Skip to main content

Full text of "Soupis památek historických a umeleckých v republice Ceskoslovenské"

See other formats 


:l;li!|!|'iVi'!l|' .  |',mIí'íi 


THE  J.  PAUL  GEITY  MUSEUM  LIBRARY 


Soupis 
PAMÁTEK  HISTORICKÝCH  A  UMĚLECKÝCH 

V  KRÁLOVSTVÍ  ČESKÉM 

OD  PRAVĚKU  DO  POČÁTKU  XIX.  STOLETÍ. 


VYDAVA 


ARCHAEOLOGICKÁ  KOMMISSE 

PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A   UMĚNÍ 


řízením  svého  předsedy 


JOSEFA    HLÁVKY. 


XXI. 


POLITICKÝ  OKRES  MLADOBOLESLAVSKÝ. 


NAPSAL 


FRANTIŠEK  BAREŠ. 


v   PRAZE  1905. 

NÁKLADEM  ARCHAEOLOGICKÉ  KOMMISSE  PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VÉDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 


Soupis 


PAMÁTEK  HISTORICKÝCH  A  UMĚLECKÝCH 


V  POLITICKÉM   OKRESU 


MLADOBOLESLAVSKEM. 


NAPSAL 


FRANTIŠEK  BAREŠ. 


v  PRAZE  1905. 

NÁKLADEM  ARCHAEOLOGICKÉ  KOMMISSE  PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 


TISKEM  ALOISA   WIESNERA   V   PRAZE, 

KNIHTISKAŘE  ČESKÉ  AKADEMIE  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A   UMĚNÍ. 


THE  J.  PAUL  GtTTY  CEříTER 
LISRARV 


PŘEDMLUVA. 

Politický  okres  mladoboleslavský,  jehož  památek  historických  a  umě- 
leckých soupis  podávám,  skládá  se  ze  samosprávných  okresů  mladobole- 
slavského a  novobenáteckého.  Zabírá  dolní  Pojizeří,  na  jihu  ohraničen 
jest  řekou  Labem.  Uzemí  jeho  činí  přechod  ze  středních  Čech  do  sever- 
ních. S  ústředím  vlasti  naší  sdílel  své  osudy  i  ve  příčině  kulturní,  s  ním 
se  vyvíjel  umělecky;  zvláštního  osobitého  rázu  nemá;  vlivu  severu  byl 
a  jest  blízký,  otevřený.  Zevrubněji  o  tom  jsem  pojednal  v  Archaeologických 
Památkách,  v  díle  XXI. 

Při  práci  soupisné  pomocní  mně  byli:  pan  Ant.  Anderlc.  professor  reálky 
v  Ml.  Boleslavi,  jenž  nakreslil  farní  kostel  v  Kosmonosích ;  pan  Fr.  Beneš, 
stavitel  v  Bezně,  narýsoval  půdorys  a  podélný  řez  kostela  v  Bezně,  pak 
půdorys  tamního  zámku;  pan  Karel  Fichtne?',  adjunkt  městského  stav. 
úřadu  v  Ml.  Boleslavi,  půdorys  a  detaily  kostela  v  Jabkenicích,  půdorys 
hřbitovní  kaple  v  Rejšicích;  pan  7.  Jleson,  assistent  reálky  v  Ml.  Boleslavi, 
zámecký  kostel  v  Nových  Benátkách;  pan  dvorní  rada  prof.  7os.  Schulz 
a  pan  vrchní  správce  Sev.  Fechtner  půjčili  kresby  novostránovské  —  ostatní 
všechny  kresby  a  některá  facsimile  zvonů  pracoval  pan  Alois  Masák  v  Praze. 

Fotografické  snímky  pořídili:  pan  řed.  V.  Rudolf,  tajemník  král.  města 
Ml.  Boleslave,  pan  Ladislav  Čepička,  učitel  v  Jabkenicích,  pan  Jan  Kosík, 
majitel  hostince  v  Ml.  Boleslavi,  a  fotografové:  pan  Arnošt  Benda,  pan 
Fr.  Boger,  pan  Jan  Romišr  v  Ml.  Boleslavi  a  pan  Fr.  Duras  ve  Slaném,  kteří 
se  mnou  cesty  po  okrese  konali  a  všem  přáním  a  pokynům  ochotně  vyhověli. 

Vzácnou  radou  a  dobrými  službami  dílo  podporovali  pan  J.  J.  Kořán, 
ředitel  kanceláře  České  Akademie,  a  pan  Zdenl^k  Wirtli,  assistent  umělecko- 
průmyslového musea  v  Praze. 

Ze  byl  soupis  Boleslavská  vydán  v  rozměrech,  jak  toho  vyžadovaly 
jeho  kulturní  a  historický  význam  a  důležitost,  stalo  se  zásluhou  obou 
okresních  zastupitelstev  v  Mladé  Boleslavi  i  v  Nových  Benátkách,  jejich 
pánů  starostů  Cyrila  Papouška  a.  Václava  Cančíka,  okresních  tajemníků 
a  našich  milých  přátel  pana  Dra.  Bedřicha  Bobka  v  Mladé  Boleslavi  a  pana 
Jas.    V.  Bayera  v  Nových  Benátkách. 

Všem  buďtež  povinné,  nadšené  díky  vzdány, 

V  městě   Mladého  Boleslava  nad  Jizerou  v  měsíci  lednu   1906. 

František  Bar  es. 


Benátky  Nové  viz   Nové   Benátky. 
Bezděčín. 

Na  návsi  dřevěná  ZVONIČKA*)  pod  šindelovou  stříškou  se  zvonkem, 
021  m  vysokým,  0"30  ;//  v  průměru;  na  plášti  reliéf  sv.  Anny  s  podpisem; 
S.  ANNA.   Na  vrchu  letopočet:  A.   1817. 

Bezno. 

Jaroslav    Schaller:    Topographie    des    Kunigreiches    Bóhmen    1785     91;    Joh.  S. 
Sommer:    Konigreich  Bohmen,    Bunzlauer  Kreis  II.,    79;    V.  Vaněk:   Okres  mlado- 
boleslavský, 44;   Aug.  Sedláček:  Hrady  a  zámky,  X.,  380. 

V  městysi  i  okolí  našly  se  mlaty,  přesleny,  kostra  pod  kamenem  v  sedě  po- 
hřbená (Pam.  XI.,  480.),  ve  dvou  pahrbcích  v  obci  bronzové  ozdoby  doby  la  Te- 
neské;  v  čís.  52.  popelnice  a  kosti;  v  domě  č.  4.  parohy  a  růžky  zašpičatělé,  pro- 
vrtané (Památky  XI.,  480.). 

Bezno  připomíná  se  již  1.  1050:  kostel  sv.  Kosmy  a  Damiána  ve 
St.  Boleslavi  měl  tu  roční  plat  na  několika  poddaných.  L.  1371  připomíná 
se  Bohunek  Libiše  z  Bezna.  Od  r.  1460  drželi  B.  Bzenští  z  Prorubí,  od 
r.  1694  Jan  Záruba  z  Hustířan;  od  r.  1706  Arn.  ze  Schutzů  a  na  N.  Be- 
nátkách; od  r.  1724  J.  Jáchym  Pachta  z  Rajova,  kteří  drželi  B.  až  do 
r.  1761 ;  Fr.  Jos.  hr.  Pachta  ozdobil  B.  kostelem,  farou,  sochami  a  zám- 
kem. Nyní  jest  majitelem  J.  V.  císař  František  Josef. 


*)  (Právě  se  staví  nová  zvonice  a  kaple.) 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Ml.  Boleslavský. 


Bývaly  zde  dvě  TVRZE,  (1694)  jťdna  ve  Velkém,  druhá  v  Malém 
dvoře. 

ZÁMEK  VELKODVORSKÝ  vystavěl  1.  1750  Fr.  Jos.  hr.  Pachta ; 
byla  v  něm  i  domácí  kaple.  L.  1817  lehl  popelem  a  1.  1818  znovu  vy- 
stavěn v  nynější  podobě.  Budova  dvoupatrová,  obstavěná  byty  úřednickými 
a  hospodářskými  staveními,  jen  část  s  úpravou  původní.  Do  dvora  při- 
chází se  od  strany  východní,  po  mostě,  branou,  sklenutou  segmentově 
a  obstavěnou  toskánskými  polosloupy,  jež  nesou  úseky  kládí,  římsu  seg- 
mentově prohnutou  a  úzkou  attiku  s  pískovcovými  vásami  na  nárožích. 

Od  brány  k  postranním  budovám  a  dále  kolem  dvora  vede  zeď 
o  hrad  ní,  svrchu  barokně  zprohýbaná,  na  nárožních  pilířích  vásy. 

Ve  dvoře  v  právo  stojí  kovárna  —  dříve  vrátnice  a  obydlí  drá- 
bovo  s  vězením   —   prolomená  uprostřed  předsíní;  po  jejích  stranách  tos- 


Obr.  1.  Bezno.  Zámek  r  r.  1818. 

kánské  polosloupy  s  úseky  kládí.  Kolem  této  budovy  obíhá  nízká  attika  ; 
nad  nárožími  zakulacenými  vásy  pískovcové.  V  průčelní  straně  niky,  okna 
s  úzkými  chambranami.  Nad  středem  (předsíní)  hranolový,  hmotný  ná- 
stavec ořímsovaný,  výše  s  maskami  na  nárožích.  Střecha  attikou  zakrytá, 
valbová. 

Z  hospodářských  stavení  zachována  v  původní  úpravě  obydlí 
služebnictva:  mají  mansardu,  na  stěnách  ploché  lišeny,  nad  vchodem 
tympanon  štítový,  segmentový.  Na  sjtraně  severní  špýchar,  s  mansardou  a 
čtvercovými  okny.  Na  obydlích  pod  otlučenou  omítkou  původní  malby 
nástěnné:  napodobené  cihloví,  šedá,  architektonická  výzdoba  a  kartuše 
s  emblémy. 

Zámek  sám  stojí  ve  středu  západní  strany  dvora.  Průčelí,  dvou- 
patrové, skládá  se  z  hlavní  budovy  o  risalitu  trojosém  a  dvou  trojosých 
postranicích  a  ze  dvou  přiléhajících  užších,  jednopatrových  křídel  po 
stranách,  v  půdorysu  zakřivených.   (Obr.   1.) 


Risalit  trojosý:  v  přízemí  vchod  s  rámem  pravoúhlým,  barokně 
profilovaným,  po  stranách  dvě  okna;  na  rozích  hranolové  pih'ře,  na  nichž 
zdvihají  se  a  oběma  patry  jdou  polosloupy  s  pseudojonskými  hlavicemi 
a  čabrakovitými  ozdobami,  za  nimi  ve  zdi  ploché  pilastry  s  podobnými 
hlavicemi.  —  Podobné  pilastry  dělí  plochu  ri  sáli  tu  na  tři  pole:  ve 
středním  poli  v  prvním  patře  vchod  na  balkon  (moderní),  po  jehož  stranách 
okna  všechna  sklenuta  polokruhově:  nad  nimi  ploché  nástavce  s  římsami 
ve  voluty  nad  středem  zatočenými,  a  mušlemi,  střední  okno  má  ještě 
festony  laurové.  Okna  ve  druhém  patře  se  chambranou.  —  Na  římsou, 
podloženou  plochými  konsolami  a  oblomenou,  zdvihá  se  trojhranný  štít, 
v  jehož  průčelní  ploše  ciferník. 


Obr.  2.  Bezno.  Půdorys  zámku.  Příiemí. 


Postranice  s  okny  v  přízemí  a  druhém  patře  (pravoúhlými)  cham- 
branou zdobenými,  v  prvém  patře  s  římskami  volutově  po  stranách  stoče- 
nými, silnou  římsou  kordonovou;  mezi  okny  dvojice  pilastrů  s  barokově- 
jonskými  hlavicemi.  -  Nad  těmito  postranicemi  ve  střeše  vikýře  s  otvorem 
oválovým  a  římsou  po  stranách  volutově  stočenou. 

Nad  slemenem  bizzarní  věžička  (válec  zúžený  na  volutových 
nohách). 

Křídla  postranní  mají  dole  okna  pravoúhlá,  bez  ozdoby, 
vchody  ve  středu;  v  patře  tytéž  pilastry  jako  na  hlavní  budově  a  římsy 
nad  okny  volutově  do  středu  stočené.  Nad  středním  oknem  štítek 
trojhranný  s  attikou;  pod  tfmto  oknem  balkon  nesený  dvěma  konsolami 
volutovými  a  klenákem  spodního  vchodu.  Balkon  prohýbá  se  segmentově, 
balustráda  prolamována  růžicemi. 

Nárožní  průčelí  těchto  křídel,  jednoosá,  mají  touže  výzdobu. 
(Obr.  2.)  ,     .         .  . 


Zadní  průčelí  h  1  a  v  n  í  b  u  d  o  v  y  do  parku  jest  obdobné  s  předním, 
jen  ve  druhém  patře  zde  tytéž  pilastry  jako  v  prvním  mezi  okny.  Před 
risalitem  v  celé  jeho  šířce  vystupuje  do  prvního  patra  terasa,  zděná, 
střízlivá:  stěny  její  se  dvěma  okny  a  vchodem  do  průjezdu  bossážovány. 
Balustráda  s  pískovcovou  římsou  plná,  neprolamovaná. 

Zadní  fagady  křídel  liší  se  jen  tím,  že  štítek  nad  středem  jest 
segmentovou  římsou  korunován,  a  že  balkon  předstupuje  a  zabírá 
dvě  okna. 

V  přízemí  vede  do  hlavní  budovy  průjezd  valené  sklenutý  do 
hvězdice,  s  lunetami  nad  okny;  odtud  vede  středem  sklenutá  chodba    do 


Obr.  3.  Bezno.  Kostel  sv.  Petra  a  Pavla. 


zahrady,  po  stranách  schodiště,  lomená  v  pravém  úhlu,  klenutá  plackami. 
Místnosti  v  prvním  i  druhém  patře  s  rovnými  stropy. 

Za  zámkem  zahrada  s  vraty  proti  hlavní  budově,  po  jichž  stranách 
ořímsované  sloupy  s  vásami  a  s  erbovními  štíty,  kteréž  drží  ve  spárech 
gryfové.  Uprostřed  parku  sochy  čtyř  ročních  časů,  pískovcové,  po  stranách 
sochy  Venuše  Anadyomené  a  perly  se  rodící;  po  různu  na  sloupích  sošky 
putti  a  ohromné  vásy  pískovcové. 

V  » Malém  dvoře*  všechna  hospodářská  stavení  jsou  novější,  jen 
špýchar  z  počátku  17.  stol.  Stavení  patrové  s  okny  pravoúhlými  se  cham- 
branou ;  stěny  byly  pokryty  diamantovou  rustikou,  nyní  zabílenou.  Dvéře 
bossážované,  v  klenáku  pískovcový  reliéf:  znak  Bzenských  z  Prorubí 
a  letopočet  1605,     Nad    tím    vlys    kroužkovaný    s  rosettami    po  stranách 


a  puklicí  ve  středu.     Na  vrchu  massivní  štítek  trojhranný,    pískovcový,  se 
závěsami  po  stranách. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  PETRA  A  PAVLA.  Jako  farní  připo- 
míná se  1  1357;  v  době  husitské  patřil  straně  kališnické.  Po  katolické 
reformaci  fara  obnovena  1.  1650  a  matriky  založeny;  bezenští  farářové 
obstarávali  na  čas  i  kostel  v  Chotětově. 

Vedle  kostela  stávala  tehdy  KAPLE  se  sochou  Panny  Marie  bo- 
lestné, nyní  na  malém  oltáři.  U  kostela  stála  VĚŽ  kam.enná,  na  níž  visely 
tři  zvony,  čtvrtý  na  kostele.  L.  1698  připomíná  se  křtitelnice  cínová. 
Kaditelnice  nová  darována  byla  1.    1798  od  faráře  Jos.  Dittricha. 

Nynější  kostel  byl  vystavěn  v  letech  1750-55;  návrh,  plán  narýsoval 
patron  hr.  Pachta  Fr.  Jos.,  stavbu  provedl  —  dle  arch.  zem.  musea  — 
»Hdcrer<-  ve  slohu  >italském».  Stará  věž  zůstala  státi,  než  1.  1763  blesk  ji 
zapálil,  až  i  zvony  se  rozlily.  Nové  zvony  slil  Jan  Jiří  Kilhner,  stály 
2242  zl.  Nové  hodiny  zhotovil  pražský  hodinář  Josef  Uhl  (stály  400  zl.). 
Nový  oltář  vymalován  1.  1750  (100  zl.),  křížovou  cestu  maloval  Josef 
Bubák,  malíř  v  Bělé  (250  zl.),  varhany  postavil  Josef  Spiegel  v  Praze. 
L.    1850  přeložen   hřbitov  od  kostela  za  městys,  a  kaple  tu  postavena. 

Kostel  SV.  Petra  a  Pavla  jest  stavba  barokní,  orientovaná,  jedno- 
lodní,  s  věží,  krytá  nízkou  břidlicovou  mansardou,  se  sanktusem.  (Obr.  3.) 

Kněžiště,  zakončené  polokruhem,  s  pěti  okny,  s  barokně  vykro- 
jovaným  nadpražím  a  s  imitovaným  klenákem;  okno  závěrové  i  postranní 
jsou  zkrácena.  Nad  závěrem  štítový  nástavec  s  prohnutou  římsou  (nad 
lichým  oknem)  s  volutovými  křídly  po  stranách.  —  Ku  kněžišti  přista- 
věny po  stranách  oratoř  a  sakristie. 

Loď  jest  podélná,  její  strany  uprostřed  půdorysu  silně  vyduté 
Deset  oken,  jež  upravena  jsou  jako  v  kněžišti.  Vchody  s  prostým  opa- 
žením  kamenným.  Na  západním  konci  v  síle  zdiva  dvě  šneková  schodiště 
na  kruchtu  a  na  věž  s  malými  oválnými  a  polokruhovými  okny.  Stěny 
kostelní  budovy  jsou  členěny  pilastry:  na  vysokých  stylobatech,  s  ploše 
kanellovanými  dříky,  s  čabrakovitými  hlavicemi  a  prázdným  kládím.  Na 
nich  spočívá  vyložená  a  oblomená  římsa,   s  vyzdívkami  v  koutech. 

Věž  do  výše  okapní  římsy  zabrána  v  kostelní  budovu  Hlavní  prů- 
čelí její  děleno  dvěma  sdruženými  jónskými  pilastry,  nesoucími  prázdný 
trojúhelníkový  štít  nad  okapní  římsou,  kolem  obíhající.  V  přízemí  portál 
segmentový  s  pískovcovým  opažením,  po  jeho  stranách  pilastry  s  hlavicí  vo- 
lutovou, jež  nesou  štítovou  plochu  omezenou  římsou,  nad  středem  prohnutou; 
v  ploše  její  nápis  (porušený): 

NOBILIS  dd 

LlBER  Baro  De  Reyhofen*) 

*)  Dle  zprávy    P.  G.  Wahnera    v    archivu    zem.    mus.   zněl    nápis    ten:    CoMes 

PaChTA    LJBER   BARO     DE   ReÍIhOFFEN     EREXIt. 


Nad  portálem  v  prvním  patře  široké  okno  na  kruchtu,  ve  věži 
umístěnou.  Zdivo  věže  nad  okapní  římsou  děleno  dvěma  římsami  na 
rozích  zaoblenými.  Na  stěnách  dvojice  pilastrů  s  pseudojonskými  hlavi- 
cemi —  po  stranách  širokých  oken  —  nad  jichž  kládím  římsa  polokruhem 
vypjatá,  nejvýše  okapní  římsa.  Střecha  věže  má  tvar  kaditelnice  s  vikýři 
a  bání.  (Obr.  4.) 

Vnitřek.  Kněžiště  zakončeno  polokruhem,  sklenuto  konchou  s  vý- 
seči a  plackou  na  pendantivech.  Po  stranách  vchod  pravoúhlý  do  sakristie 
a  segmentový  do  oratoře.     Před  touto  rokoková  třídílná  lože,  v  půdoryse 


Á^t. 


Obr.  5.  Bezno.  Půdorys  kostela. 


vydutá,  ozdobená  řezbami,  sochami  andělů  (s  mečem,  kosou  a  štítem), 
navrchu  nástavec  se  sochami    sv.  Maří  INIajdaleny  a    marnotratného  syna. 

Loď  jest  sklenuta  dvěma  obdélnými  plackami,  kopulí  nad  středem 
a  konchami  v  postranních  kaplích.  Uprostřed  chrámu  krypta,  v  níž  po- 
chováni členové  panských  rodin  bezenských  :  dva  náhrobky  jich  (Bzen- 
ských  z  Prorubí)  zasazeny  byly  do  zdi  pod   kruchtou. 

Kruchta  se  sprohýbanou  balustrádou  dřevěnou. 

V  přízemí  věže  předsíň  sklenutá  plackou;  po  stranách  boží  hrob 
a  prázdný  výklenek.  (Obr.  5.) 

Okna  vesměs  se  chambranami  a  klenáky.  —  Na  rozích  a  mezi 
okny  sdružené  pilastry  na  vysokém  soklu,  hladké  s  jónskými  hlavicemi; 
kládí  hladké,  oblomované.  —  Na  klenbách  fresky  od  Hagera  z  1.  1764, 
přemalované  Fr.  Majšaidreví  ze  Žel.   Brodu   r.    1868.     Rámce  fresek    roko 


Obr.  6.  Bezno.  Kostel  sv.  Petra  a  Pavla.  Pohled  do  vnitřku. 


kové,  V  rozích  ornamentální  výplně.  Opravou  ztratily  na  svém  původním 
rázu:  v  kněžišti  allegorie  církve:  na  skále  tvrz,  před  ní  klečí  papež,  po 
jeho  straně  tiara  ;  v  lodi:  1.  zázrak  na  jezeře  rozbouřeném  :  Kristus  kráčí 
po  hladině,  Petr,  že  nevěřil,  zapadá;  2.  v  kopuli  výhled  do  nádherné  archi- 
tektury centrální,  barokní,  s  korintskými  sloupy  a  kopulí;  andělé  přinášejí 
s  výše  klíč  —  budova  to  nebeského  království;  3.  obrácení  sv.  Petra;  4.  ve 
věži  nad  kruchtou  hudoucí  andělé 

Hlavní  oltář:  tabernákl  s  prohýbanou  predellou,  bohatým  řím- 
sovím a  vásami.  Na  zdi  nesen  dvěma  anděly  v  bohatém  rámu  rokokovém 
obraz    slušný,    přemalovaný:    sv.   Petra    a  Pavla    dává    žoldnéřům    zjímati 


římský  úředník;  v  pozadí  Pantheon.  V  nástavci  oko  boží  ve  sboru  andílků. 
Z  pol.   18.  stol.  (Obr.  6.) 

Zábradlí  před  oltářem  řezané,  s  prolamovanými  náplněmi.  Z  pol. 
18.  stol. 

Kazatelna  nad  křtitelnicí  —  ve  způsobu  oltáře,  odpovídající  pro- 
tějšímu oltáři  stejnou  výpravou:  Nad  rakvovitou  mensou  predella  s  vásami; 
nad  ní  stěna  obstavená  pilastry  s  úseky  římsovými,  nesouc  ve  svém  středu 


Obr.  7,   Berno.   Kostel  sv.   Petra  a  Pavla.   Kalichy  z  r.   17Ó9  a  1730. 


kazatelnu,  řečniště  třístranné,  b  konkavními  boky:  uprostřed  v  kartuši 
reliéf  krajiny,  před  ní  křest  Páně.  Stříška  pétihranná,  jejíž  římsa  napřed 
rozpoltěná  se  tu  stáčí  ve  voluty;  na  ní  nástavec  ukončený  hlavami  andílků. 
Z  pol.   18.  stol. 

Na  protějším  oltáři  predella  s  vásami,  na  ní  skříň  se  sochou  Piety, 
dobrá  barokní  práce;  pod  m  kříž  s  Jezulátkem,  na  vrchu  hierogramm 
MARIA. 

Oltář  sv.  Jana  Nepom. :  na  trojdílné  predelle  reliéfy:  zpověď 
královny,  výslech  u  krále,  svržení  s  mostu ;  nad  středem  veliká  mušle. 
Nad    ní    obraz    sv.  Jana,    novější,    v  rámu  zdobeném    řezbou  rocaillových 


10 

ozdob  a  mřížek;  na  rozích  sedí  andílkové.     V  nástavci  oko  boží.    Z  pol. 

18.  stol. 

Oltář    sv.  Anny:    na  predelle  narození,    obětování  a  učení  Panny 

+ 
Marie.  Obraz  sv.   Anny  novější.   V  nástavci  v  paprscích  monogram  IHS  ^ 

Před  postranními  oltáři  zábradlí  jako  před  hlavním  oltářem.  Z  pol.  18.  st. 


Obr.  8.  Bezno.  Kostel  sv.  Petra  a  Pavla.  Monstrance  1.  z  pol.  XVIII.  stol.,  2.  rokoková. 


Varhany  s  trojdílnou  skříní  velkou  a  podobnou  menší,  umístěnou 
v  balustrádě.  Kolem  řezby  rocaillové;  navrchu  stojí  anděl  se  zrcadlem 
(dle  jména  varhanáře:  Spiegel). 

Zpovědnice  čtyři,  trojdílné,  podobné  ložím  před  oratoří,  ale 
jednodušší. 

Kalich  0262  ;«  vys.,  rokokový,  krásný.  Na  obrubě  nohy:  MVnIfl, 
Centla  De  HasLaVer  CVratl  (t.  j.  1.  1769).  Noha  jeho  osmilaločná  s  tepa- 
nými rocailly  a  klasy,  růžemi  a  hrozny;    nodus    vásovitý  s  podobnou  de- 


11 

korací,  plášť  kuppy  0095  m    pTI^     ^-^    šir,,  kartuše  rocaillové  zase  s  klasy, 
růžemi    a    hrozny.     Značky    ot7    \^   (Obr.  7 ) 

Druhý  kalich  vys.  O  233  w,  kuppa  0  088  ;«  šir.  Noha  s  nápisem: 
Ant.  Wokaun  S  .  M  .  E  .  P  .  Canon.  D.  Archi-Ep.  Prag.  Cancellar.  ad.  1730. 
Noha  šestilaločná,  podval  s  ornamentovými  poli  stříbrnými ;  plocha  nohy 
na  šest  dílů  rozdělena:  ve  třech  mušle,  ve  třech  reliéfy:  sv.  Tomáš  Aquin, 
sv.  Jan  Nepomucký  a  sv.  František ;  nodus  vásovitý  s  litými  hlavičkami 
andílků  v  akanthových  rámcích;  v  plášti  střídají  se  reliéfy  v  kartuších: 
sv.  Jan  Křtitel,  sv.  Ludmila  a  sv.  Václav  s  růžemi.  Značky:  první  uražena, 
druhá  nezřetelná.   (Obi.  7.) 

Třetí  kalich  0235 /// vys.,  kuppa  0  09  w/ šir.  Noha  okrouhlá  s  de- 
korací hroznů,  klasů,  mezi  bohatými  rozvilinami  akanthovými;  nodus  s  me- 
daillony  prázdnými  v  akanthové  dekoraci;  pláštík  prolamovaný  z  akantho- 
vých rozvilin  kolem  oválových  medaillonů  s  reliéfy  sv.  Petra  a  sv.  Pavla. 
Z  konce  17.  stol. 

Ciborium  rokokové,  042  ;«  vys.,  měděné,  pozlacené;  méně  cenné. 
Z  pol.   18.  stol. 

Monstrance  vysoká  0*56  w,  z  mědi,  zlacená,  rokoková.  Kolem 
koruny  dva  rámečky:  jeden  architektonický,  druhý  rocaillový.  Prostřední 
ceny.  (Obr.  8.) 

Druhá  monstrance  0'72  w  vys.,  měděná,  zlacená  a  stříbřená, 
slušná  práce.  Na  noze  osmidílné  nasazeny  volutové  ozdoby  a  rocaillové 
kartuše;  nodus  vásový.  Z  po!.   18    stol.    (Obr.  8.) 

Pacifikál  sv.  Jana  Nepom.,  030  z«  vys.,  noha  okrouhlá;  paprskový 
s  dvojnásobným  rámečkem,  rokokový.  S  authentikou,  ale  bez  letopočtu ; 
podepsán  Ant.  Petrus,  arcib.  pražský. 

Reliquiář  rokokový,  0'225  m  vys.,  s  nohou  ellipsovou  a  proseká- 
vanou  deskou  ze  mřížek  a  rocaillů. 

Zvony  visí  na  věži  kostela;  slity  od  jf.   Jiř.  Kuhncra  v  Praze. 

1.  Ucha:  šest  lvů.  Kolem  hořejšího  okraje  ovinut  jest  vlys  květinový: 
lodyhy,  lupeny  a  květy. 

Na  jedné  straně:  Matka  boží  bolestná  držíc  na  klíně  mrtvé  tělo  Pána 
Krista.  Výška  reliéfu  039  m.  Pod  tím : 

VIrgInI  MatPvI  DoLoros^   L^ta  VoCe  obLata 

Na  druhé  straně:  Erb  Pachtovský  a  nápis: 

DVrCh  Des  kVhners   hanD  bIn  ICh  aLhIr   In  gros  bezno. 

bekant 

Hořejší  rostlinná  dekorace.   Výška  0'78  w,  průměr   1C6  )u. 

2.  Ucha  a  rostlinná  ozdoba  podél  hořeního  okraje  tytéž  jako  u  pře- 
dešlého. 


12 

Pod  ní  nápis: 
MT    fVLMInIs  ICtV  CaDens 

sVrreXIt  prag^  eX  prIstIno  ^re  refVsa 

■•■  DIVIS  PETRO  paVLoqVe  apostoLIs 

PÍIs  sVM  .  tIbVs  saCrata 

g^  LIberaLI  proCV  u  ratíone  faCta 

A  franCIsCo  Iosepho     ^  CoMlTE  paChta 

LlBERO  BARONE  A   REYHOFEN 

DOMINO   ÍN   BEZNO  HORKA      GABEL   ET 

WAITEN,   SAC  :   C^S  :   REG  :   APOS  :   MAI  :   ACTVALI  -  INTIMO  - 
NEC  NON   INCLITI  IN   REGNO   BOHEMIA   GVBERNY   CON2ILÝ 
ARIO   SVPREMO,   MONTIVM  ET   MONETARVM  PR^FECTO 
CONSESSVS  DELEGÁTI  SVMMI  PRINCIPIS   ET   COMISSORVM 
PR^SIDE,  ETZ  ETZ  :  TIT  :   PLENI8  : 

Lístek,  pak : 

EXI2TENTIBVS  P  :  T  : 

FRANCISCO    ANTONIO   DE   HASLAVER   LOCI   CURATO   * 

Ozdoba  z  listů  a  květů. 

Na  dolejšínn  okraji  (jeden  řádek): 

CAROLO  BOSSI,  CAPELANO  BENEFICIATO^IOANNE  CAROLO*PECHER 
INSPECTORE  ^CONOMICO  *  lOANNE  GEORGIO  MEISNER  ADMINI- 
STRÁTORE *  lOANNE  ANTONIO  RVBOSCH  OECONOMO  *  ANTONIO 
BORETZKI  JVDICE  *  MATHIA  PROGSA  ET  lOAN  KVNDRAT  *  SENIO- 
RIBVS  PAGI  ¥  3  medaillony. 

Na  druhé  straně:    Vínek  květinový  ut  supra.  Reliéfy  sv.  Petra  a  Pavla 
(vys.  0*30;//).  Pod  nimi: 

naCh  grosen  hageLs  pranD  prIngt  Iohann  georg 
kVhners  hanD  In  VóLLIgen  stanD 

Pás  rozvilinový. 

Na    dolním    okraji    text  ut  supra.  —  Výška  105  w,  průměr   125  m. 
3.  Ucha:  šest  lvů  (poprsí).  Kolem  horního  lemu  pláště  táž  květinová 
ozdoba. 

Na  plášti:  a)  Reliéf  sv.  Jana   Nepom.   a  sv.  Anny  (výška  020  w). 
Pod  tím: 

B^"  laUDI  sanCt^  ann^  et  IoannIs  nepoMVCenI 

i)  Erb  svob.  pána  z  Pachtů,  vysoký  O  25  w.   Pod  ním: 

IOHANN  GEORG  KVHNER  GOSS  VNS  IN  PRAG  1764. 
Na  dolejším  okraji  pláště  pásek  rozvilin  po  celém  obvodu. 
Výška  0*66  m,  průměr  0-62  ;;/. 


13 


4.  S  a  n  k  t  u  s  n  í  k  :  Při  horním  hraji  nápis  : 

LETHE  PAMIE   MCCCCCXLV   KE  CXTl   PAI/IV   BOHV 

Výška  0"47  ;//,  průměr  049 ///. 

Pod  chorem  na  zdi  do  lodi 
obrácené  zazděny  jsou  dva  n  á- 
h  robky  pískovcové,  vysoké  r97  w, 
široké  1'14  ;//,  z  počátku  ]7.  sto- 
letí. Dva  rytířové  (vysoké  reliéfy) 
v  plné  zbroji,  s  mečem  v  ruce, 
u  nohou  v  právo  erb  Bzenských 
z  Prorubí,  v  levo  přílba.  Obě  ei>i- 
tafia  jsou  dobře  zřetelná,  ač  pře- 
bílená, písmo  však  po  okrajích 
zamazáno.  (Obr.  9.) 

V  kobce  pod  věží  ve  dlažbě 
pískovcový   náhrobek    s  nápisem: 


LÉTA   PA 
DNE   29 
RIS  W  PA 


LA  PANI 
CLARA  O 
LA   SPÁT 


NIE   1747 
OCTOB 
NV  VSNV 


ZVZANA 
WDOWIE 
NA   ZL 


....  NOWEHO 

.     .     .  VA  MÁGE   WIEKV   SWE 
HO    81    LET   i  i    NEDIELE 
A  ZDE  NA   TOMTO   MIES 


Obr.  9.  Bezno.  Kostel  sv.  Petra  a  Pavla.  Náhrobek 
z  poč.  17.  stol. 


TIE    ODPOCZIWA 
OCZEKAWAGE  SSTAST 
NĚHO   WZKRZISSENI 

Asi  příbuzná  tehdejšího  faráře  Fr.  Špatného,  jež  byla  v  bývalé  kapli 
pochována. 

KOSTNICE  jako  ve  Strenicích,  jen  v  přízemí  kopule.  Na  oltáříku 
Pieta  ze  dřeva  v  zasklené  skříni,  Z  pol.   18.  stol. 

Zvonek  v  lucerně  z  18.  stol.,  nepřístupný.  Železný  kříž  z  počátku 
19.  stol.  Na  dveřích  slohové  přítuhy  a  vkusné  kliky. 

Vchod  na  hřbitov  ozdoben   rokokovými  vásami. 

FARA  blíže  kostela  na  návsi.  Hned  na  první  pohled  se  prozrazuje, 
že  jest  téhož  původu  jako  kostel;  byla  vystavěna  1.  1765  nákladem  Fr. 
Jos.  hraběte  Pachty.  V  půdorysu  jest  obdélník  s  rohy  oblými,  na  delších 
stranách  vydutiny  segmentové. 


14 


Dekorace  stěn:  dole  okna  obdélníková  s  velikými  klenáky,  římsa 
kordonová  nahoře  oblá;  v  patře  okna  v  křídlech  čtvercová,  v  risalitě  po- 
délná a  polokruhem  přepjatá;  mezi  okny  dvojice  pseudojonských  pilastrů, 
kládí  prázdné,  mansarda  břidlicová.  V  průčelí  sedmiosém  balkon  na 
hmotných  konsolách,  ve  voluty  zatočených  ;  portál  čtyřhranný.  (Obr.  10.) 

Přízemí  sklenuto  plackami  a  valené  s  lunetami  ;  na  schodišti  pískov- 
cové balustrády.  V  patře  ploché  stropy. 


Obr.  10.  Bezno.    Fara  z  r.  1765. 


V  pokojích  portréty  Fr.  Jos.  hraběte  Pachty  a  jeho  manželky 
(1  26  X  r05  ;;í).  Obrazy  slušné,  na  plátně  malované.  Hrabě  drží  v  rukou 
nárys  fary  s  nápisem : 

^DIfICII  paroChIaLIs  Magno  bez 

NENSis  InsIgnIs  patronVs. 

CVÍ  beneDICtIo  sIt  et  SaLVS 

seMpIterna 

1765. 

Před  iarou  SOCHA  SV.  FRANTIŠKA  XAV.  Sv.  František  vy- 
obrazen leže  na  skále  pod  stromy.  Na  podstavci  nápis: 

kV  poCtIe 
wznesseneho 
Indiánského  aposstoLa  sWat 
frantIsska  XaWerÝa 
sstatVI  tVto  postaWIL 


15 


Vrozeny  naboznY  pan 

FRANTiSSEK    XaWER   SKrÝzEK 

rzeDIteI.  panstWI  bzenskeho 
ZA  panoWanJ 

GEHO  eXCeLenCY  pana  pana 
hrabIete  paChtY. 

Nápis  jest  orámován,  pod  rámem  pak  stojí:  H.  V.  —  F.  M.   (Obr.  11.) 


Obr.  11.  Bezno.  Socha  sv.  Františka  Xav.   z  pol.  18.  stol. 

Po  druhé  straně  fary  SOCHA  SV.  JANA  KŘTITELE.  Svatý 
Jan   vylévá  vodu  z   mušle. 

Za  školou  tři  SOCHY  »U  TŘECH  SVATÝCH«,  Kalvárie:  kříž, 
jejž  objímá  matka  Páně,  po  stranách  sv.  Máří  Majdalena  a  sv.  Jan. 

Před  velkou  hospodou  SOCHA  SV.  ŠIMONA-JUDY\ 

U  rybníčku  SOCHA  SV.  NOTBURGY'  se  srpem  v  jedné  ruce 
a  s  nádobkou  v  druhé,  z  níž  uděluje  dárky  dítku;  na  podstavci  dva  erby 


16 


Obr.  12.  Bezno.  Socha  sv.  Notburgy  z  první  pol.  18.  stol. 


V  kartuších.     Výška    podstavce    2   m^    výška    sochy,    přesně    modelované, 
také  2  VI.  (Obr.  12.) 

SOCHA  SV.  JANA  NEP.  na  novějším  kvádrovém  podstavci, 
4  ;;/  vysoká.  Na  rozích  stylobatu  voluty,  na  desce  ověšené  festony  erb 
Schútzů  s  nápisem:  t 

saeCVLo  DoLorVM 


17 

Byla  postavena  po  velkém  moru.  Světec  drží  v  jedné  ruce  kříž 
ve  druhé  biret. 

V  Malém  Bezně  u  silnice  k  Chotčtovu  SOCHA  SV.  VOJTĚCHA, 
uměle  modelovaná. 

Tyto  sochy  postavil  z  největší  části  v  pol.  18.  stol.  Fr.  jos.  hrabě 
F^achta  z  Rájová. 

U  silnice  ku  Strenicům  BOZI  MUKA  z  vrstveného  kamene  s  vý- 
klenky a  střechou   prejzovou.  Též  z   18.  stol. 


Obr.  13.  Bon  Repos.  Zámeček.   Pohled  na  hlavní  průčelí. 


Bon   Repos. 


Severozápadně  od  města  Lysé  na  výšině,  uprostřed  lesa  blíže  vesnice 
Čihadla,  umění  a  vědy  milovný  hrabě  Fr,  Ant.  Spork  pro  odpočinek  v  lesním 
zátiší  a  pro  zábavu  chytati  ptáky  vystavěl  ZÁMEČEK,  KAPLI  sv.  Jero- 
nýma a  při  ní  EREMITÁŽ  s  byty  pro  kněze  a  poustevníka  1.  1715. 
Vyzdobil  si  budovy  tyto  freskovými  malbami  a  sochami,  které  připisují 
se  Braunovi,  a  z  nichž  obraz  sv.  Jeronýma,  přenesený  do  Lysé,  za  dílo 
Brandlovo  se  pokládá.  L.  1768  koupil  to  vše  arcibiskup  Příchovský  a  při- 
pojil k  Benáteckému  panství.  Zámeček,  přední  budovu,  přestavěl,  i  taneční 
síří,  a  nazval  místo  toto  Bon  Repos.  Schaller  (p.  103.)  nazývá  les  »Čihadlo« 
»Mons  Sti  Hieronymi*,  kdež  prý  jest  nádherný  zámek  a  krásná  kaple 
sv.  Jeronýma.  Ještě  1.  1827  jmenuje  se  v  arch.  mus.  pěkná  kaple  sv.  Hiero- 
nyma,  nyní  spustlá  a  vedle  ní  i  kaple  sv.  Prokopa :  pouť  svatoprokopská 
byla  v  Bon   Repos  navštěvována  z  dalekého  okolí. 

1.  Zámeček  přední  jest  stavení  barokní,  dobře  zachované,  nízké, 
podélné,  na  terase,  se  dvěma  věžovitými  stavbami  po  krajích  a  risalitem 
uprostřed.  V  risalitu  jsou  dvéře  s  římsou  segmentovou,  na  koncích  ve 
voluty  zatočenou,  po  stranách  pilastry  ploché  s  pseudojonskými  hlavicemi 
Takové    pilastry    opakují    se  na  nárožích    sdružené.     Mezi  nimi   po  oknu. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Ml. -Boleslavský.  2 


11 


Nad  risalitem  vížka  s  hodinami.  Úprava  tato  se  opakuje  na  pokrajných 
staveních.  Prostřední,  podélné  stěny  jsou  hladké,  prolomené  okny  (čtyřmi, 
dvakráte),  s  orámováním  plochým  a  barokním  štukovím,  jež  nese  římsy. 
Římsa  okapnř,  kolem  celé  budovy  obíhající,  jest  silně  profilována.  (Obr.  13.) 

Zadní  strana  jest  podobně  článkována  —  s  portálky  v  podélných  stěnách. 

2.  Stavení  druhé,  zadní,  spustlé,  uzavírající  dva  obdélníky,  jimž 
čtvrtá  strana  vždy  schází,  s  ambity  dovnitř  otevřenými.  Na  stěnách  ven- 
kovských zbytky  fresek,  jmenovitě  v  západním  koutě,  kde  bývala  kaple*): 
obrazy  ze  života  Pána   Krista.    Nad   římsou   hautrelief:  Matka  Boží    kojící. 


Obr.  14.  Bon  Repos.  Zámeček.  Vnitřek  tanečního  sálu. 


Uvnitř  sál  s  kamny  empirovými  a  freskami  z  doby  původní  (z  1715): 
v  rámech  barokních  výjevy  lovecké,  chytání  ptáků,  čehož  všude  se  účastní 
dívka,  prý  dcera  Sporkova.  V  druhých  pokojích  fresky  rokokové. 

3.  Druhá  kvadratická  skupina  domů  hospodářských  jest  obydlena 
a  průjezdní. 

4.  Sál,  podélné  stavení  s  mansardou:  postranné  zdi  hladké,  s  pěti 
páry  oken  a  plochými  pilastry  na  nárožích.  V  průčelí  dřevěné  dvéře 
s  pískovcovým  orámováním,  členěné  plochými  pilastry  s  pseudojonskými 
hlavicemi,  na  nárožích  sdruženými.  Uvnitř  freskové  malby  z  časů  hr.  Pří- 
chovského  (z  konce  18.  stol.):  mezi  okny  vásy  s  květinami,  nad  nimi 
festony.  Nahoře  vyložená  římsa.  Na  stropě  fresky:  pagody,  čínské  glorietty, 

*)  sv.  Jeronýma. 


19 


pštrosi,  ananasy,  los,  ptáčkové.  —  Na  severní  straně  sloupy  se  třemi  ob- 
louky, oddělená  část  pro  hudbu  s  týmiž  freskovými  malbami:  na  stropě 
v  oválových  rámcích  štukových  andělé  hrající  na  hudební  nástroje.  (Obr.  14.) 

5.  Na  západní  straně  kaple  gotická,  novější. 

6.  Venku  za  lesem  kaplička  čtyřboká,  jejíž  stěny  jsou  členěny 
plochými  pilastry  s  pseudojonskými  hlavicemi  a  lvími  hlavičkami,  římsou 
a  kopulí;  nad  ní  pne  se  vížka  osmistěnná  s  lucernou;  na  vrchu  stříška 
s  křížem.      Před    kaplí    ve    čtyřech 

rozích  dva  andělé  vztýčení  v  diva- 
delní pose  a  dvě  lebky  na  vysokých 
podstavcích.  Vnitřek  sklenut  ko- 
pulí, otevřenou  do  lucerny.  (Obr.  15.) 

Boží  Voda 

lázeňské  místo  v  Chlumu,  L.  1594 
v  účtech  města  Ml.  Boleslave  na- 
zývá se  »Studánky  v  Chlumu*.  Po 
míru  v  Cáchách  (1748)  k  léčení  po 
vesnicích  kolem  rozložen  celý  pluk 
vojska.  V  18  stol.  vystavěla  Ml. 
Boleslav  nový  lázeňský  dům  »při 
mariánském  pramenu*  a  KAPLI 
SV.  ANNY:  stavení  čtyřboké, 
s  opěráky  v  rozích,  barokní,  se 
sedlovou  střechou  a  vížkou.  Jest 
sbořena,  obrazy  a  sochy  jinam  pře- 
neseny. Poblíž  kapličky  nalezeny 
dva  svitky    z  dvojitého    zlatého  drátu    spirálovitě    stočené   (zem.  museum). 


Obr.  15.  Bon  Repos.  Kaple. 


Bratronice. 

SOCHA  SV.  FLORIANA  u  atrarní  silnice,  pískovcová,  3  20  m 
vysoká,  1.  1902  opravená,  silně  polychromována.  Na  plinthu  hranolový 
stylobat  na  okraji  volutově  do  vnitř  stočený,  deska  bohatě  profilovaná 
s  kartuší  uprostřed,  podstavec  (užší)  a  na  něm  socha  světcova  v  tradicio- 
nelní  úpravě.  Na  stylobatu  letopočet   1773. 

Březno. 

Schaller   IV.,    88,    Sommer   II,    15,    Sedláček  X.,    42,    Vančk,    Okres  mlado- 
boleslavský 142.  Jizeran  1892,  Pam.  Arch.  XIII.,  178.  Knihy  n;i  faře:  pamětní  od  1.  1789. 

zádušní  počty  od  I.  1736. 

Březno  připomíná  se  poprvé  1.  1255  (Hostilka  z  Března);  bývalo 
tehdy    v  držení    pánu    z  Vartmberka.     L.  1544    připomíná    se   tu  TVRZ, 

2* 


20 


Obr.  16.  Břeino.  Zámek.  Pohled  z  parku. 

na  opěráky;  ve  středu  mírně  vystupující  risalit. 
braný,  nad  okny  lornené  římsy,  na  parapetech 
štukoví  (ovocné  motivy,  guirlandy,  masky,  po- 
prsí). Jižní  křídlo  dvoupatrové  s  přistavěnou 
jednopatrovou  vrátnicí.  Na  straně  severní  při- 
stavěno přízemní  křídlo  (prádelna):  na  ploché 
jeho  střeše  pak  terasa  s  kuželkovou  balustrádou, 
pískovcovou.  (Obr.  16  ) 

Zámek  původně  byl  spojen  dlouhými  sta- 
vením (pro  úředníky)  s  kostelní  oratoří,  nyní 
toto  stavení  sbouráno. 

Uvnitř  v  přízemí  i  v  obou  patrech  ve 
středu  rozlehlé  síně,  po  obou  stranách  schodiště 
a  chodby.  Přízemí  sklenuto  valené,  v  patrech 
stropy  ploché.  Výzdoba  stěn  čabrakovitými  pi- 
lastry  a  nikami. 

Vnitřní  zařízení  jest  moderní,  v  ně- 
kterých síních  též  starší  předměty  archaeologicky 
i  umělecky  cenné,  z  nichž  většina  jest  impor- 
tována. Proto  jen  u  výběru  vytýkáme:  ná 
bytek  intarsovaný,  džbán  s  víčkem  a  nápisem: 
G.  H.  D.  1686;  sklenici  O  285  w  vysokou,  ze- 
lenou s  erbem  pěkně  malovaným  a  letopočtem 
1629  a  pod  erbem:  A  LVCE  VITA.  Rokoková 
kamna  bílá,  spodek  na  třech  nohách  s  rocailly, 
svršek  končí  mušlovou  volutou;  vysoká  3  m. 
(Obr.  17.  j  Jiná  kamna,  podobná,  vyšší,  s  dekorem 
ovocným  a  rostlinným  ;  kamna  hranolová  s  vasou 


pustá  L.  1552  Otík  z  Bubna 
zdědil  Březno  a  v  jeho  dr- 
žení zůstali  páni  z  Bubna 
až  do  1.  1749.  Od  1.  1751 
přešel  v  moc  hraběcí  ro- 
diny Kounické.  L.  1765  ve- 
likým požárem  v  Březně 
byl  zachvácen  i  zámek. 
Hrabě  Kounic  vystavěl  zá- 
mek nový,  nynější,  1.  1770. 
ZÁMEK,  budova  dvou- 
patrová, skládá  se  ze  dvou 
křídel  v  pravém  úhlu  ksobě 
přiléhajících,  krytá  taško- 
vou valbou.  Hlavní  průčelí 
na  západě  opřené  na  rozích 
Kolem  oken   ploché  cham- 


Obr.  17.  Březno.    Zámek. 
Baroková  kamna. 


21 


na  vrcholu;  kredenc  importovaná  ze  Solnohradu;  hodiny  s  nápisem:  Dresden, 
nábytek  z  vlašských   Benátek.   Malby,  zámky,  dvéře  empirové. 

K  zámku  přiléhá  anglický  park,  založený  na  místě  zbořených 
stodol,  pivovaru  a  skleníků:  na  sloupech  i)l()tu  ořímsovaných  a  vybíhajících 
v  komolý  jehlan:  tesané  šišky  piniové,   koule  nebo  rokokové  vásy. 


Obr.  18.  Březno.  Kostel  sv.  Václava.   Pohled  do  kněžiště. 


FARNÍ  KOSTEL  SY.  VÁCLAVA.  L.  1384  byl  farním;  farář 
Hereš  v  Březně  uvádí  se  jako  rozsudí  v  jisté  při  (Ta  dra.  Soudní  akta  II., 
257).  V  době  husitské  katolická  fara  zanikla.  —  O  většině  pánů  březen- 
ských  známo  (Hložek  ze  Žampachu,  Bubnové),  že  se  znali  k  bratrské 
Jednotě  a  někteří  mezi  Bratry  boleslavské  pochovati  se  dali.  Po  válce 
třicetileté  obstarávali  církevní  potřeby  při  kostele  v  Březně  mniši  kláštera 
františkánského  v  Ml.   Boleslavi,  jak  se  1.   1747  praví,  po  80  let.  Léta  1747 


22 

zřízen  tu  byl  stálý  kněz,  farář,  ale  bydlil  zatím  v  domku  nyní  č.  76  blíže 
kostela;  pro  obilí,  hospodářské  nářadí  a  p.  vykázána  mu  chalupa  nyní 
č.  36,  kteráž  dlouho  zvala  se  > kněžskou*.  Farní  dům  nynější  vystavěn 
až  1.  1776  nákladem  4000  zl. 

Kostel  ku  poctivosti  sv.  Václava  posvěcený  vystavěn  byl  1.  1718  ná- 
kladem Adama  Maxm.  hraběte  z  Bubna,  protože  dosavadní  byl  příliš  malý. 
Stavitelskou  práci  vykonal  Jiřík  Prokopa  mistr  zednický  z  Března,  tesařskou 
Jirik  Kfdl  z  Bakova.  Se  stavbou  počalo  se  již  1.  1710,  ale  mezi  tím  se 
sřítil  i  s  lešením,  čímž  se  stavba  pozdržela. 

L.  1817  dáván  nový  krov  na  kostel  nákladem  6000  zl.,  kteroužto 
práci  provedl  ^an  Pidda;  po  ten  čas  četl  farář  mši  svatou  venku  u  sochy 
sv.  Floriána.  L.  1819  dávána  nová  podlaha.  L.  1801  spadla  s  průčelní 
stěny  socha  sv.   Petra  a  1.   1818  jinou  nahrazena. 

L.  1822  od  zvláštní  komise  shledáno,  že  bohatá  výzdoba  na  průčelní 
straně  kostela  jest  příliš  těžká  a  zdi  že  nemohou  ji  snésti ;  proto  sňata 
byla  nejsv.  Trojice  a  přenesena  do  kaple  v  Telibi  a  sv.  Václav  ku  poli 
>kněžskému'.   Za  to  postavena  nynější  předsíň. 

Téhož  léta  1822  pobořena  hřbitovní  zeď  kolem  kostela  a  všechny 
sochy,  znamenité  práce  kamenické,  zmizely,  pamětní  kniha  neví,  kam  I 
Hřbitov  od  kostela  vzdálen  a  nový  založen  u  sochy  sv.  Leonarda  1.  1788 
a  kříž  tu  postaven.  L.  1836  dostal  nový  kříž  s  Kristem  Pánem,  pěkně  ma- 
lovaným. L.  1857  byl  i  tento  starý  hřbitov  opuštěn,  jakožto  nezpůsobilý, 
a  založen  nynější. 

L.  1810  byly  kostelní  věci  poslány  do  Mladé  Boleslave  k  přelití- 
odevzdán  i  kalich  z  1.  1651,  jejž  hrabě  Kounic  vykoupil  za  92  zl,  rovněž 
monstranci.  L.  1820  sedlák  J.  Dlask  ze  Lhoty  daroval  nynější  křížovou 
cestu,  malovanou  od  Ant.  Košateckcho,  malíře  bakovského ;  1.  1821  postranní 
oltář  Matky  Boží  dal  »štafírovati  březenský  cech*,  což  vykonal  Haken 
z  Dol.  Bousova  (za  200  zl.):  odtud  zval  se  oltářem  cechovním.  L.  1837 
matrony  v  M.  Lhotě  věnovaly  sochu  sv.  Anny  v  harasovém  obleku  a  za 
sklem,  aby  jim  byla  na  všechna  procesí  vydávána. 

Budova  kostelní  jest  barokní  stavba. 

Presbytář  jest  zavřen  pěti  stranami  osmiúhelníka,  nižší,  nežli 
stavba  chrámová.  Zdi  jeho  prolomeny  jsou  dvěma  okny,  třetí  v  závěru 
zazděno.  Zaklenuta  jsou  segmentově,  ostční  jich  profilováno.  Nad  okny 
sochy  sv.  apoštolů  (na  konsolách):  Filipa  a  Frant.  Ser.  Po  obou  stranách 
přístavky;   severní  spojoval  kostel  se  zámkem. 

Loď  lisenami  rozčlánkovaná,  má  na  stranách  po  čtyřech  oknech, 
jež  jsou  vypravena  jako  v  presbytáři.  Nad  nimi  sochy  apoštolů.  Na  straně 
jižní:  S.  ANDREAS,  S.  BARTOLOMEVS,  S  lOANNES,  S.  — .?  Po  straně 
severní    (zámecké) :  S.  MATHIAS,  S.  THOMAS,  S.  IVDAS,  S.  SIMON. 

Dvéře  ve  stěně  severní  pravoúhlé,  s  ostěním  jako  u  oken  profilo- 
vaným. 


23 

Průčelí.  L.  1822  přistavěna  nynější  předsíň  s  hlavním  vchodem, 
po  jeho  stranách  čtyřhranné  sloupy  s  římskými  hlavicemi,  spojené  segmen- 
tovým obloukem.  Na  nároží  sdružené  lišeny,  na  nich  kládí  a  trojúhlý  štítek. 
Průčelní  stěnu  zdobí  niky  se  sochami:  v  právo,  dole:  S.  lOANNES,  nad 
tím  menší  socha:  S.  CASIMIRVS;  výše  nika  s  mušlovou  výzdobou:  S.  ANNA, 


obr.  19.   Březno.  Kostel  sv.  Václava.  Kalvaiie  t  18.  stol. 


nad  tím  menší :  S.  FLORIAN ;  -  v  levo  dole  :  S.  AD ALBERTVS  a  S.  LIDMLA ; 
výše  v  mušlové  nice:  S.  ELÍSABETHA  a  nad  tím  socha  neznámého  světce. 
Nad  předsíní:  S.  PETRVS  a  S.  PAVLVS. 

Vnitřek:  Presbytář  sklenut  závěrem  a  klenbou  valenou  s  lunetami; 
jest  nižší  a  užší.  Po  stranách  dvojí  oratoř  s  otvory  segmentem  uzavřeným. 
(Obr.  18.)  Pod  oratoří  na  straně  evangelia  obraz:  zámek  Litice  na  památku 


24 

jakéhosi  neštěstí,    které  tu  potkalo  pána  z  Bubna;    na  protější  straně  pod 
oratoří  obraz,  také  historický,  s  nápisem: 

^alí  IÍEl)e  |!iíl  fríjau  an  ben  J*an 
Řílťm  ber  ci^o^z  Q^otí  íjaíí  nirfjí  líEinoIí 


bcií  jum  C!i)rali  (?)  íEIjiit  uicifjcit 
li^afí  ber  Sall  ©Erurladjen  follt 
janií  allcn  Beiligcn  im  BimmEÍ^elf 


in  Jíugcn&Iidí  braáj  l|oIj  xiub  eíIjeh 
barum  lei;  goíí  iiclobí  oline  (Bnb  alle  i?£ií. 
bcn  26.  y{mw]li  Jínno  1710. 

Na  obraze  nedokončená  stavba,  s  ní  řítí  se  zedníci,  dole  jiní,  zámečtí, 
ve  sběhu. 

Vítězný  oblouk,  půlkruhový,  spočívá  na  pilastrech  s  římsovými 
hlavicemi. 

Loď  jest  rozdělena  na  čtyři  travée,  jež  oddělena  jsou  pásy  na  pi- 
lířích; do  každého  travée  prolomeno  jest  po  jednom  okně  v  právo 
i  v  levo.     Klenba  valená    a    silně  lunetovaná.     Na    stropě  malby:    1.  oko 

boží,    v    rozích    andílci    hlavičky,    vše    v    rámci    barokově    zprohybaném; 

+ 
2.  IHS,  po  stranách  andílkové,  v  rámu  okrouhlém;  3.  desatero,  v  rámu; 

4.  nad  chorem  kříž  v  paprscích,  vše  zarámováno. 

Sakristiev  levo  z  kostela,  vchod  s  opažením  oblomeným,  pískov- 
covým; sklenuta  valené  s  lunetami  —  dvoudílná;  nad  ní  oratoř,  jež 
na  zadní  straně  měla  pokoj,  z  něhož  se  šlo  do  sbořeného  křídla  zámeckého. 

Naproti  na  straně  jižní  též  u  presbytáře  kaple  otevřená  segmen- 
tovým obloukem,  nad  ní  též  oratoř.  Obě  oratoře  otvírají  se  do  kostela 
segmentem,  sklenuty  jsou  křížově  bez  žeber.  Přístup  na  obě  oratoře  šne- 
kovými schodišti. 

Hlavní  oltář:  Obraz  sv.  Václava.  Sv.  Václav  na  úsvitě  na  cestě 
do  chrámu  dostižen  najatými  pochopy,  zachytil  se  a  drží  se  rukou  kruhu 
ve  dveřích  chrámových.  Výjev  tento  osvětluje  v  pozadí  pochodeň.  Nad 
ním  vznášejí  se  andělé  nesoucí  věnec  mučedlnický.  Rám  barokový,  s  bo- 
hatým kolem  ornamentálním  vyřezáváním,  z  roku  1710;  obraz  nesou 
andělé.  Nahoře,  v  oblacích,  obraz  nejsvětější  Trojice,  jejž  nesou  dva  andělé. 
Po  straně  obraz  sv.  Vojtěcha  a  známé  dva  historické  obrazy  pod  ora- 
tořemi. 

Postranní  oltáře  s  řezbou  akanthovou.  Na  obou  nápis .■  EX  VOTO. 
1.  Na  prvním  obrazy  svaté  Rodiny  a  archanděla  Míchala  (v  ná- 
stavci); 2.  na  druhém  sv.  Antonína  Pad.  a  v  nástavci  Zvěstování 
Panny  Marie.  Oba  oltáře  i  s  obrazy  z  polovice  18.  stol.  —  Osm  svícnů 
současných. 


25 


Kredenční  oltář:  mensa  zprohýbaná  s  otupenými  rohy.  Na  ní 
skříň  vyřezávaná:  dole  v  otvoru  uhlí  žhavé,  nahoře  sošky  tří  mládenců 
v  peci  ohnivé  (naturalisticky  podáno);  v  nástavci  kříž,  pod  ním  sv.  Máří 
Majdalena,  po  stranách  Panna  Maria  a  sv.  Jan.  Pěkná  práce  z  18.  stol. 
(Obr.   19.)    Kazatelna  současná,  z   1.  pol.   18.  st.,    slušná  práce  barokní. 


Obr.  20.  Březno.  Kostel  sv.  Václava.  Kazatelna  ?.  18.  stol. 

Na  řečmšti  sochy  čtyř  otců  církevních,  uprostřed  v  mušlové  kartuši  Zvěsto- 
vání P.  Marie;  na  stříšce  čtyři  evangelisté,  nejvýše  Ježíš.  (Obr.  _0.) 

Kalich  vysoký  0-178  m.     Noha  šestikruhová  s  podvalem  s  vyseka- 
nými křížky.  Na  plochách  kruhů: 

1.  OD   VROZENÉ 

HO  P.   P.   KVNATl 
JAROSSLAWA  .  HRA 
BIET  .  Z  BVBNA  .A 


26 


Z  LITIC  .  NA  .  BR 

ZEZNI  .  SKASSO 

WIE  .  A  LITIC 

G:  M:   C: 

RADDY  .  A  ,  HEYTMAN 

KRAYSKYHO 

2.  Ornament  stuhový  a  liliový.    3.  Znak    pánů    z  Bubna    s  nápisem : 

K.I.H.Z.B.G.M.R.,  dole  1  .  6  .  5  ,  1.,    4.   z=   2.,    5    Erb   s  pod- 
pisem: L  .  P  .  H  .  Z  .  B.  6.-2. 

Noha  ukončena  šestihrannou 
deskou  a  nápisem: 

EuSebie  |  Hrabinka  |  z    Bubna  |  Ro- 
zena I  wratislawka  | 

Z  mitrouic  j  wlastni  Seftra  Lidmili  j 
Poletini  I  Hrabinki  |  z  Bubna. 

Ořech  —  balustr,  číše  nahoru 
vyhnutá,  v  průměru  0'08  ;;/,  hladká. 
(Obr.  21.) 

Monstrance  sluncová, 0*35 m 
vys.,  z  mosazi,  postříbřená  a  pozla- 
cená. Noha  ellipsová  s  tlačeným  or- 
namentem stuhovým  a  ovocným ;  na 
paprscích  dva  rámečky.  Práce  roko- 
ková z  2.  pol.   18.  stol.  (Obr.  22.) 

Křtitelnice  VIQ  m  vysoká, 
dřevěná,  na  třech  spárech.  Nodus 
kulovitý  s  řezaným  ikartušemi  a  ovo- 
cem ;  o  něj  opírají  se  nohama  dva 
andělé  držící  kotel;  ten  jest  okrouhlý, 
vásovitý  s  píšťalami,  z  předu  plastický 
erb  pánů  z  Bubna.  Víko  s  obrubou 
vaječníkovou  jest  dvojdílné,  na  něm 
hlavy  andílků;  nejvýše  na  stonku  křest  Páně.  Výborná  práce  z  počátku 
18.  stol.   (Obr.  23.) 

Cínové  lampy  věčné  (čtyři)  ozdobené  hlavami  andělů  na  řetízcích 
z  18.  stol. 

Svícny  na  hlavním  oltáři  (šest)  vysoké:  dva  0*51  ?;/,  dva  049  w, 
dva  0465  w;  všechny  z  počátku  18.  stol. 

Socha  sv.  Jana  Nepom.,  dřevěná,  ve  výklenku  u  postranního 
oltáře;  na  konsole  hlavy  andílkův  a  obláčky.  Socha  komponována  tradi- 
tionelně.   Vysoká   1-30  m.  Z  poč.  18.  stol. 


Obr.  21.  Březno.  Kostel  sv.  Václava  Kalich  z  1.  1651 


27 


Nad  vchodem  do  sakristie  obraz  na  plátně:  hrad  L  i  t  i  c  e,  v  rámu, 
rokokovém.  Obraz  s  v.  Vojtěcha,  na  plátně,  18.  stol.  Obraz  Matky 
Boží  sedmibolestné,  z  18.  stol;  sv.  Notburt^y,  z  poč.  19.  stol.  Křížová 
cesta  (novější).  Na  zpovědnici  socha  sv.  Josefa.  Varhany  s  i^ezbou 
akanthovou,  současné  s  postranními 
oltáři. 


Obr.  22.  Březno.  Kostel  sv.  Václav; 
Monstrance  z  pol.  18.  stol. 


Obr.  23.  Březno.  Kostel  sv.  Václava. 
Křtitelnice  dřevená  z  počátku  18.  ttol. 


U  dveří  do  sakristie  v  kostele  zazděn  jest  náhrobek  vys.  1  52  ;// 
a  široký  TOO  ;//:  mladý  rytíř  ve  zbroji,  s  přílbou  sňatou  u  nohou,  na 
druhé  straně  znak  bubnovský.  Ruka  spočívá  na  rukovčii  meče.  Kolem 
čte  se  nápis: 

lEÍa  ]B  :  1681  íinc  \2  WMv^^  bubna.  Urn  —  icnii  J^^an  ]>.-\n  Bcn- 
ntan  ^^fapiueg  }  Bubna,  fiuobobiuMi  ^,m  na  "i^itici  a  na  bucnu-  luapc  — 
(dolejší  okraj  s  nápisem  schází)  —  nal.  Ci>choi{o  nirtuii:  ačlo  tutn  y^oi)r?bcno 
ro  luirjc  í^cjchauia  BIaIjp}"IauicuEl;D  lujkrpllcui. 


28 


Před  hlavním  oltářem  červená  pískovcová  deska,  1'48  ;;/ X  O  98  w, 
kryje  sklípek,  kryptu*) ;  do  ní  vytesán  jest  znak  pánů  z  Bubna  a  nad  ním 
do  kamene  vryt  jest  nápis: 

ANNO    1721   DIE  29.   NOVEMBRIS 
IN   DOMINO   OBUT  ILMVS 
D  :   D  ;   ADAMVS   MAXMILIANVS 
S  :  R  :  I  :   COMES  DE  BVBNA 
ET  LITIZ  S  :   C  :  R  :   M  :   CAMER  : 
^TATIS  SV^  ANN:  74. 


Obr.  24.  Eřezno.  Zvonice  z  16.  stol. 


ZVUaICK  stojí  osaměle,  poblíže  presbytáře,  na  polední  straně  ko- 
stela; Kamenná  věž  čtyřhranná,  jejíž  jedna  strana  má  rozměru  850  m, 
při  hranách  maltovou  štukou  ozdobená,  se  střechou  stanovou  o  dvou  ma- 
kovicích. (Obr.  24.)  Přízemí  jest  sklenuto.**)  Do  prvního  poschodí  vedou 
schůdky  na  vnější  straně  zvonice.  V  malé  síňce  spatřuje  se  krb  v  rohu, 
ostatek  zaujímá  obydlí  zvoníkovo.    Odtud  vedou  schody  ke  zvonům,    kde 

*)  L.  1819,  když  dávána  nová  podlaha,  byla  hrobka  tato  otevřena  a  našly  se 
v  ní:  dvě  velké  rakve,  pět  malých  a  rakev  skleněná;  též  tři  křížky  mosazné.  Délky 
měla  4'/.  šířky  1','/.  Zároveň  otevřena  i  druhá  hrobka  uprostřed  kostela,  která  nemá 
žádného  nápisu  a  uvnitř  shledalo  se  pět  rakví,  mezi  nimi  též  patřící  matce  tehdejšího 
faráře  Scheibla;  délky  měla  6°,  šířky  2°. 

**)  Rozpravy  Společnosti  přátel  starožitností  III.,  86. 


29 

zeď  jest  prolomena  čtyřmi  okny  gotick\'  sklenutými.  Zdivo  jejich  jest  silné 
r75  ;//,  výška  oken  (světlost)  2  63  w,  šířka  1  50  ^//.  V  tomto  dolejším  lešení 
visí  dva  zvony,  stejné  téměř  velikosti. 

Za  starých  časů  mívala  věž  tato  báň  a  makovici,  již  jjrý  1.  1C60- 
vychází  to  na  jevo  z  listiny,  která  při  zasazování  nového  > globusu*  1.  1770 
byla  tu  nalezena.  L.  1797  byla  dávána  nová  báně,  kterou  zhotovil  Joacliivi 
Volf  rám;  1.  1833  opravována  a  při  té  příležitosti  na.šly  se  v  ní  listiny 
z  1.  1718  a  1797  L.  1869  byla  prudkou  vichřicí  shozena,  od  té  doby  má 
nynější  podobu. 

Dva  zvonky  a  cymbal  pro  hodiny,  jenž  sem  byl  ze  zámku  přenesen, 
visí  v  hořejším  lešení. 

1.  Zvon  Petra  zvonaře  z  Hradec,  jenž  hned  potom  přenesl  sídlo 
své  do  Ml.  Boleslave,  má  výšky  0  75  ;;/,  průměru  107  vi.  Ucha  jsou  tvaru 
do  úhlu  zahnutých  pásů. 

Kolem   hořejšího  okraje  vine  se  nápis  dvěma  řádky: 

LETHA  t  PANIE  ^M^DscXLiVIi  TENTO  S  ZWON  '£.  GEST  SLYT 
1  KETOZETY  ^  A  X  K  OHWALE  =  2:  PANV  X  BVOHV  2  WSSEMO- 
HVOZYMV  2:  DOBRZEZNA  X  PO  i  OHNY  *  SKRZE  2:  PETRA  X 
ZHRADOZE   -S. 

Na  plášti   reliéfy:  sv.   Josef  a  Bůh  otec  ij). 

2.  Největší  zvon  má  výšky  078  ;//,  průměru  107  in.  Ucha  tvaru 
pruhového  pokryta  květinou.  Hořej.ší  okraj  ovinut  jest  vlysem  kompono- 
vaným z  rozvilin  ve  volutách  se  proplétajících,  v  nichž  sedí  ptáčkové, 
proti  sobě   hledící;  šířka  vlysu  0*10;//.  Pod  ním: 

Na  straně  jižní : 

MIKVLASS   STARSSI  Z   BVBNA 
NA   LITICZYCH   A  ZAMBERCZE 

Erb  pánů  z  Bubna, 

LÉTA  PANIE   1598  SLYT 

gest  tento  zwon  ke  czti  ac 
hwale  bozi  za  sprawowani  a 
drženy  statkv  brzezenskeho 
Vrozeného  a  stateczneho  Ryti 
RZE  Pana  Mikolasse  Starssiho 
z  bvbna  a  naliticzych  zambercze 
Abrzezne 

Medaillon  s  opisem  : 

YAKVB  Z  GRANOWA  W  LETECH  Medaillon 

LXXXIII   LÉTA  1545.  s  reliéfem. 

Uprostřed  reliéf  starce. 


30 


Na  druhé  straně 


OFKA  ZBVBNA  ROZENA   Z  ZAMPACHV 
ANA  BR  Erb  ZEZNE 

Hložků  ze 
,  Žampachu. 

slyt  gest  od  yakvba 
mielniczkeho  w  bole 
slawy  mladém  nad 
Gyzerav 

Medaillon:  Medaillon 

Jakub  z  Granova.  s  reliéfem. 

V  hořejším  lešení  visí  zvonky: 

3.  Václava  zvonaře  se  stěnami  silně  prohloubenými;  otočen  jest 
vlysem  z  19  figurek  (řada  sedmi  figurek  se  opakuje  -\~  5).  Pod  nimi  čte 
se  nápis: 

SLIT   GEST   TENTO 

ZWONECZ   OD   WACZ 

LAWA  ZWONARZE 

W  MLADÉ  BOLESLAWI 

NAD    GYZERAV   LETHA 

PANE    1585 

Výška  i  průměr  O  34  m. 

4.  Při  hořejším  okraji  otočen  jest  páskou  listovou. 
Pod  ní   vine  se  kolem  nápis: 

LyWDATE  OOMINVMOMNEÍ  CENTESA^D-ldíIO 

Tato  slova  ověšena  jsou  lístky  akanthovými,  z  nichž  hledí  Pricqueiovi 
andílkové.  Na  plášti  střídají  se  dvakrát  kartuška  s  I H  S,  kterou  nesou 
andělé,  s  andílčími  hlavami  okřídlenými.  Výška  O  23  w,  průměr  029  m. 

Na  návsi  SOCHA  SV.  FLORIANA,  pískovcová,  asi  4  vi  vysoká. 
Socha  světcova  stojí  na  podstavci  hranolovém:  na  něm  v  kartuši  koruno- 
vané, v  předu,  spatřuje  se  : 

S 

FLORIA 

NVS 

Na  soklu  sochy:  MDCCXVII. 
Slušná  práce  baroková. 

Naproti  stojí  SV.  PROKOP,  asi  5  >n  vys.  Z  pískovce,  i  podstavec 
pískovcový,  dvojnásobný,  pěkných  poměrů. 

Z  předu  allianční  erb  plastický,  pod  ním  do  kamene  vryto: 


v  zadu 


31 

EX   Voto 

HaeC  staiVa   faCta 

Et  poslta  pro  HONO 

RE  et  gLoría  SaN 

Cti  ProCopIl   a  SV 

saNNa  CoMItls 

sa  bVBNIaNA 

NATA  CLariana 

1730. 

SWatij   proko 

pe  Prof  za  naf 

BYChoM  opa 

troWanl  Bij 

Lij   oD  Wffeho 

zLeho. 

SOCHA  SV.  VÁCLAVA,  sňatá  s  průčelí  kostela,  pískovec,  vy- 
soká 2  00  m.   Pěkný  barok,  komposice  běžná. 

SV.  LINHART  socha  u  hřbitova,  pískovcová,  přes  4;//  vysoká; 
na  zvláštním  soklu  socha  světcova,  po  jehož  stranách  leží  kůň   a  vůl.    Na 

podstavci  nápis: 

+     +     + 

TVto  StatVI    ke  Czti  zr 

sWatého  LYnharta 

WYhotoWYti  = 

DaLo  Mleftys 

BRzezno 

Anno    1752. 

Při  cestě  ku  Lhotě  SOCHA  SV.  ISIDORA,  přes  3  w  vysoká, 
pískovcová.  Na  podstavci  čtyřbokém  nápis: 

S: 

IZIDORA 

TVto   StatVI  = 

na  paMatkV: 

pro  opatroWanl 

zLého   WyhotoWItj 

DaLa  obeCz 

BRzezenfka. 

Anno  1753. 

V  zadu  reliéf  výjevů  ze  života  světcova  s  letopočtem  1753.  Světec 
s  pravicí  na  srdci  a  v  haleně. 


32 


Brodce. 


Sedláček  X.,  369. 

Městečko  na  silnici  od  Ml.  Boleslave  k  N.  Benátkám,  u  Sommera 
nazvané  Slezská,  kde  sestupuje  s  lesnaté  pláně  dolů  k  Jizeře.  Osada  staro- 
žitná: 1.  1282  patřily  Brodce  kapitule  vyšehradské  (Regesta,  II.).  V  Brod- 
cích  stávaly  kostel,  fara,  snad  i  zámek,  jež  časem  přeneseny  byly  do 
Horek. 


Obr.  25.  Brodce.  Sousoší  Panny  Marie  z  pol.  18.   stol. 


L.   1575    byly  nadány  erbem  od  Albrechta    Zd.   Kaplíře    ze    Sulevic. 
Na  radnici  PECET   s  nápisem: 

PECZIET  MIESTECZKA  BRODECZ   NAD   GIZERAV 
15     znak     75 

Na  vížce  hodiny  s  CYMBÁLY,  které  jsou  holé  a  ZVONEK, 
vysoký  0'27  w,  šir.  037  ;//.  Při  korunce  sedm  listův  akanthových,  dolů 
obrácených.  Na  plášti  reliéf:  korunování  Panny  Marie  a  pod  ním  leto- 
počet 1735. 


33 

Na  náměstí  pískovcové  SOUSOŠÍ:  Matka  Boží  růžencová  se  sv.  Do- 
minikem a  sv.  Teresií  na  trojnásobném,  zprohýbaném  podstavci;  v  zadu 
anděl  v  oblacích  též  na  zvláštním  podstavci.  K  sousoší  tomu  vedou  troje 
schody.  Z  pol.   18.  stol.  (Obr.  25.) 

Na  silnici  k  Luštěnicům  mezi  borovicemi  SOCHA  SV.  VAVŘINCE 
v  dalmatice,   z   18.  stol. 

L.   1835  obnoven   KŘÍŽ     »Na   hatích,    k   Luštěnicům. 


Obr.  2ó.  Bukovno.  Kostel  sv.  Jana. 


Bukovno. 

Bývala  zde  TVRZ,  po  níž  psala  se  vladycká  rodina  »z  Bukovna*. 
L.  1408  připomíná  se  Pesík,  panoše  z  Bukovna,  ve  sporu  se  svým  sou- 
sedem Janem  z  Michalovic  (Tadra,  Soudní  akta  VI.,  214).  V^  16.  století 
Hradečtí  z  Bukovna  byli   v  držení  domů  v  Ml.   Boleslavi. 

KOSTEL  SV.  JANA  NEPO.MUCKÉHO  byl  vystavěn  1.  1769 
a  1.  1770  od  vikáře  boleslavského  K.  Rossiho  vysvěcen.  (Hraběnka  Marie 
Jana  Nepomucena  Herzaňová  na  Kosmonosích  odkázala  1200  zl.,  aby 
někde  na  panství  kosmonoském  byla  postavena  kaple  ku  cti  sv.  Jana 
Nepom.)  L.  1773  zřízen  tu  první  kaplan,  I.  1775  založeny  matriky,  1.  1791 
založen  nynější  hřbitov  a  1.   1858  dosavadní  expositura   povýšena  na  faru. 

Kostelík  sv.   Jana,    orientovaný,    stojí  uprostřed  návsi    na  terase  a 

kopečku.  (Obr.  26.) 

3 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Ml.  Boleslavský. 


34 

Presbytář  okrouhlý,  členěný  čtyřmi  pilastry,  jež  nesou  římsu 
kolem  kostela  obíhající.  Nad  presbytářem  valba  pětistranná,  každá  hrana  na 
pilastr  sbíhající,  s  plechovým  sanktusem.  Okna  dvě,  segmentová. 

Loď  mírně  z  půdorysu  vybočuje,  v  ní  po  jednom  okně,  segmentově 
sklenutém. 

Věž  čtyřhranná,  římsou  kolem  kostela  obíhající  rozdělená:  v  dolní 
části  portál  segmentově  přehnutý,  s  pískovcovým  obložením,  s  římskou 
prohnutou,  pak  okno  segmentové  též  s  římskou ;  v  horní  části,  která  jest 
o  málo  nižší,  takové  také  okno  a  hodiny.  V  obou  patrech  po  stranách 
hseny.  Nad  věží  dvojí  přílba.  Všechny  rohy  zaobleny. 

Vnitřek:  Presbytář  sklenut  valené;  na  klenbě  freskový  obraz 
sv.  Jana  Nepomuckého  ve  štukovém  rámu  barokově  zprohýbaném,  jemuž 
po  stranách  koří  se  andělé.  Loď  sklenuta  valené  s  lunetami.  Na  stropě 
freska:  Kristus  učí  národy.  Po  stranách  v  rozích  obrazy:  1.  Ty  jsi  Petr; 
2.  desatero;  3.  cběť  Abrahamova;  4.  Kristus  v  zahradě  Getsemanské. 
Kruchta  na  dřevěných  sloupích,  vyložená,  zprohýbaná  barokně  a  obla- 
movaná;   z  téže  doby,  jako  oltáře. 

Hlavní  oltář  barokní:  kříž,  jemuž  koří  se  andělé.  Všechno  dře- 
věné a  pozlacené.  Po  stranách  nade  dveřmi  za  oltář  vedoucími  vásy.  Hlavní 
obraz  sv.  Jana  Nep.  v  bohatém  rámu  v  rozích  zprohýbaném,  s  bohatou 
řezbou  akanthovou,  jejž  nesou  andělé. 

Postranní  oltář  v  právo  dřevěný,  prázdný,  s  volutami  po  stra- 
nách ;  na  tabernaklu  soška  Panny  Marie  ve  skřínce  zasklené,  po  stranách 
sošky  sv.  Josefa  a  sv.  Anny,  andělé;  nahoře  obraz  Madonny,  po  stranách 
sošky  andělů. 

Kazatelna  okrouhlá,  nahoře  orámovaná,  dole  s  vydutým  podvalem. 
Pilastrem  rozdělena  jest  na  dvě  pole,  v  nichž  kartuše  s  festonky.  Na  střeše 
lambrekin,  sochy  zlacených  andělů,  desatero  s  okem  Božím  nahoře. 

Oltáře  a  kazatelna  z  r.   1770, 

Křtitelnice  kamenná  z  1.  1629,  podoby  kalichové,  vysoká  VOS  m, 
s  víkem  r76  m,  se  skupinou  plechovou:  Křest  Páně:   »Agnus  Dei.« 

1.  Kalich  pozlacený,  vys.  0"225  ;;í,  noha  oválová,  ovinuta  páskem 
z  listů  akanthových,  na  stonku  nodus  obložen  akanthy,  druhý  nízký  válec, 
číše  holá,  009  7n  v  průměru. 

2.  Kalich,  noha  zprohýbaná,  s  obloučky;  obloučky  otočen  jest 
i  stonek  a  v  nich  provazce ;  jinak  holý.  Výška  0'23  m,  průměr  0'09  m. 

Pacifikál  stříbrný:  noha  zprohýbaná,  nodus  kartušový,  Kristus 
ukřižovaný  též  stříbrný,  ramena  kříže  ukončena  trojlisty.  Všechny  tyto 
tři  předměty  z  téže  doby,  jako  kostel. 

Zvony  byly  sem  přeneseny  ze  starého  kostela,  nyní  zrušeného, 
v  Hor.  Stakorách.  Starší  z  nich  vysoký  061  ;;?,  v  průměru  0"53  ;;/,  otočen 
jest  nad  korunkou  čtyřmi  oblouny  (2  -f-  2),  mezi  nimiž  čte  se  oblíbený 
u   Pňcqueye  nápis : 


35 

SIT   NOMEN   DOMINI   BENEDICTVM   IN   SvECVLA 

AD®  1658  ® 

Pod  nápisem  pásek  drobných  Pricqucyovských  rozvilin,  ověšený  dole 
festonky,  jež  se  střídají  s  akanthovým  listem  dolů  obráceným.  Na  plášti 
reliéfy  Kalvárie  a  na  protější  straně  Madonny,  mezi  nimi  na  straně  3.  a  4. 
Pricqueyovy  andílci  hlavy,  jakož  i  pod  Madonnou;  nad  andělíčky  v  me- 
daillonech  dva  erby, 

2.  Druhý  zvon,  stejně  veliký,  má  výšky  0  51  ni,  v  průměru  0-64;//. 
Na  jedné  straně  reliéf  sv.  Jana  Nepomuckého,  na  protější  straně  nápis 
novější: 

Tento  zvon  jest  v  roku  1663  za  panování  pana  rytíře  Mladoty  ze 
Stakor  v  Mladé  Boleslavi  slit  a  dne  30.  září  1852  na  náklad  společných 
příspěvků  občanů  a  dobrodinců  přelit  v  Praze  od  Karla  Bellmanna^  c.  k. 
dvorního  zvonaře. 

3.  V  sanktusu,  výška  O  30  ;;/,  průměr  O  33  m.  Na  plášti  reliéf  sv.  Pro- 
kopa s  ďáblem  u  nohou  ;  dole  po  stranách  I  .  K  .  S  .  —  1773.  (Joh.  Krist. 
Schunka.) 

SOCHA  PANNY  MARIE  na  návsi,  postavená  nákladem  Josefa 
Jíry  z  Bukovna  dle  pamětnice  farní  1.  1762,  chrono(,'ram  však  dává  leto- 
počet 1752.  Na  pískovcovém  podstavci  s  bohatou  římsovou  hlavicí  stojí 
pozlacená  socha  Madonny  na  světakouli  potírajíc  nohou  hada;  kolem 
hlavy  hvězdová  gloriolla.   Na  stylobatu  čte  se  nápis: 

HONORi 

atqVe 

VeneratIonI 

DeIpar^ 

In  CoeLosa  ssVMpt^ 

eX 

sIngVLarI  pIetate 

ereXIt 

lO:  II: 
Na  zadní  straně  poznamenán  rok  opravy  1886. 

Hor.  Cetno. 

Sedláček  X.  390  —  Vaněk  121.   -   Sommer  146. 

Cetno,  též  Ceteň  Horní  a  Dolní  (jako  Vtelno  —  Vtělen,  Slivno  — 
Sliven),  bývalá  tvrz  a  dvůr  poplužní  nad  Skalským  potokem,  podle  níž 
nazývala  se  vladycká  rodina  Cetenských  z  Četně,  o  níž  napsal  A.  Rybička 
v  Památkách  Arch.  VIII. 

3* 


36 

Na  dřevěném  sloupu  pod  stříšUcu  ZVONEK,  mající  v  průměru  0-39  m, 
výšky  0'30  ;//.  Kolem  korunky  dva  kruhy  a  pod  nimi  ovinuta  kolem  zvonu 
ozdoba  květinová.  Na  plášti  reliéf  svatých  Petra  a  Pavla ;  dole  na  protější 
straně:  I  •    G  ■   K  •    1764  {Johann   Georg  Kuhner). 


Čej  ky. 


Pam.  arch.  XVII.  720.  —  V.  Vaněk  114. 

Na  ostrožně  nízkým  lesem  porostlé  nad  potokem  Skalským  jižně  od 
Strenic  uchovaly  se  ZŘÍCENINY  KOSTELA  SV.  KATEŘINY,  jenž 


Obr.  27.  Čejky.  Zříceniny  kostela  sv.  Kateřiny. 


býval  farním  1.  1354;  podací  právo  vykonali  tehdy  Jošt  a  Jeník  z  Čejk. 
L.  1668  připomíná  se  jako  zřícenina,  očazené  kameny  nasvědčovaly,  že 
zašel  požárem.  (Obr.  27). 

Stál  za  dvojnásobným  příkopem,  na  terase  120  m  vysoké.  Z  průčelní 
strany  na  západě  zachovaly  se  zdi  4  ;//  vysoké,  s  otvorem  —  někdejším 
portálem  a  oknem  nad  ním  (zbytkem),  0'80  m  širokým.  Nejvíce  zdiva  zbylo 
na  straně  jižní.  Kostelík,  stavba  gotická  ze  14.  věku,  skládal  se  z  presby- 
táře polygonového,  jehož  strana  měřila  217  ;/?,  a  lodi  obdélné,  jejíž  délka 
činila  6'80  ;;z,  šířka  5"50  m  —  presbytář  měl  o  2  m  méně.  Kolem  obíhal 
sokl  1  m  vysoký,  tesaným  pískovcem  obložený;  opěracích  pilířů  a  značek 
neshledáno.  Sílá  zdiva  085  —  0  90  m\  nároží,  sokl,  ostění  triumfálního 
oblouku  bylo  z  tesaného  pískovce,  jehož  zbytky  i  ve  zříceninách,  profilo- 
vané, se  nacházejí.  Vchod  a  okno  v  záp.  průčelí  s  vylámaným  ostěním 
dle  tvaru  zdiva,  měly  tvar  hrotitého  oblouku.  Zaklenut  byl  klenbou  žebrovou, 


37 

záklenky    viděti    na    zdivu.     V  západním    průčelí    zejí    otvory    po    trámech 
kruchtových. 

Pod  chrámkem  při  kopání  našly  se  kostry  (20;  a  to  po  celé  délce 
kostelíku,  s  tváří  k  východu,  a  při  nich  hřeby,  mosazné  kroužky,  mince 
z  doby  Přemyslovců,  ano  i  nádobky,  popelničky. 

v 

Cejtice 

(ve  starší  době  též   Ccj  etice,   Hoření,   Hrubé  Č.). 

Při  dvoře  poplužním  stávala  tvrz:  1.  1250  seděl  na  ní  Slávek  z  Čejtic. 
V  16.  století  připojeny  k  panství  boleslavskému  (později  kosmonoskému), 
od  něhož  odprodány  1.   1738  s  Újezdcem  (Neuberkj. 

Na  rolích  k  Dalovicům  nacházejí  se  popelnice  a  jiné  zbytky  prae- 
historické. 

Na  návsi  na  dřevěném  sloupu  zavěšen  ZVONEK  037  m  široký 
a  028  m  vysoký.  Kprunka  otočena  torem,  ověšeným  listy  akanthovými. 
Na  plášti  anděl  strážný;  pod  reliéfem  nápis:  I  •  G  •  K  •  1763.  {Johann 
Georg  Kukne r.) 

v 

Cejtičky 

(obyčejně  nesprávně    dle  němec.  Malé  Č  e  j  t  i  c  e). 

Při  kopání  nynějšího  nádraží  našly  se  popelnice  s  bronzovými  náramky,  kosti 
a  kostry. 

U  cesty  k  nádraží  KRIZ  z  pískovce  hrubě  tesaný,  3  w  vysoký,  na 
dvojnásobném  hranolu;  ramena  jeho  končí  se  trojlisty.  Na  stylobatu  po- 
zlacený reliéf  bolestné  Matky  Boží,  na  desce  letopočet  1798. 

Na  dřevěné  zvoničce  (sloupu)  ZVONEK  s  reliéfem:  S.  lOSEPH 
a  letopočtem  1832. 

v 

Čihadlo. 

Ves;  poblíže  v  lese  hrabě  F.  A.  Špork  vystavěl  ZÁMEČEK  řečený 
Bon  Repos,  kde  chytáním  ptactva  se  bavil.  (Viz  heslo :  Bon  Repos.) 

Na  návsi  ZVONEK ;  vysoký  024  ;//,  v  průměru  0"29  m.  Kolem 
hořejšího  okraje  nápis:  VALENTIN  LISSIACK  GEGOSS  MÍCH  IN  PRAG 
1740.  Pod  nápisem  řada  andílků-hudebníků.    Na  plášti  reliéf  sv.  Floriána. 

Dalovice. 

Jihovýchodně  od  vesnice  na  stráni  nad  Jizerou  rozsáhlé  pohřebiště  se  žáro- 
vými hroby:  popelnice,  bronzové  ozdoby,  hliněné  věci  (hračka)  chovají  se  v  museu 
mladoboleslavském. 

Na  ostrožně  před  blízkým  dvorem  Oujezdcm  nacházejí  se  stopy  bývalého  h  ra- 
disté. Para.  arch.  XIV.,  605. 


38 


Uprostřed  vesnice  na  lípě  ZVONEK  vysoký  0*33  w,  široký  0  38  w. 
Na  plášti  reliéf  sv.  Jana  Křt.,  pod  ním  nápis:  S.  lOHANN.  Z  počátku 
19.  stol. 


Debř. 


Obr.  28.  Debř.  Půdorys  kostela 
sv.  Barbory. 


Schaller  IV.  86.  —  V.  Vaněk  140.  —  Rozpravy 

společnosti  přátel  stár.  III    89.    —   Kirchenrechnung 

v.  J.   1757. 

Při  kopání  nádraží  »josefodolského<  přišlo  se 
na  popelnice,  kosti,  bronzy  a  jiné  praehistorické 
nálezy. 

KOSTEL  SV.  BARBORY,  filiální, 
do  Kosmonos  příslušný.  Připomíná  se  jako 
farní  1.  1363  po  smrti  plebana  Mauritia  (Lib. 
conf.  I.,  27).  V  dobách  husitských  fara  zašla 
a  nebyla  obnovena.  L.  1770  vystavěna  nová 
předsíňka,  1.  1802  koupena  nová  kaditelnice 
za   17  zl.  a  udělána  nynější  zpovědnice. 

Stavba  gotická,  z  polovice  14.  století. 
(Obr.  28.  a  29.) 

Presbytář  zavřen  pěti  stranami  pravidelného  osmiúhelníka  se 
šesti  opěráky  O  70  "i  širokými,  o  jednom  ústupku,  jež  ztuženy  jsou  mo- 
derně —  a  o  ko- 
sine. Sokl  070  111 
vysoký,  skosený, 
pískovcový,  obíhá 
kolem.  Okno  v  zá- 
věru kulaté,  ostatní 
dvě  zvětšena  a  pře- 
klenuta polokru- 
hem. 

Sakristie 
přistavěna  na  se- 
verní straně  léta 
1770,  k  ní  se  víže 
jeden  opěrák.  — 
Štít  průčelní  na 
západě  nový,  troj- 
úhelníkový, se  zu- 
batou   ozdobou   Ci-  Obr.  29.  Debř.  Pohled  na  kostel  sv.  Barbory  od  jihovýchodu. 

hlovou. 

Val  ba  tašková  bez  vížky.  Stěny  hladké.  Do  jižní  strany  presby- 
táře zazděn  vchod  pravoúhlý,  barokní. 


39 


;iiiiii'ii!.i' 


vf  -• 


^s 


Vnitřek.  Presbytář  dlouhý  720  ;;/,  široký  4'60  ;//  (v  poly- 
gonu jen  400  ;;/).  Skládá  se  z  křížového  travéc  a  závěru.  Žebra  hrušková 
0165  w  silná;  svorníky  hladké,  pomalovány  rosetami.  Konsoly  v  závěru 
a  u  triumfálního  oblouku;  dvojitý  plinthus  a  jehlan,  jehož  základna  jest 
pětistranný  osmiúhelník;  konsoly  ve  středu:  jehlan  —  šestiboký  dvanácti- 
úhelník s  pannelem.  (Obr.  30.) 

Triumfální    oblouk    široký  450  w,    silný    0  85  ;//.     Uprostřed 
archivolta    profilovaná,    nesená    římsou  vyžlabenou    a  konsolami  o  čtyřech 
plinthech    a   jehlanech    (šestibokých   dvanácti- 
úhelnících). Jeho  sokl  pískovcový,  050  ;;/  vy- 
soký, svrchu  vyžlaben. 

Loď  ploše  krytá,  dlouhá  8*80  w,  široká 
7'65  w,  s  okny  (2  -|-  1)  jako  v  presbytáři  a 
kruchtou  moderní  (se  sloupkovou  balustrádou). 

Hlavní  o  1tá ř  rokokový,  slušný,  s  pěk- 
nou řezbou  a  umělými  sochami  sv.  Kateřiny 
a  sv.  Barbory.  Oltářní  obraz  sv.  Barbory  no- 
vější. (Obr.  31.) 

Postranní  oltáře  z  konce  17.  století 
se  sloupy  korintskými  a  kládím ;  po  stranách 
listové  řezby.  Obrazy:  na  levém  Pán  Ježíš  (po- 
prsí), v  nástavci  Veraikon;  na  pravém  Panna 
Maria,  v  nástavci  sv.  Anna.  Všechny  přema- 
lovány. 

Kazatelna  empirová. 

K.  c-  iv.  ui.'^'»„ '.        Obr.  30.  Debř.  Konsola  pod  criumfiat. 

rucif IX  na  Stene  V  presbytáři,  rezany,       , ,    ,        ,        ,      ^  í,-,  ■         «, 

'^  ■'  -^  obloukem,   konsola  v  knéžisti   a  prohl 

dosti  nedokonalý,  barokní  z  1.  1686,  darovaný  žebra. 

písařem  kosmonoským  Tomášem  Gablerem. 

Na  dvou  korouhvích    sošky  řezané  z   18.  stol. 

Kaditelnice  z  1.  1802. 

Obraz  Betléma.  > Pravý  obraz  města  B.  se  svým  okolím,  které 
nynějšího  času  proti  Jerusalemu  se  nachází  .  .  .  právě  vyobrazeno  od  jednoho 
z  řádu  sv.  Františka,  německé  říše,  jenž  ve  svaté  zemi  od  r.  1749 — 1752 
sloužil  .  .«  Nahoře  v  oblacích  Bůh  Otec.  Dole  Betlem  se  svými  biblickými 
památnostmi.  Poblíž  něho,  »na  dostřel*,  chrám,  v  němž  Kristus  se  narodil. 
V  okolí  stáda  s  pastýři  a  Arabové  na  koních,  velbloudech. 

Zpovědnice  z  1.   1802. 

ZVONICE  v  s.-záp.  koutě,  stavení  na  hmotném  zděném  spodku, 
čtyřstranném ;  dole  kostnice  a  schodiště.  Věž  osmiboká,  s  okny  polokruho- 
vými se  třemi  klenáky,  krytá  cibulí  šindelovou,  s  lucernou.  Z  počátku 
18.  stol.  (Obr.  32.) 

Zvony.  1.  Větší  a  starší,  vysoký  065;//,  široký  082  w.  Ucha  ple- 
tencová,  kolem  koruny  gotický  nápis  ve  dvou  řádkách : 


ZWití^U}^^^. 


41 


Obr.  32.  Debř.  Zvonice  u  kostela  sv.   Barbory. 

anuo  X  bomini  i  milEsimo  z  cltlt  x  kvno   i  ilía  2  uainpaua  ů  fia-a 
X  tsí  3t  per  X  magisínim  2  liarííjoloiuc  i 

in  X  noua  x  ciniíaíc  x  praitcnsi  x  laua   x  beo  x  patři  x  niuiiipnícnti 
X  Eí  2  beaíc  2  mařic  2  semper  2  am. 
Na  plášti  reliéf  sv.  Barbory. 

2.   Menší  zvon  má  výšku  042  /;/,  průměr  058  ///.   Ucha  se  stromkovou 
ozdobou.  Podél  koruny  nápis: 

LETHA  PANIE   1573   (SL)IT   GEST  KECTY : 
CHWALE  PANV  BOHV  OD  PET. 

Na  plášti  v  reliéfu  znak   Vančurů  z  Řehnic,  nad  ním  tento  nápis: 

ZA  VROZENÉHO  •    PANA 

FRYDERYCHA  WANCZVRY 

ZREHNIC  A   NAKRNSSTE 

ASOLCI  ZA  GEHO  PANOWAN 

SLIT     1   I    I     GEST 


42 


Pískovcová   SOCHA   SV.   JANA   NEPOM.   pod  novou  kapličkou 
z  r.   1797;  na  podstavci  reliéf  sv.  Pavla. 

SOCHA   SV.    BARBORY    050  w  vysoká,  podstavec  2in  vysoký. 
Hranol,    po    stranách    dva    polosloupy   toskánské,    na  stylobatech;    hlavice 
s  vejcovcem.  Nad  sloupy  kaplička  s  moderními  obrazy. 
Počátek  17.  stol.  (Obr.  33.) 


Dobrovice. 


ASládeček,  Dobrovice  a  okolí ;  Vaněk,  145  ;Aug.  Sedláček. 

X., 333— 338;  Památky  VIII.,  249  a  426,  XV.,  XVIIL,  453 ;  Menčík, 

Zápisky  kněze  P.  Rosy;   Sommer,  Bunzlauer  Kreis  II.,  88. 

V  cihelně   u  boleslavské    silnice    objeveny    kulturní  jámy, 
pece  podoby  džbánové,  kostěné  nástroje,  přesleny,  nádobky  černě 
zbarvené  s  oušky  i  bez  nich,  mlat  a  j. 

Osada  prastarého  původu  na  úpatí  Chlumu,  ne- 
soucí jméno  svého  zakladatele  Dobrovíta,  jinak  nezná- 
mého; slula  po  věky  Dobroviceves.  Mstidruh  z  Chlumu 
na  Dobrovicevsi  připomíná  se  léta  1249.  V  držení  této 
rodiny  zůstala  Dobroviceves  až  do  r.  1545,  kterého  léta 
od  bratří  z  Chlumu  koupil  ji  Adam  Budovec  z  Budova, 
jenž  1.  1551  prodal  Dobroviceves:  tvrz,  dvůr,  pivovar, 
mlýny  atd.  Anně  z  Vartenberka,  vdově  po  Janovi  z  Biber- 
štejna,  jež  se  provdala  po  druhé  za  Jindřicha  z  Vald- 
štejna.  Na  žádost  tohoto  povýšil  král  Ferdinand  1.  1558 
Dobroviceves  na  město,  aby  dva  trhy  roční  a  týdenní 
každé  pondělí  užívala;  odtud  slula   >Dobrovice*. 

Jindřich  z  Valdštejna  vystavěl  KOSTEL  a  ZÁ- 
MEK. Syn  jeho  Heník,  muž  učený,  zřídil  v  Dobrovici 
knihtiskárnu,  lékárnu  a  latinskou  školu.   Valdštejnové  přestavěli 
zámek  Vinaříce,  jež  nazvali   »Nový  Valdštýn*  a  kostely  v  Týnci,  Semčicích, 
Žerčicích  a  Rejšicích. 

Poslední  dědička  tohoto  zboží,  které  koupěmi  vzrostlo  na  přední 
v  Boleslavsku,  Marie  Anna,  vdala  se  1.  1735  za  Josefa  Viléma  knížete 
z  Fiirstenberka.  Poslední  kněžna  Fůrstenberkovna  Josefa  odkázala  dědictví 
toto  sestřenci  Maxmiliánovi  knížeti  z  Thurn-Taxisň  1.  1808,  kterýžto  rod 
je  od  té  doby  drží. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  BARTOLOMĚJE. 

L.  1370  po  smrti  tehdejšího  plebána  praesentován  na  faru  dobrovickou  kněz 
Martin  z  Prahy.  V  době  husitské  církevní  správu  v  Dobrovici  vykonávali  kněží  kališ- 
ničtí.  za  Heníka  z  Valdštejna  luteránští,  na  př.  Dentulín,  jehož  epitafium  se  v  kostele 
dosud  chová;  poslední  Pavel  Černovický. 

Po  katolické  reformaci  nějaký  čas  obstarávali  tu  bohoslužbu  Minoritě  z  Mladé 
Boleslavi.  Obnovená  fara  katolická  v  Dobrovici  byla  jediná  na  celém  panství  a  kolem 


Obr.  33.  Debř.  Socha 
SV.  Barbory. 


43 

I.  1650  farářové  dobrovičtí  spravovali    kostely  v  Sejcínč,    Týnci,   Scmčicích,  Žeréicích, 
Jabkenicích,  Loučeni,  Všejanech  a  Struhách. 

Původní  kostel,  prý  dřevčný,  byl  posvěcen  sv.  Michaelu  archandďlu,  a  ostal  státi 
dlouho  ještč,  když  nynější  kostel  by!  vystavěn;  nazýval  se  kaplí  »nčmcckou«  (že  byl 
luteránským),  do  níž  do  krypty  se  pochovávalo  ještč  1.  1761. 

Nynější  kostel  vystavěl  Jindřich  z  Valdštejna  v  letech  1569-1571 
ve  slohu  pozdní  gotiky.  Ozdobil  jej  malbami  freskovými,  z  nichž  některé, 


Obr.  34.  Dobrovice.    Kostel  sv.  Bartoloměje.    Pohled  od  severovýchodu. 


(texty  písma  svatého)  v  presbytáři  pod  malbou  při  pozdějších  restauracích 
se  objevily.  Z  obrazů  zarámovaných  valdštejnský  strom  rodový  dal  již 
1.  1582  zhotoviti  Karel  z  Valdštejna,  a  1.  1608  rozmnožil  jej  Jindřich 
z  Valdštejna:  proti  jeho  obrazu  (trojnásobnému)  klečí  jeho  dvě  manželky 
a  jeho  tři  dítky. 

Poněvadž  v  té  době  od  Valdštejnů  malbami  byl  krášlen  též  zámek, 
připomíná  se  tehdy  v  Dobrovici  několik  umělců:  I.  1576  malíř  Abraham, 
jemuž  ku  pomoci  přibral  Jindřich  Valdštejn  pomocníka  Kylidna  z  Mladé 
Boleslave;  1.  1599  Arnošt,  malíř,  uměním  svým  sloužil  panu  Heníkovi, 
jenž  mu  dal  zálohu  40  kop  na  zakoupení  domu  v  Mladé  Boleslavi,  a  když 


44 


brzy  malíř  zemřel,  žádal  pan  Heník,  aby  byl  v  dům  ten  sám  uveden. 
V  letech  1611  — 14  jmenují  se  dva  němečtí  malířové  Kristián  Alexander 
Laiijen  a  Kreger  Kargus  z  Wíirtemberska,  jenž  nejprve  pro  pana  Heníka 
pak  pro  V.  Cetenského  v  kostele  sejcínském  pracoval. 

Po  100  letech  od  Eleonory  z  Valdštejna  1.  1732,  v  kteréžto  době 
staré  pohořelé,  opuštěné  kostely  na  celém  panství  k  nové  podobě  nynější 
ze  zřícenin  povstávaly,  i  kostel  dobrovický  byl  podroben  důkladné  obnově, 

hlavně  uvnitř:  všechna  téměř  vnitř- 
ní zařízení  a  malby  svorníku  a 
květinová  dekorace  žeber  pochá- 
zejí z  té  doby. 

I  oltáře  jsou  z  té  doby; 
jen  oltář  sv.  Dismy  jest  starší  a 
oltář  Madonny  byl  sem  přenesen 
léta  1775  ze  zrušeného  kláštera 
v  Jičíně. 

Na  hlavní  oltář  obraz  sv. 
Bartoloměje  maloval  Fr.  Barbieri; 
oltář  sv.  Jana  pořídil  svým  ná- 
kladem farář  Toman  léta  1736; 
1.  1741  postaven  oltář  sv.  Anto- 
nína Pad. ;  starý  oltář  prodán  na 
Týnec  za  15  zl.  —  K  oltáři  sv. 
Barbory  koupeno  14  sošek  svatých 
patronů  českých ;  oltář  sv.  Josefa 
dle  ostatních  upraven  1.  1764;  tuto 
práci  vykonal  dobrovický  štafír 
Václav  Parnek  za  115  zl.  Kalichů 
kolem  1.  1700  (za  faráře  Soukupa) 
bylo  pět,  z  nichž  jeden  byl  da- 
rován 1.   1685  od  Jakuba  Jeřábka,  jiný  1.   1691   od  Jakuba  Krona. 

L.  1755  postavena  nynější  massivní  věž:  návrh  vypracoval  pražský 
stavitel  Fr.  Ign.  Prée,  stavbu  provedl  loučenský  polír  Jan  Kyllich.  Na 
novou  věž  přeneseny  ze  staré  dřevěné  zvonice  všechny  zvony ;  1.  1761  po- 
stavena na  ni  při  hudbě  a  intrádách  báň  a  na  ni  kříž. 

Kazatelna  opravena  1.  1764,  a  přenesena  na  nynější  své  místo  od 
oficírské  stolice;  následkem  toho  levé  křídlo  kruchty  musilo  ustoupiti,  bylo 
sneseno. 

L.  1763  pořízen  nový  boží  hrob  nákladem  90  zl. ;  1.  1786  opatřena 
nynější  kamenná  křtitelnice. 

L.  1813—14  provedeny  větší  opravy;  1.  1838  pořídil  »lucernu«  mistr 
tesařský  Josef  Hendl\  1.  1845  zednický  mistr  Vomáčka  vykonal  některé 
opravy,  postavil  vížku  sanktusovou ;  téhož  roku  z  dobrovolných  darů  kou- 
pena  do  kostela  křížová  cesta,   14  obrazů. 


Obr.  35.  Dobrovice.  Půdorys  kostela  sv.  Bartoloměje. 


45 


Vnějšek.  (Obr.  34.,  35.  a  36.)  P  r  es  by  tá  ř  uzavřen  jest  péti  stranami 
pravidelného  osmiúhelníka  se  soklem,  opěráky  o  jednom  ústupku  ořímso- 
vaném  a  nahoře  s  kosinou.  Okapní  římsa  moderní.  V  severním  rohu  při- 
stavěna sakristie  do  stejné  šířky  s  lodí  a  k  ní  na  východě  další  moderní 
přístavek.  Okna  sakristie  prostá,  portálek  pravoúhlý  s  profilovaným  rámem 
barokním. 


^-í^,. 


X. 


Obr.  36.  Dobrovice    Příčný  řez  kostelem  sv.  Bartoloměje. 


Loď  obdélná,  nižší,  se  třemi  páry  oken  a  se  dvěma  postranními 
vchody.  Kolem  celé  budovy  obíhá  sokl.  Portál  na  jihu  renaissanční, 
s  vyloženou  římsou  profilovanou  v  nadpraží ;  podobný  portál  na  severní 
straně.  Obě  nároží  na  západě  podepřena  diagonálními  opěráky,  vzhůru 
se  zužujícími. 

Budova  kryta  jest  taškovým  sedlem,  sanktus  pobit  plechem,  s  lu- 
cernou a  bání,  stěny  hladké. 

Věž  na  západě,  hmotná,  čtyřboká,  po  výšce  římsou  dělená;  v  pří- 
zemí v  průčelí  portál  s  barokním  profilovaným  rámem,  nad  ním  římsa 
vyložená  a   zajímavě  lomená.     Okno    na  kůr  se   chambranou  jako  portál 


46 

profilovanou.  Nad  kordonovou  římsou  oválová  okna  na  tři  strany,  nad 
nimi  velká,  polokruhová  na  všechny  strany  (ke  zvonům).  Okapní  římsa 
prohnuta  segmenty.  Kryt:  zkomolený  jehlan  s  otupenými  hranami  a  pro- 
hnutými boky,  nad  ním  kopule  s  lucernou  a  bání. 

Do  severního  koutu  mezi  věž  a  loď  vstavěno  schodiště  barokní,  šne- 
kové se  čtvřmi  okénky  obdélníkovými  a  vchodem  pravoúhlým,  kryto  prejzy. 


Obr.  37.  Dobrovice.  Kostel  sv.  Bartoloměje.  Pohled  od  kruchty. 


Vnitřek.  (Obr.  37.  a  38.)  Kněžiště:  okna  tři,  závěrové  zazděno, 
páté  zakryto  sakristií  —  hrotitá,  bez  špalety,  dvojdílná,  dělená  prutem 
vyžlabeným  na  obě  strany.  Kružby:  1.  tři  plaménky  do  kruhu  nade  dvěma 
oblouky  polokruhovými;  2.=  1.;  3.  dva  plaménky  nade  dvěma  oblými 
nosy.  —  Klenba:  v  závěru  tři  úzké  a  hluboké  kápě,  jichž  hrany  lemují 
polychromovaná  žebra;  od  jich  styků  jednotná  pak  žebra  zase  se  sbíhají 
v  jedno,  jež  teprve  běží  ke  kulatému  svorníku,  v  němž  protíná  se  i  kříž 
žeber   druhého    pole.    Zebra   jsou    mírně  vyžlabena    a    sbíhají    na  konsoly 


47 


jehlanovité,  ukončené  kuličkou.  Triumfální  oblouk  není  zvláště  vy- 
značen; na  místě  tom  žebra  sbíhají  na  delší  konsolu  římsovitou,  dolů 
zúženou  a  kuličkou  zakončenou.  —  Na  severní  straně  portálek  do  sa- 
kristie, pravoúhlý  s  kamenným   rámem. 

Trojlodí:     loď    střední    stejně    široká  s  kněžištěm,    lodi    postranní 
o  polovici  užší    —    děleno    jest    dvěma    páry  pilířů  pískovcových,  v  půdo- 


Obr.  38.  Dobrovice.  Kostel  sv.  Bartoloměje.  Pohled  od  hlav.  oltáře. 


ryse  pravoúhlých,  s  hranami  otupenými  (až  do  náběhu  oblouků),  na  pod- 
stavci hranolovém.  Na  ně  a  na  pár  přízedních  polopiiířů  na  západní 
stěně  sklenuty  tři  páry  oblouků  polokruhových,  slabě  jen  ve  vrcholu  za- 
ostřených, hladkých,  bez  profilu. 

Klenba  hlavní  lodi  pokračuje  z  presbytáře  ve  stejné  výši;  tvoří  tři 
pole  křížová,  dělená  příčnými  žebry.  Žebra  jsou  jen  ostrá,  z  malty,  sbíhají 
dolů  bez  podpory,  tvoříce  ploché,  skoro  polokruhové  lunety.  —  V  po- 
stranních lodích  tři  páry  oken,  z  nichž  dva  páry  jsou  hrotité,  níže  než 
v  presbytáři  položené,  dvojdílné,  s  podobným  prutem  a  kružbou  —  v  se- 


48 

věrní  lodi:  1.  tři  plaménky  do  kruhu  nade  dvěma  obloučky;  2.  tři  pla- 
ménky do  kruhu  nade  dvěma  oblými  nosy;  —  v  jižní  lodi:  1.  kříž  v  kruhu 
nade  dvěma  oblouky;  2.  =:  druhému  ze  sev.  lodi.  Třetí  pár  oken  zbaro- 
kisován. 

Klenby  postranních  lodí:  po  třech  polích  křížových  bez  žeber, 
jež  sbíhají  na  pilíře  bez  podpor  a  na  ploché  pilastry  při  zdích  vnějších 
bez  hlavic  a  patek. 

Na  západě  kruchta  sklenuta  na  dva  čtyřhranné  pilíře  a  nesena 
třemi  oblouky  a  klenbami  křížovými  bez  žeber,  jež  prostoupeny  jsou 
oběma  poiopilíři  střední  lodi  a  plochými  pilastry  v  koutech  postranních 
lodí.  —  Kruchta  má  dřevěné  zábradlí,  ve  středu  vyložené  barokně.  V  pod- 
kruchtí  prolomena  zeď  obloukem  do  pod  věží,  jež  sklenuto  jest  dvěma 
kříži  bez  žeber  s  hlubokými  kápěmi. 

Sakristie  sklenuta  dvěma  kříži  bez  žeber;  na  východě  přístavek 
s  plochým  stropem. 

Zebra  pomalovaná  laurovými  věnci,  do  nichž  vplétány  ovocné 
skupiny;  na  svorníku  holubice.  V  plochách  klenby  umístěny  malby  he- 
raldické: 

1.  v  kněžišti:   a)   Na  klenbě  — 

v  kříži  orel  rakouský  s  erbem  království  českého  na  prsou,  drží 
folii  s  nápisem : 

Za  Kralowani  Negasnegssiho  a  welikomozneho  Zisarze 

^NÍAXMILIANA  II.  UHERSKÉHO  A  ZlESKEHO  KrALE  TENTO  ChRAM  PaNIE 
NÁKLADEM  I  UROZENÉHO  PaNA  PaNA  GiNDRZIGHA  Z  WaLDSTAGNA  A  NA 
DOBRAWIZI  SINÁ    DOBŘE  PAMNIETI    UROZENÉHO    PaNA  PaNA  WiLíMA 

Z  Waldstagna  stiepaniza  na  lomnizi,  zažal  i  se  stawieti  we 

8TRZEDU  PRZED  SWATIM  GIRZIM  LETA  1569  A  DOKONÁN  STASSNIE 
PRZIZASU  SLAWNOSTI  SESLANÍ  DUGHA  SWATEHO  .  LETA  PANIE  1571.  --- 

V  postranních   polích: 

a)  v  právo :  znak  valdštýnský,  kolem  na  folii : 

ILLUSTRISSIMA  AG  EXGELLENTISSIMA  DOMINA  DOMINA ;  dole  v  poli, 
ohraničeném  folií: 

_  Eleonora  s  .  r  .  i  .  comes  .  nata  co  |  niugata  de  waldstein  hic 
ano  1717  !  g0nfederat10nem  gorporis  ghristi  hang  que  egglesiam 
an.  viduitatis  su^  2.  domini  věro  |  1732  renovavit  et  degoravit. 

(i)  v  právo :   dtto. 

ILLUSTPdSSIMUS  AG  EXGELLENTISSIMUS  DOMINUS  DOMINUS     

lOAN  lOSS  .  S  .  R  .  I  .  GOMES  DE  WALD  .  |  STEIN  H.ER  .  DO  .  IN 
DUX  OBERLEUTEN  j  NISHBURK  PETRO WITZ  PUR  |  KLITZ  SENEG  :  TREBIGZS: 
LANA  INT  .  I  AGT  GONSIL  .  GAMER  REGIS :  BOEM .  |  H^:R  :  PR.í:SG  .  SUPR  . 
REG  .  MARS  .  I  CHAL  .  GAMER  .  PATRIK  OB.   22. 

APP.IL  AO   1731. 


49 

y)  v  levo:  dtto. 

ILLUSTRISSIMUS  AC  EXGKLLENTISS :  DOMINťS  DOMLMJS. 
CaROí.US  EkNESTUS  K  .  R.  I.  GOMKS  DE  |  VVAI.USTEINE  .  D :  INN  lMj|n;(j- 
WITZ  LAUGZIN  S  :  |  G.ESA  :  MAIE  INTAG  :  GONFER  :  SIJPPERGAMERA  |  lUUS 
liEGI  :  AUL^^:  .  G.KS  .  ORATOŘ  ET  POi;  |  TUG  REK  EE(iA  :  SAVOI.  ET  AUREI 
VELLE  I  EQIES  SPEGIALIS  SAPIEN: 

OBI  .   7  .  lAi\ 

1713. 
d)  v  levo,  dtto : 

ILLUSTRISSIMA 


DOMINA 

JMaria  TERESIA 

S^  ■   ]\  ■    í  ■   CO  = 

MES  DE  LOBKOWITZ  INGONILN 

GATA  GOMES  IN  WALDSTEIN 

DOMINA  SINGULARIS 

PRUDENTLK  OBUT 

DIE  A   :   D   : 

a)  Na  jižní  stěně  kněžiště,  vedle  okna: 

ILLUSTRISSIMA 


DOMINA  dole  v  obdélné  kartuši : 

Frangi  .  August  s  .  r  •  i  •  Comes  de  Walds  j  tein  ordis  :  Ioan  : 

HIROS  ■  AG  AUREI  VELLE  EQUES  S  •  G.KSA  |  MAIE  •  INTAG  .  GONSIL  . 
GAMER  •  EQUITUM  SUPREM  :  AUL.E  |  G.ES  •  MARESGHALLUS  :  OBUT 
ANO  1684. 

b)  Na  severní  stěně  pod  korunou  ohromný  celou  stranu  pokrý- 
vající hermelín  s  kulatými  medaillony  věncovými,  v  nichž  nápisy  do 
kola  kolem  znaků.  Členové  rodiny  Valdštýnů  a  Fúrstenberků  a  jich  úmrtí 
(počtem  10).  Z  2.  polovice  18.  století.  Méně  cenné  než  předešlé;  podobný 
baldachýn  namalován  pod   křížem  barokním,  řezaným. 

2.  V  lodi: 

a)  na  folii:  GINORZICH  Z  WALDSTAGNA  A  NA  DOBIK  iWK  :i  SYN 
UROZENÉHO  PANA  WÍLIMA  Z  WALDSTAGNA  STIEPANIG  PANA  NA  LOM- 
NIGI  ANO  DOMINI   1571. 

b)  ANNA  Z  WARTENBERKU  NA  DOBROWIGI  DCERA  niOZE.XKHO 
PANA  PANA  Z  WARTENBERKU  NA  DUBIE  NEGWISSIHO  PURKRABÍHO 
PRAŽSKÉHO   1571. 

c)  MARKYTA  Z  LOBKOWIG  A  NA  DOBROWICI  DCERA  UROZENÉHO 
PANA  PANA  lANA  Z  LOBKOWIG  NA  TEGNIE  HORSSOVSKEM  A  TAGHuVIE 
NEIWYSSIHO  purkrabího  PRAŽSKÉHO  ANNO  DOMINI  1571. 

Ostatní  erby  —  počtem  10  — s  foliemi  prázdnými:  všechny  pečlivě, 
slohově  stylisovány  a  živě  kolorovány. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol    okres  Ml. -Boleslavský  ' 


50 


Obr.  39.  Dobrovice.  Kostel  sv.  Baitoloměje.  Pohled  do  kněžiště  a  na  hlavní  oltář. 


Oltář  hlavní:  v  zadu  na  stěně  obraz  nesený  anděly.  Rám 
architektonický  s  úseky  řims  volutových  a  segmentových ;  ve  středu  kartuš 
pěkného  tvaru  s  nápisem:  ALT  ARE 

S.  BARTHOLO 

Obraz  slušný,  bez  signatury,  sytě  malovaný:  Sv.  Bartoloměj  při- 
vázán ke  větvím  stromu,  částečně  nohama  opřen  o  zem.  Ruce  modrají  mu 
stažením;  s  levé  ruky  katan  (v  ústech  drže  nůž)  dře  mu  kůži.  Po  straně 
na  pařezu  leží  modré  roucho  světcovo,  v  zadu  kůň  a  stan.  Shora  snáší  se 


51 

andílek  s  palmou  v  ruce,  světec  oddané  naň  hledí  do  vý§c.  Nad  obrazem 
čtyřlaločný  obraz  sv.  Trojice  v  rámu,  jenž  tvoří  (spodnímu)  nástavec  a  je 
svrchu  ozdoben  soškami  andílků  (zašlý). 

V  předu  tabern  akl:  kaplovitá  architektura  s  diagonálními  [)i- 
lastry  a  římsami.  (M  c  n  s  a  empirová  z  pozdější  opravy.)  Po  stranách 
vchody  vysoké  s  pěknými  nástavci  portálovými;  nejvýše  v  oválových 
rámech  anděly  držené  obrazy  sv.  Josefa  a  sv.  Terezie.  (Obr.  39.) 

Postranní  oltáře  —  dva  a  dva  stejné: 

A.  Přední  dva:  sv.  Antonína  Pad.  a  sv.  Jana  Nepom.:  nástěnná 
architektura  s  pseudokorintskými  sloupy  a  pilastry,  vysokým  kládím,  diago- 
nálně postaveným.  Svrchu  nástavec  s  římsou  barokně  prohnutou,  v  něm 
emblémy.  Na  nárožích  kládí  sošky  andílků.  Tabernakl  malý,  mensy  rakvo- 
vité  s  prázdnou   kartuší. 

Na  pravém  obraz  sv.  Antonína,  v  barvě  tvrdý,  v  pohybu  atfekto- 
vaný,  nucené  komposice;  v  nástavcích  na  paprscích  Ježíš;  na  levém  obraz 
s  v.  J  a  n  a  N  e  p  o  m.  (?)  almužníka,  zašlý,  stejně  tvrdý  a  nucený  v  po- 
hybech ;  v  nástavci  Madonna  v  paprscích. 

B.  Oltář  sv.  Barbory  a  sv.  Lazara:  nástěnný  rám  s  pilastry 
a  římsou  prohnutou,  s  úzkým  nástavcem.  Mensa  rakvovitá,  uprostřed  skřínka 
zasklená  se  sochou,  obklopená  soškami,  na  nárožích  andělé. 

V  severní  lodi:  Obraz  stětí  sv.  Barbory,  slušně  malo- 
vaný; po  stranách  andílci  nesou  emblémy:  věž,  odznaky  moci  královské 
a  kalich.  Ve  skříňce  soška  Madonny  na  rokokovém  podstavci.  Kolem  na 
římsách,  podstavcích  a  nárožích  rozestaveno  14  drobných  sošek  čtrnácti 
pomocníků,  řezaných  zručně  (něco  přídavků  rokokových  i  moderních). 
V   nástavci  monogram  SBAR. 

V  jižní  lodi  obraz  umírajícího  Lazara,  tvrdý ;  ve  skříňce 
Jezulátko,  kolem  sošky   14  světců  a  světic,  zejména  mučedlníků. 

Po  straně  obrazu  andělé  v  mušlích  sedící,  v  nástavci   monogram  IHS. 

V  jižní  lodi  obraz  Madonny  nesený  andílky,  zasklený,  v  bíie 
polychromovaném  rámu,  svrchu  s  lambrekinem  a  baldachýnem.  Po  stranách 
andělé  strážní  na  přistavěných  podstavcích.  Na  mense  monogram  MRA 
v  kartuši.  Čtyři  cínové  svícny  barokní. 

V  sev.  lodi  socha  sv.  Dismy  na  kříži,  modelovaná  drasticky  a  ne- 
vkusně, polychromovaná,  na  bezcenné  mense.  Dva  svícny  barokní  s  krou- 
ženými stvoly,  mosazné. 

Kazatelna  barokní,  bohatě  vypravená.  Schodiště  pravoúhlé, 
s  chudou  dekorací,  řečniště  okrouhlé,  dolů  súžené  kuželovité.  ozdobeno 
pilastry  a  reliéfem:  Kristus  s  apoštoly  na  moři  —  zasazenými  květy  slu- 
nečnic a  festony;  na  rozích  emblémy  sv.  evangelistů:  lev  a  vůl.  Stěna  za 
řečništěm  zaoblena,  po  stranách  pilastry.  V  kartuši  boží  oko,  po  stranách 
portiery  shrnuté  a  držené  šňůrami.  Stříška  bohatě  ořímsovaná,  s  lambre- 
kinem, nese  sochu  sv.  Jana  Křtitele  a  kartuš  s  emblémy  ostatních  evange- 
listů: orlem  a  člověkem. 

4* 


52 

Křtitelnice  dřevěná,  empirová,  vásovitá,  s  nohami,  ověšená  guir- 
landami  vavřínovými;  svršek  kopulovitý  s  výjevem  křtu  Páné.  Vysoká 
1-44  w  (i  s  víkem)    Z  1.   1786. 

Dva  svícny  před  hlavním  oltářem,  mosazné,  trojnohé,  s  velkými 
články  baňatými,  na  stvolu  hladké,  z  pol.  18.  stol.  Na  hlavním  oltáři  šest 
podobných  mosazných,  na  noze  trojboké,  na  kulich,  beze  značky. 

Pontifikální  křeslo  skrovné,  rokokové. 

Lavice  patronátní  o  třech  polích,  intarsovaná,  prostá. 

Presbytář  od  lodi  dělí  zábradlí  balustrové,  dubové. 


Obr.  40.  Dobrovice.  Kostel  sv.  Bartoloměje.  Rezby  na  postranicích  lavic. 


Dvě  kropenky  barokní  z  červeného  mramoru. 

Zpovědnice  v  sev.  lodi,  slušně  intarsovaná,  s  pilastrovou  vý- 
zdobou a  vásami,  barokní,  z  první  pol.   18.  stol. 

Zpovědnice  v  jižní  lodi,  barokní,  s  řezbou  akanthovou,  jinak 
chudá. 

Lavice  (28)  ve  střední  lodi;  postranice  vyřezávány;  motivy:  akanth, 
slunečnice,  pásky  —  celkem  čtyři  varianty.  Barokní  z  první  pol.  18.  stol. 
(Obr.  40.) 

Varhany  v  balustrádě  kruchty:  přední  skříň  trojdílná,  bohatě 
řezbami  zdobená  a  ©římsovaná;  svrchu  dva  hudoucí  andělé.  —  Na  kruchtě 
velká  skříň,  rovněž  trojdílná  —  střední  část  vyšší  —  se  vkusnými  ná- 
stavci a  postranními  řezbami.  Z  pol.   18.  stol. 

Odložené  svícny  cínové:  1.  vysoký  OSO/;/;  po  stranách  drobné 
rozviliny,    v  nich:  CD   1733  MD;    2.  vysoký  0  27  w,    strany  prohloubené, 


Obr.  40 «.  Dobrovice.  Kostel  sv.  Bartoloměje.  Postrannice  lavic.  Druhé  dvě  varianty. 


.'  .'Mil  v' 

I         I,  7 


lil.  11 


IH        liti-^Aii 


Obr.  41  /I.  Dobrovice.  Kostel  sv.  Bartclomíje.  Kruíby  i  oken  kněiiště  a  lodí. 


53 


v  nich  kartuše.   Kolem   kartuší  rozviliny.   V  jcdnč  kartuši  hlavinka  andilčí  a 

NCR 
1679. 

V  sakristii  dvě  kredenčni  skříně  barokné  vyvinuté,  bez  řczby, 
částečně  intarsované,  s  pěknými  zámky.  —  Na  dveřích  sakristie  barokně 
tepané  zámky.  —  Několik   barokních  svícnů. 

Kalichy:   1.   Noha  a  nodus  nové,  kuppa  s  pláítíkrni  prolamovaným 
z  akanthů,  se  vsazenými  medaillony  sv. 
biskupa  a  Boha  Otce;  poč.    18.  stol. 

2.  Kalich  rokokový  stříbrný,  zla- 
cený, s  tepanou  nohou  (v  kartušlch 
růže),  s  nodem  vásovitým  a  pláštíkem 
na  kuppě  tepaným  (v  kartuších  réva  a 
klasy).   Na  noze  nápis: 

COMPARAVIT  P   ^GIDIUS  SIMON 

CANONICUS  REGULARIS 

in  stift  Wittingau 
1766. 

3.  Noha  a  nodus  nové,  na  táhlé 
kuppě  pláštík  renaissanční,  s  vysoko 
tepanými  hlavičkami  andílků,  páskovou 
ozdobou  a  festony.  Kolem  anthenion 
z  liliovitého  ornamentu.  Konec  17  stol. 

Monstrance  pozlacená,  0"63  ;// 
vysoká.  Noha  otočena  jest  větévkou 
s  výpustky  spirálně  se  zatáčejícími  a 
pokryta  klasy,  též  vinnou  révou.  Nodus 
stlačený  válec.  Kolem  lunully  v  ová- 
lovém věnci  tepané  klasy  a  větvičky 
vinné  révy,  jež  dole  jsou  svázány  spon- 
kou. Ve  zlatozáři  stříbrná  větev,  v  ní 
na  zlatých  paprscích  andílci  hlavičky, 
nepravé  drahokamy,  po  stranách  dva 
andělé.  Nejvýše  Bůh  Otec,  nejníže  ho- 
lubice. Z  let  1730tých.  (Obr.  41.) 

Paci  fikal  pozlacený,  vys.  030  m. 
Noha  oválová,    ovinuta    laurovým  provazcem    a    pokryta  listovím.    Stonek 
uzlovitý    s    mušlovou    dekorací.     Na    kříži    Kristus    Pán,    tělo    Páně    uměle 
modellované,   v  rozích  kříže  rosety.     Na  opačné  straně    v  kartuši   barokní 
za  sklem  v  kříži  ostatky;  v  rozích  kříže  také  rosety.    Z  let   1730tých. 

V  severní  lodi  do  zdi  zasazen  jest  pískovcový  náhrobek  s  opisem: 
1599  Z°  Máge  .    a  P  :   1600    26°  ma  |  Mař :    Mař  :  Seílry  dwě  Dau- 

brawsky    z    Turttlfftayna    živ/o  =:    |  ty    dokonawffe    tuto    odpocžiwagi  I 
cžekagice  wefeleho  wzkržiffeni  w  spafvteli  fwem  Amen. 


Obr.  41.  Dobrovice.  Kostel   sv.   Bartolouiéje. 
Monstr-ince. 


54 

Nahoře  po  stranách    krucifixu  klečí  dvě  dívky  s  křížky  na  hlavách; 
kolem  kříže  na  folii: 

Qui  passus  es  pro  nobis   IeSV  CHRlSTE  miferere  nostri  I.  H.   S. 

Pod  klečícími  podpisy: 

Alena  —  Mař  :  Mař  . 
Dole  plastický  erb,  po  jehož  stranách: 


Jan 

Dentu 

lartin 

Erb 

linowe 

Wyt 

z  Turt 

tlfftay 

na 

Na  jižní  stěně  presbytáře  dřevěné,  trojdílné  epitaf ium:  svrchu 
rovná  římsa  profilovaná,  ve  vlysu  ornamenty  černě  a  červeně  malované. 
Tři  plochy  epitafia  orámovány  jsou  každá  dvojím  rámem  perlovcovým  se 
širokou  lištou,  pomalovanou  jako  hořejší  vlys  a  posázenou  bossážemi 
oválnými  a  kosočtverečnými.  (Obr.  42.) 

1.  První  obraz:  Ježíš  s  křížem  v  levici  v  jakémsi  sálu,  dlážděném 
různobarevnými  plotnami,  po  stranách  s  rozhrnutými  zelenými  portierami. 
U  jeho  nohou  klečí  tři  dítky,  v  šedých  šatech  a  s  límci;  po  stranách: 
v  právo  dvě  paní  v  černých  šatech  a  bílých  kápích  s  límci,  na  levo  tři 
mužové  v  černém  obleku,  s  okružím,  s  kordy,  klečí  na  polštářích :  Jindřich 
Valdštejn  v  trojím  věku. 

Pod  ženami  nápis: 

lUustrisimi  Fundatoris  prima  coniunx  fuit  Anna  ex  Illustri  |  famllia 
Wartenbergensi   Altera  Margareta  ex  Illustri  |  familia   Lobkowiciana:  •  ^-^ 

pod  muži : 

Illustrifsimus  Domins  Dnus  Henricus  Liber  Báro  de  |  Waldftein  DM  .  . 
in  Dobrauicz  et  pieczic  Hoc  Templům  ^Edificari  |  curavit  1569  incceptum 
finitum  1571. 

Na  právo: 

2.  Na  shromáždění  apoštolů  seslány  s  hůry  plamenné  jazyky.  Apo- 
štolově sedí  v  sále  se  čtyřmi  okny,  dřevěným  stropem  a  zvýšenou  podlahou 
v  pozadí.  Shora  holubice  v  záři  a  jazyky  splývají  dolů.  Na  všech  pozorovati 
překvapení,  dosti  živě  líčené.  Všichni  ve  volných  šatech  splývavých  až 
křiklavých  barev;  podpis: 

Wylegi    ducha    fweho    —    na    ■wffelike    tělo,    a    prorokowatj    budau 
Sy  —  nowe  waffy  y  dcery  "waffe.   (Pawla)  III  kapitole. 
Na  levo: 

3.  Rodokmen  pánů  z  Valdštejna:  Dole  v  krajině  s  vrchy  modrými, 
na  travnaté  louce  (v  rohu  kvítí  a  ovoce)  leží  muž  v  šedém,  žlutě  půdšitém 
rouše,  s  černou  čepicí  na  hlavě,  hlavu  podpíraje  rukou.  U  sebe  má  kartuš 
obdélnou  s  nápisem : 


56 


o      r^ 


B 

ÍS'1 

tn 

i 

§ 

^?5 

t*' 

^ 

a 

•t: 

^"•^ 

=> 

^ 

a 

a 

p 

f=3 

^-^ 

#9 

»*• 

cs 

^s 

»-• 

s 

í5 

5 

k 

s=> 

^-^ 

e 

^^ 

iCS 

^_ 

^2 

C^ 

B 

Hfc 

•-^ 

o 

• 

<« 

/TS 

•Ti 
O 

ěr 

si 

e 

/'S 

r=í 

c 

t=> 

^ 

/< 

'"^ 

(S 

S 

» 

j  j  r 

r*- 

/«= 

;:> 

!S 

r^ 

f 

S 

^ 

*r» 

tr» 

\S* 

— » 

^i^ 

sr 

s> 

3 

-♦ 

C3 

S 

3 

«> 

■^ 

^    J 

»— > 

•*' 

vn 

C3 

^ 

5 

g 

2 

s-> 

^ 

■j-^ 

7— 

^ 

^^ 

;í 

ir« 

3 

=3 

<"» 

M9 

r- 

;s 

^ 

1— > 

xj» 

^■^ 

a« 

<= 

»«» 

't 

r^' 

^T^ 

a 

C3 

•^ 

C3 

es 

in 

<-» 

rr» 

^■^ 

»« 

s 

•^ 

s 

<•« 

'^ 

^-9 

S' 

lOANNES  WaLDSSTEIN  VIXIT  .  .  .  ANNVM ' 

ottocaro  quinto  Rege  Bohémo. 

po  straně  v  oválovém  medaillonu  erb. 

Na  právo  název  celého  obrazu  v  obdélné  kartuši : 

GeNEALOGIA  BARONVM  a  WaLD  i  STEIN,  AB  ANNO 
DOMINI  iZóZ  (STÍ  I  RPE  NONDVM  INVESTIGATA)  QVANTA 
DILI  1  GENTÍA  EX  VETERIBVS  MONVMENTIS  IN  |  QVIRI  ATQVE 
ERVI  POTERAT  i  DVCIT  AVTEM  1  H.EG  FAMILIA  NOMEN  ET 
ORIGINEM  A  VETVSTA  |  ARCE  WALDSTEIN,  GVIVS  RVDERA 
ADHVC  HODIE  PRO  RE  |  TVRNOVÍAM  GONSPICIVNTVR. 

Na  levo  v  téže  výši   v  kartuši: 

Elaborata  svnt  h^:g  GV  |  ra  atqve  sedvlitate 
Caroli  i  a  Waldstein  ad  perpetv.e  rei  memoriam  vt 
sint  mnhmožjt:  non  amoris  erga  p0ster1ta  |  tem. 
Anno  virgineí  partvs  ^-^  i582. 

NVNG  AVTEM  RENOVATA  |  GVRA  ET  IMPENSIS  GENE- 
ROSI  I  ET  MAGNIFIGI  BARONIS  DOMINI  |  HENIGII  A  WALDS' 
STEIN  IN  DOBRO  |  VIGIO  KVNSTBERGET  ChOTIESSIGZ  1608. 

Z  ležícího  muže  vyrůstá  strom  o  haluzích,  na  nichž 
v  oválových  medailonech  podoby  členů  rodu  v  dobových 
(16.  století)  krojích,  celkem  92  hlaviček  s  poprsím.  Poslední 
v  řadě,  HENRICH,  není  zachován.  Pode  všemi  v  podélných 
tabulkách  podpisy:   jména,  tituly,    někde  i  letopočet  úmrtní. 

Zvony.  Jako  všude  v  podchlumí  stávala  i  v  Dobrovici 
dřevěná  zvonice  a  to  na  místě,  kde  nyní  stojí  socha  Panny 
Marie,  před  kostelem ;  když  byla  vystavěna  nynější  věž  po- 
stranná, byly  tam  1.   1765  zvony  přeneseny. 

1.  Nejstarší  z  nich  Maria  má  1*15  w  průměru  a  092  m 
výšky.  Kolem  hořejšího  kraje  vlys  0"10  m  široký,  jehož 
středem  jest  satyr  rozkročený,  se  dvěma  ohony,  které  se 
ukončují  spirálně  akanthcm  a  stylisovanými  květinami ;  po 
stranách  závitky  akanthové.   Článek  tento  se  opakuje. 

a)  Na  straně  východní  v  rámcích  nápisy: 


Ciinbnidj  finalbfiÍLnjna  aita 
bnliroiuic^ij  kuncjbcrcc  a 
rijariuatLinií)  Tun  uroicnc 
ho  pana  pana  an;kMua  pna 
IMlTtctjna,  piEpanicijrfj  a 
na  lomniuu). 


Erb. 


B)aiin)ía  ^lobhoiuirí  na  bo 
broinirjij  kimtjbcuLC  adi 
armalinní)  bucva  nroíc 
ncI)o  pana  pana  jana  ílob 
koiuirj  naíEijnie  borlloiufk 
em  a  íadjomic  ncniuniílTi 
1)0  pnriibrabi  praífkcijo. 

Medaillonek.  Erb. 

2  medaillonky. 


57 

Balm  í)7. 

HfuunilTte  paiut  boha  iialTcho  a  Iilanicti 
tc  Ic  pobiuiii)  iioli  licho,  nebo  rmali)  luMÍ. 

Proutek  akanthový. 

Kolem  dolení  obruby  po  celé  její  délce  gotický  nápis  (Pavel  I.  13.) 
viz  faksimile.    (Obr.  43.) 

Na  straně  západní  pod  známým  už  vlysem  v  rámci  rostlinném,  v  jehož 
rozích  a  uprostřed  horní  i  dolní  strany  masky  jsou  vyznačeny,  čte  se  nápis  : 

O O O 


Ólento  pnon  flií  iiclí  iiahlabcni  urojcnijríj  pamun  pianům 
iDiIinia  inoha  a  Ijcuijha  uualMUcnna  bratrn  inlanitiiii 
a  ncbilnijd)  Tijniny  julíalid;  jmbobnj  a  riaiunc  ^lamtcíi 
boíctncm  urnjEiicin  panu  panu  ginbrndjomi  iinalblTíEi) 
na  a  uroícnc  pani  pani  marhijíi;  jlobhomití  na  bobromicíi 
knnííbcrcc  a  djarmatundi  abn  nnnhcin  tohciío  íumnu  libi 
Ijmalani  pana  boíja  n  hriilTcni  íadiowann  rioma  [\t\)o  fa 
rajbujEn  bal  Ic  naivitu  bo  dirainu  panic.  Ictha  1  .  r)8  .  7  . 
ja  fpramc^c  cyiiuMuniho  Iinic?c  onbvunic  pijccilínho.    SOLI 

DEO   GLORIA 


O o- 


Sedm  figurek,  hudebníci. 

Dvě  karyatidy  proti   sobě  nesou  tabulku  s  nápisem  : 

Vdielan  od  waclawa  zw 
onarze  miesstienyna  miesta 
mladého  boleslawa  nad  gyzera 

Gothický  citát  biblický  (ut  supra). 

2.  Zvon  největší,  uprostřed  ostatních  zavěšený,  Bartoloměj,  má 
průměru  145  ;;«,  výšky  108  w.  Kolem  hořejšího  okraje  nápis,  řídce  a  zře- 
telně rozložený : 

SIT  NOMEN  DOMINI    BENEDICTVM  EX   HOC   NVNC  ET  VSQVE  IN 

SECVLVM. 
Akanthový  pásek. 
V  plášti  na  straně    východní    vyraženy    jsou  tři  znaky  s  těmito  nad 

nimi  písmeny: 

1.   H.  Z    W.      2.   K.   W.  R.  N.  Z.   H.      3.  G.  Z.  W.*) 


*)  Znamenají:  1.  Heník  z  Waldštejna,  2.  Kristina  Waldštejnská  rozená  Nybšická 
z  Holtendorfu,  3.  Jindřich  z  Waldštejna. 


58 

Na  straně  západní  do  rámu  zasazen  nápis : 

LETHA   PANIE   MDCXVI  DNE   III.   MÁGE  MIESYCE 
SLYT   GEST  TENTO   ZWON  NÁKLADEM   G^  M^ 
WYSOCE   VROZENÉHO   PANA  PANA  HENYKA 
Z   WALDSSTEYNA   NA  DOBRO WICZY   &c   G°  M^ 
ARCYKNIZETE  MAXIMILIANA  NEYSTARSSYHO 
RAKAVSKEHO   RADDY  A   KOMORNÍKA  &c 
K   PROBVZENY    YAK  KCHWALAM  BOŽÍM  TAK 
KMODLITBAM   SKRAVSSENÝM  O   OCHRANY  BOZI 
ZA   G"  M'    TEZ   G  M^    VROZENAV   PANI  PANI 
KRYSTYNV   WALDSSTEYNSKAV  ROZENAV 
NYBSSYCZKAV  Z   HOLTENDORFV   &c  MANŽELKY 
G«  M^    PANIE   A   GINDRZICHA   ZWALDSSTEYNA 
SYNA   GICH  MILOSTI 

3.  Třetí  a  nejmenší  zvon  >Ježíš«  vysoký  0'96  w,  v  průměru  0*80 ;«. 
Původně  slit  byl  od  Václava,  zvonaře  v  Ml.  Boleslavi  asi  současně  s  ho- 
řejším Marií,  jak  neklamně  dokazuje  legenda,  která  na  něm  bývala:  >Aby 
zvukem  zvonu  tohoto*  (ut  supra)  a  »chvalte  pana,  chvalte  ho  na  cimba- 
lích  .  .  .  .«  L.  1664  byl  přelit  v  Ml.  Boleslavi  od  zvonaře  J.  Pricqueye, 
v  nynější  své  podobě  pochází  též  od  Pricqueye  (Mikuláše,  syna)  z  1.  1718, 
jak  hlásá  chronogram,  což  shoduje  se  i  s  jménem  patrona  J.  Josefa 
z  Valdštejna. 

Mezi  dvěma  vínky  květinovými,  z  nichž  dolejší  jest  širší,  umístěn 
nápis : 

Í»»-     OD    HROMOBITÍ    A   BAYRZKI    WISWOBOD    NAS    PANE   GEZYSSY 
KRISTE 

Pod  tím  na  plášti: 

1.  Na  straně  východní:  dva  erby  v  rámcích  spojené  korunou,  vlastně 
stuhami  pod  korunou,  po  jejichž  stranách  umístěn  nápis: 

G:  EXCELL:   WY  SOCZE  YROZENY 

PAN  PAN   JAN  lOSEF  S:  RZÍM 

RZISSE  HRA  Koruna                   BIE  ZWALD 
SSTEYNA 

ELEONORA  Erb        Erb             ZASNAVBENA 

A  ROZENA  HRABIENKA 

Z  WaLDts  steIgna  pro 

S:  bartoLoMIege  tak  rozkazaLa 

Chronogram,  jenž  dává  letopočet  1718. 

2.  Na  straně  jižní  obraz  Madonny  a  pod  ní  pricqueyovská  značka 
zvonařská. 


59 


3.  Na  straně   západní   ukřižovaný    Kristus    na  květinovém  podstavci; 
pod  ním  v  kartuši  nápis  : 

ZA   SPRAWY   HEGTMANSKE 

V  .  P  .  lANA  IG.  RADONICZKEHO 

A   P  .  GIRZIHO   SWOBODI 

DVCHODNIHO   DOBRAWSKEHO 

4.  Na  straně  severní  obraz  světice  s  ratolestí  a  mečem. 


Obr.  44.  Dobrovice.  Půdorys  zámku.  (1.  patro). 


V  lucerně  zvonky:  4.  Pozvánek  a  5.  Umíráček. 

6.  Zvonek  v  sanktusníku  zcela  prázdný. 

Před  kostelem  pískovcová  SOCHA  PANNY  MARIE  na  pod- 
stavci s  prohnutými  boky,  soklem  a  římsou.  Na  podstavci  reliéf  Zvěsto- 
vání Panny  Marie.  Z  1.    1762. 

Ve  zdi  hřbitovní:  NÁHROBEK  pískovcový,  z  počátku  19.  stol.; 
dole  reliéf  andílka  truchlícího  nad  sarkofágem  s  rakví,  nad  nímž  sklání  se 
smuteční  vrba.  Nápis  (nahoře)  nečitelný.  —  Druhý  NÁHROBEK 
W.  Mrkoše,  jenž  zemřel  1.  1819;  ve  výklenku  reliéf:    nad  mrtvolou  úplně 


60 

zahalenou  v  měkký,  splývající  rubáš,  pláče  starší  žena,  s  plenou  na  hlavě, 
vedle  ní  v  levo  mladší  žena,  v  právo  tři  dítky  modlící  se. 

FARA  v  přizemí  klenutá  valeně  a  křížově;  ostatek  moderní;  vy- 
stavěná 1.  1709. 

ZÁMEK  vystavěl  Jindřich  z  Valdštejna  na  místě  bývalé  tvrze 
léta  1578. 

Byl  postaven  do  čtverhranu  s  věžmi  v  každém  rohu.  Kolem  byl  obehnán  pří- 
kopem, z  něhož  se  zachovaly  upomínky  na  straně  západní  a  jižní,  kde  nyní  jest  zá- 
mecký park.  Všechny  výzdoby  zámku  provedeny  ve  slohu  renaissančním.  Ve  dvoře 
byly  arkády  malované,  z  kterýchž  maleb  do  nedávná  některé  se  zachovaly.  Pod  nej- 
větší věží  na  konci  severním  byla  kaple,  kterou  ještě  staří  lidé  pamatují;  když  byla 
zrušena,  oltářní  obraz  byl  přenesen  na  Týnce. 

Ze  síní  zámeckých  vynikaly  rozsahem  i  uměleckou  výpravou  čtyři  rohové: 

1.  Síň  taneční:  dřevěný  strop  ozdoben  byl  uprostřed  valdštejnským  erbem 
po  stranách  čtyřmi  jinými  erby,  pak  výjevy  mythologickými,  na  okrajích  arabeskami 
stěny  byly  krášleny  krajinnými  malbami. 

2.  Soud  Libušin  obsahoval  fresky  historické  fvýjevy  z  doby  Libušiny),  všechny 
osoby  byly  v  životní  velikosti. 

3.  Síň  královská  s  obrazy  českých  knížat  a  králů,  o  nichž  zmínku  činí 
Dobrovský. 

4.  Síň  kamenná,  nazvaná  dle  dlažby  —  obrazy  její  ze  starého  věku  a  sym- 
bolické. 

Když  1.  1831  zámek  změněn  v  cukrovar,  plafondy  se  stropů  přeneseny  do  Bělé, 
kdež  se  některé  dosud  chovají  (na  sýpce).  (Viz  Čas.  spol.  přát.  stár.  čes.  roč.  VIII.  2.) 

Ze  zámku  zbylo  celé  jen  křídlo  jižní,  ze  západního  a  jižního  jen 
části,  severní  celé  sbouráno.  (Obr.  44.) 

Okna  částečně  zmodernisována  (zejména  v  přízemí),  v  patře  s  pů- 
vodními renaissančními  římsami  profilovanými  nahoře  i  dole. 

Portál  s  pískovcovou   hrubou  bossáží. 

První  věž,  zachovaná  na  západě,  má  stěny  děleny  římsou,  barokně 
profilovanou  a  krytou  prejzy;  v  1.  a  2.  patře  původní  okna,  v  3.  patře 
okrouhlé  okno  barokní,  ve  4.  ciferníky  hodin.  Střecha:  cibule  plechem 
krytá  s  lucernou  a  bání.  Hodiny  s  cymbály.  Jeden  cymbál  má  průměr 
0835  7«,  výšky  0  60;;z.   Ucha   hladká.   Kolem  koruny: 

CHRISTOPF  2  SCHERB  ž  ZV  8  PRAG  8  INN  S  DER  S  ALDEN  S 
STÁD   S   GVS   S   mích   S186HOSZS 

Pod  tím  pásek  perlovcový  a  řada  akanthů  (v  mezerách  rosety) 
svislých,  pod  tím  řada  destiček  s  reliéfy,  výjevy  to  ze  života  o  marno- 
tratném synu  (opakují  se  třikráte).   Na   plášti  plastický  znak  Valdštýnů,  po 

'''^''^'^-                                 HE  NIK    8   Z 

WALDS  STEYNA    8   A 

NA  DOBRO  WICZY 

LETHA  PANIE 

Na  věnci   reliéfy  poprsí   pána  a   paní  s  podpisy : 

HANRICVS   VALEŠI   REX  FRANCIE   a   ELISABET  .  ANG . 


61 


Na  druhé  stranč  reliéfy  evangelistů  (^Lukáš  a  Matouš),  dole  pásek 
rozvilin  renaissančních. 

Druhý  cymbál  z  XV III.  stol.,  hladký. 

Druhá  věž  na  východě,  uhořená  do   polovice. 

Na  půdě  kus  starého  stropu  z  prvního  poschodí;  kasetty  dělené 
lištami  profilovanými,  malby  souměrně  kol  roset  ve  středu,  v  cviklech 
rozviliny, ''ptáci,  zvířata,  zvonky. 


Obr.  45.  Dobrovice.  Radnice.  Průčelí  do  náměstí. 


V  budově  klenby  křížové  bez  žeber  a  valené,    některé    valené  s  re- 
naissančními  lunetami. 

Nádvoří  čtverečné,  kolem  v  přízemí  chodba,  otevřená  oblouky 
hrotitě  sklenutými  na  pilíře  čtyřhranné,  s  bossáží  pískovcovou.  V  patře 
členěny  stěny  pilastry  toskánskými,  na  podélné  poprsnice  postavenými; 
zde  byly  oblouky  loggie  otevřené  a  sklenuté  na  úzké  pilastry  k  pilířům. 
Proti  zámku  budovy  dvora  hospodářského  kryté  sedlem  taškovým, 
střed  nižší  s  branou  polokruhovou  uprostřed,  postranní  části  vyšší  o  zvý- 


62 


šeném  přízemku  a  patru ;  okna  s  pískovcovou  bossáží  renaissanční,  některá 
již  zmodernisována.  Na  stěnách  prosvitá  rustika  z  obdélníků. 

Z  křídel  ven  vystupujících  zachováno  v  slohové  úpravě  východní. 
Má  střechu  povydanou  na  dřevěných  trámech,  štít  v  průčelí  dvěma  řím- 
sami dělený,  vlnitě  ohraničený,  na  vrchu  pyramidka.  Vedle  užší  stavení 
se  slušným  barokním  štítkem.  Za  staveními  dvůr  s  úpravou   19.  stol. 

RADNICE  z  druhé  polovice  16.  století,  brzy  potom  kdy  Dobrovice 
stala  se  městem.  Budova  obdélná,  obrácená  průčelím  na  východ  do  náměstí, 
s  věží  uprostřed  jižní  strany.  (Obr.  45.  a  46.) 

Věž  čtyřboká,  strana  5  50  7;/, 
přiléhá  jednou  stranou  k  budově; 
oba  volné  rohy  jsou  podepřeny  opě- 
ráky diagonálně  postavenými,  se  sok- 
lem jehož  profil  zachován  ve  špižírně. 
Stěna  rozdělena  jest  římsou,  krytou 
taškami  (s  barokním  profilem),  nároží 
ozdobena  maltovou  bossáží.  Okna 
čtyřstranná,  s  chambranami  v  pří- 
zemí i  v  obou  poschodích,  nad  kor- 
donovou  římsou,  menší  a  bez  opa- 
žení.  Okapní  římsa  renaissančního 
profilu,  hluboce  vyžlabená,  nad  ní 
podsebití  dřevěné,  otevřené  nad 
každou  stranou  dvěma  oblouky  se- 
gmentovými. Obíhá  kolem  užšího 
polopatra  se  širokými  čtyřhrannými 
okny. 

Střecha  tašková:  lomený,  ko- 
molý jehlan  s  lucernou  a  cibulovou 
stříškou. 
Uvnitř  až  do  druhého  poschodí  vede  schodiště,  úzké,  v  pravých 
úhlech  lomené,  s  novými,  pískovcovými  schody  a  původními  klenbami 
křížovými  bez  žeber.  Okna  sem  obrácená  jsou  vyšpaletována,  některá  za- 
zděna a  moderně  upravena.  Výše  vedou  dřevěné  schody  na  galerii  a  odtud 
k  lucerně.  Zdivo  má  uvnitř  ústupky,  kolem  oken  velké  oblouky  (snad 
dřívější  okna)  pro  menší  zatížení.  Zvonek  v  lucerně  nepřístupný,  novější, 
bez  srdce. 

Budova  radniční  jest  jednopatrová,  krytá  sedlem  šindelovým,  s  vi- 
kýři okrouhlými.  Na  straně  jižní  přistavěny  do  koutů  u  věže  novodobé 
přístavby.  Vedle  přístavku  až  k  protějšímu  domu  klene  se  segmentem 
brána  s  bossáží,  již  barokní. 

Průčelí  dlouhé  12'40  w,  jednopatrové,  opřené  po  stranách  velice 
hmotnými  opěráky  diagonálními.  Přízemí  otevřeno  do  průčelí  dvěma,  na 
strany  po   jednom    oblouku,    jež  sklenuty  jsou  na  pilíř;  klenba  skládá  se 


Obr.  46.  Dobrovice.  Půdorys  radnice. 


63 


.í^2L 


ze  dvou  křížových  polí  bez  žeber.  Postranní  oblouky  poněkud  nižší,  opřeny 
na  zdi  vnější  na  plochý  pilíř.  Okno  v  přízemí  moderně  upraveno,  vchod 
původní:  portál  obdélníkový,  s  kamenným  rámem,  vyloženým  akanthy, 
nad  ním  konsolami  volutovými  a  akanthovým  listovím  pokrytými  nesená 
římsa,  perlovcem  opatřená.  Nad  ní  nástavec,  kartušovitě  vykrojený,  jehož 
bordury  jsou  rýhovány  a  zatočeny  ve  voluty,  z  jichž  středu  vychází  ovocný 
feston  a  cíp  šálu.  Ve  středu  kartuš  renaissanční  se  znakem  města  Dobro- 
vice,  nahoře  ženská  maska.  (Obr.  47.) 
V    prvním    patře    průčelí 


čtyři  okna  zmodernisovaná. 
Nad  okapní  římsou,  prejzy  kry- 
tou, attika,  po  stranách  vlnitě 
ohraničená,  se  čtyřmi  okny 
sdruženými ;  nad  attikou  nová  '^_. 
římsa,  nad  ní  tři  štíty,  střední 
menší,  postranní  větší,  již  ba- 
rokně upravené.  Mají  římsky,  ^ 
po  stranách  úseky  rovných  říms, 
šikmo  postavených,  ve  středu 
zděné  pyramidky.  Za  středním 
štítem  (snad  až  v  době  barokní) 
přistavěn  vyšší  štít  rovný,  s  plo- 
chými pilastry,  s  podobnými 
šikmými  římsami  a  pyramidkou. 
Ostatní  stěny  hladké,  římsa  oka- 
pní moderní. 

Uvnitř  dole  i  v  patře 
klenby  křížové  s  ostrými  hra- 
nami; některé  místnosti  dole  ; 
mají  barokní  valenou  klenbu 
s  lunetami ;  v  prvém  patře  ně- 
kde   zvýšený    strop    rákosový. 


-í^ 


í^č> 


m 


Obr.  47.  Dobrovice.  Portál  radnice  v  přízemi. 


Portálky  v  patře  s  prostou   profilovanou  římsou  v  nadpraží. 

Obrazy  v  radnici:  Panna  Maria  z  polovice  18  stol.,  svatá  Rodina 
z  konce  18.  stol.,  dva  oválová  medaillony  z  počátku  18.  stol.  s  portraity 
pana  Jos.  Valdštejna  s  chotí,  pak  dva  velké  portraity  pana  Fúrstenberka 
a  choti  z  pol.   18.  stol. 

Pečetidla: 

1.  Stříbrné,  O  042  w  v  průměru.   Kolem   okraje  nápis: 
SIGILLVM  .  MAIVS  .  OPPIDI  .  DOBRO VIZENSIS  +  ANNO  :  1604  :  + 

Uprostřed  městský  znak.  Nahoře  letopočet  1604  a  monogram. 
Držadlo  mosazné,  moderní. 

2.  Bronzové,  neporušené  na  moderním  držadle.  Průměr  0053  w. 
Nápis: 


64 

PECET  :  DOBRA WITZ  :  RZEMESL^  KOWARZ  :  KOLARZ  :  ZAMECZ  : 
BECZWARZ  :  RVCZNI  :  CZANKARZ   LÉTA  * 

Uprostřed  v  erbu  s  kartušovým  krajem  šest  emblémů,  po  stranách  165Z. 

3.  Bronzové,  okrouhlé,  v  průměru  0  037  m.   Kolem  okraje  opis: 

PEC  :  CEC  :  HPOC  *  RZE  .  DKA  .  MEST  .  DOBROWICE  .  1581   + 
Emblém  tkalcovský,  jejž  drží  dva  zbrojnoši. 

4.  Kamenné,  břidlicové,  průměru  0'045  w.  Opis: 

PECET  MĚSTA   DOVBRAVICE  .  PODKRAI  .  M.   BOLESLAVSKÁ. 

Z  první  polovice  19.  století. 

5.  Oválné,  mosazné,  sekernické.  Průměr  0025  m.  Emblém  mlynářský, 
letopočet  17—37.  Opis: 

PECZ  :  RZEMES  :  MLINARZ  :  W   MIEST  :  DOBRAWICZL 

6.  Mosazné,  oválné,  průměr  O  027  ni.  Uprostřed  sv.   Václav  se  štítem 

M  K 
a  korouhví;  po  stranách  písmena     ^  g      Opis:  P  :  MIESTA  DOBRA WIC. 

Konec  XVII.  stol. 

ZVONEK    POŽÁRNÍ    na  strážnici,    venku  zavěšený  pod  stříškou. 

Bez  uch ;  u  koruny  pás  laurový,  pod  tím : 

LAVDETVR  lESVS   CHRISTVS   A   1735. 

Na  plášti  v  kartuších  monogramy  MRA  a  IHS,  reliéfy  sv.  Jana  Ne- 
pomuckého  a  anděla  strážného. 

DUM  čís.  62  (pošta)  má  vrata  bossážovaná  renaissančně,  se  štítem 
volutovým,  jenž  ukončen  jest  štítem  trojúhelníkovým. 

PANSKÁ    NEMOCNICE    s  mansardou  šindelovou. 

SLOUP  na  náměstí.  Na  čtyřech  stupních  dvojnásobný  stylobat 
s  římsou,  na  něm  kulatý  sloup  s  attickou  patkou  a  hlavicí,  akanthy  zdobenou, 
s  perlovcem  pod  abakem.  Pak  socha  sv.  Jana  Nep.  zlacená,  traditionelní. 
Na  vyšším  stylobatu  čte  se:    A:   1695,    ještě  výše  rok    opravy  totiž  1859. 

NEjSV.  TROJICE  u  cesty  k  nádraží.  Na  čtyřhranném  stylobatu 
toskánský  sloup  se  sousoším:  mezi  sochami  Boha  Otce  a  Syna  stojí  kříž, 
na  něm  holubice  s  rozpjatými  křídly.  Na  stylobatu  vyryt  letopočet:  A  1694 
a  letopočet  opravy    1776.  Ostatní  nápisy  nezřetelný. 

Naproti  stojí  SOCHA  ANDĚLA  STRÁŽNÉHO,  pěkně  mode- 
lovaná, pískovcová.  Na  hranolovém  podstavci  z  předu: 

Angells  suis 

Deus  MaNdauit 

Je  te  Vt  custodi 

ant  te  in  OMNIbus 

psalm  Lxxxx 

AyjJ/IO 

1719 


65 


Na  druhé  straně  letopočet  opravy    IS^VJ. 

SOCHA  SV.  VÁCLAVA  u  silnice  k  Ml.  Boleslavi,  asi  250  ;// 
vysoká,  z  pískovce:  na  vysokém  podstavci  socha  sv.  Václava  s  kopíii. 
v  pravici,  levicí  opírá  se  o  starý  český  štít.  Postavena  byla  I.  1757  ná- 
kladem Jana  Růžičky,  obnovena  1.   1843,   1865  a   1896. 

Dolní  Slivno  viz  Slivno   Dolní. 
Dolní  Stakory  viz  Stakory   Dolní. 


Obr.  48.  Draiice.  Pohled  na  zříceniny  hradu  od  řeky. 


Dražice. 

Jar.  Schaller  101.  —    L.  Š.,  Nové  Benátky  1865.   —    Au g.  Sedláček    X     236    — 
Kudrnáč.  Adresář  81.  —  Čechy  XII.  461 

Na  skalnatém  ostrohu  nad  Jizerou,  severně  od  N.  Benátek,  HRADNÍ 
ZŘÍCENINY  a  spustlý  KOSTELÍK  SV.  MARTINA  BISKUPA. 
Zříceniny,  z  několika  kusů  se  skládající,  obklíčeny  jsou  dosud  hlubokým 
příkopem  hradním.  Kostel,  někdy  sv.  Lidmile  zasvěcený,  stojí  opodál  na 
severozápadě  při  panském  dvoře.  (Obr.  48.) 

ZÁMEK  Dražíce  založil  kolem  r.  1264  Řehník  z  Dražic,  dostavěl 
jej  syn  jeho  biskup  Jan  do  1.  1318.  Ve  válkách  husitských,  protože  pán  jeho 

Soupis  památek  hist.   a  umři.  Pol.  okres  Ml. -Boleslavský. 


66 

Aleš  z  Dube  přešel  k  Husitům,  byl  zámek  tento  od  okolní  šlechty  kato- 
lické zpustošen  —  podle  Schallera  teprve  od  Jiříka  z  Poděbrad.  Z  doby 
jeho  obnovy  pocházejí  ony  svrchní  přístavby  cihlové;  když  pak  1.  1526 
Bedřich  purkrabí  z  Donína  vystavěl  zámek  Nové  Benátky  a  tam  sídlo  své 
přeložil,  pustly  Dražíce:  1.  1599  připomínají  se  jako  hrad  pustý.  Zdiva  jeho 
užilo  se  časem  na  stavbu  nynějšího  špejcharu. 


i 


t 


><.  tt^' 


::■   --^ 


in  if  ■i-<i»r 


Obr.  49.  Dražíce.  Část  hradních  zřícenin. 


Zámek  Dražíce  byl  o  dvou  křídlech,  jež  svírala  pravý  úhel" 
Pochází  dle  svých  stavebních  vlastností  ze  začátku  14.  st. ;  opravy  z  konce 
15.  a  z  16.  století,  jsou  cihlové,  jen  detaily  pískovcové.  Čelní  strana  byla 
obrácena  k  Jizeře ;  z  ní  zachovalo  se  nejvíce  zdiva,  trosky,  z  nichž  dominuje 
onen  kout  na  jihu  svou  výškou  a  zbytky  gotických  detailů.  Jest  to  část 
levého  ostění  hrotitého  portálu,  profilovaného  třemi  pruty  hruškovitými, 
mezi  nimiž  dva  menší,    vše    na  soklových,    polygonových  patkách.     Vedle 


67 


okno  hrotité  s  kružbou  nosu,  pak  výklenek  s  volnou  kružbou  nosu 
(»sanktuarium«) ;  část  křížové  klenby  s  konsolou  v  koute,  z  níž 
vycházejí  torsa  žeber  hruškovitých,  ozdobených  arkaturou  výklenkův  a  na 
spodu  maskou.  Dále  okno  silně  vyšpaletované,  s  ústupky  pravoúhlými, 
profilované  pruty  na  hraně  postavenými.  Výše  okno  novější,  polokruhově 
překlenuté,  bez  kružby     (Obr.  49.) 

Na  druhé  straně:   V  přízenu'  zbytky  klenby  valené  ze    16.  stol., 
v  patře  okno  hrotité  s  kružbou,   růžice  z  nosů.   Vnitřní  stěny  pannelovány 


Obr.  50.  Dražíce.  Kostel  sv.  Martina  na  bývalém  hradě. 

nosy.  Vedle  podobné  okno.  Výše  okno  čtyřhranné,  s  pannelem  nosů.  Zbytky 
krbů,  okénka  čtyřhranná  a  renaissanční  ostění. 

Studna,   do  skály  tesaná,  roubena  jest  pískovcovými  kvádry ;    má 

hloubky  asi  4  m. 

Ve  zříceninách  dražického  hradu  bylo  nalezeno  pět  d  1  a  ž  i  č  e  k, 
jichž  velikost  022  X  019  w,  chová  u  sebe  okr.  tajemník  pan  Bayer.  Na 
dvou  znak  Jana  IV.  z  Dražic,  biskupa,  na  jednom  znak  Smila  z  Kremže. 
(Viz  Čas.  spol.  přát.  stár.  X.  80.) 

KOSTEL  sv.  MARTINA,  spustlý. 

Vystavěn  byl  1.  1340  a  zasvěcen  sv.  Lidmile  od  biskupa  Jana  z  Dražic, 
jenž  1.  1360  podal  k  němu  kněze  Otu  (Libri  conť.  1..  131).  I  v  době  hu- 
sitské byli  k  němu  podáváni  knězi  katoličtí.    V   16.  a   18.  stol.  spravován 


68 

a  přestavován.  L.  1827  z  rozkazu  gubernialního  byl  dán  do  dražby  za  od- 
hadní cenu  86  zl.  12  kr. ;  velký  a  malý  olář,  kazatelna  a  8  lavic  odhadnuty 
16  zl.  4  kr,  vid.  m. 

Kostel  nynější  jest  gotický,  orientovaný,  bez  věže,  ze  16.  stol.  Zá- 
padní průčelí  zbarokisováno.  Před  ním  vystavěna  barokní  předsíň,  zděná, 
valené  sklenutá,  se  segmentovým  vchodem,  nad  nímž  nástavec  s  římsou 
po  stranách  volutovou;  na  nárožích  pilastry  ploché  s  římsovou   hlavicí. 

Průčelí  proraženo  oválným  oknem  a  děleno  čtyřmi  pilastry;  nad 
římsou  štít  lisenovaný,  ve  středu  nika  s  pískovcovou  sochou  sv.  Martina 
biskupa.  Na  nárožních  pilířích  vásy.  Počátek   18.  stol. 

Presbytář  zakončen  třemi  stranami  šestiúhelníka  (strana  1'60  ?/^) 
a  opřen  čtyřmi  opěráky  o  jednom  ústupku  s  pískovcovou  římsou  a  o  ko- 
sine. Kolem  něho  a  celé  stavby  obíhá  sokl  1  vi  vysoký,  vlnovkou  profilovaný, 
z  pískovce  vysázený.  Okna  v  kněžišti  zazděna,  jedno  na  jihu  barokní.  Na 
východě  přístavek  barokní  sprejzovou  střechou.  Na  severu  sakristie 
obdélná,  s  oknem  na  východě.  (Obr.  50.) 

Stěny  hladce  omítnuty,  římsa  barokní,  střecha  valbová. 

V  lodi  dvě  okna  barokní  a  dvaportálky:  1.  na  straně  jižní,  hro- 
titý, s  pískovcovou  ovrubou,  TSO  m  široký  a  2"10  m  vysoký;  2.  na  straně 
severní,  1'36  m  široký,  3  vi  vysoký,  s  plochým  profilem  renaissančním 
v  pískovcovém   ostění. 

Uvnitř.  Kněžiště  v  16.  nebo  zač  17.  stol.  sklenuto  závěrem  a  klenbou 
křížovou  bez  žeber;  žebra  původní  a  konsoly  usekány,  zůstaly  jen  jich 
kameny  ve  zdi. 

Na  straně  severní  portálek  do  sakri.^^tie  hrotitý,  078  m  široký 
a  2  VI  vysoký,  na  pískovcové  hraně   otupený. 

Vedle  k  východu  otvor  hrotitý  0  47  ;// vysoký,  0"10  »?  široký,  na 
pískovcové  hraně  otupený,  vyšpaletován  v  síle  zdiva,  na  ostění  profilován 
pravoúhlými  ústupky. 

Sakristie  sklenuta  valené,  okno  barokní,  na  západě  barokní  otvor 
na  kazatelnu;  u  okénka  do  presbytáře  výklenek  polokruhově  sklenutý. 

Oblouk  triumfální  polokruhový:  v  náběhu  profilovaná  římsa 
s  římsovitou  konsolou  o  třech  článcích;  oblouk  hladký. 

Loď  se  dvěma  okny  byla  pokryta  barokovým  stropem  na  rákose, 
nyní  beze  stropu. 

Kruchta  na  straně  západní,  ze  začátku  18.  stol.,  na  třech  polo- 
kruhových obloucích,  s  plochou  dekorací  štukovou.  Balustráda  cihlová,  plná. 

Stěny  hladké;  v  presbytáři  stopy  malby:  dole  lambris  z  červené 
látky,  pak  pruh  neznatelný,  plocha  mezi  okny  zeleně  polychromována ; 
v  lodi  ještě  méně  znatelné  zbytky.  Století   16. 

V  lodi  výklenky   pravoúhlé,  barokní,  na  oleje. 


70 


Horkv  nad  Jizerou. 


Sedláček  X.,  369.   —    SchaUer  97.    —    Sommer  74.  —    Pam.  arch.  XIII.,  181.  — 

Adresář  76.  —    Knihy  na  faře:    1.  Kirchenrechnungen  angefangen   von  1724;    2.  Com- 

putus  ecclesiae  Brodecensis  ab  a.  1735;  3.  Liber  memorabilium. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  MIKULÁŠE  stával  původně  v  Broddch, 
odkud  i  s  farou  přenesen  byl  do  Horek,  proto  po  staletí  jmenovala  se 
fara  Brodce  v  Horkách  (podle  pamětní  knihy  již  1.  1440  a  ještě  počátkem 
19.  stol.). 

L.  1357  připomíná  se  kostel  tento  farním:  plebán  tehdejší  Michael 
vyměnil  si  faru  tuto  s  farářem  v  Liblicích.  (Lib.  conf.  I.,  18.)  —  L.  1655 
obnovena  fara  katolická  a  matriky  založeny;  od  1.  1677  spravovali  ji 
Minoritě  z  Ml.  Boleslave;  1.   1738  zřízena  fara. 

Současně  vystavěn  byl  nynější  kostel  v  letech  1723 — 1725  na  místě 
starého  shořeného,  jenž  stál  o  málo  východněji. 

Vydání  na  tento  kostel  činila :  mladobol.  staviteli  Mik.  Rossi  za  stavbu 
1800  zl.  a  za  kostnici  150  zl.,  benáteckému  tesaři  Ant.  Stultzovi  za  střechu 
300  zl.,  do  Kosmonos  za  cihly  200  zl.,  boleslavskému  klempíři  za  plech  na 
dvě  věže  192  zl.,  tesaři  z  Lysé  za  krytbu  taškami  98  z!.,  malíři  pražskému 
Janu  Cajet.  Monšovi  za  tři  obrazy  na  oltáře  850  zl.,  pražskému  sochaři 
Matyášovi  Braunovi  za  zhotovení  tří  oltářů  1  cent  másla,  2  sudy  piva 
a  1105  zl.,  témuž  za  2  anděly  a  menší  busty  52  zl.,  témuž  za  novou  ka- 
zatelnu 240  zl.  Suma  vydání  na  nový  kostel  10.357  zl.  35  kr. 

Za  nové  varhany  pražskému  varhanáři   Jiřímu  Dvorskému  300  zl. 

L.  1729  opatřena  do  nového  kostela  zpovědnice  za  17  zl.  rejn.; 
1.  1744  darem  hraběcím  křížová  cesta,  1.  1756  obraz  sv.  Sarkandra,  1.  1784 
nové  ciborium  (hr.  Clam  Gallas) ;  1.  1807  do  kaple  zavěšen  nový  obraz 
Panny  Marie  (400  zl.). 

L.  1835  provedena  důkladná  oprava  kostela,  která  svěřena  pražskému 
»Ziegeldeckerovi«  Scliulzovi  —  malíř  Bubák  z  Ml.  Boleslave  »oštafíroval« 
oltáře  (i  sochy  na  oltářích),  někde  zlatil  —  za  odměnu  200  zl. ;  za  vy- 
cídění  obrazů  dostal  odměny  50  zl.  Veškeren  náklad  na  opravu:  2278  zl. 
27  kr. 

Kostel  jest  barokní,  jednolodní,  orientovaný,  s  věží  ve  středu  zá- 
padního průčelí,  krytý  taškovou  valbou  s  pískovcovou  balustrádou;  zdvihá 
se  na  kopci  a  stoupá  se  k  němu  stromořadím  po  schodišti  o  169  stupních. 
Nahoře  na  konci  na  pilířích  stojí  sochy  Panny  Marie  a  sv.  Jana  Nep. 
(z  1.   1730).  fObr.  51.) 

Jižní  průčelí  rozvrženo  jest  čtyřmi  pilastry  na  profilovaných  pod- 
stavcích, s  hlavicemi  pseudojonskými,  nesoucími  kládí  složité,  oblomené. 
Ve  středních  dvou  pilastrech  portál,  lemovaný  pískovcovým  rámem,  nad 
ním  na  nástavcích  římsa,  ve  středu  segmentem  prohnutá.  Nad  portálem 
okno  se  štukovým  lemováním  dole  ve  voluty  zatočeným,  s  prohnutou 
a  vyloženou  římsou.    V  postranních  polích  výklenky  s  mušlovou  konchou 


71 

a  soškami  pískovcovými  sv.  Vavřince  a  sv.  Šebestiána  {z  1.  ca  1730).  — 
Nad  hlavní  římsou  vystupuje  včž  (7-45  w  X  7  '«).  čtyřbokn,  s  nárožními 
pilastry,  profilovanou  římsou  a  střechou  cibulovitou  s  lucernou.  Po  stranách 
obstávky  proláklé,  na  rozích  pyramidky  pískovcové.  Uprostíed  steny  nika 
se  sochou  sv.   Prokopa.   Okna  široká,   půlkruhem  překlenutá.  (Obr.  52. j 


Obr.  52.  Horky  nad  Jizerou.    Kostel  sv.  Mikuláše.  Pohled  od  jihu. 


Stěny  lodi  a  presbytáře  hladké,  členěné  hladkými  pilastry;  okna  i  po- 
stranní vchod  s  chambranami,  v  náběhu  profilovanými.  Římsa  hluboká, 
ostře  profilovaná. 

Vnitřek:  Presbytář  dlouhý  1068  ;//,  šir.  7  63  w,  vysoký  lOoS  ;// 
se  třemi  okny,  ve  čtvrtém  oratoř,  zřízená  nad  přistavěnou  sakristií.  — 
Vítězný  oblouk  půlkruhový,  6'52  ;;/  široký. 

Loď  obdélná,  dlouhá  20-27  ///,  šir.  1305  w,  vys.  12  33  w,  se  šesti 
okny  a  dvěma  vchody.  Presbytář  sklenut  závěrem  ze  dvou  trojúhcl- 
níkův  a  křížovou  klenbou,  loď  třemi  poli  křížovými  bez  žeber.  Klenba 
spočívá  na  pilastrech  postavených  v  meziokní  a  v  rozích  (v  presbytáři 
plochých,    v    lodi    z    líce    vystupujících),    sdružených,    s    římsovitou    hlavicí 


72 


a    úseky    mnohonásobně    oblamovaného    kládí.     Podobně    pilastry   opatřen 
i  oblouk  triumfální. 

V  západní  třetině  lodi  vestavěna  věž  na  hlavní  zdi  průčelní  (jižní) 
a  na  dvou  pilířích  hranolových.  Těmito  pilíři  pole  pod  věží  jest  rozděleno 
na  tři  díly,    sklenuté    na    pásy    v  podkruchtí  i  nahoře  klenbami  křížovými 


Obr.  53.  Horky  nad  Jizerou.  Kostel  sv.  Mikuláše.  Kazatelna  a  oltář  P.  Marie. 


bez  žeber.  Tak  utvořena  kruchta  s  balustrádou  mezi  stěnami  lodi  a  pilíři 
vyzděnou,  do  středu  vypjatou.  Do  levého  pole  vestavěno  schodiště  na 
kruchtu  a  na  věž,  dole  čtyřboké,  výše  s  otupenými  rohy,  s  úzkými  okénky. 
Z  presbytáře  vede  vchod  do  sakristie  (pravoúhlý),  jež  jest  sklenuta 
křížově  bez  žeber  a  osvětlena  dvěma  okny;  nad  ní  oratoř  podobně 
sklenutá,  k  níž  vede  šnek  ze  sakristie.  V  sakristii  zařízení  moderní,  sochy 
a  kamna  domácí,  zeleně  polévaná.  —  Na  dveřích  kované  zámkya  závěsy. 


73 

Hlavní  oltář.  Obraz  oválového  tvaru  na  platné:  sv.  Mikuláš  na 
schodišti  chrámu  rozdává  dary  (třem  pannám).  Nahoře  nebe  otevřené 
s  duchem  svatým  a  anděly;  tvrdé  barvitosti.  Rám  obrazu  nesou  andílkové 
svrchu  Bůh  Otec,  Syn  a  holubice  v  oblacích,  vše  řezané.  Mensa  rakvovitá, 
na  ní  korunovaná,  plastická  kartuš,  prázdná.  Po  stranách  tabernakulu 
andělé,  reliquiáře,  vásy,  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Vita  —  vše  konventionelní 
barok  z  doby,  z  které  kostel  sám.  —  Dva  svícny  cínové  M3  tn  vysoké, 
s  andílky,  dekorem  rostlinným  a  plastickými  akanthy.  Osm  svícnů  cínových 
podobných  menších,  z   18.  stol. 

Kazatelna  s  krátkou  galerií,  vedoucí  od  schodů  ze  sakristie.  Řeč- 
ništč  třístranné,  s  oblomenou  římsou  ;  na  spodku  prázdná  kartuš  plastická, 
emblémy  sv.  evangelistů  Lukáše  a  Marka  s  jich  zvířecími  attributy ;  na 
poprsnici  reliéf:  křest  Páně  v  Jordáně.  Pod  stříškou  holubice,  na  stříšce 
pětihranné,  s  ostrými  rohy,  sochy  druhých  dvou  evangelistů  s  attributy 
orlem  a  člověkem.  Nejvýše  Kristus.  (Obr.  53.) 

Oltáře  postranní. 

1.  Architektura  nástěnná  barokní  s  pilastry,  jichž  římsové  hlavice  ne- 
seny jsou  hlavičkami  andílků  ;  svrchu  otevřený  nástavec,  po  jeho  stranách 
pilastry  s  volutovými  konci  (na  nich  andělé),  svrchu  kládí.  Obraz  ve 
středu  bez  zvláštní  ceny:  Maria  Majdalena  pod  křížem.  Po  stranách  sochy 
sv.   Floriana  a  sv.  Jana  Křtitele,  nad  obrazem  prázdná  kartuš  korunovaná. 

2.  Na  druhém  oltáři  obraz:   Nanebevzetí  Panny  Marie.   Po  stranách 

+ 
sochy  sv.  Jana  Nepom.    a    sv.    Františka.     V  nástavcích    monogramy    IHS 

a  MRA.  Oba  z  1.   1735. 

3.  Třetí  oltář,  současný  s  obrazem  sv.  Jana  Nepomuckého,  na  plátně, 
přemalovaný  na  svou  škodu.  Šest  dřevěných  rokokových  svícnů.  Nad 
obrazem  pěkně  řezaný  nástavec  rámový  s  jazykem  v  reliéfu.  Po  stranách 
sochy  sv.  Vojtěcha  a  sv.  Lidmily.  Na  nástavci  v  paprscích  reliéf  boleslavské 
Madonny,  kolem  andílci. 

Varhany  malé,  skříň  barokní  s  řezbami,  svrchu  sošky:  David 
s  harfou  a  dva  putti  s  mandolinou. 

Kříže  dřevěné,  barokní,  na  žerdích.  Pěkně  jest  řezaný  krucifix  na 
sloupu  pod  kruchtou,  dřevěný,   r38  w  vysoký,  s  nápisem: 

KE   CTI   A   CHV 
ALE   BOZI 

G 

CI 
MLINARZ 
PODRAZ!  C 

KI 

lAN   ADA 

MEK 

1708. 

U  božího  hrobu  sochy  sv.  Jana  a   Matky  Boží,  barokní. 


74 


Zpovědnice   prostá,  na  střeše  socha  sv.  Jana   Nep, ;   barokní. 
Křížová  cesta  bez  ceny,  z  19.  stol. 

Obrazy  na  plátně: 
1.    Sv.  Kristián    klečí  před 
křížem  a  modlí  se ;  po  stra- 
nách andělé  s  mitrou  a  ber- 
lou (z  pol.    19.  stol.,  přene- 
sen z  kaple  z  Josefova);  2. 
obraz  svatých  patronů  čes- 
kých: v  oblacích  starobole- 
slavská  Madonna,  dole  klečí 
světci:    sv.   Václav,  sv.  Mi- 
kuláš, sv.  Vít  atd  ;  z  počátku 
18.  stol.;   3.   Jan  Sarkandr 
v  černém  rouše.  Z  úst  mu 
vychází  na  folii;  lESVS  MA- 
RIA   ANNA,     v    ruce    drží 
modlitby;    4. — 12.    cyklus 
obrazů  ve  stejných  rámech, 
totiž:     motiv     mřížkový     a 
pentlicový,     svrchu    mušle, 
po  stranách    festony,    dole 
kartuš    s    nápisy.     Některé 
z  nich  byly  na  svou  škodu 
přemalovány.    Celkem  jsou 
slušné    co    do   barvitosti    a 
dobře  zachované :  4.  sv.  Petr 
v  jeskyni,    u    otvoru    zpívá 
kohout;    5.    Pavel    v  žaláři 
v    okovech ;    6.    sv.    Řehoř 
jako  papež,  jemuž  holubice 
do   ucha    našeptává,    píše ; 
7.    sv.    Jeroným    v   jeskyni 
se  lvem,  píše,  nahý;  8.  na- 
rození sv.  Jana ;    obklopen 
rodinou  a  přáteli;  9.  sv.  Jan 
sťat  v  žaláři;  v  pozadí  vy- 
hlídka do  dvora  na  barokní 
architekturu  ;  10.  křest  Páně 
v    řece    Jordáně    v    krajině 
lesnaté;    11.    sv.    Augustin 
v    rouše    biskupském    drží 
hořící  srdce;   12.   sv.  Ambrož,  otec  církevní,  píše  do  knihy,  vyobrazen 
s  úlem.  —  Všechny  z  první  pol.   18.  stol. 


s 
s 


m 

to 


Obr. 


Í4.  Horky  nad  Jizerou.  Kostel 
Křtitelnice. 


sv.   Mikuláše. 


•asi 


m 
^ 


'a 


i 

i 


75 

Pacifikál  z  pol.  18.  stol.  s  nohou  pčknc  tef)anou  ípentle,  hlavy 
andílků,  koše  s  úrodou,  ovoce);  nodus  litý,  na  kříži  nasázeny  emblémy 
umučení  Páně  (důtky,  houba,  kladivo,  kleště,  kostky,  hřeby).  Zakřišťálované 
ostatky.  Značky:   1.  pražská  a  2.  °.s^^. 

Meč  Mikuláše  Ilartmana  z  Klarštcina  z  počátku  18.  stol.,  visí  na 
triumfálním  oblouku. 

Křtitelnice  cínová,  vysoká  0  29  w,  víko  0  21  w.  Víko  cínové: 
Sv.  Jan  křtí  Pána  Krista;  pozlaceno.  Skupina  tato  spočívá  na  podstavci, 
opírajícím  se  o  tři  hlavy  andílci.  (Obr.  54.) 

Kolem  hořejšího  okraje  otočen  jest  gotický  nápis:  ^UMiui  Hh  \\\n  + 
Krijsíus  +  mátí;  •  bauqc  •  ucííc  •  uissccílni  •  naroííi).  —  K  tomu  na 
dolejším  okraji:  íicsticsc  iic  mciimeno  •  oUic  •  i)  sijna  •  i)  (^.  s.?)  (Viz 
facsimile.   Obr.  55.) 

Na  hořejším  kraji  dvě  lví  tlamy,  v  nich  cínové  kruhy.  Na  jilášti  tři 
figurky:  anděl  s  pochodní,  císař  s  říšským  žezlem  a  říšským  jablkem 
a  anděl  s  rohem  hojnosti  čtyřikrát  se  opakují;  v  prázdných  mezi  nimi 
tabulkách  letopočty   1525  •    1525  •    •   Ostatek  vyplňuje  nápis  (v  rámci): 

TOTO   VDIELANO 
NÁKLADEM    WOND 
RZEGE  Z  HRVSSOWA 

Kotel    opírá    se    dole    o  tři    plnovousé    hlavy,   jež    přecházejí    ve    tři 
nohy,  ukončené  třemi  spáry. 

Zvony  ve  věži;  1.  Největší,  »sv.  Mikuláš*,  vysoký  070  ///,  v  prů- 
měru 0  77  w;  ucha  pletencová,  na  plášti  reliéf  dvou  světců ;  kolem  koruny 
gotický  nápis.  (Obr.  56.) 

Obr.  5ó.  Horky  nad  Jizerou.  Nápis  na  zvoně  čís.  1. 

2.  Menší,  mající  výšku  050;;/,  průměr  058  ///;  ucha  pletencová,  na 
plášti  reliéf  sv.   Pavla.   Při  koruně  nápis  gotickým  písmem.   (Obr.  57.) 


tv;ínPOi0oinimimsffrcgžžxunD!anigirřfit^}mnoictfrsi)tirtoiomci)3iuiDiniaoriD»Qtf^ 

Obr.  57.   Horky  nad  Jizerou.    Nápis  na  zvoně  íís.  2. 

3.  Novější  přelitý,  vysoký  0-47/;/,  v  průměru  0  60;;/.-  Umgegossen 
zu  Prag  von  Carl  Bellmann,  k.  k.  Hofglockengiesser  1823.  —  Na  plášti 
reliéf  umučení  Páně. 

Sanktusník:  Ucha  hladká,  při  koruně  pás  akanthový,  na  plášti 
reliéf  Madonny,  srdce  plamenné,  z  druhého  srdce  vyrůstá  květina;  na  věnci: 
I.  G.  K.   1763  (zz:  Johanu  Georg  Kuhncr). 


76 


Kolem  kostela  býval  hřbitov;  z  křížů  zachovaných  starší  jsou: 
dva  pískovcové  před  kostelem  ve  zdi,  vysoké  1-35  m.  jejichž  ramena 
JSOU  ukončena  trojlisty,  s  pískovcovým  Pánem  Kristem  na  kříži.  Nápisy 
vryté.  —  Podél  zdi  kostelní  pět  takových  křížů  stejné  výšky,  ISOw; 
první  z  1.  1758,  pod  druhým  odpočívá:  Mlynář  Podražický  Czigeheim 
dobře  zaflaužilý  f  ^758.  Třetí  jest  z  1.    1779.  Pátý  má  vyrytý  nápis: 

VSNVL 

w  Panv 

WELEBNY 

A  DvsTOGNY  Pan 
Methvdi-Wisinger 

FARARZ 

BRODECZKI 

(WIEKV) 

SWEHO 

49  Let 

ROKV 

1798. 

Pískovcový  náhro- 
bek ve  zdi:  na  čtyřbokém, 
hranolovém  podstavci,  lau- 
rovým věncem  ověnčeném, 
komolýjehlan  též  ověnčený, 
na  vrchu  kalich.  Na  jehlanu 
nápis  (z  Písma  sv.),  na  pod- 
stavci pokračující:  Ufnul 
w  Panu  Do  |  bře  zaflaužlh 
Muž  I  Jan  Sfipek  faufed 
Hruffowsky  dne  13  I  Řigna 


1809. 


Obr.  58.   Horky  nad  Jizerou.   Rám  obrazu  v   kostnici. 


Kostnice    ve    zdi 


hřbitovní  (záp.) ;  čtyřboká, 
taškovým  stanem  krytá,  sklenutá  plackou,  v  rozích'  podepřena  piiastry. 
Z  pol.  18.  století.  V  kostnici  obraz  Panny  Marie  (rytina)  s  barokovým 
rámcem  z  pol.  18.  století,  korunovaným  hierogramem  MARIA.  Podobný 
rámec  na  obraze  sv.  Salvátora.  (Obr.  58.) 

KAPLE  NAROZENÍ  PANNY  MARIE,  barokní,  kterou  1.  1762 
dal  postaviti  farář  brodecký  Ryppelt.  Loď  kulatá,  presbytář  ve  formě  apsid> . 
v  půdorysu  o  více  než  půlkruhu,  stěny  hladké  se  čtyřmi  piiastry  na  profilo- 
vaném soklu.  Kryto  taškami,  lucerna  dřevěná,  jež  má  místo  střechy  ple- 
chovou korunu.  Z  předu  přistavěna  předsíň,  valené  sklenutá,  o  stranách 
vypouklých,  taškami  krytá  ;  má  portál  pravoúhlý  s  novou  mříží  a  pískov- 
covou   chambranou.     Po    stranách    portálu    diagonálně    postaveny    piiastry 


// 


s  volutovými  hlavicemi,  nad  těmi  římsa  nesoucí  nástavec:  hmotná  stěna 
ořímsovaná,  prolomená  okénkem  (v  němž  jest  zvonek,  nový),  a  ukončená 
vásou  z  pískovce,  po  stranách  volutové  úseky.  Kaple  jest  sklenutá  kupolí, 
presbytář  konchou.  Okna  v  presbytáři  dvě,  malá,  v  lodi  tři,  barokně  vy- 
krojená. Na  stěně  sluneční  hodiny.   Římsa  profilovaná.   (Obr.  59. j 

Nádobka  na  oleje,  stříbrná,  s  nápisem:  Sub  I  Vicario  Foraneo 
loane  Ignatio  |  Ruczky 
de  Rucz  j  Proto-Notario 
appl.  I  Com.  Palatino  j  Ca- 
nonico  I  Litomerici.  Sub 
R  P  I  Coelestino  OSPT  j 
1699.  ^viegt  9  lot.  Značka. 
Na  vrchu :  Brodecensis 
Anno    1699. 

Obrazy:  1.  Na- 
rození Pána  Krista, 
na  plátně,  z  18.  stol. 

2.  Sv.  Notburga 
dává    chléb   žebrákům. 

Shora  andělé  s  cepem  a 
rolníkem  v  pozadí.  Z  18. 
století. 

3.  Svatí  a  světice 
v  rouše  řádovém  hledí 
k  Panně  Marii.  Bez  ceny. 
Konec  18.  stol. 

4.  S  v.  Antonín, 
v  barokově  vykrojeném 
rámu  se  signaturou :  lo- 
hannes  FilipusLeubnerP. 

ŠPITÁL  založen  1. 
1738    týmž   panem  Hart 

manem  z   KlarŠteina;   pře-  Obr.  59.  Horky  nad  Jlzerou.    Kapie  P.mny  Marie. 

stavěný,  zmodernisovaný. 

ZÁMEK.  Nejstarší  známý  pán  »na  Brodcích*  jest  Pešek,  syn  Fraňkův, 
z  1.  1346;  v  témž  století  připomínají  se  v  Brodcích  vladykové  z  Měcholup 
(Tadra,  Soudní  akta).  V  15.  věku  byl  spojen  na  čas  s  blízkými  Dražicemi. 
Další  jeho  držitelé  jsou  známá  v  Boleslavsku  jména  Hrzánové,  z  Rychnova, 
Vančurové,  Kaplířové  —  kteří  je  ztratili  konfiskací;  1.  1623  koupil  je  cis. 
rada  Mat.  Arnoldýn  z  KlarŠteina.  Frant.  Mik.  Hartman  z  KlarŠteina  postavil 
kostel.  Špitál  pro  chudé  a,  jak  se  zdá,  i  zámek  (f  1.  1738).  Dědičkou  po  něm 
stala  se  Polyxena,  vdova  Des  Foursová,  jejíž  syn  Maxmilián  prodal  Horky  hr. 
Krist.  Clam  Gallasovi  (f  1805),  od  Gallasů  koupili  je  hr.  Nostic-Rieneckové 


78 


Obr.  60.  Horky  nad  Jizerou.  Zámek.  Pohled  z  parku. 


Zámek  rozkládá  se  pod  kostelním  vrškem  v  údolí  jizerském  a  za- 
střen jest  rozsáhlým  parkem  anglickým.  Skládá  se  ze  dvou  křídel,  sever- 
ního a  východního,  a  kde  se  stýkají,  vypíná  se  věž,  jež  ukazuje  na  původ 
starší,  počátek  16.  století,  kdežto  zámek  pochází  asi  z  let  týchž,  jako 
kostel  (1725).  Svou  úpravou  upomíná  na  věž  v  Hrušově  a  v  Kosátkách. 
(Obr.  60.)  K  zámku  vedoucí  schodiště  jest  s  pískovcovými  odpočívadly 
a  lenoškami.  Křídlo  severní  postaveno  na  starém  spodku.  Průčelí  bez 
ozdob,  okna  s  pískovcovými  chambranami,  vchod  s  pískovcovým  opážením. 
Stěny  hladké.  Po  stranách  dva  výstupky.  Klenby  křížové  bez  žeber,  na 
chodbách  s  lunetami,  dosti  zajímavé  řešením  plochy.  Okna  a  dveře  mo- 
derní, nábytek  empirový,  obrazy  z  19.  stol.  Majolikové  nádobí,  vykládané 
skříně,  truhly  rokokové,  barokové  i  lidové,  cínové  konvice  se  značkami; 
šestiplochá  cínová  láhev  ze  17.  století,  džbánek  bíle  polévaný  s  ptáčky 
z  1.  1717.  U  vchodu  do  parku  mřížka:  svršek  ze  17.  století,  spodek 
z  18.  století.  (Obr.  61.)  Za  zámkem  terasa  s  balustrádou  zděnou.  Park 
anglický. 

Po  chodbách  gallerie  obrazů  asi  107  od  pol.  18.  do  pol.  19.  stol., 
portréty  to  hraběcích  rodin  Clam-Gallasovské  a  Nosticovské,  všechny  na 
plátně.  Na  měděném  plechu  olejomalba  Jacoba  Ligossy,  dle  nápisu :  příchod 
sv.  tří  králů  k  Ježíškovi   —   z  polovice  18.  století. 

V  rámu  řezaném  allegorické  malby  na  pergamene,  oslavující 
založení  kostela  (ř),  z  polovice   18.  stol. 


79 

V  kapličce   pacifikál  měděný,  stříbřený,   z  konce   18    stol. 

V  krídledolesklcpy  svaleným  klenutím,  se  vchodem  do  zahrady  na  svahu. 
Na  plotových  pilířích  parku   vásy  pískovcové,  empirové. 

VEZ  nejstarší  část  zámku,  čtyřboká,  s  i)ískovcovýini  nárožník>, 
s  okénky  dole  čtyrstrannými,  nahoře  s  oválovým  hořejškem  a  barokním, 
vestavěným    schodištěm.     Střecha    tašková    s    dřevěnou    lucernou    s  hodi- 


Obr.  61.  Horky  nad  Jiierou.    Zámek.    Mřížové  dvéře  v  parku. 


námi  a  cymbály:   1.  bez  nápisu,  hladký;  2.  s  nápisem:  I  G  K  IN  PRAG 
1781  {Johann   Georg  Kúhner). 

V  PIVOVAŘE  zbytky  staveb  z  18.  století.  Klenby  křížové,  bez 
žeber,  portálek  s  maltovou  chambranou,  profilovanou.  Na  pilířích  plotu 
mezi  budovami  dvora  sochy  pískovcové,  bez  zvláštní  ceny:  1.  sv.  Li- 
borius,  2.  sv.  v  řádovém  rouchu  s  černochem  u  nohou,  3.  světice,  snad 
Notburga,  jež  z  košíku  chlebem  naplněného  dítku  poskytuje  chléb.  Budovy 
dvoru  a  administrační  mají  úpravu  18.  století,  štíty  barokně  zprohýbané, 
vše  střízlivě  provedeno. 


80 


Horky  Velké. 


A.  Sedláček,  X.,  384     86;    V.  Vaněk  117:  Pam.  XI.,  589. 

Při  stavbě  vlečné  dráhy  nalezeny  sídelní  jámy  se  střepy  s  páskovou  ozdobou, 
s  nalepenou  proužkou  prstem  ďubkovanou,  kamenné  a  kostěné  nástroje  a  j.  Pam.  XI., 
589:  P  í  č,  Starožitnosti  I.,  1,  tab.  LIX.  Dále  přišlo  se  na  bronzové  kroužky,  sponky, 
popelničky  a  p.,  kteréž  byly  odevzdány  zemsk.  museu  v  Praze. 

Nad  potokem  Skalským  vypíná  se  bývalá  TVRZ  V.  Horky,  s  mo- 
hutnou věží,  na  ostrožně  skalní.  Po  této  tvrzi  zvala  se  vladycká  rodina 
»z  Horek«,  z  nichž  Věnek  z  H.  vykonával  právo  podací  v  Čejkách  v  XIV. 
století.  Z  potomních  pánů  na  H.  pamětihodným  se  stal  Václav  Klusák 
z  Kostelce,  jenž  tvrz  nynější  vystavěti  dal  jakémusi  Staškovi^  kameníkovi 
v  Menším  městě  Pražském,    jenž  za  tu   práci,    že  ji   dobře  provedl,    dostal 


Obr.  62.  Horky  Velké.  Tvrz 


soudně  přiřknuto  50  k.  gr.  Klusákové  měli  pohřeb  svůj  ve  Strenicích,  kdež 
spatřují  se  v  kostele  jejich  epitafia.  L.  1621  král.  fiskus  zabavil  H.  Gers- 
dorfům  z  Malšvic  —  odtud  šly  prodeji  z  ruky  do  ruky,  až  1.  1744  koupil 
je  Fr.  Josef  hrabě  Pachta  z  Rájová  a  připojil  je  k  Beznu;  tím  přestaly 
býti  sídlem  panským  a  přecházely  v  polozříceninu.  Jdeme-li  se  silnice,  od 
západu,  projdeme  nejprve  prostranným  dvorem,  jejž  uzavírají  hospodářská 
stavení  z  18.  věku;  na  jednom  z  nich  nade  dveřmi  stojí  psáno:  An.  1714. 
Naproti  v  kůlně  pohozeny  leží  železné  dvéře,  pobité  pásy  ze   16.   stol. 

Na  konci  dvůr  uzavírá  stavení  dvojkřídlé,  obydlené,  nad  nímž  vypínala 
se  vížka  se  šnekem  a  hodinami,  která  však  před  100  lety  musila  býti 
snesena.  K  ní  družila  se  čtyřboká  VEZ,  opírající  se  na  straně  srázné  do 
údolí  o  dva  mohutné  opěráky.  Dole  jsou  sklepy,  v  přízemí  goticky  skle- 
nutá místnost,  zajisté  kdysi  kaple,  jejíž  žebra,  hruškovitého  profilu,  sbíhají 
se  ve  svorníku,  na  němž  jest  vytesáno  vladislavské  W  s  korunou.  Žebra 
zabíhají  hrotitě  do  stěn.  V  prvním  patře,  do  něhož  se  vcházelo  z  vedlejšího 
stavení,  spatřují  se  dosud  dvéře  polokruhové,  tvaru   renaissančního,  pískov- 


81 

cové.  Okna  jsou  vyšpaletovaná,  venku  pískovcem  obložená.  Druhé  a  po- 
slední patro  jest  kryto  stropem  povalovým.  Zámecká  budova  od  ostatních 
hospodářských  stavení  byla  oddélena  příkopem,  jehož  nepatrné  zbytky  se 
zachovaly.  (Obr.  62.) 

Horní  Slivno  viz  Slivno   Horní. 
Horní  Stakory  viz  Stakory   Horní. 

Hrádek. 

Sedláček  X.,  362;  Vaněk  41. 

Nejstarší  známý  držitel  jmenuje  se  Mikuláš  z  Hrádku,  služebník  Jeho  Milosti 
krále  1.  1297.  Kolem  r.  1400  drželi  jej  Myškové  z  Hrádku.  L.  1485  jmenuje  se  >hrad 
Hrádek*.  Hned  potom  byl  připojen  od  Stránovských  ze  Sovojovic  ku  Stránovu  a  při 
něm  zůstal.  Avšak  již  1.  1545  neuvádí  se  ani  jako  >pustý<,  byl  už  úplně  zpustošený 
a  od  lidu  rozebraný,  patrně  po  velikém  požáru  v  době  bez  jakýchkoli  válek. 

Nad  Zámostí  černé  ZŘÍCENINY  někdejšího  Hrádku  nad  Jizerou, 
též   nad  Zámostí  ;  v  obecném  lidu  nazývá  se  Starý  Stránov. 

Ve  zdi  spatřují  se  díry  pro  trámy  v  podlahách,  a  na  jižní  straně 
stopy  oken  větších  a  menších.  Zachoval  se  i  hradní  příkop,  4;;/  hluboký 
a  přes  6  ;«  široký,  v  němž  vystavěny  byly  dvě  chalupy  ;  i  ve  zříceninách  po- 
vstaly chalupy  (4),  na  nichž  znáti,  že  užilo  se  při  jich  stavbě  zdiva  hrad- 
ního. Přístup  k  zámku  byl  od  jižní  strany,  kde  se  cesta,  po  příkré  stráni 
dosud  zřetelná,  končila,  před  příkopem  stála  bašta,  v  půdoryse  tvaru 
vejčitého,  s  rybníčkem  uprostřed.  Tu  ústila  i  druhá  cesta  od  strany  vý- 
chodní. Na  severovýchodním  úpatí  Hrádku  jest  židovský  hřbitov. 

Hrušov. 

Schaller  95;  Sommer  78;  Sedláček  X..  69. 

Bratřimil  z  Hrušová  jmenuje  se  vrchním  velitelem  vojska  Boleslava  II. 
v  bitvě  na  protější  straně  Jizery  u  Strašnova.  Rytířská  rodina  z  Hrušová 
odvozovala  původ  svůj  od  Miloty  z  Radce  (1364 — 1401).  L.  1628  ujal 
Hrušov  Joachim  st.  Slavata  na  N.  Stranově,  jenž  1.  1630  prodal  jej  Anně 
Arnoldýnové  z  Hyršové  na  Brodcích,  s  nimiž  zůstal  pak  spojen.  Odtud 
pustla  tvrz  Hrušov,  za  války  třicetileté  se  v  ní  už  nemohlo  bydliti. 

Stará  TVRZ  stávala  na  ostrožně  mezi  údolím  Jizery  a  průrvou 
»Čertůvkou<,  kde  podnes  se  spatřují  příkopy  její.  Z  pozdější  tvrze  zbyla 
jen  věž  mohutná  z  konce  15.  věku,  jež  na  pláni  své  vévodí  krajině  bole- 
slavské. Vypíná  se  v  severozápadním  konci  dvora,  uprostřed  vesnice:  vy- 
niká   mohutným    zdivem    v    přízemí  2-45  ///,    nahoře   170  w  silným,  spoře 

a  malými  okny  proražená.  (Obr.  63.) 

6 

Soupis  památek  liist.   a  mněl.  Pol.  okres  Ml. -Boleslavsky. 


82 


Věž  jest  čtyřboká,  hranolová,  z  lomového  kamene  pískovcového,  s  ná- 
rožníky  tesanými.  Zdivo  věže  z  15.  století,  úprava  oken  a  portálku  do 
šneku  ze  16.,  ostatní  opravy  z  18.  a  19.  stol.  Stěny  její  hladké,  omítané, 
děleny  jsou  uprostřed  římsou  pískovcovou,  porušenou,  jež  bývala  profilo- 
vána plochým  žlábkem.  Střecha  stanová  s  hranami  otupenými,  na  ní  lucerna 
s  bání. 

Přízemí  zabírá    jedna    světnice,    do    níž  vede  zvláštní  vchod,    klenuta 


Obr.  63.  Hrušov.    Věž  byv.  tvrze. 


valeně  s  hrotitým  obloukem  ;  druhý  vchod  proražen  výše  se  strany  jižní, 
k  němuž  vedou  schody  dřevěné,  novější;  vchází  se  tudy  do  vyšších  pater, 
která  mají  stropy  povalové,  nyní  v  pozměněných  výškách.  V  těchto  síních 
uvádějí  Beckovský,  Balbín,  Schaller  historické  obrazy  a  památné  portréty 
rodinné.  V  jihovýchodním  koutě  šnekové  schodiště,  kterým  se  vcházelo 
do  vyšších  pater. 

V  přízemí    jsou    dvě    okna    od    strany    západní    do    oné    světnice; 
v  patře  po  okénku  střílnovém;    jen    na    straně    jižní  onen  vchod  pozdější 


83 

s  přistavěným  schodištěm.  Ve  druhém  —  nad  římsou  —  po  okně  (4).  jež 
orámována  jsou  pískovcem,  na  východní  straně,  do  šneku,  sklenuto  oválově; 
ve  třetím  po  okénku  >střílnovém«,  ve  čtvrtém:  nejširší,  p(;lokruhovč  za- 
klenutá, po  dvou.   Římsa  okapní  dřevěná. 

V  lucerně  zvonek,  jímž  se  Ave  Maria  zvoní.  Jeho  noha  hladká, 
kolem   korunky  laurový  vínek,  pak  nápis: 

AVE  MARIA   GRACIA  PLENA   DNS   TECVM   A:    1680. 

Pod  nápisem  pásek  rozvilinový,  na  plášti  střídavě  hlavy  andílci  a  kon- 
solový  ornament.  (Zvonař   %  Pricquey.)   Výška  027  w,  průměr  0"32  m. 

Na^  silnici  z  Hrušová  do  Horek  SOCHA  SV.  JANA  NEPO- 
MUCKEHO  na  podstavci  hranolovém:  světec  sklání  se  k  andílku  s  křížem. 
Letopočet  vytřen;  dle  pamětní  knihy  v  Horkách  vysvěcen  1.  1751  (sho- 
duje sel),  opraven  1.   1844  a   1885. 

L.  1807  obnovena  SOCHA  SV.  JANA  NEP.  »V  kamenici*, 
téhož  stáří. 

L.  1757  vysvěcen  železný  KRIZ  na  návsi  mezi  čtyřmi  kaštany, 
1.   1844  obnoven. 

Husí  Lhota  viz  Lhota  Husí. 
Charvátce. 

Sedláček  X.,  342. 

Osada  původu  staroslovanského,  v  území  kmene  Charvátů. 

Po  TVRZI  zdejší  nazývali  se  vladykové  z  Ch.:  1.  1382  Arnošt 
z  Charvatců.  L.  1555  Anna  z  Vartmberka,  manželka  Jindřicha  z  Vald- 
štejna,  koupí  připojila  je  k  Dobrovici.  —  Do  dvora  popi.  vedou  VKAIA 
rokoková.  Na  návsi  na  dřevěném  sloupu  ZVONEK  vysoký  020  w,  v  prů- 
měru 027  m.  Kolem  horního  lemu  pásek  rozvilinový;  na  plášti  světec 
s  lilií,  po  stranách  F,  A.  F  —  1776. 


Chotětov 


osada  starožitná;  1.  1057  kníže  Spytihněv  daroval  kostelu  v  Litoměřicích 
lán  polí  v  Chotětově. 

Na  místě,  kde  stojí  nyní  cihelna  p.  Vraného,  našly  se  zbytky  popelnic,  pa- 
rohy atd. 

Uprostřed  osady  vypíná  se  na  místě  povýšeném  FARNÍ  KOSTEL 
SV.  PROKOPA,  jenž  jako  farní  připomíná  se  1.  1352,  1377  ..  .  (Lib. 
conf.  III.,  65.) 

V  době  husitské  byl  kališnický  (I.  1574  utrakvistický  kněz  Jan  Se- 
zemský  —  Arch.  zem.  Oeconomica  .  .).  Po  katolické  reformaci  spravován 

6* 


84 


byl  od  faráře    bezenského    (1.   1650  kn.   Havlíka),    1.   1681     obnovena    fara 
v  Chotětové  a  založeny  matriky.  (Obr.  64.) 

Orientovaná  stavba  s  věží  v  západním  průčelí,  gotická  z  1.  1546. 
Stáří  kostela  tohoto  datováno  jest  nápisem  na  pískovcové  desce,  zazděné 
pod  římsou  závěru  v  kněžišti: 

^^loino  .  l^ňmt  .  nilía  . 
HcT;  luicki;  .  %úa.  .  bojif;  . 

1.5.8.6.  (Obr.  65.) 

Presbytář  ukončen  jest  pěti  stranami  osmiúhelníka.  Na  rozích 
čtyři  opěráky,  široké  O  60  w,  s  jedním  ústupkem,  svrchu  skosené.  Římsa 
ústupků  profilována  žlábkem.  Čtyři  okna  s  moderní  úpravou,  závěrové 
zkráceno  nikou,  v  níž  socha  sv.  Josefa,  moderní.    Vedle  nahoře   jmenova- 


BS]^. 


Obr.  6+.  Chitětov.  Kostel   sv.  Prokopa.  Půdorys. 

ného  letopočtu  otvor  okrouhlý  se  skosenou  hranou,   na  níž  vytesána  maska 
(zabílená).   Římsa  okapní  bohatě  profilována. 

Na  severní  straně  sakristie,  obdélná,  s  pískovcovou  římsou  a  ba- 
rokním vchodem. 

Loď  obdélná  s  pěti  okny.  Na  jižní  její  straně  předsíň  opřená  po 
stranách  opěráky,  s  pískovcovou  římsou,  krytou  prejzy.  V  patře  předsíňky 
oratoř  s  okny  na  tři  strany:  v  průčelí  sdružená,  na  stranách  jednoduchá 
s  nad-  i  podokenní  římsou  renaissančního  profilu.  V  průčeh'  předsíňky 
dvéře  do  lodi  a  na  oratoř.  Kolem  ní  a  lodi  obíhá  římsa  pískovcová,  mělce 
vyžlabená.  Průčelní  štít  trojúhelníkový  s  obrazem  sv.  Prokopa  na  dřevě 
malovaný,  ve  výklenku.  —  Štít  lodi  na  západě  obložen  pískovcovou 
římsou. 

Věž  hranolová,  do  třetího  patra  gotická,  čtvrté  barokní  ze  druhé 
polovice  18.  stol.  —  místo  bývalého  (.?)  podsebití.  (Obr.  66).  Jednoduché 
pilastry  (tohoto  svršku)  na  nárožích,  římsa  okapní  vyložená;  věž  kryta  jest 


85 


cibulovou  plechovou  bání.  Do  jižního  koutu  včže  vstavěno  novější  scho- 
diště. Na  západě  barokní  vchod  do  věže,  převýšený  prohnutou  římsou  na 
krátkých  pilastrech  a  prejzy  krytou;  kolem  hladké  opážení.  Nad  římskou 
okno,  polokruhem  sklenuté,  v  ostatních  patrech  střílny,  nejvýše  hodiny. 

Stěny   kostela    hladké,    omítnuté,    střecha    strmé    sedlo,    kr>tá 
prejzy,  nad  středem  sanctus,  vikýře  s  obdélnými  otvory. 


Obr.  65.  Chotětov.  Kostel  sv.  Prokopa. 


Vnitřek,  Presbytář:  okna  stejná  s  vnějškem.  Klenba  skládá  se 
ze  závěru  a  kříže;  svorníky  kulaté  a  hladké,  konsoly  —  u  triumfálního  oblouku 
hrot  zabíhá  do  stěny  —  stejné:  jehlan  z  pěti  stran  osmiúhelníka,  na  něm 
plinthus,  obloun,  ústupky.  (Obr.  67.)  Žebra  z  čediče  bezdězského,  hruško- 
vitá. (Obr.  68.)  —  Vchod  do  sakristie  čedičový  s  pravoúhlým  opážením, 
nahoře  římsa  jako  nad  vchodem  západním.  Sakristie  sklenuta  valené.  — 
Sanctuarium  070  m  X  0  32  w  za  oltářem:  ozdoba  otlučena,  dvéře  že- 
lezné z  plochých  pásů,  šikmo  se  protínajících.  Zámek  gotický. 

Triumfální  oblouk  segmentový,  původní  hrany  sřlznuty.  Nad 
triumfálním  obloukem  kartuše  nesená  dvěma  anděly;  v  ní  nápis: 


86 

DlVo  ProCopIo 
PR^sVLI 

OPYS  FaCtVM   (=  1773). 

Loď  obdélná,  okna  jako  zvenčí;  na  jižní  straně  okno  do  oratoře: 
segmentové  se  dřevěnou  balustrádou.  Oratoř  a  pod  ní  předsíň  sklenuty 
valeně    s  výseči.     V  předsíni    kamenná  lávka.     Loď  kryta   jest  ploše.     Na 


Obr.  66.  Chotětov.  Kostel  sv.  Prokopa.  Průčelí  s  věží. 


západě  pod  věží  kobka,  polokruhově  sklenutá,  do  lodi  segmentovým 
obloukem  otevřená. 

Empora  jest  opřena  na  tři  oblouky  a  dva  pilíře,  s  barokní  balu- 
strádou vyloženou,  se  dřevěným  zábradlím  a  vásami ;  v  ní  skříň  varhanní. 

Hlavní  oltář  barokní  se  sloupy  vrtulovými  a  hladkými  korintského 
řádu,  s  obrazem  sv.  Prokopa.  V  nástavci  obraz  korunování  Panny  Marie, 
nový.  Tabernákul  s  bohatou  výzdobou  roccailovou,  po  stranách  východy 
za  oltář,  na  nich  poprsí  sv.  Václava  a  sv.  Víta,  za  nimi  vásy.  Polychromie 
nová,  koncepce  šťastná,  méně  v  provedení. 


87 

Kredenční  oltář  sv.  Anny  (v  presbytáři j:  v  obrazu  i  řezbč  ná- 
stěnné architektury  méné  zdařilý.  Z  pol.  18.  stol.  Dva  svícny  dřevené, 
vysoké,  slušné  koncepce:  stonky  prolamované  z  ornamentu  roccailovéhc' 
(Obr.  69.)  Dva  svícny  cínové,  barokní.    18.  stol. 


Obr.  67.  Chotětov.  Kostel  sv.  Prokopa.  Presbytář  s  hlavním  oltářem. 


Postranní  oltáře:  1.  s  ukřižovaným  Kristem  Pánem,  socha 
v  zasklené  skříni;  2.  s  obrazem  snětí  Pána  Krista  s  kříže;  3.  s  obra- 
zem sv.  Jana  Nep.  (nový)  jsou  svou  řezbou  architektury  běžné  rokokové 
práce.  Svícny  na  nich  plechové. 

Kazatelna  nad  postranním  oltářem  rokoková  s  řezbou  roccailovou. 
Rečniště  v  půdoryse  zprohybané  s  reliéfy  svatých  evangelistů. 

Lavice  dubové,  s  vyřezávanými  postranicemi,  pol.   18.  stol. 


88 


Zpovědnice  intarsovaná  festony  a  hierogramem  IHS,  pol.  18.  stol. 
Mříž  před  hlavním  oltářem  dubová,  rokoková. 

Obrazy:  Zvěstování  Panny  Marie,  na  plátně, 
18.  stol.  Ukřižovaný  Kristus,  slušná  malba  z  18.  stol. 
Cesta  křížová,  novější. 

Monstrance  1.  Na  noze  osmistranné  vytepány 
reliéfy  sv.  Pavla,  sv.  Petra,  sv.  Jana  Nep.,  sv.  Prokopa, 
sv.  Vojtěcha.  Nodus  roccailový.  Vzadu  na  rámečku  opis: 

Flerl   CUraWit  ADaLbertVs  WenCesLaVs 

De  BLaha    affeCtY  plo  pro  ECLesIa 

ChotletoWIensI  (=  1758). 

^  Monstrance    2.    vysoká    064  m.    Na  paprscích 

i  rámec  roccailový.  Ornament  tepaný  a  z  drátu:  klasy, 
hrozny,  Bůh  otec,  holubice.  Posázena  nepravými  draho- 
kamy. Nápis: 

Ke  Cti  Boži  a  sWatého  Prokopa  saV  zaChoWaLY 
a  bernVa  sWaV  MlnCY  WYkaVpILY  WlernY  o WCžiCžkY 
J  :  P:  Hgth  {=  I8l3). 

vysoký  O  24  m,    průměru 


Obr.  68.  Chotětov.  Kostel 

sv.  Prokopa.    Konsola 

v  presbytáři. 


ChotětoWskY.  - 

Kalich   1. 
0"095.   Na  spodní  straně  (obrubě)  nohy  opis : 
Tento  .  kalich  .  darowal  .   Pawel  Kniaurek 
1715.  (Obr.  70.) 

Na  vrchní  straně  nohy  značky:  1.  Mezi 
dvěma  věžemi  postava  (pražská.?):  2.  ~R ;  3. 
R.  R.  Noha  šestilaločná:  páskový  ornament 
tepaný,  andílci  hlavičky,  růže.  Nodus  baňatý 
se  třemi  medaillony  a  třemi  dvojicemi  hla- 
viček. Kuppa  stříbrná,  zlacená,  pláštík  plný, 
téhož  dessinu  jako  noha,  vroubený  perlovcem 
a  pláštěm  šupin. 

Kalich  2.  Na  pouzdru  kozí  potaženém 
tlačený  ornamentální  pásek  a  nápis: 

PAROCH  :  ECCLES  : 
CHOTIETOVII  : 
1820. 
Paci fikal  1.:  vysoký  O  31  m,  rokokový. 
Noha  plechová,  na  kříži  mosazném,  postříbře- 
ném, na  paprscích  probodené  údy  Kristovy; 
ve  středu  pod  broušeným  sklem  svaté  ostatky, 
kolem  nepravé  drahokamy. 

Pacifik  a  1  2.:  vys.  033  ;;z,  rokokový  s  authentikou  1742;  s  ostatky 
sv.  Prokopa.   Rámeček  roccailový  na  paprscích. 


Obr.  69.  Chotětov.  Kostel  sv.  Prokopa 
Dřevěné  svícny. 


89 


Paci  fikal  3.    vys.  029  w,    paprskový,  rámečkový;    pozdní  rokoko. 
Konvičky    OlSvt  vys.    ozdobené    perlovci    a    meandrem.     Služná 
práce  empirová. 

Věčná  lampa  cínová,  z  poč.   19.   stol. 
Kaditelnice  mosazná,  z   18.   stol. 


Obr.  70.  Chotětov.  Kostel  sv.  Prokopa.  Kalich  z  r.  1715. 


Křtitelnice  cínová,  vysoká  0-33  ///.  Kotlík  průměru  0-36  w. 
Nohy  (3)  spárové,  ukončeny  vousatými  hlavami,  jež  drží  nádobku.  Z  pláště 
jejího  reliéfy  otřené.  Později  přidělané  dva  kruhy  železné.  Dole  vyryto: 
1531  WA  .  AR  ,  AB  .  Víko  hladké,  cínové:  na  spodu  jeho  přidělán  me- 
daillon  s  reliéfem  Kalvárie.  Na  víku  (vys.  0  50  w)  dřevená  řezba :  Křest 
Páně,  barokní. 

U  zvonku  do  sakristie  raménko  kuté,  železné,  z  18.  stol. 


90 

Zvony.  Zvonice  nízké,  čtyřstěnné  stavení  z  kamene,  kryté  taškovou 
střechou ;  stojí  o  sobě  hned  před  kostelem  při  zdi  hřbitovní.  Vystavěna 
v  letech  1759—60. 

1.  Zvon  největší  Prokop,  vys.  098  m,  v  průměru  TSS  m.  Ucha 
s  maskami  oděnců,  u  koruny  guirlandy  laurové,  přepásané,  na  plášti 
nápis : 

Tento  ^  Zwon  ^  ke  ^  cti  ^  a  ^  k  chwále  %  Pánu  ^  |  Bohu  ^ 
Léta  Panie  MCCCCCXLVII  slit. 

Pod  nápisem  reliéf  sv.  Prokopa  na  konsole  ornamentálně;  pod  tím; 

Ke  cti  a  k  ch^AAale  Božj  |  a  s.  Prokopa  Opata  Za  Panov/ánj  Pr^A^niho 
Cýsaře  Rakauského  |  a  krále  Čzeského  FRANT]SSKA  |  Zwon  tento  byl 
přelitý  1816. 

Na  dolejším  okraji: 

Ruptam  refudit  Pragae  Carolus  Bellmann  civis  Pragenus  dne  30.  Octo- 
bris  1816. 

Na  dolejším  okraji  řada  stojatých  akanthů.  Druhá  strana  hladká. 

2.  Zvon  sv.  Anna  poprvé  přelit  z  puklého  zvonu  1.  1685  (zajisté  že 
od  Jana  Pricqueye,  zvonaře  boleslavského)  za  faráře  Jiřího  Fr.  Vormy 
nákladem  Václava  a  Lidmily  Bláhových,  po  druhé  1.  1816  od  K.  Bellmanna 
a  po  třetí  1.   1 875  od   Josefa  Diepolta  v  Praze. 

3.  Vysoký  071  m^  průměr  O  99  wž,  nazývaný  císařský. 

TENTO  ZWON  GEST  KZaDVSSI    ChOTIeTO- 
WSKE   MVZPRAWEN   PRIWEDIZ   NAS  PANE 

wsLawV  neskonaLaV  aMen.*j 

Pod  tím  pásek  rozvilinový,  v  něm  medaillon  s  textem  po  obrubě: 

MARTIN   HiLIGER  ME   FECIT  161Z 

Uvnitř  medvěd  nese  v  tlapě  kořist  (?)  Orel  říšský  ve  věnci  vavřínovém. 

4.  V  okně,  >Bartoloměj«,  vysoký  0"55,  průměr  058.  Na  uchách  vě- 
tévka, po  stranách  stočené  provazce.  Gotický  nápis  : 


Obr.  71.  Chotětov.  Kostel  sv.  Prokopa.  Nápis  na  zvoně  čís.  4. 

Renaissanční  erbík  s  korunovaným  W.     Na  plášti  reliéf  sv.  Bartolo- 
měje, vys.  0*16  w.  (Obr.  71.) 

5.  V  sanktusu:  1.   1862  slit  od  K.  Bellmanna  v  Praze. 

6.  Druhý  v  sanktusu    jest  bez  ucha,    novější  (»sv.  Prokop  a  sv.  Va- 
vřinec*). 


*)  Chronogram  dává  letopočet  1612. 


91 


ř\ 


-^T^. 


Cymbál  na  věži  vysoký  0  31  ;;/.  v  průmčru  0  55  w  Ucha  rýhovaná. 
Pláštík  ozdoben  rostlinným  dekorem  a  hlavičkami  andólu,  s  monogramem 
Pricqueyovým  v  kartuši  (I:  P:)  a  s  emblémem  zvonařským.  Mezi  dvě-ma 
hlavičkami  letopočet  1679. 

ZED  HŘBITOVNÍ  krytá  prejzy,  opřená  hranoly  zdiva,  má  tři 
vchody:  1.  jižní  vchod  sklenutý  polokruhem,  bossážovaný,  po  stranách 
sloupky  obstoupený  na  stylobatech  ;  na  římse 
nástavce  vásovité,  barokní.  2.  Severní 
s  ostěním  pískovcovým,  jehož  hrana  jest  sko- 
sena. 3.  Západní  branka,  barokně  upra- 
vená, k  níž  vede  schodiště  z  návsi. 

Na  hřbitově  pět  KŘÍŽŮ  železných, 
kutých,  z  konce  18.  stol.  (Obr.  72.)  Kříž 
pískovcový  rovnoramenný,  s  konci  roze- 
klanými lupenovitě  z  1.  1 809.  Dva  empirové 
jehlany  z  1.  1827,  třetího  bylo  užito  za 
ozdobu  hřbitovního  schodiště.  V  severní  zdi 
chrámu  náhrobek  tvaru  renaissančního 
s  nástavcem,  zakrytý   maltou. 

Na  návsi  SOCHY :  korunování 
Panny  Marie,  pískovcová,  zlacená,  5  vi 
vysoká,  s  podstavcem  trojdílným,  ve  středu 
prohnutým,  na  něm  kartuše  korunovaná,  vy- 
bíhající ve  voluty.  Andělé  nesou  sousoší. 
Z  18.  stol. 

Sv.  Jan  Nepom.  z  pískovce,  3  m 
vysoký,  opravován  1.  1856  90.  Na  podstavci 
hranolovém  s  římsou. 

Na  rozcestí  k  Beznu  a  Vtelnu  BOZI 
MUKA:  sokl  osmihranný,  dřík  s  osmi  arká- 
dami, vrchní  římsa  silně  profilována.  Kryta 
prejzy.  Na  vrcholí  kříž  železný,  tepaný. 

Na  návsi  u  studánky  KAPLIČKA  S  OBRAZEM  SV.  PRO- 
KOPA a  nápisem  : 

StVDankV 

ProkopkV  nazWanaV 

fpogená  ObeC  Chotě 

,     toWfká  spraWaV   Wáž 

noftl   přIozDobItl 

DaLa  (=  1S1»). 
Danyel  III  K  77  w 


Obr.  72.  Cholětov.    Náhrobní  křii. 


92 

Chudíř. 

Na  dřevěné  zvonici,  sloupu  se  stříškou,  vesnický  ZVONEK,  v  prů- 
měru 0*27  m,  vysoký  0'22  vi. 

Nahoře  písmena  a  letopočet:  F.  A  F.  1776;  pod  tím  pásek  z  okrouhlých 
ornamentů,  pod  ním  sv.  Josef.  L.   1903  přelit. 


Obr.  73.  Jabkenice.  Pohled  na  kostel  se  zvonicí  od  se\eru. 


Jabkenice. 

(Ve  starých  pamětech  též  Jablkenice,  Jablkynice) 
Sládeček,  Dobrovice  a  okolí  520. 

»U  Koníčků*  byly  vykopány  čtyři  popelnice,  u  kapličky  kosti,  podkovy,  ostruhy; 
mezi  Jabkenicemi  a  Charvátcemi  zlomky  popelnic  a  na  poli  >Všeněmeckém€  u  Char- 
vátců  kostry  lidské. 

Osada  starožitná.  Na  návrší  nad  rybníkem,  jenž  slově  Hrádek,  stá- 
vala TVRZ.  První  její  známý  pán  jmenuje  se  Beneš  z  Děvína  (f  1322); 
1.  1371  připomínají  se  vladykové  z  Valečova,  I.  1407  spojeny  byly  s  Char- 
vátcemi, 1.   1555  od  Jana  purkrabí  z  Donína  prodány  Dobrovici. 

KOSTEL  PANNY  MARIE,  filiální,  náleží  ku  správě  fary  rejšické. 
L.  1359  připomíná  se  farář  Jakub  Matějů  z  Úval  (L.  conf.  L,  88);  farním 
zůstal  až  do  1.  1427.  Od  té  doby  jest  filiálním.  V  době  husitské  přidržel 
se  kalicha;    po  katolické    reformaci    patřil    ku  správě  fary  dobrovické,    od 


93 


1.  1735  k  Rejšicům.  —  L.  1698  v  zádušních  počtech  uvádí  se  hlavní  oltář 
s  obrazem  Panny  Marie,  1.    1730  pobočný  oltář. 

Gotický,  z  počátku   14.  stol  ,  orientovaný,  bez  věže. 

Presbytář  zavřen  jest  pěti  stranami  pravidelného  osmiúhelníka. 
Opěráky  o  jednom  ústupku  ořímsovaném,  krytém  taškami,  s  kosinou.  Uvtr 
okna  zbarokisována  (se  chambranou),  třetí  zazděno,  čtvrté  zastavěno  sakristií. 
Nízký  trnož  a  podkrovní  římsa,  profilovaná,  obíhají  celý  kostel. 

K  ní  na  straně  severní  druží  se  sakristie,  nižší,  vystupující  za  šířku 
lodi,  s  gotickým  oknem,  vysokým  r24  ?;/,  širokým  034  ;//,  jež  profilováno 
jest  dvěma  hranolovými  pruty,  ústupky  a  žlábky. 


__£ 


dz 


10  mt 

3 


Obr.  74.  Jabkenice  Kostel  P.  Marie.  Púporys.  Nárys  okna  v  sakrisiii.  Konsola  a  profil  řebra. 

Loď  Širší  než  presbytář.  Dva  páry  oken  polokruhových.  Do  severní 
i  jižní  stěny  proraženy  portály  goticky  lomené.  Severní  vysoký  2  00  w, 
Široký  100;;/,  s  ostěním  sešikmeným,  v  něm  široký  žlábek.  Jižní:  vnější 
ostění  široce  sešikmené,  vnitřní  profilováno  dvěma  hranolovými  pruty, 
ústupky,  žlábky.  Výška  2  16;//,  šířka   1  15  w. 

Štít  západní  holý  s  úzkým  podélným  okénkem,  v  akroteriu  pískov- 
cový kříž,  rovnoramenný.  —  K  této  straně  tulí  se  předsíň  barokní, 
s  portálkem  dřevěného  ostění,  nad  ním  vyložená  římsa  tašková.  Nad  ní 
attika,  jež  nese  dva  ploché  pilastry  a  po  stranách  dva  nástavce,  uzavřené 
čarou  zakřivenou  a  lomenou.  Na  pilastrech  spočívá  štítek  trojúhelníkový, 
římsovaný, 

Střecha  šindelová,  sedlová,  na  ní  plechový  sanktus  s  cibulí.  (Obr.  73.) 

Uvnitř.  Presbytář  sklenut  jest  křížově  o  jednom  poli  a  závěru. 
Žebra  profilovaná  sbíhají  se  ve  dvou  svornících  okrouhlých,  holých.  Příčné 


94 

žebro  sbíhá  na  konsoly:  na  severu  na  jehlan  dolů  obrácený  a  deskami 
krytý,  na  straně  jižní  na  masku.  V  závěru:  šest  žeber  vybíhá  ze  svorníku : 
čtyři  na  konsoly  rovněž  jehlancové  s  deskami,  dvě  na  konsoly  onoho 
příčného  žebra,  na  kteréž  také  sbíhají  nejbližší  dvě  žebra  z  (druhého) 
travée;  ostatní  dvě  jeho  žebra  opírají  se  o  konsoly  v  koutech  triumfálního 
oblouku,  jehlancové,  poloviční.  —    Okno  za  oltářem,  zvenčí  zazděné,  vy- 


Obr.  75.  Jabkenice.  Kostel  P.  Marie.  Pohled  do  kněžiště. 


soké  2  w,  široké  0S2m,  hrotité,  s  nosy  otřelými:  vnitřní  hrana  sříznuta, 
vnější  špaleta  profilována  třemi   pruty,  žlábky,  ústupky.   (Obr.  74.) 

V  postranních  zdích  výklenky  pravoúhlé:  severní  vysoký  040  m, 
široký  0*30  in;  jižní  vys.  0"45  7n,  šir.  0'30  ;;z,  nahoře  s  obdélným  výkrojkem. 

Portál  do  sakristie  hrotitý,  se  širokým  žlábkem  vostění,  vys.  2;«,  šir.  1  m. 

Sakristie  sklenuta  goticky,  valené.  V  právo  výklenky  dva  pravo- 
úhlé (jeden  proražen  do  presbytáře)  a  okno  hrotité  s  nosy,  hrana  vnitřní 
sříznuta,  široká  špaleta  sešikmena. 


95 


Triumfální  o  b  1  o  u  k  nižší,  hrotitý:  široký  hranolový  objoiin 
s  dvěma  hranolovými  pruty  po  stranách;  sbíhá  na  konsoly  jehlancovité, 
dolů  obrácené,  kryté  deskami. 

Loď  delší  a  širší:  délka  lOSU  w,  šířka  7  04 ->//,  výška  6  vi. 
Kryía  jest  ploše.  Při  dveřích  hluboké  špalety. 

Em  po  r  a  dřevěná,  vydutá  uprostřed,  holá;  spočívá  na  dvou 
dřevěných  pilířích  a  třech  trámech. 

V  předsíňce  kryté  prkny  ve  šneku  schodiště  na  kruchtu. 

Hlavní  oltář  barokní:  v  rámu  elipsovém,  ovinutém  akanthovou 
řezbou  socha  Madonny  s  děťátkem,  žezlem,  na  kouli,  [)olychromovaná, 
v  glorielle  12  hvězd.  Rám  nesou  dva  andělé,  klečící  nade  dveřmi  za 
oltář,  Z  8  svícnů  šest  barokních  na  trojstranné  noze,  s  dekorem  roz- 
vilinovým,  srdcem,  andílci  hlavou  a  letopočtem   1706.  (Obr.  75.) 

Oltář  postranní  se  sochou  Madonny  ve  skříňce  a  obrazem 
jejím  —  novější. 

Kazatelna  bezcenná. 

Stolice  v  presbytáři  pěkně  řezaná,  s  letopočtem  1759  a  mono- 
gramem AW. 

Obrazy:  Kristus  ukřižovaný  a  sv.  Jan  Nepomucký,  z  18.  stol. 

Křtitelnice,  venku  u  zvonice  se  povalující,  pískovcová,  gotická, 
spodkem  okrouhlá,  s  okrouhlou  prohlubní.  Její  výška  0"92  w,  šířka 
(průměr)  0"65  m. 

Zvonice  dřevěná  v  půdoryse  osmihranná,  s  vysokou  střechou, 
pak  čtyřhranná  s  věží,  šindelem  krytou ;  v  ní  čtyři  zvony. 

1.  Zvon  v  trámoví,  vysoký  0'555  w,  v  průměru  058  m.  Ucha 
větévková.  Pod  korunkou  nápis  gotický.    (Obr.  76.) 

Obr.  76.  Jabkenice.  Kostel  P.  Marie.  Nápis  na  zvoně  čis.  1.  ♦) 

2.  Zvon  v  lešení  zvonice:  vys.  0  73  m,  v  průměru  082  ;;/.  Ucha 
větévková.  Pod  korunou  gotický  nápis.    (Obr.  77.) 

Na  plášti  reliéf  Madonny. 

3.  V  lešení  vedle  předešlého  velký  zvon,  vysoký  086  w,  v  prů- 
měru V14  m.  Slit  byl  v  Ml.  Boleslavi  od  Václava,  zvonaře,  1.  1585, 
pak  rozražen  a  přelit  1.  1849  v  Č.  Lípě. 

Reliéfy:  Ukřižovaný  —  sv.  Václav  —  Panna  Maria  —  sv.  Jan 
Nep.  —  sv.  Václav. 

Nápisy:  a)  Na  jedné  straně: 

1585 

Paní  Markyta  Waldštýnka,  rozená  z  Lobkovic 

paní  na  Doubravici 

1849 


KS 

O 

Ui 

3 

e 


S 

o 


O 

O 

n 

rs 


^)  Doplněný  nápis  zvonu  č  1.  íid  2  ct  ů  saiu-lnnun  +  oinuiiun  -f-  =  č.2.  ...  rs  c 


€1^ 


& 


mlA. 


96 


Paní  Marie  Isabella,  kněžna  z  Thurnu  Taxisu,  rozená  z  Elzů 

patronka  kostela  Jabkenického,   paní  na  Doubravici   a   Loučíně, 

Wlkawě,  Niměřicích,   Četně  a  Skalsku. 

Pan  František  Pfaifer  v  Reyšicích 

Jan  Šrámek,  vrchní  a  právní  úředník  v  Doubravici 

Emanuel  Janovský,  počet  vedoucí,  Jan  Šimon,  rychtář  v  Jabkenicích 

Jan  Mrkvička  soused,  jenž  mne  přivezl. 

b)  Na  druhé  straně: 

Ke  cti  a  chvále  Matičky  Boží  do  vsi  Jabkenic  léta  Páně 

1585  v  Mladé  Boleslavi  slit  a  po  rozražení  za  dlouhý 

čas  od  zvonare  Karla  Paula  v  České  Lípě 

v  roce   1848  zase  přelit.  Volám  Vás  často 

k  radosti,  často  k  žalosti,  vždy  ale  k  pobožnosti; 

dejž  Bůh  bych  Vás  jednou  svolal  a  zvukem  svým 

doprovodil  do  věčné  blaženosti. 

4.  Zvonek    venku,    pod  stříškou.    Vysoký  0'32  wz,  v  průměru  035  ;;/. 
Nahoře,  kolem  okraje,  listy  dolů  obrácené.  Po  jedné  straně  hlava  andílka 

a  kolem  ní  věnec  listový.  Po  druhé  straně  nápis: 

SlYT  gest  —  OD  WaCLAWA  —  ZWONARZE 
MĚSTA  MLADEHO-BOLESLAWA  NAD  GYZERAV 

Letha  Pane  1592. 

5.  V  sanktusu  zvonek  hladký,  bez  nápisu, 
z   19.   století. 

KAPLE  (Boží  muka)  u  cesty  k  Pečicům, 
vysoká  5  w,  zděná,  čtyřboká  (dole  širší),  s  lise- 
nami  na  nároží  a  uprostřed  na  přič,  ve  stěnách 
niky:  s  ostěním  vystupujícím  z  líce,  žlábkovaným, 
segmentově  přepnutým.  V  nich  sochy  sv.  Vojtěcha, 
sv.  Lidmily,  sv.  Prokopa;  čtvrtá  prázdná.  Nad 
každou  stranou  nad  římsou  štítky  trojúhelníkové. 
Nad  stříškou  uprostřed  tepaný  kříž  železný  s  leto- 
počtem 1583.  (Obr.  78.) 


Jiřice. 


Obr.   73.  Jabkenice.  Boži   muka. 


Na  dřevěném  sloupu  v  půdorysu  čtvercovém, 
55  m  vysokém,    ve  výši    4'5  m    visí    ZVONEK 
020  m  vysoký,    0'22  m    v  průměru.    Na  plášti  reliéf    sv.  Josefa,  jak  tento 
zvonek  se  nazývá,  na  okraji   pak  se  spatřuje: 

I  .    W  •   K  .    1799. 
(Johann   Wenzel  Kůhner.) 


97 

Jizerní  Vtelno. 

Sedláček,  X.,  359.  —  Čechy  X.,  454.  —  Vančk,  4:i. 

Blíž  domku  c.  55.  »šance<  6  w  vysoké.  Pam.  arch.  XIV.  507.  V  museu  boleslav- 
ském je  odtud  bronz.  kruh. 

Vtelno,  původně  Vtělen,  bylo  sídlo  vladycké  rodiny,  jež  zvala  se 
odtud  ze  Vtelna  a  podací  při  kostele  sv.  Jiří  vykonávala.  Ctibor  ze  Vtelna 
připomíná  se  1.   1255. 

Z  bývalé  TVRZE,  která  stávala  proti  nynějšímu  Nov.  Stránovu,  za 
údolím  a  silnicí  do  Zámostí,  zachovaly  se  jen  nuzné  stopy;  v  15.  věku 
vystavěna  nová  tvrz  t.  ř.   Nový  Stránov. 

SOCHA  SV.  JANA  z  r.  1725.  (Obnov.  1867  a  1881.)  Podstavec 
hranolový  s  volutami  pod  římsou  a  s  guirlandou  ovocnou.  Světec  udílí 
klečícímu  žebráku  almužnu  z  mušlovité  mísy.  V  předu  kuté  rámě  s  lucernou 
—  šestiboká  hvězda. 


Kbely. 


Na  dřevěném  sloupku    pod  stříškou   ZVONEK    jírnž  se  Ave  Maria 
zvoní;  kolem  korunky  mezi  dvěma  liniemi  nápis: 

VALENTIN  LISSIAK  GOSS  MÍCH  IN   PRAG   1748. 

Na  plášti :  a)  Na  přední  straně  sv.  Jan  Nepom. 
ó)   Na  zadní  straně  nápis: 

MACHEN  LASSEN 

ROSALIA   DVCHATSCHIN 

DVRCH   lOHANN   MATHIAS  TRAVMPAZER. 


Kojovice. 


Na  dřevěném  sloupu  pod  šindelovou  stříškou  ZVONEK,  vysoký 
0235  m,  v  průměru  027  m.  Pod  korunkou  pás  hojného  dekoru  rostlin- 
ného. Na  plášti  dva  reliéfy  sv.  Petra  a  Pavla,  níže  čtyři  linie  a  na  dolním 

okraji :  .  ^  ,,  .        x 

I  •    G  •    K  •    1764.  iJohaíin   Georg  Kiikner.) 

Kolomuty. 

Sedláček  X.,  42. 

TVRZ  stávala  zde  od  časů  pradávných.  L.  1311  připomíná  se  Jan 
z  Kolomut.  Poslední  pán  na  Kolomutech,  Jan  Řepa  z  Neveklova,  prodal 
1.  1513  tvrz  Kolomuty,  dvůr  poplužní  a  dvůr  řeč.  Čejkovský  městu  Bole- 
slava Mladého.  Ještě  1.  1595  se  tu  tvrz  jmenuje.  Na  místech,  kde  stávala, 
vykopávají  se  kusy  nádob  i  předhistorických  ;  zvláště  pěkný  jest  k  a  c  h  e  I 

Soupis  památek  hist.  a  uinčl.  Pol.  okres  Ml.  Boleslavský.  ' 


98 

z  15.  století  s  podobou  rytířskou.  Ve  vesnici  nad  kamennou  kapličkou 
ZVONEK  vysoký  O  22  ;//,  v  průměru  0-30  m  Hořejší  okraj  jest  ozdoben 
listy  akanthovými,  vzhůru  obrácenými,  stylisovanými.  Na  plášti  Madonna 
hada  potírajíc.  Jí  po  stranách: 

I  ♦  G  ♦  K  ♦  I   Madonna   |  1781      (Joh.    Georg-  Kiihner). 
Na  protější  straně:  WENZEL  PETER  MATHIAS  RIES. 

Kosmonosy,  městys. 

Sedláček  X.,  221.  —  Čechy,  417.  —  Vaněk,  136. 

V  cihelně  pod  Babou  objeveny  kulturní  jámy,  bronzové  spony,  zbytky  popelnic. 
Arch.  Pam.  XIV.,  509. 

Osada  původu  starožitného:  1.  1186  Hrdoň,  vladař  knížete  Bedřicha, 
daroval  ji  řádu  sv.  Jana  jerusalemského.  L.  1364  vykonávali  tu  právo  po- 
dací páni  na  Zvířeticích.  Začátkem  16.  století  Zachař  ze  Stránky  zřídil  tu 
dvůr  poplužní,  při  čemž  Adam  Krajíř  v  letech  1560—70  TVRZ  vystavěl, 
na  níž  i  zemřel  1.  1588.  Po  roce  1600  přeneseno  na  Kosmonosy  sídlo 
panské  (z  Ml.  Boleslavi),  od  1.  1628  držel  je  Gottfr.  Hendrych  hr.  Pappen- 
heim,  cis.  generál,  jenž  zámek  zbudoval.  Od  1.  1650  drželi  Kosmonosy 
Černínové,  z  nichž  Humprecht  a  syn  jeho  Jak.  Heřman  ozdobili  Kosmonosy 
stavbami:  nynější  zámek  »do  čtyř  úhlů  zbudovaný,  šindelem  krytý*,  kostel 
sv.  Kříže  (1674),  klášter  a  při  něm  gymnasium  piaristského  řádu  (1688), 
Loreta  s  kaplí  sv.  Martina.  Založili  v  Kosmonosích  » řemeslnickou  obec*, 
kterou  od  robot  osvobodili  a  z  níž  vyšli  někteří  umělci.  Stavbami  se  za- 
dlužili: nejprve  odprodali  (1738)  Čejtice  a  Luštěnice,  pak  (1739)  i  Kos- 
monosy (dražbou).  Koupila  je  Marie  roz.  šl.  Putzova  provdaná  za  Ferd. 
Max.  hr.  Herzana  z  Harasova.  Po  její  smrti  zadlužené  panství  koupila 
(1759)  Johanna  Nepom.  hr.  z  Martinic,  jež  se  vdala  poprvé  za  Josefa  šl. 
de  Bolza  a  po  druhé  za  Fridr.  Gotth.  z  Mirbachu,  kapitána  saského  (1785). 
Tento  pojal  za  manželku  Barboru  Šerksovou  z  Ml.  Boleslavi,  z  kteréhož 
manželství  pochází  Gotth.  Fridr.  hr.  z  Mirbachu.  Zemřel  1824. 

ZÁMEK  vystavěl  Heřman  Černín,  nejvyšší  purkrabí  král.  Českého, 
v  letech  1703—1709.  L.  1703  mlynář  rožatovský  prodal  klády  a  prkna, 
která  poddaní  kosmonosští  a  kostečtí  odváželi  do  Kosmonos  na  >velikou 
stavbu*;  téhož  léta  1703  potrestán  V.  Konopas,  že  v  novém  zámeckém 
stavení  kradl  železo;  1.  1709  Kateřina  podala  žalobu  na  Kryst.  Fihra, 
zedníka,  jenž  u  ní  na  kvartýru  byl  a  na  zámeckém  díle  pracoval;  1.  1711 
13./3.  psal  úředník  Grimb  (Grimm)  hejtmanovi  do  Prahy,  V.  Vondrovi, 
že  stavitel  zámku  Alipvandi  (Jan)  má  vybráno  109  zl. 

L.  1835  a  1836  byl  zámek  opravován  nákladem  96.190  zl,  přistavěna 
celá  čtvrť  poledni  do  parku   k  Ml.  Boleslavi  obrácená.  (R.  1905  přestavěn.) 

Zámek  kosmonoský  stojí  na  západním  konci  městyse,  v  parku 
anglickém. 


99 


Budova  baroková,  o  čtyřech  křídlech,  jež  uzavírají  obdéhiíkový 
dvůr.  V  rozích  dvoupatrové  věžovité  stavby.  Kryt  jest  šindelovou  mansarduu. 

Průčelí  na  východ  obrácené,  obnoveno  jest  ve  své  jižní  části  empirově. 

Střed  tvoří  nepatrně  vystouplý  risalit  o  pěti  osách,  dvoupatrový. 
(Po  stranách  křídla  z  líce  nevystupující,  jsou  též  dvoupatrová,  o  dvou 
osách.) 

Portál  (Obr.  79.)  ve  středu  průčelí,  polokruhového  zakončení,  s  pískov- 
covým profilovaným  opažením  :  jeho  klenák  pokryt  jest  maskou,  s  otevřenými 
ústy,  která  rozvíjí  se  po  stra- 
nách v  akanthové  listy  na 
podložené  podélné  kartuši. 
Po  stranách  portálu  sdružené 
diagonální  pilastry  s  hlavicí 
volutovou,  od  níž  visí  feston, 
nesoucí  spolu  s  jmenovaným 
klenákem  balkon,  segmen 
tově  vypnutý,  balustrový,  na 
jehož  pilířích  stojí  vásy  pís- 
kovcové, s  reliéfy  festonův 
a  s  plastickými  hlavami  na 
okrajích.  —  Po  stranách  por- 
tálu v  přízemí  dva  vchody 
užší,  olemované  pískovcovou 
chambranou  (levý  nyní  za- 
zděn), nad  nimiž  oválové 
okno  a  nástavec.  V  patře 
pět  oken  vysokých,  polokru- 
hových, s  ozdobnou  římsou, 
uprostřed  lomenou  do  úhlu 
nebo  oblouku,  s  různými  kle- 
náky.  —  Druhé  patro, 
oddělené  římsou  pádnou,  má 
pět  oken  oválných,  s  římsami 
jako    dole    lomenými,    kdež 

jsou  umístěny  plastické  mušle  a  festony.  Nad  svrchní  římsou  (okapní)  v  man- 
sardě tři  vikýře,  s  otvory  okrouhlými,  dolů  zúžené  s  pěkně  prohnutými  řím- 
sami. Z  původních,  tepaných  dekorativních  chrličů  zbyl  jeden.  Části  mezi 
křídly  o  dvou  osách,  prolomené  dvěma  okny,  s  jednoduchými  římsami 
rovnými.  Křídlo  pravé  má  v  přízemí  dvě  menší  okna,  v  prvním  patře 
jako  v  risalitě,  ne  však  polokruhová  a  v  římse  místo  klenáku  mušli.  Vikýř 
jako  v  risalitě.  Křídlo  levé  upraveno  střízHvé,  k  jižnímu  průčelí:  okna 
s  římsami  plochými,  stěna  druhého  patra  členěna  plochými  pilastry  s  hla- 
vicemi římsovými;  římsa  okapní  na  konsolách,  nad  ní  štít  trojstranný, 
v  jehož  rozích  palmetové  akroterie.  (Obr.  80.) 


Obr.  79.  Kosmonosy.  Portál  zámku. 


100 


Průčelí  severní  jednopatrové,  se  zvýšeným  přízemkem.  Obě  po- 
stranní křídla  vystupují  z  líce,  v  těch  rozích  zakulacené  výplně.  Ve  středu 
portál  s  plochými  pilastry  po  stranách  a  štítkem  trojstranným  nad  římsou. 
V  přízemku  (zvýšeném)  okna  čtvercová,  v  patře  římsou  odděleném :  ve 
středu  pět  oken  s  římsami  jako  napřed  lomenými  (s  mušlemi),  v  postranních 
polích  po  4  oknech  s  římsami  rovnými.  Postranných  křídel  dolejší  partie 
pojaty  (do  výše  římsy)  stejnou  dekorací,  výše  okna  podélná,  neozdobná. 
Vikýře  jako  napřed. 

Průčelí  západní:  pravá  strana  empirová,  shodná  s  onou  empi- 
rovou na  východě ;  ostatní  původní  shodné  v  dekoraci  s  oním  východním 
průčelím:  jen  že  střední  část  není  dvoupatrová  a  splývá  v  jedno  s  celkem. 


Obr.  80.  Kosmonosy.  Zámek.  Pohled  na  průřelí. 


Portál  lemován  bossažovanými  pilastry  a  nástavcem,  v  němž  veliký  klenák, 
na  vrchu  římsa. 

Průčelí  jižní  i  s  přilehlými  částmi  (věžovitými)  přistavěno  1.  1836, 
s  reminiscencemi  empirovými.  Zdi  původní  i  věžovitých  křídel  zachovány, 
dekorace  však  moderní.  Ve  středu  —  o  sedmi  osách  —  dole  do  výše  kordo- 
nové  římsy  otevřená  sella  terrena  o  třech  obloucích  polokruhových,  skle- 
nutých na  hranolových  pilířích  s  malými  římsami.  Sklenuta  jest  třemi 
kříži  bez  žeber.  V  pozadí  mezi  dvěma  pilíři  terasa,  od  níž  vedou  na  obě 
strany  schodiště  z  terasy  vchod  na  dvůr  zámecký.  V  patře  sedm  oken, 
pravoúhlých,  s  podélnými  římsami,  před  nimi  na  dřevěných  krákorcích 
podélný  balkon  se  dřevěnou  balustrádou.  Stěny  ploché,  okna  s  plochými 
řím.sami,  nad  středem  štít  trojstranný  —  s  plastickým  erbem  — ;  římsa 
postranných  křídel  na  konsolkách,  nad  stranami  štítky  trojúhelníkové, 
v  rozích  palmettové  akroterie. 

Nádvoří  čtyřstranné.  Tři  strany  původní,  čtvrtá  (jižníj  empirová. 
Členěny  na  přízemek,  zvýšený  přízemek  a  první  patro.    V  přízemku  okna 


101 

čtyřhranná  s  plochými  chambranami ;  podobně  ve  zvýšenénn  přízemku, 
oddělena  plochými  lisenami  a  převýšená  plochými  římsami.  V  patře  jsou 
členěny  stěny  arkaturou  maltovou  (=:  pilastry  s  plochými  oblouky),  v  jejichž 
plochách  JSOU  proražena  okna  s  římsovitými  nástavci.  (Čtvrté,  jižní  křídlo 
má  ploché  stěny,  okna  bez  ozdob,  mezi  nimi :  ploché  pilastry.)  Tři  portály 
s  jednoduchou  bossáží  a  segmentovým  tympanonem  —  čtvrtý,  východní  jest 
trojnásobní,  půlkruhový,  s  podobnou   výzdobou. 

Průjezdy  jsou  sklenuté  valené,  jen  ve  čtvrtém,  východním  jest 
rozsáhlý  vestibul,  sklenutý  plackou  a  lunetami;  v  jeho  stěnách  dekorační 
výklenky,  po  obou  stranách  z  vestibulu  vedou  schodiště  —  levé  s  balu- 
strádovým  zábradlím  jest  zazděno  a   proměněno  v  obydlí. 

Schodiště  jest  široké,  lomené  v  pravých  úhlech,  sklenuté  plackami 
nebo  valené,  s  římsami  pod  klenbou,  v  patře  schodiště  sklenuto  valené 
se  štukovými  zrcadly;  z  něho  vedou  šneky  na  půdu.  (iMezipatro  adaptováno 
na  byty  s  plochými  stropy,  moderně  upravené.) 

Ve  východním  křídle  průčelním  zachován  prostranný  sál.  zabírající 
pět  oken  průčelních,  před  prostředním  balkon.  Sál  jde  oběma  patry.  Kryt 
jest  na  rákos,  rohy  zakulaceny. 

Vchod  ze  schodiště,  od  západu:  dveře  (4)  do  sousedních  pokojů  na 
sev.  a  jih,  mezi  nimi  jsou  dva  pískovcové  krby  s  ozdobami  rokokovými ; 
nad  nimi  zrcadla  šrámy  rokokovými.  Stěny  jsou  pomalovány  architekturou 
z  18.  století,  v  základním  tonu  bledě  fialovém,  se  žlutými  detaily.  Dole 
kolem  dřevěný  lambris,  nad  ním  pilastry  kanelované  s  hlavicemi  kompo- 
sitními;  mezi  nimi  okna,  zrcadla  a  dvéře.  —  Nad  okny  dekorativní  ka- tuše 
a  výplně  s  festony;  nad  zrcadly  festony  a  lovecké  emblémy;  nad  vchody 
nástavce  s  kartušemi,  na  nich  vásy,  někde  andílky   držené. 

Strop:  Na  pilastrech  spočívá  kládí,  kolem  oblamované,  na  něm 
attika  s  kuželkovou  balustrádou,  kterou  nese  osm  kyklopů  (na  pilířích 
květinové  vásy).  Nad  attikou  sklenuta  jest  v  oblacích  budova  bez  stropu, 
jímž  jest  výhled  na  freskovou  malbu  obsahu  mythologického:  bohyně 
v  šatě  vlajícím  přijímá  adoraci  mladíka  okřídleného,  jenž  jí  podává  věnec; 
po  stranách  dvě  panny  a  v  oblacích  okřídlený  Hermes. 

LORETA-  Dle  zprávy  kraj.  inženýra  I.  1831,  kdy  byla  opravována, 
jest  zbudována  dle  vzoru  pražské  Lorety  nákladem  hr.  H.  Černína  kolem 
1.  1700,  nejspíše  od  Jana  Aliprandi,  jenž  té  doby  v  Kosmonosich  jinou 
prací    byl  zaměstnán,    jak  tomu  i  bohatá  reliéfní    její  výzdoba  nasvědčuje. 

Loreta  jest  budova  obdélná,  orientovaná,  z  cihel,  s  plochou  střechou, 
omítnutá,  sešlá;  nejlépe  jest  zachována  strana  jižní.  Stojí  uprostřed  ambitů, 
rozestavěných  kolem  do  obdélníku,  jež  do  nádvoří  se  otv  rají  řadou  arkád 
polokruhových,  sklenutých  na  hladké  pilíře;  kryta  taškovou  valbou.  (Obr.  81.) 

Stěny  Lorety  jsou  proraženy  v  podélných  stranách  dvěma  vchody 
s  pískovcovými  chambranami ;  nad  nimi  trojúhelníkové  štítky  se  zubořezem, 
vejcovcem  a  akanthovou  římsou. 


104 

Stěny  členěny  nejníže  ořímsovaným  soklem,  jehož  plocha  jest  vy- 
plněna v  kosočtverečních,  čtverečních  a  trojúhelníkových  obrysech  bas- 
reliefy  náboženských  výjevů,  znakův  a  geometrických  obrazců;  vše  valně 
porušeno.  —  Nad  soklem  vystupují  ploché  pilastry,  kanelované, 
s  korintskými  hlavicemi,  sdružené:  na  podélných  stranách  po  šesti,  na 
příčných  po  čtyřech,  jež  nesou  kládí  renaissančně  vypravené:  na  břevnoví 
perlovec  a  dva  páry  různého  vejcovce,  ve  vlysu  meandr,  římsa  na  konsolách 
s  akanthy,  krytá  prejzy.  Nad  římsou  a  1 1  i  k  a  neprolamovaná,  zdobená 
polovičními  balustry  a  hranolovými  pilířky.  —  Mezi  pilastry  niky  po  dvou 
nad  sebou,  s  archivoltou  zdobenou  perlovcem  a  akanthovým  klenákem 
v  nikách  sochy:  dole  bibličtí  mužové,  v  horních  ženské  figury  (bohyně?' 
(Obr.  82.)  —  V  plochách  mezi  pilastry  reliéfy  biblické:  nasev,  stěně 
sňatek  P.  Marie  a  narození  Páně.  Pod  tím  4  čtvercová  pole  s  erby  Černínskými 
a  monogram  Marie ;  na  východní  straně :  smrt  P.  Marie,  vraždění  křesťanův 
a  v  oblacích  andělé  nesou  Loretu;  na  str.  jižní  svatí  tři  králové  a  pastý- 
řové klaní  se  Ježíšku.  (Pod  reliéfy  erby  a  MRt  jako  nahoře  [sev.] ;  reliéfy 
na  straně  západní  silně  poškozeny.)  V  dolení  polovině  jest  čtyrboké  okno 
a  napřed  zděný  oltář  na  stupních,  travou  zarostlých. 

Ve  vlysu  mezi  hlavicemi  pilastrů  štukové  fe stony  a  guirlandy, 
vysoko  plastické,  držené  stojícími  orly ;  na  vých.  straně  mimo  to  korunovaný 
dvojí  erb  Černínský ;  hlavice  andělů. 

Vnitřek  Lorety  kryt  jest  plochým  stropem.  V  něm  z  cihel  vyzděn 
menší  chrámek,  valené  sklenutý,  na  jehož  stěnách  nápodobeny  fresky, 
opravené  1.  1832.  Oltáři k  barokní  se  čtyřmi  svícny  cínovými  (současnými), 
v  něm  socha  mouřenínské  Panny  Marie,  ze  dřeva  řezaná,  se  šatem  vy- 
šívaným a  tepanými  korunkami. 

KAPLE  SV.  MARTINA  V  LORETĚ,  původně  farní  kostel, 
jenž  jako  farní  připomíná  se  1.  1364.  V  době  husitské  zanikla  fara  v  Kos- 
monosích,  v  17.  stol.  byla  sice  obnovena,  ale  v  Michalovicích  a  Kosmonosy 
tam  přikázány.  Kostel  tento  1.  1702  obnoven  jakožto  součástka  nově  za- 
ložené Lorety;  o  tom  podává  kosmonoský  hejtman  Hofstádter  zprávu  na 
Mělník  (o  požáru  v  Kosmonosích).  L.  1782  byl  pak  s  Loretou  kostel 
zrušen.  L.  1851  opraven,  i  kopule  nad  kaplí;  1.  1831  řemeslnické  bratrstvo 
koupilo  sem  monstranci,  správce  továrny  A.  Lieman  koupil  zvon  (sv.  An- 
tonín) a  obec  řemeslnická  1.   1833  dr^ihý. 

Kaple  sv.  Martina  jest  vestavěna  do  východních  ambitů.  Jest  tvaru 
oválného,  krytá  šindelovou  kopulí  s  křížem,  Na  ni  a  na  ambity  přistavěno 
patro  se  třemi  arkádami  (pro  kruchtu).  Uvnitř  jest  sklenuta  konchou  se 
12  lunetami.  Cípy  klenby  spočívají  na  římsových  úsecích.  Stěny  proraženy 
sedmi  okny  čtyřhrannými  a  pěti  slepými.  Na  hladkých  stěnách  namalováno 
sloupoví.  Na  západě  dřevěná  kruchta.  Oltář  a  kazatelna  slušných  ba- 
rokových forem.  Oltář  ve  výklenku  se  sochou  sv.  Martina,  v  nástavci  ho- 
lubice; před  oltářem  mřížka. 


105 

Za  oltářem  uloženo  deset  obrazu  pohřebních,  které  se  údům  obce 
řemeslnické  na  rakev  dávaly.   Na  jednom  z  nich  je  nápis: 

(EiÍLi  ERBY  nicbnani)  ob  Pnccstnc  íHkí  KjiMncnniii?!  FiníinonoB  toljn 
cafu  ja  ^Iř^raiui  Unijto  Panu.  ^^aua  Rudilava  .lana  n-)abčrn,  It^cncI  n-)aich, 
Wmzl  ^rinionelí,  FumlTel  .loícf  ICobch.  Jan  IMaich,  JLHietni  liMcii  i:as 
maloroano  lí)mcri)L-ij  Jcliniar  Ixnhn  l!sl7. 

Kolem  kaple  v  přízemí  přistavěny  oratoře  a  sakristie. 

VĚŽ  stojí  na  severu  od  Lorety,  osamělá:  čtyrboký  hranol,  čtyř- 
patrový. Zdivo  o  dvou  ústupcích,  děleno  třemi  římsami.  Na  rozích  maltová 
bossage.  Okna  v  prvém  patře  oválná,  ve  druhém  čtyrboká,  sdružená,  ve 
třetím  polokruhová  sdružená,  ve  čtvrtém  s  ciferníky  hodin.  Okapní  římsa 
krytá  prejzy,  spočívá  na  plochých  pilastrech.  Věž  kryta  jest  homolovým 
jehlanem  na  prismatickém  spodku,  nahoře   báň  se  sluncovou   rosetou. 

Věž  vznikla  současně  s  Loretou  Původní  plán  její,  podepsaný  hr. 
Humprechtem  Janem  Černínem  a  tesařským  mistrem  Haus  NatíOíiii  chová 
se  v  archivu  jindřichohradeckém.  Ve  příčině  této  stavby  chová  se  v  témž 
archivu  psaní  italského  stavitele  Francesca  Carratiho  z  16.  června  1673 
jímž  žádá  za  rozhodnutí,  mají-li  býti  schody  dřevěné  nebo  kamenné.  Carrati 
stavěl  té  doby  Černínský  palác  v  Praze  (Herain,  v  *  Staré  Praze*,  202j. 

Na  věži  Lorety  visí  dva  zvonky. 

1.  Větší  na  straně  západní  —  věž  při  zvonech  jest  na  čtyřech 
stranách  okny  prolomena  —  má  výšky  0  52  w  průměru  O  59  w.  Hořejší 
okraj  ověšen  jest  listy  a  vinnými  hrozny.  Pod  tím  v  oválném  rámci  obraz 
světice  s  Ježíškem  a  klečící  dívčí  postavou.  Pak  nápis  (latinkou) 

Gewidmet  von  der  Kosmonoser  Handwerksgemeinde 
Na  protější  straně:  Gegossen  von  K   W.  Paul  in  bohm.  Leippa  1833. 
Dole  vínek  z  dubového  listí  se  žaludy. 

2.  Druhý  má  výšku  0"36  ;//,  průměr  044  ;;/. 

Reliéf  Ukřižovaného,  pod   ním  stojí   Marie  —  jinak  holý. 
Na  hřbitově    proti    západní    straně    Lorety    jehlan,    náhrobek    Ant. 
Dubské  z  1.   1818;  na  něm  erb,  vavřínový  věnec  a  na  třetí  straně  amfora. 

FARNÍ  KOSTEL  SVATÉHO  KŘÍŽE.  Základní  kámen  k  němu 
položen  1.  1673,  dostavěn  1.  1764;  1.  1688  30.  července  položen  základní 
kámen  ku  stavbě  piaristické  kolleje  při  něm;  1.  1699  Piaristé  podali  resoluci 
stran  dostavby  gymnasia.  Přiložen  pak  nákres  na  vrata  od  Aliprandiho. 
S  Aliprandini  vyjednávali  též  o  kazatelnu,  jež  měla  býti  z  černého  dřeva 
se  zlatými  lištami  a  figurami  svatých  apoštolů  L.  1710,  když  fundator 
hr.  Heřman  Černín  zemřel,  byl  v  kryptě  lé  pochován  (srdce  zůstalo  na 
Hradčanech);  tehdy  scházely  ještě  dva  oltáře  a  zvony,  na  jichž  pořízení 
dal  Frant.  Josef  Černín   piaristům   1500  zl. 

Léta  1744  postaven  oltář  sv.  anjelů  v  očistci;  malíř  pražský  Frant. 
Lichtenreiter  maloval  obraz  hlavní  i  v  nástavci  obraz  sv.  Barbory;  archi- 
tekturu oltáře  zhotovil  sochař  dobrovický  Prokop  Vyšohlid,  sochy  a  ozdoby 
ostatní  sochař  kosmonoský  Josef  Jelínek. 


106 

L.  1745  zřízen  jest  choř  prací  kosmonoského  sochaře  Jos.  Jelínka^ 
jemuž  dáno  51  zl.  15  kr.  Téhož  léta  1745  oltářní  obraz  sv.  Antonína 
Paduánského  maloval  Michal  Fischel,  malíř  pražský,  za  60  zl.,  a  znova 
vypravil  oltář  sv.  andělů  nákladem  220  zl.  Na  věži  zřízena  zvonice,  a  do 
ní  opatřeny  dva  zvony  slité  od  Jana  Jiřího  Dietricha  v  Novém  městě 
Pražském  za  summu  485  zl. 

L.  1749  udeřil  blesk  do  prostřední  věže  a  poškodil  ji;  byla  téhož 
ještě  roku  opravena,  a  spolu  i  sochy  sv.  Josefa  a  Panny  Marie. 

L.  1784,  když  Piaristé  převedeni  byli  do  Ml.  Boleslavi,  stal  se  kostel 
sv.  Kříže  farním  —  jako  již  dříve  Piaristé  to  byli,  kteří  vykonávali  farní 
správu  od  1.  1698  v  Michalovicích  a  kostelní  výkony  ve  všech  kostelích 
na  panství  kosmonoském.  Piaristé  vzali  si  všecko  s  sebou,  zvony  přenechali 
Minoritům  v  Ml.  Boleslavi,  kteří  by  byli  rádi  do  Kosmonos  se  přesídlili. 
Když  však  této  žádosti  exkvardiána  jejich  P.  Laura  Therme  od  úřadů 
vyhověno  nebylo,  koupil  od  nich  zvony  kosmonoský  ředitel  panství  Jan 
Thůrmer  za  312  zl.  12  kr.  L.  1838  opatřen  nový  obraz  Zvěstování  Panny 
Marie,  sochy  na  oltáři  tomto  opraveny  a  vyzlaceny.  L.  1855  obnoven 
obraz  sv.  Josefa  proti  oltáři  Panny  Marie  od  Jana  Žáka,  malíře  v  Mn. 
Hradišti  a  poblíže  visící  obraz  sv.  Martina,  starý,  zaměněn  malbou  téhož 
malíře. 

KOSTEL  sv.  KŘÍŽE  dříve  klášterní,  nyní  farní,  vévodí  s  výšiny 
své  s  bývalým  klášterem  krajině  okolní.  Vedou  k  němu  řady  košatých 
lip,  na  jichž  počátku  stojí  dvě  kaple  oltářní:  po  jich  stranách  sdružené 
pilastry  s  oblomeným  a  mnohonásobným  kládím,  uvnitř  ve  vyhloubené  pro- 
stoře mensa  s  tabernaklem  a  obrazem  freskovým,  nyní  novým.  Svrchu  štít 
trojstranný,  prejzy  krytý,  v  jehož  ploše  plastické  alianční  dva  znaky  koru- 
nované. 

Průčelí  kostela  k  jihu  obrácené  rozčleněno  jest  sdruženými  pi- 
lastry na  tři  pole:  v  prostředním,  širším  portál  pravoúhlý  nad  třemi  schody 

s  pískovcovým  orámováním.  Nad  ním  nástavec  římsovitý  a  kartuš  s  mono- 

M   A 
gramem  —   —     nesená    dvěma    anděly,    z  pískovce     Na    dveřích    železný 
^  MP   OY,  ^  í-  J 

kruh,  slušná  práce,  na  přítuze,  současný.  Nad  portálem  v  štukovém  rámci 
moderní  freska:  pozdvižení  sv.  kříže. 

V  postranních  polích  výklenky  s  pískovcovými  sochami  sv.  Josefa 
Kalasanského  a  Panny  Marie.  Ony  pilastry  nesou  kládí  mnohonásobné, 
prejzy  kryté,  dělící  hořejšek  tvaru  kapiového.  V  jeho  středu  okno  s  ob- 
loukem segmentovým,  orámované  pilastry  s  volutovými  hlavicemi,  nesoucími 

římsu;  po  jeho  stranách  letopočet:  .  Nad  oknem  v  ploše  štítu  trojúhel- 
níkového plastická  kartuš  se  znakem  Černínským,  korunovaná.  (Obr.  83.) 
Postranice  hladké,  okna  v  lodi  až  nad  kaplemi  segmentová) 
nízká,  s  plochými  chambranami.  —  Střecha  na  kaplích  pultová,  na  lodi 
a  v  presbytáři  sedlová,  s  vížkou  v  průsečníku  osy  kostelní  a  osy  klá- 
šterního průčelí  —  štíhlou,  kamennou,  osmistěnnou,  s  plechovou  cibulí. 


107 

S  kostelem  těsné  sloučen  jest  bývalý  KLÁSTJ-:k,  nyní  ústav  pro 
choromyslné,  filiálka  zemského  v  Praze,  částečně  i  presbytář  a  sakristii 
kostela  v  sebe  pojímaje.  V  rozích  této  budovy,  obklopující  čtyrstranný 
dvůr,  v  průčelní  straně  stojí  dvě  věže  čtyřhranné,  dělené  do  výše  římsou 
kordonovou,  prejzy  krytou;  v  přízemí  portálek  pravoúhlý,  nad  ním  ještě 
na  straně  východní  okno    pravoúhlé  a  takové    ještě    o    málo    výše   —    nad 


'y^.  ^,' t/yr^Jn-^ 


Obr.  83.  Kosmonosy.  Farní  kostel  sv.  Kříže. 


římsou  (dvojnásobnou)  okno  s  polokruhovým  obloukem,  výše  ciferník  hodin. 
Na  nárožích  pilastry.  Nad  okapní  římsou  báň  cibulovitá,  plochá,  s  vikýři, 
lucernou  a  menší  bání. 

Budova  kláštera  tvoří  kvadraturu;  kolem  ochoz,  dole  i  nahoře,  skle- 
nutý křížově  bez  žeber,  otevřený  do  dvora  dole  oblouky,  nahoře  okny. 
Místnosti  klášterní  sklenuty  dílem  křížovou  dílem  lunetovou  klenbou.  Fasáda 
moderní.   Kryt:  sedlová  střecha.  Uprostřed  dvora  studna.  (Obr.  84.) 

Klášter  vystavěn  1.  1688, 1.  1784  opustili  jej  Piaristé,  I.  1797  koupil  jej  baron  Leiten- 
berger  a  zřídil  v  něm  továrnu  na  šátky.  Když  továrna  byla  přenesena  k  Jizeře,  na- 
jímala se  budova  soukromým  osobám;  1.  1869  koupil  ji  zemský  výbor  a  zřídil  v  ní 
ústav  pro  choromyslné.    Přistavěno  druhé  patro  a  postupem  časii  více  nových  budov. 

Vnitřek  kostela.  Presbytář  jest  bez  oken;  po  stranách  dole 
kaple,  nahoře  oratoře,  s  vypnutou  zděnou  balustrádou  kuželkovou.  Délka 
presbytáře  ITSO  w,  šířka  550  w. 


Obr.  84.   Kosmonosy.  Bývalý  klášter  a  kostel  sv.  Kříže.  Půdorys. 


109 


Obr.  85.  Kosmonosy.  Kostel  sv.  Křiie.  Pohled  do  knřiiStě. 


Loď  obdélná,  širší.  Délka  lodi  28-60,  šířka  9  30  m.  Čtyři  okna  po 
stranách,  nad  kaplemi,  segmentová,  nízká,  páté  na  kruchtě,  obdélníkové. 
Po  stranách  dva  páry  kaplí,  s  polokruhovou  archivoltou. 

Kruchta  podklenuta  plochým  segmentem,  úzká,  s  dřevěnou  balu- 
strádou, uprostřed  vypjatou.  Ozdoby  její  čabrakovité,  řezané  a  emblémy 
hudby:   bubny,  trompety;  na  vypnutém  středu  znak  Černínský,  korunovaný. 

Klenba  křížová  bez  žeber:  v  lodi  dvě  travée  dělené  sdruženými 
pásy,  v  kněžišti   jedno    pole    a    koncha.    Pod    konci    klenby    římsa    kolem 


110 


Obr.  86.  Kosmonosy.  Kostel  sv.  Křiže.  Kazatelna. 


obíhající,    na    dvojích    pilastrech,    barokně   jónských    s  hlavicemi    andílků, 
v  lodi  jiného  tvaru  (s  křídly  dolů)  než  v  presbytáři. 

Hlavní  oltář  z  hnědého  mramoru  umělého.  V  pozadí  na  stěně 
dva  pilastry  s  kládím,  ozdobeným  stuhami,  obstupují  výklenek  s  krucifixem, 
ze  dřeva  řezaným.  Nad  kládím  ve  středu  Bůh  Otec,  andělé  a  holubice. 
V  předu  stěna  predelly  s  tabernaklem  a  tumbou;  dva  postranní  vchody 
s  barokními  rámy  a  pěkně  komponovanými  nástavci.  V  bocích  stěn  vý- 
klenky se  sochami  Panny  Marie  a  sv.  Jana.  Na  celé  architektuře  jsou  na- 


111 


sazeny  ozdoby   ze  dřeva    řezané  ;    lasturové,    kartuše,    mřížky,    vásy,    znak 
Černínský  (na  tuinbě).  (Obr.   85.) 

V  kaplích  presbytáře  jsou  oltáře  bílé,  sloupové,  korintského 
řádu,  s  nástavci.  Po  straně  evangelia:  se  sochou  sv.  Antonína  ve 
skřínce,  po  stranách  sochy  sv.  Antonína  a  sv.  Franti.ška.  Po  straně  epištoly 
se  sochou  s  v.  Jana  Nepom.;  po  stranách  socha  sv.  Blažeje  (se  svící) 
a   sv.  Ambrože.   Na  obou  oltářích  po  dvou   svícnech  cínových,    barokních. 

Oltáře  postranní:  Na  obou  před- 
ních dvojice  sloupů  korintských  oblých  na 
široké  predelle,  nese  kládí,  na  němž  andělé 
a  andílkové;  pak  nástavec,  klidně  upravený, 
s  oválovým  obrazem,  nad  nímž  římska  se 
prohýbá.  Na  pravém  (po  straně  epištoly) 
hlavní  obraz  čtrnácti  pomocníků  (pa- 
tronů země  České),  též  sv.  Josefa,  veliký 
2'90  m  X  1'40  m.  V  nástavci  sv.  Antonína 
a  pod  hlavním  obrazem  obraz  sv.  Aloisia 
malovaný  na  plátně,  v  rámu  empirovém 
(mladším);  po  stranách  sochy  sv.  Vojtěcha 
a  sv.  Prokopa  v  životní  velikosti.  (Pod  obrazem 
sv.  Aloisia  skřínka  se  svatými  ostatky.)  — 
Na  levém  oltáři  hlavni  obraz  Zvěstování 
Panny  Marie,  pod  ním  zasklená  skříň 
novější  s  voskovou  soškou  Ježíška.  V  ná- 
stavci Bůh  Otec,  po  stranách  sochy  sv.  Vác- 
lava a  sv.  Víta,  v  životní  velikosti. 

Oltáře  další:  Dvojice  sloupů  vrtulových 
s  hlavicemi  kompositními.  Kládí  diagonální, 
oblamované,  nástavec  lemován  dvěma  pi- 
lastry.    I  zde  andělé. 

Na  straně  evangelia:  hlavní  obraz  sv. 
Anny;  po  stranách  sochy  sv.  Alžběty  a 
sv.  Zachariáše,  v  nástavci  dobrý  pastýř.  Dole 
v  kapličce  soška  sv.  Anny. 

Na  straně  epištoly  (šestý):  Duše  v  o- 
čistci,    v  nástavci  obraz  sv.  Barbory,    po  straně  sochy  sv.  Petra  a  Pavla. 

Pod  hlavními  obrazy  u  obou  posledně  jmenovaných  oltářů  byly  sem 
přidány  reliéfy  rokokové:  pod  prvnejším  reliéf  sv.  Alžběty,  pod  druhým 
Vzkříšení  Lazarovo. 

Všechny  oltáře  z  počátku   18.  věku. 

Zábradlí  před  hlavním  oltářem:   sloupky  též  z  umělého  mramoru. 

Oltář  na  oratoři  z  někdejšího  kostela  ve  Stakořích,  sloupový, 
s  obrazem  sv.  Havla  a  P.  Marie  —  ze  17.  stol. 


Obr.  87.  Kosmonoiy.  Kostel  sv.  Kfile. 
Křtitelnice. 


112 


Kazatelna  se  schodištěm  rovným,  na  něm  relitfy  sv.  Ambrože, 
sv,  Řehoře,  sv.  Jeronýma  (s  lebkou)  a  sv.  Marka  (se  lvem).  Na  řečništi 
zprohýbaném  pětkrát  v  kartuších  čtyři  evangelisté.  Klobouk  pétistranný 
zprohýbaný  s  anděly  nesoucími  desky  (desatero  přikázání),  nahoře  na 
volutách  Spasitel.  Z  poč.   18.  stol.  (Obr.  86.) 

Křtitelnice  vysoká  120  m  s  víkem,  průměr  0*37  m  (045  nt)^ 
s  okrajem.  Víko  řezané  s  křížem.  Kotlík  cínový  zvonovitý  na  třech  nohách 
se  spáry,  jež  spočívají  na  kulich.  Na  kotli  nápis: 

Fons  baptismalis  Parochialis  Ecclesiae  |  Cosraonosensis  renovatus 
A°  1785  I  Sub  Decano  Loci  Adalberto  Preisler.    (Obr.   87.) 

Zpovědnice  třídílné  s  řeza- 
nými festony  a  nástavci:  medailony 
ve  stuhové  výzdobě.  (Obr.  88.) 

Varhany  prosté  trojdílné  s  an- 
děly hrajícími  a  vásami.  Nové. 

Monstrance  vysoká  0'56  w 
s  kartušovým  rámečkem  a  nepravými 
drahokamy  na  lunule  a  melchise- 
dechu.  1  druhá  a  třetí  monstrance 
rokokové.  (Obr.  89.) 

Kalich  vysoký  0242  m.  Noha 
nová;  kuppa  široká  009w  s  pláštíkem 
prolamovaných  akanthů,  v  nich  hlavy 
andílci  a  medaillony  oválové,  prázdné 
svrchu,  věnec  vavřínový.  (Zajisté 
r.  1810  vykoupený,  noha  však  zůstala 
zabavena  a  nahrazena  novou.) 

Druhý  kalich,  noha  nová, 
pláštík  na  kuppě  (šir.  O' 103  w)  z  a- 
kanthů  s  většími  andílky. 

Paci  fikal  s  authentikou  z  r. 
1734,  vys.  028  m\  na  noze  osmilaločné  tepané  hlavy  andílci,  kolem 
středu  —  kříže  —  tepané  kartuše.  Značky  (na  noze):  1.  Znak  Menšího 
města  Pražského  s  letopočtem  173?,  2.  I.  L.  znak  s  5  věžmi  —  snad  též 
Menšího  m.   Pr. 

Miska  cínová:  značky:  1,  lev  vzpřímený,  2.  čáp  nad  vodou,  leto- 
počet nezřetelný;   —   18.   stol. 

Nádobky  na  sv.  oleje,  stříbrné,  s  letopočtem  rytým   1699. 
Reliquiář  s  authentikou  z  r.  1776,  vys.  030  ;;/,  kartušovitý,  s  litým 
nodem  a  oválovou  nohou. 

Dalmatika:  na  novou  látku  našity  jsou  staré  erby  barokové  hrabat 
Černínů,  zlatem  kladeným.  Druhá  dalmatika  barokní. 
Parament  rokokový,  bílé  lemy  na  nové  látce. 
Obraz  sv.  Trojice  na  plátně  v  rokokovém  rámci  (1822)  —  z  18.  stol. 


Obr.  88.  Kosmonosy.  Kostel  sv.  Křiže.  Zpovědnice. 


113 

V  sakristii,  která  jest  velice  prostranná,  jest  vchod  do  hrobky, 
v  níž  pochovávali  se  oudové  řádu  Pobožných  škol.  Z  hrubky  této  byly 
vyneseny  a  v  sakristii  se  chovají  tyto  tři  desky 

1.  Deska  cínová  s  nápisem: 


Obr.  89.  Kosmonosy.  Kostel  sv.  Kříže.  Monstrance. 


MARIA  lOSEPHA  NE- 

POMVCENA  PLATZERIN 

SPONSO    COELESTl  IVNC 

TA   SPONSA 

HIC  lACET 

REQVIEM  PRECARE   LECTO 

OBUT  XXIX  lANVAR  A.   D.   MDCCLIX. 

2.  Erb. 

Nápis  do  desky  rytý  písmem  italským: 

Graf  v.  Bolza 

Fridericus  Augustus 

Antonius  losephus 

lohannes  Nepomucen 

Philippus  ... 

Soupis  památek  hist.  a  umel.  Pol.  okres  Ml.-Boleslavský. 


114 

geb.   14.  Aug.   1760  auf  der  Herr 

schaft  Cossmanos  gestorben 

in  Dresden   den  23.   Martii 

1761   nachm. 

(Dítě.) 

3.  Deska  cínová  vysoká  0  60m,  široká  0  35m.  Na  zadní  straně 
napsal  bývalý  tajemník  kosmonoský  p.  Jos.  Bayer:  Hrabě  Heřman  Jakub 
Černín  postavil  v  Kosmonosích  piaristský  klášter,  loretu  a  zámek.  Zemřel 
zde  8.  srpna  1710  a  pohřben  byl  v  Praze  v  kostele  sv.  Víta  (nejv.  purkrabí 
kr.  Českého),  kde  dosud  jeho  náhrobek  se  spatřuje.  Srdce  a  vnitřnosti 
ve  zvláštní  schránce,  na  které  byl  dolejší  nápis,  byly  pohřbeny  v  Kosmo- 
nosích, v  kryptě  sv.  Kříže. 

Nápis  jest  latinský,  vyrytý  do  desky  písmem  italským,  velice  obšírný, 
z  něhož  vyjímáme : 

Quoniam  Thesaurům  suum 

in  Lauretano  Coeli  Domino 

repositum  credidit, 

hic  etiam  Cor  suum  esse  voluit 

Excellentissima  Pietas 

dum 

Hac  Arcula 

Nobilissimi  sanquinis  Viscera  conlusit 

Illustrissimi  et  Excellentissimi  Domini  Domini 

HERMAN!  lACOBI 

S.  R.  I.  Comitis  Czernin  de  et  in  Chudenitz  Haereditaris 

Domini  in  Petersburg  .  .  . 

Hujus  Lauretanae  Aediculae 

Munificentissimi  fundatoris 

quem 

ut 

Ab  Octavo  Augusti  1710  complecta 

anno  aetat.   quinquagesimo 

prime   requiescentem  in 

Páce  .  .  . 

Precare  viator. 

V  sakristii  obrazy  farářů  kosmorioských,  na  plátně,  svěží,  malo- 
vané sytými  barvami. 

1.  Adalbertus  Preisler,  natus  1714,  a  parochia  Michalovicensi  ad 
Cosmonosensem  translocatus  8.  Junii  1764,  obiit  1799  (decanus  Turno- 
viensis). 

2.  Franc.  Ph.  Schorm,  natus  Roždalovicii  1762,  obiit  1819  Cosmonosii 
(decanus,  vicar.  secretarius,  inspector  relig.  ad  gymnasium  Neoboleslaviense). 


115 

3.  Jos.  Car.   Bělohoubek,    natus  Boleslaviae   1792,    j   1847  (decanus). 

4.  Vine.  Procházka,    nat    1807,   f   1874    (decanus,    consist,,    vicarius). 

V  sakristii  uloženo  »Rituale  seu  aijenda  romano  pragensis*  s  pěk- 
nými rytinami.  Vytištěno:  Vetcro  Pragae  ty[)is  archiepis:.  in  coilcgio 
S.   Norberti  per  Georgium  Sam.   Beringer   1700.  Stran  436. 

Zvony  visí  na  věži  východní. 

1.  Pod  korunou  hořejší  okraj  ovinut  jest  {)ásem  květinovým  a  stu- 
hovým, jejž  nesou  andělé.  Na  plášti  sv.  Michal.  Při  dolní  ovriibč  mezi 
dvěma   květinami  nápis: 

Anno  /Erje  Christiana  1745. 

Výška  060  7;/,  průměr  076  m. 

2.  Týž  pásek  rozvilinový.  Na  plášti  reliéf  biskupa,  asi  sv.  Donát.  Dole 
týž  nápis.  Výška  O 48  ;;/,  průměr  060  m. 

3.  Umíráček.  Pod  korunkou  mezi  dvěma  liniemi  nápis: 

HVMBERTVS   COMES   ČERNÍN  1670. 

Výška  0  21  ;;/,  průměr  026  m. 

(Oba  zvony  z  1.   1745  slil  —  dle  pamětní  knihy  —  Jan  Jiří  Dietrich, 
zvonař  na  Novém  městě  Pražském.) 
Zvonky  ve  vížce : 

1.  Větší  vys.  0"47  vi  (s  korunkou),  šir.  0'47  w.  Ucha  hladká,  u  koruny 
věnec  vavřínový  a  pásek  květinový,  mezi  tím  nápis:  BJ^F"  "^  fVSA  eCCLE- 
SlJE  COSMONOSSENA  S  :  CrVCIS  sChoL  :  PIaR  :  (=  1713). 

Na  plášti  reliéfy:  sv.  Jan  Nepomucký,  krucifix,  Madonna  a  hierogram 
MRA  nesený  dvěma  anděly;    pod  ním  zvonařský   emblém  Pricqueyův. 

2.  Menší  zvonek  vys.  040  ///,  šir.  O  375  ;//.  Ucha  hladká,  u  koruny 
věnec  vavřínový  a  vlys  jako  nahoře,  mezi  nimi  nápis:  9Í^  +  S.  MARIA 
ORA  PRO  NOBIS  A.   1723. 

Na  plášti  reliéfy:  sv.  Jan,  Madonna,  medaillon  se  znakem  NP,  hierogram 
MRA  jako  u  prvního  zvonu. 

Bývalý  vojenský  ústav,  »ŠTIFT«  jest  stavení  podlouhlé,  s  jedno- 
duchou fagádou  a  šindelovou  střechou  mansardskou. 

Vystavěl  jej  hr.  Bolza  a  pronajal  za  »štift«  36.  pluku  pěšímu,  kde  i  obecná  škola 
byla  umístěna.  L.  1793  koupil  jej  továrník  Leitenberger,  1.  1871—92  byl  od  zemského 
výboru  určen  pro  choromyslné  ženského  pohlaví. 

FARA.  Stavbou  svou  ukazuje  na  druhou  pol.  XVIII.  stol.,  s  taškovou 
mansardou;  na  pilířích  při  vjezdu  pískovcové  vásy  rokokové.  L.  1773  byla 
tato  farní  budova  vysvěcena  od  tehdejšího  vikáře  P.  Václ.  Strassera,  faráře 
na  Skalsku.  Kostelní  pečetidlo  z  1.   1785. 

SOCHA  SV.  JANA  NEPOM.  pi^ed  zámkem,  pískovcová,  pěkná. 
Podstavec  hranolový,  ořímsovaný,  v  předu  v  kartuši  zámek  a  chronogram: 

8* 


116 


Na  zadní  straně : 


Sic 

IN  CoeLIs 
gLorIatVr 

ET 

In  terrIs 

honoratVr 

sanCtVs 

loannes  ^epomvcenvs 

Ita  pr^stans 

sILentIo 

Vt  CeterI 

eLoqVIo. 

Diese 

statue  hat  Dem 

heiligen  Joannes 

won  Neponnůk 

zu  ehren 

Aufrichten  lafsen 

in  Jahr 

1747 

LeopoLDUs  :  CRIsto- 

PhoRVS  CAstneR 

Der  Zeit 

Burggraf  Der 

herrfchairt 

Cofmanof, 

Po  straně  světce  dítko.    Dole  na  soklu  M  :  C  :  snad  značka  sochaře. 
Socha  sv.  Jana  Nepom.  za  zámkem  směrem  k  Debři,  pískovcová. 

Na  protější  straně  :  dIESE 

NVLLYS  SVAT  VEN  HAT 

SPERAVIT  DEM  HEYLICHEN 

In  DoMIno  Ioannis  von  Ne- 

ET  POMUC  zu  EEH 

ConfVsVs  ren  Aufrichten 

EST  :  LaSSEN  IN  IaHR 

NVLLVs  1728 

InVoCaVIt  Ioann  adalbert 

IoanneM  Weber  damah 

ET  LIGER   KORNSCH 

DesertVs  reiber  in 

est.  cosmonos. 


117 


Nad  Loretou  k  boleslavské  silnici  KKÍŽ  4  w  vysoký;  na  přední  stranč 
podstavec  reliéf  sedmibolestné  Matky  Boží.  Římsa  nade  středem  prohnutá, 
v  ní  mušle.   Na  zadní  stranč  nápis: 


1758 

CrVX  haeC  qVare  CVbas 

lESV 

slT  CLaVIs  In  astra- 

VIrgo 

sVb  haC  gLaDIIs 

Laesa  DoLore 

TVI  {=  1758j. 

Pod  Loretou  na  pilíři  SOCHA  SV. J ANA 
NEPOMUCKÉHO  ;  malá,  z  pískovce.  St.  18. 

Pod  zámeckým  parkem,  při  pěšině  z  Ml. 
Boleslave,  pískovcová  SOCHA  PANNY 
MARIE :  na  dvou  stupních  dvojnásobný 
stylobat  hranolový,  hořejší  na  podstavci  vo- 
lutově zakončeném.  (Obr.  90.)  Socha  Panny 
Marie,  souměrně,  něžně  provedená  na  oblacích 
s  andílky.   Nápisy: 

1.  Na  str.  sev.r  F^CVnD^  MaTRI 

constrVXI 

eX 

PlO   VOTO 

f^CVnDItateM 

POSCENS   (=  1722) 


>^ 


Obr.  90.  Kosmonosy.  Socha  Panny 
Marie  pod  parkem. 


2.  Na  str.  vých. : 

aCCIpe  DeVotIs 
tIbI  fIgIt 

MVnera  VotIs 

IS  QVI   EST 
DIVA  LlBENS 

ViRGO  MarIa 

CLIENS   (=:  1722) 


3.  Jih: 

aMans 

DeI  par^ 

serVVs 

hoCCe  opVs 

POSVIT  {—  1722) 


4.  Západ : 

Mens  Dat  Cor 

CoR  VoTA  VoVet 

qVIí: 

fIgo  parentI 

nVMInIsaCarLoV(T) 

LaVde  perenet 

OPVS   (=  1722) 


OBORA  kolem  lesa  téhož  jména,  na  návrší  hned  nad  Kosmonosy, 
ohrada  kamenná  se  zbytky  rondellů. 


118 

Kosořice. 

A.  Sládeček,  Dobrovice  a  okolí,  str.  515 — 518. 

Při  odvodňování  této  krajiny  přišlo  se  kopáním  na  hromadný  pr aehistor ický 
nález:  tři  palstavy  s  okraji,  dva  náramky  a  spirálovitý  závitek,  vše  z  bronzu:  jeden 
palstav  vzal  jsem  pro  museum  v  Ml.  Boleslavi,  vše  ostatní  p.  dr.  Píč  pro  museum 
zemské  1.  1903. 

V  Kosořicích  jest  nyní  poplužní  DVŮR  knížecí,  k  panství  dobro- 
vickému  příslušný.  Před  časy  bývala  při  něm  TVRZ,  po  níž  zvala  se  vla- 
dycká  rodina  z  Kosořic*.  Hartul  z  Kosořic,  asi  kolem  1.  1350.  Jindřich 
z  Valdštejna  koupí  připojil  je  k  Dobrovici.  Tvrz  zde  zašla.  Nynější  stavení 
hospodářská  pocházejí  z   18.  stol. 

Uprostřed  návsi  kamenná  kaplička  a  na  ní  ZVONEK  vysoký  O  24  m 
(0*26  w),  v  průměru  0'33  w.  Pod  korunou  otočen  jest  laurovým  provazcem, 
pod  ním  čte  se  nápis:  SLIT  NÁKLADEM  OBCZE  KOSORZITSKE  A°  1693. 
Pod  nápisem  pásek  květinový,  ověšen  jednotlivými  listy  akanthovými,  jež 
střídají  se  s  hlavičkami  andílků.  (Dílo  zvonaře   J.  Pricqueye  v  Ml.  B.) 

Nedaleko  mostku  stojí  pískovcová  SOCHA  SV.  JANA  NEP. 
z  1.  1794,  obnovená  1.   1894. 

Kosátky. 

Sedláček  X.,  392;  Schaller  IV.,  137;  Sommer  II.,  85;  Adressář  80. 

Na  ostrožně  »Kamenec€  stopy  starého  Hradiště,  snad  sídelní  místo  župy  >Ka- 
menecké«.  Dr.  Píč  v  Arch.  P. 

Kosátky  1.  1429  kapitola  boleslavská  najala  Marešovi  z  Nové  Vsi;  1.  1421  na  tvrzi 
Kosátkách  seděl  Zikmund  z  Veitmile  a  po  něm  jiný  téhož  jména,  jenž  připomíná  se 
ještě  1.  1481.  Dcera  Dorota  vdala  se  za  Václava  Bezdružického  z  Kolovrat  a  v  rodě 
tomto  zůstaly  podnes,  ač  v  rozmanitých  jeho  odvětvích:  1.  1802  ujali  Kosátky  Lib- 
šteinští  z  Kolovrat,  od  1.  1861  drži  je  Krakovští  z  K. 

Dle  Sedláčka  vystavěli  tvrz  Kosátky  pánové  z  Veitmile  nebo  první 
Kolovratové.  Jest  to  tvrz  zachovaná  a  obydlená:  po  mostě  přichází  se  ku 
bráně,  v  ní  jsou  kladky  pro  zdvihací  most,*)  střílny;  druhá  brána  po- 
stranní, ve  středu  všech  staveb  mohutná  věž  hmotná;  kolem  široký  příkop 
pro  vodu,  nyní  v  lučiny  změněný. 

Předhradí  obklopuje  poplužní  dvůr  na  třech  stranách;  budovy 
přízemní  —  nyní  částečně  adaptované  moderně,  z  části  původního  vzhledu 
z  konce  16.  stol.  se  sgraffity  a  čtvercovými  okénky.  Na  stěně  do  dvora 
v  dolejších  částech  ovocné  festony  a  figurální  ozdoby,  hrubě  rýsované, 
jež  výše  do  rustiky  štukované  přecházejí.  Předhradí  toto  otevřeno  jest 
dvěma  branami:   1.  jižní,  směrem   k    Byšicům,  prostou,  segmentem  skle- 


")  Dle  zpráv  Sommerových  byly  tu  tehdy  (1834)  ještě  dva  padací  mosty. 


119 


nutou  z  18.  století;  2.  východní,  původní  z  konce  16.  věku.  (Obr.  91.) 
K  ní  vede  přes  bývalý  příkop,  jímž  běží  Vrutický  potok,  moderní  zděný 
most  s  pískovcovou  balustrádou.  Brána  jest  věžovitá,  otevřená  klenbou 
segmentovou  s  úpravou  z  maltové  bossage.  V  koutech  oblouku  kladky 
pro  zdvihací  most,  nad  branou  tři  střílny  s  kamenným  obložením.  Kryt 
šindelový,  valbový.    Vnitřek  nepokrytý  s  barokovým  otvorem  do  dvora. 

ZÁMEK  sám  skládá  se  z  prů- 
čelních budov  s  věží  a  z  budov  růz- 
ného stáří,  jež  společně  dvůr,  ne- 
pravidelný mnohoúhelník,  uzavírají. 
Obě  ty  strany  průčelní  a  celá  se- 
verní, dvakráte  v  půdorysu  lomená, 
pocházejí  z  konce  16.  stol.,  věž  jest 
starší,*)  ostatní  budovy  a  přístavby 
jsou  z  18.  a   19.  věku. 

VĚZ  čtyřboká,  mohutných 
rozměrů,  hladkých  stěn,  trojpatrová, 
se  čtvrtým  nízkým  polopatrem,  krytá 
stanem  taškovým,  s  lucernou.  Nade 
všemi  stranami  barokní  štíty  v  prů- 
čelním s  ciferníkem.   (Obr.  92.) 

Okna  mají  barokní  úpravu, 
pískovcové  chambrany,  jen  okno 
v  třetím  patře  do  nádvoří  jest  čtver- 
cové, na  hraně  sešikmeno,  zdá  se 
původním.  V  polopatře  malá  čtver- 
cová okénka. 

Na  stěně  do  dvora  čtyři  znaky : 
nejvýše   znak  z  konce   14.  —  nebo 

poč.  15.  století,  podélný,  silně  plastický;  níže  tři  ze  17.  stol.  pěkně  tesané 
s  bohatými  fafrnochy.**)  (Obr.  93.) 

Křídlo  pravé,  o  šesti  osách,  nepravidelně  vzdálených.  V  přízemí 
portál,  půlkruhem  sklenutý,  obložený  prostou  bossagí  a  římsou;  okna 
v  patře  s  římsami  rovnými   a  profilovanými. 

Levé  křídlo  o  šesti  osách  rovněž  nepravidelných,  dvoupatrové, 
s  podobnými  okny.  Poboční  stěna  levého  křídla  podepřená  dvěma  nověj- 
šími opěráky,  má  po  dvou  oknech  v  patrech.  Na  jednom  je  mříž  novější 
z  18.  stol.  Poboční  strana  pravého  křídla  zachovala  v  původní  úpravě  jen 
jedno  okno  v  patře  a  na  okně  v  přízemí  mříž  železnou  s  kovaným  ná- 
stavcem ze  17.  stol.:  pruty  profilu  kulatého  vycházejí  od  střední  masky 
a  zatáčejí  se  v  kruhové  soustředné  spirály.   Ve  vedlejším  okně  mříž  z  prutů 


Obr.  91.  Kosátky.  Brána  ke  tvni. 


*)  Sedláček,  Hrady  a  zámky,  X.,  klade  ji  do  XV.  stol. 
**)  U  Sedláčka  jich  význam 


120 


profilu  kosočtvercového,  prostrkávaných  se  vkládaným  oválovým  a  větev- 
natým  ornamentem  z  polovice   17.  stol. 

Strany  nádvorní  levého  křídla  s  původními  komíny,  orámovanými 
okny  a  hladkými  stěnami.  —  K  věži  po  celé  její  šířce  přistavěn  pří- 
stavek s  pultovou  střechou,  barokní,  z  počátku  18.  stol.  Portálek  do 
něho  vedoucí  má  chambranu  pískovcovou  s  kapkami. 

Niveau  před  levým  křídlem  a  před  tímto  přístavkem,  jest  zvýšeno 
a  přístupno  schody  s  pískovcovou,  kuželkovou  balustrádou,  barokní, 
s  kulemi  na  nárožích. 


Obr.  92.  Kosátky.  Půdorys  tvrze. 


Zadní  strana  křídla  levého  s  rustikou  a  okny  bez  opažení. 

Ostatní  budovy  (pivovar,  byty)  jsou  nízké,  střízlivé  budovy  s  moderní 
úpravou. 

Vnitřek:  Dole  klenby  bez  žeber,  většinou  barokní,  valené,  s  lune- 
tami. Portálky  barokní  s  kapkami,  podobné  s  krby.  Jinak  stropy  hladké, 
rákosové.    Nábytek  moderní. 

V  předsíni  Kristus,  barokní  práce,  ze  dřeva  řezaný,  a  supraporta 
na  plátně  (z  pol.   18.  stol.):  dva  andělé  s  květinovou  štafáží. 

KAPLE  » Matky  Boží*  v  přízemí  v  levém  křídle  s  úpravou  z  19.  stol., 
sklenutá  stropem  zrcadlovým,  se  dvěma  okny,  s  třetím  do  chodby.  V  ní 
empirová  kamna,  fialově,  s  černým  nádechem,  polévaná:  Na  tambouru 
ověšeném  guirlandy  a  medaillony    a  opleteném    akanthovými    listy,    kanel- 


121 


Obr.  93.  Kosátky.   Průčelí  tvrze. 


lovaném,  se  zubořezem  pod  římsou  stojí  sloupovitý  svršek,  ukončený  vasou ; 
svršek  kanellován ;  jeho  podstavec  ověšen  též  guirlandy. 

Lavice  prosté.  Oltář:  mensa  rakvovitá,  tabernakl  s  obrazem  Panny 
Marie  bezdězské;  dva  reliquiáře  ze  dřeva  řezané,  s  ozdobou  akantho- 
vých  listů  a  stuh,  dva  jiné,  podobné  ale  bohatší. 

Reliquiář  měděný,  zlacený,  rokokový.  4  svícny  barokní,  cínové. 
Kropenka  cínová. 

Obrazy: 

1.  Obraz  Umučení  Páně  na  hlavním  oltáři  z  konce  15.  nebo 
počátku  16.  století.  Kristus  pní  ve  středu  vysoko,  po  stranách  dva  lotři. 
Pozadí  za  kříži  ve  svrchní  partii  vzorkováno,  v  rozích  rozvihny.  V  pozadí 
andělé  přinášejí  kalichy  pod  bok  a  ruce  krvácející;  dole  u  nohou  anděl 
třetí  v  rouše  zlatém.  Níže  krajina :  v  levo  les,  vedle  přístavní  město  s  vysokým 
kostelem,  z  něhož  po  silnici  táhnou  vojáci  pěší  i  na  koních.  V  právo  též 
les  se  skupinou  vojáků  a  žoldnéřů,  kteří  o  Kristovo  roucho  metali  los. 
(Obr.  94.) 

Pod  křížem  kupí  se  v  právo:  žoldnéři  pěší  i  na  koních,  v  šatech 
brokátových,    v  brnění,    s  praporci    a    na    nich    erby,    na    hlavě    turbany, 


^\\\h:. 


Obr.  94.  Kosátky.  Tvrz.   Oltářni  obrar  v  kapli  P.  Marie.   Z  konce  15.  neb  zač.  16.  stol. 


Obr.  95.  Kosátky.    Kaple  P.  Marie  v  tvrzi.  Obraz  Veíeře   Páně. 


124 

chocholy,  čapky.  Koně  s  nádhernými  postroji.  Na  zemi  kosti,  psíček. 
Uprostřed  nich  pod  křížem  světice,  objímající  kříž,  na  hlavě  čelenku 
a  závoj,  vlasy  natočené  splývající,  šat  nádherný,  rukávy  sdrhované,  sukně 
a  svrchní  roucho  široké,  volné;  v  levo  jiné  ženy.  Uprostřed  nich  Matka 
Boží  v  mdlobách,  podporována  sv.  Janem,  v  širokém  volném  rouše  barvy 
modravé.  Výše  zase  zástup  vojákův  a  židů;  hejtman  na  bělouši  probodá 
bok  Kristův. 

Obraz  malován  na  plátně,  na  podkladě  křídovém  na  dřevěné  desce 
nalepeném  (256  w  X  1''5  w),  komposice  přeplněná.  Barvy  živé,  provedení 
téměř  miniaturní,  štafáž  má  dosti  perspektivy. 

Obr.  2. — 14.  patří  k  obrazu  oltářnímu,  s  nímž  činí  celek  věcný  i  for- 
mální. Všechny  jsou  malovány  na  plátně  s  křídovým  podkladem,  na  dubové 
desce  přilepeném  (jednotlivé  r23  ;;/  X  O'^!  w)  z  konce  15.  nebo  počátku 
16.  stol.,  v  jednoduchých  rámcích  listových,  později  nevkusně  zeleně  na- 
třených. Na  obraze  (5.)  » Večeře  Páně*  v  pravém  rohu  na  nádobě  signatura: 
HANS  R.  Všechny  provedeny  spůsobem  jako  obraz  hlavní  na  oltáři.  Svrchu 
ohraničeny  jsou  segmentovým  obloukem  z  prutu,  z  něhož  rozviliny  akan- 
thové  se  rozvětvují.  V  pozadí,  kde  toho  štafáž  dovoluje,  zlaté  pole  se 
vtlačeným  vzorkem  granátového  jablka. 

2.  Večeře  Páně  r23  ;/z  X  0/0  ;//.  Vzadu  vyhlídka  do  krajiny. 
Apoštolé  všichni  shromáždění  sedí  kolem  stolu,  sv.  Jan  s  hlavou  v  klíně 
Kristově;  na  stole  beránek,  chleb,  nože,  sklenice;  na  zemi  pes,  kočka, 
džbán,  koš  s  chleby.   V  pozadí  jizby  umývání  nohou.  (Obr.  95.) 

3.  V  zahradě  Getsemanské.  V  popředí  Kristus  (na  obrubě  šatu 
IHESVS),  apoštolově,  někteří  s  knihou  v  ruce,  spějí;  nad  skalou  anděl 
s  kalichem,  v  pozadí  Malchovi  uťato  ucho. 

4.  Kristus  u  Piláta.  Pilát  v  bohatém  brokátu  myje  si  ruce;  v  pozadí 
ukazuje  Krista  židům. 

5.  Kristus  bičován.  Rány  rozděleny  jsou  souměrně  po  celém 
těle;  katané  ve  španělském  kroji,  na  zemi,  v  pozadí  síň  na  sloupech  s  lavi- 
cemi rozvilinovými:   v  ní  výjev:  Kristus  plván. 

6.  Kristus  korunován.  Kristus  sedí  na  kamenné  tubě.  V  pozadí 
síří  na  sloupech,  kde  se  radí  páni  s  Pilátem ;  vyhlídka  na  město  s  věžemi. 

V.Kristus  na  cestě  ke  Kalvárii.  Klesá  pod  křížem,  vrací  Vero- 
nice roucho.  V  pozadí  z  brány  městské  vycházejí  Maria  a  Jan,  v  právo 
vzadu  staví  kříže  na  Kalvárii. 

8.  Kristus  sňat  s  kříže.  K.  v  náručí  Panny  Marie,  Marie  Magda- 
lena libá  mu  ruce,  sv.  Jan  lká.  Na  zemi  různé  kusy,  lebka  ...  V  pozadí 
snášejí  tělo  Kristovo;  v  právo  hrob  Kristův. 

9.  Kristus  v  hrobě.  K.  leží  v  kamenné  tumbě,  na  níž  čte  se 
nápis:  lESVS  —  IV  —  REX ;  maží  jej  Marie  Salome  a  Magdalena;  nad  ním 
sklání  se  Šimon,  Marie  a  sv.  Jan.  V  pozadí  snášejí  lotry  (v  právo),  v  levo 
podpírá  sv.  Jan  klesající    Marii. 


Obr.  96.  Kosátky.  Kaple  P.  Marie  v  tvrzi.  Obrai  Nanebevstoupení  Páně. 


126 

10.  Kristus  vstává  z  hrobu  —  z  podobné  tumby  kamenné; 
zbrojnoši  padají  k  zemi ;  v  pozadí  krajina  s  řekou ;  učeníci  přicházejí  se 
podívat. 

11.  Nanebevstoupení  Páně.  Nahoře  v  oblacích  nohy,  pod  nimi 
na  hoře    zanechané    šlépěje,    kolem    zástup    apoštolů    s    JMarií    ve    středu. 

V  pozadí  krajina  s  vodou.  (Obr.  96.) 

12.  Kristus  v  očistci.  Odvádí  Adama  a  Evu  do  zadu,  shluk 
hříšníků  v  plamenech,  čerti,  krokodilové,  netopýři. 

13.  Seslání  Ducha  sv.  Apoštolově  sedí  na  stolicích,  v  popředí 
Panna  Maria  v  rouše  jako  všude    modrém ;    tváře    ostře    charakterisované. 

V  pozadí  široké  okno,  jímž  přilétá  holubice  v  záři  a  paprscích. 

14.  Smrt  Panny  Marie.  P.  Maria  v  kamenném  hrobě;  dále  tři 
osoby:  mnich,  dívka  a  žena  se  modlí.  Nad  hrobem  Kristus  přijímá  duši 
její  (s  korunou);  kolem  apoštolově.  V  pozadí  architektura  renaissanční 
s  kasetovým  stropem,  sloupy  s  ozdobnými  hlavicemi,  s  klenbou  křížovou, 
okna  se  skelnými  malbami 

15.  Umučení  Páně  z  počátku  16.  stol.  na  dubové  desce  (0*82  ;« 
X  0'61  m)  na  křídovém  podkladě.  Kristus  a  lotři  zsinalí  s  výrazem  utrpení. 
Pod  křížem  v  právo  židé  ve  vysokých  špičatých  kloboucích  a  žoldnéři 
s  halapartnami.  Pod  křížem  sv.  Maří  Majdalena  s  rouškou  zelenou,  Matka 
Boží  a  sv.  Jan,  se  ženami  v  turbanech.  Pozadí  zlaté,  nevzorkované.  Kresba 
méně  správná,  provedení  hrubé,  bar  y  mdlé, 

16.  Sv.  Trojice:  na  plátně,  zašlý;  z  pol.    18.  stol. 

17.  Třináct  obrazů  Panny  Marie  a  12  apoštolů  na  plátně,  menších, 
barokních :  postavy  celé  v  arkádě  půlkruhové  s  podpisy.  Apoštolově  se 
svými  atributy,  s  rouchy  vlajícími.    Z  konce  18.  stol. 

18.  V  okně  visí  obraz  Panny  Marie  klatovské,  kopie.  Pod  obrazem 
erb  s  letopočtem  1374  a  nápis:  Věra  effigies  Thaumaturgae  Statuae  B.  V. 
Manae  Valle  sub  |  Roczostin  Bohemiae  ad  PP  Augustianos  Fundationis 
Kolowrateae. 

Ve  věži  ZVONEK  přelitý  1.  1 866  od  Anny  dcery  Karla  Bellmanna 
v  Praze.  Původní  nápis  gotický,  jenž  na  přelitý  byl  přenesen  :  auno  IUÍIe- 
simo  se.xcEníesimo  berimo   ^ira  páce.   CYMBÁLY ;   dva,  hladké,  novější. 

Uprostřed  zámeckého  nádvoří  stojí  SOUSOŠÍ :  na  trojdílném  pod- 
stavci vypouklém  a  po  stranách  volutami  ohraničeném  plastický  erb  koru- 
novaný, od  něhož  visí  guirlandy  ovocné.  Na  tomto  podstavci  Madonna, 
po  stranách  sv.  Jan  a  sv.  Václav  klečící.  Na  zadní  straně  kartuš  plastická 

co 

s  guirlandy  a  nápisem:  Zřídil  Fr.  W.  No^A^ohradský  hrabě  z  Kolowrat 
s  manželkou  Josefou  rozenou  hr.  Hrzanovou  z  Harasova  léta  Páně  1730.  — 
Obnoveno  1.   1866  a  1900. 

SOCHA  SV.  JANA  NEPOM.  před  tvrzí.  Podstavec  hranolový 
s  vypuklou  přední  stranou,  na  něm  ze  štuku  kartuš  s  vytřelým  nápisem, 
po  stranách  a  pod  římsou  čabrakové  ozdoby.  Socha  s  andělem,  jenž  po- 
dává světci  reliéf  Panny   Marie  staroboleslavské. 


127 

Mezi  dvěma  vysokými  lípami  KAPLIČKA  SV.  JANA  NEP.  Ve 
výklenku  obraz  sv.  Jana,  pod  ním  zámek  košátecký  a  erb  kolovratský. 
Vedle  nápis  vytřelý:  Tuto  spustlou  kapličku  obnovil  a  obrazem  sv.  Jana 
opatřil  Kolowrat  ...    Z   18.  stol. 


Krnsko. 

A.  Sedláček:  X.    364-68;  Vančk:  28;  Sommer:  140. 

Na  blízku  Hradiště  s  hliněnými  valy.  Arch.  l'am.  XIV.,  507.  U  cesty  k  Boleslavi 
a  tamtéž  na  rozcestí  ke  Strenicům  praehistorické  nálezy. 

L.  1354  jmenuje  se  Arnošt  z  Krnska,  jenž  vykonával  právo  podací  v  Čejkách 
a  u  sv.  Jiří  pod  Krnskem;  1.  1476  Jan  Tovačovský  prodal  Krnsko  Janovi  Vančurovi 
z  Řehnic  a  v  rodě  tomto  nejdéle  se  udržely.  L.  1726  koupil  ie  Josef  Fr.  hrabě 
z  Vrbna  a  1.  1798  Václav  hrabě  Špork.  L  1873  sňatkem  Rosalie  hraběnky  Šporkové 
přešlo  Krnsko  s  Rehnicemi  na   Vratislavy  z  INIitrovic. 

Ves  se  zámkem  na  stráni  nad  potokem  Skalským  naproti  Novému 
Stránovu.  ZÁMEK  vypíná  se  příkře  nad  strání  a  jest  přístupným  od 
strany  východní  a  severní.  Postaven  byl  na  místě  TVRZE  (která  se  Ještě 
1.  1464  připomíná)  v  16.  století;  v  nynější  podobě  své  byl  přestavěn 
1.  1727  od  Josefa  hrab.  Vrbny ;  naposledy  opraven,  jak  erb  šporkovský 
nad  hlavním  portálem  hlásá,  za  hraběte  Sporka. 

Z  dílčích  cedulí  1.  1650  dovídáme  se  o  vnitrních  místnostech :  v  přízemí  byly 
kuchyně,  sklepy,  světničky  a  konírny,  všechno  klenuté.  Jmenují  se  palác  nový  a  palác 
starý,  andělská  světnice,  zbrojnice  stará  a  nová,  fraucimor  s  komorou;  I.  1685  rozeznával 
se  starý  a  nový  dvůr:  starý  zámek  měl  dva  paláce,  kolem  zeď  s  rundelem  a  pevný  most. 

Zámek  tvoří  čtyři  křídla  kolem  čtverečného  dvora  rozložená.  Tři 
křídla  zachovala  původní  renaissanční  úpravu  ze  16.  stol.,  křídlo  severní 
jest  barokní.  Budova  jest  kryta  šindelovou  mansardou.  (Obr.  97.) 

Severní  průčelí  má  ve  středu  risalitu  portál  polokruhový, 
dekorovaný  po  stranách  pilastry  a  kládím ;  v  klenáku  plastická  mušle,  na 
rozích  dvě  vásy.  Nad  portálem  okno,  nad  ním  plastický  znak  Sporků. 
Stěny  risalitu  členěny  jsou  pilastry  s  hlavicí  pseudojonskou,  s  úseky  kládí 
a  římsou  trojúhelníkově  lomenou.  Nad  risalitem  nízká  attika  s  okénkem 
ve  středu,  prohnutá,  po  stranách  vásy.  Nad  attiku  vystupuje  věž  čtyřboká 
se  skosenými  rohy,  krytá  stlačenou  cibulovou  bání,  která  jest  ukončena 
plechovou  vásou.  (Obr.  98.)  Nad  všemi  stranami  dekorativní  vikýře,  v  prů- 
čelní straně  ciferník  hodin,  v  ostatních  nízká  okna. 

Jižní  průčelí  s  podobným  risalitem,  jenž  ukončen  jest  trojdílným 
štítem  na  attice,  barokně  vykrojeným;  —  nad  středem  segmentová  římsai 
po  stranách  voluty  s  pískovcovými  kulemi.  Vikýře  ve  střeše  i  okna  slohově 
vypravená,  s  lomenými  a  segmentovými  římsami. 

Východní  a  západní  strana  hladké,  s  vikýři  ve  střeše.  Uprostřed 
východní  strany  vystupuje  jednopatrový  přístavek,  v  jehož  přízemí  za- 
chováno původní  úzké  okénko  ze   16.  věku  se  skosenými    hranami. 


5^ 


Obr.  97.  Krnsko.  Zámek. 


Obr.  98.  Krnsko.    Portál  zámku. 


Obr.  99.  Krnsko.  Jan  hrabě  Špork. 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Ml. -Boleslavský. 


130 


V  nádvoří  strana  severní  hladká  s  průjezdem  barokně  sklenutým, 
v  ostatních  zachovány  renaissanční  arkády  (severní  zazděny),  polokruhové, 
sklenuté  na  čtyřbokých  pilířích,  pískovcové,  bossageované;  klenby  ochozu 
křížové  bez  žeber  s  hlubokými  lunetami. 

Vnitřek  zámku.  Místnosti  v  přízemí  klenuty  valeně,  v  patře  s  plochým 
stropem.  Ve  východním  přístavku  v  přízemí  kuchyně  s  krbem  a  komora, 
do  níž  vede  polokruhový  vchod  se  železnými  dveřmi,  z  počátku  17.  stol. 
Stropy  v  patře  ploché,  částečně  klenuté,  kamna  ve  všech  pokojích  empirová, 
taktéž  nábytek  a  svícny  empirové;  dvéře  moderní.  Na  chodbách  a  v  pokojích 

visí  obrazy,  malované  na  plátně  a 
dřevě,  různé  ceny  umělecké,  ze  17. 
až  počátku  19.  stol.  Mezi  nimi  jest 
22  portrétů,  mezi  nimi  též  papež 
Benedikt  XIII.  z  I.   1729. 

Hlavně  zastoupeny  jsou  po- 
dobizny rodiny  Sporkovské:  1.  hr. 
Marie  Anna  (1731);  2.  Jan,  říšský 
hr.  Spork,  generalissimus  veškeré 
cis.  jízdy  t  1679*)  (Obr.  99.); 
3.  Jan  Josef  Š.  (1730);  4.  Eleonora 
Marie  Kateř.  rozená  z  Finecken, 
se  signaturou  1.  1670:  Joa.  Richter 
pin. ;  5.  Fr.  Antonín,  říš.  hr.,  tajný 
rada  a  nejv.  purkrabí  kr.  C.  (mal. 
1725);  6.  Jan  Václav  Joachim,  tajný 
rada,  komoří,  nejv.  hofmistr  k.  C., 
president  soudu  nad  appell.  (konec 
18.  stol.),  malba  primitivní;  7.  Eleo- 
nora, rozená  Clary-Aldringen,  man- 
želka předešlého;  8.  Rosalia  Apollonia,  rozená  baronka  Vratislavova  z  Mitrovic 

*  1666  t  1747;  9.  Jan  Ferdinand,  obrister  Landjágermeister  in  B.  *  1664 
f  1711;  10.  Josefa  Apollonia  Barb.  Šporková,  provdaná  Pachtová;  11.  Jan 
Michael,  říš.  hr.  Šp.,  appellační  rada  *  1692  f  1738;  12.  Jan  Ant.  *  1689 
(10.  a  11.  synové  Jana  Ferd.  čís  9.);  13.  Jan  Václ.  Adaugt,  komorník 
a  gubern.  sekretář  *   1803  f   1832;   14.  Jan  Václ.  Em,  komorník,  podpluk. 

*  1754—1828;  15.  Jan  Rudolf,  podmaršálek  a  maj.  25  pluku  1756  f  1806; 
16.  Rosalia  Jana,  roz.  baronka  z  Langendorfu ;  17.  Jan  Karel,  kom.  a  nejv. 
lovčí  k.  Č.  *  1722  t  1790;  18.  Jan  Leopold  Fr.  1758  f  1841;  19.  Jan 
Rudolf,  světící  biskup   1695  f  1759.  (Obr.   100.) 

Černá  silhouetta  stříhaná. 

Historické  a  biblické  obrazy:  Kristus  121etý  v  chrámě;  Kristus 
vyhání  kupce,  požár  Říma  za  Nerona,  požár  Troje    —  stol.   18. 


Obr.  100.  Krnsko.  Zámek.  Biskup  hrabě  Špork. 


')  V  maršálské  uniformě.  Nohou  stojí  na  hlavě    Turka;    v  pozadí  boj  s   Turky, 


131 

Obraz   svaté   Maří   Majdaleny  (z  konce    18.  stol.J. 

Lidové  výjevy  (2j  z   18.   stol. 

Lovecké  výjevy  dva  z  18.  stol.  Krajiny  4  (jedna  na  dřevé) 
-|-2-)-3-f-2-[-6  —  Zátiší  6-|-^^h-"  ovoce,  květiny,  bažanti,  kohout 
a  koroptev  (z  18. — 19.  stol.).  Zvířata  2  -f-  1  H-l  (pes  Koudelka  s  {)od- 
pisem :  &a.  Koiibclfa  fc  i]iiicmuiu  jem  inlími  '\>^\  a  pcčoiii  miliu-iu  (z  konce 
17.  stol.).  Architektury  ll-|-2  +  2ze  17.— 19.  stol.:  Benátky,  Co- 
losseum,  vítězná  brána  v  Římě,  chrám  a  náměstí  sv.  Petra   v  Ivímé  atd.  — 

Obrazy  jsou  v  rokokových  a  empirových  rámcích,  s  emblémy  váleč- 
nými, nebo  loveckými,  řezanými,  v  nástavcích. 
Pušky  na  kamen,  lovecké: 

1.  S  podpisem  vyrytým  na  hlavni:  lOHAN  WIDMAN  IN  PRAG. 

2.  Se  značkou  na  zámku :    lOS.  Fruempt  in  WIEN. 

3.  Na  hlavni:  ANTON   STEIN  GASTINGR  A  PRAG. 

Z  chodby  v  prvním  patře  vchází  se  do  domácí  kaple,  kryté  plochým 
stropem.  Oltář  z  počátku  18.  stol.  s  novějším  obrazem  sv.  Trojice.  Po 
stranách  obrazy  (4)  z  poč.  19.  stol.  Na  stěnách  obraz  sv.  Antonína  pou- 
stevníka z  poč.  18.  stol.,  sv.  Jana  Nep.  z  pol.  18.  stol.,  Panny  Marie 
Bezdězské  (18.  stol.),  a  portrét  (konec  17.  st.).  Missály:  z  1.  1712,  vy- 
tištěný v  Olomouci  a  z   1755   v  Praze. 

V  knihovně  některé  knihy  šporkovské:  Das  christliche  Jahr  1733 
s  rytinou  hr.  Šporka  na  titulním  listě,  i)ie  luijciibící^ulc  bcv  (ibriftcn  (A.  Fr. 
Spork)  a  mnohé  rukopisné,  latině  psané. 

Na  půdě  ve  skříni  portréty  šporkovské  (10)  z  18.  a  19.  stol.  na  př.: 
Maria  Anna  hr.  Šporková  1.  1745  *7oscf  Beisch  pinxit*.  Spousta  archiválií, 
nejvíce  hospodářských,  na  hromadách. 

Ve  vížce  CIMBÁLY  hodin,   ve  štítě  hodiny   sluneční. 

U  vrat  do  nádvoří  v  právo  z  kamene  tesaný  ERB  pánů  z  Vrtby 
z  první  pol.  18.  stol.  Z  nádvoří  tohoto,  jež  uzavírají  hospodářská  stavení, 
vedou  VRATA  a  cesta  k  zámku,  průčelní  straně.  Po  obou  stranách 
jich  na  pískovcových  podstavcích,  mnohonásobně  profilovaných,  stojí 
SOCHY  pískovcové:  v  právo  sv.  Antonína  Pad.,  v  levo  sv.  Františka  Xav. 
Pod  sochami  na  římse  erby  a  pod  nimi  nápis  (pod  sv.  Antonínem): 

lAN     WACZLAW 

Wanczvra  z  Rzehnitz 

v  levo  pod  sv.  Františkem  : 

lOHANNA   Anna  Maria 
V^anczvrowa  Rozena  Frvweinka  z  Podolí. 

Na  dvoře  pískovcový,  tesaný   ZNAK  pánů  z   Vrtby  (šest   lilií). 

9* 


132 


KOSTEL  SV.  JIŘÍ  POD  KRNSKEM  U  ZÁMOSTÍ. 

Schaller  146.  Vaněk  28.  Kniha  pamětní  na  faře  z  1.  1765. 

Osada  starožitná  při  řece  Jizeře;  v  16.  století  se  nazývá  nejednou 
městečkem.  Za  časů  Schallerových  ukazovaly  se  na  náměstí  v  Z.  —  pranýři 
na  blízku  pak  hora  Šibeniční. 

Kostel  uvádí  se  ve  XII.  století  mezi  farními    a  sice    ve   Vtelně.   Vla- 

dykové  vtelenšíí  podací  právo  tu 
vykonávali,  které  teprve  I.  1717 
bylo  přeneseno  prodejem  na  Krnsko. 
L.  1350  fara  vtelenská  odváděla  22  gr. 
pololetního  desátku  komoře  krá- 
lovské. V  době  kališnické  byl  kostel 
v  letech  1547  —  51  od  Jiříka  Vančury 
z  Řehnic  přestavěn ;  v  té  době  opa- 
třeny zvony.  Po  roce  1620  stal  se 
filiálním  a  patřil  ku  správě  farářů 
strenických.  L.  1764  obnovena  tu 
fara,  1.  1787  vystavěn  nynější  kostel: 
starý  pobořen  do  základů,  nový 
rozšířen  o  nynější  presbytář.  Po- 
slední důkladnější  oprava  byla  pro- 
vedena   1.    1861. 

KOSTEL  nynější  jest  stavba 
orientovaná,  baroková,  bez  věže. 

Presbytář  jest  okrouhlý  s  pěti 
okny,  z  nichž    páté,    prostřední   jest 
slepé.  (Obr.   101.)    Okna   jsou  polo- 
kruhová, s  klenákem,  v  rozích  zpro- 
hybaná,  s  ostěním  silně  profilovaným. 
Stěny     oživeny     plochým    pilastrem 
a    polopilastrem    na  jižní    a    též    na  sev.  straně.    Pilastr    spočívá    na  patce 
s  hlavicí  římsovou,  vlysem  kanelovaným  a  kládím.  Ku  presbytáři  přistavěna 
nízká,  čtyřboká  stavení,  na  severu  sakristie,  na  straně  jižní  kaple. 

Loďo  málo  širší,  podélná  se  třemi  (dvakráte)  stejnými,  jako  v  presbytáři. 
Na  obou  nárožích  ploché  polopilastry  sdružené  s  hlavicemi  jako  v  presbytáři. 

Průčelí  rozděleno  jest  římsou  podkrovní  na  dvě  části:  portál 
s  ostěním  profilovaným,  nad  ním  na  volutových  pásech  římsa,  uprostřed 
polokruhově  prohnutá;  po  stranách,  na  nároží  po  dvojici  pilastrů  již 
známých.   V  hořejší  části  nika  s  mušlovou  dekorací  a  nápisem: 

SVATÝ  Jikt 

PATRONE  NÁŠ 

ORODUJ  ZA   NÁS. 


Obr.  101.    Krnsko.    Půdorys  kostela  sv.  Jiří. 


133 

Po  stranách  tytéž  pilastry  a  volutové  přístavby.  Nad  tím  římsa  a  nad 
ní  štítek  trojúhelníkový  se  železným   křížem,  te{)aným,  v  akroteriii. 

Nad  presbytáři  sanktus  s  hicernou  čtyřstrannoii,  s  cibiih',  makovicí 
a  křížem  dvojitým.  Střecha  mansardová.   (Obr.    102.) 

Uvnitř.  Presbytář  sklenut  konchou  a  závěrem;  po  straně  severní 
sakristie  a  naproti  oratorium,  jež  1.    1868  dal  patron  tehdejší  zříditi.  Oltář 


Obr.  102.  Kostel  sv.  Jiří  pod  Krnskcm. 

s  obrazem  sv.  Jiří  na  zdi  zavěšeným  od  Hellicha  z  1.  1861,  na  taber- 
nakulu  Ukřižovaný  a  pod  ním  skupina  světic,  po  stranách  andílkové,  na 
vrchu  kříž. 

Triumfální  oblouk  polokruhový.  Za  ním  po  jedné  straně  ka- 
zatelna: řečniště  okrouhlé  s  reliéfem:  Kristus  na  lodi  s  apoštoly  na 
rozbouřeném  jezeře,  svršek  (s  lambrekinem)  na  zpíjsob  české  koruny 
s  anděly  a  se  září;   z   18.  století. 

Naproti  oltář  sv.  kříže  a  pod  ním  soška  Panny  Marie  ve  skřínce 
zasklené,  kterou  daroval  ze  své  kaple  Jan  Václav  hrabě  Příchovský   1.  1766 


134 


Před  tímto  oltářem  jsou  dvě  krypty  Vančurovské;  1.  1861  našly  se  tu 
rakve,  tabulky,  na  jedné  s  nápisem,  že  1.  1625  31.  dec.  zemř.  Anna  Sla- 
vatová,  rozená  Šliková  z  Pasaunu  a  Weiszkirchen  na  Stranově  a  tu  byla 
pochována. 

V  lodi   při  stěnách   pilastiy.  tii  po  každé    straně,    jež    spojují    pásy, 
kterými  jest  rozdělena  klenba  na  tři  pole,   poslední  nad  kruchtou. 

Oltář  s  obrazem  sv. 
Františka  Seraf.  od  Hellicha 
z  1.  1861;  po  stranách  sochy 
sv.  Jana  Nepom.  a  sv.  Bar- 
bory s  kalichem  ;  v  nástavci 
srdce  Kristovo  z  1.  1861. 
Na  protější  straně  oltář 
s  obrazem  sv.  Václava ;  po 
stranách  sochy  sv.  Barbory 
a  sv.  Kateřiny,  v  nástavci 
srdce  Panny  Marie  (z  1861 ). 
Kruchta  na  3  oblou- 
cích, jež  nesou  dva  sloupy, 
s  balustrádou  zprohýbanou 
a  prolamovanou  ornamentem 
geometrickým. 

Dva  kalichy:  1.  vy- 
soký 0-25  w,  šir.  0-09  m, 
rokokový  novější.  2.  Vys. 
0-23  m,  šir.  0095  tn :  noha 
šestilaločná,  dřík  hranolový, 
nodus  baňatý,  číše  holá. 
Punc  IP.  Z  letop.  čitelno 
17  .  .  Z  druhé  polovice 
18.  stol. 

Dva  pac  i  fikaly,  kří- 
žový a  baldachýnovitý,  oba  z   1.  pol.    18.  stol.  (Obr.   103.) 

Křtitelnice  kamenná,  vys.  PTO  w.  Na  podstavci  kalichové  podoby 
ze  16.  věku,  číše  okrouhlá  několikrát  žlábkovaná;  na  vrchu  soška  sv.  Jana 
Křtitele,   plechová,  pozlacená. 

Na  kamenné  této  křtitelnici  četl   se  nápis: 

LÉTA   1570   DAL  TVTO   PaMATKV  VDIELATI  ADAM   KOLARZ 

Z  Katvsicz. 

Náhrobek  ve  zdi  za  oltářem  veliký  192  w  X  P06  ?«.  Rytíř  v  plné 
zbroji,  pěkné,  výrazné  tváře.  V  pravici  drží  přilbu,  v  levici  řemen  od 
zbraně,  u  nohou  má  erb.  Po  čtyřech  okrajích  čte  se  písmem  pěkně  vy- 
tesaným nápis: 


Obr.  103.  Pacifikály   v  kostele  sv.  Jiří  pod  Krnskem. 


135 


íteía  l^Aiú  (Lt|i)ci)I)Li  |.^iLiillcIjo  J?a,  bclatcljo  tujcliljo  lu  Hcňicli  na  punbčli 
\Kth  ^luaíu  paiiau  Barbaci;  ||  nmrel  Bro^cnij  a  líaíccnij  Ri)tiř  ^an  3i  řih 
lit)anqura  ]  Hícljnic   a   na   li^^alccomř.    J?an    Bnl)   i\u-   nui   inilonuu    Injti. 

Zvony  umístěny  jsou  na  nízké  zvonici  kamenné,  osaměle  na  stráni 
postavené: 

1.  Největší  z  nich  průměru  1*11  w,  vysoký  O  •^9;//.  Kolem  korunky 
vlys  009  f//  široký  obsahující    biblický    výjev:    vraždění    dítek    v  Betlémě. 

Výjev  opakuje  se  třikrát,  na  čtvrtém  místě  stojí  nápis: 

Tehdy  herodes  wida  ze  by  oklamán  byl 
od  mvdrzcv  y  rozhniewal  gest  welmi  a 
poslal  zbit  wssecky  dítky  kterez  byly  wbe 

TLEME  Y  WEWSSECH  KONČINÁCH   GEHO.   (Medailon.) 
Pod  tím  pásek  O  09  7/1  široký  z  vinné  révy  komponovaný. 
a)   Na  plášti:  Medaillon. 


O 


Karyatida 


GIRZI   WANCZVRA   Z   RZE 
HNIC  A  NA   STVDENCE 


Karyatida 


sv.  Václav 
(0-24  ?n} 


Erb 

Vančurů 

z  Rehnic 

0-25  m 


sv.  Zikmund 

(0-24  m) 


b)  Na  právo  odtud: 

LÉTA  .   15  .  81   XVI  DNE   MIESYCZE 
SRPNA  .  SLIL   GEST  TENTO   ZWON 
SPOMOCY  BOZI   WONDRZEY   ZWO 
NARZ  PRAŽSKY   WBOLESLAWY 
MLADÉM   NAD   JIZERAV. 

c)  Na  třetí  straně  (dál   v  právo)  v  rámci: 

Maska. 


Maska. 


Aby  zwvkem  zwonv  tohoto  wiernym 
krzestianvm  schvze  gich  spolecnie 

KSLOWV  BOZIMV   A  K   CHAWALENY   GMENA 
GEHO   SWATEHO   WZNAMOST  SE   VWOZOWALI 
TEZ  PRO  POTRZEBV   A  KVPOCZTIWOSTI   NAK 
LADEM   VROZENÉHO  A   STATECZNEHO   RYTI 
RZE  PANA   GIRZYHO  WANCZVRY   Z  ZREH 
NICZ   A   NASTVDENCZE   VDIELAN   GEST  NA 
KRNSKV  .  K  SWATEMV  GIRZY   LÉTA   OD   NAROZ 
ENY  .  SYNA   BVOZIHO   TISYCZYHO  .  PIETISTEHO 
WOSVMDESATEHO  PRWNIHO.   (List  šalvějový.) 


Maska. 


Maska.  —  Sedm  figurek. 


136 


I? 

e^ 

s 

^.1 

o 

jj\ 

G 

5 

3 

=  ! 

fr^ 

es 

i-i 

o 

o 

ř 

a| 

o 

•^^ 

cr 

:±íi 

^ 

«—^ 

t*-t 

- 

5 

*^ 

s 

*r5 

i-r 

^ 

^ 

f-t 

^ 

m 

■^•s 

e 

TJ 

es 

2 

»^ 

r-> 

C3 

rs> 

«=-* 

C 

0M^ 

^i^ 

>ii 

řS4 

»» 

*-í 

>« 

feí 

ÍS 

-S 

^ 

C3 

!»• 

*-^ 

>« 

W 

**4 

«", 

Hí 

2 

1" 

^- 

o 

/*3 

^/ 

'— » 

^ 

í^ 

»^ 

^ 

'W 

H 

^^« 

^ 

ts 

ol»i 

glíSl 

^ 

^1^ 

^ 

<"íf> 

r-n 

tí, 

§ 

"^ 
^ 

»' 

ss- 

»r> 

'^ 

»"V 

•^ 

Uí^ 

-^ 

fe3- 

^•^ 

^n» 

^1^ 

^•^ 

•*V 

« 

O 

€*Ý 

C} 

i 

3 
o 

f^ 

53 

»• 

^■^ 

*-» 

íl> 

*r> 

O 

^ 

»— j 

*"» 

ftí 

/r» 

'n 

'^ 

f:^ 

te 

?? 

í*^ 

R 

4^ 

«:> 

♦í^ 

Při  dolejším  okraji  dva  obroučky,  jež  jsou  ověšeny 
listy  střídavě  akanthovými  a  šalvějovými;  pod  nimi  dva  me- 
daillony. 

2.  Zvon  nejstarší  z  r.  1535  v  průměru  O  85  ju,  vysoký 
078  ;//.  Kolem  koruny  v  dvojnásobných  řádkách  nápis 
gotickým  písmem:  (Facsimile.)  (Obr.   104.) 

3.  Nejmenší  vysoký  0"76  m,  průměru  0"77  m  byl  přelit 
1.  1891  od  Arnošta  Diepolta,  zvonaře  v  Praze.  Na  plášti  reliéf 
sv.  Jiří. 

Zvon  tento  byl  přelit  poprvé  1.  1670  od  zvonaře  Mik.  Lva  v  Praze 
nákladem  Jindřicha  Vančury  z  Řehnic,  když  se  byl  ohněm  roziál.  Po- 
chází tudíž  z  doby  starší  před  r.  1670  —  nejspíše  též  z  i.  15S1  od 
Vondřeje.  zvonaře  pražského,  jak  o  tom  poznamenáno  v  arch.  zem. 
Musea 

4.  V   sanktusu : 

Výška  O  28  ?//,  průměr  0"35  ///■  Kolem  hořejšího  kraje 
mezi   dvěma  silnými   liniemi  nápis.  (Obr.   105) 

CHRISTOPHORvSAnCERIMVLLER.PRACA^dVlO  •  MX  FVDIT 
Obr.  105.  Kostel  sv.  Jiří  pod  Krnskem.  Sanktusník. 

Na  plášti  reliéfy  sv.  Václava  a  sv.  Floriána.  Na  dolejším 
věnci  pasek  květinový. 

FARA.  L-  1766  položen  k  ní  základní  kámen,  před 
ťin  bydlil  farář  v  malém  mlýně.  Budova  patrová.  Zdi  její  jsou 
členěny  lisenami,  okna  zdobena  chambranami  a  římsou  seg- 
mentovou. Risalit  má  tři,  postranice  po  jednom  okně.  Nad 
přízemkem   římsa. 

V  týž  čas  1766  položen  základ  k  nynější  ZVONICI 
zděné,  nízké,  na  vršku.  Za  ní  na  poli  1.  1787  založen  nynější 
hřbitov. 

U  schodů  před  kostelem  stojí  KŘÍŽ  PÍSKOVCOVÝ, 
jehož  ramena  jsou  zakončena  trojlisty;  z   18.   stol. 

Před  farou  toto  návrší  zdobí  SOCHA  SV.  JANA 
NEPOMUCKÉHO,  pět  metrů  vysoká,  pískovcová.  Na 
širokém  trojdílném  podstavci  v  rozích  klečí  andílkové,  na 
prostředním,  hranolu  vypouklém  a  z  líce  vystupujícím 
(hořejším)  reliéf  sv.  Jiří.  Na  něm  skomolený  jehlanec  se 
sochou  světce  ve  hvězdové  glorieie,  s  andílkem  u  nohou. 
Sochu  tuto  postaviti  dal  stránovský  ředitel  Ignác  Elger  1.  1769, 
a  zhotovil  Ant.   Jedlička  v  Praze. 


137 

Lhota   Husí. 

Vančk  25,  26. 

L.  1525  jako  příslušenství  Volenovické  připadla  m.  Ml.  Boleslavi.  V  17.  století 
z  pustých  a  odběžných  gruntů  sestaven  dvůr  řeč.  Lhotka,  též  >panská  Lhota«. 

KAPLE  SV.  ANNY.  V  průčelí  dvéře  čtyřhranné  a  nad  nimi  na 
desce  dřepěné  nápis:  Společnost  zdejšího  sousedstva  s  pomocy  Boži 
vlastním  nákladem  tuto  Kapli   postaviti  dali.   R.    1823. 

Štít  oddělen  jest  římsou  a  členěn  lisenami.  Po  stranách  jehlance 
(2  -|-  2)  a  nahoře  železný,  dvojitý  kříž.  Presbytář,  užší  nežli  loď,  uzavřen 
pěti  stranami  osmiúhelníkovými,  na  něm  plechový  sanktus.  Na  východě 
přiléhá,  v  prodloužené  ose,  nízká  sakristie,  s  vlastním   vchodem. 

Uvnitř  stropy  ploché,  vítězný  oblouk  segmentový.  Oltář  i  obraz 
sv.  Anny,  kazatelna  pětiboká,  s  obrazy  sv.  evangelistů  na  dřevo  malo- 
vanými.  Kruchta  na  dřevěných  sloupích  s  positivem.  (Z  1.    1823.) 

Ku  kapli,  osaměle,  přistavěna  byla  1.  1862  VEZ  kamenná,  a  na 
ní  zavěšeny  dva  tehdy  nové  ZVONY.  Větší  vys.  0'46  ;//,  šir.  060  w,  byl 
obětován  od  Jana  Tichého,  Lidmily,  manželky  jeho  a  syna  Josefa.  Slit  byl 
u  Karla  Bellmanna  v  Praze.  S  reliéfy  sv.  Jana  Nep.,  sv.  Lidmily  a  sv.  Anny. 

Druhý  vys.  0'34  ;«,  šir.  0'46  ///,  obětován  od  Josefa  Fialy  a  Anny 
manželky  z  Husí  Lhoty,  s  reliéfy  sv.  Jana,  sv.  Václava  a  sv.  Kateřiny. 
Slil  jej  K.  Bcllmanii^  dvorní  zvonař  v  Praze,  1.   1862. 

Zvonek  v  sanktusu  jest  široký  0"30  m,  vysoký  0'45  ni.  Kolem  horní 
ovruby  dekor  rostlinný,  jinak  holý,  bez  letopočtu. 


Lhota  Malá. 

Asi  čtvrt  hodiny  na  jih  od  vsi  ve  .skupině  skalní  řečené.  >Na  starých  hradech*  staré 
hradiště.  Pam.  Arch.  XIV.,  351. 

Lhota   Písková. 

HOSTINEC  »NA  PÍSKU«.  Průčelí  se  štítem  barokním  ;  po  stranách 
brány  (zazděné  nyní)  dva  pilastry  štukové  s  nejapnými  kompositními  hlavi- 
cemi. Nad  středem  plastický  znak  allianční,  z  pískovce  s  akanthy,  koruno- 
vaný, výše  růže.  Nad  hlavicemi  pilastrů,  proutěné  košíky  s  ovocem.  Polovice 
18.  stol. 

Asi  čtvrt  hodiny  od  vesnice,  směrem  k  jihu.  v  právo  od  erární  silnice 
spatřují  se  STARÉ  NÁSPY  360  /;/  dlouhé  a  3  ;;/  vysoké.  Ještě  do  ne- 
dávná bývaly  zde  dvoje  náspy:  jedny  rozkopány  a  proměněny  v  pole.  Při 
té  příležitosti  našly  se  tu  střepy,  uhlí  a  podkovy.  Lid  si  vypravuje,  že  jsou 
to  šance  po  Žižkovi.  (Rozpravy  Společnosti  přátel  starožitností  I.) 


138 

U  polní  cesty  do  Zámostí  SOCHA  SV.  JANA  NEPOM.,  pískovcová. 
Na  šestibokém  podvalu  hranol  též  o  šesti  stranách,  vypouklých  s  výjevy 
ze  života  světcova  (kamenického  díla),  pak  štíhlejší  hranol  s  textem  vy- 
třelým a  letopočtem  1773;  hrany  jsou  zaoblené.  Deska  kompositní,  užší 
jehlanec  skomolený,  na  kterém  v  oblacích  andělíčkové  a  socha  světcova : 
pravici  na  prsou,  v  levici  biret. 

Luštěnice. 

Schaller  94,  Sommer  78. 

U  silnice  k  Horkám  zbytky  popelnic  a  jiné  nálezy  předhistorické. 

L.  1268  připomíná  se  Pavel  >de  Luscenicz*  jako  spoluzakladatel 
kláštera  pod   Mělníkem. 

Před  r.  1481  připojeny  byly  ku  zboží  Mladoboleslavskému  (Dsky 
karlšt.  III. — XVI.)  a  v  tomto  svazku  zůstávaly  1.  1576,  i  pak  když  sídlo 
panské  bylo  přeloženo  do  Kosmonos:  tak  1.  1629  hr.  Pappenheim  na 
Kosmonosích  opatřil  sem  dva  veliké  zvony.  L.  1739  koupil  je  Dr.  Josef 
Scherzer  z  Klemmiihlu,  advokát  a  arcib.  konsist.  přísedící.  Nová  vrchnost 
vystavěla  nynější  zámek  zajisté  kolem  1.  1740  a  nedaleký  letohrádek 
Sanssouci.  L.  1774  od  Eliáše  sv.  pána  Scherzera,  syna  předešlého,  koupil 
Luštěnice  Kristián  Filip  hr.  Gallas  a  připojil  je  k  Horkám,  kdež  byl 
sídlem;  Luštěnice  od  té  doby  byly  obývány  jen  od  panského  úřednictva 
a  pustly. 

ZÁMEK  luštěnický  stojí  na  jižním  konci  vesnice  mezi  kostelem 
a  dvorem,  v  rovině,  čelem  k  erární  silnici  boleslavsko  nymburské.  Kryt 
jest  mansardou;  risalit  prejzy,  ostatní  části  taškami.  Skládá  se  z  hlavní 
budovy  dvoupatrové  a  dvou  křídel,  přistavěných  na  zad  v  pravém  úhlu 
(k  ose   hlavní   budovy).  (Obr.   106.) 

Průčelí  hlavní  budovy  členěno  jest:  risalitem  trojosým,  dvěma  po- 
stranicemi  o  dvou  osách,  jednopatrovými  a  dvěma  věžovitými  přístavky  na 
koncích.  (Obr.  107.) 

Risalit  vyniká  nad  celou  budovu.  V  přízemí  portál  sklenutý 
polokruhem,  orámován,  s  trojdílným  klenákem.  Obstaven  jest  nástěnnou 
architekturou:  po  stranách  na  soklových  podstavcích  pseudojonské  sloupy 
a  sdružené  pilastry  (podobné),  mezi  nimi  na  plochých  pilastrech  plná 
vyzdívka  nad  vchodem,  korunovaná  probíhající  římsou.  Výše  nad  pilastry 
a  sloupy  úseky  segmentové  římsy  štítové,  nesoucí  sousoší  dvou  putti.  — 
Stěna  risalitu  v  přízemí  hladká,  bossážovaná.  Od  římsy  kordonové 
počínaje  na  čabrakovitých  konsolách  a  úzkých  podstavcích  vinou  se  oběma 
patry  pilastry  ploché,  jónských  hlavic,  členíce  stěny  na  tři  pole,  v  nichž 
symmetricky  proražena  okna.  Tato  v  prvním  patře  sklenuta  jsou  polo- 
kruhem, s  ozdobným  nástavcem  a  římsou  segmentem  prohnutou  (střední 
s  klenákem    zdobeným    rocailly  a  kartuší),    ve  druhém    patře    čtyřboká  se 


139 

chambranou  a  klenáky  klínovými.  —  Na  nástěnných  pilastrech  spočívá 
římsa  lisenovitá,  nad  ní  prázdný  vlys.  ( )kapní  římsa  prejzy  krytá, 
nad  středem  segmentem  vypnutá,  po  stranách  attika  s  oblými  otvory;  na 
středovém  oblouku  pískovcová  vása  rokoková,  po  stranách  sošky  putti. 
Obě  postranice  jsou  hladké,  jen  lišenou  členěné;  okna  v  přizemí 
čtyřboká  se  chambranou,  v  patře  s  římsami  dvakráte  lomenými.  Ve  .střeše 
po  dvou  vikýřích  čtyřbokých  s  římsami  ve  středu  lomenými.  V  krajních 
přístavcích:  v  přízemí  vchody  s  pískovcovou  chambranou  a  prostým 
světlíkem  obdélným;  v  patře  okna  s  římsami  ve  voluty  do  středu  zatočenými, 


a 


rr. 


Obr.   106.  Luštěnice.   Půdorys  zámku. 


ve  druhém  čtyřboká  se  chambranou.  Na  nárožích  jónské  pilastry.  Nároží 
zkulacena  a  bossážována.  Tutéž  úpravu  jeví  obě  postranní  stěny  pří- 
stavků. —  Postranní  fagady  postranních  křídel  hladké,  dělené  po 
výšce  lišenou;  v  přízemí  okna  a  vchody  pravoúhlé,  v  patře  stejná,  ozdobená 
římsami  segmentem  vypnutými,  jedno  liché.  Nároží  zkulacena.  —  Zadní 
fagady  dvojosé  se  stejně  upravenými  okny  a   vikýři. 

Nádvoří  má  v  průčelí  jen  plochu  risalitu,  po  stranách  křídla,  jež 
s  osou  budovy  (risalitem)  zavírají  pravý  úhel:  v  tyto  kouty  jsou  vyplněny 
a  zakulaceny. 

V  přízemí  portál  s  prostou  segmentovou  chambranou  pískovcovou; 
v  patře  střední  okna  s  volutami  ve  středu,  postranní  s  volutami  na 
koncích;  ve  druhém  patře  střední  s  římsou  volutovou,  postranní  s  prostým 
kládím  segmentovým.  Římsa  okapní  prohnutá  nad  středem  polokruhem 


140 

(jako  v  průčelí).  —   V  podélných  křídlech  u  rohů  po  oknu  (2-J-2) 
s  římsou  polokruhovou. 

Průjezd  sklenut  plackou,  ostatní  místnosti  valeně  s  lunetami;  scho- 
diště sklenuto,  v  patrech  stropy  ploché.  Někde  na  dveřích  původní  štítky 
a  kliky.   Vnitřek  a  zadní  strany  sešlé. 


Obr.  107.  Lubtěnice.  Zámek. 


FARNÍ  KOSTEL  SV.  MARTINA. 

Pamětní  kniha  farní  zal.  1    1740.  Počty  zádušní  počínaje  r.  1739. 

Ve  14.  stol.  uvádí  se  luštěnický  kostel  mezi  farními:  tak  1.  1364 
plebán  luštěnický,  nejmenovaný,  uvedl  do  Rejšic  nového  faráře  (Lib. 
conf.  I.  34).  —  V  době  kališnické  1.  1533  dostal  kostel  novou  křtitelnici. 
Po  katolické  reformaci  dosti  brzy  navrácen  byl  katolické  bohoslužbě:  neb 
1.  1629  opatřeny  mu  nové  zvony.  Kostelní  výkony  obstarávali  Minoritě 
z  Ml.  Boleslavi,  od  r.  1698  kosmonosští  Piaristé.  Když  1.  1740  Luštěnice 
byly  Černínům  odkoupeny,  zřízen  tu  zvláštní  administrátor,  jenž  1.  1758 
stal  se  farářem.  S  tím  souviselo  vystavění  nynější  fary  1.  1752.  Kostel,  jenž 
1.  1711  byl  >na  roztřesení*  (archiv  zemský),  byl  znovu  vystavěn  1.  1739  od 
stavitele  dobrovického.  Byl  z  kamene,  presbyterium  bylo  »fornice  tectum«, 
loď  »more  italico*;  nad  presbytářem  byla  malá  věž,  velká  byla  kryta  plechem 
a  hostila  tři  zvony.  Kosmonoský  řezbář  zhotovil  hlavní  oltář  (za  120  zl) 
a  na  něj  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Floriána,  oltářní  obraz  maloval  neznámý 
malíř  (Barbieri?)  a  dostal  za  to  42  zl.  Kosmonoský  truhlář  udělal  1.  1741 
kazatelnu  (60  zl.),  zpovědnici  a  1.  1742  lavic  24  (17  zl).  L.  1747  koupeno 
stříbrné  ciborium,  postaven  nový  choř  (110  zl.)  a  1.  1751   nové  varhany. 


141 


Časem  přibyly:  darem  bar.  Scherzcia  I  1760  obraz  sv.  Valentina, 
1.  1766  stříb.  lampa,  1.  1777  pacifikál  měděný  pozlacený.  L.  1785  koupen 
nový  kalich  stříbrný,  kaditelnice  s  loďkou  (10  zl.).  L.  1789  od  Minoritu 
z  Ml.  Boleslavi  tabt^rnakul  »per  ele^ans«  se  2  relikviáři  pro  velký  oltář  za 
20  zl.  (stál   prý  300  zl. ).    Vzadu  bylo  psáno  : 

3ft  gemací^t  |  morben  bicfuT  |  ^abcnfcl  baň  |  21nno  1699  I  ^alir  bcn  19.9Í0: 
lucmber  |  i^cli  'Olíciftcr  f\0ÍMuii  |  lliniit  in  X^vai}  \  Oiolobct  ícu  |  bafié  liciliiic  : 
5acramcnt. 

L.   1822  sedlák  Stok  daroval  novou   křížovou  cestu. 

KOSTEL  jest  barokní,  střízlivého  zevnějšku,  s  novým  kněžištěm 
a  kusem  lodi,  kteroužto  poslední  přestavbou  z  1  1899 
valně  se  rozšířil.  Věž  jest  čtyrboká,  hladkých  stěn, 
dělená  kordonovou  římsou  a  pokryta  komolým  jehla- 
nem s  kopulí.  V  přízemí  portál  čtyrrohý  s  prohnutou 
římsou,  nad  ním  okno.  V  patře  čtyři  okna,  široká; 
na  nárožích  lišeny,  nad  ciferníky  hodin  okapní  římsa. 
V  koutě  na  jihu  i  severu  přistavěno  schodiště.  (Obr.  108.) 

Loď  i  kněžiště  čtyřboké,  kryté  valbou  taškovou 
se  sanktusem.  Kolem  oken  chambrany.  Sakristie  na  jihu. 

Uvnitř  presbytář  sklenut  konchou,  triumfální 
oblouk  nový,  okrouhlý.  Strop  lodi  plochý.  Empora  na 
dvou  čtyřhranných  sloupech  zděných,  pod  věží,  s  po- 
prsnicí  zprohýbanou. 

Hlavní    oltář.     Na    vrtulových  sloupích  úseky 

kládí,    na   nich   božská  trojice,   andělé,  výše  IHS  v  pa- 
prscích. 

Obraz  v  rámě  pozlaceném:  sv.  Martin  na  koni, 
v  obleku  šlechtice,  jenž  plášť  trhá  pro  žebráka  v  koutě; 
před  koněm  zbrojnoši,  v  pozadí  sv.  Město.  Z  1.  1740. 

Tabernakul,  černý  s  bohatým  vykládáním  perletí.  Ve  čtyřech  rozích 
sloupky  na  stylobatech,  též  vykládané.  Na  přední  straně  kalich,  na  něm 
hostie,  dole  andílkové,  po  stranách  květiny.  Víko  se  tří  stran  šestiúhelníka 
bohatě  vykládané.  Z  1.  1699.  Svícny  (4),  cínové,  z  pol.  18.  stol.  Dva  holé, 
vykrajované  barokně,  stvol  vroubkovaný;  dva  vyplněné  v  polích  drobnými 
rozvilinkami,  stvol  též  vroubkovaný.  Nad  východy  za  oltář  dva  reliquiáře 
z  první  pol.  18.  stol. 

Oltář  postranní,  na  pravé  straně:  dřevěný,  s  volutovými  okraji. 
i\a  oltáři  obraz  Panny  Marie  pasovské  v  rámě  pozlaceném  barokovém,  po 
stranách  andělé  ze  dřeva  řezaní,  nahoře  hierogram  MRA.  Všechno  z  1.  pol. 
18.  stol.  Oltář  Madonny  býval  za  sklem. 

Oltář  levý  sv.  Jana  Nep.  téhož  typu  s  obrazem  tohoto  světce, 
anděly  a  nahoře  s  monogramem  JNep. 


Obr.   103.    LuStřnice. 
Půdorys  kostela. 


142 

Kazatelna  okrouhlá,  dole  s  kotlem,  nahoře  ořímsovaná.  Dvěma 
pásky  (pilastříky)  pokrytými  festony  rozdělena  jest  na  tři  pole,  v  nichž 
pozlacené  kartuše  barokové  s  řezanými  a  pozlacenými  obrazy  svatých  tří 
evangelistů  —  čtvrtý  umístěn  na  schodišti.  Na  stříšce  vespod  holubice, 
na  ní  vásy,  mezi  nimi  hlavičky  andělů,  nejvýše  socha  sv.  Jana  Křtitele. 
Z  1.   1741. 

Sochy  sv.  Václava  a  sv.  Floriána,  s  hlavního  oltáře  odneseny  do 
věže  (z  1.  1741);  obrazy  z  téže  doby  (z  1.  pol.  18.  stol.):  sv.  Vendelín 
se  stádem  ovcí,  sv.  Martin  a  sv.  Eustach  (dvojitý  obraz),  sv.  Christoforos, 
sv.  Barbora  zavěšeny  na  chodbu  ve  faře. 

Monstrance  vysoká  0'65  m,  široká  v  záři  paprskové  03 1  m;  dole 
na  noze,  která  jest  tvaru  elipsovitého,  0"20  w  a  010  m.  Noha,  stvol  pokryty 
jsou  listovím,  hlavně  akanthem.  Lunula  v  rámci  barokovém,  ovinutém  v  zlaté 
záři  paprskovými  klasy,  vinnou  révou,  laurovým  vínkem  a  na  konci  ově- 
šena stuhami.  Na  okrajích  andělé  a  andílci  hlavy.  Pod  lunulou  sv.  Jan 
Nepomucký,  nad  Bůh  Otec,  výše  Duch  sv.  v  podobě  holubice,  nejvýše  křížek. 
Ozdoby  ve  středu  jsou  stříbrné,    všechno  ostatní  pozlacené.    Z  pol.   18.  st. 

1.  Kalič  h  nejstarší,  stříbrný,  vysoký  025  m,  šir.  0"085  w.  Noha  oblá, 
okrouhlá,  obložená  listím,  na  kupě  v  kartuších  barokních  tepané:  1.  vinná 
réva,  2.  klasy,  3.  květina  s  plody.  Z  pol.   18.  stol. 

2.  Kalich  měděný,  pozlacený  vys.  022;//,  šir.  0  09m.  Noha 
zprohybaná,  dekor  listový  (z   18.   st.). 

3  Kalich  měděný,  pozlacený,  vys.  0'25  m,  šir.  009  w.  Noha 
obložena  listy  vejčitými,  otočena  torem,  kupa  holá. 

4,  Novější. 

Křtitelnice  cínová,  vysoká  081  m,  s  víkem  (0'52)  V33  m.  Stojí 
na  tří  nohou,  ukončených  dole  spáry,  nahoře  hlavami  satiru,  do  nichž 
jest  vložena  číše.  Tato  má  podobu  veliké  hrušky,  nahoře  vydutá  se 
třemi  dívčími  hlavičkami,  jež  drží  víko.  Na  kupě  nahoře  čte  se  gotický 
nápis,  písmem  ozdobným,  ale  špatně  čitelným,  vyrytý;  pokračování  na 
dolním  okraji,  pokažené,  z  něhož  jen  málo  se  uchovalo.  Na  plášti  v  pěkném 
rámečku  vyryt  jest  nápis: 

MDLXXXIII    •    TO    •    KRZTITELNICZE    • 

KAVPENA    •    DOLVSSTIENICZ    •    ZA    WA  ^ 

CZLAWA    .    HÝSKA   GIRA    •    ZEMANN    •    WA  ^ 

CZLAW    •    STARÝ    •    RYCHTARZ    •    KVBA    •    NO  m 

WAK    •    BARTONICZ    •    SAVSED. 

Na  víku  cínovém  Ukřižovaný,  v  ramenech  tři  světcové  (snad  svatí 
tři  králové). 

Zvony.  Na  kostelní  věží  visí  tři  podle  sebe: 

1.  Zvon  Václav,  vysoký  0"84  m,  průměru  0'95  m.  Ucha  proplé- 
tané kotouče.  Pod  korunou  vlys:  výjev  betlémský,  jenž  se  opakuje.  Na 
plášti  po  straně  severní  nápis: 


143 

Haec  Campana  Facta  est  Illvstrissimo 

Doňo  Doňo  Gotfrido  Henrigo  Ge 

nerali  Comite  de  Popenhaym  Do 

MINO  iN  Kosmonos  et  Krvlich. 

Pod    tím:  Sv.   Václav       g^b       Sv.   Zikmund 

íq   Papenh.    29. 

Na  druhé  straně  pod  hořejším  vlysem  Kristus  ukřižovaný;  pod 
křížem  Matka  Boží  a  sv.  Jan  evangelista.  Dole  nápis: 

Slyt  gest  zwon  keczti  Achwale  Panv 

HOHV   WSSEMOHAVCZYMV   OD   WACZLA 

wa  hyticha  mlesta  mladého  boleslawa 

Nákladem  wssyobcze  Toho  czasv  Gana 

Dworzaka  Rychtarze  Kostelniki  Ianem  Linhart 

tem   a   GIRZYKEM    KRVPARZEM  z   LVSSTENICZ   1629. 

2.  Zvon  »Martin«,  prostřední  a  největší,  má  výšky  094  ;;/,  prů- 
měru  riO  w.  Pod  korunou  dvouřádkový  nápis: 

LÉTA   PANI^   MDXLVI   SLIT  ZWON   K&CZTI 

A  CHWAL8  PANV  BOHV  A  WSSY  RZISSY  ||  (větévka) 

NEB8SKI  SKRZ  MISTRA  MATISGL  SSPICE 

W  PRAZS   NA   SSIROKI  VLICZI. 

Na  plášti  těsně  pod  nápisem  Ukřižovaný  a  dvě  osoby  pod  křížem ; 
reliéf  příliš  malý  v  poměru  k  velikým   rozměrům  tohoto  zvonu;  jinak  holý. 

3.  Zvon  >Zuzana<.  Výška  074  ;«,  průměr  0"90 /;/.  Kolem  horního 
kraje  ovinut  jest  páskou,  v  níž  sedm  figurek,  sedm  to  hudebníků  s  nástroji 
se  opakují.  Na  plášti  v  tabulce  tento  nápis:  (Obr.  109.) 

SLYTCESTTENToZ^t/ONKECTYACHXMLE  Pa 
NV  Í30HV  WSSE/A0HAVC2y/^V  KZADVSSY... 

OD  V/ACZLANOť/A  Z\)í/ONARZ£MlKTAnU\DE 

Obr.   109.   Luštřnice.  Nápis  na  zvoně  v  kostele  sv.   Martina. 

Slyt  Gest  zwon  keczti  achwale  Pa 

NV  BVOHV   WSSEMOHAVCZIMV   OD    \Va 

CZLAWA  Hyticha  Zwonarze  Miesta 
Mladého  Boleslawa  nad  Gyzerav  To 

HO  CZIASV  GANA  DWORZAKA  RYCHTARZE 
KOSTELNÍK!  JaNEM  LINHARTEM  A  GlRZYK 
EMKRVPARZEM  ZADVSSY   LVSSTENSKE.   629. 


144 

Pod  tím  opět  sedm  figurek.   Na  straně  opačné  čte  se: 

Hec  Campana  Fvsa  est  Illvstyssi 

MO  Dno  :  Dno  :  Gotefrido  Henrico 

Generali  Comite  de  PoPpenhain  Do 

MINO  ni  Kosmonos  et  krvlich. 

Erb  pappenheimský,  po  jeho  stranách  dva  strážcové,  dva  světcové: 
biskup  a  světec  s  dlouhou  ratolestí  O  25  m  velký. 

Po  jižním  okraji  šest  medailonů  s  portréty  (průměr  0"8  m). 

4.  Umíráček  v  sanktusu.  Výška  0'22  m,  průměr  024  w.  Kolem 
korunky  nápis:  LAVDETVR  lESVS  CHRISTVS  A.  1735,  Na  plášti  umrlčí 
hlava  na  kostích  (dvakrát),  andílci  hlavy. 

SOCHA  SV.  JANA  NEPOMUCKÉHO  proti  faře,  přenesená 
sem  z  bývalého  hrádku  Sanssouci,  pískovcová.  Světec  vys.  190m  stojina 
rybě.   Na  podstavci  hranolovém  s  krycí  deskou,  vyryt  jest  nápis: 

tV  feCIstI  reM  absConDIte  et  Ín  § 

sYLVis  tVÍs  :  i,. 

SED  eGo  faCIaM  ín  faCIe  VnÍVersI         --J 

POPVLI    et    Ín   ATRÍÍs.   2.  Reg.    12.    C   12.  I 

Iřa  visum  est 

Illiistrissimo  S.  R.  J.  Comiti  Domino  Tit. 

Christiano  Pliillippo  Clam 

de  Gallasch  etc.  etc. 

Insigni  Cultiis  Joannei  Promotoři 

lit  hoc 

Religionis  in  S.  Nepomucenum  Monimentiim 

e  viana  Sylva  translatiim  Piiblicae 

hic  prostet  Venerationi 

1774. 


RENOVATVM    1890. 
Na  zadní  straně   1772. 


Lysá   nad   Labem 

též  Nová  Lysá,    město. 


Fr.  Otruba:  Paměti  města  Lysé.  Schaller:  IV.,  23.  Sommer.  Dr.  E.  Pazaurek: 
Graf  F.  A.  Spork  als  Maecenas  der  Barokzeit  in  Bohmen.  Sedláček:  X.,  347.  Čechy 
(Polabí)  234.  Pam.  XIII.,  180.  Archiv  zem.  musea:  heslo  Lysá.  I.  K.  Rohn:  Ecciesiae 
districtus  Neobolesl.  (1774). 


145 


Lysá  v  době  předhistorické.  Mcsto  i  okolí  itrozkoumal  zvččnélý  ředitel 
Požarecký,  jehož  nálezy  chovají  se  dílem  v  museu  zemském,  dílem  v  městském  museu 
lyském.  Na  samém  náměstí  našly  se  kamenné  mlacy,  přesleny,  bronzová  jehlice  a  zlomky 
nádob;  na  východním,  konci  Lysé  občan  tamní  p.  Páv  odevzdal  museu  z  nálezu  svého 
železný  meč  a  šipky;  v  zahradě  p.  Sulce  u  nádraží  přišlo  se  na  části  nádob  a  celou 
nádobu  tvaru  baňatého.  U  Byšiček  a  Semic  objeveny  zlomky  nádob  typu  hradního, 
zvláště  pak  bohatým  nalezištěm  jest  okolí  Přerova,  na  levém  břehu  labském,  již 
v  okresu  sousedním. 

ZANIKLÉ  TVRZE  zjištěny  u  Přerova,  Semic,  v  Ostré  a  Lysé; 
tvrz  Mydlovary  byla  oblita  labskými  rameny.  Na  někdejší  tvrz  u  Byšiček 
ukazují  názvy    »IIrada<,   »V  hradě<    a    >V  bradách*;  na  pravém  pak  břehu 


Obr.  110.    Lysá  n.  L.  Půdorys  kostela. 


labském,  v  našem  okresu  proti  Selčankám  lid  dosud  říká  >Zadní  hrada*. 
kde  archaeolog  Požarecký  našel  bronzové  ozdoby,  zbytky  nádob  na  kruhu 
točených.  Na  západní  straně  m.  Lysé  na  ostrohu  vrchu  »\'iničky«  řeče- 
ného, kde  dosud  se  říká  »Na  červeném  hrádku «,  stávala  tvrz  Červený 
hrádek,  kteréžto  pojmenování  se  ještě  v  16.  věku  připomíná.  Hradiště  toto 
dosud  se  zachovalo. 

LYSÁ  V  DOBĚ  HISTORICKÉ.  Nejstarší  zmínku  o  Lysé  činí 
Palacký  1.  1013;  toho  roku  dal  tu  uvězniti  kníže  Oldřich,  na  tvrzi,  bratra 
svého  Jaromíra.  Odtud  uvádí  se  Lysá  stále  jakožto  majetek  korunní. 
L.  1291  královna  Guta  učinila  Lysou  městečkem,  jež  mělo  svůj  kostel, 
k  němuž  královna  dosadila  svého  kaplana  Štěpána. 

Lysá  zůstala  věnným  městem  královen  českých  až  do  r.  1389;  to- 
hoto léta  držel  Lysou  Petr  z  Vartemberka  na  Kosti  a  Benátkách.  L.  1413 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  MI. -Boleslavský. 


10 


146 


připomíná  se  na  Lysé  Jan  z  Hradce,  jenž  1.  1450  prodal  ji  Janovi 
ze  Smiřic.  Sňatkem  přešla  Lysá  na  Kateřinu  z  Kolovrat,  jež  před  zámkem  při 
kapli  sv.  Desideria  vystavěla  chrám  Matky  Boží,  z  něhož  pochází  nynější 
zvon  Maria  s  letopočtem  1521.  Lysou  odkázala  bratru  svému  Zdeňkovi 
Lvovi  z  Rožmitálu. 

L.  1535  koupil  ji  dosavadní  hejtman  na  Lysé  Jiřík  Bachtl  z  Pantenova, 
od  něhož  koupili  a  1.   1546  doplatili  Lysští   »rathouz«,  nyní  dům  čís.  265. 


agmr-<'-  ■,■■  <■  -  ;  -■•■_^  ■  #■ 


Obr.  111.   Lysá  n.  L.   Sochy  M.   Brauna  před  kostelem. 


L.  1548  koupil  ji  král  Ferdinand.  Císař  Ferdinand  III.  odevzdal  Lysou 
Janovi  svob.  pánu  Šporkovi,  generálu,  za  výtečné  služby  vojenské.  V  době 
předbělohorské  přiznávala  se  Lysá  k  náboženství  kališnickému.  Čeští  Bratří 
tu  měli  své  stoupence.  Za  vlády  Šporků  zotavila  se  z  pohrom  války  SOleté, 
ano  za  Fr.  Ant.  Šporka,  vysoce  vzdělaného,  vědám  a  umění  nakloněného, 
stkvěla  se  mnohými  ukázkami  uměleckými.  Kromě  kostela  umění  milovný 
hrabě  Fr.  A.  Špork  přestavěl  zámek  v  Lysé,  vystavěl  špitál  Karlov  a  eremitáže 
v  lesích:  sv.  Václava  na  rozhraní  brandýském,  v  Čihadle  sv.  Jeronýma 
a  dále  sv.  Františka  Serafinského;  ozdobil  je  díly  uměleckými  Braunovými 
a  Brandlovými.  L.  1741  zrušeny,  kněží-beneficiati  převedeni  do  Lysé,  kamž 
přeneseny  i  ony  věci  umělecké. 

Po  Vv.  A.  Šporkovi  přešla  Lysá  na  jeho  dceru  Kateřinu,  vdanou  za 
Fr.  Rud.  ze  Sweertsu  a  Reistu,  kterýžto  rod  vymřel  1.  1848. 


147 

Lysá  utrpěla  velikými  požáry:  1.  1666,  1682,  1837,  1873.  Zvlášié 
zhoubným   byl  1.    1666,  jenž  zničil   kostel  sv.  Jana,  školu  a   radnici. 

KOSTEL  SV.  JANA  KŘTITELÍÍ,  lamí.  připomíná  .se  jako  farní 
I.  1291.  V  době  husitské  byl  ve  službách  kalicha  ;  po  válce  třicetileté  obno- 
vena fara  katolická.  Kostel  r.  1666  neshořel  úplné,  nazývá  se  »pohořalým«, 
jmenovitě  zůstal  presbytář;  jakž  takž  opraven,  až  I.  1719  položeny  základy 
k  novému,  nynějšímu  kostelu,  jehož  stavba  dokončena  I.  1740,  vysvěcen 
1.  1741  od  biskupa  J.  Rud.  hr.  Sporka.  Stavbu  )eho  provedli:  Jan  Ilebek, 
mistr  zednický  z  Lysé,  Jaii  lOiiel,  tesař  z  Nov.  ZárnkTi  a  klempíř  Jindřich 
Syrový  z  Prahy.  Dozor  ku  stavbě  měl  měšťan  l\ský  1-rantišck  Kalina.  Ze 
starého  přeneseny  zvony,  křtitelnice,  monstrance  a  j.  —  ve  starém  jen 
někdy  bohoslužby  se  konaly,  slul  jen  kaplí  sv.  Barbory;  I.  1793  prodán 
vojenskému  aeraru  za  skladiště.  1.  1879  zbořen.  (Dle  staré  fotoj^rafie  byl 
forem  barokových  s  vysokou  věží,  z  osy  kostela  postavenou.) 

Stojí  na  náměstí  na  místě  povýšeném,  při  zámeckém  parku.  Kolem 
obíhá  zeď,  dříve  hřbitovní,  v  půdoryse  ladně  zprohýbaná,  prejzy  krytá, 
s  pískovcovým  soklem  a  s  nárožními  sloupky,  ořímsovanými,  na  nichž 
stojí  pískovcové  sochy,  počtem  13  v  nadživotní  velikosti  (2'70  ;//  vysoké 
na  podstavci  2  m  vys.),  díla  sochaře  Matyáše  Brauna  z  Braunu.  (Obr.  110.) 
Po  stranách  vrat  rozestaveny  jsou  sochy:  anděl  strážný  a  archanděl  Gabriel 
—  dále  v  právo  pak  sv.  Matouš,  sv.  Marek,  sv.  Jeroným,  sv.  Ambrož, 
sv.  František  Seraf.  a  sv.  Josef;  v  levo  sv.  Jan  ev.,  sv.  Lukáš,  sv.  Řehoř, 
sv.  Augustin  a  sv.  Antonín.  (Obr.  111.)  Na  soklu  sv.  Antonína  zachován 
jest  nápis  český,  latinský  (týž)  a  německý.  Nápis  český  zní: 

S.   ANTONI. 

Opata  a  pauftonnifa 

lusnafiiiuc  abiutom  co 

nafftjinn  saflubami 

ncmujemc  ijťí)0  oro 

boamnini  obbrjcli  a  f 

Ln-^iCl;ii  lutccncbo  2pa 

fcni  pr^jivli  inoMi 

ffrje  Krifta  ^^.Hina 

nafící)o  Amen. 

Na  druhé  straně: (Otřeno.) 

QVOD  NOSTRIS  ME 

RITIS   NON   VALEMVS 

EIVS  PATROCINIO 

ASSEQVAMVR   PER 

CHRISTVM   DOMI 

NVM   NOSTRVM 

AMEN. 

10* 


148 


Z  náměstí  otvírá  se  železnými  vraty,  práce  tepané,  z  první  pol. 
18.  stol.  Rozdělena  jsou  na  dvě  křídla,  dvě  postranice  a  nástavec.  Plochy 
členěny  jsou  přímými  lištami,  na  nichž  (á  jour)  sekaný  pruh  ve  formě 
listové  s  nasazenými  rosetami.  Kresba  jest  souměrná:  ze  svislých  příček 
a    spirálek.    Pruty    (profilu    kulatého)    roztepány   jsou    na    konci    v  mask\ , 


Obr.  112.  Lysá  n.  L.  Mřiž  na  vratech  hřbitovních. 


karyatidy,  zvířecí  hlavy  a  karrikatury.  Nástavec:  spirály  vyvíjející  se  z  ka- 
ryatid.    Šířka  2-80  w,  výška  2*20  »ž,  nástavce  0-75  w.  (Obr.   112.) 

Na  východní  stěně  stojí  dvě  pískovcové  pyramidy  (na  kulich) 
diagonálně  po.stavené.  Ve  stěnách  sev.  a  západní,  obrácených  k  záme- 
ckému parku,  řada  slepých  arkád  s  polokruhovými  oblouky;  v  jejich 
klenácích  srdce.  Na  koncích  arkád  niky,  menšího  otvoru. 

Kostel  jest  stavba  orientovaná,  s  věží  na  východě,  barokní. 
(Obr.   113.J 


149 


Obr.   113.   Lysá  n.   L.  Kostel  sv.  Jana  Kř. 


Západní  průčelí:  Ve  středu  portál  pravoúhlý  s  jednoduchým 
rámem,  nad  ním  rovná  římsa  krytá  prejzy;  výše  okno,  segmentové  skle- 
nuté, s  úzkou  římsou,  nesenou  čabrakovými  konsolami.  Po  stranách  dvojice 
plochých  pilastrů  s  hladkými  dříky  a  pseudo-jonskými  hlavicemi,  jež  nesou 
úseky  kládí  a  vyloženou  římsu.  Nad  ní  patro  hladké,  dělené  lisenami 
s  oknem  ve  středu  orámovaným.  Rovná  římsa  s  prejzy,  nad   ní  Štít  hladké 


150 

plochy,    po  stranách    pilastry   s  nástavci    volutově    zatočenými  —  navrchu 
štítek  trojúhelníkový.   Na   nárožích  železné  urny. 

Stěny  lodi  jsou  konkávně  prohnuty,  hladké,  stejně  členěny:  dole 
pilastry,  v  patře  lisenami,  jako  v  průčelí  západním.  Římsa  kordonová, 
mohutná,  oblomuje  se  na  rozích  a  v  ústupcích.  Hlavice  pilastrů  bohatší 
nežli  na  záp.  průčelí,  nejbohatší  na  straně  jižní:  ve  středu  abaku  mušle, 
od  ní  visí  guirlandy  s  třapci,  doleji  pás  stojatých  listů.  Dvéře  se  závěsami 
tepaného  železa.  Okna  sklenuta  segmentem  s  hladkými  chambranami.  — 
Portály  (severní  lichý)  podobající  se  onomu  v  záp.  průčelí.  Na  ploše 
lichého  severního  plastické  znaky  allianční,  korunované,  současné. 

Sakristie  s  oratoří  byla  přistavěna:  stavení  patrové,  hladkých 
stěn,  s  pultovou  střechou;  kolem  oken  a   vchodu   prosté  chambrany. 

Východní  průčelí  zabráno  skoro  celé  věží.  Po  stranách  věže 
prosté  pilastry,  na  nárožích  volutové  vyzdívky  a  železné  urny. 

Věž:  čtyrboká,  55  m  vysoká,  čtyřpatrová,  krytá  cibulí,  pobitou 
plechem,  s  lucernou.  Římsa  kordonová  i  okapní  zabíhají  z  budovy  hlavní 
i  kolem  věže.  Na  straně  jižní  a  východní  v  nižších  patrech  okna  malá, 
čtvercová:  ve  třetím  patře  ciferníky  k  hodinám,  orámované  štukově;  ve 
čtvrtém  okna  zaokrouhlená  nahoře  s  plochou  chambranou. 

Budova  kostelní  kryta  jest  valbou  břidlicovoii,  s  plechovým  sanktusem. 
Vnitřek  kostela.  Presbytář  čtyřboký  se  dvěma  okny  na  jih, 
v  patře  se  dvěma  páry  oken.  Na  severu  vchod  do  sakristie,  ploše 
pískovcově  orámován,  nad  ním  lože  do  oratoře,  dřevěná  se  znakem ;  vedle 
okno  na  schodiště  oratoře.  —  Presbytář  jest  sklenut  dvěma  poli  křížové 
klenby  bez  žeber:  širším  a  užším;  sakristie  též  křížově  bez  žeber,  oratoř 
jest  se  stropem   plochým.   (Obr.   1 14.) 

Loď:  čtvercová,  krytá  kopulí,  s  otvorem  štukově  orámovaným.  Po 
stranách  podklenuta  oblouky,  hrany  klenby  splošeny.  Do  jižní  zdi  pro- 
ražen portál,  dole  i  v  patře  po  páru  oken. 

Kruchta  činí  podobný  prostor  jako  kněžiště,  ale  kratší  a  o  jednom 
poli  s  klenbou  křížovou.  K  tomu  patří  uzounká  prostora  schodiště 
valené  sklenutá  s  lunetami.  Do  kruchty  světlo  pouštějí  dva  páry  oken 
se  strany  a   dvě  ze  západního  průčelí.   (Obr.    115.) 

V  koutech  vyplněných,  mezi  okny  a  na  nárožích  oblouků,  oddělujících 
kněžiště  a  kruchtu  od  lodi,  mohutné  pilastry,  někde  sdružené;  pseudo- 
jonské;  s  mohutným  vejcovcem,  kanelovanou  plochou  abaku  a  guirlandy 
ověšené.  Nad  nimi  kolem  veskrze  probíhá  římsa,  mocně  vyložená, 
o  hrubých  článcích.  Dole  kolem  celé  stěny  sokl.  Polychromie  stěn  nová. 
Ve  stěnách  četné  výklenky:  za  hlavním  oltářem,  pro  pontifikalní  křeslo, 
pod   kazatelnou,  pro   zpovědnice  a  j. 

Kruchta  na  západě,  nesená  vzadu  valenou  klenbou  s  lunetami 
nad  schody,  v  předu  segmentem  sklenutá  na  přízední  pilastry  a  dva  volné 
sloupy  formy  toskánské,  s  dříkem  nahoru  a  dolů  zúženým.  Balustráda 
vyložená,  zprohýbaná.    Ještě   před  ní  vystupuje    dřevěná  poprsnice,  vyzdo- 


151 


Obr.   114.   Lysá  n.   L.   Presbytář  lamího  kostela. 


bená  kartušemi  a  guirlandami  řezanými,  prostoupená  ve  středu  menší 
skříni  varhanovou  se  soškou  andílka  na  kotly  tlukoucího.  Vzadu  varhany 
o  čtyřech  větších  a  čtyřech  menších  odděleních  s  řezbou  krabatin  a  soškami 
andělů   hudoucích  na  rozličné  hudební  nástroje. 

Vnitřní  zařízení.  Hlavní  oltář.  Po  stranách  tabernaklu  kaplo- 
vitého:  s  hojně  vyvinutým  římsovím,  s  pyramidovými  reliquiáři,  s  rakvovou 
mensou  a  soškami  andělů  —  dvě  brány  prosté  se  sochami  sv.  Petra  a  Pavla 


152 


v  životní  velikosti.  Za  oltářem  na  stěně  rám  velmi  hmotný,  se  štítkem 
segmentovou  římsou  korunovaným  a  anděly  posetým ;  na  nárožích  vásy. 
Rám  nesou  andělé  v  lidské  velikosti.  Z  první  pol.  18.  stol.  Obraz  oltářní 
5'5  m  vysoký:  sv.  Jan  křtí  Pána  Krista  v  řece  Jordáně  v  krajině  roman- 
tické, s  městem  v  pozadí,  v  oblacích  holubice  a  Bůh  otec,  obklopeni 
sborem  andělů,  BrandMv  —  částečně  přemalován,  jmenovitě  roucha. 


Obr.  115.  Lysá  n.  L.  Kostel  sv.  Jana.  Pohled  na  emporu. 


Svícny  oltářní  cínové,  lité,  s  tlačenými  ornamenty  rostlinnými  na 
noze  a  s  nasazenými  hlavičkami  andílčími.  Z  pol.   18.  stol. 

Oltáře  dva  v  presbytáři,  oba  stejné:  plochy  nástěnné  s  pěkně 
římsovaným  štítkem,  Tabernákly  nízké,  nad  nimi  obrazy  sv.  Josefa  a  Panny 
Marie,  novější,  ve  starších  rocaillových  rámech,  nesené  andílky.  Mensy 
rakvovité.  Na  pravém  oltáři  hlavní  obraz  Piety:  Matka  Boží  drží  v  klíně 
zsinalé  tělo  Kristovo,  k  němuž  se  sklánějí  dva  andělé,  i  vzhůru  vznáší  se 
anděl.  —  Na  levém  oltáři  srdce  Páně  s  křížem,  kolem  andělé  se  sepjatýma 
rukama  a  kaditelnicemi.  Oba  obrazy,  hlavně  tento  poslední,  přemalovány. 
Z  první  pol.   18.  stol. 


153 

Před  oltáři  mřížky,  sobě  podobné,  z  první  pol.  18.  stol.  Na  pravé: 
spodní  část  z  tepaných  prutů  plochých,  vybíhající  v  rosthnné  motivy  — 
svrchní:  kulaté  sloupky,  uprostřed  baňaté,  mezi  nimi  kytky.  —  Na  levé 
spodní  část  z  prutů  profilu  kulatého,  roztepaných  a  zatočených  v  závity, 
nahoře  jako  v  právo. 

Kazatelna:  kní  vede  s  pravé  strany  visutá  gallerie  se  mříží  tepanou 
(pol.  18.  stol.)  z  prutů  plochých,  s  ornamentem  rostlinným,  mřížkami  a  zá- 
vity. Spodek  kazatelny  ukončen  hroznem,  čtyřboký,  poprsnice  ve  svých 
plochách  prohnuta,  ořímsovaná,  s  reliéfy  čtyř  evangelistů.  Stříška  podobné 
oblomovaná  se  soškami  andělův  a  Kristem  kříž  držícím.   První  pol.    18.  stol. 

Dva  oltáře  v  lodi  téže  nástěnné  architektury  řezané  jako  předešlé. 
Nad  tabernáklem  levého  obraz  sv.  Jana  Nepomuckého  nový,  výše 
hlavní  obraz  sv.  Václava:  v  brnění  a  s  gloriellou  kolem  hlavy  obstou- 
penou anděly;  na  pravém  sv.  Antonín,  výše  hlavní  obraz  sv.  Jeronýma 
(2"75  w  X  1  62  ;;?),  poustevníka:  polonahý  čtoucí  v  knize,  jak  přijímá  po- 
selství anděla  —  shora  znějí  trouby.  Silně  přemalován,  jmenovitě  šat 
a  anděl.  Z  poč.  18.  stol.  Oba  tyto  obrazy  byly  do  kostela  lyského  pře- 
neseny z  bývalých  eremitáží,  připisují  se  Brandlovi. 

Lavice  v  lodi  dubové,  na  postranicích  vyřezávané,  na  poprsnicích 
pilastry  členěné.  Z  pol.  18.  stol.  —  Na  lavicích  jsou  rozloženy  zpěvníky, 
mezi  nimi  staré  z  1.  1719  »Slavíček  rajský  ...  to  jest  kancionál*  od  kněze 
Jana  Jos.  Božana,  faráře  chroustovského,  připsané  hr.  Fr.  A.  Sporkovi. 

Čtyři  zpovědnice  trojdílné,  s  monogramy  ve  štítech  nad  středem: 
MARIA,  lOSEPH,  IHS,  ANNA.    Pol.    18.  stol. 

Pontifikální  křeslo:  v  oválové  kartuši  erb  šporkovský ;  ná- 
stavec řezaný,  volutový.  První  polovice   18.  stol. 

Dvě  lavice  patronátu  í  pěkně  intarsované,  z  polovice  18.  stol. 

Dva  barokní  krucifixy:  jeden  v  životní  velikosti,  dřevěné,  uměle 
řezané.  Z  18.  stol. 

Obraz  v  presbytáři.  Ukřižovaného  Krista,  na  plátně,  velmi  slušný, 
z  konce   18.  stol. 

Křtitelnice  cínová  0"95  ;//  vysoká,  podoby  obráceného  zvonu  na 
třech  nohách,  ukončených  v  kopyta ;  na  plášti  se  dvěma  maskami  lvů 
s  kruhy  v  tlamě  a  se  třemi  lupeny  rocaillovými  na  obvodě,  později  při- 
dělanými. Svršek  s  nohou  balustrovou  a  koulí,  do  níž  zasazen  plechový 
obraz:  křest  Páně.  Ze  17.  stol.  —  nejspíše  z  1.  1668,  kdy  dáno  za  novou 
křtitelnici  8  zl.  (Účty.) 

Monstrance  stará,  měděná,  z  konce  17.  století:  noha  elipsová,  po- 
krytá stuhovou  dekorací,  v  níž  jsou  medaillony:  sv.  Vít,  sv.  Jan  Nepom.. 
sv.  Vojtěch  a  sv.  Václav.  Na  paprscích  nový  rámec,  zadní  jest  původní 
(stříbrný),  ozdobený  akanthovými  listy  a  prázdnými  medaillonky. 

Monstrance,  empirová  z  počátku  19.  stol.:  s  klasy,  vmnou  révou 
s  nasazenými    hautreliefy  tepanými   sv.  Vojtěcha,    sv.  Lidmily  a  po  různě 


154 

Nejsvětější  Trojice.  Na  noze  tepané  obrazy  svatých  patronů  českých:  Víta, 
Václava  a  Jana  Nepomuckého. 

V  oratoři  se  chovají:  kalich  z  1.  1854  s  reminiscencemi  rokokovými- 
Druhý  kalich,  0"25  w  vysoký.  Noha  a  nodus  jsou  nové,  kupa  stepaným 
pláštíkem:  na  něm  stuhové  ornamenty,  v  nich  růže  a  v  mezerách  hlavy 
andílků.   Z  polovice   18.  století. 

Pacifikál  vysoký  0'245 ///.  Noha  čtyřsegmentová  s  tepanými  roz- 
vilinami  a  reliéfem  Pána  Krista :  nodus  hruškovitý.  Svršek  —  kříž  starší 
jeho  část'  ze  17.  stol.,  vyhloubený  jakoby  pro  schránku  na  ostatky ;  vzadu 
nasazen  krucifix,  litý,  rázu  renaissančního  a  kolem  vyryté  motivy  větévkové, 
ze  17.  stol.  Značka  pražská  G  V,  nezřetelná.  Druhý  pacifikál,  rokokový^ 
bez  hist.  ceny. 

Na  oratoři  jsou  dvě  kredence  dubové  z  pol.  18.  stol  ;  v  sakristii 
mimo  ně  kredenc  s  lištovou  dekorací,  z  počátku   18.  stol. 

Naproti  hlavnímu  vchodu  epitafium  hrab.  Jana  Sporka  z  červeného 
mramoru,  vysoké  4  60m.  (Obr.  116.)  Uprostřed  podélná  deska  a  v  ní 
vysoko  tesaný  obraz  (%  životní  velikosti)  hr.  Sporka  v  brnění.  U  nohou 
rytířská  rukavice,  v  pravici  maršálská  hůl,  v  levici  helma  s  chocholem. 
V  pozadí  opona.  Pod  deskou  kartuš  s  maskami,  visící  guirlandou  a  nápisem: 

Der  Hochvnd  Wohl- 

GEBOHRNE   HERR   HeRR   IOHA- 

NN   DES   HEYLIGEN   RÓMISCHEN   RE- 

icHS  Graf  von  Sporck  Herr  avf 

LiESSA  •    KONOGED       HERZMAN   MIES 
TEZ   MORASCHIETZ  •    GRADLITZ       MaL 
LESCHOW  •    HORZENOWES   VND   Bl       G 

LIZ  •  Der  Róm  :  Kay  :  May  :  Kriegs- 
RATH  General  vber  Dero 
CaWAGLERIA  VND  Bestelter 
Obrister  zv  Ross  •  Anno 

1   •    6  •    8  •    o      . 

Po  stranách  na  kanelovaných  konsolách  dvojice  sloupů  s  toskánskými 
dříky  a  hlavicemi  jonisujícími,  jež  zdobí  hlavy  andílků.  Na  stěně  mezi 
sloupy  vysoko  tesaný  feston  ovocný  (réva  a  hrušky). 

Nad  sloupy  úseky  kládí  s  hlavami  andílků  nesoucí  římsu,  nad  těmito 
úseky  oblomenou  ;  ve  vlysu  draperie.  Nad  římsou  ve  středu  bohatě  tesaný) 
vysoko  plastický  znak  v  orámování  vojenských  trofejí.  Po  stranách  znaku 
úseky  segmentové  římsy,  na  nichž  allegorické  sošky. 

Zvony  visí  na  vysoké  věži  v  dřevěné  stolici. 

1.  Poledník,  Maria,  má  výšky  0-27  m,  průměru  031  m.  Ucha  pleten- 
cová.    Horní  okraj    zdobí  úzká  bordura  rozvilinová.    Pod  ní  čte  se  nápis: 


Obr.   116.  Lysá  n.  L.  Náhrobek  Šporkiiv  v   kostele. 


156 

REGINA  celí  LETARE  AQVIA  QVEM  MER VISTI  PORTARE.  Vlys  kompo- 
novaný z  rozvilin  stočených  do  kruhu,  kteréžto  lodyhové  kruhy  jsou  svá- 
zány; mezi  těmito  závitky  nahoře  i  dole  kvítky.  Pod  tím   1551. 

2.  Prostřední,  největší  zvon,  Jan  Křtitel,  má  výšky  r02  ;;/  (125  m), 
průměru  V2)0m.  Na  uchách  masky.  Hořejší  kraj  vroubí  kvítková,  pricqueyovská 
bordura;  pod  ní  jednořádkový  text: 

DEO  TER  OPIMO  MAXIMO  GENITRICI  DEI  MARIAE  VIRGINI 
DIVOQVE   lOANNI  BAPTISTAE  A   1677. 

Pod  nápisem:  sv.  Václav,  sv.  Jan  Křtitel  a  Panna  Maria  v  kapličce. 
Pod  těmito  obrazy  vlys  rozvilinový,  pricqueyovský,  ověšený  festonky. 

Na  dolejší  polovici  pláště:  a)  na  str.  vých.  Ukřižování  Páně  na  pod- 
stavci, na  němž  stojí  pod  křížem  obě  Marie;  b)   na  str.  severní  nápis: 

lOANES  FRANCISCVS  TVNC 

TEMPORIS    CAPITANEVS 

LISSENSIS ; 

c)  na  str.  západní:  erb  šporkovský,  po  jeho  stranách  nápis: 

CIMBALA   QVAE   NOBIS  RABIDVS  DIFFVDERAT  IGNIS 
CVRAVIT  FIERI   SVMPTIBVS  ISTA   SVIS 

lOANNES   S.    R.    I.    COMES  DE   SPORK   D.   IN   LISSA 
KONOGEDT   MlESTETZ   MORASCHITZ 
GRADLITZ   ET  MaLESCHOV\A  S:    O: 
R:    M:    CONS:   BELL:    GeNERALIS 
SVPER   CaVALERIA    ET   SVPREMVS 

Vnivs  Regiminis  Eqvitvm 

d)  Na  str.   polední: 

lOANNES     /^^\     PRIQVEY   NeO 
BOLESLA     l^^j     VIENSIS  Me  Fvdit 

3.  Jan  Křtitel,  má  průměr  0  80  ;;ž,  výšku  0"57  w.  Ucha  holá.  Kolem 
hořejšího  lemu  otočen  květinový  feston.  Na  plášti  dva  vypouklé  obrazy  : 
Sv.  Jan  Křtitel  s  křížem  a  ovečkou,  pak  sv.  Petr  a  Pavel.  Podél  dolejšího 
okraje  jest  nápis: 

ECCE   AGNVS    DEI   QVI   TOLIT   PECATA  MVNDI 

4.  Umíráček,  v  okně:  průměr  0'31  m,  výš.  027  m.  Ucha  holá, 
hořejší  lem  pláště  zdobí  pásek  rozvilinový. 

V  sanktusu  zvonek  vysoký  0'45  w,  (s  korunkou)  tak  i  široký.  Ucha 
hladká.  U  koruny  guirlandy  vavřínové,  přepásané.  Na  plášti  reliéfy  sv. 
Václava  a  sv.   Floriána.   Na  věnci  nápis;   W^  ANNA  KVHNER  1808. 

V  lucerně  dva  cymbály,  hladké,  bez  nápisu. 


157 


(L.  1667  dle  zádušních  počtů  dáno  zvonaři  do  Ml.  Boleslavi  [Pric- 
queyovi]  za  slévání  dvou  zvonů  279  zl.  a  I.  1668  sléván  malý  zvon 
nad   kostel  za  8  zl.) 

Kostelní  pečeť  z  r.   1738. 

KLÁŠTER  bývalý  aufíustinianský  pod  ochranou  sv.  Jana  Nepom  . 
nyní  zrušený,  vypínal  se  na  jižní  straně  zámeckého  vrchu;  nyní  jsou  v  ném 
kanceláře  a  byty  panského  úřednictva.  Starý  klášter  v  Lysé  byl  I.  1421 
od   Husitů  zbořen.   L.   1713  obnoven  jako  residence,  I.    1731    potvrzen  jako 


Obr.   117.  Lysá  n.  L.   Bývalý  kláSter. 

klášter  augustiniánský,  1.  1739  vystavěn  kostel  Panny  Marie  na  místě  starého 
téhož  jména  a  na  místě  kaple  sv.  Desideria.  L.  1813  byl  klášter  tento 
zrušen;  budova  klášterní  dostala  se  v  držení  vrchnosti,  z  kostela  stala  se 
kontribučenská  sýpka.     L.   1891    byl    kostel    zbořen    a    na  jeho   místě  jest 

nyní  dvůr.  (Obr.  117.) 

Východní  průčelí  kláštera  jest  jednopatrové  se  tříosým  risahtem, 
jenž  ukončen  jest  trojstranným  štítem;  uprostřed  socha  sv.  Mikuláše,  na 
rozích  sochy  stojících  andělů.  V  postranních  křídlech  po  čtyřech  oknech. 
Stěny  hladké,  rohy  skulacené,  okna  prostě  orámována.  Ve  střeše  sedlové 
vikýře  s  okrouhlými  otvory,  s  římsou  segmentově  prohnutou  a  postranními 
pilastry.  Vchod  s  pískovcovou  chambranou.  Dvéře  pobity  jsou  plechem, 
na  příražnici  vyryty  listy  akanthové  a  letopočet   1    •   7   •  3   •    1. 

Přízemí  sklenuto  bez  žeber,  jen  v  jižním  křídle,  v  ostatních  niveau 
dvora  dovoluje  jen  patro  první  a  druhé.  Portál  dřevěný,  dvéře  s  vyřezá- 
vanými ornamenty,  nad  nimi  římsa  s  kartuší. 


158 

Průčelí  jižní:  risalit  tříosý,  dvě  postranice  o  třech  osách.  Nad 
postranními  křídly  vikýře  s  římsami  prohnutými.  Risalit  má  v  prvním  patře 
v  oknech  kuté  mříže  vyložené,  římsy  rovné  s  velikými  klenáky ;  ve  druhém 
patře  římsy  do  úhlu  lomené  a  čabrakové  ozdoby.  Štít  trojstranný,  prázdný, 
na  nárožích  putti,  nad  středem  socha  sv.  Jana  Nepomuckého. 

Křídlo  západní  —   hospodářská  kůlna. 

Průčelí  severní  utvořeno  postranicí  křídla  východního  s  vi- 
kýřem a  římsou  lomenou  trojstranně  a  podobným  zmodernisováním  jako 
u  křídla  západního.  Mezi  nimi  přízemní  hospodářské  stavení  s  vikýři,  pro- 
stoupené ve  středu  věží.  Věž  je  čtyřboká,  se  vchodem  bossažovaným ; 
patro  má   hrany  ubrané,  střecha  moderní,  stanová. 

Vnitřek  dvora    utvořen    jest    čtyřmi  křídly  a  slouží    účelům  hospo 
dářským.    Dříve  byly    sem  otevřeny    z  prvního    patra    arkády  segmentové, 
jež  nyní  jsou  částečně  zazděny,  částečně  zkráceny. 

ZÁMEK  stojí  na  konci  města  Lysé,  na  nejvyšším  bodě  zámeckého 
vršku,  odkud  malebný  a  daleký  otevírá  se  rozhled  do  roviny  labské.  Skládá 
se  z  budovy  hlavní  o  dvou  patrech  a  dvou  křídel:  pravého  jedno- 
patrového a  levého  dvoupatrového  (na  str.  západní).  Pravé  křídlo  slulo 
dříve  » loveckým  zámkem  Rudolfínským*  a  jest  nejstarší  částí  zámku.  Celá 
budova  pochází  z  konce  16.  věku,  ale  byla  od  Fr.  Ant.  hrab.  Sporka 
úplně  přestavěna,  až  na  zmíněné  pravé  křídlo.  (Obr.   118.) 

Zeď  parku  stužena  jest  opěráky  hranolovými,  na  nichž  sedí  střídavě 
vása  a  soška  (z  doby  empirové);  zeď  jest  hladce  omítnuta  a  nahoře 
všelijak  vykrojena. 

Průčelí  zámku,  obrácené  k  jihu  s  pohledem  do  roviny  polabské, 
členěno  jest  risalitem  o  čtyřech  osách,  jen  nepatrně  z  plochy  vystupujícím, 
a  postranními  částmi  o  pěti  osách.  Ke  koncům  jich  víží  se  krátká  křídla, 
v  pravém  úhlu.  Risalit:  v  přízemí  terasa,  nesená  pilíři  a  třemi  segmentovými 
oblouky.  Pod  ní  portály  s  balustrádou,  v  rozích  zakulacenou,  ovály  pro- 
lomenou. Oběma  patry  stoupají  pilastry  s  barokně  korintskými  hlavicemi 
a  hladkými  dříky,  dělíce  jej  na  střed  o  dvou  a  postranice  o  jedné  ose. 
Okna  v  prvním  patře  pravoúhlá,  s  římsami  trojúhelníkovými,  ve  druhém 
segmentovými.  Nad  středem  štítek  trojúhelníkový,  v  něm  hodiny.  Nad 
celým  risalitem  attika,  po  stranách  prolomená  oválově  a  ukončená  pilířky 
s  vásami.  Nad  středem  attiky  nástavec,  na  něm  vása,  s  níž  guirlandy  ke 
koncům  splývající  drží  sedící  putti.  Stěny  postranice  hladké,  okna  v  přízemí 
hladká,  v  patrech  se  stejnými  římsami  jako  v  risalitě,  vikýře  nad  středy 
s  oválovými  otvory,  ozdobené  mušlí  a  římsou  segmentově  pohnutou.  Střecha 
mansardová  a  břidlicová. 

Křídlo  na  levém  konci  přistavěné  má  jednopatrové  průčelí  k  jihu. 
Jest  trojosé,  v  přízemí  má  rohy  bossažované,  mezi  okny  bossažované  pilastry, 
okna  s  polokruhovým  obloukem ;  nad  kordonovou  římsou  v  patře  posta- 
veny čtyři  pilastry  s  pseudokorintskými  Mavicemi,  s  úseky  kládí,  nesoucí 
okapní  římsu.  Okna  v  patře  nahoře  v  rozích  zakulacena,  římsa  nad  středním 


159 

trojúhelníková,  nad  postranními  segmentově  uprostřed  prohnutá.  Nad  okaitni 
římsou  attika,  nad  středem  plná  a  trojúhelníkovým  štítkem  ozdobená,  nad 
stranami  prolamovaná,  s  vásami  na  postranních  pilířích.  Nad  plným  středem 
vyzdén  nástavec  se  dvojznakem  korunovaným,  z  pískovce  tesaným,  jejž 
drží  dva  sedící  andílkové.  Před  toto  průčelí  vystavěna  málo  zvýšená  terasa 
s  balustrádou  kuželkovou  z  pískovce. 


Obr.   118.  Lysá  n.  L.  Zámek. 


Strana  východní  přistavěného  křídla  má  okna  v  patře  s  římsami 
trojúhelníkovými  a  risalit  ve  středu  trojosý,  zcela  shodný  s  oním  ve  hlavním 
průčelí;  jen  v  nástavci  attiky  místo  znaku  jest  urna.  V  patře  před  středním 
oknem  balkon  na  třech  volutových  konsolách,  s  mříží  tepanou,  barokního 
ornamentu;  pod  tím  v  přízemí  vchod  prostý,  se  3  schůdky. 

Na  konci  pravém  k  hlavní  budově  přiléhá  starší,  krátké  křídlo 
o  dvou  osách,  jehož  okna  v  přízemí  mají  nad  sebou  veliké  mušle;  jest 
to  zámecká  kaple.  Odtud  v  pravém  úhlu  jde  v  před  (k  jihui  dlouhé 
křídlo  hladkých  stěn,  o  14  osách,  v  přízemí  částečně  s  lichými  arkádami^ 
na  konci  s  velikou  branou  do  parku.  Jest  to  střízlivé  stavení,  s  valbou  taškovou. 

Severní  průčelí  zahradní  (zadní)  shodné  úplné  s  průčelím  jižním; 
jen  části  postranní  mají  místo  pěti,  sedm  os  okenních,  v  patře  není  terasy, 
a  ve  štítku  hodin.  Zděných  vikýřů  zde  není. 


160 

Na  levém  konci  fagady  vystavěna  terasa,  s  níž  vede  schodiště, 
v  úhlu  lomené,  do  parku.  Terasa  zabíhá  do  1.  patra  a  zabírá  2  osy 
okenní;  jest  zděná  (uvnitř  s  místnostmi  ploše  krytými)  s  balustrádou  ku- 
želkovou z  pískovce,  pilířky  hranolovými  stužená.  Jest  moderně  vypravena. 

Postranní  průčelí  hlavní  budovy  (na  východ)  zabírá  z  větší 
části  kaple,  v  před  vybíhající,  patrová.  Uzavřena  jest  v  půdorysu  obloukem, 
stěny  členěny  pilastry  s  hlavicemi  římsovitými ;  kolem  obíhá  sokl ;  mezi 
patry  lišena,  svrchu  římsa.  Okna  v  přízemí  pravoúhlá  s  plochými  nástavci 
ořímsovanými  a  s  velkými  klenáky,  v  patře  polokruhová  s  chambranami 
o  velkých  klenácích  a  s  římsami  zprohýbanými.  Kryta  jest  valbou  břidli- 
covou, se  sanktusem. 

Východní  fagada  pravého  křídla  vyvedena  ve  slohu  ranně 
barokovém.  Z  původní  doby,  kdy  zámek  byl  vystavěn,  z  času  Fr.  Ant. 
Šporka.  Mezi  14  okny  stojí  od  soklu  až  do  okapní  římsy  hladké  pilastry 
nesouce  na  římsovitých  hlavicích  kládí  hladké  a  římsu  oblamovanou.  Pří- 
zemí a  patro  odděluje  plochá  lišena  a  výplně;  kolem  oken  chambrany. 
Valba  s  vikýři.  Na  jižním  konci  brána  segmentově  sklenutá,  barokně 
bossažovaná,  nad  ní  římsa  rovná,  a  nad  ní  plastický  pískovcový  erb 
šporkovský  s  korunou  z   poč.   17.  stol.    Průjezd   sklenut  valeně  s  lunetami. 

Západní  průčelí  utvořené  postranní  fagadou  hlavní  budovy 
a  západní  stranou  levého  křídla.  Výzdoba  stěn  čtyřosého  průčelí  hlavní 
budovy  shoduje  se  s  fagadou  hlavní  (průčelní),  jen  pilastry  jsou  zde  sdru- 
žené a  attika  nad  římsou  uprostřed  prohnutou  jest  menší,  s  vásou  ve  středu 
a  s  putti  na  koncích.  Strana  pak  levého  křídla  má  tříosý  risalit,  shodný 
s  jižní  stranou  tohoto  křídla  (v  nástavci  vása  místo  erbu),  okna  dole 
s  rovnými  římsami,  sdružená  nahoře  s  římsami. 

Vnitřek.  V  průčelní  straně,  v  prvním  patře,  od  schodů  po  straně 
levé  (k  východu)  veliký,  obdélný  sál  se  6  vchody  a  okny.  Má  strop 
plochý,  rákosový,  s  freskami  —  biblické  a  mythologické  výjevy  — 
v  kasetách  orámovaných  lištnami  s  akanthovými  listy.  Ve  středu  hostina: 
MENE  THEKEL  FARES.  (4.)   V   ostatních  výplních: 


y  j—\ 


J 


1.  Na  voze  jedou  ženy  s  ovocem  a  klasy:  po  stranách  lev,  lvice,  tigr, 
levhard  —  v  pozadí  park. 

2.  Před     palácem     rozmlouvá    dívka    s    vojínem,    v    pozadí     krajina 
s  vojskem. 

3.  Vulkán  kuje  lebky  (brnění),   v  právo  již  hotové  brnění,  v  oblacích 
Zeus  a  Hera. 


161 

5.  Neptun  jede  na   voze,   kolem   ryby,   raci,  triloni,    v   Iťvo   loď  řecká. 

6.  Holofernes  a  Judit:  v  právo  výjev  s  hlavou  sťatou,  v  Icvu  tábor 
a  středověké  město. 

7.  Dole  ptáci  v  krajině  jakési,  nahoře  v  oblacich  ženy,  v  levo 
bůh   větrů. 

Mramorové  krby  z  červeného  mramoru. 

Obrazy:  1.  pekař,  z  pol.  18.  stol.,  2.  sv.  Rodma,  z  poč.  19.  i,tol., 
3.   Tři   králové,  z  pol.   18.  stol. 

Portréty  hraběcí  rodiny  Šporkovské  v  nejednom  exempláři,  zvláště 
pověstný  generál  Spork,   biskup  Špork  atd. 

Ve  druhém  patře  v  týchž  místech   v  průčelí  sál  obdobný. 

Na  stropě  ve  středu  oválný  obraz  v  laurovém  plastickém  věnci, 
po  stranách  kasety. 

3 


1.  Adam  a  Eva  v  ráji  v  několika  episodách:  jich  zrození,  jich  život 
mezi  zvířaty  a  ptáky,  zhřešení. 

2.  Kronos  s  hodinami;  tanečník  s  pochodní  —  na  druhé  straně  žena 
s  pohárem  vína.  V  právo  hrad,  v  levo  moře.  Dole  na  zemi  zbraně,  zabití 
ptáci,   ryby  v  sítích,  ovoce. 

3.  Zámek  s  parkem,  v  něm   hostina,   hosté  se  procházejí. 

4.  Hrad,  před   ním  lovci  štvou  jelena,  v  levo  na  loďce  jezdí. 

5.  Allegorie  luny  a  vinařství  s  emblémy:  dole  ovoce,  v  právo  zámek 
se  zahradou  a  řekou. 

6.  Allegorie  moudrosti  a  svobodného  zednářství,  nesou  medaillon 
s   reliéfem :  zámek,  nádvoří  zámecké,  ovoce,  klasy. 

7.  Výjev  z  přístavu,  obchod,  nakládáni  zboží. 

8.  Stavění  věže  babylonské  (moderní  architektura!. 

9.  Allegorie  války  —  ieta. 

Stěny  jsou  pomalovány  většinou  výjevy  vojenskými.  Orámování 
ploch  je  prosté,  sokl  z  obdélných  výplní  s  laurovými  věnci  kol  oválných 
medaillonů  s  portraity,  mezi  freskami  pilastry  a  supraporty  s  laurem. 

Stěna  severní,  jejíž  dvě  třetiny  zabírá  výjev  válečný:  válčící  strany 
rozloženy  jsou  po  obou  březích  řeky  Ráby,  jízda  i  pěší  v  četách,  dělo- 
střelectvo  táhne  proti  sobě.  Nad  obrazem  císařský  orel  s  korunou,  držící 
folii,  nápis  jest  již  vytřen.  V  krajině  mezi  vojsky  viděti  kostely,  města, 
stany  —  vesměs  v  podobě  tehdejší  (17.  věku);  nad  nimi  číslice  ukazují 
na  výklad,  již  ztracený.  V  třetině  zbývající  výjev  menší:  válečná  episoda, 
jízdecký  boj,  malovaná  zručněji  jmenovitě  v  jednotlivostech. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Ml. -Boleslavský. 


162 

Stěna  východní.  Ve  středu  nade  dveřmi  rám  s  laurovými  věnci, 
vásy  a  medaillon.  v  němž  obraz  hraběte  Sporka,  pak  v  arkádě  malovaná 
knihovna,  nad  vrcholem  plastické  kartuše  s  malovanými  erby. 

Nad  postranními  vchody  dvě  výplně  v  prostých  rámech:  1.  Srážka 
jezdecká  a  přepadení  vesnice.  2.  Útok  jezdecký  v  širém  poli.    (Obr.   119.) 

Stěna  jižní.  V  pěti  špaletách  tyto  fresky:  1.  Hrabě  Spork  na 
koni  v  brnění  ale  bez  helmy;  kůň  se  vzpíná.  2.  Obležení  hradu.  3.  Oble- 
žení hradu  :  obléhající  útočí  po  mostě,  obležení  se  brání.  4.  Půtka  jízdy 
a  kopiníků  s  nepřítelem,  v  pozadí  město.  5.    V  páté  výplni  vása  na  konsole. 

Stěna  západní.  V  rámu  urna  s  laurovými  věnci,  ostatek  vy- 
plňuje obraz  bitvy:  v  právo  dělostřelba  a  vozy,  ves  s  kostelem,  v  levo  hrad, 
v  zadu  vypálené  vesnice;  v  pozadí  ještě  spořádané  oddíly  pěchoty,  jež 
nezasáhly  v  boj. 

Kamna   rokoková  z  druhé  polovice   18.  stol.,  hnědé  polévaná. 

Vedlejší  pokoj   se  stropem   malovaným  : 


1.  Lada  láká  jinocha.  2.  Lada  sedí  u  jmocha,  jenž  odložil  kopí.  3.  Dívka 
s  okovy,  delfín  vodu  chrlící,  v  pozadí  antické  město.  4.  Lada  chová  Milka, 
v  pozadí  jede  mladík  na  voze  taženém  4  koni  —  Mílek  po  něm  střílí. 
5.  U  mrtvého  muže  v  kroji  španělském   klečí  žena  v  soudobém  kroji. 

KAPLE.  Dvéře  do  kaple  dubové,  ebenovým  dřevem  vykládané 
(geometrické  obrazce).   Kolem  rám,  svrchu  římsa.  Z  pol.    18.  stol. 

Kaple  jest  sklenuta  valené.  Klenba  jest  dělena  pásy,  v  plochách  štu- 
kové výplně  rokokové  z  rocaillových  mřížkových  motivů.  Kolem  římsa  vy- 
ložená, nesená  na  stěnách  dvojicemi  pilastrů  plochých  s  hlavicemi  pseudo- 
korintskými,  s  hlavou  andílka  a  nad  tím  úseky  kládí.  Okna  polokruhově 
překlenutá,   ploše  vyšpaletovaná,  v  oknech   moderní  sklenomalby. 

Oltář.  Architektura  tabernaklu  kaplovitého:  běžný  barok  z  pol. 
18.  stol.,  po  stranách  brány  s  kartušemi  v  nadpražích  a  s  vásami.  V  zadu 
na  stěně  andělé,  již  nesou  obraz  v  oválném  rámě  s  krásným  nástavcem 
mřížkovitým,  akanty  zdobeným.  Obraz  jest  na  plátně  malován:  svatí  Tři 
králové  klekají  před  Madonnou;  v  zadu  jejich  průvod,  vojáci,  velbloudi. 
Zadní  partie  jsou  temným  koloritem  vyjádřeny,  více  světla  mají  hlavní 
osoby :  sv.   Tři  králové  a   Madonna.  Obraz  nepochybně  P.  Brandluv. 

Obrazy:  Obraz  sv.  Jeronýma,  silně  přemalován,  z  po- 
čátku 18.  stol.,  přičítá  se  P.  Brandlovi.  Svatí  mučedníci.  Sedm  světců,  oba 
z  téže  doby. 


164 

Nejvzácnější  historická  památka  v  kapli  jest  obraz  sv.  Jana 
N  e  p.,  jejž  koupil  baron  Leitenberger  od  Mnsgre  K,  Jaeniga;  o  něm 
v  »Albu  svatojanském*,  jež  vydali  Dr.  Podlaha  a  Sittler,  na  str.  11.  12. 
jest  poznamenáno,  že  byl  malován  dle  světce  samého.  Obraz  náležel  kdysi 
K.  Skřetovi,  později  byl  majetkem  rodiny  Ledvinku  z  Adlerfelsu  v  Mostu.*) 

Ve  starém  traktu  v  prvním  patře  síň  s  architektonicky  řešenou 
přepážkou,  z  mramoru ;  sloupy  korintské  nesou  kládí  a  úseky  říms  seg- 
mentových, diagonálně  postavených;  kládí  se  prohýbá  nad  středem  polo- 
kruhově. Římsa  a  vlys  obíhají  kolem.  Schodiště  prostá. 

Trakt  přistavěný  na  západě  má  přízemí  sklenutá  plackami  na 
toskánských  pilířích,  schodiště  dvoudílné  v  pravém  úhlu  lomené,  zábradlí 
prolamovaná,  na  nárožích  putti  s  emblémy  a  košíky,  v  nichž  ovoce  a  kvě- 
tiny. Na  stropě  freska  zcela  přemalovaná:  kolem  sloupořadí  na  sloupech 
jónských  s  balustrádou ;  otevřeným  prostorem  viděti  na  nebe,  kde  v  oblacích 
sídlí  bohové  antičtí,  nejvýše  Zeus  a  Hera.  V  prvním  patře  jsou  stropy  rovné. 

K  zámku  přiléhá  na  zad  PARK  francouzský,  na  východě  terasovitě 
založený. 

Z  umělé  cesty  stoupá  se  po  třech  schodištích  na  plochu  travou  porostlou. 
Na  nárožních  pilířích  pískovcová  allegorická  putti:  1.  s  rybou,  s  rýčem,- 
vásou,  s  ohněm,  měchem  a  ptákem;  2.  slunce,  půlměsíc,  socha  Adonisa, 
Diany  .  .  .  ;  3.  putti  s  rohem  hojnosti  a  úlem,  se  lvem  a  rohem  hojnosti,  s  vel- 
bloudem, putti  s  rohem,  stojící  na  hlavě  ryby.  —  Proti  schodištím  sochy: 
1.  Neptuna,  2.  muže  s  orlem,  3.  dvě  sedící  lvice.  Mezi  schodišti  čtyři 
roční  časy:  dívka  s  květinami  (jaro),  s  klasy,  s  hrozny,  muž  v  kožichu, 
vedle  něhož  anděl  s  uhlím  v  hrnci. 

Opodál  v  koutě  jz.  náhrobek  Sporkův  z  červeného  mramoru 
svrchu  kartuš,  s  okraji  zohýbanými.  Nápis  shodný  s  oním  na  náhrobku 
v  kostele,  liší  se  zakončením 

So  Gestorben  Den  6.  Avgvsti 
Anno  i679. 

WAS  ICH   GEWESEN   BIN   DeM   DER 
TODT   EiND  ENDE   BITT   LESER   DAS  ES 

GoTT  ZvR  Sehlen  Heil   Mír  Wende 

Dole  v  oválovém  věnci  laurovém  erb  Sporkův. 

Vedle  tohoto  náhrobek  podobný  s  erbem  v  kartuši,  z  červeného 
mramoru,  nápis  vytřelý. 

U  cesty  parkem  napříč  dolů  běžící  stojí  12  allegorických  soch, 
12  to  měsíců,  na  podstavcích,  jež  obsahují  některé  chvalořeči,  na  př. : 
září   představuje  lovec  se  psem,  nápis  pak  vychvaluje  užitečnost  lovu;  leden 


*)  O  předmětu  tomto  pojednávají:  Pubička:  Chron.  Gesch.  Bóhmens  III.,  130  ;  Jar. 
Schaller:  Beschreibung  Prags  1.,  116;  Dr.  G.  Pazaurek:  Caři  Skřeta  (1889)  48  a  Vlast  XII., 
1896,  385-6. 


165 


zobrazen  mužem  s  uhlím,  únor  ženou  s  koláči  a  vínem,  březen  —  martius 
vojákem  (obr.  120.),  duben  zahradnicí,  kvčten  ženou  s  kvočnou,  červen 
pastýřem,  červenec  ženou  s  máselnicí,  srpen  s  klasy,  říjen  vinařem,  listopad 
mužem  s  kancem  a  prosinec  mužem  v  kožiše.  V.sechny  tyto  sochy  v  zá- 
meckém parku  přičítají  se  M.  Braunovi. 


Obr.   120.  Ly.sá  n.  L.  Braunova  socha  v  zámeckém  parku:  Martius. 


RADNICE  se  střízlivou  hladkou  fagadou,  s  podloubím,  na  šest  pi- 
lířů křížově  bez  žeber  sklenutým.  Přízemí  radnice  klenuto  valené  s  lune- 
tami, z   18.  stol. 

Na  radnici  umístěno  jest  MĚSTSKÉ  MUSEUM,  jež  obsahuje  pa- 
mátky hlavně  místní.  Z  jeho  sbírek  pro  soupis  se  zamlouvají:  1.  Peče- 
tidlo cechovní,  okrouhlé,  0038  w  v  průměru,  bronzové,  s  erbem,  se  šesti 
emblémy  cechovními  a  opisem : 

PECZET  POCZTI  .  CZECH  •  TRVRZ  :  ZAMZ  :  RVCZ  :  A  :  SELA  : 
W  MIESTIE  NOWE   LISÍ. 


166 


Na  pásce  svrchu 


Obr.  121.  Lysá  n.  L. 
Městské  museum.  Pečeť. 


Na  svrchní  straně. 


Anno  \i\i  a  *^^  _      ,. 

KM  Držadlo  pevné. 

2.  Pečetidlo  cechovní,  mosazné,  okrouhlé, 
v  průměru  0"035  in.  Uprostřed  Adam  a  Eva  pod 
stromem.  Opis  : 

P  :  P  :  RZ  :  HRNCZIRSKE  HO  •   M  :  LISSI. 

Z  první  polovice   18.  stol. 

3.  Pečetidlo  cechovní,  mosazné,  okrouhlé, 
v  průměru  0'044  m.  Svrchu  koruna,  emblémy  spo- 
lečných  řemesel,  opis: 

P  :  STRIDNI  CECH   W  MNESTE   LISÍ. 

Anno  i717  a  ^^  (Obr.  121.) 


Držadlo  pevné. 

Dva  kachle  z   15.  stol.,  jeden  z   18.  věku. 

Zbraně,    závěsy,    přítuhy    barokní,    tepané;    dvířka    z    barokní    skříně. 


Obr.  122. — 123.  Lysá  n.  L.  Městské  museum.  Ze  sbírky  praehistorické. 


Z  národopisné  sbírky:  džbánky,  sklenice  z  1.  1813,  barokní  kropenka. 

Obrazy:  1.  krajina  přímořská  (z  18.  stol.);  2.  fotografické  pohledy 
a  rytiny  z  Lysé,  jmenovitě  z  r.  1712;  3.  sv.  Prokop  (18.  stol.)  ;  4.  sv.  Ro- 
dina; 5.  Fr.  Ant.  hrabě  Špork  (z  počátku  18.  stol.);  6.  sv.  Lidmila; 
7.  jakýsi  světec;  8.  císař  Josef  II.;  9.  hostina  (z  první  pol.  18.  stol.); 
10.  sv.  Jiří,  z  18.  stol.  —  Soška  sv.  Antonína,  barokní. 

Předhistorické  vykopaniny.  (Obr.   122.  a   123.) 


167 

SOCHA  SV.  FRANTIŠKA  v  Lázeňské  ulici,  7.  pískovce  pčknč 
modelovaná,  skoro  v  životní  velikosti.  U  nohou  hlava  andílci.  Rameno 
lucerny  současné,  z  18.  věku,   z  plechu  vytepávané  s  barokním  ornaw.cntem. 

SOCHA  SV.  FLORIÁNA  u  zámku,  4  ///  vysoká,  pískovcová,  ba- 
rokní, na   podstavci  s  římsou    a    festony  ově.seném.    Z  druhé  pol.   IS.  stol. 

SOCHA  SV.  JANA  NEPOM.  u  zámku  z  první  pol.  18.  stol.  Na 
prostém   podstavci,  skoro  v  životní  velikosti 

DUM  C.  265.  niá  taškovou  mansardu,  pé'.<ný  vikýř  se  štukem 
a   římsou.  Z  první  pol.    18.  stol. 

HOSTINEC  »U  NÁDRAŽÍ«.  V  nadpraží  ze  štukoví  mušle 
a  letopočet   1808.  Střecha  mansardová,  šindelová 

EREMITÁŽ  SV.  VÁCLAVA,  v  lese,  na  rozhraní  panství  lyského 
a   brandýského.*) 

Po  obou  stranách  kaple,  částečně  dosud  zachované,  stáli  dva  andčlé  nesoucí 
lampy  s  věčným  světlem.  Vedle  kaple  byl  stan  poustevníků,  před  kaplí  budova,  v  níž 
dole  byl  byt  pro  beneficiáta,  nahoře  pokoje  hraběcí.  Nedaleko  stála  véž  s  vétrným 
mlýnem;  kolem  prostírala  se  zahrada  s  vodotrybky  a  14  sochami  Braunovými. 

Ze  všeho  zbyla  jen  kaplička,  čtyřboká  ;  průčelí  její  jest  otevřeno 
výklenkem  polokruhovým,  orámovaným  lištami;  ve  cviklech  štukové  iisty 
akanthové.  Po  stranách  výklenku  dva  pilastry  s  pseudokorintskými  hlavi- 
cemi; nad  nimi  úseky  kládí  s  vlysem,  v  němž  akanthy,  výše  římsa  a  t>  m- 
panon  se  segmentovou  římsou,  na  ní  moderní  křížek.  Na  stranách  kaple 
podobné  pilastry  jako  v  průčelí. 

Ve  výklenku  z  pískovce  tesaný  reliéf  v  rámu  ozdobeném  styliso- 
vanými  akanthy:  sv.  Václav  drží  se  kruhu  ve  vratech,  klesá  ze  zadu  {)ro- 
bodnut  zbrojnošem  v  plášti  vlajícím.  Nahoře  v  oblacích  anděl  a  hlavy 
andílci.  Začátek   18.  stol. 

Před  kaplí  na  hranolových  podstavcích  sochy  andělů  (celek  asi 
5  m  vys.),  stojící,  v  podobě  mladíků  nesoucích  svítilny  a  na  nich  lidské  lebky. 

KARLOV  —  bývalý  špitál  z  první  pol.  18.  stol.,  nyní  hospodářská 
stavení.  Původní  stavba  zmodernisována,  klenby  sneseny.  Na  střední 
z  nich,  konírně,  zachováno  několik  plochých  pilastrů  a  uprostřed  portál 
s  pískovcovým  orámováním  a  římsou  ve  středu   jirohnutou. 

Lysá  Stará  viz  Stará  Lysá. 
Malkov. 

Vaněk  115.  Sedláček  X,  387. 

Zašlý  HRAD  v  okolí  strenickém  naproti  Čejkám,  po  němž  neza- 
chovalo se  ani   hradiště.    ba  ani  jméno,    ježto    lid    jej    zkomoleně    jmenuje 

*)  Eremitáž  a  kaple  v  Bon  Repos,  mezi  Lysou  a  X.  Benátkami,  nyní  majetek 
benátecký,  viz  titul  Bon  Repos. 


168 


Moukov.  A  právě  toto  jméno  mě  uvedlo  na  jeho  stopu,  tím  více,  že  se 
tam  přicházelo  na  základy  ZDÍ,  střepy,  kamení.  A  v  okolí  srrenickém 
Malkov  býti  musil.  (Výsledek  tento  uveřejnil  jsem  v  Památkách  ve  článku 
o  zašlých  osadách  v  Boleslavště.)  HRAD  tento  stál  na  ostrožně  proti 
Čejkám,  mezi  údolím  potoka  strenického  a  roklí  do  tohoto  údolí  od  se- 
veru běžící :  prof.  Sedláček  v  Hradech  a  zámcích  nakreslil  půdorys  tohoto 
hradiště. 

L.  1354  připomínají  se  Jindřich  a  Arnošt  z  Málkova.  V  16.  stol. 
drželi  »pustý«  Malkov  Klusákové  z  Kostelce  a  na  Horkách.  L.  1599  při- 
pomíná se  naposledy   »pustý*    hrad  Malkov,  potom   zašel   úplně. 


Matrovice, 


ves  vých.  od  Března  se  dvorem  poplužním,  při  němž  někdy  TVRZ  stá- 
vala; na  ní  seděli  Matrovcové  z  Matrovic;  mimo  Matrovice  připomínají 
se  listinně  též  Matrovičky. 


Mečeříž. 


Na  západní  straně  osady  hledá  se  HRADIŠTĚ  kde  se  říká  >Na 
hrádku*.  Mečeříž  bývala  městečkem;  z  té  doby  prý  pocházejí  názvy:  Na 
rynku,  Za  valy,    U  šibenice. 


Obr.  124.  Mečeříž.  Kostel  sv.  Kříže.  Pohled  od  severovýchodu. 


KOSTEL  NALEZENÍ  SV.   KŘÍŽE  jest  filiální;  fara  v  Dol.  Slivně. 
Ve   14.  stol.    býval    farním.     L.   1363    plebán    mečeřížský    uvedl    faráře  do 


169 


,\-ir"T' 


I.  •  (I 


Obr.   125.  Mečeřiž.   Kostel  sv.  Kříže.  Konsoly  v   knčžišti. 

Slivna.  Farním    zůstával  ještě    před   válkami  husitskými:    1.   1406  kn.    Petr, 
řečený  Klečka,  směnil  Mečeřiž  (Tadra  V.,  59). 


Obr.  126.  Mečeřiž.  Kostel  sv.  Křiže.  Oltář. 


L.  1620  po  bitvě  na  Bílé  Hoře  vytloukli  a  vypálili  Me^reříž  Poláci, 
zvonice  shořela  a  zvony  se  rozlily.  L.  1650  připomíná  se  jako  filiální,  jejž 
spravovali    farářové    v    Předměřicích ;    poněvadž    Předmčřice    byly    daleko 


170 


a  přes  vodu,    Jizeru,    byla  Mečeříž    1.   1786    připojena   jako  filiální    k  Dol. 
Slivnu. 

Kostel  Jest  stavba  gotická,  ze  14.  Stol.,  orientovaná.  K  němu 
druží  se  na  západě  předsíňka  barokní,  užší  a  nižší;  do  ní  vede  je- 
diný vchod  čtyřboký,  se  segmentovým  okénkem  nízkým  ;  na  severu  nízká, 
čtyrboká,  sakristie   bez  venkovských  dveří.     V   rohu  severozáp.  jediný 


Obr.  127.   Mečeříž.  Zvonice. 


opěrák,  nízký,  massivný,  krytý  prejzy.    Nad  střechou  sanktus  plechem 
pobitý;  v  něm  zvonek.  (Obr.   124.) 

Presbytář  uvnitř  stejně  široký  s  lodí,  uvnitř  však  jest  zšíří  4*10  w, 
loď  6  m.  Sklenut  jest  křížově,  bez  žeber;  v  závěrce  svorník  okrouhlý  se 
značkami.  Zebra  sbíhala  na  konsoly  (4):  za  oltářem  v  právo  kotoučová 
se  značkami,  v  levo  stlačený  válec  s  podloženým  kuželem  dolů  obráceným ; 
konsoly  u  triumfálního  oblouku :  pravá  schází,  levá  maska  s  čepicí.  (Obr.  125.) 
Okno  jedno  zmodernisované,  s  hlubokými  špaletami ;  za  oltářem  okno  go- 
ticky mírně  lomené,  s  ostěním  pískovcovým  a  špaletami. 


171 

Sanktuarium  po  straně  evangelia  jest  goticky  lomeno  a  profilo- 
váno oblounem;  výšky  má  078  w,  šíf-ky  0-39;//.  V  právo  čtyřboký  vý- 
klenek, vysoký  015  w,  šir.  0'13  w. 

Dvéře  do  sakristie  polokruhové  s  ostčním  pískovcovým,  na 
hranách  sříznutým.   Klenba  sakristie  valená,  barokní. 

Vítězný  oblouk  lomený,  hrany  sříznutc,  mnohem  nižší  nežli 
presbytář  a  loď:  výška  jeho  3"62  ;//,  výška  lodi  510  w;  nejširší  světlost 
oblouku  2"94  m. 

Loď  kryta  plochým  stropem,  osvětlena  okny  moderními:  dvěma 
v  jižní  stěně,  jedním  v  severní. 

Kruchta  dřevěná  v  rozích  podložená,  rovná,  varhany  chudičké. 
Předsíň  sklenuta  křížově. 

Hlavní  oltář  sešlý;  čtyři  oblé  sloupy  s  korintskými  hlavicemi 
nesou  kládí  lomené  a  na  něm  římsu  uvnitř  prohnutou.  Hlavní  obraz:  sv. 
Helena.  V  nástavci  obraz  vytřený,  po  jehož  stranách  sloupky  vrtulové  nesou 
kládí.  Po  stranách  hořejšího  voluty,  po  stranách  dolejšího  obrazu  řezba  akan- 
thových  rozvilin.  Nad  východem  za  oltář  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Voj- 
těcha (ř).  Z  konce  17.  stol.  (Obr.  126.)  Na  tabernaklu  dva  svícny  cínové, 
0'21  m  vysoké,  na  noze  trojstranné ;  uprostřed  stran  srdce  a  letopočet  1690, 
nahoře  andílkové,  po  stranách  rozviliny  oválně  do  vnitř  se  zatáčející. 
Ostatní  svícny  (dole  3^3)    vysoké  0'50  ///,  cínové,  barokové,  téhož  stáří. 

Kazatelna  vetchá,  chudá  :  dělená  pilastříky  na  čtyři  pole,  do  nichž 
jsou  namalovány  obrazy  čtyř  církevních  spisovatelů.  Konec   17.  stol. 

V  sakristii:  1.  M  i  s  s  a  1  e  romano-bohen"iicum,  Pragae,  Typis  archiepis. 
seminarii  in  Aula  regia  per  Guilimum  Knauf  a.  MDCXC. ;  2.  Rituále 
z  1.   1713:  v  Praze  in   Aula  regia  u   Mat.   Hogera. 

ZVONICE  stojí  od  kostelíka  15  kroků  vzdálená  v  jihozápadním 
koutě  hřbitova.  Dole  jest  kamenná,  výše  dřevěná,  šindelem  kr\ta.  (Obr.  127.) 
V   ní   visí  dva  velké  zvony,  menší  v   jižní  stěně. 

1.  Ucha:  masky,  jež  dolů  přecházejí  v  dlouhý  list.  Podél  koruny 
ovinut  jest  pás  rozvilinový  se  satyry;  pod  ním  listy  akanthové,  dolů 
obrácené.   Pod  tím  na  plášti  nápis: 

Vrozeny  a  Stateczny  Rytirz 
Pan  Ian  Geller  z  Rozvth 
ALv  GMC  Radda  Ahey 

TMAN   PaNSTWI    BRANDEG 
SKEHO   BENACKEHO    PRZE 
ROWSKEHO    ALISSKEHO 

konsselvw  w  te  Obce  meczerzy 

ZSKE   ZWOLENYCH   OD   WRCHNOSTI 


172 

CZYSARZSKE   LETA  .  1  .  621   SLIT 

Gest  Od  waczlawa  Zwonarze 
MiESTA  Mladého  Bolesla  •  wa 

Nad  GIZERAV.  Medaillony. 

Na  protější  straně  v  kartuši  nápis  : 

Letha  od  Narozeni  božího  1.6.2.0  miesy 
ce  wpocztv  gedenasteho  llstopadv  dne 

SEDVMNASTEHO    POLACY   MECZERZIZ  WYPALI 
LI  GI   ZEBRAWSSI    WpOPEL  POLOŽILI  KOSTELSHO 
RZAL   A   ZWONOWE  SE   SLILI  HODINY   S   WEZMI  WN 
10  OBRÁTILI  TeZ   mnohé  SAVSEDY   ZMORDOWA 
LI   DlWKY  ZENY   NÁSILÍM   SNÍŽILI   Ta   BVD   K   POMST 

lE  Bohv  Porvczena  Krziwda  chvdym  lidem  v 

CZINIENA  A  ZAS  S  POMOCZY  BOZI  A  LIDSKAV  Tl 
TO  ZWONOWE  WYZDWIZENY  GSAV  PRO  WZDELA 
NI  CZTI  A  CHWALI  bozi   GICH   hlasy   CYRKEW   BOZI 

SEMNOZi  Nákladem  tv    lidu  pobožného  welkim 

TEHOZ   ZADVSSI   CHVDEHO  ZA   SPRAWI   YOACHYMA   PRAS 

qkehoMatege  Kral  a  michaloveho  Wawry  TEZ  wa 

CZLAWA   SOGOWSKEHO   BaRTON   SSALACZ   BENESS   Z  MA 
LEHO   SLIWENKA    NA  PAMATKV   WIECZNAV  WSSEHO  TOHO. 

V   rámečku  v  rozích  a   uprostřed  delších  stran   masky. 

Na  straně  půlnoční  reliéf  svatého  Jiří  na  koni,  jak  potírá  draka; 
v  oválovém  rámci.   Výška  reliéfu  O"  18  m. 

Na  straně  opačné,  polední,  reliéf:  v  oválovém  rámci  císařský  orel 
s  nápisem  kolem  na  okraji:  RUDOLPHVS  II  D  .  G  .  IMPE  :  SE  :  AVGVSTVS 
GE  •    HVNGA   :   BOH  •    REX  •    1695. 

Na  dolejším  okraji  zasazeno  pět  medaillonů.  Výška  097  vi,  průměr 
1-30  m. 

2.  Ucha  s  ozdobou  závitkovou  s  kvítky.  Kolem  koruny  ovinut  pásek 
sestavený  z  figurek,  sedmi  hudebníků,  kterýžto  článek  se  sedmkrát  opa- 
kuje. Vlys  tento  ověšen  jest  listy  akanthovými,  dolů  obrácenými. 

Na  plášti : 

VROZENY  A  STATECZNI  RiTYRZ  PaN  YaN 
CeLLER  z  HROZYNTALV  J  :  M  :  C  :  RaDDA 
A   HEITMAN    PaNSTWY   BRANDEYSKEHO 

Benátského  Przerowskeho  Alyskeho 

Pod  tím  erb  Cellerův  (jako  na  větším  zvonu),  po  stranách  biskup 
s  berlou  a  knihou  a  světec  s  palmou  a  světokoulí  v  pravici.  Výška  těchto 
reliéfů  021  ?;/.    Pět  medaillonů  na  dolním  okraji. 


178 

Na  straně  protivné,  západní,  pod  hořejším  vlysem  na  plášti  v  rámečku 
s  maskami  v   rozích   a  uprostřed   hořejší  strany  nápis: 

ABY   ZWVKEM    ZWONV   TOHOTO   WlERNYM   KR 
ZESTIANVM  ZCHVZE   GlCH   SPOLECZNIE   KSLO 
WV  BOZYMU  A   CHWALENY   GmENA   GEHO   SWA 

TEHO  Známost  se  Vwozowalo  Tez  po  Fotr 
zebv  a  Kv  Pocztiwosty  Obcze  Mieste  Mik 
czerzizye  Toho  cziasv  Yachyma  Praskeho 
Matieg  Král  adama  strachweho  tez  Wac 

ZLAWA   SOGOWSKEHO   BaRTON  SSALACX    BENE33 

Z  maleho~Slywenka  Na  P^^amatkv  wiecznav  Wss 

ECH  KONSSELVW   TeZ  OBCZE   ZWOLENYCH   ODWRCH 
NOSTY   CZYSARSKE   SLYT   GEST   OD   WACZLAWA   ZWONA 
RZE    MlESTA   MLADÉHO   BOLESLAWA   NaDGYXERAV    LET 

HA    1  .  6  .  22. 

(Medaillony  na  dolním  okraji.) 

Průměr   1'13  w,  výška  085  ;;/. 

3.  Nejmenší  zvon  visí  v  okně  zvonice  na  straně  k  obci  obrácené.  Jeho 
výška  039  m^  průměr  0*43  m.  Kolem  korunky  ovinut  jest  pásek  rozvili- 
nový,  a  pod  ním  na  plášti  čte  se  nápis:  Přelit  od  d  ery  Karla  Bellmanna 
Anny  v  Praze  1871;  na  protější  straně  převzat  —  dle  zprávy  pamětníků  — 

ze  staršího  zvonu,  nápis: 

F  •    K  •    W 

VSLISS  PANE  BOŽE 

PROSBY  LIDV   TWEHO 

1551. 

4.  V  sanktusu  zvonek  vysoký  0"22  ;//,  v  průměru  O  26  ;;/.  Bez  ozdoby 
a  bez  nápisu.  Nahoře  ozdoben  jest  dvěma  vypouklými  kroužky,  dole  čtyřmi. 


Michalovice. 

Schaller  IV.  81.   Heber  1.  35,   Sedláček  X     212.    Vaněk  134.    Pam.  Arch.  Xlll. 
178.  Společnost  přátel  starož.  II.  1890.  Čechy  212.  J.  Lehner,  Dějiny  urnčni  Čes. 

Ve  stráni  za  kostelem  zbytky  předhistorických  staveb,  kde  se  i  nádobka  našla. 
U  sv.  Donáta  praehist.  pohřebiště. 

HRAD  Michalovice,  nyní  zříceniny,  byl  vystavěn  v  druhé  polovici 
13.  století;  s  ním  zároveň  kostel  na  protější  stráni;  Schaller  zná  určitý 
rok:  1256!  Za  pánů  z  Michalovic  byl  sídelním  hradem,  kteří  z  piety  k  němu 
a  svým  předkům  ho  neopustili,  ani  když  lepší  sídlo  na  zámku  Mladého 
Boleslava  od  koruny  získali.  Když  1.  1468  vymřeli,  nový  rod  panský, 
Tovačovští  z  Cimburka,  trvale  na  Boleslavi,  prostrannější  a  pohodlnější,  se 


174 

usadili,  čehož  následek  byl,  že  hrad  Michalovice  pustl  a  1.  1513  již  jako 
pustý  se  nazývá.  Že  by  1.  1425  od  husitů  byl  rozbořen  a  pak  od  Václava 
z  Michalovic  znova  byl  vystavěn,  odporuje  zprávám  věrohodnějším.  (Obr.  128.) 
Zříceniny  tyto,  v  nejbližším  okolí  města  Ml.  Boleslave,  vypínají  se 
na  ostrohu  mezi  Jizerou  a  debří.  Přístup  vede  od  západu  přes  dvojí 
příkop:  první  do  předhradí,  druhý  hluboký,  vyzděný  do  hradu.  Zdivo 
skládá  se  z  tesaného  kamene  a  pískovcových  kvádrů.  Nejvíce  zachována 
zřícenina  na  straně  jižní,  obrácená  ke  kostelu  a  Ml.  Boleslavi.  Z  pů- 
vodního hradu  zachovaly  se  ohrady  a  za  nimi  kusy  zdi  z  paláce  s  okny 
úplnými  nebo  částečnými,    s  pískovcovým   obložením.    V  rozích  pilíře.  Na 


Obr.  128.  Michalovice.    Zříceniny  hradu. 


vrcholí  věž,  hláska,  kulatá,  s  mohutným  zdivem  a  zbytky  cimbuří.  Se- 
souvajíc se  opřela  se  o  nižší  stavivo  a  nakloněná  v  úhlu  po  věky  odporuje 
živlům;  podle  jisté  podoby  nazývá  se   Putnou. 

KOSTEL  SV.  MICHALA  archanděla,  íilialní,  fara  v  Bukovně. 
Stojí  na  příkré  stráni  nad  Jizerou  proti  zříceninám  hradu  Michalovického, 
od  něhož  oddělen  jest  hlubokou  debří;  za  ním  k  západu  stávala  dřevěná 
zvonice  při  přestavbě  nynějšího  zámečku  shořená,  pak  bývalá  fara, 
nyní  sídlo  vrchnostenské,  vzadu  dvůr  poplužní  s  úpravou   18.  století. 

Kostelík  připomíná  se  jako  farní  1.  1358,  zasvěcený  tehdy  sv.  Matěji, 
apoštolu  Páně;  1.  1359  jmenuje  se  altarista  při  oltáři  sv.  Michala.  V  době 
husitské  fara  zašla  a  Michalovice  připojeny  duchovní  správou  k  Mladé 
Boleslavi ;  boleslavský  děkan  Havel  Terrigena  obnovil  faru  v  Michalovicích 
a  propůjčil  ji  synu  svému  kn.  Janovi  Plánickému,  jenž  zemřel  1.  1627. 
Volfg.  Adam  hrabě  Pappenheim  (1632 — 47)  obnoviti  tu  chtěl  faru  kato- 
lickou, jež  1.   1761   obnovena  a  1.  1768  byla  přenesena  do  Kosmonos. 


^     ^^^LJ_i.i^J._J._l     l..,_LJ._J|       ^^ 

Obr.  129.  Michalovice.   Kostel  sv.  Michala.   Kez  podélný. 


Nejstarší  součásti  kostela  jsou  románské  (okna  v  absidě,  rozměry  a  tvar 
jmenovitě  presbytáře),  přestavován  byl  ve  slohu  gotickém  (klenba  presbytáře, 
portály  lodní,  výklenky,  opěráky),  restaurován  v  době  barokní  (17.  stol.: 
sakristie,  přístavky,  zbarokisovaná  okna,  strop  .  .  ),  naposledy  opravován 
a  doplňován  1.  1893  dle  návrhu  inž.  Láblera  prací  stavitele  Jos.  Kulhavého 
(okna  přeměněna  v  románská,  postavena  nová  věž  románská  a  na  ní  za- 
věšeny zvony). 

Rada  Ad.  Pečenka  a  Monsgn.  Lehner  srovnali  kostel  v  Michalovicích 
s  kaplí  ve  Vinci,  1  Yg  h.  vzdálené,  a  shledali,  že  článkování  románského 
okna  v  M.  shoduje  se  s  oním  v  oknech  ve  Vinci  a  ten  kus  římsy  v  choru 
zazděný  nikde  jinde  v  Cechách  se  nevyskytuje  než  nad  obloučkovým  pod- 
římsím  kaple  vinecké.  Domnívají  se,  že  kostel  michalovický  a  kapli  ve 
Vinci  budoval  týž  stavitel.  Gotické  přístavby,  které  asi  byly  vykonány  po 
nějaké  katastrofě  požární,  klade  Pečenka  do    14.  století. 

Stojí  na  hřbitově,  zdí  obehnaném,  obrácen  k  východu,  orientován. 
Vystavěn  jest  z  lomového  kamene  a  tesaného  pískovce,  pravidelně  vrstvě- 


10   tO        1        a        34        5        57S        9       10111 

Uni     I     I    .L  ,.L.   !     I     :    .:,  LA 


Obr.   129^.  Michalovice.  Kostel  sv.  Michala.  Pohled  podélný. 


ného,  s  kvadriky  0'30 — O  35  ///  vysokými.  Kolem  budovy  obíhá  sokl  070  vi 
vysoký,  na  vrchu  sešikmený.  (Obr.   129.,   129 A.,   130.) 

Kněz  iště  zbudované  na  pravidelném  čtverci,  jehož  strana  měří  4.70  m, 
opřeno  jest  v  rozích  dvěma  opěracími  pilíři  0'83  ju  širokými,  s  ústupkem 
a  kosinou.  Na  pravém  v  pískovcovém  kameni  spatřuje  se  plastická 
ozdoba,  odvozená  prostupem  čtyř  kruhů.  Okno  v  závěrné  stěně  vysoké 
150  m  a  široké  020  m  ve  světlosti  (se  špaletami  2'25— TOO  m)  polokruhem 
překlenuté;  ostění  vně  i  uvnitř  jest  profilováno  dvěma  ústupky  se  šikmou 
plochou,  po  stranách  žlábkovanou,  mezi  nimi  obloun ;  dole  drápkovitý  ná- 
rožník.  Podobně  profilované  okno  objeveno  při  poslední  restauraci  ve  zdi 
k  sakristii;  dle  tohoto  vzorku  bylo  transformováno  i  okno  v  jižní  straně  zdi, 
barokní  a  všechna  tři  okna  v  lodi.  (Obr.    131.) 

Sakristie  barokní,  obdélná,  jest  kryta  plochým   stropem. 

Loď  obdélná  s  plochým  stropem  se  třemi  okny.  K  ní  druží  se  zvenčí 
po  jižním  boku  přístavek  čtverstranný,  s  gotickým  portálem,  předělaným; 
na  jeho  dveřích  gotický  zámek  se  závěsy. 


177 

Střecha,  tašková  valba ;  štít  na  východe  původní,  západní  nový.   Véž 
A',     /románská  i  schodiště   v  ní  nové;   pod  ní  druhý  vchod. 

Vnitřek  kněžiště  sklenut  křížově.  (Obr.  132.)  Hranolová  žebra  .se 
skosenými  hranami,  svorník  s  vytesanou  dvojnásobnou  růžicí.  V  koutech  byla 


Obr.   130.  Michalovice.   Půdorys  kostela  sv.  Michala. 


^ 


Žebra  zachycena  ve  výši  2'22vi  příporami,  jež  mají  sokl  poly^jonový,  attickou 
patku,  dřík  válcový  a  hlavice  s  polygonovou  deskou  krycí,  ovitou  v  levém 
koutě  (v   závěru)  třemi  trsy   listů,    v  právo  třemi  květy 
stilisovaných  javorů;  v  koutech  u  triumfálního  oblouku 

jsou  hlavice  hladké,  kužel  dolů  obrácený,  s  pláštěm  do-  

vnitř  prqjinutým.  (Obr.   133.)  — 

V  jižní  zdi  presbytáře  výklenek  0"30  ;;/  vysoký,  ;     : 

nahoře  gotickým  trojlistem  ukončený. 

Vedle  zazděn  sedilní  výklenek,  z  něhož  vy- 
čnívá římsa  ri3  m  dlouhá,  024  w  široká;  pod  ní  řada 
arkád   trojlistových,  pod  ní  obloun.  (Obr.  134.) 

Triumfální  oblouk  gotický,  lomený,  stlačený, 
ri4  m  silný.  Dva  oblé  polosloupy  na  válcovité  patce 
a  s  hlavicemi,  jež  zdobeny  jsou  stilisovanými  listy,  nesou 
hranolový  prut  030  in  široký. 

Loď    podélná    má    délky    1120  w,    šířky   730  ff/, 
výšky  530  m  (jako  kněžiště),  kryta  jest  plochým  stropem; 
na    západě    přepažena    dřevěnou    kruchtou    na  sloupích.     V  severní  straně 
lodi  výklenek  V22  m  vysoký,  0'90  w  široký,  gotickým  trojlistem  se  na- 
hoře ukončující;    na  jeho  straně  válcovitý    obloun.     U  levého    oltáře    vý- 
klenek   hrotitý,    0'30  ;//  vysoký,  s  hranami  skosenými. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  MI. -Boleslavský. 


Kostel  sv.  Michala. 
Původní  okno  v  kněiišti. 


12 


Obr.  132.  Michalovice.  Kostel  sv.  Michala.  Pohled  do  kněžiště. 

Oltář  vyřezávaný  se  sochou  sv.  Michala  archanděla,  novější.  Nábytek 
nový,  moderně  gotický.  Ve  výklenku  nahoře  jmenovaném  socha  Madonny, 
na  půlměsíci,  O  85  ?;/  vysoká,  slušná  barokní  řezba.  Krucifix  dřevěný 
barokní.  Dva  též  barokní  svícny,  dřevěné,  TSO  ;//  vysoké.  Obraz  sv.  Jana 
Nepom.  z  r.   1851. 


Obr.  133.  Michalovice.  Kostel  sv.  Michala. 
Hlavice  v  kněžišti. 


Obr.  134.  Michalovice.  Kostel  sv.  Michala. 
Římsa  sedilniho  výklenku. 


179 


V  sakristii  tři  posvátné  knihy:  nejstarší  s  titulem : 
MISS^  —  IN  AGENDA  —  DEFVNCTORVM,  jež  byla  vy- 
tištěna v  Augspurce:  AVGVST^  VINDELICORVM  Typis 
Joannis  Michaelis  Labhart  .  .      ANNO  MDCCXLII. 


Obr.  135.  Michalovice.  Bývalá  zvonice  u  kostela. 

Na  hřbitově  pískovcový  kříž  z  r.  1795;  druhý  po- 
dobný bez  letopočtu;  pak  empirová  deska  náhrobní 
z  r.   1826. 

Zvony  bývaly  po  léta  zavěšeny  ve  dřevěné  ZVO- 
NICI blíže  kostela,  (obr.  135.)  nedávno  pak  byly  přeneseny 
na  nově  při  kostelíku  vystavěnou  věž  novorománskou,  do 
prostoru  stísněného  pro  tři  zvony. 

12* 


^A^ 


5»* 


ř^ 


^ 


<j> 


180 


1.  Největší  vys.  080  /;/,  průměr  105  m.  Ucha:  dva  tory  spletené. 
Kolem  hlavy  nápis  dvouřádkový  gotickou  minuskulí:  i  Icía  íuijifjo  íistcrjíio 
pÍEti;sící;D  ?fxr  kccífu  a  kdjinak  panu  boíju  ij  mile  mateme  boji;  a  lussiem 
sroaítjm  fento  ironu  bie  =  lan  ob  misra  íomasse  roliíDmieqtqijíjc  curoan- 
íujelisíoroe  marek  maííjauss  i;an  lukass   síi;rp;  sroijebkij  perone  mass  i 

Na  plášti  reliéfy:  sv.  Václav  0"12  in  vys.,  Madonna 
016  VI  vys.  Na  hlavě  letopočet  1831.  (Obr.   136.) 

2.  Zvon  » Marie*  vys.  062  m,  v  průměru 
O  80  ;//.  Ucha  s  torem,  kolem  koruny  dvouřádkový 
opis:  LETHA  PAJ/IIE  MDLX  TĚMTO  Z  -  01/1  SLIT 
GEST  KE  CZTII  A  KCHVALE  PAT/IV  —  BOVHV 
WSSEMOHVCZYMV  A  WSSEM  SWATYM  OD 
PETRA  W  BOLESLAWI.  Pod  nápisem  ověšeno 
14  listů  vinné  révy,  na  plášti  reliéf  Madonny, 
ostatně  hladký. 

3.  Pricqueyův  zvon  ze  starého  přelitý,  O  51  ;// 
průměru,  0'66  ni  vysoký.  Ucha  s  maskami.  Mezi 
dvěma  páskami  květinovými  nápis: 

TENTO  ZWON  PRZELIT  A  OBNOWEN  GEST 
KESGZTI   A  GHWALE  P:  BOHA  WSSM  LETHA  — 
&m'   PANÍE  •   1694. 

Pod  tím  střídavě  list  akanthový  a  andílci 
hlavinky.  Na  plášti  reliéfy  sv.  Václava,  Madonny, 
Michala  archanděla  a  znak  zvonařův. 

4.  Nejmenší  vys.  033  w,  šir.  0'46  iu.  Ucha 
hladká.  Kolem  koruny  ovocné  guirlandy;  na  plášti 
reliéfy:  Madonny  potírající  hada  a  s  obloukem 
hvězd,  sv.  Jana  Nepom.,  allianční  erb  dvojitý, 
korunovaný,  v  kartuši,  sv.  Vojtěch,  sv.  Šebestian  (.?), 
archanděl  Michal.  Při  dolejším  okraji  nápis:  MA- 
RIA ANNA  GRAFIN  VON  HERZAN  VON  HARRAS 
GEBOHRNE  FREYN  VON  PVTZ  VON  ADLER- 
STVRN   ANNO   1740. 


Obr.  137.    Michalovice.    Socha 
sv.  Donáta. 


SOCHA  SV.  DONÁTA  u  silnice  k  Bukovnu,  4  m  vysoká,  pískov- 
cová; slušný  barok.  Podstavec  dvojitý,  světec  modlící  se,  s  berlou.  Na 
přední  straně  allianční  erb  v  korunované  kartuši,  s  nápisem  vytřelým : 

Heiliger 

DONATE  •    bitte 

fiir  uns. 


V  zadu 


Zur  Ehre 

des  h.   Donat 

hat  geftiftet  laffen  ANNA 


181 


NEPOMVCENA    Graíln    Von 

Bol  .  .   Gebohrene  Gráfln 

Von   MARTINITZ 

herfcherin  der  herr; 

schalll  —   Kofmonos 

Im  Jahre 

1780.    (Obr.    137.) 


Před  panským  dvorem  BOŽÍ  MUKA,  kamenná,  čtyřhranná,  s  vý- 
klenky, v  nichž  jsou  namalovány  (primitivné)  sv.  Anna,  sv.  Jan  Nepom., 
sv.  Josef  a  Madonna.  Z   18.  stol. 

PODLÁŽKY,  pod  zříceninami  hradu  Michalovického  na  poli  v  rokli 
ukrytá  vesnička  s  kapličkou  sv.  Jana  Nepomuckého  z  18.  stol. 


Milovice 

(ve  starých   pamětích  též  Mi  levice). 
Otruba,  Lysá  262.   —  Kudrnáčiiv  Adresář  89. 

Na  TVRZI  Milovicích  sedel  léta  1399  Holomek  a  syn  jeho  Jan. 
L.  1454  připadly  Smiřickým,  1.  1509  Jaroslav  Smiřický  ze  Smiřic  prodal 
Milovice  Bedřichovi  z  Donína,  jenž  připojil  je  k  Benátkám.  Tvrz  připomíná 
se  zde  ješté  1.  1599.  Nynější  DVŮR  úpravou  svou  upomíná  na  18.  stol. 
Uprostřed  dvora  stojí 

SOCHA  SV.  FRANTIŠKA  XAVERSKÉHO,  vysoká  330  m. 
Na  cihlové  podezdívce  stojí  podstavec,  na  něm  hranolový  stylobat,  deska, 
pak  socha  světce  v  rouše  mnišském,  s  rukama  sepiatýma.  Po  straně  má 
kříž,  při  něm  dítě.  Z  pískovce,  natřený  bílou  barvou;  pochází  z  téže  doby 
jako   sv.  Antonín  na  návsi. 

SOCHA  sv.  ANTONÍNA  PAD.,  vysoká  283  m.  Na  dvojnásobném 
podstavci  hranolový  stylobat,  pak  deska  a  na  ní  socha.  Sv.  Antonín  v  rouše 
mnišském  drží  v  rukou  Ježíška;  u  jeho  nohou  dítko  v  obláčcích.  Na  stylo- 
batu  letopočet    1738. 

Mladá. 

Sommer  11,  72.  —  Otruba  F.,  >Paměti  m.  Lysé  a  okolí<. 

Jméno  Mladá  odvozuje  se  od  Mladý,  dcery  Boleslava  I.  Léta  1341 
připomíná  se  v  lese  Lipenském  —  srovnej  blízký  Lipník.  Po  věky  patřila 
ku  zboží  Lyskému,  až  1.  1509  Jaroslav  ze  Smiřic  prodal  Mladou  Bedři- 
chovi, purkr.  z  Donína,  na   N.   Benátkách. 


182 


KOSTEL  SV.  KATEŘINY.  L.  1358  kněz  Ondřej  resignoval  na 
faru  v  Mladé,  tehdy  byl  kostel  farním.   V  době  kališnické  1.  1552  koupen 

sem  nový  zvon !  Po  katolické 
reformaci  církevní  správu  v  něm 
vykonávali  mnichové  kláštera 
v  Nových  Benátkách,  1.  1787 
arcibiskup  Ant.  Petr  Příchov- 
ský,  pán  na  Benátkách,  zřídil 
zde  lokalii,  1.  1855  stala  se 
farou. 

Nynější  kostel  vystavěn 
na  počátku  18.  stol.  Jest  ori- 
entován, bez  věže,  zvony  visí 
v  dřevěné  zvonici  uprostřed 
vesnice  a  hřbitova.  (Obr.  138.) 

Průčelí:  mezi  pilastry 
okno  jako  v  lodi.  S  nárožními 
pilastry  uzavírají  plochu  ustu- 
pující, v  ní  po  jedné  nice.  Spo- 
lečně nesou  římsu  profilovanou, 
vyloženou,  krytou  prejzy.  Na 
ní  attika,  plná,  přikrytá  římsou 
téhož  tvaru,  s  nástavci  po  stra- 
nách, v  jich  rozích  koule.  Na 
vrchu  místo  štítku  střecha  šin- 
delová, skosená,  v  akroterii 
železný  kříž. 

K  průčelí  druží  se  před- 
síňka, čtyřboká,  sklenutá  kří- 
žově; v  ní  jediný  vchod  do 
kostela. 

Presbytář  zavřen  jest 
pěti  stranami  prav.  osmiúhel- 
níka, v  nich  okna :  dvě  krajní 
a  v  lodi  široká,  segmentem  za- 
klenutá, všechna  polychromo- 
vaná  prací  yana  Kryšpina 
v  Praze.  Na  ní  sanktus  dře- 
věný. Na  severní  straně  sakri- 
stie, nízká,  čtyřboká,  se  zvlášt- 
ním vchodem  dřevěného  ostění 
a  dvěma  okny  čtvercovými,  též 
dřevem  orámovanými.  Presbytář  i  sakristie  sklenuty  jsou  křížově,  bez  žeber. 
Vítězný  oblouk  nižší,  segmentový. 


183 


Loď  širší  nežli  presbytář,  17  50X^90;;/;  stěny  omítnuty,  lisencju 
ve  středu  rozděleny  na  plochy  čtvercové,  v  nichž  po  oknu,  tudíž  celkem 
čtyři.  Kryt  plochý.   Okapní  římsa   profilovaná. 

Em  po  r  a  spočívá  na  dvou  dřevených  sloupech.  Poprsnice  rovná, 
plná;  na  její  vnější  ploše  sloupková  balustráda.   Z  druhé  poloviny  18.  stol. 

Hlavní  oltář.  Tuinbu  zdobí  pozlacená  řezba  v  rámci:  božská 
rodina.  (Obr.  139)  Z  téže  doby  jako  kostel.  Dva  sloupy  oblé  a  dva  vrtulové 
nesou  úseky  kládí,  na  němž  sedí  andílkové.  Obraz  sv.  Kateřiny  Alexan- 
drijské, malován  Scheiwelem;  po  stranách  sochy  sv   Augustina  (se  srdcem) 


Obr.    139.  Mladá.   Kostel   sv.   Kateřiny.  Reliéf  na  tumbě  oltářni. 


a  sv.  Jeronýma  (s  poustevnickou  holí).  V  nástavci  sv.  Jan  Křtitel  na  poušti. 
Po  stranách  oltáře  akanthová  řezba,  zlacená.   Z  té  doby  jako  kostel. 

Oltář  v  lodi  při  zdi  v  právo  na  ploše  dřevěné.  Vrtulové  sloupy 
korintského  řádu  nesou  kládí,  na  něm  andělé.  Obraz  Panny  Marie  Vítězné 
(Spomocnice)  nad  oblaky,  kteréž  nesou  andělé;  v  rámu  nahoře  erb 
arcibiskupa  Příchovského  Po  stranách  sochy  sv.  Jáchyma  a  sv.  Anny. 
V  nástavci  koruna  ve  svatozáři,  v  ní  andělé.  (Poč    18.  stol.) 

Oltář  v  levo,  též  na  dřevě,  sloupy  vrtulové,  kládí  —  obraz  sv.  Jana 
Nepomuckého,  maloval  IVeise,  malíř  pražský,  1.  1861.  Po  stranách  sochy 
sv.  Notburgy  a  sv.  Kláry.  V  nástavci  oko  boží,  po  stranách  sv.  Václav 
a  sv.  Lidmila.  (Poč.    18.  stol.) 

Zpovědnice  v  presbytáři,  s  obrazem  sv.  Jana  Nep.,  jak  zpovídá 
královnu  Žofii ;  z  druhé  pol.  18.  stol.  Z  téže  doby  dřevěné  zábradlí, 
sloupkové.  Raménko  do  sakristie,  železné. 

Kazatelna  s  prohýbanými  římskami  nahoře  i  dole  řečniště,  roz- 
dělena   pilastříky    na  tři  pole:    v  prvním    reliéf   sv.  Ambrože,    ve    druhém 


184 


sv.  Řehoře  a  sv.  Augustina,  ve  třetím  sv.  Jeronýma.  Všechny  reliéfy 
v  rámcích  baroi<ních,    řezaných,    zlacených.     Nad  řečništěm   strop,  plochý, 

římsový,  s  kartuší  v  předu.  Na  stříšce  sv.  Fran- 
tišek Xaver  v  rouše  mnišském.  Z  počátku 
18.  stol. 

Proti  kazatelně,  kde  bývá  postranní  oltář, 
ukřižovaný  Kristus,  z   18.  stol. 

Lavice:  na  každé  straně  po  osmi,  bohatě 
a  hluboce  řezané,  s  obsahem  rozvilinovým.  Po- 
přednice  jinak  řezané  (sloupkově),  v  nich  opatská 
mitra  a  pod  ní  v  erbu  písmena  M  •  R  a  gotická 
lilie.  Pocházejí  z  kláštera  zderazského.  Z  poč. 
18.  stol. 

Křtitelnice  kamenná :  na  podstavci 
osmihranném  sloup  hranolový,  osmistěn.  Kupa 
polygonální,  dole  ohnutá,  nahoře  členěná  žláb- 
kem  a  římskou.  V  ní  mísa  cínová  s  poklicí 
cínovou,  mající  vrytý  znak  Prahy,  písmena  M  B 
a  dole  letopočet  1786.  Víko  okrouhlé,  na  něm 
veliký  list  akanthový  a  na  sloupci  křest  Páně. 
Výška  i  s  víkem  1'60  m.  Z  téže  doby  jako  kostel. 
(Obr.   140.) 

Zvony.  V  koutě  hřbitova  zvonice, 
dřevěná,  čtyřboká,  z  prken  sroubená,  se  čtyřmi 
okny  při  zvonech,  zavíranými  okenicemi.  Šin- 
delová střecha.  V  ní  visí  dva  zvony: 

1.  Ucha  rýhovaná.  Pod  korunkou  festony, 
na  plášti  reliéfy  sv.  Josefa  a  sv.  Floriána.  Do- 
lejší okraj  ovinut  páskem  akanthů,  nad  nimiž 
se  čte:  ANNA  KVHNER  1804.  Výška  0  50  m 
průměr  0*65  m. 

2.  Ucha   kroužkovaná.    Na    plášti    nahoře 


Obr.  140.  Mladá.    Kostel 
sv.  Kateřiny.  Křtitelnice. 


dvouřádková  legenda:  (Obr.  141.) 

"~ >SJIII_B\^DV  C/v\EV^V   Tm^eMV   t/iAv^l£KY   \>^ 

Obr.    141.  Mladá.  Kostel  sv.   Kateřiny.  Nápis  na  zvoně. 


Výška  057  m,  průměr  077  m. 
3.  Zvonek  v  sanktuse  novější. 


>, , 

<»,        v 

'•"  '  'j 

•v      ,' 

S', 

.">"'• 

■SSB 

■■■■!■■ 

Kresba   ji 

a  Dra  J.  Zahradí 


i     t-ŤÍ 


Obr.   142.  Mladá  Boleslav.    Kresba  Jana   VVillenberga  z  r.   1602 

rZ  publ.kícc  n,.  A    Podbl,,  .  D„  ;.  Z.bi.dník.    J    Waknb«,>  Pobl.d,., 


185 


Mladá  Boleslav. 


3  migíbunl^^^'  -  ^  ■ '^di  t^rjcw:- 


M.  Jiřík  Kezelius  Bydžovský:  Kronika  mladoboleslavská,  P.  Fr.  Novotný:  Kronika 
Mladoboleslavská  1822,  Schaler  IV.  12,  Sommer  II.,  Iserbote,  Boleslavan  1861, 
Jizeran,  Mladoboleslavan,  Mladoboleslavské  Listy  (všechny  ročníky).  Památky  II.  268, 
III.  241.  1871.  553,  XIII.  177,  XIV.  507...  XV.  XVI.  XVII.  XVIII.  Sedláček  X.  30, 
Čechy  XII,  Pamětní  list  Boleslavská  1881. 

Pod  zámkem  našly  se  parohy,  kosti;  pod  schody  podstupenskými  keltský  býček  ; 
v  zahradě  Flaklové  popelnice,  bronzová  jehlice  a  mince  cis.  Diokletiana;  v  Radouči 
kulturní  jámy;  na  Chlume,  jenž  vévodí  krajině  boleslavské,  >švédské  šance<,  kde  se 
nacházejí  kamenné  i  hlinéné  nálezy,  popel,  kosti,  .  .  staré  hradiště.  Dr.  Píč,  Pam.  Arch. 
XIV.  351. 

BOLESLAV  MLADÁ,  královské  město,  původně  slulo  Boleslav 
Mladý,  teprve  od  100  let  B.  Mladá,*)  v  latině  Boleslavia  Juvenis,  Junior, 
později  od  časů  českobratrských  Neo- 
boleslavia ;  německy  Jungbunzel,  od 
100  let  Jungbunzlau.  Nese  jméno  svého 
zakladatele  Boleslava  II.,  Mladého,  pů- 
vodce hradu  knížecího,  pod  nímž  vznikly 
první  začátky  města :  Podhraďa  Podolec ; 
zde  byly  umístěny  i  dvůr  knížecí,  kní- 
žecí pivovar,  zde  záhy  vznikl  i  farní 
kostel  sv.   Víta. 

Hrad  knížecí,  královský,  byl  síd- 
lem knížecích  úřadů,  veřejné  správy, 
středisko  všeho  Pojizeří,  proto  Pod- 
hradí rychle  se  zmáhalo,  přibývalo 
domů  i  nahoře  na  prostoře  před  hradem,  jež  od  nepaměti  slula  »hrobie«, 
takže  1.  1334  Ješek  z  Michalovic,  tehdejší  pán  na  Ml.  Boleslavi,  vysadil 
je  právem  nymburským  a  propůjčil  mu  některé  výsady  živnostenské. 
Tehdy  rozmnožen  klášter  františkánský  a  zajisté  fara  nahoru  byla  přene- 
sena ke  kostelu  sv.  Jana  Křt.,  jenž  patřil  kněžím  řádu  svatojanského,  jako 
kostel  sv.  Víta;  v  tu  dobu  (ve  14.  věku)  dovoleno  Starému  městu  hrad- 
bami a  branami  se  zavříti.  Znak  svůj,  českého  lva,  jednoocasého  v  modrém 
poli,  obdrželo  město  Boleslav  již  od   Přemyslovců 

Za  válek  husitských  přidala  se  Boleslav  k  radikální  straně  kališnické, 
ačkoli  vrchnost  jejich  michalovická  byla  katolickou,  proto  Boleslavští  dali 
výhost  všem  katolickým  kněžím  a  všechny  tři  boleslavské  kláštery  pobo- 
řili. Při  takovém  smýšlení  připravena  zde  půda  jednotě  Českých  Bratří, 
kterou  do  Boleslavi  uvedli  páni  Tovačovští  z  Cimburka  (kolem  1.  1500), 
a  jim  zde  klášter  zpustlý  odevzdali;  odtud  Boleslav  stala  se  bratrským 
Římem.  Za  pánů  z  Krajku  vystavěli  si  nebo  vrchnost  jejich  vystavěla  dům 
bratrský,  při  menším  sboru,    velký  sbor,    špitál,   školu.     Bývalé    předměstí 


Obr.  143.  Mladá  Boleslav.  Pohled  na  město 
z  r.  1666.  Rytinka  na  okraji   mapy  Sandrartovy 


*)  V  17.  věku  již  několikrát  se  objevuje  jménem  Mladá  B. 


ií 

\    ^ 

k. 

<4É 

m-Á 

' 

"jIĚěU 

^ 

Obr.  145.  Mladá  Boleslav.  Pohledy  na  město  z  počátku   XIX.  století. 
A  Strana  západní.    B  Strana  východní. 


188 


za  hradbami  městskými  vzrostlo  tak,  že  milostí  krále  Ferdinanda  I.  po- 
výšeno za  město  »Nové  město*  1.  1528,  aby  smělo  se  též  hradbami  obe- 
hnati —  což  se  nestalo,  až  za  války  třicetileté:  ulice  z  města  vedoucí 
šranky    se  uzavřely. 

L.  1595  Ml.  Boleslav  se  skoupila  z  poddanosti,  1.  1600  stala  se 
městem  královským. 

Za  války  třicetileté  utrpěla  peněžitými  pokutami,  rekvisicemi  a  vy- 
pálením od  císařského  vojska  (1631),  zvláště  od  Švédů.   Za  válek  pruských 


Obr    14Ó.  Mladá  Boleslav.  Domy  v  Pražské  bráně. 


byla  nepřítelem  navštívena  1.  1742,   1744,   1757.  —  Zvláště  zhoubně  půso- 
bily veliké  požáry  1.   1595,  1.   1692,   1710,   1761,  1779  a   1859. 

Pohled  na  město,  nejstarší,  poskytují  rytinka  z  Paprockfeho  Diadochu  a  Wil- 
lenbergova  perokresba  z  1.  1602;  obě  kresleny  jsou  s  Dubců,  od  jihovýchodu,  a  spa- 
třují se  v  nich  všechny  čelnější  budovy,  z  domů  soukromých  jen  zadní  strana,  ve  zdi 
městské.  (Obr.   142.)  (jiné  pohledy  viz  na  obr.  143,  144.  a  1A5.  A,  B.) 

Staré  město  bylo  tehdy  hrazeno;  na  třech  stranách  hradbou  byla  staveni 
soukromá  a  zámek,  mezi  nimi  rozpoznávají  se  hradby  s  rondely.  Vlastní  opevnění 
objímalo  Staré  město  na  straně  severní:  hradby,  dvojité,  šly  z  nynější  ulice  Železné, 
podél  masných  krámů  a  synagogy  do  ulice  Bělské  ;  mezi  nimi  otvíral  se  příkop,  v  němž 
byly  krámy  soukenické  a  provaznické.  Brány  byly  tři;  jimi  vedly  tři  hlavní  silnice 
z  města;  zachovaly  se  zbytky  jen  z  brány  pražské.  (Obr.  146.)  Byla  úzké,  čtyřhranné 
stavení,  v  ní  byly  sklep,  komora  a  tři  světnice  nad  sebou.  Opravena  byla  1.  1651,  při  té 
příležitosti  vymalován  na  ní  boleslavský  lev.  O  málo  níže,  kde  se  končí  ulice,  byla  druhá 
brána,  slula  též  svatovítská,  zámecká.  Mezi  oběma  bylo  pět  domů.  Brána   klášterská 


MOTIVY 
ZVONOVÝCH  VLYSŮ^ 


Obr.  147.  Mlada  Boleslav    VÝZDOBA  ZVONŮ  MLADOBOLESLAVSKÝCH  ZVONAŘŮ 

DOBY  KALISNICKÉ 
V  BŘEZNE,  DOBROVICI,  KRNSKU,  LUSTÉNICiCH,  MEČEŘIŽI  ATD. 


189 

byla  též  dvojí,  mezi  oběma  byl  most  přes  příkop,  jejž  dosud  lze  s  parkánů  vidčti. 
Třetí  a  nejdůležitější  byla  svatojanská,  novoměstská:  byly  to  tři  brány:  první 
u  domu  č  48.  —  druhá  mezi  domy  č.  44  —  45.  a  třetí  na  konci  u  domu  č.  46.  Mezi 
nimi  byl  most,  na  němž  v  18.  stol.  spatřují  se  kříž  a  sv.  Jan  Nej).  Ve  všech  branách 
byly  příbytky  pro  branného  i  jiné  světničky,  které  se  najímaly;  uvnitř  bran  byly 
šranky.  Fortny  byly  dvě  :  za  děkanským  kostelem  dvojnásobná  fpro  pěší  a  povozyj 
a  u  templu,  kterou  se  scházelo  k  vodě,    k  lázni;  tato  byla  I.   1677.  zazděna. 

Soukromé  domy  na  náměstí  i  v  ulicích  byly  patrové  se  štíty  po 
většmě  barokovými,  na  Willenbergové  pohledu  i  s  Ljotickými.  V  nich  umí- 
stěny jsou  odznaky  domovní:  na  domě  nyní  č.  86.  černý  orel,  na  č.  105.  zlatá 
labuť,  č.  17.  šedý  dvouramenný  kří?,  č.  21.  pět  ran  Pána  Krista,  č.  27.  čer- 
vený rak,  č.  31.  kohout,  č.  32.  zlatý  čáp;  na  Novém  městě  na  domě  č.  13. 
14.,  kde  bývala  soukromá  škola,  nade  dveřmi  zlatý   nápis: 

^•ř   DaNT  "ŮS  MUS^  -    1   —  HONOREs  "^S   AN.   1650  %•? 

< 

V  patře  byly  obývací  světnice  (»seknice«),  dole  místnosti  pro  ře- 
meslo, krám,  venku  loubí,  do  zadu  vedla  dlouhá,  úzká  a  nízká  chodba 
na  dvůr.  Za  ním  druhé,  nižší  stavení,  již  v  hradbě  městské.  Odtud  sestu- 
povalo se  na  parkány  se  zahrádkou  nebo  s  rámy. 

Tyto  domy  byly  dle  kroniky  Kezeliovy  nenákladné,  ale  k  živnostem  f)ří- 
hodné.  Z  řemesel  zvláště  kov  zdělávající  byla  četná:  nejvíce  v  ulici  »Zelezné«  a  na 
Novém  městě;  z  kovolitcu  prosluli  boleslavští  zvonaři,  jichž  umělecké  výtvary  posud 
hlaholí  daleko  a  široko  po  vlastech  našich.  Polním  hospodářstvím  zabývali  se 
i  řemeslníci;  hospodářská  stavení  rozkládala  se  za  Novým  městem;  ze  16.  stol.  jme- 
nují se  četné  chmelnice,  šafranice,  vinice  na  všech  stráních  a  na  návrší,  které  dosud 
sluje  Na  vinicích,  kde  terasy  dosud  se  zachovaly.  Obec  městská  měla  tři  poplužní  dvory. 
K  účelům  řemeslným  bylo  v  městě  několik  kalů,  jinak  ulice  byly  již  v  16.  st.  dlážděny. 

Slavnou  pamět  si  zachovali  boleslavští  impressorové,  hlavně  bratrští  a  zvonaři,^ 
konváři  z  doby  kališnické  i  pobělohorské;  o  nich  uveřejnil  jsem  rozpravy  v  Arch.  Pam. 

Umění  knihtiskařské  hned  v  prvních  počátcích  vštípil  do  půdy  boleslavské 
Af.  Mik.  Klaiidyanus,  fysik  boleslavský,  aby  jím  sloužil  bratrské  Jednotě.  Vzdělal  se 
v  Norimberce,  kde  vydal  první  své  práce;  v  Boleslavi  zarazil  knihtiskárnu  1.  1518; 
po  něm  vedl  ji  bratr  Jiřik  Šlyrsa,  od  1.  1523  na  Podolci,  po  r.  1525  v  domě  na  Kar- 
meli,  nyní  č  77.  II  ;  od  1.  1532  do  1536  Jindřich  Štunn  —  všickni  z  bratrské  Jednoty. 
L.  1544  obnovil  ji  Václav  jinak  Vaněk  Oustský  ale  jen  na  krátký  čas  do  I.  1547.  Z  této 
bratrské  impressí  vyšlé  prvotisky  jsou  rozptýleny  po  Evropě.  Knihotisk  v  Boleslavi 
obnoven  v  18.  stol. 

Zvonařské  umění  přinesl  do  Boleslave  Petr  zvonař  jinak  .^a/t,  z  Hradce  Krá- 
lové, odtud  Petr  z  Hradce  slově,  I.  1548.  Dům  měl  za  kostelem,  zvonárnu  na  Ptáku. 
Po  něm  přejal  ji  Jakub  Mělnický  (1588),  syn  líarlolotyícje  konváře  na  Mělníce.  Kolem 
1.  1574  přešel  do  Boleslavi  Ondřej  z  Nového  města  Pražského,  jenž  držel  dům  v  »městě« 
nyní  č.  104.  Od  něho  přejal  ji  Václav  sklenář,  jménem  Hytych,  jenž  uměním  tímto 
sloužil  až  do  1.  1631.  (Obr.  147.) 

Po  válce  třicetileté  přistěhoval  se  do  Boleslavi  z  Klatov  Jan  Pricquey.  Francouz; 
dům  měl  v  městě  nyní  č.  90.,  zvonárnu  v  zámku  (f  1697).  První  zvony  slil  s  bratrem 
svým  klatovským,  po  něm  převzal  dílnu  syn  Mikuláš,  a  všechny  formy,  jenž  jak  otec 
jeho  i  polním  hospodářstvím  se  zabýval;    poslední  jeho  zvony    nesou    letopočet    1750. 

Pricqueyové  sdědili  sice  dobrou  pověst  boleslavského  zvonařství,  ale  jejich  zvo- 
nařské výkony  jsou  úplně  nové,  od  starých  zvonařů  boleslavských  úplně  odchylné. 
(Obr.  148.)  (Viz  Pam.  arch.  XVI.,  169  sq.) 


?;í'^'';^ 


'&> 


MOTIVY   ZVONOVÝCH   VLYSU. 


ZVON  V  FLAZÍCH  Z  R.  1736. 


j-  -.'^  -Aj 


LÉTA  PAXJE 
TITO   ZWONOWE   SLITI   GSAV,  KE  CTI 
K  CHWALE  PANV  BOHV  A  KV  POCT 
ftidck  pncf. 
%  IWOSTI  NANEBEWZETI  BLAHO 
SLAWENE   PANNĚ  MARICI   NÁKLADEM 
CHVDEHG  ZADVSSI  ^ 


9  1' 'Ar   '  ^i^j^^JS 


Obr.  148.  Mladá  Boleslav.   Výzdoba  zvonu  Pricqueyových  z  let  1660—1750  v  Ml.  Boleslavi, 
Sejcíně,  Bukovně,  Nových  Benátkách,  Lysé  n.  L.  atd. 


191 

DĚKANSKÝ  KOSTEL  PANNY  MARIK  NANEBEVZATÉ.*) 

Podle  Hájkovy  kroniky  byl  vystavěn  od  knížete  Boleslava  II.  sou- 
časně s  hradem,  také  ze  dřeva.  M.  Jiřík  Kezelius  vypravuje,  že  ještě  1.  1590 
se  zachoval  a  byl  obnoven,  aby  byl  zřetelnější,  nápis  na  jednom  pilíři: 
Jelenek  1.  1200.  Farním  kostelem  nebyl,  proto  se  o  něm  nečiní  zmínka 
v  knihách  konfirm.;  nejspíše  přízní  královských  úředníků  na  zámku  bole- 
slavském —  Boleslav  byla  tehdy  statkem  korunním  —  stal  se  sídlem  arci- 
jáhnů  boleslavských,  z  nichž  jmenují  se  1.  1373  Mistr  Bartoloměj,  I.  1380, 
81  .  .  .  arcijáhen  Václav  z  Radce.  Ve  válkách  husitských  zašel  arcidiakonát, 
zašla  i  farní  komenda  johanitská  u  sv.  Jana,  a  v  témže  století  vystavěn 
pak  nový  farní  kostel  nynější,  ovšem  že  kališnický.  Zbudován  péčí  měšťan- 
stva, bez  vrchnosti  (michalovické),  jež  byla  katolická,  jak  to  hlásají  ce- 
chovní emblémy  na  pilířích,  postaven  byl  na  konci  města,  při  hradbách, 
na  opačné  straně  zámku.  Kališnický  jeho  původ  hlásají  i  jeho  kalichy  na 
místech  nejvýraznějších:  kalich  v  klenáku  nad  portálem  proti  děkanství, 
jejž  nese  anděl,  byl  osekán  tak,  že  z  něho  ostala  jen  číše;  druhý  kalich 
v  kružbě  čelního  okna  byl  právě  objeven  ;  třetí  v  průčelí,  ve  štítu,  jak 
viděti  ho  ve  Willenbergově  pohledu,  byl  od  reformační  komise  1.  1623 
dolů  sražen,  že  se  na  kusy  rozbil;  na  jeho  místo  byla  postavena  socha 
Panny  Marie,  která  tu  zůstala  až  do  požáru  1.  1692;  nyni  na  místě  tom 
celé  průčelí  zobrazuje  nanebevzetí  Panny  Marie,  italským  způsobem,  jež 
spíše  podobá  se  korunování  Panny  Marie. 

Kostel  v  nynější  své  podobě  vzal  tedy  vznik  svůj  v  15.  století, 
asi  v  polovici.  Z  15.  století  pocházejí  kněžiště  i  spodní  části  lodí. 
Buď  se  stavba  vlekla  dlouho,  nebo  byla  přerušena  snad  požárem;  do- 
končena byla  teprve  v  16.  věku  a  nákladem  Kateřiny  Militké  sklenuta 
síťově,  kterážto  práce  dokonána  1.  1566.  Vznikající  sloh  renaissanční  pů- 
sobil tu  na  dokončení  této  budovy.  Stejnolodí  chrámové  opuštěno,  klenba 
snížena  a  podchycena  na  pilíře,  jež  nesou  spolu  i  empory,  rázu  již  renais- 
sančního.  Pro  nižší  klenbu  i  okna  položena  níže:  jedno  z  nich  se  zacho- 
vanou kružbou  bylo  objeveno  na  empoře  se  všemi  vlastnostmi  pozdní 
gotiky  16.  věku.  Zbožným  příkladem  pohnutá  jiná  městka,  Markéta  vdova 
po  Balt.  Pitoplekovi,  dala  kostel  1.  1592  svým  nákladem  vymalovati.  L.  1594 
připomíná  se  tu  i  » světnička*  (oratoř)  pro  vrchnost.  Hotová  svatyně  tato 
utrpěla  velikými  požáry  v  městě:  1.  1692  a  1.  1761,  po  nichž  byla  opra- 
vována, v  duchu  své  doby,  s  příměšky  barokovými.  Nejspíše,  že  první 
oheň,  jenž  vyšel  v  Židovském  městě,  tu  stranu  kostela  valně  poškodil,  an 
1.  1701  vystavěl  boleslavský  stavitel  Mik.  Rossi  stranu  průčelní  s  bohatým 
štítem  a  vkusnou  předsíňkou,  což  1.  1702  v  srpnu  bylo  dokonáno  a  1800  zl. 
nákladu  stálo.  Průčelí  toto  vypraveno  dle  vzoru  vlašského:  nad  předsíňku 
postavena  socha  Madonny;  ve  štítu  v  oblacích,  obklopena  andílky,  svatá 
Trojice  nese  korunu.    Takovým    způsobem  u  nás  se  nezobrazuje   nanebe- 


*)  V  starší  době:  kostel  Matky  Boží. 


192 

vzetí  Panny  Marie,  ale  tak  vyzdobeno  průčelí  kostela  ve  Vercelli  (od 
stavitele  G.  Ferrmi).  —  Rossi  byl  rodem  Vlach  z  blízkého  kantonu  Tessin- 
ského.  Jemu  připisuje  se  též  vystavění  Božího  hrobu,  obou  šneků  na  emporu 
a  půdu,  stavba  sakristie,  vestavění  kaplí  mezi  opěráky  lodí,  předsíňka 
mezi  opěrákem  kněžiště  a  čelnou  zdí  pravé  lodi,  kde  nedokončené  scho- 
diště mělo  vésti  asi  na  půdu  kněžiště;  od  něho  (ne-li  po  požáru  1.   1761; 


Obr.  149.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.  Pohled  se  strany  severozápadní. 


okna  zbavena  byla  svých  kružeb  a  zbarokisována.      Veliký  požár  1.   1779, 
jenž  v  okolí  děkanského  kostela  zhoubně  řádil,  jemu  neublížil. 

Rozeznáváme  tudíž  v  historii  této  stavby  chrámové  tři  doby:  založen 
byl  v  XV.  stol.,  ať  už  na  starších  základech  nebo  ne,  jako  kostel  troj- 
lodní (spodnější  partie),  dostavěn  byl  koncem  16.  století  ve  slohu  doha- 
sínající  gotiky  s  prvky  renaissančními  (klenba,  empory  .  .  .),  a  změněn 
opravami  a  přístavky  barokovými  z  let  1702  a   1761. 

Uvnitř  tohoto  chrámu  Páně  podporou  městky  K.  Vláškové  v  letech  1713  až 
1749  byly  znovuzřízeny  krypta,  stolice  a  vymalován  velký  oltář  od  pražského  malíře 
Hybela;  tabernaculum  daroval  K.  Rossi,  farář  v  Brodcích,  rodák  boleslavský. 


193 

L.  1727  byla  zhotovena  nová  socha  Matky  Boží  na  postranní  oltář  (1.)  a  pod 
ní  tabernakl  1.  1746 •,  ostatní  oltáře  touž  dobou  opatřeny  sbírkami  a  z  darů;  tak 
oltář  (2.)  sv.  Josefa  a  svatých  čtrnácte  [jomocníků  (mezi  dárci  zvlášté  se  jmenuje  Klára 
Lipavská  a  Dor.  Šrámková);  (3.)  oltář  sv.  Anny  nákladem  K.  Rossiho,  tehdy  kaplana 
boleslavského  (před  r.  17:^8);  (4.)  sv.  Frant.  Xaverského,  darem  pí.  Barbory  Leiterové 
(kolem  1730);  (5.)  oltář  sv.  Jana  Nepomuckčho  nákladem  Mik.  Pricqueye  zvonaře  ípřed 
I.  1750)  a  (6.>  sv.  Barbory  (zač.  18.  stol.).  Těchto  šest  oltářů  v  tomto  stavu  vypočítává 
se  1.  1822. 


Obr.  150.  Mladá  Boleslav.  Děk.  kostel.  Kružba  okna  v  levé  boční  lodi. 
(Odkryta  v  červnu  1902.) 


L.  1822  nařízením  císaře  Františka  I.,  aby  patron  měl  svou  stolici 
v  presbytáři,  byly  odtud  proto  odneseny  oltáře  sv.  Anny  a  sv.  Františka 
Seraíin.  do  lodí  na  místa,  kde  dříve  bývaly  oltáře  sv.  Jana  Nepom.  a  sv. 
Barbory,  které  zmizely.  Oltář  hlavní  byl  znovu  pořízen;  obraz  maloval 
Josef  Lexa  z  Prahy,  práci  řezbářskou  Josef  Kavípe  z  Prahy ;  zároveň 
z  dobrovolných  darů  pořízeno  zábradlí  jako  oltář  ve  slohu  ijotickém.  Do 
bývalého  baptisteria  proraženy  dvéře  (proti  faře),  proto  odtud  křtitel- 
nice přenesena  do  lodi. 

Děkanský  kostel  jest  stavba  gotická,  trojlodní,  bez  věže, 
se    sanktusem    plechovým;     zvony,    jež    dříve    bývaly    na    zvláštní    zvonici 


Soupis  památek  hist.  a  umSl.  Pol.  okres  Ml.  Boleslavský. 


13 


194 


nedaleko  kněžiště  visí  na  věži  staré  radnice.  Za  starých  časů  stál 
11  městských  hradeb,  při  fortně,  se  dvěma  východy  po  obou  stranách 
presbytáře;  nyní  uzavírá  jižní  stranu  Školního  náměstí.  (Obr.   149.) 

Kněžiště  kostela  ukončeno  závěrem  pěti  stran 
pravidelného  osmiúhelníka  a  opřeno  na  rozích  a  po 
stranách  triumfálního  oblouku  opěráky  o  dvou  ústup- 
cích ;  opěrné  pilíře  jsou  široké  0"90  m.  Lícní  strana 
jest  vyložena  tesaným  pískovcem,  římsy  na  ústupcích 
otlučeny,  svrchu  trojúhel.  lomenice  formy  t.  zv.  oslího 
oblouku;  zakončení  (křížová  kytka?)  schází;  v  plochách 
lomenic  vytesány  štítky  s  emblémy  jednotlivých  cechův. 
Pod  okny  se  vine,  na  opěrácích  se  oblomujíc,  kordonová 
římsa  (profil  osekán).  Okna  úzká,  hrotitá,  s  hladkou 
špaletou,  na  hraně  sešikmenou,  bez  kružeb;  tři  otevřená, 
čtvrté  závěrové  zazděno.  Výška  do  římsy  v  kněžišti 
14  60  in. 


Obr.  151.  Mladá  Boleslav. 

Děkanský  kostel.   Piofil 

hlavniho  portálu. 


Na  sev.-západě  přistavěna 
sakristie,  s  barokním  prostým 
vchodem;  průčelní  zeď  vyhnána 
do  výše  postranních  lodí  a  sa- 
kristie pokryta  pultovou  střechou 
taškovou.  Na  východě  do  kouta 
mezi  kněžištěm  a  postranní  lodí 
vystavěna  předsíňka  se  šneko- 
vým schodištěm,  nedostavěným ; 
mělo  vésti  nejspíše  nad  klenbu 
kněžiště;  schodiště  to  jest  o  polo- 
měru 130  vt.  V  předsíňce  vchod 
se  železnými  dveřmi  a  prostý  p  o  r- 
tál  do  kněžiště. 

Trojlodí  opřeno  na  každé 
straně  4  opěráky,  stejnými  s  opě- 
ráky v  kněžišti;  nepatrná  diffe- 
rence  výšek  a  rozdíly  v  umístění 
říms  a  lomenic.  Stěny  lodí  po- 
stranních mezi  opěráky  v  barokní 
době  vybourány  a  k  nim  přista- 
věny postranní  kaple  4  60  vt 
dlouhé  a  r50w  průměrně  široké, 
pokryté  pultovými  střechami  a 
osvětlené  širokými  okny  bez  rá- 
mování. V  podélných  stěnách  lodí  nad  kaplemi  jsou  okna  polokruhová, 
barokní  formy.  V  pobočné  zdi  východní  lodi  zazděno  okno  hrotité,  k  sev. 
obrácené,  s  kružbou  čtyřlistu  nad  dvěma  nosy  (obr.  150,);  v  západní  lodi  na 


Obr.  152.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.  Portál 
do  zapadni  boční  lodi. 


195 


severu   okna  nikdy  nebylo  pro  přistavěnou  sakristii.  Stěny  hladké,  okapní 
římsa  nová. 

Do  lodí  vedou  ve  třetím  poli  mezi  opěráky  [)  o  r  t  á  1  y,  lomeným 
obloukem  sklenuté,  na  ostění  profilované  sloupky,  s  hruškovitými  články, 
ve  vrcholu  oblouku  se  prostupujícími,   jichž  vysoké    patky    vrtulovitě  jsou 


Obr.   153.   JNlladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.  Pohled  se  strany  jihovýchodní. 


stočeny.  Východní  má  ve  vrcholu  oblouku  vytesáno  poprsí  anděla,  nesou- 
cího štítek  s  kalichem  (noha  kalichu  utesána,  zbývá  jen  kupa),  západní 
podobný,  bez  anděla  (obr.  152.)  a  jižní  hlavní  (v  předsíňce)  stejně  profilován 
hrubými  články.  (Obr.  151.)  Portály  jsou  průměrně  286  w  vys.,  sir.  r47;//. 
Jižní  průčelí  s  barokní  úpravou  z  r.  1702.  Na  nárožích  a  proti 
postranním  lodím  opěráky  o  dvou  ústupcích  a  kosine,  krytých  prejsy; 
kosina  z  předu  ukončená  trojúhelníkovou   lomenicí.  (Obr.   153.) 

13* 


196 


V  přízemí  před  vchodem  předsíň,  široká  610  ;//,  dlouhá  365  w, 
vysoká  9'35  m^  jednopatrová,  nad  dělící  římsou  užší,  s  postranními  attikami. 
Ve  středu  pravoúhlý  portál  s  chambranou.  Stěny  členěny  lisenami, 
v  patře    4    pilastry    sdružené    s  kládím,    nad    nimi    tympanon,    segmentem 


^m> 


Obr.   154.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.  A  Půdorys  přízemí.  B  Půdorys  ve  výši  empor. 


omezený,  se  sochou  Panny  Marie.  Na  postranních  attikách  sochy  sv.  Víta 
a  sv.   Václava. 

Nad  předsíňkou  na  kruchtu  hrotité  okno  zazděné.  Stěny  do  okapní 
římsy  bez  otvoru,  omítnuté.  Nad  okapní  římsou  dosti  bohatě  vyvinutý  štít. 
Střed  rozdělen  čtyřmi  pilastry,  prolomen  polokruhovým  oknem  a  korunován 
trojúhelníkovým  štítkem  se  štukovým  reliéfem:  korunování  Panny  Marie. 
Po  stranách  vyzděná  prohnutá  křídla  se  štukovou  dekorací  akanthových 
rozvilin  ;  na  nároží  hranoly  s  dekorativními  vásami. 


A 


I=hF 


Itt 


N 


^-H 


.*^*^-^ 


^é^K 


"    []    p    p    H    í    O    ||    !l    íl    ft    íJ   1/1  *    S    II    ň   [■( 


Obr.  155.  Mladá  BDicslav.  Děkanský  kosle).   A  Kez  přiřný.   B  Řez  pudélný. 


198 


Ol.r.  156.  Mladá 
Boleslav.  Děkan- 
ský kostel.  Profil 
žebra  v  kněžišti. 


Vnitřek.  (Obr.  154  A.,  B.,  a  155  A.,  B.)  Kněžiště 
dlouhé  11  "60  ;//,  široké  9  50  w;  uzavřeno  pěti  stranami  pravi- 
delného osmiúhelníka,  jehož  strana 
má  délku  411  ;;/.  Okna  tři,  jejich 
výš.  6  60  m,  šíř.  120  w,  ostatní  za- 
stavěna: jedno  v  závěru,  dvě  sakristií. 
Klenba  síťová  o  dvou  závěrnících, 
se  štítky  pomalovanými.  Lunety  hlu- 
boké. (Obr.  166.)  Zebra  profilovaná 
(obr.  156  )  sbíhají  se  v  ostré  špici; 
výška  klenby  13///.  Na  východní 
straně    p  o  r  t  á  1  e  k,    vedoucí    ven    na 


Obr.  157.  Mladá  Boleslav. 

Děkanský  kostel.   Ostěni 

portálku  do  sakristie. 


Obr.  158.   Mladá  Bolrslav.   Děkanský  kostel.   Portál 

do  sakristie.  Obr.  159.   Mladá  Bo- 

leslav.   Děk.    kostel. 
Profil    žebra    v  lodi, 

ulici,  na  straně  západní  lomený  tupě,  profilovaný  pruty  ze  xvi.  stoi. 

ve  vrcholu  se  prostupujícími,  oblými,  s  patkami  spirá- 
lovitými.  Vnější  archivolta  provázena  torem,  od  náběhu   sloupky   kulatými, 
s  vřetenovými  patkami.     Mezi  sloupky  žlábky.    (Obr.   157.   a    158.)    Výška 
207  7n,  šířka  0'86  m    (Dvéře  železné,  pásy  okované,  s  gotickým  zámkem.) 
Sakristie,  dlouhá  590  m,    široká  350  m;    podélná,    klenutá  valené,    se 


199 


štukovým  zrcadlem  a  římsou  kolem.  Lavabo  nástěnné,  ve  výklenku  segmen- 
tovém dvoudílné  ze  slivenského  mramoru;  vysoké  1-50  w,  kolem  1.  1761 
od  K.  Rossilu)  pořízené. 

Oblouk  triumfální  skoro  polokruhový,  6w  široký,  0"95  w   silný, 
nižší  než   klenba  presbytáře  (10  10  w  vysoký);   hrany  skoseny. 


Obr.  160.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.  Pohled  do  lodi  hlavní  (v  pozadí  předsíni 

a  na  empory. 


Trojlodí  21  ;«  dlouhé,  15'70  w  široké,  stejně  vysoké.  Hlavní  loď 
široká  (735  w),  sklenuta  síťově.  Výška  klenby  llóO ///.  Žebra  (obr.  159.) 
v  rozích  se  přesahují,  nad  hudební  kruchtou  imitované  kulaté  svorníky. 
Klenba  nesena  šesti  sloupy  a  čtyřmi  polosloupy.  Sloupy  mají  hlavici 
římsovou,  na  kulatém  dříku  prsten  a  stoji  na  plné  balustrádě  zděné,  která 
tvoří  poprsnici  kolem   obíhající  einpory. 

Empora  sklenuta  jest  třemi  páry  oblouků.  (Obr.  160.)  Střední  oblouk 
jest  polokruhový,  postranní  segmentové  t.  zv.  kobylí  hlavy,  opřené  o  tři  páry 


di^íin^    Icifyídé^     'LurvtO' 


Lla.^.*. 


200 

hranolových  pilířů  s  římsovitými  hlavicemi.  Část  empory  jižní  nesena  jest 
plochým  segmentem;  podkruchtí  sklenuto  valené  s  lunetami  imitováním 
klenby  síťové.  Podobně  podklenuty  empory  postranní;  severní  pole 
této  klenby  na  obou  stranách  byla  snesena  v  dobé  barokní.  Postranní 
lodi,  vyplněné  emporami,  široké  každá  4'20  m,  sklenuty:  4  travée  se  žebry 


Obr.  161.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.  Pohled  na  pravé  křidlo  empory 
a  klenbu  bočni  lodi. 


vyhloubenými  po  stranách,  bez  svorníků.  (Obr.  161.)  Žebra  sbíhají  na  pět 
párů  nástěnných  oblých  přípor,  s  hlavicemi  zdobenými  štítky  (3  masky, 
šachovnice  atd.),  které  dole  zabíhají  do  podokenní  římsy.  (Obr.  162.  a  163.) 
Oblouky  postranních  lodí  jsou  nestejné  šířky,  na  západě  jsou  celkem 
větší;  střední,  celkem  nejnižší,  4l0m,  u  triumfálního  oblouku  nejširší,  480  w. 
Výška  jich  kolísá  mezi  4*25  —  450  m,  u  triumfálního  oblouku  jsou  nejnižší. 
Výška  klenby  na  emporách  650  ;;/.  Pilíře  je  nesoucí  jsou  1  w^,  u  kruchty 
hmotnější   l-20;;z^. 


201 


Obr.  162.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.   Hlavice  připor  klenebních   v  postranních  lodích. 


Lodi  osvětleny  jsou  čtyřmi  páry  oken  původně  gotických  s  hladkou 
špaletou,  bez  kružeb,  nyní  zkrácených,  vysokých   280  w/,  širokých   r50  ;//, 
polokruhových  ;  na  jižním  průčelí 
do  hlavní  lodi  široké  okno  gotické 
zazděno;   také   zazděno    okno    do 
pravé  lodi,  užší,  s  odkrytou  kruž- 


íť^ — g.. 


Obr.  163.  Mladá  Boleslav.    DSkanský  kostel. 
Záběh  přípory  do  kordonové  římsy  v   kostele. 

bou  (obr.  164.)  pozdně  gotických 
tvarů,  vysoké  3  m,  široké  TlO  m\ 
rovněž  do  levé  lodi  výše  položené 
a  užší  okénko  z  15.  stol.  se  zají- 
mavou kružbou:  nad  dvěma  nosy 
v  srdcovitém  otvoru,  plně  tesaný 
kalich,  široké  v  kružbě  116  ;//. 
(Obr.  165.)  V  koutech  lodi  pravé 
vestavěna  šnekovitá  scho- 
diště, jedno  na  kruchtu,  druhé  vedoucí  nad   klenbu. 

Vnitřní  zařízení:     Hlavní  oltář    moderně   gotický,    z   1.    1822. 
(Obr.  166.) 


Obr.  164.  Mladá  Boleslav.    Děkanský  kostel.  Okno 
v  levé  boční  lodi.    (Odkryto  v  červnu  1902.) 


202 

Kazatelna  rokoková.  Řečniště  čtyřboké:  boky  konkávní  a  zpro- 
hýbané,  spodek  stupňovitě  členěn,  svrchu  oblomená  římsa;  na  nárožích 
pilastry  a  na  konsolách  sochy  čtyř  sv.  otcův,  na  středu  v  kartuši  biblický 
výjev  v  reliéfu.  Stříška  bohatě  ořímsována,  se  sochami  sv.  evangelistů 
a  Panny  Marie.  Schodiště  novější.  Z  počátku  18.  stol.  (Obr.   167.) 

Postranní  oltáře  1.  Na  straně  epištolní  oltář  sv.  Josefa: 
tumba  rakvovitá,  architektura  sloupová;   predella  v  půdorysu  zprohýbaná, 


^ 


351^. 


Obr.  165.   Mladá  Boleslav.    Děkanský  kostel.  Kružba  okna  v  pravé  bočni  lodi. 
(Odkryta  v  červnu  1902.) 


na  nárožích  diagonální  podstavce  se  sloupky  vrtulovými  a  s  prohýbaným 
kládím;  nad  tím  nízké  patro  s  podobnou  římsou;  svrchu  nástavec  barokně 
vykrojený.  Na  predelle  a  kolem  obrazu  sošky  14  svatých  pomocníků. 
Hlavní  obraz  přemalovaný: ^umírající  sv  Josef;  v  nástavci  obraz  sv.  Trojice, 
nejvýše  řezaný  hierogram  IHS.  Z  počátku   18.  stol.  (Obr.   168.) 

2.  Na  straně  evangelní  oltář  Matky  Boží  bolestné:  v  tumbě 
Boží  hrob,  predella  s  řezanými  ozdobami  stuhovými,  sloupky  vrtulové 
nesou  kládí;  střed  apsidovitě  prohlouben,  v  něm  anděly  nesená  skříň  za- 
sklená, s  akanthovou  řezbou;  nástavec  z  volut  nese  lambrekin  a  hierogram 


Obr.  166.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.   Pohled  do  kněžiště.  Hlavní  oltář. 


MARIA  V  paprscích  korunovaný.  Ve  skříni  ze  dřeva  řezaná  Pieta  s  na- 
sazenými kovovými  korunkami  a  meči ;  plášť  vyšíván  kladeným  zlatem 
a  stříbrem.  Po  stranách  sochy  sv.  Prokopa  a  sv.  Vojtěcha,  na  římse  andělé 
a   Bůh  Ottc.  (Letopočty  nahoře.)  (Obr.   169.) 

3.  4.  Oltáře  v  postranních  kaplích  stejné  architektury  sloupové, 
pseudojonské.  Obraz  (r65  X  1  ^'0-  sv.  František  Xaver  křtí  indián- 
skou kněžnu;  vzadu  tlupa  Indiánů.  Částečně  přemalován.   Po  stranách  sochy 


204 

sv.  Petra  a  Pavla.  Nálevem  sv.  Anna  vyučuje  Pannu  Marii.  Úplně  pře- 
malován. Po  stranách  sochy  sv.  Jana  Křtitele  a  sv.  Jana  evangelisty.  Na 
každém  oltáři  6  renaissančních  svícnů,  kroužených. 


Obr.  167.  Mladá  Boleslav.   Kazatelna  v  děkanském  kostele. 


Monstrance  gotická,  stříbrná  z  1.  1468,  vysoká  057  w,  široká 
0*21  m.  Noha  kulatá,  zprohýbaná;  na  ní  čte  se  po  krajích  nápis  staro- 
gotický:  paniček  věneček  MCCCCLXVIII.  (Obr.  170.)  Na  stvolu  hranol 
prolamovaný,  se  čtyřmi  gotickými  okny,  rozdělenými  prutem,  s  kružbou 
a  štítky  nad  okny.   Lunula  v  skleněném  válci  měsícová,  po  stranách  gotické 


205 


fialy  s  oblouky,  v  nich  andčlé  -  po  každé  straně  jeden  s  věncem  v  rukou; 
nahoře  gotická  věž,  bohatě  článkovaná,  jež  končí  křížem  s  Pánem  Kristem. 
Monstrance  tato  byla  r.    1810  vykoupena. 


Obr.   168.  Mladá  Boleslav.   Děkanský  kostel.  Postraní.!  oltář  sv.  Josefa. 


Empirová  monstrance  mosazná  0  57  iii  vysoká,  bez  ceny  (z  ko- 
stela sv.  Jana). 

1 .  Kalich  vys  026  a  šir.  0087  ///.  Kupa  v  plášti  pokrytém  ornamenty 
rostlinnými.  Nodus  šestilaločný,  též  stonek;  na  lístky  palmové,  na  noze 
šestipruhové  nasazeny  hlavy  andílci  (3)  a  kartušovité  ozdoby  (3).  Barok 
s  vlivem  gotiky.  (Obr.   171.) 

2.  Kalich  vys.  0263,  šir.  0092  ;//.  Kupa  s  pláštěm  s  bohatou 
tlačenou    výzdobou.     Výjevy:    1.  Zdráv    buď,    králi!    (Kristus    se    třtinou.) 


206 


2.  Kristus  veden  na  horu  Kalvárii,  3.  Kristus  s  křížem  vyzdvižen.  Výje\y 
tyto  jsou  děleny  postavami  Adama,  Evy  a  anděla.  Na  nodu  tři  andělé 
nesou  růžové  guirlandy.  Na  stonku  kroužek  plný  s  andílčími  hlavami. 
Na  ploše  nad  nohou  stuhové  festony  ryté,  na  noze  reliéfy;  1.  Kristus 
přijímá  od   anděla  kalich,    2.   Kristus  bičován,   3.   Kristus  trním  korunován, 

kteréžto  výjevy  jsou  odděleny  an- 
děly (nepodařenými)  ve  stuhovém 
ornamente  v  jehož  vrcholu  jsou: 
sv.  Petr,  Panna  Maria  a  světec 
s  lebkou.  Na  podvalu  šestisegmen- 
tovém  pás  stylisovaného  orna- 
mentu  s    maskarony.    (Obr.   171.) 

Značka    M       M>         jéS  &N 

3.  Kalich  0-23///  vys  ,  0  097 
v  průměru.  Noha  šestikruhová, 
ornament  rostlinný,  tlačený;  na 
ploše  nohy  ke  stonku  kartušové, 
končící  v  liliovité  tvary;  nodus 
šestidílný,  na  kupě  plášť  tepaný 
z  rostlinných  ornamentů,  souměr- 
ných do  šesti  polí. 

4.  Kalich  vysoký  0'237  w, 
v  průměru  0088  m.  Noha  šesti- 
segmentová,  podval  0015  m  vys., 
nodus  litý  s  hlavami  andílků, 
plášť  na  kupě  s  ornamentem  pro- 
lamovaným: stuhy  spojené  a  pro- 
pletené guirlandy,  ze   17.  stol. 

5.  Kalich  0'22  m  vysoký, 
009  jn  široký.  Noha  šestikruhová, 
tlačená,  akantové  rosety,  stonek, 
šestiboký,  nodus  šestiboký.  kupa 
s  pláštíkem  z  prolamovaných  listů 
tulipánových.  Počátek   18.  století. 

6.  Kalich  z  1.  pol.  19.  století.  Noha  kruhová,  nodus  vásovitý,  na 
kupě  tlačená  réva.  (Obr.   171.) 

1.  Ciboriums  víčkem  0  29  m,  0115  m  šir.,  na  kupě  hrubé  ro- 
cailly,  nodus  třístranný  z  volut,  na  noze  šestistranné,  zprohýbané,  tlačené 
značky     ®        AD     (Obr.   172.). 

2.  Ciborium  vys.  0'243  7;i,  šir.  0084  m.  Kupa  s  retem  vydutým, 
plášť  z  růží  a  listů,  nodus  vásovitý,  noha  s  hrubě  tepanými  akanthy  a 
řadou  lístků.  Na  spodu  nápis:  DIS.  GIBORIVM  GEHERIG.  S  :  lOHANES  . 
KVRCHEN   ZU  IVNGEN  BVNZLAV.  DERZEIT  KVRCHEN  VATER  .  lACOB 


Obr.  169.  Mladá  lioleslav.  Děkansky  koitcl.  Postranní 
oltář  bolestné  P.  Marie. 


207 


CELLER  ANDREAS  SOMMER  A 
1668.  Víčko  barokní  s  rocailly 
novějšími,  se  značkami  jako  na 
1.   ciboriu. 

3.  C  i  b  o  r  i  u  m  vysoké  245  w. 
Na  spodní  straně  nohy  čte  se 
ZVR  ZEIT  KIRCH  VATER  lOHANN 
FLEISCHMAN  ZVR  ZEIT  PFA- 
RERS  PETER  RISE  GEORGIVS 
IVST. 

4.  C  i  b  o  r  i  u  m  rocaillové 
s  barokním  víčkem  a  krucifixem, 
celek  034  vi  vys.  Mosazné. 

5.  Ciborium  020  w  vys.. 
hladké,  z  konce  18.  stol.  Měděné. 

Kapsule  na  přenášení  hostií 
0"23  vi  vys.,  na  třech  volutových 
nožkách,  skříňka  oválová.  Z  18.  st. 

Pate  na  s  vytlačeným  mo- 
nogramem IHS,  barokní,  O"  17  vi 
vysoká,  na  ní  vyryta  ruka  Boží 
na  kříži. 

P  a  c  i  f  i  k  á  1,  vysoký  0'42  ;;/ ; 
noha  osmidílná,  zprohýbaná  tepa- 
nými rocailly  a  hlavami  andílčími. 
Kříž  rocaillový,  středem  ostatky  ve 
filigranové  ozdobě,  okraje  posety 
nepravými  drahokamy.  (Obr.  173.) 

Značky       ^  ^^  ^^ 

^  D 

Pacifikál  017///  vysoký, 
rokokový  a  druhý  O  235  m  vys., 
mladší,  rocaillové. 

Křtitelnice  jest  tak  stará 
jako  kostel  po  dostavění,  z  1.  1489. 
Cínová,  víko  z  měkkého,  boleslav- 
ského pískovce.  (Obr.  174.)  Vys. 
r37///,  v  průměru  0  71///.  Tři  nohy, 
dole  lví  tlapy,  nahoře  s  hlavou 
vousatého  muže,  nesou  číši,  po- 
doby hmoždířové.  Pod  gotickými 
arkádami,  jež  zdobí  gotické  kružby, 
kraby  a  fialy,  maska  staršího  muže. 


Obr.   170.    Mladá  Boleslav.   Děkanský   kostel.  Gotická 
monstrance  z  r.  1468. 


208 


bezvousého,  12krát,*)    později,    v   16.  stol.    sem    přidělané.     Nad  kružbami 
kolem  hořejšího  kraje  nápis  (viz  facsimile).  (Obr.   175.) 


Obr.  171.  Mladá  Boleslav.   Děkanský  kostel.  Kalichy  čís.  1.,  6.   a  2. 


Obr.  172.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.  Ciboria  č.  1.  (víčko  omylem  nasazeno  na  č.  2.),  2.,  4.  a  3. 


Před  hlavním  oltářem  stojí  dva  svícny  130m  vysoké,  mosazné: 
noha  věžovitá,  nodus  protáhlý.  Pod  svícny  ze  dřeva  řezaní  lvi  nesou  roh 
hojnosti  jakožto  podstavce.   Levý  (na  straně  evangelia)  má  nápis  na  noze: 


*)  Dle  inventáře  z  1.  1721  jmenuje  se:  12  apoštolů. 


209 


C  .  S  .  V  .  s 


uprostřed 

H  .  S  .  G  .  S  .  V  .  B. 


v  levo 

HERR  .  CASPAR  .  SCHWENCKFELT  .  APOTEKER  .  IN  .  DER  .  ALTSTAT 
GEBORNE  .  SCHINDLERIN  .  SCHENKEN  .  JN  .  DIESES  .  GOTTESHAVS 
SEINER  .  WERTHEN  .  MVDER  .  ZV  .  DANCKBARKEIT  .  VND  .  VER 

v  právo 

PRAG  .  VND  .  SEINĚ  .  HAVS  .  FRAV  .  W  .  HELENA  .  SCHWENFELDIN  : 
DISEN  .  LEVCHTER  .  FREIWILICH  .  GOTT  .  DEM  ALMECHTIGEN  .  VND  -. 
LIHNEN  .  SEGEN  v  ANNO  .   1  .  6  .  3  .  6  .  AM  .  HEILLIGEN  .  OSTERTAG  v 

163  6. 

Řádky  děleny  jsou   uprostřed   dvěma  erby. 

Druhý  svícen,  o   málo  silnější,  má  na  nudu  nápis: 


Tento  Swicen  gest  Daro 
božího  od  Pani  Kateržini 
Pana  Iakvba  Bvkowskiho 
keczti  a  k  chwale  przed 
havcziho  a  Matcze  Boži 
Panni  Marihe  ginak  Hromnicz 


Uprostřed 
mydlářský 
znak,    nad 

ním  F  III 
a  ještě  výše 

ležící  lev. 


WAN   DO   TOHOTO   CHRAMV 

Slowvttneho  MVZE 
Midlarže  Manzelkí 
NiE  Pana  Boha  wssemo 
den  Oczisstowani 

LETHA  PaNIE   1688.  (Obr.  176.) 


V  sakristii  truhla  železná  na  uschovávání  kalichů,  zámek  na 
devět  západů;  na  čelním  štítku  prosekávané  grotesky  (lvi,  andílci  .  .)  v  roz- 
vilinách  ryto  a  kaleno.  Z  počátku   17.  stol. 

Dvě  zpověd  ni  ce  třídílné;  střední  část  rovná,  postranní  s  prohnutou 
římsou,  na  rozích   dělící  vrtulové  sloupky  korintské. 

Lavice    patronátní     rokokové,   z    pol.     18.    stol.,    s    vyřezávaným 
postranicemi.  (Obr.   177.) 

K  lekat  k  o   rokokové,  skříně  vykládané,   valně  sešlé  z    18.  stol. 

Lavice  pro  lid:  postranice  s  řezaným  dekorem  stuhovým  a  rost- 
linným; čela  s  intarsií.  —  Z   první  pol.    18.  stol.   (Obr.    178.) 

Sochy  P.  Marie,  sv.  Barbory,  sv.  Kateřiny  a  arch.  Michaela,  dře- 
věné, asi  1  m  50  an  vysoké,  barokní,  na  konsolách,  visí  v  lodi.  Nad  nimi 
na  sloupech  empory  podobné  sochy  sv.  Václava,  Vojtěcha,  Ludmily  a 
Markéty.  Z  první  pol.   18.  stol. 

Skříň  barokní,  na  kulovitých  nohách,  dvojkřídlá,  2  w  vysoká  s  bo- 
hatou  intarsií.  Kytice  a  vásy  s  květinami;  nahoře  Pieta. 

Barokní  kropenky  z  červeného  mramoru. 

Pod  kruchtou  obraz  barokně  vykrojovaný  (3  X  1  "^O  w):  cesta  do 
Kafarnaum.  V  levo   jdou  dva  chodci  silnicí   kolem  rybníka,  v  zadu  město  ; 


Soupis  památek   hist.  a  uměl.  Pol.  okres  MI. -Boleslavský. 


14 


210 


ve  středu  kolem  stolu  apoštolově  a  Ježíš  žehnající  kalich.  Ve  dveřích 
stojí  překvapená  služebná.  Na  právo  pozývá  poutník  Ježíše  do  hostince. 
První  pol.   18.  stol. 

Na  empoře  ze  železa  kuté  raménkoz    1.  pol.   18.   stol.   (Obr.    179.) 
Náhrobky:    1.   Za  oltářem   sv.  Josefa  v  právo  ve   zdi  zasazena  jest 


1 

y^ffW^íH 

'<^^'^. 

^ 

^ 

■A 

Obr.  173.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel. 
Pacifikal   čís.  1. 


Obr.  174.  Mladá  Boleslav.  Děkanský   kostel. 
Křtitelnice  z  r.  1489. 


pískovcová  deska;  dlouhá  1*48  w,  široká  0  93;;/,  čtyřhranná.  Kolem  na 
okrajích  čte  se  nápis: 

^eía  ^anie  1640  it)  .  .  .  .  í^o  ^Hiinaícc  —   B.  "^úxa  a  ^aiula  3ÍVDfftoluu' 

^^aně  30  bne  '^^m\\)  mcji  11  a  12  boDinau  Úrokem)  — (2)í.  0otífr.  9íicMcr 

j  ^íe^ltetjna)  ...  —  ...  fweíjo  l\\v>o\  fiuiu]  lu  %am\  Ďofonal  a  jbe  lu  íointo 

(Uvnitř  na  desce)  mifté  pobř^^bcnl;  gcft  oc>e  faiuav-jc  3^MaíiDÍlameiieí)o  j  lUjtř^i^ 
ffcní  5  mrlíu^d).  aJioUiter  offa  cubent  bic  rogo  qiiifq  Iňaíor  \  Sic  tibi  bcfuncto 
bicere  bii  iubeaní.  ^d)  metě  baš  mein  (Srlofer  Icbet  |  iinb  irirbt  mié  bernncř)  I 
auš  ber  Grben  auffertoeáen  iinb  mcinc  aiujcn  iDcrbeu  ibiu  fe  bon  unb  řein 
frembber  3 ob  lli  ^ap. 


21  1 


Erb  šlechtický,  rozdělený  na  4  pole:  v  1.  a  3.  lvíček,  ve 
2.  růžice  v  pouzdru,  ve  4.   heraldická  lilie. 

2.  Za  oltářein  P.  Marie  po  straně  evangelia  do  zdi  zasazen 
jest  pískovcový  náhrobek  2  00  w  vysoký,  1  05  w  široký,  ovinutý 
kolem  na  všech  stranách  vinnou  révou  s  kompositní  deskou  krycí 
nahoře    i  dole.   Na  desce  čte  se  nápis : 

^eta  1677  biic  5.  dilic^na 
^iwot  fiuiu]  qafiU;  \V)\x\\m  bo= 
founla  33ulmbogna  2)iatrDna  pa 
ni  ^^Iniin  nčfbl)  po  Uro^cucni  '^l.vi 
mi  1'lbamouň  oí.  .Uaiilolui  5  Sftcrii 
biirgfii  (^3  ^JJÍ  (£  9íi;d;tař5Í  9)íč|ta  to 
boto  pojiiftaía  mboioa  fterajío  ma- 
i}c  iiičfu  fiocíio  ofoto  :  100  :  liíctb  5  íeř)OJÍ 
'JDíanf^elfřcbo  Mmciic  .   10  .  bitef  lunu 
ffno  a  SSnůfjat  :  :w  :  praíumifíhu 
aprannuKv^f  .  '-iO  .  tc^^  .  2  .  prapvaiun= 
ti)  hoc},dac\i    c,U'  10  tomto 
cbramé  ^>|.HÍn    io  obpoc^iim 
911   bLc  bLaboílaVcnl  jayilitlo  VpauV 


S 
5 

9 


H 


Erb. 


fDo  fe  bocjl  boÍpoDIna  nabVDe  ^ošcbnanl.     (Obr.  180.) 

Kromě  těchto  náhrobků  při  pobočných  oltářích  zachovaly 
se  ještě  jiné,  ale  úplně  vytřelé:  3.  před  oltářem  Panny  Marie 
bolestné  ve  dlažbě,  4.  nad  hrobkou  uprostřed  kostela  a  5.  ve  zdi 
v  právo  od  portálku  východního,  z  červeného  mramoru,  'jen  čás- 
tečně zachovaný.  (Pochovávalo  se  nejvíce  do  krypty,  která  jest 
pod  hlavní  lodí,  uprostřed,  kde  posud  uchovalo  se  mnoho  rakví ; 
v  17.  věku  zámožnější  měšťané  a  městky  odkazy  činili,  aby  byli 
v  této   kryptě  pohřbeni.) 

ZVONY.  Starodávná  7:  v  o  n  i  c  e  stála  za  děkanským  ko- 
stelem, u  klášterské  fortny;  dvakráte  v  krátké  době,  při  velkých 
požárech  shořela:  I.  1661  a  1692,  při  čemž  i  zvony  se  rozlily. 
L.  1701  byla  znova  vystavěna,  současně  s  děkanským  kostelem 
a  vysvěcena,  jak  hlásal  nápis,  nade  dveřmi  té  věže,  nízké  čtyř 
boké,  která   před  málo  lety  byla  pobořena  : 


■H 


o 


B 

Í4 


9 


B 


REVERENDISSIMVS   AC 
AMPLISSIMVS   D.   D.   MAV 
RVS   RAVCZKA    AD   SANCT. 
NICOLAVM  VETERO  PRA 


14^ 


212 


GAE    ABBAS   CAMPANAS 
AC   TVRRIM   POST   INCEN      . 
DIVM   CONSECRAVIT  AN. 
Dni  MDCCI  DIE  21.   IVNI  *) 

Neznámo  kdy  byla  opu- 
štěna a  zvony  přeneseny  na  věž 
bývalé  radnice,  nynějšího  soudu. 
Přístup  k  nim  jest  z  chodby 
radnicí.  V  místnosti  čtyřmi  pro- 
strannými okny  na  čtyři  strany 
otevřeném  visí  dva  velké  zvony, 
třetí  v  patře  vyšším  v  trámoví, 
» pozvánek*,  nejmenší,  v  lucerně. 

1.  Velký  zvon  »Maria<, 
má  výšky  TSO  in,  průměru 
180  iu.  Ucha:  masky.  Kolem 
horního     okraje     nápis:     VON 

DIeseM  VngLVCks  feVer 
Waren  WIr  zerfLossen 

SO  HAT  VNS  IOHANN  GEORG 

kVhner    zV    prag    WIe 
Vor  her  Vbergossen. 

Chronogram  tento  dává  leto- 
počet 1779.  Pod  nápisem  ko- 
lem zvonu  na  místě  rostlinné 
ozdoby  reliéfy:  1.  Božská  trojice 

v  září  paprsků  a  ve  sboru  an- 

-1- 
dělů,  2.  IHS  v  paprscích,  ob- 
láčcích, po  stranách  andělé; 
3.  Božské  oko  s  týmž  okolím 
a  4.  IHS.  V  mezerách  čtyřikrát 
se  opakují  dva  andělé  s  po- 
zouny a  jeden  s  vlaskými 
bubny. 
Na  plášti   Nanebevzetí  Panny  Marie:    u  hrobu    prázdného    seskupení 

jsou   apoštolově,    hledíce  vzhůru  do  oblak,   kde  vznáší  se  velebná  postava 

Mariina.  (Obr.  181.) 

Na  straně  protější  čte  se  obsáhlý  text: 
INCENDIO   a   IUD^IS  EXORTO   cum  ALIIS   IV   DIE  17   lULY  A  .   1761 
LIQUATA    REVIXI  A  .  1763  I  DIE   30  MARTY    1779   DENUO 


411 

-* 

^M 

fit 

....  ^  ^^^^^^^^B 

^ 

K^ 

I^H«T- 

s^-JH 

1% 

^^H 

Obr.  176.    Mladá  Boleslav.    Děkanský  kostel.    Svícen 
před  hlavním  oltářem. 


*)  (Rozpravy  Spol.  přát.  starož.  III.,  92.) 


213 


VORACI  I  VULCANO  SUBACT^  SUMPTIBUS    COMUNITATIS 
EODEM  I  ANNO  RESTITUT^  PATRIK   ME^E   CHAR^ 
IN   DEI   CULTUM   PRO  BENEDICTIONE  |  CANO  SVB   UMBRA 
ALTISSIMI  I  GLORIOSISSIMO  REGIMINE   IOSEPHI   SECUNDl 
IMPERATORIS   ET  CONREGENTIS  1  MaRI^E   THERESI^  VIDU^ 
IMPERATRICIS   HUNGARI^   ET  BOHEMIyE  REGINyE  | 

AC 
FAVENTISSIM1S  AUSPlcfíS 

CELSISSIMI   DOMINI   DOMINI   CAROLI   EG0N1S  SACRI  ROMANI    IMPE 
RÍÍ  PRINCIPIS  I  DE   FURSTENBERG   REGil   GUBERNIÍ 
PR^SIDIS  NEC   NON   HUYUS  REGNl   SUPREMI   PURGRA 
VY  I   ÍLLUSTRISSIMI   DOMINI  lOANNIS   DE   BIESCHIN 
INCLYTI  REGNI  BOHEMIA  SUBCAMERARÍI 

NEC   NON 
NOBILIS   DOMINI   MICHAELIS  DE   VASSERREICH   AUL^   lUDIClS 
PRO   MAGISTRÁTU   SEDENTIBUS  \  PRENOBILIBUS  AC 
CONSULTISSIMIS   VIRIS  | 

v  levo 

D  :  lOANNE  DIDAK  REGIO  ■  JUDICE  D  :  ANTONIO 
D  :  lOANNE  LANG   D  :   WENZESLAO 
D:  FRANC]  SCO  STORCH 

D  :  CAROLO   FETTERLE 

D  :   FRANCISCO   RAAB 

D  :   lOSEPHO   SOMMER    URBIS 

SCHERKS   D  :   lOSEPHO 

STABINIS 

v  právo 

BOSSY    PRIMÁTE    D  :   lOSEPHO   RENNER 
WSCHETEŽKA   D:   lOSEPHO   LIPAVSKY     ■ 
D:   FERDINANDO  NOWOTNY 

D  :   EMANUELO   LIPAWSKY 

D:    CAROLO   DELAV/OS 

SINDICIS   D:    ANTONIO   lOANNE 

CALASANTIO   RIER 

Uprostřed   mezi  ř.idky  erb  mřsti  Mlailé  Holeslavě. 

D  :    WENCESLAO  VRBA      D  :   lOSEPHO  TEIML    (místo  Teinil) 

D:   FELICE  BEZWARZOWSKY 

D:   lOANNE   HAFFNER. 

Na  dolejší    ovrubě  akanthové  listy  vzhůru   obrácené;    v  nich  tři  me- 
dailiony. 


214 

2.  Sv.  Václav,  má  výšky  098  ;;z  a  průměru  r39  w.  Ucha  s  maskami. 
Kolem  horního  okraje  nápis: 

Da  ICh  In  grosser  feVer  ;brVnst  zerfLossen  so  hat 
MICh  Iohann  georg  kVhner  zV  pra(>  Vber  GOSSEN  (t.  j.  1779). 


Obr.  177.  Mladá  Boleslav.  Děkanský  kostel.  Postrannice 
patronátnich  lavic  z  pol.  XVIII.  stol. 


Obr.   178.  Mladá  Boleslav.    Děkanský   kostel. 

Postrannice  kostelních  lavic  z  polovice 

XVIII.    stol. 


Pod  nápisem:    Boží    oko  v  záři    a    obláčcích,    jemuž    po    stranách   se 
klaní  andělé;   dále  dva  andělé   hrají  na  pozouny  a  jeden  tluče  bubny,  což 


Obr.   179.  Mladá  Boleslav.   Děkanský  kostel.  Ze  železa  kuté 
raménko    na  empore.  Z  pol.  XVIII.  stol. 


se  čtyřikrát    opakuje    —    Na    plášti    sv.   Václav    a  na    straně    protější    erb 
města  Ml.  Boleslavi  s  nápisem  dole  v  oblouku: 

ELEGIT   SOCIUM  SONITUS  SIBI   ME   PIA   MATER   ANNO    1779. 

Kolem  dolní  ovruby  akanthové  listí  vzhůru  obrácené. 


215 

3.  Sv.  Barbora,  visí  v  hořejším  trcámoví;  jeho  výška  076  w,  průměr 
107  »i.  Kolem  hořejšího  okraje  nápis:  (chronojrramm  dává  1779.)  (Obr.  182.) 

Pod  nápisem  reliéf:  IHS  s  anděly,  čtyřikráte  se  opakuje.  —  Na  plášti 
obraz  sv.   Barbory,   na   druhé  straně   znak   města   Ml.   Boleslave. 

s 


ípef(!é5ítSQfiiiii#^^  ^ 


m''y^1 


''VW\ 


'<^rW 


Obr.  180.  Mladá  Boleslav.    Děkansťý  kostel.    Náhrobek  čís.  2. 


V  lucerně  dva  cymbály,  nemají  ozdob  ani  nápisu;  není  pochybnosti, 
že  jsou  též  dílem  J.  J.  Kiihnera.  Slouží  k  vybíjeni  hodin  a  čtvrtí.  Větší 
má    průměru  071  w,  výsky  0-26;//,  menší  průměru  0*58  w,  výšky  O  20  w. 

Ještě  výše,  nad  lucernou,  v  menší  cibulovité  báni  skryt  jest  t.  ř. 
pozvánek,  jímž  se  po  klekání  dozvonívá,    za  zemřelé.     K  tomu  ukazuje 


216 


i  jeho  text.     Výška  jeho  0"37  ;;/,  průměr  0*46  m.     Ucha  dívčí  masky. 

Hořejší  lem  zdobí  listy  akanthové;  na  plášti  spatřují  se  reliéf  sv.  Jo- 

f-    sefa,  na  straně  opačné    boleslavský  lev.    Dolní  ovrubu  provází  nápis: 


5: 


i 


> 

z 
D 


^     5 


Ir 


o 

z 


'< 


á 


Obr.  181.  Mladá  Boleslav.   Děkanský  kostel.  Zvon  čís.  1.  Reliéf:   Nanebevzetí  P.  Marie. 


I  :  G  :  K  1779  1Hi  MORS  VT  SIT  FELIX  FVNDITE  CLAMO 
PRECES 

V  malé  věži,  okrouhlé,  visí  zvonek,  kterým  se  nyní  sice  zvoní 
umíráčkem,  jímž  však  před  časy  obec  a  konšelé  na  radnici  byli  svolá- 
váni. Má  průměru  0"6S  ?;/,  výšky  O  50  ?;/.  Kolem  horního  lemu  řadou 
křídloma  se  dotýkající  andělské  hlavičky;  pod  nimi  na  plášti  po  jedné 
straně  erb  města  Ml.  Boleslave  a  pod  ním  písmena:  I :  G  :  K  :  {Johann 


217 


Georg  Kúhner)  —  po  straně  druhé  Justitia   držíc  v  jedné  ruce  meč  a  v  druhé 
vážky  a  pod  ní;  CONVOCO  QVAERENTES  HOMINVM  IVDICIA   IVSTA. 

Vsanktusu  nad  děkanským  kostelem  visí  zvonek  průměru  (J  60  w, 
výšky  0"47  ;;/.  Nahoře  ověšen  jest  festony,  na  plášti  má  reliéf  archanděla 
Michala,  jenž  ďábla  potírá  a  dole  nápis:  Wm-  lOHANN  GEORG  KVHNER 
GOSS  mích  IN  PRAG  1761.  —  Zvonek  tento  slit  byl  po  velikém  požáru 
I.  1761,  zároveň  s  ostatními  zvony  na  šnekovou  věž  a  na  hlavní  věž,  kteréž 
sluly:    Maria,    Václav  a  Barbora.     Když  léta   1779  zvony  tyto  požárem   se 


Obr.  183.   Mladá  Boleslav.   Děkanství.  Vystavěno  r.   17iil,  opraveno  r.   1761. 


rozlily,  ve  100  letech  už  po  třetí,  zůstal  tento  zvonek  na  děkanském  kostele, 
což  se  shoduje  s  historickými  zprávami,  že  kostel  tímto  posledním  ohněm 
z  I.  1779,  ač  na  všech  stranách  kolem  zuřil,  zachvácen  nebyl.  —  Za  těch 
5  zvonů    (3  -[-  1   ve  věži  velké  a  1  ve  šnekové)  dáno  Kúhnerovi  700  zl. 

Před  kostelem  SOCHY  pískovcové  sv.  Jana  Nep.  a  Ignáce  z  Loyoly. 

Na  soše  sv.  Ignáce:  v  plastické  kartuši  na  podstavci  jest  monogram 
C  R  t.  j.  Carolus   Rossi.   Pod   kartuši  vyryt  jest  do  kamene  nápis: 

Sis   A   PESTE  TVIS   CON 

STANS  MeDICIna  sanIs  (—  1710). 
Na  soše  sv.  Jana   Nepomuckého  vyryt  jest  nápis: 

sISTE  CLIens 

ET  CorDe  pIVs 

Venerare  IoanneM  (=  1764). 


218 

DĚKANSTVÍ.  Stará  fara  boleslavská  stávala  v  židovském  městě, 
u  Bělské  brány.  Když  dvakráte  za  sebou  v  krátké  době  vyhořela,  přelo- 
žena na  radu  tehdejšího  děkana  a  vikáře  K  Rudlofa  ke  kostelu  a  zakou- 
peny k  tomu  dva  domky  židovské  na  východní  straně  tohoto  kostela. 
L.  1699  položen  základní  kámen  a  léta  1701  na  sv.  Ondřeje  byl  děkan 
do  nové  farní  budovy  uveden.  Brzy,  léta  1761,  17.  července  i  děkanství 
vyhořelo  při  velikém  požáru,  načež  nynější  budova  podporou  děkana 
K.   Rossiho   byla  postavenu. 

Nynější  děkanství  jest  budova  jednopatrová  s  okny  podvojnými 
(v  patře)  a  se  dvěma  štíty.  Na  každém  jest  attika  s  vásami  na  rozích. 
Každý  štít  členěn  jest  plochými  pilastry  s  volutami  dovnitř  stočenými. 
Vrchní  štítky  trojúhelníkové,  ořímsované,  vyplněny  jsou  květinovým  štukem. 
(Obr.   183.) 

Dolejší  síně  jsou  sklenuty,  valené  s  lunetami,  chodby  s  křížovou 
klenbou  bez  žeber.  V  patře  ve  vestibulu  jsou  rozvěšeny  portraity  bole- 
slavských děkanů:  Ad.  ze  Šolců  (1713-49),  K.  Rossiho  1754  —  1772, 
V.  Beránka  1794—1813,  V.  Káry,  P.  Durdíka  a  F.  Paříka  —  a  ještě 
jednoho;  pak  papeže  Řehoře  XVI.,  arcibiskupa,  biskupa  a  císaře  Františka 
Lotrmského.     Na  stěnách  jsou  namalovány  tyto  nápisy  s  chronogramy  ^ 

(qVIs  fVIt  eXItIo  teMpLo  tVrrí  aeDIbVs  IstIs?    i 

'  I  HEBR^VS   CVIVS   LaBOR    EST   FRaVS,   NOTA   Sl   NONlSJ 

I  qVIs  non  aVgVstas  aC  tVtas  DIXerít  ^Des        i 
2  \  -  1762. 

IqVas  VI Vo  antIstes  Caesar  beneDIXerIt  ore.?    I 

qVIs  fVerIt  CaroLVs  rossI  satIs  Vna  LoqVetVri 
aeDes  qVaM  proprIo  Is  renoVans  InstrVXerat  ^=1762. 

AERE.I 
Na  děkanství  chovají  se  pečetidla  z  l.   1786.    1800  a   1829. 

KOSTEL  SV.  JANA  NEPOMUCKÉHO,  na  Novém  městě,  stál 
za  branami  města,  na  tehdejším  předměstí,  na  hřbitově.  L.  1362  připomíná 
se  jako  farní:  po  plebánovi  fr.  Mikulášovi,  jenž  dobrovolně  resignoval, 
fr.  František  praesentován  od  velmistra  řádu  johannitského  Havla  z  Lem- 
berka.  Osazován  byl  kněžími  řádu  svatojanského,  kteří  měli  fjoblíže  kostela 
svou  komendu,  a  vykonávali  všechny  funkce  farní.  Ve  válkách  husitských, 
I.  1421  zašla  komenda  tato  a  kostel  se  stal  filiálním,  až  Bohuslav  Joach. 
Hasištejnský  z  Lobkovic  kolem  1590  zřídil  při  něm  kněze  luteránského. 
Od  té  doby  se  kolem  něho  soustřeďovali  Němci,  až  utvořili  zde  německou 
kolonii  a  kostel  svatojanský  německým  se  nazýval.  Péčí  německých  kolo- 
nistů byl  zrestaurován,  když  1.  1629  prudkou  vichřicí  střecha  s  něho  byla 
snesena.  L.  1706  věž  výše  vztýčena,  při  čemž  primas  Logotte  báň  ozlatil 
a  Vil.  Bleyweis  kříž  na  ni  posadil.  L.  1727_  byl  kostel  znova  vystavěn 
v  nynější  své  podobě;  1.  1761   při  velkém  požáru  shořela  střecha,  čímž  od 


219 

jisté  záhuby  zachráněn.  Tehdy  koncem  18.  stol.  užívalo  .se  ho  jen  ku  vo- 
jenským bohoslužbám  —  neopravoval  se  a  sešel  tak,  že  1.  1800  bohoslužby 
v  něm  zastaveny  a  1.  1812  prolán  dražbou  V.  Lauterbachovi  za  1257  zl. 
anticipačních;  po  3  léta  jako  kůlna  sloužil  všedním  potřebám.  Oltář  sv.  Jana 
Křtitele  přenesen  k  sv.  Havlu,  jiné  kostelní  věci  rozprodány.  Než  z  dobro- 
volných darů  byl  1.  1816  obnoven  a  posvěcen  sv.  Janu  Nepomuckému, 
kdežto  dříve  po  veky    byl    jako    většina    kostelů    johannitských    posvěcen 


li!  I    i    1 1' 


"^^ 


fsSP-'''-'F^^^^^Si 


Obr.  184.  Mladá  Boleslav.  Koste!  sv.  Jana  Nep.  na  N.  Městě.  (Po  opravě  1902—4.) 

sv.  Janu  Křtiteli.  Oltář,  kazatelna,  stolice  koupeny  z  Lysé,  ze  zrušeného 
tamního  kostela  klášterního.  Tuto  historii  kostelíka  připomíná  černá  deska 
nad   hlavními  dveřmi,  s  po/.lacenými  slovy.   L.    1902. — 4.   opraven. 

Jest  to  budova  jednolodní,  baroková,  s  věží  na  západě,  z  osy  po- 
stavenou. (Obr.    184.  a   185.) 

Věž  (strana  její  =  575  ;//  dl.)  do  prvního  patra  původní,  gotická 
z  lámaného  kamene,  nárožníky  pískovcové,  hladce  tesané;  v  přízemí  na 
straně  jižní  stlačený  oblouk  hrotitý,  s  hladkým  osténím  z  kvádrů.  Z  pří- 
zemí nesklenutého  vede  (nyní  zazděný)  portálek  stlačeně   hrotitý  s  vyšpa- 


220 


letovaným  hladkým  ostěním  pískovcovým.  Věž  má  v  polopatrech  okna 
ovální,  ve  svrchním  barokní;  kryta  jest  plechovou  cibulí  s  lucernou.  Vnitřek 
věže  rozdělen  povály;  schodiště  v  něm  vede  na  kruchtu  k  prostému  barok- 
nímu portálu  a  ke  zvonům. 

Stavba  kostelní  rná  stěny  členěné  pilastry  na  vysokých  soklových 
patkách;  rohy  jsou  zaobleny,  kolem  oken  chambrany  maltové;  vchod  od 
severu  má  pískovcovou,  profilovanou  chambranu,  nad  ním  dřevěná  deska 
se  známým  nápisem.  V  zaoblených  rozích  dekorativní  výklenky,  v  některých 
pískovcové  sochy:   sv.   Josefa  a  sv.  Jana   Nepom. 

Do  kouta  mezi  lodí  a  věží  (na  západě)  přistavěna  předsíňka,  ploše 
krytá.  (Při  opravě  1904.  sbourána  a  stejně  sbourán  i  poitálek  vedle  ní, 
vedoucí  na  bývalý  hřbitov;  byl  goticky  hrotitý,  s  hladkým  opažením  a  nad 
ním  barokní  vyzděný  štít  trojstranný,  prázdný.) 


Obr.   185.  Mladá  Boleslav.  Kostel  sv.  Jana  Nap.  Půdorys  (před  shořením 
postranního  portálu  a  předsíňky). 


Kněžiště  obdélné,  6w/  dlouhé,  7'80  m  šir.,  se  dvěma  okny  polo- 
kruhem překlenutými.  Oblouk  triumfální  polokruhový,  v  koutech  do 
lodi  oblé  vyzdívky.  Loď  dlouhá  1440  ?//,  široká  11  ;;/,  obdélná,  se  třemi 
páry  oken  polokruhem  zaklenutých,   vchody  dva  po  stranách,  třetí  pod  věží. 

Z  kněžiště  vede  portálek  do  sakristie,  klenuté  valené,  nově  pře- 
stavěné (1902). 

Prostor  kostelní  sklenut  křížově  bez  žeber,  kříže  jsou  děleny  pásy; 
v  kněžišti  jedno  travée,  v  lodi  tři.  Pod  cípy  lunet  přízední  pilastry  s  římso- 
vými hlavicemi.  Kruchta  dřevěná,  na  sloupech,   bez  ceny. 

Hlavní  oltář,  slušné  dílo  barokní  z  počátku  18.  století  (z  1727), 
kdy  kostel  znova  vy.stavén.  Architektura  tabernaklu  jest  v  půdorysu  zají- 
mavě uspořádána  :  tvoří  kupolovitou  stavbu  s  kopulí  podepřenou  na  sloupech 
a  karyatidách  andělů.  Vše  poseto  řezbami  pásků  a  akanthů,  bílé,  částečně 
zlaceno.  Na  dvířkách  reliéf:  Večeře  Páně.  V  postranních  apsidových  vý- 
klencích malé  modelly  oltáříků  sloupového  typu,  s  nástavci,   sloužícími  jako 


221 

reliquiáře.  Kládí  celého  tabernaklu  zprohybáno  a  posázeno  anděly.  Mensa 
rakvovitá,  s  hlavami  andělů  na  nárožích  a  reliefcin  Obětování  I  saka.  Na 
mense  sochy  Mojžíšova  a  Aronova,  po  stranách  brány  pilastry  ozdobené, 
s  nástavci,  v  jichž  ploše  reliéfy  světců:  jeden  zapisuje  rodokmen  Ježíšův, 
druhý  život  Mariin  a  vásy,  dekorované  pěknými  reliéfy  (allegorie  víry 
a  naděje),  item  hlavami  andílčími.  Nad  branami  sochy  andělů  v  životní 
velikosti.  Za  oltářem  vzadu  na  stěně  v  rámu  barokně  vykrojeném  obraz 
sv.  Jana  Nepomuckého,  z  pol.  18.  stol.,  jenž  sem  byl  přenesen  1.  1815  ze 
zrušeného  kláštera  v  Lysé. 

Mřížka,  dělící  kněžiště  od  lodi,  ladně  v  půdoryse  prohnutá,  dře- 
věná, do  výplní  vsazeny  mřížky  z  volut  a  pásků. 

Kazatelna  na  sloupu  s  kruhovou  základnou,  čtyřboké  řečniště 
s  karyatidami  andílků  a  oválnými  kartušemi  prázdnými.  Stříška  s  deskami 
desatera   Božích   přikázání  a  andílky;  z  první  pol.   18.  stol. 

Postranní  oltáře  byly  při  poslední  restauraci  odstraněny.  Var- 
hany nové.  Lavice  s  pěkně  řezanými  postranicemi  týchž  motivů  jako 
v  děkanském   kostele.   První  pol.   18.   stol. 

Náhrobky:  1.  Do  jižní  zdi  lodní  zasazen  jest  náhrobek  pískovcový, 
vys.  1'50  ;«,  šir.  0'52  m.  Nahoře  v  kříži  osmirohém  erb,  krokev;  nad  přilbou 
poprsí  s  vlajícími  vlasy.  Po  stranách   picí  rohy.  Pod  znakem  nápis: 

VIATOR 
STA   ET   LEGE 
HOC   SUB   LAPIDE   RECONDITÍ  .  JACENT 
CINERES 

Reverendissimi  ac  Illvstrissimi  domini 
Leopoldi  liberi  Baronis  de  Rvmp  Ordinis 
Tevtonici  Eqvitis  Comendatoris  Comend^  ramer 

STORFFENSIS  EX   BaLIVIA   ALTENBIESENSI   NEC  NON 
INCLIT^   REGI0=  CAESARE^QVE  TEVTONICvE   Legio 
NIS  LOCVMTENENTIS   SVPERIORIS,   QVl   VLTIMVM   VIT^ 
DIEM   HABVIT    1     OCTOBRIS   1753. 

EN   MODICVM    TEMPVS   LEOPOLD   QVO   INPULVERE   DORMIS 
RVRSVS   AT   EVIGILAS,   CVM   TVBA,   SVRGE,   VOCAT. 
MORTVVS   EST  TERRIS  NITIDO  SEDVIVIS  OLYMPO 
MORS  VBI   NON   REGNAT,   VITA   SALVSQVE   DATVR 
LAETA   TAMEN   SÍT  HVIC   DVM   DORMIT   LVXQVE   SALVSQVE 
VT  QVEAT   ALME   TVVM   CHRISTE  VIDERE  DIEM 

ITA 

EX   CORDE   VOVET   SINCERVS 

G  .  A  .  P 

T. 


222 

2.  Z  věnčí,  v  týchž  místech  lodi,  zasazen  jest  pískovcový  pomník 
důstojníku,  jenž  v  bitvě  u  Hohenfriedberka  1.  1745  byl  raněn  a  v  Mladé 
Boleslavi  pak  zemřel;  jméno  větráním  odpadlo.  Při  kopání  základů  k  domu 
čís.  3.  našel  se  pískovcový  kříž  s  nápisem  z  15.  věku,  jenž  chová  se 
v  museu;  mimo  to  veliké  hromady  kostí  ze  společných  hrobů  na  někdejším 
tomto  městském  hřbitově. 

Zvony  zavěšeny  jsou  v  trámoví  na  kostelní  věži: 

1.  Zvon  >Jan«,  prům.  O  62  ;«,  výš.  O  48  w.  Kolem  horního  okraje 
vínek  laurový  a  pod  ním  pásek  rozvilinový.  Na  plášti  reliéfy:  sv.  Václav, 
Madonna  s  Ježíškem   korunovaná,  sv.   Jan    Křt.   a   nápis: 

Z  V  Eren  Gottes  Vndt 

DES  HeILIGEN  JOHANNIS   BaPTISTAE 

Patroni  Dieser  Teitschen 
klerchen  zv  ivng  bvntzel 

IST   DIESE   GLOCK  AVF   VNKOSTEN 

DER  Selben  Gegossen   WORDEN 

Anno  i67i. 

JACOB  Celler,   Andreas  Sommer 

KiRCH  Vater. 

2.  Zvon  s  nápisem  gotickým,  z  něhož  jen  slovo  Mariam  je  zřetelné; 
sluje  Marie.  Na  plášti  reliéf  Pána  Krista  na  kříži.  Vysoký  062  m,  v  prů- 
měru 0*74  ;;;.  (Facsimile  (obr.   186.) 

<žmni^uiur.r.abroc£8hi^iUimnogD:|iii6rroyn':!!uani^:%iuccap!}fit:::niuH:Ť:Hi^:L^i;^^ 

Obr.  186.   Mladá  Boleslav.    Kostel  sv.  Jana  Nep.    Nápis  na  zvonu  řis.  2. 

3.  V  sanktusníku  visí  zvonek  vys.  045  w,  šir.  050  m.  Ucha  hladká, 
u  koruny  guirlandy  z  dubových  listů  se  vkládanými  reliéfy  andílků.  Na 
plášti   reliéf  sv.   Jana   Nep.   a   nápis:   C.  BELMANN   ME  FECIT  1819. 

BÝVALÝ  SBOR  ČP:SKÝCH  BRATŘÍ  (později  CHRÁM 
SV.    VÁCLAVA,  naposledy  vojenské  skladiště). 

V  Ml.  Boleslavi,  kde  bylo  sídlo  bratrských  biskupů  a  kde  se  častěji 
bratrské  synody  konaly,  měli  Bratří  svůj  sbor  —  při  bývalém  klášteře 
i  svůj  zimní  sbor,  ale  ty  nepostačovaly,  a  tak  1.  1554  vystavěl  Arnošt 
z  Krajku  sbor  nový,  t.  ř.  velký,  jenž  vyniká  svou  prostorností  nade  všechny 
kostely  boleslavské,  a  o  svátcích  velikonočních  dne  23.  března  u  přítom- 
nosti velikého  množství  lidí  slavnostně  jej  otevřel. 

Byla  to  budova  prostorná,  ale  jednoduchá,  jako  Bratří  nebyli 
přátelé  nádhery.  I  vnitřní  zařízení  bylo  prosté:  nebylo  v  něm  oltářů,  ani 
soch,  obrazů  —  jen  stěny  a  sloupy  byly  pomalovány  texty  z  písma  svatého. 


223 

Písmo  bylo  ozdobné,  barvy  černé,  s  červenými  inicialkami  a  výraznými 
slovy.  Dosud  v  presbytáři  pod  maltou  prodírá  se  Dmnus  a  na  sloupu 
v   hlavní  lodi : 

tebe  a  iiieiini  prc  .  .  .  iiccíif 

biibc  íobč  IW\  .  .  . 

\afá  iinitc  nebo  nciiui\cíc  .  .  . 

Na  kasetovém  stropě  v  presbytáři  z  podmaltí  vyzírá  freska,  jak  andělé 
klaní  se  kalichu. 

Nový  sbor  měl  mnoho  nepřátel;  stále  docházely  s  hůry  zákazy,  jimiž 
se  zde   Bratřím  schůze  zakazovaly,  až   1.    1602  byl    úředně  zavřen   a   kolíni 


Obr.   187.  Mladá  Boleslav.    Velký  sbor  Č.  Bratří,  později   kostel  sv.   Václava. 


zabedněn.  Ještě  před  vydáním  majestátu  1  1608  byl  znova  otevřen,  když 
byl  z  fisku  i  s  ostatním  bratrským  majetkem  od  Petra  Voka  z  Rožmberka 
vykoupen.  L.  1623  v  lednu  Bratřím  odiiat  naposledy  a  navždy,  starší  pak 
v  Jednotě  do  večera  měli  se  z  města  vybrati.  Obrácen  byl  ku  potřebám 
katolickým,  1.  1624  vysvěcen  ku  poctivosti  sv.  Václava,  oltář  a  jiné  potřeby 
z  kostela  děkanského  sem  přeneseny,  za  to  staré  malby  na  stěnách  za- 
bíleny, aby  bylo  setřeno  vše,  co  by   na  Bratry  upomínalo. 

Bohoslužby  konaly  se  zde  jen  občas;  v  té  době  častěji  byl  opravován, 
jak  hlásají  nápisy:  tak  nad  hlavním  portálem  uvnitř  budovy  jen  stěží  se 
čte  nápis,  zabílený:  Seta  ^anie  1751  bne  19.  3íugu|"ti  bobilencb  Xcnto  érám 
X^am  6.  aBaqlauia  '^.'ati-ona  Čjcffcbo  UMiicnť;,to  "^írji  'Ii>clfcm  Clíar^i  Muč  .  .  . 
Na  západním  konci  pravé  lodi  na  vnější  zdi  šneku  čte  se  nápis  tento: 
:^eta  Xhwúc  1671  ^lí^l^iH"^"^  iiařlaĎťwi  loboto  dnibcbo  ^abiifiu  luujbliň^^cno 
toto  ©taiucni  ^^^i-^^cícbncbo  Siur^c  ^cina  (ibiiumba  í^amlifa  lobo  cvifu  bicfaiia 
td)o\  núefta  mlaíiebo  bolcflalua  nab  ip-^eiMu  a  .UanouMiifa  ítarobolcflaiiiifcbo,  lc\ 


224 

tDfragi   nařisene^o   vicaria  Foranea   3a  Slat  .  .  .    S-  9)í.  ©j.   ^ana  eíidjtarse 
^aim  'graníifffa  Columbana. 

L.  1787  byl  kostel  tento  zrušen  a  prodán  vojenskému  eráru,  jenž  zřídil 
tu  vojenské  skladiště.  Za  vojenské  správy  byl  častěji  upravován,  opravován 


Obr.  188.  Mladá  Boleslav.    Bratrský  sbor.  Půdorys  (před  opravou  r.  1905;. 


Obr.  189.   Mladá  Boleslav    Bratrský  sbor.  Řez  podélný  (před  opravou  z  r.  1905). 


a    zpustošen  tak,    že  ho  nemohli  déle  potřebovati    a    prodali  budovu   tuto 
obci   Ml.  Bole.slavi  1.    1899  za  2600  zl.;   Museum  jej   letos  opravuje. 

Jest  to  rozlehlá  budova  renaissanční*)  se  zbytky  gotických  motivů, 
orientovaná,  trojlodní,  bez  věže.    (Obr.   187.,   188.  a   189.)  Stavební  ma- 


*)  Vrchní  stavební  rada  při  českém  místodržitelství  R.  Vomáčka  charakterisoval  jej  : 
basilika  s  goticko  renaissanční  úpravou.  (Úř.  zpráva  podaná  c.  k.  ministerstvu  z  r.  1904.) 


225 

terial:  lomový  kámen  a  cihly;  nárožniky,  římsy,  portály  z  pískovce,  klenby 
cihlové.  Kolem  celé  budovy  obíhá  sokl  s  pískovcovou  sešikmenou  římsou. 
Západní  průčelí  ploché,  ukončené  štítem  attikovým,  s  trcjjúhclnikfjvým 
nástavcem,  což  činí  dojem  svatyně  ;  attika  v  novější  době  postranními  vy-  | 
zdívkarni  zabrána  do  štítu  a  znesvářena.  Nástavec  dělen  po  výši  dvěma 
římsami  a  zakončen  dvěma  volutami.  V  attice  uprostřed  kruhový  otvor, 
obložený  pískovcem.  Nároží  opřena  hranolovými,  nahoru  se  úžícími  pilíři 
s  jehlanovitým  zakončením.  Sokl  ovinuje  se  kolem  nich  kruhem.  Ve  středu 
portál  hrotitý  s  pískovcovou  chambranou,  ploše  profilovanou,  vysoký  3  w, 
široký  rSO  ;;/,  nad  ním  vyložená  římsa.  V  přízemí  vedou  do  postranních 
lodí  okna,  jižní  se  zachovaným  lomeným  ostěním  z  pískovce,  druhé  roz- 
šířené; vedle  toho  proražena  dvě  nová  okna  (otvory),  a  druhý  vchod  do 
severní  lodi,  který   letos  při  opravě  byl  zazděn. 

Podélné  strany  mají  podobné  portály  ve  středu,  v  přízemí 
čtyři  okna  lomená,  v  patře  menší.  Na  jižní  straně  jedno  v  přízemí  za- 
zděno, na  severní  zazděna  všechna,  až  na  malé  čtyřboké  otvory;  na  obou 
stranách  v  patře  proražena  na  kruchtu  větší,  čtyřboká  okna  nyní  zazděná. 
Na  okapních  římsách  sgraffitovaný  vejcovec. 

Původní  pultové  střechy  postranních  lodí  zvýšeny  a  celá  budova 
pokryta  společnou  sedlovou  střechou  plechem  krytou. 

Kněžiště  dlouhé  6  40  ;«,  široké  (na  nejširším  místě)  930///,  za- 
končeno jest  polokruhem.  Zdivo  členěno  kolem  celé  budovy  obíhající 
římsou,  se  zbytkem  sgraffita.  Na  jih  zazděný  vchod,  též  na  severu  do 
bývalé  sakristie  barokní,  ze  17.  stol.  Tři  okna  hrotitá,  sahající  až  do 
1.  patra,  ale  zkrácená,  nad  nimi  v  lunetách  klenby  tři  okna  okrouhlá. 
Letos  vybourána  a  nalezeny  stopy  po  kružbách  a  prutech  dělících. 
Klenba  valená  o  třech  lunetách,  jichž  cípy  sbíhají  na__nmsovité  konšely, 
ze  štuku,  ukončené  kapkami.  Na  hranách  klenby  štukové  pásky,  v  plochách 
kasety  a   poloviční  rosety,  v  nich  stopy  freskových  obrazů. 

Loď  hlavní  dlouhá  3150;//,  široká  8  80///,  sklenutá  valeně,  výška 
klenby  14"20;/ž;  pět  párů  ostrých  lunet  bylo  podobně  štukem  kasetováno. 
Do  lodí  postranních  otvírá  se  v  přízemí  pěti  páry  obloukův  (šířka  oblouků 
do  postranních  lodí  520  ///,  výška  6  40  m)  sklenutých  polokruhem  na  čtyři 
páry  sloupův  a  pár  pilastrův.  Patka  sloupů  jest  římsovitá,  s  prostým  pro- 
filem, dřík  válcovitý,  hlavice  toskánská  s  přesahujícím  abakem.  Arkády 
mají  vnější  archivolty  profilovány.  Nad  kordonovou  římsou  otvírá  se  pět 
párův  obloukův  do  empor  nad  postranními  loďmi,  jichž  výška  jest  360  ///, 
sklenutých  na  čtyři  páry  pilířňv  a  dva  páry  polopilířů;  hlavice  pilířů  římso- 
vité,  hranolové  dříky  hladké,  archivolty  profilovány  stejně  jako  v  přízemí. 
(Obr.  190.)  Poslední  travée  lodi  zabrána  kruchtou;  v  přízemí  sklenut 
segmentový  oblouk  na  polopilíře  s  římsovitou  hlavicí  a  podobnou  patkou, 
přistavěné  k  poslednímu  páru  sloupův. 

Postranní  lodi,  dlouhé  jako  loď  hlavní,  široké  každá  5'45  /;/, 
i  empory    nad  nimi    souhlasně    rozděleny    čtyřmi    páry    příčných    pásův, 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.   Pol.   okres  Ml.  Boleslavský.  15 


226 


> 


-f    - 


aC^f^^l 


Obr.  190.    Mladá  Boleslav.    Bratrský  sbor.    Pohled  do  budovy,  vyklizené  r.   1902. 

polokruhem  sklenutých  na  pilastry,  přistavěné  ke  sloupům  a  pilířům  hlavní 
lodi,  a  na  stejný  počet  nástěnných  a  koutových  pilastrů  s  římsovitými 
hlavicemi.  —  Klenby  křížové  bez  žeber  skoro  vesměs  sneseny  při  adaptaci 
pro  vojenské  skladiště;  zachovány  jen  v  posledním  poli  hlavní  lodi  pod 
kruchtou.  V  koutě  jižní  lodi  na  západě  vestavěno  r.  1671  šnekové  schodiště 
3"40  m^  na  kruchtu  a  nad  klenbu;  portály  do  něho  vedoucí  pravoúhlé,  s  pís- 
kovcovým orámováním,  barokním ;  šnek  z  pískovce  osvětlen  malými  okénky. 


227 


Stěny  a  sloupy  kostela  popsány;  v  rámech  z  páskův  a  vlnovek 
napsány  gotickou  majuskulí  a  minuskulí  a  renaissanční  lapidárkou  citáty 
z  písma  svatého  české  i  latinské;  písmena  čím  výše  větší.*) 

KLÁŠTER  PIARISTSKÝ  na  hoře  Karmeli.  (Obr.  191.)  Dle  Schal- 
leia  byl  kostel  tento  a  při  něm  klášter  vystavěn  1.  1345  od  Beneše  z  Mi- 
chalovic  a  vysvěcen  od  opata  benediktinského  řádu,  Oldřicha  ;  dle  jiných 
zpráv  1.  1354  Beneš  z  Michalovic  uvedl  do  něho  nových  10  mnichů,  z  řádu 
minoritského;  byl  už  tehdy  za  starožitný  pokládán.  Od  Husitů  byl  vytlučen, 
kolem    1.    1500    odevzdán  Českým    Bratřím,    kteří    z    kostelu    tohoto    sbor 


Obr.   191     Mladá  Boleslav.    Pohled  na  klášter  Piaristů   a  Uostel  sv.  Bonaveiuury. 


bratrský  udělali  a  na  místě  bývalého  kláštera  dům  bratrský  zbudovali 
a  horou  Karmel  nazvali;  v  něm  bylo  sídlo  bratrských  kněží,  biskupů, 
bratrská  škola  a  alumnát;  sem  svolávány  i  synody  všeho  bratrstva  z  Cech, 
Moravy  i  Polska  Po  bitvě  bělohorské  dán  od  císaře  Karmelitánům,  kteří 
se  k  němu  táhli  jen  podle  jména  jeho  >Karmel«;  1.  1630  však  uvedeni 
do  něho  Minoritě,  kteří  jej  znova  nuzně  vystavěli  v  letech  1675 — 1711, 
ale  1.  1784  jej  z  vůle  císařské  musili  odstoupiti  Piaristům,  když  bylo 
piaristské  gymnasium  z  Kosmonos  do  Ml.  Boleslavi  přeneseno. 

Rajský  dvůr  jest  obklíčen  se  tří  stran  kvadraturou,  čtvrtou  (vý- 
chodní) zavírá  kostel  sv.  Bonaventury.  (Obr.  192.)  Kolem  na  všech 
stranách  dole  jest  ochoz,  sklenutý  křížově  bez  žeber.  V  západním  křídle 
vestavěna  věž,  hranolová;  v  prvním  i  druhém  patře  po  okénku  střílnovém; 

'}  Mezi  tiskem  objeveny  pod  omítkou  erby  paní  Boh.  z  Zástřzez,  Aleny  z  Selnbergka, 
Marty  z  Veselíce  a  pana  Ad.  z  Krayku  s  nápisy  a  obraz  8  blahoslavenství. 

15* 


228 

ve  třetím  u  zvonů  okna  polokruhem  sklenutá.  Zdi  věže  bývaly  do  nedávná 
sgraffitovány  rustikou  rýhovanou:  pod  okny  uchoval  se  vyrytý  letopočet:  1583 
—  tudíž  z  doby  bratra  Kalefa.  Nad  věží  pne  se  báii,  lucerna,  makovice,  kříž. 
Na  zdi  ochozu  visí  obrazy:  Sv.  Josef  Kalasanský  učí  dítky;  nad  obrazem 
nápis:  SCHOLAE  VERITATE.  Na  druhém  týž  světec  rozdává  obrázky; 
nápis:  PIAE  CHARITATE.  Z  pol.  18  stol.  Z  každého  rohu  východy.  Do- 
lejší síně  sklenuty  též  tak.  Do  patra  vedoucí  schody  sklenuty  nízkou 
klenbou  křížovou.  Hořejšek  všude  s  plochými  stropy. 


39!t 


Obr.   192.  Mlará  Boleslav.  Piarislský  klášter  s  kostelem  sv.  Bonaventury 
Půdorys  (před  opravou  1902  —  4). 


V  patře  na  chodbě  visí  obrazy:  1.  Kněz  piarista  drží  ruku  na  knize. 
Pod  obrazem  nápis: 

Ven.  P.  Franciscus  a  Matře  Dei  Schol.  Piar.  Ven.  Clycerij  a  Chro 
strenuus  in  vitae  |  integritate  imitator  ab  ipso  B  Patře  plurimum  commen- 
datus  obiit  PvOmae  |  Martii  An   1623,  Z   18.  stol. 

2.  V  oválovém  rámci  iVIadonna  korunovaná  s  Ježíškem  korunovaným, 
s  hvězdou  na  plášti.  Porušený.  Z  pol.    18.  věku. 

3.  Obraz  svaté  Barbory  stětí ;   u  nohou  poražený  kat.   Z  pol.  18.  stol. 

4.  Sv.  Josef;  z  pol.   18.  stol. 

V  bývalé  síni  slavnostní,  v  1.  patře,  rozvěšeny  jsou  obrazy  většinou  za- 
kladatelů piarist.  koUejí ;  portréty  jsou  svěží,  čisté,  se  všemi  odznaky  a  dekora- 
cemi, v  dřevěných  černých  rámech,  kopie  z  18.  st.  Velikost  104  w^í  X  0S4m. 


229 

Jsou  Lo:  1.  Franciscus  Pržehorzovsky  Comes  de  Pržehorzov  S.  Caes. 
Maj.  II  In  Regno  Bohemiae  Locumtenens  Domus  Beneschoviensis  Scholar. 
Piar.   Fundator. 

2.  lacobus  Ernestus  ě  Comitibus  de  Liechtenstein  S  „  R  ,,  I  „  Princeps 

00 

et  Primas  1 1  Germ"  Archi  :  Epus  Salisburg'"  Collegii  Schol.  Rar.  Albo  „  Aquae 
in  Silesia  cum  Seminario  Fundator.   Přemalován. 


Obr.   193.  Mladá  Boleslav.   Piaristský  klášter.  Ponrait  hr.  Čerjiína,   zakl.  gymnasia 
v  Kosmonosich. 


3.  Franciscus  S  „  R  „  I ,,   Comes  de  Magnis  Dns  in  Strážnic,  CoU.  Schol. 
Piar.  Stražnicensis  Fundator. 

4.  Anna    Magdal^    Saxo  :  Lauenburg'*    nata    de  ||  Lobkovitz    Collegii 
Schol.  Piar.  Schlakoverdae  Fundatnx. 

5.  Carolus  ě  Comitibus  de  Liechtenstein  S  „  R  „  1  ,,  Princeps  et  Epus  | 

co 

Olomuc  „    CoUegior    Schol,,    Piar,,    Cremsiriensis     cum    Seminario,    Frey- 
bergensis  et  Vetero  Aquensis  Fundator. 

6.  Frebonia  de  Pernstein    primi    in  Bohemia    Schol.    Piar,  ||  Collegii 
Litomifslii  Fundatrix. 

7    Bernardus  S  ,  R  ,,  I  ,,    Comes  de  Martinitz  Supremus    in  Regno 
Bohemiae  Burggravius  etc.   Coll.  Schol.   Piar.  Slanae  F. 


230 

00 

8.  Franciscus  Ludovicus  Princeps  Palatino  :  Neoburgicus  Archi  Epus 
et  Elector  ||  Moguntinus  Equitum  Teutonici  Orď^  Magnus  Magr  Collegii 
Schol.  P.  Freudentalii  F. 

9.  S  ,,  R  .,  I„  Princeps  Lud.  Georg.  Simpertus  Marchio  Badensis  et 
Hochbergen  ,,  Land  1 1  gravius  Sausenberg.  etc.  Coll.  Schol.  Piar.  Rasta- 
diensis  et  Kirchbergen  :  F. 

10.  lacobus  Hermannus  S  :  R  :  I :  Comes  Tschernin  de  et  in  Chudenitz 
Supremus  1 1  Regni  Bohemiae  Burggravius  Coll.  Schol.  Piar.  Cosmonofsii  F. 
(Obr.   193.) 

11.  Norbert.  Leopold.  Liebsteinskij  S,  R  ,  I ,  Comes  á  Kolowrat  Schol. 
Piar.  Richnovii  F.   anno   1715. 

12.  Margaretha  Vidua  Comes  de  Waldstein  ||  nata  Comes  de  Tschernin 

Fiiia  Fundatoris  hujus  Schol.  Piar.  ||  Coll    et   in  hoc  Ipsa  quoque  SS  Thliae 
Studii  A.   1723  Fundatrix. 

Obraz  Sv.  Josefa  Kalasanského  1'60  m  y^  V20  m.  Světec 
s  rukama  vstříc  dětem  napjatýma,  v  rouše  kněžském;  dítky  v  kroji  18.  věku; 
v  oblacích  Matka  Boží  s  děťátkem.  Slušná  práce,  temnějšího  koloritu, 
z  pol.  18.  věku. 

Obraz  Ukřižovaného,  z  pol.  18.  stol.,  poškozený,  jinak  dobrá 
práce.   r60  m  X  0^5  w. 

Sv.  Josef,  pěstoun  Páně,  drží  děcko,  po  straně  na  zemi  tesařské 
náčiní;  pol.   18.  stol.  (přemalován). 

Obraz  kněze  s  křížem  a  knihou  v  rukách.  Dole  nápis  velice 
poškozený:  Ven,,  P.  Petrus  á  Nativit:  B.  V.  dono  curationum  et  omni 
virtutum  generel].  .  .  illust.  oblit  Romae   17  Oct.  A.    1643  *  A.   177. 

Na  věži  visí  zvony: 

1.  Sv.  Bonaventura,  široký  0  61  w,  vys.  050  m.  Kolem  horního  kraje 
věnec  laurový,  pak  nápis:   S.  BONAVENTVRA  ORA  PRO  NOBIS  DOMINE 
MDCCV;  pod  nápisem  pásek  drobných  rozvilin.  Na  plášti  reliéfy:   1.  Matka 
Boží    s    tělem    Páně    v  klíně ;    2.    sv.    Bonaventura    s    pastýřským    křížem 
3.  sv.  František  z  Assisi ;  4.  zvonařský  znak  Pricqueyův  s  I :  P : 

2.  »František«:  kolem  koruny  vínek  laurový,  pak  nápis:  NOS  PROTEGE 
ET  OMNIA  MÁLA  PROCVL  REPELLAS  FRANCISCE.  Pod  tím  vlys  z  do- 
mácích květin  uvitý.  Na  plášti  ozdoby :  1.  Madonna  korunovaná  s  Ježíškem; 
2.  znak  zvonařský  a  pod  ním  letopočet  1726;  3.  Ukřižovaný;  4.  sv.  František 
Xaver.   Výška  0"40  m,  průměr  049  ví. 

3.  »Sv.  Donát*  :  vys.  029  ;;/,  průměr  0*34  ;;/.  Kolem  hořejšího  kraje 
festonky  zavěšené ;  na  plášti  reliéf  sv.  Donáta  a  pod  ním  na  desce : 
S  DONATVS.   Po  stranách  I  •    C   •  L.   —  ANNO   1741. 

4.  Zvonek  v  sanktusu:  vys.  0  33  m,  šir.  039  w.  Kolem  koruny  nápis: 
4-  S  :  ANTONI  ORA  PRO  NOBIS  ANNO  1722.  Pod  tím  vínek  laurový.  Na 
plášti  reliéf  sv.  Jana  Nepomuckého  a  sv.  Antonína  —  mezi  nimi  andílci 
hlavy   Pricqueyovské. 


231 

KOSTEL  SV.  BONAVENTURY  přiléhá  těsně  na  straně  vý- 
chodní ku  klášteru.  Spolu  pnou  se  na  »hoře  Karmeli<  a  vévodí  údolí 
jizerskému.   (Obr.   194.)  Obrácen  jest  k  severozápadu. 

Prostá  budova  s  obdélnou  lodí  a  krátkým  kněžištěm,  krytá  valbou- 
Nad   presbytáři  sanktusová  vížka  se  zvonkem. 

Průčelí  jest  ozdobeno  nad  kordonovou  římsou  sdruženými  plochými 
pilastry  s  římsovými  hlavicemi,  mezi  nimiž  ve  štukovém  rámu  obraz  Ma- 
donny,  právě  přemalovaný.  Po  stranách  nástavky  s  volutami  několikrát 
zavinutými.  Štítek  trojúhelníkový,  s  lomeným  kládím  a  železným  tepaným 
křížem  v  akroteriu. 


Obr.  194.  Mladá  Boleslav.  Pohled  na  kostel  sv.  Bonaventury  u  kláštera. 


Presbytář  zavřen  jest  pěti  stranami  pravidelného  osmiúhelníka 
Má  disposice  pro  pět  oken,  z  nichž  dvě  na  stranu  klášterní  nejsou  pro- 
ražena; okno  za  oltářem  v  závěru  jest  tvaru  elipsového,  ostatní  polokruhem 
překlenuta  a  silně  špaletována. 

Sakristie  nová,  přistavěná  r.  1902.  za  oltářem  na  stranu  severozápadní. 

Oblouk  triumfální  nižší,  polokruhový. 

Loď  obdélná,  se  třemi  páry  oken;  okna  na  straně  klášterní  jsou 
zazděna.  Mezi  okny  stojí  pilastry  velice  hmotné,  jež  zabíhají  hluboko  do 
lodi;  za  nimi  jsou  umístěny  vedlejší  oltáře,  takže  tvoří  šest  otevřených 
kaplí.  Pilastry  jsou  mohutným  římsovím  pokryty,  na  něm  spočívá  klenba. 
Na  pilastrech  v  koutech,  v  kaplích,  stoji  jehlany  na  ornamentálních  pod- 
stavcích. Klenba  křížová  bez  žeber.  Rozdělena  jest  hladkými  pásy  polo- 
kruhovými na  tři  pole.  (Obr.    195.) 


232 


Kruchta  později  přistavěna,  na  straně  jihových.  Spočívá  na  dvou 
pilířích  a  dvou  polopihřích.  Podklenuta  jest  třemi  křížovými  poli.  Do  lodi 
otvírá  se  třemi  oblouky,  z  nichž  prostřední,  v  němž  umístěny  jsou  varhany, 
jest  větší,  s  ozdobou  bossážovou.  Balustráda  dřevěná  na  zděném  spodku, 
dovnitř  uprostřed  jest  vypjata.  Strop  plochý.  Po  jedné  straně  okno  polo- 
kruhem překlenuté,  do  protější  strany  proraženy  dvoje  dvéře:  jedny  do 
kláštera    na  chodbu,    druhé    do  šneku,   jímž  se    sestupuje    do    podkruchtí. 


Obr.   195.   Mladá  Buleslav.  Kostel  sv.  Bonaventury.  Pohled  do  kněžiště  (před   opravou  1902—4). 


Portál  do  východní  stěny  lodi  pravoúhlý,  s  pískovcovým  ostěním,  na- 
hoře lomeným,  se  segmentovou  římsou  profilovanou;  cvikly  jsou  vyplněny. 
Nade  dveřmi  letopočet:  A*'  1711. —  Druhý  portál  do  přístavku  se  cham- 
branou.  Dvéře  v  obou  jsou  stejně  intarsovány  řezbou  akanthovou,  spirálně 
se  proplétající  z  1.    1711. 

Hlavní  oltář.  Predella  dřevěná  ozdobená  sloupky  a  mřížkováním. 
Nad  tabernaklem  baldachýn  a  nápodobená  monstrance  ve  svatozáři.  Po 
stranách  cínové  svícny,  z  nich  dva  těžké,  076  m  vysoké,  pokryté  rozvilinaiDÍ 
akanthovými  a  nepravými  drahokamy  z  poč.  18.  stol.  Na  predelle  andílkové, 
sochy  sv.  Prokopa  a  sv.  Vojtěcha,  nad  východy  za  oltář  sv.  Antonín  Pad. 
a  sv.  Josef.    Oltářní   obra?   na  zdi   v   bohatém   rámu  akanthové  a  mřížkové 


233 


řezby,  nesený  dvěma  anděly.  Na  obraze  sv.  Bonaventura  v  rouíe  kněžském, 
po  straně  anděl,  u  nohou  andílkové,  v  pozadí  Zjevení  Páně.  Na  vršku  rámu 
erb.  V  nástavci  sv.  Trojice.  Na  zadní  straně  autor  se  poznamenal:  Philyppus 
Leubner  Pinxit  Reichenbergae  A"  1777.  (Obr.    196.) 

Postranní  oltáře:  první  a  druhý  řádu  sloupového,  posvěcené 
zakladatelům  řeholí  minoritské  (sv.  František  klečí  s  rukama  k  nebi 
rozpiatýma)  a  piaristské  (sv.  Josef  Kalasanský  přivádí  dítky   k  oltáři, 


Obr.   19Ó.  Mladá  Boleslav.    Kláštenii  kostel  sv.  Bonaventury.  Hlavni  oltář  s  obrazem   sv.   Bonaventury. 

(Po  opravé  r.  1904.) 


v  oblacích  Madonna).  —  Po  stranách  prvého,  levého,  sochy  sv.  Anto- 
nína Pad.  a  světec  s  mitrou  u  nohou.  V  nástavci  sv.  Trojice.  Na  tumbé 
řezba  místo  antipendia:  uprostřed  2  erby  pána  z  Bubna,  po  stranách 
narození  Páně  a  drak,  na  nějž  padají  z  IHS  paprsky.  (Obr.  197.)  —  Xa 
druhém  po  stranách  sochy  sv.  Jiří  a  sv.  Pavla,  v  nástavci  sv.  Josef,  na 
tumbě  řezba:  očistec,  k  němuž  ukazují  mnichové  mladému  muži.  (Obr.  198.) 
Oba  oltáře  z   1.    1711,  oba  obrazy  i    tubernakula  novější. 

Oltáře  třetí  a  čtvrtý:  na  ploše  dřevěné  nahoře  voluty  a  římsoví. 
Na  levém    obraz    Madonny    na  dřevě  (z  konce   17.   stol.)    s   korunkou, 


234 


po  stranách  sochy  dvou  archandělů.  Na  vrchu  hierogram  MRIÁ  pod  balda- 
chýnem, nad  ním  císařská  koruna.  Na  pravém:  obrazy  (oltářní)  sv.  Antonín 
asv.  JanNepom. ;  po  stranách  dva  archandělé,  na  vrchu  hierogram 
a  koruna  česká.  Oba  oltáře  z  pol.  18.  stol.,  též  rám  na  obr  Madonny. 
Pátý  oltář:  v  zasklené  skřínce  sousoší  Pie  tas,  pod  tím  obraz 
abatyše    (sv.  Otilie),    po    stranách    sv.   Václav    a    sv,  Jan  Nep.    V  nástavci 


Obr.  197.  Mladá  Boleslav.  Kostel  sv.   Bonaventiiry.  Řezba  na  pravém  oltáři:  Narození  Páně. 


Obr.  198.  Mladá  Boleslav.  Kostel  sv.  Bonaventury.  Kezba  na  levém  oltáři:   Očistec. 

pět  ran  Pána  Krista,  na  vrchu  Dobrý  pastýř.  Z  pol.  18.  stol.,  socha  Matky 
Boží  starší  (ca   171 1 ). 

Na  místě  šestého:  Ukřižovaný,  častěji  přepracovaný,  skoro 
nový;  socha  pod  křížem,  v  nástavci  Bůh  Otec  a  Duch  sv.  —  všechno 
barokové  po  r.    1750. 

Kazatelna:  řečniště  čtyřboké  s  vypnutými  stranami,  na  nich  řezby 
akanthové,  pozlacené.  Na  stříšce:  lambrekin,  holubice,  evangelisté,  na  vrchu 
Dobrý  pastýř.  Z  času    1711,  se  změnami  na  stříšce   z   19.  stol. 


235 

Lavice  (12-}- 12):  postranice  bohaté  řezané  (rozviliny  akanthové), 
zpočátku  18.  stol.  (1711).  —  Kropenka  z  čeivt-ného  mramoru,  na  noze 
oválového  řezu  s  patkou,    mísa    okrouhlá,    vypoukle    profilovaná,    barokní. 

Kalichy:  1.  Vysoký  0  255///,  noha  nová  (1810J,  s  ozdobou  květi- 
novou a  třemi  medaillony,  v  nichž  obrazy  svatých  malované  na  porcelánu  ; 
nodus  nový,  pláštík  s  tepanými  reliéfy  Madonny,  Panny  Marie  na  nebe 
vzaté,  sv.  Anny  a  sv.  Joachima.  Z  poč.   18.  stol. 

2.  Vysoký  022  m,  0  09  ///  v  průměru.  Noha  a  nodus  nové  (1810), 
kupa  dekorována  vinnými  hrozny  (jako  noha).  Z  pol.   18.  stol. 

3.  Ciborium  0'23  ;//  vys.  Noha  nová,  číše  s  akanthovými  rozvilinami, 
v  nichž  sv.  Jan  Nep,,  Kristus,  sv.  Josef  a  světec-mnich.  Na  víku  rozvilinový 
dekor,  křížek  s  nepravými  drahokamy. 

Pacifikál  vys.  0'34 ///.  Na  spode  vyryto  LK  1772.  Noha  elipsová, 
vroubovaná,  kříž  postříbřený,  v  barokové  schránce  kříž  se  svatými  ostatky. 
V  gloriele  andílci  hlavy,  nahoře  holubice. 

Monstrance:  1.  Na  oválové  noze  nasazené  štítky  stříbrné  a  ne[)ravé 
drahokamy;  trojnásobná  zář,  v  ní  také   kameny.  Z  poč.    18.   stol. 

2.  Noha  novější  (1810);  nahoře  sv.  Josef  Kalas,  se  žáčkem,  dole 
sv.  Jan  Nep.,  po  stranách  andělé;  kolem  rámeček  řeménkové  a  mušlové 
ozdoby.  Pol.   18.  stol. 

3.  Prostá,  bez  ozdob  z  pol.   18,  stol. 

Ornát  z  poč.  18.  stol.  Na  kanavě  zlatými  a  stříbrnými  nitkami 
vyšívané  slunečnice  a  granátová  jablka;  ovruba,  podšití  nové. 

Uvnitř  kostela  do  zdi  lodní  zasazen  pískovcový  kámen  pamětní 
s   nápisem : 

Miss^  Omneš  ad  Altaria  Hvjvs  Ecclesi^  Pro 
summis  pontificibvs  cardinalibvs  protectoribvs 
Ordinis  ac  Fratribvs  Defvnctis  ab  Ejvsdem 
Ordinis  Dvmtaxat  Sacerdotibvs  Qvandocvnqve 
Celebrat^  Indvlto  Altaris  Privilegiati  Perpetvo 

GaVDENT  VIGORE  BREVIS   BENEDICTI   PaP^   XIII 

Die  XXXI  Janvarý  Mdccxxv 

ÍNSVPER  Miss^  Omneš  Inobitvs  Velalio  die  Pro  Ejvs- 
dem Envnciatis  Personis  Ac  etiam  Pro  Více 

PROTECTORIBVS   ORDINARYS   LOCI   BENEFACTORIBVS 

Ipsísqve  Fratribvs  &  Monialibvs  Svbjectis 

HORVMQVE   TANTVM   GENITORIBVS    A    QVOVIS 

Sacerdote  Celebrat^  Eodem  Perpetvo 
Altaris  Privilegio  Cadente  ex  Indvlto 
Benedicti  PapvE  XIV  Die  iv  Septembris 

mdccli  +  + 


236 

Naproti  ve  zdi  chrámové  po  straně  evangelia  byl  pamětní  kámen 
s  nápisem : 

Altare  Hoc  OmniPotenti  Deo  in 
HONOREM  SS  Trinitatis  Erectum 
Privilegio  Qvotidiano  Perpetuo  ac 
Libero  Pro  Omnibus  Defunctis 
Ad  Ouoscunque  Sacerdotes 
Vigore  Brevis  benedicti  papae 

XIV  DIE  IV  OCTOBRIS  MDCCLI 

Insignitumatque  a  Ministro 
Geněrali  Ordinis  Die  IX  Mensis 
Marty  MDCCLIII  Designatum 

Před  kostelem  ve  zdi  klášterní  DVĚ  KAPLE,  čtyrboké,  členěné 
plochými  pilastry  s  římsovitými  hlavicemi,  kanelovaným  vlysem,  jenž  nese 
římsu  profilovanou;  na  vrchu  štítek  trojúhlový,  ořímsovaný.  Otvor  do  kaple 
sklenut  polokruhově.  V  jedné  nástěnná  malba:  Narození  Páně  »verbum 
caro'.  dole  proroci  s  citáty  z  písma  svatého;  ve  druhé  křest  Páně  »Fon- 
dere  feci  liijnum  aridum«.  Malba  silně  poškozená  pozdější,  kaple  z  počátku 
18.  století. 

KOSTEL  A  HŘBITOV  SV.  HAVLA.  Starší  hřbitov  býval 
u  SV.  Jana.  L.  1539  koupila  obec  zahradu  od  Jiříka  Chloumeckého  ku 
pohřbívání  mrtvých,  proto  zval  se  tento  hřbitov  > pohřební  zahradou* 
a  onen  >krchov  v  městě*.  Pochovávalo  se  na  obou,  svatohavelský  byl 
hlavně  pro  České  Bratry.  Pánové  z  Krajku,  rodina  česko-bratrská,  zřídili 
si  tu  svůj  pohřební  stánek,  kostelík  a  v  něm  kryptu,  v  níž  byli 
všichni  pochováni.  Z  jich  rakví  zachovala  se  jen  cínová  paní  Marty  z  Ve- 
selíc (Památky  Arch.:  Díl  XV.).  L.  1559  byl  kostelík  sklenut;  1.  1599  dal 
Jan  Hyttych  sklenouti  kůr;  1.  1596  Mik.  z  Bubna  přistavěl  kapli,  jež  se 
nezachovala.*)  V  kostelíku  tomto  měii  svůj  > pohřeb*  i  jiní  velmožové 
z  bratrské  šlechty  v  Boleslavště,  jejichž  epitafia  se  v  kostele  ve  dlažbě 
zachovala,  ovšem  velice  vyšlapaná.**) 

*)  Na  Willenbergově  pohledu  jest  ji  viděti:  s  vysokou  okrouhlou  věži  v  zá- 
padním koutě  hřbitova. 

**)  V  presbytáři  pod  oltářem  sv.  Floriána  jest  náhrobek  šlechtičny  z  rodiny 
Bubnů  na  Březně;  podobně  z  téže  rodiny  jsou  epitafia  pod  lavicemi  v  lodi,  v  levo ; 
v  právo  pod  lavicemi  byly  kameny  se  jmény  pánů  z  Harasova,  Vliňských  .  .  .,  které 
byly  dobře  čitelné,  které  jsem  ještě  1.  1892  četl,  nyní  však  tam  nejsou;  zachovaly  se 
dvě  kamenné  desky  v  zadu  v  právo,  už  pod  kůrem,  1"50  w  dlouhé,  na  druhé  se 
čte:  leía  panic  Mor;  m  itcířli  p^•)c^  liuatijin  R}artinEm  íioíumala  ňumt  fumi  urnjcua 
pani  .  .  .  Dole  erb  Hložků  ze  Žampachu. 


237 

L.  1735  na  žádost  tehdejšího  děkana  Šolce  byla  přistavěna  ny- 
nější věž. 

Kostelík  sv.  Havla  jest  stavba  pozdně  gotická  —  jednolodní,  s  barokní 
věží  (přistavěnou)  na  straně  jižní.  (Obr.  199.  a  200.)  Zdivo  budovy:  lomový 
pískovec,  opěráky,  ostění,   římsy  a  nárožníky  z   tesaných   kvádrů. 

Kněžiště  jest  opřeno  dvěma  opěráky  o  dvou  profilovaných  římsách, 
jich   svršek  (nad  druhou    římsou)    skosen.    Čtyři   okna    (závěrové    zazděno i 


1 

h> 

Obr.   199.  Mladá   lioleslav.  Pohled   na  kostel  sv.  Havla. 


s  hladkým    pískovcovým    ostěním,    bez    kružby.    Hlavní    římsa    pískovcová 
s  hlubokým  žlábkem. 

Loď  obdélná,  na  obou  stranách  opřená  opěráky  (celkem  čtyřmi), 
stejnými  s  oněmi  v  kněžišti,  z  nichž  nárožní  (na  straně  jižní)  jsou  diafronálně 
přistavěny.  Tři  páry  oken  hrotitých.  Do  východní  strany  prolomen  portálck 
gotický  (zazděný)  s  ploše  profilovanou  pískovcovou  chambranou.  Mezi  loď 
a  kněžiště  na  sz.  vestavěno  .šnekové  schodiště,  v  půdoryse  oválné, 
cihlové,  se  čtyřmi  okénky  střílnovitými,  s  portálkcm  pravoúhlým  a  vyplně- 
nými kouty.  Mezi  nárožím  a  prvním  opěrákem  sakristie  s  pískovcovými 
nárožníky;  portálek  k  ní  bez  ostění,  nad  ním  okénko  s  mříží  z  protína- 
jících se  oblých  prutů.  Na  téže  straně  západní  mezi  prvním  a  druhým 
opěrákem  přistavěna    barokní    předsíňka    zděná,  s  rohy    zakulacenými; 


238 


pravá  strana  lisenovaná,  s  oknem,  v  levé  portál  s  římsou  (ve  středu  segmen- 
tově prohnutou),  na  dveřích   barokní  zámek  a  přítuha. 

K  jižnímu  průčelí  přistavěna  věž  čtyrboká  (délka  strany  6'10  m), 
hranolová,  trojpatrová.  Kolem  věže  obíhá  okapní  římsa  kostelní;  po  krajích 
vystupují  široké,  sdružené  pilastry,  na  pískovcovém  soklu,  nesoucí  kládí 
hladké;  rohy  skoseny  a  ukončeny  pod  římsou  okapní  (přečnívající)  kon- 
solou.  Okapní  římsa  na  straně  průčelní  nad  středem  lomena  trojúhelníkově, 
V  přízemí  vchod  s  pískovcovým  rámem  a  římsou;  okno  v  prvním  patře 
segmentem  sklenuto,  s  pískovcovou  chambranou;  ve  druhém  patře  na  jižní 
straně  čelní  hluboká  nika,  v  ostatních  okna  ovální,  ve  třetím  patře  na  všech 
stranách  široká  okna  polokruhová.  Po  stranách  věže  na  průčelní  straně 
lodní  vyzděny  attiky  z  cihel,  ukončené  prohnutými  nástavci  s  okénky. 
Kůrková  mansarda  věže  nese  lucernu  s  cibulovitou  střechou. 


Obr.  200.  Mladá  Boleslav.   Kostel  sv.  Havla.  Půdorys. 


Vnitřek.  (Obr.  201.)  Kněžiště  6in  dlouhé,  820  m  široké,  zakončeno 
polokruhem,  okna  ven  lomená,  dovnitř  se  čtyrbokou  špaletou  (závěrové  za- 
zděno). Zebra  závěrové  klenby  prostého  profilu,  z  nichž  dvě  jsou  skrácena 
triumfálním  obloukem,  nesena  jsou  ve  výši  3-20  m  (od  podlahy)  kuželovitými 
konsolami  iobr.  202);  svorník  se  znakem  městským  na  štítku.  (Obr.  203.) 

Oblouk  triumfální  kulatý,  0  50;;/  silný,  na  straně  do  kněžiště 
hladký,  do  lodi  s  archivoltou  mělce  profilovanou,  v  náběhu  ©římsován. 

Loď  obdélná  7  20;//  dlouhá,  ]0'40  ;;^  široká,  s  okny  stejně  jako 
v  kněžišti  upravenými,  na  jichž  ostění  viděti  nasazení  vylámaných  kružeb. 
Čtyři  pole  křížové  klenby  bez  žeber,  s  htanami  ostře  vyznačenými,  bez 
svorníků.  Lunety  ostré,  cípy  klenby  neseny  konsolami  římsovitými.  Na 
příčných  pásech  ve  středu  štítky  dva  kulaté,  prostřední  kosočtverečný, 
na  nichž  při  opravě  namalovány  znaky:  zemský,  městský  a  šlechtický 
s  nápisy  o  obnově  1.  1813  a  1865.  V  posledním  poli,  kde  z  kruchty  vchod 
jest  do  věže  a  kde  původně  zajisté  bylo  okno  proražené  v  jižním  průčelí, 
jest  vyklenutá  luneta,  spočívající  na  konsolách  podobných  jako  v  lodi.  — 
V  západní  zdi    portál   do  sakristie,    pravoúhlý  s  pískovcovým    opažením. 


240 


s  otupenými  hranami,  1"82  m  vysoký  a  0'76  ;;/  široký;  sakristie  sklenuta 
křížově  bez  žeber.  —  V  téže  stěně  jest  hlavní  portál,  z  předsíňky, 
hrotitý.  (Obr.  204  )  Archivolta  profilována  mělce  jen  do  náběhu,  po  stranách 
dva  ploché  pilastry  (s  tesanou  arkádou,  obdélníkem 'a  kruhemj  přerušené 
lisenovou  římsou  a  nesoucí  římsové  hlavice;  ve  cviklech  plastický,  styliso- 
vaný  akanth  (dvojí);  v  okrouhlém  tympanonu  s  profilovanou  lemovkou 
vytesán  v  polovičním  reliéfu  vavřínový  věnec,  stuhami  přivázaný,  v  němž 
prázdný  štítek  vykrojovaný.  Na  dveřích  gotické  závěsy  a  zámek.  Pravou 
stranu  předsíňky  zaujímá  schodiště  na  kruchtu,  vedoucí  k  portálu  upra- 
venému v  bývalém  okně,  jehož  profil  ostění  dosud  zachován.  —  Na 
jižní  straně  zabírá  celou  šíř  lodi  kruchta,  podklenutá  třemi  křížovými 
klenbami,    s    ostrými    hranami    na    římsovitých    konsolách.     Pod    kruchtou 


Obr.  202    Mladá  Boleslav.  Kostel  sv.  Havla. 
Konsola  v  kněžišti. 


Obr.  203.  Mladá  Boleslav.   Kostel  sv.  Havla. 
Svorník  v  kněžišti. 


vchod  do  podvěží  podobně  sklenutého,  s  výklenky  ve  stranách.  Poprsnice 
kruchty  zděná,  plochá,  nesená  třemi  segmentovými  oblouky,  sklenutými 
na  dva  čtyřboké  pilíře  a  na  dvě  nástěnné  římsy.  Z  kruchty  vede  oblouk 
polokruhový  do  patra  věže,  hladce  křížem  sklenutého. 

Hlavní  oltář  (přenesený  sem  z  kostela  sv.  Jana)  má  rakvovitou 
tumbu  a  na  ní  řezanou  kartuši.  Po  stranách  na  branách  za  oltář  sochy 
sv.  Jana  Nep.  a  sv,  Václava;  kolem  tabernakulu  na  podstavcích  a  kon- 
solách sochy  andělů  s  rohy  hojnosti  a  svatých:  Agathy  a  Vavřince.  Nad 
tabernakulem  na  volutách  skřínka  barokně  upravená  s  římsovím,  nárožními 
pilastry  a  řezaným  hierogramem  MARIA  v  paprscích;  ve  skřínce  vosková 
soška  Ježíška.  Porůznu  rozestavené  reliquiáře  s  dracounovým  dekorem. 
Šest  řezaných  svícnů  barokních.  Oltářní  obraz  na  plátně  v  rámu  barokně 
vykrojeném,  nesený  dvěma  anděly,  s  ozdobami  řezaných  akanthů,  s  Božím 
okem  a  korunou  českou:  sv.  Jan  křtí  Pána  Krista  v  řece,  v  pozadí  stromy 
a  výhled  do  hornaté  krajiny,  zbořená  architektura;  nahoře  Bůh  Otec 
a  andělé.   Z  první  pol.    18.  stol.   (1720; 


241 


Oltář  sv.  Floriána,  v  presbytáři:  po  stranách  sochy  sv.  Antonína 
poust.  a  sv.  Františka  mnicha,  uprostřed  reliéf:  sv.  Florián  hasí  hořící 
město,  v  rámci  mušlovitém  s  nástavcem,  v  němž  zeje  oválný  otvor  pod 
lambrekinem,  kde  někdy  asi   býval  obraz.  Z  pol.   18.  stol. 

Oltář  Panny  Marie  s  pískovcovou  mensou;  nad  ní  predella  roko- 
ková   v  barokním    rámu    bohatě    řezaném    z    akanthů    a    stuh,    s    obrazem 
(později  sem  vloženým)  Panny  Marie  na  plátně.   V  nástavci   oválný  obrázek 
na  dřevě:  Bůh  Otec  a  holubice  s  pod- 
pisem:   HIC  EST  FILIVS  MEVS  PER 
DILECTVS  (dle  podání  byl  dole,  kde 
P.    Marie,    křest    Ježíšův).      Nástavec 
ukončen    korunou    z    akanthu    a    slu- 
nečnic. Po  stranách  sochy  sv.  Kateřiny 
a  sv.  Alžběty.  Samý  počátek   18.  stol. 

Oltář  sv.  Longina  s  obra- 
zem v  rámu  oválovém  širokolistých 
akanthů;  nad  ním  v  nástavci  podobně 
řezaném  sv.  Jan  Nep.  Po  stranách 
predelly  barokní  sochy  sv.  Vojtěcha 
a  sv.   Prokopa.  Poč.   18.  stol. 

Oltář  sv.  Havla.  Architektura 
sloupová  korintského  řádu  s  bohatým 
kládím,  na  němž  sedí  andílkové.  Ve 
středu  obraz  sv.  Havla,  biskupa,  pravicí 
žehná,  v  levici  třímá  berlu,  stoje  na 
schodech  paláce.  V  nástavci  obraz 
zničený.  Na  mense  barokní  skříňka 
zasklená  s  voskovou  soškou  Ježíška. 
Po  stranách  zdařilé  sochy  sv.  Petra 
a  Pavla.  Z  pol.   18.  stol. 

Kazatelna  z  počátku  18.  stol. 
s  rokokovými  opravami  a  novým  scho- 
dištěm. Na  rozích  vrtulové  sloupky  ko- 
rintské s  oblomeným  kládím ;    stříška  rokoková    s  lam.brekinem  a  sochou 
troubícího  anděla,  Z  první  pol.    18.  stol. 

Varhany  s  akanthovou  řezbou  a  rokokovými  doplňky.  Z  pol.  18.  st. 

Lavice  chudé  z  18.  stol. 

Kropenka  r40  ;//  vysoká,  z  červeného  mramoru:  balustrová  noha 
s  attickou  patkou,  baňatých  článků  s  hlavami  andílků;  mísa  mělká  050  w 
v  průměru,  se  šupinatou  ozdobou  a  na  okrajích  s  řadou  vrypů.  Počátek 
17.  stol,  (Obr.  205.) 

Pokladnice  z  pískovce  vytesaná  (ulomená  od  kvádru  do  zdi  za- 
sazeného), 020  vi  vysoká,  O"  19  ;;/  v  průměru.  Na  plášti  srdcovitý  ornament, 
na  horním  okraji  nápis.   (Obr.  206.)  Nese  letopočet  1652, 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  MI. -Boleslavský. 


rif"  *'i 

li  I 


i"l'''llll!ll)l'í/ 


■y»— 


L 


33R.. 


Obr.  204.  Mladá  Boleslav.  Kostel  sv.  Havla. 
Hlavní  portál. 


16 


242 


V  sakristii  pískovcová  kropenka  a  skříň  kredenční  z  konce 
17.  stol.  —  U  vchodu  do  kostela  kropenka,  barokní,  osmiboká,  z  čer- 
veného mramoru  (jako  křtitelnice). 

Obrazy:  1.  Abatyše  v  černém  rouše,  opánky  na  nohou,  monogram 
IHS  na  prsou,  oči  k  nebesům  obrácené,  ruce  křížem  na  prsou;  před  ní 
klečí  biskup  (sv.  Havel),  v  pravici  drží  srdce,  levicí  bere  ji  za  ruku. 
Nad  abatyší  anděl  lukem  míří  na  biskupa,  u  nohou  klečí  anděl  s  biskupskou 
berlou,  nad  skupinou  svatá  Trojice.  Stol.   17.  (konec). 

2.  Narození  Páně,  obraz  zašlý,  za- 
jímavý živou  komposicí  a  realistickým  po- 
jímáním úkolu;  bezcenný,  z  první  pol.  18.  st. 

3.  Křest  Páně  z  konce  17.  stol." 


.můTn  \ : : ; 


Obr.  205.  Mladá  Boleslav.  Kostel  sv.  Havla. 
Kropenka  v  předsíni. 


Obr.  206.  Mladá  Boleslav.  Kostel  sv.  Havla. 
Pokladnice  kamenná. 


4.  Sv.  Anna  vyučuje  Pannu  Marii  v  zeleném  loubí.  Shora  andělé, 
kolem  růže,  ovoce,  květiny  a  hrdlička.  Pol.   18.  stol. 

5.  Sv.  Barbora  dává  dar  klečícímu  žebráku,  pol.   18.  stol. 

6.  Sv.  Ludger  čte  v  knize,  již  mu  drží  anděl.  Skříň  s  knihami, 
přesýpací  hodiny,   18.  stol. 

7.  Sv.  otec  církevní  píše  do  knihy,  v  níž  právě  otevřen  soud 
poslední.  Na  stole  knihy,  kříž,  listiny  s  pečetmi,  lebka.  V  pozadí  otevřená 
skříň  a  knihami.  Stol.   18. 

8.  Ukřižovaný  z  počátku  19.  století,  obraz  dole  nastaven  a  celý 
přemalován;  přimalovány  věže,  domy,  zástup  lidí.  Stol.   18. 

V  presbytáři  dvě  tabulky  z  červeného  syenitu  do  zdi  zasazené, 
empirové,  s  růžicemi  pozlacenými:  První  věnoval  MDr.  Pav.  Fr.  Sommer 
bratru  svému  P.  Jos.  Ant.  Sommerovi,  děkanu,  zemřelému  1.  1818;  druhou 
děkanovi  a  vikáři  P.  V.  Jos.  Beránkovi  zasadilo  duchovenstvo  vikariatu 
boleslavského  1.   1813. 

V  sakristii  se  chovají : 

Missae  in  agenda  defunctorum,  Pragae  in  collegio  Soc.  Jesu  ad  S.  Cle- 
mentem  A.  1664.  2.  Missale  románům.  Monachii  1675.  S  pěknými  initial- 


243 


kami ;  3.  Missae  in  agenda  defunctorum.    Antwerpiae   1719;    4.  Missae  in 
a.   d.   Augustae  Vindeliciae   1731;  5.   Missae   in  a.  d.   Venctiis   1738. 

Ťnmn)'^ooumn+ui°+rrrr°+.y.nrHnni)auo^C'KQUtt\+  ouaunio+untJtutr+pi-irHnu, 

Obr.  207.  Mladá  Boleslav.   Kostel  sv.  Havla.    Nápis  na  zvoně  čís.   1. 

Zvony.  Na  věži  v  lešení  visí  vedle  sebe  dva  zvony,  skoro  stejné  velikosti. 
1.  Starší    vysoký   075  w,    v   průměru    090  ;//  jest    bez    ozdob,    holý. 


«**"^ 


,      •I•l.l•^•n!.l^■''^'^- 
,J^|Uí»-li2^^- 


Obr.  208.    Mladá  Boleslav.   Sv.  Havel.    Vrata  u  starého  hřbitova. 


Kolem  koruny  vine  se  mezi  podvojnými  linkami  nápis  gotický  (facsimile 
obr.  207.).  Ucha  hranolová.  Zvon  tento  starší  nežli  chrám  sám,  byl  sem 
přenesen,  nejspíše  z  kostela  sv.  Jana  na  Novém  městě. 


ló' 


244 


I J801WSTKZEDV  NA)EN?S°i>X^ClA\(^ 

Jan  Lekarz 

LeTa  Panie  X69  7  IanPri . ^VEI/MiE^TT lENlN 

:)íriU^ttScnaíor    LeTha  Bvwil  x6 
íatD^QiDÍífnffóoSQu 

í?ro/rna  !&  ůorota 


Dorothfa^ 


fha  Kritopatfr 


Obr.  209.  Mladá  Boleslav.    Hřbitov  u  sv.  Havla.    Ukázky  písma  na  náhrobcích:   z  čís.  1.,  2.,  3.,  4.,  6., 

15.,  21.,  25.,  28.,  33. 

2.  Menší  vysoký  O  66  ;;/,  v  průměru  085  ;;/.  Na  uchách  maskarony. 
Kolem  koruny  ověšeny  jsou  listy  akanthové  doiů  obrácené.  Na  plášti  sv.  Jan 
Nepomucký,  sv.  Havel  (s  berlou)  a  Matka  Boží  s  děťátkem.  Pod  tímto 
reliéfem  se  čte: 

HAEC  CAMPANA  DEDI^ATA  FVIT 

IN  HONOREM  S.   GALLI   ABBATIS  ANNO   MDCCi 

RENOVATA   AB  E  PAVL  LIPPAE   MDCCCLXI 

Podél  dolejšího  okraje  větévka  s  listy  akanthovými  řídce  položenými. 


245 

3.  V  lucerně  zvonek  vysoký  O  33  m,  v  průmčru  041  ni.  Podél  koruny 
nápis  (mezi  vínkem  laurovým  a  květinovým   páskem): 

LAVDETVR  lESVS  CHRISTVS  1736. 

Na  plášti  :  zvonařský  emblém  pricqueyovský,  sv.  Jan  Nepomucký, 
sv.  Havel  opat  s  berlou,  Bohorodička  patou  na  hadu  s  děťátkem,  jež  drží 
světokouli.  Mezi  těmito  reliéfy  pricqueyovské  hlavičky  andílci. 

Při  dolejší  ovrubě: 

wmr  Za  :  V  :  P  :  losEFA  Bema  Toho  Czasv  Insp  : 

ZA  :  S  :  HaWLA 
Zvonek  tento  jest  stár  jako  věž,  byl  tedy  na  novou  věž  ulit. 

HŘBITOV  sv.  Havla  slově  hřbitov  starý,  ježto  vlastní  hřbitov  1.  1873 
byl  přeložen  za  město  a  od  té  doby  se  sem  nepohřbívá.  Má  tvar  ne- 
pravidelného mnohoúhelníka,  podélného,  do  něhož  Vedou  z  Nového  města 
vrata  zděná,  se  štítem  ozdobeným  segmentovými  úsečkami  kládí,  na  nichž 
vstaven  na  hranolku  kříž  z  tepaného  železa.  Původní  vrata  dubová  byla  pře- 
nesena do  Plaz  a  léta  1765  byly  opatřeny  nynější  dvéře  z  tepaného  železa; 
prostřední  jejich  pole  skládá  se  z  kolmých  prutů  čtvercového  profilu,  ho- 
řejší a  dolejší  ze  spirál  téhož  profilu  koncentrických  s  hřebenovou  ozdobou 
ve  středu  a  narýsovanými  větvičkami,  dubovými  listy  a  plody,  místy  s  po- 
zlacenými rosetami.  Mříž  světlíková  přeplněna  větvemi,  rosetami  a  festonky. 
(Obr.  208.) 

Nejstarší  náhrobky  (od  léta  1567)  jsou  buď  pískovcové  nebo 
mramorové  desky,  některé  ozdobené  vytesanými  postavami  zemřelých 
v  krojích  své  doby  a  s  nápisy  kolem  na  okrajích,  s  odznaky  svých  živností, 
s  emblémy  živnostenskými  a  u  šlechtických  osob  s  jich  erby  ve  čtyřech 
rozích.  Nejčastěji  bývají  pokryty  jen  obšírnými  nápisy  na  desce  i  okraji, 
řečí  českou,  latinskou  i  hebrejskou,  písmem  místy  až  sličným.  Kovové, 
železné  náhrobky  mají  podobu  kříže  a  jsou  ovinuty  haluzemi  se  proplé- 
tajícími, závitkovitě,  s  listy  i  bez  nich,  obyčejně  s  kartuší  na  průsečném 
bodu,  na  kterém  bývá  jméno  a  úmrtí  zde  pohřbených.  (Podrobný  text 
všech  tuto  uvedených  náhrobků  v  Pam.  Arch.  XV.  dílu  str.  325. ;  příklady 
písma  viz  na  obr.  209.) 

Náhrobky  při  zdi  kostelní: 

1.  Pískovcový,    2  m  X  105  w,    s  postavou    muže    v    kroji    16.    věku 
a  opisem:    ÍTeía  1584  .  .  pamcíi    Bobni;  niui   luacilaiii  l^nilTIía  niimt  .    . 
bohonal  .    .  (Obr.  210.) 

2.  Mramorový,  červený,  2  w  X  1  06  w,  šlechtična,  v  rohu  erb,  růže  pěti- 
listá,  opis  jen  částečně  zachovaný:   1580  WSTRZEDV  NÁ)EN  S  WACLA  WA. 

3.  Pískovcový,  ve  výklenku,  nad  ním  římsa  profilovaná;  poprsí  staršího 
muže  v  doktorském  plášti  a  klobouku,  dole  v  kartuši  nápis,  na  ní  erb 
lékařský;    i    po  stranách  opis.  Jest  to  Jan  lékař  f  1567. 


246 


4.  Pískovcový,  2  ;//  X  0"98  m,  s  barokním  nástavcem,  na  podstavci  se 
znakem  zvonařským ;  do  desky  vyryt  jest  nápis:  LeTa  PanIE  1697  .  .  . 
lAN   PrIQVEY  MlESfTIENIN  .  .  ZWONARŽ  .  .  . 

5.  Pískovcový:  paní  klečíc  v  kroji  17.  věku,  s  růžencem  na  prsou, 
po  stranách  dvě  dítky,  v  rozích  hlavy  andílků;  po  okrajích  a  v  nástavci 
nápis:  BovotI;a   ^^fitivouia  f  1<)5/.  (Obr.  211.) 

6.  Pískovcový,  r65  ;;/  X  0'90  m,  s  krycí  deskou,  dole  řeznický  emblém. 
Na  desce  nápis:  :^lnuiuíniT  Wl\\\  a  Venator  —  ^inumu  síaiiTt  (Cninpi  .  . 


Obr.  210.  Mladá  Boleslav.   Hřbitov  u  sv.  Havla. 
Náhrobek  Václava  Hrušky  z  r.  1584. 


Obr.  211.   Mladá  Boleslav.  Hřbitov  u  sv.  Havla. 
Náhrobek  Doroty  Sitrové  z  r.  1657. 


7.  Deska  s  nápisem:  %ú\]3.  1589  Han  H)aL'Iaui  HríiancFi. 
Náhrobky  při  zdi  hřbitovní: 

8.  Na  desce  pískovcové  měšťan   17.  věku  Sal.  Kaulich  kotlář  f   1632, 
v  životní  velikosti :  u  nohou  dítko,  na  druhé  straně  kotlík  s  :  S  :  K. 

9.  Deska  s  postavou  muže   17.  věku,  po  stranách  dvě  dítky:   KryštoíT 
Zahradník  f  1637. 

10.  Deska  s  nápisem:  děti  K.   Zahradníka. 

11.  Deska:  Jan  Terrigena  Boleslavský  f   1633. 

12.  Deska  rodiny  Sayfrtovy,   17.  stol. 

13.  Deska:  Anna,  dcera  Daniele  Milo(ty). 


247 

14.  Deska:  .Hn^VL^1S  ^liffncr  f  lOOG.  Dole  emblém  řeznický,  na  něm  kříž. 

15.  Deska:    1-37  ;//  x  0-9Sm:  LeTha  PANIE  1GS3 KRISTOPH 

TOMYK . .  . 

16. — 19.  Desky  pískovcové  rodiny  Soběslavské  z  r.  1640  .  .  . 

20.  Martin  Vtipný,  deska  s  nápisem;  dole  cechovní  emblém  s  křížem. 

21.  Deska  s  nápisem:  Xcílja  p.  KKjl)  .  .  .  Wan  \  lam  Baiulih  iiehíii; 
^au^c^  ine  |  Ha  nialoiu  . . . 

22.  Náhrobek  pískovcový  s  hebrejskými  citáty.  lohanna  .  .  M.  GEORG 
gii  Kezelii  .  .  f   1610. 

23.  Mramorový  náhrobek:  rytíř  v  plné  zbroji,  v  koutech  erby,  u  nohou 
přilba;  nohy  po  kolena  uškrabány.  Opis:   15(84,  Václav  Ilrzan  z  Ilarasova). 

24.  Deska  v  kapličce,  natřená  rudě  z  1660:  Zíofjauii  ^ícvhíj.  Cechovní  erb. 

25.  Mramor  1-84  m  \093  m.  Šlechtična  v  rouše  pohřebním,  pod 
hlavou  poduška,  v  rozích  erby.  Opis :  Brtntua  P  .  .  .  poroía  (z  Ocelovic, 
manželka  V,  Hrzaně). 

26.  Do  pískovcové  desky  vrytý  obšírný  nápis:  ^an  'Xhoma))u\i)  f  1631 
Emblém  zahradnický. 

27.  Deska  s  nápisem:  9)iihiíaí)  33eíoí;aubef  f  1643.  Dole  tři  dítky 
s  ručkama  sepiatýma;  erb  řeznický. 

28.  Náhrobek  pískovcový  s  nápisem  z  polovice  latinským,  z  polovice 
českým:  Dorothea  .  ,  .  manželka  Krys.  Mimoňského  (primátora  a  voliče 
Fridricha  Falc.)  f  1614. 

29.  Mramorový,  do  vnitř  prohloubený,  s  erby  v  rozích,  hrzaňovský. 
Na  podložených  listech  na  konci  oválně  stylisovaných  panoše  v  kroji 
16.  věku.   Písmo  renaissanční.  Z   1571. 

30.  Ve  výklenku,  z  1665:  WaCZLAW  ADALBERT  MLADSSI 
HYBLER.     Ve  spodu  znak  kožišnický,  na  něm  Ukřižovaný. 

31.  Kámen  z  1602:  forota  .ftrDfftoffa  Í1íinionffc(uv 

32.  Syn  ^.  ©fad^olucc,  kámen,  z  poč.   17.  stol. 

33.  Na  pískovcovém  kameni  velebná  postava  muže  v  pohřebním 
rouše,  s  bosýma  nohama:  jedna  ruka  spočívá  na  hlavě  vnučky,  druhá  na 
kameni  s  jejím  nekrologem.  Jeho  opis  počíná  se:  .  .  tha  1571  w  patek..  . 
Janeček  kramář. 

34.  Pískovec:  paní  17.  věku,  s  opisem:  lUinio  l(i.'{.")...  Sufanna  be^S 
Daniels  ©oinmerš  ...  —  Na  opačné  straně  téhož  kamene  zachován  nápis: 
LETHA  MDXXII.  —  W  STŘEDY  PRZED  SMRTEDLNAV  NEDIE  —  LY 
VMRZELA  GEST  —  VROZENA  PANI  KA  —  TERZINA  HLOZKOWA  — 
Z   SMOGNA   A  TVTO  POCHOWANA   —   GEST. 

Téhož  kamene  bylo  použito  dvakráte:  paní  K.  Hložková  byla  z  Jednoty  bratrské. 

35. — 37.  Hned  vedle  kříž  kamenný,  jehož  ramena  jsou  zakončená 
trojlistem;  z  1.  1788.  Takové  kříže  jsou  na  hřbitově  ještě  z  1.  1806 
(HENDRYCH)  a  z  1.   1825,  nečitelný  ve  zdi,  vys.  O' 82  ;;/. 


248 

Kříže  železné  s  pruty  a  listy  z  kovu  tepanými,  čtyři;  ostatní 
(šest)  byly  odneseny  do  musea. 

Několik  pěkných  empirových  náhrobků  a  tabulí  z  první  polo- 
vice 19.  stol.:  J.  Haslsteinera  z  r.  1805  (bývalého  purkmistra),  z  mramoru; 
Fr.  Div.  rytíře  Merkla  z  1.  1829;  K.  Dvořáka,  mlynáře  rožatovského  1834; 
deska  G.  Sommera  v  presbytáři  (1818)  s  růžicemi  v  koutech ;  V.  Hudetze 
z  1813  atd. 

Stejný  jest  počet  náhrobků  mo  de  rně-gotickýc  h  z  téže  doby: 
V.  K.  Nováka  z  Prahy  z   1811,  Fr.  rytíře  Neuberka  z  1.   1836  a  j. 

BÝVALÝ  KOSTEL  SV.  VÍTA  NA  PODOLCI,  první  a  nej- 
starší farní  kostel  boleslavský,  se  hřbitovem,  na  nějž  se  pochovávalo  ještě 
v  17.  století.  Listinně  připomíná  se  poprvé  I.  1255,  kteréhož  roku  Hostilka, 
vdova  po  Markvartovi  z  Března,  při  něm  založila  špitál,  v  němž  1.  1374 
bylo  7 — 8  chudých  opatřeno.  Odevzdán  byl  kněžím  řádu  svatojanského, 
z  nichž  léta  už  jmenovaného  1255  jmenuje  se  komendator  Pavel.  Klášter 
ve  válkách  husitských  zanikl,  ale  jeho  stavení  zůstalo  jako  i  kostel;  až 
1.  1631  po  bitvě  u  Nymburka  císařští  jej  vypálili  a  zničili.  Nuzně  se 
z  rumů  zdvihal,  1.  1730  měl  už  zase  věž,  na  které  visely  dva  zvony.  Císař 
Josef  II.  jej  zrušil:  1.  1791  koupil  jej  i  se  hřbitovem  Ant.  Bečvárovský  za 
560  zl.  Cásť  hřbitova  postoupil  na  rozšíření  silnice,  ostatek  prodal  Janě 
hraběnce  Mirbachové  na  Kosmonosích  za  360  zl.  rejn.,  která  jej  odevzdala 
ku  potřebám  hospodářským:  nyní  jest  z  něho  panská  sýpka  a  hospoda. 
Oltáře,  obrazy,  které  byly  náboženskému  fondu  vyhrazeny,  zatím  opatrovati 
měl  prodávající  Bečvárovský. 

Kostelní  podoba  změněna  jest  úplně:  na  západní  straně  shledávají 
se  zřetelně  rozměry  bývalé  věže  z  pískovcového  lámaného  kamene,  malta 
jest  spečená.  Okna  barokní,  jinak  ani  zbytků  z  architektonických  detailů. 
Hospodářská  stavení  s  touto  budovou  dvůr  uzavírající,  jsou  klenuta 
valené  a  plackami  na  pilířích.  Zbudována  byla  1.  1823;  zvláštní  privilegium 
dáno,  aby  slula   »Fridrichshof«.  (Archiv  Zem.  mus.) 

Z  bývalých  náhrobků  zachovaly  se  dosud  dvě  desky  pískovcové, 
čtyrstranné,  zasazené  do  jižní  stěny  kostela.  První  z  nich  nese  nápis  na 
okraji : 

Setí)a  partie  1629  bne  18.  Síuguftij  ©íjmeon  —  Sftercj  ob  libij  nelDajn^cí) 
©fonqenj  jimoía  )\vd)o  w^ai  —  a  w  íointo  miftc  tělo  gc — í)o  í^odpíoano  geft. 
Seta  ^^ane  1631  bne  22.  3íu— gufti  ©lomutnt)  ^:p.  ©irjí  ©fíercj  aJíanblirg 
aJřeftiemn   íořjoto   a)íc  (Uvnitř:)   fta   53olcí(aioa   aJíIabeí;D  Bimot  \v 

panu  fmug  bofonal  máge  Setí;  lt)ěfu 

fmeí)o  85.  ©ebojto  XHo  ^be  U)  tomto 
mifte  ipodiomano  geit  Seta  1668 
bne  30.  aJíartij  ®ofonaía  3tiuot  lo 
^anu  fn^ng  ^.  Sibmila  ^einnicsfa 
Seta  1671  bne  í.  ^mi\  S)Dfonaía  3i 


249 


\wt  lupami  '|.'aiii  Vibiiiila  3ítťrc',o 
\va  :2ťía  Ku 4   biic   I.  Cctob.  3lLnuii 
ínt)  3)íii,^  'Iniii  .Uniíftoff  Sfterc',  pln 
ten  9}íanblir,^  a  '^arunr,  bofonal 
jiíuot  iwih]  lupami  oč',cťaiuai-)ic3c 
luííucfiii  gpulccjnč  tutu  bíal;oí(a 
luciicbo  a  luoíclcbu  iB^^frvMcni. 


Druhý  pískovcový  náhrobek,  čtyřhranná  deska,  veliká  r85?;/X  1'30;//, 
má  na  okrajích  tento  opis: 

Řldt  ^an  ©ejifé  f  SÍUfobemolui  'Xat  ^^iib  miUnual  3iučt  |  ^^e  3t)na 
flt)cfio  gebnoru^cneíio  bal,  abí)  fašbí;  ťboj  lučr^i  iu  něí?o  iicsafnnutl  ale  abb 
měl  I  (dolejší  řádek  vytřen)  .  .  .  lucc^^ncíio  rac^^i^  poprjiti  iirpftc  i^k\\iii  luíiccbnčni 
mríiul;m   jbe  obpoc^^iiuagicim. 

Uvnitř  na  desce: 

lESV   CH         EPITAFIVM  HONORI   FaMI    |        RISTE 

CRVCIFIXE      LIJE  BRODIAN^  ERECTVM    |    MISERERE 

CHRISTOPHOR,  jacet  hic  Coniux  simul  ipsius  ANNA 

Quattuor  e  Natis  corpora  tecta  jacent  j  SANCTA  MA 

PAVLI  FELÍCIS  comitatur  ELISABETH  illos  |  RIA  ORA 

Aetatis  tenerae  virgo  sororque  pia  I  PRO  EIS 

+ 

Hoc  etiam  defossa  loco  šunt  ossa  lOANNIS  |   IHS 

Esset  cum  iuvenis  mortuus  ASTRTA  petit 

GEORGIVS  at  Divo  sua  sacrat  íunera  GALLO 

Membra  selo  sequens  tamquida  SIDVS  adit 

Vicistisl   mors   vobis  non  dominabitur  ultra 

GLORIA  VICTOŘI  VITA   SALVSque   manet 

Sit  vobis  aeterna  QVIES  LVX  sitque  perennis 

Inque  sua  detur  carne  videre  DEVM 

Quis  celerům  est  domitor,  vobis  esto  ille  benign& 

IVDEX  surgetis  quando  vocante  tuba 

FILIVS  Id  NICODEM  ego  FRATERO,    que  superstes 

Sanquine  de  vestro  sortis  amore  precor 

Tu  tamen  haec  quicumque  vides  monumenta  VIATOR 

OMNIBVS  HIS  REQVIEM   MENTĚ  PRECARE   PIA 

ET  Leopold Vs  IMperator  ReX 

NOSTER  LONG^  VOS   REGNETE   ANN^ 

SaeVa  GeorglI  Mors  speCIosos  CLaVstro. 


250 

CeLLos  SoboLes  Patrl  trlstefeCere  VaLe 
á  Mgr"  Nicod°  Franc"  Brod  A°  1629,  27.  Maij  hoc 
in  Suburbio  nato  nunc  Civě  Neo  Bolesla&  nec 
non  luris  cons&  ibidem  dicatum  sacratumque  1.  Cal. 
9bris  Indictione  9. 
ZÁMEK  vystavěn  byl  od  Boleslava  II.  na  skalné  o^strožně,  při  ústí 
Klenice  do  Jizery.  Boleslav  zarazil  si  na  místě  tomto  pevné  sídlo,  těžiště 
moci  knížecí  na  českém  severu,  není  proto  pochybnosti,  že  zámek  byl 
náležitě  opevněn.  Spravovali  jej  purkrabové,  kteří  od  1.  1177  jsou  známí 
jménem:  většinou  příslušníci  rodu  Markvartického,  velice  v  těchto  končinách 
rozvětveného,  kteří  z  dočasných  stali  se  dědičnými  pány  tohoto  hradu. 
L.  1468  vymřeli;  noví  páni  Tovačovští  z  Cimburka,  panský  rod  moravský, 
aby  si  v  Čechách  zarazil  ínové)  pevné  sídlo,  hrad  Boleslav  znova  vystavěli 
v  hlavních  rysech,  jak  se  dosud  zachoval.  Rozvrh  stavební  prostory,  spodní 
zdi  i  s  dveřejemi,  věže  .  .  .  pocházejí  z  té  doby.  Od  1.  1502  držela  jej 
vdova  Johanka  z  Krajku,  od  i.  1513 — 88  Krajířové  z  Krajku,  jejichž  doba 
jest  nejslavnější  a  událostmi  nejbohatší  periodou  tohoto  zámku.  Jiří 
z  Lobkovic  a  strýc  jeho  Joachym  Hasištejnský  z  Lobkovic  každý  jen 
krátkou  dobu  se  v  Boleslavi  zdrželi;  za  nich  1595  vykoupilo  se  město 
Ml.  Boleslav  z  poddanosti  a  od  vdovy  Evy  koupilo  i  zámek  za  2000  k.  gr.  m- 
(s  některými  domy  za  3000)  1.  1614,  Eva  si  tu  však  vymínila  byt  do  konce 
života  svého.  Než  1.  1624  koupil  panství  Boleslavské  Gottf.  Hendrych 
hr.  Pappenheim  i  s  tímto  zámkem  a  trvale  se  usadil  na  Kosmonosích.  Za 
války  301eté  byl  hrad  častěji  osazen  lidem  válečným,  ano  1.  1648  z  rozkazu 
komandujícího  generála  v  Cechách  Coloreda  pobořen,  hlavně  od  Bole- 
slavských samých.  Po  dlouhých  sporech  a  žádostech  byly  od  komory 
král.  1.  1678  ony  3000  kop  vyplaceny  kosmonoskému  hraběti  Černínovi 
a  zámek  městu  Boleslavi  odevzdán.  V  polozřícenině  měl  Pricquey  svou 
zvonárnu;  obyčejně  užívali  hradu  Boleslavští  k  ubytování  vojska,  až  od  císaře 
Josefa  II.  k  tomu  účelu  koupen  a  upraven  v  té  podobě,  v  jaké  se  dosud 
spatřuje.  (Obr.  212.) 

Kronikář  M.  Jiřík  Kezelius  líčí  jej  (kolem  1640)  takto:  > Zámek  ten 
vzácný,  někdy  hradem  nazvaný,  v  němž  stavení  starodávné,  (!)  přepevná 
zeď  místem  tří,  čtyř  i  pěti  loket  ztlouští;  při  němž  věže  dvě  dosti  vysoké, 
pokoje  a  mazhauzy  rozkošní  byli,  kromě  že  vody  studničné  nemá,  která 
z  města  do  něho  se  vésti  musí;  měl  příkop  od  rynku  hluboký,  brány  dvě 
pevné,  jsa  z  jiných  stran  na  vrchu  ležící  nepřístupný.* 

Slova  jeho  mají  platnost  podnes.  Na  vnější  jeho  podobě,  jak  viděti 
jej   na  Willenbergově  kresbě  (obr.    142.),  jen  málo  se  změnilo. 

Zámek  jest  budova  kamenná,  trojpatrová,  s  vysokými  na  vnější  straně 
na  skalách  podezdívkami,  v  nichž  rozsáhlé  sklepy;  vchod  do  nich  obložen 
pískovcovým  ostěním  profilovaným,  původním.  Obě  věže  jsou  o  dvě  patra 
vyšší.  Stěny  jsou  hladké,  šedě  omítnuté,  s  okny  združenými,  bez  ostění, 
bíle  kolem  natřené. 


252 

Stavba  se  skládá  ze  dvou  hlavních  a  dvou  kratších  křídel.  Hlavní 
součástí  její  bylo  křídlo  jižní,  jež  přepásá  na  přič  onen  skalní  ostroh. 
K  němu  dále  na  jihu  druží  se  opevnění  hradské,  na  příkré  skále  parkán, 
obstoupený  hrubou  zděnou  hradbou,  na  níž  druhá  na  způsob  cimbuří  se 
střílnami.  K  tomuto  křídlu  přimykají  se  dvě  věže,  čtyřboké,  hmotnaté, 
jež  částečně  jsou  do  něho  pojaty,  z  části  z  něho  vystupují  na  venek  do 
nádvoří;  u  západní  věže  jest  tato  část  její  západním  křídlem,  ovšem  velice 
krátkým.   Východní  věž  jest  mohutnější,  jen  po  jednom  pravoúhlém  okně 


Obr.  213.    Mladá  Boleslav.    Nádvoří  a  bývalé  loggie  v  zámku. 


V  každém  patře,  nikoli  ve  středu,  nýbrž  při  straně  křídla  jižního  a  ne 
kolmo  nad  sebou:  patrně  na  schodiště  ve  šneku.  Střecha  věží  mansardová, 
v  16.  stol.  byla  štíhlá  jehlancová,  na  ní  druhá  čtyrboká  s  krytem  štíhlým, 
jehlancovým. 

Křídlo  východní,  nejdelší:  obě  sousední  křídla  svými  postranními 
průčelími  sem  obracená  byla  ukončena  štíty  gotickými,  severní  docela  se 
dvěma  štíty  a  věžičkou  v  rohu  severním.  I  prostřední,  vlastní  křídelní  stěna 
nesla  štít  gotický,  nižší ;  v  přízemí  pak  byla  vypadni  branka  na  parkán, 
nyní  zazděná.  Z  průčelí  toho  vypíná  se  ona  věž  východní,  jež  není  jeho 
středem.  Skládá  se  tudíž  toto  průčelí  ze  čtyř  prvků. 

Křídlo  severní  jest  krátké  (dříve  o  dvou  štítech),  západní  ještě 
kratší.  Do  dvora  otvírají  se  ve  východním  křídle  arkády  v  pěti  obloucích, 


253 

na  hmotných    sloupech,    ve  třetím    patře    poloviční.    V  novější  době    byly 
nevkusně  prkennou  zdí  vyplněny.  (Obr.  213.) 

Na  severní  straně  ku  staré  hradní  budově  přistavěna  novější  stavení 
nižší,  k  oekonomickým  potřebám  vojska;  naproti  mčstu^  na  místech  bý- 
valých hradeb  stojí  nízká  zeď  a  v  ní  na  místě  bývalé  dvojnásobné  brány 
vchod  do  nádvoří,   po  straně  s  vojenskou  strážnicí. 


Obr.  214.  Mladá  Boleslav.  Stará  radnice.  Zvětšený  detail  z  kresby  Willenbergovy  z  r.  1602. 

(Viz  obr.  čís.  142.) 


BUDOVA  KRAJSKÉHO  SOUDU,  bývalá  městská  radnice.  Stojí 
uprostřed  města  a  s  okresním  hejtmanstvím  uzavírá  severní  stranu  starého 
náměstí,  základnici  to  trojúhelníka,  v  jehož  vrcholu  stál  zámek,  nynější 
kasárny. 

Vystavěna  byla  v  1.  1554—1559.  (Obr.  214.)  Léta  nejprve  jmenovaného 
položeny  základy  a  léta  1559  dostavěna  a  poprvé  rada  v  ní  obnovena. 
Letopočet  tento  připomíná  se  i  na  sloupě  v  úřadovně  čís.  14.  Velice 
utrpěla  při  vpádu  lidu  švédského  a  pak  třemi  velikými  požáry;  1.  1692, 
1710  a  1761 ;  jmenovitě  se  změnily  hořejší  partie  obou  věží.  Obě  věže  po 


254 

posledním  požáru  vystavěl  1.  1779  stavitel  Pfanner  z  Prahy,  při  čemž  mu 
byl  pomocný  domácí  zedník  Golda  z^  plat  36  kr.  denně;  plechem  malou 
věž,  v  níž  šnek  se  jmenuje,  pobil  Jan  Bohm,  mistr  plechařský  v  Hradci  Král., 
k  čemuž  spotřeboval  14  soudků  plechu,  každý  po  12  zl.  Fr.  Zeibrdlich 
maloval  a  zlatil  báň  na  tuto  »vížku  okrouhlou*  za  plat  13  zl,  18  kr. ; 
hodinář  a  x^áwi  Delavos  dodal  hodiny,  za  což  si  počítal  132  zl.;  učinil  to 
k  úplné  spokojenosti,  jen  letopočet  měl  ještě  jednou  vyrýti.  (Obr.  230.) 

Zadní    místnosti    ve    dvoře    byly    v  našem  věku  adaptovány:  1.   1818 
přikoupen  dům  čís.  "j''',    a    1.  1844    dům    č.   '\\    z  něhož  vystavěno  nynější 


Obr.  215.  Mladá  Boleslav.  Stará  radnice,  nyní  krajský  soud.  Průčelí  do  náměstí. 


křídlo  od  hlavních  vrat  do  židovského  města.  Léta  1850  postoupila  Ml. 
Boleslav  svou  radnici  soudu  sborovému,  vymínila  jen  ku  svým  potřebám 
věž  a  sklepy,  dva  sáhy  hluboké,  do  nichž  se  sestupuje  po  21   stupních. 

> Hrubá*  věž  vypíná  se  při  východní  straně  budovy,  samostatně, 
o  čtyřech  patrech,  jež  nesouhlasí  s  patry  na  vlastní  budově  a  o  dvě  patra 
ji  převyšují.  (Obr.  215.)  Střecha  bývalá  skládala  se  ze  dvou  bání,  nad  nimi 
byla  lucerna,  pak  cibule,  makovice  a  na  špičce  buď  boleslavský  lev  nebo  po- 
zději císařský  orel.  Pod  střechou  byla  věž  otočena  balustrádou  čtyřhrannou, 
věž  jež  byla  prolomena  vlnitou  křivkou  s  chrliči  v  rozích.  Nad  balustrádou  se 
zužovala  a  měla  tvar  osmihranný;  kolem  byl  ochoz  a  uvnitř  obydlí  hlásného. 
Pod  hlásným  byly  hodiny  —  za  starších  časů  dvoje:  orloj  se  24  hodinami 
a  »německé  hodiny*.  V  zimní  době  se  pod  nimi  topilo,  aby  nezamrzly. 
V  18.  století  připomínají  se  tu  již  zvony,  kamž  byly  přeneseny  z  bývalé 
zvonice  u  kostela,    když  lehla  popelem.    Za    tou  příčinou  bylo  zdivo  pro- 


255 

lomeno  čtyřmi  mohutnými  okny,  polokruhem  zaklenutými,  s  klenákem. 
Nynější  střecha  věžní  jest  štíhlá,  plechem  krytá :  lucerna,  cibule,  makovice, 
boleslavský  lev.  Pod  hodinami  v  oválovém  rámci  boleslavský  lev  plastický, 
pod  ním  čtyřhranné  okno  s  nadřímsou,  podobné  ale  větší  okno  o  patro 
níže  (prvé),  v  přízemí  portál  do  místností  podvěžních,  které  sloužívaly 
dříve  za  vojenskou  strážnici,  nyní  policejní.  Rohy  věže  ozdobeny  Jsou 
bossáží  —  celkem  jest  nynější  věž  štíhlejší,  nežli  bývala  stará. 


Obr.  216.  Mladá  Boleslav.  Stará  radnice.   Zadní  piúčeli  k  děkanskému  kostelu. 


Malá  věž  zdvihá  se  v  koutě,  jejž  uzavírá  hlavní  budova  s  křídlem 
severním.  (Obr.  216.)  Jest  oblá,  s  okny  čtyřhrannými,  kosoúhlými,  v  osmi 
polopatrech.  V  ní  jest  šnek  se  schody,  které  otáčejí  se  kolem  pilíře 
pískovcového,  hadovitě  stočeného.  I  střecha  této  věže  měla  dvě  báně  ne- 
stejné velikosti,  lucernu  a  makovici.*) 


*)  V  lucerně  visí  zvonek,  jímž  se  jindy  >na  rathouz*  zvonilo,  proto  vyobrazena  na 
něm  po  posledním  požáru  z  1.  1761  bohyně  spravedlnosti,  jím  se  zvonívalo  zločincům 
vedeným  na  popraviště,  nyní  slouží  jako  umíráček.  V  letech  1825  připomíná  se  tu 
zvonečková  hra  laděná  do  D-dur. 


256 


Průčelní  strana  radnice  obrácena  jest  do  náměstí  a  jest  35  m 
dlouhá.  Rozvržena  jest  na  přízemí,  první  patro  a  polopatro ;  ze  sedlové 
střechy   vyzíraly   tři  vikýře,    každý  se  dvěma  okénky  a  štítkem.     Vchody 


byly  dva:  hlavní,  kde  jest  nyní  portál  společenského  obchodu,  byl  po 
stranách  ozdoben  pilíři,  jež  nesly  římsu  a  nad  ní  štítek  trojúhelníkový; 
na  zadní  straně   proti  kostelu  byla  zadní  vrata,  byla  tudíž  radnice  domem 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Ml. -Boleslavský. 


17 


258 


průchoditým.  Druhá  vrata,  nynější  hlavní,  byla  na  konci  budovy.    Poslední 
polopatro    bylo  zakončením  celé    fagady,    ale    požáry  bylo  úplně  zničeno. 
Průčelí  toto   bylo   ozdobeno    sgraffitovými  kresbami,    škrába- 
nými do  malty  šedé  na  půdě  modré.   Části  figurální  (evangelisté)  jsou  do 


malty  rýsovány  ploše,  nevystupují  z  ní,  hořejší  však  ozdoby  rostlinné  jsou 
plastické,  na  způsob  štukoví.  (Obšírný  popis  viz  v  Pam.  arch.  XX.) 

Sgraffitové  tyto  kresby  byly  před  časy  zabíleny  a  teprve  1.  1899  při 
restauraci  objeveny.  (Obr.  217.  a  217.  a.,  b.) 

Zadní  strany  radního  domu  obrácené  ke  kostelu  byly  pouze  ozdo- 
beny do  malty  narýsovanými  obdélníky  a  čtverečky. 


259 

Vnější  výpravé  odpovídal  vnitřek.  Střediskem  radního  domu  byla 
radní  síň.  Strop  její  i  vedlejších  síní  jest  pčkně  kasetovaný.  (Obr.  218.) 
Kasety  mají  tvar  geometrických  obrazců  plastických  a  pěkně  profilovaných. 
Prostřední  pole  bývá  obsáhlejší:  nějaký  pravoúhelník,  jehož  strany  uprostřed 
jsou  pravoúhle  lámány.  Po  stranách  jsou  rozloženy  trojúhelníky  nebo  kruhy. 
(Obr.  219.)  L.  1757  usnesla  se  rada  zříditi  v  radní  síni  kapličku,  do  níž 
děkan  K.   Rossi  daroval  oltář.     Obraz    oltářní    představuje    Pannu   Marii 


Obr.  218.  Mladá  Boleslav.  Stará  radnice.  Štukový  strop  v  radní  síni. 


Bezdězskou,    postranní    sloupky    jsou    oblé,    korintské.     Umělé    dílo    jest 
krucifix  z  kosti  řezaný. 

Vedlejší  síň  slula  světnice  obecní  nebo  také  obecnice,  v  níž  obec  se 
shromažďovala;  nyní  jest  zdí  ve  dví  přepažena.  Mazhauz  nejčastěji  se  ve 
starých  pamětech  jmenuje.  »Světnice  úřadnická*  též  kancelář,  kde  úřadníci 
městští  měli  své  úřední  místnosti. 

Okna  všech  těchto  místností  bývala  zasklena  kolečky  a  zavírala  se 
okenicemi.  Kasetovaný  strop  těchto  síní  jest  sklenut  křížově  bez  žeber; 
konsoly  podobají  se  úplně  oněm  u  sv.  Václava,  vyšly  z  týchž  rukou. 
Zvláštní  jsou  renaissanční  dvéře  z  doby  původní  1554,  vedoucí  do  »radní 
světnice*    (porotní  síně),    jichž  postranní  pilastry  jsou    ozdobeny  štukovou 

17* 


260 


ozdobou  květinovou:  na  dlouhém  stonku  nasazeny  jsou  listy  jahodové 
a  přeslička.  Pokryty  jsou  římsou  profilovanou  sezubořezem;  nahoře  znak 
města  Ml.  Boleslave.  (Obr.  220.)  Pak  sloup  z  1.  1559,  oblý,  s  jónskou 
a  renaissanční  hlavicí,    zdobenou  akanthem,    gotickou   lilií  a  nahoře  růžicí. 

NYNĚJŠÍ  RADNICE  vystavěna  1.  1867  od  architekta  Jiř.  Fichtnera 
a  stavitele  Jos.  Grase  na  školním  náměstí,  na  místech  zasypaného  měst- 
ského příkopu. 

Stavba    moderně  gotická,    v  níž  chová  se    několik  starších  obrazů. 


Obr.  219.  Mladá  Boleslav.  Stará  radnice.  Strop  v  radní  síni.  Detail  kassetování. 


V  zasedací  síni  městského  zastupitelstva  visí  portraity  císařovny  Marie 
Teresie,  císaře  Františka  Lotrinského,  císaře  Ferdinanda  Dobrotivého  a  no- 
vější obraz  Hilserfiv.  slavnostní  odevzdání  listiny  Rudolfa  II,,  jímž  Mladá 
Boleslav  povyšuje  se  za  město  královské.  V  kanceláři  městské  rady  dva 
genrové  obrazy  a  staré  hodiny  s  dlouhým  pouzdrem  intarsovaným, 
z  1.   1717  od  Delavosa. 

Po  chodbách  navěšeny  jsou  na  plátně  malované  erby*)  královských 
podkomoří,  mnoho  se  jich  ztratilo.  Zachovaly  se  tyto: 


*)  Největší  má  rozměr  088  m  X  070  w,  nejmenší  O  70  m  X  044  m. 


Obr.  220.  Mladá  Boleslav.  Stará  radnice.  Dvéře  v  porotní  síni. 


1.  Erb.  (Přední  polovice  koně  v  modrém  poli.) 
ERNESTVS  WiL  :  MaLOVETZ  DE  CHEYNOV   &  WiNTERBERG 

Eqves  St  Wenceslai  Dnvs  In  Skalitz  Bohvmelitz  &  Kvnkovitz 
Srae  Cje  Regi^  Maie  Ad  Inclytam  C.  R.   Represen- 
tationem  &  Cameram  Actvalis  Consiliarivs  Inclyti  Consessvs 
Svpremorvm  DD  Regni  Officialivm  Nec  Non  Ivdicii  Provincialis 
Maioris  Assesor  &  Svb-Camerarivs  Regni  Bohemia 

2.  Erb. 

l^rojcnij  a  ^íatcřpti)  Hi;ítří  )?aii  li'>acilaiii  .HvnnlTt  lí-íarhiuart 
I  Brabku  ]?an  na  lí>cl•^s^Ln■lT^  a  Hauljounc  2.  il.Mi  (£n):  l\a^^a  ^auíícíc 
i^cmfki;  KralouiHki;  B}i|ínbun;qi;  a  pobhomorn  Rraloiushmi)  í})k\\ 
rc  HralorafíiDt  QIjEfkem  .H  1707. 


262 


3.  Erb. 


HroiEUij  a  ^taííccínij  Hiííiq  Pan  Han  Jraníipk  j  Q5nIcjE  pan  || 
na  IKalTtiiniE  ctc:  Cn):  a  Hral:  Blíi  I^abba,  Ural:  Blijíobqicp;  ^aub  I 
r?E  jEiuski;  a  ).^obkonuuii  lu  Hral  OTlefkym.  1737. 

4.  Erb. 

Hrojtní;  a  ^íaÍEcpirí  Bifíirf  ^an  H>aqlaui  Castmír  Btiolicjkri 
j  (Eircnbcrku  2:  Cí:  Hral:  Biti:  Babba  Bral:  B}ilíi:ibrnqi)  ^aubcje 
^Eiufki;  aílral:  pobkomorn;  |i  if  Hraloiusítni  (Ujefkem  1739. 

5.   Erb  (rytířské   rodiny   Vančurů  z  Řehnic). 

Josephiis  Joah:  Wandziira  Eqiies  de  Ržechnitz  Sne  Srae  Cae  R.  j 
Mayest:  Consiliariiis  Regius  Locumtenens  Judicij  Provincialis  )  Majoris 
afiefior  Regni  Sub  Cammerarius  J  Siipremus  dapifer  [  Status  Equestris 
in  Regno  Bohemiae. 

6.  Erb. 

lOANNES  PhYLLIPPUS  L  :  B  :  DE  BlESCHIN  DOMINUS  IN  StRAZO  \  VITZ 
ET  PARTE  MlRATITZ  SUAE  SACRAE  C.  R.  A  POST  .  M.  '  CONSILIARIUS 
INCLYTI  C  R  :  GUBERNY  ET  MaJORIS  IUDICY  PROVINCIALIS  ASSE- 
SSOR,  REGIARUM  CIVITATUM  in  ':  REGNO  BOEMIAE  SUBCAMERARIUS 
IN  CaUSIS  PUPPISSARIBUS  .  .  ACTUALIS  ReFERENDARIUS,  FIDEI- 
COM  MISSORUM  IN  MATERIA  CENSUS  DE  HAEREDITATIBUS  SUPREMI 
DlREGTORII  ECONOMICI .  . .  ASSESSOR,  RESOL  :  IN  SUBCAM  :  ANNO  1763. 

7.  Erb. 

IOANNES  MARCELUS  EQVES   DE   HENNET   SU^ 
SACRAE   CAESARIAE  REGIAE   APOSTOLICAE  MAJESTATIS 
CONSILIARIUS  JNCLITI  RECÝ   GVBERNY  ET  JUDICÝ 
PROVINCIALIS   MAJORIS  ASSESSOR  NEC  NON   REGNI 
BOHEMIAE   SUB-CAMERARIUS   1780. 

8.  Erb. 

Josef  Ritter  v.  Goldamer  k.  k.  Landes  Unter-Kammerer  und  k.  k. 
Gubernialrath  geb.  1.  Nov.  1749,  wurde  im  Mo  Sept  1814  kk  Landes- 
Unterkdmerer  und  -\-  1818. 

9.  Erb. 

Nerr  Joseph  Freyherr  von  Kutschera 
k.  k.  Gubernial-Rath  und  Kreishauptmann  des  saa 
zer  Kreises,  wurde  laut  h.  Gubernial-Intimat 
d.  18.  April  1820  k.  k.  Landesanterkámmerer. 


263 


10.  Erb. 

Karl  Frcihcrr  von  A\arirclik 
k:  k:  wirklicher  Gubernial-Rath  voru  Jahn' 
1834  k:  k:  Landesiintcrkdmmcrcr  der  vcrci 
nigten  k.  Frey  utni  Lcib^cding  Stddte. 

TEMPL,  dům  čís.  102.-I.,  v  zákoutí  Starého  města  blíže  zámku,  ze 
začátku  14.  stol,  s  přestavbami  z  15.  a  19.  stol.  Nejmladší  jest  severní 
křídlo,  přistavěné  na  místech,  kudy  šly  schody  k  Jizeře  protější  brankou, 
1.   1794  snesenou,  z  níž  1.   1841  odstraněny  poslední  oblouky.    (Obr.  221.) 

Budova  tato  jest  bývalá  kaple  sv.  Vojtěcha,  k  níž  1.  13S0  král 
Václav    po    smrti    kněze    Zdeňka    praesentoval    kněze    Ondřeje   z  Jevíčka: 


Obr.  221.  Mladá  Boleslav.  Dům  čís.  102. -I.,  nazývaný  templ. 


do  kaple  »na  hrobie«,  jak  se  Starému  městu  dříve  říkalo  (srovnej  listinu 
z  r.  1334).  Kaple  po  válkách  husitských  osiřela.  V  15.  stol.  Jan  Císař 
z  Hliníku,  purkrabí  na  zámku  (1488),  místo  toto  s  kaplí  přestavěl  na  dům, 
z  kteréžto  doby  pocházejí  ostatní  součásti:  jeho  erb  spatřujeme  nad 
portály,  hořejším  i  dolejším  (tuto  i  manželky  jeho).  I  pozdější  jeho  držitelé 


264 


byly  osoby  šlechtické.  Začátkem  16.  století  drželi  jej  Zylvarové  z  Pilníková, 
proto  ještě  po  100  letech  slul  domem  Zylvarovským.  Název  »templ«  jest 
novější. 

Z  náměstí  uličkou  »Myší  díra*,  přepjatou  několika  pásy,  přichází 
se  k  templu,  s  portálkem  sloupovým  empirovým.  Z  předsíňky  vedou  dvéře 
v  levo  do  místnosti  valené  sklenuté,  v  právo  do  patra  bývalým  šnekem 
ve  věži,  třetí,    prostřední  do  druhé  předsíně;    tento  portálek  z   15.  stol. 


Obr.  222.  Mladá  Boleslav.  Portál  v  domě  čís.  102. -I. 


má  vyplněné  kouty,  profilován  jest  žlábkem,  prutem  sukovitým,  prostupujícím 
se;  vnější  archivolta  z  líce  silně  vystupující.  V  klenáku  poprsí  muže  s  erbem, 
po  stranách  rozbíhají  se  lvíčkové.  (Obr.  222.) 

Ze  druhé  předsíňky  vedou  v  levo  schody  do  dolejších  místností, 
druhé,  střední  dvéře  (novější)  do  vestibulu,  v  právo  pak  portálek  bý- 
valý, gotický  (nyní  zazděný)  do  kaple.  Po  stranách  tohoto  portálku  za- 
zděny jsou  pískovcové  erby  pánů  z  Cimburka  a  Berků  z  Dube. 

Kaple  gotická,  z  počátku  14.  věku,  jest  rozměrů  skrovných.  Sklenuta 
jest  křížově,  se  žebry  hruškovitě  profilovanými,  jež  protínají  dva  svorníky 


265 

ploché  s  novějšími  malbami;  sbíhají  na  konsoly  při  stěnách:  v  levo  tři, 
v  právo  tři.  Rohové  konsoly  jsou  válce  nízké,  šikmo  plasticky  proužkované, 
podepřené  kuželem  dolů  obráceným,  též  proužkovaným ;  ostatní  jsou  masky. 
Oken  kaple  nemá,  jen  portál  široký,  na  balkon  otevřený,  se  segmentovým 
obloukem  (bývalý  triumfální  oblouk  do  arkýře,  kněžiště?).  (Obr.   223.) 

Schody   již  jmenované  vedou  dolů  na  parkán;    z  nich  odbočují 
v  právo  dvéře  hrotitě  sklenuté  do  sklepu  goticky  sklenutého,  v  levo  do 


Obr.  223.  Mladá  Boleslav.    Kaple  v  dome  čís.  102.  I. 


světniček,  dvéře  dolejší  v  ostění  ovinuty  jsou  pískovcovým  mohutným 
torem,  které  se  nahoře  zatáčí  pod  klenák  se  štítkem  :  červený  kříž  v  pod- 
kově (jako  nahoře)  a  s  týmiž  provazci  po  stranách  splývajícími ;  dole 
na  podstavcích  jsou  plastické  erby,  opět  kříž  v  podkově  a  v  levo  šíp, 
luk  a  ostruha. 

V  hořejších  místnostech  jest  nyní  umístěno  z  velké  části  krajinské 
museum.  (Viz  dále  heslo  Museum.) 

VODÁRNA  stojí  na  příkré  stráni  na  západní  straně  města,  kolmo 
nad  vodním  pramenem,    z  něhož    žene  vodu    do  města.    Poprvé  byla    vy- 


266 


stavěna  od  pánů  z  Cimburka  1.  1496,  1,  1510  připomíná  se  >  stroj  vodní, 
kterým  se  voda  do  města  žene*  ;  1.  1554 — 55  byla  znova  vystavěna  od 
pánů  z  Krajku.  L.  1576  puštěna  jest,  stavení  bílé,  kamenné  i  s  vodními 
stroji,  městu,  za  stálý  plat  20  k.  gr.  ročně. 


Obr.  224.  Mladá  Boleslav.  Vodárna  z  r.  1/21. 


L.  1721  se  s  ohromným  praskotem  a  hlukem  sesula;  léta  pak  příštího 
postavena  nová  věž,  jak  to  připomíná  tento  nápis: 

TuRRis  hyDrIa 

SABATHO   SANCtO  ANTE  BÍNOS 

anDros  CoLLapsa  aVspICe  Déo 
AB  InCLIto  senatV  eX  proVentV 
VrbIs  noVa  eXtrVItVr 

tVo  sVb  aDIVtorIo 
sanCte  Ioannes  nepoMVCene 
LaVros  qVanDo  sVI  CaroLo 
trIbVere  boeMI 


267 

VRBS  Hic   NOSTRA   MIhI 

tVnC  qVoqVe  staré  Dabat 

sVb  Daniele  WenCesLao  ToMasIo 

17     VRBIsPR:*)     23. 

Postavil  ji  boleslavský  stavitel  K.  Kossi,  začež  dostal  900  zl.  a  40^ 
dříví;  plán  shotovil  Pavel  Ignác  Baycr,  za  co  dostal  150  zl.  L.  1761  po 
velikém  požáru  byla  opět  opravována. 

Jest   to    stavení    čtyřpatrové,    podoby   jehlance    komolého,    s  okénky 


Obr.  225.  Mladá  Boleslav.  Staré  gymnasium  (1784). 


obdélníkovými,    po  jednom  v  každém  patru  po  jedné  straně,  obílené,    bez 
fagady,  s  vodními  stroji  uvnitř.  (Obr.  224.) 

MĚSTSKÝ  CHOROBINEC  stojí  na  místech  historicky  památných, 
při  bratrském  Karmelu,  uprostřed  mezi  domy  někdy  bratrské  šlechty; 
i  dům  tento  patřil  šlechtici  J.  Hrzaňovi  z  Harasova,  jenž  prodal  jej  bratrské 
Jednotě,  aby  byla  do  něho  z  Karmelu  bratrská  škola  přenesena  (kolem 
1.  1580).  Po  r.  1623  dům  tento  spustnul.  Město  Boleslav  znova  vystavělo 
tu  dům  pro  školy  latinské,  gymnasium,  které  sem  léta  1784  z  Kosmonos 
bylo  přeneseno.  V  té  podobě  se  uchoval  podnes.  (Obr.  225.)  Staré,  sešlé 
stavení  se  šindelovou  mansardou  (zpol.  18.  stol).  Průčelní  stranu  zdobí 
freskový  obraz  z  té  doby  (1785)  mezi  okny  ve  štukovém  rámu:  sv.  Josef 
Kalasánský,  zakladatel  řádu  Zbožných  Škol,  přijímá  dítky  oblečené  v  kroji 

*)  Primáte. 


268 

18.  věku;    k  nim    v  oblacích    Madonna    se  sklání.     Pod  obrazem    v  rámci 
z  akanthových  rozvilin  nápis  s  chronogramem  (dvakrát   1786j: 

LVSTRIS  VICENIS   PICARDO        '  EXVLE   PICARDO   TENET 

SACRA  HAS   CA 

FAVENSQVE  LASANTIVS  AEDES 

SCRIBITVR  HOC  SEDES  ATQVE   |  GRATIOR  VSQVE  PIIS  CANET 

PALAESTRA   LOCO                 j  APOLLO   SCHOLIS 

Před  tímto  průčelím  stojí  pískovcová  socha  sv.  Anny,  jež  učí 
z  knihy  Pannu  Marii,  práce  slušná.  Nad  podstavci  trojbokém  s  pěknou 
římsou,  uprostřed  obloukem  prohnutou,  nápis: 

EX   VOTO 

A     (hierogram  Maria,   Anna) 

MDCCXLin. 

Po  straně  stávala  brána  ze  16.  století,  1.  1901  sbořená,  obloukem 
překlenutá.  Archivolta  mělce  profilovaná,  nástavec  barokní  s  ananasem  ve 
vrcholu;  po  jeho  stranách  v  polích  štukové  ornamenty  rozvilinové. 

Na  Novém  městě  BUDOVA  BERNÍHO  ÚŘADU,  č.  16./1I.  z  po- 
čátku 18.  st.  (1722).  Průčelí  do  náměstí  obrácené  s  dvoupatrovým  risalitem, 
barokové  úpravy.  Mansardská  střecha.  Na  nárožích  pískovcové  putti.  (Obr.  226.) 

VOJENSKÁ  NEMOCNICE  z  r.  1818.  Střízlivá  budova  obdélná 
se  dvěma  příčnými  křídly;  okna  bez  ozdoby.  Klenby  křížové  a  valené- 
V  zahradě  barokní  pávi  lion.   Na  průčelní  straně  budovy  nápis: 

AVSPIGE  FRANGISCO  I.  |  VALETVDINI  | 

PATRIAE  PROPVGNATORVM  REFIGIEN 

DAE  I  BOHEMIAE  ORDINES 

MDGGGVIII. 

STARÝ  ŠPITÁL  KATEŘINY  MILITKÉ,  nyní  městský  sirot- 
činec, za  šrankem  březenským,  býval  spojen  s  hospodářskými  staveními 
a  zahradou.  L.  1761  při  velikém  požáru  městském  lehl  popelem  a  vystavěn 
v  nynější  podobě.  Jest  to  budova  patrová,  kamenná,  s  pískovcovým  sousoším, 
významu  případného,  v  čele  na  hmotné  attice. 

Špitál  českobratrský  stával  při  velkém  sboru,  špitál  vojenský  v  domě  č.  lOO.-II., 
jejž  dlouho  označoval  veliký  orel;  mimo  to  byly  zde  špitál  židovský  a  starodávný 
špitál  svatovítský  při  klášteře  johannitském. 

PRAŽSKÁ  BRÁNA.  Z  bývalé  brány  pražské,  svatovítské,  zacho- 
valy se  zbytky,  nově  upravené  léta  1827.  Po  stranách  ulice  stojí  hranoly 
zdiva,  na  nichž  leží  lvi  s  korunou,  žezlem  a  jablkem,  typu  renaissančního, 
kopie  starších.   I  domek  č.  5.  patři!  ku  pražské  bráně.  (Srovnej  obr.  145.) 

SOUKROMÉ  DOMY.  Podloubí  bývala  na  Starém  náměstí  při 
všech  domích:  užívalo  se  jich  nejen  k  chůzi,  ale  i  k  obchodním  a  živnosten- 


269 


ským  vůbec  potřebám.  Většina  jich  byla  v  19.  století  zastavěna,  domy  se 
o  ně  rozšířily,  jak  dobře  lze  rozeznávati  v  domích:  staré,  zadní  části  místn(;stí 
jsou  většinou  klenuté,  ony  z  loubí  přistavěné  jsou  jjloché.  Dosud  se  za- 
chovala u  čísel  6.  — 12.,  30.— 33.,  100  a  104.— 108.  Podloubí  tato  jsou 
sklenuta  buď  křížem  bez  žeber  (nejstarší  ze  17.  stol.),  valené  nebo  plackou 
(18. — 19.  století);  goticky  sklenutá  se  již  nezachovala.  Na  Willenbergově 
kresbě  viděti  gotické  štíty.  (Srovnej  obr.  227.) 

Dům  čís.  2.  byl  vystavěn  1.  1779  od  pražského  stavitele  Pfannera. 
V  nádvoří  na  osmi  hmotných  konsolách  spočívá  pavlač.  Na  pískovcové 
balustrádě  socha  Piety,  současná.  Dům  čís.  3.  s  mansardovou  střechou. 


Obr.  226.  Mladá  Boleslav.  Dúm  č.  16. -II.  (bývalý  kamerál). 


Oba  tyto  domy  stojí  na  místech  někdy  k  zámku  příslušných,  na  zasypaném 
příkopě. 

Dům  čís.  8.  v  loubí  s  brankou,  na  níž  slušná  ozdoba  empirová. 

Dům  čís.  16.  Ve  schodišti  loggie  z  počátku  17.  stol.:  na  nároží 
toskánský  sloup,  poprsnice  plná  s  římsou,  jež  spočívá  na  třech  konsolách 
volutových  a  tyto  na  hlavičkách  andílcích.  Sdružená  okna  s  rámem  profi- 
lovaným. (Obr.  228.)  —  Klenby  ve  schodišti  i  místnostech  křížové  bez 
žeber.  Okna  v  patře,  ve  dvoře  ze  17.  stol.  se  chambranou,  napřed  v  hlavní 
budově  přestavěna,  zvýšena;  tady  dvě  zazděné  karyatidy:  mužská  a  ženská. 
—  Ve  dvoře  dva  opěráky  a  nad  nimi  nápis: 

SBoje  3acf)olucg  ob  jícíio  ©ivebomi 
?ípoV>r5eg  nam  9)íilo[t  j  nč(H>. 

Čís.  17.  Gotický  portálek  do  sklepa. 

Čís.  18.  Ve  dvoře  zazděna  psí  hlava,  pískovcová  (gotická  konsolař); 
■v  chodbě  gotický  portálek  s  vyplněnými  kouty. 


270 


Čís.  21.  Ve  dvoře  pískovcová  socha  sv.  Floriána,  na  podstavci 
empirovém.  V  průčelí  na  attice  štít,  barokně  vykrojený,  ze  17.  st.  V  patře 
mezi  okny  v  rámu  oblomovaném  pět  ran  Kristových:  vše  štukové. 


Čís.  25.  Gotický  portálek  do  sklepa,  pravoúhlý  s  vyplněnými  kouty, 
barokní  dvéře  železné. 

Čís.  31.  v  loubí  (přestavěno).  Socha  s v.  Jana  Nep.  z  18.  stol.  pře- 
nesena na  dům  Ziegelheimův.  V  prvním  patře  byly  dva  portálky  ze  17.  stol. 


271 


Schodiště  a  zadní  část  průjezdu  byly  sklenuty  křížově  bez  žeber,  místnosti 
valené  s  lunetami.  Na  počátku  schodiště  byl  sloup  s  hlavicí  ovinutou 
plasticky  tesaným  ovocem,  se  dříkem  nahoru  i  dolů  zúženým,  ovinutým 
révou  a  hrubým  torem,  na  patce  široký  akanth    nyní  v  museu).   (Obr.  229.) 


H 


Obr.  228.  Mladá  Boleslav.  Loggie  v  domě  čís.  16. -I. 


:^.%. 


Čís.  32.  Pěkný  štít  volutový  s  nástavcem  trojúhelníkovým;  na  ná- 
rožích busty  Turků.  Pod  okny  štukové  věnce  a  pod  středním  obraz  Panny 
Marie,  pod  ní  reliéf  čápa,  zlacený.  (Konec  17.  stol.)  Do  podloubí  vede 
okno  renaissanční  se  chambranou.  Schodiště  a  přízemní  mí.stnosti  s  barok- 
ními klenbami  na  římsových  konsolách-  Ve  dvoře  renaissanční  okno, 
v  zadním  domku  zbytek  arkýře.  (Obr.  229.) 

Čís.  68.  Bývalý  Panský  dům,  nyní  spojené  3  domy  v  hejtmanství. 
Střízlivá  budova  bez  slohu.  (Obr.  230.) 


272 

Čís.  87.  (na  protější  straně  náměstí):  na  původním  průjezdu  v  kle- 
náku  plastická  hlava  vousáče,  stylisovaná,  barokní. 

Čís.  88.  Goticky  sklenutá  síň,  nyní  zdí  přepažená:  svorník  zakryt 
zdí,  žebra  profilu  pozdně  gotického,  hruškovitého,  zabíhají  do  stěn.  Do 
bývalého  loubí  vede  pravoúhlé  okénko  s  mělce  profilovaným  rámem  a  pů- 
vodní mříží.  Poč.  16.  stol. 

Čís.  92.   Ve  dvoře  byla  barokní  pavlač  s  prolamovanou  balustrádou, 


Obr.  229.  Mladá  Boleslav.  Domy  Cis.  31.  a  32.-I. 


jež  r.  1902  výbuchem  acetylenu  spadla.  V  chodbě  zazděn  zvonařský  znak 
J.  Pricqueye  z  konce  17,  stol.  (Klenák  z  portálu.) 

V  čís.  94.,  95.,  100.  zbytky  pozdně  gotické  a  renaissanční :  polokruhové 
portálky  s  pískovcovým  opažením,  klenby  podepřené  toskánskými  sloupy. 

Čís.  104.  Nad  okny  neumělé  malby:  holubice,  andílci  hlavy. 

Čís.  105.  V  klenáku  archivolty  podloubí  pelikán  s  mláďaty  ze  štuku. 

Čís.   106,  Kaplička  s  barokní  soškou  sv,  Jana  Nep,  z  pískovce. 

Čís.  108.  Fagada  ze  17.  stol.,  moderní  úpravou  změněná.  Původní 
jen  portál  s  bossážovanými  pilastry  po  stranách  a  kládím  s  oblomovanoo 
římsou;  ve  cviklech  fagettované  výplně.  Ve  dvoře  nad  rondelem  hradebním 
vystavěn  barokní  šestiboký  altán,  sklenutý  šestibokou  kupolí,  šindelovým 
stanem  krytý;  na  báni  půlměsíc. 


PLÁN  KRÁL.  MĚSTA  MLADÉHO  BOLESLAVA  NAD  JIZEROU. 


,rrF-q 


i 


MLADA    BOLESLAV. 


arabské  značí  čísla  domů    v  texiu    (na  .str.   191-  290.)    uvedených 

Číslice  římské  značí: 

Zámek,    nyní  kasárny. 

Scara  radnice,  nyní   krajský  soud. 

Děkansky  kostel   Panny   Marie. 

Děkanství. 

Kostel  sv.  Jana. 

Starý  hřbitov    s  kostelem   sv.   Havla. 

Bývalý  sbor  Českých  Bratři,   pak   kostel  sv.   Václava. 

Klášter  s   kostelem  sv.  Bonaventury. 

Bývalá  škola  bratrská,  st.iré  gymnasium,  nyní  chudobinec 

Synagoga. 

Krajské  museum. 

Bývalý  kostel  sv.   Víta   na   Podolci. 

Vojenská  nemocnice. 

Židovský  hřbitov. 

Nová  radnice  s  gymnasiem  a  Školou  obecnou  divčf  (druhou). 

Sirotčinec,   bývalý  špitál   Kateřiny  Militké. 

Podzámecký  mlýn. 

Pražská  brána. 


273 


Všechny  výše  jmenované  domy  stojí  v  náměstí.  V  ulicích,  na  místech 
odlehlejších,  důui  čís.  63.  (ve  starofarní  uHcii  má  z  bývalého  štítu  domov- 
ního tři  lidské  masky  —  z  počátku  18.  stol.  Nedaleko  dům  čís.  73.  má 
v  klenáku  nad  portálkem  řeznický  emblém  a  po  stranách  nápis  (vytesaný): 
WENCL  WRANY.  Na  dveřích  pěkné  řezaná  mušle.  Z  počátku  19.  stol. 
Dům  čís.  133.,  bývalá  fara;  sklenut  v  přízemí  křížově;  z  konce  18.  stol. 
V  zadní  části  budovy  zachovaly  se  zbytky  eroticky  sklenuté  stavby  síně 
v  třech  křížových  polích;  též  zbytky  válcovitých  přípor  a  konsol,  z  nichž 
některé  jsou  uloženy  v  museu. 

Cis.  42.  na  Podolci.  Nade  dveřmi  štítek  pískovcový  se  znakem: 
dvojnásobná  roseta  šestilistá.   Po  stranách   16  M.  Q  '^-   '^^■ 


Obr.  230.  Mladá  Boleslav.  Starý  dům  č.  68.,  t.  ř.  Panský,  v  malém  loiibí,  a  radnice 
kolem  r.  1820;    v  pozadí  děkanský  kostel. 


Cis.  43.  řečený  >u  kapličky*  na  návrší,  samé  dvéře  zapadlé,  z  18.  st. 
(Obr.  231.  a  232.) 

Cis.  44.  U  sklepa  pískovcový  portálek  a  některé  klenby  barokní. 
Šindelová  mansarda. 

Čís.  49.  za  Klenicí,  »pod  skalou*,  starý  dům,  jenž  v  16.  věku  patřil 
některým  rodinám  šlechtickým.  Do  zdi  zasazena  deska  pískovcová  s  ná- 
pisem o  veliké  povodni  1.  1789,  která  povstala  následkem  průtrže  mračen 
u  Kosti  a  na  Podolci  mnoho  škod  nadělala;  lidská  ruka  tu  ukazovala 
výšku  vody  tehdejší.  Z  nápisu  toho  jsem  si  uchoval  začátek: 

wm-  S)ne  27.  ^imj  1789  ^\ú\\ 

žfrje  pr^iuml  a  ftríianj  Síbbnifů 
íuiftaupili  iuoí)l)  bo  ticduo  iiiift 
tomu  ať  řir^bi  luicr^i  fbi',  biibc  c^ifc^t. 

Ve  mlýně  podzámeckém  nade  dveřmi  do  mlýnice  erby 
Kašp.  Strnada  z  Tryskovic    a  manželky   jeho  Anýžky  z  Kuřího    vytesané 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  MI. -Boleslavský. 


18 


Obr.  231.  Mladá  Boleslav.  Dům  č.  43.  na  Podolci. 


Obr.  232.  Mladá  Boleslav.  Dum  č.  43.  na  Podolci. 


27! 


do  pískovce.    Uvnitř  zařízení    dřevěné,    spočívající  na  dřevěných  sloupech 
slušně  řezaných.  Z  let   1560 — 70. 

KRAJINSKÉ   MUSEUM  umístěno  jest  v    » templu.,   jenž  sám  jest 

součástkou    musejních    sbírek.     Nejvzácnější    předměty    musejní  jsou    tři 


Obr.  233.  Mladá  Boleslav.  Městské  museum.  Latinský  kancionál.   Initiála  s  obrazem  biskupa 
na  trúnĚ  a  krajovon  výzdobou. 


kancionály:  latinský  z  konce  15.  st.  a  dva  české  z  r.  1572.  Pocházejí 
z  doby  kališnické;  byly  všechny  už  posouzeny  a  oceněny  po  stránce 
umělecké,  historické  i  od  znalců  církevního  zpěvu, 

1.  Nejstarší,  latinský,  z  konce  15.  století;  staří  zvali  jej  Graduale, 
prof.  Dr.  Chytil  jmenuje  jej  Antifonář.  Zprávy  oněm  podali:  J.  Er.  Vocel 
v  Arch.  Pam.  (1859)  III.,  Dr.  K,  Chytil:  Vývoj  miniaturního  malířství  českého 

18* 


276 


v  době  Jagelonské  1896,  (se  4  ill.)  a  Pam.  XV.  540.  P.  Konrád  Kar.:  Dějiny 
posvátného  zpěvu  staroč.   II.   1893,  Katalog  retrospektivní  výstavy   1891. 

Desky    dřevěné    v  tuhé    vazbě    kožené   jsou    okovány    po    stranách 
i  uprostřed  mosazným  arabeskovým  ornamentem. 


▼    T 


mmmm  alat  a    la     mim 


ty^»v*  ♦ý- 


eiitafe  trn      eíříítttt  aatu 


r»4  v»»»*»     *    Hv^"*^ 


tuíhmtm  co0ttoiiiíltíříR  o  tu 


Obr.  23+.  Mladá  Boleslav.  Městské  museum.  Kancionál  latinský.  Iniciála  s  obrazem  z  mrtvých 
vstání  Páně  a  potkání  Ježíše  s  Marií  na  dolním  okraji. 


Na  předním  přídeští  jest  poznamenáno: 

2B  tomto  ©rabiiaíe  Siftů  ^ůftalua  5  ř.  52,  učinj  412  fíiftů  Staío  fe  50= 
Vfanj  a  Síftuh)  ^rjec&tenj  5a  Síursabii  ^^urfmiftra  ^afiiba  ^ubacjfa.    A"  1626. 

> Zůstává*  —  při  této  pobělohorské  revisi  byly  některé  listy,  jmeno- 
vitě úvod,  jak  z  fugy  lze  souditi,  vyříznuty. 

Malován  jest  na  listech  pergamenových  dlouhých  0*71  7n,  širokých 
0'47  m.    Obsahuje    zpěvy    na    výroční    svátky    a  slavnosti    počínaje    dobou 


277 

adventní.  Úvodní  část  jest  bez  signatury.  Sloveni  »Sanctus«  začíná  se: 
iniciálka  S  ozdobena  jest  obrazem  Boha  otce.  Linie  pro  noty  jsou  červené, 
noty  černé.  Začátky  oficií  na  velké  slavnosti  jsou  malovány  zlatem:  noty, 
i  text,  okraje  takových  listů  jsou  okrášleny  malbami.  Iniciálky  veliké  jsou 
vyplněny  bibUckými  obrazy,  menších  iniciálek  všude  v  textu  s  pitvornými 
maskami  jest  velmi  mnoho.  (Obr.  233.  a  234.)  Obrazy,  prokládané  zlatem, 


Obr.  235.    Mladá  Boleslav.  Městské  museum.    Znak  mřsla  z  českého  kancionálu  z  r.  1573.  /J 


jsou  syté,  svěží.  —  K.  Chytil  v  textu  vypátral  i  autora  skrytého:    jest  to 
Janiček  Zmilelý  z  Písku  (Ic.  str.   25.  s  obr.   15.). 

2. — 3.  České  kancionály  jsou  z  mladší  školy  malířské  v  16.  věku, 
pořízené  nákladem  boleslavské  městky  Kateřiny  Militké  a  malované  od 
Jana  Kantora,  měštěnína  Starého  města  Pražského,  1.  1572.  (Pam.  Arch. 
XIV.,  12.)  Větší,  s  předmluvou  Sixta  z  Ottersdorfu  a  znaky  pánů  z  Krayku 
a  bývalých  vrchností,  má  rozměry  065  X  0'44  /;/  a  listů  552  (21  vyříznut). 
Malby  jsou  z  dvojí  ruky  (mistr  a  dílna).  Vazba  z  bílé  kůže  s  kováním. 
Třetí  čítá  431  stran  (0*54  X  037 ;;/).  Neschází  z  něho  nic.  Úpravou 
a  technickým  provedením  podobá  se  předešlému.  (Obr.  235. — 238.) 


278 


Sbírky  umístěny  jsou  v  pěti  síních,  některé  v  gymnasiu.    Jen  cen- 
nější   buďtež    uvedeny:     V  první    místnosti    polokruhem    rozestaveny   jsou 


Obr.  236.   Mladá  Boleslav.  Městské  museum.  Z  českého  kancionálu  z  r.   1572. 


Železné  kříže,    tepané  práce,    z  17.  a   18.  stol.     Kolem    sbírky   zbraní, 
hlavně  z  válek  francouzských,  z  r.   1848  a  1866;  pak  mu  čidla. 

Z  obrazil  na  stěnách  zmínky  hodný  jsou :  portréty  obou  Michaloviců 
(z  poč.  17.  stol.),  kteří  v  letech  1335 — 54  klášter  zdejší  vystavěli  a  roz- 
hojnili; císař  Josef  II.,  V.  Budovec  z  Budova,  obraz  z  praporu  voskářského 


279 

a    umučený    Kristus    Pán,    oba    z   konce    17.    stol.     Dvč    pěkné    vykládané 
skříně  z   18.  stol.  • 

V  druhé  síni:    Sbírka    předmětů    národopisných,    hlavně 
výšivek;  pak  archiv.   Obrazy  zdoby   SOlcté  války  na  skle,  požár  Mladé 


Boleslave  1.  1761  a  1859;  rytiny  boleslavského  malíře  Kupeckého  (obr.  239.); 
rytiny  SOleté  války,  sbírka  mincí. 

V  třetí  místnosti:  Cínová  deska  s  rakve  Mark.  Vald.^tejnské 
z  Lobkovic  f  1615.  Skříně  s  nádobím,  z  něhož  zajímavé  jsou  formy 
na  oplatky  z  I.  1553  a  druhé  bez  letopočtu,    o   100  let  mladší  (obr.  240.) 


Obr.  238.  Mladá  Boleslav.  Městské  museum.  Miniatura  v  českém  kancionálu  (posvícení)  z  r.  1572. 


Obr.  239.  Mladá  Boleslav.  Městské  museum.  Vlastní  portrait  Jana  Kupeckého.  (Rytina.) 


281 


Obr.  240.  Mladá  Boleslav.  Městské  museum.  Formy  na  oplalky. 


a  hmoždíř  z  r.  1545  (obr. 
241.);  sbírka  šperků, 
kachlů  z  15.  a  16.  st., 
obrazy  cis.  Marie  Tere- 
sie  a  Františka  Lotrin- 
ského, hraběnky  Sporkové 
z  r.  1702,  a  Panny  Marie 
Bezdězské  (několikrát); 
sbírka  starých   hodin. 

Ve  čtvrté  síni: 
Sbírky  cechovních  po- 
řádků, zvláště  pěkně  vy- 
kládané pokladnice 
(9  počtem),  z  nichž  nej- 
pěknější jest  soukenická 
z  1.  1755;  vývěsy  her- 
berků,  pohřební  ob- 
rázky, korouhve.  Papí- 
rové mince. 

V  pá  t  é  síni:  Levá 
strana  ve  třech  skříních  věnována  jest  nálezům  praehistorickým 
v  Boleslavště:  vyloženy  tu  sbírky  popelnic,  ozdoby  bronzové,  domácí  náčiní 
kostěné,  sbírky  šípů,  křížů,  kamenná  dláta  a  mlaty,  ozdoby  jantarové  z  na- 
lezišť, o  nichž  na  jiném  místě  zmínka  se  činí.  V  poslední  (čtvrté)  skříni 
uloženy  mimo  praehistorii  různá  pečetidla  města  Ml.  Boleslavi  a  cechů 
řemeslnických  (viz  dále),  nádobky  různé  a  paciťikál   z  bývalého  kostela 

sv.  Václava.  Pravá  strana  obsahuje  li- 
stiny pergamenové  (z  nichž  nejstarší 
z  1.  1334,  kterou  Ješek  z  Michalovic  za- 
kládá Staré  město),  různé  kalendáře 
(nejstarší  z  1.  1620)  a  literaturu 
českou  středověkou,  boleslavské  a  do- 
brovické  prvotisky  (kopie).  Sbírka 
obrazů,  pohledy  na  město  Ml.  Boleslav 
v  různých  dobách.  Ve  všech  síních  jsou 
rozestaveny  truhly  vykládané,  almárky 
a  jiné  předměty  ze  staročeské  domác- 
nosti. 

Pečetidlaměstská:  (Obr.  242.) 
1.    » Velká*  pečeť,  stříbrná,  na  stří- 
brném   řetězu.      Průměr  O  05  w.     Uvnitř 
boleslavský  lev  ve  štítu,  na  okraji  v  kruhu 
nK   0.1,  Ml  ^   n  ,  ,     Ms,i,-         opis:  +  siiiilluni  +  riiiit.itis  +  ijumcnis 

Obr.  241.   Mlada   Boleslav.  Městské  r  ^*  f 

museum.    Hmoždíř  z  r.  1545.  +    boICScIlU     "4" 


282 

Na  zadní  straně  letopočet   1631,  jest  však  starší,  z  poč.  XVI.  století. 

2,  > Menší*  pečeť  na  témže  řetězu,  v  průměru  003  m.  Uprostřed 
boleslavský  lev  ve  štítu;  kolem  v  kruhu  opis:  ®  SECRETVM  ^  CIVITATIS 
®  IVNIORIS  ^  BOLESLAVY  ®  IC. 

3.  Uvnitř  lev  se  dvěma  ocasy  —  u  ostatních  jen  s  jedním  —  na 
okrajích  kruhový  opis :  SIGILLVM  4-  CIVITATIS  +  IVNIORIS  :  BOLESLAI. 
Průměr  O  035  ;;/. 


Obr.  242.  Mladá  Boleslav.   Městské  museum.  Pečetidla  města  Mladé  Boleslave:  čís.  1.  (nahoře), 
čís.  2.  (v  právo),  čís.  3.  (v  levo),  čí  .  5.  (dole). 


4.  Uvnitř  lev  ve  štítku.  Opis:  SIG  .  CANCEAR  .  CIWITATIS  NEOBO- 
LISL.   Průměr  0-025  m. 

5.  Ze   16.  věku  jest  pečeť  rychtářská:  uprostřed  rytířská  postava,  po 
stranách  M  — B  a  kolem  opis:  PECZET  RICHTARZKA. 

Mnohem  pozdějšího,  mladšího  původu  z  konce  18.  a  počátku  19.  stol. 
jsou  pečeti  městské: 

6.  Pod  lvíčkem:  SIG:  BVNTZL.  Průměr  0-02  m. 

7.  MAGISTRÁT   D   K  :  KREISST  :   JUNG  BUNZLAU  003  m. 

8.  StaDT  VERORDETEN   COLLLEGIVM   IVNGBVNZLAV. 
Uprostřed  boleslavský  lev.   Průměr  0'03  m. 

9.  Magistrát  der  Kreist.  Jungbunzlau.  0"03  vi. 


283 

Pečetidla  cechovní:  (Obr.  243.) 

1.  Na  obvodu  opis:  CEHC  .  SAVKIENICZKI  .  MIESTA  .  MLADÉ  . 
BOLESLAWIE  .  NA  ISE  h  Uvnitř  znak  cechu  soukenického  a  pod  ním 
letopočet   1577.  Průměr  004  m. 

2.  PECZ  :  POCZ  :  RZEM  :  SSEFCOW  :  MIES  :  MLADÍ  :  BOLESLAWl. 
Uvnitř  znak  ševcovský  v  rámci.   Průměr  003  ;//. 

3.  PECZET.CZECHV.SLADOWNICZ  :  K:  W*);  MLADÉ  BOLESLAWY. 
Uvnitř   1793.   Pod   letopočtem  znak  cechovní,  bohatý.   Průměr  0*04  m. 


Obr.  243.  Mladá  Boleslav.  Městské  museum.  Cechovní  pečetidla  čís.  1.  (v  levo),  čís.  3.  (v  právo) 
a  pečetidlo  kronikáře  M.  Jiří  Kezelia  (uprostřed). 

4.  PECZAET  •  POCT  :  CECHV  .  MLIN  :  W  K  :  MEST  MLAĎ  :  BOLE- 
SLA  NAD  ISER  ®.  Uprostřed  opisu  v  kruhu  znak  cechu  mlynářského: 
pod  ním   letopočet   1765.   Průměr  O  05  ?;/. 

5.  IVNGBVNZLAVER  ZVNFT  SIG.  Uprostřed  emblém  cechu  postři- 
hačského.  Průměr  003  ;;/. 

Mimo  tyto  mnoho  pečetidel  soukromých,    městských    i   šlechtických, 
z  nichž  na  obr.  243.  viz  pečetidlo  M.  J.  Kezelia  z  poč.  XVII.  stol. 
(Pečetidla  na  děkanství  viz  na  str.   218) 

ŽIDOVSKÉ  MĚSTO  nazývala  se  část  Starého  města  při  hradbách 
městských,  kde  měli  židé  v  držení  více  domů,  po  obou  stranách  nynějšího 
děkanského  kostela  i  v  nynější  děkanské  ulici;  drželi  je  dědičně  a  spra- 
vovali se  knihami  městskými  již  ve  věku  15.  V  17.  stol.  bylo  židovské 
město  uzavřeno  židovským  šraňkem  a  »šnůrou«.  Po  válce  30lcté  přibylo 
židovských  domů  valně,  hlavně  stěhováním  z  Polska  a  z  venkovských 
obcí.  — 

SYNAGOGA  ze  17.  století,  s  adaptacemi  na  straně  západní 
z   18.  století. 

Budova  obdélná,  břidlicovým  sedlem  krytá.  Stěny  hladké,  pode- 
přené na  straně  do  bývalého  příkopu  městského  třemi  opěráky  zděnými, 
s  vyžlabenou    pískovcovou    římsou.     Okna    s    pískovcovými    chambranami 


*)  Obrácené  M. 


284 


profilovanými,    dole    s  kapkami.    Ostatní   strany   zmodernisovány.     Vchod 
jeden  z  ulice,  druhý  ze  dvora. 

Uvnitř  tři  páry  oken  jsou  sklenuty  segmentově,  loď  sklenuta  jest 
valené  s  výseči  nad  okny.  Klenba  jest  nesena  pilastry  s  římsovitými  hla- 
vicemi a  ozdobena  štukem  a  to:  čtyřkruhovými  rámy,  kruhy  a  elipsami. 
V  zadu  a  na  západní  straně  přiléhá  synagoga  ku  spolkovému  domu;  zde 
postavena  kruchta,  krytá  ploše. 


Obr.  244.  Mladá  Boleslav.  Synagoga.  Archa  úmluvy. 


Zařízení  moderní,  stolice  bez  ozdob  jsou  číslovány  a  bývaly 
majetkem  soukromým,  úředními  knihami  zjištěným,  jež  se  dědičně  odka- 
zovaly, prodávaly  a  i  do  zástavy  dávaly.  Ze  starší  doby  pochází  jen  svato- 
stánek z  poč.  18  stol.  Z  kamene  tesaná  architektura  korintská,  s  dvojicemi 
sloupů  o  dvou  patrech.  Sloupy  spočívají  na  hranolových  stylobatech, 
obstupují  dole  schránku  s  desaterem,  nahoře  po  stranách  kartuše  akanthy 
lemované,  korunované.  Nátěr  nový.  (Obr.  244.) 

Kalich:  kupa  má  výšky  0086  w,  průměr  0074  /;/,  stříbrná,  zlacená. 
Na  kupě  guirlandový  motiv,  prokládaný  liliovými  ornamenty;  v  předu 
u  věnci  lovecký  emblém  (dvě  pušky)  a  po  jeho  stranách  písmena:    c    s 
Nodus  jest  vásovitý,  s  bosáží,  s  3  uchy,  noha  kužel,  dole  jazýčkové  listy 


285 


(jako  spodek  kupy).  Na  noze  punc:  (nRs)  (CB)-  Noha  spravována  prouž- 
kem mosazným.  (Obr.  245.) 

MUSEUM  židovské  obce,    umístěné  ve  škole.    Uvádíme   ze  sbírek: 

1.  Sklenice  z  1.   1830,  rytá: 

2.  věžička  filigranová,  stříbrná,  o  třech  poschodích,  s  praporečkem 
na  čtyřech  nohách;  vys.  0*27  ;«; 

3.  kalich  z  XIX.  stol.; 

4.  vazba  knih  z  1.  1850;  starší 
jsou  rohy  a  střední  kartuš  s  obětováním 
Isáka,  práce  tepaná,  rokoková  ; 

5.  pečetidlo  0036  ;;/  průměru,  že- 
lezné s  opisem  heberejským  kolem 
t.   zv.  můří  nohy. 

6.  nádoba  vys.  029  ;;/,  stříbrná, 
zlacená,  ucho  masivní,  volutové  s  kulemi 
na  hraně.  Na  ploše  vytepány  jsou  gro- 
tesky, 3  lví  hlavy,  z  nichž  vybíhá  renais- 
sanční  ornamentika.  Víko  s  podobnou 
ornamentikou  a  puncem  (^^  '  •  12  .  B 
ukazuje  na  XVII.  století;  snad  jest  to 
kopie. 

7.  rolničky    z    tóry :    a)  se    znač- 

kou     H    a   1810;  b)  značka   (^^    fB\ 
1815;  c)    (D   18  .  .;  ^/)  T  N   18  .  . 

8.  štítek  z  r.  1850,  značka  ^m) 
druhý  1810    -p     (gs) 

Sbírka  paramentů  v  počtu  tak 
hojném,  tak  starožitných  a  s  tak  bo- 
hatou výpravou,  jako  nikde  v  Bole- 
slavště.  Nejstarší  pochází  z  1.  1655. 
Všechny  zhotoveny  jsou  z  látky  hed- 
vábné, s  bohatým,  zlatým  vyšíváním ; 
k  nemalé    ozdobě    přispívá    i  věnování 

nahoře,    židovským    písmem,    které    vyšíváno    jest    dekorativně.     Pocházejí 
z  darů  zámožnějších  rodin   židovských. 

1.  Opona  z  léta  1655.  Nahoře  koruna  a  zlatem  vyšívaná  roseta. 
Věnovací  nápis  písmem  židovským  jest  na  červeném  sametu,  pod  věno- 
váním pole:  na  hedvábí  kvítkované,  empirové,  po  stranách  šiíůry  a  atla- 
sové pruhy.  Délka   r44  ;;/, 

2.  Z  1.  1658  (2-31  X  1'30  ;//).  Původní  jsou  jen  postranní  porty 
s  ornamentem   rostlinným,  se  vkládanými  ptáčky. 

3.  Z  r.  1695.  Pod  židovským  věnováním  dvě  zlatem  vyšívané  koruny. 
Látka  hedvábná,  kvítkovaná. 


Obr.  245.  Mladá  Boleslav.  Kalich  v  synagore. 


286 

4.  Z  1.  1702.  Po  stranách  točené  sloupy,  ovinuté  révou,  na  pod- 
stavcích ornamentovaných.  Svrchu  urny  s  květinami,  uprostřed  dessin : 
akanthy  a  listy  tulipánové,  pampelišky  a  slunečnice.  (Obr.  246.) 

5.  Z  1.  1707.  Na  vrchu  věnování  židovským  písmem,  po  stranách 
urny  s  květinami,  níže  v  poli  na  černém  sametu  větvicový  ornament,  spo- 
jovaný korunami  a  vyšitý  podkládaným  zlatem.  Rozměry:  2  36  X  155  in. 


Obr.  246.  Mladá  Boleslav.    Opona  svatostánku  č.  4.   v  židovském   museu. 


6.  Z  1.  1724.  Nahoře  vásy  s  květinami,  pod  nimi  koruny  a  mezi  tím 
věnování.  Po  stranách  a  dole  pásky  s  rostlinným  ornamentem.  Rozměry: 
2-40  VI  X  1-55  tn.  (Obr.  247.) 

7.  Z  1.  1732.  Původní  jen  svršek  s  urnami  a  věnováním  v  rámu 
věncovém.  Rozměry:  230  ;«  X  1'50  m. 

8.  Z  r.  1739.  Nejbohatší  —  než  defekt.  Po  stranách  točené  sloupy, 
ovinuté  révou  a  s  podstavcem  ornamentovaným.  Vyšívání  zlatem  a  stříbrem 
vysoké,  reliéfní.    V  ornamentu,    v  bodech  protínacích,    nasazené  korunky. 


287 

9.  Z  1.  1744.  Věnování  na  hedvábné,  temné  půdě.  Dolejší  plocha 
rozdělena  na  4  plochy  stejného  ornamentu,  vyšívaného  ploše  šňůrkovým 
zlatem:  víry  vkládané  do  stylisovaného   akanihu   a  granátových  jablek. 

10.  Z  I.    1760.  Dekorace  květinová,  granáty,  rolničky. 

11.  Z  1.   1764.  Celá   plocha  pokryta   plochou  applikací,  z  rňznobarev- 


^W^  -.JTí.      f-JCk.  ť^m 


. SKíig^iiPSS: 


Ii^^»htki-affe'MiilwaiM;i 


Obr.  247.  Mladá  Boleslav.    Opona  svatostánku  č.  6.  v   židovském  museu. 

ného  hedvábí:   ornament  rostlinný  s  národními  motivy,  se  vkládanými  totiž 
zvířaty,  ptáčky,  motýly  a  ovocem.  Defekt. 

12.  Z  1.  1789.  Věnování  na  červeném  sametu,  v  rámci,  s  urnami  {)0 
stranách.  Látka  hedvábná,  vyšívaná  fantastickými  květy  ;  na  látku  přišito 
šest  stříbrných  zvonců  —  sedmý  schází. 

13.  Empirová  látka  —  kvítkované  hedvábí.  Šest  stříbrných  zvonců, 
sedmý  schází.  Rozměry:  228  ;//  X  1  55  ;//. 

14.  Z  1.  1811. 

15.  Z  1.   1822. 


288 

16.  Z  1.   1829.  Látka  brokátová,  svrchu  věnování  rámované,  po  stra- 
nách vásy  s  květinami. 

17.  Z  1.  1828.  Kvítkové  hedvábí. 


18.  Z  1.   1841. 

19.  Jednoduchý,  černý,  novější. 

Pláštíků  21.  Nejstarší  z  1.  1661  —  s  dekorativním  písmem,  po  stra- 
nách koruny.  —  Zvláště  pěkný  jest  z  1.  1721,  vyšívaný  na  jasně  červeném 


289 

sametu.    Vénování  v  oválném   rámci.     V   ro/ích   rostlinný  ornament  a   lev; 
po  stranách  sloupy  korunované. 

Štítků  sedm ,  nejstarší  z   1780. 


Lambrekiny : 

1.  Z  1.   1686.  Applikace  podkládaná   vatou,  zlatem  a  stříbrem. 

2.  Z  1.    1805,   Vyšívané  guirlandy  květinové,  v  mezerách   kytice. 

Soupis  památek   hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Ml. -Boleslavský.  19 


290 

ŽIDOVSKÝ  HŘBITOV  rozprostírá  se  nad  strání,  kterou  se  pláň, 
řečená  »Na  dubcích*,  sklání  k  potoku  Klenici  a  k  předměstí  Podolci 
proti  městu  a  zvláště  naproti  bývalému  zámku,  při  nejživější  silnici  — 
pražské. 

Nejstarší  náhrobek  na  hřbitově  židovském  jest  z  1.  1604.  Mnoho 
hrobových  kamenů  už  jest  bez  letopočtu  a  vůbec  bez  nápisu.  Náhrobky 
tyto,  ze  17. — 19.  stol.,  jsou  dílem  pískovcové,  dílem  mramorové,  forem 
barokních,  s  reminiscencemi  na  rokokovou  a  empirovou  ornamentiku. 
(Obr.  248.)  Z  nejstarších  a  nejpěknějších  jest  kamen  Baševiho  z  1.  1635. 
Po  stranách  hebrejského  nápisu  bossážované  pilastry  nesou  nástavec,  v  jehož 
středu  jest  jeho  šlechtický  znak.  Mramor  jest  červený.  (Obr.  249.) 

SOCHY,  KŘÍŽE  A  POMNÍKY. 

SOCHA  Panny  Marie  uprostřed  starého  náměstí  byla  postavena, 
když  1.  1680  zhoubný  mor  u  nás  řádil,  od  zbožných  měšťanů  bole- 
slavských. Na  třech  pískovcových  stupních  spočívá  mohutný  stylobat  čtyř- 
hranný s  menšími  hranolky  na  hranách;  na  tomto  stojí  druhý,  užší  stylobat 
a  na  něm  sloup  na  dvojlaločném  podstavci  spočívající,  oblý,  s  korintskou 
hlavicí.  Socha  Madonny  jest  pozlacena  a  hvězdovou  gloriollou  obestřena. 
Na  hořejším  stylobatu  jest  nápis: 

Honorl 
DlVae  sine  Labe  GenltrlCí 

Vlrglnl  atqVe 
SanCtIs    tVteLarlbVs  sVls 

QVos  Anno  praeterlto 

SoeVlente    graVIter  peste 

SIngVLarl  pletate  CoLVerVnt 

gratl  ClVes 

plIgVe    InCoLae 

Reglae  ClVItatls 

IVnIorIs  BoLesLal 

propRlIs  eXpensIs 

plerl   peCerVnt. 

1681 

Na  protější,  polední  straně,  když  1.  1819  socha  byla  opravena,  přidán 
tento  nápis: 

MARYl  PANNĚ 

ObrankYnI  nassI 

KE    CtI 

Nábožní  PAeDkoWé 
posta  wili 


291 
A 

VznaLI  potoMkoWé 

TÉŽ 
Wlernl   PŘUVTĚLenI 

BoLesLaWsstI 

ZA  zkVssenaV  obranV 
pRíozDoBlLI. 

1819. 

Učený  měšťan  boleslavský  Ant.  Kles  přičinil  tento  nápis,  který  nyní 
už  schází. 

renoVat  pr^CLara 

CIVIVM   arDens   pLebIs 

pIetas 

MDCCXIX. 

SOCHA  sv.  Jana  Nep.  u  silnice  jičínské,  na  počátku  »Celny«,  487  7n 
vysoká.  Na  prostranném  plinthu  stojí  podstavec  hranolový  s  římsovanou 
deskou  a  nástavkem.  Socha  jest  pozlacena,  s  obvyklými  pěti  hvězdami, 
v  rukou  s  křížkem  a  ratolestí.   Na  podstavci  se  čte  nápis : 

Ex  VOTO 

Dedicata  S  :   S  : 

lOANNl  NePO 

MVCENO 

SvMMO    Protec 
TORi  Fam^  et 

NOMINIS 
A:   L:    B:    L: 

Anno  i714 
8  octobris. 

Na  straně  opačné  jest  poznamenáno,  že  byla  sem  z  Kosmonoské 
silnice,  když  se  zakládala  nynější  ulice  Blahoslavova,  přenesena  a  nákladem 
obce  Ml.  Boleslavi  restaurována  1.   1900. 

Za  kasárnami  v  bývalém  Štičím  dole  SOCHA  Panny  Marie:  na 
attické  patce  kulatý  sloup  hladký  s  římsovou  hlavicí  4  m  vysokou ;  socha 
(050  ;;/)    Panny    Marie    svatoborské    velmi    slušná.     Na    podstavci    nápis 

(obnovený):  ^  .^,„ 

^  ^'  Anno    1/16 

dne   17.  Dubna 

tento  obraz   k 

poete  blahoslawene 

panny  Marie 

19* 


292 

sw.  Horfké  poftawen 

Nákladem 

Jana  H.  Steiskala 

a  Terezie 

manželky   geho. 

U  vojenské  bývalé  střelnice  stojí  pod  skalou  na  vysokém  pískovcovém 
podstavci  kamenný  KŘÍŽEK  230  in  vys.,  o  němž  se  všeobecně  mys  !í 
že  stojí  na  místě,  kde  se  popravovalo.  Než  popraviště,  šibenice,  stávala 
o  málo  dále  na  západ,  kde  nyní  jest  vojenská  prachárna;  ostatně  mínění 
toto  vyvrací  do  kamene  vyrytý  nápis: 

Letha  Pante  i697  Pan  a  wodsvd  we 

Dne   14.   AVGVSTIJ  WSY   PLAZYCH   V 

Waczlaw  syn  Swateho  Ssimona 

Pawla  Šragra  Gvdy  Gest  Pocho 

Máge  Wiekv  sw  wan  Oczekawage 

EHO  10  Leth  Wt  Blahoslaweneho 

omto  miestie  až  do  wskrzisseni 
Smrti  Gest  zasy 

Na  Podolci,  kde  se  nyní  v  Betlémě  říká,  stojí  SLOUP;  na  dvou 
stupních  spočívá  ořímsovaný  stylobat;  na  tomto  sloup  kulatý  toskánský 
s  moderním  železným  křížem.  Z  předu  na  stylobatu  lze  čísti: 

IosepVs  et  The 
resIa  pfaLtz 

ConjVges 
DeI  gratIa 

Me 
eX   Voto 

EXTRVXerVNT  (=1709) 
DIE   20.   Ap. 

SOCHA  pískovcová  umučení  Páně  u  plynárny.  Na  podstavci  hra- 
nolovém stylobat  s  podvalem,  dole  válcovým.  Nad  ním  trojnásobná  deska. 
Kristus  v  rouše  volném,  sukni,  přepásaný  provazem,  korunovaný,  nese 
kříž.  V  zadu  poznamenáno:  Postaven  od  Manželů  J.  Dál.  r.  1800;  obnoven 
r.   1894  od  Baráčníků  Podoleckých.   Nevkusně  natřen   barvou. 

SOCHA  sv.  Jana  Nepomuckého  i  s  podstavcem  z  pískovce, 
proti  Kocandě,  kterou  byl  majitel  této  výsadní  hospody  Riedl  svým, 
nákladem  postavil.  Socha  2  m  vysoká,  podstavec  2  m.  Světec,  almužník, 
v  levici  drží  mušli  (nádobku),  pravicí  udílí  peníz  starci  žebrákovi.  Nápisy 
na    všech    třech    kartuších    zabíleny,    pod    vápnem    proniká    přední    nápis: 

Obnoveno  nákladem  —  Mar.  Jana  Mayera  —  roku  1882. 


293 


Na  zadní  straně  obnoven   nápis  rýhovaný: 

ISTo    ANNO   CaI/IOI/IIZATVR 

DIVUS  lOANNES  i/[epoM\'Cei/iV'S 
^Vo  haeC  statVa  aVgenDo 

EIVS 

HONORi         MerIto  ereCta  fVIt 

13   IVNIÍ 

a  deVoto  CLiente  sVo 

16    RIEDL.      [zz:  1729.)     (Obr.    250.) 

Pískovcový  POMNÍK  v  Radouči.  Na 
pláni  proti  památným  zříceninám  Michalovickým 
stával  pískovcový  kříž,  od  hraběnky  Mirba- 
chové  postavený  vojínům  za  války  sedmileté 
zde  padlým  a  pochovaným.  Po  jeho  stranách 
vypínaly  se  dva  topoly,  jimiž  poloha  Radouče 
z  daleka  se  označovala.  Ještě  1.  1866  stával 
tam  pomník  s  rameny  trojlistými,  na  němž  st; 
četl  nápis  po  jedné  straně  český,  po  druhé 
německý.  (Viz  níže.) 

Kříž  tento  jest  do  země  zahrabán,  z  písmen 
ještě  čitelno:  NA  PAMATCV  ZDE  OD  ROCV 
1759.  Na  místě  něho  péčí  okrašlovacího  spolku 
v  Debři  1.  1883  postaven  pomník  nový,  hrano- 
lový s  krycími  deskami,  na  nějž  položen  věnec 
vavřínový  a  přilba  prací  //.  Maiirnia7ina. 


Obr.  250.  Mladá  Boleslav.  Socha 

sv.  Jana  Nep.  na   Ptáku.  Z  1.  pol. 

XVni.  stol. 


NA  PAMAT 

CV 
ZDE        OD 
ROCV  1759 


ODPOCZIWA 

jících  VDATNYCH        BOJOVVNIKV 

WOBNOWIT  NECHALA         IOHANNA 

HRABIENCA    Z  MIRBACHV    ROZENA 

HRABIENCA  Z  MARTINI  I  Z 


ZUM  ANDK 

NCEN  DER  H 

lER      SE 


IT 


DEM 


j\HRE    1759         RVHENDE.N  I  AT 

I  I;RI-N  CRIKGERN  LIKS  IOHANNA  REI 

CHSGRAFIN  VON   MIRBACH  GE 

BORENE 

GRAFIN       

VON 
MARTINITZ 


294 

Nemyslovice. 

Vaněk  93;  Sedláček  X.  388;  Schaller  148. 

Obecně  nazývají  ves  též  Nemeslovice  (jako  místo  myje  —  meje);  ves  se 
dvorem  poplužním,  při  němž  stávala  TVRZ  kteráž  zašla  jako  i  KAPLIČKA 
v  ní,  ve  kteréž  ještě  léta  1681  byl  oddán  Fr.  Bukovský  z  Ml.  Boleslave. 
Nemyslovice  připomínají  se  poprvé  1.  1292,  kdy  byly  vyplaceny  ze  zástavy 
kláštera  Hradištského.  V  16.  stol.  byly  zbožím  Vlků  z  Kvítková.  L.  1628 
Nemyslovice,  dvůr,  tvrz  a  ves,  koupil  Jindřich  Volf  Berka  z  Dube;  1.  1718 
Václav  Alb.  z  Vrbna  a  Bruntálu,  1.  1720  Jan  Joach.  hr.  Pache,  jenž  při- 
pojil je  k  Beznu. 

Ve  vsi  mnoho  DOMU  s  dřevěnými  pavlačemi,  na  dřevěných 
sloupech,  jež  na  sloupech  řezbami  článkovaných  nesou  střechu. 

Na  návsi  na  novější  hasičské  kůlně  visí  ZVONEK  (»zvůnek<),  pře- 
nesený sem  1.  1876  z  blízkého  stromu,  na  němž  visel  ve  větvoví.  Pochází 
z  počátku  19.  století.  Ozdoben  jest  nahoře  dekorem  páskovým,  na  plášti 
reliéfem  sv.  Vojtěcha.  Výsky  má  022  w,  průměru  027  m. 

Za  vsí  mezi  čtyřmi  lípami  stojí  kaplička,  kamenná,  čtyřhranná, 
s  výklenkem,  v  němž  jest  obraz  Madonny;  kryta  jest  římsou  složitou,  nad 
ní  štítek  trojúhelníkový,  římsový.  Podobná  kaplička  stojí  u  cesty  k  Beznu. 
Po  stranách  ploché  pilastry;  pod  římsou  kapky.  Ve  výklenku  obraz  P.  Ma- 
rie Lourdské,  novější.   Obě  kaple  z  18.  stol. 


Nepře  vážka. 


Vesnice  pod  památným  Chlumem,  vrchem  a  zámkem  stejnojmenné 
rodiny  šlechtické.   Dvůr  poplužní. 

Na  návsi  ZVONEK  mající  průměru  G'30  /;/,  výšky  024  m.  Kolem 
horního  kraje  akanthové  listí  vzhůru  obrácené  a  mezi  ním  andílkové.  Pod 
tím  na  plášti  sv.  Florián  s  andílkem,  jemuž  dává  hasiti  hořící  stavení ;  na 
protější  straně  sv.  Petr  a  Pavel.  Pod  obrazem  těchto  apoštolů:  .1.  Q  :K:  1779, 
(lohann   Georg  Kúhner.) 

Neuberk. 

L.  1738  Jan  Ign.  z  Neuberka  koupil  od  panství  Kosmonoského  dva 
dvory :  C^-'jtice  a  Újezdec  a  vystavěl  si  zámeček  pod  zříceninami  Rácova 
u  Jizery,  po  něm  Neuberk  nazvaný. 

ZÁMEK  tento  má  dvě  křídla,  tvořící  pravý  úhel :  kratší  jde  ku 
skále  pod  Rácovem,  na  delší  připojují  se  pivovar  a  stavení  úřednická.  Spo- 
lečně uzavírají  podélný  dvůr,  do  něhož  vchází  se  branou,  sklenutou 
polokruhem,  svrchu  s  prohnutou  římsou  a  soškou  pískovcovou  sv.  Jana 
Nepomuckého. 


295 

Průčelí  zámku  obráceno  jest  k  východu  do  parku;  v  přízemí  má 
dva  vchody  po  stranách  (pravý  lichý),  uprostřed  v  risaUtu  tři  čtvercová 
okna;  v  prvním  patře  v  risalitu  tři  okna  podélná,  pravoúhlá,  dvé  po 
stranách  — -  nad  středem  plastický  erb.  Ve  druhém  patře  o[jčt  okna  tři 
v  risalitu,  dvě  ve  vikýřích  střechy.  Nad  risalitem  štítek  trojúhelníkový 
s  hodinami  a  sochou  sv.  Floriána.  Střecha  mansardová  s  četnými  vikýři. 
(Na  ní  vížka  plechová.)  Stěny  hladké  s  liscnami. 

Uvnitř:  Chodby  a  schody  sklenuty  valeně  a  plackami;  v  přízemí 
i  patrech  ploché  stropy  se  štukovými  rámy.  V  jednom  freska:  v  krajině  skal- 
naté skála  rocaillová,  pod  ní  Dionys  a  Bakchantka,  vedle  andělé,  kolem  víno, 
konvice.  Druhá  freska:  bohyně  květů  na  oblace  s  jakousi  ženou,  svrchu 
andělé.  Obrazy  předkův  od  18.  stol.  počínaje,  na  plátně,  v  nových  rámech. 
Rokokové  a  empirové  drobnosti:  skříně,  hodiny,  rytiny. 

Domácí  kaple  krytá  plackou,  s  výklenkem  z  umělého  mramoru, 
nad  oltářem.  Obrazy  z  první  polovice  18.  stol.:  sv.  Petr,  sv.  Pavel. 

Na  dvoře  studeň  osmiboká,  s  nikou,  v  níž  mušlovitá  nádržka. 

Za  zámkem  park  v  anglickém  slohu. 

Niměrice. 

Sedláček  X.,  390;  Vaněk  120;  Sommer  II.,  146. 

Pruškové  z  Niměřic  připomínají  se  (Adam  a  Petr  z  N.)  v  letech 
1354 — 1364;  drželi  tu  dva  dvory  poplužní.  Z  potomních  pánů  na  Nimě- 
řicích  nejdéle  se  tu  drželi  Bzenští  z  Prorubí  od  1.  1551  do  18.  stol.  Nyní 
jsou  majetkem  knížete  Thurn-Taxise,  sídlem  na  Loučeni. 

Bývalá  TVRZ  zašla  úplně.  Na  jejím  místě  stojí  nynější  ZÁMEK, 
vystavěný  1.  1832.  KAPLE  zbudována  byla  1.  1864  ve  slohu  románském. 
Ozdobou  její  jest  socha  Madonny,  z  karrarského  mramoru  od  sochaře 
Levého  v  Římě  zhotovená  a  malby  malíře  Konická. 

Nová  Telib. 

Sedláček  X.,  43. 

Na  výšině  chlumské  država  desková,  při  níž  TVRZ,  na  níž  1.  1407. 
připomíná  se  Jan  Kabát  z  T.  —  KAPLE  se  sochou  sv.  Václava, 
která  sem  ze  štítu  březenského  kostela  byla  přenesena.    (^Poč.  18.  století.; 

(Viz  str.  22.) 

Na  vysokém  tramě  visí  zvon  pod  stříškou  šindelovou.  Průměr  jeho 
činí  0-35  m,  výška  0-25  ;;/.  Kolem  hořejšího  okraje  ovinut  pásek  květinový, 
pod  ním  na  plášti  reliéf  Panny  Marie;  2.  písmena  F^1:K:;  3.  nápis: 
MERTZL;  4.  reliéf:   Pán  Ježíš  v  hrobě;  5.  lOHAN;  6.  letopočet:   1814. 


296 


Nové  Benátky. 


Schaller  91;  Sommer,  1834;  Libri  confirm.  I.,  42;  Libri  errect.  VIII.,  52;  Tadra, 
Soudní  akta  konsistoře  praž.  I.,  89— VII.,  7;  Město  Nové  Benátky  n.  J.  sepsal  L.  Š., 
v  Praze  1865;  A  u  g.  Sedláček  X.,  236;  Památky  VIII.,  180,  XI.,  330;  Kudrnáčův 

Adresář  82.  Čechy  XII.,  462. 

Benátky  vznikly  dole  při  řece  Jizeře:  nynější  Staré  Benátky  a  Po- 
dolec;  Jan  z  Dražic  kolem  1.  1340  na  výšině,  jež  slula  Hůra,  zřídil  osadu 
nynější,  Nové  Benátky,  na  místě  bezpečnějším,  kteréž  obehnalo  se  zdí. 
Do  zdí  městských  vedly  dvě  brány,  od  jihu  a  od  severu  a  branka  se  strany 
západní.  Z  těchto  hradeb  zachovaly  se  jen  nepatrné  zbytky  na  severu. 

L.  1349  týž  Jan  z  Dražic  založil  tu  klášter  Cyriaků  a  při  něm  kostel 
Panny  Marie.  Nové  Benátky  příslušely  pod  vládu  pánů  z  Dražic  až  do 
poč.  16.  věku:  až  do  časů  purkrabí  z  Donína,  kteří  1.  1512  Dražice  koupili 
a  1.  1526  v  N.  Benátkách  vystavěli  zámek  a  jej  svým  stálým  sídlem  uči- 
nili. L.  1599  koupí  přešly  N.  B.  v  držení  koruny:  v  tu  dobu  žil  zde 
astronom  Tycho  de  Brahe  L.  1647  od  císaře  Ferdinanda  III.  ujal  je  Jan 
z  Werthu,  známý  válečník  (f  1652);  jeho  druhá  manželka  a  vdova  Marie 
Zuzana  vdala  se  opět  a  opět:  čtvrtým  manželem  jejím  a  pánem  na  Be- 
nátkách stal  se  1.  1688  Arnošt  Bohumír  hr.  Schiitzen.  L.  1720  dědictvím 
přešly  N.  B.  na  Ign.  Zik.  z  Klenového  a  Janovic;  1.  1769  v  dražbě  koupil 
je  arcibiskup  pražský  Ant.  Příchovský  z  Příchovic  a  celý  vikariát  tento 
připojil  k  dioecesi  pražské.  Po  1.  1816  sňatkem  a  koupí  ujal  se  Benátek 
Leopold  hr.  Thun  z  Hohenšteinu ;  1.  1886  koupila  je  banka  pro  rakouské 
země,  1.  1904  koupil  je  hrabě  Kinský.  —  Nové  Benátky  utrpěly  za  války 
třicetileté  dvojím  vpádem  saským  a  stálými  pochody  vojska  císařského 
a  švédského ;  neméně  zhoubnými  požáry  a  morem  1.   1680. 

ZÁMEK  Nové  Benátky  vystavěl  Bedřich  purkrabí  z  Donína  do 
do  1.  1526  na  zříceninách  někdejšího  kláštera  při  kostele  Panny  Marie 
ve  slohu  vlašském,  renaissančním.  Bylo  to  nynější  křídlo  západní,  na  němž 
pod  omítkou  oklepáním  dosud  se  nalézti  mohou  arkády  zazděné,  do  dvora 
obrácené,  rustika  diamantová  a  sgraffita  na  stěně  do  dvora,  jež  představují 
výjevy  lovecké.  Jan  z  Werthu  přistavěl  druhé  křídlo,  nynější  čelní  a  ně- 
která hospodářská  stavení,  jež  i  s  prostorem  před  zámkem  a  kostelem 
Panny  Marie  zdí  obehnal.  Hrabě  ze  Schiitzen  koncem  17.  století  zámek 
přestavěl  a  rozšířil  v  nynější  jeho  podobě.    (Obr.  251.  a  252.) 

Zámek  jest  budova  do  tří  křídel,    rozestavěných    kolem   dvora. 

Křídlo  západní,  nejstarší,  obdélné;  stěny  jeho  jsou  hladké, 
dole  ochoz,  nahoře  loggie  zazděná.  Nyní  na  stěnách  dole  ploché  pilastry 
a  oblouky;  v  prvním  patře  nad  okny  římsy  lomené  pravoúhle,  ve  druhém 
patře  římsy  rovné.  Dolejší  místnosti  jsou  sklenuté  bez  žeber;  na  dveřích 
komory  dvéře  železné  s  přítuhou,  na  níž  štítek  kruhový  s  vy  tepaným 
a  sekaným  ornamentem    s  ptačími  zobci  a  nosy;    kruh    oválný    se  zahnu- 


297 

tými  výpustky.    Zámek    tento    jest    z  XVI.  věku,  současný    s  budovou  zá- 
meckou. 

Druhé  křídlo,  severní,  dvoupatrové,  má  otevřený  ochoz  dole 
ve  čtyřech  otvorech,    z  nichž    tři    jsou  zazděny;    sklenutí    jest  již  barokní, 


Obr.  251.  Nové  Btnátky.  Pohled  na  zámek  a  kostelní  věř. 

křížové,  v  prvním  patře  nad  okny  římsy  prohnuté  trojúhelníkově  a  pravo- 
úhle, s  mušlemi  a  hrozny  v  plochách;  v  druhém  patře  římsy  rovné.  Prů- 
jezd klenutý,  s  hlubokými  lunetami,  dělený  pásy.  Fagada  průčelní  stejná 
s  vnitřkem  ve  výzdobě  stěn,  portál  prostý,  polokruhový. 


Obr.  252.   Nové  Benátky.   Pohled  na   zámek  a  kostelní   věi. 


První  křídlo  kryto  valbou,  druhé  mansardou,  s  komíny  slohovými 
i  vikýři  (římsy   lomené,  mušle). 

Třetí  křídlo,  východní  —  střízlivé  —  se  schodištěm  oby- 
čejným, hladkých  stěn,  okna  ke  kostelu  obrácená  s  bossáží.    Jest  spojeno 


298 


galerií,    nesenou    obloukem    segmentovým,    s    kostelem,    oratoří    v    prvním 
patře,  pod  kostelní  věží. 

Na  západním  křídle  dosti  zachována  jsou  sgraffita  ze  druhé  po- 
lovice  16.  století. 

1.  Výjev  lovecký:  pes  v  běhu,  za  ním  lovci  s  oštěpy,  dole  zvěř  zabitá. 
(Obr.  253.) 

2.  Druhá  část,  jaksi  pokračování  z  ochozu  v  lunetě  přistavěného: 
jezdec  s  koněm  se  žene  za  kořistí,  druhý  jezdec  obrací  se  oštěpem  proti 
kanci,  zatím  co  se  strany  druhé  pes  jej  rve. 

Vnitřek  zámku.  Schodiště  valeně  klenuté,  na  stěnách  pi- 
lastry  s  čabrakovými  hlavicemi  a  konsolami. 

V  klenuté  komoře  v  přízemí  chová  se  kasule  rokoková.  Látka 
hedvábím  vyšívaná :   architektura  zahradní,  mílek  z  luku  střílející,  fontána, 

festony  růžové.  Krajky  sříbrné. 
Dole  vyšit  podkládanou  technikou 
erb  Příchovských.  V  téže  archivní 
místnosti  železná  pokladna,  ba- 
roková. 

Na  chodbě  fresky,  za- 
hradní architektury  a  krajinky 
v  rokokových  rámech;  našpaletách 
výplně  dekorativní  s  festony. 

Stropy     se    štukkovými 
zrcadly.     Někde    kamenná    ostění 
dveří. 
Nábytek  empirový,  stropy  štukované,  opažení  dveří  a  oken  empi- 
rové, sem  tam  závěsa  barokní,  tepaná,  hodiny  empirové,  skříň  barokní. 

V  jednom  pokoji  ve  výklenku  skládací  oltářík:  fresková  malba 
(sv.  Petr  s  andělem),  po  stranách  na  skládacích  křídlech  vásy. 

Na  oratoři:  čtyři  evangelisté  v  rámech  oválových,  z  počátku  19. 
nebo  konce  18.  století;  podobně  i  sv.  Anna,  sv.  Zachariáš  a  Kristus  zbičo- 
vaný. Panna  Maria,  na  dubovém  dřevě,  na  zlatém  pozadí  (kopie  moderní 
nebo  silně  přemalovaná  kopie  starší).  Portrait  arcibiskupa  Ant.  Příchov- 
ského,  v  rouchu  kněžském  s  listinou  v  ruce,  z  18.  stol.  Kopie  Salvátora 
Chruditnského  z  pol.   18.  stol. 

Jeden  pokoj  v  záp.  křídle  vyzdoben  čistě  empirově:  na  stěnách 
tapety  (kvítky  na  hedvábí  tištěné),  kolem  rámec  s  řezaným  ovocem,  na 
stropě  tenké  lišty  rostlinné,  lucerna  s  festony  z  plechu.  Nábytek:  skříň, 
stoly  a  židle  polychromováuy  bíle  a  částečně  zeleně. 

Nade  dveřmi  pokoje  vedle  zbrojnice  tři  supraporty  na  plátně  malo- 
vané: žně  (léto),  podzim  (andělé  s  konvicí  a  ovocem),  jaro  (andělé  s  květi- 
nami ve  váse). 

Obraz:  Messalina  otce  .svého  kojící,  z  18.  století. 


Obr.  253.  Nové  Benátky.  Zámek.  Odkrytá  část  sgraffita. 


299 

Na  chodbě  druhého  patra  visí  obrazy  vynikajících  osob,  hlavně 
pánů  benáteckých,  na  plátně  malované,  některé  přemalované: 

1.  Paní  z  konce   16.  nebo  začátku   17.  stol. 

2.  Dívka  ze   17.  stol.  v  černém  šatě  svrchním;  spodní  krajkový. 

3.  Pruský  důstojník  (Fridrich  II.?). 

4.  Důstojník  ze  začátku  17.  stol.  (].  Wcrth.?). 

5.  Dáma  v  nádherném  šatě  purpurovém  (rokoko). 

6.  Arcibiskup  Příchovský,  z   18.  stol. 

7.  Muž  na  židli  s  knihami  v  ruce  (snad  některý  básník  římský,  18.  stol.). 

8.  Vojín  z  počátku   17.  stol.,  se  psem  doggou. 

9.  Císařovna   Marie  Terezie. 

10.  Císař  František  Lothrinský. 

11.  Císař  Josef  II. 

12.  Císař  Leopold   I.  v  černém  rouše. 

13.  Mladý  muž  v  černém  kroji,  v  širáku,  bílé  košili,  vlasů  červených, 
dlouhých  a  upravených;  z  konce   17.  stol. 

14.  Pendant,  ženská  osoba,  štíhlá,  má  na  stole  hodinky.  Konec  17.  stol. 

15.  a   16.  Císař  Rudolf  II. 

17.  Císař  Karel   VI.,  v  pozadí  výjev  lovecký. 

18.  Jakýsi  pán  při  stole  {v  divadelní  místnosti),  z  pol.   18.  století. 
Kamna  barokní  ve  druhém  poschodí  s  letopočtem   1761:    čtyřboký 

spodek  (na  nohách  spočívající)  s  reliéfy  ozdob  mušlových,  výše  tvar  hra- 
nolový s  nikami,  svrchu  prohnutá  čepice  a  vása.  —  Druhá  v  pokoji  hned 
sousedícím  s  týmž  letopočtem,  s  touž  výpravou,  jen  s  římsou  uprostřed 
lomenou.    Několik  kamen  rokokových. 

Brána  do  zámku  barokní:  po  stranách  pilastry  s  bossáží,  kládí 
prosté,  římsa  půlkruhově  prohnutá.  Nad  branou  klenák  s  čabrakovou 
ozdobou.  Na  nárožích  vásy  pískovcové.  Na  zadní  straně  hrány  zaklenuta 
jest  plastika  dřevěná  z   18.  století:  svatá  rodina. 

Hned  proti  bráně  socha  kojící  Panny  Marie  na  podstavci 
trojstranném,  ©římsovaném  a  se  soklem,  jenž  proražen  jest  hvězdovitými 
otvory.  Na  podstavci  menším  socha,  kolem  oblaky  a  hlavičky  andělů,  na 
nárožích  nesou  dva  andílkové  erby.  Z  1.   1714.  Nápis: 

VIrgo  Del  Mater  notáta  hIC  respICe  Vota  — 

Per  te  steLLa  Marl^  stlrps  haeC  a  peste  Vrente 

praeserVata  stetlt  deblta  grata  refert 

Comitum  de  Schutzen 

Anno   Domini    1714. 

Na  nádvoří  zámeckém  kašna  pískovcová,  barokně  profilovaná.  Za 
ní  stěna  s  pilastry  a  štítkem  trojstranným,  nad   ní  socha  Tritona. 

Na  hranolech  plotu  kolem  parku  rozestaveny  jsou  pískovcové 
karikatury:  paní,  Turci,  loupežníci,  báby  a  j.,  jmenovitě  po  stranách  brány: 
vinař  a  sadař.    Mimo  to   jest    v  zahradě    rondel    s  okosenými    hranami 


300 


a   mansardou.  Na  rozích  allegorické  sochy  a  vásy.  Na  bráně  ku  skleníku 
sochy:  Juno,  Atlas,  Sol  a  Sisyfos.  Poč.   18.  stol. 

KOSTEL  NAROZENÍ  PANNY  MARIE  v  zámku. 

Původně  kostel  při  klášteře  Cyriaků  čili  >de  poenitentia  beatorum 
martyrům*,  jejž  založil  a  s  kostelem  vystavěl  Jan  z  Dražic  1.  1349.  Klášter 
tento    vykonával    správu    farní,    později    od    1.   1380    též    ve   St.  Benátkách 


^y**^ 


r-- 


"zííxás.^^yňiJh^ 


Obr.  254.   Nové  Benátky.    Kostel  P.  Marie  v  zámku. 


Ve  válkách  husitských  byl  vypálen.  Nuzně  se  obnovoval,  plných  100  let 
k  tomu  potřeboval:  1.  1477  opatřen  mohutným  zvonem,  dosud  ze  všech 
benáteckých  zvonů  největším,  1.  1489  cínovou  křtitelnicí.  L.  1522  zaklenut 
nynější  svou  klenbou,  nižší  nežli  byla  původní,  nákladem  Bedřicha  purkra- 
bího z  Donína.  Stál  ve  službách  strany  pod  obojí:  1.  1535  jmenuje  se  tu 
utrakvistický  kněz  Valentin.  V  době  reformace,  I.  1629  od  cis.  Ferdi- 
nanda II.  vrácen  byl  řádů  Cyriaků,  kteří  obstarávali  církevní  správu  i  ve 
St.  Benátkách,  Brodcích,  Předměřicích,  Skorkově,  v  Lysé.  Mnichové  byli 
nejvíce  Poláci. 


301 


Kostel  stojí  v  nádvoří  zámeckém ;  jest  orientovaný,  gotický,  s  pří- 
stavbami ze  17.  a  18.  věku.  Kryt  jest  sedlem,  se  sanktusem.  Na  nárožích 
široké  opěráky  se  soklem,  skosené,  bez  ústupku.  Okna  nízká,  se  stlačeným 
obloukem  hrotitým,  na  ostění  žlábek.  Na  straně  jižní  přistavěna  moderně 
g  o  t  i  c  k  á  h  r  o  b  k  a,  na  severní  s  a  k  r  i  s  t  i  e  se  schodištěm.  (Obr.  254.  a  255.) 

Na  západě  pne  se  v  ě  ž  (z  1.  1702).  Čtyřboká,  na  nároží  dvojice 
pilastrň  římsovaných  s  úseky  kládí,  nesoucími  římsu  kordonovou  s  prejzy. 
V  poschodí  pilastry  jednoduché  s  římsou,  nad  ní  na  krákorcích  pískovcových 
ochoz    (s  moderní  mříží),    pak  nižší  polopatro,    střecha   plechová:    komolý 


^'Z 


n 


.fe^^ 


Obr.  255.  Nové  Benátky.  Půdorys  kostela 
P.  Marie  v  zámku. 


Obr.  256.  Nové  Benátky.  Kostel  P.  Marie 
v  zámku.  Sokl  připory  klenební  v  knéžibii. 


jehlan  s  kopulí  a  lucerna  s  bání.  Okna  dole  obdélná  a  oválová,  v  patře 
dlouhá;  moderní  hodiny.  Do  rohů  koutových  pi^istavěna  jsou  schodiště 
se  čtyřbokými  okny  a  na  polední  straně  rokoková  předsíň,  otevřená  segmen- 
tovým obloukem  a  sklenutá  plackou.  Šnek  na  severu  má  vchod  pravoúhlý 
s  pískovcovým  opažením  a  vyloženou  římsou,  ještě  renaissančního  tvaru. 
Kněžiště  uzavřeno  jest'  pěti  stranami  pravidelného  osmiúhelníka. 
Okna,  počtem  pět  —  okno  v  závěru  zazděno  —  nízká,  se  žlábkem  pískov- 
covým. V  rozích  stojí  na  polygonovém  soklu  a  společné  patce  hranolové 
čtyři  připory  hruškovité,  dělené  žlábkem,  nesoucí  hlavice  společné,  válcové 
s  dekorací  (plastické  listoví)  různého  druhu  ;  na  jedné  má  střední  přípora 
samostatnou  hlavici  konsolovou  a  pravá  štítovou  desku  se  stylisovaným 
listovím,  erb  to  pánů  z  Dražíc.  (Obr.  256.  a  257.)  Nad  hlavicemi  všude 
zbytky  obíhající  římsy,  zpod  vyžlabené. 


302 


Sanktuarium:  Rám  ven  sešikmený,  dovnitř  profilovaný  ploše,  na- 
hoře ukončen  špičatou  lomenicí.  V  ploše  nad  výklenkem  erb  pánů  z  Dražic, 
šikmo  položený.  Svrchu  nad  lomenicí  vine  se  věnec  révových  listů;  14.  stol. 
Dvířka  moderní.  (Obr.  258.)  Druhý  výklenek  na  protější  straně  (při 
epištole)  menší,  s  gotickými  nosy,  původní.  (Obr.  257.) 


iirS:  W/^^^:Í^r"'l'.y/"h:"!^ 


Obr.  257.  Nové  Benátky.  Kostel  P.  Marie  v  zámku.  Hlavice  klenebních  přípor  v  kněžišti 

a  sebránka  na  oleje. 


Loď  stejně  široká  jako  presbytář,  má  na  jedné  straně  jedno  staré 
gotické  a  jedno  pozdější  barokní  okno. 

Klenba  z  konce  16.  století,  valená;  s  napodobenými  žebry  do  ostré 
hrany  a  s  lunettami  příkrými,  ostrými.  Závěr  oddělen  pásem  plochým. 
Klenba  spočívá  v  nynějším  kněžišti  na  původních  příporách  žlábkova- 
ných, v  nynější  lodi  na  přistavěných  pilastrech  ©římsovaných. 

Na  západě  kruchta  zpočátku  18.  stol,  dělená;  dva  pilastry,  v  ro- 
zích polopilastry  nesou  římsu;  nad  ní  balustráda  s  menšími  pilastříky 
a  čabrakovou  ozdobou.  Nad  balustrádou  zazděný  oblouk  s  oknem  na 
panskou  oratoř. 


303 


Přistavěná  sakristie  sklenuta  křížově  bez  žeber,  vchod  pravoúhlý 
s  pískovcovou  chambranou ;  nad  sakristií  oratoř  s  plochým  stropem, 
otevřená  otvorem  v  bývalém  okně;  před  ním  na  zděné  konsole  vyložená 
balustráda. 

Zařízení.  Původně  bylo  v  kostele,  v  kapli  sv.  Kateřiny,  která  se 
při  něm  nacházela,  a  v  sakristi  sedm  oltářů;  nyní  jest  jich  pět,  jež 
vesměs  od  hr.  z  Klenového  byly  postaveny. 

Oltář  hlavní:  Mensa  rakvovitá  se 
znakem;  tabernakl  oblý,  po  jeho  stranách 
vystupují  diagonální  křídla  predelly  s  pilastry 
barokní  formy  a  úseky  lomeného  kládí  a 
volut.  Po  stranách  prosté  východy  za  oltář 
a  na  nich  sochy  sv.  Petra  a  Pavla  a  andílků; 
na  stěně  andělé  s  rohy  hojnosti.  Na  úsecích 
kládí  andělé  větší  a  menší.  Mezi  nimi  nad 
predellou  obraz  v  pěkně  komponovaném 
rámu  z  akanthů  a  mřížek.  Obraz  předvádí 
svatou  rodinu,  jest  silně  přemalován.  Na 
mense  řezané  reliquiáře,  na  nohách  voluto- 
vých s  filigranovou  ozdobou.  Na  tabernaklu 
řezaný  lambrekin,  na  predelle  ovocné  festony. 
Z  první  pol.   18.  století.  (Obr.  259.) 

Na  pravé  straně  oltář  sv.  Antonína 
s  obrazem  světce,  an  klaní  se  Ježíši,  opravený, 
v  právo  (v  presbyt.) ;  v  rámu  podobně  jako 
na  hlavním  oltáři  komponovaném.  Dole  za- 
sklený tabernakl  s  lambrekinem,  v  něm 
perleťový  kříž,  po  stranách  na  volutách  an- 
dělé. Reliquiáře  s  anděly,  s  ozdobami  dracounovými.  Mensa  rakvovitá. 
Z  počátku  18.  stol. 

V  levo  oltář  s  v.  Jana  Nep.,  almužníka ;  stejný  s  předešlým. 
V  tabernaklu  socha  jeptišky.  Obraz  sv.  Jana,  almužníka.  Osoby  skupeny 
příliš,  bez  ohledu  na  perspektivu.  Z  počátku   18.  stol. 

V  právo  v  lodi  oltář  barokního  typu  sloupového  s  točenými  polo- 
sloupy  a  pilastry  korintskými,  kládím  diagonálním,  svrchu  nástavec  plochý. 
Stěna  mezi  pilastry  stojí  na  predelle;  po  jejích  stranách  na  volutových 
konsolách  dvě  sochy  Pána  Krista,  spoutaného  a  bičovaného.  Mensa  upravena 
jako  boží  hrob.  (Tělo  Kristovo  vyřezáváno  dosti  slušně  až  na  hlavu)  Na 
predelle  reliéf:  sv.  tři  králové.  Nad  ní  podstavec  s  reliéfem  zbodaných 
údů  božských.  Na  podstavci  stojí  kříž  a  pod  ním  sv.  Anna,  na  klíně  držíc 
Matku  Boží,  k  níž  se  sklání  sv.  Jan.  Pozadí  za  křížem  poseto  sochami 
andílků  a  nasazenými  řezbami  v  hautreliefu:  Kristus  klesá  pod  křížem, 
Kristus  modlí  se  v  zahradě  Getsemanské  a  p.  Ze  začátku  18.  století.  Dva 
reliquiáře  s  ozdobou  dracounovou  s  poprsím  světců  a  s  andílky.  (Obr.  260.) 


Obr.  258.  Nové  Benátky.   Kostel  P.  Marie 
v  zámku.  Sankiuarium. 


304 


Protější  o  1 1  á  ř  B  o  ž  s  k  é  T  r  o  j  i  c  e  byl  odstraněn  ;  zbytky  uloženy 
v  kůlně.  Namístě  tom  visí  ob  r  az  s  v.  J  er  o  ny  m  a  v  barvě  živý,  v  podání 
drastický;  z  pol.  18,   století. 


Obr.  259.   Nové  Benátky.    Kostel  P.  Marie  v  zámku.   Hlavní  oltář. 

Kazatelna.  Spodek  čtyřboký,  strany  vypouklé  a  dolů  prohloubeny. 
Stojí  na  sloupku  s  attickou  patkou,  s  hlavicí  jónskou  barokně  upravenou 
Na  stranách  řečniště  reliéfy,  dolů  akanthy  ukončené,  s  obrazy  svatých 
otců:  Ambrože,  Řehoře,  Jeronýma  a  Augustina.  Střecha  plochá  s  holubici. 
Z  poč.   18.  stol. 


305 


Zvony.  1.  Vysoký  1/;/,  v  průměru  137;/..  Ucha  s  tory  na  krajích 
uvn.tr  větévka  se  spirálově  se  zatáčejícími  větvidkami  olistovanými  Při' 
koruně  dvouřádkový  nápis  (viz  facsiinile  obr.  261.). 


Obr.  260.  Nové  Benátky.    Kostel  P.  Maric   v  z.-imku.  Posiraniii  oli.iř  s  kalvárii. 

Na  plášti  malý  reliéf:  Ecce  homo! 

2.  Zvon   »Vojtěch«    jest  vysoký  0-82;//,   široký   105///.     Ucha    zdobí 
masky.  Kolem  koruny  vine  se  tento  nápis: 


Soupis  památek  hist.   a  uměl.  Pol.  okres  Ml.  Boleslavský. 


20 


306 


a 

= 

TO 

H 

»4 

C/ 

H 

a 

3 

-5 

E 

» 

^í 

;5 

ř=, 

H 

^ 

r:^ 

0 

f-' 

S 

^ 

f  r 

e 

-5 

í-i 

'4 

O 

5 

s^ 

2 

f-i 

a 

5 

■a 

H 

a, 

CE 

1^ 

^ 

^ 

H 

3 

s 

Z3 

m 

3 

e 

■a 

S 

«■* 

s 

S 

3 

*-< 

s 

— * 

* 

H 

^ 

B 

^ 

f4 

3 

■O 

s 

-5 

y 

^ 

•^ 

M 

2 

3 

*t 

g 

« 

g 

a 

s 

M 

•f  t 

«s. 

n 

«» 

s> 

:> 

a 

« 

a 

c 

a 

H- 

3 

=> 

« 

s 

= 

5 

= 

» 

a 

.^ 

I 

n 

3 

a 

H 

3 

rs 

,— 

— 

I3' 

5 

e> 

3 

3> 

f'. 

es 

a- 

B» 

5 

a 

= 

§ 

S 

t-:- 

^ 

3 

5 

3 

ťí 

'^ 

J  Tento  Zvon  Gmenem  Wogtiech  Wletv 
1711  Za  Panowani  Wysocze  Vroz-  P-  F- 
Arnossta  Bohv.  Hrabiete  — 
Z  Ssyczen  a  Leipolds  Heimba  P  :  Na 
Benátkách  Czitoliby  diwiczy  a  bez 
NiE  TiTVL  z  Nakladv  Zadvssniho 

WlZWIZEN 

Pod  nápisem  vlys  drobných  květinových  rozvilinek  Pricquey- 
ových,  ověšený  dole  festonem.  Na  plášti  reliéf  Madonny  a  pod  ní 
zvonařský  znak  Pricqueyův  (I:  ^  P:)  pak  reliéf  Kalvárie,  sv.  Václava 
a  na  čtvrté  straně  sv.   Vojtěcha,  na  jehož  podstavci  čte  se  nápis: 

W  :    P  :    P  :    FRANTISSKA    FRANZMANA 

Fararze  P  :  Tobiasse  Millera  Dvchod 

NIHO 

3.  Vysoký  O  64  ?«,  v  průměru  OSó  m.  Ucha  pletená.  Na 
horním  okraji  mezi  dvěma  řádky  větévka  a  pod  nápisem  festonky. 
Na  plášti  na  straně  severní  světice,  s  obou  stran  medaillony :  na 
opačné  (jižní)  straně  hlava  Kristova.   Nápis: 

ANNO  DOMINI   1550 
ISTA    CAMPANA   FVSA   EST  AD  LAVDEM   DEI   OMNIPOTENTJS  || 
ET   BEATE   MARIE   VIRGJNIS  ET   SANCTE   KATEŘINĚ 
PER  ME   MAGISTRVM   STÁNI  || 

SLAVM  .  . 

V  sanktusu:  1.  Větší  má  výšky  OSOw,  prům.  0-396;//.  Ucha 
hladká,  pod  korunou  v  pásu  nápis:  lOHANN  GEORG  KUHNER 
GOSS  MÍCH  IN  PRAG  1756.  Pod  nápisem  opakuje  se  reliéf: 
dva  andělé  korunují  oko  boží.  Na  plášti  reliéfy  Madonny  a  sv. 
Jana  Nepomuckého. 

2.  Menší  vys.  022  m,  v  průrn.  0'26  ;;/.  Ucha  i  plášť  hladké,  pod 
korunou  nápis  gotický  (viz  facsimile)  s  přeházenými   písmenkami : 


Varhany  na  oratoři,  tahací,  ze  17.  stol.,  pětidílní,  s  řezbou 
akanthovou. 

Lavice    pěkně    řezané    s  akanthy    na    předku  i  na  postra- 
nicích ;  počtem   18.   První  pol.   18.  století. 

Zpovědnice  třídílná,  s  akanthy  na  nástavci  ajour  řezaném, 
z  poč.   18.  století. 


307 

Ramen  k  o    na    zvonek    do    sakristie    s  tepanými    akanthovými 
lupeny. 

V  sakristii  tabernakl   z  barokního  okáře  ze   17.  stol,    s  kalichem 
na  dvířkách  a  sloupky  po  stranách. 

Pod  kruchtou  socha   Panny  Marie  na  zeměkouli  hadem  otočené, 
dřevěná,  na  zděném  podstavci.  Slušná  barokní   práce. 


Obr.  262.   Nové  Benátky.  Kostel  P.  Marie  v   zámku.  Ze  dřeva  řezané  epiiapliiuin  Jana  i   Werihu 

z  pol.  XVII.  stol. 


Naproti  epitafium  Jana  Sam.  Limpeka,  malované  1.  1625  zetěm 
jeho  Mikiiláseví  Žateckým,  malířem  a  sousedem  novobenáteckým,  nákladem 
Václava  Limpeka,  písaře  obilního.  Obraz  na  dřevě  v  rámu  půlkruhové 
nahoře  zahnutém:  tři  králové  jdou,  aby  se  klaněli  Marii  a  Ježíšku.  V  pozadí 
chlév  v  podobě  sbořeného  hradu.  Za  králi  stojí  osoba  mladá  v  bilém 
plášti,  vedle  pes.  Šaty  králů  se  slohovými  ozdobami.  Osoby  malovány 
v  pohybech  dosti  nezručně,  barvy  živé.  Dole  v  pravém  rohu  erb  a   nápis: 

20» 


308 


S  nákladem  uvozeného  P.  Waclawa 

Lympeka  z  Staufu,  toho   czafu  C  :  M.  C. 

Pifarze  obilného  Panftwj   Benatfkeho 

Ku  Památce  Pana  Otce  fweho 

(Ostatek  zakryt  rámem.) 

Epitafium  Jana  z  W  e  r  t  h  u,*>  jenž  v  kostele  tom  jest  po- 
chován, řezané  ve  dřevé,  v  oválové  kartuši  renaissanční ;  uprostřed  pla- 
stický erb,  kolem  řezané  brnění,  bubny,  kotle,  dudy,  lebka,  nahoře  andílek. 


Obr.  263.   Nové  Benátky.    Kostel  P.  Maiie  v  zániku.   Náhrobek  čís.   2.  a  1. 


Kolem  ve  dvou  řádcích  tento  nápis  na  obvodu :  Illj  et  EUj  Dn.  DnS 
lOANNES  L^BaRO  DE  WERTH:  DOmIuS  :  IN  BENATECK  ODENKIRCH; 
(druhá  řádka  uvnitř  písmem  menším):  Grymach  erbach  kellenberg  &  poden- 

STEIN  HARED'H  :  BVRG  :  ARCHIPIS    COLONIEN  :  &  MILITIA  EQVESTIS  GENERAL  AC  COLONEVS 

(Obr.  262) 

Na  stěnách  nad  klenbou  lze  na  půdě  kostela  zjistiti  zbytky  fresek 
z  konce  15.  a  začátku  16.  století.  Rámec  lištový  s  ornamentem  goticky 
stilisovaným.  kolem  obrazu:  v  poli  domek  s  kalichem,  výše  figury  v  řásna- 
tých  šatech. 

Hodiny  na  věži,   signované  na  pastorkovém  kolečku 

Bernard  Bis   Wanger  Burger 

licher  Gros  Und  Glain 

Uhr  Macher  In  Prag 

den  24  November  1706. 


")  Jiný  náhrobek,  v  hrobce,  připomíná,  že  pocházel  z  terra  Juliacensi  a  že  zemřel 
12.  Septemb.,  hora  IV.  matutina  anno  1652.    Opis  v  Mus.  kr.  Č.  při  hesle  N.  Benátky. 


309 

Ve  zdi  pod  kruchtou,  do  lodi  obrácené,  jsou  čtyři  náhrobky 
pískovcové.  Po  straně  evangelia:  1.  velký  r85X0"90w;  na  desce  paní 
v  rubáši  a  v  čepci,  s  květinou  v  ruce;  u  nohou  erb  s  dvěma  ptačími  hla- 
vami; z  nápisu  lze  přečísti  jen:  ,,pani  Barbora  matka  .  .  .  lov/a  .  .  z  be- 
nat  ...  a  na  narztach  (?!)."  Je  to  dle  L.  Šnaidra  náhrobek  paní  Barbory 
Nybšicové  z  Holtendorfu,  manželky  Petra  Ježovského  z  Lub.  Ze  16.  stol. 
(Obr.  263.)  2.  Rytíř  v  plné  zbroji,  s  nasbíranými  krajkami  kolem  krku, 
v  pravé  ruce  štít,  levou  o  meč  opírá;  u  nohou  přilba.  Velik.  r85X0'90w. 
16.  stol.  Po  straně  epištoly:  3.  Panoše  v  plné  zbroji,  drží  v  pravé  ruce  štít, 
v  němž  je  vyobrazen  šíp,  v  druhé  třímá  meč,  u  nohoou  přilba  ;  velikost 
r5lx085»z.  4.  Úplně  otřelý;  zachoval  se  jen  erb  a  v  něm  i  v  klenotu: 
ryba.  Velikost  140  XI  "05  w. 

KOSTEL  SV.  MAŘÍ  MAJDALENY,  děkanský,  na  starém  hřbi- 
tově, obehnaném  zdí  kamennou.  Vystavěn  od  Jindřicha  purkrabí  z  Donína 
kolem  1.  1590.  L.  1640  byl  spustošen,  okna  vytlučena,  bez  kostelních 
potřeb,  takže  mše  svatá  četla  se  v  něm  jen  na  den  sv.  Maří  Majdaleny. 
Opraven  asi  od  Jana  z  Werthu,  když  zámecký  kostel  byl  uzavřen  zdí  — 
tak  stal  se  farním. 

Budova  pozdní  gotiky,  krytá  valbou,  se  sanktusem,  silně  /barokiso- 
vána.  Stěny  hladké,  římsa  nová. 

Průčelí  na  západní  straně,  barokní,  z  konce  17.  stol.  Po  stranách 
dvojice  pilastrů  s  římsovitými  hlavicemi,  jež  nesou  kládí  s  triglyfy,  římsa 
prejzová ;  ve  středu  portál  s  římsovitým  nástavcem,  nad  ním  liché  okno 
s  chambranou  kanellovanou,  se  štítkem  barokně  ohraničeným.  Nad  římsou 
štít  s  pilastry  čabrakovitými,  na  nárožích   pinie,  trojstranný. 

Presbytář  zakončen  jest  pěti  stranami  osmiúhelníka.  Okna  hroti- 
tého oblouku  podlouhlá,  vyšpaletovaná,  na  ostění  žlábkem  proíilovaná ; 
ve  čtvrtém  jest  oratoř,  páté  —  v  závěru  —  zazděno.  Klenba  valená, 
s  lunetami,  nesena  pilastry,  v  rozích  lomenými,  s  římsovitými  patkami 
a  takovými  též  hlavicemi.  V  levo  vchod  do  sakristie  pravoúhlý, 
s  pískovcovými  chambranami.  Nad  ním  oratoř,  otevřená  obloukem 
segmentovým,  lože  zasklená,  s  balustrádou  na  volutových  konsolách. 
Sakristie,  přistavěná,  ploše  krytá,  rovněž  i  oratoř  nad  ní  má  strop  ploský. 
Oratoř  s  barokním  štítkem  na  severní  stranu,  hladkých   stěn. 

Oblouk  triumfální  polokruhový;  dole  sokl,  v  náběhu  plochá 
římska. 

Loď  podélná,  ploše  krytá,  se  čtyřmi  páry  oken,  takovými  jako 
v  presbytáři,  jedno  zazděno.  Vchody  na  západě  v  průčelí  a  v  jižní  stěně, 
tento  s  kamennou  chambranou;  do  severní  zdi  přistavěno  šnekové  scho- 
diště. V  západní  části  její  kruchta  na  sloupech  kamenných,  toskán- 
ských, jež  nesou  trámy  volutovými  konsolami;  poprsnice  ve  středu  pro- 
hnutá, s  plochou  stuhovou  dekorací  pilastrů  a  říms. 

Hlavní  oltář:  Mensa  pískovcová,  otesaná:  rakev  s  reliéfem: 
Ježíš,    dobrý  pastýř.    Na  predelle  v  předu  tabernakl  s  pilastry  a  sloupky, 


310 

na  dveřích  beránek,  svrchu  kříž,  za  ním  později  přidaná  socha  Madonny. 
Po  stranách  sochy  sv.  Petra  a  Pavla,  obraz  Brandluv  bez  signatury,  ač 
nelze  pochybovati  o  jeho  věrohodnosti:  sv.  Maří  Magdalena  modlí  se 
z  bible,  u  níž  jest  umrlčí  hlava.  Ruce  má  sepiaté,  ňadra  obnažená;  svrchu 
padá  světlo  na  ruce,  obličej,  ňadra  a  ramena.  EíTektní  osvětlení.   (Obr.  264) 


Obr.  264.  Nové  Benátky.  Děk.  kostel  sv.  Máři  Magdaleny.   Obraz  na  hlavním  oltáři. 


Rám  kolem  nesen  jest  anděly,  ohraničen  mušlemi;  svrchu  v  kartuši  hiero- 
gram:  MRA.  Nad  obrazem  baldachýn  s  lambrekinem  a  zástupem  andělů. 
Z  první  polovice   18.  stol.    (Obr.    265) 

Oltáře  postranní.  Oba  jsou  starší  nežli  oltář  hlavní,  z  poč. 
18.  stol.  V  levo  oltář  sv.  Barbory,  typu  sloupového,  se  sloupy  točenými, 
s  hlavicemi  korintskými  a  s  pilastry,  s  oblomeným  kládím,  nad  nímž 
plocha    omezená    pilastry    a    římsou.     V    tabernaklu    zasklena    sv.    Rosalie. 


311 

Obraz  sv.  Barbory:  Dole  kněz  podává  nemocnému  poslední  svátost.  Po 
stranách  stojí  příbuzní,  žena  pohlíží  vzhůru  k  oblakům,  z  nichž  se  snáší 
sv.  Barbora  ve  sboru  andílků,  kteří  nesou  její  attributy:  věž,  meč,  kalich.  — 
V  nástavci  srdce,  nahoře  vása.  Po  stranách  oltáře  sochy  sv.  Háty  a  sv.  Barbory. 
Na  mense  reliéf  stínání  sv.  Barbory.   (Obr.  266.)   Na  i)ravém  oltáři  tabernakl 


Obr.  265.  Nové  Benátky.  Cek.  kostel  sv.   Máři  Magdaleny.    Hlavni  oltář. 


ořímsovaný,  nad  ním  obraz  sv.  rodiny  na  plátně,  v  nástavci  holubice 
a  andělé.  Po  stranách  andělé  a  sochy  sv.  P"rantiška  a  sv.  Antonína  a  dále 
andělé. 

Kazatelna:  spodek  jako  kotel,  na  něm  pásy  s  festony  a  akanthy : 
řečniště  okrouhlé,  ve  čtyři  pole  pilastry  členěné,  v  nichž  kartuše  s  reliéfy 
evangelistů,  svrchu  oblomená  římsa.  Stříška  sedlová,  na  ní  tři  vásy  a  tři 
kartuše  řezané,  s  akanthy;  výše  na  podstavci  anděl  s  knihou  evangelia, 
v  oblacích.  Z  pol.   18.  stol. 


Obr.  266.   Kove  Benátky.    Děk.  kostel  sv.  Maří  Magdaleny.    Poboční  oltář  sv.  Barbory. 


313 


Varhany,  skříň  třídílná  s  akanthovou  řezbou,  se  sochami 
andílků  troubících,  vkon)[)onovan>ch,  a  trojnásobnými  římsami; 
dole  konsoly.  (Varhany  tyto  přeneseny  sem  z  kostela  sv.  Mikuláše 
na  Starém   městě  Pražskem.) 

Mříž  dělící  presbytář,  balustrová,  dřevěná,  uprostřed  železná, 


nova. 


Pontifikální  křesla  z  pol.  18.  stol.,  s  řezbou  akan- 
thovou. Na  menších  stolicích  znaky  alianční  a  reliéfy:  Kain  a 
Ábel,  Hagar  a  Ismael. 

Kalich:  noha  a  nodus  jsou  nové,  kupa  z  pol.  18  stol.; 
na  ní  rozviliny  akanthové. 

Ciborium  vys.  023  w,  kupa  šir.  013  w.  Noha  kruhová 
s  vysoko  tepanými  rozvilinami  akanthovými,  š  oválovými  vsazenými 
medaillony  a  reliéfy:  sv.  Josef,  sv.  Jan  Nep.,  sv.  Barbora  a  sv. 
Maří  Magd.  Nodus  kuželovitý  se  srdčitými  výpustky.  Kupa  nízká 
s  pláštíkem  prolamovaným,  s  podobnými  rozvilinami  akanthovými. 

Značky:    fD-Sj  >  ^^  druhé  lev.    Svršek:    koruna    z  akanthů  na 

víčku  plochém;  ve  středu  kříž.  (Na  okraji  nohy  vytlačeno:  »Do- 
rothea :  Scheinwagnerin  Den  3.  Julij :  Anno:   1708.) 

Kalich  vys.  026  m,  šir.  009  j/i.  Noha  zprohýbaná  barokně, 
šestistranná  s  otupenými  rohy;  na  ní  vysoko  tepán  dekor  mušlový 
kolem  reliéfů  sv.  Terezie,  sv.  Ignác,  svatá  se  sluncem  a  plamenným 
mečem.  Nodus  vásovitý,  ověšený  festony  laurovými;  kupa  s  plá- 
štíkem tepaným,  barokně  prohnutá,  mušlový  ornament  kolem  reliéfů 
klasů,  révy  a  růží.  Kupa  se  silně  prohnutým  retem.  Značka  /T  |ýr\ 

>«'**~"**v     spodek  značky  uříznut.  Z  polovice  18.  stol.  ^ 

i     rnryl  Křtitelnice    cínová,    gotická.    Tři    nohy  za- 

_\  I  ^  /-^  končené  spáry  nesou  vousaté  hlavy,  mezi  něž  vložena 
jest  číše:  její  hořejší  kraj  zdobí  dívčí  hlavy  k  uzavírání  víka, 
které  jest  novější. 

Na  číši  arkády  gotické  s  kružbou,  kytkami  i  kraby,  v  nichž 
sošky  12  svatých;  kolem  hořejšího  okraje  gotický  nápis  (viz  facsi- 
mile  obr.  267.). 

Na  dolejší  obrubě : 

A"  DNI  1733. 
+  RENOVAT  +  PERANCI  +  FRANCZHANI  +  CVRA  +  NEO  +  BENAT 

V  sanktusu  zvony:  1.  Ucha  hladká,  kolem  koruny  guirlan" 
dový  pás  z  listů  vinné  révy  a  festony  révové,  na  plášti  nápis: 

eX  •  VOTO  MagDaLen^  pI^ 
CLIentes  (=  1717). 


3 


+ 


314 

HAEC  CAMPANA  FVSA   IN   HONOREM 
SANCT^   MARI^    MAGDALENA   BENEFAC. 
:  TORE   ILLVSTRISSÍMO   S  :   R  :   IMP  :   ERNESTO 
lAROSLAO   COMITE   DE   SCHVTZ  LEOPOLDS 
HEVMB   DOMINO   IN  BENETEK  ZITOLIB   DIWI 

TZ  BEZNO. 

Na  druhé  straně  reliéf  sv.  Maří  Magdaleny. 

2.   Ucha  hladká,   při  koruně  laurový  věnec.   Nápis: 

2  NÁKLADEM  PANA    GANA 
FIALKI   SLITI   GEST  LÉTA   PANYE   1701 

Pás  rozvilin.  Na  plášti  reliéf  akanthových  listů,  sv.  Maří  Magdaleny, 
anděla  strážného  a  andílcích  hlav. 

Náhrobky:  L  Na  hřbitově,  z  pískovce  tesaná  deska,  ohraničená 
akantby  a  mušlemi,  svrchu  lebka,  na  ploše  Madonna  staroboleslavská,  pod 
ní  krucifix,  pod  nímž  klečí  dva  muži ;  matka  a  dítky  v  peřince.  Dole 
v  kartuši  byl  nápis.  Na  druhé  straně  andílek  drží  v  ruce  péro,  v  druhé 
kalamář.   Na  okrajích  had,  ještěrka,  sejček,  lebka  a  p.  Rokoko. 

Ve  zdi  hřbitovní  tyto  náhrobky: 

2.  Na  podstavci  plastický  znak,  nad  ním  v  kartuši  nápis: 

LÉTA-    1743    —    DNE   15   APRÍL 

VSNVLA   W   PANV  BOHABOGNA   MATRONA 

P   KATERZINA   MANŽELKA   UROZ  P:   ANTONÍNA 

GAIGERA  TOHO   CZASV   DVCHODNIHO   PaNSTVI 

BENACZKEHO  STARZI  41    ROK  Oczekawagicze 

radostného  wzkrzissení  deg  gi  bvh 
lechke  odpocziwani  amen. 

Nad  podstavcem  stěna  s  reliéfem :  pod  krucifixem  klečí  s  jedné 
strany  otec  a  tři  synové,  s  druhé  matka  a  tři  dítky.  Nad  tím  baldachýn 
s  lambrekinem,  zavěšený  na  římsoví,  v  němž  uprostřed  oko  boží  a  holu- 
bice. Na  římse  anděl  s  přesýpacími  hodinami  a  lebkou. 

3.  Náhrobek  podobné  komposice.  V  kartuši  na  podstavci  nápis: 

Roku   1730.   DŇe  21   Martu 

Ufnul  w  Panu  Vrozeny  Pan  Frantyffek  Rebenffteiger 
f  blankenfeldu  Miefta  Nowych  Benátek 
Pnmaf  wieku  fweho  magyczy  50  w  tomto 
Miftě  odpocziwa  a  Radoftneho  z  Mrtwych  wftani 
oczekaAva  deygz  gemu  lechke  odpoczmuty 
Am  -  en. 

V  ploše  plastický  obraz:  Pod  křížem  klečí  četná  rodina,  v  levo  otec  se 
syny   —   právo   matka  a  dcery.    Nad  nimi  v  oblacích  sv.  Trojice,  po  stra- 


315 


nach  andělé  a  svatí:  sv.  Jan  Nep.,  sv.  František,  sv.  Václav,  sv.  Florián. 
Výše  lebky  okřídlené,  v  římse  plastický  erb.  Výška  náhrobku  2  02  ;«, 
šířka  0-86  vi.  (Obr.  268.) 

4.   Pískovcová  deska   172X0  90;;/,  s  opisem: 

EcííX   ^.   1636  na  den  Svatého  ambrože  to  geft 

7.   dne   J^rasyncze  život  swug  w  Panu  dokonala  Dorota 

manželka  mladffyho  Sfaffka  Zme 

zyhurže.  Měla  Let  wěku  fweho  56  a  tuto  Pohrzbena  geft  fwým 

Synem   — 

Uvnitř  desky  písmo  vytřené. 

Kříž  z  polovice  18.  století,  prosekávaný. 
Ornament  stuhový  a  hierogram  IHS.  —  Druhý 
a  třetí  kříž  z  počátku  19.  stol.,  s  ozdobou 
hřebenovou. 

Na  děkanství:  Obraz  arcib.  Příchov- 
ského,  portrait  na  plátně  malovaný.  Druhá  pol. 
18.  stol. 

MĚSTO  Nové  Benátky  rozprostírá  se  na 
výšině  po  pravém  břehu  řeky  Jizery;  nejvyšší 
prostoru  zabírá  náměstí  čtyřstranné  s  domy 
jednopatrovými,  moderními.  Zbytky  loubí  za- 
chovaly se  na  severním,  nejvyšším  to  okraji  ná- 
městí. Zámek  a  děkanský  kostel  nestojí  na  ná- 
městí, mezi  nimi  táhne  se  severní  řada  domů.  Ze 
čtyř  rohů  náměstí  vybíhají  ulice,  z  nichž  delší  jsou 
obě  vedoucí  k  Jizeře;  domy  v  nich  jsou  střídavě 
patrové  a  přízemní. 

Ve  středu  náměstí    KAPLE    sv.    rodiny 
z  počátku   18.  století,    kterou  vystavěl    Ign.  Z.  hr. 
z    Klenového    a    léta    1727    nadáním   50  zl.  obda- 
roval. (Obr.  269.)  Do  roku  1795  byla  kaplí,   1795  až  1897  radnicí,  ježto 
stará  radnice  1.  1769  shořela. 

Stavení  čtyrboké,  na  rozích  dvojice  kompositních  pilastrů  s  podstave 
a  na  soklu.  Nad  pilastry  kládí,  jež  nese  římsu.  Na  stěnách  ploché  oblouky ; 
okna  ve  dvou  poschodích  a  v  přízemí  (z  adaptace). 

Průčelí  kaple  s  portálem  rokokovým,  později  přidaným,  kryto  prejzy. 
Z  plochého  stanu  vystupuje  lucerna  zděná,  osmihranná,  s  novou  dřevěnou 
vížkou.  Hodiny  a  cimbály  z  let  padesátých. 

Vnitřek  rozdělen  stropy  ve  dvě  patra.  Byl  sklenut  kopulí  zděnou, 
nad  níž  byl  výhled  do  lucerny,  klenuté  kopulí  s  8  okénky.  Šnek  dřevěný 
(vede  na  bývalou  kruchtu). 

Obrazy  v  radnici:  1.  Večeře  páně  z  18.  stol.,  na  plátně. 
2.  Sv.  Jeroným,  současný.  3.  Sv.   Magdalena,   iteni.    4.  Obraz  z  pol. 


Obr.     68.  Nové  Benátky.  Hřbitov 
11  děk.  kostela.  Nálirobck  čís.  2. 


316 

18.  stol.  Dole  pohled  na  severovýchodní  stranu  radnice,  bleskem  zapálené. 
Byla  to  budova  obdélná,  v  přízemí  s  opěráky,  svěží  krytou  stanem  ;  nad 
obrazem  radnice  sv.  Trojice  a  patronové  čeští.  (Obr.  270.) 

Pečetidla  na  radnici:  1.  Okrouhlé,  v  průměru  0  044 //^,  stříbrné. 
Kolem  znaku  opis:  SIGILVM  •  CIVITATIS  •  NEO :  BENATECENSIS.  Na- 
hoře letopočet  16—33.  Držadlo  pevné. 

2.  Stříbrné,  okrouhlé,  v  průměru  0  048  m.  Kolem  městského  znaku 
opis:  Sicumim:  j  n:  bcnaíck:  fuji  I  cr:  gijera;  na  folii  vinuté.    (Obr.  271.) 


ií! 


I. 


\    I        j. 


Obr.  270.  Nové  Benátky.  Obraz  staré  radnice 
na  plátně  malovaný.  Z  XVIII.  stol. 


Obr.  269.    Nové  Benátky.  Bývalá  kaple  sv.  rodiny, 
potom  radnice. 


Na  svrchní  straně  iHOC  .  SIGILVM  .  FECIT  .  CONFLARE  .  GENEROSUS  . 
DOMINVS  .  DOMINVS  .  BOHVSLAVS  .  DE  .  CVNWALD  .  ET  DE  DRAZICZ 
Držadlo  pohyblivé,  z  volut;  ze  začátku  16.  stol.  se  stříbrným  řetízkem. 

Na  obě  pečetidla  vyšívaný  váček  ze  žlutého  hedvábí;  zlaté  nitě. 
Motiv:  slunečnice.  18.  století. 

VĚŽ  vodárenská  (z  18.  stol.)  asi  18  m  vysoká,  čtyřboká,  z  cihel 
a  lomového  kamene  postavená,  s  barokní  římsou  profilovanou.  Okna  čtyř- 
hranná, bez  ostění.  Střecha  schází.  Vodní  roura  připomíná  se  již  1.  1588. 

SOUKROMÉ  DOMY. 

Dům  čís.  15.  na  náměstí,  barokní,  klenba  v  průjezde  bez  žeber  na 
konsolách. 


317 


Dům  čís.  96. -I.,  barokní  stavení  /.počátku  18.  stol.,  přízemní.  Nad 
okny  římsy  prohnuté,  v  nich  andílci  hlavinky  štukové.  Steny  členěny 
pilastry,  místy  sdruženými,  s  hlavicemi  barokně  jónskými,  s  úseky  kládí. 
Římsa  již  porušena.   Uvnitř  v  jednom  pokoji  na  stropě  stucco  :   večeře  Páně. 

U  domu  čís.  77.  brána  polokruhová,  s  římsou  segmentově  pro- 
hnutou a  s  pilastry,  svrchu  prejzy.  Nad  středem,  po  stranách  kapličky 
ve  skále  dva  lvi  na  kapličce  Madonna  (pískovcová),  na  nárožích  vásy, 
slušně  komponované.  Z  první  pol.   18.  stol. 

V  domě  čís.  61.  ve  zdi  zazděn  erb  hrab.  Sporků,  pískovcový 
klenák,  patrně  odjinud  sem  přenesený. 

Dům    čís.    59.    s  podloubím,    jednopatrový,   na  náměstí,  z  let  1690 
až  1720.     V  přízemí    podloubí    o    třech    obloucích,    sklenuto    křížově  bez 
žeber.     V  prvním  patře  nad    kordonovou  římsou  vystupuje  střed    o    třech 
osách.  Okna  s  vysokými  klenáky,  nad  nimi  štítek  se 
slunečními    hodinami.     Po    stranách    stucco:    Kronos 
s  přesýpacími  hodinami  a  andílkové.  V  křídlech:  okna 
s     plochými    chambranami    barokně    zprohýbanými, 
s  kapkami  a  rostlinnými  festony.   Pod  nimi  štukoví: 
1.  jaro,    2.  léto,    3.  podzim,    4.  zima    —    znázorněné 
výjevy  allegorickými.    Pod  středními  okny:    1.  vino- 
braní,   2.    plastický    kapr,    3.    pokaženo.     Nad    okny 
v  křídlech    výjevy  z  řecké  mythologie:    1.   Hektor  a 
Achilles,  2.  Únos  Helleny,  3.  pokaženo,  4.  Odysseus 
na   hostině    ženichů.     Na    nárožích    pilastry    barokně 

stylisované  s  akanthy.  Nad  štítkem  sochy  Panny  Marie,  .sv.  Floriána,  sv. 
Bartoloměje.  Průjezd  sklenut  křížově  bez  žeber;  spodek  domu  částečně 
sklenut,  s  lunetami,  částečně  s  povalovými  stropy. 

Dům  čís.  91.  do  tří  ulic:  členěný  pilastry  a  pseudojonskými  hlavicemi; 
okna  s  chambranami,  klenákem  nebo  andílkem  a  římsou  segmentově  zpro- 
hýbanou.  Z  pol.   18.  stol. 

Na  domě   poštovním  socha   Panny   Marie. 

SOCHY. 

Socha  sv.  Jana  Ncpomuckého  na  náměstí.  Kolem  ní  pískov- 
cová balustráda,  na  nárožích  vásy  pískovcové,  šestiboké.  Socha  stojí 
uprostřed  na  hranolovém  stylobatu  s  římsou ;  na  něm  znaky  alianční 
a  letopočet  1693.  V  podstavci  kaplička.  Socha  světcova  jest  mladšího 
původu. 

Na  cestě  k  Dražicům  socha  sv.  Jana  Nepom.,  pískovec,  na 
hranolu,   18.  stol. 

Kříž  na  rozcestí  silnice  k  Dražicům  a  k  Chotětovu.  Kříž  na  skalce, 
pod  ním  kaplička  na  hranolovém  podstavci,  poč.  18  stol.  Postaven  původně 
u  mostu  na  památku  moru  r.   1680. 


Obr.  271.   Nové  Benátky. 
Pečeť. 


318 

Na  strojírně  v  cukrovaru  do  zdi  jest  zasazen  kámen  s  letopočtem  1587; 
pod  kamenem  jest  deska  s  nápisem:  Na  tomto  místě  stál  do  r.  1869  lovčí 
trojpatrový  dům  zbudovaný  od  Bedřicha  purkrabího  z  Donína  1.  p.  1587 
(totéž  německy). 

Na  hřbitově  v  nové  KAPLI  na  oltáři  reliéf  (z  Dražického  kostela): 
sv.  Martin  dává  plást  žebrákovi.  Zač.  18.  stol.  Ze  dřeva,  moderně  ne- 
vkusně polychromováno. 


Obr.  272.  Nový  Stránov.  Pohled  na  zámek  z  poč.  XIX.  stol.  Naproti  přes  údolí   zámek  Krnský. 


Nový  Stránov. 


Sedláček  X.  358-362;   Vaněk  41;  Čechy  454  -456;  Sommer  136. 


Ve  starších  pamětích  jmenuje  se  Vtělen,  Vtelno:  pánové  ze  Vtelna 
vykonávali  právo  podací  při  kostele  sv.  Jiří,  tak  Ctibor  ze  Vtelna  v  první 
polovici  13.  století.  Tvrz  Stránov  povstala  v  15.  věku;  1.  1429  připomíná 
se  Bohunek  ze  Stranová.  Jaroš  ze  Sovojovic  jinak  ze  Stranová  z  tvrze 
vystavěl  zámek,  jenž  slul  napořád  Nový  Stránov  (1463—68).  L.  1545 
Markvart  Stránovský  ze  Sovojovic  prodal  jej  Zikmundovi  Berkovi  z  Dube, 
od  něhož  1.  1589  koupil  jej  Karel  z  Bibersteina;  vdova  po  něm  Anna 
Šlikovna  vdala  se  za  Michala  st.  Slavaiu  z  Chlumu,  jemuž  byl  1.  1642 
sekvestrován  a  prodán  Janovi  svob.  pánovi  z  Lisova,  důstojníku  v  cis.  vojsku. 
L.  1703  přikoupen  ve  Vtelně  dvůr  Vančurov,  1.  1733  Mladotov  tamže. 
Poslední  pán  z  Lisova  Josef  Rudolf  zanechal  dceru  Růženu,  jež  1.  1746 
vdala    se    za    Jana  V.   Příchovského    z  Příchovic.     L.    1794    koupil  Stránov 


319 


svob.    pán    Herites,    po    nčin    rytíř    Bedř.   Ncupauer,    od   r.    1864  drží  jej 
Marie  hr.   Waldsteinová. 

Podle  Balbína  (Miscellanea  L.  3)  a  dle  Sommera  by!  starý  zámek 
počátkem  17.  stol.  zbořen  a  nový  vystavěn  (Obr.  272.);  v  nynější  podobě 
své  byl  přestavěn  v  letech  1890—94  dle  návrhu  prof.  Jos.  Scimlze  od 
mladoboleslavského  stavitele  Jos.  Mráze  a  kameníka  Jus.  Viska  na  Král. 
Vinohradech. 

Zámek  vypíná  se  nad  potokem  Skalským,  kde  malebné  jeho  údolí 
otvírá  se  k  Jizeře,  na  stráni,  s  kostelíkem  zámeckým  a  vesnicí  Jiz.  Vtelnem 
v  pozadí.  (Obr.  273  ) 


Obr.  273.  Nový  Stráiiov.    PohleJ  na  záni»k   a  kostel  sv.  Václava  od  jihovycliodu.    (Siav   restaurovaný.) 


Přístup  k  němu  vede  z  vesnice  od  jihu,  stromořadím,  jež  ukončuje  brána 
gotická,  čtyřboká,  jednopatrová,  krytá  šindelovým  stanem.  (Obr.  274.)  Strop 
její  jest  plochý  Na  venkovské  straně  jest  sklenuta  do  hrotu,  profilovaná 
od  náběhu  prutem  hruškovitým,  nahoře  se  prostupujícím,  z  něhož  vyrůstá 
druhý.  Po  straně  pravé  jest  okénko  s  pískovcovým  otupeným  ostčním, 
po  levé  straně  vchod  menší  segmentový.  Vchod  na  straně  vnitřní  jest  též 
hrotitý,  s  pískovcovým  ostěním,  na  hraně  otupeným.  Fatro  lepené,  dříve 
asi  dřevěné.  Vedle  ve  vchodu  do  zahrady  dvéře  železné  s  pruty,  v  řezu 
kosočtverečnými  diagonálně  se  prostupujícími  :  uprostřed  tvar  srdce, 
v  rozích  kruhy. 

Branou  touto  vchází  se  do  dvora,  s  úpravou  z  18.  stol.  V  něm 
pískovcová  kašna,  půdorysu  barokového;  uprostřed  ní  delfín,  vodu 
chrlící,  komický.  Po  stranách  dvora  úřednická  stavení,  v  levo  kostel, 
v  pozadí  zámek. 


320 


Vchod  do  zámku  jest  po  mostě  na  bývalém  příkopě,  do  skály 
vytesaném.  Na  straně  vnější  drátěná  síť  držená  zděnými  pilířky  s  rokoko- 
vými vásami  na  vrcholu;  po  stranách  vchodu  na  pilířích  nohové  drží 
plastické  erby  pánů  z  Lisova  a  z  Příchovic.  Most,  sklenutý  na  dvou  ob- 
loucích, masivně  založený,  s  balustrádou  zděnou,  uprostřed  polokruhově 
prohnutou,  vede  ku  bráně  zámecké. 

Zámecká  budova  má  čtyři  křídla,  rozestavěná  kolem  dvora,  jenž 
má  tvar  nepravidelného  lichoběžníka,  z  jehož  stran  východní  jest  nejkratší- 
(Obr.  275.)   Zdi  spočívají  na  živé  skále   (na   sklepích  a  nadsklepí,  částečně 


Obr.  274.  Nový  Stránov.   Gotická  brána  do  nádvoří. 


ve  skále  vytesaném),  založeny  byly  v  různých  úrovních,  takže  tato  křídla 
mají  nestejný  počet  pater.  (Obr.  276.)  Původem  jsou  všechny  současné 
s  věží  (z  konce  15.  stol.),  adaptace  jest  dílem  z  poč.  17.  stol.,  dílem  ba- 
rokní i  rokoková. 

Budova  celá  byla,  jak  již  praveno,  zrestaurována  v  letech  1890  —  94. 
Některé  staré  detaily  zachovány  a  zazděny  pod  loggie  (na  straně  jižní), 
jmenovitě:  části  okenného  ostění,  patka  gotického  sloupu  kulatého,  svorník 
okrouhlý,  hladký,  se  žebry  profilu  hruškového;  kámen  s  vlysem  diaman- 
tovým, část  nadpraží  s  torem  krouceným  a  část  ostění  z  portálu  se  sloupky 
vrtulovými  —  všechno  z  15.  stol.  Část  nadpraží  s  folií,  na  níž  zbytek 
nápisu:  nisi  bomUB  bet  i .  .  (Z  kn.  Mojž.  I.  17.  kap.:  Terribilis  est  locus 
iste,  iiquit,  non   est  hic  aliud,  nisi  domus  dei.) 


321 

Zcela  nové  jsou  štíty,  mříže  v  oknech,  ostění  oken  vysázena,  detaily 
barokní  (rámy  dveří  s  barokní  malbou),  konsoly,  rustika  na  stěnách  do 
parku,  střecha  břidlicová. 

Věž  mohutná,  šestiboká  jednou  stranou  a  dvěma  [)iilboky  přiléhá 
k  zámku;  šířka  strany  6  50  w.  Zdivo  její  jest  lomový  kámen ;  nárožníky, 
hrany  soklu,  ostění  oken  a  panely  římsy  jsou  pískovcové.  Sokl  s  hranou 
šikmou,  hladkou.  Stěny  děleny  dvěma  římsami,  vyžlabenými.  Nad 
druhou  římsou  na  rohu  (k  hlavní  bráně)  zazděno  kamenné  poprsí  muže, 
otlučené.  Okapní  římsu,  mírně  vyžlabenou,  nesou  na  rozích  tesané  masky 


Obr.  275.  Nový  Stránov.   Půdorys  v   zámku.  (Stav  po  restauraci.) 


mužské  v  kápích,  s  dlouhými  vlasy  a  vousy.  Nad  nimi  vystupují  hranolové 
pilířky,  jež  stužují  kolem  obíhající  poprsnici  ochozu.  Tato  poprsnice  jest 
na  každé  ze  šesti  stran  věžních  rozdělena  na  šest  polí  panelovaných 
lichou  kružbou  plaménkovou.  (Na  poprsnici  bývalo  dříve  zděné  cimbuří.) 
Z  ochozu  zdvihá  se  —  vez  kryjíc  —  zděná  helmice  stanová  (při  restaurování 
přidány  věžičky  nad  pilířky  poprsnice),  nad  helmicí  střecha  jehlancová 
s  pěknými  vikýři.  Okna  čtyřhranná,  s  pískovcovým  ostěním,  s  pruty  se 
protínajícími  —  staré  ostění  zazděno  jest  do  zdi  pod  loggiemi:  v  přizemí 
jedno,  v   1.  patře  jedno,  ve  druhém  2,  ve  třetím  2,  ve  čtvrtém  2. 

Strana  západní  o  dvou  patrech  a  se  zvýšeným  přízemkem. 
V  přízemí  tři  okna  (dvě  sdružená)  a  portál  s  kamennou  ovrubou ;  nad 
ním  v  patře  okno,  pak  dvě  sdružená  a  dvě  otevřená  na  nově  přistavěný 
balkon,  nesený  krakorci.  Osm  oken  barokových  v  přistavěném  druhém 
polopatře.   Všechna  okna  mají  barokní  chambrany. 

Soupis  památek  hist.   a  uměl.  Pol.   okres  Ml. -Boleslavský.  2L 


323 

Strana  severní  —  nejdelší,  nižší  (40  m  z  venčíj.  Skládá  se 
ze  tří  částí:  a)  od  čelní  strany  západní  sem  hledící  část  jest  stejně 
členěna  s  vlastní  stranou  podélnou,  b)  Hlavní  křídlo  severní  s  podpří- 
zemkem,  přízemím  a  třemi  patry.  Okna  v  souterrainu  s  bossáží,  v  patrech 
podélná  s  renaissančními  římsami.  —  U  pravé  strany  arkýř,  vedený  oběma 
patry:  jehlancová  konšela  dolů  hrotem  obrácená,  jenž  nesen  jest  mužskou 


a     1     Z     3     ♦•     5     6     f     t     ?    10    r    li   1?  1*  15  16    1'    18  1?  SOM 

-hl  I   M  I  I   I  I   f  I 


Obr.  277.    Nový  Stránov.    Návrh  na  restauraci  zámku.    Sirana  severní. 


maskou,  ve  třetině  plochy  zdobená  diamantovým  vlysem  —  jeho  původní 
část  jest  pod  loggií  zazděna  —  a  bohatě  profilovanou  římsou.  Původní  jest 
zdivo  do  první  římsy  se  třemi  pravoúhlými  okny*) ;  nad  ní  přistavěn  a  zvýšen 
arkýř,  ozdobený  motivy  souhlasně  s  portálkem  uvnitř  zámku  a  krytý  stanem 
břidlicovým.  —  c)  Na  východním  konci  štít  nový,  renaissanční,  od  křídla 
východního;  v  něm  arkýř  barokní.  —  Uvnitř  ve  dvoře  v  koutě  severozáp. 
vstavěna  věž  čtyřhranná,  s  nízkou  věží  jehlancovou.   (Obr.  272   a  277.) 


*)  Na  obr.  277.  scházejí. 


21* 


324 

Strana  východní,  nejužší,  —  s  novým  arkýřem  na  konsole 
se  ženskou  maskou  (novou),  se  třemi  okny  hrotitými  a  nízkou  stříškou.  — 
V  celé  stěnč  jen  tři  malá  okénka,  patro  nad  arkýřem  má  čtyři  okna 
s  pozdně  goticky  profilovaným  ostěním  (staré).  (Obr.  278.) 

Strana  jižní  (obr.  278.)  skládá  se  a)  ze  štítu  náležejícího  straně 
východní  (^modernisováno),  v  němž  pískovcová  socha  Panny  Marie  (no- 
vější); ^)  z  prostředku:  loggie  rokoková;  c)  ze  štítu  náležejícího  křídlu 
západnímu  (zmodernisováno),  s  věží  a  schodištěm  dole  do  parku.  Přízemí 
loggie  na  čtyřech  slepých  obloucích,  sklenuto  jest  na  třech  pilířích  a  dvou 
polopilířích  u  stěn.  Do  dvora  vynechán  jeden  pilíř  a  ostatní  dva  spojeny 
segmentem.  Klenby  křížové.  V  patře  oblouky  čtyři,  širší,  segmentové;  klenby 
plackové.  Balustrády:  kamenné  kuželky  čtyrboké,  dolejší  balustrády  v  půdo- 
rysu vyložené.  V  náběhu  všech  archivolt  římsy,  u  spodních  klenáky,  ve 
svrchních  masky  pitvorné.  Nad  římsou  svrchní  (3.)  balustráda  s  pískovcovými 
vásami  na  pilířích.  Před  pilíře  postavena  sloupová  dekorace,  na  obě 
strany  stejná:  dole  toskánské  pilastry  na  hranolových  piedestalech,  s  oblo- 
meným kládím;  nahoře  sloupy  pseudojonské  se  dříkem  kulatým,  nahoru 
zúženým ;  kládí  hladké,  římsa  vyložená. 

K  západnímu  křídlu,  sem  obrácenému,  přistavěno  schodištěi 
vedoucí  na  terasu,  z  ní  k  portálu  se  dvěma  erby  v  nadpraží:  Spanov- 
ských  z  Lisova  a  Tenknaglů  z  Kamp  (Tycho  de  Brahe);  v  tympanonu 
uzavřeném  segmentovou  římsou  plastická,  štuková  dekorace  ovocná.  Nad 
portálem,  v  patře  jedno  okno,  v  druhém  patře  tři  okna,  nad  římsou  okapní 
plastický  ananas. 

Nádvoří  s  přistavěnými  schodišti  v  rozích  upraveno  moderně ; 
okna  s  prohnutými  římsami. 

Kolem  zámku  rozkládá  se  moderní  park. 

Vnitřek.  Ve  věži  místnost  v  přízemí  šestiboká,  klenutá  valené; 
nábytek  starožitný,  vykládaný,  importovaný;  krb;  strop  malován,  jehož 
malby  v  původní  podobě:  kvítky  na  žlutém  podkladu,  obnovil  pražský  malíř 
Friebel.  V  prvním  patře  portálkem  v  síle  věžní  zdi  hrotitým,  o  čtyřech 
oblounech,  na  patkách  jehlancových  a  4  žlábcích  —  vchází  se  do  chodby, 
pořád  v  síle  věžního  zdiva,  přichází  se  ke  druhému  portálu  s  archivoltou 
pískovcovou  a  dveřím  s  barokním  zámkem  do  pokoje,  s  klenbou  šesti- 
bokou  s  ostrými  hranami.  Místnost  tuto  osvětluje  jedno  okno  se  špaletou 
350  m  silnou.  V  ní  empirová  kredenc  a  skříň  renaissanční,  vyřezávaná 
fs  orly).  Z  prvního  patra  vede  šnek  pískovcový,  v  síle  věžní  zdi  až  do  patra 
třetího.  Druhé  patro  sklenuté  valené,  s  jedním  oknem,  vchodem  barokním 
a  barokním  krbem.  Ve  třetím  patře  vchod  segmentový  se  železnými 
dveřmi,  otvírá  se  do  síně  s  klenbou  šestibokou,  o  hrotitých  hranách  a  se  dvěma 
okny.  Před  ní  předsíň  v  síle  zdiva  s  oknem,  jejíž  strop  valený  jest  pomalován 
akanthy  na  modré  půdě.  Síň  pak  sama  ozdobena  jest  freskami  ze 
16.  nebo  poč.  17.  stol.,  při  odkrytí  jich  valně  poškozenými.  Stěny  do  výše 


325 


r20  m  pokryty  jsou  architekturami  zahradních  budov  s  výhledy  do  parku 
a  na  zámky.  Nad  tím  druliá  řada  paláců,  koše  s  ovocem,  kytky.  Nade 
dveřmi  polonaiiá  ženština  na  h"ižku  s  perlami  na  rukou  (Kleopatra)  v  šesti 
polích  klenby  dívčí  obrazy  s  dětmi,  harfou  .  .  .  nejspíše  aliegorické  obrazy, 
kterýž  výklad  dává  jim  prof.  Sedláček.  (Nevinost.)  Kresba  slušná,  malba  sytá, 
barvy  živé.  I  dvéře  jsou  pokryty  malbou.  Nejvýše,  ve  střeše,  místnost,  krytá 
zděným  stanem,  se  vchodem  a  dvěma  okny;   odtud  vedou  schody  na  ochoz. 


Obr.  273.   Nový   Stránov.    Pohled  na  zámek  od  jiliu.  (Stav  restaurovaný.) 


Vlastní  pokoje  zámecké,  po  9  v  každém  patře,  mají  stropy 
většinou  ploché,  někde  klenby  valené  nebo  křížové  bez  žeber.  V  nich 
hojnost  starožitného,  pěkného  nábytku  vykládaného  a  řezaného,  barok- 
ního, nejvíce  ze  17.  a  18.  stol.,  na  některých  předmětech  s  letopočtem 
jako  na  skříních  1741,  1757,  1627  .  .  .;  s  cínovým  nádobím,  sbírkou  rytin 
a  malbami  na  skle,  jako  jsou  v  obou  arkýřích  severním  i  východním 
z  let  1552  a  1555:  Bohorodička  stár  boleslavská,  rytíř  a  šlechtična,  dva 
emblémy  cechovní,    klečící    světec    za    ním    a    jiný   s  praporcem    modrým. 


326 

V  křídle  východním  v  parterru  jest  síň  sklenutá  valené  na  lunety; 
v  ní  visí  obraz  na  plátně  ze  17.  stol.:  Valdštejn  předvádí  Otokarovi 
svých  24  synů.  Nábytek  bohatý,  vykládaný,  s  cínovým  nádobím  —  kon- 
vice z  let  1523,  1564,  se  značkami.  Odtud  otvírá  se  portálek  pravoúhlý 
z  konce  15.  věku  do  východního  arkýře,  kaple  bývalé.  Archivolta  portálku 
žlábkovaná  na  konsolách,  v  ostění  tři  pruty  na  podstavcích  kuželkových, 
prostřední  jest  přerušen  výklenkem  na  konsole;  nad  výklenkem  baldachýn 
v  podobě  koruny,  nad  tímto  prut  pokračuje  ve  žlábku,  ovinutý  listovím. 
Nad  portálem  znak  pánů  ze  Stranová  (Jaroš  ze  Sovojovic  na  S.),  kteří 
zámek  tento  vystavěli,  pískovcový,  nad  ním  gotická  kružba 

Kaple  jest  síťově  sklenuta:  než  z  původní  klenby  zachovány  jen 
příporní  sloupky,  žebra  byla  z  malty  při  restaurování  přidělána.  Nový  jest 
i  závěr  o  šesti  zebrách  sbíhajících  se  bez  svorníku,  i  tři  gotická  okna  — 
na  místě  bývalého  výklenku  gotického,  jenž  byl  při  restaurování  odkryt. 
Výklenky  gotické  jsou  i  po  obou  stranách,  v  právo  a  v  levo,  s  hranami 
žlábkovitě    profilovanými,    v  nichž    jsou    zavěšeny    bývalé    skládací    oltáře- 

V  pravém  výklenku  oltář  z  1.  1446  (basrelief)  se  dvěma  obrazy 
svatých;  v  levém  (basrelief)  ze  16.  stol.;  dále  menší  křídlové  oltářní 
obrazy  ze  16.  stol.;  nejmenší,  na  zdi,  basrelief,  z  téže  doby.  Po  stranách 
portálu  dva  svícny  řezané,  renaissanční ;  baldachýnové,  se  soškou  rytíře 
dole  a  nějakého  světce  nahoře.  Pěkná  práce  jest  truhlice  cechu  pravo- 
varečného  v  Praze  z  i.  1615,  s  českým  nápisem  uvnitř  a  venku  s  intar- 
siemi:   sv.  Václav,  Justitia  a  Fides. 

ZÁMECKÝ  KOSTEL  SV.  VÁCLAVA  byl  vystavěn  od  Jana 
Václ.  Příchovského  z  Příchovic  1.  1767.  Zámecká  kaple  zde  už  před  tím 
bývala,  nebo  1.  1685  jmenuje  se  tu  zámecký  kaplan  Petr.  Dom.  Ludvík, 
ano  ještě  1.  1753  Tomáš  Doležal,  potomní  farář  v  Krnsku. 

Vkusná  rokoková  budova  povstala  adaptací  sýpky  a  vodárenské  věže. 
Obdélné  stavení,  kryté  břidlicovým  sedlem.  Stěny  jsou  obloženy  dole 
pískovcovým  soklem,  členěny  pilastry  s  pseudojonskými  hlavicemi  a  římso- 
vitými  patkami;  okna  obložena  chambranami,  oba  portály  pískovco- 
vými rámy  se  zaoblenými  kouty,  na  jichž  klenácích  vytesány  plastické  znaky 
pánů  z  Lisova  a  Příchovských  z  Příchovic.  Dvéře  železné  s  rosetami 
tepanými.  (Obr.  279.)  Na  východě  štítek  nad  římsou,  pilastry  zdobený, 
segmentovou  římsou  ukončený,  s  vásami  na  vrcholu.  Po  stranách  vyzdívky 
na  volutových  úsecích  římsa  s  vásami  na  nárožích. 

Na  západě  stojí  věž.  Kouty  mezi  věží  a  lodí  vyplněny  jsou 
do  oblá  a  dekorovány  pilastry  a  lichým  oknem,  nad  nimi  pološtíty 
s  vásou  na  konci.  Dole  vchod  na  kruchtu.  Věž  dělena  jest  římsou 
širokou,  taškami  krytou,  dole  bez  oken,  nahoře  čtyři  okna  polokruhová; 
na  nárožích  ploché  pilastry  sdružené,  pseudojonské.  Římsa  nad  hodino- 
vými   ciferníky    prohnuta    půlkruhem.    Přikryta  jest    plechovým    komolým 


327 


jehlanem  s  otupenými  hranami,  dole  s  vydutými  stěnami,  výše  báň  a  kříž. 
Vikýře  okrouhlé.  Na  straně  severní,  kde  jest  na  sklonu  v  údolí  budova 
podezděna,  zachovala  podobu  sýpky  se  stěnami  hladce  omítěnými,  bez 
vší   dekorace  a   vyzdívky   u  věže. 

Půdorys  kostela  tvoří  obdélník.  Presbytář  obdélný,  sklenut  plackou, 
loď  dvěma  plackami.  Klenba  nesena  pilastry  sdruženými  s  hlavicemi  jón- 
skými (rokokově  stylisovanými),  na  nich  úseky  kládí.  Placky  jsou  děleny 
pásy,  slabě  vypouklými.  Okna  s  plochými   chambranami. 

V  1  o  d  i  dva  páry  oken  a  vchod. 
Oblouk  triumfálný  segmentový,  pi- 
lastry opatřený,  s  kládím.  Na  západě 
kruchta  na  zděném  sloupu  okrou- 
hlém, s  dřevěnou  balustrádou  a  geo- 
metrickými ornamenty  ve  výplních, 
v  půdorysu  prohýbanou. 

Po  stranách  kněžiště  dvě  ora- 
toře, nesené  plochým  stropem  a 
sklenuté  valené  s  balustrádou  dře- 
věnou a  s  geometrickými  ornamenty. 
Pod  levou  oratoří  vedou  dveře  do 
sakristie  s  pískovcovou  chambranou, 
druhé  na  oratoř  a  kazatelnu,  zdo- 
bené řezbou  rokokovou.  Sakristie 
sklenuta  plackou  se  dvěma  okny. 

Všechen  nábytek  kostelní 
polychromován  zeleně  a  bíle  — 
barvami  to  pánů  z  Lisova. 

Hlavní  oltář  sv.  Václava 
s  obrazem  tohoto  světce,  jejž  nesou 

andělé  do  nebe;  dole  obraz  bývalého  Stranová,  (Obr.  280.)  Rám  rokokový 
s  andílky. 

Tabernakl  s  rokokovou  řezbou  vybíhá  v  rozích  v  pilastry,  na  nichž 
z  předu  hlavy  andílků,  vzadu  do  baldachýnu  rocaille.   Z  doby  kolem  r.  1760. 

Svícny  dřevěné,  stonkovité,  štíhlé,  pěkně  komponované. 

Postranní  oltář  sv.  Antonína  s  pěkným  obrazem,  snad  kopie 
Murilla,  rám  rocaiUový,  s  vyloženou  římsou  a  vásami  řezanými;  dva  svícny 
barokní,  cínové.  Z  téže  doby   1760 — 70 

Dva  postranní  oltáře  mají  rám  rocaillový  s  ozdobným  řezaným 
nástavcem.  Na  predellách  ploché  reliéfy:  sv.  Anny  a  sv.  Jana  Nepomuckého. 
Na  levém  oltáři:  obraz  Nalezení  sv.  Kříže.  Osoby  v  rokokových 
krojích,  portraity  to  rodiny  Příchovských  z  Příchovic,  na  pravém  na- 
rození Panny  Marie  (rovněž  s  portraity).  Svícny  řezané,  stonky  rost- 
linné, vkusné.  Z  téže  doby   1760—70. 


Obr.  279    Nový  Stránov.  Kostel  sv.  Václava.  Portál. 


Obr.  280    Nový   Stránov.    Kostel  sv.  V;iclava.    Obraz  na  lilavním  oltáři. 


329 

Naproti  kazatelna.  Spodek  vydutý,  na  nčm  reliéf  Krista  rozsévače; 
nad  knězem  nástavec  s  římsou,  s  reliéfem  holubice  a  hlavičkami  andílčími. 
Z  let  1760—1770. 

Varhany  nové  s  původními   řezbami  (z  pol.    18.  stol.). 

Zpovědnice  bez  nátěru,  s  nástavcem,  barokní  kartušc  a  dva 
anděh'čkové. 

Lavice   prosté,  nenatřené.   Vše  z  původní  doby  kostela. 

Zábradlí  s  ornamenty  ve  výplních,  prosté;  z  počátku   19.  století. 

Obraz  na  plátně  Antonína  Petra  Příchovského,  arcibiskupa  praž- 
ského, z   r.   1783,   malovaný  od    Gerb.  Kncippa. 

Pacifikal  se  značkou  ^^ ,  pražská  práce  z  pol.  18.  stol.,  vkusná 
provedením,  darován  od  hraběnky  Příchovské.  Monstrance  a  kalich, 
rokokové  a   pozlacené. 

Zvony.   1.  vys.  035  w,  sir.  0475;//.   U  koruny  nápis: 
GOS   mích  FRIDERICH   MICHAEL  SCHÓNFELD 
IN   DER   ALTSTADT  PRAG   A°  •    1691. 

Na   plášti:  IN   +  RI 

jESvs  Maria  Joseph  +  St.  Antoni.  St.  Lavrenti 
Florian.  Isidor  Inocenti  Rvdolff 
dvrch  das  zeichen  des  heyl  +  erlóse  vnd  beware 
vns  o  crose  gott.  tetragr  a  matton  vor  don 
ner  hagelschlag  allefevers  schaden-sehet  das 
greyz  christi  flihet  ihr  widrige  der  low  hat  vber 
wvnden  von  dem  stam  ivda  vnd  das  wort  christi  ist 
fleisch  geworden. 

Na  straně  protější  pokračování:  '        . 

CHristvs  vberwindet  -v  CHRISTVS  REGIRET 
CHristvs  herschet  +  CHristvs  lebet  4-  CHris 
tvs  befelet  +  christvs  beschirme  vns  +  vor 
allen  vbel  amen. 

Salvum  Fac  Popvlvm  Tvvm  Domine  et  Dene 
dic  h^retidati  tu^  consvmatvm  +  est 

2.  Vysoký  0-46///,  průměr  0  63  w  Slit  byl  1.  1820  od  Karla  Bell- 
manna  v  Praze  nákladem   Václ.  barona  Heritesa. 

Oujezdec 

(Velký   a   Malý,   ve  starších   pamětích  též  Starý  a   Nový.) 

Oujezdec,  tvrz,  byl  sídlem  rytířské  rodiny  Odkolků  z  Újezdce,  z  nichž 
připomíná  se  listinně  Soběhrd  (zemřel.  1.  1383);  drželi  jej  až  do  I.  1544. 
TVRZ    byla  tehdy  sešlá;    noví  držitelé   Vančurové  z  Řehnic  (Adam)  vy- 


330 

stavěli  tvrz  novou  někdy  po  r.  1576.  L.  1610  koupila  jej  paní  Kristina, 
manželka  Heníka  z  Vaidštejna,  a  tak  dostal  se  k  panství  Dobrovickému. 
Dvůr  v  Malém  O.   moderní. 

Na  návsi  ZVONICE;  dřevěný  sloup  se  zvonkem  z  1.  1825;  na 
něm   reliéf  nějakého  světce. 

Několik  kroků  odtud   SOCHA    SV.  JANA    NEPOMUCKÉHO, 

pískovcová,  4w  vysoká.   Na  hranolovém  stylobatu   nápis: 

St 

loannes  Nepomu 

Ora  Pronobis 

1728. 

Na  podstavci  horním  v  oblacích  andílkové,  nad  nimi  sv.  Jan  ku  předu 

skloněný:   levou  ruku  má  položenou  na  prsou,  ku  pravé  v  záloktí  přidělán 

reliéf  Panny  Marie  Staroboleslavské. 

Pěčice. 

Sedláček  X.  343. 

Ves  a  TVRZ  v  krajině  rybničně.  L.  1318  připomíná  se  Všeslav 
z  Pěčic.  L.  1556  přikoupena  k  Dobrovici.  Jindřich  z  Vaidštejna  vykázal 
tu  sídlo  manželce  své  Markétě,  pro  niž  tu  byla  nová  tvrz,  jakožto  vdovské 
sídlo,   zbudována,  pokoje  i  sklípky  pěkně  malovány. 

Pěti  kozlí. 

Vaněk  135. 

Ves  starožitná:  již  kolem  1.  1200  připomíná  se  v  župě  Kamenecké 
Dvůr  poplužní  povstal  tu  teprve  1.    1710  ze  dvou  statků  selských. 

Na  kamenné  ZVONICI  postavena  dřevěná  střecha  se  zvonkem 
vysokým  0*305  ;//,  širokým  O  37  vi.  Kolem  hořejšího  kraje  ověšeny  jsou 
listy  akanthové,  dolů  obrácené. 

Na   plášti   reliéf  Madonny  a  pod  ní  v  oblouku  slova: 
S.    MARIA   ORODUG 
ZA   NAS 
I  •    G  •   K      (Již  na  ovrubě :   Johann  Georg 
Na  druhé  straně  pláště  čte  se:  Kilhner.) 

LÉTA   PANIE    1762  ZA 
CZIASU  RICHTARZE   lANA 
-g  KNOBLOCHA   A   STARSSYHO  ^' 

•y  OBECZNYHO   MATIEGE   MAŘE-  » 

^  CZKA  Z   OBECZNYCH   PENIEZ  TYZ  % 

co  OBCZY  K   STATKU  KRNECZKYMU  % 

PATRZYCZY   SPUSOBENY   A   ZAPLA 
CENY   TENTO  ZWONECZ   GEST. 


331 


Písková   Lhota 

v\z   Lhota   Písková. 


Plazy. 


Vančk  25.    —    Kudrnáč,    Adresář  142.    —    Rozfiravy    Společnosti    př.  stár.  III.,    89. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  ŠIMONA  A  JUDY.  L.  1394  byl  íai ním; 
toho  léta  byl  sem  po  smrti  plebana  Petra  od  Václava  z  Vartmberka  prae- 
sentován  nový  farář  Petr  řečený  Zubrník.  (Lib.  conf.  V.  256.)  V  době 
husitské  stal  se  kališnickým  kostelem  a  dlouho  potom  v  době  katolické 
(po  r.  1700)  podáváno  bylo  zde  komunikantům  pod  obojí.  Když  1.  1525 
Ml.  Boleslav  koupila  panství  Volenovice  i  s  podacím  kostelním  v  Plážích, 
příslušel  ku  správě  děkanů  boleslavských;   1.   1878  stal   se  opět  farním. 

Po  válce  třicetileté  spustí  tak,  že  1.  1660  byl  nezaklenut.  L.  1731 
stavěna  byla  nová  věž  a  léta  1736  dokončena;  dne  3.  listopadu  do- 
konána, ale  27.  listopadu  spadla.  Tím  i  kostel  byl  pobořen  tak,  že  1.  1737 
se  tu  mše  sv.  nekonala.  Stavbu  tu  vykonal  boleslavský  stavitel  Fr.  Bossi \ 
proto  měl  dáti  náhradu.  70  zl.  zůstal  dlužen  —  dluhovala  je  ještě  vdova 
po  něm  Kateřina,  až  teprve  syn  a  poslední  primas  m.  Ml.  Boleslave  je 
zaplatil. 

Nový  kostel  počal  se  stavěti  1.  1739  a  1.  1759  nebyl  ještě  hotov.*) 
Plán  na  kostel  vypracoval  Frant.  Bossi  v  Ml.  Boleslavi,  stavbu  samu 
prováděli  Šimon  Ševčík,  boleslavský  »baumeister«  a  s  ním  i  boleslavský 
zedník  K.  Nichta\  kameníci  se  jmenují  Gcrlický  a  /'r.  Strouhal  (asi  z  Bole- 
slave). L.  1746  zaklenuto  presbyterium,  dostavěna  kaple  a  vypraven  »štít 
nebo  fagada*.  Léta  téhož  Simon  Franc,  mistr  tesařský,  postavil  krov,  vížku 
nad  presbytář  a  obojí  kruchtu;  dílo  své  červeně  natřel  Kostel  měl  dvě 
věže.  Sklenář  Frant.  Pulztier  dělal  kolečka  do  oken;  1.  1751  byl  kostel 
uvnitř  i  vně  vápnem  nahozen  a  obílen,  též  cihlami  vydlážděn.  L.  1764 
zedník  Jan  Hejna  přistavěl  sakristii.  L.  1746  za  novou  báni  na  malou 
vížku  (asi  sanktusovou)  z  bílého  plechu  dáno  12  zl.  >i\Iistr«  Ševčík  dostal 
mimo  jiné  1.   1750  za  sklenutí  kostela  a  za  4  okna. 

Jiříku  Jarníkoví  za  pozlacení  koule  na  věž  dáno  1  k.  36,  za  barvu 
zelenou  na  věž  kostela  36  gr.  Za  kazatelnu  1.  1757  dáno  truhláři  J.  Schiitzovi 
a  řezbáři  Fr.  Práškoví  40  k.  gr. ;  zednickou  práci  při  kazatelně  vykonal 
mistr  Ševčík.  Nový  obraz  sv.  Šimona  a  Judy  na  hlavní  oltář  maloval  Josef 
Rúta  (30  k.  gr.),  rám  i  s  řezbou  a  anděly  zhotovil  I^r.  Prášek,  řezbář  v  Ml. 


*)  Na  stavbu  tuto  vydáno  úhrnem  kolem  3500  zl.;  nepočítaje  v  to  práce  a  povozy 
»z  láskyc.  V  sumě  celkové  zahrnuta  jest  i  márnice,  zvonice  a  opravená  zeď  kolem 
hřbitova.  L.  1747  uložily  si  přifařené  obce  dobrovolnou  daň  po  220  zl.  z  každého  lánu, 
Žitnovesští  1-10  zl.  Dříví  přiváželo  se  z  bělských  lesů,  prkna  z  městské,  >panskč<  pily 
v  Ml.  Boleslavi,  cihly  z  Ml.   Boleslavi,  kámen  z  lomů  pod  Babou,  vápno  z  Tatobyt. 


332 

Boleslavi.  Velký  tento  oltář  štafíroval  Jan  Krist.  Wai(>ert,  v  Ml.  Boleslavi 
(42  k.  gr.);  témuž  dáno  od  vycidění  6  obrazů,  které  od  »nepřátelů  Pru- 
šanů*  děkan  boleslavský  koupil  a  kostelu  v  Flazích  daroval,  1  k.  15  gr. 
Týž  Waigert  dostal  za  »štafírování«  kazatelny  1.  1770  42  k.  a  od  malo- 
vání čtyř  obrazů  na  korouhve  4  k.  Truhláři  Matějovi  z  Val  dáno  od  udělání 
20  lavic   22  k.  gr. 

Kostel  stojí  na  hřbitově,  obehnaném  zdí,  do  níž  prolomen  jest 
vchod   se  štítkem  trojhranným  a  s  kulemi. 

Západní  štít  kostela  jest  rozdělen  hlavní  římsou,  krytou  prejzy,  a  roz- 
členěn dvěma  pilastry,  s  římsovými  hlavicemi  a  prejzovou  krytbou,  jež 
nesou  štítek  trojúhelníkový,  prejzový;  pc  stranách  nástavce  prázdné,  na 
rozích  globus  pískovcový. 

Valba  kostela  jest  tašková,  sanktus  plechový;  stěny  chrámové  mají 
moderní  úpravu;  okna  v  presbytáři  dvě  jsou  polokruhově,  v  lodi  šest  jsou 
segmentově  sklenuta.  Nad  portálem  severním  i  západním  římsa  trojúhel- 
níkově lomená,   s  prejzy. 

Presbytář  sklenut  jest  křížově  —  dvě  travée;  loď  sklenuta  též 
křížově,  s  lunetami  (3  pole);  dělící  pásy  založeny  jsou  na  pilastrech 
s  římsovými  hlavicemi. 

Kruchta  na  sloupech,  s  poprsnicí  dřevěnou,  lomené  vypjatou. 
Ostatek  moderní. 

Oblouk  triumfální  s  podobnými  pilastry,  sdruženými. 

Hlavní  oltář,  slušné  rokokové  formy.  Tabernakl  s  točenými  sloupky 
korintskými  a  kartušovými  křídly,  obraz  sv.  apoštolů  Simona  a  Judy,  nový, 
s  korunou  a  baldachinem,  nesený  anděly;  v  nástavci  Boží  oko.  Na  oltáři 
čtyři  svícny  cínové  empirové.  Před  oltářem  dva  svícny  empirové  dřevěné, 
128  w  vysoké,  na  třech  spárech,  se  stvolem  kanelovaným  a  listy  opleteným. 

Kazatelna  rokoková.  Na  poprsnici  řečniště:  v  rocaillových  kartuších 
reliéfy  čtyř  evangelistů,  na  stříšce   Kristus,  dobrý  pastýř. 

Zvony.  V  severovýchodním  koutě  hřbitova  stojí  zvonice  nízká, 
čtyřboká,  dřevěná,  na  kamenné  podezdívce;  v  ní  dva  zvony: 

1.  Výška  0"96  m,  průměr  112  ;;/,  ucha  žlábkovaná.  Podél  hořejšího 
okraje  známý  vlys  pricqueyovský  a  jiný  pod  tím,  rovněž  rozvilinový.  Mezi 
nimi  nápis:  A  FVLGVRE  ET  TEMPESTATE  LIBERA  NOS  DOMÍNE  lESV 
CřlRlSTE  ANNO   1736.  LAVDETVK  lESVS  CHRISTVS. 

Na  plášti:  a)  (sever)    Obraz  sv.  Simona  a  Judy. 
NiCOLAO    P  RIGO  VE  Y 

Me  Fecit  In  Kegia 
Vrbe  IvNiORis .  Bole 

SLAI 
N:   ů  P: 


333 

b)  (vých.):  s.  Jan   Nepomucký. 

c)  Umučení  Páně. 

TOD:    \\'V:    DVST:    VllU:    A:     \\'V;    \'(;/:    I':      ADAMKM:     NoiUi: 

Z   SCHOLTZV   WySSEII:    CaN  :    VlG :   FOR :  DlEKANEiM  JVIlADoP>OLES- 

Za  Vro  :  i* :  I  )anihele  ToMAsivsA  ToHO  CzASv  1'rimasa  Mladoííole. 

d)  (západ):  sv.  Václav.  (Viz  obr.   148.) 

2.  Menší  vysoký  0"68  w,  v  průměru  O  85  w,  má  ucha  se  stočenými 
tory.    Kolem    koruny    vine    se  nápis  gotický: 

Mt  orňt tento iiMiLmi£Oin3si^FDi^6u3aifmi 

3.  Zvonek  v  sanktusu:  vysoký  O  29  w,  v  průměru  036  w.  Kolem 
korunky  ovinut  jest  laurový  vínek,  pod  ním  nápis  a  pak  pásek  květinový. 
Nápis:  wm-  +  S:  PANNO  MARIA  .  ORODVG  ZA  NAS   1775 

Na  plášti  reliéf:  Madonna;  zvonařský  emblém  Pricqueyuv  s  písmenami 
N:  P:;  sv.  Jan   Nepomucký;  tři  šalvějové  listy. 

Na  hřbitově  dva  kříže,  kuté  ze  železa,  práce  mistrné;  z  počátku 
19.  stol. 


Předměřice. 


farní  kostel  sv.  JAKUBA  VĚTŠÍHO.  Farním  byl  již 
ve  14.  stol.:  1.  1354  plebán  tamní  Martin  směnil  místo  své  s  kn.  Mikulášem 
(Lib.  conf.  1,  10.).  V  době  husitské  jmenuje  se  v  P.  kališnický  kněz 
Prokop  1.  1574  (Arch.  zem.  Oecon.  161).  Po  katolické  reformaci  první 
katolický  kněz  z  řádu  Cyriaků  v  N.  Benátkách  Jan  Kryplovic  (1655)  vy- 
konával církevní  správu  též  ve  Hlavnu  Kostelním,  Skorkově  a  Mečeříži, 
ano  nástupce  jeho  Ond.  Alx.  Tůma  až  v  Chotětově.  L.  1775  odpadlo 
Hlavno,  1.   1788  (!)  Mečeříž. 

Kostel  byl  vystavěn  v  16.  stol.;  z  této  stavby  původní  zachoval  se 
presbytář  s  opěráky  a  portálkem  do  sakristie;  1.  1725  přistavěno  »atrium« 
a  1.  1801  loď  s  kruchtou. 

Jest  to  stavba  orientovaná,  nízká,  podlouhlá,  rázu  barokového.  Na 
mírném  návrší,  k  němuž  se  stoupá  po  kamenných  schodech :  na  počátku, 
po  obou  stranách  stojí  pískovcové  sochy  sv.  Jana  Nepomuckého  a  sv.  Víta, 
obě  z  1.   1780  (vysoké  150  ;//  bez  podstavce). 

Průčelí  prolomeno  jest  portálem  pravoúhlým  s  ostěním  pískovcovým, 
plochým.  Ploché  pilastry  nesou  římsu  krytou  prejzy,  jež  se  nade  dveřmi 
prohýbá  segmentem.  Třístranný  štít  s  nikou,  železným  křížem  v  aktroteriu 
a  pískovcovými  vásami  po  stranách. 


334 


Stěny  lodi  jsou  hladké,  lisenami  členěné;  do  nich  otvírají  se  tři 
páry  oken  segmentových,    špaletovaných,    po  jednom    na  kruchtu  (nižší). 

K  jižní  straně  druží  se  předsíň,  čtyřboká,  nizounká,  se  zaoblenými 
hranami  a  se  druhým  vchodem  do  kostela;  ve  štítu  pískovcový  reliéf 
Matky  Boží  Staroboleslavské. 

Nad  presbytářem  sanktus,  plechem  pobitý,  se  dvěma  zvonky. 

Presbytář  jest  uzavřen  pěti  stranami  osmiúhelníka  a  opřen  pěti 
opěrnými  pilíři,  z  nichž  onen  na  jižní  straně  nad  jiné  vyniká  mohutností. 
Oken  pět ;  z  toho  jedno  zabrala  sakristie,  jiné  oltář.  Sklenut  jest 
křížově,  svorník  hladký.  K  severní  straně  přistavěna  čtyřboká  sakristie, 
nízká,    plechem  krytá,  čtyřboká.     Dveře  sem   z  presbytáře  gotické    s  vy- 


Obr.  281.    Předměřice.    Kostel  sv.  Jakuba.    Pohled  do  kněžiště. 


plněnými  rohy.  T  r  i  um  f  á  lni  o  b  1  o  uk  segmentový.  (Obr.  281.J  Strop  lodi 
plochý,    oken  tři  páry,  segmentová. 

Kruchta  dřevěná,  rovná,  s  geometrickými  ornamenty  řezanými,  na 
dvou  dřevěných  sloupech. 

Hlavní  oltář  dřevěný,  novější,  s  obrazem  sv.  Jakuba,  novým. 

Pobočné  oltáře  sv.  Antonína  Paduanského  a  Panny  Marie,  novější. 

Křtitelnice  cínová,  na  3  spárech  s  kotlíkem  a  víkem,  na  němž 
stojí  křížek  cínový,  nízký.  Výška  křtitelnice  050  m. 

ZVONICE  stojí  osaměle,  poblíže  kostela,  na  místě  bývalé  dřevěné. 
Jest  to  stavení  nízké,  čtyrstranné,   kamenné,  v  letech  1840tých  postavené. 

1.  Průměr  095  m  a  výská  0"67  w.  Ucha  hladká.  Kolem  horního 
okraje  nápis: 

LETHA   X  MDXLVI   t  SLIT  X  ZWON  2 

KE   TL   OŽITY   2   AKOHWALE  2  PANV   1   BOHOV 

2  SKRZ  X 


335 


E   I   PETRA   I   Z   HADOE 

Pod   tím  reliéf  sv.  Josefa,   ostatně  plášť  holý. 

2.  Průměr  0  130  ;//,  výška  0  97  m.  Na  uchách  maska,  jež  přechází 
dolů  v  akanth.  Pod  horním  okrajem  v  pásu  012  w  širokém,  rozvilinovém  : 
akanth  se  svíjí  v  kruhový  kotouč,  stojí  satir,  rozkročený,  jenž  přechází  ve 
dvě  haluze  od  sebe  zatočené.  Pás  tento  ověšen  jest  listy  akanthovými,  dolů 
obrácenými. 

Na  plášti  (na  str.  záp.) 


\ 


(UmuCení  PánO    I  I  I    a  dvě  světice.) 

Baltazar  Robmhap  Z  svc 
HE  A  na  Kopydlnie 

(Erb.) 


raji. 


Na  straně  polední  reliéf  v  oválovém   rámci,    laurovém:    Adam   a   Eva 
i. 
Na  straně  východní:  v  rámečku   květinovém  nápis: 


LETH  A  PaNIE  15  .  60 .  (1601 !)  SlYT  G 

ty  a  chwale  panv  bvo 
Od  WaczlawA  Zwon 
BoLESLAWA  Nad  Gyz 
K  Pamatcze  K  swatym 
lASV  Adam  G.  Rychta 
Kreyczi  Sstiepan  Rich 
štelniczy  Karel  Zema 

ANKV  WaCZLAW   BYBA 

RZY   I.  A.  Wa 


Sv. 
Vít 


EST  Tento  Zwon  Ke  c 

HV   WSSEMOHAVCZYMV 

ARZE  Miesta  Mladého 
ERAV  Do  Przedmierziz 
v  Iakvbv  Toho  Cza- 
RZ  Jan  Czymbal  Adam 

TARZ  IaN   FRIDLANT   KO 

NA  Waczlaw  Zkoch 
Adam  Tichey  warawina 

CZLAWA    I  .  .  .*)   ASS  •  na 


Waczlaw 

Z   GYC 


(V  erbu:  ruka  obrněná  drži  zlámanou   svíci. 


Na  straně  sev.  reliéf  v  oválovém,  vavřínem  otočeném  věnci :  sv.  Jiří 
na  koni  potírá  draka.  Dole  při  vypouklém,  kulatém  vroubku  lístky  akan- 
thové,  porůznu.  Pod  tím  na  samém  okraji  sedm  figurek  hudců,  na  ostatních 
stranách  medaillonky  (5). 


")  vytlučeno. 


336 


3.   Průměr   102  vi,  výška  0  76  m  (098 ).   Kolem  horního  okraje  nápis: 

X   ANNO   1  DOMINI  2  1545  ^   ISTA   I 
CAMPANA   2   FVSA   2:   ř.ST   X   AD   2   LAVD£M   X 
D£I  -I   OMNIPOTENTÍS  X   £T   ^  B?ATORVM   x   KOSMÍ:    — 
£T  X  DAMIANI   X  PATRONORVM   X   &CCLSSIC   X 
V£T£RIORIS   X  BOLESLAVI?.    X   P£R   X   M£   x   STÁNI 
SLAVM   X   ČIVEM   X  PRAGENSEM   X   AMEN   X 
Pod    nápisem    pás    rozvilinový    a    v  něm  reliéfy  dvou  světců  (Kosmy 
a   Damiana)  na  protějších  stranách   pláště. 


Obr.  282.  Předměřice.  Socha  sv.  Jana  Nepoin.  z  r.  1720. 


Zvonky  v  sanktusu.  4,  Průměr  0-27  ;;/,  výška  024  w.  Kolem 
korunky  nápis:  SLIT  OD  PETRA  W   BOLESLAWI  MDLXXXIL 

5.  Průměr  0'234  7n,  výška  O  20  m,  s  nápisem :  Léta  Páně  1858  byl 
tento  zvonek  opravený. 

Uprostřed  návsi  stojí  SOCHA  SV.  JANA  NEPOMUCKÉHO,  dle 
chronogramu  z  1.  1720,  2-20  m-\-2ni  vysoká.  Spočívá  na  čtyřech  stupních 


33: 


pískovcových,  na  kterých  stojí  stylobat  hranolový;  jeho  přední  stranu 
zdobí  andělé  na  hranách,  druhý  othičený.  Sv.  Jan,  pčkně  modelovaný, 
položenu  má  jednu  ruku  na  hlavě  mladé  ženy,  nohou  dotýká  se  koule, 
pod  níž  zeje  hlava   ďábla.   Na  styiobatu  čte  se: 


PerpetV 
Vs  faMae 

CVSTOS 

Defensor 

ET 

aVCtor 


li^oíirau 
]i^  o  mi  clí 
l^h  .Huraiu 
f>x\th  lílolíj 
ÍEibfkau 
QTíjranj. 


Nákladem 
obce  předměř. 
a   péčí  pana 
faráře  obno- 
veno 1.   1900 


htcriji   V\:)o\:] 

iiie   vinici 

Iianbu   Iia 

hani. 


Socha    tato    postavena    nákladem    P.   Josefa    J.    Střebského,    děkana 
v  Chrudimi,  dříve  faráře  v  Předměřicích,  nákladem   150  zl.  rýn.    (Obr.  282). 

Na    kamenném    mostě    v  lukách    SOCHA    SV.  JANA    x\EPOM., 
3'10  m  vysoká,  z  pískovce;  světec  má  ruce  sepiaté,  u  nohou  biret. 


Rácov  též  Ráčov. 


Nad  Neuberkem  u  Ml.  Boleslave  na  stráni  nad  Jizerou  stával  HRÁDEK 
Rácov,  z  něhož  zbyly  jen  příkopy.  L.  1576  se  připomíná  již  jako  pustý; 
v  16.  století  v  knihách  boleslavských  se  častěji  jmenuje  mlýn  pod  Rá- 
covem,  též  Ráčovem.  L,  1738,  když  pod  ním  stavěn  byl  nový  zámek 
Neuberk,  použilo  se  k  němu  jako  staviva  kamenů  z  Rácova,  takže  za- 
nikl úplně. 

L.  1380  Václav  z  Ráčova,  arcijáhen  boleslavský;  13S0  praesentován  Jakub  kněz 
z  Ráčova. 


Rejšice. 


A.  Sládeček,  Dobrovice  a  okolí,  500.  —    Rozpravy  Společ.  přátel  starož.  III.,  90.  — 
Kniha  pamětní  farní  od  1.  1808.  —  Zádušní  počty  od  1.  1684. 

Rejšice,  ve  starých  pamětích  též  Rajšice,  připomínají  se  poprvé  I.  1255 
(Milek  z  Rejšic,  Regesta  II.);  1  1363  Jakub  a  Bořek  z  Rejšic.  L.  1555 
Anna  z  Vartmberka  je  koupila  a  připojila  k  Dobrovici.  Po  tvrzi  v  Rej- 
šicích  není  stopy. 

KAPLE  SV.  jILJÍ  na  hřbitově.  Jest  to  zbytek  bývalého  kostela 
sv.  Jiljí,  jenž  připomíná  se  jako  farní  1.  1363.  (Zemřel  farář  Hereš  a  praesen- 
tován nový:  Zdeněk.)  Ve  válkách  husitských  osiřel,  fara,  nynější  dům 
čís.   19.  najímána  osobám  soukromým. 

Stavba  gotická,  ze  14.  věku,  orientovaná.  Z  původního  kostela,  jenž 
lehl  1.   1730  požárem,    zbylo   jen    kněžiště,    které   jest    barokovou    pří- 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.   okres  MI. -Boleslavský. 


22 


338 


^EE 


stavbou  a  portálem  kolem  r.  1738 
doplněno,  tak  že  jest  to  nyní  kaple 
hřbitovní.  (Obr.  283) 

Kněžiště  takto  upraveno  na 
kapli  hřbitovní  bylo  1.  1755  vysvě- 
ceno. Léta  před  tím  1754  postaven 
do  ní  nový  oltář,  dřevěný,  bez 
jakékoli  architektury,  jen  s  obrazem 
sv.  Jiljí,  jejž  maloval  Jan  Kurtz  z  Ji- 
čína (11  zl.) 

Klenba    skládá    se    z    jednoho 
travée  a  závěru    o   pěti  stranách 
osmiúhelníka.    Sklenuta   jest   kří- 
žově   na  zebrách   hruškovitě  profilo- 
vaných,   kteréž    sbíhají    se    ve    dvou 
svornících  válcovitých,  hladkých  ;  do 
stěn  sbíhají  bez  opory,    bez   konsol. 
Světlo  propouštějí  dvě  okna  zbaro- 
kisovaná,   třetí  elipsovité  v  závěrku ; 
bývala    hrotitá   —   jak    pod    maltou 
zvenku    viděti.     U    oltáře    na    straně 
epištoly    výklenek    na    posvátné    oleje,    hrotitý.    (Obr.  284.)    Stěny  jsou 
hladké,  se  širokými  lisenami  na  nárožích.  Okna  (2)  segmentová,  se  silnými 
špaletami,  s  ostěním  pískovcovým,  ploše  profilovaným. 

Portál  230  m  vysoký,  1  "90  m 
široký,  čtyřboký,  v  rozích  vyplněný, 
s  ostěním  plochým  a  s  klenákem; 
nade  dveřmi  široké  okno,  nízké,  seg- 
mentové, s  plochým  ostěním  a  řím- 
skou, uprostřed  polokruhem  pro- 
hnutou. 

Dva  obrazy  po  stranách  na 
stěně,  oba  temného  koloritu,  předsta- 
vující poprsí  muže  vážné  tváře,  za- 
čátek 17.  věku.  U  jednoho  jest  nápis : 

52 

AETATIS  SVAE 

AN  1632.*) 


Obr.  283.  Rejšice.  Kaple  sv.  Jiljí  na  hřbitově. 
Půdorys. 


*)  Sládeček  se  domnívá,  že  jest 
to  Viktorin  Vrbenský,  farář  rožďalovický, 
jenž  v  době  pobělohorské  v  Dobrovici  žil 
a    zemřel,    maje  přes    50  let    věku  svého. 


Obr.  284.  Rejšice.  Kaple  hřbitovní  sv.  Jiljí.  Pohled 
do  vnitřku. 


339 


FARNÍ  KOSTEL  SV.  JANA  NEPOMUCKÉHO. 

Když  starý  kostel  sv.  Jiljí  požárem  1.  1730  b,\  1  zničen,  péčí  a  pod- 
porou kněžny  z  Fiirstenberka  byl  postaven  nový,  nynější,  ku  poctivosti 
sv.  Jana  Nep.  Plán  a  návrh  zhotovil  pražský  stavitel  Alois  Prcc,  stavbu 
prováděl  Jirik  Sovcnský  z  Dobrovice  a  mistr  tesařský  Václav  Svačina 
z  Jabkenic.  Základní  kámen  položil  děkan  dobrovický  Toman.  Do  nového 
kostela  přeneseny  stará  cínová  křtitelnice  a  zvony  na  věž,  kteréž 
až  do  té  doby  visely  na  zvonici  dřevěné,  která  též  byla  ohněm  zničena. 
L.  1735  byl  nový  kostel 
vysvěcen  od  tehdejšího  vi- 
káře a  faráře  v  Sobotce  Ant. 
Petra  bar.  Příchovského,  po- 
zdějšího biskupa  králové- 
hradeckého a  arcibiskupa 
pražského.  Při  novém  kostele 
zřízen  farář;  až  do  té  doby 
Rejšice  příslušely  k  církevní 
správě  dobrovické. 

L.  1737  do  nového  ko- 
stela farního  opatřeny  mon- 
strance, kalich  a  cibo- 
rium  —  nákladem  400  zl. 
StavitelPnÝvypracoval  návrh 
na  velký  oltář,  kteréžto  práce 
provedli  dobrovický  truhlář 
Prok.  Vyšohlíd  a  kosmonoský 
řezbář  Jelínek  (1.  1738;  Vy- 
šohlíd  dostal  185  zl..  Jelínek 
90  zl.) ;  řezbář  Jelínek  zho- 
tovil též  čtyři  anděle  na  oltář 
nákladem  5  zl.  Obraz  sv. 

Jana  Nepomuckého  maloval  malíř  v  Praze  {Barbieri ?),  jemuž  od- 
vezli starý  obraz  sv.  Jana  a  přidali  na  nový  60  zl.  Současně  vymalován 
i  obraz  sv.  Jana  Křtitele  na  plechu  na  starou  křtitelnici  za  1  zl.  L.  1739 
návrhem  stavitele  Pre'e  a  prací  týchž  mistrů  Vyšohlida  a  Jelínka  zho- 
tovena »kazatelnice«  (100  zl.  a  30  zl.).  L.  1743  dáno  za  novou  kaditelnici 
i  s  loďkou  6  zl. ;  1.  1754  malíři  mladoboleslavskému  za  obraz  Zvěsto- 
vání Panny  Marie  2  zl.  30  kr.  L.  1787  shledal  inženýr  Praní. 
Jungmann^  rodák  místní,  kostel  ve  stavu  schátralém ;  následkem  toho  byly 
klenby  strhány  a  rákosový  kryt  dán,  zdi  staženy  kleštěmi  i  nový  sanktus 
postaven.  L.  1795  řízením  dvorního  stavitele  Zobla  prováděny  nákladné 
opravy  na  kostele,  jenž  nazývá  se  »baufállig«.  I  r.  1799  se  opravovalo  nákl. 
3018  zl.  Do  kostela  opatřen  1.  1796  nový  kalich  u  Josefa  Obcrvicycra 
v  Praze  za  9  zl. ;  I.  1803  přivezeny  z  Prahy  dva  nové  oltáře.  L.  1810  po- 

22* 


Obr.  285.  Rejšice.  Kostel  sv.  Jana  Nep.  od  jihozápadu. 


340 

slány  do  Prahy  na  rozkaz  stříbrné  spodní  části  z  monstrance,  kalicha 
a  ciboria  a  nahrazeny  mosaznými,  které  se  pozlatily.  L.  1855  poslední 
opravy  kostela  provedeny;  >štafírovány«  všechny  tři  oltáře,  kazatelna, 
obrazy,  varhany  —  vše  nákladem  10.580  zl.  L.  1891  obraz  na  hlavním 
oltáři  přemalován  od  Jana  Vysekala  z  Y^wXxiéWoxy,  1.  1892  koupena  socha 
Panny  Marie  Lourdské  z  Tyrolska,  získána  nová  kaditelnice;  1.  1895 
postaven  oltář  sv.  Josefa  (sv.  rodinyj  prací  bratří  Biisku  na  Sychrově. 
Též  bratří  Buškové  1.  1898  postavili  nový  oltář  sv.  Aloisi  a  se  so- 
chami sv.  Vojtěcha  a  sv.  Lidmily. 

Kostel  jest  orientován,  barokový,  od  domácích  mistrů  zhoto- 
vený, proto  velice  podoben  kostelům  v  Semčicích  a  v  Zerčicích. 
(Obr.  285.)  Půdorys  jeho  má  podobu  kříže  se  širokými  prostředními 
rameny,  čímž  loď  chrámová  valně  se  rozšířila.  Ve  východním  rameni  jest 
presbytář,  v  západním  empora  a  nad  ní  věž.  Přechod  k  lodi  tvoří  pravo- 
úhlé vsuvky,  které  uvnitř  jsou  zdivem  vyplněny;  zdivo  toto  zde  prohlou- 
beno a  obstoupeno  plochými  pilastry,  jež  nesou  triumfální  oblouk  polo- 
kruhový; stejný  oblouk  při  východní  stěně  presbytáře  s  tímto  nesou  klenbu 
kněžiště,  valenou,  s  lunetami. 

Presbytář  čtyřhranný  jest  ve  zdi  závěreční  prohlouben.  Okna, 
dvě,  jsou  široká,  mírně  segmentová,  po  jednom  proti  sobě.  Okna  v  lodi 
jsou  též  dvě,  téže  podoby,  jen  o  málo  větší. 

Empora  s  balustrádou  do  lodi  uprostřed  vypjatou  spočívá  na  dvou 
čtyřhranných  pilířích.  Světlo  propouštějí  dvě  podobná  okna. 

Věž  přiléhá  ku  stavbě  na  západě,  v  šířce  presbytáře;  dole  hlavní 
portál  s  plochým,  pískovcovým  ostěním,  a  klenákem.  Ploché  pilastry 
nesou  římsu  profilovanou,  uprostřed  trojúhelníkově  prohnutou.  Nad  por- 
tálem okno  segmentové,  široké,  s  plochou  chambranou  a  římsou  segmen- 
tovou. Hrany  věže  zaoblené.  Nad  římsou  po  stranách  věže  attika,  ve  věži 
okna  (4)  u  zvonů,  římsa  podstřešní.  Báň  cibulová  s  plechovým  krytem. 

Hlavní  oltář  řezaný,  barokový.  Z  první  polovice  18.  stol.  Po 
stranách  sochy  sv.  Isidora  a  sv.  Vincence.  Čtyři  okrouhlé  sloupy  s  římso- 
vými hlavicemi  nesou  kládí,  s  volutami,  na  nich  andělé.  —  Uvnitř  obraz 
v  barokovém  rámu:  sv.  Jan  Nepomucký,  jak  do  nebe  se  vznáší;  oči 
jeho  obráceny  jsou  vzhůru  k  nebesům,  po  stranách  vznášejí  se  andělé, 
dole  v  pozadí  zpověď  královny  Sofie  a  pražský  most  kamenný.  Po  stranách 
tabernaklu  stojí  6  svícnů  cínových,  054  vi  vysokých,  současných;  krajní  (4) 
spočívají  na  podstavcích  barokově  zprohýbaných,  volutových,  prostřední 
(2)  jsou  obloženy  dlouhými  listy  šalvějovými  (novější).  (Obr.  286.) 

Ostatní  oltáře  jsou  vesměs  z  novější  doby:  v  právo:  s  obrazem 
Panny  Marie  Lourdské;  2.  oltář  na  zdi  s  obrazem  božské  rodiny  a  se 
soškami  po  stranách:  sv.  Václav  a  sv.  Veronika.  3.  na  levé  straně  (evangelia) 
oltář  sv.  Aloisia  s  obrazem  téhož  světce;  po  stranách  sochy:  sv.  Vojtěch 
a  sv.  Lidmila. 


341 


Kazatelna  jest  ze  dřeva  řezaná,  s  barokovými  ozdobami  a  volutami 
místy  zlacená.  Na  nejvyšším  bodě  postavena  socha  sv.  Pavla,  apoštola, 
s  mečem.  Jako  oltář  i  kazatelna  pocházejí  z   doby,  z  které  kostel  sám. 

Z  obrazů  sv.  Jiljí,  dílo  vynikající  ceny  z   18.   věku. 

Monstrance,  pozlacená,  z  18.  věku,  vysoká  053;//;  noha  tvaru 
elipsovitého,  mající  objem  057  w,  otočena  jest  a  stažena  vínkem  vavřínovým 
a  páskou  uvitou    z    vázanek    a    listů    akanthových.     Kolem    melchisedechu 


Obr.  286.  RejSice.  Kostel  sv.  Jana  Nep.  Hlavní  oltář. 


ovinut  věnec  z  vinné  révy  a  klasů  pšeničných   (chléb  a  víno^ ;  v  záři  stkví 
se  po  stranách  andělé,  nahoře  Bůh  Otec  a  dole  Duch   svatý. 

Křtitelnice  vysoká  i  s  víkem  133  w,  spočívá  na  třech  nohách 
satyrů,  o  čtyřech  paznehtech,  nad  koleny  srstí  pokrytých,  s  hlavami  vousa- 
tými, jež  nesou  kotel  cínový.  Na  ní  reliéf  Umučení  Páně,  pak  křest 
Pána  Krista,  a  na  třetí  straně  deska  s  nápisem: 

Tato  .  krzit 
edlnicze  :  slyta  gest  : 
na  zadost  :  a  na  pama 
tkv  :  girika  balcarow 


342 


yho  z  reysicz  :  nákladem  : 
weronyly  :  manžely  a  ewy  : 
dczery  :  geho  :  zpvsobiz  : 
to  panbvh  :  aby  ke  czti  a 
slawe  bozi  :  akrozssi 
rzeni  :  czyrkwy  : 
swate  :  vzewana  : 
bytí  mohla 

A   1639. 

K  hořejšímu  obvodu  kotle  jenž 
měří  v  průměru  1A4  m,  přidělány 
jsou  tři  hlavy  mužské  s  plným  vousem 
a  čepicí  kulatou,  vysokou,  kteréž  drží 
víko  křtitelnice.  Víko  toto,  044  7// 
vysoké,  má  podobu  špičatého  staro- 
dávného klobouku,  na  dvou  místech 
tkaničkou  hluboko  se  zarývající  pře- 
paženého.  Na  víku  sedí  jablko,  do 
něhož  zasazen  obraz  na  plechu  :  Křest 
Pána  Krista.  (Obr.  287.) 

Zvony.  Ve  staré  dřevěné 
zvonici  visely  tři  zvony:  Jiljí,  Josef 
a  nejmenší  jména  neznámého.  Když 
1.  1732  zvonice  tato  shořela,  byly 
přeneseny  do  nové  věže  kostelní, 

1.  Největší,  v  průměru  092  m, 
vysoký  O  67  w,  jest  nahoře  otočen 
dvěma  pásy  rostlinných  bordur :  ho- 
řejší, užší,  komponován  jest  z  drob- 
ných rozvilin,  spodní,  širší,  z  listů 
akanthových.  Na  jedné  straně  pláště 
reliéf  Umučení  Páně  s  letopočtem,  pod 
ním  při  dolejším  lemu:  MDCXXXV ; 
na  straně  protější  reliéf  jakéhosi 
světce,  patrně  sv.  Josefa  pod  nímž 
řadou  běží  literky:  A.  Z,  W.  A.  E. 
W.  R.  Z.  Ž,  což  znamená  Adam 
z   Waldšteina  a   Eliška  Waldštejnská  rozená  ze  Žerotína. 

Erb.  Erb. 

Na  dolním  fjkraji  jméno  zvonařovo  :  ADALBERTI  ARNOLD  H.  M.  G,, 
což  znamená:   hat   mich   c^^cgossen. 

2.  Prostřední,  vysoký  0"53  w,  v  průměru  0'71  ;//,  ovinut  jest  týmiž 
pásky    bordur    rostlinných    a    též    ozdoben    reliéfem    světce,    snad   sv.    Jiljí 


Obr.  2řj7.  Rejíice.    Kostel  sv.  Jana  Nepom. 
Křtitelnice  z  r.   1Ó39. 


343 

(s  křížem);  ostatní  jména  scházejí,  patrně  proto,  že  nákladem  týchž  osob 
a  od  téhož  zvonaře  jako  prvnější  byl  slit. 

3.  Nejmenší,  průměru  0-37  ?;/,  umíráček,  visel  do  nedávná  v  lucerně 
věžní.  Nesl  nápis:  SLIT  GEST  W  HRADCI  MDXXXXVII,  patrnč  v  dílně, 
z  níž  vyšel  boleslavský  zvonař  Petr.    L,   1893  byl  přelit,   jak  hlásá   nápis: 

Na  pomník  svému  +  otci   dal  sliti  Fr.   Dvořák  1893 

od   ^os.  Diepolta  v  Praze.   S  reliéfem  sv.  Václava  a  sv.  Jana  Nepomuckého. 

SOCHA  sv.  Antonína  na  návsi,  z   18.  stol. 

Na  návsi  proti  sobě  stojí  SOCHY  pískovcové  sv.  Jana  Ne  porn. 
a  sv.  Floriána,  3  25  ;//  vysoké,  obě  z  pol.  18.  stol.;  1.  1811  obnovena 
v  polích  socha  sv.  Anny  nákladem  tehdejšího  faráře  Pittermanna. 

Na    starém    hřbitově    nalezen    HROBOVÝ     KÁMEN    s    nápisem: 

ICctíja: . ,  panic  po  s.  Povoíic  umrjcla  urojcna  J?ani  povnía  j^ioholfhá 
\  ;^oIioIoiiia  maujclha  uro^cncíjo  ]?aua  lana  I|ansíeU)cviun'a  \  Bausfclbcrhu 
a  na  Jíiuicjbcp;  a  íuío  luií  porfjoinana. 

Náhrobek  tento  byl  zasazen  do  kapličky  sv.  Anny  u  cesty  ku 
Kosořicům. 

Rehnice. 

Schaller  148-  —  Vaněk  128. 

Předhistorické  nálezy  u  Řehnic:  Pam.  XIII.  283  a  XV.  687. 

Řehníce  bývaly  sídlem  Vančurů,  odtud  z  Rehnic,  z  nichž  někteří  drželi 
i  Valečov,  Studenku,  rodina  v  Boleslavště  rozšířená,  z  Jednoty  Českobratrské. 
L.  1726  koupil  Ř. :  TVRZ  a  dvůr  poplužní,  Josef  hr.  Vrbna  a  připojil 
je  Krnsku.  V  krátké  době  zašly;  toho  léta  1726  popisuje  se  »rytířské  sídlo 
v  Ř.«  —  v  něm  též  kaple  i  s  oltáři,  mnohými  obrazy,  rouchy  mešními 
a  p. ;  za  časů  Schailerových  byl  to  špejchar. 

Ve  vesnici  na  dřevěné  ZVONICI  visí  zvonek  vysoký  0255  w 
a  široký  035  m.  Kolem  horního  kraje  řada  andílků  rukama  se  dotýkajících, 
na  plášti  sv.  Antonín  mnich  a  sv,  Barbora  s  věží  a  kalichem.  Pod  reliéfem 
sv.  Antonína:  I  •    C  •   S  •    1780, 


Repov. 


Sedláček  X.  42.  —  Pam.  XIV.  261. 


Jméno  má  po  Řepech  z  Neveklova,  od  nichž  jej  koupila  obec  Mla- 
dého Boleslava  1.  1516.  Za  císaře  Josefa  II.  byl  dvůr  na  parcely  rozprodán 
a  tak  povstala  z  něho  nynější  vesnice. 

Na  západní  straně  vesnice,  kde  nyní  domky  stojí,  při  kopání  písku 
v  I,   1880tých    objeveny  byly    v  hloubce   jednoho  metru    kostry  v  řadách, 


344 

s  tváří  k  východu  obrácenou:    při  nich  popelnice,    bronzy,  nůž,   jantarové 
korálky  i  peníz  Boleslava  II. 

Poblíže  stojí  KAPLIČKA  zděná,  se  sochou  sv.  Jana  ve  výklenku 
a  lucernou,  ve  kteréž  zvonek  z  poč.  19,  stol.,  vysoký  0"28  ;;z,  v  prů- 
měru 040  m.  s  reliéfem   sv.  Jana  Nep.  a  podpisem:  S.  lOHANN. 

Na  návsi  SOCHA    Panny    Marie,    pískovcová,    5'20  m    vysoká, 

s  glorioUou,    v  oblacích,   jež    nesou    andílkové.     Na    hranolovém    stylobatu 

nápis  (patrně  z  opravy) : 

TU 

SUSCIPE  HOC  qVoD 

gratUs  tUUs  serVUs 

OFFERO   VOTVM 

o  ViRGO  PIa 

CVSTODI   CLiENTES 

MarIa 

18  SP  23 

Rokytovec. 

Vaněk  128. 

Název  původu  staroslovanského.  Ve  14.  stol.  byl  Rokytovec  sídlem 
panským,  na  TVRZI  zajisté  při  dvoře  poplužním.  L.  1364  uvádí  se  Bedřich 
Ceteňský  z  Četně  a  na  Rokytovci,  v  16.  stol.  jmenují  se  Klusákové  z  Ko- 
stelce, Vančurky  z  Řehnic  (1573  Markéta,  pak  Mariana).  Mikuláš  z  Gers- 
dorfu  připojil  Ř.  k  V.  Horkám  (okolo  r.   1600). 

Na  návsi  na  dřevěné  ZVONICI  mají  tu  zvonek,  vysoký  0*255  ;;ž, 
v  průměru  031  ;;/.  Při  jeho  horním  lemu  se  čte: 

S.  lOANES  NEPOMVCENE  ORA  PRO  NOBIS   1724. 

Pod  nápisem  akanthové  listoví  s  andělíčky.  Na  plášti  reliéf  sv.  Jana 
Nepomuckého. 


Rožatov. 


MLÝN  na  Jizeře,  V  16.  věku  jmenují  se  Rožatové  mezi  držiteli 
domů  v  městě  Ml.   Boleslava. 

Nad  vchodem  do  mlýnice  dobře  uchovaly  se  dva  erby  pískovcové 
v  laurových  věncích,  přepásaných  stuhami;  nad  nimi  římsa  s  perlovcem 
nese  kartušovitě  vykrojený  nástavec  s  vojenskými  emblémy  (šavle,  palcát, 
štít)  v  reliéfu,  ukončený  šiškou;  po  stranách  dva  plošné  jehlany.  Pod  znaky 
deska  kartušová,  obdélná,  dole  ovocný  guirland.  Na  desce  se  čte  vedle  sebe: 


345 


BOHVSLAW   lOACHIM 
HASYSTEYNSKY   Z   LOB= 
KOWICZ  NA   ZAMKV   MLA  = 
DEM  BOLESLAWI  KOS. 
MONOSICH  A  KRVLICHV 
G.   M.   C.   RZIMSKEHO 
RADDA. 

EWA  HASYSTEYNSKA 
LOBKOWSKA   ROZENA 
Z  WALDSSTEYNA:   NA   ZA= 
MKV   MLADÉM   BOLES^ 
LAWI:   KOSMONOSICH: 
A   KRVLICHV 

1606.       (Obr.   288.) 

SOCHA  sv.  Jana  Nepo- 
mne k  é  h  o  proti  mlýnu,  pod  skalou, 
dílo  zdařilé  v  komposici  i  provedení, 
vysoká  4-50;//,  (Obr.  289.)  Podstavec 
dvoudílný:  Podval  se  stranami  kon- 
kavními  a  s  otupenými  rohy  a  soklem 
profilovaným.  Spodní  hranol,  vyšší, 
má  při  hranách  lišeny,  zatočené  dole 
ve  voluty  a  ozdobené  festony.  Ukon- 
čen jest  římsou,  prohnutou  upro- 
střed segmentovité ;  ve  výklenku 
takto  utvořeném  v  předu  mušle 
s  guiranldami.  Svrchní  hranol  nižší, 
stejně  komponovaný,  má  voluty  mo 
hutnější  a  v  předu  hlavu  andílka. 
Světec  s  pravicí  k  nebi  obrácenou, 
v  levici  drží  biret,  hledí  k  nebesům, 
v  extasi.  Na  římse  spodního  hra- 
nolu vyryt  nápis: 

Vt-no-ConfVnDar  •  qVo- 
nIaM  InVoCa-VI~te 

Na   přední  straně: 

DISERTO 

lN  trIbVLatIone 

sILentIarIo 

qVIa  poenItentIarIo 

B.   lOANl  NEPOMVCENO 


Obr.  288.  Rožatov.  Znaky  z  r.  1606  nad  mlýnici. 

aDaMVs  koha\'t 

et 

soCIa  torI 

V^eronICa 

ereXére 


346 


Obr.  289.   Rožatov.  Socha  sv.  Jana  Nepom.  z  r.  1728. 


Po  straně : 

fortI 
IN  aqVIs  pVpILI 

AD   AQVAS 

haeC  MerIto  gLorIa 

SYrgIt  {—  1728). 
Na  straně  opačné: 

MoLDaVa 

abstVLIt 

benefICcentIo  Isera 

VeneratIonI 

RESTItVIt(=:1728) 
Na  straně  zadní; 
DIE 

FA  Ve  préCIbVs: 

soLatVs  proLIbVs 

orbVM  * 

preMIa 

DIGNA  Vo  .  .  .  LtVI 

F  .  .  .  (ostatek  vydroben). 


Sejcín 


(v  starších  pamětech  též  Sýcín,   v  ústech   Hdu  Sejcína). 

A.  Sládeček,  Paměti  dobrovické  str.  380—391.   —    Památky  VIII.  425,  XV.  123.    — 
Rozpravy  Společnosti  přátel  starožitností  III.  88. 

KOSTEL  SV.  VÁCLAVA,  filiální,  k  Dobrovici  příslušný,  vypíná 
se  malebně  se  svými  třemi  věžemi  na  mírném  návrší  pod  památným 
Chlumem.  Z  druhé  pol.    16.  stol. 

Býval  kostelem  farním :  někdejší  fara  stávala  na  západní  straně  za 
hřbitovní  zdí,  na  pozemku,  jenž  dosud  jest  majetkem  zádušním.  Nejstarší 
známý  plebán  připomíná  se  1.  1356:  tehdejší  farář  Petr  změnil  si  toto 
místo  s  plebánem  lovčickým  Otmarem.  V  době  kališnické  dosazováni 
k  němu  kněží  pod  obojí.  Po  válce  třicetileté  připadl  ku  správě  farářů 
dobrovických. 

Podle  jistých  zpráv,  nalezených  v  makovici,  vystavěl  kostelík  sej- 
cínský  Jiřík  Cetenský  z  Četně  a  na  Vinařících,  jenž  v  něm  i  nejbližší  jeho 
příbuzní  Cetenští  »svůj  pohřeb  měli*.    Léta  1609  od  Václava  Cetenského 


347 

byl  opravován  a  uvnitř  malbami  vyzdoben,  jak  připomínají  erb  jeho  a  jeho 
manželky  (Talackovské)  nad  portálem  do  oratoria;  z  toho  léta  1G09  po- 
cházejí obrazy  s  výjevy  ze  života  Pána  Krista  a  svatech  apoštolů  a  pla- 
fondové  malby  v  knížecí  oratoři.  L.  1614  držel  pan  Ileník  z  Valdštejna 
na  Dobrovici  ve  vězení  malíře  Němce  z  Viirtemberka,  jménem  Krcgcra- 
Kargnsa,    jenž    byl    dříve    panu    Heníkovi    z  Valdštejna    v  Dobrovici,    pak 


Obr.  290.  Sejcín.  Kostel  sv.  Václava.  (Pohled  od  jihovýchodu.) 


panu  Cetenskému  kostel  v  Sejcíně  maloval,  »ježto  zašikovaU  pryč  Kryst. 
Alex.  Laujena,  malíře  a  poddaného  páně  Heníkova  (Arch.  Pam.  XV.  123). 

Ze  starého  oltáře  ze  16.  stol.  sošky  dřevěné  v  nadživotní  velikosti, 
bíle  natřené  a  pozlacené,  uměle  provedené,  a  1.  1878  positiv  byly  přene- 
seny kolem  1740  do  kostela  v  Semčicích  a  tam  dosud  ve  výklencích  se 
chovají. 

L.  1736  byl  kostel  restaurován  nákladem  1822  zl.  57  kr.  vně  i  uvnitř. 
Pod  dohledem  Jiříka  SovenskéJio  z  Dobrovice  byl  sepiat  kleštěmi,  na  věž 
dány  hranice  pod  zvony,  postaven  nový  krov  šindelový  a  červeně  natřen. 
K  vnitřní  výzdobě  povolán  malíř  z  Prahy  Jan  Vodhaiiský^  jenž  namaloval 
fresky  ze  života  sv.  Václava,  patrona  kostela,  z  nichž  zachovaly  se  dosud 


348 

tři:  na  empoře  sv.  Václav,  jak  vykupuje  dítky  z  pohanstva;  2.  na  stropě 
v  lodi:  německý  král  Jindřich  I.  a  sv.  Václav  a  3.  v  presbytáři:  kníže 
sv.  Václav  s  korouhví,  jak  se  obyčejně  vyobrazuje.  Jami  Sadařovi,  malíři 
dobrovickému,  dáno  od  kruchty  na  třech  stranách  marmelísování  32  zl. 
Stavitel  Prée,  jež  zhotovil  návrh  opravy  a  ji  sám  řídil,  učinil  též  návrh 
na  nový  oltář  a  kazatelnu,  které  zhotovil  dobrovický  tesař  Prokop  Vyšohlid; 
oltářní  obraz  sv.   Václava  maloval  pražský  malíř  Frant.  Barbieri. 

L.  1747  starý  positiv  na  kruchtě  opravil  varhanář  Ant.  Spiegel. 
L.  1784  dostal  kostel  v  Sejcíně  nový  kryt  šindelový,  dodal  jej  tesař  Proft, 
1.  1833  pokryt  poprvé  taškami.  L.  1871  dávána  na  věž  nová  makovice. 
V^  ní  našla  se  listina,  dle  kteréž  stará  měděná  makovice  pocházela  z  1.  1571, 
kdy  kostel  postaven;  1.  1765  byla  vichrem  shozena  a  nová  postavena  1.  1766 
od  Blažeje  Drozda^  kotláře  v  Dobrovici. 

Přehlédněme  čelnější  opravy  kostelíka  sv.  Václava  v  Sejcíně:  1.  1571 
byl  vystavěn,  1.  1609  důkladně  opravován,  opět  1.  1736,  1.  1831.  1.  1858 
zednickým  mistrem  Samšeiu,  I.  1867  architektem  AI.  Turkem  z  Prahy, 
jenž  základy  podchytil  a  položil  nové;  malíř  Karel  Javurek  z  Prahy  opravil 
všechny  freskové  malby  (téhož  léta  1867),  vymaloval  obraz  sv.  Jana  Nep., 
sv.  Ivana,  sv.  Vojtěcha  a  sv.  Prokopa,  patronů  země  České;  opravil  obraz 
sv.  Václava  na  hlavním  oltáři,  zhotovil  nový  obraz  sv.  Ludmily  pro  oltář 
poboční.  Oltář  tento  zhotovil  Jan  Pér  z  Dobrovice  na  místě  starého,  ne- 
vkusného; práci  řezbářskou  obstaral   Jindřich  Paner. 

Kostel  stojí  na  návrší  uprostřed  hřbitova  zdí  obehnaného.  (Obr.  290.) 
Tato  zeď  jest  prolomena  dvěma  vchody:  menší  ve  straně  severní,  jímž  se 
nyní  chodí,  a  bývalý  hlavní,  vrata,  proti  věži,  gotický,  s  ostěním  profilo- 
vaným oblounem  a  žlábky.  Otvírá  se  do  polí,  k  poli  zádušnímu,  kde  za- 
jisté dříve  fara  stávala.  Kostel  jest  jednolodní,  orientovaný,  pozdně  gotický 
s  opravami   barokovými,  kryt  valbou  prejzovou. 

Kněžiště  jest  zavřeno  třemi  stranami  pravidelného  osmiúhelníka  se 
dvěma  opěrnými  pilíři,  jež  sahají  k  okapní  římse,  o  jednom  ústupku  římso- 
vaném. Tři  okna  hladce  špaletovaná,  stěny  hladké. 

Po  stranách  presbytáře  dvě  věže,  kryté  stanem  velice  strmým,  s  bání. 

Věž  severní:  v  rohu  přistavěno  schodiště,  novější.  Do  sakristie 
proraženo  na  severu  okno  pravoúhlé,  s  kamennou  barokovou  chambranou, 
výše  střílnové,  nejvýše  okna  hrotitá  (na  dvě  strany),  široká,  bez  kružeb 
a  ostění.  Po  stranách  tohoto  okna  (severního)  dva  erby  pod  římsou 
v  úhlu  lomenou :  cetenský  a  valdštejnský.  Okapní  římsa  vínkového  profilu 
pískovcová. 

Věž  jižní  jest  bez  schodiště,  proto  užší,  opřena  na  straně  jižní 
opěrákem  silným,  barokním,  zděným.  Dole  okno  elipsové,  výše  renaissanční 
s  římsou,  nejvýše  okna  na  dvě  strany,  s  pískovcovou  chambranou.  Římsa 
okapní  jako  u  severní. 

Loď  jest  hladkých  stěn,  špaletovaných  oken,  krytá  valbou.  Na  straně 
jižní,  kam  se  terrain  sklání,  dva  opěráky  (jako  u  presbytáře)  a  přístavek 


349 


umrlčí  komora,  moderně  í^otický.  Do  severní  zdi  prolomen  portále  k 
s  obloukem  polokruhovým,  ploše  profilovaným;  nad  ním  římsa  rovná, 
vyložená  (novější).  K  západní  plné  stěně  kostela,  nad  níž  vyzdčn  štítek 
trojúhelníkový,  přiléhá  věž  čtyřstranná,  dělená  barokní  římsou,  prejzy  krytou, 
odtud  ve  zdivu  ustupující.   K  ní  přistavěno  schodiště  s  okénkem  siřílnovýni. 


HPI.Í- 

.y'U,.,w; 


3311 


Obr.  291.  Sejcín.  Kostel  sv.  Václava.  Půdorys. 


Pod  věží  hlavní  v  c  hod  hrotitý:  ostění  pískovcové,  profilované  oblounem, 
žlábkem  a  dvěma  pásy.  Nad  portálem  okno  pravoúhlé,  barokní ;  výše  menší 
téže  podoby,  nad  římsou  malá  dvě  okénka  segmentová  nad  sebou.  Kryt 
strmý  stan  prejzový. 

Uvnitř  (Obr.  291.,  292a,  b):  kněžiště  dlouhé  6  w,  široké  5'46  w, 
osvětlené  třemi  okny  —  třetí  zastřeno  oltářem  —  hrotitými,  s  prostou  špa- 
letou,  bez  kružeb.  Klenba  valená  s  lunetami.  Cípy  lunet  jsou  neseny  kon- 
solami    stylisovanými    renaisančně,    z    motivů    hlavice    jónské    a    ukončené 


Obr.  292  <J.  Sejcin.  Kostel  sv.  Václava.  Příčný  řez. 


351 


svislým  listem  akanthovým.  Stěny  hladkc.  Na  stropě  freska  sv.  Václava, 
nová;  na  stěnách  pod  lunetami  v  oválech  obrazy  svatých  (poprsní),  patronů 
českých,  také  nové.    —    Do    sakristie    v  levo  vede  portál:   oblouk    pólo- 


'-rx  -.'-Ji  J-'   '-.j/  w 


^i:^::j& 


Obr.  293.  Sejcín.  Kostel  sv.  Václava.  Fonál  do  sakristie. 


kruhový,  ploše  profilovaný,  se  dvojím  druhem  perlovce  ve  žlábcích  a  pásem 
listů  srdčitých  na  vnější  archivoltě;  klenák  konsolový,  ozdobený  rosetou 
a  listem  akanthovým.  Ve  cviklech  plastické  rozviliny.  Po  stranách 
portálu    dvojice    kanellovaných    pilastrů    renaissančně-jonských,    s   kládím 


352 


vyzdobeným  perlovci,  vyloženou  římsou  se  zubořezem,  vejcovcem  a  pře- 
sahujícími abaky.  Ve  vlysu  nad  pilastry  plastické  andílci  hlavy,  (ve  vlysu) 
nad  vchodem  nápis: 

Eícííl  }?an  (TÓLiijfrt:  ©aí  iiířm  "řinmiE  shne  innr  uipgbch  hbn 
sj-iaícn  bubc  a  nunibc  iiunji^bc  a  jiajíuni  imltjup    3an  IV.  X.  C. 

Nad    kládím    nástavec,    ohraničený    po    stranách    volutovými    pásy 
svrchu    úzkou    římsou,    nesoucí    menší    štítek  volutový,    ukončený  maskou, 


Obr.  294.  Sejďn.  Kostel  sv.  Václava.   Pohled  do  hlavní  lodi  na  kruchtu  a  fresko  na  záp.   straně. 


jež  nese  guiriandami  ověšenou  urnu.  Zpodu  festonek.  V  ploše  nástavce 
plastické  erby  pana  Cetenského  a  jeho  manželky  Maternové  z  Kvétnice 
v  oválových   rámech,  uvitých  z  ovocných  věnců.  (Obr.   293.) 

Naproti  sakristii  po  straně  epištoly  oblouk  půlkruhový  s  římsou 
v  náběhu,  ploše  profilovaný,  s  klenákem  (konsola  s  maskou  andílka),  otvíra- 
jící se  do  hrobky,  sklenuté  křížově  bez  žeber  a  bez  oken.  V  ní  deska 
syenitová  s  plastickými  zlacenými  erby  a  nápisy,  jež  hlásají,  že  tu  odpočí- 
vají Maxm.  Josef  kníže  z  Thurn-Taxisů  (f  1831)  a  Marie  Eleon.  z  Lobkovic 
(t  1834j. 

Nad  tímto  výklenkem  (v  jižní  věži,  v  patře)  oratoř,  otevřená  do 
kněžiště  trojdílným  sdruženým  oknem,  orámovaným  torem,  s  římsou 
rovnou,  na  konsolách,  s  maskami  andílků.    Ve  vlysu  dvě  podélné  kartuše 


3  '■■■■"■'"^ 


Obr-  292  b.  Sejcín.   Kostel  sv.  Václava,   Podélný  rez. 


353 

se  zavinutými  okraji.  Vchod  z  empory  od  západu  portálkem  s  jednoduchým 
opažením   a  římsou. 

Naproti  nad  sakristií  výklenek  prázdný,  s  podobným  oknem  dvou- 
dílným, 

V  oratoři  strop  dřevený,  kasetovaný.  Lištami  vysoko  vystupujícími 
jest  rozdělen  na  geometrická  pole;  plochy  středních  polí  jsou  prohloubeny. 
V  1.  poli:  had  na  poušti.  Ve  2.:  Kalvárie.  Ve  3.  —  8.  allegorické 
obrazy  od  jiného  malíře  malované,  slabší:  3.  SPES.  4.  Ježíš  dobrý 
pastýř.  5.  CHARITAS.  6.  FORTITVDO.  7.  Ježíš  se  ženou  u  studny.  8.  FIDES. 
Všechny  obrazy  dobře  zachované.  Malba  živá,  listy  zlacené,  modře  poly- 
chromované.  Allegorie  jsou  dosti  nucené,  barokních  již  komposic.  Nápisy 
k   obrazům  na  bílých  foliích.  Konec   16.  až  zač.   17.  stol. 

Oblouk    triumfální    polokruhový,    hladký,    v   náběhu    ořímsován. 

Loď  vybíhá  z  osy  kněžiště:  k  severu  druží  se  k  ní  poboční  loď 
užší.  Sklenuta  jest  valené  s  lunetami;  cípy  klenby  opírají  se  o  římsy,  pod 
nimi  dolů  sbíhají  ploché  pilastry.  Okna  —  tři  páry  —  vysoká  454  ;//, 
široká   1  20  m,  hrotitá,  hladce  špaletovaná,  bez  kružeb. 

Empora  na  západní  straně  lodi  nesena  jest  dvěma  pilíři  čtyřbokými 
s  římsovými  hlavicemi.  Podklenuta  jest  valené;  odtud  vede  vchod  s  obloukem 
lomeným  do  předsíně  pod  věží,  jež  sklenuta  jest  valené  a  ozdobena  ve 
formě  kosočtverce  dekorativními  žebry  profilovanými ;  odtud  vedou  schody 
v  síle  zdiva  na  kruchtu.  Tato  vybočuje  prodlouženou  balustrádou  a  pro- 
dlužuje se  (v  pravých  úhlech)  na  obě  strany  podél  zdí.  Jižní,  jest  užžší 
a  spočívá  na  dvou  pilířích.  Severní  postavena  jest  na  stejných  dvou 
pilířích  a  třech  obloucích  a  podklenuta  třemi  křížovými  poli  bez  žeber 
(levá  loď).  Na  balustrádě,  rovné,  stojí  hořejší  pilíře,  jež  nesou  klenbu 
spolu  se  třemi  oblouky,  které  mají  archivolty,  zubořez  a  klenáky  konsolové. 
Empora  přepažena  jest  na  tři  pole  stěnami  povstalými  od  pilířů  ku  zdi, 
jež  prorážejí  tři  polokruhové  oblouky.  (Obr.   294.) 

Na  klenbě  lodi  freska  v  barokově  vykrojeném  rámu,  přemalo- 
vaná: Ve  dvoraně  barokní,  sloupové,  se  schodištěm,  přijímá  německý  král 
(Jindřich)  s  korunou  a  pod  baldachýnem  sv.  Václava,  po  jehož  straně 
spatřují  se  dva  andělé  —  po  straně  králově  vznešená  společnost  v  herme- 
línech,  zbrojnoši.  (V  architektuře  skreslené,  v  pohybech  affektované,  málo 
cenné.)  —  Na  zadní  stěně  za  varhanami  freska,  omezená  nahoře  obloukem 
klenby,  dole  přímočárně  —  rovněž  přemalována :  Před  domem  barokním 
se  schodištěm  skupiny  osob  s  dětmi  na  rukou,  ve  středu  sv.  Václav 
(^Stavba  školy  v  Budči*.?)  Z  pol.   18.  stol. 

Na  vnějších  třech  stranách  balustrády  v  polokruhových  a  čtyřhranných 
polích  34  obrazy:  výjevy  ze  života  Pána  Krista.  Panny  Marie  a  sv.  apoštolů. 
Tabulka  s  letopočtem  1609  sama  hlásá  stáří;  na  ní  monogram  IHR.  Jsou 
přemalovány.  (Obr.  295.) 

Hlavní  oltář  barokní.  Na  rakvovité  mense  tabernakl  barokně 
zprohýbaný.  Oltářní  obraz:    »Smrt  sv.   Václava*,    malovaný  s  vervou,  pře- 

Soupis  památek  hist.  a  umel.  Pol.   okres  MI. -Boleslavsky.  -'^ 


354 


malovaný.  Po  stranách  obrazu  diagonální  sloupy 
a  pilastry  korintské  svrchu  nástavec  s  obrazem 
Paimy  Marie  staroboleslavské,  oko  boží  řezané, 
sošky  andělů.  Z  pol.    18.  stol. 

Kazatelna  současná,  běžný  barok.  Na 
řečništi  kartuše  řezaná,  mřížkovaná,  zlacená.  Na 
špičce  štítu  orel. 

Obraz  na  plátně:  f)Ožár  v  Libichově 
I.  1694,  přemalován  I.  1839  od  AI.  Koiateckého^ 
jako  ony  nahoře  jmenované  malby. 

Pod  emporami  epitafy  Cetenských  z  Četně 
a  jich  manželek,  patronů  tohoto  kostela,  pánů 
na  Vinařících;  jich  obrazy  z  pískovce  vytesané, 
v  životní  velikosti,  pěkné  práce  kamenické  z  konce 
16.  stol.  Když  1.  1833  byla  zřizována  tu  knížecí 
hrobka  Thurn-Taxiská,  byly  tyto  epitafy  z  po- 
dlahy vyzdviženy  a  do  zdi  kostela  (na  3  stranách) 
zasazeny. 

1 .  Pískovcová  deska  1  69  X  O  88  ;;/  s  nápisem : 

ICcía  ]Baíic  1585  m   robotu  ]^n  | 
l^cbĚIi  TTaeíarc  mfinbin  Icbum  Hmrjcia  i^clí  Hm- 

unta  jiauua 
IÍ)anbElina  (Hjtícnfka I 

r?cra    urojcucíjo    |?aua    H)arjlama    CC^EÍEurkcIjo 

í  Qlcínic 
(í3Egijín  ticln  íuío  potíioma 
nn  gcfí  i^cjckamagc  Blaljo 
[laiDEncIjci  rajfr^ijTEiú  m 
Hri;)lu  ]^ami. 

(Erb.)        • 

2.  Pískovcový  náhrobek  1*90  X  097  w;  na 
něm  vytesán  stojí  rytíř  v  plné  zbroji  v  životní 
velikosti ;  u  nohou  erb  Vchynských,  na  druhé 
straně  nápis; 


TENTO   KAMEN  DALA   WYTESAT 
.  .  VROZENA   PANI  MANDALINA 
CHYNSKA   MAKSOWA  Z  RNAONV 
MANZIELKA   GEHO    NA   PAMATKV 
BVDAVCY 


355 


Kolem   na  čtyřech   okrajích   další   nápis 


UtU  ITxS/.  lil  ^nbulu  1^0  ^malDiii  i})  .  .  \  m  hoMmi  17.  umrjel  luMl 
UvouMui  l^an  iJíiliuIalV  li^diunfln)  i  (£l)inin  iidioílo  (Edo  |  tuto  ;iorf;oitiaiui 
lidí  .  •  .  haiuaiie  L^la  horiaiuciidio  iinlu-itllVui  m  ru'nllu  Pami  rciiilVciini  iimlc- 
nynii.  .Hincn. 

3.  Na  čtyřhranné  desce  f)ískovcovc  rozměrů  i  písma  jako  u  čís.  1. 
čte  se  nápis: 

Kcía  ]P>anic  .... 
jefmila  luraíem  imliniu 
a  inu  oíie)]Ia  jfní;oto  hibiidio 
fmda  Ji^ani   H-íaiibalena 
(!lljiju|lia  rnuMia  iHaincbcui(y)  } 
max-sen  iiegiíío  (Edo  iiitomío 
milic  jinlirUicmi  iidí  a  h 
bii  l^cídiaiua  m  uabciii  p 
řpitobu  Rvijlía  Jižana 
h  obenicniu  unhřpUcni;  a 
lí  oríamcni  td)o?  uicfniau 
vabolli  a  ^lami)  Bubauuiljo 
^|ía)íncí)o  iiiumta  ?  mríiuiri; 

roliani      (Erb  Vchynských.) 

4.  Ida  1583  iiifabníu  iia  ucbdt  |i  bnndntau  uniuid  iicH  unneni  pan 
luacílaiu  cuiciiriuj  ?  nctne  ||  a  na  licbciirf;  a  tu  ..  ímau  ||  .  .  .  blahollauic- 
nd;o  uijljrjillcui. 

Uprostřed  mezi  nápisem  na  desce  rytíř  v  plné  zbroji  s  erbem  ceten- 
ským  (pískovec). 

5.  ITcíba  )?)auic  1590  I-H^rnlmííju  prjcb  | 

^uiaíijui  Baiulcm  Umvjd  iitlí  Hvnunii)  ]i^au  IŤMIuilalTCCicícurini }  cCictuic  a  na  [ 

uiiuarpjcjijiij  C^djoUn  (Eido  tuín  ]i^n  j 

c^ciraartD  geji  ocjekaraagc  |P>rpj)yti)  .^ijua  Bunjlio  uibcu  }.^oricbin)  a  raníiui. 

Rytíř  s  erbem,  vše  bílý  mramor.  (Obr.   296.) 

6.  Po  čtyřech  okrajích  z  původního  plného  nápisu  uchovalo  se 
a  čitelno  jest  jen:  ICda  1551)  nniebidi).  .  .  po  \.  Poroíc  Uuiujd  iidl  Uvouuiu 
]3>an  líDacjIaui  (íjdenjki;  }  (ilduc.  Uvnitř  na  desce  reliéf  rytíře  s  přilbou 
a  erbem  u  nohou.  Pískovec. 

7.  Po  čtyřech   okrajích   z  nápisu  jen  toto  málo  jest  uchováno: 

TEN  PATEK  PRZED  SMRTĚ  .  .  NE  .  .  .  j  LÉTA  .  .  .  LA  GEST  VRO  ] 
ZENA  PANI  LIDMILA  CZETENSKA  Z  WRZESOW  .  .  .  |  .  .  |  .  .  (cet)  NE  ANA 
LEDCZYCH  W  LETECH  45  PAN  BV  RACZ  VZ  DVSSY  GEGI  MILOSTYW 
BYTY. 

Reliéf  šlechtičny;  erb  půlměsíc.  Z  pískovce.  (Obr.  297.1 

23* 


356 


8    Po  čtyřech  okrajích  : 

Eťía  obnarojEui  suna  Impjíjo  H  innl.wxn  m  aníeri;  pr^pb  Inia^iiti  inlíau- 
piMum  umvíela  gplí  ||  urinena  }iant  JRni;?ka  Kapliríka  í  ||  ^ulcmic  inaincha 
urojE"  ^ň^  djirji"  CCcíc  íluf  s  Ulctic  auaiuinarjicprf;. 

Šlechtična,  dole  erb  její.  Výška  epitafia  2  w,  šířka  1  m.  Z  bílého 
mramoru.   (Obr.   298.) 

9.  Xcía  obnanijnii  ^\)\\ň  Bo- 
ji" Mii83  II  lUE  cjímrích  po  fiuatolíi 
umqcl  urobeni;  pan  Cíi)i;rjik  tíIícÍEn- 


Obr.  296.  Sejcín.  Kostel  sv.  Václava.  Náhrobek 
Mik.  Cetenského  z  Četně. 


Obr.  297.  Sejcin.  Kostel  sv.  Václava.  Náhrobek 
Lidmily  Cetenské  z  Vřesovic. 


íki;  II  s  qcíniE  anarotjnar^iqid)  |1  a  ínín  CLicIn  ncí)o  poíjqbcno  a  poríjomano 
gElí.  J^an  Bnl)  raq  .  .  . 

Rytíř  v  plné  zbroji,  u  nohou  přílba  a  znak  Cetenských  z  Četně.  Bílý 
mramor.  (Obr.  299.) 

Zvony.  1.  Největší  má  průměru  108  ;«,  výšky  086  m.  Pod  korunkou 
mezi  dvěma  liniemi  opis:  LETTA  PANIE  MDL9  SLIT  GEST  TENTO  ZWON 
KECTY  A  KCHWALE  PANV  BOVHV  X  WSSE  <§§  MVHVCZIMV  A  KZA- 
LOZENII  MATKY  BOZY  CECYNSKEHO  OD  PETRA  WMLADE  BOLE- 
SLAWY.    (Erb  Cetenských   z  Četně.) 


35: 


Tabulka  s  nápisem:   ZA   VROZENÉHO  PANA 
GYRZYKA   PROCKA 
CETENSKEHO  SCETNE 
A   NAWYNARZYCYCH 
TI  ČASY  PANA   A   KOL 
TVRA   KOSTELA   SA 
CYNSKEHO 


•yír     %Nik^ 


Obr.  298.  Sejcín.  Kostel  sv.  Václava.  Náhrobek 
Anýžky  re  Sulevic. 


Obr.  299.  Sejcín.  Kostel  sv.  Václava.  Náhrobek 
Jiříka  Cetenského  z  (etně. 


Na  protější  straně  zvonu  Madonna. 

2.   Průměr  0"82  //?,    výška    0'65  ///.    Pod    korunou    pás   O  09  ///    široký 
z  akanthu  kruhově    stočeného    a  zavěšeného;    jednotlivé    články  odděleny 

karyatidou  satyra. 

SLYTT  ZAPANA   KOLÁTORA   VROZE 

NĚHO  PANA   MIKVLASSE   CZETEN 
SKEHO  ZCETNIE  NAWINA 
RZICZYCH   A    LEDCZY 
CH 
Sv.  Václav.  —  Erb  Cetenských  z  Cetnč.  —  Sv.  Zikrnund. 


358 

V  tabulce: 


TENTO  ZWON   SLIL  GEST  WONDRZEI 

ZWONARZ  PRASKY   WMIESTIE   MLADÉ 

HO   BOLESLAWA   NAD   GIZERAV    LÉTA   1584. 


Na  protější  straně  zvonu : 

Aby  zwvkem     : 

TO  WIERNIM  KR  i    Sv.  Vít 
KSCHVZE   GIGH 


ZWONV   TOHO 
RZESTIANVM 
SPOLECZNE   KS 


LOWV   BOZIMV   AKCHWALENI  GMENA 
GEHO   SWATEHO   WZNAMOST   SE  VWO 
ZOWALY  TEZ  PROPOTRZEBV   A   KVPOCZ 
TIWOSTY   OBCE   DOWSY   SEICZINY  K   M 
ATCE  BOZI 

Dolejší  lem  zvonu  posázen  medaillony. 

3.  Zvon  zavěšený  v  okně  věžním,  Václav,  průměr  073  ?;/,  výška 
0-63  m,  mezi  dvěma  pásky  jemných  rozvilin:  SWATY  WACZLAWE  KNIZE 
CZIESKE  ZEMIE  ORODVG  ZA   NAS  LETTA  PANIE   1686. 

Spodní  pásek  jest  ověšen  listy  akanthovými,  dolů  obrácenými,  osmi 
počtem.  Na  plášti  Madonna  korunovaná,  na  půlměsíci ;  pod  ní  zvonařský 
znak  J.  Pricqueye.  Na  protější  straně  reliéf  sv.  Václava.  Zvon  jest  prasklý. 
(Byl  již  jednou  přelit  ze  staršího  zvonu,  jak  o  tom  zapsáno  v  knize  zá- 
dušní  1.   1686.)*) 

4.  V  menší  věži,  v  okně,  visí  zvonek  »umíráček«,  vysoký  0'26  w, 
široký  0"24  m.  Při  horním  i  dolním  okraji  pláště  ovinut  jest  vínky  z  rato- 
lestí uvitými;  uprostřed  pláště  reliéf  sv.  Jana  Nepomuckého.  Z  pol.  19.  stol. 


Semčice. 


Sládeček,  Dobrovice  a  okolí,  459—476.  —  Sedláček  X.,  341,  342. —  Časopis  Spol. 

přátel  starož.  V.,  30. 

Starobylé  sídlo  šlechtické  rodiny,  která  psala  se  ze  Semčic:  I.  1297 
připomínají  se  jako  svědkové  Tomáš,  Konrád  a  Přibík  ze  Semčic.  Kvetla 
ve  dvou,  třech  větvích,  které  měly  tu  sídlo  své,  TVRZE.  Fridrich  z  Bo- 
nina v  pol.  16.  věku  zboží  to  sjednotil.  Pak  se  tu  jmenuje  Jiřík  Cetenský 
na  Vinařících,  Václav  Budovec  z  Budova  a  poslední  Jan  Přech  Třemeský 
ze  Železná,  jenž  pro  náboženství  ušel  do  Sas.  Semčice  koupil  Adam  z  Vald- 
štejna  a  připojil  je  k  Dobrovici.  Staré  sídlo  panské  zašlo. 


*)  Johannesovi  Pricqueyovi,  zvonaři,  od  přelití  zvonu,  který  se  roztrhl,  zaplaceno: 
Starý  zvon  vážil  4  ct.  61  Ib.,  z  čehož  desátá  libra  za  v  ohni  strávena  se  srážela,  zbylo 
tudíž  4  ct.  15  1b.,  od  každé  libry  po  5  kr;  dáno  úhrnem  77  zl.  Od  milostivé  vrchnosti 
poskytnut  přídavek  4  zl. 


359 

KOSTEL  SV.  PROKOPA,  filiální,  k  Dobrovici  příslušný,  připo- 
míná se  jako  farní  1.  1363.  V  době  husitské  byl  v  rukou  kalisnických,  jak 
hlásá  hlavní  zvon  a  na  něm  jméno  kališnického  kněze  Jana  Jiř.  Žkitického. 
V   době  katol.  reformace  zůstal  filiálním   a  připojen  k   Dobrovici. 

Starý  kostel  stál  na  hřbitově.   L.    1755   byl  vystavěn  nynější. 

Zednici  nejprve  starý  rozbořili  a  pak  dle  plánu  a  návrhu  stavitele 
Prant.  Ign.  Prée  z  gruntů  nový  kostel  kamenný  i  s  presbytáři  62  lokte 
dlouhý,  2372  lokte  širký  a  22 Yg  lokte  vysoký,  též  sakristii,  kostnici,  věž 
pro  zvony  pod  střechu  přivedli  i  zeď  kolem  krchova  vystavěli,  uvnitř  vy- 
bílili, za  kteroužto  práci  jim  i  palírovi  Janti  Gillychovi  z  Loučené  bylo 
vyplaceno  1934  zl.  43  k.  5V2  f^^n.  Kameníkovi  dobravskému  dle  kontraktu 
jeho  s  »baumaistrem  dáno  288  zl.  39  k.,  pražskému  tesaři  a  domácímu 
463  zl.  26  k.  3  d.;  dobravskému  tesaři  Prok.  VySohlidovi  353  zl.  54  k. 
a  za  kazatelnu  120;  řezbáři  za  oltář  160  a  práci  na  kazatelně  70,  zámeční- 
kovi dobravskému  Síast.  Hloškovi  243  zl.  33  k.  a  pražskému  za  kříž  na  věž 
50;  kováři  dobravskému  V.  Malému  49  zl.  59  k. ;  klemfjíři  za  »velkej  a  malej 
kropf  na  věž«  21  zl.  a  za  »plech  na  pobíjení  obou  bání  i  od  práce  575  zl. 
48  k. ;  malíři  pražskému  od  štafírování  kříže,  obou  knopfů  na  věž  66,  od 
malování  obrazu  sv.  Prokopa  na  hlavní  oltář  65  zl.  34  k.,  za  materialie 
a  j.  věci  úhrnem   7133  zl.  44  k.  2  den. « 

Ze  starého  kostela  byly  přeneseny  do  nového  hlavní  oltář,  kazatelna 
a  stolice.  Starou  křtitelnici  přelil  konvář  boleslavský  a  ulil  z  ní  6  svícnů 
na  velký  oltář  a  velkou  lampu  před  oltář,  za  co  mu  dáno  »s  přidáním 
cejnu«  21  zl.  8  k.  L.  1761  kameník  dobrovický  zhotovil  z  mramoru  novou 
kropenku,  1.  1763  přelity  zvony  od  pražského  zvonaře  (nákladem  42  zl. 
41  k.);  1.  1764  dobrovický  truhlář  Prok.  Vysohlid  zhotovil  novou  mříž 
před   oltář  a  33  nových  stolic  po  5  zl.    15  kr.  stř. 

Stavba  barokní,  orientovaná.  V  půdoryse  podoby  kříže,  jehož  střední 
ramena,  širší,  z  lodi  vybočují.  Všechny  kouty  jsou  zdivem  vyplněny  a  pro- 
hloubeny. 

Přední  rameno  činí  presbytář,  čtyrstranný;  okna  (2)  segmentová, 
špaletovaná.   Nad   každým  pás  půlkruhový,  jež  nesou  klenbu  valenou. 

Loď  sklenuta  valené  na  ploché  pilastry,  jež  spojují  pásy  polokruhové 
(nad  okny)  a  příčné  přes  kostel.  O  dvou  travée,  do  každého  prolomeno 
jest  po  páru  oken. 

V  zadním  rameni  e  m  p  o  r  a  vyložená,  barokně  zprohybaná,  troj- 
dílná. Postranní  křídla  jsou  v  síle  zdiva,  prostřední  empora  spočívá  na 
dvou  sloupech,  jež  nesou  oblouk  segmentový  a  dva  oblouky  po  stranách. 
Na  kruchtě  totéž  rozdělení;  v  prostřední  světlosti  varhany.  Na  cmporu 
pouštějí  světlo  dvě  okna,  stejné  velikosti  s  ostatními. 

Portály  dva  pravoúhlé,  s  chambranami:  pod  věží  a  z  jižní  strany  lodi. 

Věž  pojata  jest  do  osnovy  stavby,  čtyřstranná,  stěn  hladkých.  Kryta 
jest  bání  šindelovou,  natřenou  barevně;  nad  makovicí  kříž  železný. 

Sanktus  v  poměru  k  rozměrům   budovy  malý,  dřevěný. 


360: 

Hlavní  oltář  barokový.  Na  dřevěných  oblých  sloupech  s  římskýnni 
hlavicemi  kládí  zprohybané  barokově  s  volutami,  na  čemž  sedí  andílkové. 
Po  stranách  sochy  dvou  biskupů,  otců  církevních,  v  životní  velikosti : 
uprostřed  obraz  sv.  Prokopa  v  rouše  opatském;  v  nástavci  sousoší  Nej- 
světější  Trojice.  Z  pol.   18.  stol. 

Mříž  dřevěná,  balustrová,  uzavírá  presbytář,  barokní.  Pás  klenbový 
nahrazuje  oblouk  triumfální;  k  němu  po  straně  přidělána  kazatelna 
dřevěná:  řečniště  okrouhlé,  římsou  profilovanou,  pravoúhle  lomenou  kryté. 
Na  poprsnici  řezaný,  pozlacený  výjev  biblický:  dobrý  hospodář  rozsévá 
símě.  Klobouk  s  andílky  (2),  již  nesou  desatero;  na  hranolovém  sloupci 
stříška  římsová  a  na  ní  anděl  s  vážkami  v  jedné  ruce  a  mečem  ve  druhé. 
Jako  hlavní  oltář  stará. 

Za  obloukem  vítězným,  kde  bývají  oltáře  postranní,  dva  výklenky, 
v  každém  socha  biskupa,  církevního  spisovatele  (s  knihou),  podobné  jako 
na  oltáři.  Z  pol.  18.  stol.  Po  straně,  na  severní  zdi  lodi,  dva  obrazy: 
mnich  držící  na  rukou  položeného  Ježíška;  tři  mladí  mnichové,  nesoucí 
tři  kříže,  nad  nimiž  anděl  se  vznáší  s  věncem.  (Tyto  obrazy  byly  sem 
zajisté  přeneseny  ze  zrušeného  jesuitského  kláštera  v  Jičíně.)  Začátek  18.  stol. 

Pískovcový  náhrobek,  do  vnější  strany  hřbitovní  zdi  zasazený, 
široký  090;//,  vysoký  3*02  ///,  s  písmem  vyrytým.   Jeho  obsah: 

Ecía  JBanic  IT) 

Bokonal  luií  liinot  \mn\  Hroí 
cni)  J?ait  3uiiuunb  (Jll)hnn  } 
(CÍ)Iunui  a  iia  3Emr?irp;d)  a 
iuto  luMí  portiroiE  ]BocI)Ditiau 
jJi-uMíama  Blaíioriamcneho 
H^ihrnircni. 

Nad   erbem:   hledí,  koruna,  půl  křídla. 

Zvony  ve  věži,  v  kládí,  dva  podle  sebe,  třetí  o  málo   níže. 

1.   Největší  má   průměru  092  /;/,  výšky  0'7l  ///. 

A.  Kolem  hořejšího  kraje  vine  se  vlys:  Herodes  vraždí  dítky  v  Betlémě, 
kterýžto  výjev  se  opakuje;    na    jedné  straně   jest  přerušen    tímto  textem: 

Tehdy  herodes  wyda  zeby  okla  .  . .  byl  od 
mvdrczv  y  rozhnewal  se  welmi  a  poslal 
zbyt  wssecky  ,dytky  které  byly  wbetlem1e 
y  we  wssech  konczynach  geho  odedwav  let. 

B.  Na  plášti  pod  hořejším  vlysem,  jejž  dole  zdobí  listový  feslonek 
nápisy  a  erby: 

H)arta  ríilumoina  Ziijhnunib  dilum  uiiluinu  Eaicrnna  dilumouia 

1  li  ouRn)  IVo  Ulití  aita  rcmcnjcpjd)  jceínic  ana  lcnu'uicíi)di 

Erli  Erb  Erb 


361 


"Ccta  \~)K)  liMitn  nunn  jeli  ^ivielil 
r  naídabíMu  uuouMichn  pana  u]\\ 
munba  rdiluinn  aiia  rLMiu-iUL-imh 


Vedl( 


Medailloii 

SLYT   GEST   TENTO  ZWON 
OD  JAKVBA   ZWONARZE   MEL 
NICZSKEHO   WBOLESLAWY   ML 
ADEM   NAD   GIZERAV 

Kristus  ukřižovaný,  pod   ním  obě   Marie 


y\  l.^u]irhiI)oiiiannm  L-iuluMiiniim  tclini 
^■l^u^^t  í.  Imieic  \h-\n.-\  biriua  ilulinlie 
hn  5.   ťaranc  rLMiciinriícIin  ir)S'.i 


Medaillon 


Při  dolejší  obrubě  (viz   facsimile).   (Obr.  300.) 


Obr.  300.  Semčice.  Kostel  sv.  Prokopa.   Ukázka  písma  nápisu  na  zvoně  čís.  1. 


i^boj  luierii)  lu  luna  Imnilin  niatl  ínumt  :-:  tali  bnli  iiiiloiual  íiuicl,  iic 
Inna  nncljn  icbnorujencljn  bal,  abi;  ha?íni  Itboi  luicrin  nniclio  ninalmnul 
ale  niicl  iijumt  micinij  x  jan  m  Iiapitnlc  H. 

2.  Zvon  druhý  1.  1748  spadnul  a  rozražen  po  léta  zůstával;  až  když 
1.  1811  blesk  do  věže  uhodil  a  i  zvon  nejmenší  ku  škodě  přišel,  byly  oba 
přelity  v  České  Lípě  1.  1849  a  od  dobrovického  děkana  Dobrohlava  vy- 
svěceny. Zvon  tento  prostřední  má  nyní  průměru  0'78  ///  a  výšky  059  w. 
Kolem  hořejšího  okraje  ověšen  jest  listy  akanthovými  dolů  obrácenými, 
střídavě  velkým  a  malým.  Pod  touto  bordurou  na  plášti  obraz  sv.  Prokopa, 
pak  nápis  (latinkou): 

Tento  zwon   na  jméno  sw.   Prokopa  Semčického 

w  roce   1660   křtěný   přelit  Jest   v   České  Lípě  od 

zwonaře  Karla  Paula  r.   1849  za  Marie 

Isabelly  kněžny  z  Thurnu  a  Taxisu  paní 

na  Daubrawici,  Loučíně,   Wlkawě,  Niměricích,  Skalsku 

a  Četně  za  P.   Matěje  Dobrohlava,   děkana,  Jana  Šrámka, 

vrchního   úředníka  a  Františka  Jonáše  rychtáře. 


362 

Na  druhé  straně: 

S  weselým  se  raduji,  se  smutným  kwilím, 

pobožné  k  modlitbě  AA^olám  a  toužení 

■wšech  na  zwuku  swem  k  wysosti  wznáším. 

Podél  dolejšího  lemu   páska  z  listí  vavřínového. 

3.  Nejmenší,  Petr,  vys.  0425  ///,  ověšen  jest  jako  druhý  bordurou 
akanthovou,  pod  ní  na  jedné  straně  ukřižovaný  Kristus  Pán  a  pod  obrazem 
nápis:  »Zroku  1773  výroku  1849  přelit  ku  chwále  Boží«  —  na  druhé 
straně  vyobrazení  světce  ratolest  držícího,  snad  sv.  Petra.  (Dle  arch.  zem. 
musea    »byl  slit  ku  czti  a  chvvale  bozi   letha  panie   1550*.) 

4.  Sanktusový,  vys.  O  24  ;//. 

Slivínko. 

Na  výšině,  kteiá  krajině  okolní  v  Benátecku  vévodí,  u  cesty  k  Meče- 
říži,  vypíná  se  SLOUP  přes  šest  metrů  vysoký,  na  hranolovém  stylobatu 
s  římsou;  patka  attická,  dřík  oblý,  na  toskánské  hlavici  deska.  Na  přední 
straně  stylobatu  nápis,  nyní  silně  vytřený;  na  ostatních  stranách  fageto- 
vané  výplně.  Na  vrcholku  řecký  kříž  dvouramenný,  železný. 
Nápis: 

Rřio  :§uiiíic',i)  Utíiuiimf  iicii  fuiaíijm  W  d:)ra'mÍB 

Bolja  IBelio  111  jjeiii.  |  \.  3aua  Hap  ...  12.  | 

;^Iaup  ícnío  tiOijíiiin;uMt  \  (JBeIí  Bu  (Ejtt  a  (Eíjraale  | 

J^ob   :?Iaupcm  Bnnj  fc  l^njíirjíin  ]?ana  Ct^Bjitp  | 

Bahlabcm  ^Imn:  H}uje  \  ^irjjha  ^alacjB 

\  H)alE  1)0  ^lyuma  a  Jínni;  IKalnlclhri 

(•3eÍjo  H)  Itíli  1669  I  (nebo   1699  —  třetí  číslice  porušena) 

Bnc  21.  3avji  Bb  Ql^íií) .  | 

bncí)o  Iinie?c  ]?ana  Ue 

]?o  . .  ha  íar :  }^r?Ebinic  .  . 

^^ofuiicL-KU  03^1!. 


Slivno   Dolní. 


Kniha  oučtů  zádušních  kostela  farního  založení  sv.  Františka  na  panství  Košáteckém 
v  D.  Slivnč  od  1.  1668  do  1737;  11.  od  1737—1783.  Kniha  pamětní  od  1.  1786;  matrika 

od  r.   1760. 

KOSTEL  SV.  FRANTIŠKA  SERAFINSKÉHO,  farní.  Jako 

farní  připomíná  se  ve  14.  stol.:  po  smrti  plebána  Mikuláše  (f  1363)  Hynek 
vladyka  ze  Slivna  pracsentoval  kněze  Václava  z  Chorušic  (Lib.  conf.  I.  12). 
V  době  husitské  nečiní  se  o  něm  zmínky.  Po  reformaci  uvádí  se  první 
známý  farář  1.   1655  Blažej   Ignác   Holický. 


363 


L.  1679  starý  kostel  opravován,  postavena  nová  véž,  1.  1690  opatřeny 
nový  oltář,  obraz,  tři  figury  na  tabernakiu;  I.  1694  přístavbou  rozšířen; 
1.  1705  zhotovena  nová  kazatelna;  1716  stavěna  fara;  1.  1748  koupeny 
z   Řepína  dva  kalichy:   do   Dolního   (1)  a   Horního  fl)  Slivna:   1.  1749  pře- 


Obr.  301.  Dolní  Slivno.  Kostel  sv.  Františka  Seraf.  Obrazy  Brandlův  a  Bergierův  na  hlavním  oltáři. 


lity  dva  zvony  v  MI.  Boleslavi;  1.  1750  koupena  nová  kaditelnice ;  I.  1753 
benáteckému  řezbáři  dáno  za  víko  na  křtitelnici  (křest   Páné)  4  zl. 

V  letech  1807  a  1808  byl  kostel  z  gruntu  nově  postaven. 

Před  r.  1807  ve  starém  kostele  byly  tři  oltáře:  hlavní  sv.  Františka 
z  Assisi,  pobočné  Panny  Marie  a  sv.  kříže.  Hlavní  obraz:  Kristus  na  kříži, 
mistrné  dílo  P.  Brandla,  darovala  hraběnka  Jana  Nepom.  z  Cavriani,  druhý, 
sv.  Františka,  maloval   Josef  Bergler^  ředitel  akademie  v  Praze,  za  200  zl. 


364 

L.  1832  oltář  Panny  Marie  zhotovil  domácí  truhlář,  obraz  Madonny  s  pa- 
trony země  České  měl  kostel  už  dříve;  nyní  zdobí  jej  obraz  Madonny  od 
Hellicha.  L.  1856  opatřeny  dva,  1.  1890  jeden  kalich,  I.  1892  pacifikal ; 
1.  1892  opraven  oltář  mariánský;  1.  1897  opatřeny  sochy  sv.  Josefa  a  P.  Marie, 
1.  1902  obraz  Brandlúv  na  hlavním  oltáři  opravil  akademický  malíř  Heřman. 


Obr.  302.  Dolní   Slivno.   Kostel  sv.   Františka  Seraf.  Náhrobek  hrab.  Jany  Kolovratové  z  1.   1826. 


Kostel  sv.  Františka  jest  budova  orientovaná,   beze  slohu. 

Presbytář  čtyřstranný  se  dvěma  okny  po  stranách;  1  o  ď  o  něco 
širší  se  čtyřmi  okny  většími,  segmentovými,  s  plochým  orámováním; 
sakristie  na  straně  severní,  obdélníková.  Stěny  jsou  hladké,  lisenami 
pokryté,  valba  tašková  bez  sanktusu. 

Na  západě  věž,  čtyřboká,  s  přistavěnými  křídly,  v  nichž  jsou  schody 
na  kůr  a  do  kaple;   věž  vystupuje  nad  římsu  kolem  obíhající.   V  západním 


365 


průčelí  vchod  s  chudou  trojúhelníkovou  římsou,  s  okrouhlým  okénkem 
v  patře.  Okna  {)ři  zvonech  široká.  Věž  kryta  jest  cibulí  pobitou  plechem, 
s  lucernou. 

Budova    kostelní    sklenuta    jest    valené  s  lunetami,    na  hmotných 
pilastrech.     Triumfální    oblouk    segmentový.     Kruchta    má    oblouk 
segmentový  a  vzadu  za  sebou  ve  věži   měchy  ; 
jest  ploše   podklenuta    s  vypnutou  do  k(jstela 
balustrádou  se  dřevěným   zábradlím.   Varhany 
prosté. 

Hlavní  oltář.  Na  mense  se  dvojím 
erbem  a  korunou  tabernakl  se  dvěma  dvířky 
s  emblémy  řezanými  (réva,  klasy,  kalich,  paci- 
fikál)  a  sochami  andělů  a  vásami ;  architek- 
tura korintská  ve  stěně  malovaná.  Obraz 
sv.  Františka  Seraf.  (poprsí),  pěkná  malba 
temného  koloritu  od  ředitele  akademie  Berg- 
lera  z  r.  1808.  (Obr.  301.;  Obrazy  sv.  Jana 
Nepom.  a  Panny  Marie,  na  plátně,  z  počátku 
19.  stol.  Oltářní  obraz,  zavěšený  na  freskovém 
sloupovém  oltáři,  představuje  Krista  na  kříži 
(se  strany);  pod  křížem  v  mdlobách  Matka 
Páně  leží  na  klíně  Marie  Magdaleny,  jež  jednou 
rukou  tělo  její  objímá,  druhou  vzpíná  k  Ukři- 
žovanému. Se  signaturou  /^.  Brandla.  (Obr.  301.) 

Postranní  oltář  sv.  Josefa:  rovná 
plocha  s  antickým  ornamentem  a  se  znaky 
hrabat  Kolovratů. 

Druhý  oltář  postranní  sv.  Václava 
a  sv.  Lidmily,  mezi  nimiž  chrám  Matky  Boží 
v  Staré  Boleslavi,  nad  nimi  staroboleslavská 
Madonna;  oltář  sloupkový,  bezcenný;  ozdoby 
empirové. 

Kazatelna  s  reliéfy  Mojžíše  a  deseti 
přikázání  Páně,  pak  sv.  Jana  Křtitele  na  poušti; 
na  stěně  reliéf:  Kristus  dobrý  pastýř;  na 
stropě,  ověšeném  lambrekincm,  holubice,  na 
vrchu  oko  boží  v  paprscích.  Z  téže  doby  kdy  kostel. 

Obrazy  nové,  křížová  cesta  nová. 

Náhrobek  na  jižní  straně  lodi,  z  červeného  mramoru  uměle  praco- 
vaný. Na  mramorovém  hranolu  vztýčen  kříž,  pod  nímž  na  desce  mramo- 
rové vychvalují  se  skutky  Jany  Nepom.  Marie  Pie  hraběnky  Kolovratové- 
Krakovské  (*  1749,  f  1826),  jež  klečí  pod  křížem  v  říze  a  loktuši,  modlíc 
se;  na  druhé  straně  anděl  s  rohem  hojnosti  dává  peníze  děcku,  jež  sta- 
řena za  ruku  přivádí.  (Obr.  302.) 


Obr.  303.  Dolní  Slivno. 

Kostel  sv.  FrantiSIca  Seraf.    Křtitelnice 

ze  16.   století. 


366 

Monstrance  0*62  ni  vysoká,  empirová,  zlacená,  malé  ceny. 

Kalich  0*235  ni  vysoký,  průměru  0'095  w,  hladký,  empirový,  kupa 
s  pláštíkem   prolamovaným,  z  vinné  révy,  hroznův  a  listů. 

Křtitelnice  cínová  stojí  na  třech  nohách,  které  vybíhají  ve  spáry 
lví  a  nahoře  přecházejí  v  karyatidy  mužské,  bezruké.  (Obr.  303.)  Na 
nádobce  v  medaillonu  vavřínové  erby:  po  jedné  straně  Berkův  z  Dube, 
po  druhé   Kolovratský.     Podél  hořejšího  kraje  ve  dvou  řádcích  nápis: 

MAREK  :  XVI:  KAP:  GDAVCZE  PO  WSSEM  SWIETE  KAZTE  EWAN- 
GELIVM  WSSEMV  STWORZENI :  KDOŽ  VWIERZI  POKRZTY  SE  SPASEN 
BVDE  KDOŽ:  NEVWERZY:  BVDE  —  ZATRACEN  *  ALŽBIETA  KOLO^ 
WRATOWA:  BERKOWNA :  Z  DVBE :  A  LIPEHO  ***  AN  I  NOWO- 
HRADSKY  I  Z  KOLOWRAT  $  A  NA  KOSSATKACH :  Slova  při  dolejším 
okraji  jsou  nečitelná  (  .  .  .  SKRZE  OBMYTI  .  .  .  ),  dílem  že  jsou  otřena, 
dílem  že  byla  barvou  natřena,  Z  letopočtu  jest  čitelno  jen  1.  15  .  .  Výška 
0'76  w,  největší  objem   1*45  m. 

Na  víku:  sv.  Jan  křtí  Pána  Krista;  na  folii  čte  se:  Ecce  agnus  dei. 
Výška  víka  066  ;//. 

Zvony.  Na  věži  kostelní  tři  zvony:  dva  vedle  sebe.  1.  Větší,  v  prů- 
měru 1  ni,  vysoký  0  75  ni.  Přelitý.  Ucha  s  maskou.  Pod  korunou  nápis: 
Durch  die  Feuers  Gluth  in  Prag  bin  ich  zerflofsen,  Wit-we  Anna  Kuhnerin 
hat  mich  Gegofsen. 

Pod  nápisem  mezi  dvěma  liniemi  festony.  Na  plášti  reliéf  sv.  Jana 
Nepom.,  níže  nápis: 

ZWON   TENTO   K   CTI  A   CHWALE   BOŽJ   ZALMV 

ŽEN   OSADNICH    W   L   1749   SLIT   GEST  | 

NICOLAVS  PRICOVEY   ME  FECIT  | 

IN  REGIA   VRBĚ   IVNIONIS  BOLESLAI  | 

CVRA   CVRATI  lOAN  OLIVA  PATRIA  PRAGENSIS. 

Na  druhé  straně  reliéf  sv.  Barbory  a  pod  ním  nápis:  Nyní  pak 
z  Milosti  Gegich  Excellenz  •  Pani  a  Pani  j  lohanny  Hraběnky  z  Cauriani 
rozené  Hraběnky  |  Novohradsky  Kolovrath  posledni  z  téhož  |  Kmene 
znowu  přzelit  Vva   L.   1S08. 

Kolem  dolního  okraje  akanthové  listí. 

2.  Druhý  zvon,  mající  průměru  0785  ;;/  a  0"60  m  vysoký.  Ucha 
žlábkovaná,  kolem  koruny  laurový  věnec  a  pod  ním  nápis: 

B»-  SLIT  GEST  ZWON  TENTO  CTI 
A  CHWALE  BOZI  Z  ALMVZEN 
OSADNCH   WL:   1749   + 

Pod  tím  vlys  květinový.  Na  plášti:  Umučení  Páně  na  podstavci, 
7.    něhož    vybíhají  dva  listy  šalvějové;    reliéf  sv.  Jana  Křtitele;    Madonna ; 


367 

sv.   František.     Mezi  nimi  porůznu  hlavy    andílků,    pod  obrazem   Madonny 
zvonařský  znak  Pricqueyův  s  písmenami   po  stranách  N.  P. 

3.  Třetí  zvon:   Ucha  hladká,  plášť  hladký.  Výška  0  445  w  (s  korunkou), 
průměr  056  vi.   Z    15.   století.   ('Obr.  304.  facsimile.) 

Obr.   304.   Uolní  Slivno.   Nápis  n.i   zvonu  Cis.  3. 

Při  kostele  stojí  ZVONIČKA,  osmistranná,  krytá  taškami,  s  lucernou; 
v  této  zvonek  nový  z   1.    1869. 


Slivno   Hoření. 


Sommer  II.  88.    —  Sedláček  X.  394.   —  Pam.  XIII.  181.  —  Společnost  přátel  staro- 
žitností III.  90.  —  Kudrnáč,  Adresář  85. 

V  Hoř.  Slivně  stávala  při  dvoře  poplužním  TVRZ.  Slula  Sliven, 
Slivno  Hořejší,  též  Větší  a  Slivno  Dolejší,  též  Menší.  K  nim  přibylo  Sli- 
venko.  Na  tvrzi  Slivně  seděli  v  letech  1223 — 1240  bratří  Albrecht  a  Rudolf 
ze  Slivna.  V  letech  1354 — 1394  jmenuje  se  Petr  z  Veitmile.  (Na  druhé 
tvrzi  1.  1367  se  připomíná  Hanek  ze  SI.,  po  němž  slula  Hankovskou.) 
L.  1485  koupil  Slivno  Václav  Bezdružický  z  Kolovrat  a  připojil  je  ku 
Kosatkám. 

KOSTEL  SV.  MARTINA,  biskupa,  filiální;  tara  v  Dol.  Slivně. 
L.  1362  připomíná  se  jako  farní.  V  době  husitské  stal  se  filiálním.  L.  1766 
ohněm,  jenž  v  obci  té  zuřil,  byl  zničen  a  1.  1767  znova  postaven  (zvony!) 
L.  1872 — 73  zbořen  a  nynější  románský  zbudován  od  pražského  architekta 
Aloisa   Turka. 

Vypraven  v  historickém  slohu  románském  ve  všech  svých  částech: 
presbytář  polygonální,  stěny  členěny  lisenami,  mezi  nimi  vlys  obloučkový. 
Okna,  věž  a  pod  ní  portál  sloupový  —  sloupy  s  hlavicemi  staroromán- 
skými. 

Na  stropě  presbytáře,  sklenuté  konchou,  freska  od  Hcllicha:  sv.  Martin 
na  koni,  jede  z  kostela  tohoto  do  Kosátek,  v  pozadí  košátecká  bažantnice, 
tamní  mlýn.  Letopočet  1873.  Oltář  dřevěný,  gotické  architektury,  novější, 
rozdělený  na  tři  pole:  v  prostředním,  delším,  obraz  (poprsí)  Pána  Krista 
s  hostií,  po  stranách  sv.   Vojtěch  a  sv.   Václav. 

Kazatelna  nová:  na  řečništi  na  dřevě  malované  obrazy  církevních 
spisovatelů. 

Posvátné  knihy:  Missale  románům  z  1664,  Antvcrpiae  ;  Missale 
romano-bohemicum  conformatum,  Pragae  typis  archiepisc.  seminarii :  per 
Guilielmum  Knauff  MDXC  —  jako  v  Mečeříži.  Oba  misály  jsou  ozdobeny 
dřevorvtinami. 


368 

Zvony  na  věži : 

1.  Ucha  s  maskami.  Na  horním  i  dolním  okraji  pláště  listy  akanthové, 
s  odnoži  vybíhajícími  v  andílky,  uprostřed  na  jedné  straně  sv.  Martin,  na 
druhé  hraběcí  koruna.   Pod  tím  nápis: 

lOHANN   GEORG   KVHNER   GOSS  MÍCH   IN   PRAG   1766. 

Výška  0"60  m,  průměr  0'80  ui. 

2.  Na  horním  i  dolním  okraji  pláště  akanthy  v  šikmé  poloze.  Upro- 
střed reliéfy :  sv.  Josef  a  Pán  Ježíš.  Pod  tím  nápis  : 

lOHANN   GEORG   KVHNER  IN   PRAG  1766. 

Výška  O  49  w,  průměr  0'63  m. 

Smilovice. 

Sedláček  X.  343. 

Jméno  mají  po  neznámém  Smilovi.  Od  časů  nepamětných  stávala  tu 
TVRZ.  L'  1408  se  jmenuje  Lemar  ze  Smilovic.  L.  1639  připojeny  koupí 
k  Dobrovici.  Tvrz  tehdy  už  sešlá,  dřevěná,  zašla  záhy. 

Ve  vsi  na  dřevěném  trámu  visí  ZVONEK  0"24  m  vysoký,  028  in  v  prů- 
měru. Na  plášti  reliéf  sv.  Václava  a  na  protější  straně  sv.  Petra  a  Pavla, 
mezi  nimi  andílkové.  Dole  letopočet   1763  dvakrát. 


Sovinky. 


Sommer  II.  132.  —  Vaněk  77.  —  Sedláček  X.  388. 

Nedaleko  stojí  pahorek  Syslov,  na  němž  stával  hrad,  po  němž  na- 
zývají se  Sovinky  »nad  Syslovem*.  Městečko  má  ve  znaku  sovu,  držící 
v  pazourech  dva  sysly.  Na  sz.  konci  stojí  dvůr,  při  němž  ještě  1.  1647 
rVRZ  »kamenná,  nákladně  se  dvěma  světnicemi  a  komorami  vystavěná*. 
Jest  to  zajisté  nynější  staveni  obytné,  opřené  na  rozích  opěracími 
pilíři,  s  pavlačí  na  zděných  arkádách  a  se  šindelovou  valbou.  Místnosti 
dolejší  jsou  valené  sklenuty,  nahoře  rovné  stropy.  Kolem  ochozů  štu- 
kové rámy. 

Na  severní  straně  dvoru  stavení  dlouhá,  část  ze  17.  stol.  s  diaman- 
tovou rustikou,  část  z  18.  stol.;  na  východním  konci  KAPLE  SV.  VA- 
VŘINCE, jejíž  kněžiště  polokruhové  vystupovalo  z  líce  budovy;  bylo  vy. 
soké  až  do  prvého  patra,  sklenuto  konchou  a  kopulí.  Oblouk  triumfální 
byl  nízký,  loď  sklenuta  valené  se  4  lunetami.  Kaple  tato  1.  1903  byla 
úplně  přestavěna  na  zámeček.  V  sanktusové  vížce  (novéj,  která  zůstala, 
vizí  zvonek  slitý  r.    1888  od   ^os.  Diepolía  v  Praze. 


369 

Městečko  mívalo  PODLOUBÍ,  jehož  zbytky  se  až  do  nedávná  ucho- 
valy. Statek  č  í  s.  5.  má  pěknou  bránu  rokokovou:  nad  segmentovým 
vjezdem  hmotný  nástavec.  Stavení  obytně  se  skulacenými  rohy,  pí  účelní 
žtít  slušné  formy,  kolem  oken   chambrany. 

Městská  pečeť  z  1.   1648. 


Stakory 


(těž    Stakory    Horní,    Hrubé;    naproti  tomu:    Sta  korce, 
Stakory    Dolní,    Menší) 

Sedláček  X.  222. 

Stará  država  desková,  po  níž  psal  se  Soběhrd  ze  Stakor  1.  1324. 
Zdeněk  Adam  Mladota  ze  Solopisk  vystavěl  tu  TVRZ,  kteráž  se  1.  1738 
popisuje:  Tvrz  stará,  od  kamene,  šindelem  krytá,  dolení  díl  maštale,  nahoře 
komory.  Dvůr  ohrazen  dílem  zdí,  dílem  lesem.  Erb  mladotovský,  náhrobky 
dosud  se  zachovaly.    L.   1677  Černín  koupí   připojil   je    ke    Kosmonosům. 


Obr.  305.   Horní  Stakory.  Bývalý  kostel  sv.   Havla. 


Obr.  30Ó.  Horní  Stakory.  Půdorys  bývalého 
kostela  sv.  Havla.  Dle  staré  kresby. 


KOSTEL  SV.  HAVLA,  filiální,  do  Kosmonos  příslušný.  L.  1356 
jmenuje  se  farním.  V  době  husitské  fara  zašla.  L.  1650  byl  úplně  spustlý, 
lid  chodil  do  Ml.  Boleslavi  na  mši  svatou;  Jak.  Heř.  Černín  jej  znova  vy- 
stavěl, ale  zůstal  filiálním  pod  správou  farářů  michalovických,  pak  kosmo- 
noských.  Pustnul,  až  1.  1870  byl  zbořen  a  jeho  kostelní  věci  rozneseny 
po  kostelích  na  panství  kosrnonoském.  Stával  uprostřed  HŘBITOVA, 
jen  vysoký  kříž  ono  místo  označuje.  Dle  kresby  z  1.  1790,  v  úředních 
aktech  zachované,  byl  to  kostel  barokní,  s  polokruhovou  absidou  a  polo- 
kruhovými kaplemi  v  bocích  lodi.  Ve  vrcholí  těchto  polokruhů  po  jednom 
okně  (3).    V  průčelí  pravoúhlý  portál  s  nástavcem,    oknem  segmentovým; 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Ml.  Boleslavský. 


24 


370 


=3 

o 

3 

o 

^4 


4-^ 


•&4 


cí 

r  " 

É/ 


■2" 


nad  římsou  vysoká  attika  se  štítem  kruhovitým,  stlačeným,  uprostřed 
attiky  nika,  (Obr.  305.  a  306) 

Z  náhrobků  jest  památný  kříž  železný,  tepaný,  z  pol.  18.  st. 
a  dva  kříže  pískovcové  s  rameny  ukončenými  trojlistem  a  Kristem 
ukřižovaným.    Letopočet  jejich :   1719. 

Před  vraty  hřbitovními  dřevěná  ZVONICE:  na  osmihran- 
ném  podstavci,  čtyřboká,  prkenná  archa  se  šindelovou  střechou. 
(Obr.  307.)  V  ní  tři  zvony  : 


Obr.  307.  Horní  Stakory.  Dřevěná  zvonice. 


1.  Nejstarší  s  gotickým  nápisem  kolem  koruny  (facsimile). 
(Obr.  308.) 

Na  plášti  reliéf  světce.  Průměr  0'77  ?//,  výška  0"69  m. 

2.  Kolem  horní  obruby  vlys  z  hrajících  andělů  (.?'),  pod  ním 
rozvilinový  pásek;  na  plášti  Kristus  na  kříži,  na  2.  a  3.  straně 
světci  (sv.  Petr  a  sv.  Pavel.''),  na  4.  straně  v  rámci  ze  čtyř  linií 
s  maskou  v  rozích,  nápis: 

LETHA   PANIE   MDLXX 
VII  SLIT   GEST  ZWON 
TENTO   KECTI  AKCHWA 


371 

LE  PANV   BVOHV   OD 
PETRA   W   MLADÉM   BVO- 
LESLAWY. 
Průměr  080  ;;/,  výška  O  77  ni. 

3.  Zvonek  novější  z  1.  1849;  výška  023  ///,  průměr  0-29  ;;/;   na   plášti 
Ukřižovaný. 

SOCHA  SV.  JANA  NEPOMUCKÉHO,  blíže  zvonice,  na  hra- 
nolovém podstavci,  s  několikanásobnými  deskami.  Na  zadní  straně  hiero- 
gram  (Maria)  a  letopočet  1781  ;  tehdy  asi  byla  opravena.  Dle  pamětní  knihy 
kosmonoské  byla  1.  1746  vysvěcena  od  kosmonoského  rectora  piarist.  kolleje. 
SOCHA  SV.  JOSEFA  u  silnice  do  Ml.  Boleslavi,  na  čtyřstranném 
podstavci  pískovcovém,  TSSwvys. ;  na  stylobatu  s  volutovými  okraji  reliéf 
Madonny  v  rámci  a  s  letopočtem  1781;  na  pravé  straně  světec  s  rýčem, 
na  levé  sv.  Jan  Nepom. ;  vzadu: 

Obnoveno  nákladem  občanů  Horno-Stakorských  1884. 


Stakory  Dolní 


zvaly  se  též  Stakorce  na  rozdíl  od  Hořeních  Stakor,  kde  stávala  tvrz, 
kostel,  a  zvaly  se  Stakory.  Patřily  od  1.  1525  ku  statku  města  Mladého 
Boleslava. 

Uprostřed  návsi  SOCHA  SV.  JANA  NEPOMUCKÉHO,  dobrá 
práce  sochařská.  Podstavec  jest  vysoký  2'5  ;;/,  socha  sv.  Jana  l'5w.  Xa 
podstavci  vyobrazeny  jsou:  sv.  Barbora,  křest  Páně  a  v  rohu  jméno 
B.  Láska.,  pak  světice  a  nápis : 

Caín  statue  hccíi  a  djiná 
\t  Bop  a  luiaíému  riami  l^c 
ponuidícnui  luMí  ubcíoiuana 
nahlabcin  J.^auila  ií-)alimi 
kÍErauj  on  pvn  putLiTiMii  fmé 
\t\  relé  obce  :^laluu-riíé  a  na  \^^ 
matku  |inčí)o  uMuřclcIio  funa   ^laiia 
inijtiRiDljnauti  a  rofuiditi 
necíjal  Hrta  JF^anic 
1824. 
Obnoveno  nákladem  Jana  Maliny  1887. 

Na  mohutném  stromě  mezi  dvěma  větvemi  pod  stříškou   Z\  ONEK, 
»klekáníks  mající  průměru  038  ///  a  výšky  029  ;//.  Kolem  korunky  akan- 
thový  pásek,  na  plášti  reliéf  sv.   Václava  a  pod  ním  jména: 
lOHAN  KRZOWINA   ESTTAHIVS  SHREIER 

Na  druhé  straně  reliéf  sv.  Jana  Křtitele  a  pod  ním:  I  .  G  .  K  1781. 
{Johann  Georg  Kiihner.) 

24* 


372 

Stará  Lysá. 

Otruba,  Lysá  265. 

Na  ostrůvku  řečeném  >Na  ostrově*,  obklíčeném  rybníkem  a  baži- 
nami, stávala  nejspíše  původní  osada  Lysá.  Z  bývalých  bydlišť  jen  pro- 
hlubeniny  se  spatřují;  nacházejí  se  v  nich  i  zlomky  nádob. 

Ve  stráni  nad  školou  přichází  se  na  lidské  kosti;  místu  tomu 
říká  se   >krchovíčko«. 

Před  domy  č.  4.,  47.,  stojí  SLOUPY  dřevěné  před  okny,  na  nichž 
předek  stavení  spočívá,  typ  příbytků  zálabských,  na  způsob  » podloubí « 
ve  městech. 

Na  návsi  mezi  čtyřmi  lipami  KAPLIČKA,  barokní,  z  2.  polovice 
18.  stol.  Sklenuta  jest  kopulí  s  lucernou,  nyní  beze  zvonku,  čtyřboká.  Na 
stěnách  pilastry.  Oltářík  novější,  rovněž  po  straně  krucifix. 

Zvonice  a  zvonek  novější. 

Staré  Benátky. 

Jar.  Schaller  104. 

FILIÁLNÍ    KOSTEL    NANEBEVZETÍ    PANNY    MARIE. 

L.  1354  připomíná  se  jako  farní.  Ve  válkách  husitských  stal  se 
filiálním.  L.  1761  starý  kostel,  z  větší  části  dřevěný,  byl  sbořen  a  nynější 
z  kamene  vystavěn  péčí  Ign.  Zikm.  hraběte  z  Klenového  1.   1764. 

Kostel  barokní,  orientovaný.  Kněžiště  s  ubranými  rohy  užší, 
loď  širší,  jsou  pravoúhlé  (loď  připojena  šikmými  stěnami).  Ku  kněžišti 
na  jihu  tulí  se  sakristie;  věž  vstavěna  částečně  do  lodi,  hranolová. 
Kostel  kryt  jest  prejzy,  valbou  s  vikýři  a  sanktusem ;  věž  se  stanovou 
střechou  a  kopulí. 

Okna  segmentem  sklenutá  s  chanibranami,  portály  s  pískovco- 
vými rámy,  stěny  hladké,  s  plochými  výplněmi.  Hlavní  římsa,  mohutně 
vyložená,  oblomuje  se  kolem  lodi. 

Kněžiště  čtyřboké  s  přistavěnou  lukou  oltářnicí,  v  půdorysu 
segmentem  vyhnutou,  osvětlenou  dvěma  okny.  Oblouk  triumfální  půlkruhový, 
hladký.  Klenba  placková,  na  pilastrech  s  římsovými  hlavicemi,  diagonálně 
do  rohu  postavených,  se  soklem. 

Loď  ploše  krytá  na  rákos,  obdélná,  s  vyplněnými  kouty,  se  třemi 
páry  oken   a   dvěma  vchody. 

Kruchta   rovná   na  trámech,  poprsnice  ve  středu   prohnutá. 

V  přízemí  věže  předsíň,  valené  s  lunetami  sklenutá. 

Oltář  hlavní  s  novým  obrazem  i  kazatelna —  běžné  rokoko,  s  anděly 
a  sochami  sv.  Floriána  a  Šebestiána. 


373 

Postranní  oltáře  s  neumělými  obrazy:  Madonny  a  sv.  Trojice 
v  rocaillových  rámech,  s  úzkými  nástavci.  Po  stranách  sochy:  sv.  Alžběta 
a  druhá  (se  lvem  a  křížem),  pak  sv.  Prokop  a  sv.  Vojtěch.  Druhá  [)ol. 
18.  století. 

Varhany  nové. 

Křížová  cesta  bez  ceny. 

Zvony  ve  věži  a  v  sanktusu: 

1.  Větší,  vysoký  082  ;//,  v  průměru  085  w.  Na  plášti:  po  jedné  straně 
sv.   Petr  (?),   po  druhé  sv.  Pavel  (?)  (se  dvěma!  meči  — ).   Nápis: 

miscvc  i  mci  luicpj  i  ualc  x  panu  bolju  z  inaujc  bo?i  i  tento  ů 

aancti  x  s;iiritus  x  asit  x  imbis  ů  iu'ania  i  amen  x  \\ 
nnsíri  x  beus  x  seruli  i 

2.  Menší  zvon,  vys.  0"74  ;;/,  v  průměru  070  w.  Na  plášti  sv.  Václav. 
Pod   ním  • 

REFVSA   A   CAROLO  BELLMANN   PRAG^  1828. 

3.  Vys.  0*37  w,  průměr  0'26  m.  Ucha  hladká,  kolem  koruny  nápis 
minuskulí  gotickou.  (Obr.   309.,  facsimile.) 

nimoí::iii2frrrf23Ljfm2:niflDUřpT::iIjiirtuoioiuFU£Euiř.řřrir2 

Obr.  309.    Staré  Benátky.    Kostel  Nanebevzetí  Panny  Marie.  Nápis  na  zvonu  čís.  3. 

Na  plášti   reliéf  Madonny,  ostatně  hladký. 

4.  Vys.  0'22  w,  šir.  0"26  v/.  Ucha  s  torem,  plášť  hladký.  Dle  formy 
z   15.— 16.  stol 

KOSTNICE  čtyřboká  s  ubranými  rohy,  s  prejzovou  střechou  sta- 
novou, s  okrouhlými  okny ;  nad  vchodem  plastická  lebka.  Z  téže  doby 
jako  kostel. 

Stratov. 

Fr.  Otruba,  Lysá  s  okolím,  260. 

Uprostřed  vesnice  KAPLE  z  18.  stol.,  1.  1893  obnovená,  s  obrazem 
Nejsvětější  Trojice.  Ve  vížce  nad  kapličkou  zvonek,  jímž  se  klekání 
zvoní,  v  průměru  0-34  m,  vysoký  0*43  w.  Při  hořejší  i  dolejší  obrubě  vý- 
zdoba akanthová.   Na   plášti  reliéfy  sv.  Jana  Nepom.  a  sv.   Vojtěcha. 

Dole:  I  .  G  ,  K  .  1778  ('Johanu   Gcors^  Kuhner). 


374 


Strenice, 


v  starších  pamětech:  Strajnice,  Strejnice,  Strýnice. 

Vaněk  105. 

Na  místech  nynějšího  nádraží,  když  se  kopalo,  nalezeny  byly   popelnice,  bronzy 
i  kostry;  několik  kusů  odevzdáno  zemskému  museu  v  Praze. 

KOSTEL  SV.  BARTOLOMĚJE,  farní;  jako  farní  připomíná 
se  1.   1362  (Lib.   conf.   I.,   171).      V  době  kališnické   byl  utraquistický  jako 

i  jeho  kollátorové;  v  té  době  opa- 
třeny (1604)  dva  zvony.  L.  1650 
obnovena  fara  katolická,  prvním 
farářem  byl  kvardián  kláštera  mino 
ritského  v  Mladé  Boleslavi  íFr.  Za- 
jíčkovský) ;  matriky  založeny  I.  1 634. 
Nynější  kostel  vystavěn  po- 
čátkem 18.  stol.  Stojí  na  svahu 
stráně,  kam  stoupá  se  po  schodech 
kamenných,  na  starém  hřbitově  zdí 
obehnaném,   orientovaný. 

Presbytář  čtyřboký  ukončen 
na  východní  straně  trojstranným 
štítem,  s  jedním  barokně  vykrajo- 
vaným oknem;  sklenut  kopulí.  Na 
severu  druží  se  k  němu  sakristie, 
nižší,  sklenutá  valené  s  výseči,  se 
dvěma  podobně  vykrojenými  okny. 
(Obr.  310.) 

Oblouk  triumfální  polo- 
kruhový, plochý,  nad  ním  prohnuta 
jest  římsa,  kolem  lodi  pod  stropem 
obíhající. 
Loď    ploše    krytá    se    čtyřmi    okny    segmentovými,     podobně    dole 
v  rozích  sprohy bánými;  na  jižní  straně  přiléhá  k  ní  kaple  sv.  Antonína, 
též  arcibiskupská,  pražská  nazývaná:   krytá  kopulí  osmihrannou,  s  výklenkem 
pro  oltář  a  dvěma  pravoúhlými  okénky. 

Na  západě  kruchta,  spočívající  na  železných  sloupech,  se  dřevěnou 
balustrádou;  dále  pod  věží  kobka,  kryta  ploše,  se  dvěma  vchody  od 
jihu  a  od  západu. 

Věž  na  západě,  čtyřboká,  se  zaokrouhlenými  hranami;  přepažena 
římsou,  kolem  celé  budovy  obíhající,  nad  ní  druhá  římsa,  mezi  touto 
a  střechou  veliká  okna.  po  jednom  v  každé  straně.  V  přízemí  hlavní 
vchod  s  plochým  pískovcovým  opažením,  po  stranách  dva  menší  vchody, 
z  nichž  severní  vede  na  kruchtu.  Na  věži  cibulová  báň  s  lucernou. 


Obr.  310.  Strenice.    Kostel  sv.  Bartoloměje. 
(Strana  severní.- 


375 


S  a  n  k  t  u  s  nad  presbytářem  s  ci- 
bulí, valba   břidlicová. 

Hlavní  oltář  nový,  s  obrazem 
od  Hcllicha. 

Postranní  oltáře  sloupové, 
barokní,  s  obrazem  sv.  Kateřiny,  druhy 
s  obrazem  Madonny,  novými,  tento 
v  nástavci  s  řezbou   Nejsv.  Trojice. 

V  kapli  v  oválovém  rámci  za 
oltářem  obraz  sv.  Bartoloměje,  po 
daný  drasticky,  jak  mu  katané  kůži 
stahují;  byl  sem  do  výklenku  přenesen 
z  hlavního  oltáře.  Na  oltáři  obraz 
sv.  Antonína,  nový.  V  zasklené  skříni 
v  pozadí  řezaná  zahrada  í^etsemanská, 
na  zemi  mrtvé  tělo  Páně,  po  stranách 
sošky  čtyř  svatých  a  světic,  na  skříni 
evangelisté  Páně  a  andílkové;  po  stra 
nach  skříně  dvě  světice  (s  mastí). 

Kazatelna  polygonální,  se 
sloupky  se  šikmými  zářezy  a  uprostřed 
reliéfem:  Křest  Páně.  Na  stříšce  Kristus, 
dobrý  pastýř.  —  Všechno  běžný  barok 
z   první   pol.    18.  stol. 

Lavice  dvě  s  řezbou  na  po- 
prsnici  prolamovanou,  ve  středu  putti 
v   oválovém    rámci,    nad   nimi  laurový 


Obr.  311.  Strenice.   Kostel  sv.   Barlolomřje. 
Monstrance  ze  17.   stol. 


Obr.    512.  Strenice.  Kostel  sv.  Bar- 
toloměje. Kalich  ze  XVII.  stol. 


feston  ;  na  postrannicích  akanthové  řezby.  St.  18. 

Křtitelnice  kamenná,  na  hranolu,  [)oly- 
gonální,  empirová. 

Svícny  na  oltářích:  šest  vysokých  0"305w, 
dva  0"21  ;;/,  šest  O  43  w,  cínové,  barokové  z  konce 
18.   stol.,   čtyři  0*51  ///   rokokové. 

Monstrance  z  1.  1694,  vysoká  040;//. 
(Obr.  311.)  Noha  čtyřlaločná  s  tepanými  hla- 
vičkami a  ovocným  dekorem ;  pod  nodem  akan- 
thová  roseta,  nodus  táhlý  balustr;  paprsky 
tepané  plechové,  nad  nimi  rámeček  ze  stříbrných 
rozvilin  akanthových,  kolem  skráně  věnec  ob- 
láčkový, osazený  tepanými  andílky,  rosetami 
a  nepravými  drahokam\-.  Technika  výtečná. 
Značky     C   B      -R     IBS.    Ió94. 


376 


Druhá  monstrance  vys.  0  65m,  s  tepanými  obrazy  sv.  Václava 
a  sv.  Jana  Nepom.,  empirová,  bez  ceny. 

Pacifikál  0  30;;/  vys.,  rokokový;  práce  neumělá;  druhý  stejný,  mladší. 

Kalich  vys.  019;;/,  v  prům.  009;;/.  Na  šestilaločné  noze  vytepané 
obrazy  Boha  Otce,  Panny  Marie  a  sv.  Jana.  Nodus  baňatý,  číše  v  lupenech 
a  liliích.   17.  sr.    (Obr.  312.) 

Dva  slušně  ze  dřeva  řezané 
reliquiáře,  rokokové. 

Obraz  pod  kruchtou:  processí 
ze  Stranová  a  Velkých  Horek  na 
Bezděz  v  době  moru  1.  1682,  malo- 
vaný na  plátně,    z  počátku   18.  stol. 


Obr.  313.  Strenice.   Kostel  sv.  Bartoloměje. 
Náhrobek  Jana  Klusáka  z  Kostelce. 


Obr.  314.  Strenice.  Kostel  sv.  Bartoloměje. 
Náhrobek  Lid.  z  Řehníc. 


Obraz  sv.  Václava:  dva  andělé  drží  věnec  nad  hlavou  tohoto  světce 
mučedníka;  malovaný  na  plátně,  z  počátku   18.  stol. 

Náhrobky  pod  kruchtou,  pískovcové: 

1.  V  kobce  po  pravé  ruce  ode  dveří,  vysoký  1/9  ;;/,  šir.  10  ;;/ ; 
postava  rytíře  ve  zbroji,  u  nohou  přilba  a  erb.  Z  opisu   zachováno: 

LETHA  MDLXX  WE  CZWR  |  TEK  DEN  BOZYHO  WSTAVPENI 
VMRZEL     GEST     (VROZENY     PAN     lAN     KLVSAK     Z    KOSTELCE     podle 


377 

Vaňkova  spisku  bylo  tehdy  ještě  čitelno:   pán  na  Radowesnicích)  ...  OW- 
SCZICH  A  TVTO  POCHOWAN   GEST.  (Obr.  313.) 

2.  Po  téže  straně  (pravé),  avšak  již  v  lodi  do  sloupu,  na  němž  spo- 
čívá kruchta,  zasazen  kámen  143m  vys. :  paní  spící,  ppd  hlavou  má 
polštář,  na  prsou  talisman;  ruce  křížem  složené.  Po  straně  v  rámci  erby 
s  nápisy: 

MARKÉTA   Z   PRZIWOR   BABA 
MARKY 
TA   Z   AD 
LARV  (»MATIE«   dle  archivvi  zem.   musea). 
LIDMI 
LA  Z  R 
ZEH 
NIC 

Po  straně:   .  .  .  KA  PANA  lANA  KLVSAKA  Z  KOSTE  .  .  .  (Obr.  314.) 

3.  Naproti  prvnímu,  po  levé  straně  při  vchodu  epitaf  téže  velikosti 
a  podoby:  rytíř  ve  zbroji,  u  nohou  přilba  a  erb  Klusáků  z  Kostelce. 
Opis  zabílený:  LETHA  MDLXIII  WE  CZWR  |  TEK  DEN  BOZYHO  WSTA VY- 
PĚNI VMRZEL  GEST  VROZENY  (PAN  MIKVLASS  KLVSAK  Z  KO- 
STELCE)  A  TVTO   POCHOWAN   GEST. 

4.  Za  sloupem  již  v  lodi   rytíř  stejné  velikosti  a  podoby;   opis: 

.  .  THA  1574  W  PATEK  PRZED  |  S  MATIEGEM  VMRZEL  GEST 
VROZENEY  PAN  WONDRZEG  (  KLVSAK  Z  KOSTELCZE  A  RA  |  DOWES- 
NICZ   A   TVTO   GEST  POCTIWE   POCH  .  .  . 

Všechny  postavy  jsou  pěkně  pracovány,  těla  souměrného,  výrazných 
tváří,  mužové  plného  vousu,  pečlivě  upravených  vlasů,  kolem  krku  krajky. 

Zvony  na  kostelní  věži;  dva  vedle  sebe,  třetí  nad  nimi. 

1.  V  průměru  0  98  m,  vysoký  O  82  m.  Ucha  s  maskou  na  pleně,  pod 
tím  pod  arkádami  dvě  postavy  ženské.  Kolem  koruny  vlys  z  lilií,  po  jichž 
stranách  stočení  delfínové;  pak  mohutný  obloun,  na  němž  zavěšena  jest 
obloučková  ozdoba  dolů  obrácená,  ve  výplních  s  palmetami.  Na  plášti 
tabule,  obruba  liliová  přerušena  v  rozích  a  v  polovici  delších  stran  kulemi ; 
nápis: 

Tento  .  Zwon  .  Gest  .  Przelitey  .  K  Zadvssi  i  Streniczkemv 
.  Ke  Czti  .  A  .  Chwalam  .  Božím  .  za  Panowani  .  Vrozeného 

•:•  A  .  STATECZNEHO  .  RiTIRZE  .  PaNA    .  MiKVLASSE    GERSSTORFA 

.  Z  .  Gersstorfv  .  a  Na  .  welkich  .  horkách  .  na  .  Kladem 

2   GEHO  .  A  .  WOSADNICH  X  LETHA  .  1  .  6  .  O  .  4.   '—-    m 
Pod  tímto  nápisem  erb  a  po  jeho  stranách: 
H    M  G         Erb        Z  G    M 


378 

Na  druhé  straně  pod   korunou: 

J   ANA      1.6.0.4.     GAR  j" 

Pod  tím  tři  medaillony  v  laurových  věncích.  Ve  středu  hlava  anděla, 
v  rozích  lilie.  V  prvním  medaillonu  jest  reliéf  Z  mrtvých  vstání  Páně; 
ve  druhém  Narození  Páně  a  ve  třetím  Umučení  Páně.  Nejdoleji  na  hlavě 
andílci  Sedmibolestná  Panna  Maria.  Pak  na  dolejším  okraji  ve  dvou 
oblounech  nápis: 

ICH  ••  MICHEL  ■.■  ERDZ  •.■  GREBER  ■.•  AVS  lOACHIMSTAL  MIT  '.• 
GOTT  •.•  VND  •.•  SEINER   HILFE. 

2.  Menší  zvon  od  téhož  zvonaře,  mající  v  prům.  082  ;//,  výšky  0  65  w 
Ucha  s  maskou,  pod  tím  dekor  květinový;  celá  přední  strana  ornamen- 
tována: U  koruny  vlys  jako  na  prvním  zvonu  v  oblounech  z  torů,  pod 
tím  anthemion  z  trojdílných  tvarů  liliových.  Na  plášti  podélná  tabule, 
ovruba  z  anthemia  lilií,  v  rozích  trojdílné  lilie.  Nápis: 

Tento  .  Zwon  .  Gest  .  Przelitey  .  K  zadvssi  .  i  Streniczkemv 
.  Ke  Czti  .  A  Chwalam  .  Bozim  .  Za  Panowani  .  Vrozeného 

.  A  .  STATECZNEHO  .  RiTIRZE  PaNA  .  MiKVLASSE  .  GeRSSTORFA  . 

Z  .  Gersstorfv  a  .  Na  .  Welkich  .  Horkách  .  Nákladem 

Geho .  a  .  ^ 

(Pod  tím  medaillon  s  narozením  Páně;  pó  stranách  evangelisté  a  do- 
končení nápisu:) 

2   WOSADNICH  2  2   LETHA    1604   2 

2      evang.         evang.  Narození  Páně.  evang.         evang.      ;£ 

Na  druhé  straně  pláště: 
2      ANO  .1.6.       Medailon:  Z  mrtvých  vstání  Páně.       .0.4.  GAR      2 
2      M  .  G      Erb.      Z    G      2 
Na   dolejším  kraji  opis: 

KOSS  •.•  mích  •.-... 

3.  Nejstarší  zvon  z  15.  stol.,  jenž  prý  byl  sem  přenesen  z  bývalého 
kostela  v  Čejkách,  vysoký  0*61  w,  průmiěru  O  70  w.  Ucha  (jedno  uraženo) 
se  dvěma  tory  vedle  sebe.  U  koruny  nápis  (viz  facsimile).  Na  plášti  reliéf 
sv.   Pavla,  na  druhé  straně  sv.  Petra,   jinak    hladký.    (Facsimile  obr.  315.) 


girccritoivcvtmDnir-atDOiovo  noaiiio  ypti^p 


Obr.  315-   Sirenice.  Kostel  sv.   Ilartoloměje.  Nápis  na  zvonu  čis.  3. 


379 


4.  V  lucerně  ve  věži  zvonek  vysoký  0'20  w,  {)růměr  026  ;;/.  Kolem 
koruny  široký  vlys  z  rostlinného  ornamentu.  Na  j)lá.šti  na  jedné  straně 
reliéf  sv.   Kateřiny,  na   druhé  straně  nápis: 

S  :   CATHARINA 
ORA  PRO  NO 
BI  (S  vysekáno) 

1718. 

V  téže  lucerně  dva  cimbály  novější  (pro  hodiny). 

5.  Sanktusnik:  slit  byl  1.  1709;  přelit  1815  od  Adama  Schonkt,  znovu 
přelit  1895  od  Diepolta  z  Prahy.  Starý  zvonek  z  1  1709  měl  legendu:  sit 
nomen  domini  benedictum. 

Náhrobek,  vysoký  přes  1  ;;/,  široký  O  64///, 
venku  v  jižní  zdi  lodi  pískovcový.  Postava  ry- 
tíře v  španělském  kroji  s  rukama  sepjatýma; 
v  rozích  hlavy  andílci.  Opis  (gothickou  minus- 
kulí)  otlučen.  Citelno  jen:  a  íuío  ^loríjn  .  .  ., 
po  straně :  .  .  .  1)0  \z  iicvssííivfa.  Druhá  pol. 
16.   století. 

Jiný  z  roku  1790,  faráře  Podhajského, 
pískovcový  jehlan  s  kalichem   a  lebkou. 

KOSTNICE  v  severovýchodním  rohu 
hřbitova,  v  půdoryse  osmihranná.  Okna  (4) 
barokního  skružení  s  velkými  klenáky,  vchod 
s  pískovcovým  opažením,  s  lebkou  a  kostmi  na- 
hoře, kryta  ploše  ;  střecha  mansarda  osmistěnná, 
s  lucernou  a  cibulí.  Z  polovice   18.  stol. 

Ve^  vsi  SOCHA  SV.  JANA  NEPO- 
MUCKÉHO  asi  5  ;//  vys.,  z  pískovce.  Světec 
drží  v  levici  biret,  v  pravici  kříž,  Jejž  mu  anděl 
podpírá.   Z  polovice   18.  stol. 

SOCHA  BOLESTNÉ  PANNY  MA- 
RIE pod  Vel.  Horkami,  u  cesty  k  nádraží, 
na  skále,  na  vysokém  podstavci,  v  louše  volném, 
s  gloriellou  a  střelou  v  srdci.  Modelováno  mistrně. 
(Obr.  316)   Na  stylobatu  vyryt  jest  nápis: 

KDlš  NA  Den  s  WIta 

NA   SLVŽBY  BOZl    Do 

strenIC  geLa  Vro 
zena  p.  p.  anna  mař 

Otr.  316.   Strenice.  Socha  Matk\ 

lE   BZENSKA   ZPRORVBE  Bojí  Boi«.ně. 

ROZENA    STRAKOWA 


380 

znedablic  pani  na 
Spolv  slecznami  Swi 

MI   ANNOV   FRANTIffKAV 

A   JOHANAV  TERE 

ZIGI   KONE   SE    SPLAfflLI 

A  Na  tomto  Místě  s  ni 
Se  Koczar  Zwratil 

GMENOWaNA   PAK  sLe 
CZNA   JOHANA    TEN   DEN 

BohV  GEfT  poWoLan 

WIEKV   SWEHO   MÁGE 
17   LET. 

SOCHA  SV.  VALENTINA  nad  Strenicemi  blíže  nádraží  na 
rozcestí,  asi  5  ;;/  vysoká  na  hranolovém  podstavci  s  volutami  po  stra- 
nách, v  pastýřském  hávu  (rokokovém)  se  širákem  a  holí  v  ruce;  po  stra- 
nách ovce  a  volek;  slušná  práce  z  18.  stol.  Opravena  1.   1854. 

Střížovice. 

Na  vysokém  dřevěném  sloupu  pod  šindelovou  stříškou  ZVONEK 
jímž  se  klekání  zvoní,  vysoký  0"27  w,  v  průměru  031  w.  Pod  korunkou 
pásek  bohatého  dekoru  rostlinného,  na  plášti  reliéfy  sv.  Petra  a  Pavla, 
dole  na  okraji:  I  .  G  .  K  .  1674  (sic!).  Všechna  výprava  jako  v  blízkých 
Kojovicích;  patrně  měl  býti  i  týž  letopočet  1764  —  jak  i  jméno  zvonaře 
(y.    Georg  Kiihner)  dalším  jest  důkazem. 

Struhy. 

Sedláček  X.,  344;    SchallerlV.,    31;    So  mmer  II ,  32;    Kudrnáč,    Adresář  77. 

Na  TVRZI  ve  Struhách  připomínají  se  1.  1362—66  Vesel  a  Boník 
ze  Struh;  1.  1398  držel  ji  Všebor  z  Chrástu,  jehož  potomci  sluli  Stružští 
z  Chrástu.  Koncem  14.  věku  byly  Struhy  rozděleny:  při  dvoru  >novém« 
byla  tvrz,  při  »starém«  právo  podací  k  tamnímu  kostelu.  V  16.  věku  oba 
díly  byly  sloučeny  v  rukou  Mitrovských  z  Nemysle;  v  letech  1612 — 14 
Adam  Linhart  z  Nayenperka  trvale  je  spojil  s  Vlkavou. 

KOSTEL  sv.  PETRA  A  PAVLA,  filiální,  příslušný  ku  Vše- 
janům,  ve  vikariátu  Nymburském.  L.  1362  byl  farním:  po  smrti  plebána 
Václava  praesentován  tu  nový  farář  Matyáš  (Libri  conf.  I.  175);  farním 
zůstal  až  do  válek  husitských. 


381 

Nynější  kostel  1.  1650  uvádí  se  jako  vyhořelý,  znova  vystavěn  koncem 
17.  stol.  Podle  knihy  počtů  založené  1.  1765  pochází  nynější  vnitřní  zaří- 
zení z  2.  pol.  18.  stol.:  tak  1.  1773  dáno  kosmonoskému  řezbáři  a  truhláři 
za  nový  oltář  se  dvěma  sochami  116  zl.  a  za  anděle  na  vrch  10  zl. 
Nymburskému  malíři  za  nový  malovaný  obraz  sv.  Petra  a  Pavla  32  zl. 
Tesaři  od  dělání  kříže  na  ten  oltář  za  dva  dni  práce  30  kr.  Truhláři  od 
přestavění  dvou  malých   oltářů  2  zl. 

Kostel  stojí    na   návrší    uprostřed    vsi,    obklíčen   hřbitovní  zdí. 

Presbytář  jest  nižší  a  užší;  má  výšku  7  23;;/,  délku  730;;/.  Sklenut 
jest  křížově  bez  žeber.  Okna  velká,  půlkruhem  překlenutá,  vysoká  3  //;, 
široká  135;;/.  Jedno  v  závěru,  po  stranách  po  dvou;  na  straně  severní 
druhé  okno  zakryto  jest  sakristií. 

Vítězný  oblouk  nižší  (5"66  m),  okrouhlý,  markantně  odděluje 
presbytář  od  lodi;  průměr  jeho  světlosti  4  m. 

Kostel  jest  o  jedné  lodi,  která  jest  bíle  uvnitř  i  venku  omítnuta 
a  beze  vší  úpravy.  Délky  má  12  ;;/,  šířky  6  ;;/,  výšky  7"45  ;;/.  Základní  tvar 
její  půdorysu  jest  čtverec,  jehož  strana  měří  6  ;;/.  Sklenuta  jest  křížově 
jako  presbytář.  Skládá  se  ze  dvou  čtvercových  tvavée.  Do  každého  pro- 
lomeno ve  zdi  po  oknu  na  straně  jižní  i  severní,  tudíž  celkem   čtyři  okna. 

Věž  čtyřhranná,*)  zděná,  vysoká  až  ku  římse  střechové  15*65  w. 
Pod  ní  širokým,  půlkruhem  sklenutým  obloukem  přichází  se  ku  kobce  kří- 
žově sklenuté  a  ku  dveřím  kostelním.  Nahoře  věže  na  třech  stranách  okna 
podoby  stejné  jako  v  lodi.  Na  věži  střecha  jehlancová.  krytá  taškami, 
s  křížem  dvouramenným. 

Oltář  hlavní  barokový,  ze  dřeva  řezaný;  sloupy  vrtulové  s  jón- 
skými hlavicemi  nesou  kládí;  mezi  nimi  obraz  loučení  sv.  Petra  a  Pavla, 
v  rámu,  nahoře  barokově  zprohýbaném.  V  nástavci  boží  oko.  Po  stranách 
sochy  sv.  Václava  a  sv.  Víta. 

Oltář  na  pravé  straně  ze  dřeva  řezaný;  čtyři  sloupy  kanelované 
s  jónskými  patkami  i  hlavicemi  uzavírají  kapličku,  v  níž  na  dřevě  nama- 
lován jest  obraz  Navštívení  Panny  Marie;  práce  dosti  slušná  z  konce 
17.  věku,  zvýší  0'64  ;;/,  zšíří  0*40  m. 

Pod   obrazem   čte  se: 

Bey  Regirvng  Des  Hoch  vnd  |    Der  Hoch  vnd  Wohl 
woHL  Geborhnen  Herrn  Herrn  gebohrner  Fraven 

Carol  Ferdinand  des  H.  Róm.  Fraven  Maria  Elisa 

Reichs  Grafen  von  Waldstein  beth  Grafin  von 


*)  o  ní  tužkou  za  oltářem  jest  poznamenáno:  L.  1S26  jako  učedník  jsem  na 
tomto  chrámě  při  opravě  piracoval,  v  kterém  čase  krásná  věž,  která  ještě  stát  mohla, 
se  rozbořila  a  tato  »vodárna*  pod  správou  Šmída  derektora  a  Sedláčka  tesaře  zřídila, 
při  čemž  se  celý  kostel  opravoval.  V  roce  1847  kleště  železný  se  dávaly  (jimiž  jest 
zdivo  chrámu  dvakráte  staženo),  při  čemž  se  bílil;  jako  mistr  jsem  pracoval.  Byl  to 
zlý  rok    korec  žita  stál  28  zl.  7a7i  Sameš,  stavitel. 


382 


Waldstein  Gebohrne 
Gráfin  von  Har 

RACH   FRAVEN    ave 
MiJNCHEN   GRATZ 
SWIGAN    .   LAVTZIN 

Gross  Avgest  vnd 
Benssen. 


HeRR   AVF  SWlGAN    MVNICHEN   GRATZ 

Lavtzin  Bensen  vnd  Gros  Av 
GEST  Der  Róm.  Kay.  May.  Wyrck 
LiCHEN  Cammerer  Vnd  Reichs 
hofrath  wie  avch  Ihro  May: 
der  verwttirten  róm 
KÁVSSERIN  Obrister  Stal 

MEISTER  Erb. 

Erb. 

Oltář  po  levé  straně,  dřevěný,  s  obrazem  Matky  Boží  a  dole 
na  způsob  tabernaklu  zasklená  skřínka  se  soškou  Panny  Marie; 
práce  neumělá.  Po  stranách  obou  oltářů  akanthové  rozviliny.  Pol.  18.  stol. 

Kazatelna  pětiboká,  zdobená  akanthem ;  na  střeše  Kristus.  Pol.  18,  st. 

Monstrance  051  ;;/,  práce  tepaná,  pozlacená.  Na  nodu  čte  se: 
Von  M.  J.  Furstin  v.   Thurn-Taxis  geb.  Gr.  Eltz  fůr  Struch   1853. 

Kalich  pozlacený,  novější,  0'20  ?;?. 

Missale  romano-bohemicum  .  .  .  Pragae  Typis  Archiepiscopalis  se- 
minarii  in  Aula  Regia  per  Guilieímum  Knauff  anno  MDCXC.  K  tomu  jako 
allegat  jest  přivázáno  Commun  .  .  sanctorum  .  .  Litomericii  Typis  Francisci 
Caroli  Laube. 

Zvony.  1.  Mezi  dvěma  pásky  pricqueyovských  rozvilin  podél  hor- 
ního okraje  otočen  jest  nápis: 

ANNO  1682  IST  DIE  GLOGKE  GZVR  EHREX  VNSEREN  HERR  GOTT 
U:  HEILIGEN  PETRO  V  PAVLO  GEGOSSEN. 

Pod  nápisem  ověšeny  jsou  hlavičky  pricqueyovské.  Plášť  zvonu  roz- 
vržen jest  na  čtyři  části:  1.  Na  vých.  straně  vyobrazen  sv.  Pavel  se  znakem 
Pricqueyovým  (I.  P.  a  zvonek),  2.  na  západní  straně  sv.  Petr,  3.  na  jižní 
v  tabulce  umístěn  nápis: 

I).  WENGESLAVS  GHRISTO.  STIEPA 

NOWSKI  TVNG  TEMP:  CVRATVS  VSGHEJANENSIS  . 

H:   MARTIN  GEORG  DERON.  HAVBTMAN. 

Na  severní  straně  (4.)  v  rámci : 

BEY  OBRIK  :  REG  :  DES  HOGH.  V  : 

WOIILGEBOHR  :  H  :  H  :  CARL  FERD  : 

DES  H  :  R  :  R.  GRAFEN.   VON  WALDSTEIN 

H  :  AVF  SWIGAN  LAVTSGHIN,  NEUSGHLOS 

V  :  ROH  :  LEIPE  RI  :  DES  GULDEN  FLUS 

R  :  K  :  M  :  WIRKL  :  GEHEIMEN  RATH;   CAMER 

EHN,  V  :  DER  VERVVIT  :  R  :  K  :  ORR  :  HOFMEISTERN 

Erb. 

Výška  0-64  w,  průměr  080  ;;/. 


383 

2.  Zvon  prostřední.  Kolem  hořejšího  okraje  ovinut  vlys  rozvihnový. 
Pod  ním  obraz  Matky  Boží  s  děťátkem  a  ještě  níže  nápis: 

PÉČÍ   W:   PÁNA   FARÁŘE   ANTONÍNA    REJCHARDA, 

S   NÁKLADEM   STRVSKÝCH   OSADNÍKY   A   GEGICH   DOBRODINCŮ 

BYL  TENTO  ZWON   DNE    13     ČERVENCE  1822   W   PRAZE 

OD   PANA   KARLA   BELLMANA   ZWONAŘE  PřlELITÝ. 

Výška  zvonu  047  w,   průměr  O  64  ;//. 

3.  Malý  zvonek  s  obrazem  sv.  Jana  Nepomuckého.  Výška  023  vi, 
průměr  030  m.  Poč.   19.  stol. 

U  sihiice  k  Vlkavě  stojí  HOSPODA,  bývalý  mlýn;  kamenné  sta- 
vení, přízemek  vysoký,  v  jehož  štítu  spatřuje  se  ve  štukovém  rámu  hiero- 
gram  IHS  a  letopočet  1690,  ovinutý  kolem  větévkovým  dekorem.  Na  vrchu 
gotické  lilie. 


Sukorady 


mívaly  před  lety  DVĚ  TVRZE:  první  stála  u  cesty  do  Matrovic  na  vý- 
chodní straně  vesnice;  tvrz  vodní,  kde  sbíhají  se  strouhy  od  Matrovic 
a  Bechové.  Dosud  zachovala  se  část  vodních  příkopů,  dubový  trám  v  po- 
toce;  při  kopání  přichází  se  na  zlomky  různých  předmětů,  zámky  a  j. 
Tvrz  tato  zašla  v  letech  1519 — 1549.  Ještě  1.  1440  jmenuje  se  v  držení 
jejím  Lapáček,  též  Lapačka  ze  Sukorad. 

Druhá  tvrz  stávala  proti  staré  hospodě,  kde  jest  nyní  selský  statek. 
Tohoto  gruntu  nabyl  Lapačka  koupí  od  Kateřiny  z  Kosořic  1457.  —  Týž 
maje  v  držení  Březno,  přenesl  tam  sídlo  své;  obě  tvrze  zašly,  1.  1543  už 
ani  jako  pusté  se  neuvádějí. 

Na  návsi  na  vysokém  dřevěném  sloupu  pod  stříškou  ZVONEK, 
mající  průměr  0"33  m,  výšku  0"25  iii.  Podél  vrchního  lemu  ovinut  pásek 
rozvilinový.  Na  plášti:  sv.  Václav;  nápis:  Tento  zvonek  byl  zřízen  ná- 
kladem obce  Sukoradské  2.  ledna  1750;  reliéf  ukřižovaného  Krista;  nápis: 
Znovuzřízen  v  listopadu  1899.  Ulil  Arnošt  Diepolt  v   Praze. 

Uprostřed  návsi  stojí  SOCHA  SV.  VÁCLAVA,  pískovcová,  320 ;;/ 
vysoká,  otočená  čtyřstrannou  balustrádou  z  kamenných  sloupů.  Socha 
spočívá  na  hranolovém  stylobatu  s  volutami  po  stranách;  na  průčelní  straně 
ve  výplni  reliéf  sv.  Vojtěcha,  nad  ním  v  římse  letopočet  1780.  Nad  tím 
súžený  podstavec  bohatě  profilovaný  a  na  něm  socha  světcova,  oštafírovaná. 

Na  zadní  straně  čte  se: 

Ke  czti  a  chwale 

Bozi 

geft  wizdwizena 

nákladem  Obcze 

zdegffy. 
Obnoveno  1899. 


384 

U  silnice  na  rozcestí  k  Husí  Lhotě  KAMENNÝ  KŘÍŽ,  35  m  vy- 
soký, pískovcový.  Hranolový  stylobat  s  volutami  po  stranách;  na  průčelní 
straně  ve  výplni  reliéf  Matky  Boží  Bolestné  a  pod  ní  letopočet  1712.  Na 
stylobatu  podstavec  zúžený,  hojně  profilovaný  a  na  něm  zasazen  kříž 
s  rameny  ukončenými  trojlístkem.    Na  kříži    plechový,    pozlacený  Kristus 


Tuřice, 


ves  nad  Jizerou  na  bývalém  panství  brandýském,  jejíž  jméno  pověst  od- 
vozuje od  Tyra,  jednoho  z  vrahů  sv.  Václava.  Na  návsi  ZVONEK  Ave 
Maria,  vysoký  0'27  w,  v  průměru  0'35  ;;/.  Kolem  koruny  ovinut  jest  páskem 
rozvilinovým,  plechovým,  applikovaným;  na  plášti  reliéfy  sv.  Maří  Majda- 
leny  a  sv.   Jana   Nep.   Dole   při  okraji:  BiF"   I.  W.  K.   1801. 

Podle  Adressáře,  str.  86,  bývala  zde  před  časy  TVRZ,  1-  1354  jme- 
nuje se    Jošt    z  Tuřic    při  osazení   fary  v  Předměřicích    (Lib.  conf.   I.   14j. 

Týnec, 

obecně  Tejnec,  Týnice. 
Sedláček  X.  341    —  Sládeček,  Paměti  o  Dobrovici  423  —  428.—  Sommer  II.  41. 

Na  samém  okraji  jižním  výšiny  Chlumské  rozkládá  se  vesnička  se 
dvorem  popliižním  a  kostelem,  jenž  dominuje  dobrovickému  okolí.  Při 
dvoře  tomto  stávala  TVRZ,  jež  v  16.  stol.  znova  byla  vystavěna;  neza- 
chovalo se  z  ní  ničeho,  ani  z  bývalé  fary  johannitského   řádu. 

KOSTEL  v  Týnci,  nyní  sv.  Anně  posvěcený,  dříve  sv.  Janu  Křt , 
filiální,  připomíná  se  poprvé  1.  1255:  toho  léta  Hostilka  na  Březně  daro- 
vala jej  křižovníkům  svatojanským  v  Ml.  Boleslavi,  kteří  sem  kněze  podá- 
vali. Po  válkách  husitských  spravovali  kostel  zdejší  kněží  evangeličtí:  Heník 
z  Valdštejna  dosadil  sem  Vavřince  Šubarta  od  sv.  Jana  v  Ml.  Boleslavi, 
kněze  luteránského.  V  době  katolické,  po  reformaci,  zůstal  filiálním  a  při- 
padl ku  Dobrovici.  Nynější  kostel  vystavěn  1.  1725  od  Eleonory  hr.  Vald- 
štejnské, paní  na  Dobrovici. 

> Počet  záduší  Tejneckého*  od  léta  1684  vypravuje,  že  ještě  1.  1684 
ano  1770  podáváno  bylo  v  tomto  kostele  pod  obojí.  L.  1697  posláno 
do  konsistoře  za  dovolení  ku  stavbě  nového  kostela.  Léta  1711 
dělána  nová  kostnice,  1  1817  předsevzaty  větší  opravy:  dánoť  za  práci 
zednickou  720  zl.,  sklenáři  427  zl.,  tesaři  299  zl. 

Kostel  tento  jest  stavba  baroková,  orientovaná. 

Půdorysem  stavby  chrámové  jest  kříž,  v  jehož  západním  konci  stojí 
věž,  pojatá  do  stavby.  Patero  podvojných  oken  propouští  světlo.  Nad 
lodí    pne  se   placka    při  zdích    kruhovými  oblouky  opíraná;    závěrek   její 


385 


zdobí  obraz  Nejsv.  Trojice.  Podpěrné  tyto  oblouky  vycházejí  z  pi- 
lastrů  ořímsovaných,  v  rozích  umístěných.  Nad  presbytářem 
pne  se  táž  klenba,  ale  není  tu   podpěrných  pásů. 

L.   1773  postavena  nynější  sakristie  na  straně  jižní. 

Dolejší  prostora  věže  představuje  sinec  chrámový,  nad  ním 
pne  se  kruchta,  jež  s[)OČívá  na  dvou  sloupích  čtyřhranných;  oblouky 
jsou  segmentové.  Střecha  kostela  mansardová,  na  ní  věž  sanktusová. 

Hlavní  oltář  (z  první  pol.  18.  stol.).  Dva  okrouhlé  dřevěné 
sloupy  s  korintskými  hlavicemi  nesou  kládí.  Do  něho  zasazen  obraz 
sv.  Anny,  jež  v  knize  čte,  velmi  slušný,  jenž  byl  sem  přenesen 
1.  1839  ze  zámecké  kaple  v  Dobrovici,  když  byla  zrušena;  ze  17.  st. 
Nahoře  do  nástavku  zasazený  1.  1735  obraz  Nejsv.  Trojice  maloval 
neznámý  malíř  pražský,  jemuž  za  tuto  práci  dáno  45  zl.  dle  smlouvy 
se  stavitelem    Ka7ikon,   jenž    byl    asi  tvůrcem    tohoto    kostelíka.     Po 


Obr.  318.  Týnec.  Kostel.    Článek   vlysu  Petra  zvonaře. 

stranách  oltáře  stojí  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Jana  Nep.  Svícny 
na  oltáři  počtem  šest:  dva  z  nich,  po  obou  stranách  tabernakula, 
0  40  m  vys ,  zdobené  drobnými  rozvilinami  a  se  značkami  M.  D. 
a  C.  D.  v  oválových  štítcích,  z  1.  1725  ;  další  dva  034  ;//  vys.,  se 
srdcovými  štítky,  s  letopočtem  1698  a  značkou  W.  H..  s  ozdobou 
květinovou ;  oba  krajní  O  34  ;«  vys. 

Postranní  oltáře:  v  právo  s  obrazem  sv.  Antonína 
Paduanského,  jenž  sem  byl  přenesen  z  Dobrovice  I.  1741; 
konec  17.  stol.  Po  levé  straně  Umučení  Páně,  postavený  1.  1824, 
vesměs  v  podobě  soch. 

Kazatelna  bez  ozdob  a   bez  řezby,  z  1.    1742. 

Obraz  sv.  Jana  Křtitele  byl  sem  přenesen  kolem  1.  1735 
z  Dobrovice  a  stával  na  druhém  oltáři;  dílo  mistrovské.  Obraz 
sv.  Františka  Seraf.,  v  bohatém  rámci  řezaném,  stával  dříve  na 
hlavním  oltáři,  jejž  1.  1735  maloval  neznámý  malíř;  zavěšen  jest  na 
zdi  v  levo,  kde  dříve  býval  vedlejší  vchod  do  kostela,  jenž  byl  tehdy 
1.   1735  zazděn. 

Mimo  tyto  zachovaly  se  tu  obrazy  sv.  Maří  Majdaleny  a 
sv.  Františka  Borgiáše. 

Soupis  památek  hist,  a  uměl.  Pol.  okres  Ml. -Boleslavský.  25 


UJ 

O 

_1 
co 


Q 


< 

X 

LJ 


O 

X 

LJ 
OD 

03 


X 
> 

O 

CD 


a. 

LJ 


X 

o 
< 

řvi 
O 
LJ 


386 


B 

3 


Jo 


''O 


a 


=3 


L.  1737  zakoupen  pro  Týnec  positiv  od  varhaníka  z  Vrch- 
labí za  50  zl. 

Zvony.  Na  kamenné  věži  visí  dva  zvony  skoro  stejně 
velké,   různého  však  stáří;  třetí  malý  v  sanktuse. 

1.  Největší  m.á  výšky  0"88  m,  prfiměru  TO?  ///.  Kolem  ho- 
řejšího okraje  nápis  renaissanční :  SLIT  GEST  KE  CZTIl  A 
KCHAWALE  PANV  BOVHV  WSSEMOHVCZIMV  LETHA  PA- 
NIE  MDLV  (Facsimile  obr.  317.)  —  Schází  jen  dodatek:  skrze 
Pct7-a,  zvonaře  boleslavského,  z  jehož  rukou  vyšel.  Nápis  spočívá 
na  pěkně  komponovaném  vlysu  květinovém  (Facsinnle  obr.  318.) 
Uprostřed  pláště  na  jedné  straně  erb  pána  z  Krajku,  patrona,  na 
druhé   pak  v  kartuši   nápis: 


TENTO  ZWON   GEST   SLIT   LET 
HA   155V*)   ZA    PANOWANI    VR 
OZENEHO    PANA    PANA    ARN 
OSSTA    KRAGIRZE   ZKRAYKOV 
AN  .  MLADÉM   gOLESLAWI 
S   POMOCY   GEHO   MILOSTI 


2.  Druhý,  menší  zvon,  má  výšky  0'72  vi,  průměru  0'94  m 
Kolem   hořejšího  lemu  nápis  gotický  (facsimile  obr.  319). 

Třetí  zvon  byl  prý  dle  Sládečkových  Pamětí  slit  od  Prie 
queyc  v  Ml.  Boleslavi  a  měl  legendu:  »Sit  nomen  domini  bene- 
dictum  in  seculum<  —  jako  se  čte  na  Pricqueyově  zvonu 
v  Dobrovici.  Než  takových  věcí  jsem  tu  nenašel,  ale  na  zvonku 
v  sanktuse  nápis:  S.  FLORIANE  ORA  PRO  NOBIS  1727.  Pod 
ním  reliéf  sv.  Floriána.  Patrně,  že  byl  přelit  od  Pricqueyova 
syna  Mikuláše  léta  výše  jmenovaného  1727.  Výšky  má  0*21  /;/, 
průměru  0"23  vi. 

r 

Úhelnice  t^ž  Ouhelnice. 

Ves  v  lesích,  která  měla  svou  vlastní  někdy  TVRZ: 
1.  1440  na  sjezdu  v  Nymburce  jmenuje  se  též  Vršek  z  Úhel- 
nice.    Od    I.    1525    připadla    s    Volenovicemi    ku    statku    města 


*)  Číslice  5  jsou  v  originálu  obráceny. 


387 

Ml.    Boleslava.     Na    tento    rod    upomínají    dva    rybníky:     Dělení    a    Hoř. 
Vrškovský,  nyní  lesem  zarostlé,    nad   Hu.sí  Lhotou, 

Uprostřed  vesnice  na  vysokém  sloupu  dřevěném,  pod  stříškou  ZVO- 
NEK, nepřístupný.  Kolem  hořejšího  kraje  pásek  rozvilinový,  na  plášti 
reliéf  sv.  Donáta,  klečícího,  pod  ním:  S.  DONATVS;  na  straně  protější, 
západní,  reliéf  sv.  Vojtěcha  a  pod  ním  :  1  :  W  :  K  :  1795  {^Johannn  Wenzel 
Kuhner). 

Újezdec  viz  Oujezdec. 

Valy  v.z  Volenovice. 

Vinaříce. 

Sedláček,  X.  338.  —  Sládeček,  Dobrovice  365.  —  Čechy  XII.  432. 

Vinaříce,  »Nový  Valdštýn*,  kterýž  název  se  neujal,  vypínají  se  na 
jižním  okraji  velebného  Chlumu  a  vévodí  kraji  dobrovickému. 

Byla  to  prastará  država  pánů  z  Chlumu;  připomínají  se  již  v  první 
pol.  13.  stol.  L.  1320  na  TVRZI  vinařické  seděl  Byčen  z  Vinaříc.  Od 
pánů  z  Klinštejna  v  15.  věku  vystavěn  zámek.  Od  1.  1517  drželi  je 
Cetenští  z  Četně,  kteří  jich  1.  1623  konfiskací  pozbyli.  Adam  z  Valdštejna 
zámek  přestavěl  (kolem  1.  1638),  jak  se  dosud  zachoval  —  nese  tudíž  ráz 
17.  století  —  a  nazval  jej  Nový  Valdštejn.  Postavil  jej  na  vysoké  terase. 
o  dvou  patrech,  se  dvěma  věžemi  v  rozích  a  šindelovou  střechou. 

Při  zámku  jest  panský  d  v  ů  r,  moderní.  Adaptace  z  osmnáctého 
století;  tak  přistavěno  bylo  severní  křídlo  během  18.  stol.,  jakožto  konírna, 
v  přízemí,  s  malými  okny  obdélníkovými  a  barokním  štítkem  na  severním 
průčelí. 

ZÁMEK  jest  budova  dvoupatrová,  z  pískovcových  kvádříků  a  cihel 
kolem  1.  1650  vystavěná,  podélná,  krytá  moderní  valbou,  věže  stanovou, 
v  průčelí  v  rozích  se  dvěma  rondelly  osmihrannými.  (Obr.  320.)  Stěn\ 
JSOU  hladké,  členěné  podélnými  lisenami  a  pilastry  bez  hlavice;  okna  mají 
pískovcové  opažení,  v  přízemí  s  vyloženou  římsou  nadpražní,  v  patrech 
jen  s  chambranou. 

Vnitřek.  Okna  a  dvéře  moderní,  klenutí  valené  s  lunetami  nebo  kří- 
žové bez  žeber;  v  pokoji  na  východě  klenba  valená  se  štukovými  žebry 
oválovými,  na  jichž  průsečnících  rosety  plastické,  jmenovitě  bohaté  na 
prostředním.  Zebra  zabíhají  do  rohů,  na  stěnách  jsou  oble  natažena. 

Portálky  s  pískovcovým  opažením,  nad  nimi  rovné  římsy. 

Rondelly  jsou  v  přízemí  uvnitř  kulaté,  sklenuté  kopulí.  Do  pater 
vede  stočené  schodiště,  vyzděné  kolem  dutého  válce  na  elipsovitém  základě. 

25* 


388 


Stropy  v  prvním  i  druhém  patře  povalové.  V  druhém  poschodí 
krb  s  pískovcovým  rámem  a  se  zbytky  maleb  na  stěně:  rozviliny  ba-, 
rokně  stylisované  ze  druhé  pol.   17.  stol. 

Druhé  poschodí  zpustlé. 

Zámek  nemá  portálu,  jen  prostými  novými  dveřmi  se  do  něho  vchází, 
do  místností,  které  slouží  za  byty  panským  úředníkům  a  zřízencům.  Pří- 
stup do  zámku  jest  panským  dvorem,  branou,  při  níž  stojí  hospodářské 
stavení  (býv.  ovčín),  se  štítem  obráceným  ku  vsi,  jenž  nasvědčuje  17.  stol. 


Obr.  320.    Vinaříce.    Zámek.    Pohled  se  strany  jižni 


Na  návsi  stojí  KAPLIČKA  vystavěná  1.  1840,  obnovená  1.  1901. 
V  ní  jest  soška  P.  Marie,  obrazy  Zvěstování  Panny  Marie,  Nejsv.  Trojice 
a  sv.  Václava.  Na  kapličce  zvonek  v  průměru  022  w,  vysoký  022  w, 
z  téže  doby. 

Vinec  chybně  Podvinec. 

J.  E.  Vocel,  Grundziige  der  bohm.  Akerthumskunde  (1845);  týž:  Kunstarch.  Berel  . 
Bóhmens:  týž  v  Akademii  nauk  1852.  —  Ferd.  Mikovec,  Starožitnosti  II.  178.  — 
P.  Ferd  Leh  ne  r  v  Methodu  XVII.  a  Děj.  umění  nár.  Č.  —  Ad.  Pečenka  ve  druhé 
zprávě  Společnosti  přátel  starožitností.  —  B.  Grueber  ve  zprávách  c.  k.  centrální 
kom.  pro  zachování  histor.  památek  1856;  týž:  Die  Kunst  des  Mittelalters  in  Bohmen. 

—  Arch.  Pam.  II.  123.  —  V.  Kugler,  Die  Geschichte  der  Baukunst,  Stuttgart  1858, 
II.  546.  —  A.   Mu  Her,    Kartě    der   mittelalterlichen   Kirchenarchitektur  Deutschlands. 

—  Dr.  Jos.  Neuwirth,  Geschichte  der  bilden.  Kúnste  in  Bohmen.  —  Jindř.  Ottc 
Handbuch   der   christl.    Kunstarchaeologie   des   deutschen   Mittelalters.  —  Schnaase, 

Geschichte  der  bildenden  Kúnste. 

O  praehistorickém  nalezišti  ve  Vinci  Arch.  Pam.  XV.  687. 

Vinec,  ves  nad  Jizerou,  3  km  jihoz.  od  Ml.  Boleslavi  vzdálená,  se 
starožitným    KOSTELÍKEM   SV.  MIKULÁŠE,  jenž  nazývá  se  obecně 


389 


Obr.  321.    Vinec.    Kostel  sv.   Mikuláše.    Strana  severní. 


»vinecká  kaple*,    filiální,    příslušný  farní  správou  k  MI.   Boleslavi,   ale  pod 
patronát  dobrovický 

Připomíná  se  již  ve  12.  stol.  mezi  farními  kostely  děkanátu  kamene- 
ckého;  dle  knih  konfirmačních  1.  1354  po  smrti  plebana  Martina  od  Zdi- 
slava  ze  Zvířetic  podán  jest  kněz  Hanek.  Ještě  1.  1425  podán  do  Vincc 
kněz  Václav,  z  řádu  svatojanského,  jenž  v  kostelíku  tom  církevní  správu 
vykonával  za  válek  husitských.  Od  té  doby  jest  filiálním. 

Je  to  orientovaná  budova  románská  z  r.  1165,  jak  hlásá  letopočet 
pod  triumfálním  obloukem  (v  právo),  v  novější  době  i  do  okna  v  presbytáři 
vpravený.  Opravován  byl  v  letech  1564,  1697,  1722  a  1886;  všechny  tyto 
opravy  byly  podřízeného  způsobu,  aniž  setřely  jeho  původní  ráz;  po  opravě 


dUjLo 


uy 


390 


1.  1697  byl  znova  vysvěcen,  při  poslední  1.  1886  byly  i  základy  podchyceny. 
Práce  tyto  dle  návrhu  a  pod  egidou  inž.  Pečenky  prováděl  boleslavský 
stavitel  Josef  Mráz. 

Kostelík  rozměrů  skrovných,  skládající  se  z  lodi  do  čtverce  založené, 
5  69  rn  dlouhého,  530  m  širokého,  a  kněžiště  3  60  m  dlouhého,  s  nímž  činí 
celá  délka  stavby  10'80  ;;/.  (Obr.  322.)  Kryt  jest  jehlanem  komolým, 
šindelovým,  na  na  němž  věžička  se  střechou  stanovou   a  bání.  (Obr.   321.) 


M O 


3íE. 


^t^i-^H H 


Obr.  322.    Vinec.    Koslel  sv.  Mikuláš;.    Půdorys. 


Zdivo  jest  nejsilnější  na  jižní  straně  lodi,  v  němž  jest  schodiště 
1"72  ;;/,  na  straně  západní  a  severní  145  ;//;  v  presbytáři  na  východní 
straně  1-35  m,  ostatně  110  m.  (Obr.  322.)  Vystavěn  jest  z  pískovcových 
kvadriku,  tesaných,  vrstvených  a  vázaných.  Dole  otočen  jest  soklem, 
v  presbytáři  vyšším  nežli  v  lodi  —  pro  větší  svah  terrainu  na  stráni  k  Jizeře. 

Presbytář.  Na  nárožích  stojí  oblé  příporné  sloupky  (4).  (Obr.  323.) 
Jich  patku  tvoří  sokl  kolem  se   vinoucí,  jen  že  spodní  deska  jest  rozšířena 


391 

a  přidány  nárožníky  ve  způsobe  zvířecích  drápků.  Dřík  jest  oblý,  polokruhový, 
hladký,  hlavice  nad  prstencem  krychlová,  jejíž  plochy  jsou  ozdobeny  reliéf- 
ními ornamenty  z  palmet,  roset,  řeménkových  motivů.  Mezi  sloupy  stčny 
jsou  hladké,  jen  po  krajích  táhnou  se  lišeny,  profilované  žlábkcm  a  pravo- 
úhlými ústupky  a  spojené  nahoře  vlysem  obloučkovým.  (Obr.  324.) 
Nad  tímto  podřímsovím  táhne  se  zubořez,  i  kolem  hlavic  sloupů  se 
oblomující;  nad  ním  římsa,   profilovaná  oblounem,  s  palmetovým  vlysem 


Obr.  323.  Vinec.  Kostel  sv.  Mikuláše.  Presbytář  od  východu. 


(Tento  zubořez  i  římsa  prodlužují  se  i  na  východní  straně  lodi,  připojujíce 
se  tam  k  nárožní  lodní  lišené.)  Okna  (3)  ve  zdi  jižní,  východní  i  severní, 
půlkruhová,  špaletovaná,  jichž  ostční  má  profil:  ústupek,  šikmá  špaleta 
úzká,  ústupek  široký,  do  rohu  vstaven  obloun  :  vnější  arkáda  profilována 
dvěma  ústupky,   dělenými   plochým  žlábkem. 

L  o  ď,  čtyřstranná,  s  lisenami  na  nárožích  a  uprostřed  stěn,  kteréž 
již  zvenku  ukazuji  vnitřní  rozdělení  chrámu:  na  loď  a  emporu.  (Obr.  321.) 
Kolem  nich  se  sokl  oblomuje.  Podřímsoví  a  římsa  se  neuchovaly,  stopy 
jich  na  severní  straně  se  spatřují.  Stěna  západní  jest  hladká,  bez  otvorů. 
Stěna  jižní:  v  pravé  polovici  okno  do  lodi  úzké,  polokruhové,  s  tímto 
ostěním:  ústupek,  špaleta  šikmá,  ústupek,  vnější  archivolta  profilovaná 
žlábkcm  mezi  dvěma  ústupky.  Jeho  výška  1'15  w,  šířka  ve  světlosti  020  w, 


392 

špaleta  vnější  1  m.  (Obr.  325.)  V  levé  polovici  otvory  do  schodiště:  níže 
otvor  kruhový  (obr.  326.)  s  hranou  skosenou,  na  níž  jsou  nasazeny  bobule; 
výše  okénko  podélné,  polokruhově  překlenuté,  špaletované,  rovněž  s  bobu- 
lemi po  hraně  archivolty.  (Obr.  326.)  Stěna  severní:  V  levé  polovici 
okno  do  lodi,  shodné  profilem  i  rozměry  s  obdobným  na  straně  jižní; 
v  pravé  polovici  bohatý  portál  (obr.  327.,  331.),  nad  ním  lišeny  spojeny 
jsou  obloučkovým  římsovím,  nad  ním  zubořezem  a  ještě  výše  dekorativní' 
římsou,    která    ukončena  jest    po  stranách  dvěma  maskami    a  ozdobena. 


|!lll|ini| 


3£)cnu 


Obr.  324.    Vinec.    Kostel  sv.  Mikuláše.    Římsa  s  palmetovým  vlysem,   zubořez,  obloučkový  vlys, 
hlavice  nárožních  připor  na  kněžišti. 


řadou  obloučků  s  palmetami  (v  reliéfu).  Nad  touto  římsou  proraženo 
okno  (obr.  328.),  vedoucí  na  emporu  s  profilovaným  ostěním  :  oblounein, 
žlábkem  a  několika  ústupky.  Uvnitř  růžice  s  kružbou:  gotický  čtyrlist 
pruhový. 

Portál  (obr.  321.,  327.,  331.)  už  zmíněný  jest  bohatě  vypraven,  s  ostěním 
mnohonásobně  profilovaným,  vystupujícím  z  líce  stěny.  Světlost  otvoru  do 
výšky  2'05  ?;/,  do  šířky  082;;/;  otvor  tento  jest  podoby  čtyrstranné.  Ostění 
o  dvou  pravoúhlých  ústupcích,  nároží  ústupků  profilováno  žlábky  a  oblou- 
nem.  Do  koutů  ústupků  vpraveny  polosloupy  s  hladkými  dříky  a  krychlovými 
hlavicemi,  jichž  plochy  jsou  zdobeny  palmetami,  řeménky  a  řadami  hrubě 
tesaných  lístků  jazykových,   nad  sebou  seřazených.   Ústupky  i  sloupy  mají 


! 


Obr.  325.    Vinec.    Kostel  sv.  Mikuláše.    Řei  podélný. 


394 


společný  sokl,  na  rozích  pak  nárožníky  mušlové.  Nad  celou  soustavou 
touto  táhne  se  římsa  náběžníková,  bohatě  oblomovaná,  o  třech  článcích 
(krycí  desce  a  dvou  oblounech).  Archivolty  polokruhové  odpovídají  dole 
ústupkům  a  sloupům:  nad  sloupy  jsou  oblé,  nad  ústupky  hranaté;  jich 
nároží  jest  stejné  profilováno.  Nad  portálem  tympanon  polokruhový, 
otočen  jest  známým  obloučkovým  vlysem  i^téhož  typu  jako  v  presbytáři) ; 
v  ploše  reliéf:  Kristus  na  kříži,  jemuž  se  koří  dvě  osoby  mužské.  Z  líce 
stěny  vystupuje  archivolta  hranolová  a  oblounová,  obě  neseny  párem 
pilířů  hranolových  a  párem  před  ně  postavených  sloupů.  Sokl  i  římsa 
náběžníková  prodlouženy    i    na  tyto  hranoly  a  sloupy.    Sloupky  tyto  mají 

ještě  patky:  desku,  attickou  patku  se  čtyřmi  mu- 
šlemi ;  dřík  vrtulovitě  rýhovaný,  hlavice  kalichová, 
obstoupená  čtyřmi  ptáky  (pávy  a  holubicemi)  s  roz- 
taženými křídly.  Celková  výška  portálu  4  ;;/,  šířka 
3-84  m. 

Vnitřek. 

Presbytář  uzavřen  třemi  stranami  osmi- 
úhelníka, jež  mají  šířku  1*25  —  TSO;;/,  vlastně  čtverec 
se  skosenými  rohy.  (Obr.  322.)  V  koutech  stojí 
pří  póry  (4),  s  patkami  attickými  na  desce,  s  nárož- 
níky, oblými  dříky  a  hlavicemi,  jež  tvoří  římsa  kolem 
obíhající,  téhož  složení  jako  římsa  náběžníková  na 
portálu.  Okna  téhož  ostění  jako  vnější.  Klenba: 
koncha  nepravidelná,  novější,  která  není  v  kon- 
struktivném spojení  s  příporami,  s  moderní  freskou 
(z  r.   1888).  Její  výška  óóO  m. 

Oblouk    triumfální    6'50  m    vysoký,    "^  m 
široký    a   1'05  m    silný,   polokruhový,    s  užší    archi- 
voltou   hranolovou    do    středu    vsazenou,    nesenou 
dvěma  polosloupky  o  týchž   patkách  a  dřících  jako 
u  ostatních,  jen  krychle  pod   patkou  jest  vyšší;   dřík 
ukončen  prstencem;   hlavice  krychlové  s  rohy  ubra- 
nými, jež  zdobí  reliéf   z   řeménkových  ornamentů.  (Obr,   329.)    Patky  jsou 
vysoké    0*355  ;/?,    široké    0"60;;/;   dříky    vys.  3  30?;/,    silné  0'37  ?«,    hlavice 
vysoké  032  ;//,  šir.  045  m.  Římsa  oblomuje  se  i  kolem  těchto  sloupků. 

Loď  dlouhá  655  m  (s  podruchtím),  široká  5"25  vi,  vysoká  do  stropu 
8"85  7)1,  podkruchtí  dlouhé  3'80  ?;/,  široké  5"30  vi,  vys.  3"65  w.  Jak  zvenčí  už 
naznačeno,  jest  rozdělena  lisenami  z  polovice  na  loď,  z  polovice  na  emporu 
s  podkruchiím.  (Obr.  321.,  322.).  Stěny  jsou  hladké.  Zdivo  ustupuje  na  straně 
severní  jednou,  na  jižní  pak,  kde  jest  schodiště  (ve  zdi),  dvakráte.  Pod 
stropem  povalovým  moderním  okna  s  týmž  profilem  ostění  jako  zvenku. 
(Obr.  325.)  —  Schodiště,  v  síle  jižní  zdi  a  osvětlené  dvěma  okny  od 
strany  jižní:  širokým  0  18  w,  vys.  045  in,  jedním  od  východu  O  12  m  širokým. 
18   schodů  vede  směrem  k  západu  na  emporu,  k  portálku  s  hladkou  archi- 


l^í^ 


Obr.  326.  Vinec.  Koste! 

sv.  Mikuláše.  Okno  a  okrouhlý 

otvor  do  schodiště. 


395 


voltou  —  odtud  schodiště  přechází  do  zdi  západní  a  poněkud  se  zužujíc 
po  21  schodech  vede  na  půdu  a  na  věž.  I  zdivo  schodiště  jest  z  pískovcových 
kvádříků,  strop  jeho  vrstven  stupiíovitě  kvádry. 

Uprostřed  lodi  stojí  mohutný  pilíř  čtyrboký  (obr.  322,  330.),  jehož 
půdorys  měří   1'35  m  X  Í05m,  s  rohy  skosenými,  soklem  a  římsou   profilo- 


Obr.  327.    Vinec.   Kostel  sv.  Mikuláše.    Portál. 


vanou  (články  jako  na  portálu).  Na  pilíř  jsou  sklenuty  dva  [)o  1  o  k  r  u  h  o  v  é 
oblouky  zvýší  2SS  m,  zšíří  r70  — 1*80  ?;/,  nesené  u  stěn  severní  a  jižní 
p  o  1  o  p  i  1  í  ř  i,  vysokými  210  m,  šir.  1'35  w,  plochými,  se  stejnými  sokly 
a  římsou.  Hranolové  jejich  archivolty  jsou  neseny  na  onom  pilíři  středním 
konsolami  a  na  přízedních  polopilířích  polosloupy  s  patkami  (jako  v  pres- 
bytáři) a  hlavicemi  krychlovými,  ubranými,  s  prstencem  a  ozdobou  palme- 
tovou a  řeménkovou.  (Obr.  329.) 


3  Stí 


Obr.  328.    Vinec.    Kostel  sv.  Mikuláše. 
Kružba  a  řez  okna  nad  portálem. 


Obr.  329.  Vinec.  Kostel  sv.  Mikuláše.  Hlavice  a  patky  připer. 
A  na  triumfálním  oblouku:  a  v  levo,  i>  v  právo;  £  pod  emporou  :  a   v   levo,   ž>  v  právo. 


39: 


P  o  d  k  r  u  c  h  t  í  zabírá  vetší  polovici  lodi :  5"3()  m  šíř.,  2*50  m  (i  s  plochou 
pod  oblouky  380  ;;/)  dlouhé;  sklenuto  jest  dvěma  kříži  bez  žeber,  s  ostře 
vyznačenými  hranami,  jež  jsou  děleny  pásem  0"50  ;;/  širokým,  opřeným 
o  konsolu,  na  zdi  západní  o  pilíř  plochý  s  patkou  a  římsou  jako  na  portále. 


Obr.  330.   Vinec.   Kostel  sv.  Mikuláše.  Řez  příčný  emporou  á  hlavním  port.ilem. 


V  rozích  cípy  kříže  vybíhají  ostře.  Stěny  jeho  jsou  hladké:  do  stěny 
severní  vyražen  portál,  sklenutý  uvnitř  plochým  obloukem.  Na  dvéřích 
barokní  zámek,  vedle  zazděná  pískovcová  kropénka  renaissanční. 

Na  obloucích  těchto   a  pilíři    středním  zbudována    jest    zeď  dělící 
emporu  od  lodi.  (Obr.  330.,  331.)  Jest  prolomena  ve  středu  otvorem  s  pólo- 


398 

kruhovým  obloukem,  s  vysazenou  hranolovou  archivoltou  a  slabě  vyloženými 
hranoly  v  náběhu.  Po  stranách  dvě  okna  podvojná  (obr.  333.),  stejná, 
vysoká  1-23 — r30  w,  šir.  0-73 — O  82  tn,  dělená  sloupky  vysokými  082  až 
088  m\  jich  patky  0-27— 029  m  šir.,  dříky  0-50—0  55  m  vys.,  hlavice 
018  —  019  m  vys.  1.  Sloupek  v  pravém  okně:  deska,  na  ní  patka  s  vy- 
sokým článkem,  žlábkem  a  osmibokým  plinthem,  s  mušlemi  v  rozích ;  dt^ík 


Obr.  331.  Vinec.  Kostel  sv.  Mikuláše.  Horizontální  řez  emporou. 


osmiboký,  vzhůru  se  zužující,  s  prstencem  osmihranným,  plochým  ;  hlavice 
krychlová,  v  jejíž  plochách  jsou  vytesány  kříže  v  kruzích,  palmeta  a  p. 
Římsa  náběžníková  přechází  zvolna  k  síle  zdi,  na  konci  válečky.  2.  V  levém 
okně  sloupek:  deska,  patka  attická  se  silně  vyvinutým  spodním  článkem 
a  mušlemi;  dřík  ze  svazku  čtyř  sloupků  nahoru  zúžených,  na  talířové 
patce  a  s  prsténcovou  hlavicí;  hlavice  široká,  krychlová,  zaoblená,  ozdo- 
bená dvěma  obloučky  na   každé  ploše.  Náběžník  jako  první. 

Empora  se  vchodem  polokruhovým  od  strany  jižní,  s  oknem  růži- 
covým od  severu  fs  týmž  profilem  jako  na  vnějšku),  sklenuta  jest  obdobné 


399 


s  podkruchtlm  dvěma  kříži  bez  žeber  s  hranami.  (Obr.  331.)  Klenba  jest  dělena 
pásem  polokruhovým,  hranolovým,  opřeným  o  konsolu  krakorcovou, 
ořímsovanou  a  naproti  o  polopilíř  nástěnný  s  patkou  a  římsou  (jako  v  lodi). 
před  nějž  postaven    jest    poiosloupek    s  patkou   profilovanou,  s  nárožníky. 


Obr.  332.    Vinec.    Kostel  sv.  Mikuláše.    Střední  oblouk  empory. 


prstencem,  s  hlavicí  krychlovou,  zdobenou  řadou  soustředných  polokruhů. 
—  V  rozích  pod  cípy  klenby  postaveny  jsou  sloupky  (6)  o  stejných 
patkách,  s  nárožníky  a  různě  zdobených  hlavicích,  s  římsou,  jež  všude 
stejně  jest  profilována.  —  Na  straně  severní,  kde  jest  okno  kulaté  (růži- 
cové), ustupuje  zdivo  kolem  okna  pravoúhle.  Dva  sloupy  na  stěně  vý- 
chodní nemají    dříků    ani    patek  (obr.  330.,  332.),    jsouce  přerušeny  vv- 


400 


klenkem  pro  varhany.  —  Uprostřed  oné  východní  zdi  známý  již  otvor 
(obr.  330.,  332./  polokruhový  do  empory  vypraven  jest  bohatým  ostěním 
o  dvou  ústupcích ;  nároží  stejně  jako  na  hlavním  portále  profilováno,  v  rozích 


Obr.  333.  Vinec.  Kostel  sv.  Mikuláše.  Sdružená  okna  v  einpoře.  Jich  příčný  řez. 


sloupky  s  hlavicemi,  jež  zdobeny  jsou  palmetami;  archivolty  oblé  i  hranolové; 
dole  společný  sokl  známého  už  profilu.  Římsa  náběžníková  není.  Nejkrajnější 
archivolta  ozdobena  obloučkovou  římsou  známého  typu  (obr.  332.). 
Nábytek,  všechno  zařízení  kaple  moderní. 


401 

Zvony  visí  na  vížce  dřevěné,  postavené  na  spodní  budově  kamenné, 
kam  těsnými,  temnými  schůdky  těžce  se  stoupá.  1.  Větší,  od  boleslavského 
zvonaře  Petra,  má  výšku  053  w,  průměr  0-76  ///.  Ucha  ozdobena  jsou 
provazci  pletenými.  Kolem  horního  okraje  dvouřádkový  nápis: 

LíhTKh  VTiím    MCCCCCXXXXXII  TMITO  C^^^^Oí/   (-TST  SíjIT  ®  — 
Ke  a£TV  'K  K  UíiWKLfc   Píli IV    \^^nM)  Y^^^^i^tl  lOVUIVI  IV   íSKRZe 

PtTRH  ®. 

Na  plášti  reliéfy  sv.  Mikuláše  a  sv.   Jana. 

2,  Menší  zvon,  průměr  0505  ;«,  výška  O  42  ?n.  Na  plášti  holý.  Kolem 
hořejšího  okraje  gotický  nápis.  (Obr.  334.) 

Obr.  334.    Vinec.    Kostel  sv.  Mikuláše.    Nápis  na  zvonu  čís.  2. 


Vodice, 


nyní  »Dolanský  statek*,  nazvaný  po  majetnících  ze  17.  stol.,  býval  deskovou 
državou:  vladykové  v  držení  toho  zboží  zvali  se  z  Vodic,  též  z  Odic- 
Na  začátku  15.  stol.  byly  v  držení  Johannitů  u  sv.  Jana  v  Ml.  Boleslavi. 
L.  1436  připomíná  se  Smil  z  Vodic;  1.  1498  Simon  Dalibůh  z  Vodic,  od 
něhož  koupila  Vodice  obec  m.  Boleslava  Mladého,  jež  většinu  polí  roz- 
prodala spolusousedům.  TVRZ  která  se  tu  připomíná  ještě  v  1.  1521  —  22, 
koupil  boleslavský  fysik  a  impressor  M.  Mik.  Klaudyanus,  jenž  odkázal 
ji  Bratřím. 

Volenovice. 

Sedláček  X..  42. 

Bývalá  TVRZ  která  se  ve  14.  a  15.  stol.  častěji  připomíná.  L.  1525 
tvrz  pustou  prodal  Markvart  Frycek  z  Daliměřic  městu  Boleslava  Mladého. 
L.  1595  se  tvrz  ještě  uvádí.  Pak  zašla  úplně  a  v  18.  věku  povstala  tu 
vesnička.  Z  bývalé  tvrze,  jež  stála  na  jižní  straně  nynější  vesnice,  za- 
choval se  jen  příkop,  podoby  okrouhlé,  v  průměru  asi  200  m.  Hloubka 
jeho  jest  místy  2  m.  Svah  měl  ku  straně  východní.  Na  místě  tvrze  jest 
pole.  Při  tvrzi  býval  dvůr  popi.,  jenž  byl  rozprodán  sedlákům  ve  Stakorách, 
v  Husí  Lhotě  .  .  . 

Vrutice   Kropáčova. 

Sedláček  X.,  395;    Sommer  IV.,  83;    Adresář  79. 

Na  mí.stě,  kde  se  v  krepích  řepa  ukládá,  objeveny:  a)  kostra  s  ozdo- 
bami bronzovými;  b)  na  výšině   >Žákovci«   nalezeny  kulturní  jámy,  pazour- 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  MI. -Boleslavský.  ^" 


402 

kove  zbraně;  c)  na  poli  ke  Krpům  popelnice;  d)  na  místě,  kde  vrutická 
cihelna  stojí,  našly  se  zbytky  mlatů,  mlýny  kamenné.  (Pam.  Archaeol. 
XII,  437.) 

Někdejší  TVRZ  stávala  na  ostrožně  řečené  >Na  hrádku*,  z  níž  se 
nic  nezachovalo.  Odtud  se  psal  Markolt  z  Vrutice,  komendator  svatojanský 
1.  1385.  Z  {)0tomních  pánů  vrutických  známějšího  jména  jsou  Valkounové 
z  Adlaru,  Hrzanové  z  Harasova,  jimž  byla  1.  1622  zabavena  a  prodána 
Filipovi  Fabriciovi  z  Rosenfeldu  a  Hohenfallu.  Dcera,  která  ji  zdědila, 
vdala  se  za  Zikm.  V.  Kropáče  z  Krymluva,  odtud  se  zove  Vr.  Kropáčova, 
L.  1877  koupil  ji  Jan  Faltys  z  Trutnova. 

Uprostřed  vesnice  nad  kapličkou  mezi  čtyřmi  sloupky  pod  stříškou 
visí  ZVONEK  široký  O  43  m,  vysoký  O  37  m.  Na  plášti  se  spatřují  na 
jedné  straně  reliéf  sv.  Petra  a  Pavla,  po  druhé  straně  veliký  erb  a  nad 
ním  pět  menších  erbů;  pod  nimi  dole: 

'^^  I  :  G  :  K  :  1763.  {Johaiin   Georg  Kuhner). 

Všelisy. 

Vaněk,  101;  Sedláček  X.,  389. 

Nalezeny  zde  kroužky  esové  a  denárky  Břetislava  II 

Všelisy  náležely  1.  1180  chrámu  sv.  Víta  v  Praze.  Ve  14.  stol.  jmenují 
se  ve  Všelisích  některé  vladycké  rodiny.  V  15.  stol.  stávala  zde  TVRZ* 
1.  1566  nazývá  se  stará,  t.  j.  pustá,  jež  asi  tehdy  zašla.  Od  I.  1586 — 1657 
drželi  Všelisy  Bzenští  z  Prorubí  na  Bezně,  od  1.  1657  — 1795  pánové 
z  Věžník,  od  1.   1827  Sporkové.   Nynější  zámek  byl  vystavěn  1.   1832. 

Uprostřed  Vel.  Všelis  na  kamenné,  čtyřstěnné  KAPLIČCE  v  níž 
kříž  a  obraz  Panny  Marie,  visí  zvonek,  mající  průměru  041  m,  výšky 
034  ;;/.  Při  hořejším  okraji  bordura :  v  kruzích  zavěšené  festony  Na  plášti 
reliéfy  sv.   Josefa  a  sv.  Aloisia.  Pod   sv.  Josefem  vyraženo : 

Od  Vel.  Všelis  na  sever,  za  struhou  jsou  Malé  Všelisy,  v  nich 
KAPLE  sv.   Václava,  vystavěná  1.    1840. 

1  .  G  .  L  .  1739. 


Zalužany, 


starobylá  TVRZ;  za  krále  Jiříka  jako  odúmrť  dána  Michalovicům  1468; 
od  té  doby  zůstává  ve  svazku  se  zbožím  michalovickým,  později  řeč. 
boleslavským,  pak  kosmonoským.  Tvrz  zašla,  zůstal  poplužní  dvůr.  Zalu- 
žany  jsou  prý  rodištěm  proslulého  botanika  a  lékaře  Adama  Zalužanského. 

U    dvora  SOCHA   SV.   PROKOPA,  velice    sešlá,    kterou    1.   1748 
rektor  piar.  škol  kosmonoských  světil. 


403 

Zámostí 

viz   Krnsko   Dolení  a   s  v.   Jiří   pod    Kinskein. 

Zdětín. 

L.  Š    Mésto  N.  Benátky  1865. 

Před  vesnicí,    u  silnice  chotétovské,    předhistorická    naiezištč    s    kostmi,    popel- 
nicemi, bronzy  .  .  . 

Bývalá    desková    država    a    při   ní  zajisté    TVRZ.      I>    1189   drželi  ji 
Johannité,  v  husitské  době  byla  v  držení   Václava   Myšky    z   Hrádku,  jenž 


Obr.  335.    Zdětín.  Kostel    Všech  Svatých.    Pohled  od  východní  strany. 


Husa   do   Kostnice  provázel.  Císař  Zikmund  zastavil   Zdětín  Janovi    z  Kun- 
valdu  na  Dražících,  s  nimiž  ostal  pak  trvale  spojen. 

KOSTEL    VŠECH   SVATÝCH,  filiální,  příslušný  k  N.  Benátkám, 
připomíná    se    1.    1260   Jako    farní  (Lib.   conf),  1.    1392    plebán    Lupus    za- 


26* 


404 


měnil    si     Zdětín     svolením    velmistra    Johannitského    Hereše    ze    Zvířetic 
(Tadra  III.,  339). 

Kostel  gotický  ze  XIV.  stol ,  uprostřed  vesnice,  na  hřbitově  (starém), 
orientovaný.  Kryt  jest  prejzy,  s  věží  na  západě  (barokní),  se  sanktusem, 
stavěn  z  lámaného  kamene. 

Presbytář  zavřen  jest  pěti  stranami  osmiúhelníka.  Pět  opěráků  na 
lícních  stranách  pískovcových,  065  ;;/  širokých;  na  nich  ústupek  s  římskou 
ze  spoda  profilovanou  plochým  žlábkem  ;  svršek  skosen  a  kryt  prejzy. 
Kolem  celé  budovy  i  sakristie  obíhá  trnož  sešikmený,  078  ;//  vysoký. 
Okna  goticky  lomená,  hladce  špaletovaná.  Stěny  hladké.  (Obr.  335.) 

Věž  podoby  komolého  jehlanu ;  stěny  hladké, 
nároží  s  pilastry.  Na  západní  straně  vchod  s  pís- 
kovcovou chambranou,  nad  ním  několikanásobná 
čabrakovitá  kartuš  a  římsa.  Okno  v  prvém  patře 
oválné,  jinak  okna  široká,  segmentově  zaklenutá. 
Ve  druhém  patře  hodiny.  Římsa  rovná,  střecha 
stanová.  Na  jihu  přistavěn  šnek  s  okénky  střílno- 
vými, se  střechou  prejzovou. 

Vnitřek:  Presbytář  zavřen  pěti  stra- 
nami osmiúhelníka,  jehož  strana  měří  2"15  ;//. 
Délka  presbytáře  7'75  ni,  šířka  4"86  vi.  \Ohx.  336.) 
Okna  tři  gotická,  neproíilovaná,  vys,  2  60  m, 
šir.  0'74  m.  Klenba :  závěr  o  šesti  žebrech  profilu 
hruškového  (obr.  336.,  337.,  338.)  se  svorníkem 
hladkým,  kulatým.  Přízední  archivolty  v  lunetách 
z  pískovce.  Kříž  o  hladkém,  okrouhlém  svorníku, 
oddělený  žebrem,  rovněž  spřízedními  archivoltami. 
Zebra  jsou  nesena  konsolami  (obr.  338.)  ve  výši 
od  země  358  ;«,  všechny,  o  pěti  stranách  osmi- 
úhelníkových s  dvojitým  plinlhem : 

1.   v  levém  koutě  triumfálního  oblouku  otlu- 
čená maska ; 
2.  pás.rozvilin  vysoko   plastických,  pod  ním  maska; 
3.,  4.,  5.,  6 ,  7.,  8.,  masky  různé  podoby. 

Výklenek  olejní  vysoký  050  m,  šir.  O  30  vt ;  kolem  rám  s  profi- 
lovaným žlábkem,  ukončený  špičkou  —  nejspíše  otlučená  to  kytka.  Panel 
s  gotickými  nosy.  Sanktuarium  (obr.  339.)  vys.  110  w,  šir.  0*50  ;«. 
Výklenek  podélný,  rám  šikmý  se  žlábkem,  končí  oslím  obloukem  a  vybíhá 
v  kytku,  pod  níž  římska,  zpod  žlábkovaná;  na  archivoltě  tři  a  čtyři  kraby. 
Panel,  gotické  nosy,  v  nichž  zase  nosy,  jichž  rohy  jsou  zakončeny  liliemi. 
Mříž  z  plochých  prutů,  pravoúhle  se  protínajících,  v  průsečnících  na  štítku 
rosety ;  zámek  gotický. 

Ve  stěně  severní  barokní  vchod  s  rámovým  pískovcovým  opa- 
žením,    vedoucí    do     sakristie     původní,    dlouhé    405    m,    šir.    315    7n, 


3:X. 


Obr.  336.  Zdětín.  Kostel 
Všech  Svatých.  Půdorys. 


405 


s  klenbou  goticky  valenou  ;  okno  a  vchod  zvětšeny.  Ve  východní  sičnč 
zachován  výklenek  pro  oleje  vysoký  034;;/,  s  pískovcovým  opaženim 
gotickým,  s  otupenými   hranami. 

Triumfální    oblouk    široký    388  ;;/,    silný    0  70  ;;/,     pískovcový, 
hrotitý.  (Obr.  337.,  340.)  Oblouk  s  obou  stran  sešikmený,  profilován  ve  výšce 


Obr.  337.  Zdětín.  Kostel  Všech  Svaiých.  Pohled  do   kněžiště  při  restaurováni  1.   19l'3. 


od  země  2175  ;;/  na  obě  strany  hlubokým  žlábkem,  dvěma  ústupky  a  čtvrt- 
kruhovým  oblounem.  Sokl   pokračuje  ještě  po  severní  straně  lodi. 

Loď  obdélná,  dlouhá  8-35;//,  šir.  7-05;;/,  se  dvěma  okny  svrchu, 
polokruhovými,  zbarokisovanými,  se  stropem  na  rákos  se  štukovým  zrcadlem. 
Na  západě  vchod  segmentový,  moderní  vede  do  podkruchtí  věže,  jež 
sklenuto  jest  křížově  s  lunetami,  barokně;  prvé  patro  věže  sklenuto  též. 
druhé  s  povalem,  zvonice. 


406 

L.  1903  zrestaurován.  Při  restaurování  objevena  na  jižní  straně  dvě  okna  gotická 
(po  obou  stranách  nynějšího),  hluboce  špaletovaná,  o  '/s  "^žší  nežli  v  presbytáři :  vys. 
1-50  m,  široká  053  m,  s  pískovcovým  ostěním,  původní.  -  Na  severní  straně  lodi  odkryt 
gotický  portál  s  opažením  pískovcovým,  profilovaným:  žlábkem,  oblounem;  spodek  jeho 
zazděn  cihlovým  soklem.  Druhý  portál  barokní  objeven  ve  věži,  segmentový,  maltou 
zakrytý. 

Uvnitř  na  zdích  presbytáře  našli  jsme  a  po  nás  jiní  freskové  malby  z  konce 
14.  stol.:  Na  klenbě  kolem  svorníku  ve  čtyřech  kruzích  symboly  evangelistů  Páně, 
ovinuté  větvovím  barvy  červené.  Za  oltářem  v  závěru  různé  malby:  Kalvárii,  nahoře 
jakási  stavení.  Na  zdi  po  straně  evangelia  rozdělené  natři  pole:  1.  texty  z  písma  svatého 


—  ^^ 


7Í 


1^^ 


Obr.  338.    Zdětín.    Kostel   Všech  Svatých.    Konsoly  v  kněžišti.    Profil  žebra. 


ve  dvou  sloupcích,  latinský  a  Český;  2.  veliký  freskový,  pěkně  kolorovaný  obraz:  Kristus 
Pán  (za  ním  Panna  Maria  a  apoštolově)  přijímá  hříšnici  (obr.  341.);  3.  biblické  výjevy  (6)- 
Po  straně  epištoly  po  celé  délce  stěny  Ukřižovaný:  pod  ním  třemi  řádky  latinskými 
rozdělena  jest  stěna  na  čtyři  pole,  v  nich  obrazy  obsahu  biblického. 

Oltář  z  r.  1682.  Mensa  z  pískovec  se  soklem  a  stolem  sešikmeným 
bez  profilu.  Tabernakl  novější,  bez  ceny.  Oltářní  obraz  na  plátně  předsta- 
vuje svaté  v  nebi,  jasného  koloritu,  slušný  v  kresbě  z  XVIII.  století. 
Po  stranách  obrazu  dva  korintské  sloupy,  na  dřících  ovinuty  větévky 
s  listy  lipovými,  kládí  s  prostou,  oblomenou  římsou  a  úseky  římsy  seg- 
mentové ;  nad  tím  polopatro  s  vrtulovými  sloupky  korintskými,  ovinutými 
révou.    Kládí    štítkově    zlomené.    Na  vrcholu  na  rameně  akanthovém  terč 


407 


^_ 


.i„  L  -J^] 


+ 

s  monogramem  I  H  S  ve  zlatozáři.  Ve  středu 
na  plátně  oko  Boží  s  anděly.  Po  stranách 
hlavního  obrazu  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Zik- 
munda, slušné;  nad  nimi  krabatiny;  na  kládí 

A      M 
andílkové.    Nad  obrazem  v  kartuši:  ^  "    ^   ' 

JJ     .      Vj     . 

Po  stranách  oltáře  jednoduché  brány  se 
dveřmi,  nad  nimiž  ve  vlysu  letopočet  16  —  82. 

Oltář  sv.  Jana  Nepomuckého 
z  polovice  18.  stol.,  s  obrazem  sv.  Jana  al- 
mužníka,  na  plátně,  ztemnělého  koloritu,  rám 
rocaillový,  po  stranách  vásy  s  kyticemi: 
v  nástavci  v  paprscích  jazyk  sv.  Jana.  Sošky 
světců  řádových.  Čtyři  svícny  cínové,  ba- 
rokní, současné. 

Kazatelna  chudá,  bez  ceny,  z  po- 
čátku  19.  století. 

Kruchta  dřevěná,  varhany  nové. 

V  sakristii  dvě  barokní  kredence, 
bezcenné. 

Pod  kruchtou  zpovědnice,  bez  ceny, 
z  konce   18.   stol. 

Obrazy:  sv.  Jana  Nepomuckého  a 
sv,  Antonína    na    plátně,    z    poč.    18.  století> 

Uzdravení  Lazara,  bez  ceny,  z  konce  18.  století.  Obraz  z  1.  1763: 
v  sále  sloupovém,  barokovém  s  v.  Mikuláš  s  měšcem.  Na  zadní  straně 
poznamenáno:  (Ecuío  obcaj  na  fiiuui  nahlab  i^al  ^mlíaniiti  \um  JrantilTch 
.^luaLiina  laufcb  oíiqi:  Zibicíiníhc  na  luiccíuaii  ]?amathu.  Xda  1763  btu 
2.   Pccjcmb.  Wenzl  Slánský   1854. 

Zvony  na  věži  kostelní: 

1.  Největší  z  nich  má  vý.šky  0"76,  v  průměru  098  ;//.  Kolem  horního 
okraje  nápis  dvouřádkový,  gotický:  (Vladislavská  koruna  a  W)  Jí  liati- 
uitaíc  CCrisíi  .Hmm  bnmini  millcsinm  quatunr  L-cnícsinu  iinnaiicsinio  OL-lauo 
laus  sumo  vebbaluv 

II  ;^raíisimc  beaíc  inavie  uiriiiuis  mcimiraíur  \m  o\m^3  amlla  .  lun 
cst  per  inaiiistnnu  ciubium  mmc  ciuitatis  pra- 
lUMlsia    (Facsimile  obr.  342.) 


2.    Výška    O  8  w,    průměr    080  w.     Ucha 
s  maskami.    Kolem   horního  kraje  věnec  vavří- 
nový.    Pod     ním     nápis:    +     S**"    SANCTCTE 
WENCESL^     ORA    PRO     NOBIS     ANNO     DO 
MINI    1687. 

Pod  tím  pásek  z  drobných  rozvilin,  ověšený 
listy  akanthovými,  dolů  obrácenými;  mezi  nimi 


Obr.  339    Zdětin.   Kostel   Všech  Svatých. 
Saiiktuariuin. 


Obr.  340.  Zdětin.  Kostel  Všech  Sva- 
tých. Profil  triumfálního  oblouku. 


ÍN 


•I 


iC 


•^■^1^ 


i--^ 


409 


andílci  hlavičky.  Na  plášti:  1.  Madonna  na  kouli  potírajíc  hada;  pod 
ní  znak  Pricqueyův  s  jeho  I  :  P.  2.  Reliéf  sv.  Václava  s  praporem 
v  ruce  a  štítem  (orlem)  u  nohou ;  3.  Kristus  na  kříži  a  pod  ním 
obě   Marie;  4    nápis  v  kartuši  ovinuté  páskem  vavřínovým: 

Hoch  vndt  wohl  gebohrne 
F.  F.  SvsANNA  Maria  Gr^fin 
Gabin  Gebohrne  Gr^fin  von 

KVFFSTEIN   DER    HERRSCHAFFTEN 

Benateck  vndt  Sareck 

3.  Nad  ostatními  zvony  ve  věži  u  hodin  zvon  bez  srdce,  vys. 
0*53  ;;/  (s  uchy),  šir.  0475  m.  Ucha  i  plášť  hladké.  Z  15. — 16.  století. 

4.  V  sanktusníku  zvonek  vysoký  022  w,  šir.  023  ni.  Ucha 
hladká.   U  koruny  pás  laurový  a  nápis: 

mr  IESVS  MARIA   ET  lOSEF.   A.   D.   MDCCII  +. 

Na  plášti  v  kartuši  hierogram :  MRA  a  štítek  Pricqueyův  (NP), 
mezi  tím   hlavy  andílci. 

Kostel  tento  stojí  uprostřed  bývalého  hřbitova,  zdí  obehna- 
ného. V  něm  na  straně  východní  zděná  barokní  KOSTNICE 
(obr.  335.),  osmistěnná,  sklenutá  plackou  se  štukovým  elipsovým 
rámem  a  dvěma  okny  a  střílnami  podoby  křížové;  římsa  velmi 
hmotná ;  kolem  vchodu  bosáž,  rám  maltový  a  římsa  segmentově 
prohnutá  s  klenákem.  Na  severu  vchod  s  prohnutou  římsou  nad 
otvorem. 

Na  hřbitově  KŘÍŽ  tepaný  ze  železa,  motivů  rokokových, 
z  počátku   19.  století. 


Žerčice. 


Schaller  91.  Sommer  42;   Vaněk  57;  Sládeček  (Dobrovice)  441 ;  Spo- 
lečnost přátel  starožitností  III.    90. 

Osada  původu  starožitného,  bývala  majetkem  biskupů  praž- 
ských. Nejstarší  historická  zpráva  (u  Kosmy)  z  1.  1070:  biskup 
Jaromír  posvětil  ve  svém  dvoře  nový  kostel.  Při  tomto  dvoře,  na 
TVRZI  měli  biskupové  pražští  sídlo  své.*)  Tvrz  tato  byla  1.  1639 
tak  spustlá,  že  se  v  ní  bydliti  nemohlo.  Osada  slula  Žerčineves. 
Od  léta  1511,  kdy  se  stala  městečkem,  psala  se  Žerčice.  Za  války 
30 lete  spustla  a  přestala  pomalu  městečkem  se  nazývati;  výroční 
trhy  prodala.  L.  1621  Adam  z  Valdštejna  koupil  Žerčice  a  při- 
pojil k  Dobrovici. 


•)  Palacký  I.,  225  a  229. 


V;" 


«5t 


410 

KOSTEL  SV.  MIKULÁŠE  připomíná  se  jako  farní  1.  1384. 
V  době  husitské  byl  ve  službách  strany  kališnické,  1.  1592  znám  jest 
evangelický  farář  Vít;  ještě  1.  1723  podáváno  zde  pod  obojí.  Po  válce 
SOieté  fara  zašla,  spravovali  ji  farářové  v  Dobrovici;  1.  1786  zřízena 
v  Žerčicích  lokalie,  1.   1854  fara. 

Bývalý  kostel  žerčický  byl  dřevěný,  1.  1698  jmenuje  se  v  něm  oltář 
sv,  Mikuláše;  i  zvonice  byla  dřevěná  a  v  ní  dva  zvony:  menší  z  1.  1545, 
větší  1.  1670  přelitý.  Kostel  byl  1.  1730  sbořen  a  nynější  od  Eleonory 
hrab.  z  Valdštejna  nákladem  3658  zl.  26  kr.  2  d.  vystavěn  —  podle 
>abrisu  a  předúkazu  baumeistra  Frant.  Maxa  Kanky*  z  Loučené,  od  mistra 
zednického  Jiříka  Sovenského.  L.  1736  velký  oltář  postavili  dle  návrhu 
stavitele  pražského  Prée  kosmonoský  řezbář  Jelínek,  truhlář  Prokop  Vysohlid\ 
hlavní  oltářní  obraz  zaplacen  90  zlatými  »Frant.  Rarběti*  {Barbieri),  celkem 
vydáno  na  hlavní  oltář  367  zl.  51  kr.  Prokop  Vysohlid  zhotovil  též  novou 
kazatelnu  s  kosmonoským  Jelmkcm.  Velký  oltář,  kazatelnu,  kůr  musikální 
štafíroval  Jan  Hendrych,  malíř  z  Duchcova,  za  kterouž  práci  dáno  mu  500  (!)  zl. 

L.  1731  opatřena  nová  kaditelnice,  I.  1739  »metalovej«  zvonek  k  sakristii 
za  1  zl.),  1.1751  štafírován  nový  oltář  sv.  Jana  Nepomuckého,  1.  1775  koupen  dru  h  ý 
oltář  ze  zrušeného  jesuitského  kláštera  v  Jičíně  (za  15  zl  ) ;  1.  1782  stažena  kleštěmi 
klenba;  1.  17S6,  když  byla  zřízena  lokalie,  koupena  stará  cínová  křtitelnice  z  Do- 
brovice  (za  10  zl.)  a  měděná  stará  monstrance  z  Domousnic. 

L.  1790  J.  Hořejší  z  Dobrovice  zhotovil  novou  zpovědnici  (4-30  zl.)  a  I.  1816 
Gottstem  v  Semilech  nové  varhany  (5630  zl.). 

Kostel  tento  má  velikou  podobu  se  semčickým,  vyšly  oba  z  týchž  rukou. 

Stavba  barokní,  orientovaná,  s  věží  na  západě  do  kostela  pojatou 
tím,  že  v  koutech  lodi  a  věže  vyzděny  jsou  okrouhlé  výplně  pro  schodiště 
a  boží  hrob.  Stěny  hladké,  okna  orámována  chambranami  maltovými, 
vchody  pískovcem,  římsa  silně  profilována,  kryt  valbový,  taškový;  věž 
kryta  bání  plechovou.  Sanktus  nad  lodí.  Presbytář  opřen  na  východě 
dvěma  opěráky  se  dvěma  ústupky;  po  stranách  přízemní  přístavky.  Na 
jižní  i  severní  straně  lodi  přístavky  v  půdoryse  polokruhové,  s  nikami, 
kryté  prejzy.  Na  západě  hlavní  vchod  s  rámem  pískovcovým  a  nástavcem, 
s  římsou,  nad  kterouž  na  východě  vztýčen  štít  trojúhelníkový. 

Uvnitř.  Presbytář  čtyřboký,  sklenutý  plackou  na  pilastrech 
v  koutech  postavených.  Dvě  okna  segmentová,  dva  vchody  pod  nimi :  do 
sakristie  a  kaple.  Oblouk  triumfální  polokruhový,  s  římsou  v  náběhu. 
Loď  sklenuta  valené  s  lunetami,  o  dvou  polích;  mezi  okny  a  v  rozích  silně 
vystouplé  polopilíře  s  římsovou  hlavicí.  Dva  páry  oken,  podobných  v  kně- 
žišti Vchod  na  západní  straně,  kde  sklenuté  přízemí  věže  činí  předsíňku. 
Kruchta  otevřena  vzadu  do  věže  obloukem,  dřevěná,  na  dvou  sloupích, 
elipsovitá,  silně  vyložená.  Pod  i  nad  kruchtou  otvírají  se  tři  oblouky 
v  prostředním  umístěny  varhany. 

Hlavní  oltář.  Čtyři  oblé  sloupy  s  korintskými  hlavicemi  nesou  kládí 
s  volutami  a  klečící  anděle  s  vysokým  nástavcem,  v  němž  obraz  korunování 
Panny  Marie,  bezcenný.  Hlavní  obraz  sv.  Mikuláše,  velmi  pěkný,  zachovaný  — 


411 

Z  let  1730tých.  (Obr.  343.)  Po  stranách  tabernakula  šest  svícnů  cínových, 
jichž  noha  jest  baroknč  zprohybána,  stvol  prstencovitý.  Nejbližší  tabcr- 
naklu,  0-50;;/  vysoké,  s  nápisem  :  ZADUSSI  ZERCZISKEMU  1676;  na  druhém 
páru  0  48  w  vysokém  totéž;  na  třetím  levém,  0-46  w  vysokém:  NÁKLA- 
DEM ZADUSSI  SEMCZJCSKEHO;  (na  třetím)  v  právo  v  oválovém  zarámo- 
vání' NAKLA  DEM  GI  RZIKA  HA  NUSSE  RY  CHTAR-ZE  PECZ|lCSKEHO.  Po 
Stranách  nad  východy  za  oltář  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Víta  v  životní  velikosti. 


Obr.  343.  Žerčice.  Kostel  sv.   Mikuláše.  Hlavni  oltář  a  kazatelna. 


Postranní  oltáře.  1.  Sloupový,  běžný  barok  z  pol.  18.  věku 
s  obrazem  sv.  Jana  Nepomuckého,  přemalovaným  (viz  nahoře),  v  nástavci 
obraz  Matky  Boží  staroboleslavské.  —  2.  a  3.  oltář  stejné  nástěnné  plochy, 
svrchu  zdobené  lambrekinem,  s  obrazy:  Seslání  Ducha  svatého  a  Panny 
Marie  (nový),  z  konce   18.  století. 

Kazatelna  rokoková,  slušná  v  rozvrhu,  třeba  střízlivém,  se  soškou 
Pána  Ježíše. 

Barokní  krucifix  dřevěný. 

Obrazy  na  stěnách  v  lodi :  1.  sv.  Jana  Nepomuckého,  2.  sv.  Aloisia, 
oba  v  oválových  rámech  s  korunou  a  dole  s  draperií,  z  1 8.  stol. ;  3.  sv.  Ignáce 
z  Loyoly  a  4.  sv.  Františka  Xavera,  oba  (3.  i  4.)  z  Jesuitského  kostela  v  Jičíně. 
Oba  v  kněžském  rouše  a  s  otevřenými  knihami,  v  nichž  se  čte: 
CONSTITVTIONES  SOCIETATIS  lESV  —  AD  MAJOREM  DEI  GLORIAM 
a   DOMINI  NOSTRI  JESV   CHRISTI   EVANGELIVM. 

Monstrance  měděná,  pozlacená,  O  53  iii  vysoká,  obyčejné  vý- 
pravy, posázená  nepravými  drahokamy.   Ze   17.  stol. 


412 

Křtitelnice  cínová:  kotel  na  třech  nohách,  jež  vybíhají  dole 
v  tlapy  zvířecí,  držící  koule,  nahoře  v  hlavy  vousatého  muže.  Na  plášti 
kotle  masky  lví  plastické,  držící  v  tlamě  kruh,  a  počátek  nápisu  v  rámci. 
Počátek   17.  stol.  Na  víku  tři  hlavy  andílci. 

Zvony.  1.  Větší,  byl  třikráte  přelit:  1.  1670,  zajisté  od  zvonaře 
Pricqueye  v  Klatovech  a  v  Ml.  Boleslavi,  1.  1755  od  zvonaře  pražského 
a  1.  1829  v  nynější  podobě.  Výšky  má  059  m,  průměr  0*82  m.  Pod  ko- 
runou ovinut  jest  věncem  vinné  révy,  na  plášti  reliéf  sv.  Mikuláše.  Na 
dolním  okraji  nápis: 

Ex  proventibus  Ecclesiae  Zercicensis. 

Fusa  Fui  Prage  Anno   1829  a  Carolo  Bellmann  Sub  patronátu    Celsissimi 

Principis  Caroli  Anselmi  De  Thurn  et  Taxis. 

2.  Výška  0'58  ?;/,  průměr  074  w.    Kolem  horního  okraje  nápis 
PER   STANISLAVM  2   CLATOVINVM  X  FVSA   EST   X  ANNO    1545. 

Na  plášti  reliéf  světce  (sv.  Josefa?). 

3.  V  sanktusu  zvonek  vys.  O  26  ;«,  v  průměru  O  33  ;;/,  Pod  horním 
okrajem  mezi  silnými  liniemi  nápis:  «•"  VALENTIN  LISSIACK  HAT  MÍCH 
GEGOSSEN  IN  PRAG  1740.  Pod  nápisem  vlys  komponovaný  z  andílků. 
Na  plášti  relieí  sv.  Jana  Nepomuckého. 

Pečeť  farní  z  1.  1786:  SIGILVM  ECCLESIAE  LOCALIS  ZERCZIC  : 
S  :  NICOLAI.   Uprostřed  obraz  sv.  Mikuláše. 


Žitnoves. 


U  silnice  na  návsi  stojí  KAPLE  novější,  ve  slohu  gotickém  vysta- 
věná, s  oltářem  a  obrazem  sv.  Anny,  novějším  (z  1.  1866).  Na  věži  visí 
dva  zvony:  1.  větší  s  reliéfy  sv.  Vojtěcha,  Petra  a  Pavla  a  sv.  Jana  Nep., 
na  čtvrté  straně  s  nápisem  pětiřádkovým:  Na  památku  od  války  za  uby- 
tování vojska  saského  od  26.  června  1866.  věnováno  na  tento  zvon  slitý 
u  Eduarda  Paula  v  Č.   Lípě. 

2.  Menší  vys.  0"26  ?/z,  šir.  0'33  m,  nahoře  pod  korunkou  otočen  jest 
pásem  rozvilinovým ;  na  plášti  vyobrazeni  jsou  (reliéfy)  sv,  Petr  a  Pavel 
a  sv.   Vojtěch.   Pod  tímto  pak   na  dolejším  kraji;   I.  G:K:   1780. 

SOCHA  SV.  VOJTĚCHA  320  m  vys.,  pískovcová,  z  polovice 
18.  stol.  Hranolový  stylobat  s  volutami  po  stranách,  na  přední  jeho  straně 
kamenný  reliéf  sv.  Floriána.  Nad  ním  římsa  uprostřed  prohnutá  a  v  ní 
mušle.  Zúžený,  profilovaný  podstavec  a  na  něm  socha  světce,  jenž  drží 
v  levici  knihu  a  berlu  (u  nohou   kyj),  pravici  k   nebi   má  pozdviženou. 

SOCHA  SV.  JANA  NEPOMUCKÉHO.    Na  zděné  podezdívce 

podstavec    hranolový.    Na    soklu    sochy    nápis:    S:  lOES :  NEP:    Pískovec 
Z  druhé  polovice   18.  stol. 


Obr.  203a.    Mladá  Boleslav.    Museum.    Kříže  ze  starého  hřbitova  sv.  Havla. 


SEZNAM  míst. 


Benátky  Nové  296. 

Benátky  Staré  372. 

Bezděčín  1. 

Bezno  1. 

Boleslav  Mladá  185. 

Bon  Repos  (Bonrepos)  17. 

Boží  Voda  19. 

Bratronice  1  . 

Březno  19. 

Brodce  32. 

Bukovno  33. 

Cetno  Hoř.  35. 

Čejky  36. 

Čejtice  37. 

Čejtičky  37. 

Čihadlo  37. 

Dalovice  37. 

Debř  38. 

Dobrovice  42. 

Dolní  Slivno  362. 

Dolní  Stakory  371. 

Dražíce  65. 

Horky  nad  Jizerou  69. 

Horky  Velké  80. 

Horní  Cetno  35. 

Horní  Slivno  367. 

Horní  Stakory  369. 

Hrádek  81. 

Hrušov  81. 

Husí  Lhota  137. 

Charvátce  83. 

Chotětov  83. 

Chudiř  92. 

Jabkenice  92. 

Jiřice  96. 

Jizerní  Vtelno  97. 

Kbely  97. 

Kojovice  97. 


Kolomuty  97. 

Kosmonosy  98. 

Kosořice  118. 

Kosátky  118. 

Krnsko  127. 

Krnsko  Dolní  (sv.  Jiří  pod 

Krnskem)  132. 
Lhota  Husí  137. 
Lhota  Malá  137. 
Lhota  Písková  137. 
Luštěnice  138. 
Lysá  nad  Labem  144. 
Lysá  Stará  372. 
Malá  Lhota  137. 
Malkov  167. 
Matrovice  168. 
Mečeříž  168. 
Michalovice  173. 
Milovice  181. 
Mladá  181. 
Mladá  Boleslav  185. 
Nemyslovice  294. 
Nepřevázka  294 
Neuberk  294 
Niměřice  295. 
Nová  Telib  295. 
Nové  Benátky  296. 
Nový  Stránov  318. 
Oujezdec  329. 
Pečice  330. 
Pětikozlí  330. 
Písková  Lhota  137. 
Plazy  331. 
Předmčrice  333. 
Rácov  337. 
Řehníce  343. 
Rejšice  337. 
Řepov  343. 


Rokytovec  34  4. 
Rožatov  344. 
Sej  cín  346. 
Semčice  358. 
Slivínko  362. 
Slivno  Dolní  362. 
Slivno  Horní  367. 
Smilovice  368 
Sovinky  368. 
Stikory  Dolní  371. 
Stakory  Horní  369. 
Stará  Lysá  372. 
Staré  Benátky  372. 
Stránov  Nový  3l8. 
Stratov  373. 
Strenice  374. 
Střížovice  380. 
Struhy  380. 
Sukorady  383. 
Telib  Nová  295. 
Tuřice  384. 
Týnec  384. 

Újezdec  329. 
Úhelnice  386. 
Valy  401. 
Vinaříce  387. 
Vinec  388. 
Vodice  401. 
Volenovice  401. 
Vrutice  Kropáčova  401. 
Všelisy  402. 
Vtelno  Jizerní  97. 
Zalužany  402. 
Zámostí  132. 
Zdětín  403. 
Žerčice  409. 
Žitnoves  412. 


SEZNAM  UMĚLCŮV  A  ŘEMESLNÍKU. 


Abraham,  malíř  1.  1576,  43. 

Aliprandi  Jan,  stavitel   a  sochař  1711,    98, 

101,   105. 
AngermúHer  Christophor,  zvonař  1710,  136. 
Arnold  Adalbert,  zvonař  1635,  342. 
Arnošt,  mah'ř  1599,  43. 


Barbieri  František,  malíř  pražský  1735—41, 

44,   140,  339,  348,   410. 
Magister   Bartholomeus,   zvonař   v  Novém 

městě  Pražském  1503-32,    41,    75,  136, 

373. 
Bayer  Pavel  Ignác,  stavitel  1723,  267. 


Beisch  Josef,  malíř  1745,  131. 

Bellman    Karel,    dvorní    zvonař    v    Praze 

1816-62,  75,  90,  137,  222,329,373,383, 

412. 
Bellmannova  Anna,  dcera,  zvonarka  1866, 

126,  173. 
Bergler   Josef,    ředitel  malířské    akademie 

1808,  363,  365. 
Beringer  Georgius  Sam.,    impressor    1700, 

115. 
Bis    Wanger   Bernard,    hodinář  1706,  308. 
Bohm  Jan,  plechař  v  Král.  Hradci  1779,  254. 
Bossi    Frant.,    stavitel    v   Mladé    Boleslavi 

1736-39,  331. 
Brandl  Petr,  malíř  1719,  17,  152,  153,162. 

310,  363,  365. 
Braun  Matyáš,  sochař  1725,  17,  70,  147,  165. 
Bubák  Jos.,  malíř  v  Bělé  1750,  6. 
Bubák,  malíř  v  Ml.  Boleslavi  1835,  70. 
Buškové  bratří,    sochaři    1898—1904,  332, 

334,  340. 
Carrati  Francesco,  stavitel  1673,  105. 
Canta  Jan,  zvonař  1502,  95. 
Delavos,  hodinář  1717—79,  254,  260. 
Diepolt  Arnošt,  zvonař  pražský  1891,  136, 

383. 
Diepolt    Josef,    zvonař   pražský   1875—95, 

90,  343,  379. 
Dietrich  Jan  Jiří,   zvonař   v  Novém  městě 

Pražském  1745,  106,  115. 
Drozd  Blažej,  kotlář  1766,  348. 
Dvorský  Jiří,   varhanář  pražský  1725,    90. 
Magister  Egidius,  cantarista  Novae  civitatis 

Pragensis  1477—98,  305,  313,  407 
Ferrari  Georg,  stavitel  192. 
Fišer  Krist,  zedník  1709,  98. 
Franc  Šimon,  tesař  1739,  33. 
Friebel,  malíř  324. 
Gerlický,  kameník  739,  1331. 
Gillych  Jan,  palír  v  Loučeni  1755,  359. 
Golda  Jan,  zedník  1779,  254. 
Gottstein,  varhanář  v  Semilech  1816,  410. 
Hager,  malíř  1764,  7. 
Háger,  stavitel  1750,  6. 
Hebek  J.,  stavitel  1740,  147. 
Hejna  Jan,  zedník  1764,  331, 
Hellich,  malíř  133.  364,  375. 
Hendl  Josef,  tesař  1838,  44. 
Hilliger  Martin,  zvonař  1612,  90. 
Hložek  Šťastný,  zámečník  1755,  359. 
Hoger  Mat.,  impressor  1713,  171. 
Hořejší  Fr.,  truhlář  1790,  410. 
Hýbel,  malíř  1720,  192. 


Hyttych  Václav,  zvonař  (zz  Václav,  zvonař) 

1629-31,  143,  189. 
Jarník  Jiří,  pozlacovač  1750,  331. 
Javůrek  Karel,  malíř   1867,  348. 
Jedlička  Jan,  sochař  1769,  136. 
Jelínek  Jos  ,  sochař  kosmonoský  1736—44, 

105,   106,  339.   410. 
Jungmann,  inženýr  1787,  339. 
Kampe  Josef,  malíř  pražský  1822,  193. 
Kaňka  Fr.  Max,  stavitel  1730-35,385,410. 
Kantor    Jan,     illuminator    Starého    města 

Pražského  1572,  277. 
Mistr  Klaudyanus  Mik.,  >[iresař<  1518,  189. 
KnauíT  Vil.,  impressor  1690,  171,  367,  382. 
Kniel  J.,  tesař  1740,  147. 
Kneipp  Gerbert,  malíř  1783,  329. 
Konig,  malíř  1832,  295. 
Košatecký  Ant.,  malíř  1S20,  22.  K.  Alois  354. 
Král  Jiří,  tesař  1710,  22. 
Kreger-Kargus,  malíř  1611,  44,  347. 
Kryšpín  Jan,  malíř  182. 
Kúhner  Jan  Jiří,  zvonař  pražský  17Ó6--81, 

6,11,12,36,   37,   75,79,  97,98,  212  —  217, 

294,  306,  330,  368,  371,  373,  380,  402. 
Kuhner  Jan  Václ.,  zvonař  179")— 1801,  96, 

384,  387. 
Kiihnerin    Anna,    zvonarka    1804  —  8,    156, 

184,  366. 
Kupecký  Jan,  malíř  18.  stol.,  279. 
Kylian,  malíř  1576,  43. 
Kyllich  Jan,  polír  1755,  44. 
Laujen    Alex.    Krist,    malíř  1611,  44,   347 
Lexa  Josef,  malíř  1822,  193. 
Leubner  Filip,  malíř  v  Liberci  1777,   233. 
Ligossy  Jacob,  malíř  18.  st.,  78. 
Levý,  .sochař  1832,  295. 
Lichtenreiter  Frant.,  malíř  1744,  105. 
Lissiack    Valentin,    zvonař    1740-48,    37, 

97,   412. 
Maišaider  Fr.,  malíř  1S6S,  7. 
Malý  Václav,  kovář  1755,  359. 
Matěj,  truhlář  1757,  293. 
Mauerman  Hugo,  sochař  1883,  293. 
Mělnický  Jakub,     zvonař   v   Ml.   Boleslavi 

1588—98,  30,   189,  361. 
Michel  erzgreber,    zvonař   v  Ml.  Boleslavi 

1604,  377,  378. 
Monš  Jan  Cajetan,  malíř  1725,  70. 
Mráz  Josef,  stavitel  319,  390 
Nichta  Karel,  zedník  1739,  331. 
Obermayer  Josef,  zlatník  1796,  339, 
Ondřej,  zvonař  (-  Vondřej,  zvonař)  1574, 

189. 


Oustský  Vaněk,  impressor  1547,  189. 

Pachta  Fr.  Jos.,  hrabě  1750,  6. 

Paner  Jindřich,  řezbář  1867,  348. 

Paniček  Věneček,  konvář  1468,  204. 

Parnek  Václav,  štafíř  1764,  44. 

Paul  Ed.,  zvonař  v  Č.  Lípě  1849  —  66,244, 
361,  412. 

Pečenka  Ad.,  inženýr  1886.  390. 

Pér  Jan,  truhlář  1867,  348. 

Petr,  zvonař  z  Hradce  1546,  29,  335. 

Petr,  zvonař  z  Ml.  Boleslave  1552-82.  41, 
180,  184,  189,  336,  356,  370,  386,  401. 

Pfanner,  stavitel  1779,  254,  269. 

Pischel  Michal,  malíř  1745,  106. 

Prée  Fr.  Ign.,  architekt  pražský  1730  —  55, 
44,  339,  348,  359,  410. 

Pricquey  Jan,  zvonař  mladoboleslavský 
1658-94,  30,  35,  58,  83,  90,  91,  118, 
156,   189,  190,  222,  358,  382,  409,  412. 

Pricquey  Mik.  (Nikolao),  zvonař  mlado- 
boleslavský 1705—49,  58,  156,  230,  245, 
306,  332,  366,  367,  386,  409. 

Proft,  tesař  1784,  348. 

Prokop  Jiří,  zedník  1710,  22. 

Pulda  Jan,  tesař  1817,  22. 

Pulzner,  sklenář  1739,  331. 

R  .  .  .  Hans,  malíř  16.  stol.,  124. 

Richter  Jan,  malíř  1670,  130. 

Rossi    Mik.,    stavitel    mladoboleslavský 
1702-1725,  70,   19.,  196,  267. 

Rúta  Josef,  malíř  1757,  331. 

Sadař  Jan,  malíř  1736,  348, 

Sameš,  zedník  1826,  1858,  348,  381. 

Sandrart,  rytec  1666,  185. 

Sedláček,  tesař  1826,  381 

Scherb  Christ.,  zvonař  1602,  ťO. 

Scheywel,  malíř  183. 

Schonfeld  Fridr.  Michal,  zvonař  1691,  329. 

Schonke  Adam,  zvonař  1815,  379. 

Schulz,  pokrývač  1835,  70. 

Schulz  Josef,  prof.,  dvorní  rada   1894,  319. 


Schiitz  Jan,  truhlář  1757,  351. 

Sovenský    Jiřík,     stavitel    1730—36,    339, 

347,  410. 
Spiegel  Jos.,  Ant.,  varhanář  pražský  1747-50, 

10,  348. 
Mgster  Stanislaus,  civis  Pragensis,  zvonař 

1545-50,  306,  336. 
Stanislav,  klatovský  zvonař  1545,  412. 
Stašek,  kameník  1500,  80. 
Strouhal  Fr.,  kameník  1739,  331. 
Ševčík  Šimon,  stavitel  1739,  331. 
Škréta  Karel,  malíř  164. 
Špic,  zvonař  pražský  1546,  143. 
Šturm  Jindřich,  >pressař€  1532,  189. 
Štulc  Ant.,  tesař  1725,  70. 
Štyrsa  Jiřík,  presař   1523,  189. 
Mistr  Tomáš,  zvonař  v  Litoměřicích  1521 

180. 
Turek  Alois,  architekt  348,  367. 
Uhl  Jos.,  hodinář  1763,  6. 
Umut  Jan,  sochař  1699,  141. 
Waigcrt  Jan  Krist.,  štafíř  1757,  331. 
Václav,    zvonař    (r=  Hyttych)    1585  —  1629, 

30,  57,  95,  96,  172,  173,  335. 
Weise,  malíř  1861,  183. 
Willenberg  Jan,  kreslíř  1602,  189. 
Víšek  Josef,  kameník  1894,  319. 
Vodňanský  Jan,  malíř  1736,  347. 
Volfrám  Joachim  1797,  29. 
Vomáčka,  zedník  1845,  44. 
Vondřej,   zvonař   pražský   v  Ml.  Boleslavi 

1581  —  84,  135,  358. 
Vysekal  Jan,  malíř  340. 
Vyšohlíd«' Prokop,    sochař    1736—55,    105, 

339,  348,  359,  410. 
Zeibrdlich  Frant ,  malíř  1779,  254. 
Zmilelý  Janíček,  illuminator  XV.  stol.,  277. 
Zobl,  stavitel  1798,  339. 
Žák  Jan,  malíř  106. 
Žák  Petr  í=  zvonař  Petr)  189. 
Žatecký  Mikuláš,  malíř  1625,  307. 


OPRAVY  A   DOPLŇKY. 

Na  straně  207.   při  křtitelnici  má  státi:    víko   dřevěné   s  nátěrem  boleslavského 
pískovce. 

Na  straně  339.  má  státi  Alois  Prée  —  jinde  všude  Frant.  Ignác  Prée. 

>  >       367.  řádek  2.  zdola  má  státi:  MDCXC. 

>  >        390.  řádek  5.  shora   má   státi :    zvenčí   875  ni   dlouhé,    8*40  7n   široké 
a  kněžiště  4"50  m  dlouhého  a  6  w  širokého,  s  nímž  činí  celá  délka  stavby  zvenčí  13  25  m. 

Na  straně  390.  řádek  7.  zdola  má  státi:   schodiště,  1*72  m\ 


GETTY  CENTER  LINRARY 


1 

II 

1 

lliill 

3  3125  00672  2843