Skip to main content

Full text of "Soupis památek historických a umeleckých v republice Ceskoslovenské"

See other formats


X', i 



1 



lili 




THE J. PAUL GETTY MUSEUM LIBRARY 



Soupis 
PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH 

v království Českém 

OD PRAVĚKU DO POČÁTKU XIX. STOLETÍ. 



VYDAVA 



ARCHAEOLOGICKÁ KOMMISSE 

PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ 



RIZENIM svého předsedy 



JOSEFA HLÁVKY. 



XXVI 



POLITICKÝ OKRES KLADENSKÝ 



NAPSAL 



ZDENĚK WIRTH. 



V PRAZE 1907. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKE KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNI 



Soupis 



PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMÉLECKÝCH 



V POLITICKÉM OKRESU 



KLADENSKÉM. 



NAPSAL 



ZDENĚK WIRTH. 



(SE 117 VYOBRAZENÍMI V TEXTU.) 



V PRAZE 1907. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKE KOMMJSSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, 

KNIHTISKAŘI: ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNI. 



THE J. PAUL GETTY CENTER 
LIBRARY 



PŘEDMLUVA. 

Politický okres kladenský (soudní okresy kladenský a unhoštský) 
byl zřízen teprve nedávno (1893) a představuje ještě méně než jiné okresy 
geograficky určitě charakterisovanou oblast; o přibližně ohraničeném území 
po stránce umělecké pak nelze mluviti vůbec, protože poměry majetkové 
a vliv kulturních ústředí byly dříve jiné a několikeré. Celkem má význam 
pro dějiny umění vlastně jen okres unhoštský, poněvadž většina osad 
okresu kladenského došla rychle nynějšího vývoje umělým způsobem az 
v druhé polovici XIX. století. Po stránce kulturní jsou zajímavá poutnička 
místa Družec a Hájek, zájezdní hospoda Toskánka a zámek buštěhradský. 
Hlízkost Prahy a dvě z hlavních a kdysi neobyčejně živých silnic, karlo- 
varská a plzeňská, tudy vedoucí způsobují, že jinak chudý kraj se může 
vykázati i památkami tak vyspělými jako je kostel hořelický a uměle- 
ckými tvary, jichž datování ukazuje na poměrné řasný jich původ. 

Přípravné práce k sestavení tohoto svazku jsem vykonal na podzim 
r. 1903 (město Kladno) a v létě 1004 (okres), některé dodatky jsem při- 
pojil až před tiskem. 

Spolupracovníky mi byli pan A'. Buditelů, c. k. fin. rada a konser- 
vátor v Praze, který zpracoval poznámky praehistorie se týkající, pan 
Antonín Martínek, prof. c. k. reálky v Jičíně, jenž provedl krátce před 
tiskem skoro všechny kresby k illustracím potřebné, a pan /. Dnras, foto- 
graf ve Slaném, dle jeho/ snímku, na podzim r. 1906 pořízených, zhotovena 
skoro všechna ostatní vyobrazení. Mimo to mi laskavě a nezištně přispi li 
i ri opatřování obrazového materiálu pánové: H. Bohuslav, professor v Praze 
(obr. čís. 55, 56, 60 a 68), A'. Dušek, učitel v Kladně (čís. 73 — 4). /. Felc- 
mann, ředitel v. v. na Smíchově (čís. 22), Otto Gótz, inženýr v Dušníkách 
(eis. 32 a 3,7,), Vlád. Jirotka, žák V. iř. c. k. reálky v Kladně (čís. 13, 14. 37 — 8, 
63 — 66, 69, 104, 108, no a 111). Ed. Lorber, hodinář v Kladně (čís. 52 a 543 
Rich. Pavelka, c. k. ev. geometr v Kladné (eis. 100), Art. Riegl, stav. rada 
cis. statků v Praze (čís. ^ a 5), /. Kokos. měst. inženýr v Kladně (čís. 48, 30. 
59 a 61), Ed. Straka, říd. učitel v Lidicích (čís. 72), Jos. Šedivý, říci. u 
v Dušníkách (čís. 23), F. K. Šrot 1 } graf v Kladně (čís. 31 a 331 a St. 



Wirth, posl. filosofie v Praze (čís. 45). Štočky k obr. 59 — 61 zapůjčila re- 
dakce Památek arch. a místop., k čís. 49 redakce Volných směrů a k čís. 67 
pan Pavel Kórber, nakladatel v Praze. 

Jinak srdečně děkuji ještě všem, kteří mne účinně podporovali při 
práci ať již přímou pomocí nebo zjednáním přístupu nebo radou, jmeno- 
vitě pánům: /. Emlerovi, amanuensovi c. k. univ. knihovny v Praze, 
Č. Heverovi, c. k. revidentu v Praze, M. Kabátoví, faráři v Družci, V. Kub- 
rovi, faráři v Unhošti, A. Masákovi, učiteli v Král. Vinohradech, P. Cyr. 
Strakovi, bibliothekáři na Strahově, AI. Titlovi, kaplanu v Hořelici, a Ad. 
Wagnerovi, faráři v Úhonicích, konečně milým svým žákům c. k. reálky 
v Kladně, Lad. Cicvárkovi, Lad. Kozlovi a Jos. Láblerovi. 

V Praze dne 30. května 1907. 

Zdenek Wirth. 



Braškov. 



Sedláček Aug., Hrady, zámky a tvrze české VIII. 275; Čechy XI. 179; Sommer 
XIII. 250; H e b e r, Burgen V. 235, Pam. arch. XI. 623; F. B. Š k o r p i 1, Popis 
okres, hejtmanství kladenského (1895), 89; Melichar F., Paměti okresu Unhošt- 

ského (1890) 206. 

TVRZ, připomínaná již r. 1249, zanikla beze stopy; poslední zmínka 
o jejím tvrzišti k r. 1602. 

ZVONEK na nové obecní zvonici, 0-32 m vys., 0-33 m v průměru, 
hladkých uch; na plášti má reliéf sv. Barbory a dva věnce listové. Z 1. pol. 
XIX. století. 



Břve. 



Sedláček 1. c. 287; Sommer XIII. 233; Škorpil 1. c. 89; Heber 1. c.VIL; 

Melichar 1. c. 179. 

Pěkné nádoby z hrobů typu únětického ve sbírce p. dr. Rožánka v Praze. 
Ve statku p. Xovotného nalezen v zahradě h r o b s kostrou téneskou se dvěma kruhy 
z dutých polokoulí a náramkem lignitovým. Tamtéž popelovitá vrstva na spodu 
s jamami do žluté hlíny prohloubenými se střepy ..bylanskými"; odtud dodal 
kons. Buchtela ušlechtilou, na kruhu robenou těneskou misku do sbírek uni- 
versitních. Ve žluté hlíně pec do červena vypálená. Z pole vedle rybníka obsah hrobu 
,,b\ianského": typické nádoby a bronzová garnitura (sbírkv universitní). ,,Xa Kra- 
hulově" nádoby předhistorické a kus kamenného mlatu, r. 1856 nalezena tu 
Krolmusem jehlice bronzová a r. 1860 bronzové sponky (jedna římská ode- 
vzdána do zemského musea) a kroužek. (Píč, Starož. I. díl, 1. sv. 202, II. díl 1. sv. 
161, Šnajdr, Míst. 56.) 

TVRZ s dvorem zašla koncem století XVI. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Kladno. 



Buštěhrad. 



Sedláček 1. c. VIII. 263, Pam. arch. III. 43, XI. 205; H e b e r 1. c. V. 233 (s ill.), 

Čechy XI. 181; Schaller I. 22j; S o m m e r XIII. 245; Škorpil 1. c. 74; 

Archiv zámecký a archiv c. k. ředitelství císařských statků v Praze; Topogr. rkp. 

sbírka v arch. Musea král. čes. Heslo: Buštěhrad. 

Chateau de Buschtieradt. Litografie fol., s 6 listy francouzského textu. 6 po- 
hledů (A. Fridon del. Courtin lithogr.) Paris. 1834. U Hebra rytina J. Richtera dle 
kresby J. Malocha z r. 1847. 

Dříve stávala zde TVRZ, Buštěves zvaná, s kostelem, při němž 
r. 1350 připomíná se fara. První držitel tvrze jmenuje se k roku 1371. 
František Rokycanský. Jindřich z Kolovrat tvrz opevnil a přestavěl; 
od r. 1497 vyskytuje se již název Buštěhrad. Roku 1461 byli tu čtyři 
malíři němečtí,*) což vzbudilo odpor u pražského cechu. Znovu se stavělo 
na hradě r. 1570 za Zdeňka z Wartemberka, kdy zde pracoval Ambrož 
Vlach a cis. stavitel z Prahy, Oldřich. Vystavěli nejprve bránu (r. 1556 
byla již velmi chatrná), obnovili t. zv. nový dům a dali místo vysoké 
gotické střechy šest renaissančních štítků, zbořili tři bašty a súžili par- 
kány. Ale stavba, ač bylo prostavěno 1744 kop míš., nedokončena ještě 
ani r. 1580. V ten čas se hrad dvakráte v listinách (1548 a 1580) popisuje: 
Skládal se z domu starého, nového (asi ze XVI. stol.) a příčního, byla 
v něm kaple (při ní zvony, paramenta), kancelář, mnoho síní, komor a 
sklepů; z bašt jedna slula šachovaná. Roku 1631 utrpěl hrad spálením 
a vypleněním od Sasů; jejich velitel Schónfeld vzal odtud zvony a křti- 
telnici do Dráždan (Balbín, Miscellanea III , 82). Potom hrad zpustl 
a přestal býti obýván, při stavbě nového zámku bráno zdivo odtud a po- 
zději dovoleno i stavěti ve zříceninách domky. Roku 1756 postaveno 
čís. 5. na starých zámeckých valech, r. 1757 čís. 4 na místě starého mostu 
u valů hradních. Jen kaple sv. Maří Magdaleny stála, nuzně opravená, 
do r. 1812 a konávaly se v ní pouti. Když byla vystavěna nová kaple 
u zámku, spustla a obraz z oltáře dán do kostela v Rapicích a r. 1849 
do kapličky v městě. Nyní zde slově ,,v starých zámcích", úředně říká se 
„starý hrad". 

J. Mottl a dle něho Sedláček (viz literaturu!) pokoušejí se ze zbytků 
dosud stojících a dle podrobného popisu Hebrova i zápisů archivních 
rekonstruovati obraz hradu s předhradím (viz zejména tab. X. v Pam. 
arch. XI!). Zde podáváme jen popis zachovaných zbytků: 

Zbytek bašty v půdorysu polokruhové u čís. n., nuzně přikryté 
šindelem; ve zdivu několik otvorů, na povrchu zbytky omítky. Uličku 
mezi baštou a domkem čís. 11. přepíná b r á n a, 2-35 m široká, polo- 



*) M. Z. K. XIII. 23; Tadra a Patera, Kniha bratrstva malíř. 78; 
Chytil, Malířstvo 1 5 ; W i ntcr, Dějiny řemesel 734. 



kruhem sklenutá, do náběhu pískovcovými k klenáky lemovaná, hrana 
vnitřní skosena, na ní značka 0-075 ;;/ vys.: i-*— Nad obloukem vystupuje 
hradební zdivo do výše bašty a v šířce celé ulice. (Vyobraz, viz 

v Čechách XI., 184.) Vedle hlavní brány u čís. 13. menší branka 
0-94 wšir., 2 m vys., sklenutá polokruhovým nadpražím z jednoho kusu. 
2. polovice XVI. stol. 

V čís. 25. ve studni nalezeny dva svorník y, nyní v čís. 98. ve 
dvoře zazděné. Jeden má v ostrém štítku znak Berků z Dube, druhv, 
okrouhlý, s pěticípou růžicí. XV. století (obr. 1.). Profil nasazených 
žeber nelze zjistiti, protože jsou zcela zazděna. 





.WlO 1(Un 
I H | 1 

■I 

Obr. i. Buštěhrad. Zbytky hradu: krákorec, schéma rustiky, profil schodního kamene a svorníky. 




Do sklepa u domu čís. 25. vede p o r t á 1 e k polokruhem sklenutý, 
1-21 m šir. a 178 m vys., se skosenou hranou pískovcových klenáků; 
na hraně později vytesaný letopočet 1403 (obr. 2.). Na schodech do sklepa 
za schod slouží renaissančně profilovaný kámen (obr. 1.). Ve sklepě 
port alky polokruhem sklenuté a na hraně skosené; severní (obr. 2.) 
užší, 0-92 m šir., 2-10 m vys., r— 7 s pravoúhlými vyžlabenými kouty 
po stranách oblouku a značkou: p» , východní (obr. 3.), i-io m široký. 
1-75 m vys., se značkou: | , jehož ostění po stranách pro vyvalo- 

vání sudů vyhloubeno, i Na dvoře u tohoto domu zbytky t. zv. 
sakristie a pod dře- / ^ věnou pavlačí zazděný krákorec, na 
ustupujícím spodku třemi čtvrtkruhy profilovaný (obr. 1.). 

V čís. 17. zbytky rustiky (obr. 1.) a p o r t á 1 e k (obr. 3.) \y 
pravoúhlý, na hranách skosený a v nadpražních koutech vy- 
plněný, 1-40 m široký a 1-82 m vysoký. Na něm značka: 

Mimo to zbytky zdiva v čís. 4., 5. a 18. 

ZÁMEK (s kaplí) byl vystavěn na východ od opuštěného hradu 
asi v letech 1740tých nákladem manželky Gastona, velkovévody toskán- 



ského, Anny Marie Františky, roz. kněžny Saské; stavba se vlekla dlouho. 
Na výstavbu kaple došlo až v letech 1814— 1816. Zámek po té nebyl 
obýván stále a proto spustí. Nyní jest to c. k. soukromý statek. R. 1898 
prodloužena kaple na západ. 




Obr. 2. Buštěhrad. Zbytky hradu: portálky v domě čís. 25 

Budova zámecká stojí na samém kraji srázu, obrácená hlavním 
průčelím k severu, do města. Na srázu, terasovitě upraveném, rozkládá 
se zámecký park; hospodářské budovy a zahrady položeny k jihu a na 




Obr. 3. Buštčhrad. Zbytky hradu: portálky v čís. 25 a 17. 



\ -v< hod. Cesta od města vede jednak v ostrém zákrutu po svahu, jednak 
po silnici za zámkem (obr. 4.). 

Hlavní budovu tvoří obdélný, dvoj patrový trakt, s úzkým o polo- 
patro zvýšeným risalitem ve středu, po jehož stranách přistupují v pravém 



úhlu krátká křídla; levé prodlouženo přistavěnou kaplí (obr. 5.). Kryt 
valbový s mnoha prostými komíny, nad risalitem mansarda s vížkou. 
Zahradní facáda (obr. 6.) jest tříosá v risalitu a má po deseti osách v po- 
stranicích. Stěny hladké, poschodí oddělena vodorovně lisenami, okna - 
mimo risalit — pravoúhlá s chambranami. Risalit vystupuje o málo 
vpřed, hlavní římsa zalomuje se a pokračuje po něm. Plocha jeho dělena 
plochými pilastry, umístěnými mezi okny a na nárožích, s hlavicí pseudo- 
jonskou a plochým kládím pod hlavní římsou. V přízemí otvírá se 




Obr. 4. Buštěhrad. Situace zámku a dvora z I. pol. XIX. století. 



portál segmentem sklenutý (ve středním klenáku monogramm vévod. 
toskánské) a v nábězích ořímsovaný (obr. 7.). Po stranách diagonálně 
se rozvírají hranolové podstavce, na nichž stojí sochy atlantů držících 
břevna, opřená druhým koncem o nástěnné ploché, sdružené pilastry 
s jonisující hlavicí, na nichž spočívá deska balkonu, v předu segmentem 
vyhnutá a na spodu akantovým ornamentem zdobená, a poprsnice z hra- 
nolových balustrů a dělících sloupků složená ; na nárožních sloupcích 
stojí sochy v antickém šatě. Dvéře prosté, ve světlíku hrubá mříž. Po 
stranách portálu vedou do průjezdu malá ctyřboká okénka. V prvním 
patře vedou středem na balkon pravoúhlé dvéře orámované, nad nimi 
kládí s oblamovanými římsovím a úseky jich, ve středu plastický znak. 
Postranní okna jsou korunována římsami v trojúhelník vypjatými. Okna 
v druhém patře jsou úzká, polokruhem sklenutá, lemovaná chambranou 
a podvojovou římsou. Nad hlavní římsu vystupuje polopatro s třemi 




okny kasulovitého tvaru (nyní zazděná); plocha jeho je rozčleněna pilastry 
a lisenami, prejzová římsa se oblamuje kolem a prohýbá polokruhem 

nad postranními okny; 
nejvýše štít troj úhelný, 
prejzy krytý, s hodinami 
ve středu. Vížka na střeše 
je nízká, s úzkými okénky 
na všechny strany, kryt 
má profil oslího hřbetu. 
Nádvorní facáda (obr. 8.) podobá se zahradní, 
jen v přízemí otvírán ve všech traktech ochoz, skle- 
nutý křížovitě bez žeber, se segmentovými oblouky — 
v podélném traktu sedmnáct, v postranních křídlech 
po šesti — na prostých hranolových pilířích. Jinak 
úprava stěn a oken stejná, jenom balkon schází a zna- 
ková kartuš v prvním patře jednodušší. Předstupující 
křídla mají hladké stěny, sedm os okenních po straně 
a pravé, volné, tři osy v průčelí a hladký štít (obr. 9.). 
Vnitřek rozdělen souměrně: jednoramenná scho- 
diště vedou v obou koncích podélného traktu do 
patra, místnosti pravidelně rozděleny a sklenuty bud 
křížem bez žeber nebo valeně. Vchody do ochozu 
vedoucí mají prosté chambrany. Oběma patry v risa- 
litu prostupuje s á 1, s prkenným stropem valeným, 
s ořímsováním pod voutou. Vrchní pořadí kruhových 
oken zazděno. Stěny hladké. V podélných stěnách 
krby z šedého mramoru, těžce orámované, v půdo- 
rysu prohnuty, s volutami po stranách (obr. 10.). 
V ostatních pokojích, velmi zpustlých*) rokoková 
a empirová kamna, nábytek z pol. XIX. stol. 
a zařízení z opraveného kostela ve Svrkyni (okres 



MIM 



Obr. 5. Buštčhrad. Půdorys zámku před přístavbou kaple. 

Smíchovský) : oltáře, kazatelna, varhany, paramenta atd. většinou z konce 
XVIII. a poč. XIX. století. 

*) Zařízení odvezeno většinou do zámků v Zákupech a Ploškovicích a archiv 
do toskánského paláce na Hradčanech. 



8 



Na půdě hodiny (opraveny r. 1897) se starým strojem a ve vížce 
tricymbály: 1. Vys. 0-30 m, pr. 0-65 m. Na hladkém plášti: FRANT 
IOSEF KUHNER \8\^ 2. a 3. o něco menší; na plášti obou: F • I • K . \8\^. 




Obr. 7. BuStěhrad. Zámek. Portál na zahradním průčelí. 



, KAPLE SV. TROJICE (dříve filiální do Lidic, od roku 1898 
farní) spojena s čelem levého křídla krátkou chodbou. Obdélné stavení 
hladkých stěn, členěných širokými pseudojonskými pilastry; nad středy 
stran troj úhelné štítky. Valba s oválnou věžičkou, krytou plechovou 
kopulkou. Záp. průčelí (přeneseno na novostavbu) ozdobeno plastickou 
urnou s plameny a paprsky; kolem okna téžkv vejcovec, na spodu nad- 
pražní římsy vchodu vytesán letopočet 1814. 



IO 



Vnitřek zabírá oválná lod (osy 10 m a 12 m) s koutovými výklenky, 
osvětlená v bocích obdélnými okny, k níž přiléhá polokruhové kněžiště 




Obr. g. Buštěhrad. Zámek. Pohled od východu. 




Obr. 10. Buštěhrad. Zámek. Pohled do sálu v i. patro. 



s 2 okny, o průměru 5-00 m, a za ním dvě pravoúhlé síně sakristie, kam 
vedou vchody po stranách hlavního oltáře; nad nimi oratoř, otevřená do 
kněžiště vysokým obloukem. Část na západě s kruchtou přistavěna. 
Prostor sklenut v kněžišti konchou, v lodi prkennou kupolí. V náběhu 



II 




Obr. II. Buštěhrad. Zámek. Pohled dn kaple sv. Trojice. 



klenby obíhá kolem mnohonásobné kládí s římsou na konsolkách a zubo- 
řezem (ve vlysu malovaný ornament), pod kládím sbíhají pilastry, někde 
sdružené, na sokl. Na spodní části lodní kupole namalovány architektury 
zahradní s výhledy do krajiny širokými oblouky. Nad přistavěnou částí 
empirová prázdná deska. (Obr. n.) 



12 



Hlavní oltář tvoří sousoší Kalvárie ve skutečné velikosti ze 
dřeva řezané, rokokové; tumba rakvovitá na kulovitých nohách. 

Postranníoltáře, obrazy, kazatelna, socha sv. Vá- 
clava, křížová cesta a křtitelnice jsou nové. 

Lavice (5 párů) z konce XVII. stol. dány sem ze Zákup. Jsou 
ozdobeny na postrannicích řezbou boltcovitého ornamentu, lištnami a 

pilastříky s penízky na dřících. V kar- 
tuších malované postavy andílků se 
znaky různých rodů v rukou, na čelech 
obrazy olejové: Kázání v chrámě a sv. 
Augustin u moře. 

C i b o r i u m, 0-28 m vys., mo- 
sazné, zlacené, s víčkem, hladké. Noha 
soustředně rýhovaná, na spodu nápis 
rytý: Pater! | BenefaC | torVM | reCorDarl 
LIbeat | 1757. 

Obrazy: P. Maria, sv. Jan, 
Maria orodovnice, z XVIII. stol., bez 
ceny umělecké. 

Zvonky: 1. a 3. slil r. 1899 
A. Diepold v Praze. 

2. Vys. o*35 m, pr. 0-45 m. Ucha 
hladká, u koruny v páscích hrubého 
ornamentu nápis: NICOLAVS LOW IN 
PRAG ANNO 1666. 

KAPLE A SOCHY. 

Kaple sv. Maří Magdaleny na 
náměstí, osmiboká, s přilehlou hrano- 
lovou vížkou. XVIII. stol. Ve vížce 
dva nepřístupné zvonky: jeden asi 
z poč. XIX. stol., druhý z let 40tých. 
Kapličky u hřbitova, u cesty 
do Lidic a v polích k Rapicům, všechny 
zděné, hranolové, z XVIII. století. 
Statue před zámkem, z pískovce, asi 5 m vysoká. Hranolový 
podstavec s volutovými křídly a plastickým znakem v předu, dřík oblý, 
nahoru súžený, hlavice kompositní a na ní v oblacích sedící dva andělé 
nesou reliéf P. Marie Staroboleslavské. Počátek XVIII. století. (Obr. 12.) 
Na náměstí sloup se soškou P. Marie; hranolový stylobat z pískovce, 
s oválným věncem v předu, sloup toskánský. Celek 6-30 m vysoký. Konec 
XVII. stol. 

Zbytky pranýře, s nápisem: RENOV : 1752, uvedené ještě v starší 
literatuře, již zmizely. 




Obr. 12. Buštéhrad SousoSÍ P. Mariu u zámku. 



13 



Malá Dobrá. 

(Viz literaturu u následujícího hesla!) 

TVRZ tu stála již r. 1396; od poč. XVII. stol. již jenom dvůr. 

KAPLE NALEZENI SV. KRI2E (farou do Družce) byla vy- 
stavěna „pod Patročínem" r. 1765, přestavěna r. 1804 a zbořena opět 
r. 1815. Na to v létech 1816 — 17 zbudována nynější a vysvěcena 12. října 
r. 1817. Skládá se z pravoúhlé lodi a užšího kněžiště se sakristií, jest ploše 
na rákos pokryta a osvětlena obdélnými třemi okny. Stěny hladké, kryt 
taškový, s věžičkou. V předu ve štítě troj úhelném kruhové okno. Uvnitř 
oblouk triumfální hrotitý, kruchta dřevěná, visutá. 

M Oltářík starší, z konce XVII. stol., některé části empirové. 
Obraz (Ukřižování) přemalován. Ostatní předměty z XIX. stol. Kalich 
z poč. XIX. stol., zlacený a stříbřený, 0-231 m vys.; na noze reliéfy: 
sv. Josef, Václav, Jan Nep. a Ludmila. Kuppa, 0-08 m v průměru, má 
pláštík z rocaillů. Hrubá práce. Zvonky: 1. Z r. 1867. 2. Hladký, 
nový. 



Velká Dobrá. 



Schaller I. 119; S o m m e r XIII. 235; H e b e r, BurgenVII.; Sedláček 
1. c. VIII. 291; Š k o r p i 1, Okres 89; Melichar, Okres 214; Čechy XI. 228. 

Na pahrbku v lese „Hoře" 58 mohyl větších a menších s kamen, kuželem 
a věncem. Pohřebiště prokopané P. Nedvědem a Dr. J. L. Píčem r. 1890 náleží do 
mladší doby bronzové a obsahovalo žárové hroby a 1 kostru skrčenou. V mohylách 
nalezeny zejména 2 dýky, meč, náramky, palstav, kus bronzové nádobky, jehlice 
s vývalky a hlavičkou šroubovitou, puklice, drahocenný jantarový nákrčník a pilka 
bronzová. Keramika odpovídá též starším typům mohylovým. Nálezy v zemském 
museu. (Pam. XV.481, tab. XXII., XXIII.) 

1 ' O TVRZI, která byla v XVII. stol. sýpkou, r. 1692 na čas obno- 
vena a pak zcela opuštěna. 

SYNAGOGA z r. 1805, prostá budova obdélná, mansardou krytá, 
valené sklenutá, s polokruhovými okny. Nábytek nový až na pískovcový 
oltář sloupové architektury s pseudoj onskými sloupy, kládím a nástavcem, 
moderně pomalované. Předsíň též sklenuta a mansardou pokryta. 

SOCHA Jana Nepomuckého na návsi s pískovcovým zábradlím 
kolem podstavce běžné formy, na němž vyryto: DNE 15 MAI | ANO 1753. 

KRÍZ z r. 1800 z pískovce; jiné dva, s kalichy vytesanými, po- 
staveny r. 1834 nákladem Jana Velká z Velké Dobré. 



14 




Obr. 13. Doksy. Kaple a socha Jana Nepomuckého. 




* 

&titx 

J #73 (ní* 



J<»jjtifíamtt!Vftvv> wt> 

i divoch Ňf\)t()rfi." 

wAttujti nagcgmt. 

n ó t» 03iórcatí3* **> 



31c6o oni w«lf C 




Doksy. 



Obr. 14. Doksy. Náhrobek služky. 



S o m m e r XIII. 73; Heber 1. c. VII.; 

Sedláček VIII. 155; Škorpil, Okres 89; 

Melichar, Okres 218. 

Nalezena tu dýka bronzová (Pam. XI. 582). 

TVRZ zašla již v XVI. století. 

KAPLE JANA NEPOMUC- 
KÉHO (farou do Družce) vystavěna byla 
nákladem obce r. 1763. Jest na čtverečném 
základě, hladce omítnutá, s mělce profilo- 
vanou římsou, taškovým sedlem krytá. 
V průčelí nad dvěma schůdky prostý vchod. 
Štít dosti hmotný jest po straně dvakráte 
prohnut a svrchu ukončen segmentem; na 
vrcholu kříž pískovcový, po stranách pinie. 
Ve středu prolomen otvor, v němž visí 
z v o 11 c k zcela hladký, bez letopočtu, 
s reliéfy Ježíše a Jana Nepom., jak se zdá, 



současný. Vnitřek prostý, mensa zděná z cihel. Zařízení nové bez 
ceny umělecké. (Obr. 13.) 

Vedle kaple stojí SOCHA Jana Nepomuckčho, postavená r. 1790 
nákladem občana Tomáše Hromady. Na hranolovém podstavci stojí 
druhý menší se sochou. Nápis při opravě odstraněn. (Obr. 13.) 

U mlýna „Na nohavici" jest zazděn při silnici pískovcový NÁ- 
HROBEK, 1-15 m vys. a 0-65 m šir. Podstavec hranolový, na něm obdélná 
deska, svrchu ostrým obloukem vypjatá, po stranách s volutovými křídly, 
uprostřed přepásanými. Nápis v předu: 

Eefa: 
1675 íuío 

ucft Í3od)ojoaiia geb* 

na ^lujiEÍma Bte= 

raeqha ob gebnoljo }$af* 

íejqe jamorborcana. 
]BojajíaraÍE U a to mo* 

blifbarí; jrocnrí; pa* 

mafngfe na gegt ixbo* 

íjau buJTi s gBbnim 

nabojni^ J^ícíe nafs 

a Ubraroas BDaria 

Bebo oni roelbc 

ffltvíkr) ®rpi ~ 

#praroU B. Bebioěb I. p. 1883. (Obr. 14.) 



Dolany. 



S o m m c r XIII. 235; Š k o r p i 1, Okres 89; Melichar, Okres 223; Sedláček 

1. c. VIII. 113. 

TVRZ zašla již v XV. stol. 

Drahelčice. 

Schaller I. 118; S o m m e r XIII. 234; Š k o r p i 1, Okres 90. 

Při stavbě dráhy Nučické nalezena nádoba podobná velice nádobám 
Stradonickým (římská), na které Krolmus domníval se viděti nápis runový. Krolmus 
sám nalezl tu několik kamenných klínů a bronzový palstav (Pam. I. 283; 
W o c e 1, Prav. 450; Š n a j d r, Místop. 62.) 

TVRZ zašla ve válkách husitských. 

KAPLE JANA NEPOMUC KÉHO (farou do Hořelic) byla 
vystavěna nákladem obce r. 1840. Prosté, neslohové stavení čtyřboké se 



i6 

zděnou gotisující vížkou a plackovou klenbou. Po stranách vchodu na 
nástěnných~pilastrech vyryto: W g^TZ voně k současný. 

Dv r v 
rin. 

Schaller I. 229; S o m m e r XIII. 250; H e b e r 1. c. I. 219; Š k o r p i 1 1. c. 75, 
Čechy XI. 180; Sedláček 1. c. 274; Pam. arch. X. 513; Rkp. sbírka topogr. v ar- 
chivu Musea král. čes. Heslo: Buštěhrad. 

Ves Újezd rozkládala se nedaleko Dřině nynější, u kostela sv. Jana 
v lese; zašla asi v pol. XV. století, jen kostel zůstal. Nová ves Dřín za- 
ložena až r. 1681. TVRZ zašla asi též se vsí. (Při kopání nalezeno tesané 
ostění.) 

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE (poutní, filiální do Rapic) 
stojí uprostřed lesa, zvaného Újezdec. Byl v letech 1312 — 1452 farním 
ve vsi Újezdě; po jejím zániku spustí, opraven nuzně r. 1526 nákladem 
Jetřicha z Kolovrat, pána na Buštěhradě, později r. 1612 nákl. Jana 
Novohradského. Poslední větší oprava jest z r. 1861, kdy místo dřevěné 
zvonice roubené vystavěna zděná a kostel znovu pokryt a vymalován. 

Jednolodní bezslohová budova, orientovaná, bez věže, valbou 
taškovou krytá. Zdivo v kněžišti a části lodi gotické, z lámaného kamene. 
Stěny hladké, kolem oken novější chambrany. Na nárožích kněžiště 
původní čtyři zděné opěráky, nahoře skosené. Jinak vše nese ráz úpravy 
z r. 1861: přistavěná sakristie, omítka, západní štít s okrouhlým oknem, 
hlavní vchod i opěráky na nárožích lodi a římsa. 

Vnitřek, s pseudogotickou malbou stěn, činí dojem stísněný. Kně- 
žiště, 5 m dl. a 4-15 m šir., zakončeno třemi stranami (str. dl. i-8o m), 
sklenuto valené (cihlová klenba barokní) se segmentovými lunettami 
nad okny a osvětleno třemi polokruhem zakončeným okny. Prostý vchod 
vede do přistavěné na severu sakristie, ploše kryté, s dvěma okny 
a východem na hřbitov. 

Oblouk triumfální jest hrotitý, 5 m vysoký, 3-48 m šir. 
a 0-55 ni silný; do lodi hrana skosena. 

L o d obdélná, 10-45 m dl- a 6-55 m široká, byla asi již v XVIII. století 
prodloužena. Má čtyry páry dvojitých nevkusných oken, vchod nízký a na 
západě dřevěnou kruchtou na dvou pseudogotických sloupech, s omítnutou 
poprsní. 

Hlavní oltář má novější mensu a predellu, kolem přemalova- 
ného obrazu sv. Jana Křtitele na plátně běžnou řezbu barokních rozvilin 
a pásů, nahoře v oválu monogram IHS a kříž. 1. pol. XVIII. stol. 

Z postranních oltářů stojí dosud pravý, s obrazem 
Ukřižování Páně na plátně, kdežto obraz sv. Jana Křtitele s levého již 
zrušeného visí na stěně; oba obrazy jsou slušné malby 2. pol. XVIII. stol. 



17 

Kazatelna z konce XVII. století, celkově dobře navržená, na 
bedněné noze s vyřezávanými křídly na hranách stojící, ozdobená pilastry 
a bossážemi. Některé přídatky (rosetty) z i. pol. XIX. stol. a nový hrubý 
nátěr. 

Varhany z poč. XIX. stol., přineseny sem z Rapic. 

Obraz sv. Jana Nep. na plátně, z konce XVIII. století. 

Zvony: i. Původně slit byl. nákladem občanů z Cvrcovic, Dubí 
a Dřině r. 1722 od Mikuláše Lówa, přelit r. 1896 od Arnošta Diepolda 
v Praze. 

2. Výška o-6i m, průměr 0-655 ,n - Ucha s pletencem, u koruny 
řádek gotickou minuskulí: 



ftáojjifijijOŤř^ 



Na plášti vysoko plastický reliéf Madonny. Hlava okována železnvmi 
pruty, na nichž vysekány prosté ornamenty lidové (stromovité motivy, 
polokruhy), zajímavé zejména na koncích ok ucha držících, a nápis: 

1 ■ 6 • 9- 1 ■ — W • F • 



Družec. 



S o m m e r XIII. 73; Pam. arch. IX. 199; Melichaři, c. 56; Š k o r p i 1 1. c. 90; 
J u 1. Košnář, Poutní místa (1906) 151; Čechy XI. 228; Archiv farní. (Pamětní 
kniha od r. 1746. Matriky od r. 1664.) 
Rytina nesign. z 2. pol. XVII. stol. s obrazem kostela (věž ještě nestála) a pod- 
pisem: Miraculosa Statua B. Virginis inDruschetz Dom. Smetznae Districťu Slanensis. 

V cihelně p. Růžičky kostrové hroby řadové z dobv knížecí s obložením 
kamenným a dřevěnvm; některé kostry ležely v prosté hlíně. Yvskytla se 1 s-ovitá 
záušnička bronzová. (P í č, Vvzkum 192.) 

KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE (farní, druhdy 
i poutní) připomínán jest již r. 1352 jako farní. V letech 1637—64 (dle 
pověsti kostel i ves vypáleny Švédy) byl bez faráře. Po válce opraven 
nákladem hraběte z Martinic mezi lety 1688—9, prodloužen v lodi a novou 
věží opatřen. Větší opravy na budově vykonány r. 1781 (kostel vvbílen 
a vymalován), r. 1832, 1868 a 1883 (věž pobita plechem, vchod na kruchtu 
přeložen z kostela na hřbitov). 

Kostel jest jednolodní, orientovaný, s věží v západním průčelí, 
původně gotický ze XIV.— XV. století, na konci XVII. století přestavěný. 
Kryt — valba tašková, bez sanktusu. Stěny jsou hladké, nároží 
západního průčelí obstoupena s obou stran pilastry s hlavicemi barokně 
jónskými; kolem oken chambrany z pískovce. (Obr. 15.) 

Na západě k lodi přiléhá v ě ž, poměrně nízká, čtyřboká, krytá 
plechovou bání s lucernou. Hlavní římsa kostelní obíhá kolem a podpírá 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Kladno. - 



i8 



se na pilastry, shodné s oněmi u lodi; okapní římsa prohýbá se polokruhem 
na všech stranách nad ciferníky hodin a nesena jest plochými lisenami 
nevkusných hlavic. Na stranách věže vystavěna nad západní, širší stěnou 
lodi zděná křídla prohnutá, s kulemi na nárožních hranolech. Průčelní 
stěna věže samé členěna oknem kruhovým, na kůr vedoucím, s plochou 
chambranou dole čabrakovitě zakončenou, v druhém patře velkým oknem 
půlkruhovým, s pískovcovým obložením; tato okna opakují se na všech 
stranách věže. Před hlavní vchod, věží vedoucí a prostým kamenným 
rámem opatřený, přistavěna zděná předsíň, z XVIII. stol., otevřená 
po stranách nízkými oblouky, v průčelí pak kruhovým oknem, krytá 
prejzy a taškami a sklenutá plackou; z předu nad oknem římsa prohnutá,. 




Obr. 1 5. Družec. Kostel P. Marie. Půdorys. 



na ní úseky prohnuté římsy a pinie, tesané z pískovce, ve středu nástavce 
s prohnutou římsou a soškou P. Marie. (Obr. 16.) 

Jižní vchod do lodi má předsíňku zděnou, datovanou v nad- 
praží letopočtem 1688. Uvnitř klenbička křížová bez žeber, ve středu 
jejím znak štukem provedený, po stranách dvě kruhová okénka. Venku 
průčelí skoro celé vyplněno pískovcovým rámem kolem vchodu; v jeho 
nadpraží podélná kartuš s rytým nápisem: lESVS MARIA lOSEPH ^ SEI 
MIT VNS — a zmíněným letopočtem. Nad vchodem římsa lomená s úseky 
římsy segmentové, na nichž sochy ležících andělíčků, mezi nimi tesané 
hořící srdce ve věnci vavřínovém, s nápisem: SANCTA | MARIA | ORA 
PRO NO I BIS. Za touto skupinou postaven na zdi hmotný segmentem 
ukončený nástavec s křížem ve vrcholu, na němž nečitelný již nápis. Na 
ovrubách oken lodi na jižní straně vyryto: M — F— S — A — hR — , 
letop. MDCXC, jedno zakryto předsíňkou. 

Vnitřek kněžiště, 5-45 m dl., 5-20 m sir., 6-8o m vys., skoro 
čtvercový. (Obr. 17.) V jižní zdi okno okrouhlé, v závěrové polokruhové. 
Klenba křížová, gotická; kulatý, hladký svorník, žebra — 0-18 m silná - 
profilu hranolovitého s výžlaby po stranách, nesena jsou ve výši i-8o m nad 



19 



nynější dlažbou konsolami kuželovitými s hranolovým plinthem a panello- 
vanými stranami. Ve zdi závěrové, na právo, sanktuariumz pískovce. 
Celek i-8o m vys. a 074 m šir. Sešikmený na vnější a vyžlabený na vnitřní 
straně pravoúhlý rám vybíhá na- 
hoře v trojúhelníkový štít, jehož 
hrany posázeny kraby a vrchol 
ozdoben kytkou a jehož plocha 
nad výklenkem (0-44 x 0-42 ni) 
ozdobena lichou kružbou z trojlistu 
tvořenou. XIV. století. 

Ve zdi severní prostý barokní 
vchod do přistavěné sakristie 
(5-30 m 2 ) ; ta je sklenuta křížem bez 
žeber, má dvě pravoúhlá okna a 
vchod. V záp. zdi barokní v ý- 
klenek sanktuární, s archit. 
řešeným orámováním z pískovce 
a železnými dvířky se 6 zámky. 
V klenáku IHS (Obr. 18.) 

Oblouk triumfální 
jest dvojitý, hrotitým obloukem 
zakončený; vnější archivolta (do 
lodi), 5-60 m u paty rozpjatá, 
0-40 m silná, vyžlabena do náběhu 
oblouku na vnější straně, vnitřní 
(do kněžiště) ustupuje v pravém 
úhlu o 0-375 ni na obou stranách, 
jest jen 4-86 m široká a 0-65 m silná 
a má vnější hranu až do paty vy- 
žlabenou. Obě archivolty měly sokly 
s gotickou podbrádkou; vnitřní 
byl (s podlahou kněžiště) výše 
položen; nyní jsou profily jich po- 
rušeny a částečně i dlažbou za- 
kryty. 

L o d, nyní 19-80 ni dlouhá a 
8-95 ;;; sir., byla původně kratší, 
ca. 8-io ni. Jest ploše na rákos 
kryta a má tři páry svrchu polo- 
kruhových oken, z nichž prostřední 

na jihu zkráceno předsíní. Na jihu prostý vchod s kamenným upažením, 
na západě v přízemí věže sklenutá křížem bez žeber předsíň s pravo- 
úhlým portálem. Kruchta dřevěná, na pískovcových toskánských 
sloupech. Nástěnné malby z r. 1778 byly r. 1832 zabíleny. 




Obr. [16. Družec. Kostel 1'. Marie. Pohled na záp. průčelí. 



20 



Nábytek a zařízení celkem chudé.*) 

Hlavníoltářz konce XVII. stol., sloupového typu, s dvojicemi 
kanello váných sloupů po stranách výklenku se sochou P. Marie, na jehož 
klenbě boltcovité ornamenty; nad tím polopatro s křížem. Plochy olišt- 
novány. Nad výklenek přidán v XVIII. stol. rokokový baldachýn s ho- 
lubicí. Na mense dva řezané reliquiáře akanthové, ze dřeva, barokní 
a šest větších a dva malé barokní cínové svícny. Před oltářem dva dře- 




Obr. 17. Družec. Kostel P. Marie. Pohled do vnitřku. 



věné svícny, 1-62 ni vys., točených sloupků, nohy z listů akanthových. 
Hrubá práce XVIII. stol. Po stranách oltáře dvě branky se sochami 

*) Koku 1509 postavil varhanář Kašpar Rebhan varhany, 1777 opatřena 
nová paramenta a hudeb, nástroje, 178 1 daroval K. Laux lustr, 1782 koupil farář 
ze zrušených klášterů modrý parament, osm obrazů (Výjevy ze života sv. Fr. de 
Paula) Fr. líalka z kláštera paulánského na Star. Městě, z nichž dva nacházejí se dosud 
v Žilině (filiálka k Družci; Soupis okresu Slánského 450), ostatní odstraněny r. 1883, 
dále oltář Filipa Neria, Ecce Homo, Snětí Krista s kříže od Fr. Balka, sošky Ježíše, 
Arona a Jana Křtitele, šest cínových svícnů a zvonek. Koncem XVIII. stol. koupena 
křížová cesta ze Smečna, 1809 dva kalichy a dvě stříbrné lampy dány do mincovny, 
stříbrná monstrance, dva kalichy a dva pacifikály vyplaceny, 1883 dán oltář sv. Anny 
do kostnice. 



21 



sv. Tadeáše a Isidora, bez ceny. Na antependium plátěném obraz: jestřáb 
vrhá se na kuřata. (Obr. 19.) 

Postranní oltáře mají pískovcové mensy, novější predelly, 
\ e výklencích ve zdi sochy sv. Václava a Jana Nep. z XVIII. stol. 

Oltář s v. Filipa N e r i a, barokní, z XVIII. stol., s točenými 
sloupky a slušným obrazem na plátně, velmi zašlým. V nástavci obraz 
sv. Karla Borrom. Mensa pískovcová. 

Kazatelna barokní, s pozdějšími přídavky, z konce XVII. stol. 
Na plochách řezby (ovoce, květiny), lištny a voluty. 




Obr, 18 Družec. Kostel P. Marie. Sanktuarium v sakristii. 



Varhany s hudoucími anděly, prosté, z XVIII. stol. 

Křížová cesta z r. 1826. 

Křtitelnice žulová, 1-02 »i vysoká. Na desce balustrová noha 
baňatých článků, mísa tvaru mušle s hlubokými kanellurami, v ní nádržka 
okrouhlá s cínovou vložkou; na víku masky na obvodě, na vrcholu kříž. 
Konec XVII. stol. (Obr. 20.) 

Mezi obloukem triumfálním zábradlí žulové /. kuňce XVII. st., 
dělené balustry a hranoly, na jichž předních plochách vysoko plastické 
ovocné festony a andělské hlavičky. (Obr. 19.) 



22 



Monstrance sluncová, 0-54 m vys., zlacená; na čtyřlaločné 
noze v ornamentu páskovém s baldachýnky dvojice andělských hlaviček, 
nodus ozdoben čtyřmi maskami, na paprscích upevněny reliéfy: dole archa 
úmluvy na dvou sochorech a obláčcích, nad tím dvojice andílků s ko- 
šíkem hroznů a klasů v ruce, po stranách Mojžíš a Aron s deskami desa- 
tera a kaditelnicí, beránek a nejvýše oko boží a křížek; kolem mnuly 
obláčky. Na noze značky: '■R, M K a Staroměstská s letopočtem 1723. 

Kalich 0-25 m vys., zlacený. Na zprohýbané noze tři dvojice růží 
a tři kruhové prázdné medaillony v kartuších, na nodu dvě dvojice hla- 
viček andělských; pláštík kuppy s třemi medaillony jako na noze, an- 




Obr. 19. Družte. Kostel P. Marie. Hlavní oltář a zábradlí v kněžišti. 



themion vroubkované a torem svinutým otočené. XVII. stol. konec nebo 
počátek XVIII. stol. Na noze značka staroměstská, (cb), M K a ''■R. 

Zvony: 1. Výška 0-97 m, průměr i-oi m. Na uchách mužské masky, na 
koruně řádek nápisu, lemovaný shora pásem složeným z kartuší a rosett, 
zdola opakující se dvojicí kartuší s kyticí a Božím okem: IMF" FRAN- 
CISCUS ANTONIUS ■ FRANK • ME FVDIT PRAG/E. Na plášti reliéfy sv. 
Jana, P. Marie a sv. Václava, pak dvoj znaku Martinického a reliéf Kal- 
várie, konečně nápis: 

1NCAVTO PVLSV INSPERATE 
DISCERPTA DENUO REFUSA 
SUM ANNO DOMINI 1772. 

Na věnci řada barokně stylisovaných lilií. 



23 

2. Výška 0-82 m, průměr 077 m. Ucha s pletencem, na koruně dva 
řádky minuskulního nápisu: (medaillon) anno 2 bm 2 m° z cccc 2 ixxxnu z 
tsfa z capána z fusa z e z per inc 2 mřtm 2 Ijanus 2 canulafore 2 1>b 
praga z | z fut 2 post 2 reimscc 2 Ijanus 2 cannlaíor 2 (Obr. 21.) 
Plášť hladký. 

3. Z r. 1883. 

4. Nový, bez letopočtu. 

Na hřbitově zajímavé pískovcové kříže a náhrobky, z nichž 











a£ 






% : 1 4 """ , *" 'ItwHLjp.- ■- 












i >-"- < 


i 


' 


J 


BíÍééL}! 


$^H 


. 









Obr. 20. Družce. Kostel P Marie. Křtitelnice. 



uvádíme: 1. Veliké srdce, jehož podstavec, částečně již do země zapadlý, je 
po stranách volutami omezen a opatřen nápisem: 



1721 
POZAS TAW SE 
OKOLOG DAVCZY 
CZLOWIE CZE A ZA DV 
SSY PANI ALZBI ETY ARDTMA 
NOWE KTERÁ WIEK V SWE 



24 



-i 


r^ 


C 


£* 




o 


— 


o 


& 


3' 


es 


e- 




S 

o 


e 


a 


#!j. 


<— ► 


» 


^ 




«— » 




*■? 




# 




sn 


O 


»•. 


c 


í« 




3 


M 


-s 


O 


» 


c 


í» 


S* 


** 




s> 




9 


W 


^ 




« 


a 


£ 


r^ 


Síž 




•s 


s 


»«» 


v 


€5 


a" 


«? 




S> 


O 


e 


c 


n 


?r 


a 


H 


« 


£* 


«» 


"2. 


^ 


w" 


g 








*? 


fcí 


& 






N 


& 


< 


& 












—• 


rt< 


& 


«" 


ZT 




7^> 












a 




<s>. 




» 


*•> 












^♦i 


C 






« 




o 


o 


<P 


l-l 


«* 


'-> 


& 


£3- 


*í 


o 


*=> 


«-» 


a 




4Sk 


1 


«5» 




s- 


g 


» 


§ 



HO 47 LET MAGICZY DNE 12 MARTI 
NA WECZNOST S E ODEBRALA A G* 
EG I TI ELO ZDE W PANV 0DP0O 
ZIWA HORL IWIE SE MOD 
LI BY GÍ BVCH LECH KE ODP 
OCZÍWANI A WESELE 
Z MRTWICH 
WSTANÍ 
PROPVG 
CZITI 
(RACZIL ?) 

Nahoře kříž s reliéfem monogramu MARIA a přesýpacích hodin. 
Výška celku asi 1-20 m. 

2. Z r. 1823, zajímavý tvarem: dolení břevno kříže rozšiřuje 
se po stranách v laloky; u paty umrlčí hlava. Z nápisu čitelno 
jen: zde w panu odpocziwa . . . 

3. Z r. 1837, bez ozdob. 

SOCHY: 

1. Sloup se sochou P. Marie před kostelem, z pískovce 
tesaný, s toskánskou hlavicí a patkou, stojí před kamennou 
mensou, z níž část jeho hranolového stylobatu vystupuje. Výška 
sloupu asi 4 m, mensa vys. 1-03 m, šir. i-ii m a dlouhá 1-40 m. Po 
stranách mensy nápisy: (zpředu) (v rozích číslice letopočtu 1674). 

• GOTT • VATTER • SOHN . HEILIGER . GEIST • IN 

MEINEM • WERK • MIR • BEISDAND • LEIST • DAS • D* 

ER • ANFANG • MITTEL . VND . END • ZV • DEINER • EHR • W* 

IRD • ANGEWENDT • OLIBSTER . IESV • STERCKE • MÍCH • 

DAS • ICH • NIEMAL • ERZIRNE • DICH • IA- VIL • LIBER • DEN • T* 

ODT AVSSTE • ALS • WILLIGLICH • EINE • SIND • BEGEH 

E ■ • IESV • CHRIST • -HEILAND ■ MEIN • LAS • MÍCH -DOCH • 

GANZ • DEIN • EIGEN • SEIN • GIB • GNAD • DAS • ICH • MIR • STE 

RBE • AB • DAS • ICH • IN • DIR • ZVLEBEN • HAB • ICH • BITT • HE* 

RR • IESV- D- • -CH -DEN • GOTT • VERLAS • MÍCH • NICHT- IN • L= 

ETZTER. 

END- NIM • 



(v právo) KONI GIN- HIMELS-VND- DER- ER 
DT • MARIA • GOTTES ■ MVTTER 
WERT. • BEY • DEINEN • SOHN • MIR • GNAD • 
ERWERB • DAS • ICH • IN • KEINER • TODT • SIN 
DT • STERB • O • IVNGFRAV • ZART • O- MVTTER 
REIN • LAS • MÍCH • DIR • GANZ • BEFOHLEN • SEI 



25 

N • IN • ALER- WIDERWERTIGKEIT- HILF- MV 
TTER • DER • BARMHERTZIGKEIT • MIT • DE 
INER- HILF-SIEHE-VNS- AN • ALLES • VBEL • WE 
NDE • HINDAN • VORM • FEIND • BESCHVTZE 
VNS • FARTAN • IN • TODS • NOTH • 
EN • NIMB • DICH • VNSERAN. 

(v levo) DER • EHR • VND • TVGEN 

T • SAMRER • GEORGIVS • GRAN 

STEINMETZ • GESESL • SAMBT SEI* 

NER • LIEBEN • HAVS FRAVEN • REGIN* 

A • HABEN • DIESE • MARTER • SEVL • 

GOTT- DEN • ALMECHTIGEN -VND 

DER • HEILIGEN • INGFRAVEN • M 

ARIA • ZV • LOB • VND ZV EHREN • VND • ZV 

SEINER • EWIGEN • GEDECHTN* 

VS- AVFGERICHTET- 

2. Socha Jana Nepomuckého na návsí, postavená r. 1786 nákladem 
V. Rabocha na starším podstavci, který má nápis: 

ANNO 
1 • 7 • 2 • 6- 
I • W • S- 
Zcela běžný výrobek. 

3. Socha sv. Antonína Pad., postavená u cesty do Žiliny r. 1788 
nákladem Jana Nejtka. Slušná práce. Na podstavci znaková kartuše. 

4. Socha sv. Jana Křtitele u cesty k Dol. Bezděkovu, postavená 
r. 1788 nákladem obce. Podstavec stejný s předešlým, socha velice dobrá. 

5. Socha sv. Petra z Alkantary u cesty k Doksům, postavená r. 1788 
nákladem Václava Kolenatého. Podstavec jako uč. 3., socha zdařilá práce. 

6. Socha sv. Judy Tadeáše u cesty k Žilině, postavená r. 1788 ná- 
kladem Fr. Drvoty. Zkažena opravou r. 1890. 

7. U kostela při hřbitovní zdi t. zv. zkamenělec, balvan podoby 
lidské postavy, snad část náhrobku (?). 

Dubí viz Dřín. 
Dušníky. 

Schaller 1. 116; S o m m c r XIII. 242; ("echy XI. 230; Škorpil, Okres 90; 

Melichar, Okres 47 a 16 y, Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea král. čes. Heslo: 

Tachlovice; (Pamětní kniha od r. [734 na faře v Hořelicích.) 



26 

KOSTEL SV. JIRI (filiální do Hořelic) byl vystavěn r. 1688 
na místě starší kaple, opravené roku 1595, a 4-/6. 1690 vysvěcen. Z kaple 
zůstala deska, již zazdili nad portál nového kostela; nyní je ztracena, 
ale nápis zachován: 

Hy€C CAPELLA ST : GEORGI I RESTAVRATA EST A : 1595 : J • T • K • 

K stavbě kostela vztahují se dvě desky nápisové, dosud zachované. 
První, z opuky tesaná, 0-91 m dl. a 0-42 m sir., byla zazděna nad portálem 
a má nápis: 

H/€C ECCLESIA IN HONOREM S- GEORGI I 

CVJVS LAPIS FVNDAMENTALIS POSITVS EST A° 1687 

DIE 26. JVNII /EDIFICATA ET PERFECTA A • SEQVENTI 

1688 IN QVO LOCO ANTECEDENTER CAPELLA 

FVIT A QVO ET ANNO QVO ^DIFICATA 

INVENIRI NON POTERAT RENOVATA 

AVTEM A • 1595 • REPERITVR. 





m10 10 20 50 W) 
I "" I 1 1 1 1- 



RLZ 1-B. 



Obr. 22. Dušníky. Kostel sv. Jiří. Půdorys budovy s návrším a řez jimi. 



Druhá, ze sliveneckého mramoru, 0-95 m dl. a 0-82 m sir., byla zazděna 
v kostele a má nápis: 

ANNO 1690 DIE 4 -JVNII QVE FVIT DOMI 
NICA TERTIA POST PENTECOSTEN EGO IOAN 
NES DLAVHOWESKY DE LONGAVILLA DEI 
ET APOST-SEDIS GRATIA EPISCOPVS MILEVI 
TANIVS PR/EP • ET SVFFRAG • PRAG • CONSECRA 
VI ECCLESIAM HANČ ET ALTARE IN HONOREM 
S • GEORGI I M • ET RELIQVIAS S • S ■ M • M • GEORGI I 
DIACONI M-ALIORVM ADHVC SANCTORVM 
IN EO ET DVOBVS LATERALIBVS ALTARIBVS (: B 
M -V-CONCEPTIONIS ES- ISIDOŘI CONFESSIORIS:) 
INCLVSI • ET SINGVLIS CHRISTI FIDELIBVS HO 



27 

DIE VNVM ANNVM ET IN DIE ANNIVERSARIO 
CONSECRATIONIS HVJVSMODI • IPSAM VISITAN 
TIBVS, 40 DIES DE VĚRA INDVLGENTIA • IN FOR 
MA ECCLESI^ CONSVETA, CONCESSI : 

Kostel byl, poněvadž se základy ssedaly, v květnu roku 1904 zbořen 
a jen pahorek se schodištěm ponechán. Nábytek, nářadí a obě deskv 
dány do dvora Dušnického, kalich a křížová cesta do Hořelic. 




Obr. 23. Dusníky. Kostel sv. Jití. Pohled od jihu. 

Kostel (obr. 22.) stál na g m vysokém pahrbku, Homole zvaném, po 
jehož jižním úbočí vedly k němu 52 schod y, v polovici odpočívadlem dě- 
lené a opažením pískovcovým opatřené; vstup vyznačen nárožními hranoly. 
Vedle schodů stojí novější dřevěný kříž. Budova kostelní, 19 m dl. a 
13 m (v křížové lodi) šiř., skládala se z pravoúhlého kněžiště a lodi, k níž 
na západě přiléhala hranolová věž o dvou patrech. Plochá valba tašková 
na kostele, na věži čtyřboký stan přecházející v osmiboký, s lucernou. 
Po obou stranách lodi přístavky, v půdorysu pravoúhlé, podobné křížové 
lodi, na severu sakristie. Okna byla v kněžišti pravoúhlá, v návoji i pod- 



28 

voji polokruhem vykrojená, v lodi plochým segmentem sklenutá. Vchod 
věží proti schodům a do kněžiště na jižní straně. Strop plochý na rákos, 
v kaplích valené klenby. Kruchta bylo dřevěná, visutá. (Obr. 23.) 

Na sýpce zachován hlavní oltář s obrazem sv. Rodiny v lišt- 
novém rámu s akanthy, nástavec oválný s širokou ovrubou pěkně řeza- 
ných listů akanthových, z poč. XVIII. stol., pak dva postranní 
oltáře sloupkové, s visutou řezbou boltcovitou a nástavci s kartušovými 
rámy, a kazatelna s obrazy sv. evangelistů, Ježíše a P. Marie ve 
výplních pravoúhlého řečniště — vše z konce XVII. století. Mimo ně- 
kolik drobností a předmětů bez ceny umělecké uvádíme ještě mramo- 
rovou, mušlovitou kropenku, dva kované barokní kříže se střech, 
obraz P. Marie na plátně, z pol. XVIII. století, dřevěný svícen 
řezaný, ze XVII. stol. azvoneks hrubým ornamentem v páscích a re- 
liéfem sv. Václava, asi z pol. XIX. stol. 

Na návsí nová KAPLIČKA. Zvonek obecní má letopočet 1808 
a písmena: F I K (Fr. Joh. Kiihncr.) 

POŠTA (č. 22), založená kolem r. 1715, dnes již bez starého rázu. 
(Viz Dr. J. Pohl, Poštovní trať Praha-Plzeň-Kleneč [1906] 11 — 16.) 

Hájek (Waldl, Sacra silva). 

Schaller I. 118; S o m m e r XIII. 235; Bcckovský, Poselkyně I. 359 si.; 
Čechy XI. 230; Melichar, Okres 102 ; Š k o r p i 1, Okres 90; P. Matho n, Život 
Ježíše a P. Marie II. 318; J. K o š n á ř, Poutní místa 143 — 50; Blahověst 1856; 
Škola B. S. P. (1 881); Čes. Květy 1903 59 si.; Bílek, Statky kolejí jesuit. 231; 
Rkp. sb. topogr. v archivu Musea král. čes. (k r. 1834). Heslo: Tachlovice. 

KLÁŠTER SV. FRANTIŠKA S LORETÁNSKOU KAPLÍ 
P. MARIE (poutní). 

Specielní literatura: V.Burian Jesenický, Kaple Lauretánská v Hájku. 
Praha. Pavel Sessius. 1626. — Tursellinus Horatius, Sláva nejsvatějšího 
domu Lauretánského. Originál latinský,*) český výtah (dle Jungmanna V. 1160 od 
Jiřího Ferra) vydal Pavel Sessius v Praze 1630. — F. Henricus Labe, Malus 
inter ligna sylvarum seu Historia D.V. Lauretanae, quae in Sylva sacra (vulgo Hagek)... 
celebratur. Pragae. Georg Labaun. 1689. Český překlad: Hágek swaty anebo Hystorye 
Lauretánská, vydán týmž nákladem 1690. — Weeg-Geíáhrt deren, welche . . . 
die gnadenreiche Mutter Mariam in dem Laure'tanischen Háuszlein in dem hlg. Wald 
besuchen wollen. Prag. C. J. Hraba. Dle chromogrammu vyd. 17 18. Český překlad: 
Vůdce cesty všech pobožně putujících do hájku sv. etc. Praha. 1718. — Jan W. 
Steidel z Greyffenwertu, Lauretánský domeček w Swatém Lese. Praha. 
K. J. I Iraba. 1723. (10 listů.) — J. Schifíner, Histor. Beschreibung der vorzugl. 
Gnadenortcr im Kónigreiche Bóhmen. Prag, 1805. (Str. 168 — J2>-) — J- E. V i t á- 
s e k, Posv. kaple Loretánská v Hájku. Praha. (1869.) — J. E. V i t á s e k, Hájecké 
okolí. Praha. 1870. — Pamětní kniha v klášteře, zal. asi 1670 — 3. (J. Labe měl — dle 

*) Lauretanae Eíistoriae L. L. V. Romae. Zannctti. 1597. (Graesse, Tresor 
VI. 216.) l 



29 

vlast, slov v 7. kap. — ■ denník býv. prvního kvardiána P. Bas. Scriby [f 1688], čímž 
asi míní tuto knihu.) 

Obrazy : Dle Beckovského vyryl brzo po založení kaple Jan Smíšek v Praze 
pohled na kapli a obraz P. Marie s čes. a něm. nápisem: Domeček Lauretánský v hágku 
nedaleko zámku Červ. Augezdce v německý zemi nejprvnéjší vystaven byl léta 1623, 
také dosawad se mnohými zázraky stkví. - Rytinka s obrazem kláštera, sign. A. 
Brandl fec. z konce XVII. stol. Dle ní rytina v knize Weeg-Gefáhrt a Vůdce cesty, 
hrubší, bez sign., s chronogr. nápisem: FILIVS MEVs DILeCtVS, pak rytina se 
sign. Birckhardt fc. a nesignovaná, hrubá rytina XVIII. stol. — V knížce Labeově 
a Tursellinově hrubé rytinky (bez sign.). — Rytinka sign. Gregorius Baltzer fc. Pragae 
s českoněm. nápisem. — Velká, pěkně provedená rytina, sign. Tr. G. B. inv. Saltzer 
Fr : fc. Pragae, s nápisy: Nigra per humilitatem. Formosa per charitatem. | Nigra fum sed 
formosa. Cant. I. | gaVDIVM aCCeDIte | et Laetltla sIMVL. | Pia. 22. Is. 45. — Dvě 
litografie, sign. Prag, bei F. Hofmann a Prag, bey J. F. Marouschek. — V knize Vitá- 
kově neumělá ocelorytina. 

Roku 1589 dal hrabě Jetřich Florián Žďárský ze Žďáru místo toto 
zorati a zalesniti borovicemi a duby; později obehnán lesík příkopem 
a zdí do čtverce. Roku 1619—22 byl Florián s chotí v Itálii, kde 
shlédl v Loretě kapli P. Marie.*) Na poděkování za narození syna 
založil 12. června 1623 zde v háji (odtud Hájek, Waldl) kapličku, již 
dne 2. července 1625 vysvětil kard. arcib. A. Harrach. Brzo stala se kaple 
poutní, proto byla r. 1630 přestavěna a znovu 8. září vysvěcena. Od té 
doby četné dary šlechty i měšťanů utvořily brzo velký poklad kostelní.**) 
Syn Floriánův Adam Eusebius Ždárský uvedl sem r. 1659 čtyři mnichy 
Františkány z Jindř. Hradce (Dr. Donulus Palea s 3 bratry) a usídliv je 
zatím v dřevěné chaloupce vedle kaple, založil již r. 1663 pro ně klášterní 
budovu. Stavba trvala dlouho. Za živobytí A. Eusebiova do r. 1668 
provedeno východní křídlo s věží a hodinami. Klášter nadán 20.000 zla- 

*) Max Dvořák, Maria Loretto zu Prag (1883). 
**) Seznam nedá se sestaviti úplný; podávám tedy aspoň přibližný obraz 
pokladu, pokud se dal zjistiti z literatury: kříž stříbrný (kard. Harrach 1628); stříbrný 
svícen, paramenta (hr. Martinicové 167 1, 1673); korunka s koraly a pláštík na Pannu 
Marii, velům, rytý- obraz (Valdštýnové 1662 a j.); paramenta a kalich (K. Ždárská); 
6 svícnů a 4 vásy stříbrné, 2 zlacené korunky s drahokamy, krucifix a sošky 
P. Marie a Salvátora na ebenových podstavcích, zlacený kalich (na noze vyryto 
umučení Páně), 8 misek, lampa a konvičky s podnosem, stříbrné, 6 ebenových stří- 
brným plechem obložených reliquiářů, antenpendium vyšívané zlatem, stříbrem 
a perlami (Flor. Ždárský). — Mimo to: Zlatá soška sv. Brunona, stříbrné lampy 
(1662, 1663, 1681, 1668 [2], 1689, 1712); stříbrný kříž s rubíny (1680), 2 kalichy, 
konvičky (1681) a koflík; stříbrné pamětní desky, zdobené drahokamy a rytými 
nápisy (2); obraz P. Marie v stříbrném rámu (1689, jiný 167 1); zlaté prsteny s draho- 
kamy (1672 [2], 1689); perla v zlaté o vrube (167 1), Loretánské stříbrné medaili e 
(1661, 1672); růženec na zlatém drátě (1660). Mnoho bylo votivních předmětů: 
údy ze stříbra nebo vosku modelované (1630 prs, oči, nemluvně, 1660 srdce, 1669 
oči, 1684 srdce atd.), votivní desky malované a popsané, svace zlacené, s obrazy 
svatých a erby atd. Zásoba rouch a prádla byla také často dary rozmnožena: para- 
menta (1678, 1689 [2]); antependia (1680, 1681, 1689); pláštíky na sošku P. Marie 
(1662, 1671, 1680, 1689); vela na kalich (1628, 1668, 1671 [3]); prádlo oltářní 
(1672) atd. 



30 



tými (pro 8 kněží a 4 bratří) a na opravy a stavby ustanoveno 10.000 zl.*) 
Po smrti A. Eusebiově (7V4. 1670) pokračováno ve stavbě; r. 1673 do- 
končena východní část a založeny ostatní a zahrada, r. 1675 (18. května) 
dostavěna v ambitu hrobka, r. 1676 (6. března) postaven v ambitu oltář 
nákl. M. Val. z Martinic, r. 1681 dostavěn klášter**) úplně, střecha znovu 
pokrvta a do oken dány mříže. 

V následujících letech rozkvět poutí a četné dary poutníků umož- 
ňovaly stálé doplňování výzdoby a zařízení. Tak r. 1684 dokončena 
brána***), úprava ambitu a zahrady, zhotoven nábytek do kůru, za- 
řízena knihovna a koupeno za 130 zl. 
12 obrazů do refektáře; r. 1685 byly již 
3 oltáře a'postavena kazatelna; r. 1686 
zasazeny 34 Mariánské obrazy do lunet 
ambitové klenby, zřízeny věžní hodiny 
o čtyřech cifernících nákl. 550 zl. a mra- 
morové lavabo za 150 zl.; r. 1687 vy- 
malován nákl. J. Winkelhabera od Jana 
Jiřího Heintze obraz oltářní sv. Antonína 
Pad. za 20 zl. a začato se stavěním želez- 
ných mříží v chodbách; r. 1689 koupen 
druhý zvonek za 65-57 z ^-> vymalována 
a soškami od Mclch. Zellera z Prahy ozdo- 
bena kaple; r. 1699 ohrazen les a zahrada 
zdí (úplné ohrazení až r. 1706); r. 1701 
koupeny varhany do kůru za 530 zl. a 
dřevěný krucifix; r. 1705 postaven (31./7.) 
nákladem Ant. Kurkovského z Lukovan 
z Unhoště oltář v kapli sv. Antonína; 
roku 1712 pořízeno nové tabernakulum; 
v letech 1720—26 vystavěny kapličky 
křížové cesty až ke Strahovské bráně; 
r. 1722 posvěcena (12./12.) kaple sv. Kříže, 
hřbitov a dolní ambity; r. 1723 slavena okázale stoletá památka založení 
kaple t) a také císař Karel VI. kapli navštívil; r. 1725 ozdobena studna 
sv. Antonína obrazy z jeho života a pokryta (studny kopány v klášteře 
r. 1662 a 1684); r. 1726 postaven v můstku k bráně kříž; r. 1731 obdržel 

*) V nadační listině (1670) vzpomíná A. E. Ždarský hotového již modelu 
na celý klášter, který odevzdal provinciálovi a staviteli a ustanovuje dozorcem 
nad ukončením stavby hrab. Maxm. Val. z Martinic. 

**) Y. Fáhnrich se domnívá (Pam. Arch. XX. 357), že vedl stavbu František 
Lurago. 

***) H. Labe zachoval jména tu zaměstnaných zedníků: Jak. Wendych, 
Jan Reychel a Dom. Muns. 

f) Popis nádherné slavnosti, pro svou dobu charakteristické, viz dle Pamětní 
knihy ;i Melichara 1. c. 110 si. 




Obr. 24. Hájek Typ kapličky poutní cesty 
z Prahy do Hájku. 



3i 

klášter od Jana z Talmberka 221 knihu. V ten čas již byly nutný zase 
opravy; ve východní části vyměněny stropy, spraveny hodiny atd. nákl. 
2000 zl. Týž rok začato s malbou křížové cesty, jež dokončena a vy- 
svěcena 30. srpna roku 1733. Roku 1733 daroval hrabě Kustoš 17 zl. na 
obraz Ježíše (na oltáři sv. Antonína Pad.) a postaven oltář P. Marie 
Pasovské nákl. velkovévodkyně toskánské; r. 1750 opravována střecha 
kaple i kláštera, zazděny částečně oblouky v ambitech a ponechány jen 
dvoje dvéře a od sakristie vystavěna do kaple chodba, čímž zakryt nápis 
na založení se vztahující. Roku 1752 dáno druhé lavabo do refektáře. 
Roku 1785 klášter dekretem dvorským zredukován, 14. /i. r. 1789 zrušen 




Obr. 25. Hájek. Disposice kláštera, zahrad a lesíku. 



a poklad*) kaple Loretánské odvezen do Prahy. Klášter se měl státi 
nemocnicí, ale brzo bylo zase vše odvoláno a poklad částečně vrácen. 
Roku 1797 darovala arciv. Marie Terezie velům na ciborium. Ještě 
v 1. polovici XIX. století měly pouti význam a klášter udržován stále 
v lesku.**) Větší oprava celé budovy i zařízení byla provedena naposled 
v letech 1901 — 3. 

Od Prahy podél staré silnice Karlovarské (nynější se uchyluje míst v) 
rozestaveno asi ve vzdálenosti 600— 1100 w od sebe do Hájku 20 KA- 



*) Byla to zlatá koruna, na ní kříž s 18 diamanty, tři zlaté prsteny, tři stří- 
brné kalichy, stříbrný pacifikál (darov. r. 1628 kard. A. Y. z Harrachu), dva stří- 
brné reliquiářc, 6 stříbrných svícnu a dva nástěnné, dvě lampy, dva andělé a dva 
obrazy (sv. Frant. a sv. Magdalenv), stříbrné a stříbrem vyšívané roucho. 

**) J. Schiffner (1805) líčí, že byly v háji kolem kláštera jeskyně ve skále 
vytesané, sochv svatých porůznu rozestavené a zvláštní velká zahrada květinová. 



32 

PLIČEK. Byly vystavěny v letech 1720— 1726 od šlechticů a měšťanů.*) 
Jsou většinou velice sešlé, neboť císař Josef II. jim odňal nadace po 20 zl. 
na udržování. Do okresu Kladenského jich patří jen osm. (Obr. 24.) Jsou to 
hranolovité hmotné vyzdívky, v předu pilastry a ořímsovaným trojbokým 
štítem zdobené, na vrcholu mají kříž a po stranách kamenné podstavce 
s kulemi. Ve výklenku byly na omítce malovány střídavě výjevy ze 




Obr. 26. Hájek. Klášter s kaplí P. Marie. Půdorys 



života P. Marie a sv. Františka, znak zakladatelův, příslušné věnování 
a citát z Písma. Při opravě pěti posledních kaplí již z toho nic neobno- 
veno. Nové obrazy na plechu maloval /. Scheiwl z Prahy. 

KLÁŠTER stojí uprostřed lesíka, obehnaného vysokou zdí bez 
opěráků, skoro přesně ve směru od západu k východu. Na jižním konci 



*) Viz E. Batěk, Břevnov (1898), 37; B. J. Holub, Odkryté poklady (1893), 
53; Vitásek, Hájccké okolí 28; Melichar 1. c. 1 15. Náklad na každou byl celkem 200 zl. 
Čís. 15 již úplně zbořeno. 



33 

přiléhá zahrádka; větší štěpnice položena na severu mimo les a vede do 
ní zděná brána se štítem, na níž ve výklencích stojí neumělé sošky 
Jana Nep. a světců reholníků. Uprostřed štěpnice a 1 1 á n zděný s volným 
schodištěm, krytý taškovým stanem; přízemí otevřeno na obě strany. 
Kolem kláštera samého nádvorní zeď prolomena řadou polokruhových 
otvorů. Ke klášteru vchází se na již. straně od silnice branou, po- 
sunutou na konec úzkého předdvoří. Brána jest trojdílná: ve vyšším 
středu, pilastry po stranách a segmentovým štítem svrchu omezeném, 
vede široký vjezd, po stranách vchody pro pěší (levý zazděn), pravoúhlé. 




Obr. 27. Hájek. Prúčeli kláštera. 



Nad středem výklenek s novějším obrazem P. Marie, po stranách na ná 
stávcích štítu stojí pískovcové sochy sv. Františka a Antonína, na pro- 
hnutých křídlech pinie. (Obr. 25.) 

Klášterní budova tvořena čtyřmi křídly — severní a jižní obsa- 
huje ochoz, z něhož vystupují absidovité výklenky kaplí, vvchodní a zá- 
padní hlubší, s obytnými místnostmi — , kolem čtverečného dvora (strana 
35-70 m dl.) skupenými, o jednom patře, krytými taškovou valbou; nad 
středem křídla východ, osmiboká dřevěná vížka s dvěma lucernami a bání, 
plechem krytá. Uprostřed dvora stojí, spojena později vystavěným 
křídlem s ochozem, Loretánská k a p 1 e, obdélná, s třemi vchody a pravo- 
úhlými okny, krytá valbou. (Obr. 26.) Stěny všude hladké, pravoúhlá okna 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Kladno. 3 



34 

s chambranami. Na konci průčelního křídla portál, orámovaný pískovcem, 
jehož nadpražní římsu, překlenutou ještě segmentovou druhou, protíná 
dvoj znak Ždárských a Martinků v plastické kartuši pod korunou, vy- 
bíhající nahoře v masku; po stranách draperie, dole andílci hlava. (Obr. 27.) 
Nádvorní strany děleny pilastry s římsovitou hlavicí. V přízemí otvírá se 
mezi nimi hladce křížem sklenutý ochoz, 3-70 m sir., po každé straně 
sedmi širokými segmenty (na vých. jeden zabrán přilehlou sakristií), 
sklenutými na hranolové pilíře, v náběhu s páskem. Některé oblouky 
jsou nyní zazděny do polovice a zaskleny. V patře všude úzká okna 
pravoúhlá. Do ochozu vedou dvéře a okna, lemované chambranami. 
V koutech zbývají užší pole klenební; v nich pravoúhlé prolomy a výše 
výklenky s novými sochami českých patronů. Místnosti v přízemí i v patře 
vesměs valené sklenuty. V nádvoří v jihozáp. koutě hrobka*) mnichů, 
ohrazená novou mříží; k Loretě přiléhá z venku pískovcová mensa 
z r. 1676, povýšená na třech stupních. (Obr. 28. a 29.) 
V ochozu kaple : 

1. Na jihu absidovitý výklenek, nahoře polokruhový. Dvéře čtyř- 
křídlé mají po stranách vřetenové sloupky a v nástavci řezbu prolamo- 
vaných akanthů. Ve výklenku oltář rozevřený široce v půdorysu; v kou- 
tech stojí dva páry sloupků, nesoucí kládí, uprostřed pěkný obraz s v. 
Františka (připisovaný tradicí P. Brandlovi) v bohatém akanthovém 
rámu, v nástavci oko boží a sošky andělů v paprscích. Architektura po- 
kryta řezbou ovoce a akanthů; v bocích dva oválné obrazy sv. Bonaven- 
tury a Ludvíka. Poč. XVIII. stol. 

2. Na téže straně (zabrána zabedněním ochozu v kapli sv. Kříže) 
výklenek kaple s v. Antonína. Architektura mramorová z r. 1705. 
Obraz na plátně, v rocaillovém rámci, maloval r. 1687 /. Jiří Heintz. 
Dvéře jednoduché, s hladkými polosloupy, nástavec starší, ze XVII. stol. 

3. Kaple s v. Kříže, obdélná, valeně klenutá, v jihozápadním 
koutě. Mříž ji uzavírající novější. Oltář tvoří sousoší Kalvárie z pol. 
XVIII. stol., se sochami nevelké ceny. 

4. Na severní straně velký výklenek s novými dveřmi. Oltář skří- 
ňovitý s římsovím, sochami andělů, nasazenými řezbami a znakem 
velkovév. toskánské, z r. 1733. Ve skříni obraz P. Marie Pasovské s na- 
sazenými kovovými korunkami, v rámu s ornamentem páskovým, po 
stranách sochy sv. Ludmily a Vojtěcha. 

Mimo kaple stojí v ochozu na jihu nový oltář Jana Nepom. 
a oltářsv. Anny, s novým obrazem od E. Dítěte, v barokním krásném 



*) Zde teprve od r. 1864; v letech 1631 — 1864, kdy zemřelo celkem 114 bratří 
(dosud na půdě dřevěná deska papírem polepená, s nápisem: NOMINA PATRŮM 
S. FRATRUM j IN HOC SACRO LAURETANO LOCO | DEFUNCTORUM a seznamem) 
pochovávalo se v ochozu před oltářem P. Marie Pasovské na severu; hrobka byla 
upravena r. 1675 a kámen na ní byl r. 1733 vyměněn. Nyní již tu není. 



35 

rámu z poč. XVIII. stol., z akanthových rozvilin; po stranách barokní 
reliquiáře s páskovými řezbami, v nástavci v oválném věnci srdce v pa- 
prscích. Na severu v zasklené rakvi z r. 1773 (dříve v kapli sv. Kříže) 
ostatky s v. Justina; šaty pošité filigránem a bůstkami, na koruně 




Obr. 28. Hájek. Pohled do nádvoří klášterního od západu. 



sklíčka. Mříž kolem rakve nová. Vedle rakve novější oltáři k s v. ' 
D i d a k a. 

Na jihu a severu umístěn různý počet trojdílných zpovědn ic 
a kazatelny; všechny stejné, dřevěné, s ostrohranným kládím, zdo- 
bené lištnami vroubkovanými a řezbou ovoce a mušlí. Konec XVII. stol. 

Na západě sedm podstavců se sousošími výjevů umučení Páně; 
sochy bez ceny v poloviční skut. velikosti. Konec XVIII. nebo 1. pol. 
XIX. stol. Na jihu (při kapli sv. Kříže) pět nových sošek světců na 
konsolách. 

3* 



36 

Vedle rakve sv. Justina stojí ze železa kovaný korunní svícen, 
barokní. U hlav. vchodu na východě kropenka z červ. mramoru, 
s maskou. 

V lunettách klenby v ochozu a nad vchodem ke kruchtě v i. patře 
visí 28 obrazů, na plátně malovaných. Středem jest vždy obraz nebo 
socha P. Marie, po stranách vyobrazeno poutní místo nebo výjev k le- 
gendě se vztahující.*) Byly opraveny r. 1890 Jos. Scheiwlem. Od vvchodu 
postupem jdou: 1. Madonna Křtínská. 2. Ravenská. 3. Carnoetská ve 




Obr. 29. Hájek. Pohled do klášterního nádvoří od severu. 



Francii. 4. de villa Vitiosa ve Španělích. 5. Brněnská. 6. Vartská v Klad- 
sku. 7. de Sacro Cruore, Chlumská, Družecká. 8. Hejnická, Kájovská, 
Kladrubská. 9. Nezamyslická, Svatojakubská, Sečská. 10. Spýrská. 
n. Svatoštěpánská, Klatovská, Vambeřická. 12. Nicovská, Vyšehradská, 
Novopacká. 13. Březnická, Bechyňská, Doxanská. 14. Einsiedlská. 
15. Censtochovská. 16. Cellská. 17. Svatohorská. 18. Staroboleslavská. 
19. Na sv. Kopečku (Olomúcká.) 20. de Candelaria v Argentině. 21. de 
S. Fonte ve Španělích. 22. z Aniche ve Francii. 23. z Caestre v Belgii. 



*) Viz Aug. Sartorius, Marianischer Atlas (Prag. J. G. Behr. 1717.) jako po- 
můcku. M 



37 

24- ze S. Scala na Sicílii. 25. de Páce v Benátkách. 26. Římská z Pader- 
bornu. 27. z Czerska na Litvě. 28. Kutnohorská, Zbraslavská. Pod 
obrazy obšírné nápisy s krátkou historií poutního místa, někde též znaky 
nakladatelů obrazů. 

U vchodu bezcenné plátno: U křiž o v a n v, z konce XYI 1 1. nebo 
poč. XIX. stol. Křížová cesta nová. 

LORETÁNSKÁ KAPLE jest uvnitř 9 m dlouhá a 4-20 m široká, 
překlenutá valené a nuzně osvětlená pravoúhlým oknem, šikou položeným 
na západě, a velkým segmentovým světlíkem na kůr vedoucím. Dle 
vzoru kaplí toho druhu má místy cihlové zdivo obnažené, částečně ohoz 
malbami pokrytý; někde zazděné kusy dřevěných trámů. Vchody ze 
sakristie a tři po stranách. Přilehlá sakristie má valené sklenutý strop, 
podobně kur nad ní zřízený. 

Kaple přepažena ve třetině délky dřevěnou stěnou s dvěma 
vchody po stranách s novými dveřmi, zamřížovaným oknem ve středu 
a prostou římsou svrchu. Ve vlysu nápis: ŽDIARSKI A DVM GENTEM. 
TV PIA VIRGO, REGE. Na řimse řezané sousoší Zvěstování P. Marie. Za 
stěnou ve výklenku vyloženém zlaceným plechem s ozdobou stříbrných 
pásků a obláčků stojí na velké konsole z akanthových listů soška černé 
P. Marie, ze dřeva řezaná, z 1. pol. XVIII. století; na hlavě její a Ježíška 
korunky ze stříbřeného plechu a s falešnými drahokamy, na plášti vy- 
řezány rocaillové ozdoby. Sošky andělů po stranách mladší. Před stěnou 
oltář z r. 1712 se zděnou tumbou a dřevěným tabernaklem, oblože- 
nými pozlaceným a postříbřeným plechem. Na tumbě antependium 
v předu i po stranách, v plechovém, profilovaném rámci, dělené na pět 
větších a pět menších polí. Ve středním poli vy tepán monogram MARIA, 
v postranních hlavy andílci a hrozny mezi ornamentem z pásků, tulipánů 
a akanthů, v horních polích hrozny a akanthy. Na spodu- malá kartuš. 
Tabernakl v půdorysu prohnutý, na nárožích s vřetenovitvmi sloupky, 
nesoucími segmentem prohnuté římsoví. Vše obloženo plechem a tepáno. 
Motivy páskové, akanthové a ovocné střídají se s hlavami andílčími; 
vysoko plastické jest zejména ovoce na vrcholu tabernaklu. Na dvířkách 
nahoře hlavy andílci mezi pásky, ve střapce končícími, dole klasy a růže, 
uprostřed nasazeny prosekávané kartuše s korunou a v nich rytý mono- 
gram MARIA a IHS s emblémy srdce a hřebů. Na postranních bocích 
nasazeny podobné kartuše se znaky Martinickým (kolem vyryto: ECSRIC 
DSNCDM) a Ždařských (kolem: FISR ICDS). Po stranách tabernaklu 
reliquiářové truhlice, podobně tepaným plechem obložené; dva podobné 
reliquiáře stojí nad postranními vchody a stejně upravené rámečky mají 
i tři kanonické tabulky. Výborná práce, bez signatury. Před oltářem 
visí jedna větší a vzadu menší dvě empirové lampy postříbřené, na 
mense šest velkých a šest menších cínových s v í c n u z poč. XVIII. stol., 
s dekorem rostlinným a hlav andělu. 



38 

V dlažbě před oltářem náhrobek z červeného mramoru, koso- 
čtverečnv, s nápisem, mosazí vy loženým: SEPVL | TVRA \? DIS FRAN. 
eVsebII I CoMItIs I a SORA | 7 APR : (=1670). 

V kůru v a rhanyz r. 1701 s řezbou akanthů a ovocných festonů, 
chórové lavice dubové, z r. 1684, s prostým nadhlavím, lištnami a řím- 
sovím zdobeným a kropenka z pískovce. 

V sakristii a depositáři (zde dubová skříň s řezbami akanthu na 
výplních a rytým kováním) uloženo: 

Kalichy : 1. Kuppa hladká, na kulovitém nodu vyryty akanthy, 
na noze vytepány tři oválné reliéfy: Ježíš s beránkem, Ježíš žehnající, 
sv. František mezi akanthovými rozvilinami. Na spodu nohy vyryto: 
^ GIRZIK • LA BANIKA • a ALZBIETA MANŽELE 1690; na kuppě dvě ne- 
zřetelné značky. 

2. Noha nová, na kuppě tepané hlavičky andílci v kartuších mezi 



festony z růží, anthemion kroužkové. Poč. XVIII. stol. Značky: | AT 
druhá nezřetelná. 

3. Noha nová, z r. 1810, kuppa s tepaným pláštíkem: mezi pásky, 
ovocem a květinami v kartuších reliéfy sv. Josefa, Loretánské P. Marie 
a Zvěstování P. Marie. Anthemion zoubkované. Poč. XVIII. stol. 

C i b o r i u m zlacené, hladké, novější, na 500 hostií. 

Rokokový r e 1 i q u i á ř, paprskový, mosazný a zlacený, druhý 
mladší. Empirový p a c i f i k á 1, prostý. 

Tepané oválné štíty dekorativní z postříbřeného a pozlaceného 
plechu, pokryté akanthy a tulipány; ve středu ve vavřínovém věnci 
reliéfy: Krista bičovaného a Sedmibolestné P. Marie (v sakristii) a ho- 
lubice (na římse stěny v kapli). 

Několik cínových svícnů různé velikosti, z různých období 
XVIII. stol. 

Rokokové, ze dřeva řezané pontifikální křeslo. 

V klášteře jest vedle kuchyně a 17 cel*) velký refektář, 14 m 
dlouhý a 6-20 m šiř., valené sklenutý. Kolem stěn dřevěné opažení s ro- 
caillovými řezbami a s bezcennými obrázky svatých ve výplních. Na 
stěně barokní krucifix, mušlovitá kropenka z šedého mramoru a 
lavabo z červeného mramoru o dvou oválových misách nad sebou; 
spodní mísa na volutové konsole, nad druhou mušlovitá koncha ze štuku. 
Na horní míse vyryto: A : H : L : 1752 DIE 5 ,, Me : 

V knihovně pěkný barokní s t ů I oválný a skříně nástěnné, pi- 
lastry dělené, s řezanou římsou z r. 1684; v oknech deštění. (Celkem přes 
3000 sv. (nejvíce theol. obsahu) a 3 rukopisy. Katalog z r. 1857, ne " 
dokonalý.) 



*) Poslední lékárník v Hájku zemřel r. 1806 a celé staré zařízení prodáno 
později do Unhoště, kdež z něho již nezbylo ničeho. 



39 

Na chodbě v patře visí velký obraz na plátně: Hrabě Fr. Ždarský 
v řeholním šatě leží mrtev v rakvi, kolem svíce v cínových svícnech, 
v nohách P. Maria Hájecká, v hlavách krucifix. Nahoře znaky Marti- 
nků a Žďárských a nápis: 

PATŘE 
ILVVSTRISSIMO DOMINO DOMINO FLORIANO 
DlETERICO S • R • I • COMITE DE SOHRA, DOMINO 
IN RVBRO AVGEZD, KLADNA, WlTSCHITZ ET 
GOTERSDORF • SAC ae : C/ES ae : REG ae : M tis : CONSILIARIO 

Gamerario, et Maioris Provincialis Ivdicý 
assessore, sac ae -domvs lavretan/e in 
Haieck Fundatore,, 

MATŘE 
ILLVSTRISSIMA DOMINA, DOMINA ELISABETHA 
CORONA COMITISSA DE SOHRA, NATA COMI 
TISSA DE Martinitz, Filia Iaroslai S-R-I- 
Comitis de Martinitz, Svpremi Bvrgravii 
OLIM a Rebellibvs H/ereticis e Fenestra 
Regi/e Cancellari/e deiecti 

illvstrissimvs dominvs, dominvs franciscvs adamvs evse- 

bivs S-R-I- 

COMES DE SOHRA DOMINVS IN RUBRO AVGEZD, KLADNA, WlT- 
SCHITZ ET 
GOTTERSDORF SAC ae : C^ES ae : REG ae : M tis : CONSILIARIVS, CAMERATICI 

et fevdalis 
Ivdicý Assessor, ac districtvs Slanensis Capitanevs. Mona- 

sterý haie* 
censis p : p : mlnorovm s • francisci strictioris observanti/e 

fvndator 
obdormivit in domino, vii. aprilis anno mdclxx. 

Pečetidla klášterní: 

i. Železné, držadlo hranolové, hladké. Oválové, osy 0-05 x 0-045 m. 
Dole znak Žďárských s opisem: F:/E:S-R-I-C-D- SORA (Fr. Ad. Eusebius 
Sacri Romani Imperii Comes de Sora), po stranách hájek a v něm modlící 
se muž, nahoře andělé nesou Loretánskou kapli s P. Marií, po stranách 
sv. František Seraf. a Antonín Pad. Opis: SIGILLUM MONASTERII S- 
DOMUS LAURETAN/E HAGECENSIS. Konec XVII. stol. 

2. Menší, železné, oválné, osy 0-037—0-032 m, se stejnvm opisem. 
XVII. stol. 

3. (Dle otisku v topogr. sb. rkp. v archivu Musea král. čes., z r. 1834.) 
Oválné, nejmenší; ve středu je kaple s P. Marií a andělé. Opis: S • C • 



40 

HAIEC • B • VIRG • LAV • F • F • MIN • REF • 1672 + (Sigillum Conventus 
Hajecensis Beatissimae Virginis Lauretanae Fratrum Minorum Refor- 
mátorům.) 

Ve vížce: i. Cymbál 0-34 m vysoký a 0-62 m v průměru. Na 
hladkém plášti nápis: F : M : S : F : ANNO 1686 (Frider. Michal Schón- 
feldt fudit). 

Zvonky: 2. Vys. 0-43 m, pr. 0-455 m. Ucha hladká, u koruny 
hrubý ornament, na plášti reliéf P. Marie a letop. 1809. 

3. Vysoký 0-33 m, průměr 0-37 m. Na plášti po stranách reliéfu 
sv. Václava letopočet 1832. 

Na klášterním dvoře stojí socha Početí P. Marie na s 1 o u p u s vrtu- 
lovým dílkem a korinthisující hlavicí, s dvojitým podstavcem, kolem 
něhož balustrové zábradlí; na něm do nejspodnějšího břevna vyryto: 1(703. 
(Obr. 28.) 

Hořelice. 

Schaller I. 118; S o m m e r XIII. 234; Sedláček VIII. 285; Heber 

1. c. VII. 1 1 1; Čechv XI. 230; Š k o r p i 1, Okres 91.; Melichar, Okres 146. 

Sb. topogr. rkp. v archivu Musea král. čes. Heslo: Tachlovice. (Pamětní kniha na 

faře od r. 1697. Matriky od r. 1695.) 

Zde nalezeny vícekráte nádoby, z nichž dostalo zemské museum jednu 
od p. Frosta, druhou od p. Drvoty. R. 1883 byly tu při hlubokém orání na rolích 
císařské rodiny vy orány kameny na roztírání obilí, brousek, koule provrtaná 
a dva kusy otloukaného křemene a zlomky nádob ozdobených črtami, bílou 
hmotou vyplněnými (nejspíše se tu jedná o „kulturu severní"). Při stavbě dráhy 
nalezen hrob s kostrou, při které byl těneský železný meč, oštěp a kroužek. Nález 
uložen v zemském museu (Jihočeská mohyla?). — (Pam. VI. 236; Š n a j d r, 
Místop. 62; Píč, Starož. díl I. 1. sv. 206 a díl II. 1. sv. 164, tab. I.). 

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE (farní) byl již r. 1352 farní; 
v letech 1618 — 1696 byl filiální k Železné, r. 1696 fara obnovena. Pokud 
sáhají zápisy, byl kostel přestavěn r. 1605 (r. 1606 obnovena archa), ale 
spustošen Sasy a opraven až r. 1697 Janem Jos. Karvinským. R. 1746 
budova stará zbořena a nová vystavěna nákladem Anny Marie, velko- 
vévodkyně toskánské; vysvěcení bylo 3. září r. 1747. V literatuře se objevu- 
jící zpráva, že návrh na kostel jest od Kiliána Ignáce Dienzenhofera, že 
však nebylo dle něho vše provedeno, není ani prameny ani památkou 
samou podepřena. R. 1872 a 1907 kostel důkladně opraven. 

Kostel je jednolodní barokní stavba s věží v západním průčelí, 
krytá sedlovou mansardou prejzovou s vikýři. (Obr. 30. )Stěny kostelní čle- 
něny soklem a lisenami, okna plochým segmentem sklenutá mají štukové 
chambrany. Hlavní římsa profilovaná, nad kulatými okny v bocích lodi 
vypjatá. Západní průčelí má v přízemí portál do věže vedoucí, s pravo- 
úhlým rámem pískovcovým, po stranách pilastry s čabrakovitou hlavicí, 



4i 

nad ním polokruhem vypjatou řimsu a výše okno na kruchtu, v jehož 
vrcholu kartuš s korunou a toskánským znakem a ještě výše troj úhelný 
štít, prejzy krytý, s profilovanou římsou. Věž vystupuje teprve nad okapní 
římsou z budovy; jest ozdobena pilastry a pokryta prejzovou kopulí 
s plechovou lucernou a bání. Přechod k západnímu průčelí tvoří vyzděná 
volutová křídla po stranách. Polopatro pod kordonovou římsou pro- 
lomeno tříkruhovvm oknem, v patře široká okna s polokruhovým 
obloukem, na němž se mírně zálomu je okapní římsa. 




Obr. 30. Hořclice. Kostci sv. Jana Kit. Pohled od jihu. 



Neobyčejně zajímavý jest půdorys (obr. 31.) stavby : k oválné lodi (osy 
9-10 ni a 14-50 m) přiléhá skoro kruhové (průměr 7-20 ;;;), zvenčí, v bocích 
konvexní a k východu trojbokvm závěrem ukončené kněžiště s čtvercovou 
sakristií a stejně tvořený prostor kruchty s věží na čtvercovém základě 
(strana 5-25 m dl.), jejíž kouty k lodi, schodišti vyplněné, omezeny 
čtvrtkruhem. Prostor osvětlen v kněžišti párem oken v bocích, podobně 
v lodi a v podkruchtí, a v lodi dřevěným plochým stropem kryt, v kněžišti 
a kruchtě plackami sklenut. Celý strop pokryl páskovým dekorem, 
tvořícím zrcadla a výplně. Na stěnách vystupují pilastry s kládím. 



42 

s pseudojonskou hlavicí a festony, ve vlysu pásková ozdoba. V kněžišti 
nad oltářem štuková kartuš pod korunou se znakem toskánským. Kruchta 
ustupuje ve středu v pravém úhlu, postranní křídla nesou sloupy pískov- 
cové, s volutovou hlavicí. Nad kruchtou v zrcadle štukový rámec 
s hebrejským nápisem Jahve na paprscích. Sakristie má vchod z jihu 
a okno ze severu a jest sklenuta plackou s oválním zrcadlem a páskovou 
ozdobou. Přízemí věže, sklenuté valeně, jest otevřeno do podkruchtí a 
do obou schodišť; původní železná mříž z r. 1752 nahrazena dveřmi. 

Hlavní oltář má architekturu nověji sestavenou s použitím 
starších soch sv. Cyrilla a Methoděje, andělů a některých ornamentů. 
Obraz od /. V. Hellicha signovaný kahanem a letopočtem 1856. Po stranách 
reliquiáře v akanthových rámech. (Obr. 32.) 

Čtyři postranní oltáře v rozích lodi, stejných nástěnných 
architektur z polovice XVIII. století. Na prvním (pravý) obraz sv. rodiny; 
po stranách sochy sv. Václava a Lidmily, v nástavci obraz sv. Judy. 




Obr. 31. Hořelice. Kostel sv. Jana Křtitele. Půdorys. 



V tumbě vosková socha, darovaná od velkovév. Anny Marie toskánské, 
s ostatky Pia I., kdysi prý na hlav. oltáři postavená. Na druhém (levý) 
obraz Jana Nep. — svržení do řeky — , po stranách sochy sv. Víta 
a Zikmunda, v nástavci obraz sv. Michala. Na třetím obraz sv. Barbory, 
po stranách sochy sv. Vojtěcha a Prokopa, v nástavci obraz sv. Rosalie. 
Na predelle obrázek sv. Josefa. Na čtvrtém obraz sv. Františka Xav., 
po stranách sochy sv. Ivana a Norberta, v nástavci obraz sv. Maří 
Magdaleny. Na mense ve skříni soška Madonny z poč. XVIII. stol. 

Kazatelna z pol. XVIII. stol. Na okrouhlém řečništi sošky 
čtyř otců, na baldachýnu emblémy sv. evangelistů a anděl s deskami. 

Varhan y jsou ozdobeny páskovou řezbou a ostrohranným 
římsovím. 

Křtitelnic e*) dřevěná, 079 m vys., kalichovitá; na okrouhlé 
noze akanthy, na nodu píšťaly a akanthy, na míse také píšťaly. Víko 
kruhové. Uvnitř cínový kotlík, na jeho víčku upevněny dva kruhy, reliéf 



*) Stará původní křtitelnice pískovcová, šestiboká, leží na farním dvoře. 



43 




Obr. 32. Horelice. Kostel sv. Jana Křtiteli'. Hlavní oltář. 

krucifixu, znak Ěf£Š\ Karvínských s opisem IGKDK (Joh. Georg 
Karwinskv de [žmTfn Karwin) a nápis: A M • D ■ G • ac ÍNNOCENT Sa- 
LVI I pro' Eccl. V |g||/ Horzel : GollAT ae : et ERRECT ae : ! lOAN : 
GEOR c : KARWINSKÝ DE KARWIN D° • IN Horzelicz A : 1672. 



44 

V sakristii dubové skříně s původním kováním a páskovou intarsií. 

Obraz sv. Antonína barokní, podobný obrazu sv. Josefa' na 
třetím postr. oltáři, visí v lodi. Nad varhanami zavěšen zcela ztemnělý 
obraz sv. Michala, snad kdysi oltářní. 

Celý parament bílé barvy; na hedvábí bílém vyšité pestrobarvé 
květy, litá, rocaillová agraffa. Pol. XVIII. století. 




Obr. 33. Hořelice. Kostel sv. Jana Křtitele. Kalich čís. 1. a ciborium. 



Monstrance o-68 m vys., zlacená. Noha oválná, s reliéfy klasu 
a hroznů a akanthů, svršek (snad starší o něco) s reliéfy sv. Petra a Pavla, 
P. Marie a sv. Trojice, na paprscích kartušový rámeček. Na noze značky: 

wr I i* 



Kalichy: 1. Vys. 0-22 m. Noha kruhová, s třemi tepanými po- 
prsími andělů se křídly vztyčenými a třemi skupinami ovoce a květin. 
Na nodu tři andílci hlavy. Pláštík kuppy prolamovaný, s třemi hlavami 



45 

andílků mezi akanthy. Na noze značka Nov. Města Pražského a A D ] 7 b 5 
(Obr. 33) 

2. Šestilaločná noha zcela hladká; na ní značky: ak a malo- 
stranská s letop. nezřetelným: I72(?). Knppa nová. 

Ciborium (obr. 33.) 0^23 m vys. Noha čtyřlaločná, s tepaným 
dekorem ovocným, nodus s páskovím, pláštík knppy pokryt mřížkovím 
a reliéfy v kartnších, víčko v podobě koruny. Pol. XVIII. stol. 

Reliquiář 0-255 m V Y S - Noha s ornamentem páskovým kolem 
čtyř prázdných kartuší, rámeček kartušový s korunou, s pěti hvězdami. 
Poč. XVIII. stol. 

Pacif ikál rocaillový, z 2. pol. XVIII. stol. 

Na kruchtě pár měděných kotlů z XVIII. stol. 

Svícny: Bronzový, renaissanční (s trnem) 0-50 m vys. Na noze 
tři profily, stvol kroužen}' s třemi prsténci. Barokní cínové na oltářích: 
osm a dva, s dekorem akanthů a nápisem: ECCL • HORSCHE z 2. pol. 
XVIII. stol.; čtyři a šest, z konce XVIII. stol.; dva malé z poč. XVIII. stol. 

Dvéře západního vchodu jsou pobité plechem a překříženými 
pásy, v jichž výplních prolamované rosetty. 

Zvony: 1. a 3. Slit r. 1860 K. Bellmannem v Praze. 

2. Vys. 0-54 ni, v pr. 0-555 ;; '- Ucha hladká, u koruny řada rosett 
a visutých akanthů, mezi tím: WT" FRANCISCVS ANTONIVS FRANK 
ME FVDIT PRAG/E • 1777. Na plášti reliéf P. Marie a sv. Vojtěcha (?) Na 
Věnci pás stojatých akanthů. 

Náhrobky ve zdi lodi: 1. Červený mramor, 0-75 x 0-47 m, 
s nápisem: STUDIOSO 

Adolescenti 

Francisco Hofern 

nato die 1 jan 

1750 

Hoc Monumentům 

LUCTUS 

parentes posuere- 
die 24 : Septem : 

1764. 
2. Červený mramor, 1-84 x 0-97 m. Dole znak v čtyřlaločném štítku, 
otřelý, nad ním: Marja ThE RESIA 

vidua de bourgvig- 

non nata bachin 
de bavemberg obut 

die 4ta octobris 

Anno 1767 /€tatis 
sv/e 72 annorum et 

septem mensium. 



46 

Na faře: Missale Pragense. Přetisk prvotisku z r. 1479. 
Norimberk. Jiří Stiichs. 1508 — fol. (Viz I. G. T. Graesse, Tresor IV., 
548.) Do tisku přimalovány initiály na ornamentálním pozadí a někde 
okrajové výzdoby z rozvilin, v nichž umístěna jsou zvířata: ptáci, jelen, 
medvěd na dudy hrající atd. a lesní muž. Vazba z bílé kůže s tlačeným 
ornamentem, v rozích a na středu ryté, kosočtverečné puklice z bronzu 
XVI. stol. 2. polovice. 

Reliéf P. Marie ze dřeva řezaný, v oválném výklenku s římsou 
a postranními pilastry, dříve na oltáři. Pol. XVIII. stol. 

Kopie Zbraslavské Madonny na plátně. XVII. století. 

Knihovna (knihy z jesuitských klášterů) odvezena letos do 
pražské knihovny kapitolní. 




Obr. 34. Hořelice. Zámek. Pohled na zahradní průčelí. 



ZÁMEK vystavěn na místě bývalé tvrze na samém konci XVI I. stol. 
od Jiř. Adama Karvínského a choti.*) Sdílel ve všem osudy panství 
Tachlovského. 

Obdélná; jednopatrová budova, přilehlá jedním čelem k hospo- 
dářským stavením, krytá mansardou s prostými komíny a čtyřmi ovál- 
nými vikýři. Facáda nádvorní upravena po způsobu 70tých let XIX. stol. 
Facáda do zahrady obrácená, s tříosým risalitem, málo vpřed vystouplým 
a čtyřosými křídly, je hladká; v přízemí v risalitu lze pozorovati zazděné 
oblouky loggie (nad jedním oknem vyryto : 1795, snad rok zazdění), 
v patře čtyřboká okna, mezi nimiž sbíhají hladké pilastry. Kordon 
páskový. Nad risalitem troj boky štít s prázdným štítem štukovým s orna- 
mentální rostlinnou dekorací. (Obr. 34.) 



*) Dle současných popisů byla to budova kamenná, s dvorem, kaplí sv. Kříže 
a střihanou zahradou, do níž byla obrácena otevřená loggie o dvou, mosaikou a 
štukem zdobených místnostech. 



47 



Přízemí a dvojí schodiště sklenuta prostě křížem bez žeber, v patře 
všude ploché stropy. V několika místnostech zachovala se štuková výzdoba 
na stropech i stěnách. Z loggie zbyla jedna z místností, pod jejíž omítkou 
objevují se stopy štuk: na klenbě podél žeber vysoko plastické pletence 
vavřínové, v polích klenebních akanthy, postavy andílků a dva medaillonv 
s reliéfy antických zřícenin; stěny pokryty reliéfy architektur, na vnitřní 
špaletě oblouku do zahrady akanthové rámce kolem drobných architektur 
a u nadhlaví prázdná kartuš; nad zazděným vchodem nástavec s akantho- 
ným věncem a ve vrcholu s mušlí (v něm asi býval znak). 

Bývalá kaple s v. Kříže v patře, skoro čtvercová, nemá již oltáře. 
Proti oknu zazděn polokruhový oblouk do ved- 
lejšího pokoje (oratoře); jest orámován akanthy, 
dole mušle, nad ním dva andělé nesou v kartuších 
akanthových znaky: Karvínských a (snad) A. Kat. 
z Ecqueratu. Na stropě zrcadlo s úseky profilova- 
ného rámu, kolem těžké, plastické révoví a andělé, 
v zrcadle malované oko Boží. Pod voůtou římsa. 
Na stěnách výplně s akanthovým dekorem, ve 
špaletách mezi podobnými obrázky (úplně pře- 
malované) sv. Petra, Marie Magdaleny a Davida, 
nad vchodem akanthový věnec s obrazem sv. Jana 
Křtitele. Výklenek oltářní pokryt draperií ze 
štuku, červeně malovanou, nesenou po stranách 
andílky a ve vrcholu sdrhnutou v uzel se střapci 
a na baldachýn upravenou. 

Mimo to čtyři stropy v různých místno- 
stech se štukovou výzdobou : 

i. Pod voůtou římsa, na stropě ornament 
z akanthů, v rámci z páskoví vysoko nanášené 
reliéfy andílků; v rozích čtyři věnce z palmových 
větví a v nich: Amor a Psýché, Herakles, Sysifos 
a Tantalos (?) 

2. Ostře oblamovaný rámec ve středu stropního zrcadla; kolem 
andělé nesou květinové guirlandy, ve cviklech akanthy, v cípech zrcadla 
mužské a ženské poprsí a ve věncích allegorie čtyř ročních počasí. 

3. Skoro čtvercová plocha pokryta akanthy, kolem guirlandy 
květinové, mezi tím páv, labuť, plameňák a papoušek; v koutech postavy 
čtyř satyrů. 

4. Ostrohranný rámec ve středu, kolem akanthy, ve voútě visící 
listové guirlandy. 

V jednom pokoji olejový obraz Karlštejna před opravou od 
A. Friebla (cca 1860). 

Na vchodu do zahrady kované železné dvéře mřížové, z 2. polo- 
vice XVIII. století. 




Obr. 35. Hořelice. Sloup z r. 1603. 



4 8 

Na silnici k Dušníkům stojí BOŽÍ MUKA z červeného mramoru 
tesaná, asi 3 m vysoká. Na ořímsovaném hranolu se soklem stojí dřík, 
svrchu zaoblená na rozích krychle s železným křížkem. Na podstavci: 
RES • S • T • C • C • na krychli vytesány kříže a nápis: J^i , na křížku 
letopočet J 6 ! 9 . Prý pohřebiště morem zemřelých roku 1599. (Obr. 35.) 

POŠTA nyní zájezdní hostinec, na křižovatce říšské silnice. 
Stála již r. 1699; kolem r. 1715 se přestěhovala pošta do Dušník. (Viz 
Dr. Jan Pohl, Pošt. trať Praha-Plzeň-Kleneč [1906] str. 9—15.) 



Hostivice. 

Schaller I. 120; Sommer XIII. 233; Heber 1. c. VIL; Sedláček VIII. 
289; Čechy XI. 232; Š k o r p i 1, Okres 91; Melichar, Okres 47, 183; Holub, 
Odkryté poklady, 104. Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea král. čes. Heslo: Tach- 
lovice. (Pamětní knihy na faře Tachlovické od r. 1737 a Hostivické od r. 1734, 1774 

a 1836. Matriky od r. 1689.) 

Nádobky s úšky našel ■Krolmus nad H. r. 1851-52. Kons. Buchtela 
obdržel z okolí několik kamenných nástrojů, z nichž nejhezčí, kolpolitický 
(z doby přechodní) nalézá se nyní ve sbírkách universitních, pak pěkný římský 
hřeben kostěný (sbírka p. MUC. Jíry). (Š n a j d r, Místop. 56.) 

ZÁMEK upraven z bývalé tvrze, jež byla úplně po válce třiceti- 
leté opravena v letech 1662—97; r. 1734 vyzdoben a přistavěna druhá 
budova; r. 1756 {8./g.) posvěcena zde nově zřízená kaple. Zdejší zahrada 
byla kolem .r. 1830 (za rady Ambócka) slavná svým bohatstvím kara- 
fiátů. Nyní jest to c. a k. soukromý statek. 

Hlavní b u d o v a z konce XVII. stol, skoro čtvercová, o dvou 
patrech, hladkých stěn, s šikmými opěráky na nárožích a krytá plochou 
valbou, nad níž vystupuje úzké polopatro s mnoha okny a řadou vysokých 
komínů. Mezi patry lisenovitý kordon. Pravoúhlá okna novější úpravy. 
Na západě portálek s pískovcovým rámem a nástavcem, v jehož 
vlysu s volutami po stranách vytesána draperie; svrchu rovná, profilovaná 
římsa. Na dveřích kované klepadlo kruhové z XVIII. století. (Obr. 36.) 

Na severním nároží přiléhá čtvercová kaple barokní se zaoble- 
nými rohy, krytá prejzovou kupolí, z níž vystupuje válcovitá lucerna 
se čtyřmi okénky a stejnou kopulkou krytá, s ježkem na vrcholu. Okna 
zazděna i pravoúhlý vchod; přístup nyní jen ze zámku. (Obr. 37.) 

Na sever od zámku, o něco na zad ustoupla, stojí podélná budova 
t. zv. panský dům z 1. polovice XVIII. století, opatřená na obou 
čelech troj hranými štíty s kulemi na nárožích a lichými, těžce orámova- 
nými okny s nástavcem ve středu. Kryt valbový. Stěny omínuté, okna 
na výšku nebo na šířku obdélná, s chambranou. Na straně východní 




Obr. 36. Hostivice. Zámek. Pohled z návsí od jihovýchodu. 




Obr. 37. Hostivice. Zámek. Pohled z návsi od severovvchodu. 



Soupis "památek hist. a~uměl. Pol. okres Kladno. 



50 

portálek s pískovcovým profilovaným ostěním, jehož těžká římsa se pro- 
hýbá polokruhem nad neprovedeným medaillonem.*) (Obr. 37.) 

Vnitřek zámku zabírá z velké části s í ň prostupující obě patra 
i polopatro nad střechou, opatřená plochým (nyní opadaným) rákosovým 
stropem a třemi páry oken v polopatře. Odtud vedou dvéře do komnat 




Obr. 38. Hostivice. Zámek. Malba na západní stěně vysoké síně. 

. kolem rozložených v 1. patře; v 2. patře na kratších stranách visuté 
pavlače s novějším zábradlím, na podélných ochoz, otevřený čtyřmi páry 
pravoúhlých otvorů, do něhož vedou dvéře horních pokojů, s původními 




Obr. 39. Hostivice. Zámek. Malba na východní stěně vysoké síně. 



dubovými rámy. Místnosti v zámku s plochými stropy, schodiště na 
placku sklenutá. V 1. patře zachován v c h o d do oratoria kaple, dubové 
orámování s řezbou hřebenovitých ozdob a znakem vév. Toskánské ve 



*) Kámen nezpracovaný zasazen, ale znak na něm již nevytesán. 



vrcholu pod korunou. Kaple, nyní úhelník, je uvnitř centrální prostor 
se třemi okny nízkého segmentu a vykrojeného podvoje a zbytky ora- 
toria na čtvrté straně. Na stěně ze soklu vystupují dvojice pseudojon- 
ských pilastrň guirlandami zdobených, nad nimiž obíhá kolem kládí. 
Nad okny ve vrcholech plochých výklenků veliké štukové rocaille. Strop 
tvoří hladká kupole z cihel, prolomená do ovální lucerny se čtyřmi okny 
a dekorací pilastrů mezi nimi. 

Původní výzdobu zachovala velká síň a sál v i. patře. V síni malby 
na krátkých stěnách: i. vojenské emblémy, oruží, prapory, kotle. 2. Kostel 









*&** íř 




<^~ /A ■ ^ " 









Obr. 40. Hostivice. Zámek. Freska na stropě sálu v i. patře. 

P. Marie na Bílé Hoře, v pozadí Praha; na delších stěnách: 3. Seč jízdy ma- 
ďarské s císařskými, v právo bývalý klášter Servitů v M. Břevnově, (obr. 38.) 
4. Postup pěšího vojska císařského: ve středu generál na koni, v pozadí 
zříceniny domů, v právo kněz Dom. a Santa Maria s křížím v ruce po- 
vzbuzuje vojíny, na zemi září z vykotlaného stromu obraz P. Marie Stra- 
konické. Konec XVII. století. (Obr. 39.) 

Zachovaný sál má tři vchody (dva zazděné), tři okna a krb. Strop 
ozdoben freskou (obr. 40) : Diana s šípem v ruce sedí pod stromem u skály 
a hladí psa, vedle ní toulec a luk, na stromech ptáci, v právo dva andílci pijí 
z mušle; kolem štukový rám, na jeho úzkých stranách reliéfy ženských 
allegorií jara a léta. Kolem štukové festony a mušle, nesené andílky 
a medaillony, v nich allegorie podzimu a zimy, pak malovaní ptáci. Yoůta 
profilovaná. A' oknech a špaletě dveřní páskový ornament a obrazy krajin. 

4* 



52 

Na podélné stěně ve středu mezi okny krb z pískovce tesaný, těžce orá- 
movaný, nad ním na draperii, v jejímž vrcholu na konsole ze štuku pe- 
likán živí krví mláďata, medaillon s ovocnými festony a reliéfem výjevu 
snad náboženského (sv. Jan ?) Po stranách krbu malované pokračo- 
vání architektury s velkými kyticemi ve vásách. Na protější stěně 
nad zazděným vchodem s pískovcovým rámem malovaná architektura 
s mísou ovoce nad nástavcem, nad druhým (volným) vchodem supra- 




Obr. 41. Hostivice. Kostel sv. Jakuba. Pohled od jihovýchodu. 



porta s ornamentem páskovým a korunovaným monogramem (Anna?), 
mezi oběma namalována sloupová síň, v níž u stolu prostřeného sedí při 
jídle v lenoškách dva muži a stojí žena s mladší ženou nebo hochem. 
Na kratší straně přilehlé také zazděný vchod s podobnou architekturou 
a postranními sloupy, dělící výjev: na levo umírající královna v náručí 
dvou paní, na právo spěchá král s rozpjatýma rukama, následován čer- 
nochem a psem. Na protější stěně schodiště s dvěma vásami s kyticemi 
a královna (ze Sáby?) klečící před panovníkem na trůně, vzadu černoch. 
Malby jsou poškozeny a (zejména strop) někde přemalovány. 1. pol. 
XVIII. stol. 



DÓ 



KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO (farní) byl farním již 
r. 1277. V létech 1617—88 a 1691— 1733 byl filiální k Tachlovicům, 
1688 — 91 ke Kladnu; r. 1734 fara obnovena. Kostel zpustl ve válce 
třicetileté a zvony odneseny r. 1639 vojáky; r. 1662 byl ještě pustý, ale 
potom brzo opraven. Nová oprava r. 1736, kdy přivezen sem nový oltář 
ze Zákup; r. 1737 okna zvětšena, stará kruchta zbořena a nová postavena, 
opraven hlavní oltář a nákl. 200 zl. oltář sv. Anny; r. 1738 oprava věže, 
jejíž svrchní patro nově zbudováno; r. 1778 zhotovil varhanář Jan Mat 
z Prahy varhany za 175 zl.; r. 1787 koupeny při dražbě z kostela Augu- 
stiniánů sv. Václava na Novém Městě v Praze- postranní oltáře. R. 1794 
shořela věž se zvony; r. 1817 zbořena kostnice a na jejím místě posta- 




Obr. 42. Hostivice. Kostel sv. Jakuba. Půdorys. 



vena sakristie, načež bývalá sakristie spojena s kostelem a nad ní zbu- 
dována oratoř; týž rok opraveny varhany a malby v kostele; nově opra- 
vený kostel posvěcen r. 1819. Věž dostavěna teprve r. 1858 a dány na ni 
hodiny. Kolem kostela rozkládal se dříve hřbitov až ke kostelu a faře, 
ale r. 1839 přestalo se na něm pochovávati. 

Jednolodní gotická stavba s věží, na celou šíři lodi přilehlou. 
Stěny zcela hladké, prejzová valba na kostele, nový břidlicový stan na 
věži. Hlavní římsa prostě vyžlabena. (Obr. 41. a 42.) Kolem kostela zeď 
s opěráky, nad brankou: \797. 

Kněžiště gm dl. a 7-35 ;;; sir., uzavřeno třemi boky nestejně 
dlouhými, s osmi opěráky 0-73 m šir . , se soklem, bez ústupku a se sko- 
seným, prejzy krytým, vrcholem, pod nímž mělce žlábkovaná římsa; 
některé z opěráků zakryty třemi přístavky, které přistavěny k prora- 
ženým otvorům mezi nimi a spojeny mezi sebou krátkými křídly. Nej- 



54 




-£ i 



i 



S - 



větší jest oratoř na severu, otevřená do kněžiště dvěma oblouky a ob- 
sahující užší, dřevěnými dvěma sloupy nesenou dřevěnou gallerii a schodiště. 
Okna v kněžišti hrotitá, ale značně rozšířená; neporušené zachováno jen 
závěrové, zazděné. Klenbu tvoří závěr a kříž. Svorníky jsou okrouhlé, 
hladké, profil žeber hruškovitý, konsoly otlučené, jen v závěru zachován 
jich polygonovitý tvar. 

Triumfální oblouk jest 5-40 m sir., 0-90 m silný, po obou 

stranách skosený, nyní polokruhový; 
sokl původní, na straně do kněžiště 
až do náběhu žlábek. 

L o d, s kněžištěm stejně ši- 
roká a 8-90 m dl., má dvě užší hro- 
titá okna, strop plochý na rákos a 
vchod zbarokisovaný s novější před- 
síňkou, valené sklenutou. Kruchta 
vyložena ve středu polokruhem. 

Věž v přízemí skoro čtve- 
rečném (strana 5-60 ni), otevřeném 
široce do podkruchtí sklenuta kří- 
žově (žebra profilována žlábky a za- 
hrocena při stěně, svorník okrouhlý, 
hladký) a osvětlena dvěma okrou- 
hlými vyšpaletovanými okénky. 
V patře široká okna hrotitá, nad 
nimi ciferníky hodin a troj úhelné 
štítky. Na jihu zděné šnekové 
sc-hodiště. 

Hlavní oltář barokní, 
s vřetenovými sloupy a dobrým 
obrazem: sv. Jakub nesen anděly 
do nebe. Po stranách sošky sv. Va- 
vřince a Floriána. Tabernakl a některé ozdoby novější. Šest svícnů roko- 
kových, ze dřeva řezaných. 

Dva postranní oltáře stejné, sloupové, z polovice XVIII. stol., 
s ozdobami hřebenů a mřížek. Na pravém obraz sv. Vojtěcha, na levém 
sv. Prokopa, slušné. Pod obrazem sv. Vojtěcha dřevěná, barokní soška 
černé P. Marie. 

Kazatelna pozdně barokní, s neumělou řezbou a reliéfem: 
Kristus na hoře Tábor. 

Dřevěná křtitelnice pseudogotická. 

Monstrance empirová, 0-49 m vys. Na noze vytepány guir- 

landy, kolem hrnuly tri rámečky a paprsky. Beze značky, hrubá práce. 

Kalichy: 1. Stříbrný, pozlacený, 0-22 m vys. Noha z počátku 

XIX. stol., kuppa s barokním pláštíkem, na němž v páskovém ornamentu 




Obr. 43. Hostivice. Kostel sv. Jakuba. Náhrobek čís. 2. 



55 

vytepány skupiny andílcích hlav. 2.. Z 1. polovice XIX. stol., hladký, 
měděný. 3. Z polovice XIX. stol., hladký, litý nodus objat akanthy. 

Pacifikál 0-34 m vys., stříbřená mosaz, z pol. XIX. století. 

Ve věži barokní, ze železa kovaný korunní svícen. 

Obrazy : Hájecká Madonna, na plátně malovaná, s nápisem 
GRATIA PLENA, v novém rámci. Počátek XVIII. století. Sv. Anna, 
slušný obraz v rámci s řezaným nástavcem z pásků. Sv. Vendelín, nový 




Obr. 44. Hostivice. Kostel sv. Jakuba. Náhrobek Sis. 



obraz v barokním rámci z pol. XVIII. stol., pokrytém řezaným páskovvm 
ornamentem. 

Kalvárie, barokní sousoší, složené ze staršího krucifixu a pozdně 
barokních sošek P. Marie a sv. Josefa (?). 

Zvony : *) 

1. Koupen r. 1662 v Praze od B. Schónfelda za 86 zl. a vážil 1-52 
centu, r. 1714 přelit, ale později pukl znovu.**) Vys. 0-93;;;, průměr 

*) Původní tři zvony odneseny vojskem r. [639. 
* *) Nápisy viz u Melichara 1. c. 194. 



56 

i -oi m. Na uchách masky, u koruny vavřínové guirlandy s páskami, 
na plášti reliéf sv. Karla Borom., na druhé straně reliéf P. Marie pod 
křížem a nápis: 



W ZA PANOWANI GEHO 
£ PANA MAXIMILIANA 



OSWICENOSTI PANA 
IOZEFA, SWATE RŽIMSKE 



RŽISSE WOLENZE BAWOR PFALZU SLITÝ 1802 NÁKLADEM 

ZADUSSE ZA ADMINISTRACE P : ANTONÍNA Z SSINDELARŽU 

P • WRCHNIHO HYNKA SSTIBICZE P : FARARZE WAISA 

MT IOHANN WEtíZEL KUHNER GOSS MÍCH IN DER K. K. NEOSTADT 

PRAG. 

Na věnci řada vztýčených akanthů. 

2. Slit r. 1688 od Štěpána Pricqueye z Klatov,*) ale pukl. Výška 
o*75 m, průměr 0-82 m. Ucha a koruna i věnec s výzdobou jako u čís. 1. 
Na plášti reliéfy sv. Vavřince a Barbory a nápis: MF SLITÝ 1802 NÁ- 
KLADEM OSADNÍKU. 

3. Původně slit též r. 1688, přelit r. 1882 Jos. Diepoldem v Praze. 
Náhrobky: 1. V dlažbě v kněžišti. Červený mramor, 1-35 m dl. ř 

0-78 m široký. Nápis částečně otřelý: 

Hic Iacet 

Oeconomus 

Devotvs deo 

FlDELIS DOMINO 

subditis ci (vi) bus 
Testamento Haec Legavit 
Vale Supremum subditi 
Bonám Famam Vicinis 

VlRTUTEM AMICIS 

Amorem Liberis 

FlDEM SUy€ CONIUGI 

fui ius huic ecclesi/e 
Insignem Deo Animam 

Post • • Annorum 

Cui EAS Mancipii Venit 

Becuien (?). 

Z opisu čitelno již jen: HlC LOCI CURATOR SUPRE MUS 

TATIS SU^E I DIE 1. lULII | ANNO MlLESIMO OCTIN 

IDER I BEI • 

Ve zdi hřbitovní**) : 2. Z pískovce. Vys. 1-50 m, šir. 0-96 m. V celé 
ploše znak, nahoře lichá kružba, ve cviklech ornament. Opis odrcený 

*) Nápisy viz u Melichara 1. c. 194. 
* *) R. 1755 bylo jich tu ještě osm a nápisy jich zachovány v pamětní knize; 
otisk jich viz n Melichara 1. c. 193 a Holuba 1. c. 116. 



57 



(doplněn): (lEfrja pante 1513) Hmriel Hrojcnn (a flaíccni; rrjfirt pan 
IKarfin Mberf Joiarffu; ra auferrj pqsb narozením H-laíki; Boji) pan bul; 
bufli milojliro (bnít raq). ( obr - 43-) 

3. Vys. 1-40 m, sir. o-8o w. V celé ploše poškozený reliéf kněžské 
postavy s kalichem v levici; pravice 
žehná. Z opisu čtitelno jen několik 
písmen. (Obr. 44.) 

Na hřbitově: 4. Kovaný kříž 
z poč. XIX. stol., defektní. 

5. Pískovcový náhrobek s mra- 
morovou deskou (purkrabí v Hosti- 
vicích Antonín Gúnther, f 1825). 

6. Jehlan ze Sliveneckého mra- 
moru (u předsíně), 2-50 m vysoký. 
(Terezie Svobodová, | 1795.) 

FARA, prosté jednopatrové 
stavení, mansardou kryté, vysta- 
věna r. 1736. Nad trojosým risalitem 
polopatro s nikou mušlí ozdobenou 
a troj úhelným štítem. Nad portálem, 
jednoduše rámovaným, okno se zna- 
kem kn. Toskánské v korunované 
kartuši. Přízemí klenuto. Skříně 
archivu farního barokní, dubové. 
Nad branou do dvora: ^ 7 : 90 5 

SOCHY A KRIZE. 

1. Uprostřed návsí, z žehrov- 
ského pískovce tesaný slou p, *) 
asi 9 m vysoký. Vystavěn nákl. 
kněžny Anny Marie Toskánské kolem 
roku 1734. Spodek čtyřstranný se 
soklem, na okosených hranách opě- 
ráky nahoře ve volutu zatočené, 
na vydutých plochách desky s vy- 
kroj ovánými okraji, římsa prohýbá se nad boky polokruhem a nese na 
nárožích sochy sv. Floriána, Jana Nep., Víta (?) a Barbory (?), jichž 
atributy i s částmi rukou zuráženy. Na spodku stojí užší stylobat, jehož 
plochy pokryty kartušemi stejného tvaru; v jedné monogram ANNA, 
v druhé korunovaný znak saskolauenburský, ostatní prázdné. Dřík hrano- 
lový, nahoru súžený, sdružený, pokryt páskovým ornamentem. Hlavici 
tvoří obláčky a hlavy andílci, na vrcholu stojí úzká deska s architekto- 
nickým rámem a festonypo stranách, na níž s obou stran reliéfy: Madonna 




Obr. 45. Hostivice. Sousoší sv. Trojic 



*) Viz: Výtvarník I. 40, s kresbou AI. Dlabače. 



58 

se sepjatýma rukama a výjev ze života P. Marie, málo srozumitelný. 
(Obr. 45.) 

2. Naproti sloupu socha Jana Nepom. z polovice XVIII. stol., asi 
4-50 m vysoká; na podstavci po stranách veliká volutová křídla a těžká 
římsa. Socha nevynikající. 

3. O kaplích křížové cesty do Hájku viz heslo: Hájek (str. 31). 

Hostouň. 

S o m m e r XIII. 191 ; Sedláček VIII. 293; Š k o r p i 1, Okres 92; M e 1 i c h a r, 

Okres 235; Zoubek, Smíchovské školy (1877). (Pamětní knihy na faře: 1. od r. 1836, 

2. od r. 1850; Matriky od r. 1719.) 

Roku 1782 vyoráno na panském poli mnoho bronzů, zejména palstavy, 
z nichž statkář dal nadělati prasky k střevícům pro svou čeled; jen jediný p a 1 s t a v 
dostal se do sbírky Bienenbergovy. (Bien. III. g, Š n a j d r, Místop. 52.) 

TVRZ tu byla již r. 1294. Nynější dvůr patří od r. 1621 prob. 
u sv. Víta. 

KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE (farní) byl r. 1352 farní, později 
fara na čas zanikla, až zase r. 1654 obnovena. Zvonice byla do r. 1773 
dřevěná a tehdy vystavěna z kamene nákl. probošta Fr. Strachovského. 
Kostel opraven r. 1832 (oltáře) a r. 1857, při čemž vystavěna nová 
kruchta; r. 1859 dána nová báň na věž. Poslední větší oprava v r. 1893. 
Kolem kostela byl hřbitov do r. 1832, kostnice zbořena již r. 1830. 

Jednolodní, orientovaná stavba barokní, s věží na záp. průčelí 
přistavěnou, krytá taškovou valbou s plechovým sanktusem. Stěny 
hladké s širokými lisenami, kolem polokruhových oken chambrany. Kně- 
žiště na vnějšku okrouhle, uvnitř třemi boky zakončené, lod obdélná se 
skosenými rohy a uvnitř zaoblenými kouty. Na severu při kněžišti sa- 
kristie valené sklenutá, na jihu před vchodem lodním zděná předsíň, 
hladce křížem klenutá s dvěma vchody; v ní portál pravoúhle orámo- 
vaný s těžkým středním klenákem. Kněžiště pokryto valeným závěrem 
s lunettami a pásem oddělenou plackou; pod jich cípy postaveny sdru- 
žené pilastry se složitým kládím. Oblouk triumfální segmentový, ořímso- 
vaný, nad ním v štukové kartuši proboštský znak. V lodi plochý strop 
na rákos a na stěnách ploché pilastry. Vše s novou malbou. Kruchta 
na sloupech pískovcových, ploše podklenutá. 

V ě ž hranolová, dole se skosenými, v patře zaoblenými rohy, krytá ple- 
chovou cibulí s lucernou. Na stěnách pilastry, římsa na západě zlomena 
v troj úhelný štít nad zazděným oknem a vypjata nad ciferníky hodin pod 
střechou. Okna v patře kasulovitá. Z bývalého západního průčelí za- 
chováno dosud ve věži okno štítové, kruhové, orámované, s nástavcem, 
po jehož stranách rozšiřují se volutová křídla. 



59 

Všechny tři oltáře jsou prosté nástěnné architektury barokní, 
opravami r. 1832 valně změněné. Na hlav. obraz sv. Bartoloměje od 
E. Dítěte a v nástavci P. Maria, na postranních sv. Barbora a Jan Nep. 
a v nástavcích sv. Antonín a Madonna Staroboleslavská. 

Kazatelna má barokní ráz, ale úpravu z XIX. stol., varhany 
jsou z r. 1838 od F. Gutha z Čisté (za 428 zl.), křížová cesta nová. 

Křtitelnice pískovcová, s dřevěným víkem; mísa s píšťalami 
na balustrové noze. Na kruhovém soklu, zapuštěném do dlažby, vy- 
ryto: LÉTA PANE 1.6 . \ | SEDVW GIRZIKA LABAVTKI Z DOBRO- 

WIZE A GANA HOLVBA Z HOS(TAVNE) 

Monstrance paprsková; ětyrlaločná mosazná noha s nasazenými 
palmettami novější (na spodu vyryto : Franz Caroli Domprobst A = 830.), 
také věnec z obláčků kolem hrnuly nový; svršek zlacený z konce 
XVII. stol.; na paprscích rámeček z prolamovaných stříbřených akanthu, 
v nich poprsí P. Marie, sv. Vojtěcha a Ježíše, nahoře Bůh Otec v paprscích. 

K a lichý: 1. Noha kruhová s perlovcem kolem podvalu, nodus hruško- 
vitý, na kuppě pláštík z prolamovaných stuh a ovoce, anthemion z li lio vi- 
tých tvarů. XVII. stol. 

2. Kuppa nová, noha barokní, stříbrná a zlacená, profilovaná, 
z prvé polovice XVIII. stol. 

R e 1 i q u i á ř empirový, stříbřený, s tepaným baldachýnem, pěkná 
práce. 

Pacifikál rokokový, zlacený; druhý starší, s tepanou nohou. 

P y x i s stříbrná a zlacená; na hladké ovální noze schránka s dvířky 
r. pol. XVIII. stol. 

Svícny cínové, čtyři barokní z poč. XVIII. stol., čtyři rokokové, 
dva empirové; dřevěných osm; železný, tepaný, z XVIII. stol. 

Obrazy : 1. Bývalý oltářní, nanebevzetí P. Marie, z XVIII. stol. 
2. Poprsí sv. Bernarda (?), dobré, z poč. XVIII. stol. 3. Kopie Madonny 
Pasovské z konce XVIII. stol. 4. Kopie Madonny s Ježíšem na znak 
položeným, v barokním rámu. 2. pol. XVIII. stol. 5. Kopie Madonny 
(východní typ) v akanthovém rámu, z poč. XVIII. stol. 

Z v ony: 

1. Slit r. 1699 nákl. 461-13 zl., přelit r. 1877 od Jos. Diepolda z Prahy. 

2. Vys. 0-605 m > P r - 0- 66 ni. Ucha nová, u koruny pás visutých 
akanthů. Na plášti krásně modelovaný znak proboštský, pod tím v kar- 
tuši: VETERO | PRAG/E : FVSA | AB : ANTONIO | SCHFOELD. Po stranách 
letopočet ANNO 1704. Na druhé straně reliéf krucifixu a pod tím : 

oD skoDLIVVe baVrze a poWetrzi 
Chraň osaDV nassI . VkrzIzoVVani 

GEZlSSl. 
Na srdci vyryto: 1744. IH. (Koupen za 199-34 zl.) 



6o 

3. Vys. 0-47 m, pr. 0-53 ni. Ucha hladká, 11 koruny řada visutých 
akanthú, na plášti letop. 1744 a pod tím v kartuši nápis: FVSA | A : 
ZACHARIA : DlETRICH | VETERO PRAG/E. Na druhé straně reliéf dvou 
světců a nápisy: S : lOANNES & : PAVLVS. Na věnci opis: *-* FÁVLGVRE 
& : TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE IESV CHRISTE. 

V sanktusu. 4. Vys. 0-17 m, pr. 0-22 m. V koruny vyryto: ANNO 1740, 
plášť zcela hladký.*) 

Náhrobky: 1. U zdi kněžiště zvenčí, z pískovce tesaný, částečně 
zděný. Na dvou stupních stojí antický sarkofág s ozdobou akanthů, 
nad tím výklenek s deskou, nejvýše urna. Zlacený nápis: Hier \ wo die 
Hiille der V crklártcn \ ^riedlich ruht j schla ft auch \ sanft wie er lebte | der 
cdelste dur Gatten | Heopolb J^axtl | Besitzer des Gutes Neuhof \ geb. am 
1. July 1759 I gest. am 3. Juny 1812. 

2. Vedle, zapuštěný do zdi. Litá deska železná, nad tím pod křížem 
emblémy smrti a anděl s pochodní. (Karel Hofmann, * 30. listop. 1785, 
t 30. června J826.) 

SYNAGOGA z počátku XIX. století. Obdélné stavení s taškovým 
sedlem a pseudogotickou úpravou stěn; na nárožích hranolové opěráky, 
ukončené jehlancem. Okna polokruhová, kryt prkenný, valený. Polovice 
prostoru použita nyní za byt. Gallerie pro ženy nesena třemi segmento- 
vými oblouky na dvou nízkých sloupech bez patky; poprsnice zděná, 
s lisenami. Nad výklenkem archy dva dřevěné sloupky s urnami a něco 
ornamentálních ozdob. Uvnitř thory s přivěšenými ručkami ze stříbra 
(na nich značka S C a n '►R a dvě nezřetelné.) Před archou podélný 
s v í c n í k mosazný a dva mosazné kroužené svícny. Se stropu visí 
4 mosazné svícny šestiramenné. U starosty stříbrná koruna na thoru 
a několik z á s 1 o n. Vše z 1. pol. XIX. století. 

STATEK Šafránov má obytné stavení z XVIII. stol., jedno- 
patrové, s užším polopatrem a šindelovou mansardou, na níž plechová 
vížka s lucernou. 

DÚM čís. 8 „Na Kýrově" má zajímavou empirovou facádu. 

Na ŠKOLE nápis zlacený na desce z šedého mramoru : IUVENTUTI 
INSTITUENDAE | F . PŮLLNER PRAEPOSITUS | MDCCCXLVII. 

Za městysem židovský HŘBITOV se zdí obvodní již rozvalenou. 
Náhrobky z pískovce a červeného mramoru, hrubě tesané, s hebrejskými 
nápisy. 

Hradiště (Hradisko). 

Hebcr 1. c. VIL; Pam. arch. X. 330, 618; S e d 1 á č c k 1. c. VIII. 294; Š k o r p i 1, 
Okres 92; Melichar, Okres 1. 



*) Dle farní knihy pamětní koupil zvonek r. 1701 rychtář Martin Hrabané 
za 14 zl. pro kostel. 



6i 

TVRZ, připomínaná již r. 1405, byla již r. 1560 pustá a název po- 
čátkem XVIII. stol. vůbec zaniká. 



Chrášťany. 



Schaller I. 115; So mmer XIII. 242; Sedláček VIII. 2S5; Pam. arch. I. ; 
Š k o r p i 1, Okres 93; Melichar, Okres 157. Topogr. sbírka rkp. v archivu 
Musea král. čes. Heslo: Chrášťany. 

Nynější DVŮR kapitoly Svatovítské, jíž patří od roku 1677, 
povstal z tvrze asi počátkem XVIII. století. Na zvoničce zámečku 
zvonek z 1. pol. XIX. stol., s reliéfem sv. Josefa. 



Chrustěnice. 



Schaller I. 124; S o m m e r XIII. 235; H e b e r 1. c. VII.; Š k o r p i 1. Okres 

94; Melichar, Okres 161. 

O TVRZI viz u Sedláčka 1. c. VIII. 286. 



Chýň (Chejň). 



S o m m e r XIII. 182; Melichar, Okres 259; V i t á s e k, Háj ecké okolí 44. 

O TVRZI, jejíž popis z r. 1410 nalézá se v urbáři Strahovském, 
viz u Sedláčka 1. c. VIII. 294. 

Na obecní ZVONIČCE zvonek bez nápisu, původně na věžičce 
ve dvoře. XVIII. století. 

Z rybníku Bašta zvaného vede starý vodovod s dřevěným po- 
trubím do hradu pražského. 



Chýňava. 



Sommer XIII. 283; Melichar, Okres 265; Š koř pil, Okres 94. (Pamětní 
kniha íary v Železné od r. 1860.) 

O TVRZI zdejší mluví někteří, ale Sedláček 1. c. VIII. o ní ničeho 
neuvádí. 

KOSTEL SV. PROKOPA (filiální do Železné) byl již r. 1343 
farní; za války třicetileté fara zanikla a nebyla již obnovena. Kostel byl 
opraven r. 1779 — 82 nákladem 800 zl. Roku 1646 připomíná se jen jeden 
oltář, r. 1739 již také druhý, nyní jsou tři. 

Jednolodní stavba s věží na západní straně průčelní, krytá 
prejzy; nad kněžištěm plechový sanktusník. (Obr. 46.) K n ě ž i š t ě, opřené 



62 



nízkými opěráky bez ústupku, prejzy krytými, zakončeno třemi boky a skle- 
nutovaleně s lunettami. Okna zbarokisovaná. L o d obdélná, osvětlená dvěma 
okny a pokryta plochým stropem. Vchod na jihu pavoúhlý s rámem. 
Kruchta na dvou sloupech o vysokých stylobatech a krátkých dřících 
s bezslohovými hlavicemi je v předu vyhnuta segmentem; na poprsni 
štukové rámce. Pod klenbou v kněžišti nesou cípy lunett úseky kládí 
s volutovou konsolou; na klenbě štukový oblamovaný rám. V lodi pod 
stropem římsa, vypjatá nad segmentovým obloukem triumfálním a nad 




Obr. 46. Chýňava. Kostel sv. Prokopa. Pohled od jihu. 



okny, nesená nástěnnými pilastry s nuznou hlavicí. Malba stěn novější. 
Sakristie na severu sklenuta valeně. 

Tři oltáře, kazatelna, varhany, lavice, mřížka 
v kněžišti a křížová cesta — nové. Ctyry páry empirových cínových 
svícnů a dva barokní. 

Zvony: Na věži. (Na hranici zvonové vyřezáno: 1609 Je Jtaroélm) 
1. Vys. o-8o m, pr. 0-825 m - Na uchách pletenec, u koruny dva řádky 
minuskulí: JRnno % bomillerimo x ccccc x xvm nni eoo a campana x 
mmquam s prommccio ů uana s ioncm E deI c fřcíum x bellům x at)í x \ 
ftmos x í;ortecímn ? lim' ů mc x ferit x mainrfer 5 bartíjoIomEDS 8 nomen 



63 

a íjabeí x in ů nona S riuifafe s rujcUiencis ^s cií o Iaos 3. Na hladkém 
plášti reliéf P. Marie na půlměsíci stojící. 

2. Vys. o-6i m, v pr. 0-675 m. Na uchách masky, u koruny dva 
pásy ornamentů, mezi tím nápis: v^ GOS MÍCH NICOLAVS LOW IN 
PRAG ANNO 1669. Na plášti reliéf P. Marie na měsíci stojící. 

V sanktusu. 3. Vys. 0-235 ; ». v pr. 0-265 m. U koruny opakují se 
hlavičky andílků, na plášti reliéf sv. Prokopa. Na věnci: F . A . F. 1787. 
(Frant. Ant. Franc k?) 

Na cestě k Hýskovu železný KŘIŽ litý, na starším podstavci pískov- 
covém, s vyrytým letop. 1767 a písmeny: I . K 



Velký Jenč. 



Schaller I. 120; S o m m e r XIII. 233; Melichar, Okres 172; Škorpil, 
Okres 94; H e b e r 1. c. VIL; Sedláček 1. c. VIII. 286. 

,,Na Skalkách" objevil Krolmus předhistorickou osadu a druhou trochu 
severněji nad úvozem do Hostivic vedoucím s nástroji kamennými. (Pam.^III. 
43; Š n a j d r, Místop. 57.) 




Obr. 47. Jenč. Dvůr. Portál v průčelí. 



Byly tu dvě TVRZE v XV. stol. Roku 1662 připomíná se již jen 
jedna, pustá. 



6 4 

DVŮR císařský. Portál pískovcový ze XVII. století, orámovaný 
bossáží, sklenutý vypjatým segmentem, jehož cípy neseny konsolami; 
v klenáku maska. Po stranách bossážované polosloupy bez patek, s jo- 
nisu jícími hlavicemi, nesou římsu nad středem segmentem vypjatou, 
vyloženou a bohatě profilovanou. (Obr. 47.) 

DUM čís. 21, bývalá pošta, s pěknou barokní facádou; nad por- 
tálem trubka a nad oknem císařský orel ze štuku. Dům čís. 76 má zbytky 
empirové výzdoby s letopočtem 1806. 

Jeneček. 

Na poli p. Hořešovského ležícím po levé straně silnice, vedoucí z Hostivic 
kolem Jenečka, nalezeny kamenné m o h y 1 k y, pod nimiž kostry (natažené?) — 
2 hladké bronzové náramkya4nádoby rázu ,,bylanského" ve sbírce p. MUC. 
Jíry. Vykopáno v listopadu 1906. (M. Z. K. 1907, 41 a 95.) 

Kladno. 

Schaller I. 226; S o m m e r XIII. 251 ; J. W e n z i g und Joh. Krejčí, Um- 
gebungen Prags (1857) 158; Jos. M o 1 1 1 v Pam. arch. 1856, 7 si.; Světozor 1869, 
260; Sedláček 1. c. VIII. 276; Š.kor pil, Okres 75; Ottův Slov. N. XIV. 291; 
Č. Klapka, Dějiny města Kladna (1878); V. Veselý, Adressář Kladna (1898); 
Dr. J. Hruška, Kladno před sto lety (1902); Čechy XI. 176; Zd. W i r t h a K. 
Stejskal, Kladno jindy a dnes (1905 a 1907) . Topogr. sb. rkp. v archivu Musea 
král. čes. ; Archiv městský *) a na děkanství. 

Na panském poli pod ,,Bukovkou" nalezena polovice kamenné motyčky 
(provrtaná) a kamenný klínek z mladší doby kamenné. Při bourání chrámu kla- 
denského r. 1 897 uhodilo se u býv. zvonice na dva kostrové hroby s esovitými 
záušnicemi z doby knížecí. Předměty zmíněné chová ve své sbírce pan Ed. Lorbeer 
v Kladně. 

V Kladně připomíná se poprvé tvrz s držiteli, pány Kladenskými 
z Kladna, na počátku XIII. století. Kladenští vymřeli r. 1543, po nich 
nastupuje rod pánů Zdárských ze Ždáru, za něhož se Kladno vzmohlo, 
že povýšeno za Jiříka r. 1561 na městečko se soudním právem. Posta- 
vena radnice a město slabě ohrazeno. Počátkem XVII. století bylo zde 
30 domů, ale další rozvoj zamezila třicetiletá válka. Po ní vzrůstalo 
městečko pravidelně. Roku 1670 vymřel rod Zdárských po meči, spory 
o dědictví trvaly dlouho, až po několika jiných majitelích koupila panství 
s městečkem Anna Marie Františka, velkovév. toskánská a ta je opět 
prodala r. 1705 klášteru břevnovskému. K nynější důležitosti povznesly 
Kladno teprve uhelné doly a huti. 

*) Knihu městskou od r. 17 15 a neuveřejněný dosud rukopisný materiál 
z pozůstalosti faráře J. Mottla má kanovník Dr. Jos. Burian. Mnoho archiválií zni- 
čeno za starosty Jos. Hraběte. 




Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Kladno. 



66 



Půdorysná disposice městečka, do let 50tých XIX. století skoro- 
nezměněná (obr. 48.), byla dosti pravidelná. Při tvrzi vystavěn kostelík, 
který pojat později do náměstí. Slabé hradby, jejichž zbytky se udržely 
do 30tých let (Schaller mluví ještě o městysi s hradbami a branami, Mottl 
[r. 1856] popisuje již jen nepatrné zříceniny zdí na severu), obkličovaly 




městečko těsně za zahradami náměstních parcell. Tři brány a branka 
pro pěší byly v následujících místech: Pražská, též Rakovnická, v ústí 
nynější Královské třídy, tehdy silnice, do náměstí, Unhoštská na rohu 
Pivovarské ulice, Slánská u domu čís. 51 a branka v ústí nynější Huťské 
ulice. Unhoštská brána zbořena r. 1835, poslední Slánská r. 1850. (Viz 
též Volné Směry 1907, 169.) 



67 



Kolem jádra městyse, v hradbách uza\ feného, vznikala p ř e d- 
městí již v XVI. století podél silnice Rakovnické, Slánské a Unhcšt- 
ské. V XVII. stol. založen špitál a kaple sv. Floriána se hřbitovem 
za branou Rakovnickou, v XVIII. století povstal na svazích „pod Bu- 
kovkou" t. zv. Průhon a počínající ruch průmyslový ve 40tých letech 
XIX. stol. byl příčinou nových čtvrtí dělnických podél silnice Rakov- 
nické a na svahu k jihu. 

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE (děkanský). 

Pamětní knihy farní od r. 1772 a 1836. Inventáře od r. 1598. Matriky od roku 
1662. F. B. Š k o r p i 1, Paměti chrámu kladenského (1899). V upomínku na vy- 
svěcení nového chrámu Páně v Kladně (1899). F. B. Š k o r p i 1 a j., Dějiny školství 
okresu Kladenského (1898.) Slánský obzor IV. 27. 

Poprvé jest uveden k r. 1358. Byl důkladněji opravován v XVI. 
století, pak r. 1675, 1690 (nový lodní štít), 1695, 1739—40 (oprava oken 




Obr. 50. Kladno. Kostel P. Marie. Půdorys (stav před zbořením r. 1897). 



a malba stropu), 1771 a 1842 (sgotisování lodi). Roku 1897 byl zbořen 
a v letech 1898— 1900 vystavěn nový dle návrhu arch. L. Láblera. 

Byla to drobná stavba gotická, orientovaná, pokrytá sedlem 
se sanktusovou vížkou, s několika pozdějšími přístavky, bez věže, asi 
z polovice XIV. století. Stála na náměstí (dříve značně menším) upro- 
střed hřbitova, kolmo na osu nynějšího. Zvonice — spodek ze XVI. až 
XVII. stol., svršek z r. 1720 — s přistavěnými dvěma domky stála na 
jihozápad do náměstí, na opačné straně byla (do r. *i8io) kostnice. Po 
zrušení hřbitova r. 1814 odstraněna zed kolem a při dlažbě náměstí pod- 
chycen kostel do ulice ke Slánské bráně kamennou terasou. (Obr. 49., 
50. a 51.) 

Kněžiště, ukončené polygonem s osmi opěráky, mělo čtyři okna 
hrotitá bez kružeb a bylo sklenuto závěrem a dvěma křížovými poli; na 
svornících byla růžice, hruškovitá žebra sbíhala u triumfálního oblouku 
na konsoly, jinde na čtvrtkruhové přípory s hladkým dříkem a kalicho- 
vitou hlavicí, někde panelovanou. Oblouk triumfální byl hrotitý, 



68 



profilovaný hlubokým výžlabem mezi šikami a polooblounem; v náběhu 
hranolová římsa. (Obr. 53.) LocT obdélná, s třemi páry oken sgotisovaných 
a plochým stropem, měla na jihu nový, pravoúhlý vchod, na západě 
původní gotický portál, hrotitý, profilovaný na ostění čtyřmi hruškovitým 
pruty a žlábky. Kruchta byla barokní, valeně podklenutá, vyhnutý 
střed nesen dvěma dřevěnými sloupy; v koutě vedl na ni šnek a pod nimi 
byl Boží hrob. Sakristie valeně klenutá přiléhala na kněžiště na severu; 
vchod doni byl polokruhem sklenut, dvéře*) ze XVI. stol. (?) pobity 
křížem železnými pruty, ve výplních kosočtverečných byly reliéfy lva 




Obr. 51. Kladno. Kostel P. Marie. Pohled od jihovýchodu. (Stav před^zbořením r. 1897.) 



dvojocasého a orlice s plaménky. (Obr. 52.) V kněžišti bylo zasazeno 
v sev. zdi renaissanční sanktuarium, naproti barokní sedile. 

Vnitřní zařízení a nábytek byly z části z konce XVII. stol. (opravy 
kolem r. 1690), z části z 1. polovice XVIII. stol. (oprava r. 1739—40), 
ostatek patřil konci XVIII. stol. a 1. polovici XIX. století. Z toho za- 
chován nábytek v sakristii a na půdě nového kostela, drobnosti na 
děkanství, dvéře záp. vchodu a náhrobky ve dvoře zámeckém a sanktua- 
rium na děkanství. Uvádíme zde výběr z těchto předmětů: 

Hlavní oltář byl z r. 1695, měl sloupovou architekturu, bez- 
cenné obrazy Nanebevzetí P. Marie a sv. Floriána od V. Vacka z r. 1854 
(s pohledem na Kladno). Tabernakl byl barokní, daný sem roku 1769 
z Břevnova. Po stranách byly brány z r. 1866 se sochami andělů s býva- 



*) Při bourání se ztratily. 



6 9 



lého oltáře P. Marie. Dva vysoké svícny dřevěné, bíle natřené, z r. 1798, 
stojí dosud v kapli nového kostela. (Obr. 53.) 

Stejné dva oltáře postrannízr. 1740, zelené natřené a zla- 
cené, měly obrazy sv. Barbory a Benedikta a sošky sv. Lucie, Gertrudy, 
Josefa a Anny, slušné; v nástavcích byly bezcenné obrazv sv. Vintíře 
a Markéty. (Obr. 53.) 

Oltář Jana Nep., z polo- 
vice XVIII. stol., měl slušnou 
dřevěnou sochu. 

Kazatelna z konce 

XVII. století, zpovědnice 
z r. 1696 (dosud v kapli nového 
kostela) a m ř í ž dubová z kně- 
žiště, z r. 1733. 

Obrazy: Sv. Pavel, na 
dřevě temperou, s akanthovým ' 
rámem, z konce XVII. století 
(v městské stavební kanceláři). 
Čtyři obrazy barokní na plátně 
(1-15 x 0-85 m) z 1. polovice 

XVIII. stol., slušné, pohříchu 
místy opravené: sv. Josef, Va- 
vřinec, Prokop a Jan Nep. Kří- 
žová cesta z r. 1846, bez ceny 
umělecké. 

Monstranceapacifi- 
k á 1 y jsou chudé práce z konce 
XVIII. století. 

Křtitelnice cínová, 
0-90 m vysoká. Stojí v lodi no- 
vého kostela. Kotlík, v průměru 
0-54 m, spočívá na třech nohách, 
vybíhajících dole v kopyta, od 
polovice v akanthové listy.*) Na 

plášti dvě lví masky s kruhy v tlamě, po nápisu dva medaillony s rytými 
obrazy: Madonna stojící na pťilměsíci a Ježíš, dobrý pastýř. Nápis: 

Za panowani wisocze vrozené hrabinki. a 
panj panj maxjmjljanj ewj hisrlowe rozené 
Hrabinki ze zdiarv, pani na kossvmberce 
Kladné e gakozto kollatorki kostela 

KLADENSKÉHO TATO NÁDOBA SLITA 




Obr. 52. Kladno. Kostel P. Marie. Dvéře do sakristi?. 



*) Původně byly nahoře hlavy andílci (nyní umístěny na obvodě kotle) 
a dole ptačí spáry, kule svírající; r. [864 přelity v nynější formu. 



70 



GEST ru 

DNE 3 • SRPNA • LÉTA 

• 1 -Ó-8-9- 

Na horním obvodě tri andílci hlavy, na hladkém víku kříž. 

Dvéře*) západ, portálu (nyní v zámeckém dvoře) jsou dubové, 
plechem železným pobité, plochými pruty překřížené a nýtované hladkými 
i v rosettu vykovanými hřeby; v kosočtverečných výplních tepaná 
písmena majuskulní: 7SV6GMRI (Ave Maria!) Konec XIV. až počátek 
XV. století. Zámek barokní. (Obr. 54.) 




Obr. 53. Kladno. Koste! P. Maric. Pohled do vnitřku. (Stav před zbořením r. 1897.) 



S a n k t u a r i u m z pískovce tesané, barokní (nyní na dvoře 
v děkanství), složené ze dvou částí. Sokl 2-6o m vys., 1-35 m sir., ořímso- 
vaný, trojdílný, s hladkými výplněmi; ve středu vytesáno: LAVDETVR 
SANCTISSIMVM I SACRAMENTVM I MDCLXXI. Nad římsou taber- 
nakl s výklenkem polokruhovým, mramorovou deskou vyloženým 
a uzavřeným mříží z plochých prutu, zahnutých v srdcovité tvary, světlík 
vyplněn soustřednými pruty. Po stranách výklenku nástěnné pilastříky, 
římsou přerušené, s volutovými hlavicemi, nesou úseky kládí s hladkým 
vlysem a silnou řimsou, na níž spořívá segmentová římsa štítová. V ploše 
štítu akanthová kartuš oválná s korunou a monogrammem IHS, po stranách 
volutová křídla s prohnutým podnožím. (Obr. 55.) 



*) Libussa na rok [845. 
Spor o čtení písmen. 



(111. kreslil Páchl.) Ost und West 1846, č. 205. 



7i 

Náhrobky byly v starém kostele jednak v kapli sv. Jana Krt. 
{a ponechány po jejím zboření r. 1831 v zemi nebo užity k dlažbě), jednak 
na panské hrobce v kostele (r. 1842 čtyři zdviženy a zazděny do stěny), 
jednak v kostelní zdi. Hrobka otevřena r. 1842 a nalezeny zde měděné 
rakve; při bourání kostela r. 1897 zcela zrušena. Nyní jsou náhrobky 
uloženy částečně v děkanském dvoře (čís. 9.), částečně v zámku (čís. 1., 




Obr. 54. Kladno. Kostel P. Mane. Portál na západní straně. 



2., 3., 5-, 7-, 8.) a v novém kostele ponechány jen dva (čís. 4., 6.). Některé 
další náhrobky se při bourání kostela neset rností zcela rozpadly (ná- 
hrobek Fr. Ad. ze Žďáru z r. 1670, Ctibora Tibnrcí z r. 1615 a faráře Fr. 
Šedivého z r. 1805); jich nápisy viz u Škorpila, 1. c. 28 si. 

1. Pískovec, torso, 0-85 m šir. Povrch hladký, nápis rytý: TVTO LEZI 
PAN GAN I KLADENSKI. Kámen dle písma jest ze XVI. stol. a byl tedy 
hrob pana Jana, jenž dožil v druhé čtvrti XV. stol., později teprve označen. 



72 



2. Pískovec, 1-63 x 1-05 m. Uprostřed v reliéfu kříž, nad ním rytý 
nápis: ©ufo $an J^qidj Hlabenshn gert porfjoroan pan Imoí; rac^ 1$\\)}\ 
aEl;o I Blilolítra i nam míjem btniř. Konec XV. století. [ ■• 

3. Bílý mramor, torso. Dole v kruhu znak pěkně tesaný, nahoře 
nápis (doplněný dle Škorpila 1. c. 33): 




Obr. 55. Kladno. Kostel P. Marie. Sanktuarium. 

LETHA (PANĚ 1526 W NEDĚL!) 
DEN N(ALEZENI SWATEHO KRZIZE) 
TO GES(T MESICZE MÁGE) 
MEZI 5 : A 6 : HO(DINAV NA PVL ORLO) 
GI VMR(Z)EL VROZ(ENI PAN PAN GAN) 
GlRZI ZDIARSKI Z(E Zdiarv A NA KLA) 
DNĚ TVTO GES(T POCHOWAN PAN) 
BVH RACZ MV (MILOSTIV/ BEGTI TE) 
LV LECHKI ODP(OCZINVTI A DVSSI) 
WECZNAV RA(DOST DÁTI AMEN). 

4. Červený mramor, 1-05 x 2 m. Okraj hladký, uprostřed ve vy- 
hloubené ploše haut-relief rytíře v brnění v celé postavě, v levici meč, 



73 



pravici podepřenu o přilbu, pod níž podstavec se znakem. Na ovrubě: 
ftefa Btuif)o Mfflxx tm° m ponblli přeb j Pnrfjem ímaíum omrjEl Kro- 
jem; a fíafecjnn Rrjíurj ]Ban 05irjjU jbiarfhn \t \ ^biaru a na Elaonic 

QÁeho milojít <Enfar| | jiran Rmmfftclp rabba & g tutu podumian íít pan 
Buíj rač b: g: mi: b: (obr. 56.) 

5. Červený mramor, torso, cca 2 x 0-95 m. Dole znak v reliéfu, nahoře 
nápis minuskulí v hladkém pravoúhlém rámci: 

ffiefa pane ROPI.wnij n> Jirjco 11 ^_ 

prjeb natojemm pana Rrnlta o 
mrjela ©rojena panj (EltJJfea jbar 
fna je jbaru er ©aucn líařj. 85. 
léta ínto porijoioana Irjn oj? 
}B>an Bul) rotBtnn a roflemo 
fjanrn n nám roflřrijniem: «* 
^ : OStloJiho bnti rarj : <x> 
^> : B.mnx : 00 (obr. 57.) 

6. Deska šedého mramoru. 
1-74 x 1-05 ///. Dole korunovaný znak, 
nahoře tesaný nápis: 

Anno Domini 

MDLXXIX ■ 
Obut Generosa Domina Domina 
lvdomilla de martinitz-qv/e 
Svb Hec Saxo Hvmata Iacet 
Orate Pro Ea Mariam 
Vt Iesvs Eivs Filivs 
Largiatvr Veniam. 

7. Bílý mramor žilovitý, 2 XO-Q5 ni. 
V reliéfu postava paní v řasnatém 
oděvu, ruce složeny na prsou, pod 
hlavou polštář. Defektní. Opis na 
ovrubě (doplněný dle Škorpila 1. c. 30) : 

ÍTefí)a ]$anic (1587 preb s: onbrjegem omrjela uroicna pani) marhita 
\ radjmbc | dut manželka orojeneřjo | a ftatccmcfjo cnítrjE (]$ana (Sein i rn a 
\ radjo a na srbqi). 

8. Červený mramor, 194 x 105 ni. Plocha dělena na tři části: v horní 
kartuš s nápisem, ve střední v kruhu znak, kolem ve cviklech dvě andílci 
hlavičky, přesýpací hodiny a lebka, v dolní také kartuš s nápisem. Vše 
jemně tesáno. Nahoře: 

LETHA PANIE 1618 W PATE(K ) 

ATNI SVATÉHO ONDRZIEGE A P(OS)TO 
LA PANIE TO GEST 30 DNE MIESICZE LIS 




Obr. 56. Kladno. Kostel P. Maric Náhrobek čís. 4. 



74 

topadv w noczi na sobotv vmrziela v 

rozena Pani sibila Zdiarska Rozena \ 

Hradiczka Z horzowicz A na kissicz 

ich manželka pana cztibora tlbvrczi 

ho Zdiarskeho a tvto gest pocho- 

wana Pan bvch racz dvssi gegi milostiv/ begti 

tlelv lechke odpoczinvti a wiecznav radost dáti 

Pod tím modlitba z Joba 19. kap. (obr. 58.) 












i 


1 

1 '" li* 










L > 






^^Mh 




rv" 


. ' 




4Hgp ».'í* •" 





Obr. 57. — 58. Kladno. Kostel P. Marie. Náhrobky 



Deska z červeného mramoru, 0715 x 1-02 ni. Nápis rytý 

+ 
w IHabnifi Bohu 1748 brojenu id tomio Bhjftic 
1798 bílí 1<>. Bubna bo íjrobu fíojem; rodeím] kmn 

Ilojef (Eoclh 
Boíja a (Enrkroe flujjebntli rojbn roiernn ofabt) 
finc ímmarocnn řjorltron Pajfnr aj bo fmríi 
íeljbai pčepal apojlioIfÉm pracaraafj Bibnj prjíjlal 
^rjra bníj 50 Ict jtjro btjl li) luí pfcjnhlabnte a bcbltnn;c 
prarjoroal gano fararj Blabenfhn ani (ílbura 
ro o li a bolefti íiela ítiilke hfevc JMaurjo fnapl 
ob Pi!a JRuoUíolfkubo geg oblauqnti nnno 
Ijln Ecoblaucitjla HQuje toho bcMumcIjo a 
laffcaroefro ob honani Jíímabit ncnom ímrí 
fhuebniqc bobtn a roteran roegbi 

10 KaboJI pana ímcíio amen. 



75 

Zvony : 

i. Průměr i-ii m, výška 1-13 m, 15 centů. Ucha hladká, kolem 
koruny šestkráte se opakuje řada plaket *) mezi šesti oblouny, pod tím 
vlys z draperií a guirland, zavěšených na lvích maskách, ovocných a 
květinových festonů. Na plášti v pravoúhlém rámu se lvími maskami 
po stranách nápis: 

Skrze pilnost a skvteczne przyczynieni Vro* 
zeného a stateczneho rytirze pana glrzyka 
zdiarskeho ze zdiarv a na kladnie yč ya* 
kozto Kolátora a milownika zadvssy Ko- 
stela Blahoslawene Panny Marye w Mieste 
czkv Kladnie Vdielan gest Zwon tento pro 
Czest Chwal Božských a pro bvdavcy Pa* 
matkv geho skrze Brykcyho Zwonarze w 
nowem mlestie pražskem léta 1570 ~ 

Na druhé straně znaky rodu Ždárských a Martinků s nadpisy: 

GlRZIK Zdiarsky ZE Lydmila Zdiarska ZjÁAR- 

Zdiarv a na Kladnie sc tinic a na Kladie cs. 

Na věnci silné oblouny, mezi nimi otisky medaillonů s allegoriemi 
trpělivosti a spravedlnosti, 0-08 m v průměru. Srdce z r. 1702. (Do 
r. 1734 zvonilo se s korunou dolů obrácenou.) 

2. Výška 0-92 m, průměr 0-97 m, 11 centů.**) Ucha vyžlabena, na 
koruně otisky šalvějových lístků, pod tím úzký vlys dvojitých lilií, šest 
oblounů a mezi nimi nápis : TEMPORE ■ TEMPESTO • PARCVS • SIT • 
SOMNVS • HONESTO = TVNC • MOVEAR • SONITV • NOXIA • PELIO • 
MEO = TH • NECRONI + Pod tím cípaté ornamentální výplně. Na plášti 
reliéfy Ukřižovaného, P. Marie na půlměsíci a sv. Jiří a nápis: 

M — DC— LX 

SMRT WORSSILE ZDARSKE HRANY 

SWEDLA NA ME TIELO RANÝ 

M — DC — LXI S "Nv I — IVLI — 

ZIWOT FRANTI / \ SSKA ZDARSKEHO 

Medaillon 

POMOH RANAM l I TI ELA MÉHO 

KVNSTEM MISTRA\^_^/RZEMESLNEHO 

BENEDICTA PRZIGMIM BRIO 

ZAS MOHV ZIWYM SLAVZITI 

MRTWE ZWVKEM PROWAZETI 

BVH DEG DOBRODINCVM MILOSTI 

A PO SMRTI WIECZNAV RADOST 

— AMEN =TH = NECRONI — 



*) Odlitek Flótncrových Mus. (Viz Časopis spol. přátel stár. čes. v Praze XV, 
16. Zd. Wirth, Brykcí z Cynperka a P. Flótner.) 
**) Přelit ze staršího, který r. [660 pukl. 



7 6 

V nápisu medaillon s opisem: FRANCISCVS ADAM COMES DE SORA. 
3. Výška 0-64111, průměr 070;;/,*) 4 centy. Ucha vyžlabena, u ko- 
runy řada vztýčených akanthů, pod tím nápis: TENTO SWON UDIELAN 




(SJfóitljs 



í 1 Ý v f, < 

1 ' I 1 M 1 ' 1 1 

Obr. 59 Kladno. Kaple sv. Floriána. Půdorys, 



GEST ^ PRZEDNlE KE CZTI BOZI SLAWIE / MATICZKI GEHO S: 
FRANTIS. W*~ I Z PADUE ANTONINOWI • TEZ / S: PANNIE BARBOR.ZE 
KE POCHWALE ©•- FVSA NEO-PRAG/E W Pod tím pás visících 



*) Byl slit r. 1 66 1 (nápis u Škorpila 1. c. 66), r. 1746 pukl. 



77 

akanthů. Na plášti sdružené znaky klášterů Břevnova a Broumova, pod 

tím nápis: ©•- FlERI FECIT BENNO ABBAS BRZEWNOWIENSIS IN 
BRAVNA ANNO 1749. a reiefy sv. Antonína s Ježíškem, Barbory a 
plaquetta: Korunování P. Marie. Na věnci provazec. 




Obr. 60. Kladno. Kaple sv. Floriána. Pohled od jihu. 



4. Umíráček. Výška 0-36 m, průměr 0-39 m, 0-45 centu. Ucha hladká, 
hrubá, u koruny květinové guirlandy, na plášti plaquetta: Utrpení P. 
Marie, Ježíš a sv. Trojice a nápis: 

TENTO ZWON GEST KAVPENY Z NAKLADV 
PANV MISTRV SPOLECZNYHO CZECHV 
MIESTIS KLADNIE NA WIECZNAV PAMATKV 
KDYŽ BI PAN BVCH S TOHOTO SWIETA CASNAV 
SMRTI POWOLATI RACZIL ABY SE S NIM ZVONILO 
A ZA TV DVSSY POMODLENI CZINILO. 



78 



Na věnci: GOSS MÍCH FRAN5 SCHŮNFELDT IN DER KŮG = 
ALTSTADT PRAGA9— 1733. 

5. Sanktusník. (Dosud uložen na děkanství.) Původní byl z 2. pol. 
XVII. stol., s erbem Martiniců; r. 1806 pukl a byl přelit. Výška 0-33 m, 
průměr 0-345 m. Ucha žlábkována, na hladkém plášti reliéf Madonny 
Staroboleslavské. 




Obr. 61. Kladno. Kaple sv. Floriána. Řez příčný. 



DĚKANSTVÍ. Na tom místě odedávna stálo farní stavení" 
Roku 1549 popisuje se jako jednopatrové, s dřevěnou pavlačí. Roku 1585 
přistavěn vedle dům kantora a varhaníka. Farská zahrada přiléhala 
vzadu až k hradbám. Nynější budova, prosté jednopatrové stavení, 
s šindelovou mansardou, postavena (po zboření starší, jejíž vyobrazení, 
kreslené učitelem J. G. Bělohlávkem, jest v Pamětní knize z r. 1836) 
dle plánů zed. mistra Jos. Maska z Břevnova a tesaře Vojt. Mcssnera 
7. Kladna v letech 1804— .6 nákladem 11.097-12 zl. 



79 

Archiv dosti zajímavý. V depositáři drobnosti ze starého 
kostela (sošky, kříže, svícny atd.), ne starší konce XVIII. století, na půdě 
dřevěné soch y sv. Václava a Zikmunda, 125 m vys., z konce XVII. stol. 
a na dvoře zbytky kazatelny, náhrobky a sanktuarium (viz str. 68 a 70.). 

KAPLE SV. FLORIANA. Na tomto místě byl již roku 1610 
založen lazaret pro chudé panské služebníky. Vedle něho vystavěl 




Obr. 62. Kladno. Půdorys zámku. 



svým nákladem r. 1630 Florián Jetřich ze Zdaru kapličku, zasvěcenou 
sv. Floriánu a Alžbětě.*) Byla asi 16 střevíců dlouhá a měla vížku se 

*) K slavnosti založeni byla ražena měděná medaille s rytým nápisem: 
(avers). ANNO . | DNI . 1630. DIE. Z. | APRILIS. POZITVS .EST. | HVC . ISTE.PRI 
MVS. LA : I PIS.AB. ILL- SACRI . ROM | ANI . IMPERÝ . COMITE. j FLORYANO . 
THEODORICO | DE . SORA . ET . ELIZABETHA | COROWA . COMITISSA . | DESORA. 
WATA . I .COMITISSA- | (revers) DE MARTINICZ. IN . HONOREM . SANME TRINI- 
TATIS . B . M . V . I ET . SS . FLORYANI . ET . | ELIZABETHAE . | . VIDVA. 
(Viz Beschreibung der bisher bekannten bohm. Privatmůnzen und Medaillcn 
(1852) str. 710 a tab. LX.WII. c. O58, kdt- mvlur nricii;) medaille jako pamětní na 
zal. kláštera v Hájku.) 



8o 



zvonkem.*) Základní kámen byl zachován a je nyní zazděn zaoltářem v kapli; 
je to deska z červeného mramoru s rytým nápisem: LAPIS FVNDAMEN- 

talis | Sacellvm Deo Trino et vni dica i tvm memori^ 
b • m -v- et ss: flori i ani elisabeth/e vidv^ regin/e | ho- 
nori consecratvm impensis il | lmí floriáni theodorici 
s-r-lmp-co | mitis de sora-et illm/e elisabe | th/e 
conivgis comitiss/e nat/e | a martinicz /era christiana | 
1630 Die 2 aprilis |PF-DEV-H Famili/E. 

Tato kaple byla zbořena asi r. 1750 a na místo ní vystavěna nová, 
pravděpodobně dle návrhu Kil. Ign. Dienzenhofera**) Doba stavby 




Obr. 63. Kladno. Zámek. Pohled od jihu. 



není určitě známa a udání v literatuře kolísá mezi r. 1742 a 1752. Jisto 
jest, že se stavba protáhla — snad smrtí opata B. Lóbla (f 1750) - - a 
že vlastní úprava kaple pochází až z r. 1872. Na hřbitově, kolem kaple 
založeném, pochovávalo se však nepřetržitě v letech 1679 — 1831. 

Kaple jest centrální stavba barokní s plochou kupolí, v průčelí 
s dvěma věžemi na koso postavenými. Půdorys má tvar kříže, jehož 



*) Zvonek byl r. 1745 půjčen do Motyčína a r. 1806 si jej obec Motyčínská 
zcela zakoupila. 

**) Viz článek v Pam. arch. XXI, 89: Zd. W i r t h, Dvě díla Kil. Ignáce 
Dientzenhofera v Kladně, kde citována příslušná literatura. Kaple stála tehdy ještě 
za branou, při silnici Rakovnické na volné prostoře. Nynější stav, kdy těsně kolem 
ní přiléhají školní budovy, ubírá stavbě mnoho na dojmu. 



8i 

střed tvoří osmihranný prostor pod kupolí a břevna výklenky oltářní 
a kruchta; konty mezi břevny vyplněny zdivem (obr. 59.). Zevní 
jest jednoduchý: sokl, na nárožích ploché pilastry, na nich kolem stavby 
obíhá kordon; okapní římsa vyložená, s energickým profilem; kolem 
kasulovitých oken ploché chambrany; tambour kopule hladký, na vrcholu, 
přímo na klenbu prejzy krytém, kříž s paprsky, kovaný. Průčelí, obrá- 
cené na jih do ulice Krá- 
lovské, jest v půdorysu 
i s věžemi, do výše okapní 
římsy s facádou splývají- 
cími, segmentem prohnuto 
a podstaveno do klesající 
ulice zděnou terasou. U- 
prostřed portál nedávné 
úpravy, k němuž vede 
schodiště, nad ním kasulo- 
vité okno. Strany hrano- 
h >vých věží dekorovány pi- 
lastry a prolomeny nikami 
s mušlovou konchou; vlys 
hladký, nad okapní řimsou 
dva mohutné úseky volu- 
tové římsy štítové. Částnad 
střechou kaple má hladké 
stěny, úzká okna polokru- 
hová na vše strany a pro- 
visorní stlačené taškové 
stany. (Obr. 60.) 

Vnitřek dosti pro- 
storný osvětlen deseti okny. 
Na středem klene se ko- 
pule v průměru 8-90 m, 
16-20 m vysoká, sklenutá 
na pendentivech. Oltářní 

výklenky jsou 3 m hluboké a 5-30 m široké a sklenuty valené ve výši 
1075 m\ v jižním výklenku jsou po stranách vchody do sakristie 
a ke schodišti na kruchtu, jež jsou umístěny v přízemí věží. Dekorace 
stěn chudá: na nárožích pilastry (jich patky opatřeny při dostavbě r. 1872 
nebarokním profilem), postavené na soklu, hladkých dříků, pod krkem se 
závitnicovou ozdobou, nesou kolem obíhající římsu, okny přerušovanou, 
nad níž se oblomuje ještě jedna, plošší. Ve stěnách výklenky (s novými 
sochami), v pendantivech štukové rámy, v kupoli na obvodě římsa, v její 
ploše štukové zrcadlo ze čtyř segmentů. Nad okny prohnuté římsy. 
(Obr. 61.) 




Obr. 64. Kladno. Zámek. Kamna v i. pane. 



Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Kladno. 




Obr. 65. Kladno. Zámek. Kaple sv. Vavřince. Freska na klenbě. 




Obr. 66. Kladno. Zámek. Kaple sv. Vavřince. Freska na klenbě. 



§3 



Zařízení — tři oltáře, lavice, varhany - - jest novější. Zvon y 
ulity r. 1862 a 1873. 

ZÁMEK. V bývalé vsi Kladné byly odedávna dvě tvrze, při- 
pomínané již od poč. XIV. století. Hořejší tvrz, Ostrovec zvaná, zašla 
beze stopy, snad již v XVII. století, dolejší postupem doby přestavována 
na nynější zámek.*) Roku 1619 byla tvrz vypleněna císařským vojskem 
a dlouho bvla pustá. Zachované popisy z r. 1686 a 1701 (vyčerpány 
u J. Mottla 1. c. a Sedláčka 1. c. 276) a v archivu děkanském uložený Pro- 
thocoll, die Herrschaft Kladno anlangen. Anno 1705 (obsahuje na str. 159 
až 186 inventář zámku, kaple a dvora) dosti jasně podávají obraz zámku 
v XVII. století.**) V XVIII. století neobývaný zámek zchátral, i dal jej 
opat B. Lóbl kolem r. 1750 (letopočet na hodinách) přestavěti. Poněvadž 
disposice půdorysná i klenby v přízemí svědčí XVII. století, zdá se, že to 
byla jen adaptace omezující se na vybourání jednoho křídla a zřízení 
kaple v patře. Účastenství Kil. Ign. Dicnzen- 
hofera při tom není zaručeno historicky a nedá 
se ani důkazy ze stavby samé podepříti. 

Zámek jest budova o třech křídlech (skoro 
čtverec o straně 197/2), jednopatrová, krytá taš- 
kovou valbou (obr. 62. a 63.). Stěny hladké, 
vchody s kamenným, hladkým opažením, kolem 
oken chambrany s imitovanými středními klenáky 
(na straně do zahrady v nich kované mříže). 
Kordonová římsa s oblým profilem, plochá, okapní 
vyložená a ostře profilovaná. Po stranách podél- 
ných křídel otevřený ochoz se čtyřmi, v příčním 

křídle s třemi oblouky (z těch zazděny všechny až na dva v podélných 
křídlech), polokruhem sklenutými, nestejného rozpětí, dělenými čtyř- 
bokými pilíři. Ochoz sklenut křížově bez žeber, lunetty mělké. Na 
střeše dřevěná vížka, lucernou ukončená; v ní hodiny s letopočtem 1750 
a písmeny BAB (Benno Abbas Břevno viensis) na rozích ciferníku. 

Vnitřek zcela prostý. V přízemí jsou místnosti vesměs hladce kří- 
žově nebo valené s lunettami sklenuty, podobně schodiště; v patře mají 
chodby a pokoje ploché, rákosové stropy bez ozdob. Schodiště jest dole 
uzavřeno mříží 3-90/22 vys. a 1-90 m šiř., jejíž polovice s úzkými po- 
stranními poli souhlasně členěny svisle pruty, na nichž jsou přinýtovány 
listové ozdob}', z plechu tepané; rytá příražnice má na vrcholu pěkně 
tepaný akanth. Svrchu obdélný nástavec, vyplněný geometrickým orna- 
mentem a listv, v jeho středu plná kartuš se znaky klášterů v Břevnově 




Obr. 67. Kladno. Pečetidlo 
z roku 1648. 



*) J. M o t t 1 v Pam. arch. X. 17 a ve Výroční zpráva měšť. škol v Kladně 
(1880). Bibliografii o rodu Zdárských viz v Zíbrtově Bibl. čes. historie I. čís. 12472 si. 
**) Do zboření farního kostela (1897) byla při domě čís. [22 zachována brána 
do dvora vedoucí, jednopatrová, krytá dvojitým šindelovým sedlem. 



84 

a Broumově a písmeny BAB, nejvýše opatská infule a křížem berla. 
Polokruhovv světlík složen ze soustředných tyčí. 

V pokojích troje barokní kamna, hnědě polévaná, domácí práce 
(obr. 64.), sedm portraitů opatu na plátně od pol. XVIII. století, 
obraz sv. Floriána, barokní sekretář a klekátko s intarsií a 
pokojová zařízení ze 40. až 60tých let. 




Obr. 68. Kladno. Socha P. Maric. 



V levém křídle domácí kaple s v. Vavřince. Nad vchodem 
malovaná supraporta*) : Isák obětuje svého syna. Půdorys oválný (osy 
8-40 m a 6-30 m dl), pět oken, plochá kupole. Stěny hladké, na kupoli 
fresko představující v vjevy ze života sv. Vavřince, dělené allegorickými 
postavami. Malba působí pro nízkost kupole a malý prostor těžce a hrubě. 

*) M ottl 1. c. četl ještě na obraze chronogramm [740. 



Ve středu se vznáší skupina sv. Trojice, nesená anděly, na obvodě 
kupole proti sobě dva výjevy ze života světcova:*) a) Světec vrací zrak 
slepým, uzdravuje nemocné. V pozadí nároží barokní architektury, v pře- 
du vzývá světec boha, obklopen jsa nemocnými, již leží na zemi nebo 
jsou přiváženi nebo přiváděni sem; nabytí zraku naznačuje jedna žena 
snětím roušky s očí. (obr. 65.) b) Světec spěchá umříti s papežem. V pozadí 
středověký hrad s kulatými věžemi na nárožích; před ním stařec v nád- 
herném rouše kněžském, jehož tři 
pochopové váží provazy, zatím 
co jiní přihlížejí nevinně jich 
práci sedíce na koni. Stařec kývá 
prstem na mladého kněze, jenž 
od plačícího zástupu lidí blíží se 
pln oddanosti, kol hlavy maje 
svatozář, s rukama rozpřažený- 
ma. (obr. 66.) Výjevy jsou děle- 
ny architektonickými výklenky, 
těžce orámovanvmi a ozdobený- 
mi mušlemi a festony; před nimi 
andělé: (v právo) anděl přilétá, 
v ruce ratolest míru a myrtový 
věnec, a kácí mučedlnické ná- 
stroje, rožeň, kladku, pánev 
s uhlím, pochodeň, provazy, 
kyje a dříví (obr. 66.); (v levo) 
anděl klečí u truhlice a vybírá 
odtud kalichy, vedle leží mon- 
strance v otevřeném pouzdře, 
misky a mísy. (obr. 65.) 

Oltář jest nástěnná archi- 
tektura s podvojnými pilastry; 
uprostřed obraz na plátně: sv. 
Vavřinec drže levicí rožeň jest 
nesen anděly do nebe. Nad ním 

v kartuši: DĚLICÍM BENEDICTIN/E, po stranách sošky sv. Benedikta 
a Františka. Nad středem v oválu obraz anděly držený s mono- 
grammem MARIA v nástavci; dle podpisu je to kopie: Věra Effigies 
Bae Matris Admirabilis Benedictee quam S. P. | N. Benedictus puerili aetate 
Romae familiarius adamave= | rat cultu Deiparae meritus ut tam Dioina fecit 




Obr. 69. Kladno. Sloup se sochou Jana Nep. 



*) Legenda praví: ,,Za pronásledování křesťanů od císaře Valeriána roku 
258 byl zajat a veden na popravu papež Sixt II. Vavřinec, tehdy strážce jeho po- 
kladu, chtěl s ním zemříti, ale papež nabídku odmítl a poručil mu. aby kostelní poklad 
rozdělil mezi lid, že bude za 3 dny též utracen. I učinil tak Vavřince a za tři dny 
byl též zajat a na rožni umučen." 



86 

S: Alanus de Rupe Jmonasticae Jnstitutio* | nis Author fieret et Funditor. 
Místo tabernaklu dřevěný krucifix a dva reliquiáře. Na mense reliéf: 
Obětování Isáka. 

Barokní kredence, dubová, intarsií zdobená, se slušnými štítky. 

Ve vížce c y m b á ly : velký zcela hladký, na menším, o-n m vys. 
a 0-35 m v průměru, letopočet 1749 v kartuši. 

V zahradě, na západ od zámku, zachovány sklepy o dvou od- 
děleních, valeně sklenuté lomovým kamenem, místy ve vrcholu cihlami 
spravované. Stopy požáru. Dle jich rozsáhlosti možno souditi, že po- 
cházejí z tvrze, jež zde snad dříve stávala. 

Ve dvoře složeny náhrobky a železné dvéře ze starého kostela 
farního (viz str. 68, 70 a 71). 

RADNICE byla původně do roku 1843, kde jest nyní Občanská 
záložna. V tomto roce upravená budova na vvch. straně náměstí byla 
r. 1897 zbořena a nová vystavěna r. 1898 — 9 dle návrhu architekta 
/. Wejyycha. 

V radnici skrovný archiv a pečetidlo bronzové (obr. 67.), 
0-035 m v průměru, okrouhlé, defektní. Držadlo pevné. Kolem měst- 
ského znaku opis: SIGILLVM • OPIDI • CLADNENSIS • A • 1648 + Na 
obvodě laurový věnec. (Ottův N. Slov. XIV. 291.) 

STATUE P. MARIE stojí uprostřed náměstí. Byla vystavěna 
r. 1741 nákladem opata Loebla dle návrhu Kil. Ignáce Dienzenhofera.*) 
Z pískovce, asi 10 m výšky. Architektonicky pěkně řešenv podstavec 
o dvou patrech stojí na třech schůdcích; terasa a železná mříž novější. 
Na podstavci čtyři medaillony s reliéfy sv. Josefa, Anny, Joachyma a 
Ježíše, na římse na nárožích stojí sochy sv. Vojtěcha, Jana Nep., Bennona 
a Benedikta; výše sedí čtyři andělé, držící v ruce kartuše se znaky klá- 
šterů v Broumově a Břevnově a chronografickv nápis, již otřelv. Socha 
P. Marie na zeměkouli stojí nejvýše na zvláštním podstavci. Hořící urny 
kolem již scházejí (obr. 68.). 

SLOUP se sochou Jana Nepom. v ulici Královské. Původně stával 
u malého rybníka na náměstí, pak (při založení Mariánského sousoší) 
přenesen na místo nároží nynější ulice Svatojánské a nedávno na nynější 
místo uprostřed kašny. Byl zřízen nákladem faráře V. Raphaela r. 1706. 
Má hranolový stylobat, attickou patku, dřík nahoru súžený a sochu na 
římsovité hlavici. Na podstavci sochy jsou vyryty nápisy v laurových 
věncích s chronogrammem 1706: 



*) Viz popis v Pam. arch. XXI. 89. Rytina Birckhardtova dle J. Ditzlera 
v knize M. Ziegelbauerovč, Epitome historica monasterii Brevnoviensis (Coloniae 
[740); v textu na str. 135 praví autor: ,,než toto dílo, jež jsem začal psáti koncem 
r. 1740, vyjde tiskem, bude v nejbližším létě již státi v Kladně obelisk P. Marie." 
V klášteře Břevnovském uložen jest model dřevěný, o - 62 m vys., lišící se poněkud 
v modelaci P. Marie od provedeného sousoší. (Viz Památky výtvarné z českosl. 
výstavy národopisné 1895, *ab. 44-) 



steLLato 


fIDeLes 


faMI 


aMo 


aDVoCato 


CULto 


sit. 


RES 



87 



MeaCCe 
Dat 

VlATOR. (Obr. 69.) 

PRANYR původně stával na náměstí, ale přenesen, když na jeho 
místo r. 1741 postavena statue P. Marie, před bývalou radnici. Roku 1879 
byl prodán v dražbě; zbytky leží v radnici. Byl vytesán z pískovce a 
v různých výškách byly do něho zapuštť-ny železné kruhy. Xa hranolovém 
stylobatu s třemi schůdky stál sloup s oblým dříkem a římsovitou hlavicí, 
na níž spočívala pyramida s kulí. Na podstavci vyryto: F II. (Ferdi- 
nandus II.). (Vyobrazení viz u Dr. J. Hrušky. Kladno před sto roky [1902] str. 1 5.) 

PAMÁTKY CECHOVNÍ.*) 

a) Společenstvo stavebních živností (listiny a zápisy 
od r. 1736): 

Pokladnice dubová, lištnami zdobená, s letopočtem 1736. 

Pečetidla: Mosazné, oválné, osy 0-032 a 0-034 OT > držadlo vy- 
krojené do liliovitého tvaru, pevné. Kolem kartuše s emblémem tesařů 
opis: SIGILLVM- DER -ZIMERLEIT- IN-STATEL- KLATNO Z> , nahoře: 1727. 

2. Bronzové, okrouhlé, v průměru 0-05 m, držadlo pevné. Ve středu 
v korunovaném štítě dvanáct cechovních emblémů, kolem opis: PECZET • 
POCZTIWIHO • PORZADKV- MIEST • KLADNA. Střed XVIII. století. 

3. Bronzové, okrouhlé, v průměru 0-034;;?; ve středu znak, opis : 
* PECZET • CECHOWNI • MIESTIS ■ KLADNA. XVII. století. 

Cínová konvice s víčkem, 0-33 m vvs., hladká; uvnitř vyryt 
letopočet 1773 a značky: pražská s letopočtem 1773 a: lev s konvicí a 
písmena P G. Na plášti vyryt věnec. 

Korouhev z r. 1763. Zbylo jen plátno s obrazy sv. Floriána 
a Nanebevzetí P. Marie (0-70x0-94;;?) a napjato v rámu za sklem. 

b) Společenstvo oděvní (listiny od polovice XVIII. století) : 
Dubová pokladnice z polovice XVIII. století, prostá. 
Pohřební štíty, na plátně malované, z XVIII. století. 

V SOUKROMÉM MAJETKU : 

Sbírku praehistorickou (nálezy z okolí Kladna a ze Stradonic) má 
pan E d. Lor ber, hodinář. 



Královice. 



H e b e r 1. c. I. 26 ; Pam. arch. X. 699; Š k o r p i 1. Okres 85; S e d 1 á č e k 1. c. 

VIII. 273. 



*) Cechy řemeslné vznikly v Kladně kolem r. 1600. Nejprve byl jeden, spo- 
lečný cech, r. 1734 zřízen řeznický a 1736 cech stavitelský; koncem 18. stol. pře- 
nesen sem cech sladovníků z Unhoště. Také všichni řemeslníci břevnovští sem patřili 
tehdy. (E. Batěk, Břevnov [1898] 51.) 



88 

Bývalá osada, přip. již r. 1285, s TVRZI zašla ve válce třicetileté 
úplně, ale již r. 1545 byla částečně pustá. Osadníci přešli do Vřetovic 
a ze vsi zbyl jen kostel sv. Václava (viz Vřetovice!). 



Kyšice. 



Sommer XIII. 236; Sedláček 1. c. 290; Heber 1. c. VII. 83; Škorpil 
1. c. 95; Melichar 1. c. 210. 

TVRZ zašla beze stopy. Nynější dvůr má hospodářské stavení 
z XVIII. a XIX. století a dvě slušné brány, prejzy kryté; jedna zazděná. 

Na KAPLI sv. Floriána (vyst. nákladem obce 1863) zvonek 0-37 m 
vysoký, 0-365 m v průměru. Ucha hladká, u koruny mezi pásy z akanthň 
nápis: IOHANN GEORG KUHNER GOSS MÍCH IN PRAG 1756. Na plášti 
reliéfy: muž modlí se k P. Marii v oblacích, Jan Nep. a sv. Pavel. 



Lidice. 



Schaller I. 229; Sommer XIII. 249, Čechy XI. 186; Škorpil, Okres 95; 
Melichar, Okres 226. Topogr. sbírka rkp. v archivu Musea král. čes. Heslo: 
Buštěhrad. (Pamětní knihy na faře: 1. od r. 1732, 2. od r. 1836. Matriky od r. 1664.) 

O TVRZI viz u Sedláčka 1. c. VIII. 275. 

KOSTEL SV MARTINA BISKUPA (farní) byl již r. 1352 
farním; v letech 1620— v6o byl bez kněze (nějaký čas vysílali sem piaristé 
ze Slaného duchovní), až zase r. 1670 obnovena fara. 




Obr. 70. Lidice. Kostel sv. Martina. Půdorys. 



Za války třicetileté spustí a později opraven. Tehdy tu stál oltář, 
založený r. 1572 nákladem pana Zdeňka z Wartemberka a na Buštěhradě. 
Roku 1729 rozšířen kostel, při čemž bývalé kněžiště vzato za sakristii 
a lod za kněžiště, věž zvýšena a pod kostelem zřízena hrobka. Stavba 
ukončena r. 1732 celkovým nákladem 7000 zl., darov. velkov. tosk. Annou 



8 9 

Marií. Roku 1734 koupen nový oltář za 400 zl. (oltáře sv. Josefa a P. Marie 
Pasovské zbyly ze starého kostela), r. 1740 opatřen oltář sv. Anny nákl. 
55-48 zl. Mimo to zaznamenáno r. 1737 darování dvou pacifikálú, r. 1738 
koupě mříže do kněžiště za 19 zl. a 1740 koupě positivu z Prahy, čtyř 
trompet a bubnů. Roku 1741 byl chrám opraven, protože se objevily 
trhliny ve zdivu a důkladná oprava podniknuta také r. 1858 (oltáře vy- 
zlaceny, vnitřek vymalován Ant. Fricblem z Prahy). 




Obr. 71. Lidice. Kostel sv. Martina. Pohled od jihovýchodu. 



Kostel stojí na hřbitově, obehnaném zdiv nárožích skulacenou, 
prejzy krytou; od jihu vede branka s pěkně vypjatou rimsou. 

Jednolodní barokní stavba s věží, krytá nad lodí původní man- 
sardou prejzovou s pěkným vikýřem (nyní zazděnvm), nad kněžištěm a 
kruchtou taškovou valbou. (Obr. 70. a 71.) Stěny hladce omítnuté, členěné 
lisenami; kordonová a hlavní římsa oblomují se kolem. Okna hladká, 
segmentem sklenutá, jen v bocích lodi bohatěji orámována <tukem; rám 



9 o 



dole vybíhá v čabraku, nahoře ve voluty a ozdobný střední klenák. (Obr. 72.) 
Před jižním vchodem do lodi později přistavěná předsíňka skoro čtverečná, 
sklenutá valené, s oblými rohy; štítek segmentem vykrojený a zalomený. 
Uvnitř nad portálem vypjatá římsa a nástavec. Nad předsíňkou i na druhé 
straně znak saský v kartuši pod korunkou. Západní průčelí má v přízemí 
o něco vpřed vystouplý vchod s letop. 1731, okno nad ním zazděno. Nad 

hlavní římsou vystupuje věž; 
přechod k šířce lodi tvoří postranní 
křídla ukončená jehlany. Čtyři okna 
orámována a dole ozdobena čabra- 
kou; nástavec zabraly r. 1852 sem 
upevněné ciferníky hodin. Věž po- 
kryta prejzovým komolým jehlanem 
prohnutých stran, s okrouhlými vi- 
kýři, zakončeným plechovou kupolí 
s hrotitou bání a kovaným křížem. 
Uvnitř zabírá skoro čtvercová 
1 o d se skosenými rohy, 11-48 m 
šir. a 13-38 m dl., s párem oken, 
pokrytá prkennou plochou kupolí, 
většinu prostoru; k ní přiléhá kně- 
žiště (bývalá lod), 8-55 m šir. a 
dl., s dvěma páry oken, valeně 
sklenuté (klenba dělena pásy, nese- 
nými pilastry v koutech a mezi okny 
postavenými) a kruchta s věží 
o jednom poli valené klenby, v je- 
jímž přízemí umístěn vedle vchodu 
do podkruchtí Boží hrob. Na kupoli 
lodní fresko (přemalované): výhled 
do barokní architektury, kde an- 
dělé vítají hudbou sv. Martina do 
nebe. V cviklech ohromné konsoly. 
Ke kněžišti na východě přiléhá s a- 
kristie (kněžiště gotického kostela), třemi boky uzavřená, 7 m šir. 
a dl., s párem oken a vchodem na jihu, sklenutá valeně s lunettami. 
Hlavní oltář jest sloupová architektura, mělce prohnutá, s dvěma 
vřetenovitými sloupy korinthských hlavic. Na prohnutém kládí nástavec 
s obrazem P. Marie v paprscích, pod korunou a křížem na vrcholu. Kolem 
obláčky, čtyři vásy a sošky andělu. Na tabernaklu hořící urny, andělé 
a Boží oko. Po stranách velkého obrazu z r. 186 1 od Jos. Mathausera: Svatý 
Martin na koni dává plášť žebrákovi, nad ním se vznáší Bůh Otec mezi 
anděly,*) dvě velké sochy andělů a sv. Jiljí a Prokopa. (Obr. 73.) 

*) Dříve tu bývala socha světcova ve skříni zasklené, nyní stojí na zpovědnici. 




Obr. 72. Lidicc. Kostci sv. Martina. Okna v lodi. 



9i 

Oltář P. M a r i e, nástěnný rám rokokový kolem nové sochy 
Madonny pod baldachýnem. (Obr. 74.) Po stranách starší sochy sv. Václava 

a Víta*) a dole obraz sv. Josefa z r. 1882 s anděly. V nástavci řezaná holn- 




Obr. 7 ;. Lidice. Kostel sv. Martina. Pohled do km 



bice, na predelle děla a prapory křížem položené. Pol. XVIII. stol. Původní 
obraz P. Marie ,, salva guardia", v rámečku barokním, visí nyní v kněžišti. 
Sousoší Kalvárie rokokové, v přirozené velikosti, a naproti 
němu oltářík se sochou Jana Nep. nad barokním tabernaklem. obojí 
z 2. pol. XVI 11. století. 



*) Pocházejí ze starého kostela a stály dříve na kruchtě. 



92 



Oltář s obrazem sv. Petra z Alkantary, sloupový, barokní, s re- 
liéfem Madonny Staroboleslavské v nástavci a voskovým tělem s ostatky 
sv. Prima v zasklené tumbě. 

V sakristii o 1 1 á r í k skříňový ze XVII. stol., nově natřený tmavo- 
zeleně, bez křídel, s jednoduchou predellou. Uvnitř v perlovcovém rámci 
polychromovaný reliéf sv. Rodiny. 

Kazatelna kombinovaná se zpovědnicí do kouta vsta- 
venou: osmiboké řečniště s vrtulovými sloupky mezi obrazy (zlatem na 

modré půdě) sv. evange- 
listů, a řimsou; na stříšce 
socha Ježíše a tří apoštolů, 
na stěně nad řeěništěm re- 
liéf sv. Vojtěcha. 

Varhany barokní, 
s pozdějšími přídavky. 

Sochy sv. Vojtě- 
cha, Norberta, Prokopa, 
ze dřeva řezané, na kon- 
solách v kněžišti stojící, 
z 2. pol. XVIII. stol. 

V sakristii dubové 
1 a v a b o s pilastry a řím- 
sami; nástavec z pásků 
kolem kartuše s letopoč- 
tem 1722. Vedle věšák 
a kredenční skříň, po- 
dobně zdobené. 

Dva páry barokních 
reliquiářů v ozdob- 
ných rámečcích a dva dře- 
věné, empirové svícny. 
Křtitelnice pí- 
skovcová, bez víka 1-05 m 
vys., renaissanční. Kulovitý kotel spočívá na ballustrové noze, víko no- 
vější, dřevěné. Uvnitř cínový kotlík s měděným víčkem. XVII. stol. 

Obrazy : 1. Kopie veraikonu s nápisem neúplným: VĚRA | IMA- 

GO SALVATORIS D : N: I : I XDI ■ • • • j AD REGEM • • • • MISSA Romae. 

XVIII. stol. 2. Sv. Rodina a Ukřižovaný, oltářní obrazy z XVIII. stol. 
3. Sv. Jan Ev., pendanty : arch. Gabriel a P. Marie a menší obrazy 
dvou světic, vše z XVII I. stol. 4. Sv. Augustin, Ambrož, Jeroným a Řehoř, 
přemalovaná poprsí, z XVIII. stol. pol. 5. Pendanty: Jan Nep. a krá- 
lovna a Jan Nep. před Václavem IV., z 1. pol. XIX. stol. 
Křížová cesta z r. 1861. 




Obr. 74. Lidice. Kostel sv. Martina. Oltář P. Marie. 



93 

K a s ti 1 e zlatem vyšívaná, k tomu velům na kalich a palla, z i. pol. 
XVIII. století. Druhá kasule vyšívaná hedvábím, z pol. XYIII. století. 

Monstrance 07 ; m vys., z počátku XIX. stol. Na noze meandr 
a guirlandy, svršek z révoví a rocaillu. Původní pouzdro dřevěné, černou 
tlačenou kozí (vypíchaný ornament filigránový) potažené. 

Kalichy: i. Ktippa nová, původní jen okrouhlá, hladká noha 
stříbrná a pozlacená a nodus. Na spodu nohy vyryt znak: dole šachov- 
nice, nad ní víla s rozeklaným ocasem rybím, a písmena: M • P ■ V • W . 
F . V . L. XVI. — počátek XVII. stol. 



2. Z pol. XIX. stol., hladký. Na ktippě značky: an 



3. Kuppa nová, noha z 1. pol. XIX. stol., hladká. 

C i b o r i u m 0-215 m vys., hladké. Nodus šestihranný, na noze 
třístupňové na spodu vyryto: Wenzel Wondtrzich Ambt Shriber Zu bu- 
schtiehradt A° 1700 00 

Tři pacifikály a tři r e 1 i q ti i á ř e, nevýznamné práce z konce 
XVIII. a poč. XIX. století. 

Na hlav. oltáři šest párů empirových cínových s v í c n ti. 

Na kruchtě pár kotlů měděných z poč. XIX. stol. 

Náhrobek faráře Valtera (f 1720), s reliéfem kalicha, zapuštěný 
v dlažbě předsíně, dnes již úplně otřen. 

Zvony: 1. Vys. 0-735 ;;?, v pr. 0-75 m. Na uchách masky, u koruny 
pás stojatých akanthů, pod tím: Bm~ IOHANN GEORG KUHNER GOSS 
MÍCH IN PRAG * 1764. Pod tím květinové guirlandy a festony. Na 
plášti reliéf sv. Václava a na druhé straně nápis: 

D : T : O : M : 

©•- CLeMens prInCeps poIarI/e DeVoVIt * 
s CeV DoMInVs /^~\ LoCI appertInentís * 
^ InsIMVLaC toparCha ( Znak ) bVssIehraDensIs 




u* ERGO * 

Na věnci: ^ H/EC CLeMENTÍNIS DEBETVr GRATlA VOTlS * 
a pás ornamentů plně plastických z rocaillu a květin. 

2. Vys. 0-59 ni, v pr. o-6o m. Ucha hladká, tt kortmv visuté akanthy, 
na plášti reliéf sv. Mikuláše a nápis: 

CaMpana LIDICensIs (= 1753) 
transfvsa 

SVB 

WENCESLAO ANT : WACEK 

CVRATO LOCI 

JEREMIA FRANC : WEIS 

CAPITANEO BVSSTIEHRADENSI • 

Na dřevěné hlavě vyřezáno: 17 53 I DIE 13- APRILIS- 



94 

3. Vys. 0-39 m, v pr. 0-42 m. Ucha hladká, u koruny páskový orna- 
ment a kříž v reliéfu na plášti. XVIII. stol. 

KOSTNICE z r. 1859 již zbořena. 

FARA, prosté, barokní stavení z r. 1716, opravené r. 1859 a 1878. 
Na chodbě pět p o r t r a i t ů farářů na plátně, bez ceny a tři slušná, 
veliká poprsí na plátně, snad vév. Anny Marie Toskánské, jejího chotě 
a Marie Terezie. 1. polovice XVIII. století. 

KAPLIČKA Jana Nepom. u kostela, zděný hranol s křížem, asi 
z polovice XVIII. století. 



Litovice (Letovice.) 

S o m m e r XIII. 233; Heber 1. c. VIL; Čechy XI. 232; Sedláček VIII. 
279; Š k o r p i 1, Okres 96; Melichar, Okres 167. Holub, Odkryté poklady 1 18. 

Krolmus nalezl na rozcestí r. 1854 kostru s nádobou a kamenným klí- 
nem. (Pam. I. 283.) 

TVRZ, jež se připomíná již r. 1266, založil asi Řehník z Litovic. 
V majetku střídaly se rody, z nichž zejména vynikli Dražičtí. Za nich 

v první polovici XIV. stol. tvrz 
přestavována. Jako statek kon- 
fiskov. prodány Litovice r. 1639 
Krištofu Šim. Thunovi, pak při- 
padly ke Kladnu, ale od r. 1688 
byly zase samostatný statek, jenž 
připojen správou k Tachlovicům. 
Tvrz byla r. 1591 zcela pustá; 
r. 1662 za Fr. Adama Eusebia 
Ždárského byla sice opravena *) , 
ale již r. 1670 mluví se o ní jako 
o chatrném stavení, na sýpku užitém. Od té doby neužívána. Roku 1892 
zabíleny malby nástěnné v druhém patře. 

Třípatrová gotická budova na obdélníkovém (2275 X 11 m} 
půdorysu, krytá taškovou valbou. (Obr. 75.) Opukové zdivo v prvním patře 
1-45 ni, v druhém 1 -30 m silné. Úprava stěn a oken novější, hlavní římsa 
s barokním profilem. Okna v různých úrovních. Na straně severní (obr. 76.) 
vede do patra zděné, volné schodiště, 1-20 m sir., s dřevěnou stříškou; 
v průčelí jeho gotický v chod do sklepa s ostěním s plnými kouty a tym- 
panem hrotitým, v němž vytesána lichá kružba a šikou postavený štítek se 
znakem pánů z Dražic, ze XIV. stol. Na jižní straně (obr. yy.) vystupuje pří- 
stavek arkýřovitý se šnekovým schodištěm o 1-90 m z líce zdi do výše 




Obr. 75. Litovice. Půdorys tvrze. 



*) V urbáři panství Červenoújezdského jest poznamenáno k r. 1662: Pustá 
tvrz se nyní opravuje; dvůr při tvrzi jest zcela pustý. 



95 

druhého patra, druhý přístavek (asi záchod), zcela prázdný, s pultovou 
stříškou jest při severozápadním nároží. Na zevnějšku zachováno dosud 
několik okének a dvě větší okna s původním ostěním. (Obr. 78.) Na severu 
v druhém patře pravoúhlé okno ve středu, bohatě profilované žlábky 
a ústupky na opukovém ostění; nadpraží částečně zakryto maltou. Na 




Obr. 76. Litovice. Tvrz. Pohled na schodiště a portáJek do sklepa. 



kamenech jemně vyryto (dvakráte) k, snad konstruktivní značka. Na straně 
jižní v prvním patře tři o k é n k a úzká s kružbou gotických nosů (u dvou 
kružba na vnitřku zazděna), 024 111 sir. a skosenou hranou, v druhém patře 
široké okno zazděné, sklenuté hrotitě a profilované na opukovém ostění 
hlubokým žlábkem, vlnovkou a dvěma pruty. Ostatní okna na budově 
upravena všechna na pravoúhlá. Přístavky jsou bez porušení: do malého 
přístavku na severozápadu vede malé okénko kruhové v čtvercovém. 




Obr. 77. Litovice. Tvrz. Pohled od silnice. 




g^žžžž" 





ot, r . 78.— 80. Litovice. Tvrz. Ostřul oken v 2. patře na severu (nahoře) a na jihu (dole). 
Okénka v jižním schodišti, okénko v arkýři. 



97 

skoseném orámování; schodiště na jihu má v různých úrovních střílnovitá 
okénka s nosy a jedno větší, 0-42 m šir., s kružbou nosů a skosenou hranou, 
nyní zazděné (obr. 79.) a do arkýře vedou dvě okénka okrouhlá, o-6o m 
v průměru měřící, s kružbou trojlistou (obr. 80.). 

Vnitřek v přízemí sklenut, výše rozdělen povalovými stropy na 
tři patra. První patro rozděleno původně na dvě části, později část vý- 
chodní znovu rozdělena novými příčkami. V původní příčce zachován 
zazděný opukový průchod (okno?), 1-02 ;;; šir. a 1-39 ;;/ vys., polokruhem 
sklenutý; dole má lavici s drobným profilem, ostění skoseno a vyžlabeno. 
(Obr. 81.) Stěny uvnitř omítnuty a obíleny, okna vyšpaletována; u oken 
někde zachována sedátka. A* druhém patře stopy komína nad krbem a dva 





KflflBBiiii 




, 


% 



w 



'\*A, — ! — í — 5 — I — 1* 



Obr. 81. a 82. Litovice. Tvrz. Zazděný pruchnd v i. patro. Portálek do arkýře. 

výklenky s trojbokvm vrcholem. Do šneku na jihu vede vchod bez ostění. 
Průměr šneku 1-85 ni, světlost arkýře 2-40 X 1-65 /;:. Ze šneku do arkýře 
vede portálek o-66 m šir., i-8i m vys., pravoúhlý, se skosenou hranou 
a ústupkem, nadpraží s lichou kružbou. (Obr. 82.) 

U silnice ve zdi ohradní KAPLIČKA se sochou Jana Nep., bez 
umělecké cen}', a zvonkem bez nápisu, s reliéfem sv. Floriána, v prolomeném 
štítku. Počátek XIX. století. 

O KAPLÍCH křížové cesty do Hájku viz heslo: Hájek (str. 31.)! 



Makotřasy. 



Schaller I. 229; Sommcr XIII. 250; Heber I. 219, VII. 86; Cechy XI. 

186; Sedláček 1. c. VIII. 274; Š k o r p i 1, Okres 96; M e lích a r. Okres 238. 

(Pamětní kniha fary Lidické k r. 1732.) 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okr< - Kladno. 7 



9 8 

TVRZ tu stála již r. 1326. Později zpustla, ale zbytky dlouho 
zůstaly do XIX. stol. Roku 1732 ze zdiva zbořené věže stavěli chlévy 
v Buštěhradě. 

V KAPLIČCE visí barokní obraz sv. Josefa, daný sem r. 1882 
z kostela v Lidicích. 

Na cestě do Lidic BOŽI MUKA zděná, s obrazy sv. Anny 
a Salvátora, z XVIII. stol. 

Močidlany. (Pod Močidly.) 

H e b e r 1. c. V. 235; Š k o r p i 1, Okres 86; Sedláček 1. c. VIII. 274; Pam. arch. 

X. 19, 339. 

TVRZ tu stávavší byla již r. 1453 pustá. 



Motyčín. 



Na obecní novější KAPLIČCE zvonek bez letopočtu, s reliéfem 
sv. Floriána. Koupen byl r. 1806 z Kladna, z kaple sv. Floriána. 

Nučice. 

S o m m e r XIII. 234; H e b e r 1. c. VIL 84; Melichar, Okres 90; Š k o r p i 1, 
Okres 97; Sedláček 1. c. VIII. 283. 

Vyskytly se 2 kusy mlatů, r. 1876 p. Svetrem museu král. čes. darované. 
(Pam. X. 808.) 

TVRZ tu stávavší byla již r. 1540 pustá. 

KAPLE sv. Prokopa (farou do Tachlovic) jest novější, 
z let 7otvch, také zvonek je nový. 

Pavlov. (Nové Dvory, Neuhof.) 

Sommer XIII. 244; Škor pil, Okres 98; Melichar, Okres 252. 

ZÁMEČEK vystavěl v letech 1799 — 1801 Leopold Paul*) a vedle 
něho založil ves Pavlov. Nynější budova, pivovar, vystavěna r. 1870. 

Přítočno. (Velké a Malé.) 

S o ni 111 er XIII. 236; Hel) c r 1. c. VIL; Melichar, Okres 201 ; Š k o r p i 1, 
Okres 99; Sedláček 1. c. VIII. 290. 



*) Jeho náhrobek a desku jeho nástupce J. Hofmanna viz u hesla: Hostouň 
na sir. 60. 



99 

TVRZ zde stávavší zanikla. 

V obou vsích zděné čtyřboké KAPLIČKY se zděnou vížkou 
a zvonky, z 2. pol. XVIII. stol. 

Ve Velkém Přítočně zvonek, 0-36 w vys. a sir., bez uch, s ná- 
pisem na koruně: * FRANC ISCVS ANTON IVS FRANK * ME FVD1T * 
PRAG/E * 1771 * oř Pod tím pás z palmett. Na plášti reliéfy sv. Václava 
a Jana Nep., pod nimi nezřetelný otisk medaille. 

V Malém Přítočně zvonek, 0-30 m vys. a sir., bez uch. Na plášti 
reliéf sv. Vojtěcha, na věnci nápis: ir I • W • K • -fc 1798 • -^ (Johanu 
Wenzel Kiihnerl). 



Rapice. (Vrapice.) 



S o m m e r XIII. 240; H e b e r 1. c. V. 234; Čechy XI. 181; Sedláče k 1. c. VIII. 
271; Pam. arch. X. 699; L e h n e r, Dějiny umění I. 205, 235; II. 159, 160; Š k o r p i 1, 
Okres 86. Topogr. sbírka rkp. v archivu Musea král. čes. Heslo: Buštěhrad. (Pamětní 

kniha i matriky od r. 1858.) 




Obr. 83. Rapice. Kostel sv. Mikuláše. Pohled od východu. 



100 



TVRZ zde připomenuta již r. 1362 s dvěma dvory; r. 1548 byla 
již pustá. 

KOSTEL SV. MIKULÁŠE (farní) byl farní r. 1352, po válkách 
husitských patřil do Kladna; r. 1624 byla fara na čas obnovena, později 
však opět patřil kostel do Lidic, až r. 1858 fara znovuzřízena. V té době 
také značnou přístavbou zvětšen. 





Obr. 84. a 85. Rapice. Kostel sv. Mikuláše. Půdorys a řez podélný. 



Původně románská stavba, orientovaná, v gotické době obdélnou 
lodí a kolem r. 1858 novým přístavkem a sakristií zvětšená, má hladké 
stěny, lisenami členěné a pokryta jest taškovou valbou, nad západní 
přístavbou vyšší; sanktusník nad kněžištěm nový, plechový. (Obr. 83., 
84. a 85.) Hlavní římsa profilovaná. Západní průčelí, s hlavním vchodem 



101 




Obr. 86. Rapice. Kostel sv. Mikuláše. 
Kružba ve vých. okně absidy. 



ve středu, jest zcela hladké, jen nikou 
nad vchodem prolomeno; štít troj úhelný 
stojí na úzké attice a má po stranách 
volutová křídla. 

Jádro tvoří románská rotunda, 
z níž dosud zbyla celá absida a část 
okrouhlé lodi s vítězným obloukem. Zdivo, 
i-i2 m silné, z opukových kvadriku, 
sneseno až po klenbu a klenba v absidě 
dána nová, místo konchy segmentová, 
valená. Průměr absidy (téměř tři čtvrti 
kruhu) 4-34 m, lodi 5-45 m, vítězný 
oblouk 3-60 m široký, výška do klenby 
5-42 m. Zvenku lišeny, původně 0-20 m 
šiř., nyní zcela pokryty omítkou. Okno 
na jihu rozšířeno, na v vchodě při gotické 
přestavbě rozšířeno na i-6o m výšky a 
0-65 m světlosti; otvírá se ostěním, pro- 
filovaným hlubokým výžlabem a oblým 
prutem, na 1-18 m; kružba tvořena dvěma 
nosy, prutem dělenými a nad nimi do 
trojhranu ze segmentu prolomenými třemi plaménky. (Obr. 86.) Na 
severu přiléhá nová sakristie, do níž upraven z absidy široký vchod. 

L o d, o tři stupně níže polo- 
žená, osvětlena rozšířeným oknem 
na jihu a prodloužena v gotické 
době asi na 9-30 m; boční zdi pří- 
stavby se rozestupují, takže na 
konci činí šířka již 6-o8 m. Druhá 
přístavba o mnoho širší, tvoří skoro 
čtverec (strany 9-45 m a 9-25 ;//). 
Okna v přístavbách po páru v bo- 
cích, široká, segmentem sklenutá. 
Strop plochý. Kruchta pseudo- 
románská na dvou sloupech. 

Hlavní oltář barokní, 
sloupový, z počátku XVIII. stol. 
Obraz sv. Mikuláše nevýznamný, 
po stranách sochy sv. Petra a 
Pavla. 

Dva oltáře postranní 
podobné; pravý s obrazem sv. 
Antonína a mniším sv. Barbory 

V nástavci a SOChami SV. Václava Obr. 87. Rapice. Kostel sv. MikuláSe. Křtitelnic. 




102 

a Jana Nep. a rámem z akanthů a stuh; levý s novou sochou P. Marie r 
po jejíchž stranách v bohatě řezaném rámu oválné obrázky sv. Mikuláše 
a Alojse, po stranách sochy sv. Františka a Antonína. 

Kalvárie, barokní sousoší, skoro přirozené velikosti. 

Oltář Jana Nep. barokní, z polovice XVIII. stol. 

Kazatelna má novější řečniště s chudou empirovou výzdobou 
na starém, pískovcovém balustru renaissanční formy. 

Zpovědnice třídílná, barokní, s řezbou akanthových listů. 

Na poprsní kruchty na dřevě malovaná poprsí apoštolů a Krista, 
snad přenesená ze starší kruchty. XVIII. století. 

Obraz P. Marie v původním rámu, bohatě z akanthů řezaném. 

Positiv na kruchtě, z XVIII. století. 

Monstrance: i. měděná, zlacená, 0-57 m vys., pokrytá tlačenými 
rocailly a empirovými ozdobami. Na spodu nohy vyryto: Joseph Harant 
z Teltschoves obětoval tuto monstrancy chrámu Založeny swateho Mikolafse 
roku 1823. 

2. Vys. 0-52 m, měděná, z konce XVIII. století. 

Železný, kovaný korunní svícen, z XVIII. stol. 

Křtitelnice z červ. mramoru, kalichovitá, spodek číše pokryt 
píšťalami; hladké cínové víko. XVII. stol. (Obr. 87.) 

Pískovcová kropenka s píšťalami, barokní. 

Zvony: 1. Z r. 1857. 2 - Slil r. 1905 A. Diepold v Praze. 

Náhrobky: 1. Pískovcová urna na vysokém hranolu. (Paní 
Veronika Poláková, roz. Hauschildová, t 1814.) 

2. Na dvou toskánských sloupech těžký štít troj úhelný; původní 
deska s nápisem zazděna vedle. (J. Černý, f I 845-) 

3. Deska z červeného mramoru, se čtyřmi kruhy a vytesaným křížem; 
leží před kostelem. 



Řebeč. (Hřebec.) 



S o m m e r XIII. 236; Heber 1. c. VIL; Pam. arch. XI. 88; Melicha i\ 
Okres 9, 236; Škorpil, Okres 100; Sedláček 1. c. VIII. 292. 

TVRZ „Tasov" zpustla v XVI. století, ale zříceniny byly ještě 
r. 1730 patrný. 

Na ZVONIČCE zvonek 0-31 m vys., 0-36 m v průměru měřící. 
Na plášti reliéf Ukřižovaného a P. Marie a nápis: 1738 : 18 máje: 

Rozdělov. 

Škorpil, Okres $y. 

DVlk tu vystavěl r. 1763 opat Bedřich Grundtmann; r. 1842 
zcela vyhořel. 



103 

Na návsí KAPLIČKA sv. Mikuláše /. i. polovice XIX. stol. se 
současným zvonkem, na němž mimo relieí sv. Mikuláše a ornamentálního 
vlysu není nápisu. 

Sobin. 

KAPLIČKA n cesty do Břvů, prý z r. 1776. Zděný, nahoru súžený 
hranol, stříška prohnutá s koulí a kovaným křížem na vrcholu. 

KRÍ£ žulový na novém schodišti, nově opracovaný. V podstavci 
nápis na břidlicové desce: ^ B ož j mu 

uctění 

Kříž ten postaven 

je od obce 

Sobínské 



novem(bris) Počátek XIX. stol. 



Stelčoves. 

FV , ,,Na Santyblu" učiněn nález bronzových předmětu, z kterého zachovalo se 
5 hmotných bronzových k r u h ů s vy tepanými, do smyčky stočenými konci. Při 
kopání šachty v jílovité půdě zbytky kostry a při ní ,,zvoncovitá" nádoba, zlomky 
kamenných mlatů a mezi hnáty bronzová dýka s rapem, čtyřhranná kamenná 
destička na koncích provrtaná. 

„Na Homolce" popelovitá vrstva na záp. kraji výšiny na 1 m; pazourkový 
nožík, kost. sídla a dlátko, lepenice, kosti domácího koně, skotu krátkorohého 
i tura, prasete, kozy, jelena. Střepy tu nalezené jsou zejména zajímavé, hlásíf. 
se 1. ke kultuře neolithické (střepy s píchanou ozdobou v [staré] musejní sbírce), 
2. ke kultuře přechodní — severní a 3. ke kultuře žárových hrobů knovízských 
(Pam. IX. 475, XIV. 103, XVI. 443; Píč, Staro/, díl I. 1., sv. 83, 197, 216, 
tab. LXXYII; Šnajdr, Míst. 52; Richlý, Bronzezeit 138, tab. XXXVI). 

Přikopání základů k Středočeskému pivovaru uhodili na kostrové hroby 
se záušnicemi. Jednu, stříbrnou, massivní, [má '_ve sbírce pan Eduard Lorber 
v Kladně. 



Svárov. 



Schaller 1. 118; Sommer XIII. 234; Heber 1. c. V.; Method XVII. 86; 

Sedláček 1. c. VII. 285: Melichar, Okres 11(1; Š k o r p i 1, Okres too; Vi- 

t á s e k, Hájecké okolí 47. (Pamětní knihy od r. 1759 a 1836 na faře Svárovské a od 

r. 1737 na faře Tachlovské. Matriky od r. 1783.) 

TVRZ tu byla, ale zanikla v XVII. století. 
KOSTEL SV. LUKÁŠE EV. (farní) lni již r. 1352 farní. Po 
r. 1620 patřil k Tachlovicům a Kladnu. Roku 1734 fara opět obnovena. 



104 

Pokud lze souditi z narážky v předmluvě knížky o Hájecké Lorettě,*) 
přistavěl ke kostelu Flor. Ždárský ze Ždáru kolem r. 1630 kapli sv. Barbory, 
Rocha a Šebesty. Roku 1631 byl kostel vojskem zpustošen a zvony prý 
odneseny. K opravě došlo až r. 1662.**) Roku 1687 postavena věž, na niž 
dán r. 1690 zvon. Větší oprava chrámu byla r. 1717 a 1734. Roku 1768 
opravena věž bleskem porušená, r. 1782 koupen ze zrušeného kláštera 
Augustiniánův Praze nový hlavní oltář, 6 cínových svícnů, 4 kasule a kříž. 




Obr. 88. Svárov. Kostel sv. Lukáše. Pohled od severovýchodu. V právo sloup ze XVII. století. 



Roku 1786 opraven kostel a kruchta rozšířena. Poslední větší oprava 
r. 1861 a 1907. 



*) P. J. Labe, Hagek swaty (1690). Viz str. 28: Specielní literatura. 
* *) Tehdy tu byly (dle pam. knihy Tachlovské) čtyři oltáře (archa P. Marie 
byla uschována v Kladně), dále 2 stříbrné, zlacené kalichy (jeden schován v Hájku, 
druhý v Kladně), šest kasulí a dva stříbrné posta vniky (v Kladně). R. 1734 da- 
rovala sem vév. Anna Marie Toskánská stříbrný kalich, 4 kasule a kříž. R. 1748 
koupeny 2 dřevěné svícny, dva reliquiáře, socha a obraz P. Marie na dřevě, po- 
zlacená lampa, varhany a 2 korouhve. R. 1768 opatřen obraz 14 pomocníků a 
klckátko, r. 1771 koupeay kotle, r. 1777 druhý zvon, r. 1793 obraz sv. Anny, 
r. 1796 nová monstrance, r. 1801 kalich, r. 1802 opraveny varhany. Menší opravy 
r. 1804, 1813, 1827, 1835. R. 1810 skonfiskován kalich z r. 1734. 



io5 



Jednolodní budova gotická, s věží na západní průčelní straně, 
krytá prejzovou valbou s vikýři a hladce omítnutá, stojí na hřbitově, 
obehnaném silnou zdí s prejzovým krytem a pěkně vyvinutou brankou 
barokní na severu. (Obr. 88. a 89.) 

Kněžiště, 6-io m šir. a 4-90 m dl., opřeno na nárožích velmi 
nepravidelného trojbokého závěru celkem 4 opěráky 060 m šir., jen do 
2 / 3 výšky sáhajícími; čtyři okna sbarokisovaná, s obloukem polokruho- 
vým, s lišenou v náběhu, olemovaná profilovaným rámem. Klenba 
valená bez žeber, svorník ze štuku.*) T riumfální oblouk, 
5-15 m šir. a im silný, jest nízký, polokruhový. Loď, stejně s kně- 
žištěm široká a 8-85 m dl., má dvé oken a strop plochý na rákos. Dře- 
věná kruchta na železných sloupech. Na severu přiléhají barokní ob- 
délná sakristie a předsíň vchodu, skle- 
nuté a kryté společným taškovým 
sedlem s vikýři a plochými stropy; 
v předu štít s lichými okny a troj- 
úhelnvm nástavcem s křížem, po jehož 
stranách vyzděna křídla s pilířky a 
kulemi. Na jižní straně přistavěna 
kaple Jana Nep., polokruhem ukon- 
čená, vystouplá z líce o 6-8o m, krytá 
plochým stropem a prejzovou střechou 
a otevřená do lodi polokruhovým ob- 
loukem; má v bocích dvě široká okna 
segmentová. (Obr. 90.) Věž s vchodem 
na severu jest hladká, v pěkně vrstve- 
ném zdivu neobyčejně silná (úzký šnek 

ji skoro vyplňuje), s velkými okny v patře, krytá komolým prejzovým 
jehlanem s dřevěnou lucernou. 

Oltář hlavní sloupový, s bohatým kládím. Po stranách dobrého 
obrazu: Sv. Lukáš maluje P. Marii, sochy sv. Otilie a Kláry, nad ním 
dvojznak císař, rodu rak. pod korunou. V nástavci v čtyřlaločném rámu 
sv. Trojice, kolem něho oblaky a andělé. 1. pol. XVIII. stol. 

Oltář P. Marie s přemalovaným a zkaženým obrazem Oro- 
dovnice v původním rámu z hřebenů a rocaillu. (Obr. 90.) 

Oltář Jana Nep. s dobrým obrazem, nástěnná architektura 
s kládím a postranními opěráky; v nástavci pod baldachýnem srdce 
v trnové koruně a paprscích, nejvýše socha sv. Zikmunda. Po stranách 
obrazu sochy sv. Prokopa a Matěje, na římse sv. 
XVIII. stol." (Obr. 90.) 

K a z a t e 1 n a, chudá práce z pol. XVI 1 1. 
vitou; na stříšce soška Boha Otce. 




Obr. 89. Svárov. Kostel sv. Lukáše. Půdorys 



Víta a Vojtěcha. Z pol. 



štol., s rezbou hřebeno- 



Byl prý na něm napsán letopočet 15QO. 



io6 



Křtitelnice dřevěná, kalichovitá, 1-48 m vys., pokrytá pásko- 
vým řezaným ornamentem. Na víku sousoší křtu Ježíšova. 1. polovice 
XVIII. stol. (Obr. 90.) 

Krucifix ze XVII. stol., dřevěný. (Obr. 90.) 

Monstrance 0-51 m vys. ; noha šestilaločná s tlačenými akanthy, 
z XYIII. stol., svršek s rámečkem růží, hrubý, z poč. XIX. stol. 

Dva hrubé pacifikály z konce XVIII. stol. 




Obr. 90. Svárov. Kostel sv. Lukáše. Pohled do kaple Jana Nep. 



S v í c n y cínové: šest barokních, 0-57 m vys., s dekorem andílcích 
hlav a ornamentů, vyrytým emblémem řeznickým a letop. 1699. Šest 
menších, z poč. XVIII. stol. Čtyři rokokové. 

Kropen k a z bílého mramoru (na triumfálním oblouku) barokní. 

Obrazy na plátně: 1. Jan Nep. nesen do nebe anděly, 2-20 xi-20 m, 
velmi dobrá práce XVIII. století. 2. Poprsí Jana Nep., v novém rámci, 
zcela přemalováním zkaženo. 2. polovice XVIII. století. 3. Sv. Anna, 
bývalý oltářní obraz v oblamovaném rámu, bez ceny umělecké. Z konce 
XVIII. stolci. 

Zvony: 1. Slit od [os. Dicpulda v Praze r. 1867. 




Obr. 'U. a 92. Svárov. Kostel sv. Lukáše. Náhrobky čís. 1. a 





Obr. 93. 1 94. Svárov. Kostel, -v. Lukáše. Náhrobky 6. 



io8 




^ 



1 I 



Obr. 95. 



Svárov. 
z r. 15c 



Boží muka 



2. Vys. 0-50 m, v prům. 0-51 m. *) Ucha 
hladká, u koruny: NT FRANC ISCVS ANTON IVS 
FRANK ME FVDIT PRAG/E 1777. Pod tím pás 
visutých lilií. Na plášti reliéf sv. Prokopa a Ukři- 
žovaného. Na věnci pás rosett. 

3. Vys. 0-37 m, v pr. 0-395 m. Ucha hladká, 
u koruny dva ornamentální pásy, mezi nimi: 
® F : M : S : F : ANNO • 1690 ^ (Fridericus Michael 
Schónfeldt fudit). Na plášti reliéfy sv. Vavřince, 
P. Marie, řeckého kříže a nápis: 

IOHANNA, EVSEBIA, BARBARA 
VIDVA COMITISSA MILLESIMO 
NATA COMITISSA DE ZDIAR ^ 

Po tím znak v oválovém terči. 

4. V sanktusu. Z poč. XIX. stol., s reliéfem 
sv. Václava. 

Náhrobky**) z mramoru, zazděné ve 
zdi kněžiště: 

1. Dlouhý 1-72 m, široký 0-85 m. (Obr. 91.) 
V dolní polovině znak v oválu, v cviklech orna- 
ment. Nápis na desce s ornamentovanými okraji: 

letha panie 1598 w av= 
teri po swate lvczi i na poli k d* 
rvhe hodin i e na nocz. na czelem 
orlogi Vmrzel Vrozeni a Statecz* 
ni ritýrz, Pan Ian zdiarski ze zdia* 
RV A NA czerwenem avgezdczi a ta= 

CHLOWICZICH GEHOZTO DVSSI PAN 
BVH MILOSTIV/ BITI RACZ, A W TOM- 
TO MÍSTI E POCHOWAN GEST. 

2. Dl. 1-485 m, šir. 1-06 m. (Obr. 92.) V dolní části reliéfy klečících 
dětí, hocha a děvčete a mezi nimi znak. Nahoře šest řádek nápisu: 
Eeffja pante 1601 roe cjfrcrfek po na nebe 
rojetij Jtemtij marije Hmrjel íhjhnumb a 
(Esfera btíktj urojeneíjo pana raac^Iaraa 
aubrqkeí;o \ aubrntc a na frorcjiorotqřjrfj 
a íuto m pokogi oíipocnraatnj nqekaroaivtcje 
raoolínefjo \ mrtrarjrfj rojíanřj. 

*) R. 1777 praskl a hned byl přelit a 15. července zavěšen. Váží 152 libry 
a přelití stálo 1 24 zl. 

**) R. 1855 otevřena hrobka, přičemž zdviženy náhrobky z dlažby a zazděny 
do zdi. 



109 

3. Dl. 2-07 m, šir. 1-18 m. (Obr. 93.) V dolní části znak ve čtyřlistu, 
ve cviklech ornament; nahoře na desce s ornamentovanými okraji nápis: 

LETHA 1604 We cztwrtek den pama 

tni stě lydmilli w 15 hodin ráno vmrzel 

Vrozeny a Stateczny Rytirz Pan Kot 

hart Florian Zdiarsky ze Zdiarv 

na Czerwenem Avgezdczy Host iv i 

czy a genczy g : m ■ czysarska 

Radda A tvto gest pochowan oczi 

KAWAGE WESE(LE)HO Z MRTWYCH WfTANI. 

4. Dl. 1-98 m, šir. 1-06 m. (Obr. 94.) V dolní polovině znak ve čtyr- 
listu, v rozích ornament; nahoře na desce s ornamentovanými okraji nápis: 

Letha Panie MDCVIIL na 
den seslaní dvcha swateho 
vmrzela vrozena pani kate 
rzina zdiarska rozena z rei 
chv na Czerwenem Avgezdci 
Hostiwiczi a Genczy A tvto 

GEST POCHOWANA OCZEKAWAGE 
WESELEHO Z MRTWYCH WSTANI • 

5. V lodi. Dl. 178 m, šir. 0-83 m. Reliéf vyšlapán. Opis (částečné 
lavicí zakrytý): LETHA PANE 1608 DNE 7 | MIESICE SRPNA : 15 HO- 

DINI VSNVL GEST | | HAL WERNI • PAN FARAR WSKI 

GEHOZTO I na desce: TI ELO GEST TVTO | POCHOWANO • OCE | KAWAGE 
WESELEHO I Z MRTWICH WSTA , NI ~ MPC • 

6. Reliéf nad kropenkou, z šedého mramoru, 0-35 x 0-50 m. Pod 
arkádou výjev Ukřižování Páně. Poč. XVII. stol. 

7. Na hřbitově, ve zdi kostnice. Roh náhrobku z červeného mramoru, 
0-40 x 073 m, se znakem Ždárských a částí opisu: (qcriti£)n£m JíugEibm a 1 
(Eadjloroicjnú; Qeíjojfo boTTu. 

8. Ve zdi předsíně. Mramorová deska s rytým nápisem, s dvojitým 
chronogramem. (Karel Hantschel, farář, f 1800.) 

Na hřbitově kostnice s prejzovým sedlem a barokním štítem 
v průčelí. 

FARA, slušné stavení z 1. polovice XVIII. století. 

Před kostelem SLOUP pískovcový, toskánský, asi 4-50 m vys., 
na vysokém podstavci s bossáží. XVI I. století. (Obr. 88.) 

Na konci vsi žulový KŘIŽ z r. 1856. 

U cesty k Červ. Újezdu BOŽÍ MUKA z pískovce, 3-56;;; vys. 
(Roku 1832 opravena nákl. J. Linke, r. 1878 splašenými koni přeražena.) 
Na starém stylobatu, s křížem na třech stranách vytesaným, stojí nový 



110 

dfík toskánský s původní hlavicí, na níž na všech stranách vytesán reliéf 
krucifixu; svrchu křížek. Na spodní desce sloupu vytesáno: LETHA 1598. 
(Obr. 95.) 

Tachlovice. 

Schaller I. 117; S o m m e r XIII. 234; Heber VII.; Sedláček VIII. 
283; Š k o r p i 1, Okres 160; Melichar, Okres 54 a 71. Rkp. sbírka topogr. v ar- 
chivu Musea král. čes. Heslo: Tachlovice. (Pamětní knihy na faře z r. 1737 a 1833. 
Kniha účtů kostelních od r. 1662. Matriky od r. 1680.) 

TVRZ shořela před r. 1662, od té doby pustá. 
KOSTEL SV. JAKUBA VĚTŠÍHO (farní) byl r. 1352 již 
farním, později v letech 1635 až 1673 filiálním do Kladna (v duchovní 




Obr. 96. Tachlovice. Kostel sv. Jakuba. Pohled od jihu. 



správě pomáhali také františkáni z Hájku), farním zase od r. 1673. Za 
vpádu Sasů r. 1631 byl zažehnut i s tvrzí, farou a poustevnou. Roku 1662 
jej účty líčí: klenutý, malovaný, strop tabulový, kruchta hlavní sklenutá, 
žákovská dřevěná. Tři oltáře, částečně od vojska porušené, kazatelna 
s obrazy a epitafium p. Zdarského. Kaple byla beze dveří a zvony od- 



III 



neseny. Roku 1741 vystavěna nová budova (ze staré ponecháno klu- 
ziště) nákladem Anny Marie vév. Toskánské a vymalována od malíře Jos. 
Kolumba z Prahy. Roku 1740 již přivezen sem oltář ze Zákup, r. 1742 pak 
postaveny oltáře: s obrazem Ukřižovaného nákl. mlynáře V. Tomana, 
P. Marie nákl. hrab. Štikové, faráře a občanů a Jana Nep. nákl. občanů. 
Chrám posvěcen 22. října r. 1742. Následujícího roku koupeny kotle a 
trompety a opraven starší oltář Rodiny Páně, r. 1745 opatřeny nové varhany, 
r. 1750 mříže do kněžiště, r. 1755 kříž na sanktusu (násl. roku jej vichřice 
shodila), r. 1758 koupen oltář sv. Jakuba a Marty, r. 1759 sochy deseti 
českých patronů (za 91 zl.), r. 1763 opatřena kazatelna. Větší oprava 
r. 1858 nákladem císaře Ferdinanda Dobrotivého, kdy též stěny vyma- 
lovány. 

Jednolodní stavba barokní se starším kněžištěm, s věží na západě, 
krytá prejzovou valbou s vikýři, nad boky lodi vy dutou, na níž spočívá 
sanktusník s lucernou a cibulovitou střechou. (Obr. 96.) 




Obr. 97. Tachlovice. Kostel sv. Jakuba. Půdorys. 



V půdorysu (obr. 97.) tvoří 1 o d osmiboký prostor s delšími stra- 
nami bočními, k němuž přistupuje krátké kněžiště, ukončené třemi 
stranami, s nízkými opěráky na nárožích, skosených a podbrádkou 
opatřených a na druhé straně kruchta s věží, v západním průčelí risa- 
litem vyznačenou. Za kněžištěm na východě přistavěna nízká, v předu 
súžená sakristie, s okrouhlými okny a taškovou pultovou střechou. 
Stěny členěny lisenami a soklem, profilovaná hlavní římsa oblamuje se 
kolem celé stavby. Okna ploše segmentem překlenutá, s jednoduchými 
rámy. V západním průčelí do přízemí věže, otevřeného po obou stranách 
na schodiště a v předu do podkruchtí, vede portál s profilovaným rámem 
a polokruhem vypjatou římsou. Nad ním okno s vypjatou, prejzy krytou 
římsou, lemované plochou chambranou; ve vrcholu plastická kartuš 
s Toskánským znakem. Věž vystupuje z celku teprve nad hlavní řimsou, 
spojení s lodí tvoří volutové nástavce po stranách, v půdorysu prohnuté. 
Patro členěno lisenami, kolem polokruhových oken čabraky a imitovaný 
klenák, nároží skulacena. Hlavní římsa nad středem vypíná se trojúhelně, 
střecha šindelová, cibule s lucernou. 

Vnitřek (obr. 98.) má hladké stěny, pokryté pseudobarokní malbou 
z r. 1858. Sklenut jest v kněžišti, 7-95 m dl. a 470 w sir., valené 



112 

s hlubokými lunettami nad okny, v lodi, io-6om sir. a i2«ídl., pokryt 
ploše prkny (na nárožích úseky složeného římsoví) a v pokruchtí, stejně 
s kněžištěm šir. a 6-30 m dl., také valené sklenut. Poprsnice kruchty vy- 
ložena ve středu segmentem a nesena dvěma volutovými konsolami. 
Sakristie sklenuta plackou, s oválným vykrojovaným zrcadlem. 

Hlavní oltář má tabernakl a predellu novější; nad tím původní 
barokní rám, bohatě z akanthů, růží, věnců a lilií řezaný. Obraz nový. 

Dva postranní oltáře: Levý má nástěnnou architekturu 
z po). XVIII. stol., s obrazem Jana Nep. a sochami sv. Jana Křt. a Jana 




Obr. 98. Tachlovice. Kostel sv. Jakuba. Pohled do vnitřku. 



Ev. V nástavci reliéf Madonny Staroboleslavské. Pravý má novější ta- 
bernakl a architekturu, pokrytou řezbou páskovou prolamovanou a akan- 
thovou, z poč. XVIII. stol. Na této stěně visí v krásném rámci s pásko- 
vým a mřížkovaným nástavcem kopie Madonny Zbraslavské z polovice 
XVIII. století, darovaná mnichem Strahovským Ouponěšickým. Nad tím 
v nástavci nese anděl korunu a v kartuši vyřezán monogram MARIA. 
Na obou oltářích po čtyřech cínových svícnech z 2. pol. XVIII. stol. 

Kazatelna z pol. XVIII. stol., s rocaillovou řezbou na vy- 
dutém řečništi a schodišti; na stříšce na volutových nohách soška Kristova. 

Křtitelnice ze dřeva řezaná, renaissační formy: mísa s píšťa- 
lami na balustrové noze. XVIII. stol. (?). 



II'. 



V arhany a k ř í ž o v á cesta — nové. 

V kněžišti podél bočních stěn pod okny dřevěná římsa s rameny 
pro svíce, nad nimi prohnutá. V mezerách mezi svícníky stojí na římse 
řezané reliquiáře, nad svícníky pak poprsí sv. Víta, Vojtěcha, Josefa, 
Jana Nep., Prokopa, Václava, Norberta, Ludmily atd. Pol. XVIII. stol. 




Obr. 99. Tachlovico. Kostci sv. Jakuba. Epitafium. 



Epitafium na měkkém dřevě malované, 0-97 m dl. a 075 m sir. 
Rám slabě profilovaný, zbarvený šedivě a žlutě. V horní třetině dva znaky 
v kruhových věncích laurových, v dolní citát z Joba, kap. 19. (ukončení 
řádky hroznem) a poznámka: Renovatum 1766 Sub me Carolo Cžižek Pa- 
rocho Tachlowiczenfi. Uprostřed v obdélných rámcích nápisy: 

(v levo) Brojenu a pafec|ttn Hnftri ]? an 3an 
Boiarpm \z Ubiarií na (Jlícnnenem ,Híi 
gejbcm a (LaiíjUmiianrí) Pmml Ic 

o 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Kladno. 



1 1 4 

írja partie 1578 ro Bebidn prro 
nřj pojíni ro rtoqtj na ponbicln a ra 3ala 
bBítfhem BoJIeIe gejí porr/owan : ♦ 
Janedjal po jbbtE %>íx)t fnnfíro ratehit br> 
fptEÍeíjo. Jtlbma Hotyarfa Snburcn; 
řjo a J$efra: • 

(v právo) $ctnena J^ani IKanbeíijna i?biarfka 
j (fijejutq ralajíntj IDanfElka bofqe* 
nerjo pana 3ana Bbiarfkeíjo a IDaiij 
nJtnfs pjannrřj Cnníttu geljo Bmrjela JTe 
fíja 1568 ID paíek po Sr^a) Hra- 
Inrfj a ro fomfo drramie Bojím ®arr/h> 
rafhnm cjeji porf/oroana, gtmjtrj ij nam 
njJfBdjniem $an Buí; racj ntiloptro bn* 
íi. Bmen: • (Obr. 99.) 

Monstrance: 1. Vys. 052 m. Noha čtyřlaločná, hladká,, 
nodus šestihranný, na paprscích rámeček prolamovaný z pásků a růží, 
na vrcholu reliéf Boha Otce a holubice. Druhý rámeček tvoří tepané 
oblaky. 2. pol. XVIII. stol. 

2. Vys. 0-48 m. Čtyřlaločná noha, stonek hladký, na dvojích paprscích 
nesou dva andělé baldachýn s křížem. Složeno z různých kusů. XVII. 
a XVIII. stol. W 

Kalichy: 1. Vys. 0-30 m. Noha trojlaločná s tepanými hrozny 
a mezi tím reliéfy sv. Jana, Lukáše, Marka, nodus vásovitý s růžemi, 
kuppa s pláštíkem tepaným, na němž střídají se klasy a hrozny s reliéfy 
v okrouhlých medaillonech : Pieta, Eccehomo! a Kristus na Kalvárii. 2. pol. 
XVIII. stol. Na kuppě snad z opravy značka s letop. I* a nezřetelná 
písmena monogramu. 

Kuppa hladkého kalichu má značky: dh a l*. 

Dvě hrubá c i b o r i a z poč. XVIII. století; jedno hladké, rýhované 
na noze, druhé s kartušemi tepanými na pláštíku kuppy a noze. 

Barokní reliquiář sluncový, malý, z pol. XVIII. stol. a dva 
p a c i f i k á 1 y paprskové, z konce XVIII. století. 

Dvě lucerny s vrtulovými žerděmi k nošení, z poč. XIX. století. 

Na kruchtě pár měděných kotlů z XVIII. stol. 

Mramorová kropenka z r. 1739. 

Náhrobky zr. 1753 a 1754, v dlažbě kdysi zasazené, již od- 
straněny. 

Zvony: 1. Původně slit r. 1816 v dílně Anny Kúhnerové, přelit 
r. 1882 od Jos. Dicpoldta v Praze. 

2. Vys. 0-54 m, v pr. 0575 m. Na uchách masky, u koruny tři pásky 
rozvilinového ornamentu, v druhém nápis: SANCTI IACOBE ORA PRO 
NOBIS. Nápis na plášti v pravoúhlém rámci: 



"5 

ZA PANOWANI WYSOCZE VROZENÝCH 
HRABINEK A PANI, PANI POLEXINY, 
LYDMILLY, HRABINKY Z SSTERNBERGKA, 
MARYE MAXMILIÁNY, HRABINKY HYSRLOWE 
IOANNY BARBORY, CARPETO, HRABINKY Z 
MILLEZIMO, THERESIE, ELEONORY HRABINKY Z 
VGARTE, A ANNY, KATERZINY HRABINKY, MAGNY, 
WSSE WLASTNICH SESTER ť "\ ROZENÝCH HRABINEK 
ZE ZÁRV SLYTY GEST ( Znak ) * 1688 * 

Na druhé straně pod arkádou, nesenou karyatidami, reliéf sv. Jakuba, 
vedle pod stejnou arkádou P. Marie a pod tím v oválovém věnci laurovém: 
STEPHANVS | PRICQVEY CIVIS | CLATTOVIENSIS | ME FVDIT. 

V lucerně. 3. Vys. 0-42 m, v pr. 0-44 m. Ucha hladká, u koruny nápis: 
SI DEVS PRO NOBIS QVIS CONTRA NOS. Na plášti stejný nápis jako na 
zvoně čís. 2., ale kursivou a stejné arkády s jinými reliéf ky. Na věnci 
znak Pricqueyův: zvonek a SP. 

Na hřbitově KAPLE vystavěná r. 1745, čtvercová se skosenými 
rohy, krytá stanem s dřevěnou vížkou; římsa nad boky vypjatá segmentem, 
nad vchodem štukový nástavec s medaillonkem. Uvnitř kříž dřevěný, 
ostatky sv. Konstancie v skleněné rakvi a dvě barokní sošky. 

Ve výklenku hřbitovní zdi jehlan z červeného mramoru. Na 
podstavci reliéf kalichu, na jehlanu dlouhý nápis kursivou. (Farář J. Grim. 

t I798-) 

FARA vystavěna kolem r. 1745. V průčelí nika s pískovcovou 
sochou Jana Nep. (s nápisem: S. Ioannes | Nepomucenus.) Na faře 
v archivu rukopisné vesperale*) latinské, papírové, o 349 listech 
(některé vytrhány), 0-34 x 0-22 m, z XVI. stol. Písmo černé, noty červené, 
initiály kreslené, barevné, někde prostě malované, s ozdobou rozvilin. 
Vazba současná, v bílé kůži, s tlačenými rosettami v kruhu, orlicí a lilií 
v kosočtverci, po stranách pásky s rostlinným ornamentem. V rozích 
a ve středu lité a ryté puklice, z bronzu. 

U hospody KAPLE P. Marie Bolestné, vystavěná r. 1745 nákl. 
Mat. Kalivody, prosté staveníčko s novějším obrazem. 

Na cestě do Dobříce žulový KRI2 s letopočtem 1855 na podstavci. 

Tasov viz Řebeč. 
Toskánka. 

Š k o r p i 1, Okres 101; Melichar, Okres 213. 



*) Dle dvojitého zápisu na přídeští bylo koupeno r. 1574 od Sigm. Jehňátka, 
faráře ve Stodůlkách, za 5 měr pšenice. 

8* 



n6 



Zájezdní HOSTINEC na silnici Karlovarské vystavěn počátkem 
XVII., přestavován na poč. XVIII. stol. (Obr. ioo.) Prostá, jedno- 
patrová budova obdélná, krytá taškovou valbou. Hladké stěny, okna 
s chambranou, římsa profilovaná, kordon schází. Průčelí do silnice 
(obr. 101.) má z osy umístěný portálek polokruhem sklenutý, lemovaný 




Obr. ioo. Toskánka. Půdorys domu s dvorem. 



pískovcovou bossáží; nad ním vytesán znak Kolovratský; na dveřích 
vyřezán letopočet 1712 a akanthový ornament. Průčelí do rozsáhlého 
dvora (obr. 102.) stejné, portálek s polokruhovým obloukem má po- 
dobnou bossáž a znak a stejně orámován pískovcem vchod do kolny. 
V přízemí jsou některé valené klenby a na jednom prkenném stropě 
štukové zrcadlo, dole i v patře velký mazhaus (na dlaždici býval 
letopočet 1715) s povalovým stropem. Zde visí portrait, malov. na 



II 



plátně, z polovice XVIII. století; prý podoba Anny Maric vévodkyně 
Toskánské, za níž budova upravena. Na dvoře pod stanovou stříškou 




Obr. ioi. Toskánka. I\>hkd ud sil 




Obr. 102. Toskánka. Pohled ď> nádvoří. 



původní stud n a s palečními koly. Kolem dvora zděná ohrada, v níž 
vede malý vchod k silnici. 



n8 

Uhonice. 

Schaller I. 109; S o m m e r XIII. 182; Š k o r p i 1, Okres 102; Melichar, 
Okres 253; Vitásek, Okolí Hájecké 55 ; Pamětní kniha na faře od r. 1825 ; Pozna- 
menání dobrodinců chrámu z r. 1781 ; Matriky od r. 1653. 

Krolmus nalezl tu r. 1856 dva kamenné klíny a větší počet bronzových 
perel. (Pam. II. 230; Š n a j d r, Místop. 62.) 

KOSTEL ZVĚSTOVÁNI P. MARIE (farní). Byl r. 1352 farní; 
ve válce třicetileté opuštěn a fara obnovena až r. 1654. Patří řádu praemon- 
strátskému, klášteru Strahovskému. Stará stavba,*) jež měla nad vchodem 
letopočet 1615, zbořena a nový kostel dostavěn r. 1896. 

Ze starého zařízení do nového kostela přenesena věčná lampa, 
kovaný železný svícen z konce XVIII. st., mramorová křtitelnice 
(z r. 1882), dvě mramorové kropenky, z nichž jedna zazděna v sakristii, 
druhá na kruchtě, socha Jana Nepom., barokní, a P. Marie, z XVI. stol., 
dva kříže, dva řezané barokní reliquiáře, několik lavic (na 
kruchtě) a skříně ze sakristie, empirové, s černými sloupky a štítkem. 
Ostatní bylo z části dáno do kaple nad hrobkou (obraz a tabernakl s hlav. 
oltáře, emblémy čtyř evangelistů, obraz sv. Jana Křt. a empirové svícny 
cínové) a na faru (obraz blahosl. Heřmana), z části spáleno. 

Monstrance zr. 1775, dar opata Strahovského, Boh. Herwiga. 
Vys. 0-48 m, zlacená. Noha zprohýbaná v půdoryse, s rokokovým te- 
paným dekorem, nodus vásovitý, kolem lunuly dvojí paprsky a rámeček 
z klasů a hroznů, svrchu kříž. Bez značky. 

Kalich, stříbrný, zlacený, 0-25 m vys. Na kuppě pláštík z pro- 
lamovaných hlav andílcích a ovoce kolem tří medaillonů oválných s reliéfy 
sv. Josefa, Norberta a Zvěstování P. Marie; anthemion lístkové. Poč. 
XVIII. stol. 

Pacifikál z poč. XVIII. stol. má na noze tepaný ornament 
z akanthů a na kříži ryté pásky. 

Reliquiář křížový ze XVII., stol. mosazný a stříbřený. Na 
kruhové noze a stvolu ornament vypíchaný; kříž tvořen řadou medaillonů 
oválných s rytými rámečky, korpus mosazný litý. 

Zvony: 1. Slit r. 1899 od A. Diepoldta v Praze. 

2. Pr. 0-82 m, výška 0715 m. Ucha hladká, na koruně dva pásky 
masek a ornamentů, z jejich úst vycházejících, mezi nimi nápis: <* GOSS • 
MÍCH • IOAHN • CHRISTOFF • WALTHER • IN • PRAG • ANNO • 1694. Na 
plášti reliéf P. Marie na půlměsíci a sv. Václava. Na věnci: FVSA • EST • 



*) Dle fotografie to byla prostá jednolodní stavba s kněžištěm polygono- 
vitým, bez opěráků (na východě čtvercová sakristie), s lodí o málo širší než 
kněžiště a věží, na celou šíři lodi na západě přilehlou. Kryt byl valbový, na věži 
a sanktusu byly cibulovité střechy šindelové s lucernou. Okna i vchody pravoúhlé. 
Zdivo jistě starší, než poslední barokní úprava. 



ii 9 

HvCC • CAMPANA ■ PRO • ECCLESIA • ANHONICESI • PRO • QVA." INTER 
C/ETEROS • BENEFACTORES • PRIMARIVS ■ FVIT • MATTH/EVS • I ANDA • 
QVI 50 FLOR- | DĚDIT • 

3. Slil r. 1688 Mik.Lów v Praze, přelil r. 1899 A. Diepoldt v Praze. 

4. V sanktusu. Průměr 0-39 m. Přelit ze staršího r. 1845. Na plášti 
reliéf sv. Jana Krt. 

Na byv. hřbitově KAPLE z poč. XIX. stol., osmiboká, s taškovým 
stanem a širokými okny, hladkých stěn, pokrytá uvnitř prkennou kupolí. 
V dlažbě mramorová deska s kruhy nad hrobkou, na ní v reliéfu znak 
kláštera Strahovského a nápis v oblouku rytý: 

Heic Sioneorum Diví Patriarch/e 
Norberti Filiorum Electa reqies . 

Dole: REOVlE STERNA FrVANTVr 

LVXqVe perpetVa LVCeat Els DoMIne 

ÍN GLORIA- (= 1799). 

Ve dvoře obytný D"0M, obdélný, s vystouplým risalitem, otevřený 
do nádvoří řadou oblouků polokruhových, částečně zazděných. Pěkná 
brána do návsí též zazděna. 1. polovice XVIII. století. 

U fary hranolová KAPLIČKA sv. Floriána z r. 1855. 



Červený Újezd. (Ujezdec.) 

S o m m e r XIII. 235; H e b e r 1. c. VIL; Čechv XI. 223 
a 232; Š k o r p i 1, Okres 101; Melichar, Okres 95; Se- 
dláček 1. c. VIII. 284; Vitásek, Háj ecké okolí 46. Urbář 
panství Kladenského a Újezdského v archivu Unhoštském. 

Z A MEK připomíná se před válkou třicetiletou 
jako pěkně výstavný, s 21 pokojem, věží a kaplí, ale 
r. 1662 byl již pustý. Vedle stál dvůr s druhou kaplí. 
Dnes již jen zcela prostá budova z XVIII. století. 

KAPLIČKA na návsí, se zvonkem, nová. 

NÁHROBEK u Radvanských, z pískovce te- 
saný, 0-50 m šir., shora polokruhem ukončený. V ploše 
vytesán kříž do kruhu a pod ním sekera tesařská. 
XVI. stol. (?) (Obr. 103.) 




Obr. 103. Červ. Újezd. 
Náhrobník (?) 



Pletený Újezd. 



Na obecní KAPLIČCE- zvonek s reliéfem sv. Václava a leto- 
počtem 1864. 



120 



Unhošt. 



Schaller I. 124; Sommer XIII. 282; Čechy XI. 224; F. Melichar, Mono- 
grafie Unhoště (1888); F. Melichar, Paměti okresu Unhoštského (1890); Pam. 
arch. IX. 577, X. 330, XI. 165; Melichar, Škorpilatd., Dějiny školství okresu 
Kladenského (1898); Š k o r p i 1, Okres 102; Blahověst 1882, 140; Sbornik hist. II. 
202; J. E. V i t á s e k, Hájecké okolí 49. Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea král. 
čes. Heslo: Křivoklát. Archiv městský (Gruntovní knihy od poč. stol. XVII.; Dě- 
jiny okresu Unhoštského, rkp. Jos. Mottla). Archiv farní (Matriky od r. 1660; Pa- 
mětní kniha z r. 1843.) 

Pohled na město od východu z r. 1837. (o - 39Xo - 2i. Anonymní ocelo-ry tina . 
Podél, fol.) S nápisem: Město Unhosst. Wáženému messtanstwu obětováno r. 1837, 
a znakem města. 

Městečko připomíná se jako ves v 2. pol. XIII. stol., kdy 
Částečně přidělena měšťanům v Menším Městě pražském. Roku 1329 byla 




Obr. 104. Unhošt. Pohled na náměstí od kostela. 



již městečkem ochranným k hradu Křivoklátu; toho roku (19. /io.) daroval 
král Jan Lucemburský faru a patronát řádu křižovníků s červenou 
hvězdou v Praze. Ve válkách husitských byl městys v moci Václava Cardy 
z Petrovic 1438 — 9. Roku 1489 prohlášena Unhošt svobodným městečkem 
s vlastním právem (trhy, zelený vosk, gruntovní knihy) a obdržela znak: 
v modrém štítě jelen z křovin vyráží. Před r. 1557 vyhořelo městečko;- 
ten rok obdrželo dovolení od Ferdinanda I. ohraditi se hradbami, což 
se však neuskutečnilo. Za války třicetileté utrpělo mnoho vojskem: 
1620 vydrancováno a požárem lehlo 60 domů, takže v letech 1631— 4 bylo 
skoro pusto; r. 1639 sotva se zotavivši vydrancováno opět a spáleno. 
Celkem bylo r. 1648 spálených domů 123 a z 800 obyvatelů před válkou 
jen 159. I později utrpělo městečko válkami (1742, poč. XIX. stol.) a po- 
žáry (1720, 1764 atd.). Na město povýšeno asi v letech 1785 — 90. 



121 



Disposice městečka ukazuje na založení při stávající již cestě, 
která se rozšiřuje po straně v náměstí. Celkem starý stav málo je dotčen 
regulací. (Obr. 104.) 

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA (farní) byl již r. 1329 farním 
a pod patronátem řádu křižovníků s červenou hvězdou v Praze. V letech 
1628 — 1661 byla fara neobsazena; pomáhali zde pražští členové řádu 
(1628— 1651) a duchovní z Kladna. Roku 1661 fara zase obnovena. 





Obr. 105. Unhošt. Kostel sv. Petra a Pavla. Pohled z náměstí. 



Kostel utrpěl velice r. 1639, kdy jej Švédové i císařští vydrancovali, 
dřevěnou věž zapálili a zvony vzali; kostel opraven až r. 1702: dána nová 
střecha, zvětšena okna a západní průčelí zbořeno a jen zabedněno. Teprve 
r. 1715 lod kostela prodloužena, kněžiště znovu sklenuto, přistavěna 
kruchta a sanktusník na střeše. Na pamět této opravy zasazena v severní 
zdi lodi deska z červeného mramoru (o-6o x 071 ;») s rytým chrono- 
grammem (1715): /EDES = 

IN. HonoreM 

SanCtI. ApostoLI, 

petr i. et pavli. 

renoVata. 



122 



r 7-- H 



Pod nápisem v kruhu kříž a hvězda. Roku 1720 udeřil do kostela 
blesk, zapálil báň a rozbil cymbál; opravu stavby vykonal tehdy stavitel 
For din (při tom zabíleny malby na stěně: císařský orel, znak města a cechů), 
věže tesař Václav Šplkhal, jenž vsadil na vrchol kříž s orlem. Další opravy 
větší byly roku 1812, 1819 (věž). 1825 (strop v lodi), 1828 (hodiny opravil 
Fr. Kuthan z Unhoště), 1830 (střecha věže), 1835 (kostnice), 1839 (dlažba 
a nátěr stěn). Hřbitov kolem se rozkládající byl zrušen r. 1821 a zděná 
hradba, v níž byla dvojí vrata a dvířka do fary, snesena. Zvonice 
původně byla dřevěná a stála opodál kostela. Zděná přistavěna ke kostelu 
až v XVII. století (1676 osazena báň a 1678 dány sem zvony). O vnitřním 
zařízení víme, že v XVII. stol. tu byly jen 3 oltáře a teprve ke konci zřízen 
čtvrtý, sv. Anny. Roku 1746 koupeny varhany od Jana Ferd. Schwabla 
z Nov. Města Pražs., r. 1789 koupeny z kostela sv. Valentina v Praze 

hlavní oltář a postranní sv. 
Anny a P. Marie za 191-21 zl. 
Roku 1653 darován záduší 
malovaný kancionál, kalich je 
z doby kolem roku 1760 (leto- 
počet neúplný). 

Kostel jest orientovaná 
budova jednolodní s věží 
na severu u kněžiště přista- 
věnou, původně gotická z po- 
čátku XIV. stol, později často 
opravená a v lodi na západě 
prodloužená. Stěny hladké 
s vysokým trnožem, omítnuté, 
kolem otvorů chambrany. Kryt valbový. Západní průčelí má štít běžné 
formy, s římsami prejzy krytými a dvojicemi pilastrů, ve středu liché 
okno obdélné, po stranách prohnutá křídla s kamennými pyramidami; 
v přízemí není portálu, na kruchtu vede okno a po jeho stranách vyhlou- 
beny dvě hladké niky bez soch. Na severu přiléhá k lodi novější předsíň, 
na jihu portál hrubě orámovaný pískovcem, nad nímž ve vy duté římse 
upevněna kartuš se znakem křižovnickým, akanthy a volutami lemovaná. 
(Obr. 105. a 106.) 

Věž vstavena do kouta kněžiště a lodi. Jest hranolová, o třech 
patrech, krytá cibulí s lucernou a bání. Na severu přiléhá šnekové scho- 
diště hranolové, zděné, s plochou prejzovou stříškou, na východě vede 
vchod do sakristie, pravoúhlý, s novějšími železnými dveřmi. Zdivo 
věže - - do 1. patra z velkých, hladce tesaných pískovcových kvádrů, 
výše z menších kamenů -- hladce omítnuto a podepřeno ;'./. do 1. patra 
nárožními, hmotně vyzděnými opěráky, jež se vzhůru úží. Okna do vnitř 
vyšpaletovaná a pískovcovým ostěním bez profilace opatřená jsou v pří- 
zemí větší, obdélná, v i. a 3. patře střílnovitá, ve 2. velká, s polokruho- 




Obr. 106. Unhošt. Kostel sv. Petra a Pavla. Půdorys. 



12"} 



rým obloukem, čtvrté patro částečně z hrázděného zdiva, s dřevem 
opaženými okénky, má na jihu visutou pavlač s prostým kovaným zá- 
bradlím z esovitých článků. Hlavní římsa jest dřevěná, profilovaná. 
Ciferníky hodin upevněny jsou v cibulovité střeše. 

Vnitřek kněžiště, 7-20 m dl. a 5-42 m šiř., ukončen třemi stranami 
závěru (strana 2-40 wz dl.) s jediným oknem polokruhovým na jihu 
(ostatní zazděna). Strop plochý na rákos, s hlubokou voůtou a římsou. 
Na severu pravoúhlý vchod do sakristie v přízemí věže, sklenuté valené 
s hlubokými lunettami. V závěrové zdi sanktuarium pískovcové, i-6o m 
vys. a 0-95 m šhv, výklenek pravoúhlý 
orámován profilovanou řimsou nahoře 
v troj úhelný štít vybíhající, vjehož ploše 
vodorovně položený erbík vyplňuje odři- 
vous, držený ptačím spárem; na dvířkách 
barokní závěsy a štítek. (Obr. 107.) 

Triumfální oblouk jest hro- 
titý, 4-30 m široký, i-io m silný a na 
hranách skosený; v náběhu římsa s barok- 
ním profilem. 

Lod, o dva stupně níže položená, 
16-60 m dl. a 975 ;;/ široká, má tři páry 
polokruhem sklenutých oken, dva pravo- 
úhlé vchody v bocích a plochý strop. Na 
západě barokní kruchta, valené podklenutá 
a šnekovým schodištěm uprostřed pro- 
stoupená; dřevěné balustrové zábradlí, ve 
středu segmentem vypjaté, jest podchyceno 
těžkou konsolou. 

Hlavní oltář nový, s obrazem 
od E. Dítěte z r. 1892. Na něm 4 barokní 
a 4 rokokové cínové svícny. 

Postranní oltáře chudé, ná- 
stěnné architektury, s novějšími obrazy P. Marie a sv. Barbory. Svícny 
podobné jako na hlav. oltáři. 

Kazateln a jest běžná barokní práce z 2. polovice XVIII. stol. 

Dvě rokokové zpovědnice s řezbou na hlavicích pilastrů a 
středních nástavcích. 

V a r h a n y nové. Dubové 1 a v i c e zcela proste. 

Křtitelnic e z pískovce, kalichovitá, ze XVII. stol. Celek vys. 
1-22 m (cínové víko 0-30 w), mísa 0-45 m v průměru. Na čtvercové desce 
spočívá hladká noha balustrová, mísa ozdobena na obvodě profilovaným 
pásem a na plášti píšťalami. Cínové víko prohýbá se nad kruhovým půdo- 
rysem do 8 boku; na hranách připájeny lite ovocné bordury a pásky 




Obr. 107. Unhost. Kostel sv. Petra a Pavla. 
Sanktuarium. 



124 



lilií, nároží ozdobena hlavami andělů a čtyřmi esovitými uchy; na 
vrcholu barokní sousoší křtu Ježíšova, ze dřeva řezané. (Obr. 108.) 

Monstrance: i. Bronzová, litá, bez křížku 0-50 m vysoká, 
z XVI. století. Noha šestilaločná, hladká, stonek šestiboký, na něm dvě 
římsky a nodus se šesti výpustky. Svrchní architektura jest zbavena 
původního kolmého válce sklenného; místo něho položen plechový válec 





Obr. 108. Unhošt. Kostci =v. Petra a Pavla. 
Křtitelnice. 



Obr. 109. Unhošt. Kostel sv. Petra a Pavla. 
Monstrance čis. i. 



vodorovně a ukončen v předu empirovým rámečkem z hroznů. Po stranách 
výklenky s tlačenými reliéfy P. Marie a sv. Jana, svrchu zdvihá se šesti- 
boká vížka s fialami, ukončená novým křížkem (obr. 109.). 

2. Barokní, stříbrná a zlacená, 0-48 m vys. Na kruhové noze tepané 
andílci hlavy a akanthy, kolem dvou medaillonů se znakem otřelým a 
nápisem: KVRKOVSKY Z LVKOWAN ; kulový nodus zdoben rytbou; 
svršek oválný, paprskový, na rámečku kolem lunuly nasazeny nepravé 



125 

drahokamy, na paprscích mezi akanthovými rozvilinami dole tepaný 
reliéf sv. Kateřiny, po stranách sv. Václava, Barbory, Jana Nepom. a 
Vojtěcha, nejvýše Bůh Otec a holubice v oblacích. (Na spodu nohy byl 
prý letopočet 1694.) (Obr. 110.) 

Kalichy: i. Barokní, 0-24111 vys., stříbrný a zlacený. Na číši, 
v průměru 0-095 m měřící, jest pláštík s tepanými hlavami andílku mezi 








■Obr. 1 10. Unhošt. Kostel sv. Petra a Pavla. 
Monstrance čís. 2. 



Obr. ni. Unhost. Kostel sv. Petra a Pavla. 
Kalich čís. 1. 



akanthy a reliéfy sv. Barbory, Jana Nepom. a Bonaventury(P), litý 
nodus pokryt hlavami andílcími, na šestilaločné noze vyryty akanthy 
a andílci hlavy mezi medaillony s reliéfy sv. Petra, Pavla a rytým znakem 
Kolovratským; nad nimi mušle. Na spodní straně zbytky rytého nápisu: 
(KO)LO(WRAT) IS REGNI (BOH)EMI {/E) MAX . . . COM(ES), praž- 
ská značka novoměstská s neúplným letopočtem 1702 a sign. r-r. (Obr. 111.) 



I2Ó 



2. Noha nová, na kuppě pláštík z prolamovaných akanthů kolem 
tří prázdných medaillonů. Poč. XVIII. stol. 

3. Pseudorokokový. Na noze mezi rocailly emblémy víry a utrpení 
Kristova, na pláštíku v kartuších réva a klasy. Značky: ft a leto- 
počet 11 

Reliquiáře: 1. Z 2. pol. XVIII. stol. Na rocaillové desce pět 
skřínek ostatkových, oválných. Noha s tepanými rocailly. 
2. Z konce XVIII. stol., rocaillový, hrubý. 

P a c i f i k á 1 0-325 m vys., 
z 2. polov. XVIII. stol., zlacený. 
Kruhová noha s páskovým ornamen- 
tem, nodus hladký, oválová schránka 
s barokním rámečkem. 

Svícen korunní, ze železa 
tepaný, barokní, 1-35 m vys. 

Na stěně lodi na konsolách 
stojí barokní sousoší Ukřižování 
Páně. Slušné sochy sv. Sebasti- 
ána a Antonína, též barokní, ulo- 
ženy na kruchtě. 

Nad triumfálním obloukem 
nesou sošky andílků v kartuši 
řezaný znak řádu křižovnického 
s berlou a opatskou infulí. Dobrá 
barokní práce. 

V sakristii visí silně přemalo- 
vaný, barokní obraz sv. Petra a 
Pavla na plátně ze starého oltáře, 
v kněžišti na železném plechu ma- 
lovaná kopie hlavy Kristovy 
(30 x 22 cm) s podpisem: VĚRA 
EFFIGIES WLTVS DNI IESV CHRI 
Z počátku XVIII. stol. (Dar Jos. 




Obr. 112. Unhošt. Radnice. Městské pečetidlo čls. i. 



AB AGARO REGI EDESS^E MISSA 
Schúrera z Vídně r. 1871.) 

Zvony. Ve věži: 1. Výška 0-865 m, průměr 0-915 m. Na uchách 
akanthy s maskami, na koruně řádek nápisu lemovaný pásy ornamentu 
z rozvilin a stužek: O GOTT LAS DIR BEFOLEN SEIN DIE GLOCK VND 
AVCH DIE KIRCHEN DEIN. Na plášti reliéf sv. Pavla a pod ním nápis: 

eXpensIs eCCLesI/e In Vnhost 
faCta honorI sanCtI paVLI 
apostoLI DeDICata. 

Na druhé straně znak řádu křižovnického. Na věnci nápis: GOS MÍCH 
NICOLAVS LOW IN PRAG ANNO 1678 ^ 



127 

2. Slit prý r. 1642, když Švédové r. 1639 zvony odnesli; poprvé 
přelit r. 1763 od /. G. Kúhncra*) a podruhé r. 1860 od Karla Bellmanna 
v Praze. 

3. Slit jako čís. 2.; poprvé přelit r. 1730 od Jana Brúcknera na 
Starém Městě Pražském (měl reliéf sv. Barbory a 12 patronů) a podruhé 
od Karla Bellmanna v Praze. 

Na pavlači věže: 4. Původně byl ulit Krist. Bellmanncm v Praze 
r. 1740 (s reliéfem sv. Prokopa) a přelit r. 1896 od Arn. Diepoldta v Praze. 

5. Původně měl reliéf sv. Antonína Pad. a nápis: IGS 1781; nynější 
jest bud vyměněn nebo přelit. Jest hladký, bez letopočtu, na plášti je 
reliéf sv. Václava a nápis WENZEL. Výška 0-25 m, průměr 0-275 m. 
Konec XVIII. neb počátek XIX. stol. 

V lucerně věže cymbály: 1. Výška 0-19 m, průměr 0-55 m. Na 
plášti nápis: LETHA PANIE 1720 DNE 3 lANVARY KDIZ | HROM 

viež prži Kostele Vnhosstskim | zapálil gsem k skaze przi 
ssel na to dne | 22 octobris 1722 zase nákladem obcze | 

MIESTIS VNHOSSTIE W SWAV PODSTATV POSTAWEN BIL. Na druhé 
straně reliéf jelena (ze znaku městského). 

2. Výška 0-16 m, průměr 0-42 m. Plášť hladký, jen letopočet 1763. 
(Snad též práce /. G. Kíihnera}) 

Náhrobky: 1. Zevně zasazen ve zdi kněžiště na jihu. Pískovec, 
1-46 m dl., o-8o m šir. Kruhový věnec vavřínový se stuhami nahoře ve 
voluty zatočenými, pod ním dvě lebky se zalomenými kostmi. Ve věnci 
nápis: L = 1707 

D = 10 FEBR =VSNV 

LA W PANV CTNÁ 

PANNA IVSTINA RO = 

ANNA NP = ONDŘEGE 

ANDRVSSKI =ZM -Pocza 

TEK • DCERA = W KŘIS = 

Z MRTWICH WSTA 
^ TI ZADÁ v^ 

2. V lodi, v dlažbě pod zpovědnicí. Pískovec, 176 m dl., 0-90 m šir. 
Nahoře vysoká deska s devítiřádkovým nápisem minuskulním, z něhož 

čitelno již jen: . . . ro | . . . role | ro* | .... ^roaÍEÍjrj | ... . fufn treji 

porJjrj I . . . Bul; racj ge= | . . . Dole znak vyšlapaný. XVI. stol. 

3. Naproti předešlému. Pískovec, 1-97 m dl. a 1-02 m šir. Nahoře 
poprsí kněze se sepjatýma rukama, pod hlavou polštář, dole deska cele 
vyšlapaná, s kartušovým okrajem. Z opisu čitelno jen: ftefíja }9ane 1613 

*) Dle zápisu v rkp. sbírce topogr. v archivu Musea král. čes. (z r. 1826) měl 
na koruně nápis: VESTRA OPE PRAESENTI NlMBOSA PERlCVLA CEDANT- 
Na plášti byl reliéf sv. Petra, Pavla a Jana, znak křižovnický a nápis: ANT. JAC: 
SVCHANEK ECCLESIAE HVJUS PATRONVS •** ME RVPTAM REFVNDI FECIT 



128 

W šírjebn po Barojeni | Blaíjoslaroene J&amuj l$)alb(irrin;) . . . . gt íjobn 
(...) na .. . jirooí jroug ro $ami boko | nal . . . 

4. Pod lavicí u křtitelnice. Červený mramor, 2-15 m dl., 1-20 ;?z šir. 
Nahoře deska s úplně vyšlapaným nápisem, dole v oválovém věnci vavří- 
novém znak (dvojocasý lev s širočinou). Z opisu čitelno: lu portbteltj 
ni. . . I . . ■ $qiEkaroa . . . | . . . | . . . í;obne to Bocjn rta: XVI. stol. 

5. Pod kazatelnou. Červený mramor, i-8om dl., 1 m šir. Znak mírně 
plastický v celé ploše, nad znakem a na okraji nápis: £eía 1521 u paíek 
pqeb I BrjijtoraauBebicIiHntríEl | aiiUÍron?ru>n pan fífepan | B)opobrhjTu; 
\ rooftřt I (obří;) . . . | Pan Buf) raq js fmiloraaít nab bufln. | 

6. Nad hrobkou v lodi hladká deska pískovcová s železným kruhem. 
Na faře: Kancionál (rorátní zpěvy) darovaný dle zápisu na 

1. listě Jakubem Dobřanským z Nigropontu na St. Městě Pražském 
r. 1653. Vazba tlačená, prostá, z r. 1782. Celkem 209 listů papírových 
a několik pergamenových, 0-44x0-30 m. Konec XVI. století nebo poč. 

XVII. století. Přípisky hlavně z let 1718 — 1745, pak z r. 1801 (seznam 
členů literáckého bratrstva) a 1857 — 1866. Několik initiál: 1. list A — 
21. 1. (pergam.) M (s obrazem Zvěstování P. Marie, po stranách v roz- 
vilinách postavy Ježíše, P. Marie, sv. Jáchyma, Roboama, Šalamouna, 
Davida a Jesse) — 48. 1. (perg.) P (modlící se rytíř, v rozvilinách znak s ko- 
runou a písmena M CH, dole podobizna vousatého muže s baretem a 
pláštěm, vedle obdélný obrázek zatracených v pekle) — 126. 1. (perg.) 
G (sv. Jiří s drakem, po stranách rozviliny, v pravém rohu erb s preclíkem 
a písmeny G .W., rodina [otec a 5 dětí] v poprsí a obraz Večeře Páně) — 
153. 1. (perg.) P (zjevení na hoře Tábor, v rohu listu mužský portrait, 
erb sladovnický a písmena P — P, vedle: Ježíš kráčí po moři; na plachtě 
lodice znak malířský a signatura £*). Některé initiály přimalovány až 
v XVIII. století: na 1, čís. 2, 74, 101, 179, 189 atd. Jsou kresleny perem, 
s kadeřavou ornamentikou lidových písařů. Na přídeští i na dalších 
listech přilepeny malé rytiny nábož. výjevů; některé jsou kolorovány. 
Přípisky z XVIII. stol. mají při letech 1720 signaturu A Z, při letech 
1726 a 1745 sign. SC. Také ztracené kusy písní dopisovány rukou 

XVIII. století. 

Obrazy na chodbě: Zvěstování P. Marie ze XVII. stol. Sedmibol. 
P. Maria, arch. Gabriel a poprsí P. Marie, z 1. pol. XVIII. stol., dobré 
malby. 

KAPLE SV. BARBORY (hřbitovní) z konce XVII. století. 
Roku 1703 opravena a dán sem zvonek. Později založen tu hřbitov. 
Prosté stavení obdélné, hladkých stěn, kryté šindelovou varnou s vížkou; 
trojúhelníkový štít nad vchodem s kulatým okénkem a římsou; strop 
plochý. Ve výklenku oltářním soška sv. Barbory (opravená r. 1892), 



*) Simeon Ledecký (?); dle Chytila (Malířstvo 23, 92.) stal se mistrem 
cechu pražského r. 1603. 



I2 9 

barokní, kolem původní rám z akanthů. Ostatek vše nové. Zvonek 
původní byl ukraden a nahrazen zvonkem z majetku rodiny Bubeníčkovy. 
Nepřístupný. 

V dlažbě náhrobek pískovcový, 2-o8 m dl., o-88 m šir., z poč. 
XIX. stol., s rytým nápisem: 

Dne třetího DUbna 

tohcto roKU 

oDebraLa fe na WeCnoft 

Urozena Pani 

Anna hoLLanoWa 

zDe teLo gegl oDpoCzIWa 

nebefkaU KorUnU a raDoft 

cCzekaWa 

o Bože! 

sLItUg íe ! a Deg gl 

Co DUWěrne a WraUCně 

zaDa 
zaChoWeg DUffe WííeCh 

W MILoftl 

RaCz WffeM Dat I sLaWU 

na WeCznoftl. 

+ 

RADNICE. Před válkou třicetiletou byla jednopatrová, krytá 
šindelem; v patře byl mazhaus, radní síň a pokladna. Roku 1620 byla 
spustošena vojskem, peníze a knihy ukradeny a střecha zapálena; po- 
druhé utrpěla požárem r. 1629. Roku 1675 až 1780 byla tu také škola. 
Tato původní budova, jejíž plán, řez a pohled, kreslené r. 1837, zacho- 
vá Iv se v městském archivu, zbořena r. 1841 a nová dostavěna r. 1843. 
Nynější úprava, kdy mansarda nahrazena valbou a zřízena vížka plechová 
s hodinami, jest o něco mladší. 

Na radnici uložena městská pečetidla: 1. Okrouhlé, stříbrné, 
0-04 m v průměru. Ve štítě znak města s renaissančním orámováním, 
opis: SIGILLVM ® CIVITATIS ® ANNHOSSTIENSIS. (Obr. 112.) Na zadní 
straně očko s řetízkem a vyrytý letopočet 1591. 

2. Okrouhlé, 0-03 m v průměru. Y barokní kartuši znak; opis: 
SIGILLVM CIVITATIS VNHOSSTENSIS MIN RENOVATV. XVII. století. 

3. Okrouhlé, bronzové (?), 0-032 m v průměru. Znak v barokní 
kartuši, opis: SIGILLVM CIVITATIS VN-HOSSTIENSIS MINVS * 1791 * 
(Dle otisku v Rkp. sb. topogr. v archivu Musea král. čes.) 

Archiv městskv, částečně spořádaný, sáhající do XVI. století. 
Na stěně archivní místnosti obraz bitvy Francouzů a Pandurů u Un- 
hoště 17. prosinec 174.;. na plátně, 0-90 x 1-20 m. Naproti olejová kopie. 

Soupis památek hist. a umel. Pol. okres Kladno. 9 



130 

DÚM čís. 4. zachoval dosud portál z konce XVI. století (nyní 
okno lékárny). Výška 3-04 m, šířka i-6o m. Po stranách na bossážovaných 
stylobatech stojí toskánské polosloupy, přepásané několikráte, a nesou 
kládí s triglyfy a metopami (v nichž rosetty) a řimsou profilovanou; ve 
vrcholu oblouku volutový klenák. (Obr. 113.) 




Obr. 113. Unhošt. Portál na domě čís. 4 



DÚM čís. 86. v ulici Křivoklátské má pozdně barokní facádu s pěk- 
ným štítem; ve výklenku soška Jana Nepom. 

DÚM čís. 8. byla původně škola, postavená r. 1780 dle plánů 
zedníka Jiří Svobody a tesaře Jana Wurzla nákladem 800 zl. Roku 1802 
přistavěno patro. 

ZÁMEČEK (majetek p. Karpelesa) z 2. polovice XVIII. století. 
Prostá facáda o sedmi osách, vchod pravoúhlý s vypjatou řimsou, okna 



I3i 

s jednoduchými římsami polokruhem a trojúhelníkem vypjatými. Man- 
sardová střecha s vikýři. Uvnitř ploché stropy, jen kuchyně sklenuta 
valené do pásů. Rokokový k r b s nástavcem a několik empirových kamen. 

DVŮR s pěknou branou barokní a okenními římsami, z i. polovice 
XVIII. století. 

SOCHA sv. Václava před kostelem na hranolovém podstavci, byla 
sem přenesena ze Žebráka. Podstavec- novější, socha z XVIII. století, 
zajímavá pojetím sv. Václava jako vojevůdce s maršálskou hůlkou. 

CECHOVNÍ PAMÁTKY.*) 

U p. F. Melichara: Pokladnice : i. spojených řemesel z r. 1718. 
2. cechu řeznického z r. 1791. Z předu intarsií: WIWAT LI . . . a emblém. 

Korouhev s obrazy na plátně, z XVIII. stol. Šest tabulek plá- 
těných s emblémy, z poč. XIX. st. a řezaná Kalvárie barokní, na rakev. 

Pečetidla: 1. Bronzové, okrouhlé, 0-034 m v P r - P° stranách 
kartuše s emblémem kytice růží; opis: PECET • ML I NARZV • MIESTIS • 
VNHOSSTIE- 1630® 

2. Bronzové, okrouhlé, 0-035 m v P r - Emblém drží zbrojnoši, nad 
ním letopočet 1646. Opis: PECZET • CECHV • RZEME • POCTI • SSEWCOWS • 
MIESTIS -VNHOSSTIE + 

3. Mosazné, okrouhlé, 0-035 m v P r - Znak řeznický v kartuši; opis: 
PECZET • RZEZNICZKA • MI ESTA • AVNOSSTIE ® Nad kartuši leto- 
počet 1676. 

4. Bronzové, okrouhlé, 0-027 m v P r - Ve středu tři emblémy ve štítě; 
opis: PECZET CZECHOWNI : M : VNHOSSTIE ® XVII. stol. 

U p. V. Řeháka: Pokladnice: 1. Z r. 1705. (Viz Katalog pa- 
mátek výtv. na N. V. Č. — S. 1905, str. 25.) 

2. Z 2. pol. XVIII. století. 

Pečetidla: 1. Bronzové, okrouhlé, 0-048 m v pr. Dva zbrojnoši 
drží W pod korunou, pod tím obuvnický emblém. Nahoře letopočet 1709, 
dole na folii: PECET | ŘEMESLA | MIESTIS : | UNHOSTE. 

2. Bronzové, okrouhlé, 0-035 m v P r - Ve štítě sedm emblémů; 
opis: PE : PO : CE : KOWA : KOL : SED : TRV : ZAM : SKL : RVC : M : 
VNHOSST: 1736. 

U p. Fr. Spala: Pokladnice dubová, z poč. XVIII. století. 
(Cechovní kniha spol. cechu, založ. r. 1709. Artikule z r. 1662 a pergame- 
nový list zakládací z r. 1703.) 

Pečetidlo bronzové, okrouhlé, 0-035 m v prům. Pod korunou 
emblém v kartuši; opis: STADT UNHOSTER BECKER U : SCHNEIDER 
ZUNFTSIEGL. Na svrchní straně vyryto: 1829. 

U předsedů živnostenstev prapory cechu ševců, truhlářů a pe- 
kařů, všechny z XIX. stol. 



*) R. 1786 ze šesti cechu /rušen řeznický a jeho majetek: 6 plášťů, pochodně 
a pečetidlo, prodán v dražbě. 

9* 



132 



Vřetovice. (Dřítovice-Třetovice.) 

Budeč a okolí (1905) 194; S o m m e r XIII. 250; Š k o r p i 1, Okres 88; Čechy XI. 

206. Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea král. čes. Heslo: Buštěhrad. (Pamětní 

kniha od r. 1858. Matriky od r. 1787.) 

KOSTEL SV. VÁCLAVA (farní) byl již r. 1352 farní; r. 1445 
se stal filiálním do Královic. Roku 1784 obnovena fara, ale r. 1794 zašla 
opět a kostel přifařen k Lidicům. Konečně obnovena fara r. 1858. Bu- 
dova kostelní obnovena r. 1730 a věž přistavěna. 

Orientovaná, jednolodní budova gotická s věží v západním 
průčelí. Zdivo tvoří tesané a pravidelně vrstvené opukové kvadriky. 
Stěny hladké, kryt prejzový, valbový, bez vížky. Kněžiště opřeno čtyřmi 
hranolovými, 0-64 m šir. opěráky, bez ústupku, do výše 2-28 m v osách 
oken později vyzděnými, svrchu okosenými. (Obr. 114. a 115-) 

Věž hranolová, s rohy zaoblenými, r. 1730 na západní průčelí při- 
stavěná. V přízemí vchod. Kolem obíhá okapní římsa kostela, prejzy 

krytá, v patře nad ní okna barokně 
vykrojená na třech stranách (jedno 
liché). Druhé patro má rohy za- 
obleny, na nároží ploché pilastry, 
okapní římsa silně profilovaná. Okna 
tvaru kasulovitého s imitovanými 
klenáky a několikanásobnou cham- 
branou. Střechu věže tvoří komolý 
osmiboký jehlan s lucernou, děle- 
nou toskánskými sloupky a pokry- 
Západní průčelí má po stranách věže 
Na jihu vede nový vchod na 




Obr. 114. Vřetovice. Kostel sv. Václava. Půdorys. 



tou stanem s křížkem ve vrcholu. 

na nárožích pískovcové komolé jehlance. 

kruchtu. 

Vnitřek kněžiště, 4;;/ dl. a 4-78 m šir., ukončen závěrem o třech 
stranách (strana průměrně i-8o m dl.). Na sever a jih kruhová barokní 
okna. Klenba bez žeber, s hlubokými lunettami, jichž cípy podchyceny 
štukovým ornamentem. O b lo u k triumfální jest hladký, původně asi 
hrotitý, nyní při některé opravě zaoblen a ozdoben štukem; jeho šířka 
0-82 m, síla 4-68 m. U paty dosud patrná jest část pískovcového soklu. 

Lod jest 5 7)i šir. a 12-50;;/ dl. Má dva páry oken barokní formy 
(jedno na severu částečně kryto přiléhající sakristií) a plochý strop na 
rákos. Na západní straně spočívá na podélných trámech dřevěná kruchta. 
Vchod sem vede věží, jejíž přízemí sklenuto plackou a první patro otevřeno 
na kruchtu širokým obloukem. Na severu přiléhá k lodi plackou skle- 
nutá novější sakristie. 

Hlavní o 1 t á ř barokní z polovice XVIII. století. Obraz nový, 
sochy andělu 1 sousoší sv. Trojice v nástavci původní. Na mense bývalá 
kartuš se znakem nyní zabarvena. 



133 

Postranní oltáře: i. Sloupový, z konce XYII. nebo poč. 
XVIII. století. Obraz sv. Františka Sal. a de Paula, v nástavci sv. Jo- 
hanna ve věnci z akanthů a vavřínů. 2. Architektura z polov. XVIII. stol., 
obraz Vložení Krista do hrobu byl v XIX. stol. zcela přemalován. 




Obr. 115. Vretovice. K..~t<l sv. Václava. Pohled od jihovýchodu. 



Kazatelna z 1. polovice XIX. století, s motivy rokokovými 
1 empirovými. Křtitelnice z červeného mramoru, nová. Čtyři 
barokní cínové svícny. Monstrance, kalich a dva p a c i- 
f íkály — vše pseudorokokové z XIX. stol. 

Zvony: I. Výška 077;;;, průměr o-86 m. Ucha s maskami, na 
konině pásek složený z kartuší a rosett .1 řada opakujících se kartuší 
s kyticí a Božím okem lemují napiš: HT FRANCISCUS ANTONIUS 



134 



FRANCK ME FVDIT PRA G/€ 1758. Na plášti reliéfy sv. Víta, Vojtěcha, 
Jana Nep. a Ondřeje, uprostřed znak toskánský. Na protější straně 
chronogramm : 

gr Anno sVbseqVente eX qVo MetropoLIs pragensIs ab 
obsIDIone boVssI eXerCItVs LIberata fVIt 

ET 

wr- qVo eCCLesIa LaVrentIna nVper In /eDIfICIo LatIVs eX 
tensa a sVffraganeo WaLDsteIn reConseCrata fVerat. 

Na věnci pás akanthů. 

2. a 3. jsou nové, bez letopočtu. 

Náhrobky: V kostele v dlažbě zapuštěné: 1. Červený mramor, 

2 m dl., 1-08 m šir. Ve vysokém reliéfu obrněný rytíř s erby u hlavv 

i nohou po obou stranách. Na- 
hoře otřeny opisy erbů, dole 
zakryta levá část oltářem, 
v právo v elipse vyryto: DO- 
ROTA KAPLIRZKA Z SVLO- 
WICZ MATERZ WOGTIE : PIE- 
TIPES : Opis kolem celého 
okraje, částečně oltářem za- 
krytý: LETHA 1599WAVTERI 
PO I KWIETNI NEDIELI VMR- 
ZEL VROZENI A STATECZNI 

RITIRZ PAN « — i I I 

ACH. Dole ve dvou 

užších řádcích vyryto: BLA- 
HOSLAWENA SMRT SWATICH 
PO MNOHEM ZDEISIM TRÁPE- 
NI I V WIRZE PRAWE SWIE- 
TA SNIATICH PRZIGMAV 
WIECNE VT I ESSEN I. 

2. Šedý, žilovitý mramor. 
Kámen zakryt oltářem tak, že 
lze viděti jen hlavu ženy a znak 
v oválu s ošlapaným nápisem. 
Z opisu lze jen čísti slova: 
Hítíja panie .1.5.8.1. bert . . 

3. Venku zazděný ve zdi 
závěrové. Bílý mramor, i-88 m 
dl., o-Q2 ;;;šir. Ženská postava 
v řasnatém oděvu, ruce na 
lůně složeny, u hlav i nohou 

Obr. 1.', Vfetovice. Kostel sv. Václava. Náhrobek čís. 3. P° dv0U macích V okrouhlých 




135 

medaillonech s opisy částečně vyšlapanými: (v levo) • ■ ALVPET A KAPLIR 
• • | GAN Z • • GARL SSERNA OTEC • • ARGANI ROZ • • R • • W Z BRLSSTEINA; 
(v právo) BARBORAZIELOVSKA MATIE MARGANINO Z I IDORf • • Z BRLS- 
STEINA. Opis kolem okraje: Icfha pant | £ 1591 (nebo též možno čísti 158 1) | . . 

Bmrjela gsji nrojena J^ani; Boareana ropiborjfon . . . . | |garIJ|Í£gna 

Bojiljo (Obr. 116.) 

Deska ve zdi hřbitovní u vchodu. (Dříve byla zazděna v kostele 
pod kazatelnou.) Pískovec, 1 m dl., 0-645 m šiř. Svrchu byla profilovaná 
římsa, pod tím dvojznaky nesené andělem oběma rukama, nejníže nápis 

WOGTIECH : PIETIPESKI Z CHISS 

E Z EKRBERKV A NA LIBIECHOWI 

CIH 

ANNA PIETIPESKA Z B 

1591. 

Ve vsi KAPLIČKA P- Marie z XVIII. stol., barokní, klenutá, 
se zděnou vížkou. Na klenbě fresko: sv. Trojice, současné, špatně opra- 
vené r. 1892. Soška P. Marie na oltáříku nová. Zvonek z r. 1898. 

Nad vesnicí u cesty KRI2 pískovcový, na komolém jehlanu stojící, 
cca 3W vys., s nápisem: /^°. 



Železná. 



Schaller I. 116; S o m m e r XIII. 242; Method XVII. 27; Melichar, Okres 

267; Š k o r p i 1, Okres 104. Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea král. čes. Heslo: 

Chrášťany. (Zádušní účty od r. 167 1. Pamětní knihy farní: 1. od konce XVII. stol., 

2. shořela, 3. od r. 1860. Matriky od r. 1665.) 

KOSTEL NANEBEVZETÍ P. MARIE (farní) byl již r. 1352 
farním; v letech 1609 — 1655 byl filiální do Berouna, fara obnovena zase 
kolem r. 1655. Kostel byl opraven r. 1682, 1777 (nynější stav), 1880 — 1 
(věž a nová okna v lodi a sanktusová vížka). Roku 1682 byly tu čtyři 
oltáře; z těch oltář sv. Anny r. 1861 rozebrán a části použito na opravu 
hlavního. 

Gotická jednolodní budova, orientovaná, s věží na západě, krytá 
sedlem prejzovým a taškovým. (Obr. 117.) Stěny hladké, okna všechna 
zvětšená. V západním průčelí nové opěráky na rozích a po stranách, pů- 
vodní opěráky na kněžišti (jeden zakryt věží) s římsou dělící a trojbokvm 
čelním štítkem. Nad kněžištěm plechový sanktus. 

Kněžiště, 4-60 m šir. a 5-30 m dl , barokně sklenuté, se závěrem 
trojbokvm. Na severu sakristie v přízemí věže, s povalovým stropem. 
Triumfální oblouk hladký, segmentový, 370 m šiř., 0-85 m silný, se 
štukovou římsou. 



136 



Loď, 7-30 m šir. a 12-70 m dl., s plochým stropem, dvěma páry 
oken rozšířených a předsíní před jižním vchodem, valeně sklenutou. Na 
západě kruchta na dvou dřevěných sloupech, v poprsnici prohnutá, s ba- 
lustrovvm zábradlím. 

Věž přiléhá na kněžiště na severu. Jest zcela hladká a krytá šin- 
delovým stanem s bedněnou vížkou. 

Hlavní oltář barokní, s vrtulovými sloupky a řezbou akanthů 
po stranách nového obrazu (starý v sakristii, bez ceny, s řezaným mono- 
gramem MARIA v nástavci) a řeza- 
nými reliquiáři nad postranními bran- 
kami. Na predelle sošky sv. Ambrože, 
Václava, Jana Nep. a Jana Křt. 

Postranní oltáře stejné, 
z 1. polovice XIX. století, s obrazy 
sv. Václava a Jana Nepom. a sv. 
Vojtěcha a Prokopa. 

Kazatelna z 1. polovice 
XIX. stol. Varhany novější, rovněž 
křtitelnice. 

Krucifix malý, ze XVII. st. 
Kalich pseudorokokový, z pol. 
XIX. století. 
Zvony : 1. Přelil r. 1886 Jos. Diepoldt v Praze z původního z roku 
1717. *) 

2. Vys. 0-48 m, v pr. 0-505 m. Ucha hladká, u koruny nápis: 
FRANCISCVS ANTONIVS FRANK ME FVDIT PRAGA/E • 1779 jr 

Na plášti reliéfy dvou světců v antických krojích, na druhé straně Kal- 
várie. Na věnci pás rosett. 

3. V sanktusu. Ucha hladká, na plášti reliéf sv. Floriána (?) a leto- 
počet 1715. 




Obr. 117. Železná. Kostel P. Marie. Půdorys. 



") Nápis na ném viz u Melichara 1. c. 270. 



SEZNAM MÍST. 



Braškov i. 
Břve i. 
Buštěhrad 2. 
Malá Dobrá 13. 
Velká Dobrá 13. 
Doksy 14. 
Dolany 1 5 . 
Drahelčice 15. 
Dřín 16. 
Družec 17. 
Dubí viz Dřín. 
Dušníky 25. 
Hájek 28. 
Hořelice 40. 
Hostivice 48. 
Hostouň 58. 
Hradiště 60. 



Chrášťany 61. 
Chrustenice 61. 
Chýň 61. 
Chýňava 61. 
Velký Jenč 63. 
Jeneček 64. 

Kladno 64. 
Královice 87 
Kyšice 88. 
Lidice 88. 
Litovice 94. 
Makotřasy 97. 
Močidlany 9? 
Motyčín 98. 
Nučice 98. 
Pavlov 98- 



Přítočno 98. 
Rapice 99. 
Rebeč 102. 
Rozdělov 102. 

Sobin 103. 
Stelčoves 103. 
Svárov 103. 
Tachlovice 11 o. 
Tasov viz Rebeč. 
Toskánka 115. 
Úhonice 118. 
Červený Újezd 119. 
Pletený Újezd 119. 
Unhošť 120. 
Vřetovice 132. 
Železná 135. 



SEZNAM UMĚLCŮ A ŘEMESLNÍKŮ.*) 



A. D. viz D. A. 
A. K. viz K. A. 

Ambrož Vlach, stavitel (1570) 2. 
A. X. viz N. A. 

A. T. viz T. A. 

Balko Fr., malíř v Praze (18. stol.) 20. 
Baltzer Jiří, rytec v Praze (18. stol.) 29. 
Bartoloměj, zvonař v Praze (15 16 — 15 18) 

17, 62. 
Bellmann Karel, zvonař v Praze (1860) 

45. 127- 
Bellmann Kristián, zvonař v Praze (1740) 

127. 
Benedikt, zv. Brio, zvonař (1660) 75. 

B. F. viz F. B. 

Birckhardt J., rytec v Praze (1740) 29, 86. 

Brandl A., rytec (17. stol.) 34. 

Brandl P., malíř (18. stol.) 34. 

Brio viz Benedikt. 

Brůckner Jan, zvonař v Praze (1730) 127. 

Brykcí viz z Cimperka. 

zCimperka Brykcí, zvonař v Praze (1570) 

75- 
Courtin, lithograf v Paříži (1834) 2. 

C. S., stříbrník (19. stol.) 60. 

D. A., zlatník v Praze (1675) 45. 
D. H. viz H. D. 

Dienzenhofer Kil. Ign., architekt v Praze 

(1746— 1752) 40, 80, 83. 
Diepold A., zvonař v Praze (1896 — 1905) 

12, 17, 102, 118, 119, 127. 
Diepold Jos., zvonař v Praze (1867 až 

1886) 56, 59, 106, 114, 136. 
Dietrich Zachariáš, zvonař v Praze (1744) 

60. 
Dítě E., malíř v Praze (1892 — 1901) 34, 

V;, r 23. 



Ditzler Josef, rytec v Praze (1740) 86. 

Dlabač Alois, kreslíř (19. stol.) 57. 

F. B., zlatník (19. stol.) 93. 

Flótner Petr (16. stol.) 75. 

Fordín, stavitel (1720) 122. 

Frank Fr. Ant., zvonař v Praze (1758-87) 

22, 45, 63, 99, 108, 134, 136. 
Fridon A., kreslíř (1834) 2. 
Friebl A., malíř v Praze (1858) 47, 89. 
F. T. viz T. F. 
F. W. viz W. F. 
Gran Jiří, kameník (1674) 25. 
Guth Fr., varhanář v Čisté (1838) 59. 
Hanuš, zvonař v Praze (1484) 23. 
H. D., zlatník (1860) 114. 
Heintz Jan Jiří, malíř v Praze (1687) 

30. 34- 
Hellich J. V., malíř v Praze (1856) 42. 
H. J. viz J. H. 
Hofmann F., lith. závod v Praze (19. stol.) 

29. 
J. H., kovář (1744) 59. 
K. A., zlatník (1720) 45. 
K. M., zlatník v Praze (1723) 22. 
Kolumbus Jos., malíř v Praze ( 1 74 1 ) 

ni. 
Kíihner Fr. Jos., zvonař v Praze (1808 až 

1814) 8, 28. 
Kůhner Jan Jiří, zvonař v Praze (1756 až 

1764) 88, 93, 127. 
Kúhner Jan Václav, zvonař v Praze 

(1798 — 1802) 56, 99. 
Kúhnerová A., dílna zvonařská v Praze 

(1816) 114. 
Kuthan Fr., hodinář z Unhoště (1828) 

122. 
Lábler L., arch. v Praze (1898) 67. 



*) V závorce uvedené letopočty vyskytují se v knize při jednotlivých jménech; 
u nedatovaných prací uvedeno jen století. 



139 



Ledecký Šimon, malíř v Praze (17. stol.) 

128. 
Lów Mikuláš, zvonař v Praze (1666 až 

1722) 12, 17, 62, 1 19, 126. 
Lurago Fr., stavitel v Praze (1681) 30. 
Maloch J., kreslíř (1847) 2. 
Marouschek J. F., lithograf v Praze 

(19. stol.) 29. 
Mašek Josef, zednický mistr v Břevnově 

(1804) 78. 
Mat Jan, varhanář v Praze (1878) 53. 
Mathauser Jos., malíř v Praze (186 1) 90. 
Messner Vojtěch, tesař v Kladně ( 1 804) 78. 
M. K. viz K. M. 
Muns Dom., zedník (1684) 30. 
N. A., zlatník (19. stol.) 93. 
Oldřich, stavitel v Praze (1570) 2. 
Pricquey Štěpán, zvonař v Klatovech 

(1688) 56, 115. 
Rebhan Kašpar, varhanář (1599) 20. 
Reychel Jan, zedník (1684) 30. 
Richter J., rytec (1847) 2 - 
R. R., zlatník v Praze (1702) 125. 
R. W., zlatník (18 10) 44. 
Saltzer Fr., rytec v Praze (1660) 29. 
S. C. viz C. S. 
Smíšek Jan, rytec v Praze (1630) 29. 



Stůchs Jiří, knihtiskař v Xorimberce 

(1508) 46. 
Svoboda Jiří, zedník (1780) 130. 
Scheiwl Jos., malíř v Praze (1890) 32, 

Schónfeld Antonín, zvonař v Praze 

(1704) 59. 
Schóníeld Bedřich Mich., zvonař v Praze 

(1662 — 1690) 40, 55, 108. 
Schónfeld Frant., zvonař v Praze (1733) 

78. 
Schunke (?) Jan Kristián (I C S), zvonař 

v Praze ( 1 78 1 ) 127. 
Schwabl Jan Ferd., varhanář v Praze 

(1746) 122. 
Šplíchal V., tesař (1720) 122. 
T. A., zlatník (18. stol.) 38. 
T. F., zlatník (1847) 126. 
Vacek V., malíř v Kladně (1854) 68. 
Walther Jan Krištof, zvonař v Praze 

(1694) 118. 
Wejrych Josef, arch. v Praze (1898) 86. 
Wendych Jak., zedník (1684) 30. 
W. F., kovář (1 69 1) 17. 
W. R. viz R. W. 
Wurzel Jan, tesař (1780) 130. 
Zeller Melchior, řezbář v Praze (1689) 30. 



GETTY CENTER LINRARY 



III II II II 
3 3125 00672 2900