valené, s jedním oknem, vchodem barokním 
a barokním krbem. Ve třetím patře vchod segmentový se železnými 
dveřmi, otvírá se do síně s klenbou šestibokou, o hrotitých hranách a se dvěma 
okny. Před ní předsíň v síle zdiva s oknem, jejíž strop valený jest pomalován 
akanthy na modré půdě. Síň pak sama ozdobena jest freskami ze 
16. nebo poč. 17. stol., při odkrytí jich valně poškozenými. Stěny do výše 



325 



r20 m pokryty jsou architekturami zahradních budov s výhledy do parku 
a na zámky. Nad tím druliá řada paláců, koše s ovocem, kytky. Nade 
dveřmi polonaiiá ženština na h"ižku s perlami na rukou (Kleopatra) v šesti 
polích klenby dívčí obrazy s dětmi, harfou . . . nejspíše aliegorické obrazy, 
kterýž výklad dává jim prof. Sedláček. (Nevinost.) Kresba slušná, malba sytá, 
barvy živé. I dvéře jsou pokryty malbou. Nejvýše, ve střeše, místnost, krytá 
zděným stanem, se vchodem a dvěma okny; odtud vedou schody na ochoz. 




Obr. 273. Nový Stránov. Pohled na zámek od jiliu. (Stav restaurovaný.) 



Vlastní pokoje zámecké, po 9 v každém patře, mají stropy 
většinou ploché, někde klenby valené nebo křížové bez žeber. V nich 
hojnost starožitného, pěkného nábytku vykládaného a řezaného, barok- 
ního, nejvíce ze 17. a 18. stol., na některých předmětech s letopočtem 
jako na skříních 1741, 1757, 1627 . . .; s cínovým nádobím, sbírkou rytin 
a malbami na skle, jako jsou v obou arkýřích severním i východním 
z let 1552 a 1555: Bohorodička stár boleslavská, rytíř a šlechtična, dva 
emblémy cechovní, klečící světec za ním a jiný s praporcem modrým. 



326 

V křídle východním v parterru jest síň sklenutá valené na lunety; 
v ní visí obraz na plátně ze 17. stol.: Valdštejn předvádí Otokarovi 
svých 24 synů. Nábytek bohatý, vykládaný, s cínovým nádobím — kon- 
vice z let 1523, 1564, se značkami. Odtud otvírá se portálek pravoúhlý 
z konce 15. věku do východního arkýře, kaple bývalé. Archivolta portálku 
žlábkovaná na konsolách, v ostění tři pruty na podstavcích kuželkových, 
prostřední jest přerušen výklenkem na konsole; nad výklenkem baldachýn 
v podobě koruny, nad tímto prut pokračuje ve žlábku, ovinutý listovím. 
Nad portálem znak pánů ze Stranová (Jaroš ze Sovojovic na S.), kteří 
zámek tento vystavěli, pískovcový, nad ním gotická kružba 

Kaple jest síťově sklenuta: než z původní klenby zachovány jen 
příporní sloupky, žebra byla z malty při restaurování přidělána. Nový jest 
i závěr o šesti zebrách sbíhajících se bez svorníku, i tři gotická okna — 
na místě bývalého výklenku gotického, jenž byl při restaurování odkryt. 
Výklenky gotické jsou i po obou stranách, v právo a v levo, s hranami 
žlábkovitě profilovanými, v nichž jsou zavěšeny bývalé skládací oltáře- 

V pravém výklenku oltář z 1. 1446 (basrelief) se dvěma obrazy 
svatých; v levém (basrelief) ze 16. stol.; dále menší křídlové oltářní 
obrazy ze 16. stol.; nejmenší, na zdi, basrelief, z téže doby. Po stranách 
portálu dva svícny řezané, renaissanční ; baldachýnové, se soškou rytíře 
dole a nějakého světce nahoře. Pěkná práce jest truhlice cechu pravo- 
varečného v Praze z i. 1615, s českým nápisem uvnitř a venku s intar- 
siemi: sv. Václav, Justitia a Fides. 

ZÁMECKÝ KOSTEL SV. VÁCLAVA byl vystavěn od Jana 
Václ. Příchovského z Příchovic 1. 1767. Zámecká kaple zde už před tím 
bývala, nebo 1. 1685 jmenuje se tu zámecký kaplan Petr. Dom. Ludvík, 
ano ještě 1. 1753 Tomáš Doležal, potomní farář v Krnsku. 

Vkusná rokoková budova povstala adaptací sýpky a vodárenské věže. 
Obdélné stavení, kryté břidlicovým sedlem. Stěny jsou obloženy dole 
pískovcovým soklem, členěny pilastry s pseudojonskými hlavicemi a římso- 
vitými patkami; okna obložena chambranami, oba portály pískovco- 
vými rámy se zaoblenými kouty, na jichž klenácích vytesány plastické znaky 
pánů z Lisova a Příchovských z Příchovic. Dvéře železné s rosetami 
tepanými. (Obr. 279.) Na východě štítek nad římsou, pilastry zdobený, 
segmentovou římsou ukončený, s vásami na vrcholu. Po stranách vyzdívky 
na volutových úsecích římsa s vásami na nárožích. 

Na západě stojí věž. Kouty mezi věží a lodí vyplněny jsou 
do oblá a dekorovány pilastry a lichým oknem, nad nimi pološtíty 
s vásou na konci. Dole vchod na kruchtu. Věž dělena jest římsou 
širokou, taškami krytou, dole bez oken, nahoře čtyři okna polokruhová; 
na nárožích ploché pilastry sdružené, pseudojonské. Římsa nad hodino- 
vými ciferníky prohnuta půlkruhem. Přikryta jest plechovým komolým 



327 



jehlanem s otupenými hranami, dole s vydutými stěnami, výše báň a kříž. 
Vikýře okrouhlé. Na straně severní, kde jest na sklonu v údolí budova 
podezděna, zachovala podobu sýpky se stěnami hladce omítěnými, bez 
vší dekorace a vyzdívky u věže. 

Půdorys kostela tvoří obdélník. Presbytář obdélný, sklenut plackou, 
loď dvěma plackami. Klenba nesena pilastry sdruženými s hlavicemi jón- 
skými (rokokově stylisovanými), na nich úseky kládí. Placky jsou děleny 
pásy, slabě vypouklými. Okna s plochými chambranami. 

V 1 o d i dva páry oken a vchod. 
Oblouk triumfálný segmentový, pi- 
lastry opatřený, s kládím. Na západě 
kruchta na zděném sloupu okrou- 
hlém, s dřevěnou balustrádou a geo- 
metrickými ornamenty ve výplních, 
v půdorysu prohýbanou. 

Po stranách kněžiště dvě ora- 
toře, nesené plochým stropem a 
sklenuté valené s balustrádou dře- 
věnou a s geometrickými ornamenty. 
Pod levou oratoří vedou dveře do 
sakristie s pískovcovou chambranou, 
druhé na oratoř a kazatelnu, zdo- 
bené řezbou rokokovou. Sakristie 
sklenuta plackou se dvěma okny. 

Všechen nábytek kostelní 
polychromován zeleně a bíle — 
barvami to pánů z Lisova. 

Hlavní oltář sv. Václava 
s obrazem tohoto světce, jejž nesou 

andělé do nebe; dole obraz bývalého Stranová, (Obr. 280.) Rám rokokový 
s andílky. 

Tabernakl s rokokovou řezbou vybíhá v rozích v pilastry, na nichž 
z předu hlavy andílků, vzadu do baldachýnu rocaille. Z doby kolem r. 1760. 

Svícny dřevěné, stonkovité, štíhlé, pěkně komponované. 

Postranní oltář sv. Antonína s pěkným obrazem, snad kopie 
Murilla, rám rocaiUový, s vyloženou římsou a vásami řezanými; dva svícny 
barokní, cínové. Z téže doby 1760 — 70 

Dva postranní oltáře mají rám rocaillový s ozdobným řezaným 
nástavcem. Na predellách ploché reliéfy: sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého. 
Na levém oltáři: obraz Nalezení sv. Kříže. Osoby v rokokových 
krojích, portraity to rodiny Příchovských z Příchovic, na pravém na- 
rození Panny Marie (rovněž s portraity). Svícny řezané, stonky rost- 
linné, vkusné. Z téže doby 1760—70. 




Obr. 279 Nový Stránov. Kostel sv. Václava. Portál. 




Obr. 280 Nový Stránov. Kostel sv. V;iclava. Obraz na lilavním oltáři. 



329 

Naproti kazatelna. Spodek vydutý, na nčm reliéf Krista rozsévače; 
nad knězem nástavec s římsou, s reliéfem holubice a hlavičkami andílčími. 
Z let 1760—1770. 

Varhany nové s původními řezbami (z pol. 18. stol.). 

Zpovědnice bez nátěru, s nástavcem, barokní kartušc a dva 
anděh'čkové. 

Lavice prosté, nenatřené. Vše z původní doby kostela. 

Zábradlí s ornamenty ve výplních, prosté; z počátku 19. století. 

Obraz na plátně Antonína Petra Příchovského, arcibiskupa praž- 
ského, z r. 1783, malovaný od Gerb. Kncippa. 

Pacifikal se značkou ^^ , pražská práce z pol. 18. stol., vkusná 
provedením, darován od hraběnky Příchovské. Monstrance a kalich, 
rokokové a pozlacené. 

Zvony. 1. vys. 035 w, sir. 0475;//. U koruny nápis: 
GOS mích FRIDERICH MICHAEL SCHÓNFELD 
IN DER ALTSTADT PRAG A° • 1691. 

Na plášti: IN + RI 

jESvs Maria Joseph + St. Antoni. St. Lavrenti 
Florian. Isidor Inocenti Rvdolff 
dvrch das zeichen des heyl + erlóse vnd beware 
vns o crose gott. tetragr a matton vor don 
ner hagelschlag allefevers schaden-sehet das 
greyz christi flihet ihr widrige der low hat vber 
wvnden von dem stam ivda vnd das wort christi ist 
fleisch geworden. 

Na straně protější pokračování: ' . 

CHristvs vberwindet -v CHRISTVS REGIRET 
CHristvs herschet + CHristvs lebet 4- CHris 
tvs befelet + christvs beschirme vns + vor 
allen vbel amen. 

Salvum Fac Popvlvm Tvvm Domine et Dene 
dic h^retidati tu^ consvmatvm + est 

2. Vysoký 0-46///, průměr 63 w Slit byl 1. 1820 od Karla Bell- 
manna v Praze nákladem Václ. barona Heritesa. 

Oujezdec 

(Velký a Malý, ve starších pamětích též Starý a Nový.) 

Oujezdec, tvrz, byl sídlem rytířské rodiny Odkolků z Újezdce, z nichž 
připomíná se listinně Soběhrd (zemřel. 1. 1383); drželi jej až do I. 1544. 
TVRZ byla tehdy sešlá; noví držitelé Vančurové z Řehnic (Adam) vy- 



330 

stavěli tvrz novou někdy po r. 1576. L. 1610 koupila jej paní Kristina, 
manželka Heníka z Vaidštejna, a tak dostal se k panství Dobrovickému. 
Dvůr v Malém O. moderní. 

Na návsi ZVONICE; dřevěný sloup se zvonkem z 1. 1825; na 
něm reliéf nějakého světce. 

Několik kroků odtud SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO, 

pískovcová, 4w vysoká. Na hranolovém stylobatu nápis: 

St 

loannes Nepomu 

Ora Pronobis 

1728. 

Na podstavci horním v oblacích andílkové, nad nimi sv. Jan ku předu 

skloněný: levou ruku má položenou na prsou, ku pravé v záloktí přidělán 

reliéf Panny Marie Staroboleslavské. 

Pěčice. 

Sedláček X. 343. 

Ves a TVRZ v krajině rybničně. L. 1318 připomíná se Všeslav 
z Pěčic. L. 1556 přikoupena k Dobrovici. Jindřich z Vaidštejna vykázal 
tu sídlo manželce své Markétě, pro niž tu byla nová tvrz, jakožto vdovské 
sídlo, zbudována, pokoje i sklípky pěkně malovány. 

Pěti kozlí. 

Vaněk 135. 

Ves starožitná: již kolem 1. 1200 připomíná se v župě Kamenecké 
Dvůr poplužní povstal tu teprve 1. 1710 ze dvou statků selských. 

Na kamenné ZVONICI postavena dřevěná střecha se zvonkem 
vysokým 0*305 ;//, širokým O 37 vi. Kolem hořejšího kraje ověšeny jsou 
listy akanthové, dolů obrácené. 

Na plášti reliéf Madonny a pod ní v oblouku slova: 
S. MARIA ORODUG 
ZA NAS 
I • G • K (Již na ovrubě : Johann Georg 
Na druhé straně pláště čte se: Kilhner.) 

LÉTA PANIE 1762 ZA 
CZIASU RICHTARZE lANA 
-g KNOBLOCHA A STARSSYHO ^' 

•y OBECZNYHO MATIEGE MAŘE- » 

^ CZKA Z OBECZNYCH PENIEZ TYZ % 

co OBCZY K STATKU KRNECZKYMU % 

PATRZYCZY SPUSOBENY A ZAPLA 
CENY TENTO ZWONECZ GEST. 



331 



Písková Lhota 

v\z Lhota Písková. 



Plazy. 



Vančk 25. — Kudrnáč, Adresář 142. — Rozfiravy Společnosti př. stár. III., 89. 

FARNÍ KOSTEL SV. ŠIMONA A JUDY. L. 1394 byl íai ním; 
toho léta byl sem po smrti plebana Petra od Václava z Vartmberka prae- 
sentován nový farář Petr řečený Zubrník. (Lib. conf. V. 256.) V době 
husitské stal se kališnickým kostelem a dlouho potom v době katolické 
(po r. 1700) podáváno bylo zde komunikantům pod obojí. Když 1. 1525 
Ml. Boleslav koupila panství Volenovice i s podacím kostelním v Plážích, 
příslušel ku správě děkanů boleslavských; 1. 1878 stal se opět farním. 

Po válce třicetileté spustí tak, že 1. 1660 byl nezaklenut. L. 1731 
stavěna byla nová věž a léta 1736 dokončena; dne 3. listopadu do- 
konána, ale 27. listopadu spadla. Tím i kostel byl pobořen tak, že 1. 1737 
se tu mše sv. nekonala. Stavbu tu vykonal boleslavský stavitel Fr. Bossi \ 
proto měl dáti náhradu. 70 zl. zůstal dlužen — dluhovala je ještě vdova 
po něm Kateřina, až teprve syn a poslední primas m. Ml. Boleslave je 
zaplatil. 

Nový kostel počal se stavěti 1. 1739 a 1. 1759 nebyl ještě hotov.*) 
Plán na kostel vypracoval Frant. Bossi v Ml. Boleslavi, stavbu samu 
prováděli Šimon Ševčík, boleslavský »baumeister« a s ním i boleslavský 
zedník K. Nichta\ kameníci se jmenují Gcrlický a /'r. Strouhal (asi z Bole- 
slave). L. 1746 zaklenuto presbyterium, dostavěna kaple a vypraven »štít 
nebo fagada*. Léta téhož Simon Franc, mistr tesařský, postavil krov, vížku 
nad presbytář a obojí kruchtu; dílo své červeně natřel Kostel měl dvě 
věže. Sklenář Frant. Pulztier dělal kolečka do oken; 1. 1751 byl kostel 
uvnitř i vně vápnem nahozen a obílen, též cihlami vydlážděn. L. 1764 
zedník Jan Hejna přistavěl sakristii. L. 1746 za novou báni na malou 
vížku (asi sanktusovou) z bílého plechu dáno 12 zl. >i\Iistr« Ševčík dostal 
mimo jiné 1. 1750 za sklenutí kostela a za 4 okna. 

Jiříku Jarníkoví za pozlacení koule na věž dáno 1 k. 36, za barvu 
zelenou na věž kostela 36 gr. Za kazatelnu 1. 1757 dáno truhláři J. Schiitzovi 
a řezbáři Fr. Práškoví 40 k. gr. ; zednickou práci při kazatelně vykonal 
mistr Ševčík. Nový obraz sv. Šimona a Judy na hlavní oltář maloval Josef 
Rúta (30 k. gr.), rám i s řezbou a anděly zhotovil I^r. Prášek, řezbář v Ml. 



*) Na stavbu tuto vydáno úhrnem kolem 3500 zl.; nepočítaje v to práce a povozy 
»z láskyc. V sumě celkové zahrnuta jest i márnice, zvonice a opravená zeď kolem 
hřbitova. L. 1747 uložily si přifařené obce dobrovolnou daň po 220 zl. z každého lánu, 
Žitnovesští 1-10 zl. Dříví přiváželo se z bělských lesů, prkna z městské, >panskč< pily 
v Ml. Boleslavi, cihly z Ml. Boleslavi, kámen z lomů pod Babou, vápno z Tatobyt. 



332 

Boleslavi. Velký tento oltář štafíroval Jan Krist. Wai(>ert, v Ml. Boleslavi 
(42 k. gr.); témuž dáno od vycidění 6 obrazů, které od »nepřátelů Pru- 
šanů* děkan boleslavský koupil a kostelu v Flazích daroval, 1 k. 15 gr. 
Týž Waigert dostal za »štafírování« kazatelny 1. 1770 42 k. a od malo- 
vání čtyř obrazů na korouhve 4 k. Truhláři Matějovi z Val dáno od udělání 
20 lavic 22 k. gr. 

Kostel stojí na hřbitově, obehnaném zdí, do níž prolomen jest 
vchod se štítkem trojhranným a s kulemi. 

Západní štít kostela jest rozdělen hlavní římsou, krytou prejzy, a roz- 
členěn dvěma pilastry, s římsovými hlavicemi a prejzovou krytbou, jež 
nesou štítek trojúhelníkový, prejzový; pc stranách nástavce prázdné, na 
rozích globus pískovcový. 

Valba kostela jest tašková, sanktus plechový; stěny chrámové mají 
moderní úpravu; okna v presbytáři dvě jsou polokruhově, v lodi šest jsou 
segmentově sklenuta. Nad portálem severním i západním římsa trojúhel- 
níkově lomená, s prejzy. 

Presbytář sklenut jest křížově — dvě travée; loď sklenuta též 
křížově, s lunetami (3 pole); dělící pásy založeny jsou na pilastrech 
s římsovými hlavicemi. 

Kruchta na sloupech, s poprsnicí dřevěnou, lomené vypjatou. 
Ostatek moderní. 

Oblouk triumfální s podobnými pilastry, sdruženými. 

Hlavní oltář, slušné rokokové formy. Tabernakl s točenými sloupky 
korintskými a kartušovými křídly, obraz sv. apoštolů Simona a Judy, nový, 
s korunou a baldachinem, nesený anděly; v nástavci Boží oko. Na oltáři 
čtyři svícny cínové empirové. Před oltářem dva svícny empirové dřevěné, 
128 w vysoké, na třech spárech, se stvolem kanelovaným a listy opleteným. 

Kazatelna rokoková. Na poprsnici řečniště: v rocaillových kartuších 
reliéfy čtyř evangelistů, na stříšce Kristus, dobrý pastýř. 

Zvony. V severovýchodním koutě hřbitova stojí zvonice nízká, 
čtyřboká, dřevěná, na kamenné podezdívce; v ní dva zvony: 

1. Výška 0"96 m, průměr 112 ;;/, ucha žlábkovaná. Podél hořejšího 
okraje známý vlys pricqueyovský a jiný pod tím, rovněž rozvilinový. Mezi 
nimi nápis: A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMÍNE lESV 
CřlRlSTE ANNO 1736. LAVDETVK lESVS CHRISTVS. 

Na plášti: a) (sever) Obraz sv. Simona a Judy. 
NiCOLAO P RIGO VE Y 

Me Fecit In Kegia 
Vrbe IvNiORis . Bole 

SLAI 
N: ů P: 



333 

b) (vých.): s. Jan Nepomucký. 

c) Umučení Páně. 

TOD: \\'V: DVST: VllU: A: \\'V; \'(;/: I': ADAMKM: NoiUi: 

Z SCHOLTZV WySSEII: CaN : VlG : FOR : DlEKANEiM JVIlADoP>OLES- 

Za Vro : i* : I )anihele ToMAsivsA ToHO CzASv 1'rimasa Mladoííole. 

d) (západ): sv. Václav. (Viz obr. 148.) 

2. Menší vysoký 0"68 w, v průměru O 85 w, má ucha se stočenými 
tory. Kolem koruny vine se nápis gotický: 

Mt orňt tento iiMiLmi£Oin3si^FDi^6u3aifmi 

3. Zvonek v sanktusu: vysoký O 29 w, v průměru 036 w. Kolem 
korunky ovinut jest laurový vínek, pod ním nápis a pak pásek květinový. 
Nápis: wm- + S: PANNO MARIA . ORODVG ZA NAS 1775 

Na plášti reliéf: Madonna; zvonařský emblém Pricqueyuv s písmenami 
N: P:; sv. Jan Nepomucký; tři šalvějové listy. 

Na hřbitově dva kříže, kuté ze železa, práce mistrné; z počátku 
19. stol. 



Předměřice. 



farní kostel sv. JAKUBA VĚTŠÍHO. Farním byl již 
ve 14. stol.: 1. 1354 plebán tamní Martin směnil místo své s kn. Mikulášem 
(Lib. conf. 1, 10.). V době husitské jmenuje se v P. kališnický kněz 
Prokop 1. 1574 (Arch. zem. Oecon. 161). Po katolické reformaci první 
katolický kněz z řádu Cyriaků v N. Benátkách Jan Kryplovic (1655) vy- 
konával církevní správu též ve Hlavnu Kostelním, Skorkově a Mečeříži, 
ano nástupce jeho Ond. Alx. Tůma až v Chotětově. L. 1775 odpadlo 
Hlavno, 1. 1788 (!) Mečeříž. 

Kostel byl vystavěn v 16. stol.; z této stavby původní zachoval se 
presbytář s opěráky a portálkem do sakristie; 1. 1725 přistavěno »atrium« 
a 1. 1801 loď s kruchtou. 

Jest to stavba orientovaná, nízká, podlouhlá, rázu barokového. Na 
mírném návrší, k němuž se stoupá po kamenných schodech : na počátku, 
po obou stranách stojí pískovcové sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Víta, 
obě z 1. 1780 (vysoké 150 ;// bez podstavce). 

Průčelí prolomeno jest portálem pravoúhlým s ostěním pískovcovým, 
plochým. Ploché pilastry nesou římsu krytou prejzy, jež se nade dveřmi 
prohýbá segmentem. Třístranný štít s nikou, železným křížem v aktroteriu 
a pískovcovými vásami po stranách. 



334 



Stěny lodi jsou hladké, lisenami členěné; do nich otvírají se tři 
páry oken segmentových, špaletovaných, po jednom na kruchtu (nižší). 

K jižní straně druží se předsíň, čtyřboká, nizounká, se zaoblenými 
hranami a se druhým vchodem do kostela; ve štítu pískovcový reliéf 
Matky Boží Staroboleslavské. 

Nad presbytářem sanktus, plechem pobitý, se dvěma zvonky. 

Presbytář jest uzavřen pěti stranami osmiúhelníka a opřen pěti 
opěrnými pilíři, z nichž onen na jižní straně nad jiné vyniká mohutností. 
Oken pět ; z toho jedno zabrala sakristie, jiné oltář. Sklenut jest 
křížově, svorník hladký. K severní straně přistavěna čtyřboká sakristie, 
nízká, plechem krytá, čtyřboká. Dveře sem z presbytáře gotické s vy- 




Obr. 281. Předměřice. Kostel sv. Jakuba. Pohled do kněžiště. 



plněnými rohy. T r i um f á lni o b 1 o uk segmentový. (Obr. 281.J Strop lodi 
plochý, oken tři páry, segmentová. 

Kruchta dřevěná, rovná, s geometrickými ornamenty řezanými, na 
dvou dřevěných sloupech. 

Hlavní oltář dřevěný, novější, s obrazem sv. Jakuba, novým. 

Pobočné oltáře sv. Antonína Paduanského a Panny Marie, novější. 

Křtitelnice cínová, na 3 spárech s kotlíkem a víkem, na němž 
stojí křížek cínový, nízký. Výška křtitelnice 050 m. 

ZVONICE stojí osaměle, poblíže kostela, na místě bývalé dřevěné. 
Jest to stavení nízké, čtyrstranné, kamenné, v letech 1840tých postavené. 

1. Průměr 095 m a výská 0"67 w. Ucha hladká. Kolem horního 
okraje nápis: 

LETHA X MDXLVI t SLIT X ZWON 2 

KE TL OŽITY 2 AKOHWALE 2 PANV 1 BOHOV 

2 SKRZ X 



335 



E I PETRA I Z HADOE 

Pod tím reliéf sv. Josefa, ostatně plášť holý. 

2. Průměr 130 ;//, výška 97 m. Na uchách maska, jež přechází 
dolů v akanth. Pod horním okrajem v pásu 012 w širokém, rozvilinovém : 
akanth se svíjí v kruhový kotouč, stojí satir, rozkročený, jenž přechází ve 
dvě haluze od sebe zatočené. Pás tento ověšen jest listy akanthovými, dolů 
obrácenými. 

Na plášti (na str. záp.) 



\ 



(UmuCení PánO I I I a dvě světice.) 

Baltazar Robmhap Z svc 
HE A na Kopydlnie 

(Erb.) 



raji. 



Na straně polední reliéf v oválovém rámci, laurovém: Adam a Eva 
i. 
Na straně východní: v rámečku květinovém nápis: 



LETH A PaNIE 15 . 60 . (1601 !) SlYT G 

ty a chwale panv bvo 
Od WaczlawA Zwon 
BoLESLAWA Nad Gyz 
K Pamatcze K swatym 
lASV Adam G. Rychta 
Kreyczi Sstiepan Rich 
štelniczy Karel Zema 

ANKV WaCZLAW BYBA 

RZY I. A. Wa 



Sv. 
Vít 



EST Tento Zwon Ke c 

HV WSSEMOHAVCZYMV 

ARZE Miesta Mladého 
ERAV Do Przedmierziz 
v Iakvbv Toho Cza- 
RZ Jan Czymbal Adam 

TARZ IaN FRIDLANT KO 

NA Waczlaw Zkoch 
Adam Tichey warawina 

CZLAWA I . . .*) ASS • na 



Waczlaw 

Z GYC 




(V erbu: ruka obrněná drži zlámanou svíci. 



Na straně sev. reliéf v oválovém, vavřínem otočeném věnci : sv. Jiří 
na koni potírá draka. Dole při vypouklém, kulatém vroubku lístky akan- 
thové, porůznu. Pod tím na samém okraji sedm figurek hudců, na ostatních 
stranách medaillonky (5). 



") vytlučeno. 



336 



3. Průměr 102 vi, výška 76 m (098 ). Kolem horního okraje nápis: 

X ANNO 1 DOMINI 2 1545 ^ ISTA I 
CAMPANA 2 FVSA 2: ř.ST X AD 2 LAVD£M X 
D£I -I OMNIPOTENTÍS X £T ^ B?ATORVM x KOSMÍ: — 
£T X DAMIANI X PATRONORVM X &CCLSSIC X 
V£T£RIORIS X BOLESLAVI?. X P£R X M£ x STÁNI 
SLAVM X ČIVEM X PRAGENSEM X AMEN X 
Pod nápisem pás rozvilinový a v něm reliéfy dvou světců (Kosmy 
a Damiana) na protějších stranách pláště. 




Obr. 282. Předměřice. Socha sv. Jana Nepoin. z r. 1720. 



Zvonky v sanktusu. 4, Průměr 0-27 ;;/, výška 024 w. Kolem 
korunky nápis: SLIT OD PETRA W BOLESLAWI MDLXXXIL 

5. Průměr 0'234 7n, výška O 20 m, s nápisem : Léta Páně 1858 byl 
tento zvonek opravený. 

Uprostřed návsi stojí SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO, dle 
chronogramu z 1. 1720, 2-20 m-\-2ni vysoká. Spočívá na čtyřech stupních 



33: 



pískovcových, na kterých stojí stylobat hranolový; jeho přední stranu 
zdobí andělé na hranách, druhý othičený. Sv. Jan, pčkně modelovaný, 
položenu má jednu ruku na hlavě mladé ženy, nohou dotýká se koule, 
pod níž zeje hlava ďábla. Na styiobatu čte se: 



PerpetV 
Vs faMae 

CVSTOS 

Defensor 

ET 

aVCtor 



li^oíirau 
]i^ o mi clí 
l^h .Huraiu 
f>x\th lílolíj 
ÍEibfkau 
QTíjranj. 



Nákladem 
obce předměř. 
a péčí pana 
faráře obno- 
veno 1. 1900 



htcriji V\:)o\:] 

iiie vinici 

Iianbu Iia 

hani. 



Socha tato postavena nákladem P. Josefa J. Střebského, děkana 
v Chrudimi, dříve faráře v Předměřicích, nákladem 150 zl. rýn. (Obr. 282). 

Na kamenném mostě v lukách SOCHA SV. JANA x\EPOM., 
3'10 m vysoká, z pískovce; světec má ruce sepiaté, u nohou biret. 



Rácov též Ráčov. 



Nad Neuberkem u Ml. Boleslave na stráni nad Jizerou stával HRÁDEK 
Rácov, z něhož zbyly jen příkopy. L. 1576 se připomíná již jako pustý; 
v 16. století v knihách boleslavských se častěji jmenuje mlýn pod Rá- 
covem, též Ráčovem. L, 1738, když pod ním stavěn byl nový zámek 
Neuberk, použilo se k němu jako staviva kamenů z Rácova, takže za- 
nikl úplně. 

L. 1380 Václav z Ráčova, arcijáhen boleslavský; 13S0 praesentován Jakub kněz 
z Ráčova. 



Rejšice. 



A. Sládeček, Dobrovice a okolí, 500. — Rozpravy Společ. přátel starož. III., 90. — 
Kniha pamětní farní od 1. 1808. — Zádušní počty od 1. 1684. 

Rejšice, ve starých pamětích též Rajšice, připomínají se poprvé I. 1255 
(Milek z Rejšic, Regesta II.); 1 1363 Jakub a Bořek z Rejšic. L. 1555 
Anna z Vartmberka je koupila a připojila k Dobrovici. Po tvrzi v Rej- 
šicích není stopy. 

KAPLE SV. jILJÍ na hřbitově. Jest to zbytek bývalého kostela 
sv. Jiljí, jenž připomíná se jako farní 1. 1363. (Zemřel farář Hereš a praesen- 
tován nový: Zdeněk.) Ve válkách husitských osiřel, fara, nynější dům 
čís. 19. najímána osobám soukromým. 

Stavba gotická, ze 14. věku, orientovaná. Z původního kostela, jenž 
lehl 1. 1730 požárem, zbylo jen kněžiště, které jest barokovou pří- 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres MI. -Boleslavský. 



22 



338 




^EE 



stavbou a portálem kolem r. 1738 
doplněno, tak že jest to nyní kaple 
hřbitovní. (Obr. 283) 

Kněžiště takto upraveno na 
kapli hřbitovní bylo 1. 1755 vysvě- 
ceno. Léta před tím 1754 postaven 
do ní nový oltář, dřevěný, bez 
jakékoli architektury, jen s obrazem 
sv. Jiljí, jejž maloval Jan Kurtz z Ji- 
čína (11 zl.) 

Klenba skládá se z jednoho 
travée a závěru o pěti stranách 
osmiúhelníka. Sklenuta jest kří- 
žově na zebrách hruškovitě profilo- 
vaných, kteréž sbíhají se ve dvou 
svornících válcovitých, hladkých ; do 
stěn sbíhají bez opory, bez konsol. 
Světlo propouštějí dvě okna zbaro- 
kisovaná, třetí elipsovité v závěrku ; 
bývala hrotitá — jak pod maltou 
zvenku viděti. U oltáře na straně 
epištoly výklenek na posvátné oleje, hrotitý. (Obr. 284.) Stěny jsou 
hladké, se širokými lisenami na nárožích. Okna (2) segmentová, se silnými 
špaletami, s ostěním pískovcovým, ploše profilovaným. 

Portál 230 m vysoký, 1 "90 m 
široký, čtyřboký, v rozích vyplněný, 
s ostěním plochým a s klenákem; 
nade dveřmi široké okno, nízké, seg- 
mentové, s plochým ostěním a řím- 
skou, uprostřed polokruhem pro- 
hnutou. 

Dva obrazy po stranách na 
stěně, oba temného koloritu, předsta- 
vující poprsí muže vážné tváře, za- 
čátek 17. věku. U jednoho jest nápis : 

52 

AETATIS SVAE 

AN 1632.*) 



Obr. 283. Rejšice. Kaple sv. Jiljí na hřbitově. 
Půdorys. 



*) Sládeček se domnívá, že jest 
to Viktorin Vrbenský, farář rožďalovický, 
jenž v době pobělohorské v Dobrovici žil 
a zemřel, maje přes 50 let věku svého. 




Obr. 284. Rejšice. Kaple hřbitovní sv. Jiljí. Pohled 
do vnitřku. 



339 



FARNÍ KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO. 

Když starý kostel sv. Jiljí požárem 1. 1730 b,\ 1 zničen, péčí a pod- 
porou kněžny z Fiirstenberka byl postaven nový, nynější, ku poctivosti 
sv. Jana Nep. Plán a návrh zhotovil pražský stavitel Alois Prcc, stavbu 
prováděl Jirik Sovcnský z Dobrovice a mistr tesařský Václav Svačina 
z Jabkenic. Základní kámen položil děkan dobrovický Toman. Do nového 
kostela přeneseny stará cínová křtitelnice a zvony na věž, kteréž 
až do té doby visely na zvonici dřevěné, která též byla ohněm zničena. 
L. 1735 byl nový kostel 
vysvěcen od tehdejšího vi- 
káře a faráře v Sobotce Ant. 
Petra bar. Příchovského, po- 
zdějšího biskupa králové- 
hradeckého a arcibiskupa 
pražského. Při novém kostele 
zřízen farář; až do té doby 
Rejšice příslušely k církevní 
správě dobrovické. 

L. 1737 do nového ko- 
stela farního opatřeny mon- 
strance, kalich a cibo- 
rium — nákladem 400 zl. 
StavitelPnÝvypracoval návrh 
na velký oltář, kteréžto práce 
provedli dobrovický truhlář 
Prok. Vyšohlíd a kosmonoský 
řezbář Jelínek (1. 1738; Vy- 
šohlíd dostal 185 zl.. Jelínek 
90 zl.) ; řezbář Jelínek zho- 
tovil též čtyři anděle na oltář 
nákladem 5 zl. Obraz sv. 

Jana Nepomuckého maloval malíř v Praze {Barbieri ?), jemuž od- 
vezli starý obraz sv. Jana a přidali na nový 60 zl. Současně vymalován 
i obraz sv. Jana Křtitele na plechu na starou křtitelnici za 1 zl. L. 1739 
návrhem stavitele Pre'e a prací týchž mistrů Vyšohlida a Jelínka zho- 
tovena »kazatelnice« (100 zl. a 30 zl.). L. 1743 dáno za novou kaditelnici 
i s loďkou 6 zl. ; 1. 1754 malíři mladoboleslavskému za obraz Zvěsto- 
vání Panny Marie 2 zl. 30 kr. L. 1787 shledal inženýr Praní. 
Jungmann^ rodák místní, kostel ve stavu schátralém ; následkem toho byly 
klenby strhány a rákosový kryt dán, zdi staženy kleštěmi i nový sanktus 
postaven. L. 1795 řízením dvorního stavitele Zobla prováděny nákladné 
opravy na kostele, jenž nazývá se »baufállig«. I r. 1799 se opravovalo nákl. 
3018 zl. Do kostela opatřen 1. 1796 nový kalich u Josefa Obcrvicycra 
v Praze za 9 zl. ; I. 1803 přivezeny z Prahy dva nové oltáře. L. 1810 po- 

22* 




Obr. 285. Rejšice. Kostel sv. Jana Nep. od jihozápadu. 



340 

slány do Prahy na rozkaz stříbrné spodní části z monstrance, kalicha 
a ciboria a nahrazeny mosaznými, které se pozlatily. L. 1855 poslední 
opravy kostela provedeny; >štafírovány« všechny tři oltáře, kazatelna, 
obrazy, varhany — vše nákladem 10.580 zl. L. 1891 obraz na hlavním 
oltáři přemalován od Jana Vysekala z Y^wXxiéWoxy, 1. 1892 koupena socha 
Panny Marie Lourdské z Tyrolska, získána nová kaditelnice; 1. 1895 
postaven oltář sv. Josefa (sv. rodinyj prací bratří Biisku na Sychrově. 
Též bratří Buškové 1. 1898 postavili nový oltář sv. Aloisi a se so- 
chami sv. Vojtěcha a sv. Lidmily. 

Kostel jest orientován, barokový, od domácích mistrů zhoto- 
vený, proto velice podoben kostelům v Semčicích a v Zerčicích. 
(Obr. 285.) Půdorys jeho má podobu kříže se širokými prostředními 
rameny, čímž loď chrámová valně se rozšířila. Ve východním rameni jest 
presbytář, v západním empora a nad ní věž. Přechod k lodi tvoří pravo- 
úhlé vsuvky, které uvnitř jsou zdivem vyplněny; zdivo toto zde prohlou- 
beno a obstoupeno plochými pilastry, jež nesou triumfální oblouk polo- 
kruhový; stejný oblouk při východní stěně presbytáře s tímto nesou klenbu 
kněžiště, valenou, s lunetami. 

Presbytář čtyřhranný jest ve zdi závěreční prohlouben. Okna, 
dvě, jsou široká, mírně segmentová, po jednom proti sobě. Okna v lodi 
jsou též dvě, téže podoby, jen o málo větší. 

Empora s balustrádou do lodi uprostřed vypjatou spočívá na dvou 
čtyřhranných pilířích. Světlo propouštějí dvě podobná okna. 

Věž přiléhá ku stavbě na západě, v šířce presbytáře; dole hlavní 
portál s plochým, pískovcovým ostěním, a klenákem. Ploché pilastry 
nesou římsu profilovanou, uprostřed trojúhelníkově prohnutou. Nad por- 
tálem okno segmentové, široké, s plochou chambranou a římsou segmen- 
tovou. Hrany věže zaoblené. Nad římsou po stranách věže attika, ve věži 
okna (4) u zvonů, římsa podstřešní. Báň cibulová s plechovým krytem. 

Hlavní oltář řezaný, barokový. Z první polovice 18. stol. Po 
stranách sochy sv. Isidora a sv. Vincence. Čtyři okrouhlé sloupy s římso- 
vými hlavicemi nesou kládí, s volutami, na nich andělé. — Uvnitř obraz 
v barokovém rámu: sv. Jan Nepomucký, jak do nebe se vznáší; oči 
jeho obráceny jsou vzhůru k nebesům, po stranách vznášejí se andělé, 
dole v pozadí zpověď královny Sofie a pražský most kamenný. Po stranách 
tabernaklu stojí 6 svícnů cínových, 054 vi vysokých, současných; krajní (4) 
spočívají na podstavcích barokově zprohýbaných, volutových, prostřední 
(2) jsou obloženy dlouhými listy šalvějovými (novější). (Obr. 286.) 

Ostatní oltáře jsou vesměs z novější doby: v právo: s obrazem 
Panny Marie Lourdské; 2. oltář na zdi s obrazem božské rodiny a se 
soškami po stranách: sv. Václav a sv. Veronika. 3. na levé straně (evangelia) 
oltář sv. Aloisia s obrazem téhož světce; po stranách sochy: sv. Vojtěch 
a sv. Lidmila. 



341 



Kazatelna jest ze dřeva řezaná, s barokovými ozdobami a volutami 
místy zlacená. Na nejvyšším bodě postavena socha sv. Pavla, apoštola, 
s mečem. Jako oltář i kazatelna pocházejí z doby, z které kostel sám. 

Z obrazů sv. Jiljí, dílo vynikající ceny z 18. věku. 

Monstrance, pozlacená, z 18. věku, vysoká 053;//; noha tvaru 
elipsovitého, mající objem 057 w, otočena jest a stažena vínkem vavřínovým 
a páskou uvitou z vázanek a listů akanthových. Kolem melchisedechu 




Obr. 286. RejSice. Kostel sv. Jana Nep. Hlavní oltář. 



ovinut věnec z vinné révy a klasů pšeničných (chléb a víno^ ; v záři stkví 
se po stranách andělé, nahoře Bůh Otec a dole Duch svatý. 

Křtitelnice vysoká i s víkem 133 w, spočívá na třech nohách 
satyrů, o čtyřech paznehtech, nad koleny srstí pokrytých, s hlavami vousa- 
tými, jež nesou kotel cínový. Na ní reliéf Umučení Páně, pak křest 
Pána Krista, a na třetí straně deska s nápisem: 

Tato . krzit 
edlnicze : slyta gest : 
na zadost : a na pama 
tkv : girika balcarow 



342 



yho z reysicz : nákladem : 
weronyly : manžely a ewy : 
dczery : geho : zpvsobiz : 
to panbvh : aby ke czti a 
slawe bozi : akrozssi 
rzeni : czyrkwy : 
swate : vzewana : 
bytí mohla 

A 1639. 

K hořejšímu obvodu kotle jenž 
měří v průměru 1A4 m, přidělány 
jsou tři hlavy mužské s plným vousem 
a čepicí kulatou, vysokou, kteréž drží 
víko křtitelnice. Víko toto, 044 7// 
vysoké, má podobu špičatého staro- 
dávného klobouku, na dvou místech 
tkaničkou hluboko se zarývající pře- 
paženého. Na víku sedí jablko, do 
něhož zasazen obraz na plechu : Křest 
Pána Krista. (Obr. 287.) 

Zvony. Ve staré dřevěné 
zvonici visely tři zvony: Jiljí, Josef 
a nejmenší jména neznámého. Když 
1. 1732 zvonice tato shořela, byly 
přeneseny do nové věže kostelní, 

1. Největší, v průměru 092 m, 
vysoký O 67 w, jest nahoře otočen 
dvěma pásy rostlinných bordur : ho- 
řejší, užší, komponován jest z drob- 
ných rozvilin, spodní, širší, z listů 
akanthových. Na jedné straně pláště 
reliéf Umučení Páně s letopočtem, pod 
ním při dolejším lemu: MDCXXXV ; 
na straně protější reliéf jakéhosi 
světce, patrně sv. Josefa pod nímž 
řadou běží literky: A. Z, W. A. E. 
W. R. Z. Ž, což znamená Adam 
z Waldšteina a Eliška Waldštejnská rozená ze Žerotína. 

Erb. Erb. 

Na dolním fjkraji jméno zvonařovo : ADALBERTI ARNOLD H. M. G,, 
což znamená: hat mich c^^cgossen. 

2. Prostřední, vysoký 0"53 w, v průměru 0'71 ;//, ovinut jest týmiž 
pásky bordur rostlinných a též ozdoben reliéfem světce, snad sv. Jiljí 




Obr. 2řj7. Rejíice. Kostel sv. Jana Nepom. 
Křtitelnice z r. 1Ó39. 



343 

(s křížem); ostatní jména scházejí, patrně proto, že nákladem týchž osob 
a od téhož zvonaře jako prvnější byl slit. 

3. Nejmenší, průměru 0-37 ?;/, umíráček, visel do nedávná v lucerně 
věžní. Nesl nápis: SLIT GEST W HRADCI MDXXXXVII, patrnč v dílně, 
z níž vyšel boleslavský zvonař Petr. L, 1893 byl přelit, jak hlásá nápis: 

Na pomník svému + otci dal sliti Fr. Dvořák 1893 

od ^os. Diepolta v Praze. S reliéfem sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. 

SOCHA sv. Antonína na návsi, z 18. stol. 

Na návsi proti sobě stojí SOCHY pískovcové sv. Jana Ne porn. 
a sv. Floriána, 3 25 ;// vysoké, obě z pol. 18. stol.; 1. 1811 obnovena 
v polích socha sv. Anny nákladem tehdejšího faráře Pittermanna. 

Na starém hřbitově nalezen HROBOVÝ KÁMEN s nápisem: 

ICctíja: . , panic po s. Povoíic umrjcla urojcna J?ani povnía j^ioholfhá 
\ ;^oIioIoiiia maujclha uro^cncíjo ]?aua lana I|ansíeU)cviun'a \ Bausfclbcrhu 
a na Jíiuicjbcp; a íuío luií porfjoinana. 

Náhrobek tento byl zasazen do kapličky sv. Anny u cesty ku 
Kosořicům. 

Rehnice. 

Schaller 148- — Vaněk 128. 

Předhistorické nálezy u Řehnic: Pam. XIII. 283 a XV. 687. 

Řehníce bývaly sídlem Vančurů, odtud z Rehnic, z nichž někteří drželi 
i Valečov, Studenku, rodina v Boleslavště rozšířená, z Jednoty Českobratrské. 
L. 1726 koupil Ř. : TVRZ a dvůr poplužní, Josef hr. Vrbna a připojil 
je Krnsku. V krátké době zašly; toho léta 1726 popisuje se »rytířské sídlo 
v Ř.« — v něm též kaple i s oltáři, mnohými obrazy, rouchy mešními 
a p. ; za časů Schailerových byl to špejchar. 

Ve vesnici na dřevěné ZVONICI visí zvonek vysoký 0255 w 
a široký 035 m. Kolem horního kraje řada andílků rukama se dotýkajících, 
na plášti sv. Antonín mnich a sv, Barbora s věží a kalichem. Pod reliéfem 
sv. Antonína: I • C • S • 1780, 



Repov. 



Sedláček X. 42. — Pam. XIV. 261. 



Jméno má po Řepech z Neveklova, od nichž jej koupila obec Mla- 
dého Boleslava 1. 1516. Za císaře Josefa II. byl dvůr na parcely rozprodán 
a tak povstala z něho nynější vesnice. 

Na západní straně vesnice, kde nyní domky stojí, při kopání písku 
v I, 1880tých objeveny byly v hloubce jednoho metru kostry v řadách, 



344 

s tváří k východu obrácenou: při nich popelnice, bronzy, nůž, jantarové 
korálky i peníz Boleslava II. 

Poblíže stojí KAPLIČKA zděná, se sochou sv. Jana ve výklenku 
a lucernou, ve kteréž zvonek z poč. 19, stol., vysoký 0"28 ;;z, v prů- 
měru 040 m. s reliéfem sv. Jana Nep. a podpisem: S. lOHANN. 

Na návsi SOCHA Panny Marie, pískovcová, 5'20 m vysoká, 

s glorioUou, v oblacích, jež nesou andílkové. Na hranolovém stylobatu 

nápis (patrně z opravy) : 

TU 

SUSCIPE HOC qVoD 

gratUs tUUs serVUs 

OFFERO VOTVM 

o ViRGO PIa 

CVSTODI CLiENTES 

MarIa 

18 SP 23 

Rokytovec. 

Vaněk 128. 

Název původu staroslovanského. Ve 14. stol. byl Rokytovec sídlem 
panským, na TVRZI zajisté při dvoře poplužním. L. 1364 uvádí se Bedřich 
Ceteňský z Četně a na Rokytovci, v 16. stol. jmenují se Klusákové z Ko- 
stelce, Vančurky z Řehnic (1573 Markéta, pak Mariana). Mikuláš z Gers- 
dorfu připojil Ř. k V. Horkám (okolo r. 1600). 

Na návsi na dřevěné ZVONICI mají tu zvonek, vysoký 0*255 ;;ž, 
v průměru 031 ;;/. Při jeho horním lemu se čte: 

S. lOANES NEPOMVCENE ORA PRO NOBIS 1724. 

Pod nápisem akanthové listoví s andělíčky. Na plášti reliéf sv. Jana 
Nepomuckého. 



Rožatov. 



MLÝN na Jizeře, V 16. věku jmenují se Rožatové mezi držiteli 
domů v městě Ml. Boleslava. 

Nad vchodem do mlýnice dobře uchovaly se dva erby pískovcové 
v laurových věncích, přepásaných stuhami; nad nimi římsa s perlovcem 
nese kartušovitě vykrojený nástavec s vojenskými emblémy (šavle, palcát, 
štít) v reliéfu, ukončený šiškou; po stranách dva plošné jehlany. Pod znaky 
deska kartušová, obdélná, dole ovocný guirland. Na desce se čte vedle sebe: 



345 



BOHVSLAW lOACHIM 
HASYSTEYNSKY Z LOB= 
KOWICZ NA ZAMKV MLA = 
DEM BOLESLAWI KOS. 
MONOSICH A KRVLICHV 
G. M. C. RZIMSKEHO 
RADDA. 

EWA HASYSTEYNSKA 
LOBKOWSKA ROZENA 
Z WALDSSTEYNA: NA ZA= 
MKV MLADÉM BOLES^ 
LAWI: KOSMONOSICH: 
A KRVLICHV 

1606. (Obr. 288.) 

SOCHA sv. Jana Nepo- 
mne k é h o proti mlýnu, pod skalou, 
dílo zdařilé v komposici i provedení, 
vysoká 4-50;//, (Obr. 289.) Podstavec 
dvoudílný: Podval se stranami kon- 
kavními a s otupenými rohy a soklem 
profilovaným. Spodní hranol, vyšší, 
má při hranách lišeny, zatočené dole 
ve voluty a ozdobené festony. Ukon- 
čen jest římsou, prohnutou upro- 
střed segmentovité ; ve výklenku 
takto utvořeném v předu mušle 
s guiranldami. Svrchní hranol nižší, 
stejně komponovaný, má voluty mo 
hutnější a v předu hlavu andílka. 
Světec s pravicí k nebi obrácenou, 
v levici drží biret, hledí k nebesům, 
v extasi. Na římse spodního hra- 
nolu vyryt nápis: 

Vt-no-ConfVnDar • qVo- 
nIaM InVoCa-VI~te 

Na přední straně: 

DISERTO 

lN trIbVLatIone 

sILentIarIo 

qVIa poenItentIarIo 

B. lOANl NEPOMVCENO 




Obr. 288. Rožatov. Znaky z r. 1606 nad mlýnici. 

aDaMVs koha\'t 

et 

soCIa torI 

V^eronICa 

ereXére 



346 




Obr. 289. Rožatov. Socha sv. Jana Nepom. z r. 1728. 



Po straně : 

fortI 
IN aqVIs pVpILI 

AD AQVAS 

haeC MerIto gLorIa 

SYrgIt {— 1728). 
Na straně opačné: 

MoLDaVa 

abstVLIt 

benefICcentIo Isera 

VeneratIonI 

RESTItVIt(=:1728) 
Na straně zadní; 
DIE 

FA Ve préCIbVs: 

soLatVs proLIbVs 

orbVM * 

preMIa 

DIGNA Vo . . . LtVI 

F . . . (ostatek vydroben). 



Sejcín 



(v starších pamětech též Sýcín, v ústech Hdu Sejcína). 

A. Sládeček, Paměti dobrovické str. 380—391. — Památky VIII. 425, XV. 123. — 
Rozpravy Společnosti přátel starožitností III. 88. 

KOSTEL SV. VÁCLAVA, filiální, k Dobrovici příslušný, vypíná 
se malebně se svými třemi věžemi na mírném návrší pod památným 
Chlumem. Z druhé pol. 16. stol. 

Býval kostelem farním : někdejší fara stávala na západní straně za 
hřbitovní zdí, na pozemku, jenž dosud jest majetkem zádušním. Nejstarší 
známý plebán připomíná se 1. 1356: tehdejší farář Petr změnil si toto 
místo s plebánem lovčickým Otmarem. V době kališnické dosazováni 
k němu kněží pod obojí. Po válce třicetileté připadl ku správě farářů 
dobrovických. 

Podle jistých zpráv, nalezených v makovici, vystavěl kostelík sej- 
cínský Jiřík Cetenský z Četně a na Vinařících, jenž v něm i nejbližší jeho 
příbuzní Cetenští »svůj pohřeb měli*. Léta 1609 od Václava Cetenského 



347 

byl opravován a uvnitř malbami vyzdoben, jak připomínají erb jeho a jeho 
manželky (Talackovské) nad portálem do oratoria; z toho léta 1G09 po- 
cházejí obrazy s výjevy ze života Pána Krista a svatech apoštolů a pla- 
fondové malby v knížecí oratoři. L. 1614 držel pan Ileník z Valdštejna 
na Dobrovici ve vězení malíře Němce z Viirtemberka, jménem Krcgcra- 
Kargnsa, jenž byl dříve panu Heníkovi z Valdštejna v Dobrovici, pak 




Obr. 290. Sejcín. Kostel sv. Václava. (Pohled od jihovýchodu.) 



panu Cetenskému kostel v Sejcíně maloval, »ježto zašikovaU pryč Kryst. 
Alex. Laujena, malíře a poddaného páně Heníkova (Arch. Pam. XV. 123). 

Ze starého oltáře ze 16. stol. sošky dřevěné v nadživotní velikosti, 
bíle natřené a pozlacené, uměle provedené, a 1. 1878 positiv byly přene- 
seny kolem 1740 do kostela v Semčicích a tam dosud ve výklencích se 
chovají. 

L. 1736 byl kostel restaurován nákladem 1822 zl. 57 kr. vně i uvnitř. 
Pod dohledem Jiříka SovenskéJio z Dobrovice byl sepiat kleštěmi, na věž 
dány hranice pod zvony, postaven nový krov šindelový a červeně natřen. 
K vnitřní výzdobě povolán malíř z Prahy Jan Vodhaiiský^ jenž namaloval 
fresky ze života sv. Václava, patrona kostela, z nichž zachovaly se dosud 



348 

tři: na empoře sv. Václav, jak vykupuje dítky z pohanstva; 2. na stropě 
v lodi: německý král Jindřich I. a sv. Václav a 3. v presbytáři: kníže 
sv. Václav s korouhví, jak se obyčejně vyobrazuje. Jami Sadařovi, malíři 
dobrovickému, dáno od kruchty na třech stranách marmelísování 32 zl. 
Stavitel Prée, jež zhotovil návrh opravy a ji sám řídil, učinil též návrh 
na nový oltář a kazatelnu, které zhotovil dobrovický tesař Prokop Vyšohlid; 
oltářní obraz sv. Václava maloval pražský malíř Frant. Barbieri. 

L. 1747 starý positiv na kruchtě opravil varhanář Ant. Spiegel. 
L. 1784 dostal kostel v Sejcíně nový kryt šindelový, dodal jej tesař Proft, 
1. 1833 pokryt poprvé taškami. L. 1871 dávána na věž nová makovice. 
V^ ní našla se listina, dle kteréž stará měděná makovice pocházela z 1. 1571, 
kdy kostel postaven; 1. 1765 byla vichrem shozena a nová postavena 1. 1766 
od Blažeje Drozda^ kotláře v Dobrovici. 

Přehlédněme čelnější opravy kostelíka sv. Václava v Sejcíně: 1. 1571 
byl vystavěn, 1. 1609 důkladně opravován, opět 1. 1736, 1. 1831. 1. 1858 
zednickým mistrem Samšeiu, I. 1867 architektem AI. Turkem z Prahy, 
jenž základy podchytil a položil nové; malíř Karel Javurek z Prahy opravil 
všechny freskové malby (téhož léta 1867), vymaloval obraz sv. Jana Nep., 
sv. Ivana, sv. Vojtěcha a sv. Prokopa, patronů země České; opravil obraz 
sv. Václava na hlavním oltáři, zhotovil nový obraz sv. Ludmily pro oltář 
poboční. Oltář tento zhotovil Jan Pér z Dobrovice na místě starého, ne- 
vkusného; práci řezbářskou obstaral Jindřich Paner. 

Kostel stojí na návrší uprostřed hřbitova zdí obehnaného. (Obr. 290.) 
Tato zeď jest prolomena dvěma vchody: menší ve straně severní, jímž se 
nyní chodí, a bývalý hlavní, vrata, proti věži, gotický, s ostěním profilo- 
vaným oblounem a žlábky. Otvírá se do polí, k poli zádušnímu, kde za- 
jisté dříve fara stávala. Kostel jest jednolodní, orientovaný, pozdně gotický 
s opravami barokovými, kryt valbou prejzovou. 

Kněžiště jest zavřeno třemi stranami pravidelného osmiúhelníka se 
dvěma opěrnými pilíři, jež sahají k okapní římse, o jednom ústupku římso- 
vaném. Tři okna hladce špaletovaná, stěny hladké. 

Po stranách presbytáře dvě věže, kryté stanem velice strmým, s bání. 

Věž severní: v rohu přistavěno schodiště, novější. Do sakristie 
proraženo na severu okno pravoúhlé, s kamennou barokovou chambranou, 
výše střílnové, nejvýše okna hrotitá (na dvě strany), široká, bez kružeb 
a ostění. Po stranách tohoto okna (severního) dva erby pod římsou 
v úhlu lomenou : cetenský a valdštejnský. Okapní římsa vínkového profilu 
pískovcová. 

Věž jižní jest bez schodiště, proto užší, opřena na straně jižní 
opěrákem silným, barokním, zděným. Dole okno elipsové, výše renaissanční 
s římsou, nejvýše okna na dvě strany, s pískovcovou chambranou. Římsa 
okapní jako u severní. 

Loď jest hladkých stěn, špaletovaných oken, krytá valbou. Na straně 
jižní, kam se terrain sklání, dva opěráky (jako u presbytáře) a přístavek 



349 



umrlčí komora, moderně í^otický. Do severní zdi prolomen portále k 
s obloukem polokruhovým, ploše profilovaným; nad ním římsa rovná, 
vyložená (novější). K západní plné stěně kostela, nad níž vyzdčn štítek 
trojúhelníkový, přiléhá věž čtyřstranná, dělená barokní římsou, prejzy krytou, 
odtud ve zdivu ustupující. K ní přistavěno schodiště s okénkem siřílnovýni. 






HPI.Í- 



.y'U,.,w; 




3311 



Obr. 291. Sejcín. Kostel sv. Václava. Půdorys. 



Pod věží hlavní v c hod hrotitý: ostění pískovcové, profilované oblounem, 
žlábkem a dvěma pásy. Nad portálem okno pravoúhlé, barokní ; výše menší 
téže podoby, nad římsou malá dvě okénka segmentová nad sebou. Kryt 
strmý stan prejzový. 

Uvnitř (Obr. 291., 292a, b): kněžiště dlouhé 6 w, široké 5'46 w, 
osvětlené třemi okny — třetí zastřeno oltářem — hrotitými, s prostou špa- 
letou, bez kružeb. Klenba valená s lunetami. Cípy lunet jsou neseny kon- 
solami stylisovanými renaisančně, z motivů hlavice jónské a ukončené 




Obr. 292 <J. Sejcin. Kostel sv. Václava. Příčný řez. 



351 



svislým listem akanthovým. Stěny hladkc. Na stropě freska sv. Václava, 
nová; na stěnách pod lunetami v oválech obrazy svatých (poprsní), patronů 
českých, také nové. — Do sakristie v levo vede portál: oblouk pólo- 







'-rx -.'-Ji J-' '-.j/ w 



^i:^::j& 




Obr. 293. Sejcín. Kostel sv. Václava. Fonál do sakristie. 



kruhový, ploše profilovaný, se dvojím druhem perlovce ve žlábcích a pásem 
listů srdčitých na vnější archivoltě; klenák konsolový, ozdobený rosetou 
a listem akanthovým. Ve cviklech plastické rozviliny. Po stranách 
portálu dvojice kanellovaných pilastrů renaissančně-jonských, s kládím 



352 



vyzdobeným perlovci, vyloženou římsou se zubořezem, vejcovcem a pře- 
sahujícími abaky. Ve vlysu nad pilastry plastické andílci hlavy, (ve vlysu) 
nad vchodem nápis: 

Eícííl }?an (TÓLiijfrt: ©aí iiířm "řinmiE shne innr uipgbch hbn 
sj-iaícn bubc a nunibc iiunji^bc a jiajíuni imltjup 3an IV. X. C. 

Nad kládím nástavec, ohraničený po stranách volutovými pásy 
svrchu úzkou římsou, nesoucí menší štítek volutový, ukončený maskou, 




Obr. 294. Sejďn. Kostel sv. Václava. Pohled do hlavní lodi na kruchtu a fresko na záp. straně. 



jež nese guiriandami ověšenou urnu. Zpodu festonek. V ploše nástavce 
plastické erby pana Cetenského a jeho manželky Maternové z Kvétnice 
v oválových rámech, uvitých z ovocných věnců. (Obr. 293.) 

Naproti sakristii po straně epištoly oblouk půlkruhový s římsou 
v náběhu, ploše profilovaný, s klenákem (konsola s maskou andílka), otvíra- 
jící se do hrobky, sklenuté křížově bez žeber a bez oken. V ní deska 
syenitová s plastickými zlacenými erby a nápisy, jež hlásají, že tu odpočí- 
vají Maxm. Josef kníže z Thurn-Taxisů (f 1831) a Marie Eleon. z Lobkovic 
(t 1834j. 

Nad tímto výklenkem (v jižní věži, v patře) oratoř, otevřená do 
kněžiště trojdílným sdruženým oknem, orámovaným torem, s římsou 
rovnou, na konsolách, s maskami andílků. Ve vlysu dvě podélné kartuše 




3 '■■■■"■'"^ 




Obr- 292 b. Sejcín. Kostel sv. Václava, Podélný rez. 



353 

se zavinutými okraji. Vchod z empory od západu portálkem s jednoduchým 
opažením a římsou. 

Naproti nad sakristií výklenek prázdný, s podobným oknem dvou- 
dílným, 

V oratoři strop dřevený, kasetovaný. Lištami vysoko vystupujícími 
jest rozdělen na geometrická pole; plochy středních polí jsou prohloubeny. 
V 1. poli: had na poušti. Ve 2.: Kalvárie. Ve 3. — 8. allegorické 
obrazy od jiného malíře malované, slabší: 3. SPES. 4. Ježíš dobrý 
pastýř. 5. CHARITAS. 6. FORTITVDO. 7. Ježíš se ženou u studny. 8. FIDES. 
Všechny obrazy dobře zachované. Malba živá, listy zlacené, modře poly- 
chromované. Allegorie jsou dosti nucené, barokních již komposic. Nápisy 
k obrazům na bílých foliích. Konec 16. až zač. 17. stol. 

Oblouk triumfální polokruhový, hladký, v náběhu ořímsován. 

Loď vybíhá z osy kněžiště: k severu druží se k ní poboční loď 
užší. Sklenuta jest valené s lunetami; cípy klenby opírají se o římsy, pod 
nimi dolů sbíhají ploché pilastry. Okna — tři páry — vysoká 454 ;//, 
široká 1 20 m, hrotitá, hladce špaletovaná, bez kružeb. 

Empora na západní straně lodi nesena jest dvěma pilíři čtyřbokými 
s římsovými hlavicemi. Podklenuta jest valené; odtud vede vchod s obloukem 
lomeným do předsíně pod věží, jež sklenuta jest valené a ozdobena ve 
formě kosočtverce dekorativními žebry profilovanými ; odtud vedou schody 
v síle zdiva na kruchtu. Tato vybočuje prodlouženou balustrádou a pro- 
dlužuje se (v pravých úhlech) na obě strany podél zdí. Jižní, jest užžší 
a spočívá na dvou pilířích. Severní postavena jest na stejných dvou 
pilířích a třech obloucích a podklenuta třemi křížovými poli bez žeber 
(levá loď). Na balustrádě, rovné, stojí hořejší pilíře, jež nesou klenbu 
spolu se třemi oblouky, které mají archivolty, zubořez a klenáky konsolové. 
Empora přepažena jest na tři pole stěnami povstalými od pilířů ku zdi, 
jež prorážejí tři polokruhové oblouky. (Obr. 294.) 

Na klenbě lodi freska v barokově vykrojeném rámu, přemalo- 
vaná: Ve dvoraně barokní, sloupové, se schodištěm, přijímá německý král 
(Jindřich) s korunou a pod baldachýnem sv. Václava, po jehož straně 
spatřují se dva andělé — po straně králově vznešená společnost v herme- 
línech, zbrojnoši. (V architektuře skreslené, v pohybech affektované, málo 
cenné.) — Na zadní stěně za varhanami freska, omezená nahoře obloukem 
klenby, dole přímočárně — rovněž přemalována : Před domem barokním 
se schodištěm skupiny osob s dětmi na rukou, ve středu sv. Václav 
(^Stavba školy v Budči*.?) Z pol. 18. stol. 

Na vnějších třech stranách balustrády v polokruhových a čtyřhranných 
polích 34 obrazy: výjevy ze života Pána Krista. Panny Marie a sv. apoštolů. 
Tabulka s letopočtem 1609 sama hlásá stáří; na ní monogram IHR. Jsou 
přemalovány. (Obr. 295.) 

Hlavní oltář barokní. Na rakvovité mense tabernakl barokně 
zprohýbaný. Oltářní obraz: »Smrt sv. Václava*, malovaný s vervou, pře- 

Soupis památek hist. a umel. Pol. okres MI. -Boleslavsky. -'^ 



354 



malovaný. Po stranách obrazu diagonální sloupy 
a pilastry korintské svrchu nástavec s obrazem 
Paimy Marie staroboleslavské, oko boží řezané, 
sošky andělů. Z pol. 18. stol. 

Kazatelna současná, běžný barok. Na 
řečništi kartuše řezaná, mřížkovaná, zlacená. Na 
špičce štítu orel. 

Obraz na plátně: f)Ožár v Libichově 
I. 1694, přemalován I. 1839 od AI. Koiateckého^ 
jako ony nahoře jmenované malby. 

Pod emporami epitafy Cetenských z Četně 
a jich manželek, patronů tohoto kostela, pánů 
na Vinařících; jich obrazy z pískovce vytesané, 
v životní velikosti, pěkné práce kamenické z konce 
16. stol. Když 1. 1833 byla zřizována tu knížecí 
hrobka Thurn-Taxiská, byly tyto epitafy z po- 
dlahy vyzdviženy a do zdi kostela (na 3 stranách) 
zasazeny. 

1 . Pískovcová deska 1 69 X O 88 ;;/ s nápisem : 

ICcía ]Baíic 1585 m robotu ]^n | 
l^cbĚIi TTaeíarc mfinbin Icbum Hmrjcia i^clí Hm- 

unta jiauua 
IÍ)anbElina (Hjtícnfka I 

r?cra urojcucíjo |?aua H)arjlama CC^EÍEurkcIjo 

í Qlcínic 
(í3Egijín ticln íuío potíioma 
nn gcfí i^cjckamagc Blaljo 
[laiDEncIjci rajfr^ijTEiú m 
Hri;)lu ]^ami. 

(Erb.) • 

2. Pískovcový náhrobek 1*90 X 097 w; na 
něm vytesán stojí rytíř v plné zbroji v životní 
velikosti ; u nohou erb Vchynských, na druhé 
straně nápis; 



TENTO KAMEN DALA WYTESAT 
. . VROZENA PANI MANDALINA 
CHYNSKA MAKSOWA Z RNAONV 
MANZIELKA GEHO NA PAMATKV 
BVDAVCY 



355 



Kolem na čtyřech okrajích další nápis 



UtU ITxS/. lil ^nbulu 1^0 ^malDiii i}) . . \ m hoMmi 17. umrjel luMl 
UvouMui l^an iJíiliuIalV li^diunfln) i (£l)inin iidioílo (Edo | tuto ;iorf;oitiaiui 
lidí . • . haiuaiie L^la horiaiuciidio iinlu-itllVui m ru'nllu Pami rciiilVciini iimlc- 
nynii. .Hincn. 

3. Na čtyřhranné desce f)ískovcovc rozměrů i písma jako u čís. 1. 
čte se nápis: 

Kcía ]P>anic .... 
jefmila luraíem imliniu 
a inu oíie)]Ia jfní;oto hibiidio 
fmda Ji^ani H-íaiibalena 
(!lljiju|lia rnuMia iHaincbcui(y) } 
max-sen iiegiíío (Edo iiitomío 
milic jinlirUicmi iidí a h 
bii l^cídiaiua m uabciii p 
řpitobu Rvijlía Jižana 
h obenicniu unhřpUcni; a 
lí oríamcni td)o? uicfniau 
vabolli a ^lami) Bubauuiljo 
^|ía)íncí)o iiiumta ? mríiuiri; 

roliani (Erb Vchynských.) 

4. Ida 1583 iiifabníu iia ucbdt |i bnndntau uniuid iicH unneni pan 
luacílaiu cuiciiriuj ? nctne || a na licbciirf; a tu .. ímau || . . . blahollauic- 
nd;o uijljrjillcui. 

Uprostřed mezi nápisem na desce rytíř v plné zbroji s erbem ceten- 
ským (pískovec). 

5. ITcíba )?)auic 1590 I-H^rnlmííju prjcb | 

^uiaíijui Baiulcm Umvjd iitlí Hvnunii) ]i^au IŤMIuilalTCCicícurini } cCictuic a na [ 

uiiuarpjcjijiij C^djoUn (Eido tuín ]i^n j 

c^ciraartD geji ocjekaraagc |P>rpj)yti) .^ijua Bunjlio uibcu }.^oricbin) a raníiui. 

Rytíř s erbem, vše bílý mramor. (Obr. 296.) 

6. Po čtyřech okrajích z původního plného nápisu uchovalo se 
a čitelno jest jen: ICda 1551) nniebidi). . . po \. Poroíc Uuiujd iidl Uvouuiu 
]3>an líDacjIaui (íjdenjki; } (ilduc. Uvnitř na desce reliéf rytíře s přilbou 
a erbem u nohou. Pískovec. 

7. Po čtyřech okrajích z nápisu jen toto málo jest uchováno: 

TEN PATEK PRZED SMRTĚ . . NE . . . j LÉTA . . . LA GEST VRO ] 
ZENA PANI LIDMILA CZETENSKA Z WRZESOW . . . | . . | . . (cet) NE ANA 
LEDCZYCH W LETECH 45 PAN BV RACZ VZ DVSSY GEGI MILOSTYW 
BYTY. 

Reliéf šlechtičny; erb půlměsíc. Z pískovce. (Obr. 297.1 

23* 



356 



8 Po čtyřech okrajích : 

Eťía obnarojEui suna Impjíjo H innl.wxn m aníeri; pr^pb Inia^iiti inlíau- 
piMum umvíela gplí || urinena }iant JRni;?ka Kapliríka í || ^ulcmic inaincha 
urojE" ^ň^ djirji" CCcíc íluf s Ulctic auaiuinarjicprf;. 

Šlechtična, dole erb její. Výška epitafia 2 w, šířka 1 m. Z bílého 
mramoru. (Obr. 298.) 

9. Xcía obnanijnii ^\)\\ň Bo- 
ji" Mii83 II lUE cjímrích po fiuatolíi 
umqcl urobeni; pan Cíi)i;rjik tíIícÍEn- 





Obr. 296. Sejcín. Kostel sv. Václava. Náhrobek 
Mik. Cetenského z Četně. 



Obr. 297. Sejcin. Kostel sv. Václava. Náhrobek 
Lidmily Cetenské z Vřesovic. 



íki; II s qcíniE anarotjnar^iqid) |1 a ínín CLicIn ncí)o poíjqbcno a poríjomano 
gElí. J^an Bnl) raq . . . 

Rytíř v plné zbroji, u nohou přílba a znak Cetenských z Četně. Bílý 
mramor. (Obr. 299.) 

Zvony. 1. Největší má průměru 108 ;«, výšky 086 m. Pod korunkou 
mezi dvěma liniemi opis: LETTA PANIE MDL9 SLIT GEST TENTO ZWON 
KECTY A KCHWALE PANV BOVHV X WSSE <§§ MVHVCZIMV A KZA- 
LOZENII MATKY BOZY CECYNSKEHO OD PETRA WMLADE BOLE- 
SLAWY. (Erb Cetenských z Četně.) 



35: 



Tabulka s nápisem: ZA VROZENÉHO PANA 
GYRZYKA PROCKA 
CETENSKEHO SCETNE 
A NAWYNARZYCYCH 
TI ČASY PANA A KOL 
TVRA KOSTELA SA 
CYNSKEHO 






•yír %Nik^ 







Obr. 298. Sejcín. Kostel sv. Václava. Náhrobek 
Anýžky re Sulevic. 



Obr. 299. Sejcín. Kostel sv. Václava. Náhrobek 
Jiříka Cetenského z (etně. 



Na protější straně zvonu Madonna. 

2. Průměr 0"82 //?, výška 0'65 ///. Pod korunou pás O 09 /// široký 
z akanthu kruhově stočeného a zavěšeného; jednotlivé články odděleny 

karyatidou satyra. 

SLYTT ZAPANA KOLÁTORA VROZE 

NĚHO PANA MIKVLASSE CZETEN 
SKEHO ZCETNIE NAWINA 
RZICZYCH A LEDCZY 
CH 
Sv. Václav. — Erb Cetenských z Cetnč. — Sv. Zikrnund. 



358 

V tabulce: 



TENTO ZWON SLIL GEST WONDRZEI 

ZWONARZ PRASKY WMIESTIE MLADÉ 

HO BOLESLAWA NAD GIZERAV LÉTA 1584. 



Na protější straně zvonu : 

Aby zwvkem : 

TO WIERNIM KR i Sv. Vít 
KSCHVZE GIGH 



ZWONV TOHO 
RZESTIANVM 
SPOLECZNE KS 



LOWV BOZIMV AKCHWALENI GMENA 
GEHO SWATEHO WZNAMOST SE VWO 
ZOWALY TEZ PROPOTRZEBV A KVPOCZ 
TIWOSTY OBCE DOWSY SEICZINY K M 
ATCE BOZI 

Dolejší lem zvonu posázen medaillony. 

3. Zvon zavěšený v okně věžním, Václav, průměr 073 ?;/, výška 
0-63 m, mezi dvěma pásky jemných rozvilin: SWATY WACZLAWE KNIZE 
CZIESKE ZEMIE ORODVG ZA NAS LETTA PANIE 1686. 

Spodní pásek jest ověšen listy akanthovými, dolů obrácenými, osmi 
počtem. Na plášti Madonna korunovaná, na půlměsíci ; pod ní zvonařský 
znak J. Pricqueye. Na protější straně reliéf sv. Václava. Zvon jest prasklý. 
(Byl již jednou přelit ze staršího zvonu, jak o tom zapsáno v knize zá- 
dušní 1. 1686.)*) 

4. V menší věži, v okně, visí zvonek »umíráček«, vysoký 0'26 w, 
široký 0"24 m. Při horním i dolním okraji pláště ovinut jest vínky z rato- 
lestí uvitými; uprostřed pláště reliéf sv. Jana Nepomuckého. Z pol. 19. stol. 



Semčice. 



Sládeček, Dobrovice a okolí, 459—476. — Sedláček X., 341, 342. — Časopis Spol. 

přátel starož. V., 30. 

Starobylé sídlo šlechtické rodiny, která psala se ze Semčic: I. 1297 
připomínají se jako svědkové Tomáš, Konrád a Přibík ze Semčic. Kvetla 
ve dvou, třech větvích, které měly tu sídlo své, TVRZE. Fridrich z Bo- 
nina v pol. 16. věku zboží to sjednotil. Pak se tu jmenuje Jiřík Cetenský 
na Vinařících, Václav Budovec z Budova a poslední Jan Přech Třemeský 
ze Železná, jenž pro náboženství ušel do Sas. Semčice koupil Adam z Vald- 
štejna a připojil je k Dobrovici. Staré sídlo panské zašlo. 



*) Johannesovi Pricqueyovi, zvonaři, od přelití zvonu, který se roztrhl, zaplaceno: 
Starý zvon vážil 4 ct. 61 Ib., z čehož desátá libra za v ohni strávena se srážela, zbylo 
tudíž 4 ct. 15 1b., od každé libry po 5 kr; dáno úhrnem 77 zl. Od milostivé vrchnosti 
poskytnut přídavek 4 zl. 



359 

KOSTEL SV. PROKOPA, filiální, k Dobrovici příslušný, připo- 
míná se jako farní 1. 1363. V době husitské byl v rukou kalisnických, jak 
hlásá hlavní zvon a na něm jméno kališnického kněze Jana Jiř. Žkitického. 
V době katol. reformace zůstal filiálním a připojen k Dobrovici. 

Starý kostel stál na hřbitově. L. 1755 byl vystavěn nynější. 

Zednici nejprve starý rozbořili a pak dle plánu a návrhu stavitele 
Prant. Ign. Prée z gruntů nový kostel kamenný i s presbytáři 62 lokte 
dlouhý, 2372 lokte širký a 22 Yg lokte vysoký, též sakristii, kostnici, věž 
pro zvony pod střechu přivedli i zeď kolem krchova vystavěli, uvnitř vy- 
bílili, za kteroužto práci jim i palírovi Janti Gillychovi z Loučené bylo 
vyplaceno 1934 zl. 43 k. 5V2 f^^n. Kameníkovi dobravskému dle kontraktu 
jeho s »baumaistrem dáno 288 zl. 39 k., pražskému tesaři a domácímu 
463 zl. 26 k. 3 d.; dobravskému tesaři Prok. VySohlidovi 353 zl. 54 k. 
a za kazatelnu 120; řezbáři za oltář 160 a práci na kazatelně 70, zámeční- 
kovi dobravskému Síast. Hloškovi 243 zl. 33 k. a pražskému za kříž na věž 
50; kováři dobravskému V. Malému 49 zl. 59 k. ; klemfjíři za »velkej a malej 
kropf na věž« 21 zl. a za »plech na pobíjení obou bání i od práce 575 zl. 
48 k. ; malíři pražskému od štafírování kříže, obou knopfů na věž 66, od 
malování obrazu sv. Prokopa na hlavní oltář 65 zl. 34 k., za materialie 
a j. věci úhrnem 7133 zl. 44 k. 2 den. « 

Ze starého kostela byly přeneseny do nového hlavní oltář, kazatelna 
a stolice. Starou křtitelnici přelil konvář boleslavský a ulil z ní 6 svícnů 
na velký oltář a velkou lampu před oltář, za co mu dáno »s přidáním 
cejnu« 21 zl. 8 k. L. 1761 kameník dobrovický zhotovil z mramoru novou 
kropenku, 1. 1763 přelity zvony od pražského zvonaře (nákladem 42 zl. 
41 k.); 1. 1764 dobrovický truhlář Prok. Vysohlid zhotovil novou mříž 
před oltář a 33 nových stolic po 5 zl. 15 kr. stř. 

Stavba barokní, orientovaná. V půdoryse podoby kříže, jehož střední 
ramena, širší, z lodi vybočují. Všechny kouty jsou zdivem vyplněny a pro- 
hloubeny. 

Přední rameno činí presbytář, čtyrstranný; okna (2) segmentová, 
špaletovaná. Nad každým pás půlkruhový, jež nesou klenbu valenou. 

Loď sklenuta valené na ploché pilastry, jež spojují pásy polokruhové 
(nad okny) a příčné přes kostel. O dvou travée, do každého prolomeno 
jest po páru oken. 

V zadním rameni e m p o r a vyložená, barokně zprohybaná, troj- 
dílná. Postranní křídla jsou v síle zdiva, prostřední empora spočívá na 
dvou sloupech, jež nesou oblouk segmentový a dva oblouky po stranách. 
Na kruchtě totéž rozdělení; v prostřední světlosti varhany. Na cmporu 
pouštějí světlo dvě okna, stejné velikosti s ostatními. 

Portály dva pravoúhlé, s chambranami: pod věží a z jižní strany lodi. 

Věž pojata jest do osnovy stavby, čtyřstranná, stěn hladkých. Kryta 
jest bání šindelovou, natřenou barevně; nad makovicí kříž železný. 

Sanktus v poměru k rozměrům budovy malý, dřevěný. 



360: 

Hlavní oltář barokový. Na dřevěných oblých sloupech s římskýnni 
hlavicemi kládí zprohybané barokově s volutami, na čemž sedí andílkové. 
Po stranách sochy dvou biskupů, otců církevních, v životní velikosti : 
uprostřed obraz sv. Prokopa v rouše opatském; v nástavci sousoší Nej- 
světější Trojice. Z pol. 18. stol. 

Mříž dřevěná, balustrová, uzavírá presbytář, barokní. Pás klenbový 
nahrazuje oblouk triumfální; k němu po straně přidělána kazatelna 
dřevěná: řečniště okrouhlé, římsou profilovanou, pravoúhle lomenou kryté. 
Na poprsnici řezaný, pozlacený výjev biblický: dobrý hospodář rozsévá 
símě. Klobouk s andílky (2), již nesou desatero; na hranolovém sloupci 
stříška římsová a na ní anděl s vážkami v jedné ruce a mečem ve druhé. 
Jako hlavní oltář stará. 

Za obloukem vítězným, kde bývají oltáře postranní, dva výklenky, 
v každém socha biskupa, církevního spisovatele (s knihou), podobné jako 
na oltáři. Z pol. 18. stol. Po straně, na severní zdi lodi, dva obrazy: 
mnich držící na rukou položeného Ježíška; tři mladí mnichové, nesoucí 
tři kříže, nad nimiž anděl se vznáší s věncem. (Tyto obrazy byly sem 
zajisté přeneseny ze zrušeného jesuitského kláštera v Jičíně.) Začátek 18. stol. 

Pískovcový náhrobek, do vnější strany hřbitovní zdi zasazený, 
široký 090;//, vysoký 3*02 ///, s písmem vyrytým. Jeho obsah: 

Ecía JBanic IT) 

Bokonal luií liinot \mn\ Hroí 
cni) J?ait 3uiiuunb (Jll)hnn } 
(CÍ)Iunui a iia 3Emr?irp;d) a 
iuto luMí portiroiE ]BocI)Ditiau 
jJi-uMíama Blaíioriamcneho 
H^ihrnircni. 

Nad erbem: hledí, koruna, půl křídla. 

Zvony ve věži, v kládí, dva podle sebe, třetí o málo níže. 

1. Největší má průměru 092 /;/, výšky 0'7l ///. 

A. Kolem hořejšího kraje vine se vlys: Herodes vraždí dítky v Betlémě, 
kterýžto výjev se opakuje; na jedné straně jest přerušen tímto textem: 

Tehdy herodes wyda zeby okla . . . byl od 
mvdrczv y rozhnewal se welmi a poslal 
zbyt wssecky ,dytky které byly wbetlem1e 
y we wssech konczynach geho odedwav let. 

B. Na plášti pod hořejším vlysem, jejž dole zdobí listový feslonek 
nápisy a erby: 

H)arta ríilumoina Ziijhnunib dilum uiiluinu Eaicrnna dilumouia 

1 li ouRn) IVo Ulití aita rcmcnjcpjd) jceínic ana lcnu'uicíi)di 

Erli Erb Erb 



361 



"Ccta \~)K) liMitn nunn jeli ^ivielil 
r naídabíMu uuouMichn pana u]\\ 
munba rdiluinn aiia rLMiu-iUL-imh 



Vedl( 



Medailloii 

SLYT GEST TENTO ZWON 
OD JAKVBA ZWONARZE MEL 
NICZSKEHO WBOLESLAWY ML 
ADEM NAD GIZERAV 

Kristus ukřižovaný, pod ním obě Marie 



y\ l.^u]irhiI)oiiiannm L-iuluMiiniim tclini 
^■l^u^^t í. Imieic \h-\n.-\ biriua ilulinlie 
hn 5. ťaranc rLMiciinriícIin ir)S'.i 



Medaillon 



Při dolejší obrubě (viz facsimile). (Obr. 300.) 



Obr. 300. Semčice. Kostel sv. Prokopa. Ukázka písma nápisu na zvoně čís. 1. 



i^boj luierii) lu luna Imnilin niatl ínumt :-: tali bnli iiiiloiual íiuicl, iic 
Inna nncljn icbnorujencljn bal, abi; ha?íni Itboi luicrin nniclio ninalmnul 
ale niicl iijumt micinij x jan m Iiapitnlc H. 

2. Zvon druhý 1. 1748 spadnul a rozražen po léta zůstával; až když 
1. 1811 blesk do věže uhodil a i zvon nejmenší ku škodě přišel, byly oba 
přelity v České Lípě 1. 1849 a od dobrovického děkana Dobrohlava vy- 
svěceny. Zvon tento prostřední má nyní průměru 0'78 /// a výšky 059 w. 
Kolem hořejšího okraje ověšen jest listy akanthovými dolů obrácenými, 
střídavě velkým a malým. Pod touto bordurou na plášti obraz sv. Prokopa, 
pak nápis (latinkou): 

Tento zwon na jméno sw. Prokopa Semčického 

w roce 1660 křtěný přelit Jest v České Lípě od 

zwonaře Karla Paula r. 1849 za Marie 

Isabelly kněžny z Thurnu a Taxisu paní 

na Daubrawici, Loučíně, Wlkawě, Niměricích, Skalsku 

a Četně za P. Matěje Dobrohlava, děkana, Jana Šrámka, 

vrchního úředníka a Františka Jonáše rychtáře. 



362 

Na druhé straně: 

S weselým se raduji, se smutným kwilím, 

pobožné k modlitbě AA^olám a toužení 

■wšech na zwuku swem k wysosti wznáším. 

Podél dolejšího lemu páska z listí vavřínového. 

3. Nejmenší, Petr, vys. 0425 ///, ověšen jest jako druhý bordurou 
akanthovou, pod ní na jedné straně ukřižovaný Kristus Pán a pod obrazem 
nápis: »Zroku 1773 výroku 1849 přelit ku chwále Boží« — na druhé 
straně vyobrazení světce ratolest držícího, snad sv. Petra. (Dle arch. zem. 
musea »byl slit ku czti a chvvale bozi letha panie 1550*.) 

4. Sanktusový, vys. O 24 ;//. 

Slivínko. 

Na výšině, kteiá krajině okolní v Benátecku vévodí, u cesty k Meče- 
říži, vypíná se SLOUP přes šest metrů vysoký, na hranolovém stylobatu 
s římsou; patka attická, dřík oblý, na toskánské hlavici deska. Na přední 
straně stylobatu nápis, nyní silně vytřený; na ostatních stranách fageto- 
vané výplně. Na vrcholku řecký kříž dvouramenný, železný. 
Nápis: 

Rřio :§uiiíic',i) Utíiuiimf iicii fuiaíijm W d:)ra'mÍB 

Bolja IBelio 111 jjeiii. | \. 3aua Hap ... 12. | 

;^Iaup ícnío tiOijíiiin;uMt \ (JBeIí Bu (Ejtt a (Eíjraale | 

J^ob :?Iaupcm Bnnj fc l^njíirjíin ]?ana Ct^Bjitp | 

Bahlabcm ^Imn: H}uje \ ^irjjha ^alacjB 

\ H)alE 1)0 ^lyuma a Jínni; IKalnlclhri 

(•3eÍjo H) Itíli 1669 I (nebo 1699 — třetí číslice porušena) 

Bnc 21. 3avji Bb Ql^íií) . | 

bncí)o Iinie?c ]?ana Ue 

]?o . . ha íar : }^r?Ebinic . . 

^^ofuiicL-KU 03^1!. 



Slivno Dolní. 



Kniha oučtů zádušních kostela farního založení sv. Františka na panství Košáteckém 
v D. Slivnč od 1. 1668 do 1737; 11. od 1737—1783. Kniha pamětní od 1. 1786; matrika 

od r. 1760. 

KOSTEL SV. FRANTIŠKA SERAFINSKÉHO, farní. Jako 

farní připomíná se ve 14. stol.: po smrti plebána Mikuláše (f 1363) Hynek 
vladyka ze Slivna pracsentoval kněze Václava z Chorušic (Lib. conf. I. 12). 
V době husitské nečiní se o něm zmínky. Po reformaci uvádí se první 
známý farář 1. 1655 Blažej Ignác Holický. 



363 



L. 1679 starý kostel opravován, postavena nová véž, 1. 1690 opatřeny 
nový oltář, obraz, tři figury na tabernakiu; I. 1694 přístavbou rozšířen; 
1. 1705 zhotovena nová kazatelna; 1716 stavěna fara; 1. 1748 koupeny 
z Řepína dva kalichy: do Dolního (1) a Horního fl) Slivna: 1. 1749 pře- 




Obr. 301. Dolní Slivno. Kostel sv. Františka Seraf. Obrazy Brandlův a Bergierův na hlavním oltáři. 



lity dva zvony v MI. Boleslavi; 1. 1750 koupena nová kaditelnice ; I. 1753 
benáteckému řezbáři dáno za víko na křtitelnici (křest Páné) 4 zl. 

V letech 1807 a 1808 byl kostel z gruntu nově postaven. 

Před r. 1807 ve starém kostele byly tři oltáře: hlavní sv. Františka 
z Assisi, pobočné Panny Marie a sv. kříže. Hlavní obraz: Kristus na kříži, 
mistrné dílo P. Brandla, darovala hraběnka Jana Nepom. z Cavriani, druhý, 
sv. Františka, maloval Josef Bergler^ ředitel akademie v Praze, za 200 zl. 



364 

L. 1832 oltář Panny Marie zhotovil domácí truhlář, obraz Madonny s pa- 
trony země České měl kostel už dříve; nyní zdobí jej obraz Madonny od 
Hellicha. L. 1856 opatřeny dva, 1. 1890 jeden kalich, I. 1892 pacifikal ; 
1. 1892 opraven oltář mariánský; 1. 1897 opatřeny sochy sv. Josefa a P. Marie, 
1. 1902 obraz Brandlúv na hlavním oltáři opravil akademický malíř Heřman. 




Obr. 302. Dolní Slivno. Kostel sv. Františka Seraf. Náhrobek hrab. Jany Kolovratové z 1. 1826. 



Kostel sv. Františka jest budova orientovaná, beze slohu. 

Presbytář čtyřstranný se dvěma okny po stranách; 1 o ď o něco 
širší se čtyřmi okny většími, segmentovými, s plochým orámováním; 
sakristie na straně severní, obdélníková. Stěny jsou hladké, lisenami 
pokryté, valba tašková bez sanktusu. 

Na západě věž, čtyřboká, s přistavěnými křídly, v nichž jsou schody 
na kůr a do kaple; věž vystupuje nad římsu kolem obíhající. V západním 



365 



průčelí vchod s chudou trojúhelníkovou římsou, s okrouhlým okénkem 
v patře. Okna {)ři zvonech široká. Věž kryta jest cibulí pobitou plechem, 
s lucernou. 

Budova kostelní sklenuta jest valené s lunetami, na hmotných 
pilastrech. Triumfální oblouk segmentový. Kruchta má oblouk 
segmentový a vzadu za sebou ve věži měchy ; 
jest ploše podklenuta s vypnutou do k(jstela 
balustrádou se dřevěným zábradlím. Varhany 
prosté. 

Hlavní oltář. Na mense se dvojím 
erbem a korunou tabernakl se dvěma dvířky 
s emblémy řezanými (réva, klasy, kalich, paci- 
fikál) a sochami andělů a vásami ; architek- 
tura korintská ve stěně malovaná. Obraz 
sv. Františka Seraf. (poprsí), pěkná malba 
temného koloritu od ředitele akademie Berg- 
lera z r. 1808. (Obr. 301.; Obrazy sv. Jana 
Nepom. a Panny Marie, na plátně, z počátku 
19. stol. Oltářní obraz, zavěšený na freskovém 
sloupovém oltáři, představuje Krista na kříži 
(se strany); pod křížem v mdlobách Matka 
Páně leží na klíně Marie Magdaleny, jež jednou 
rukou tělo její objímá, druhou vzpíná k Ukři- 
žovanému. Se signaturou /^. Brandla. (Obr. 301.) 

Postranní oltář sv. Josefa: rovná 
plocha s antickým ornamentem a se znaky 
hrabat Kolovratů. 

Druhý oltář postranní sv. Václava 
a sv. Lidmily, mezi nimiž chrám Matky Boží 
v Staré Boleslavi, nad nimi staroboleslavská 
Madonna; oltář sloupkový, bezcenný; ozdoby 
empirové. 

Kazatelna s reliéfy Mojžíše a deseti 
přikázání Páně, pak sv. Jana Křtitele na poušti; 
na stěně reliéf: Kristus dobrý pastýř; na 
stropě, ověšeném lambrekincm, holubice, na 
vrchu oko boží v paprscích. Z téže doby kdy kostel. 

Obrazy nové, křížová cesta nová. 

Náhrobek na jižní straně lodi, z červeného mramoru uměle praco- 
vaný. Na mramorovém hranolu vztýčen kříž, pod nímž na desce mramo- 
rové vychvalují se skutky Jany Nepom. Marie Pie hraběnky Kolovratové- 
Krakovské (* 1749, f 1826), jež klečí pod křížem v říze a loktuši, modlíc 
se; na druhé straně anděl s rohem hojnosti dává peníze děcku, jež sta- 
řena za ruku přivádí. (Obr. 302.) 




Obr. 303. Dolní Slivno. 

Kostel sv. FrantiSIca Seraf. Křtitelnice 

ze 16. století. 



366 

Monstrance 0*62 ni vysoká, empirová, zlacená, malé ceny. 

Kalich 0*235 ni vysoký, průměru 0'095 w, hladký, empirový, kupa 
s pláštíkem prolamovaným, z vinné révy, hroznův a listů. 

Křtitelnice cínová stojí na třech nohách, které vybíhají ve spáry 
lví a nahoře přecházejí v karyatidy mužské, bezruké. (Obr. 303.) Na 
nádobce v medaillonu vavřínové erby: po jedné straně Berkův z Dube, 
po druhé Kolovratský. Podél hořejšího kraje ve dvou řádcích nápis: 

MAREK : XVI: KAP: GDAVCZE PO WSSEM SWIETE KAZTE EWAN- 
GELIVM WSSEMV STWORZENI : KDOŽ VWIERZI POKRZTY SE SPASEN 
BVDE KDOŽ: NEVWERZY: BVDE — ZATRACEN * ALŽBIETA KOLO^ 
WRATOWA: BERKOWNA : Z DVBE : A LIPEHO *** AN I NOWO- 
HRADSKY I Z KOLOWRAT $ A NA KOSSATKACH : Slova při dolejším 
okraji jsou nečitelná ( . . . SKRZE OBMYTI . . . ), dílem že jsou otřena, 
dílem že byla barvou natřena, Z letopočtu jest čitelno jen 1. 15 . . Výška 
0'76 w, největší objem 1*45 m. 

Na víku: sv. Jan křtí Pána Krista; na folii čte se: Ecce agnus dei. 
Výška víka 066 ;//. 

Zvony. Na věži kostelní tři zvony: dva vedle sebe. 1. Větší, v prů- 
měru 1 ni, vysoký 75 ni. Přelitý. Ucha s maskou. Pod korunou nápis: 
Durch die Feuers Gluth in Prag bin ich zerflofsen, Wit-we Anna Kuhnerin 
hat mich Gegofsen. 

Pod nápisem mezi dvěma liniemi festony. Na plášti reliéf sv. Jana 
Nepom., níže nápis: 

ZWON TENTO K CTI A CHWALE BOŽJ ZALMV 

ŽEN OSADNICH W L 1749 SLIT GEST | 

NICOLAVS PRICOVEY ME FECIT | 

IN REGIA VRBĚ IVNIONIS BOLESLAI | 

CVRA CVRATI lOAN OLIVA PATRIA PRAGENSIS. 

Na druhé straně reliéf sv. Barbory a pod ním nápis: Nyní pak 
z Milosti Gegich Excellenz • Pani a Pani j lohanny Hraběnky z Cauriani 
rozené Hraběnky | Novohradsky Kolovrath posledni z téhož | Kmene 
znowu přzelit Vva L. 1S08. 

Kolem dolního okraje akanthové listí. 

2. Druhý zvon, mající průměru 0785 ;;/ a 0"60 m vysoký. Ucha 
žlábkovaná, kolem koruny laurový věnec a pod ním nápis: 

B»- SLIT GEST ZWON TENTO CTI 
A CHWALE BOZI Z ALMVZEN 
OSADNCH WL: 1749 + 

Pod tím vlys květinový. Na plášti: Umučení Páně na podstavci, 
7. něhož vybíhají dva listy šalvějové; reliéf sv. Jana Křtitele; Madonna ; 



367 

sv. František. Mezi nimi porůznu hlavy andílků, pod obrazem Madonny 
zvonařský znak Pricqueyův s písmenami po stranách N. P. 

3. Třetí zvon: Ucha hladká, plášť hladký. Výška 445 w (s korunkou), 
průměr 056 vi. Z 15. století. ('Obr. 304. facsimile.) 

Obr. 304. Uolní Slivno. Nápis n.i zvonu Cis. 3. 

Při kostele stojí ZVONIČKA, osmistranná, krytá taškami, s lucernou; 
v této zvonek nový z 1. 1869. 



Slivno Hoření. 



Sommer II. 88. — Sedláček X. 394. — Pam. XIII. 181. — Společnost přátel staro- 
žitností III. 90. — Kudrnáč, Adresář 85. 

V Hoř. Slivně stávala při dvoře poplužním TVRZ. Slula Sliven, 
Slivno Hořejší, též Větší a Slivno Dolejší, též Menší. K nim přibylo Sli- 
venko. Na tvrzi Slivně seděli v letech 1223 — 1240 bratří Albrecht a Rudolf 
ze Slivna. V letech 1354 — 1394 jmenuje se Petr z Veitmile. (Na druhé 
tvrzi 1. 1367 se připomíná Hanek ze SI., po němž slula Hankovskou.) 
L. 1485 koupil Slivno Václav Bezdružický z Kolovrat a připojil je ku 
Kosatkám. 

KOSTEL SV. MARTINA, biskupa, filiální; tara v Dol. Slivně. 
L. 1362 připomíná se jako farní. V době husitské stal se filiálním. L. 1766 
ohněm, jenž v obci té zuřil, byl zničen a 1. 1767 znova postaven (zvony!) 
L. 1872 — 73 zbořen a nynější románský zbudován od pražského architekta 
Aloisa Turka. 

Vypraven v historickém slohu románském ve všech svých částech: 
presbytář polygonální, stěny členěny lisenami, mezi nimi vlys obloučkový. 
Okna, věž a pod ní portál sloupový — sloupy s hlavicemi staroromán- 
skými. 

Na stropě presbytáře, sklenuté konchou, freska od Hcllicha: sv. Martin 
na koni, jede z kostela tohoto do Kosátek, v pozadí košátecká bažantnice, 
tamní mlýn. Letopočet 1873. Oltář dřevěný, gotické architektury, novější, 
rozdělený na tři pole: v prostředním, delším, obraz (poprsí) Pána Krista 
s hostií, po stranách sv. Vojtěch a sv. Václav. 

Kazatelna nová: na řečništi na dřevě malované obrazy církevních 
spisovatelů. 

Posvátné knihy: Missale románům z 1664, Antvcrpiae ; Missale 
romano-bohemicum conformatum, Pragae typis archiepisc. seminarii : per 
Guilielmum Knauff MDXC — jako v Mečeříži. Oba misály jsou ozdobeny 
dřevorvtinami. 



368 

Zvony na věži : 

1. Ucha s maskami. Na horním i dolním okraji pláště listy akanthové, 
s odnoži vybíhajícími v andílky, uprostřed na jedné straně sv. Martin, na 
druhé hraběcí koruna. Pod tím nápis: 

lOHANN GEORG KVHNER GOSS MÍCH IN PRAG 1766. 

Výška 0"60 m, průměr 0'80 ui. 

2. Na horním i dolním okraji pláště akanthy v šikmé poloze. Upro- 
střed reliéfy : sv. Josef a Pán Ježíš. Pod tím nápis : 

lOHANN GEORG KVHNER IN PRAG 1766. 

Výška O 49 w, průměr 0'63 m. 

Smilovice. 

Sedláček X. 343. 

Jméno mají po neznámém Smilovi. Od časů nepamětných stávala tu 
TVRZ. L' 1408 se jmenuje Lemar ze Smilovic. L. 1639 připojeny koupí 
k Dobrovici. Tvrz tehdy už sešlá, dřevěná, zašla záhy. 

Ve vsi na dřevěném trámu visí ZVONEK 0"24 m vysoký, 028 in v prů- 
měru. Na plášti reliéf sv. Václava a na protější straně sv. Petra a Pavla, 
mezi nimi andílkové. Dole letopočet 1763 dvakrát. 



Sovinky. 



Sommer II. 132. — Vaněk 77. — Sedláček X. 388. 

Nedaleko stojí pahorek Syslov, na němž stával hrad, po němž na- 
zývají se Sovinky »nad Syslovem*. Městečko má ve znaku sovu, držící 
v pazourech dva sysly. Na sz. konci stojí dvůr, při němž ještě 1. 1647 
rVRZ »kamenná, nákladně se dvěma světnicemi a komorami vystavěná*. 
Jest to zajisté nynější staveni obytné, opřené na rozích opěracími 
pilíři, s pavlačí na zděných arkádách a se šindelovou valbou. Místnosti 
dolejší jsou valené sklenuty, nahoře rovné stropy. Kolem ochozů štu- 
kové rámy. 

Na severní straně dvoru stavení dlouhá, část ze 17. stol. s diaman- 
tovou rustikou, část z 18. stol.; na východním konci KAPLE SV. VA- 
VŘINCE, jejíž kněžiště polokruhové vystupovalo z líce budovy; bylo vy. 
soké až do prvého patra, sklenuto konchou a kopulí. Oblouk triumfální 
byl nízký, loď sklenuta valené se 4 lunetami. Kaple tato 1. 1903 byla 
úplně přestavěna na zámeček. V sanktusové vížce (novéj, která zůstala, 
vizí zvonek slitý r. 1888 od ^os. Diepolía v Praze. 



369 

Městečko mívalo PODLOUBÍ, jehož zbytky se až do nedávná ucho- 
valy. Statek č í s. 5. má pěknou bránu rokokovou: nad segmentovým 
vjezdem hmotný nástavec. Stavení obytně se skulacenými rohy, pí účelní 
žtít slušné formy, kolem oken chambrany. 

Městská pečeť z 1. 1648. 



Stakory 



(těž Stakory Horní, Hrubé; naproti tomu: Sta korce, 
Stakory Dolní, Menší) 

Sedláček X. 222. 

Stará država desková, po níž psal se Soběhrd ze Stakor 1. 1324. 
Zdeněk Adam Mladota ze Solopisk vystavěl tu TVRZ, kteráž se 1. 1738 
popisuje: Tvrz stará, od kamene, šindelem krytá, dolení díl maštale, nahoře 
komory. Dvůr ohrazen dílem zdí, dílem lesem. Erb mladotovský, náhrobky 
dosud se zachovaly. L. 1677 Černín koupí připojil je ke Kosmonosům. 





Obr. 305. Horní Stakory. Bývalý kostel sv. Havla. 



Obr. 30Ó. Horní Stakory. Půdorys bývalého 
kostela sv. Havla. Dle staré kresby. 



KOSTEL SV. HAVLA, filiální, do Kosmonos příslušný. L. 1356 
jmenuje se farním. V době husitské fara zašla. L. 1650 byl úplně spustlý, 
lid chodil do Ml. Boleslavi na mši svatou; Jak. Heř. Černín jej znova vy- 
stavěl, ale zůstal filiálním pod správou farářů michalovických, pak kosmo- 
noských. Pustnul, až 1. 1870 byl zbořen a jeho kostelní věci rozneseny 
po kostelích na panství kosrnonoském. Stával uprostřed HŘBITOVA, 
jen vysoký kříž ono místo označuje. Dle kresby z 1. 1790, v úředních 
aktech zachované, byl to kostel barokní, s polokruhovou absidou a polo- 
kruhovými kaplemi v bocích lodi. Ve vrcholí těchto polokruhů po jednom 
okně (3). V průčelí pravoúhlý portál s nástavcem, oknem segmentovým; 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Ml. Boleslavský. 



24 



370 



=3 

o 

3 

o 

^4 



4-^ 









•&4 






cí 

r " 

É/ 



■2" 



nad římsou vysoká attika se štítem kruhovitým, stlačeným, uprostřed 
attiky nika, (Obr. 305. a 306) 

Z náhrobků jest památný kříž železný, tepaný, z pol. 18. st. 
a dva kříže pískovcové s rameny ukončenými trojlistem a Kristem 
ukřižovaným. Letopočet jejich : 1719. 

Před vraty hřbitovními dřevěná ZVONICE: na osmihran- 
ném podstavci, čtyřboká, prkenná archa se šindelovou střechou. 
(Obr. 307.) V ní tři zvony : 




Obr. 307. Horní Stakory. Dřevěná zvonice. 












1. Nejstarší s gotickým nápisem kolem koruny (facsimile). 
(Obr. 308.) 

Na plášti reliéf světce. Průměr 0'77 ?//, výška 0"69 m. 

2. Kolem horní obruby vlys z hrajících andělů (.?'), pod ním 
rozvilinový pásek; na plášti Kristus na kříži, na 2. a 3. straně 
světci (sv. Petr a sv. Pavel.''), na 4. straně v rámci ze čtyř linií 
s maskou v rozích, nápis: 

LETHA PANIE MDLXX 
VII SLIT GEST ZWON 
TENTO KECTI AKCHWA 



371 

LE PANV BVOHV OD 
PETRA W MLADÉM BVO- 
LESLAWY. 
Průměr 080 ;;/, výška O 77 ni. 

3. Zvonek novější z 1. 1849; výška 023 ///, průměr 0-29 ;;/; na plášti 
Ukřižovaný. 

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO, blíže zvonice, na hra- 
nolovém podstavci, s několikanásobnými deskami. Na zadní straně hiero- 
gram (Maria) a letopočet 1781 ; tehdy asi byla opravena. Dle pamětní knihy 
kosmonoské byla 1. 1746 vysvěcena od kosmonoského rectora piarist. kolleje. 
SOCHA SV. JOSEFA u silnice do Ml. Boleslavi, na čtyřstranném 
podstavci pískovcovém, TSSwvys. ; na stylobatu s volutovými okraji reliéf 
Madonny v rámci a s letopočtem 1781; na pravé straně světec s rýčem, 
na levé sv. Jan Nepom. ; vzadu: 

Obnoveno nákladem občanů Horno-Stakorských 1884. 



Stakory Dolní 



zvaly se též Stakorce na rozdíl od Hořeních Stakor, kde stávala tvrz, 
kostel, a zvaly se Stakory. Patřily od 1. 1525 ku statku města Mladého 
Boleslava. 

Uprostřed návsi SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO, dobrá 
práce sochařská. Podstavec jest vysoký 2'5 ;;/, socha sv. Jana l'5w. Xa 
podstavci vyobrazeny jsou: sv. Barbora, křest Páně a v rohu jméno 
B. Láska., pak světice a nápis : 

Caín statue hccíi a djiná 
\t Bop a luiaíému riami l^c 
ponuidícnui luMí ubcíoiuana 
nahlabcin J.^auila ií-)alimi 
kÍErauj on pvn putLiTiMii fmé 
\t\ relé obce :^laluu-riíé a na \^^ 
matku |inčí)o uMuřclcIio funa ^laiia 
inijtiRiDljnauti a rofuiditi 
necíjal Hrta JF^anic 
1824. 
Obnoveno nákladem Jana Maliny 1887. 

Na mohutném stromě mezi dvěma větvemi pod stříškou Z\ ONEK, 
»klekáníks mající průměru 038 /// a výšky 029 ;//. Kolem korunky akan- 
thový pásek, na plášti reliéf sv. Václava a pod ním jména: 
lOHAN KRZOWINA ESTTAHIVS SHREIER 

Na druhé straně reliéf sv. Jana Křtitele a pod ním: I . G . K 1781. 
{Johann Georg Kiihner.) 

24* 



372 

Stará Lysá. 

Otruba, Lysá 265. 

Na ostrůvku řečeném >Na ostrově*, obklíčeném rybníkem a baži- 
nami, stávala nejspíše původní osada Lysá. Z bývalých bydlišť jen pro- 
hlubeniny se spatřují; nacházejí se v nich i zlomky nádob. 

Ve stráni nad školou přichází se na lidské kosti; místu tomu 
říká se >krchovíčko«. 

Před domy č. 4., 47., stojí SLOUPY dřevěné před okny, na nichž 
předek stavení spočívá, typ příbytků zálabských, na způsob » podloubí « 
ve městech. 

Na návsi mezi čtyřmi lipami KAPLIČKA, barokní, z 2. polovice 
18. stol. Sklenuta jest kopulí s lucernou, nyní beze zvonku, čtyřboká. Na 
stěnách pilastry. Oltářík novější, rovněž po straně krucifix. 

Zvonice a zvonek novější. 

Staré Benátky. 

Jar. Schaller 104. 

FILIÁLNÍ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE. 

L. 1354 připomíná se jako farní. Ve válkách husitských stal se 
filiálním. L. 1761 starý kostel, z větší části dřevěný, byl sbořen a nynější 
z kamene vystavěn péčí Ign. Zikm. hraběte z Klenového 1. 1764. 

Kostel barokní, orientovaný. Kněžiště s ubranými rohy užší, 
loď širší, jsou pravoúhlé (loď připojena šikmými stěnami). Ku kněžišti 
na jihu tulí se sakristie; věž vstavěna částečně do lodi, hranolová. 
Kostel kryt jest prejzy, valbou s vikýři a sanktusem ; věž se stanovou 
střechou a kopulí. 

Okna segmentem sklenutá s chanibranami, portály s pískovco- 
vými rámy, stěny hladké, s plochými výplněmi. Hlavní římsa, mohutně 
vyložená, oblomuje se kolem lodi. 

Kněžiště čtyřboké s přistavěnou lukou oltářnicí, v půdorysu 
segmentem vyhnutou, osvětlenou dvěma okny. Oblouk triumfální půlkruhový, 
hladký. Klenba placková, na pilastrech s římsovými hlavicemi, diagonálně 
do rohu postavených, se soklem. 

Loď ploše krytá na rákos, obdélná, s vyplněnými kouty, se třemi 
páry oken a dvěma vchody. 

Kruchta rovná na trámech, poprsnice ve středu prohnutá. 

V přízemí věže předsíň, valené s lunetami sklenutá. 

Oltář hlavní s novým obrazem i kazatelna — běžné rokoko, s anděly 
a sochami sv. Floriána a Šebestiána. 



373 

Postranní oltáře s neumělými obrazy: Madonny a sv. Trojice 
v rocaillových rámech, s úzkými nástavci. Po stranách sochy: sv. Alžběta 
a druhá (se lvem a křížem), pak sv. Prokop a sv. Vojtěch. Druhá [)ol. 
18. století. 

Varhany nové. 

Křížová cesta bez ceny. 

Zvony ve věži a v sanktusu: 

1. Větší, vysoký 082 ;//, v průměru 085 w. Na plášti: po jedné straně 
sv. Petr (?), po druhé sv. Pavel (?) (se dvěma! meči — ). Nápis: 

miscvc i mci luicpj i ualc x panu bolju z inaujc bo?i i tento ů 

aancti x s;iiritus x asit x imbis ů iu'ania i amen x \\ 
nnsíri x beus x seruli i 

2. Menší zvon, vys. 0"74 ;;/, v průměru 070 w. Na plášti sv. Václav. 
Pod ním • 

REFVSA A CAROLO BELLMANN PRAG^ 1828. 

3. Vys. 0*37 w, průměr 0'26 m. Ucha hladká, kolem koruny nápis 
minuskulí gotickou. (Obr. 309., facsimile.) 

nimoí::iii2frrrf23Ljfm2:niflDUřpT::iIjiirtuoioiuFU£Euiř.řřrir2 

Obr. 309. Staré Benátky. Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nápis na zvonu čís. 3. 

Na plášti reliéf Madonny, ostatně hladký. 

4. Vys. 0'22 w, šir. 0"26 v/. Ucha s torem, plášť hladký. Dle formy 
z 15.— 16. stol 

KOSTNICE čtyřboká s ubranými rohy, s prejzovou střechou sta- 
novou, s okrouhlými okny ; nad vchodem plastická lebka. Z téže doby 
jako kostel. 

Stratov. 

Fr. Otruba, Lysá s okolím, 260. 

Uprostřed vesnice KAPLE z 18. stol., 1. 1893 obnovená, s obrazem 
Nejsvětější Trojice. Ve vížce nad kapličkou zvonek, jímž se klekání 
zvoní, v průměru 0-34 m, vysoký 0*43 w. Při hořejší i dolejší obrubě vý- 
zdoba akanthová. Na plášti reliéfy sv. Jana Nepom. a sv. Vojtěcha. 

Dole: I . G , K . 1778 ('Johanu Gcors^ Kuhner). 



374 



Strenice, 



v starších pamětech: Strajnice, Strejnice, Strýnice. 

Vaněk 105. 

Na místech nynějšího nádraží, když se kopalo, nalezeny byly popelnice, bronzy 
i kostry; několik kusů odevzdáno zemskému museu v Praze. 

KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE, farní; jako farní připomíná 
se 1. 1362 (Lib. conf. I., 171). V době kališnické byl utraquistický jako 

i jeho kollátorové; v té době opa- 
třeny (1604) dva zvony. L. 1650 
obnovena fara katolická, prvním 
farářem byl kvardián kláštera mino 
ritského v Mladé Boleslavi íFr. Za- 
jíčkovský) ; matriky založeny I. 1 634. 
Nynější kostel vystavěn po- 
čátkem 18. stol. Stojí na svahu 
stráně, kam stoupá se po schodech 
kamenných, na starém hřbitově zdí 
obehnaném, orientovaný. 

Presbytář čtyřboký ukončen 
na východní straně trojstranným 
štítem, s jedním barokně vykrajo- 
vaným oknem; sklenut kopulí. Na 
severu druží se k němu sakristie, 
nižší, sklenutá valené s výseči, se 
dvěma podobně vykrojenými okny. 
(Obr. 310.) 

Oblouk triumfální polo- 
kruhový, plochý, nad ním prohnuta 
jest římsa, kolem lodi pod stropem 
obíhající. 
Loď ploše krytá se čtyřmi okny segmentovými, podobně dole 
v rozích sprohy bánými; na jižní straně přiléhá k ní kaple sv. Antonína, 
též arcibiskupská, pražská nazývaná: krytá kopulí osmihrannou, s výklenkem 
pro oltář a dvěma pravoúhlými okénky. 

Na západě kruchta, spočívající na železných sloupech, se dřevěnou 
balustrádou; dále pod věží kobka, kryta ploše, se dvěma vchody od 
jihu a od západu. 

Věž na západě, čtyřboká, se zaokrouhlenými hranami; přepažena 
římsou, kolem celé budovy obíhající, nad ní druhá římsa, mezi touto 
a střechou veliká okna. po jednom v každé straně. V přízemí hlavní 
vchod s plochým pískovcovým opažením, po stranách dva menší vchody, 
z nichž severní vede na kruchtu. Na věži cibulová báň s lucernou. 




Obr. 310. Strenice. Kostel sv. Bartoloměje. 
(Strana severní.- 



375 



S a n k t u s nad presbytářem s ci- 
bulí, valba břidlicová. 

Hlavní oltář nový, s obrazem 
od Hcllicha. 

Postranní oltáře sloupové, 
barokní, s obrazem sv. Kateřiny, druhy 
s obrazem Madonny, novými, tento 
v nástavci s řezbou Nejsv. Trojice. 

V kapli v oválovém rámci za 
oltářem obraz sv. Bartoloměje, po 
daný drasticky, jak mu katané kůži 
stahují; byl sem do výklenku přenesen 
z hlavního oltáře. Na oltáři obraz 
sv. Antonína, nový. V zasklené skříni 
v pozadí řezaná zahrada í^etsemanská, 
na zemi mrtvé tělo Páně, po stranách 
sošky čtyř svatých a světic, na skříni 
evangelisté Páně a andílkové; po stra 
nach skříně dvě světice (s mastí). 

Kazatelna polygonální, se 
sloupky se šikmými zářezy a uprostřed 
reliéfem: Křest Páně. Na stříšce Kristus, 
dobrý pastýř. — Všechno běžný barok 
z první pol. 18. stol. 

Lavice dvě s řezbou na po- 
prsnici prolamovanou, ve středu putti 
v oválovém rámci, nad nimi laurový 





Obr. 311. Strenice. Kostel sv. Barlolomřje. 
Monstrance ze 17. stol. 



Obr. 512. Strenice. Kostel sv. Bar- 
toloměje. Kalich ze XVII. stol. 



feston ; na postrannicích akanthové řezby. St. 18. 

Křtitelnice kamenná, na hranolu, [)oly- 
gonální, empirová. 

Svícny na oltářích: šest vysokých 0"305w, 
dva 0"21 ;;/, šest O 43 w, cínové, barokové z konce 
18. stol., čtyři 0*51 /// rokokové. 

Monstrance z 1. 1694, vysoká 040;//. 
(Obr. 311.) Noha čtyřlaločná s tepanými hla- 
vičkami a ovocným dekorem ; pod nodem akan- 
thová roseta, nodus táhlý balustr; paprsky 
tepané plechové, nad nimi rámeček ze stříbrných 
rozvilin akanthových, kolem skráně věnec ob- 
láčkový, osazený tepanými andílky, rosetami 
a nepravými drahokam\-. Technika výtečná. 
Značky C B -R IBS. Ió94. 



376 



Druhá monstrance vys. 65m, s tepanými obrazy sv. Václava 
a sv. Jana Nepom., empirová, bez ceny. 

Pacifikál 30;;/ vys., rokokový; práce neumělá; druhý stejný, mladší. 

Kalich vys. 019;;/, v prům. 009;;/. Na šestilaločné noze vytepané 
obrazy Boha Otce, Panny Marie a sv. Jana. Nodus baňatý, číše v lupenech 
a liliích. 17. sr. (Obr. 312.) 

Dva slušně ze dřeva řezané 
reliquiáře, rokokové. 

Obraz pod kruchtou: processí 
ze Stranová a Velkých Horek na 
Bezděz v době moru 1. 1682, malo- 
vaný na plátně, z počátku 18. stol. 





Obr. 313. Strenice. Kostel sv. Bartoloměje. 
Náhrobek Jana Klusáka z Kostelce. 



Obr. 314. Strenice. Kostel sv. Bartoloměje. 
Náhrobek Lid. z Řehníc. 



Obraz sv. Václava: dva andělé drží věnec nad hlavou tohoto světce 
mučedníka; malovaný na plátně, z počátku 18. stol. 

Náhrobky pod kruchtou, pískovcové: 

1. V kobce po pravé ruce ode dveří, vysoký 1/9 ;;/, šir. 10 ;;/ ; 
postava rytíře ve zbroji, u nohou přilba a erb. Z opisu zachováno: 

LETHA MDLXX WE CZWR | TEK DEN BOZYHO WSTAVPENI 
VMRZEL GEST (VROZENY PAN lAN KLVSAK Z KOSTELCE podle 



377 

Vaňkova spisku bylo tehdy ještě čitelno: pán na Radowesnicích) ... OW- 
SCZICH A TVTO POCHOWAN GEST. (Obr. 313.) 

2. Po téže straně (pravé), avšak již v lodi do sloupu, na němž spo- 
čívá kruchta, zasazen kámen 143m vys. : paní spící, ppd hlavou má 
polštář, na prsou talisman; ruce křížem složené. Po straně v rámci erby 
s nápisy: 

MARKÉTA Z PRZIWOR BABA 
MARKY 
TA Z AD 
LARV (»MATIE« dle archivvi zem. musea). 
LIDMI 
LA Z R 
ZEH 
NIC 

Po straně: . . . KA PANA lANA KLVSAKA Z KOSTE . . . (Obr. 314.) 

3. Naproti prvnímu, po levé straně při vchodu epitaf téže velikosti 
a podoby: rytíř ve zbroji, u nohou přilba a erb Klusáků z Kostelce. 
Opis zabílený: LETHA MDLXIII WE CZWR | TEK DEN BOZYHO WSTA VY- 
PĚNI VMRZEL GEST VROZENY (PAN MIKVLASS KLVSAK Z KO- 
STELCE) A TVTO POCHOWAN GEST. 

4. Za sloupem již v lodi rytíř stejné velikosti a podoby; opis: 

. . THA 1574 W PATEK PRZED | S MATIEGEM VMRZEL GEST 
VROZENEY PAN WONDRZEG ( KLVSAK Z KOSTELCZE A RA | DOWES- 
NICZ A TVTO GEST POCTIWE POCH . . . 

Všechny postavy jsou pěkně pracovány, těla souměrného, výrazných 
tváří, mužové plného vousu, pečlivě upravených vlasů, kolem krku krajky. 

Zvony na kostelní věži; dva vedle sebe, třetí nad nimi. 

1. V průměru 98 m, vysoký O 82 m. Ucha s maskou na pleně, pod 
tím pod arkádami dvě postavy ženské. Kolem koruny vlys z lilií, po jichž 
stranách stočení delfínové; pak mohutný obloun, na němž zavěšena jest 
obloučková ozdoba dolů obrácená, ve výplních s palmetami. Na plášti 
tabule, obruba liliová přerušena v rozích a v polovici delších stran kulemi ; 
nápis: 

Tento . Zwon . Gest . Przelitey . K Zadvssi i Streniczkemv 
. Ke Czti . A . Chwalam . Božím . za Panowani . Vrozeného 

•:• A . STATECZNEHO . RiTIRZE . PaNA . MiKVLASSE GERSSTORFA 

. Z . Gersstorfv . a Na . welkich . horkách . na . Kladem 

2 GEHO . A . WOSADNICH X LETHA . 1 . 6 . O . 4. '—- m 
Pod tímto nápisem erb a po jeho stranách: 
H M G Erb Z G M 



378 

Na druhé straně pod korunou: 

J ANA 1.6.0.4. GAR j" 

Pod tím tři medaillony v laurových věncích. Ve středu hlava anděla, 
v rozích lilie. V prvním medaillonu jest reliéf Z mrtvých vstání Páně; 
ve druhém Narození Páně a ve třetím Umučení Páně. Nejdoleji na hlavě 
andílci Sedmibolestná Panna Maria. Pak na dolejším okraji ve dvou 
oblounech nápis: 

ICH •• MICHEL ■.■ ERDZ •.■ GREBER ■.• AVS lOACHIMSTAL MIT '.• 
GOTT •.• VND •.• SEINER HILFE. 

2. Menší zvon od téhož zvonaře, mající v prům. 082 ;//, výšky 65 w 
Ucha s maskou, pod tím dekor květinový; celá přední strana ornamen- 
tována: U koruny vlys jako na prvním zvonu v oblounech z torů, pod 
tím anthemion z trojdílných tvarů liliových. Na plášti podélná tabule, 
ovruba z anthemia lilií, v rozích trojdílné lilie. Nápis: 

Tento . Zwon . Gest . Przelitey . K zadvssi . i Streniczkemv 
. Ke Czti . A Chwalam . Bozim . Za Panowani . Vrozeného 

. A . STATECZNEHO . RiTIRZE PaNA . MiKVLASSE . GeRSSTORFA . 

Z . Gersstorfv a . Na . Welkich . Horkách . Nákladem 

Geho . a . ^ 

(Pod tím medaillon s narozením Páně; pó stranách evangelisté a do- 
končení nápisu:) 

2 WOSADNICH 2 2 LETHA 1604 2 

2 evang. evang. Narození Páně. evang. evang. ;£ 

Na druhé straně pláště: 
2 ANO .1.6. Medailon: Z mrtvých vstání Páně. .0.4. GAR 2 
2 M . G Erb. Z G 2 
Na dolejším kraji opis: 

KOSS •.• mích •.-... 

3. Nejstarší zvon z 15. stol., jenž prý byl sem přenesen z bývalého 
kostela v Čejkách, vysoký 0*61 w, průmiěru O 70 w. Ucha (jedno uraženo) 
se dvěma tory vedle sebe. U koruny nápis (viz facsimile). Na plášti reliéf 
sv. Pavla, na druhé straně sv. Petra, jinak hladký. (Facsimile obr. 315.) 



girccritoivcvtmDnir-atDOiovo noaiiio ypti^p 



Obr. 315- Sirenice. Kostel sv. Ilartoloměje. Nápis na zvonu čis. 3. 



379 



4. V lucerně ve věži zvonek vysoký 0'20 w, {)růměr 026 ;;/. Kolem 
koruny široký vlys z rostlinného ornamentu. Na j)lá.šti na jedné straně 
reliéf sv. Kateřiny, na druhé straně nápis: 

S : CATHARINA 
ORA PRO NO 
BI (S vysekáno) 

1718. 

V téže lucerně dva cimbály novější (pro hodiny). 

5. Sanktusnik: slit byl 1. 1709; přelit 1815 od Adama Schonkt, znovu 
přelit 1895 od Diepolta z Prahy. Starý zvonek z 1 1709 měl legendu: sit 
nomen domini benedictum. 

Náhrobek, vysoký přes 1 ;;/, široký O 64///, 
venku v jižní zdi lodi pískovcový. Postava ry- 
tíře v španělském kroji s rukama sepjatýma; 
v rozích hlavy andílci. Opis (gothickou minus- 
kulí) otlučen. Citelno jen: a íuío ^loríjn . . ., 
po straně : . . . 1)0 \z iicvssííivfa. Druhá pol. 
16. století. 

Jiný z roku 1790, faráře Podhajského, 
pískovcový jehlan s kalichem a lebkou. 

KOSTNICE v severovýchodním rohu 
hřbitova, v půdoryse osmihranná. Okna (4) 
barokního skružení s velkými klenáky, vchod 
s pískovcovým opažením, s lebkou a kostmi na- 
hoře, kryta ploše ; střecha mansarda osmistěnná, 
s lucernou a cibulí. Z polovice 18. stol. 

Ve^ vsi SOCHA SV. JANA NEPO- 
MUCKÉHO asi 5 ;// vys., z pískovce. Světec 
drží v levici biret, v pravici kříž, Jejž mu anděl 
podpírá. Z polovice 18. stol. 

SOCHA BOLESTNÉ PANNY MA- 
RIE pod Vel. Horkami, u cesty k nádraží, 
na skále, na vysokém podstavci, v louše volném, 
s gloriellou a střelou v srdci. Modelováno mistrně. 
(Obr. 316) Na stylobatu vyryt jest nápis: 

KDlš NA Den s WIta 

NA SLVŽBY BOZl Do 

strenIC geLa Vro 
zena p. p. anna mař 

Otr. 316. Strenice. Socha Matk\ 

lE BZENSKA ZPRORVBE Bojí Boi«.ně. 

ROZENA STRAKOWA 




380 

znedablic pani na 
Spolv slecznami Swi 

MI ANNOV FRANTIffKAV 

A JOHANAV TERE 

ZIGI KONE SE SPLAfflLI 

A Na tomto Místě s ni 
Se Koczar Zwratil 

GMENOWaNA PAK sLe 
CZNA JOHANA TEN DEN 

BohV GEfT poWoLan 

WIEKV SWEHO MÁGE 
17 LET. 

SOCHA SV. VALENTINA nad Strenicemi blíže nádraží na 
rozcestí, asi 5 ;;/ vysoká na hranolovém podstavci s volutami po stra- 
nách, v pastýřském hávu (rokokovém) se širákem a holí v ruce; po stra- 
nách ovce a volek; slušná práce z 18. stol. Opravena 1. 1854. 

Střížovice. 

Na vysokém dřevěném sloupu pod šindelovou stříškou ZVONEK 
jímž se klekání zvoní, vysoký 0"27 w, v průměru 031 w. Pod korunkou 
pásek bohatého dekoru rostlinného, na plášti reliéfy sv. Petra a Pavla, 
dole na okraji: I . G . K . 1674 (sic!). Všechna výprava jako v blízkých 
Kojovicích; patrně měl býti i týž letopočet 1764 — jak i jméno zvonaře 
(y. Georg Kiihner) dalším jest důkazem. 

Struhy. 

Sedláček X., 344; SchallerlV., 31; So mmer II , 32; Kudrnáč, Adresář 77. 

Na TVRZI ve Struhách připomínají se 1. 1362—66 Vesel a Boník 
ze Struh; 1. 1398 držel ji Všebor z Chrástu, jehož potomci sluli Stružští 
z Chrástu. Koncem 14. věku byly Struhy rozděleny: při dvoru >novém« 
byla tvrz, při »starém« právo podací k tamnímu kostelu. V 16. věku oba 
díly byly sloučeny v rukou Mitrovských z Nemysle; v letech 1612 — 14 
Adam Linhart z Nayenperka trvale je spojil s Vlkavou. 

KOSTEL sv. PETRA A PAVLA, filiální, příslušný ku Vše- 
janům, ve vikariátu Nymburském. L. 1362 byl farním: po smrti plebána 
Václava praesentován tu nový farář Matyáš (Libri conf. I. 175); farním 
zůstal až do válek husitských. 



381 

Nynější kostel 1. 1650 uvádí se jako vyhořelý, znova vystavěn koncem 
17. stol. Podle knihy počtů založené 1. 1765 pochází nynější vnitřní zaří- 
zení z 2. pol. 18. stol.: tak 1. 1773 dáno kosmonoskému řezbáři a truhláři 
za nový oltář se dvěma sochami 116 zl. a za anděle na vrch 10 zl. 
Nymburskému malíři za nový malovaný obraz sv. Petra a Pavla 32 zl. 
Tesaři od dělání kříže na ten oltář za dva dni práce 30 kr. Truhláři od 
přestavění dvou malých oltářů 2 zl. 

Kostel stojí na návrší uprostřed vsi, obklíčen hřbitovní zdí. 

Presbytář jest nižší a užší; má výšku 7 23;;/, délku 730;;/. Sklenut 
jest křížově bez žeber. Okna velká, půlkruhem překlenutá, vysoká 3 //;, 
široká 135;;/. Jedno v závěru, po stranách po dvou; na straně severní 
druhé okno zakryto jest sakristií. 

Vítězný oblouk nižší (5"66 m), okrouhlý, markantně odděluje 
presbytář od lodi; průměr jeho světlosti 4 m. 

Kostel jest o jedné lodi, která jest bíle uvnitř i venku omítnuta 
a beze vší úpravy. Délky má 12 ;;/, šířky 6 ;;/, výšky 7"45 ;;/. Základní tvar 
její půdorysu jest čtverec, jehož strana měří 6 ;;/. Sklenuta jest křížově 
jako presbytář. Skládá se ze dvou čtvercových tvavée. Do každého pro- 
lomeno ve zdi po oknu na straně jižní i severní, tudíž celkem čtyři okna. 

Věž čtyřhranná,*) zděná, vysoká až ku římse střechové 15*65 w. 
Pod ní širokým, půlkruhem sklenutým obloukem přichází se ku kobce kří- 
žově sklenuté a ku dveřím kostelním. Nahoře věže na třech stranách okna 
podoby stejné jako v lodi. Na věži střecha jehlancová. krytá taškami, 
s křížem dvouramenným. 

Oltář hlavní barokový, ze dřeva řezaný; sloupy vrtulové s jón- 
skými hlavicemi nesou kládí; mezi nimi obraz loučení sv. Petra a Pavla, 
v rámu, nahoře barokově zprohýbaném. V nástavci boží oko. Po stranách 
sochy sv. Václava a sv. Víta. 

Oltář na pravé straně ze dřeva řezaný; čtyři sloupy kanelované 
s jónskými patkami i hlavicemi uzavírají kapličku, v níž na dřevě nama- 
lován jest obraz Navštívení Panny Marie; práce dosti slušná z konce 
17. věku, zvýší 0'64 ;;/, zšíří 0*40 m. 

Pod obrazem čte se: 

Bey Regirvng Des Hoch vnd | Der Hoch vnd Wohl 
woHL Geborhnen Herrn Herrn gebohrner Fraven 

Carol Ferdinand des H. Róm. Fraven Maria Elisa 

Reichs Grafen von Waldstein beth Grafin von 



*) o ní tužkou za oltářem jest poznamenáno: L. 1S26 jako učedník jsem na 
tomto chrámě při opravě piracoval, v kterém čase krásná věž, která ještě stát mohla, 
se rozbořila a tato »vodárna* pod správou Šmída derektora a Sedláčka tesaře zřídila, 
při čemž se celý kostel opravoval. V roce 1847 kleště železný se dávaly (jimiž jest 
zdivo chrámu dvakráte staženo), při čemž se bílil; jako mistr jsem pracoval. Byl to 
zlý rok korec žita stál 28 zl. 7a7i Sameš, stavitel. 



382 



Waldstein Gebohrne 
Gráfin von Har 

RACH FRAVEN ave 
MiJNCHEN GRATZ 
SWIGAN . LAVTZIN 

Gross Avgest vnd 
Benssen. 



HeRR AVF SWlGAN MVNICHEN GRATZ 

Lavtzin Bensen vnd Gros Av 
GEST Der Róm. Kay. May. Wyrck 
LiCHEN Cammerer Vnd Reichs 
hofrath wie avch Ihro May: 
der verwttirten róm 
KÁVSSERIN Obrister Stal 

MEISTER Erb. 

Erb. 

Oltář po levé straně, dřevěný, s obrazem Matky Boží a dole 
na způsob tabernaklu zasklená skřínka se soškou Panny Marie; 
práce neumělá. Po stranách obou oltářů akanthové rozviliny. Pol. 18. stol. 

Kazatelna pětiboká, zdobená akanthem ; na střeše Kristus. Pol. 18, st. 

Monstrance 051 ;;/, práce tepaná, pozlacená. Na nodu čte se: 
Von M. J. Furstin v. Thurn-Taxis geb. Gr. Eltz fůr Struch 1853. 

Kalich pozlacený, novější, 0'20 ?;?. 

Missale romano-bohemicum . . . Pragae Typis Archiepiscopalis se- 
minarii in Aula Regia per Guilieímum Knauff anno MDCXC. K tomu jako 
allegat jest přivázáno Commun . . sanctorum . . Litomericii Typis Francisci 
Caroli Laube. 

Zvony. 1. Mezi dvěma pásky pricqueyovských rozvilin podél hor- 
ního okraje otočen jest nápis: 

ANNO 1682 IST DIE GLOGKE GZVR EHREX VNSEREN HERR GOTT 
U: HEILIGEN PETRO V PAVLO GEGOSSEN. 

Pod nápisem ověšeny jsou hlavičky pricqueyovské. Plášť zvonu roz- 
vržen jest na čtyři části: 1. Na vých. straně vyobrazen sv. Pavel se znakem 
Pricqueyovým (I. P. a zvonek), 2. na západní straně sv. Petr, 3. na jižní 
v tabulce umístěn nápis: 

I). WENGESLAVS GHRISTO. STIEPA 

NOWSKI TVNG TEMP: CVRATVS VSGHEJANENSIS . 

H: MARTIN GEORG DERON. HAVBTMAN. 

Na severní straně (4.) v rámci : 

BEY OBRIK : REG : DES HOGH. V : 

WOIILGEBOHR : H : H : CARL FERD : 

DES H : R : R. GRAFEN. VON WALDSTEIN 

H : AVF SWIGAN LAVTSGHIN, NEUSGHLOS 

V : ROH : LEIPE RI : DES GULDEN FLUS 

R : K : M : WIRKL : GEHEIMEN RATH; CAMER 

EHN, V : DER VERVVIT : R : K : ORR : HOFMEISTERN 

Erb. 

Výška 0-64 w, průměr 080 ;;/. 



383 

2. Zvon prostřední. Kolem hořejšího okraje ovinut vlys rozvihnový. 
Pod ním obraz Matky Boží s děťátkem a ještě níže nápis: 

PÉČÍ W: PÁNA FARÁŘE ANTONÍNA REJCHARDA, 

S NÁKLADEM STRVSKÝCH OSADNÍKY A GEGICH DOBRODINCŮ 

BYL TENTO ZWON DNE 13 ČERVENCE 1822 W PRAZE 

OD PANA KARLA BELLMANA ZWONAŘE PřlELITÝ. 

Výška zvonu 047 w, průměr O 64 ;//. 

3. Malý zvonek s obrazem sv. Jana Nepomuckého. Výška 023 vi, 
průměr 030 m. Poč. 19. stol. 

U sihiice k Vlkavě stojí HOSPODA, bývalý mlýn; kamenné sta- 
vení, přízemek vysoký, v jehož štítu spatřuje se ve štukovém rámu hiero- 
gram IHS a letopočet 1690, ovinutý kolem větévkovým dekorem. Na vrchu 
gotické lilie. 



Sukorady 



mívaly před lety DVĚ TVRZE: první stála u cesty do Matrovic na vý- 
chodní straně vesnice; tvrz vodní, kde sbíhají se strouhy od Matrovic 
a Bechové. Dosud zachovala se část vodních příkopů, dubový trám v po- 
toce ; při kopání přichází se na zlomky různých předmětů, zámky a j. 
Tvrz tato zašla v letech 1519 — 1549. Ještě 1. 1440 jmenuje se v držení 
jejím Lapáček, též Lapačka ze Sukorad. 

Druhá tvrz stávala proti staré hospodě, kde jest nyní selský statek. 
Tohoto gruntu nabyl Lapačka koupí od Kateřiny z Kosořic 1457. — Týž 
maje v držení Březno, přenesl tam sídlo své; obě tvrze zašly, 1. 1543 už 
ani jako pusté se neuvádějí. 

Na návsi na vysokém dřevěném sloupu pod stříškou ZVONEK, 
mající průměr 0"33 m, výšku 0"25 iii. Podél vrchního lemu ovinut pásek 
rozvilinový. Na plášti: sv. Václav; nápis: Tento zvonek byl zřízen ná- 
kladem obce Sukoradské 2. ledna 1750; reliéf ukřižovaného Krista; nápis: 
Znovuzřízen v listopadu 1899. Ulil Arnošt Diepolt v Praze. 

Uprostřed návsi stojí SOCHA SV. VÁCLAVA, pískovcová, 320 ;;/ 
vysoká, otočená čtyřstrannou balustrádou z kamenných sloupů. Socha 
spočívá na hranolovém stylobatu s volutami po stranách; na průčelní straně 
ve výplni reliéf sv. Vojtěcha, nad ním v římse letopočet 1780. Nad tím 
súžený podstavec bohatě profilovaný a na něm socha světcova, oštafírovaná. 

Na zadní straně čte se: 

Ke czti a chwale 

Bozi 

geft wizdwizena 

nákladem Obcze 

zdegffy. 
Obnoveno 1899. 



384 

U silnice na rozcestí k Husí Lhotě KAMENNÝ KŘÍŽ, 35 m vy- 
soký, pískovcový. Hranolový stylobat s volutami po stranách; na průčelní 
straně ve výplni reliéf Matky Boží Bolestné a pod ní letopočet 1712. Na 
stylobatu podstavec zúžený, hojně profilovaný a na něm zasazen kříž 
s rameny ukončenými trojlístkem. Na kříži plechový, pozlacený Kristus 



Tuřice, 



ves nad Jizerou na bývalém panství brandýském, jejíž jméno pověst od- 
vozuje od Tyra, jednoho z vrahů sv. Václava. Na návsi ZVONEK Ave 
Maria, vysoký 0'27 w, v průměru 0'35 ;;/. Kolem koruny ovinut jest páskem 
rozvilinovým, plechovým, applikovaným; na plášti reliéfy sv. Maří Majda- 
leny a sv. Jana Nep. Dole při okraji: BiF" I. W. K. 1801. 

Podle Adressáře, str. 86, bývala zde před časy TVRZ, 1- 1354 jme- 
nuje se Jošt z Tuřic při osazení fary v Předměřicích (Lib. conf. I. 14j. 

Týnec, 

obecně Tejnec, Týnice. 
Sedláček X. 341 — Sládeček, Paměti o Dobrovici 423 — 428.— Sommer II. 41. 

Na samém okraji jižním výšiny Chlumské rozkládá se vesnička se 
dvorem popliižním a kostelem, jenž dominuje dobrovickému okolí. Při 
dvoře tomto stávala TVRZ, jež v 16. stol. znova byla vystavěna; neza- 
chovalo se z ní ničeho, ani z bývalé fary johannitského řádu. 

KOSTEL v Týnci, nyní sv. Anně posvěcený, dříve sv. Janu Křt , 
filiální, připomíná se poprvé 1. 1255: toho léta Hostilka na Březně daro- 
vala jej křižovníkům svatojanským v Ml. Boleslavi, kteří sem kněze podá- 
vali. Po válkách husitských spravovali kostel zdejší kněží evangeličtí: Heník 
z Valdštejna dosadil sem Vavřince Šubarta od sv. Jana v Ml. Boleslavi, 
kněze luteránského. V době katolické, po reformaci, zůstal filiálním a při- 
padl ku Dobrovici. Nynější kostel vystavěn 1. 1725 od Eleonory hr. Vald- 
štejnské, paní na Dobrovici. 

> Počet záduší Tejneckého* od léta 1684 vypravuje, že ještě 1. 1684 
ano 1770 podáváno bylo v tomto kostele pod obojí. L. 1697 posláno 
do konsistoře za dovolení ku stavbě nového kostela. Léta 1711 
dělána nová kostnice, 1 1817 předsevzaty větší opravy: dánoť za práci 
zednickou 720 zl., sklenáři 427 zl., tesaři 299 zl. 

Kostel tento jest stavba baroková, orientovaná. 

Půdorysem stavby chrámové jest kříž, v jehož západním konci stojí 
věž, pojatá do stavby. Patero podvojných oken propouští světlo. Nad 
lodí pne se placka při zdích kruhovými oblouky opíraná; závěrek její 



385 



zdobí obraz Nejsv. Trojice. Podpěrné tyto oblouky vycházejí z pi- 
lastrů ořímsovaných, v rozích umístěných. Nad presbytářem 
pne se táž klenba, ale není tu podpěrných pásů. 

L. 1773 postavena nynější sakristie na straně jižní. 

Dolejší prostora věže představuje sinec chrámový, nad ním 
pne se kruchta, jež s[)OČívá na dvou sloupích čtyřhranných; oblouky 
jsou segmentové. Střecha kostela mansardová, na ní věž sanktusová. 

Hlavní oltář (z první pol. 18. stol.). Dva okrouhlé dřevěné 
sloupy s korintskými hlavicemi nesou kládí. Do něho zasazen obraz 
sv. Anny, jež v knize čte, velmi slušný, jenž byl sem přenesen 
1. 1839 ze zámecké kaple v Dobrovici, když byla zrušena; ze 17. st. 
Nahoře do nástavku zasazený 1. 1735 obraz Nejsv. Trojice maloval 
neznámý malíř pražský, jemuž za tuto práci dáno 45 zl. dle smlouvy 
se stavitelem Ka7ikon, jenž byl asi tvůrcem tohoto kostelíka. Po 




Obr. 318. Týnec. Kostel. Článek vlysu Petra zvonaře. 

stranách oltáře stojí sochy sv. Václava a sv. Jana Nep. Svícny 
na oltáři počtem šest: dva z nich, po obou stranách tabernakula, 
40 m vys , zdobené drobnými rozvilinami a se značkami M. D. 
a C. D. v oválových štítcích, z 1. 1725 ; další dva 034 ;// vys., se 
srdcovými štítky, s letopočtem 1698 a značkou W. H.. s ozdobou 
květinovou ; oba krajní O 34 ;« vys. 

Postranní oltáře: v právo s obrazem sv. Antonína 
Paduanského, jenž sem byl přenesen z Dobrovice I. 1741; 
konec 17. stol. Po levé straně Umučení Páně, postavený 1. 1824, 
vesměs v podobě soch. 

Kazatelna bez ozdob a bez řezby, z 1. 1742. 

Obraz sv. Jana Křtitele byl sem přenesen kolem 1. 1735 
z Dobrovice a stával na druhém oltáři; dílo mistrovské. Obraz 
sv. Františka Seraf., v bohatém rámci řezaném, stával dříve na 
hlavním oltáři, jejž 1. 1735 maloval neznámý malíř; zavěšen jest na 
zdi v levo, kde dříve býval vedlejší vchod do kostela, jenž byl tehdy 
1. 1735 zazděn. 

Mimo tyto zachovaly se tu obrazy sv. Maří Majdaleny a 
sv. Františka Borgiáše. 

Soupis památek hist, a uměl. Pol. okres Ml. -Boleslavský. 25 



UJ 

O 

_1 
co 



Q 



< 

X 

LJ 



O 

X 

LJ 
OD 

03 



X 
> 

O 

CD 



a. 

LJ 



X 

o 
< 

řvi 
O 
LJ 



386 



B 

3 



Jo 



''O 



a 



=3 






L. 1737 zakoupen pro Týnec positiv od varhaníka z Vrch- 
labí za 50 zl. 

Zvony. Na kamenné věži visí dva zvony skoro stejně 
velké, různého však stáří; třetí malý v sanktuse. 

1. Největší m.á výšky 0"88 m, prfiměru TO? ///. Kolem ho- 
řejšího okraje nápis renaissanční : SLIT GEST KE CZTIl A 
KCHAWALE PANV BOVHV WSSEMOHVCZIMV LETHA PA- 
NIE MDLV (Facsimile obr. 317.) — Schází jen dodatek: skrze 
Pct7-a, zvonaře boleslavského, z jehož rukou vyšel. Nápis spočívá 
na pěkně komponovaném vlysu květinovém (Facsinnle obr. 318.) 
Uprostřed pláště na jedné straně erb pána z Krajku, patrona, na 
druhé pak v kartuši nápis: 



TENTO ZWON GEST SLIT LET 
HA 155V*) ZA PANOWANI VR 
OZENEHO PANA PANA ARN 
OSSTA KRAGIRZE ZKRAYKOV 
AN . MLADÉM gOLESLAWI 
S POMOCY GEHO MILOSTI 



2. Druhý, menší zvon, má výšky 0'72 vi, průměru 0'94 m 
Kolem hořejšího lemu nápis gotický (facsimile obr. 319). 

Třetí zvon byl prý dle Sládečkových Pamětí slit od Prie 
queyc v Ml. Boleslavi a měl legendu: »Sit nomen domini bene- 
dictum in seculum< — jako se čte na Pricqueyově zvonu 
v Dobrovici. Než takových věcí jsem tu nenašel, ale na zvonku 
v sanktuse nápis: S. FLORIANE ORA PRO NOBIS 1727. Pod 
ním reliéf sv. Floriána. Patrně, že byl přelit od Pricqueyova 
syna Mikuláše léta výše jmenovaného 1727. Výšky má 0*21 /;/, 
průměru 0"23 vi. 

r 

Úhelnice t^ž Ouhelnice. 

Ves v lesích, která měla svou vlastní někdy TVRZ: 
1. 1440 na sjezdu v Nymburce jmenuje se též Vršek z Úhel- 
nice. Od I. 1525 připadla s Volenovicemi ku statku města 



*) Číslice 5 jsou v originálu obráceny. 



387 

Ml. Boleslava. Na tento rod upomínají dva rybníky: Dělení a Hoř. 
Vrškovský, nyní lesem zarostlé, nad Hu.sí Lhotou, 

Uprostřed vesnice na vysokém sloupu dřevěném, pod stříškou ZVO- 
NEK, nepřístupný. Kolem hořejšího kraje pásek rozvilinový, na plášti 
reliéf sv. Donáta, klečícího, pod ním: S. DONATVS; na straně protější, 
západní, reliéf sv. Vojtěcha a pod ním : 1 : W : K : 1795 {^Johannn Wenzel 
Kuhner). 

Újezdec viz Oujezdec. 

Valy v.z Volenovice. 

Vinaříce. 

Sedláček, X. 338. — Sládeček, Dobrovice 365. — Čechy XII. 432. 

Vinaříce, »Nový Valdštýn*, kterýž název se neujal, vypínají se na 
jižním okraji velebného Chlumu a vévodí kraji dobrovickému. 

Byla to prastará država pánů z Chlumu; připomínají se již v první 
pol. 13. stol. L. 1320 na TVRZI vinařické seděl Byčen z Vinaříc. Od 
pánů z Klinštejna v 15. věku vystavěn zámek. Od 1. 1517 drželi je 
Cetenští z Četně, kteří jich 1. 1623 konfiskací pozbyli. Adam z Valdštejna 
zámek přestavěl (kolem 1. 1638), jak se dosud zachoval — nese tudíž ráz 
17. století — a nazval jej Nový Valdštejn. Postavil jej na vysoké terase. 
o dvou patrech, se dvěma věžemi v rozích a šindelovou střechou. 

Při zámku jest panský d v ů r, moderní. Adaptace z osmnáctého 
století; tak přistavěno bylo severní křídlo během 18. stol., jakožto konírna, 
v přízemí, s malými okny obdélníkovými a barokním štítkem na severním 
průčelí. 

ZÁMEK jest budova dvoupatrová, z pískovcových kvádříků a cihel 
kolem 1. 1650 vystavěná, podélná, krytá moderní valbou, věže stanovou, 
v průčelí v rozích se dvěma rondelly osmihrannými. (Obr. 320.) Stěn\ 
JSOU hladké, členěné podélnými lisenami a pilastry bez hlavice; okna mají 
pískovcové opažení, v přízemí s vyloženou římsou nadpražní, v patrech 
jen s chambranou. 

Vnitřek. Okna a dvéře moderní, klenutí valené s lunetami nebo kří- 
žové bez žeber; v pokoji na východě klenba valená se štukovými žebry 
oválovými, na jichž průsečnících rosety plastické, jmenovitě bohaté na 
prostředním. Zebra zabíhají do rohů, na stěnách jsou oble natažena. 

Portálky s pískovcovým opažením, nad nimi rovné římsy. 

Rondelly jsou v přízemí uvnitř kulaté, sklenuté kopulí. Do pater 
vede stočené schodiště, vyzděné kolem dutého válce na elipsovitém základě. 

25* 



388 



Stropy v prvním i druhém patře povalové. V druhém poschodí 
krb s pískovcovým rámem a se zbytky maleb na stěně: rozviliny ba-, 
rokně stylisované ze druhé pol. 17. stol. 

Druhé poschodí zpustlé. 

Zámek nemá portálu, jen prostými novými dveřmi se do něho vchází, 
do místností, které slouží za byty panským úředníkům a zřízencům. Pří- 
stup do zámku jest panským dvorem, branou, při níž stojí hospodářské 
stavení (býv. ovčín), se štítem obráceným ku vsi, jenž nasvědčuje 17. stol. 




Obr. 320. Vinaříce. Zámek. Pohled se strany jižni 



Na návsi stojí KAPLIČKA vystavěná 1. 1840, obnovená 1. 1901. 
V ní jest soška P. Marie, obrazy Zvěstování Panny Marie, Nejsv. Trojice 
a sv. Václava. Na kapličce zvonek v průměru 022 w, vysoký 022 w, 
z téže doby. 

Vinec chybně Podvinec. 

J. E. Vocel, Grundziige der bohm. Akerthumskunde (1845); týž: Kunstarch. Berel . 
Bóhmens: týž v Akademii nauk 1852. — Ferd. Mikovec, Starožitnosti II. 178. — 
P. Ferd Leh ne r v Methodu XVII. a Děj. umění nár. Č. — Ad. Pečenka ve druhé 
zprávě Společnosti přátel starožitností. — B. Grueber ve zprávách c. k. centrální 
kom. pro zachování histor. památek 1856; týž: Die Kunst des Mittelalters in Bohmen. 

— Arch. Pam. II. 123. — V. Kugler, Die Geschichte der Baukunst, Stuttgart 1858, 
II. 546. — A. Mu Her, Kartě der mittelalterlichen Kirchenarchitektur Deutschlands. 

— Dr. Jos. Neuwirth, Geschichte der bilden. Kúnste in Bohmen. — Jindř. Ottc 
Handbuch der christl. Kunstarchaeologie des deutschen Mittelalters. — Schnaase, 

Geschichte der bildenden Kúnste. 

O praehistorickém nalezišti ve Vinci Arch. Pam. XV. 687. 

Vinec, ves nad Jizerou, 3 km jihoz. od Ml. Boleslavi vzdálená, se 
starožitným KOSTELÍKEM SV. MIKULÁŠE, jenž nazývá se obecně 



389 




Obr. 321. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Strana severní. 



»vinecká kaple*, filiální, příslušný farní správou k MI. Boleslavi, ale pod 
patronát dobrovický 

Připomíná se již ve 12. stol. mezi farními kostely děkanátu kamene- 
ckého; dle knih konfirmačních 1. 1354 po smrti plebana Martina od Zdi- 
slava ze Zvířetic podán jest kněz Hanek. Ještě 1. 1425 podán do Vincc 
kněz Václav, z řádu svatojanského, jenž v kostelíku tom církevní správu 
vykonával za válek husitských. Od té doby jest filiálním. 

Je to orientovaná budova románská z r. 1165, jak hlásá letopočet 
pod triumfálním obloukem (v právo), v novější době i do okna v presbytáři 
vpravený. Opravován byl v letech 1564, 1697, 1722 a 1886; všechny tyto 
opravy byly podřízeného způsobu, aniž setřely jeho původní ráz; po opravě 



dUjLo 



uy 



390 



1. 1697 byl znova vysvěcen, při poslední 1. 1886 byly i základy podchyceny. 
Práce tyto dle návrhu a pod egidou inž. Pečenky prováděl boleslavský 
stavitel Josef Mráz. 

Kostelík rozměrů skrovných, skládající se z lodi do čtverce založené, 
5 69 rn dlouhého, 530 m širokého, a kněžiště 3 60 m dlouhého, s nímž činí 
celá délka stavby 10'80 ;;/. (Obr. 322.) Kryt jest jehlanem komolým, 
šindelovým, na na němž věžička se střechou stanovou a bání. (Obr. 321.) 




M O 



3íE. 



^t^i-^H H 



Obr. 322. Vinec. Koslel sv. Mikuláš;. Půdorys. 



Zdivo jest nejsilnější na jižní straně lodi, v němž jest schodiště 
1"72 ;;/, na straně západní a severní 145 ;//; v presbytáři na východní 
straně 1-35 m, ostatně 110 m. (Obr. 322.) Vystavěn jest z pískovcových 
kvadriku, tesaných, vrstvených a vázaných. Dole otočen jest soklem, 
v presbytáři vyšším nežli v lodi — pro větší svah terrainu na stráni k Jizeře. 

Presbytář. Na nárožích stojí oblé příporné sloupky (4). (Obr. 323.) 
Jich patku tvoří sokl kolem se vinoucí, jen že spodní deska jest rozšířena 



391 

a přidány nárožníky ve způsobe zvířecích drápků. Dřík jest oblý, polokruhový, 
hladký, hlavice nad prstencem krychlová, jejíž plochy jsou ozdobeny reliéf- 
ními ornamenty z palmet, roset, řeménkových motivů. Mezi sloupy stčny 
jsou hladké, jen po krajích táhnou se lišeny, profilované žlábkcm a pravo- 
úhlými ústupky a spojené nahoře vlysem obloučkovým. (Obr. 324.) 
Nad tímto podřímsovím táhne se zubořez, i kolem hlavic sloupů se 
oblomující; nad ním římsa, profilovaná oblounem, s palmetovým vlysem 




Obr. 323. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Presbytář od východu. 



(Tento zubořez i římsa prodlužují se i na východní straně lodi, připojujíce 
se tam k nárožní lodní lišené.) Okna (3) ve zdi jižní, východní i severní, 
půlkruhová, špaletovaná, jichž ostční má profil: ústupek, šikmá špaleta 
úzká, ústupek široký, do rohu vstaven obloun : vnější arkáda profilována 
dvěma ústupky, dělenými plochým žlábkem. 

L o ď, čtyřstranná, s lisenami na nárožích a uprostřed stěn, kteréž 
již zvenku ukazuji vnitřní rozdělení chrámu: na loď a emporu. (Obr. 321.) 
Kolem nich se sokl oblomuje. Podřímsoví a římsa se neuchovaly, stopy 
jich na severní straně se spatřují. Stěna západní jest hladká, bez otvorů. 
Stěna jižní: v pravé polovici okno do lodi úzké, polokruhové, s tímto 
ostěním: ústupek, špaleta šikmá, ústupek, vnější archivolta profilovaná 
žlábkcm mezi dvěma ústupky. Jeho výška 1'15 w, šířka ve světlosti 020 w, 



392 

špaleta vnější 1 m. (Obr. 325.) V levé polovici otvory do schodiště: níže 
otvor kruhový (obr. 326.) s hranou skosenou, na níž jsou nasazeny bobule; 
výše okénko podélné, polokruhově překlenuté, špaletované, rovněž s bobu- 
lemi po hraně archivolty. (Obr. 326.) Stěna severní: V levé polovici 
okno do lodi, shodné profilem i rozměry s obdobným na straně jižní; 
v pravé polovici bohatý portál (obr. 327., 331.), nad ním lišeny spojeny 
jsou obloučkovým římsovím, nad ním zubořezem a ještě výše dekorativní' 
římsou, která ukončena jest po stranách dvěma maskami a ozdobena. 




| !l l l | i ni| 



3£)cnu 



Obr. 324. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Římsa s palmetovým vlysem, zubořez, obloučkový vlys, 
hlavice nárožních připor na kněžišti. 



řadou obloučků s palmetami (v reliéfu). Nad touto římsou proraženo 
okno (obr. 328.), vedoucí na emporu s profilovaným ostěním : oblounein, 
žlábkem a několika ústupky. Uvnitř růžice s kružbou: gotický čtyrlist 
pruhový. 

Portál (obr. 321., 327., 331.) už zmíněný jest bohatě vypraven, s ostěním 
mnohonásobně profilovaným, vystupujícím z líce stěny. Světlost otvoru do 
výšky 2'05 ?;/, do šířky 082;;/; otvor tento jest podoby čtyrstranné. Ostění 
o dvou pravoúhlých ústupcích, nároží ústupků profilováno žlábky a oblou- 
nem. Do koutů ústupků vpraveny polosloupy s hladkými dříky a krychlovými 
hlavicemi, jichž plochy jsou zdobeny palmetami, řeménky a řadami hrubě 
tesaných lístků jazykových, nad sebou seřazených. Ústupky i sloupy mají 



! 




Obr. 325. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Řei podélný. 



394 




společný sokl, na rozích pak nárožníky mušlové. Nad celou soustavou 
touto táhne se římsa náběžníková, bohatě oblomovaná, o třech článcích 
(krycí desce a dvou oblounech). Archivolty polokruhové odpovídají dole 
ústupkům a sloupům: nad sloupy jsou oblé, nad ústupky hranaté; jich 
nároží jest stejné profilováno. Nad portálem tympanon polokruhový, 
otočen jest známým obloučkovým vlysem i^téhož typu jako v presbytáři) ; 
v ploše reliéf: Kristus na kříži, jemuž se koří dvě osoby mužské. Z líce 
stěny vystupuje archivolta hranolová a oblounová, obě neseny párem 
pilířů hranolových a párem před ně postavených sloupů. Sokl i římsa 
náběžníková prodlouženy i na tyto hranoly a sloupy. Sloupky tyto mají 

ještě patky: desku, attickou patku se čtyřmi mu- 
šlemi ; dřík vrtulovitě rýhovaný, hlavice kalichová, 
obstoupená čtyřmi ptáky (pávy a holubicemi) s roz- 
taženými křídly. Celková výška portálu 4 ;;/, šířka 
3-84 m. 

Vnitřek. 

Presbytář uzavřen třemi stranami osmi- 
úhelníka, jež mají šířku 1*25 — TSO;;/, vlastně čtverec 
se skosenými rohy. (Obr. 322.) V koutech stojí 
pří póry (4), s patkami attickými na desce, s nárož- 
níky, oblými dříky a hlavicemi, jež tvoří římsa kolem 
obíhající, téhož složení jako římsa náběžníková na 
portálu. Okna téhož ostění jako vnější. Klenba: 
koncha nepravidelná, novější, která není v kon- 
struktivném spojení s příporami, s moderní freskou 
(z r. 1888). Její výška óóO m. 

Oblouk triumfální 6'50 m vysoký, "^ m 
široký a 1'05 m silný, polokruhový, s užší archi- 
voltou hranolovou do středu vsazenou, nesenou 
dvěma polosloupky o týchž patkách a dřících jako 
u ostatních, jen krychle pod patkou jest vyšší; dřík 
ukončen prstencem; hlavice krychlové s rohy ubra- 
nými, jež zdobí reliéf z řeménkových ornamentů. (Obr, 329.) Patky jsou 
vysoké 0*355 ;/?, široké 0"60;;/; dříky vys. 3 30?;/, silné 0'37 ?«, hlavice 
vysoké 032 ;//, šir. 045 m. Římsa oblomuje se i kolem těchto sloupků. 

Loď dlouhá 655 m (s podruchtím), široká 5"25 vi, vysoká do stropu 
8"85 7)1, podkruchtí dlouhé 3'80 ?;/, široké 5"30 vi, vys. 3"65 w. Jak zvenčí už 
naznačeno, jest rozdělena lisenami z polovice na loď, z polovice na emporu 
s podkruchiím. (Obr. 321., 322.). Stěny jsou hladké. Zdivo ustupuje na straně 
severní jednou, na jižní pak, kde jest schodiště (ve zdi), dvakráte. Pod 
stropem povalovým moderním okna s týmž profilem ostění jako zvenku. 
(Obr. 325.) — Schodiště, v síle jižní zdi a osvětlené dvěma okny od 
strany jižní: širokým 18 w, vys. 045 in, jedním od východu O 12 m širokým. 
18 schodů vede směrem k západu na emporu, k portálku s hladkou archi- 






l^í^ 






Obr. 326. Vinec. Koste! 

sv. Mikuláše. Okno a okrouhlý 

otvor do schodiště. 




395 



voltou — odtud schodiště přechází do zdi západní a poněkud se zužujíc 
po 21 schodech vede na půdu a na věž. I zdivo schodiště jest z pískovcových 
kvádříků, strop jeho vrstven stupiíovitě kvádry. 

Uprostřed lodi stojí mohutný pilíř čtyrboký (obr. 322, 330.), jehož 
půdorys měří 1'35 m X Í05m, s rohy skosenými, soklem a římsou profilo- 




Obr. 327. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Portál. 



vanou (články jako na portálu). Na pilíř jsou sklenuty dva [)o 1 o k r u h o v é 
oblouky zvýší 2SS m, zšíří r70 — 1*80 ?;/, nesené u stěn severní a jižní 
p o 1 o p i 1 í ř i, vysokými 210 m, šir. 1'35 w, plochými, se stejnými sokly 
a římsou. Hranolové jejich archivolty jsou neseny na onom pilíři středním 
konsolami a na přízedních polopilířích polosloupy s patkami (jako v pres- 
bytáři) a hlavicemi krychlovými, ubranými, s prstencem a ozdobou palme- 
tovou a řeménkovou. (Obr. 329.) 





3 Stí 



Obr. 328. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. 
Kružba a řez okna nad portálem. 




Obr. 329. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Hlavice a patky připer. 
A na triumfálním oblouku: a v levo, i> v právo; £ pod emporou : a v levo, ž> v právo. 



39: 



P o d k r u c h t í zabírá vetší polovici lodi : 5"3() m šíř., 2*50 m (i s plochou 
pod oblouky 380 ;;/) dlouhé; sklenuto jest dvěma kříži bez žeber, s ostře 
vyznačenými hranami, jež jsou děleny pásem 0"50 ;;/ širokým, opřeným 
o konsolu, na zdi západní o pilíř plochý s patkou a římsou jako na portále. 




Obr. 330. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Řez příčný emporou á hlavním port.ilem. 



V rozích cípy kříže vybíhají ostře. Stěny jeho jsou hladké: do stěny 
severní vyražen portál, sklenutý uvnitř plochým obloukem. Na dvéřích 
barokní zámek, vedle zazděná pískovcová kropénka renaissanční. 

Na obloucích těchto a pilíři středním zbudována jest zeď dělící 
emporu od lodi. (Obr. 330., 331.) Jest prolomena ve středu otvorem s pólo- 



398 

kruhovým obloukem, s vysazenou hranolovou archivoltou a slabě vyloženými 
hranoly v náběhu. Po stranách dvě okna podvojná (obr. 333.), stejná, 
vysoká 1-23 — r30 w, šir. 0-73 — O 82 tn, dělená sloupky vysokými 082 až 
088 m\ jich patky 0-27— 029 m šir., dříky 0-50—0 55 m vys., hlavice 
018 — 019 m vys. 1. Sloupek v pravém okně: deska, na ní patka s vy- 
sokým článkem, žlábkem a osmibokým plinthem, s mušlemi v rozích ; dt^ík 




Obr. 331. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Horizontální řez emporou. 



osmiboký, vzhůru se zužující, s prstencem osmihranným, plochým ; hlavice 
krychlová, v jejíž plochách jsou vytesány kříže v kruzích, palmeta a p. 
Římsa náběžníková přechází zvolna k síle zdi, na konci válečky. 2. V levém 
okně sloupek: deska, patka attická se silně vyvinutým spodním článkem 
a mušlemi; dřík ze svazku čtyř sloupků nahoru zúžených, na talířové 
patce a s prsténcovou hlavicí; hlavice široká, krychlová, zaoblená, ozdo- 
bená dvěma obloučky na každé ploše. Náběžník jako první. 

Empora se vchodem polokruhovým od strany jižní, s oknem růži- 
covým od severu fs týmž profilem jako na vnějšku), sklenuta jest obdobné 



399 



s podkruchtlm dvěma kříži bez žeber s hranami. (Obr. 331.) Klenba jest dělena 
pásem polokruhovým, hranolovým, opřeným o konsolu krakorcovou, 
ořímsovanou a naproti o polopilíř nástěnný s patkou a římsou (jako v lodi). 
před nějž postaven jest poiosloupek s patkou profilovanou, s nárožníky. 







Obr. 332. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Střední oblouk empory. 



prstencem, s hlavicí krychlovou, zdobenou řadou soustředných polokruhů. 
— V rozích pod cípy klenby postaveny jsou sloupky (6) o stejných 
patkách, s nárožníky a různě zdobených hlavicích, s římsou, jež všude 
stejně jest profilována. — Na straně severní, kde jest okno kulaté (růži- 
cové), ustupuje zdivo kolem okna pravoúhle. Dva sloupy na stěně vý- 
chodní nemají dříků ani patek (obr. 330., 332.), jsouce přerušeny vv- 



400 



klenkem pro varhany. — Uprostřed oné východní zdi známý již otvor 
(obr. 330., 332./ polokruhový do empory vypraven jest bohatým ostěním 
o dvou ústupcích ; nároží stejně jako na hlavním portále profilováno, v rozích 




Obr. 333. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Sdružená okna v einpoře. Jich příčný řez. 



sloupky s hlavicemi, jež zdobeny jsou palmetami; archivolty oblé i hranolové; 
dole společný sokl známého už profilu. Římsa náběžníková není. Nejkrajnější 
archivolta ozdobena obloučkovou římsou známého typu (obr. 332.). 
Nábytek, všechno zařízení kaple moderní. 



401 

Zvony visí na vížce dřevěné, postavené na spodní budově kamenné, 
kam těsnými, temnými schůdky těžce se stoupá. 1. Větší, od boleslavského 
zvonaře Petra, má výšku 053 w, průměr 0-76 ///. Ucha ozdobena jsou 
provazci pletenými. Kolem horního okraje dvouřádkový nápis: 

LíhTKh VTiím MCCCCCXXXXXII TMITO C^^^^Oí/ (-TST SíjIT ® — 
Ke a£TV 'K K UíiWKLfc Píli IV \^^nM) Y^^^^i^tl lOVUIVI IV íSKRZe 

PtTRH ®. 

Na plášti reliéfy sv. Mikuláše a sv. Jana. 

2, Menší zvon, průměr 0505 ;«, výška O 42 ?n. Na plášti holý. Kolem 
hořejšího okraje gotický nápis. (Obr. 334.) 

Obr. 334. Vinec. Kostel sv. Mikuláše. Nápis na zvonu čís. 2. 



Vodice, 



nyní »Dolanský statek*, nazvaný po majetnících ze 17. stol., býval deskovou 
državou: vladykové v držení toho zboží zvali se z Vodic, též z Odic- 
Na začátku 15. stol. byly v držení Johannitů u sv. Jana v Ml. Boleslavi. 
L. 1436 připomíná se Smil z Vodic; 1. 1498 Simon Dalibůh z Vodic, od 
něhož koupila Vodice obec m. Boleslava Mladého, jež většinu polí roz- 
prodala spolusousedům. TVRZ která se tu připomíná ještě v 1. 1521 — 22, 
koupil boleslavský fysik a impressor M. Mik. Klaudyanus, jenž odkázal 
ji Bratřím. 

Volenovice. 

Sedláček X.. 42. 

Bývalá TVRZ která se ve 14. a 15. stol. častěji připomíná. L. 1525 
tvrz pustou prodal Markvart Frycek z Daliměřic městu Boleslava Mladého. 
L. 1595 se tvrz ještě uvádí. Pak zašla úplně a v 18. věku povstala tu 
vesnička. Z bývalé tvrze, jež stála na jižní straně nynější vesnice, za- 
choval se jen příkop, podoby okrouhlé, v průměru asi 200 m. Hloubka 
jeho jest místy 2 m. Svah měl ku straně východní. Na místě tvrze jest 
pole. Při tvrzi býval dvůr popi., jenž byl rozprodán sedlákům ve Stakorách, 
v Husí Lhotě . . . 

Vrutice Kropáčova. 

Sedláček X., 395; Sommer IV., 83; Adresář 79. 

Na mí.stě, kde se v krepích řepa ukládá, objeveny: a) kostra s ozdo- 
bami bronzovými; b) na výšině >Žákovci« nalezeny kulturní jámy, pazour- 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres MI. -Boleslavský. ^" 



402 

kove zbraně; c) na poli ke Krpům popelnice; d) na místě, kde vrutická 
cihelna stojí, našly se zbytky mlatů, mlýny kamenné. (Pam. Archaeol. 
XII, 437.) 

Někdejší TVRZ stávala na ostrožně řečené >Na hrádku*, z níž se 
nic nezachovalo. Odtud se psal Markolt z Vrutice, komendator svatojanský 
1. 1385. Z {)0tomních pánů vrutických známějšího jména jsou Valkounové 
z Adlaru, Hrzanové z Harasova, jimž byla 1. 1622 zabavena a prodána 
Filipovi Fabriciovi z Rosenfeldu a Hohenfallu. Dcera, která ji zdědila, 
vdala se za Zikm. V. Kropáče z Krymluva, odtud se zove Vr. Kropáčova, 
L. 1877 koupil ji Jan Faltys z Trutnova. 

Uprostřed vesnice nad kapličkou mezi čtyřmi sloupky pod stříškou 
visí ZVONEK široký O 43 m, vysoký O 37 m. Na plášti se spatřují na 
jedné straně reliéf sv. Petra a Pavla, po druhé straně veliký erb a nad 
ním pět menších erbů; pod nimi dole: 

'^^ I : G : K : 1763. {Johaiin Georg Kuhner). 

Všelisy. 

Vaněk, 101; Sedláček X., 389. 

Nalezeny zde kroužky esové a denárky Břetislava II 

Všelisy náležely 1. 1180 chrámu sv. Víta v Praze. Ve 14. stol. jmenují 
se ve Všelisích některé vladycké rodiny. V 15. stol. stávala zde TVRZ* 
1. 1566 nazývá se stará, t. j. pustá, jež asi tehdy zašla. Od I. 1586 — 1657 
drželi Všelisy Bzenští z Prorubí na Bezně, od 1. 1657 — 1795 pánové 
z Věžník, od 1. 1827 Sporkové. Nynější zámek byl vystavěn 1. 1832. 

Uprostřed Vel. Všelis na kamenné, čtyřstěnné KAPLIČCE v níž 
kříž a obraz Panny Marie, visí zvonek, mající průměru 041 m, výšky 
034 ;;/. Při hořejším okraji bordura : v kruzích zavěšené festony Na plášti 
reliéfy sv. Josefa a sv. Aloisia. Pod sv. Josefem vyraženo : 

Od Vel. Všelis na sever, za struhou jsou Malé Všelisy, v nich 
KAPLE sv. Václava, vystavěná 1. 1840. 

1 . G . L . 1739. 



Zalužany, 



starobylá TVRZ; za krále Jiříka jako odúmrť dána Michalovicům 1468; 
od té doby zůstává ve svazku se zbožím michalovickým, později řeč. 
boleslavským, pak kosmonoským. Tvrz zašla, zůstal poplužní dvůr. Zalu- 
žany jsou prý rodištěm proslulého botanika a lékaře Adama Zalužanského. 

U dvora SOCHA SV. PROKOPA, velice sešlá, kterou 1. 1748 
rektor piar. škol kosmonoských světil. 



403 

Zámostí 

viz Krnsko Dolení a s v. Jiří pod Kinskein. 

Zdětín. 

L. Š Mésto N. Benátky 1865. 

Před vesnicí, u silnice chotétovské, předhistorická naiezištč s kostmi, popel- 
nicemi, bronzy . . . 

Bývalá desková država a při ní zajisté TVRZ. I> 1189 drželi ji 
Johannité, v husitské době byla v držení Václava Myšky z Hrádku, jenž 




Obr. 335. Zdětín. Kostel Všech Svatých. Pohled od východní strany. 



Husa do Kostnice provázel. Císař Zikmund zastavil Zdětín Janovi z Kun- 
valdu na Dražících, s nimiž ostal pak trvale spojen. 

KOSTEL VŠECH SVATÝCH, filiální, příslušný k N. Benátkám, 
připomíná se 1. 1260 Jako farní (Lib. conf), 1. 1392 plebán Lupus za- 



26* 



404 



měnil si Zdětín svolením velmistra Johannitského Hereše ze Zvířetic 
(Tadra III., 339). 

Kostel gotický ze XIV. stol , uprostřed vesnice, na hřbitově (starém), 
orientovaný. Kryt jest prejzy, s věží na západě (barokní), se sanktusem, 
stavěn z lámaného kamene. 

Presbytář zavřen jest pěti stranami osmiúhelníka. Pět opěráků na 
lícních stranách pískovcových, 065 ;;/ širokých; na nich ústupek s římskou 
ze spoda profilovanou plochým žlábkem ; svršek skosen a kryt prejzy. 
Kolem celé budovy i sakristie obíhá trnož sešikmený, 078 ;// vysoký. 
Okna goticky lomená, hladce špaletovaná. Stěny hladké. (Obr. 335.) 

Věž podoby komolého jehlanu ; stěny hladké, 
nároží s pilastry. Na západní straně vchod s pís- 
kovcovou chambranou, nad ním několikanásobná 
čabrakovitá kartuš a římsa. Okno v prvém patře 
oválné, jinak okna široká, segmentově zaklenutá. 
Ve druhém patře hodiny. Římsa rovná, střecha 
stanová. Na jihu přistavěn šnek s okénky střílno- 
vými, se střechou prejzovou. 

Vnitřek: Presbytář zavřen pěti stra- 
nami osmiúhelníka, jehož strana měří 2"15 ;//. 
Délka presbytáře 7'75 ni, šířka 4"86 vi. \Ohx. 336.) 
Okna tři gotická, neproíilovaná, vys, 2 60 m, 
šir. 0'74 m. Klenba : závěr o šesti žebrech profilu 
hruškového (obr. 336., 337., 338.) se svorníkem 
hladkým, kulatým. Přízední archivolty v lunetách 
z pískovce. Kříž o hladkém, okrouhlém svorníku, 
oddělený žebrem, rovněž spřízedními archivoltami. 
Zebra jsou nesena konsolami (obr. 338.) ve výši 
od země 358 ;«, všechny, o pěti stranách osmi- 
úhelníkových s dvojitým plinlhem : 

1. v levém koutě triumfálního oblouku otlu- 
čená maska ; 
2. pás.rozvilin vysoko plastických, pod ním maska; 
3., 4., 5., 6 , 7., 8., masky různé podoby. 

Výklenek olejní vysoký 050 m, šir. O 30 vt ; kolem rám s profi- 
lovaným žlábkem, ukončený špičkou — nejspíše otlučená to kytka. Panel 
s gotickými nosy. Sanktuarium (obr. 339.) vys. 110 w, šir. 0*50 ;«. 
Výklenek podélný, rám šikmý se žlábkem, končí oslím obloukem a vybíhá 
v kytku, pod níž římska, zpod žlábkovaná; na archivoltě tři a čtyři kraby. 
Panel, gotické nosy, v nichž zase nosy, jichž rohy jsou zakončeny liliemi. 
Mříž z plochých prutů, pravoúhle se protínajících, v průsečnících na štítku 
rosety ; zámek gotický. 

Ve stěně severní barokní vchod s rámovým pískovcovým opa- 
žením, vedoucí do sakristie původní, dlouhé 405 m, šir. 315 7n, 




3:X. 



Obr. 336. Zdětín. Kostel 
Všech Svatých. Půdorys. 



405 



s klenbou goticky valenou ; okno a vchod zvětšeny. Ve východní sičnč 
zachován výklenek pro oleje vysoký 034;;/, s pískovcovým opaženim 
gotickým, s otupenými hranami. 

Triumfální oblouk široký 388 ;;/, silný 70 ;;/, pískovcový, 
hrotitý. (Obr. 337., 340.) Oblouk s obou stran sešikmený, profilován ve výšce 




Obr. 337. Zdětín. Kostel Všech Svaiých. Pohled do kněžiště při restaurováni 1. 19l'3. 



od země 2175 ;;/ na obě strany hlubokým žlábkem, dvěma ústupky a čtvrt- 
kruhovým oblounem. Sokl pokračuje ještě po severní straně lodi. 

Loď obdélná, dlouhá 8-35;//, šir. 7-05;;/, se dvěma okny svrchu, 
polokruhovými, zbarokisovanými, se stropem na rákos se štukovým zrcadlem. 
Na západě vchod segmentový, moderní vede do podkruchtí věže, jež 
sklenuto jest křížově s lunetami, barokně; prvé patro věže sklenuto též. 
druhé s povalem, zvonice. 



406 

L. 1903 zrestaurován. Při restaurování objevena na jižní straně dvě okna gotická 
(po obou stranách nynějšího), hluboce špaletovaná, o '/s "^žší nežli v presbytáři : vys. 
1-50 m, široká 053 m, s pískovcovým ostěním, původní. - Na severní straně lodi odkryt 
gotický portál s opažením pískovcovým, profilovaným: žlábkem, oblounem; spodek jeho 
zazděn cihlovým soklem. Druhý portál barokní objeven ve věži, segmentový, maltou 
zakrytý. 

Uvnitř na zdích presbytáře našli jsme a po nás jiní freskové malby z konce 
14. stol.: Na klenbě kolem svorníku ve čtyřech kruzích symboly evangelistů Páně, 
ovinuté větvovím barvy červené. Za oltářem v závěru různé malby: Kalvárii, nahoře 
jakási stavení. Na zdi po straně evangelia rozdělené natři pole: 1. texty z písma svatého 









— ^^ 



7Í 



1^^ 








Obr. 338. Zdětín. Kostel Všech Svatých. Konsoly v kněžišti. Profil žebra. 



ve dvou sloupcích, latinský a Český; 2. veliký freskový, pěkně kolorovaný obraz: Kristus 
Pán (za ním Panna Maria a apoštolově) přijímá hříšnici (obr. 341.); 3. biblické výjevy (6)- 
Po straně epištoly po celé délce stěny Ukřižovaný: pod ním třemi řádky latinskými 
rozdělena jest stěna na čtyři pole, v nich obrazy obsahu biblického. 

Oltář z r. 1682. Mensa z pískovec se soklem a stolem sešikmeným 
bez profilu. Tabernakl novější, bez ceny. Oltářní obraz na plátně předsta- 
vuje svaté v nebi, jasného koloritu, slušný v kresbě z XVIII. století. 
Po stranách obrazu dva korintské sloupy, na dřících ovinuty větévky 
s listy lipovými, kládí s prostou, oblomenou římsou a úseky římsy seg- 
mentové ; nad tím polopatro s vrtulovými sloupky korintskými, ovinutými 
révou. Kládí štítkově zlomené. Na vrcholu na rameně akanthovém terč 



407 




^_ 



.i„ L -J^] 



+ 

s monogramem I H S ve zlatozáři. Ve středu 
na plátně oko Boží s anděly. Po stranách 
hlavního obrazu sochy sv. Václava a sv. Zik- 
munda, slušné; nad nimi krabatiny; na kládí 

A M 
andílkové. Nad obrazem v kartuši: ^ " ^ ' 

JJ . Vj . 

Po stranách oltáře jednoduché brány se 
dveřmi, nad nimiž ve vlysu letopočet 16 — 82. 

Oltář sv. Jana Nepomuckého 
z polovice 18. stol., s obrazem sv. Jana al- 
mužníka, na plátně, ztemnělého koloritu, rám 
rocaillový, po stranách vásy s kyticemi: 
v nástavci v paprscích jazyk sv. Jana. Sošky 
světců řádových. Čtyři svícny cínové, ba- 
rokní, současné. 

Kazatelna chudá, bez ceny, z po- 
čátku 19. století. 

Kruchta dřevěná, varhany nové. 

V sakristii dvě barokní kredence, 
bezcenné. 

Pod kruchtou zpovědnice, bez ceny, 
z konce 18. stol. 

Obrazy: sv. Jana Nepomuckého a 
sv, Antonína na plátně, z poč. 18. století> 

Uzdravení Lazara, bez ceny, z konce 18. století. Obraz z 1. 1763: 
v sále sloupovém, barokovém s v. Mikuláš s měšcem. Na zadní straně 
poznamenáno: (Ecuío obcaj na fiiuui nahlab i^al ^mlíaniiti \um JrantilTch 
.^luaLiina laufcb oíiqi: Zibicíiníhc na luiccíuaii ]?amathu. Xda 1763 btu 
2. Pccjcmb. Wenzl Slánský 1854. 

Zvony na věži kostelní: 

1. Největší z nich má vý.šky 0"76, v průměru 098 ;//. Kolem horního 
okraje nápis dvouřádkový, gotický: (Vladislavská koruna a W) Jí liati- 
uitaíc CCrisíi .Hmm bnmini millcsinm quatunr L-cnícsinu iinnaiicsinio OL-lauo 
laus sumo vebbaluv 

II ;^raíisimc beaíc inavie uiriiiuis mcimiraíur \m o\m^3 amlla . lun 
cst per inaiiistnnu ciubium mmc ciuitatis pra- 
lUMlsia (Facsimile obr. 342.) 



2. Výška O 8 w, průměr 080 w. Ucha 
s maskami. Kolem horního kraje věnec vavří- 
nový. Pod ním nápis: + S**" SANCTCTE 
WENCESL^ ORA PRO NOBIS ANNO DO 
MINI 1687. 

Pod tím pásek z drobných rozvilin, ověšený 
listy akanthovými, dolů obrácenými; mezi nimi 



Obr. 339 Zdětin. Kostel Všech Svatých. 
Saiiktuariuin. 




Obr. 340. Zdětin. Kostel Všech Sva- 
tých. Profil triumfálního oblouku. 



ÍN 




•I 



iC 



•^■^1^ 



i--^ 




409 



andílci hlavičky. Na plášti: 1. Madonna na kouli potírajíc hada; pod 
ní znak Pricqueyův s jeho I : P. 2. Reliéf sv. Václava s praporem 
v ruce a štítem (orlem) u nohou ; 3. Kristus na kříži a pod ním 
obě Marie; 4 nápis v kartuši ovinuté páskem vavřínovým: 

Hoch vndt wohl gebohrne 
F. F. SvsANNA Maria Gr^fin 
Gabin Gebohrne Gr^fin von 

KVFFSTEIN DER HERRSCHAFFTEN 

Benateck vndt Sareck 

3. Nad ostatními zvony ve věži u hodin zvon bez srdce, vys. 
0*53 ;;/ (s uchy), šir. 0475 m. Ucha i plášť hladké. Z 15. — 16. století. 

4. V sanktusníku zvonek vysoký 022 w, šir. 023 ni. Ucha 
hladká. U koruny pás laurový a nápis: 

mr IESVS MARIA ET lOSEF. A. D. MDCCII +. 

Na plášti v kartuši hierogram : MRA a štítek Pricqueyův (NP), 
mezi tím hlavy andílci. 

Kostel tento stojí uprostřed bývalého hřbitova, zdí obehna- 
ného. V něm na straně východní zděná barokní KOSTNICE 
(obr. 335.), osmistěnná, sklenutá plackou se štukovým elipsovým 
rámem a dvěma okny a střílnami podoby křížové; římsa velmi 
hmotná ; kolem vchodu bosáž, rám maltový a římsa segmentově 
prohnutá s klenákem. Na severu vchod s prohnutou římsou nad 
otvorem. 

Na hřbitově KŘÍŽ tepaný ze železa, motivů rokokových, 
z počátku 19. století. 



Žerčice. 



Schaller 91. Sommer 42; Vaněk 57; Sládeček (Dobrovice) 441 ; Spo- 
lečnost přátel starožitností III. 90. 

Osada původu starožitného, bývala majetkem biskupů praž- 
ských. Nejstarší historická zpráva (u Kosmy) z 1. 1070: biskup 
Jaromír posvětil ve svém dvoře nový kostel. Při tomto dvoře, na 
TVRZI měli biskupové pražští sídlo své.*) Tvrz tato byla 1. 1639 
tak spustlá, že se v ní bydliti nemohlo. Osada slula Žerčineves. 
Od léta 1511, kdy se stala městečkem, psala se Žerčice. Za války 
30 lete spustla a přestala pomalu městečkem se nazývati; výroční 
trhy prodala. L. 1621 Adam z Valdštejna koupil Žerčice a při- 
pojil k Dobrovici. 



•) Palacký I., 225 a 229. 



V;" 



«5t 



410 

KOSTEL SV. MIKULÁŠE připomíná se jako farní 1. 1384. 
V době husitské byl ve službách strany kališnické, 1. 1592 znám jest 
evangelický farář Vít; ještě 1. 1723 podáváno zde pod obojí. Po válce 
SOieté fara zašla, spravovali ji farářové v Dobrovici; 1. 1786 zřízena 
v Žerčicích lokalie, 1. 1854 fara. 

Bývalý kostel žerčický byl dřevěný, 1. 1698 jmenuje se v něm oltář 
sv, Mikuláše; i zvonice byla dřevěná a v ní dva zvony: menší z 1. 1545, 
větší 1. 1670 přelitý. Kostel byl 1. 1730 sbořen a nynější od Eleonory 
hrab. z Valdštejna nákladem 3658 zl. 26 kr. 2 d. vystavěn — podle 
>abrisu a předúkazu baumeistra Frant. Maxa Kanky* z Loučené, od mistra 
zednického Jiříka Sovenského. L. 1736 velký oltář postavili dle návrhu 
stavitele pražského Prée kosmonoský řezbář Jelínek, truhlář Prokop Vysohlid\ 
hlavní oltářní obraz zaplacen 90 zlatými »Frant. Rarběti* {Barbieri), celkem 
vydáno na hlavní oltář 367 zl. 51 kr. Prokop Vysohlid zhotovil též novou 
kazatelnu s kosmonoským Jelmkcm. Velký oltář, kazatelnu, kůr musikální 
štafíroval Jan Hendrych, malíř z Duchcova, za kterouž práci dáno mu 500 (!) zl. 

L. 1731 opatřena nová kaditelnice, I. 1739 »metalovej« zvonek k sakristii 
za 1 zl.), 1.1751 štafírován nový oltář sv. Jana Nepomuckého, 1. 1775 koupen dru h ý 
oltář ze zrušeného jesuitského kláštera v Jičíně (za 15 zl ) ; 1. 1782 stažena kleštěmi 
klenba; 1. 17S6, když byla zřízena lokalie, koupena stará cínová křtitelnice z Do- 
brovice (za 10 zl.) a měděná stará monstrance z Domousnic. 

L. 1790 J. Hořejší z Dobrovice zhotovil novou zpovědnici (4-30 zl.) a I. 1816 
Gottstem v Semilech nové varhany (5630 zl.). 

Kostel tento má velikou podobu se semčickým, vyšly oba z týchž rukou. 

Stavba barokní, orientovaná, s věží na západě do kostela pojatou 
tím, že v koutech lodi a věže vyzděny jsou okrouhlé výplně pro schodiště 
a boží hrob. Stěny hladké, okna orámována chambranami maltovými, 
vchody pískovcem, římsa silně profilována, kryt valbový, taškový; věž 
kryta bání plechovou. Sanktus nad lodí. Presbytář opřen na východě 
dvěma opěráky se dvěma ústupky; po stranách přízemní přístavky. Na 
jižní i severní straně lodi přístavky v půdoryse polokruhové, s nikami, 
kryté prejzy. Na západě hlavní vchod s rámem pískovcovým a nástavcem, 
s římsou, nad kterouž na východě vztýčen štít trojúhelníkový. 

Uvnitř. Presbytář čtyřboký, sklenutý plackou na pilastrech 
v koutech postavených. Dvě okna segmentová, dva vchody pod nimi : do 
sakristie a kaple. Oblouk triumfální polokruhový, s římsou v náběhu. 
Loď sklenuta valené s lunetami, o dvou polích; mezi okny a v rozích silně 
vystouplé polopilíře s římsovou hlavicí. Dva páry oken, podobných v kně- 
žišti Vchod na západní straně, kde sklenuté přízemí věže činí předsíňku. 
Kruchta otevřena vzadu do věže obloukem, dřevěná, na dvou sloupích, 
elipsovitá, silně vyložená. Pod i nad kruchtou otvírají se tři oblouky 
v prostředním umístěny varhany. 

Hlavní oltář. Čtyři oblé sloupy s korintskými hlavicemi nesou kládí 
s volutami a klečící anděle s vysokým nástavcem, v němž obraz korunování 
Panny Marie, bezcenný. Hlavní obraz sv. Mikuláše, velmi pěkný, zachovaný — 



411 

Z let 1730tých. (Obr. 343.) Po stranách tabernakula šest svícnů cínových, 
jichž noha jest baroknč zprohybána, stvol prstencovitý. Nejbližší tabcr- 
naklu, 0-50;;/ vysoké, s nápisem : ZADUSSI ZERCZISKEMU 1676; na druhém 
páru 48 w vysokém totéž; na třetím levém, 0-46 w vysokém: NÁKLA- 
DEM ZADUSSI SEMCZJCSKEHO; (na třetím) v právo v oválovém zarámo- 
vání' NAKLA DEM GI RZIKA HA NUSSE RY CHTAR-ZE PECZ|lCSKEHO. Po 
Stranách nad východy za oltář sochy sv. Václava a sv. Víta v životní velikosti. 




Obr. 343. Žerčice. Kostel sv. Mikuláše. Hlavni oltář a kazatelna. 



Postranní oltáře. 1. Sloupový, běžný barok z pol. 18. věku 
s obrazem sv. Jana Nepomuckého, přemalovaným (viz nahoře), v nástavci 
obraz Matky Boží staroboleslavské. — 2. a 3. oltář stejné nástěnné plochy, 
svrchu zdobené lambrekinem, s obrazy: Seslání Ducha svatého a Panny 
Marie (nový), z konce 18. století. 

Kazatelna rokoková, slušná v rozvrhu, třeba střízlivém, se soškou 
Pána Ježíše. 

Barokní krucifix dřevěný. 

Obrazy na stěnách v lodi : 1. sv. Jana Nepomuckého, 2. sv. Aloisia, 
oba v oválových rámech s korunou a dole s draperií, z 1 8. stol. ; 3. sv. Ignáce 
z Loyoly a 4. sv. Františka Xavera, oba (3. i 4.) z Jesuitského kostela v Jičíně. 
Oba v kněžském rouše a s otevřenými knihami, v nichž se čte: 
CONSTITVTIONES SOCIETATIS lESV — AD MAJOREM DEI GLORIAM 
a DOMINI NOSTRI JESV CHRISTI EVANGELIVM. 

Monstrance měděná, pozlacená, O 53 iii vysoká, obyčejné vý- 
pravy, posázená nepravými drahokamy. Ze 17. stol. 



412 

Křtitelnice cínová: kotel na třech nohách, jež vybíhají dole 
v tlapy zvířecí, držící koule, nahoře v hlavy vousatého muže. Na plášti 
kotle masky lví plastické, držící v tlamě kruh, a počátek nápisu v rámci. 
Počátek 17. stol. Na víku tři hlavy andílci. 

Zvony. 1. Větší, byl třikráte přelit: 1. 1670, zajisté od zvonaře 
Pricqueye v Klatovech a v Ml. Boleslavi, 1. 1755 od zvonaře pražského 
a 1. 1829 v nynější podobě. Výšky má 059 m, průměr 0*82 m. Pod ko- 
runou ovinut jest věncem vinné révy, na plášti reliéf sv. Mikuláše. Na 
dolním okraji nápis: 

Ex proventibus Ecclesiae Zercicensis. 

Fusa Fui Prage Anno 1829 a Carolo Bellmann Sub patronátu Celsissimi 

Principis Caroli Anselmi De Thurn et Taxis. 

2. Výška 0'58 ?;/, průměr 074 w. Kolem horního okraje nápis 
PER STANISLAVM 2 CLATOVINVM X FVSA EST X ANNO 1545. 

Na plášti reliéf světce (sv. Josefa?). 

3. V sanktusu zvonek vys. O 26 ;«, v průměru O 33 ;;/, Pod horním 
okrajem mezi silnými liniemi nápis: «•" VALENTIN LISSIACK HAT MÍCH 
GEGOSSEN IN PRAG 1740. Pod nápisem vlys komponovaný z andílků. 
Na plášti relieí sv. Jana Nepomuckého. 

Pečeť farní z 1. 1786: SIGILVM ECCLESIAE LOCALIS ZERCZIC : 
S : NICOLAI. Uprostřed obraz sv. Mikuláše. 



Žitnoves. 



U silnice na návsi stojí KAPLE novější, ve slohu gotickém vysta- 
věná, s oltářem a obrazem sv. Anny, novějším (z 1. 1866). Na věži visí 
dva zvony: 1. větší s reliéfy sv. Vojtěcha, Petra a Pavla a sv. Jana Nep., 
na čtvrté straně s nápisem pětiřádkovým: Na památku od války za uby- 
tování vojska saského od 26. června 1866. věnováno na tento zvon slitý 
u Eduarda Paula v Č. Lípě. 

2. Menší vys. 0"26 ?/z, šir. 0'33 m, nahoře pod korunkou otočen jest 
pásem rozvilinovým ; na plášti vyobrazeni jsou (reliéfy) sv, Petr a Pavel 
a sv. Vojtěch. Pod tímto pak na dolejším kraji; I. G:K: 1780. 

SOCHA SV. VOJTĚCHA 320 m vys., pískovcová, z polovice 
18. stol. Hranolový stylobat s volutami po stranách, na přední jeho straně 
kamenný reliéf sv. Floriána. Nad ním římsa uprostřed prohnutá a v ní 
mušle. Zúžený, profilovaný podstavec a na něm socha světce, jenž drží 
v levici knihu a berlu (u nohou kyj), pravici k nebi má pozdviženou. 

SOCHA SV. JANA NEPOMUCKÉHO. Na zděné podezdívce 

podstavec hranolový. Na soklu sochy nápis: S: lOES : NEP: Pískovec 
Z druhé polovice 18. stol. 





Obr. 203a. Mladá Boleslav. Museum. Kříže ze starého hřbitova sv. Havla. 



SEZNAM míst. 



Benátky Nové 296. 

Benátky Staré 372. 

Bezděčín 1. 

Bezno 1. 

Boleslav Mladá 185. 

Bon Repos (Bonrepos) 17. 

Boží Voda 19. 

Bratronice 1 . 

Březno 19. 

Brodce 32. 

Bukovno 33. 

Cetno Hoř. 35. 

Čejky 36. 

Čejtice 37. 

Čejtičky 37. 

Čihadlo 37. 

Dalovice 37. 

Debř 38. 

Dobrovice 42. 

Dolní Slivno 362. 

Dolní Stakory 371. 

Dražíce 65. 

Horky nad Jizerou 69. 

Horky Velké 80. 

Horní Cetno 35. 

Horní Slivno 367. 

Horní Stakory 369. 

Hrádek 81. 

Hrušov 81. 

Husí Lhota 137. 

Charvátce 83. 

Chotětov 83. 

Chudiř 92. 

Jabkenice 92. 

Jiřice 96. 

Jizerní Vtelno 97. 

Kbely 97. 

Kojovice 97. 



Kolomuty 97. 

Kosmonosy 98. 

Kosořice 118. 

Kosátky 118. 

Krnsko 127. 

Krnsko Dolní (sv. Jiří pod 

Krnskem) 132. 
Lhota Husí 137. 
Lhota Malá 137. 
Lhota Písková 137. 
Luštěnice 138. 
Lysá nad Labem 144. 
Lysá Stará 372. 
Malá Lhota 137. 
Malkov 167. 
Matrovice 168. 
Mečeříž 168. 
Michalovice 173. 
Milovice 181. 
Mladá 181. 
Mladá Boleslav 185. 
Nemyslovice 294. 
Nepřevázka 294 
Neuberk 294 
Niměřice 295. 
Nová Telib 295. 
Nové Benátky 296. 
Nový Stránov 318. 
Oujezdec 329. 
Pečice 330. 
Pětikozlí 330. 
Písková Lhota 137. 
Plazy 331. 
Předmčrice 333. 
Rácov 337. 
Řehníce 343. 
Rejšice 337. 
Řepov 343. 



Rokytovec 34 4. 
Rožatov 344. 
Sej cín 346. 
Semčice 358. 
Slivínko 362. 
Slivno Dolní 362. 
Slivno Horní 367. 
Smilovice 368 
Sovinky 368. 
Stikory Dolní 371. 
Stakory Horní 369. 
Stará Lysá 372. 
Staré Benátky 372. 
Stránov Nový 3l8. 
Stratov 373. 
Strenice 374. 
Střížovice 380. 
Struhy 380. 
Sukorady 383. 
Telib Nová 295. 
Tuřice 384. 
Týnec 384. 

Újezdec 329. 
Úhelnice 386. 
Valy 401. 
Vinaříce 387. 
Vinec 388. 
Vodice 401. 
Volenovice 401. 
Vrutice Kropáčova 401. 
Všelisy 402. 
Vtelno Jizerní 97. 
Zalužany 402. 
Zámostí 132. 
Zdětín 403. 
Žerčice 409. 
Žitnoves 412. 



SEZNAM UMĚLCŮV A ŘEMESLNÍKU. 



Abraham, malíř 1. 1576, 43. 

Aliprandi Jan, stavitel a sochař 1711, 98, 

101, 105. 
AngermúHer Christophor, zvonař 1710, 136. 
Arnold Adalbert, zvonař 1635, 342. 
Arnošt, mah'ř 1599, 43. 



Barbieri František, malíř pražský 1735—41, 

44, 140, 339, 348, 410. 
Magister Bartholomeus, zvonař v Novém 

městě Pražském 1503-32, 41, 75, 136, 

373. 
Bayer Pavel Ignác, stavitel 1723, 267. 



Beisch Josef, malíř 1745, 131. 

Bellman Karel, dvorní zvonař v Praze 

1816-62, 75, 90, 137, 222,329,373,383, 

412. 
Bellmannova Anna, dcera, zvonarka 1866, 

126, 173. 
Bergler Josef, ředitel malířské akademie 

1808, 363, 365. 
Beringer Georgius Sam., impressor 1700, 

115. 
Bis Wanger Bernard, hodinář 1706, 308. 
Bohm Jan, plechař v Král. Hradci 1779, 254. 
Bossi Frant., stavitel v Mladé Boleslavi 

1736-39, 331. 
Brandl Petr, malíř 1719, 17, 152, 153,162. 

310, 363, 365. 
Braun Matyáš, sochař 1725, 17, 70, 147, 165. 
Bubák Jos., malíř v Bělé 1750, 6. 
Bubák, malíř v Ml. Boleslavi 1835, 70. 
Buškové bratří, sochaři 1898—1904, 332, 

334, 340. 
Carrati Francesco, stavitel 1673, 105. 
Canta Jan, zvonař 1502, 95. 
Delavos, hodinář 1717—79, 254, 260. 
Diepolt Arnošt, zvonař pražský 1891, 136, 

383. 
Diepolt Josef, zvonař pražský 1875—95, 

90, 343, 379. 
Dietrich Jan Jiří, zvonař v Novém městě 

Pražském 1745, 106, 115. 
Drozd Blažej, kotlář 1766, 348. 
Dvorský Jiří, varhanář pražský 1725, 90. 
Magister Egidius, cantarista Novae civitatis 

Pragensis 1477—98, 305, 313, 407 
Ferrari Georg, stavitel 192. 
Fišer Krist, zedník 1709, 98. 
Franc Šimon, tesař 1739, 33. 
Friebel, malíř 324. 
Gerlický, kameník 739, 1331. 
Gillych Jan, palír v Loučeni 1755, 359. 
Golda Jan, zedník 1779, 254. 
Gottstein, varhanář v Semilech 1816, 410. 
Hager, malíř 1764, 7. 
Háger, stavitel 1750, 6. 
Hebek J., stavitel 1740, 147. 
Hejna Jan, zedník 1764, 331, 
Hellich, malíř 133. 364, 375. 
Hendl Josef, tesař 1838, 44. 
Hilliger Martin, zvonař 1612, 90. 
Hložek Šťastný, zámečník 1755, 359. 
Hoger Mat., impressor 1713, 171. 
Hořejší Fr., truhlář 1790, 410. 
Hýbel, malíř 1720, 192. 



Hyttych Václav, zvonař (zz Václav, zvonař) 

1629-31, 143, 189. 
Jarník Jiří, pozlacovač 1750, 331. 
Javůrek Karel, malíř 1867, 348. 
Jedlička Jan, sochař 1769, 136. 
Jelínek Jos , sochař kosmonoský 1736—44, 

105, 106, 339. 410. 
Jungmann, inženýr 1787, 339. 
Kampe Josef, malíř pražský 1822, 193. 
Kaňka Fr. Max, stavitel 1730-35,385,410. 
Kantor Jan, illuminator Starého města 

Pražského 1572, 277. 
Mistr Klaudyanus Mik., >[iresař< 1518, 189. 
KnauíT Vil., impressor 1690, 171, 367, 382. 
Kniel J., tesař 1740, 147. 
Kneipp Gerbert, malíř 1783, 329. 
Konig, malíř 1832, 295. 
Košatecký Ant., malíř 1S20, 22. K. Alois 354. 
Král Jiří, tesař 1710, 22. 
Kreger-Kargus, malíř 1611, 44, 347. 
Kryšpín Jan, malíř 182. 
Kúhner Jan Jiří, zvonař pražský 17Ó6--81, 

6,11,12,36, 37, 75,79, 97,98, 212 — 217, 

294, 306, 330, 368, 371, 373, 380, 402. 
Kuhner Jan Václ., zvonař 179")— 1801, 96, 

384, 387. 
Kiihnerin Anna, zvonarka 1804 — 8, 156, 

184, 366. 
Kupecký Jan, malíř 18. stol., 279. 
Kylian, malíř 1576, 43. 
Kyllich Jan, polír 1755, 44. 
Laujen Alex. Krist, malíř 1611, 44, 347 
Lexa Josef, malíř 1822, 193. 
Leubner Filip, malíř v Liberci 1777, 233. 
Ligossy Jacob, malíř 18. st., 78. 
Levý, .sochař 1832, 295. 
Lichtenreiter Frant., malíř 1744, 105. 
Lissiack Valentin, zvonař 1740-48, 37, 

97, 412. 
Maišaider Fr., malíř 1S6S, 7. 
Malý Václav, kovář 1755, 359. 
Matěj, truhlář 1757, 293. 
Mauerman Hugo, sochař 1883, 293. 
Mělnický Jakub, zvonař v Ml. Boleslavi 

1588—98, 30, 189, 361. 
Michel erzgreber, zvonař v Ml. Boleslavi 

1604, 377, 378. 
Monš Jan Cajetan, malíř 1725, 70. 
Mráz Josef, stavitel 319, 390 
Nichta Karel, zedník 1739, 331. 
Obermayer Josef, zlatník 1796, 339, 
Ondřej, zvonař (- Vondřej, zvonař) 1574, 

189. 



Oustský Vaněk, impressor 1547, 189. 

Pachta Fr. Jos., hrabě 1750, 6. 

Paner Jindřich, řezbář 1867, 348. 

Paniček Věneček, konvář 1468, 204. 

Parnek Václav, štafíř 1764, 44. 

Paul Ed., zvonař v Č. Lípě 1849 — 66,244, 
361, 412. 

Pečenka Ad., inženýr 1886. 390. 

Pér Jan, truhlář 1867, 348. 

Petr, zvonař z Hradce 1546, 29, 335. 

Petr, zvonař z Ml. Boleslave 1552-82. 41, 
180, 184, 189, 336, 356, 370, 386, 401. 

Pfanner, stavitel 1779, 254, 269. 

Pischel Michal, malíř 1745, 106. 

Prée Fr. Ign., architekt pražský 1730 — 55, 
44, 339, 348, 359, 410. 

Pricquey Jan, zvonař mladoboleslavský 
1658-94, 30, 35, 58, 83, 90, 91, 118, 
156, 189, 190, 222, 358, 382, 409, 412. 

Pricquey Mik. (Nikolao), zvonař mlado- 
boleslavský 1705—49, 58, 156, 230, 245, 
306, 332, 366, 367, 386, 409. 

Proft, tesař 1784, 348. 

Prokop Jiří, zedník 1710, 22. 

Pulda Jan, tesař 1817, 22. 

Pulzner, sklenář 1739, 331. 

R . . . Hans, malíř 16. stol., 124. 

Richter Jan, malíř 1670, 130. 

Rossi Mik., stavitel mladoboleslavský 
1702-1725, 70, 19., 196, 267. 

Rúta Josef, malíř 1757, 331. 

Sadař Jan, malíř 1736, 348, 

Sameš, zedník 1826, 1858, 348, 381. 

Sandrart, rytec 1666, 185. 

Sedláček, tesař 1826, 381 

Scherb Christ., zvonař 1602, ťO. 

Scheywel, malíř 183. 

Schonfeld Fridr. Michal, zvonař 1691, 329. 

Schonke Adam, zvonař 1815, 379. 

Schulz, pokrývač 1835, 70. 

Schulz Josef, prof., dvorní rada 1894, 319. 



Schiitz Jan, truhlář 1757, 351. 

Sovenský Jiřík, stavitel 1730—36, 339, 

347, 410. 
Spiegel Jos., Ant., varhanář pražský 1747-50, 

10, 348. 
Mgster Stanislaus, civis Pragensis, zvonař 

1545-50, 306, 336. 
Stanislav, klatovský zvonař 1545, 412. 
Stašek, kameník 1500, 80. 
Strouhal Fr., kameník 1739, 331. 
Ševčík Šimon, stavitel 1739, 331. 
Škréta Karel, malíř 164. 
Špic, zvonař pražský 1546, 143. 
Šturm Jindřich, >pressař€ 1532, 189. 
Štulc Ant., tesař 1725, 70. 
Štyrsa Jiřík, presař 1523, 189. 
Mistr Tomáš, zvonař v Litoměřicích 1521 

180. 
Turek Alois, architekt 348, 367. 
Uhl Jos., hodinář 1763, 6. 
Umut Jan, sochař 1699, 141. 
Waigcrt Jan Krist., štafíř 1757, 331. 
Václav, zvonař (r= Hyttych) 1585 — 1629, 

30, 57, 95, 96, 172, 173, 335. 
Weise, malíř 1861, 183. 
Willenberg Jan, kreslíř 1602, 189. 
Víšek Josef, kameník 1894, 319. 
Vodňanský Jan, malíř 1736, 347. 
Volfrám Joachim 1797, 29. 
Vomáčka, zedník 1845, 44. 
Vondřej, zvonař pražský v Ml. Boleslavi 

1581 — 84, 135, 358. 
Vysekal Jan, malíř 340. 
Vyšohlíd«' Prokop, sochař 1736—55, 105, 

339, 348, 359, 410. 
Zeibrdlich Frant , malíř 1779, 254. 
Zmilelý Janíček, illuminator XV. stol., 277. 
Zobl, stavitel 1798, 339. 
Žák Jan, malíř 106. 
Žák Petr í= zvonař Petr) 189. 
Žatecký Mikuláš, malíř 1625, 307. 



OPRAVY A DOPLŇKY. 

Na straně 207. při křtitelnici má státi: víko dřevěné s nátěrem boleslavského 
pískovce. 

Na straně 339. má státi Alois Prée — jinde všude Frant. Ignác Prée. 

> > 367. řádek 2. zdola má státi: MDCXC. 

> > 390. řádek 5. shora má státi : zvenčí 875 ni dlouhé, 8*40 7n široké 
a kněžiště 4"50 m dlouhého a 6 w širokého, s nímž činí celá délka stavby zvenčí 13 25 m. 

Na straně 390. řádek 7. zdola má státi: schodiště, 1*72 m\ 



GETTY CENTER LINRARY 



1 


II 






















1 


lliill 



3 3125 00672 2843