(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Children's Library | Biodiversity Heritage Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "Soupis památek historických a umeleckých v republice Ceskoslovenské"

Soupis 
PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH 

Y KRÁLOVSTVÍ ČESKEM 

OD PRAVĚKU DO POČÁTKU XIX. STOLETÍ. 



VYDAVA 



ARCHAEOLOGICKÁ KOMMISSE 

PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ 



PODNĚTEM SVEKO PRVÉHO PŘEDSEDY 



t JOSEFA HLÁVKY. 



XXX. 



POLITICKÝ OKRES STŘÍBRSKÝ. 



NAPSALI 



JAROSLAV KAMPER a ZDENĚK WIRTH. 



v PRAZE 1908. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKÉ KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 
PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



Soupis 



PAMÁTEK HISTORICKÝCH A UMĚLECKÝCH 



V POLITICKÉM OKRESU 



STŘIBRSKÉM 



NAPSALI 



JAROSLAV KAMPER a ZDENĚK WIRTH. 



(S 238 VYOBRAZENÍMI A 4 NÁPISY ZVONOVÝMI V TEXTU A 17 TABULKAMI.) 



V PRAZE 1908. 

NÁKLADEM ARCHAEOLOGICKE KOMMISSE PŘI ČESKÉ AKADEMII CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEKA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNÍ. 



TISKEM ALOISA WIESNERA V PRAZE, 

KNIHTISKAŘE ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA 

PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 



THE J. PAUL GETTY CEřfTER 
LI8RARV 



PŘEDMLUVA. 



Nynější politický okres Stříbrský, zabírající čtyři soudní okresy 
(Stříbro, Dobřany, Stodo a Touškov) jest po stránce iimělecko-histo- 
rické zajímavým kolbištěm, na němž se uplatňují s různým štěstím 
a vehemencí nejprve hrady, později tři veliké kláštery (Kladruby, Cho- 
těšov a Teplá), dvě města (Plzeň a Stříbro) a řada drobné šlechty. Není 
to tedy určitě vyhráněný okrsek, jejž by bylo možno v tomto směru 
charakterisovati lehko a přesně. Následující inventář podává hojnost 
dokladů, že umělecká oblast se neváže n3mějšími hranicemi a že i sou- 
sední Bavory, zemské ústředí, Praha, a veliká část západních Cech jest 
súčastněna svými umělci a řemeslníky na ruchu uměleckém. Zhruba lze 
říci,' že s přibývajícím poněmčováním zdejší krajiny (od 2. pol. XVII. stol.) 
doznává i umělecká činnost stále více vlivu cizího. Zachované objekty 
poskytují problémy umělecko-historické. Jeden z nich, snad nejzajíma- 
vější, totiž barokně gotickou přestavbu klášterního chrámu v Kladrubech, 
pokusil se autor poněkud vysvětliti na jiném místě (Zd. Wirth, Barokní go- 
tika v Čechách v XVJII. a v i. pol. XIX. stol. Pam. arch. XXIII., 121 si), 
ale zbývá jich celá řada, ku př. zjištění původní románské budovy 
v Kladrubech, určení gotického jádra na far. kostele v Dobřanech a děk. 
chrámě ve Stříbře, zámky v Trpistech a Malešicích, klášter v Chotěšuvě, 
kostel sv. Víta v Dobřanech atd. Z maleb hojně materiálu poskytuje 
galerie Svojšínská, obrazárna ÚHcká a tvorba V. S. Th. Schmittova 
a Jul. Luxova, v plastice mimo Widmanna je tu ještě Legát a některá 
anonymní díla, dosti v3-spělá, aby lákala k studiu. V uměleckém řemesle 
zejména starší zvony a řada bohoslužebných předmětů (Malešická mon- 
strance, Všerubský kalich, křtitelnice) vynikají nad průměr. 



Materiál k tomuto svazku sebrali podepsaní během měsíce srpna 
r. 1907 a zpracovali jej do února 1908. [Podíl obou autorův dá se vymeziti 
asi tak. že Jar. Kamper obstaral nutnou korrespondenci, prohlédl farní 
archivy a provedl (až na heslo: Stříbro) popis všech maleb v okresu a někde 
i kostelního nábytku a Zd. Wirth že obstaral popis všeho ostatního. 
prostudoNání archivu kláštera Chotěšovského a vší literatury, histo- 
rické úvody, konečnou úpravu a ti k díla.] Sp lupracovníky jim byh 
pánové: c. k. vrchní fiianční rada a konservátor Karel Buchtela, který 
zpracoval poznámky praehistorických nálezů v okresu se týl<ající, fotograf 
Fr. Diiras ve Slaném a posluchač c. k. umělecko-průmyslové školy v Praze, 
arch. Leo Kammel, kteří současně s popisem předmětů provedli jií^li 
©fotografování, vyměření a vykreslení. Mimo to pan G. Škarda, úř. zems. 
vvboru, provedl přesné kopie pěti městsk3xh plánů. 

^'řclv^li díky a vděčností jsou podepsaní povinni panu Jiřímu 
Schmidtovi, c. k. gymn. professoru a c. k. konservátoru centrální komise 
vídeňské ve Stříbře, za všechnu ochotu a neutuchající horlivost, s níž se 
ujímal úřadu dobrovolného jich průvodce v městě Stříbře i v okresu 
a kterou projevoval i později stále během zpracování materiálu a během 
tisku; jemu vděčí podepsaní za většinu upozornění na předměty ve Stříbře 
a okrese málo známé nebo nepřístupné, usnadnění práce se shledáváním 
obrazového materiálu (obr. čís. 122, 126, 133, 153), zapůjčení štočků 
k illustr. čís. 144, 151, 154, 155, 182 a 205 (z jeho knihy Eine Mieser 
Chronik des 18. Jhrdts) a za řadu drobných zpráv pro úplnost Soupisu 
velice cennV^ch. Dále děkují podepsaní srdečně všem, kdož jakkoliv jim 
přispěh při práci soupisné, zejména pak pánům: JUDr. K. Prokopovi, 
úř. c. k. fin. ředitelství v Praze, kanovníkům Dr. A . Pudlahroi a V. Manlikovi 
v Praze, učiteli Fr. Andressovi v Dobřanech, učiteli /. Manetovi ve Stříbře, 
Dr. Václavu Wolframoví, iun., c. k. místodrž. koncipistovi ve Stříbře (za- 
půjčil fot. k ill. čís. 126), prof. V. Lindnerovi ve Stříbře (za svolení k re- 
produkci jeho leptu k ill. čís. 205), Em. Macenauerovi, statkáři v tJlicích, 
Dr. Fridol. Macháčkovi, sektetáři Měst. histor. musea v Plzni, stavebnímu 
úřadu kláštera v Teplé (zapůjčil plány k obr. čís. 5 a 38), Fr. Kellnerovi, 
mruupiilantu Umělecko-jirům. musei v Praze (opitřil nápis na zvonku 
v iHlinné] a konečně všemu duchovenstvu v polit, okresu Stříbrském, 
zejména představené kláštera v Chotěšově, priorce Fr. Sal. Heyroihové, 
děkanu ve Stříbře, /. Kricglsteinerovi, faráři v Kladrubech, V. KGpccké7nu, 
faráři v Cernošínč, /. Kříiovi a faráři v Prostiboři /. Šimonovi. 



r 
* 



V typografické úpravě a rozvrhu materiálu uvnitř jednotlivých hesel, 
jak byl učiněn v tom směru pokus v XXIX. svazku Soupisu, v části věno- 
vané Litomyšli, postupováno v tomto svazku veskrze důsledně. Zejména 
půdorysné formaci i stavebnímu vývoji větších míst v okresu věnována 



pozornost v textu i obraze. Také arcliivnílio materiálu tu použito více 
(hlavně při hesle: Chotešov) než dosud bylo obvyklé, ač ovšem do úplnosti 
je i tu daleko. Ze soukromého majetku zabráno sem vše, co programm 
Soupisu připouští; bohužel nebylo možno zajímavou gallerii portraitú 
na zámku Svojšínském a fresky v zámku Luhovském podrobiti zkou- 
mání hlubšímu. Zamýšlený obšírný úvod historický, mapa okresu a 
věcný rejstřík musily odpadnouti. Pro okres tak důležitý objekt, klá- 
šterní chrám v Kladrubech, vedl k zavedení terminu: barokně gotický, 
jejž nutno dobře rozeznávati od názvu: pseudogotický, užívaného vše- 
obecně pro výtvory XIX. století. 

V abecedním jíořadu osad jsou uvedena napřed jména původní, 
česká a v závorce připojena jich nynější forma, jak jest uvedena v úředním 

seznamu míst, 

V Praze, 28. února 1908. 

yar. Kamper. 
Zd. Wirth. 



Benešov. (Benešovice. Beneschau.) 

Na návsi Kx\PLE P. MARIE, zděná, šestiboká, s komolým stanem, 
lucernou a cibulovitou bání, vše kryto šindelem. V průčelí pravoúhlý 
vchod, po stranách segmentová okna, klenba kupolovitá. Oltář s ba- 
rokní soškou P. Marie, z XVIII. stol. Zvonek puklý, 048 m vys. 
i v pr.; na uchách masky, u koruny nápis: + GELOBT SEI CHRISTVS 
MARIA lOSEF + 10 : PERNER IN PILSEN 1733; pod tím hlavy andílci; 
na plášti reliéf sv. Rodiny a Jana Nepom. 

Blahousty. (Plahussen.j 

A. Sedláček, Hrady a zámky české XIII., 135; S o m m e r, Das Kónigreich 

Bohmen. VI., 243. 

TVRZ, jež tu stávala již počátkem XVI. stol, později zanikla. 

Blatnice. (Blattnitz.) 

Podlaha, Posvátná místa II., 335. 

Na návsi mešní KAPLE SV. TROJICE, vystavěná pseudogo- 
ticky r. 1900 nákladem obce a kláštera Tepelského. 

Březí vi Sestlice. 
Brod. 

KAPLE SV. BARBORY, zděná, šestiboká, s komolým stanem, 
s lucernou a cibulovitou bání, krytými šindelem. Okna i vchod polokru- 

I 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. 



hové, uvpitř plochý strop a barokní obraz sv. Barbory na plátně. 
2. pol. XVIII. století. 

Buben vu Plešnice. 
Ceminy. (Tschemin.) 

J. S c h a 1 1 e r, Topographie des Konigr. Bóhnien. IX., 132; S o m ra e r VI., 368; 
J A. Dunder. Kraj Plzeňský, 312; A. Sedláček 1. c. XIII., 163; Ottovy 
Čechy IX., 114. Rkp. sbírka topograí. v archivu Musea král. čes. Heslo: Ceminy. 

Dvě mohyly byly zde prokopány F. Hegrem z Vidně. (Píč, Starožitnosti I., 
sv. 2, 137.) 

ZÁMEK s parkem vystavěn (na místě staršího, vzniklého za opata 
Tob. Holmanna (1689 — 1707) kolem r. 1830 nákladem Josefa sv. pána 




Obr. I. Ceminy. Průčelí zámku. 



Z Erbenů, krajského hejtmana v Lokti.*) V půdorysu obdélník; na straně 
přistavěno krátké křídlo s portikem a skleník. Kryt valbový s vikýři, 
nad středem pseudogotická \ížka. (Obr. i.) 



*) V rkp. topogr. sbírce praví se r. 1825 ještě: ,,ein noch unausgebautes 
Schloss," kdežto r. 1831 již ,,ganz neu auf Pillotten gebaut"- 




00 



a 

a 

'C8 



O 

c 

u 






Průčelní fasáda, obrácená do parku, jednopatrová, s troj- 
osým risalitem o dvou patrech, ukončeným trojbokým štítem s fimsou 
na konsokich; poboční kiídki čtyřosá. Stená risalitu Idadká, v náběhu oken 
pr\ního patra plochá římská, okapní římsa na konsolách; v přízemí 
i prvním patře polokruhový vchod, před nímž vystupuje nad schodištěm 
balkon, nesen}^ čtyřmi válcovými sloupy a opatřený nad dřevěnou římsou 
zábradlím z ellips a kruhů. Po stranách okna: v přízemí obdélná, v i. patře 
polokruhová, v 2. patře osm malých podélných. Na pobočních křídlech 
je do kordonové římsy bossáž z malty, výše plochá arkatura; okna hladká, 
s jalousiemi. 

Postranní fasáda do d\ora hladká, s vystouplým risalitem; 
v něm vchod a nad ním trojúheln3> štít. Fa9áda do zahrady o třech osách, 
shodná s průčelní. Zadní fagáda zcela hladká. 

Vnitřek sklenut v přízemí plackami a hladce křížem; v patře 
ploché stropy. 

Ve vížce cymbály: i. Pr. 0-65 m, vys. 035 m. Ucha hladká, 
na plášti slunečnice s festony, na věnci: ANNO | 1732 | (pták) EVGENIVS 
TYTTL ORD : CIST : IN PLASS ABBAS • S ■ M • MAGD : LIP : PR/EP : WELL : 
ET S : COR : PAT : IMM : PER BOH : MOR : ET LVS : VIS : AC VIC : GENE- 
RAL IS, Kolem znaku klášterního: 



T 




A 


E 




P 


P 




L 


V- 


V 


•G 



2. Prům 0-395 m, vys. 0-15 m. Bez uch, plášť hladkv. Z počátku 
XIX. století (1812?) 

KAPLIČKA na návsi, čtyřboká se zaoblenými rohy a čabrako- 
vitými pilastry, sklenutá plackou na koutních pilastrech a krytá komolým 
stanem s lucernou a stanovou stříškou. Uvnitř oltářik z poč. XIX. st. 
Zvonek novější. 

v 

Cernošín. (Tschernoschin.) 

S c h a 11 e r IX., 150; S o m m e r VI., 241 ; D u n d e r 1. c. 224; K. T a n n e r t, 
Tschernoschin nebst Wolfsberg (Prag. 1906); Cechy IX., 85; G. S c h m i d t, Grab- 
platten u. Glocken-Inschriften im Mieser Vikariat. Wacht an d. Miesa 1906, čís. 720. 
Rkp. sbírka topograf. v a-chivu Musea král. č s (Heslo: Trpisty). (Pam. knihy 
na faře od r. 1780 a od r. 1848. Matriky od r. 1624.) 

MĚSTEČKO (od r. 1541 městysem) na silnici z Prahy do Chebu 
(od r. 1814 cis. silnice), čítající 245 domů, rozložených po obou stranách 
silnice v délce i kilometru. (Tab. I.) Ve středu na malém návrší stojící 
kostel děh náměstí v dolní a horní; k dolnímu dílu přiléhá předměstí Pan- 



čova. Požáry r. 1611*), 1804 (zničena radnice s celým archivem), 1836 
(radnice a 67 domů shořelo), 1899 a 1907 způsobily, že skorém všechny 
domy jsou nové. 

KOSTEL S\\ JlRÍ (farní) byl již r. 1374 farní a původně sv. Mi- 
chalu zasvěcen. R. 1445 zřídil tu Jan z Wolfsteinu oltář. R. 1611 vyhořel 
i s farou a matrikami, ale brzo vystavěn znovu a 24. 74. 1614 sv. Jiří za- 
svěcen.**) Duchovní správu vedli vedle světských kněží někdy též řehol- 
níci z Kladrub nebo Teplé. Zatím kostel sešel a vystavěn nový nákladem 
hraběte Prospera ze Sinzendorfu; pro nedostatek prostředků stavba vázla 
a trvala celkem 25 let, od r. 171 1 do 173Ó. R. 1732 byla hotova budova 



dmO W 1 I li ■» 5 6 -í 8 9 Wh 

^^^s I" I I I I I I I I -I I 




Obr. 2. Cernošín. Kostel sv Jiří. Půdorys. 



až na střechu, okna a věž. Na to se vztahoval chronogram za hlavním 
oltářem umístěný: EXSTRVCTA ET EXORNATA SVB GEORGIO ROEDL 
BOHÉMO TEPLENSI (=. 1732) a nad triumfálním obloukem kolem znaku 
Sinzendorfského malovaný: DEO ET SANCTO GEORGIO PATRONVS 
EXSTRVXlT COMES PROSPER. (=. 1732). Hřbitov kolem kostela byl 
zrušen r. 1788, ale ohradní zeď ponechána a plocha r. 1827 osázena li- 
pami. O opra\ě budovy r. 1858 svědčí chronogram na triumfálním 
oblouku napsaný: RENOVATA ATQVE REORNATA VIRIbVS VnJtIS 
SVB VENERABÍLI CVRATO lOSEPHO MlESNER EX VRBE SCHON- 
FELDA (= 1858). Věž opravena naposledy v r. 1871. 

Jednolodní, orientovaná budova barokní, s věží před záp. prů- 
čelím. (Obr. 2. a 3.) Zdivo omítnuto, kryt valbový, na věži plechová cibule 
s osmibokou lucernou a dvojitou bání s hvězdou. Na stěnách pilastry 

*) Před tímto požárem byly obě řady domů těsně podél silnice; tehdy na 
rozkaz vrchnosti strana severní ustoupila v zad. 
**) Dle nápisů na zvoně a křtitelnici. 



nad dvojitým podvalem, vysoké úseky kkidí a oblomená okapní římsa. 
Kolem polokruhových oken chambrany s kapkami, portály pra\-oúhlé 
s pískovcovými rámy zalomenými a profilovanými. 

Věž vystupuje až nad okapem z budovy. V přízemí valené s lune- 
tami sklenutá předsíň otvírá se portálem s vykrajo\'aným nadpražím, 





Obr. 3. Černožín. Kostel sv. Jití. Pohled od západu. 

pilastry na bocích a oblomovanou římsou ve vrcholu. V i. patře tři^okna, 
nad okapem polopatro s třemi kruhovými prolomy, nad ním 2. patro se 
čtyřmi okny a hodinami, nad nimiž se prohýbá okapní římsa polokruhy. 
Schodiště na kůr vystupuje ze zdiva věže segmentovým přístavkem 
na jihu. 

Kněžiště ukončeno třemi boky; na jihu přiléhá k němu pří- 
zemní čtyřboká sakristie. Lod širší, se skosenými rohy, spojena s věží 
krátkým křídlem se zaoblenými nárožími. Okapní římsa nad boky lodi 



stoupá troj úhelným štítkem, v němž na severu umístěny dvě kartuše 
pískovcové z akanthů se znaky rodu Sinzendorfského, spojené dole hlavou 
andílci a ovocnou guirlandou a nahoře korunované dvěma korunami. 

Vnitřek (obr. -i.) osvětlen v kněžišti pěti polokruhovými okny, v lodi 
třemi páry podobných v podélných stěnách a dvěma páry ve skosených 
bocích; \e spojovacím křídle u věže pár menších oken. Portály v lodi na 
jihu i se\eru ve skosených bocích. Celý prostor sklenut: v kněžišti valená 
klenba s lunetami, v lodi tři valená pole, pásy dělená, a dvě koncové konchy, 
nad kruchtou též valená klenba. Pod cípy klenby sdružené pilastry na 
dvojitém podvalu, hladké. Hrany lunet provázeny štukem, profilované, 
dělící pásv klenební zdobeny rámečky a malovaným páskovím. Hudební 
kůr podklenut valené (na klenbě oblomené zrcadlo) a podkruchtí otevřeno 
segmentovým obloukem, opřeným na úzký pilastrový sokl. Plná po- 
prsnice zděná, v předu silně vyložená, s balustrovým dřevěným zábradlím. 

Stěny hladké. Na klenbě freskové malby, orámované 
oblomenvmi lištnami a páskovím: 

a) v kněžišti. Ve středu Boží oko, obklopené andílky, v cviklech 
postavy sv. Jeronýma, Ambrože, Augustina a Řehoře. Na oblouku trium- 
fálním pod rudým baldachýnem dva bílí andělé, nesoucí v rocaillové 
kartuši znak, nad tím na pásce chronogram (letoč. písmena čer\ená) [viz 
výše!]. V cviklech v průčelí oblouku v lištnových rámcích bíle a žluto- 
hnědě provedené výjevy: Stětí sv. Kateřiny (?), druhý nezřetelný. 

b) v lodi. V prvním poli klenebním: anděl se znakem; v druhém: 
sv. Trojice; v třetím: nanebevzetí P. Marie; ve čtvrtém: apoštolově 
u hrobu po nanebevstoupení Páně, na hraně desky náhrobní podpis malíře: 
Wenzl Schmitt fecit A. 1727, v levo: Pixit Carolo Sauersik A. 1863; v pátém 
poli (nad kruchtou): boj sv. Jiřího s drakem. Po obou stranách ve všech 
polích freska v troj úhelných, dole segmentem prohnutých rámech, bíle 
a šedohnědě provedená: výjevy ze života sv. Jiřího. Mezi těmito a vel- 
kými obrazy po obou stranách allegorie cností na pozadí nově šachovaném. 

Hlavní oltář má rakvovitou mensu s tabernaklem pilastry 
lemovaným, v něm nika mušlová se soškou Piety ze XVII. století, na vrchu 
kříž a na římsách andílci a vásy; za ním sloupová architektura kolem 
obrazu na plátně, živě malovaného: sv. Jiří, s palmou v ruce, nesen jest 
anděly do nebes, dole leží drak, jejž anděl kopím bodá, a jiný anděl nese 
mučednickou korunu. Nahoře nástavec s obrazy sv. Šebestiána a Floriána 
v oválných kartuších rocaillových, dobré práce 2. pol. XVIII. stol. Po 
stranách nástavce sošky sv. Anny, Jana Nepom. a dvou rytířů, nesoucích 

štíty s nápisy: 

Noxias Aurám 

TempesTates a Tranquillam 
Amoveas Permittas. 

Postranní oltáře pendanty, sloupové architektury s rakvo- 
vitými mensami zděnými, sloupy révou zdobenými, akanthy zdobenou 



hmsou a listovým nástavcem kolem oválných obrázků. Na evangelní straně 
obraz sv. Martina, an se dělí s žebrákem o plášť, pod ním nápis o obnově 
r. 1864 {Fr. Ženíškem z Plzně), v nástavci na dřevě: Kristus zbodený na 
studni. Na epištolní straně obraz sv. Rodiny s podpisem o zřízení r. 1693 
za P. Pavla Roedki a opravě r. 1864, v nástavci podobný obrázek. 

Postranní oltářík P. Marie Censtochovské, s dřevěnou 
mensou, na níž stojí na nízkém tabernaklu zasklená skříň s voskovou 
figurkou Ježíška. Na stěně pod baldachv^nem na draperii s korunou a an- 
děly v bohatě řezaném rocaillovém rámci obraz P. Marie. Po stranách na 
konsolách sošky sv. Anny a Joachyma, P. Marie a Josefa. 

Kazatelna s kruhovým řečništěm, zdobeným rocailly a oblo- 
menou stříškou s baldachýnem, sochami anděla a P. Marie. 
Varhany s barokním římsovím. 

V nástavci barokní trojdílné zpovědnice na dřevě obrázek 
Jana Nepom., uvnitř v levo sv. Petr klečící, ve středu Ukřižování, v právo 
sv. Maří Magdalena, vše velmi zašlé a otřelé malby z pol. XVIII. stol. 

Křtitelnice má spodek z r. 1614, svršek novější; byly na ní 
obšírné nápisy (u Tannerta 1. c. 7 — 9), jež bílým nátěrem zničeny. 

Křížová cesta zr. 1860 od C. Sauersika. Za hlav. oltářem 
obraz P. Marie v barokně vykrojeném rámu s mušlovým dekorem a 
růžovými festony, nesený anděly. 

Prapor cechu zednického z doby kolem 1830, s ozdobou listovou 
a kyticí na žerdi ze stříbrného plechu. 

V předsíni dubové dvéře s pěkně tepanou klikou a přítuhou. 

Vedle dveří ve výklenku dřevěné barokní sošky P. Marie a Krista. 

Zvony: i. Vys. 0-94 m, v pr. 0-97 m. Na uchách stylisovaná 
větévka, u koruny pás cípatých ornamentů z volut a řada visutých akanthů. 
Na plášti obdélný rámec profilovaný, s andílky v rozích, kolem nápisu: 

ANNO 1611: DEN 19. APPRILIS. IST DAS 
GOTTES HAVS.ZV SCHIRLASCHIN DVRCH 
FEVERS BRVNST GANTZ VNND GAR IN DIE 
ASCHEN GELEGT.VNND IN SOLCHEM pEVER 
DREY GLOCKEN VERBRVNNEN WELCHE DIE 
WOHLGEBORNE pRAV pRAV pLISABETH, 
VONN SCHWANBERGK, GEBORNE VON LOB, 
KOWICZ AVFF IHRE VNCOSTEN, ZV EWIGER 
GEDECHTNVS. ANNO 16. 12, WIDERVBM, 
RENOVIREN VNND GISSEN LASSENN, 
IN DER STAŤ PiLSEN MATTHIAS LAVFFER HAT 
DISE GLOCKEN GEGOSEN. 



9 

Na druhé stranč znaky Lobkoviců a Švambcrků, nad nimi nápisy: 

(v Icvo) (v ])ravo) 

HANS. SEB/ESTIAN AVF ELIZABET FRAV VON . 

SCHWANNBERGK, WESE, SCHWANNBERGK GEBOR. 

RRITZ :T: G :V : M :*) NE VON LOBKOWITZ : 

uprostřed dole: : PSALM : 51, 

SCHAFFE IN MÍR GOTT 
EIN REINES hertz. 

Vnd gib mír einen nev, 
en gewissen geist. 

Na věnci pás visutých akanthů. 

2. Přelit r. 1876 firmou Juranek & Perner v Plzni. 

3. Původní zvon zakoupen ze sbírek r. 1774, později pukl a byl 
přelit. Vys. 0-48 m, v pr. o-6i m. Ucha hladká, u koruny nápis: ■»•' AVE 
MARIA GRATIA PLENA. Na plášti reliéf sv. Jiří a Zvěstování P. Marie. 
Na věnci: UMGEGOSSEN IN JAHRE 1832 UNTER H. P. lOSEPH THIEL 
Na srdci: 1851. S. J. 

V lucerně: 4. Vys. 0-32 m, v pr. o 35 m. Ucha hladká, u koruny: 
^ VALENTIN LISSIACK HAT MÍCH GEGOSSEN IN PRAG 1740 ^ Pod 
tím pás visutých akanthů. Na plášti reliéf Jana Nep. 

5. Cymbál. Vys. 0-17 m, v pr. 0-41 m. Bez uch, hladký. Uvnitř 
vyryto: 1733. 

Náhrobky: i. V dlažbě lodi. Pískovec, 170 X 088 m. Nápis 
značně otřelý: 

ANNO 1684 DEN 29 8BRI(S) 

VMB 9 VHR IN DER NACHT. IST 

IN GOTT.SEELIG ENTSCHLAF 

EN TITTVL:ANNA IVDITHA 

(G)OLLERIN: GEWESENE HA 

(V)PTMANIN : IHRES ALTERS 

48 lAHR : DERO GOTT DIE 

EWIGE RVHE VERLEIHEN 
WOLLE AMEN : 
IHS 
(MIT DIESEM STEIN?) ICH SCHEID VON DIR 
(I)N KVRTZER ZEIT WIRST SEIN BEI MIR 
(H)IER LIG ICH SCHON VND WART AVF D(ICH) 
(G)ESTV VORBEY SO BETT VOR MÍCH 



*) Triebl (Třebel), Guttenstein imd Mariafels. 



lO 

(M)EIN LEIB IST ZWAR HIER TODT 
(V)ND IN DEM ORT BEGRABEN oo 
(H)OFF OOCH VON lEDERMAN EIN GVT 
TES LOB ZV HABEN. 

2. Před oltářem sv. Martina. Pískovec. Náhrobek Heřmana Pit- 
schinského (t 1765), zcela otřelý. 

3. — 5. Nečitelné nápisy s chronogramy, ze XVII. — XVIII. stol. 
Na jednom lze čísti: lOSEPHUS WENCESLAUS PECK. 

KAPLIČKA zděná, na dolním konci města, čtyřboká, s plochým 
stropem a taškovým sedlem. Uvnitř obraz Stříbrské Madonny. Konec 
XVIII. stol. 

SOCHY na náměstí: i. Na dolním sv. Florián; pískovec, slušná 
socha na hranolu s podvalem. V předu: 

O Sa^cte 
Floriane 

ORA APUD 
DEUM 

Pro Nobis 

D . . ON . . . ES 
A 1748. 
Na soklu: S K A. 

2. Na horním Jan Nepomucký; pískovec, barokní podstavec s volu- 
tovými křídly po stranách, zdobenými akanthy a festony; socha klečící, 
vedle andílek s knihou a biretem v ruce. Na podstavci: 

N 

S. lOES nepoMVCene serVos 

EX VOTO ET DeVOTE 
respICe ORANTES 
BIT. (=1732.) 

Na radnici PEČETIDLA*): i. Městské, bronzové, 0035 m v pr. 
Kolem znaku opis: * * MIESTECZK0 * V * CZIERNSSYN o XVI. stol. 

2. Cechovní, bronzové, 0035 m v pr. Kolem emblému: SIGL-Z- 
ZERN0SSIN — D-SCHVSTR: Okolo držadla: ^ IACOP ^ GALNER * 
RICHTER * 18 * XVII. stol. 

3. Cechovní, bronzové, 0-04 m v pr. Lev se širočinou ve štítě, opis: 
DAS • ERBAR: HANDWERCK • DER MEZGER • IN • MAROK • SCIERNO- 
SCHIN 1611 ^. 



*) Jedno městské odvedeno do Musea král. Českého. ]\Iá v průměru 0*026 m 
a stejný opis kok-m znaku. 2. pol. XVI. stol. 



II 

Cernotín. 

F r. A n d r c s s, DcnkmiUcr und Sagcn im liczirkc Dobrzan, 50 — 51. 

Na cestě do Dobřan dřevená BOŽI MUKA, lyom vys., červené 
natřená; nahoře ve výklenku reliéf Krista v knize čtoucího, nejvýše kříž 
železný. Asi z i. pol. XIX. stol. 

V okolí několik kamenných KRI2t^ z nichž nejstarší z r. 1830. 

Červený Újezd. (Rothaujezd.) 

F r. A n d r e s s 1. c. 38. 

Ve STATKU čís. 2., ze dřeva roubeném, vyřezán na trámu strop- 
ním letop. 1773. Sednice zachována částečně v původním stavu. 

Česká Lom. (Lohm.) 

S o m m e r VI., 235; Památky arch. II., 173; Sedláček 1. c. XIII., 136. 
TVRZ tu stávavší zašla v XV. nebo na počátku XVI. století. 



\^ v 

Číhaná. (Cihana.) 



S o m m e r VI., 292; Dunder 1. c. 253; Sedláček 1. c. IX., 121. (Pam. 
kniha na faře od r. 1836. Matriky od r. 1635. Tak zv. rodinné knihy [13 dílů] jed- 
notlivých vsí farnosti, od i. polovice XVII. století.) 

KOSTEL SV. VÁCLAVA (farní) staršího založení*) byl r. 1654 
obnoven a 1717 přestavěn; věž a sakristie přistavěny r. 1860. 

Jednolodní barokní budova, s věží na západním průčelí, omít- 
nutá (dekorace stěn nová), krytá taškovou valbou; na věži lucerna a báň 
z plechu. Kněžiště ukončeno segmentem a sklenuto valenou klenbou 
s lunettami a ellipsovitou plochou kupoH na pendentivech; pod cípy úseky 
římsoví na pilastrech, v závěru čabrakou ozdobených. Po stranách vchody 
do sakristií, plackou sklenutých. L o d širší, obdélná, s třemi páry 
oken, sklenutá třemi plackami na silně vystouplých nástěnných pilastrech 
s rímsovitou hlavicí a po výšce přepásaných. Triumfální oblouk segmen- 
tový, s římsou a skupinou pilastrů. Visutý hudební kůr na dvou kamen- 
ných toskánských sloupech, s prkennou poprsnicí, v půdorysu vyhnutou. 



*) U Dundra uvedený a zajisté špatně čtený nápis v kněžišti, dle něhož byl 
kostel založen r. 1162, zmizel. 



12 

Vnitrní zařízení pseudorenaissanční, z let 1860 a 1900. 
Barokní křtitelnice pískovcová, 0-95 m vys. Kruhová noha, 

čtverečné desce, kotel kalichovitý s píšťalami, x\\io no^•é. Uvnitř cínový 
kotlík, beze značky. Počátek XVIII. stol. 

Šest cínových barokních svícnů hladkých. 

Obrázek sv. Apollonie na dřevě, dobrá práce XVIII. stol. 

Zvony: i. Vys. 0-87 m, v pr. 0-90 m. Ucha hladká, u koruny: 
yk° ■ bni • m" ■ r r ■ r ■ c" ■ ?tí)° • \]zt ■ campana ■ fu fa ■ e}í • in onncE • bei ■ eí - faníi- 
ioIianns-liabttlÍE -EÍ- E«)sngBlijÍB. 4-® Plášť i věnec hladké. 

2. ^'ys. 072 ;;/, v pr. 074 m. Na uchách vruby, u koruny: MAR- 
CVS S LVCAS S lOHANNES MATEVS S FECIT S EGIDIVS S IN S PLZNI % 

1 S 5 S 35 ^ . Pod tím arkatura s liliemi. Na plášti reliéf P. Marie. 

3. Vys. 0-52 m, v pr. 0-50 m. Na uchách masky, u koruny: S : 
WENCESLAVS CIZHAN/E PATRONVS II P: GILBERTVS PFROGNER CV- 
RATVS CZIHA : RENOVARI FECIT 1808. Pod tím postavy andílků a mušle. 
Na plášti reliéfy dvou světců, sv. Anny a Václava a kartuš s emblémem 
(zvon, děla, kružidlo) a opisem: (GEGOSSEN?) PERNER IN PILSEN. Na 
věnci: REYMVNDVS III. ABBAS P : ALOYSIVS WANCKA PFARER P. CLE- 
MENS NONNER 1724. 

Náhrobky pískovcové zazděny zvenčí do zdi kostelní: i. i-6o x 
076 m. Dole znak, opis: LÉTA PANIE MDLI 1 1 VMR | ZELA VROZENA 
PA-MARKITA WCHINSKA ZE W | CHINIC A NA RAZÍ | CÍCH GIZ DVffl 
PAN BVH RACZ MILOfTIW blTI. 

2. I-I2 X 0-63 m. Dole znak, opis: LÉTA PANIE MDLXI | III- 
VMRZEL VROZNI • PAN ERRARt • SE | KERKA • Z SEDZIC | TYTO GEST 
POCnOWAN • GEHOZ : 

3. I-I2 X 0-56 m. Dole znak, opis: LÉTA PANIE MDLXIII V | MRZEL 
VROZENI PAN GETRZICH WIKTO | R ffANOWECZ | Z ífANOWA • A NA 
SKVPCZI TVT • GE 11 nad znakem pokračuje: fT • POCHOW | AN • GE- 
HOZ I DVfiT • PAN B I Vn ■ RACZ • M | ILOfTIW • bTI I. 

4. 175 X 0-86 m. Dole znak, opis: LÉTA • PANIE • M • D • LXVII : | 
W NEDIELY- GENZ-SLOWE -DEWITNIK -VMRZEL ■ VROZ | ENY -PAN • 
lAN • SfANOW I ECZ • GINAK • WIKHART • Z • SfANOWA • A • NA • SKVPCZIf- [ 
pokračuje nad znakem: GEHOZ- DVff II • PAN • j BVH ■ RACZ • M I LOS | TIW- 
BYTU. 

5. I 40 X 0-73 m. Dole kosti zalomené a lebka, z nápisu čitelno jen 
některé slovo. XVII. stol. 

6. 170 X 0-72 m. Dole znak Sekerku ze Sedčic (dvě širočiny), opis 
nečitelný. XVI. stol. 

Na návsí na hranolových soklech SOCHY sv. Floriána a Jana 
Nepomuckého, bez ceny umělecké. XVIII. stol. 




Tab. n. Dobřany. Plán města z r. 1839. (1. Farní kostel. 2. Škola se zvonicí. 3. Kostel 

sv. Víta. 4. Vysoká brána.) 



13 

Před kostelem SOCHA Jana Ncpom. Na podstavci plastické slu- 
nečnice, v předu v obláčcích štítek s písmeny: 

PWAT 

PCWP 

1704. 

Na cestě ke Křclovicum SOCHA sv. Antonína z pískovce, neumělá. 
XVni. stol. 

Na cestě k Ouněšovu SLOUP pískovco\-ý na hranolovém stylobatu, 
s širokou římsou; toskánský dřík s hranolovou kapličkou a dvojitým 
křížem. Na stylobatu v reliéfu znak Sekerku ze Sedčic. Poč. XV H. stol. 



Dobřany. (Dobrzan.) 

R o h n, Antiq. eccl. in circulo zatecensi 66; S c h a 1 1 e r IX., io8; S o m m e r VI., 
iio; Dunder 1. c. 115; Pam. arch. VIII., 420; Světozor 1878, 570; Cechy IX., 
497; Sedl áč ek, Slovník místopisný 136; F. Andress, Gesch. der Stadt Dobrzan 
(Dobřan 1901.); Týž, Die Stadt Dobrzan (Dobřan 1904.); Týž, Dcnkmálcr und 
Sagen im Bezirke Dobrzan (^Nlies 1906); A. Podlaha, Posvátná místa II., 263. 
Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea král. Ces. Heslo: Dobřany (Materiál z r. 1834); 
Archiv kláštera Chotéšovského (v. liter, při hesle Chotěšov, klášter). Pamětní kniha 
na faře od r. 1839; Matriky od r. 1628; Stadtchronik na radnici od r. 1836. 

Pohled na město z r. 1865, na plátně malovaný, v radnici. 

Sídliště z doby neolitické prokopané Dr. Boh. Hellichem. Na obecní 
pastvině rozrušená skupina kamenných mohyl. (Píč, Starožitnosti I. sv. i. a 2.) 

MĚSTO pravidelně založené, již r. 1259 připomínané, leží v rovině 
na řece Radbuze. Náměstí pravoúhlé, proťaté ode dávna říšskou silnicí; 
uprostřed něho kostel a zvonice. Ulice ústí v rozích. Na opevnění ukazují 
časté nálezy zbytků zdiva a vysoká brána (Hohes Tor) do r. 1839 stávavší 
v ulici Hochtorgasse.*) Ráz staveb náleží skoro výhradně XVIII. až 
XIX. století. Několik požárů [v listinách zmíněný požár v 2. pol XIV. 
stol., požár r. 1620 (při němž shořely oba kostely a radnice s celým 
archivem) a r. 1632 (kdy kostely uchráněny)] a značné přestavby odňaly 
městu starobylost. I s půdorysu ulic rozšířením a vyrovnáním setřen skoro 
všude původní ráz. (Rybník na n'iměstí zavezen r. 1838.) (Tab. II.) 

KOSTEL sv. MIKULÁŠE (farní) jest připomenut již k r. 1259, 
kdy Weichhardus de Tyrna s chotí daruje podací k tomuto kostelu a dru- 
hému kostelu sv. Víta, k založení kláštera Bílým sestrám řádu sv. Maří 
Magdaleny.**) Farním jmenuje se k r. 1431, ale byl jím zajisté již dříve. 



*) Nyní sluje Bahnhofstrasse. Brána stávala mezi domy čís. 126 a 313, byla 
třípatrová a měla po stranách širokého průjezdu dvě menši branky. 

**) Sborník histor. kroužku Vlasti (1900) L, 161; J. N e u \v i r t h, Gesch. 
der christl. Kunst, 402; Bílek, Statky 281. 



14 



Od r. 12/2 až do 1804 byla obsazována fara klášterem Chotěšovským, odtud 
patří podací klášteru v Teplé. Kostel roku 1420 vybit, shořel r. 1620*) 
a opraven r. 1651 a 1692. Tehdy měl v kněžišti klenbu a v lodi tabulový 
strop a dřevěnou kmchtu. Později přestavěn a nově zařízen v letech 1757 
až 1658 a hřbitov kolem něho zrušen r. 1789. Poslední velká oprava vy- 
konána r. 1907. 





y^N,^\ ž:ž^\y^ 



Obr. 5. Dobřany. Kostel sv. Mikuláše. Půdorys. 

Původně gotická, orientovaná stavba bez věže, 
barokně upravená. (Obr. 5. a 6.) Stojí stranou od středu 
náměstí. Stěny hladké, kryt taškový, valba s mnoha 
vikýři a sanktusem, s cibulovitou bání a lucernou, nad 
středem křížové lodi. Kolem celé budovy obíhá sokl s výžlabem a ba- 
rokně profilovaná okapní římsa. Mimo disposici a zdivo z gotické stavby 
zachovány opěráky a stopy podokenní profilované podbrádky na kněžišti. 

Kněžiště ukončeno pětistranným závěrem z osmiúhelníka a 
opřeno čtyřmi opěráky o ústupku a kosine. Pět oken s hladkou špaletou 



*) Při tom shořely varhanj^ paramenta a oběma literátským sborům, českému 
i latinskému, všechna privilegia, statuta i registra, načež si daly napsati nové na 
pergamene r. 1638. (R. 1676 spojeny obě družiny v bratrstvo škapulířové P. Marie 
Karmelské, jež obdrřelo od probošta Kastla stříbrnou sochu P. Marie k procesí, 
z darů o poutech shromážděn velký poklad zlatých a stříbrných ozdob]; r. 1784 
bylo zrušeno.) Nové varhany pořízeny r. 1637 (positiv), ale již r. 1657 koupeny 
nové z Jáchymova (za 450 zl.) a r. 1687 vyměněny (za příplatvk 250 zl.) zi nové 
s Wolfg. Rabensteinem , varhanářem z Plané, hla- ní oltář byl z r. 1645. 



15 

a trojlaloČně vykrojeným vrcholem. Na bocích přiléhají barokní přístavky 
ve formě křížové lodi, pravoúhlé se skosenými rohy, opatřené 
v přízemí malými okny polokruhovými a portály na východ vedoucími, 
s pískovcovým, nahoře zprohýbaným rámem. 

K širší, obdélné lodi, opřené dvěma páry operáku bez ústupku na 
bocích a čtyřmi na západním průčelí (nárožní diagonální) a osvětlené 




Obr. 6. Dobřany. Kostel sv. Mikuláic-. Pohled od vycliodu. 



třemi páry oken na stranách a jedním ve středu záp. průčelí, přiléhají 
přístavky křížové lodi pomocí koutních vyzdívek; mimo to přistavěny: 
na záp. průčelí čtyřboká kaple s vchodem na kůr, na rozích skosená a třemi 
vchody a obdélnými okny opatřená a na boční portály mezi opěráky před- 
síňky s pultovou stříškou, vykroj ováným vchodem a okénky po stranách. 
Kněžiště sklenuto pásy členěnou konchou a dvěma plackami, 
dělenými širokými pruhy; pod cípy klenby v závěru prosté, hladké pilastry 
s římsou, jinde široké pilastry s pseudojonskou hlavicí a na nich úseky 



i6 

kládí. Po stranách kněžiště vedou vchod}' do kaple Srdce Páně a sakristie, 
valeně sklenutých; nad nimi otvírají se polokruhové oblouky do oratoří, 
též valeně sklenutých a zprohýbanou, dřevěnou balustrádou uzavřených. 

Oblouk triumfální segmentový, širokými pseudojonskými 
pilastry s kládím obložený. 

L o d se skulacenými kouty pokryta- dřevěným stropem, členěným 
pásy, jichž cípy spočívají na pseudojonských pilastrech s kládím. Na zá- 
padě hudební kůr na třech segmentov3'xh obloucích, dvou hranolových 
pilířích a podobnvch polopilířích nástěnných, podklenutá třemi, pásy 
dělenými plackami a ohrazená dřevěnou zprohýbanou poprsnicí. 

Stěny hladké, na stropě freskové malby: Sv. Mikuláš s od- 
znaky biskupa blíží se sloupové stavbě, v krajině postavené; v pozadí 
skupina lidí u chatrče (?), velice zašlá. Nad hlav. oltářem apotheosa 
sv. Mikuláše: Sv. Mikuláš stoje na obláčku stoupá k nebi, nad ním Duch 
sv., po stranách Bůh Otec a Syn; v otevřeném nebi skupiny andílků, hra- 
jících na různé hudební nástroje. Scénu doplňují dekorativní vásy s kyticemi 
květin, po jichž stranách sedí andílci a stojí požární urny. (Obr. 7.) 
V cviklech dvojbarevné medaillony, výjevy ze života sv. Mikuláše. De- 
korativně mocně působící fresko z 2. polovice XVIII. stol. bylo opravou 
Karla Sauersika zcela pokaženo. (Pravá kartuše se sv. Mikulášem na 
trůně je sice celá nová, ale dobrá.) 

Hlavní oltář tvoří široce otevřená, těsně do závěru vestavená, 
plochá architektura o středním výklenku a dvou bočních branách. Na 
společném soklu stoj í na stylobatech sdružené pilastry s kládím nad středem, 
vypjatým polokruhem a na koncích ve voluty zatočeným. Nad kládím 
baldachýn římsový se sochami Boha Otce a andělů, po stranách jiní andělé 
nesou draperie nad holubicí. V bočních branách stojí velké sochy sv. Vá- 
clava a Floriána na podstavcích a dva andělé. Střední obraz zobrazuje 
nanebevzetí sv. Mikuláše ze sloupové síně, odkud je výhled do nebe na 
sv. Trojici. {Ruinart rest.) Všude na architektuře rocaillové ozdoby a sošky 
andílků. V předu stojí tumba s řezanou dekorací, na ní tabernakl zpro- 
hýbaný a řezbami zdobený, ukončený řezanou monstrancí s monogramem 
IHS na konsole z akanthů. 

Kredenční oltář má vydutou tumbu a na ní obraz na díevě: 
modlící se jeptiška před oltářem, vedle ní klečí andílek. Na predelle malý 
obrázek na dřevě: sv. Krištof nese Ježíška vodami, v pozadí krajina. 
Nad tumbou v řezaném rámci z rozvilin zasklený reliquiář, orámovaný 
mřížko\ím; pod ním menší obraz Sv'. Krištofa. Na rámu řezané sošky 
andílků. 

Postranní oltáře v lodi jsou stejné rokokové nástěnné 
architektury s řezbou rocaillů, ©římsované a nástavcem ukončené. Na 
pravém obraz sv. Vavřince do nebe hledícího (obnovou zcela zkažený), 
po stranách sochy s\-. Karla Borrom. a Josefa Kalas., na levém zasklená 



17 



skříň se soškou Madonn.y na konsolc, \y imiU' z tabcniaklu, pn stranách 
sochy s\. Anny a Joachyma. Na nmsácli a kládí socliy anchlku a obláčky. 




Kazatelna s čtyřbokým řečništěm a silně \ ydutým a baňatým 
spodkem; na podobné stříšce vása. 

Varhany rokokové: ve středu malý k()rj)us o pěti dílech, po 
stranách trojdílné skříně vyšší, ořímsované a s rocaillo\-ou i-ezbon a \-ásami; 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro :> 



í8 

nad středem vypjatá brána z rocaillů, s vásou a soškami andílků. 
(Obr. 8.) 

Křtitelnice rokoková, na třech stupních, dřevěná; noha 
čtyřboká a zvlněná, mísa též čtyřboká, vydutá, s víkem, vše pokryto 
řezbou rocaillů. (Obr. 9.) 




Obr. 8. Dobřany. Kostel sv. Mikuláíe. Varhany. 



Lavice nové. V sakristii na dvou dubo^ ých kredencích 
páskové nástavce. 

V síňce u záp. vchodu oltář sv. Kříže: uprostřed velký krucifix,*) 
u něho sv. Maří Magdalena, po stranách sv. Jan a P. Maria (bílé sochy 
s póly hrom. obličeji). Ve vítězném oblouku visí také veliký krucifix 
se sochami P. Marie a sv. Jana ve skut. velikosti. XVII. — XVIII. stol. 



*) Původně byl kříž r. 1739 vztýčen na nedalekém vrchu Vrabině a nad ním 
postavena kaple; po jejím zrušení přenesen kříž r. 1791 do Dobřan a zřízen proň 
zvláštní oltář uprostřed lodi. R. 1835 přenesen ke zdi a 1892 na nynější místo. 



19 



V lodi visí i) b r ;i z y na plátně: sv. Evermond, bl. Hcinian, sv. 
Isfrid a sv, Gilbert, prostřední malby olejové, z části restaurované, signo- 
vané na západní straně: Elisabeth Wolframin fieri curavit 1745. And. Schindler 
pinxit. Prosté, Černé oválné 
rámy. 

Kalichy:*) i.Vys. 0-27 m. 
Noha kruhová, zvlněná, s tepa- 
ným římsovím a anděly, ne- 
soucími emblémy víry, naděje 
a lásky. Nodus vásovitý. Na 
kupě pláštík z kartuší, v nichž te- 
pány růže, klasy a réva. Na noze 
vyryto: V • E • G • C • F • = 1748. 

2. Hladký, profilovaný 
vruby, barokní. 

ZVONICE stojí na jih 
od kostela a přiléhá k ní školní 
budova z r. 1835. Vystavěl ji 
na bývalém hřbitově, kolem ko- 
stela do r. 1789 (do té doby 
tu byla i kostnice) rozloženém, 
v letech 1694 — 1700 Leonhard 
Tronner nákl. 1204 zl. R. 1707 
udeřil do ní hrom a zničil ve- 
liký zvon. Poslední patro při- 
stavěno a nová střecha dána 
r. 1865—6.**) (Obr. 5. a 6.) 

Hranol (strana měří 7-20 wř) 
o čtyřech patrech, krytý ple- 
chovou cibulovitou bání s lu- 
cernou a křížem, členěný po 
výšce lisenami a ukončený 
okapní římsou, nad ciferníky 
hodin polokruhem vypjatou, 
výška celkem 45-50 m (střecha 

17 m). Na severu vede povýšený vchod pravoúhlý, s profilovanou římsou, 
nad ním v akanthové kartuši znak kláštera Chotěšovského a letopočet 
1700. Přízemí a i. patro osvětleno úzkými střílnami, do 3. a 4. prolo- 
mena veliká okna, svrchu polokruhová. Uvnitř v přízemí valená klenba, 
odtud vede cihlový šnek do pater, která mají povalové stropy dře\'ěné. 

*) R. 1686 koupeny z Augsburka monstrance (za i44"i4 zl.), ciboř (46*34), 
kaditelnice s loďkou (77.165) a lampy (131-45) a stará tnonstiancc a ciboř dány 
do Litic; ornáty koupeny: bílý (za 25*35) a černý (11*52). 

**) Původně měřila věž jen 20 m výšky a měla stanovou, strmou střechu. 




Obr. 9. Dobřany. Kostel sv. Mikuláše. Křtitelnice. 



2<J 

Z V O n }• : *) I. Původní rozražen bleskem r. 1707. Vys. o 98 m, 
v pr. I m. Na uchách ženské masky, u koruny listový ornament a pás 
rozvilin, mezi nimi tri řádky: + ^ HANČ CAMPANAM REFVNDI CVRAVIT 
ET CONSECRAVIT AD MAIOREM DEI GLORIAM BEATISSIMAE m^ |j 

viRGiNis mari/í; s- ioannis evangelist.^: etsnicolai episcopi 

REVEREND ISS I MVS DOM • DOM ■ DOMI pv [ NICVS PETERKA PRytLATVS 
PARTHENONIS CHOTIESCHOVIENSIS PATRONVS y€CLESiyE DOBRA- 
NENSIS 'S5 ANNO ® 1730 ® Pod tím rada střídavě akanthových listů 
a ovocných festonů. Na plášti reliéf P. Marie, kolem ní hlavičky andílci, 
dole znak Chotěšovský, naproti Kalvárie a pod ní nápis v ornamento- 
vaném rámečku: aDMODVM REVERENDVS 

AC DOCTISSIMVS DOMINVS 

PATER MACARINVS ALBERT 

CVRATVS DOBRZANENSIS. 

Xa věnci oválný štítek se zvoncem v kartuši a opisem: ioannes 

PRICQVEY. 

2. \'ys. 0-79 m, v pr. 0-865 ^'^- ^'cha hladká, u koruny opakuje se 
rehef: zvířata naslouchají hrajícímu Orfeovi, pod tím pás akanthových 
rozvilin a ovocných guirland. Na plášti reliéf Kalvárie a naproti nápis 
v pravoúhlém rámci: 

Anno. domini. i63o. Hanc ca 
panam cvravit pro amore dei 

ET IN HONOREM SANCTI ROCHI . 
FIERI DOMINVS ANDREAS FICHEL 
ET Margarita SVE VXOR. 
BALTHASAR HOFMAN IN NOVA CIV I 
TATE PRAGENSI FECIT. 

3. Vys. 0-70 m, v pr. 072 m. Na uchách masky, u koruny nápis 
mezi dvěma pásy ornamentu geomeíri kého a z kartuši s andílčími 
hlavaTii: VERBVM • DOMINI • MANET • IN • ^ETERNVM • ME ■ FECIT LEON- 
HARDI • LOW • IN • NVRNBERG • ANNO • 1649. Na věnci řada oblounů. 

4. Vys. o-6o m, u pr. 0-62 vi. Na uchách masky, u koruny nápis mezi 
čtyřmi oblouny: ANNO 1651 DA GOS MÍCH MEISTER HANS BERGER IN 
WEIMAR. Plášť hladký; na věnci tři oblouny. 

5. Vys. i v pr. 033 m. Ucha rýhovaná, u koruny pod laurovým 
věncem pásky dělené dva řádky: ^ SANCTE MICHAEL ACHANGELE 
ET SANCTE mr || VÍTE ORATE PRO NOBIS ® ANNO ® 1730. ® Pod tím 
pás akanthů a ovoce. Na plášti reliéf arch. Michala a sv. Víta, na věnci 
oválný štítek se zvonkem a opisem: IOANNES PRICQVEY. 

*) Po požáru r. 1620 opatřeny nové zvony; první svěcení jich bylo r. 1630; 
ze starších zachován jen sanktusník. Roku 1638 byly tři zvony, ale hlavní brzo 
praskl a přelit r. 1656. 



21 

V sanktusii*): 6. Vys. 0-31 ;;í, v pr. 0-33 ;;/. Ucha hladká, u koruny: 
+ ®oí S sei S S uus S anmi 2 boiiiiin S 1 S 5 s 50 S. 

FARA o jednom poschodí, valeně klenutá a valbou pokrytá, z r. 1719, 
opravena v letech 1831 — 32. Kolem oken štukové rámy, nad vchodem 
ze dřeva řezaný znak kláštera Chotěšovského. 
Ze zařízení uvádíme: 

Šedě polévaná empirová kamna s bílými reliéfy allegorií a urnou na 
vrcholu, skříň na paramenty s malovanými výplněmi (\'ásy s květinami 




Obr. 10. — II. Dobřany. Kustel sv. Víta. Půdorys přízemí a ve výši empor. 



a koše s ovocem) a řezbou akanthových hstů na vlysu z i. pol. XVIII. 
století. Hodiny v dřevěné skříni s intarsií a obrázkem Jana Nep. na 
plechu, signov. na ciferníku: Hartig 174(.) in Prag, Obrazy: (v chodbě) 
sv. Anna, P. Maria, Krištof. Hroznatá, Vojslava, Norbert a Poslední 
večeře, prostřední práce XVIII, století; (v jídelně) Sv. Rodina v černém 
rokokovém rámci, Ecce homo, Mater dolorosa. Smrt sv. Josefa, Sv. Ro- 
dina v dílně, P. Maria ve voze, taženém anděly, vše z XVIII. století. 

KOSTEL SV. VlTA (viz literaturu u farního kostela uvedenou a: 
E, X. Landschau, Die Kirche zu Set. Vcit in Dobrzan [Pilsen 1S68]) (filiální) 

stál již také kolem r. 1260, kdy tu měly klášter Bílé sestry sv. Maří 
Magdaleny řádu augustiniánského, jenž byl obdařen podacím k oběma 



") R. 16S9 dána nová vížka a hodiny ods'raněn-i 



22 



kostelům Dobranským a jinými milostmi. Pro neshody, jež vznikly mezi 
Jitkou, převorkou, a Miroslavem, proboštem Chotěšovským, tehdy již 
vrchností nade vsí Dobřany, prodaly magdalenitky r. 1282 klášter*) i svá 
práva klášteru a odešly do Stříbra. Odtud proboštové Chotěšovští až do 

r. 1804 měli tu patronát, 
po nich předán klášteru 
v Teplé. Kostel vyhořel 
také r. 1620 a, nuzně 
opraven, vypleněn r. 1645 
Švédy. V letech 1727 až 
1734 vystavěna pak ny- 
nější budova. R. 1786 
byl kostel zrušen, ale 
měšťané koupili r. 1789 
budovu za 610 zl. v draž- 
bě a vymohli si, že byl 
r. 1794 zase svému účelu 
věno\ án. Poslední oprava 
provedena r. 1901. 

Centrální stavba 
barokní, šestnáctiboká do 
oválu (boky střídavě kon- 
kavní a konvexní), omít- 
nutá, stojí na býv^além 
hřbitově,**) těsně zasta- 
věna kolem domy, mas- 
nými krámy a zahradami. 
Úzký vstup vede od vý- 
chodu. (Obr. 10. — 12.) 

Stěny zdobeny plo- 
chými pilastry (na bocích 
s portály přidány pseudo- 
jonské hlavice s páskovou 
dekorací) , nad nimiž obí- 
há kolem kládí. V pří- 
zemí mají protáhlé boky 
jednak portály, orámo- 
vané pískovcem s pro- 
hnutým nadpražím, jež se vyvinuje v římsový nástavec s ellipsovitým 
oknem, jednak oválná okna orámovaná. V patře . prolomena střídavě 
v lichých bocích okna široká, nahoře trojlaločná a široce olemovaná. Nad 




Obr. 12. Uobřany. KosKl sv. Vita. Pohled od východu. 



*) Zanikl beze stopy snad již ve válkách husitských. 
**) Zrušen r. 1789 a náhrobky zničeny. 



23 

plechovou střechou pultovou vystupuje tambour též šestnáctiboký, 
s hladkou stěnou a oválnými okny v osmi bocích. Kryt tvoří plochá kupole 
s lucernou a plechovou cibulovitou bání s křížem. (Obr, 13.) 




Obr. 13. Dobřany. Kostel sv. Vita. Pohled od západu. 



Vnitře k obsahuje prostor nad oválným půdorysem, o 2 patrech, 
pokrytý plochou ^oválnou kupolí s lunetami nad osmi okny; cípy lunet 
sbíhají na pás oblomeného kládí, kolem se vinoucí a nesený pilastry s pseudo- 
korinthskými hlavicemi a soklem. Mezi pilastry prolomeno zdivo osmi 
segmento\'ými oblouky s ořímsovaným náběhem a profilovanou archi- 
voltou do ochozu v přízemí a oratoří v patře; ochoz i oratoře jsou průchody 
kolem dokola spojeny; v ochozu jsou klenby plackové, dělené pásy na 
sdružených pilastrech,'; v oratoříclú. valená klenba lunetová a plná po- 



24 

prsnice s profilo^-anou řimsou a plochými -.ýplněmi. í^aproti sobě prostu- 
pují klenby ochozu a oratoří vrtulová schodiště zděná s pravoúhlým, 
pískovcem orámovaným \-chodem. 




Obr. 14. Uobrany. Kostci sv. Víta. Oltář Jana Nepomuckého. 

Na kupoh v oblomovém zrcadle štukovém fresko: sv. Vít ve 
slávě nebeské, oděn hermelínem a rudým šatem, vznáší se ni obi ku, 
u nohou nese andílek na hlavě missál s kohoutem; v nebi sv. Trojice, Panna 



25 

Maria a hlavy andílci. Pod okny střední části namalovány ve štukových 
rámech drobné V3''jevy ze života sv. Víta. Na klenbách ochozu ve štu- 
kových rámcích osm výjevů ze života Jana Nep. Všechny miilb}' jsou 
umělecky méně cenné řemeslné práce z i. polovice XVIII. století. 

Oltář jest ncobyc^ejně obratně komi)onován do centrálnílu^ pro- 
storu: ve středu oválného zábradlí balustrového stojí dvojstranná archi- 
tektura na čtverečném půdorysu o prohnutých bocích. Jsou to dva stejně 
řešené sloupové oltáře, z::dní stranou k sobě obrácené a společným kládím 
a baldachýnem nahoře a trnožem dole spojené, tvořící takto malou s: kristii 
uprostřed. Oltáře mají novější tumbu a nad ní slabě prohnutou architek- 
turu; tabernakl s predellou ověšen festony a obklopen volutovými pibstry, 
po stranách na konsolách stojí sochy; nad predellou otvírá se střed, po jehož 
stranách sdružené pilastry a \'rtulové sloupy, ovité růžemi, nesou oblomené 
kládí, na koncích \'c \'()hity za\'inuté a nad středem i)olokruliem \'ypiaté; 
nejvýše umístěn nástavec se skupinou soch. Užší strany mezi oltáři pře- 
piaty kládím na pilastrech, oblomeným a růžovými festony ověšeným, po 
stranách u pilastrů stojí sochy na konsolách a dole nad vchody do sakri- 
stie vásy. Nad celou architekturou na podnožích volutových spočívá 
oválu}'' baldachýn s andílky a obláčky. Na oltáři k západu obráceném ve 
středu Jan Nep., nesený anděly do nebe na oblacích; po stranách sochy 
sv. Vojtěcha a Norberta, na kládí andělé a věnec palmový s pěti hvězdami, 
v nástavci jazyk v paprscích. Na oltáři k východu směřujícím ve středu 
nesou andělé sv. Víta do nebe; po bocích sochy sv. Václava a Ludmily, na 
kládí znak kláštera Chotěšovského v kartuši a v nástavci sousoší sv. Trojice 
v paprscích. Na užších stranách architektury, nad vchody do sakristie, 
sochy sv. Josefa, Methoděje, Prokopa a Ivana. (Obr. 14.) 

Kazatelna visutá se schodištěm; spodek b ňatý, zdobený mříž- 
kováním, řečniště vyduté, na něm mezi členícími pilastry obrazy sv. evan- 
gelistů (zelený ton na žlutém podkladu) v zalomených rámcích; schodiště 
rozděleno pilastry a ořímsováno a zdobeno maloviinými ovocnými a kvě- 
tinovými festony ve výplních; na dvířkách letopočet 1736, znak opatský 
a písmena D. P. P. C. (Dominus Peterka, pr.-epositus Chotěšoviensis). 

Na oratoři prostý, řezcný positiv z poč. XVIII. stol. a prapor 
cechovní, ševcovský, z r. 1829 (opraven 1868), zdobený kytkou ze stříbrných 
plechových spirál. 

V lucerně zvonek nový, přelitý firmou Juranek & Perncr v Plzni. 
Původní měl na plášti chronogram (dle záznamu v archivu ]\Iusea král. 
čes. z r. 1834): OB EXpVLSOS HOSTES DEO DIVO IOANNI SANCTIS 
REGNl TVTELARIbVS SIT GRATItVDO (=1743). 

V RADNICI, vystavěné na místě staré (z r. 1652) r. 1900 od 
stavitele E. Klotze, zachovány některé starší památky obecní a cecho\'ní: 

Archiválie (starší shořely r. 1620) ze XVII. a XVIII. století; 
na pergamenu psaná a malovaná privilegia z let 1638, 1641, 1652, německý 
překlad městských práv z r. 1579 a městská kronika od r. 1836. 



26 

Rychtářské právo, potažené černým sametem a na obou koncích 
okované stříbrem; délka 0-50 m, průměr o 04 m. V kování vyryt letopočet 
1652, znak kláštera Chotěšovského a nápis; IVDICIVM INSTITVTVM EST 
AD CONSERVANDAM PVBLICAM IVSTITIAM. 

K a m c n y, z původní stavby radnice zbylé, zazděny na schodišti 

a ve dvoře: i. Pískovec, 076 x 040 t7i. Nápis: ^ -, h ^ r -, r -, o ^ 

a pod ním kříž. 2. Pískovec, 072 X 029 m. Nápis Z • B • P • C • (Zacha- 
rias Brandhauer, praepositus Chotěšoviensis) , znak kláštera a letopočet 
1650. 3. Pískovec, 074 X 0-62 m, s městským znakem, neobratně tesaným. 
Pečetidla: i. Městské, o-o6 m v pr. Kolem znaku městského 
opis: :• SIGILLVM : MAIVS CIVITATIS * DOBRZANENSIS •: * : ® : ® 
XVI. strletí. 

2. Kruhové, v pr. 0-035 m. Oděnec nese štít s emblémem ševcovským, 
kolem opis: PECZE • RZE . SEWCOWSKEHO • MI ESTA ■ DOBRZAN. Konec 
XVI. století. 

3. Kruhové, v pr. 0-04 m. Oděnec nese štít s nůžkami, kolem opis: 
PECZET . MISTRVW ■ RZEMESLA • KREYCZIRZSKA MIE • DOBRZAN • Poč. 
XVn. století. 

4. Kruhové, v pr. 0-04 in. Sv. Václav nese štít se sladovnickým 
emblémem; opis: PECZET • CZECHV • SLADOWNICZKEHO • MIESTA • DO- 
BRZAN • 1631. 

5. Kruhové, v pr. 0-034 ^^^- ^ oválném štítku emblémy kovářů a ko- 
lářů, kolem opis: SIGIL • DER • SCHMIDT - VND - WAGNER • DER STADT- 
DOBERZA. XVII. stol. 

6. Kruhové, v pr. 004 m. Lev ve štítě, opis: EIN.ERBAR ¥ 
HANTW. DER FLECHSLER (Fleischer). ST. DOBRZAN. XVII. stol. 

7. Kruhové, v pr. 0-035 ^- Beránek pod stromem*) (pastýři, po- 
střihači?), po stranách letopočet 1735, kolem: + STAŤ : DOBRZAM. 

8. Kruhové, 0-04 m v pr. Po stranách emblému 1788, nahoře: 
Statt Dobr. 

9. Kruhové, 0034 m v pr. Kolem emblémů společ. cechu opis: 
STADT DOBRZANN. Poč. XIX. stol. 

10. Kruhové, 0-023 w v pr. Beránek pod stromem.*) Poč. XIX stol. 

11. Oválné, osa delší 0-025 ^n. Poč. XIX. stol.**) 



*) V knize A. Greusera Zunft.-Wappen und Handwerker-Insignien 
(1889) tento emblém není zastoupen. 

**) V archivu Musea král. čes. (materiál topogr. z r. 1834) jsou mimo to 
otisky dalších pečetidel: i. Kruhové, v pr. 0-035 m. Kolem znaku: 
(P)VRGMISTR A- RADDA ■ MIESTA -DOBRZAN- XVII. stol. 

2. Kruhové, v pr. 0*033 ^- Ve středu Justitia s mečem a vahami, po straně 
letopočet 1643, na vnitřním okraji pás lilií; opis: SIGILLVM - lUDIGIS- CIVITATIS • 
DOBRZANENSIS ^ 



27 

MASNÉ KRÁMY,*) přízemní podélná budova barokní s radou 
krámků; na dřevěných sklápěcích stolecli, okenicích a dveřích pozdně 
barokní řezby. 

Na HRBITOVÉ, založeném r. 1789 — po zrušení hřbitovů kolem 
obou kostelů v městě — na jih od města a nedávno zcela nově upraveném, 
stojí novější kaple s kostnicí a několik hrobek; z těchto zajímavá 
jest hrobka Bohuše z Ottoschůtz, zřízená nákladem vdovy po c. k. majoru. 
Uvnitř pod erbem jest pamětní deska s nápisem: Bu (EI;rc Ojotica unb 
jum (i5cbaií)íntlTc Ubrcs I)icr im Berrn niíjcnbcn uimcriiclHiríícn 03cinaí)Is 
unb ^tn ťiclicbíťit (lilíeru licfj V\t\t Kapelle crbaucn lubmilla BDÍjufd; non 
í^ítofdjilíj gcli. 3anl{a im 3aI;rE 1833. 

Uprostřed hřbitova stojí na kamenném podstavci železný k ř í ž s ná- 
pisem: MortVIs párentIbVs propIngVIs CognatlsqVe sVIs ClVes et paroChlanI 
Dobřanenses pil posVere (=-1846). 

KAPLE : I. S v. M a r t i n a vedle špitálu, je staršího původu, 
ale byla pseudogoticky nově postavena r. 1881. Uvnitř starší obrázek 
sv. Martina bez ceny. 

2. Čtrnácti sv. pomocníkův, stojí nad pivovárem na 
Kamýckém vrchu. Zřídil ji r. 1763 měšťan Josef Rupprecht (Ruppach). 
Prostá barokní stavba zděná s oltářem. 

3. Kaple pastýřská (Hirtenkapelle)**) stojí u silnice v Cerno- 
blatech. Na zadní straně obrazu je porušený nápis: biefES Bilb íjaí . . . 
M.. . ^íeinenn 1654. 

4. Sedmibolestné P. Marie u silnice do Vodního Ujezda. 
Vystavěl ji Vojt. Báuml a postavil do ní sochu, jež dříve stávala naproti 
a byla kryta plechovou stříškou. 

5. Ecce homo, vystavěná v ulici ke hřbitovu kolem r. 1790 
prelátem Pav. Jos. Novákem.***) Obraz Ecce homo na plátně. 

6. — 9. KapHčky: s v. Trojice v ulici Plzeňské, s v. J a n a 
v ulici k nádraží, sv. Rocha u cesty k Vysoké a P. M árie na 
Chlumčanském předměstí. Všechny jsou zděné, skrovného významu a 
postaveny v 2. pol. XVIII. — XIX. stol. 



3. Kruhové, v pr. 0*028 m. Kolem znaku: f INSIGEL DER STADT • 
DOBRZAN * Poč. XIX. stol. 

Dle téhož pramene nalézal se tehdy v radní kanceláři zvon s nápisem 
u koruny: lESVS • MARIA - JOHANES • lACOB - PEE -i- a na věnci: PER 
lOANES - WINTER BALTASAR - SCHOLR ■ 1538. 

*) Fr. Andress, Das Fleischergew. in Dobrzan. (Deutsche Wacht a. d. 
Miesa. 1903, 600. 1904, 610.) 

**) Pasáci z vrchnost, dvora, celý den tu pasouce dobytek, vykonávali pobož- 
nost v této kapli. 

***) Poslední probošt Chotěšovský (1779— 17 81), jenž po zrušení kláštera se 
r, 1782 usadil v Dobřanc;h a na náměstí si dům vystavěl. 



28 

SOCHY, BOŽI MUKA a KRI2E: i. Socha Jana Nep. 
na náměstí u školy. Pískovec. Ořímsovaný stylobat s akanthy a volutovými 
křídly, socha na patce sloupu. Z pův. nápisu čitelno jen: GANA, letopočet 
opravy nad tím: 1861. XVIII. stol. 

2. Socha Jana N e p. na kamenném mostě, z pískovce, novější. 

3. Socha s v. Václava ve výklenku na domě čís. 417 (Lange 
Gasse), z XVIII. stol. 

4. Proti špitálu, u cesty k mostu stojí sloup s attickou patkou 
a pseudojonskou hlavicí na stylobatu hranolovém, na něm spočívá hrano- 
lová kaphčka s reliéfy krucifixu, sv. Michala, Václava a Vojtěcha. Z nápisu 
na stylobatu čitelno již jenom: 

AO 1616 lAHR 
IST DIESE SAVL 
GOTT DEM ALMĚ 
CHTIGEN ZV 
EHREN AVFGERI 

CHT VON Heren 
Adam Rvdolf 
Streer Bvrger 
AL (LHIE) siger 
ZV DOBRZAN. 

5. Boží muka sirotčí (Waisenmarter) stojí u cesty k Černému 
lomu. Zděná, omítnutá, 5 vi vys. se stříškou a železným křížem. Po stra- 
nách výklenky se sochami (i-io m vys.1 pískovcovými: sv. Rocha, nad ním 
reliéf modlícího se Krista vedle kříže; sv. Jana Ev., nad ním v rehefu Kal- 
várie; sv. arch. Michala (?), nad ním reliéf Piety; sv. Sebastiána, nad ním 
reliéf sv. Krištofa. XVII. století.*) Opraveno r. 1896. 

6. — 9. Boží muka 3 — 5 m vys., s krychlovým podvalem, toskán- 
ským sloupem a železným křížem na vrcholu, stojí před kostelem sv. Víta, 
v uhci ke hřbitovu, u aleje hřbitovní (z roku 1836) a za ústavem choro- 
myslných. Nejsou starší než z XVIII. stol. 

10. U rozcestí k Nové Vsi boží muka s nápisem na soklu: 
DISE MARTER HAT DER H. SEBASTIANVS MELLI BVRGER IN DOBERZAN 
ZV EREN DEN H. ROCHVS VND SEBASTIANVS AVFSTELEN LASEN. 
ANNO 1657. 

11. U cesty do Chlumčan stojí nový kříž (z r. 1899), zasazený v pískov- 
covém soklu 0-55 m vys., který byl dříve částí na témž místě postaveného 
sloupu a má nápis: MERGE : DEN ZV EHREN AVFGERICHT VON MAVR 
EMANVELVNDDESEN FRAV VRSALA SETZEN LASEN BVRGER ALLHIE — 



*) Letopočet domnělý 11 89, v kameni vytesaný pod sv. Rochem, je asi rok 
opravy 1789. 



29 

— SIGER 1637 DOBRZAN. Druhá část, střední, jest postavena vedle; je 055 ;/i 
vys. a má na stranách rehefy sv. Josefa, krucifixu, Ecce honio a sv. Lon- 
gina. Třetí část, ukončující pyramida, jest ztracena. 

12. Vedle předešlého stojí na mezi kámen 060 ni vys., s reliéfem 
muže se zaťatou zdviženou pěstí. 

13. Nedaleko u trati železniční boží muka asi i-io m vys., 
s reliéfem dvou skřížených širočin dole a Krista na kříži a kříž vlekou- 
cího a muže s vytaseným mečem nahoře. 

15. Boží muka naproti Podhorskému mlýnu z pískovce, s re- 
liéfem Ježíše, dobrého pastjŤe a letop. F. A. 1684 (Ficklocher Andreas?). 

ló. V lese Vysoká obraz sv. Petra a červený k ř í ž s letop. 1740. 

17. R u s k ý p o m n í k (na pamět tažení Rusů r. 1799 a 1814) 
stával ještě před 20 lety na konci Plzeňské třídy; byl 0-90 m vys. a 070 m 
šir. a skládal se ze dvou desek soklových, hranolu se čtyřmi prolomy 
a pyramidovitým vrcholem; nyní zbývá jen nejspodnější deska. 



Dolany n. Mží. (Dollana.) 

S o m m e r VI., 360; Pam. arch. VI., 302, IX., 534; Sedláček 1. c. XIII., 163. 

TVRZ tu stávavší zanikla beze stopy. 

SOCHA Jana Nepomuckého z pískovce, ve skut. velikosti, na nízkém 
podstavci trojbokém, ořímsovaném a mnohonásobně na nárožích zalo- 
meném. I. pol. XVIII. stol. 

Dolní Sekeřany. (Untersekeřan.) 

Viz literaturu u hesla Horní Sekeřany. 

KxAPLE P. Marie, zděná, valeně sklenutá, s malým štítkem v předu; 
uvnitř soška P. Marie ze dřeva řezaná. XVIII. stol. 

Erpužice. (Welperschitz.) 

S c h a 1 1 e r IX., 149; S o m m e r VI., 243; D u n d e r 1. c. 221 ; Cechy IX., 94; 
G. S c h m i d t, Grabplatten 1. c. 1904, č. 635, 640 — i. Rkp. sbírka topograf. 
v archivu ]\Iusea král. čes. (Heslo: Trpisty.) (Pam. knihy od r. 1763 a 1836. 

Mat iky od r. 1677.) 

KOSTEL SV. MARKÉTY (farní) připomíná se již r. 1378 jako 
farní. Byl r. 1701 nákladem hrab. Prospera ze Sinzendorfu přestavěn. 



30 

Jednolodní, oriento\ aná stavba barokní s věží, u kněžiště při- 
stavěnou. Zdivo dole z kvádrů, nahoře lomové, vše omítnuto. Valbová 
střecha s prejz}^ na věži cibule břidlicí krytá s plechovou lucernou a bání 
s křížem; nad triumfáhiím obloukem dělící trojúhelný štít. (Obr. 15.) 

Na stěnách kněžiště pilastry s oblou hlavicí korinthskou 
a úseky kládí pod okapní římsou, při lodi ploché polopihře sdružené, kolem 
nichž se okap oblomuje. Na západním průčeh na zakulacených nárožích 
podobné polopilíře a ještě dva plošší ku středu posunuté, s pseudojonskou 
hlavicí; ve středu okno barokně vykrojené, jinak bez štítu a portálu. 




Obr. 15. Erpužice. Kostel sv. Markéty. Půdorys. 



Do kněžiště čtyři barokně vykrojená okna (východní zazděno), vchod, 
orámovaný pískovcem, z jihu. Do lodi tři páry podobných oken a stejný 
portál, nad schůdky povýšený, z jihu. 

Věž hranolová přiléhá ke kněžišti na severu. Stěny lisenovány, v za- 
zděných okenních výklencích dole kruhové otvory, nahoře polokruhová 
okna. V posledním patře na nárožích stojí v pravoúhlých ústupcích válcové 
dříky. Na západě kruhové schodiště. V přízemí sklenutém hladce křížem 
sakristie, přístupná z kněžiště. 

Vnitřek kněžiště (obr. 16.) ukončen třemi boky a sklenut dvěma 
plackami, jež děH sdružené pásy a vyplňují štukové zvlněné rámce; pod 
cípy klenby stojí pseudokorinthské pilastry na společném soklu a se sdru- 
ženým římsovím; na dřících pásková výzdoba. Lod obdélná kryta ploše, 
s voůtou, k níž vystupují po stěnách mezi okny a v koutech sdružené 
pilastry se společným římsovím, níže položeným, nad nímž se přepínají 
přes okna polokruho\ é oblouky a nižší nástavce pilířovité až k voútě. 



31 

Kruchta zděná spočívá na dvou i)ilínch a třech segmentových 
obloucích, střed vypjat segmentem; na pihřích pilastry s římsovou hlavicí, 
zděná poprsnice členěna pilííky; podkruchtí sklenuto plackami, na středním 
poh štukové zrcadlo. 

Hlavní oltář má rakvovitou mensu, zprohýbaný tabernakl 
s křížem ve výklenku, zdobený rocailly, soškami andílků a vásami; na xrcholu 
velký kříž. V rocaillovém, barokně zprohýbaném a anděly neseném rámci 




^Obr. i6. Epružice. Kostel sv. Markéty. Pohled clo vnitřku. 



obraz sv. Markéty, stojící na zeměkouh v krajině, v pozadí zástup divochů; 
v nástavci bílá a zlacená skupina sv. Trojice, po stranách andělé, dole dvo- 
jitý znak. Po bocích oltáře branky, v půdoryse konkávní, se sochami 
andělů, vásami a velkými sochami Jana Nep. a sv. Vojtěcha. Po obou 
stranách stojí u stěny řezané, volutové pilastry se sochami svatých. 

Postranní oltáře pendanty, barokní architektury sloupové. 
Na levém obraz sv. rodiny v rámci zlatých rozvihn, korunovaném křížem 
v mušlovém výklenku, po stranách sošky svatých, nahoře kartuše s nápisem 
AVE MARIA a boží oko. Tabernakl z jiného oltáře, sloupkový. Na pravém 
velmi slabý obraz Jana Nepom.; nad ním v kartuši: BENEDICTA SI- 
LENTIO a jazyk ve věnci hvězd. V tumbách výklenky se sochami Jana 
Nep. a mučednice, ležícími. 

Kazatelna s okrouhlým řečništěm, spodek hruškovitý končí 
rccaillovým zvonkem, k otvoru ve zdi vede visutá gallerie polokruhová. 



.32 



Stříška čtyrboká s prohnutými stěnami zdobena emblémy sv. evangelistů, 
na vrcholu na volutách desky zákona. 

Varhany barokní, ořímsované, z poč. X\'III. století. 
Xa nové zpovědnici barokní nástavec akanthový. 
Křtitelnice pískovcová; na kruhovém spodku dřík vrtulovitě 
\ yžlabený s patkou oblounovitou a skosenou a hla\icí římsovou a skosenou, 

kotel polygonovitý o osmi stranách, \íko 
dřevěné se sousoším křtu Ježíšova. Na spodní 
desce nápis: 1558 | Jtlb íjonořB bti oíiipíentis 
cí sřÍD — rum BaríIjoIomEÍ cí Bíarnar:; 
na římse dříku: CASPAR MAGR (magister) 
MATHES TVCT PL3 (plebanus) Girjik j í;rab° 
boroía J uiciícq'\ na kotli v reliéfu tři ro- 
setty a znaky (po stranách AM): beránek 
s ptákem, vodorovný pás a dva pásy. (3br. 17.) 
Zábradlí v kněžišti, v půdorysu 
dvakráte segmentem prohnuté, řezané z du- 
bového dřeva, členěné volutovými pilastry 
s řezbou mušlí a pásků ve výplních. 

Obrazy: i. Kopie Madonm^ Zbra- 
slavské, z konce 18. stol., v černém a zlaceném 
rocaillovém rámci, silně přemalovaná. 2. Re- 
liquiář zasklený, v řezaném, akanthovém, 
zlacenými stuhami propleteném rámci, z 18. 
stol. 3. Krucifix na plátně, sign. C. Sauersik 
1868. 

Spasitel s korouhví, stojící na země= 
kouli, barokní dřevěná soška na polygo- 
nálním soklu. 

Na hlav. oltáři mosazné, lité a kroužené 
sv ícny dvojího článkování, ze XVII. st. 
Na pra . ém oltáři dva rokokové a čtyři empi- 
rové svícny. 

Kalich 0-235 ;;ř vys. Noha šestidílná 
s tepanvmi ozdobami z akanthů a kartuší, 
nodus s kartušemi, na pláštíku mušle a pro- 
lamované páskoví. I. pol. 18. stol. 
Xa nové žluté kasu li našit Sinzendorfíský znak, reliéfně \yšitý 
zlatem a stříbrem, s monogramem A. E. (2. pol. 18. stol.). 

Z v o n 3^: I. Vys. 079 tn, v pr. 077 111. Na uchách provazec spletený, 
u kíjruny: Icía s si;na ^ Iioíijeíjd i íi;si;cji;Í)D 1 q{i;rzsÍEl;o i osmbcsaícI]D i 
oíincI)o 2 Iic c{íi X panijG x mariiit x \ s. IiaríDloiniegiT x s. | marhEíi;. 

2. Vys. 0-68 m, v pr. 0-65 m. Xa uchách dva pletence po okrajích 
a lístkový pás ve středu, u koruny enigmatická legenda minuskulí: 




Obr. 17. Erpužice. Kostel sv. Markéty. 
Křtitelnice. 



33 

- UTT UnurUln tiUbáfll/g-fti UVulO til 

Plášť hladký. XV. století. 

3. Vys. 0-43 m, v pr. 0-41 ;«. Ucha liladká, na plášti reliéf Jana Nep. 
XVIII. stol. 

Náhrobky v dlažbě lodi: i. Pískovec, 1-25 X 089 m. Znak v kar- 
tiiši s korunou, pod ním: 

lí)íU-ta ,Huna (teite C!3rafin 

ju ^iuuMl^ol'ft■ iuclrf;c iiclUivlicn 

Mnno 1708 ben 17. Henner iíjres 

alícrs IB Haljr bere: UBoíí 

lUicibiii fcin iooUe. 

2. Pískovec, 177 X 083 in. Nahoře kalich a znak (ruka s mečem) 
v kartuši, dole vyšlapaná nápisová deska. XVIII. stol. 

KAPLE: I. U kostela při silnici. Zděná, omítnutá, s trojúhelným 
štítem. Na zděné mense oltářík s rámem z akanthových rozvilin s vlože- 
nými andílčími postavami a korunou, v něm obraz sv. Anny silně poško- 
zený. Poč. XVIII. století. 

2. U cesty do Svinomaz. Barokní, zděná, s pískovcovou socha Jana 
Nep. a dřevěnou skupinou Kalvárie. 

Hlinná. (Líny. Lihn.) 

F. A n d r c s 1. c. 39. 

Na severozáp, konci vesnice^ hranolová B02í MUKA, omítnutá, 
z pískovce 2*10 m vys.; stříška z poslední opravy. XVII I. století. 

KAPLE sv. Anny z XVIII. století, zděná, šestiboká, s taškovou 
střechou a cibulovitou vížkou šindelem krytou, klenutá. Štítek vykrojený 
se soškou sv. Anny. Oltář s obrazem sv. Anny na plátně. Zvonek 
0'39] m v pr. a 0"i2 in vys., s reliéfem kr cifixu, ornam. pásem kolem 
koruny, letop. 1767 a nápisem: lOS- WIENER NO • MÍCH •. 



Hněvnice. (Hněmice. Hniemitz.) 

Schaller IX., 131; Sommcr VI., 150; Para. arch. II., 170; G. S c h m i d t, 
Grabplatten 1. c. 1906, čís. 755 — 6. 

KOSTEL VŠECH SVATÝCH (filiální do Dol. Sekeřan) byl vy- 
stavěn r. 1737 nákladem kláštera Kladrubského za opata Josefa Siebera. 

Orientovaná, barokní stavba jednolodní, s věží, omítnutá a krytá 
valbou taškovou; na věži lucerna se stanem. Na zdech lišeny, kolem oken 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres .Střibro. 3 



34 

chambrany a kolem portálů kamenné rámy; v záp. průčelí dva pilastry 
po bocích obdélného portálu s římsovitým nástavcem. 

Kněžiště čtvercové, s třemi okny úzkými, barokně vykrojenými, 
pokryté dřevěnou plochou kupoH a otevřené do lodi půlkruhovým oblou- 







Obr. i8. Hněvnice. Kostel Všech Svatých. Hlavní oltář. 



kem.*) Lod rovněž Čtvercová se skosenými rohy, širší, s přilehlou ob- 
délnou prostorou kruchty, osvětlená dvěma širšími okny po stranách 
a jedním na západě na kruchtě. V lodi plochá kupole plackovitá, rovněž ze 



*) Nad obloukem býval kdysi vymalován znak opatský s písmeny I S A C 
(Jos. Sieber, abbas Cladrubcnsis) a letop. 1737. 



35 

dřeva, nad kruchtou valená klenba s lunettami. Pásy plackovitých kupolí 
tvoří při zdech výklenky, na jejichž nárožích a v koutech se oblomuje 
kládí, nesené sdruženými pilastry s nízkým soklem. Kruchta na trámech 
s rovným stropem a novějším b;illnstro\-ýTii zábradlíin; ])o obou stranách 
schodiště. 

Hranolová vež vystupuje ze stavby až nad okapní římsou; má 
na zaoblených nárožích pilastry a nad okny segmentovou římsu s klenákem. 

Hlavní oltář z konce XVII. stol., s no\ ou mcns(ni a pozděj- 
ším tabernaklem. Sloupová architektura s vroubkovanými sloupky na 
stylobatech a s oblomeným kládím; ve středu v prohnutém rámu řezaném 
obraz na plátně, z XVIII. stol., bez velké ceny; nad římsou úseky kládí 
a socha sv. Víta; po stranách oltáře křídla z prolamovaných rozviliii 
a boltcovitého ornamentu. (Obr. i8.) 

Postranní oltář má kolem polokruhového výklenku se soškou 
sv. Benedikta opata řezaný rámec z rozvilin akanthových a v nástavci 
monogram IHS v paprscích. Poč. XVIII. stol. 

Kazatelna z konce XVII. století, prostá, se sloupky na nárožích; 
noha a stříška nové. 

Zvony: i. Vys. 076 m, v pr. 074 ni. Ucha hladká, u koruny opa- 
kují se plaquetty pěti nezřetelných výjevů ze života ztraceného syna, pod 
tím řada visutých akanthů. Na plášti rehef Kalvárie nad lebkou, naproti 
nápis v profilovaném rámečku nad hlavou andílci: 

j^bkajuiiEÍf }M^i^ Bulj lafín; finc h uam 
Bebo hbtji iTJniE mi; (!5ÍE)yíÍE Brpl]m íiriítj 
íIlEÍ)ba| Hrylhts ximqcl ^a nas 3c Blnoíjcm 
íleíjbi) wxqt ui;ni gij J»praiuEbIi;uii ncíinÍEni 
Ofauqe Brnu iicíp - lí^ijlumíiojcni buřicmc 
lH>b Ijnicrou J'hrjc nicíjo ^aiucljo ■£ m 

Pod tím na věnci čtyři evangelisté s odznaky a naproti medaille: 
(revers) ve znaku lev se zvoncem, v klenotu zvonek (a verš) portrait Bryk- 
cího, mezi tím: 

Slowvtny Brykcy Zwonarz z Cynperg. 

KV, v NOWEM Mi EST I E PRAŽSKEM, TENTO 
ZWON VDIELAL. LÉTA PANIE m 1595 w 

2. Přelit věrně dle starého (z XV. — ^XVI. stol.) i s legendou: urc + 
glorÍB + bona + nobis + pacent. Plášť hladký. 

3. Slil Rob. Perner v Plzni. 

Na cestě do Vlkýše zděná KAPLIČKA z XVIII. století a barokní 
SLOUP s válcovým dříkem a hranolovou kapličkou; na něm IHS. 



36 



Holišov. (Holleischen.) 



Schaller IX., 109; Som mer VI., 115; D u nder 1. c. 113; Čechy IX. 495; 
G. Schmidt, Grabplatten 1. c. 1906, č. 728. Topogr. sbírka rkp. v archivu 
Musea král. českého. (Heslo: Chotěšov.) Materiál z r, 1834. Archivaha při hesle: 

ChotěŠJv. 

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA (farní) byl již farním r. 1384, 
ale po válkách husitskj^ch asi ztratil faráře a byl (od r. 1650) filiální do 
Touškova; od r. 1745 je zase farní. Tehdy byl přestavěn na nynější stav, 
jak svědčil nápis, ještě r. 1834 čitelný na popířnici kruchty: Filia erarr. | 
Tujchkowena Augujta, vetufta et egena | Ampliavit innovavit I Altaribus, Choro 
et organo locupletavit 1 ac 1 Proprio Adminiftratóri copulavit | Reverendi] jim us 
ac Amplijfimus Dmus | Chriftophorus Schmidl | Parthenonis Chotriefchoviensis j 
Abbas Anno 1743. R. 1685 k(.upen kalich a cibc rium sem dáno z Touškova. 

Jednolodní budova barokní s věží, na se v. straně ke kněžišti 
přilehlou, orientovaná, omítnutá a valbou krytá; na věži na komolém 
jehlanu neobyčejně vysoký a štíhlý stan. Stěny zcela hladké, okapní římsa 
profilovaná; na západním průčelí troj úhelný, hladký štít a novější před- 
síňka s velikými okny, plochým stropem a vchodem. 

Kněžiště, s trojbokým závěrem a dvěma okny polokruhovými, 
sklenuto valeně s lunettami a otevřeno do lodi hrotitým obloukem s pů- 
vodním profilem žlábků na skosených branách až do náběhu, bez soklu. 

L o d obdélná, na rozích skosená, s plochým stropem a dvěma páry 
oken; kruchta nová, na dvou dřevěných sloupech. Věž hranolová, zcela 
hladká s polokruhovými okny, profilovaným okapem a přistavěným scho- 
dištěm na záp. straně; v přízemí sakristie valeně klenutá, s pravoúhlým 
vchodem, nad ní stejně klenutá oratoř, otevřená do kněžiště polokruhovým 
obloukem s plnou, hladkou poprsnicí. V předsíni schodiště na kruchtu. 

Na hlav. oltáři původní jen části, zejména rámec a obraz 
P. Marie Zbraslavské v nástavci, z 2. pol. XVIIL stol 

Postranní oltáře, kazatelna a varhany nové. 

Křtitelnice částečně původní, polygonovitá s víkem, volutami 
zdobeným. XVIL stol. 

Zvony: i. Vys. 0-63 7n, v pr. o-66 m. Na uchách vruby, u koruny: 
maÍEtJS * bcs Hh marcns ^ loIjannES ^. Plášť hladký. 

2. Vys. 0-56 ni, \ pr. 0-58 ni. Na uchách masky, u koruny: SIT 
NOMEN DOMINI BENEDICTVM 1743, pod tím rostlinný vlys. Na plášti 
reliéf sv. Václava, P. Maric v oválném rámečku perlovcovém a kartušový 
štítek s nápisem: lOSEPH PERNER | GOS MÍCH IN | PILSEN. 

3. Nový, bez letopočtu; 1 yl koupen koLm roku 1825 v Praze 
ri K. Bellmaiina. 

4. U sakristie. Vys. o-io m, v pr. 013 ;/;. Bez uch, s nápisem: 

S MARIA ORA PRO NOBIS. Na dřevěné hlavě: y^_^ 

10/4 



37 

Ve sbírce riikop. v archivu Musea král. Ces. otisk PEČETIDLA 
farního, oválného (osa 0-035 7n dl.), s postavou sv. Petra a Pa\la a opisem: 
Sigillum ecclejice Hollei/chou>icnsis* a písmeny PHD. Poč. XIX. stol. 



Holostřevy. (Hollezrieb.) 

S c h a 1 1 e r IX., 132; S o m m e r VI., 151; D u n d e r 1. c, 148; Pam. arch. II., 
174; G. S c h m i d t, Grabplatten 1. c. 1904, čís. 643 — 4. Kkp. sbírka topogr. 
v archivu Mi sea král. čes. (Materiál z r. i8;4.) Heslo: Kladruby. Na faře: Pa- 
mětní kniha od r. 1679. Matriky od r. 1624. 

KOSTEL SV. MIKULÁŠE BISKUPA (farní) byl již r. 1367 
farním. 

Jednolodní, gotická stavba, orientovaná, s věží barokní na zá- 
padě, omítnutá a krytá šindelovou valbou; na věži na prohnutém komolém 
jehlanu lucerna se stanem a křížem. (Obr. 19. a 20.) Stěny hladké, okapní 
římsa vyžlabená. 

Kněžiště ukončeno pěti stranami pravidelného osmiúhelníka; 
na rozích opěráky s profilovaným soklem, ústupkem, opatřeným pod- 
brádkou, a troj úhelným štítkem na kosine; čtyři okna hrotitá, dělená 




Obr. 19. Holostřevy. Kostel sv. Mikuláše. Půdorys. 



prutem, s kružbou (obr. 21 ) tří plaménků v kruhu nad dvěma nosy, 
trojlistu nad dvěma dvojnásobnými nosy a tří trojlistů v kruhu nad dvěma 
nosy; špalety hladké. Na severu přiléhá sakristie barokní, hladce 
křížem sklenutá a krytá šindelovou valbou. 

L o d obdélná, širší, s dvěma páry sgotisovaných širokých oken 
a pravoúhlým portálem barokním na severu, s pískovco\ým rámem. 

Věž hranolová, užší než lod, s okrouhlým schodištěm přista\-ěným 
na jihu do kouta. Stěny lisenovány. V přízemí dvě sgotisovaná okna a 
portál pravoúhlý, barokní; v patře nad římsou okno kruhové v architekto- 
nickém orámování, římsa okapní nad středy stran polokruhem vypjata. 



3S 

Vnitřek kněžiště (obr. 22.) sklenut závěrem a křížovým polem, 
odděleným žebrem. Žebra (obr. 23.) hruško\á, svorníky kruhové, hladké, 
pod žebry oblé přípory (obr. 23.) s profilovaným soklem a hlavicí; 
u oblouku triumfálního v koutech prosté konsoly polygonoA ité. V jižní 
stěně sedile s polokruhovým obloukem, na němž obíhá až k zemi rámec 
zevně skosený a profilovaný žlábkem a obloukem; v sev. stěně pravo- 
úhlv vchod do schodiště. 



1^ 







Obr. 20. Holosttevy. Kostel sv. Mikuláše. Pohled od jihu. 



Triumfální oblouk hrotitý, hladký, s profilovaným soklem, 
na obě strany skosený a hluboce vyžlabený; v náběhu římsky. 

L o d kryta plochým stropem se štukovým plochým zrcadlem. 
Kruchta spočívá na dvou dřevěných sloupech; má plochý strop a slabě 
prohnutou ballustrovou poprsnici. 

Hlavní o 1 t á ř má pravoúhlou mensu s pozlaceným rámem, 
tabernakl pětiboký s bílými pseudokorinthskými sloupky a řezaným 
boltco\Jtým ornamentem (beránek a kříž uové). Mezi vroubkovanými 
sloupy obraz sv. Mikuláše, nad bohatě řezaným římsovím architektonický, 
sloupový nástavec s obrazem sv. Šebestiána, po stranách novější sošky, 
andělé a s\rchu oko boží. Na bocích oltáře současné branky, ornamentem 



39 



boltco\'ým zdobené, na nich pozdější, barokní sošky sv. Benedikta a sv. 
Scholastiky. 

Postranní oltáře: i. Zdéná tuniba s řezaným rámem akan- 
tho\ýni, jednoduchý tabernakl, obraz s\ětce se modlícího v bohatém ře- 
zaném rámci z akanthů, 
růží a giiirland; po stra- 
nách sošky P. Marie a 
SN-. Jana Ev., nad tím 
obraz z mrt\ých vstání 
Kristova a nejvýše v ovál- 
né kartuši obraz sv. Jana 
Nep. I. pol. XVIII. stol. 

2. Tumba, taber- 
nakl a po stranách stojící 
sochy sv. Josefa a Pro- 
kopa z I. pol. XVIII. st., 
architektura z 3. čtvrti 
XVII. stol. Sloupky po 
stranách obrazu sv. Anny 
s prolamovaným rámem, 
vrubované, římsoví za- 
lomené, na něm nástavec 
s řezbou boltcoví tou, na 
vrcholu kruhová deska 
s monogramem MARIA 
v paprscích, pod ní obrá- 
zek sv. Josefa. Na ta- 
bernaklu na dřevě malo- 
vaná Madonna Pieta s ko- 
runou na hlavě, dobrá 
práce barokní, lepší než 
ostatní malby. 

3. Na stěně malo- 
vaná architektura s klá- 
dím polokruhem \ypja- 
tým, pod nímž otvírá se 
průhled do ote\Teného 

nebe na planoucí oko boží. Po obou stranách sedí andílci, nahořs na 
konsole v svatozáři beránek. Na mense stojí nová soška P. Marie, na stěně 
pod architekturou bezcenný obraz sv. Barbory. 

Kazatelna z poč. XVIII. st., má řečniště na šestibokém sloupku, 
na hranách točenými sloupky a dole akanthy ozdobené. Mezi sloupky 
výklenky se soškami čtyř sv. evangelistův. Stříška šestiboká, ořímso\aná, 
na ní sošky církev, otců (jeden chybí), nejvýše socha Ježíše. 




Obr. 21. Holosťrevy. Kostel sv. Mikuláše. Kružby okenni 
v kněžišti. 



40 

K i- 1 i t e 1 n i c e dřevěná, čtyřboká a profilovaná, se skupinou křtu 
Ježíšova na víku. 

P a c i f i k á 1 barokní, s šestidílnou nohou, dekorovanou pásko vím; 
na paprscích rámeček páskový a nasazené rehefy: boží oko, sv. Barbora 
a její emblémy (věž a kahch). 




Obr. 22. Holosťrevy. Kostel sv. Mikuláše. Pohled do vnitřku. 



Lampa na věčné světlo cínová, rocaillová. 

Nad postr. vchodem bezcennv obraz Krista na hoře 01i\etské, 
\- předsíni kopie Madonny Stříbrské. 

Zvon y: i. Vys. i v pr. 0-87 m. Na uchách torus, u koruny dva 
řádky: 2 Jlnno x bomini s iniKcdnui x rrccc x kk\ x mx ciin ů canijiana ď. 
nunquam x pronunrrio x uana x iiiuEm x \^tx\'nhm\ x húlmw b || ani 2 
foniis 2 Ijoncctum ^ l5ui 2 \m 2 ferií 2 inaiúcÍEr 2 baríIjoIomEus 2 iiomEU i 
íjaliEt 2 iu 2 (EiuiíaÍE 2 pragE 2 cit 2 laus c bEO 2 pat 2 Na plášti reliéf 
sv. Václava. 



41 



2. Vys. 064 ))i, y pr. o-66 m. Ucha liladká, u koruny: x]bui) x 
gcřjo X iinicno 2 pojil^nano 8 bub boíju 8 rfjiuala 2 qesí. Plášť 
i věnec hladké. 

3. — 4. Cymbály v lucerně, hladké. 

FARA, barokní stavení jednopatrové, mansardcm kryté, 
z I. pol. XVIII. století, vystavěné za opata kladrubského Jos. 
Siebera (1729 — 56). Okna a portál pravoúhlé, pískovcem orámo- 
vané. V přízemí valené klenby, v patře štukový strop. V rkp. 
sbírce v an hivu Musea král. česk. otisk pečetidla zr. 1834; 
okrouhlé, v prům. 0-035 ^". s postavou sv. Mikuláše a opisem: 
SIGILLUM • ECCLESIE PAROCHIALIS HOLLOSTRO II VIENSIS, 

KAPLE na návsí, v půdorysu polokruhová, z 2. polovice 
XVIII. stol., byla zbavena klenby a střechy; zbýA'á jen zděná 
mensa a na stěně malovaná korunovace P. Marie, sv. Josef s Flo- 
riánem a jesličky. 

U kostela žulový SLOUP s profilovanou patkou a pseudo- 
korinthskou hlavicí; na dříku nápis: 






A P M 
VOFF 

H 
1800. 



\,/- 



ii 



Na sloupu novější skříň se soškou Jana Nep. obr. 23. Hoiostřevy. Kostei 

sv. Mikuláše. Pripora a profil 



žebra. 



Honosíce. (Honositz.) 

KAPLE SV. BARBORY, šestiboká, hrázděná, s profilovanou 
řimsou, krytá komolým stanem s lucernou a šindelovou cibulos itou bání 
(obr. 24). Vchod s trojbokým nadhla\ím, nad tím vyřezáno: EHRET 
S. BARBARA | ANNO 1715. Strop plochý z trámů, skládaný do hvězdice. 

Na oltáříku obraz sv. Barbory na dřevě v rámci nahoře polokru- 
hovém. Dobrá práce XVI IL stol. 

Na stěně obraz na dřevě P. Marie a apoštolů v pravoúhlém 
rámci, s nápisem: Bil graferEr (B\)U (!5oí{bs itnb [eTjncr BoríjuiirbigEit B}úffer, 
raÍE má) ?ii EÍjren = I beren íj. jraeljf a^mlílcn í)aíí bifc capellcn }iaucit lajen 
bEC EÍ;rngEa£^íe Jfaubiifj = ] EEfjEr = iniríí; allíjiEr ilju ,3al;r d;rtjíii 1749. 

V lucerně zvonek, 0-36 111 vys. a 0-0375 ni v prům. Na uchách 
vruby, u koruny: ^ HONORIS • MARTINI EPISCOPI ET MARTIRIS AC ' 
W LAVRENTY LEVIT/í: FVSA ® ANNO ® 1.7-22 ® Pod tím pás 
akanthů a lilií. Na plášti štítek se zvonkem a opisem: ^ lOANNES 
PRICQVEY, hlava andílci, reliéf sv. Vavřince a Martina. 



42 




Obr. 24. Honosíce. Kapie sv. liarbury. 



Horní Sekeřany. (Obersekerschan.) 

S c h a 1 1 e r IX., 107; S o m m e r VI., 116; Dunder 1. c. 114; G. Schmidt, 

Grabplatten 1. c. 1904, čís. 650 — 52; O. Man ni v Progr. des deutsch. Gymn. in 

Pilsen 1903, 9. Rkp. sbírka v archivu Mus. král. čes. (Materiál z r. 1834.) Heslo: 

Chotěšov. Na faře: Pamětní kniha od r. 1732. Matriky od r. 1617. 

KOSTEL SV. MARTINA (farní) byl jako farní poprvé připo- 
menut r. 1384, ale již k r. 1272 mluví se o zdejší kapli sv. Haštala mu- 
čedníka. Roku 1678 sklenuto znovu kněžiště, dán nový hlavní oltář, 
kazatelna, křtitelnice a předsíňka vystavěna. R. 1685 dány sem varhany 



43 

ze Stoda, r. 1686 koupená nová monstrance (za 142-43 zl.), kalich s pá- 
lenou (38-51), ciborium cestovní (10-85) a 3 ornáty, r. 1690 stavčna zcd 
hřbitoN-ní. R. 1704 byl péčí Chotěšovského probošta Ondícje Fabricia 
znovuzíízen a věž přistavěna.*) 

Jednolodní, orientovaná, \ základě gotická b u d o v a (obr. 25.) 
stojí uprostřed bý\-alého hibitoxa těsně na rozcestí dvou silnic, povýšená 








iloriii >rii.i,iii\. Ko-ťl sv. Martina. Pohled od jihu. 



na mírném pahrbku; hřbitov^ ohrazen k silnicím novější zdí a k hkunímu 
vchodu ze silnic zřízeno schodiště. Stěny hladké, kryt valbo\ v. 

Kněžiště uzavřeno pěti stranami pravidelného osmiúhelníka 
a opřeno šesti opěráky s novými podbrádkami a kosinami; sokl obíhá 
kolem celého obvodu. Pět oken dvojdílných, hrotitých, se žlábkem ve 
špaletě a kružbou (obr. 26 ) několika druhů: tři trojlisty v kruhu, d\-a troj- 
listy a dva plaménky, šest nosů v kruhu, kolem středového trojlistu tri 
trojlisty a nad trojlistem dva trojlisty. 

*) Původně stála vedle kostela nízká dřevěná zvonice. 




hod obdélná, 
s třemi páry oken (na 
jihu jedno zakryto při- 
stavěnou věží) ; na jihu 
proti triumfálnímu ob- 
louku nový opěrák; 
kolem oken chambra- 
ny, pod nimi plochá 
kordonová římsa. Zá- 
padní průčelí barokní 
má v přízemí pseudo- 
gotický portál ; zed 
členěna do okapu li- 
senami a prázdnými 
výklenky po stranách 
polokruhového okna. 
Nad oblomenou rimsou 
okapní štít na nízké 
attice, ukončený troj- 
úhelným nástavcem a 
po stranách v c luto- 
vými křídly rozšířený; 
ve středním výklenku 
socha Madonny, po 
bocích pilastry. 

Na jihu přiléhá 
k lodi hranolová věž, 
krytá cibulovitou bání 
s lucernou a členěná 
na nárožích skupenými 
pilastry s římsovitou 
hlavicí; okna v patře 
polokruho\ á, široká, 
okapní římsa \ yložená. 
V přízemí na jihu va- 
lené sklenutá předsíň, 
k níž vede portál pra- 
voúhlý, pískovcem orá- 
movaný, nad nímž 
mezi úseky římsy znak 
kláštera Chotěšovského 
v kartuši a písmena:*) 

*) Andreas Fabritius, 
praepositus Chotěšoviensis. 



obr. 26. Horní S';keřany. Kostel sv. Martina. Kružby okenní v kněžižti. 



45 

A- F- 

P-C- 

1 •7-0-4- 

V předsíni původní gotický portál do lodi, hrotitý, })rofil()vaný 
(obr. 27.) na celém ostění nizoučkým soklem, hruškovitým prutem, třemi 
oblouny a čtyřmi žlábky; tympanon hladký. 

Kněžiště zaklenuto valené s lunetami; pod cípy klenby stojí 
pilastry na zachované podokenní římse vyžlabené. Na severu vchod do sa- 
kristie pravoúhlý s rámem; tato sklenuta valeně s lunetami. 

Oblouk triumfální ]u'otitý, s výžlaby po obou stranách, sokl bez 
profilu. 

Loď s plochým stropem. Kruchta dřevěná, na dvou válcových 
sloupech s římsovitou hlavicí, ballustráda no\á. 




Obr. 27. Horní Sekcrany. Kostel sv. Martina. Profil jižního portálu. 



Oltář hlavní z poč. XVlII. stol., řezby a postranní branky ze středu 
XIX. stol. Zbytky původní architektury tvoří rám nového obrazu (sv. Martin 
dává plášť žebráku), mimo to zbyly z původ, predella, sošky po stranách 
a nástavec se soškou sv. Norberta. (?) 

Oltáře postranní, z poč. XVIII. stol., nástěnné architektury, 
s novými nástavci, rámy a obrazy: na ev. straně Madonna na půlměsíci, 
na epištobií Jan Nepom. 

Kazatelna a varhany nové. 

Monstrance z i. pol. XIX. stol. Lur.ula, obklopená mečovi- 
tými paprsky, z XVIII. stol. 

Kalich s trojdílnou nohou a šestibokým, ballustrov^mi nodem; 
na plášti profilující žebra a polodrahokamy a oválné destičky porculáno\'é 
ve stříbrných rámcích s obrázky utrpení Kristova z X\^III. stol. 

Reliquiár z konce XVII. století. Na oválné noze tepané mušle, 
nodus kulovitý, svršek s dvojitou září; \' předu schránka, v zadu tlačený 
rámeček z obláčků a hlav andílcích. 

Křtitelnice na kanelovaném tambouru, mísa podoby \'ásy, 
z poč. XIX. stol. 

Zvony: i. Vys. 106 ui, v pr. iii m. Na uchách pletenec, u koruny 
dva řádky, pásky dělené: 2 leía panic z nť' 2 b^' s .K-V-w^i^nlII" i slil 
sem jroon íenío x he qft a k ťfjroaíc x iieíiiuciuu ^lanu 2 lumíju uarrcinu x 




Obr. 28. Horní Sekeřany. Kostel sv. Martina. Zvon čís. i (1548). 



47 

II X ija i[jan x honinari s m sh'\\)hvK ncbojqc x huni; sauhcittha si;n x 
pan biioí; ma rolTecka nabiecíc i; odjuaucjc. Pod tím pás ornamentu ze spi- 
rálových karyatid a posta\- h'ích (obr. 28.). Na plášti nápis, orámovaný 

pásv z lilií: - , , s, , •, 

^ -^ (irnlo erb bait bil 

panu iniluilallonn 

) biib5D|]hi Ii libo 

lli na bubancii rjiafi 

hajbcniu bei l]'luibi. 

Naproti krásné stylisovaný znak (kolo z pštrosích per, v klenotu 
péra). Na srdci: 1871. 

2. Slit r. 1900 od A. R. Pcrncra v Plzni, přelit r. 1905 od Petra Hilzera 
ve Vid. Novém Městě.*) 

V lucerně: 3. Z r. 1858. 4. — 5. Nové cymbály k hodinám, bez nápisu. 

FARA nová. V staré (původně z r. 1670) budo\ě, při níž se při- 
pomíná r. 1817 krásná zahrada, byl na stropním tráme chronogram: 

sVb regIMIne pr/esVLIs ChrIstophorI CeLLa h/eC eXornata 
fVIt a CVrato nICoLao (= 1737). 

v rkp. sbírce topogr. otisk farního pečetidla ze XVII. stol., 
oválného (delší osa 0-027 ;;/), s postavou sv. Benedikta a opisem : SI- 
GILL : ECCL : PAROCH : SEKRZANENSIS. 



Hradec. (Hradzen.) 



S c h a 1 1 e 1" IX., 105; S o m m e r VI., 116; Dundcr 1. c. 113; Sedláček 

1. c. XIII., 234; Čechy IX., 495; G. S c h m i d t, Grabplattcn 1. c. 1906, č. 726. 

Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea král. čes. (Materiál z r. 1834.) Heslo: 

Chotěšov. Archiválie při hesle Chotěšov, klášter. 

V lese ,,Hoříné" 40 — 50 kamenných mohyl a zbytky valů, zahajujících ně- 
kolik jiter půdy, kde vj^^skytují se kosti zvířecí, střepy, spálené zrní atd. (Pa- 
mátky XI., 368, M. W. A. Gesch. 1S80, 280; Šnajdr, Počátkové místopisu 76.) 

TVRZ připomíná se zde od XIV. stol. Zanikla beze stopy. 

KOSTEL SV. JlRÍ (farní) byl již r. 1384 farním. R. 1773 vy- 
hořel s celou vsí a byl zno\'u zřízen (jižní věž přista\"ěna) ; přestavba pseudo- 
gotická patří asi pol. XIX. století. 

Jednolodní, orientovaná, gotická stavba (obr. 29.) s dvěma věžemi 
po bocích kněžiště. Zdivo lomo\-é, omítnuté, kryt valbový, s dvěma štíty 
imd lodí; na věžích stany s kříži. Kostel stojí na pahrbku na bý\'além 
hřbitově; kolem vysoká zed s třemi vchody; dva mají pískovcové rámy 
a nástavec s prohnutou římsou, před nimi schodiště. 

*) Dle zápisů kláštera Chotěšovského byl vysvěcen původně roku 1568 na 
jméno Martin Burian. 



48 

Kněžiště ukončeno pěti stranami pravidelného osmiúhelníka 
a opřeno opěráky bez ústupku, s neprofilovaným soklem a nahoře skose- 
nými. Kolem zvětšených oken, hrotitých, bez kružeb, chambrany. Okapní 
římsa s novějším profilem. 




Obr. 29. Hradec. Kostel sv. Jiří. Půdorys. 



Věže hranolové vstaveny do koutů mezi kněžiště a lod; sokl pískov- 
cový, na nárožích lišeny; v přízemí pravoúhlý vchod a čtyřboká okna 
s kamennými rámy, v prvním patře široká pseudogotická okna, nad tím 
užší druhé patro se stejnými okny. 




Obr. 30. Hradec. Kostel sv. Jiří. Profil portálu jižního v lodi. 



Lod obdélná, bez opěráků a hladkých stěn, se čtyřmi páry vysokýdh 
pseudogotických oken. Západní průčelí zcela hladké, ukončené troj úhel- 
ným štítem, před ním předsíňka barokní, čtyřboká, s výzdobou pilastrů 
a s prohnutou římsou a štítkem. Před jižním portálem, hrotitým a profi- 
lovaným (obr. 30.) šesti pruty a sedmi žlábky o nízkých patkách, 
jehož hladký tympanon nesen čtvrtkruhovými konsolami po stranách 



49 

stojí pčtiboká předsíňka s širokým \-chodem, s plochým stroi)cm a taš- 
kami krytá; uvnitř ve zdi výklenky. 




Kněžiště (obr. 31.) sklenuto původní klenbou závěru a křížo- 
vého pole, odděleného příčným žebrem. Svorníky okrouhlé, hladké, žebra 
(obr. 32.) vyžlabená po obou stranách, nesena konsolami čtyř druhů: po- 
lygon s maskou, profilovaný kužel, se stylisovanými lupeny a s třemi 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. a 



50 

maskami (cbr. 33.). V sev. zdi sanktuarium hrotité, bez profilu, s ko- 
vanou mřížkou, složenou ze skřížených prutů, hřeby spojených (obr. 34.). 
Po obou stranách vedou vchody do věží: v severní, která je původní 
a byla jen po\-ystavěna v barokní době, portálek hrotitý a vyžlabený vede 
do staré sakristie, křížově sklenuté s okrouhlým, hladkým svorníkem 
a žebry vyžlabenvmi a tupě na stěně zahrocenými; v jižní, zcela barokní, 
vede vchod pravoúhlý s rámem do křížově hladce klenuté nové sakristie. 
Nad touto místností v patře \ ěže klenutá oratoř, otevřená do kněžiště 
plochým obloukem, k níž vede v síle zdiva kamenné schodiště šnekové. 

Triumfální oblouk s neprofilovaným soklem, hrotitý; obě 
hrany skoseny a vyžlabený. 

L o d sklenuta pseudogoticky: na valené klenbě s lunetami čtyři 

kříže s dekorativními žebry půlkruhového profilu, sbíhajícími až k zemi 

spolu s přízedními archivoltami nad okny na talířové patky 

0^'':''/^Í% a sdružené polygonální sokly; s\'orníky okrouhlé, hladké. 

v %f Kruchta na třech hrotitých obloucích a dvou párech hrano- 

j, p^ lových pilířů a polopilířů, s plnou zděnou poprsnicí a plo- 

J \ chým stropem v koutě schodiště. 

\Wf ■ Ť Hlavní oltář je raně barokní architektura s to- 

■: ^' r* čenými sloupy a vodorovným kládím, nad nímž stojí ná- 

'-"'—"' stávec s plochou nikou, v níž jo socha Boha otce; nejvýše 

Obr. 32. Hradec, soška audčla s palmovou ratolestí, na římsoví andělé a světci. 

Profil Tebrl" Otářní obraz sv. Jiří nový, po bocích jeho na vysokých 

konsolách sochy sv. Václava a Víta. K celku, z konce XVII. st, 

pocházejícímu, k němuž patří i zděná mensa s pískovcovou římsou, 

přidány v X\'III. století \Ttulové sloupy a tabernakl s pěkně řezaným 

krucifixem. 

Postranní oltáře jsou pendanty, nástěnné architektury df) 
koutů po stranách oblouku triumfálního ^'ložené a dvakráte pra^'oúhle 
zlomené. Deštění opatřeno v předu sloupy s hladkými dříky a oblomeným 
kládím, nad nímž se zdvihají sloupovité nástavce; po bocích křídla, řezaná 
z akanthových rozvilin. Mezi sloupy na prolamovaných konsolách ve středu 
plochy a na kládí sochy: (na pravém otáři) uprostřed soška P. Marie, 
po stranách sv. Vít a 4 evangeUsté, v nástavci ve středu vystupuje po 
žebříku do otevřeného nebe anděl, \- nebi Bůh se zeměkoulí, kolem obláčky 
a hlavičky andílci; na kládí sošky (sv. Adriána?), sv. Kryštofa a apoštolů, 
nej\ýše na nástavci oko Boží a sochy sv. Barbory a Kateřiny; (na levém) 
ve středu socha sv. Barbory, po stranách sv. Diviš, Vavřinec, Vojtěch 
a Benedikt, v nástavci Spasitel na zeměkouli, na kládí sv. Hubert, Jiří, 
Ivan, Markéta a Augustin (?), nad nástavcem srdcp probodené a sošky 
sv. Tomáše Aq. a Augustina. 

Oltář P. M árie na levé stěně v lodi, bohatá nástěnná archi- 
tektura se sdruženými pilastry a dvěma páry vrtulových sloupů , obepjatých 
^•ět('\ kami ré\y a růží a zalomeným kládím. Ve středu výklenek s mušlo- 



51 



\-itou konchou, v něm soška Piety, po stranách křídla z akanthových 
roz\ilin a \isiit(:' konsol}'. nyní bez sošek. Nástavec t\-on plochý výklenek 






Obr. 33. Hradec. Kostel sv. Jiři. Konsoly klenby v knčiišti. 

s krucifixem, po stranách prohýbají se pilastry v akanthové voluty a stojí 
sochy andílků, P. Marie, sv. Jana a andílků, nejvj^-še Spasitel. 

Kazatelna stojí na soše anděla; řečniště je šestiboké, s vrtulo- 
vými sloupky na nárožích, mezi nimiž výplně s nikami pro sošky sv. otců; 

4* 



52 



' '^ " gg""'^ -"^ 



I 



na konsolách a na kládí hla- 
vičky andělů, na těžkém 
schodišti velká hlava anděla. 
Stříška šestiboká, ořímso- 
vaná, na vyvýšeném strope 
hlavy andílci a holubice, 
nejvýše na podnoží z akan- 
thových listů soška sv. Jiří. 
Varhany a zpo- 
vědnice novější, pseudo- 
gotické. 

V staré sakristii zbytky 
barokního oltáře, dvě 
andílci karyatidy, nesoucí 
hlavice pseudokorinthských 
sloupů. 

V nové sakristii hladké 
barokní kredencearelief 
sv. Jiří ze XVII. st., roku 
1900 opravený, lidová práce. 

Křtitelnice: i. Pů- 
vodní, pískovcová, s nepro- 
filovaným okrouhlým kotlem 
a kruhovým otvorem. Leží 
v staré sakristii. 

2. (obr. 35.). Vásovitá, 
bohatě řezaná, zdobená guir- 
landami, hlavičkami andíl- 
ků, čabrakami a vejcovci. 
Svrchu sousoší křtuježíšova. 
Uvnitř cínový kotel s letop. 1727 a značkami: dva klíče a monogram GS. 
Zvony: i. Slit r. 1833 od Václava Pernera v Plzni. 

2. Vys. 0-51 m, v pr. 0-54 m. Na uchách masky, u koruny: lACOB 
WILHELM SEITZ HAT MÍCH GEGOSSEN IN PILSEN AO : 1788. Pod tím 
pás slunečnic a guirland. Na plášti reliéf s\-. Vavřince, anděly neseného, 
a Floriána. 

3. Vys. 0-385 m, v pr. 0-435 ^«- Ucha hladká, u koruny: inomine + 
bomtni + gexD lirisíi + amen + niar +. Na plášti krucifix. XV. — XVI. stol. 

4. \'ys. 0-2I m, v pr. 0-23 m. Bez uch; u koruny pás slunečnic a guir- 
landy, na plášti reliéf sv. Floriána a Jana Nep. 2. pol. XVIII. stol. [Jak. 
Wilhelm Seitz ?) 

FARA jest prostá budova barokní, s mansardovou střechou, v pří- 
zemí klenutá. Portál segmentový, orámovaný, stěna členěná lisenami, 
kolem oken štuková dekorace a rámy. ' • 




Obr. 34. Hradec. Kostel sv. Jiří. Sanktuarium. 



53 



U kostela SOCHA 
sv. Jiří z pískovce, na 
hranolovém stylobatii s 
římsou a letopočtem: 1728. 

Na cestě do Stoda 
barokní KAPLIČKA 
P. Marie, valeně skle- 
nutá, s troj úhelným štít- 
kem; uvnitř dřevěná soška 
Madonny. 

Nedaleko vesnice 
stával na ná\-rší KO- 
STEL SV.VWRlNCE, 
připomínaný již ve XIIL 
století (1208).*) Za opata 
Michala Kastla (v kronice 
kláštera Chotěšovského 
nazývá se chudým, pra- 
starým, úzkým a tma- 
vým) nákl. 200 zl. a z darů ' 
r. 1669 o polovici zvětšen, 
vydlážděn, sklenut, okna 
zvětšena a věžička posta- 
vena, celé zařízení obno- 
veno a oltář sv. Vojtěcha 
koupen za 100 zl., načež 
r. 1670 vysvěcen. R. 1685 
dán sem nový oltář v Plzni 
za 80-15 zl. zhotovený 
a r. 1688 pozlacen nákl. 
120 zl. R. 1686 koupen 
sem černý ornát (za 14-6 
zlatých). Také r. 1768 
byl kostelík zvětšen a opravci 
dražen a zbořen. 




Obr.j35. Hradec. Kostel sv. Jiti. Křtitelnice. 



Po zrušení kláštera Chotěšovského vy- 



Hradišťany. (Radelstein.) 

S c h a 1 1 c r XII., 119; S o m m e r VII., 18 r. 

Schallerovu domněnku o dvou TVRZÍCH Ostrovci a Hradišti 
a zbořenině kostela Sedláček pomíjí mlčením. 

KAPLE P. Marie (k faře do Bukovce) šestiboká, barokní, zděná, 
s plechovou střechou s lucernou a s plochým stropem. Vchod pra\'oúiilý, 



*) R. 1498 slul capella interfossata supra villam Hradecz šita. 



54 

okna kruhová. Na oltáři soška ]\Iadonny ze dřeva. Zvonek těžce přístupný, 
z 2. pol. XVIII. století. {Jak. Wilh. Seitz ?) 

Hracholusky. (Rakolus.) 

Schaller IX., 114; S o m m e r VI., 360; D u n d e r 1. c. 328; G. S c h m i d t, 
Grabplatten 1. c. 1905, čís. 659. Rkp. sbírka topogr. v archivu Mrsea král. čes. 

Heslo: Luh')v. 

KAPLE SV. DIVISE (farou do Ježné) vystavěna r. 1687 ná- 
kladem pana Viléma Leopolda z Říčan na Ulicích a vymalována r. 1735 
za některého ze Schirndingů. 




Obr. 36. Hracholusky. Kaple sv. Divi5c. Pohled od jihu. 



Šestiboká centrální stavbička s přilehlou \-eží na jihu a kryptou 
na západě, omítnutá a krytá vlašskou čepicí se zděnou šestibokou lucernou 
a stanem (obr. 36.). Stěny hladké, nad soklem na nárožích lišeny, okap 
profilován. Na průčelí portál pravoúhlý s římsovitým nástavcem. Čtyři 
okna polokruho\-á, hladká. Hranolová věž je lisenována a kryta komolým 
stanem s plechovou osmibokou lucernou a ježkem. 

Vnitřek ])okryt prkennou kupolí šestibokou, otevřenou do lucerny; 
pod ní obíhá profilovaná římsa a vouta. Kruchta \ isutá, na plochém stropě. 



55 

se schodištěm zděným \- koutě; poprsnicc \ypjatá segmentem; n;i pod- 
stropí štuko\ý rámec. V přízemí \'ěže sklenuta sakristie. 

Poprsnice kruchty a kupole pokryty freskovou malbou, 
signovanou Václavem Schmidtem. Na poprsnici ve středu andělé hrající 
na různé ^nástroje, po stranách David s harfou a sv. Gecihe s varlianami, 
vše v kartušovém orámo\'ání a s ornamentovanými cvikly. Kupole roz- 
dělena na 6 polí nahoru se sužujících. Nejníže obíhá kolem malovaná 
ballustráda sloupková, s oválnými otvory; na sloupcích stojí \'ásy, od 
nichž vycházejí pásy, členící pole kupole a dekoro\'ané paskov ím, pod 
ballustrádou ve středu polí vkomponováni andílci, znaky nesoucí. Jed- 
notlivá pole jsou orámována rocaillovými kartušemi a ověšena fest ony; 
(orámování jest dvojího druhu); nad velkými malbami výje\y ze života 
P. Marie a Krista jsou v o\'álnýc]i, hku-ičkami andělů zdobených kartuších 
menší malby v tonech žlutohnědém a bílém. Fresky jsou živé \ bare\ném 
podání a působivé v dekorati\'ním účinu, ale v technice dosti primitivní. 
V jednotlivých polích postupují za sebou: 

1. Zvěstování P. Marie. Maria klečí skloněna nad hebrejským zá- 
vitkem, archanděl Gabriel přicliází s \-ětví v ruce a pravicí zdviženou, 
mezi ním a Marií vznáší se Jesulátko, obklopené aureolou, nad ním holubice 
a bůh otec. V kartuši dva andělé, po stranách vásy. Nad obrazem nápis: 
VAS SPIRITVALE, dole dvojznak a nápis: SVB IPSIS EXORNATVM. 

2. Zasnoubení Mariino. Nahoře v kartuěi Maria, obklopená mučed- 
nicemi, s nápisem: REGINA VIRGINVM; dole znak s initiálami: A. I. 
W.N. — H. D.S.C. , pod ním: SVB I PSA RENOVATVM EST. 

3. Nad kruchtou. Narození Kristovo. Kolem jeslí a rodiny, nad 
níž andělé drží pásku s nápisem: GLORIA IN EXCELSIS DEO, realisticky 
pojatá skupina pastýřů, pod tím dvojitý znak s nápisem: FVNDAVIT ET 
EREXIT. Obrázek v hoření kartuši již nezřetelný. (Tab. III.) 

4. Očišťování P. Marie. Marie klečí, s hořící svíčkou v ruce, v chrámě, 
pravici má na prsou. Velekněz drží Jesule na loktech, v předu klečí sluha 
chrámový v dobovém kroji a drží kaditelnici, za Marií sv. Anna s holuby 
v koši, v levo od velekněze jiný kněz otvírající mešní knihu; v pozadí 
Josef a skupina osob. V kartuši Abraham obětující Isáka s nápisem: QVIA 
FECISTI HANČ REM BENEDICAM TIBI. Deut. 2 . V. Dole sdružený znak 
s initiálami I . E., V . P. a M . I., V.SCH., nad znakem Shimdingů na 
pásce: CHARA OMNIVM BONA MEMORIA, pod ním: SVCCESSIONE 
CONIVNCTORVM. V le\ o na stupni pod klečícím sluhou nápis: 

WenceSiaus S : T : Sc:imid 

Ciuis Planer.Sis pinxit (Tab. III.) 

Anno 1735. 

5. Ježíš v chrámě. Ježíšek stojí s pravicí k nebi pozdviženou ve 
sloupo\'é síni na stupňovité estrádě, kolem učenci, \' levo sv. Josef a 
P. Maria. Učenci mají vysloveně typus východní a také v kroji hleděl malíř 




Obr. 37. Hracholusky. Kaple sv. DiviJe. Hlavni olt 




uí 



57 

aspoň Částečně lokální a dobový charakter vystilmouti (jeden má na 
klobouku splý\ající pruhovanou látku, jiný plochý klob(íuk, jeden 
brejle atd.). Nahoře v kartuši sv. rodina, s nái)isem: FILI QVOD FECISTI 
NOBIS SIC? L 2.V. Dole znak s nadjílsem: I.A.E.D.W.D.I.R.. 
pod ním na pásce: SVB IPSO RENOVATVM EST. (Tah. lil.) 

6. Nad oltářem. Obětování Ježíška. V chrámě sedící Madonna 
zdvihá v loktech Jesulátko, Josef klečí na stupních oltáře, s lilií v ruce, 
v právo od něho mává velekněz kaditelnicí; před Ježíškem klečí sv. Jan 
Křtitel jako jinoch, sv. Alžběta, Anna a Joachym. Na stupních klečí 
beránek s křížem. Nahoře v kartuši vycházející slunce s nápisem: AV- 
RORA CONSVRGENS. Z lucerny kupole padá na Marii paprsek s ná- 
pisem: DILECTVS MIHI BENE COMPLACVI IPSVM AVDITE . M . 17 . V . 5. 
Pod tím znak. 

V lucerně sv. Trojice a pod ní obíhá nápis, jen z Části čitelný: 
QVEM VISITANDO ELISABETH PORTASTI Q... PRO PECCATORIBVS. 
QVEM VIRGO CONCEPISTI IN TEMPLO. 

Oltář z poč. XVIII. století má zděnou mensu, úzkou stupňovitou 
predellu a nad ní řezaný oválný rámec z akarithových roz\'iHn, ve středu 
v oválném otvoru sochy P. Marie a sv. Anny, po stranách a nahoře v polo- 
kruhových výklencích sošky sv. Diviše, Josefa a Mikuláše. Z roz\ilin vy- 
stupují řezané postavy andílci, mimo to upe\-něn na rámci dvojzpak 
a obrázek Stříbrské Madonny v řezaném rámečku. Na predelle šest andílků. 
(Obr. 37.) 

Kazatelna z poč. XVIII. století, s vrtulovými sloupk}' na po- 
prsnici a zlacenými řezbami, stojí na šestibokém sloupku. 
Varhany s rocaillovou výzdobou. 

V sakristii dvě barokní sochy P. Marie a sv. Anny, porušené. 
Dva barokní obrazy, hdové malby: Hubchanbcs rcibcii (CílviRi 

a Bie ^fdjmBrtjlidje BEurlauínnui 3esu init lŤ)aria. 

Za oltářem nad vchodem do sakristie zapuštěn do zdi kámen 
pískovcový, v jehož středu je znak pánů z Říčan a nápis: 



Q P : CZ : DZC ■ 


r 


L 




p AN NO 


m 


^ /^^ 


o 


s O 


?o 


O 16 87 

> 

FVNDATOR : ANAR : K : 


N 
N 

I .. 



Dva zvonky ve věži, nepřístupné. 



58 

Hrobčice. i Hrobschitz.) 

F r. A n d r e s s, 1. c. 34, 43, 45. 

SOCHA Jana Xepom. z pískovce, z XVIII. století. 
B02I MUKA I. Na cestě do Litic, s letopočtem 1639. 

2. Sloup na cestě do Šlovic, 1-86 m \ys., postavený r. 1714 a později 
křížem opatřený. 

3. U školy b3'l o-6o m v\'s. kámen, asi z poč. XIX. stol., ale b\'lo ho 
užito nedávno při stavbě mostu. 

Hunčice (Hundschitz). 

Schaller IX., 201; S o m m e r VI., 360; Pam. arch. X., 250; Sedláček 
1. c. XIII., 226; Bern au, Studien und Materialien i — 11. 

Nedaleko \si u dvorce Strumphof hradiště HRADU Frumšteina 
(Fromenstein), lidové Rabštejn zvaného. Kolem r. 1520 slově již hrad 
pustý a dnes jsou jen nepatrné zbytky příkopu a valů. 

SOCHA Jana Xepom. z XVIII. století, na hranolovém soklu 
s volutami. V předu: S: | lOHANN | VON NEPOMVCK. vzadu: (DIE)SE 
(STATVE?) HAT DIE | GANZE GEMĚ INDE | ZV EREN GOTTES V. | 
DESSEN HiAVPl RICHTEN LASSEN | VNTER DAMAHL | (IGEN) 

Chotěšov. íChotéschau.) 

Schaller IX., 93: S o m m e r VI., 103; Dunder 1. c. 79; Pam. arch. 11.^ 
169; Čechy IX., 496; Sedláček, Slovník místopisný 326; Podlaha, Pam. 
místa II., 278; P. O. Mannl v Jahresb. des deutsch. Gymn. in Pilsen 1903, 7. 
Na faře: Pamětní kniha od r. 1738. ^Matriky (křestní) od r. 1599 — 1680 české, pak 
německé, (oddávací) od r. 1614. 

OSADA, jíž ode dá\na dominuje klášter a farní kostel, je rozložena 
podle široké cesty vedoucí do Dobřan a ke Stodu a po ná\TŠí ke kostelu; 
disposici části obce, na samém návrší položené, určuje silnice Plzeňská. 
Typ ochranné osady, \-yrostlé při klášteře a během doby rozšiřované dle 
vhodnosti terrainu. 

KOSTEL NAROZENÍ P. MARIE (farní) byl již r. 1366 farním; 
tehdy tu slulo v Kostelci nebo v Chotěšovci. (A. Sedláček v Metliodu V, 51.) 
Prá\o podací měli proboštové zdejšího kláštera; po zrušení jeho (1782) 
připadlo klášteru Tepelskému. R. 1672 přistavěna nová věž místo nízké, 
staré, jež stála vedle, Šeb. Meylem z Dobřan, ale r. 1674 spadla, strhla 
část ko tělní klenby, po kodila sakristii a oltář sv. Kateřiny a 3 zvony 
se rozbilv. Opntvr' vvkonána ii.nt-d . také celý kostel opraven. Varhanv 



59 

zřídil Val. Marcksteiner z Teplé. R. 1686 koupeny z Augsburku monstrance 
(za 149 zl), cibor (61.39) ^ kalich s patf nou (42-40), lampy (13675) a ce- 
stovní ciboř (10-23), 3 ornáty a antipcndiuni (58-10). R. 1689 obnovena 
zeď u fary kolem zahrady. R. 1690 shořel kryt věže a poškozeny varhany. 
V I. pol. XVIIT. st. přestavěn kostel barokně a opraven naposled r. 1900. 
Jednolodní, orientovaná stavba barokní s křížovou lodí a věží 
na západním průčelí (obr. 38.). Stěny omítnuty, kryt valbový se sank- 
tusem; na věži plechová cibule s lucernou a bání s křížem a kohoutem; 
na kupoh plechos á helmice a osmiboká zděná lucerna s bání, na níž že- 
lezná hvězda a monogram MARIA. 



i#-ii?r-A 




~ "X" r 



TpT- 



^3::_^I3 £:33 



5 Ď f 8 5 tm 




Obr.; 38. Chotěšov. Kostel P. Marie. Půdorys. 



Kněžiště uzavřeno třemi boky a osvětleno třemi okn}', segmen- 
tem sklenutými. K němu přiléhá křížová 1 o d se skosenými a za- 
oblenými rohy; v koutech vyplněných vstavěna schodiště na oratoře a na 
půdu. Loď obdélná, se čtyřmi páry oken a dvěma orámo\-anými portály, 
shora vykrojených barokně. Kouty mezi ní a příční lodí zaobleny. Na 
stěnách kněžiště a křížoťé lodi ploché pilastry, loď hladká; na lucerně 
kupole pseudojonské pilastry; okna polokruho\ á s chambranami. Věž 
hranolová, na čt\ erco\ ém základě; na nárožích pilastry, okapní římsa 
lodní oblomuje se kolem. Na styku s lodí k(.uty \yplněny polygonovitými 
schodišti. V průčelí portál orámovaný, s novým nástavcem prohnutým 
a třemi vasami; okna obd-lná, nejvýše sdrnžená, polokruho\á. 

Kněžiště (obr. 39.) sklenuto valené s lunetami nad okny; nad 
středem křížovélodi kupole kruhová na pendanti\ ech, otevřená do nečle- 
něné lucerny s pravoúhlými okny a kupolovútou klenbou; ramena lodi vy- 
plněna sakristií a kaplí, hladce křížem sklenutými, do nichž vedou portály 



6o 

s pravoúhlými rámy a nad nimiž ot\írají se stejně klenuté oratoře polo- 
kruhovými oblouky, opatř' né segmentem vypjatými poprsnicemi s dře- 
věným, ballustrovým zábradlím. Pod klenbou \ kněžišti římsky, v příčné 
lodi kládí, oblomené ra pseudojonských, podvojných pilastrech. 

L o d pokryta ze dřeva napodobenou klenbou valenou s lunetami, 
nesenou vypjatými římsami; zdi hladké, jen u triumfálního oblouku kouty 
zaobleny a dekoro\ ány \' náběhu římsou. Kruchta podklenuta třemi kříži 
bez žeber a nesena třemi polokruho\ \'^mi oblouky na dvou hranolových 
pilířích; poprsnice po stranách prohnuta ave středu vypjata segmentem; 
zábradlí di'evěné z ostrohranných ballustrů a pilířků dělících. 

Klenba pokryta freskami z části (v kněžišti a kupoli) z i. pol. 
XVIII. stol., z části novějšího původu (v lodi), nebo zcela přemalovanými. 
V kněžišti ve středu v oblomeném štukovém rámu andělé nesoucí archu 
úmluvy, v lunetách andílkové s kaditelnicemi, v malém cviklu za hlavním 
oltářem na oblacích hlavy andílci; v kupoli nanebev^zetí P. Marie (jednot- 
livé údy, část kříže, křídlo anděla atd., jsou do obraz i plasticky modelo- 
vány), kolem andělé se symboly invokací Mariánské litanie; v peiidantivech 
allegorie mocné ochrany P. Marie, orámované malovanými pásy z ro- 
caillů a mušlí: lod na moři, s nápisem: IN TEMPORE OPORTUNO — lo- 
dička blíží se skále, kotva s monogr. Mariánským na ní, nadpis: UNA 
SALUS — věž s prapory, nad ní monogram a nápis: A FACIE INIMICI — 
a pohled na bývalý klášterní kostel sv. Václava v Chotěšově s podpisem: 
HOC MIH I PRv^SIDIUM (ob.-. 40). 

Na stropě lodním, také v oblomených štukových rámech: v poli 
u kupole: výjev narození Páně; v úzkém poli středním jásající andělé na 
oblacích, z nichž jeden nese pásku s nápisem: GLORIA IN EXCELSIS DEO; 
v poli u hlav. vchodu klanění se tří sv. králů, s exotickým rázem, nahoře 
v oblacích hvězda, z níž padají paprsky na anděly dole (ohr. 41.). 

Hlavní oltář (obr. 39.) barokní má rakv ovitou mensu s ta- 
bernaklem (dvířka nová), nad ní na dvojnásobných konsolách trojí slou- 
poví, tvořící v segmentu prohnutou architekturu, nahoře korunovanou 
nástavcem se skupinou Boha otce a holubice. Pod architekturou stojí na 
vysokém soklu soška Madon ny,*) po stranách mezi sloupy sošky sv. Za- 
chariáše, Jáchyma, Anny a Alžběty; na římsoví a nástavci skupiny hlav 
andílcích. 

Postranní oltáře sv. Kateřiny a Apollonie, barokní, stejné, 
s plochou architekturou sloupovou, ukončenou nástavcem s andílky a 
božím okem a dosti dobrými obrazy na plátně; na bocích nového tabernaklu 
oltáře sv. Kateřiny sošky sv. Barbory a Kristiny, na oltáři sv. Apollonie 



*) Birckhartova ry linka (in S" s obra/.em IMadonny, znakem klášterním a ná- 
pisem: BEATA DEI genlTrlX MARIA CHOTleCHOVena IblDEM VT CAPITVLI 
praeses poenlteutes soLATVR . F. Lukas del . Birkhart Sermae March . Bad . sculp. Aul. Fe- 
cit (= 1720.) , 




Obr. 39. Chotěšov. Kostel P. Marie. Hlavní oltář. 



62 




Obr. 40. Chotěšov. Kostel P. Marie. Pohled do kupole. 



po stranách zasklené skříně s novou soškou sv. Anny sochy sv. Petra a 
Pavla. Nad obrazem sv. Kateřiny malý obrázek sv. Augustina. 

V lodi na boční stěně severní oltář s v. J u s t i n a:*) na zděné 
ploché mense konsola nese skříň zasklenou, s prohnutým římsovím, nad 



*) Stával původnč v klášterním kostele se 3 jinými a byl přenesen sem po 
zrušení r. 1782. Rytinka Birckhartova s nápisem: IVSTiNVS MARTYR CHOTlE- 
SCHOVII SIBI DEVOTOS PROTEGAT . Birkhart se. 1729. 



63 




Obr. 41. Chotěšov. Kostel P. Marie. Fresko na stropi- lodi. 



nímž nesou andělé korunu a růžové a slunečnicové íestony; ve skříni hnáty 
šatem obalené, s voskovou hlavou a nohama, šat pokryt umělými květi- 
nami a \'yšit zlatem. Na skříni nahoře vyřezaný znak opatský a písmena: 
D. P.P.C. (Dominicus Peterka, praepositus Chotěšovicnsis). dole chrono- 
gram: SANCtVS IVSTInVS MARTYR DEl | QVl SVB NOMINE PRO- 
PRlO I Hic VENERATVR i FVIT DE VRBE ACCEPTVS (= 1729). 

V triumfálním oblouku proti sobě pendanty rokoko\ é, ze dřeva řezané 
bohatěa zlacené: křtitelnice a kazatelna. Dole mísy s rocail- 



64 




lovým dekorem, svršek voluto\"ý, v něm 
d\ířka s reliéfem sv. Dominika; (na ka- 
zatelně) a Ježíše s Janem Křt. (na křtitel- 
nici). Hoření část se liší: u kazatelny 
čtyřboké řečniště zdobené pilastry a reliéfy 
(výjevy z legendy sv. Norberta), nad ním 
nástavec prohnutý s reliéfem kazatele 
a holubicí; u křtitelnice proláklé plochy 
s reliéfem narození Kristova ve výklenku 
ovální kartuše, nástavec se skupinou křtu 
Kristova, nejvýše hlava Jana Křtitele, 
sťatá. (Obr. 42.) 

Varhany, zpovědnice, la- 
vice a křížová cesta jsou nové. 
Jen křeslo pontifikální, čtyři lavice 
patronátní a mřížka v kněžišti jsou 
barokní, řezbou zdobené. 

Kalich 0-305 m vys., rokokový, 
mosazný a zlacený. Noha šestidílná, s ro- 
cailly a rév^ou, nodus oblý, rocaillový, na 
pláštíku též réva v kartuších. 

Kaditelnice stříbřená, z poč. 
18. st, prolamov^aná z akanthových lupenů 

Kříž k pohřbu, z konce XVI. nebo 
poč. XVII. století, dřevěný, s pozdější 
polychromií; dole lebka s hnáty, kříž slili- 
ovitými konci ramen, na něm na jedné 
straně Kristus, na druhé Madonna v pa- 
prscích. (Obr. 43.) 

Rokokový svícen dřev^ěný, pro 
paškální svíci, trojnohý, s akanthovou 
řezbou na stvolu. ■ -^ 

Zvony*): i. Vys. i-i6 w, v prům. 
1-14 ;;;. Na uchách ženské masky, u ko- 
runy: nm- ECCE CRVCEM DOMINI + FV- 
GITI + PARTES ADVERS/í: + ANNO DO- 
MINI (hlava andílci) 1674 (hlava andílci). 
Nápis sevTen pásem stojících akanthových 
listů a vás a vlysem ze spirálových roz- 
vilin s vloženými andílky a ptáčky, pod 



Obr. 42. Chotéžov. Kostel P. Marie. Křtitelnice. 



*) Staré (18, 6'g6 a 4-11 centů) se roz- 
bily při pádu věže r. 1674. Misto čís. 3. byl 
zde dříve též zvon Pricqueyův se znakem klá- 
štera a reliéfy sv. Michala, Norberta a Kateřiny. 



65 



nímž se střídají vi- 
suté akanthy, ovocné 
guirlandy a kartuše 
s andílci hki\ ou. Na 
plášti v kartuši znak 
kláštera a písmena 
M- K. (Michael Kastl, 
praep. Chot.); naproti 
Kal\'arie, pod ní kar- 
tnšová \ ýplň a \-lys 
jako II koruny; na třetí 
straně pod arkádou 
s korinthskými slouj)- 
ky a vásami a troj úhel- 
ným štítkem Madon na 
a hlavy andílci; pod 
tím v laurovém \-ěnci 
nápis: STEPHANVS | 

Pricqvey, Civis 
Clattoviensis j Me 

FVDIT a níže kartuš 
se zvonkem; na čtvrté 
straně v téže architek- 
tuře sv. Jan Křtitel. 

2. Vys. o-8g m, 
v prům. 0-875 m. Na 
uchách ženské masky, 
u koruny ornament 
z lilií a pod tím: 
mm- IESVS + NAZA- 
RENVS + REX IVD/E- 
ORVM + ANNO DOMINI 
(hlava andílci) 1674 
(hlava andílci). Pod 
tím vlys ze spirál akan- 
thových, pás masek 

s ornamentem akanthovým a \ isuté akanthy. Na plášti pod sloupovou 
architekturou s polokruho\'vm obloukem a vásami sv. Václav; na druhé 
straně pod toutéž architekturou s\ . Jakub \'čtší, po stranách karyatidy 
nohů, níže nápis v laurovém \'ěnci (jako na čís. i.), ale bez z\-onku; na 
třetí straně v téže architektuře sv. Jan Oualbcrt; na čtvrté stejný znak 
kláštera (jako na čís. i.). 

3. Vys. 075 m, v prum. 0-815 ;;/. Na uchách pletenec, u koruny: 
I ÍEcrí X campana i ke cti; 2 a craalc 1 panu Imlju 2 matce 1 liosnj i 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. 5 




Obr. 43. Chotěšov. Kostel P. Maric. Kúí k průvodům polúebiiim. 



a uijscm 2 siiia i i;oí)ancs x ht uosícns s i;r. Na plášti reliéf sv. Petra. 
Konec XV. nebo poč. XVI. století. 

4. Vys. a v pr. 0-27 m. Na uchách \riiby, u koruny mezi páskem 
laurovým, propleteným pentlí. nápis: + AVE MARIA GRATIA PLENA 
DOMINVS TECVM • A°- 1671. Na plášti střídají se visuté listy akanthové 
a hlavy andílci s rehefy: Zvěstování P. Marie, znak kláštera (jako na 

cis. I.); na věnci oválný štítek kar- 
-- ■ '--^^w ; tušový se zvonkem a písmeny S P 
(Stephanus Pricquey). 

Náhrobky byly původně 








Obr. 44. Chotéšov. Kostel P. Marie. Náhrobek čh. i 



Obr. 45. Chotěšov. Kostel P. Marie. Náhrobek řís. 2.1 



V klášterním kostele sv. Václava, ale po jeho zboření r. 1830 přeneseny 
sem. Jsou zazděny v čelných zdech oblouku pod kupoli; ^ 

I. 234 X 115 m. Pískovec. Kopie původního gotického náhrobku 
zeXV^II. nebo XVIII. století (obr. 44). V reliéfu celá postava řeholnice, 
v ruce knihu, vedle stojí na štítku se znakem klášterním věž, nahoře 
arkáda na konsolách a neumělá kružba z prostupujících se volut, pod 
ní letopočet 1 • 1 • oa 

OB ■ 1227. 



67 

Z opisu čitclno jen: I)ic . \Y\úti c h .h . uuinria = | lua illullu . b . b . I)ro)- 
naíe 2C ícpi . č ií;ot j fTibatouia . . . fimiu man .... | ... . i\[\a . . . 

2. 2 08 X 1-17 VI. Červený mramor. Poprsí probošta s berlou; na šate 
vyšívané rozviliny, bohatá agraffa a mitra; vedle znak klášterní, dole 
deska s akanthovým rámcem a nápisem: 

REVEREND ISS I MVS PERILLVSTRIS 
AC AMPLISSIMVS DŇVS Dnvs 

Andreas Fabritivs Sacri Ca 

NONICI ET EXEMPTI ORDIN- PRy€ 
MONST,, PR/ELATVS INFVLA* 

TVS Celeberrimi Parthenonis 

COTIESCHOVIENSIS PR/íPOSITVS 

SACR/E C^SAR:REGIy€QVE MAIES,. 

TATIS CONSILIARIVS REXIT VIII ANIS 

ET VIII DIEBVS OBYT PIE IN DOMINO ANNO 

1706 Die XIII Aprilis, /etatis.Lxi ^— 
Opis: Ob plvrima Merita i Electvs in hvivs Loci Pr/epo- 

SITVM I REQVIESCAT IN PACE i ANTECEDENTER 27. ANNIS HVIVS 

C^noby Qv.€stor, Tandem. (Obr. 45.) 

v rkp. sbírce topograf. otisk farního pečetidla z XVIII. stol., 
oválného, (větší osa 0-023 dl.) s postavou P, Marie a opisem: SIGILL : 
ECCL : PAROCH : CHOTIESCHOVIENSIS. 

KLÁŠTER SALESIÁNEK, kdysi 2ENSKY KLÁŠTER 
PRAE MO NSTRÁTS KY. 

Are hi val i a (v univ. knihovně v Praze): Urbář z r. 1367 (Truhlář, Ca- 
talogus codicum, č. 2689 — 90; J. Emler, Deset urbářů českých, 23 — 52). — Nekrolog 
z XV. ( — XVII.) století [1489, posl. zápis 1640] (Truhlář, čís. 2387). — Pamětní knihy: 
a) 1641 — 55 od Zach. Brandhauera (Truhlář, čís. 2702); b) 1666 — 82 od N. Kastla 
(Truhlář, čís. 1071. Obsah v. Šimák J. V. ve Vest. kr. Spol. nauk 1900, čís. X.); 
c) 1683 — 91 (Truhlář, čís. 2009). - Diarium Zach. Brandhauera 1645 — 57 (Truhlář, 
čís. 2022). — Annály H. Zicklera a C. Weisse [sv. I.— IV.] (Truhlář, čís. 2682—8). — 
Zpráva o svěcení nového konventu a převedení jeptišek do něho r. 1750 (Truhlář, 
čís. 2545 a 2553). 

Literatura: Fontes rerum bohem. I., 374; Archiv Český IV., 31—63; 
Dr. A. Schubert, Urkunden-Regesten der aufgehob. Klóstcr Bóhmens (1900), 
216—230 a 249; R. Kopl, Das ehem. Prámonstratenser-Chorírauen - Stift Cho- 
tieschau. Prag 1840; Grueber, Die Kunst des Mittelalters I., 30; Bienenberg, 
Versuch I., 5; Neuwirth, Gesch. der bild. Kunst, 448; Týž, Gesch. der christl. 
Kunst, 55; Lehner, Dějiny L, 104; Method XX., 57. 



68 



I. Dějiny kláštera. 

Klášter ke cti sv. Václa\ a pro řeholnice řádu praemonstrátského 
založil Hroznatá*) kolem r. 1200, hlavně k žádosti sestry své Voj slávy, 
choti krakovského kastelána Oty, která ovdověvši vrátila se do Cech a 
vstoupila do kláštera. Zde zemřela r. 1227 a byla pochována uprostřed 
chrámu sv. Václava, tehdy již dostavěného. I druhá sestra Jitka stala se 
řeholnicí a postoupila klášteru s\ ůj majetek. První jeptišky přivedeny 
sem z Doksan, probošty byli knéží z kláštera Tepelského. Klášteru již 
v I. polo\ ici 13. století patřily tři městečka a asi 30 vesnic a tento majetek 
byl později ještě zvětšen zejména získáním Dobřan. Ke konci století, 
r. 1278 vybit byl klášter i kostel \ojskem a pak znovu r. 1282 vysvěcen. 
Za opata Oldřicha ( — 1380) mluví se o novostavbě konventu, nemocnice 
prostornější a vodárny. Před válkami husitskými byl klášter na vrcholu 
moci, jsa v držení asi 56 vesnic a maje velký vliv v celém kraji. R. 1421 
osadil klášter Žižka (jeptišky uchýlily se v čas do Plzně) a král Zikmund 
jej později značně ochudil, zastaviv v^alnou část jeho statků. Budovy 
opravil a konvent zase zřídil teprve probošt Václav (f 1453) a kostel 
sv. Václa\ a probošt Tristram (vysvěcení r. 1490). Také za probošta Matěje 
(1521 — 49) byly podniknuty opravy na konventu a kostele, ale potom během 
16. století klášter zastavením a prodejem statků a nepořádky ve správě 
poklesl v každém ohledu. Asi r. 1590 zvýšena zed kolem kláštera. Teprve 
za probošta Adama Rudrische vystavěna na místě starého proboštství 
nová prelatura \ letech 1614 — 1616 nákladem 11.000 zl. Roku 1618 
celý konvent (14 jeptišek a 8 jiných členek) zachránil se do Plzně, ale po 
dobytí této Mansfeldem byl donucen k složení výkupného 25.000 zl. 
a vydání celého pokladu chrámového. Válka třicetiletá doléhala i na 
Chotěšov často, takže k nezbytné novostavbě konventu vedle no\'é pre- 
latury došlo až za probošta Pavla Herolta r. 1638. Stavba byla po úplném 
zboření staré budovy nákladem 15000 zl. (dvorní architekt byl z Prahy 
a dostal 5000 zl.) ještě za jeho života (t 1639) přivedena pod střechu, 
ale úplné dokončení oddálily následující vpády Švédů (probošt s celým 
konventem třikráte opustil klášter a skryl se v Horšově Týně, Plzni a 
Windbcrgu \ Bav ořích) až do roku 1642 za probošta Zach. Mauritia 
Brandhauera; 23. října byla nová budova slavnostně obsazena 30 jeptiš- 
kami. Na to vystavěl tentýž probošt r. 1643 novou zed ohradní na jižní 
straně, která r. 1630 se zbořila a zatím byla dře\ěná, a na ostatních 
stranách ji zvýšil o sáh. Při návštěvě císaře Ferdinanda III. r. 1653 
vyprosil probošt prostředky na stavbu choru pro jeptišky (500 zl.), ale 
hned díl i onoho neprovedl, jen o něco choř zvětšil. R. 1656 se sloupy 



*) Viz literaturu u Z í b r t a, Bibliografie čes. historie II., 1002, čís. 10619 ^- 
10633 a zvláštč Fcstschriít zum 700-jáhr. Jubiláum der Griindung des Stiftes Tepl 
(1893) a Dr. F. Krásí, Blahoslavený Hroznatá v Časopise kat. duch. 1898, 138. 



69 

hud. chóru lámaly, i podchyceny trámy, jež odstraněny až r. 1688.*) Ná- 
sledující pnjbošt Vojtech Pellctius (1657 — 66) zřídil u severozápadní zdi 
stodolu, bránu klášterní svěží (r. 1825 snesenou) a přilehlou kancelářskou 
budovou. V tu dobu byl klášter zase již \' plném blahobytu, takže probošt 
Michael Norbert Kastl mohl proxádéti rozsáhlé opra\y chrámu a kláštera, 
jejž nalezl v hrozném stavu; zejména celly a oba refektáře byly na spad- 
nutí. Neii)r\e v letech 1666 — 68 vystavěl n()\ý kur pro jeiptišky, zřídil 
dva nové \chody do chrámu, sklenul přízemí obou \éží chrámox ých, zvětšil 
kaph andělského pozdra\ení na sexerní straně chrámu a založil pod ní 
hrobku pro jeptišky; na to celý chrám dal zno\u obíliti a vymalovati 
a okna opatřil no\ým sklem. R. 1669 opra\-il \-éž při choru jeptišek (byla 
s dřevěným podsebitím), dal na ni štít a plechový kryt; při snímání staré 
báně nalezeny zápisy o pr\ním pokrytí plechem za prob. Rudrische 
r. 1613; na průčelí chrámové dán pozlacený kříž a socha sv. Václava, 
obě \'elké věže pokryty též plechem a ostatní střechy pokryli taškami 
pokrývači z Prahy. R. 1671 opravena důkladně sakristie, zřízena v kon- 
vente ho\orna a položen no\ý \'odovod (pr\ní s ozdobnou kašnou a dře- 
\'ěnými rourami dal klásli prob. Rudrisch) prací Daniele Šrámka, mlynáře 
z Plzně a Fr. Mich. Schónfelda z Prahy (boty k pumpě). R. 1672 opraveno 
proboštství, dána nová okna a stropy \' pokojích ozdobeny štukem a vy- 
malo\ány; podobně kaple P. Marie celá štukem vyzdobena. R. 1674 
zřízen no\-ě refektář v konvente; v tom čase také opraveny budo\y hospo- 
dářské a upraveny zahrady, zejména zvětšena vinice na svahu pod klá- 
šterem. R. 1676 kameník z Plzně Jan Mejlík zhoto\-il fontánu se soškami 
a postavou sv. Michala nákl. skoro 500 zl. pro dvůr a postavil do za- 
hrady studnu ,,0 dvou mísách, z nichž voda přetéká a nádherné divadlo 
poskytuje."**) R. 1678 byly obě věže kostelní zbořeny a povystavěny 
zedníkem Mayleni z Plzně (430 zl. dostal), pokryty plechovými báněmi 
a dány na ně kříže, koupené z Norimberka (zlatil je malíř z Plzně, dostal 
66*15 zl., klempíř Hans z Plzně dostal 6 zl., tesař z Prahy za krov na 
obou věžích a na sanktusu 300 zl.); posta\ena nová stolice na r\o\\ \elkv 
zvon a dána nová střecha na kapli sv. Víta a nová věžička nad stodolou; 
všechny střechy opraxeny a průčelí kláštera nad zevnější branou a stranou 
ke stodole opraveno; kostel klášterní vymalován. R. 1680 vystavěny 
nové stáje a obydlí služebnictva, kaple sv. Uršuly (u věže ke konxentu 
hledící přilehlá) opravena; byla sešlá, bez oltáře a sloužila za skládku. 
R. 1681 opraven konvent, celly přestavěny a někohk nových místností zří- 
zeno a před vchod chrámový dána předsíňka až pod okna ženského choru. 



*) Na zdi nad chorem bylv obrazy s". Augustina a Norberta a ore' císai^sky 
a nápis: AVGVSTISSIMI IMPERATORIS FERDINANDI III. LIBERALITAS CHO- 
RÝM SACRARVM VIRGINVM AMPLIFICATVM FECIT ANNO CHRISTI 1653 QVI 
RATISBONAM AD COMITIA IMPERI ALI A CVM IMPERATRICE ET REGE BOHE- 
MI/E PROPERABAT FERDINANDO IV. 

**) J. V. Šimák v Pam. arch. XXII., 591. 



R. 1684 spadla zeď u zahrady, prádebia u řeky a část konventu s ložni- 
cemi. R. 1686 dána no\á okna do choru ženského, vystavěna nová 
brána do konventu a kolna ^•edle stájí. R. 1687 zřízena do kostela 
z klausury oratoř, pro jeptišky; téhož roku celý dvůr klášterní urovnán a 
vydlážděn. R. 1689 opravena puklá věž u kanceláří a dána na ni nová 
střecha s bání. R. 1690 a 1691 — 2 dány nové střechy na konvent, chrám 
i proboštst\í a zřízeny měděné okapní žlaby. Za probošta Ondřeje Norb. 
Fabritia (1698 — 1706) ochoz klášterní vydlážděn mramorem a z fontány na 
dvoře položen kanál do rybníčka u brány. Probošt Dominik Kristián Pe- 
terka r. 1734 začal stavbu nového konventu položením základního kamene. 
Stará budova konventní, jež stála k západu v zahradě, zatím ponechána 
a novostavba založena v křídlech východním a jižním a postupovala pak 
k západnímu. Peterka zemřel r. 1737, když bylo dokončeno první patro 
a dostavění převzal jeho nástupce Krištof Fr. Schmidl; ten převedl 22. září 
r. 1750 jeptišky do nové části a po stržení staré budovy dokončil do r. 1756 
i stavbu celého čtverhranu klášterního. Roku 1782 dne 22. března zrušen 
klášter — tehdy zde bylo 5 kněží a 44 jeptišky — (Bílek, Statky 279 — 84.), 
jmění předáno náboženskému fondu (3 městečka, 39 vsí, 8 dvorů, 5 mlýnů, 
^ elké lesy a 14 rybníků), načež r. 1822 prodáno knížeti Karlu Alexandrovi 
z Thurn-Taxisů. Klášterní chrám sv. Václava byl také r. 1782 zavřen a bez 
opravy ponechán zkáze. Ještě r. 1826 stály obě věže a zdi kostela beze 
střechy. R. 1837 požárem i obě věže zničeny, takže nyní není po kostele 
ani stopy. Proboštství i s kaplí užito za obydlí a konvent se zahradou byl 
r. 1878 pronajat Salesiankám z kláštera v Moselweissu na Rýně, jež r. 1901 
přistavěly ke konventu kostel Srdce Páně dle plánů stav. Haherzettla. 

YniXim. zařízení kláštera a chrámu bylo v různých dobách dle prostředků 
opravováno a rozmnožováno; podrobnější zprávy o něm máme však jen z let 1641 
až 1691: R. 1616 dal probošt Rudrisch 4 nové oltáře do kostela a oltář sv. Víta 
do žensk. choru a opraviti varhany (nákl. 431 zl.). R. 161 8 zastavil klášter zlatníku 
Šeb. Bóssrovi v Praze (mezi svědky též zlatník z Plzně Václav Stoss) poklad: 14 
kalichů a 14 paten zlacených, 4 stříbrné kalichy a pateny, 3 monstrance, stříbrná 
kaditelnice, 11 pacifikálů (některé s drahokamy), 6 stříbrných ampulí (zlacené 4), 
stříbrná kapsula, 3 kříže, 5 pohárů (3 zlacené) a 12 Ižic, oltářík a dva obrazy (svatý 
Václav a Z mrtvých vstání). R. 1642 koupeno z Norimberka za 404-94 zl. mnoho 
příprav k šití bohoslužebných rouch (zlacené třepení, perly, atlas, hedvábí, porty, 
střapce), dále kalich s granáty z Norimberka (105-25 zl.), jiný kalich zlacený (27 zl.), 
zlatý pontifikální kříž z Prahy (za 114-20 zl.), stříbrný pohár (129 zl.), dva velké 
svícny k oltáři ze Slavkova u Chebu (129 zl.), stříbrný příbor (27 zl.), hyacinthový 
červený kříž (48 zl.) a paramenta (ornát z červ. atlasu 18611 zl., kasule za 137 zl., 
kasule z květov. atlasu a dvě antipendia za 525 zl., stříbrný ornát a tři stříbrné 
kasule za 700 zl.). R. 1643 opraven v Norimberce kalich z čistého zlata (praskl na 
číši) za 51 zl. (za vyrytí klášter, znaku na číši dáno 130 zl.). R. 1645 vyšila Barb. 
Joh. Rosnerová novou mitru s drahokamy v ceně 500 zl. a jinou s perlami a mono- 
gramy IHS a MRA pro preláta v Teplé. R. 1651 posvěcen oltář P. Marie v chrámě. 
R. 1657 na hlav. oltáři sv. Václava se vyklonil obraz nanebevstoupení Páně. Také 
za prob. Pellctia (1657 — 66) dány do chrámu obrazy a nová paramenta. Při velké 
opravě chrámu v letech 1666 — 68 přenesen oltář P. Marie ze středu chrámu do kaple 



71 

P. Marie, do sakristie dány nové skříně, varhany opravil Val. Marksteiner z Teplé 
(30 zl.), pak koupeno 15 kasulí, 4 antipendia, jeptišky vyšily pokrov na lirob Voj- 
slavin, vela a bursy, infuli (perlami vyšita od Zuzany klikové za 2 léta), koupeno 
peduni a kříž, stříbrné, zlacené a drahokamy vykládané, 6 kalichu zlacených, od 
Marka H erbecka , z\a.ix\Wíi\. z M. Strany v Praze koupena malá monstrance k průvodům 
(velká byla příliš téžká)a do kostela dány obrazy a sochy a nový nábytek. R. 1669 zho- 
tovil Jiří Gerstenecker ze Stoda (přišel tam r. 1663 z Mora\y) malou monstranci mě- 
dénou, zlacenou, se stříbrnými ozdobami (za 33 zl.), stříbrnou \ ásu očistil a ozlatil, opra- 
vil berlu a lampy. Z Norimbcrka koupeno 5 svícnů za 114 t,^ zl. Pončvadž přenesen 
oltář P. Marie do ženského choru, dal probošt nový oltář do nové kaple P. Maric; 
v choru postaveny nové lavice. R. 1671 dána do chrámu socha sv. Augustina a 4 obrazy 
na dřevě, místo starých: sv. Norbert, Augustin, Josef a Anna, nový oltář do ka- 
pitolní síně, opatřeno 7 červených křesel, 2 tiary (vyšily Z. Šliková a Lud. Rosen- 
thalerová), vclum (šila tři léta Vofsl. Kleonová), koberec na schody před hlav. oltář, 
paramenta (10 kasulí, antipendia, vela atd., šily jeptišky pod dozorem priorky) 
a nový nábytek do sakristie, dva obrazy (P. Maria Svatohorská a ad sacram Cru- 
cem) do choru ženského. R. 1674 pro nepokojnou dobu schoval probošt na Strahově 
z majetku klášterního: velký' kříž, celý zlatý, s kameny, zlacenou berlu z mědi, 
kalich >.latý s patenou, zlatý náprsní křížek se stříbrným řetězem, kříž z ametystu, 
ve zlatě zasazený', velkou monstranci stříbrná a zlacená, 21 menších a 7 větších 
prstenů zlatých s drahokam3^ 2 stříbrné zlacené svícny, stříbrný kalich s drahokamy 
a patenou, celý stříbrný oltářík zlacený se zlaceným pouzdrem na relikvie, stříbrný 
kropáč, 2 stříbrné pohárky, zlacený pohár s víčkem, pedum stříbrné, zlacené a s draho- 
kamy, 5 zlacených terčů plechový^ch, různé gemmy, perly a ozdoby plastické, celkem 
A' ceně 17.000 zl. (Vráceno zase r. 1685.) Téhož roku opatřeno koupí šest nových 
kalichů. R. 1676 koupeno 6 stříbrných svícnů, monstrance, nové pedum, lampa 
stříbrná, stříbrný a zlacený kalich se šesti kartušemi a drahokamy, 15 alb, vše 
v Augšburcc. R. 1677 posvěcen nový oltář v kapli P. Marie. R. 1678 shl Klatovský 
Št. Pricqney (za 7 54ZI.) nový zvon,*) koupena z Augšburka monstrance, 3 stříbrné 
svícny a kříž s perlami (za 150 zl.), socha stříbrná sv. Václava (494-24 zl.), dva 
příkrovy na rakev sv. Vojslavy a pět zelených židlí pontifikálních a obraz umučení 
sv. Jakuba a Hadriána (za 36 zl.); infuli, tři kasule a 5 vel vyšily jeptišky. R. 1679 
koupen obraz hostiny Páně (za 50 zl.), nový obraz na oltář Jana Evang. 
od téhož malíře (20 zl.), obraz umučení sv. Vojtěcha a Sebastiána (za 24 zl.). R. 1684 
obnoven sloup se sochou P. Maric na cestě ke Stodu. R. 1685 postavil nové varhany 
do ženského choru Wolf. Rabenstein z Plané (za 360 zl.): v předu měly píšfaly a 
v zadu tvořily oltář, jejž zhotovil domácí tiuhlář Markiis Hieret; stará kamenná 
kazatelna odstraněna a nahrazena malovanou a zlacenou ze dřeva, již týž zhotovil. 
R. 1685 byla dvě pastorále z Prahy v Augšburce opravena, koupeno umývadlo (za 
100 zl.), láhve (za 104 zl.), koruna na ciborium, kaditelnice s lodkou (za 140 zl.), 
paramenta (tri kasule, 7 antipcndií atd., mitry, celkem za 700 zl.). R. 1686 koupena 
monstrance (za i43'8ii; zl.), stříbrné řetězy k lampě (20 zl.), ciboř (6i'39 zl.), pět 
kasulí a antipendium (za 122-315 zl ). R. 1688 koupeno 6 párů stříbrných svícnů 
pro postranní oltáře (za 1342 zl.) a krucifix z čistého stříbra, vše z Augšburka, dále 
paramenta a 7 antependií, 2 menší svícny, 24 držadla (za 345 zl.). R. 1689 vyšily 
jeptišky červený parament, infuli a stříbrnou kasuli. Za probošta O. N. Fabritia 
(1698 — 1706) několik nových oltářů opatřeno do chrámu. Pi-obošt D. K. Peterka- 
opatřil pro kostel ostatky sv. Justina (1729), Theodora, Voršily a Benedikta a zřídil 
pro ně zasklené skříně. 



*) Měl nápis jako zvon čís. i. ve farním kostele a reliéfy sv. Václava, Mi- 
chaela, Nanebevzetí P. Marie, Kalvárie a znaku klášterního. 



72 

Po zrušení kláštera byly přeneseny r. 1793 skříň s ostatky sv. Justina do 
farního kostela, ostatky sv. Voršily a Theodora a kosti Vojslaviny do kláštera Te- 
pelského a sv. Benedikty do Stoda; r. 1830 odneseny náhrobky Vojslavy a prob. 
Kastla do farního kostela. O osudech jiných předmětů víme málo. Monstrance 
odtud prodána do dek. kostela v Rokycanech. Je stříbrná a zlacená, perlami a draho- 
kamy posázená, v původním pouzdře z hnědé kůže a s tlačeným ornamentem; oboje 
z pol. XVIII. stol. (Viz Soupis IX., str. loi, ill. 152 a 153.) Do univ. knihovny 
v Praze odevzdány jednak archivalia a rukopisy [Truhlář, Catalogus codicum, 
čís. 1342 (z r. 1353); 2151, 2310 a 2464 (XIV. stol.); 1377 (XV. stol.); 1054 a 2084 
(Graduale o 98 listech, psané, s červenými a bledězelenými initiálkami, se superex- 
libris opata Zach. Bandhauera a letop. 1646 na vepřové, slepě tlačené vazbě)], jednak 
knihy, opatřené klášterním e.x libris (Hanslik, Gesch. der kk. Univ.-Bibl. S^). 

II. Popis kláštera. 

a) DISPOSICE. 

Klášter tvoří celý komplex budov ze XVII.— XIX. stol., roz- 
ložený na klesajícím terrainu kolem dvora lichoběžného, nyní v park 
proměněného, a velké zahrady, položené na jižním svahu pod konventem 
(obr. 46.). Celek je obehnán vysokou zdí, kolem níž vedou komunikace: 
silnice z Plzně do Stoda a do Dobřan a stupňovité pěší cesty po obou stra- 
nách do osady; mimo to protíná dvůr cesta vedoucí od farního kostela 
kolem konventu k bráně na straně západní. Ve zdi je několik bran: 
u stájí na severu novější vrata; na \ýchodě pravoúhlý vchod k farnímu 
kostelu s římsovitým nástavcem zprohýbaným, na němž stojí koule a 
pinie, v ploše nástavce plastická kartuš se znakem kláštera, písmeny 
F. S. A. C. (Fr. Schmidl, abbas Chot.) a letopočtem 1750 po stranách; na 
západě vede kancelářskou budovou klenutý průjezd (cca 1660), nad nímž 
do r. 1825 stávala věž, a vedle něho postranní východ ze zahrady z konce 
XVII. století, s polokruhovým obloukem a štítkovým nástavcem s pinií. 

Na jihu, kde spadá návrší příkře dolů, vy zděna před konventem te- 
rasu tvořící opěrná zeď neobyčejné mohutnosti a výšky. V půdorysu 
tvoří trojúhelník o zvlněných stranách do tupých úhlů a segmentů, na hrot 
k jihu obrácený, po jehož bocích stojí věže; odtud postupuje zed v segmentu 
k nárožním risalitům a dále vypjatou křivkou se připojuje k zahradním 
pavillonům.*) Vyzděna je z cihel a omítnuta; nároží a sokl z pískovcových 
kvádrů, větší plochy členěny zvýšenými výplněmi; nejvýše pískovcová, 
vyžlabená římsa a na ní plná ballustráda s římsou, oblomenou na dělících 
pilířcích, vypjatá nad středy jednotlivých zalomenin opěrné zdi do zpro- 
hýbaných nástavců. 

Boční věže jsou čtyřboké, troj patrové, kryté plechovou kupolí 
s Čtvercovým středem a zakončením; podnoží jich jsou rozšířena dolů 
a nárožníky pískovcovými opatřena, v nich pra\ oúhlé portály s pískov- 
covým rámem a dvoje okna nad sebcni, kruhová a polokruhová, stejně 



*) Východní již zbořen. 



73 

orámovaná; hlavní římsa opěrné zdi oblomujc se; kolem jjodno/í tvoříc 
přechod k iižšímn trupu včže; stěny členěny třemi korde )n\' i)ískovcovými 
a okapní řimsou, polokruhem nad stranami vypjatou, na zaoblených 
nárožích bossáž; okna v i. a 2. patře jsou j)olokruhová a mají j)rohnuté 




Obr. 46. Chotíšov. Klášter. Celková disposice. 



římsy dvojího druhu a pískovcové rámy, v 3. patře prostě orámovaná 
okna kruho\-á. 

Na koncích opěrné zdi, jež dle stoupajícího terrainu ztrácejí na výši, 
připojovaly se p a v i 1 1 o n y zahradní, jako salla terrena upravené. 
Nyní je pavillon na východě zcela zbořen a od západního ubourána 
nárožní část; ostatek slouží za sýpku a éásteěně za obydlí. Skládaly se 
z oválného středu desetibokého, s plochou kupolí, do zahrady otevřeného 
pěti segmentovými oblouky; k němu přiléhala segmentem zahnutá křídla 



74 

s risalovitě vystupujícími čtverečnými trakty na koncích; v nich bylo 
klenutí hladce křížové s lunetami nad okny, později prostor rozdělen na 
patra s plochými stropy. Na stěnách pseudojonské pilastry, kolem oken 
rámy a nad nimi římsy zprohýbané, kryt mansardov}^. 

b) KONVENT. 

Vlastní budova konventu (tab. IV.) jest složena ze čtyř traktů, 
taškovou valbou krytých, dle terrainu jedno- až čtyřpatrových, rozlo- 
žených kolem obdélného dvora, do něhož risahty na straně sev. a jižní 
značně vystupují. 

Hlavní průčelí, obrácené na jih, vystupuje nad mohutnou 
opěrnou zdí, shora popsanou, při pohledu z dola až svým přízemím; ve 
skutečnosti však vystupuje budova ze zahrady, na terase zřízené, třikráte 
odstupňovaným mohutným zdivem z pískovcových k\-ádrů a nad tímto 
zdivem tepr\'e založen sokl přízemí. Plocha průčelí jest rozčleněna velkým, 
pětios3'm risalitem středním a dvěma ploššími, o třech osách, po stranách 
bočních křídel. Přízemí a pr\-ní patro, společné celé budově do prvního 
profilo\aného kordonu, jest obloženo pískovcem; na risalitech bossážované 
pilastry, okna s pískovcovými rámy; ve středním risalitu prostý portál 
s pravoúhlým rámem, před ním dvojramenné schodiště. Ve \yšších 
patrech nastupuje různé členění. Střed jest o patro vyšší, po stranách 
skosen a kryt mansardou s vikýřem kruhovým, prohnutou římsou zdo- 
beným, a vásami na vrcholu; mezi okny sdružené pilastry pseudojonské, 
vystupující od kordonu prvého patra až k hlavní okapní římse, jež nasazuje 
výše než okap ostatního průčelí a jest ozdobena nad středním oknem úseky 
segmentového římsoví. Okna ve 2. patře jsou segmentová a mají archi- 
tektonicky řešený plochý nástavec se zprohýbanou římsou, okna ve 3. a 4. 
patře jsou pravoúhle orámována. Patro nad okapní římsou rozčleněno lise- 
nami a ukončeno oblomenou římsou. Postranní risality mají na bocích 
sdružené, jinde jednoduché pilastry s vysokým kládím; nad středy vikýře, 
okna stejná, jen řimsy jednodušší. Křídla mezi risality jsou bez členění 
a okna mají pravoúhlé prosté rámy. (Obr. 47. a 48.) 

Západní i východní průčelí stejná, podobně rozdělená 
málo vystouplými a stejně vysokými risality ve středu i v bocích. Na 
risalitech prosté pilastry pseudojonské na soklech, mezi risality stěny 
nečleněný. Okna na risalitech v přízemí s římsami střídavě vypjatými 
troj úhelně nebo polokruhem, v patře jen orámovaná, mezi risality prosté 
rámy a štukové nástavce. 

I severní průčelí bylo původně řešeno souhlasně a stejně 
na stěnách a oknech \yzdobeno. R. 1900 však původní vchod ze středu 
přeložen do bývalého okna a na střední risalit přista\'ěno pro kapli krátké 
křídlo pravoúhlé s trojbokým závěrem a dvěma postranními okrouhlými 
vížkami. Nad středem nová vížka s plechovou lucernou a bání. 




Tab. IV^ Chotěšov. Klášter. Půdorys konventu s terasami. 




a. 

o 
-o 



o 



•Í3 
2 



o 

Ji 
U 



n 

N á d v o r u í s t r ;i u 3- kláštera jsou zcela hladké, bez pilastrů; 
kolem oken rámy pískovcové, v i. patře polokruhem vypjaté, v 2. patře 
pravoúhlé; portály s podobnými rámy a \'elikýnii klonáky; \ysoký sokl 
pískovcový. 

Vnitřek kláštera rozdělen jjrax iddné a veskrze sklenut. Kolem 
dvora obíhá ve \šech úrovních o c h o z o různých šířkách a \ýškách, 
sklenutý hladce křížem; v přízemí sdružené pilastry ploché, v i. patře 
dělící pásy mezi kříži, ostré lunetty a štuko\-á zrcadla \ plochách klenby. 
Schodiště dvojramenné v jižním křídle, široké, s dřevěnými stupni; 
v posledním patře končí \'e čtyři mohutné pilíře s římsou a voluto- 
vými nástavci; na stěnách sdružené pilastry římsovité a voůtová římsa, 
několik výklenků mezi nimi. Plochý strop s eífektuí malbou: sen poutníka, 
jenž vidí otevřené nebe, do něhož stoupají po schodech jeptišky, vedeny 
anděly; na vstupu schodiště, spočívajícího na polokruhových obloucích 
a nahoře v ploché platteau přecházejícího, stojí andělé, rozdmychujíce ka- 
ditelnice, jiní hrají na loutnu; nahoře Bůh Otec přijímá jeptišky, nejníže 
novicky, jež jsou dosud nebe vzdáleny. Jednotlivé pokoj e v parterru 
sklenuty hladce křížem, v patrech také valené s lunettami. Velikostí nebo 
výzdobou vynikají: 

Choř pro sestry při kapli, dvěma plackami sklenutý, s dekora- 
tivními výplněmi; otevřen okny do nové kaple. 

Kapitolní síň, sklenutá dvěma plackami, podvojnými pásy 
dělenými, jež sbíhají na nástěnné pilastry na koutních a meziokenních 
pilířích. (Tab. V. a obr. 49.) Všechny plochy síně zdobeny jsou fresko- 
vými malbami z pol. XVIII. století, zobrazujícími život P. Marie a sou- 
rozenců Hroznatý a Voj slávy; malby jsou těžkopádného obsahu mysticko- 
symbolistického, ale dobře kompono\-ány a s\-ižně provedeny: 

d) klenba. Na dělících pásech i pilastrech páskoví a rocaille dvojího 
druhu. V ploše placek obrazy v dekorativních rámcích oblomených, pře- 
rušených ve středech kartušo\-ými nástavci a mušlovými konsolami; 
v cviklech konsoly s vásami. Obrazy znázorňují rozličné invokace lore- 
tánské litanie: anděl s věží Davidovou, d\'a andělé s archou úmluvy, jiný 
s věží ze slonové kosti, anděl se zrcadlem moudrosti, se žezlem a korunou 
na polštáři, andělíček se zlatým domem, andělé s květinami, palmami atd. 

h) stěny. Podélné strany děleny na dvě pole a vyplněny v polích 
zadních velkými obrazy, orámovanými rocailly a dekorativními konsolami, 
kolem nichž zbývající plochy \-yplnčny kartušemi, mřížkami a architekto- 
nickým soklem s vásou. Strany kratší nestejné: jedna s ti-emi okny, roz- 
členěná malovanou architekturou s římsovím a konsolami kolem oken, 
druhá plná, se vchodem, vroubeným malovaným římso\-ím a pilastry 
a s obrazem v supraportě; po stranách dveří dva velké rámy rocaillové 
kolem obrazů, pod nimi velké kartuše s růžovými festony a výplně mřížkové 
s těžkým rámem kartušovým. Jednotlivé obrazy představují: 



79 

I. Nad dveřmi nanebevzetí P. Marie. P. Maria nesena anděly, dole 
sedící andílek a blahosl. Hroznatá, na cestě do Jcrnsalema. V právo: zástup 
zajatých křesťanů v okovech, střežených Turkem na koni, v právo kaple, 
v levo lod s křížem na plachtě, nahoře v oblacích P. Maria. V le\'o: dole 




^ 



blahoslav. Vojslava na loži smrtelném, o niž pečují tři jeptišky, v oblacích 
P. Maria, z jejichž prsů \-yzařují paprsky na umírající. 
%j 2. Na podélné stěně v levo: P. Maria stojí na půlměsíci, obrněná 
helmou a štítem s monogramem IHS a chrání lilií symbolisovanou nevin- 
nost, nahoře hlavy andílci, kolem prchají symboly nepřátel cnosti a neviny' 



8o 

draci a kanci; v právo: P. Maria jako rokoková pastýřka s kloboukem, 
zdobeným květinami, holí v ruce a přehozenou brašnou. Kolem stádo ovcí, 
v zadu stáj, v levo studně s vodotrysky, nahoře andílci. (Obr. 50.) 

4. Podobenství P. Marie: Gedeon klečí před stanovým táborem 
a hledí k nebi; před ním bílá kůže, v trávníku helma. - — Eháš natažen 
leží na z«"mi, obláček na hoře Karmeli — Archa Noemova tkví na hoře, 
na nebi duha a mariánský monogram. — Hořící keř, ve středu tetragram- 
maton, Mojžíš klečí v lesnaté krajině. 

c) v^^^klenky okenní a dveřní. V oknech rocaillové rámce s emblémy, 
mušlové nástavce a páskové festony, někde prázdné rámce s páskovím, 
ve dveřích rocaillo\-á kartuš s mřížko\-ím a pásko\'é a rocaillové výplně. 
Emblémy: (na podélných stěnách), i. Lod na moři, s mariánským mono- 
gramem na plachtě, dole páska s nápisem: Propere & Prosperé. — Zed 
parku s vásami a stromy kvetoucími, na zdi monogram mariánský s pod- 
pisem: Germinans, Germinabit. 2. Výhled na moře, nahoře holubice s ra- 
tolestí, nápis: DIVINA NVNTIA PACIS. — P. Maria jako ohniváček 
v plamenech, na prsou nápis: Ardore Secunda. 3. Nad domem v oblacích 
ruka se Ižicí zednickou, v oblacích oko boží, podpis: Non Commovebitur. — 
Studně, nad ní monogram mariánský a nápis: Quas excipit abdit, sed nulli 
obnuit. 4. Orel s monogramem MARIA na prsou, letí k slunci, podpis: 
Hase Requies Mea. Psalm 131. — Labuť a nápis: Candor Illaesus; (na kratší 
straně), i. Slunce s nápisem: Illustrat universa. — Zatmění slunce s ná- 
pisem: Speravi in tenebris. Lucas. 2. Zeměkoule a slunce v temnotě, s nápisem 
EAM non comprehendei^ Tenebrae, nahoře monogram MARIA. — Krajina 
s vycházejícím sluncem, nahoře v paprscích nápis: Pavia SOLIS. 

Dva sály oválné nad sebou. V i. patře ložnice s valenou lune- 
tovou klenbou, na níž v profilovaném rámci fresko allegorické: požehnání 
ranní hodiny (východ slunce). Podobný sál v přízemí, s plochým stropem 
dřevěným a skosenými kouty; ve stěnách výklenky, na stropě umělé 
lunety a v oblomených rámcích allegorické obrazy nebe, země a ročních 
počasí. 

Nábytek a vnitřní zařízení většinou nové; ze starého 
majetku klášterního zachováno jen několik kusů: dobře tepané barokní 
dvéře s rosetami ve výplních; obraz blahosl. Hroznatý, z pol. 18. 
století, na plátně, se znakem kláštera. Z přinesených předmětů uvádíme: 
barokní socha P. Marie v životní velikosti, zlacená, na zeměkouli stojící 
(koupena z Berlína); Pieta ze XVI. stol., s novou polychromií (ze sou- 
kromého majetku) ; obrazy: Nanebevstoupení Páně, na dřevě malované, 
barokní, ze XVII. století (v spol. pokoji). Nanebevzetí P. Marie na plátně, 
z XVIII. stol. (v studovně), Madonna s Ježíškem a sv. Josefem, Annou, 
Jáchymem a božskou Trojicí, signovaná: lo Hartmann invenit et pinxit. 
Dobrá malba z 2. pol. 18. století. 

Zvonek nad kaplí z r. 1878. 



8i 



c) PRELATURA 



v se^'ero^•ýcll. rohu klášterního komplexu položená, skládá se ze d\ou 
křídel, v pravém úhlu k sobě postavených, o jednom poschodí, valbou 
krytých. Zevně na obou křídlech hladké stěny, kolem portálu profilo- 
vané rámy, nad okny profilované římsy. Jižní křídlo vybíhá na N-ýchod 
uprostřed v hranolovou věž bývalé kaple, s hladkými stěnami a pravo- 
úhlými okny v přízemí a hrotitými (bez profilu a kružeb) v patře, krytá 
plechovou cibulí s lucernou; na nárožích křídla diagonálně postaveuv též 
hranolové věže beze střechy, s pravoúhlými okny 

V jižním křídle na hranolové pilíře bez žeber sklenutý průjezd. Kaple 
sklenuta hladce křížem na cípaté konsoly štukové. Ve schodišti mříž 
ze železa kovaná, a tvořená ze spirál akanthových kolem znaku kláštera 
Chotěšovského pod korunou a s písmeny B H 1739. Na chodbě kredenční 
stůl barokní, bíle natřený, ořímsovaný bohatě a \-oluto\'ými })ilastr\' 
s festony zdobený.*) 

Dole pod klášterem SYPKA obdélná, s valbou a dvčma troj úhelnými 
štíty; na průčelním po stranách volutová křídla a pyramidky, plocha roz- 
členěna pilastry, ve vrcholu liché okno kruhové ze štuku a letopočet 1699 
po jeho stranách, nejvýše šiška. 

SOCHY: I. V parku před konventem pískovcové barokní sochy 
P. Marie a sv. Jana, postavené na oblých hlavicích a kusech římso^'í ba- 
rokního. 

2. Před hospodářsk3'^m dvorem písko\-covV^ sloup se sochou Jana Nep., 
na dvou stupních; stylobat s vyžlabeným soklem a profilovanou římsou, 
sloup s pseudokorinthskou hlavicí a attickou patkou; nad soškou pozdější 
plechová stříška s hvězdami. Na stylobatu kartuš se zvonkem kláštera 
a odznaky opatskými, na druhé straně nápis v oválném věnci laurovém: 

HONORI 

B : lOANNIS 

NEPOMVCENI 

ERECTA 

RMO ET AMLMO 

Dr-^ A r^ o /-> /Andreas FabritiusN 
• D • A ■ F • P • C ( praep. Chot. ) 

ANN ■ 1700. 

3. U silnice do Plzně sloup pískovcový na hranokném stylobatu, 
s širokou římsou, dřík bez patky, hlavice římsová s vaje níkem, na dvou 
stranách akanthy zdobené zá\ ity. Na sloupu čtyřboká kaplička s prázdnými 
výklenky a dvojitý kříž, jehož ramena ukončena trojlistem. XVII. stol. 
počátek. 



*) U Schallera jest zmínka o galerii portraitú všech poboštú, p) níž dne; 
není Str.py. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. 



82 



4- Na návsí socha Jana Nepom. na vysokém podstavci, z r. 1853. 
Tesal /. Wildt z Plzně. 

KAPLE Smrtelných úzkostí Kristových, \ystavěná r. 1773 péčí 
jeptišky Kateřiny ]\Ierklínovy, za Sommra (r. 1838) již byla zbořena. 



Chotěšovičky. (Chotěšovec. Klein- 
chotieschau.) 

S o m m e r VI., 129; Sedláček XIII., 164. 
TVRZ, připomínaná od počátku XIV. století, byla již r. 1520 pustá. 



Chotíkov. (Kottiken. 



Schaller IX., 113; S o m m e r VI., 372; Dunder 1. c. 330; Sedláček 
XIII., 249; Vest. král. Spol. nauk 1883, 18 (nekrolog íary); Podlaha, Posv. 

místa II., 302. 

KOSTEL POZDVIŽENÍ SV. KRIZE (filiální do Malešic) byl 
ve XIV. — ^XV. století (1370) farním, potom asi fara zašla v bouřích husit- 
ských. Stará budova sešla tak, že musila býti r. 1828 uzavřena a na místo 
ni vystaven nový kostel r. 1834 a 20. září 1835 vysvěcen. 

Jednolodní, orientovaná budova, s věží na západě, omítnutá 
a pokrytá valbou; na věži komolý jehlan s menším stanem. Kněžiště 
s trojbokým závěrem, lod obdélná, širší, hranolová věž nevystupuje do 
okapní římsy z budovy. Okna segmentová, ve věži polokruhová, v západ- 
ním průčelí pravoúhlý vchod. Stěny lisenovány. Pod průčelním oknem 
z plechu letopočet: MDCCCXXXIV. 

Kněžiště sklenuto jednou, locT třemi plackami, dělenými sdruženými 
pásy, jež nesou sdružené pilastry římsové. Triumfální oblouk segmentový, 
v náběhu ořímsovaný. Hudební kruchta ve věži jest otevřena třemi polo- 
kruhovými oblouky; ve středním korpus varhan. Podkruchtí sklenuto 
třemi plackami. Sakristie, přilehlá ke kněžišti na severu, je též sklenuta 
plackou. 

Na hlavním oltáři v novém rámci z r. 1873 (dle návrhu 
Bcd. Wachsmanna), obraz Krista na kříži, na plátně, sir. i-go m a vys. asi 
4 m, po jehož stranách stojí Marie a Jan, připisovaný K. Skřetovi a daro- 
vaný sem prý z některého zrušeného kláštera pražského. Byl r. 1873 
silně přemalován, ale ukazuje aspoň v komposici a výrazu na dobrou 
malbu. (Obr. 51.) 

Postranní oltáře, proti sobě postavené v lodi, pendanty: 
SV. Josefa, s novým obrazem, jenž zakrývá lepší starší malbu, a novým 



83 

obrázkem P. Marie v nástavci; P. Marie,'~se soškou její ve výklenku, pod 
řezanou korunou a obrázkem sv. Trojice v nástavci. Tumby rakvovitc, 
architektura sloupová, svrchu nástavce se zástupem andílku a soškami 
svatých. XVIII. století. 




Obr. 51. Cholíkov. Kostel sv. Kříže. Obraz na hlavním oltáři. 



Na stěně obraz na plátně (z bývalého hlavního oltáře) : andělé 
nesou kříž; neumělý, z XVIII. století. 

Nad vchodem do sakristie visí ze dřeva řezaný reliéf: sv. Jiří 
potírá draka; na skále v právo sedí princezna, v levo z okna liradu nad 
mlýnem hledí rodiče. Původně byl prý tento reliéf v kostele Malešickém 
a je asi středem bývalé archy. Rozměry 1-55x1 ni. XVI. stol. (Obr. 52.) 

V triumfálním oblouku proti sobě stojí na konsolách sošky sv. 
Václava a Jana Křtitele, 1-07 m vys., z poč. XVII. století. (Obr. 53. — 4.) 

6* 



84 




Obr. 52. Chotíkov. Kostel sv. Kříže. Střed archy: sv. Jiří potírá draka. 

Dva cínové svícny z poč. XVII. stol. a šest, akanthy zdoben^^h, 
z poč. XVIII. stíjl. 

Zvony: i. Vys. 070 m v pr. 071 m. Ucha hladká, 11 koruny pod 
vavřínovým věncem nápis: + ECCE CRVCEM DOMINI FVGITE PARTES 
ADVERS/E VICIT LEO DE TRIBV IVDA • ANNO CHRISTI M • DC • LXII. 
Pod tím se střídá visutý list akanthový a hlava andílci. Na plášti Kalvárie, 
na druhé straně v rámci z pletence: 



Ad Dei Crvcifixi Gloriam 

ET DOLOROS/C MATRIS EIVS 
HONOŘE COLLATOR ECCLE 
Sl/E HVIVS WENCESLAVS 






Obr. 53. — 54. Chotlkov. Kostel sv. Kříže. Socha sv. Václava a Jana Ktt. 

RVDOLFI DE TREWFELS Cl- 
VIS CONSVLARIS PlLSN.€ CVM 
DOROTHEA CONIVGE IMPÉSIS 
SVIS REFVNDI FECERVNT. 

Na třetí straně reliéf Madonny, na čtvrté hlava andílci, zvonek, 
skřižená dvě děla a nápis: M • M • MlCHELIN | ME FVDIT. 
2. z r. 1851. 



I 



86 

Chrančovice. (Chrántschowitz.) 

Schallcr IX., 201; Sommer VI., 362; Dunder 1. c. 311; Sedláček 
XIII., 228; Podlaha, Posv. místa II., 294. 

ZÁMEK vystavěl v letech 1794 — 5 na místě bývalé tvrze rytíř 
Jan Václav Widersperger z Widerspergu. Jest to prosté, obdélné stavení 
s mansardou, v přízemí klenuté. Na střeše nová, plechová vížka s novým 
cymbálem. 

Nedaleko zámku zřídil r. 1776 týž šlechtic KAPLIČKU Jana 
N e p o m., obdélnou, s trojbokým štítem v průčelí a vížkou s cibulovitou 
bání a zvonkem; strop plochý, okna pseudogotická, pozdější. Oltář 
sloupkový s obrazem Jana Nep., bez ceny umělecké. Zvonek nepří- 
stupný. 

Ježná. (Jezdná. Gesna.) 

Schaller IX., 115; Sommer VI., 129; Dunder 1. c. 124; G. S c h m i d t, 
Grabplatten 1. c. 1904, čís. 646 — 8, 1907, čís. 800. Rkp. sbírka topograf. v archivu 
-Musea král. 6 s. Heslo: Ulice. Na faře: Pamětní kniha od r. 1825. Matriky od 

r. 1694. 

KOSTEL SV. TROJICE (farní) byl farním již ve XIV. století 
(1352). Dle nápisu na z\oně \'yhořel kolem r. 1600. Přestavěn byl r. 1767, 




Obr. 55. Ježná. Kostel sv. Trojice. Půdorys. 



při Čemž věž ponechána ze starší stavby. R. 1907 opraven ve stavbě i za- 
řízení. 

Jednolodní, oriento\aná barokní budova, s věží a kaplí po 
stranách kněžiště (obr. 55.). Stěny lisenovány, okna barokně vykrojená 



87 

s chambranami, římsa oblomena na skulacených nárožích. Valba tašková, 
nad kaplí mansarda, na věži plechová cibule s lucernou a bání. 

Kněžiště uzavřeno půlkruhem, osvětleno dvěma okny a skle- 
nuto dvěma plackami, jichž cípy nesou sdružené pilastry. Po stranách 
vedou: na jihu oblouk segmentový do čtvercové kaple, plackou se 
štukovým zrcadlem sklenuté, na severu pravoúhlý portálek do sakristie, 
sklenuté hladce křížem v přízemí věže; nad oběma ot\'írají se oblouky do 
oratoří, s vypjatými poprsnicemi a přístupné šnekovými schodišti. 

Triumfální oblouk polokruhový, s dekorací pilastrů sku- 
pených. 

L o d obdélná, pokrytá plochým stropem, má tři páry oken a tři 
portály s pískovcovými rámy. Západní průčelí rozčleněno lisenami, nad 
portálem okno, v troj úhelném štítě s volutovými křídly po stranách troj - 
kruhové okno a na vrcholu kříž. Uvnitř na stěnách lišeny a kolem oken 
chambrany. Kruchta zděná, na segmentovém oblouku a dvou pilířích se 
zvlněnou zděnou poprsnicí, podklenutá valené s výseči. Na stropě malby 
(v kněžišti Nanebevstoupení P. Ježíše, v lodi evangelisté a narození P. Je- 
žíše) Jana Herzoga z Plzně z r. 1854. 

Věž hranolová, s kruhovým schodištěm, lisenovaná; v přízemí sakri- 
stie s obdélnými okny, v patře široká okna polokruhová, okapní. římsa vy- 
píná se nad středy stran polokruhem. Ve zdi k \'ýchodu zasazeny z pískovce 
tesané znaky (dva se střelou pošikem na právo položenou, jeden Ulických 
z Plešnic), nad nimiž nečitelný nápis: Qlíjxo ■ BojEua j j... rojErtij 
ÍBÍa 1606; celek, 2-89 x 1-32 m, orámován kanelovanými pilastry s úzkou 
hlavicí a římsou; nad tím obdélná deska s nečitelným obšírným nápisem, 
asi stavby kostela se týkajícím. 

Hlavní oltář je sloupová architektura z i. pol. XIX. stol., 
s novějším obrazem Korunování P. Marie; po stranách na branách sochy 
sv. Josefa a Jana Nep. 

Postranní oltáře, stejné nástěnné architektury se sloupy, 
pokryté řezbou akanthů, růžových festonů a listů. Na predelle kartuše 
s reliéfy: (pravý) cesta do Jerusalema, (levý) sv, Josef a příbuzní; 
v nástavcích: (pravý) srdce s písmeny CHARITAS, (levý) skřížené ruce 
na aureole; obrazy: oblékání řádového roucha sv. Františka z Alkantary 
a Sv. František de Paula kráčí s dvěma bratřími po moři; silně zašlé, 
dobré práce z pol. XVIII. stol. 

V kapli o 1 1 á ř í k Jana Nep., dobře řezaná skupina andělů, nesou- 
cích Jana do nebe, obklopená řezanými akanthovými rozvilinami s vlože- 
nými tílky andělů; nahoře socha Ježíše, i. pol. XVIII. stol. (Obr. 56.) 

Kazatelna a zábradlí v kněžišti jsou jako hlavní oltář 
z 19. stol. 

Varhany s ozdobou rocaillovou. 

Křtitelnice pískovcová, čtyřboká se skosenými rohy a pilířky 
ve voluty zatočenými; kotel oblý s římsou, sokl profilovaný. Víko cínové, 



S8 

kupolovité, o osmi bocích, na hranách akanthy, v ploše rehefní znak^a 
písmena S ■ N • Z • D • s letop. 1701. 

'^řh Stříbrná monstrance rocaillová, silně zlacená, s reliéfy Boha 
otce, sv. Ducha, Jana Ncpom. (s nápisem. Beatus silentio) a Ant. z Paduy 




Obr. 56. Ježná. Kostel sv. Trojice. Oltář Jana Nepom. v kapli. 



(s náp. Beatus eloquia). Na noze reliéf sv. Josefa a sdružený znak s nápisem: 
Concordia conjugalis. Na spodu nohy vyryto: Antoniuf Caroluf Liber Báro 
WanZura de Rzechnitz Maria Anna Conjux ejuf Baroniffa de Wanzura nata ě 
Liberis Baronibus de Ottenhaufen 1764. 

Káli (■ h s týmž nápisem, rocaillový. 



89 

Monstrance s oválnou nohou, rocaillo\ou, s dvemu znaky pod 
korunou. Nodus vásovitý, korona s d\'ěma kartušcmi, j)od ní P. Maria 
pod baldachýnem, nahoře sv. Duch. 2. ])()1. X\III. stol. 

C i b o r i u m s okrouhlou nohou r{)caillo\'ou, kupa se stříbrným 
pláštíkem s tlačenými rocailly a římso\'ím, ncxlus vásovitý, na \ íčku ro- 
caille. 

Obraz votivní, nákl. Jos. Pertina z r. 1719, bez ceny umělecké. 





Obr. 57. — 58. Jezná. Kostel sv. Trojice. Náhrobek Cis. i. a 2. 



Soška sv. Václava, barokní, ze XVII. století. 

Svícny: Dva mosazné a tři bronzové, kroužené, d\-a cínové, 
trojboké — vše ze XVII. století. 

Zvony: i. Vys. i m v pr. 0^97 vi. Ucha hladká, \\ koruny pás 
akanthů a nápis: (medaillc tu s poprsím) DVRCH ^ DAS <^ FEVER BIN^. 
ICH <^ GEFLOSEN <$> CHRISTOF <^ SCHERB <$> IN <$> DER ALTEN <^ ST ^ PRAG 
^ HAT <^ mích ^ GOSSEN <$> 1604 <$> Na plášti ve vavřínovém věnci reliéf 
sv. Trojice, po stranách allegorické figury: nahoře i dole znaky s nápisy: 
(v levo) VROZENY <$> PAN <^ lOZEFF <$> VLICZKY | Z PLESSNYZ <$> A NA ^ 
VLICZYCH (v právo) VROZENA <^ PANY ^ DOROTA 4» | VLICZKA Z DRA- 



90 

HOBVZY; (v levo) VROZENY <$> PAN «> APOLLON ^ VLICZKY | Z PLESS- 
NYCZ^A<$>NA VLICZYCH (v právo) VROZENA PANY <$> ANNA | VLICZKA 
Z MERZETYCZ. Na druhé straně reliéfy sv. Václava a d\-ě allegorické 
figury a nápis: 

LETHA 1604 ^ V WIGILGI SWATEHO <^ WACZLA 
WA <e> TENTO <§> ZWON <$> GEST <^ SLYTEY <§> KECTI «> A 
K CHWALE <^ BOZY <$> K ZADVSSY 
FFARY <e> GEZENSKY. 

Na věnci reliéf Kalvárie a allegorické postavy. Na srdci vyryto: PETER:- | 
PFROGNER :■ 1839 :■ 13 • AP :• 

2. Vys. a v pr. 0-85 m. Na uchách masky, pod korunou ornamenty 
z listoví, na plášti znak konvárský s písmenami V P [Václav Perner) a letop. 
1836, naproti reliéf sv. Trojice. Na srdci vyryto: 1864. 

3. Vys. i v pr. o-6o m. Ucha hladká, u koruny: ^ 3íB^JI1^B(E^ 
aiB(E€ * HB^ mJíHQlB^. Majuskule XV. století. Plášť zcela hladký. 
Na srdci vyryto: P : P : 1839 [Peter Pfrogner). 

4. Původní zvon z r. 1738, slitý V . Pernerem v Plzni, pukl r. 1840 
a byl přelit r. 1849 Karlem Bellmanern v Praze. 

Náhrobky pískovcové, 178 x 0-95 m, v lodi za'uštěny do zdi 
proti sobě: i. V celé ploše znak (ve štítě kolo), na okraji opis: ^ ÍEÍa 
1 • 5 • 60 • ©mrjEÍa gtlí | ]?rD?cna pani Blarhijía Bhjqha j ^iíjoueq W fo- 
boíu }^o na nebe | rajeíi JBanm; íDanjE a tuto | podjoraana Q$Egijío j^u|]ij 
J^an Bul; Racj milolíira bi;íi. (Obr. 57.) 

2. V ploše znak pánů Ulických z Plešnic, opis: Hetíja • 1 • 5 • 52 • 
PmríEÍ Bro [ ícni; H^Iabijha ]^an ^ebelíijan BIi)qki; \ pielTnijcí H)nrjE I 
bo po ;§iuaíi;m lí)(aczsla) luu | Q3EÍ;o5to Bu^ij J^.in Buf) rací milalíim bi;íu 
(Obr. 58.) 

Hrobka pod sakristií (otevřena 13. září 1907) pokryta žulovou 
deskou 1-64 X 0-95 m; uvnitř prostor 3-18 m dl., 2-95 m šir. a 2-10 m vys., 
bez schodiště; klenba a podlnha z cihel, stěny z lomového kamene; dře- 
věné rakve bez nápisu. XVIII. století. 

Pečetidlo farní z r. 1804, zhotovené v Praze. Okrouhlé, 0-027 w 
v pr. Sv. Trojice, kolem: SIGILLUM ECCLESI/E PAROCHIALIS GES- 
NENSIS. 

Jivjany. (Jivňany. Gibian.) 

Sommer VI., 150; Pam. arch. II., 169; Sedláček 1. c. XIII., 112. 
TVRZ zde bývala od XIV. století; dosud nepatrné stopy tvrziště. 



91 



Juratín. (Guratin.) 



KAPLE SV. VAVŘINCE, čtyřboká, s polokruhovým závěrem, 
krytá plechem a opatřená plechovou \'ížkou. Strop plochý. Okna čtve- 
rečná, vstup segmentem překlenutý. Uvnitř obraz světec na plátně. 
Zvonek nový. i. pol. XIX. století. 



Kladruby. (Kladrau. Cladrona, 
Cladruba.) 

Schaller IX., ii8; S o m m e r VI., 139; D u n d er 1. c. 145; Pam. arch. II., 

1857, 167; IX., 724; Mitt. Ver. Gesch. der. D. in Bóhmen XXXII.. 57; Světozor 1874, 

526; 1878, 228; Čechy IX., 481; W. Schóft, Die Stadt Kladrau (Mies 1891). Viz 

i literaturu uvedenou dále při klášteře a při hesle: Stříbro. 

Archiv městský (viz obsah u S c h ó f t a, str. 5.). Na faře: Pamětní kniha 
o d r. 1838. Matriky od r. 1625. 

V poloze ,,na Mlýnovce" kamenná mohyla se zajímavým obsahem (2 kola 
vozu, ozdobné puklice, latěneská záponka pasu, železné součásti udidel, železný 
nůž a pěkně ornamentovaná nádoba). Mohyla pochází z pozdní doby ,,bylanské". 
Prokopal Dr. Píč. (Pam. arch. XXII., 473.) 

První historická zmínka o Kladrubech jest v zakládací listině klá- 
štera r. 1115 a také dějiny tržní vsi, později městečka, jsou spjaty úzce 
s osudy kláštera. Výnosné trhy a opaty podporovaná německá kolonisace 
zvětšily ves tolik, že již někdy koncem XIII. nebo počátkem XIV. stol. 
(určitě před r. 1334) povýšena na městečko. Zdá se, že původní osídlení, 
okolí nynějšího hřbitova (Staré Kladruby), jež mělo farní kostel s\'. Petra, 
bylo opuštěno a nová osada založena blíže klášteru. R. 1334 mluví se 
o starých Kladrubech, r. 1352 o novém městečku. Při něm vznikl brzo 
kostel SV. Jakuba. R. 1380 dovolil král Václav IV. klášteru, aby městečko 
hradbami opevnil, ale pro odpor Stříbrských milost tu odvolal r. 1382. 
R. 1421 dobyt klášter Žižkou a městečko také utrpělo. Z pozdějších udá- 
lostí významné jsou útrapy za války třicetileté a požáry r. 1657 (shořelo 
56 domů), r. 171 1 (zničil celé město s radnicí, kostelem, farou a pivovarem) 
a 1843 (shořelo 136 domů ze 178, radnice s registraturou, fara a střecha 
kostela se sanktusníkem). Po posledním požáru odstraněny z náměstí 
budovy tu stávavší: radnice, chlebový krám, vojenská strážnice a kolna 
hasičská a celé městečko přestavěno. R. 1844 dostavěna silnice městem 
a 1853 začata regulace ulic, 1864 — 5 vydlážděno náměstí, 1878 vystavěna 
nová radnice a 1882 opět postaven hřbitovní kostel. 



92 

Typ DISPOSICE MĚSTSKÉ jest určitě vyjádřen: při cestě*) 
vzniklá osada s ulicemi souběžnými s hlavní oestou a několika pojkami 
příčnými. Asi uprostřed rozšiřuje se po boku cesty nyní zcela volné obdélné 
náměstí, na němž stojí kostel. Plocha náměstí svažuje se ze dvou třetin 
šířky k jihu. Ráz budov na zevnějšku patří vesměs až polovici 19. stol. 
(po požáru 1843) nebo době nové. Číslování domů datuje se od r. 1771. 

KOSTEL SV. JAKUBA VĚTSIHO (farní) jest připomenut 
popr\-é jako filiálka k staršímu kostelu sv. Petra roku 1396, když při něm 




a-^oni 25<. 5673910^. 
r ^ i i I i i I I I I I 



Obr. 59. Kladruby. Kostel sv. Jakuba. Půdorys. 



založeno kaplanství. Tyto dotace na kaplany i později obnovovány (1404, 
cca 1450, 1484). Ye válkách husitsk3>ch kostel byl poškozen. Z dalších 
osudů jest známo, že po velikém ohni r. 1711 byl kostel jen nuzně přikryt, 
ale když se r. 1772 strpp probořil, přistoupeno k nové stavbě, jež péčí opata 
Amanda Streera, částečně ze sbírek a klášterního jmění, r. 1779 ukončena. 
Současně povýšen kostel na farní a kostel sv. Petra zůstal hřbito\-ním. 
Zvony, až na jeden po požáru r. 1711 přeHté, byly pověšeny na dřevěnou 
zvonici, r. 1715 nedaleko kostela vystavěnou. To tr\'alo do r. 1780, kdy 
vytaženy zvony na věž kostehií. R. 1784 zrušen hřbitov kolem kostela. 
Nový požár r. 1843 zničil střechy; na věži od té doby zůstala nízká střecha 
z nouze, jež teprve r. 1908 byla nahrazena.**) 

Jednolodní, barokní, orientovaná budova s mohutnou, nízkou věží 
v západním průčelí (obr. 59. a 60.). Kryt valbový, na věži nízký stan. Ze- 
vnějšek zcela prostý, stěny členěny na kněžišti lisenami, na lodi dvojicemi 
pilastrů pseudojonských. Nároží skulacena. Kolem oken chambrany, nad 



*) Vedla tudy ode dávna velice živá silnice z Tachova do Prahy. 
**) Mitt. der Zentral-Kommission. 3. Folge. VI., lO/. 



93 

středními v lodi mimo to polokruhem vypjaté římsy. Na severu portál do 
lodi s pra\'oúhIým rámem a d\'akráte zlomenou řimsou, pod níž palmetta 
a roz\'iliny ze štuku; dvéře zvenčí pobity plechem a přepásány pruty 




Obr. 60. Kladruby. Kostel sv. Jakuba. Pohled od severozápadu. 



s rosettami a kosočtverečnými štítky, zevnitř olištno\'ány a profilo\-anými 
výplněmi ozdobeny. Stěny věže lisenovány a okna obdélná a kruhová 
ovroubena chambranami. Okapní římsa vystupuje polokruhem nad cifer- 
níky hodin. V západním průčelí nad pískovcovým rámem portálu zlomená 
a prohnutá řimsa, nad tím okno barokně vykrojené s řimsou a štukovou 




Obr. 62. Kladruby. Kostel sv. Jakuba. Postr. oltář sv. Jakuba. 



96 

dekorací palmettovoii a volutovou, v němž stojí pískovcová socha sv. Ja- 
kuba.*) Nad oknem v patře znak kláštera Kladrubského v kartuši. 

Kněžiště ukončeno segmento\-ým závěrem a sklenuto konchou 
a plackou, širší 1 o d má tři pole klenbová, z nichž střední plackové 
širší, postranní valená s výsečí užší. Okna všude barokně vykrojená, na 
chambraně v kněžišti štuková dekorace z rocaillň a poutnických emblémů 
sv. Jakuba: na tyči mošna a láhev nebo mušle a kápě, v lodi velké ro- 
caille. Klenba nesena v kněžišti a v koutech lodi u triumfálního oblouku 
sdruženými pilastry s hla\-icemi suše modelovanými a vysokým soklem, 
na nichž úseky vysokého kládí, v lodi stojí jednoduché, hmotnější pilastry 
s hla\-icemi antikisujícími, nad nimiž plochou římsu nesou drobné kon- 
soly. Pole klenební dělena širokými, neprofilovanými pásy. (Obr. 6i.). 

Ke kněžišti přiléhá na severu čtvercová sakristie, plackou 
klenutá, s pravoúhlým portálem, pískovcem orámovaným, v jehož klenáku 
vytesána lilie kláštera Kladrubského, nad ním nástavec s prohnutou římsou 
a štukovou dekorací. V lodi na západě sklenuta kruchta segmentovým 
obloukem a dvěma menšími na dva hranolové pilíře, jež jsou dekorovány 
pilastry s pseudojonskou hlavicí. Střed vy dutý, ballustráda řezaná z volu- 
tových článků. Podkruchtí sklenuto třemi plackami na plochých pilastrech 
přízedních; odtud portál pravoúhlý s tepanou přítuhou a klíčními štítky 
na dveřích vede do podvěžní předsíně, sklenuté plackou; zde vý- 
klenek v okně a schodiště na kruchtu. 

Hla\'ní oltář má skříňovitou tumbu, za ní postaven tabernakl 
s predellou, hojně oblomované a rocailly pokryté, kolem něho sošky andělů 
a řezané kartušové reliquiáře, svrchu baldachýn. Na stěně upevněn čtyřmi 
anděly nesený velký obraz na plátně s vykrajovaným rámem, na němž 
vyřezána dole velká kartuš a nahoře mřížkovaný a ořímsovaný nástavec. 
Obraz, přenesený sem ze zrušeného kostela sv. Kříže u Stoda (viz Vrabina) 
r. 1802, je dobrá práce barokní z pol. XVIII. století; dole nesou dva andělé 
kartuš s klášterním znakem Chotěšovským, nad tím v zástupu andělů 
skupina tří Janu: Evangelisty, Křtitele a Nepomuckého, ani hledí do 
otevřeného nebe, kde na oblacích spočívají andělé a holubice. 

Dva postranní oltáře stejné, s širokými mensami, na nichž 
rocaillové kartuše, novými tabernakly a sochami; na stěně široké rocaillové 
rámy s mřížkovým nástavcem a soškami andělů. Obrazy současné, z 2. pol. 
XVIII. století, stejně pojaté: sv. Antonín a sv. František hledí do nebe, 
odkud se snáší zástup andělů k nim; u nohou andílkové nesou odznaky. 

Oltář sv. Jakuba sloupový, z 2. pol. XVII. stol. (obr. 62.). Vrtulové 
sloupky, ovité na dřících révou, s korinthskou hlavicí a na stylobatech 
s listovou řezbou, nesou po stranách novějšího obrazu oválného (původní 
byl nahoře barokně vykrojen a měl rámec pokrytý řezbou vavřínových 
listů) kládí s řezanými akanthy, na němž stojí nástavec s vroubkovanými 



Stála do r. 1843 na římse proti faře, od r. 1853 umístěna v okně. 



97 



sloupky a ornamentovaným klá- 
dím; v nástavci vykroj ováný rá- 
mec s původním obrazem sv. Vá- 
clava s dvěma anděly; na kládí 
úseky římsoví a podstavec s pa- 
prskovou monstrancí. Po stranách 
velkého obrazu sochy sv. Šebe- 
stiána a Rocha na konsolách, 
po bocích nástavce sošky andělů. 

Oltář s v. Anny z pol. 
XVIII. století. Stával do r. 1833 
v kapli špitálské. Na stěně 
nad mramorovou tumbou deska 
s architektonickým orámováním 
z umělého mramoru, dole ve vo- 
luty, nahoře v římsu zakončená; 
na volutách sedí andílci, na římse 
hlavičky andílci. V ploše stojí 
barokní zasklená skříň, nahoře 
zprohýbaná, v ní krucifix posá- 
zený polodrahokamy různého dru- 
hu a koraly; stěna vzadu pokryta 
mřížkováním. Nad skříní obdélný 
obraz zasklený, darovaný kolem 
roku 1700 Matyášem Strakou,**) 
úředníkem nejv. soudn. dvora ve 
Vídni; rámec má skleněné lištny, 
rocailly lemované a nad tím ná- 
stavec mušlový, sklem vyložený, 
s monogramem ANNA; obraz je 
asi volná kopie vlašského*) ori- 
ginálu XV. — ^XVI, století a před- 
stavuje Madonnu s Ježíškem 
v loktech, za níž prohlubuje se 
krajina. 

Kazatelna dubová, s vi- 
sutým, silně vydutým řečništěm, 
jež dole končí hruškovitě; mimo 

několik později přidaných zlacených ozdob celá plocha vykládána páskoví m, 
květinovými guirlandami a kartuší s heslem: PRO MEMORIA. Stejně intar- 




Obr. 63. Kladruby. Kostel sv. Jakuba. Kazatelna. 



*) Současně daroval kříž k oltáři sv. Benedikta a reliquiář. 
**) Zprávy v literatuře topogr., že na zadní straně obrazu jest znaCka Duře- 
rova, jsou bezpodstatné. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. 7 



98 



sována stříška, ořímsovaná a zprohýbaná, s nástavcem, řadou andílků 
a sochou Kristovou. (Obr. 63.) 

Varhany byh' sem přeneseny r. 1802 ze zrušeného kostela sv. 
Kříže u Stoda (viz heslo Vrabina); v předu v ballustrádě malý korpus 
s řezbou rocaillň a ompiro\-ým guirlandem na spodku, v pozadí pětidílná 

skříň ořímsovaná, s řez- 
bou rocaillů, andílky a 
\-ásou. 

Zpovědnice no- 
vější, s hrubou řezbou 
ovoce na přední straně. 
Z lavic dvě ba- 
rokní, dubové, řezané a 
vykládané. 

Křtitelnice ba- 
rokní, řezaná ze dřeva; 
ucha složena ze dvou 
volut rocaillových, svršek 
šestiboký a sošky nové. 
Kalvárie ze dřeva 
řezaná, ve skutečné veli- 
kosti, barokní, z polovice 
XVIII. století. Původně 
stávala v konventu klá- 
šterním, odtud po zru- 
šení roku 1786 přenesena 
do kaple starého špitálu 
a po jeho zboření roku 
1833 sem. 

Po stranách hlav- 
ního oltáře stojí barokní 
sochy sv. Theresie a 
Kateřiny, Elišky a Lud- 
mily, v životní velikosti. 
V předsíni pod věží 
velká socha Kristova, 
u sloupu ukovaného, z pískovce, barokní, bez umělecké ceny. 

Křížová cesta asi z let 1860tých. V sakristii obraz sv. Anny 
a P. Marie, barokní, v řezaném rámečku z růží a akanthů. Ve věži obraz 
na plátně, z 2. pol. XVIII. století, asi původní oltářní: sv. Jakub pase do- 
bytek, shora snáší se anděl s odznaky biskupskými, v pozadí dává sv. 
Martin plášť žebrákovi. 

Kalich z poč. XIX. stol. Noha šestidílná, zvlněná, pokrytá te- 
paným ovocem a římsovím, na pláštíku rocaille a ovoce. 




Obr. 64. Kladruby. Kostel sv. Jakuba. Prapor cechu mlynářů a ševců 
z I. pol. 19. stol. 



99 

Reliqiiiář: i. Barokní, z pol. XVIII. století. Oválná skřínka 
na noze v půdorysu oválné, rámeček kartušový. 

2. Z poč. XIX. století, srdčitý. 

Věčná 1 a m p a i)lechová, z poč. 19. stol., ověšená vavřínovými 
guirlandami s rosettami. Lustr skleněný v lodi, koupený r. 1850 ze 
Smržo\'ky (starý při požáru 1843 spadl). 

Dvě r a m é n k a na svíčky, barokní, ze železa kutá, 0225 m dl., 
s voliitmou kostrou a listovou dekorací, se stopami původního zlacení. 
Nyní uložena v Měst. prum. museu \' Plzni. 

V lodi zavěšeny čtyři cechovní korouhve z i. pol. XIX. stol., 
vykroj ováné v předu a nesené na žerdi železným raménkem s ozdobou ze 
spirál a lístků plechových, stříbrných a kyticí, pod korunou. Obrazy 
patronů cechu a \-ýjevů legendárních, olejem malované, zcela obnovené, 
pod nimi obšírné nápisy. Korouhev cechu krejčovského a kovářského 
(obnovena 1907), z r. 1832, mlynářů a ševců (opravena 1882) bez letopočtu. 
(Obr. 64.) 

Zvony: i. Vys. i-i6 ;«. v pr. 1-36 m. Ucha hladká (zdá se, že nová), 
u koruny: + A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE lESV 
CHRISTE I + lOHANNES PERNER GOS MÍCH IN PILSEN • 1 ■ 7 • 15 • 
Pod tím opakuje se široký ornament z rozvilin a ovoce. Na plášti ve va- 
vřínovém oválu reliéf sv. Jakuba, pod ním hlava andílci a nápis: 

HERR lACOB GOLDSCHMITD 
PVRGER DER STAŤ KLADRAV 
HAT mích ZV EHREN DES H : 
lACOBI RENOVIREN LASEN. 

Naproti reliéf krucifixu, po stranách sv. Václava a Floriána, pod tím 
kruhový medaillon se znakem městským a opisem: SIGILLVM • CIVI- 
TATIS^CLADRVBENSIS- 1714. Věnec hladký. 

2. Původní přelit r. 1715 nákladem téhož Jak. Goldschmidta a přelit 
znovu r. 1872 (kopie dle starého) nákladem obce od Anny, dcery Karla 
Bellmanna. 

3. Sht nákladem obce r. 188 1. 

4. Vys. 0-43 m, v pr. 045 m. Ucha hladká, u koruny: + lOHANN 
GEORG lORDANN GOSS MÍCH IN EGER 1746. Nad nápisem řada sto- 
jatých akanthů, pod ním opakuje se rostlinný ornament s hlavou andílci. 
Na plášti reliéfy Jana Nepom. a druhý nezřetelný. Na věnci nápis: 
lOANNES NAGEBIRTSVSANA NAGERIRTIN PVRGER VND PFLASTERER. 

5. — 6. Cymbály novější, bez nápisu. 

KOSTEL SV. PETRA (hřbitovní) býval ve „Starých Kladrubech" 
farním a zůstal jím i pro nově založenou osadu až do r. 1779. Popr\'é jest 
připomenut jako farní k r. 1344, ale stával již asi ve XIII. století. Byl 



100 

gotický, s věží, na níž měl obydlí hlásný, a stá\-al na západním konci ny- 
nějšího hřbitova. Když r. 1779 fara přenesena k novému kostelu sv. Jakuba, 
zavřen zcela r. 1783 a r. 1796 zbořen. Z jeho zdiva vystaven r. 1808 pivovar 
v městě. Nynější kostel pseudogotický posta\'en v letech 1882 — 1884. 
Obraz na oltáři maloval Ant. Ebert z Vídně, dva zvony z r. 1883 
a 1887 lil Petr Hilzer ve Vid. Novém Městě. 

RADNICE původní, ranně barokní stavba s šindelovou střechou 
a vížkou se zvonkem, stála na náměstí, jen asi 8 m vzdálena od hlav. 
vchodu do kostela. V přízemí byla školní světnice a dřevník, v patře 
předsíň, depositář, kancelář a zasedací síň; byt učitelův a druhá učebna 
byly v přístavku. Radnice shořela r. 1843 a nová vystavěna až r. 1878 
na místě domu čís. 85 a (také r. 1843 spálených) masných krámů. Stavěl 
Jos. Erlcr z Tachova. 

V archivu městském*) řada listin (25 originálů pergamenových 
i papírových) s pečetmi opatů kláštera Kladrubského (od r. 1334, 
1389, 1449, 1484, 1584, 1628), konventu (z r. 1334, 1441, 1494, 1628), 
obecní (z r. 1462), krále Vladislava (z r. 1490) atd. Na vazbě register 
špitálních z let 1565 — 1615 vytlačeny v reliéfu podoby Husova, Lutherova, 
Melancht onova a Erasma Rotterdamského. (Viz Mitt. Ver. f. Gesch. d. D. 
in Bóhmen XXXI, 53; XXXIII, 172; XXXIV, 248). 

Na radnici byl uložen prapor bývalé městské gardy z r. 1742, 
na němž mimo znak městský byl namalován výjev bitevní, patron, sv. 
Jakub, a nápis: CIVlTAS CLaDrVB HOC IVSSV REGIN/E ET FIDELI- 
TATlS POSVIT SVE PROTECtIONE SANCtI IaCOBI. Shořel r. 1843. 

Pečetidlo stříbrné, 0-035 ^'^ ^' průměru, s křížem ve štítě, 
u něho stojí postava zbrojnoše a opisem: SIGIL • IVDIC • CLADRVB . 
XVII. stol. 

Špitál byl v městě ode dávna; r. 1833 zbořena stará budova 
a do r. 1835 postavena nynější od stavitele Michala Mrazíka (Mrasick) 
z Kladrub. Z bývalé kaple přenesen oltář sv. Anny a sousoší Kalvárie 
(do zrušení kláštera v konventu) do farního kostela. Nad vchodem nápis 
na mramorové desce: CIV I BUS CLADROVIENSIBUS ANNIS ET FORTUNA 
MISERE FRACTIS PIŮM HOC AC PLACIDUM REFUGIUM PARAVIT 
SUMMI TRIBUNALIS lUDEX CANDIDISSIMUS lOANNES NEPOMUCENUS 
SCHEPPEL. 

PIVOVAR byl vystavěn r. 1808 z materiálu zbořeného kostela sv. 
Petra a r. 1843 po požáru zcela přestavěn. 

Na náměstí u kašny stojí STATUE P. MARIE. Původně byla 
u vchodu kostelního, po požáru r. 1843 přenesena bhže k pivovaru a posta- 



*) V historickém museu města Plzně jest uložena cechovní f e r u 1 e Klad- 
rubská z XVIII. století. 



lOI 



véna na nový sokl, r. 1853 zmnu opra\ rna a dána na nyr.čjší místo. Na 
dvou schodech stojí dvojitý stylobat, spodní původní, s širokou íimsou, 
vrchní novější a užší; diík čtyrbokýs reliéfy nástrojů unincenípo celé ploše: 
kalich, meč, žebřík, kleště s kladivem, konvice, veraikon, halapartna a je- 
žek, provaz a kostky, kohout na sloupu, metla a důtky, pochodeň, košile, 
houba a kopí, trnová koruna a kříž. Svrchu stojí socha P. Marie s mečem 
v prsou, rukama sepjatýma a hvězdami 
kol hlavy. Na spodním stylobalu mono- 
gram IHS, tři hřeby, kladi\'o a lžíce zed- 
nická a písmena: M Z A Z. Na druhé 
straně prázdný výklenek a rytý nápis: 

Ao 1701. 
Mit Allen Trošt Hier 

Ewig Segne, 

Zur Einigkeit: lesu 

Treu, Lieb, Ehr, 

Regne. (Obr. 65.) 

U cesty do Stříbra vedoucí KA- 
PLE P. MARIE, barokní, z i. pol. 

XVIII. století. \' půdorysu čtyřboká, se 
segmentovým závěrem a vyhloubenými 
nárožími, krytá taškovou valbou. Stěny 
hladké, s několika lisenami a těžkým 
okapem. Průčelí s polokruhovým portál- 
kem, nad ním prázdný výklenek a troj- 
úhelný štítek v římsoví; nad okapem at- 
tika s pískovcovou pyramidou a kulí. Po 
stranách oválná okénka. Uvnitř kupole 
s bezcennou malbou zo^^rn zující koruno- 
vání P. Marie a malovaný baldachýn nad 
oltářním výklenkem se soškou Kladrub- 
ské Madonn}^ Po stranách ve výklencích 
sošky sv. Václava a Víta. Nade d^'eřmi 
tepaný železný světlík z plastického li- 
stoví ve voluty zatočeného. 

Na cestě do Brodu vedoucí KA- 
PLIČKA P. MARIE zděná, valené sklenutá, s polokruhovým závěrem 
a předsíňkou, na dvou hranolových pilířích polokruhy otevřenou a plackou 
sklenutou. V předu prohnutý štítek s nikou. 2. pol. XVIII. nebo poč. 

XIX. století. _ ■■ 

Na konci uHce k mlýnu (Můhlhofener Gasse) pískovcový KRI2, 
postavený prý na památku požáru r. 1711. 




Obr. 65. Kladruby. Statue P. Maiie 
na namésti. 



102 

KLÁŠTER BENEDIKTINSKY S KOSTELEM NANEBE- 
VZETÍ P. MARIE. 

Arch i val i a: Listiny klášterní z let 1404— 17 19 v c. k. univ. bibl. v Praze. 
(Jungmann, Historie V., č. 431 a Dr. A. S c h u b e r t, Urkunden-Regesten 
der aufgeh. Kloster Bóhmens (1901) 74—7. 248.) V archivu Broumovského kláštera 
rukopis Chronologia seu ortus et progressus monasterii Cladrubensis. *) Na faře 
v Damnově nekrolog klášterní ze XVI. století a rukopis s tit. Sex saeculorum Ilias 
seu Memorabilia coenobii Bencdictino-Cladrubiensis (až do r. 1761 dovedeno opatem 
Mik. Sexstetterem). 

Literatura: C. Rob. Kopl, Abtei Kladrau. (Pilsen 1863); W. Mayer, 
Die ]\Iaricnkirche des ehem. Bcnediktinerstiftes Kladrau (Mies 1894); Mitt. des Ver. 
G. D. in Bohmen XXXVL, 428, XXXIX., 356; Mitt. Zentral-Komm. I., 245 XVII.. 
Neue Folge IV. a V.; Pam. Arch. XXIII., 121; Method 1881, 39, 1895, 85; Gr u eber, 
Die Kunst des Mittelalters I., 26; Atlas kirchl. Denkmáler des Mittelalters im ósterr. 
Kaiserstaate (Wien 1872) tab. 91. č. 10.; B r a n i š. Dějiny umění I. , 57; N e u- 
wir th, Gesch. der christl. Kunst 71; Lehne r, Dějiny I., 72, II., 293; Schmer- 
b e r, Beitr. zur Gesch. der FamiUe Dienzenhofer 39, 48; G. Schmid t, Grabplatten 
1. c. 1905, č. 660 — 662 a 1906, č. 716 — 720; W. Mayer v Neuer Prager Ka- 
lender 1891; A. Sedláček, Histor. slovník 410. 

Xa tit. listě VI. dílu S o m m e r o v y Topografie rytina Rybičkova dle 
C. Wůrbse. U Kopla rytina M. Kornera dle předlohy z roku 1774., neobratné. 
Západní průčelí chrámu v Světem čes. letem č. 491. 

I. Dějiny kláštera. 

Založení kláštera Svatoplukem spadá do r. 1108 (dle pověsti 
byl Svatopluk již r. 11 09 v kostele klášterním pohřben), ale listina zaklá- 
dací dána a klášter vysazen teprve Vladislavem r. 11 15. Založen kostel 
P. Marie a Vladislav tu pochován r. 11 25. Není známo, z kterého kláštera 
udalo se osazení, ale později pokoušeli se po třikráte o získání Kladrub 
mniši z kláštera Zwiefalten a to dvakráte marné. Tehdy nebyl vystavěn 
klášter s kostelem úplně, a teprve svěcení r. 1233 za opata Reinhera**) 
v přítomnosti Václava I. vykonané (dle Lehnera druhé svěcení, po pře- 
stavbě) je datem dokončení staveb klášterních. Klášter vzrůstal až do válek 
husitských neustále, takže mu ve XIV. století patřilo město Kladruby, 
dva městyse, 3 proboštství a 128 vesnic.***) Za opata Martina Bubna 
Žižka r. 1421 přitáhl do Plzeňska; mniši utekli se do Bavor do Řezná 
a klášter po krátké obrané dobyt a odevzdán Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína. 
Ale klášter byl brzo z moci husitské vyba\en a za čas, za opata Jana 
(1486 — 1504), přikročeno k opravě kostela. Z té doby víme, že měl kostel 



*) Kronikář Zbraslavský (Fontes rerum bohem. VIII. , 107 a zvi. otisk) měl 
ještě před sebou rukopis starší kroniky kladrubské. 

**) Z téhož roku jest zachována nejstarší pečeť opata a konventu na listině 
v dvorním c. k. archivu ve Vídni (Mitt. Ver. Gesch. D. in B. XII., 72.). 

***) Jak rychle vsak se klášter ke konci XIV. stol. zadlužil, vidíme ze zprávy, 
že opat Werner prosí r. 1399 krále Václava, aby směl prodati stříbrnou monstranci 
a puklý zvon na úhradu dluhů. 



103 

vedle hlavního sedm oltářů: P. Marie, sv. Apolináře, 14 pomocníků, sv. 
apoštolů, Petra a Pavla, Anny, Šebestiána a sv. Kříže a kapli Všech 
svatých [od r. 1238 zmín.] s 3 oltáři: P. Marie, sv. Uršuly a Benedikta; 
snad jest tato bývalá kaple nyní hrobka knížecí na jižní stranč kostela. 
V ten čas také daroval kostelu Jindřich ze Švanibcrka a na Zvíkcně ornát 
(C. Mus., roč. 81, 225). Vysvěcení kostela vykonal r. 1504 biskup světící 
Peter von Krafft z Rezna. R. 1526 odkázal Vilém soukeník v Plzni 30 kop na 
tabulový oltář do kaple Všech S atých (Strnad, Listář II., 755.) Klášterní 
budovy byly opraveny až za opata Jana IV. r. 1547, ale brzo na to utrpěly 
nových škod r. 1557 od franckých vojáků a r. 1590 vyhořely do základů. Te- 
hdejší opat Vít Hifftl*) záhy dovedl klášter znovuzříditi a také kostel opatřil 
novým zvonem, kalichy a drahými paramenty. R. 1620 vypleněn klášter ně- 
meckým vojskem a 1645 a 1648 též poškozen značně. Po těchto nehodách se 
klášter přízní panovníků zase vzmohl, ale majetku a slávy ze XIV. stol. ne- 
dosáhl již nikdy. R. 1653 byl otevřen hrob Vladislavův a ostatky přeneseny 
do nového hrobu u oltáře sv. Kříže; provedl to opat Matěj Romanus Platzer, 
jenž do r. 1680 zřídil novou sakristii s hrobkou**) ajiž r. 1664 přistoupil kpře- 
stavbě starého konventu (nynějšího opatství), jenž od požáru r. 1590 částečně 
byl v zřícenině, a zdvihl na rozích hranaté věže; dokončení stavby provedl 
až nástupce jeho Celestin Mendl do r. 1670.***) Za opata Tobiáše Hohmanna 
(1689 až 1707) vážil kostelní poklad 148 liber stříbra. 

Úplnou přestavbu klášterního chrámu provedl opat Maurus Finzgut, 
(1701 — 1729), neobyčejně energický a pilný. Stavba padá do let 1712 — 1726 
a byla provedena dle návrhů architekta Giov. Santiniho z Prahy. Malby 
nástěnné provedl do roku 1726 Kosmas Damian Assani z Mnichova, f) 
Kámen se lámal v Chotíkovských lomech (ročně za 60 zl.). Náklad cel- 
kový asi 150.000 zl., za některé práce, na něž účty vysta\ ené zbyly 
v archivu, dáno: architekt 13.000, kameníci 17.000, sochař 1150, štafír 
4000, varhanář v Lokti 4150, zlacení koruny a měcT 1800 zl. Základní kámen 
položen dne 3. června r. 1712 v severozápadním rohu průčelí lodního; 
chór uzavřen zatímní zdí. Ačkoliv pracovali z počátku jen 4 zedníci, bylo 
západní průčelí již r. 1716 hotovo a nad portálem dne 14. srpna postavena 
do výklenku socha P. Marie. Pak sneseny věže, které stály na koncích 
(nebo spíše v koutech mezi chorem a lodí) příčné lodi a měly zděné jehla- 
nové střechy, a vztýčena kupole. Pak přenesen pod kupoli dne 14. ledna 
r. 1718 hlavní oltář a počalo bourání absid. Do r. 1726 bylo nové kněžiště 

*) Za jeho mládí byl nalezen v zazděné skrýši zlatý oltář s drahokamy, mon- 
strance, opatská hůl a infule s pokladnicí, schované asi před válkou. 

**) První v ní pochován dne 4./2. 1680 P. Martin Damiani z Prahy. Také lai- 
kové, klášteru blízcí, tu byli pochováváni, ku př. medicus Dr. Joh. Zeidler (f 1775); 
chronogram na jeho rakvi viz u G. S c h m i d t a, Eine Miescr Kronik, 66. 

***) Při pokrýváni a natírání střechy na jihozápad, věži spadli a zabili se klempíř 
z Plzně a malíř (laik) Prokop Wersch z Tachova. 

t) Po skončení prací přijal jej opat i s chotí do bratrstva klášterního, začež 
se odvděčil malíř věnováním zlaceného kalichu pro kostel. 



10 j 

dokončeno a 15. září postavena socha P. Marie na nový hlavní oltář, načež 
dne 15. prosince kostel slavnostně vysvěcen. Po čas stavby byly pone- 
chány ostatky Vladislavovy v hrobce, načež r. 1728, dne 12. dubna, pře- 
neseny pod mramorový náhrobek na evangelní stranu do kněžiště. Opat 
Maurus zamýšlel ještě za svého života novostavbu konventu,*) zejména 
když r. 1728 oheň strávil střechy opatství i starého konventu, ale vystavěna 
jen část. Za opata Josefa Siebra, jenž obdržel nádherný pontifikální ornát 
darem od hraběnky z Sinzendorfu v Plané, přivezeny r. 1731 z Prahy 
ostatky sv. Victoriana a Aurelie.**) Do kostela mimo to za něho pořízeno 
mnoho stříbrného nářadí, mezi jiným 18 svícnů a zlatý kahch (3 hb. 12 lotu). 
Na novostavbě konventu, jejíž návrh se připisuje Kiliánu Dienzenhoferovi 
(Santini zemřel r. 1723 a proto asi Maurus vyhledal nového architekta), 
změnil Sieber půdorysné založení ve čtvercové; r. 1739 byla severní a jižní 
křídlo hotova a 13. července sem uvedeni mniši. Za opata Amanda Streera 
(1756 — 1783) koupeno r. 1775 ze zrušené koleje Klementinské za 1800 zl. 
109 obrazů, většinou Raabem malovaný, h, 4 lokte do čtverce, a pověšeny 
v ambitech zatím zcela dohotoveného konventu; 33 kusů bylo ze života 
Kristova, 44 z příběhů apoštolských a 30 kusů ze života církevních otců. 
Do kostela postavil opat oltáře sv. Magdaleny a Scholastiky za 5200 zl. 
a sv. Viktoriana, Aurelia a Jucunda za 7000 zl. prací sochaře pražského 
F. Eignera v letech 1776—78. R. 1782 koupil opat ze zrušeného kláštera 
Chotěšovského nové lavice kapitulní za 50 zl. a postavil je do nového sálu 
kapitulního. 

R. 1785 byl klášter zrušen a mniši, jichž tehdy bylo 50 kněží a 2 kle- 
rikové, jej opustili 7. dubna 1786; klášter měl panství Kladruby s 22 osa- 
dami, 7 dvory, 6 mlýny a hojnými lesy, panství Ceminy se 13 osadami, 
5 dvory a 2 mlýny a panství Přeštice s 3 osadami, 3 dvory a mlýnem, 
dále 81.048 zl. na hotovosti, 177.334 zl. na kapitále a 8.902 zl. na dluzích; 
26 křížů náprsních s drahokamy, řetízky a prsteny a stolní stříbro odhad- 
nuto na 25.000 zl., koste'ní stříbro (kahchy, monstrance, kříže, berly opat- 
ské, vše s drahokamy, emailem a perlami) a paramenta (136 ornátů, 10 
infulí) oceněno ra 44.500 zl.***) Kostel byl zavřen a jmění dáno nábožen- 
skému fondu. Nábytek a všecko zařízení jednak prodáno, jednak přene- 
seno jinam. Tak dány varhany menší do Skapců, dva oltáře a kazatelna 
z r. 1724 do Ošehna, oltář sv. Anny a sousoší Kalvárie do špitální kaple 
v Kladrubech (str. 97 a 100), velký zvon z konce XVI. století prodán r. 1795, 
neznámo kam, za 1020 zl., Raabovy obrazy za 300 zl. do kláštera ve Vald- 
sasích r. 1795 (odkud se po jeho zrušení r. 1803 dostaly do Amberku), 

*) Mél býti založen do trojúhelníku, ale zatím začata jen strana průčelní 
a dovedena do i. patra. Zdá se, i že novostavba prelatury začata v této dobé, ale 
že pro nějakou neznámou příčinu zastavena. 

**) Byly neseny ve veliké slávě v processí z města čtyřmi slavnostními branami 
do kostela a dány do oltářů v lodi. 

***) Bílek, Statky klášterů, 180. 



1. Chrám P. Mari 

II. Sakristie, 

lil. Kaple (hrobka). 

IV, Starý konvent. 

V. Stará prelatura. 



VI. Nový konvent: 

a) Letni refektář. 

b) Kaple. 

c) Zimni refektář. 

d) SchodiSté, 

e) Společné sály 



VII. Stará škola. 
VIII. Nová prelatura. 
IX. Hospodářské budovy. 




Tab. VI. Kladruby. Půdorys kláštera s kostelem a dvorem. 



105 

lavice ze sálu kapitulního do synagogy v Nov. Sedlištích u Tachova. Archiv 
odevzdán dostát, archivu ve Vídni, knihovna*) z (^ásti do dvorní knihovny 
vídeňské a do univ. kniho\'ny pražské, ale mnoho též ztraceno. 

R. 1798 zřízena z kon\ entu vojenská nemocnice a na čas přebývali 
tu také mniši trapisté, z Francie vyhnaní, v letech 1802 — 1818 byly tu 
kasárny. R. 1807 uhodilo do kupole, při čemž kříž na koruně byl rozpoltěn 
a blesk poškodil oltáře sv. Benedikta a Maura. R. 1815 zřízena při kostele 
expositura. R. 1818 proměněny kasárny v invalidovnu, ale již r. 1825 
prodáno celé panství s klášterem knížeti Alfredu VVindischgrátzovi z Arem- 
berka za 275.500 zl. R. 1843 při \ětru spadlo mnoho fial na kostele a zni- 
čena krásná alej topolů od kláštera k městu. R. 1864 změněn klášter 
v pivovar, v letech 1874 — 86 přestavěna hrobka klášterní u kostela v kní- 
žecí. R. 1874 zřízena při kostele fara. R. 1876 shořely střechy na kon- 
ventu a nahrazeny lepenkovými, r. 1908 vyhořela střecha od blesku nad 
sladovnou, ale kostel uchráněn. 

II. Popis kláštera (zámku) s kostelem. 

a) DISPOSICE BUDOV A JICH SLOHOVÝ RÁZ. 

Klášter jest situován na jih od města, na návrší nad říčkou Úhlavou, 
jež spadá k východu a severu dosti příkře do údolí, kdežto na jihu a západě 
přechází v plochý terrain (obr. 66.). Patří k části osady, mající jméno 
G i b a c h t; silnice Horšovotýnská a Plzeňská 
vede z města podél svahu východního ke klášteru 
a odtud dále k jihu a východu. Na nejvyšším bodě 
leží a silhouettu určuje chrám, jehož podélná strana 
severní je obrácena k městu a jíž dominuje ku- 
pole nad středem. K dojmu přispívá nejen mo- 
hutnost stavby, ale i krásná barva pískovcových 
kvádrů, z něhož je chrám zbudován a hojnost 
zeleně v pozadí i po stranách. 

Kolem nynějšího nádvoří, k severu a vý- 
chodu stoupajícího, rozloženy jsou budovy různého 
stáří (tab. VI). Nejstarší část, kam asi také pů- obr. 66. Kladruby. Klášter, ceiková 
vodní založení klášterní lze klásti, je kostel disposice. 

Panny Marie a starý konvent s pre- 
laturou, na nichž dosud se v půdorysu jeví středověké založení. Časově 
jeví se nynější stav tak, že k pozdně románskému kostelu z počátku 

*) Z rukopisů jsou tu dva latinské (Truhlář, Catal. codicum, čís. 2525 a 2801) 
a česká bible z XV. stol., pergam. a krásně illuminovaná, již daroval r. 1706 cis. 
rada J. Kr. Bořek klášteru. (Truhlář, Katal. čes. rkp. č. 29. Pam. arch. XIII., 362.) 
Na knihách je dvojí super-exlibris: v oválním kartušovém terči lilie, nad ním an- 
dílci hlava, mitra a opatské berly, nahoře A S A C (Amandus Streer, abbas Cladr.), 
dole 1766 (J. E m 1 e r, NěkoHk ex libris pražské univ. knihovny v Čas. Společ. 
přátel starož. čes. v Praze XV., 85, ill. 17, Ha, shk, Gcsch. der Univ.-Bibl. Si). 




io6 

XIII. st., na poč. XVIII. st. barokně v pseudogotických formách pře- 
stavěnému, přiléhá na jihu gotická, v XVII. a XIX. století přestavěná 
hrobka, sakristie, prelatura a starý konvent (z části odbouraný) z 3. čtvrti 
XVII. století. Tento komplex budov jest dokonale uzavřený a objímá 
dva dvory, rajský v konventu, jenž byl kdysi zahradou a nepravidelné 
nádvoří v prelatuře. K tomuto komplexu přiléhá na jihu ohromná kvadra- 
tura nového konventu z i. pol. XVIII. století, obrácená průčelím 
k východu a na klesajícím terrainu položená; nedokončený risalit boční na 
fasádě východní a střední na facádě severní nasvědčují, že starý konvent 
a prelatura měly býti odbourány a s kostelem že měla konvent spojovati 
chodba, také z i. pol. XVIII. st., tvořící pokračování ambitu ve vý- 
chodním křídle konventním. Nádvoří hlavní je konečně na východě ohra- 
ničeno novou, nedokončenou prelaturou z poč. XVIII. století, 
s hlavní branou klášterní, dvěma budovami podélnými ze XVII. století, 
v nichž bvvala klášterní škola a budovou mladší (nyní schodiště) ; 
v pravém úhlu přiléhá k tomuto komplexu ještě budova stájí. Ostatní 
přístavby a úpravy, zejména na dvoře staré prelatury a nového konventu, 
pocházejí z adaptace na pivovar. 

Kolem nového konventu na jihu a západě býval příkop, který je 
nyní částečně proměněn v zahradu; okolí kostela je upraveno v terassu 
a v novějším čase osázeno stromy. Budova školy podchycena na svahu 
mohutnvmi opěráky. 

b) KOSTEL P. MARIE (farní). 

Budova s přístavky (sakristií a hrobkou) . 

Románská, trílodní basilika s křížovou lodí a původně s dvěma 
věžemi na bocích této lodi, sgotisovaná v barokní době, zbavená věží, 
rozšířená o trojdílné kněžiště polygonální a opatřená kupolí nad křížením 
lodí. (Tab. VII.) 

Z románské sta \' by mimo půdorys zbylo zdivo ve všech 
lodích i choru; pokud lze stopovati na nezakrytých částech, svědčí o ro- 
mánském původu zdiva jeho složení na sev. lodi z drobných, dobře vrstve- 
ných pískovcových kvádříků, nepravidelné vázání v barokní době přista- 
věných opěráků a rozšířených oken, zbytky původních kleneb křížových 
(bez žeber) nad postranními loďmi a konečně zachovaná část obloučkového 
podřímsí se zubořezem na styku jižní bokové lodi s křížovou. Tato románská 
stavba měla asi tam, kde nyní končí choř, tři absidy jako zakončení lodí 
a na západním průčelí podle pravidelného systému byla asi o jedno klen- 
bové pole delší.*) Úprava pilířů lodních svědčí, že asi celý prostor byl pře- 
klenut křížově, což neodporuje době dokončení chrámu v i. pol. XIII. stol. 
Jaké vlivy měla na kostel pozdější století, nelze stopovati, protože vše 
setřela přestavba Santiniova. 



*) Xa púdč bočních lodí dobře lze stopovati, jak se váže barokněgotické zá- 
padní průčelí se starým zdivem. 



n n n 



^-r- ^ 



n^-M 



^ ílC 




Tab. VII. Kladruby. Klášterní chrám 
P. Marie. Půdorys. 

čárkování: husté = pův. románské založeni. 

trhané — Santiniova přestavba barokně go- 
tická (1712-1726). 
řídké - sakristie ze XVll. stol. 

Bez Čárkováni ; nově přestavěná gotická kaple. 




IJ U 




Z/ "vS 



7^ 



M^ 




Obr. 67. Kladruby. Klášterní chrám P. Marie. Portál v příční lodi. 



io8 

fearokní sgotisování chrámu změnilo zejména na zevnějšku 
charakter chrámu jako sta\-b\' románské, takže činí z dálky — mimo ku- 
poli — dojem gotického díla. Piikomponování trojdílného kněžiště, pro- 
udění opěrného systému všude — až na, zrakům ukrytou, část jižní 
](,di — a rozšíření oken v hrotitá je obratná fikce barokního dekorateura, 
pro/edení kupole pak a úprava vnitřku dílo pravého architekta, umělce. 

-.■nějšek ( ab. VIII.) 

Stěny chrámu zvenčí jsou hladce přitesány; dole obíhá kolem celé 
budovy sokl bez profilu, v meziokní a na nárožích opěrák y*) 
o jednom až třech ústupcích s vyžlabenými římsami a troj úhelnými štítky 
na kosine. Pod 90 hrotitými okny bez kružeb vyžlabené římsy; ostění 
bud jen sko ena, nebo vyžlabena, někde ještě na hraně profilo\aná. 
Hlavní řimsa na postranních lodích prostě vyžlabena, na hlavní 
a kněžišti bohatěji profilována. Valby taškové. Na koncích bočních 
lodí na východě vyzděna schodiště vřetenová, s oválnými okénky; 
jich pokračování nad střechou bočních lodí vestaveno do koutů kněžiště 
a ch ru a prolomeno jediným hrotitým oknem zaskleným, s ochrannou sítí. 

Západní průčelí má v přízemí v hlavní ose portál převýšený, 
hrotitý, profilovaný oblými články; před ním předsíň troj boka (z šesti- 
úhelníka), valeně sklenutá a otevřená třemi hrotitými oblouky na hrano- 
lových pilířích, na nichž jsou lípány pilířky s fialami; v bocích po stranách 
portálu výklenky; svršek předsíně sešikmen, s plnou zděnou poprsnicí 
(v ní nový letopočet 1726), pod níž trčí dva lví chrliči. Do bočních lodí 
vedou po stranách portálu hrotitá okna; nad nimi vyzděny troj úhelné 
štíty s trojlistými otvory, přes ně od diagonálních, nárožních opěráků 
pnou se k hlavní lodi opěrné, ploché oblouky s visutými akanthy a fialami. 
Nad předsíňkou velké okno hrotité do hlavní lodi, po jeho stranách velké 
fialy s opěrnými oblouky a monogramy ze železa (M/í a MR) ve vrcholu. 
Hlavní římsu prostupují od dola po stranách hlavní lodi postavené opěráky 
s fialami; nad římsou hmotný nástavec s výklenkem hrotitým, na němž 
profilující pruty se prostupují a v němž stojí velká socha P. Marie se svato- 
září; po stranách nástavce pilířky na koso postavené, spojené svrchu 
segmentovým obloukem s dekorací visutých akanthů; na oblouku na 
konsole stojí železný benediktinský kříž s počátečnými písmeny devi y; 
po stranách prolamovaná attika, na ní pilíře s fialami, spojené plochými 
oblouky s dekorací akanthů. 

Průčelí křížové lodi na sever jest opřeno na bocích opěráky, 
jež končí nad střechou ve fialy. V přízemí v ose portál (obr. 67.) s hrotitým. 
pře\'ýšcným obloukem, po jeho stranách diagonálně postavené pilíře 
s fialami, spojené troj úhelným štítkem s dekorací visutých akanthů a 



*) Pokud jsou zakryty střechami bočnícli lodí, jsou vyzděny z cihel. 




Tab. Vlil. Kladruby. Klašteriii chrám P. Marie. Pohled od severu. 




Obr. 68. Kladruby. Kláštiriií chrám P. Marie. Kiipolo. 



IIO 

rytým nápisem: VT SVNT DETRVSI MAGNATES ARCE PRAGENSI ET 
SVPERA MATRIS DERVIT ARTE CAPVT (dvojnásobný chronogram 
dává 1618). Nad tím hrotitý výklenek se soškou P. Marie, protínající 
iímsu pod širokvm oknem, do lodi vedoucím, nad oknem štítek troj- 
úhclnv s čabrakou na d\-ou konsolách, na něm socha sv. Benedikta, 
k jehož podstavci se sbíhají ploché opěrné oblouky s visutými akanthy 
a fialami. 

Protější průčelí na jihu zakryto částečně piistavěnou sa- 
kristií, ale vy\'rcholeno obdobně se severním. 

Kupole osmiboká, do vrcholu 75 ni, vystupuje nad křížením lodí 
ze slemene střešního,*) sužuje se ve štíhlou, osmibokou lucernu a končí 
měděnou a zlacenou knížecí korunou s křížem. Proti volným okniim 
tambouru (čtyři zkrácena střechami) stojí opěráky s fialami, na něž příkře 
sbíhají od obou ostění okenních ploché oblouky s visutými akanthy; také 
v m.eziokní postaveny větší pilířky s fialami. Okna hrotitá jsou profilo- 
vána a orámována rámy s dekorací akanthů, jež vybíhají ve vimperky 
s liliovitou k3^tkou na vrcholu. Nad tambourem vystupuje plechem krytá 
hruškovitá kupole, přecházející v lucernu s úzkými okénky hrotitými, 
mezi nimiž na hranách stojí opěráky v drobné fialy končící a nad nimiž 
trčí úzké trojboké štítky s kytkou. Stříška prohnutých ploch ukončena 
je římsou profilovanou, na níž leží koruna. (Obr. 68.) 

Sanktusová vížka nad kněžištěm, plechem pobitá, má širší 
hranolový spodek, otevřenou lucernu s otvory barokně \ykrojenými, 
opřenou volutovými opěráky na pilířích, a prohnutý stan, ukončený kulí 
a hvězdou na volutovém podnoží. 

Sakristie zvenčí jeví se jen jedinou stěnou (sešikmeným ná- 
rožím jihovýchodním), obrácenou do dvora staré prelatury a prolomenou 
širokým, polokruhovým oknem; střecha na ní valbo\-á, v přízemí z ná- 
dvoří několik otvorů do knížecího mausolea, pod sakristií sklenutého. 

Hrobka také ukazuje na nádvoří staré prelatury jedinou stěnu, 
jižní, opřenou pm odním gotickým opěrákem s trojnásobným soklem 
a římsou pod skoseným vrcholem. Okna nová, polokruhová. Polygonové 
kněžiště, pseudogotické, jest přístupno z menšího dvorku za prelaturou. 

Vnitřek. (Tab. IX. a X.) 

Celková délka ve světlosti 82 m, šířka 21 m, v křížové lodi 27 m. 
Výška 17 m, v bočních lodích 8 w, v kupoli 68 m. 

K n ě ž i š t é 15 w dl., s přilehlými dvěma kaplemi, má v půdorysu 
tvar trojlistu. Závěry polygonální, z pěti stran osmiúhelníka. Okna hrotitá, 



*) Na půdě chrámové lze pozorovati její ohromné rozměry a opěrné zdivo 
nad čtyřmi pilíři základními, jímž prolomeny průchody z půdy nad hlavní lodí na 
půdu křížové lodi a kněžiště. 




Tab. IX. Kladruby. Klášterní chrám P, Marie. Pohled k hlav. oltáři. 




Tab. X. Kladruby. Klášterní chrám P. Marie. Pohled do hlavní lodi, 




Obr. 69. Kladruby. Klášterní chrám P. Marie. PohUd na klenbu v knfžišti. 



112 



ve dvou úrovních nad sebou*) (v kněžišti dvě zazděná), s hlubokým vý- 
žlabem na ostění a drobným profilem na zevnější hraně, lavice sešikmeny; 
pod okny v dolní úrovni probíhá profilovaný kordon, v hořejší úrovni 
jsou jen úseky vyžlabené římsy. 

Do obou kaplí vstaveny visuté e m p o r y, v půdorysu segmentem 
prohnuté a zalomené, valeně s výseči podklenuté; na klenbě dekorativní 
žebroví drobného profilu, hvězdovitě se protínající, ve výplních mezi 
žebry palmetty s lilií. V meziokní sbíhají žebra až k zemi ve formě přípor 
s polygonálním soklem. Ballustráda dřevěná, pilířky dělená, výplně 
geometrické. 

Klenba (obr. 6q.) nad celou prostorou kně- 
žiště a kaplí je valená s dekorativní žebrovou sítí, 
velice složitou, vyvinutou ze čtyř středů, ozna- 
čených hvězdovitými svorníky (v nich zlaté středy) 
a přecházející důmyslnou kresbou do klenební sítě 
choru; žebra se protínají ve tvarech hvězdovitých 
a mají bohatý profil (obr. 70.). V náběhu hlavních 
žeber na stěnu umístěny hlavice polygonální s výžlaby 
a píšťalami a od nich sbíhají k zemi profilované pří- 
pory s polygonálním soklem. Mezi žebry v cviklech 
ze štuku geometrické obrazce plošné a ve tvaru 
kříže umístěny kolem středu pás}^ akanthových listů 
a lilií podél žeber a písmena devisy benediktinské, 
z listových motivů složená a řezaná ze dřeva(?): 

Q 

CSSML 
Q 
2 





Obr. 70. Kladruby. Klášterní 
chrám P. Marie. Profily štuko- 
vých žeber klenebních. 



C h o r, do něhož kněžiště přechází, je 22 ;w 
dl., o čtyřech polích klenebních, osvětlen s obou 
stran čtyřmi páry hrotitých oken, hluboce na ostění vyžlabených a otevřen 
do bočních lodí čtyřmi páry úzkých oblouků, na obou stranách vyžla- 
bených; oblouky jsou částečně zazděny do výše chórových lavic. Z kně- 
žiště pokračuje po celé délce choru kordon, pod okny úseky vyžlabené 
římsy. Klenba valená s žebrovou sítí, tvořící osmiúhelníky, kruhové a jiné 
geometrické tvary, bez svorníků; v meziokní a na koncích choru sdružené 
hlavice, podobné oněm v kněžišti, ale plošší a širší, pod nimi sbíhají ne- 
profilované přípory do výše chórových lavic a jsou zachyceny konsolou. 
P ř í č n á 1 o d, 27 m dl., skládá se ze čtvercového středu s kupolí 
a čtvercových dvou ramen. Střed, 9-6 m do čtverce, tvoří čtyři pilíře, 
sdružené čtyřboké hranoly 4 m široké, se společným soklem neprofilovaným 



") Barokní cítční proti vysokým oknům gotickým. 



113 



a společnou hkiA-icíVpáskovitých rims a profilujících článků. Pilíře nesou 
široké pásy klenební, hladké, na nichž vystupují skosená, pádná žebra, 
nesená pi^íporami polygonálními, se společným soklem a hla\'i<í juko n- kně- 




žišti. Na pendantivech a těchto pásech vyvinuje se kupole (obr. yi.) v nej- 
nižší partii čtyřboká se skulacenými rohy a římsou, do osmihranu zalomenou, 
ukončená; nad římsou klene se vlastní kupole, osmi okny hrotitými pro- 
lomená, mezi nimiž stojí polosloupy s pilastry sdružené, kanelované, 



Soupis památek hist. a uměl. Pol,'okrcs Stříbro. 



114 

s římsovitou hlavicí; nad tím přechod k lucerně tvoří žebroví profilo- 
vané, řadou akanthů na hranách ověšené, tvořící kosočtverečné a jiné 
geometrické tvary; lucerna kruhová, krytá kupolí a osvětlena osmi hrotitými 
okny a členěna na spodním ot^■oru řimsoxím a vlysem. V pendanti\'ech 
obnovené malby andílku s emblémy \' rukou, xe vlysu kupole nápis: 
QU/E EST ISTA QU/E ASCENDIT DE DESERTO DELICUS AFFLUENS 
cant 8. V. 5. Ve výplních sítě žebrové hlavy andílci ze štuku. Na klenbě 
kupole fresko. 

Obě ramena příční lodi mají po třech vysokých oknech 
hrotitých s výžlabem a sešikmenou lavicí; pod okny obíhá kordon a v rozích 
stojí přípory, stejné jako v kněžišti a nesoucí žebrovou síť na valené klenbě, 
podobné kresby jako v hla\ní lodi. Z ramene jižního vedou dva portálky. 
Do sakristie pravoúhlý, s vyplněnými kouty, pískovcem orámovaný, 
z 2. pol. XVII. století; na dubových dveřích nahoře kartuše s lilií, ve 
\-yplních reliéf sw Benedikta a Scholastiky, dole hlavy andílci a ovocný 
dekor. Do spojovací chodby k novému konventu podobný prostší, s lišt- 
novan<'mi dveřmi, z i. pol. XVIII. stol. 

H 1 a v n í 1 o d lo m šir. a 35-4 )n dl., o sedmi klenebních polích, 
má sedm párů hrotitých oken, pod nimiž úseky vyžlabené římsy, a jedno 
široké a vyšší v západní stěně. Sedm párů polokruhových oblouků, skle- 
nutých na hranolové pilíře, na hraně skosené, s neprofilovaným soklem 
a římsovitou hlavicí, otvírá se do bočních lodí; na vnitřní straně oblouku 
vystupují hranolová žebra pásová a podpírána jsou k pilířům přistave- 
nými polosloupy s polygonovitou hlavicí a soklem. Klenba obdobná klenbě 
v choru, přípory střídavě*) sbíhají až k zemi po pilířích nebo jsou za- 
chyceny v náběhu lodních oblouků konsolami. Hudební kůr podklenut 
plackovou klenbou s dekorací žebrové sítě, poprsnice nesena plochým 
segmentovým obloukem, ballustráda dřevěná, složená z hvězdovitých 
tvarů a zlacenými festony z růží zdobená. 

Boční lodi, o poloviční výšce a šířce jako hlavní lod, přiléhají 
na hlavní lod i choř a vyúsťují do příčné lodi i kněžiště segmentovým 
obloukem, v náběhu ořímsovaným, na jehož vnitřní straně nesou baňaté 
konsoly hmotný pás žebrový. Lodi jsou osvětleny stejnými okny hroti- 
tými, s výžlabem na ostění a sešikmenou lavicí, a otevřeny oblouky do 
hlavní lodi volnými, do choru v dolní partii do výše chórových lavic 
zazděnými; v čelných zdech na západě po hrotitém okně. Klenba placková, 
s dekorativní sítí žebrovou, střídavě do kruhu a kosočtverce komponovanou. 
Pole klenební dělena širokými pásy příčnými, jež spočívají u choru na kon- 
solách polygonálních, s vydutým spodkem, u hlavní lodi na plných pří 
porách oblých s polygonovitou hlavicí a soklem. Žebra klenební sbíhají 
na nástěnné pilastry dvojího druhu, s římso\-itou hlavicí (obr. 72.). 



*) Motiv románský. 




Obr. 72. Kladruby. KláUernl chrám P. Marie. Pohled do levé boční lodi. 



8* 




ii6 

V dlažbě kostelní z desek pískovcových zapuštěny na středech tří 
polygonů kněžiště a v křížové lodi pod kupolí hvězdice z čen-eného 
a tmavošedého mramoru a vyloženy mosazí. 

V kněžišti před hlavním oltářem v dlažbě kámen na otvoru do 
hrobky, z červeného mramoru, s mosaznými kotouči v rozích. 

Sakristie jest v půdorysu obdélná, se skoseným rohem jiho- 
východním, v němž prolomeno veliké polokruho\-é okno. Vchody sem 
z křížové lodi a ze spojovací chodby k no\'ému kon\'entu (nyní zazděný). 
Klenba barokní, valená s výseči ve dvou polích; pod cípy lunett římsovité 
pilastry a v nich výklenky s mušlovitými konchami. Výklenky u dveří a 
pro skříně profilovány a opatřeny klenáky. V dlažbě kru- 
hový otvor se silnou skleněnou deskou, \'edoucí do hrobky. 
Hrobka byla původně asi kaple, v gotické době 
při kostele založená. Na plánu z doby před r. 1864 (viz 
tab. VIL) zachován stav před úpravou v letech 1874 až 
1886: závěr kněžiště byl pravoúhlý, v čtvercové lodi 
vedly těsně u nynějšího vchodu schody do hrobky, tehdy 
klášterní a při kněžišti na jihu byla oratoř. 

Z nynějšího stavu nelze již seznati, jsou-li profilo- 
vání hrotitého oblouku triumfálního (obr. 73.) dvěma 
\-ýžlaby a hruškou a válcovité přípory v koutech u to- 
hoto oblouku, prostupující barokní klenbu, původní 
zbytky gotické nebo je-li nutno i tyto přičísti na vrub 
barokně gotické úpravě. Nesporně nový jest pětiboký závěr kněžiště 
s polokruhovým oknem, podobná okna v lodi, schodiště do hrobky se 
zábradlím, nyní do středu lodi posunuté, oltář a ostatní zařízení. Z doby 
barokní pochází klenba valená s lunettami v kněžišti, valená dvě pole 
v lodi a sklenutí hrobky pod zemí. 

Mezi hrobkou a jižní boční lodí zřízena obdélná předsíň, obdobná 
s posledním polem klenebním v lodi, osvětlená z \-ýchodu hrotitým oknem 
a sklenutá plackou s žebrovou dekorací do ellipsy komponovanou. Oblouk 
sem vedoucí shodný s oblouky v boční lodi. Portál do hrobky hrotitý, 
převýšený, s pískovcovým rámem, nad ním oslím obloukem vypjatá řimsa 
s visutými akanthy. Dvéře zdobeny páskovou intarsií (dub a ořech), 
světlík tvořen z intarsovaných a po způsobu kružby proplétaných lišten. 

2. Výzdoba a vnitřní zařízení. 

V kupoli a 20 nástěnných plochách pod okny v chóru a hlavní lodi 
po obou stranách v prostých, profilovaných a zlacených, štukových rámech 
cuykls freskových obrazů, jehož základní myšlenku tvoří oslava 
Boha v rozhčných faších a v různých formách výrazu a život P. Marie; 
obrazy připisují se bratřím ^ssaw/ww, Cosmu Damiánovi a Petrovi,*) jsou 
dosud nepřemalované, ale vehce vybledly a místy ovětraly. 



Obr. 73. Kladruby. Klášt 
chrám. Profil triumf, 
oblouku v hrobce. 



*) M. Hahn, Kunstlerfamilie Assam. (Múnchen 1896.) 



117 

Postup jich je následující: (na levé sténě) i. Klanění apoštolů. 
Kolem kříže z hrubých trámů sbitého a chěma palmami zdobeného stojí 
volně skupeni apoštolové, nesouce každý nástroj s\ého umučení a ve 
středu majíce Petra a Pavla. Nad výjevem září v plápolu svétla mono- 
gram IHS. . t . ' • ' • 

2. Adam v ráji, obklopen stvořeními starého světa, stojí v bujné 
krajině, nad níž se klene modrá, hvězdnatá obloha. Buh Otec vznáší se 
na obláčku \- kruhu andílků a rozmlouvá s Adamem. 

3. Klanění andělů. Nahoře uprostřed ve světelném kotouči, 
jehož střed tvoří věnec hlav andílcích, plane monogram, po stranách 
vznášejí se andělé prozpěvující ch\álu Hospodinu; v popředí uprostřed 
anděl s kaditelnicí a knihou {y ní na otevřeném listě zlatě napsáno tři- 
kráte SANCTVS), v právo archanděl se zrcadlem, v němž se obráží zářící 
oko Boží. '{!<■'• ' ' ''!'/' iil^ 

4. Starý a Nový zákon. Nahoře v oblacích anděly nesený Hospodin, 
kolem něhož planou h\ězdy; v levo v předu oltář, před nímž stoupá dým 
oběti, vzadu za ním bělo\ousý stařec v oděvu kněžském a s obětní misou 
v pra\ici, \eá\e něho klečí muž držící levicí beránka a pravicí nůž; v předu 
v právo tři postavy: kněz zd\'ihá hostii, jiný mává kaditelnicí a vedle 
v modlitbu pohřížený král, vedle něhož leží na zemi žezlo, koruna, plášť 
a zlaté rouno. ' • , ' ' '■ ; 

(Na pravé stěně:) 5. Klanění všech rodů. Mojžíš na hoře Sinajské 
s deskami úmluvy; nahoře Hospodin obklopený anděly s žezlem v levici 
a s pravicí pozd\iženou. Na zemi leží desky úmluvy, Mojžíš se modlí 
se sepjatýma rukama a kleče, vedle něho proroci (Eliáš), patriarchové 
(Melchisedech) a králové (David). 

' 6. Klanění všech stavů. V krajině na vrcholu hory symbol církve, 
beránek s červeným praporkem a bílým křížem, krs-ácející z boků; krev 
kane po hoře, kolem níž mraky táhnou, a barví dole na zemi rozprostřenou 
korouhev víry, již rozhrnul obrněný bojovník Kristův. Alejí palem při- 
cházejí v levo různí mučedlníci se svatým Vavřincem v čele (také s\-atý 
Václav je mezi nimi), mávajíce palmovými ratolestmi a vzrušeni. V pozadí 
blahoslavení. 

7. Klanění všech národů. Mramorová síň sloupová s balustrádou 
obíhající ve výši prvého patra; tři otevřené brány vedou dovnitř. V právo 
v předu, ve výklenku sloupy obstaveném, sedí na bílém trůně bílá postava 
s holubicí na pravém koleně; před trůnem na polštáři papežská tiara. 
Zde klečí královna, kolem níž se skupih: Turek s turbanem, černoch s bílým 
pštrosím perem ve vlasech a pestrobarevným pásem z peří, jiný Orien- 
tálec a konečně mladý muž v oděvu pážete s dvojhlavým orlem na plášti. 
V právo ve předu dvě mladistvé klečící postavy, z nichž jedna drží hudební 
nástroj a druhá otevřenou knihu a taktovku. (Pravou polovicí obrazu 
jde silná trhhna.) 



ii8 

8. Poslední soud. Na duze stoupá, anděly obklopen, Bůh Ježíši 
vstříc, aby mu předal žezlo. Spasitel, oblečený v bílý, zlatými věnečky 
vyšitý šat, shlíží k zemi, za ním stoupají postavy nesoucí kříž opletený 
palmami a věnci myrtovými. V předu troubí á\a. andílci, v levém rohu 
prchá poražený dábel. 

y lodi korresponduje v obdobných polích podokenních 12 obrazů 
C3'klu ze života P. Marie, jejž dovršuje apotheosa Mariina v kupoli. 

(Na levé stěně:) i. Archanděl vyhání s plamenným mečem pra- 
rodiče z ráje, ale současně již objevuje se v nebi P. Maria přímluv kyne; 
v právo klečící patriarcha, v levo modlící se žena, v pozadí stádo ovcí. 

2. Madonna s Jesulátkem na rukou stojí na zeměkouli, u nohou drak. 

3. V chrámě odhrnuje velekněz oponu, za níž se tlačí v před andílci, 
ve výklenku klečící děti se svícemi v rukou, v levo za balustrádou andílci. 
Před výklenkem ]\Iaria jako dítě, s věnečkem hvězd kolem hlavy, za ní 
d\a andělé se svícny. V právo v popředí na stupních stařec a stařena, 
nejblíže diváku žena s knihou a košem. 

4. Narození P. Marie. Sv. Anna sedí na křesle pod baldachýnem 
a drží ^• natažených rukou dítko, s jehož hlavičky mladá žena zdvihá 
plenky. V levo sedí jiná žena, dále sedí o hůl se opírající stařec, shlížející 
k dítěti; ve středu anděl s lilií v ruce, v předu kovová mísa, nahoře v po- 
zadí v světelném kruhu mariánský monogram, nad ním holubice. 

5. Zasnoubení P. Marie s Josefem. V chrámě vyměňují u oltáře 
Josef, držící hůl hlií zdobenou, a Marie před veleknězem prsteny. Vele- 
kněz žehná, nad párem poletuje holubice. Nahoře v levém rohu tri 
andělé. V právo i v levo od bohaté architektury slavnostně osvětleného 
oltáře skupiny mužů a žen, z nichž jeden nese v klíně květiny. 

6. Zvěstování P. Marie. Archanděl Gabriel přichází s hhí v ruce 
a nesen na obláčku andílky do síně, kde Maria, s otevřenou knihou 
v levici, přijímá poselství. Nahoře vznášejí se andílci. 

(Na pravé stěně:) 7. Navštívení P. Marie. Marie přichází, slezši 
s osla, jejž drží služka, k tetě Alžbětě; stojí s hoK v ruce na schodech 
domu, kde ji vítá u dveří Zachariáš a Alžběta se kloní k Marii, chtějíc 
jí ruku pohbiti. V pozadí ideální stavba. 

8. Narození Páně. Sv. Josef rozkládá slámu v jeshch, Marie zdvihá 
Jesulátko, nahoře Bůh Otec s větví v levici a křížem v pravici, kolem 
andělé. V právo v pozadí vzbuzení pastevci, jimž anděl z\ěstuje narození, 
u jesh vůl. 

g. Obětování. Starý velekněz drží Ježíška a vzhlíží k nebi, na 
stupních oltáře klečí Marie se svící v rukou, \- právo klečí Josef a obětuje 
holubici a minci, již vkládá do pokladny. Za ním dvě ženy s košíkem, 
za Marií stoji starší žena s brašnou, v předu v pravém rohu vybírá 
žena holubice z košíku, v pozadí pod stavbou chrámovou jiná matka 
s dítětem. Z urny ve tvaru svícnu stoupá dým, nahoře se vznášejí andělé. 



119 

10. Útěk do Egypta, Pod palmami sedí na stupních mezi trosky 
sloupoví Marie s dítětem, v levo hraje anděl na loutnu, s\rchu \edle Marie 
klečící anděl, na obláčku v právo dvě hlavičky. Josef, stojí v popředí, 
opřen o mezka, v pozadí krajina tropická. 

11. Maria pod křížem s mečem v srdci, s něhož vlají krvavé plátěné 
pruhy, objímá děcko pravicí a levicí drží tělo synovo, položené na desce 
náhrobní. V levo v pozadí Jerusalem. V právo nahoře krva\é slunce, 
kolem létají andílci nesoucí veraikon a nástroje umučení, malý andílek 
pláče hořce. 

12. Smrt Mariina. Pod zeleným baldachýnem leží na loži Maria 
s očima k nebi obrácenýma a se svící v pravici. Apoštolově truchlící, 
z nichž jeden drží kaditelnici, obklopují umírající a loučí se s ní. 

Ukončení cyklu a zároveň apotheosu života tvoří obraz nanebevzetí 
P. Marie v kupoli. Anděly provázená přichází P. Maria s věncem hvězd 
na skráni do nebe. Ježíš kráčí jí v ústrety, aby jí předal žezla vlády. Sku- 
pina andělů nese vítězný kříž' (částečně malovaný, částečně plasticky na- 
nášený a trčící do prostoru kupole) za ním. V lucerně umístěna Trojice 
Boží, ponořená pro žluté sklo v oknech do zlatového tonu. 

V obou ramenech křížové lodi jsou na čelních stěnách namalovány 
výjevy, k řádovým světcům se vztahující, mnohem slabší malby z pol. 
XVIII. století. Nad severním vchodem znázorněno pokušení sv. Bene- 
dikta: Dole v levo personifikovaná cnost v postavě panny s lilií \- ruce 
a se sklopenými zraky, jdoucí mezi keři růží po stezce. Nahoře na návrší 
sv. Benedikt, nahý v trní ležící, maje zrak obrácen na kříž v právo stojící. 
V právo od toho sv. Benedikt v jeskyni před sloupovou stavbou sedící 
a v knize čtoucí. Na skalisku sedí anděl s palmou v pravici, drže levici 
na bochníku chleba. Za ním stojí džbán. Shora spouští se skaliska 
laik řádový v košíku na provaze sv. Benediktu potravu do jeskyně. V po- 
zadí dábel u stromu, symbol pokušení. 

Na čelní zdi v pravém rameni: Nebeský Jerusalem. Na výšině 
v předu mezi palmami břeh jezera, na jezeře ve člunu námořníci; v levo 
vedou od sloupové stavby tři kamenné schody k vodě, kde stojí prázdný 
člun s vesly. Od budovy přichází na obláčku anděl strážce veda mladíka 
(sv. Maura) a ukazuje mu rukou k návrší; za těmito postavami před ide- 
ální budovou na posteli koruny a jiné odznaky moci královské; v předu 
v levo leží na zemi loutna, nádoba hliněná a otevřená kniha; v právo 
kvádrová stavba s květináčem na římse a dolů splý\ajícím révo\-ím. 
Sv. Benedikt vyhledá z okna, drží v levici knihu a pravicí kyne sv. Mauru, 
jenž zachraňuje do vody spadlého sv. Placidia a kráčí pevně věře po vodě 
k němu. 

Z doby před Santic novou přestavbou kostela zbylo jen několik kusů 
nábytku v sakristii a také po přestavbě až do zrušení kláštera pořízena 
již malá část vnitřního zařízení, takže celkový ráz (mimo fresky) i ve 
vnitřním zařízení udávají barokně gotické kusy. Jsou právě jako archi- 




Obr. 74. Kladruby. Klášterní kostel P. Marie. Hlavni oltář. 




Obr, 75. Kladruby. Klááterní chrám P. .Maiir. Postranní oltář v kH/..v.- Ir.di. 



122 



tektura (až na dva postranní oltáře v křížové lodi, zajisté později mramo- 
rované) málo barevné, spokoj ujíce se se zlacením a bílými sochami, jen 
kazatelna intarsována. 

Hla\-ní oltář tvoří ote\-řená pseudogotická architektura, kolem 
mensy do polygonu kněžiště \-stavěná; skládá se ze šesti pilířů, ke středu 
postupně se zvyšujících, vybíhajících ve fialy a stoupajícími \ásutými opěr- 
nými oblouky spojených; na pilířích lípané ploché fialy s dekorací zrn hořčič- 
ných a lilií, na obloucích visutá obloučková kružba. Mensa obdélná, zděná, 
na ní tabernakl ořímsovaný a rocailly pokrytý, s výklenkem, v němž stojí 
krucifLx, a nad ním pod baldachýnem, anděly neseným, obrázek P. Marie. 
Nad mensou povýšena ve středu v ellipsovitém rámu s velkou korunou 
a anděly nesoucími růžové guirlandy, po bocích pozdně gotická socha 
P. Marie, s barokní korunkou a svatozáří — vše zlacené, jen postavy andělů 
bílé. Nad tím ohromné emblémy evangelistů a dva okřídlení andělé, 
nesoucí po stranách krucifixu kartuše s nápisy: TU | PATRIS SEM, | PI- 
TERN I IS FILIUS a: Tu I REX GLORI/E | ChRISTE. Za mensou mezi 
pilíři architektury stojí na konsolách sochy sv. Wolfganga,*) Benedikta 
a dvou jiných světců, bíle natřené. Před oltářem mramorové zábradlí, 
v půdorysu zvlněné, s hranolovými pilířky a prolamo\anou výplní geo- 
metrickou; dvířka litá, z mosazi, podobně geometrického ornamentu a s li- 
liemi. (Obr. 74.) 

Postranní oltáře: V kněžišti: i. — 2. Pendanty v postranních 
kaplích. Na mramorovém spodku rámec z ploše lípané barokně gotické 
architektury: na postranních pilířích s fialami troj úhelný štítek s lilií; 
v násta\-ci rozviliny, mušle a feston, anděly nesený. Obrazy na plátně, 
dosti dobré práce z i. pol. XVIII. století, (v právo) Nad církví, jež 
symbolisována nevěstou Kristovou, sedící na trůně, vznáší se holubice; 
církev drží odznaky moci a důstojnosti, kříž patriarchů, nad trůnem tiara 
a klíče Petrovy, nad čtyřmi knihami evangelií planou plameny, v právo 
blesk kacířství do nich vráží, v pozadí chrám sv. Petra \- Římě; (v Icvo) 
Búli Otec se vznáší, anděly obklopen, v prázdném prostoru, symbol stvoření 
světa. 

3. — 4. V křížové lodi, pendanty, dřevěné, na mramoro\ém spodku 
(obr. 75.). Predella s reliéfy: (v právo) anděl stojí na býku; sv. Lukáš maluje 
P. Marii; smrt sv. Maura; orel s kalichem; evangelista Jan píše na Patmu 
pod palmou; (v- levo) anděl, sv. Marek se modlí; sv. Benedikt přijímá; 
schody do nebe; sv. Matouš čte v knize; lev. Nad predellou malé obrá/ky. 
Architektura skládá se z hranolových sloupů s kládím, nad nimiž se pne 
bohatý nástavec s baldachýnem v předu, pod nímž v levo sošky andělů a 
beránek a v právo gotisující socha Madonny s pěkně tepanou barokní 
korunkou. Na vrcholu koruna zdobená akanthy, révou a křížem. Po 



*) Sv. Wolfgang souvisí legendárně také se založením kláštera. (J. B. M e h 1 cr, 
Der hcilige Wolfgang. Regensburg 1894.) 



123 

stranách nástavce gotisující baldachýnky z révových větvic, na nich vysoké 
sloupky a piHřky s fiákimi. Na pravém oltáři obraz sv. Maura, k němuž 
přicházejí prosebníci a nemocní. Dobrá práce, účinná v barvě, místy 
poškozená a přemalovaná. Pod tím obrázek Madonny v barokním rá- 
mečku, na zlatotkanc látce napjatý, s podpisem: EFFIGIES THAVMAT- 
VRGy€; PRZESTICENSIS. Na levém oltáři obraz sv. Benedikta, an msi 
sv. slouží; nad ním sv. Trojice na zeměkouli a anděl, portieru pozdvi- 
hující a na stupních v předu dva jiní sedí. Po stranách sošky 
sv. Kateřiny Janovské, světice se slunečnicí, s korunou a láhví na knize. 
Dřevěné části nápadně mramorovány a zlaceny. 

V hlavní lodi opřené o mezilodní pilíře: 5. — 6. Pendanty, mramo- 
rové, barokní. Mensy architektonicky řešené jako tumby, na nich zasklené 
skříně se soškami, nepravými drahokamy na šatě zdobenými, a nápisy: 

ARA ARA 

DIVO AVRELIO DIVO VICTORIANO 
MARTYŘI MARTYŘI 

3ACRA SACRA 

Po stranách skřínek na hranolo^•ých spodcích sloupy se zlacenými hlavi- 
cemi a pilastry s kládím, nahoře spojující oblouk segmentový a plochý 
násta\'ec. Sošky andílků a světců bílé. •; • 

7. — 8. Dřevěné architektury gotisující, pendanty. Nástěnné archi- 
tektury s vysokou predellou a postranními pilířky s \olutami, nesoucími 
nástavec bohatě zvlněný, s vyloženými volutami a pyramidami s liliemi, 
kolem nichž řezby rocaillové, oblaky a sošky andílků. V obou rámech pů- 
vodně byly obrazy: sv. Josef a Marie, ale místo tohoto dána nová socha; 
obraz sv. Josefa s Ježíškem v náručí, u jehož nohou sedí andílek s páskou 
nápisovou: ITE AD lOSEPHVM, jest signován vzadu na rámu (přepsáno 
z dnes již nečitelného záznamu na plátně): Wenzel Samuel Theodor Smitt 
Maler in Pian Anno 1743. Za obrazem v oltáři skřínka s reliquiemi. Po 
stranách oltářů na konsolách bílé sochy sv. Prokopa, Vojtěcha, Václava 
a Jana Nep., nad nimi pilířky s ozdobou révy a lilií. 

g. — 10. Mramorové architektury barokní, pendanty. Tumby rak- 
vovité, střed plochý, se zaoblenými hranami a pilastry rámovaný, po 
stranách kanelované sloupy korinthské s bohatým kládím a nízkým ná- 
stavcem. Části zlacené. Po stranách obrazů [sv. Scholastika v řádovém 
obleku s křížem v ruce, nad ní holubice; sv. Maří Magd. kajicnice ve 
spánku, jíž přináší anděl korunu mučedlnickou, v levo krajina \' pozidí] 
bíle natřené sochy sv. Terezie a Gesu, s^•ětice s rohem hojnosti a sv. Marty. 

Mimo oltáře stojí v postranních kaplích kněžiště dva mramorované 
pendanty, gotisující: i. Oltář sv. J u k u n d a. Mensa ve formě 
sarkofágu, před nímž pódium s šachovnicovou intarsií a kamenným orá- 
mováním. Architektura s vysokou predellou, s vydutým středem, po jehož 
stranách stojí pilířky, lilií ukončené a v jehož ploše prolomen výklenek 



124 

pro ostatky. Nad středem zd\ihá se trojboký sloup s kulí a svatozáří, 
obklopený postavami andílků. Po bocích na diagonálně postavených 
soklech bíle natřené sochy sv. Floriána a Sebastiána. Pod ostatky nápis 
na černé desce: ARA | DIVO lUCUNDO | MARTYŘI | SACRA. 

2. Náhrobek krále Vladislava. Zřízen před nebo brzo 
po přenesení ostatků opatem Finzgutem (12./4. 1728) z křížové lodi. (M. 
Millauer, Die Grabstátten der Landesfiirsten Bohmens. Prag. 1830. Abh. 
der Kgl. Bohm. Gesell. der Wissensch. 4. Folge. II. Bd., 24 — 26.) Ze dřeva 
a tří druhů mramoru: čen-enohnědého, s bílými žilami, černého a šedého. 
Spodek podélný, s přední stěnou vy dutou, opatřený soklem a stoupající 
římsou; na něm stojí hranolové jádro s troj bokou pyramidou a dvojitou 
lilií, výše na konsole dva líbající se andělé. V podstavci ve výklenku žezlo 
a meč s korunou, po stranách bílé sochy víry a naděje. Na podstavci na 
šedé desce nápis (s dvojnásobným chronogramem) : 

grata poster itas 

statVIt hanC strVCtVraM 

fVnDatorI sVo 

WLADIsLAO 

ET ElVS OSSA DeVOTE HVC 
DEPONlT (3^56 = 2X 1728). 
Po stranách: 

SANCTI SPE ENIM 
PER FI SALV I PÁ- 
DEM VI CTI SV 
CERUNT MVS 
AD . HEB. AD . ROM. 
CAP-XI-V-33. CAP- VIII V- 24. 

Pod konsolou: 

CHARI 

TAS OPE 

RIT MUL 

TITUDINEM 

PECCATORUM. 

I -PE-C- IVV-8. (Obr. 76.) 

Kazatelna barokně gotická, v hlavní lodi. Rečniště pětiboké, 
hruškovité podoby, intarsované pásky ebeno\ými v hruškové dýze a 
s deskami přikázání, stojí na mramorové zeměkouh a profilovaném soklu; 
na hranách tři velké andílci hlavy okřídlené, dolů obrácené. Stříška též 
pětiboká, s intarsií, na ní koruna z oblouků, ověšených akanthy a svrchu 
zlacená koule. Schodiště vyduté, zdobené intarsií, brána k němu s hroti- 
tým obloukem a intarsovanými dveřmi. (Obr. 77.) 



125 

Lavice choro\'é, po obou stranách choru umístěné, o střední 
skříni a 25 sedadlech, z nichž nárožní širší, diagonálně postavené. Dubové, 




Obr. 76. Kladruby. Klášterní chrám P. Marie. Náhrobek krále Vladislava. 



bez nátěru. V předu na čelech lavic \ýplně s geometrickou řezbou; nad- 
hlaví rozčleněno výplněmi hrotitými, s plochou řezbou páskoví, akanthů 




Obr. 77. Kladruby. [Klášterní chrám P. Marie.- Kazatelna. 




Tab. XI. Kladruby. Klášterni chrám P. Marie. Chórové lavice. 



127 



a mušlí; mezi výi)lnčmi tvoří profilované žcbnní c\ikle s plastickými 
rosettami akauthovými; dvéře středních skříní mají \ýi)lné se zlacenou 
řezbou akanthů. Nad profilovanou římsou na koncích nástavce z úseků 
volutové římsy, prostupující se vzájemné s hla\ní římsou; ve třetinách 
délky stojí \imperky hrotité, končící v křížovou kytku a zdobené hoř- 
čičnými zrny a festony; 
mezi nimi stojí sochy 
bíle natřené: sv. Bene- 
dikt, Řehoř, Ambrož, 
Johanna z Valois, Scho- 
lastika, Dorota, a dva 
jiní světci. (Tab. XV.) 

Šest z p o \- ě d n i c 
trojdílných, s hrotitý- 
mi výklenky, ořímsova- 
ných ; svrchu na velkých 
volutách lilie a koule 
s klíči. 

Veliké varhany*) 
pětidílné, na společném 
základě; uprostřed mal}^ 
korpus s řezbou visu- 
tých akanthů a vehkou 
lilií nad střední kružbou, 
postranice vyhloubeny 
ve výklenky a ořímso- 
vány; nad tím zdvihá se 
velký korpus, ukončený 
arkaturou oslích oblou- 
ků a nosů, s dekorací 
zrn hořčičných, lilií a 
akanthů; nad středem 
mitra a skřížené berty. 
(Tab. X.) 

Dvě krODPnkv ^^^' ^^' Kladruby. Kláitcruí chrám I'. Marie. Skříň v s.ikristii. 

mramorové, trojboké, 

na pilířovité noze, s ostře profilovanou mísou. 

V sakristii: 

Skříň parament ní a kredenční z konce XVII. století^ 
s dvanácti menšími a čtyřmi většími dvířky; na spodní skříni lištnové 
ozdoby, mezi dvířky dělící pilastry, ve výplních řezby rozxilin, na' kládí 
akanthy, nástavce boltcovité. 

*) Malé varliany, jež stávaly na empoře v kněži.šti, dány po zrušení kláštera 
do kostela ve Skapcích. 




128 



Skříň na paramenta, vysoká, dvojkřídlá, ze XVII. století. Dvéře 
lištno\-ány, kládí bohatě ornamento\áno, v nástavci řezaná monstrance 
z roz\ilin, s monogramem MRA. Druhá podobná, jednodušší, s lilií v nástavci. 
(Obr. 78.) 

Kredenc barokní, z r. 1748, intarsovaná. Spodek v půdorysu 
wdutý; svršek plochý, trojdílný, s vysokým, zvlněn^^m kládím, tvoří 

tabernakl se schránkami po 
straně a výklenkem, v němž 
stojí dobře řezaný krucifix, 
ve vrcholu. Vše pokryto in- 
tarsií s připalovanými stíny: 
postavy P. Marie a sv. Jana, 
sv. Scholastiky, Benedikta, 
výjevy ze života sv. Josefa, 
Mariin útěk do Egypta, rost- 
liny, koše ovoce, mušle. Na 
tabernaklu lilie, církevní 
emblémy, letop. 1748 a dva 
lvi._(Obr. 79.) 
j ► ' U Božího hrobu (no- 
vějšího) řezaný t a b e r- 
n a k 1, rocaillový; na dvíř- 
kách hořící srdce, trním 
opletené a baldachýn. 

Sousoší K a 1 \' a r i e 
v životní velikosti, dobrá 
práce z počátku XVIII. 
století. 

Barokní krucifix 
ze XVII. století. 

Obrazy na plátně: 
Judita a Salome, z XVIII. 
století, dobré. 

Kalichy: i. Z poč. 
XIX. století, meandry a 
laurovými guirlandami zdo- 




Cbr. 79. Kladruby. Klážtcrní chrám P. Marie. Skříň v sakristii. 



bený. 2. Z polovice XIX. století, zdobený révou. 

Paci fikal z I. pol. 19. století. 

Ve hrobce: 

Tři prapory 14. pluku Windischgrátzských dragounů, ze XVII. 
až XVIII. století, monto\ané v kovo\ ých rámcích za sklem. Látka hed- 
vábná — rudá, žlutá a zelená, — na ní ornament renaissanční, vyšitý 
zlatem, znaky, d\ ojhlavý orel, kartuše s výjevy bitevními a kříž s emblémy 
bite\ními. Nápisy jen z části čitelné: IN HOC SIGNO VINCES a EN 



120 

VAIN ILS LE PROTEGENT Na špicích žerdi vyryty iniciály: J S \7^ 

a orli. 

Zvony*) v sunktusovc \ížce: i. Vys. 0-63 }ii, v ])r. 0-56 ;«. Na 
uchách torus a dva drobnější provazce, u koruny nápis: leta s Imjiíin x 
íisic^icíjo X tndxxxxnu x slií x iicst x tcntn x jumn 2 li jianu i boliu. 
Plášť hladký. Na srdci vyryto: ^/^ . 

2. Sht od Roberta Pcrnera y Plzni r. 1899. 

3. S nápisem: GEGOSSEN ANNO 1769. 

4. S nápisem: lESVSCHRISTVS IN /ETERNUM . S . VICTORIANEORA 
PRONOBIS. lAKOB SEITZ HAT MÍCH GOSSEN IN PILSEN ANNO 1762. 

Náhrobky zazděny \- i)redsíni k hrobce po obou stranách: 
I. Torso epitafia,**) dané sem r. 1893 ze Štýrska. Mramorové, 
bílé tri desky, nad sebou zazděné: a) Kartuš renaissanční s okraji zohýba- 
nými, kolem pásek perlovce a akanthů, nahoře okřídlená lví maska; v ploše 
\'ytesána průpověď z i. listu Thessalonským 4. b) po stranách kříže klečí 
rytíř v brnění, za ním 4 synové (se jmény na foliích: WILHELM — 
HANS— VICTOR — ADAM) naproti dcera (na folii: FELICITAS) a matka, 
vedle ní nápis: DIE' WOLGEBORNE 

FRAW FRAW ANNA 

MARIA VAN WIND- 

ISCHGRATZ — AIN 

GEBORNE WELZER 

IN. WELCHE DES 

lARS IN CHRIS- 

TO SELIGENTS,. 

CHLAFEN IST 

VND LIGT.ZV 
GRAZ. 

Všechny postavy značně otlučeny, c) Deska s uraženým okrajem: 

HIE LIGT VND RVHET IN GOTT DER WO 

lACOB VON WINDISCHGRATZ FREYHERR ZV 

ERBLANDSTALLMAISTER IN StEYR, FVR : DVR : H(ER) 

ZOGEN ZV OSTERREICH RATH . ZC . WELCH 

LXXVII. lARS SELIG ENTSCHLAFFEN IST. 

GELIEBTER SOHN HERR VICTOR VON Wl 

El : ERS : LANDTS : IN STEÝR VBER AIN FAHNE 

TENANT . ZC . DER AVCH DEN XVI. SEPT : DES V . . . . 

GLICH VERSCHIDEN IST. GOTT VERLEIC EN VI. 

DVRCH CHRISTVM EIN FROLICHE AVFFERSTEHVN(G). 



*) Zvony čís. 3. a 4. jsou těžko přístupné, proto nebylo možno blíže zjistiti 
jich rozměry a plastické ozdoby. 

**) V sakristii pověšena kresba epitafu ve stavu před rozebráním: po stranách 
desek byly karyatidy, svrchu nástavec — běžný typ epitaíií z 2. pol. XVI. století. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. 9 



130 

2. Naproti upevněny na zdi kopie (lité z mosazi a mědi) desek 
ze sarkofágů rodim- Windischgrátzů z kostela Trauttmandorfů v Dol. 
Rakousích, z r. 1896. Na jedné z nich (1681) signatura: Jofeph Graff^f : 

3. Náhrobek Vladislavův viz str. 124. 

c) STARÝ KONVENT (fara). 

Z původní kvadratury, přilehlé na celou šíři lodi kostelní na jižní 
straně a svými rozměry na středověké založení ukazující, nezbylo ničeho. 
Dvě přestavby, v XVII. a na poč. XVIII. století, daly konventu barokní 
ráz a z celé kvadratury zbyla po nich jen dvě křídla, v3''chodní a západní. 

První přestavba, po r. 1664 vykonaná, týkala se všech křídel; jaká 
byla, ukazuje křídlo západní, bývalá nemocnice: úzký ambit byl sklenut 
hladce křížem na pilastry, bez dělících pásů, místnosti za ambitem položené 
sklenuty v přízemí i v patře valené s výseči. Střechy byly prosté, valbové, 
šindelo\'é a čelní štíty (zachován štít na severní straně u západního prů- 
čelí kostela) troj úhelné, s volutami po stranách a pískovcovými piniemi 
ve vrcholu. V koutě západního křídla bylo v téže době zřízeno na postranní 
lod a kruchtu točité schodiště dřevěné ve zděné kruhové věži, s oválnými 
okénky a vlašskou čepicí s bání. 

Z druhé přestavby kolem r. 1739, při níž ustoupilo novému konventu 
celé křídlo jižní*) s věží, pochází místo křídla východního založená spojo- 
vací chodba, k portálku v křížové lodi kostela vedoucí, jež po odstranění 
starého konventu i prelatury měla býti jediným pojítkem konventu s ko- 
stelem. Je vyšší, bez patra, (ačkoliv stopy klenby jsou) sklenuta hladce 
křížem na přízední pilastry římsovité, s příčnými dělícími pásy. Okna 
široká, polokruhová, střecha valbová. Ve východní zdi výklenek s mušlo- 
vitou konchou a v něm na hu stojící Madonna z konce XVII. století; dva 
portálky, nyní zazděné, vedly do sakristie a prelatury. 

Původně nižší dvůr se zahrádkou v nové době zvýšen a vycemento^'án. 

d) PRELATURA (STARÁ) [kanceláře]. (Obr. 80.) 
Dvojkřídlá budova jednopatrová z 2. pol. XVII. stol., s věží na pravo- 
úhlém styku obou křídel.*) Stěny hladké, kryt valbový s netopýřími 
vikýři. Věž pétiboká, krytá stanem. Kolem oken hladké, pískovcové rámy, 
na přízemních ze železa kuté mříže. K východu pravoúhlý portál, nad 
ním kartuš s letopočtem 1664 a nápis ve vlysu: ROMANVS HVIVS LOG I 
ABBAS I STRVGTVRAM HANČ INGHOAVIT. Nad nápisem římsa s úseky 
segmentovými, mezi nimi kartuš se znakem klášterním, svrchu hlava 
andílci a opatské odznaky. Uvnitř v přízemí chodba, valeně klenutá 
a výklenky ozdobená, v zadu užší chodba na dvůr s křížovou klenbou 
bez žeber, s perlovci na hranách. Místnosti vesměs klenuté. 

*) Ze mělo ustoupiti i křídlo západní, právě popsané, ukazuje na novém kon 
ventu založený risalit a připravené výklenky okenní v celé partii ke křídlu přilehlé. 

**) Druhá na severozápadním nároží křídla jižního, jež bylo společné s kon- 
ventem, musila ustoupiti novému konventu. 



132 



Původně se stavba prelatury nedotýkala hrobky, což ukazuje zakrytý 
nyní štít nad stěnou dělící poslední místnost k severu od ostatní budovy. 




Obr. 8i. Kladruby. Kláíter. Průčelí nádvorní. 



é) NOVÝ KONWENT (pivovar). 

Rozsáhlá budova dvoj patrová, o čtyřech křídlech pravidelně 
kolem čtvercového dvora rozložených, průčehm obrácená k východu a po- 
krytá (po posledním požáru) plochými valbami z lepenky; jen nad risa- 
litem průčelním zachovala se původní, vyšší střecha barokní. Vyvinutí 
bohatší má jen průčelí, ostatní strany ze\-nější a všechny stěny nádvorní 
jsou prostě řešeny. Zdivo lomové, omítnuté. Budova utrpěla od roku 
1864, kdy tu byl zřízen strojní pivo\ar, neobyčejně, zejména ovšem ve 
vnitřku. • 




133 

Východní p r u- 
čelí (obr. 8i. a 82.) roz- 
členěno středním risali- 
tem a dvěma nižšími kří- 
dly, na jichž bocích vy- 
stupují úzké risality nárožní (nároží 
se\-erní neproxedcno pro přiléhající 
budo\'U staré prelatur}^) . 

Střed o pěti osách okenních 
— tři z nich o něco vystouplé — má 
přízemí nyní poněkud narostlou ko • 
lem hlinou utopené. Uprostřed něho 
portál, segmentem sklenutý, orámo- 
vaný profilovaným rámem pískovco- 
vým, po obou stranách na diago- 
nálně postavených hranolo\ých pod- 
stavcích sochy v ži\-otní \elikosti 
(jeden asi Mucius Scaevola, druhý asi 
Herakles) , nesoucí krátké dříky válco- 
vitých sloupů s deskovou hlavicí a 
kládí s úseky segmentové římsy s an- 
dílky; římsa prohýbá se nad středem 
a zalomuje nad plastickou kartuší se 
znakem kdysi klášterním, nyní za- 
krytým znakem Windischgrátzu z li- 
tiny (obr. 83.). Po stranách portálu 
obdélná okna, segmentem sklenutá, 
s orámováním vyvinutým do ostře 
zalomené římsy a opatřeným velkým 
klínovým klenákem s \-ohit()\ým ná- 
stavcem; ostatní okna v pří- 
zemí risalitu obdélná, s pí- 
skovco\ou bossáží. Patra od- 
dělena od přízemí těžkým 
kordonem a rozčleněna na 
hladké stěně vystupujícími 
pilastry s nízkým soklem a 
bohatou hlavicí \-olutovou 
s xloženou lilií (z klášterního 
znaku). Okna v patrech se 
různí římsami aklenáky: V 
I. patře polokruho\é za- 

Obr. 82. Kladruby. Klášter. Schéma 
fasády průčelní. 



134 

končení, orámoxané profilo\-aným pásem; \- klenáku u středních oken 
tři rostlinné tvary a římsa, u bočních kartuš; \- náběhu oblouku u střed- 
ních deska s oválným terčem a jazyko\ité ukončení dole, u bočních 
podobná ozdoba s lilií: římsy nadpražní u středních ze dvou \lnovek ve 
voluty do středu zatočených a trojlistem ukončených, u bočních segmen- 
tové ve volutv končící. V 2. patře obdélná okna s vyplněnými kouty 




Obr. 83. Kladruby. Klášter. Portál %■ hlav. průčelí. 

a profilovaným rámem, vystupujícím na plochém, širším orámování; 
římsy u středních oken na volutových konsolách a s kartuší ve středu, 
u bočních ploché, na deskových konsolách s oválnými terči a festonem; 
nad těmito ještě jiné římsy, u středních oken zalomené do ostrého 
štítku, u bočních vlnitě zprohýbané a mušlí zdobené. Nad oknem v hlavní 
ose ve vlysu letopočet: MDCC — XXXIII. Hlavní vlys hladký, okapní 
římsa drobně a bohatě profilovaná, nad povystouplou střední partií ještě 
úseky z\lněné římsy. Y plné šíři risalitu \yzděna nad okapem plná attika, 
členěná sdruženými pilířky, na nichž stojí na bocích \ásy s anděly a ke 
středu sochy sv. Benedikta a Scholastiky. V hlavní ose nástavec s hodinami, 
ukončený zvlněným římsovím, jenž nese sochu P. Marie a d\ou andílků 



135 



s lilií a žezlem v ruce po stranách. Z attiky trčí v bocích risalitu z plechu 
tepané chrliče, spočívající na kovaných, ze spirál utvořených ramenech 
(obr. 84.). 

Křídla průčelní i s nárožními risality (jen le\ý proveden) 
mají hladké steny; okna v přízemí s prostými kamennými rámy a trojdíl- 
nými klenáky, v pr\ ním patře různě orámovaná, s řimsami bud v troj- 
úhelný štítek vyvinutými nebo nad středem polokruhem vypjatými, 
v druhém patře s prostými chambranami. 

Ostatní fagády zevnější hladké, s plochými risality ve 
středu:*) přízemí až do kordonové římsy poněkud vystouplé, s obdélnými 
okny rámovanými, v lichých vý- 
klencích, obě patra lisenovaná, 
obdélná okna s chambranami, 
okapní římsa vysoká a drobně 
profilovaná. 

Z fagád nád\orních 
jest \'ypravena bohatě] i jen fa- 
9áda na východním křídle vy- 
značená ve středu pétiosým risa- 
litem, obsahujícím letní refektář 
a nad ním knihovnu; je Členěna 
v obou patrech pilastry s čabra- 
kovitou hlavicí a má okna v prv- 
ním patře polokruhová, v druhém 
barokně vykroj ováná a různě 
rámovaná; okna v přízemí jsou 
zničena přístavky. Kouty nádvoří 
jsou skulaceny, okapní římsa ja- 
kož i všechny fasády ostatní jsou 
shodný s fasádami zevnějšími. 

Vnitřek kláštera byl rozdělen pravidelně; zařízení pivovaru 
a hojně příček vestavěných stěžuje však nyní přehled. 

V přízemí byl ve východním křídle Široký klenutý průjezd, 
odpovídající třem osám fasády, a jemu naproti v západním křídle menší 
vchod do zahrady. V severozápadním koutě byla kdysi otevřená zahradní 
síň a v křídle severním na straně východní velká kuchyně. Ostatní míst- 
nosti byly jednak mnišské cely, jednak sklepní prostory. 

V obou patrech obíhá \e všech traktech ambit a to všude na 
straně nádvorní a jen ve východním křídle na straně zevnější; z té příčiny 
jsou asi také nárožní risality východní fa9ády o tohk vystouplé a z toho 
důvodu také posunuta spojovací chodba s kostelem ústící pro nerovnost 
terrainu do prvého patra do stejné osy. 

*) Fasáda na sever obrácená ;:akryta v risalitu z části přilehlým křídlem 
starého konventu. 




Obr. 84. Kladruby. KláSter. Tepaný chrlič 
na novém konvente. 



136 

Mimo ambit obsahuje první patro řadu cel, vedlejší schodiště 
a vehký letní refektář,*) rozměry shodný s šířkou risalitu průčelního, 
v traktu východním, dále dvě široká schodiště a dva sály, jichž bývalé 
určení není známo,**) v traktech jižním a západním a kapli s oratoří, oběma 
patry jdoucí, zimní refektář a kuch3mské schody v traktu severním. 

Druhé patro mělo totéž rozdělení jako první až na to, že nad 
letním refektářem byla tu umístěna bohatě vypravená kniho\-na a nad 
zimním několik cel; kaple \-ystupovala až do druhého patra. 

Všechny místnosti \- klášteře, ve všech úro\'ních, b3'ly sklenuty. 
Ambit a schodiště většinou jsou sklenuty kříži bez žeber, rozdělenými 
širokými pásy, nesenými pilastry sdruženými a baňatou konsolou (v 2. 
patře jednodušší); jen v polích, odpovídajících ve všech traktech risalitům 
průčelním, sklenut ambit plackami. Schodiště má dubové stupně a ballu- 
strové zábradlí. Kaple, nyní po výšce stropy přepažená a na malé pokojíky 
rozdělená, zachovala klenbu plackovou ve středu a křížová čtyři pole 
po stranách, dělená širokV^mi sdruženými pásy na pilířích a polopilířích. 
Oba refektáře byly sklenuty valené s výseči a klenby byly přepásány pásy 
na pilastrech (v letním refektáři sdružených). Knihovna měla valenou 
klenbu nepřepásanou, zdobenou štukovými rámci, rozmanitě zprohýba- 
nými kolem freskových maleb, z nichž zachovaly se jen nepatrné zbytky 
nesrozumitelných výjevů a postava lva. Ostatní místnosti měly klenbu 
bud valenou s výseči, bud křížovou bez žeber, klášterní i plackovou. 

Z vnitřního zařízení není zachováno ničeho (viz str. 104.), 

/) NOVÁ PRELATURA A ŠKOLA. 
Na východní a jižní straně obkličují dvíir budovy dvojího stáří, 
ze XVII. a XVIII. století. Starší část, škola, táhnoucí se ke kostelu, má 
zcela hladké stěny a okna; nad portálkem římsa s renaissančním profilem, 
znakem kláštera a opatskV^-mi odznaky, pod tím na folii letopočet 1641. 
Mladší část, nová prelatura, s hlavní bránou do dvora, měla asi dle původ- 
ního plánu býti rozlehlejší; nasvědčuje tomu založení věžovité stavby 
nárožní a členění stěn této části. Mezi okny a u nároží stojí pilastry. 
Portál orámován pískovcem; oblouk polokruhový profilován, po stranách 
postavené pilastry nesou římsu s úseky segmentového kládí; v klenáku hlava 
andílci na konsole, o niž se podpírala kartuš s klášterním znakem, n3^ní za 
knížecí erb Windischgrátzů zaměněná; v cviklech slunečnice, páskoví, ovoce 
a akanthy. 

Klenovice. (Klenowitz.) 

S o m m e r VI., 359; Pam. arch. IL, 170, X., 251; Sedláček 1. c. XIIL, 127. 

TVRZ, která tu byla připomínána již od XI 1 1, století, zašla v XVI. 
století beze stopy. 

*) Nyní jest, po odstranění klenby nad průjezdem, spojen s tímto v jedinou 
vysokou várnu. 

**) Jeden z nich byl asi síň kapitulní. 



137 



Kopec. (Kopetzen.) 



Schaller XII., 89; S o m m e r VII., 162; Cechy IX., 4S0; Sedlá řek 

IX., 183. 

ZÁMEK, bývalý hrad Prostibořský, založený asi na poč. XIV. 
století, stojí na skalnatém návrší, zvaném Valuška. Z původní stavb\' 
gotické, v XVII. století na zámek přestavené, zbyla spodní partit' ttyiboké 
věže při bráně v jihovýchodním rolui. Kulatá věž nad západním i)rů- 




Obr. 85. Kopec. Zámek. Pohled do nádvoří. 



Čelím,*) jež neměla vchodu do r. 1738, kdy byl do ní nový proražen, zbo- 
řena r. 1799 od Jindřicha sv. p. z Grafenreutu. 

Renaissanční stavba částečně na gotických základech z XV. 
nebo ze XVI. století, v živé skále, jež až do dvora vyrůstá, založených; 
svah spadá příkře na třech stranách, proto opřeny spodní části zdí mo- 
hutnými opěráky. Od západu vede přes příkop most, zděný na třech polo- 
kruhových obloucích, s plnou ballustrádou, na jejímž počátku stojí na 
pilířích pískovcové sochy sv. Petra a Jana Nep. a koule na hranolech. 

Budova (obr. 85.) se skládá ze čtyř křídel, kolem lichoběžného obdél- 
ného dvora rozestavených; severozáp. nároží skoseno a na severu jen spojo- 

*) U Sedláčka 1. c. obraz z doby kolem 1790. 



138 

vací chodba. Stěny jsou hladké; v průčelí jednoosý risalit s ořímsovaným, 
troj úhelným štítkem nad portálem, segmentem sklenutým a pískovcem 
orámovaným a s pilastry po stranách; ve štítě okénko kruhové. Kryt šin- 
delový, sedlový, v nádvoří přečnívající a nesený dřevěnými kracemi, 
někde s původní profilací renaissanční. 

V gotickém sklepním podzemí (Sedláček pokládá je za kapli) 
k vjThodu a západu zdivo i-go m silné, lomové; portálek hrotitý, několik 
okének hrotitých s pískovcovým ostěním, o-i6 m šir., některá s nosy, 
V přízemí místnosti sklenuté valenou klenbou s výseči, a průjezd s křížovou 
klenbou bez žeber na přízední hranolové pilíře. V nádvoří přistavěna 
v polovici XVIII. století volná pavlač zděná, na segmentových obloucích 
(některé již zazděny) a hranolových pilířích s profilovaným soklem; poprs- 
nice plná, klenby pod pavlačí plackové; vstup na západě dvěma schodišti. 
Úprava i, patra z pol. XVIII. století: stropy ploché, dvéře bíle na- 
třené, schodiště k průjezdu jednoramenné. 

V jednom pokoji bílá kamna s modře malovanými rocailly a figu- 
rami, plastickými kartušemi, maskami a vásou. i. pol. XVIII. stol. 

V domácí kapli v západním křídle, plackou sklenuté, nepolychromo- 
vaný o 1 1 á ř í k barokní s krucifixem, nízký kredenc, vykládaný, 
z poč. XVIII. stol. a obrazy: i.) na dřevě, Otek do Egypta na 
pramici, dobrá práce barokní, 2.) na dřevě, poškozené, Pieta, z XVIII. 
stol., 3.) na plátně. Křest Kristův, sign, na zadní straně: Andrea To- 
desco 173 1. 

SYPKÁ zcela podobná sýpce v Prostiboři, se dvěma štíty; v ná- 
stavci nápis: Ano [ M | DCCCXVI [ GEB, dole znak v oválném štítu a 
monogram: J A L 5. 

Dvě KAPLIČKY Jana Nepom., zděné, valené sklenuté, z 2. pol. 
XVIII. stol. V horní kapličce obraz na dřevě (obnovený r. 1836), v dolní 
soška. 

Kostelec. (Kostelzen.) 

S c h al 1 e r IX., 131; S o m m e r VI., 150; D u n d e r, Kraj 147; G. S c h m i d t, 
Grabplatten 1. c. 1904, čís. 653 — 4. Na faře: Matriky od r. 1645. Pam. kniha 

od pol. XIX. stol. 

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE NAROZENI (farní), vy- 
stavěn r. 1356 za plebána Theodoricha. V XVIII. století sbarokisována loď, 
v XIX. století zazděn lodní portál, zvětšena okna a vystavěno vrchní 
patro věže. 

Jednolodní, gotická, orientovaná stavba (obr. 86.), s věží na se- 
verní straně u kněžiště, krytá taškovou valbou; na věži plechový stan. 
Stěny hladké, sokl profilovaný obíhá kolem, okapní římsa nová. 

Kněžiště s pětibokým závěrem, opřeno pěti opěráky se soklem, 
jedním ústupkem s novou římsou a troj úhelným štítkem na kosine. Čtyři 



139 



okna hrotitá, bez kružeb. Věž hranolová, s dvěma novými diagonálními 
opěráky na rozích a kulatým šnekem v rohu. V přízemí vchod pravoúhlý 
do sakristie na východě a okno hrotité na severu, v patře na všechny strany 
široká, pseudogotická okna. Loď obdélná, s dvěma páry polokruhových 
oken, pod nimiž nové bankálové římsy. Na jihu zazděný, silně rozevřený 
portál, profilovaný na celém ostění čtyřmi hruškami, třemi oblouny a sedmi 
žlábky, na nízkých soklových patkách; podél vnitřní archivolty plastické 
rozviliny a pod hladkým tympanem římsa (obr. 8y.). Západní průčelí ba- 
rokní, hladké, se štítem, pilastry členěným, po stranách volutovými 



nc 





bi^-.^. ..\\ 



í^ax 



Obr. 86. Kostelec. Kostel sv. Jana Křtitele. Půdorys. 



křídly omezeným a svrchu trojúhelným nástavcem s křížem zakončeným; 
před přízemním vchodem velká předsíň v průčelí se stejným štítkem 
s dvěma polokruhovými portálky, plochým stropem a schodištěm na kůr. 
Kněžiště (obr. 88.) sklenuto závěrem a jedním křížovým polem, 
odděleným příčným žebrem; profil žeber (obr. 89.) hruškový, oba svorníky 
okrouhlé, hladké, pod žebry hrotité konsoly s třemi oblouny. Triumfální 
oblouk hrotitý, s nízkým soklem, po obou stranách profilovaný žláb- 
kem a skosený. V severní zdi sanktuarium (obr. 90.) s obdélným 
výklenkem, profilovaným vlnovkou, s římsou nadpražní i podvojovou; 
nad výklenkem deska s neprofilovaným rámem (070 x 0-32) s nápisem 
reliéfním : 



•J 



K.D + M + 666 + Ij + VI 

• FVUD7ÍO' ■ 6' • 6I1OR' 

• P.SIitODORIGVflaPL 



Do sakristie vede hrotitý vchod, na hranách skosený; klenba 
křížová, s výžlaby po obou stranách, svorník hladký, okrouhlý, konsoly 
polygonovité s třemi pásky (obr. 89.). 



I4C 




Obr. 87 Kostelec. Kostel sv. Jana Křt. Zazděný portál do lodi a irez jeho ostáním. 



L O cI s plochým stropem, nově malovaná. Kruchta na dvou že- 
lezných sloupech s plochým stropem a dřevěnou, plochou ballustrádou. 

Hlavní oltář, z konce XVIII. stol., se starší predellou a ta- 
bemaklem, z i. pol XVIII. stol., zdobenými intarsií (pásky a akanthy). 



141 

Sloupová architektura se sloupy vřetenovitými, rév(ju ovitými, na nich 
římsoví s hlavičkami andílku; oltáiní obraz krtu Páně je slabá práce 




Obr. 88. Kostelec. Kostel sv. Jana Křtitele. Pohled do vnitřku. 



Z konce XVIII. stol.; nad ním ve středu nástavec mezi segmentovými 
úseky, tvořený oválným rámcem s řezbou boltcovitou, v němž obraz 
sv. Kateřiny; ve vrcholu soška sv. Barbory, po stranách pozdější sošky 
světců z řádu benediktinského. Po bocích oltáře dvě brány s dveřmi, 



142 

zdobenými liliemi ve výplních a postranními pilastry s ozdohou peníz- 
kovou, spojenými volutami a korunou z boltcovitého ornamentu, na 
nich stojí na volutových konsolách sochy sv. Václava a Zikmunda. 

Postranní oltáře,^ pendanty, tvoří výklenek, obstavený 
sloupky s dvířky vrubovanými, nesoucími římsoví s rezbou boltcovitou 
a pozdější soškou (na levém P. Maria, na pravém sv. Josef) jako ná- 
stavcem. Na pravém po straně výklenku dole sošky sv. Barbory a Ka- 





Obr. 89. Kostelec. Kostel sv. Jana Křtitele. Profil žebra a konsola v sakristii 
a profil žebra v kněžišti. 



teřiny, nahoře Jana Nep. a sv. Jiří, na levém v ř.zaných kartuších 
malé dobré obrazy sv. Martina a Jana Křtitele. 

Kazatelna spočívá na šestibokém sloupku; řečniště zdobeno 
na rozích kanellovanými sloupky s ovocem na soklech, ve výplních 
jeho rámce lištnové a boltcový ornament kolem obrazů sv. evangelistů 
na dřevě. Stříška šestiboká, ©římsovaná, s visutým růžemi, nad ní na 
volutovém podnoží baldachýn se stejnou ozdobou; nejvýše koule 
s plameny. 

Křtitelnice dřevěná, osmiboká; na rozích řezané ornamenty 
z prken. Víko se stejnou řezbou, nahoře soška sv. Jana Křtitele. Uvnitř 
cínová mísa. 

Zvony: i. Přelit r. 1905 od Rob. Pernera v Plzni; původní byl 
o-8o 7)1 vys. a měřil 077 m v průměru a měl nápis: ů leta + bopíp ů íi- 
|i;cEÍjD ^ ptEÍilÍEÍjt) ů ].irunE ® íenío ů jraou íi tjbiclan ů raEgimeno + bo? II e 
i;an ů honraacj. 





Obr. 90. Kostelec. Kostel sv. Jana Křtitele, Sanktuarium. Pohled a řez výklenkem. 



1-14 




2. Vys. i v prům. 0-62 m. 
Ucha hladká, u koruny nápis: 
■£ ícnío 7-: íuion :s flijí (poprsí P. :\Ia- 
ric) uii)ciucno X íiUDfjjiB 2 a maíhi + 
IniDljjic. Na plášti reliéf krucifixu. 
Dle štíhlého tvaru z XV. století. 

3. Přelil též r. 1905 Rob. 
Pcriicr v Plzni. 

Náhrobek v předsíni za- 
zděný, pískovec, 2-10 X 1-24 m, 
s pěkně stylisovaným znakem 
(Svatbu z Červ. Ostradovic ?); 
z opisu čitelno: íHiiío 2 leji c* uro- 

jeni I ralabi;ha . . . n^^ I • • • 

... I aín; }X\\h\\ xo ma febla |1 nad 
znakem: shu mccrccxt (obr. gi,). 



Kozolupy. (Koso- 



up.) 



Obr. 91. Kostelec. Kostel sv. Jana Křtitele. Náhrobek. 



Schaller IX., 113; Sommer VI., 

372; D u n d e r, Kraj 330; Pam. arch. 

IV., 170; Sedláček 1. c. XIII., 249; 

Podlaha, Posv. místa II., 284. 



KOSTEL SV. STEFANA MUCEDNlKA (farní) byl již ve 
XIV. století (1366) farním. Asi ve válce třicetileté fara zanikla a osada 
připojena do r. 1655 k Malesicům a odtud k Touškovu. R. 1718 zřízena tu 
administratura a po přestávce v letech 1804 až 181 1 zřízena fara. Starý 
kostel [r. 1490 připomíná se při něm zvonice (Strnad, Listář II., 276)] 
pro sešlost zbořen a nový vystavěn v letech 1777 — 82 nákladem přes 
10.000 zl. a pomocí dobrodincův do r. 1788 zařízen. V letech 1904 a 
1905 — 6 celá stavba opravena. 

Jednolodní, orientovaná budova barokní, s věží na západním 
průčelí, krytá valbou taškovou; na věži cibule plechová s lucernou a bání. 
Stěny členěny lisenami s čabrakovou dekorací, okna kasulovitá, s cham- 
branami a klenáky; na bocích lodi sdružené pilastry římsovité, s čabrakou 
a soklem. Mezi portálem pravoúhlým polokruhově vypjatá římsa. 

Kněžiště, osvětlené čtyřmi okny, ukončeno polokruhem a sklenuto 
konchou s výseči a plackou, obdélná 1 o d s třemi páry oken, sklenutá 
třemi plackami, pásy rozčleněnými. Na plochách kleneb zrcadla olištno- 
vaná, na pásech výplně, pod cípy kleneb kládí sdružené a oblomené, 
s pseudojonskými pilastry na soklech. Kolem oken lištnové rámce. Po 



145 

stranách kněžiště sakristie a kaple, čtverečné a valené sklenuté prostory; 
vchody do nich polokruhové, se zprohybaným iímsovim. Kruchta na 
třech segmentových, profilovaných obloucích a pilířích s ozdobou čabra- 
kovitých pilastrů, poprsnice v bocích proláklá, ve středu vyložená, dřevěná. 

Věž vystupuje skoro celá ze západního průčelí, přechod k lodi není 
řešen. Nároží oblá, na nich pilastry jako na lodi. V přízemí na severu 
portál, nad ním okénko oválné a druhé větší, na západě lichý otvor s pro- 
hnutou římsou a nad ním stejná okna; nad lodní okapní římsou, kolem věže 
oblomenou, zdvihá se attika s oválovými prolomy a nízké patro s širo- 
kými okny, dekorací pilastrů a polokruhem vypjatou řimsou. 

Hlavní oltář s dobrým obrazem v rokokovém rámu na plátně: 
Kamenování sv. Štěpána, malovaným r. 1788 od malíře Manna z Falknova; 
tabernakl na rakvovité tumbě, po stranách velké vásy, ve vrcholu nad 
obrazem pod růžovými guirlandami a okem Božím obrázek sv. Trojice 
na dřevě. 

Postranní oltář íky, pendanty, s bezozdobnými tabernakly, 
nad nimiž zasklené skříňky rokokové s monogramy, v nich sošky černé 
P. Marie a Jana Nepom. Konec XVIII. stol. 

Kazatelna současná, s okrouhlým řečništěm a stříškou, na ní 
holubice. 

Varhany nové. 

Lavice barokní, řezané, z konce XVIII. století. 

Křtitelnice rokoková, z pískovce, tvaru vásy okrouhlé; na míse 
píšťaly, noha profilovaná, víko dřevěné, hladké. 

Monstrance barokní, 0-59 m vys., postříbřená a zlacená, z poč. 
XVIII. století. Noha šestilaločná, s tepanými růžemi, nodus hruškovitý, 
kolem oválného, zaskleného středu záře, rámec z akanthových rozvilin 
a slunečnic, paprsky a vysekané listy akanthové. 

Šest svícnů cínových, trojbokých, s vavnnov\'^mi festony a osm 
mosazných empirových, s kanelovanými podstavci. 

Zvony: i. Vys. 0-75 m, v pr. 0-77 m. Na uchách torus, u korun}' 
dvojřádkový nápis: O ADORAND ^ TRINITAS 2 O VENERANDA ? VNITAS 
í VDIELAN 2 W PLZNI ?? II O SWATI í STIEPANE íj ORODVG S ZA 
NAS % PRZED 8 PANEM é BOHEM S 1 ? 5 2 4 S 5. Pod tím pás lilií. Plášť 
i věnec hladké. Na hlavě na železných pásech vryto: K:W: 

2. Vys. o-6i m, v pr. 0-59 m. Na uchách torus, u koruny enigmatický 
nápis: s^rj + krkmij ů tJij^Dms + 9 rap ů jxd mí srhponmilun 
gxebcba + mairma ů. XV. stol. 

3. Slit r. 1843 od Karla Bellmanna v Praze. 

V archivu Musea král. čes. otisk pečetidla farního, oválného 
(delší osa 0-021 m) z poč. XIX. stol., s opisem: SIGILLUM ECCLE 
KOSOLUP. 

ZÁMEČEK měl dříve kapli Jana Nepomuckého, v níž se od 
r. 1777 po dobu stavby kostela sloužila mše. Nyní je zrušena. 

10 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. , 



146 

SYNiVGOGA z poč. XIX, století. Obdélné stavem s valbou (pů- 
vodně byla vyšší) a pilastry na stěnách; uvnitř valená klenba, na pi- 
lastrech. Osm oken polokruhových. Retabulum jest v předu zdo- 
beno architekturou s pseudo jónskými sloupy a nástavcem. Zařízení 
nové; ze staršího jen dva svícny ze železa kované (konec XVIII. stol.) 
a opona s vysokým vyšíváním (lvi nesou korunu s napodobenými draho- 
kamy, po stranách amfory s kyticemi). 

U silnice do Plzně SOCHA Jana Nepom. z pískovce; na podstavci 
v předu dva znaky v kartuši pod korunou, v zadu letopočet 1729. 



^Krukanice. (Krukanitz.) 

S o m m e r VI., 292; Dunder 1. c. 252; Pam. arch. II., 175; Čechy IX., 112; 
Podlaha, Posv. místa II., 310. 

ZAMECEK z konce XVIII. století, obdélný, valbou krytý, liseno- 
vaných stěn. Brána do dvora segmentová, průjezd sklenut valené s výseči. 

V průčelí přistavěny dva věžovité vý- 
stupky, nové. Přízemí klenuté, větvina 
i místností upravena nově. V přízemí 
u vchodu upravena kaple domácí 
Jana Nep., s novým obrazem bl. Hroz- 
natý od /. Riiinarta de Brimont z roku 
1893, na pseudorománském oltáříku. 
Kalich z poč. XVIII. st., s okrouhlou 
nohou, s tlačenými akanthy, kulovitým 
nodem a kupou, na níž +lačené spirály 
akanthové a symboly ukřižování. Ro- 
caillový a dva empirové reliquiáře. 
Obraz Jana Nep. z roku 1840 od 
A. Grussa. 

Po stranách cesty k zámečku na 
zdi sochy sv. Barbory a Antonína 
s letopočtem 1801, písmeny RNHAT 
(R N H abbas Teplensis) a znaky Te- 
pelským a rodovým. 

Na cestě do Pernarce SLOUP 
pískovcový, 3-50 m vysoký, na pod- 
stavci s vydutým soklem a řimsou, s at- 
tickou patkou a volutovou hlavicí, na 
níž spočívá hranolová kaplička s pro- 
Imutou stříškou; ve stranách kapličky 
Obr. 92. Krukanice. Boži muka. nový obraz P. Marie a reliéfy: Věra icon, 




147 

Kalvárie a Ježíš s nápisem: ECCE HOMO; na sjxxlku kapličky: 1613 |S.E. 
P. E (obr. 92.). 

Nedaleko druhý SLOUP čtyřboký, se skosenými hranami, na hra- 
nolovém dvojitém podstavci a s kapličkou, v níž výklenek. XVIII. století. 

Za zámkem SOCHA Jana Nepom. na sdruženém soklu s hojným 
římsovím, z i. polovice XVIII. století. 

U cesty do Kozlovic pískovcový SLOUP ze XVII. století, na hra- 
nolovém stylobatu s rimsou; na volutové hlavici kaplička s dvojitým 
křížem, reliéfem krucifixu a novými obrázky svatých. 



Kšice. (Kscheutz.) 



S o m m e r VI., 243; Čechy IX., 94; G. S c h m i d t v Miít. Ver. f. Gesch. D. 
in Bohmen XLII., 486; Týž, Grabplatten 1. c. 1904, č. 627. 

KOSTEL nanebevzetí P. MARIE (filiální do Erpužic) 
byl již r. 1384 farním. Nynější stavba byla provedena r. 1716 a opravena 
(střecha) naposledy r. 1904. 

Jednolodní, barokní budova z cihel, omítnutá, krytá taškovou 
valbou. Na zdích sokl a sdružené pilastry s římsovitou hlavicí a kládím, 
okna segmentová, nad portálem do lodi pozdější, polokruhem vypjatá 
římsa; západní průčelí má v přízemí polokruhový portál s prohnutou 
římsou na pilastrech, nad ním liché okno, nad okapem štít s attikou, nikou 
ve středu prolomený, po stranách s volutovými vyzdívkami a oválným 
otvorem v trojúhelném vrcholu. 

Věž u kněžiště na severu, hranolová se skulacenými rohy, truj- 
patrová, krytá stanem s křížem; okna původně větší, nyní na oválná zmen- 
šená, stěny lisenovány; na západě zděné schodiště. 

Kněžiště ukončeno třemi boky a sklenuto závěrem a křížovým 
polem bez žeber. Po stranách vchod pravoúhlý do sakristie, skle- 
nuté hladce křížem v přízemí věže. Oblouk triumfální segmentový, 
s řimsou v náběhu. Loď obdélná, širší, s třemi páry oken a plochým 
stropem, na němž štukové zrcadlo; na stěnách pilastry. Kruchta zděná, 
na třech obloucích, podklenutá hladce křížem, s poprsnicí hladkou, ve 
středu vypjatou. 

Hlavní oltář sloupový, na vysoké predelle, s úseky kládí 
a nástavcem. Obraz maloval r. 1869 C. Sauersick, po stranách sochy sv. 
Petra a Pavla, nahoře sv. Kateřina, Markéta, Kilián a Ondřej. Ve středu 
nástavce kartuše s nápisem: ALTARE PRIVILEGIATVM AB ANNO 1760. 
Na bocích oltáře brány, zdobené řezanými výplněmi a sochami sv. Martina 
a Jiří. 

Postranní oltáře, pendanty, barokní, dřevěné rámy akanthové, 
n^polychromované a propletené zlacenými stuhami a rohy hojnosti, ve 



148 

vrcholu kříž; obrazy sv. Anny a Sebastiána (z r. 1869 od C. Sauersicka) 
ve zlacených, nahoře polokruhových rámech; mensy zděné. Na predelle 
levého chronogramm (letočetná písmena červená): 

haeC ap^ eX CoLLeCta eLeeMosIna popVLI 

PAROChIANI SANCTAE ANNAE POSlTA EST. f= 1710.) 
Na pravém: 

HANC aram SANCTO SEBASTIANO : PESTiS PATRONO . PRO SE ET 
GREGE FVNDAVIT li RVD : SCHVKNECHT CVRAT : WELPERSCHITZ : ET 
KSCHEVTZ. (= 1713.) 

Oltář sv. Martina v lodi má dřevčnou mensu a nízkou pre- 
dellu, nad ní rám zprohýbaný barokně, zdobený akanthy a stuhami, 
nahoře bílá hlava andílci a zalomené římsoví, se soškou sv. Volfganga; 
po stranách pod mušlovými baldachýny sošky sv. Jakuba a Vavřince. 
Obraz: sv. Martin dělí se s žebrákem o plášf, v právo kněz vypuzuje zlého 
ducha ze stáda krav, v pozadí krajma, shora andělé nesou odznaky bi- 
skupské. V dolním levém rohu: Wenzel S:T:Schmidt fecit A : 1726. 

Kazatelna s osmibokým řečništěm ořímsovaným; na spodku 
bílé emblémy evangelistů, ve výplních v oválných rámech reliéfy poprsí 
evangelistů, v rozích slunečnice; na stříšce řezby a socha anděla. 

Varhany nové. 

Zábradlí před oltářem z XVIII. století, ve středu prohnuté, 
ballustrové. 

Na věži zbytky řezaných oltářů barokních z počátku XVIII. st. 
a barokní socha sv. Anny. Dvě sochy andělů ze dřeva, barokní, nesou 
kropenky. 

Na hlav. oltáři čtyři renaissanční svícny, bronzové a kroužené. 

V triumfálním oblouku obra z Madonny ze XVII. stol., v sakristii 
sv. Martina v prohnutém rámci, rozvilinami zdobeném, z poč. XVIII. st. 

Zvony: i. Lil roku 1876 A. Phtorius v Chebu.. 2. Lil reku 1869 
W. Sedlmaycr v Plané. 

Náhrobek pískovcový, 1-62x076 m. Žena v celé postavě, 
u nohou znak, opis: LETHA : 1 . 56 . . PAN | BVOH WSSEMOHVCZY POWO- 
LATI GEST S TOHOTO | SWIETA RACZIL VROZENÉ | PANNY MARKYTY 
POMIENICZKI Z POMIENICZ PAN | nad hlavou do oblouku: BVOH 
RACZ I DVSSY GEGI MILOSTIV/ BYTÍ. 

Kunovice. (Kunéjovice. Kuniowitz.j 

Schaller IX., 202; S o m m e r VI., 351; Dunder 1. c. 324; Podlaha, 

Posv. místa II., 349. 

ZAMECEK zcela přestavěn. 

KAPLE SV. ANNY A SV. MIKULÁŠE byla r. I738 vy- 
stavěna nákladem Jos. Schindla, ryt. z Hirschfeldu a r. 1842 zbořena. 



149 



Kyjov. 



Sedláček 1. c. XIII., 248; H e b e r. Burgen IV., 217; K o íi n á ř, Poutnička 
místa, 103; Podlaha, Posv. místa II., 304. 

Z TVRZE, již koncem století XV. pusté, zbý\ají sporé zbytky 
příkopu a název ,,na pustém zámku." 

KAPLE P. M árie vystaxěna v lese v letech 1892 — 94. Zvon 
slit r. 1894 od /. Pernera v Plzni. 



Schalle 
252; Sed 



Lešťany. (Liechtenstein.) 

r IX., 201; Sommer VI., 359; Dunder 1. c. 3JS; Pam. arch. X., 
láček XIII., 164; Čechy IX., 113; Podlaha, Posv. místa II., 291. 
:op:graf. v are'. lvu Musea k'ál. čcs. Heslo: Leštany. Na íiře; Pamčtní 



Rkp. sb. toprgraf. v arc.x.v^ ..^«o<.c ^^x. ,.vo. ^..^^^^. ^^o^c* 
' 'a ol r, 1836. Ma'riky od r. 1674 



KOSTEL SV. PETRA A PAVLA (farní) byl \e XIV. století 
(1369) farním; ješté r. 161 2 byl tu farář, ale později fara zanikla a osada 




Obr. 93. Lešťany. Kostel sv. Petra a Pavla. Půdorys. 



až do r. 1654 příslušela do Pemarce; řada farářů počíná pak opět r. 1666. 
R. 1768 byl starý kostel stržen a 20./5. položen základní kámen k noxému, 
jenž vystavěn částečně z odkazu Julia Xav. hraběte Hamiltona (4671 zl.) 
od Eugcna Candella z Plzně. Ještě téže zimy dokončena věž a celá stavba 
vysvěcena 25. 11. 1769; vnitřní úprava byla dohotovena až za Jos. ]\Iaxm. 



I=iO 



Kinského r. 1774. R. 1791 dány sem \arhany z děk. kostela ve Stříbře. 
Poč. XIX. stol. daroval sem A. Pergler z Pergleru (f 1821) na plátně 
malovaný krucifix. Poslední opravy z let 1896 a 1901 — 5. 

Jednolodní, barokní stavba (obr. 93. a 94.) orientovaná, svěží 
na západě, krytá taškovou valbou s dřevěným sanktusem; na věži 
taškami krytá cibule s plechovou bání a křížem, bez lucerny. Na 




Obr. 94. LeStany. Kostel sv. Petra a Pavla. Pohled od jihovýchodu. 



pískovcovém soklu, obíhajícím kolem celé stavby, stojí čabrakovité pi- 
lastry a nesou profilovanou okapní římsu. Okna polokruhová s rámy, 
portál (na jihu v lodi) pískovcem orámovaný s klenákem, nad ním pro- 
hnutá římsa na volutových konsolách štukových a znak Kinských v kar- 
tuši pod korunou. 

Kněžiště ukončeno polokruhem, osvětleno čtyřmi okny a skle- 
nuto valené s lunettami. Po stranách přistavěna sakristie na severu a 
oratoř na jihu, s šindelovými střechami a pilastry na stěnách; do sakristie 
vede pravoúhlý vchod, oratoř otevřena polokruhovým obloukem; obě 
místnosti sklenuty plackami. 



151 



L o d. obdélná s \ydii(ýini boky, i)ni)()iiije se bez tnuiiiíáluího oblouku; 
valenou klenbu, \' zakulacených rozích lunet tami jMolomenou, nesou sdru- 
žené kládí a ploché pilastry pseudojonské na soklu a s šesticípou hvčzdou 
v hlavici. Kruchta v půdorysu segmentem vypjatá, stojí na d\ou kanel- 




Obr. 95. Lišťany. Kostel sv. Petra a Pavla. Postranní citát Jana Nep. 



lovaných pseudojonských sloupech a dvou pilířích (zábradlí ballustrové, 
dřevěné). Na severu přistavěna k lodi r. 1821 hrobka (pro rodinu 
Steinbachovskou) přízemní, obdélná, s průčelím, ozdobeným dvěma 
kanellovanými sloupy dorskými a troj úhelným štítkem; vchod původní 
nyní zazděn, nový vchod pravoúhlý na západě. 

V ě ž na čtvercovém půdorysu s prohnutými stranami, troj patrová, 
spojená s lodí pomocí volutových nástavků po obou stranách; kolem ní 



152 

oblomuje se okapní římsa budovy, na skulacených nárožích pilastry. 
V západním průčelí portál pravoúhlý, orámovaný, nad ním: ANNO 1774, 
výše okno polokruhové a po stranách pravoúhlá a kruho\á okénka. Ve 
2. a 3. patře stejná, obdélná okna s chambranami. V přízemí sklenuta 
hladce křížem předsíň. 

Hlavní oltář pseudobarokní, z r. 1905. 

Postranní oltáře: i. Božího hrobu, nový. 2. Jana Nepom. 
(obr. 95.), raně barokní sloupová architektura; tumba, tabernakl a dolní 
část predelly, obraz a sošky z pol. XVIII. stol., nástavce (monogram 
IHS) no\ější. 3. P. Marie, rokokový, s rocaillovou kartuší a dvojznakem na 
tumbě a soškami svatých po stranách. 

Kazatelna novější, 

Varhany s novým strojem z r. 1903, ale původní skříní, zdobenou 
dobře řezanými rozxilinami, trojdílnou, se soškou sv. Cecilie. 

Křtitelnice (obr. 96.) cínová, bez víka 067 m vys.; zvono- 
vitý kotel, s dvěma kruhy ve způsobe masek a třemi znaky v reliéfu, na 
třech nohách, jež vybíhají dole v kopyta a nahoř^ končí mužskými po- 
prsími; původní víko má svršek ulomený a nahrazený barokní skupinou 
křtu Ježíšova ze dřeva. Na kotU ryté nápisy: 

KAREL A lAN QN. KATERZINA CZERNI^ 

DRZEG WLASTNI NOWA Z PODMOKL 

BRATRZI CZERNI= a PROSTIBORZE (hlava) 

NOWE Z CHVDIENICZ, 

NA LYSSTIANECH 

A BRZEZY wlacho* 

(květ) WIE (květ) WOLDRZICH CHLVM-^ 

KRY3T0FF BRAVM-MIE. CZANSKEY Z QHLV. 

RZETICZ (květ) A NA ® CZAN A Z PRZESTA* 

(pták) LYPPNIE (í[^) (pták) WLK, NA CZEMINECH (květ) 

BAPTISTERIVM HOC AD LAVDEM SANCT1SS1M.€ TRíNITATIS (hlava) 

ET SANCTORVM 
APOSTOLORVM, PETŘI ET PAVLI ® PRAG/E FECIT BARTHOLOMEVS A 
CYMPERGK (žalud) PROPRIIS iMPENSTS (hlava) GENEROSI ET MAG- 

NlFlCl DO- 
MINI DÍ-CAROLÍ CZERNÍN^DE CHVDÍENICZ ET IN BRZEZY, WL (květ) 
AD ECCLESIAM LYSSTIANEN^ STVDÍO REVERENDÍ SADERDOTIS (hlava) 

MATTHEi CRisPí Pramení eívsdem Ecclesí/e ParochÍ (květ) 

^^y,^) (sova) ANNO DOMINI 1596 >, (pták) 



/ znak 
Vpražs 



(Znak B. z Cynperku : 
písmena BZC, zvonek a lev 
s praporem ve spáru.) 



[153 



Na víku: EVNTES IN MVNDVM VNIVERSVM ® PRy€DlCATE EVANGE- 
LIVM OMNI CREATVRE ® QVI CREDIDERIT ET BAPTIZATVS FIERIT 
SALWS ERIT (kvrt) QVI VĚRO NON CREDIDERIT x CONDEMNATVR 
(květ) MARCI (pták) 16. 

V kněžišti mřížka v půdorysu prohnutá, bíillustrová. 

V kněžišti nad oratoří obraz na plátně z 2. pol. X\ III. stol.: 
Madonna klečí na skále, nahoře 

v oblacích sv. Trojice, obklopená 
anděly, dole ubohé duše v pe- 
kelném ohni. Na folii nápis: (Er- 
Iiarineí eud; ineiitEr ^uiii l^EuigjÍEn 
il;r JfrEimbe. 

Monstrance: i. 064 ni 
vys. Noha oválná, čtyřlaločná, 
s tepanými hlavami andílků a 
růžemi, nodus oválný, kolem ko- 
rony paprsky a rámeček z listo\'í. 
v nástavci Madonna. Na noze 
letop. 1671. 

2. Dle nápisu na zadní straně 
zakoupena roku 1832 v Praze za 
100 zl.; s hrubým ornamentem. 

Kalichy: i. Noha z poč. 
19. stol., s tepaným listovým orna- 
mentem, na ní se staré přenesený 
znak s písmeny: E -^S ■ B • V ■ M • 

Nodus nový. Kupa barokní, 
pláštík z prolamovaných pásků, 
hlav andílcích, révy, klasů a růží 
kolem novějších porcelánových 
destiček s obrázky Kristova utr- 
pení. 

2. Z poč. 19. stol., hladký. 

Pacifikál rocaillový, 
s dvojitým rámečkem kolem kříže. 

V okně předsíně pod věží barokní Pieta ze dřeva, v lodi na 
konsolách barokní sošky sv. Anny a sv. Barbory. 

Zvony: i. Vys. 0-98 m, v pr. 1-04 vi. Na uchách torus, u koruny: 

SANCTE >^ PETRE ^ ORA ^ PRO NOBIS S DEVM H O MARIA MARCVS S 
LVCAS S lOHANNES S MATEVS II S WILIM S S PRZICHOW MATER S 
GRÁCIE MATER S MISERICORDIE S FECIT H EGIDIVS S S PLZNIE S 

1 S 5 S 7 S 9 S . Pod tím opakuje se spirálovitý ornament; na plášti reliéf 
sv. Petra. 




Obr. 96. Lfšťany. Kostel sv. Petra a Pavla. Křtitelnice. 



154 

2. Vys. 0-62 m, v pr. 0-64 ;;/. Na uchách torus, u koruny: ÍEia ů 
í)op;í)D s íisiqeřjo + cí • ijrsícíjn ů DsombEsaÍEÍjo * nu" ke rti; + a h líjraallc 
2 bon; + íenfo || 2 jinoii ů lit i- 

3. Vys. a \- pr. o 48 ;;;. Na uchách masky, u koruny řídce rocaille 
a pod tím nápis: S : S : lOANES PAVLE ET DONATE INTERCEDITE PRO 
NOB IS. Pod tím slunečnico^•é guirlandy. Na plášti akanthový Hst, reliéf sv. 
Donáta, Pavla a Jana a kartuš se zvonkem, kružidlem a děly, s opisem: 
lACOB WILHELM SEITZ IN PILSEN, po Stranách 1776. Na věnci: REFVSA 
EST H^C CaMPANA EX COLLECTIS a PAROChIANIS NOSTRiS 

PECVLIIS. 

4. v sanktusu. Vys. 0-32 m, v pr. 0-33 m. Na uchách vruby, u ko- 
runy: 4- GELOBT SEI DAS ALLERHEILIGSTE SACRAMENT li 10. PER- 
NER COS mích IN PILSEN • 1 ■ 7 • I • 4 • Pod tím hlavy andílci; na plášti 
krucifix a i\Iadonna pod vavřínovým loubím. 

Náhrobek, z červeného mramoru, zakrý^•á vstup do hrobky 
v lodi; v rozích mosazná držadla, v ploše reliéf lebky s hnáty a znak. 
Z opisu čitelno jen: H4^C PRO FAMILIA PER | ILLVSTRIS .... STEIN | 
BACHIANORVM AR • ■ • 

V archivu Musea král. čes. otisk pečetidla farního, oválného 
(delší osa 0-03 w). s opisem: SIGIL. ECCLESI/E PAR: LICHTENSTEIN- 
ENSIS a postavami sv. Petra a Pavla. Z r. 1808. 

ZÁMECEK jest obdélná prostá budova ze začátku XVIII. století, 
s opěráky na nárožích a dvojitou mansardou. V průčelí portál s prohnutou 
římsou. Na zad rozšiřuje se budova, přechod tvoří v půdorysu \yhloubené 
přístavky. Na zahradním průčelí nadokenní římsy a prostý balkónek. 
V přízemí všude klenby křížové bez žeber, v průjezde výklenek s mušlo- 
vitou koňchou. V oknech původní mříže s prostouplými tyčemi. 

KAPLIČKA sv. Antonína Pad. trojboká, zdobená pi 
lastry, výklenky a prohnutými římsami, na vrcholu vásovitý nástavec. 
Dříve tu stávala na pahrbku větší kaple, k níž vedlo 30 schodů; v ní se 
sloužila mše při stavbě nového kostela. Ke konci XVIII. stol. kaple zbo- 
řena a z jejího zdiva vystavěna hřbito\ní zeď. Nynější, men.-í kaplička, 
vystavěna r. 1824. 

Lhota. (Elhotten.) 

Fr. Andress, Denkmálcr und Sagen 20, 29. 

KAPLIČKA P. Marie Pomocné nedaleko mlýna ,, Varty", 
se soškou Pražského Jesulátka. V pravém ostění dveří letopočet 1773 
a písmena J . C . E . 

Na louce před mlýnem zlomek mlýnského KAMENE s letopočtem 
1. Bpril 1821 D. F. (Fr. Doner, mlynář). 



155 



Lipno. (Lippen.) 



S c h a 1 1 e r IX., 202; S o m m c r VI., 359; D u n J c r 1. c. 328; Pam. arch. X., 

253; Sedláček 1. c. XIII., 165; Čechy IX., 114; Archive d. fúrstl. Hauses 

Schwarzenberg (1873), 84; Posv. místa II., 294. 

Nad mlýnem ,,Mobclmuhle" hradištč s valy spečenými; ve vrchních vrstvách 
střepy středověké, ale hloub zlomky misek s tuhovanými ornamenty a z nádob 
červených vně tuhou pomalovaných. Museum Plzeňské má odtud bronzovou 
pochvu dýky. (Š n a j d r. Počátkové místopisu, 73; Památky, X., 253.) 

^•. , ZÁMEK, bývalá tvrz, již r. 1316 připomínaná, jest zcela jedno- 
duchá stavba XVIII. století. Jen na hospodářských budovách zachovány 
barokní štíty ze XVII. století. Zámecká kaple sv. Anny, založená r. 1715, 
bez cennějších předmětů. 

SOCHA Jana Nepom. před zámkem, na vysokém ořímso\a- 

ném podstavci, s dvěma znaky v kartuších pod korunou a oválným štítkem 

s nápisem: , tt t 

^ o l;£lLl0Er 

Paíron Dsr piiíjM^ 

Bit Vor aLLsn gEfaí)^ 

ven í;tL|f Vn|^ hz' 

WaíjreiL 

Na zadní straně : ^ , ^ 

M) 3íínna (Eh^ 

faliEÍÍ; Bromiit 

geboíjnTE jícirtíiad; 

in ©on BronirfjlV 

EÍn fjaíiB ju CBÍ;rEn 

řiefj l^BiligEit Ifoíjau* 

ni^ Don BEpomuk 

bÍE ^íaíuE B-larf;En 

lafBn bEH 15 Ii}ai/ 

Mimo 1723. 

Vedle Jana Nepom. anděl s křížem v ruce. 

SOCHA s v. Anny samé třetí na dvojdílném podstavci. Na něm 
dva znaky v kartuších a nápis: DEM • S • OCTOBER • 1781 •, pod tím po- 
zdější: ERICHTET V. F. u. B. HEÍFÍS. 

Líšina. (Lischin.) 

Sommer VI., 114; Sedláček 1. c. XIII., 234. 

V obecním lese skupina 50 kamenných mohyl ze staršího období, z nichž 
několik prokopal Dr. Lad. Píč. Nalezené předměty bronzové (dýka, jehlice, ná- 
ramky žebírkovitě zdobené) a keramika uloženy jsou v Museu král. čes. (Píč, 
Starožitnosti, I. sv. 2.) 



156 

TVRZ, jež tu stála již v XIII. století, zanikla koncem století XIV. 

KAPLE na návsí z i. pol. 19. stol., osmiboká, s plochým stropem 
a komolým stanem s plechovou lucernou a bání. Na stěnách nárožní pi- 
lastrý'', okna kniho\-á, \-chod polokruhový. 



Lochousice. (Lochutzen.) 

S o m m e r VI., 150; G. S c h m i d t, Grabplatten 1. c. 1906, čís. 755. 

KAPLE SV. FLORIÁNA (iarou k Touškovu vsi) vystavěna r. 
1847. Skládá se z obdélné lodi, polokruhového kněžiště a hranolové lodi 
v západním průčelí. Kryt valbový, na věži stan na komolém jehlanu. 
Stěny hladké, okap profilovaný, kolem věže oblomený, v kněžišti okno 
polokruhové, v lodi vykrojené, ve věži hrotitá okna a pravoúhlý portál. 
Strop v lodi plochý, \- kněžišti koncha. Kruchta na plochém spodku, 
s prolamo\-an3^m zábradlím. 

Oltář sloupkový, s obrazem P. ]\Iarie na dřevě a sv. Floriána 
na plátně, vzadu výklenek s baldachýnem. 

Dva z \- o n y lil r. 1847 W. Pcrner v Plzni. 



Luhov. (Lohowa.) 



Schaller IX., 114; S o m m e r VI., 359; D u n d e r 1. c. 326; Pani. arch. II., 
170; Sedláček XIII., 164; Podlaha, Posv. místa II., 294. 

ZÁMEK z konce XVIII. století, vystavěný (kolem 1780) za hrab. 
Marie Bořka Dohalského z Dohalic; kaple Bolestné P. Marie vysvěcena 
tu r. 1784. Na novější bráně zámeckého dvora zasazeny dva znaky 
Widerspergarů z pískovce tesané, ^•e vavřínových ^•ěncích, ze XVII. stol. 
Budova zámecká prostě obdélná, mansardou krytá, členěná na stěnách 
lisenami, portál segmentový; okna obdélná. \" přízemí klenby valené 
a plackové, v patře ploché stropy. V kapli nástropní malby. 

Proti zámku na pilířích plotu zahradního stojí SOCHY sv. Floriána 
a Václava, barokní, z písko\-ce tesané. Nedaleko v záhybu cesty do 
Lipna socha sv. Anny na hranolovém podstavci s volutami po stra- 
nách, letopočtem 1760 a znaky sv. pána Steinbacha z Kranigsteinu pod 
korunou na soklu. 

Ve dvoře ve ^•si stopy TVRZIŠTÉ, příkopem vodním obehnané. 



137 




Obr. 97. Malešice. Zámek. Hlavni průčeli. 



Malešice. (Malesitz. 



Schaller IX., 113; S o m m e r VI., 372; D u n d e r 1. c. 330; Pam. arch. II., 

135; Sedlaček XIII., 248; Čechy IX., 1 16; Podlaha, Posv. místa II., 298; 

Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea ki"ál. čes. Na faře: Pamětní knihy od r. 1734 

a 1838. IMatriky od r. 1671. Registra zádušní z let 1584 — 1660. 

Na lesnatém návrší ,, Kyjově" množství kamenných mohyl. Vytěženy byly 
uzavřené bronzové kruhy, br. jehlice, br. n:)žík, br. hrútky šípové, železný kroužek, 
kostěná pilka, pak nádoby (z nich některé na kruhu robené) a 2 mince císaře 
Konstantina. (Památky VI., 36, 116, XI., 180, XII., 56: M. Z. K. 1884, 36; 
Š najdi, Počátkové místopisu, j2\ Franc, Polit, okres Plzeňský.) 

ZÁMEK, na jehož místě stávala tvrz, vystavěn r. 1730 nákladem 
hraběte Jana Petra Barbo z Wachsensteina. 

Obdélná budova, k západu průčelím obrácená, stojí na počátku 
svahu k vesnici skloněného a v park upra\eného. V půdorysu z\lněna 
zadní strana vystouplým oktogonem sálů a risality na všech stranách. 
Kryt valbový s netopýřími vikýři. 

Hlavní průčelí (obr. 97.) skládá se z trojosého risalitu o dvou 
patrech ve středu a dvou čtyřosých, jednopatrových křídel s ploššími risa- 



158 



litky na koncích. Na stěnách hseny, na risahtu v obou patrech ještě pilastry 
s čabrakovitými hlavicemi dvojího druhu. Kolem oken v přízemí a 2. patře 
chambrany, v i. patře střídají se nad nimi římsy různě zvlněné. Okapní římsa 
prohýbá se na risalitu segmentem. V přízemí ve středu portál nad třemi 
stupni povýšený, s profilovaným rámem a volutovým klenákem v polo- 
kruhovém oblouku; konsola na klenáku a po stranách diagonálně postavené 
pilíře s volutovou hlavicí a kládím nesou balkon \' půdorysu zprohýbaný, 
na rozích otupený, s ballustrovou poprsnicí. V i. patře vede na balkon 
portál s oblomeným rámem a římsovými úseky po stranách, mezi nimiž 
plastický znak v kartuši z volut pod korunou. Nad 2. patrem na plné 
nízké attice štít s dvěma okny, pilastry z volut po stranách a zprohýbaným 
nástavcem s vásou. Nad bočními křídly vikýře s vykroj ovánými otvory, 
diagonálně postavenými pilastry z volut na nízké attice a se zprohýbanými 
rimsami s vásou. 

Postranní fagády šestiosé, s risalitem, členěným bossážova- 
nými Usenami, nad nímž podobný vikýř jako v průčelí, a dvojího druhu 
římsami nad okny. 

Průčelí do zahrady obrácené zvlněno v půdorysu: ve středu 
vystupuje polovice oktogonu sálového se zprohýbanými stranami a boky 
tvoří poměrně široké, mírně vystupující risahty. Na risalitech jest členění 
stěn, římsy okenní a vikýře stejné s hlav. průčehm, kdežto 2. patro nad 
středem jest prostší. V přízemí vedou do oktogonu tři pravoúhlé vchody, 
nad prostředním na volutových konsolách balkon s pro- 
hnutou ballustrádou. Nad okny i. patra římsy bohatě 
z^'lněné, dvojího druhu. 

Celý přízemek sklenut hladce křížem, schodiště 
plackami, v patře ploché stropy. V oktogonu přízemní 
sál sklenut valeně s osmi lunettami a oválným zrcadlem; 
vede sem pět vchodů. Nad tím v patře podobný sál osmi- 
boký se štukovým zrcadlem. V pokoji barokní kamna 
hnědě polévaná, z pol. XVIII. století; v zahradním sále 
olejomalba, přenesená sem z kostela, s nápisem: S. Elze- 
arius Comes Aria ni | S P. Francisci Tertiari Maritus et Virgo. 
!•.! KOSTEL SV. JlRI (farní) byl již ve XIV. stol. 
farní (1384). R. I499 zaznamenán jest odkaz na opravu 
kostela (Strnad, Listář II. 399). Původní budova byla 
r. 1815 v lodi zvětšena. 

r' 1^ i_ Jednolodní, orientovaná stavba s gotickým kně- 
žištěm a barokní lodí, na niž přiléhána jihu starší barokní 
věž. Kryt valbový, na věži vlašská čepice s plechovou 
bání a křížem, zdobeným kovanými spirálami. Stěny 
zcela hladké, jen věž přepásána d\'ěma římsami. 
Kněžiště čtverečné, bez opěráků, s troj úhelným štítem hladkým nad 
závěrovou zdí; okna po straně polokruhová,v závěru původní, hrotité, bez 




Obr. 98. Malešice. 

Kostel SV. Jiti. Profil 

žebra a konsola 

v kněžišU. 



159 



kružby. Klenba křížoxá, žebra klínová s výžlabem, na svorníku rosetta, 
konsoly hrotité, polygonální (obr. 98.). Do sakristie plackou sklenuté vede 
na severu portálek s profilovaným rámem a vyplněnými kouty; v nadpraží 
prázdný erbovní štítek (obr. 99.). Vedle \chodu sanktuární xýklenek 




ÁMtáĚi^ 



Obr. 99. Malešice. Kostci sv. Jiří. Portálek do sakristie. 



obdélný s železnými dvířky z překřížených pásů a rosett. (XVI. stol.). 
Oblouk triumfální hrotitý, na hranách skosený, bez soklu. 

L o d širší, obdélná, s okny \-ykrojenými a pravoúhlým portálem na 
západě, s jednoduchou římsou. Strop plochý s voůtovou římsou. Kruchta 
na devíti plackových klenbách a čtyřech hranolových pihřích, ballustráda 




Obr, 100. Malešice. Kostel sv. Jiří. Monstrance. 



i6i 

dřevěná. Na jihu přilehlá věž má \' přízemí vchod po]okruho\'ý s pískov- 
covým rámem a v 2. patře čtyři široká, hrotitá okna; v přízemí placková 
klenba, nad ní oratoř s křížovou klenbou bez žeber, otevřená segmentovým 
obloukem do lodi; poprsnice na visuté konsole. 

Nábytek pseudogotický z r. 1877, dle ná\rhu B. Wachsmanna; 
obraz sv. Jiří na hlav. oltáři od A. Lhoty; sochy barokní, ze starých oltářů. 

Monstrance (obr. 100.) pozdně gotická, 0735 m vys., v současném 
koženém pouzdře, byla pořízena nákladem paní Anny Šafránko\é z Pout- 
nova. plzeňské měšťanky a tehdejší majitelky Malešic, jež v závěti své 
(S t rn a d, Listář král. města Plzně II., 449) r. 1503 na ni poručila zlatou zá- 
pona z perlového pásku a velký pás o 5 hřivnách. (Viz Výběr umělecko- 
prům. předmětů z retrosp. výstavy v Praze 1891, tab. 35. a 36.) Noha 
šestilaločná, s vroubkovaným podvalem, na ní kružba a znak Malešických 
z Poutnova (můří noha) v drobném štítku; stvol šestiboký s rytou kružbou, 
přepásaný dvěma římskami, ořech sploštělý, rovněž kružbou zdobený. 
Svršek trojdílný, dělený pilířky s fialami, nesenými konsolou z akantho- 
vých listů; ve středu skleněný válec, objatý nahoře prstenem z lilií, nad 
ním prolamovaná kružba a vížka z fial, s křížovou kytkou; podobné, nižší 
stříšky nad postranicemi. Na pilířcích stojí sošky sv. Petra, Pavla, Barbory, 
Kateřiny, Vojtěcha a Prokopa, pod arkádami sv. Krištofa a Jiří, nej- 
výše P. Marie. Na noze značka N a punc '5^. Pouzdro tvaru monstrance, 
dřevěné a potažené černou kozí, s osmibokým podvalem, od něhož vystupuje 
osmiboký střed s bočními hranoly, nahoře v troj úhelný hrot vybíhající, 
plocha cele pokryta ornamentem akanthovým, tepaným a řezaným. 

Svícen bronzový, kroužený, ze XVII. století. 

Obrazy P. Marie a Ježíše v empirových rámcích z poč. XIX. stol.; 
Ecce Homo a Nanebevzetí P. Marie z XVIII. stol. 

Zvony: i. Vys. o 98 m, v pr. i-oi m. Na uchách masky, u koruny 
pás liliovitého ornamentu a rozvilin listových, pod nímž střídají se \-isuté 
akanthy s rostlinným ornamentem, mezi oběma pásy nápis: + AD MA- 
lOREM DEI GLORIAM ET HONOREM DEI PAR/E VIRGINIS MARICE 
NEC NON S: GEORGII MARTYRIS PATRONI ECCLESI^ MALES: Na 
plášti reliéf Kalvárie na ornamentálním vlysu, pod tím: ANNO DOMINI 
1654, naproti ve vavřínovém rámci reliéf sv. Jiří, an potírá draka, a nápis: 
Thobias Zimerman Pilfnenjis parochus Maleficienfis; pod tím nezřetelný reliéf 
v šestibokém rámci; na třetí straně Madonna \-e svatozáři a pod tím 
v laurovém rámečku: 

Melchior Mathaeus 

Michelin campana- 

rum Fusor Piljnae — 

me fudit Ano jalutis 

®M • D -C ■ LIV® 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. 



l62 

Na 4. straně \' lauro\ém obdélném rámečku: 

Vrozeny a stateřzny 
Rytiřz Pan Adam ia- 
rojlav Laubfký z Lub 
na Maleficzych Řzen- 
czich collator. 

Vrozena pani Lidmilla 
Laubfka Rozena z sua 
rova na Malef : Řzen : 

a sečza (nezřeteJný znak s opisem) + ^ 
^ lan Krafchwsky aurednich ® 

2. Vys. i \- pr. o 65 m. Ucha hladká, u koruny jen částečně čitelný 
nápis: x jbranas x mavija * milosít 2 plna 2 pan bno •£ liabíaBÍgíjrh 
I ífíropbísíiiríEÍ 2 Plášť hladký. XV.— XVI. století. Na dřevěné 
hlavě letop. 1884. 

3. Vys. 0-48 m, v pr. 0-50 m. Na uchách masky, u koruny hlavy 
andílci a rocaille, pod tím: lACOB WILHELM SEITZ HAT MÍCH GE- 
GOSEN IN PILSEN 1782. Pod tím vlys ze slunečnic s festony. Na plášti 
reliéf sv. \'áclava, andělíček nesoucí velký feston a emblém v rocaillové 
kartuši, s opisem: LEOPOLD L: BARON DE SCHIRNDING. Na věnci 

ada vrubů. '4 ^,j 

4. Nový, z r. 1863. ' J ' ' ' ''■' 
Na hřbitově stávala pyramida nad hrobem Jana Ant. hrab. 

z Schirndingů (t 1805). 

FARA byla vystavěna r. 1750 nákl. faráře P. Lud. Dart. Raf- 
fiusa. V archivu Musea král. čes. otisk farního pečetidla, oválného, 
0*032 m v delší ose, s opisem: Sigillum Ecclesiae Malefsicensis. 

Před zainkem na návsí stojí SOUSOSI Jana N e p o m u c k é h o 
z pískovce. Psúbcavec troj boky, s prohloubenými stranami a otupenými 
rohy, povýšený na třech stupních; na nárožích volutové pilastry, na koncích 
římsy sedí na volutových konsolách andílci. Uprostřed zdvihá se hrauol 
obklopený obláčky a hlavami andílků, mezi nimiž zasazeny dva znaky 
pod korunou, a nese na zeměkouli sochu Jana Nep., s rukama sepjatýma, 
vedle níž andílek nese kříž. Na soklu nápisy: 

1725. 

errichtet v. 
Franz Peter Graf v. 
Barbou. s. Gemahlin 
Sylv I A Marg. geb. 
FREiiN v. Kvsperstein 
Herrin v. wržesowitz 



i6j 



K TOBIE EX 

SWATY lENE VOTO 

zastVpCe NAS ATQVE 

SRDECNIE CORDE TOTO 

SE VTIKAME TE SANCTE PATRONE 

PROSlŽ ZA NAS. HONOREMVS. 



Maškravy. (Marschgrafen.) 

R. 1670 postaven tu po požáru nový DVOR s ozdobnou branou 
od probošta Mik. Kastla. Od té doby již přestavěn. 



Milikov. (Milikau.) 



KAPLE barokní, s půlkruhovým závěrem, s prohnutým štítkem 
a věžičkou, ^•ybíhající v šestibokou hicernu s bání. Z \- o n e k nepřístupný. 



Naklov. (Naglos.) 

S o m m e r VI., 359; Podlaha, Posv. místa II., 294. 
KAPLE s v. rodiny (farou do Lešťan), prostá stavba barokní. 

Nedražice. (Nedraschitz.) 

Schaller IX., iiS; Sommer VI., 122; Dunder 1. c. 120; Sedláček 

XIII., 112. 

ZÁMEK z 2. polovice XVin. století, obdélná budova s man- 
sardou, na nárožích s opěráky. Na stěnách lišeny a risalitové výstupky, 
okna obdélná s rámy, Achod polokruho\ý, orámovaný. Nad branou do 
dvora dvě urny, nad druhou dvě sošky z písko\-ce. 

KAPLE Jana Nepomuckého (farou do Kostelce) \ysta- 
věna kolem r. 1750 nákl. paní Merkhnské z Merklína, rozené hrab. Pří- 
chovské. Je zděná, šestiboká, krytá plechovou kupolí s lucernou plochou. 
Stěny hsenovány, tři okna polokruho\-á a jedno o\álné za oltářem. V prů- 
čelí portál polokruhový, orámovaný pískovcem, s nadpražní římsou, mezi 
jejímiž úseky jest plastická kartuše se znakem pod korunou; na dveřích 
původní mřížková řezba, přítuha a klika. Uvnitř klenba kupolo\-á s výseči, 
pod jichž cípy sbíhají lišeny s malovanými hlavicemi a kládím. Stěny 



i64 

i klenby vyzdobeny malbou. Kupole rozčleněna pruhy s ornamentem 
páskovým, v jednotlivých polích orámovaná poprsí sv. Víta, Norberta, 
Prokopa, Zikmunda, Ludmily a Ivana s podpisy; ve vrcholu Boží oko 
v oblacích a zástup andílků. Na bočních zdech: (v levo) v sloupové síni, 
nahoře otevřené a ballustrádou s vásami zdobené, zpovídá Jan Nepom. 
královnu Johannu, vzadu výhled do krajiny, v předu andílek s prstem na 
ústech a zámkem a klíčem v ruce, shora snáší se anděl s lilií a věncem; 
(v právo) shození Jana Nep. do Vltavy, nahoře na oblacích andělé, nesoucí 
palmu, věnec, pět hvězd a korunu, v rohu andílek lije vodu z rohu hojnosti 
na českého lva. Kolem oken a ve špaletách dveřních malované orámování 
a rocaillové ornamenty. Kruchta původně visutá a v půdorysu zvlněná, 
podepřená nyní dvěma železnými sloupky. ^ Í ' ' '-I 

Oltář má na novější predelle oválný rám z obláčků a hlav andílcích, 
\- otvoru jeho socha Jana Nep. a nad ní malovaný baldachýn. 

Varhany z pol. XIX. století. 

Barokní krucifix a sošky: Pieta, sv. Antonín, sv.' Anna, 
s\-. Jeroným a Ivan, na konsolách u stěn. 

Obraz P. Marie v dobře řezaném rámečku barokním z akanthů 
a mušlí. 

Zvonek nepřístupný. 

Náhrobk}?- odtud v obci Zálezly (viz toto heslo!). 



Nová Ves. (Neudorf.) 

Fr. Andress, Denkmáller und Sagen, 34 a 40. 

SOCHA Jana Nepom. z pískovce, barokní, z XVIII. stol. 

KRIŽ kamenný, 040 m vysoký, 0-47 m šir. a 0-22 m silný, dle 
tradice asi sto let starý. 

Nýřany. (Núrschan.) 

Sommer VI., 117; Podlaha, Posv. místa II., 305. 

KOSTEL SV. PROKOPA (farní) byl vystavěn v letech 1903—4 
dle návrhu R. V o máčky v pseudogotickém slohu. Oltáře z dílny 
/. Krejčíka v Praze, tři z v o n y lil r. 1904 Rich. Herold v Chomutově. 

Na návsí KAPLIČKA P. Marie zděná, barokní, krytá prejzovou 
valbou se zděnou \ížkou a sklenutá kupolí. Uvnitř výklenek se soškou 
černé P. Marie. Zvonek bez nápisu, novější. 



i65 



Ostrov. (Ostrau.) 



S ch al 1 e r IX., 131; S o m m e r VI., 150; G. S c h m i ú t, Grabplattcn I. c. 1906, 
č. 755; Podlaha a S i t t 1 c r. Album Sva tovoj tč.4ské (1897), 35. 

KAPLE SV. VÁCLAVA A VOJTÉCHA (fan.u d.. Kostelce), 
vystavěná za opata kladrubského Jos. Sicbera (1729- 1756)^ s přistavěnou 
věží v průčelí asi z poč. XIX. stol. Centrální (obr. loi ) budova 
šestiboká, krytá prejzy přímo na 
klenbu. Na nárožích přepásané pi- 
lastry sdružené, jež nesou profilo- 
vanou okapní římsu; nad delšími 
stranami risality s troj úhelnými 
štítky; ve věži stopy původního 
štítku nad portálem. Uvnitř skle- 
nut prostor kupolí se zazděnou lu- 
cernou,*) pod ní obíhá kolem ob- 
lomená římsa na římsovitých pi- 
lastrech. Okna obdélná. Ve třech 
bocích otvírají se polokruhové 
niky, sklenuté konchou; ve vý- 
chodním hlavní oltář, v postran- 
ních pod okny ještě nižší výklenky. 
Přistavěná věž má podobnou pi- 
lastrovou dekoraci, v přízemí pra- 
voúhlý vchod a okna obdélná, 
v patře polokruhová; kryt tvoří 
plechová cibule se stanem, bez 
lucerny. Přízemí sklenuto plackou 
a otevřeno do kaple pravoúhlým 
otvorem, v patře otvírá se kruchta 

obdélným oknem s dřevěnou ballustrádou. Na klenbě naivní malba 
z XVIIL stol.: tři obrazy v oblomovaných rámech: Adam a Eva v ráji, 
obklopení zvířaty; Spasitel na oblaku stojící, kolem nesou andělé odznaky 
utrpení; allegorie víry a naděje, nad nimi holubice. Mezi obrazy věnec 
z oblak a záře, s andílčími hlaA-ami, v něm na terčích nápisy: SAPIEN- 
TIA— SCIENTIA— INTELECTVS - FORTITUDO — CONSILIUM — TIMOR 
DNI — PIETAS. 

Hlavní oltář v půdorysu do polokruhu zahnutý, s ořímsovanou 
predellou a karyatidami andělů po stranách bezcenného obrazu (sv. Vojtěch 
a Václav, držící v ruce obraz Piety), nesoucími nakupené kládí, nad nímž 




Obr. loi. Ostrov. Kostel sv. Václava. Půdorys. 



*) V lucerně asi původně byly zvonky, jež pak přeneseny do přistavěné věže, 
když lucerna snesena. 



i66 

se ot\-írá pohled kruhovým baldachýnem na řezaný nástavec reliéfní: 
sv. Benedikt umírá, kolem něho bratří, do nebe hledící. Na architektuře 
vásy, kolem štukové draperie. 

Na levém postranním oltáři přemalovaný (r. 1904) obraz Jana Nep. 
bez velké ceny. 

Kazatelna ze XVII. století, na sloupku s vyřezávanými křídly 
\olutovými, řečniště osmiboké s profilovanými sloupky a kládím, ye vý- 
plních boltco\áté řezby. 

Positiv z I. pol. X\'III. stol., s vyřezávaným listo\ím. 

Zvony: i. Sht r. 1872 v dílně Anny dcery Karla Bellmanna v Praze. 

2. Vys. 035 m, v pr. 0-36 m. Ucha hladká, u koruny: +SIT NOMEN 
DOMINI BENEDICTVM IN S/ECVLA ANNO ® 1692 ® Nad tím pás vavří- 
nový, pod tím rozviliny a řídce položené listy akanthové. Na plášti v reliéfu 
Bůh otec, Madonna a hlava andílci. {Michelin?). 

3. Vys. i v pr. 0-22 m. Ucha sloučena, u koruny prolamovaná stuha 
a nápis: + SIT NOMEN DNl BENEDICTVM. EX HOC NVNC ET VSQE IN 
SECVLV. Pod tím řídce rozložené květy. Na plášti hlava andílci, mono- 
grammy IHS a IVRA a kartuš se zvonkem, letop. 1660 a písmeny: m ^ M 
{Melchior Matheus Michelin). 



Ošelín. (Oschelin.) 



S c h a 1 1 e r IX., 151; S o mm e r VI., 235; D u n d e r 1. c. 218; Sedláček 1. c. 
XIII., 136; G. Schmidt, Grabplatten 1. c. 1904, č. 641—3. Rkp. sbírka topogr. 
v archivu Musea král. čes. Heslo: Svojšín. Na faře: Pamětní kniha od r. 1788. 

KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE (farní) byl již v XVI. století 
farní, později fara zašla, r. 1787 zřízena lokalie a r. 1856 opět fara. Pů- 
vodní stavba byla r. 1722 opravena, sakristie přistavěna a kněžiště znovu 
sklenuto nákl. Rudolfa sv. p. ze Schirndingů. R. 1903 po vystavěna věž 
o patro a celý vnitřek opraven. 

Jednolodní, orientovaná budova s věží na západě, krytá ple- 
chovým sedlem, s vysokým štítem nad obloukem triumfálním; na věži stan 
plechový. Stěny hladké, věž lisenována. Velká okna polokruhová s cham- 
branami, vchod věží na západě, pravoúhlý. Kněžiště ukončeno třemi 
boky, bez opěráků a sklenuto valeně s pěti výseči (v cípech tři lístky, ve 
středu rosetta). Lod obdélná, širší, s pravoúhlým vchodem na jihu a plo- 
chým stropem. Kruchta na dvou kamenných sloupech, s vypjatou poprsnicí 
zděnou, na trámovém stropě. Sakristie na severu při kněžišti. 

Hlavní oltář empirisující, s rakvovitou mensou a stěnou s ka- 
neUovanými pilastry a římsovím; svrchu velká mušle a slunce. Po obou 
stranách baldachýno\-itého, sloupky, římsovím a andílky s rohy hojnosti 



107 

zdobeného tabernaklu, na jehož dvířcích xyu/.aiiL i(\;i, klasy a krucifix, 
visí ke stěně zlacené festony. Obraz sw Bartoloměje, silně přemalovaný, 
v rokoko\'éni rámu. Po bocích branky se sochami sv. Floriána a Isidora 
na konsolách. 

Postranní oltáře dány sem po zrušení z kláštera Klailrub- 
ského. Pendanty s rakvovitou mensou a nízkou predellou, nad níž bohatě 
řezané, akanthové rozviliny tvoří rámec kolem \ýklenkíi s novými sochami 
(Kristus a Madonna), původně kolem obrazů. V dolní části rámce na dřevě 
malované obrázky oválné nad sebou: (na straně e\'.) sv. František z Assisi 
a Klára (?), (na ep. straně) sv. Ondřej a světec, \'edle něhož nese andílek 
štít s devisou: CHARITAS. V rozxilinách umístěny jsou pí) stranách nad 
sebou sošky: (ep. str.) sv. Josef a Jan Křt., světice, Jan Nepom., (ev. str.) 
sv. Dominik a Markéta, Antonín Pad. a Barbora, s\-. Anna. i. polovice 
XVIII. stol. 

Kazatelna z r. 1724 pochází také z kláštera Kladrubského. 
Šestiboká, dole hruškovitá a řezaným hroznem ukončená; na nárožích 
pilastry volutovité, ve výplních konsoly a páskoví. Schodiště zdobeno 
rocailly. Na stříšce holubice a na konsolách kládí letopočet: 1724. na 
vrcholu rocaillový nástavec. 

V sakristii barokní soška Madonny na nízkém soklu. 

Varhany, zdobené rosthnnou řezbou, z i. pol. XVIII. století. 

Křtitelnice barokní, kamenná, na profilované desce čtvercové 
oblý sloup s profilovaným kotlem, víko dřevěné, vyduté, zdobené akanthy; 
na vrcholu skupina křtu Ježíšova. 

Kalich z I. pol. XIX. stol. 

C i b o r i u m z 2. pol. XVII. stol. Noha šestikruhová, nodus poly- 
gonální, kuppa hladká, na víčku šest výdutků. 

Deset empirových svícnů. 

Zvony: i. Vys. 070 m, v pr. 0-685 ^'f- Na uchách masky, u koruny 
prázdný pásek a řada rocaiUů s postavami andílčími, na plášti reliéf světce 
a letopočet 1847 ^ znak rodu Bigatto. 

2. Vys. 0-40 m, v pr. 0-45 m.*) Ucha hladká, u koruny květinové roz- 
viliny a spirály, pod tím: DEO ET BEAT/E MARI/E 1 LAVRETAN^E 
GILOVII I SACRA. Naproti reliéf Madonny, na věnci: ANNO 1714. pod 
tím nápis v kartuši: 

ME FECIT 

ANTON IVS SCH 

ONFELDT CAM 

PANARVM FUSOR 

PRAGENSIS. 

3. Lila dílna Julius Herold Sóhnc v Chomut()\-ě r. 1878. 



*) Dán sem r. 1788. 



i68 

Náhrobky zazděné v předsíni pod věží: i. Bílý mramor, 2 X 
I 05 m. XVII. stol. Celá postava rytíře, u nohy znak a helma; z opisu 

čitekio jen: AN . . . . | | SIRN | TINGER-VON SIRNTING • ROM : 

KAI : MAI : WOLBESTELTER • KORNET • SEINES • | ALTERS • 46 lAHR- 
DEN G(OT)T G 

2. Žula, 172 X 0-91 m. Nahoře prázdná, oválná kartuše s lístky ve 
cviklech, pod tím dva znaky a dole úzká plocha s vyšlapaným nápisem, 
z něhož čitelno jen: bc . . . . bie | rt . . . m. Opis: (AN)NO 16(23) DEN • 

30 : MAi -I IST IN GOTT SANFT VND S(EL)IG VERSCHIDEN . . . | 

GESTRENG (W)OLEHRN | VESTĚ HANS • (BA)RTHOLOMEVS 

(též člen rodu Schirndirgů). 

3. Bílý mramor, 1-97 x o 92 m. Celá postava ženy s knihou v ruce, 
u hlavy dva znaky; opis: ANNO • 1633 • DEN • 24 • A/GVST • FRIH | ZWI- 
SCHEN-3 VND 4 • V I-R • IST • IN GOTT • SELI GRLICH VORSCHIDEN DIE • 
WOHL- I EDLE • VND^-VIELEHRN TVGEND | REICHE : PRAV A(NN)A 
KEZCHIN JHRES ALTERS • 49 lA | DER • GOTT. . . (Z rodu Keců z Kečova). 

4. Žula, 0-98 x 0-455 m. Uprostřed znak, z opisu čitelno: MAXI- 
MILIANA- SCHI | RNDING . . . VERSCHID IN GOTT DEN- XII | MARTU : 
IHRES - AL I TERS - 1 • lAHR • DER GOTT GENADE AMEN. 

\' archivu Musea král. česk. otisk pečetidla farního, oválného 
(osa delší 0-029 '^^) ^ odznaky umučení a sv. Bartolomějem, nad nímž 
kalich; opis: SIGILLUM * ECCLESI/E * OSCHELINENSIS ^. 

ZÁMECEK vystavěn na místě tvrze r. 1786 nákladem Frant. 
Joachyma z Schirndingů. Prostá, barokní budova. 

Nedaleko vsi k západu TVRZISTĚ neznámého jména, zvané ,,beim 
Schloszel". 

Otročin. (Otrotschin.) 

S o m m e r VI., 139; Pam. arch. II., 219; Sedláček XIII., 250. 
Zbytky bývalé TVRZE pod Šibeničným vrchem. 

Pernarce. (Bernardice. - Bernhards. 

Pernharz.) 

Sommer VI., 292; Dunder 1. c. 253; Čechy IX., 112; Podlaha, Posv. 

místa II., 306. Rkp. sbírka topogr. v archi-vn Musea král. čes. Na faře: Matriky 

od r. 1648. Pamětní kniha od r. 1833 (stará ztracena již v 18. stol.). 

KOSTEL SV. MIKULÁŠE (farní) byl farním již ve XIV. století 
(1360). Stará budova byla v letech 1820 — 22 v lodi rozšířena a věž přista- 
věna v západním průčelí. Opra\a r. 1901. 



169 



Jednolodní, orientovaná, pozdně gotická s t a \- b a, s novější lodí 
a věží v záp. průčelí, krytá taškínou valbon. Stěny hladké, hlavní římsa 
všude noxější, okna bez orámoxání. 

Kněžiště zakončeno pěti stranann osniiúlu-lnika a opřeno šesti 
opěráky (jeden ukryt sakristií); kolem celého obíhá sokl, na opěrácích 
v předu podbrádka a trojboký štítek pod kosinou. Čtyři okna hrotitá, bez 
kružeb a profilů. Klenba skládá se ze závěru a křížového pole, příčným 
žebrem rozdělených; profil žeber (ol:r. 102.) klínovitý, se d\ěma žlábky po 
stranách; svorník jen v závěru, s akanthovou rosettou; pod žebry kon- 
soly polygonální, kuželovité, v závěru zabíhají žebra ostře do stěny. Oblouk 
triumfální hrotitý, na obě strany skosený. Do sakristie na severu vede no- 
vější vchod pravoúhlý; sakristie sklenuta 
křížem s žebry (obr. 102.) tupě klíno\itými, ^ 
dole zahrocenými, bez svorníku. 

Loď širší, obdélná, s třemi páry 
oken pseudogotických, plochým stropem 
a zaoblenými kouty; pod stropem voútová 
římsa. Kruchta pseudogotická na dvou pi- 
lířích, s plochým podstropím; pod ní vede 
segmentový oblouk do podvěží, valeně 
sklenutého. 

Věž hranolová, plechovým stanem 
krytá, se čtyřmi obdélnými okny a štítky 
trojbokými nad okapem. Po stranách pří- 
stavky pro schodiště. 

Hlavní oltář s obrazem na 
stěně pověšeným: sv. Mikuláš klečí na 

oblaku, andělé nesou berlu a infuli, nahoře Ježíš, kolem andílci, dole nese 
andílek roh hojnosti a nejníže výjevy ze života světcova, i. polovice 
XIX. století. Architektura pozdně barokní. 

Postranní oltáře sv. Anny a Martina mají prostřední malby 
na plátně z i. pol. XIX. století, malované prý od Maura Kristo fa Fuchse 
z kláštera Tepelského (za opata Reittenbergera). Architektury stejné 
s hlavním. 

Kazatelna visutá, z i. pol. XIX. století. 

Varhany pseudogotické. 

Křtitelnice z poč. XIX. stol., 1-37 m vys., kamenná. Spodek 
vásovitý, na válcovém tambouru s píšťalami a řadou \-a\řínových listů; 
mísa s pásem kuH a píšťal na spodku. Víko dřevěné, s řezbou akantho\ ých 
listů a vásou na vrcholu. 

Monstrance empirová, zlacená. Na kruhové noze vlno\-ka 
a guirlandy vavřínové, kolem korony paprsky a rámeček z podobných 
guirland. 

C i b o r i u m z téže doby, s výzdobou vavřínovou. 




Obr. 102. Pemarce. Kostel sv. Mikuláše. 

Profil žebra klenby v sakristii a kněžišti 

a konsola. ■ 



Kalich z poč. X\'III. století. Noha šestilaločná, pokrytá tepanými 
mušlemi v rámečcích a štítky a' kartuších, nodus kulovitý, sploštělý, 
pláštík na kupě prolamovaný z akanthů kolem tří rytých medaillonů ovál- 
ných s monogramy MRA IHS a lOS. 

Obrazy v lodi: sv. Norbert, Barbora, Narození Páně, Poslední 
večeře, signo\-ané: Joh. Herzog in Pilsen 1860. V triumfálním oblouku 
Stříbrská Madonna, \- kněžišti čtrnáct sv. pomocníků a sv. Josef, vše bez 
ceny umělecké z XIX. stol. 

Zvony: i. Slil Rud. Perner v Plzni r. 1900. 

2. Vys. o-8o m, \ pr. 078 m. Na uchách torus, u koruny: + ni- 
colaos + bcDS + marros + ÍDÍjanncs + maíljcus + . nno + bomint + 
m + ccccc + B + sanctus + Plášť a věnec hladký. Na dřevěné hlavě 
vyryto: 1776. 

3. Shl r. 1879 C. Schamal \ Plzni. 

4. V pr. 0-44 m, vys. 0-42 m. Ucha hladká, u koruny: (štítek s W) 
2 auc r inaria 2: graria 2 jilena 2 bomiuus 3C hzmw * . Plášť i věnec 
hladký. Poč. XVI. století. 

\ archivu Musea král. čes. dvě pečetidla farní z počátku 
a z třicátých let XIX. stol. 

U kostela stojí písko\'Cový SLOUP na hranolovém stylobatu 
s širokou římsou, má hla\ici \-olutovou a na ní kaphčku nahoře zaoblenou 
s novějším křížem. Na stylobatu monogramy: IHS, M^, Mfk (s pro- 
bodeným srdcem) a nápis: lOHANN | FIRILON | 1664. 

U cesty do Šerlovic pískovcový SLOUP s oblým dříkem, hranolovým 
stylobatem, hlavicí a patkou římsovou a hranolovou kapličkou s výklenky 
a dvojitým křížem, jehož ramena končí trojlisty. XVII. stol. 



Piňovany. (Pněvany. Piwana.) 

S c h a 1 1 e r IX., 116; S o m m e r VI., 360; D u n d e r 1. c. 328; Pam. arch. IX., 
735; G. S c h m i d t, Grabplatten 1906, čís. 756. 

Odtud nachází se několik předmětů z mohyl v Městs. museu Plzeňském. (Pa- 
mátky arch. XI., 51; Š n a j d r, Počátkové místopisu, 73.) 

KOSTEL SV. ANNY (fihální do Ježné) jest stavba ze XVII. stol., 
jednolodní, orientovaná, krytá šindelovou valbou se sanktusem dřevěným, 
opatřeným lucernou a cibulovitou stříškou. Stěny zcela hladké, okna 
polokruhová, pravoúhlý portál na severu; západní průčelí bez otvorů. 
Kněžiště s trojbokým závěrem, pokryté dřevěnou nepravidelnou kupolí, 
lod obdélná, valené (prkny) překlenutá, oblouk triumfální ploše segmen- 
tový, v náběhu ořímsovaný, se štukovou dekorací zrcadel a geometrických 
ornamentů. Kruchta na d\-ou sloupech, s bedněnou poprsnicí. 



171 

Oltái- sloupo\ý, z kouče X\'ll. slul., s \rtulu\ými sloupky ua 
nízké predelle, s akanthovou řezbou; po stranách vyřezávaná křídla akan- 
thová a sošky sv. Kateřiny a Voršily. Ve středu ve výklenku socha sv. 
Anny. Nástavec obdobné řešený, se sochami sv. Barbory a (Kou jiných 
světic. Tabernakl mladší, z XVIII. stol., s krucifixem. 

Kazatelna ze X\'II. století, s římskou na konsolách a členěnými 
výplněmi na polygonálním řečništi. 

Dvě barokní sošky (s\-. František z Assisi) a obrázky sv. 
Aloisa a Madonny z XVIII. stol. 

V a r h a n \' současné, zdobené řezbou akanthovou. 

Zábradlí v kněžišti z konce XVII. stol., z kroužených válcovi- 
tých dři ku. 

Z v ony: i. Vys. 0-42 m, v pr. 043 m. Na uchácii torus, u koruny 
pásy akanthů \-isutých a stojatých, mezi tím nápis: DEl GENlTElCI 
GENlTRlCI BEATIŠSIM/E lESV AVI/E SIT SONVS HONOR (= 1728). 
Na plášti reliéf Madonny, naproti \' kartuši: 

VBERGOSSEN ZVRZEIT 
lOANNES FREANCISCI WENC 
ESLAI VON PERGLAS HERRN AVFF 
PINOWAN VORMVNDS CAFFTSPINER 
FRAV MVTTER FRAVEN ANTON/E LV 
DUILJE VON PERGLAS GEBOHENEN 
VON SCHENNA(V). 

Na věnci: MATHIAS DÍVAL GOS MÍCH I EGER 1765. 

2. Vys. 0-35 ni, v pr. 0-37 m. Ucha hladká, u koruny: S N S OS S 
BARBARA š S S KATARINA S b MARGARETA S . Na věnci pás akanthů. 
XVI. stol. konec. 

3. Z původního (z r. 1717) přelil r. 1895 Rob. Perner x Plzni. 
Náhrobky: i. V lodi před zábradlím. Pískovec, 1-40 X 0-92 m. 

Pod znakem nápis: 

+ SiSTE 
HIC lACENT 
PERIL: D: pRAN • ET 

WENC : EQUES CONTHORALIS 

DE PERGLAS El US 

DNUS : IN PINOVAN MARIA ANNA 

REG : CAPIT DIST : NATA 

PRACH INENSIS DE SCHENAU 

Ob : 25 OCTO Ob : 19 SEPT 

A: 1770 A: 1758 

REQUIE (lebka) IN PÁCE. 



172 

2. V lodi u pravého oltáře. Pískovec, i-i6 x 065 m. V kartuši 
kalich, pod tím: 

HIC lACET RDUS PATER 
lOSEPHVS HALLER SCHON- 
FELDENSIS GEZN/E CAPEL- 
LANVS ZELOSI SSIMVS OBUT 
IN DOMINO 27. OCTOB(RIS) 
A. O. 1729 ^TATIS SVJE 29 
REQVIESCAT IN SANCTA PACE. 

3. V kněžišti při stěně. Pískovec, 1-40 X 074 m. Ve středu dvoj znak 
rodu Schonau a Deym a nápis: 

ANNA I OH ANNA 

DE SCHONAV NATA DEY 

MIANA DE TRZITETZ DOMINA IN AVGEZD OBIIT/ETA- 

TIS SV.^ 43. DIE 6. IVNY 
AO 1740 REQVIESCAT IN SANCTA PACE. 

ZAMECEK barokní, z pol. XVIII. století, o dvou poschodích. 
V průčelí risalit se skulacenými rohy a nad okny římsy střídavě segmentové, 
polokruhem a troj úhelně vypjaté. Na střeše vížka. V přízemí klenby, 
v I. patře na stropě štukové zrcadlo. 

Na obydlí úřednickém zazděny dva znaky z pískovce, z i. pol. 
XVII. stol., rodu z Říčan a Martiniců (?). 



Plešnice. (Pleschnitz.) 

S c h a 11 e r IX., 132; S o m m e r VI., 368; D u n d e r 1. c. 312; Čechy IX., 115; 
Bern au, Studien i— 11 (s ill.); H e b e r, Burgen VI., 281; Sedláček XIII., 162. 

Na návsí KAPLE zděná, z i. pol. XVIII. století, čtyřboká, s vyhlou- 
benými rohy, krytá prejzy a plackou sklenutá; pod klenbou pilastry v kou- 
tech, s římsovitou hlavicí. Na ploše klenby obraz: andělé nesou kříž do 
nebe, shora otvírá se pohled do malované kupole. V pendantivech čtyři 
otcové církevní, na stěně sv. Trojice, sv. Vojtěch a Václav. Nad vchodem 
vypjatá římsa. Na střeše zděná lucerna se zvonkem, přelitým r. 1872 
od Roh. Pernera v Plzni. 

Na cestě do Hracholusk SOCHA sv. Josefa s Ježíškem, z pískovce. 
XVIII. stol. 

Na cestě k hradu Bubnu litý KRíZna pískovcovém sloupu, na němž: 

/S56- 



173 

Nedaleko vsi nad řekou Mží HRAD BUBEN, založený asi ve 
XIV, stol., od r. 1567 již ve zříceninč. Stojí na skalnatém ostrohu a vedle 
stop po příkopu zachoval si zbytky lomového zdiva do výše i. patra; v pod- 
zemí části kleneb valených a polokruhem sklenutá okna (obr. 103). 





Obr. 103. PleSnice. Zříceniny hradu Buben. 



Podmokly. (Podmokl.) 

S o m m e r VI., 293; Pam. arch. II., 170, X., 252; Sedláček XIII., 126; Cechy 



IX., 121. 



TVRZ zde stávavší spustla kolem 1650 a na jejím místě postaven 
při dvoře kláštera Tepelského r. 1678 za opata chebských Jesuitů 
Bedřicha Uhla zámeček, jehož později od r. 1826 užito k účelům 
hospodářským. 



174 

Přehejšov. (Přeheischen.) 

S o m m c '■ VI., 117; G. S c h m i d t, Grabplattcn 1. c. 1904, čís. 652. 

KAPLE Navštívení P. Marie (filiální do Hor. Sekyřan), 
byla zno\u vystavěna nákladem obce r. 1893 v pseudogotickém slohu. 

Ze starého kostelíka zachovány dva postranní oltáře se sochou 
Piety a Marie (nová), z konce XVIII. století, bez ceny umělecké. 

Zvony: i. Lil Peter Hilzer ve Vid. Novém Městě r. 1893. 

2. Přelit asi kolem r. 1870, bez nápisu. 

3. Vys. 0-46 m, Y pr. 0-50 m, Na uchách hrubé masky, u koruny: 
^HAT mích GEGOSSEN IACOB WILHELM SEITZ IN PILSEN A:0: 1779. 
Nad nápisem pás rocaillů, pod ním slunečnicové guirlandy, na plášti reliéf 
Kal\-arie, sv. Vavřince, Floriána, Petra a Pavla. 



Přestaví ky. ( Přestaví k.) 

Schaller IX., 109; S o m m e r VI., 115; D u n d e r 1. c. 113; Pam. arch. II. 

112; Sedláček XIII., 234; A n d r e s s, Denkmáler 49. Archivalia kláštera 

Chotěšovského. (Viz seznam u hesla: Chotěšov.) 

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA (fihální do Dněšic) byl již ve 
XIV. stol. (1384) farní. R. 1677 koupil podací chotěšovský klášter a držel 
je až do zrušení. Původní stavba, asi z XV. století, v letech 1680- -82 
zbarokisována a do r. 1685 nově zařízena. R. 1686 koupen nový kalich 
z Augsburku (za 41 "19 zl.) a dána sem ciboř z Litic. 

Jednolodní, orientovaná budova, krytá valbou, z níž vystupuje nad 
západním průčelím čtyřboká vížka plechová se stanem. Stěny zcela hladké. 
Kněžiště uzavřeno třemi boky, zaklenuto valené s výseči, pod 
jichž cípy stojí ploché římsovité pilastry a osvětleno jediným oknem vy- 
krojovaným do trojlistu, barokním. Na jihu pravoúhlý vchod do A-aleně 
sklenuté sakristie, se schodištěm ve zdivu na kazatelnu. Oblouk 
triumfální hrotitý, hladký, bez soklu, o dvou acrhivoltách 
v pravém úhlu ustupujících a o málo ve výšce rozdíl- 
ných. L o d obdélná, na východě se skosenými rohy, 
plochým stropem krytá, s dvěma páry oken jako v kně- 
žišti. V západním průčelí s barokním štítem, po stra- 
nách volutovými křídly obstaveným, gotický portálek 
(obr. 104.) hrotitý se soklem, profilovaný hruškou, 
" ' ,] , dvěma žlábky a oblounem, před nímž posta\ena ba- 

rokní předsíň, hladce křížem klenutá, s polokruhovým 
Kostel sv°.*pet^r Tpavia. vchodcm a výklcuky v bočních stěnách. Kruchta dře- 
^^profu záp. portálu. věná, ua podélných trámech a dvou dře^•ěných sloupech. 




175 

Hlavní oltář z i. pol. XVIII. století, sloupoxý, s obrazem 
sv'. Petra a Pavla, z i. pol. XIX. stol., po jehož stranách stojí \Ttul«»\é 
sloupky s prohnutým nmso\ím a soi^ky sw Vavřince a s\-. Jakuba ml. 
4 svícny z poč. XVIII. stol., s rostlinným dekorem, 2 empinné, cínové. 

Postranní oltáře, stejné sloupové architektury z konce 
X\'II. stol. s vrtulovými sloupky po stranách novčjších obrazů sv. 
Alžběty (le\'ý) a Jana Nep. (pravý) ; na sloupech \-etévky révy, po stranách 
křídla boltcovitých ornamentů a festonů. Na kládí sloupovité nástavce 
s římsou a v nich obraz Z\-ěsto\ání Panny Marie (levý) a reliéf Korunovace 
P. Marie (pravý), po stranách sošky andělů a \e \Tcholu paprsko\-é mon- 
strance s monogramem IHS a MARIA. Čtyři kroužené svícny z bronzu, 
ze XVII. století. 

Varhany barokní, s řezbou akanthú. 

Zvon y: i. Z r. 1838. 

2. Vys. 050 m, \ pr. 0-54 m. Na uchách torus, u koruny řádek minus- 
kulního nápisu, těžko čitelného, z XV. století. Na plášti lilie. 

ZÁMECEK byla původně tvrz, již r. 1243 připomenutá, jež později 
zašla; na jejím místě povstal dvůr. Po ohni ke konci XVII. století byl 
dvůr opraven od probošta Mich. Kastla a r. 1740 postavena residence 
nákl. probošta Krist. Fr. Schmidla. Od r. 1822 patří dvůr kn. Thurn- 
Taxisovi. Prostá budova barokní; má nad vchodem do dvora krásné tesaný 

C F S 
znak kláštera Chotěšovského a letopočet ANNO 1740 s písmeny: . ^ 

(Chr. Fr. Schmidl, abbas Chot.). Místnosti klenuté, ve zdích dekoratixní 
výklenky, na schodišti ze železa kutá, barokní mříž. 

BOŽÍ MUKA za dvorem u cesty do Cernotína, zděná z pískovce 
a cihel, 3 m vys., s třemi výklenky, prejzovou střechou a železným křížem. 
Dle pamětníků byl na nich letopočet 1722. 



Prosti boř. (Prosti bor.) 

Schaller XII., 90; S o mm c r VII., 162; J. Tra jer, Dioccse Budweis (1861) 
775_6. Čechy IX., 480. Na faře: Pam. kniha od r. 1749. Matriky od r. 167.'. 

O bývalém HRADĚ Prostibořském viz při hesle: Kopec. 

KOSTEL SV. MIKULÁŠE (farní) byl farním již ^•e XIV. století. 
Původní budova byla v letech 1753—6 zbarokisována a věž k ní přistavěna. 

Jednolodní, orientovaná, gotická (obr. 105. a 106.) stavba, krytá 
sedlem taškovým nad lodí a \'albou nad kněžištěm, dělenými vysokým 
štítem nad triumfálním obloukem; při kněžišti věž s břidlicovým, nízkým 
stanem. Stěny hladké, jen západní průčelí rozčleněno do okapu sáhajícím 
i pilastry s řimsovitými hkuicemi, z nichž střední postupují dále po 
nástavci a nesou polokruhem vypjatou řimsu a štít s ki-ížem; v přízemí 



176 

žulou orámovaný pravoúhlý portál s prohnutým nástavcem, nad ním polo- 
kruhové okno a výše výklenek se sochou sv. Mikuláše, po jeho bocích 
oválná okna a volutová křídla po stranách štítu. 

Věž čtyřboká, barokní, má na vyhloubených nárožích pilastry,- 
kolem oken chambrany, nad římsou okapní nižší a užší patro s oválnými 
a polokruhovými okny a hlavní římsu prohnutou. Vchod od západu, 
pravoúhlý a orámovaný. 

Kněžiště ukončeno pěti stranami osmiúhelníka, bez opěráků 
s barokně profilovanou římsou okapní. Okna (obr. 107.) čtyři, původní, 
hrotitá, páté na jihu rozšířeno; v závěrovém, dvojdílném, kružba: nad 



1001 25'.56?69 10 
^umuif 1 , 4 1 ., 1 , ^ 




Obr. 105. Prostiboř. Kostel sv. Mikuláše. Půdorys. 



dvěma nosy kruh s trojlistem (obr. 108.). Klenba tvořena závěrem a kří- 
žovým polem; žebra klínovitá nesou konsoly kuželovité, polygonální 
a jsou v koutech u pravého oblouku zakryty římsou; svorníky scházejí, 
jen v křížovém poli vytesán na styku žeber kříž (obr. 109.). Sanktuarium 
gotické, se skoseným rámcem kolem polokruhového výklenku, vybíha- 
jícím nahoře ve štítek s panelem trojlistu; při barokní přestavbě orá- 
mován celek štukovými lisenami s velkým klenákem ve vrcholu. 
Vchod do sakristie, sklenuté v přízemí věže valené s výseči, pravo- 
úhlý, nad ním otvírá se zasklený oblouk segmentový do oratoře, s dře- 
věným stropem, upravené v i. patře věže. 

Oblouk triumfální segmentový, v náběhu ořímsovaný, 
s profilovanou archivoltou po obou stranách. 

Loď obdélná, širší, s třemi páry širokých, polokruhem sklenutých 
oken v bocích a dvěma menšími nad kruchtou, sklenuta pěti poli valené 
klenby, pásy dělenými, s výseči ve 4 polích; na hranách výsečí páskoví, 
v ploše klenby oblomená zrcadla štuková, pod pásy sdružené pilastry, jež se 
v zaoblených koutech u triumfálního oblouku ještě hojněji kupí; pilastry 
v prvním poli klenbovém nesbíhají až k zemi, ale končí v cípatou konsolu. 
Kruchta na dvou žulových sloupech s hranolovými sokly proláklých boků. 



římsovitou hlíuicí, \alcue podklenutá, s profilo\aným obloukem čelním; 
balustráda v předu segmentem vyložena a ořímsována, balustry dřevěné. 
Hlavní oltář z konce XVII. stol., s mladší tumb(ju, vydutou. 
a postranními branami s rocaillovými vásami a sochami sv. Václava a 
Josefa, z pol. XVIII. stol. Na predelle stylobaty s ovocnými festony ve vý- 
plních, tabcrnakl zdobený řezbou akanthův a lištnami; baldachýn, sošky 




Obr. io6. Prostiboř. Kostel sv. MikuláSe. Pohled do vnitřku. 



andílků a kalich ve dvířkách jsou novější. Po stranách obrazu (sv. Mi- 
kuláš, signov. M : Schmiedl pinx. 1872), v prolamovaném rámu akan- 
thovém, pseudokorinthské vřetenové sloupky s plochým reliéfem révy. 
Na římsoví řezané akanthy, nad ním mezi úseky segmentové římsy ná- 
stavec z akanthových spirál kolem obrazu Zbraslavské IMadonny, nahoře 
na čtyřbokém soklu v paprscích monogram IHS. 

Postranní oltáře, pendanty, jsou ploché, nástěnné architek- 
tury s reminiscencemi na rokoko, s empirovým dekorem. \'e výklenku le- 
vého stojí soška (obr. iio.) Madonny, na půlměsíci, s knihou a kruci- 
fixem v rukou, (polychromie, agraffa a koruna jsou nové) z X\'I. století: 

Soupis památek^hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. ^2 



178 

po stranách sošky sv. Anny a Joachyma. Na pravém moderní socha P. Je- 
žíše (dříve obraz sv. Jana Kit.) a po stranách sošky sv. Alžběty a Zachariáše. 
Kazatelna z konce XVII. století. Řečniště je šestibokč, na 
nárožích se sloupky, spodní část je vydutá a zdobená řezaným hroznovím; 
ve výplních ve vrubovaných rámech obrázky sv. evangeUstů na dřevě. 
Stříška je šestiboká, ořímsovaná, ve vrcholu na volutovém podnoží z prké- 





\ 




Obr. 107. — 109. Prostiboř. Kostel sv. Mikuláše. Okna a profil žebra a konsola klenby 

v kněžišti. 



nek novější soška Spasitele. Schodiště je z poč. XIX. stol. Původně 
byla kazatelna na rohu oblouku triumfálního. 

Varhany z pol. XVIII. stol., s prohnutým římsovím a rocail- 
lovou řezbou. 

Lavice v kněžišti, patronátní, mají na poprsnici černé lištny 
a vyřezávané hvězdice, nadhlaví s řezaným okrajem a \'ykládanými dvěma 
znaky v oválném terči, s písmeny: GL-Vp^ — íMAAI VPG- 
V • Z ■ ; v lodi zcela prosté, barokní. 



17') 



Křtitelnice nová ; stará , 
nyní v polovici přeříznutá, byla 
šestiboká, s cíii()\'on mísou a dře- 
věnou nohou, sloupky a římso- 
vým vlysem z prkének opatřenou. 

M o n stra n c e 0-54 ;;/ 
vys., zlacená. Noha o\álná, ob- 
lomená, s tepaným dekorem mušlí, 
révy a rocaillň, nodus no\ý, na 
paprscích kolem korony rámeček 
rocaillový a římsovitý s mřížko- 
vím, po stranách andělé, klasy 
a réva v rozích hojnosti, nahoře 
Bůh otec a kříž. Značky: malo- 
stranská s neúplným letopočtem 

174-, „ ^^ d"^"^ uredni puncy. 

Káli c h stříbrný a zlacený, 
0-235 ^'^ "^T^- Noha šestisegmen- 
tová, na podvalu vrubovaná, na 
ní tepaná réva a páskoví, klasy 
a růže, nodus dvojitý, dolní stla- 
čený, s píšťalami, horní oválný 
s akanthy kolem prázdných terčů, 
na kuppě 0-097 ^^^ ^ průměru mě- 
řící pláštík z prolamovaných akan- 
thových rozvilin, na obou okra- 
jích perlovec a anthemion oblouč- 
kové. I. pol. XVIII. stol. Puncy 
úřední (?) (obr. iii.). 

Rocaillový r e 1 i q u i á ř 
s oválnou nohou a kartušemi kolem středu. 

Řetízek stříbrný, s českj^mi granáty, z 2. pol. X\'I II. stol. Pů\<>dně 
visel na soše P. Marie. Na konci přivěšena medaille Marie Terezie z r. 1777. 

Křížová cesta nová. V oratoři obraz sv. Jana Křt. bez 
rámce a Neposkvrněného početí, obě slabé práce. U levého pos; ranního 
oltáře bezcenný obraz Jana Nep. 

Lucerny k nošení, zdobené stříbrnými guirlandami z plechu, 
s nápisem: (^^q/qJ^ cMac^í^ď 1859. 

Kropenka pískovcová, oválná mísa na profilované noze. W III. 
století. 

Zvony: i. Vys. i \- pr. 082 m. Na uchách torus, u koruiiy d\ .1 

řádky: 11 TA^BO^ \y\Ol NSKS 1 y T I T ^ 1 .^ Tt N JO^ WOM.\^ 




Obr. iio. Prostibor. Kostfl ; 
Socha P. Marie. 



Mikul.is 



i8o 



DAL S SLITI S VROZENI H PAN S WACZLAW S TOCZNIK S S WO- 
SADNIMI S I KE CZTI S CHWALE H PANV S BOHV 8 A S S S MIKV- 
LASSI S. Pod tím pás opakujících se ornamentů: dračí postavy na obě 
strany vyvinuté z masky lidské. Na věnci pásek listo\'í, kol tyče^ovinutého. 



id 


^RÍí ■' 


v.. 


2.'" 
• 




««^ 1 • 




^ i 




ák 


^^í 


^..■;;. . 


^^■^RPr^^l 


liti: 


^rmřu>wv>N^^^""'" 



Obr. III. Prostiboř. Kostel sv. Mikuláše. Kalich. 



2. Vys. 074 m, v pr. 071 171. Ucha hladká, u koruny čtyři oblouny a 
mezi nimi odlitky medailh, zcela nezřetelné. Plášť i věnec hladké. XVII. 
století. 

Náhrobky: i. V dlažbě kněžiště, pískovec, 1-67 Xio-QO m. Pod 
znakem nápis: 

HIC QUIESCIT ILL : D : RE 
NATA COMES DE OPPERSDORf| 
Bar : DE LUCHET TRIDSTEIN NATA 
Bar : DE SCHURNDING ILLUSTR : 



i8i 

:)RUCIGERARUM ORDINIS AD- 
SCRIPTA, DOM : IN KOP : DOLL : 
IT DARM*).OBIIT 19 lUNl 1770] 
/ÍTATIS 45 (lebka) ANNORUM 

[■. I 2. V dlažbč^lodní, žula, 085 x 060 m, s vyšlapaným písmem, z něhož 
čitelno' ien: yílTAT ... XVII. stol. 

Na návsí KAPLE Jana Nepom., čtyřboká, nízkým stanem krytá 
a hladce křížem sklenutá, s pilastry na stěnách a barokní dře\ěnou sochou 
na oltáříku. Pol. XVIII. stol. 

SYPKA u cesty do Kopce, obdélná budoxa s d\ěma prohnutými 

C C R 
Štíty a úzkými okénky. Nápis ve štuku: " ' 



Radlovice. (Radlowitz.) 

G. S c h m i d t, Grabplatten 1. c. 1906, č. 755. 

KAPLE SV. TROJICE vystavěná r. 1897 od stavitele Jana Alex. 
Hackera na místě staré, z r. 1787. V ka]:)li zacho\'án pinodní o b r a z 
(obnovený r. 1832) s nápisem: 

Ju gteferer B^rc goííes 
uub ífíaria í;aí bÍEJE 
glocksl QlapellEn íiauen lafen 
btE gEiiiEtnÍE Bablaraiíj xtnÍEr 
bcn KidjbEr dííuís lEJicntr 
Jíníon Srauba iiEfdjitiornEr 
%oxmti IDillingcr Jlníoit groll 
Mnion ^EEmann lí}aíí;ias 13i)Eríanl787. 

Zvonek, v prům. 0-33 m, má na plášti reliéf sv. Trojice a 
nápis: SIT NOMEN DOMINI BENEDICTVM + | 10 : PERNER COS MÍCH 
IN PILSEN 1 • 7 • 40. 



Řebří. (Leiter.) 



KAPLIČKA P. MARIE u silnice ve vsi, čtyřboká, v předu 
s otevřeným portikem na dvou pilířích a štítkem ve středu vypjatým a po 
stranách kulemi ozdobeným; na taškové valbě dřevěná vížka s lucernou 
a šindelovou cibulí s křížem. Klenba valená. Barokní soška P.Marie 
na oltáříku. Zvonek nový. 2. pol. XVIII. století. 



Domina in Kopetzen, Dóllitschen et Darirschlag. 



U cesty do Svojšína barokní KAPLIČKA sv. Josefa, zděná, s troj- 
úhelným štítkem a nov3'm obrazem. 



Rochlov. fRochlowa.) 

S c h a 1 1 e r IX., ii6; S o m m e r VI., 124; D u n d e r 1. c. 123. 

ZAMECEK jednopatrový, prostá barokní stavba z XVIII. století. 

Na cestě do Blatnice zděný HRANOL, onmso\aný a výklenky pro- 
lomený, nahoře otevřená lucerna se zprohýbanými otvory a klenutou ku- 
polí, v ní čtyři sošky Ecce homo! 

Rozvadov v^ Uněšov. 



Schónthal. 

S o m m e r VI., 242; H e b e 1, Burgen V., 197; Pam. arch. II., 109; Sedláček 

XIII., 135; Čechy IX., 86. 

HRADIŠTĚ s nepatrnými zbytky zdí a příkopu. 



Skapce. (Kapsch.) 



S c h a 1 1 e r IX., 132; S o m m e r Xl., 150; D u n d e r 1. c. 147; Pam. arch. II., 
169; Cechy IX., 483; G. S c h m i d t, Grabplatten 1. c. 1904, čís. 654 — 5. Viz i hte- 
raturu uvedenou u hesla: Kladruby (klášter). Rkp. sbírka topogr. v archivu Mus. 
král. českého. (Heslo: Kladuby.) Na faře: Pamětní knihy. i. Memoriále Scapense 
7 posl. čtvrti XVIII. stol. 2. Z r. 1835. í^latriky oJ r. 1629. 

KOSTEL SV. TROJICE (farní) uvádí se již r. 1352 jako farní. 
Původní budova byla za opata kladrubského Amanda Streera (1756 — 83) 
zbořena a přestavěna, vymalována a zařízena do r. 1788 za faráře 
Václ. Rittera Gfássera. 

Jednolodní, orientovaná barokní b u d o \- a (obr. 112. a 113.) s věží 
na západě, obrácená průčelím do srázne klesajícího návsí; strana jižní, 
k faře obrácená, jest viditelná v celé délce z podhledu. Budova je kryta 
taškovou valbou, věž barokní plechovou helmou s křížem. 

Věž na čtverci zbudovaná vystupuje ze tří čtvrtin z líce průčelí. 
V přízemí stěna bossážo\ána podélně až do kordonové římsy, nad ní až do 
okapu sáhající pilastry s kládím, v jehož vlysu metopy s kruhy a triglyfy 




Tab. XII. Skapce. Kostel sv. Trojice. Pohled do vnitřku. 



Tíib. Xlll. 




SUapcc. Kostci sv. Trojice. Fresky v lorli. 



i83 

s kapkami a římsa na konsolkácli; stěna mezi piliistry s hladkVini \ ýplnemi; 
portál v přízemí pnuoúlilý s iimsou na kousolách a segmentovým ná- 
stavcem, výše okno obdélné s podvojovou i návojovou římsou na kon- 
solách. Nad okapem, jenž se oblomuje kolem véže \- pokrac^ování ze stavby 
kostelní, hladké polopatro s obdélným oknem. Poslední patro s vysokými 
okny a římsou; ve vlysu z plechu stříhané číslice letopočtu 1788. 

Ostatní fagády prostě lisenovány, jen části průčelní stčny západní po 
stranách věže opatřeny stejnou bossáží jako \ěž a na kněžišti kordonová 
římsa člení stěny. Okna polokruhová, s ústupkem, hladká. 

Kněžiště zakončeno segmentem, iíxf obdélná se skulaccnými 
kouty; v kněžišti jeden, v lodi dva páry oken. Prostora (tab. XII.) skle- 




Obr. 112. Skapce. Kostci sv. Trojice. Půdorys. 



nuta v kněžišti konchou a plackou, v lodi dvěma plackami s dvěma ukon- 
čujícímu konchami; klenby členěny širokými pásy, příčnými a podélnými, 
při zdi nad okny vvklenutými, jež jsou neseny pilastry pseudojonskými 
s profilovaným soklem a úseky vysokého kládí. Na klenbě malby 
(tab. XIII.) freskové: Dělící pásy a ])lochy nadokenní ozdobeny roset- 
tami a vavřínovými věnci, plochy klenební vyplněny obraz}' s orámováním 
architektonickým, tvořeným z volutových řims, konsol a nástavců; na 
jednotlivých konsolách sedí andílci s květinovými fest ony v rukou, v dru- 
hém poli po stranách evangelistů Lukáše a Marka sedící anděl. Od hlav- 
ního oltáře postupují malby takto: i. V kněžišti v cviklech nad oltářem 
andělé s květinami; v klenebním poli klanění andělů: na středu ve věnci 
paprsků heberejsky napsané jméno Boží, kolem andělé. jednotUví i ve 
skupinách; dva nesou stuhu s ná]-)isem: SANCTUS SANCTUS SANCTUS; 
nad triumfálním obloukem monogram MARIA v ])ai)rscích, kolem andělé 
s květinami. 2. V lodi: křest Kristův v Jordáně v oválném rámci; Kristus 
v zahradě Getsemanské; nad kruchtou jásající a hrající andělé, někteří 
nesou stuhu s nápisem: TE DEUM LAUDAMUS. Autorem fresek jest 
asi /. Kramolín. 



v kněžišti dva portálky s pravoúhlými rámy a troj úhelnými nástavci; 
levý zazděn, pravý vede do sakristie čtverečné, s plochým stropem. Kruchta 
v lodi sklenuta na dvou hranolo\ých pilířích třemi segmento\-ými oblouky 
a podklenuta třemi plackami se štukovými kruhovými rosettami; balu- 
stráda . v^ půdoryse zvlněná, dřevěná, řezaná z volut. Podvěží sklenuto 
plackou jako předsíň. 




Obr. 113. Skapce. Kostel sv. Trojice. Pohled od západu. 



Hlavní oltář, komponovaný do segmentového závěru, čá- 
stečně zděný a malovaný. Po stranách obrazového rámu, bílého se zla- 
ceným rocaillovým dekorem, stojí na čočkovitých konsolách dvojité pseudo- 
jonské sloupy a pilastry, nad nimi těžké kládí s trojbokým nástavcem; 
v plochách mezi sloupy a pilastry druhý pár sloupů malovaných se sochami 
sv. Václava a Benedikta (?). Na architektuře v nástavci oko Boží a ze 
dřeva řezané hlavičky andílci. V předu na třech stupních tumba s vavří- 
novou guirlandou, na ní novější tabernakl s andílkem a soškou sv. Josefa 



1 85 



a Barbory. Po stranách rcliquiáře rocaillové, s vavřínovými rámci. Obraz 
oltářní (3-40 X 2 m) představující sv. Trojici v nebi, ji; dobrá malba, po- 
někud poškozená, dole v pravém rohu signovaná: /. KŘnniulin. 

Postranní oltáře pendanty, s obrazy ve zlacených rocail- 
lových a hřebenovitých rámech: (na pravém) Uzdravení nemocného 
působením sv. Valentina, (na levém) V. Maria s at tributy n(:))()sk\rnéného 
početí zjevuje se mnichovi, silné 
přemalovaný; v nástavcícli mono- 
gram IHS (na prvém) a MARIA (na 
levém). •* i • . 

Kazatelna s visutým řeč- 
ništěm, zprohýbaným a oblomova- 
ným, opřeným o zeměkouli a desky 
zákona a intarso\-aným černými 
pásky; nad ním baldachýn se soš- 
kami andělů a na Aolutovém pod- 
noží socha Kristova. 

Křtitelnice zvláštního 
t\aru: na spodní dfesce stojí obrá- 
cený jehlan s vydutými stěnami 
a na něm na volutách skupina křtu 
Ježíšo\'a a holubice v paprscích. 

Varhany (z Kladrubského 
kláštera sem dané) trojdílné, ba- 
rokně gotické, zdobené baldachýny, 
fialami, křížovou kytkou a řezbou 
visutých akanthů. 

Dvě dubové zpovědnice, 
s vyšším proláklým středem a po- 
stranními klekátky, zdobené v předu 
pilastry a římsovím a na konsole \e 
vrcholu soškami sv. Petra a Pavla. 

Lavice v lodi hladké, na 
poprsnicích zdobené páskovou in- 

tarsií; patronátní lavice: větší s intarsovaným čelem, řezaným nadhlavím 
z rocaillů, růží a hřebenů a oválným rámcem v jeho středu s monogramem 
MARIA; menší se stejně intarsovaným čelem (monogram IHS) a nad- 
hlavím, omezeným volutovou římsou s mušlí a též intarsií zdobeným. 

Skříň v sakristii barokní, ořímsovaná, se středem vj-pjatým. 
s intarsií ve výplních dveří. 

Zábradlí před hlav. oltářem shodné s balustrádou kruchty, 
v půdoryse segmentové. 

Obrazy: (v kněžišti) slabá malba Poslední večeře, signovaná 
/. Rómann 1854; (v sakristii) na dřevě, Kamenování sv. Štěpána, pohnutá 




Obr. 114. Skapce, Kostel sv. Trojice. Kalich. 



1 86 



scéna s velkým počtem osob; silně poškozeno, z poč. XVIII. stol.; v rám- 
cích prolamovaných z akanthů Ecce homo a Mater dolorosa, z počátku 
XVTII. stol. 

]kl o n s t r a n c e měděná, zlacená a stříbřená, 0-605 ^'^ "^-ys- Noha 
v oválu osmilaločná, s vytepanými růžemi a listovím, nodus kulový, nahoře 
záře kolem oválné korony, rytba větvoví s nepravými drahokamy a rehefy 
andílcích hlav. Boha Otce, P. Marie a holubice. V zadu na záři vyryty dva 

znaky s podpisy: 

APOLONA LIdMiLLA 

ZAKAWCOWA 

(Z) WldRS 

BERKV 

1695. 

\VACSLAW ZIBRZId 
ZAKAWEC Z 

ZAKAWI 

A NA GIWI 

GA N ECN 

1694. 

Kalich stříbrný, zlacený, 0-26 m 
vys., asi z polovice XVI. století. Noha 
šestilaločná, na podvalu řada kosočtverců, 
plochy laloků njmí bez ozdoby, na hranách 
stočené provazce, pod i nad nodem pásek 
visutých lilií a plošky s architektonickými 
panely; nodus sploštělý, se šesti kosočtve- 
rečnými výpustky a litým ovocným orna- 
mentem v čelních ploškách; na plášti ryté 
ozdoby spirálové, nasazené čtyři drobné 
medaillonky s reliéfy sv. evangelistů a 
u horního okraje torus a pás stojatých lihí 
(obr. 114.). 
Osm svícnů (z Kladrub) cínov3>ch, dvojí velikosti, s mušlovým 
dekorem a točenými stonky, znakem kláštera a letop. 1752. 

R e 1 i q u i á ř barokní, ve formě busty sv. Valentina, ze dřeva ře- 
zaný, se skleněnou a mosaznou agrafou a falešnými drahokamy, z poč. 
X^'III. století (obr. 115.). 

Zvon y: i. Vys. i v pr. o-6g m. Na uchách torus, u koruny: 
2 auuo 1 bomini 2 millesimo 2 cccckxx y. pomoj 2 pane 2 boje 2 s panno 
2 matigij 2 amen |l bariljoIomřDS. Pod tím na plášti krucifix. Věnec hladký. 
2. Vys. 0-63 m, v pr. o-6o m. Na uchách torus, u koruny: leía 2 
panie 2 ítsicefjo 2 pieíistcf;o 2 ssesíeíjd 2 i;an 2 líDnraan 2 biela 2 || I. 
Pod tím reliéf sv. Petra v rámečku. Plášť a věnec hladké. 




Obr. 115. Skapce. Kostel sv. Trojice. 
35 Poprsí sv. Valentini. 




Tab. XIV. Stodo. Plán města z r. 1839. (1. Farní kostel. 2. Kaple sv. Jana Nepomuckého 
s chudobincem. 3. Radnice. 4. Stará pošta.) 



i87 

3. Vys. 0-335 "'- '^' V^'- "'jS '"■ IVlia i j)lásť liladk*'. u koruny: 
Dbielan * pnou -"^ anuo + íiomini m ů ul-ccc ® x.xuu. 

FARA vystavěna kolem r. 1720 za kladrubského opata Maura II. 
(1701 — 172()) a byla letním sídlem opatu až do zrušení kláštera. Barokní 
stavba obdélného půdorysu, s vyhloubenými rohy, pilastry na sténách 
a hladce orámovanými okny, krytá šindelovou mansardou; v průčelí risalit 
s pravoúhlým portálem. Přízemí veskrze sklenuto valené, v patře široká 
chodba a řada pokojů s plochými stropy. Střední sál (letní refektář) 
obdélný, o pěti oknech, má zachovanou nástro])ní malbu v oblomeném 
rámci štukovém: ženská postava s žezlem ukazuje na boží oko, kolem 
ženy s květinami, ]")lody, snopy, nahoře anděl nese růžové festony; zima 
znázorněna ženskou postavou s černou maskou na obličeji. 

Barokní kamna s hnědým a zeleným polevem; na soklu kartuše 
s korunami, dole hlavy andílci; římsoví zprohýbáno, ve vrcholu hlava 
Turkova. Barokní kredence s výplněmi olištnovanými. Oválnv obraz 
Korunovace P. Marie, v rámu akanthovém, stuhami propleteném a obra/ 
sv. Augustina, oba z XVIII. stol. Portrait Václava Gfesera, O. S. B., 
faráře ve Skajících 1801, ,,cuius ope ecclesia aedificata atque pictura reor- 
nata est." 

V archivu Musea král. čes. otisk pečetidla farního s obrazem Ma- 
donny na ležícím lvu a písmeny: SCM, oválné, osa o"02 m, '/ konce XVIII. st. 

Ve vesnici SLOUP žulový na hranolovém, ořímsovaném stylobatu, 
s dříkem hranolovým, na hranách skoseným, na něm kaplička s křížem 

IHS 
tesaným. V předu nápis, z něhož čitelno jen: y. ,„ | A • 1694. 

Podobný SLOUP u cesty do Zhoře, s oblým dříkem a porušenou 
kapličkou, jejíž kříž nahrazen novějším, železným. V piedu na stylobatu 
málo čitelný nápis: 1694 | AVE G(RA)TIA | P TIC | . . . EM | . 



Stodo. (Stody. Staab.) 

S c h a 11 e r IX., 98, 103; S o m m e r VI., 113; D u n d c r 1. c. 116; Cechy IX., 
496; C. R. Kop 1, Chotieschau, 40; G. S c h m i d t, Cxrabplattcn 1. c. 1904, č. 649 
až 650; Festschrift z. 700-jáhr. Jubiláum des Stiftes Tepl (1893), 212. Archivaliii 
Chotěšovská. (Viz jich seznamu hesla: Chotě.šov.) Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea 
král. čes. (Heslo: Stodo.) Na faře: Pamětní kniha od r. 1836. Matriky od r. 1661. 

Město (povýšeno r. 1315), původně ves, kterou Václav I. daroval 
r. 1235 klášteru Chotěšovskému; v držení kláštera zůstalo i město do r. 1^53- 
Leží na řece Radbuze a má v půdorysu (tab. XIW) tvar podélného síd- 
Hště při silnici, v němž během doby povstalo čtvercové náměstí. Obra- 
ženo asi nikdy nebylo. Část za řekou k jihu položená povstala asi kolem 
kostela, založeného až na počátku XVI. stol. Město má — přes novou 
úpravu fa9ád — ráz barokní. 



I«i 



KOSTEL SV. ^lARl ]\IAG DÁLENY (farní) vystavěn na místě 
staršího r. 1567 nákl. kláštera Chotěšovského za probošta Adama Hastera 
a opatřen 4 oltáři: P. Marie, sv. Trojice, Maří Magd. a sv. Michala. Do 
r. 1690 byl filiální do Chotěšova, od té doby je farní. Věž dřevěná se zvony 
byla vedle kostela. R. 1639 zřízen oltář sv. Michala a hlavní (Maří 
Magd.) opraven. R. 1Ó52 založen kolem kostela hřbitov a zdí obehnán. 
R. 1680 dány staré varhany do Sekeřan a pořízeny nové za 150 zl. 
R. 1686 koupen černý parament. R. 1688—91 vystavěna věž u kostela 
a nová farní budova a kostel opraven. Na počátku XIX. stol. vystavěn 



znovu. 




Obr. 116. Stodo. Kostel sv. Maří Magd. Půdorys. 



Orientovaná budova (obr. 116.) trojlodní, krytá taškovou valbou bez 
sanktusu, s nízkou věží nad západním průčelím, pokrytou plechovým sta- 
nem. Zevně tvoří kostel jedinou obdélnou stavbu s nepatrně vystupujícím 
kněžištěm a věží. Některé části členěny jako risality (sakristie a schodiště), 
na delších stranách prosté lišeny, pod okny kordonová římsa. Okna seg- 
mentová, nízká, s chambranami. Okapní římsa silně vyložená, sokl kolem 
celé budovy z kvádrů. Portály pravoúhlé s rámy pískovcovými a rovnou 
římsou. Západní průčelí rozčleněno čtyřmi pilastry s římsovitými hla- 
vicemi, na stěnách bossáž; ve středu portál, nad ním segmentové okno; nad 
okapní rimsou troj úhelný štítek. Věž nad středem hranolová, se skose- 
nými rohy a sdruženými okny a ciferníky, nověji do původních, širokých 
prolomů upravenými. 

Vnitřek (obr. 117.) kostela působí, při příznivém osvětlení, dojmem 
sálovitým a hladké, bílené stěny s nepatrným zlacením v kněžišti podporují 



190 

ještě tento dojem. Kněžiště zakončeno segmentovou apsidou, konchou 
s výseči nad dvěma okny sklenutou a zabírá obdélné pole, plackou pokryté, 
po jehož stranách přiléhají valené sklenuté, obdobné místnosti sakristií 
s pravoúhlými vchody a nad nimi stejně klenuté oratoře, otevřené do kně- 
žiště polokruhovými oblouky, s plnými zděnými poprsnicemi. Pod cípy 
plackové klenby stojí ořímsované pilíře, klenební příčné pásy jsou kasseto- 
vány a rosettami zdobeny. 

Hlavní 1 o d o málo širší, o třech polích plackové klenby a jednom 
užším, sklenutém valeně nad kruchtou. Dva páry hranolových pilířů 
a stejný počet nástěnných polopilířu hranolových, na všech stranách ořímso- 
vanými pilastry pokrytých, s neprofilovaným společným soklem, nesou 
hladké, příčné klenební pásy a polokruhové oblouky do postranních lodí. 
Na západě sklenuta valeně kruchta dvěma širokými pásy; v půdorysu tvoří 
segment do lodi vypjatý a spočívá trámovým podstropím na dvou válco- 
vitých sloupech s deskovitou hlavicí, bez patky; balustráda dřevěná. 
Za kruchtou v podvěží, přístupném polokruhovým obloukem, valeně skle- 
nutá předsíň. 

Postranní lodi otevřeny do hlavní třemi oblouky a osvětleny každá 
třemi okny. Klenba placková s dělícími hladkými pásy spočívá na pilířích 
hlavní lodi a nástěnných pilastrech, na nichž se oblomuje profilovaná, 
podokenní kordonová římsa. Čelní zdi východní prolomeny do oratoří 
polokruhovými oblouky, západní otvírají se nahoře do postranních částí 
kruchty, sklenutých valeně, a dole do bočních prostor, k podvěží přiléha- 
jících, stejně sklenutých a volně polokruhovými oblouky spojených. 
Schodiště na kruchtu vede ze severní místnosti. 

Hlavní oltář, s rakv ovitou tumbou, sloupová architektura se 
sdružcnvmi j^lastry a sloupy pseudokorinthskými dvojího druhu (s hlad- 
kými a vřetenovitými dříky), ovitými růžemi; kládí prohnuté, s vázami 
a andílčími hlavami, nástavec tvoří voluty, obláčky a hlavy andílci 
kolem sochy sv. Jana Ev., nejvýše monogram IHS v paprscích. Ve 
středu predelly otáčivý tabernakl s točenými sloupky a baldachýnem. Po 
stranách oltáře na vyložených konsolách sošky, na zemi stojí andělé 
s rohy hojnosti jako svícny. Obraz sv. Maří Magd. novější, signovaný: 
Maurus Ch. Fiichs 1842. Šest velkých hladkých cínových svícnů, ne- 
pěkných poměrů. 

Postranní oltáře jsou chudé nástěnné architektury se sla- 
bými obrazy (na pravém P. Maria na zeměkouli, na levém Madonna 
s rodiči, tento signov.: M. C. Fuchs 1843) a nástavci (na pravém kříž v pa- 
prscích, na levém lilie, plameny obklopená). 

Oltář reliquijní tvoří zasklená skříň zprohýbaná v předu 
točenými sloupky a římsovím ozdobená se soškou ve vyšívaným oděvu 
a voskovou hlavou, držící v ruce srdce. Nejv3>še stojí soška Spasitele. 
Skříň stojí na volutovém soklu, zdobeném akanthy. 



191 

Kazatelna má osmiboké řečništč, člcnónc lihidkými pilastry, 
mezi nimiž obrazy na dřevě: dobrý pastýř a čtyři církevní otrové; nad 
řečništěm ze dřeva řezané draperie a akanthové voluty; stříška z osmi 
segmentů tvořená nese sošku andéla s křížem. 

Křtitelnice empirová, tvaru vásy, s hlavami andílku a (Iraj)eriemi 
na míse a sknjiinou křtu Ježíšova na víku. Kolem piivorluí mříž železná. 




Obr. ii8. Stodo. Kostel sv. Maří Magd. Cechovní lucerny. 



Dvě trojdílné zpovědnice, členěné pilastry a římsovím; ve vlysu 
meandr, ve vrcholu kříž. 

Mřížka v kněžišti, z dřevěných balustrů čtyřbokých na koso. 

Kalich stříbrný a zlacený. Noha a nodus nové, kuppa s tepaným 
pláštíkem, na němž páskoví kolem růží, pcrlovcc a anthemion z lilií. Pol. 
XVIII. stol. • N t^KíJ^rVi 

i_^ Dosti dobrá křížová cesta a dále poprsí sv. Maří Magd., 
z poč. XIX. stol. 

Tyče k cechovním lucernám (31 kus) a svícím pohřebním, z po- 
čátku XIX. století, řezané, na stvolech opatřených polygonálními nebo 



92 



figurálními hlavicemi a štítky s cechovními emblémy, pestře pomalované 
(obr. ii8.). 

Zvony: i. Vys. 1-15 m, v pr. 1-14 m. Na uchách ženské masky, na 
vrch koruny čtyři andílci hlav}^ u koruny řada střídajících se vás s kyticí 
a liliového květu, pod tím: + ECCE CRVCEM DOMINI + FVGITE + 
PARTES ADVS/í: + ANNO (hlava andílci) MDCLXXVÍII (hlava). Pod 
tím vlys tvořený draky ve spirály zatočenými, ptáky a postavami 
andílků, níže střídá se ovocný guirland s plochým ornamentem s andílkem. 
Na plášti reliéf Kalvárie, znaku kláštera Chotěšovského v laurovém Vinci 

a písmeny po stranách: p ^ (Michael 

Kastl, praepositus. Chotieschoviensis), 
arch. Michaela v boji s dábly, pod ar- 
kádou s vásami a karyatidami po stra- 
nách, sv. Václava a P. Marie pod po- 
dobnou arkádou (u P. j\Iarie přidány 
kolem andílci hlavy) a kartušový štítek 
(obr. 119.) se zvonkem a nápisem: 
STEPHANVS PRICQVEY; pod tím V ovál- 
ném věnci laurovém: 

STEPHANVS Xa dřevěné hlavě v^-ry to: 
PRICQVEY ClVIS 17 

Clattoviensis F-P- 

ME FVDIT. 9A. 




Obi. 119. Stodo. KosU-l sv. Maří Magd. Zvon 
ČÍ3. I. Značka Štěp. Fricqueye. 



esí 2 coufnsa x feria 1 qnaría 



2. Vys. 1-04 >n, v pr. i-o6 m. Na 

uchách torus, u koruny dva řádky: 

aimo I bDinini i. inillBStmo 1 qniniien- 

íesimo x quinío x I;ec 1 campana s 

posí X fiísía X saiuiorum s il 2: ab lati- 



íiem X íico X oiniiipoícnii x ú x saucíi x ioauuis x baptisíe 1 x peírt 2 
cí 2 pauU X aposíolorum x per x ioannem x cauíartsíam. x Na plášti 
reliéf s\-. Jana Křt., věnec hladký. Na dřevěné hlavě vyryto: A : R : P : C : 
1614. (Ad. Rudrisch, pracp. Chotieschoviensis); hlava stažena původními 
pásy s liliovitým zakončením (obr. 120.). 

3. Vys. i v pr. 085 m. Ucha hladká, u koruny se opakuje řada reliéfů 
Flótnerových: Husy v postavách dětsk3>ch,*) na plášti vysoko plastický 
znak kláštera Chotěšovského s písmeny: AD. HO. PR. CH. (Ad. Haster, 
praep. Chot.) a pravoúhlý rámeček s maskami po stranách, v něm nápis: 

DvsTOGNY A Ctihodný Kniez Adam 

HOZLAR PROBOSST KLASSTERA CHOTIE- 
SSOWSKEHO YAKOZTO KOLÁTOR OSADY 

*) Viz Čas. Spol. přátel stár. čes. v Praze XV., 16. (Zd. Wirth, Brykcí 
a P. Flotner). 



Í93 

S:IVIARYE Magdaleny w miesteckv 

STODV a MILOWNIK NABOZIENSTWI KRZE : 
STIANSKEHO DAL VDIELATI ZWON TENTO 
NÁKLADEM WSSECH OSADNICH TEHOZ KO : 
STELA PRO POCTIWOST A POTRZEBV G!CH 
STALO SE W PRAZE SKRZE BRYKCYHO ZWONA • 
RZE LETA 1570. 

Na věnci reliéfy (některé vůbec nezi^etelné) : andělé nesoucí roliy 
hojnosti, tři symbolické postavy atd. 

4. Slil r. 1834 Václav Scdlmavcr v Plané. 




obr. 120. Stodo. Kostel sv. Maří Magd. Zvon čís. 2. Kování na hlaví-. 



V archivu Musea král. čes. otisk farního pečetidla z r. 1817 
s obrazem sv. Maří Magd., opisem: ECCLESIE STODENSIS a mono- 
gramem H : S : (Hugo Schóft, larář). 

KAPLE Jam Nepomuckého vystavěna asi na počátku XVI 1 1. 
století při špitále, r. 1617 proboštem A. Rudris hem založeném. Přiléhá 
k nízké, prosté budově špitálu jednou stranou, v níž upraven k chodbě 
polokruhový široký oblouk. Zvenčí na stěnách silné pilastry, kolem oken 
chambrany, kryt tvaru komolého jehlanu s šestibokou lucernou se sta- 
novitou stříškou a bání. Uvnitř šestiboký prostor se čtyřmi polokruhovými 
okny, sklenutý kupolí s ostrými výseči, pod jichž cípy stojí prosté pilastry. 

Oltář sloupový z poč. XV I II. stol., r. 1902 obnovený, s vrtulovými 
sloupky, ovitými růžovými větévkami, a zprohýbaným kládím, obraz Jana 
Nep. na plátně, bez ceny umělecké. V prolomeném nástavci holubice v pa- 
prscích, nad tím baldachýn na volutovém podnoží a po stranách sošky 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. I I 



194 

.ndělu Na konsolách po bocích obrazu sochy sv. Jana Kít a Floriána. 

Celek obklopen rámcem akanthovvch rozviUn, v némž sedí anděle nesoucí 




draperie, mimo to kolem římsoví řezaný dekor ovocný a laurový věnec, 
nesené anděly Po stranách na zdi andělé s rohy hojnosti ]ako svícny. 
Barokní sošky Ecce H )mo, Madonny a Marie sedmibolestne, na 
konsolách. Dva obrazy Jana Nepom., větší z XVI II. stol., mensi 
novější, b?z ceny. 



195 

R a m é n k o na kropenkii, ze železa tepané, spirálovité s listovím. 
Zvonek ve vížce hladký, bez nápisu. XVIII. stol. 
Zvenčí v průčelí na vysokém soklu u zdi stojí bart)kní pískovcová 
socha Jana Nepomuckého. 

RADNICE vystavena r. 16O5 nákl. Jana Jiiílio Miillera z Miihlen- 
thalu. Fasáda již změněná má nad portálem jednoduchý štítek trojbokv 
a na valbové střeše vížku plechovou s korouhví a drakem. Portál polo- 
kruhový, původní, má ve cviklcch plastické listy lopuchové, pod náběhem 
íúmsy a na pilastrech ovoce a čabraky. Piivodní ko\ané klepátko. barokní, 
a khka s prořezávanými písmeny: IPSIP | IK MS | IS | mladší. Přízemí 
sklenuto hladce křížem. 

Na radnici obecní p e č e t i d 1 o železné, v pr. ooj ;;/, z píu'. XIX. 
stol., s opisem kolem znaku: Sigillum Judicis Stodensis.*) 

Cechovní pečetidlo (v majetku ]). Schwana), bronzové, s pevným 
držadlem vykrojovaným; ve středu podkova a kolo, po stranách letoj). 
1654, nad tím: MARCK * STAAB. 

Bývalá POSTA, nyní dům čís. 12., hostinec ,,U labutě", byla vy- 
stavěna r. 1747 nákladem Jana Jiřího Ant. Pundingava v jihovýchodním 
koutě náměstí (Dr. J. Pohl, Poštovská trať Praha-Plzeú-Kleneč, 72). 
Přízemní budova se třemi sedlovými střechami a třemi štíty, zdobenými 
pilastry s čabrakami a volutovými křídly po stranách; nahoře troj úhelné 
nástavce se štukovým dekorem rostlinným a mušlí, na vrcholu pinie a po 
stranách koule z pískovce. Okénka barokně vykrojovaná. Střední štít 
o něco bohatší, s větším oknem obdélným a prohnutým štítkem, v němž 
ve věnci reliéf orla pod korunou, po stranách letop. 1747 (obr. 121.). 

Rodný DÚM Jana Floriána Hammerschmieda, nyní čp. 161., 
z pol. XVIII. stol., mansardou krytý, s pilastrovou výzdobou a profilo- 
vaným portálem; vedle současná brána do dvora. 

U silnice k Holišovu pískovcový KRT 2 s necelým letopočtem 16 . . . 



Střelíce. (Střel litz.) 



Ve vsi nová KAPLIČKA s měděnou střechou, na cestě k Hradci 
menší, zděná, z XVIII. století. 

Na cestě k Holišovu pískovcová SOf^KAsv. Mikuláše na hranolovém 
sloupu se skosenými hranami a nárožníky. i. pol. XVIII. století. 



*) V archivu Musea král. čes. otisky pečetidel: i. Obraz Justitic a znak; 
opis: SIGILVM : IVDICIS :STODENSI?-: • 1-6-0-1: Průměr 0-035 m. J. AncRlé drží 
veraikon, dole znak města; opis: + SIGILLVM ^ OPPIDI • STODENSIS + ®. PnniuV 
0-03, m. X\'II. .stol. 3. Podobné čís. 2., ale oválné (delší osa 0-03 tn), s opisem: 
SIGIL : OPPID : STODEN : XVIII. stol. 4. Kruhové, vprům. o-o?w, se znakem 
v kartuši, pod nímž leží lev; opis: Sigillum Judicis Stodensis. kolem }x?rlovcc 
Asi 1840. 



197 

Stříbro. (Mies. Misa. Argentina.) 

Prameny: Archiv mčstský. (Jar. Cclakovský, Privilegia II.. j2 si.) Knihy 
počtů: I. 1544 — 1559, 2. 1610— 1613, 3. 1615 — 1721. Manuále radni z let 1752 až 
1756. Konfirmace privilegií od Leopolda I. z r. 1668, s pečetí. Rukopis K. L. 
Watzkův: Obcrsicht der dcnkwiird. Erreignissc aus der Gesch. der k. Stadt Mies 
vom Jahre 1831 bis in dic neucstc Zcit (jde až do r. 1878). O o.stat. rukopi.scch 
viz G. Schmidt, Eine Mieser Chronik des XVII I. Jalirhts.. st . III. -IV. (pozn.) 

V archivu Městského his tor. musea v Plzni: řada (33) knih mč-stských od 
XIV. do XVIII. století. (3. zpráva Měst. musea v Plzni 1882—86. str. X a 4.) 

Listiny týkající se kláštera sv. Maří Magdaleny od 13G3 do 175 1 (Dr. A. 
Schubcrt Urkunden Regesten !er aufgehob. Klóster Bóhmcns (1901), 20;. Jung- 
mann. Historie V., č. 444.) a ruk. la*:. (Truhlář, Catalogus codi • m ť. 725) 
v c. k. uni.^ knihovně v Praze. Listiny klášterní v místodržitel. archivu. Rkp. 'bírka 
top gr. v archivu Mussa král. čes. Archiv děkanský. (Matriky od r. 1645: Pa- 
mětní knihy: i. od r. 1761, 2. d r. 1835.) 

Literatura; K. L. W a t z k a, Stadt Mies. Prag 1839 (podruhé neúplný 
otisk, Mies 1883; G. Juritsch, Geschichtliches von der kgl. Stadt Mies .'Progr. 
d. Gymn. in Mies 1895); Mitt. des V. f. G. D. in Bohmcn XIV., 283, XLIL, 458; 
Deutsche Wacht a. d. Misa 1901 č. 496, 1904, č. 638; G. Schmidt, Eine Mieser 
Chronik des 18. Jahrhdts. (Mies 1908); Týž, Grabplatten 1. c. 1904, č. 628 — 632; 
Ign. Fischer, Histor. Memoire (Mies 1883); Sternberg, Umrisse einer Gesch. 
der bóhm. Bergwerke (1837) I., 68; F. Pošepný, Der Bergbaudistrikt von Mies 
(Wien 1874). Schaller IX., 133; Sommer VI., 130; Dunder 1. c. 126; 
Sedláček, Slov. histor., 840; Čechy IX., 88; Pam. arch. II., 172, VIL, 286. 
IX., 644, 926, X., 456; Sbor. histor. 1884, iio; Bohemia 1821, 126; Plzeňské listy 
1879, č. 7; 1885, č. 43; Šumavan 1880, 642; Mitt. der Zentralkom. IV., 212. 

Pohledy na město; Kresba be/ podpisu, s textem: Oestliche Ansicht 
der k. Stadt Mies in Bóhmen nach der Vogel-Perspective dargestellt 1800, provedená 
dle nesignované litografie (049 x 042 m) z poč. 19. stol., s textem: Ansicht der 
koniglichen Stadt Mies von Morgen (obr. 122.). — Pohled na město od Červe- 
ného mlýna; v majetku p. Rich. 1-iauze a v Maffersdorfu u Liberce. — Pohled 
celkový od jihu. (Světem českým letem č. 404.) — Pohled clkový od západu 
(obr. 123.). 

Plány. Jediný půdorys města ze starší doby je katastrální mapa z doby 
kolem r. 1840, uložená na obecním úřadě (obr. 124.). 



I. Historický přehled. 

Stříbro má své jméno od dolů stříbrných, jež tu od XII. století byly 
v činnosti. Latinský název Misa a z toho německé Mies jest odvozeno od 
řeky Mže, pod městem tekoucí. Zprávy o dědině při dolech a kostelu (1183) 
v ní jsou dosti pochybné a nelze jich vztahovati přímo na Stříbro. Teprve 
někdy před r. 1252 povstalo město a výslovně se tak jmenuje poprv( 
k r. 1275. Byl tu úřad krajský, křižovníci s červenou hvězdou založili tu 
špitál s kostelem, což jim r. 1253 potvrzeno, a páni ze Švamberka zřídili 
tu klášter řádu sv. Františka menších bratří před r. 1274. Město bylo jistě 



199 

od počátku opevněno. Faru drželi křižovníci a jejich klášter zejména ve 
XIV. století četnými nadáními zmohutněl; proti nim zůstávaly klášter 
minoritský a druhé dva farní kostely (nynčjší děkanský Všech Svatých 
a P. Marie za hradbami) až do válek husitských bez významu. Mimo to 
byl tu klášter dominikánský, o němž však není známo, kde stával a kdy 
zašel. Město obdrželo první svobody od krále Jana, Karel IV. udělil mu 
r. 1372 další (Pražské právo a právo odúnuti). Vá(la\- ])ak r. 1382 výsadu 
celní pro vozky z celého kraje Tachovského. Aby v blízkosti neniohutnělo 
jiné město, zakázal král Jan Kladrubským r. 1399, ^^^y se hradili a dovohl 
Stříbrským, aby se sousedy začaté již hradby rozmetali. Tehdy bylo 
městské okolí české. 

Války husitské dotkly se města značně. R. 1421 /^.ižka Stříbro obléhal 
bez výsledku, později král Zikmund posílil jeho odpor, ale r. 1426 Pfibík 
z Klenového přece město pro bratrstvo Táborské opanoval. Následujícího 
roku křižáci marně město obléhali, ale za to (a podruhé r. 1431) okolí hrozně 
poplenili. Stříbrští později byli vykoupeni a za Jiříka krále věrně k němu 
přilnuli; r. 1469 obdrželi polepšení erbu a červený vosk. Odpor panský 
r. 1547, jemuž Stříbro pomáhalo, připravil je o velké statky, z nichž r. 1549 
jen čtyři vesnice mu vráceny. Šestnácté století je dobou četných staveb 
v městě; po požáru r. 1528 vystavěn v letech 1560tých děkanský kostel, 
r. 1555 založen most přes Mži s věží, r. 1573 — 4 vystavěn kostel hřbitovní, 
a 1543 nová radnice (po požáru r. 1588 opravena). Město tehdy dobře 
hospodařilo, r. 1561 obdrželo některé statky zpět, r. 1575 přikoupilo panství 
Sulislavské. Z té doby je první dláždění, z r. 1574, Koubkova branka, 
mnohé ozdobné domy měšťanské atd. 

Úpadek nastal r. 1623, když pro účastenství na odboji byly městu 
všechny statky skonfiskovány a samo zastaveno Kristiánu z Ilova, v jehož 
držení zůstalo do jeho násilné smrti v Chebu r. 1634 ^ j^nž přivedl město 
na mizinu. Město sice zase přijato do stavu a statky mu vráceny, ale za 
následující na to vojny sešlo neobyčejně. Zpráva c. k. revisní komisse 
z r. 1668 mluví o tom, že jsou hradby v nepořádku, že přes 100 domů 
leží popelem a dalších 43 že je na spadnutí a z mnohých stavebních míst 
že již udělány zahrady; kostel, škola a špitál byly tehdy bez prostředků. 
Obyvatelstvo ušlé z města doplňovali pak Němci a tak během 17. století 
město poněmčeno, od r. 1686 je již úřední řeč na radnici a později i v cechu 
německá, ačkoliv čeština i v městských knihách se drží dlouho do polo- 
vice XVIII. století. 

Osmnácté století není tak pohnuté. Nově vystavěny tehdy budovy 
děkanského a klášterního kostela, kaple Jana Nep., některé domy mě- 
šťanské a také na radnici opravováno; na náměstí postaven sloup se sochou 
P. Marie a u mostu socha Jana Nep. Ke konci století zrušen (1785) klášter 
a připadl koupí obci, jež z konventu zřídila školu a děkanství. Od počátku 
19. století počíná stavba silnic, uvolňování a boření hradeb, později i bran, 
z nichž zbyla jen mostní a Koubkova, emfiteutisování obecního hospodářství 



2O0 



a prodávání nepotřebných budov. R. 1862 postaveno nynější gymnasium, 
1872/3 na místě strženého kostela klášterního nová škola obecná. Další 
vývin města týká se spíše prostor za bývalými hradbami, kde vznikly 




1. Děkanský kostel. 

2. Radnice. 

3. Klášter. 

4. Hrbit:)vni kostel. 

5. Véž na mostě. 

6. Chebská brána. 

7. Pražská bráaa. 

8. Židovská branka. 



Obr. 124. Stříbro. Schemalický plán města z pol. XIX. stol. 

v poslední době nové partie villové, učitelský ústav a kasárna. Stav města na 
počátku XIX. stol. viz na obr. čís. 122., stav jeho na konci obr. čís. 123. 



II. Vývoj půdorysu městského. 

Město bylo pravidelně založeno na návrší (39S ^>i) a záhy opevněno. 
Ode dávna tudy šla říšská a vojenská cesta a poštovská silnice z Vídně 
k hranicím, do Chebu, chráněná od r. 1382 mýtem. Na vývoj půdorysný 



202 

měl vliv zvlněný terrain a klikatý tok Mže pod městem. K původnímu 
Starému městu s vlastními hradbami, pravidelným, obdélným náměstím 
(obr. 125.) a 14 ulicemi, přirostlo nepravidelné Nové město na svahu k řece, 
což vynutilo \ nějsí ohrazení a později opevnění mostu; za hradbami záh^' 
vzniklo Horní a Dolní předměstí. 

Město v hradbách se půdorysně mnoho neměnilo, domu dkniho zů- 
stávalo asi stejně; od první zprá\'y z r. 1668, kdy po válce asi 100 domů 
leželo v popelu a 43 byly na spadnutí, k prvnímu číslování r. 1771 nepřibylo 
mnoho, odtud jeví se počet domu: r. 1788 282, r. 1835 410 (Staré město 
209, v Nov. městě 55 nepravidelně rozložených), 1836 411 atd. Obraz města 
poněkud utrpěl stavbou císařské silnice od dolní brány k horní r. i8i^ 
(při čemž dláždění z r. 1574 obnoveno), poněvadž ustoupilo několik domků 
a zahrad široké silnici a povstaly zářezy v terrainu; později zboření obou 
bran (1839 a 1877) a klášterního kostela (1801 a 1872) a vystavění škol dalo 
městu novou silhouettu, která zejména novostavbami v poslední době 
kvapně se mění. 

Na novější obraz města měly vliv také požáry: r. 1479 (celé město), 
1508 (60 domů), 1528 (třetina domů), 1622, 1764 (11 domů ve Spálené ulici), 
1792 (klášter) atd. 

III. Hradby, brány a mosty. 

Historické zprávy jsou nečetné. Hradby trpěly požárem i nedbalou 
správou (r. 1622 po požáru užil tehdejší držitel Stříbra na správu Pod- 
horního mlýna zdiva s bašt a hradeb a se zřícené lázně městské), pak vo- 
jenskými vpády (1639, 1645 a 1647). Zpráva z r. 1668 mluví o jich úplném 
spuštění. V XIX. stol. počalo boření hradeb, poslední souvislá část u Horní 
brány zbořena r. 1813. 

Hradby od počátku již obklopovaly Staré, vnitřní město ve velkém 
kruhu; k nim přibyly, když Nové město se vyvinulo po svahu k řece, vnější 
hradby, dle terrainu v různých úrovních vedené a u Koubkovy branky 
až k řece sestupující. Hradby byly z lomového kamene, ztužené četnými 
baštami polokruhovými; na parkánech byly zahrady. Ve vnitřních hrad- 
bách vedla za děk. kostelem t. zv. Židovská branka (Judentorl), ve 
vnějších byly brány horní a dolní a Koubkova branka u řeky. 

Zbytky hradeb jsou dosud na straně severní (v městském parku) 
a jižní, značně ovšem nízké; z bašt zachovala se jediná, přestavěná na 
dům čís. 333. Je to v půdorysu polokruhová stavba, jednopatrová, cele 
omítnutá, se štítkem v průčelní stěně, kde dříve bašta přiléhala k hradbě. 
V průčelí dole portálek s letopočtem MDCCCV (zazděný), nad ním kartuše 
s monogramem IHS a No. 333; ve štítě okno, na vrcholu urna a dva andílci. 
Uvnitř empirová výzdoba štuková: pod stropem předsíně meandr, pod 
schody vása s anděly a folií, v oknech pásky a hudební emblémy, nad 
dveřmi štukové rámy; v patře (bývalá tančírna! stopy dvou arkýřů s de- 



203 



korací festonů, na stropě věnec z třešní a s rosettou. Na sloupu schodiště 
řezaná réva a monogram TH v páskoví. 

Brána horní (říšská, nová, Chebská) byla asi ze XIV.— XV. stol. 
a stála na konci Chebské ulice. R. 1748 byla opravena; r. 1813 zbořeno 
předbraní s částí hradeb, prachárnou a střední (Kojilou brankou, protože 
překážely nové silnici; r. 1836 si)ravena zase střeeiia brány, 1837 sotva 
zachráněna brána ])řed zbořením; r. 1847 prodána strážnice u brány a r. 1877 
zbořil stavitel Ondřej Deimling celou bránu. Dle fotografie (obr. ěís. 126.) 
byla hranolová, stanem krytá, 
s obdélnými okénky. 

Brána dolní (Pražská) 
stála mezi domy čís. 35 a 37 na 
konci Spálené ulice, jež se k ní 
na klesajícím terrainu zlehka za- 
táčela a odtud pokračovala po 
svahu k řece a mostní bráně. Roku 
1748 byla brána opravena; při 
stavbě silnice r. 1814 zbořeny při 
ní tři domky; r. 1847 prodána 
strážnice (r. 1854 v3'hořela a roku 
1865 proměněna ve výčep, nyní 
čp. 445); brána zbořena r. 1839. 
Jak brána vypadala, nevíme, pro- 
tože na pohledu na město z r. 1800 
je domy zakryta. 

Na dolním Novém městě, 
kde dodnes ,,am Phkopen" slově, 
stojí třetí brána, zvaná Koub- 
kova (Kaupkatorl) (obr. 127. a 

128.). Je v půdorysu obdélná, celá zděná, o jednom patře a krytá šinde- 
lovým sedlem s prostým komínem. V jedné polovici v přízemí byt, v druhé 
brána, s povalovým stropem, otevřená na obě strany polokruhovými 
oblouky z pískovcových kvádrů; na vnější straně skosený sokl. V patře 
na vnitřní straně do obydlí branného malá okénka, na vnější visutá dře- 
věná pavlač na krákorcích. Hradební zed zvenčí přiléhá těsně u vchodu, 
zevnitř na opačném rohu. 

Židovská branka (Judentorl) je prostý oblouk z cihel, polo- 
kruhový a bez profilu, přepínající uličku, vedoucí vnitřní zdí městskou 
vedle židovského domu (Judenhaus). 

Most přes řeku Mži k pn-ní (Pražské) bráně vedl zajisté již od 
opevnění Nového města. R. 1555 uzavřena dne 9. ledna smlouva se sta- 




Obr. 126. Stř.bro. Bývalá brána Chebská. 



*) Dle Watzky 1. c. byl v bráně namalován kalich a rčení: VERBUM DO- 
MINI MANET IN AETERNUM 1541. 




Obr. 127. Stříbro. Koubkova branka. Pohled vnitřní 



(Jbr. 128. Stříbro. Koubkova branka. Pohled zevnější. 




71 




\ 



Obr. 129. Slřibro. Véž na inosté. Pohled zevnější. 



206 





Obr. 130. Siríbro. Véž na mostě. 
Půdorys. 



Obr. 131. Stříbro. Věž na mostě. 
Okénko (nárys a řez ostěním). 



vitelem Benediktem Volchem z Ferrolu ve Španělích o vystavění věže 
na mostě, 7. července položen základní kámen a r. 1560 věž dokonána. 
Stavitel dostal 550 tolarů a 10 čtvrtí bílého piva. Později provedena asi 
k ochraně říšské silnice balustráda po celé délce inundačního obvodu a na 
věž do zevního průčelí přidán v XVIII. stol. císařský orel. Jinak za- 
chovala věž celkem původní vzhled. 

Most z pískovcových kvádrů, 5 80 m široký, sklenutý na hranolové 
pilíře bez římsy, s polygonálními návodními čely, polokruhovými oblouky 
z lomového kamene a cihel (celkem pět oblouků, tři před věží, dva za věží 
k městu). Balustráda plná, zděná, místy cihlami vyspravená, pokrytá 
svrchu pískovcovými deskami; nad samotnou řekou balustráda vyšší 
a klenba plošší. Od mostu podél silnice ochranná zeď, ztužená pilířky. 

Věž (tab. XV. a 

obr. 129. a 130.) celá 

z kvádrů pískovcových, 

dvojpatrová, na čtver- 
covém půdorysu, krytá 

prejzovým stanem; po 

straně vyzděno z cihel 

vřetenové schodiště. 

V přízemí na obě strany 

otevřený polokruhový 

oblouk, hladký, nesko- 
sený; na straně zevnější pravoúhlý ústupek ve zdivu v podobě rámce 
kolem oblouku. V přízemí hladké kvádry, patra, omítnuta a rustiko- 
vána. Kordonová římsa plochá, okapní s renaissančním profilem. V průčelí 
zevnějším nad branou znak (obr. 132.) se sloupky po stranách, nad 
ním deska s nápisem: 

Heířia ■ Panie S M ? D ? Lv S jalojien gejí 
(©niníí) k ÍEÍo luicp; a gelí bokonana. 
íaío roiEjic íj tak£ Molí ícííja xLx o. 

Po stranách obdélná okénka (obr. 131.) s vyžlabeným ostěním a s trnožní 
lavičkou, nad tím orel tesaný, černě barvený; v 2. patře podobné okénko 
ve středu. Průčelí k městu obrácené má větší dvě okénka nad sebou, 
s lavičkou. Boční strany hladké, ve schodišti, na jižní straně přistavěném, 
okénka čtvercová nad sebou. Přízemí, odkud vede do scho- 
diště pravoúhlý portál s vyplněnými kouty aletop. 1560 v nad- 
praží, sklenuto valené a omítnuto; v patře povalové stropy. Na 
oblouku k městu obráceném přesně tesaná kamenická značka: 

Na druhé straně města, od úpatí pivovarského vrchu k šachtám na 
Ronsperku, vedla prese ]\Iži lávka pro pěší, t. zv. červená (Der rotě 
Steg). Byla zbudována nákl. hor r. 1806 od stříbrského tesaře Jana Hahnla 
za 2624-47 zl. a odstraněna r. 1898. Byla celá dřevěná, bez koz, nesená 
trámy na věšadlech; strany byly bedněny, kryt sedlový, šindelový, s ne- 





lab. XV. Stříbro. Mostní brána a děkanský ctirám. Pohled od jihozápadu. 



SBHWgwiqiwPSgggn ' ijUL^tfK 



K mďm^mm^ ^-^ -^mi^}. m , 




Obr. 132. S říbro. Věž na mostě. Nápis a znak méslský nad branou. 



topýřími vikýři. Po obou stranách ústila lávka do čtvercových, zděných 
předsíní, krytých sedly šindelovými se štíty (obr. 133.). 



IV. Jednotlivé budovy v městě. 
I. DĚKANSKY KOSTEL VŠECH SV.\TVCH. 

B. Gruebcr, Kunst II., 7; Dr. J. N e u w i r t h, Gesch. der christl. Kunst. 120 si.; 
L e h n e r, Dějiny I., roi ; Jos. Hofman n. Die Barockc in Nordvvcstbóhmen. i>; 
G. Schmidt v Mitt. Ver. Gcsch. D. in Bóhmcn XLII., 458 si.; Tvž. líinc Mioscr 

Chronik des 18. Jahrh., 89. 

O kostele první zmínka jest až z konce XIV. století; byl farní a byly 
v něm postupně zřízeny a obmyšleny tři oltáře r. 1383 a 1396. Stavba 
sama pochází z r. 1565, kdy po požáru r. 1528 znovu zbudována i s věží. 
Z dalších osudů kostela jest známo málo. R. 1750 siíata báň s křížem s věže 



208 

kostelní, báň pozlacena od Fr. Bcrnáska z Prahy a V. Róssla z Děčína 
a dána zase i s pamětní listinou na věž; současně dán na věž malý zvonek, 
ale již r. 1752 praskl. (Cymbál hodinový tu byl od r. 1588, v XVII. stol. 
nahrazen novým). Poněvadž byl kostel malý, zbořeno r. 1754 kněžiště 
a prodlouženo; stavba byla hotova do r. 1757 a kostel při ní cele zbaroki- 
sován až na věž. Také vnitřní výzdoba fresková (1760— 1766) a nábytek 
jsou barokní. Rozšířené kněžiště skoro uzavřelo průchod kolem domu 
čp. 104 na straně jižní; proto dal děkan Ferd. Soyer r. 1760 roh domu sko- 
siti. R. 1790 ustanoven klášterní kostel farním a tento zavřen; sloužil od 
té doby za skladiště, varhany z něho r. 1791 prodány do nového kostela 
v Lešťanech. Ale již r. 1792 — po požáru kláštera — kostel opět otevřen 
a obraz P. Marie Stříbrské a varhany z kláštera r. 1794 přeneseny. R. 1810 




Obr. 133. Stříbro. Bývalá lávka (Roter S!eg) na Ronsperk. 

odvedeny do mincovny stříbrné předměty: stříbrný rám s korunou a srdcem, 
s obrazu P. Marie (z r. 1774), monstrance, ciborium, 3 kalichy, lampa, 
pacifikál, kaditelnice s lodkou a lžičkou, 2 misky s konvičkami, 4 přezky 
k pluviálu a několik noh kalichů. R. 1826 kostel opraven*) nákladem 
224-36 zl. (již r. 1788 dle S c h a 1 1 e r a jevil trhhny, prý následkem pod- 
dolování). Naposled opraven vnitřek v letech 1904 — 6. 

A. STAVBA. 

Trojlodní, orientovaná stavba, původně gotická, v XVI 11. století 

zbarokisovaná, s gotickou věží, přilehlou na severu ke kněžišti. (Obr. 

134. — 136) Stojí v jihozápadním koutě Starého města, blízko hradeb. 

na terrainu dosti příkře k jihu se svažujícím, což vynucuje na jižní boční 

*) K opravě vztahoval se chronograni, umístěný někde v kostele, nyní již 
zmizelý: DEO PATRl/E ET PIETAtI SENATVS AC CIVES MISENSES RESTAV- 
RARI FECERVNT. 





Obr. 134.— 135. Stříbro. Kostel V5ech>Svatých. Rez podélný a půdorys. 



T4 



210 




(Jbr. 136. Slribrn. Kosť 1 Xšcch Svaiycli. 1'ohled od severozápadu. 



lodi vyšší sokl a u západního i jižního portálu schodiště. Kostel obstu})njí 
se všech stran po středověkém způsobu těsně řady domku, takže zejména 
západní i)ručelí nelze viděti z předu; původní kostel s kratším kněžištěm 
ovšem rněl jiné proporce, ale za to hřbitov kolem kostela asi stávavší 



211 

ve středověku (do zřízení hřbitova za liradbaniij -Mi/nval pn.^idiu kolem 
ještě více. 

Původní zdivo lomové, nárožníky pískovcové. Opěráky (původní dx.i 
na kněžišti*), dva diagonální u záp. pniěclí a dva [opracované] nad lodi 
severní i jižní) o jednom ústupku, s troj úhelným štítkem na kosine. Pů- 
vodní kněžiště kratší, asi polygonem ukončené; věž přiléhala na poslední 
travée klenební v kněžišti. Zbarokisovaná stavba má dlouhé kněžiště 
plochým segmentem ukončené a široké krátké trojlodí; boční lodi o polovic 
vyšší a nižší než hlavní; kryt břidlicový: nad kněžištěm a hlavní lodí 






Obr. 137. — 138. Stříbro. Kostel VSech Svatých. Opěrák kněžUtě. Profil žebra s konsolou v pHzeinl 
a profil římsy v i. patře vrže. 



valby s vikýři, nad bočními pulty. Mimo věž přiléhá ke kněžišti na se- 
veru sakristie, na jihu patrová oratoř a na západě portálová předsíň. 

Věž hranolová, o 4 patrech a ochozu, krytá plechovou kupolí s cibu- 
lovitou lucernou a křížkem. Zed hladká, pískovcové nárožníky. Dole sko- 
sený sokl, na rozích diagonální opěráky bez ústupku a svrchu skosené, 
čtyři římsy (obr. 138.) dělící, podbrádkové (první se oblomuje kolem 
opěráků). Na věž přiléhá cihlové barokní schodiště, s prošlou pi^ed- 
síní, kryjící zbarokisovaný portál do věže na v3'chodě, s kamenným 
ostěním. Okna: v 2. patře jedno malé, s pískovcovým ostěním, v 3. patře 
polokruhové s podobným ostěním, ve 4. patře čtyři veliká polokruhová 
s kružbou částečně již porušenou, všude jinon. (Obr. 139.) 



*) Jich spodky z pískovcových kvádrů, hladkých a se zaobleným soklem, 
zjevný v kryptě pod velkou oratoří. (O r. 137.) 

14* 



212 





Obr. 139. Stříbro. Kostel Všech Svatých. Kružby okenní ve věži. 



Vnitřek sklenut v přízemí křížem; žebra vyžlabená, svorník okrouhlý, 
hladký, se čtyřmi bobulemi v křížení žeber, konsoly polygonální, zatupené; 
(obr. 138.) v západní stěně výklenek s polokruhov^^m obloukem (vchod do 
severní boční lodi?), u jižní vysoký oblouk lomený, celý z kvádrů, jehož po- 
kračování ve zdivu kněžiště je nesporné (podvěží bylo asi celé do kněžiště 
otevřeno) ; vedle barokní vchod na kazatelnu se zbytkem vřetenového scho- 
diště, zazděný. Jinak vnitřek až pod ochoz nečleněn stropy. V i. patře 



213 



vede z věže gotický portálek, 1-85 m vys. a o-(p w šir., z pískovcových 
kvádrů, ploše lomený a jiný otvor nad levou lod. Ochoz s plnou, zděnou 
poprsnicí na řadě krákorců, plochými obloučky spojených, na nároží 
s výstupky; z něho zdvihá se užší, zděné barokní patro s bytem hlásného. 
Západní i)riičelí ( ibr. 136 ) má po stranách diagonálně jíostavené 
opěráky, stěnu hladkou, rohy skulaceně, vysoký sokl. Ve středu barokní 
portál, s pískovcovým, zalomeným a profilovaným rámem. Před ním ote- 
vřená předsíň, postavená na schodišti, 
v půdorysu zprohýbaná, sklenutá valeně 
s výseči na dva volné, hranolové pilíře 
a dva diagonálně při zdi postavené polo- 
pilíře; na pilířích sdružené pilastry se zjiro- 
hýbaným. římsovím a plnou balustrádou 
z pískovce. Nad předsíní \ed(!U na kruchtu 
dvě okna barokně vykrojovaná, s cham- 
branami a zvlněnou římsou, ve středu ve 
voluty zatočenou a mušlí zdobenou. Nad 
profilovanou okapní římsou plochý štít 
s volutovými křídly, členěný pilastry a 
ukončený prohnutou římsou; nástavec vy- 
krojený s křížem. Ve štítovém výklenku pís- 
kovcová socha Panny Marie s hvězdnou 
gloriolou a Ježíšek po- 
tírající saň na země- 
kouli; v klenáku pí- 

O: P: XT 1 
směna: ^,. . Nad 

čelními stěnami obou 
bočních lodí plné vy- 
zdívky, zprohýbané a 
k delším bokům hlav- 
ní lodi vydutě připo- 
jené. 

Hlavní 1 o d 
má po třech párech vykroj ovan^^ch oken (obr. 140.) se zprohýbanou římsou 
a širokou chambranou. Stěna nad bočními loděmi členěna lisenumi. 

Boční lodi hladké, s oblomeným okapem kolem skularených 
nároží a dekorací lišen; portály menší, ale podobné západnímu (u jižního 
dvojramenné schodiště), okna menší, bez chambrany, s římsami dvojího 
druhu (obr. 140.). 

Kněžiště obdélné, se segmentovým závěrem bez okna. Stěny 
hladké, na nároží lišeny. Okno na jih bez chambrany, s plochou, zvlněnou 
římsou. Nad střechu vystupuje část kupole s římsou a šestibokou lucernou 
s polokruhovými okny a plechovou cibulovou vížkou, na níž vztýčen kříž 





Obr. 140 Stříbro. Kostel V4vh Svatých. Schéma oken v boial 
a hlavni lodi. 



214 



.. T " • 




Obr. 141. Stříbro. Kostel Všech Svatých. Pohled do vnitřku k hlav. oltáři. 



nad železnou korunou s větévkou a palmou. Přistavěná oratoř na jihu 
o I patře, hladká, se skulacenými rohy, dekorací pilastrů, okny bez cham- 
bran a se zvlněnými řimsami. Od východu vede vchod pravoúhlý, s pískov- 
covou chambranou. Sakristie s menší oratoří, na severu přistavěná, má 
na východě v přízemí vykrojené okno bez chambrany, nad tím podobné 
z oratoře (zazděné), s jinou řimsou. Mezi věží a sakristií schodiště s pravo- 
úhlým vchodem. 




Obr. 142. Stříbro. Kostel Víech Svatých. Pohled do hlavní lodi. 



2l6 

Vnitřek kněžiště proti lodi povýšen o tři stupně (^br. 141.)- Po 
levé straně pravoúhlý portál do sakristie; v bočních stěnách pár oken 
(pravé z menší oratoře nad sakristií) a dva velké oblouky z oratoře. 
V hlavní lodi (obr. 142.) okna barokně vykrojená, s mírně ote- 
vřenou špaletou. Do postranních lodí otvírá se hlavní dvěma páry seg- 
mentových oblouků s římsou v náběhu, sklenutých na hranolové pilíře. 
Okna v bočních lodích prostší formy, bez ovruby. Kruchta zabírá celou 
šíři hlavní lodi; jest sklenuta na dva hranolové pilíře segmentovými 
oblouky a podklenuta třemi plackami; na pilířích v předu sdružené pilastry 
s hlavicemi barokně jónskými, pod plackami prostší pilastry s úzkou římsou; 
balustráda v půdorysu zvlněná, dřevěná, s výplněmi z volutových článků 
a páskoví. V boční levé lodi v koutě pískovcové schodiště na kruchtu, 
s kovaným železným zábradlím z páskoví. 

Prostor cele sklenut barokními klenbami. V kněžišti dvě placky 
a kupole převýšená, bez pendentivů, s třemi okny proti sobě, s kruhovým 
otvorem do lucerny a s kupolkou o šes i oknech; v hlavní lodi tři obdélná 
pole valené klenby s výseči, pásy dělená; v bočních lodích po třech plackách, 
pásy dělených. Cípy kleneb spočívají v kněžišti na pilastrech, po třech 
sdružených, s hlavicemi barokně jónskými a kládím i soklem, v půdorysu 
zprohýbaným; v lodi hlavní obíhá kolem veskrze kládí, nesené podobnými 
pilastry; v bočních lodích jen prosté, na stěně sdružené pilastry, s římso- 
vitou hlavicí a soklem. 

Všechny plochy klenební i kupole ozdobeny freskami, pošlvmi 
ze dvou rukou: kněžiště maloval (spolu s oltářním obrazem) r. 1766 ElidŠ 
Dollhopf ze Slavkova za 400 zL, kupoli a lodi r. 1760 Julius Lux z Plzně. 
Obnoveny r. 1888, při čemž zejména kněžiště silně poškozeno, a 1904 (od 
C. Bííchwalda). 

V kněžišti: a) Klenební pole: 

Nanebevzetí P. Marie: dole andílci kolem rakve, nahoře Madonna 
v kruhu andělů; \- cípech konsoly s vásami, kolem kvítí a andílci. — vSym- 
boly z Mariánské litanie: andělé, skupení kolem tabernaklu s monogramem 
Mariiným, nesou emblémy: věž, stolec, růže, hořící urny, loď, prapor, 
rakev, kotvu, hvězdu, loutnu atd. 

h) Kupole (obr. 143.): 

Kolem spodního otvoru obíhá malované schodiště se skupinami 
postav; okna kupole orámována architektonicky, v nadhlaví jich rámečky 
s an dílčími hlavami, kolem oblaky a krajinné pozadí. Pod oknem v průčelí 
splývá roucho držené andílky a v něm leží květiny; po stranách fontány, 
stromoví a výhled na moře. Druhé okno liché, z něho vylétají andělé, 
parapet architektonicky vyvinut, pod ním sedí sv tec s knihou. Na třetí 
straně výjev: Sv. Rodina, Marie, Josef, Anna, Zachariáš, nad ním andělé 
nesou v oblacích červené roucho. Nejvýše okno na půdu, po jeho stranách 
malovaná architektura sloupová s výklenky, v nichž stojí světci. V horní 
kupolce Bůh Otec v oblacích a pilastry mezi okny. 



217 

v hlavní lodi: a) Stčny: 

Nad oblouky do bočních lodí rocaillové rámce, v nich výjevy: (v pnivo) 
turecký sultán sedí na trůně, kolem emblémy obchodu; černošský vládce 




Obr. 143. Stříbro. Kostel Vž3ch Svatých. Pohled do kupole. 



sedí na slonu, vedle něho lev, v pozadí kaktusy, palmy s opicemi atd., 
(v levo) papež na kathedře, v ruce kalich, klíče a kříž. vedle něho andělé 
nesou model kaple a stojí kůň; indický vládce (Indián) sedí na pytlích 



2l8 



zboží, v ruce má hořící urnu a luk, za ním zbrojnoš s kopím v ruce, kolem 
draci a pardál; v pozadí výhled na moře. 



^ 



/I 







b) Na triumfálním oblouku (ob*-. 144.): 

Kartuše se znak<m městským na rudé draperii pod baldarhvnem, 
anděly nesené. Kolem na folii: ANNVENTE CONSVLE DE VOTC SE- 



219 

NATV. Á POPVLO REGI/E HVIVS VRBIS MIS/€ PI,€ VENERATIONI 
RENOVATA. Později i)np(.icn() pod tím: ITERVM RENOVATA 1888 ET 
1904. EXSTRVCTA AD- 1565. V ploše oblouku hvčzda s rocaillovou 
dekorací. 

c) V lunettách okenních: 

• Rocaillové kartuše a římsoví obklopuje emblémy: (nad kru( hunij 
andělé nesou emblémy hudby, hrají na lesní rohy, trompety, dudy a bub- 
nují; (nad lodí) emblémy cností: andělé nesou do nebe na podušce růženec 
a kříž; jiní mají v ruce palmu, kaditelnici, loďku atd.; dobrý jiastýř pase 
ovce, v pozadí okrouhlý chrámek, v právo zahání anděl paprsky, zrcadlem 
vrhanými, psa (kacíř?); andělé ve skupině kolem ohně čistoty, v ruce mají 
emblémy: korunu, palmu, lilii, roh hojnosti; anděl napájí ovečky, v pozadí 
chrámek. 

d) V poHch klenebních: 

Štukové rámy cípaté a zvlněné kolem obdélných obrazů, v cípech 
rocaillové kartuše. Střední pole: Uprostřed Boží oko zlacené, kolem do 
kruhu rozloženy emblémy a postavy svatých s nápisovými páskami: sku- 
pina mučedlníků s nástroji umučení — tři králové, jeden s Kristem v náručí, 
druzí dva klečí, v pozadí velký trůn, na jehož schodech klec s hrdličkami — 
kamenování sv. Štěpána — skupina žebráků — k tomu nápisy: B • MI- 
SERICORDES — BEATI QVI PERSECVTIONEM PATIVNTVR PROPTER 
IVSTITIAM. V rozích kartuše s nápisy: BEATI MlTES — BEATI QVI LV- 
GENT — BEATI MVNDO CORDE — BEATI PACIFICI a výjevy: Zvěsto- 
vání P. Marie — Maří Magdalena líbá nohy P. Ježíši (nad tím velká 
architektura sloupová) — ženy prosí o něco vojevůdce — sv. Josef při- 
jímá P. Marii. Pole východní: Skupina sv.otčů v dramatickém postoji; 
sv. Jeroným, Ambrož, Augustin a Řehoř, s odznaky svými, kolem skupiny 
troubících andílků před otevřeným nebem. Pole západní: Skupina sv. 
evangelistů; sv. Lukáš maluje P. Marii, ostatní píší v knize, kolem nich 
jejich emblémy a zástupy andělů, nahoře otevřené nebe a v něm beránek 
na knize; pod skupinou evangehstů nápisy na páscích: FVIT IN DIEBVS 
HERODIS REGIS (Lukáš) - INITIVM EVANGELII lESV CHPISTI - LIBER 
ENARATIONIS -- (neči elné). 

Vbočních lodích: a) jižní: 

V prvním a třetím poli štukové rámy, zprohýbané a profilované, s ro- 
cailly v cípech, ve středním architektonické výplně cviklů s páskovou de- 
korací, po nichž stéká voda z mušlových bassinů. V i. poli Narození 
Kristovo: v právo i v levo pastýři a pastýřky, s dary v rukou a psy pr. .vá- 
ženi, ve středu P. Marie s cUtětem, nad ní andělé; výjev ve ziícené sloupové 
budově, v pozadí pozorují pastýři hvězdu. Ve středním poh Křest sv. Jana: 
uprostřed výjev křtu, u vody v popředí andílci s beránkem Janovým, 
v pozadí pocestní, v oblacích nesou andělé v rouchu trs růžový. Ve vý- 
chodním poli útěk P. Marie do Egypta: v pozadí hornatá krajina s mostem, 



220 




Obr. 145. Střibo. Kostel Víech Svitý:h. Fresko na klenbě j žní l.di. 



V popředí P. Marie na koni, andělem a sv. Josefem vedeném, stranou 
město; kolem mnoho palem a andělé (obr. 145.)- 

b) severní: 

V prvním a tíx-tím poli štukové, zprohvbané rámce, ve středním 
v cviklech těžké konsoly rocaillové. V západním poli Vraždění nevi- 



221 




Obr. 146. Stříbro. Kostel VJech Svatých. Fresko na klenbč sovcrn! Irdi. 



nátek: V barokní sloupové síni se schodištěm v popředí a hlubokým vý- 
hledem do zadu pod sloupovým baldachýnem na trůně Herodes kyne rukou, 
před ním vraždí zbrojnoši, oblečení v dobových krojích, v zadu v síni 
zuří boj. V rohu červená draperie a letící andělé. \' rohu signatura: 
RENOVATVM 1904 C : BVCHWALD (obr. T^6.). Ve středním poli. vlhkem 



222 

sešlém, sv. Jeroným u jeskyně, čtoucí, kolem něho les a postavy an- 
dělů, v zadu pohled do krajiny. Ve východním poli Tři králové: Bohatý 
průvod králů v právo, v zadu velbloudi a palmový les, v právo v chlévě 
sv. Rodina, P. Marie odkr^Vá králům Jesulátko. V otevřených nebesích 
hlavy andílci, po stranách vásy a skupiny andílků (jeden s globem v ruce, 
druh v se dívá dalekohledem na hvězdu). 

Pod kruchtou: 

Orámování architektonické, v cviklech kartuše s korunou, ve středním 
poli výplně s páskov3>m ornamentem a rocailly. V postranních polích 
klenebních adorace monogramů IHS a M^A, andělé v různých postojích, 
klečící a modhcí se, v oblacích andílci hlavy; ve středním poli kolem tři- 
kráte napsaného SANCTVS a hebrejského Jehova věnec tančících andílků, 
na koutov3'ch architekturách sedí andělé s kaditelnicemi a loďkou, mezi 
nimi hořící urny a vásy s květinami, od nichž visí růžové guirlandy, nesené 
andílky. 

Velká oratoř, na jihu přistavěná, otevřena do kněžiště dvěma 
polokruhovými oblouky zcela hladkými, osvětlena dvěma okny vykroj o- 
vanými a sklenuta dvěma poli plackovitými, dělenými pásem. Na zděném 
parapetu dřevěná balustráda, vypjatá v půdorysu, s řezanými listy v pás- 
koví a rosettami, pod ní řezaná rocaillová konsola. V přízemí pod oratoří, 
odkud vedou nahoru prosté schody, valeně klenutá krypta, se zazděným 
vchodem do kostela. 

Na severu obdélná sakristie, plackou sklenutá, nad ní stejně 
klenutá menší oratoř, otevřená do kněžiště oknem. 

B. VNITŘNÍ ZAŘÍZENÍ. 

Hlavní oltář, zhotovený od Ignáce Platzera r. 1762 za 200 zl., 
je otevřená, v půdorysu zvlněná barokní architektura s vrtulovými a hlad- 
kými sloupy, na nich vypjaté kládí oblomené s rocaillovou ozdobou, římso- 
vitými úseky a soškami andílků; svrchu nástavec, socha Boha Otce 
v paprscích, kolem oblaky, nejvýše holubice. Mezi sloupy obraz, od Eliáše 
DoUhopfa r. 1766 malovaný, ve zprohýbaném rámu, představující orodo- 
vání všech svatých u Boha, nad ním kartuš s deskami přikázání, po 
stranách sochy sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Prokopa. Před architek- 
turou stojí na rakvovité, zděné mense dvojitý tabernakl na nízké predelle, 
v půdorysu zohýbané, na něm baldachýn a nástavec na volutových nožkách 
s obrazem Piety*) pod sklem, po bocích rocaillová a pásková křídla 
řezaná se soškami andílků (obr. 141.) 



*) Je to kopie obrazu Přcštického, asi z poč. XVIII. století; r. 1737 bylo 
zpozorováno, že vlhne a proto vystaven obraz jako ,,krev potící, zázračná Stříbrská 
milostná P. Marie" nejprve v domě čís. 141 k obecnému uctívání, od r. 1738 na 
oltáři v děk. kostele; ve slavném průvodě tehdy byli 4 opati a 36 kněží. Roku 1739 
věnoval rada Schwantner zlacenou stříbrnou korunu a sošky andílků k obrazu 
a četní prosebníci dary z vosku, stříbra i malované, v ceně 1000 zl. K obrazu byla 



22J 

Oltář s v. A n t o 11 i n ;i ^ rakve )\itoii luiiibou a iťzanýin rámem 
z akanthových roz\'ilin kolem obrazu bez velké ceny; v rámci oválné 
obrázky sv. Anny, Josefa a dvou jiných svétcu, po stranách sošky sv. Jiří 
a Mikuláše, i. pol. XVIII. stol. 

Oltář s v. Jana s rakvovitou tunibou a zprohýbaným taber- 
naklem, na němž jsou sošky andílků nedoucích svícen, klasy a kaditelnici; 
obraz bez velké ceny v rocaillovém rámu, nad ním druhý menší. 

Dva postranní oltáře, pendanty, nové, po stranách trium- 
fálního oblouku. 

Kazatelna s prohnutým řečništěm čtyřbokvm, roeailly zdobe- 
ným, desky zákona v kartuši na něm; na stříšce baldachvn. sochy andílků 
a Ježíše. 

Varhany rokokové, s nižším středem a vyššími postranicemi. na 
zprohýbaném římsoví rocaillová řezba. 

Zpovědnice a křtitelnice**) nové. 

Lavice patronátní hladké, barokní, z 2. pol. XVIII. stol.; lavice 
v lodi, osm párů, s řezbon akanthů na postranicích, z i. pol. XVIII. st. 
Porůznu v lodi několik lavic barokních i novějších, z XIX. stol. 

Mřížka před hlavním oltářem, ve středu v půdorysu vyhnutá, 
řezaná z rocaillových tvarů a vroubkovaných stuh. 2. pol. XVIII. stol. 

Obrazy: i. Na dřevě, temperou, i-02 x 085 m, dobrá malba, 
s letopočtem v pravém rohu dole 1-5-81 : Tři králové klaní se Ježíši. 
(Obr. 147.) 

2. Na plátně, z i. pol. XVIII. stol., přemalováno: Sv. Václav; s pod- 
pisem: S:WENCESLAE ORA PRO NOBIS. 

3. Na plátně, z i. pol. XIX. stol.: Sv, Maří Magdalena. 
Socha P. M árie ve výklenku v lodi, barokní. 
Monstrance: i. Z i. pol. XIX. stol., 0-69 m \"ys. Noha oválná, na 

ní destičky s červenými emaillovými obrázky světic, v kartuších; nodus 
kulový, rytý, záře s rámečkem kartušovým a vavřínovým, na nich reliéfy 
Jana Nep. a jiného světce, andělů a Boha Otce. 

2. Dřevěná, zhotovená r. 1810 sochařem Ad. Plat z re ni a zlacená 
Janem Schmidem ze Stříbra, se starší, barokní lunulon. 

Kalichy: i. Noha nová, s pestrými malbami utrpení Kristových 
na oválných porcelánových destičkách; nodus původní, s rytými kartušemi. 



pořádána processí, ku př. r. 1739 z Chotěšova přišlo 2000 lidí. Asi z té doby pochází 
rytinka {0085 X 0-143 m) s obrazem Madonny a podpisem: QV/E VIGESIMA IVNII 
STILLAS I CRVORIS SVDAVERAT ] VRB I MIS/E CVLTVI DATA EXVLTAVERAT. 
^= 1738.) Roku 1774 darovala císařovna Marie Terezie k obrazu velký stříbrný rám 
s korunou a srdcem. Když r. 1790 byl klášterní kostel vysazen za farní, přenesen 
obraz tam; po požáru r. 1792 schován, až r. 1794 přenesen zase do bývalého dék. 
kostela. R. 1810 odveden stříbrný rám z r. 1774 do mincovny. 

**) Původní křtitelnice, kterou r. 1885 prodal děkan Fr. Micsner za 1000 Mk 
do Mnichova, byla cínová a měla otlučené reliéfy apoštolů a nápis: Ictíjit jmnic 
Bkccc oamEÍJD. Na víku byl chronogram: A PANECIO DeCANO MISENO (-- 1702). 



rpě pláštík s podobnými destičkami jako na noze a původní barokní 

iliny z konce XVII. století, v nichž vplétají se hrozny, klasy a růže. 

2. Z r. 1815, se značkou W a puncem. Na noze nápis: HIC-CA- 

'^ST- lOANNíS • BAUMGARTEN • DECAN! • LEWINENSIS • MDCCCXV. 




Obr. 147. S ríbto. Kostel Všeih Svatýih. T abi lovy oťraz z r. 1851: Sv. tři králcvé. 



3. Pseudobarokní, z r. 1858, se značkou: orlem a HG. ^ ' 

4. Pseudorokokový, beze značky. 

C i b o r i u m 0-39 m vys., v průměru 0-13 vi, z j)ol. XMII. stol.. 
Noha nová, původní nodus vásovitý, na kupě pláštík stříbrný z rozvilin 



225 



akanthových, do nirhž vpleteny vásy s růžemi, a pásku kolem kruhových 
reUefů: bičování, Kece liomo! a korunování trním. Na víčku kartuše 
z pásků, v nich ovoce a květiny, svrclni křížek. Zna('ky: I AF a Chebská 
(M. Rosenberg, Der Goldschmiede Merkzeichcn. ě. 2267). 

P a c i f i k á 1 rocaillový. 

Věčná lampa z i. ])ol. 
XIX. století, ozdobená reliéfy 
andělů, nesoucích vera ikon a p. 

Svícny: jeden vysoký, 
bronzový, kroužený, šest men- 
ších, z poč. XVII. století. 

U dvou portálů v lodi 
kropenky z červeného mra- 
moru, barokní, ve výklencích se 
štukovou konchou. 

V sakristii:*) 

Výklenek ve zdi se 
skříní z pol. XVIII. století; na 
dveřích řezané výplně s reliéfy: 
Jan Nep. zpovědník, almužník, 
jeho smrt ve Vltavě, umučení; 
kolem rýhované páskoví; po 
stranách řezané sloupky s révou, 
hlavice končí v sochy andílků; 
v nástavci na paprscích jazyk. 
(Obr. 148.) 

Skříň kredenční , barokní, 
současná s předešlou, s vyšším 
středem, v půdorysu zvlněná, 
s římsami ve voluty zatočenými. 
Spodní část se zásuvkami prostá, 
svrchní po způsobu tabernaklu, 
s točitými dvířky, na nichž bal- 
dachýny se střapci a rocaillový 
ornament; na středu reliéf ukři- 
žování Páně a větší baldachýn; 
nástavce rocaillové. (Obr. 149.) 

Měděné láva b o s kulovým kotlíkem a šestibokou mísou, s rytými 
rozvilinami a páskami; výlevka vychází ze lví masky. Zpol. XVIII. stol. 

Na kruchtě dva lesní rohy z poč. XIX. století. 




Obr. 148. Stříbro. Kostel Všech Svatých. Dvcř<- výkl-nku 
v sakristii. 



*) V literatuře připomíná se, že byl v majetku kostela pergamenový k a n- 
cionál, s českými písněmi, datovaný r. 1588; vedle znaku městského byl podpis: 

HABART GINACZ KORD MALIRZ PRAŽSKY. 



Soupis památek bist. a uměl. Pol. okres Sťribro. 



220 



Na oratořích: 

Gotický zámek s liliovým vlysem, z poč. XVI. stol. 

Dva mosazné svícny kroužené, ze XVII. století. 

Barokní, dobrý krucifix, ze dřeva řezaný. 

Kropenka z pískovce, barokní. 

Obraz sv. Cecilie, z 2. pol. XVIII. stol., bez umělecké ceny. 

Na dveřích všech portálů původní barokní závěsy a kování. 




Obr. 149. S říbro. Kostel ViecT Svaiých. Svrchní Oást kredence v sakristii. 



Zvony: i. Původní pukl a byl v únoru r. 1738 dán k přelití (stálo 
324 zl.), v květnu v Chotěšově vysvěcen a 22. zavěšen. Vys. 1-40 m, v pr. 
1-45 m. Na uchách masky lidské, u koruny dvoj řádkový nápis: A 
FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE lESV CHRISTE + I 
+ IN HONOREM OMNIVM SANCTORVM H.€C CAMPANA ANNO 1738 RE- 
FVSA EST. Pod nápisem pás pěkně stylisovaných akanthů s vloženými 
postavami andílků. Na plášti reliéf Piety v poprsí, sv. Václava, sv. An- 
tonína poustevníka a oválná kartuš s městským znakem ve vavřínovém 
věnci a nadpisem: SIGILLVM REGI/E CIVITATIS M : Pod tím kartuš 
s nápisem: DVRCH | GROSSE HIZ | DES FEIERS BIN ICH | GEFLOSSEN 



227 



lOHNNES I PERNER IN PILSEN | HAT MÍCH GOSSEN. N.i vc-iici 
řada oblounů. 

2. Vys. i-o8 m, v j)r. i-2() m. Nu uchách torus, u koruuN 
MARCVS S LVCAS S OHANNES S MATEVS S ORAMVS S DOMINE S 

vyplněn řadou gotickýcli obloučku a kiížových kytek, dolu 
obrácených. Na plášti reliéf Madonny v celé postavě, věn('< 
hladký. 

3. ,, Sedlák". Přelit r. 1714 od Jana Pricqucyc*} v Klatovech 
(vážil asi 6 centů a stál 87 kop 18 gr.), podruhé r. 1864 od Václava 
Sedlmeyera v Plané a po třetí r. 1874 od Ign. Hilzera ve Vid. No- 
vém Městě. 

4. ,,Petr". Vys. 0-645 ^". v P^- 0-67 m. Na uchách drobourkv 
torus, u koruny nápis: •£ Icía i boziljo 2 tisiciíjo i tccc" z Ixxxx i 
mť 2 \\t rzíi X panu x lioí)ii x a 2 s 2 pcíro s (obr. 150.) Plá-ť 

a věnec hladké. Na dřevěné hlavě: 



175Z 
G H. 



5. ,, Hornický zvonek". Zakoupen r. 1795 za 87 zl., ale užíván 
až do roku 1838. Vys. 0-50 m, v pr. 0-52 m. Na uchách masky, 
u koruny řada vysoko reliéfních, okřídlených hlav andílcích. n;i 
plášti reliéf Jana Nep., dvou světců v antic. kroji a: I- G • K ■ 1777 
[Joh. Georg Kiihner), na věnci pás drobných rocaillů. 

6. Umíráček. Vys. 0-40 ni, v pr. 0-44 ni. Na uchách masky, 
u koruny: + AVE MARIA GRATIA PLENA DOMINVS TECVM | 10. 
PERNER GOS MÍCH IN PILSEN 1738. Pod tím řada okřídlených 
hlaviček. Na plášti plaquetta: Zvěstování P. Marie a krucifi.x. 

7. ,,Sv. Anna", mešní zvonek. Vys. 0-62 ni, v pr. 0-65 m. Na 
koruně pás z květin a nápis: Hh BV SANCT/E ANN/E SACRA 
ANNO DOMINI 1690. Na plášti střídají se andílci hlavy s květinami. 
reliéf sv. Anny a štítek se zvonkem a písmeny I P {Johan nes 
Pricquey). 

8. V lucerně věže. Cymbál ze XVII. stol., vys. 0-63 m, v pr, 
I-02 m. Na uchách dva pásy, u koruny pás rozvilin, ovitý na žerdi. 

Náhrobky v kostele nejsou, jenom k vyzdění mensy 
oltářní použito v barokní době někohka pískovcových desek; jsou 
značně ošlapány, otlučeny a s nápisy těžko čitelnými: 

I. 1-66 X 0-90 m. Nahoře polokruhově ohraničen, z nápisu 
čitelno: 



A-i 






» 






r 



» 






li 



*) Nápis zněl: HONORI SANCTORVM ADALBERTI EPISCOPI MAR- 
TYRIS AC PATRONI BOEMI/E ET ISIDOŘI CONFESSORIS REFVSA CLAT- 
TAE ® ANNO DOMINI ® 1-7-14 ® lOANNES PRICQVEY. 

15* 



228 



(nI]"lE)diÍ![i)ií) írjt }?ancu Boroíij 
kíEvaj tu It^LuiTtln vi Iijbmilij XI. 




bnc .... lúlja m 

bc\u i ^\vi(2)t{a) mykroqilij 

i; iiiin;ii) inilijd; biíck ^ccr a sij(nuni) 



229 

Mu pamatciť luiccnic PlVlc 
.... lunn w ícnu luilíic ňn bnc 
^auřiucíio obpncnuiaiii 
L*ji)ii) b<ini;cl l^aiuha 
ií)icl]íieniu il}ÍLM1a ^triii 
bra a lí-}aiiicíau R-)aiuicIha(u) 
froaíí jialnjíiioie ;iolo]iti bah; 
Icííja ]aanÍE IGlo S bnc 
Hanuarij. 

2. i-6i X 0-77 )ii, s českým, skoro ncritclnviii nái)isc'ni. 

3. 1-62 X 078 1)1. Z nápisu čitclno jen: ((ct[;)a Ji(a)nic UK).... 

V kostele jsou dvě barokní hrobky ((i. S c h m i d t v Die 
Wacht an der Miesa 1904, čís. 636 — 7, s půdorysy a ojiisy nápisu n;i rakvích). 
Byly otevřeny r. 1904 a řádně prozkoumány. Menší hrobka, pod kněžištěm, 
3 m dl., 2 m šít. 2-20 m vys., z cihel, chová dvě rakve duch(jvních. Větší, 
pod jižní lodí, též z cihel, sklenutá čtyřmi phickami, 17-2 wdl., 3-85 wšir. 
a 2-20 m vys. V ní 34 rakve velké a dvě malé. (Obr. 151.) Na některých 
malby, průpovídky a emblémy smrti. Na pěti cínové tabulky (Jud. Stuchlík 
11762, Fr. Streer -f iy66, Mar. Czeschikin t I77iatd.), na jedné dřevěná 
(W. Praxa f 1760), mimo to známa rakev Fr. Petržilky (f 1764). 

2. KLÁŠTER MINORITSKÝ (DĚKANSTVÍ) S K0STELE:\I 
SV. MAR I MAGDALENY. 

G. Schmidt, Eine Mieser Chronik des 18. Jahrhdts. (1908) loi — 105; Karl Krcisl. 
Die ehemalige Minoritenkirche in Mies. (D. Wacht a. d. Miesa 1904, č. 638 — 9.) 

Klášter byl založen pány ze Švamberka asi r. 1253 s kostelem zpr\-u 
sv. Augustina, později sv. Maří Magdaleny. Po celé XIV. století přicházejí pak 
o klášteru zmínky, ale o stavbách kostela a konventu z té doby nevíme 
ničeho. O pivovaru za klášterem mluví se r. 1451. Při požárech r. 1479, 
1508 a 1528 utrpěl klášter škody spolu s celým městem, bleskem byla za- 
pálena střecha r. 1600. R. 1702 byl přestavován v konventu ochoz a r. 1714 
zřízen refektář. V té době byl kostel velice chatrný, takže musil býti 
r. 1741 zavřen a mše odbývány v chóru za oltářem a v ka})li sv. Barbory 
(viz Zaniklé budovy). R. 1750 bylo v klášteře vedle kvardiána a 3 laiků 
jen 10 bratří. Na stavbu sbíráno dlouho, až r. 1753 počala přestavba ko- 
stela, jež dokončena 1754 (13. /6. první mše); dle Watzky stavěno v letech 
1759 — 1762. R. 1785 klášter zrušen, poslední mše řeholníků odbNH-ána 
22. /i. 1786. R. 1787 odbyta dražba na oltáře a zařízení a budovy i s pivo- 
varem zakoupila r. 1788 obec; rukopisy, knihy a diplomy z klášterního 
archivu (16 kusů) dány r. 1789 do c. k. univ. knihovny v Praze a akta 
r. 1801 do gubcr. registratury.*) R. 1790 stal se kostel farním, opatřen 

*) Viz Truhlář, Catalogus codicum čís. 1083 a 2724 a Han<lick, K. k. Univ.- 
Bibliothek 83. 



230 

nábytkem, varhany, zakoupené před zrušením za 900 zl. od Tomáše Kroupy 
z Kkidrub, byly nákl. 90 zk opraveny a zázračný obraz Stříbrské INIadonny 
sem přenesen. R. 1791 zřízeno v konventu děkanství a nová škola. R. 1792 
(dne 12. /y.) uhodilo vedle věže kostelní a celá střecha i s klášterní shořela. 
Od té doby byl kostel ponechán svému osudu a zkáza jeho ur3Thlena ještě, 




Obr. 152 



Stříbro. Klášter (děkanství) se zříceninou kostela 
sv. Maří Magdaleny. 



když byly strženy r. 1801 — 3 klenby a část zdí na získání materiálu ke stavbě 

nového pivovaru. Konečně r. 1871 — 2 demolováno do té dob}- neporušené 

západní průčelí s věží a částí lodi, aby učinilo místo novostavbě školy. 

Pokud lze souditi ze zachovaných zbytků*) zdiva, byl kostel barokní, 



*) Zachovalo se zdivo celého kněžiště, se čtyřmi okny, pilíře triumfálního 
oblouku do náběhu a z lodi na jihu čtyři pilíře, na severu jeden a půl pilíře; z plas- 
tiky zbyly sochy sv. Maří Magdaleny a Františka se záp. průčelí, ze zařízení ol- 
tářní obraz, uložený na děkanství. 



231 



orientovaná stavba jednolodní. s řadou ])locliých výklenku po b(K-ích 
lodi a s věží po straně západního průčelí (obr. 152.). Zdivo jest lomový 
kámen (niíst>- v něm přitesána pískovcové kvádry) a cihly a bylo zcela 
oniítimto; kryt h\i asi valbový nrbo mansardový. 




Obr. 153. Stříbro. Klášter s kostelem sv. Mari M-Tj^dalcny. Průčelí před zbořenlin r. i87i. 



Kněžiště ukončeno segmentem; po stranách jeho klenuté ora- 
toire, jižní přístupna i z kláštera; na stěnách mezi čtyřmi, segmentem skle- 
nutými okny sdružené pilastry s římsovitými sokl\- a kládím, nesoucí 
valenou klenbu s hlubokými výseči. Triumfální oblouk asi polo- 
kruhový nebo segmentový, se silnými j)ilíři (v jednom ot\'or a schody na 
kazatelnu). Lod obdélná, asi o osmi polích klenebních, s okny a portálem 
na volné straně severní a západní, s hudební kruchtou v celé šíři na západě; 
klenba valená, nesená sedmi páry hmotných nástěnných pilířů. Věž na 
severní straně v západním průčelí, hranolová, snad třípatrová. 



232 

O zevnějšku lze souditi jen ze zachovaného pohledu na západní 
průčelí (obr. 153). Průčelí bylo trojdílné, omítnuté, s risalitovým 
středem; po jeho stranách i na nároží vystupovaly až do okapní římsy 
sdružené pilastry s barokně korinthskou hlavicí. Nad okapní řimsou stál 
štít se stejným risalitem, členěný sdruženými pilastry na nízké attice, 
s řimsou polokruhem vypjatou a volutovými křídly po stranách; nad ním 
stál prohnutý nástavec. V přízemí v ose portál se segmentovým obloukem 
a profilovaným rámem pískovcovým, po stranách pilastry, diagonálně po- 
stavené a s polosloupem sdružené, na nich kládí s úseky volutových řims, 
na nichž seděly postavy andílků, ve středu těžký nástavec s kartuší. Nad 
portálem široké okno segmentové na kruchtu s profilovaným rámem a 
zvlněnou řimsou. V bočních částech průčelí vysoké niky s řimsou zvlněnou, 
profilovaným rámem a čabrakovitou ozdobou dole, v nich sochy sv. Fran- 
tiška a P. Marie. Ve štítě výklenek se zalomenou řimsou a klečící sochou 
sv. Maří Magdaleny. V nástavci dvě kartuše(?) a ve vrcholu socha Ježíšova. 
Na severu torso věže do okapní římsy, bez omítky, se (zazděným) portálem 
v přízemí a širokým oknem nad ním; stěny členěny pilastry a řimsou. Na 
jihu zbytky stěny, o jejímž účelu nevíme. 

Ve zdivu kněžiště v závěru lze pozorovati zbytky staršího zdiva 
lomového, se soklem, pískovcem vyloženým a dolní partií oken vyšpaleto- 
vaných, s pískovcovou lavicí a částí ostění; asi zbytky gotického choru. 

Z kostela vyňatá deska privilegov. oltáře zazděna ve zdi pivo- 
varu. Je z bílého mramoru, i-o6 x 0-72 ni, s nápisem, částečně již 
c drceným: 

MISS/E OMNEŠ AD ALTARIA 
(H)V]VS ECCLESI/E PRO SVMMIS PON 
(TIF)ICIBVS CARDINALIBUS PROTECTORIBU(S) 
(O)RDINIS AC FRATRIBUS DEFUNCTIS AB EIUS 
(D)EM ORDINIS DUNTAXAT SACERDOTIB(US) 
(QVA)NDOCUNQUE CELEBRAT/E INDULTO 
(ALT)ARIS PRIVILEGIATI PERPETUO GAU : 
(DEN)TVIGORE BREVIS BENEDICTI PAP^ 
(XIII • DI)E XXXI • lANU : MDCCXXV • INSUPER 
(MISS^) OMNEŠ IN OBITUS VEL ALIO 
(DIE PRO) IISDEM ENUNCIATIS PERSONIS AC 
(P)RO více PROTECTORIBUS ORD i na 
(TIS) BENEFAC: IPSISQUE FRATR'BUS 
(ET MON)IALIBVS ORDINI SUBIECTIS HO: 
(RVM) TANTUM GENITORIBUS A QUOVIS 
(SACERDOT)E CELEBRAT/E EODEM P(E)RPETUO 
(P)RIVILEGIO GAUDENT EX INDUL(TO) 
(BENEDICTI) P-P:XIV DIE IV SEPT. MDCCLI. 



233 

Druhá d e s k a, náhrobní, z XVIII. století, leží v dlažbě ve várně 
pivovaru. Pískovec, s nápisem jen z c^ásti (^ilclnvni; 

RVH NA EN. . M..SEN 

... G ... I ... LE AVSERWEHL 
TEN EIN FROLIGHE V.STANT 
. . . E. .. N. .. V.. .VND SELIGKE 

IT LEIHEN 

A AMEN. 

Konvent (nyní děkanství) přiléhal na straně jižní přímo k lodi 
kostelní. Jeho rozměry a uspořádání ukazují na středověké založení 
a opěrné pilíře na vnější straně ochozu, svrchu skosené, šířka ochozu a vy- 
žlabená pískovcová římsa kolem ochozu obíhající, ukazují — nejsou-li pů- 
vodní, gotické — aspoň na reminiscenci. Konvent je jednopatrový, hlad- 
kých stěn, čtyřkřídlý kolem čtverečného dvora, krytý šindelovou valbou. 
Vchody dva, v průčelním křídle na koncích; severní s ostěním pískovcovým, 
oblomeným, jižní též pravoúhlý, s vyžlabenou římsou, nad níž volutové 
nástavce s akanthy a ve středu kříž s rukama křížem; na dveřích geome- 
trické řezby s rosettou. Ochoz v přízemí sklenut křížem bez žeber, do dě- 
lících pásů a na nástěnné pilastry, v patře chodba s povalovým stropem. 

Z vnitřního zařízení uvádíme: 

Kamna barokní, z pol. XVIII. stol., zeleně polévaná, s deko- 
rací páskovou, maskami, rocailly, reliéfem krajiny a p. 

Kredenc barokní, na volutových nohách, z dubového dřeva, 
zasklená a řezaná; svrchní skříň stojí na řezaných hlavách dračích, je 
v půdorysu zprohýbána a ozdobena na hranách a postranicích slunečni- 
cemi a rocailly; na spodku ve výplních dveří flétnista a šašek se šlechticem 
v reliéfu, na postranicích růže a páskoví. Jiná barokní skříň, bíle 
natřená, v půdoryse zprohýbaná, s pěknou římsou. 

Hliněný džbán, polévaný, s tlačeným vzorem z koleček; na cí- 

., 1781 
novem víku • p a y 

Obrazy: i. Bývalý oltářní obraz z klášterního chrámu, z i. pol. 
XVIII. stol., velmi slušná malba: Sv. Maří Magdalena. 

2. Madonna pod křížem, barokní, dobrá práce. 

3. Pieta, Daniel, Ivo, Jan Sarkander, Urseus, Jan Nep., Felix, Va- 
lentin, dvě skupiny Všech svatých (menší je dobrá práce, větší méně 
cenný) — vše z XVIII. stol. 

4. Portraity děkanů: Vít Pienivoda (1608) — Ferd. Jos. Soyer, s ná- 
pisem: F:I :soyerDeB:&E:R:C:M:D: \/ETA-SV/E ANNO XXXXI • | 
Anno MDCCXXVII a znakem (obr. 154.). — Amand 1 Streera, posl. 
opata kladrubského, s nápisem vzadu: Pro Basille pinx. 1770 (obr. 155.). 
— Felix Duchet (1761 až 1806); na dopije, jejž drží děkan v ruce, je 
adresa: A Monsieur | Monsieur le Venerable Sieur | Duchet Doye.i de ville | 
Royal de et a Mies. 



234 




Obr. 134. Stříbr.). Děkanství. Portrait děkana F. Soyera. 



3. hřbitovní kostel nanebevzetí P. MARIE. 

Kostelík připomíná se r. 1402 jako farní na předměstí, ale byl asi 
v husitských bouřích zbořen. Nynější budova byla ze základů nově vysta- 
věna v letech 1573 — 74 od mistra Honzíka. R. 1622 zakoupeny nákl. Barbory 
Streerovy varhany od Frant. Schmieda z Lokte za 72-20 zl.; r. 1657 P^" 
staveno sousoší Kalvárie na příčný trám do triumfálníhojoblouku*) nákl 

*) Sousoší r. 1874 odstraněno a kříž pověšen do lodi. 



235 




Obr. 155. Stříbro, Děkanství. Portrait opata kladrubského A. Strecra. 



purkmistra Václ. Zikmunda Šťahlavskčho s chutí; r. 1686 zřízen nový 
oltář nákladem Petra Čapka*). R. 1791 zastaveny tu bohoslužby, ale již 
r. 1794 kostel znovu otevřen a r. 1827 opraven nákladem 225-58 zl. R. 1834 
opravena zed hřbitovní nákl. 446-12 zl. a r. 1869 hibitov rozšířen. R. 1874 
opraven oltář a kazatelna, vnitřek vymalován a dva postranní oltáře 
odstraněny. R. 1893 přestalo se na hřbitově pochovávati. 

*) Český nápis o věnování, jenž byl na zadní části oltáře, zničen, snad ph 
opravě r. 1874. 



236 




Obr. 156. Siříbro. Kostel P. Mnrie. 
Půdorys. 



Prostá, jednolodní budova, orien- 
tovaná, bez věže; v půdorysu a výstavbě 
gotická, v detailech již renaissanční (obr. 
156. a 157.)- Kryt valbový, na něm plechový 
sanktus s cibulovou striškou. Stěny hladké, 
bez soklu. Kněžiště s pětibokým, nepravi- 
deln}^! závěrem, opřeným čtyřmi opěráky, 
lod obdélná, stejně široká, se čtyřmi páry 
opěráků, z nichž nárožní postaveny diago- 
nálně; všechny opěráky bez ústupku, na- 
hoře skoseny. Okna polokruhová, široce 
vyšpaletovaná. Na jihu barokní vchod 
pravoúhlý, s plochým profilem. Na západ- 
ním průčelí v přízemí renaissanční portálek 
pravoúhlý, s rosettou ve vlysu a nadpražní 
řimsou, nad níž upevněna deska pískovcová, 
1-05 X 0-40 m, s nápisem: 



XEfřja S M S D 8 LXXIII jalo 
jien (íe|í gruutli íoíjdíd Ho 
lÍEÍiku a gelí bokonan Lría 
LXXIIII §>\{xn niillra Bonsika. 



(Obr. 158.) 




Obr. 157. Střítro. Kostel 1\ Maric. Pohlid od severovýchodu. 



III ^)IJI ^ui ff y i nj i. m ' 




■V 



-*■! 



i 



Obr, 158. Stříbro. Kostci V. Marii'. Nápis o vystaveni 11 id /áp.icliiíiii portá|i'ni. 




Obr. 159. Stříbro. Kostel I'. Maric. Oltář. 



238 



Nad okapní řimsou hladký štít, barokně vykrojený. Na severní 
straně v síle zdiva schodiště na kruchtu a otvor na půdu. 

Uvnitř jediný prostor nečleněný pokrývá valená klenba s výseči, 
pod jejich cípy profilované římsy. Kruchta na dvou žulových sloupech 
s dvojitým soklem a římsovitou hlavicí, s oblouky polokruhovými, na 

stěnách na římsy opřenV^mi, 
podklenutá hladce křížem. 
Balustráda novější. 

Oltář barokní, z roku 
1686, s novějším tabernaklem. 
Architektura s vřetenovými 
sloupy a kládím, zdobeným 
vejcovcem a řadami lilií, po 
stranách nového obrazu sochy 
sv. Petra a Pavla. V nástavci 
též nový obraz, po bocích 
sošky sv. Antonína a Fran- 
tiška (?), nejvýše paprsková 
monstrance. (Obr. 15Q.) 

Kazatelna pískov- 
cová, o něco mladší, barokní. 
Podstavec tvoří sochy klečí- 
cího Turka a kněze s baretem 
na hlavě. Spodek čtyřbokého 
řečniště obiv, s akanthy a 
kartušemi, poprsnice vy dutá, 
s nárožními pilířky (u nich 
sochy andílků), kartušemi 
a rocaillemi ve výplních de- 
korovaná ; římsa zvlněná. 
Schodiště dřevěné. (Obr. 160.) 
Varhany nové, z r. 1867. 
Lavice s řezbou akan- 
thů na postranicích, z pol. 
XVIII. stol. 
Obrazy: i. Votivní obraz na lipovém dřevě malovaný, s pozdějším 
nápisem: ]B:Jlbam | ;^ítjifha | 69 ^íari, znakem řeznickýma letopočtem 
(asi nesprávně obnoveným, místo 1585): 1485. Naproti sobě klečí z levé 
strany otec s plnovousem, dva dospělí synové s modlitbami v ruce a tři malí 
chlapci a z pravé strany tři ženy a čtyři děvčátka. Muži v černém šatě, 
v pláštích a okruzích, ženy v bílých sukních, černých kabátech, s tuhou, 
bílou náprsenkou a v pláštích, hlavu celou v bílém šátku. Děvčátka (jako 
chlapci) mají okruží, šedé živůtky a sukně a pláštíky jen přes ramena, dvě 
nejmladší celé šedé šatečky s rukávy na ramenou nabíranými. (Obr. 161,) 




Obr. 160. Stříbro. Kostel P. Marie. Kazatelna. 



239 

2. Votivní obraz na i)látnč malovaný, s nápisem: }? : }p)ctcu ^tuiin^a | 
Babnt | 75 Jínnonnn, znakem řeznickým a letopí řtcm Uí-íí). Na jedné 
straně klečí otec, tri dospčlí a tři malí synové, naproti matka a dvt* 
dcery, všichni s rukama sepjatýma. Muži v černých šatech, malí hcši 
v bílých (jeden v kněžském úboru, druhý v skořicovém kabátě s červeným 
límcem, šedých spodcích a trojrohým kloboukem), otec s límcem a tuhou 
náprsenkou. /^eny mají černé šaty, široké bílé límce, bílou zástěru a man- 
šety na rukou; matka má čepec skořicový s nabíranými křídly, podvázaný 
modrou stuhou, dcery bílé čepce s červenou stuhou. 




Obr. i6i. Slříbri). Kostel 1'. Marie. Epitaf Adama Střípky. 



3. — 4. Dva pendanty, z i. pol. XVIII. stol., s dvojznaky pod korunou 
na rámech: Korunovace P. Marie a P. Marie v kostele sv. Antonína ve 
Vel. Schiittu. 

5. Kopie Madonny Zbraslavské, bez ceny umělecké. 

Sochy barokní, nevynikající: sv. Kateřina, sv. Anna a Ukřižovám'. 

Skříň na paramenta ze XVI. století, hrubá, s gotickou dirkou 
klíčovou a římsou na konsolkách. (Obr. 162.) 

E p i t a f i u m*) bronzové, 0-77 m vys. a 0-50 ni šir., zazděné v jižní 
zdi kněžiště. Oblomený rámec s perlovcem a rosettami v rozích; dole 
i nahoře vystupují kartušové, stříhané okraje. V ploše rámce nahoře znak 



*) Druhý, podobný epitaf, byl odUid získiín kdysi pro soukromou sbírku 
c. k. plukovníka v. Streruvvitze. 



240 

ve vavřínovém věnci, stuhou přepásaném, v dolní části podélná kartuš 

s nápisem: 

Xeífja PanÍE 1589 • ro Jíuícn) po Bebiclu l?D)ínij florae 

^mrícMna • 2\ • bnc líhEÍijnc Br?t?na • ^louuiím) 

]^ froníí L^fíucr j ^fraotju (i3d)c^ IBilolH (ÍIijlaiifkE 

íiilm cjiarie Hiri)íař| m IÍÍťeIííe ^íiiijbiiE naiiújtm) 

in T^u)\\ň l?aini Bmot hrnux bokonal a íuío iilaiír^B 

porfjmuau • lu uatitcm; bůbaúcnjho iDlIkrj.lTem) otipoqiraa: (Obr. 163.) 




Obr. 162. Stříbro. Kostel P. Marie. Skříň na paramenta. 

Na jižní stěně lodní byl pětiřádkový nápis, nyní z části zabílený 
a těžko čitelný, z XVI. století, černou barvou: 

Ezech : xxxvij. 

Stala se nade mnau Ruka Panie a w duchu Bozym. Y postawila mne 

wpostrzed pole kterez bylo plné kosti a obwedla mne | 
okolo nych wukol. A byli mnohé welmi na poli a suché naramnie. Y rzekl ke mnie: 
Sýnv Cžlowiecžy czott se zda budauli ziwý kosti tyto? | 



-MI 




Obr. 163. Stříbro. Kostel P. Marie. Náhrobní Uc^ka ťr. Ustn ra ze Schwatzu. 



Ý rzekl sem: Pane Bozie ty znass. Y rzekl ke mnie: Prorokug o kostech tiechto 

a powiez gim: Kosti suché slýsste slowo Božý. A totott | 
prawý pan Buh kostem tiemto. Ay ya wpustim w was ducha a žiti budete a dam 

také na was žily a wzrusti rozkáži na nas Masem | 
a swrchu roztáhnu na was kůži a dam wam ducha y budete žiwi widieti budete 

^ ^ žie ya sem Pan. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. 





Obr. 164.— 169. Stříbro. Hřbitov u P. Marie. Náhrobní železné kříže 
z 2. pol. XVIII. — poč. XIX. stol. 



243 

Zvonky: i. Vys. i v pr. 0-50 111. l'(ha hladká. 11 koruny folie 
s ohnutými rohy a nápisem: BEAT^E DEI | CENITRICI | MARI/E SAC | RA 
ANNO I DOMINI | 1774. P„d tím reliéf P. Marie na půlměsíci, krucifixu 
asv. Jo-efa anápis: MATHIAS | DIVALL | FVDIT | EGR/€. Na vC-nci roeaille. 

2. Vys. 0-35 m, v pr. o-3{) m. Ucha vrubovaná, u koruny: +> ANNO 
1657 (1627?) w loannes • fenior • Wodnianjky de Wildfeld Conciuis antiquae 
yrbis Pragenfis | pv P. t. Casf. Regiasq Mai'': ludex urbis Myjenfis Procurauit 
hoc opus fieri. Na plášti pod nápisem řada hlaviček andilrírh porůznu 
a ovocných festonů a nápis: Sancta Trinitas Vnus Deus | Miferere Nobis, po- 
tom znak a monogramy ÍJk a IHS. Snad dilo /. Pricqueye z Klatov.*) 

Na hřbitově, obehnaném zdi s novčjši branou, několik ze železa 
tepaných křížů (obr. 164 — 169.) z 2. polovice XVIIT. stol. až z i. pol. 
XIX. stol., zdobených kovanými spirálami a vřeteny. 

Náhrobky: i. Z konce XVIII. století. Pyramida, na ní anděl 
modlící se a krucifix. Nápis: HIR RYTE | ADAM | HARLAS 

2. Z poč. XIX. stol. Pyramida, na ní vedle urny plačící žena; v předu 
dole znak, nahoře ve věnci dva květy křížem. 

3. Náhrobek Fr. Zeidlerové (f 1812). Pyramida, na ní soška truchlící 
ženy u pomníku; na soklu emblémy smrti. 

4. Náhrobek Elišky Praschové (f 1841). Nad hranolem sarkofág 
svrchu rouškou zahalen}^. Dole signováno: Ludw. Wildt Pilsen. 

4. RADNICE. 

B. Bernau v JRuchu IX., 151 si. A. Balšánek, Štíty a attiky, 7-:. iH- 135. 
Fotografie před restaurací v rukopisné kronice Watzkově, v majetku K. Seiferta. 

Původní budova, o níž nemáme zpráv, byla nahrazena nynější stavbou 
v r. 1543 (letopočet býval nade dveřmi). Brzo na to vyhořela věž s 2 zvony 
a 2 cymbály a radní síň (archiv zachráněn) r. 1588 a hned následujícího 
roku opravena (letopočet 1589 byl nad dveřmi radního sálu). Z barokní 
doby**) pocházejí obě vížky (větší z r. 1748) a většina vnitřních místností 
(ku př. r. 1790 nové dvě kanceláře stavěl V. Hausmann z Teplé). R. 1798 
uhodilo do věže, ale beze škody. V XIX. stol. byla zřízena v radnici zvi. síň 
pro archiv a na čas i divadlo ochotníků. Upíná přeměna fasády a výzdoby 
sgrafittové (ze staré bylo lze r. 1835 rozeznati knížete a bitvu) provedena dle 
návrhu prof. V. Schwerdtnera z Plzně v letech 1883 — 8. 

Radnice stojí ve středu západní strany náměstí a pro šťastné poměry 
vedlejších budov dominuje úplně této straně. Na fa9ádě je málo původního, 
jen zdivo, štíty a portál; v nové výzdobě zejména překáží obsah jednotli- 
vých výjevů, starší době zcela cizí, ale formou touto vyjadřovaný. 



*) Dříve visel na kapli sv. Trojice u kláštera minoritského a po jejím zrušení 
dán seni. 

**) Hodiny, které tu dříve do opravy r. 1883 byly, proměněny r. 1724 z t. zv. 
českých na lahodinné. 

i6* 



244 




Obr. 170. Stříbro. Radnice. Průčelí do náměstí. 



Hmotná budova renaissanční, v půdorysu skoro čtvercová, 
vzadu na rozích barokní škarpou opřená a třemi sedly taškovými krytá. 
Průčelí (obr. 170.) rozčleněno třemi římsami, z nichž jedna probíhá nad okny 
a je u nich podporována volutovými konsolami, výžlaby profilovanými. Nad 
okapní římsou tři štítky, rozdělené po výšce i po šířce řimsami a pilastry. 
Pět os průčelních zaujímají v přízemí*) dva páry oken pravoúhlých a polo- 

*) Před opravou" (viz;Čechy|^IX,, ^89) byla tu^jen 3 oknaa'opěrák vedle portálu. 



245 

kruhem sklenutý j)()itál, rámovaný tesanou bossáží z pískovce a přepásaný 
v náběhu drobně profilovanou římsou; svrchu hladký široký pás, ve středu 
znak města v kartuši; světlík vyplněn kovanou železnou mříží z rozvilin 
hstov3>ch a spirál, barokní. V prvním patře pět oken. Na střední sedlové 
střeše velký, plechem pobitý tambour věžní s vydutou, šestnáctibokou 
kupolovitou střechou, nad níž na menším tambouru s osmi okny polokruho- 
vými spočívá cibulovitá stříška s lucernou na válcových sloupech, oblo- 
menou řimsou a kupolí s plechovým orlem nad bání. Na pravém sedle 
menši vížka s lucernou cibulí krytou, plechovou, s lilií ve vrcholu. Od 
Chebské silnice vede do dvora za radnicí branka s pískovcovým nadpražím 
a letopočtem 1688, nad nímž zazděn současný štítek s hlií a štítek se lvem; 
dvéře mají původní mřížku v klekátku. Ulička mezi průčelím radnice a 
domem na severu stojícím (bývalé krámy pekařské z r. 1690 a 1830) za- 
hražena mřížkou s nástavcem ze spirál, ze XVII. století. 

Přízemí sklenuto valené s výseči, průjezd značně súžen vestavěnou 
strážnicí. Také schodiště a částečně i patro sklenuto valené. V soudním sále 
v patře na meziokenní špaletě allegorie spravedlnosti, na stěně malovaná, 
s nadpisem: IVSTITIA 1654. Nad vchodem do městské kanceláře ze 
dřeva řezaný městský znak se štítonoši — horníky, z poč. XIX. století. 

V kanceláři uložena pečetidla:*) i. Městské, železné, oválné, 
osy 0-03 X 0-033 ^n. Opis: SIGILLUM EXPEDITI : REGI/E CIVITATIS 
MIS/E * ^ ^ Poč. XVIII. stol. 

2. Kruhové, železné, 0-03 m v průměru, se stejným opisem jako pře- 
dešlé. I. pol. XVIII. stol. 

3. Mosazné, 0-035 ^'^ v pr., s nápisem: Magistrát der K. Stadt \ Mies. 
Poč. XIX. stol. 

4. Cechovní, bronzové, kruhové, 004 m v pr. Ve středu srdce šípy 
a hráběmi protknutá, opis: DAS • ERWARE • HANDWERCK • DER • SEYLER • 
LN • D • K • S • M 1691. (in der kgl. Stadt Mies). 



*) V archivu Musea král. čes. uloženy otisky ještě jiných pečetidel: 
I. Prům. 0-045 »2- Krásně upravený znak věštíte, nápis na folii: ;§Í0ÍIhim®ci uiuiu 
: citJtíaíia (lístek) mipEnla. Konec XV. stol. 

2. Prům. Q-o 8 m. Znak v renaiss. kartuši, opis: SIGILLVM REGI/E CIVI- 
TATIS MISIE. Fol. XVII. stol. 

3. Prům. 0-024 m. V kartuši lilie, opis: SIGILLVM ^ IVDICIS ^ PVBLICI • 
MIS/E- XVII. stol. 

4. Oválné, delší osa 0-04 m dl. Znak v perlovcovéni rámečku,, opis: SI- 
GILLVM .REGIAE -CIVITATIS -MlSiC- Konec XVIII. stol. 

5. Prům. 0-03 m. Znak v kartuši, opis: ^ SIGILLv M • EXPEDITI • REGI/G- 
CIVITATIS- MIS/E (ratolest). Konec XVIII. stol. 

6. Prům. 0-028 m. Podobné čís. 5. 

7. — 8. podobná čís. 5., z XVIII. až poč. XIX. stol. 

9. Farní, mandorlovité (osa 0-035 w dl.), s pěkně stylisovanou lilií a opisem: 
SIGILLUM MIESENSIS -SACERDOTIS A 1619 R 1809-*-. 



246 

i\I u s e u m*) a městský archiv,*) pro něž se v přízemí při- 
pravují místnosti, jsou teprve v počátku (viz str. 255 — 6). 

Cymbály ve velké věži: i. Vys. 0-34 m, v pr. 0-595 ni. Ucha 

i plášť hladké, na horní ploše: GOS • 1615 ů HANS ROSENN 

KLEINNEN STÁD PRAG. 




obr. 171. Stříbro. Portál na domě čís. 8. 



2. Vys. 0-40 )n. v pr. i m. Bez uch, plášť hladkv, na věnci nápis: 

Slyt gest Czymbal w miestie rokyczan i nech skrze lANA 

MAKALA LÉTA PANIE 1588 ro 

Zvonek na menší věži. Vys. i v pr. 0-27 m. Na uchách toras, 
u koruny řádek enigmatické legendy, plášť hladký. XV. století. (Tak zv. 
Búrgerglockel.) 

5. SOUKROMÉ DOMY. 

Většina soukromých domů přestavěna během XIX. století. Středověký 
ráz nezachoval žádnv z nich a ani z XVI. — XVIII. století není mnoho do- 



*) G. Schmidt, Berichte uber das stádtische Museum und Archiv in Mies 
(D. Wacht a. d. Miesa. 1907 — 8. I. — XIII.) Viz též Mitt. Z.-Kommission 1907, 1908. 



247 

kladů. Podsíně na náměstí, které jistě byly ve stícdověku, byly odstra- 
něny asi již v XVI. století, jak svědčí pnirelí několika domu z té doby. 
Z domů*) zvláště dlužno jmenovati: 

Cis. 8. Fagáda pozdně barokní, hladká, svrchu štít trojboký. 
Portál renaissanční s polokruhovým obloukem, profilovaný na pískovcovém 




Obr. 172. Stříbro. Portál na dome čís. 9. 



ostění pleteným torem; v klcnáku: Nro. 8, nad tím ve vavřínovém věnci: 
1796. (Obr. 171.) 

Cis. g. Barokní fa9áda se dvěma obnovenými štíty volutovými, 
členěnými po stranách obdélného okna sdruženými pilastry s římsovím; 
v nástavci štuková kartuš, nahoře busty s vavřínovými věnci na hlavách. 
Okna s chambranami, v i. patře s původní římsou renaissanční, sdružená. 



*) Pro domek čís. 257/259 (čís. 259 přestavěno 1792 — 3) máme v zachovaných 
zápiscích majitele Ant. Matyáše Reissera (1717 — 1804), cechmistra hrnčířského ve 
Stříbře, kten> je zapisoval do kalendářů v letech 1749 — 1804 (zachováno 35 kusů), 
důležitý dokument pro studium maloměstského života a stavebního vývoje. Jsou 
tu vedle rodinných zápisků i záznamy o řemesle, o stavbě domu, ceně materiálů, 
o vzdělávání zahrady při domu, o nájemnících atd. Zápisky vydal G. Schmidt 
v knize: Eine Mieser Chronik des 18. Jahrhdts. (1908.) 



248 



\' přízemí portál polokruhový, s k\'ádrovoii bossáží a v náběhu s plochou 
řimsou. Ve vlysu nápis: CHRISTVS • NOBISCVM • STATE ■ IMZI • VT • CO- 
TVIT • PVGNAX • PLSENSIA • VENIA • CE | SAR • I3TA • EXTRVCTA • NOVO • 
TECTA- ABORE NITENT ■ A- O- 1600- Nad tím v nástavci znak v ob- 
délné kartuši. po stranách volutová křídla a stylisovaný květ (obr. 172.). 

V přízemí domu barokní klenba. 
Cis. 10. Facáda empirová 
z r. 1832 — 3 od Matyáše Bruna 
z Cernošína, se zachovanvm re- 
naissančním portálem, zcela po- 
dobným portálu v čís. 13., ale 
bez nápisu a ve štítku s mono- 
gramem SW a znakem měst- 
skvm. ^^ přízemí dva portály 
krámů s empirovými dveřmi, 
nad středem v patře na těžkých 
konsolách balkon s železnvm 
zábradlím, z ellips kovaným, 
v němž monogram A S. Nad 
okny profilované římsy s empi- 
rovými konsolkami (obr. 173.). 
Přízemí sklenuto plackami, dvůr 
s oboj stranu vmi pavlačemi na 
\'elkvch konsolách empirových 
poskytuje průhled do zahrady. 
Současně se stavbou r. 1833 
vymaloval lékárnu uvnitř malíř 
Fiichs z ^Mnichova pro lékárníka 
A. Svobodu. 

C í s. 14. Pošta. Facáda 
z poč. XIX. stol., s vykrojeným 
štítem a zachovaným renais- 
sančním portálem; tento sklenut 
polokruhem, na ostění z pískovce 
profilován pleteným torem, plo- 
chým zubořezem a mělkými články, v klenáku štítek s letopočtem 1 1588| 
(obr. 174.). V přízemí barokní klenby. 

C í s. 15. Z fasády původní jen spodní část nárožního arkýře a 
portál. Arkýř (obr. 175.) spočívá na sloupu s oblým dříkem, attickou 
patkou a profilovaným krkem, stojícím na desce a krychlovém soklu 
s řimsou; polygonální spodek arkýře třikráte ustupuje oblými a vydu- 
tými články; okna a cibulovitá vížka nové, v traditionelních formách. 
Portál (obr. 176.) polokruhový, s kvádrovou bossáží a řimsou v náběhu 
oblouku, má v klenáku štítek s domovní značkou SW (Václav Stuchhk) 




Obr. 173. Stříbro. Portál a balkon na domě čís. lo. 



240 



v pěkné kartiiši, nad tím v plochém vlysii jxid římsou s nov\ in na^t.iMc-m 
nápis: PAX - INTRANTIBVS - SALVS - EXEVNTIBVS - VENCESLAVS - 
STVCHLIK I F - F - ANNO - SALVTIS -M-D-L-X-X -X-V^ 

Cis. i6. Na novéjší fasádě zbytky renaissanční: volutové konsoly 
pod řimsamí, profilované, s oblým vlyscm, v klenáku polokrulutvého i)or- 
tálu kartuš se znakem (štít na koso dčlený, v levé i)olovici dva pruhy, 
v pravé ruka se svazkem šípů). V přízemí křížové klenby bez žeber ze 
XVII. století. 

Cis. 22. Hladký, 
barokní štít, v klenáku 
portálku rosetta a leto- 
počet 1798. 

Cis. 25. Nad por- 
tálkem na vyložené a 

polokruhem vypiaté 
římse barokní pískov- 
cové sošky sv. Floriána, 
Jiří a P. Marie. 

C í s. 57. Prostá 
empirová fa9áda s ka- 
nelovanými polosloupy 
toskánskými v patře; 
z doby kolem 1810. 

Cis. 61. Z fa9ády 
zachován jen portál 
z poč, XVII. století, 
polokruhový, s roset- 
tami na ostění, krychlo- 
vým článkem v náběhu 
a prázdným štítkem 
zdobeným klenákem; 
v cviklech oblouku po- 
stavy nohů, vlys oblý se spirálovými roz\ilinami v reliéfu, profilovaná 
římsa na volutových konsolách. (Obr. 177.) 

C i s. 63. Portál, jediný zbytek staré fasády, vyňat a zazděn v sadech 
městských; scházející části doplněny cihlami. Zcela podobný portálu 
z čís. 61., ale s polosloupy toskánskými po stranách; ve výplních stylobatu 
rosetta, v cviklech oblouku stylisovaný list, v klenáku kartuš a letopočet 
1612 po stranách, vlys pod profilovanou řimsou se stejnou dekorací roz- 
vilinovou. (Obr. 178.) 

Cis. 96. Nárožní dum, t. zv. křižovnický. s barokní výzdobou pi- 
lastrovou na stěně a třemi štítky. Na nároží nesou čtyři sdružené pilastry 




Obr. 174. StHbro. Portál na domě čís. 14. 



250 

sochu sv. Floriána. Na konci ohradní zdi socha Piety Stříbrské. Polovice 
XVI 1 1, století. 




C i s. 97. Portálek barokní z 2. pol. X\'III. stol., s rocaillovými pi- 
lastry na ostění, jež vybíhá nahoře v mělkou kapličku s prohnutou římsou. 




Cis. 98. Na dveřích barokní khka formy ptačího zobanu a dvě 
přítuhy, ve světlíku mřížka kutá z vohit. i. pol. XVIII. stol. 

Cis. 109. Barokní štít jednoduchý, z XVIII. století. 



251 




Cis. 177. Na pilíři zahrady zazděna pískovcová deska s letopočtem 



1-5-5 4 



Cis. 178. Portálek z poč. XIX. stol., s holubicí na čele středního 
klenáku a na spodu s roset tou. 




k- : 



252 

C í s.' 208. Vedle středního klenákii portálu letopočet 1792. 

C í s. 221. Renaissanční budova předměstská, spíše dvůr malého 
šlechtice. Brána z pískovce, se skosenou hranou a prostouplými články 
v rozích, vedle vyryt letopočet: 1554. Štít pozdně renaissanční, dělený pi- 
lastry a římsami; pod dolní římsou volutové konsoly. 




Obr. 179. Stříbro. Besídka vedle radnice. 



Vedle radnice v zahradě postavena besídka, průčelní stranou do 
náměstí obrácená, osmiboká, jednopatrová, krytá převislou mansardou 
s plechovým hrotem. V přízemí portálek s letopočtem 1811 a placková 
klenba, kolem užšího patra, s osmi okny a malovaným plochým stropem, 
obíhá pavlač s dřevěnou balustrádou (obr. 179.) 

Sýpka na konci Chebské silnice, s obdélnými okny a troj úhelným 
štítkem nad portálkem. Vystavěna r. 1792 nákl. 1954-039 zl. 

6. ZANIKLE BUDOVY V MĚSTĚ. 

U klášterního kostela sv. Maří Magdaleny stály tři kaple: sv. Bar- 
bory, sv. Kateřiny a sv. Trojice. Kaple s v. Trojice byla zřízena 



253 

znovu r. 1647 nákladem p. Jana Vodňanskčlio; nul-la oltář a dva zvonky.*) 
Kaple s v. Kateřiny byla již r. 1741 zbořena. K a p 1 e s v. B a r- 
b o r y vznikla před r. 1695 z darů německých horníku, od toho roku bylo 
při ní bratrstvo sv. Barbory; ještě r. 1741 odbývaly se tu mše a kázání, 
r. 1784 bratrstvo a s ním asi i kaple zrušeny. 

Staré děkanství stávalo na Novém městě (čp. 250); r. 1700 
bylo nově vystavěno,**) r. 1769 přistavěna věž se zvonkem, r. 1792 prodáno 
a r. 1867 zcela přestavěno. V zahradě stával kostel, dle tradice t. zv. 
Elisabethkirche, z něhož ještě r. 1761 stálo kněžiště. Ze zříceniny dal děkan 
Felix Duchet vystavěti kapli Jana Nepom., jež byla 16. /6. 1769 vy- 
svěcena. Když byla zahrada r. 1792 prodána, kaple sešla a r. 1816 zbořena. 

Panský dům,***) snad sídlo Kristiána sv. j). z Ilova (1623 — 1634 
držitel Stříbra), stál na náměstí, kde nyní stojí gymnasium. 

Městský dvůr stál v severovýchodním rohu náměstí a byl 
r. 1783 prodán soukromníku. 

Řeznické krámy masné zřízeny r. 1660 na náměstí vedle 
kláštera nákl. 50 zl. R. 1792 přeloženy ke dvoru; r. 1829 jich bylo deset 
a zabíraly 54 Q sáhů. R. 1869 koupilo je právovárečné měšťanstvo na 
zvětšení pivovaru. 

Chlebové krámky byly postaveny na sever od radnice r. 1690 
nákladem cechu. R. 1830 byly nákladem 1731-29 zl. znovu postaveny, ale již 
r. 1865 koupil je hodinář Fr. Forkl a upravil na byt a krám. 

Stará škola (do r. 1791, kdy přenesena do kláštera), nyní 
čp. 109, byla znovu postavena r. i6g8; letopočet byl na ní ještě r. 1839. 
R. 1894 budova přestavěna. 

V. Předměty v soukromém majetku, cechovní památky atd. 

Spolek ostrost řelců. 

Prapory, signované na kovové špičce žerdi: 

I F 2. M T 

KRVOE KOENIGL : FREYSTADT 

MIESER BVRCERGAR- 
^OCCCX.JC/^ Q£ 

G : SCHOEDL. 

Na nové střelnici 18 starších terčů: i. Kruhový, 0644 m v pr. 
Obraz allegorie míru (žena s emblémy míru a \-álky) a nápisy: 



*) Jeden nyní na hřbitovním kostele (str. 243). 
**) Na budově byl chronogramm : 

SENATVS POPVLVSQVE REGI/E VRBIS 
MISENSIS DE PROPRIO /ERARlO EXSTRVI 
ET FlERI FECIT. 
**♦) R. 1422 mluví se o králově zámku ve Stříbře. (Čas. Č. Musa 190S, 222.) 





Obr. i8o.— i8i. Střibro. Terče střelecké mřstské gardy. (1806 a 1815.) 



255 



Wo h\\\ bu i)iuiic|UiI)'n? iidiclitcv JricbíMi! 
©Eit Bimmel iu ňcin muttcvlirf)es Innň! 
Hub fíínblí bu htincn Lhl Ijinicbeu 
bcc ©cutldjlanbs Hul) uub beiue jFliciuM baub? 

©ríiarmc biríj bis lauiieu :iamiucvsl rcltc 
l?ou bciucm Polh bcu avmcu PibeiTcll 
Biub au ber Boí;lc ÍEíjov mit |icíuMifarí;cr Kdtc 
Mnf 2w'u\ bic Berbcrbcr U\\. 

Dole věnování a datum 806 (obr. i8o.) 

2. Čestný terč, kruhový, 0595 m v pr. Před branou mčstskou, nad níž 
se vznáší znak, stojí garda s luidbou. Nápisy \-eršované \-e d\ou oddě- 
leních a s letopočtem 1815 (obr. 181.) 

3. Kruhový, o-6o6 w v pr., bez letopočtu. Šest planet a slunce 
a věnování: GEWIEDMET VON lOHANN FISHER (lékárník ve Stříbře 
v letech 1792 — 1820). 

4. — 7. Z let 1834, 1838 (věnoval Jos. Svoboda, lékárník [1823—57]; 
obraz lékárny a hospody ,,u černého orla"), 1839, 1850. Ostatní z r. 1885 
a dále. 

Spolek zpěváčky. 

Pokladnice spolková s nápisem: 

3um jfndenken gevidmet von 

jfinton ])epauli und Christopl] Peterželka 

J/liřgliedern der musika' 

liscljen Confederation zů 

Pies. 

Jínno Í809. 

Členská kniha, vázaná v zeleném maroquinu se zkiccnvmi tla- 
čenými ozdobami a nápisem: CONFoeDERATIONS j Bau^ií '^wú) ber 
k. k. ^íabí Miefer Muftkfreuube. Titulní list s malovanými hudebními 
emblémy a postavou sv. Cecilie, s podpisem: S . Caecilia Virgo M. Dole sig- 
natura: Gémahlt und zum Andenken Gewidmet von Jofeph Mayer Ao. 1813. 

V gymnasiu uloženy mimo archivní materiál (\iz str. 246) : 

Pečetidlo cechu hrnčířského, bron- 
zové, kruhové, 0-037 ^ v průměru, s železným 
držadlem; ve středu Adam a Eva pod stromem, 
opis: TEPFER SIGIL IN DER K/€NIGL : STADT 
MIES. XVII. stol. (Obr. 182.) 

M i s s á 1 z I. pol. XVI. století, papíroxý 
(vodní tisk: kotva), vázaný \' bílé kůži, s tlače- 
nými kruhovými medaillony s lilií, orlem, h-em 
a rosettou; na rozích kování s tlačeným stylisova- 
ným listem a řadou lilií, ve středu kosočtverečná 
puklice s tlačenými slovy gotickou minuskulí: 




Obr. 182. S: nasium. 

Pečetidlo cechu hmCltského. 



256 

íjilfa — uf — mari — mr. Uvnitř text latinský, psaný černě, po okrajích 
několik roz- vilin a ovocných dekorací, initiály až na dvě vyřezány: A na 
pozadí s dekorem rostlinným a J s obrazem orla, nesoucího na pásku 
nápis: s. JofjannES — Buan — ía. 

U p. řed. J. Schmiedta: cínový džbán, signovaný: (^ • S • (Seifert) 
1743, se značkc^mi: dva klíče a pták nese v zobáku klíč; kopie Stříbrské 
P i e t y, z XVI JI. stol.; sošky sv. Barbory a Jana a P. Marie (z bývalého domu 
Chvátalova na náměstí čís. 15., kam se dostaly asi po zrušení z býv. klá- 
štera minoritského). 

V čís. 221. barokní krucifix, lidová práce ze XVII. stol., nad 
ním kartuš s andílkem; v čís. 25 Stříbrská Pieta z pol. XVIII. století 
a d\'a barokní obrazy: Úmrtí sv. Josefa a Kojící Madonna. (Zakoupeno 
pro museum.) 

Soukromá sbírka Jana Karla ryt. von Streeruwitz ( t 1903) je 
nyní v rukou ředitele J. Ernsta v Josefodole u Kosmonos. 

VI. Sochy, kašna, pranýř. 

Sousoší P. Marie ve středu náměstí postaveno v i. pol. 
XVIII. století. R. 1710 po velkém moru již se pomýšlelo na zřízení, 1715 
přivezen kámen na sochu P. Marie, 1725 postaven sloup, 1740 Lazar Wid- 
mann dokončil statui se 17 sochami, vysvěcena až 1762. 

Z pískovce, asi 14 m vysoké. Kolem stojí nové pilíře s visutými řetězy. 
Uprostřed na čtyřech stupních čtyřboký spodek, rozšířený na nárožích 
vystouplými hranoly jako podstavci pro sochy, ve středech stran konkávní, 
s prázdným výklenkem; oblomený sokl a římsa rámují celý spodek. Na 
tomto užší podstavec čtvercový, s podobnými hranoly na nárožích, z něhož 
zdvihá se korinthský sloup s attickou patkou, na hranolovém stylobatu 
s širokou římsou; na sloupu socha Madonny se sepjatýma rukama a se svato- 
září, vedle ní půlměsíc a had. Dole na nárožích stojí sochy sv. Floriána, 
Václava, Sebastiána a Rocha, nově vytesané při poslední opravě r. 1868; 
uprostřed stran spodku stojí sochy sv. Antonína, Prokopa, Jana Nepom. 
a Františka, na menším spodku sv. Barbory, Voršily, Rosalie a neznámé 
světice, také obnovené při opravě (obr. 183.). 

Na rohu Chebské ulice socha Jana Nepom. z pískovce, 
prostřední barokní práce z i. pol. XVIII. stol., na podstavci s volutovým 
spodkem a se skupinou hlav andílcích. 

Naproti jízdeckým kasárnám u rozcestí říšské silnice Planské a cesty 
k Otročinu socha s v. Isidora z pískovce, na hranolovém podstavci 
s reliéfem dvojhlavého orla pod korunou v předu a nezřetelnými reliéfy 
figurálními a setřeným nápisem na ostatních stranách; na soklu sochy: 
SANCTE I ISIDOR | ORA PRO | NOBIS. i. pol. XVIII. stol. 

Na pískovcovém zábradlí mostu u bývalé Pražské brány stojí socha 
Jana Nepom. z pískovce. Byla postavena nákladem Med. Dr. Jana 



257 

Frant. Ciirtia ze Stříbra a tesána od Lazara Widmanna z Plznč r. 1721.*) 
Socha postavena na pilíři hranolovém, vystupujícím z návodního ohlaví 
mostního pilíře, a po stranách na nižších hranolových podstavcích stojí 
sochy andílků s kartušemi v rukou. Vzadu na soklu s(,chy otřelý nápis 
(doplněný dle G. S c h m i d t, Eine Mieser Chronik dcs 18. Jahrh., iic): 




Obr. 183. Stiibro. Statue P. Marie na námésU. 



A ■ M • D • G • ET 
S: lOANNIS NEPO 
MVCENI PROTECTOR 
IS Sví lOAN : FRANC 
CVRTIVS MEDICIN/E 
DOCTOR PATRICI 



*) Letopočet je nejistý, protože je nápis již značně otřelý. 

Soupis památek hist. a utnél. Pol. okres Stříbro. 



VS MISENSI3 FlERI 
ET Po Ni CVRAVIT 
AO : DNI : 

1721. 

Na kartuších část žalmu 90, verš 11: 

(v levo) AN (v právo) VT TE 

GELIS CVSTODIANT 

SVIS IN OMNI 

MANDA BVS VYS 

VIT DE TE TVIS. 

Nedaleko hřbitova byl r. 1757 zřízen Boží hrob s Kalvárií nákl. 
Fr. Mosera, s nápisem: ECCE SEPVLTO DoMInI (= 1757); nyní na tomtéž 
místě nový. 

Kašna na náměstí před radnicí, z poč. XIX. století, v půdorysu čtyř- 
boká, s pískovcovým rámem a vyzděným bassinem, v jehož středu hrano- 
lový podstavec s mísou. Zábradlí mřížové z tvarů mandorlovitých, stužené 
na rozích a ve středu stran pískovcovými hranoly s profilovaným soklem 
a římsou. 

Pranýř, jenž od r. 1515 stával před radnicí, byl r. 1788 odstraněn. 

VIL Filiální kostel sv. Petra. 

Čechy IX., 94; Sedláček 1. c. XIII., 250; G. S c h m i d t v Mitt. V. f. G. 

D. in Bóhmen XLII., 477 (s ill.); Týž, Grabplatten 1. c. 1904, č. 625 — 7. Mitt. Z.- 

Kom. 1903, 26 a 115, 1904, 382; D. Wacht a. d. Miesa 1903, č. 593, 594, 598. 

Byl farním v bývalé osadě Doubravě (Dobraken), zaniklé v XV 
století a r. 1542 již zcela pusté. Jako farní připomíná se poprvé r. 1367. 
Byl opraven r. 1614 a zed kolem hřbitova r. 1661; v tu dobu dána též nová 
střecha a koupeny sem varhany od Michaela z Plané za 30 zl. R. 1750 
spravena vížka. Po dlouhém zanedbávání byl kostel opět r. 1810 otevřen 
a vysvěcen a 1813 důkladně opraven. Nové opravy podniknuty r. 1867, 
kdy opraven vnitřek a nově pozlacena věžní báň s křížem a r. 1903 (oprava 
střechy a celé vížky) . *) 

Kostel stojí 20 minut na severovýchod od města, těsně při nové silnici 
do Erpužic. Orientovaná, jednolodní gotická stavbička, v základě 
z počátku XIV. stol., bez věže (obr. 184 — 186.). Jednotlivé části z různV^ch 
dob: XV. století náleží západní portál, klenba v kněžišti a rozšíření oken, 
z r. 1614 je strop lodi a kruchta, zařízení většinou pochází z XVIII. sto- 
letí. Stěny hladce omítnuté, zdivo lomové, hrubě vrstvené, na lícní straně 
opěráků z kvádrů pískovcových, podobně nárožníky lodí, oba portálky 
a klenba z pískovce. Kryto společným sedlem prejzovým, nad lodí o kus 



*) V báni nalezena listina z r. 1750 s doplňky z r. 1867. 



259 



širším, nad knčžištěm i záp. průčelím i)nkie skloněným; nad lodí ze sle- 
mene zdvihá se dřevěná, osmiboká vížka šindelem pobitá, s plechovou 
cibuh, nad níž kříž železný s lilií a ježky po stranách. 

Kněžiště, 6-42 m dl. a 4-54 m šir., s pravoúhlým závěrem, jest 
opřeno na rozích diagonálními opěráky, i-2o m širokými, nahoře skosenými; 
sokl s pravoúhlým ústiij)kem, na kosine desková římsa. Původně bylo 
kněžiště nižší, ale v XV. století dostavěno do stejné výšky s lodí, čemuž na- 
svědčuje ústupek ve zdivu, a nad východním čelem zřízena ještě vyšší 
hrazděná stěna. Na jihu okno hrotité, v XV. století 
rozšířené, 0-58 m šir. a 1-78 m vys., vyšpaletované; 
prut dělící vyražen, ale kružba zachována: nad 
dvěma nosy trojlist v kruhu (obr. 188.). Na severní 
straně původní uzoučké okno vyšpaletované, 
1-44 m vys. a 0-17 m šir., bez kružby. Klenba 
křížová, žebra klínovitá spočívají ve výši 1-95 m 
od země na polygonálních konsolách kuželovitých, 
svorník kruhový, hladký (obr. 187.). V severní zdi 
sanktuarium, 0-94 m vys., 0-65 m šir., s pískovco- 
vým pravoúhlým rámem kolem výklenku, profi- 
lovaným výžlabem a zevnitř sešikmeným; nad 
výklenkem v reliéfu kapr, na výklenku kovaná 
železná mříž z prutů rosettou spojených, se 
zámkem. 

Triumfální oblouk z kvádrů, hrotitý, 
1-14 m široký, 4-63 m vysoký a 3-50 m v rozpětí 
měřící; [hrany skoseny na obě strany, dole šikmá. 

L o d obdélná, 8-27 m dl. a 7-13 ni široká, bez opěráků. V západním, 
zcela hladkém průčelí v přízemi portálek (obr. 189.) z XV. stol., hrotitý, 
I-20 m širok}^ a 2-52 m vys., profilovaný hruškou a dvěma žlábky a dvěma 
šikmami; nad portálem segmentové okno na kruchtu z XVIII. století. 
Na severní straně původní okénko, 1-45 m vys. a 0-170 m šir., s pískov- 
covým úzkým rámem. Na jihu dvě rozšířená okna, polokruhové a pravo- 
úhlé a původní portálek (obr. 190.) hrotitý, i-8o m vys. a o-86 m široký, na 
hranách skosený; nad ním dřevěná stříška s křížem. Strop tabulový, 
rsnaissanční, nesený čtyřmi příčnými trámy (jeden nový), profilovanými 
výžlaby (obr. 187.), přes něž položen podélný trám bedněný v prknech; 
výplně odděleny úzkými pásy, profilovariými; vše bar\'eiio (novější pře- 
malování): v osmiúhelných výplních rosetty, v ostatních menšího druhu; 
na prvním tramě napsáno: A ^ D, na středním 16—14. Kruchta současná, 
na třech podobně profilovaných příčných trámech; balustráda s konsol- 
kami, balustry ploché, z prken řezané a římsované; schodiště barokní. 

Hlavní oltář sloupový, z poč. XVIII. století, zcela obdobný 
s oltářem ve hřbitovním kostele v městě. Na vrtulových sloupech bohaté 
kládí, zdobené hliemi a vejcovcem, tabeniakl a stupně pro reliquiáře 




Obr. iS 



Střibro. Kostel sv. Petra. 
Půdorys. 



200 



F vroubkovanými lištnami. Po stranách špatně obnoveného obrazu sochy 
sv. Jiří a Martina na konsolkách, nahoře nástavec s novým obrazem Koru- 
nováTií P. Marie a sochy sv. Barbory a Kateřiny. Na bocích oltáře brány 
s novější dekorací, původními dveřmi a pozdějšími sochami andílků. 




^'. .., r--[^,-^^^^^YH,f^'rr,' ^WFSů?^^ 



Obr. 185. Stříbro. Kostel sv. Petra. Pohled od východu. 



Postranní oltáře ze zač. X\'III. století, s obrazy (sv. Václav 
a sv. Ludmila), špatně přemalovanými r. 1867 C. Sauersikem, v rámech 
z akanthových rcjzvilin a páskoví, na jehož \Tcholu sedí andílek. Na oltáři 
sv. Václava mimo to na mense rocaillový nástavec z pol. XVIII. století 
s dvěma výklenky a nahoře soška Boha Otce a hořící srdce: nad obrazem 
v rámci Madonna Stříbrsk? 



201 

Kcazatelna na vrtulovém sloupku s pscudojonskou hlavicí, osmi- 
boké řečiiiště má na rozích sloupky s oblomeným kládím a olištnované 
výplně. Schodiště hladké. Stříška oíímsovaná, s řadou konsolek. 

Varhany z XVIII. stol., v XIX. století značně pozměněné. 

Lavice z konce XVII. století, hladké; na čelech profilované 
hšlny, nadhlaví vykroj ovaiié. 



r 




Obr. i8G. Stříbro. Kostel sv. Petra. Pohled od severozápadu. 



Obraz sv. Václava z poč. XVII. století, v původním profilovaném 
rámu. V krajině dva andělé drží ochranné páže nad světcem, jeden nese 
prapor, druhý palmu. Na dřevě temperou. 0-90 x 0-77 m. 

Zvonek ve vížce 0*87 m, v pr. a 0-52 m vys., s nápisem: + aut -X- 
mariB ^ gracia ^^ plna ^ bominos ^ íecmn HH. XV. století. 

Náhrobek pískovcový, 1-46 x 076 vi, v dlažbě lodi. Nahoře kříž, 
pod ním: 



202 

LETHA PANNIE 1711 
DNE 4 OCTOBRIS 
VSNVL W PANNV A 
GEST TVTO POHO 
WAN GIRZI GELINEK 
A 51 Xí. 

Kolem hřbitova táhne se z e d 
pozdně barokní, prejzy krytá, s malou 

brankou. 



Na hřbi- 
tově stojí o- 
puštěná pou- 
stevna, zří- 
zená r. 1722, 
ale od roku 
1771 bez oby- 
vatele, nyní 
skoro již ve 
zřícenině. 





Obr. 187. Stříbro. Kostel sv. Petra. 

Profil a konsola klenby v kněžišti 

a profil stropního trámu v lodi. 





Obr. 189. — 190. Stříbro. Kostel sv. Petra. 1'ortálek západní a jižní do lodi a řez jich ostěnim. 



203 



Sulislav. (Sollislau. 



S c h a 1 1 c r IX., 138; S o m m e r VI., 138; Pam. arch. II., 173; S e d 1 á č c k 1. c. 
XIII., 249; G. S c h 111 i (1 t. Grabplattcn 1. c. 1904, čís. 655—8. Viz i literaturu, uve- 
denou u hesla Stříbro. 



Vladyrí .<ídlo bylo tu od pol. XT I. století, pozdčji byl to majetek obce 
stříbrské (1575— 1850, s výjimkou let 1621-1634), l<tci-á n.á dosud pa- 
tronát nad kostelem. 

KOSTEL SV. VAVŘINCE Ifiliální ke Stříbru) byl ve XIV. stol. 
^1352) farním, po válkách husitských ztratil fa- 
ráře. Byl opraven r. 1835 nákl. 1134ZI. ar. 1905. 

Jednolodní, orientovaná stavba (obr. 191.) 
gotická, s malou zděnou vížkou nad západním 
štítem, krytá taškovou valbou; nad vížkou ta- 
škový stan s plechovou bání a z plechu stříhanou 
postavou sv. Vavřince. Stěny hladké, nečleněné, 
okapní římsa s novým profilem. 

Kněžiště se sakristií, přistavěnou asi 
v XV 1 1, století, a 1 o d tvoří v půdorysu pravi- 
delnV'- obdélník. Okna rozšířená a segmentová. 
Na obou čelech troj úhelné štíty. V západním 
průčelí polokruhový portálek bez profilace, nad 
ním okno široké, v jižní stěně lodní hrotitý por- 
tálek, profilovaný na ostění hruškou., třemi ob- 
louny a čtyřmi žlábky, s hladkým tympanem 
na dvou vyžlabených konsolách; dvéře lištnované, 
z poč. XVIII. století (obr. 192.). Vížka hrano- 
lová, s okny oválnými a tupě lomenými, po stra- 
nách jejích úseky štítu západního. 

Ctvercov^é kněžiště (obr. 193.) s dvěma 
okny (stopy bývalého ostění) jest sklenuto dvěma 
kříži; dělenými příčným žebrem; žebra hrušková, 

svorníky okrouhlé, h.ladké, konsoly v rozích polygonální, v meziokní 
s prstenci (obr. 194.). V severní stěně sanktuarní výklenek s mříží orá- 
mován zevně skoseným rámem, nahoře hrotitě vybíhajícím a dole opřeným 
o hrubé masky (obr. 195.). Vchod do sakristie pravoúhlý, s vyplněnými 
kouty profilovaný žlábky a oblouny. (Obr. 196.) 

Sakristie s jedním oknem, sklenutá polovicí valené klenby 
s výseči. 

Triumfální oblouk pcdokruhový, hladký. 

L o d obdélná s plochým stropem a d\ěma páry oken. Na západe 
kruchta na dvou zděných pilířích a dřevěných trámech s hedněnou po- 
prsnicí. 




Obr. 191. Sulislav. Kcstel sv. Va- 
vřince. Půdorys. 



>64 





Obr. 152. Sulislav, Ko?tel sv. Vavřince. Portál do lodi a rez jsho ostěním. 




Hlavní oltář z poč. XVIII. stol. má původní mensu z kvádrů, 
rozšířenou nyní dřevěným bedněním, pseud(;gotický tabernakl a nad ním 
hrubě přemalovaný obraz sv. Vavřince v rámci laurovém, s korunou ve 
vrcholu, kolem něhož ovinut řezaný pás akanthových rozvilin, vyvinutých 



26s 



v nástavec s oválným obrázkem P. Marie, nejvýše slunečnice. Vše v bílé 
barvě a zlaceno. Po bocích oltáře brány s pilastry, jiokrytýnii listovím, 
s lištnovanými dveřmi a nástavci s andílky. (Obr. 193.) 




Obr. 193. Sulislav. Kostci sv. Vavnnce. I', hled do kružiStč. 



Oltář sv. Isidora z poč. XVIII. stol., s novějším obrazem 
v plochém rámu z akanthů a širokém pásu rozvihn akanthových, stuhou 
provlečených. V nástavci novější obraz Jana Nepom. v kruhovém rámu, 
nad nímž drží andělé korunu. 

Oltář P. Marie z poč. XVIII. stol., s novým obrazem (maloval 
r. 1888 Ad. Pergl) v rozvilinovém rámci se stuhami, po stranách sochy 



266 

sv. Václava a Loiigina, nad obra- 
zem anděly nesená koruna a roz- 
vilinový rámec kolem dřevěného 
reliéfu sv. Josefa. 

Kazatelna na sloupku, 
s olištnovaným řečništěm, na je- 
hož nárožích hladké sloupky; 
stříška ořímsovaná, nad ní vyře- 
závané podnoží. 

Zvony: i. Vys. 
073 m, v pr. 0-75 m. 
Na uchách žlábky, ko- 
lem koruny: marcns ® 
hifías ® ioíjamtes^í^ma^ 
hvs (beránek v medail- 
lonu) o sancíe Hh lorBníi 
+ ora HH pro noíňs ® 
hnmx ® o ® s ®. Pod 
lim vlys hlií. Na plášti 
Obr. 194. suiisiav reliéf sv.Vavřince a do- 
Kosteisv. Vavřince, končeuí Icpcndy : anna. 

Profil žebra a kon- ^ 

sóla v kněžišti. 2. VyS. 0-51 /;/, 





Obr. 195, Suiisiav. Kostel sv. Vavřince. Sanktuarium. 



V prňm. 0--J0 jíl. Ucha 
hladká, u koruny: + S : ADALBERTI • ET • S : ISIDOŘI • ORADE • PRO NO- 
BIS lOSrPERNER COS MÍCH IN PILSEN AO : 1 • 7 • 57. Pod tím široký 
rostlinný ornament. Na plášti reliéf sv. Vojtěcha a Isidora. Na hlavě vy- 
řezán letopočet 1835. 



Sviňomazy. (Zwinomas.) 

S o m m e r VI., 243; Sedláček XIII., 134. 

Z bývalého HRÁDKU zbylo již jen jméno ,.U starého zámku" 
a stopy hradiště. 

Svojšín. (Schweissing.) 

S c h a 1 1 e r IX., 151; SommerVL, 234; Dunderl. c. 217; Sedláček 1. 

c. XIII., 136; Pam. arch. II., 123, IX., 943; Cechy IX., 87; G. S c h m i d t, Grab- 

platten 1. c. 1904, čís. 632 — 5. Na děkanství: Kniha pamětní od r. 1840 a knihy účtů 

z let 1641 — 78. Matriky od r. 1633. 

ZAMEK stojí na místě tvrze, jež se připomíná již v XII století. 
Byl vystavěn s farou a mostem za hraběnky Judity Příchovské r. 1723. 
Nyní náleží Karlu Junckovi svob. pánu z Bigatto. 



267 




Obr. 196. Sulislav. Kostel sv. Vavřince. Portálek do sakristie a řez jeho ostřílím. 



Obdélná budova barokní z i. polovice XVIII. století, o jednom 
patře, krytá mansardoa, spojená visutou zděnou chodbou na segmentovém 
oblouku s oratoří v kostele. Obě podélné strany mají ve středu risalit dvoj- 
patrový, o čtyřech osách, z nichž střední dvě sdružené: stěny členěny pi- 
lastry s římsovitými hlavicemi. Průčelní strana má mimo to portál s pí- 
skovcovým rámem, nad okny v risalitu troj úhelně lomené římsy a balkón 
z konce XVIII. stol. v i. patře. Průjezd sklenut valené s výseči a v po- 
déhiých stranách polokruhem prohnut; v polokruzích vchody ke schodišti, 
po stranách oválná okénka a niky. 

Vnitřek většinou nové zařízen. Ze starších předniětu: dva mramorové, 
barokní krby, někohk kamen z polovice XVIII. století, dvoje barokní 



268 



hodiny, intarsovaiié skříně barokní, tapety kožené, s mytholo- 
gickými výjevy (ku př. Upoutaný Prométheus) a papírové čínské, 
z XVIII. stol. 

G a 1 1 e r i e portraitu, počtem 70 maleb ze XVII. a X\^III. století, 
a několik jinvch obrazu: dvě barokní krajin}' s ideálními architekturami, 
genrový obraz ze života vojenského, Mladý Achilles a Telemach atd. 

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA 

(děkanský) byl již ve XIV. století (1355) 
farním. Vedle něho byla tu kaple sv. Mi- 
kuláše. Původní románská budova, z níž 
zbyla věž, přestavěna v XVII. století 
úplně; snad jen severní zed lodi pone- 
chána. Z nověj.ších přístavků jest 'chodba 
z oratoře do zámku, z pol. XVIII. stol., 
a hrobka rodiny Juncker-Bigatto z 2. poL 
XIX. století. Původní hřbitov, kolem se 
rozkládající, zrušen a zbořena též branka 
s částí zdi ohradní. s pseudogot. nástav- 
cem (viz ill. v Cechách IX., 87). 

Barokní, orientovaná jednolodní bu- 
dova, krytá taškovou valbou, s román- 
skou věží v západním průčelí a hrobkou 
vedle ní (obr. 197.). Na stěnách lišeny, 
kolem polokruhových oken chambrany. 
Západní průčelí (obr. 198.) zabírá 
z velké části věž hranolová, na čtverci 
o straně 6-95 m dl. založená, zděná hladce 
z pískovcových kvádrů, bez římsy, o 4 pa- 
trech a krytá šindelovou cibulí s lucernou 
a bání s křížem. Sokl skosený; v nižších 
patrech střílny polokruhem sklenuté, 
o-i6 m šir. a 0-40 m vys., ve 3. a 4. patře 
na všech stranách prolomena řada čtyř polokruhových okének*), 1-70 ni. 
vys. a 0-30 m šir., se skosenými náběžníky, původně krychlovými hlavi- 
cemi zaoblených rohů a s dříky súženými na krychlové shora zaoblené 
patce a s oblounem na krčku (obr. 199.). Nad okny ještě část původního 
zdiva, okapní římsa barokní. 

Zdivo uvnitř věže 1-38 m silné. Na východě vede z lodi polokruhem 
sklenutý vchod, 2-27 m vys. a o-8o 7n šir., do přízemní čtvercové místnosti 
o straně 4-10 m dlouhé, sklenuté do polokruhových pásů 0-40 m širokých, 
čtjnrmi křížovými klenbami bez žeber (nyní s omítkou); pod pásy na 




Obr. 197. Svojiín. Kostel sv. Petra a Pavla. 
Půdorys (bez hrobky). 



*) Pro nebezpečný stav zdiva zazděna některá okénka nebo vyzděn dělící 
pilířek z cihel a sloupek románský postaven na lícní stranu. 



269 




k«.i 




Obr. 198. Svojšín. Kostel sv. Petra a Pavla. Pohled na zapadni prúíeli. 

Stěnách úzké hranolové konsoly, spodkem zaoblené, ve středu sbíhají ]iásy 
na sloup, 176 m vysoký, s attickou patkou a nárožníky, válcovým dříkem 
a krychlovou hlavicí, na rozích zaoblenou a oblounem opatřenou, svrchu 



270 

deska (obr. 200.). V I. patře stejný prostor, oratoř, překlenutý již barokně 
hladce křížem a otevřený segmentovým obloukem do lodi. Odtud vede 
v síle zdi původní schodiště, 0*55 m šir., o 15 schodech, dvakráte pravoúhle 
lomené a valeně sklenuté, do vyššího patra; zdivo neomítnuto, okénka 
0-40 m vys. a ció m šir. Ve vyšších patrech ]sou povalové stropy a zdivo 
ustupuje, takže nejvýše má o '86 m síly. 

K věži přiléhá loď skoro o polovici širší;*) 
rozdíl v šířce vyrovnán přistavěnou předsíní 
čtvercovou, valeně sklenutou, nad níž vyzděn 
poloviční štít k věži stoupající, s oválným 



O 




rf Yi , 



iím10I25't5é789li 

F™l — I — I — 1 — I — \ — I — I — I — I — ! 




Obr. igg. — 200. Svojšín. Kostel sv. Petra a Pavla. Okenní sloupky v 2. patře věže 
a klenební sloup v přizemí. 



okénkem ve středu; čelo předsíně otevřeno velkým obloukem, do lodi vede 
odtud pravoúhlý portál s pískovcovým rámem. Kněžiště, ukončené 
třemi boky, má na jihu pravoúhlý portál s pískovcovým rámem. 

Lod má hladké stěny a plochý strop; na západě vedle oratoře ve 
věži otvírá se polokruhovým obloukem nad předsíní kruchta, krytá ploše 
a opatřená krouženým balustrovým zábradlím ze XVII. století. Triu m- 
fálni oblouk segmentový, v náběhu ořímsovaný. Kněžiště 
sklenuto valeně s lunetami; v síle zdiva vyzděn kolem závěru trojstranný 



*) Původní loď byla též nižší a stejně s věží široká; nasvědčují tomu stopy 
po staré střeše na východní zdi věže na půdě. . 



271 



ochoz o dvou úrovních, otevřoný nahoře i dole píjlDknihovýnii oblouky, 
jež nahoře zapadají do Uinet klenebních; na jeho koncích sakristie a šne- 
kové schodiště; oratoř v jxitř • ohr.L/ena balustrovýni zábradlím. 

Hlavní oltář se zde lou mensou, barokním tabcrnaklem a ná- 
stěnnou plochou s baldachýnem a volutami, v ní obraz sv. Petra a Pavla 
v rocaillovém rámci; nad ta- 
bcrnaklem v napodobeném 
rámci stříbrném (originál 
v zámku) ko])ie středověkého 
obrazu Mariánského, s řadou 
menších obrázků kolem, ze 
XVI. stol., r. 1769 darovaný 
arcib. A. P. Příchovským. 

Postranní oltáře 
sloupové, ze XV^II. století. 
Sloupky (jen na jednom pů- 
vodní) do třetiny hladké, 
výše vroubkované, po stra- 
nách řezaná křídla z akantho- 
vých rozvilin a růží, nad řím- 
sovím srdčitý nástavec s hla- 
vičkami a pásky kolem obra- 
zu. Antependia pestře na 
dřevě malovaná. Na pravém 
obraz sv. Joseia s Ježíškem, 
dobrá práce XVIII. stol., a 
po stranách sošky sv. Terezie 
a sv. Anny, na levém bývala 
soška Madonny ze XVII. st. 
(nyní jinde), nahoře v srd- 
čitém otvoru Madonna pře- 
dávající Ježíška sv. Anně. 

Kazatelna z pol. 
XVIII. stol., s visutým řeč- 
ništěm, čtyřbokým a vy du- 
tým, rocailly obloženým; na 
stěně nad řečništěm řezané 
IHS, stříška s baldachýnem a okem Božím na volutovém podnoží. 

Varhany nové. 

Lavice na poprsnicích členěny pilastry, kolem výplní lištny, 
ve vlysu pod římsou se zubořezem řezané rozviliny, postranicc hladké; 
vzadu letop. ^1685^. Několik jiných z X\T 1 1, století. Tři židle 

empirové v oratoři. 




Obr. 201. Svojiin. Kost 1 sv. Petra a Pavla. M mstraace. 



272 

M o n s t 1 ci 11 c e o"6i m vys., zlacená. Noha oválná, prohnutá 
(na ní značka malostr., necelý letop. 175 • a m k) s tepanými rocailly 
a kartušemi, no lus vásovitý, pod koro.iou archa, na paprscích kolem 




Obr. 202. Svojšín. Kostel sv. Petra a Pavla. Kalich č. 3. 



otvoru velká kartuše a oválný rámec, nahoře baldachýn a holubice s křížem; 
na lunule dvě hlavy andílci. (Obr. 201.) 

Kalichy: i. Vys. 0*245 w. Noha šestiboká, zvlněná i pláštík s rocailly, 
nodus vásovitý. Značky: ^^ a nezřetelné městské znamení s písmenem H. 



273 



2. Vys. 0/23 m. Noha vronbkovaná, vrtulové točená, noduí^ hruško 
vitý, kupa hladká. Na noze státní \ninc, znak nialostr. s Ictoj). 175(1) a m K. 

3. Vys. 0-275 m. Noha šestidílná, zvlněná, s vysoko ])lastickvnn kar- 
tušemi, v nich reliéfy: krucifix, Pieta, 

Jan Nep., mezi tím mušlové kartuše 
s révou. Nodus vásovitý, na ku];ě te- 
paný ])láštík s rehefy v kartuších: sv. 
Antonín, Mikuláš (?) a sv. Voršila, kolem 
rocaillová a ovocná dekorace (obr. 202.). 
Na spodu nohy vyryto: 

w 

^^c^.^<£ř Značky: \l a IR 
1751 
Svícny různé výšky a formy, 
v mosazi a bronzu kroužené, ze XVII. st. 





Obr. 203. Svojšín. Kostel sv. Petra a Pavla, 
Soška sv. Šebestiána. 



Obr. 204. Svojšín. Kostel sv. Petra a Pavla. 
Náhrobek čís. 3. 



V triumfálním oblouku visí soška (obr. 203.) sv. Šebestiána ze 
XVII. stol.; nad zpovědnicí Madonna ])od křížem v život, velikosti, 
z XVIII. stol. 

Křtitelnice: i. Dřevěná, s trojbokou, vydutou nohou a ba- 
ňatým víkem se skupinou křtu, vše s rocaillovou dekorací; v kartuši znak 
Příchovských a písmena A • F • H • V • B • a letop. 1761. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. ^o 



-74 

2. V předsíni pískovcová, osmiboká, o"5o m vys., skosená, o"65 m 
v průměru. XIV. — X.V. století. 

Obrazy: V lodi na stěnách šest velikých olejomaleb na plátně 
(1-75 X 3 Jn) v zlacených, nahoře polokruhových a vrubovanými lištnami 
zdobených rámech. Dobré, bohužel silně poškozené a neuměle přema- 
lované práce XVIII. stol., koupené r. 1804 za 44 zl- z kláštera ve Wald- 
sassen.*) V právo visí: i. Maří Magdalena (?) přijímá večeři Páně z rukou 
andělových; nahoře v oblacích andělé se modlící. 2. Ve výklenku pod 
malovaným, červeným baldachýnem obraz Spasitele, anděly obklopeného, 
an drží veraikon, dole bičování Krista. 3. Sv. Benedikt přijímá; před oltářem 
mniši i laikové, v oblacích hlavičky a andělé, nesoucí odznaky biskupské 
hodnosti. Na levé stě.iě: 4. Sv. Kateřina klečí před Madonnou s Ježíškem, 
jenž jí podává prsten, v oblacích andělé, vedle nese žena koš chlebový. 
5. Jm Nepomucký se modlí, nad hlavou v záři hvězd plane jazyk, dole 
dvě hlavy andílci, nahoře sv. Trojice, pod ní andělé. Znak Příchovských 
a písmena: A • F • H • V • B. 6. Poslední večeře, silně přemalovaná. 

Ni oratoři mnoho obrizůsvatých a světic, vesměs ze XVII. a XVIII. 
století: Jm Nepomucký; Jm Křtitel; Pieta; Jan Nep. a Madonna; svatý 
Lukáš; P. Miria s Josefem návštěvou u sv. Anny; sv. Antonín Paduánský 
s Ježíškem; tři králové u jesliček (signováno: GEORG ADAM EBERHARD A. 
1668); ^r'sť^s z^'čovarv, v roz-^dí arkády a krajira. nal^ioře nápis: 

DILeCto sponso sanqVInVM IesV | patIentI InIqVItates 

NOSTRAS BENIGNE FERENTI PRO ECCLESIA | SS- PETŘI ET PAVLI | 
Schweissingae | DD: CC DEVOTISSIMVS | CLIENS | P : Carolus Pržichovsky | 
ě Soete IESV. 

Zvony: i. Slit r. 1866 W. Sedlmayrem v Plané. 

2. Vys. o-6o m, v pr. 0-57 w. Na uchách vruby, u koruny: + martja + 
hicas + maríuis + ioíjainTts + inaÍEDs. Na plášti medaillon s poprsím 
muže, nad tím anděl, kolem kruh a koruna, pod reliéfem: ioma a na věnci jip. 

3. — 4. Hladké novější cymbály. 

Náhrobky: i. Nad hrobkou v lodi hladký kámen se čtyřmi kruhy. 

2. Za levým oltářem v lodi. Bílý mramor, i-o6 x 0-50 m. Znak 
i nápis již vyšlapány. XVII. století. 

3. U triumfálního oblouku. Náhrobek Karla Antonína Junkera 
z Bigatto (t 1821). Celek 3-04 m vys. Na desce hranolový stylobat 
s římsou, na něm stojí na kulich pyramida s válečnými emblémy, svrchu 
helma. (Obr. 204.) Na stylobatu obšírný německý nápis. 

4. V triumfálním oblouku visí deska empirová z lithografického 
vápence, 0-75 x 0-54 m, s červeným nápisem. Na dřevěném rámci nahoře 
urna,, po straně vavřínové guirlandy. 



*) V právě vyšlém soupisu tohoto kláštera (Die Kunstdenkmáler des Kónig- 
reiches Bayern. 2. XIV.) na str. 106 a 125 není o tom zmínka. 



275 

FARA, prostá budova s mansardou, z pol. XVIII. století. V archivu 
na zádušních účtech obal tvoří p e rfí a m c n o v v list z lat. kancionálu 
XVI. století. 

V archivu Musea král. čes. otisk farního pečetidla, 0-028 w 
v pr., s reliéfem sv. Petra a Pavla a opisem: SIGILLUM • ECCLESIy€ 
SCHWASSOVIENSIS cu . XVIII. stol. 

Na cestě k Ošelínu MOST ze dřeva roubený, na kvádrovém j)ilíři 
pískovcovém uprostřed; bedněná chodba se sedlovou, šindelovou střechou. 
Vystavěn r. 1723, potom častěji ve dřevě vyměřiován. 

Na návsí v obdélné pískovcové KAS NE stojí s o o h a Jana Nejiom. 
na hranolovém podstavci, s volutovými křídly na bocích. Slušná barokní 
práce, s dvěma znaky u nohou sochy. Z předu na kartuši: 1722. 



Šlovice. (Schlowitz.) 

F. A n cl r e s s, Denkmálcr und Sagcn 43. 

U Školy KÁMEN pamětní, o -80 m vysoký, s poprsím v rehefu. 
XVII. stol. (?) 

Sestlice. (Březí. Újezd, Seslas.) 

S o m ni e r VI., 292; Dunder 1. c. 253; Čechy IX., 112; Podlaha, Posv. 

místa II., 308. 

KOSTEL nanebevzetí P. MARIE (filiální do Pernarce) 
byl již r. 1359 farním. Dřívější kostel byl r. 1668 opraven, ale již r. 1718 
zbořen a nová budova postavena za opata Raymunda Wilfcrta II. 
v letech 1719 a 1720. R. 1901 celý kostel opraven. 

Jednolodní, orientovaná barokní stavba s věží na jihu u kněžiště, 
krytá valbou taškovou; na věži plechová cibule s lucernou. Kněžiště ukon- 
čeno třemi boky, lod obdélná, se skosenými rohy, věž hranolová, téz s rohy 
skosenými. Stěny hladké, jen na západním průčelí na stranách dvojice 
římsovitých pilastrů s kládím, nad ním štít s pilastry, prázdnou nikou 
a polokruhem vypjatou řimsou a troj úhelnými křídly po stranách. Okna 
polokruhová, na západě portál pravoúhlý, orámovaný a ořímsovaný. 
Věž má dole okna pravoúhlá, v patrech polokruhová a kruhová. 

Kněžiště sklenuto valeně s výseči. Na ploše klenby zrcadla 
s profilovanými rámy, v nich rosetty, trojúhelníky a j. Ve stěnách ploché 
výklenky. Pravoúhlý vchod vede do sakristie, valeně v přízemí věže skle- 
nuté; v patře nad tím oratoř, valeně klenutá a do kněžiště obloukem ote- 
vřená. 

Oblouk triumfální segmentový, ořímsovaný. 

18* 



276 

L o cl sklenuta valeně s výseči nad okny ve skosených rozích. Ve 
zdi niky a výklenky pro zpovědnice, pod cípy klenby římsoví a široké 
pilastry. Kruchta sklenuta dvěma poli valené klenby a nesena segmento- 
vým obloukem na přízedních pilířích; zábradlí dřevěné. 

Hlavní oltář je nástěnná architektura z r. 1719. Ve středu ve 
výklenku soška P. Marie, kolem baldachýn a holubice; zprohýbané kládí 
spočívá na pilastrech a točených sloupech, na něm v kartuši znak klá- 
štera Tepelského s písmeny ^j (Raynumdus Wilfert, abbas Teplensis) 
a letopočtem 1719, mimo to na paměť obnovení monogram opata Hehnera 
a letop. 1901. Nástavec s vásami a křížem, v něm Bůh Otec ve vysokém 
reliéfu. Na postranních branách sochy sv. Jana Křt. a Evangelisty. 

Postranní oltáře stejné, s novými sochami Jana Nep. a P. 
Marie, nízké architektury sloupové na volutových konsolách, zdobené 
ornamentem boltcovým; v paprskových nástavcích monogramy IHS a 
MARIA. Pol. XVII. stol. 

Kazatelna visutá, s osmibokým řečništěm, sloupy a řezbou 
akanthů, růží, slunečnic a ovoce zdobeným, z i. pol. X\ III. stol. 

Dvě lucerny s novými vršky, s řezanými žerděmi barokními. 
Šest cínových svícnů z poč. XVII I. stol., s bohatvm dekorem, dva troj- 
boké bronzové, z i. pol. XVII. stol. 

V triímifálním oblouku visí olejové ma 1 b y v oblomených rámech: 
svatí Augustin a Norbert, signované L. W. a datované 1744, přemalo- 
vané r. 1901 od Rud. Herolda. 

Varhany z pol. XVIII. stol., s řezbou rocaillů. 

Ve věži šest barokních soch svatých, ze dřeva řezaných. 

Zvony: i. Vys. i v pr. 0-52 m. Na uchách masky, u koruny: 
BENEDICTA TV IN MVLIERIBVS ET BENEDICTVS FRVCTVS j AO 1758 
lOS : PERNER GOS MÍCH IN PILSEN. Pod tím ornament ze spirál a rostlin. 
Na plášti reliéf krucifixu, Jana Nep. a dvou biskupů. 

2. Slit od W. Z. Sedlmayra v Plané r. 1840. 



Těchlovice. (Tiechlowitz.) 

S o ni m e r VI., 138; G. S c h m i d t, Grabplatten I. c. 1906, čís. 758. Viz i lite- 
raturu u hesla: Stříbro. 

KAPLE P. MARIE SNĚ2NÉ byla původně menší, zděná a 
zevně dřevem obložená; její podoba zachována na leptu (obr, 205.) 
prof. Václava Lindnera ve Stříbře (Kunstwart 1906, 419). Stará budova od- 
straněna i se starými stromy u ní a nová, pseudogotická, vystavěna v letech 
1899 — 1900 a zařízena do r. 1902. 



277 

Na oltáři obraz P. Marie*) s vlajícím šatem, s nasazenými korun- 
kami z kovu. ze XVII. stol., na dřevě, ale zcela přemalovaný; dole nápis: 
Renovirt 1728 und 1901. 




Zvonek slit r. 1900 od Jana Pistoria v Chebu. 



*) Od r. 1728 platil jako ,, zázračný obraz krví se potící Madonny Sněžné" 
a z hojných darů k němu daných (3000 zl.) zřízena při kapli mešní fundace. Byl 

na něm chronogram: MARIA VIRGO POTENS THESAVRVS ABSCONDITVS | IN 
HOC AGRO QVAERE ET INVENIES (= 1736). 



Z^J<. 



Ve vsi KAPLIČKA čtyrboká, s šindelovým stanem a lucernou. 
V ní zvonek 0-46 m vys. a 0-48 m v pr. Na uchách masky, u koruny 
dva oblouny, pod nimi guirlandy ze slunečnic a draperií a letopočet \^^\. 
Na plášti reliéf sv. Martina, P. Marie sedmibolestné, Václava a Jana Křt. 



Teplice. (Dóllitschen.) 

Schaller XII., 90; Sommer VII., 163; J. Tra jer, Diócese Budweis, yy^. 

ZAMECEK s kaplí v3?hořel r. 1757 a za Schallera (1789) byl 
ještě v rumu; r. 1820 opraven. Prosté stavení hladkých stěn, s mansardou. 
Nad pravoúhlým portálem: M W 

18 20. 

KAPLE P MARIE POMOCNÉ vystavěna r. 1720 nákladem 
paní Anny Františky Wolfingerovy roz. Barové von Bárnberg. 

Osmiboká, centrální stavba, krytá plechovým stanem s dřevěnou 
lucernou, bání a křížem (obr. 206.). Na stěnách lišeny, kolem polokruhových 
oken chambrany. V průčelí portál s pískovcovým rámem, nad římsou mezi 
úseky štítové římsy plastický dvoj znak na konsole v kartuši, s opisem: 

A-F-W-G-Z-V-B-B- 
A- W- V-V- P- 

Uvnitř kupole, členěná pásy na osm dílťi a s osmi lunettami, pod jichž 
cípy stojí římsovité pilastry bez soklu. Dřevěná kruchta visutá na trámech. 

Hlavní oltář má zděnou mensu s dřevěným antependiem, ba- 
rokní tabernakl s křížem. Nástěnná architektura s řezbou akanthů, stu- 
hami zlacenými propletených, v dolní třetině na konsolách sošky sv. Anto- 
nína Pad. a sv. Scholastiky. Obraz v oválném rámci maloval K. Sauersik 
ze Stříbra r. 1880: Madonna s Ježíškem; nad obrazem soška sv. Jiří, 
v oválném nástavci sv. Trojice. 

Dva postranní oltáře pendanty. Kolem barokně zprohý- 
baného rámu akanthové řezby s festony a hlavou andílka v mušli ve vrcholu. 
Tabernakl (ve formě srdce) novější. Na levém oltáři obraz Jana Nepom., 
bez ceny umělecké a silně poškozený, s výjevem utopení v pozadí, na pravém 
sv. Václav a Florián, mezi nimiž stojí mučedlník z řádu praemostr., 
s palmou v ruce. 

Kazatelna s řečništěm šestibokým a sloupky na nárožích, nesená 
postavou anděla. 

Varhany barokní bez ozdob. 

Kropenka pískovcová, mušlovitá. 

Na hlav. oltáři čtyři bronzové svícny ze XVII. stol., s baňatými 
články a čtyři cínové, rokokové. 



^79 




Obr. 206. Típlice. Kaple P. Marie. 



Dva r e 1 i q u i á r e ve tvaru bust ze dřeva řezaných, sv. Augustin 
a Monika, z pol. XVIII. stol. 

Zvonek v lucerně, 0-36 m vys. a 0-365 m v pr. Na uchách vruby, 
u koruny: ® Hh IMr lESVS NAZARENVS REX IVD^ORVM ® 1725 ® 
Pod tím pásek rostlinného ornamentu. Na plášti \' oválném štítku kartu- 
šovém: ^ lOANNES • PRICQVEY a zvonek, reliéf Madonny, krucifi.xu 
a andílci hlava. Nad korunou pás liliovitého ornamentu, pod nápisem 
visuté akanthy. 



280 

Touškov n. Mží. (Bílý Touškov. Markt-, 
Weiss-Tuschkau.) 

S c h a 1 1 e r IX., 132; S o m m e r VI., 116, 368; D u n d e r 1. c. 114; Čechy IX., 
115; Pam. arch. IX., 727; Podlaha, Posv. místa II., 328. ArchivaUa kláštera 
Chotěšovského (viz heslo: Chotěšov). Rkp. sbírka topogr. v archivu Musea král. 
čes. Heslo: Touškov (materiál z r. 1834). Na faře: Pamětní kniha založ. r. 1778, 
vedena od r. 1890. Matriky od r. 1665. 

Město v rovině, při řece Mži položené (tah. XVI.). Náměstí 
lichoběžné, do něho ústí v rozích ulice, iihlopříčnou protíná je hlavní 




Obr. 207. Touškov n. Mží. Kostel sv. Jana Krt. Půdorys. 



silnice. Kostel položen na malém pahrbku k západu; bývalý hřbitov 
kolem něho zrušen. Byl asi příčinou, že původně volná prostora přista- 
věním několika domků se oddělila od hlavního náměstí. 

Ve sbírce topogr. v archivu ]\Iusea král. čes. otisky městských PEČE- 
TIDEL: 

1. Průměr 0-033 ^'^- ^^^ znakem v kartuši letop. 1545, opis: »S< S 4* 
CIVITATIS^TAVSSCOVIENSIS co 

2. Podobné, 0-03 m v pr., s opisem: + S + CIVITATIS ; + : TAVSTO- 
NIENSIS : + •;• • 

3. Průměr 0-033 m. Zdá se dle barokního pojetí, že je to kopie ze 
XVII. století předešlého pečetidla. 

4. Čtvercové, se skosenými rohy, 0-02 m šir., s letop. 16P3 a pís- 
meny S T, bez nápisu, se znakem v kartuši. 




Tab. XVI. Touškov n. Mží. Plán města 2 r. 1840. 



28l 

Na severovýchod od města zříccninx- HRADU Konilx-rka (Korn- 
berg, Giimberg), spustlého od poč. XV 11. stolc-tí. 

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE (farní) připomenut již r. 1288. 
Podací náleželo opatům v Kladrubech, již kolem r. i ^70 proměnili faru 




Obr. 208. Touškov ii. Mii. Kostel sv. Jana Křt. I'ohled od severovýchodu. 



V proboštství. Při kostele bylo literátské bratrstvo, o jehož starobylých 
kancionálech r. 1695 jest zmínka.*) Stará budova, malá a jižněji stojící 
než nynější, byla na poč. XVII. století ozdobena malbami, jež však byly 
později zabíleny. Socha sv. Jana Křtitele sňata s hlavního oltáře kolem 
r. 1660 a dána do kaple sv. Maří Magdaleny, při vchodu do kostela stá- 
vavší. R. 1672 ukraden kalich, ale vrácen později rozbitý. R. 1683 byl 

*) Konrád, Dějiny posv. zpěvu II., 343. 



282 

hrozně zpustlý kostel v 6 měsících přestavěn (jen klenuté kněžiště pone- 
cháno beze změn) a i8. list. vysvěcen; r. 1684 — 5 přistavěna nová věž 
a vnitřek vyzdoben. R. 1686 dána sem malá monstrance z kláštera a ciboř 
z farního kostela v Chotěšově. Nynější kostel vystavěn v letech 1777 — 8 
nákl. opata Kladrubského Amanda Streera. Věž dostavěna (nižší) r. 1780 
(až do té doby stála u kostela nízká dřevěná zvonice) a teprve r. 1856 
nákl. Antonína barona Starcka povystavěna na nynější výši. Celý kostel 
r. 1904 opraven. 

Jednolodní, orientovaná, barokní budova (obr. 207. a 208.), 
s věží na západě, krytá valbou taškovou s plechovým sanktusem; na 
věži plechová cibule s lucernou a bání. Kněžiště zakončeno polokruhem, 
lod širší, obdélná se skulacenými rohy a risalitovitě vystouplými boky, 
věž hranolová, na nárožích zaoblená. Stěny hladké s lisenami čabrako- 
vitými, na lodním risalitu po čtyřech pilastrech římsovitých, s vysokým 
kládím; nad okny vypjaté a zprohýbané římsy, portály s pravoúhlým 
pískovcovým rámem, sokl též pískovcový. Do kněžiště vedou tři okna 
barokně vykrojená, v lodi jsou tři páry podobných. V koutě mezi kně- 
žištěm a lodí na severu přístavek sakristie a oratoře, s valbovou střechou. 

Věž po výšce dělena okapní římsou kostela, jež se kolem ní oblo- 
muje; na stěnách pilastry až k ní sáhající, jednoduché, výše bohatší ozdoba 
z r. 1856. V přízemí portál s rámem, v jehož klenáku Kladrubská lilie 

1 7 
a nápis: AS A C (Amandus Streer, abbas Cladrub.), nad ním prohnutá 

8 O 
římsa a akanthové rozviliny, v^^še okno barokně vykrojené, se segmentovou 

římsou; patro se zvony nové, s širokými okny a prohnutou okapní ř'msou 

nad hodinami. 

Kněžiště sklenuto plackou a konchou, v lodi tři placky, 
nad kruchtou koncha; předsíň pod věží sklenuta též plackou, sakristie 
valené a v oratoři plochv strop. Klenby v kněžišti a lodi děleny pásy, jež 
sbíhají na sdružené pseudokorinthské pilastry s vysokým soklem i kládím; 
na pásech ze štuku rocaillové rosetty a kartuše s růží a monogramem IHS, 
nad středem lodi výplň mřížková, rocailly ovroubená, v ní hvězdice ve 
středu prolomená a na ní kříž s benediktinským heslem. 

Do kněžiště otvírá se na sever pravoúhlý portál sakristie a nad ním 
trojboká loggie oratoře, vysazená na čtyřech volutových konsolách a ro- 
cailly zdobená, nahoře nástavec s volutovou římsou a oválnV^m kartušovým 
štítkem se soškou P. Marie. 

Triumfální oblouk segmentový. 

Kruchta v lodi na západě, v půdorysu segmentem vystouplá 
ve středu, v bocích proláklá, spočívá na segmentových obloucích a dvou 
hranolových pilířích, je podklenuta třemi plackami a dekorována na prů- 
čelí rozvilinami v oblomených výplních a pilastry; balustráda dřevěná, 
z volut. 



-^83 




Obr. 209. Touškov n. Mži. Kostel sv. Jana Kit. Zpovědnice. 



V předsíni pod věží portál do lodi, pravoúhlý, s rocaillovou štiiko\'oii 
dekorací. 

Hlavní oltář, sloupová architektura se zalomeným kládím a ná- 
stavcem a velkým tabernaklem s křížem ve výklenku. Obraz Křtu Ježí- 
šova je dobrá práce barokní. V nástavci obraz Boha otce, nejvýše Boží 
oko, v bocích oltáře sochy sv. Zachariáše a Alžběty. 



284 

Postranní oltáře pendanty, sloupové, tohatě řezané; na 
pravém kopie Madonny Zbraslavské v tepaném rámci mosazném a větším 
rocaillovém s korunou, pod tím slabý obraz Jana Nep. z XVIII. stol., po 
stranách sošky sv. Anny a Joachyma; na levém obraz sv. Benedikta, dobrý, 





Obr. 210. Touíkov n. Mží. Kostel sv. Jan,-í Krt. 
Křtitelnice. 



Obr. 211. TouSkov n. Mží. Kostel 
sv. Jana Kit. Svícen. 



pod tím nový obraz srdce Ježíšova, po bocích sošky sv. Vojtěcha a Pro- 
kopa. V nástavcích v právo zeměkoule, v levo mariánský monogram, 
řezané. 

Kazatelna spočívá na zeměkouli s hadem; řečniště čtyřlaločné, 
s emblémy sv. evangel. a rocailly, stříška prohnutá a zdobená andílky 
a sochou Spasitele. 



285 

Varhany barokní, trojdílné, gotisující:*) na postranicich řezba 
rocaillů, ve výplních prolamované akanthové rozviliny, na vrch(jlu oblo- 
mené římsy. 

Zpovědnice dvojího drnlui: i. pod kruchtou prostší, zvlnéné 
v půdorysu, s řezbou na volutových pilastrcch a vykládanými rocailly, 
nahoře hlavy andílci a socha krále Davida a marnotratného syna na volu- 
tovém podnoží. 

2. Trojdílné, bohatě pokryté řezbou rocaillů, s deskovitým nástavcem, 
na němž festony, volutové pilastry a římsoví, nejvýše sochy sv. Petra 
a Maří Magdaleny a andílci s kartušemi. (Obr. 209.) 

Lavice v lodi jsou členěny na průčelí pilastry a zdobeny rocaillv. 

V kněžišti zábradlí stejně z volut složené jako na kruchtě. 
Křtitelnice barokní; balustrová noha z červeného mramoru, 

s točeným dříkem, mísa dřevěná, vásovitá, s píšťalami, na rocaillovém 

víku andílci hlavy a na volutovém podnoží výjev křtu Páně. (Obr. 210.) 

Nad triumfálním obloukem dřevěná k a r t u š korunovaná, se 

A - S • A • C 
znakem opatským a písmeny: ^ . Nad kruchtou na balustrádě 

ve vavřínovém věnci nov3> znak, lvy držený, s devisou: Bleibt Stark. 
Na hlav. oltáři dvanáct rokokových s v í c n \\ cínových a dva 
empirové mosazné (obr. 211.). 

V lodi visí dobrá kopie obrazu K. Skřetovi připisovaného, Kristu- 
na kříži, jehož originál je na hlavním oltáři v Chotíkově (str. 82). 
U oblouku triumfálního moderní obraz Křtu Kristova od A'. Zicrin- 
gera. V sakristii obraz Madonny z XVIII. stol. 

V sakristii dvě skříně a kredenc barokní, prohnutými 
římsami a rocaillovou intarsií zdobené, 1 a v a b o s cínovou mísou zasa- 
zené v mušlové řezané, s řezaným deštěním. Nad vchodem na kazatelnu 
nástavec z rocaillů a monogramem IHS, nad východem k severu mo- 
nogram MARIA a nad severním i západním ]iortálcm \' lodi boliatŠí ná- 
stavec s podobnými monogramy. 

Miss ale v červeném sametu vázané (Prag. 1735), se stříbřeným 
mosazným kováním formy rocaillů; ve středních kartuších odznaky opatské 

A-S • 
s písmenv: A- c- a reliéf sv. Benedikta. Na sponách značkv: dva klíče 

767 

a T, nezřetelné. 

Zvony: i. Vys. 1-34 m, v pr. 1-52 m. Ucha hladká, u koruny pás 
rozvilin, pod tím řada visutých akanthů. Na plášti tři rosetty a znaky 
v laurových věncích s podpisy: D-M-B-H a AMZKAZR, naproti nim 
městský znak ve věnci a pod tím v rámci nápis: 



*) Jsou provedeny v duchu Sant.niových prací v klášterním kostele Klad- 
rubském a zdá se, že byly buď napodobeny nebo sem přímo přeneseny. Také jiné 
motivy (heslo na stropě v lodi, zábradlí kruchty atd.) uka/.ují na včdomé napodo- 
bení motivů z Kladrub. 



286 

ANNO • 1601 • CAMPANA • HAEC RESTAVRATA 
EST IN LAVDEM ET GLORIAM DEI . HOMI : 
NVMQVE • EXCITACIONEM • AD • PIETATEM • 
SVMPTIBVS • POLYTIAE • TAVSSCOVIENSIS. 
CIS- MIZAM ■ DEVS- VOCEM -OPERlS- HVIVS 
BENEDICAT • ET • OSTENDAT • NOBIS 
MISERICORDIAM • SVAM 
Na věnci: 

® mein anfang vnd end ® 
^ steht- in-gottes-hend <^ 
<^ Benedict^Siebenhynner 
►1- von schlackenwalde <§> 

Naproti Spasitel s beránkem. 

2. Původní, z r. 1518, pnkl r. 1846 a přelit od Karla Bcllmanna v Praze. 

3. Vys. 0-79 wř, v pr. o-8i ni. Na uchách vruby, u koruny pásek 
rozvilin a ovocné festony s rostlinným ornamentem, mezi oběma nápis: 
A VOCE TONITRVI FVLGVRANTIS FVLMINE ET TEMPESTATE ET OMNI 
MÁLO LIBERA NOS DOMINE lESV CHRIST. Na plášti dva znaky, 
opatský a otisk městského pečetidla, nad nimi: R-D-D-R-A-C- 
a C-T-, mezi tím reliéf Spasitele; naproti reliéf Kalvárie, Madonny 
v záři a nápisy: MeLchior Matthasus Michelin | Civis Pilfnenfis me | fudit. 
Dále v laurovém rámci: 

ANNO A PARTV VIRGINEO 1665- 
CAMPANA H/EC AD DEI TEROPT. 

iMi Maximi Gloriam Deipar/e 

GENITRICI HONOREM REFVSA 
ET PR/ECVRSORI SALVATORIS NOS 
TRI : DIVO lOANNI BAPTIST/E DICATA 
ET CONSECRATA SVMPTIBVS ECCL • 
ESI/E TVSSKOVIENSIS EIDEM 
SANCTO SACR^ RE3TITVTA. 
Věnec hladký. 

4. Vys. 0-48 m, v pr. 0-515 m. Ucha hladká, u koruny mezi cim- 
buřím a pásem lihí: ^ auc + inaria + iu'a ů o re?e + iilorie + uEui HH 
com + pacE. Plášť hladký. 

5. Vys. 0-32 m, v pr. 0-35 m. Ucha hladká, u koruny pás rocaillů 
a letop. 1809, na plášti rehef sv. Martina a Jana Nepom. 

6. V sanktusu. Lil r. 1880 R. Pcrner v Plzni. 

Ve středu lodi obdélný kámen s kruhy nad zděnou hrobkou. 

FARA, barokní dům z i. pol. XVIII. století, vystavěný jako letní 
residence proboštů kladrubských za opata kladrubského Josefa Siebera 
(1729 — 1756), s risalitovými výstupky na bocích průčeh, jinak bez ozdob. 



287 

v sále I. patra portraity kladnibskýth ()j)atu Maura Fiii/.giita a 
Amanda Streera a barokní k re d r n c; v chodbě sv. Petr, Magdalena a 
Kristus na kříži, olejomalby z XVIII. stol. 

Na hřbitově KAPLE, vystavěná nákladem barona Antonína Starcka 
r. 1859, pseudogotická. Uvnitř obrazy od Kandlcra, kříž od L. Wtldía 
z Plzně a sochy P. Marie a s\-. Jana od Gabr. Maxe. 

U cesty ke hřbitovu starší KAPLIČKA P. Marie, zděná a valcně 
sklenutá, s prostým obrázkem. 

Na náměstí SOUSOSI Korunováni 1'. Marie z pískovce, opravené 
r. 1902, při čemž nahrazena socha sv. Jana Křtitele nov(ju od Ondřeje 
Lugerta z Chebu. Na novém zábradlí kovaném na nárožích mimo novou 
sochu sv. Jana původní sochy sv. Josefa, Vavřince a Františka. Uprostřed 
zábradlí na ořímsovaném hranolu užší stylobat, na něm sloup dole u paty 
akanthy ovinutý, kolem dříku obláčky a hlavy andílci, hlavici tvoří sku- 
pina korunovace P. Marie a nad tím ze železa záře. Na dolním hranolu: 

^„„ ■ , naproti v akanthové kartuši, na níž sedí andílek s hvězdou 

V ruce: ^ ,. „ . Na užším hranolu: °-l .^^ 
• K ■ H ■ F ■ Fecit. 

U mostu přes Mži pískovcová SOCHA Jana Nepomuckého na hra- 
nolovém soklu, s nápisem v předu (jen částečně čitelným): 

PRO 
VENERATI 
ONE S: lOANNlS 

xNEPOMVCen i 

DE L 

T EX 

VOTO STATVAM ERE 
XIT. 

Na soklu vzadu: W • B ■ S • F • Slušná práce z i. pol. XV I TI. stol. 

Touškov ves. (Hartmanův Touškov. 
Tuschkau-Dorf.) 

Schallcr IX., 106; Sommer VI., 116; O. Man ni v Progr. dcs deutsch. 
Gymn. in Pilsen 1903; G. S c h m i d t, Grabplatten 1. c. 1904, čís. 650. Archi- 
valia kláštera Chotěšovského (vÍ2 hesl): Chotéš-v). Rkp. sbírka topograf. v ar- 
<íhivu Musea král. čes. Heslo: Chotěšov. Na íařc: Pamětní kniha o 1 r. 1836, ma- 
triky od r. 1650. 

KOSTEL SV. MARKÉTY (farní) byl již ve XIV. století (1352) 
farní. Budova byla r. 1846 v lodi prodloužena a ])řistavěna k ní nová 
kruchta; věž a kněžiště ve zdivu zvýšeno. Poslední opra\'a r. 1904. 



283 

Jednolodní, orientovaná, gotická budova s věží na západním 
průčelí a sakristií a oratoří na jihu u kněžiště. Kryt valbový, na věži 
plechový stan na dvanáctiboké báni. Stěny hladké, kolem celé budovy 
vine se sokl, okapní římsa s novým profilem. 

Kněžiště, s pětibokým závěrem a čtyřmi hrotitými zvětšenými 
okny, opřeno čtyřmi opěráky s římsovaným ústupkem a troj úhelným 
štítkem na kosine. Strop plochý; nad okny stopy původní gotické klenby 
(závěr a křížové pole) nižší. Oblouk triumfální jen do náběhu 
s původním profilem hruškovitým a soklem, odtud zvýšen a do polokruhu 
sklenut. Sakristie na jihu s pravoúhlým vchodem a plackou sklenutá, 
nad ní oratoř s plochým stropem, otevřená do kněžiště polokruhovým 
obloukem. 

L o d s plochým stropem a čtyřmi páry regotisovaných oken, pod 
nimiž se uvnitř táhne nová římsa, nesoucí v meziokní pilastry bez hlavic. 
Na jihu portál pravoúhlý, s vyplněnými kouty, nový. Kruchta spočívá na 
dvou kanelovaných toskánských sloupech, poprsnice segmentem vyložená 
a prolamovaná, z pol. XIX. stol. 

Věž nová, s pseudogotickým portálem a trojlistými okny, po stra- 
nách schodiště. 

Hlavni oltář přenesen prý z děkanského kostela v Plzni. 
Chronogram udává letopočet 1845. Mensa rakvovitá, tabernakl pilastry a 
rocailly zdobený; po stranách mensy visuté konsoly s architekturou pi- 
lastrovou a zprohýbaným kládím a draperiemi, rocailly a soškami andílků; 
na volutách kládí sedí andílci. Ve středu nový obraz sv. Markéty v rocail- 
lovém rámci. V nástavci rocaillové oko Boží a andílci a sousoší sv. Trojice 
na oblacích. Po bocích oltáře brány polokruhové, s pilastry a sochami dvou 
bojovníků křesťanských; na římsách po bocích bran sochy sv. Jana Ev. 
a Křtitele a na řezaných konsolách mušlových dobré sochy P. ]\larie a sv. 
Jana Ev., dané sem ze zrušeného kostela poutního na Vrabině. 

Kazatelna (osmiboká, s hruškovitým spodkem a obrazy sv. 
evangelistů a Ježíše, s draperií na stříšce) a 3 o 1 1 á ř í k y (nástěnné 
plochy s pilastry, na nich nové obrazy sv. Josefa a \^áclava a socha P. Marie, 
výše v malovaných kartuších sv. Barbora a sv. Anna) z pol. XIX. stol. 

Varhany tří dílné, rocaillové, z poč. XIX. stol., se soškami andílků, 
vedle nich zástěna papírová, s malbou květin a dvěma vásami. 

Pacifikál z r. 1846, zcela hladký. 

Obraz sv. Markéty z r. 1816, na plátně. 

Křtitelnice pískovcová, profilovaný balustr baňatých článků; 
uvnitř na cínové míse značka s korunkou a nezřetelným opisem: lOSEPH .... 
1804. 

V kněžišti na konsolách s mušlovým dekorem sošky sv. Antonma 
a sv. Josefa. 

Zvony: i. Vys. 0-93 m, v pr. 0-935 m. Na uchách ženské masky, 
na horní ploše koruny řada akanthů, na koruně rozvilinový ornament, pod 



28g 

tím nápis: + AD MAIOREM DEI GLORIAM BEAT/€ VIRGINIS MARI/E 
SINE LABE CONCEPT/€ AC S:MARGARlT/€ PATRON/E ECCLES1/E»^j 
REFVSA CLATT/E SVB REVERENDISSIMO DOMINO DOMINO ANDREA 
NORBERTO FABRITIO ® ANNO ^ DOMINI ® 1705 ®. Vná tím střídají 
se ovocné giiiiiandy a široký ornament rostlinný s hlavou andílci. Na 
])lášti reliéf P. Marie, ])od tím kartuš se zvonkem a opisem: lOANNES 
PRICQVEY. reliéf sv. Markc-ty. sv. Benedikta, Jana Nepom.. krucifixu a 
sv. Scholastiky, pod tím znak kláštera Chotěšovského. 

2. Vys. 0-62 ;;/, v ])r. ()•()() ;//. Ucha hladká, u korunv nápis, jxxl ním 
\iys z lilií: maucns lucas ioíjaniics nmteos n saurta iiiavia ora \^vo luilůs 
bcum mccccc || xxi. ílášť hladký. 

3. Původní, který měl dle rkp. sbírky toj)oi;r. \- aichivu Musea král. 
čes. nápis: l^njkn; puonar tento jumncli 111 ]Brajc nbiclal Ipfa panic 1575, 
přelil r. 1895 Peter Hilzer ve \'íd. Nov. Městě. 

Na FARE olejomalba na plátně: sv. František de Paula, 
dobrá práce XVIII. stol. 

V archivu Musea král. čes. otisk \) e č e t i d 1 a farního z r. 1827. 
oválného (osa delší 0-032 w), s obrazem sv. Markéty a opisem: DORr 
TUSCHKAUER : PFARRKIRHE : INSIGILL *^* . 

KAPLE na hřbitově nová. 

Před hřbitovem pískovcový SLOUP s volutovou hlavicí a sochou 
P. Marie. XVII. stol. 

Třebobuz. (Zebus.) 

Schaller IX., 115; S o m ni c r VI., 359; Sedláček XIII., 165. 
TVRZ bývalá je snad nynější sýpka. 



Trpisty. (Trpist.) 

Schaller IX., 14S; Sommcr VI.. .243; D 11 n d e r 1. c. 221; Cechy IX.. 94; 
Sedláček XIII., 135. Top gr. sbírka rkp. v arciiivu .Mu ea kr 1. tes. Hcsl : 

Trpi'íty. 

ZÁMEK byl vystavěn na místě staré tvrze r. 1720 nákl. hraběte 
Prospera ze Sinzendorfu a jeho clioti Filipíny, roz. z Althami; dle zápisů, 
naleželých při opravě r. 1825 ^ t)áni vížky,*) byli zamě tnáni při stavbě 
tesař Bart. Scharf z Bezvěrova (Bernklau). polír Jiří Wandcrl z Trpist, 
klempířští tovaryši Leop. Tótenkóstera z Bezdružic, Gittfried Hatalis 
z Vratislavě a Jan Krist. Tuschncv z Lipska; o architektu se zmínka ne- 

*) rveřejněny v Pam. .\rch. XXIII. iwj — S. 

Soupis památek hist. a iiinrl. l'ol. nkros Stříbro. ''' 



290 

činí. Vnitřek byl teprve r. 1744 vyzdoben malbami prací Václava S. Tli. 
Schmidta z Plané. R. 1905 byl zámek, který náleží nyní Bedr. Ku- 
binzkémn (f 1908), na zevnějšku opraven. 




Budova (obr. 212.) stojí na samém kraji svahu, příkře spadajícího do 
údolí Ú:ersk''ho potoka, na němž rozkládá se zámecký park, terasovitě 
upravený. Hlavní fasáda se schodištěm a nádherným portálem obrácena do 



292 

údolí, facáda nádvorní a krátké strany jsou prostší. \' půdorysu tvoří zámek 
obdélník, z jehož delších stran vystupují trojboké risahty. Kryt jest 
mansardový, vyšší nad vystouplým středem, s plechovou vížkou hodinovou, 
pokrvtou kupolí s bání, na níž bývalo kdysi z plechu Boží oko. 

Facáda zahradní (obr. 213 ) vyvinuje se na vysokém pískovcovém 
soklu s římsou. Stěna vyššího středu, vystupujícího třemi proláklými boky, 
ozdobena pseudo jónskými pilastry, nad nimiž okapní římsa budovy ji 
přetíná, a nad ní vystupuje lisenované polopatro s řimsou nad středem 
trojáhelně zdviženou a vásou korunovanou; postranní křídla, čtyřosá, 
členěna sdruženými pilastry pseudojonskými s kládím, plochým kordonem 
a těžký'm okapem. V přízemí středního risalitu otvírá se nad schodištěm 
s plným, kamenným zábradlím, segmentem sklenutý portál, orámo- 
vaný profilovaným rámcem; na středním klcnáku konsola s maskou, jež spolu 
s dvěma pseudojonskvmi sloupy a dvěma sochami atlantů po stranách podpírá 
balkon s balustrádou ovály prolamovanou, v půdorysu oblomenou a v sil- 
houettě zprohýbanou, na níž stojí dva putti. Na balkon vchází se z prvního 
patra; vchod polokruhový, s řimsou dvakráte prohnutou na konsolách a 
s volutovými nástavci po stranách, mezi nimiž spcčívá plastický znak Sinzen- 
dorfů v korunované kartuši. Okna po stranách vchodu mají římsy zvlněné. 
V 2. patře nad okny segmentové římsy. V postranních křídlech nad okny 
římsy troj úhelně vypjaté a dvakráte prohnuté, ve střeše nad středy vikýře 
s okny barokně vykrojenvmi, zvlněnou řimsou a dvěma vásami po stranách. 

Nádvorní p r ů č e 1 í na stěnách podobně členěna; okna s po- 
dobnými římsami; portál prostší, s pilastry a sloupy, postavenými do dvou 
pravoúhlvch ústupků, s jednodušší konsolou na středním klenáku a 
balustrádou balkonu. 

Postranní průčelí o pěti osách rozčleněna úplně shodně. 

AMi i t ř e k rozdělen zcela pravidelně tak, že risalit obsahuje v pří- 
zemí i v patře dva oválné sály, na dlouhou osu za sebou položené, křídla 
pak zcela obdobné čtvercové místnosti, nyní někde přepažené příčkami. 
Schodiště hlavní vede ve střední části při oválnvch sálech, mimo to v'šak 
zřízeno i novější schodiště vřetenové. 

V přízemí ke straně nádvorní obrácen oválný vestibul, sklenutý 
valeně s výseči ; za ním leží podobně upravený zahradní salon, odkud vede 
popsaný portál do zahrady a kde na klenbě ve štukovém zrcadle namalováno 
fresko: Král (Akxarder Veliký?) ve sloupové síni hoduje s 3 druhy, sluha 
nese jídlo, pod ubrusem sedí chrt; z pravá jdou tři harpyje, jež se snaží 
anděl zahnati; dále Diogenes před sudem, s lucernou a knihou (jedna noha 
modelovaná) a psacím náčiním; n;.d suď^m sklání í-e mladík. Signatura 
v levo na schode: Wenzl Samuel Theodor Schmidt Mahler in Plann ano 1744. 
Ostatní místnosti v přízemí sklenuty valeně s výseči a štuko\'ými zrcadly. 
Domácí kaple P. Marie Pomocné (farou k Erpužicům) má ])iivodní 
úpravu z ])()]. XVIII. století, plackovou klenbu a koutní pilastry. Na 
klenbě obraz l\f)runí)\'ání 1'. ^Niarie. 



293 

V I. patie (ha (.\áliu' s á 1 y s ticnii okny v risalitu a Jia obou stra- 
nách po čtyřech j) o k o j í r h rtvereřných, vše s plochými stroj)y. Sál k zá- 
padu ijoložcný iK-niá \vz(lohy i)ii\()(lní. jen \ohiti.\-ou iímsu jx.d strop<ni. 



4 

1 




S ál k parku obrácený (obr. 214.) jest zachován v původní výzdobě štukavé 
i freskové, ač poslední opravou valně dotčené. Na stěnách mramorové pscudo- 
korinthské pilastry (některé nové), v jichž hlavicích jednak \komj)ono- 
vány heraldické motivy: uherská koruna, orel, labuť, orlí kiídlo a sloní 



294 

trouby, jednak akanthy rozestřeny, s čabrakami; nad nimi obíhá římsa 
voůtová. Ve dvou rozích krby s orámovaným otvorem a mušlí nad středem, 
nástavec se štukovým rámem, ověšeným Hstovými festony a guirlandy 
s maskou, svrchu zatočené orlí krky, uprostřed nich koš s ovocem a kartuš. 
Nad třemi vchody nové suppraporty štukové kolem oválných, též nových 
obrazu. V oknech štukové páskoví, dle původního obnovené. Na stropě 
v plné ploše f r e s k o, v němž se živel historický a allegorický účinně spo- 
jují k celkovému dojmu. Nad kordonem obíhá kolem malovaná balustráda, 




Obr. 2ii. Trpisly. Zámek. I-nsko na stropě hlavního sálr. (Detail.) 



jejíž střed (nad vchodem v delší ose sálu) tvoří architektonický, volutami 
orámovaný nástavec (obr. 215.) se znakem anděly drženým, nad nímž nesou 
hermelínem ověšený baldachýn dva andílci. Na nástavci pólo sedě pok^ 
leže spočívá anděl, troubící na trompetu, na níž visí praporek s nápisem: 
eXVLtet feLIX posterltas | CVIVs est DonVM prosperltas; v pravé ruce drží 
jincni trompetu, na jejímž praporku napsáno: hasC LVX gLorlae seMper | DVX 
VIrtVtIs erit. (= 1744.) Na volutách nástavce sedí dvě allegorické postavy, 
jedna nalévá vodu z konvice, druhá nese zlomený sloup; vedle nich stojí 
na stupních nástavce allegorie spravedlnosti a moudrosti. K nim se druží alle- 
gorie čtyř ročních počasí, symbolisované lidskými tyjjy: jaro zahradníkem, 
nesoucím koš, léto rolníkem se snopem pod paždím a srpem v ruce, podzim 
lovcem, nesoucím zastřelené zajíce a v síti chycené koroptve a zima sedlá- 
kem, hřejícím si ruce nad uhlím v železném koši. Balustráda vypíná se 
nad vchody do postranních pokojů v balustrové balkony, zdobené visícími 



296 

koberci a kytkami ^• květináčích; na k^\ém balkonu sedí architekt s kru- 
žítkem v pravici, jímž rozměřuje na plánu zámku (oVjr. 216.), na pravém 
vede turecký šlechtic Orientalce v bílém turbanu. Za ballustradou malo- 
vané stěny oválného prostoru, proražené velikými kasulovitými okny, s de- 
korativními nástavci a zdobené pilastry a nahoře vásami. Nad hlavním 
vchodem sedí na nádherném trůně, k němuž vede schodiště, sultán, ob- 
klopen četnou družinou; na stupních trůnu leží psací náčiní, zapečetěný 
dopis a svazek spisů; trůnu se blíží skupina mužů v evropských i orientál- 
ských krojích, asi vyslanectvo; sultán přijímá mladého šlechtice (hraběte 
ze Sinzeudorfu), jejž velkovezír představuje a současně blíží se mladý 
Turek s vásou. Z;i sultánem zdvihá se architektura trůnu, sloupová s balda- 
chýnem, ověšená koberci a sedmi ohony koňskými, na římse vasami zdo- 
bená. Nahoře září slunce a na oblaku vznáší se allegorická postava s ko- 
runou, štítem a mečem, andílek drží obraz svatby v Káni Galilejské, jin}'- 
odráží zrcadlem paprsky slunce na postavu Sinzendorfovu, kolem létají 
andílci. 

\' p o k o j i c h pobočních v průčelí zachovaly se v jednom mramorový 
lambris a ve čtyřech nástropní fresky v oblomovaných štukových zrcadlech: 
v jídelně ideální krajina se zříceninou a zahradní zdí s nikou v pozadí, na 
zemi leží pastýřky hrající na syrinx a píšící, vedle nich andílek, v popředí 
na potoce labutě — v pracovně skalnatá krajina s dvěma sedícími posta- 
vami pod stromem; jedna hraje na bubínek, druhá drží masku, na straně 
sova — v toiletním pokoji dvě allegorické postavy v krajině, jedna s věn- 
cem hvězd kolem hlavy a se zeměkoulí v ruce, druhá s otevřenou knihou; 
v pozadí obelisk, dekorativní vása s reliéfy, na druhé straně zřícenina a nej- 
dále zámek na kopci — v ložnici Apollo na trůně, po bocích na stupních 
trůnu dvě allegorické postavy; v levo fantastická architektura, v právo 
Olymp s Pegasem a Kastalským pramenem, v popředí opřen o strom stojí 
mladík s korunou na hlavě a s jinou korunou a žezlem v ruce. 

Zařízení zámku, nábytek atd. zcela nové. 

V kapli: Na oltáři kopie Madonny Zbraslavské v bohatě řeza- 
ném a anděly neseném rámci, s mariánským monogramem v nástavci. 

Kanónové tabulky v rámcích tepaných, s dekorem růží a slu- 
nečnic. 

Empirový k r u c i 1 i x na oválném podstavci. . 

Obrazy P. ]\Iarie a Jana Nep., na hedvábí zlatem vyšívané, v rám- 
cích z pásků. 

Na návsí SOUSOSI na podstavcích s vydutými boky a širokými 
řim-ami. Uprostřed Jan Nepomucký s andělem, na podstavci v předu 
reliéf svržení jeho s mostu, kartuš s pěti hvězdami a palmou a reliéf výjevu 
zpovědního, vzadu nápis, již nečitelný. Po stranách sochy sv. Vojtěcha (na 
podstavci veslo a biskupská berla) a neznámého světce. Pol. XVIII. století. 

U cesty k zámku zděná KAPLIČKA z i. pol. XIX. století. Uvnitř 
obraz P. Marie na dřevě malovaný. 



97 



Tuněchody. (Tinchau.) 

Na návsí KAPLE P. MARIE z poc \1\. stoliti, ótstiboká, 
s plochým stropem, krytá šinflclovým. komolvm staiifin s lii(rrn..ii ,i bání. 
Zvonek nepřístupný. 

U cesty do Kopce žulovv 
SLOUP na hranolovém stylo- 
batu, sřímsovitou hlavicí, se sko- 
senými hranami, na něm kaplička 
s vvklenkem a křížem. Nái^is: 

173Z 
GELOBET 
SE I lESVS 
CHRISTVS 
IN EWIGCEIT 

AMEN. (Obr. 217.) 



Uherce. (Auher- 
zen.) 

S c h a 1 1 e r IX., 107; S o m m e r 
VI., 117; Dunder 1. c. 114; Pod- 
laha, Posv. místa II., 332. Topo- 
graf. sbírka rkp. v arch.vu Musea 
král. čes. Heslo: Chotěšov. 

KOSTEL SV. JOSEFA 

(farní) byl až do r. 1785 filiálkou 
do Chotěšova; toho roku zřízena 
tu expositura, jež byla r. 1787 
povýšena na farw Dřívější bu- 
dova,*) k níž věz byla r. 1827 
přistavěna, a jež dle některých 
byla vystavěna r. 1739 — 40, byla 
r. 1899 tak sešlá, že musila býti 
stržena. Nový kostel vystavěn 

v letech 1900 — 1901 dle návrhů arch. Fr. Jos. Erharta z Plzně; je to 
pseudorománská budova s příční lodí a věží. Vnitřní zařízení objednáno 
z Mnichova a Řezná, zvony lil Petr Hilzer. c. a k. dvorní zvonař ve Vid. 
Nov. Městě, r. igoi. 




Obr. 217. Tunřchody. Boží muka z r. 173; 



*) Skládala se z knčžišté s trojbokým závěrem. '"obdélné lodi a věže v zá- 
padním průčelí. 



298 

V archivu Musea král. Ces. otisk pečetidla z XVIII. stol., 
oválného, s obrazem sv. Josefa a opisem: ^ PAROCHIA AUHERZENSIS. 



Újezd n. Mží. (Plevný Újezd. Aujezd 

o. d. Mies.) 

S c h a 1 1 e r IX.. 203; S o m m e r VI., 361; D u n d e r 1. c. 309; Pam. arch. II., 
99, IX., 534; Sedláček XIII., 228. 

Dříve tu byla TVRZ, připomínaná již od XIV. století (1360). Ny- 
nější ZAMECEK vystavěn nově v r. 1817. Dvě mohutné budovy man- 
sardami kryté, jedna s barokně sklenutým přízemím a empirovou fagádou, 
zejména štítkovými římsami na konsolkách. 



Ulice. (Ullitz.) 

Schaller IX., 115; S o m m e r VI., 129; Dunder 1. c. 124; Sedláček 
XIII., 164; G. S c h m i d t, Grabplatten 1. c. 1904, č. 644 — 6, 1907, č. 800. 

ZÁMEK, nyní majetek pana Em. Macenaura, je trojkřídlá budova 
(jedno křídlo nové) barokní, mansardou krytá; nad okny v trojhran vy- 
pjaté římsy, nad střechou osmiboká vížka s dřevěnou cibulí. Mimo klenby 
úprava moderní. Zámek stojí na místě tvrze, připomínané již r. 1329. 

V pokojích na stěnách obrazy a některé předměty, pře- 
vzaté nynějším majitelem. Z nich uvádíme: 

Stříbrný podnos na válcovém dři ku, svršek tvaru polokoule, 
z drátu pletené; k tomu pásky na ubrusy, tácky atd. Značky: ^, ví- 
deňská berní a ohledací s letopočty 1817 až 1820. 

Z bronzu ulitá postava jelena, signovaná PIMENE 1843. 

Tři barokní sošky dřevěné, z kaple. 

Obrazy: Dva votivní, na dřevě malované, ze XVI. století, jihoně- 
meckého původu; manžel slojí vedle sv. Františka a pěti synů, choť se 
sv. Kateřinou a čtyřmi dcerami, všichni v nádherně malovan5'^ch úborech; 
v pozadí znaky na stromě pověšené a výjevy ze života dotyčných světců. 
(Asi křídla archy.) Bitevní výjev, signovaný: P. MEVLENER 1612. Dvě 
krajiny s pasoucím se dobytkem, sign. Jo. Mathias Wuzer(?). Dvě kra- 
jinky, sign. Ábel Grimer fecit 16 . . . Přehlídka vojska nebo vjezd válečný 
s městem v pozadí, na dřevě, ve směru Sncyersové. Milosrdný Samaritán, 
ze XVII. stol. atd. 

Ze sbírky býv. min. hrab. Fr. Stadiona v Koutě, dříve ve Vídni 
chované, pocházejí některé starší knihy v pěkných kožených vazbách, 
se zlaceným supcr-exlibris a ručními předsádkami. z XVIII. — XIX. stol. 



IC)() 



Na zámecké vížce zvonek 0-32 m vys. a v pr. nu m 1. Lcliu iiliidká, 
u koruny pás ornamentu rostlinného, pod tím: GOS MÍCH NICOLAVS 
LOV IN PRAG 1673. Pod tíjn řídké cípaté ornamenty. Na plášti rdicí 
P. Marie a znak, po jeho stranách: 




Obr. 218. Ulice. Kostci sv. Vavřince. Postranní oltář sv. Trojice. 



lAROSLAVS 
L : B : DE 
S: C: R: M : C 
C: A- I : R : 
C: A 



ERNESTVS 
SSTAMPACH 
A : T : C : E : 
B :C H : I : 
E : K : F : F : 



KOSTEL SV. VAVŘINCE (farou do Ježné) je jednolodní. orien- 
tovaná stavbička z konce XVI. nebo počátku XVII. století, bez věže, 
krytá taškovou valbou s plechovým sanktusníkem. Kněžiště s trojbokým 



?00 



závěrem a třemi hrotitými okny. lod obdélná, širší, s dvěma širokvmi, též 
hrotitvmi okny. Stěny zcela hladké. Na západě kruhové okno a troj úhelný 
štít, na jihu portál do lodi, pravoúhlý, s pískovcovým rámem, na němž 
perlovec a renaissanční profil; ve vlysu na desce (1-72 x 0-22 ni) mezi 
andílčími hlavami nápis: 

panna BnijlTha joJ]['ige Ikbijloraa j brafjolmp) 
RrurtolT Ph]L']hň í ^IcITnijq a na 33Iijcp)rfj. 

Nad tím na volutových konsolách římsa 
s trojúhelným nástavcem, v němž za- 
řazen plastický znak ve vavřínovém 
věnci, po stranách koule. Po stranách 
portálu prázdné výklenky. 

V kněžišti valená klenba, v lodi 
plochý strop, triumfální oblouk lomený, 
široký, bez profilu, s páskem v náběhu 
a trámem (pro sousoší Kalvárie?) upro- 
střed. Kruchta dřevěná spočívá na 
trámech. 

Hlavní oltář renaissanční, 
s hladkou, zděnou mensou a predellou 
volutami po stranách ukončenou; nad 
ní stěna prolomená nikou a po stranách 
rámovaná sloupy, dole do třetiny orna- 
mentovanými a kládí nesoucími, nad 
kládím nástavec s bossážovými pilastry. 
\ nice soška sv. Vavřince, nad ní znak 
A' pozlaceném věnci a písmena: A-Z- 
N • Z • D • s letop. 1619. Na křídlech 
v)brazy: na vnějších stranách sv. Ka- 
teřina a Barbora, na vnitřních P. Maria 
a sv. Apollonie; na zadní straně vnitřních 
křídel sv. Markéta a Anežka; tabernakl 
je pouhý výklenek. Po stranách oltáře 
pozdější branky s rokokovými ozdo- 
bami. 
Postranní oltář sv. Trojice, pozdně renaissanční (obr. 218.) 
Na predelle rámec, zdoben v mušlemi a kartušemi a římsou. Nad ní dva sloupy 
se zlacenou bossáží nesou kládí, ])(> stranách křídla prolomená, s bossážemi, 
draperiemi a klečícími andílky, nahoře nástavec podobně zdobený, s hlavou 
andílci. Obraz deskový v profilovaném, bossážemi a hlavou andílci zdo- 
beném rámě, prostřední práce ze XVII. století. Na predelle nápis: 

IN HONOREM SACRA- NITATIS lOANES WODNÍA- 

TISSIM/F ET ÍNDIVIDV/E TRI- SKI SENIOR A WILDT FeLTe 




319. ulice. Kostel sv. Vavřince. Soška 
P. Marie ze XVI. stol. I 



ÍOI 



VNA CVM D!LECTA SVA 
CONIVGE MARGARETHA 



HOC OPVS FIERI FECE 
RVNT ANNO 1637. 



Sošky: i. Madonna s Jív.íškcni, na pulnusíii stojící, 7. konce 
XVI. stol., dobře udržená, s původní (?) })()ly(:hromii (obr. 219.) 

2. Madonna, torso, ze XVI. stok-tí, bez pohcluonuc. 

3. — 4. Dvě sochy Jana Ne- 
pom. z I. a 2. pol. XVIII. stok 

Dva s v í c n y cínové, z poč. 
XVTII. stok^tí, s dekorem roz- 
vikn a hkiv andílcích. 

P o k 1 a d n i c e obětní, ])ro- 
filovanv sloup dřevěný s jilccho 
vou krabicí. 

Zvony: i. Vys. 0-55 iii. 
v pr. 0-58 ni. Na uchách masky, 
u koruny: + DER HOCH VND 
WOHL GEBOHRNE HERR 10- 
SEPH WENZL FREIHER VON 
SCHIRNDING HERR AVF II + 
VLLITZVNDKLEINCOTIESCHAV 
DER ROM • KAY • MAY • VNTER 
DEM PRINZ FERDINANT DRA- 
GONER[|+ REGIMENT PESTEL- 
TER HAVBTMAN HAT DISE 
GLOCKE GIESEN LASSEN 1-7 -31. 
Pod tím pás okřídlených hlaviček. 
Na plášti znak, naproti reliéf 
Jana Nep. a nápis: 10: PERNER 

Gos II mích in pilsen. 

2. Vys. 0-41 ni, v pr. 0-49 ni. 
Bez uch, u koruny dva pásky, na 
plášti reliéf sv. Vavřince, naproti 
letopočet 1836 a nad tím v kar- 
tuši zvon a děla křížem a nápis: 
WENZEL PERNER II IN PILSEN. 

3. Vys. 0-37 m, v pr. 0-39 ;;/. 

Ucha hladká, u koruny hladký pás, pod tím řídce shmečnice a guir- 
landy, na plášti sv. Florián a Vavřinec. X\'III; století. {Wi'lc'm Scitz 
v Plzm. (?)) 

Náhrobky: i. V dlažbě kněžiště pískovcová deska,*) i-Oo x u-88 
m, na ní dole v kartuši vytřelý nápis, nalioře znak Ulických z Plešnice. 




Obr. 220. llice. Kostel sv. Vavřince. .Nahrol>pk <^ts. 2. 



*) Pod kamenem 0-92 ni hluboká hrobka s dřcvřnoii rakví, z X\'1II. ^lol. 
(Otevřena r. 1907.) 



302 

2. Ve zdi jižní v kněžišti, 2-15 ))i vys., o-88 m šir., pískovec. Orna- 
mentovaný sokl s lebkou a kostmi, kolem rámec, v cviklech hlav^- andílci, 
na desce nahoře znak, pod tím na rozvinuté folii: 

HEiNRiCH SiGMVNDT FREÝ- 
HERR VON , SCHiRNDiNG , HER 
AVF VLIT5 • KLEiNKHOTiE 
SHAV , KASALVB , KVNOWÍT3 , 
OSCHELÍN, VNDT LEÍTER : 
iST ALDA DEM : 19 MANAT5 
TAG FEBRVARY ANO 1718 
JN GOTT VERSCHiEDEN , 
VNDT PEGRABEN SEINES 
ALTERS IN 67 lAHR VND 

EiN MANATH. (Obr. 220.) 

3. Na severní zdi lodi, vys. 2- 10 m, šir. 079 m, pískovec. Deska nahoře 
barokně vykrojená, dole spočívá na soklu s lebkou; v ploše dvojitý znak 
s fafrnochy, pod tím nápis: 

IOSEPH WENTZL FRElHER VQN 
SCHlRNDiNG HERR AVF VlLlTZ 

Klein KhgTIeschv-vnd Gesna 
DANN RITmeIsTer des LObLIhen 

K : K : PRINC FERDINAND VON BAÍ 
ERN DRAGONER REGIMENT GE 

bohren Den 26 december 
1704 GesTorben Den 7. novem- 
ber 1774 ín 70 lahr seines alters. 

Zvenčí v kněžišti zazděna pískovcová deska, 1-13 x 0-67 ni, 
s reliéfem krucifixu a lebky, letopočtem 1589 a nápisem: 

Banisn gelí pro ne 
praroojít na|]fc. 
Príkoraan gejí pro 
\m\ú)i) naljř. 
Na cestě do Plešnice nový železný kříž na starším toskánském 
SLOUPU, 2-30 m vys., ze žuly. XVI li. stol. 



Uněšov. (Anischau.) 



S o m m e r VI., 293; D u n d e r 1. c. 254; Čechy IX., 121; Sedláček XIII., 126. 
Rkp. sb. topogr. v archivu Mi sea král. čes. (Heslo: Krukanice.) 

TVRZ, připomínaná zde od XIV. století, asi v XV. století zanikla. 
Nedaleko u rybníka stranou k Hůrce místo bývalého mlýna Rozvadov- 
ského stála ves Rozvadov s tvrzí, jež byla již r. 1568 pustá. 



303 



KOSTEL SV. PROKOPA (filiální do Cihané) byl již r. 1384 
farním. Přestavěn r. 1738, hlavní oltář pořízen r. 1739 a vedlejší r. 1740. 

Poslední ()pra\-a r. 1900. 




Obr. 221. Úněšov. Kostel sv. Prokopa. Pohled od severozápadu. 



Barokní, jednolodní budova, orientovaná, s věží na severu, krytá 
plechovou valbou; na věži plechová cibule s lucernou a bání (obr. 221.). 
Stojí na rozlehlé návsí, posunuta k východní straně. 

Kněžiště s trojbokým závěrem má na rozích dva gotisující opě- 
ráky z kvádrů, se soklem, vyžlabenou dělící římskou a kosinou. Čtyři okna 
polokruhová s plochými rámy. Klenba valená s lunetami, pod cípy římsoví 
a pilastry. Přilehlá věž má rohy skoseny, plochý kordon a mohutnou 
okapní římsu. V přízemí valené sklenutá sakristie, se segmentovým oknem. 



304 

do níž vede pravoúhlý vchod; v i. patře oratoř, otevřená d\-ěma obl<juky 
do kněžiště; v 2. patře široká okna jako v kněžišti. Na jihu přistavěna 
ke kněžišti přízemní kostnice. 

Triumfální oblouk je segmentový, v náběhu ořímsovaný 
a skupenvmi pilastry pokryt. 

L o d obdélná se zaoblenými kouty, širší než kněžiště, v půdorysu 
v bocích třemi ústupky zvlněná; v nejvíce vystouplých středech umístěny 
orámované portály s římsou polokruhem vypjatou, v postranních vý- 
stupcích okna stejná jako v kněžišti. Na stěnách lišeny kolem prohloube- 
ných výplní, okapní římsa oblomená. Západní průčelí s oblými rohy čle- 
něno do okapu dvojicemi pilastrů s kládím a segmentovou římsou nad 
středem; v přízemí portál pravoúhlý s oblomeným rámem a trojúhelnou 
římsou, nad tím okno, nejvýše plastický znak kláštera Chotěšovského 

R c 
v kartuši a písmena: AST Klenbu lodi tvoří tři placky s dělícími pásy, 

1738. 
pod cípy vystupují sdružené pilastry silně ze stěn}' tvoříce výklenky. 
Kruchta na třech polokruhových obloucích a čtyřech pilířích, ploše pod- 
klenutá, s poprsnicí vyloženou segmentem a dvěma schodišti v bocích. 

Hlavní oltář sloupový, s točenými dříky a sdruženými pilastry 
se zprohvbaným kládím. Obraz sv. Prokopa nový. Po stranách sošk}- sv. 
Norberta a Jana Nep., na římse sv. \'áclava a Víta a dvě urny. Nástavec 
s Božím okem, nejv3'še monogram I H S v paprscích. 

Postranní oltáře pendanty, ploché nástěnné architektury 
s obrazy sv. Floriána a Anny z konce XVIII. nebo poč. XIX. stol. 
a soškami sv. \^avřince a Markéty, Barřory a Kateřiny. Nástavce ze 
stuh a mřížek, s novými obraz}'. 

Varhany třídílné, s řezbou akanthovou. 

Kazatelna se čtyřbokým řečništěm vyhloubených stěn, a po- 
dobně upravenou stříškou se zástupem andílků. 

Zpovědnice s ozdobou pilastrů, festonu květinových a akan- 
thových rozvilin, nahoře nástavce z rámu akanthových. 

Nad křeslem pontifikálním rámec, tvořený ze stuh, mřížek 
a akanthových rozvilin, v něm obraz P. ^larie na plátně a nad ním balda- 
chýn a mariánský monogram. 

K a 1 i c h empirový; na kruhové noze vlno\-ka a festony vavřínové, 
nodus válcový s podobnou dekorací, na plášti vavřínové guirlandy, píšťaly 
a pásek z vlnovky a anthemion z vavřínových lístků. Zlacená měd. 

V triumfálním oblouku dřevěná barokní soška P. Marie v nové 
skříni, naproti k ř í ž, též barokní. 

V kněžišti o b r a z na plátně P. Maric na zeměkouli stojící, z 2. pol. 
XVIII. stol. 

Z v o n y: i. Vys. i v pr. o-86 ni. Ucha s torem, u korun\-: híd X 
lioíi;í)o y. ti)sici)()ti 2 síicíisteíjn x umsmbEsaíeíjo * scbmclin x biclaiui 2: 



305 

iicst 2: íolioitu (?) !l mclaunal) z ^umMeli auLlijm J)Jic^. Na plášti reliéf 
sv. Jana a P. Marie. 

2. Původní, jenž mři dle rkp. sbírky topo^r. v archivn Musea král. 
čes. nápis: O SANCTA MARIA ORA PRO NOBIS FECIT NICOLAVS 
PLSN/E 1549, piclit r. 1893 od Petra Hilzera ve Vid. Nov. Městč. 

3. V lucerně věže. Vys. 0-32 m, v pr. 0-365 vi. Ucha hladká, u korun\-: 
MARIA H MATER b GRÁCIE S MATER S MISERIC8. Plášť liladkv. 
XVI. století. 

Před kostelem, na pahrbku, nyní nově založenou cestou odříznutém, 
stojí na beztvárném podstavci SOCHA P. Marie z pískovce. XVIII. století. 

V archivu Musea král. čes. otisk pečetidla oválného (osa 0022 m), 
z poč. XIX. stol., se znakem kláštera tepelského a sv. Václava a Prokopa 
a nápisem na folii: ECCLES • CZIHAN & ANISCHOV. 



Veňoves. (Venušna. Wenuschen.i 

S c h a 1 1 e r IX.. 113: S o m 111 c r VI., 373. 

KAPLIČKA SV. FLORIANA (farou do Touškova) z WllI. 
století. Loď v půdoryse čtvercová se skulacenvmi rohy, kněžiště polokru- 
hové, věž hranolová se skulacenými rohy; kryt valbovv, na věži stan s bání 
a křížem. Okna kasulovitá. Na nárožích čabrakové pilastry, kolem oken 
chambrany, vchod ve věži polokruhový. V kněžišti valená klenba, v lodi 
placka, ve věži plochý strop. O 1 1 áří k s bezcenným novějším obrazem, 
kolem rámec z akanthů a jo točí h sošky sv. Prokopa a Ziknumda. 

SOCHY: I. U kaple na návsí sv. F 1 o r i á n z j)ískovce. Na pod- 

f. 
stávci: -——r^ 

1764. 

2. Na konci vsi směrem k Plzni čtyřboký s 1 o u p na stylobatu se 
soškou sv. Jiří, dobré práce. Na podstavci: GEORG HANNA | A- 1739. Na 
sloupu: lAKOPl KLEN | OFCKI | A 1814. 

3. Na silnici do Kozolup socha J a n a N e p. z pískovce. Na pod- 
stavci reliéf královské zpovědi a nái)isy: 

GEWIDMET RENOVIRT 

MARTIN WALTER DEN XV MAI 

HAUS No 28. MDCCCXX. 

V kartuších pod společnou korunou: 

S : ORA 

lOAN PRO NO 

NES -V- BIS. 
NEP- WÍÍI. stol. 

Soupis p.iirátek liist. n uměl. Po', okres Stříbro. '^ 



3' 6 

4- Směrem k Ulicím socha sv. Josefa z pískovce. Na podstavci 
voluty a porušené nápisy: (v předu) BITT FOR | UNS O • H : | lOSEPH • 
I KEHR VA* I TER I ESU | . . . . Pod sochou v korunované kartuši: 
GEWUTH- I MET MÍCHA- | EL THURMER [ . . . (v zadu): RENOVIRT | DEN 
XV. lULl 1 MDCCCXX I HAUS No 34. XVIII. stol. 



Vlkýš. (Wilkischen.) 



S c h a 1 1 e r IX., 117; S o m m e r VI., 124; Dunder 1. c. 121; Sedláček 

XIII.. 164. 

Hromadný nález bronzů z r. 1855 (palstavy, kruhy, dláto, zlomek srpu, 
kotoučky z bronzového drátu). Z toho bronzový kruh ornamentovaný ve sbírkách 
Musea král. čes. (Památky I., 216; Richlý, Bronzezeit 146. t. XXXIX.) 

ZÁMEK je prostá, obdélná budova, mansardou krytá, v přízemí 
klenutá, v patře s rovnými stropy. Úprava stěn i vnitřku z let 1870tých. 

KAPLE JANA NEP. (farou do Hor. Sekeřan) postavena r. 1763 
Janem Fr. z Widerspergu; r. 1906 zcela opravena. Je obdélná s vydutými 
bočními stěnami, skosenými rohy a třemi kaplovitými přístavky; v zadu 
v portále vyryto: ERRECTA ANNO | 1763. Střecha s vížkou, portály, 
dekorace stěn, okna i zařízení — nové. Dva starší zvonky nepřístupné. 

SOCHY: I. S v. Florián na hranolovém podstavci s voluto- 
vými křídly. Na soklu sochy dva znaky pod korunou, v zadu na podstavci: 

" 1730. \r v , 

Ren. 1900. ^ Pi^au. ^^^^ ^^^ y^^ 

SVNDER HEILI 
GER FLORIAN 
DAS VNS KEIN 
FEVER SCHA 
DEN KAN. 

2. Jan Nc])om. na ]u'ázi rybníka; na čtyřbokém p()dsta\'ci jazyk 
a palma v reliéfu. V zadu: I H P, v předu: ANNO 1802 a znak ve vavří- 
novém věnci s korunou. 



Vodní Újezd. (Wasseraujezd.) 

Fr. A n d r e s s, Dcnkmáler und Sagen 35. 
Na rozcestí KŘIŽ kamenný, 0-56 iii vys., s vytesaným křížkem. 




o 



E 
o 

Ol. 



Q. 



Í3 



o 



o 



13 



o 

00 



S 

o 
Su 



^ 



X 



307 

Vrabina. (Kreuzberg.) 

F. Koch. Die Krcuzkirchc ;uil dcni Wrabiiiabcrgc naclisl Staub. (I'iag 1862.) 
1\ A n (1 r c s s, Dcnkmálcr und Sagen 51. Viz i literaturu uvedenou u hesel: Do- 
břany a Stodo. 

KOSTEL vSV. KRI2E (puutni) vystavěl na vrcholu hory dk- vzoru 
kostela na Karlově v Praze v letech 1747 — 36 probošt Chotěšovský Kristof 
Schmidl a opatřil kaplamin. již před tím stál tu iictívauv krucifix. 
Při kopání základů ke kostelu objeveno mnoho kostí a stopy hradních zdí. 
Kostel byl zasvěcen třem Janům: Křtiteli, Evangelistovi a Ncpomuckému, 
měl t. zv. svaté schody mramorové, s 24 anděly, hojně zlacené za- 
řízení a nástropní fresky od J^^lia Luxe z Plzně. R. 1782 zavřen, 1802 
prodán v dražbě a stržen. Kříž dán do farního kostela v Dobřanech (viz 
str. 18 [pozn.]), varhany a oltářní obraz do Kladrub (str. (;6), dvě sošky do 
kostela v Touškově vsi (str. 288) atd. V letech 1860 — 62 vystavěn zde 
novv kostel nákl. 6200 K a r. 1902 zřízena scmii křížová cesta. 

Vránová. (Wranowa.) 

Schaller IX., 138; Sommer VI., 138; Hober III., 230; Pam. arch. 11., 
170; Sedláček 1. c. XIII., 250. 

TVRZ zde stávavší a od XIV. stol. připomínaná později zcela zašla, 

Vstíš. (Stich.) 

Fr. A n d r e s s, Denkmáler und Sagen 34 a 47. 

SOCHA Jana Nepom. z pískovce, s letop. 1741. 

U cesty do Hrobšic SLOUP pískovcový s leto}x 1798 a písmeny: 
D. H. 40. Před ním leží kámen s letop. 1707, pěticíi)()U korunou a písmeny 
G-V-S- (Dle domnění Andressova znamenají ])ísmena: Thomas 
Hala No. 40 a Graf von Schonborn.) 

Za dolem Bayerovým (Bayerschacht) hranolový KA^IEN, o-6o ;//• 
vys., s vysekanou radlicí a otkou. 

Všeruby. (Wscherau.) 

Schaller IX., 202; Sommer VI., 351; Dunder 1. c. 324; Sedláček 1. 
c. XIII., 222; Lehner, Dějiny I.. 350, II.. 155, 170; Podlaha. Posv. místa 
II., 345; Pam. arch. X., 249; Method XX., 123; M. Z.-Kom. XVIII., 18; Čechy IX., 
121. Rkp. sb. topograf. v archivu Musea král. čes. Na faře: AlaUlky od r. 1729. 

Pamětní kniha od r. 1820. 

Disposice města (tab. XVII.) má charakter uzavřeného sídla 
kolem kostela, jemuž formaci dala jednak stará cesta k hradu, jednak 
úžlabina a rameno potoka v oblouku odkláněné. 



3o8 

V archivul-Musea král. čes. otisky pečetidel: 
I. ^tít na ornamentovaném pozadí, opis: PECZIET- MIESTECZKA 
WSSIERVB • Prum. 0-038 m. Konec XVI. stol. 




Obr. 222. Víeruby. Kostel sv. Martina. Půdorys. 

2. Podobné \' prum. o '02 m. 

3. Prům. 0-03 ;;/; ve štítu bohyně Spravedlnosti, opis: SIGILLVM 
IVDICIS • CIVITATIS • WSCHERV . XVIT. stol. 




23. Vieniby. Kuslel sv. Martina. Pohled od jihovýchodu. 



HRAD Všerubský, jenž se uvádí v XIII. století, zpustl kolem r. 1580 
a zceln se zřítil v XVII. století. Při hradě asi stával dosud zachovaný 

KOSTEL SV. MARTINA biskupa z 2. pol.XII. stol., r. 1684 
znovu v kněžišti zaklenutý a r. 1775 opravený. Byl farním až do XIV. st. 




Obr. 224. \'Scniby. Kostel sv. Martina. PuliU-d do kiiOzištč. 



110 



Jednoloclní, orientovaná budova (obr. 222. a 223.) románská 
bez věže, krytá valbou taškovou s plechovým sanktusníkem. Zdivo o-8o in 
silné z pravidelných kvádříků pískovcových, stejnoměrně vrstvených, 
římsa cihlová s novým profilem. Stěny hladké; na kněžišti zvenčí dva ba- 
rokní výklenky a v nich pískovcová hlava Spasitele a Ježíš v celé po- 




Ob ■. 225. VS?ruby. Kostel sv. Martina. Eiiip )ra. 



stavě. Štítky nad triumfálním obloukem a nad západním průčelím 
z cihel, nové. 

Kněžiště (obr. 224.) snad ve zdivu starší, ale ve formách zcela 
barokní, ukončené pěti stranami osmiúhelníka, bez opěráků, má pět 
úzkých oken s tupým lomeným obloukem, bez profilu. Klenba zabírající 
závěr a jedno pole je valená s lunetami, jejíž cípy sbíhají na oblé přípory 
bez soklu a s římsovitou hlavicí; na hranách štukové perlovce, v ploše 
oblomené zrcadlo, rosetta a páskový ornament.*) Pod okny čtyri vý- 
klenky. Na severu pravoúlilv vchod z barokní dob}/. 



I") Dříve tu byl také letopočet 1684. 



311 

T r i u m I á lni o li 1 o n k jxildki iihový, v náběhu oiínisovaný, bi-z 
profilu. 

L o (f, (jqo ;// (11. a 3-25 ;;/ sir., románská, s j)lochýni stropc-ni, má til 
})ár3- původních, vysoko pod stropem umístěných oken, 1-35 m vys. a 
0-26 m šít., se špaletou a polokruhovým obloukem, vchod polokruhový bez 
profilu v západním průčelí a pravoúhlý v jižní stčné, nad nímž původní 
polokruh zazděn. Em po r a spočívá na dvou sloupech s čtvercovou 
deskou (obr. 224.), attickou patkou s nárožníky, válcovitým dříkem 
a krychlovou, dole zaoblenou hlavicí s řimsou; polokruhové oblouky spo- 
čívají při zdi na římsovitých kons(jlách (obr. 225.); podkruchtí sklenuto 
třemi kříži bez žeber, dělenými hladkými pásy; v třetím poli schodiště; 
])k)cha poprsnice hladká, s vyžlabenou řimsou. V záp. průčelí vedl na kur 
polokruhový vchod, nyní zazděný. 

Oltář z konce XVII. století. Mensa zděná, s profilovanou řimsou, 
nízká predella olištnovaná; mezi sloupky v^ dolní třetině geometrickým 
ornamentem zdobenými reliéf: sv. Martin dává žebráku plášť; 
po straně řezaná křídla z akanthových rozvilin a pozdější 
sochy sv. Petra a Pavla (z r. 1706); polopatro nad kládím 
s podobnými sloupky a obrazem Madonny Klatovské a nástav- 
cem s monogramem MRA (novější) a monstrancí s monogramem 
IHS. Na sloupech sedí andílci, po stranách pozdější řezby 
akanthové. 

Kazatelna z konce XVII. století, s olištnovanvm obr. 226. v-šc- 
řečništěm na nové noze a podobnou stříškou. ruby. Kostel sv. 

_ ^ Martina, ftlmsa 

V sanktusniku zvonek 0-30 ;« vys. a 0-35 ;;/ \' jir. Hez p,Ki emporou. 
uch, u koruny: 4 LÉTA • PANIE • 176Z • DNE ■ 9 ■ MÁGE • ZA • 
WELEBNEHO ■ PANA • FARAR ■ ZE • lANA • HOLIHO ■ GEST • PRZELITEG • 
OD • lOZEFA ■ PERNERA • W PIZNI. Pod tím pásek rostlinného ornamentu. 
Na plášti reliéf P. Marie a sv. Martina. 

Ještě do nedávná tu byly zachovány železné o b ě t n í d a r \' za 
oltářem. (Viz Lor. Miihlfried, Ein Opferbrauch im ^lartinikirchlein zu 
Wscherau. Zeitschrift f. ósterr. Volkskuride XIII. [I907] 32 — 5.) 

KOSTEL SV. DUCHA (farní) byl farnim ji/, pi-ed r. 1365, ale vý- 
slovně se jím jmenuje teprve r. 1426. Asi počátkem války třicetileté fara 
zanikla a osada připojena k faře Bělské; teprve r. 1715 fara zase obnovena. 
R. 1826 sesula se polovice kruchty a v ní nalezen kalich a pixis z r. 1597.*) 
R. 1842 shořela střecha a věž, před tím r. 1837 nově povystavěná, a také 
zvony porušeny. R. 1847 upraven nynější vchod do sakristie. Poslední 
opravy v letech 1894 a 1906 — 7. 

Jednolodní, pozdně gotická budova (obr. 227. a 228.). orientovaná, 
s věží na severní straně ke kněžišti přilehlou, krytá taškovou valbou; na věži 



*) Na pixis byl nápis: R • HRADE • 1 5- 9-7 S lOANNES • H.'ERITES WIK. 
PRAŽ. /AA. 




Obr. 237. \'5eru'5y. Kostel 5v. Ducha. Pador>'s. 




■?^^ 



; í^.^«?*5*M??^4?;''s^ 




obr. 228. Všeruby. Kostel sv. Ducha. Pohled od jihovýchodu. 



313 



plochý stan. Kolrni budovy obíhá sokl, dle lerraiiui nestejné vysoký, 
s otlučeným profilem, pod okny vine se římsa, profilovaná vlnovkou 
a oblomená kolem sedmi opěráků na kněžišti, z nichž jeden postaven 
proti triumfálnímu oblouku. Opěráky na lodi jsou barokní. Jinak stčnv 




Obr. 22g. \'šerubv. Kn-itcl iv. Ducha. l>ohl2d dt) viiitiku. 

hladké, hlavní římsa s novým profilem. V ě ž dělena dvěma římsami, 
přistavěné druhé patro ustupuje ve zdivu*) a má pseudogotická, šiioká 
okna a ciferníky hodin. 

Kněžiště (obr. 229.) uzavřeno pěti boky osmiúhelníka a osvět- 
leno pěti hrotitými, dvojdílnými okny s vyžlabeným ostěnim a kružbou 

*) Původní zdivo z velikých kvádrů a polokruliový vchod do věže od zá- 
padu lze viděti na kostelní půdč. 



315 




nad polokniliovými obloučky: kříž v kruhu, tři i)lanH'-nky do kruhu, Iři 
do trojúhehiíku a i)rázdný kruh (obr. 230.). Klenba n-naissanční, valená, 
s hlubokými výseči na úzkých řimsách; na ploše klenby dekorativní 
žebroví se svorníčky, na nich rosetty a růžice. \' ji/uí stene sedile 
s polokruhovým obloukem a soklem, profilované plochými žlábky a pruty, 
2-37 m vys., 170 m šir. a 045 m vys., v nčm proražen novčjší, pravo- 
úhlý vchod. 

Na severu i^iik-há ke kněžišti v j)řízemí věže sakristie, r. 1847 
značně zvýšená v podlaze a sedmi schody přístupná; portá4ek polokruhový, 
ploše renaissančnc profilovaný. Prostor čtvercový sklenut hvězdovou 
klenbou; hruškovitá žebra (obr. 231.) sbíhají na konsoly s různými 
maskami (obr. 232.). V se- 
verní zdi výklenek sanktu- 
ární s rámem, zevně se- 
šikmeným, nvnitř profilo- 
vaným, o-8o X 0-65 w; zvý- 
šením podlahy ocitl se vý- 
klenek nízko u země. Vchod 
sem vedoucí od východu 
nový, nad ním původní, 
hrotité, dvojdílné okno s po 
lokruhovými obloučky a 
čtyřlistém. 

Oblouk triu m- 
f á 1 n í je hrotitý, má pro- 
filovaný sokl a celé ostění s hlubokým výžlabem a hruškovitým článkem. 
(Obr. 231.) 

L o ď obdélná, se dvěma páry sgotisovaných širokých oken, sklenutá 
dvěma kříži bez žeber na silně vystouplé římsovité pilastry. Na západě 
portál pravoúhlý, profilovaný, pseudogotický; před ním k bývalému vol- 
nému štítu (stopy jeho na půdě) s pilastrovou dekorací přistavěna v 2. pol. 
XIX. stol. valené sklenutá předsíň s pseudogotickou úpravou. Kruchta 
segmentem vypjatá, s plnou poprsnicí, spočívá na dvou dřevěných, kane- 
lovaných sloupech. 

Hlavní oltář, barokní nástěnná architektura z 2. pol. X\'III. 
stol.; uprostřed v zasklené skříni dřevěná soška P. Marie z XVI. století, 
nad ní řezaná draperie a koruna, po stranách sošky sv. Kristiny, Tekly 
a Apollonie, v nástavci dobrý obraz: Seslání Ducha sv., po bocích sošky 
sv. Floriána a Šebestiána. Na postranních brankách sochy sv. \'áclava 
a Zikmunda. 

V lodi na jižní straně rokokový oltář sv. Josefa s novějším obrazem 
a soškami dvou sv. otců církevních; v nástavci socha Jana Nep. almužníka. 

Naproti oltář s krucifi.xem z r. 1856. 

V a r h a n v nové. 



Obr. 231. Všeruby. Kostel s\-. Ducha. Profil oblouku triumfálnilx: 
a žebra v sakristii. 



3i6 

Křtitelnice pískovcová, barokní, z 2. pol. XVII. století 
(obr. 233.). Spodek je asi profilovaný kvádr z triumfálního oblouku nebo 
okna, na něm deska se 3 maskami zvířecími, mísa polokulovitá, 0-94 w 
v pr., s vysoko plastickou ozdobou ovocných festonů na volutách a an- 




Obr. 232. Všeruby. Kostel sv. iJutha. Konsoly v sakristi 



dílku jako karyatid. Uvnitř cínový kothk s víkem, na němž vyryto 
IHS a 1793. 

Monstrance z poč. XVIII. stol., 0-55 m vys. Zlacená měd. 
Noha oválná, čtyřlaločná, s nasazenými a stříbřenými rozvilinami z akanthů 
a dvojznakem s písmeny: M : G • S = G • S • (polovice druhá uražena); 
nodus kulovitý, na paprscích rámeček z pásků, rozvihn akonthových 



.',17 

a hlav andílcích, kolem oválného středu pás /. obláčku. Na luinilc hlava 
anděla. (Obr. 234.) 

Kalich z pol. XVI. stol., 020 ;« vys., s patcnou 015 ;;/ \- pr. 
měřící. Noha šestikruhová, s prolamovaným pod\alem; na h(»rní ploše její 
reliéf P. Marie na ]~)rilniěsíci stojící; stvol šestibokv. zdobený rytbou jxizdiiř 




Pbr. 233. Vseruby. Ko«tpl sv. Oiulia. Ki lili-liiice. 

gotické kružby, pod ním visuté lilie; nodus prolamovaný z i)lamcnkové 
kružby a s nasazenými hrozníčky; na kupě antliemion z lilií. Na jiateně 
vyryta ruka Boží na kříži. (Obr. 235.) 

Bronzové svícny kroužené, dvojího druhu článku, ze X\'II. stol. 

Obrazy: Kristus na kříži, dobrá malba z konce XVIII. stol.; Ma- 
donna z XVIII. století; P. Maria s Ježíškem a sv. Janem Křt.; mučedlnice 
(dole znak: červený buben v černožlutém poli) z X\'III. stol. 



3i8 

Zvony: i. Vys. i-20 m, v pr. 1-24 m. Na uchách masky satyrň, 
u koruny pás stojatých lístků vavřínových, pod tím: (letící andílek) 
Gegossen uon Heinrich Pietschmann biirgrl. Frey- Stíick & Glockengiesser 
in Kommot-iu im lahre Christi iS^j. Pod tím Široké ornamenty z růží 




obr. 23}. \'*eruby. Kostel sv. líuiha. Mnnstraiíce. 

a révy, mezi nimi íestony. Na plášti Kalvárie a sv. Trojice s lat. citátem 
a Nanebevzetí P. Marie v oválném vénci bobkovém a s orlem ve vrcholu, 
pak dlouhé věnování (přelit nákl. JUDra Jos. Theumera a choti Ludmily, 
roz. Kalinové z Jaethensteinu, majitelů panství Kunovického atd.). 

2. Vys. 0-93 tu, v pr. 0-97 m. Na uchách mužské masky; u koruny 
stejný pás a nápis. Na plášti krucifix, sv. Vavřinec, Antonín a lat. devisa 
ve věnci s orlem. 



319 

3- Bez nápisu, z 2. pol. XIX. stol. 

Náhrobky: i. Za oltářem hlavním. Pískovec, i .S7 x o-8j nt. 
Dole dvojznak pod konmon, nahoře: HlC IaCET i ANNA KFELLERI- 




Obr. .13Í. Všpruby. Kostel sv. Ducha. Kalich. 



ANA I NATA STEINBACH lANA | CVI 1 LVCEAT LVX .CTERNA ] AMEN 
MAY {= 1731). 

2. U vchodu před kostelem v zemi, pískovec, 1-17 x 0-65 /;/, s otřelým 
opisem a znakem Zádubských ze Schonthalu. XVII. stol. 

Na východním konci obce KAPLE Jana Nepom., vystavěná r. 1765. 
Čtyřboká, zděná a omítnutá, šindelovým sedlem krytá. Na nárožích ])i- 



\20 



lastry, ve středu pravoúhlý portál s pískovcovým opažením, nad ním kru- 
hové okno s římsou polokruhem vypjatou. Nástavec štítový s pílastry 
i\ prohnutvm kládím, na vrcholu plechové Boží oko, koule a na bocích vásy. 
Klenba valená. Oltářík se sochou, kolem ní rámec z páskoví, akanthů 
a mřížek, se vsazenými obrázky Jana Nep. (umučení) a sv. Trojice. 

Na náměstí pískovcová SOCHA Jana Nep. na hranolovém soklu, 

s nápisem: STATljA HONOŘE | OBLATA DIVI lOAN \ NiS NEPO- 

MVCENI ! A lOANNE PAULo KPO (=1736). 



Záchlumí. (Einsenhúttel.) 

S c h a 1 1 c r IX.. i i ; S o m m e r VI., 287; Cechy IX., 96; G. S c h m i d t v Mitt. 
Ver. G. D. in Bóhmen XLIL, 485. 

KOSTEL NAROZENI P. Marie (fihální do Hor. Kozolupl 
připomíná se již r. 1377. Bý\ al kdysi poutní, když jej v letech 1699 — 1701 
přestavěla a bohatě nadala hrab. Zuzana x\nt. z Vrtby. Věž přistavěna 
po r. 1838. Oprava provedena r. 1869. 




Obr 235. Záchlumí. Kostel P. Marie. Půdorys. 



Jednolodní, orientovaná budova (ohr. 236. a 237.) barokní, 
s věží nad západním průčelím, omítnutá, krytá břidlicovou valbou; na 
věži cibule s lucernou a báň s křížem. Na stěnách profilovaný sokl a ši- 
roké lišeny, kolem oken chambrany a cviklové bossáže. 

Kněžiště zakončeno třemi boky a osvětleno dvěma oválnvmi 
okny po stranách; v závěrovém zazděném je štukový reliéf: anděl zachy- 
cuje do kalichu krev tekoucí z ran Kristových. Po stranách přiléhají čtyř- 
boké přístavky přízemní s pravoúhlými okny a vchodem, sakristie a Boží 
hrob. Obdélná 1 o d má čtyři pár}' oválných oken a dva portály s právo- 



321 

iihlým rámem. Nad ní i nad knéžišlém vyzděny vysoké trojúhelné štíty. 
K lodi přiléhá v é ž, koleni niž se oblamnje okapní římsa bndovy; pírcliod 
k užší véži upraven volutovými vyzdívkami ])o stranách. \^ základe šesti- 
boká vystupuje véž třemi stranami ze západnílio průčelí a po levé straně 
přistavěno k ní schodiště hranolové, se skosenými rohy, sáliající až k okapu, 
s malými oválnými okny a plochou stříškou. \' i)řízemí věže na zá])adc 




Obr. 237. Zaililumi. Kostel P. Marie. Pohled od severozápadu. 



portál s pravoúhlým pískovcovým rámem a nástavcem římsovitým súsekyr 
mezi nimiž na konsole pod korunou spočívá znak hrabat z \'rtby a z Haissen- 
steinů v kartuši z listoví; nad tím oválné okno. V druhém patře v průčel- 
ních stranách niky, v třetím patře na všech stranách oválná okna. 

V kněžišti pětiboká koncha; po stranách pravoúhlé vchody do 
sakristie a Božího hrobu a schody nad ně do oratoří, vyhloubených ve zdivu. 
Sakristie kryta ploše, v Božím hrobě valená klenba; na dveřích řezané vý- 
plně s monogramy IHS, MRA, I OS, S • ANA a rosettami. (XVII. stol.) 
Oblouk triumfální polokruhový, hladký, sokl profilovaný. 

Soupis památek hist. a uměl. Pol. okres Stříbro. 



322 



€« 









cr 
ca 

•-V 

if 






a 



s 



Locl s plochým stropem; okna v hlubokých výklencích; 
kruchta spočívá na d\' ou sdružených pilastrech a třech obloucích 
a je podklenuta valené. Předsíň pod věží má též valenou 
klenbu. 

Hlavní oltář, z konce XVII. stol., má rakvovitou 
tumbu pozdější, novou predellu a původní tabernakl s řezbou 
geometrickou a bossážcmi; nad ním skříň se soškou P. Marie, 
V3>še oválná koruna, po stranách andělé. Osm rokokových 
svícnů. 

Postranní oltáře sv. Barbory a P. Marie, pen- 
danty, rámce z akanthových roz\'ilin, nahoře v laurových věn- 
cích menší obrázky a znak, u vrcholu kříž; na levém obrázek 
^'šech svatých a po stranách sošky sv. Frant. z Assisi a Aloise, 
na pravém obrázek sv. Starosty a sošky Jana Nep. a sv. Václava. 

Kazatelna šestiboká, pokrytá akanthy; dole hrozen, 
na výplních v rámcích obrazy Spasitele, sv. Jana Ev. a Ma- 
touše, na schodišti Lukáše a Marka. Stříška vybíhá v sluneč- 
nici; původní soška sv. Jiří, na vrcholu stávavší, leží nyní 
v sakristii. 

Varhany nové. Zábradlí před oltářem balustrové, 
v půdorysu zprohýbané. 

V sakristii skříň barokní z pol. XVIII. stol., se soškou 
P. Mane. 

Barokní sošky Jana Nep. ve výklenku a sv. Anny 
samé třetí; v Božím hrobě korpus barokní. 

Obrazy: i. P. Marie z poč. XVIII. stol., v řezaném 
rámci akanthovém, s podpisem: IN GREMIO MATRIS SEDĚT 
SAPIENTIA PATRIS. 2. Ve výklenku v lodi v pěkném akan- 
thovém rámu bezcenný obraz sv. Karla Borrom. z XVIII. 
stol. 3. Madonna od /. Schmiedta z Bělé z r. 1862. 

Zvony: i. Vys. 0-72 m, v pr. 0-75 m. Na uchách torus, 
u koruny: ů ob itaropjBnt s. cijna z bojiíjo x Ma s: m" x rcccC^ 2c 
iiu" 2 mictr z Ďaríocs x td prajie z ra norucm :-: nÚEríŤB ů. Na 
]:)lášli reliéf sv. Jakuba st. a po straně dokončení legendy: 
•s. lil n m X. (Obr. 238.) 



2. Lila r. i^ 



firma A. Pistorius Sohne v Chebu. 



Zálezly. (Salesl.) 



G. S c h m i d t, Grabplatten 1. c. 1904, č. 655. 

V čís. 3. v chodníku na dvoře dva pískovcové NÁ- 
HROBKY, (původně ležely ve Skapcích nebo dle jiných 
v Nedražicích [str. 164] v kostele), se značně otřelými nápisy: 



323 

1. 1-62 X 0-88 m; nápis: 

ANNO 1715 (5?) DEN 13 IVN 
NY IST DIE WOHLGE 
BAHRNE FRAV (M)AR(IA) 

ANNA FREYF(RAV) 

DEVEND C 

MERKLÍN IN 

MERKLÍN .... IHRES AI 
TERS 23 (lAHRE) . . . 
SEELIG . .' 

2. 1-62 X 0-85 ni; nápis: 

M 

L 

ANNA BARBARA 

MKYN RE 

HOWA 

... EM 

Záluží. (Salluschen.) 

S c h a 1 1 e r IX., 107 S o m m e r VI., 116, 

R. 171 1 dal tu opat Chotěšovský Dom. Peterka vystavěti při dvoře 
zámeček s kaplí, jejž Schaller ještě (1789) připomíná; nyní je jenom prostá 
budova při dvoře. 



Zhoř. (Weshorsch.) 



KAPLE P. Marie na návsí, šestiboká, krytá komolým jehlanem 
s lucernou a šindelovou bání. Nad polokruho\ým portálem, pískovcem 
orámovaným, nápis: A 17 — 14. Okna široká, segmentová. Uvnitř plochý 
strop. Oltář sloupový, z poč. XVIII. stol., s přemalovaným obrazem 
Madonny, nad ním římsa s úseky a nástavec s reliéfem korunování P. Marie, 
po stranách sochy sv. Václava a Vojtěcha. Zvonek z r. 1756. s reliéfem 
Ukřižování. 

Zdar. 

Sedláček XIII.. ii-'. 
TVRZ tu stávavší zašla asi v X\'. stolí^tí. 



SEZNAM MIST. 



Benešov i. 
Blahousty i. 
Blatnice i. 
Březí viz Šestlice. ' 
Brod I. 

Buben viz Plešnice. 
Čeminy 2. 
Černoší n 3. 
Černotín 11. 
Červený Újezd 11. 
Česká Lom 11. 
Číhaná 11. 
Dobřany 13. 
Dolany n. Mží 29. 
Dolní Sekeřan}^ 29. 
Erpužice 29. 
Gibacht viz Kladrub}' 

klášter. 
Hlinná 33. 
Hněvnice 33. 
Holišov 36. 
Hol ostře vy 37. 
Honosíce 41. 
Horní Sekeřany 42. 
Hradec 47. 
Hradišťany 53. 
Hracholusky 54. 
Hrobšice 58. 
Hunčice 58. 
Chotěšov 58. 
Chotěšov klášter 67. 
I. Ději-iy 68. 
II. Popi^ y2. 

1. Disposice 72. 

2. Konvent 74. 

3. Prelatura 81. 



C holešovicky 82. 
Chotíkov 82. 
Chrančovice 86. 
Ježná 86. 
Jivjany 90. 
Juratín 91, 
Kladruby město 91. 
Kladruby klášter 102. 

/. Dějiny 102. 
II. Popis 105. 

a) Disposice 105. 

b) Kostel. I. Stavba 
106. 2. Výzdoba 
a zařízení 1 16. 

c) Starý konvent 130. 

d) Stará prelatura 
130. 

e) Xový konvent 132. 
/) > ová prelatura a 

škola 1 36. 

Klenovice 136. 
Kopec 137. 
Kostelec 138. 
Kozolupy 144. 
Krukanice 146. 
Kšice 147. 
Kunějovice 148. 
Kyjov 149. 
Lešťany 149. 
Lhota 154. 
Lipno 155. 
Líšina 155. 
Locliousice 156. 
Luhov 156. 
Malý Chotěšov viz 

Chotéšovičky. 
Malešice 157. 



Maškravy 163. 
Milikov 163. 
Naklov 163. 
Nedražice 163. 
Nová ves 164. 
Nýřany 164. 
Ostrov 165. 
Ošelín 166. 
Otročin 168. 
Pernarec 168. 
Piňovany 170. 
Plešnice 172. 
Podmokly 173. 
Přehejšov 174. 
Přestavlky 174. 
Prostiboř 175. 
Radlovice 181. 
Řebří 181. 
Rochlov 182. 
Schonthal 182. 
Skapce 182. 
Stodo 187. 
Střehce 195. 

Stříbro IQ7— 262. 

I. Histcrický přeliled 
197. 
II. Vý oj půdorysu 200. 

III. Hradby, brány a 
mosy 202. 

IV. jednotlivé budovy 
v městě: 

1. Dek. kostel 207, 

2. Klášter 220. 

3. Hřbitovní ko- 
stel 234. 

4. Radnice 243. 



325 



5- Soukroiuč do- 
my 246. 
6. Zaniklé budo- 
vy 25J. 
V. Cecfionní památky, 
miiseiím 253. 
VI. Sochy, kašna 2j6. 
VII. Filiální k)stel sv. 
Petra 256'. 

Slllislav 263. 
Sviňomazy 266. 
Svojšín 266. 
Šestlice 275. 



Šlovirr 275. 
Téchlovice 276. 
Tejilice 278. 
Touškov n. Mží 280. 
Toiiškov ves 287. 
Třebobuz 28{). 
Trpisty 289. 
Tunéchody 207. 
Uherce 297. 
Újezd n. Mží 298. 
tJlice 298. 
Úněšov 302. 



Veňoves 305. 
Vlkýš 306. 
Vodní Cjezd 306. 
Vnibiiia 307. 
Vr; lnová 307. 
Vstíš 307. 
Všeriiby 307. 
Záchlumí 320. 
Zálezly 322. 
Zálnží 323. 
Zhoí- 323. 
2dár 323. 



SEZNAM UMÉLCÚ A ŘEMESLNÍKU.*) 



Asam Kosmas Damián, malíř (ifjcSť) až Dienzenhoíer Kilián Ignác, architekt 

1739) 103, 116. v Praze (1690 — 1752) 104. 

Bartoloniěj, zvonař v Nov. Městě Praž- Dival Matyáš, zvonař v Chebu (1765 až 

skéni (1480 — 1521) 40, 186, 322. 1774) 171. 243. 

Basille Gennaro, malíř v Brně (1722 až DoUhopf Eliáš, malíř ze Slavkova (1703 

1782) 233. až 1773) 216, 222. 

Bellmann Karel, zvonař v Praze (1825 až Diirer Albrecht, malíř v Xorimberce 

184Q) 36. 90, 145, 286. (1471 — 1528) 97. 

Bellmanna Karla dcera Anna, dílna Eberhardt Jiří Adam, malíř v Chebu 

zvonařská v Praze (1872) 99, 166. (1668) 274. 

Berger Hans, zvonař ve Výmaru (1651) Ebert Antonín, malíř ve \'idni (* 1835) 

20. 100. 

Bernášek Fr., pozlacovač v Praze (1750) Egioius z Plzně, zvonař (1522 — 1579) 

208. 12, 145, 153, 179, 227. 

Birkhardt A., ryjcc v Praze (1677 — 1748) Eigner F., sochař v Praze (1776 — 78) 

60. 104. 

Bossr Šebestián, zlatník v Praze (1618) Erhart Fr. Josef, architekt v Plzni (1901) 

70. 297. 

Brun Matyáš, stavitel z Cernošína Erler Josef, stavitel v Tachově (1878) 

(1832 — 3) 248. 100. 

Brykcí viz z Cimperka. FI A, zlatník v Chebu (jiol. 18. stol.) 225. 

Buchwald C, malíř (1904) 216, 221. Fuchs Josef, malíř v Mnichově (1833) 

Candell viz Kandell. 248. 

z Cimperka Brykcí, zvonař v Novém Imicíis Maurus Krištof, malíř v Teplé 

Městě Pražském (1570 — 15:^6) 35, 152, (1842 — 43) 169, 190. 

192, 193, 289. Gerstenecker Jiří, zlatník ve Stodě 

Deimling Ondřej, stavitel ve Stříbře (1669) 71. 

(1877) 203. Graff Josef, kovolijcc (?) (ió8i) 130. 



*) V závorce uvedené letopočty vyskytují se v knize při popisovaných nebo 
jen vzpomenutých pracích, při nedatovaných udána přibližně doba vzniku. Kde 
bylo mo/no, uveden místo ojedinělého letopočtu rok narození a úmrtí uměbova. 



326 



Grimmer Ábel, malíř v Antverpách (poč. 

17. stol.) 298. 
Gruss Antonín, malíř v Praze (* 1803) 

146. 
H G, zlatník (1858) 224. 
Habart zvaný Kord, malíř v Praze 

(1588) 225. 
Haberzettl J., architekt {1901) 70. 
Hacker Jan Alex., stavitel (1897) i^i. 
Hahnl Jan, tesař ve Stříbře (1806) 

206. 
Hanna Jiří, kameník (?) (1739) 305. 
Hans, klempíř ^ Plzni (1678) 69. 
Hartig, hodinář v Praze (cca 1740) 21. 
Hartmann Jan, malíř v Praze (* cca 

1680) 80. 
Hatalis Gottfried, klempíř z Vratislavě 

(1729) 289. 
Hausmann V., stavitel z Teplé (1790) 

243- 
Herbeck Marek, zlatník v Menším Městě 

Pražském (1668) yr. 
Herolda Julia synové, zvonaři v Chomu- 
tově (1878) 167. 
Herold Richard, zvonař v Chomutově 

(1904) 164. 
Herold Rud., malíř (1901) 276. 
Herzog Jan, malíř v Plzni (1854 — 60) 87, 

170. 
řlieret Markus, truhlář v Cho tesově 

(1685) 71. 
Hilzer Ignác, zvonař ve Vid. Nov. Městě 

(1874) 227. 
Hilzer Petr, zvonař ve Vid. Novém 

Městě (1883 — 1905) 47, 100, 174, 

289, 297, 305. 
Hoíman Baltazar, zvonař v Nov. Městě 

Pražském (1607 — 1630) 20. 
Honzík, stavitel (1573 — 4) 234. 
Jan Konvář, zvonař ve Stříbře (1548) 

45—7- 
Jan Konvář zvonař (1501, 1506), 142. 

186. 
Joannes cantarista, zvonař (1505) 192. 
Jiljí v. Egidius. 
Jordann Jan Jiří, zvonař v Chebu (174G) 

99. 
Juranek & Perner, zvonaři v Plzni 

(1876) 9, 25. 
K M, zlatník v Menším Městě Pražském 

(cca 1750) 272, 273. 
Kandel (Candell) Eugen, stavitel v Plzni 

(1768 — 69) 149. 



Kandler Ludvík, malíř v Praze (* 1856) 

287. 
Klenovský Jakub, kameník (?) (1814) 

305- 
Kleonová Vojslava, vyšívačka v klášteře 

Chotěšovském (1671) 71. 
Klotz E., stavitel v Dobřanech (1900) 25. 
Kramolín Josef, malíř v Praze (1730 až 

cca 1800) 183, 185. 
Kreičík Jos., řezbář v Praze (1904) 164. 
Kroupa Tomáš, varhanář v Kladrubech 

(cca 1780) 230. 
Kord viz Habart. 
Korner ;\I., r^^tec (1863) 102. 
Kuhner Jan Jiří, zvonař v Praze (1777) 

227. 

L F T, zlatník (2. pol. 18. stol.) 272. 
Laufťcr ]\Iatyáš, zvonař v Plzni (161 2) 8. 
Legat Zikmund, sochař v Plzni (?) (1723) 

287. 
Lhota Antonín, malíř v Praze (* 181 |) 

161. 
Lindner Václav, malíř ve Stříbře (1905) 

276. 
Lišák (Lissiack) Valentin, zvonař z Prahy 

(t 1749) 9- 
Lów Leonhard, zvonař v Norimberce 

(1649) 20. 
Lów Mikuláš, zvonař v Praze (1654 až 

1720), 295. 
Lugert Ondřej, sochař v Chebu (1902) 

287. 
Lukas F., kreslíř (1720) 60. 
Lux Julius, malíř v Plzni (1702 — 17^4) 

216, 307. 

Makal Jan, zvonař v Rokycanech (1588) 
246. 

Mann, malíř ve Falknově (1788) 145. 

Marcksteiner Val., varhanář v Teplé 
(1666 — 1674) 59, 71. 

Max Emanuel, sochař v Praze (* 1807) 
287. 

Maycr Josef, kreslíř ve Stříbře (18 13) 2SS- 

Mayl viz Meyl. 

MejUk Jan. kameník v Plzni (1076) 69. 

Meulenaer Pieter, malíř v Antverpách 
(1602 — 1654) 298. 

Meyl (Mayl) Šebestián. stavíte v Do- 
břanech nebo Plzni (1672 — 78) 58. 69. 

^Michael, varhanář v Plané (1661) 258. 

Michelin Melichar Matěj, zvonař v Plzni 
(1654 — ;^t] 1668) 84, 85, 161, 166, 286. 



327 



Mikuláš (Nicolaus) z Plznč, zvonař (1549) 

305- 
Mrazík (Mrasick) Michal, stavitel v Klad- 
rubech (1835) 100. 
Nicolaus viz Mikuláš. 
Pergl Ad., malíř (1888) 265. 
Perner A. Robert, zvonař vPlzii (1872 až 
1905) 35. 47- 129, 142. 144. 149. 170. 
171, 172, 286. 
Perner Jan, zvonař v Plzni (1714 — 1740) 

I, 90, 99, 154, 181, 226, 227j 301. 
Perner Josef, zvonař v Plzni (1743 až 

1762) 36, 266, 276, 311. 
Perner Václav, zvonař v Plzni (1808 až 

1847) 12, 52, 90, 156, 301. 
Perner viz t ž: Juranek & Perner. 
Pietschmann Jindřich, zvonař v Chomu- 
tově (1855) 318. 
Pimcnov ]\Iikuláš Štěpanovič, sochař 

v Petrohradě (1813 — 1865) 298. 
Pistorius A., zvonař v Chebu (1876) 

148. 
Pistoria A. synové, zvonaři v Chebu 

(1883) 322. 
Pistorius Jan, zvonař v Chebu (1900) 

277. 
Platzer Ignác, sochař v Praze (1717 až 

1787) 222. 

Platzer Adolf, sochař v Plzni (18 10) 223. 

Pricquey Jan, zvonař v Klatovech (1657 

až 1730) 20, 41, 227, 243 (?), 279, 289. 

Pricquey Štěpán, zvonař v Klatovech 

(1674 — 78) 64, 65, 66, 71, 192. 
R I, zlatník (1751) 273. 
Rabenstein Wolfgang, varhanář v Plané 

(1685—87) 14, 71. 
Rómann J., malíř (1854) ^85. 
Rosennlechcr Hans, zvonař na iNIenším 

Městě Pražském (161 5) 246. 
Rosenthalerová Lud., výší vačka v klá- 
šteře Chotěšovském (1671) 71. 
Rosnerová Johanna, vyšívačka v Chotě- 

šově (1645) 70. 
Rossl Václav, pozlacovač v Děčíně (1750) 

208. 
Ruinart de Brimont Jules, malíř v Rilly 
la Montaigne (1838 — 1898) 16, 146. 
Rybička Karel, mědiryjec v Praze (1783 

až 1853) 102. 
S. F, i., zlatník v Menším Městě Praž- 
ském (cca 1740) 179. 
Santini Giovanni, architekt v Praze 
(1667 — 1723) 103, 106, 119, 285. 



SauiTsik Karel, nialir ze Miiinri ^lísuo až 

1880) 6, 8, 16, 32, 147, 148, 260, 278. 
Sedlmaycr Václav Z., zvonař v Plané 

(1834 — 1869) 148, 193, 227, 27O. 
Scitz Jakub Vilém, zvonař v Plzni (17O2 

až 1788) 52, 54, 129, 154, 162, 174, 

301. 
Schamal (Šánial) C, zvonař v Plzni (1879) 

170, 
Scharf Bartoloměj, tesař z Bczvérova 

(1729) 289. 
Scherb Krištof, zvonař v St. Městě 

Pražském (1604) 89. 
Schindler Ondřej, malíř (1745) 19. 
Schmid Jan, pozlacovač ve Stříbře (1810) 

223. 
Schmied Fr., varhanář z Lokte (1622) 

234- 
Schmiedl M., malíř (1872) 177. 
Schmicdt J., malíř z Bělé (1862) 322. 
Schmitt Wenzel Samuel Theodor, malíř 

v Plané (1694 — 1756) 6, 55, 123, 148, 

290, 292. 
Schónfeld Antonín, zvonař v Praze (171 4) 

167 — S. 
Schónfeld Fr. Mich., zvonař v Praze 

(1671) 69. 
Schwerdtner V., architekt v Plzni (18S3 

až 1888) 243. 
Siebenhynner Benedikt, zvonař ve Slav- 
kově (1601) 286. 
Skréta Karel, malíř v Praze (1605 — 1674) 

82, 285. 
Snayers Pieter, malíř v Brussclu (1593 až 

1667) 298. 
Stoss Václav, zlatník v Plzni (161 8) 70. 

Šámal viz Schamal. 

Šl ková Zuzana, vyšívačka v klášteře 

Chotěšovském (1666 — 1671) 71. 
Šrámek Daniel, mlynář v Plzni (1671) 

69. 

T zlatník (1767) 285. 
Todesco Ondřej, malíř (1731) 138. 
Tóttcnkóster Leop., klempíř z Bez- 
družic (1729) 289. 
Tronner Leonhard, stavitel (1694 — 1700) 

19. 
Tuschner Jan Krist., klempíř z Lipska 
(1729) 289. 

W, zlatník (1S15) 224. 

W A, zlatník ve Vídni (1817 — 1820) 298. 

W L, mahř (1744) 276. 



328 

Wachsmann Bedřich, malíř v Praze \'olch Benedikt, stavitel z Ferrolu (1^55 

(* 1820) 82, 161. až 1560) 206. 

Wandcrl Jiří, polír z Trpist (1729) 289. Vomáčka Rud., architekt v Praze (1904) 

Wersch Prokop, niahř v Tachově (1670) 164. 

103. Wurbs Karel, malíř v Praze (1807— 1876) 

Widmann Lazar, sochař v Plzni (1697 102. 

až 1756) 256, 257. Wuzer (nebo Wurzer?) Jos. ]\Iatyáš, malíř 

Wiener Jos., zvonař (1767) 33. (17. stol.) 298. 

Wildt Ludvík, sochař v Plzni (cca 1840 až Zieringer K., malíř 285. 

1859) 82, 243, 287. Ženíšek Frant., maUř v Plzni (1864) 8. 



přílohy. 



I. Černošín. Plán města. (Lithografie.) 
II. Eobřany. řlán města. (Lithografie.) 

III. Hracholusky. Fresko na stropě. (Světlo tisk.) 

IV. Chotěšov. Půdorys kláštera. (Autotypie.) 

V. ,, Fresky v kapit. sále. (Světlotisk.) 

VI. Kladruby. Půdorys kláštera. (Autotypie.) 
\"1I. ., Půdorys klást, kostela. (Autotypie.) 

VI II. ,, Pohled na klást, kostel. (Zinkografie.) 

IX. ,, Rohled k hlav. oltáři. ( ,, ) 

X. ,, Pohled ke kruchtě. ( ,, ) 

XI. ,, Lavice chórové. ( ,, ) 

XII. Skapce. Pohled do vnitřku far. kostela. (Zinkografie. 
XIII. ,, Fresko na klenbě kněžiště. (Světlotisk.) 

XI\'. Stodo. Flán města. (Lithografie.) 
XV. Stříbro. Most s branou. (Zinkografie.) 
X\'I. Touškov. Plán města. (Lithografie.) 
X\IÍ. Vseruby. ,, ,. ( ,, ) 



ke str. 



13 
5 5 
72 

77 
105 
106 
108 
1 10 
114 
125 
183 
185 
187 
206 
280 



OPRAVY A DOPLŇKY. 



Sir, 
Sir. 
Str. 



Str. 
Str. 



19, 
7^' 



Sir. Qo 

Str. i4<) 

Str. 182 

Str. 224 

Sir. 233 

Str. 246 

Str. 2<S7 



, ř. 17. slior.-i. :\[ísto (GK(;OSSEN?) cli WI':NV.1£L. 

, ř. 5. shora. Místo 1Ó58 čti 1758. 
Xa obraze tí<. 5 nedopatřením posunuta (pii hotovení štočku) véž blížo 
ke kostchi, tř»kžc poměr neodpovídá skuteénosli, což lze dobře zjistiti z ]>o- 

lilcchi na obr. čís. 6. 

, ř. 3. sliora. Místo: na zá])adiií slrané čti: za(hií. 

, ř. 4. shora. K pícdničtúin, prothmým po zru.scní klá.štera, dophi. V poklade 
clirámovém u sv. Vita na Hradčanech jest nádherný parament (2 kasulc, 
2 dahnatiky, ]iluviál a grcmiále) s monoj,'ramem CSAC ( = Chrisloforus 
Schmidl abbas Chot. t 17O1). (Ed. Šittler a Dr. .\. Podlaha, Poklad Svato- 
vítský, str. 178, č. 274 a pozn. na str. H)(j.) 

, v. 17. shora. Místo \'. 1'erncr čti Jan Pcrner. 

, ř. 7. slTora. Místo J. IVriicr ('li .\. I^ob. IVnicr. 
a 207. Paginacc opomenutím wnechána. 
y podjMsu obr. čís. 147 místo 1851 čti 1581. 

, r. 4. zdola. .Místo P""" Basille čti (ř : ro Basille. 
ř. 4. shora. Jaiéno z\onařc Roscnn .... dophi v Ro.sennlcclier. 
ř. (). sliora. Místo Cabricl .Max čti Ennnuol. 



GETTY CENTER LINRARY 

IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIHIII" l'l ''!< 



Illllllllllllllllllllllllllllllill III I 
3 3125 00672 2942