Skip to main content

Full text of "Soupis památek historických a umeleckých v republice Ceskoslovenské"

See other formats


Soupis 
PAMÁTEK  HISTORICKÝCH  A  UMĚLECKÝCH 

Y  KRÁLOVSTVÍ  ČESKEM 

OD  PRAVĚKU  DO  POČÁTKU  XIX.  STOLETÍ. 


VYDAVA 


ARCHAEOLOGICKÁ  KOMMISSE 

PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ 


PODNĚTEM  SVEKO  PRVÉHO  PŘEDSEDY 


t  JOSEFA   HLÁVKY. 


XXX. 


POLITICKÝ  OKRES  STŘÍBRSKÝ. 


NAPSALI 


JAROSLAV  KAMPER  a  ZDENĚK  WIRTH. 


v  PRAZE  1908. 

NÁKLADEM  ARCHAEOLOGICKÉ  KOMMISSE  PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 
PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 


Soupis 


PAMÁTEK  HISTORICKÝCH  A  UMĚLECKÝCH 


V  POLITICKÉM  OKRESU 


STŘIBRSKÉM 


NAPSALI 


JAROSLAV  KAMPER  a  ZDENĚK  WIRTH. 


(S  238  VYOBRAZENÍMI   A  4  NÁPISY  ZVONOVÝMI  V  TEXTU  A   17  TABULKAMI.) 


V  PRAZE  1908. 

NÁKLADEM  ARCHAEOLOGICKE  KOMMISSE  PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEKA 

PRO  VÉDY,  SLOVESNOST  A  UMÉNÍ. 


TISKEM  ALOISA  WIESNERA  V  PRAZE, 

KNIHTISKAŘE  ČESKÉ  AKADEMIE  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VÉDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 


THE  J.  PAUL  GETTY  CEřfTER 
LI8RARV 


PŘEDMLUVA. 


Nynější  politický  okres  Stříbrský,  zabírající  čtyři  soudní  okresy 
(Stříbro,  Dobřany,  Stodo  a  Touškov)  jest  po  stránce  iimělecko-histo- 
rické  zajímavým  kolbištěm,  na  němž  se  uplatňují  s  různým  štěstím 
a  vehemencí  nejprve  hrady,  později  tři  veliké  kláštery  (Kladruby,  Cho- 
těšov  a  Teplá),  dvě  města  (Plzeň  a  Stříbro)  a  řada  drobné  šlechty.  Není 
to  tedy  určitě  vyhráněný  okrsek,  jejž  by  bylo  možno  v  tomto  směru 
charakterisovati  lehko  a  přesně.  Následující  inventář  podává  hojnost 
dokladů,  že  umělecká  oblast  se  neváže  n3mějšími  hranicemi  a  že  i  sou- 
sední Bavory,  zemské  ústředí,  Praha,  a  veliká  část  západních  Cech  jest 
súčastněna  svými  umělci  a  řemeslníky  na  ruchu  uměleckém.  Zhruba  lze 
říci,'  že  s  přibývajícím  poněmčováním  zdejší  krajiny  (od  2.  pol.  XVII.  stol.) 
doznává  i  umělecká  činnost  stále  více  vlivu  cizího.  Zachované  objekty 
poskytují  problémy  umělecko-historické.  Jeden  z  nich,  snad  nejzajíma- 
vější, totiž  barokně  gotickou  přestavbu  klášterního  chrámu  v  Kladrubech, 
pokusil  se  autor  poněkud  vysvětliti  na  jiném  místě  (Zd.  Wirth,  Barokní  go- 
tika v  Čechách  v  XVJII.  a  v  i.  pol.  XIX.  stol.  Pam.  arch.  XXIII.,  121  si), 
ale  zbývá  jich  celá  řada,  ku  př.  zjištění  původní  románské  budovy 
v  Kladrubech,  určení  gotického  jádra  na  far.  kostele  v  Dobřanech  a  děk. 
chrámě  ve  Stříbře,  zámky  v  Trpistech  a  Malešicích,  klášter  v  Chotěšuvě, 
kostel  sv.  Víta  v  Dobřanech  atd.  Z  maleb  hojně  materiálu  poskytuje 
galerie  Svojšínská,  obrazárna  ÚHcká  a  tvorba  V.  S.  Th.  Schmittova 
a  Jul.  Luxova,  v  plastice  mimo  Widmanna  je  tu  ještě  Legát  a  některá 
anonymní  díla,  dosti  v3-spělá,  aby  lákala  k  studiu.  V  uměleckém  řemesle 
zejména  starší  zvony  a  řada  bohoslužebných  předmětů  (Malešická  mon- 
strance, Všerubský  kalich,  křtitelnice)  vynikají  nad  průměr. 


Materiál  k  tomuto  svazku  sebrali  podepsaní  během  měsíce  srpna 
r.  1907  a  zpracovali  jej  do  února  1908.  [Podíl  obou  autorův  dá  se  vymeziti 
asi  tak.  že  Jar.  Kamper  obstaral  nutnou  korrespondenci,  prohlédl  farní 
archivy  a  provedl  (až  na  heslo:  Stříbro)  popis  všech  maleb  v  okresu  a  někde 
i  kostelního  nábytku  a  Zd.  Wirth  že  obstaral  popis  všeho  ostatního. 
prostudoNání  archivu  kláštera  Chotěšovského  a  vší  literatury,  histo- 
rické úvody,  konečnou  úpravu  a  ti  k  díla.]  Sp  lupracovníky  jim  byh 
pánové:  c.  k.  vrchní  fiianční  rada  a  konservátor  Karel  Buchtela,  který 
zpracoval  poznámky  praehistorických  nálezů  v  okresu  se  týl<ající,  fotograf 
Fr.  Diiras  ve  Slaném  a  posluchač  c.  k.  umělecko-průmyslové  školy  v  Praze, 
arch.  Leo  Kammel,  kteří  současně  s  popisem  předmětů  provedli  jií^li 
©fotografování,  vyměření  a  vykreslení.  Mimo  to  pan  G.  Škarda,  úř.  zems. 
vvboru,  provedl  přesné  kopie  pěti  městsk3xh  plánů. 

^'řclv^li  díky  a  vděčností  jsou  podepsaní  povinni  panu  Jiřímu 
Schmidtovi,  c.  k.  gymn.  professoru  a  c.  k.  konservátoru  centrální  komise 
vídeňské  ve  Stříbře,  za  všechnu  ochotu  a  neutuchající  horlivost,  s  níž  se 
ujímal  úřadu  dobrovolného  jich  průvodce  v  městě  Stříbře  i  v  okresu 
a  kterou  projevoval  i  později  stále  během  zpracování  materiálu  a  během 
tisku;  jemu  vděčí  podepsaní  za  většinu  upozornění  na  předměty  ve  Stříbře 
a  okrese  málo  známé  nebo  nepřístupné,  usnadnění  práce  se  shledáváním 
obrazového  materiálu  (obr.  čís.  122,  126,  133,  153),  zapůjčení  štočků 
k  illustr.  čís.  144,  151,  154,  155,  182  a  205  (z  jeho  knihy  Eine  Mieser 
Chronik  des  18.  Jhrdts)  a  za  řadu  drobných  zpráv  pro  úplnost  Soupisu 
velice  cennV^ch.  Dále  děkují  podepsaní  srdečně  všem,  kdož  jakkoliv  jim 
přispěh  při  práci  soupisné,  zejména  pak  pánům:  JUDr.  K.  Prokopovi, 
úř.  c.  k.  fin.  ředitelství  v  Praze,  kanovníkům  Dr.  A . Pudlahroi a  V.  Manlikovi 
v  Praze,  učiteli  Fr.  Andressovi  v  Dobřanech,  učiteli  /.  Manetovi  ve  Stříbře, 
Dr.  Václavu  Wolframoví,  iun.,  c.  k.  místodrž.  koncipistovi  ve  Stříbře  (za- 
půjčil fot.  k  ill.  čís.  126),  prof.  V.  Lindnerovi  ve  Stříbře  (za  svolení  k  re- 
produkci jeho  leptu  k  ill.  čís.  205),  Em.  Macenauerovi,  statkáři  v  tJlicích, 
Dr.  Fridol.  Macháčkovi,  sektetáři  Měst.  histor.  musea  v  Plzni,  stavebnímu 
úřadu  kláštera  v  Teplé  (zapůjčil  plány  k  obr.  čís.  5  a  38),  Fr.  Kellnerovi, 
mruupiilantu  Umělecko-jirům.  musei  v  Praze  (opitřil  nápis  na  zvonku 
v  iHlinné]  a  konečně  všemu  duchovenstvu  v  polit,  okresu  Stříbrském, 
zejména  představené  kláštera  v  Chotěšově,  priorce  Fr.  Sal.  Heyroihové, 
děkanu  ve  Stříbře,  /.  Kricglsteinerovi,  faráři  v  Kladrubech,  V.  KGpccké7nu, 
faráři  v  Cernošínč,  /.  Kříiovi  a  faráři  v  Prostiboři  /.  Šimonovi. 


r 
* 


V  typografické  úpravě  a  rozvrhu  materiálu  uvnitř  jednotlivých  hesel, 
jak  byl  učiněn  v  tom  směru  pokus  v  XXIX.  svazku  Soupisu,  v  části  věno- 
vané Litomyšli,  postupováno  v  tomto  svazku  veskrze  důsledně.  Zejména 
půdorysné  formaci  i  stavebnímu  vývoji   větších  míst  v  okresu  věnována 


pozornost  v  textu  i  obraze.  Také  arcliivnílio  materiálu  tu  použito  více 
(hlavně  při  hesle:  Chotešov)  než  dosud  bylo  obvyklé,  ač  ovšem  do  úplnosti 
je  i  tu  daleko.  Ze  soukromého  majetku  zabráno  sem  vše,  co  programm 
Soupisu  připouští;  bohužel  nebylo  možno  zajímavou  gallerii  portraitú 
na  zámku  Svojšínském  a  fresky  v  zámku  Luhovském  podrobiti  zkou- 
mání hlubšímu.  Zamýšlený  obšírný  úvod  historický,  mapa  okresu  a 
věcný  rejstřík  musily  odpadnouti.  Pro  okres  tak  důležitý  objekt,  klá- 
šterní chrám  v  Kladrubech,  vedl  k  zavedení  terminu:  barokně  gotický, 
jejž  nutno  dobře  rozeznávati  od  názvu:  pseudogotický,  užívaného  vše- 
obecně pro  výtvory  XIX.  století. 

V  abecedním   jíořadu    osad   jsou    uvedena   napřed   jména   původní, 
česká  a  v  závorce  připojena  jich  nynější  forma,  jak  jest  uvedena  v  úředním 

seznamu  míst, 

V  Praze,  28.  února  1908. 

yar.  Kamper. 
Zd.   Wirth. 


Benešov.  (Benešovice.   Beneschau.) 

Na  návsi  Kx\PLE  P.  MARIE,  zděná,  šestiboká,  s  komolým  stanem, 
lucernou  a  cibulovitou  bání,  vše  kryto  šindelem.  V  průčelí  pravoúhlý 
vchod,  po  stranách  segmentová  okna,  klenba  kupolovitá.  Oltář  s  ba- 
rokní soškou  P.  Marie,  z  XVIII.  stol.  Zvonek  puklý,  048  m  vys. 
i  v  pr.;  na  uchách  masky,  u  koruny  nápis:  +  GELOBT  SEI  CHRISTVS 
MARIA  lOSEF  +  10  :  PERNER  IN  PILSEN  1733;  pod  tím  hlavy  andílci; 
na  plášti  reliéf  sv.   Rodiny  a  Jana  Nepom. 

Blahousty.  (Plahussen.j 

A.    Sedláček,    Hrady  a  zámky  české  XIII.,   135;    S  o  m  m  e  r,    Das  Kónigreich 

Bohmen.  VI.,   243. 

TVRZ,  jež  tu  stávala  již  počátkem  XVI.  stol,  později  zanikla. 

Blatnice.  (Blattnitz.) 

Podlaha,  Posvátná  místa  II.,   335. 

Na  návsi  mešní  KAPLE  SV.  TROJICE,  vystavěná  pseudogo- 
ticky r.  1900  nákladem  obce  a  kláštera  Tepelského. 

Březí  vi  Sestlice. 
Brod. 

KAPLE  SV.  BARBORY,  zděná,  šestiboká,  s  komolým  stanem, 
s  lucernou  a  cibulovitou  bání,  krytými  šindelem.    Okna  i  vchod  polokru- 

I 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.    Pol.  okres  Stříbro. 


hové,  uvpitř  plochý  strop  a  barokní  obraz  sv.  Barbory  na  plátně. 
2.  pol.  XVIII.  století. 

Buben  vu  Plešnice. 
Ceminy.  (Tschemin.) 

J.  S  c  h  a  1 1  e  r,  Topographie  des  Konigr.  Bóhnien.  IX.,  132;  S  o  m  ra  e  r  VI.,  368; 
J  A.  Dunder.  Kraj  Plzeňský,  312;  A.  Sedláček  1.  c.  XIII.,  163;  Ottovy 
Čechy   IX.,    114.   Rkp.   sbírka  topograí.  v  archivu   Musea  král.   čes.  Heslo:  Ceminy. 

Dvě  mohyly  byly  zde  prokopány  F.   Hegrem  z  Vidně.    (Píč,  Starožitnosti  I., 
sv.   2,   137.) 

ZÁMEK  s  parkem  vystavěn  (na  místě  staršího,  vzniklého  za  opata 
Tob.   Holmanna   (1689 — 1707)  kolem  r.   1830  nákladem  Josefa  sv.  pána 


Obr.  I.   Ceminy.  Průčelí  zámku. 


Z  Erbenů,  krajského  hejtmana  v  Lokti.*)  V  půdorysu  obdélník;  na  straně 
přistavěno  krátké  křídlo  s  portikem  a  skleník.  Kryt  valbový  s  vikýři, 
nad  středem  pseudogotická  \ížka.   (Obr.   i.) 


*)  V  rkp.  topogr.  sbírce    praví  se   r.    1825    ještě:    ,,ein  noch    unausgebautes 
Schloss,"  kdežto  r.    1831   již   ,,ganz  neu   auf  Pillotten  gebaut"- 


00 


a 

a 

'C8 


O 

c 

u 


Průčelní  fasáda,  obrácená  do  parku,  jednopatrová,  s  troj- 
osým  risalitem  o  dvou  patrech,  ukončeným  trojbokým  štítem  s  fimsou 
na  konsokich;  poboční  kiídki  čtyřosá.  Stená  risalitu  Idadká,  v  náběhu  oken 
pr\ního  patra  plochá  římská,  okapní  římsa  na  konsolách;  v  přízemí 
i  prvním  patře  polokruhový  vchod,  před  nímž  vystupuje  nad  schodištěm 
balkon,  nesen}^  čtyřmi  válcovými  sloupy  a  opatřený  nad  dřevěnou  římsou 
zábradlím  z  ellips  a  kruhů.  Po  stranách  okna:  v  přízemí  obdélná,  v  i.  patře 
polokruhová,  v  2.  patře  osm  malých  podélných.  Na  pobočních  křídlech 
je  do  kordonové  římsy  bossáž  z  malty,  výše  plochá  arkatura;  okna  hladká, 
s  jalousiemi. 

Postranní  fasáda  do  d\ora  hladká,  s  vystouplým  risalitem; 
v  něm  vchod  a  nad  ním  trojúheln3>  štít.  Fa9áda  do  zahrady  o  třech  osách, 
shodná  s  průčelní.  Zadní  fagáda  zcela  hladká. 

Vnitřek  sklenut  v  přízemí  plackami  a  hladce  křížem;  v  patře 
ploché  stropy. 

Ve  vížce  cymbály:  i.  Pr.  0-65  m,  vys.  035  m.  Ucha  hladká, 
na  plášti  slunečnice  s  festony,  na  věnci:  ANNO  |  1732  |  (pták)  EVGENIVS 
TYTTL  ORD  :  CIST  :  IN  PLASS  ABBAS  •  S  ■  M  •  MAGD  :  LIP  :  PR/EP  :  WELL  : 
ET  S  :  COR  :  PAT  :  IMM  :  PER  BOH  :  MOR  :  ET  LVS  :  VIS  :  AC  VIC  :  GENE- 
RAL IS,    Kolem  znaku  klášterního: 


T 

A 

E 

P 

P 

L 

V- 

V 

•G 

2.  Prům  0-395  m,  vys.  0-15  m.  Bez  uch,  plášť  hladkv.  Z  počátku 
XIX.  století   (1812?) 

KAPLIČKA  na  návsi,  čtyřboká  se  zaoblenými  rohy  a  čabrako- 
vitými  pilastry,  sklenutá  plackou  na  koutních  pilastrech  a  krytá  komolým 
stanem  s  lucernou  a  stanovou  stříškou.  Uvnitř  oltářik  z  poč.  XIX.  st. 
Zvonek  novější. 

v 

Cernošín.  (Tschernoschin.) 

S  c  h  a  11  e  r  IX.,  150;  S  o  m  m  e  r  VI.,  241 ;  D  u  n  d  e  r  1.  c.  224;  K.  T  a  n  n  e  r  t, 
Tschernoschin  nebst  Wolfsberg  (Prag.  1906);  Cechy  IX.,  85;  G.  S  c  h  m  i  d  t,  Grab- 
platten  u.  Glocken-Inschriften  im  Mieser  Vikariat.  Wacht  an  d.  Miesa  1906,  čís.  720. 
Rkp.  sbírka  topograf.  v  a-chivu  Musea  král.  č  s  (Heslo:  Trpisty).  (Pam.  knihy 
na  faře  od  r.   1780  a  od  r.    1848.  Matriky  od  r.   1624.) 

MĚSTEČKO  (od  r.  1541  městysem)  na  silnici  z  Prahy  do  Chebu 
(od  r.  1814  cis.  silnice),  čítající  245  domů,  rozložených  po  obou  stranách 
silnice  v  délce  i  kilometru.  (Tab.  I.)  Ve  středu  na  malém  návrší  stojící 
kostel  děh  náměstí  v  dolní  a  horní;  k  dolnímu  dílu  přiléhá  předměstí  Pan- 


čova.  Požáry  r.  1611*),  1804  (zničena  radnice  s  celým  archivem),  1836 
(radnice  a  67  domů  shořelo),  1899  a  1907  způsobily,  že  skorém  všechny 
domy  jsou  nové. 

KOSTEL  S\\  JlRÍ  (farní)  byl  již  r.  1374  farní  a  původně  sv.  Mi- 
chalu zasvěcen.  R.  1445  zřídil  tu  Jan  z  Wolfsteinu  oltář.  R.  1611  vyhořel 
i  s  farou  a  matrikami,  ale  brzo  vystavěn  znovu  a  24. 74.  1614  sv.  Jiří  za- 
svěcen.**) Duchovní  správu  vedli  vedle  světských  kněží  někdy  též  řehol- 
níci  z  Kladrub  nebo  Teplé.  Zatím  kostel  sešel  a  vystavěn  nový  nákladem 
hraběte  Prospera  ze  Sinzendorfu;  pro  nedostatek  prostředků  stavba  vázla 
a  trvala  celkem  25  let,   od  r.  171 1   do  173Ó.    R.  1732  byla  hotova  budova 


dmO       W       1         I        li     ■»        5        6      -í        8        9       Wh 

^^^s   I" I  I  I  I  I  I  I  I  -I  I 


Obr.  2.  Cernošín.  Kostel  sv    Jiří.   Půdorys. 


až  na  střechu,  okna  a  věž.  Na  to  se  vztahoval  chronogram  za  hlavním 
oltářem  umístěný:  EXSTRVCTA  ET  EXORNATA  SVB  GEORGIO  ROEDL 
BOHÉMO  TEPLENSI  (=.  1732)  a  nad  triumfálním  obloukem  kolem  znaku 
Sinzendorfského  malovaný:  DEO  ET  SANCTO  GEORGIO  PATRONVS 
EXSTRVXlT  COMES  PROSPER.  (=.  1732).  Hřbitov  kolem  kostela  byl 
zrušen  r.  1788,  ale  ohradní  zeď  ponechána  a  plocha  r.  1827  osázena  li- 
pami. O  opra\ě  budovy  r.  1858  svědčí  chronogram  na  triumfálním 
oblouku  napsaný:  RENOVATA  ATQVE  REORNATA  VIRIbVS  VnJtIS 
SVB  VENERABÍLI  CVRATO  lOSEPHO  MlESNER  EX  VRBE  SCHON- 
FELDA  (=  1858).  Věž  opravena  naposledy  v  r.  1871. 

Jednolodní,  orientovaná  budova  barokní,  s  věží  před  záp.  prů- 
čelím. (Obr.  2.  a  3.)  Zdivo  omítnuto,  kryt  valbový,  na  věži  plechová  cibule 
s  osmibokou  lucernou  a  dvojitou   bání  s  hvězdou.    Na  stěnách   pilastry 

*)  Před   tímto  požárem  byly  obě  řady  domů   těsně  podél  silnice;   tehdy  na 
rozkaz  vrchnosti  strana  severní  ustoupila  v  zad. 
**)  Dle  nápisů  na  zvoně  a  křtitelnici. 


nad  dvojitým  podvalem,  vysoké  úseky  kkidí  a  oblomená  okapní  římsa. 
Kolem  polokruhových  oken  chambrany  s  kapkami,  portály  pra\-oúhlé 
s  pískovcovými  rámy  zalomenými  a  profilovanými. 

Věž   vystupuje  až  nad  okapem  z  budovy.   V  přízemí  valené  s  lune- 
tami sklenutá  předsíň   otvírá  se   portálem   s  vykrajo\'aným   nadpražím, 


Obr.  3.  Černožín.  Kostel  sv.   Jití.  Pohled  od  západu. 

pilastry  na  bocích  a  oblomovanou  římsou  ve  vrcholu.  V  i.  patře  tři^okna, 
nad  okapem  polopatro  s  třemi  kruhovými  prolomy,  nad  ním  2.  patro  se 
čtyřmi  okny  a  hodinami,  nad  nimiž  se  prohýbá  okapní  římsa  polokruhy. 
Schodiště  na  kůr  vystupuje  ze  zdiva  věže  segmentovým  přístavkem 
na  jihu. 

Kněžiště  ukončeno  třemi  boky;  na  jihu  přiléhá  k  němu  pří- 
zemní čtyřboká  sakristie.  Lod  širší,  se  skosenými  rohy,  spojena  s  věží 
krátkým  křídlem  se  zaoblenými  nárožími.    Okapní  římsa  nad  boky  lodi 


stoupá  troj  úhelným  štítkem,  v  němž  na  severu  umístěny  dvě  kartuše 
pískovcové  z  akanthů  se  znaky  rodu  Sinzendorfského,  spojené  dole  hlavou 
andílci  a  ovocnou  guirlandou  a  nahoře  korunované  dvěma  korunami. 

Vnitřek  (obr.  -i.)  osvětlen  v  kněžišti  pěti  polokruhovými  okny,  v  lodi 
třemi  páry  podobných  v  podélných  stěnách  a  dvěma  páry  ve  skosených 
bocích;  \e  spojovacím  křídle  u  věže  pár  menších  oken.  Portály  v  lodi  na 
jihu  i  se\eru  ve  skosených  bocích.  Celý  prostor  sklenut:  v  kněžišti  valená 
klenba  s  lunetami,  v  lodi  tři  valená  pole,  pásy  dělená,  a  dvě  koncové  konchy, 
nad  kruchtou  též  valená  klenba.  Pod  cípy  klenby  sdružené  pilastry  na 
dvojitém  podvalu,  hladké.  Hrany  lunet  provázeny  štukem,  profilované, 
dělící  pásv  klenební  zdobeny  rámečky  a  malovaným  páskovím.  Hudební 
kůr  podklenut  valené  (na  klenbě  oblomené  zrcadlo)  a  podkruchtí  otevřeno 
segmentovým  obloukem,  opřeným  na  úzký  pilastrový  sokl.  Plná  po- 
prsnice  zděná,  v  předu  silně  vyložená,  s  balustrovým  dřevěným  zábradlím. 

Stěny  hladké.  Na  klenbě  freskové  malby,  orámované 
oblomenvmi  lištnami  a  páskovím: 

a)  v  kněžišti.  Ve  středu  Boží  oko,  obklopené  andílky,  v  cviklech 
postavy  sv.  Jeronýma,  Ambrože,  Augustina  a  Řehoře.  Na  oblouku  trium- 
fálním pod  rudým  baldachýnem  dva  bílí  andělé,  nesoucí  v  rocaillové 
kartuši  znak,  nad  tím  na  pásce  chronogram  (letoč.  písmena  čer\ená)  [viz 
výše!].  V  cviklech  v  průčelí  oblouku  v  lištnových  rámcích  bíle  a  žluto- 
hnědě provedené  výjevy:  Stětí  sv.  Kateřiny  (?),  druhý  nezřetelný. 

b)  v  lodi.  V  prvním  poli  klenebním:  anděl  se  znakem;  v  druhém: 
sv.  Trojice;  v  třetím:  nanebevzetí  P.  Marie;  ve  čtvrtém:  apoštolově 
u  hrobu  po  nanebevstoupení  Páně,  na  hraně  desky  náhrobní  podpis  malíře: 
Wenzl  Schmitt  fecit  A.  1727,  v  levo:  Pixit  Carolo  Sauersik  A.  1863;  v  pátém 
poli  (nad  kruchtou):  boj  sv.  Jiřího  s  drakem.  Po  obou  stranách  ve  všech 
polích  freska  v  troj  úhelných,  dole  segmentem  prohnutých  rámech,  bíle 
a  šedohnědě  provedená:  výjevy  ze  života  sv.  Jiřího.  Mezi  těmito  a  vel- 
kými obrazy  po  obou  stranách  allegorie  cností  na  pozadí  nově  šachovaném. 

Hlavní  oltář  má  rakvovitou  mensu  s  tabernaklem  pilastry 
lemovaným,  v  něm  nika  mušlová  se  soškou  Piety  ze  XVII.  století,  na  vrchu 
kříž  a  na  římsách  andílci  a  vásy;  za  ním  sloupová  architektura  kolem 
obrazu  na  plátně,  živě  malovaného:  sv.  Jiří,  s  palmou  v  ruce,  nesen  jest 
anděly  do  nebes,  dole  leží  drak,  jejž  anděl  kopím  bodá,  a  jiný  anděl  nese 
mučednickou  korunu.  Nahoře  nástavec  s  obrazy  sv.  Šebestiána  a  Floriána 
v  oválných  kartuších  rocaillových,  dobré  práce  2.  pol.  XVIII.  stol.  Po 
stranách  nástavce  sošky  sv.  Anny,  Jana  Nepom.  a  dvou  rytířů,  nesoucích 

štíty  s  nápisy: 

Noxias  Aurám 

TempesTates      a      Tranquillam 
Amoveas  Permittas. 

Postranní  oltáře  pendanty,  sloupové  architektury  s  rakvo- 
vitými  mensami  zděnými,  sloupy  révou  zdobenými,   akanthy  zdobenou 


hmsou  a  listovým  nástavcem  kolem  oválných  obrázků.  Na  evangelní  straně 
obraz  sv.  Martina,  an  se  dělí  s  žebrákem  o  plášť,  pod  ním  nápis  o  obnově 
r.  1864  {Fr.  Ženíškem  z  Plzně),  v  nástavci  na  dřevě:  Kristus  zbodený  na 
studni.  Na  epištolní  straně  obraz  sv.  Rodiny  s  podpisem  o  zřízení  r.  1693 
za  P.  Pavla  Roedki  a  opravě  r.  1864,  v  nástavci  podobný  obrázek. 

Postranní  oltářík  P.  Marie  Censtochovské,  s  dřevěnou 
mensou,  na  níž  stojí  na  nízkém  tabernaklu  zasklená  skříň  s  voskovou 
figurkou  Ježíška.  Na  stěně  pod  baldachv^nem  na  draperii  s  korunou  a  an- 
děly v  bohatě  řezaném  rocaillovém  rámci  obraz  P.  Marie.  Po  stranách  na 
konsolách  sošky  sv.  Anny  a  Joachyma,  P.  Marie  a  Josefa. 

Kazatelna   s  kruhovým  řečništěm,  zdobeným  rocailly  a  oblo- 
menou stříškou  s  baldachýnem,  sochami  anděla  a  P.  Marie. 
Varhany  s  barokním  římsovím. 

V  nástavci  barokní  trojdílné  zpovědnice  na  dřevě  obrázek 
Jana  Nepom.,  uvnitř  v  levo  sv.  Petr  klečící,  ve  středu  Ukřižování,  v  právo 
sv.  Maří  Magdalena,  vše  velmi  zašlé  a  otřelé  malby  z  pol.  XVIII.  stol. 

Křtitelnice  má  spodek  z  r.  1614,  svršek  novější;  byly  na  ní 
obšírné  nápisy  (u  Tannerta  1.  c.  7 — 9),  jež  bílým  nátěrem  zničeny. 

Křížová  cesta  zr.  1860  od  C.  Sauersika.  Za  hlav.  oltářem 
obraz  P.  Marie  v  barokně  vykrojeném  rámu  s  mušlovým  dekorem  a 
růžovými  festony,  nesený  anděly. 

Prapor  cechu  zednického  z  doby  kolem  1830,  s  ozdobou  listovou 
a  kyticí  na  žerdi  ze  stříbrného  plechu. 

V  předsíni    dubové    dvéře    s  pěkně   tepanou  klikou  a  přítuhou. 

Vedle  dveří  ve  výklenku  dřevěné  barokní  sošky  P.  Marie  a  Krista. 

Zvony:  i.  Vys.  0-94  m,  v  pr.  0-97  m.  Na  uchách  stylisovaná 
větévka,  u  koruny  pás  cípatých  ornamentů  z  volut  a  řada  visutých  akanthů. 
Na  plášti  obdélný  rámec  profilovaný,  s  andílky  v  rozích,  kolem  nápisu: 

ANNO  1611:   DEN   19.  APPRILIS.  IST  DAS 
GOTTES  HAVS.ZV  SCHIRLASCHIN  DVRCH 
FEVERS  BRVNST  GANTZ  VNND  GAR   IN  DIE 
ASCHEN  GELEGT.VNND   IN  SOLCHEM  pEVER 
DREY  GLOCKEN  VERBRVNNEN  WELCHE  DIE 
WOHLGEBORNE  pRAV  pRAV  pLISABETH, 
VONN  SCHWANBERGK,   GEBORNE  VON  LOB, 
KOWICZ  AVFF  IHRE  VNCOSTEN,  ZV  EWIGER 
GEDECHTNVS.  ANNO  16.  12,  WIDERVBM, 
RENOVIREN  VNND  GISSEN  LASSENN, 
IN  DER  STAŤ  PiLSEN  MATTHIAS  LAVFFER  HAT 
DISE  GLOCKEN  GEGOSEN. 


9 

Na  druhé  stranč  znaky  Lobkoviců  a  Švambcrků,  nad  nimi  nápisy: 

(v  Icvo)  (v  ])ravo) 

HANS.  SEB/ESTIAN  AVF  ELIZABET  FRAV  VON  . 

SCHWANNBERGK,  WESE,  SCHWANNBERGK  GEBOR. 

RRITZ  :T:  G  :V  :  M  :*)  NE  VON  LOBKOWITZ  : 

uprostřed  dole:  :  PSALM  :  51, 

SCHAFFE   IN  MÍR  GOTT 
EIN  REINES  hertz. 

Vnd  gib  mír  einen  nev, 
en  gewissen  geist. 

Na  věnci  pás  visutých  akanthů. 

2.  Přelit  r.  1876  firmou  Juranek  &  Perner  v  Plzni. 

3.  Původní  zvon  zakoupen  ze  sbírek  r.  1774,  později  pukl  a  byl 
přelit.  Vys.  0-48  m,  v  pr.  o-6i  m.  Ucha  hladká,  u  koruny  nápis:  ■»•'  AVE 
MARIA  GRATIA  PLENA.  Na  plášti  reliéf  sv.  Jiří  a  Zvěstování  P.  Marie. 
Na  věnci:  UMGEGOSSEN  IN  JAHRE  1832  UNTER  H.  P.  lOSEPH  THIEL 
Na  srdci:   1851.    S.  J. 

V  lucerně:  4.  Vys.  0-32  m,  v  pr.  o  35  m.  Ucha  hladká,  u  koruny: 
^  VALENTIN  LISSIACK  HAT  MÍCH  GEGOSSEN  IN  PRAG  1740  ^  Pod 
tím  pás  visutých  akanthů.  Na  plášti  reliéf  Jana  Nep. 

5.  Cymbál.  Vys.  0-17  m,  v  pr.  0-41  m.  Bez  uch,  hladký.  Uvnitř 
vyryto:  1733. 

Náhrobky:  i.  V  dlažbě  lodi.  Pískovec,  170 X 088  m.  Nápis 
značně  otřelý: 

ANNO  1684  DEN  29  8BRI(S) 

VMB  9  VHR  IN  DER  NACHT.  IST 

IN  GOTT.SEELIG  ENTSCHLAF 

EN  TITTVL:ANNA   IVDITHA 

(G)OLLERIN:  GEWESENE  HA 

(V)PTMANIN  :  IHRES  ALTERS 

48  lAHR  :  DERO  GOTT  DIE 

EWIGE  RVHE  VERLEIHEN 
WOLLE  AMEN  : 
IHS 
(MIT  DIESEM  STEIN?)   ICH  SCHEID  VON  DIR 
(I)N  KVRTZER  ZEIT  WIRST  SEIN  BEI  MIR 
(H)IER  LIG  ICH  SCHON  VND  WART  AVF  D(ICH) 
(G)ESTV  VORBEY  SO  BETT  VOR  MÍCH 


*)  Triebl  (Třebel),   Guttenstein  imd  Mariafels. 


lO 

(M)EIN  LEIB   IST  ZWAR  HIER  TODT 
(V)ND   IN  DEM  ORT  BEGRABEN   oo 
(H)OFF  OOCH  VON   lEDERMAN  EIN  GVT 
TES  LOB  ZV  HABEN. 

2.  Před  oltářem  sv.  Martina.  Pískovec.  Náhrobek  Heřmana  Pit- 
schinského  (t  1765),  zcela  otřelý. 

3. — 5.  Nečitelné  nápisy  s  chronogramy,  ze  XVII. — XVIII.  stol. 
Na  jednom  lze  čísti:    lOSEPHUS  WENCESLAUS  PECK. 

KAPLIČKA  zděná,  na  dolním  konci  města,  čtyřboká,  s  plochým 
stropem  a  taškovým  sedlem.  Uvnitř  obraz  Stříbrské  Madonny.  Konec 
XVIII.  stol. 

SOCHY  na  náměstí:  i.  Na  dolním  sv.  Florián;  pískovec,  slušná 
socha  na  hranolu  s  podvalem.  V  předu: 

O  Sa^cte 
Floriane 

ORA  APUD 
DEUM 

Pro    Nobis 

D  .  .  ON  .  . .  ES 
A  1748. 
Na  soklu:  S  K  A. 

2.  Na  horním  Jan  Nepomucký;  pískovec,  barokní  podstavec  s  volu- 
tovými křídly  po  stranách,  zdobenými  akanthy  a  festony;  socha  klečící, 
vedle  andílek  s  knihou  a  biretem  v  ruce.  Na  podstavci: 

N 

S.  lOES  nepoMVCene  serVos 

EX  VOTO  ET  DeVOTE 
respICe  ORANTES 
BIT.  (=1732.) 

Na  radnici  PEČETIDLA*):  i.  Městské,  bronzové,  0035  m  v  pr. 
Kolem  znaku  opis:  *  *  MIESTECZK0  *  V  *  CZIERNSSYN  o  XVI.  stol. 

2.  Cechovní,  bronzové,  0035  m  v  pr.  Kolem  emblému:  SIGL-Z- 
ZERN0SSIN  —  D-SCHVSTR:  Okolo  držadla:  ^  IACOP  ^  GALNER  * 
RICHTER  *  18  *  XVII.  stol. 

3.  Cechovní,  bronzové,  0-04  m  v  pr.  Lev  se  širočinou  ve  štítě,  opis: 
DAS  •  ERBAR:  HANDWERCK  •  DER  MEZGER  •  IN  •  MAROK  •  SCIERNO- 
SCHIN  1611   ^. 


*)  Jedno  městské  odvedeno  do  Musea  král.  Českého.  ]\Iá  v  průměru  0*026  m 
a  stejný  opis  kok-m   znaku.    2.  pol.  XVI.   stol. 


II 

Cernotín. 

F  r.   A  n  d  r  c  s  s,   DcnkmiUcr  und  Sagcn  im  liczirkc  Dobrzan,    50 — 51. 

Na  cestě  do  Dobřan  dřevená  BOŽI  MUKA,  lyom  vys.,  červené 
natřená;  nahoře  ve  výklenku  reliéf  Krista  v  knize  čtoucího,  nejvýše  kříž 
železný.  Asi  z  i.  pol.  XIX.  stol. 

V  okolí  několik   kamenných    KRI2t^  z  nichž  nejstarší  z  r.   1830. 

Červený  Újezd.  (Rothaujezd.) 

F  r.   A  n  d  r  e  s  s   1.  c.   38. 

Ve  STATKU  čís.  2.,  ze  dřeva  roubeném,  vyřezán  na  trámu  strop- 
ním letop.  1773.    Sednice  zachována  částečně  v  původním  stavu. 

Česká  Lom.  (Lohm.) 

S  o  m  m  e  r    VI.,    235;     Památky  arch.    II.,    173;      Sedláček    1.   c.   XIII.,    136. 
TVRZ  tu  stávavší  zašla  v  XV.  nebo  na  počátku  XVI.  století. 


\^  v 

Číhaná.  (Cihana.) 


S  o  m  m  e  r    VI.,  292;    Dunder    1.  c.   253;    Sedláček    1.  c.   IX.,   121.     (Pam. 
kniha  na  faře  od  r.  1836.    Matriky  od  r.  1635.    Tak  zv.  rodinné  knihy  [13  dílů]  jed- 
notlivých vsí  farnosti,  od   i.  polovice  XVII.  století.) 

KOSTEL  SV.  VÁCLAVA  (farní)  staršího  založení*)  byl  r.  1654 
obnoven  a  1717  přestavěn;  věž  a  sakristie  přistavěny  r.  1860. 

Jednolodní  barokní  budova,  s  věží  na  západním  průčelí,  omít- 
nutá (dekorace  stěn  nová),  krytá  taškovou  valbou;  na  věži  lucerna  a  báň 
z  plechu.  Kněžiště  ukončeno  segmentem  a  sklenuto  valenou  klenbou 
s  lunettami  a  ellipsovitou  plochou  kupoH  na  pendentivech;  pod  cípy  úseky 
římsoví  na  pilastrech,  v  závěru  čabrakou  ozdobených.  Po  stranách  vchody 
do  sakristií,  plackou  sklenutých.  L  o  d  širší,  obdélná,  s  třemi  páry 
oken,  sklenutá  třemi  plackami  na  silně  vystouplých  nástěnných  pilastrech 
s  rímsovitou  hlavicí  a  po  výšce  přepásaných.  Triumfální  oblouk  segmen- 
tový, s  římsou  a  skupinou  pilastrů.  Visutý  hudební  kůr  na  dvou  kamen- 
ných toskánských  sloupech,  s  prkennou  poprsnicí,  v  půdorysu  vyhnutou. 


*)  U  Dundra  uvedený  a  zajisté  špatně  čtený  nápis  v  kněžišti,  dle  něhož  byl 
kostel  založen  r.   1162,  zmizel. 


12 

Vnitrní    zařízení    pseudorenaissanční,  z  let  1860  a  1900. 
Barokní    křtitelnice    pískovcová,  0-95  m  vys.  Kruhová  noha, 

0  čtverečné  desce,  kotel  kalichovitý  s  píšťalami,  x\\io  no^•é.    Uvnitř  cínový 
kotlík,  beze  značky.    Počátek  XVIII.  stol. 

Šest  cínových  barokních    svícnů    hladkých. 

Obrázek    sv.  Apollonie  na  dřevě,  dobrá  práce  XVIII.  stol. 

Zvony:  i.  Vys.  0-87  m,  v  pr.  0-90  m.  Ucha  hladká,  u  koruny: 
yk°  ■  bni  •  m"  ■  r  r  ■  r  ■  c"  ■  ?tí)°  •  \]zt  ■  campana  ■  fu  fa  ■  e}í  •  in  onncE  •  bei  ■  eí  -  faníi- 
ioIianns-liabttlÍE -EÍ- E«)sngBlijÍB.  4-®  Plášť  i  věnec  hladké. 

2.  ^'ys.  072  ;;/,  v  pr.  074  m.  Na  uchách  vruby,  u  koruny:  MAR- 
CVS  S   LVCAS  S  lOHANNES    MATEVS  S  FECIT  S  EGIDIVS  S  IN  S  PLZNI  % 

1  S  5  S  35  ^  .    Pod  tím  arkatura  s  liliemi.  Na  plášti  reliéf  P.  Marie. 

3.  Vys.  0-52  m,  v  pr.  0-50  m.  Na  uchách  masky,  u  koruny:  S  : 
WENCESLAVS  CIZHAN/E  PATRONVS  II  P:  GILBERTVS  PFROGNER  CV- 
RATVS  CZIHA  :  RENOVARI  FECIT  1808.  Pod  tím  postavy  andílků  a  mušle. 
Na  plášti  reliéfy  dvou  světců,  sv.  Anny  a  Václava  a  kartuš  s  emblémem 
(zvon,  děla,  kružidlo)  a  opisem:  (GEGOSSEN?)  PERNER  IN  PILSEN.  Na 
věnci:  REYMVNDVS  III.  ABBAS  P  :  ALOYSIVS  WANCKA  PFARER  P.  CLE- 
MENS  NONNER  1724. 

Náhrobky  pískovcové  zazděny  zvenčí  do  zdi  kostelní:  i.  i-6o x 
076  m.  Dole  znak,  opis:  LÉTA  PANIE  MDLI  1 1  VMR  |  ZELA  VROZENA 
PA-MARKITA  WCHINSKA  ZE  W  |  CHINIC  A  NA  RAZÍ  |  CÍCH  GIZ  DVffl 
PAN  BVH  RACZ  MILOfTIW  blTI. 

2.  I-I2  X  0-63  m.  Dole  znak,  opis:  LÉTA  PANIE  MDLXI  |  III- 
VMRZEL  VROZNI  •  PAN  ERRARt  •  SE  |  KERKA  •  Z  SEDZIC  |  TYTO  GEST 
POCnOWAN  •  GEHOZ  : 

3.  I-I2  X  0-56  m.  Dole  znak,  opis:  LÉTA  PANIE  MDLXIII  V  |  MRZEL 
VROZENI  PAN  GETRZICH  WIKTO  |  R  ffANOWECZ  |  Z  ífANOWA  •  A  NA 
SKVPCZI  TVT  •  GE  11  nad  znakem  pokračuje:  fT  •  POCHOW  |  AN  •  GE- 
HOZ I  DVfiT  •  PAN  B  I  Vn  ■  RACZ  •  M  |  ILOfTIW  •  bTI  I. 

4.  175  X  0-86  m.  Dole  znak,  opis:  LÉTA  •  PANIE  •  M  •  D  •  LXVII  :  | 
W  NEDIELY-  GENZ-SLOWE  -DEWITNIK  -VMRZEL  ■  VROZ  |  ENY  -PAN  • 
lAN  •  SfANOW  I  ECZ  •  GINAK  •  WIKHART  •  Z  •  SfANOWA  •  A  •  NA  •  SKVPCZIf-  [ 
pokračuje  nad  znakem:  GEHOZ- DVff  II  •  PAN  •  j  BVH  ■  RACZ  •  M I  LOS  |  TIW- 
BYTU. 

5.  I  40  X  0-73  m.  Dole  kosti  zalomené  a  lebka,  z  nápisu  čitelno  jen 
některé  slovo.  XVII.  stol. 

6.  170  X  0-72  m.  Dole  znak  Sekerku  ze  Sedčic  (dvě  širočiny),  opis 
nečitelný.  XVI.  stol. 

Na  návsí  na  hranolových  soklech  SOCHY  sv.  Floriána  a  Jana 
Nepomuckého,  bez  ceny  umělecké.  XVIII.  stol. 


Tab.  n.  Dobřany.  Plán  města  z  r.   1839.    (1.  Farní  kostel.  2.  Škola  se  zvonicí.  3.  Kostel 

sv.  Víta.  4.  Vysoká  brána.) 


13 

Před  kostelem  SOCHA  Jana  Ncpom.  Na  podstavci  plastické  slu- 
nečnice, v  předu  v  obláčcích  štítek  s  písmeny: 

PWAT 

PCWP 

1704. 

Na  cestě  ke  Křclovicum  SOCHA  sv.  Antonína  z  pískovce,  neumělá. 
XVni.  stol. 

Na  cestě  k  Ouněšovu  SLOUP  pískovco\-ý  na  hranolovém stylobatu, 
s  širokou  římsou;  toskánský  dřík  s  hranolovou  kapličkou  a  dvojitým 
křížem.  Na  stylobatu  v  reliéfu  znak  Sekerku  ze  Sedčic.  Poč.  XV H.  stol. 


Dobřany.  (Dobrzan.) 

R  o  h  n,  Antiq.  eccl.  in  circulo  zatecensi  66;  S  c  h  a  1 1  e  r  IX.,  io8;  S  o  m  m  e  r  VI., 
iio;  Dunder  1.  c.  115;  Pam.  arch.  VIII.,  420;  Světozor  1878,  570;  Cechy  IX., 
497;  Sedl  áč  ek,  Slovník  místopisný  136;  F.  Andress,  Gesch.  der  Stadt  Dobrzan 
(Dobřan  1901.);  Týž,  Die  Stadt  Dobrzan  (Dobřan  1904.);  Týž,  Dcnkmálcr  und 
Sagen  im  Bezirke  Dobrzan  (^Nlies  1906);  A.  Podlaha,  Posvátná  místa  II.,  263. 
Rkp.  sbírka  topogr.  v  archivu  Musea  král.  Ces.  Heslo:  Dobřany  (Materiál  z  r.  1834); 
Archiv  kláštera  Chotéšovského  (v.  liter,  při  hesle  Chotěšov,  klášter).  Pamětní  kniha 
na  faře  od  r.  1839;  Matriky  od  r.  1628;  Stadtchronik  na  radnici  od  r.   1836. 

Pohled  na  město  z  r.    1865,  na  plátně  malovaný,  v  radnici. 

Sídliště  z  doby  neolitické  prokopané  Dr.  Boh.  Hellichem.  Na  obecní 
pastvině  rozrušená  skupina  kamenných  mohyl.    (Píč,   Starožitnosti  I.    sv.    i.  a  2.) 

MĚSTO  pravidelně  založené,  již  r.  1259  připomínané,  leží  v  rovině 
na  řece  Radbuze.  Náměstí  pravoúhlé,  proťaté  ode  dávna  říšskou  silnicí; 
uprostřed  něho  kostel  a  zvonice.  Ulice  ústí  v  rozích.  Na  opevnění  ukazují 
časté  nálezy  zbytků  zdiva  a  vysoká  brána  (Hohes  Tor)  do  r.  1839  stávavší 
v  ulici  Hochtorgasse.*)  Ráz  staveb  náleží  skoro  výhradně  XVIII.  až 
XIX.  století.  Několik  požárů  [v  listinách  zmíněný  požár  v  2.  pol  XIV. 
stol.,  požár  r.  1620  (při  němž  shořely  oba  kostely  a  radnice  s  celým 
archivem)  a  r.  1632  (kdy  kostely  uchráněny)]  a  značné  přestavby  odňaly 
městu  starobylost.  I  s  půdorysu  ulic  rozšířením  a  vyrovnáním  setřen  skoro 
všude  původní  ráz.   (Rybník  na  n'iměstí  zavezen  r.  1838.)   (Tab.  II.) 

KOSTEL  sv.  MIKULÁŠE  (farní)  jest  připomenut  již  k  r.  1259, 
kdy  Weichhardus  de  Tyrna  s  chotí  daruje  podací  k  tomuto  kostelu  a  dru- 
hému kostelu  sv.  Víta,  k  založení  kláštera  Bílým  sestrám  řádu  sv.  Maří 
Magdaleny.**)  Farním  jmenuje  se  k  r.  1431,  ale  byl  jím  zajisté  již  dříve. 


*)  Nyní  sluje  Bahnhofstrasse.    Brána  stávala  mezi  domy  čís.  126  a  313,  byla 
třípatrová  a  měla  po  stranách  širokého  průjezdu  dvě  menši  branky. 

**)   Sborník  histor.  kroužku  Vlasti  (1900)    L,    161;    J.   N  e  u  \v  i  r  t  h,   Gesch. 
der  christl.  Kunst,  402;    Bílek,    Statky  281. 


14 


Od  r.  12/2  až  do  1804  byla  obsazována  fara  klášterem  Chotěšovským,  odtud 
patří  podací  klášteru  v  Teplé.  Kostel  roku  1420  vybit,  shořel  r.  1620*) 
a  opraven  r.  1651  a  1692.  Tehdy  měl  v  kněžišti  klenbu  a  v  lodi  tabulový 
strop  a  dřevěnou  kmchtu.  Později  přestavěn  a  nově  zařízen  v  letech  1757 
až  1658  a  hřbitov  kolem  něho  zrušen  r.  1789.  Poslední  velká  oprava  vy- 
konána r.  1907. 


y^N,^\ž:ž^\y^ 


Obr.  5.  Dobřany.   Kostel  sv.  Mikuláše.   Půdorys. 

Původně  gotická,  orientovaná  stavba  bez  věže, 
barokně  upravená.  (Obr.  5.  a  6.)  Stojí  stranou  od  středu 
náměstí.  Stěny  hladké,  kryt  taškový,  valba  s  mnoha 
vikýři  a  sanktusem,  s  cibulovitou  bání  a  lucernou,  nad 
středem  křížové  lodi.  Kolem  celé  budovy  obíhá  sokl  s  výžlabem  a  ba- 
rokně profilovaná  okapní  římsa.  Mimo  disposici  a  zdivo  z  gotické  stavby 
zachovány  opěráky  a  stopy  podokenní  profilované  podbrádky  na  kněžišti. 

Kněžiště     ukončeno   pětistranným   závěrem   z    osmiúhelníka    a 
opřeno  čtyřmi  opěráky  o  ústupku  a  kosine.    Pět  oken  s  hladkou  špaletou 


*)  Při  tom  shořely  varhanj^  paramenta  a  oběma  literátským  sborům,  českému 
i  latinskému,  všechna  privilegia,  statuta  i  registra,  načež  si  daly  napsati  nové  na 
pergamene  r.  1638.  (R.  1676  spojeny  obě  družiny  v  bratrstvo  škapulířové  P.  Marie 
Karmelské,  jež  obdrřelo  od  probošta  Kastla  stříbrnou  sochu  P.  Marie  k  procesí, 
z  darů  o  poutech  shromážděn  velký  poklad  zlatých  a  stříbrných  ozdob];  r.  1784 
bylo  zrušeno.)  Nové  varhany  pořízeny  r.  1637  (positiv),  ale  již  r.  1657  koupeny 
nové  z  Jáchymova  (za  450  zl.)  a  r.  1687  vyměněny  (za  příplatvk  250  zl.)  zi  nové 
s  Wolfg.  Rabensteinem ,  varhanářem  z  Plané,   hla-  ní  oltář  byl  z   r.    1645. 


15 

a  trojlaloČně  vykrojeným  vrcholem.  Na  bocích  přiléhají  barokní  přístavky 
ve  formě  křížové  lodi,  pravoúhlé  se  skosenými  rohy,  opatřené 
v  přízemí  malými  okny  polokruhovými  a  portály  na  východ  vedoucími, 
s  pískovcovým,  nahoře  zprohýbaným  rámem. 

K  širší,  obdélné  lodi,  opřené  dvěma  páry  operáku  bez  ústupku  na 
bocích  a  čtyřmi   na   západním  průčelí    (nárožní   diagonální)    a   osvětlené 


Obr.  6.    Dobřany.   Kostel  sv.  Mikuláic-.    Pohled  od  vycliodu. 


třemi  páry  oken  na  stranách  a  jedním  ve  středu  záp.  průčelí,  přiléhají 
přístavky  křížové  lodi  pomocí  koutních  vyzdívek;  mimo  to  přistavěny: 
na  záp.  průčelí  čtyřboká  kaple  s  vchodem  na  kůr,  na  rozích  skosená  a  třemi 
vchody  a  obdélnými  okny  opatřená  a  na  boční  portály  mezi  opěráky  před- 
síňky s  pultovou  stříškou,  vykroj  ováným  vchodem  a  okénky  po  stranách. 
Kněžiště  sklenuto  pásy  členěnou  konchou  a  dvěma  plackami, 
dělenými  širokými  pruhy;  pod  cípy  klenby  v  závěru  prosté,  hladké  pilastry 
s  římsou,    jinde  široké  pilastry  s  pseudojonskou   hlavicí  a  na  nich  úseky 


i6 

kládí.  Po  stranách  kněžiště  vedou  vchod}'  do  kaple  Srdce  Páně  a  sakristie, 
valeně  sklenutých;  nad  nimi  otvírají  se  polokruhové  oblouky  do  oratoří, 
též  valeně  sklenutých  a  zprohýbanou,  dřevěnou  balustrádou  uzavřených. 

Oblouk  triumfální  segmentový,  širokými  pseudojonskými 
pilastry  s  kládím  obložený. 

L  o  d  se  skulacenými  kouty  pokryta-  dřevěným  stropem,  členěným 
pásy,  jichž  cípy  spočívají  na  pseudojonských  pilastrech  s  kládím.  Na  zá- 
padě hudební  kůr  na  třech  segmentov3'xh  obloucích,  dvou  hranolových 
pilířích  a  podobnvch  polopilířích  nástěnných,  podklenutá  třemi,  pásy 
dělenými  plackami  a  ohrazená  dřevěnou  zprohýbanou  poprsnicí. 

Stěny  hladké,  na  stropě  freskové  malby:  Sv.  Mikuláš  s  od- 
znaky biskupa  blíží  se  sloupové  stavbě,  v  krajině  postavené;  v  pozadí 
skupina  lidí  u  chatrče  (?),  velice  zašlá.  Nad  hlav.  oltářem  apotheosa 
sv.  Mikuláše:  Sv.  Mikuláš  stoje  na  obláčku  stoupá  k  nebi,  nad  ním  Duch 
sv.,  po  stranách  Bůh  Otec  a  Syn;  v  otevřeném  nebi  skupiny  andílků,  hra- 
jících na  různé  hudební  nástroje.  Scénu  doplňují  dekorativní  vásy  s  kyticemi 
květin,  po  jichž  stranách  sedí  andílci  a  stojí  požární  urny.  (Obr.  7.) 
V  cviklech  dvojbarevné  medaillony,  výjevy  ze  života  sv.  Mikuláše.  De- 
korativně mocně  působící  fresko  z  2.  polovice  XVIII.  stol.  bylo  opravou 
Karla  Sauersika  zcela  pokaženo.  (Pravá  kartuše  se  sv.  Mikulášem  na 
trůně  je  sice  celá  nová,  ale  dobrá.) 

Hlavní  oltář  tvoří  široce  otevřená,  těsně  do  závěru  vestavená, 
plochá  architektura  o  středním  výklenku  a  dvou  bočních  branách.  Na 
společném  soklu  stoj  í  na  stylobatech  sdružené  pilastry  s  kládím  nad  středem, 
vypjatým  polokruhem  a  na  koncích  ve  voluty  zatočeným.  Nad  kládím 
baldachýn  římsový  se  sochami  Boha  Otce  a  andělů,  po  stranách  jiní  andělé 
nesou  draperie  nad  holubicí.  V  bočních  branách  stojí  velké  sochy  sv.  Vá- 
clava a  Floriána  na  podstavcích  a  dva  andělé.  Střední  obraz  zobrazuje 
nanebevzetí  sv.  Mikuláše  ze  sloupové  síně,  odkud  je  výhled  do  nebe  na 
sv.  Trojici.  {Ruinart  rest.)  Všude  na  architektuře  rocaillové  ozdoby  a  sošky 
andílků.  V  předu  stojí  tumba  s  řezanou  dekorací,  na  ní  tabernakl  zpro- 
hýbaný  a  řezbami  zdobený,  ukončený  řezanou  monstrancí  s  monogramem 
IHS  na  konsole  z  akanthů. 

Kredenční  oltář  má  vydutou  tumbu  a  na  ní  obraz  na  díevě: 
modlící  se  jeptiška  před  oltářem,  vedle  ní  klečí  andílek.  Na  predelle  malý 
obrázek  na  dřevě:  sv.  Krištof  nese  Ježíška  vodami,  v  pozadí  krajina. 
Nad  tumbou  v  řezaném  rámci  z  rozvilin  zasklený  reliquiář,  orámovaný 
mřížko\ím;  pod  ním  menší  obraz  Sv'.  Krištofa.  Na  rámu  řezané  sošky 
andílků. 

Postranní  oltáře  v  lodi  jsou  stejné  rokokové  nástěnné 
architektury  s  řezbou  rocaillů,  ©římsované  a  nástavcem  ukončené.  Na 
pravém  obraz  sv.  Vavřince  do  nebe  hledícího  (obnovou  zcela  zkažený), 
po  stranách  sochy  s\-.  Karla  Borrom.  a  Josefa  Kalas.,  na  levém  zasklená 


17 


skříň  se  soškou  Madonn.y  na  konsolc,  \y   imiU'  z  tabcniaklu,  pn  stranách 
sochy  s\.  Anny  a  Joachyma.    Na  nmsácli  a  kládí  socliy  anchlku  a  obláčky. 


Kazatelna  s  čtyřbokým  řečništěm  a  silně  \  ydutým  a  baňatým 
spodkem;  na  podobné  stříšce  vása. 

Varhany  rokokové:  ve  středu  malý  k()rj)us  o  pěti  dílech,  po 
stranách  trojdílné  skříně  vyšší,  ořímsované  a  s  rocaillo\-ou  i-ezbon  a  \-ásami; 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.    Pol.  okres  Stříbro  :> 


í8 

nad    středem    vypjatá    brána    z    rocaillů,    s    vásou    a    soškami    andílků. 
(Obr.   8.) 

Křtitelnice  rokoková,  na  třech  stupních,  dřevěná;  noha 
čtyřboká  a  zvlněná,  mísa  též  čtyřboká,  vydutá,  s  víkem,  vše  pokryto 
řezbou  rocaillů.    (Obr.  9.) 


Obr.    8.    Dobřany.    Kostel  sv.   Mikuláíe.     Varhany. 


Lavice  nové.  V  sakristii  na  dvou  dubo^  ých  kredencích 
páskové  nástavce. 

V  síňce  u  záp.  vchodu  oltář  sv.  Kříže:  uprostřed  velký  krucifix,*) 
u  něho  sv.  Maří  Magdalena,  po  stranách  sv.  Jan  a  P.  Maria  (bílé  sochy 
s  póly  hrom.  obličeji).  Ve  vítězném  oblouku  visí  také  veliký  krucifix 
se  sochami  P.  Marie  a  sv.  Jana  ve  skut.  velikosti.  XVII. — XVIII.  stol. 


*)  Původně  byl  kříž  r.  1739  vztýčen  na  nedalekém  vrchu  Vrabině  a  nad  ním 
postavena  kaple;  po  jejím  zrušení  přenesen  kříž  r.  1791  do  Dobřan  a  zřízen  proň 
zvláštní  oltář  uprostřed  lodi.    R.   1835  přenesen  ke  zdi  a  1892  na  nynější  místo. 


19 


V  lodi  visí    i)  b  r  ;i  z  y    na  plátně:   sv.  Evermond,   bl.   Hcinian,  sv. 
Isfrid  a  sv,  Gilbert,  prostřední  malby  olejové,  z  části  restaurované,  signo- 
vané  na  západní  straně:   Elisabeth  Wolframin  fieri  curavit  1745.  And.  Schindler 
pinxit.      Prosté,     Černé     oválné 
rámy. 

Kalichy:*)  i.Vys.  0-27  m. 
Noha  kruhová,  zvlněná,  s  tepa- 
ným římsovím  a  anděly,  ne- 
soucími emblémy  víry,  naděje 
a  lásky.  Nodus  vásovitý.  Na 
kupě  pláštík  z  kartuší,  v  nichž  te- 
pány růže,  klasy  a  réva.  Na  noze 
vyryto:  V  •  E  •  G  •  C  •  F  •  =  1748. 

2.  Hladký,  profilovaný 
vruby,  barokní. 

ZVONICE  stojí  na  jih 
od  kostela  a  přiléhá  k  ní  školní 
budova  z  r.  1835.  Vystavěl  ji 
na  bývalém  hřbitově,  kolem  ko- 
stela do  r.  1789  (do  té  doby 
tu  byla  i  kostnice)  rozloženém, 
v  letech  1694 — 1700  Leonhard 
Tronner  nákl.  1204  zl.  R.  1707 
udeřil  do  ní  hrom  a  zničil  ve- 
liký zvon.  Poslední  patro  při- 
stavěno a  nová  střecha  dána 
r.  1865—6.**)    (Obr.  5.  a  6.) 

Hranol  (strana  měří  7-20  wř) 
o  čtyřech  patrech,  krytý  ple- 
chovou cibulovitou  bání  s  lu- 
cernou a  křížem,  členěný  po 
výšce  lisenami  a  ukončený 
okapní  římsou,  nad  ciferníky 
hodin  polokruhem  vypjatou, 
výška  celkem  45-50  m   (střecha 

17  m).  Na  severu  vede  povýšený  vchod  pravoúhlý,  s  profilovanou  římsou, 
nad  ním  v  akanthové  kartuši  znak  kláštera  Chotěšovského  a  letopočet 
1700.  Přízemí  a  i.  patro  osvětleno  úzkými  střílnami,  do  3.  a  4.  prolo- 
mena veliká  okna,  svrchu  polokruhová.  Uvnitř  v  přízemí  valená  klenba, 
odtud  vede  cihlový  šnek   do  pater,  která  mají  povalové  stropy  dře\'ěné. 

*)  R.  1686  koupeny  z  Augsburka  monstrance  (za  i44"i4  zl.),  ciboř  (46*34), 
kaditelnice  s  loďkou  (77.165)  a  lampy  (131-45)  a  stará  tnonstiancc  a  ciboř  dány 
do  Litic;  ornáty  koupeny:  bílý  (za  25*35)  a  černý  (11*52). 

**)  Původně  měřila  věž  jen  20  m  výšky  a  měla  stanovou,  strmou  střechu. 


Obr.  9.    Dobřany.     Kostel  sv.  Mikuláše.    Křtitelnice. 


2<J 

Z  V  O  n  }• :  *)  I.  Původní  rozražen  bleskem  r.  1707.  Vys.  o  98  m, 
v  pr.  I  m.  Na  uchách  ženské  masky,  u  koruny  listový  ornament  a  pás 
rozvilin,  mezi  nimi  tri  řádky:  +  ^  HANČ  CAMPANAM  REFVNDI  CVRAVIT 
ET    CONSECRAVIT    AD    MAIOREM    DEI    GLORIAM  BEATISSIMAE  m^  |j 

viRGiNis  mari/í;  s-  ioannis  evangelist.^:  etsnicolai  episcopi 

REVEREND ISS I MVS  DOM  •  DOM  ■  DOMI  pv  [  NICVS  PETERKA  PRytLATVS 
PARTHENONIS  CHOTIESCHOVIENSIS  PATRONVS  y€CLESiyE  DOBRA- 
NENSIS  'S5  ANNO  ®  1730  ®  Pod  tím  rada  střídavě  akanthových  listů 
a  ovocných  festonů.  Na  plášti  reliéf  P.  Marie,  kolem  ní  hlavičky  andílci, 
dole  znak  Chotěšovský,  naproti  Kalvárie  a  pod  ní  nápis  v  ornamento- 
vaném rámečku:  aDMODVM  REVERENDVS 

AC  DOCTISSIMVS  DOMINVS 

PATER  MACARINVS  ALBERT 

CVRATVS  DOBRZANENSIS. 

Xa  věnci    oválný   štítek  se  zvoncem  v  kartuši  a  opisem:    ioannes 

PRICQVEY. 

2.  \'ys.  0-79  m,  v  pr.  0-865  ^'^-  ^'cha  hladká,  u  koruny  opakuje  se 
rehef:  zvířata  naslouchají  hrajícímu  Orfeovi,  pod  tím  pás  akanthových 
rozvilin  a  ovocných  guirland.  Na  plášti  reliéf  Kalvárie  a  naproti  nápis 
v  pravoúhlém  rámci: 

Anno.  domini.  i63o.  Hanc  ca 
panam  cvravit  pro  amore  dei 

ET  IN  HONOREM  SANCTI  ROCHI  . 
FIERI  DOMINVS  ANDREAS  FICHEL 
ET  Margarita  SVE  VXOR. 
BALTHASAR  HOFMAN   IN  NOVA  CIV  I 
TATE  PRAGENSI  FECIT. 

3.  Vys.  0-70  m,  v  pr.  072  m.  Na  uchách  masky,  u  koruny  nápis 
mezi  dvěma  pásy  ornamentu  geomeíri  kého  a  z  kartuši  s  andílčími 
hlavaTii:  VERBVM  •  DOMINI  •  MANET  •  IN  •  ^ETERNVM  •  ME  ■  FECIT  LEON- 
HARDI  •  LOW  •  IN  •  NVRNBERG  •  ANNO  •  1649.  Na  věnci  řada  oblounů. 

4.  Vys.  o-6o  m,  u  pr.  0-62  vi.  Na  uchách  masky,  u  koruny  nápis  mezi 
čtyřmi  oblouny:  ANNO  1651  DA  GOS  MÍCH  MEISTER  HANS  BERGER  IN 
WEIMAR.     Plášť  hladký;  na  věnci  tři  oblouny. 

5.  Vys.  i  v  pr.  033  m.  Ucha  rýhovaná,  u  koruny  pod  laurovým 
věncem  pásky  dělené  dva  řádky:  ^  SANCTE  MICHAEL  ACHANGELE 
ET  SANCTE  mr  ||  VÍTE  ORATE  PRO  NOBIS  ®  ANNO  ®  1730.  ®  Pod  tím 
pás  akanthů  a  ovoce.  Na  plášti  reliéf  arch.  Michala  a  sv.  Víta,  na  věnci 
oválný  štítek  se  zvonkem  a  opisem:    IOANNES  PRICQVEY. 

*)  Po  požáru  r.  1620  opatřeny  nové  zvony;  první  svěcení  jich  bylo  r.  1630; 
ze  starších  zachován  jen  sanktusník.  Roku  1638  byly  tři  zvony,  ale  hlavní  brzo 
praskl  a  přelit  r.  1656. 


21 

V  sanktusii*):  6.  Vys.  0-31  ;;í,  v  pr.  0-33  ;;/.    Ucha  hladká,  u  koruny: 
+  ®oí  S  sei  S S  uus  S  anmi  2  boiiiiin  S  1  S  5  s  50  S. 

FARA  o  jednom  poschodí,  valeně  klenutá  a  valbou  pokrytá,  z  r.  1719, 
opravena  v  letech  1831 — 32.    Kolem  oken  štukové  rámy,  nad  vchodem 
ze  dřeva  řezaný  znak  kláštera  Chotěšovského. 
Ze  zařízení  uvádíme: 

Šedě  polévaná  empirová  kamna  s  bílými  reliéfy  allegorií  a  urnou  na 
vrcholu,  skříň  na  paramenty  s  malovanými  výplněmi  (\'ásy  s  květinami 


Obr.  10. — II.    Dobřany.    Kustel  sv.  Víta.  Půdorys  přízemí  a  ve  výši  empor. 


a  koše  s  ovocem)  a  řezbou  akanthových  hstů  na  vlysu  z  i.  pol.  XVIII. 
století.  Hodiny  v  dřevěné  skříni  s  intarsií  a  obrázkem  Jana  Nep.  na 
plechu,  signov.  na  ciferníku:  Hartig  174(.)  in  Prag,  Obrazy:  (v  chodbě) 
sv.  Anna,  P.  Maria,  Krištof.  Hroznatá,  Vojslava,  Norbert  a  Poslední 
večeře,  prostřední  práce  XVIII,  století;  (v  jídelně)  Sv.  Rodina  v  černém 
rokokovém  rámci,  Ecce  homo,  Mater  dolorosa.  Smrt  sv.  Josefa,  Sv.  Ro- 
dina v  dílně,    P.  Maria  ve  voze,    taženém  anděly,  vše  z  XVIII.  století. 

KOSTEL    SV.    VlTA    (viz    literaturu    u   farního  kostela  uvedenou   a: 
E,  X.  Landschau,    Die    Kirche   zu   Set.   Vcit   in  Dobrzan    [Pilsen    1S68])     (filiální) 

stál  již  také  kolem  r.  1260,  kdy  tu  měly  klášter  Bílé  sestry  sv.  Maří 
Magdaleny  řádu  augustiniánského,  jenž  byl  obdařen   podacím  k  oběma 


")   R.   16S9  dána  nová  vížka  a  hodiny  ods'raněn-i 


22 


kostelům  Dobranským  a  jinými  milostmi.  Pro  neshody,  jež  vznikly  mezi 
Jitkou,  převorkou,  a  Miroslavem,  proboštem  Chotěšovským,  tehdy  již 
vrchností  nade  vsí  Dobřany,  prodaly  magdalenitky  r.  1282  klášter*)  i  svá 
práva  klášteru  a  odešly  do  Stříbra.  Odtud  proboštové  Chotěšovští  až  do 

r.  1804  měli  tu  patronát, 
po  nich  předán  klášteru 
v  Teplé.    Kostel  vyhořel 
také    r.    1620     a,    nuzně 
opraven,  vypleněn  r.  1645 
Švédy.   V  letech  1727  až 
1734  vystavěna  pak  ny- 
nější   budova.     R.    1786 
byl    kostel     zrušen,     ale 
měšťané  koupili    r.  1789 
budovu  za  610  zl.  v  draž- 
bě a  vymohli  si,    že  byl 
r.  1794  zase  svému  účelu 
věno\  án.  Poslední  oprava 
provedena  r.  1901. 

Centrální  stavba 
barokní,  šestnáctiboká  do 
oválu  (boky  střídavě  kon- 
kavní  a  konvexní),  omít- 
nutá, stojí  na  býv^além 
hřbitově,**)  těsně  zasta- 
věna kolem  domy,  mas- 
nými krámy  a  zahradami. 
Úzký  vstup  vede  od  vý- 
chodu.   (Obr.   10. — 12.) 

Stěny  zdobeny  plo- 
chými pilastry  (na  bocích 
s  portály  přidány  pseudo- 
jonské  hlavice  s  páskovou 
dekorací) ,  nad  nimiž  obí- 
há   kolem   kládí.   V  pří- 
zemí mají  protáhlé  boky 
jednak    portály,    orámo- 
vané   pískovcem    s  pro- 
hnutým nadpražím,   jež  se  vyvinuje  v   římsový  nástavec  s  ellipsovitým 
oknem,    jednak   oválná   okna   orámovaná.     V   patře . prolomena   střídavě 
v  lichých  bocích  okna  široká,  nahoře  trojlaločná  a  široce  olemovaná.    Nad 


Obr.  12.    Uobřany.     KosKl  sv.  Vita.    Pohled  od  východu. 


*)  Zanikl  beze  stopy  snad  již  ve  válkách  husitských. 
**)  Zrušen  r.    1789  a  náhrobky  zničeny. 


23 

plechovou  střechou  pultovou  vystupuje  tambour  též  šestnáctiboký, 
s  hladkou  stěnou  a  oválnými  okny  v  osmi  bocích.  Kryt  tvoří  plochá  kupole 
s  lucernou  a  plechovou  cibulovitou  bání  s  křížem.   (Obr,    13.) 


Obr.  13.    Dobřany.    Kostel  sv.  Vita.     Pohled  od  západu. 


Vnitře  k  obsahuje  prostor  nad  oválným  půdorysem,  o  2  patrech, 
pokrytý  plochou  ^oválnou  kupolí  s  lunetami  nad  osmi  okny;  cípy  lunet 
sbíhají  na  pás  oblomeného  kládí,  kolem  se  vinoucí  a  nesený  pilastry  s  pseudo- 
korinthskými  hlavicemi  a  soklem.  Mezi  pilastry  prolomeno  zdivo  osmi 
segmento\'ými  oblouky  s  ořímsovaným  náběhem  a  profilovanou  archi- 
voltou do  ochozu  v  přízemí  a  oratoří  v  patře;  ochoz  i  oratoře  jsou  průchody 
kolem  dokola  spojeny;  v  ochozu  jsou  klenby  plackové,  dělené  pásy  na 
sdružených   pilastrech,';  v   oratoříclú.  valená   klenba   lunetová  a  plná  po- 


24 

prsnice  s  profilo^-anou  řimsou  a  plochými  -.ýplněmi.  í^aproti  sobě  prostu- 
pují klenby  ochozu  a  oratoří  vrtulová  schodiště  zděná  s  pravoúhlým, 
pískovcem  orámovaným  \-chodem. 


Obr.  14.    Uobrany.    Kostci  sv.  Víta.    Oltář   Jana  Nepomuckého. 

Na  kupoh  v  oblomovém  zrcadle  štukovém  fresko:  sv.  Vít  ve 
slávě  nebeské,  oděn  hermelínem  a  rudým  šatem,  vznáší  se  ni  obi  ku, 
u  nohou  nese  andílek  na  hlavě  missál  s  kohoutem;  v  nebi  sv.  Trojice,  Panna 


25 

Maria  a  hlavy  andílci.  Pod  okny  střední  části  namalovány  ve  štukových 
rámech  drobné  V3''jevy  ze  života  sv.  Víta.  Na  klenbách  ochozu  ve  štu- 
kových rámcích  osm  výjevů  ze  života  Jana  Nep.  Všechny  miilb}'  jsou 
umělecky  méně  cenné    řemeslné  práce  z  i.  polovice  XVIII.  století. 

Oltář  jest  ncobyc^ejně  obratně  komi)onován  do  centrálnílu^  pro- 
storu: ve  středu  oválného  zábradlí  balustrového  stojí  dvojstranná  archi- 
tektura na  čtverečném  půdorysu  o  prohnutých  bocích.  Jsou  to  dva  stejně 
řešené  sloupové  oltáře,  z::dní  stranou  k  sobě  obrácené  a  společným  kládím 
a  baldachýnem  nahoře  a  trnožem  dole  spojené,  tvořící  takto  malou  s:  kristii 
uprostřed.  Oltáře  mají  novější  tumbu  a  nad  ní  slabě  prohnutou  architek- 
turu; tabernakl  s  predellou  ověšen  festony  a  obklopen  volutovými  pibstry, 
po  stranách  na  konsolách  stojí  sochy;  nad  predellou  otvírá  se  střed,  po  jehož 
stranách  sdružené  pilastry  a  \'rtulové  sloupy,  ovité  růžemi,  nesou  oblomené 
kládí,  na  koncích  \'c  \'()hity  za\'inuté  a  nad  středem  i)olokruliem  \'ypiaté; 
nejvýše  umístěn  nástavec  se  skupinou  soch.  Užší  strany  mezi  oltáři  pře- 
piaty  kládím  na  pilastrech,  oblomeným  a  růžovými  festony  ověšeným,  po 
stranách  u  pilastrů  stojí  sochy  na  konsolách  a  dole  nad  vchody  do  sakri- 
stie vásy.  Nad  celou  architekturou  na  podnožích  volutových  spočívá 
oválu}''  baldachýn  s  andílky  a  obláčky.  Na  oltáři  k  západu  obráceném  ve 
středu  Jan  Nep.,  nesený  anděly  do  nebe  na  oblacích;  po  stranách  sochy 
sv.  Vojtěcha  a  Norberta,  na  kládí  andělé  a  věnec  palmový  s  pěti  hvězdami, 
v  nástavci  jazyk  v  paprscích.  Na  oltáři  k  východu  směřujícím  ve  středu 
nesou  andělé  sv.  Víta  do  nebe;  po  bocích  sochy  sv.  Václava  a  Ludmily,  na 
kládí  znak  kláštera  Chotěšovského  v  kartuši  a  v  nástavci  sousoší  sv.  Trojice 
v  paprscích.  Na  užších  stranách  architektury,  nad  vchody  do  sakristie, 
sochy  sv.  Josefa,  Methoděje,  Prokopa  a  Ivana.    (Obr.  14.) 

Kazatelna  visutá  se  schodištěm;  spodek  b  ňatý,  zdobený  mříž- 
kováním, řečniště  vyduté,  na  něm  mezi  členícími  pilastry  obrazy  sv.  evan- 
gelistů (zelený  ton  na  žlutém  podkladu)  v  zalomených  rámcích;  schodiště 
rozděleno  pilastry  a  ořímsováno  a  zdobeno  maloviinými  ovocnými  a  kvě- 
tinovými festony  ve  výplních;  na  dvířkách  letopočet  1736,  znak  opatský 
a  písmena   D.   P.   P.   C.    (Dominus  Peterka,    pr.-epositus   Chotěšoviensis). 

Na  oratoři  prostý,  řezcný  positiv  z  poč.  XVIII.  stol.  a  prapor 
cechovní,  ševcovský,  z  r.  1829  (opraven  1868),  zdobený  kytkou  ze  stříbrných 
plechových  spirál. 

V  lucerně  zvonek  nový,  přelitý  firmou  Juranek  &  Perncr  v  Plzni. 
Původní  měl  na  plášti  chronogram  (dle  záznamu  v  archivu  ]\Iusea  král. 
čes.  z  r.  1834):  OB  EXpVLSOS  HOSTES  DEO  DIVO  IOANNI  SANCTIS 
REGNl   TVTELARIbVS  SIT  GRATItVDO  (=1743). 

V  RADNICI,  vystavěné  na  místě  staré  (z  r.  1652)  r.  1900  od 
stavitele  E.  Klotze,  zachovány  některé  starší  památky  obecní  a  cecho\'ní: 

Archiválie  (starší  shořely  r.  1620)  ze  XVII.  a  XVIII.  století; 
na  pergamenu  psaná  a  malovaná  privilegia  z  let  1638,  1641,  1652,  německý 
překlad  městských  práv  z  r.  1579  a  městská  kronika  od  r.  1836. 


26 

Rychtářské  právo,  potažené  černým  sametem  a  na  obou  koncích 
okované  stříbrem;  délka  0-50  m,  průměr  o  04  m.  V  kování  vyryt  letopočet 
1652,  znak  kláštera  Chotěšovského  a  nápis;  IVDICIVM  INSTITVTVM  EST 
AD  CONSERVANDAM  PVBLICAM  IVSTITIAM. 

K  a  m  c  n  y,    z  původní  stavby  radnice  zbylé,  zazděny  na  schodišti 

a    ve     dvoře:     i.     Pískovec,     076  x  040    t7i.     Nápis:      ^   -,  h  ^  r  -,  r  -,  o  ^ 

a  pod  ním  kříž.  2.  Pískovec,  072  X  029  m.  Nápis  Z  •  B  •  P  •  C  •  (Zacha- 
rias  Brandhauer,  praepositus  Chotěšoviensis) ,  znak  kláštera  a  letopočet 
1650.  3.  Pískovec,  074  X  0-62  m,  s  městským  znakem,  neobratně  tesaným. 
Pečetidla:  i.  Městské,  o-o6  m  v  pr.  Kolem  znaku  městského 
opis:  :•  SIGILLVM  :  MAIVS  CIVITATIS  *  DOBRZANENSIS  •:  *  :  ®  :  ® 
XVI.  strletí. 

2.  Kruhové,  v  pr.  0-035  m.  Oděnec  nese  štít  s  emblémem  ševcovským, 
kolem  opis:  PECZE  •  RZE  .  SEWCOWSKEHO  •  MI  ESTA  ■  DOBRZAN.  Konec 
XVI.  století. 

3.  Kruhové,  v  pr.  0-04  m.  Oděnec  nese  štít  s  nůžkami,  kolem  opis: 
PECZET  .  MISTRVW  ■  RZEMESLA  •  KREYCZIRZSKA  MIE  •  DOBRZAN  •  Poč. 
XVn.  století. 

4.  Kruhové,  v  pr.  0-04  in.  Sv.  Václav  nese  štít  se  sladovnickým 
emblémem;  opis:  PECZET  •  CZECHV  •  SLADOWNICZKEHO  •  MIESTA  •  DO- 
BRZAN •  1631. 

5.  Kruhové,  v  pr.  0-034  ^^^-  ^  oválném  štítku  emblémy  kovářů  a  ko- 
lářů, kolem  opis:  SIGIL  •  DER  •  SCHMIDT  -  VND  -  WAGNER  •  DER  STADT- 
DOBERZA.  XVII.  stol. 

6.  Kruhové,  v  pr.  004  m.  Lev  ve  štítě,  opis:  EIN.ERBAR  ¥ 
HANTW.   DER  FLECHSLER  (Fleischer).  ST.  DOBRZAN.  XVII.  stol. 

7.  Kruhové,  v  pr.  0-035  ^-  Beránek  pod  stromem*)  (pastýři,  po- 
střihači?),  po  stranách  letopočet  1735,  kolem:  +  STAŤ  :  DOBRZAM. 

8.  Kruhové,  0-04  m  v  pr.  Po  stranách  emblému  1788,  nahoře: 
Statt  Dobr. 

9.  Kruhové,  0034  m  v  pr.  Kolem  emblémů  společ.  cechu  opis: 
STADT  DOBRZANN.  Poč.  XIX.  stol. 

10.  Kruhové,  0-023  w  v  pr.  Beránek  pod  stromem.*)  Poč.  XIX  stol. 

11.  Oválné,  osa  delší  0-025   ^n.  Poč.  XIX.  stol.**) 


*)  V  knize  A.  Greusera  Zunft.-Wappen  und  Handwerker-Insignien 
(1889)   tento  emblém  není  zastoupen. 

**)  V  archivu  Musea  král.  čes.  (materiál  topogr.  z  r.  1834)  jsou  mimo  to 
otisky  dalších  pečetidel:  i.  Kruhové,  v  pr.  0-035  m.  Kolem  znaku: 
(P)VRGMISTR    A- RADDA  ■  MIESTA -DOBRZAN-   XVII.   stol. 

2.  Kruhové,  v  pr.  0*033  ^-  Ve  středu  Justitia  s  mečem  a  vahami,  po  straně 
letopočet  1643,  na  vnitřním  okraji  pás  lilií;  opis:  SIGILLVM  -  lUDIGIS-  CIVITATIS  • 
DOBRZANENSIS  ^ 


27 

MASNÉ  KRÁMY,*)  přízemní  podélná  budova  barokní  s  radou 
krámků;  na  dřevěných  sklápěcích  stolecli,  okenicích  a  dveřích  pozdně 
barokní  řezby. 

Na  HRBITOVÉ,  založeném  r.  1789  —  po  zrušení  hřbitovů  kolem 
obou  kostelů  v  městě  —  na  jih  od  města  a  nedávno  zcela  nově  upraveném, 
stojí  novější  kaple  s  kostnicí  a  několik  hrobek;  z  těchto  zajímavá 
jest  hrobka  Bohuše  z  Ottoschůtz,  zřízená  nákladem  vdovy  po  c.  k.  majoru. 
Uvnitř  pod  erbem  jest  pamětní  deska  s  nápisem:  Bu  (EI;rc  Ojotica  unb 
jum  (i5cbaií)íntlTc  Ubrcs  I)icr  im  Berrn  niíjcnbcn  uimcriiclHiríícn  03cinaí)Is 
unb  ^tn  ťiclicbíťit  (lilíeru  licfj  V\t\t  Kapelle  crbaucn  lubmilla  BDÍjufd;  non 
í^ítofdjilíj  gcli.  3anl{a  im  3aI;rE  1833. 

Uprostřed  hřbitova  stojí  na  kamenném  podstavci  železný  k  ř  í  ž  s  ná- 
pisem: MortVIs  párentIbVs  propIngVIs  CognatlsqVe  sVIs  ClVes  et  paroChlanI 
Dobřanenses  pil  posVere  (=-1846). 

KAPLE  :  I.  S  v.  M  a  r  t  i  n  a  vedle  špitálu,  je  staršího  původu, 
ale  byla  pseudogoticky  nově  postavena  r.  1881.  Uvnitř  starší  obrázek 
sv.  Martina  bez  ceny. 

2.  Čtrnácti  sv.  pomocníkův,  stojí  nad  pivovárem  na 
Kamýckém  vrchu.  Zřídil  ji  r.  1763  měšťan  Josef  Rupprecht  (Ruppach). 
Prostá  barokní  stavba  zděná  s  oltářem. 

3.  Kaple  pastýřská  (Hirtenkapelle)**)  stojí  u  silnice  v  Cerno- 
blatech.  Na  zadní  straně  obrazu  je  porušený  nápis:  biefES  Bilb  íjaí  .  . . 
M.. .  ^íeinenn 1654. 

4.  Sedmibolestné  P.  Marie  u  silnice  do  Vodního  Ujezda. 
Vystavěl  ji  Vojt.  Báuml  a  postavil  do  ní  sochu,  jež  dříve  stávala  naproti 
a  byla  kryta  plechovou  stříškou. 

5.  Ecce  homo,  vystavěná  v  ulici  ke  hřbitovu  kolem  r.  1790 
prelátem  Pav.  Jos.  Novákem.***)    Obraz  Ecce  homo  na  plátně. 

6. — 9.  KapHčky:  s  v.  Trojice  v  ulici  Plzeňské,  s  v.  J  a  n  a 
v  ulici  k  nádraží,  sv.  Rocha  u  cesty  k  Vysoké  a  P.  M  árie  na 
Chlumčanském  předměstí.  Všechny  jsou  zděné,  skrovného  významu  a 
postaveny  v  2.  pol.  XVIII.  — XIX.  stol. 


3.   Kruhové,  v  pr.  0*028  m.     Kolem  znaku:  f    INSIGEL       DER      STADT    • 
DOBRZAN  *  Poč.  XIX.  stol. 

Dle   téhož  pramene  nalézal  se   tehdy  v  radní  kanceláři    zvon    s  nápisem 
u     koruny:      lESVS  •   MARIA  -    JOHANES  •  lACOB  -  PEE  -i-      a    na    věnci:     PER 
lOANES   -  WINTER       BALTASAR  -   SCHOLR   ■    1538. 

*)    Fr.    Andress,    Das  Fleischergew.  in  Dobrzan.  (Deutsche  Wacht  a.  d. 
Miesa.    1903,  600.    1904,  610.) 

**)  Pasáci  z  vrchnost,  dvora,  celý  den  tu  pasouce  dobytek,  vykonávali  pobož- 
nost v  této  kapli. 

***)   Poslední  probošt  Chotěšovský  (1779— 17 81),    jenž    po  zrušení   kláštera  se 
r,   1782  usadil  v  Dobřanc;h  a  na  náměstí  si  dům  vystavěl. 


28 

SOCHY,  BOŽI  MUKA  a  KRI2E:  i.  Socha  Jana  Nep. 
na  náměstí  u  školy.  Pískovec.  Ořímsovaný  stylobat  s  akanthy  a  volutovými 
křídly,  socha  na  patce  sloupu.  Z  pův.  nápisu  čitelno  jen:  GANA,  letopočet 
opravy  nad  tím:  1861.  XVIII.  stol. 

2.  Socha  Jana  N  e  p.   na  kamenném  mostě,  z  pískovce,  novější. 

3.  Socha  s  v.  Václava  ve  výklenku  na  domě  čís.  417  (Lange 
Gasse),  z  XVIII.  stol. 

4.  Proti  špitálu,  u  cesty  k  mostu  stojí  sloup  s  attickou  patkou 
a  pseudojonskou  hlavicí  na  stylobatu  hranolovém,  na  něm  spočívá  hrano- 
lová kaphčka  s  reliéfy  krucifixu,  sv.  Michala,  Václava  a  Vojtěcha.  Z  nápisu 
na  stylobatu  čitelno  již  jenom: 

AO   1616   lAHR 
IST  DIESE  SAVL 
GOTT  DEM  ALMĚ 
CHTIGEN  ZV 
EHREN  AVFGERI 

CHT  VON  Heren 
Adam  Rvdolf 
Streer  Bvrger 
AL  (LHIE)  siger 
ZV  DOBRZAN. 

5.  Boží  muka  sirotčí  (Waisenmarter)  stojí  u  cesty  k  Černému 
lomu.  Zděná,  omítnutá,  5  vi  vys.  se  stříškou  a  železným  křížem.  Po  stra- 
nách výklenky  se  sochami  (i-io  m  vys.1  pískovcovými:  sv.  Rocha,  nad  ním 
reliéf  modlícího  se  Krista  vedle  kříže;  sv.  Jana  Ev.,  nad  ním  v  rehefu  Kal- 
várie; sv.  arch.  Michala  (?),  nad  ním  reliéf  Piety;  sv.  Sebastiána,  nad  ním 
reliéf  sv.  Krištofa.  XVII.  století.*)  Opraveno  r.  1896. 

6. — 9.  Boží  muka  3 — 5  m  vys.,  s  krychlovým  podvalem,  toskán- 
ským sloupem  a  železným  křížem  na  vrcholu,  stojí  před  kostelem  sv.  Víta, 
v  uhci  ke  hřbitovu,  u  aleje  hřbitovní  (z  roku  1836)  a  za  ústavem  choro- 
myslných.  Nejsou  starší  než  z  XVIII.  stol. 

10.  U  rozcestí  k  Nové  Vsi  boží  muka  s  nápisem  na  soklu: 
DISE  MARTER  HAT  DER  H.  SEBASTIANVS  MELLI  BVRGER  IN  DOBERZAN 
ZV  EREN  DEN  H.  ROCHVS  VND  SEBASTIANVS  AVFSTELEN  LASEN. 
ANNO   1657. 

11.  U  cesty  do  Chlumčan  stojí  nový  kříž  (z  r.  1899),  zasazený  v  pískov- 
covém soklu  0-55  m  vys.,  který  byl  dříve  částí  na  témž  místě  postaveného 
sloupu  a  má  nápis:  MERGE  :  DEN  ZV  EHREN  AVFGERICHT  VON  MAVR 
EMANVELVNDDESEN  FRAV  VRSALA  SETZEN  LASEN  BVRGER  ALLHIE  — 


*)  Letopočet  domnělý  11 89,  v  kameni  vytesaný  pod  sv.  Rochem,  je  asi  rok 
opravy  1789. 


29 

—  SIGER  1637  DOBRZAN.  Druhá  část,  střední,  jest  postavena  vedle;  je  055  ;/i 
vys.  a  má  na  stranách  rehefy  sv.  Josefa,  krucifixu,  Ecce  honio  a  sv.  Lon- 
gina.   Třetí  část,  ukončující  pyramida,  jest  ztracena. 

12.  Vedle  předešlého  stojí  na  mezi  kámen  060  ni  vys.,  s  reliéfem 
muže  se  zaťatou  zdviženou  pěstí. 

13.  Nedaleko  u  trati  železniční  boží  muka  asi  i-io  m  vys., 
s  reliéfem  dvou  skřížených  širočin  dole  a  Krista  na  kříži  a  kříž  vlekou- 
cího  a  muže  s  vytaseným  mečem  nahoře. 

15.  Boží  muka  naproti  Podhorskému  mlýnu  z  pískovce,  s  re- 
liéfem Ježíše,  dobrého  pastjŤe  a  letop.  F.  A.  1684  (Ficklocher  Andreas?). 

ló.  V  lese  Vysoká  obraz   sv.  Petra  a  červený   k  ř  í  ž  s  letop.  1740. 

17.  R  u  s  k  ý  p  o  m  n  í  k  (na  pamět  tažení  Rusů  r.  1799  a  1814) 
stával  ještě  před  20  lety  na  konci  Plzeňské  třídy;  byl  0-90  m  vys.  a  070  m 
šir.  a  skládal  se  ze  dvou  desek  soklových,  hranolu  se  čtyřmi  prolomy 
a  pyramidovitým  vrcholem;  nyní  zbývá  jen  nejspodnější  deska. 


Dolany  n.   Mží.  (Dollana.) 

S  o  m  m  e  r  VI.,  360;  Pam.  arch.  VI.,  302,  IX.,  534;    Sedláček    1.  c.  XIII.,  163. 

TVRZ  tu  stávavší  zanikla  beze  stopy. 

SOCHA  Jana  Nepomuckého  z  pískovce,  ve  skut.  velikosti,  na  nízkém 
podstavci  trojbokém,  ořímsovaném  a  mnohonásobně  na  nárožích  zalo- 
meném.  I.  pol.  XVIII.  stol. 

Dolní  Sekeřany.  (Untersekeřan.) 

Viz  literaturu  u  hesla  Horní  Sekeřany. 

KxAPLE  P.  Marie,  zděná,  valeně  sklenutá,  s  malým  štítkem  v  předu; 
uvnitř  soška  P.  Marie  ze  dřeva  řezaná.  XVIII.  stol. 

Erpužice.  (Welperschitz.) 

S  c  h  a  1 1  e  r  IX.,  149;  S  o  m  m  e  r  VI.,  243;  D  u  n  d  e  r  1.  c.  221 ;  Cechy  IX.,  94; 
G.  S  c  h  m  i  d  t,  Grabplatten  1.  c.  1904,  č.  635,  640 — i.  Rkp.  sbírka  topograf. 
v   archivu    ]\Iusea    král.    čes.    (Heslo:    Trpisty.)    (Pam.    knihy    od    r.    1763   a    1836. 

Mat  iky  od  r.    1677.) 

KOSTEL  SV.  MARKÉTY  (farní)  připomíná  se  již  r.  1378  jako 
farní.    Byl  r.  1701  nákladem  hrab.  Prospera  ze  Sinzendorfu  přestavěn. 


30 

Jednolodní,  oriento\  aná  stavba  barokní  s  věží,  u  kněžiště  při- 
stavěnou. Zdivo  dole  z  kvádrů,  nahoře  lomové,  vše  omítnuto.  Valbová 
střecha  s  prejz}^  na  věži  cibule  břidlicí  krytá  s  plechovou  lucernou  a  bání 
s  křížem;  nad  triumfáhiím  obloukem  dělící  trojúhelný  štít.   (Obr.   15.) 

Na  stěnách  kněžiště  pilastry  s  oblou  hlavicí  korinthskou 
a  úseky  kládí  pod  okapní  římsou,  při  lodi  ploché  polopihře  sdružené,  kolem 
nichž  se  okap  oblomuje.  Na  západním  průčeh  na  zakulacených  nárožích 
podobné  polopilíře  a  ještě  dva  plošší  ku  středu  posunuté,  s  pseudojonskou 
hlavicí;  ve  středu  okno  barokně  vykrojené,    jinak  bez  štítu  a  portálu. 


Obr.    15.    Erpužice.    Kostel  sv.  Markéty.    Půdorys. 


Do  kněžiště  čtyři  barokně  vykrojená  okna  (východní  zazděno),  vchod, 
orámovaný  pískovcem,  z  jihu.  Do  lodi  tři  páry  podobných  oken  a  stejný 
portál,  nad  schůdky  povýšený,  z  jihu. 

Věž  hranolová  přiléhá  ke  kněžišti  na  severu.  Stěny  lisenovány,  v  za- 
zděných okenních  výklencích  dole  kruhové  otvory,  nahoře  polokruhová 
okna.  V  posledním  patře  na  nárožích  stojí  v  pravoúhlých  ústupcích  válcové 
dříky.  Na  západě  kruhové  schodiště.  V  přízemí  sklenutém  hladce  křížem 
sakristie,    přístupná  z  kněžiště. 

Vnitřek  kněžiště  (obr.  16.)  ukončen  třemi  boky  a  sklenut  dvěma 
plackami,  jež  děH  sdružené  pásy  a  vyplňují  štukové  zvlněné  rámce;  pod 
cípy  klenby  stojí  pseudokorinthské  pilastry  na  společném  soklu  a  se  sdru- 
ženým římsovím;  na  dřících  pásková  výzdoba.  Lod  obdélná  kryta  ploše, 
s  voůtou,  k  níž  vystupují  po  stěnách  mezi  okny  a  v  koutech  sdružené 
pilastry  se  společným  římsovím,  níže  položeným,  nad  nímž  se  přepínají 
přes  okna  polokruho\  é  oblouky  a  nižší  nástavce  pilířovité  až  k  voútě. 


31 

Kruchta  zděná  spočívá  na  dvou  i)ilínch  a  třech  segmentových 
obloucích,  střed  vypjat  segmentem;  na  pihřích  pilastry  s  římsovou  hlavicí, 
zděná  poprsnice  členěna  pilííky;  podkruchtí  sklenuto  plackami,  na  středním 
poh  štukové  zrcadlo. 

Hlavní  oltář  má  rakvovitou  mensu,  zprohýbaný  tabernakl 
s  křížem  ve  výklenku,  zdobený  rocailly,  soškami  andílků  a  vásami;  na  xrcholu 
velký  kříž.  V  rocaillovém,  barokně  zprohýbaném  a  anděly  neseném  rámci 


^Obr.   i6.    Epružice.     Kostel  sv.  Markéty.    Pohled  clo  vnitřku. 


obraz  sv.  Markéty,  stojící  na  zeměkouh  v  krajině,  v  pozadí  zástup  divochů; 
v  nástavci  bílá  a  zlacená  skupina  sv.  Trojice,  po  stranách  andělé,  dole  dvo- 
jitý znak.  Po  bocích  oltáře  branky,  v  půdoryse  konkávní,  se  sochami 
andělů,  vásami  a  velkými  sochami  Jana  Nep.  a  sv.  Vojtěcha.  Po  obou 
stranách  stojí  u  stěny  řezané,  volutové  pilastry  se  sochami  svatých. 

Postranní  oltáře  pendanty,  barokní  architektury  sloupové. 
Na  levém  obraz  sv.  rodiny  v  rámci  zlatých  rozvihn,  korunovaném  křížem 
v  mušlovém  výklenku,  po  stranách  sošky  svatých,  nahoře  kartuše  s  nápisem 
AVE  MARIA  a  boží  oko.  Tabernakl  z  jiného  oltáře,  sloupkový.  Na  pravém 
velmi  slabý  obraz  Jana  Nepom.;  nad  ním  v  kartuši:  BENEDICTA  SI- 
LENTIO  a  jazyk  ve  věnci  hvězd.  V  tumbách  výklenky  se  sochami  Jana 
Nep.  a  mučednice,  ležícími. 

Kazatelna  s  okrouhlým  řečništěm,  spodek  hruškovitý  končí 
rccaillovým  zvonkem,  k  otvoru  ve  zdi  vede  visutá  gallerie  polokruhová. 


.32 


Stříška  čtyrboká  s  prohnutými  stěnami  zdobena  emblémy  sv.  evangelistů, 
na  vrcholu  na  volutách  desky  zákona. 

Varhany    barokní,  ořímsované,  z  poč.  X\'III.  století. 
Xa  nové    zpovědnici    barokní  nástavec  akanthový. 
Křtitelnice  pískovcová;   na  kruhovém  spodku  dřík  vrtulovitě 
\ yžlabený s  patkou  oblounovitou  a  skosenou  a  hla\icí  římsovou  a  skosenou, 

kotel  polygonovitý  o  osmi  stranách,  \íko 
dřevěné  se  sousoším  křtu  Ježíšova.  Na  spodní 
desce  nápis:  1558  |  Jtlb  íjonořB  bti  oíiipíentis 
cí  sřÍD  —  rum  BaríIjoIomEÍ  cí  Bíarnar:; 
na  římse  dříku:  CASPAR  MAGR  (magister) 
MATHES  TVCT  PL3  (plebanus)  Girjik  j  í;rab° 
boroía  J  uiciícq'\  na  kotli  v  reliéfu  tři  ro- 
setty  a  znaky  (po  stranách  AM):  beránek 
s  ptákem,  vodorovný  pás  a  dva  pásy.  (3br.  17.) 
Zábradlí  v  kněžišti,  v  půdorysu 
dvakráte  segmentem  prohnuté,  řezané  z  du- 
bového dřeva,  členěné  volutovými  pilastry 
s   řezbou   mušlí  a  pásků  ve  výplních. 

Obrazy:  i.  Kopie  Madonm^  Zbra- 
slavské, z  konce  18.  stol.,  v  černém  a  zlaceném 
rocaillovém  rámci,  silně  přemalovaná.  2.  Re- 
liquiář  zasklený,  v  řezaném,  akanthovém, 
zlacenými  stuhami  propleteném  rámci,  z  18. 
stol.  3.  Krucifix  na  plátně,  sign.  C.  Sauersik 
1868. 

Spasitel  s  korouhví,  stojící  na  země= 
kouli,  barokní  dřevěná  soška  na  polygo- 
nálním  soklu. 

Na  hlav.  oltáři  mosazné,  lité  a  kroužené 
sv  ícny  dvojího  článkování,  ze  XVII.  st. 
Na  pra .  ém  oltáři  dva  rokokové  a  čtyři  empi- 
rové  svícny. 

Kalich  0-235  ;;ř  vys.  Noha  šestidílná 
s  tepanvmi  ozdobami  z  akanthů  a  kartuší, 
nodus  s  kartušemi,  na  pláštíku  mušle  a  pro- 
lamované páskoví.   I.  pol.   18.  stol. 
Xa  nové  žluté    kasu  li  našit  Sinzendorfíský  znak,  reliéfně  \yšitý 
zlatem  a  stříbrem,  s  monogramem  A.  E.   (2.  pol.  18.  stol.). 

Z  v  o  n  3^:  I.  Vys.  079  tn,  v  pr.  077  111.  Na  uchách  provazec  spletený, 
u  kíjruny:  Icía  s  si;na  ^  Iioíijeíjd  i  íi;si;cji;Í)D  1  q{i;rzsÍEl;o  i  osmbcsaícI]D  i 
oíincI)o  2  Iic  c{íi  X  panijG  x  mariiit  x  \  s.  IiaríDloiniegiT  x  s.  |  marhEíi;. 

2.  Vys.  0-68  m,  v  pr.  0-65  m.  Xa  uchách  dva  pletence  po  okrajích 
a  lístkový  pás  ve  středu,  u  koruny  enigmatická  legenda  minuskulí: 


Obr.  17.    Erpužice.    Kostel  sv.  Markéty. 
Křtitelnice. 


33 

-UTTUnurUln  tiUbáfll/g-fti    UVulO  til 

Plášť  hladký.    XV.  století. 

3.  Vys.  0-43  m,  v  pr.  0-41  ;«.  Ucha  liladká,  na  plášti  reliéf  Jana  Nep. 
XVIII.  stol. 

Náhrobky  v  dlažbě  lodi:  i.  Pískovec,  1-25  X  089  m.  Znak  v  kar- 
tiiši  s  korunou,  pod  ním: 

lí)íU-ta  ,Huna  (teite  C!3rafin 

ju  ^iuuMl^ol'ft■  iuclrf;c  iiclUivlicn 

Mnno  1708  ben  17.  Henner  iíjres 

alícrs  IB  Haljr  bere:  UBoíí 

lUicibiii  fcin  iooUe. 

2.  Pískovec,  177  X  083  in.  Nahoře  kalich  a  znak  (ruka  s  mečem) 
v   kartuši,  dole  vyšlapaná  nápisová  deska.  XVIII.  stol. 

KAPLE:  I.  U  kostela  při  silnici.  Zděná,  omítnutá,  s  trojúhelným 
štítem.  Na  zděné  mense  oltářík  s  rámem  z  akanthových  rozvilin  s  vlože- 
nými andílčími  postavami  a  korunou,  v  něm  obraz  sv.  Anny  silně  poško- 
zený. Poč.  XVIII.  století. 

2.  U  cesty  do  Svinomaz.  Barokní,  zděná,  s  pískovcovou  socha  Jana 
Nep.  a  dřevěnou  skupinou  Kalvárie. 

Hlinná.  (Líny.  Lihn.) 

F.   A  n  d  r  c  s    1.  c.    39. 

Na  severozáp,  konci  vesnice^  hranolová  B02í  MUKA,  omítnutá, 
z  pískovce  2*10  m  vys.;    stříška  z  poslední  opravy.   XVII I. století. 

KAPLE  sv.  Anny  z  XVIII.  století,  zděná,  šestiboká,  s  taškovou 
střechou  a  cibulovitou  vížkou  šindelem  krytou,  klenutá.  Štítek  vykrojený 
se  soškou  sv.  Anny.  Oltář  s  obrazem  sv.  Anny  na  plátně.  Zvonek 
0'39]  m  v  pr.  a  0"i2  in  vys.,  s  reliéfem  kr  cifixu,  ornam.  pásem  kolem 
koruny,  letop.    1767  a  nápisem:    lOS- WIENER  NO  •  MÍCH  •. 


Hněvnice.  (Hněmice.   Hniemitz.) 

Schaller    IX.,  131;    Sommcr  VI.,  150;  Para.  arch.  II.,  170;    G.    S  c  h  m  i  d  t, 
Grabplatten  1.  c.   1906,  čís.  755 — 6. 

KOSTEL  VŠECH  SVATÝCH  (filiální  do  Dol.  Sekeřan)  byl  vy- 
stavěn r.  1737  nákladem  kláštera  Kladrubského  za  opata  Josefa  Siebera. 

Orientovaná,  barokní  stavba  jednolodní,  s  věží,  omítnutá  a  krytá 
valbou  taškovou;  na  věži  lucerna  se  stanem.  Na  zdech  lišeny,  kolem  oken 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.    Pol.  okres  .Střibro.  3 


34 

chambrany  a  kolem  portálů  kamenné  rámy;  v  záp.  průčelí  dva  pilastry 
po  bocích  obdélného  portálu  s  římsovitým  nástavcem. 

Kněžiště  čtvercové,  s  třemi  okny  úzkými,  barokně  vykrojenými, 
pokryté  dřevěnou  plochou  kupoH  a  otevřené  do  lodi  půlkruhovým  oblou- 


Obr.   i8.    Hněvnice.   Kostel  Všech  Svatých.    Hlavní  oltář. 


kem.*)  Lod  rovněž  Čtvercová  se  skosenými  rohy,  širší,  s  přilehlou  ob- 
délnou prostorou  kruchty,  osvětlená  dvěma  širšími  okny  po  stranách 
a  jedním  na  západě  na  kruchtě.  V  lodi  plochá  kupole  plackovitá,  rovněž  ze 


*)   Nad  obloukem  býval  kdysi  vymalován   znak  opatský    s  písmeny   I  S  A  C 
(Jos.   Sieber,  abbas  Cladrubcnsis)  a  letop.   1737. 


35 

dřeva,  nad  kruchtou  valená  klenba  s  lunettami.  Pásy  plackovitých  kupolí 
tvoří  při  zdech  výklenky,  na  jejichž  nárožích  a  v  koutech  se  oblomuje 
kládí,  nesené  sdruženými  pilastry  s  nízkým  soklem.  Kruchta  na  trámech 
s  rovným  stropem  a  novějším  b;illnstro\-ýTii  zábradlíin;  ])o  obou  stranách 
schodiště. 

Hranolová  vež  vystupuje  ze  stavby  až  nad  okapní  římsou;  má 
na  zaoblených  nárožích  pilastry  a  nad  okny  segmentovou  římsu  s  klenákem. 

Hlavní  oltář  z  konce  XVII.  stol.,  s  no\ ou  mcns(ni  a  pozděj- 
ším tabernaklem.  Sloupová  architektura  s  vroubkovanými  sloupky  na 
stylobatech  a  s  oblomeným  kládím;  ve  středu  v  prohnutém  rámu  řezaném 
obraz  na  plátně,  z  XVIII.  stol.,  bez  velké  ceny;  nad  římsou  úseky  kládí 
a  socha  sv.  Víta;  po  stranách  oltáře  křídla  z  prolamovaných  rozviliii 
a  boltcovitého  ornamentu.    (Obr.   i8.) 

Postranní  oltář  má  kolem  polokruhového  výklenku  se  soškou 
sv.  Benedikta  opata  řezaný  rámec  z  rozvilin  akanthových  a  v  nástavci 
monogram   IHS  v  paprscích.  Poč.  XVIII.  stol. 

Kazatelna  z  konce  XVII.  století,  prostá,  se  sloupky  na  nárožích; 
noha  a  stříška  nové. 

Zvony:  i.  Vys.  076  m,  v  pr.  074  ni.  Ucha  hladká,  u  koruny  opa- 
kují se  plaquetty  pěti  nezřetelných  výjevů  ze  života  ztraceného  syna,  pod 
tím  řada  visutých  akanthů.  Na  plášti  rehef  Kalvárie  nad  lebkou,  naproti 
nápis  v  profilovaném  rámečku  nad  hlavou  andílci: 

j^bkajuiiEÍf  }M^i^  Bulj  lafín;  finc  h  uam 
Bebo  hbtji  iTJniE  mi;  (!5ÍE)yíÍE  Brpl]m  íiriítj 
íIlEÍ)ba|  Hrylhts  ximqcl  ^a  nas  3c  Blnoíjcm 
íleíjbi)  wxqt  ui;ni  gij  J»praiuEbIi;uii  ncíinÍEni 
Ofauqe  Brnu  iicíp  -  lí^ijlumíiojcni  buřicmc 
lH>b  Ijnicrou  J'hrjc  nicíjo  ^aiucljo    ■£   m 

Pod  tím  na  věnci  čtyři  evangelisté  s  odznaky  a  naproti  medaille: 
(revers)  ve  znaku  lev  se  zvoncem,  v  klenotu  zvonek  (a verš)  portrait  Bryk- 
cího,  mezi  tím: 

Slowvtny  Brykcy  Zwonarz  z  Cynperg. 

KV,  v  NOWEM  Mi  EST  I E  PRAŽSKEM,  TENTO 
ZWON  VDIELAL.  LÉTA  PANIE    m    1595    w 

2.  Přelit  věrně  dle  starého  (z  XV. — ^XVI.  stol.)  i  s  legendou:  urc + 
glorÍB  +  bona  +  nobis   +  pacent.  Plášť  hladký. 

3.  Slil  Rob.  Perner  v  Plzni. 

Na  cestě  do  Vlkýše  zděná  KAPLIČKA  z  XVIII.  století  a  barokní 
SLOUP  s  válcovým  dříkem  a  hranolovou  kapličkou;   na  něm   IHS. 


36 


Holišov.  (Holleischen.) 


Schaller  IX.,  109;  Som  mer  VI.,  115;  D  u  nder  1.  c.  113;  Čechy  IX.  495; 
G.  Schmidt,  Grabplatten  1.  c.  1906,  č.  728.  Topogr.  sbírka  rkp.  v  archivu 
Musea  král.  českého.    (Heslo:  Chotěšov.)    Materiál  z  r,    1834.   Archivaha  při  hesle: 

ChotěŠJv. 

KOSTEL  SV.  PETRA  A  PAVLA  (farní)  byl  již  farním  r.  1384, 
ale  po  válkách  husitskj^ch  asi  ztratil  faráře  a  byl  (od  r.  1650)  filiální  do 
Touškova;  od  r.  1745  je  zase  farní.  Tehdy  byl  přestavěn  na  nynější  stav, 
jak  svědčil  nápis,  ještě  r.  1834  čitelný  na  popířnici  kruchty:  Filia  erarr.  | 
Tujchkowena  Augujta,  vetufta  et  egena  |  Ampliavit  innovavit  I  Altaribus,  Choro 
et  organo  locupletavit  1  ac  1  Proprio  Adminiftratóri  copulavit  |  Reverendi] jim us 
ac  Amplijfimus  Dmus  |  Chriftophorus  Schmidl  |  Parthenonis  Chotriefchoviensis  j 
Abbas    Anno  1743.   R.  1685  k(.upen  kalich  a  cibc  rium  sem  dáno  z  Touškova. 

Jednolodní  budova  barokní  s  věží,  na  se  v.  straně  ke  kněžišti 
přilehlou,  orientovaná,  omítnutá  a  valbou  krytá;  na  věži  na  komolém 
jehlanu  neobyčejně  vysoký  a  štíhlý  stan.  Stěny  zcela  hladké,  okapní  římsa 
profilovaná;  na  západním  průčelí  troj  úhelný,  hladký  štít  a  novější  před- 
síňka s  velikými  okny,  plochým  stropem  a  vchodem. 

Kněžiště,  s  trojbokým  závěrem  a  dvěma  okny  polokruhovými, 
sklenuto  valeně  s  lunettami  a  otevřeno  do  lodi  hrotitým  obloukem  s  pů- 
vodním profilem  žlábků  na  skosených  branách  až  do  náběhu,  bez  soklu. 

L  o  d  obdélná,  na  rozích  skosená,  s  plochým  stropem  a  dvěma  páry 
oken;  kruchta  nová,  na  dvou  dřevěných  sloupech.  Věž  hranolová,  zcela 
hladká  s  polokruhovými  okny,  profilovaným  okapem  a  přistavěným  scho- 
dištěm na  záp.  straně;  v  přízemí  sakristie  valeně  klenutá,  s  pravoúhlým 
vchodem,  nad  ní  stejně  klenutá  oratoř,  otevřená  do  kněžiště  polokruhovým 
obloukem  s  plnou,  hladkou  poprsnicí.  V  předsíni  schodiště  na  kruchtu. 

Na  hlav.  oltáři  původní  jen  části,  zejména  rámec  a  obraz 
P.  Marie  Zbraslavské  v  nástavci,  z  2.  pol.  XVIIL  stol 

Postranní    oltáře,    kazatelna    a    varhany    nové. 

Křtitelnice  částečně  původní,  polygonovitá  s  víkem,  volutami 
zdobeným.  XVIL  stol. 

Zvony:  i.  Vys.  0-63  7n,  v  pr.  o-66  m.  Na  uchách  vruby,  u  koruny: 
maÍEtJS  *  bcs  Hh  marcns  ^  loIjannES  ^.  Plášť  hladký. 

2.  Vys.  0-56  ni,  \  pr.  0-58  ni.  Na  uchách  masky,  u  koruny:  SIT 
NOMEN  DOMINI  BENEDICTVM  1743,  pod  tím  rostlinný  vlys.  Na  plášti 
reliéf  sv.  Václava,  P.  Maric  v  oválném  rámečku  perlovcovém  a  kartušový 
štítek  s  nápisem:  lOSEPH  PERNER  |  GOS  MÍCH   IN  |  PILSEN. 

3.  Nový,  bez  letopočtu;  1  yl  koupen  koLm  roku  1825  v  Praze 
ri  K.  Bellmaiina. 

4.   U  sakristie.    Vys.    o-io  m,    v  pr.    013  ;/;.    Bez    uch,   s  nápisem: 

S  MARIA  ORA  PRO  NOBIS.  Na  dřevěné  hlavě:  y^_^ 

10/4 


37 

Ve  sbírce  riikop.  v  archivu  Musea  král.  Ces.  otisk  PEČETIDLA 
farního,  oválného  (osa  0-035  7n  dl.),  s  postavou  sv.  Petra  a  Pa\la  a  opisem: 
Sigillum  ecclejice  Hollei/chou>icnsis*  a  písmeny  PHD.  Poč.  XIX.  stol. 


Holostřevy.  (Hollezrieb.) 

S  c  h  a  1 1  e  r    IX.,  132;    S  o  m  m  e  r  VI.,  151;    D  u  n  d  e  r   1.  c,  148;  Pam.  arch.  II., 
174;    G.    S  c  h  m  i  d  t,    Grabplatten    1.  c.    1904,    čís.   643 — 4.     Kkp.    sbírka    topogr. 
v  archivu    Mi  sea  král.   čes.   (Materiál  z  r.   i8;4.)    Heslo:  Kladruby.   Na    faře:    Pa- 
mětní kniha  od  r.    1679.  Matriky  od  r.    1624. 

KOSTEL  SV.  MIKULÁŠE  BISKUPA  (farní)  byl  již  r.  1367 
farním. 

Jednolodní,  gotická  stavba,  orientovaná,  s  věží  barokní  na  zá- 
padě, omítnutá  a  krytá  šindelovou  valbou;  na  věži  na  prohnutém  komolém 
jehlanu  lucerna  se  stanem  a  křížem.  (Obr.  19.  a  20.)  Stěny  hladké,  okapní 
římsa  vyžlabená. 

Kněžiště  ukončeno  pěti  stranami  pravidelného  osmiúhelníka; 
na  rozích  opěráky  s  profilovaným  soklem,  ústupkem,  opatřeným  pod- 
brádkou,   a  troj  úhelným  štítkem  na  kosine;   čtyři  okna  hrotitá,   dělená 


Obr.  19.    Holostřevy.    Kostel  sv.  Mikuláše.    Půdorys. 


prutem,  s  kružbou  (obr.  21  )  tří  plaménků  v  kruhu  nad  dvěma  nosy, 
trojlistu  nad  dvěma  dvojnásobnými  nosy  a  tří  trojlistů  v  kruhu  nad  dvěma 
nosy;  špalety  hladké.  Na  severu  přiléhá  sakristie  barokní,  hladce 
křížem  sklenutá  a  krytá  šindelovou  valbou. 

L  o  d  obdélná,  širší,  s  dvěma  páry  sgotisovaných  širokých  oken 
a  pravoúhlým  portálem  barokním  na  severu,  s  pískovco\ým  rámem. 

Věž  hranolová,  užší  než  lod,  s  okrouhlým  schodištěm  přista\-ěným 
na  jihu  do  kouta.  Stěny  lisenovány.  V  přízemí  dvě  sgotisovaná  okna  a 
portál  pravoúhlý,  barokní;  v  patře  nad  římsou  okno  kruhové  v  architekto- 
nickém orámování,  římsa  okapní  nad  středy  stran  polokruhem  vypjata. 


3S 

Vnitřek  kněžiště  (obr.  22.)  sklenut  závěrem  a  křížovým  polem, 
odděleným  žebrem.  Žebra  (obr.  23.)  hruško\á,  svorníky  kruhové,  hladké, 
pod  žebry  oblé  přípory  (obr.  23.)  s  profilovaným  soklem  a  hlavicí; 
u  oblouku  triumfálního  v  koutech  prosté  konsoly  polygonoA  ité.  V  jižní 
stěně  sedile  s  polokruhovým  obloukem,  na  němž  obíhá  až  k  zemi  rámec 
zevně  skosený  a  profilovaný  žlábkem  a  obloukem;  v  sev.  stěně  pravo- 
úhlv  vchod  do  schodiště. 


1^ 


Obr.  20.  Holosttevy.  Kostel  sv.   Mikuláše.    Pohled  od  jihu. 


Triumfální  oblouk  hrotitý,  hladký,  s  profilovaným  soklem, 
na  obě  strany  skosený  a  hluboce  vyžlabený;  v  náběhu  římsky. 

L  o  d  kryta  plochým  stropem  se  štukovým  plochým  zrcadlem. 
Kruchta  spočívá  na  dvou  dřevěných  sloupech;  má  plochý  strop  a  slabě 
prohnutou  ballustrovou  poprsnici. 

Hlavní  o  1  t  á  ř  má  pravoúhlou  mensu  s  pozlaceným  rámem, 
tabernakl  pětiboký  s  bílými  pseudokorinthskými  sloupky  a  řezaným 
boltco\Jtým  ornamentem  (beránek  a  kříž  uové).  Mezi  vroubkovanými 
sloupy  obraz  sv.  Mikuláše,  nad  bohatě  řezaným  římsovím  architektonický, 
sloupový  nástavec  s  obrazem  sv.  Šebestiána,  po  stranách  novější  sošky, 
andělé  a  s\rchu  oko  boží.   Na  bocích  oltáře  současné  branky,    ornamentem 


39 


boltco\'ým  zdobené,  na  nich  pozdější,  barokní  sošky  sv.  Benedikta  a  sv. 
Scholastiky. 

Postranní  oltáře:  i.  Zdéná  tuniba  s  řezaným  rámem  akan- 
tho\ýni,  jednoduchý  tabernakl,  obraz  s\ětce  se  modlícího  v  bohatém  ře- 
zaném rámci  z  akanthů, 
růží  a  giiirland;  po  stra- 
nách sošky  P.  Marie  a 
SN-.  Jana  Ev.,  nad  tím 
obraz  z  mrt\ých  vstání 
Kristova  a  nejvýše  v  ovál- 
né kartuši  obraz  sv.  Jana 
Nep.  I.  pol.  XVIII.  stol. 

2.  Tumba,  taber- 
nakl a  po  stranách  stojící 
sochy  sv.  Josefa  a  Pro- 
kopa z  I.  pol.  XVIII.  st., 
architektura  z  3.  čtvrti 
XVII.  stol.  Sloupky  po 
stranách  obrazu  sv.  Anny 
s  prolamovaným  rámem, 
vrubované,  římsoví  za- 
lomené, na  něm  nástavec 
s  řezbou  boltcoví  tou,  na 
vrcholu  kruhová  deska 
s  monogramem  MARIA 
v  paprscích,  pod  ní  obrá- 
zek sv.  Josefa.  Na  ta- 
bernaklu  na  dřevě  malo- 
vaná Madonna  Pieta  s  ko- 
runou na  hlavě,  dobrá 
práce  barokní,  lepší  než 
ostatní  malby. 

3.  Na  stěně  malo- 
vaná architektura  s  klá- 
dím polokruhem  \ypja- 
tým,  pod  nímž  otvírá  se 
průhled     do    ote\Teného 

nebe  na  planoucí  oko  boží.  Po  obou  stranách  sedí  andílci,  nahořs  na 
konsole  v  svatozáři  beránek.  Na  mense  stojí  nová  soška  P.  Marie,  na  stěně 
pod  architekturou  bezcenný  obraz  sv.  Barbory. 

Kazatelna  z  poč.  XVIII.  st.,  má  řečniště  na  šestibokém  sloupku, 
na  hranách  točenými  sloupky  a  dole  akanthy  ozdobené.  Mezi  sloupky 
výklenky  se  soškami  čtyř  sv.  evangelistův.  Stříška  šestiboká,  ořímso\aná, 
na  ní  sošky  církev,  otců  (jeden  chybí),  nejvýše  socha  Ježíše. 


Obr.  21.   Holosťrevy.  Kostel  sv.  Mikuláše.   Kružby  okenni 
v  kněžišti. 


40 

K  i- 1  i  t  e  1  n  i  c  e  dřevěná,  čtyřboká  a  profilovaná,  se  skupinou  křtu 
Ježíšova  na  víku. 

P  a  c  i  f  i  k  á  1  barokní,  s  šestidílnou  nohou,  dekorovanou  pásko  vím; 
na  paprscích  rámeček  páskový  a  nasazené  rehefy:  boží  oko,  sv.  Barbora 
a  její  emblémy  (věž  a  kahch). 


Obr.  22.  Holosťrevy.    Kostel  sv.  Mikuláše.    Pohled  do  vnitřku. 


Lampa  na  věčné  světlo  cínová,  rocaillová. 

Nad  postr.  vchodem  bezcennv  obraz  Krista  na  hoře  01i\etské, 
\-  předsíni  kopie  Madonny  Stříbrské. 

Zvon  y:  i.  Vys.  i  v  pr.  0-87  m.  Na  uchách  torus,  u  koruny  dva 
řádky:  2  Jlnno  x  bomini  s  iniKcdnui  x  rrccc  x  kk\  x  mx  ciin  ů  canijiana  ď. 
nunquam  x  pronunrrio  x  uana  x  iiiuEm  x  \^tx\'nhm\  x  húlmw  b  ||  ani  2 
foniis  2  Ijoncctum  ^  l5ui  2  \m  2  ferií  2  inaiúcÍEr  2  baríIjoIomEus  2  iiomEU  i 
íjaliEt  2  iu  2  (EiuiíaÍE  2  pragE  2  cit  2  laus  c  bEO  2  pat  2  Na  plášti  reliéf 
sv.  Václava. 


41 


2.  Vys.  064  ))i,  y  pr.  o-66  m.  Ucha  liladká,  u  koruny:  x]bui)  x 
gcřjo  X  iinicno  2  pojil^nano  8  bub  boíju  8  rfjiuala  2  qesí.  Plášť 
i  věnec  hladké. 

3. — 4.  Cymbály  v  lucerně,  hladké. 

FARA,  barokní  stavení  jednopatrové,  mansardcm  kryté, 
z  I.  pol.  XVIII.  století,  vystavěné  za  opata  kladrubského  Jos. 
Siebera  (1729 — 56).  Okna  a  portál  pravoúhlé,  pískovcem  orámo- 
vané. V  přízemí  valené  klenby,  v  patře  štukový  strop.  V  rkp. 
sbírce  v  an  hivu  Musea  král.  česk.  otisk  pečetidla  zr.  1834; 
okrouhlé,  v  prům.  0-035  ^".  s  postavou  sv.  Mikuláše  a  opisem: 
SIGILLUM  •  ECCLESIE  PAROCHIALIS  HOLLOSTRO  II  VIENSIS, 

KAPLE  na  návsí,  v  půdorysu  polokruhová,  z  2.  polovice 
XVIII.  stol.,  byla  zbavena  klenby  a  střechy;  zbýA'á  jen  zděná 
mensa  a  na  stěně  malovaná  korunovace  P.  Marie,  sv.  Josef  s  Flo- 
riánem a  jesličky. 

U  kostela  žulový  SLOUP  s  profilovanou  patkou  a  pseudo- 
korinthskou  hlavicí;  na  dříku  nápis: 


A  P  M 
VOFF 

H 
1800. 


\,/- 


ii 


Na  sloupu  novější  skříň  se  soškou  Jana  Nep.  obr.  23.  Hoiostřevy.  Kostei 

sv.  Mikuláše.  Pripora  a  profil 


žebra. 


Honosíce.  (Honositz.) 

KAPLE  SV.  BARBORY,  šestiboká,  hrázděná,  s  profilovanou 
řimsou,  krytá  komolým  stanem  s  lucernou  a  šindelovou  cibulos  itou  bání 
(obr.  24).  Vchod  s  trojbokým  nadhla\ím,  nad  tím  vyřezáno:  EHRET 
S.  BARBARA  |  ANNO  1715.    Strop  plochý  z  trámů,  skládaný  do  hvězdice. 

Na  oltáříku  obraz  sv.  Barbory  na  dřevě  v  rámci  nahoře  polokru- 
hovém. Dobrá  práce  XVI IL  stol. 

Na  stěně  obraz  na  dřevě  P.  Marie  a  apoštolů  v  pravoúhlém 
rámci,  s  nápisem:  Bil  graferEr  (B\)U  (!5oí{bs  itnb  [eTjncr  BoríjuiirbigEit  B}úffer, 
raÍE  má)  ?ii  EÍjren  =  I  beren  íj.  jraeljf  a^mlílcn  í)aíí  bifc  capellcn  }iaucit  lajen 
bEC  EÍ;rngEa£^íe  Jfaubiifj  =  ]  EEfjEr  =  iniríí;  allíjiEr  ilju  ,3al;r  d;rtjíii  1749. 

V  lucerně  zvonek,  0-36  111  vys.  a  0-0375  ni  v  prům.  Na  uchách 
vruby,  u  koruny:  ^  HONORIS  •  MARTINI  EPISCOPI  ET  MARTIRIS  AC  ' 
W  LAVRENTY  LEVIT/í:  FVSA  ®  ANNO  ®  1.7-22  ®  Pod  tím  pás 
akanthů  a  lilií.  Na  plášti  štítek  se  zvonkem  a  opisem:  ^  lOANNES 
PRICQVEY,  hlava  andílci,  reliéf  sv.  Vavřince  a  Martina. 


42 


Obr.  24.  Honosíce.     Kapie  sv.    liarbury. 


Horní  Sekeřany.  (Obersekerschan.) 

S  c  h  a  1 1  e  r   IX.,  107;   S  o  m  m  e  r  VI.,  116;   Dunder  1.  c.  114;    G.    Schmidt, 

Grabplatten  1.  c.  1904,  čís.  650 — 52;    O.    Man  ni    v  Progr.  des  deutsch.  Gymn.  in 

Pilsen  1903,  9.   Rkp.  sbírka  v  archivu   Mus.   král.  čes.    (Materiál  z  r.  1834.)  Heslo: 

Chotěšov.   Na  faře:  Pamětní  kniha  od  r.   1732.  Matriky  od  r.    1617. 

KOSTEL  SV.  MARTINA  (farní)  byl  jako  farní  poprvé  připo- 
menut r.  1384,  ale  již  k  r.  1272  mluví  se  o  zdejší  kapli  sv.  Haštala  mu- 
čedníka. Roku  1678  sklenuto  znovu  kněžiště,  dán  nový  hlavní  oltář, 
kazatelna,  křtitelnice  a  předsíňka  vystavěna.  R.  1685  dány  sem  varhany 


43 

ze  Stoda,  r.  1686  koupená  nová  monstrance  (za  142-43  zl.),  kalich  s  pá- 
lenou (38-51),  ciborium  cestovní  (10-85)  a  3  ornáty,  r.  1690  stavčna  zcd 
hřbitoN-ní.  R.  1704  byl  péčí  Chotěšovského  probošta  Ondícje  Fabricia 
znovuzíízen  a  věž  přistavěna.*) 

Jednolodní,    orientovaná,    \    základě   gotická    b  u  d  o  v  a    (obr.   25.) 
stojí  uprostřed  bý\-alého  hibitoxa  těsně  na  rozcestí  dvou  silnic,  povýšená 


iloriii  >rii.i,iii\.     Ko-ťl  sv.  Martina.    Pohled  od  jihu. 


na  mírném  pahrbku;  hřbitov^  ohrazen  k  silnicím  novější  zdí  a  k  hkunímu 
vchodu  ze  silnic  zřízeno  schodiště.  Stěny  hladké,  kryt  valbo\  v. 

Kněžiště  uzavřeno  pěti  stranami  pravidelného  osmiúhelníka 
a  opřeno  šesti  opěráky  s  novými  podbrádkami  a  kosinami;  sokl  obíhá 
kolem  celého  obvodu.  Pět  oken  dvojdílných,  hrotitých,  se  žlábkem  ve 
špaletě  a  kružbou  (obr.  26  )  několika  druhů:  tři  trojlisty  v  kruhu,  d\-a  troj- 
listy a  dva  plaménky,  šest  nosů  v  kruhu,  kolem  středového  trojlistu  tri 
trojlisty  a  nad  trojlistem  dva  trojlisty. 

*)   Původně  stála  vedle   kostela  nízká  dřevěná  zvonice. 


hod  obdélná, 
s  třemi  páry  oken  (na 
jihu  jedno  zakryto  při- 
stavěnou věží) ;  na  jihu 
proti  triumfálnímu  ob- 
louku nový  opěrák; 
kolem  oken  chambra- 
ny,  pod  nimi  plochá 
kordonová  římsa.  Zá- 
padní průčelí  barokní 
má  v  přízemí  pseudo- 
gotický portál ;  zed 
členěna  do  okapu  li- 
senami  a  prázdnými 
výklenky  po  stranách 
polokruhového  okna. 
Nad  oblomenou  rimsou 
okapní  štít  na  nízké 
attice,  ukončený  troj- 
úhelným  nástavcem  a 
po  stranách  v  c  luto- 
vými  křídly  rozšířený; 
ve  středním  výklenku 
socha  Madonny,  po 
bocích  pilastry. 

Na  jihu  přiléhá 
k  lodi  hranolová  věž, 
krytá  cibulovitou  bání 
s  lucernou  a  členěná 
na  nárožích  skupenými 
pilastry  s  římsovitou 
hlavicí;  okna  v  patře 
polokruho\  á,  široká, 
okapní  římsa  \  yložená. 
V  přízemí  na  jihu  va- 
lené sklenutá  předsíň, 
k  níž  vede  portál  pra- 
voúhlý, pískovcem  orá- 
movaný, nad  nímž 
mezi  úseky  římsy  znak 
kláštera  Chotěšovského 
v  kartuši  a  písmena:*) 

*)  Andreas  Fabritius, 
praepositus  Chotěšoviensis. 


obr.  26.    Horní  S';keřany.    Kostel   sv.  Martina.    Kružby  okenní  v  kněžižti. 


45 

A-  F- 

P-C- 

1  •7-0-4- 

V  předsíni  původní  gotický  portál  do  lodi,  hrotitý,  })rofil()vaný 
(obr.  27.)  na  celém  ostění  nizoučkým  soklem,  hruškovitým  prutem,  třemi 
oblouny  a  čtyřmi  žlábky;  tympanon  hladký. 

Kněžiště  zaklenuto  valené  s  lunetami;  pod  cípy  klenby  stojí 
pilastry  na  zachované  podokenní  římse  vyžlabené.  Na  severu  vchod  do  sa- 
kristie pravoúhlý  s  rámem;  tato  sklenuta  valeně  s  lunetami. 

Oblouk  triumfální  ]u'otitý,  s  výžlaby  po  obou  stranách,  sokl  bez 
profilu. 

Loď  s  plochým  stropem.  Kruchta  dřevěná,  na  dvou  válcových 
sloupech  s  římsovitou  hlavicí,  ballustráda  no\á. 


Obr.  27.  Horní  Sekcrany.  Kostel  sv.  Martina.  Profil  jižního  portálu. 


Oltář  hlavní  z  poč.  XVlII.  stol.,  řezby  a  postranní  branky  ze  středu 
XIX.  stol.  Zbytky  původní  architektury  tvoří  rám  nového  obrazu  (sv.  Martin 
dává  plášť  žebráku),  mimo  to  zbyly  z  původ,  predella,  sošky  po  stranách 
a  nástavec  se  soškou  sv.  Norberta.  (?) 

Oltáře  postranní,  z  poč.  XVIII.  stol.,  nástěnné  architektury, 
s  novými  nástavci,  rámy  a  obrazy:  na  ev.  straně  Madonna  na  půlměsíci, 
na  epištobií  Jan  Nepom. 

Kazatelna   a  varhany  nové. 

Monstrance  z  i.  pol.  XIX.  stol.  Lur.ula,  obklopená  mečovi- 
tými  paprsky,  z  XVIII.  stol. 

Kalich  s  trojdílnou  nohou  a  šestibokým,  ballustrov^mi  nodem; 
na  plášti  profilující  žebra  a  polodrahokamy  a  oválné  destičky  porculáno\'é 
ve  stříbrných  rámcích  s  obrázky  utrpení  Kristova  z  X\^III.  stol. 

Reliquiár  z  konce  XVII.  století.  Na  oválné  noze  tepané  mušle, 
nodus  kulovitý,  svršek  s  dvojitou  září;  \'  předu  schránka,  v  zadu  tlačený 
rámeček  z  obláčků  a  hlav  andílcích. 

Křtitelnice  na  kanelovaném  tambouru,  mísa  podoby  \'ásy, 
z  poč.  XIX.  stol. 

Zvony:  i.  Vys.  106  ui,  v  pr.  iii  m.  Na  uchách  pletenec,  u  koruny 
dva  řádky,  pásky  dělené:  2  leía  panic  z  nť'  2  b^'  s  .K-V-w^i^nlII"  i  slil 
sem  jroon  íenío  x  he  qft  a  k  ťfjroaíc  x  iieíiiuciuu  ^lanu  2  lumíju  uarrcinu  x 


Obr.  28.  Horní  Sekeřany.    Kostel  sv.  Martina.    Zvon  čís.  i  (1548). 


47 

II  X  ija  i[jan  x  honinari  s  m  sh'\\)hvK  ncbojqc  x  huni;  sauhcittha  si;n  x 
pan  biioí;  ma  rolTecka  nabiecíc  i;  odjuaucjc.  Pod  tím  pás  ornamentu  ze  spi- 
rálových karyatid  a  posta\-  h'ích  (obr.  28.).    Na  plášti  nápis,  orámovaný 

pásv  z  lilií:  -     ,         ,    s,        ,  •, 

^    -^  (irnlo  erb  bait  bil 

panu  iniluilallonn 

)  biib5D|]hi  Ii  libo 

lli  na  bubancii  rjiafi 

hajbcniu  bei  l]'luibi. 

Naproti  krásné  stylisovaný  znak  (kolo  z  pštrosích  per,  v  klenotu 
péra).  Na  srdci:   1871. 

2.  Slit  r.  1900  od  A.  R.  Pcrncra  v  Plzni,  přelit  r.  1905  od  Petra  Hilzera 
ve  Vid.  Novém  Městě.*) 

V  lucerně:  3.  Z  r.  1858.  4. — 5.  Nové  cymbály  k  hodinám,  bez  nápisu. 

FARA  nová.  V  staré  (původně  z  r.  1670)  budo\ě,  při  níž  se  při- 
pomíná   r.    1817    krásná    zahrada,    byl   na   stropním   tráme  chronogram: 

sVb  regIMIne  pr/esVLIs  ChrIstophorI  CeLLa  h/eC  eXornata 
fVIt  a  CVrato  nICoLao  (=  1737). 

v  rkp.  sbírce  topogr.  otisk  farního  pečetidla  ze  XVII.  stol., 
oválného  (delší  osa  0-027  ;;/),  s  postavou  sv.  Benedikta  a  opisem  :  SI- 
GILL  :  ECCL  :  PAROCH  :  SEKRZANENSIS. 


Hradec.  (Hradzen.) 


S  c  h  a  1 1  e  1"    IX.,   105;    S  o  m  m  e  r    VI.,   116;    Dundcr    1.  c.   113;    Sedláček 

1.  c.  XIII.,  234;  Čechy  IX.,  495;    G.     S  c  h  m  i  d  t,    Grabplattcn  1.  c.   1906,  č.  726. 

Rkp.    sbírka    topogr.   v  archivu    Musea    král.    čes.     (Materiál    z     r.     1834.)    Heslo: 

Chotěšov.   Archiválie  při  hesle   Chotěšov,   klášter. 

V  lese  ,,Hoříné"  40 — 50  kamenných  mohyl  a  zbytky  valů,  zahajujících  ně- 
kolik jiter  půdy,  kde  vj^^skytují  se  kosti  zvířecí,  střepy,  spálené  zrní  atd.  (Pa- 
mátky XI.,  368,  M.  W.  A.    Gesch.    1S80,    280;    Šnajdr,   Počátkové  místopisu  76.) 

TVRZ  připomíná  se  zde  od  XIV.  stol.  Zanikla  beze  stopy. 

KOSTEL  SV.  JlRÍ  (farní)  byl  již  r.  1384  farním.  R.  1773  vy- 
hořel s  celou  vsí  a  byl  zno\'u  zřízen  (jižní  věž  přista\"ěna) ;  přestavba  pseudo- 
gotická patří  asi  pol.  XIX.  století. 

Jednolodní,  orientovaná,  gotická  stavba  (obr.  29.)  s  dvěma  věžemi 
po  bocích  kněžiště.  Zdivo  lomo\-é,  omítnuté,  kryt  valbový,  s  dvěma  štíty 
imd  lodí;  na  věžích  stany  s  kříži.  Kostel  stojí  na  pahrbku  na  bý\'além 
hřbitově;  kolem  vysoká  zed  s  třemi  vchody;  dva  mají  pískovcové  rámy 
a  nástavec  s  prohnutou  římsou,  před  nimi  schodiště. 

*)  Dle  zápisů  kláštera  Chotěšovského  byl  vysvěcen  původně  roku  1568  na 
jméno  Martin  Burian. 


48 

Kněžiště  ukončeno  pěti  stranami  pravidelného  osmiúhelníka 
a  opřeno  opěráky  bez  ústupku,  s  neprofilovaným  soklem  a  nahoře  skose- 
nými. Kolem  zvětšených  oken,  hrotitých,  bez  kružeb,  chambrany.  Okapní 
římsa  s  novějším  profilem. 


Obr.  29.    Hradec.    Kostel  sv.  Jiří.    Půdorys. 


Věže  hranolové  vstaveny  do  koutů  mezi  kněžiště  a  lod;  sokl  pískov- 
cový, na  nárožích  lišeny;  v  přízemí  pravoúhlý  vchod  a  čtyřboká  okna 
s  kamennými  rámy,  v  prvním  patře  široká  pseudogotická  okna,  nad  tím 
užší  druhé  patro  se  stejnými  okny. 


Obr.   30.  Hradec.    Kostel  sv.  Jiří.    Profil  portálu  jižního  v  lodi. 


Lod  obdélná,  bez  opěráků  a  hladkých  stěn,  se  čtyřmi  páry  vysokýdh 
pseudogotických  oken.  Západní  průčelí  zcela  hladké,  ukončené  troj  úhel- 
ným štítem,  před  ním  předsíňka  barokní,  čtyřboká,  s  výzdobou  pilastrů 
a  s  prohnutou  římsou  a  štítkem.  Před  jižním  portálem,  hrotitým  a  profi- 
lovaným (obr.  30.)  šesti  pruty  a  sedmi  žlábky  o  nízkých  patkách, 
jehož    hladký   tympanon  nesen  čtvrtkruhovými    konsolami    po  stranách 


49 

stojí  pčtiboká   předsíňka  s  širokým  \-chodem,    s  plochým  stroi)cm  a  taš- 
kami krytá;  uvnitř  ve  zdi  výklenky. 


Kněžiště  (obr.  31.)  sklenuto  původní  klenbou  závěru  a  křížo- 
vého pole,  odděleného  příčným  žebrem.  Svorníky  okrouhlé,  hladké,  žebra 
(obr.  32.)  vyžlabená  po  obou  stranách,  nesena  konsolami  čtyř  druhů:  po- 
lygon s   maskou,   profilovaný  kužel,    se  stylisovanými  lupeny  a  s  třemi 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Stříbro.  a 


50 

maskami  (cbr.  33.).  V  sev.  zdi  sanktuarium  hrotité,  bez  profilu,  s  ko- 
vanou mřížkou,  složenou  ze  skřížených  prutů,  hřeby  spojených  (obr.  34.). 
Po  obou  stranách  vedou  vchody  do  věží:  v  severní,  která  je  původní 
a  byla  jen  po\-ystavěna  v  barokní  době,  portálek  hrotitý  a  vyžlabený  vede 
do  staré  sakristie,  křížově  sklenuté  s  okrouhlým,  hladkým  svorníkem 
a  žebry  vyžlabenvmi  a  tupě  na  stěně  zahrocenými;  v  jižní,  zcela  barokní, 
vede  vchod  pravoúhlý  s  rámem  do  křížově  hladce  klenuté  nové  sakristie. 
Nad  touto  místností  v  patře  \  ěže  klenutá  oratoř,  otevřená  do  kněžiště 
plochým  obloukem,  k  níž  vede  v  síle  zdiva  kamenné    schodiště  šnekové. 

Triumfální  oblouk  s  neprofilovaným  soklem,  hrotitý;  obě 
hrany  skoseny  a  vyžlabený. 

L  o  d    sklenuta  pseudogoticky:  na  valené  klenbě   s  lunetami  čtyři 

kříže  s  dekorativními  žebry  půlkruhového  profilu,   sbíhajícími  až  k  zemi 

spolu  s  přízedními  archivoltami  nad  okny  na  talířové  patky 

0^'':''/^Í%      a  sdružené  polygonální   sokly;   s\'orníky   okrouhlé,   hladké. 

v  %f      Kruchta  na  třech  hrotitých  obloucích  a  dvou  párech  hrano- 

j,         p^      lových  pilířů  a  polopilířů,  s  plnou  zděnou   poprsnicí  a  plo- 

J    \       chým  stropem  v  koutě  schodiště. 

\Wf  ■    Ť  Hlavní    oltář  je  raně  barokní  architektura  s  to- 

■:    ^'  r*       čenými  sloupy  a  vodorovným  kládím,   nad  nímž   stojí  ná- 

'-"'—"'  stávec  s  plochou  nikou,   v  níž  jo  socha  Boha  otce;    nejvýše 

Obr.  32.  Hradec,      soška  audčla  s  palmovou  ratolestí,  na  římsoví  andělé  a  světci. 

Profil Tebrl"        Otářní  obraz   sv.  Jiří  nový,    po  bocích  jeho  na   vysokých 

konsolách  sochy  sv.  Václava  a  Víta.  K  celku,  z  konce  XVII.  st, 

pocházejícímu,    k    němuž    patří    i  zděná    mensa    s  pískovcovou    římsou, 

přidány  v  X\'III.  století  \Ttulové  sloupy  a  tabernakl  s  pěkně  řezaným 

krucifixem. 

Postranní  oltáře  jsou  pendanty,  nástěnné  architektury  df) 
koutů  po  stranách  oblouku  triumfálního  ^'ložené  a  dvakráte  pra^'oúhle 
zlomené.  Deštění  opatřeno  v  předu  sloupy  s  hladkými  dříky  a  oblomeným 
kládím,  nad  nímž  se  zdvihají  sloupovité  nástavce;  po  bocích  křídla,  řezaná 
z  akanthových  rozvilin.  Mezi  sloupy  na  prolamovaných  konsolách  ve  středu 
plochy  a  na  kládí  sochy:  (na  pravém  otáři)  uprostřed  soška  P.  Marie, 
po  stranách  sv.  Vít  a  4  evangeUsté,  v  nástavci  ve  středu  vystupuje  po 
žebříku  do  otevřeného  nebe  anděl,  \-  nebi  Bůh  se  zeměkoulí,  kolem  obláčky 
a  hlavičky  andílci;  na  kládí  sošky  (sv.  Adriána?),  sv.  Kryštofa  a  apoštolů, 
nej\ýše  na  nástavci  oko  Boží  a  sochy  sv.  Barbory  a  Kateřiny;  (na  levém) 
ve  středu  socha  sv.  Barbory,  po  stranách  sv.  Diviš,  Vavřinec,  Vojtěch 
a  Benedikt,  v  nástavci  Spasitel  na  zeměkouli,  na  kládí  sv.  Hubert,  Jiří, 
Ivan,  Markéta  a  Augustin  (?),  nad  nástavcem  srdcp  probodené  a  sošky 
sv.  Tomáše  Aq.  a  Augustina. 

Oltář  P.  M  árie  na  levé  stěně  v  lodi,  bohatá  nástěnná  archi- 
tektura se  sdruženými  pilastry  a  dvěma  páry  vrtulových  sloupů ,  obepjatých 
^•ět('\  kami  ré\y  a  růží  a  zalomeným  kládím.  Ve  středu  výklenek  s  mušlo- 


51 


\-itou  konchou,  v  něm  soška   Piety,   po  stranách  křídla  z  akanthových 
roz\ilin  a  \isiit(:'  konsol}'.  nyní  bez  sošek.   Nástavec  t\-on  plochý  výklenek 


Obr.  33.    Hradec.    Kostel  sv.  Jiři.    Konsoly  klenby  v  knčiišti. 

s  krucifixem,  po  stranách  prohýbají  se  pilastry  v  akanthové  voluty  a  stojí 
sochy  andílků,  P.  Marie,  sv.  Jana  a  andílků,  nejvj^-še  Spasitel. 

Kazatelna    stojí  na  soše  anděla;  řečniště  je  šestiboké,  s  vrtulo- 
vými sloupky  na  nárožích,  mezi  nimiž  výplně  s  nikami  pro  sošky  sv.  otců; 

4* 


52 


''^"gg""'^-"^ 


I 


na  konsolách  a  na  kládí  hla- 
vičky andělů,  na  těžkém 
schodišti  velká  hlava  anděla. 
Stříška  šestiboká,  ořímso- 
vaná,  na  vyvýšeném  strope 
hlavy  andílci  a  holubice, 
nejvýše  na  podnoží  z  akan- 
thových  listů  soška  sv.  Jiří. 
Varhany  a  zpo- 
vědnice novější,  pseudo- 
gotické. 

V  staré  sakristii  zbytky 
barokního  oltáře,  dvě 
andílci  karyatidy,  nesoucí 
hlavice  pseudokorinthských 
sloupů. 

V  nové  sakristii  hladké 
barokní  kredencearelief 
sv.  Jiří  ze  XVII.  st.,  roku 
1900  opravený,  lidová  práce. 

Křtitelnice:  i.  Pů- 
vodní, pískovcová,  s  nepro- 
filovaným  okrouhlým  kotlem 
a  kruhovým  otvorem.  Leží 
v  staré  sakristii. 

2.  (obr.  35.).  Vásovitá, 
bohatě  řezaná,  zdobená  guir- 
landami,  hlavičkami  andíl- 
ků, čabrakami  a  vejcovci. 
Svrchu  sousoší  křtuježíšova. 
Uvnitř  cínový  kotel  s  letop.  1727  a  značkami:  dva  klíče  a  monogram  GS. 
Zvony:    i.  Slit  r.  1833  od  Václava  Pernera  v  Plzni. 

2.  Vys.  0-51  m,  v  pr.  0-54  m.  Na  uchách  masky,  u  koruny:  lACOB 
WILHELM  SEITZ  HAT  MÍCH  GEGOSSEN  IN  PILSEN  AO  :  1788.  Pod  tím 
pás  slunečnic  a  guirland.  Na  plášti  reliéf  s\-.  Vavřince,  anděly  neseného, 
a  Floriána. 

3.  Vys.  0-385  m,  v  pr.  0-435  ^«-  Ucha  hladká,  u  koruny:  inomine + 
bomtni  +  gexD  lirisíi  +  amen  +  niar  +.  Na  plášti  krucifix.  XV. — XVI.  stol. 

4.  \'ys.  0-2I  m,  v  pr.  0-23  m.  Bez  uch;  u  koruny  pás  slunečnic  a  guir- 
landy,  na  plášti  reliéf  sv.  Floriána  a  Jana  Nep.  2.  pol.  XVIII.  stol.  [Jak. 
Wilhelm  Seitz  ?) 

FARA  jest  prostá  budova  barokní,  s  mansardovou  střechou,  v  pří- 
zemí klenutá.  Portál  segmentový,  orámovaný,  stěna  členěná  lisenami, 
kolem  oken  štuková  dekorace  a  rámy.  '  • 


Obr.  34.  Hradec.   Kostel  sv.  Jiří.  Sanktuarium. 


53 


U  kostela  SOCHA 
sv.  Jiří  z  pískovce,  na 
hranolovém  stylobatii  s 
římsou  a  letopočtem:  1728. 

Na  cestě  do  Stoda 
barokní  KAPLIČKA 
P.  Marie,  valeně  skle- 
nutá, s  troj  úhelným  štít- 
kem; uvnitř  dřevěná  soška 
Madonny. 

Nedaleko  vesnice 
stával  na  ná\-rší  KO- 
STEL SV.VWRlNCE, 
připomínaný  již  ve  XIIL 
století  (1208).*)  Za  opata 
Michala  Kastla  (v  kronice 
kláštera  Chotěšovského 
nazývá  se  chudým,  pra- 
starým, úzkým  a  tma- 
vým) nákl.  200  zl.  a  z  darů  ' 
r.  1669  o  polovici  zvětšen, 
vydlážděn,  sklenut,  okna 
zvětšena  a  věžička  posta- 
vena, celé  zařízení  obno- 
veno a  oltář  sv.  Vojtěcha 
koupen  za  100  zl.,  načež 
r.  1670  vysvěcen.  R.  1685 
dán  sem  nový  oltář  v  Plzni 
za  80-15  zl.  zhotovený 
a  r.  1688  pozlacen  nákl. 
120  zl.  R.  1686  koupen 
sem  černý  ornát  (za  14-6 
zlatých).  Také  r.  1768 
byl  kostelík  zvětšen  a  opravci 
dražen  a  zbořen. 


Obr.j35.  Hradec.  Kostel  sv.  Jiti.  Křtitelnice. 


Po  zrušení  kláštera    Chotěšovského  vy- 


Hradišťany.  (Radelstein.) 

S  c  h  a  1 1  c  r  XII.,   119;  S  o  m  m  e  r  VII.,    18  r. 

Schallerovu  domněnku  o  dvou  TVRZÍCH  Ostrovci  a  Hradišti 
a  zbořenině  kostela  Sedláček  pomíjí  mlčením. 

KAPLE  P.  Marie  (k  faře  do  Bukovce)  šestiboká,  barokní,  zděná, 
s  plechovou  střechou  s  lucernou  a  s  plochým  stropem.    Vchod  pra\'oúiilý, 


*)   R.    1498   slul  capella  interfossata  supra  villam    Hradecz  šita. 


54 

okna  kruhová.  Na  oltáři  soška  ]\Iadonny  ze  dřeva.   Zvonek  těžce  přístupný, 
z  2.  pol.  XVIII.  století.  {Jak.  Wilh.  Seitz  ?) 

Hracholusky.  (Rakolus.) 

Schaller   IX.,  114;   S  o  m  m  e  r  VI.,  360;   D  u  n  d  e  r  1.  c.  328;    G.    S  c  h  m  i  d  t, 
Grabplatten   1.  c.   1905,  čís.   659.    Rkp.   sbírka  topogr.  v   archivu    Mrsea  král.  čes. 

Heslo:   Luh')v. 

KAPLE  SV.  DIVISE  (farou  do  Ježné)  vystavěna  r.  1687  ná- 
kladem pana  Viléma  Leopolda  z  Říčan  na  Ulicích  a  vymalována  r.  1735 
za  některého  ze  Schirndingů. 


Obr.  36.   Hracholusky.  Kaple  sv.  Divi5c.   Pohled  od  jihu. 


Šestiboká  centrální  stavbička  s  přilehlou  \-eží  na  jihu  a  kryptou 
na  západě,  omítnutá  a  krytá  vlašskou  čepicí  se  zděnou  šestibokou  lucernou 
a  stanem  (obr.  36.).  Stěny  hladké,  nad  soklem  na  nárožích  lišeny,  okap 
profilován.  Na  průčelí  portál  pravoúhlý  s  římsovitým  nástavcem.  Čtyři 
okna  polokruho\-á,  hladká.  Hranolová  věž  je  lisenována  a  kryta  komolým 
stanem  s  plechovou  osmibokou  lucernou  a  ježkem. 

Vnitřek  ])okryt  prkennou  kupolí  šestibokou,  otevřenou  do  lucerny; 
pod  ní  obíhá  profilovaná  římsa  a  vouta.   Kruchta  \  isutá,  na  plochém  stropě. 


55 

se  schodištěm   zděným  \-  koutě;    poprsnicc  \ypjatá   segmentem;    n;i  pod- 
stropí  štuko\ý  rámec.  V  přízemí  \'ěže  sklenuta  sakristie. 

Poprsnice  kruchty  a  kupole  pokryty  freskovou  malbou, 
signovanou  Václavem  Schmidtem.  Na  poprsnici  ve  středu  andělé  hrající 
na  různé  ^nástroje,  po  stranách  David  s  harfou  a  sv.  Gecihe  s  varlianami, 
vše  v  kartušovém  orámo\'ání  a  s  ornamentovanými  cvikly.  Kupole  roz- 
dělena na  6  polí  nahoru  se  sužujících.  Nejníže  obíhá  kolem  malovaná 
ballustráda  sloupková,  s  oválnými  otvory;  na  sloupcích  stojí  \'ásy,  od 
nichž  vycházejí  pásy,  členící  pole  kupole  a  dekoro\'ané  paskov ím,  pod 
ballustrádou  ve  středu  polí  vkomponováni  andílci,  znaky  nesoucí.  Jed- 
notlivá pole  jsou  orámována  rocaillovými  kartušemi  a  ověšena  fest  ony; 
(orámování  jest  dvojího  druhu);  nad  velkými  malbami  výje\y  ze  života 
P.  Marie  a  Krista  jsou  v  o\'álnýc]i,  hku-ičkami  andělů  zdobených  kartuších 
menší  malby  v  tonech  žlutohnědém  a  bílém.  Fresky  jsou  živé  \  bare\ném 
podání  a  působivé  v  dekorati\'ním  účinu,  ale  v  technice  dosti  primitivní. 
V  jednotlivých  polích  postupují  za  sebou: 

1.  Zvěstování  P.  Marie.  Maria  klečí  skloněna  nad  hebrejským  zá- 
vitkem,  archanděl  Gabriel  přicliází  s  \-ětví  v  ruce  a  pravicí  zdviženou, 
mezi  ním  a  Marií  vznáší  se  Jesulátko,  obklopené  aureolou,  nad  ním  holubice 
a  bůh  otec.  V  kartuši  dva  andělé,  po  stranách  vásy.  Nad  obrazem  nápis: 
VAS  SPIRITVALE,  dole  dvojznak  a  nápis:  SVB  IPSIS  EXORNATVM. 

2.  Zasnoubení  Mariino.  Nahoře  v  kartuěi  Maria,  obklopená  mučed- 
nicemi, s  nápisem:  REGINA  VIRGINVM;  dole  znak  s  initiálami:  A.  I. 
W.N.  —  H. D.S.C. ,  pod  ním:    SVB   I  PSA  RENOVATVM  EST. 

3.  Nad  kruchtou.  Narození  Kristovo.  Kolem  jeslí  a  rodiny,  nad 
níž  andělé  drží  pásku  s  nápisem:  GLORIA  IN  EXCELSIS  DEO,  realisticky 
pojatá  skupina  pastýřů,  pod  tím  dvojitý  znak  s  nápisem:  FVNDAVIT  ET 
EREXIT.    Obrázek  v  hoření  kartuši  již  nezřetelný.   (Tab.   III.) 

4.  Očišťování  P.  Marie.  Marie  klečí,  s  hořící  svíčkou  v  ruce,  v  chrámě, 
pravici  má  na  prsou.  Velekněz  drží  Jesule  na  loktech,  v  předu  klečí  sluha 
chrámový  v  dobovém  kroji  a  drží  kaditelnici,  za  Marií  sv.  Anna  s  holuby 
v  koši,  v  levo  od  velekněze  jiný  kněz  otvírající  mešní  knihu;  v  pozadí 
Josef  a  skupina  osob.  V  kartuši  Abraham  obětující  Isáka  s  nápisem:  QVIA 
FECISTI  HANČ  REM  BENEDICAM  TIBI.  Deut.  2  .  V.  Dole  sdružený  znak 
s  initiálami  I  .  E.,  V .  P.  a  M  .  I.,  V.SCH.,  nad  znakem  Shimdingů  na 
pásce:  CHARA  OMNIVM  BONA  MEMORIA,  pod  ním:  SVCCESSIONE 
CONIVNCTORVM.  V  le\  o  na  stupni  pod  klečícím  sluhou  nápis: 

WenceSiaus  S  :  T  :  Sc:imid 

Ciuis  Planer.Sis  pinxit  (Tab.  III.) 

Anno    1735. 

5.  Ježíš  v  chrámě.  Ježíšek  stojí  s  pravicí  k  nebi  pozdviženou  ve 
sloupo\'é  síni  na  stupňovité  estrádě,  kolem  učenci,  \'  levo  sv.  Josef  a 
P.  Maria.  Učenci  mají  vysloveně  typus  východní  a  také  v  kroji  hleděl  malíř 


Obr.  37.    Hracholusky.    Kaple   sv.  DiviJe.    Hlavni  olt 


uí 


57 

aspoň  Částečně  lokální  a  dobový  charakter  vystilmouti  (jeden  má  na 
klobouku  splý\ající  pruhovanou  látku,  jiný  plochý  klob(íuk,  jeden 
brejle  atd.).  Nahoře  v  kartuši  sv.  rodina,  s  nái)isem:  FILI  QVOD  FECISTI 
NOBIS  SIC?  L  2.V.  Dole  znak  s  nadjílsem:  I.A.E.D.W.D.I.R.. 
pod  ním  na  pásce:  SVB  IPSO  RENOVATVM  EST.   (Tah.   lil.) 

6.  Nad  oltářem.  Obětování  Ježíška.  V  chrámě  sedící  Madonna 
zdvihá  v  loktech  Jesulátko,  Josef  klečí  na  stupních  oltáře,  s  lilií  v  ruce, 
v  právo  od  něho  mává  velekněz  kaditelnicí;  před  Ježíškem  klečí  sv.  Jan 
Křtitel  jako  jinoch,  sv.  Alžběta,  Anna  a  Joachym.  Na  stupních  klečí 
beránek  s  křížem.  Nahoře  v  kartuši  vycházející  slunce  s  nápisem:  AV- 
RORA  CONSVRGENS.  Z  lucerny  kupole  padá  na  Marii  paprsek  s  ná- 
pisem: DILECTVS  MIHI  BENE  COMPLACVI  IPSVM  AVDITE  .  M  .  17  .  V  .  5. 
Pod  tím  znak. 

V  lucerně  sv.  Trojice  a  pod  ní  obíhá  nápis,  jen  z  Části  čitelný: 
QVEM  VISITANDO  ELISABETH  PORTASTI  Q...  PRO  PECCATORIBVS. 
QVEM  VIRGO  CONCEPISTI IN  TEMPLO. 

Oltář  z  poč.  XVIII.  století  má  zděnou  mensu,  úzkou  stupňovitou 
predellu  a  nad  ní  řezaný  oválný  rámec  z  akarithových  roz\'iHn,  ve  středu 
v  oválném  otvoru  sochy  P.  Marie  a  sv.  Anny,  po  stranách  a  nahoře  v  polo- 
kruhových výklencích  sošky  sv.  Diviše,  Josefa  a  Mikuláše.  Z  roz\ilin  vy- 
stupují řezané  postavy  andílci,  mimo  to  upe\-něn  na  rámci  dvojzpak 
a  obrázek  Stříbrské  Madonny  v  řezaném  rámečku.  Na  predelle  šest  andílků. 
(Obr.  37.) 

Kazatelna   z  poč.  XVIII.  století,  s  vrtulovými  sloupk}'  na  po- 
prsnici  a  zlacenými  řezbami,  stojí  na  šestibokém  sloupku. 
Varhany  s  rocaillovou  výzdobou. 

V  sakristii  dvě  barokní    sochy    P.   Marie  a  sv.  Anny,    porušené. 
Dva  barokní  obrazy,  hdové  malby:  Hubchanbcs    rcibcii  (CílviRi 

a  Bie  ^fdjmBrtjlidje  BEurlauínnui  3esu  init  lŤ)aria. 

Za  oltářem  nad  vchodem  do  sakristie  zapuštěn  do  zdi  kámen 
pískovcový,  v  jehož  středu  je  znak  pánů  z  Říčan  a  nápis: 


Q       P    :    CZ    :    DZC ■ 

r 

L 

p              AN         NO 

m 

^                  /^^ 

o 

s     O 

?o 

O               16            87 

> 

FVNDATOR  :  ANAR  :  K  : 

N 
N 

I  .. 

Dva  zvonky  ve  věži,  nepřístupné. 


58 

Hrobčice.  i  Hrobschitz.) 

F  r.  A  n  d  r  e  s  s,  1.  c.   34,  43,  45. 

SOCHA  Jana  Xepom.  z  pískovce,  z  XVIII.  století. 
B02I   MUKA  I.   Na  cestě  do  Litic,  s  letopočtem  1639. 

2.  Sloup  na  cestě  do  Šlovic,  1-86  m  \ys.,  postavený  r.  1714  a  později 
křížem  opatřený. 

3.  U  školy  b3'l  o-6o  m  v\'s.  kámen,  asi  z  poč.  XIX.  stol.,  ale  b\'lo  ho 
užito  nedávno  při  stavbě  mostu. 

Hunčice  (Hundschitz). 

Schaller    IX.,   201;    S  o  m  m  e  r    VI.,   360;    Pam.  arch.  X.,   250;    Sedláček 
1.  c.  XIII.,  226;  Bern  au,  Studien  und  Materialien   i  — 11. 

Nedaleko  \si  u  dvorce  Strumphof  hradiště  HRADU  Frumšteina 
(Fromenstein),  lidové  Rabštejn  zvaného.  Kolem  r.  1520  slově  již  hrad 
pustý  a  dnes  jsou  jen  nepatrné  zbytky  příkopu  a  valů. 

SOCHA  Jana  Xepom.  z  XVIII.  století,  na  hranolovém  soklu 
s  volutami.  V  předu:  S:  |  lOHANN  |  VON  NEPOMVCK.  vzadu:  (DIE)SE 
(STATVE?)  HAT  DIE  |  GANZE  GEMĚ  INDE  |  ZV  EREN  GOTTES  V.  | 
DESSEN    HiAVPl    RICHTEN  LASSEN   |  VNTER  DAMAHL   |   (IGEN) 

Chotěšov.  íChotéschau.) 

Schaller  IX.,  93:  S  o  m  m  e  r  VI.,  103;  Dunder  1.  c.  79;  Pam.  arch.  11.^ 
169;  Čechy  IX.,  496;  Sedláček,  Slovník  místopisný  326;  Podlaha,  Pam. 
místa  II.,  278;  P.  O.  Mannl  v  Jahresb.  des  deutsch.  Gymn.  in  Pilsen  1903,  7. 
Na  faře:  Pamětní  kniha  od  r.  1738.  ^Matriky  (křestní)  od  r.  1599 — 1680  české,  pak 
německé,  (oddávací)  od  r.   1614. 

OSADA,  jíž  ode  dá\na  dominuje  klášter  a  farní  kostel,  je  rozložena 
podle  široké  cesty  vedoucí  do  Dobřan  a  ke  Stodu  a  po  ná\TŠí  ke  kostelu; 
disposici  části  obce,  na  samém  návrší  položené,  určuje  silnice  Plzeňská. 
Typ  ochranné  osady,  \-yrostlé  při  klášteře  a  během  doby  rozšiřované  dle 
vhodnosti  terrainu. 

KOSTEL  NAROZENÍ  P.  MARIE  (farní)  byl  již  r.  1366  farním; 
tehdy  tu  slulo  v  Kostelci  nebo  v  Chotěšovci.  (A.  Sedláček  v  Metliodu  V,  51.) 
Prá\o  podací  měli  proboštové  zdejšího  kláštera;  po  zrušení  jeho  (1782) 
připadlo  klášteru  Tepelskému.  R.  1672  přistavěna  nová  věž  místo  nízké, 
staré,  jež  stála  vedle,  Šeb.  Meylem  z  Dobřan,  ale  r.  1674  spadla,  strhla 
část  ko  tělní  klenby,  po  kodila  sakristii  a  oltář  sv.  Kateřiny  a  3  zvony 
se  rozbilv.  Opntvr'  vvkonána  ii.nt-d    .  také  celý  kostel  opraven.  Varhanv 


59 

zřídil  Val.  Marcksteiner  z  Teplé.  R.  1686  koupeny  z  Augsburku  monstrance 
(za  149  zl),  cibor  (61.39)  ^  kalich  s  patf  nou  (42-40),  lampy  (13675)  a  ce- 
stovní ciboř  (10-23),  3  ornáty  a  antipcndiuni  (58-10).  R.  1689  obnovena 
zeď  u  fary  kolem  zahrady.  R.  1690  shořel  kryt  věže  a  poškozeny  varhany. 
V  I.  pol.  XVIIT.  st.  přestavěn  kostel  barokně  a  opraven  naposled  r.  1900. 
Jednolodní,  orientovaná  stavba  barokní  s  křížovou  lodí  a  věží 
na  západním  průčelí  (obr.  38.).  Stěny  omítnuty,  kryt  valbový  se  sank- 
tusem;  na  věži  plechová  cibule  s  lucernou  a  bání  s  křížem  a  kohoutem; 
na  kupoh  plechos  á  helmice  a  osmiboká  zděná  lucerna  s  bání,  na  níž  že- 
lezná hvězda  a  monogram  MARIA. 


i#-ii?r-A 


~    "X" r 


TpT- 


^3::_^I3  £:33 


5     Ď     f     8      5     tm 


Obr.;  38.    Chotěšov.    Kostel  P.  Marie.   Půdorys. 


Kněžiště  uzavřeno  třemi  boky  a  osvětleno  třemi  okn}',  segmen- 
tem sklenutými.  K  němu  přiléhá  křížová  1  o  d  se  skosenými  a  za- 
oblenými rohy;  v  koutech  vyplněných  vstavěna  schodiště  na  oratoře  a  na 
půdu.  Loď  obdélná,  se  čtyřmi  páry  oken  a  dvěma  orámo\-anými  portály, 
shora  vykrojených  barokně.  Kouty  mezi  ní  a  příční  lodí  zaobleny.  Na 
stěnách  kněžiště  a  křížoťé  lodi  ploché  pilastry,  loď  hladká;  na  lucerně 
kupole  pseudojonské  pilastry;  okna  polokruho\  á  s  chambranami.  Věž 
hranolová,  na  čt\  erco\  ém  základě;  na  nárožích  pilastry,  okapní  římsa 
lodní  oblomuje  se  kolem.  Na  styku  s  lodí  k(.uty  \yplněny  polygonovitými 
schodišti.  V  průčelí  portál  orámovaný,  s  novým  nástavcem  prohnutým 
a  třemi  vasami;  okna  obd-lná,  nejvýše  sdrnžená,  polokruho\á. 

Kněžiště  (obr.  39.)  sklenuto  valené  s  lunetami  nad  okny;  nad 
středem  křížovélodi  kupole  kruhová  na  pendanti\  ech,  otevřená  do  nečle- 
něné lucerny  s  pravoúhlými  okny  a  kupolovútou  klenbou;  ramena  lodi  vy- 
plněna sakristií  a  kaplí,  hladce  křížem  sklenutými,  do  nichž  vedou  portály 


6o 

s  pravoúhlými  rámy  a  nad  nimiž  ot\írají  se  stejně  klenuté  oratoře  polo- 
kruhovými oblouky,  opatř'  né  segmentem  vypjatými  poprsnicemi  s  dře- 
věným, ballustrovým  zábradlím.  Pod  klenbou  \  kněžišti  římsky,  v  příčné 
lodi  kládí,  oblomené  ra  pseudojonských,  podvojných  pilastrech. 

L  o  d  pokryta  ze  dřeva  napodobenou  klenbou  valenou  s  lunetami, 
nesenou  vypjatými  římsami;  zdi  hladké,  jen  u  triumfálního  oblouku  kouty 
zaobleny  a  dekoro\  ány  \'  náběhu  římsou.  Kruchta  podklenuta  třemi  kříži 
bez  žeber  a  nesena  třemi  polokruho\  \'^mi  oblouky  na  dvou  hranolových 
pilířích;  poprsnice  po  stranách  prohnuta  ave  středu  vypjata  segmentem; 
zábradlí  di'evěné  z  ostrohranných  ballustrů  a  pilířků  dělících. 

Klenba  pokryta  freskami  z  části  (v  kněžišti  a  kupoli)  z  i.  pol. 
XVIII.  stol.,  z  části  novějšího  původu  (v  lodi),  nebo  zcela  přemalovanými. 
V  kněžišti  ve  středu  v  oblomeném  štukovém  rámu  andělé  nesoucí  archu 
úmluvy,  v  lunetách  andílkové  s  kaditelnicemi,  v  malém  cviklu  za  hlavním 
oltářem  na  oblacích  hlavy  andílci;  v  kupoli  nanebev^zetí  P.  Marie  (jednot- 
livé údy,  část  kříže,  křídlo  anděla  atd.,  jsou  do  obraz  i  plasticky  modelo- 
vány), kolem  andělé  se  symboly  invokací  Mariánské  litanie;  v  peiidantivech 
allegorie  mocné  ochrany  P.  Marie,  orámované  malovanými  pásy  z  ro- 
caillů  a  mušlí:  lod  na  moři,  s  nápisem:  IN  TEMPORE  OPORTUNO  —  lo- 
dička blíží  se  skále,  kotva  s  monogr.  Mariánským  na  ní,  nadpis:  UNA 
SALUS  —  věž  s  prapory,  nad  ní  monogram  a  nápis:  A  FACIE  INIMICI  — 
a  pohled  na  bývalý  klášterní  kostel  sv.  Václava  v  Chotěšově  s  podpisem: 
HOC  MIH  I  PRv^SIDIUM   (ob.-.  40). 

Na  stropě  lodním,  také  v  oblomených  štukových  rámech:  v  poli 
u  kupole:  výjev  narození  Páně;  v  úzkém  poli  středním  jásající  andělé  na 
oblacích,  z  nichž  jeden  nese  pásku  s  nápisem:  GLORIA  IN  EXCELSIS  DEO; 
v  poli  u  hlav.  vchodu  klanění  se  tří  sv.  králů,  s  exotickým  rázem,  nahoře 
v  oblacích  hvězda,  z  níž  padají  paprsky  na  anděly  dole  (ohr.  41.). 

Hlavní  oltář  (obr.  39.)  barokní  má  rakv ovitou  mensu  s  ta- 
bernaklem  (dvířka  nová),  nad  ní  na  dvojnásobných  konsolách  trojí  slou- 
poví, tvořící  v  segmentu  prohnutou  architekturu,  nahoře  korunovanou 
nástavcem  se  skupinou  Boha  otce  a  holubice.  Pod  architekturou  stojí  na 
vysokém  soklu  soška  Madon ny,*)  po  stranách  mezi  sloupy  sošky  sv.  Za- 
chariáše,  Jáchyma,  Anny  a  Alžběty;  na  římsoví  a  nástavci  skupiny  hlav 
andílcích. 

Postranní  oltáře  sv.  Kateřiny  a  Apollonie,  barokní,  stejné, 
s  plochou  architekturou  sloupovou,  ukončenou  nástavcem  s  andílky  a 
božím  okem  a  dosti  dobrými  obrazy  na  plátně;  na  bocích  nového  tabernaklu 
oltáře  sv.  Kateřiny  sošky  sv.  Barbory  a  Kristiny,  na  oltáři  sv.  Apollonie 


*)  Birckhartova  ry linka  (in  S"  s  obra/.em  IMadonny,  znakem  klášterním  a  ná- 
pisem: BEATA  DEI  genlTrlX  MARIA  CHOTleCHOVena  IblDEM  VT  CAPITVLI 
praeses  poenlteutes  soLATVR  .  F.  Lukas  del  .  Birkhart  Sermae  March  .  Bad .  sculp.  Aul.  Fe- 
cit  (=  1720.)  , 


Obr.  39.    Chotěšov.    Kostel  P.  Marie.    Hlavní  oltář. 


62 


Obr.  40.  Chotěšov.    Kostel  P.  Marie.    Pohled  do  kupole. 


po  stranách  zasklené  skříně  s  novou  soškou  sv.  Anny  sochy  sv.  Petra  a 
Pavla.  Nad  obrazem  sv.  Kateřiny  malý  obrázek  sv.  Augustina. 

V  lodi  na  boční  stěně  severní  oltář    s  v.  J  u  s  t  i  n  a:*)  na  zděné 
ploché  mense  konsola  nese  skříň  zasklenou,  s  prohnutým  římsovím,  nad 


*)  Stával  původnč  v  klášterním  kostele  se  3  jinými  a  byl  přenesen  sem  po 
zrušení  r.  1782.  Rytinka  Birckhartova  s  nápisem:  IVSTiNVS  MARTYR  CHOTlE- 
SCHOVII  SIBI    DEVOTOS  PROTEGAT  .  Birkhart  se.   1729. 


63 


Obr.  41.    Chotěšov.    Kostel  P.  Marie.     Fresko  na  stropi-  lodi. 


nímž  nesou  andělé  korunu  a  růžové  a  slunečnicové  íestony;  ve  skříni  hnáty 
šatem  obalené,  s  voskovou  hlavou  a  nohama,  šat  pokryt  umělými  květi- 
nami a  \'yšit  zlatem.  Na  skříni  nahoře  vyřezaný  znak  opatský  a  písmena: 
D.  P.P.C.  (Dominicus  Peterka,  praepositus  Chotěšovicnsis).  dole  chrono- 
gram:  SANCtVS  IVSTInVS  MARTYR  DEl  |  QVl  SVB  NOMINE  PRO- 
PRlO  I  Hic  VENERATVR  i   FVIT  DE  VRBE  ACCEPTVS  (=  1729). 

V  triumfálním  oblouku  proti  sobě  pendanty  rokoko\  é,  ze  dřeva  řezané 
bohatěa    zlacené:  křtitelnice    a   kazatelna.    Dole   mísy  s  rocail- 


64 


lovým  dekorem,  svršek  voluto\"ý,  v  něm 
d\ířka  s  reliéfem  sv.  Dominika;  (na  ka- 
zatelně) a  Ježíše  s  Janem  Křt.  (na  křtitel- 
nici). Hoření  část  se  liší:  u  kazatelny 
čtyřboké  řečniště  zdobené  pilastry  a  reliéfy 
(výjevy  z  legendy  sv.  Norberta),  nad  ním 
nástavec  prohnutý  s  reliéfem  kazatele 
a  holubicí;  u  křtitelnice  proláklé  plochy 
s  reliéfem  narození  Kristova  ve  výklenku 
ovální  kartuše,  nástavec  se  skupinou  křtu 
Kristova,  nejvýše  hlava  Jana  Křtitele, 
sťatá.   (Obr.  42.) 

Varhany,  zpovědnice,  la- 
vice a  křížová  cesta  jsou  nové. 
Jen  křeslo  pontifikální,  čtyři  lavice 
patronátní  a  mřížka  v  kněžišti  jsou 
barokní,  řezbou  zdobené. 

Kalich  0-305  m  vys.,  rokokový, 
mosazný  a  zlacený.  Noha  šestidílná,  s  ro- 
cailly  a  rév^ou,  nodus  oblý,  rocaillový,  na 
pláštíku  též  réva  v  kartuších. 

Kaditelnice  stříbřená,  z  poč. 
18.  st,  prolamov^aná  z  akanthových  lupenů 

Kříž  k  pohřbu,  z  konce  XVI.  nebo 
poč.  XVII.  století,  dřevěný,  s  pozdější 
polychromií;  dole  lebka  s  hnáty,  kříž  slili- 
ovitými  konci  ramen,  na  něm  na  jedné 
straně  Kristus,  na  druhé  Madonna  v  pa- 
prscích.   (Obr.  43.) 

Rokokový  svícen  dřev^ěný,  pro 
paškální  svíci,  trojnohý,  s  akanthovou 
řezbou  na  stvolu.  ■  -^ 

Zvony*):  i.  Vys.  i-i6  w,  v  prům. 
1-14  ;;;.  Na  uchách  ženské  masky,  u  ko- 
runy: nm-  ECCE  CRVCEM  DOMINI  +  FV- 
GITI  +  PARTES  ADVERS/í:  +  ANNO  DO- 
MINI (hlava  andílci)  1674  (hlava  andílci). 
Nápis  sevTen  pásem  stojících  akanthových 
listů  a  vás  a  vlysem  ze  spirálových  roz- 
vilin  s  vloženými  andílky  a  ptáčky,  pod 


Obr.  42.  Chotéžov.  Kostel  P.  Marie.    Křtitelnice. 


*)  Staré  (18,  6'g6  a  4-11  centů)  se  roz- 
bily při  pádu  věže  r.  1674.  Misto  čís.  3.  byl 
zde  dříve  též  zvon  Pricqueyův  se  znakem  klá- 
štera a  reliéfy  sv.  Michala,  Norberta  a  Kateřiny. 


65 


nímž  se  střídají  vi- 
suté akanthy,  ovocné 
guirlandy  a  kartuše 
s  andílci  hki\  ou.  Na 
plášti  v  kartuši  znak 
kláštera  a  písmena 
M-  K.  (Michael  Kastl, 
praep.  Chot.);  naproti 
Kal\'arie,  pod  ní  kar- 
tnšová  \  ýplň  a  \-lys 
jako  II  koruny;  na  třetí 
straně  pod  arkádou 
s  korinthskými  slouj)- 
ky  a  vásami  a  troj  úhel- 
ným štítkem  Madon  na 
a  hlavy  andílci;  pod 
tím  v  laurovém  \-ěnci 
nápis:    STEPHANVS    | 

Pricqvey,    Civis 
Clattoviensis  j  Me 

FVDIT  a  níže  kartuš 
se  zvonkem;  na  čtvrté 
straně  v  téže  architek- 
tuře  sv.   Jan  Křtitel. 

2.  Vys.  o-8g  m, 
v  prům.  0-875  m.  Na 
uchách  ženské  masky, 
u  koruny  ornament 
z  lilií  a  pod  tím: 
mm-  IESVS  +  NAZA- 
RENVS  +  REX  IVD/E- 
ORVM  + ANNO  DOMINI 
(hlava  andílci)  1674 
(hlava  andílci).  Pod 
tím  vlys  ze  spirál  akan- 
thových,    pás    masek 

s  ornamentem  akanthovým  a  \  isuté  akanthy.  Na  plášti  pod  sloupovou 
architekturou  s  polokruho\'vm  obloukem  a  vásami  sv.  Václav;  na  druhé 
straně  pod  toutéž  architekturou  s\ .  Jakub  \'čtší,  po  stranách  karyatidy 
nohů,  níže  nápis  v  laurovém  \'ěnci  (jako  na  čís.  i.),  ale  bez  z\-onku;  na 
třetí  straně  v  téže  architektuře  sv.  Jan  Oualbcrt;  na  čtvrté  stejný  znak 
kláštera  (jako  na  čís.   i.). 

3.  Vys.  075   m,  v  prum.  0-815   ;;/.    Na  uchách  pletenec,    u  koruny: 
I  ÍEcrí  X  campana  i  ke   cti;  2  a  craalc  1  panu    Imlju  2  matce  1   liosnj  i 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.    Pol.  okres  Stříbro.  5 


Obr.   43.   Chotěšov.  Kostel  P.   Maric.  Kúí   k  průvodům  polúebiiim. 


a  uijscm  2  siiia  i  i;oí)ancs  x  ht  uosícns  s  i;r.  Na  plášti  reliéf  sv.  Petra. 
Konec  XV.   nebo  poč.  XVI.  století. 

4.  Vys.  a  v  pr.  0-27  m.  Na  uchách  \riiby,  u  koruny  mezi  páskem 
laurovým,  propleteným  pentlí.  nápis:  +  AVE  MARIA  GRATIA  PLENA 
DOMINVS  TECVM  •  A°- 1671.  Na  plášti  střídají  se  visuté  listy  akanthové 
a   hlavy   andílci   s  rehefy:   Zvěstování    P.  Marie,    znak  kláštera  (jako  na 

cis.  I.);  na  věnci  oválný  štítek  kar- 
--  ■  '--^^w  ;        tušový  se  zvonkem  a  písmeny  S  P 
(Stephanus  Pricquey). 

Náhrobky    byly  původně 


Obr.  44.  Chotéšov.   Kostel  P.  Marie.    Náhrobek  čh.  i 


Obr.  45.  Chotěšov.  Kostel  P.  Marie.  Náhrobek  řís.  2.1 


V  klášterním  kostele  sv.  Václava,  ale  po  jeho  zboření  r.   1830  přeneseny 
sem.  Jsou  zazděny  v   čelných  zdech  oblouku  pod  kupoli;  ^ 

I.  234  X  115  m.  Pískovec.  Kopie  původního  gotického  náhrobku 
zeXV^II.  nebo  XVIII.  století  (obr.  44).  V  reliéfu  celá  postava  řeholnice, 
v  ruce  knihu,  vedle  stojí  na  štítku  se  znakem  klášterním  věž,  nahoře 
arkáda  na  konsolách  a  neumělá  kružba  z  prostupujících  se  volut,  pod 
ní  letopočet  1  •  1  •  oa 

OB  ■  1227. 


67 

Z  opisu    čitclno  jen:    I)ic  .  \Y\úti  c  h  .h  .  uuinria  =  |  lua  illullu  .  b  .  b  .  I)ro)- 
naíe  2C  ícpi .  č  ií;ot j  fTibatouia  . .  .  fimiu   man  ....  |  ...  .  i\[\a  .  .  . 

2.  2  08  X  1-17  VI.  Červený  mramor.  Poprsí  probošta  s  berlou;  na  šate 
vyšívané  rozviliny,  bohatá  agraffa  a  mitra;  vedle  znak  klášterní,  dole 
deska  s  akanthovým  rámcem  a  nápisem: 

REVEREND  ISS I MVS  PERILLVSTRIS 
AC  AMPLISSIMVS  DŇVS  Dnvs 

Andreas  Fabritivs  Sacri  Ca 

NONICI   ET  EXEMPTI  ORDIN-  PRy€ 
MONST,,   PR/ELATVS   INFVLA* 

TVS  Celeberrimi  Parthenonis 

COTIESCHOVIENSIS  PR/íPOSITVS 

SACR/E  C^SAR:REGIy€QVE  MAIES,. 

TATIS  CONSILIARIVS  REXIT  VIII  ANIS 

ET  VIII    DIEBVS  OBYT  PIE  IN   DOMINO  ANNO 

1706  Die  XIII  Aprilis,  /etatis.Lxi  ^— 
Opis:  Ob  plvrima  Merita  i  Electvs  in  hvivs  Loci  Pr/epo- 

SITVM   I  REQVIESCAT    IN    PACE   i   ANTECEDENTER   27.   ANNIS   HVIVS 

C^noby  Qv.€stor,  Tandem.  (Obr.  45.) 

v  rkp.  sbírce  topograf.  otisk  farního  pečetidla  z  XVIII.  stol., 
oválného,  (větší  osa  0-023  dl.)  s  postavou  P,  Marie  a  opisem:  SIGILL  : 
ECCL  :  PAROCH  :  CHOTIESCHOVIENSIS. 

KLÁŠTER  SALESIÁNEK,  kdysi  2ENSKY  KLÁŠTER 
PRAE  MO  NSTRÁTS  KY. 

Are  hi  val  i  a  (v  univ.  knihovně  v  Praze):  Urbář  z  r.  1367  (Truhlář,  Ca- 
talogus  codicum,  č.  2689 — 90;  J.  Emler,  Deset  urbářů  českých,  23 — 52).  —  Nekrolog 
z  XV.  ( — XVII.)  století  [1489,  posl.  zápis  1640]  (Truhlář,  čís.  2387).  —  Pamětní  knihy: 
a)  1641 — 55  od  Zach.  Brandhauera  (Truhlář,  čís.  2702);  b)  1666 — 82  od  N.  Kastla 
(Truhlář,  čís.  1071.  Obsah  v.  Šimák  J.  V.  ve  Vest.  kr.  Spol.  nauk  1900,  čís.  X.); 
c)  1683 — 91  (Truhlář,  čís.  2009).  -  Diarium  Zach.  Brandhauera  1645 — 57  (Truhlář, 
čís.  2022).  —  Annály  H.  Zicklera  a  C.  Weisse  [sv.  I.— IV.]  (Truhlář,  čís.  2682—8).  — 
Zpráva  o  svěcení  nového  konventu  a  převedení  jeptišek  do  něho  r.  1750  (Truhlář, 
čís.  2545  a  2553). 

Literatura:  Fontes  rerum  bohem.  I.,  374;  Archiv  Český  IV.,  31—63; 
Dr.  A.  Schubert,  Urkunden-Regesten  der  aufgehob.  Klóstcr  Bóhmens  (1900), 
216—230  a  249;  R.  Kopl,  Das  ehem.  Prámonstratenser-Chorírauen  -  Stift  Cho- 
tieschau.  Prag  1840;  Grueber,  Die  Kunst  des  Mittelalters  I.,  30;  Bienenberg, 
Versuch  I.,  5;  Neuwirth,  Gesch.  der  bild.  Kunst,  448;  Týž,  Gesch.  der  christl. 
Kunst,   55;  Lehner,  Dějiny  L,   104;  Method  XX.,  57. 


68 


I.   Dějiny  kláštera. 

Klášter  ke  cti  sv.  Václa\  a  pro  řeholnice  řádu  praemonstrátského 
založil  Hroznatá*)  kolem  r.  1200,  hlavně  k  žádosti  sestry  své  Voj  slávy, 
choti  krakovského  kastelána  Oty,  která  ovdověvši  vrátila  se  do  Cech  a 
vstoupila  do  kláštera.  Zde  zemřela  r.  1227  a  byla  pochována  uprostřed 
chrámu  sv.  Václava,  tehdy  již  dostavěného.  I  druhá  sestra  Jitka  stala  se 
řeholnicí  a  postoupila  klášteru  s\  ůj  majetek.  První  jeptišky  přivedeny 
sem  z  Doksan,  probošty  byli  knéží  z  kláštera  Tepelského.  Klášteru  již 
v  I.  polo\  ici  13.  století  patřily  tři  městečka  a  asi  30  vesnic  a  tento  majetek 
byl  později  ještě  zvětšen  zejména  získáním  Dobřan.  Ke  konci  století, 
r.  1278  vybit  byl  klášter  i  kostel  \ojskem  a  pak  znovu  r.  1282  vysvěcen. 
Za  opata  Oldřicha  ( —  1380)  mluví  se  o  novostavbě  konventu,  nemocnice 
prostornější  a  vodárny.  Před  válkami  husitskými  byl  klášter  na  vrcholu 
moci,  jsa  v  držení  asi  56  vesnic  a  maje  velký  vliv  v  celém  kraji.  R.  1421 
osadil  klášter  Žižka  (jeptišky  uchýlily  se  v  čas  do  Plzně)  a  král  Zikmund 
jej  později  značně  ochudil,  zastaviv  v^alnou  část  jeho  statků.  Budovy 
opravil  a  konvent  zase  zřídil  teprve  probošt  Václav  (f  1453)  a  kostel 
sv.  Václa\  a  probošt  Tristram  (vysvěcení  r.  1490).  Také  za  probošta  Matěje 
(1521 — 49)  byly  podniknuty  opravy  na  konventu  a  kostele,  ale  potom  během 
16.  století  klášter  zastavením  a  prodejem  statků  a  nepořádky  ve  správě 
poklesl  v  každém  ohledu.  Asi  r.  1590  zvýšena  zed  kolem  kláštera.  Teprve 
za  probošta  Adama  Rudrische  vystavěna  na  místě  starého  proboštství 
nová  prelatura  \  letech  1614 — 1616  nákladem  11.000  zl.  Roku  1618 
celý  konvent  (14  jeptišek  a  8  jiných  členek)  zachránil  se  do  Plzně,  ale  po 
dobytí  této  Mansfeldem  byl  donucen  k  složení  výkupného  25.000  zl. 
a  vydání  celého  pokladu  chrámového.  Válka  třicetiletá  doléhala  i  na 
Chotěšov  často,  takže  k  nezbytné  novostavbě  konventu  vedle  no\'é  pre- 
latury došlo  až  za  probošta  Pavla  Herolta  r.  1638.  Stavba  byla  po  úplném 
zboření  staré  budovy  nákladem  15000  zl.  (dvorní  architekt  byl  z  Prahy 
a  dostal  5000  zl.)  ještě  za  jeho  života  (t  1639)  přivedena  pod  střechu, 
ale  úplné  dokončení  oddálily  následující  vpády  Švédů  (probošt  s  celým 
konventem  třikráte  opustil  klášter  a  skryl  se  v  Horšově  Týně,  Plzni  a 
Windbcrgu  \  Bav  ořích)  až  do  roku  1642  za  probošta  Zach.  Mauritia 
Brandhauera;  23.  října  byla  nová  budova  slavnostně  obsazena  30  jeptiš- 
kami. Na  to  vystavěl  tentýž  probošt  r.  1643  novou  zed  ohradní  na  jižní 
straně,  která  r.  1630  se  zbořila  a  zatím  byla  dře\ěná,  a  na  ostatních 
stranách  ji  zvýšil  o  sáh.  Při  návštěvě  císaře  Ferdinanda  III.  r.  1653 
vyprosil  probošt  prostředky  na  stavbu  choru  pro  jeptišky  (500  zl.),  ale 
hned  díl  i  onoho  neprovedl,  jen  o  něco  choř  zvětšil.    R.   1656  se    sloupy 


*)  Viz  literaturu  u  Z  í  b  r  t  a,  Bibliografie  čes.  historie  II.,  1002,  čís.  10619  ^- 
10633  a  zvláštč  Fcstschriít  zum  700-jáhr.  Jubiláum  der  Griindung  des  Stiftes  Tepl 
(1893)  a  Dr.    F.   Krásí,    Blahoslavený   Hroznatá  v  Časopise  kat.  duch.   1898,   138. 


69 

hud.  chóru  lámaly,  i  podchyceny  trámy,  jež  odstraněny  až  r.  1688.*)  Ná- 
sledující pnjbošt  Vojtech  Pellctius  (1657 — 66)  zřídil  u  severozápadní  zdi 
stodolu,  bránu  klášterní  svěží  (r.  1825  snesenou)  a  přilehlou  kancelářskou 
budovou.  V  tu  dobu  byl  klášter  zase  již  \'  plném  blahobytu,  takže  probošt 
Michael  Norbert  Kastl  mohl  proxádéti  rozsáhlé  opra\y  chrámu  a  kláštera, 
jejž  nalezl  v  hrozném  stavu;  zejména  celly  a  oba  refektáře  byly  na  spad- 
nutí. Neii)r\e  v  letech  1666 — 68  vystavěl  n()\ý  kur  pro  jeiptišky,  zřídil 
dva  nové  \chody  do  chrámu,  sklenul  přízemí  obou  \éží  chrámox ých,  zvětšil 
kaph  andělského  pozdra\ení  na  sexerní  straně  chrámu  a  založil  pod  ní 
hrobku  pro  jeptišky;  na  to  celý  chrám  dal  zno\u  obíliti  a  vymalovati 
a  okna  opatřil  no\ým  sklem.  R.  1669  opra\-il  \-éž  při  choru  jeptišek  (byla 
s  dřevěným  podsebitím),  dal  na  ni  štít  a  plechový  kryt;  při  snímání  staré 
báně  nalezeny  zápisy  o  pr\ním  pokrytí  plechem  za  prob.  Rudrische 
r.  1613;  na  průčelí  chrámové  dán  pozlacený  kříž  a  socha  sv.  Václava, 
obě  \'elké  věže  pokryty  též  plechem  a  ostatní  střechy  pokryli  taškami 
pokrývači  z  Prahy.  R.  1671  opravena  důkladně  sakristie,  zřízena  v  kon- 
vente ho\orna  a  položen  no\ý  \'odovod  (pr\ní  s  ozdobnou  kašnou  a  dře- 
\'ěnými  rourami  dal  klásli  prob.  Rudrisch)  prací  Daniele  Šrámka,  mlynáře 
z  Plzně  a  Fr.  Mich.  Schónfelda  z  Prahy  (boty  k  pumpě).  R.  1672  opraveno 
proboštství,  dána  nová  okna  a  stropy  \'  pokojích  ozdobeny  štukem  a  vy- 
malo\ány;  podobně  kaple  P.  Marie  celá  štukem  vyzdobena.  R.  1674 
zřízen  no\-ě  refektář  v  konvente;  v  tom  čase  také  opraveny  budo\y  hospo- 
dářské a  upraveny  zahrady,  zejména  zvětšena  vinice  na  svahu  pod  klá- 
šterem. R.  1676  kameník  z  Plzně  Jan  Mejlík  zhoto\-il  fontánu  se  soškami 
a  postavou  sv.  Michala  nákl.  skoro  500  zl.  pro  dvůr  a  postavil  do  za- 
hrady studnu  ,,0  dvou  mísách,  z  nichž  voda  přetéká  a  nádherné  divadlo 
poskytuje."**)  R.  1678  byly  obě  věže  kostelní  zbořeny  a  povystavěny 
zedníkem  Mayleni  z  Plzně  (430  zl.  dostal),  pokryty  plechovými  báněmi 
a  dány  na  ně  kříže,  koupené  z  Norimberka  (zlatil  je  malíř  z  Plzně,  dostal 
66*15  zl.,  klempíř  Hans  z  Plzně  dostal  6  zl.,  tesař  z  Prahy  za  krov  na 
obou  věžích  a  na  sanktusu  300  zl.);  posta\ena  nová  stolice  na  r\o\\  \elkv 
zvon  a  dána  nová  střecha  na  kapli  sv.  Víta  a  nová  věžička  nad  stodolou; 
všechny  střechy  opraxeny  a  průčelí  kláštera  nad  zevnější  branou  a  stranou 
ke  stodole  opraveno;  kostel  klášterní  vymalován.  R.  1680  vystavěny 
nové  stáje  a  obydlí  služebnictva,  kaple  sv.  Uršuly  (u  věže  ke  konxentu 
hledící  přilehlá)  opravena;  byla  sešlá,  bez  oltáře  a  sloužila  za  skládku. 
R.  1681  opraven  konvent,  celly  přestavěny  a  někohk  nových  místností  zří- 
zeno a  před  vchod  chrámový  dána  předsíňka  až  pod  okna  ženského  choru. 


*)  Na  zdi  nad  chorem  bylv  obrazy  s".  Augustina  a  Norberta  a  ore'  císai^sky 
a  nápis:  AVGVSTISSIMI  IMPERATORIS  FERDINANDI  III.  LIBERALITAS  CHO- 
RÝM SACRARVM  VIRGINVM  AMPLIFICATVM  FECIT  ANNO  CHRISTI  1653  QVI 
RATISBONAM  AD  COMITIA  IMPERI ALI A  CVM  IMPERATRICE  ET  REGE  BOHE- 
MI/E    PROPERABAT    FERDINANDO    IV. 

**)   J.  V.   Šimák  v  Pam.  arch.  XXII.,   591. 


R.  1684  spadla  zeď  u  zahrady,  prádebia  u  řeky  a  část  konventu  s  ložni- 
cemi. R.  1686  dána  no\á  okna  do  choru  ženského,  vystavěna  nová 
brána  do  konventu  a  kolna  ^•edle  stájí.  R.  1687  zřízena  do  kostela 
z  klausury  oratoř,  pro  jeptišky;  téhož  roku  celý  dvůr  klášterní  urovnán  a 
vydlážděn.  R.  1689  opravena  puklá  věž  u  kanceláří  a  dána  na  ni  nová 
střecha  s  bání.  R.  1690  a  1691 — 2  dány  nové  střechy  na  konvent,  chrám 
i  proboštst\í  a  zřízeny  měděné  okapní  žlaby.  Za  probošta  Ondřeje  Norb. 
Fabritia  (1698 — 1706)  ochoz  klášterní  vydlážděn  mramorem  a  z  fontány  na 
dvoře  položen  kanál  do  rybníčka  u  brány.  Probošt  Dominik  Kristián  Pe- 
terka r.  1734  začal  stavbu  nového  konventu  položením  základního  kamene. 
Stará  budova  konventní,  jež  stála  k  západu  v  zahradě,  zatím  ponechána 
a  novostavba  založena  v  křídlech  východním  a  jižním  a  postupovala  pak 
k  západnímu.  Peterka  zemřel  r.  1737,  když  bylo  dokončeno  první  patro 
a  dostavění  převzal  jeho  nástupce  Krištof  Fr.  Schmidl;  ten  převedl  22.  září 
r.  1750  jeptišky  do  nové  části  a  po  stržení  staré  budovy  dokončil  do  r.  1756 
i  stavbu  celého  čtverhranu  klášterního.  Roku  1782  dne  22.  března  zrušen 
klášter  —  tehdy  zde  bylo  5  kněží  a  44  jeptišky  —  (Bílek,  Statky  279 — 84.), 
jmění  předáno  náboženskému  fondu  (3  městečka,  39  vsí,  8  dvorů,  5  mlýnů, 
^  elké  lesy  a  14  rybníků),  načež  r.  1822  prodáno  knížeti  Karlu  Alexandrovi 
z  Thurn-Taxisů.  Klášterní  chrám  sv.  Václava  byl  také  r.  1782  zavřen  a  bez 
opravy  ponechán  zkáze.  Ještě  r.  1826  stály  obě  věže  a  zdi  kostela  beze 
střechy.  R.  1837  požárem  i  obě  věže  zničeny,  takže  nyní  není  po  kostele 
ani  stopy.  Proboštství  i  s  kaplí  užito  za  obydlí  a  konvent  se  zahradou  byl 
r.  1878  pronajat  Salesiankám  z  kláštera  v  Moselweissu  na  Rýně,  jež  r.  1901 
přistavěly    ke  konventu  kostel    Srdce  Páně    dle  plánů   stav.  Haherzettla. 

YniXim.  zařízení  kláštera  a  chrámu  bylo  v  různých  dobách  dle  prostředků 
opravováno  a  rozmnožováno;  podrobnější  zprávy  o  něm  máme  však  jen  z  let  1641 
až  1691:  R.  1616  dal  probošt  Rudrisch  4  nové  oltáře  do  kostela  a  oltář  sv.  Víta 
do  žensk.  choru  a  opraviti  varhany  (nákl.  431  zl.).  R.  161 8  zastavil  klášter  zlatníku 
Šeb.  Bóssrovi  v  Praze  (mezi  svědky  též  zlatník  z  Plzně  Václav  Stoss)  poklad:  14 
kalichů  a  14  paten  zlacených,  4  stříbrné  kalichy  a  pateny,  3  monstrance,  stříbrná 
kaditelnice,  11  pacifikálů  (některé  s  drahokamy),  6  stříbrných  ampulí  (zlacené  4), 
stříbrná  kapsula,  3  kříže,  5  pohárů  (3  zlacené)  a  12  Ižic,  oltářík  a  dva  obrazy  (svatý 
Václav  a  Z  mrtvých  vstání).  R.  1642  koupeno  z  Norimberka  za  404-94  zl.  mnoho 
příprav  k  šití  bohoslužebných  rouch  (zlacené  třepení,  perly,  atlas,  hedvábí,  porty, 
střapce),  dále  kalich  s  granáty  z  Norimberka  (105-25  zl.),  jiný  kalich  zlacený  (27  zl.), 
zlatý  pontifikální  kříž  z  Prahy  (za  114-20  zl.),  stříbrný  pohár  (129  zl.),  dva  velké 
svícny  k  oltáři  ze  Slavkova  u  Chebu  (129  zl.),  stříbrný  příbor  (27  zl.),  hyacinthový 
červený  kříž  (48  zl.)  a  paramenta  (ornát  z  červ.  atlasu  18611  zl.,  kasule  za  137  zl., 
kasule  z  květov.  atlasu  a  dvě  antipendia  za  525  zl.,  stříbrný  ornát  a  tři  stříbrné 
kasule  za  700  zl.).  R.  1643  opraven  v  Norimberce  kalich  z  čistého  zlata  (praskl  na 
číši)  za  51  zl.  (za  vyrytí  klášter,  znaku  na  číši  dáno  130  zl.).  R.  1645  vyšila  Barb. 
Joh.  Rosnerová  novou  mitru  s  drahokamy  v  ceně  500  zl.  a  jinou  s  perlami  a  mono- 
gramy IHS  a  MRA  pro  preláta  v  Teplé.  R.  1651  posvěcen  oltář  P.  Marie  v  chrámě. 
R.  1657  na  hlav.  oltáři  sv.  Václava  se  vyklonil  obraz  nanebevstoupení  Páně.  Také 
za  prob.  Pellctia  (1657 — 66)  dány  do  chrámu  obrazy  a  nová  paramenta.  Při  velké 
opravě  chrámu  v  letech  1666 — 68  přenesen  oltář  P.  Marie  ze  středu  chrámu  do  kaple 


71 

P.  Marie,  do  sakristie  dány  nové  skříně,  varhany  opravil  Val.  Marksteiner  z  Teplé 
(30  zl.),  pak  koupeno  15  kasulí,  4  antipendia,  jeptišky  vyšily  pokrov  na  lirob  Voj- 
slavin,  vela  a  bursy,  infuli  (perlami  vyšita  od  Zuzany  klikové  za  2  léta),  koupeno 
peduni  a  kříž,  stříbrné,  zlacené  a  drahokamy  vykládané,  6  kalichu  zlacených,  od 
Marka  H erbecka ,  z\a.ix\Wíi\.  z  M.  Strany  v  Praze  koupena  malá  monstrance  k  průvodům 
(velká  byla  příliš  téžká)a  do  kostela  dány  obrazy  a  sochy  a  nový  nábytek.  R.  1669  zho- 
tovil Jiří  Gerstenecker  ze  Stoda  (přišel  tam  r.  1663  z  Mora\y)  malou  monstranci  mě- 
dénou,  zlacenou,  se  stříbrnými  ozdobami  (za  33  zl.),  stříbrnou  \  ásu  očistil  a  ozlatil,  opra- 
vil berlu  a  lampy.  Z  Norimbcrka  koupeno  5  svícnů  za  114  t,^  zl.  Pončvadž  přenesen 
oltář  P.  Marie  do  ženského  choru,  dal  probošt  nový  oltář  do  nové  kaple  P.  Maric; 
v  choru  postaveny  nové  lavice.  R.  1671  dána  do  chrámu  socha  sv.  Augustina  a  4  obrazy 
na  dřevě,  místo  starých:  sv.  Norbert,  Augustin,  Josef  a  Anna,  nový  oltář  do  ka- 
pitolní  síně,  opatřeno  7  červených  křesel,  2  tiary  (vyšily  Z.  Šliková  a  Lud.  Rosen- 
thalerová),  vclum  (šila  tři  léta  Vofsl.  Kleonová),  koberec  na  schody  před  hlav.  oltář, 
paramenta  (10  kasulí,  antipendia,  vela  atd.,  šily  jeptišky  pod  dozorem  priorky) 
a  nový  nábytek  do  sakristie,  dva  obrazy  (P.  Maria  Svatohorská  a  ad  sacram  Cru- 
cem)  do  choru  ženského.  R.  1674  pro  nepokojnou  dobu  schoval  probošt  na  Strahově 
z  majetku  klášterního:  velký'  kříž,  celý  zlatý,  s  kameny,  zlacenou  berlu  z  mědi, 
kalich  >.latý  s  patenou,  zlatý  náprsní  křížek  se  stříbrným  řetězem,  kříž  z  ametystu, 
ve  zlatě  zasazený',  velkou  monstranci  stříbrná  a  zlacená,  21  menších  a  7  větších 
prstenů  zlatých  s  drahokam3^  2  stříbrné  zlacené  svícny,  stříbrný  kalich  s  drahokamy 
a  patenou,  celý  stříbrný  oltářík  zlacený  se  zlaceným  pouzdrem  na  relikvie,  stříbrný 
kropáč,  2  stříbrné  pohárky,  zlacený  pohár  s  víčkem,  pedum  stříbrné,  zlacené  a  s  draho- 
kamy, 5  zlacených  terčů  plechový^ch,  různé  gemmy,  perly  a  ozdoby  plastické,  celkem 
A'  ceně  17.000  zl.  (Vráceno  zase  r.  1685.)  Téhož  roku  opatřeno  koupí  šest  nových 
kalichů.  R.  1676  koupeno  6  stříbrných  svícnů,  monstrance,  nové  pedum,  lampa 
stříbrná,  stříbrný  a  zlacený  kalich  se  šesti  kartušemi  a  drahokamy,  15  alb,  vše 
v  Augšburcc.  R.  1677  posvěcen  nový  oltář  v  kapli  P.  Marie.  R.  1678  shl  Klatovský 
Št.  Pricqney  (za  7  54ZI.)  nový  zvon,*)  koupena  z  Augšburka  monstrance,  3  stříbrné 
svícny  a  kříž  s  perlami  (za  150  zl.),  socha  stříbrná  sv.  Václava  (494-24  zl.),  dva 
příkrovy  na  rakev  sv.  Vojslavy  a  pět  zelených  židlí  pontifikálních  a  obraz  umučení 
sv.  Jakuba  a  Hadriána  (za  36  zl.);  infuli,  tři  kasule  a  5  vel  vyšily  jeptišky.  R.  1679 
koupen  obraz  hostiny  Páně  (za  50  zl.),  nový  obraz  na  oltář  Jana  Evang. 
od  téhož  malíře  (20  zl.),  obraz  umučení  sv.  Vojtěcha  a  Sebastiána  (za  24  zl.).  R.  1684 
obnoven  sloup  se  sochou  P.  Maric  na  cestě  ke  Stodu.  R.  1685  postavil  nové  varhany 
do  ženského  choru  Wolf.  Rabenstein  z  Plané  (za  360  zl.):  v  předu  měly  píšfaly  a 
v  zadu  tvořily  oltář,  jejž  zhotovil  domácí  tiuhlář  Markiis  Hieret;  stará  kamenná 
kazatelna  odstraněna  a  nahrazena  malovanou  a  zlacenou  ze  dřeva,  již  týž  zhotovil. 
R.  1685  byla  dvě  pastorále  z  Prahy  v  Augšburce  opravena,  koupeno  umývadlo  (za 
100  zl.),  láhve  (za  104  zl.),  koruna  na  ciborium,  kaditelnice  s  lodkou  (za  140  zl.), 
paramenta  (tri  kasule,  7  antipcndií  atd.,  mitry,  celkem  za  700  zl.).  R.  1686  koupena 
monstrance  (za  i43'8ii;  zl.),  stříbrné  řetězy  k  lampě  (20  zl.),  ciboř  (6i'39  zl.),  pět 
kasulí  a  antipendium  (za  122-315  zl  ).  R.  1688  koupeno  6  párů  stříbrných  svícnů 
pro  postranní  oltáře  (za  1342  zl.)  a  krucifix  z  čistého  stříbra,  vše  z  Augšburka,  dále 
paramenta  a  7  antependií,  2  menší  svícny,  24  držadla  (za  345  zl.).  R.  1689  vyšily 
jeptišky  červený  parament,  infuli  a  stříbrnou  kasuli.  Za  probošta  O.  N.  Fabritia 
(1698 — 1706)  několik  nových  oltářů  opatřeno  do  chrámu.  Pi-obošt  D.  K.  Peterka- 
opatřil  pro  kostel  ostatky  sv.  Justina  (1729),  Theodora,  Voršily  a  Benedikta  a  zřídil 
pro  ně  zasklené  skříně. 


*)  Měl  nápis  jako  zvon  čís.    i.  ve  farním  kostele  a  reliéfy  sv.  Václava,  Mi- 
chaela, Nanebevzetí  P.  Marie,  Kalvárie  a  znaku  klášterního. 


72 

Po  zrušení  kláštera  byly  přeneseny  r.  1793  skříň  s  ostatky  sv.  Justina  do 
farního  kostela,  ostatky  sv.  Voršily  a  Theodora  a  kosti  Vojslaviny  do  kláštera  Te- 
pelského a  sv.  Benedikty  do  Stoda;  r.  1830  odneseny  náhrobky  Vojslavy  a  prob. 
Kastla  do  farního  kostela.  O  osudech  jiných  předmětů  víme  málo.  Monstrance 
odtud  prodána  do  dek.  kostela  v  Rokycanech.  Je  stříbrná  a  zlacená,  perlami  a  draho- 
kamy posázená,  v  původním  pouzdře  z  hnědé  kůže  a  s  tlačeným  ornamentem;  oboje 
z  pol.  XVIII.  stol.  (Viz  Soupis  IX.,  str.  loi,  ill.  152  a  153.)  Do  univ.  knihovny 
v  Praze  odevzdány  jednak  archivalia  a  rukopisy  [Truhlář,  Catalogus  codicum, 
čís.  1342  (z  r.  1353);  2151,  2310  a  2464  (XIV.  stol.);  1377  (XV.  stol.);  1054  a  2084 
(Graduale  o  98  listech,  psané,  s  červenými  a  bledězelenými  initiálkami,  se  superex- 
libris  opata  Zach.  Bandhauera  a  letop.  1646  na  vepřové,  slepě  tlačené  vazbě)],  jednak 
knihy,  opatřené  klášterním  e.x  libris   (Hanslik,  Gesch.  der  kk.    Univ.-Bibl.  S^). 

II.   Popis  kláštera. 

a)  DISPOSICE. 

Klášter  tvoří  celý  komplex  budov  ze  XVII.— XIX.  stol.,  roz- 
ložený na  klesajícím  terrainu  kolem  dvora  lichoběžného,  nyní  v  park 
proměněného,  a  velké  zahrady,  položené  na  jižním  svahu  pod  konventem 
(obr.  46.).  Celek  je  obehnán  vysokou  zdí,  kolem  níž  vedou  komunikace: 
silnice  z  Plzně  do  Stoda  a  do  Dobřan  a  stupňovité  pěší  cesty  po  obou  stra- 
nách do  osady;  mimo  to  protíná  dvůr  cesta  vedoucí  od  farního  kostela 
kolem  konventu  k  bráně  na  straně  západní.  Ve  zdi  je  několik  bran: 
u  stájí  na  severu  novější  vrata;  na  \ýchodě  pravoúhlý  vchod  k  farnímu 
kostelu  s  římsovitým  nástavcem  zprohýbaným,  na  němž  stojí  koule  a 
pinie,  v  ploše  nástavce  plastická  kartuš  se  znakem  kláštera,  písmeny 
F.  S.  A.  C.  (Fr.  Schmidl,  abbas  Chot.)  a  letopočtem  1750  po  stranách;  na 
západě  vede  kancelářskou  budovou  klenutý  průjezd  (cca  1660),  nad  nímž 
do  r.  1825  stávala  věž,  a  vedle  něho  postranní  východ  ze  zahrady  z  konce 
XVII.  století,  s  polokruhovým  obloukem  a  štítkovým  nástavcem  s  pinií. 

Na  jihu,  kde  spadá  návrší  příkře  dolů,  vy  zděna  před  konventem  te- 
rasu tvořící  opěrná  zeď  neobyčejné  mohutnosti  a  výšky.  V  půdorysu 
tvoří  trojúhelník  o  zvlněných  stranách  do  tupých  úhlů  a  segmentů,  na  hrot 
k  jihu  obrácený,  po  jehož  bocích  stojí  věže;  odtud  postupuje  zed  v  segmentu 
k  nárožním  risalitům  a  dále  vypjatou  křivkou  se  připojuje  k  zahradním 
pavillonům.*)  Vyzděna  je  z  cihel  a  omítnuta;  nároží  a  sokl  z  pískovcových 
kvádrů,  větší  plochy  členěny  zvýšenými  výplněmi;  nejvýše  pískovcová, 
vyžlabená  římsa  a  na  ní  plná  ballustráda  s  římsou,  oblomenou  na  dělících 
pilířcích,  vypjatá  nad  středy  jednotlivých  zalomenin  opěrné  zdi  do  zpro- 
hýbaných  nástavců. 

Boční  věže  jsou  čtyřboké,  troj  patrové,  kryté  plechovou  kupolí 
s  Čtvercovým  středem  a  zakončením;  podnoží  jich  jsou  rozšířena  dolů 
a  nárožníky  pískovcovými  opatřena,  v  nich  pra\  oúhlé  portály  s  pískov- 
covým  rámem  a  dvoje    okna  nad  sebcni,  kruhová  a  polokruhová,  stejně 


*)  Východní  již  zbořen. 


73 

orámovaná;  hlavní  římsa  opěrné  zdi  oblomujc  se;  kolem  jjodno/í  tvoříc 
přechod  k  iižšímn  trupu  včže;  stěny  členěny  třemi  korde )n\'  i)ískovcovými 
a  okapní  řimsou,  polokruhem  nad  stranami  vypjatou,  na  zaoblených 
nárožích  bossáž;  okna  v  i.  a  2.  patře  jsou  j)olokruhová  a  mají  j)rohnuté 


Obr.  46.    Chotíšov.    Klášter.    Celková  disposice. 


římsy  dvojího  druhu  a  pískovcové  rámy,  v   3.  patře  prostě  orámovaná 
okna  kruho\-á. 

Na  koncích  opěrné  zdi,  jež  dle  stoupajícího  terrainu  ztrácejí  na  výši, 
připojovaly  se  p  a  v  i  1 1  o  n  y  zahradní,  jako  salla  terrena  upravené. 
Nyní  je  pavillon  na  východě  zcela  zbořen  a  od  západního  ubourána 
nárožní  část;  ostatek  slouží  za  sýpku  a  éásteěně  za  obydlí.  Skládaly  se 
z  oválného  středu  desetibokého,  s  plochou  kupolí,  do  zahrady  otevřeného 
pěti  segmentovými  oblouky;  k  němu  přiléhala  segmentem  zahnutá  křídla 


74 

s  risalovitě  vystupujícími  čtverečnými  trakty  na  koncích;  v  nich  bylo 
klenutí  hladce  křížové  s  lunetami  nad  okny,  později  prostor  rozdělen  na 
patra  s  plochými  stropy.  Na  stěnách  pseudojonské  pilastry,  kolem  oken 
rámy  a  nad  nimi  římsy  zprohýbané,  kryt  mansardov}^. 

b)  KONVENT. 

Vlastní  budova  konventu  (tab.  IV.)  jest  složena  ze  čtyř  traktů, 
taškovou  valbou  krytých,  dle  terrainu  jedno-  až  čtyřpatrových,  rozlo- 
žených kolem  obdélného  dvora,  do  něhož  risahty  na  straně  sev.  a  jižní 
značně  vystupují. 

Hlavní  průčelí,  obrácené  na  jih,  vystupuje  nad  mohutnou 
opěrnou  zdí,  shora  popsanou,  při  pohledu  z  dola  až  svým  přízemím;  ve 
skutečnosti  však  vystupuje  budova  ze  zahrady,  na  terase  zřízené,  třikráte 
odstupňovaným  mohutným  zdivem  z  pískovcových  k\-ádrů  a  nad  tímto 
zdivem  tepr\'e  založen  sokl  přízemí.  Plocha  průčelí  jest  rozčleněna  velkým, 
pětios3'm  risalitem  středním  a  dvěma  ploššími,  o  třech  osách,  po  stranách 
bočních  křídel.  Přízemí  a  pr\-ní  patro,  společné  celé  budově  do  prvního 
profilo\aného  kordonu,  jest  obloženo  pískovcem;  na  risalitech  bossážované 
pilastry,  okna  s  pískovcovými  rámy;  ve  středním  risalitu  prostý  portál 
s  pravoúhlým  rámem,  před  ním  dvojramenné  schodiště.  Ve  \yšších 
patrech  nastupuje  různé  členění.  Střed  jest  o  patro  vyšší,  po  stranách 
skosen  a  kryt  mansardou  s  vikýřem  kruhovým,  prohnutou  římsou  zdo- 
beným, a  vásami  na  vrcholu;  mezi  okny  sdružené  pilastry  pseudojonské, 
vystupující  od  kordonu  prvého  patra  až  k  hlavní  okapní  římse,  jež  nasazuje 
výše  než  okap  ostatního  průčelí  a  jest  ozdobena  nad  středním  oknem  úseky 
segmentového  římsoví.  Okna  ve  2.  patře  jsou  segmentová  a  mají  archi- 
tektonicky řešený  plochý  nástavec  se  zprohýbanou  římsou,  okna  ve  3.  a  4. 
patře  jsou  pravoúhle  orámována.  Patro  nad  okapní  římsou  rozčleněno  lise- 
nami  a  ukončeno  oblomenou  římsou.  Postranní  risality  mají  na  bocích 
sdružené,  jinde  jednoduché  pilastry  s  vysokým  kládím;  nad  středy  vikýře, 
okna  stejná,  jen  řimsy  jednodušší.  Křídla  mezi  risality  jsou  bez  členění 
a  okna  mají  pravoúhlé  prosté  rámy.    (Obr.  47.  a  48.) 

Západní  i  východní  průčelí  stejná,  podobně  rozdělená 
málo  vystouplými  a  stejně  vysokými  risality  ve  středu  i  v  bocích.  Na 
risalitech  prosté  pilastry  pseudojonské  na  soklech,  mezi  risality  stěny 
nečleněný.  Okna  na  risalitech  v  přízemí  s  římsami  střídavě  vypjatými 
troj  úhelně  nebo  polokruhem,  v  patře  jen  orámovaná,  mezi  risality  prosté 
rámy  a  štukové  nástavce. 

I  severní  průčelí  bylo  původně  řešeno  souhlasně  a  stejně 
na  stěnách  a  oknech  \yzdobeno.  R.  1900  však  původní  vchod  ze  středu 
přeložen  do  bývalého  okna  a  na  střední  risalit  přista\'ěno  pro  kapli  krátké 
křídlo  pravoúhlé  s  trojbokým  závěrem  a  dvěma  postranními  okrouhlými 
vížkami.  Nad  středem  nová  vížka  s  plechovou  lucernou  a  bání. 


Tab.  IV^  Chotěšov.  Klášter.  Půdorys  konventu  s  terasami. 


a. 

o 
-o 


o 


•Í3 
2 


o 

Ji 
U 


n 

N  á  d  v  o  r  u  í  s  t  r  ;i  u  3-  kláštera  jsou  zcela  hladké,  bez  pilastrů; 
kolem  oken  rámy  pískovcové,  v  i.  patře  polokruhem  vypjaté,  v  2.  patře 
pravoúhlé;  portály  s  podobnými  rámy  a  \'elikýnii  klonáky;  \ysoký  sokl 
pískovcový. 

Vnitřek  kláštera  rozdělen  jjrax  iddné  a  veskrze  sklenut.  Kolem 
dvora  obíhá  ve  \šech  úrovních  o  c  h  o  z  o  různých  šířkách  a  \ýškách, 
sklenutý  hladce  křížem;  v  přízemí  sdružené  pilastry  ploché,  v  i.  patře 
dělící  pásy  mezi  kříži,  ostré  lunetty  a  štuko\-á  zrcadla  \  plochách  klenby. 
Schodiště  dvojramenné  v  jižním  křídle,  široké,  s  dřevěnými  stupni; 
v  posledním  patře  končí  \'e  čtyři  mohutné  pilíře  s  římsou  a  voluto- 
vými nástavci;  na  stěnách  sdružené  pilastry  římsovité  a  voůtová  římsa, 
několik  výklenků  mezi  nimi.  Plochý  strop  s  eífektuí  malbou:  sen  poutníka, 
jenž  vidí  otevřené  nebe,  do  něhož  stoupají  po  schodech  jeptišky,  vedeny 
anděly;  na  vstupu  schodiště,  spočívajícího  na  polokruhových  obloucích 
a  nahoře  v  ploché  platteau  přecházejícího,  stojí  andělé,  rozdmychujíce  ka- 
ditelnice,  jiní  hrají  na  loutnu;  nahoře  Bůh  Otec  přijímá  jeptišky,  nejníže 
novicky,  jež  jsou  dosud  nebe  vzdáleny.  Jednotlivé  pokoj  e  v  parterru 
sklenuty  hladce  křížem,  v  patrech  také  valené  s  lunettami.  Velikostí  nebo 
výzdobou  vynikají: 

Choř  pro  sestry  při  kapli,  dvěma  plackami  sklenutý,  s  dekora- 
tivními výplněmi;  otevřen  okny  do  nové  kaple. 

Kapitolní  síň,  sklenutá  dvěma  plackami,  podvojnými  pásy 
dělenými,  jež  sbíhají  na  nástěnné  pilastry  na  koutních  a  meziokenních 
pilířích.  (Tab.  V.  a  obr.  49.)  Všechny  plochy  síně  zdobeny  jsou  fresko- 
vými malbami  z  pol.  XVIII.  století,  zobrazujícími  život  P.  Marie  a  sou- 
rozenců Hroznatý  a  Voj  slávy;  malby  jsou  těžkopádného  obsahu  mysticko- 
symbolistického,   ale  dobře  kompono\-ány  a  s\-ižně  provedeny: 

d)  klenba.  Na  dělících  pásech  i  pilastrech  páskoví  a  rocaille  dvojího 
druhu.  V  ploše  placek  obrazy  v  dekorativních  rámcích  oblomených,  pře- 
rušených ve  středech  kartušo\-ými  nástavci  a  mušlovými  konsolami; 
v  cviklech  konsoly  s  vásami.  Obrazy  znázorňují  rozličné  invokace  lore- 
tánské litanie:  anděl  s  věží  Davidovou,  d\'a  andělé  s  archou  úmluvy,  jiný 
s  věží  ze  slonové  kosti,  anděl  se  zrcadlem  moudrosti,  se  žezlem  a  korunou 
na  polštáři,  andělíček  se  zlatým  domem,  andělé  s  květinami,  palmami  atd. 

h)  stěny.  Podélné  strany  děleny  na  dvě  pole  a  vyplněny  v  polích 
zadních  velkými  obrazy,  orámovanými  rocailly  a  dekorativními  konsolami, 
kolem  nichž  zbývající  plochy  \-yplnčny  kartušemi,  mřížkami  a  architekto- 
nickým soklem  s  vásou.  Strany  kratší  nestejné:  jedna  s  ti-emi  okny,  roz- 
členěná malovanou  architekturou  s  římsovím  a  konsolami  kolem  oken, 
druhá  plná,  se  vchodem,  vroubeným  malovaným  římso\-ím  a  pilastry 
a  s  obrazem  v  supraportě;  po  stranách  dveří  dva  velké  rámy  rocaillové 
kolem  obrazů,  pod  nimi  velké  kartuše  s  růžovými  festony  a  výplně  mřížkové 
s  těžkým  rámem  kartušovým.  Jednotlivé  obrazy  představují: 


79 

I.  Nad  dveřmi  nanebevzetí  P.  Marie.  P.  Maria  nesena  anděly,  dole 
sedící  andílek  a  blahosl.  Hroznatá,  na  cestě  do  Jcrnsalema.  V  právo:  zástup 
zajatých  křesťanů  v  okovech,  střežených  Turkem  na  koni,  v  právo  kaple, 
v  levo  lod  s  křížem  na  plachtě,  nahoře  v  oblacích  P.  Maria.  V  le\'o:  dole 


^ 


blahoslav.  Vojslava  na  loži  smrtelném,  o  niž  pečují  tři  jeptišky,  v  oblacích 
P.  Maria,  z  jejichž  prsů  \-yzařují  paprsky  na  umírající. 
%j       2.  Na  podélné  stěně  v  levo:  P.  Maria  stojí  na  půlměsíci,  obrněná 
helmou  a  štítem  s  monogramem  IHS  a  chrání  lilií  symbolisovanou  nevin- 
nost, nahoře  hlavy  andílci,  kolem  prchají  symboly  nepřátel  cnosti  a  neviny' 


8o 

draci  a  kanci;  v  právo:  P.  Maria  jako  rokoková  pastýřka  s  kloboukem, 
zdobeným  květinami,  holí  v  ruce  a  přehozenou  brašnou.  Kolem  stádo  ovcí, 
v  zadu  stáj,  v  levo  studně  s  vodotrysky,  nahoře  andílci.  (Obr.  50.) 

4.  Podobenství  P.  Marie:  Gedeon  klečí  před  stanovým  táborem 
a  hledí  k  nebi;  před  ním  bílá  kůže,  v  trávníku  helma.  - —  Eháš  natažen 
leží  na  z«"mi,  obláček  na  hoře  Karmeli  —  Archa  Noemova  tkví  na  hoře, 
na  nebi  duha  a  mariánský  monogram.  —  Hořící  keř,  ve  středu  tetragram- 
maton,  Mojžíš  klečí  v  lesnaté  krajině. 

c)  v^^^klenky  okenní  a  dveřní.  V  oknech  rocaillové  rámce  s  emblémy, 
mušlové  nástavce  a  páskové  festony,  někde  prázdné  rámce  s  páskovím, 
ve  dveřích  rocaillo\-á  kartuš  s  mřížko\-ím  a  pásko\'é  a  rocaillové  výplně. 
Emblémy:  (na  podélných  stěnách),  i.  Lod  na  moři,  s  mariánským  mono- 
gramem na  plachtě,  dole  páska  s  nápisem:  Propere  &  Prosperé.  —  Zed 
parku  s  vásami  a  stromy  kvetoucími,  na  zdi  monogram  mariánský  s  pod- 
pisem: Germinans,  Germinabit.  2.  Výhled  na  moře,  nahoře  holubice  s  ra- 
tolestí, nápis:  DIVINA  NVNTIA  PACIS.  —  P.  Maria  jako  ohniváček 
v  plamenech,  na  prsou  nápis:  Ardore  Secunda.  3.  Nad  domem  v  oblacích 
ruka  se  Ižicí  zednickou,  v  oblacích  oko  boží,  podpis:  Non  Commovebitur. — 
Studně,  nad  ní  monogram  mariánský  a  nápis:  Quas  excipit  abdit,  sed  nulli 
obnuit.  4.  Orel  s  monogramem  MARIA  na  prsou,  letí  k  slunci,  podpis: 
Hase  Requies  Mea.  Psalm  131.  —  Labuť  a  nápis:  Candor  Illaesus;  (na  kratší 
straně),  i.  Slunce  s  nápisem:  Illustrat  universa.  —  Zatmění  slunce  s  ná- 
pisem: Speravi  in  tenebris.  Lucas.  2.  Zeměkoule  a  slunce  v  temnotě,  s  nápisem 
EAM  non  comprehendei^  Tenebrae,  nahoře  monogram  MARIA.  —  Krajina 
s  vycházejícím  sluncem,  nahoře  v  paprscích  nápis:  Pavia  SOLIS. 

Dva  sály  oválné  nad  sebou.  V  i.  patře  ložnice  s  valenou  lune- 
tovou klenbou, na  níž  v  profilovaném  rámci  fresko  allegorické:  požehnání 
ranní  hodiny  (východ  slunce).  Podobný  sál  v  přízemí,  s  plochým  stropem 
dřevěným  a  skosenými  kouty;  ve  stěnách  výklenky,  na  stropě  umělé 
lunety  a  v  oblomených  rámcích  allegorické  obrazy  nebe,  země  a  ročních 
počasí. 

Nábytek  a  vnitřní  zařízení  většinou  nové;  ze  starého 
majetku  klášterního  zachováno  jen  několik  kusů:  dobře  tepané  barokní 
dvéře  s  rosetami  ve  výplních;  obraz  blahosl.  Hroznatý,  z  pol.  18. 
století,  na  plátně,  se  znakem  kláštera.  Z  přinesených  předmětů  uvádíme: 
barokní  socha  P.  Marie  v  životní  velikosti,  zlacená,  na  zeměkouli  stojící 
(koupena  z  Berlína);  Pieta  ze  XVI.  stol.,  s  novou  polychromií  (ze  sou- 
kromého majetku) ;  obrazy:  Nanebevstoupení  Páně,  na  dřevě  malované, 
barokní,  ze  XVII.  století  (v  spol.  pokoji).  Nanebevzetí  P.  Marie  na  plátně, 
z  XVIII.  stol.  (v  studovně),  Madonna  s  Ježíškem  a  sv.  Josefem,  Annou, 
Jáchymem  a  božskou  Trojicí,  signovaná:  lo  Hartmann  invenit  et  pinxit. 
Dobrá  malba  z  2.  pol.  18.  století. 

Zvonek  nad  kaplí  z  r.   1878. 


8i 


c)  PRELATURA 


v  se^'ero^•ýcll.  rohu  klášterního  komplexu  položená,  skládá  se  ze  d\ou 
křídel,  v  pravém  úhlu  k  sobě  postavených,  o  jednom  poschodí,  valbou 
krytých.  Zevně  na  obou  křídlech  hladké  stěny,  kolem  portálu  profilo- 
vané rámy,  nad  okny  profilované  římsy.  Jižní  křídlo  vybíhá  na  N-ýchod 
uprostřed  v  hranolovou  věž  bývalé  kaple,  s  hladkými  stěnami  a  pravo- 
úhlými okny  v  přízemí  a  hrotitými  (bez  profilu  a  kružeb)  v  patře,  krytá 
plechovou  cibulí  s  lucernou;  na  nárožích  křídla  diagonálně  postaveuv  též 
hranolové  věže  beze  střechy,  s  pravoúhlými  okny 

V  jižním  křídle  na  hranolové  pilíře  bez  žeber  sklenutý  průjezd.  Kaple 
sklenuta  hladce  křížem  na  cípaté  konsoly  štukové.  Ve  schodišti  mříž 
ze  železa  kovaná,  a  tvořená  ze  spirál  akanthových  kolem  znaku  kláštera 
Chotěšovského  pod  korunou  a  s  písmeny  B  H  1739.  Na  chodbě  kredenční 
stůl  barokní,  bíle  natřený,  ořímsovaný  bohatě  a  \-oluto\'ými  })ilastr\' 
s  festony  zdobený.*) 

Dole  pod  klášterem  SYPKA  obdélná,  s  valbou  a  dvčma  troj  úhelnými 
štíty;  na  průčelním  po  stranách  volutová  křídla  a  pyramidky,  plocha  roz- 
členěna pilastry,  ve  vrcholu  liché  okno  kruhové  ze  štuku  a  letopočet  1699 
po  jeho  stranách,  nejvýše  šiška. 

SOCHY:  I.  V  parku  před  konventem  pískovcové  barokní  sochy 
P.  Marie  a  sv.  Jana,  postavené  na  oblých  hlavicích  a  kusech  římso^'í  ba- 
rokního. 

2.  Před  hospodářsk3'^m  dvorem  písko\-covV^  sloup  se  sochou  Jana  Nep., 
na  dvou  stupních;  stylobat  s  vyžlabeným  soklem  a  profilovanou  římsou, 
sloup  s  pseudokorinthskou  hlavicí  a  attickou  patkou;  nad  soškou  pozdější 
plechová  stříška  s  hvězdami.  Na  stylobatu  kartuš  se  zvonkem  kláštera 
a  odznaky  opatskými,  na  druhé  straně  nápis  v  oválném  věnci  laurovém: 

HONORI 

B  :  lOANNIS 

NEPOMVCENI 

ERECTA 

RMO  ET  AMLMO 

Dr-^       A       r^     o     /->      /Andreas   FabritiusN 
•  D  •  A  ■  F  •  P  •  C      (      praep.  Chot.      ) 

ANN  ■  1700. 

3.  U  silnice  do  Plzně  sloup  pískovcový  na  hranokném  stylobatu, 
s  širokou  římsou,  dřík  bez  patky,  hlavice  římsová  s  vaje  níkem,  na  dvou 
stranách  akanthy  zdobené  zá\  ity.  Na  sloupu  čtyřboká  kaplička  s  prázdnými 
výklenky  a  dvojitý  kříž,  jehož  ramena  ukončena  trojlistem.  XVII.  stol. 
počátek. 


*)    U  Schallera  jest  zmínka  o  galerii  portraitú   všech  poboštú,  p)  níž  dne; 
není    Str.py. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Stříbro. 


82 


4-  Na  návsí  socha  Jana  Nepom.  na  vysokém  podstavci,  z  r.  1853. 
Tesal  /.   Wildt  z  Plzně. 

KAPLE  Smrtelných  úzkostí  Kristových,  \ystavěná  r.  1773  péčí 
jeptišky   Kateřiny   ]\Ierklínovy,   za   Sommra    (r.    1838)   již  byla  zbořena. 


Chotěšovičky.  (Chotěšovec.  Klein- 
chotieschau.) 

S  o  m  m  e  r    VI.,   129;    Sedláček    XIII.,   164. 
TVRZ,  připomínaná  od  počátku  XIV.  století,  byla  již  r.  1520  pustá. 


Chotíkov.  (Kottiken. 


Schaller    IX.,   113;    S  o  m  m  e  r   VI.,  372;    Dunder    1.  c.  330;    Sedláček 
XIII.,  249;    Vest.  král.   Spol.  nauk  1883,   18  (nekrolog  íary);    Podlaha,    Posv. 

místa  II.,   302. 

KOSTEL  POZDVIŽENÍ  SV.  KRIZE  (filiální  do  Malešic)  byl 
ve  XIV. — ^XV.  století  (1370)  farním,  potom  asi  fara  zašla  v  bouřích  husit- 
ských. Stará  budova  sešla  tak,  že  musila  býti  r.  1828  uzavřena  a  na  místo 
ni  vystaven  nový  kostel  r.  1834  a  20.  září  1835  vysvěcen. 

Jednolodní,  orientovaná  budova,  s  věží  na  západě,  omítnutá 
a  pokrytá  valbou;  na  věži  komolý  jehlan  s  menším  stanem.  Kněžiště 
s  trojbokým  závěrem,  lod  obdélná,  širší,  hranolová  věž  nevystupuje  do 
okapní  římsy  z  budovy.  Okna  segmentová,  ve  věži  polokruhová,  v  západ- 
ním průčelí  pravoúhlý  vchod.  Stěny  lisenovány.  Pod  průčelním  oknem 
z  plechu  letopočet:  MDCCCXXXIV. 

Kněžiště  sklenuto  jednou,  locT  třemi  plackami,  dělenými  sdruženými 
pásy,  jež  nesou  sdružené  pilastry  římsové.  Triumfální  oblouk  segmentový, 
v  náběhu  ořímsovaný.  Hudební  kruchta  ve  věži  jest  otevřena  třemi  polo- 
kruhovými oblouky;  ve  středním  korpus  varhan.  Podkruchtí  sklenuto 
třemi  plackami.  Sakristie,  přilehlá  ke  kněžišti  na  severu,  je  též  sklenuta 
plackou. 

Na  hlavním  oltáři  v  novém  rámci  z  r.  1873  (dle  návrhu 
Bcd.  Wachsmanna),  obraz  Krista  na  kříži,  na  plátně,  sir.  i-go  m  a  vys.  asi 
4  m,  po  jehož  stranách  stojí  Marie  a  Jan,  připisovaný  K.  Skřetovi  a  daro- 
vaný sem  prý  z  některého  zrušeného  kláštera  pražského.  Byl  r.  1873 
silně  přemalován,  ale  ukazuje  aspoň  v  komposici  a  výrazu  na  dobrou 
malbu.    (Obr.  51.) 

Postranní  oltáře,  proti  sobě  postavené  v  lodi,  pendanty: 
SV.  Josefa,  s  novým  obrazem,  jenž  zakrývá  lepší  starší  malbu,  a  novým 


83 

obrázkem  P.  Marie  v  nástavci;  P.  Marie,'~se  soškou  její  ve  výklenku,  pod 
řezanou  korunou  a  obrázkem  sv.  Trojice  v  nástavci.  Tumby  rakvovitc, 
architektura  sloupová,  svrchu  nástavce  se  zástupem  andílku  a  soškami 
svatých.    XVIII.  století. 


Obr.  51.    Cholíkov.    Kostel  sv.  Kříže.   Obraz  na  hlavním  oltáři. 


Na  stěně  obraz  na  plátně  (z  bývalého  hlavního  oltáře) :  andělé 
nesou  kříž;  neumělý,  z  XVIII.  století. 

Nad  vchodem  do  sakristie  visí  ze  dřeva  řezaný  reliéf:  sv.  Jiří 
potírá  draka;  na  skále  v  právo  sedí  princezna,  v  levo  z  okna  liradu  nad 
mlýnem  hledí  rodiče.  Původně  byl  prý  tento  reliéf  v  kostele  Malešickém 
a  je  asi  středem  bývalé  archy.  Rozměry  1-55x1  ni.  XVI.  stol.   (Obr.  52.) 

V  triumfálním  oblouku  proti  sobě  stojí  na  konsolách  sošky  sv. 
Václava  a  Jana  Křtitele,  1-07  m  vys.,  z  poč.  XVII.  století.   (Obr.  53. — 4.) 

6* 


84 


Obr.  52.  Chotíkov.  Kostel  sv.   Kříže.  Střed  archy:  sv.  Jiří   potírá  draka. 

Dva  cínové  svícny  z  poč.  XVII.  stol.  a  šest,  akanthy  zdoben^^h, 
z  poč.  XVIII.  stíjl. 

Zvony:  i.  Vys.  070  m  v  pr.  071  m.  Ucha  hladká,  11  koruny  pod 
vavřínovým  věncem  nápis:  +  ECCE  CRVCEM  DOMINI  FVGITE  PARTES 
ADVERS/E  VICIT  LEO  DE  TRIBV  IVDA  •  ANNO  CHRISTI  M  •  DC  •  LXII. 
Pod  tím  se  střídá  visutý  list  akanthový  a  hlava  andílci.  Na  plášti  Kalvárie, 
na  druhé  straně  v  rámci  z  pletence: 


Ad  Dei  Crvcifixi  Gloriam 

ET  DOLOROS/C  MATRIS  EIVS 
HONOŘE  COLLATOR  ECCLE 
Sl/E  HVIVS  WENCESLAVS 


Obr.  53.  —  54.   Chotlkov.    Kostel  sv.  Kříže.  Socha  sv.  Václava  a  Jana  Ktt. 

RVDOLFI   DE  TREWFELS  Cl- 
VIS  CONSVLARIS  PlLSN.€  CVM 
DOROTHEA  CONIVGE   IMPÉSIS 
SVIS  REFVNDI   FECERVNT. 

Na   třetí  straně   reliéf   Madonny,   na  čtvrté   hlava   andílci,   zvonek, 
skřižená  dvě  děla  a  nápis:  M  •  M  •  MlCHELIN  |  ME  FVDIT. 
2.  z  r.   1851. 


I 


86 

Chrančovice.  (Chrántschowitz.) 

Schallcr    IX.,  201;    Sommer    VI.,  362;    Dunder    1.  c.  311;    Sedláček 
XIII.,  228;  Podlaha,  Posv.  místa   II.,   294. 

ZÁMEK  vystavěl  v  letech  1794 — 5  na  místě  bývalé  tvrze  rytíř 
Jan  Václav  Widersperger  z  Widerspergu.  Jest  to  prosté,  obdélné  stavení 
s  mansardou,  v  přízemí  klenuté.  Na  střeše  nová,  plechová  vížka  s  novým 
cymbálem. 

Nedaleko  zámku  zřídil  r.  1776  týž  šlechtic  KAPLIČKU  Jana 
N  e  p  o  m.,  obdélnou,  s  trojbokým  štítem  v  průčelí  a  vížkou  s  cibulovitou 
bání  a  zvonkem;  strop  plochý,  okna  pseudogotická,  pozdější.  Oltář 
sloupkový  s  obrazem  Jana  Nep.,  bez  ceny  umělecké.  Zvonek  nepří- 
stupný. 

Ježná.  (Jezdná.  Gesna.) 

Schaller  IX.,  115;  Sommer  VI.,  129;  Dunder  1.  c.  124;  G.  S  c  h  m  i  d  t, 
Grabplatten  1.  c.  1904,  čís.  646 — 8,  1907,  čís.  800.  Rkp.  sbírka  topograf.  v  archivu 
-Musea  král.  6  s.   Heslo:   Ulice.   Na    faře:    Pamětní   kniha   od   r.   1825.   Matriky  od 

r.    1694. 

KOSTEL  SV.  TROJICE  (farní)  byl  farním  již  ve  XIV.  století 
(1352).    Dle  nápisu  na  z\oně  \'yhořel  kolem  r.  1600.  Přestavěn  byl  r.  1767, 


Obr.  55.  Ježná.  Kostel  sv.  Trojice.    Půdorys. 


při  Čemž  věž  ponechána  ze  starší  stavby.  R.  1907  opraven  ve  stavbě  i  za- 
řízení. 

Jednolodní,    oriento\aná    barokní    budova,    s    věží   a   kaplí    po 
stranách  kněžiště  (obr.  55.).  Stěny  lisenovány,  okna  barokně  vykrojená 


87 

s  chambranami,  římsa  oblomena  na  skulacených  nárožích.  Valba  tašková, 
nad  kaplí  mansarda,  na  věži  plechová  cibule  s  lucernou  a  bání. 

Kněžiště  uzavřeno  půlkruhem,  osvětleno  dvěma  okny  a  skle- 
nuto dvěma  plackami,  jichž  cípy  nesou  sdružené  pilastry.  Po  stranách 
vedou:  na  jihu  oblouk  segmentový  do  čtvercové  kaple,  plackou  se 
štukovým  zrcadlem  sklenuté,  na  severu  pravoúhlý  portálek  do  sakristie, 
sklenuté  hladce  křížem  v  přízemí  věže;  nad  oběma  ot\'írají  se  oblouky  do 
oratoří,  s  vypjatými  poprsnicemi  a  přístupné  šnekovými  schodišti. 

Triumfální  oblouk  polokruhový,  s  dekorací  pilastrů  sku- 
pených. 

L  o  d  obdélná,  pokrytá  plochým  stropem,  má  tři  páry  oken  a  tři 
portály  s  pískovcovými  rámy.  Západní  průčelí  rozčleněno  lisenami,  nad 
portálem  okno,  v  troj  úhelném  štítě  s  volutovými  křídly  po  stranách  troj  - 
kruhové  okno  a  na  vrcholu  kříž.  Uvnitř  na  stěnách  lišeny  a  kolem  oken 
chambrany.  Kruchta  zděná,  na  segmentovém  oblouku  a  dvou  pilířích  se 
zvlněnou  zděnou  poprsnicí,  podklenutá  valené  s  výseči.  Na  stropě  malby 
(v  kněžišti  Nanebevstoupení  P.  Ježíše,  v  lodi  evangelisté  a  narození  P.  Je- 
žíše) Jana  Herzoga  z  Plzně  z  r.  1854. 

Věž  hranolová,  s  kruhovým  schodištěm,  lisenovaná;  v  přízemí  sakri- 
stie s  obdélnými  okny,  v  patře  široká  okna  polokruhová,  okapní.  římsa  vy- 
píná se  nad  středy  stran  polokruhem.  Ve  zdi  k  \'ýchodu  zasazeny  z  pískovce 
tesané  znaky  (dva  se  střelou  pošikem  na  právo  položenou,  jeden  Ulických 
z  Plešnic),  nad  nimiž  nečitelný  nápis:  Qlíjxo  ■  BojEua  j  j...  rojErtij 
ÍBÍa  1606;  celek,  2-89  x  1-32  m,  orámován  kanelovanými  pilastry  s  úzkou 
hlavicí  a  římsou;  nad  tím  obdélná  deska  s  nečitelným  obšírným  nápisem, 
asi  stavby  kostela  se  týkajícím. 

Hlavní  oltář  je  sloupová  architektura  z  i.  pol.  XIX.  stol., 
s  novějším  obrazem  Korunování  P.  Marie;  po  stranách  na  branách  sochy 
sv.  Josefa  a  Jana  Nep. 

Postranní  oltáře,  stejné  nástěnné  architektury  se  sloupy, 
pokryté  řezbou  akanthů,  růžových  festonů  a  listů.  Na  predelle  kartuše 
s  reliéfy:  (pravý)  cesta  do  Jerusalema,  (levý)  sv,  Josef  a  příbuzní; 
v  nástavcích:  (pravý)  srdce  s  písmeny  CHARITAS,  (levý)  skřížené  ruce 
na  aureole;  obrazy:  oblékání  řádového  roucha  sv.  Františka  z  Alkantary 
a  Sv.  František  de  Paula  kráčí  s  dvěma  bratřími  po  moři;  silně  zašlé, 
dobré  práce  z  pol.  XVIII.  stol. 

V  kapli  o  1 1  á  ř  í  k  Jana  Nep.,  dobře  řezaná  skupina  andělů,  nesou- 
cích Jana  do  nebe,  obklopená  řezanými  akanthovými  rozvilinami  s  vlože- 
nými tílky  andělů;  nahoře  socha  Ježíše,  i.  pol.  XVIII.  stol.    (Obr.  56.) 

Kazatelna  a  zábradlí  v  kněžišti  jsou  jako  hlavní  oltář 
z  19.  stol. 

Varhany  s  ozdobou  rocaillovou. 

Křtitelnice  pískovcová,  čtyřboká  se  skosenými  rohy  a  pilířky 
ve  voluty  zatočenými;  kotel  oblý  s  římsou,  sokl  profilovaný.   Víko  cínové, 


S8 

kupolovité,  o  osmi  bocích,  na  hranách  akanthy,  v  ploše  rehefní    znak^a 
písmena  S  ■  N  •  Z  •  D  •  s  letop.   1701. 

'^řh      Stříbrná    monstrance    rocaillová,  silně  zlacená,  s  reliéfy  Boha 
otce,  sv.  Ducha,  Jana  Ncpom.  (s  nápisem.  Beatus  silentio)   a  Ant.  z  Paduy 


Obr.  56.  Ježná.   Kostel  sv.  Trojice.  Oltář  Jana  Nepom.  v  kapli. 


(s  náp.  Beatus  eloquia).  Na  noze  reliéf  sv.  Josefa  a  sdružený  znak  s  nápisem: 
Concordia  conjugalis.  Na  spodu  nohy  vyryto:  Antoniuf  Caroluf  Liber  Báro 
WanZura  de  Rzechnitz  Maria  Anna  Conjux  ejuf  Baroniffa  de  Wanzura  nata  ě 
Liberis  Baronibus  de  Ottenhaufen   1764. 

Káli  (■  h    s  týmž  nápisem,  rocaillový. 


89 

Monstrance  s  oválnou  nohou,  rocaillo\ou,  s  dvemu  znaky  pod 
korunou.  Nodus  vásovitý,  korona  s  d\'ěma  kartušcmi,  j)od  ní  P.  Maria 
pod  baldachýnem,  nahoře  sv.  Duch.  2.  ])()1.   X\III.  stol. 

C  i  b  o  r  i  u  m  s  okrouhlou  nohou  r{)caillo\'ou,  kupa  se  stříbrným 
pláštíkem  s  tlačenými  rocailly  a  římso\'ím,  ncxlus  vásovitý,  na  \  íčku  ro- 
caille. 

Obraz    votivní,  nákl.  Jos.  Pertina  z  r.  1719,  bez  ceny  umělecké. 


Obr.  57.  —  58.  Jezná.  Kostel  sv.  Trojice.  Náhrobek  Cis.   i.    a  2. 


Soška    sv.  Václava,  barokní,  ze  XVII.  století. 

Svícny:  Dva  mosazné  a  tři  bronzové,  kroužené,  d\-a  cínové, 
trojboké  —  vše  ze  XVII.  století. 

Zvony:  i.  Vys.  i  m  v  pr.  0^97  vi.  Ucha  hladká,  \\  koruny  pás 
akanthů  a  nápis:  (medaillc tu  s  poprsím)  DVRCH  ^  DAS  <^  FEVER  BIN^. 
ICH  <^  GEFLOSEN  <$>  CHRISTOF  <^  SCHERB  <$>  IN  <$>  DER  ALTEN  <^  ST  ^  PRAG 
^  HAT <^  mích  ^  GOSSEN  <$>  1604  <$>  Na  plášti  ve  vavřínovém  věnci  reliéf 
sv.  Trojice,  po  stranách  allegorické  figury:  nahoře  i  dole  znaky  s  nápisy: 
(v  levo)  VROZENY  <$>  PAN  <^  lOZEFF  <$>  VLICZKY  |  Z  PLESSNYZ  <$>  A  NA  ^ 
VLICZYCH    (v  právo)  VROZENA  <^  PANY  ^  DOROTA  4»  |  VLICZKA  Z  DRA- 


90 

HOBVZY;  (v  levo)  VROZENY  <$>  PAN  «>  APOLLON  ^  VLICZKY  |  Z  PLESS- 
NYCZ^A<$>NA  VLICZYCH  (v  právo)  VROZENA  PANY  <$>  ANNA  |  VLICZKA 
Z  MERZETYCZ.  Na  druhé  straně  reliéfy  sv.  Václava  a  d\-ě  allegorické 
figury  a  nápis: 

LETHA  1604  ^  V  WIGILGI  SWATEHO  <^  WACZLA 
WA  <e>  TENTO  <§>  ZWON  <$>  GEST  <^  SLYTEY  <§>  KECTI  «>  A 
K  CHWALE  <^  BOZY  <$>  K  ZADVSSY 
FFARY  <e>  GEZENSKY. 

Na  věnci  reliéf  Kalvárie  a  allegorické  postavy.  Na  srdci  vyryto:  PETER:-  | 
PFROGNER  :■  1839  :■  13  •  AP  :• 

2.  Vys.  a  v  pr.  0-85  m.  Na  uchách  masky,  pod  korunou  ornamenty 
z  listoví,  na  plášti  znak  konvárský  s  písmenami  V  P  [Václav  Perner)  a  letop. 
1836,  naproti  reliéf  sv.  Trojice.  Na  srdci  vyryto:  1864. 

3.  Vys.  i  v  pr.  o-6o  m.  Ucha  hladká,  u  koruny:  ^  3íB^JI1^B(E^ 
aiB(E€  *  HB^  mJíHQlB^.  Majuskule  XV.  století.  Plášť  zcela  hladký. 
Na   srdci  vyryto:  P  :  P  :  1839    [Peter  Pfrogner). 

4.  Původní  zvon  z  r.  1738,  slitý  V .  Pernerem  v  Plzni,  pukl  r.  1840 
a  byl  přelit  r.  1849  Karlem  Bellmanern  v  Praze. 

Náhrobky  pískovcové,  178  x  0-95  m,  v  lodi  za'uštěny  do  zdi 
proti  sobě:  i.  V  celé  ploše  znak  (ve  štítě  kolo),  na  okraji  opis:  ^  ÍEÍa 
1  •  5  •  60  •  ©mrjEÍa  gtlí  |  ]?rD?cna  pani  Blarhijía  Bhjqha  j  ^iíjoueq  W  fo- 
boíu  }^o  na  nebe  |  rajeíi  JBanm;  íDanjE  a  tuto  |  podjoraana  Q$Egijío  j^u|]ij 
J^an  Bul;  Racj  milolíira  bi;íi.  (Obr.  57.) 

2.  V  ploše  znak  pánů  Ulických  z  Plešnic,  opis:  Hetíja  •  1  •  5  •  52  • 
PmríEÍ  Bro  [  ícni;  H^Iabijha  ]^an  ^ebelíijan  BIi)qki;  \  pielTnijcí  H)nrjE  I 
bo  po  ;§iuaíi;m  lí)(aczsla)  luu  |  Q3EÍ;o5to  Bu^ij  J^.in  Buf)  rací  milalíim  bi;íu 
(Obr.  58.) 

Hrobka  pod  sakristií  (otevřena  13.  září  1907)  pokryta  žulovou 
deskou  1-64  X  0-95  m;  uvnitř  prostor  3-18  m  dl.,  2-95  m  šir.  a  2-10  m  vys., 
bez  schodiště;  klenba  a  podlnha  z  cihel,  stěny  z  lomového  kamene;  dře- 
věné rakve  bez  nápisu.  XVIII.  století. 

Pečetidlo  farní  z  r.  1804,  zhotovené  v  Praze.  Okrouhlé,  0-027  w 
v  pr.  Sv.  Trojice,  kolem:  SIGILLUM  ECCLESI/E  PAROCHIALIS  GES- 
NENSIS. 

Jivjany.  (Jivňany.  Gibian.) 

Sommer  VI.,    150;     Pam.   arch.    II.,    169;     Sedláček    1.   c.   XIII.,    112. 
TVRZ  zde  bývala  od  XIV.  století;   dosud  nepatrné  stopy  tvrziště. 


91 


Juratín.  (Guratin.) 


KAPLE  SV.  VAVŘINCE,  čtyřboká,  s  polokruhovým  závěrem, 
krytá  plechem  a  opatřená  plechovou  \'ížkou.  Strop  plochý.  Okna  čtve- 
rečná, vstup  segmentem  překlenutý.  Uvnitř  obraz  světec  na  plátně. 
Zvonek   nový.  i.  pol.  XIX.  století. 


Kladruby.  (Kladrau.  Cladrona, 
Cladruba.) 

Schaller   IX.,  ii8;   S  o  m  m  e  r  VI.,  139;  D  u  n  d  er  1.  c.   145;   Pam.  arch.  II., 

1857,  167;  IX.,  724;  Mitt.  Ver.  Gesch.  der.  D.  in  Bóhmen  XXXII..  57;  Světozor  1874, 

526;  1878,  228;  Čechy    IX.,  481;   W.   Schóft,  Die  Stadt  Kladrau   (Mies  1891).   Viz 

i   literaturu  uvedenou  dále  při  klášteře  a  při  hesle:  Stříbro. 

Archiv  městský  (viz  obsah  u    S  c  h  ó  f  t  a,    str.  5.).   Na  faře:    Pamětní  kniha 
o  d    r.    1838.  Matriky  od  r.   1625. 

V  poloze  ,,na  Mlýnovce"  kamenná  mohyla  se  zajímavým  obsahem  (2  kola 
vozu,  ozdobné  puklice,  latěneská  záponka  pasu,  železné  součásti  udidel,  železný 
nůž  a  pěkně  ornamentovaná  nádoba).  Mohyla  pochází  z  pozdní  doby  ,,bylanské". 
Prokopal  Dr.  Píč.   (Pam.  arch.  XXII.,  473.) 

První  historická  zmínka  o  Kladrubech  jest  v  zakládací  listině  klá- 
štera r.  1115  a  také  dějiny  tržní  vsi,  později  městečka,  jsou  spjaty  úzce 
s  osudy  kláštera.  Výnosné  trhy  a  opaty  podporovaná  německá  kolonisace 
zvětšily  ves  tolik,  že  již  někdy  koncem  XIII.  nebo  počátkem  XIV.  stol. 
(určitě  před  r.  1334)  povýšena  na  městečko.  Zdá  se,  že  původní  osídlení, 
okolí  nynějšího  hřbitova  (Staré  Kladruby),  jež  mělo  farní  kostel  s\'.  Petra, 
bylo  opuštěno  a  nová  osada  založena  blíže  klášteru.  R.  1334  mluví  se 
o  starých  Kladrubech,  r.  1352  o  novém  městečku.  Při  něm  vznikl  brzo 
kostel  SV.  Jakuba.  R.  1380  dovolil  král  Václav  IV.  klášteru,  aby  městečko 
hradbami  opevnil,  ale  pro  odpor  Stříbrských  milost  tu  odvolal  r.  1382. 
R.  1421  dobyt  klášter  Žižkou  a  městečko  také  utrpělo.  Z  pozdějších  udá- 
lostí významné  jsou  útrapy  za  války  třicetileté  a  požáry  r.  1657  (shořelo 
56  domů),  r.  171 1  (zničil  celé  město  s  radnicí,  kostelem,  farou  a  pivovarem) 
a  1843  (shořelo  136  domů  ze  178,  radnice  s  registraturou,  fara  a  střecha 
kostela  se  sanktusníkem).  Po  posledním  požáru  odstraněny  z  náměstí 
budovy  tu  stávavší:  radnice,  chlebový  krám,  vojenská  strážnice  a  kolna 
hasičská  a  celé  městečko  přestavěno.  R.  1844  dostavěna  silnice  městem 
a  1853  začata  regulace  ulic,  1864 — 5  vydlážděno  náměstí,  1878  vystavěna 
nová  radnice  a  1882  opět  postaven  hřbitovní  kostel. 


92 

Typ  DISPOSICE  MĚSTSKÉ  jest  určitě  vyjádřen:  při  cestě*) 
vzniklá  osada  s  ulicemi  souběžnými  s  hlavní  oestou  a  několika  pojkami 
příčnými.  Asi  uprostřed  rozšiřuje  se  po  boku  cesty  nyní  zcela  volné  obdélné 
náměstí,  na  němž  stojí  kostel.  Plocha  náměstí  svažuje  se  ze  dvou  třetin 
šířky  k  jihu.  Ráz  budov  na  zevnějšku  patří  vesměs  až  polovici  19.  stol. 
(po  požáru  1843)  nebo  době  nové.    Číslování   domů    datuje  se  od  r.  1771. 

KOSTEL  SV.  JAKUBA  VĚTSIHO  (farní)  jest  připomenut 
popr\-é  jako  filiálka  k  staršímu  kostelu  sv.  Petra  roku  1396,  když  při  něm 


a-^oni      25<.      5673910^. 
r^      i     i     I     i     i     I      I     I     I      I 


Obr.  59.   Kladruby.    Kostel  sv.  Jakuba.    Půdorys. 


založeno  kaplanství.  Tyto  dotace  na  kaplany  i  později  obnovovány  (1404, 
cca  1450,  1484).  Ye  válkách  husitsk3>ch  kostel  byl  poškozen.  Z  dalších 
osudů  jest  známo,  že  po  velikém  ohni  r.  1711  byl  kostel  jen  nuzně  přikryt, 
ale  když  se  r.  1772  strpp  probořil,  přistoupeno  k  nové  stavbě,  jež  péčí  opata 
Amanda  Streera,  částečně  ze  sbírek  a  klášterního  jmění,  r.  1779  ukončena. 
Současně  povýšen  kostel  na  farní  a  kostel  sv.  Petra  zůstal  hřbito\-ním. 
Zvony,  až  na  jeden  po  požáru  r.  1711  přeHté,  byly  pověšeny  na  dřevěnou 
zvonici,  r.  1715  nedaleko  kostela  vystavěnou.  To  tr\'alo  do  r.  1780,  kdy 
vytaženy  zvony  na  věž  kostehií.  R.  1784  zrušen  hřbitov  kolem  kostela. 
Nový  požár  r.  1843  zničil  střechy;  na  věži  od  té  doby  zůstala  nízká  střecha 
z  nouze,  jež  teprve  r.  1908  byla  nahrazena.**) 

Jednolodní,  barokní,  orientovaná  budova  s  mohutnou,  nízkou  věží 
v  západním  průčelí  (obr.  59.  a  60.).  Kryt  valbový,  na  věži  nízký  stan.  Ze- 
vnějšek zcela  prostý,  stěny  členěny  na  kněžišti  lisenami,  na  lodi  dvojicemi 
pilastrů  pseudojonských.   Nároží  skulacena.  Kolem  oken  chambrany,  nad 


*)  Vedla  tudy  ode  dávna  velice  živá  silnice  z  Tachova  do  Prahy. 
**)   Mitt.  der  Zentral-Kommission.    3.   Folge.  VI.,    lO/. 


93 

středními  v  lodi  mimo  to  polokruhem  vypjaté  římsy.  Na  severu  portál  do 
lodi  s  pra\'oúhIým  rámem  a  d\'akráte  zlomenou  řimsou,  pod  níž  palmetta 
a  roz\'iliny  ze  štuku;    dvéře    zvenčí    pobity  plechem    a  přepásány  pruty 


Obr.  60.    Kladruby.    Kostel  sv.  Jakuba.  Pohled  od  severozápadu. 


s  rosettami  a  kosočtverečnými  štítky,  zevnitř  olištno\'ány  a  profilo\-anými 
výplněmi  ozdobeny.  Stěny  věže  lisenovány  a  okna  obdélná  a  kruhová 
ovroubena  chambranami.  Okapní  římsa  vystupuje  polokruhem  nad  cifer- 
níky hodin.  V  západním  průčelí  nad  pískovcovým  rámem  portálu  zlomená 
a  prohnutá  řimsa,  nad  tím  okno  barokně  vykrojené  s  řimsou  a  štukovou 


Obr.  62.    Kladruby.    Kostel  sv.  Jakuba.  Postr.  oltář  sv.  Jakuba. 


96 

dekorací  palmettovoii  a  volutovou,  v  němž  stojí  pískovcová  socha  sv.  Ja- 
kuba.*) Nad  oknem  v  patře  znak  kláštera  Kladrubského  v  kartuši. 

Kněžiště  ukončeno  segmento\-ým  závěrem  a  sklenuto  konchou 
a  plackou,  širší  1  o  d  má  tři  pole  klenbová,  z  nichž  střední  plackové 
širší,  postranní  valená  s  výsečí  užší.  Okna  všude  barokně  vykrojená,  na 
chambraně  v  kněžišti  štuková  dekorace  z  rocaillň  a  poutnických  emblémů 
sv.  Jakuba:  na  tyči  mošna  a  láhev  nebo  mušle  a  kápě,  v  lodi  velké  ro- 
caille.  Klenba  nesena  v  kněžišti  a  v  koutech  lodi  u  triumfálního  oblouku 
sdruženými  pilastry  s  hla\-icemi  suše  modelovanými  a  vysokým  soklem, 
na  nichž  úseky  vysokého  kládí,  v  lodi  stojí  jednoduché,  hmotnější  pilastry 
s  hla\-icemi  antikisujícími,  nad  nimiž  plochou  římsu  nesou  drobné  kon- 
soly.    Pole  klenební  dělena    širokými,    neprofilovanými  pásy.    (Obr.  6i.). 

Ke  kněžišti  přiléhá  na  severu  čtvercová  sakristie,  plackou 
klenutá,  s  pravoúhlým  portálem,  pískovcem  orámovaným,  v  jehož  klenáku 
vytesána  lilie  kláštera  Kladrubského,  nad  ním  nástavec  s  prohnutou  římsou 
a  štukovou  dekorací.  V  lodi  na  západě  sklenuta  kruchta  segmentovým 
obloukem  a  dvěma  menšími  na  dva  hranolové  pilíře,  jež  jsou  dekorovány 
pilastry  s  pseudojonskou  hlavicí.  Střed  vy  dutý,  ballustráda  řezaná  z  volu- 
tových článků.  Podkruchtí  sklenuto  třemi  plackami  na  plochých  pilastrech 
přízedních;  odtud  portál  pravoúhlý  s  tepanou  přítuhou  a  klíčními  štítky 
na  dveřích  vede  do  podvěžní  předsíně,  sklenuté  plackou;  zde  vý- 
klenek v  okně  a  schodiště  na  kruchtu. 

Hla\'ní  oltář  má  skříňovitou  tumbu,  za  ní  postaven  tabernakl 
s  predellou,  hojně  oblomované  a  rocailly  pokryté,  kolem  něho  sošky  andělů 
a  řezané  kartušové  reliquiáře,  svrchu  baldachýn.  Na  stěně  upevněn  čtyřmi 
anděly  nesený  velký  obraz  na  plátně  s  vykrajovaným  rámem,  na  němž 
vyřezána  dole  velká  kartuš  a  nahoře  mřížkovaný  a  ořímsovaný  nástavec. 
Obraz,  přenesený  sem  ze  zrušeného  kostela  sv.  Kříže  u  Stoda  (viz  Vrabina) 
r.  1802,  je  dobrá  práce  barokní  z  pol.  XVIII.  století;  dole  nesou  dva  andělé 
kartuš  s  klášterním  znakem  Chotěšovským,  nad  tím  v  zástupu  andělů 
skupina  tří  Janu:  Evangelisty,  Křtitele  a  Nepomuckého,  ani  hledí  do 
otevřeného  nebe,  kde  na  oblacích  spočívají  andělé  a  holubice. 

Dva  postranní  oltáře  stejné,  s  širokými  mensami,  na  nichž 
rocaillové  kartuše,  novými  tabernakly  a  sochami;  na  stěně  široké  rocaillové 
rámy  s  mřížkovým  nástavcem  a  soškami  andělů.  Obrazy  současné,  z  2.  pol. 
XVIII.  století,  stejně  pojaté:  sv.  Antonín  a  sv.  František  hledí  do  nebe, 
odkud  se  snáší  zástup  andělů  k  nim;  u  nohou  andílkové  nesou  odznaky. 

Oltář  sv.  Jakuba  sloupový,  z  2.  pol.  XVII.  stol.  (obr.  62.).  Vrtulové 
sloupky,  ovité  na  dřících  révou,  s  korinthskou  hlavicí  a  na  stylobatech 
s  listovou  řezbou,  nesou  po  stranách  novějšího  obrazu  oválného  (původní 
byl  nahoře  barokně  vykrojen  a  měl  rámec  pokrytý  řezbou  vavřínových 
listů)  kládí  s  řezanými  akanthy,  na  němž  stojí  nástavec  s  vroubkovanými 


Stála  do  r.   1843  na  římse  proti  faře,  od  r.   1853  umístěna  v  okně. 


97 


sloupky  a  ornamentovaným  klá- 
dím; v  nástavci  vykroj  ováný  rá- 
mec s  původním  obrazem  sv.  Vá- 
clava s  dvěma  anděly;  na  kládí 
úseky  římsoví  a  podstavec  s  pa- 
prskovou monstrancí.  Po  stranách 
velkého  obrazu  sochy  sv.  Šebe- 
stiána a  Rocha  na  konsolách, 
po  bocích  nástavce  sošky  andělů. 

Oltář  s  v.  Anny  z  pol. 
XVIII.  století.  Stával  do  r.  1833 
v  kapli  špitálské.  Na  stěně 
nad  mramorovou  tumbou  deska 
s  architektonickým  orámováním 
z  umělého  mramoru,  dole  ve  vo- 
luty, nahoře  v  římsu  zakončená; 
na  volutách  sedí  andílci,  na  římse 
hlavičky  andílci.  V  ploše  stojí 
barokní  zasklená  skříň,  nahoře 
zprohýbaná,  v  ní  krucifix  posá- 
zený polodrahokamy  různého  dru- 
hu a  koraly;  stěna  vzadu  pokryta 
mřížkováním.  Nad  skříní  obdélný 
obraz  zasklený,  darovaný  kolem 
roku  1700  Matyášem  Strakou,**) 
úředníkem  nejv.  soudn.  dvora  ve 
Vídni;  rámec  má  skleněné  lištny, 
rocailly  lemované  a  nad  tím  ná- 
stavec mušlový,  sklem  vyložený, 
s  monogramem  ANNA;  obraz  je 
asi  volná  kopie  vlašského*)  ori- 
ginálu XV. — ^XVI,  století  a  před- 
stavuje Madonnu  s  Ježíškem 
v  loktech,  za  níž  prohlubuje  se 
krajina. 

Kazatelna  dubová,  s  vi- 
sutým, silně  vydutým  řečništěm, 
jež  dole  končí  hruškovitě;   mimo 

několik  později  přidaných  zlacených  ozdob  celá  plocha  vykládána  páskoví m, 
květinovými  guirlandami  a  kartuší  s  heslem:  PRO  MEMORIA.  Stejně  intar- 


Obr.  63.  Kladruby.  Kostel  sv.  Jakuba.   Kazatelna. 


*)  Současně  daroval  kříž  k  oltáři  sv.  Benedikta  a  reliquiář. 
**)  Zprávy  v  literatuře  topogr.,  že  na  zadní  straně  obrazu  jest  znaCka  Duře- 
rova,  jsou  bezpodstatné. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Stříbro.  7 


98 


sována   stříška,   ořímsovaná  a  zprohýbaná,   s  nástavcem,    řadou    andílků 
a  sochou  Kristovou.  (Obr.  63.) 

Varhany  byh'  sem  přeneseny  r.  1802  ze  zrušeného  kostela  sv. 
Kříže  u  Stoda  (viz  heslo  Vrabina);  v  předu  v  ballustrádě  malý  korpus 
s  řezbou  rocaillň  a  ompiro\-ým  guirlandem  na  spodku,  v  pozadí   pětidílná 

skříň  ořímsovaná,  s  řez- 
bou rocaillů,  andílky  a 
\-ásou. 

Zpovědnice  no- 
vější,  s  hrubou  řezbou 
ovoce  na  přední  straně. 
Z  lavic  dvě  ba- 
rokní, dubové,  řezané  a 
vykládané. 

Křtitelnice  ba- 
rokní, řezaná  ze  dřeva; 
ucha  složena  ze  dvou 
volut  rocaillových,  svršek 
šestiboký  a  sošky  nové. 
Kalvárie  ze  dřeva 
řezaná,  ve  skutečné  veli- 
kosti, barokní,  z  polovice 
XVIII.  století.  Původně 
stávala  v  konventu  klá- 
šterním, odtud  po  zru- 
šení roku  1786  přenesena 
do  kaple  starého  špitálu 
a  po  jeho  zboření  roku 
1833   sem. 

Po  stranách  hlav- 
ního oltáře  stojí  barokní 
sochy  sv.  Theresie  a 
Kateřiny,  Elišky  a  Lud- 
mily, v  životní  velikosti. 
V  předsíni  pod  věží 
velká  socha  Kristova, 
u  sloupu  ukovaného,  z  pískovce,  barokní,  bez  umělecké  ceny. 

Křížová  cesta  asi  z  let  1860tých.  V  sakristii  obraz  sv.  Anny 
a  P.  Marie,  barokní,  v  řezaném  rámečku  z  růží  a  akanthů.  Ve  věži  obraz 
na  plátně,  z  2.  pol.  XVIII.  století,  asi  původní  oltářní:  sv.  Jakub  pase  do- 
bytek, shora  snáší  se  anděl  s  odznaky  biskupskými,  v  pozadí  dává  sv. 
Martin  plášť  žebrákovi. 

Kalich  z  poč.  XIX.  stol.  Noha  šestidílná,  zvlněná,  pokrytá  te- 
paným ovocem  a  římsovím,  na  pláštíku  rocaille  a  ovoce. 


Obr.  64.    Kladruby.  Kostel  sv.  Jakuba.  Prapor  cechu  mlynářů  a  ševců 
z  I.  pol.   19.  stol. 


99 

Reliqiiiář:  i.  Barokní,  z  pol.  XVIII.  století.  Oválná  skřínka 
na  noze  v  půdorysu  oválné,  rámeček  kartušový. 

2.  Z  poč.  XIX.  století,  srdčitý. 

Věčná  1  a  m  p  a  i)lechová,  z  poč.  19.  stol.,  ověšená  vavřínovými 
guirlandami  s  rosettami.  Lustr  skleněný  v  lodi,  koupený  r.  1850  ze 
Smržo\'ky  (starý  při  požáru  1843  spadl). 

Dvě  r  a  m  é  n  k  a  na  svíčky,  barokní,  ze  železa  kutá,  0225  m  dl., 
s  voliitmou  kostrou  a  listovou  dekorací,  se  stopami  původního  zlacení. 
Nyní  uložena  v  Měst.  prum.  museu  \'  Plzni. 

V  lodi  zavěšeny  čtyři  cechovní  korouhve  z  i.  pol.  XIX.  stol., 
vykroj  ováné  v  předu  a  nesené  na  žerdi  železným  raménkem  s  ozdobou  ze 
spirál  a  lístků  plechových,  stříbrných  a  kyticí,  pod  korunou.  Obrazy 
patronů  cechu  a  \-ýjevů  legendárních,  olejem  malované,  zcela  obnovené, 
pod  nimi  obšírné  nápisy.  Korouhev  cechu  krejčovského  a  kovářského 
(obnovena  1907),  z  r.  1832,  mlynářů  a  ševců  (opravena  1882)  bez  letopočtu. 
(Obr.   64.) 

Zvony:  i.  Vys.  i-i6  ;«.  v  pr.  1-36  m.  Ucha  hladká  (zdá  se,  že  nová), 
u  koruny:  +  A  FVLGVRE  ET  TEMPESTATE  LIBERA  NOS  DOMINE  lESV 
CHRISTE  I  +  lOHANNES  PERNER  GOS  MÍCH  IN  PILSEN  •  1  ■  7  •  15  • 
Pod  tím  opakuje  se  široký  ornament  z  rozvilin  a  ovoce.  Na  plášti  ve  va- 
vřínovém oválu  reliéf  sv.  Jakuba,  pod  ním  hlava  andílci  a  nápis: 

HERR   lACOB  GOLDSCHMITD 
PVRGER  DER  STAŤ  KLADRAV 
HAT  mích  ZV  EHREN  DES  H  : 
lACOBI   RENOVIREN  LASEN. 

Naproti  reliéf  krucifixu,  po  stranách  sv.  Václava  a  Floriána,  pod  tím 
kruhový  medaillon  se  znakem  městským  a  opisem:  SIGILLVM  •  CIVI- 
TATIS^CLADRVBENSIS- 1714.  Věnec  hladký. 

2.  Původní  přelit  r.  1715  nákladem  téhož  Jak.  Goldschmidta  a  přelit 
znovu  r.  1872  (kopie  dle  starého)  nákladem  obce  od  Anny,  dcery  Karla 
Bellmanna. 

3.  Sht  nákladem  obce  r.   188 1. 

4.  Vys.  0-43  m,  v  pr.  045  m.  Ucha  hladká,  u  koruny:  +  lOHANN 
GEORG  lORDANN  GOSS  MÍCH  IN  EGER  1746.  Nad  nápisem  řada  sto- 
jatých akanthů,  pod  ním  opakuje  se  rostlinný  ornament  s  hlavou  andílci. 
Na  plášti  reliéfy  Jana  Nepom.  a  druhý  nezřetelný.  Na  věnci  nápis: 
lOANNES  NAGEBIRTSVSANA  NAGERIRTIN  PVRGER  VND  PFLASTERER. 

5. — 6.  Cymbály  novější,  bez  nápisu. 

KOSTEL  SV.  PETRA  (hřbitovní)  býval  ve  „Starých  Kladrubech" 
farním  a  zůstal  jím  i  pro  nově  založenou  osadu  až  do  r.  1779.  Popr\'é  jest 
připomenut  jako  farní  k  r.  1344,  ale  stával  již  asi  ve  XIII.  století.    Byl 


100 

gotický,  s  věží,  na  níž  měl  obydlí  hlásný,  a  stá\-al  na  západním  konci  ny- 
nějšího hřbitova.  Když  r.  1779  fara  přenesena  k  novému  kostelu  sv.  Jakuba, 
zavřen  zcela  r.  1783  a  r.  1796  zbořen.  Z  jeho  zdiva  vystaven  r.  1808  pivovar 
v  městě.  Nynější  kostel  pseudogotický  posta\'en  v  letech  1882 — 1884. 
Obraz  na  oltáři  maloval  Ant.  Ebert  z  Vídně,  dva  zvony  z  r.  1883 
a  1887  lil  Petr  Hilzer  ve  Vid.  Novém  Městě. 

RADNICE  původní,  ranně  barokní  stavba  s  šindelovou  střechou 
a  vížkou  se  zvonkem,  stála  na  náměstí,  jen  asi  8  m  vzdálena  od  hlav. 
vchodu  do  kostela.  V  přízemí  byla  školní  světnice  a  dřevník,  v  patře 
předsíň,  depositář,  kancelář  a  zasedací  síň;  byt  učitelův  a  druhá  učebna 
byly  v  přístavku.  Radnice  shořela  r.  1843  a  nová  vystavěna  až  r.  1878 
na  místě  domu  čís.  85  a  (také  r.  1843  spálených)  masných  krámů.  Stavěl 
Jos.  Erlcr  z  Tachova. 

V  archivu  městském*)  řada  listin  (25  originálů  pergamenových 
i  papírových)  s  pečetmi  opatů  kláštera  Kladrubského  (od  r.  1334, 
1389,  1449,  1484,  1584,  1628),  konventu  (z  r.  1334,  1441,  1494,  1628), 
obecní  (z  r.  1462),  krále  Vladislava  (z  r.  1490)  atd.  Na  vazbě  register 
špitálních  z  let  1565 — 1615  vytlačeny  v  reliéfu  podoby  Husova,  Lutherova, 
Melancht  onova  a  Erasma  Rotterdamského.  (Viz  Mitt.  Ver.  f.  Gesch.  d.  D. 
in  Bóhmen  XXXI,  53;  XXXIII,  172;  XXXIV,  248). 

Na  radnici  byl  uložen  prapor  bývalé  městské  gardy  z  r.  1742, 
na  němž  mimo  znak  městský  byl  namalován  výjev  bitevní,  patron,  sv. 
Jakub,  a  nápis:  CIVlTAS  CLaDrVB  HOC  IVSSV  REGIN/E  ET  FIDELI- 
TATlS  POSVIT  SVE  PROTECtIONE  SANCtI   IaCOBI.   Shořel  r.  1843. 

Pečetidlo  stříbrné,  0-035  ^'^  ^'  průměru,  s  křížem  ve  štítě, 
u  něho  stojí  postava  zbrojnoše  a  opisem:  SIGIL  •  IVDIC  •  CLADRVB . 
XVII.  stol. 

Špitál  byl  v  městě  ode  dávna;  r.  1833  zbořena  stará  budova 
a  do  r.  1835  postavena  nynější  od  stavitele  Michala  Mrazíka  (Mrasick) 
z  Kladrub.  Z  bývalé  kaple  přenesen  oltář  sv.  Anny  a  sousoší  Kalvárie 
(do  zrušení  kláštera  v  konventu)  do  farního  kostela.  Nad  vchodem  nápis 
na  mramorové  desce:  CIV  I  BUS  CLADROVIENSIBUS  ANNIS  ET  FORTUNA 
MISERE  FRACTIS  PIŮM  HOC  AC  PLACIDUM  REFUGIUM  PARAVIT 
SUMMI  TRIBUNALIS  lUDEX  CANDIDISSIMUS  lOANNES  NEPOMUCENUS 
SCHEPPEL. 

PIVOVAR  byl  vystavěn  r.  1808  z  materiálu  zbořeného  kostela  sv. 
Petra  a  r.  1843  po  požáru  zcela  přestavěn. 

Na  náměstí  u  kašny  stojí  STATUE  P.  MARIE.  Původně  byla 
u  vchodu  kostelního,  po  požáru  r.  1843  přenesena  bhže  k  pivovaru  a  posta- 


*)  V  historickém  museu  města  Plzně  jest  uložena  cechovní   f  e  r  u  1  e    Klad- 
rubská z  XVIII.  století. 


lOI 


véna  na  nový  sokl,  r.  1853  zmnu  opra\  rna  a  dána  na  nyr.čjší  místo.  Na 
dvou  schodech  stojí  dvojitý  stylobat,  spodní  původní,  s  širokou  íimsou, 
vrchní  novější  a  užší;  diík  čtyrbokýs  reliéfy  nástrojů  unincenípo  celé  ploše: 
kalich,  meč,  žebřík,  kleště  s  kladivem,  konvice,  veraikon,  halapartna  a  je- 
žek, provaz  a  kostky,  kohout  na  sloupu,  metla  a  důtky,  pochodeň,  košile, 
houba  a  kopí,  trnová  koruna  a  kříž.  Svrchu  stojí  socha  P.  Marie  s  mečem 
v  prsou,  rukama  sepjatýma  a  hvězdami 
kol  hlavy.  Na  spodním  stylobalu  mono- 
gram IHS,  tři  hřeby,  kladi\'o  a  lžíce  zed- 
nická a  písmena:  M  Z  A  Z.  Na  druhé 
straně  prázdný  výklenek  a  rytý  nápis: 

Ao    1701. 
Mit  Allen  Trošt   Hier 

Ewig  Segne, 

Zur  Einigkeit:    lesu 

Treu,   Lieb,   Ehr, 

Regne.  (Obr.  65.) 

U  cesty   do  Stříbra  vedoucí    KA- 
PLE P.  MARIE,    barokní,   z    i.    pol. 

XVIII.  století.  \'  půdorysu  čtyřboká,  se 
segmentovým  závěrem  a  vyhloubenými 
nárožími,  krytá  taškovou  valbou.  Stěny 
hladké,  s  několika  lisenami  a  těžkým 
okapem.  Průčelí  s  polokruhovým  portál- 
kem,  nad  ním  prázdný  výklenek  a  troj- 
úhelný  štítek  v  římsoví;  nad  okapem  at- 
tika  s  pískovcovou  pyramidou  a  kulí.  Po 
stranách  oválná  okénka.  Uvnitř  kupole 
s  bezcennou  malbou  zo^^rn zující  koruno- 
vání P.  Marie  a  malovaný  baldachýn  nad 
oltářním  výklenkem  se  soškou  Kladrub- 
ské Madonn}^  Po  stranách  ve  výklencích 
sošky  sv.  Václava  a  Víta.  Nade  d^'eřmi 
tepaný  železný  světlík  z  plastického  li- 
stoví ve  voluty  zatočeného. 

Na  cestě  do   Brodu  vedoucí  KA- 
PLIČKA P.  MARIE  zděná,  valené  sklenutá,  s  polokruhovým  závěrem 
a  předsíňkou,  na  dvou  hranolových  pilířích  polokruhy  otevřenou  a  plackou 
sklenutou.    V   předu  prohnutý  štítek  s   nikou.  2.  pol.  XVIII.  nebo  poč. 

XIX.  století.  _      ■■ 

Na  konci  uHce  k  mlýnu    (Můhlhofener  Gasse)   pískovcový    KRI2, 
postavený  prý  na  památku  požáru  r.   1711. 


Obr.  65.   Kladruby.  Statue  P.   Maiie 
na  namésti. 


102 

KLÁŠTER  BENEDIKTINSKY  S  KOSTELEM  NANEBE- 
VZETÍ P.   MARIE. 

Arch  i  val  i  a:  Listiny  klášterní  z  let  1404— 17 19  v  c.  k.  univ.  bibl.  v  Praze. 
(Jungmann,  Historie  V.,  č.  431  a  Dr.  A.  S  c  h  u  b  e  r  t,  Urkunden-Regesten 
der  aufgeh.  Kloster  Bóhmens  (1901)  74—7.  248.)  V  archivu  Broumovského  kláštera 
rukopis  Chronologia  seu  ortus  et  progressus  monasterii  Cladrubensis.  *)  Na  faře 
v  Damnově  nekrolog  klášterní  ze  XVI.  století  a  rukopis  s  tit.  Sex  saeculorum  Ilias 
seu  Memorabilia  coenobii  Bencdictino-Cladrubiensis  (až  do  r.  1761  dovedeno  opatem 
Mik.  Sexstetterem). 

Literatura:  C.  Rob.  Kopl,  Abtei  Kladrau.  (Pilsen  1863);  W.  Mayer, 
Die  ]\Iaricnkirche  des  ehem.  Bcnediktinerstiftes  Kladrau  (Mies  1894);  Mitt.  des  Ver. 
G.  D.  in  Bohmen  XXXVL,  428,  XXXIX.,  356;  Mitt.  Zentral-Komm.  I.,  245  XVII.. 
Neue  Folge  IV.  a  V.;  Pam.  Arch.  XXIII.,  121;  Method  1881,  39,  1895,  85;  Gr  u  eber, 
Die  Kunst  des  Mittelalters  I.,  26;  Atlas  kirchl.  Denkmáler  des  Mittelalters  im  ósterr. 
Kaiserstaate  (Wien  1872)  tab.  91.  č.  10.;  B  r  a  n  i  š.  Dějiny  umění  I. ,  57;  N  e  u- 
wir  th,  Gesch.  der  christl.  Kunst  71;  Lehne r,  Dějiny  I.,  72,  II.,  293;  Schmer- 
b  e  r,  Beitr.  zur  Gesch.  der  FamiUe  Dienzenhofer  39,  48;  G.  Schmid  t,  Grabplatten 
1.  c.  1905,  č.  660 — 662  a  1906,  č.  716 — 720;  W.  Mayer  v  Neuer  Prager  Ka- 
lender   1891;  A.  Sedláček,  Histor.  slovník  410. 

Xa  tit.  listě  VI.  dílu  S  o  m  m  e  r  o  v  y  Topografie  rytina  Rybičkova  dle 
C.  Wůrbse.  U  Kopla  rytina  M.  Kornera  dle  předlohy  z  roku  1774.,  neobratné. 
Západní  průčelí  chrámu  v  Světem  čes.  letem  č.  491. 

I.   Dějiny  kláštera. 

Založení  kláštera  Svatoplukem  spadá  do  r.  1108  (dle  pověsti 
byl  Svatopluk  již  r.  11 09  v  kostele  klášterním  pohřben),  ale  listina  zaklá- 
dací dána  a  klášter  vysazen  teprve  Vladislavem  r.  11 15.  Založen  kostel 
P.  Marie  a  Vladislav  tu  pochován  r.  11 25.  Není  známo,  z  kterého  kláštera 
udalo  se  osazení,  ale  později  pokoušeli  se  po  třikráte  o  získání  Kladrub 
mniši  z  kláštera  Zwiefalten  a  to  dvakráte  marné.  Tehdy  nebyl  vystavěn 
klášter  s  kostelem  úplně,  a  teprve  svěcení  r.  1233  za  opata  Reinhera**) 
v  přítomnosti  Václava  I.  vykonané  (dle  Lehnera  druhé  svěcení,  po  pře- 
stavbě) je  datem  dokončení  staveb  klášterních.  Klášter  vzrůstal  až  do  válek 
husitských  neustále,  takže  mu  ve  XIV.  století  patřilo  město  Kladruby, 
dva  městyse,  3  proboštství  a  128  vesnic.***)  Za  opata  Martina  Bubna 
Žižka  r.  1421  přitáhl  do  Plzeňska;  mniši  utekli  se  do  Bavor  do  Řezná 
a  klášter  po  krátké  obrané  dobyt  a  odevzdán  Petru  Zmrzlíkovi  ze  Svojšína. 
Ale  klášter  byl  brzo  z  moci  husitské  vyba\en  a  za  čas,  za  opata  Jana 
(1486 — 1504),  přikročeno  k  opravě  kostela.   Z  té  doby  víme,  že  měl  kostel 


*)   Kronikář  Zbraslavský  (Fontes  rerum  bohem.  VIII. ,    107  a  zvi.  otisk)  měl 
ještě  před  sebou  rukopis  starší  kroniky  kladrubské. 

**)  Z  téhož   roku  jest   zachována   nejstarší  pečeť  opata  a  konventu  na  listině 
v  dvorním  c.  k.  archivu  ve  Vídni  (Mitt.  Ver.   Gesch.  D.  in  B.  XII.,  72.). 

***)  Jak  rychle  vsak  se  klášter  ke  konci  XIV.  stol.  zadlužil,  vidíme  ze  zprávy, 
že  opat  Werner  prosí  r.  1399  krále  Václava,  aby  směl  prodati  stříbrnou  monstranci 
a  puklý  zvon  na  úhradu  dluhů. 


103 

vedle  hlavního  sedm  oltářů:  P.  Marie,  sv.  Apolináře,  14  pomocníků,  sv. 
apoštolů,  Petra  a  Pavla,  Anny,  Šebestiána  a  sv.  Kříže  a  kapli  Všech 
svatých  [od  r.  1238  zmín.]  s  3  oltáři:  P.  Marie,  sv.  Uršuly  a  Benedikta; 
snad  jest  tato  bývalá  kaple  nyní  hrobka  knížecí  na  jižní  stranč  kostela. 
V  ten  čas  také  daroval  kostelu  Jindřich  ze  Švanibcrka  a  na  Zvíkcně  ornát 
(C.  Mus.,  roč.  81,  225).  Vysvěcení  kostela  vykonal  r.  1504  biskup  světící 
Peter  von  Krafft  z  Rezna.  R.  1526  odkázal  Vilém  soukeník  v  Plzni  30  kop  na 
tabulový  oltář  do  kaple  Všech  S  atých  (Strnad,  Listář  II.,  755.)  Klášterní 
budovy  byly  opraveny  až  za  opata  Jana  IV.  r.  1547,  ale  brzo  na  to  utrpěly 
nových  škod  r.  1557  od  franckých  vojáků  a  r.  1590  vyhořely  do  základů.  Te- 
hdejší opat  Vít  Hifftl*)  záhy  dovedl  klášter  znovuzříditi  a  také  kostel  opatřil 
novým  zvonem,  kalichy  a  drahými  paramenty.  R.  1620  vypleněn  klášter  ně- 
meckým vojskem  a  1645  a  1648  též  poškozen  značně.  Po  těchto  nehodách  se 
klášter  přízní  panovníků  zase  vzmohl,  ale  majetku  a  slávy  ze  XIV.  stol.  ne- 
dosáhl již  nikdy.  R.  1653  byl  otevřen  hrob  Vladislavův  a  ostatky  přeneseny 
do  nového  hrobu  u  oltáře  sv.  Kříže;  provedl  to  opat  Matěj  Romanus  Platzer, 
jenž  do  r.  1680  zřídil  novou  sakristii  s  hrobkou**)  ajiž  r.  1664  přistoupil  kpře- 
stavbě  starého  konventu  (nynějšího  opatství),  jenž  od  požáru  r.  1590  částečně 
byl  v  zřícenině,  a  zdvihl  na  rozích  hranaté  věže;  dokončení  stavby  provedl 
až  nástupce  jeho  Celestin  Mendl  do  r.  1670.***)  Za  opata  Tobiáše  Hohmanna 
(1689  až  1707)  vážil  kostelní  poklad  148  liber  stříbra. 

Úplnou  přestavbu  klášterního  chrámu  provedl  opat  Maurus  Finzgut, 
(1701 — 1729),  neobyčejně  energický  a  pilný.  Stavba  padá  do  let  1712 — 1726 
a  byla  provedena  dle  návrhů  architekta  Giov.  Santiniho  z  Prahy.  Malby 
nástěnné  provedl  do  roku  1726  Kosmas  Damian  Assani  z  Mnichova,  f) 
Kámen  se  lámal  v  Chotíkovských  lomech  (ročně  za  60  zl.).  Náklad  cel- 
kový asi  150.000  zl.,  za  některé  práce,  na  něž  účty  vysta\  ené  zbyly 
v  archivu,  dáno:  architekt  13.000,  kameníci  17.000,  sochař  1150,  štafír 
4000,  varhanář  v  Lokti  4150,  zlacení  koruny  a  měcT  1800  zl.  Základní  kámen 
položen  dne  3.  června  r.  1712  v  severozápadním  rohu  průčelí  lodního; 
chór  uzavřen  zatímní  zdí.  Ačkoliv  pracovali  z  počátku  jen  4  zedníci,  bylo 
západní  průčelí  již  r.  1716  hotovo  a  nad  portálem  dne  14.  srpna  postavena 
do  výklenku  socha  P.  Marie.  Pak  sneseny  věže,  které  stály  na  koncích 
(nebo  spíše  v  koutech  mezi  chorem  a  lodí)  příčné  lodi  a  měly  zděné  jehla- 
nové střechy,  a  vztýčena  kupole.  Pak  přenesen  pod  kupoli  dne  14.  ledna 
r.  1718  hlavní  oltář  a  počalo  bourání  absid.    Do  r.  1726  bylo  nové  kněžiště 

*)  Za  jeho  mládí  byl  nalezen  v  zazděné  skrýši  zlatý  oltář  s  drahokamy,  mon- 
strance, opatská  hůl  a  infule  s  pokladnicí,  schované  asi  před  válkou. 

**)  První  v  ní  pochován  dne  4./2.  1680  P.  Martin  Damiani  z  Prahy.  Také  lai- 
kové, klášteru  blízcí,  tu  byli  pochováváni,  ku  př.  medicus  Dr.  Joh.  Zeidler  (f  1775); 
chronogram  na  jeho  rakvi  viz  u   G.    S  c  h  m  i  d  t  a,    Eine  Miescr  Kronik,  66. 

***)  Při  pokrýváni  a  natírání  střechy  na  jihozápad,  věži  spadli  a  zabili  se  klempíř 
z  Plzně  a  malíř  (laik)  Prokop   Wersch  z  Tachova. 

t)  Po  skončení  prací  přijal  jej  opat  i  s  chotí  do  bratrstva  klášterního,  začež 
se  odvděčil  malíř  věnováním  zlaceného  kalichu  pro  kostel. 


10  j 

dokončeno  a  15.  září  postavena  socha  P.  Marie  na  nový  hlavní  oltář,  načež 
dne  15.  prosince  kostel  slavnostně  vysvěcen.  Po  čas  stavby  byly  pone- 
chány ostatky  Vladislavovy  v  hrobce,  načež  r.  1728,  dne  12.  dubna,  pře- 
neseny pod  mramorový  náhrobek  na  evangelní  stranu  do  kněžiště.  Opat 
Maurus  zamýšlel  ještě  za  svého  života  novostavbu  konventu,*)  zejména 
když  r.  1728  oheň  strávil  střechy  opatství  i  starého  konventu,  ale  vystavěna 
jen  část.  Za  opata  Josefa  Siebra,  jenž  obdržel  nádherný  pontifikální  ornát 
darem  od  hraběnky  z  Sinzendorfu  v  Plané,  přivezeny  r.  1731  z  Prahy 
ostatky  sv.  Victoriana  a  Aurelie.**)  Do  kostela  mimo  to  za  něho  pořízeno 
mnoho  stříbrného  nářadí,  mezi  jiným  18  svícnů  a  zlatý  kahch  (3  hb.  12 lotu). 
Na  novostavbě  konventu,  jejíž  návrh  se  připisuje  Kiliánu  Dienzenhoferovi 
(Santini  zemřel  r.  1723  a  proto  asi  Maurus  vyhledal  nového  architekta), 
změnil  Sieber  půdorysné  založení  ve  čtvercové;  r.  1739  byla  severní  a  jižní 
křídlo  hotova  a  13.  července  sem  uvedeni  mniši.  Za  opata  Amanda  Streera 
(1756 — 1783)  koupeno  r.  1775  ze  zrušené  koleje  Klementinské  za  1800  zl. 
109  obrazů,  většinou  Raabem  malovaný,  h,  4  lokte  do  čtverce,  a  pověšeny 
v  ambitech  zatím  zcela  dohotoveného  konventu;  33  kusů  bylo  ze  života 
Kristova,  44  z  příběhů  apoštolských  a  30  kusů  ze  života  církevních  otců. 
Do  kostela  postavil  opat  oltáře  sv.  Magdaleny  a  Scholastiky  za  5200  zl. 
a  sv.  Viktoriana,  Aurelia  a  Jucunda  za  7000  zl.  prací  sochaře  pražského 
F.  Eignera  v  letech  1776—78.  R.  1782  koupil  opat  ze  zrušeného  kláštera 
Chotěšovského  nové  lavice  kapitulní  za  50  zl.  a  postavil  je  do  nového  sálu 
kapitulního. 

R.  1785  byl  klášter  zrušen  a  mniši,  jichž  tehdy  bylo  50  kněží  a  2  kle- 
rikové, jej  opustili  7.  dubna  1786;  klášter  měl  panství  Kladruby  s  22  osa- 
dami, 7  dvory,  6  mlýny  a  hojnými  lesy,  panství  Ceminy  se  13  osadami, 
5  dvory  a  2  mlýny  a  panství  Přeštice  s  3  osadami,  3  dvory  a  mlýnem, 
dále  81.048  zl.  na  hotovosti,  177.334  zl.  na  kapitále  a  8.902  zl.  na  dluzích; 
26  křížů  náprsních  s  drahokamy,  řetízky  a  prsteny  a  stolní  stříbro  odhad- 
nuto na  25.000  zl.,  koste'ní  stříbro  (kahchy,  monstrance,  kříže,  berly  opat- 
ské,  vše  s  drahokamy,  emailem  a  perlami)  a  paramenta  (136  ornátů,  10 
infulí)  oceněno  ra  44.500  zl.***)  Kostel  byl  zavřen  a  jmění  dáno  nábožen- 
skému fondu.  Nábytek  a  všecko  zařízení  jednak  prodáno,  jednak  přene- 
seno jinam.  Tak  dány  varhany  menší  do  Skapců,  dva  oltáře  a  kazatelna 
z  r.  1724  do  Ošehna,  oltář  sv.  Anny  a  sousoší  Kalvárie  do  špitální  kaple 
v  Kladrubech  (str.  97  a  100),  velký  zvon  z  konce  XVI.  století  prodán  r.  1795, 
neznámo  kam,  za  1020  zl.,  Raabovy  obrazy  za  300  zl.  do  kláštera  ve  Vald- 
sasích  r.   1795  (odkud  se  po  jeho  zrušení  r.  1803  dostaly  do  Amberku), 

*)  Mél  býti  založen  do  trojúhelníku,  ale  zatím  začata  jen  strana  průčelní 
a  dovedena  do  i.  patra.  Zdá  se,  i  že  novostavba  prelatury  začata  v  této  dobé,  ale 
že  pro  nějakou  neznámou  příčinu  zastavena. 

**)  Byly  neseny  ve  veliké  slávě  v  processí  z  města  čtyřmi  slavnostními  branami 
do  kostela  a  dány  do  oltářů  v  lodi. 

***)   Bílek,  Statky  klášterů,   180. 


1.  Chrám  P.  Mari 

II.  Sakristie, 

lil.  Kaple  (hrobka). 

IV,  Starý  konvent. 

V.  Stará  prelatura. 


VI.  Nový  konvent: 

a)  Letni  refektář. 

b)  Kaple. 

c)  Zimni  refektář. 

d)  SchodiSté, 

e)  Společné  sály 


VII.  Stará  škola. 
VIII.  Nová  prelatura. 
IX.  Hospodářské  budovy. 


Tab.  VI.  Kladruby.  Půdorys  kláštera  s  kostelem  a  dvorem. 


105 

lavice  ze  sálu  kapitulního  do  synagogy  v  Nov.  Sedlištích  u  Tachova.  Archiv 
odevzdán  dostát,  archivu  ve  Vídni,  knihovna*)  z  (^ásti  do  dvorní  knihovny 
vídeňské  a  do  univ.  kniho\'ny  pražské,  ale  mnoho  též  ztraceno. 

R.  1798  zřízena  z  kon\  entu  vojenská  nemocnice  a  na  čas  přebývali 
tu  také  mniši  trapisté,  z  Francie  vyhnaní,  v  letech  1802 — 1818  byly  tu 
kasárny.  R.  1807  uhodilo  do  kupole,  při  čemž  kříž  na  koruně  byl  rozpoltěn 
a  blesk  poškodil  oltáře  sv.  Benedikta  a  Maura.  R.  1815  zřízena  při  kostele 
expositura.  R.  1818  proměněny  kasárny  v  invalidovnu,  ale  již  r.  1825 
prodáno  celé  panství  s  klášterem  knížeti  Alfredu  VVindischgrátzovi  z  Arem- 
berka  za  275.500  zl.  R.  1843  při  \ětru  spadlo  mnoho  fial  na  kostele  a  zni- 
čena krásná  alej  topolů  od  kláštera  k  městu.  R.  1864  změněn  klášter 
v  pivovar,  v  letech  1874 — 86  přestavěna  hrobka  klášterní  u  kostela  v  kní- 
žecí. R.  1874  zřízena  při  kostele  fara.  R.  1876  shořely  střechy  na  kon- 
ventu a  nahrazeny  lepenkovými,  r.  1908  vyhořela  střecha  od  blesku  nad 
sladovnou,  ale  kostel  uchráněn. 

II.  Popis  kláštera  (zámku)  s  kostelem. 

a)    DISPOSICE  BUDOV  A  JICH  SLOHOVÝ  RÁZ. 

Klášter  jest  situován  na  jih  od  města,  na  návrší  nad  říčkou  Úhlavou, 
jež  spadá  k  východu  a  severu  dosti  příkře  do  údolí,  kdežto  na  jihu  a  západě 
přechází  v  plochý  terrain   (obr.   66.).    Patří  k  části  osady,  mající  jméno 
G  i  b  a  c  h  t;     silnice    Horšovotýnská  a   Plzeňská 
vede  z  města  podél  svahu  východního  ke  klášteru 
a  odtud  dále  k  jihu  a  východu.  Na  nejvyšším  bodě 
leží  a  silhouettu  určuje  chrám,  jehož  podélná  strana 
severní  je  obrácena  k  městu  a  jíž   dominuje  ku- 
pole nad  středem.    K  dojmu   přispívá  nejen  mo- 
hutnost stavby,  ale  i  krásná  barva  pískovcových 
kvádrů,    z  něhož   je   chrám   zbudován   a  hojnost 
zeleně  v  pozadí  i  po  stranách. 

Kolem   nynějšího  nádvoří,   k  severu  a  vý- 
chodu stoupajícího,  rozloženy  jsou  budovy  různého 
stáří  (tab.  VI).  Nejstarší  část,   kam  asi  také  pů-     obr.  66.  Kladruby.  Klášter,  ceiková 
vodní  založení  klášterní  lze   klásti,   je    kostel  disposice. 

Panny    Marie    a   starý  konvent   s   pre- 
laturou, na  nichž  dosud  se  v  půdorysu  jeví  středověké  založení.  Časově 
jeví   se   nynější   stav   tak,    že   k  pozdně   románskému    kostelu  z  počátku 

*)  Z  rukopisů  jsou  tu  dva  latinské  (Truhlář,  Catal.  codicum,  čís.  2525  a  2801) 
a  česká  bible  z  XV.  stol.,  pergam.  a  krásně  illuminovaná,  již  daroval  r.  1706  cis. 
rada  J.  Kr.  Bořek  klášteru.  (Truhlář,  Katal.  čes.  rkp.  č.  29.  Pam.  arch.  XIII.,  362.) 
Na  knihách  je  dvojí  super-exlibris:  v  oválním  kartušovém  terči  lilie,  nad  ním  an- 
dílci hlava,  mitra  a  opatské  berly,  nahoře  A  S  A  C  (Amandus  Streer,  abbas  Cladr.), 
dole  1766  (J.  E  m  1  e  r,  NěkoHk  ex  libris  pražské  univ.  knihovny  v  Čas.  Společ. 
přátel  starož.   čes.   v  Praze  XV.,   85,  ill.    17,  Ha,  shk,    Gcsch.  der    Univ.-Bibl.  Si). 


io6 

XIII.  st.,  na  poč.  XVIII.  st.  barokně  v  pseudogotických  formách  pře- 
stavěnému, přiléhá  na  jihu  gotická,  v  XVII.  a  XIX.  století  přestavěná 
hrobka,  sakristie,  prelatura  a  starý  konvent  (z  části  odbouraný)  z  3.  čtvrti 
XVII.  století.  Tento  komplex  budov  jest  dokonale  uzavřený  a  objímá 
dva  dvory,  rajský  v  konventu,  jenž  byl  kdysi  zahradou  a  nepravidelné 
nádvoří  v  prelatuře.  K  tomuto  komplexu  přiléhá  na  jihu  ohromná  kvadra- 
tura nového  konventu  z  i.  pol.  XVIII.  století,  obrácená  průčelím 
k  východu  a  na  klesajícím  terrainu  položená;  nedokončený  risalit  boční  na 
fasádě  východní  a  střední  na  facádě  severní  nasvědčují,  že  starý  konvent 
a  prelatura  měly  býti  odbourány  a  s  kostelem  že  měla  konvent  spojovati 
chodba,  také  z  i.  pol.  XVIII.  st.,  tvořící  pokračování  ambitu  ve  vý- 
chodním křídle  konventním.  Nádvoří  hlavní  je  konečně  na  východě  ohra- 
ničeno novou,  nedokončenou  prelaturou  z  poč.  XVIII.  století, 
s  hlavní  branou  klášterní,  dvěma  budovami  podélnými  ze  XVII.  století, 
v  nichž  bvvala  klášterní  škola  a  budovou  mladší  (nyní  schodiště) ; 
v  pravém  úhlu  přiléhá  k  tomuto  komplexu  ještě  budova  stájí.  Ostatní 
přístavby  a  úpravy,  zejména  na  dvoře  staré  prelatury  a  nového  konventu, 
pocházejí  z  adaptace  na  pivovar. 

Kolem  nového  konventu  na  jihu  a  západě  býval  příkop,  který  je 
nyní  částečně  proměněn  v  zahradu;  okolí  kostela  je  upraveno  v  terassu 
a  v  novějším  čase  osázeno  stromy.  Budova  školy  podchycena  na  svahu 
mohutnvmi  opěráky. 

b)    KOSTEL  P.  MARIE  (farní). 

Budova    s    přístavky    (sakristií  a  hrobkou) . 

Románská,  trílodní  basilika  s  křížovou  lodí  a  původně  s  dvěma 
věžemi  na  bocích  této  lodi,  sgotisovaná  v  barokní  době,  zbavená  věží, 
rozšířená  o  trojdílné  kněžiště  polygonální  a  opatřená  kupolí  nad  křížením 
lodí.  (Tab.  VII.) 

Z  románské  sta  \' by  mimo  půdorys  zbylo  zdivo  ve  všech 
lodích  i  choru;  pokud  lze  stopovati  na  nezakrytých  částech,  svědčí  o  ro- 
mánském původu  zdiva  jeho  složení  na  sev.  lodi  z  drobných,  dobře  vrstve- 
ných pískovcových  kvádříků,  nepravidelné  vázání  v  barokní  době  přista- 
věných opěráků  a  rozšířených  oken,  zbytky  původních  kleneb  křížových 
(bez  žeber)  nad  postranními  loďmi  a  konečně  zachovaná  část  obloučkového 
podřímsí  se  zubořezem  na  styku  jižní  bokové  lodi  s  křížovou.  Tato  románská 
stavba  měla  asi  tam,  kde  nyní  končí  choř,  tři  absidy  jako  zakončení  lodí 
a  na  západním  průčelí  podle  pravidelného  systému  byla  asi  o  jedno  klen- 
bové pole  delší.*)  Úprava  pilířů  lodních  svědčí,  že  asi  celý  prostor  byl  pře- 
klenut křížově,  což  neodporuje  době  dokončení  chrámu  v  i.  pol.  XIII.  stol. 
Jaké  vlivy  měla  na  kostel  pozdější  století,  nelze  stopovati,  protože  vše 
setřela  přestavba  Santiniova. 


*)  Xa  púdč  bočních  lodí  dobře  lze  stopovati,  jak  se  váže  barokněgotické  zá- 
padní průčelí  se  starým  zdivem. 


n         n         n 


^-r-    ^ 


n^-M 


^  ílC 


Tab.  VII.  Kladruby.  Klášterní  chrám 
P.  Marie.  Půdorys. 

čárkování:  husté  =  pův.  románské  založeni. 

trhané  —  Santiniova  přestavba  barokně  go- 
tická (1712-1726). 
řídké  -  sakristie  ze  XVll.  stol. 

Bez  Čárkováni ;  nově  přestavěná  gotická  kaple. 


IJ  U 


Z/  "vS 


7^ 


M^ 


Obr.  67.   Kladruby.    Klášterní  chrám  P.  Marie.    Portál  v  příční  lodi. 


io8 

fearokní  sgotisování  chrámu  změnilo  zejména  na  zevnějšku 
charakter  chrámu  jako  sta\-b\'  románské,  takže  činí  z  dálky  —  mimo  ku- 
poli —  dojem  gotického  díla.  Piikomponování  trojdílného  kněžiště,  pro- 
udění opěrného  systému  všude  —  až  na,  zrakům  ukrytou,  část  jižní 
](,di  —  a  rozšíření  oken  v  hrotitá  je  obratná  fikce  barokního  dekorateura, 
pro/edení  kupole  pak  a  úprava  vnitřku  dílo  pravého  architekta,  umělce. 

-.■nějšek    (   ab.  VIII.) 

Stěny  chrámu  zvenčí  jsou  hladce  přitesány;  dole  obíhá  kolem  celé 
budovy  sokl  bez  profilu,  v  meziokní  a  na  nárožích  opěrák  y*) 
o  jednom  až  třech  ústupcích  s  vyžlabenými  římsami  a  troj  úhelnými  štítky 
na  kosine.  Pod  90  hrotitými  okny  bez  kružeb  vyžlabené  římsy;  ostění 
bud  jen  sko  ena,  nebo  vyžlabena,  někde  ještě  na  hraně  profilo\aná. 
Hlavní  řimsa  na  postranních  lodích  prostě  vyžlabena,  na  hlavní 
a  kněžišti  bohatěji  profilována.  Valby  taškové.  Na  koncích  bočních 
lodí  na  východě  vyzděna  schodiště  vřetenová,  s  oválnými  okénky; 
jich  pokračování  nad  střechou  bočních  lodí  vestaveno  do  koutů  kněžiště 
a  ch  ru  a  prolomeno  jediným  hrotitým  oknem  zaskleným,  s  ochrannou  sítí. 

Západní  průčelí  má  v  přízemí  v  hlavní  ose  portál  převýšený, 
hrotitý,  profilovaný  oblými  články;  před  ním  předsíň  troj  boka  (z  šesti- 
úhelníka), valeně  sklenutá  a  otevřená  třemi  hrotitými  oblouky  na  hrano- 
lových pilířích,  na  nichž  jsou  lípány  pilířky  s  fialami;  v  bocích  po  stranách 
portálu  výklenky;  svršek  předsíně  sešikmen,  s  plnou  zděnou  poprsnicí 
(v  ní  nový  letopočet  1726),  pod  níž  trčí  dva  lví  chrliči.  Do  bočních  lodí 
vedou  po  stranách  portálu  hrotitá  okna;  nad  nimi  vyzděny  troj  úhelné 
štíty  s  trojlistými  otvory,  přes  ně  od  diagonálních,  nárožních  opěráků 
pnou  se  k  hlavní  lodi  opěrné,  ploché  oblouky  s  visutými  akanthy  a  fialami. 
Nad  předsíňkou  velké  okno  hrotité  do  hlavní  lodi,  po  jeho  stranách  velké 
fialy  s  opěrnými  oblouky  a  monogramy  ze  železa  (M/í  a  MR)  ve  vrcholu. 
Hlavní  římsu  prostupují  od  dola  po  stranách  hlavní  lodi  postavené  opěráky 
s  fialami;  nad  římsou  hmotný  nástavec  s  výklenkem  hrotitým,  na  němž 
profilující  pruty  se  prostupují  a  v  němž  stojí  velká  socha  P.  Marie  se  svato- 
září; po  stranách  nástavce  pilířky  na  koso  postavené,  spojené  svrchu 
segmentovým  obloukem  s  dekorací  visutých  akanthů;  na  oblouku  na 
konsole  stojí  železný  benediktinský  kříž  s  počátečnými  písmeny  devi  y; 
po  stranách  prolamovaná  attika,  na  ní  pilíře  s  fialami,  spojené  plochými 
oblouky  s  dekorací  akanthů. 

Průčelí  křížové  lodi  na  sever  jest  opřeno  na  bocích  opěráky, 
jež  končí  nad  střechou  ve  fialy.  V  přízemí  v  ose  portál  (obr.  67.)  s  hrotitým. 
pře\'ýšcným  obloukem,  po  jeho  stranách  diagonálně  postavené  pilíře 
s  fialami,  spojené  troj  úhelným  štítkem  s  dekorací  visutých  akanthů  a 


*)    Pokud   jsou   zakryty   střechami   bočnícli   lodí,   jsou   vyzděny  z  cihel. 


Tab.  Vlil.    Kladruby.  Klašteriii  chrám  P.  Marie.  Pohled  od  severu. 


Obr.  68.    Kladruby.     Kláštiriií  chrám  P.  Marie.     Kiipolo. 


IIO 

rytým  nápisem:  VT  SVNT  DETRVSI  MAGNATES  ARCE  PRAGENSI  ET 
SVPERA  MATRIS  DERVIT  ARTE  CAPVT  (dvojnásobný  chronogram 
dává  1618).  Nad  tím  hrotitý  výklenek  se  soškou  P.  Marie,  protínající 
iímsu  pod  širokvm  oknem,  do  lodi  vedoucím,  nad  oknem  štítek  troj- 
úhclnv  s  čabrakou  na  d\-ou  konsolách,  na  něm  socha  sv.  Benedikta, 
k  jehož  podstavci  se  sbíhají  ploché  opěrné  oblouky  s  visutými  akanthy 
a  fialami. 

Protější  průčelí  na  jihu  zakryto  částečně  piistavěnou  sa- 
kristií, ale  vy\'rcholeno  obdobně  se  severním. 

Kupole  osmiboká,  do  vrcholu  75  ni,  vystupuje  nad  křížením  lodí 
ze  slemene  střešního,*)  sužuje  se  ve  štíhlou,  osmibokou  lucernu  a  končí 
měděnou  a  zlacenou  knížecí  korunou  s  křížem.  Proti  volným  okniim 
tambouru  (čtyři  zkrácena  střechami)  stojí  opěráky  s  fialami,  na  něž  příkře 
sbíhají  od  obou  ostění  okenních  ploché  oblouky  s  visutými  akanthy;  také 
v  m.eziokní  postaveny  větší  pilířky  s  fialami.  Okna  hrotitá  jsou  profilo- 
vána a  orámována  rámy  s  dekorací  akanthů,  jež  vybíhají  ve  vimperky 
s  liliovitou  k3^tkou  na  vrcholu.  Nad  tambourem  vystupuje  plechem  krytá 
hruškovitá  kupole,  přecházející  v  lucernu  s  úzkými  okénky  hrotitými, 
mezi  nimiž  na  hranách  stojí  opěráky  v  drobné  fialy  končící  a  nad  nimiž 
trčí  úzké  trojboké  štítky  s  kytkou.  Stříška  prohnutých  ploch  ukončena 
je  římsou  profilovanou,  na  níž  leží  koruna.    (Obr.  68.) 

Sanktusová  vížka  nad  kněžištěm,  plechem  pobitá,  má  širší 
hranolový  spodek,  otevřenou  lucernu  s  otvory  barokně  \ykrojenými, 
opřenou  volutovými  opěráky  na  pilířích,  a  prohnutý  stan,  ukončený  kulí 
a  hvězdou  na  volutovém  podnoží. 

Sakristie  zvenčí  jeví  se  jen  jedinou  stěnou  (sešikmeným  ná- 
rožím jihovýchodním),  obrácenou  do  dvora  staré  prelatury  a  prolomenou 
širokým,  polokruhovým  oknem;  střecha  na  ní  valbo\-á,  v  přízemí  z  ná- 
dvoří několik  otvorů  do  knížecího  mausolea,  pod  sakristií  sklenutého. 

Hrobka  také  ukazuje  na  nádvoří  staré  prelatury  jedinou  stěnu, 
jižní,  opřenou  pm  odním  gotickým  opěrákem  s  trojnásobným  soklem 
a  římsou  pod  skoseným  vrcholem.  Okna  nová,  polokruhová.  Polygonové 
kněžiště,  pseudogotické,  jest  přístupno  z  menšího  dvorku  za  prelaturou. 

Vnitřek.  (Tab.  IX.  a  X.) 

Celková  délka  ve  světlosti  82  m,  šířka  21  m,  v  křížové  lodi  27  m. 
Výška  17  m,  v  bočních  lodích  8  w,  v  kupoli  68  m. 

K  n  ě  ž  i  š  t  é  15  w  dl.,  s  přilehlými  dvěma  kaplemi,  má  v  půdorysu 
tvar  trojlistu.  Závěry  polygonální,  z  pěti  stran  osmiúhelníka.  Okna  hrotitá, 


*)  Na  půdě  chrámové  lze  pozorovati  její  ohromné  rozměry  a  opěrné  zdivo 
nad  čtyřmi  pilíři  základními,  jímž  prolomeny  průchody  z  půdy  nad  hlavní  lodí  na 
půdu  křížové  lodi  a  kněžiště. 


Tab.  IX.  Kladruby.  Klášterní  chrám  P,  Marie.  Pohled  k  hlav.  oltáři. 


Tab.  X.  Kladruby.  Klášterní  chrám  P.  Marie.  Pohled  do  hlavní  lodi, 


Obr.  69.  Kladruby.    Klášterní  chrám   P.  Marie.    PohUd  na  klenbu  v  knfžišti. 


112 


ve  dvou  úrovních  nad  sebou*)  (v  kněžišti  dvě  zazděná),  s  hlubokým  vý- 
žlabem  na  ostění  a  drobným  profilem  na  zevnější  hraně,  lavice  sešikmeny; 
pod  okny  v  dolní  úrovni  probíhá  profilovaný  kordon,  v  hořejší  úrovni 
jsou  jen  úseky  vyžlabené  římsy. 

Do  obou  kaplí  vstaveny  visuté  e  m  p  o  r  y,  v  půdorysu  segmentem 
prohnuté  a  zalomené,  valeně  s  výseči  podklenuté;  na  klenbě  dekorativní 
žebroví  drobného  profilu,  hvězdovitě  se  protínající,  ve  výplních  mezi 
žebry  palmetty  s  lilií.  V  meziokní  sbíhají  žebra  až  k  zemi  ve  formě  přípor 
s  polygonálním  soklem.  Ballustráda  dřevěná,  pilířky  dělená,  výplně 
geometrické. 

Klenba  (obr.  6q.)  nad  celou  prostorou  kně- 
žiště a  kaplí  je  valená  s  dekorativní  žebrovou  sítí, 
velice  složitou,  vyvinutou  ze  čtyř  středů,  ozna- 
čených hvězdovitými  svorníky  (v  nich  zlaté  středy) 
a  přecházející  důmyslnou  kresbou  do  klenební  sítě 
choru;  žebra  se  protínají  ve  tvarech  hvězdovitých 
a  mají  bohatý  profil  (obr.  70.).  V  náběhu  hlavních 
žeber  na  stěnu  umístěny  hlavice  polygonální  s  výžlaby 
a  píšťalami  a  od  nich  sbíhají  k  zemi  profilované  pří- 
pory  s  polygonálním  soklem.  Mezi  žebry  v  cviklech 
ze  štuku  geometrické  obrazce  plošné  a  ve  tvaru 
kříže  umístěny  kolem  středu  pás}^  akanthových  listů 
a  lilií  podél  žeber  a  písmena  devisy  benediktinské, 
z  listových  motivů   složená    a  řezaná    ze    dřeva(?): 

Q 

CSSML 
Q 
2 


Obr.  70.    Kladruby.    Klášterní 
chrám  P.  Marie.  Profily  štuko- 
vých žeber  klenebních. 


C  h  o  r,  do  něhož  kněžiště  přechází,  je  22  ;w 
dl.,  o  čtyřech  polích  klenebních,  osvětlen  s  obou 
stran  čtyřmi  páry  hrotitých  oken,  hluboce  na  ostění  vyžlabených  a  otevřen 
do  bočních  lodí  čtyřmi  páry  úzkých  oblouků,  na  obou  stranách  vyžla- 
bených; oblouky  jsou  částečně  zazděny  do  výše  chórových  lavic.  Z  kně- 
žiště pokračuje  po  celé  délce  choru  kordon,  pod  okny  úseky  vyžlabené 
římsy.  Klenba  valená  s  žebrovou  sítí,  tvořící  osmiúhelníky,  kruhové  a  jiné 
geometrické  tvary,  bez  svorníků;  v  meziokní  a  na  koncích  choru  sdružené 
hlavice,  podobné  oněm  v  kněžišti,  ale  plošší  a  širší,  pod  nimi  sbíhají  ne- 
profilované  přípory  do  výše  chórových  lavic  a  jsou  zachyceny  konsolou. 
P  ř  í  č  n  á  1  o  d,  27  m  dl.,  skládá  se  ze  čtvercového  středu  s  kupolí 
a  čtvercových  dvou  ramen.  Střed,  9-6  m  do  čtverce,  tvoří  čtyři  pilíře, 
sdružené  čtyřboké  hranoly  4  m  široké,  se  společným  soklem  neprofilovaným 


")  Barokní  cítční  proti  vysokým  oknům  gotickým. 


113 


a  společnou  hkiA-icíVpáskovitých  rims  a  profilujících  článků.  Pilíře  nesou 
široké  pásy  klenební,  hladké,  na  nichž  vystupují  skosená,  pádná  žebra, 
nesená  pi^íporami  polygonálními,  se  společným  soklem  a  hla\'i<í  juko  n-  kně- 


žišti. Na  pendantivech  a  těchto  pásech  vyvinuje  se  kupole  (obr.  yi.)  v  nej- 
nižší partii  čtyřboká  se  skulacenými  rohy  a  římsou,  do  osmihranu  zalomenou, 
ukončená;  nad  římsou  klene  se  vlastní  kupole,  osmi  okny  hrotitými  pro- 
lomená,   mezi    nimiž    stojí  polosloupy  s  pilastry   sdružené,   kanelované, 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol,'okrcs  Stříbro. 


114 

s  římsovitou  hlavicí;  nad  tím  přechod  k  lucerně  tvoří  žebroví  profilo- 
vané, řadou  akanthů  na  hranách  ověšené,  tvořící  kosočtverečné  a  jiné 
geometrické  tvary;  lucerna  kruhová,  krytá  kupolí  a  osvětlena  osmi  hrotitými 
okny  a  členěna  na  spodním  ot^■oru  řimsoxím  a  vlysem.  V  pendanti\'ech 
obnovené  malby  andílku  s  emblémy  \'  rukou,  xe  vlysu  kupole  nápis: 
QU/E  EST  ISTA  QU/E  ASCENDIT  DE  DESERTO  DELICUS  AFFLUENS 
cant  8.  V.  5.  Ve  výplních  sítě  žebrové  hlavy  andílci  ze  štuku.  Na  klenbě 
kupole  fresko. 

Obě  ramena  příční  lodi  mají  po  třech  vysokých  oknech 
hrotitých  s  výžlabem  a  sešikmenou  lavicí;  pod  okny  obíhá  kordon  a  v  rozích 
stojí  přípory,  stejné  jako  v  kněžišti  a  nesoucí  žebrovou  síť  na  valené  klenbě, 
podobné  kresby  jako  v  hla\ní  lodi.  Z  ramene  jižního  vedou  dva  portálky. 
Do  sakristie  pravoúhlý,  s  vyplněnými  kouty,  pískovcem  orámovaný, 
z  2.  pol.  XVII.  století;  na  dubových  dveřích  nahoře  kartuše  s  lilií,  ve 
\-yplních  reliéf  sw  Benedikta  a  Scholastiky,  dole  hlavy  andílci  a  ovocný 
dekor.  Do  spojovací  chodby  k  novému  konventu  podobný  prostší,  s  lišt- 
novan<'mi  dveřmi,  z  i.  pol.  XVIII.  stol. 

H  1  a  v  n  í  1  o  d  lo  m  šir.  a  35-4  )n  dl.,  o  sedmi  klenebních  polích, 
má  sedm  párů  hrotitých  oken,  pod  nimiž  úseky  vyžlabené  římsy,  a  jedno 
široké  a  vyšší  v  západní  stěně.  Sedm  párů  polokruhových  oblouků,  skle- 
nutých na  hranolové  pilíře,  na  hraně  skosené,  s  neprofilovaným  soklem 
a  římsovitou  hlavicí,  otvírá  se  do  bočních  lodí;  na  vnitřní  straně  oblouku 
vystupují  hranolová  žebra  pásová  a  podpírána  jsou  k  pilířům  přistave- 
nými polosloupy  s  polygonovitou  hlavicí  a  soklem.  Klenba  obdobná  klenbě 
v  choru,  přípory  střídavě*)  sbíhají  až  k  zemi  po  pilířích  nebo  jsou  za- 
chyceny v  náběhu  lodních  oblouků  konsolami.  Hudební  kůr  podklenut 
plackovou  klenbou  s  dekorací  žebrové  sítě,  poprsnice  nesena  plochým 
segmentovým  obloukem,  ballustráda  dřevěná,  složená  z  hvězdovitých 
tvarů  a  zlacenými  festony  z  růží  zdobená. 

Boční  lodi,  o  poloviční  výšce  a  šířce  jako  hlavní  lod,  přiléhají 
na  hlavní  lod  i  choř  a  vyúsťují  do  příčné  lodi  i  kněžiště  segmentovým 
obloukem,  v  náběhu  ořímsovaným,  na  jehož  vnitřní  straně  nesou  baňaté 
konsoly  hmotný  pás  žebrový.  Lodi  jsou  osvětleny  stejnými  okny  hroti- 
tými, s  výžlabem  na  ostění  a  sešikmenou  lavicí,  a  otevřeny  oblouky  do 
hlavní  lodi  volnými,  do  choru  v  dolní  partii  do  výše  chórových  lavic 
zazděnými;  v  čelných  zdech  na  západě  po  hrotitém  okně.  Klenba  placková, 
s  dekorativní  sítí  žebrovou,  střídavě  do  kruhu  a  kosočtverce  komponovanou. 
Pole  klenební  dělena  širokými  pásy  příčnými,  jež  spočívají  u  choru  na  kon- 
solách  polygonálních,  s  vydutým  spodkem,  u  hlavní  lodi  na  plných  pří 
porách  oblých  s  polygonovitou  hlavicí  a  soklem.  Žebra  klenební  sbíhají 
na  nástěnné  pilastry  dvojího  druhu,  s  římso\-itou  hlavicí  (obr.  72.). 


*)  Motiv  románský. 


Obr.  72.   Kladruby.  KláUernl  chrám  P.  Marie.    Pohled  do  levé  boční  lodi. 


8* 


ii6 

V  dlažbě  kostelní  z  desek  pískovcových  zapuštěny  na  středech  tří 
polygonů  kněžiště  a  v  křížové  lodi  pod  kupolí  hvězdice  z  čen-eného 
a  tmavošedého  mramoru  a  vyloženy  mosazí. 

V  kněžišti  před  hlavním  oltářem  v  dlažbě  kámen  na  otvoru  do 
hrobky,  z  červeného  mramoru,  s  mosaznými  kotouči  v  rozích. 

Sakristie    jest  v  půdorysu  obdélná,    se  skoseným  rohem   jiho- 
východním,  v   němž  prolomeno   veliké  polokruho\-é   okno.   Vchody  sem 
z  křížové  lodi  a  ze  spojovací  chodby  k  no\'ému  kon\'entu  (nyní  zazděný). 
Klenba  barokní,  valená  s  výseči  ve  dvou  polích;  pod  cípy  lunett  římsovité 
pilastry  a  v  nich  výklenky  s  mušlovitými  konchami.  Výklenky  u  dveří  a 
pro  skříně  profilovány  a  opatřeny  klenáky.  V  dlažbě  kru- 
hový otvor  se  silnou  skleněnou  deskou,  \'edoucí  do  hrobky. 
Hrobka  byla  původně  asi  kaple,  v  gotické  době 
při  kostele  založená.  Na  plánu  z  doby  před  r.  1864  (viz 
tab.  VIL)  zachován  stav  před  úpravou  v  letech  1874  až 
1886:    závěr  kněžiště   byl  pravoúhlý,   v  čtvercové   lodi 
vedly  těsně  u  nynějšího  vchodu  schody  do  hrobky,  tehdy 
klášterní  a  při  kněžišti  na  jihu  byla  oratoř. 

Z  nynějšího  stavu  nelze  již  seznati,  jsou-li  profilo- 
vání hrotitého  oblouku  triumfálního  (obr.  73.)  dvěma 
\-ýžlaby  a  hruškou  a  válcovité  přípory  v  koutech  u  to- 
hoto oblouku,  prostupující  barokní  klenbu,  původní 
zbytky  gotické  nebo  je-li  nutno  i  tyto  přičísti  na  vrub 
barokně  gotické  úpravě.  Nesporně  nový  jest  pětiboký  závěr  kněžiště 
s  polokruhovým  oknem,  podobná  okna  v  lodi,  schodiště  do  hrobky  se 
zábradlím,  nyní  do  středu  lodi  posunuté,  oltář  a  ostatní  zařízení.  Z  doby 
barokní  pochází  klenba  valená  s  lunettami  v  kněžišti,  valená  dvě  pole 
v  lodi  a  sklenutí  hrobky  pod  zemí. 

Mezi  hrobkou  a  jižní  boční  lodí  zřízena  obdélná  předsíň,  obdobná 
s  posledním  polem  klenebním  v  lodi,  osvětlená  z  \-ýchodu  hrotitým  oknem 
a  sklenutá  plackou  s  žebrovou  dekorací  do  ellipsy  komponovanou.  Oblouk 
sem  vedoucí  shodný  s  oblouky  v  boční  lodi.  Portál  do  hrobky  hrotitý, 
převýšený,  s  pískovcovým  rámem,  nad  ním  oslím  obloukem  vypjatá  řimsa 
s  visutými  akanthy.  Dvéře  zdobeny  páskovou  intarsií  (dub  a  ořech), 
světlík  tvořen  z  intarsovaných  a  po  způsobu  kružby  proplétaných  lišten. 

2.  Výzdoba    a    vnitřní   zařízení. 

V  kupoli  a  20  nástěnných  plochách  pod  okny  v  chóru  a  hlavní  lodi 
po  obou  stranách  v  prostých,  profilovaných  a  zlacených,  štukových  rámech 
cuykls  freskových  obrazů,  jehož  základní  myšlenku  tvoří  oslava 
Boha  v  rozhčných  faších  a  v  různých  formách  výrazu  a  život  P.  Marie; 
obrazy  připisují  se  bratřím  ^ssaw/ww,  Cosmu  Damiánovi  a  Petrovi,*)  jsou 
dosud  nepřemalované,  ale  vehce  vybledly  a  místy  ovětraly. 


Obr.  73.  Kladruby.  Klášt 
chrám.  Profil  triumf, 
oblouku  v  hrobce. 


*)   M.  Hahn,  Kunstlerfamilie  Assam.  (Múnchen   1896.) 


117 

Postup  jich  je  následující:  (na  levé  sténě)  i.  Klanění  apoštolů. 
Kolem  kříže  z  hrubých  trámů  sbitého  a  chěma  palmami  zdobeného  stojí 
volně  skupeni  apoštolové,  nesouce  každý  nástroj  s\ého  umučení  a  ve 
středu  majíce  Petra  a  Pavla.  Nad  výjevem  září  v  plápolu  svétla  mono- 
gram  IHS.  .  t  .  '  •  '     • 

2.  Adam  v  ráji,  obklopen  stvořeními  starého  světa,  stojí  v  bujné 
krajině,  nad  níž  se  klene  modrá,  hvězdnatá  obloha.  Buh  Otec  vznáší  se 
na  obláčku  \-  kruhu  andílků  a  rozmlouvá  s  Adamem. 

3.  Klanění  andělů.  Nahoře  uprostřed  ve  světelném  kotouči, 
jehož  střed  tvoří  věnec  hlav  andílcích,  plane  monogram,  po  stranách 
vznášejí  se  andělé  prozpěvující  ch\álu  Hospodinu;  v  popředí  uprostřed 
anděl  s  kaditelnicí  a  knihou  {y  ní  na  otevřeném  listě  zlatě  napsáno  tři- 
kráte SANCTVS),  v  právo  archanděl  se  zrcadlem,  v  němž  se  obráží  zářící 
oko  Boží.  '{!<■'•  '  '      ''!'/'  iil^ 

4.  Starý  a  Nový  zákon.  Nahoře  v  oblacích  anděly  nesený  Hospodin, 
kolem  něhož  planou  h\ězdy;  v  levo  v  předu  oltář,  před  nímž  stoupá  dým 
oběti,  vzadu  za  ním  bělo\ousý  stařec  v  oděvu  kněžském  a  s  obětní  misou 
v  pra\ici,  \eá\e  něho  klečí  muž  držící  levicí  beránka  a  pravicí  nůž;  v  předu 
v  právo  tři  postavy:  kněz  zd\'ihá  hostii,  jiný  mává  kaditelnicí  a  vedle 
v  modlitbu  pohřížený  král,  vedle  něhož  leží  na  zemi  žezlo,  koruna,  plášť 
a  zlaté  rouno.  '    •  ,  '        '      '■  ; 

(Na  pravé  stěně:)  5.  Klanění  všech  rodů.  Mojžíš  na  hoře  Sinajské 
s  deskami  úmluvy;  nahoře  Hospodin  obklopený  anděly  s  žezlem  v  levici 
a  s  pravicí  pozd\iženou.  Na  zemi  leží  desky  úmluvy,  Mojžíš  se  modlí 
se  sepjatýma  rukama  a  kleče,  vedle  něho  proroci  (Eliáš),  patriarchové 
(Melchisedech)  a  králové  (David). 

'  6.  Klanění  všech  stavů.  V  krajině  na  vrcholu  hory  symbol  církve, 
beránek  s  červeným  praporkem  a  bílým  křížem,  krs-ácející  z  boků;  krev 
kane  po  hoře,  kolem  níž  mraky  táhnou,  a  barví  dole  na  zemi  rozprostřenou 
korouhev  víry,  již  rozhrnul  obrněný  bojovník  Kristův.  Alejí  palem  při- 
cházejí v  levo  různí  mučedlníci  se  svatým  Vavřincem  v  čele  (také  s\-atý 
Václav  je  mezi  nimi),  mávajíce  palmovými  ratolestmi  a  vzrušeni.  V  pozadí 
blahoslavení. 

7.  Klanění  všech  národů.  Mramorová  síň  sloupová  s  balustrádou 
obíhající  ve  výši  prvého  patra;  tři  otevřené  brány  vedou  dovnitř.  V  právo 
v  předu,  ve  výklenku  sloupy  obstaveném,  sedí  na  bílém  trůně  bílá  postava 
s  holubicí  na  pravém  koleně;  před  trůnem  na  polštáři  papežská  tiara. 
Zde  klečí  královna,  kolem  níž  se  skupih:  Turek  s  turbanem,  černoch  s  bílým 
pštrosím  perem  ve  vlasech  a  pestrobarevným  pásem  z  peří,  jiný  Orien- 
tálec  a  konečně  mladý  muž  v  oděvu  pážete  s  dvojhlavým  orlem  na  plášti. 
V  právo  ve  předu  dvě  mladistvé  klečící  postavy,  z  nichž  jedna  drží  hudební 
nástroj  a  druhá  otevřenou  knihu  a  taktovku.  (Pravou  polovicí  obrazu 
jde  silná  trhhna.) 


ii8 

8.  Poslední  soud.  Na  duze  stoupá,  anděly  obklopen,  Bůh  Ježíši 
vstříc,  aby  mu  předal  žezlo.  Spasitel,  oblečený  v  bílý,  zlatými  věnečky 
vyšitý  šat,  shlíží  k  zemi,  za  ním  stoupají  postavy  nesoucí  kříž  opletený 
palmami  a  věnci  myrtovými.  V  předu  troubí  á\a.  andílci,  v  levém  rohu 
prchá  poražený  dábel. 

y  lodi  korresponduje  v  obdobných  polích  podokenních  12  obrazů 
C3'klu  ze  života  P.  Marie,  jejž  dovršuje  apotheosa  Mariina  v  kupoli. 

(Na  levé  stěně:)  i.  Archanděl  vyhání  s  plamenným  mečem  pra- 
rodiče z  ráje,  ale  současně  již  objevuje  se  v  nebi  P.  Maria  přímluv  kyne; 
v  právo  klečící  patriarcha,  v  levo  modlící  se  žena,  v  pozadí  stádo  ovcí. 

2.  Madonna  s  Jesulátkem  na  rukou  stojí  na  zeměkouli,  u  nohou  drak. 

3.  V  chrámě  odhrnuje  velekněz  oponu,  za  níž  se  tlačí  v  před  andílci, 
ve  výklenku  klečící  děti  se  svícemi  v  rukou,  v  levo  za  balustrádou  andílci. 
Před  výklenkem  ]\Iaria  jako  dítě,  s  věnečkem  hvězd  kolem  hlavy,  za  ní 
d\a  andělé  se  svícny.  V  právo  v  popředí  na  stupních  stařec  a  stařena, 
nejblíže  diváku  žena  s  knihou  a  košem. 

4.  Narození  P.  Marie.  Sv.  Anna  sedí  na  křesle  pod  baldachýnem 
a  drží  ^•  natažených  rukou  dítko,  s  jehož  hlavičky  mladá  žena  zdvihá 
plenky.  V  levo  sedí  jiná  žena,  dále  sedí  o  hůl  se  opírající  stařec,  shlížející 
k  dítěti;  ve  středu  anděl  s  lilií  v  ruce,  v  předu  kovová  mísa,  nahoře  v  po- 
zadí v  světelném  kruhu  mariánský  monogram,  nad  ním  holubice. 

5.  Zasnoubení  P.  Marie  s  Josefem.  V  chrámě  vyměňují  u  oltáře 
Josef,  držící  hůl  hlií  zdobenou,  a  Marie  před  veleknězem  prsteny.  Vele- 
kněz žehná,  nad  párem  poletuje  holubice.  Nahoře  v  levém  rohu  tri 
andělé.  V  právo  i  v  levo  od  bohaté  architektury  slavnostně  osvětleného 
oltáře  skupiny  mužů  a  žen,  z  nichž  jeden  nese  v  klíně  květiny. 

6.  Zvěstování  P.  Marie.  Archanděl  Gabriel  přichází  s  hhí  v  ruce 
a  nesen  na  obláčku  andílky  do  síně,  kde  Maria,  s  otevřenou  knihou 
v  levici,  přijímá  poselství.    Nahoře  vznášejí  se  andílci. 

(Na  pravé  stěně:)  7.  Navštívení  P.  Marie.  Marie  přichází,  slezši 
s  osla,  jejž  drží  služka,  k  tetě  Alžbětě;  stojí  s  hoK  v  ruce  na  schodech 
domu,  kde  ji  vítá  u  dveří  Zachariáš  a  Alžběta  se  kloní  k  Marii,  chtějíc 
jí  ruku  pohbiti.  V  pozadí  ideální  stavba. 

8.  Narození  Páně.  Sv.  Josef  rozkládá  slámu  v  jeshch,  Marie  zdvihá 
Jesulátko,  nahoře  Bůh  Otec  s  větví  v  levici  a  křížem  v  pravici,  kolem 
andělé.  V  právo  v  pozadí  vzbuzení  pastevci,  jimž  anděl  z\ěstuje  narození, 
u  jesh  vůl. 

g.  Obětování.  Starý  velekněz  drží  Ježíška  a  vzhlíží  k  nebi,  na 
stupních  oltáře  klečí  Marie  se  svící  v  rukou,  \-  právo  klečí  Josef  a  obětuje 
holubici  a  minci,  již  vkládá  do  pokladny.  Za  ním  dvě  ženy  s  košíkem, 
za  Marií  stoji  starší  žena  s  brašnou,  v  předu  v  pravém  rohu  vybírá 
žena  holubice  z  košíku,  v  pozadí  pod  stavbou  chrámovou  jiná  matka 
s  dítětem.  Z  urny  ve  tvaru  svícnu  stoupá  dým,  nahoře  se  vznášejí  andělé. 


119 

10.  Útěk  do  Egypta,  Pod  palmami  sedí  na  stupních  mezi  trosky 
sloupoví  Marie  s  dítětem,  v  levo  hraje  anděl  na  loutnu,  s\rchu  \edle  Marie 
klečící  anděl,  na  obláčku  v  právo  dvě  hlavičky.  Josef,  stojí  v  popředí, 
opřen  o  mezka,  v  pozadí  krajina  tropická. 

11.  Maria  pod  křížem  s  mečem  v  srdci,  s  něhož  vlají  krvavé  plátěné 
pruhy,  objímá  děcko  pravicí  a  levicí  drží  tělo  synovo,  položené  na  desce 
náhrobní.  V  levo  v  pozadí  Jerusalem.  V  právo  nahoře  krva\é  slunce, 
kolem  létají  andílci  nesoucí  veraikon  a  nástroje  umučení,  malý  andílek 
pláče  hořce. 

12.  Smrt  Mariina.  Pod  zeleným  baldachýnem  leží  na  loži  Maria 
s  očima  k  nebi  obrácenýma  a  se  svící  v  pravici.  Apoštolově  truchlící, 
z  nichž  jeden  drží  kaditelnici,  obklopují  umírající  a  loučí  se  s  ní. 

Ukončení  cyklu  a  zároveň  apotheosu  života  tvoří  obraz  nanebevzetí 
P.  Marie  v  kupoli.  Anděly  provázená  přichází  P.  Maria  s  věncem  hvězd 
na  skráni  do  nebe.  Ježíš  kráčí  jí  v  ústrety,  aby  jí  předal  žezla  vlády.  Sku- 
pina andělů  nese  vítězný  kříž'  (částečně  malovaný,  částečně  plasticky  na- 
nášený a  trčící  do  prostoru  kupole)  za  ním.  V  lucerně  umístěna  Trojice 
Boží,  ponořená  pro  žluté  sklo  v  oknech  do  zlatového  tonu. 

V  obou  ramenech  křížové  lodi  jsou  na  čelních  stěnách  namalovány 
výjevy,  k  řádovým  světcům  se  vztahující,  mnohem  slabší  malby  z  pol. 
XVIII.  století.  Nad  severním  vchodem  znázorněno  pokušení  sv.  Bene- 
dikta: Dole  v  levo  personifikovaná  cnost  v  postavě  panny  s  lilií  \-  ruce 
a  se  sklopenými  zraky,  jdoucí  mezi  keři  růží  po  stezce.  Nahoře  na  návrší 
sv.  Benedikt,  nahý  v  trní  ležící,  maje  zrak  obrácen  na  kříž  v  právo  stojící. 
V  právo  od  toho  sv.  Benedikt  v  jeskyni  před  sloupovou  stavbou  sedící 
a  v  knize  čtoucí.  Na  skalisku  sedí  anděl  s  palmou  v  pravici,  drže  levici 
na  bochníku  chleba.  Za  ním  stojí  džbán.  Shora  spouští  se  skaliska 
laik  řádový  v  košíku  na  provaze  sv.  Benediktu  potravu  do  jeskyně.  V  po- 
zadí dábel  u  stromu,  symbol  pokušení. 

Na  čelní  zdi  v  pravém  rameni:  Nebeský  Jerusalem.  Na  výšině 
v  předu  mezi  palmami  břeh  jezera,  na  jezeře  ve  člunu  námořníci;  v  levo 
vedou  od  sloupové  stavby  tři  kamenné  schody  k  vodě,  kde  stojí  prázdný 
člun  s  vesly.  Od  budovy  přichází  na  obláčku  anděl  strážce  veda  mladíka 
(sv.  Maura)  a  ukazuje  mu  rukou  k  návrší;  za  těmito  postavami  před  ide- 
ální budovou  na  posteli  koruny  a  jiné  odznaky  moci  královské;  v  předu 
v  levo  leží  na  zemi  loutna,  nádoba  hliněná  a  otevřená  kniha;  v  právo 
kvádrová  stavba  s  květináčem  na  římse  a  dolů  splý\ajícím  révo\-ím. 
Sv.  Benedikt  vyhledá  z  okna,  drží  v  levici  knihu  a  pravicí  kyne  sv.  Mauru, 
jenž  zachraňuje  do  vody  spadlého  sv.  Placidia  a  kráčí  pevně  věře  po  vodě 
k  němu. 

Z  doby  před  Santic novou  přestavbou  kostela  zbylo  jen  několik  kusů 
nábytku  v  sakristii  a  také  po  přestavbě  až  do  zrušení  kláštera  pořízena 
již  malá  část  vnitřního  zařízení,  takže  celkový  ráz  (mimo  fresky)  i  ve 
vnitřním  zařízení  udávají  barokně  gotické  kusy.    Jsou  právě  jako  archi- 


Obr.  74.   Kladruby.    Klášterní  kostel  P.  Marie.    Hlavni  oltář. 


Obr,  75.    Kladruby.     Klááterní  chrám  P.  .Maiir.  Postranní  oltář  v  kH/..v.-  Ir.di. 


122 


tektura  (až  na  dva  postranní  oltáře  v  křížové  lodi,  zajisté  později  mramo- 
rované) málo  barevné,  spokoj ujíce  se  se  zlacením  a  bílými  sochami,  jen 
kazatelna  intarsována. 

Hla\-ní  oltář  tvoří  ote\-řená  pseudogotická  architektura,  kolem 
mensy  do  polygonu  kněžiště  \-stavěná;  skládá  se  ze  šesti  pilířů,  ke  středu 
postupně  se  zvyšujících,  vybíhajících  ve  fialy  a  stoupajícími  \ásutými  opěr- 
nými oblouky  spojených;  na  pilířích  lípané  ploché  fialy  s  dekorací  zrn  hořčič- 
ných a  lilií,  na  obloucích  visutá  obloučková  kružba.  Mensa  obdélná,  zděná, 
na  ní  tabernakl  ořímsovaný  a  rocailly  pokrytý,  s  výklenkem,  v  němž  stojí 
krucifLx,  a  nad  ním  pod  baldachýnem,  anděly  neseným,  obrázek  P.  Marie. 
Nad  mensou  povýšena  ve  středu  v  ellipsovitém  rámu  s  velkou  korunou 
a  anděly  nesoucími  růžové  guirlandy,  po  bocích  pozdně  gotická  socha 
P.  Marie,  s  barokní  korunkou  a  svatozáří  —  vše  zlacené,  jen  postavy  andělů 
bílé.  Nad  tím  ohromné  emblémy  evangelistů  a  dva  okřídlení  andělé, 
nesoucí  po  stranách  krucifixu  kartuše  s  nápisy:  TU  |  PATRIS  SEM,  |  PI- 
TERN  I  IS  FILIUS  a:  Tu  I  REX  GLORI/E  |  ChRISTE.  Za  mensou  mezi 
pilíři  architektury  stojí  na  konsolách  sochy  sv.  Wolfganga,*)  Benedikta 
a  dvou  jiných  světců,  bíle  natřené.  Před  oltářem  mramorové  zábradlí, 
v  půdorysu  zvlněné,  s  hranolovými  pilířky  a  prolamo\anou  výplní  geo- 
metrickou; dvířka  litá,  z  mosazi,  podobně  geometrického  ornamentu  a  s  li- 
liemi. (Obr.  74.) 

Postranní  oltáře:  V  kněžišti:  i. — 2.  Pendanty  v  postranních 
kaplích.  Na  mramorovém  spodku  rámec  z  ploše  lípané  barokně  gotické 
architektury:  na  postranních  pilířích  s  fialami  troj  úhelný  štítek  s  lilií; 
v  násta\-ci  rozviliny,  mušle  a  feston,  anděly  nesený.  Obrazy  na  plátně, 
dosti  dobré  práce  z  i.  pol.  XVIII.  století,  (v  právo)  Nad  církví,  jež 
symbolisována  nevěstou  Kristovou,  sedící  na  trůně,  vznáší  se  holubice; 
církev  drží  odznaky  moci  a  důstojnosti,  kříž  patriarchů,  nad  trůnem  tiara 
a  klíče  Petrovy,  nad  čtyřmi  knihami  evangelií  planou  plameny,  v  právo 
blesk  kacířství  do  nich  vráží,  v  pozadí  chrám  sv.  Petra  \-  Římě;  (v  Icvo) 
Búli  Otec  se  vznáší,  anděly  obklopen,  v  prázdném  prostoru,  symbol  stvoření 
světa. 

3. — 4.  V  křížové  lodi,  pendanty,  dřevěné,  na  mramoro\ém  spodku 
(obr.  75.).  Predella  s  reliéfy:  (v  právo)  anděl  stojí  na  býku;  sv.  Lukáš  maluje 
P.  Marii;  smrt  sv.  Maura;  orel  s  kalichem;  evangelista  Jan  píše  na  Patmu 
pod  palmou;  (v-  levo)  anděl,  sv.  Marek  se  modlí;  sv.  Benedikt  přijímá; 
schody  do  nebe;  sv.  Matouš  čte  v  knize;  lev.  Nad  predellou  malé  obrá/ky. 
Architektura  skládá  se  z  hranolových  sloupů  s  kládím,  nad  nimiž  se  pne 
bohatý  nástavec  s  baldachýnem  v  předu,  pod  nímž  v  levo  sošky  andělů  a 
beránek  a  v  právo  gotisující  socha  Madonny  s  pěkně  tepanou  barokní 
korunkou.    Na  vrcholu    koruna  zdobená    akanthy,    révou  a  křížem.    Po 


*)  Sv.  Wolfgang  souvisí  legendárně  také  se  založením  kláštera.  (J.  B.  M  e  h  1  cr, 
Der  hcilige  Wolfgang.   Regensburg  1894.) 


123 

stranách  nástavce  gotisující  baldachýnky  z  révových  větvic,  na  nich  vysoké 
sloupky  a  piHřky  s  fiákimi.  Na  pravém  oltáři  obraz  sv.  Maura,  k  němuž 
přicházejí  prosebníci  a  nemocní.  Dobrá  práce,  účinná  v  barvě,  místy 
poškozená  a  přemalovaná.  Pod  tím  obrázek  Madonny  v  barokním  rá- 
mečku, na  zlatotkanc  látce  napjatý,  s  podpisem:  EFFIGIES  THAVMAT- 
VRGy€;  PRZESTICENSIS.  Na  levém  oltáři  obraz  sv.  Benedikta,  an  msi 
sv.  slouží;  nad  ním  sv.  Trojice  na  zeměkouli  a  anděl,  portieru  pozdvi- 
hující a  na  stupních  v  předu  dva  jiní  sedí.  Po  stranách  sošky 
sv.  Kateřiny  Janovské,  světice  se  slunečnicí,  s  korunou  a  láhví  na  knize. 
Dřevěné  části  nápadně  mramorovány  a  zlaceny. 

V  hlavní  lodi  opřené  o  mezilodní  pilíře:  5. — 6.  Pendanty,  mramo- 
rové, barokní.  Mensy  architektonicky  řešené  jako  tumby,  na  nich  zasklené 
skříně  se  soškami,  nepravými  drahokamy  na  šatě  zdobenými,  a  nápisy: 

ARA  ARA 

DIVO  AVRELIO  DIVO  VICTORIANO 
MARTYŘI  MARTYŘI 

3ACRA  SACRA 

Po  stranách  skřínek  na  hranolo^•ých  spodcích  sloupy  se  zlacenými  hlavi- 
cemi a  pilastry  s  kládím,  nahoře  spojující  oblouk  segmentový  a  plochý 
násta\'ec.  Sošky  andílků  a  světců  bílé.  •;  • 

7. — 8.  Dřevěné  architektury  gotisující,  pendanty.  Nástěnné  archi- 
tektury s  vysokou  predellou  a  postranními  pilířky  s  \olutami,  nesoucími 
nástavec  bohatě  zvlněný,  s  vyloženými  volutami  a  pyramidami  s  liliemi, 
kolem  nichž  řezby  rocaillové,  oblaky  a  sošky  andílků.  V  obou  rámech  pů- 
vodně byly  obrazy:  sv.  Josef  a  Marie,  ale  místo  tohoto  dána  nová  socha; 
obraz  sv.  Josefa  s  Ježíškem  v  náručí,  u  jehož  nohou  sedí  andílek  s  páskou 
nápisovou:  ITE  AD  lOSEPHVM,  jest  signován  vzadu  na  rámu  (přepsáno 
z  dnes  již  nečitelného  záznamu  na  plátně):  Wenzel  Samuel  Theodor  Smitt 
Maler  in  Pian  Anno  1743.  Za  obrazem  v  oltáři  skřínka  s  reliquiemi.  Po 
stranách  oltářů  na  konsolách  bílé  sochy  sv.  Prokopa,  Vojtěcha,  Václava 
a  Jana  Nep.,  nad  nimi  pilířky  s  ozdobou  révy  a  lilií. 

g. — 10.  Mramorové  architektury  barokní,  pendanty.  Tumby  rak- 
vovité,  střed  plochý,  se  zaoblenými  hranami  a  pilastry  rámovaný,  po 
stranách  kanelované  sloupy  korinthské  s  bohatým  kládím  a  nízkým  ná- 
stavcem. Části  zlacené.  Po  stranách  obrazů  [sv.  Scholastika  v  řádovém 
obleku  s  křížem  v  ruce,  nad  ní  holubice;  sv.  Maří  Magd.  kajicnice  ve 
spánku,  jíž  přináší  anděl  korunu  mučedlnickou,  v  levo  krajina  \'  pozidí] 
bíle  natřené  sochy  sv.  Terezie  a  Gesu,  s^•ětice  s  rohem  hojnosti  a  sv.  Marty. 

Mimo  oltáře  stojí  v  postranních  kaplích  kněžiště  dva  mramorované 
pendanty,  gotisující:  i.  Oltář  sv.  J  u  k  u  n  d  a.  Mensa  ve  formě 
sarkofágu,  před  nímž  pódium  s  šachovnicovou  intarsií  a  kamenným  orá- 
mováním. Architektura  s  vysokou  predellou,  s  vydutým  středem,  po  jehož 
stranách  stojí  pilířky,  lilií  ukončené  a  v  jehož  ploše  prolomen  výklenek 


124 

pro  ostatky.  Nad  středem  zd\ihá  se  trojboký  sloup  s  kulí  a  svatozáří, 
obklopený  postavami  andílků.  Po  bocích  na  diagonálně  postavených 
soklech  bíle  natřené  sochy  sv.  Floriána  a  Sebastiána.  Pod  ostatky  nápis 
na  černé  desce:  ARA  |  DIVO  lUCUNDO  |  MARTYŘI  |  SACRA. 

2.  Náhrobek  krále  Vladislava.  Zřízen  před  nebo  brzo 
po  přenesení  ostatků  opatem  Finzgutem  (12./4.  1728)  z  křížové  lodi.  (M. 
Millauer,  Die  Grabstátten  der  Landesfiirsten  Bohmens.  Prag.  1830.  Abh. 
der  Kgl.  Bohm.  Gesell.  der  Wissensch.  4.  Folge.  II.  Bd.,  24 — 26.)  Ze  dřeva 
a  tří  druhů  mramoru:  čen-enohnědého,  s  bílými  žilami,  černého  a  šedého. 
Spodek  podélný,  s  přední  stěnou  vy  dutou,  opatřený  soklem  a  stoupající 
římsou;  na  něm  stojí  hranolové  jádro  s  troj  bokou  pyramidou  a  dvojitou 
lilií,  výše  na  konsole  dva  líbající  se  andělé.  V  podstavci  ve  výklenku  žezlo 
a  meč  s  korunou,  po  stranách  bílé  sochy  víry  a  naděje.  Na  podstavci  na 
šedé  desce  nápis  (s  dvojnásobným  chronogramem) : 

grata  poster  itas 

statVIt  hanC  strVCtVraM 

fVnDatorI  sVo 

WLADIsLAO 

ET  ElVS  OSSA  DeVOTE  HVC 
DEPONlT  (3^56  =  2X  1728). 
Po  stranách: 

SANCTI  SPE  ENIM 
PER  FI  SALV  I  PÁ- 
DEM VI  CTI  SV 
CERUNT  MVS 
AD  .  HEB.  AD  .  ROM. 
CAP-XI-V-33.  CAP- VIII    V- 24. 

Pod  konsolou: 

CHARI 

TAS  OPE 

RIT  MUL 

TITUDINEM 

PECCATORUM. 

I  -PE-C-  IVV-8.     (Obr.  76.) 

Kazatelna  barokně  gotická,  v  hlavní  lodi.  Rečniště  pětiboké, 
hruškovité  podoby,  intarsované  pásky  ebeno\ými  v  hruškové  dýze  a 
s  deskami  přikázání,  stojí  na  mramorové  zeměkouh  a  profilovaném  soklu; 
na  hranách  tři  velké  andílci  hlavy  okřídlené,  dolů  obrácené.  Stříška  též 
pětiboká,  s  intarsií,  na  ní  koruna  z  oblouků,  ověšených  akanthy  a  svrchu 
zlacená  koule.  Schodiště  vyduté,  zdobené  intarsií,  brána  k  němu  s  hroti- 
tým obloukem  a  intarsovanými  dveřmi.     (Obr.  77.) 


125 

Lavice    choro\'é,   po   obou  stranách  choru  umístěné,   o  střední 
skříni  a  25  sedadlech,  z  nichž  nárožní  širší,  diagonálně  postavené.  Dubové, 


Obr.  76.  Kladruby.    Klášterní  chrám  P.   Marie.  Náhrobek  krále  Vladislava. 


bez  nátěru.    V  předu  na  čelech  lavic  \ýplně  s  geometrickou  řezbou;  nad- 
hlaví  rozčleněno  výplněmi  hrotitými,  s  plochou  řezbou  páskoví,  akanthů 


Obr.   77.    Kladruby.  [Klášterní  chrám  P.  Marie.-  Kazatelna. 


Tab.  XI.  Kladruby.   Klášterni  chrám  P.  Marie.  Chórové  lavice. 


127 


a  mušlí;  mezi  výi)lnčmi  tvoří  profilované  žcbnní  c\ikle  s  plastickými 
rosettami  akauthovými;  dvéře  středních  skříní  mají  \ýi)lné  se  zlacenou 
řezbou  akanthů.  Nad  profilovanou  římsou  na  koncích  nástavce  z  úseků 
volutové  římsy,  prostupující  se  vzájemné  s  hla\ní  římsou;  ve  třetinách 
délky  stojí  \imperky  hrotité,  končící  v  křížovou  kytku  a  zdobené  hoř- 
čičnými zrny  a  festony; 
mezi  nimi  stojí  sochy 
bíle  natřené:  sv.  Bene- 
dikt, Řehoř,  Ambrož, 
Johanna  z  Valois,  Scho- 
lastika, Dorota,  a  dva 
jiní  světci.  (Tab.  XV.) 

Šest  z  p  o  \-  ě  d  n  i  c 
trojdílných,  s  hrotitý- 
mi výklenky,  ořímsova- 
ných ;  svrchu  na  velkých 
volutách  lilie  a  koule 
s   klíči. 

Veliké  varhany*) 
pětidílné,  na  společném 
základě;  uprostřed  mal}^ 
korpus  s  řezbou  visu- 
tých akanthů  a  vehkou 
lilií  nad  střední  kružbou, 
postranice  vyhloubeny 
ve  výklenky  a  ořímso- 
vány;  nad  tím  zdvihá  se 
velký  korpus,  ukončený 
arkaturou  oslích  oblou- 
ků a  nosů,  s  dekorací 
zrn  hořčičných,  lilií  a 
akanthů;  nad  středem 
mitra  a  skřížené  berty. 
(Tab.  X.) 

Dvě    krODPnkv  ^^^'  ^^'  Kladruby.   Kláitcruí  chrám   I'.  Marie.  Skříň  v  s.ikristii. 

mramorové,      trojboké, 

na  pilířovité  noze,  s  ostře  profilovanou  mísou. 

V  sakristii: 

Skříň  parament  ní  a  kredenční  z  konce  XVII.  století^ 
s  dvanácti  menšími  a  čtyřmi  většími  dvířky;  na  spodní  skříni  lištnové 
ozdoby,  mezi  dvířky  dělící  pilastry,  ve  výplních  řezby  rozxilin,  na' kládí 
akanthy,  nástavce  boltcovité. 

*)  Malé  varliany,  jež  stávaly  na  empoře  v  kněži.šti,  dány  po  zrušení  kláštera 
do  kostela  ve  Skapcích. 


128 


Skříň  na  paramenta,  vysoká,  dvojkřídlá,  ze  XVII.  století.  Dvéře 
lištno\-ány,  kládí  bohatě  ornamento\áno,  v  nástavci  řezaná  monstrance 
z  roz\ilin,  s  monogramem  MRA.  Druhá  podobná,  jednodušší,  s  lilií  v  nástavci. 
(Obr.  78.) 

Kredenc  barokní,  z  r.  1748,  intarsovaná.  Spodek  v  půdorysu 
wdutý;    svršek   plochý,   trojdílný,   s   vysokým,   zvlněn^^m   kládím,    tvoří 

tabernakl  se  schránkami  po 
straně  a  výklenkem,  v  němž 
stojí  dobře  řezaný  krucifix, 
ve  vrcholu.  Vše  pokryto  in- 
tarsií  s  připalovanými  stíny: 
postavy  P.  Marie  a  sv.  Jana, 
sv.  Scholastiky,  Benedikta, 
výjevy  ze  života  sv.  Josefa, 
Mariin  útěk  do  Egypta,  rost- 
liny, koše  ovoce,  mušle.  Na 
tabernaklu  lilie,  církevní 
emblémy,  letop.  1748  a  dva 
lvi._(Obr.  79.) 
j  ►  '  U  Božího  hrobu  (no- 
vějšího) řezaný  t  a  b  e  r- 
n  a  k  1,  rocaillový;  na  dvíř- 
kách hořící  srdce,  trním 
opletené  a  baldachýn. 

Sousoší  K  a  1  \'  a  r  i  e 
v  životní  velikosti,  dobrá 
práce  z  počátku  XVIII. 
století. 

Barokní  krucifix 
ze  XVII.  století. 

Obrazy  na  plátně: 
Judita  a  Salome,  z  XVIII. 
století,   dobré. 

Kalichy:  i.  Z  poč. 
XIX.  století,  meandry  a 
laurovými  guirlandami  zdo- 


Cbr.  79.   Kladruby.   Klážtcrní  chrám  P.  Marie.  Skříň  v  sakristii. 


bený.  2.  Z  polovice  XIX.  století,  zdobený  révou. 

Paci  fikal  z  I.  pol.   19.  století. 

Ve  hrobce: 

Tři  prapory  14.  pluku  Windischgrátzských  dragounů,  ze  XVII. 
až  XVIII.  století,  monto\ané  v  kovo\  ých  rámcích  za  sklem.  Látka  hed- 
vábná —  rudá,  žlutá  a  zelená,  —  na  ní  ornament  renaissanční,  vyšitý 
zlatem,  znaky,  d\  ojhlavý  orel,  kartuše  s  výjevy  bitevními  a  kříž  s  emblémy 
bite\ními.    Nápisy   jen   z  části    čitelné:     IN   HOC   SIGNO   VINCES    a    EN 


120 

VAIN   ILS  LE  PROTEGENT Na  špicích  žerdi  vyryty  iniciály:  J  S  \7^ 

a    orli. 

Zvony*)  v  sunktusovc  \ížce:  i.  Vys.  0-63  }ii,  v  ])r.  0-56  ;«.  Na 
uchách  torus  a  dva  drobnější  provazce,  u  koruny  nápis:  leta  s  Imjiíin  x 
íisic^icíjo  X  tndxxxxnu  x  slií  x  iicst  x  tcntn  x  jumn  2  li  jianu  i  boliu. 
Plášť  hladký.  Na  srdci  vyryto:    ^/^ . 

2.  Sht  od  Roberta  Pcrnera  y  Plzni  r.  1899. 

3.  S  nápisem:  GEGOSSEN  ANNO  1769. 

4.  S  nápisem:  lESVSCHRISTVS  IN /ETERNUM  .  S  .  VICTORIANEORA 
PRONOBIS.  lAKOB  SEITZ  HAT    MÍCH   GOSSEN    IN  PILSEN    ANNO  1762. 

Náhrobky  zazděny  \-  i)redsíni  k  hrobce  po  obou  stranách: 
I.  Torso  epitafia,**)  dané  sem  r.  1893  ze  Štýrska.  Mramorové, 
bílé  tri  desky,  nad  sebou  zazděné:  a)  Kartuš  renaissanční  s  okraji  zohýba- 
nými,  kolem  pásek  perlovce  a  akanthů,  nahoře  okřídlená  lví  maska;  v  ploše 
\'ytesána  průpověď  z  i.  listu  Thessalonským  4.  b)  po  stranách  kříže  klečí 
rytíř  v  brnění,  za  ním  4  synové  (se  jmény  na  foliích:  WILHELM  — 
HANS— VICTOR  — ADAM)  naproti  dcera  (na  folii:  FELICITAS)  a  matka, 
vedle  ní  nápis:  DIE' WOLGEBORNE 

FRAW  FRAW  ANNA 

MARIA  VAN  WIND- 

ISCHGRATZ  — AIN 

GEBORNE  WELZER 

IN.  WELCHE  DES 

lARS  IN  CHRIS- 

TO  SELIGENTS,. 

CHLAFEN   IST 

VND  LIGT.ZV 
GRAZ. 

Všechny  postavy  značně  otlučeny,   c)  Deska  s  uraženým  okrajem: 

HIE  LIGT  VND  RVHET  IN  GOTT  DER  WO 

lACOB  VON  WINDISCHGRATZ  FREYHERR   ZV 

ERBLANDSTALLMAISTER  IN  StEYR,  FVR  :  DVR  :  H(ER) 

ZOGEN  ZV  OSTERREICH  RATH  .  ZC  .  WELCH 

LXXVII.   lARS  SELIG  ENTSCHLAFFEN   IST. 

GELIEBTER  SOHN  HERR  VICTOR  VON  Wl 

El  :  ERS  :  LANDTS  :  IN  STEÝR  VBER  AIN  FAHNE 

TENANT  .  ZC  .  DER  AVCH  DEN  XVI.  SEPT  :  DES  V .  .  .  . 

GLICH  VERSCHIDEN   IST.  GOTT  VERLEIC EN  VI. 

DVRCH  CHRISTVM  EIN  FROLICHE  AVFFERSTEHVN(G). 


*)  Zvony  čís.  3.  a  4.  jsou  těžko  přístupné,  proto  nebylo  možno  blíže  zjistiti 
jich  rozměry  a  plastické  ozdoby. 

**)  V  sakristii  pověšena  kresba  epitafu  ve  stavu  před  rozebráním:  po  stranách 
desek  byly  karyatidy,  svrchu  nástavec  —  běžný  typ  epitaíií  z  2.  pol.  XVI.  století. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Stříbro.  9 


130 

2.  Naproti  upevněny  na  zdi  kopie  (lité  z  mosazi  a  mědi)  desek 
ze  sarkofágů  rodim-  Windischgrátzů  z  kostela  Trauttmandorfů  v  Dol. 
Rakousích,  z  r.  1896.  Na  jedné  z  nich  (1681)  signatura:    Jofeph  Graff^f : 

3.  Náhrobek  Vladislavův  viz  str.  124. 

c)  STARÝ  KONVENT   (fara). 

Z  původní  kvadratury,  přilehlé  na  celou  šíři  lodi  kostelní  na  jižní 
straně  a  svými  rozměry  na  středověké  založení  ukazující,  nezbylo  ničeho. 
Dvě  přestavby,  v  XVII.  a  na  poč.  XVIII.  století,  daly  konventu  barokní 
ráz  a  z  celé  kvadratury  zbyla  po  nich  jen  dvě  křídla,  v3''chodní  a  západní. 

První  přestavba,  po  r.  1664  vykonaná,  týkala  se  všech  křídel;  jaká 
byla,  ukazuje  křídlo  západní,  bývalá  nemocnice:  úzký  ambit  byl  sklenut 
hladce  křížem  na  pilastry,  bez  dělících  pásů,  místnosti  za  ambitem  položené 
sklenuty  v  přízemí  i  v  patře  valené  s  výseči.  Střechy  byly  prosté,  valbové, 
šindelo\'é  a  čelní  štíty  (zachován  štít  na  severní  straně  u  západního  prů- 
čelí kostela)  troj  úhelné,  s  volutami  po  stranách  a  pískovcovými  piniemi 
ve  vrcholu.  V  koutě  západního  křídla  bylo  v  téže  době  zřízeno  na  postranní 
lod  a  kruchtu  točité  schodiště  dřevěné  ve  zděné  kruhové  věži,  s  oválnými 
okénky  a  vlašskou  čepicí  s  bání. 

Z  druhé  přestavby  kolem  r.  1739,  při  níž  ustoupilo  novému  konventu 
celé  křídlo  jižní*)  s  věží,  pochází  místo  křídla  východního  založená  spojo- 
vací chodba,  k  portálku  v  křížové  lodi  kostela  vedoucí,  jež  po  odstranění 
starého  konventu  i  prelatury  měla  býti  jediným  pojítkem  konventu  s  ko- 
stelem. Je  vyšší,  bez  patra,  (ačkoliv  stopy  klenby  jsou)  sklenuta  hladce 
křížem  na  přízední  pilastry  římsovité,  s  příčnými  dělícími  pásy.  Okna 
široká,  polokruhová,  střecha  valbová.  Ve  východní  zdi  výklenek  s  mušlo- 
vitou  konchou  a  v  něm  na  hu  stojící  Madonna  z  konce  XVII.  století;  dva 
portálky,  nyní  zazděné,  vedly  do  sakristie  a  prelatury. 

Původně  nižší  dvůr  se  zahrádkou  v  nové  době  zvýšen  a  vycemento^'án. 

d)  PRELATURA  (STARÁ)  [kanceláře].  (Obr.  80.) 
Dvojkřídlá  budova  jednopatrová  z  2.  pol.  XVII.  stol.,  s  věží  na  pravo- 
úhlém styku  obou  křídel.*)  Stěny  hladké,  kryt  valbový  s  netopýřími 
vikýři.  Věž  pétiboká,  krytá  stanem.  Kolem  oken  hladké,  pískovcové  rámy, 
na  přízemních  ze  železa  kuté  mříže.  K  východu  pravoúhlý  portál,  nad 
ním  kartuš  s  letopočtem  1664  a  nápis  ve  vlysu:  ROMANVS  HVIVS  LOG  I 
ABBAS  I  STRVGTVRAM  HANČ  INGHOAVIT.  Nad  nápisem  římsa  s  úseky 
segmentovými,  mezi  nimi  kartuš  se  znakem  klášterním,  svrchu  hlava 
andílci  a  opatské  odznaky.  Uvnitř  v  přízemí  chodba,  valeně  klenutá 
a  výklenky  ozdobená,  v  zadu  užší  chodba  na  dvůr  s  křížovou  klenbou 
bez  žeber,  s  perlovci  na  hranách.   Místnosti  vesměs  klenuté. 

*)  Ze  mělo  ustoupiti  i  křídlo  západní,  právě  popsané,  ukazuje  na  novém  kon 
ventu  založený  risalit  a  připravené  výklenky  okenní  v  celé  partii  ke  křídlu  přilehlé. 

**)  Druhá  na  severozápadním  nároží  křídla  jižního,  jež  bylo  společné  s  kon- 
ventem, musila  ustoupiti  novému  konventu. 


132 


Původně  se  stavba  prelatury  nedotýkala  hrobky,  což  ukazuje  zakrytý 
nyní  štít  nad  stěnou  dělící  poslední  místnost  k  severu  od  ostatní  budovy. 


Obr.  8i.    Kladruby.     Kláíter.    Průčelí  nádvorní. 


é)    NOVÝ  KONWENT   (pivovar). 

Rozsáhlá  budova  dvoj  patrová,  o  čtyřech  křídlech  pravidelně 
kolem  čtvercového  dvora  rozložených,  průčehm  obrácená  k  východu  a  po- 
krytá (po  posledním  požáru)  plochými  valbami  z  lepenky;  jen  nad  risa- 
litem  průčelním  zachovala  se  původní,  vyšší  střecha  barokní.  Vyvinutí 
bohatší  má  jen  průčelí,  ostatní  strany  ze\-nější  a  všechny  stěny  nádvorní 
jsou  prostě  řešeny.  Zdivo  lomové,  omítnuté.  Budova  utrpěla  od  roku 
1864,  kdy  tu  byl  zřízen  strojní  pivo\ar,  neobyčejně,  zejména  ovšem  ve 
vnitřku.  • 


133 

Východní    p  r  u- 
čelí    (obr.  8i.  a  82.)  roz- 
členěno    středním     risali- 
tem  a  dvěma  nižšími  kří- 
dly,   na    jichž    bocích  vy- 
stupují úzké  risality  nárožní  (nároží 
se\-erní  neproxedcno  pro   přiléhající 
budo\'U    staré   prelatur}^) . 

Střed  o  pěti  osách  okenních 
—  tři  z  nich  o  něco  vystouplé  —  má 
přízemí  nyní  poněkud  narostlou  ko  • 
lem  hlinou  utopené.  Uprostřed  něho 
portál,  segmentem  sklenutý,  orámo- 
vaný profilovaným  rámem  pískovco- 
vým,  po  obou  stranách   na   diago- 
nálně postavených  hranolo\ých  pod- 
stavcích  sochy   v   ži\-otní    \elikosti 
(jeden  asi  Mucius  Scaevola,  druhý  asi 
Herakles) , nesoucí  krátké  dříky  válco- 
vitých sloupů   s  deskovou  hlavicí  a 
kládí  s  úseky  segmentové  římsy  s  an- 
dílky; římsa  prohýbá  se  nad  středem 
a  zalomuje  nad  plastickou  kartuší  se 
znakem  kdysi  klášterním,  nyní  za- 
krytým znakem  Windischgrátzu  z  li- 
tiny (obr.  83.).    Po  stranách  portálu 
obdélná  okna,    segmentem  sklenutá, 
s  orámováním  vyvinutým  do  ostře 
zalomené  římsy  a  opatřeným  velkým 
klínovým  klenákem  s  \-ohit()\ým  ná- 
stavcem; ostatní  okna  v  pří- 
zemí risalitu  obdélná,  s  pí- 
skovco\ou  bossáží.  Patra  od- 
dělena   od  přízemí  těžkým 
kordonem  a  rozčleněna  na 
hladké    stěně  vystupujícími 
pilastry  s  nízkým  soklem  a 
bohatou  hlavicí    \-olutovou 
s  xloženou  lilií  (z  klášterního 
znaku).   Okna  v  patrech  se 
různí  římsami  aklenáky:  V 
I.    patře    polokruho\é     za- 

Obr.  82.  Kladruby.   Klášter.  Schéma 
fasády  průčelní. 


134 

končení,  orámoxané  profilo\-aným  pásem;  \-  klenáku  u  středních  oken 
tři  rostlinné  tvary  a  římsa,  u  bočních  kartuš;  \-  náběhu  oblouku  u  střed- 
ních deska  s  oválným  terčem  a  jazyko\ité  ukončení  dole,  u  bočních 
podobná  ozdoba  s  lilií:  římsy  nadpražní  u  středních  ze  dvou  \lnovek  ve 
voluty  do  středu  zatočených  a  trojlistem  ukončených,  u  bočních  segmen- 
tové ve  volutv  končící.    V  2.  patře  obdélná  okna  s  vyplněnými  kouty 


Obr.  83.  Kladruby.   Klášter.  Portál  %■  hlav.  průčelí. 

a  profilovaným  rámem,  vystupujícím  na  plochém,  širším  orámování; 
římsy  u  středních  oken  na  volutových  konsolách  a  s  kartuší  ve  středu, 
u  bočních  ploché,  na  deskových  konsolách  s  oválnými  terči  a  festonem; 
nad  těmito  ještě  jiné  římsy,  u  středních  oken  zalomené  do  ostrého 
štítku,  u  bočních  vlnitě  zprohýbané  a  mušlí  zdobené.  Nad  oknem  v  hlavní 
ose  ve  vlysu  letopočet:  MDCC — XXXIII.  Hlavní  vlys  hladký,  okapní 
římsa  drobně  a  bohatě  profilovaná,  nad  povystouplou  střední  partií  ještě 
úseky  z\lněné  římsy.  Y  plné  šíři  risalitu  \yzděna  nad  okapem  plná  attika, 
členěná  sdruženými  pilířky,  na  nichž  stojí  na  bocích  \ásy  s  anděly  a  ke 
středu  sochy  sv.  Benedikta  a  Scholastiky.  V  hlavní  ose  nástavec  s  hodinami, 
ukončený  zvlněným  římsovím,  jenž  nese  sochu  P.  Marie  a  d\ou  andílků 


135 


s  lilií  a  žezlem  v  ruce  po  stranách.  Z  attiky  trčí  v  bocích  risalitu  z  plechu 
tepané  chrliče,  spočívající  na  kovaných,  ze  spirál  utvořených  ramenech 
(obr.  84.). 

Křídla  průčelní  i  s  nárožními  risality  (jen  le\ý  proveden) 
mají  hladké  steny;  okna  v  přízemí  s  prostými  kamennými  rámy  a  trojdíl- 
nými klenáky,  v  pr\  ním  patře  různě  orámovaná,  s  řimsami  bud  v  troj- 
úhelný  štítek  vyvinutými  nebo  nad  středem  polokruhem  vypjatými, 
v  druhém  patře  s  prostými  chambranami. 

Ostatní  fagády  zevnější  hladké,  s  plochými  risality  ve 
středu:*)  přízemí  až  do  kordonové  římsy  poněkud  vystouplé,  s  obdélnými 
okny  rámovanými,  v  lichých  vý- 
klencích, obě  patra  lisenovaná, 
obdélná  okna  s  chambranami, 
okapní  římsa  vysoká  a  drobně 
profilovaná. 

Z  fagád  nád\orních 
jest  \'ypravena  bohatě] i  jen  fa- 
9áda  na  východním  křídle  vy- 
značená ve  středu  pétiosým  risa- 
litem,  obsahujícím  letní  refektář 
a  nad  ním  knihovnu;  je  Členěna 
v  obou  patrech  pilastry  s  čabra- 
kovitou  hlavicí  a  má  okna  v  prv- 
ním patře  polokruhová,  v  druhém 
barokně  vykroj  ováná  a  různě 
rámovaná;  okna  v  přízemí  jsou 
zničena  přístavky.  Kouty  nádvoří 
jsou  skulaceny,  okapní  římsa  ja- 
kož i  všechny  fasády  ostatní  jsou 
shodný    s   fasádami    zevnějšími. 

Vnitřek  kláštera  byl  rozdělen  pravidelně;  zařízení  pivovaru 
a  hojně  příček  vestavěných  stěžuje  však  nyní  přehled. 

V  přízemí  byl  ve  východním  křídle  Široký  klenutý  průjezd, 
odpovídající  třem  osám  fasády,  a  jemu  naproti  v  západním  křídle  menší 
vchod  do  zahrady.  V  severozápadním  koutě  byla  kdysi  otevřená  zahradní 
síň  a  v  křídle  severním  na  straně  východní  velká  kuchyně.  Ostatní  míst- 
nosti byly  jednak  mnišské  cely,  jednak  sklepní  prostory. 

V  obou  patrech  obíhá  \e  všech  traktech  ambit  a  to  všude  na 
straně  nádvorní  a  jen  ve  východním  křídle  na  straně  zevnější;  z  té  příčiny 
jsou  asi  také  nárožní  risality  východní  fa9ády  o  tohk  vystouplé  a  z  toho 
důvodu  také  posunuta  spojovací  chodba  s  kostelem  ústící  pro  nerovnost 
terrainu  do  prvého  patra  do  stejné  osy. 

*)  Fasáda  na  sever  obrácená  ;:akryta  v  risalitu  z  části  přilehlým  křídlem 
starého  konventu. 


Obr.  84.  Kladruby.  KláSter.  Tepaný  chrlič 
na  novém  konvente. 


136 

Mimo  ambit  obsahuje  první  patro  řadu  cel,  vedlejší  schodiště 
a  vehký  letní  refektář,*)  rozměry  shodný  s  šířkou  risalitu  průčelního, 
v  traktu  východním,  dále  dvě  široká  schodiště  a  dva  sály,  jichž  bývalé 
určení  není  známo,**)  v  traktech  jižním  a  západním  a  kapli  s  oratoří,  oběma 
patry  jdoucí,  zimní  refektář  a  kuch3mské  schody  v  traktu  severním. 

Druhé  patro  mělo  totéž  rozdělení  jako  první  až  na  to,  že  nad 
letním  refektářem  byla  tu  umístěna  bohatě  vypravená  kniho\-na  a  nad 
zimním  několik  cel;   kaple  \-ystupovala  až  do  druhého  patra. 

Všechny  místnosti  \-  klášteře,  ve  všech  úro\'ních,  b3'ly  sklenuty. 
Ambit  a  schodiště  většinou  jsou  sklenuty  kříži  bez  žeber,  rozdělenými 
širokými  pásy,  nesenými  pilastry  sdruženými  a  baňatou  konsolou  (v  2. 
patře  jednodušší);  jen  v  polích,  odpovídajících  ve  všech  traktech  risalitům 
průčelním,  sklenut  ambit  plackami.  Schodiště  má  dubové  stupně  a  ballu- 
strové  zábradlí.  Kaple,  nyní  po  výšce  stropy  přepažená  a  na  malé  pokojíky 
rozdělená,  zachovala  klenbu  plackovou  ve  středu  a  křížová  čtyři  pole 
po  stranách,  dělená  širokV^mi  sdruženými  pásy  na  pilířích  a  polopilířích. 
Oba  refektáře  byly  sklenuty  valené  s  výseči  a  klenby  byly  přepásány  pásy 
na  pilastrech  (v  letním  refektáři  sdružených).  Knihovna  měla  valenou 
klenbu  nepřepásanou,  zdobenou  štukovými  rámci,  rozmanitě  zprohýba- 
nými  kolem  freskových  maleb,  z  nichž  zachovaly  se  jen  nepatrné  zbytky 
nesrozumitelných  výjevů  a  postava  lva.  Ostatní  místnosti  měly  klenbu 
bud  valenou  s  výseči,  bud  křížovou  bez  žeber,  klášterní  i  plackovou. 

Z  vnitřního   zařízení   není  zachováno  ničeho  (viz  str.  104.), 

/)  NOVÁ  PRELATURA  A  ŠKOLA. 
Na  východní  a  jižní  straně  obkličují  dvíir  budovy  dvojího  stáří, 
ze  XVII.  a  XVIII.  století.  Starší  část,  škola,  táhnoucí  se  ke  kostelu,  má 
zcela  hladké  stěny  a  okna;  nad  portálkem  římsa  s  renaissančním  profilem, 
znakem  kláštera  a  opatskV^-mi  odznaky,  pod  tím  na  folii  letopočet  1641. 
Mladší  část,  nová  prelatura,  s  hlavní  bránou  do  dvora,  měla  asi  dle  původ- 
ního plánu  býti  rozlehlejší;  nasvědčuje  tomu  založení  věžovité  stavby 
nárožní  a  členění  stěn  této  části.  Mezi  okny  a  u  nároží  stojí  pilastry. 
Portál  orámován  pískovcem;  oblouk  polokruhový  profilován,  po  stranách 
postavené  pilastry  nesou  římsu  s  úseky  segmentového  kládí;  v  klenáku  hlava 
andílci  na  konsole,  o  niž  se  podpírala  kartuš  s  klášterním  znakem,  n3^ní  za 
knížecí  erb  Windischgrátzů  zaměněná;  v  cviklech  slunečnice,  páskoví,  ovoce 
a  akanthy. 

Klenovice.  (Klenowitz.) 

S  o  m  m  e  r   VI.,  359;  Pam.  arch.  IL,  170,  X.,  251;    Sedláček    1.  c.  XIIL,    127. 

TVRZ,  která  tu  byla  připomínána  již  od  XI 1 1,  století,  zašla  v  XVI. 
století  beze  stopy. 

*)  Nyní  jest,  po  odstranění  klenby  nad  průjezdem,  spojen  s  tímto  v  jedinou 
vysokou  várnu. 

**)   Jeden  z  nich  byl  asi  síň  kapitulní. 


137 


Kopec.  (Kopetzen.) 


Schaller     XII.,    89;     S  o  m  m  e  r     VII.,    162;     Cechy    IX.,    4S0;     Sedlá  řek 

IX.,    183. 

ZÁMEK,  bývalý  hrad  Prostibořský,  založený  asi  na  poč.  XIV. 
století,  stojí  na  skalnatém  návrší,  zvaném  Valuška.  Z  původní  stavb\' 
gotické,  v  XVII.  století  na  zámek  přestavené,  zbyla  spodní  partit'  ttyiboké 
věže  při  bráně  v  jihovýchodním  rolui.     Kulatá  věž  nad  západním  i)rů- 


Obr.  85.     Kopec.    Zámek.    Pohled  do  nádvoří. 


Čelím,*)  jež  neměla  vchodu  do  r.  1738,  kdy  byl  do  ní  nový  proražen,  zbo- 
řena r.  1799  od  Jindřicha  sv.  p.  z  Grafenreutu. 

Renaissanční  stavba  částečně  na  gotických  základech  z  XV. 
nebo  ze  XVI.  století,  v  živé  skále,  jež  až  do  dvora  vyrůstá,  založených; 
svah  spadá  příkře  na  třech  stranách,  proto  opřeny  spodní  části  zdí  mo- 
hutnými opěráky.  Od  západu  vede  přes  příkop  most,  zděný  na  třech  polo- 
kruhových obloucích,  s  plnou  ballustrádou,  na  jejímž  počátku  stojí  na 
pilířích  pískovcové  sochy  sv.   Petra  a  Jana  Nep.  a  koule  na  hranolech. 

Budova  (obr.  85.)  se  skládá  ze  čtyř  křídel,  kolem  lichoběžného  obdél- 
ného dvora  rozestavených;  severozáp.  nároží  skoseno  a  na  severu  jen  spojo- 

*)   U  Sedláčka    1.  c.  obraz  z  doby  kolem   1790. 


138 

vací  chodba.  Stěny  jsou  hladké;  v  průčelí  jednoosý  risalit  s  ořímsovaným, 
troj  úhelným  štítkem  nad  portálem,  segmentem  sklenutým  a  pískovcem 
orámovaným  a  s  pilastry  po  stranách;  ve  štítě  okénko  kruhové.  Kryt  šin- 
delový, sedlový,  v  nádvoří  přečnívající  a  nesený  dřevěnými  kracemi, 
někde  s  původní  profilací  renaissanční. 

V  gotickém  sklepním  podzemí  (Sedláček  pokládá  je  za  kapli) 
k  vjThodu  a  západu  zdivo  i-go  m  silné,  lomové;  portálek  hrotitý,  několik 
okének  hrotitých  s  pískovcovým  ostěním,  o-i6  m  šir.,  některá  s  nosy, 
V  přízemí  místnosti  sklenuté  valenou  klenbou  s  výseči,  a  průjezd  s  křížovou 
klenbou  bez  žeber  na  přízední  hranolové  pilíře.  V  nádvoří  přistavěna 
v  polovici  XVIII.  století  volná  pavlač  zděná,  na  segmentových  obloucích 
(některé  již  zazděny)  a  hranolových  pilířích  s  profilovaným  soklem;  poprs- 
nice  plná,  klenby  pod  pavlačí  plackové;  vstup  na  západě  dvěma  schodišti. 
Úprava  i,  patra  z  pol.  XVIII.  století:  stropy  ploché,  dvéře  bíle  na- 
třené,   schodiště  k  průjezdu  jednoramenné. 

V  jednom  pokoji  bílá  kamna  s  modře  malovanými  rocailly  a  figu- 
rami, plastickými  kartušemi,  maskami  a  vásou.  i.  pol.  XVIII.  stol. 

V  domácí  kapli  v  západním  křídle,  plackou  sklenuté,  nepolychromo- 
vaný  o  1 1  á  ř  í  k  barokní  s  krucifixem,  nízký  kredenc,  vykládaný, 
z  poč.  XVIII.  stol.  a  obrazy:  i.)  na  dřevě,  Otek  do  Egypta  na 
pramici,  dobrá  práce  barokní,  2.)  na  dřevě,  poškozené,  Pieta,  z  XVIII. 
stol.,  3.)  na  plátně.  Křest  Kristův,  sign,  na  zadní  straně:  Andrea  To- 
desco  173 1. 

SYPKÁ  zcela  podobná  sýpce  v  Prostiboři,  se  dvěma  štíty;  v  ná- 
stavci nápis:  Ano  [  M  |  DCCCXVI  [  GEB,  dole  znak  v  oválném  štítu  a 
monogram:  J  A  L  5. 

Dvě  KAPLIČKY  Jana  Nepom.,  zděné,  valené  sklenuté,  z  2.  pol. 
XVIII.  stol.  V  horní  kapličce  obraz  na  dřevě  (obnovený  r.  1836),  v  dolní 
soška. 

Kostelec.  (Kostelzen.) 

S  c  h  al  1  e  r  IX.,  131;  S  o  m  m  e  r  VI.,  150;  D  u  n  d  e  r,  Kraj  147;  G.  S  c  h  m  i  d  t, 
Grabplatten   1.  c.    1904,    čís.  653 — 4.    Na   faře:    Matriky   od    r.    1645.   Pam.  kniha 

od  pol.    XIX.  stol. 

KOSTEL  SV.  JANA  KŘTITELE  NAROZENI  (farní),  vy- 
stavěn r.  1356  za  plebána  Theodoricha.  V  XVIII.  století  sbarokisována  loď, 
v  XIX.  století  zazděn  lodní  portál,  zvětšena  okna  a  vystavěno  vrchní 
patro  věže. 

Jednolodní,  gotická,  orientovaná  stavba  (obr.  86.),  s  věží  na  se- 
verní straně  u  kněžiště,  krytá  taškovou  valbou;  na  věži  plechový  stan. 
Stěny  hladké,  sokl  profilovaný  obíhá  kolem,  okapní  římsa  nová. 

Kněžiště  s  pětibokým  závěrem,  opřeno  pěti  opěráky  se  soklem, 
jedním  ústupkem  s  novou  římsou  a  troj  úhelným  štítkem  na  kosine.  Čtyři 


139 


okna  hrotitá,  bez  kružeb.  Věž  hranolová,  s  dvěma  novými  diagonálními 
opěráky  na  rozích  a  kulatým  šnekem  v  rohu.  V  přízemí  vchod  pravoúhlý 
do  sakristie  na  východě  a  okno  hrotité  na  severu,  v  patře  na  všechny  strany 
široká,  pseudogotická  okna.  Loď  obdélná,  s  dvěma  páry  polokruhových 
oken,  pod  nimiž  nové  bankálové  římsy.  Na  jihu  zazděný,  silně  rozevřený 
portál,  profilovaný  na  celém  ostění  čtyřmi  hruškami,  třemi  oblouny  a  sedmi 
žlábky,  na  nízkých  soklových  patkách;  podél  vnitřní  archivolty  plastické 
rozviliny  a  pod  hladkým  tympanem  římsa  (obr.  8y.).  Západní  průčelí  ba- 
rokní,  hladké,    se    štítem,    pilastry    členěným,    po    stranách    volutovými 


nc 


bi^-.^.  ..\\ 


í^ax 


Obr.  86.  Kostelec.   Kostel  sv.  Jana  Křtitele.  Půdorys. 


křídly  omezeným  a  svrchu  trojúhelným  nástavcem  s  křížem  zakončeným; 
před  přízemním  vchodem  velká  předsíň  v  průčelí  se  stejným  štítkem 
s  dvěma  polokruhovými  portálky,  plochým  stropem  a  schodištěm  na  kůr. 
Kněžiště  (obr.  88.)  sklenuto  závěrem  a  jedním  křížovým  polem, 
odděleným  příčným  žebrem;  profil  žeber  (obr.  89.)  hruškový,  oba  svorníky 
okrouhlé,  hladké,  pod  žebry  hrotité  konsoly  s  třemi  oblouny.  Triumfální 
oblouk  hrotitý,  s  nízkým  soklem,  po  obou  stranách  profilovaný  žláb- 
kem  a  skosený.  V  severní  zdi  sanktuarium  (obr.  90.)  s  obdélným 
výklenkem,  profilovaným  vlnovkou,  s  římsou  nadpražní  i  podvojovou; 
nad  výklenkem  deska  s  neprofilovaným  rámem  (070  x  0-32)  s  nápisem 
reliéfním : 


•J 


K.D  +  M  +  666  +  Ij  +  VI 

•  FVUD7ÍO'  ■  6'  •  6I1OR' 

•  P.SIitODORIGVflaPL 


Do  sakristie  vede  hrotitý  vchod,  na  hranách  skosený;  klenba 
křížová,  s  výžlaby  po  obou  stranách,  svorník  hladký,  okrouhlý,  konsoly 
polygonovité  s  třemi  pásky  (obr.  89.). 


I4C 


Obr.  87     Kostelec.    Kostel  sv.  Jana  Křt.    Zazděný  portál  do  lodi  a  irez  jeho  ostáním. 


L  O  cI  s  plochým  stropem,  nově  malovaná.  Kruchta  na  dvou  že- 
lezných sloupech  s  plochým  stropem  a  dřevěnou,  plochou  ballustrádou. 

Hlavní  oltář,  z  konce  XVIII.  stol.,  se  starší  predellou  a  ta- 
bemaklem,  z  i.  pol    XVIII.  stol.,  zdobenými  intarsií  (pásky  a  akanthy). 


141 

Sloupová  architektura  se  sloupy  vřetenovitými,   rév(ju  ovitými,    na  nich 
římsoví  s  hlavičkami    andílku;    oltáiní    obraz    krtu    Páně  je  slabá    práce 


Obr.   88.    Kostelec.    Kostel  sv.  Jana  Křtitele.    Pohled  do  vnitřku. 


Z  konce  XVIII.  stol.;  nad  ním  ve  středu  nástavec  mezi  segmentovými 
úseky,  tvořený  oválným  rámcem  s  řezbou  boltcovitou,  v  němž  obraz 
sv.  Kateřiny;  ve  vrcholu  soška  sv.  Barbory,  po  stranách  pozdější  sošky 
světců  z  řádu   benediktinského.    Po   bocích    oltáře   dvě   brány  s  dveřmi, 


142 

zdobenými  liliemi  ve  výplních  a  postranními  pilastry  s  ozdohou  peníz- 
kovou,  spojenými  volutami  a  korunou  z  boltcovitého  ornamentu,  na 
nich  stojí  na  volutových  konsolách  sochy  sv.  Václava  a  Zikmunda. 

Postranní  oltáře,^ pendanty,  tvoří  výklenek,  obstavený 
sloupky  s  dvířky  vrubovanými,  nesoucími  římsoví  s  rezbou  boltcovitou 
a  pozdější  soškou  (na  levém  P.  Maria,  na  pravém  sv.  Josef)  jako  ná- 
stavcem. Na  pravém  po  straně  výklenku  dole  sošky  sv.  Barbory  a  Ka- 


Obr.  89.  Kostelec.  Kostel  sv.  Jana  Křtitele.    Profil  žebra  a  konsola  v  sakristii 
a  profil  žebra  v  kněžišti. 


teřiny,  nahoře  Jana  Nep.  a  sv.  Jiří,  na  levém  v  ř.zaných  kartuších 
malé  dobré  obrazy  sv.  Martina  a  Jana  Křtitele. 

Kazatelna  spočívá  na  šestibokém  sloupku;  řečniště  zdobeno 
na  rozích  kanellovanými  sloupky  s  ovocem  na  soklech,  ve  výplních 
jeho  rámce  lištnové  a  boltcový  ornament  kolem  obrazů  sv.  evangelistů 
na  dřevě.  Stříška  šestiboká,  ©římsovaná,  s  visutým  růžemi,  nad  ní  na 
volutovém  podnoží  baldachýn  se  stejnou  ozdobou;  nejvýše  koule 
s  plameny. 

Křtitelnice  dřevěná,  osmiboká;  na  rozích  řezané  ornamenty 
z  prken.  Víko  se  stejnou  řezbou,  nahoře  soška  sv.  Jana  Křtitele.  Uvnitř 
cínová  mísa. 

Zvony:  i.  Přelit  r.  1905  od  Rob.  Pernera  v  Plzni;  původní  byl 
o-8o  7)1  vys.  a  měřil  077  m  v  průměru  a  měl  nápis:  ů  leta  +  bopíp  ů  íi- 
|i;cEÍjD  ^  ptEÍilÍEÍjt)  ů  ].irunE  ®  íenío  ů  jraou  íi  tjbiclan  ů  raEgimeno  +  bo?  II  e 
i;an  ů  honraacj. 


Obr.  90.   Kostelec.    Kostel  sv.   Jana  Křtitele,    Sanktuarium.    Pohled  a  řez  výklenkem. 


1-14 


2.  Vys.  i  v  prům.  0-62  m. 
Ucha  hladká,  u  koruny  nápis: 
■£  ícnío  7-:  íuion  :s  flijí  (poprsí  P.  :\Ia- 
ric)  uii)ciucno  X  íiUDfjjiB  2  a  maíhi  + 
IniDljjic.  Na  plášti  reliéf  krucifixu. 
Dle  štíhlého   tvaru  z  XV.   století. 

3.  Přelil  též  r.  1905  Rob. 
Pcriicr  v  Plzni. 

Náhrobek  v  předsíni  za- 
zděný, pískovec,  2-10  X  1-24  m, 
s  pěkně  stylisovaným  znakem 
(Svatbu  z  Červ.  Ostradovic  ?); 
z  opisu  čitelno:  íHiiío  2  leji  c*  uro- 

jeni  I  ralabi;ha  . . .  n^^ I  •  •  • 

...  I  aín;  }X\\h\\  xo  ma  febla  |1  nad 
znakem:    shu    mccrccxt  (obr.  gi,). 


Kozolupy.  (Koso- 


up.) 


Obr.  91.  Kostelec.    Kostel  sv.  Jana  Křtitele.  Náhrobek. 


Schaller   IX.,  113;    Sommer  VI., 

372;   D  u  n  d  e  r,   Kraj  330;   Pam.  arch. 

IV.,   170;  Sedláček  1.  c.  XIII.,  249; 

Podlaha,   Posv.  místa  II.,   284. 


KOSTEL  SV.  STEFANA  MUCEDNlKA  (farní)  byl  již  ve 
XIV.  století  (1366)  farním.  Asi  ve  válce  třicetileté  fara  zanikla  a  osada 
připojena  do  r.  1655  k  Malesicům  a  odtud  k  Touškovu.  R.  1718  zřízena  tu 
administratura  a  po  přestávce  v  letech  1804  až  181 1  zřízena  fara.  Starý 
kostel  [r.  1490  připomíná  se  při  něm  zvonice  (Strnad,  Listář  II.,  276)] 
pro  sešlost  zbořen  a  nový  vystavěn  v  letech  1777 — 82  nákladem  přes 
10.000  zl.  a  pomocí  dobrodincův  do  r.  1788  zařízen.  V  letech  1904  a 
1905 — 6  celá  stavba  opravena. 

Jednolodní,  orientovaná  budova  barokní,  s  věží  na  západním 
průčelí,  krytá  valbou  taškovou;  na  věži  cibule  plechová  s  lucernou  a  bání. 
Stěny  členěny  lisenami  s  čabrakovou  dekorací,  okna  kasulovitá,  s  cham- 
branami  a  klenáky;  na  bocích  lodi  sdružené  pilastry  římsovité,  s  čabrakou 
a  soklem.    Mezi  portálem  pravoúhlým  polokruhově  vypjatá  římsa. 

Kněžiště,  osvětlené  čtyřmi  okny,  ukončeno  polokruhem  a  sklenuto 
konchou  s  výseči  a  plackou,  obdélná  1  o  d  s  třemi  páry  oken,  sklenutá 
třemi  plackami,  pásy  rozčleněnými.  Na  plochách  kleneb  zrcadla  olištno- 
vaná,  na  pásech  výplně,  pod  cípy  kleneb  kládí  sdružené  a  oblomené, 
s  pseudojonskými  pilastry  na  soklech.    Kolem  oken  lištnové  rámce.    Po 


145 

stranách  kněžiště  sakristie  a  kaple,  čtverečné  a  valené  sklenuté  prostory; 
vchody  do  nich  polokruhové,  se  zprohybaným  iímsovim.  Kruchta  na 
třech  segmentových,  profilovaných  obloucích  a  pilířích  s  ozdobou  čabra- 
kovitých  pilastrů,  poprsnice  v  bocích  proláklá,  ve  středu  vyložená,  dřevěná. 

Věž  vystupuje  skoro  celá  ze  západního  průčelí,  přechod  k  lodi  není 
řešen.  Nároží  oblá,  na  nich  pilastry  jako  na  lodi.  V  přízemí  na  severu 
portál,  nad  ním  okénko  oválné  a  druhé  větší,  na  západě  lichý  otvor  s  pro- 
hnutou římsou  a  nad  ním  stejná  okna;  nad  lodní  okapní  římsou,  kolem  věže 
oblomenou,  zdvihá  se  attika  s  oválovými  prolomy  a  nízké  patro  s  širo- 
kými okny,  dekorací  pilastrů  a  polokruhem  vypjatou  řimsou. 

Hlavní  oltář  s  dobrým  obrazem  v  rokokovém  rámu  na  plátně: 
Kamenování  sv.  Štěpána,  malovaným  r.  1788  od  malíře  Manna  z  Falknova; 
tabernakl  na  rakvovité  tumbě,  po  stranách  velké  vásy,  ve  vrcholu  nad 
obrazem  pod  růžovými  guirlandami  a  okem  Božím  obrázek  sv.  Trojice 
na  dřevě. 

Postranní  oltář  íky,  pendanty,  s  bezozdobnými  tabernakly, 
nad  nimiž  zasklené  skříňky  rokokové  s  monogramy,  v  nich  sošky  černé 
P.  Marie  a  Jana  Nepom.  Konec  XVIII.  stol. 

Kazatelna  současná,  s  okrouhlým  řečništěm  a  stříškou,  na  ní 
holubice. 

Varhany  nové. 

Lavice    barokní,  řezané,  z  konce  XVIII.  století. 

Křtitelnice  rokoková,  z  pískovce,  tvaru  vásy  okrouhlé;  na  míse 
píšťaly,  noha  profilovaná,  víko  dřevěné,  hladké. 

Monstrance  barokní,  0-59  m  vys.,  postříbřená  a  zlacená,  z  poč. 
XVIII.  století.  Noha  šestilaločná,  s  tepanými  růžemi,  nodus  hruškovitý, 
kolem  oválného,  zaskleného  středu  záře,  rámec  z  akanthových  rozvilin 
a  slunečnic,  paprsky  a  vysekané  listy  akanthové. 

Šest  svícnů  cínových,  trojbokých,  s  vavnnov\'^mi  festony  a  osm 
mosazných  empirových,  s  kanelovanými  podstavci. 

Zvony:  i.  Vys.  0-75  m,  v  pr.  0-77  m.  Na  uchách  torus,  u  korun}' 
dvojřádkový  nápis:  O  ADORAND  ^  TRINITAS  2  O  VENERANDA  ?  VNITAS 
í  VDIELAN  2  W  PLZNI  ??  II  O  SWATI  í  STIEPANE  íj  ORODVG  S  ZA 
NAS  %  PRZED  8  PANEM  é  BOHEM  S  1  ?  5  2  4  S  5.  Pod  tím  pás  lilií.  Plášť 
i  věnec  hladké.   Na  hlavě  na  železných  pásech  vryto:   K:W: 

2.  Vys.  o-6i  m,  v  pr.  0-59  m.  Na  uchách  torus,  u  koruny  enigmatický 
nápis:  s^rj  +  krkmij  ů  tJij^Dms  +  9 rap  ů  jxd  mí  srhponmilun 
gxebcba  +  mairma  ů.  XV.  stol. 

3.  Slit  r.  1843  od  Karla  Bellmanna  v  Praze. 

V  archivu  Musea  král.  čes.  otisk  pečetidla  farního,  oválného 
(delší  osa  0-021  m)  z  poč.  XIX.  stol.,  s  opisem:  SIGILLUM  ECCLE 
KOSOLUP. 

ZÁMEČEK  měl  dříve  kapli  Jana  Nepomuckého,  v  níž  se  od 
r.  1777  po  dobu  stavby  kostela  sloužila  mše.  Nyní  je  zrušena. 

10 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.   Pol.  okres  Stříbro.  , 


146 

SYNiVGOGA  z  poč.  XIX,  století.  Obdélné  stavem  s  valbou  (pů- 
vodně byla  vyšší)  a  pilastry  na  stěnách;  uvnitř  valená  klenba,  na  pi- 
lastrech.  Osm  oken  polokruhových.  Retabulum  jest  v  předu  zdo- 
beno architekturou  s  pseudo jónskými  sloupy  a  nástavcem.  Zařízení 
nové;  ze  staršího  jen  dva  svícny  ze  železa  kované  (konec  XVIII.  stol.) 
a  opona  s  vysokým  vyšíváním  (lvi  nesou  korunu  s  napodobenými  draho- 
kamy, po  stranách  amfory  s  kyticemi). 

U  silnice  do  Plzně  SOCHA  Jana  Nepom.  z  pískovce;  na  podstavci 
v  předu  dva  znaky  v  kartuši  pod  korunou,  v  zadu  letopočet  1729. 


^Krukanice.  (Krukanitz.) 

S  o  m  m  e  r    VI.,  292;    Dunder    1.  c.  252;  Pam.  arch.   II.,    175;  Čechy  IX.,   112; 
Podlaha,  Posv.  místa  II.,  310. 

ZAMECEK  z  konce  XVIII.  století,  obdélný,  valbou  krytý,  liseno- 
vaných  stěn.    Brána  do  dvora  segmentová,  průjezd  sklenut  valené  s  výseči. 

V  průčelí  přistavěny  dva  věžovité  vý- 
stupky, nové.  Přízemí  klenuté,  větvina 
i  místností  upravena  nově.  V  přízemí 
u  vchodu  upravena  kaple  domácí 
Jana  Nep.,  s  novým  obrazem  bl.  Hroz- 
natý od  /.  Riiinarta  de  Brimont  z  roku 
1893,  na  pseudorománském  oltáříku. 
Kalich  z  poč.  XVIII.  st.,  s  okrouhlou 
nohou,  s  tlačenými  akanthy,  kulovitým 
nodem  a  kupou,  na  níž  +lačené  spirály 
akanthové  a  symboly  ukřižování.  Ro- 
caillový  a  dva  empirové  reliquiáře. 
Obraz  Jana  Nep.  z  roku  1840  od 
A.  Grussa. 

Po  stranách  cesty  k  zámečku  na 
zdi  sochy  sv.  Barbory  a  Antonína 
s  letopočtem  1801,  písmeny  RNHAT 
(R  N  H  abbas  Teplensis)  a  znaky  Te- 
pelským a  rodovým. 

Na  cestě  do  Pernarce  SLOUP 
pískovcový,  3-50  m  vysoký,  na  pod- 
stavci s  vydutým  soklem  a  řimsou,  s  at- 
tickou  patkou  a  volutovou  hlavicí,  na 
níž  spočívá  hranolová  kaplička  s  pro- 
Imutou  stříškou;  ve  stranách  kapličky 
Obr.  92.  Krukanice.  Boži  muka.  nový  obraz  P.  Marie  a  reliéfy:  Věra  icon, 


147 

Kalvárie  a  Ježíš  s  nápisem:  ECCE  HOMO;  na  sjxxlku  kapličky:  1613  |S.E. 
P.  E    (obr.  92.). 

Nedaleko  druhý  SLOUP  čtyřboký,  se  skosenými  hranami,  na  hra- 
nolovém dvojitém  podstavci  a  s  kapličkou,  v  níž  výklenek.  XVIII.  století. 

Za  zámkem  SOCHA  Jana  Nepom.  na  sdruženém  soklu  s  hojným 
římsovím,  z  i.  polovice  XVIII.  století. 

U  cesty  do  Kozlovic  pískovcový  SLOUP  ze  XVII.  století,  na  hra- 
nolovém stylobatu  s  rimsou;  na  volutové  hlavici  kaplička  s  dvojitým 
křížem,  reliéfem  krucifixu  a  novými  obrázky  svatých. 


Kšice.  (Kscheutz.) 


S  o  m  m  e  r   VI.,  243;  Čechy  IX.,  94;    G.    S  c  h  m  i  d  t    v    Miít.    Ver.  f.   Gesch.    D. 
in  Bohmen  XLII.,  486;  Týž,   Grabplatten  1.  c.   1904,  č.  627. 

KOSTEL  nanebevzetí  P.  MARIE  (filiální  do  Erpužic) 
byl  již  r.  1384  farním.  Nynější  stavba  byla  provedena  r.  1716  a  opravena 
(střecha)  naposledy  r.   1904. 

Jednolodní,  barokní  budova  z  cihel,  omítnutá,  krytá  taškovou 
valbou.  Na  zdích  sokl  a  sdružené  pilastry  s  římsovitou  hlavicí  a  kládím, 
okna  segmentová,  nad  portálem  do  lodi  pozdější,  polokruhem  vypjatá 
římsa;  západní  průčelí  má  v  přízemí  polokruhový  portál  s  prohnutou 
římsou  na  pilastrech,  nad  ním  liché  okno,  nad  okapem  štít  s  attikou,  nikou 
ve  středu  prolomený,  po  stranách  s  volutovými  vyzdívkami  a  oválným 
otvorem  v  trojúhelném  vrcholu. 

Věž  u  kněžiště  na  severu,  hranolová  se  skulacenými  rohy,  truj- 
patrová,  krytá  stanem  s  křížem;  okna  původně  větší,  nyní  na  oválná  zmen- 
šená, stěny  lisenovány;  na  západě  zděné  schodiště. 

Kněžiště  ukončeno  třemi  boky  a  sklenuto  závěrem  a  křížovým 
polem  bez  žeber.  Po  stranách  vchod  pravoúhlý  do  sakristie,  skle- 
nuté hladce  křížem  v  přízemí  věže.  Oblouk  triumfální  segmentový, 
s  řimsou  v  náběhu.  Loď  obdélná,  širší,  s  třemi  páry  oken  a  plochým 
stropem,  na  němž  štukové  zrcadlo;  na  stěnách  pilastry.  Kruchta  zděná, 
na  třech  obloucích,  podklenutá  hladce  křížem,  s  poprsnicí  hladkou,  ve 
středu  vypjatou. 

Hlavní  oltář  sloupový,  na  vysoké  predelle,  s  úseky  kládí 
a  nástavcem.  Obraz  maloval  r.  1869  C.  Sauersick,  po  stranách  sochy  sv. 
Petra  a  Pavla,  nahoře  sv.  Kateřina,  Markéta,  Kilián  a  Ondřej.  Ve  středu 
nástavce  kartuše  s  nápisem:  ALTARE  PRIVILEGIATVM  AB  ANNO  1760. 
Na  bocích  oltáře  brány,  zdobené  řezanými  výplněmi  a  sochami  sv.  Martina 
a  Jiří. 

Postranní  oltáře,  pendanty,  barokní,  dřevěné  rámy  akanthové, 
n^polychromované  a  propletené  zlacenými  stuhami  a  rohy  hojnosti,  ve 


148 

vrcholu  kříž;  obrazy  sv.  Anny  a  Sebastiána  (z  r.  1869  od  C.  Sauersicka) 
ve  zlacených,  nahoře  polokruhových  rámech;  mensy  zděné.  Na  predelle 
levého  chronogramm  (letočetná  písmena  červená): 

haeC  ap^  eX  CoLLeCta  eLeeMosIna  popVLI 

PAROChIANI  SANCTAE  ANNAE  POSlTA  EST.   f=  1710.) 
Na  pravém: 

HANC  aram  SANCTO  SEBASTIANO  :  PESTiS  PATRONO  .  PRO  SE  ET 
GREGE  FVNDAVIT  li  RVD  :  SCHVKNECHT  CVRAT  :  WELPERSCHITZ  :  ET 
KSCHEVTZ.   (=  1713.) 

Oltář  sv.  Martina  v  lodi  má  dřevčnou  mensu  a  nízkou  pre- 
dellu, nad  ní  rám  zprohýbaný  barokně,  zdobený  akanthy  a  stuhami, 
nahoře  bílá  hlava  andílci  a  zalomené  římsoví,  se  soškou  sv.  Volfganga; 
po  stranách  pod  mušlovými  baldachýny  sošky  sv.  Jakuba  a  Vavřince. 
Obraz:  sv.  Martin  dělí  se  s  žebrákem  o  plášf,  v  právo  kněz  vypuzuje  zlého 
ducha  ze  stáda  krav,  v  pozadí  krajma,  shora  andělé  nesou  odznaky  bi- 
skupské. V  dolním  levém  rohu:  Wenzel  S:T:Schmidt  fecit  A  :  1726. 

Kazatelna  s  osmibokým  řečništěm  ořímsovaným;  na  spodku 
bílé  emblémy  evangelistů,  ve  výplních  v  oválných  rámech  reliéfy  poprsí 
evangelistů,  v  rozích  slunečnice;  na  stříšce  řezby  a  socha  anděla. 

Varhany    nové. 

Zábradlí  před  oltářem  z  XVIII.  století,  ve  středu  prohnuté, 
ballustrové. 

Na  věži  zbytky  řezaných  oltářů  barokních  z  počátku  XVIII.  st. 
a  barokní  socha  sv.  Anny.  Dvě  sochy  andělů  ze  dřeva,  barokní,  nesou 
kropenky. 

Na  hlav.  oltáři  čtyři  renaissanční  svícny,    bronzové  a  kroužené. 

V  triumfálním  oblouku  obra  z  Madonny  ze  XVII.  stol.,  v  sakristii 
sv.  Martina  v  prohnutém  rámci,  rozvilinami  zdobeném,  z  poč.  XVIII.  st. 

Zvony:  i.  Lil  roku  1876  A.  Phtorius  v  Chebu..  2.  Lil  reku  1869 
W.  Sedlmaycr  v  Plané. 

Náhrobek  pískovcový,  1-62x076  m.  Žena  v  celé  postavě, 
u  nohou  znak,  opis:  LETHA  :  1  .  56 .  .  PAN  |  BVOH  WSSEMOHVCZY  POWO- 
LATI  GEST  S  TOHOTO  |  SWIETA  RACZIL  VROZENÉ  |  PANNY  MARKYTY 
POMIENICZKI  Z  POMIENICZ  PAN  |  nad  hlavou  do  oblouku:  BVOH 
RACZ  I  DVSSY  GEGI  MILOSTIV/  BYTÍ. 

Kunovice.  (Kunéjovice.  Kuniowitz.j 

Schaller    IX.,  202;    S  o  m  m  e  r    VI.,  351;    Dunder    1.  c.  324;    Podlaha, 

Posv.  místa  II.,   349. 

ZAMECEK  zcela  přestavěn. 

KAPLE  SV.  ANNY  A  SV.  MIKULÁŠE  byla  r.  I738  vy- 
stavěna nákladem  Jos.   Schindla,    ryt.  z  Hirschfeldu  a  r.  1842   zbořena. 


149 


Kyjov. 


Sedláček    1.  c.  XIII.,  248;    H  e  b  e  r.    Burgen  IV.,   217;    K  o  íi  n  á  ř,    Poutnička 
místa,   103;  Podlaha,  Posv.  místa  II.,   304. 

Z  TVRZE,  již   koncem   století   XV.    pusté,   zbý\ají   sporé  zbytky 
příkopu  a  název  ,,na  pustém  zámku." 

KAPLE   P.    M  árie   vystaxěna  v  lese  v  letech  1892 — 94.    Zvon 
slit  r.  1894  od  /.  Pernera  v  Plzni. 


Schalle 
252;   Sed 


Lešťany.  (Liechtenstein.) 

r  IX.,  201;  Sommer  VI.,  359;  Dunder  1.  c.  3JS;  Pam.  arch.  X., 
láček  XIII.,  164;  Čechy  IX.,  113;  Podlaha,  Posv.  místa  II.,  291. 
:op:graf.  v  are'. lvu  Musea  k'ál.  čcs.   Heslo:  Leštany.    Na  íiře;    Pamčtní 


Rkp.  sb.   toprgraf.  v  arc.x.v^  ..^«o<.c  ^^x.  ,.vo.    ^..^^^^.  ^^o^c* 
'     'a  ol   r,   1836.    Ma'riky  od  r.    1674 


KOSTEL  SV.   PETRA  A  PAVLA  (farní)  byl  \e  XIV.  století 
(1369)  farním;  ješté  r.  161 2  byl  tu  farář,  ale  později  fara  zanikla  a  osada 


Obr.  93.  Lešťany.   Kostel  sv.   Petra  a  Pavla.  Půdorys. 


až  do  r.  1654  příslušela  do  Pemarce;  řada  farářů  počíná  pak  opět  r.  1666. 
R.  1768  byl  starý  kostel  stržen  a  20./5.  položen  základní  kámen  k  noxému, 
jenž  vystavěn  částečně  z  odkazu  Julia  Xav.  hraběte  Hamiltona  (4671  zl.) 
od  Eugcna  Candella  z  Plzně.  Ještě  téže  zimy  dokončena  věž  a  celá  stavba 
vysvěcena  25.  11.  1769;  vnitřní  úprava  byla  dohotovena  až  za  Jos.  ]\Iaxm. 


I=iO 


Kinského  r.  1774.  R.  1791  dány  sem  \arhany  z  děk.  kostela  ve  Stříbře. 
Poč.  XIX.  stol.  daroval  sem  A.  Pergler  z  Pergleru  (f  1821)  na  plátně 
malovaný  krucifix.  Poslední    opravy   z  let  1896  a  1901 — 5. 

Jednolodní,  barokní  stavba  (obr.  93.  a  94.)  orientovaná,  svěží 
na  západě,  krytá  taškovou  valbou  s  dřevěným  sanktusem;  na  věži 
taškami    krytá    cibule    s    plechovou    bání    a    křížem,    bez    lucerny.     Na 


Obr.  94.   LeStany.   Kostel  sv.   Petra  a  Pavla.   Pohled  od  jihovýchodu. 


pískovcovém  soklu,  obíhajícím  kolem  celé  stavby,  stojí  čabrakovité  pi- 
lastry  a  nesou  profilovanou  okapní  římsu.  Okna  polokruhová  s  rámy, 
portál  (na  jihu  v  lodi)  pískovcem  orámovaný  s  klenákem,  nad  ním  pro- 
hnutá římsa  na  volutových  konsolách  štukových  a  znak  Kinských  v  kar- 
tuši  pod  korunou. 

Kněžiště  ukončeno  polokruhem,  osvětleno  čtyřmi  okny  a  skle- 
nuto valené  s  lunettami.  Po  stranách  přistavěna  sakristie  na  severu  a 
oratoř  na  jihu,  s  šindelovými  střechami  a  pilastry  na  stěnách;  do  sakristie 
vede  pravoúhlý  vchod,  oratoř  otevřena  polokruhovým  obloukem;  obě 
místnosti  sklenuty  plackami. 


151 


L  o  d.  obdélná  s  \ydii(ýini  boky,  i)ni)()iiije  se  bez  tnuiiiíáluího  oblouku; 
valenou  klenbu,  \'  zakulacených  rozích  lunet tami  jMolomenou,  nesou  sdru- 
žené kládí  a  ploché  pilastry  pseudojonské  na  soklu  a  s  šesticípou  hvčzdou 
v  hlavici.    Kruchta  v  půdorysu  segmentem  vypjatá,  stojí  na  d\ou  kanel- 


Obr.  95.  Lišťany.   Kostel  sv.   Petra  a   Pavla.   Postranní  citát  Jana  Nep. 


lovaných  pseudojonských  sloupech  a  dvou  pilířích  (zábradlí  ballustrové, 
dřevěné).  Na  severu  přistavěna  k  lodi  r.  1821  hrobka  (pro  rodinu 
Steinbachovskou)  přízemní,  obdélná,  s  průčelím,  ozdobeným  dvěma 
kanellovanými  sloupy  dorskými  a  troj  úhelným  štítkem;  vchod  původní 
nyní  zazděn,  nový  vchod  pravoúhlý  na  západě. 

V  ě  ž   na  čtvercovém  půdorysu  s  prohnutými  stranami,  troj  patrová, 
spojená  s  lodí  pomocí  volutových  nástavků  po  obou  stranách;  kolem  ní 


152 

oblomuje  se  okapní  římsa  budovy,  na  skulacených  nárožích  pilastry. 
V  západním  průčelí  portál  pravoúhlý,  orámovaný,  nad  ním:  ANNO  1774, 
výše  okno  polokruhové  a  po  stranách  pravoúhlá  a  kruho\á  okénka.  Ve 
2.  a  3.  patře  stejná,  obdélná  okna  s  chambranami.  V  přízemí  sklenuta 
hladce  křížem  předsíň. 

Hlavní  oltář  pseudobarokní,  z  r.  1905. 

Postranní  oltáře:  i.  Božího  hrobu,  nový.  2.  Jana  Nepom. 
(obr.  95.),  raně  barokní  sloupová  architektura;  tumba,  tabernakl  a  dolní 
část  predelly,  obraz  a  sošky  z  pol.  XVIII.  stol.,  nástavce  (monogram 
IHS)  no\ější.  3.  P.  Marie,  rokokový,  s  rocaillovou  kartuší  a  dvojznakem  na 
tumbě  a  soškami  svatých  po  stranách. 

Kazatelna   novější, 

Varhany  s  novým  strojem  z  r.  1903,  ale  původní  skříní,  zdobenou 
dobře  řezanými  rozxilinami,  trojdílnou,  se  soškou  sv.  Cecilie. 

Křtitelnice  (obr.  96.)  cínová,  bez  víka  067  m  vys.;  zvono- 
vitý  kotel,  s  dvěma  kruhy  ve  způsobe  masek  a  třemi  znaky  v  reliéfu,  na 
třech  nohách,  jež  vybíhají  dole  v  kopyta  a  nahoř^  končí  mužskými  po- 
prsími; původní  víko  má  svršek  ulomený  a  nahrazený  barokní  skupinou 
křtu  Ježíšova  ze  dřeva.  Na  kotU  ryté  nápisy: 

KAREL  A  lAN  QN.  KATERZINA  CZERNI^ 

DRZEG  WLASTNI  NOWA  Z  PODMOKL 

BRATRZI  CZERNI=  a  PROSTIBORZE  (hlava) 

NOWE  Z  CHVDIENICZ, 

NA  LYSSTIANECH 

A  BRZEZY  wlacho* 

(květ)  WIE    (květ)  WOLDRZICH  CHLVM-^ 

KRY3T0FF  BRAVM-MIE.  CZANSKEY  Z  QHLV. 

RZETICZ  (květ)  A  NA  ®        CZAN  A  Z  PRZESTA* 

(pták)  LYPPNIE  (í[^)  (pták)  WLK,  NA  CZEMINECH    (květ) 

BAPTISTERIVM    HOC   AD  LAVDEM    SANCT1SS1M.€   TRíNITATIS   (hlava) 

ET  SANCTORVM 
APOSTOLORVM,  PETŘI  ET  PAVLI  ®  PRAG/E  FECIT  BARTHOLOMEVS  A 
CYMPERGK  (žalud)  PROPRIIS   iMPENSTS  (hlava)  GENEROSI    ET  MAG- 

NlFlCl  DO- 
MINI DÍ-CAROLÍ  CZERNÍN^DE  CHVDÍENICZ  ET  IN  BRZEZY,  WL  (květ) 
AD  ECCLESIAM  LYSSTIANEN^  STVDÍO  REVERENDÍ  SADERDOTIS  (hlava) 

MATTHEi  CRisPí  Pramení  eívsdem  Ecclesí/e  ParochÍ  (květ) 

^^y,^)    (sova)     ANNO   DOMINI  1596  >,  (pták) 


/   znak 
Vpražs 


(Znak  B.  z  Cynperku  : 
písmena  BZC,  zvonek  a  lev 
s    praporem    ve    spáru.) 


[153 


Na  víku:  EVNTES  IN  MVNDVM  VNIVERSVM  ®  PRy€DlCATE  EVANGE- 
LIVM  OMNI  CREATVRE  ®  QVI  CREDIDERIT  ET  BAPTIZATVS  FIERIT 
SALWS  ERIT  (kvrt)  QVI  VĚRO  NON  CREDIDERIT  x  CONDEMNATVR 
(květ)  MARCI  (pták)  16. 

V  kněžišti    mřížka    v  půdorysu  prohnutá,  bíillustrová. 

V  kněžišti  nad  oratoří  obraz  na  plátně  z  2.  pol.  X\  III.  stol.: 
Madonna  klečí  na  skále,  nahoře 

v  oblacích  sv.  Trojice,  obklopená 
anděly,  dole  ubohé  duše  v  pe- 
kelném ohni.  Na  folii  nápis:  (Er- 
Iiarineí  eud;  ineiitEr  ^uiii  l^EuigjÍEn 
il;r  JfrEimbe. 

Monstrance:  i.  064  ni 
vys.  Noha  oválná,  čtyřlaločná, 
s  tepanými  hlavami  andílků  a 
růžemi,  nodus  oválný,  kolem  ko- 
rony  paprsky  a  rámeček  z  listo\'í. 
v  nástavci  Madonna.  Na  noze 
letop.  1671. 

2.  Dle  nápisu  na  zadní  straně 
zakoupena  roku  1832  v  Praze  za 
100  zl.;    s  hrubým   ornamentem. 

Kalichy:  i.  Noha  z  poč. 
19.  stol.,  s  tepaným  listovým  orna- 
mentem, na  ní  se  staré  přenesený 
znak  s  písmeny:  E  -^S  ■  B  •  V  ■  M  • 

Nodus  nový.  Kupa  barokní, 
pláštík  z  prolamovaných  pásků, 
hlav  andílcích,  révy,  klasů  a  růží 
kolem  novějších  porcelánových 
destiček  s  obrázky  Kristova  utr- 
pení. 

2.  Z  poč.  19.  stol.,  hladký. 

Pacifikál  rocaillový, 
s  dvojitým  rámečkem  kolem  kříže. 

V  okně  předsíně  pod  věží  barokní  Pieta  ze  dřeva,  v  lodi  na 
konsolách  barokní  sošky  sv.  Anny  a  sv.  Barbory. 

Zvony:    i.  Vys.  0-98  m,  v  pr.  1-04  vi.   Na  uchách  torus,  u  koruny: 

0  SANCTE  >^  PETRE  ^  ORA  ^  PRO  NOBIS  S  DEVM  H  O  MARIA  MARCVS  S 
LVCAS  S  lOHANNES  S  MATEVS  II  S  WILIM  S  S  PRZICHOW  MATER  S 
GRÁCIE    MATER    S  MISERICORDIE  S  FECIT  H  EGIDIVS  S   S  PLZNIE  S 

1  S  5  S  7  S  9  S  .  Pod  tím  opakuje  se  spirálovitý  ornament;  na  plášti  reliéf 
sv.  Petra. 


Obr.  96.  Lfšťany.  Kostel  sv.  Petra  a  Pavla.  Křtitelnice. 


154 

2.  Vys.  0-62  m,  v  pr.  0-64  ;;/.  Na  uchách  torus,  u  koruny:  ÍEia  ů 
í)op;í)D  s  íisiqeřjo  +  cí  •  ijrsícíjn  ů  DsombEsaÍEÍjo  *  nu"  ke  rti;  +  a  h  líjraallc 
2  bon;  +  íenfo  ||  2  jinoii  ů  lit  i- 

3.  Vys.  a  \-  pr.  o  48  ;;;.  Na  uchách  masky,  u  koruny  řídce  rocaille 
a  pod  tím  nápis:  S  :  S  :  lOANES  PAVLE  ET  DONATE  INTERCEDITE  PRO 
NOB IS.  Pod  tím  slunečnico^•é  guirlandy.  Na  plášti  akanthový  Hst,  reliéf  sv. 
Donáta,  Pavla  a  Jana  a  kartuš  se  zvonkem,  kružidlem  a  děly,  s  opisem: 
lACOB  WILHELM  SEITZ  IN  PILSEN,  po  Stranách  1776.  Na  věnci:  REFVSA 
EST    H^C    CaMPANA     EX    COLLECTIS    a    PAROChIANIS    NOSTRiS 

PECVLIIS. 

4.  v  sanktusu.  Vys.  0-32  m,  v  pr.  0-33  m.  Na  uchách  vruby,  u  ko- 
runy: 4-  GELOBT  SEI  DAS  ALLERHEILIGSTE  SACRAMENT  li  10.  PER- 
NER  COS  mích  IN  PILSEN  •  1  ■  7  •  I  •  4  •  Pod  tím  hlavy  andílci;  na  plášti 
krucifix  a  i\Iadonna  pod  vavřínovým  loubím. 

Náhrobek,  z  červeného  mramoru,  zakrý^•á  vstup  do  hrobky 
v  lodi;  v  rozích  mosazná  držadla,  v  ploše  reliéf  lebky  s  hnáty  a  znak. 
Z  opisu  čitelno  jen:  H4^C  PRO  FAMILIA  PER  |  ILLVSTRIS  ....  STEIN  | 
BACHIANORVM  AR  •  ■    • 

V  archivu  Musea  král.  čes.  otisk  pečetidla  farního,  oválného 
(delší  osa  0-03  w).  s  opisem:  SIGIL.  ECCLESI/E  PAR:  LICHTENSTEIN- 
ENSIS  a  postavami  sv.  Petra  a  Pavla.  Z  r.   1808. 

ZÁMECEK  jest  obdélná  prostá  budova  ze  začátku  XVIII.  století, 
s  opěráky  na  nárožích  a  dvojitou  mansardou.  V  průčelí  portál  s  prohnutou 
římsou.  Na  zad  rozšiřuje  se  budova,  přechod  tvoří  v  půdorysu  \yhloubené 
přístavky.  Na  zahradním  průčelí  nadokenní  římsy  a  prostý  balkónek. 
V  přízemí  všude  klenby  křížové  bez  žeber,  v  průjezde  výklenek  s  mušlo- 
vitou  koňchou.    V  oknech  původní  mříže  s  prostouplými  tyčemi. 

KAPLIČKA  sv.  Antonína  Pad.  trojboká,  zdobená  pi 
lastry,  výklenky  a  prohnutými  římsami,  na  vrcholu  vásovitý  nástavec. 
Dříve  tu  stávala  na  pahrbku  větší  kaple,  k  níž  vedlo  30  schodů;  v  ní  se 
sloužila  mše  při  stavbě  nového  kostela.  Ke  konci  XVIII.  stol.  kaple  zbo- 
řena a  z  jejího  zdiva  vystavěna  hřbito\ní  zeď.  Nynější,  men.-í  kaplička, 
vystavěna  r.  1824. 

Lhota.  (Elhotten.) 

Fr.  Andress,  Denkmálcr  und  Sagen  20,  29. 

KAPLIČKA  P.  Marie  Pomocné  nedaleko  mlýna  ,, Varty", 
se  soškou  Pražského  Jesulátka.  V  pravém  ostění  dveří  letopočet  1773 
a  písmena  J  .  C  .  E  . 

Na  louce  před  mlýnem  zlomek  mlýnského  KAMENE  s  letopočtem 
1.  Bpril  1821  D.  F.   (Fr.  Doner,  mlynář). 


155 


Lipno.  (Lippen.) 


S  c  h  a  1 1  e  r    IX.,  202;  S  o  m  m  c  r   VI.,  359;    D  u  n  J  c  r   1.  c.  328;    Pam.  arch.  X., 

253;    Sedláček    1.  c.  XIII.,    165;    Čechy  IX.,    114;    Archive  d.   fúrstl.   Hauses 

Schwarzenberg  (1873),  84;  Posv.  místa  II.,  294. 

Nad  mlýnem  ,,Mobclmuhle"  hradištč  s  valy  spečenými;  ve  vrchních  vrstvách 
střepy  středověké,  ale  hloub  zlomky  misek  s  tuhovanými  ornamenty  a  z  nádob 
červených  vně  tuhou  pomalovaných.  Museum  Plzeňské  má  odtud  bronzovou 
pochvu  dýky.  (Š  n  a  j  d  r.    Počátkové  místopisu,  73;  Památky,  X.,  253.) 

^•. ,  ZÁMEK,  bývalá  tvrz,  již  r.  1316  připomínaná,  jest  zcela  jedno- 
duchá stavba  XVIII.  století.  Jen  na  hospodářských  budovách  zachovány 
barokní  štíty  ze  XVII.  století.  Zámecká  kaple  sv.  Anny,  založená  r.  1715, 
bez  cennějších  předmětů. 

SOCHA    Jana   Nepom.    před  zámkem,  na  vysokém  ořímso\a- 

ném  podstavci,  s  dvěma  znaky  v  kartuších  pod  korunou  a  oválným  štítkem 

s  nápisem:  ,    tt  t 

^  o   l;£lLl0Er 

Paíron  Dsr  piiíjM^ 

Bit  Vor  aLLsn  gEfaí)^ 

ven  í;tL|f  Vn|^  hz' 

WaíjreiL 

Na  zadní  straně :      ^  ,    ^ 

M)  3íínna  (Eh^ 

faliEÍÍ;  Bromiit 

geboíjnTE  jícirtíiad; 

in  ©on  BronirfjlV 

EÍn  fjaíiB  ju  CBÍ;rEn 

řiefj    l^BiligEit   Ifoíjau* 

ni^  Don  BEpomuk 

bÍE  ^íaíuE  B-larf;En 

lafBn  bEH  15  Ii}ai/ 

Mimo  1723. 

Vedle  Jana  Nepom.  anděl  s  křížem  v  ruce. 

SOCHA  s  v.  Anny  samé  třetí  na  dvojdílném  podstavci.  Na  něm 
dva  znaky  v  kartuších  a  nápis:  DEM  •  S  •  OCTOBER  •  1781  •,  pod  tím  po- 
zdější:  ERICHTET  V.  F.  u.  B.  HEÍFÍS. 

Líšina.  (Lischin.) 

Sommer    VI.,   114;  Sedláček  1.  c.  XIII.,  234. 

V  obecním  lese  skupina  50  kamenných  mohyl  ze  staršího  období,  z  nichž 
několik  prokopal  Dr.  Lad.  Píč.  Nalezené  předměty  bronzové  (dýka,  jehlice,  ná- 
ramky žebírkovitě  zdobené)  a  keramika  uloženy  jsou  v  Museu  král.  čes.  (Píč, 
Starožitnosti,   I.  sv.   2.) 


156 

TVRZ,  jež  tu  stála  již  v  XIII.  století,  zanikla  koncem  století  XIV. 

KAPLE  na  návsí  z  i.  pol.  19.  stol.,  osmiboká,  s  plochým  stropem 
a  komolým  stanem  s  plechovou  lucernou  a  bání.  Na  stěnách  nárožní  pi- 
lastrý'',  okna  kniho\-á,  \-chod  polokruhový. 


Lochousice.  (Lochutzen.) 

S  o  m  m  e  r  VI.,    150;    G.   S  c  h  m  i  d  t,    Grabplatten  1.  c.    1906,  čís.  755. 

KAPLE  SV.  FLORIÁNA  (iarou  k  Touškovu  vsi)  vystavěna  r. 
1847.  Skládá  se  z  obdélné  lodi,  polokruhového  kněžiště  a  hranolové  lodi 
v  západním  průčelí.  Kryt  valbový,  na  věži  stan  na  komolém  jehlanu. 
Stěny  hladké,  okap  profilovaný,  kolem  věže  oblomený,  v  kněžišti  okno 
polokruhové,  v  lodi  vykrojené,  ve  věži  hrotitá  okna  a  pravoúhlý  portál. 
Strop  v  lodi  plochý,  \-  kněžišti  koncha.  Kruchta  na  plochém  spodku, 
s  prolamo\-an3^m  zábradlím. 

Oltář  sloupkový,  s  obrazem  P.  ]\Iarie  na  dřevě  a  sv.  Floriána 
na  plátně,  vzadu  výklenek  s  baldachýnem. 

Dva   z  \-  o  n  y  lil  r.  1847  W.  Pcrner  v  Plzni. 


Luhov.  (Lohowa.) 


Schaller    IX.,  114;    S  o  m  m  e  r   VI.,  359;    D  u  n  d  e  r   1.  c.  326;  Pani.  arch.  II., 
170;  Sedláček  XIII.,    164;  Podlaha,  Posv.  místa  II.,  294. 

ZÁMEK  z  konce  XVIII.  století,  vystavěný  (kolem  1780)  za  hrab. 
Marie  Bořka  Dohalského  z  Dohalic;  kaple  Bolestné  P.  Marie  vysvěcena 
tu  r.  1784.  Na  novější  bráně  zámeckého  dvora  zasazeny  dva  znaky 
Widerspergarů  z  pískovce  tesané,  ^•e  vavřínových  ^•ěncích,  ze  XVII.  stol. 
Budova  zámecká  prostě  obdélná,  mansardou  krytá,  členěná  na  stěnách 
lisenami,  portál  segmentový;  okna  obdélná.  \"  přízemí  klenby  valené 
a  plackové,  v  patře  ploché  stropy.  V  kapli  nástropní  malby. 

Proti  zámku  na  pilířích  plotu  zahradního  stojí  SOCHY  sv.  Floriána 
a  Václava,  barokní,  z  písko\-ce  tesané.  Nedaleko  v  záhybu  cesty  do 
Lipna  socha  sv.  Anny  na  hranolovém  podstavci  s  volutami  po  stra- 
nách, letopočtem  1760  a  znaky  sv.  pána  Steinbacha  z  Kranigsteinu  pod 
korunou  na  soklu. 

Ve  dvoře  ve  ^•si  stopy   TVRZIŠTÉ,  příkopem  vodním  obehnané. 


137 


Obr.  97.  Malešice.  Zámek.    Hlavni  průčeli. 


Malešice.  (Malesitz. 


Schaller   IX.,  113;    S  o  m  m  e  r  VI.,    372;   D  u  n  d  e  r  1.  c.  330;    Pam.  arch.  II., 

135;    Sedlaček  XIII.,  248;    Čechy  IX.,  1 16;   Podlaha,    Posv.  místa  II.,  298; 

Rkp.  sbírka  topogr.  v  archivu  Musea  ki"ál.  čes.  Na  faře:  Pamětní  knihy  od  r.  1734 

a  1838.    IMatriky  od  r.    1671.    Registra  zádušní  z  let   1584 — 1660. 

Na  lesnatém  návrší  ,, Kyjově"  množství  kamenných  mohyl.  Vytěženy  byly 
uzavřené  bronzové  kruhy,  br.  jehlice,  br.  n:)žík,  br.  hrútky  šípové,  železný  kroužek, 
kostěná  pilka,  pak  nádoby  (z  nich  některé  na  kruhu  robené)  a  2  mince  císaře 
Konstantina.  (Památky  VI.,  36,  116,  XI.,  180,  XII.,  56:  M.  Z.  K.  1884,  36; 
Š  najdi,  Počátkové  místopisu,  j2\  Franc,  Polit,  okres  Plzeňský.) 

ZÁMEK,  na  jehož  místě  stávala  tvrz,  vystavěn  r.  1730  nákladem 
hraběte  Jana  Petra  Barbo  z  Wachsensteina. 

Obdélná  budova,  k  západu  průčelím  obrácená,  stojí  na  počátku 
svahu  k  vesnici  skloněného  a  v  park  upra\eného.  V  půdorysu  z\lněna 
zadní  strana  vystouplým  oktogonem  sálů  a  risality  na  všech  stranách. 
Kryt  valbový  s  netopýřími  vikýři. 

Hlavní  průčelí  (obr.  97.)  skládá  se  z  trojosého  risalitu  o  dvou 
patrech  ve  středu  a  dvou  čtyřosých,  jednopatrových  křídel  s  ploššími  risa- 


158 


litky  na  koncích.  Na  stěnách  hseny,  na  risahtu  v  obou  patrech  ještě  pilastry 
s  čabrakovitými  hlavicemi  dvojího  druhu.  Kolem  oken  v  přízemí  a  2.  patře 
chambrany,  v  i.  patře  střídají  se  nad  nimi  římsy  různě  zvlněné.  Okapní  římsa 
prohýbá  se  na  risalitu  segmentem.  V  přízemí  ve  středu  portál  nad  třemi 
stupni  povýšený,  s  profilovaným  rámem  a  volutovým  klenákem  v  polo- 
kruhovém oblouku;  konsola  na  klenáku  a  po  stranách  diagonálně  postavené 
pilíře  s  volutovou  hlavicí  a  kládím  nesou  balkon  \'  půdorysu  zprohýbaný, 
na  rozích  otupený,  s  ballustrovou  poprsnicí.  V  i.  patře  vede  na  balkon 
portál  s  oblomeným  rámem  a  římsovými  úseky  po  stranách,  mezi  nimiž 
plastický  znak  v  kartuši  z  volut  pod  korunou.  Nad  2.  patrem  na  plné 
nízké  attice  štít  s  dvěma  okny,  pilastry  z  volut  po  stranách  a  zprohýbaným 
nástavcem  s  vásou.  Nad  bočními  křídly  vikýře  s  vykroj  ovánými  otvory, 
diagonálně  postavenými  pilastry  z  volut  na  nízké  attice  a  se  zprohýbanými 
rimsami  s  vásou. 

Postranní  fagády  šestiosé,  s  risalitem,  členěným  bossážova- 
nými  Usenami,  nad  nímž  podobný  vikýř  jako  v  průčelí,  a  dvojího  druhu 
římsami  nad  okny. 

Průčelí  do  zahrady  obrácené  zvlněno  v  půdorysu:  ve  středu 
vystupuje  polovice  oktogonu  sálového  se  zprohýbanými  stranami  a  boky 
tvoří  poměrně  široké,  mírně  vystupující  risahty.  Na  risalitech  jest  členění 
stěn,  římsy  okenní  a  vikýře  stejné  s  hlav.  průčehm,  kdežto  2.  patro  nad 
středem  jest  prostší.  V  přízemí  vedou  do  oktogonu  tři  pravoúhlé  vchody, 
nad  prostředním  na  volutových  konsolách  balkon  s  pro- 
hnutou ballustrádou.  Nad  okny  i.  patra  římsy  bohatě 
z^'lněné,  dvojího  druhu. 

Celý  přízemek  sklenut  hladce  křížem,  schodiště 
plackami,  v  patře  ploché  stropy.  V  oktogonu  přízemní 
sál  sklenut  valeně  s  osmi  lunettami  a  oválným  zrcadlem; 
vede  sem  pět  vchodů.  Nad  tím  v  patře  podobný  sál  osmi- 
boký se  štukovým  zrcadlem.  V  pokoji  barokní  kamna 
hnědě  polévaná,  z  pol.  XVIII.  století;  v  zahradním  sále 
olejomalba,  přenesená  sem  z  kostela,  s  nápisem:  S.  Elze- 
arius  Comes  Aria  ni  |  S  P.  Francisci  Tertiari  Maritus  et  Virgo. 
!•.!  KOSTEL  SV.  JlRI  (farní)  byl  již  ve  XIV.  stol. 
farní  (1384).  R.  I499  zaznamenán  jest  odkaz  na  opravu 
kostela  (Strnad,  Listář  II.  399).  Původní  budova  byla 
r.  1815  v  lodi  zvětšena. 

r'  1^  i_  Jednolodní,  orientovaná  stavba  s  gotickým  kně- 
žištěm a  barokní  lodí,  na  niž  přiléhána  jihu  starší  barokní 
věž.  Kryt  valbový,  na  věži  vlašská  čepice  s  plechovou 
bání  a  křížem,  zdobeným  kovanými  spirálami.  Stěny 
zcela  hladké,  jen  věž  přepásána  d\'ěma  římsami. 
Kněžiště  čtverečné,  bez  opěráků,  s  troj  úhelným  štítem  hladkým  nad 
závěrovou  zdí;  okna  po  straně  polokruhová,v   závěru  původní,  hrotité,  bez 


Obr.  98.  Malešice. 

Kostel  SV.  Jiti.  Profil 

žebra  a  konsola 

v  kněžišU. 


159 


kružby.  Klenba  křížoxá,  žebra  klínová  s  výžlabem,  na  svorníku  rosetta, 
konsoly  hrotité,  polygonální  (obr.  98.).  Do  sakristie  plackou  sklenuté  vede 
na  severu  portálek  s  profilovaným  rámem  a  vyplněnými  kouty;  v  nadpraží 
prázdný  erbovní    štítek  (obr.  99.).     Vedle  \chodu    sanktuární    xýklenek 


ÁMtáĚi^ 


Obr.   99.   Malešice.   Kostci  sv.  Jiří.   Portálek  do  sakristie. 


obdélný  s  železnými  dvířky  z  překřížených  pásů  a  rosett.    (XVI.  stol.). 
Oblouk  triumfální  hrotitý,  na  hranách  skosený,  bez  soklu. 

L  o  d  širší,  obdélná,  s  okny  \-ykrojenými  a  pravoúhlým  portálem  na 
západě,  s  jednoduchou  římsou.  Strop  plochý  s  voůtovou  římsou.  Kruchta 
na  devíti  plackových  klenbách  a  čtyřech  hranolových  pihřích,  ballustráda 


Obr,  100.  Malešice.   Kostel  sv.  Jiří.   Monstrance. 


i6i 

dřevěná.  Na  jihu  přilehlá  věž  má  \'  přízemí  vchod  po]okruho\'ý  s  pískov- 
covým rámem  a  v  2.  patře  čtyři  široká,  hrotitá  okna;  v  přízemí  placková 
klenba,  nad  ní  oratoř  s  křížovou  klenbou  bez  žeber,  otevřená  segmentovým 
obloukem  do  lodi;  poprsnice  na  visuté  konsole. 

Nábytek  pseudogotický  z  r.  1877,  dle  ná\rhu  B.  Wachsmanna; 
obraz  sv.  Jiří  na  hlav.  oltáři  od  A.  Lhoty;  sochy  barokní,  ze  starých  oltářů. 

Monstrance  (obr.  100.)  pozdně  gotická,  0735  m  vys.,  v  současném 
koženém  pouzdře,  byla  pořízena  nákladem  paní  Anny  Šafránko\é  z  Pout- 
nova.  plzeňské  měšťanky  a  tehdejší  majitelky  Malešic,  jež  v  závěti  své 
(S  t  rn  a  d,  Listář  král.  města  Plzně  II.,  449)  r.  1503  na  ni  poručila  zlatou  zá- 
pona  z  perlového  pásku  a  velký  pás  o  5  hřivnách.  (Viz  Výběr  umělecko- 
prům.  předmětů  z  retrosp.  výstavy  v  Praze  1891,  tab.  35.  a  36.)  Noha 
šestilaločná,  s  vroubkovaným  podvalem,  na  ní  kružba  a  znak  Malešických 
z  Poutnova  (můří  noha)  v  drobném  štítku;  stvol  šestiboký  s  rytou  kružbou, 
přepásaný  dvěma  římskami,  ořech  sploštělý,  rovněž  kružbou  zdobený. 
Svršek  trojdílný,  dělený  pilířky  s  fialami,  nesenými  konsolou  z  akantho- 
vých  listů;  ve  středu  skleněný  válec,  objatý  nahoře  prstenem  z  lilií,  nad 
ním  prolamovaná  kružba  a  vížka  z  fial,  s  křížovou  kytkou;  podobné,  nižší 
stříšky  nad  postranicemi.  Na  pilířcích  stojí  sošky  sv.  Petra,  Pavla,  Barbory, 
Kateřiny,  Vojtěcha  a  Prokopa,  pod  arkádami  sv.  Krištofa  a  Jiří,  nej- 
výše P.  Marie.  Na  noze  značka  N  a  punc  '5^.  Pouzdro  tvaru  monstrance, 
dřevěné  a  potažené  černou  kozí,  s  osmibokým  podvalem,  od  něhož  vystupuje 
osmiboký  střed  s  bočními  hranoly,  nahoře  v  troj  úhelný  hrot  vybíhající, 
plocha  cele  pokryta  ornamentem  akanthovým,  tepaným  a  řezaným. 

Svícen  bronzový,  kroužený,  ze  XVII.  století. 

Obrazy  P.  Marie  a  Ježíše  v  empirových  rámcích  z  poč.  XIX.  stol.; 
Ecce  Homo  a  Nanebevzetí  P.  Marie  z  XVIII.  stol. 

Zvony:  i.  Vys.  o  98  m,  v  pr.  i-oi  m.  Na  uchách  masky,  u  koruny 
pás  liliovitého  ornamentu  a  rozvilin  listových,  pod  nímž  střídají  se  \-isuté 
akanthy  s  rostlinným  ornamentem,  mezi  oběma  pásy  nápis:  +  AD  MA- 
lOREM  DEI  GLORIAM  ET  HONOREM  DEI  PAR/E  VIRGINIS  MARICE 
NEC  NON  S:  GEORGII  MARTYRIS  PATRONI  ECCLESI^  MALES:  Na 
plášti  reliéf  Kalvárie  na  ornamentálním  vlysu,  pod  tím:  ANNO  DOMINI 
1654,  naproti  ve  vavřínovém  rámci  reliéf  sv.  Jiří,  an  potírá  draka,  a  nápis: 
Thobias  Zimerman  Pilfnenjis  parochus  Maleficienfis;  pod  tím  nezřetelný  reliéf 
v  šestibokém  rámci;  na  třetí  straně  Madonna  \-e  svatozáři  a  pod  tím 
v  laurovém  rámečku: 

Melchior  Mathaeus 

Michelin  campana- 

rum  Fusor  Piljnae  — 

me  fudit  Ano  jalutis 

®M  •  D  -C  ■  LIV® 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Stříbro. 


l62 

Na  4.  straně  \'  lauro\ém  obdélném  rámečku: 

Vrozeny  a  stateřzny 
Rytiřz   Pan  Adam   ia- 
rojlav  Laubfký  z  Lub 
na  Maleficzych  Řzen- 
czich  collator. 

Vrozena  pani  Lidmilla 
Laubfka  Rozena  z  sua 
rova  na  Malef  :  Řzen  : 

a  sečza  (nezřeteJný  znak  s  opisem)  +  ^ 
^  lan   Krafchwsky  aurednich  ® 

2.  Vys.  i  \-  pr.  o  65  m.  Ucha  hladká,  u  koruny  jen  částečně  čitelný 
nápis:  x  jbranas  x  mavija  *  milosít  2  plna  2  pan  bno  •£  liabíaBÍgíjrh 
I  ífíropbísíiiríEÍ  2  Plášť  hladký.  XV.— XVI.  století.  Na  dřevěné 
hlavě  letop.   1884. 

3.  Vys.  0-48  m,  v  pr.  0-50  m.  Na  uchách  masky,  u  koruny  hlavy 
andílci  a  rocaille,  pod  tím:  lACOB  WILHELM  SEITZ  HAT  MÍCH  GE- 
GOSEN  IN  PILSEN  1782.  Pod  tím  vlys  ze  slunečnic  s  festony.  Na  plášti 
reliéf  sv.  \'áclava,  andělíček  nesoucí  velký  feston  a  emblém  v  rocaillové 
kartuši,  s  opisem:    LEOPOLD    L:    BARON   DE   SCHIRNDING.    Na    věnci 

ada  vrubů.  '4    ^,j 

4.  Nový,  z  r.  1863.  '  J  '  '  '  ''■' 
Na  hřbitově  stávala    pyramida    nad  hrobem  Jana  Ant.  hrab. 

z  Schirndingů  (t  1805). 

FARA  byla  vystavěna  r.  1750  nákl.  faráře  P.  Lud.  Dart.  Raf- 
fiusa.  V  archivu  Musea  král.  čes.  otisk  farního  pečetidla,  oválného, 
0*032  m   v  delší  ose,   s  opisem:  Sigillum   Ecclesiae  Malefsicensis. 

Před  zainkem  na  návsí  stojí  SOUSOSI  Jana  N  e  p  o  m  u  c  k  é  h  o 
z  pískovce.  Psúbcavec  troj  boky,  s  prohloubenými  stranami  a  otupenými 
rohy,  povýšený  na  třech  stupních;  na  nárožích  volutové  pilastry,  na  koncích 
římsy  sedí  na  volutových  konsolách  andílci.  Uprostřed  zdvihá  se  hrauol 
obklopený  obláčky  a  hlavami  andílků,  mezi  nimiž  zasazeny  dva  znaky 
pod  korunou,  a  nese  na  zeměkouli  sochu  Jana  Nep.,  s  rukama  sepjatýma, 
vedle  níž  andílek  nese  kříž.  Na  soklu  nápisy: 

1725. 

errichtet  v. 
Franz  Peter  Graf  v. 
Barbou.  s.  Gemahlin 
Sylv  I A  Marg.  geb. 
FREiiN  v.  Kvsperstein 
Herrin  v.  wržesowitz 


i6j 


K  TOBIE  EX 

SWATY    lENE  VOTO 

zastVpCe  NAS  ATQVE 

SRDECNIE  CORDE  TOTO 

SE  VTIKAME  TE  SANCTE  PATRONE 

PROSlŽ  ZA  NAS.  HONOREMVS. 


Maškravy.  (Marschgrafen.) 

R.  1670  postaven  tu  po  požáru  nový  DVOR  s  ozdobnou   branou 
od  probošta  Mik.  Kastla.    Od  té  doby  již  přestavěn. 


Milikov.  (Milikau.) 


KAPLE  barokní,  s  půlkruhovým  závěrem,  s  prohnutým  štítkem 
a  věžičkou,  ^•ybíhající  v  šestibokou  hicernu  s  bání.  Z  \-  o  n  e  k  nepřístupný. 


Naklov.  (Naglos.) 

S  o  m  m  e  r  VI.,   359;  Podlaha,  Posv.  místa  II.,  294. 
KAPLE  s  v.    rodiny    (farou  do  Lešťan),  prostá  stavba  barokní. 

Nedražice.  (Nedraschitz.) 

Schaller     IX.,    iiS;    Sommer    VI.,    122;    Dunder    1.   c.    120;    Sedláček 

XIII.,   112. 

ZÁMEK  z  2.  polovice  XVin.  století,  obdélná  budova  s  man- 
sardou, na  nárožích  s  opěráky.  Na  stěnách  lišeny  a  risalitové  výstupky, 
okna  obdélná  s  rámy,  Achod  polokruho\ý,  orámovaný.  Nad  branou  do 
dvora  dvě  urny,  nad  druhou  dvě  sošky  z  písko\-ce. 

KAPLE  Jana  Nepomuckého  (farou  do  Kostelce)  \ysta- 
věna  kolem  r.  1750  nákl.  paní  Merkhnské  z  Merklína,  rozené  hrab.  Pří- 
chovské.  Je  zděná,  šestiboká,  krytá  plechovou  kupolí  s  lucernou  plochou. 
Stěny  hsenovány,  tři  okna  polokruho\-á  a  jedno  o\álné  za  oltářem.  V  prů- 
čelí portál  polokruhový,  orámovaný  pískovcem,  s  nadpražní  římsou,  mezi 
jejímiž  úseky  jest  plastická  kartuše  se  znakem  pod  korunou;  na  dveřích 
původní  mřížková  řezba,  přítuha  a  klika.  Uvnitř  klenba  kupolo\-á  s  výseči, 
pod  jichž  cípy  sbíhají  lišeny  s  malovanými  hlavicemi  a  kládím.    Stěny 


i64 

i  klenby  vyzdobeny  malbou.  Kupole  rozčleněna  pruhy  s  ornamentem 
páskovým,  v  jednotlivých  polích  orámovaná  poprsí  sv.  Víta,  Norberta, 
Prokopa,  Zikmunda,  Ludmily  a  Ivana  s  podpisy;  ve  vrcholu  Boží  oko 
v  oblacích  a  zástup  andílků.  Na  bočních  zdech:  (v  levo)  v  sloupové  síni, 
nahoře  otevřené  a  ballustrádou  s  vásami  zdobené,  zpovídá  Jan  Nepom. 
královnu  Johannu,  vzadu  výhled  do  krajiny,  v  předu  andílek  s  prstem  na 
ústech  a  zámkem  a  klíčem  v  ruce,  shora  snáší  se  anděl  s  lilií  a  věncem; 
(v  právo)  shození  Jana  Nep.  do  Vltavy,  nahoře  na  oblacích  andělé,  nesoucí 
palmu,  věnec,  pět  hvězd  a  korunu,  v  rohu  andílek  lije  vodu  z  rohu  hojnosti 
na  českého  lva.  Kolem  oken  a  ve  špaletách  dveřních  malované  orámování 
a  rocaillové  ornamenty.  Kruchta  původně  visutá  a  v  půdorysu  zvlněná, 
podepřená  nyní  dvěma  železnými  sloupky.  ^  Í  ' '     '-I 

Oltář  má  na  novější  predelle  oválný  rám  z  obláčků  a  hlav  andílcích, 
\-  otvoru  jeho  socha  Jana  Nep.  a  nad  ní  malovaný  baldachýn. 

Varhany  z  pol.  XIX.  století. 

Barokní  krucifix  a  sošky:  Pieta,  sv.  Antonín,  sv.'  Anna, 
s\-.  Jeroným  a  Ivan,  na  konsolách  u  stěn. 

Obraz  P.  Marie  v  dobře  řezaném  rámečku  barokním  z  akanthů 
a  mušlí. 

Zvonek  nepřístupný. 

Náhrobk}?-    odtud  v  obci  Zálezly  (viz  toto  heslo!). 


Nová  Ves.  (Neudorf.) 

Fr.   Andress,    Denkmáller   und    Sagen,  34  a  40. 

SOCHA   Jana    Nepom.    z  pískovce,    barokní,    z   XVIII.    stol. 

KRIŽ  kamenný,  040  m  vysoký,  0-47  m  šir.  a  0-22  m  silný,  dle 
tradice  asi  sto  let  starý. 

Nýřany.  (Núrschan.) 

Sommer  VI.,   117;  Podlaha,  Posv.  místa  II.,  305. 

KOSTEL  SV.  PROKOPA  (farní)  byl  vystavěn  v  letech  1903—4 
dle  návrhu  R.  V  o  máčky  v  pseudogotickém  slohu.  Oltáře  z  dílny 
/.  Krejčíka  v  Praze,  tři    z  v  o  n  y    lil  r.  1904  Rich.  Herold  v  Chomutově. 

Na  návsí  KAPLIČKA  P.  Marie  zděná,  barokní,  krytá  prejzovou 
valbou  se  zděnou  \ížkou  a  sklenutá  kupolí.  Uvnitř  výklenek  se  soškou 
černé  P.  Marie.  Zvonek  bez  nápisu,  novější. 


i65 


Ostrov.  (Ostrau.) 


S  ch  al  1  e  r  IX.,  131;  S  o  m  m  e  r  VI.,  150;  G.  S  c  h  m  i  ú  t,  Grabplattcn  I.  c.  1906, 
č.  755;   Podlaha  a  S  i  t  t  1  c  r.   Album  Sva tovoj tč.4ské  (1897),  35. 

KAPLE  SV.  VÁCLAVA  A  VOJTÉCHA  (fan.u  d..  Kostelce), 
vystavěná  za  opata  kladrubského  Jos.  Sicbera  (1729-  1756)^  s  přistavěnou 
věží  v  průčelí  asi  z  poč.  XIX.  stol.  Centrální  (obr.  loi  )  budova 
šestiboká,  krytá  prejzy  přímo  na 
klenbu.  Na  nárožích  přepásané  pi- 
lastry  sdružené,  jež  nesou  profilo- 
vanou okapní  římsu;  nad  delšími 
stranami  risality  s  troj  úhelnými 
štítky;  ve  věži  stopy  původního 
štítku  nad  portálem.  Uvnitř  skle- 
nut prostor  kupolí  se  zazděnou  lu- 
cernou,*) pod  ní  obíhá  kolem  ob- 
lomená římsa  na  římsovitých  pi- 
lastrech.  Okna  obdélná.  Ve  třech 
bocích  otvírají  se  polokruhové 
niky,  sklenuté  konchou;  ve  vý- 
chodním hlavní  oltář,  v  postran- 
ních pod  okny  ještě  nižší  výklenky. 
Přistavěná  věž  má  podobnou  pi- 
lastrovou  dekoraci,  v  přízemí  pra- 
voúhlý vchod  a  okna  obdélná, 
v  patře  polokruhová;  kryt  tvoří 
plechová  cibule  se  stanem,  bez 
lucerny.  Přízemí  sklenuto  plackou 
a  otevřeno  do  kaple  pravoúhlým 
otvorem,  v  patře  otvírá  se  kruchta 

obdélným  oknem  s  dřevěnou  ballustrádou.  Na  klenbě  naivní  malba 
z  XVIIL  stol.:  tři  obrazy  v  oblomovaných  rámech:  Adam  a  Eva  v  ráji, 
obklopení  zvířaty;  Spasitel  na  oblaku  stojící,  kolem  nesou  andělé  odznaky 
utrpení;  allegorie  víry  a  naděje,  nad  nimi  holubice.  Mezi  obrazy  věnec 
z  oblak  a  záře,  s  andílčími  hlaA-ami,  v  něm  na  terčích  nápisy:  SAPIEN- 
TIA—  SCIENTIA—  INTELECTVS  -  FORTITUDO  —  CONSILIUM  —  TIMOR 
DNI  —  PIETAS. 

Hlavní  oltář  v  půdorysu  do  polokruhu  zahnutý,  s  ořímsovanou 
predellou  a  karyatidami  andělů  po  stranách  bezcenného  obrazu  (sv.  Vojtěch 
a  Václav,  držící  v  ruce  obraz  Piety),  nesoucími  nakupené  kládí,  nad  nímž 


Obr.   loi.  Ostrov.   Kostel  sv.  Václava.    Půdorys. 


*)  V  lucerně  asi  původně  byly  zvonky,  jež  pak  přeneseny  do  přistavěné  věže, 
když  lucerna  snesena. 


i66 

se  ot\-írá  pohled  kruhovým  baldachýnem  na  řezaný  nástavec  reliéfní: 
sv.  Benedikt  umírá,  kolem  něho  bratří,  do  nebe  hledící.  Na  architektuře 
vásy,  kolem  štukové  draperie. 

Na  levém  postranním  oltáři  přemalovaný  (r.  1904)  obraz  Jana  Nep. 
bez  velké  ceny. 

Kazatelna  ze  XVII.  století,  na  sloupku  s  vyřezávanými  křídly 
\olutovými,  řečniště  osmiboké  s  profilovanými  sloupky  a  kládím,  ye  vý- 
plních boltco\áté  řezby. 

Positiv    z  I.  pol.  X\'III.  stol.,  s  vyřezávaným  listo\ím. 

Zvony:   i.  Sht  r.  1872  v  dílně  Anny  dcery  Karla  Bellmanna  v  Praze. 

2.  Vys.  035  m,  v  pr.  0-36  m.  Ucha  hladká,  u  koruny:  +SIT  NOMEN 
DOMINI  BENEDICTVM  IN  S/ECVLA  ANNO  ®  1692  ®  Nad  tím  pás  vavří- 
nový, pod  tím  rozviliny  a  řídce  položené  listy  akanthové.  Na  plášti  v  reliéfu 
Bůh  otec,  Madonna  a  hlava  andílci.  {Michelin?). 

3.  Vys.  i  v  pr.  0-22  m.  Ucha  sloučena,  u  koruny  prolamovaná  stuha 
a  nápis:  +  SIT  NOMEN  DNl  BENEDICTVM.  EX  HOC  NVNC  ET  VSQE  IN 
SECVLV.  Pod  tím  řídce  rozložené  květy.  Na  plášti  hlava  andílci,  mono- 
grammy  IHS  a  IVRA  a  kartuš  se  zvonkem,  letop.  1660  a  písmeny:  m  ^  M 
{Melchior  Matheus  Michelin). 


Ošelín.  (Oschelin.) 


S  c  h  a  1  1  e  r  IX.,  151;  S  o  mm  e  r  VI.,  235;  D  u  n  d  e  r  1.  c.  218;  Sedláček  1.  c. 
XIII.,  136;  G.  Schmidt,  Grabplatten  1.  c.  1904,  č.  641—3.  Rkp.  sbírka  topogr. 
v  archivu    Musea    král.   čes.  Heslo:    Svojšín.    Na  faře:    Pamětní  kniha  od  r.   1788. 

KOSTEL  SV.  BARTOLOMĚJE  (farní)  byl  již  v  XVI.  století 
farní,  později  fara  zašla,  r.  1787  zřízena  lokalie  a  r.  1856  opět  fara.  Pů- 
vodní stavba  byla  r.  1722  opravena,  sakristie  přistavěna  a  kněžiště  znovu 
sklenuto  nákl.  Rudolfa  sv.  p.  ze  Schirndingů.  R.  1903  po  vystavěna  věž 
o  patro  a  celý  vnitřek  opraven. 

Jednolodní,  orientovaná  budova  s  věží  na  západě,  krytá  ple- 
chovým sedlem,  s  vysokým  štítem  nad  obloukem  triumfálním;  na  věži  stan 
plechový.  Stěny  hladké,  věž  lisenována.  Velká  okna  polokruhová  s  cham- 
branami,  vchod  věží  na  západě,  pravoúhlý.  Kněžiště  ukončeno  třemi 
boky,  bez  opěráků  a  sklenuto  valeně  s  pěti  výseči  (v  cípech  tři  lístky,  ve 
středu  rosetta).  Lod  obdélná,  širší,  s  pravoúhlým  vchodem  na  jihu  a  plo- 
chým stropem.  Kruchta  na  dvou  kamenných  sloupech,  s  vypjatou  poprsnicí 
zděnou,  na  trámovém  stropě.    Sakristie  na  severu  při  kněžišti. 

Hlavní  oltář  empirisující,  s  rakvovitou  mensou  a  stěnou  s  ka- 
neUovanými  pilastry  a  římsovím;  svrchu  velká  mušle  a  slunce.  Po  obou 
stranách  baldachýno\-itého,  sloupky,  římsovím  a  andílky  s  rohy  hojnosti 


107 

zdobeného  tabernaklu,  na  jehož  dvířcích  xyu/.aiiL  i(\;i,  klasy  a  krucifix, 
visí  ke  stěně  zlacené  festony.  Obraz  sw  Bartoloměje,  silně  přemalovaný, 
v  rokoko\'éni  rámu.  Po  bocích  branky  se  sochami  sv.  Floriána  a  Isidora 
na  konsolách. 

Postranní  oltáře  dány  sem  po  zrušení  z  kláštera  Klailrub- 
ského.  Pendanty  s  rakvovitou  mensou  a  nízkou  predellou,  nad  níž  bohatě 
řezané,  akanthové  rozviliny  tvoří  rámec  kolem  \ýklenkíi  s  novými  sochami 
(Kristus  a  Madonna),  původně  kolem  obrazů.  V  dolní  části  rámce  na  dřevě 
malované  obrázky  oválné  nad  sebou:  (na  straně  e\'.)  sv.  František  z  Assisi 
a  Klára  (?),  (na  ep.  straně)  sv.  Ondřej  a  světec,  \'edle  něhož  nese  andílek 
štít  s  devisou:  CHARITAS.  V  rozxilinách  umístěny  jsou  pí)  stranách  nad 
sebou  sošky:  (ep.  str.)  sv.  Josef  a  Jan  Křt.,  světice,  Jan  Nepom.,  (ev.  str.) 
sv.  Dominik  a  Markéta,  Antonín  Pad.  a  Barbora,  s\-.  Anna.  i.  polovice 
XVIII.  stol. 

Kazatelna  z  r.  1724  pochází  také  z  kláštera  Kladrubského. 
Šestiboká,  dole  hruškovitá  a  řezaným  hroznem  ukončená;  na  nárožích 
pilastry  volutovité,  ve  výplních  konsoly  a  páskoví.  Schodiště  zdobeno 
rocailly.  Na  stříšce  holubice  a  na  konsolách  kládí  letopočet:  1724.  na 
vrcholu  rocaillový  nástavec. 

V  sakristii  barokní  soška  Madonny  na  nízkém  soklu. 

Varhany,    zdobené  rosthnnou  řezbou,   z  i.  pol.  XVIII.  století. 

Křtitelnice  barokní,  kamenná,  na  profilované  desce  čtvercové 
oblý  sloup  s  profilovaným  kotlem,  víko  dřevěné,  vyduté,  zdobené  akanthy; 
na  vrcholu  skupina  křtu  Ježíšova. 

Kalich  z  I.  pol.  XIX.  stol. 

C  i  b  o  r  i  u  m  z  2.  pol.  XVII.  stol.  Noha  šestikruhová,  nodus  poly- 
gonální,  kuppa  hladká,  na  víčku  šest  výdutků. 

Deset  empirových  svícnů. 

Zvony:  i.  Vys.  070  m,  v  pr.  0-685  ^'f-  Na  uchách  masky,  u  koruny 
prázdný  pásek  a  řada  rocaiUů  s  postavami  andílčími,  na  plášti  reliéf  světce 
a  letopočet  1847  ^  znak  rodu  Bigatto. 

2.  Vys.  0-40  m,  v  pr.  0-45  m.*)  Ucha  hladká,  u  koruny  květinové  roz- 
viliny a  spirály,  pod  tím:  DEO  ET  BEAT/E  MARI/E  1  LAVRETAN^E 
GILOVII  I  SACRA.  Naproti  reliéf  Madonny,  na  věnci:  ANNO  1714.  pod 
tím  nápis  v  kartuši: 

ME  FECIT 

ANTON  IVS  SCH 

ONFELDT  CAM 

PANARVM  FUSOR 

PRAGENSIS. 

3.  Lila  dílna  Julius  Herold  Sóhnc  v  Chomut()\-ě  r.  1878. 


*)  Dán  sem  r.   1788. 


i68 

Náhrobky  zazděné  v  předsíni  pod  věží:  i.  Bílý  mramor,  2  X 
I  05  m.  XVII.  stol.  Celá  postava  rytíře,   u  nohy  znak   a   helma;   z  opisu 

čitekio  jen:  AN . .  . .  | | SIRN  |  TINGER-VON  SIRNTING  •  ROM  : 

KAI   :  MAI   :  WOLBESTELTER  •  KORNET  •  SEINES  •    |  ALTERS  •  46    lAHR- 
DEN  G(OT)T  G 

2.  Žula,  172  X  0-91  m.  Nahoře  prázdná,  oválná  kartuše  s  lístky  ve 
cviklech,  pod  tím  dva  znaky  a  dole  úzká  plocha  s  vyšlapaným  nápisem, 
z  něhož    čitelno    jen:    bc  .  .  .  .   bie  |  rt . . .  m.    Opis:    (AN)NO    16(23)  DEN  • 

30  :  MAi  -I   IST  IN    GOTT   SANFT  VND  S(EL)IG  VERSCHIDEN  .  .  .  | 

GESTRENG (W)OLEHRN  | VESTĚ  HANS  •  (BA)RTHOLOMEVS 

(též  člen  rodu  Schirndirgů). 

3.  Bílý  mramor,  1-97  x  o  92  m.  Celá  postava  ženy  s  knihou  v  ruce, 
u  hlavy  dva  znaky;  opis:  ANNO  •  1633  •  DEN  •  24  •  A/GVST  •  FRIH  |  ZWI- 
SCHEN-3  VND  4  •  V  I-R  •  IST  •  IN  GOTT  •  SELI GRLICH  VORSCHIDEN  DIE  • 
WOHL-  I  EDLE  •  VND^-VIELEHRN  TVGEND  |  REICHE  :  PRAV  A(NN)A 
KEZCHIN  JHRES  ALTERS  •  49  lA  |  DER  •  GOTT.  .  .  (Z  rodu  Keců  z  Kečova). 

4.  Žula,  0-98  x  0-455  m.  Uprostřed  znak,  z  opisu  čitelno:  MAXI- 
MILIANA-  SCHI  |  RNDING  .  .  .  VERSCHID  IN  GOTT  DEN- XII  |  MARTU  : 
IHRES  -  AL  I  TERS  -  1  •  lAHR  •  DER  GOTT  GENADE  AMEN. 

\'  archivu  Musea  král.  česk.  otisk  pečetidla  farního,  oválného 
(osa  delší  0-029  '^^)  ^  odznaky  umučení  a  sv.  Bartolomějem,  nad  nímž 
kalich;  opis:  SIGILLUM  *   ECCLESI/E  *  OSCHELINENSIS  ^. 

ZÁMECEK  vystavěn  na  místě  tvrze  r.  1786  nákladem  Frant. 
Joachyma  z  Schirndingů.  Prostá,  barokní  budova. 

Nedaleko  vsi  k  západu  TVRZISTĚ  neznámého  jména,  zvané  ,,beim 
Schloszel". 

Otročin.  (Otrotschin.) 

S  o  m  m  e  r  VI.,   139;   Pam.  arch.    II.,   219;  Sedláček  XIII.,  250. 
Zbytky  bývalé  TVRZE  pod  Šibeničným  vrchem. 

Pernarce.  (Bernardice.  -  Bernhards. 

Pernharz.) 

Sommer  VI.,   292;   Dunder  1.   c.   253;   Čechy    IX.,    112;     Podlaha,  Posv. 

místa  II.,   306.    Rkp.  sbírka  topogr.  v  archi-vn  Musea  král.  čes.    Na  faře:  Matriky 

od  r.  1648.  Pamětní  kniha  od  r.  1833  (stará  ztracena  již  v  18.  stol.). 

KOSTEL  SV.  MIKULÁŠE  (farní)  byl  farním  již  ve  XIV.  století 
(1360).  Stará  budova  byla  v  letech  1820 — 22  v  lodi  rozšířena  a  věž  přista- 
věna v  západním  průčelí.  Opra\a  r.  1901. 


169 


Jednolodní,  orientovaná,  pozdně  gotická  s  t  a  \-  b  a,  s  novější  lodí 
a  věží  v  záp.  průčelí,  krytá  taškínou  valbon.  Stěny  hladké,  hlavní  římsa 
všude  noxější,  okna  bez  orámoxání. 

Kněžiště  zakončeno  pěti  stranann  osniiúlu-lnika  a  opřeno  šesti 
opěráky  (jeden  ukryt  sakristií);  kolem  celého  obíhá  sokl,  na  opěrácích 
v  předu  podbrádka  a  trojboký  štítek  pod  kosinou.  Čtyři  okna  hrotitá,  bez 
kružeb  a  profilů.  Klenba  skládá  se  ze  závěru  a  křížového  pole,  příčným 
žebrem  rozdělených;  profil  žeber  (ol:r.  102.)  klínovitý,  se  d\ěma  žlábky  po 
stranách;  svorník  jen  v  závěru,  s  akanthovou  rosettou;  pod  žebry  kon- 
soly  polygonální,  kuželovité,  v  závěru  zabíhají  žebra  ostře  do  stěny.  Oblouk 
triumfální  hrotitý,  na  obě  strany  skosený.  Do  sakristie  na  severu  vede  no- 
vější vchod  pravoúhlý;  sakristie  sklenuta 
křížem  s  žebry  (obr.  102.)  tupě  klíno\itými,  ^ 
dole  zahrocenými,  bez  svorníku. 

Loď  širší,  obdélná,  s  třemi  páry 
oken  pseudogotických,  plochým  stropem 
a  zaoblenými  kouty;  pod  stropem  voútová 
římsa.  Kruchta  pseudogotická  na  dvou  pi- 
lířích, s  plochým  podstropím;  pod  ní  vede 
segmentový  oblouk  do  podvěží,  valeně 
sklenutého. 

Věž  hranolová,  plechovým  stanem 
krytá,  se  čtyřmi  obdélnými  okny  a  štítky 
trojbokými  nad  okapem.  Po  stranách  pří- 
stavky pro  schodiště. 

Hlavní  oltář  s  obrazem  na 
stěně    pověšeným:    sv.    Mikuláš    klečí    na 

oblaku,  andělé  nesou  berlu  a  infuli,  nahoře  Ježíš,  kolem  andílci,  dole  nese 
andílek  roh  hojnosti  a  nejníže  výjevy  ze  života  světcova,  i.  polovice 
XIX.  století.  Architektura  pozdně  barokní. 

Postranní  oltáře  sv.  Anny  a  Martina  mají  prostřední  malby 
na  plátně  z  i.  pol.  XIX.  století,  malované  prý  od  Maura  Kristo  fa  Fuchse 
z  kláštera  Tepelského  (za  opata  Reittenbergera).  Architektury  stejné 
s  hlavním. 

Kazatelna  visutá,  z  i.  pol.  XIX.  století. 

Varhany  pseudogotické. 

Křtitelnice  z  poč.  XIX.  stol.,  1-37  m  vys.,  kamenná.  Spodek 
vásovitý,  na  válcovém  tambouru  s  píšťalami  a  řadou  \-a\řínových  listů; 
mísa  s  pásem  kuH  a  píšťal  na  spodku.  Víko  dřevěné,  s  řezbou  akantho\  ých 
listů  a  vásou  na  vrcholu. 

Monstrance  empirová,  zlacená.  Na  kruhové  noze  vlno\-ka 
a  guirlandy  vavřínové,  kolem  korony  paprsky  a  rámeček  z  podobných 
guirland. 

C  i  b  o  r  i  u  m  z  téže  doby,  s  výzdobou  vavřínovou. 


Obr.   102.  Pemarce.   Kostel  sv.  Mikuláše. 

Profil  žebra  klenby  v  sakristii  a  kněžišti 

a  konsola.  ■ 


Kalich  z  poč.  X\'III.  století.  Noha  šestilaločná,  pokrytá  tepanými 
mušlemi  v  rámečcích  a  štítky  a'  kartuších,  nodus  kulovitý,  sploštělý, 
pláštík  na  kupě  prolamovaný  z  akanthů  kolem  tří  rytých  medaillonů  ovál- 
ných s  monogramy  MRA   IHS  a   lOS. 

Obrazy  v  lodi:  sv.  Norbert,  Barbora,  Narození  Páně,  Poslední 
večeře,  signo\-ané:  Joh.  Herzog  in  Pilsen  1860.  V  triumfálním  oblouku 
Stříbrská  Madonna,  \-  kněžišti  čtrnáct  sv.  pomocníků  a  sv.  Josef,  vše  bez 
ceny  umělecké  z  XIX.  stol. 

Zvony:  i.  Slil  Rud.  Perner  v  Plzni  r.  1900. 

2.  Vys.  o-8o  m,  \  pr.  078  m.  Na  uchách  torus,  u  koruny:  +  ni- 
colaos  +  bcDS  +  marros  +  ÍDÍjanncs  +  maíljcus  +  .  nno  +  bomint  + 
m  +  ccccc  +  B  +  sanctus  +  Plášť  a  věnec  hladký.  Na  dřevěné  hlavě 
vyryto:   1776. 

3.  Shl  r.  1879  C.  Schamal  \  Plzni. 

4.  V  pr.  0-44  m,  vys.  0-42  m.  Ucha  hladká,  u  koruny:  (štítek  s  W) 
2  auc  r  inaria  2:  graria  2  jilena  2  bomiuus  3C  hzmw  *  .  Plášť  i  věnec 
hladký.  Poč.  XVI.  století. 

\  archivu  Musea  král.  čes.  dvě  pečetidla  farní  z  počátku 
a  z  třicátých  let  XIX.  stol. 

U  kostela  stojí  písko\'Cový  SLOUP  na  hranolovém  stylobatu 
s  širokou  římsou,  má  hla\ici  \-olutovou  a  na  ní  kaphčku  nahoře  zaoblenou 
s  novějším  křížem.  Na  stylobatu  monogramy:  IHS,  M^,  Mfk  (s  pro- 
bodeným  srdcem)  a  nápis:   lOHANN  |  FIRILON  |  1664. 

U  cesty  do  Šerlovic  pískovcový  SLOUP  s  oblým  dříkem,  hranolovým 
stylobatem,  hlavicí  a  patkou  římsovou  a  hranolovou  kapličkou  s  výklenky 
a  dvojitým  křížem,  jehož  ramena  končí  trojlisty.  XVII.  stol. 


Piňovany.  (Pněvany.   Piwana.) 

S  c  h  a  1 1  e  r  IX.,  116;  S  o  m  m  e  r  VI.,  360;  D  u  n  d  e  r  1.  c.  328;    Pam.  arch.  IX., 
735;   G.   S  c  h  m  i  d  t,   Grabplatten   1906,  čís.   756. 

Odtud  nachází  se  několik  předmětů  z  mohyl  v  Městs.  museu  Plzeňském.  (Pa- 
mátky arch.   XI.,    51;  Š  n  a  j  d  r,  Počátkové  místopisu,  73.) 

KOSTEL  SV.  ANNY  (fihální  do  Ježné)  jest  stavba  ze  XVII.  stol., 
jednolodní,  orientovaná,  krytá  šindelovou  valbou  se  sanktusem  dřevěným, 
opatřeným  lucernou  a  cibulovitou  stříškou.  Stěny  zcela  hladké,  okna 
polokruhová,  pravoúhlý  portál  na  severu;  západní  průčelí  bez  otvorů. 
Kněžiště  s  trojbokým  závěrem,  pokryté  dřevěnou  nepravidelnou  kupolí, 
lod  obdélná,  valené  (prkny)  překlenutá,  oblouk  triumfální  ploše  segmen- 
tový, v  náběhu  ořímsovaný,  se  štukovou  dekorací  zrcadel  a  geometrických 
ornamentů.    Kruchta  na  d\-ou  sloupech,  s  bedněnou  poprsnicí. 


171 

Oltái-  sloupo\ý,  z  kouče  X\'ll.  slul.,  s  \rtulu\ými  sloupky  ua 
nízké  predelle,  s  akanthovou  řezbou;  po  stranách  vyřezávaná  křídla  akan- 
thová  a  sošky  sv.  Kateřiny  a  Voršily.  Ve  středu  ve  výklenku  socha  sv. 
Anny.  Nástavec  obdobné  řešený,  se  sochami  sv.  Barbory  a  (Kou  jiných 
světic.    Tabernakl  mladší,  z  XVIII.  stol.,  s  krucifixem. 

Kazatelna  ze  X\'II.  století,  s  římskou  na  konsolách  a  členěnými 
výplněmi  na  polygonálním  řečništi. 

Dvě  barokní  sošky  (s\-.  František  z  Assisi)  a  obrázky  sv. 
Aloisa  a  Madonny  z  XVIII.  stol. 

V  a  r  h  a  n  \'    současné,  zdobené  řezbou  akanthovou. 

Zábradlí  v  kněžišti  z  konce  XVII.  stol.,  z  kroužených  válcovi- 
tých dři  ku. 

Z  v  ony:  i.  Vys.  0-42  m,  v  pr.  043  m.  Na  uchácii  torus,  u  koruny 
pásy  akanthů  \-isutých  a  stojatých,  mezi  tím  nápis:  DEl  GENlTElCI 
GENlTRlCI  BEATIŠSIM/E  lESV  AVI/E  SIT  SONVS  HONOR  (=  1728). 
Na  plášti  reliéf  Madonny,  naproti  \'  kartuši: 

VBERGOSSEN  ZVRZEIT 
lOANNES  FREANCISCI  WENC 
ESLAI  VON  PERGLAS  HERRN  AVFF 
PINOWAN  VORMVNDS  CAFFTSPINER 
FRAV  MVTTER  FRAVEN  ANTON/E  LV 
DUILJE  VON  PERGLAS  GEBOHENEN 
VON  SCHENNA(V). 

Na  věnci:   MATHIAS  DÍVAL  GOS  MÍCH   I  EGER  1765. 

2.  Vys.  0-35  ni,  v  pr.  0-37  m.  Ucha  hladká,  u  koruny:  S  N  S  OS  S 
BARBARA  š  S  S  KATARINA  S  b  MARGARETA  S  .  Na  věnci  pás  akanthů. 
XVI.  stol.  konec. 

3.  Z  původního  (z  r.  1717)  přelil  r.  1895  Rob.  Perner  x  Plzni. 
Náhrobky:    i.  V  lodi  před  zábradlím.  Pískovec,  1-40  X  0-92  m. 

Pod  znakem  nápis: 

+  SiSTE 
HIC    lACENT 
PERIL:  D:  pRAN  •  ET 

WENC  :  EQUES  CONTHORALIS 

DE  PERGLAS  El  US 

DNUS  :  IN  PINOVAN  MARIA  ANNA 

REG  :  CAPIT  DIST  :  NATA 

PRACH INENSIS  DE  SCHENAU 

Ob  :  25  OCTO  Ob  :  19  SEPT 

A:  1770  A:  1758 

REQUIE  (lebka)   IN  PÁCE. 


172 

2.  V  lodi  u  pravého  oltáře.  Pískovec,  i-i6  x  065  m.  V  kartuši 
kalich,  pod  tím: 

HIC  lACET  RDUS  PATER 
lOSEPHVS  HALLER  SCHON- 
FELDENSIS  GEZN/E  CAPEL- 
LANVS  ZELOSI  SSIMVS  OBUT 
IN  DOMINO  27.  OCTOB(RIS) 
A.  O.   1729  ^TATIS  SVJE  29 
REQVIESCAT  IN  SANCTA  PACE. 

3.  V  kněžišti  při  stěně.  Pískovec,  1-40  X  074  m.  Ve  středu  dvoj  znak 
rodu  Schonau  a  Deym  a  nápis: 

ANNA   I  OH ANNA 

DE  SCHONAV  NATA  DEY 

MIANA  DE  TRZITETZ  DOMINA   IN  AVGEZD  OBIIT/ETA- 

TIS  SV.^  43.   DIE  6.   IVNY 
AO  1740  REQVIESCAT  IN  SANCTA  PACE. 

ZAMECEK  barokní,  z  pol.  XVIII.  století,  o  dvou  poschodích. 
V  průčelí  risalit  se  skulacenými  rohy  a  nad  okny  římsy  střídavě  segmentové, 
polokruhem  a  troj  úhelně  vypjaté.  Na  střeše  vížka.  V  přízemí  klenby, 
v  I.  patře  na  stropě  štukové  zrcadlo. 

Na  obydlí  úřednickém  zazděny  dva  znaky  z  pískovce,  z  i.  pol. 
XVII.  stol.,  rodu  z  Říčan  a  Martiniců  (?). 


Plešnice.  (Pleschnitz.) 

S  c  h  a  11  e  r  IX.,  132;  S  o  m  m  e  r  VI.,  368;  D  u  n  d  e  r  1.  c.  312;  Čechy  IX.,  115; 
Bern  au,  Studien  i— 11  (s  ill.);  H  e  b  e  r,  Burgen  VI.,  281;  Sedláček  XIII.,  162. 

Na  návsí  KAPLE  zděná,  z  i.  pol.  XVIII.  století,  čtyřboká,  s  vyhlou- 
benými rohy,  krytá  prejzy  a  plackou  sklenutá;  pod  klenbou  pilastry  v  kou- 
tech, s  římsovitou  hlavicí.  Na  ploše  klenby  obraz:  andělé  nesou  kříž  do 
nebe,  shora  otvírá  se  pohled  do  malované  kupole.  V  pendantivech  čtyři 
otcové  církevní,  na  stěně  sv.  Trojice,  sv.  Vojtěch  a  Václav.  Nad  vchodem 
vypjatá  římsa.  Na  střeše  zděná  lucerna  se  zvonkem,  přelitým  r.  1872 
od  Roh.  Pernera  v  Plzni. 

Na  cestě  do  Hracholusk  SOCHA  sv.  Josefa  s  Ježíškem,  z  pískovce. 
XVIII.  stol. 

Na  cestě  k  hradu  Bubnu  litý  KRíZna  pískovcovém  sloupu,  na  němž: 

/S56- 


173 

Nedaleko  vsi  nad  řekou  Mží  HRAD  BUBEN,  založený  asi  ve 
XIV,  stol.,  od  r.  1567  již  ve  zříceninč.  Stojí  na  skalnatém  ostrohu  a  vedle 
stop  po  příkopu  zachoval  si  zbytky  lomového  zdiva  do  výše  i.  patra;  v  pod- 
zemí části  kleneb  valených  a  polokruhem  sklenutá  okna  (obr.  103). 


Obr.   103.  PleSnice.   Zříceniny  hradu  Buben. 


Podmokly.  (Podmokl.) 

S  o  m  m  e  r  VI.,  293;  Pam.  arch.  II.,  170,  X.,  252;  Sedláček  XIII.,  126;  Cechy 


IX.,  121. 


TVRZ  zde  stávavší  spustla  kolem  1650  a  na  jejím  místě  postaven 
při  dvoře  kláštera  Tepelského  r.  1678  za  opata  chebských  Jesuitů 
Bedřicha  Uhla  zámeček,  jehož  později  od  r.  1826  užito  k  účelům 
hospodářským. 


174 

Přehejšov.  (Přeheischen.) 

S  o  m  m  c '■  VI.,   117;   G.  S  c  h  m  i  d  t,   Grabplattcn  1.  c.   1904,  čís.  652. 

KAPLE  Navštívení  P.  Marie  (filiální  do  Hor.  Sekyřan), 
byla  zno\u  vystavěna  nákladem  obce  r.  1893  v  pseudogotickém  slohu. 

Ze  starého  kostelíka  zachovány  dva  postranní  oltáře  se  sochou 
Piety  a  Marie  (nová),  z  konce  XVIII.  století,  bez  ceny  umělecké. 

Zvony:    i.  Lil  Peter  Hilzer  ve  Vid.  Novém  Městě  r.   1893. 

2.  Přelit  asi  kolem  r.  1870,  bez  nápisu. 

3.  Vys.  0-46  m,  Y  pr.  0-50  m,  Na  uchách  hrubé  masky,  u  koruny: 
^HAT  mích  GEGOSSEN  IACOB  WILHELM  SEITZ  IN  PILSEN  A:0:  1779. 
Nad  nápisem  pás  rocaillů,  pod  ním  slunečnicové  guirlandy,  na  plášti  reliéf 
Kal\-arie,  sv.  Vavřince,  Floriána,  Petra  a  Pavla. 


Přestaví ky.  ( Přestaví k.) 

Schaller  IX.,   109;   S  o  m  m  e  r  VI.,    115;    D  u  n  d  e  r    1.  c.   113;  Pam.  arch.   II. 

112;    Sedláček    XIII.,    234;     A  n  d  r  e  s  s,    Denkmáler    49.    Archivalia    kláštera 

Chotěšovského.   (Viz  seznam  u  hesla:  Chotěšov.) 

KOSTEL  SV.  PETRA  A  PAVLA  (fihální  do  Dněšic)  byl  již  ve 
XIV.  stol.  (1384)  farní.  R.  1677  koupil  podací  chotěšovský  klášter  a  držel 
je  až  do  zrušení.  Původní  stavba,  asi  z  XV.  století,  v  letech  1680-  -82 
zbarokisována  a  do  r.  1685  nově  zařízena.  R.  1686  koupen  nový  kalich 
z  Augsburku  (za  41  "19  zl.)  a  dána  sem  ciboř  z  Litic. 

Jednolodní,  orientovaná  budova,  krytá  valbou,  z  níž  vystupuje  nad 
západním  průčelím  čtyřboká  vížka  plechová  se  stanem.  Stěny  zcela  hladké. 
Kněžiště    uzavřeno  třemi  boky,  zaklenuto  valené  s  výseči,  pod 
jichž  cípy  stojí  ploché  římsovité  pilastry  a  osvětleno  jediným  oknem  vy- 
krojovaným  do  trojlistu,  barokním.    Na  jihu  pravoúhlý  vchod  do  A-aleně 
sklenuté   sakristie,    se    schodištěm    ve   zdivu    na   kazatelnu.     Oblouk 
triumfální  hrotitý,  hladký,  bez  soklu,  o  dvou  acrhivoltách 
v  pravém  úhlu   ustupujících  a  o  málo   ve  výšce  rozdíl- 
ných.   L  o  d    obdélná,  na  východě  se  skosenými    rohy, 
plochým  stropem  krytá,  s  dvěma  páry  oken  jako  v  kně- 
žišti. V  západním  průčelí  s  barokním  štítem,   po  stra- 
nách volutovými   křídly  obstaveným,  gotický  portálek 
(obr.    104.)    hrotitý    se    soklem,    profilovaný    hruškou, 
"     '     ,]  ,      dvěma    žlábky  a  oblounem,    před  nímž  posta\ena   ba- 

rokní předsíň,  hladce  křížem  klenutá,  s  polokruhovým 
Kostel  sv°.*pet^r  Tpavia.  vchodcm  a  výklcuky  v  bočních  stěnách.  Kruchta  dře- 
^^profu  záp.  portálu.      věná,  ua  podélných  trámech  a  dvou  dře^•ěných  sloupech. 


175 

Hlavní  oltář  z  i.  pol.  XVIII.  století,  sloupoxý,  s  obrazem 
sv'.  Petra  a  Pavla,  z  i.  pol.  XIX.  stol.,  po  jehož  stranách  stojí  \Ttul«»\é 
sloupky  s  prohnutým  nmso\ím  a  soi^ky  sw  Vavřince  a  s\-.  Jakuba  ml. 
4  svícny  z  poč.  XVIII.  stol.,  s  rostlinným  dekorem,  2  empinné,  cínové. 

Postranní  oltáře,  stejné  sloupové  architektury  z  konce 
X\'II.  stol.  s  vrtulovými  sloupky  po  stranách  novčjších  obrazů  sv. 
Alžběty  (le\'ý)  a  Jana  Nep.  (pravý) ;  na  sloupech  \-etévky  révy,  po  stranách 
křídla  boltcovitých  ornamentů  a  festonů.  Na  kládí  sloupovité  nástavce 
s  římsou  a  v  nich  obraz  Z\-ěsto\ání  Panny  Marie  (levý)  a  reliéf  Korunovace 
P.  Marie  (pravý),  po  stranách  sošky  andělů  a  \e  \Tcholu  paprsko\-é  mon- 
strance s  monogramem  IHS  a  MARIA.  Čtyři  kroužené  svícny  z  bronzu, 
ze  XVII.  století. 

Varhany  barokní,  s  řezbou  akanthú. 

Zvon  y:    i.  Z  r.  1838. 

2.  Vys.  050  m,  \  pr.  0-54  m.  Na  uchách  torus,  u  koruny  řádek  minus- 
kulního  nápisu,  těžko  čitelného,  z  XV.  století.  Na  plášti  lilie. 

ZÁMECEK  byla  původně  tvrz,  již  r.  1243  připomenutá,  jež  později 
zašla;  na  jejím  místě  povstal  dvůr.  Po  ohni  ke  konci  XVII.  století  byl 
dvůr  opraven  od  probošta  Mich.  Kastla  a  r.  1740  postavena  residence 
nákl.  probošta  Krist.  Fr.  Schmidla.  Od  r.  1822  patří  dvůr  kn.  Thurn- 
Taxisovi.   Prostá  budova  barokní;  má  nad  vchodem  do  dvora  krásné  tesaný 

C  F  S 
znak   kláštera  Chotěšovského  a  letopočet    ANNO  1740    s  písmeny:     .  ^ 

(Chr.  Fr.  Schmidl,  abbas  Chot.).    Místnosti  klenuté,  ve  zdích  dekoratixní 
výklenky,  na  schodišti  ze  železa  kutá,  barokní  mříž. 

BOŽÍ  MUKA  za  dvorem  u  cesty  do  Cernotína,  zděná  z  pískovce 
a  cihel,  3  m  vys.,  s  třemi  výklenky,  prejzovou  střechou  a  železným  křížem. 
Dle  pamětníků  byl  na  nich  letopočet  1722. 


Prosti  boř.  (Prosti  bor.) 

Schaller  XII.,  90;  S  o  mm  c  r  VII.,   162;   J.  Tra  jer,  Dioccse  Budweis  (1861) 
775_6.  Čechy  IX.,  480.    Na  faře:    Pam.    kniha    od  r.    1749.    Matriky  od   r.    167.'. 

O  bývalém   HRADĚ  Prostibořském  viz  při  hesle:  Kopec. 

KOSTEL  SV.  MIKULÁŠE  (farní)  byl  farním  již  ^•e  XIV.  století. 
Původní  budova  byla  v  letech  1753—6  zbarokisována  a  věž  k  ní  přistavěna. 

Jednolodní,  orientovaná,  gotická  (obr.  105.  a  106.)  stavba,  krytá 
sedlem  taškovým  nad  lodí  a  \'albou  nad  kněžištěm,  dělenými  vysokým 
štítem  nad  triumfálním  obloukem;  při  kněžišti  věž  s  břidlicovým,  nízkým 
stanem.  Stěny  hladké,  jen  západní  průčelí  rozčleněno  do  okapu  sáhajícím 
i  pilastry  s  řimsovitými  hkuicemi,  z  nichž  střední  postupují  dále  po 
nástavci  a  nesou  polokruhem  vypjatou  řimsu  a  štít  s  ki-ížem;  v  přízemí 


176 

žulou  orámovaný  pravoúhlý  portál  s  prohnutým  nástavcem,  nad  ním  polo- 
kruhové okno  a  výše  výklenek  se  sochou  sv.  Mikuláše,  po  jeho  bocích 
oválná  okna  a  volutová  křídla  po  stranách  štítu. 

Věž  čtyřboká,  barokní,  má  na  vyhloubených  nárožích  pilastry,- 
kolem  oken  chambrany,  nad  římsou  okapní  nižší  a  užší  patro  s  oválnými 
a  polokruhovými  okny  a  hlavní  římsu  prohnutou.  Vchod  od  západu, 
pravoúhlý  a  orámovaný. 

Kněžiště  ukončeno  pěti  stranami  osmiúhelníka,  bez  opěráků 
s  barokně  profilovanou  římsou  okapní.  Okna  (obr.  107.)  čtyři,  původní, 
hrotitá,  páté  na  jihu  rozšířeno;  v  závěrovém,   dvojdílném,   kružba:   nad 


1001       25'.56?69      10 
^umuif 1 , 4 1 ., 1 , ^ 


Obr.   105.   Prostiboř.  Kostel  sv.  Mikuláše.   Půdorys. 


dvěma  nosy  kruh  s  trojlistem  (obr.  108.).  Klenba  tvořena  závěrem  a  kří- 
žovým polem;  žebra  klínovitá  nesou  konsoly  kuželovité,  polygonální 
a  jsou  v  koutech  u  pravého  oblouku  zakryty  římsou;  svorníky  scházejí, 
jen  v  křížovém  poli  vytesán  na  styku  žeber  kříž  (obr.  109.).  Sanktuarium 
gotické,  se  skoseným  rámcem  kolem  polokruhového  výklenku,  vybíha- 
jícím nahoře  ve  štítek  s  panelem  trojlistu;  při  barokní  přestavbě  orá- 
mován celek  štukovými  lisenami  s  velkým  klenákem  ve  vrcholu. 
Vchod  do  sakristie,  sklenuté  v  přízemí  věže  valené  s  výseči,  pravo- 
úhlý, nad  ním  otvírá  se  zasklený  oblouk  segmentový  do  oratoře,  s  dře- 
věným stropem,  upravené  v  i.  patře  věže. 

Oblouk  triumfální  segmentový,  v  náběhu  ořímsovaný, 
s  profilovanou  archivoltou  po  obou  stranách. 

Loď  obdélná,  širší,  s  třemi  páry  širokých,  polokruhem  sklenutých 
oken  v  bocích  a  dvěma  menšími  nad  kruchtou,  sklenuta  pěti  poli  valené 
klenby,  pásy  dělenými,  s  výseči  ve  4  polích;  na  hranách  výsečí  páskoví, 
v  ploše  klenby  oblomená  zrcadla  štuková,  pod  pásy  sdružené  pilastry,  jež  se 
v  zaoblených  koutech  u  triumfálního  oblouku  ještě  hojněji  kupí;  pilastry 
v  prvním  poli  klenbovém  nesbíhají  až  k  zemi,  ale  končí  v  cípatou  konsolu. 
Kruchta  na  dvou  žulových  sloupech  s  hranolovými  sokly  proláklých  boků. 


římsovitou  hlíuicí,  \alcue  podklenutá,  s  profilo\aným  obloukem  čelním; 
balustráda  v  předu  segmentem  vyložena  a  ořímsována,  balustry  dřevěné. 
Hlavní  oltář  z  konce  XVII.  stol.,  s  mladší  tumb(ju,  vydutou. 
a  postranními  branami  s  rocaillovými  vásami  a  sochami  sv.  Václava  a 
Josefa,  z  pol.  XVIII.  stol.  Na  predelle  stylobaty  s  ovocnými  festony  ve  vý- 
plních, tabcrnakl  zdobený  řezbou  akanthův  a  lištnami;  baldachýn,  sošky 


Obr.  io6.  Prostiboř.   Kostel  sv.   MikuláSe.   Pohled  do  vnitřku. 


andílků  a  kalich  ve  dvířkách  jsou  novější.  Po  stranách  obrazu  (sv.  Mi- 
kuláš, signov.  M  :  Schmiedl  pinx.  1872),  v  prolamovaném  rámu  akan- 
thovém,  pseudokorinthské  vřetenové  sloupky  s  plochým  reliéfem  révy. 
Na  římsoví  řezané  akanthy,  nad  ním  mezi  úseky  segmentové  římsy  ná- 
stavec z  akanthových  spirál  kolem  obrazu  Zbraslavské  IMadonny,  nahoře 
na  čtyřbokém  soklu  v  paprscích  monogram   IHS. 

Postranní  oltáře,  pendanty,  jsou  ploché,  nástěnné  architek- 
tury s  reminiscencemi  na  rokoko,  s  empirovým  dekorem.  \'e  výklenku  le- 
vého stojí  soška  (obr.  iio.)  Madonny,  na  půlměsíci,  s  knihou  a  kruci- 
fixem v  rukou,  (polychromie,  agraffa  a  koruna  jsou  nové)  z  X\'I.  století: 

Soupis  památek^hist.   a  uměl.    Pol.  okres  Stříbro.  ^2 


178 

po  stranách  sošky  sv.  Anny  a  Joachyma.  Na  pravém  moderní  socha  P.  Je- 
žíše (dříve  obraz  sv.  Jana  Kit.)  a  po  stranách  sošky  sv.  Alžběty  a  Zachariáše. 
Kazatelna  z  konce  XVII.  století.  Řečniště  je  šestibokč,  na 
nárožích  se  sloupky,  spodní  část  je  vydutá  a  zdobená  řezaným  hroznovím; 
ve  výplních  ve  vrubovaných  rámech  obrázky  sv.  evangeUstů  na  dřevě. 
Stříška  je  šestiboká,  ořímsovaná,  ve  vrcholu  na  volutovém  podnoží  z  prké- 


\ 


Obr.  107. — 109.  Prostiboř.    Kostel  sv.  Mikuláše.    Okna  a  profil  žebra  a  konsola  klenby 

v  kněžišti. 


nek  novější  soška  Spasitele.  Schodiště  je  z  poč.  XIX.  stol.  Původně 
byla  kazatelna  na  rohu  oblouku  triumfálního. 

Varhany  z  pol.  XVIII.  stol.,  s  prohnutým  římsovím  a  rocail- 
lovou  řezbou. 

Lavice  v  kněžišti,  patronátní,  mají  na  poprsnici  černé  lištny 
a  vyřezávané  hvězdice,  nadhlaví  s  řezaným  okrajem  a  \'ykládanými  dvěma 
znaky  v  oválném  terči,  s  písmeny:  GL-Vp^ — íMAAI  VPG- 
V  •  Z  ■  ;  v  lodi  zcela  prosté,  barokní. 


17') 


Křtitelnice  nová ;  stará , 
nyní  v  polovici  přeříznutá,  byla 
šestiboká,  s  cíii()\'on  mísou  a  dře- 
věnou nohou,  sloupky  a  římso- 
vým vlysem  z  prkének  opatřenou. 

M  o  n  stra  n  c  e  0-54  ;;/ 
vys.,  zlacená.  Noha  o\álná,  ob- 
lomená, s  tepaným  dekorem  mušlí, 
révy  a  rocaillň,  nodus  no\ý,  na 
paprscích  kolem  korony  rámeček 
rocaillový  a  římsovitý  s  mřížko- 
vím,  po  stranách  andělé,  klasy 
a  réva  v  rozích  hojnosti,  nahoře 
Bůh  otec  a  kříž.  Značky:  malo- 
stranská s  neúplným  letopočtem 

174-,     „   ^^  d"^"^  uredni  puncy. 

Káli  c  h  stříbrný  a  zlacený, 
0-235  ^'^  "^T^-  Noha  šestisegmen- 
tová,  na  podvalu  vrubovaná,  na 
ní  tepaná  réva  a  páskoví,  klasy 
a  růže,  nodus  dvojitý,  dolní  stla- 
čený, s  píšťalami,  horní  oválný 
s  akanthy  kolem  prázdných  terčů, 
na  kuppě  0-097  ^^^  ^  průměru  mě- 
řící pláštík  z  prolamovaných  akan- 
thových  rozvilin,  na  obou  okra- 
jích perlovec  a  anthemion  oblouč- 
kové.  I.  pol.  XVIII.  stol.  Puncy 
úřední  (?)   (obr.   iii.). 

Rocaillový  r  e  1  i  q  u  i  á  ř 
s  oválnou  nohou  a   kartušemi   kolem  středu. 

Řetízek  stříbrný,  s  českj^mi  granáty,  z  2.  pol.  X\'I  II.  stol.  Pů\<>dně 
visel  na  soše  P.  Marie.   Na  konci  přivěšena  medaille  Marie  Terezie  z  r.  1777. 

Křížová  cesta  nová.  V  oratoři  obraz  sv.  Jana  Křt.  bez 
rámce  a  Neposkvrněného  početí,  obě  slabé  práce.  U  levého  pos; ranního 
oltáře  bezcenný  obraz  Jana  Nep. 

Lucerny  k  nošení,  zdobené  stříbrnými  guirlandami  z  plechu, 
s  nápisem:  (^^q/qJ^  cMac^í^ď  1859. 

Kropenka  pískovcová,  oválná  mísa  na  profilované  noze.  W III. 
století. 

Zvony:    i.  Vys.  i  \-  pr.  082  m.    Na  uchách  torus,  u  koruiiy  d\  .1 

řádky:     11  TA^BO^ \y\Ol NSKS 1  y  T I T ^  1  .^  Tt N JO^  WOM.\^ 


Obr.    iio.    Prostibor.    Kostfl   ; 
Socha  P.  Marie. 


Mikul.is 


i8o 


DAL  S  SLITI  S  VROZENI  H  PAN  S  WACZLAW  S  TOCZNIK  S  S  WO- 
SADNIMI  S  I  KE  CZTI  S  CHWALE  H  PANV  S  BOHV  8  A  S  S  S  MIKV- 
LASSI  S.  Pod  tím  pás  opakujících  se  ornamentů:  dračí  postavy  na  obě 
strany  vyvinuté  z  masky  lidské.  Na  věnci  pásek  listo\'í,  kol  tyče^ovinutého. 


id 

^RÍí  ■' 

v.. 

2.'" 
• 

««^  1  • 

^   i 

ák 

^^í 

^..■;;.  . 

^^■^RPr^^l 

liti: 

^rmřu>wv>N^^^""'" 

Obr.   III.   Prostiboř.   Kostel  sv.  Mikuláše.  Kalich. 


2.  Vys.  074  m,  v  pr.  071  171.  Ucha  hladká,  u  koruny  čtyři  oblouny  a 
mezi  nimi  odlitky  medailh,  zcela  nezřetelné.  Plášť  i  věnec  hladké.  XVII. 
století. 

Náhrobky:  i.  V  dlažbě  kněžiště,  pískovec,  1-67  Xio-QO  m.  Pod 
znakem  nápis: 

HIC  QUIESCIT   ILL  :  D  :  RE 
NATA  COMES  DE  OPPERSDORf| 
Bar  :  DE  LUCHET  TRIDSTEIN  NATA 
Bar  :  DE  SCHURNDING   ILLUSTR  : 


i8i 

:)RUCIGERARUM  ORDINIS  AD- 
SCRIPTA,   DOM  :  IN  KOP  :  DOLL  : 
IT  DARM*).OBIIT  19   lUNl   1770] 
/ÍTATIS  45  (lebka)    ANNORUM 

[■.  I       2.  V  dlažbč^lodní,  žula,  085  x  060  m,  s  vyšlapaným  písmem,  z  něhož 
čitelno'  ien:  yílTAT  ...  XVII.  stol. 

Na  návsí  KAPLE  Jana  Nepom.,  čtyřboká,  nízkým  stanem  krytá 
a  hladce  křížem  sklenutá,  s  pilastry  na  stěnách  a  barokní  dře\ěnou  sochou 
na  oltáříku.  Pol.  XVIII.  stol. 

SYPKA  u  cesty  do  Kopce,  obdélná  budoxa  s  d\ěma  prohnutými 

C    C    R 
Štíty  a  úzkými  okénky.    Nápis  ve  štuku:      "     ' 


Radlovice.  (Radlowitz.) 

G.   S  c  h  m  i  d  t,   Grabplatten  1.  c.   1906,  č.   755. 

KAPLE  SV.  TROJICE  vystavěná  r.  1897  od  stavitele  Jana  Alex. 
Hackera  na  místě  staré,  z  r.  1787.  V  ka]:)li  zacho\'án  pinodní  o  b  r  a  z 
(obnovený  r.  1832)  s  nápisem: 

Ju  gteferer  B^rc  goííes 
uub  ífíaria  í;aí  bÍEJE 
glocksl  QlapellEn  íiauen  lafen 
btE  gEiiiEtnÍE  Bablaraiíj  xtnÍEr 
bcn  KidjbEr  dííuís  lEJicntr 
Jíníon  Srauba  iiEfdjitiornEr 
%oxmti  IDillingcr  Jlníoit  groll 
Mnion  ^EEmann  lí}aíí;ias  13i)Eríanl787. 

Zvonek,  v  prům.  0-33  m,  má  na  plášti  reliéf  sv.  Trojice  a 
nápis:  SIT  NOMEN  DOMINI  BENEDICTVM  +  |  10  :  PERNER  COS  MÍCH 
IN  PILSEN  1  •  7  •  40. 


Řebří.  (Leiter.) 


KAPLIČKA  P.  MARIE  u  silnice  ve  vsi,  čtyřboká,  v  předu 
s  otevřeným  portikem  na  dvou  pilířích  a  štítkem  ve  středu  vypjatým  a  po 
stranách  kulemi  ozdobeným;  na  taškové  valbě  dřevěná  vížka  s  lucernou 
a  šindelovou  cibulí  s  křížem.  Klenba  valená.  Barokní  soška  P.Marie 
na  oltáříku.    Zvonek   nový.  2.  pol.  XVIII.  století. 


Domina  in  Kopetzen,  Dóllitschen  et  Darirschlag. 


U  cesty  do  Svojšína  barokní  KAPLIČKA  sv.  Josefa,  zděná,  s  troj- 
úhelným  štítkem  a  nov3'm  obrazem. 


Rochlov.  fRochlowa.) 

S  c  h  a  1 1  e  r   IX.,   ii6;   S  o  m  m  e  r  VI.,   124;  D  u  n  d  e  r  1.  c.   123. 

ZAMECEK  jednopatrový,  prostá  barokní  stavba  z  XVIII.  století. 

Na  cestě  do  Blatnice  zděný  HRANOL,  onmso\aný  a  výklenky  pro- 
lomený, nahoře  otevřená  lucerna  se  zprohýbanými  otvory  a  klenutou  ku- 
polí, v  ní  čtyři  sošky  Ecce  homo! 

Rozvadov  v^  Uněšov. 


Schónthal. 

S  o  m  m  e  r  VI.,  242;  H  e  b  e  1,  Burgen  V.,  197;  Pam.  arch.  II.,  109;  Sedláček 

XIII.,   135;   Čechy  IX.,   86. 

HRADIŠTĚ  s  nepatrnými  zbytky  zdí  a  příkopu. 


Skapce.  (Kapsch.) 


S  c  h  a  1  1  e  r  IX.,  132;  S  o  m  m  e  r  Xl.,  150;  D  u  n  d  e  r  1.  c.  147;  Pam.  arch.  II., 
169;  Cechy  IX.,  483;  G.  S  c  h  m  i  d  t,  Grabplatten  1.  c.  1904,  čís.  654 — 5.  Viz  i  hte- 
raturu  uvedenou  u  hesla:  Kladruby  (klášter).  Rkp.  sbírka  topogr.  v  archivu  Mus. 
král.  českého.  (Heslo:  Kladuby.)  Na  faře:  Pamětní  knihy.  i.  Memoriále  Scapense 
7  posl.  čtvrti   XVIII.  stol.  2.    Z  r.    1835.    í^latriky   oJ   r.    1629. 

KOSTEL  SV.  TROJICE  (farní)  uvádí  se  již  r.  1352  jako  farní. 
Původní  budova  byla  za  opata  kladrubského  Amanda  Streera  (1756 — 83) 
zbořena  a  přestavěna,  vymalována  a  zařízena  do  r.  1788  za  faráře 
Václ.  Rittera  Gfássera. 

Jednolodní,  orientovaná  barokní  b  u  d  o  \-  a  (obr.  112.  a  113.)  s  věží 
na  západě,  obrácená  průčelím  do  srázne  klesajícího  návsí;  strana  jižní, 
k  faře  obrácená,  jest  viditelná  v  celé  délce  z  podhledu.  Budova  je  kryta 
taškovou  valbou,  věž  barokní  plechovou  helmou  s  křížem. 

Věž  na  čtverci  zbudovaná  vystupuje  ze  tří  čtvrtin  z  líce  průčelí. 
V  přízemí  stěna  bossážo\ána  podélně  až  do  kordonové  římsy,  nad  ní  až  do 
okapu  sáhající  pilastry  s  kládím,  v  jehož  vlysu  metopy  s  kruhy  a  triglyfy 


Tab.  XII.   Skapce.  Kostel  sv.  Trojice.  Pohled  do  vnitřku. 


Tíib.  Xlll. 


SUapcc.     Kostci    sv.    Trojice.    Fresky   v    lorli. 


i83 

s  kapkami  a  římsa  na  konsolkácli;  stěna  mezi  piliistry  s  hladkVini  \  ýplnemi; 
portál  v  přízemí  pnuoúlilý  s  iimsou  na  kousolách  a  segmentovým  ná- 
stavcem, výše  okno  obdélné  s  podvojovou  i  návojovou  římsou  na  kon- 
solách.  Nad  okapem,  jenž  se  oblomuje  kolem  véže  \-  pokrac^ování  ze  stavby 
kostelní,  hladké  polopatro  s  obdélným  oknem.  Poslední  patro  s  vysokými 
okny  a  římsou;  ve  vlysu  z  plechu  stříhané  číslice  letopočtu  1788. 

Ostatní  fagády  prostě  lisenovány,  jen  části  průčelní  stčny  západní  po 
stranách  věže  opatřeny  stejnou  bossáží  jako  \ěž  a  na  kněžišti  kordonová 
římsa  člení  stěny.    Okna  polokruhová,  s  ústupkem,  hladká. 

Kněžiště  zakončeno  segmentem,  iíxf  obdélná  se  skulaccnými 
kouty;  v  kněžišti  jeden,  v  lodi  dva  páry  oken.    Prostora  (tab.   XII.)  skle- 


Obr.    112.  Skapce.   Kostci  sv.  Trojice.   Půdorys. 


nuta  v  kněžišti  konchou  a  plackou,  v  lodi  dvěma  plackami  s  dvěma  ukon- 
čujícímu konchami;  klenby  členěny  širokými  pásy,  příčnými  a  podélnými, 
při  zdi  nad  okny  vvklenutými,  jež  jsou  neseny  pilastry  pseudojonskými 
s  profilovaným  soklem  a  úseky  vysokého  kládí.  Na  klenbě  malby 
(tab.  XIII.)  freskové:  Dělící  pásy  a  ])lochy  nadokenní  ozdobeny  roset- 
tami  a  vavřínovými  věnci,  plochy  klenební  vyplněny  obraz}'  s  orámováním 
architektonickým,  tvořeným  z  volutových  řims,  konsol  a  nástavců;  na 
jednotlivých  konsolách  sedí  andílci  s  květinovými  fest  ony  v  rukou,  v  dru- 
hém poli  po  stranách  evangelistů  Lukáše  a  Marka  sedící  anděl.  Od  hlav- 
ního oltáře  postupují  malby  takto:  i.  V  kněžišti  v  cviklech  nad  oltářem 
andělé  s  květinami;  v  klenebním  poli  klanění  andělů:  na  středu  ve  věnci 
paprsků  heberejsky  napsané  jméno  Boží,  kolem  andělé.  jednotUví  i  ve 
skupinách;  dva  nesou  stuhu  s  ná]-)isem:  SANCTUS  SANCTUS  SANCTUS; 
nad  triumfálním  obloukem  monogram  MARIA  v  ])ai)rscích,  kolem  andělé 
s  květinami.  2.  V  lodi:  křest  Kristův  v  Jordáně  v  oválném  rámci;  Kristus 
v  zahradě  Getsemanské;  nad  kruchtou  jásající  a  hrající  andělé,  někteří 
nesou  stuhu  s  nápisem:  TE  DEUM  LAUDAMUS.  Autorem  fresek  jest 
asi  /.  Kramolín. 


v  kněžišti  dva  portálky  s  pravoúhlými  rámy  a  troj  úhelnými  nástavci; 
levý  zazděn,  pravý  vede  do  sakristie  čtverečné,  s  plochým  stropem.  Kruchta 
v  lodi  sklenuta  na  dvou  hranolo\ých  pilířích  třemi  segmento\-ými  oblouky 
a  podklenuta  třemi  plackami  se  štukovými  kruhovými  rosettami;  balu- 
stráda .  v^  půdoryse  zvlněná,  dřevěná,  řezaná  z  volut.  Podvěží  sklenuto 
plackou  jako  předsíň. 


Obr.  113.  Skapce.   Kostel  sv.  Trojice.  Pohled  od  západu. 


Hlavní  oltář,  komponovaný  do  segmentového  závěru,  čá- 
stečně zděný  a  malovaný.  Po  stranách  obrazového  rámu,  bílého  se  zla- 
ceným rocaillovým  dekorem,  stojí  na  čočkovitých  konsolách  dvojité  pseudo- 
jonské  sloupy  a  pilastry,  nad  nimi  těžké  kládí  s  trojbokým  nástavcem; 
v  plochách  mezi  sloupy  a  pilastry  druhý  pár  sloupů  malovaných  se  sochami 
sv.  Václava  a  Benedikta  (?).  Na  architektuře  v  nástavci  oko  Boží  a  ze 
dřeva  řezané  hlavičky  andílci.  V  předu  na  třech  stupních  tumba  s  vavří- 
novou guirlandou,  na  ní  novější  tabernakl  s  andílkem  a  soškou  sv.  Josefa 


1 85 


a  Barbory.  Po  stranách  rcliquiáře  rocaillové,  s  vavřínovými  rámci.  Obraz 
oltářní  (3-40  X  2  m)  představující  sv.  Trojici  v  nebi,  ji;  dobrá  malba,  po- 
někud poškozená,  dole  v  pravém  rohu  signovaná:  /.   KŘnniulin. 

Postranní   oltáře  pendanty,   s  obrazy   ve   zlacených    rocail- 
lových    a    hřebenovitých    rámech:    (na    pravém)    Uzdravení    nemocného 
působením  sv.  Valentina,  (na  levém)  V.  Maria  s  at tributy  n(:))()sk\rnéného 
početí    zjevuje    se   mnichovi,    silné 
přemalovaný;    v  nástavcícli  mono- 
gram IHS  (na  prvém)  a  MARIA   (na 
levém).  •*   i  • . 

Kazatelna  s  visutým  řeč- 
ništěm,  zprohýbaným  a  oblomova- 
ným,  opřeným  o  zeměkouli  a  desky 
zákona  a  intarso\-aným  černými 
pásky;  nad  ním  baldachýn  se  soš- 
kami andělů  a  na  Aolutovém  pod- 
noží socha  Kristova. 

Křtitelnice  zvláštního 
t\aru:  na  spodní  dfesce  stojí  obrá- 
cený jehlan  s  vydutými  stěnami 
a  na  něm  na  volutách  skupina  křtu 
Ježíšo\'a  a  holubice  v  paprscích. 

Varhany  (z  Kladrubského 
kláštera  sem  dané)  trojdílné,  ba- 
rokně gotické,  zdobené  baldachýny, 
fialami,  křížovou  kytkou  a  řezbou 
visutých  akanthů. 

Dvě  dubové  zpovědnice, 
s  vyšším  proláklým  středem  a  po- 
stranními klekátky,  zdobené  v  předu 
pilastry  a  římsovím  a  na  konsole  \e 
vrcholu  soškami  sv.  Petra  a  Pavla. 

Lavice  v  lodi  hladké,  na 
poprsnicích   zdobené   páskovou  in- 

tarsií;  patronátní  lavice:  větší  s  intarsovaným  čelem,  řezaným  nadhlavím 
z  rocaillů,  růží  a  hřebenů  a  oválným  rámcem  v  jeho  středu  s  monogramem 
MARIA;  menší  se  stejně  intarsovaným  čelem  (monogram  IHS)  a  nad- 
hlavím, omezeným  volutovou  římsou  s  mušlí  a  též  intarsií  zdobeným. 

Skříň     v    sakristii   barokní,    ořímsovaná,    se    středem   vj-pjatým. 
s  intarsií  ve  výplních  dveří. 

Zábradlí    před   hlav.   oltářem    shodné  s  balustrádou    kruchty, 
v  půdoryse  segmentové. 

Obrazy:    (v   kněžišti)    slabá    malba    Poslední   večeře,    signovaná 
/.  Rómann  1854;  (v  sakristii)  na  dřevě,  Kamenování  sv.  Štěpána,  pohnutá 


Obr.  114.  Skapce,  Kostel  sv.  Trojice.  Kalich. 


1 86 


scéna  s  velkým  počtem  osob;  silně  poškozeno,  z  poč.  XVIII.  stol.;  v  rám- 
cích prolamovaných  z  akanthů  Ecce  homo  a  Mater  dolorosa,  z  počátku 
XVTII.  stol. 

]kl  o  n  s  t  r  a  n  c  e  měděná,  zlacená  a  stříbřená,  0-605  ^'^  "^-ys-  Noha 
v  oválu  osmilaločná,  s  vytepanými  růžemi  a  listovím,  nodus  kulový,  nahoře 
záře  kolem  oválné  korony,  rytba  větvoví  s  nepravými  drahokamy  a  rehefy 
andílcích  hlav.  Boha  Otce,  P.  Marie  a  holubice.  V  zadu  na  záři  vyryty  dva 

znaky  s  podpisy: 

APOLONA  LIdMiLLA 

ZAKAWCOWA 

(Z)  WldRS 

BERKV 

1695. 

\VACSLAW  ZIBRZId 
ZAKAWEC  Z 

ZAKAWI 

A  NA  GIWI 

GA  N  ECN 

1694. 

Kalich  stříbrný,  zlacený,  0-26  m 
vys.,  asi  z  polovice  XVI.  století.  Noha 
šestilaločná,  na  podvalu  řada  kosočtverců, 
plochy  laloků  njmí  bez  ozdoby,  na  hranách 
stočené  provazce,  pod  i  nad  nodem  pásek 
visutých  lilií  a  plošky  s  architektonickými 
panely;  nodus  sploštělý,  se  šesti  kosočtve- 
rečnými  výpustky  a  litým  ovocným  orna- 
mentem v  čelních  ploškách;  na  plášti  ryté 
ozdoby  spirálové,  nasazené  čtyři  drobné 
medaillonky  s  reliéfy  sv.  evangelistů  a 
u  horního  okraje  torus  a  pás  stojatých  lihí 
(obr.  114.). 
Osm  svícnů  (z  Kladrub)  cínov3>ch,  dvojí  velikosti,  s  mušlovým 
dekorem  a  točenými  stonky,  znakem  kláštera  a  letop.  1752. 

R  e  1  i  q  u  i  á  ř  barokní,  ve  formě  busty  sv.  Valentina,  ze  dřeva  ře- 
zaný, se  skleněnou  a  mosaznou  agrafou  a  falešnými  drahokamy,  z  poč. 
X^'III.  století   (obr.  115.). 

Zvon  y:  i.  Vys.  i  v  pr.  o-6g  m.  Na  uchách  torus,  u  koruny: 
2  auuo  1  bomini  2  millesimo  2  cccckxx  y.  pomoj  2  pane  2  boje  2  s  panno 
2  matigij  2  amen  |l  bariljoIomřDS.  Pod  tím  na  plášti  krucifix.  Věnec  hladký. 
2.  Vys.  0-63  m,  v  pr.  o-6o  m.  Na  uchách  torus,  u  koruny:  leía  2 
panie  2  ítsicefjo  2  pieíistcf;o  2  ssesíeíjd  2  i;an  2  líDnraan  2  biela  2  ||  I. 
Pod  tím  reliéf  sv.   Petra  v  rámečku.     Plášť  a  věnec  hladké. 


Obr.   115.   Skapce.  Kostel  sv.  Trojice. 
35  Poprsí  sv.  Valentini. 


Tab.  XIV.    Stodo.  Plán  města  z  r.   1839.    (1.  Farní  kostel.   2.  Kaple  sv.  Jana  Nepomuckého 
s  chudobincem.   3.   Radnice.   4.   Stará  pošta.) 


i87 

3.  Vys.  0-335  "'-  '^'  V^'-  "'jS  '"■  IVlia  i  j)lásť  liladk*'.  u  koruny: 
Dbielan  *  pnou  -"^  anuo  +  íiomini    m  ů  ul-ccc  ®  x.xuu. 

FARA  vystavěna  kolem  r.  1720  za  kladrubského  opata  Maura  II. 
(1701 — 172())  a  byla  letním  sídlem  opatu  až  do  zrušení  kláštera.  Barokní 
stavba  obdélného  půdorysu,  s  vyhloubenými  rohy,  pilastry  na  sténách 
a  hladce  orámovanými  okny,  krytá  šindelovou  mansardou;  v  průčelí  risalit 
s  pravoúhlým  portálem.  Přízemí  veskrze  sklenuto  valené,  v  patře  široká 
chodba  a  řada  pokojů  s  plochými  stropy.  Střední  sál  (letní  refektář) 
obdélný,  o  pěti  oknech,  má  zachovanou  nástro])ní  malbu  v  oblomeném 
rámci  štukovém:  ženská  postava  s  žezlem  ukazuje  na  boží  oko,  kolem 
ženy  s  květinami,  ]")lody,  snopy,  nahoře  anděl  nese  růžové  festony;  zima 
znázorněna  ženskou  postavou  s  černou  maskou  na  obličeji. 

Barokní  kamna  s  hnědým  a  zeleným  polevem;  na  soklu  kartuše 
s  korunami,  dole  hlavy  andílci;  římsoví  zprohýbáno,  ve  vrcholu  hlava 
Turkova.  Barokní  kredence  s  výplněmi  olištnovanými.  Oválnv  obraz 
Korunovace  P.  Marie,  v  rámu  akanthovém,  stuhami  propleteném  a  obra/ 
sv.  Augustina,  oba  z  XVIII.  stol.  Portrait  Václava  Gfesera,  O.  S.  B., 
faráře  ve  Skajících  1801,  ,,cuius  ope  ecclesia  aedificata  atque  pictura  reor- 
nata  est." 

V  archivu  Musea  král.  čes.  otisk  pečetidla  farního  s  obrazem  Ma- 
donny  na  ležícím  lvu  a  písmeny:  SCM,  oválné,  osa  o"02  m,  '/  konce  XVIII.  st. 

Ve  vesnici  SLOUP  žulový  na  hranolovém,  ořímsovaném  stylobatu, 
s  dříkem  hranolovým,  na  hranách  skoseným,  na  něm  kaplička  s  křížem 

IHS 
tesaným.    V  předu  nápis,  z  něhož  čitelno  jen:   y.      ,„  |  A  •  1694. 

Podobný  SLOUP  u  cesty  do  Zhoře,  s  oblým  dříkem  a  porušenou 
kapličkou,  jejíž  kříž  nahrazen  novějším,  železným.  V  piedu  na  stylobatu 
málo  čitelný  nápis:    1694  |  AVE  G(RA)TIA  |  P TIC  |  .  .  .  EM  |  . 


Stodo.  (Stody.  Staab.) 

S  c  h  a  11  e  r  IX.,  98,  103;  S  o  m  m  e  r  VI.,  113;  D  u  n  d  c  r  1.  c.  116;  Cechy  IX., 
496;  C.  R.  Kop  1,  Chotieschau,  40;  G.  S  c  h  m  i  d  t,  Cxrabplattcn  1.  c.  1904,  č.  649 
až  650;  Festschrift  z.  700-jáhr.  Jubiláum  des  Stiftes  Tepl  (1893),  212.  Archivaliii 
Chotěšovská.  (Viz  jich  seznamu  hesla:  Chotě.šov.)  Rkp.  sbírka  topogr.  v  archivu  Musea 
král.  čes.   (Heslo:  Stodo.)  Na  faře:   Pamětní  kniha  od  r.   1836.  Matriky  od  r.   1661. 

Město  (povýšeno  r.  1315),  původně  ves,  kterou  Václav  I.  daroval 
r.  1235  klášteru  Chotěšovskému;  v  držení  kláštera  zůstalo  i  město  do  r.  1^53- 
Leží  na  řece  Radbuze  a  má  v  půdorysu  (tab.  XIW)  tvar  podélného  síd- 
Hště  při  silnici,  v  němž  během  doby  povstalo  čtvercové  náměstí.  Obra- 
ženo asi  nikdy  nebylo.  Část  za  řekou  k  jihu  položená  povstala  asi  kolem 
kostela,  založeného  až  na  počátku  XVI.  stol.  Město  má  —  přes  novou 
úpravu  fa9ád  —  ráz  barokní. 


I«i 


KOSTEL  SV.  ^lARl  ]\IAG DÁLENY  (farní)  vystavěn  na  místě 
staršího  r.  1567  nákl.  kláštera  Chotěšovského  za  probošta  Adama  Hastera 
a  opatřen  4  oltáři:  P.  Marie,  sv.  Trojice,  Maří  Magd.  a  sv.  Michala.  Do 
r.  1690  byl  filiální  do  Chotěšova,  od  té  doby  je  farní.  Věž  dřevěná  se  zvony 
byla  vedle  kostela.  R.  1639  zřízen  oltář  sv.  Michala  a  hlavní  (Maří 
Magd.)  opraven.  R.  1Ó52  založen  kolem  kostela  hřbitov  a  zdí  obehnán. 
R.  1680  dány  staré  varhany  do  Sekeřan  a  pořízeny  nové  za  150  zl. 
R.  1686  koupen  černý  parament.  R.  1688—91  vystavěna  věž  u  kostela 
a  nová  farní  budova  a  kostel  opraven.  Na  počátku  XIX.  stol.  vystavěn 


znovu. 


Obr.   116.  Stodo.   Kostel  sv.   Maří  Magd.  Půdorys. 


Orientovaná  budova  (obr.  116.)  trojlodní,  krytá  taškovou  valbou  bez 
sanktusu,  s  nízkou  věží  nad  západním  průčelím,  pokrytou  plechovým  sta- 
nem. Zevně  tvoří  kostel  jedinou  obdélnou  stavbu  s  nepatrně  vystupujícím 
kněžištěm  a  věží.  Některé  části  členěny  jako  risality  (sakristie  a  schodiště), 
na  delších  stranách  prosté  lišeny,  pod  okny  kordonová  římsa.  Okna  seg- 
mentová, nízká,  s  chambranami.  Okapní  římsa  silně  vyložená,  sokl  kolem 
celé  budovy  z  kvádrů.  Portály  pravoúhlé  s  rámy  pískovcovými  a  rovnou 
římsou.  Západní  průčelí  rozčleněno  čtyřmi  pilastry  s  římsovitými  hla- 
vicemi, na  stěnách  bossáž;  ve  středu  portál,  nad  ním  segmentové  okno;  nad 
okapní  rimsou  troj  úhelný  štítek.  Věž  nad  středem  hranolová,  se  skose- 
nými rohy  a  sdruženými  okny  a  ciferníky,  nověji  do  původních,  širokých 
prolomů  upravenými. 

Vnitřek  (obr.  117.)  kostela  působí,  při  příznivém  osvětlení,  dojmem 
sálovitým  a  hladké,  bílené  stěny  s  nepatrným  zlacením  v  kněžišti  podporují 


190 

ještě  tento  dojem.  Kněžiště  zakončeno  segmentovou  apsidou,  konchou 
s  výseči  nad  dvěma  okny  sklenutou  a  zabírá  obdélné  pole,  plackou  pokryté, 
po  jehož  stranách  přiléhají  valené  sklenuté,  obdobné  místnosti  sakristií 
s  pravoúhlými  vchody  a  nad  nimi  stejně  klenuté  oratoře,  otevřené  do  kně- 
žiště polokruhovými  oblouky,  s  plnými  zděnými  poprsnicemi.  Pod  cípy 
plackové  klenby  stojí  ořímsované  pilíře,  klenební  příčné  pásy  jsou  kasseto- 
vány  a  rosettami  zdobeny. 

Hlavní  1  o  d  o  málo  širší,  o  třech  polích  plackové  klenby  a  jednom 
užším,  sklenutém  valeně  nad  kruchtou.  Dva  páry  hranolových  pilířů 
a  stejný  počet  nástěnných  polopilířu  hranolových,  na  všech  stranách  ořímso- 
vanými  pilastry  pokrytých,  s  neprofilovaným  společným  soklem,  nesou 
hladké,  příčné  klenební  pásy  a  polokruhové  oblouky  do  postranních  lodí. 
Na  západě  sklenuta  valeně  kruchta  dvěma  širokými  pásy;  v  půdorysu  tvoří 
segment  do  lodi  vypjatý  a  spočívá  trámovým  podstropím  na  dvou  válco- 
vitých sloupech  s  deskovitou  hlavicí,  bez  patky;  balustráda  dřevěná. 
Za  kruchtou  v  podvěží,  přístupném  polokruhovým  obloukem,  valeně  skle- 
nutá předsíň. 

Postranní  lodi  otevřeny  do  hlavní  třemi  oblouky  a  osvětleny  každá 
třemi  okny.  Klenba  placková  s  dělícími  hladkými  pásy  spočívá  na  pilířích 
hlavní  lodi  a  nástěnných  pilastrech,  na  nichž  se  oblomuje  profilovaná, 
podokenní  kordonová  římsa.  Čelní  zdi  východní  prolomeny  do  oratoří 
polokruhovými  oblouky,  západní  otvírají  se  nahoře  do  postranních  částí 
kruchty,  sklenutých  valeně,  a  dole  do  bočních  prostor,  k  podvěží  přiléha- 
jících, stejně  sklenutých  a  volně  polokruhovými  oblouky  spojených. 
Schodiště  na  kruchtu  vede  ze  severní  místnosti. 

Hlavní  oltář,  s  rakv ovitou  tumbou,  sloupová  architektura  se 
sdružcnvmi  j^lastry  a  sloupy  pseudokorinthskými  dvojího  druhu  (s  hlad- 
kými a  vřetenovitými  dříky),  ovitými  růžemi;  kládí  prohnuté,  s  vázami 
a  andílčími  hlavami,  nástavec  tvoří  voluty,  obláčky  a  hlavy  andílci 
kolem  sochy  sv.  Jana  Ev.,  nejvýše  monogram  IHS  v  paprscích.  Ve 
středu  predelly  otáčivý  tabernakl  s  točenými  sloupky  a  baldachýnem.  Po 
stranách  oltáře  na  vyložených  konsolách  sošky,  na  zemi  stojí  andělé 
s  rohy  hojnosti  jako  svícny.  Obraz  sv.  Maří  Magd.  novější,  signovaný: 
Maurus  Ch.  Fiichs  1842.  Šest  velkých  hladkých  cínových  svícnů,  ne- 
pěkných poměrů. 

Postranní  oltáře  jsou  chudé  nástěnné  architektury  se  sla- 
bými obrazy  (na  pravém  P.  Maria  na  zeměkouli,  na  levém  Madonna 
s  rodiči,  tento  signov.:  M.  C.  Fuchs  1843)  a  nástavci  (na  pravém  kříž  v  pa- 
prscích, na  levém  lilie,  plameny  obklopená). 

Oltář  reliquijní  tvoří  zasklená  skříň  zprohýbaná  v  předu 
točenými  sloupky  a  římsovím  ozdobená  se  soškou  ve  vyšívaným  oděvu 
a  voskovou  hlavou,  držící  v  ruce  srdce.  Nejv3>še  stojí  soška  Spasitele. 
Skříň  stojí  na  volutovém  soklu,  zdobeném  akanthy. 


191 

Kazatelna  má  osmiboké  řečništč,  člcnónc  lihidkými  pilastry, 
mezi  nimiž  obrazy  na  dřevě:  dobrý  pastýř  a  čtyři  církevní  otrové;  nad 
řečništěm  ze  dřeva  řezané  draperie  a  akanthové  voluty;  stříška  z  osmi 
segmentů  tvořená  nese  sošku  andéla  s  křížem. 

Křtitelnice  empirová,  tvaru  vásy,  s  hlavami  andílku  a  (Iraj)eriemi 
na  míse  a  sknjiinou  křtu  Ježíšova  na  víku.    Kolem  piivorluí  mříž  železná. 


Obr.   ii8.  Stodo.  Kostel  sv.  Maří  Magd.  Cechovní  lucerny. 


Dvě  trojdílné  zpovědnice,  členěné  pilastry  a  římsovím;  ve  vlysu 
meandr,  ve  vrcholu  kříž. 

Mřížka  v  kněžišti,    z  dřevěných    balustrů    čtyřbokých  na  koso. 

Kalich  stříbrný  a  zlacený.  Noha  a  nodus  nové,  kuppa  s  tepaným 
pláštíkem,  na  němž  páskoví  kolem  růží,  pcrlovcc  a  anthemion  z  lilií.  Pol. 
XVIII.  stol.      •  N  t^KíJ^rVi 

i_^       Dosti  dobrá  křížová  cesta  a  dále  poprsí    sv.   Maří   Magd., 
z  poč.  XIX.  stol. 

Tyče  k  cechovním  lucernám  (31  kus)  a  svícím  pohřebním,  z  po- 
čátku   XIX.   století,  řezané,  na  stvolech  opatřených  polygonálními   nebo 


92 


figurálními  hlavicemi  a  štítky  s  cechovními  emblémy,  pestře  pomalované 
(obr.  ii8.). 

Zvony:  i.  Vys.  1-15  m,  v  pr.  1-14  m.  Na  uchách  ženské  masky,  na 
vrch  koruny  čtyři  andílci  hlav}^  u  koruny  řada  střídajících  se  vás  s  kyticí 
a  liliového  květu,  pod  tím:  +  ECCE  CRVCEM  DOMINI  +  FVGITE  + 
PARTES  ADVS/í:  +  ANNO  (hlava  andílci)  MDCLXXVÍII  (hlava).  Pod 
tím  vlys  tvořený  draky  ve  spirály  zatočenými,  ptáky  a  postavami 
andílků,  níže  střídá  se  ovocný  guirland  s  plochým  ornamentem  s  andílkem. 
Na  plášti  reliéf  Kalvárie,  znaku  kláštera  Chotěšovského  v  laurovém  Vinci 

a  písmeny  po  stranách:     p  ^    (Michael 

Kastl,  praepositus.  Chotieschoviensis), 
arch.  Michaela  v  boji  s  dábly,  pod  ar- 
kádou s  vásami  a  karyatidami  po  stra- 
nách, sv.  Václava  a  P.  Marie  pod  po- 
dobnou arkádou  (u  P.  j\Iarie  přidány 
kolem  andílci  hlavy)  a  kartušový  štítek 
(obr.  119.)  se  zvonkem  a  nápisem: 
STEPHANVS  PRICQVEY;  pod  tím  V  ovál- 
ném věnci  laurovém: 

STEPHANVS       Xa  dřevěné  hlavě  v^-ry  to: 
PRICQVEY    ClVIS  17 

Clattoviensis  F-P- 

ME  FVDIT.  9A. 


Obi.  119.  Stodo.   KosU-l  sv.   Maří  Magd.   Zvon 
ČÍ3.   I.    Značka  Štěp.  Fricqueye. 


esí  2  coufnsa  x  feria  1  qnaría 


2.  Vys.   1-04  >n,  v  pr.   i-o6  m.   Na 

uchách    torus,    u    koruny    dva    řádky: 

aimo  I  bDinini  i.  inillBStmo   1   qniniien- 

íesimo    x   quinío    x    I;ec   1   campana  s 

posí  X  fiísía   X  saiuiorum  s  il  2:  ab  lati- 


íiem  X  íico  X  oiniiipoícnii  x  ú  x  saucíi  x  ioauuis  x  baptisíe  1  x  peírt  2 
cí  2  pauU  X  aposíolorum  x  per  x  ioannem  x  cauíartsíam.  x  Na  plášti 
reliéf  s\-.  Jana  Křt.,  věnec  hladký.  Na  dřevěné  hlavě  vyryto:  A  :  R  :  P  :  C  : 
1614.  (Ad.  Rudrisch,  pracp.  Chotieschoviensis);  hlava  stažena  původními 
pásy  s  liliovitým  zakončením  (obr.  120.). 

3.  Vys.  i  v  pr.  085  m.  Ucha  hladká,  u  koruny  se  opakuje  řada  reliéfů 
Flótnerových:  Husy  v  postavách  dětsk3>ch,*)  na  plášti  vysoko  plastický 
znak  kláštera  Chotěšovského  s  písmeny:  AD.  HO.  PR.  CH.  (Ad.  Haster, 
praep.  Chot.)  a  pravoúhlý  rámeček  s  maskami  po  stranách,  v  něm  nápis: 

DvsTOGNY  A  Ctihodný  Kniez  Adam 

HOZLAR  PROBOSST  KLASSTERA  CHOTIE- 
SSOWSKEHO  YAKOZTO  KOLÁTOR  OSADY 

*)  Viz  Čas.  Spol.  přátel  stár.  čes.  v  Praze  XV.,  16.  (Zd.  Wirth,  Brykcí 
a  P.  Flotner). 


Í93 

S:IVIARYE  Magdaleny  w  miesteckv 

STODV  a  MILOWNIK  NABOZIENSTWI    KRZE  : 
STIANSKEHO  DAL  VDIELATI  ZWON  TENTO 
NÁKLADEM  WSSECH  OSADNICH  TEHOZ  KO  : 
STELA  PRO  POCTIWOST  A  POTRZEBV  G!CH 
STALO  SE  W  PRAZE  SKRZE  BRYKCYHO  ZWONA  • 
RZE  LETA   1570. 

Na  věnci   reliéfy    (některé  vůbec   nezi^etelné) :   andělé   nesoucí   roliy 
hojnosti,  tři  symbolické  postavy  atd. 

4.  Slil  r.   1834  Václav  Scdlmavcr  v   Plané. 


obr.  120.  Stodo.   Kostel  sv.  Maří  Magd.  Zvon  čís.  2.   Kování  na  hlaví-. 


V  archivu  Musea  král.  čes.  otisk  farního  pečetidla  z  r.  1817 
s  obrazem  sv.  Maří  Magd.,  opisem:  ECCLESIE  STODENSIS  a  mono- 
gramem H  :  S  :   (Hugo   Schóft,  larář). 

KAPLE  Jam  Nepomuckého  vystavěna  asi  na  počátku  XVI 1 1. 
století  při  špitále,  r.  1617  proboštem  A.  Rudris  hem  založeném.  Přiléhá 
k  nízké,  prosté  budově  špitálu  jednou  stranou,  v  níž  upraven  k  chodbě 
polokruhový  široký  oblouk.  Zvenčí  na  stěnách  silné  pilastry,  kolem  oken 
chambrany,  kryt  tvaru  komolého  jehlanu  s  šestibokou  lucernou  se  sta- 
novitou stříškou  a  bání.  Uvnitř  šestiboký  prostor  se  čtyřmi  polokruhovými 
okny,  sklenutý  kupolí  s  ostrými  výseči,  pod  jichž  cípy  stojí  prosté  pilastry. 

Oltář  sloupový  z  poč.  XV I II.  stol.,  r.  1902  obnovený,  s  vrtulovými 
sloupky,  ovitými  růžovými  větévkami,  a  zprohýbaným  kládím,  obraz  Jana 
Nep.  na  plátně,  bez  ceny  umělecké.  V  prolomeném  nástavci  holubice  v  pa- 
prscích, nad  tím  baldachýn  na  volutovém  podnoží  a  po  stranách  sošky 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.    Pol.  okres  Stříbro.  I  I 


194 

.ndělu     Na  konsolách  po  bocích  obrazu  sochy  sv.  Jana  Kít    a  Floriána. 

Celek  obklopen  rámcem  akanthovvch  rozviUn,  v  némž  sedí  anděle  nesoucí 


draperie,  mimo  to  kolem  římsoví  řezaný  dekor  ovocný  a  laurový  věnec, 
nesené  anděly  Po  stranách  na  zdi  andělé  s  rohy  hojnosti  ]ako  svícny. 
Barokní  sošky  Ecce  H  )mo,  Madonny  a  Marie  sedmibolestne,  na 
konsolách.  Dva  obrazy  Jana  Nepom.,  větší  z  XVI II.  stol.,  mensi 
novější,  b?z  ceny. 


195 

R  a  m  é  n  k  o    na  kropenkii,  ze  železa  tepané,  spirálovité  s  listovím. 
Zvonek  ve  vížce  hladký,  bez  nápisu.   XVIII.  stol. 
Zvenčí  v  průčelí  na  vysokém  soklu  u  zdi  stojí    bart)kní    pískovcová 
socha    Jana  Nepomuckého. 

RADNICE  vystavena  r.  16O5  nákl.  Jana  Jiiílio  Miillera  z  Miihlen- 
thalu.  Fasáda  již  změněná  má  nad  portálem  jednoduchý  štítek  trojbokv 
a  na  valbové  střeše  vížku  plechovou  s  korouhví  a  drakem.  Portál  polo- 
kruhový, původní,  má  ve  cviklcch  plastické  listy  lopuchové,  pod  náběhem 
íúmsy  a  na  pilastrech  ovoce  a  čabraky.  Piivodní  ko\ané  klepátko.  barokní, 
a  khka  s  prořezávanými  písmeny:  IPSIP  |  IK  MS  |  IS  |  mladší.  Přízemí 
sklenuto  hladce  křížem. 

Na  radnici  obecní  p  e  č  e  t  i  d  1  o  železné,  v  pr.  ooj  ;;/,  z  píu'.  XIX. 
stol.,  s  opisem  kolem  znaku:  Sigillum  Judicis  Stodensis.*) 

Cechovní  pečetidlo  (v  majetku  ]).  Schwana),  bronzové,  s  pevným 
držadlem  vykrojovaným;  ve  středu  podkova  a  kolo,  po  stranách  letoj). 
1654,  nad  tím:   MARCK  *  STAAB. 

Bývalá  POSTA,  nyní  dům  čís.  12.,  hostinec  ,,U  labutě",  byla  vy- 
stavěna r.  1747  nákladem  Jana  Jiřího  Ant.  Pundingava  v  jihovýchodním 
koutě  náměstí  (Dr.  J.  Pohl,  Poštovská  trať  Praha-Plzeú-Kleneč,  72). 
Přízemní  budova  se  třemi  sedlovými  střechami  a  třemi  štíty,  zdobenými 
pilastry  s  čabrakami  a  volutovými  křídly  po  stranách;  nahoře  troj  úhelné 
nástavce  se  štukovým  dekorem  rostlinným  a  mušlí,  na  vrcholu  pinie  a  po 
stranách  koule  z  pískovce.  Okénka  barokně  vykrojovaná.  Střední  štít 
o  něco  bohatší,  s  větším  oknem  obdélným  a  prohnutým  štítkem,  v  němž 
ve  věnci  reliéf  orla  pod  korunou,  po  stranách  letop.  1747  (obr.   121.). 

Rodný  DÚM  Jana  Floriána  Hammerschmieda,  nyní  čp.  161., 
z  pol.  XVIII.  stol.,  mansardou  krytý,  s  pilastrovou  výzdobou  a  profilo- 
vaným portálem;  vedle  současná  brána  do  dvora. 

U  silnice  k  Holišovu  pískovcový  KRT 2  s  necelým  letopočtem  16  .  .  . 


Střelíce.  (Střel litz.) 


Ve  vsi  nová  KAPLIČKA  s  měděnou  střechou,  na  cestě  k  Hradci 
menší,  zděná,  z  XVIII.  století. 

Na  cestě  k  Holišovu  pískovcová  SOf^KAsv.  Mikuláše  na  hranolovém 
sloupu  se  skosenými   hranami   a  nárožníky.    i.   pol.   XVIII.    století. 


*)  V  archivu  Musea  král.  čes.  otisky  pečetidel:  i.  Obraz  Justitic  a  znak; 
opis:  SIGILVM  :  IVDICIS  :STODENSI?-:  •  1-6-0-1:  Průměr  0-035  m.  J.  AncRlé  drží 
veraikon,  dole  znak  města;  opis:  +  SIGILLVM  ^  OPPIDI  •  STODENSIS  +  ®.  PnniuV 
0-03,  m.  X\'II.  .stol.  3.  Podobné  čís.  2.,  ale  oválné  (delší  osa  0-03  tn),  s  opisem: 
SIGIL  :  OPPID  :  STODEN  :  XVIII.  stol.  4.  Kruhové,  vprům.  o-o?w,  se  znakem 
v  kartuši,  pod  nímž  leží  lev;  opis:  Sigillum  Judicis  Stodensis.  kolem  }x?rlovcc 
Asi   1840. 


197 

Stříbro.  (Mies.   Misa.  Argentina.) 

Prameny:  Archiv  mčstský.  (Jar.  Cclakovský,  Privilegia  II..  j2  si.)  Knihy 
počtů:  I.  1544  — 1559,  2.  1610— 1613,  3.  1615  — 1721.  Manuále  radni  z  let  1752  až 
1756.  Konfirmace  privilegií  od  Leopolda  I.  z  r.  1668,  s  pečetí.  Rukopis  K.  L. 
Watzkův:  Obcrsicht  der  dcnkwiird.  Erreignissc  aus  der  Gesch.  der  k.  Stadt  Mies 
vom  Jahre  1831  bis  in  dic  neucstc  Zcit  (jde  až  do  r.  1878).  O  o.stat.  rukopi.scch 
viz  G.  Schmidt,    Eine    Mieser   Chronik    des  XVII  I.   Jalirhts..  st  .    III. -IV.    (pozn.) 

V  archivu  Městského  his  tor.  musea  v  Plzni:  řada  (33)  knih  mč-stských  od 
XIV.   do   XVIII.  století.     (3.  zpráva  Měst.  musea  v  Plzni   1882—86.  str.   X  a  4.) 

Listiny  týkající  se  kláštera  sv.  Maří  Magdaleny  od  13G3  do  175 1  (Dr.  A. 
Schubcrt  Urkunden  Regesten  !er  aufgehob.  Klóster  Bóhmcns  (1901),  20;.  Jung- 
mann.  Historie  V.,  č.  444.)  a  ruk.  la*:.  (Truhlář,  Catalogus  codi  •  m  ť.  725) 
v  c.  k.  uni.^  knihovně  v  Praze.  Listiny  klášterní  v  místodržitel.  archivu.  Rkp.  'bírka 
top  gr.  v  archivu  Mussa  král.  čes.  Archiv  děkanský.  (Matriky  od  r.  1645:  Pa- 
mětní knihy:    i.  od  r.   1761,  2.     d  r.  1835.) 

Literatura;  K.  L.  W  a  t  z  k  a,  Stadt  Mies.  Prag  1839  (podruhé  neúplný 
otisk,  Mies  1883;  G.  Juritsch,  Geschichtliches  von  der  kgl.  Stadt  Mies  .'Progr. 
d.  Gymn.  in  Mies  1895);  Mitt.  des  V.  f.  G.  D.  in  Bohmcn  XIV.,  283,  XLIL,  458; 
Deutsche  Wacht  a.  d.  Misa  1901  č.  496,  1904,  č.  638;  G.  Schmidt,  Eine  Mieser 
Chronik  des  18.  Jahrhdts.  (Mies  1908);  Týž,  Grabplatten  1.  c.  1904,  č.  628  —  632; 
Ign.  Fischer,  Histor.  Memoire  (Mies  1883);  Sternberg,  Umrisse  einer  Gesch. 
der  bóhm.  Bergwerke  (1837)  I.,  68;  F.  Pošepný,  Der  Bergbaudistrikt  von  Mies 
(Wien  1874).  Schaller  IX.,  133;  Sommer  VI.,  130;  Dunder  1.  c.  126; 
Sedláček,  Slov.  histor.,  840;  Čechy  IX.,  88;  Pam.  arch.  II.,  172,  VIL,  286. 
IX.,  644,  926,  X.,  456;  Sbor.  histor.  1884,  iio;  Bohemia  1821,  126;  Plzeňské  listy 
1879,  č.  7;  1885,  č.  43;  Šumavan  1880,  642;  Mitt.  der  Zentralkom.   IV.,  212. 

Pohledy  na  město;  Kresba  be/  podpisu,  s  textem:  Oestliche  Ansicht 
der  k.  Stadt  Mies  in  Bóhmen  nach  der  Vogel-Perspective  dargestellt  1800,  provedená 
dle  nesignované  litografie  (049 x 042  m)  z  poč.  19.  stol.,  s  textem:  Ansicht  der 
koniglichen  Stadt  Mies  von  Morgen  (obr.  122.).  —  Pohled  na  město  od  Červe- 
ného mlýna;  v  majetku  p.  Rich.  1-iauze  a  v  Maffersdorfu  u  Liberce.  —  Pohled 
celkový  od  jihu.  (Světem  českým  letem  č.  404.)  —  Pohled  clkový  od  západu 
(obr.   123.). 

Plány.  Jediný  půdorys  města  ze  starší  doby  je  katastrální  mapa  z  doby 
kolem  r.   1840,  uložená  na  obecním  úřadě   (obr.    124.). 


I.   Historický  přehled. 

Stříbro  má  své  jméno  od  dolů  stříbrných,  jež  tu  od  XII.  století  byly 
v  činnosti.  Latinský  název  Misa  a  z  toho  německé  Mies  jest  odvozeno  od 
řeky  Mže,  pod  městem  tekoucí.  Zprávy  o  dědině  při  dolech  a  kostelu  (1183) 
v  ní  jsou  dosti  pochybné  a  nelze  jich  vztahovati  přímo  na  Stříbro.  Teprve 
někdy  před  r.  1252  povstalo  město  a  výslovně  se  tak  jmenuje  poprv( 
k  r.  1275.  Byl  tu  úřad  krajský,  křižovníci  s  červenou  hvězdou  založili  tu 
špitál  s  kostelem,  což  jim  r.  1253  potvrzeno,  a  páni  ze  Švamberka  zřídili 
tu  klášter  řádu  sv.  Františka  menších  bratří  před  r.  1274.   Město  bylo  jistě 


199 

od  počátku  opevněno.  Faru  drželi  křižovníci  a  jejich  klášter  zejména  ve 
XIV.  století  četnými  nadáními  zmohutněl;  proti  nim  zůstávaly  klášter 
minoritský  a  druhé  dva  farní  kostely  (nynčjší  děkanský  Všech  Svatých 
a  P.  Marie  za  hradbami)  až  do  válek  husitských  bez  významu.  Mimo  to 
byl  tu  klášter  dominikánský,  o  němž  však  není  známo,  kde  stával  a  kdy 
zašel.  Město  obdrželo  první  svobody  od  krále  Jana,  Karel  IV.  udělil  mu 
r.  1372  další  (Pražské  právo  a  právo  odúnuti).  Vá(la\-  ])ak  r.  1382  výsadu 
celní  pro  vozky  z  celého  kraje  Tachovského.  Aby  v  blízkosti  neniohutnělo 
jiné  město,  zakázal  král  Jan  Kladrubským  r.  1399,  ^^^y  se  hradili  a  dovohl 
Stříbrským,  aby  se  sousedy  začaté  již  hradby  rozmetali.  Tehdy  bylo 
městské  okolí  české. 

Války  husitské  dotkly  se  města  značně.  R.  1421  /^.ižka  Stříbro  obléhal 
bez  výsledku,  později  král  Zikmund  posílil  jeho  odpor,  ale  r.  1426  Pfibík 
z  Klenového  přece  město  pro  bratrstvo  Táborské  opanoval.  Následujícího 
roku  křižáci  marně  město  obléhali,  ale  za  to  (a  podruhé  r.  1431)  okolí  hrozně 
poplenili.  Stříbrští  později  byli  vykoupeni  a  za  Jiříka  krále  věrně  k  němu 
přilnuli;  r.  1469  obdrželi  polepšení  erbu  a  červený  vosk.  Odpor  panský 
r.  1547,  jemuž  Stříbro  pomáhalo,  připravil  je  o  velké  statky,  z  nichž  r.  1549 
jen  čtyři  vesnice  mu  vráceny.  Šestnácté  století  je  dobou  četných  staveb 
v  městě;  po  požáru  r.  1528  vystavěn  v  letech  1560tých  děkanský  kostel, 
r.  1555  založen  most  přes  Mži  s  věží,  r.  1573 — 4  vystavěn  kostel  hřbitovní, 
a  1543  nová  radnice  (po  požáru  r.  1588  opravena).  Město  tehdy  dobře 
hospodařilo,  r.  1561  obdrželo  některé  statky  zpět,  r.  1575  přikoupilo  panství 
Sulislavské.  Z  té  doby  je  první  dláždění,  z  r.  1574,  Koubkova  branka, 
mnohé  ozdobné  domy  měšťanské  atd. 

Úpadek  nastal  r.  1623,  když  pro  účastenství  na  odboji  byly  městu 
všechny  statky  skonfiskovány  a  samo  zastaveno  Kristiánu  z  Ilova,  v  jehož 
držení  zůstalo  do  jeho  násilné  smrti  v  Chebu  r.  1634  ^  j^nž  přivedl  město 
na  mizinu.  Město  sice  zase  přijato  do  stavu  a  statky  mu  vráceny,  ale  za 
následující  na  to  vojny  sešlo  neobyčejně.  Zpráva  c.  k.  revisní  komisse 
z  r.  1668  mluví  o  tom,  že  jsou  hradby  v  nepořádku,  že  přes  100  domů 
leží  popelem  a  dalších  43  že  je  na  spadnutí  a  z  mnohých  stavebních  míst 
že  již  udělány  zahrady;  kostel,  škola  a  špitál  byly  tehdy  bez  prostředků. 
Obyvatelstvo  ušlé  z  města  doplňovali  pak  Němci  a  tak  během  17.  století 
město  poněmčeno,  od  r.  1686  je  již  úřední  řeč  na  radnici  a  později  i  v  cechu 
německá,  ačkoliv  čeština  i  v  městských  knihách  se  drží  dlouho  do  polo- 
vice XVIII.  století. 

Osmnácté  století  není  tak  pohnuté.  Nově  vystavěny  tehdy  budovy 
děkanského  a  klášterního  kostela,  kaple  Jana  Nep.,  některé  domy  mě- 
šťanské a  také  na  radnici  opravováno;  na  náměstí  postaven  sloup  se  sochou 
P.  Marie  a  u  mostu  socha  Jana  Nep.  Ke  konci  století  zrušen  (1785)  klášter 
a  připadl  koupí  obci,  jež  z  konventu  zřídila  školu  a  děkanství.  Od  počátku 
19.  století  počíná  stavba  silnic,  uvolňování  a  boření  hradeb,  později  i  bran, 
z  nichž  zbyla  jen  mostní  a  Koubkova,  emfiteutisování  obecního  hospodářství 


2O0 


a  prodávání  nepotřebných  budov.  R.  1862  postaveno  nynější  gymnasium, 
1872/3  na  místě  strženého  kostela  klášterního  nová  škola  obecná.  Další 
vývin  města  týká  se  spíše  prostor  za  bývalými  hradbami,  kde  vznikly 


1.  Děkanský  kostel. 

2.  Radnice. 

3.  Klášter. 

4.  Hrbit:)vni  kostel. 

5.  Véž  na  mostě. 

6.  Chebská   brána. 

7.  Pražská  bráaa. 

8.  Židovská  branka. 


Obr.  124.    Stříbro.    Schemalický  plán  města  z  pol.   XIX.  stol. 

v  poslední  době  nové  partie  villové,  učitelský  ústav  a  kasárna.  Stav  města  na 
počátku  XIX.  stol.  viz  na  obr.  čís.  122.,  stav  jeho  na  konci  obr.  čís.  123. 


II.  Vývoj  půdorysu  městského. 

Město  bylo  pravidelně  založeno  na  návrší  (39S  ^>i)  a  záhy  opevněno. 
Ode  dávna  tudy  šla  říšská  a  vojenská  cesta  a  poštovská  silnice  z  Vídně 
k  hranicím,  do  Chebu,  chráněná  od  r.  1382  mýtem.    Na  vývoj  půdorysný 


202 

měl  vliv  zvlněný  terrain  a  klikatý  tok  Mže  pod  městem.  K  původnímu 
Starému  městu  s  vlastními  hradbami,  pravidelným,  obdélným  náměstím 
(obr.  125.)  a  14  ulicemi,  přirostlo  nepravidelné  Nové  město  na  svahu  k  řece, 
což  vynutilo  \  nějsí  ohrazení  a  později  opevnění  mostu;  za  hradbami  záh^' 
vzniklo  Horní  a  Dolní  předměstí. 

Město  v  hradbách  se  půdorysně  mnoho  neměnilo,  domu  dkniho  zů- 
stávalo asi  stejně;  od  první  zprá\'y  z  r.  1668,  kdy  po  válce  asi  100  domů 
leželo  v  popelu  a  43  byly  na  spadnutí,  k  prvnímu  číslování  r.  1771  nepřibylo 
mnoho,  odtud  jeví  se  počet  domu:  r.  1788  282,  r.  1835  410  (Staré  město 
209,  v  Nov.  městě  55  nepravidelně  rozložených),  1836  411  atd.  Obraz  města 
poněkud  utrpěl  stavbou  císařské  silnice  od  dolní  brány  k  horní  r.  i8i^ 
(při  čemž  dláždění  z  r.  1574  obnoveno),  poněvadž  ustoupilo  několik  domků 
a  zahrad  široké  silnici  a  povstaly  zářezy  v  terrainu;  později  zboření  obou 
bran  (1839  a  1877)  a  klášterního  kostela  (1801  a  1872)  a  vystavění  škol  dalo 
městu  novou  silhouettu,  která  zejména  novostavbami  v  poslední  době 
kvapně  se  mění. 

Na  novější  obraz  města  měly  vliv  také  požáry:  r.  1479  (celé  město), 
1508  (60  domů),  1528  (třetina  domů),  1622,  1764  (11  domů  ve  Spálené  ulici), 
1792  (klášter)  atd. 

III.    Hradby,  brány  a  mosty. 

Historické  zprávy  jsou  nečetné.  Hradby  trpěly  požárem  i  nedbalou 
správou  (r.  1622  po  požáru  užil  tehdejší  držitel  Stříbra  na  správu  Pod- 
horního  mlýna  zdiva  s  bašt  a  hradeb  a  se  zřícené  lázně  městské),  pak  vo- 
jenskými vpády  (1639,  1645  a  1647).  Zpráva  z  r.  1668  mluví  o  jich  úplném 
spuštění.  V  XIX.  stol.  počalo  boření  hradeb,  poslední  souvislá  část  u  Horní 
brány  zbořena  r.   1813. 

Hradby  od  počátku  již  obklopovaly  Staré,  vnitřní  město  ve  velkém 
kruhu;  k  nim  přibyly,  když  Nové  město  se  vyvinulo  po  svahu  k  řece,  vnější 
hradby,  dle  terrainu  v  různých  úrovních  vedené  a  u  Koubkovy  branky 
až  k  řece  sestupující.  Hradby  byly  z  lomového  kamene,  ztužené  četnými 
baštami  polokruhovými;  na  parkánech  byly  zahrady.  Ve  vnitřních  hrad- 
bách vedla  za  děk.  kostelem  t.  zv.  Židovská  branka  (Judentorl),  ve 
vnějších  byly  brány  horní  a  dolní  a  Koubkova  branka  u  řeky. 

Zbytky  hradeb  jsou  dosud  na  straně  severní  (v  městském  parku) 
a  jižní,  značně  ovšem  nízké;  z  bašt  zachovala  se  jediná,  přestavěná  na 
dům  čís.  333.  Je  to  v  půdorysu  polokruhová  stavba,  jednopatrová,  cele 
omítnutá,  se  štítkem  v  průčelní  stěně,  kde  dříve  bašta  přiléhala  k  hradbě. 
V  průčelí  dole  portálek  s  letopočtem  MDCCCV  (zazděný),  nad  ním  kartuše 
s  monogramem  IHS  a  No.  333;  ve  štítě  okno,  na  vrcholu  urna  a  dva  andílci. 
Uvnitř  empirová  výzdoba  štuková:  pod  stropem  předsíně  meandr,  pod 
schody  vása  s  anděly  a  folií,  v  oknech  pásky  a  hudební  emblémy,  nad 
dveřmi  štukové  rámy;   v  patře  (bývalá  tančírna!  stopy  dvou  arkýřů  s  de- 


203 


korací  festonů,  na  stropě  věnec  z  třešní  a  s  rosettou.  Na  sloupu  schodiště 
řezaná  réva  a  monogram  TH  v  páskoví. 

Brána  horní  (říšská,  nová,  Chebská)  byla  asi  ze  XIV.— XV.  stol. 
a  stála  na  konci  Chebské  ulice.  R.  1748  byla  opravena;  r.  1813  zbořeno 
předbraní  s  částí  hradeb,  prachárnou  a  střední  (Kojilou  brankou,  protože 
překážely  nové  silnici;  r.  1836  si)ravena  zase  střeeiia  brány,  1837  sotva 
zachráněna  brána  ])řed  zbořením;  r.  1847  prodána  strážnice  u  brány  a  r.  1877 
zbořil  stavitel  Ondřej  Deimling  celou  bránu.  Dle  fotografie  (obr.  ěís.  126.) 
byla  hranolová,  stanem  krytá, 
s  obdélnými  okénky. 

Brána  dolní  (Pražská) 
stála  mezi  domy  čís.  35  a  37  na 
konci  Spálené  ulice,  jež  se  k  ní 
na  klesajícím  terrainu  zlehka  za- 
táčela a  odtud  pokračovala  po 
svahu  k  řece  a  mostní  bráně.  Roku 
1748  byla  brána  opravena;  při 
stavbě  silnice  r.  1814  zbořeny  při 
ní  tři  domky;  r.  1847  prodána 
strážnice  (r.  1854  v3'hořela  a  roku 
1865  proměněna  ve  výčep,  nyní 
čp.  445);  brána  zbořena  r.  1839. 
Jak  brána  vypadala,  nevíme,  pro- 
tože na  pohledu  na  město  z  r.  1800 
je  domy  zakryta. 

Na  dolním  Novém  městě, 
kde  dodnes  ,,am  Phkopen"  slově, 
stojí  třetí  brána,  zvaná  Koub- 
kova   (Kaupkatorl)    (obr.    127.  a 

128.).  Je  v  půdorysu  obdélná,  celá  zděná,  o  jednom  patře  a  krytá  šinde- 
lovým sedlem  s  prostým  komínem.  V  jedné  polovici  v  přízemí  byt,  v  druhé 
brána,  s  povalovým  stropem,  otevřená  na  obě  strany  polokruhovými 
oblouky  z  pískovcových  kvádrů;  na  vnější  straně  skosený  sokl.  V  patře 
na  vnitřní  straně  do  obydlí  branného  malá  okénka,  na  vnější  visutá  dře- 
věná pavlač  na  krákorcích.  Hradební  zed  zvenčí  přiléhá  těsně  u  vchodu, 
zevnitř  na  opačném  rohu. 

Židovská  branka  (Judentorl)  je  prostý  oblouk  z  cihel,  polo- 
kruhový a  bez  profilu,  přepínající  uličku,  vedoucí  vnitřní  zdí  městskou 
vedle  židovského  domu  (Judenhaus). 

Most  přes  řeku  Mži  k  pn-ní  (Pražské)  bráně  vedl  zajisté  již  od 
opevnění  Nového  města.    R.  1555  uzavřena  dne  9.  ledna  smlouva  se  sta- 


Obr.  126.  Stř.bro.   Bývalá  brána  Chebská. 


*)   Dle  Watzky  1.  c.  byl  v  bráně  namalován    kalich  a  rčení:   VERBUM    DO- 
MINI   MANET    IN  AETERNUM    1541. 


Obr.   127.  Stříbro.    Koubkova   branka.   Pohled  vnitřní 


(Jbr.   128.  Stříbro.   Koubkova  branka.   Pohled  zevnější. 


71 


\ 


Obr.  129.    Slřibro.    Véž  na  inosté.     Pohled  zevnější. 


206 


Obr.  130.  Siríbro.  Véž  na  mostě. 
Půdorys. 


Obr.  131.  Stříbro.  Věž  na  mostě. 
Okénko  (nárys  a  řez  ostěním). 


vitelem  Benediktem  Volchem  z  Ferrolu  ve  Španělích  o  vystavění  věže 
na  mostě,  7.  července  položen  základní  kámen  a  r.  1560  věž  dokonána. 
Stavitel  dostal  550  tolarů  a  10  čtvrtí  bílého  piva.  Později  provedena  asi 
k  ochraně  říšské  silnice  balustráda  po  celé  délce  inundačního  obvodu  a  na 
věž  do  zevního  průčelí  přidán  v  XVIII.  stol.  císařský  orel.  Jinak  za- 
chovala věž  celkem  původní  vzhled. 

Most  z  pískovcových  kvádrů,  5  80  m  široký,  sklenutý  na  hranolové 
pilíře  bez  římsy,  s  polygonálními  návodními  čely,  polokruhovými  oblouky 
z  lomového  kamene  a  cihel  (celkem  pět  oblouků,  tři  před  věží,  dva  za  věží 
k  městu).  Balustráda  plná,  zděná,  místy  cihlami  vyspravená,  pokrytá 
svrchu  pískovcovými  deskami;  nad  samotnou  řekou  balustráda  vyšší 
a  klenba  plošší.    Od  mostu  podél  silnice  ochranná  zeď,  ztužená  pilířky. 

Věž  (tab.   XV.  a 

obr.    129.    a   130.)   celá 

z  kvádrů  pískovcových, 

dvojpatrová,  na  čtver- 
covém půdorysu,  krytá 

prejzovým  stanem;    po 

straně  vyzděno  z  cihel 

vřetenové      schodiště. 

V  přízemí  na  obě  strany 

otevřený     polokruhový 

oblouk,  hladký,  nesko- 
sený;  na  straně  zevnější  pravoúhlý  ústupek  ve  zdivu  v  podobě  rámce 
kolem  oblouku.  V  přízemí  hladké  kvádry,  patra,  omítnuta  a  rustiko- 
vána.  Kordonová  římsa  plochá,  okapní  s  renaissančním  profilem.  V  průčelí 
zevnějším  nad  branou  znak  (obr.  132.)  se  sloupky  po  stranách,  nad 
ním  deska  s  nápisem: 

Heířia  ■  Panie  S  M  ?  D  ?  Lv  S  jalojien  gejí 
(©niníí)  k  ÍEÍo  luicp;  a  gelí  bokonana. 
íaío  roiEjic  íj  tak£  Molí  ícííja  xLx  o. 

Po  stranách  obdélná  okénka  (obr.  131.)  s  vyžlabeným  ostěním  a  s  trnožní 
lavičkou,  nad  tím  orel  tesaný,  černě  barvený;  v  2.  patře  podobné  okénko 
ve  středu.  Průčelí  k  městu  obrácené  má  větší  dvě  okénka  nad  sebou, 
s  lavičkou.  Boční  strany  hladké,  ve  schodišti,  na  jižní  straně  přistavěném, 
okénka  čtvercová  nad  sebou.  Přízemí,  odkud  vede  do  scho- 
diště pravoúhlý  portál  s  vyplněnými  kouty  aletop.  1560  v  nad- 
praží, sklenuto  valené  a  omítnuto;  v  patře  povalové  stropy.  Na 
oblouku  k  městu  obráceném  přesně  tesaná  kamenická  značka: 

Na  druhé  straně  města,  od  úpatí  pivovarského  vrchu  k  šachtám  na 
Ronsperku,  vedla  prese  ]\Iži  lávka  pro  pěší,  t.  zv.  červená  (Der  rotě 
Steg).  Byla  zbudována  nákl.  hor  r.  1806  od  stříbrského  tesaře  Jana  Hahnla 
za  2624-47  zl.  a  odstraněna  r.  1898.  Byla  celá  dřevěná,  bez  koz,  nesená 
trámy  na  věšadlech;  strany  byly  bedněny,  kryt  sedlový,  šindelový,  s  ne- 


lab.  XV.  Stříbro.  Mostní  brána  a  děkanský  ctirám.  Pohled  od  jihozápadu. 


SBHWgwiqiwPSgggn'  ijUL^tfK 


K  mďm^mm^  ^-^  -^mi^}.  m , 


Obr.  132.    S  říbro.    Věž  na  mostě.    Nápis  a  znak  méslský  nad  branou. 


topýřími  vikýři.    Po  obou  stranách  ústila  lávka  do  čtvercových,  zděných 
předsíní,  krytých  sedly  šindelovými  se  štíty  (obr.    133.). 


IV.  Jednotlivé  budovy  v  městě. 
I.   DĚKANSKY  KOSTEL  VŠECH  SV.\TVCH. 

B.  Gruebcr,  Kunst  II.,  7;  Dr.  J.  N  e  u  w  i  r  t  h,  Gesch.  der  christl.  Kunst.  120  si.; 
L  e  h  n  e  r,  Dějiny  I.,  roi ;  Jos.  Hofman  n.  Die  Barockc  in  Nordvvcstbóhmen.  i>; 
G.  Schmidt  v  Mitt.  Ver.   Gcsch.  D.  in  Bóhmcn  XLII.,  458  si.;    Tvž.   líinc  Mioscr 

Chronik  des   18.   Jahrh.,  89. 

O  kostele  první  zmínka  jest  až  z  konce  XIV.  století;  byl  farní  a  byly 
v  něm  postupně  zřízeny  a  obmyšleny  tři  oltáře  r.  1383  a  1396.  Stavba 
sama  pochází  z  r.  1565,  kdy  po  požáru  r.  1528  znovu  zbudována  i  s  věží. 
Z  dalších  osudů  kostela  jest  známo  málo.  R.  1750  siíata  báň  s  křížem  s  věže 


208 

kostelní,  báň  pozlacena  od  Fr.  Bcrnáska  z  Prahy  a  V.  Róssla  z  Děčína 
a  dána  zase  i  s  pamětní  listinou  na  věž;  současně  dán  na  věž  malý  zvonek, 
ale  již  r.  1752  praskl.  (Cymbál  hodinový  tu  byl  od  r.  1588,  v  XVII.  stol. 
nahrazen  novým).  Poněvadž  byl  kostel  malý,  zbořeno  r.  1754  kněžiště 
a  prodlouženo;  stavba  byla  hotova  do  r.  1757  a  kostel  při  ní  cele  zbaroki- 
sován  až  na  věž.  Také  vnitřní  výzdoba  fresková  (1760— 1766)  a  nábytek 
jsou  barokní.  Rozšířené  kněžiště  skoro  uzavřelo  průchod  kolem  domu 
čp.  104  na  straně  jižní;  proto  dal  děkan  Ferd.  Soyer  r.  1760  roh  domu  sko- 
siti. R.  1790  ustanoven  klášterní  kostel  farním  a  tento  zavřen;  sloužil  od 
té  doby  za  skladiště,  varhany  z  něho  r.  1791  prodány  do  nového  kostela 
v  Lešťanech.  Ale  již  r.  1792  —  po  požáru  kláštera  —  kostel  opět  otevřen 
a  obraz  P.  Marie  Stříbrské  a  varhany  z  kláštera  r.  1794  přeneseny.    R.  1810 


Obr.   133.  Stříbro.   Bývalá  lávka  (Roter  S!eg)  na  Ronsperk. 

odvedeny  do  mincovny  stříbrné  předměty:  stříbrný  rám  s  korunou  a  srdcem, 
s  obrazu  P.  Marie  (z  r.  1774),  monstrance,  ciborium,  3  kalichy,  lampa, 
pacifikál,  kaditelnice  s  lodkou  a  lžičkou,  2  misky  s  konvičkami,  4  přezky 
k  pluviálu  a  několik  noh  kalichů.  R.  1826  kostel  opraven*)  nákladem 
224-36  zl.  (již  r.  1788  dle  S  c  h  a  1 1  e  r  a  jevil  trhhny,  prý  následkem  pod- 
dolování).  Naposled  opraven  vnitřek  v  letech  1904 — 6. 

A.    STAVBA. 

Trojlodní,  orientovaná  stavba,   původně  gotická,  v  XVI 11.  století 

zbarokisovaná,   s  gotickou  věží,    přilehlou    na  severu    ke  kněžišti.    (Obr. 

134. — 136)    Stojí  v  jihozápadním    koutě   Starého  města,    blízko  hradeb. 

na  terrainu  dosti  příkře  k  jihu  se  svažujícím,  což  vynucuje  na  jižní  boční 

*)  K  opravě  vztahoval  se  chronograni,  umístěný  někde  v  kostele,  nyní  již 
zmizelý:  DEO  PATRl/E  ET  PIETAtI  SENATVS  AC  CIVES  MISENSES  RESTAV- 
RARI    FECERVNT. 


Obr.  134.— 135.    Stříbro.    Kostel  V5ech>Svatých.    Rez  podélný  a  půdorys. 


T4 


210 


(Jbr.   136.    Slribrn.     Kosť  1  Xšcch   Svaiycli.     1'ohled  od  severozápadu. 


lodi  vyšší  sokl  a  u  západního  i  jižního  portálu  schodiště.  Kostel  obstu})njí 
se  všech  stran  po  středověkém  způsobu  těsně  řady  domku,  takže  zejména 
západní  i)ručelí  nelze  viděti  z  předu;  původní  kostel  s  kratším  kněžištěm 
ovšem   rněl  jiné   proporce,  ale  za  to  hřbitov  kolem  kostela  asi  stávavší 


211 

ve  středověku   (do  zřízení  hřbitova  za  liradbaniij  -Mi/nval  pn.^idiu  kolem 
ještě  více. 

Původní  zdivo  lomové,  nárožníky  pískovcové.  Opěráky  (původní  dx.i 
na  kněžišti*),  dva  diagonální  u  záp.  pniěclí  a  dva  [opracované]  nad  lodi 
severní  i  jižní)  o  jednom  ústupku,  s  troj  úhelným  štítkem  na  kosine.  Pů- 
vodní kněžiště  kratší,  asi  polygonem  ukončené;  věž  přiléhala  na  poslední 
travée  klenební  v  kněžišti.  Zbarokisovaná  stavba  má  dlouhé  kněžiště 
plochým  segmentem  ukončené  a  široké  krátké  trojlodí;  boční  lodi  o  polovic 
vyšší  a  nižší  než  hlavní;  kryt  břidlicový:   nad   kněžištěm   a   hlavní   lodí 


Obr.  137. — 138.  Stříbro.   Kostel  VSech  Svatých.  Opěrák  kněžUtě.  Profil  žebra  s  konsolou  v  pHzeinl 
a  profil  římsy  v  i.  patře  vrže. 


valby  s  vikýři,  nad  bočními  pulty.    Mimo  věž  přiléhá  ke  kněžišti   na  se- 
veru sakristie,  na  jihu  patrová  oratoř  a  na  západě  portálová  předsíň. 

Věž  hranolová,  o  4  patrech  a  ochozu,  krytá  plechovou  kupolí  s  cibu- 
lovitou lucernou  a  křížkem.  Zed  hladká,  pískovcové  nárožníky.  Dole  sko- 
sený sokl,  na  rozích  diagonální  opěráky  bez  ústupku  a  svrchu  skosené, 
čtyři  římsy  (obr.  138.)  dělící,  podbrádkové  (první  se  oblomuje  kolem 
opěráků).  Na  věž  přiléhá  cihlové  barokní  schodiště,  s  prošlou  pi^ed- 
síní,  kryjící  zbarokisovaný  portál  do  věže  na  v3'chodě,  s  kamenným 
ostěním.  Okna:  v  2.  patře  jedno  malé,  s  pískovcovým  ostěním,  v  3.  patře 
polokruhové  s  podobným  ostěním,  ve  4.  patře  čtyři  veliká  polokruhová 
s  kružbou   částečně  již  porušenou,   všude  jinon.    (Obr.    139.) 


*)   Jich  spodky  z  pískovcových  kvádrů,    hladkých  a  se  zaobleným  soklem, 
zjevný  v  kryptě  pod  velkou  oratoří.   (O  r.    137.) 

14* 


212 


Obr.  139.    Stříbro.    Kostel  Všech  Svatých.    Kružby  okenní  ve  věži. 


Vnitřek  sklenut  v  přízemí  křížem;  žebra  vyžlabená,  svorník  okrouhlý, 
hladký,  se  čtyřmi  bobulemi  v  křížení  žeber,  konsoly  polygonální,  zatupené; 
(obr.  138.)  v  západní  stěně  výklenek  s  polokruhov^^m  obloukem  (vchod  do 
severní  boční  lodi?),  u  jižní  vysoký  oblouk  lomený,  celý  z  kvádrů,  jehož  po- 
kračování ve  zdivu  kněžiště  je  nesporné  (podvěží  bylo  asi  celé  do  kněžiště 
otevřeno) ;  vedle  barokní  vchod  na  kazatelnu  se  zbytkem  vřetenového  scho- 
diště, zazděný.    Jinak  vnitřek  až  pod  ochoz  nečleněn  stropy.  V  i.  patře 


213 


vede  z  věže  gotický  portálek,  1-85  m  vys.  a  o-(p  w  šir.,  z  pískovcových 
kvádrů,  ploše  lomený  a  jiný  otvor  nad  levou  lod.  Ochoz  s  plnou,  zděnou 
poprsnicí  na  řadě  krákorců,  plochými  obloučky  spojených,  na  nároží 
s  výstupky;  z  něho  zdvihá  se  užší,  zděné  barokní  patro  s  bytem  hlásného. 
Západní  i)riičelí  (  ibr.  136  )  má  po  stranách  diagonálně  jíostavené 
opěráky,  stěnu  hladkou,  rohy  skulaceně,  vysoký  sokl.  Ve  středu  barokní 
portál,  s  pískovcovým,  zalomeným  a  profilovaným  rámem.  Před  ním  ote- 
vřená předsíň,  postavená  na  schodišti, 
v  půdorysu  zprohýbaná,  sklenutá  valeně 
s  výseči  na  dva  volné,  hranolové  pilíře 
a  dva  diagonálně  při  zdi  postavené  polo- 
pilíře;  na  pilířích  sdružené  pilastry  se  zjiro- 
hýbaným.  římsovím  a  plnou  balustrádou 
z  pískovce.  Nad  předsíní  \ed(!U  na  kruchtu 
dvě  okna  barokně  vykrojovaná,  s  cham- 
branami  a  zvlněnou  římsou,  ve  středu  ve 
voluty  zatočenou  a  mušlí  zdobenou.  Nad 
profilovanou  okapní  římsou  plochý  štít 
s  volutovými  křídly,  členěný  pilastry  a 
ukončený  prohnutou  římsou;  nástavec  vy- 
krojený s  křížem.  Ve  štítovém  výklenku  pís- 
kovcová socha  Panny  Marie  s  hvězdnou 
gloriolou  a  Ježíšek  po- 
tírající saň  na  země- 
kouli;   v    klenáku    pí- 

O:  P:         XT    1 
směna:       ^,.      .      Nad 

čelními  stěnami  obou 
bočních  lodí  plné  vy- 
zdívky, zprohýbané  a 
k  delším  bokům  hlav- 
ní lodi  vydutě  připo- 
jené. 

Hlavní    1  o  d 
má  po  třech  párech  vykroj ovan^^ch  oken  (obr.  140.)  se  zprohýbanou  římsou 
a  širokou  chambranou.    Stěna  nad  bočními  loděmi  členěna  lisenumi. 

Boční  lodi  hladké,  s  oblomeným  okapem  kolem  skularených 
nároží  a  dekorací  lišen;  portály  menší,  ale  podobné  západnímu  (u  jižního 
dvojramenné  schodiště),  okna  menší,  bez  chambrany,  s  římsami  dvojího 
druhu  (obr.  140.). 

Kněžiště  obdélné,  se  segmentovým  závěrem  bez  okna.  Stěny 
hladké,  na  nároží  lišeny.  Okno  na  jih  bez  chambrany,  s  plochou,  zvlněnou 
římsou.  Nad  střechu  vystupuje  část  kupole  s  římsou  a  šestibokou  lucernou 
s  polokruhovými  okny  a  plechovou  cibulovou  vížkou,  na  níž  vztýčen  kříž 


Obr.  140    Stříbro.  Kostel  V4vh  Svatých.  Schéma  oken  v  boial 
a  hlavni  lodi. 


214 


..  T  "  • 


Obr.   141.    Stříbro.    Kostel  Všech  Svatých.    Pohled  do  vnitřku  k  hlav.  oltáři. 


nad  železnou  korunou  s  větévkou  a  palmou.  Přistavěná  oratoř  na  jihu 
o  I  patře,  hladká,  se  skulacenými  rohy,  dekorací  pilastrů,  okny  bez  cham- 
bran  a  se  zvlněnými  řimsami.  Od  východu  vede  vchod  pravoúhlý,  s  pískov- 
covou chambranou.  Sakristie  s  menší  oratoří,  na  severu  přistavěná,  má 
na  východě  v  přízemí  vykrojené  okno  bez  chambrany,  nad  tím  podobné 
z  oratoře  (zazděné),  s  jinou  řimsou.  Mezi  věží  a  sakristií  schodiště  s  pravo- 
úhlým vchodem. 


Obr.   142.    Stříbro.    Kostel  Víech  Svatých.    Pohled  do  hlavní  lodi. 


2l6 

Vnitřek  kněžiště  proti  lodi  povýšen  o  tři  stupně  (^br.  141.)-  Po 
levé  straně  pravoúhlý  portál  do  sakristie;  v  bočních  stěnách  pár  oken 
(pravé  z  menší  oratoře  nad  sakristií)  a  dva  velké  oblouky  z  oratoře. 
V  hlavní  lodi  (obr.  142.)  okna  barokně  vykrojená,  s  mírně  ote- 
vřenou špaletou.  Do  postranních  lodí  otvírá  se  hlavní  dvěma  páry  seg- 
mentových oblouků  s  římsou  v  náběhu,  sklenutých  na  hranolové  pilíře. 
Okna  v  bočních  lodích  prostší  formy,  bez  ovruby.  Kruchta  zabírá  celou 
šíři  hlavní  lodi;  jest  sklenuta  na  dva  hranolové  pilíře  segmentovými 
oblouky  a  podklenuta  třemi  plackami;  na  pilířích  v  předu  sdružené  pilastry 
s  hlavicemi  barokně  jónskými,  pod  plackami  prostší  pilastry  s  úzkou  římsou; 
balustráda  v  půdorysu  zvlněná,  dřevěná,  s  výplněmi  z  volutových  článků 
a  páskoví.  V  boční  levé  lodi  v  koutě  pískovcové  schodiště  na  kruchtu, 
s  kovaným  železným  zábradlím  z  páskoví. 

Prostor  cele  sklenut  barokními  klenbami.  V  kněžišti  dvě  placky 
a  kupole  převýšená,  bez  pendentivů,  s  třemi  okny  proti  sobě,  s  kruhovým 
otvorem  do  lucerny  a  s  kupolkou  o  šes  i  oknech;  v  hlavní  lodi  tři  obdélná 
pole  valené  klenby  s  výseči,  pásy  dělená;  v  bočních  lodích  po  třech  plackách, 
pásy  dělených.  Cípy  kleneb  spočívají  v  kněžišti  na  pilastrech,  po  třech 
sdružených,  s  hlavicemi  barokně  jónskými  a  kládím  i  soklem,  v  půdorysu 
zprohýbaným;  v  lodi  hlavní  obíhá  kolem  veskrze  kládí,  nesené  podobnými 
pilastry;  v  bočních  lodích  jen  prosté,  na  stěně  sdružené  pilastry,  s  římso- 
vitou  hlavicí  a  soklem. 

Všechny  plochy  klenební  i  kupole  ozdobeny  freskami,  pošlvmi 
ze  dvou  rukou:  kněžiště  maloval  (spolu  s  oltářním  obrazem)  r.  1766  ElidŠ 
Dollhopf  ze  Slavkova  za  400  zL,  kupoli  a  lodi  r.  1760  Julius  Lux  z  Plzně. 
Obnoveny  r.  1888,  při  čemž  zejména  kněžiště  silně  poškozeno,  a  1904  (od 
C.  Bííchwalda). 

V  kněžišti:  a)  Klenební  pole: 

Nanebevzetí  P.  Marie:  dole  andílci  kolem  rakve,  nahoře  Madonna 
v  kruhu  andělů;  \-  cípech  konsoly  s  vásami,  kolem  kvítí  a  andílci.  —  vSym- 
boly  z  Mariánské  litanie:  andělé,  skupení  kolem  tabernaklu  s  monogramem 
Mariiným,  nesou  emblémy:  věž,  stolec,  růže,  hořící  urny,  loď,  prapor, 
rakev,  kotvu,  hvězdu,  loutnu  atd. 

h)  Kupole  (obr.  143.): 

Kolem  spodního  otvoru  obíhá  malované  schodiště  se  skupinami 
postav;  okna  kupole  orámována  architektonicky,  v  nadhlaví  jich  rámečky 
s  an dílčími  hlavami,  kolem  oblaky  a  krajinné  pozadí.  Pod  oknem  v  průčelí 
splývá  roucho  držené  andílky  a  v  něm  leží  květiny;  po  stranách  fontány, 
stromoví  a  výhled  na  moře.  Druhé  okno  liché,  z  něho  vylétají  andělé, 
parapet  architektonicky  vyvinut,  pod  ním  sedí  sv  tec  s  knihou.  Na  třetí 
straně  výjev:  Sv.  Rodina,  Marie,  Josef,  Anna,  Zachariáš,  nad  ním  andělé 
nesou  v  oblacích  červené  roucho.  Nejvýše  okno  na  půdu,  po  jeho  stranách 
malovaná  architektura  sloupová  s  výklenky,  v  nichž  stojí  světci.  V  horní 
kupolce  Bůh  Otec  v  oblacích  a  pilastry  mezi  okny. 


217 

v    hlavní    lodi:    a)  Stčny: 

Nad  oblouky  do  bočních  lodí  rocaillové  rámce,  v  nich  výjevy:  (v  pnivo) 
turecký  sultán  sedí  na  trůně,   kolem  emblémy  obchodu;  černošský  vládce 


Obr.   143.    Stříbro.     Kostel  Vž3ch  Svatých.    Pohled  do  kupole. 


sedí  na  slonu,  vedle  něho  lev,  v  pozadí  kaktusy,  palmy  s  opicemi  atd., 
(v  levo)  papež  na  kathedře,  v  ruce  kalich,  klíče  a  kříž.  vedle  něho  andělé 
nesou   model   kaple  a  stojí  kůň;    indický  vládce  (Indián)  sedí  na  pytlích 


2l8 


zboží,  v  ruce  má  hořící  urnu  a  luk,  za  ním  zbrojnoš  s  kopím  v  ruce,  kolem 
draci  a  pardál;  v  pozadí  výhled  na  moře. 


^ 


/I 


b)   Na  triumfálním  oblouku  (ob*-.   144.): 

Kartuše  se  znak<m  městským  na  rudé  draperii  pod  baldarhvnem, 
anděly  nesené.    Kolem  na    folii:    ANNVENTE   CONSVLE    DE    VOTC   SE- 


219 

NATV.  Á  POPVLO  REGI/E  HVIVS  VRBIS  MIS/€  PI,€  VENERATIONI 
RENOVATA.  Později  i)np(.icn()  pod  tím:  ITERVM  RENOVATA  1888  ET 
1904.  EXSTRVCTA  AD-  1565.  V  ploše  oblouku  hvčzda  s  rocaillovou 
dekorací. 

c)  V  lunettách  okenních: 

•  Rocaillové  kartuše  a  římsoví  obklopuje  emblémy:  (nad  kru(  hunij 
andělé  nesou  emblémy  hudby,  hrají  na  lesní  rohy,  trompety,  dudy  a  bub- 
nují; (nad  lodí)  emblémy  cností:  andělé  nesou  do  nebe  na  podušce  růženec 
a  kříž;  jiní  mají  v  ruce  palmu,  kaditelnici,  loďku  atd.;  dobrý  jiastýř  pase 
ovce,  v  pozadí  okrouhlý  chrámek,  v  právo  zahání  anděl  paprsky,  zrcadlem 
vrhanými,  psa  (kacíř?);  andělé  ve  skupině  kolem  ohně  čistoty,  v  ruce  mají 
emblémy:  korunu,  palmu,  lilii,  roh  hojnosti;  anděl  napájí  ovečky,  v  pozadí 
chrámek. 

d)  V  poHch  klenebních: 

Štukové  rámy  cípaté  a  zvlněné  kolem  obdélných  obrazů,  v  cípech 
rocaillové  kartuše.  Střední  pole:  Uprostřed  Boží  oko  zlacené,  kolem  do 
kruhu  rozloženy  emblémy  a  postavy  svatých  s  nápisovými  páskami:  sku- 
pina mučedlníků  s  nástroji  umučení  —  tři  králové,  jeden  s  Kristem  v  náručí, 
druzí  dva  klečí,  v  pozadí  velký  trůn,  na  jehož  schodech  klec  s  hrdličkami  — 
kamenování  sv.  Štěpána  —  skupina  žebráků  —  k  tomu  nápisy:  B  •  MI- 
SERICORDES  —  BEATI  QVI  PERSECVTIONEM  PATIVNTVR  PROPTER 
IVSTITIAM.  V  rozích  kartuše  s  nápisy:  BEATI  MlTES  —  BEATI  QVI  LV- 
GENT  —  BEATI  MVNDO  CORDE  —  BEATI  PACIFICI  a  výjevy:  Zvěsto- 
vání P.  Marie  —  Maří  Magdalena  líbá  nohy  P.  Ježíši  (nad  tím  velká 
architektura  sloupová)  —  ženy  prosí  o  něco  vojevůdce  —  sv.  Josef  při- 
jímá P.  Marii.  Pole  východní:  Skupina  sv.otčů  v  dramatickém  postoji; 
sv.  Jeroným,  Ambrož,  Augustin  a  Řehoř,  s  odznaky  svými,  kolem  skupiny 
troubících  andílků  před  otevřeným  nebem.  Pole  západní:  Skupina  sv. 
evangelistů;  sv.  Lukáš  maluje  P.  Marii,  ostatní  píší  v  knize,  kolem  nich 
jejich  emblémy  a  zástupy  andělů,  nahoře  otevřené  nebe  a  v  něm  beránek 
na  knize;  pod  skupinou  evangehstů  nápisy  na  páscích:  FVIT  IN  DIEBVS 
HERODIS  REGIS  (Lukáš)  -  INITIVM  EVANGELII  lESV  CHPISTI  -  LIBER 
ENARATIONIS  --    (neči  elné). 

Vbočních    lodích:    a)  jižní: 

V  prvním  a  třetím  poli  štukové  rámy,  zprohýbané  a  profilované,  s  ro- 
cailly  v  cípech,  ve  středním  architektonické  výplně  cviklů  s  páskovou  de- 
korací, po  nichž  stéká  voda  z  mušlových  bassinů.  V  i.  poli  Narození 
Kristovo:  v  právo  i  v  levo  pastýři  a  pastýřky,  s  dary  v  rukou  a  psy  pr. .vá- 
ženi, ve  středu  P.  Marie  s  cUtětem,  nad  ní  andělé;  výjev  ve  ziícené  sloupové 
budově,  v  pozadí  pozorují  pastýři  hvězdu.  Ve  středním  poh  Křest  sv.  Jana: 
uprostřed  výjev  křtu,  u  vody  v  popředí  andílci  s  beránkem  Janovým, 
v  pozadí  pocestní,  v  oblacích  nesou  andělé  v  rouchu  trs  růžový.  Ve  vý- 
chodním poli  útěk  P.  Marie  do  Egypta:  v  pozadí  hornatá  krajina  s  mostem, 


220 


Obr.  145.    Střibo.     Kostel  Víech  Svitý:h.    Fresko  na  klenbě  j  žní  l.di. 


V  popředí  P.  Marie  na  koni,  andělem  a  sv.  Josefem  vedeném,  stranou 
město;  kolem  mnoho  palem  a  andělé  (obr.  145.)- 

b)  severní: 

V  prvním  a  tíx-tím  poli  štukové,  zprohvbané  rámce,  ve  středním 
v   cviklech    těžké   konsoly    rocaillové.     V   západním   poli   Vraždění   nevi- 


221 


Obr.  146.    Stříbro.    Kostel  VJech  Svatých.    Fresko  na  klenbč  sovcrn!  Irdi. 


nátek:  V  barokní  sloupové  síni  se  schodištěm  v  popředí  a  hlubokým  vý- 
hledem do  zadu  pod  sloupovým  baldachýnem  na  trůně  Herodes  kyne  rukou, 
před  ním  vraždí  zbrojnoši,  oblečení  v  dobových  krojích,  v  zadu  v  síni 
zuří  boj.  V  rohu  červená  draperie  a  letící  andělé.  \'  rohu  signatura: 
RENOVATVM    1904  C  :  BVCHWALD  (obr.   T^6.).   Ve   středním   poli.   vlhkem 


222 

sešlém,  sv.  Jeroným  u  jeskyně,  čtoucí,  kolem  něho  les  a  postavy  an- 
dělů, v  zadu  pohled  do  krajiny.  Ve  východním  poli  Tři  králové:  Bohatý 
průvod  králů  v  právo,  v  zadu  velbloudi  a  palmový  les,  v  právo  v  chlévě 
sv.  Rodina,  P.  Marie  odkr^Vá  králům  Jesulátko.  V  otevřených  nebesích 
hlavy  andílci,  po  stranách  vásy  a  skupiny  andílků  (jeden  s  globem  v  ruce, 
druh  v  se  dívá  dalekohledem  na  hvězdu). 

Pod  kruchtou: 

Orámování  architektonické,  v  cviklech  kartuše  s  korunou,  ve  středním 
poli  výplně  s  páskov3>m  ornamentem  a  rocailly.  V  postranních  polích 
klenebních  adorace  monogramů  IHS  a  M^A,  andělé  v  různých  postojích, 
klečící  a  modhcí  se,  v  oblacích  andílci  hlavy;  ve  středním  poli  kolem  tři- 
kráte napsaného  SANCTVS  a  hebrejského  Jehova  věnec  tančících  andílků, 
na  koutov3'ch  architekturách  sedí  andělé  s  kaditelnicemi  a  loďkou,  mezi 
nimi  hořící  urny  a  vásy  s  květinami,  od  nichž  visí  růžové  guirlandy,  nesené 
andílky. 

Velká  oratoř,  na  jihu  přistavěná,  otevřena  do  kněžiště  dvěma 
polokruhovými  oblouky  zcela  hladkými,  osvětlena  dvěma  okny  vykroj o- 
vanými  a  sklenuta  dvěma  poli  plackovitými,  dělenými  pásem.  Na  zděném 
parapetu  dřevěná  balustráda,  vypjatá  v  půdorysu,  s  řezanými  listy  v  pás- 
koví a  rosettami,  pod  ní  řezaná  rocaillová  konsola.  V  přízemí  pod  oratoří, 
odkud  vedou  nahoru  prosté  schody,  valeně  klenutá  krypta,  se  zazděným 
vchodem  do  kostela. 

Na  severu  obdélná  sakristie,  plackou  sklenutá,  nad  ní  stejně 
klenutá    menší    oratoř,    otevřená  do  kněžiště  oknem. 

B.  VNITŘNÍ  ZAŘÍZENÍ. 

Hlavní  oltář,  zhotovený  od  Ignáce  Platzera  r.  1762  za  200  zl., 
je  otevřená,  v  půdorysu  zvlněná  barokní  architektura  s  vrtulovými  a  hlad- 
kými sloupy,  na  nich  vypjaté  kládí  oblomené  s  rocaillovou  ozdobou,  římso- 
vitými  úseky  a  soškami  andílků;  svrchu  nástavec,  socha  Boha  Otce 
v  paprscích,  kolem  oblaky,  nejvýše  holubice.  Mezi  sloupy  obraz,  od  Eliáše 
DoUhopfa  r.  1766  malovaný,  ve  zprohýbaném  rámu,  představující  orodo- 
vání všech  svatých  u  Boha,  nad  ním  kartuš  s  deskami  přikázání,  po 
stranách  sochy  sv.  Víta,  Václava,  Vojtěcha  a  Prokopa.  Před  architek- 
turou stojí  na  rakvovité,  zděné  mense  dvojitý  tabernakl  na  nízké  predelle, 
v  půdorysu  zohýbané,  na  něm  baldachýn  a  nástavec  na  volutových  nožkách 
s  obrazem  Piety*)  pod  sklem,  po  bocích  rocaillová  a  pásková  křídla 
řezaná  se  soškami  andílků  (obr.   141.) 


*)  Je  to  kopie  obrazu  Přcštického,  asi  z  poč.  XVIII.  století;  r.  1737  bylo 
zpozorováno,  že  vlhne  a  proto  vystaven  obraz  jako  ,,krev  potící,  zázračná  Stříbrská 
milostná  P.  Marie"  nejprve  v  domě  čís.  141  k  obecnému  uctívání,  od  r.  1738  na 
oltáři  v  děk.  kostele;  ve  slavném  průvodě  tehdy  byli  4  opati  a  36  kněží.  Roku  1739 
věnoval  rada  Schwantner  zlacenou  stříbrnou  korunu  a  sošky  andílků  k  obrazu 
a  četní  prosebníci  dary  z  vosku,   stříbra  i  malované,  v  ceně  1000  zl.    K  obrazu  byla 


22J 

Oltář  s  v.  A  n  t  o  11  i  n  ;i  ^  rakve )\itoii  luiiibou  a  iťzanýin  rámem 
z  akanthových  roz\'ilin  kolem  obrazu  bez  velké  ceny;  v  rámci  oválné 
obrázky  sv.  Anny,  Josefa  a  dvou  jiných  svétcu,  po  stranách  sošky  sv.  Jiří 
a  Mikuláše,   i.  pol.  XVIII.  stol. 

Oltář  s  v.  Jana  s  rakvovitou  tunibou  a  zprohýbaným  taber- 
naklem,  na  němž  jsou  sošky  andílků  nedoucích  svícen,  klasy  a  kaditelnici; 
obraz  bez  velké  ceny  v  rocaillovém  rámu,  nad  ním  druhý  menší. 

Dva  postranní  oltáře,  pendanty,  nové,  po  stranách  trium- 
fálního oblouku. 

Kazatelna  s  prohnutým  řečništěm  čtyřbokvm,  roeailly  zdobe- 
ným, desky  zákona  v  kartuši  na  něm;  na  stříšce  baldachvn.  sochy  andílků 
a  Ježíše. 

Varhany  rokokové,  s  nižším  středem  a  vyššími  postranicemi.  na 
zprohýbaném  římsoví  rocaillová  řezba. 

Zpovědnice  a  křtitelnice**)  nové. 

Lavice  patronátní  hladké,  barokní,  z  2.  pol.  XVIII.  stol.;  lavice 
v  lodi,  osm  párů,  s  řezbon  akanthů  na  postranicích,  z  i.  pol.  XVIII.  st. 
Porůznu  v  lodi  několik  lavic  barokních  i  novějších,  z  XIX.  stol. 

Mřížka  před  hlavním  oltářem,  ve  středu  v  půdorysu  vyhnutá, 
řezaná  z  rocaillových  tvarů  a  vroubkovaných  stuh.  2.  pol.  XVIII.  stol. 

Obrazy:  i.  Na  dřevě,  temperou,  i-02  x  085  m,  dobrá  malba, 
s  letopočtem  v  pravém  rohu  dole  1-5-81 :  Tři  králové  klaní  se  Ježíši. 
(Obr.   147.) 

2.  Na  plátně,  z  i.  pol.  XVIII.  stol.,  přemalováno:  Sv.  Václav;  s  pod- 
pisem:  S:WENCESLAE  ORA  PRO  NOBIS. 

3.  Na  plátně,  z  i.  pol.  XIX.  stol.:  Sv,  Maří  Magdalena. 
Socha    P.    M  árie    ve  výklenku  v  lodi,  barokní. 
Monstrance:  i.  Z  i.  pol.  XIX.  stol.,  0-69  m  \"ys.  Noha  oválná,  na 

ní  destičky  s  červenými  emaillovými  obrázky  světic,  v  kartuších;  nodus 
kulový,  rytý,  záře  s  rámečkem  kartušovým  a  vavřínovým,  na  nich  reliéfy 
Jana  Nep.  a  jiného  světce,  andělů  a  Boha  Otce. 

2.  Dřevěná,  zhotovená  r.  1810  sochařem  Ad.  Plat  z  re  ni  a  zlacená 
Janem  Schmidem  ze  Stříbra,  se  starší,  barokní  lunulon. 

Kalichy:  i.  Noha  nová,  s  pestrými  malbami  utrpení  Kristových 
na  oválných  porcelánových  destičkách;  nodus  původní,  s  rytými  kartušemi. 


pořádána  processí,  ku  př.  r.  1739  z  Chotěšova  přišlo  2000  lidí.  Asi  z  té  doby  pochází 
rytinka  {0085  X  0-143  m)  s  obrazem  Madonny  a  podpisem:  QV/E  VIGESIMA  IVNII 
STILLAS  I  CRVORIS  SVDAVERAT  ]  VRB  I  MIS/E  CVLTVI  DATA  EXVLTAVERAT. 
^=  1738.)  Roku  1774  darovala  císařovna  Marie  Terezie  k  obrazu  velký  stříbrný  rám 
s  korunou  a  srdcem.  Když  r.  1790  byl  klášterní  kostel  vysazen  za  farní,  přenesen 
obraz  tam;  po  požáru  r.  1792  schován,  až  r.  1794  přenesen  zase  do  bývalého  dék. 
kostela.  R.   1810  odveden  stříbrný  rám  z  r.   1774  do  mincovny. 

**)  Původní  křtitelnice,  kterou  r.  1885  prodal  děkan  Fr.  Micsner  za  1000  Mk 
do  Mnichova,  byla  cínová  a  měla  otlučené  reliéfy  apoštolů  a  nápis:  Ictíjit  jmnic 
Bkccc  oamEÍJD.  Na  víku  byl  chronogram:  A  PANECIO  DeCANO  MISENO  (--  1702). 


rpě  pláštík  s  podobnými  destičkami  jako  na  noze  a  původní  barokní 

iliny  z  konce  XVII.  století,  v  nichž  vplétají  se  hrozny,  klasy  a  růže. 

2.  Z  r.   1815,  se  značkou  W  a  puncem.    Na    noze    nápis:    HIC-CA- 

'^ST-  lOANNíS  •  BAUMGARTEN  •  DECAN!  •  LEWINENSIS  •  MDCCCXV. 


Obr.  147.    S  ríbto.    Kostel  Všeih  Svatýih.    T  abi  lovy  oťraz  z  r.  1851:    Sv.  tři  králcvé. 


3.  Pseudobarokní,  z  r.   1858,  se  značkou:   orlem  a  HG.  ^   ' 

4.  Pseudorokokový,  beze  značky. 

C  i  b  o  r  i  u  m   0-39  m  vys.,  v  průměru  0-13  vi,  z  j)ol.  XMII.  stol.. 
Noha  nová,  původní  nodus  vásovitý,  na  kupě  pláštík  stříbrný  z  rozvilin 


225 


akanthových,  do  nirhž  vpleteny  vásy  s  růžemi,  a  pásku  kolem  kruhových 
reUefů:  bičování,  Kece  liomo!  a  korunování  trním.  Na  víčku  kartuše 
z  pásků,  v  nich  ovoce  a  květiny,  svrclni  křížek.  Zna('ky:  I  AF  a  Chebská 
(M.  Rosenberg,  Der  Goldschmiede  Merkzeichcn.  ě.  2267). 

P  a  c  i  f  i  k  á  1  rocaillový. 

Věčná  lampa  z  i.  ])ol. 
XIX.  století,  ozdobená  reliéfy 
andělů,  nesoucích  vera  ikon  a  p. 

Svícny:  jeden  vysoký, 
bronzový,  kroužený,  šest  men- 
ších, z  poč.  XVII.  století. 

U  dvou  portálů  v  lodi 
kropenky  z  červeného  mra- 
moru, barokní,  ve  výklencích  se 
štukovou  konchou. 

V  sakristii:*) 

Výklenek  ve  zdi  se 
skříní  z  pol.  XVIII.  století;  na 
dveřích  řezané  výplně  s  reliéfy: 
Jan  Nep.  zpovědník,  almužník, 
jeho  smrt  ve  Vltavě,  umučení; 
kolem  rýhované  páskoví;  po 
stranách  řezané  sloupky  s  révou, 
hlavice  končí  v  sochy  andílků; 
v  nástavci  na  paprscích  jazyk. 
(Obr.  148.) 

Skříň  kredenční ,  barokní, 
současná  s  předešlou,  s  vyšším 
středem,  v  půdorysu  zvlněná, 
s  římsami  ve  voluty  zatočenými. 
Spodní  část  se  zásuvkami  prostá, 
svrchní  po  způsobu  tabernaklu, 
s  točitými  dvířky,  na  nichž  bal- 
dachýny se  střapci  a  rocaillový 
ornament;  na  středu  reliéf  ukři- 
žování Páně  a  větší  baldachýn; 
nástavce  rocaillové.    (Obr.  149.) 

Měděné  láva  b  o  s  kulovým  kotlíkem  a  šestibokou  mísou,  s  rytými 
rozvilinami  a  páskami;  výlevka  vychází  ze  lví  masky.  Zpol.  XVIII.  stol. 

Na  kruchtě  dva  lesní    rohy    z  poč.  XIX.  století. 


Obr.   148.  Stříbro.    Kostel  Všech  Svatých.    Dvcř<-  výkl-nku 
v  sakristii. 


*)  V  literatuře  připomíná  se,  že  byl  v  majetku  kostela  pergamenový  k  a  n- 
cionál,  s  českými  písněmi,  datovaný  r.  1588;  vedle  znaku  městského  byl  podpis: 

HABART   GINACZ   KORD   MALIRZ  PRAŽSKY. 


Soupis  památek  bist.  a  uměl.    Pol.  okres  Sťribro. 


220 


Na  oratořích: 

Gotický    zámek    s  liliovým  vlysem,  z  poč.  XVI.  stol. 

Dva  mosazné    svícny    kroužené,  ze  XVII.  století. 

Barokní,  dobrý  krucifix,  ze  dřeva  řezaný. 

Kropenka  z  pískovce,  barokní. 

Obraz    sv.  Cecilie,  z  2.  pol.  XVIII.  stol.,  bez  umělecké  ceny. 

Na  dveřích  všech  portálů  původní  barokní  závěsy  a  kování. 


Obr.  149.    S  říbro.    Kostel  ViecT  Svaiých.    Svrchní  Oást  kredence  v  sakristii. 


Zvony:  i.  Původní  pukl  a  byl  v  únoru  r.  1738  dán  k  přelití  (stálo 
324  zl.),  v  květnu  v  Chotěšově  vysvěcen  a  22.  zavěšen.  Vys.  1-40  m,  v  pr. 
1-45  m.  Na  uchách  masky  lidské,  u  koruny  dvoj  řádkový  nápis:  A 
FVLGVRE  ET  TEMPESTATE  LIBERA  NOS  DOMINE  lESV  CHRISTE  +  I 
+  IN  HONOREM  OMNIVM  SANCTORVM  H.€C  CAMPANA  ANNO  1738  RE- 
FVSA  EST.  Pod  nápisem  pás  pěkně  stylisovaných  akanthů  s  vloženými 
postavami  andílků.  Na  plášti  reliéf  Piety  v  poprsí,  sv.  Václava,  sv.  An- 
tonína poustevníka  a  oválná  kartuš  s  městským  znakem  ve  vavřínovém 
věnci  a  nadpisem:  SIGILLVM  REGI/E  CIVITATIS  M  :  Pod  tím  kartuš 
s  nápisem:   DVRCH  |  GROSSE  HIZ  |  DES  FEIERS  BIN  ICH  |  GEFLOSSEN 


227 


lOHNNES  I  PERNER    IN  PILSEN  |  HAT    MÍCH  GOSSEN.    N.i   vc-iici 
řada  oblounů. 

2.  Vys.   i-o8  m,    v  j)r.  i-2()  m.    Nu  uchách  torus,    u  koruuN 
MARCVS  S  LVCAS  S  OHANNES  S  MATEVS  S  ORAMVS  S  DOMINE  S 

vyplněn  řadou  gotickýcli  obloučku  a  kiížových  kytek,  dolu 
obrácených.  Na  plášti  reliéf  Madonny  v  celé  postavě,  věn('< 
hladký. 

3.  ,, Sedlák".  Přelit  r.  1714  od  Jana  Pricqucyc*}  v  Klatovech 
(vážil  asi  6  centů  a  stál  87  kop  18  gr.),  podruhé  r.  1864  od  Václava 
Sedlmeyera  v  Plané  a  po  třetí  r.  1874  od  Ign.  Hilzera  ve  Vid.  No- 
vém Městě. 

4.  ,,Petr".  Vys.  0-645  ^".  v  P^-  0-67  m.  Na  uchách  drobourkv 
torus,  u  koruny  nápis:  •£  Icía  i  boziljo  2  tisiciíjo  i  tccc"  z  Ixxxx  i 
mť  2  \\t  rzíi  X   panu    x  lioí)ii  x  a  2  s  2  pcíro  s  (obr.  150.)    Plá-ť 

a  věnec  hladké.    Na  dřevěné    hlavě: 


175Z 
G  H. 


5.  ,, Hornický  zvonek".  Zakoupen  r.  1795  za  87  zl.,  ale  užíván 
až  do  roku  1838.  Vys.  0-50  m,  v  pr.  0-52  m.  Na  uchách  masky, 
u  koruny  řada  vysoko  reliéfních,  okřídlených  hlav  andílcích.  n;i 
plášti  reliéf  Jana  Nep.,  dvou  světců  v  antic.  kroji  a:  I-  G  •  K  ■  1777 
[Joh.  Georg  Kiihner),  na  věnci  pás  drobných  rocaillů. 

6.  Umíráček.  Vys.  0-40  ni,  v  pr.  0-44  ni.  Na  uchách  masky, 
u  koruny:  +  AVE  MARIA  GRATIA  PLENA  DOMINVS  TECVM  |  10. 
PERNER  GOS  MÍCH  IN  PILSEN  1738.  Pod  tím  řada  okřídlených 
hlaviček.    Na    plášti    plaquetta:    Zvěstování    P.    Marie  a  krucifi.x. 

7.  ,,Sv.  Anna",  mešní  zvonek.   Vys.  0-62  ni,  v  pr.  0-65  m.    Na 
koruně   pás    z  květin  a  nápis:    Hh  BV   SANCT/E   ANN/E   SACRA 
ANNO  DOMINI   1690.  Na  plášti  střídají  se  andílci  hlavy  s  květinami. 
reliéf   sv.    Anny    a    štítek    se    zvonkem    a  písmeny   I  P  {Johan nes 
Pricquey). 

8.  V  lucerně  věže.  Cymbál  ze  XVII.  stol.,  vys.  0-63  m,  v  pr, 
I-02  m.  Na  uchách  dva  pásy,  u  koruny  pás  rozvilin,  ovitý  na  žerdi. 

Náhrobky  v  kostele  nejsou,  jenom  k  vyzdění  mensy 
oltářní  použito  v  barokní  době  někohka  pískovcových  desek;  jsou 
značně  ošlapány,  otlučeny  a  s  nápisy  těžko  čitelnými: 

I.  1-66  X  0-90  m.  Nahoře  polokruhově  ohraničen,  z  nápisu 
čitelno: 


A-i 


» 


r 


» 


li 


*)  Nápis  zněl:  HONORI  SANCTORVM  ADALBERTI  EPISCOPI  MAR- 
TYRIS  AC  PATRONI  BOEMI/E  ET  ISIDOŘI  CONFESSORIS  REFVSA  CLAT- 
TAE  ®   ANNO   DOMINI  ®   1-7-14  ®   lOANNES   PRICQVEY. 

15* 


228 


(nI]"lE)diÍ![i)ií)  írjt  }?ancu  Boroíij 
kíEvaj  tu  It^LuiTtln  vi  Iijbmilij  XI. 


bnc ....  lúlja  m 

bc\u  i  ^\vi(2)t{a)  mykroqilij 

i;  iiiin;ii)   inilijd;  biíck  ^ccr  a  sij(nuni) 


229 

Mu  pamatciť  luiccnic  PlVlc 
....  lunn  w  ícnu  luilíic  ňn  bnc 
^auřiucíio  obpncnuiaiii 
L*ji)ii)  b<ini;cl  l^aiuha 
ií)icl]íieniu  il}ÍLM1a   ^triii 
bra  a  lí-}aiiicíau  R-)aiuicIha(u) 
froaíí  jialnjíiioie  ;iolo]iti  bah; 
Icííja  ]aanÍE  IGlo  S  bnc 
Hanuarij. 

2.  i-6i  X  0-77   )ii,  s  českým,  skoro  ncritclnviii  nái)isc'ni. 

3.  1-62  X  078  1)1.    Z  nápisu  čitclno  jen:   ((ct[;)a  Ji(a)nic  UK).... 

V  kostele  jsou  dvě  barokní  hrobky  ((i.  S  c  h  m  i  d  t  v  Die 
Wacht  an  der  Miesa  1904,  čís.  636 — 7,  s  půdorysy  a  ojiisy  nápisu  n;i  rakvích). 
Byly  otevřeny  r.  1904  a  řádně  prozkoumány.  Menší  hrobka,  pod  kněžištěm, 
3  m  dl.,  2  m  šít.  2-20  m  vys.,  z  cihel,  chová  dvě  rakve  duch(jvních.  Větší, 
pod  jižní  lodí,  též  z  cihel,  sklenutá  čtyřmi  phickami,  17-2  wdl.,  3-85  wšir. 
a  2-20  m  vys.  V  ní  34  rakve  velké  a  dvě  malé.  (Obr.  151.)  Na  některých 
malby,  průpovídky  a  emblémy  smrti.  Na  pěti  cínové  tabulky  (Jud.  Stuchlík 
11762,  Fr.  Streer  -f  iy66,  Mar.  Czeschikin  t  I77iatd.),  na  jedné  dřevěná 
(W.  Praxa  f  1760),  mimo  to  známa  rakev  Fr.  Petržilky  (f  1764). 

2.  KLÁŠTER  MINORITSKÝ  (DĚKANSTVÍ)  S  K0STELE:\I 
SV.  MAR  I  MAGDALENY. 

G.  Schmidt,  Eine  Mieser  Chronik  des  18.  Jahrhdts.  (1908)  loi  — 105;  Karl  Krcisl. 
Die  ehemalige  Minoritenkirche   in  Mies.    (D.  Wacht  a.   d.  Miesa   1904,    č.  638 — 9.) 

Klášter  byl  založen  pány  ze  Švamberka  asi  r.  1253  s  kostelem  zpr\-u 
sv.  Augustina,  později  sv.  Maří  Magdaleny.  Po  celé  XIV.  století  přicházejí  pak 
o  klášteru  zmínky,  ale  o  stavbách  kostela  a  konventu  z  té  doby  nevíme 
ničeho.  O  pivovaru  za  klášterem  mluví  se  r.  1451.  Při  požárech  r.  1479, 
1508  a  1528  utrpěl  klášter  škody  spolu  s  celým  městem,  bleskem  byla  za- 
pálena střecha  r.  1600.  R.  1702  byl  přestavován  v  konventu  ochoz  a  r.  1714 
zřízen  refektář.  V  té  době  byl  kostel  velice  chatrný,  takže  musil  býti 
r.  1741  zavřen  a  mše  odbývány  v  chóru  za  oltářem  a  v  ka})li  sv.  Barbory 
(viz  Zaniklé  budovy).  R.  1750  bylo  v  klášteře  vedle  kvardiána  a  3  laiků 
jen  10  bratří.  Na  stavbu  sbíráno  dlouho,  až  r.  1753  počala  přestavba  ko- 
stela, jež  dokončena  1754  (13. /6.  první  mše);  dle  Watzky  stavěno  v  letech 
1759 — 1762.  R.  1785  klášter  zrušen,  poslední  mše  řeholníků  odbNH-ána 
22. /i.  1786.  R.  1787  odbyta  dražba  na  oltáře  a  zařízení  a  budovy  i  s  pivo- 
varem zakoupila  r.  1788  obec;  rukopisy,  knihy  a  diplomy  z  klášterního 
archivu  (16  kusů)  dány  r.  1789  do  c.  k.  univ.  knihovny  v  Praze  a  akta 
r.  1801    do  gubcr.  registratury.*)    R.  1790  stal  se  kostel  farním,  opatřen 

*)  Viz  Truhlář,  Catalogus  codicum  čís.  1083  a  2724  a  Han<lick,  K.  k.  Univ.- 
Bibliothek  83. 


230 

nábytkem,  varhany,  zakoupené  před  zrušením  za  900  zl.  od  Tomáše  Kroupy 
z  Kkidrub,  byly  nákl.  90  zk  opraveny  a  zázračný  obraz  Stříbrské  INIadonny 
sem  přenesen.  R.  1791  zřízeno  v  konventu  děkanství  a  nová  škola.  R.  1792 
(dne  12. /y.)  uhodilo  vedle  věže  kostelní  a  celá  střecha  i  s  klášterní  shořela. 
Od  té  doby  byl  kostel  ponechán  svému  osudu  a  zkáza  jeho  ur3Thlena  ještě, 


Obr.  152 


Stříbro.  Klášter  (děkanství)  se  zříceninou  kostela 
sv.  Maří  Magdaleny. 


když  byly  strženy  r.  1801 — 3  klenby  a  část  zdí  na  získání  materiálu  ke  stavbě 

nového  pivovaru.    Konečně  r.  1871 — 2  demolováno  do  té  dob}-  neporušené 

západní    průčelí  s  věží  a  částí  lodi,  aby  učinilo  místo  novostavbě  školy. 

Pokud  lze  souditi  ze  zachovaných  zbytků*)  zdiva,  byl  kostel  barokní, 


*)  Zachovalo  se  zdivo  celého  kněžiště,  se  čtyřmi  okny,  pilíře  triumfálního 
oblouku  do  náběhu  a  z  lodi  na  jihu  čtyři  pilíře,  na  severu  jeden  a  půl  pilíře;  z  plas- 
tiky zbyly  sochy  sv.  Maří  Magdaleny  a  Františka  se  záp.  průčelí,  ze  zařízení  ol- 
tářní  obraz,  uložený  na  děkanství. 


231 


orientovaná  stavba  jednolodní.  s  řadou  ])locliých  výklenku  po  b(K-ích 
lodi  a  s  věží  po  straně  západního  průčelí  (obr.  152.).  Zdivo  jest  lomový 
kámen  (niíst>-  v  něm  přitesána  pískovcové  kvádry)  a  cihly  a  bylo  zcela 
oniítimto;  kryt  h\i  asi  valbový  nrbo  mansardový. 


Obr.   153.   Stříbro.    Klášter  s  kostelem  sv.  Mari  M-Tj^dalcny.    Průčelí  před  zbořenlin  r.   i87i. 


Kněžiště  ukončeno  segmentem;  po  stranách  jeho  klenuté  ora- 
toire,  jižní  přístupna  i  z  kláštera;  na  stěnách  mezi  čtyřmi,  segmentem  skle- 
nutými okny  sdružené  pilastry  s  římsovitými  sokl\-  a  kládím,  nesoucí 
valenou  klenbu  s  hlubokými  výseči.  Triumfální  oblouk  asi  polo- 
kruhový nebo  segmentový,  se  silnými  j)ilíři  (v  jednom  ot\'or  a  schody  na 
kazatelnu).  Lod  obdélná,  asi  o  osmi  polích  klenebních,  s  okny  a  portálem 
na  volné  straně  severní  a  západní,  s  hudební  kruchtou  v  celé  šíři  na  západě; 
klenba  valená,  nesená  sedmi  páry  hmotných  nástěnných  pilířů.  Věž  na 
severní  straně  v  západním  průčelí,  hranolová,  snad  třípatrová. 


232 

O  zevnějšku  lze  souditi  jen  ze  zachovaného  pohledu  na  západní 
průčelí  (obr.  153).  Průčelí  bylo  trojdílné,  omítnuté,  s  risalitovým 
středem;  po  jeho  stranách  i  na  nároží  vystupovaly  až  do  okapní  římsy 
sdružené  pilastry  s  barokně  korinthskou  hlavicí.  Nad  okapní  řimsou  stál 
štít  se  stejným  risalitem,  členěný  sdruženými  pilastry  na  nízké  attice, 
s  řimsou  polokruhem  vypjatou  a  volutovými  křídly  po  stranách;  nad  ním 
stál  prohnutý  nástavec.  V  přízemí  v  ose  portál  se  segmentovým  obloukem 
a  profilovaným  rámem  pískovcovým,  po  stranách  pilastry,  diagonálně  po- 
stavené a  s  polosloupem  sdružené,  na  nich  kládí  s  úseky  volutových  řims, 
na  nichž  seděly  postavy  andílků,  ve  středu  těžký  nástavec  s  kartuší.  Nad 
portálem  široké  okno  segmentové  na  kruchtu  s  profilovaným  rámem  a 
zvlněnou  řimsou.  V  bočních  částech  průčelí  vysoké  niky  s  řimsou  zvlněnou, 
profilovaným  rámem  a  čabrakovitou  ozdobou  dole,  v  nich  sochy  sv.  Fran- 
tiška a  P.  Marie.  Ve  štítě  výklenek  se  zalomenou  řimsou  a  klečící  sochou 
sv.  Maří  Magdaleny.  V  nástavci  dvě  kartuše(?)  a  ve  vrcholu  socha  Ježíšova. 
Na  severu  torso  věže  do  okapní  římsy,  bez  omítky,  se  (zazděným)  portálem 
v  přízemí  a  širokým  oknem  nad  ním;  stěny  členěny  pilastry  a  řimsou.  Na 
jihu  zbytky  stěny,  o  jejímž  účelu  nevíme. 

Ve  zdivu  kněžiště  v  závěru  lze  pozorovati  zbytky  staršího  zdiva 
lomového,  se  soklem,  pískovcem  vyloženým  a  dolní  partií  oken  vyšpaleto- 
vaných,  s  pískovcovou  lavicí  a  částí  ostění;  asi  zbytky  gotického  choru. 

Z  kostela  vyňatá  deska  privilegov.  oltáře  zazděna  ve  zdi  pivo- 
varu. Je  z  bílého  mramoru,  i-o6  x  0-72  ni,  s  nápisem,  částečně  již 
c  drceným: 

MISS/E  OMNEŠ  AD  ALTARIA 
(H)V]VS  ECCLESI/E  PRO  SVMMIS  PON 
(TIF)ICIBVS  CARDINALIBUS  PROTECTORIBU(S) 
(O)RDINIS  AC  FRATRIBUS  DEFUNCTIS  AB  EIUS 
(D)EM  ORDINIS  DUNTAXAT  SACERDOTIB(US) 
(QVA)NDOCUNQUE  CELEBRAT/E  INDULTO 
(ALT)ARIS  PRIVILEGIATI  PERPETUO  GAU  : 
(DEN)TVIGORE  BREVIS  BENEDICTI   PAP^ 
(XIII  •  DI)E  XXXI  •  lANU  :  MDCCXXV  •  INSUPER 
(MISS^)  OMNEŠ  IN  OBITUS  VEL  ALIO 
(DIE  PRO)   IISDEM  ENUNCIATIS  PERSONIS  AC 
(P)RO  více  PROTECTORIBUS  ORD  i  na 
(TIS)  BENEFAC:  IPSISQUE  FRATR'BUS 
(ET  MON)IALIBVS  ORDINI  SUBIECTIS  HO: 
(RVM)  TANTUM  GENITORIBUS  A  QUOVIS 
(SACERDOT)E  CELEBRAT/E  EODEM  P(E)RPETUO 
(P)RIVILEGIO  GAUDENT  EX   INDUL(TO) 
(BENEDICTI)  P-P:XIV  DIE   IV  SEPT.  MDCCLI. 


233 

Druhá  d  e  s  k  a,  náhrobní,  z  XVIII.  století,  leží  v  dlažbě  ve  várně 
pivovaru.    Pískovec,  s  nápisem  jen  z  c^ásti  (^ilclnvni; 

RVH NA EN.  .  M..SEN 

...  G  ...  I  ...  LE  AVSERWEHL 
TEN  EIN  FROLIGHE  V.STANT 
.  .  .  E.  ..  N.  ..  V..  .VND  SELIGKE 

IT LEIHEN 

A AMEN. 

Konvent  (nyní  děkanství)  přiléhal  na  straně  jižní  přímo  k  lodi 
kostelní.  Jeho  rozměry  a  uspořádání  ukazují  na  středověké  založení 
a  opěrné  pilíře  na  vnější  straně  ochozu,  svrchu  skosené,  šířka  ochozu  a  vy- 
žlabená  pískovcová  římsa  kolem  ochozu  obíhající,  ukazují  —  nejsou-li  pů- 
vodní, gotické  —  aspoň  na  reminiscenci.  Konvent  je  jednopatrový,  hlad- 
kých stěn,  čtyřkřídlý  kolem  čtverečného  dvora,  krytý  šindelovou  valbou. 
Vchody  dva,  v  průčelním  křídle  na  koncích;  severní  s  ostěním  pískovcovým, 
oblomeným,  jižní  též  pravoúhlý,  s  vyžlabenou  římsou,  nad  níž  volutové 
nástavce  s  akanthy  a  ve  středu  kříž  s  rukama  křížem;  na  dveřích  geome- 
trické řezby  s  rosettou.  Ochoz  v  přízemí  sklenut  křížem  bez  žeber,  do  dě- 
lících pásů  a  na  nástěnné  pilastry,  v  patře  chodba  s  povalovým  stropem. 

Z  vnitřního  zařízení  uvádíme: 

Kamna  barokní,  z  pol.  XVIII.  stol.,  zeleně  polévaná,  s  deko- 
rací páskovou,  maskami,  rocailly,  reliéfem  krajiny  a  p. 

Kredenc  barokní,  na  volutových  nohách,  z  dubového  dřeva, 
zasklená  a  řezaná;  svrchní  skříň  stojí  na  řezaných  hlavách  dračích,  je 
v  půdorysu  zprohýbána  a  ozdobena  na  hranách  a  postranicích  slunečni- 
cemi a  rocailly;  na  spodku  ve  výplních  dveří  flétnista  a  šašek  se  šlechticem 
v  reliéfu,  na  postranicích  růže  a  páskoví.  Jiná  barokní  skříň,  bíle 
natřená,  v  půdoryse  zprohýbaná,  s  pěknou  římsou. 

Hliněný    džbán,    polévaný,  s  tlačeným  vzorem  z  koleček;  na  cí- 

.,         1781 
novem  víku  •  p  a  y 

Obrazy:  i.  Bývalý  oltářní  obraz  z  klášterního  chrámu,  z  i.  pol. 
XVIII.  stol.,  velmi  slušná  malba:  Sv.  Maří  Magdalena. 

2.  Madonna  pod  křížem,  barokní,  dobrá  práce. 

3.  Pieta,  Daniel,  Ivo,  Jan  Sarkander,  Urseus,  Jan  Nep.,  Felix,  Va- 
lentin, dvě  skupiny  Všech  svatých  (menší  je  dobrá  práce,  větší  méně 
cenný)  —  vše  z  XVIII.  stol. 

4.  Portraity  děkanů:  Vít  Pienivoda  (1608)  —  Ferd.  Jos.  Soyer,  s  ná- 
pisem: F:I  :soyerDeB:&E:R:C:M:D:  \/ETA-SV/E  ANNO  XXXXI  •  | 
Anno  MDCCXXVII  a  znakem  (obr.  154.).  —  Amand  1  Streera,  posl. 
opata  kladrubského,  s  nápisem  vzadu:  Pro  Basille  pinx.  1770  (obr.  155.). 
—  Felix  Duchet  (1761  až  1806);  na  dopije,  jejž  drží  děkan  v  ruce,  je 
adresa:  A  Monsieur  |  Monsieur  le  Venerable  Sieur  |  Duchet  Doye.i  de  ville  | 
Royal   de  et  a  Mies. 


234 


Obr.   134.    Stříbr.).     Děkanství.     Portrait  děkana  F.  Soyera. 


3.   hřbitovní  kostel  nanebevzetí   P.  MARIE. 

Kostelík  připomíná  se  r.  1402  jako  farní  na  předměstí,  ale  byl  asi 
v  husitských  bouřích  zbořen.  Nynější  budova  byla  ze  základů  nově  vysta- 
věna v  letech  1573 — 74  od  mistra  Honzíka.  R.  1622  zakoupeny  nákl.  Barbory 
Streerovy  varhany  od  Frant.  Schmieda  z  Lokte  za  72-20  zl.;  r.  1657  P^" 
staveno  sousoší  Kalvárie  na  příčný  trám  do  triumfálníhojoblouku*)  nákl 

*)  Sousoší  r.   1874  odstraněno  a  kříž  pověšen  do  lodi. 


235 


Obr.  155.    Stříbro,    Děkanství.    Portrait  opata  kladrubského  A.  Strecra. 


purkmistra  Václ.  Zikmunda  Šťahlavskčho  s  chutí;  r.  1686  zřízen  nový 
oltář  nákladem  Petra  Čapka*).  R.  1791  zastaveny  tu  bohoslužby,  ale  již 
r.  1794  kostel  znovu  otevřen  a  r.  1827  opraven  nákladem  225-58  zl.  R.  1834 
opravena  zed  hřbitovní  nákl.  446-12  zl.  a  r.  1869  hibitov  rozšířen.  R.  1874 
opraven  oltář  a  kazatelna,  vnitřek  vymalován  a  dva  postranní  oltáře 
odstraněny.   R.   1893  přestalo  se  na  hřbitově  pochovávati. 

*)   Český  nápis    o  věnování,    jenž  byl    na  zadní  části  oltáře,    zničen,  snad  ph 
opravě  r.  1874. 


236 


Obr.   156.  Siříbro.   Kostel  P.   Mnrie. 
Půdorys. 


Prostá,  jednolodní  budova,  orien- 
tovaná, bez  věže;  v  půdorysu  a  výstavbě 
gotická,  v  detailech  již  renaissanční  (obr. 
156.  a  157.)-  Kryt  valbový,  na  něm  plechový 
sanktus  s  cibulovou  striškou.  Stěny  hladké, 
bez  soklu.  Kněžiště  s  pětibokým,  nepravi- 
deln}^!  závěrem,  opřeným  čtyřmi  opěráky, 
lod  obdélná,  stejně  široká,  se  čtyřmi  páry 
opěráků,  z  nichž  nárožní  postaveny  diago- 
nálně; všechny  opěráky  bez  ústupku,  na- 
hoře skoseny.  Okna  polokruhová,  široce 
vyšpaletovaná.  Na  jihu  barokní  vchod 
pravoúhlý,  s  plochým  profilem.  Na  západ- 
ním průčelí  v  přízemí  renaissanční  portálek 
pravoúhlý,  s  rosettou  ve  vlysu  a  nadpražní 
řimsou,  nad  níž  upevněna  deska  pískovcová, 
1-05  X  0-40  m,  s  nápisem: 


XEfřja  S  M  S  D  8  LXXIII  jalo 
jien  (íe|í  gruutli  íoíjdíd  Ho 
lÍEÍiku  a  gelí  bokonan  Lría 
LXXIIII  §>\{xn  niillra  Bonsika. 


(Obr.  158.) 


Obr.   157.    Střítro.    Kostel    1\  Maric.    Pohlid  od  severovýchodu. 


III     ^)IJI        ^uiffy  inji.m' 


■V 


-*■! 


i 


Obr,   158.   Stříbro.     Kostci  V.   Marii'.    Nápis  o  vystaveni  11  id  /áp.icliiíiii  portá|i'ni. 


Obr.  159.    Stříbro.    Kostel  I'.  Maric.    Oltář. 


238 


Nad  okapní  řimsou  hladký  štít,  barokně  vykrojený.  Na  severní 
straně  v  síle  zdiva  schodiště  na  kruchtu  a  otvor  na  půdu. 

Uvnitř  jediný  prostor  nečleněný  pokrývá  valená  klenba  s  výseči, 
pod  jejich  cípy  profilované  římsy.  Kruchta  na  dvou  žulových  sloupech 
s   dvojitým  soklem   a   římsovitou   hlavicí,   s   oblouky  polokruhovými,   na 

stěnách  na  římsy  opřenV^mi, 
podklenutá  hladce  křížem. 
Balustráda  novější. 

Oltář  barokní,  z  roku 
1686,  s  novějším  tabernaklem. 
Architektura  s  vřetenovými 
sloupy  a  kládím,  zdobeným 
vejcovcem  a  řadami  lilií,  po 
stranách  nového  obrazu  sochy 
sv.  Petra  a  Pavla.  V  nástavci 
též  nový  obraz,  po  bocích 
sošky  sv.  Antonína  a  Fran- 
tiška (?),  nejvýše  paprsková 
monstrance.   (Obr.  15Q.) 

Kazatelna  pískov- 
cová, o  něco  mladší,  barokní. 
Podstavec  tvoří  sochy  klečí- 
cího Turka  a  kněze  s  baretem 
na  hlavě.  Spodek  čtyřbokého 
řečniště  obiv,  s  akanthy  a 
kartušemi,  poprsnice  vy  dutá, 
s  nárožními  pilířky  (u  nich 
sochy  andílků),  kartušemi 
a  rocaillemi  ve  výplních  de- 
korovaná ;  římsa  zvlněná. 
Schodiště  dřevěné.  (Obr.  160.) 
Varhany  nové,  z  r.  1867. 
Lavice  s  řezbou  akan- 
thů  na  postranicích,  z  pol. 
XVIII.  stol. 
Obrazy:  i.  Votivní  obraz  na  lipovém  dřevě  malovaný,  s  pozdějším 
nápisem:  ]B:Jlbam  |  ;^ítjifha  |  69  ^íari,  znakem  řeznickýma  letopočtem 
(asi  nesprávně  obnoveným,  místo  1585):  1485.  Naproti  sobě  klečí  z  levé 
strany  otec  s  plnovousem,  dva  dospělí  synové  s  modlitbami  v  ruce  a  tři  malí 
chlapci  a  z  pravé  strany  tři  ženy  a  čtyři  děvčátka.  Muži  v  černém  šatě, 
v  pláštích  a  okruzích,  ženy  v  bílých  sukních,  černých  kabátech,  s  tuhou, 
bílou  náprsenkou  a  v  pláštích,  hlavu  celou  v  bílém  šátku.  Děvčátka  (jako 
chlapci)  mají  okruží,  šedé  živůtky  a  sukně  a  pláštíky  jen  přes  ramena,  dvě 
nejmladší  celé  šedé  šatečky  s  rukávy  na  ramenou  nabíranými.   (Obr.  161,) 


Obr.  160.  Stříbro.   Kostel  P.  Marie.   Kazatelna. 


239 

2.  Votivní  obraz  na  i)látnč  malovaný,  s  nápisem:  }?  :  }p)ctcu  ^tuiin^a  | 
Babnt  |  75  Jínnonnn,  znakem  řeznickým  a  letopí  řtcm  Uí-íí).  Na  jedné 
straně  klečí  otec,  tri  dospčlí  a  tři  malí  synové,  naproti  matka  a  dvt* 
dcery,  všichni  s  rukama  sepjatýma.  Muži  v  černých  šatech,  malí  hcši 
v  bílých  (jeden  v  kněžském  úboru,  druhý  v  skořicovém  kabátě  s  červeným 
límcem,  šedých  spodcích  a  trojrohým  kloboukem),  otec  s  límcem  a  tuhou 
náprsenkou.  /^eny  mají  černé  šaty,  široké  bílé  límce,  bílou  zástěru  a  man- 
šety  na  rukou;  matka  má  čepec  skořicový  s  nabíranými  křídly,  podvázaný 
modrou  stuhou,  dcery  bílé  čepce  s  červenou  stuhou. 


Obr.  i6i.    Slříbri).    Kostel  1'.  Marie.    Epitaf  Adama  Střípky. 


3. — 4.  Dva  pendanty,  z  i.  pol.  XVIII.  stol.,  s  dvojznaky  pod  korunou 
na  rámech:  Korunovace  P.  Marie  a  P.  Marie  v  kostele  sv.  Antonína  ve 
Vel.   Schiittu. 

5.  Kopie  Madonny  Zbraslavské,  bez  ceny  umělecké. 

Sochy  barokní,  nevynikající:  sv.  Kateřina,  sv.  Anna  a  Ukřižovám'. 

Skříň  na  paramenta  ze  XVI.  století,  hrubá,  s  gotickou  dirkou 
klíčovou  a  římsou  na  konsolkách.   (Obr.    162.) 

E  p  i  t  a  f  i  u  m*)  bronzové,  0-77  m  vys.  a  0-50  ni  šir.,  zazděné  v  jižní 
zdi  kněžiště.  Oblomený  rámec  s  perlovcem  a  rosettami  v  rozích;  dole 
i  nahoře  vystupují  kartušové,  stříhané  okraje.  V  ploše  rámce  nahoře  znak 


*)   Druhý,   podobný    epitaf,    byl  odUid   získiín   kdysi   pro  soukromou   sbírku 
c.  k.  plukovníka  v.  Streruvvitze. 


240 

ve  vavřínovém  věnci,  stuhou  přepásaném,  v  dolní  části  podélná  kartuš 

s  nápisem: 

Xeífja  PanÍE  1589  •  ro  Jíuícn)  po  Bebiclu  l?D)ínij  florae 

^mrícMna  •  2\  •  bnc  líhEÍijnc  Br?t?na  •  ^louuiím) 

]^  froníí  L^fíucr  j  ^fraotju  (i3d)c^  IBilolH  (ÍIijlaiifkE 

íiilm  cjiarie  Hiri)íař|  m  IÍÍťeIííe  ^íiiijbiiE  naiiújtm) 

in  T^u)\\ň  l?aini  Bmot  hrnux  bokonal  a  íuío  iilaiír^B 

porfjmuau  •  lu  uatitcm;  bůbaúcnjho  iDlIkrj.lTem)  otipoqiraa:  (Obr.  163.) 


Obr.  162.  Stříbro.  Kostel  P.  Marie.  Skříň  na  paramenta. 

Na  jižní  stěně  lodní  byl  pětiřádkový  nápis,  nyní  z  části  zabílený 
a  těžko  čitelný,  z  XVI.  století,  černou  barvou: 

Ezech  :  xxxvij. 

Stala  se  nade  mnau  Ruka  Panie  a w  duchu    Bozym.    Y  postawila  mne 

wpostrzed  pole  kterez  bylo  plné  kosti  a  obwedla  mne     | 
okolo  nych  wukol.  A  byli  mnohé  welmi  na  poli  a  suché  naramnie.  Y  rzekl  ke  mnie: 
Sýnv  Cžlowiecžy  czott  se  zda  budauli  ziwý  kosti  tyto?     | 


-MI 


Obr.  163.    Stříbro.    Kostel   P.  Marie.    Náhrobní  Uc^ka  ťr.  Ustn  ra  ze  Schwatzu. 


Ý  rzekl  sem:    Pane  Bozie  ty  znass.    Y  rzekl  ke  mnie:  Prorokug  o  kostech  tiechto 

a  powiez  gim:  Kosti  suché  slýsste  slowo  Božý.  A  totott    | 
prawý  pan  Buh  kostem  tiemto.  Ay  ya  wpustim  w  was  ducha  a  žiti  budete  a  dam 

také  na  was  žily  a  wzrusti  rozkáži  na  nas  Masem    | 
a  swrchu  roztáhnu  na  was  kůži  a  dam  wam   ducha    y  budete  žiwi  widieti  budete 

^    ^  žie  ya  sem  Pan. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Stříbro. 


Obr.  164.— 169.    Stříbro.    Hřbitov  u  P.  Marie.    Náhrobní  železné  kříže 
z  2.  pol.  XVIII.  —  poč.  XIX.  stol. 


243 

Zvonky:  i.  Vys.  i  v  pr.  0-50  111.  l'(ha  hladká.  11  koruny  folie 
s  ohnutými  rohy  a  nápisem:  BEAT^E  DEI  |  CENITRICI  |  MARI/E  SAC  |  RA 
ANNO  I  DOMINI  |  1774.  P„d  tím  reliéf  P.  Marie  na  půlměsíci,  krucifixu 
asv.  Jo-efa  anápis:  MATHIAS  |  DIVALL  |  FVDIT  |  EGR/€.  Na  vC-nci  roeaille. 

2.  Vys.  0-35  m,  v  pr.  o-3{)  m.  Ucha  vrubovaná,  u  koruny:  +>  ANNO 
1657  (1627?)  w  loannes  •  fenior  •  Wodnianjky  de  Wildfeld  Conciuis  antiquae 
yrbis  Pragenfis  |  pv  P.  t.  Casf.  Regiasq  Mai'':  ludex  urbis  Myjenfis  Procurauit 
hoc  opus  fieri.  Na  plášti  pod  nápisem  řada  hlaviček  andilrírh  porůznu 
a  ovocných  festonů  a  nápis:  Sancta  Trinitas  Vnus  Deus  |  Miferere  Nobis,  po- 
tom znak  a  monogramy  ÍJk  a  IHS.  Snad  dilo  /.  Pricqueye  z  Klatov.*) 

Na  hřbitově,  obehnaném  zdi  s  novčjši  branou,  několik  ze  železa 
tepaných  křížů  (obr.  164 — 169.)  z  2.  polovice  XVIIT.  stol.  až  z  i.  pol. 
XIX.  stol.,  zdobených  kovanými  spirálami  a  vřeteny. 

Náhrobky:  i.  Z  konce  XVIII.  století.  Pyramida,  na  ní  anděl 
modlící  se  a  krucifix.  Nápis:  HIR  RYTE  |  ADAM    |  HARLAS 

2.  Z  poč.  XIX.  stol.  Pyramida,  na  ní  vedle  urny  plačící  žena;  v  předu 
dole  znak,  nahoře  ve  věnci  dva  květy  křížem. 

3.  Náhrobek  Fr.  Zeidlerové  (f  1812).  Pyramida,  na  ní  soška  truchlící 
ženy  u  pomníku;  na  soklu  emblémy  smrti. 

4.  Náhrobek  Elišky  Praschové  (f  1841).  Nad  hranolem  sarkofág 
svrchu  rouškou  zahalen}^.    Dole  signováno:   Ludw.  Wildt  Pilsen. 

4.  RADNICE. 

B.  Bernau    v  JRuchu    IX.,    151   si.    A.  Balšánek,     Štíty    a    attiky,     7-:.  iH-    135. 
Fotografie   před  restaurací  v  rukopisné  kronice   Watzkově,    v  majetku  K.  Seiferta. 

Původní  budova,  o  níž  nemáme  zpráv,  byla  nahrazena  nynější  stavbou 
v  r.  1543  (letopočet  býval  nade  dveřmi).  Brzo  na  to  vyhořela  věž  s  2  zvony 
a  2  cymbály  a  radní  síň  (archiv  zachráněn)  r.  1588  a  hned  následujícího 
roku  opravena  (letopočet  1589  byl  nad  dveřmi  radního  sálu).  Z  barokní 
doby**)  pocházejí  obě  vížky  (větší  z  r.  1748)  a  většina  vnitřních  místností 
(ku  př.  r.  1790  nové  dvě  kanceláře  stavěl  V.  Hausmann  z  Teplé).  R.  1798 
uhodilo  do  věže,  ale  beze  škody.  V  XIX.  stol.  byla  zřízena  v  radnici  zvi.  síň 
pro  archiv  a  na  čas  i  divadlo  ochotníků.  Upíná  přeměna  fasády  a  výzdoby 
sgrafittové  (ze  staré  bylo  lze  r.  1835  rozeznati  knížete  a  bitvu)  provedena  dle 
návrhu  prof.  V.  Schwerdtnera  z  Plzně  v  letech  1883 — 8. 

Radnice  stojí  ve  středu  západní  strany  náměstí  a  pro  šťastné  poměry 
vedlejších  budov  dominuje  úplně  této  straně.  Na  fa9ádě  je  málo  původního, 
jen  zdivo,  štíty  a  portál;  v  nové  výzdobě  zejména  překáží  obsah  jednotli- 
vých výjevů,  starší  době  zcela  cizí,  ale  formou  touto  vyjadřovaný. 


*)  Dříve  visel  na  kapli  sv.  Trojice  u  kláštera  minoritského  a  po  jejím  zrušení 
dán  seni. 

**)  Hodiny,  které  tu  dříve  do  opravy  r.  1883  byly,  proměněny  r.  1724  z  t.  zv. 
českých  na  lahodinné. 

i6* 


244 


Obr.  170.    Stříbro.    Radnice.    Průčelí  do  náměstí. 


Hmotná  budova  renaissanční,  v  půdorysu  skoro  čtvercová, 
vzadu  na  rozích  barokní  škarpou  opřená  a  třemi  sedly  taškovými  krytá. 
Průčelí  (obr.  170.)  rozčleněno  třemi  římsami,  z  nichž  jedna  probíhá  nad  okny 
a  je  u  nich  podporována  volutovými  konsolami,  výžlaby  profilovanými.  Nad 
okapní  římsou  tři  štítky,  rozdělené  po  výšce  i  po  šířce  řimsami  a  pilastry. 
Pět  os  průčelních  zaujímají  v  přízemí*)  dva  páry  oken  pravoúhlých  a  polo- 

*)  Před  opravou" (viz;Čechy|^IX,, ^89)  byla  tu^jen  3  oknaa'opěrák  vedle  portálu. 


245 

kruhem  sklenutý  j)()itál,  rámovaný  tesanou  bossáží  z  pískovce  a  přepásaný 
v  náběhu  drobně  profilovanou  římsou;  svrchu  hladký  široký  pás,  ve  středu 
znak  města  v  kartuši;  světlík  vyplněn  kovanou  železnou  mříží  z  rozvilin 
hstov3>ch  a  spirál,  barokní.  V  prvním  patře  pět  oken.  Na  střední  sedlové 
střeše  velký,  plechem  pobitý  tambour  věžní  s  vydutou,  šestnáctibokou 
kupolovitou  střechou,  nad  níž  na  menším  tambouru  s  osmi  okny  polokruho- 
vými spočívá  cibulovitá  stříška  s  lucernou  na  válcových  sloupech,  oblo- 
menou řimsou  a  kupolí  s  plechovým  orlem  nad  bání.  Na  pravém  sedle 
menši  vížka  s  lucernou  cibulí  krytou,  plechovou,  s  lilií  ve  vrcholu.  Od 
Chebské  silnice  vede  do  dvora  za  radnicí  branka  s  pískovcovým  nadpražím 
a  letopočtem  1688,  nad  nímž  zazděn  současný  štítek  s  hlií  a  štítek  se  lvem; 
dvéře  mají  původní  mřížku  v  klekátku.  Ulička  mezi  průčelím  radnice  a 
domem  na  severu  stojícím  (bývalé  krámy  pekařské  z  r.  1690  a  1830)  za- 
hražena  mřížkou  s  nástavcem  ze  spirál,  ze  XVII.  století. 

Přízemí  sklenuto  valené  s  výseči,  průjezd  značně  súžen  vestavěnou 
strážnicí.  Také  schodiště  a  částečně  i  patro  sklenuto  valené.  V  soudním  sále 
v  patře  na  meziokenní  špaletě  allegorie  spravedlnosti,  na  stěně  malovaná, 
s  nadpisem:  IVSTITIA  1654.  Nad  vchodem  do  městské  kanceláře  ze 
dřeva  řezaný  městský  znak  se  štítonoši  —  horníky,  z  poč.  XIX.  století. 

V  kanceláři  uložena  pečetidla:*)  i.  Městské,  železné,  oválné, 
osy  0-03  X  0-033  ^n.  Opis:  SIGILLUM  EXPEDITI  :  REGI/E  CIVITATIS 
MIS/E  *  ^  ^  Poč.  XVIII.  stol. 

2.  Kruhové,  železné,  0-03  m  v  průměru,  se  stejným  opisem  jako  pře- 
dešlé. I.  pol.  XVIII.  stol. 

3.  Mosazné,  0-035  ^'^  v  pr.,  s  nápisem:  Magistrát  der  K.  Stadt  \  Mies. 
Poč.  XIX.  stol. 

4.  Cechovní,  bronzové,  kruhové,  004  m  v  pr.  Ve  středu  srdce  šípy 
a  hráběmi  protknutá,  opis:  DAS  •  ERWARE  •  HANDWERCK  •  DER  •  SEYLER  • 
LN  •  D  •  K  •  S  •  M    1691.  (in  der  kgl.  Stadt  Mies). 


*)  V  archivu  Musea  král.  čes.  uloženy  otisky  ještě  jiných  pečetidel: 
I.  Prům.  0-045  »2-  Krásně  upravený  znak  věštíte,  nápis  na  folii:  ;§Í0ÍIhim®ci  uiuiu 
:  citJtíaíia  (lístek)  mipEnla.  Konec  XV.  stol. 

2.  Prům.  Q-o  8  m.  Znak  v  renaiss.  kartuši,  opis:  SIGILLVM  REGI/E  CIVI- 
TATIS MISIE.  Fol.  XVII.  stol. 

3.  Prům.  0-024  m.  V  kartuši  lilie,  opis:  SIGILLVM  ^  IVDICIS  ^  PVBLICI  • 
MIS/E-  XVII.  stol. 

4.  Oválné,  delší  osa  0-04  m  dl.  Znak  v  perlovcovéni  rámečku,,  opis:  SI- 
GILLVM .REGIAE  -CIVITATIS -MlSiC-   Konec  XVIII.  stol. 

5.  Prům.  0-03  m.  Znak  v  kartuši,  opis:  ^  SIGILLv  M  •  EXPEDITI  •  REGI/G- 
CIVITATIS- MIS/E  (ratolest).  Konec  XVIII.  stol. 

6.  Prům.  0-028  m.  Podobné  čís.  5. 

7. — 8.  podobná  čís.  5.,  z  XVIII.  až  poč.  XIX.  stol. 

9.  Farní,  mandorlovité  (osa  0-035  w  dl.),  s  pěkně  stylisovanou  lilií  a  opisem: 
SIGILLUM   MIESENSIS -SACERDOTIS  A  1619  R   1809-*-. 


246 

i\I  u  s  e  u  m*)  a  městský  archiv,*)  pro  něž  se  v  přízemí  při- 
pravují místnosti,  jsou  teprve  v  počátku  (viz  str.  255 — 6). 

Cymbály    ve  velké   věži:    i.  Vys.  0-34  m,  v  pr.  0-595  ni.    Ucha 

i  plášť  hladké,    na  horní  ploše:    GOS  •  1615  ů  HANS  ROSENN 

KLEINNEN  STÁD  PRAG. 


obr.   171.    Stříbro.     Portál  na  domě  čís.  8. 


2.  Vys.  0-40  )n.  v  pr.  i  m.    Bez  uch,  plášť  hladkv,  na  věnci  nápis: 

Slyt  gest  Czymbal  w  miestie  rokyczan  i  nech  skrze  lANA 

MAKALA  LÉTA  PANIE  1588  ro 

Zvonek  na  menší  věži.  Vys.  i  v  pr.  0-27  m.  Na  uchách  toras, 
u  koruny  řádek  enigmatické  legendy,  plášť  hladký.  XV.  století.  (Tak  zv. 
Búrgerglockel.) 

5.  SOUKROMÉ  DOMY. 

Většina  soukromých  domů  přestavěna  během  XIX.  století.  Středověký 
ráz  nezachoval  žádnv  z  nich  a  ani  z  XVI. — XVIII.  století  není  mnoho  do- 


*)    G.   Schmidt,  Berichte   uber  das  stádtische  Museum  und  Archiv  in    Mies 
(D.  Wacht  a.  d.  Miesa.  1907 — 8.  I. — XIII.)  Viz  též  Mitt.  Z.-Kommission  1907,  1908. 


247 

kladů.  Podsíně  na  náměstí,  které  jistě  byly  ve  stícdověku,  byly  odstra- 
něny asi  již  v  XVI.  století,  jak  svědčí  pnirelí  několika  domu  z  té  doby. 
Z  domů*)  zvláště  dlužno  jmenovati: 

Cis.     8.     Fagáda   pozdně   barokní,    hladká,    svrchu   štít   trojboký. 
Portál  renaissanční  s  polokruhovým  obloukem,  profilovaný  na  pískovcovém 


Obr.  172.  Stříbro.  Portál  na  dome  čís.  9. 


ostění  pleteným  torem;  v  klcnáku:    Nro.  8,   nad  tím  ve  vavřínovém  věnci: 
1796.   (Obr.  171.) 

Cis.  g.  Barokní  fa9áda  se  dvěma  obnovenými  štíty  volutovými, 
členěnými  po  stranách  obdélného  okna  sdruženými  pilastry  s  římsovím; 
v  nástavci  štuková  kartuš,  nahoře  busty  s  vavřínovými  věnci  na  hlavách. 
Okna  s  chambranami,  v  i.  patře  s  původní  římsou  renaissanční,  sdružená. 


*)  Pro  domek  čís.  257/259  (čís.  259  přestavěno  1792 — 3)  máme  v  zachovaných 
zápiscích  majitele  Ant.  Matyáše  Reissera  (1717 — 1804),  cechmistra  hrnčířského  ve 
Stříbře,  kten>  je  zapisoval  do  kalendářů  v  letech  1749 — 1804  (zachováno  35  kusů), 
důležitý  dokument  pro  studium  maloměstského  života  a  stavebního  vývoje.  Jsou 
tu  vedle  rodinných  zápisků  i  záznamy  o  řemesle,  o  stavbě  domu,  ceně  materiálů, 
o  vzdělávání  zahrady  při  domu,  o  nájemnících  atd.  Zápisky  vydal  G.  Schmidt 
v  knize:  Eine  Mieser  Chronik  des   18.   Jahrhdts.   (1908.) 


248 


\'  přízemí  portál  polokruhový,  s  k\'ádrovoii  bossáží  a  v  náběhu  s  plochou 
řimsou.  Ve  vlysu  nápis:  CHRISTVS  •  NOBISCVM  •  STATE  ■  IMZI  •  VT  •  CO- 
TVIT  •  PVGNAX  •  PLSENSIA  •  VENIA  •  CE  |  SAR  •  I3TA  •  EXTRVCTA  •  NOVO  • 
TECTA-  ABORE  NITENT  ■  A- O- 1600-  Nad  tím  v  nástavci  znak  v  ob- 
délné kartuši.  po  stranách  volutová  křídla  a  stylisovaný  květ  (obr.  172.). 

V  přízemí  domu  barokní  klenba. 
Cis.  10.  Facáda  empirová 
z  r.  1832 — 3  od  Matyáše  Bruna 
z  Cernošína,  se  zachovanvm  re- 
naissančním  portálem,  zcela  po- 
dobným portálu  v  čís.  13.,  ale 
bez  nápisu  a  ve  štítku  s  mono- 
gramem SW  a  znakem  měst- 
skvm.  ^^  přízemí  dva  portály 
krámů  s  empirovými  dveřmi, 
nad  středem  v  patře  na  těžkých 
konsolách  balkon  s  železnvm 
zábradlím,  z  ellips  kovaným, 
v  němž  monogram  A  S.  Nad 
okny  profilované  římsy  s  empi- 
rovými konsolkami  (obr.  173.). 
Přízemí  sklenuto  plackami,  dvůr 
s  oboj  stranu  vmi  pavlačemi  na 
\'elkvch  konsolách  empirových 
poskytuje  průhled  do  zahrady. 
Současně  se  stavbou  r.  1833 
vymaloval  lékárnu  uvnitř  malíř 
Fiichs  z  ^Mnichova  pro  lékárníka 
A.  Svobodu. 

C  í  s.  14.  Pošta.  Facáda 
z  poč.  XIX.  stol.,  s  vykrojeným 
štítem  a  zachovaným  renais- 
sančním  portálem;  tento  sklenut 
polokruhem,  na  ostění  z  pískovce 
profilován  pleteným  torem,  plo- 
chým zubořezem  a  mělkými  články,  v  klenáku  štítek  s  letopočtem  1 1588| 
(obr.   174.).    V  přízemí    barokní  klenby. 

C  í  s.  15.  Z  fasády  původní  jen  spodní  část  nárožního  arkýře  a 
portál.  Arkýř  (obr.  175.)  spočívá  na  sloupu  s  oblým  dříkem,  attickou 
patkou  a  profilovaným  krkem,  stojícím  na  desce  a  krychlovém  soklu 
s  řimsou;  polygonální  spodek  arkýře  třikráte  ustupuje  oblými  a  vydu- 
tými  články;  okna  a  cibulovitá  vížka  nové,  v  traditionelních  formách. 
Portál  (obr.  176.)  polokruhový,  s  kvádrovou  bossáží  a  řimsou  v  náběhu 
oblouku,  má  v  klenáku  štítek  s  domovní  značkou  SW  (Václav  Stuchhk) 


Obr.  173.  Stříbro.    Portál  a  balkon  na  domě  čís.  lo. 


240 


v  pěkné  kartiiši,  nad  tím  v  plochém  vlysii  jxid  římsou  s  nov\  in  na^t.iMc-m 
nápis:  PAX  -  INTRANTIBVS  -  SALVS  -  EXEVNTIBVS  -  VENCESLAVS - 
STVCHLIK  I  F  -  F  -  ANNO  -  SALVTIS  -M-D-L-X-X   -X-V^ 

Cis.  i6.  Na  novéjší  fasádě  zbytky  renaissanční:  volutové  konsoly 
pod  řimsamí,  profilované,  s  oblým  vlyscm,  v  klenáku  polokrulutvého  i)or- 
tálu  kartuš  se  znakem  (štít  na  koso  dčlený,  v  levé  i)olovici  dva  pruhy, 
v  pravé  ruka  se  svazkem  šípů).  V  přízemí  křížové  klenby  bez  žeber  ze 
XVII.  století. 

Cis.  22.  Hladký, 
barokní  štít,  v  klenáku 
portálku  rosetta  a  leto- 
počet 1798. 

Cis.  25.  Nad  por- 
tálkem   na  vyložené   a 

polokruhem    vypiaté 
římse    barokní   pískov- 
cové sošky  sv.  Floriána, 
Jiří  a  P.  Marie. 

C  í  s.  57.  Prostá 
empirová  fa9áda  s  ka- 
nelovanými  polosloupy 
toskánskými  v  patře; 
z  doby  kolem  1810. 

Cis.  61.  Z  fa9ády 
zachován  jen  portál 
z  poč,  XVII.  století, 
polokruhový,  s  roset- 
tami  na  ostění,  krychlo- 
vým článkem  v  náběhu 
a  prázdným  štítkem 
zdobeným  klenákem; 
v  cviklech  oblouku  po- 
stavy nohů,  vlys  oblý  se  spirálovými  roz\ilinami  v  reliéfu,  profilovaná 
římsa  na  volutových  konsolách.   (Obr.   177.) 

C  i  s.  63.  Portál,  jediný  zbytek  staré  fasády,  vyňat  a  zazděn  v  sadech 
městských;  scházející  části  doplněny  cihlami.  Zcela  podobný  portálu 
z  čís.  61.,  ale  s  polosloupy  toskánskými  po  stranách;  ve  výplních  stylobatu 
rosetta,  v  cviklech  oblouku  stylisovaný  list,  v  klenáku  kartuš  a  letopočet 
1612  po  stranách,  vlys  pod  profilovanou  řimsou  se  stejnou  dekorací  roz- 
vilinovou.   (Obr.  178.) 

Cis.  96.  Nárožní  dum,  t.  zv.  křižovnický.  s  barokní  výzdobou  pi- 
lastrovou  na  stěně  a  třemi  štítky.    Na  nároží  nesou  čtyři  sdružené  pilastry 


Obr.  174.  StHbro.    Portál  na  domě  čís.  14. 


250 

sochu  sv.  Floriána.   Na  konci  ohradní  zdi  socha  Piety  Stříbrské.  Polovice 
XVI 1 1,  století. 


C  i  s.    97.    Portálek  barokní  z  2.  pol.  X\'III.  stol.,  s  rocaillovými  pi- 
lastry  na  ostění,  jež  vybíhá  nahoře  v  mělkou  kapličku  s  prohnutou  římsou. 


Cis.    98.    Na  dveřích  barokní  khka  formy  ptačího  zobanu  a    dvě 
přítuhy,  ve  světlíku  mřížka  kutá  z  vohit.  i.  pol.  XVIII.  stol. 

Cis.   109.  Barokní  štít  jednoduchý,  z  XVIII.  století. 


251 


Cis.    177.    Na  pilíři  zahrady  zazděna  pískovcová  deska  s  letopočtem 


1-5-5  4 


Cis.    178.    Portálek  z  poč.   XIX.  stol.,  s  holubicí  na  čele  středního 
klenáku  a  na  spodu  s  roset  tou. 


k-  : 


252 

C  í  s.'  208.  Vedle  středního  klenákii  portálu  letopočet  1792. 

C  í  s.  221.  Renaissanční  budova  předměstská,  spíše  dvůr  malého 
šlechtice.  Brána  z  pískovce,  se  skosenou  hranou  a  prostouplými  články 
v  rozích,  vedle  vyryt  letopočet:  1554.  Štít  pozdně  renaissanční,  dělený  pi- 
lastry  a  římsami;  pod  dolní  římsou  volutové  konsoly. 


Obr.   179.  Stříbro.   Besídka  vedle  radnice. 


Vedle  radnice  v  zahradě  postavena  besídka,  průčelní  stranou  do 
náměstí  obrácená,  osmiboká,  jednopatrová,  krytá  převislou  mansardou 
s  plechovým  hrotem.  V  přízemí  portálek  s  letopočtem  1811  a  placková 
klenba,  kolem  užšího  patra,  s  osmi  okny  a  malovaným  plochým  stropem, 
obíhá  pavlač  s  dřevěnou  balustrádou  (obr.   179.) 

Sýpka  na  konci  Chebské  silnice,  s  obdélnými  okny  a  troj  úhelným 
štítkem  nad  portálkem.    Vystavěna  r.  1792  nákl.  1954-039  zl. 

6.  ZANIKLE  BUDOVY  V  MĚSTĚ. 

U  klášterního  kostela  sv.  Maří  Magdaleny  stály  tři  kaple:  sv.  Bar- 
bory, sv.  Kateřiny  a  sv.  Trojice.    Kaple    s  v.    Trojice    byla  zřízena 


253 

znovu  r.  1647  nákladem  p.  Jana  Vodňanskčlio;  nul-la  oltář  a  dva  zvonky.*) 
Kaple  s  v.  Kateřiny  byla  již  r.  1741  zbořena.  K  a  p  1  e  s  v.  B  a  r- 
b  o  r  y  vznikla  před  r.  1695  z  darů  německých  horníku,  od  toho  roku  bylo 
při  ní  bratrstvo  sv.  Barbory;  ještě  r.  1741  odbývaly  se  tu  mše  a  kázání, 
r.   1784  bratrstvo  a  s  ním  asi  i  kaple  zrušeny. 

Staré  děkanství  stávalo  na  Novém  městě  (čp.  250);  r.  1700 
bylo  nově  vystavěno,**)  r.  1769  přistavěna  věž  se  zvonkem,  r.  1792  prodáno 
a  r.  1867  zcela  přestavěno.  V  zahradě  stával  kostel,  dle  tradice  t.  zv. 
Elisabethkirche,  z  něhož  ještě  r.  1761  stálo  kněžiště.  Ze  zříceniny  dal  děkan 
Felix  Duchet  vystavěti  kapli  Jana  Nepom.,  jež  byla  16. /6.  1769  vy- 
svěcena. Když  byla  zahrada  r.  1792  prodána,  kaple  sešla  a  r.  1816  zbořena. 

Panský  dům,***)  snad  sídlo  Kristiána  sv.  j).  z  Ilova  (1623 — 1634 
držitel  Stříbra),  stál  na  náměstí,  kde  nyní  stojí  gymnasium. 

Městský  dvůr  stál  v  severovýchodním  rohu  náměstí  a  byl 
r.  1783  prodán  soukromníku. 

Řeznické  krámy  masné  zřízeny  r.  1660  na  náměstí  vedle 
kláštera  nákl.  50  zl.  R.  1792  přeloženy  ke  dvoru;  r.  1829  jich  bylo  deset 
a  zabíraly  54  Q  sáhů.  R.  1869  koupilo  je  právovárečné  měšťanstvo  na 
zvětšení  pivovaru. 

Chlebové  krámky  byly  postaveny  na  sever  od  radnice  r.  1690 
nákladem  cechu.  R.  1830  byly  nákladem  1731-29  zl.  znovu  postaveny,  ale  již 
r.  1865  koupil  je  hodinář  Fr.  Forkl  a  upravil  na  byt  a  krám. 

Stará  škola  (do  r.  1791,  kdy  přenesena  do  kláštera),  nyní 
čp.  109,  byla  znovu  postavena  r.  i6g8;  letopočet  byl  na  ní  ještě  r.  1839. 
R.  1894  budova  přestavěna. 

V.  Předměty  v  soukromém  majetku,  cechovní  památky  atd. 

Spolek  ostrost  řelců. 

Prapory,  signované  na  kovové  špičce  žerdi: 

I  F  2.  M   T 

KRVOE  KOENIGL  :  FREYSTADT 

MIESER  BVRCERGAR- 
^OCCCX.JC/^  Q£ 

G  :  SCHOEDL. 

Na  nové  střelnici  18  starších  terčů:  i.  Kruhový,  0644  m  v  pr. 
Obraz  allegorie  míru  (žena  s  emblémy  míru  a  \-álky)  a  nápisy: 


*)   Jeden  nyní  na  hřbitovním  kostele  (str.   243). 
**)   Na  budově  byl  chronogramm : 

SENATVS  POPVLVSQVE  REGI/E  VRBIS 
MISENSIS    DE  PROPRIO    /ERARlO   EXSTRVI 
ET  FlERI    FECIT. 
**♦)  R.  1422  mluví  se  o  králově  zámku  ve  Stříbře.  (Čas.  Č.  Musa  190S,  222.) 


Obr.   i8o.— i8i.    Střibro.  Terče  střelecké  mřstské  gardy.   (1806  a  1815.) 


255 


Wo  h\\\  bu  i)iuiic|UiI)'n?  iidiclitcv  JricbíMi! 
©Eit  Bimmel  iu  ňcin  muttcvlirf)es  Innň! 
Hub  fíínblí  bu  htincn  Lhl  Ijinicbeu 
bcc  ©cutldjlanbs  Hul)  uub  beiue  jFliciuM  baub? 

©ríiarmc  biríj  bis  lauiieu  :iamiucvsl  rcltc 
l?ou  bciucm  Polh  bcu  avmcu  PibeiTcll 
Biub  au  ber  Boí;lc  ÍEíjov  mit  |icíuMifarí;cr  Kdtc 
Mnf  2w'u\  bic  Berbcrbcr  U\\. 

Dole  věnování  a  datum  806  (obr.  i8o.) 

2.  Čestný  terč,  kruhový,  0595  m  v  pr.  Před  branou  mčstskou,  nad  níž 
se  vznáší  znak,  stojí  garda  s  luidbou.  Nápisy  \-eršované  \-e  d\ou  oddě- 
leních a  s  letopočtem  1815  (obr.  181.) 

3.  Kruhový,  o-6o6  w  v  pr.,  bez  letopočtu.  Šest  planet  a  slunce 
a  věnování:  GEWIEDMET  VON  lOHANN  FISHER  (lékárník  ve  Stříbře 
v  letech  1792 — 1820). 

4. — 7.  Z  let  1834,  1838  (věnoval  Jos.  Svoboda,  lékárník  [1823—57]; 
obraz  lékárny  a  hospody  ,,u  černého  orla"),  1839,  1850.  Ostatní  z  r.  1885 
a  dále. 

Spolek  zpěváčky. 

Pokladnice  spolková  s  nápisem: 

3um  jfndenken  gevidmet  von 

jfinton  ])epauli  und  Christopl]  Peterželka 

J/liřgliedern   der  musika' 

liscljen   Confederation  zů 

Pies. 

Jínno  Í809. 

Členská  kniha,  vázaná  v  zeleném  maroquinu  se  zkiccnvmi  tla- 
čenými ozdobami  a  nápisem:  CONFoeDERATIONS  j  Bau^ií  '^wú)  ber 
k.  k.  ^íabí  Miefer  Muftkfreuube.  Titulní  list  s  malovanými  hudebními 
emblémy  a  postavou  sv.  Cecilie,  s  podpisem:  S  .  Caecilia  Virgo  M.  Dole  sig- 
natura:  Gémahlt  und  zum  Andenken  Gewidmet  von  Jofeph  Mayer  Ao.   1813. 

V    gymnasiu    uloženy   mimo   archivní   materiál    (\iz   str.    246) : 

Pečetidlo  cechu  hrnčířského,  bron- 
zové, kruhové,  0-037  ^  v  průměru,  s  železným 
držadlem;  ve  středu  Adam  a  Eva  pod  stromem, 
opis:  TEPFER  SIGIL  IN  DER  K/€NIGL  :  STADT 
MIES.   XVII.  stol.    (Obr.   182.) 

M  i  s  s  á  1  z  I.  pol.  XVI.  století,  papíroxý 
(vodní  tisk:  kotva),  vázaný  \'  bílé  kůži,  s  tlače- 
nými kruhovými  medaillony  s  lilií,  orlem,  h-em 
a  rosettou;  na  rozích  kování  s  tlačeným  stylisova- 
ným  listem  a  řadou  lilií,  ve  středu  kosočtverečná 
puklice   s   tlačenými  slovy  gotickou  minuskulí: 


Obr.   182.  S:  nasium. 

Pečetidlo  cechu  hmCltského. 


256 

íjilfa  —  uf —  mari  —  mr.  Uvnitř  text  latinský,  psaný  černě,  po  okrajích 
několik  roz-  vilin  a  ovocných  dekorací,  initiály  až  na  dvě  vyřezány:  A  na 
pozadí  s  dekorem  rostlinným  a  J  s  obrazem  orla,  nesoucího  na  pásku 
nápis:  s.  JofjannES   —  Buan  —  ía. 

U  p.  řed.  J.  Schmiedta:  cínový  džbán,  signovaný:  (^  •  S  •  (Seifert) 
1743,  se  značkc^mi:  dva  klíče  a  pták  nese  v  zobáku  klíč;  kopie  Stříbrské 
P  i  e  t  y,  z  XVI JI.  stol.;  sošky  sv.  Barbory  a  Jana  a  P.  Marie  (z  bývalého  domu 
Chvátalova  na  náměstí  čís.  15.,  kam  se  dostaly  asi  po  zrušení  z  býv.  klá- 
štera minoritského). 

V  čís.  221.  barokní  krucifix,  lidová  práce  ze  XVII.  stol.,  nad 
ním  kartuš  s  andílkem;  v  čís.  25  Stříbrská  Pieta  z  pol.  XVIII.  století 
a  d\'a  barokní  obrazy:  Úmrtí  sv.  Josefa  a  Kojící  Madonna.  (Zakoupeno 
pro  museum.) 

Soukromá  sbírka  Jana  Karla  ryt.  von  Streeruwitz  ( t  1903)  je 
nyní  v  rukou  ředitele  J.  Ernsta  v  Josefodole  u  Kosmonos. 

VI.   Sochy,  kašna,  pranýř. 

Sousoší  P.  Marie  ve  středu  náměstí  postaveno  v  i.  pol. 
XVIII.  století.  R.  1710  po  velkém  moru  již  se  pomýšlelo  na  zřízení,  1715 
přivezen  kámen  na  sochu  P.  Marie,  1725  postaven  sloup,  1740  Lazar  Wid- 
mann  dokončil  statui  se  17  sochami,  vysvěcena  až  1762. 

Z  pískovce,  asi  14  m  vysoké.  Kolem  stojí  nové  pilíře  s  visutými  řetězy. 
Uprostřed  na  čtyřech  stupních  čtyřboký  spodek,  rozšířený  na  nárožích 
vystouplými  hranoly  jako  podstavci  pro  sochy,  ve  středech  stran  konkávní, 
s  prázdným  výklenkem;  oblomený  sokl  a  římsa  rámují  celý  spodek.  Na 
tomto  užší  podstavec  čtvercový,  s  podobnými  hranoly  na  nárožích,  z  něhož 
zdvihá  se  korinthský  sloup  s  attickou  patkou,  na  hranolovém  stylobatu 
s  širokou  římsou;  na  sloupu  socha  Madonny  se  sepjatýma  rukama  a  se  svato- 
září, vedle  ní  půlměsíc  a  had.  Dole  na  nárožích  stojí  sochy  sv.  Floriána, 
Václava,  Sebastiána  a  Rocha,  nově  vytesané  při  poslední  opravě  r.  1868; 
uprostřed  stran  spodku  stojí  sochy  sv.  Antonína,  Prokopa,  Jana  Nepom. 
a  Františka,  na  menším  spodku  sv.  Barbory,  Voršily,  Rosalie  a  neznámé 
světice,  také  obnovené  při  opravě  (obr.   183.). 

Na  rohu  Chebské  ulice  socha  Jana  Nepom.  z  pískovce, 
prostřední  barokní  práce  z  i.  pol.  XVIII.  stol.,  na  podstavci  s  volutovým 
spodkem  a  se  skupinou  hlav  andílcích. 

Naproti  jízdeckým  kasárnám  u  rozcestí  říšské  silnice  Planské  a  cesty 
k  Otročinu  socha  s  v.  Isidora  z  pískovce,  na  hranolovém  podstavci 
s  reliéfem  dvojhlavého  orla  pod  korunou  v  předu  a  nezřetelnými  reliéfy 
figurálními  a  setřeným  nápisem  na  ostatních  stranách;  na  soklu  sochy: 
SANCTE  I  ISIDOR  |  ORA  PRO  |  NOBIS.    i.  pol.  XVIII.  stol. 

Na  pískovcovém  zábradlí  mostu  u  bývalé  Pražské  brány  stojí  socha 
Jana    Nepom.    z  pískovce.    Byla  postavena  nákladem  Med.  Dr.  Jana 


257 

Frant.  Ciirtia  ze  Stříbra  a  tesána  od  Lazara  Widmanna  z  Plznč  r.  1721.*) 
Socha  postavena  na  pilíři  hranolovém,  vystupujícím  z  návodního  ohlaví 
mostního  pilíře,  a  po  stranách  na  nižších  hranolových  podstavcích  stojí 
sochy  andílků  s  kartušemi  v  rukou.  Vzadu  na  soklu  s(,chy  otřelý  nápis 
(doplněný  dle  G.  S  c  h  m  i  d  t,    Eine  Mieser  Chronik  dcs  18.  Jahrh.,  iic): 


Obr.   183.    Stiibro.    Statue  P.  Marie  na  námésU. 


A  ■  M  •  D  •  G  •  ET 
S:  lOANNIS  NEPO 
MVCENI  PROTECTOR 
IS  Sví    lOAN  :  FRANC 
CVRTIVS  MEDICIN/E 
DOCTOR  PATRICI 


*)   Letopočet  je  nejistý,  protože  je  nápis  již  značně  otřelý. 

Soupis  památek  hist.  a  utnél.  Pol.  okres  Stříbro. 


VS  MISENSI3  FlERI 
ET  Po  Ni  CVRAVIT 
AO  :  DNI  : 

1721. 

Na  kartuších  část  žalmu  90,  verš  11: 

(v  levo)  AN  (v  právo)  VT  TE 

GELIS  CVSTODIANT 

SVIS  IN  OMNI 

MANDA  BVS  VYS 

VIT  DE  TE  TVIS. 

Nedaleko  hřbitova  byl  r.  1757  zřízen  Boží  hrob  s  Kalvárií  nákl. 
Fr.  Mosera,  s  nápisem:  ECCE  SEPVLTO  DoMInI  (=  1757);  nyní  na  tomtéž 
místě  nový. 

Kašna  na  náměstí  před  radnicí,  z  poč.  XIX.  století,  v  půdorysu  čtyř- 
boká,  s  pískovcovým  rámem  a  vyzděným  bassinem,  v  jehož  středu  hrano- 
lový podstavec  s  mísou.  Zábradlí  mřížové  z  tvarů  mandorlovitých,  stužené 
na  rozích  a  ve  středu  stran  pískovcovými  hranoly  s  profilovaným  soklem 
a  římsou. 

Pranýř,   jenž  od  r.  1515  stával  před  radnicí,  byl  r.  1788  odstraněn. 

VIL  Filiální  kostel  sv.   Petra. 

Čechy  IX.,  94;    Sedláček    1.  c.  XIII.,    250;    G.  S  c  h  m  i  d  t  v  Mitt.     V.  f.  G. 

D.  in  Bóhmen  XLII.,  477  (s  ill.);  Týž,  Grabplatten  1.  c.  1904,    č.  625 — 7.  Mitt.  Z.- 

Kom.  1903,  26  a  115,  1904,  382;  D.  Wacht  a.  d.  Miesa  1903,  č.  593,  594,  598. 

Byl  farním  v  bývalé  osadě  Doubravě  (Dobraken),  zaniklé  v  XV 
století  a  r.  1542  již  zcela  pusté.  Jako  farní  připomíná  se  poprvé  r.  1367. 
Byl  opraven  r.  1614  a  zed  kolem  hřbitova  r.  1661;  v  tu  dobu  dána  též  nová 
střecha  a  koupeny  sem  varhany  od  Michaela  z  Plané  za  30  zl.  R.  1750 
spravena  vížka.  Po  dlouhém  zanedbávání  byl  kostel  opět  r.  1810  otevřen 
a  vysvěcen  a  1813  důkladně  opraven.  Nové  opravy  podniknuty  r.  1867, 
kdy  opraven  vnitřek  a  nově  pozlacena  věžní  báň  s  křížem  a  r.  1903  (oprava 
střechy  a  celé  vížky) .  *) 

Kostel  stojí  20  minut  na  severovýchod  od  města,  těsně  při  nové  silnici 
do  Erpužic.  Orientovaná,  jednolodní  gotická  stavbička,  v  základě 
z  počátku  XIV.  stol.,  bez  věže  (obr.  184 — 186.).  Jednotlivé  části  z  různV^ch 
dob:  XV.  století  náleží  západní  portál,  klenba  v  kněžišti  a  rozšíření  oken, 
z  r.  1614  je  strop  lodi  a  kruchta,  zařízení  většinou  pochází  z  XVIII.  sto- 
letí. Stěny  hladce  omítnuté,  zdivo  lomové,  hrubě  vrstvené,  na  lícní  straně 
opěráků  z  kvádrů  pískovcových,  podobně  nárožníky  lodí,  oba  portálky 
a  klenba  z  pískovce.    Kryto  společným  sedlem  prejzovým,  nad  lodí  o  kus 


*)  V  báni  nalezena  listina  z  r.   1750  s  doplňky  z  r.   1867. 


259 


širším,  nad  knčžištěm  i  záp.  průčelím  i)nkie  skloněným;  nad  lodí  ze  sle- 
mene  zdvihá  se  dřevěná,  osmiboká  vížka  šindelem  pobitá,  s  plechovou 
cibuh,    nad  níž  kříž  železný  s  lilií  a  ježky  po  stranách. 

Kněžiště,  6-42  m  dl.  a  4-54  m  šir.,  s  pravoúhlým  závěrem,  jest 
opřeno  na  rozích  diagonálními  opěráky,  i-2o  m  širokými,  nahoře  skosenými; 
sokl  s  pravoúhlým  ústiij)kem,  na  kosine  desková  římsa.  Původně  bylo 
kněžiště  nižší,  ale  v  XV.  století  dostavěno  do  stejné  výšky  s  lodí,  čemuž  na- 
svědčuje ústupek  ve  zdivu,  a  nad  východním  čelem  zřízena  ještě  vyšší 
hrazděná  stěna.  Na  jihu  okno  hrotité,  v  XV.  století 
rozšířené,  0-58  m  šir.  a  1-78  m  vys.,  vyšpaletované; 
prut  dělící  vyražen,  ale  kružba  zachována:  nad 
dvěma  nosy  trojlist  v  kruhu  (obr.  188.).  Na  severní 
straně  původní  uzoučké  okno  vyšpaletované, 
1-44  m  vys.  a  0-17  m  šir.,  bez  kružby.  Klenba 
křížová,  žebra  klínovitá  spočívají  ve  výši  1-95  m 
od  země  na  polygonálních  konsolách  kuželovitých, 
svorník  kruhový,  hladký  (obr.  187.).  V  severní  zdi 
sanktuarium,  0-94  m  vys.,  0-65  m  šir.,  s  pískovco- 
vým pravoúhlým  rámem  kolem  výklenku,  profi- 
lovaným výžlabem  a  zevnitř  sešikmeným;  nad 
výklenkem  v  reliéfu  kapr,  na  výklenku  kovaná 
železná  mříž  z  prutů  rosettou  spojených,  se 
zámkem. 

Triumfální  oblouk  z  kvádrů,  hrotitý, 
1-14  m  široký,  4-63  m  vysoký  a  3-50  m  v  rozpětí 
měřící;  [hrany  skoseny  na  obě  strany,  dole  šikmá. 

L  o  d  obdélná,  8-27  m  dl.  a  7-13  ni  široká,  bez  opěráků.  V  západním, 
zcela  hladkém  průčelí  v  přízemi  portálek  (obr.  189.)  z  XV.  stol.,  hrotitý, 
I-20  m  širok}^  a  2-52  m  vys.,  profilovaný  hruškou  a  dvěma  žlábky  a  dvěma 
šikmami;  nad  portálem  segmentové  okno  na  kruchtu  z  XVIII.  století. 
Na  severní  straně  původní  okénko,  1-45  m  vys.  a  0-170  m  šir.,  s  pískov- 
covým úzkým  rámem.  Na  jihu  dvě  rozšířená  okna,  polokruhové  a  pravo- 
úhlé a  původní  portálek  (obr.  190.)  hrotitý,  i-8o  m  vys.  a  o-86  m  široký,  na 
hranách  skosený;  nad  ním  dřevěná  stříška  s  křížem.  Strop  tabulový, 
rsnaissanční,  nesený  čtyřmi  příčnými  trámy  (jeden  nový),  profilovanými 
výžlaby  (obr.  187.),  přes  něž  položen  podélný  trám  bedněný  v  prknech; 
výplně  odděleny  úzkými  pásy,  profilovariými;  vše  bar\'eiio  (novější  pře- 
malování): v  osmiúhelných  výplních  rosetty,  v  ostatních  menšího  druhu; 
na  prvním  tramě  napsáno:  A  ^  D,  na  středním  16—14.  Kruchta  současná, 
na  třech  podobně  profilovaných  příčných  trámech;  balustráda  s  konsol- 
kami,  balustry    ploché,    z  prken  řezané  a  římsované;    schodiště    barokní. 

Hlavní  oltář  sloupový,  z  poč.  XVIII.  století,  zcela  obdobný 
s  oltářem  ve  hřbitovním  kostele  v  městě.  Na  vrtulových  sloupech  bohaté 
kládí,    zdobené   hliemi   a   vejcovcem,    tabeniakl   a   stupně   pro   reliquiáře 


Obr.  iS 


Střibro.   Kostel  sv.  Petra. 
Půdorys. 


200 


F  vroubkovanými  lištnami.  Po  stranách  špatně  obnoveného  obrazu  sochy 
sv.  Jiří  a  Martina  na  konsolkách,  nahoře  nástavec  s  novým  obrazem  Koru- 
nováTií  P.  Marie  a  sochy  sv.  Barbory  a  Kateřiny.  Na  bocích  oltáře  brány 
s  novější  dekorací,   původními   dveřmi  a  pozdějšími   sochami   andílků. 


^'. ..,  r--[^,-^^^^^YH,f^'rr,' ^WFSů?^^ 


Obr.  185.  Stříbro.   Kostel  sv.  Petra.    Pohled  od  východu. 


Postranní  oltáře  ze  zač.  X\'III.  století,  s  obrazy  (sv.  Václav 
a  sv.  Ludmila),  špatně  přemalovanými  r.  1867  C.  Sauersikem,  v  rámech 
z  akanthových  rcjzvilin  a  páskoví,  na  jehož  \Tcholu  sedí  andílek.  Na  oltáři 
sv.  Václava  mimo  to  na  mense  rocaillový  nástavec  z  pol.  XVIII.  století 
s  dvěma  výklenky  a  nahoře  soška  Boha  Otce  a  hořící  srdce:  nad  obrazem 
v  rámci  Madonna  Stříbrsk? 


201 

Kcazatelna  na  vrtulovém  sloupku  s  pscudojonskou  hlavicí,  osmi- 
boké řečiiiště  má  na  rozích  sloupky  s  oblomeným  kládím  a  olištnované 
výplně.     Schodiště  hladké.    Stříška  oíímsovaná,  s  řadou  konsolek. 

Varhany    z   XVIII.  stol.,    v   XIX.    století    značně    pozměněné. 

Lavice  z  konce  XVII.  století,  hladké;  na  čelech  profilované 
hšlny,  nadhlaví  vykroj ovaiié. 


r 


Obr.  i8G.  Stříbro.    Kostel  sv.  Petra.    Pohled  od  severozápadu. 


Obraz  sv.  Václava  z  poč.  XVII.  století,  v  původním  profilovaném 
rámu.  V  krajině  dva  andělé  drží  ochranné  páže  nad  světcem,  jeden  nese 
prapor,  druhý  palmu.  Na  dřevě  temperou.  0-90  x  0-77  m. 

Zvonek  ve  vížce  0*87  m,  v  pr.  a  0-52  m  vys.,  s  nápisem:  +  aut  -X- 
mariB  ^  gracia  ^^  plna  ^  bominos  ^  íecmn  HH.   XV.  století. 

Náhrobek  pískovcový,  1-46  x  076  vi,  v  dlažbě  lodi.  Nahoře  kříž, 
pod  ním: 


202 

LETHA  PANNIE  1711 
DNE  4  OCTOBRIS 
VSNVL  W  PANNV  A 
GEST  TVTO  POHO 
WAN  GIRZI   GELINEK 
A  51  Xí. 

Kolem    hřbitova    táhne    se    z  e  d 
pozdně  barokní,  prejzy  krytá,   s  malou 

brankou. 


Na  hřbi- 
tově stojí  o- 
puštěná  pou- 
stevna, zří- 
zená r.  1722, 
ale  od  roku 
1771  bez  oby- 
vatele, nyní 
skoro  již  ve 
zřícenině. 


Obr.  187.  Stříbro.  Kostel  sv.  Petra. 

Profil  a  konsola    klenby    v  kněžišti 

a  profil  stropního  trámu  v  lodi. 


Obr.  189. — 190.  Stříbro.   Kostel  sv.  Petra.   1'ortálek  západní  a  jižní  do  lodi  a  řez  jich  ostěnim. 


203 


Sulislav.  (Sollislau. 


S  c  h  a  1 1  c  r  IX.,  138;  S  o  m  m  e  r  VI.,  138;  Pam.  arch.  II.,  173;   S  e  d  1  á  č  c  k  1.  c. 
XIII.,  249;  G.  S  c  h  111  i  (1  t.  Grabplattcn  1.  c.  1904,  čís.  655—8.  Viz  i  literaturu,  uve- 
denou u  hesla  Stříbro. 


Vladyrí  .<ídlo  bylo  tu  od  pol.  XT  I.  století,  pozdčji  byl  to  majetek  obce 
stříbrské  (1575— 1850,  s  výjimkou  let  1621-1634),  l<tci-á  n.á  dosud  pa- 
tronát nad  kostelem. 

KOSTEL  SV.  VAVŘINCE  Ifiliální  ke  Stříbru)  byl  ve  XIV.  stol. 
^1352)  farním,   po  válkách   husitských  ztratil  fa- 
ráře. Byl  opraven  r.  1835  nákl.  1134ZI.  ar.  1905. 

Jednolodní,  orientovaná  stavba  (obr.  191.) 
gotická,  s  malou  zděnou  vížkou  nad  západním 
štítem,  krytá  taškovou  valbou;  nad  vížkou  ta- 
škový stan  s  plechovou  bání  a  z  plechu  stříhanou 
postavou  sv.  Vavřince.  Stěny  hladké,  nečleněné, 
okapní  římsa  s  novým  profilem. 

Kněžiště  se  sakristií,  přistavěnou  asi 
v  XV 1 1,  století,  a  1  o  d  tvoří  v  půdorysu  pravi- 
delnV'-  obdélník.  Okna  rozšířená  a  segmentová. 
Na  obou  čelech  troj  úhelné  štíty.  V  západním 
průčelí  polokruhový  portálek  bez  profilace,  nad 
ním  okno  široké,  v  jižní  stěně  lodní  hrotitý  por- 
tálek, profilovaný  na  ostění  hruškou.,  třemi  ob- 
louny  a  čtyřmi  žlábky,  s  hladkým  tympanem 
na  dvou  vyžlabených  konsolách;  dvéře  lištnované, 
z  poč.  XVIII.  století  (obr.  192.).  Vížka  hrano- 
lová, s  okny  oválnými  a  tupě  lomenými,  po  stra- 
nách jejích  úseky  štítu  západního. 

Ctvercov^é  kněžiště  (obr.  193.)  s  dvěma 
okny  (stopy  bývalého  ostění)  jest  sklenuto  dvěma 
kříži;  dělenými  příčným  žebrem;  žebra  hrušková, 

svorníky  okrouhlé,  h.ladké,  konsoly  v  rozích  polygonální,  v  meziokní 
s  prstenci  (obr.  194.).  V  severní  stěně  sanktuarní  výklenek  s  mříží  orá- 
mován zevně  skoseným  rámem,  nahoře  hrotitě  vybíhajícím  a  dole  opřeným 
o  hrubé  masky  (obr.  195.).  Vchod  do  sakristie  pravoúhlý,  s  vyplněnými 
kouty    profilovaný  žlábky  a  oblouny.   (Obr.  196.) 

Sakristie  s  jedním  oknem,  sklenutá  polovicí  valené  klenby 
s  výseči. 

Triumfální  oblouk  pcdokruhový,  hladký. 

L  o  d  obdélná  s  plochým  stropem  a  d\ěma  páry  oken.  Na  západe 
kruchta  na  dvou  zděných  pilířích  a  dřevěných  trámech  s  hedněnou  po- 
prsnicí. 


Obr.  191.   Sulislav.    Kcstel  sv.  Va- 
vřince.  Půdorys. 


>64 


Obr.  152.  Sulislav,    Ko?tel  sv.  Vavřince.    Portál  do  lodi  a  rez  jsho  ostěním. 


Hlavní  oltář  z  poč.  XVIII.  stol.  má  původní  mensu  z  kvádrů, 
rozšířenou  nyní  dřevěným  bedněním,  pseud(;gotický  tabernakl  a  nad  ním 
hrubě  přemalovaný  obraz  sv.  Vavřince  v  rámci  laurovém,  s  korunou  ve 
vrcholu,  kolem  něhož  ovinut  řezaný  pás  akanthových  rozvilin,  vyvinutých 


26s 


v  nástavec  s  oválným  obrázkem  P.  Marie,  nejvýše  slunečnice.  Vše  v  bílé 
barvě  a  zlaceno.  Po  bocích  oltáře  brány  s  pilastry,  jiokrytýnii  listovím, 
s  lištnovanými  dveřmi  a  nástavci  s  andílky.    (Obr.  193.) 


Obr.   193.    Sulislav.     Kostci  sv.   Vavnnce.    I',  hled  do  kružiStč. 


Oltář  sv.  Isidora  z  poč.  XVIII.  stol.,  s  novějším  obrazem 
v  plochém  rámu  z  akanthů  a  širokém  pásu  rozvihn  akanthových,  stuhou 
provlečených.  V  nástavci  novější  obraz  Jana  Nepom.  v  kruhovém  rámu, 
nad  nímž  drží  andělé  korunu. 

Oltář  P.  Marie  z  poč.  XVIII.  stol.,  s  novým  obrazem  (maloval 
r.  1888  Ad.  Pergl)  v  rozvilinovém  rámci  se  stuhami,  po  stranách  sochy 


266 

sv.  Václava  a  Loiigina,  nad  obra- 
zem anděly  nesená  koruna  a  roz- 
vilinový  rámec  kolem  dřevěného 
reliéfu  sv.  Josefa. 

Kazatelna  na  sloupku, 
s  olištnovaným  řečništěm,  na  je- 
hož nárožích  hladké  sloupky; 
stříška  ořímsovaná,  nad  ní  vyře- 
závané podnoží. 

Zvony:  i.  Vys. 
073  m,  v  pr.  0-75  m. 
Na  uchách  žlábky,  ko- 
lem koruny:  marcns  ® 
hifías  ®  ioíjamtes^í^ma^ 
hvs  (beránek  v  medail- 
lonu)  o  sancíe  Hh  lorBníi 
+  ora  HH  pro  noíňs  ® 
hnmx  ®  o  ®  s  ®.  Pod 
lim  vlys  hlií.  Na  plášti 
Obr.  194.  suiisiav  reliéf  sv.Vavřince  a  do- 
Kosteisv.  Vavřince,   končeuí  Icpcndy :  anna. 

Profil  žebra  a  kon-  ^ 

sóla  v  kněžišti.  2.     VyS.     0-51     /;/, 


Obr.  195,  Suiisiav.  Kostel  sv.  Vavřince.  Sanktuarium. 


V  prňm.  0--J0  jíl.   Ucha 
hladká,  u  koruny:  +  S  :  ADALBERTI  •  ET  •  S  :  ISIDOŘI  •  ORADE  •  PRO  NO- 
BIS      lOSrPERNER  COS  MÍCH    IN  PILSEN  AO  :  1  •  7  •  57.  Pod  tím  široký 
rostlinný  ornament.   Na  plášti  reliéf  sv.  Vojtěcha  a  Isidora.  Na  hlavě  vy- 
řezán letopočet  1835. 


Sviňomazy.  (Zwinomas.) 

S  o  m  m  e  r  VI.,  243;  Sedláček  XIII.,   134. 

Z  bývalého  HRÁDKU  zbylo  již  jen  jméno  ,.U  starého  zámku" 
a  stopy  hradiště. 

Svojšín.  (Schweissing.) 

S  c  h  a  1 1  e  r  IX.,   151;  SommerVL,  234;  Dunderl.  c.  217;    Sedláček   1. 

c.  XIII.,  136;  Pam.  arch.  II.,  123,  IX.,  943;  Cechy  IX.,  87;  G.  S  c  h  m  i  d  t,  Grab- 

platten  1.  c.  1904,  čís.  632 — 5.  Na  děkanství:  Kniha  pamětní  od  r.  1840  a  knihy  účtů 

z  let  1641 — 78.    Matriky  od  r.   1633. 

ZAMEK  stojí  na  místě  tvrze,  jež  se  připomíná  již  v  XII  století. 
Byl  vystavěn  s  farou  a  mostem  za  hraběnky  Judity  Příchovské  r.  1723. 
Nyní  náleží  Karlu  Junckovi  svob.  pánu  z  Bigatto. 


267 


Obr.  196.  Sulislav.   Kostel  sv.  Vavřince.   Portálek  do  sakristie  a  řez  jeho  ostřílím. 


Obdélná  budova  barokní  z  i.  polovice  XVIII.  století,  o  jednom 
patře,  krytá  mansardoa,  spojená  visutou  zděnou  chodbou  na  segmentovém 
oblouku  s  oratoří  v  kostele.  Obě  podélné  strany  mají  ve  středu  risalit  dvoj- 
patrový,  o  čtyřech  osách,  z  nichž  střední  dvě  sdružené:  stěny  členěny  pi- 
lastry  s  římsovitými  hlavicemi.  Průčelní  strana  má  mimo  to  portál  s  pí- 
skovcovým rámem,  nad  okny  v  risalitu  troj  úhelně  lomené  římsy  a  balkón 
z  konce  XVIII.  stol.  v  i.  patře.  Průjezd  sklenut  valené  s  výseči  a  v  po- 
déhiých  stranách  polokruhem  prohnut;  v  polokruzích  vchody  ke  schodišti, 
po  stranách  oválná  okénka  a  niky. 

Vnitřek  většinou  nové  zařízen.  Ze  starších  předniětu:  dva  mramorové, 
barokní  krby,  někohk  kamen  z  polovice  XVIII.  století,  dvoje  barokní 


268 


hodiny,  intarsovaiié  skříně  barokní,  tapety  kožené,  s  mytholo- 
gickými  výjevy  (ku  př.  Upoutaný  Prométheus)  a  papírové  čínské, 
z  XVIII.  stol. 

G  a  1 1  e  r  i  e  portraitu,  počtem  70  maleb  ze  XVII.  a  X\^III.  století, 
a  několik  jinvch  obrazu:  dvě  barokní  krajin}'  s  ideálními  architekturami, 
genrový  obraz  ze  života  vojenského,  Mladý  Achilles  a  Telemach  atd. 

KOSTEL  SV.  PETRA  A  PAVLA 

(děkanský)  byl  již  ve  XIV.  století  (1355) 
farním.  Vedle  něho  byla  tu  kaple  sv.  Mi- 
kuláše. Původní  románská  budova,  z  níž 
zbyla  věž,  přestavěna  v  XVII.  století 
úplně;  snad  jen  severní  zed  lodi  pone- 
chána. Z  nověj.ších  přístavků  jest 'chodba 
z  oratoře  do  zámku,  z  pol.  XVIII.  stol., 
a  hrobka  rodiny  Juncker-Bigatto  z  2.  poL 
XIX.  století.  Původní  hřbitov,  kolem  se 
rozkládající,  zrušen  a  zbořena  též  branka 
s  částí  zdi  ohradní.  s  pseudogot.  nástav- 
cem (viz  ill.  v  Cechách  IX.,  87). 

Barokní,  orientovaná  jednolodní  bu- 
dova, krytá  taškovou  valbou,  s  román- 
skou věží  v  západním  průčelí  a  hrobkou 
vedle  ní  (obr.  197.).  Na  stěnách  lišeny, 
kolem  polokruhových  oken  chambrany. 
Západní  průčelí  (obr.  198.)  zabírá 
z  velké  části  věž  hranolová,  na  čtverci 
o  straně  6-95  m  dl.  založená,  zděná  hladce 
z  pískovcových  kvádrů,  bez  římsy,  o  4  pa- 
trech a  krytá  šindelovou  cibulí  s  lucernou 
a  bání  s  křížem.  Sokl  skosený;  v  nižších 
patrech  střílny  polokruhem  sklenuté, 
o-i6  m  šir.  a  0-40  m  vys.,  ve  3.  a  4.  patře 
na  všech  stranách  prolomena  řada  čtyř  polokruhových  okének*),  1-70  ni. 
vys.  a  0-30  m  šir.,  se  skosenými  náběžníky,  původně  krychlovými  hlavi- 
cemi zaoblených  rohů  a  s  dříky  súženými  na  krychlové  shora  zaoblené 
patce  a  s  oblounem  na  krčku  (obr.  199.).  Nad  okny  ještě  část  původního 
zdiva,  okapní  římsa  barokní. 

Zdivo  uvnitř  věže  1-38  m  silné.  Na  východě  vede  z  lodi  polokruhem 
sklenutý  vchod,  2-27  m  vys.  a  o-8o  7n  šir.,  do  přízemní  čtvercové  místnosti 
o  straně  4-10  m  dlouhé,  sklenuté  do  polokruhových  pásů  0-40  m  širokých, 
čtjnrmi   křížovými   klenbami  bez   žeber    (nyní  s  omítkou);    pod  pásy  na 


Obr.   197.  Svojiín.    Kostel  sv.  Petra  a  Pavla. 
Půdorys  (bez  hrobky). 


*)   Pro  nebezpečný  stav  zdiva  zazděna    některá  okénka    nebo  vyzděn    dělící 
pilířek  z  cihel  a  sloupek  románský  postaven  na  lícní  stranu. 


269 


k«.i 


Obr.  198.  Svojšín.    Kostel  sv.  Petra  a  Pavla.   Pohled  na  zapadni  prúíeli. 

Stěnách  úzké  hranolové  konsoly,  spodkem  zaoblené,  ve  středu  sbíhají  ]iásy 
na  sloup,  176  m  vysoký,  s  attickou  patkou  a  nárožníky,  válcovým  dříkem 
a  krychlovou  hlavicí,  na  rozích  zaoblenou  a  oblounem  opatřenou,  svrchu 


270 

deska  (obr.  200.).  V  I.  patře  stejný  prostor,  oratoř,  překlenutý  již  barokně 
hladce  křížem  a  otevřený  segmentovým  obloukem  do  lodi.  Odtud  vede 
v  síle  zdi  původní  schodiště,  0*55  m  šir.,  o  15  schodech,  dvakráte  pravoúhle 
lomené  a  valeně  sklenuté,  do  vyššího  patra;  zdivo  neomítnuto,  okénka 
0-40  m  vys.  a  ció  m  šir.  Ve  vyšších  patrech  ]sou  povalové  stropy  a  zdivo 
ustupuje,  takže  nejvýše  má  o '86  m  síly. 

K  věži  přiléhá  loď  skoro  o  polovici  širší;*) 
rozdíl  v  šířce  vyrovnán  přistavěnou  předsíní 
čtvercovou,  valeně  sklenutou,  nad  níž  vyzděn 
poloviční    štít   k   věži    stoupající,    s    oválným 


O 


rf Yi, 


iím10I25't5é789li 

F™l — I — I — 1 — I — \ — I — I — I — I — ! 


Obr.  igg. — 200.  Svojšín.  Kostel  sv.  Petra  a  Pavla.  Okenní  sloupky  v  2.  patře  věže 
a  klenební  sloup  v  přizemí. 


okénkem  ve  středu;  čelo  předsíně  otevřeno  velkým  obloukem,  do  lodi  vede 
odtud  pravoúhlý  portál  s  pískovcovým  rámem.  Kněžiště,  ukončené 
třemi  boky,  má  na  jihu  pravoúhlý  portál  s  pískovcovým  rámem. 

Lod  má  hladké  stěny  a  plochý  strop;  na  západě  vedle  oratoře  ve 
věži  otvírá  se  polokruhovým  obloukem  nad  předsíní  kruchta,  krytá  ploše 
a  opatřená  krouženým  balustrovým  zábradlím  ze  XVII.  století.  Triu  m- 
fálni  oblouk  segmentový,  v  náběhu  ořímsovaný.  Kněžiště 
sklenuto  valeně  s  lunetami;  v  síle  zdiva  vyzděn  kolem  závěru  trojstranný 


*)  Původní  loď  byla  též  nižší  a  stejně  s  věží  široká;  nasvědčují  tomu  stopy 
po  staré  střeše  na  východní  zdi  věže  na  půdě.        . 


271 


ochoz  o  dvou  úrovních,  otevřoný  nahoře  i  dole  píjlDknihovýnii  oblouky, 
jež  nahoře  zapadají  do  Uinet  klenebních;  na  jeho  koncích  sakristie  a  šne- 
kové schodiště;  oratoř  v  jxitř  •  ohr.L/ena  balustrovýni  zábradlím. 

Hlavní  oltář  se  zde  lou  mensou,  barokním  tabcrnaklem  a  ná- 
stěnnou plochou  s  baldachýnem  a  volutami,  v  ní  obraz  sv.  Petra  a  Pavla 
v  rocaillovém  rámci;  nad  ta- 
bcrnaklem v  napodobeném 
rámci  stříbrném  (originál 
v  zámku)  ko])ie  středověkého 
obrazu  Mariánského,  s  řadou 
menších  obrázků  kolem,  ze 
XVI.  stol.,  r.  1769  darovaný 
arcib.  A.  P.  Příchovským. 

Postranní  oltáře 
sloupové,  ze  XV^II.  století. 
Sloupky  (jen  na  jednom  pů- 
vodní) do  třetiny  hladké, 
výše  vroubkované,  po  stra- 
nách řezaná  křídla  z  akantho- 
vých  rozvilin  a  růží,  nad  řím- 
sovím srdčitý  nástavec  s  hla- 
vičkami a  pásky  kolem  obra- 
zu. Antependia  pestře  na 
dřevě  malovaná.  Na  pravém 
obraz  sv.  Joseia  s  Ježíškem, 
dobrá  práce  XVIII.  stol.,  a 
po  stranách  sošky  sv.  Terezie 
a  sv.  Anny,  na  levém  bývala 
soška  Madonny  ze  XVII.  st. 
(nyní  jinde),  nahoře  v  srd- 
čitém otvoru  Madonna  pře- 
dávající Ježíška  sv.  Anně. 

Kazatelna  z  pol. 
XVIII.  stol.,  s  visutým  řeč- 
ništěm,  čtyřbokým  a  vy  du- 
tým, rocailly  obloženým;  na 
stěně  nad  řečništěm  řezané 
IHS,    stříška  s  baldachýnem   a  okem   Božím   na   volutovém   podnoží. 

Varhany  nové. 

Lavice  na  poprsnicích  členěny  pilastry,  kolem  výplní  lištny, 
ve  vlysu  pod  římsou  se  zubořezem  řezané  rozviliny,  postranicc  hladké; 
vzadu  letop.   ^1685^.    Několik   jiných   z    X\T  1 1,  století.    Tři    židle 

empirové  v  oratoři. 


Obr.  201.  Svojiin.  Kost  1  sv.  Petra  a  Pavla.  M  mstraace. 


272 

M  o  n  s  t  1  ci  11  c  e  o"6i  m  vys.,  zlacená.  Noha  oválná,  prohnutá 
(na  ní  značka  malostr.,  necelý  letop.  175  •  a  m  k)  s  tepanými  rocailly 
a  kartušemi,   no  lus  vásovitý,  pod  koro.iou   archa,   na  paprscích   kolem 


Obr.  202.  Svojšín.  Kostel  sv.  Petra  a  Pavla.   Kalich  č.  3. 


otvoru  velká  kartuše  a  oválný  rámec,  nahoře  baldachýn  a  holubice  s  křížem; 
na  lunule  dvě  hlavy  andílci.  (Obr.  201.) 

Kalichy:  i.  Vys.  0*245  w.  Noha  šestiboká,  zvlněná  i  pláštík s  rocailly, 
nodus  vásovitý.  Značky:  ^^  a  nezřetelné  městské  znamení  s  písmenem  H. 


273 


2.  Vys.  0/23  m.    Noha  vronbkovaná,  vrtulové  točená,  noduí^  hruško 
vitý,  kupa  hladká.  Na  noze  státní  \ninc,  znak  nialostr.  s  Ictoj).  175(1)  a  m  K. 

3.  Vys.  0-275  m.  Noha  šestidílná,  zvlněná,  s  vysoko  ])lastickvnn  kar- 
tušemi,   v  nich  reliéfy:    krucifix,    Pieta, 

Jan  Nep.,  mezi  tím  mušlové  kartuše 
s  révou.  Nodus  vásovitý,  na  ku];ě  te- 
paný ])láštík  s  rehefy  v  kartuších:  sv. 
Antonín,  Mikuláš  (?)  a  sv.  Voršila,  kolem 
rocaillová  a  ovocná  dekorace  (obr.  202.). 
Na  spodu  nohy  vyryto: 

w 

^^c^.^<£ř       Značky:       \l      a      IR 
1751 
Svícny    různé    výšky  a  formy, 
v  mosazi  a  bronzu  kroužené,  ze  XVII.  st. 


Obr.   203.   Svojšín.  Kostel  sv.   Petra  a  Pavla, 
Soška  sv.  Šebestiána. 


Obr.  204.  Svojšín.   Kostel  sv.  Petra  a  Pavla. 
Náhrobek  čís.  3. 


V  triumfálním  oblouku  visí  soška  (obr.  203.)  sv.  Šebestiána  ze 
XVII.  stol.;  nad  zpovědnicí  Madonna  ])od  křížem  v  život,  velikosti, 
z  XVIII.  stol. 

Křtitelnice:  i.  Dřevěná,  s  trojbokou,  vydutou  nohou  a  ba- 
ňatým víkem  se  skupinou  křtu,  vše  s  rocaillovou  dekorací;  v  kartuši  znak 
Příchovských  a  písmena  A  •  F  •  H  •  V  •  B  •  a  letop.  1761. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.   Pol.  okres  Stříbro.  ^o 


-74 

2.  V  předsíni  pískovcová,  osmiboká,  o"5o  m  vys.,  skosená,  o"65  m 
v  průměru.   XIV. — X.V.  století. 

Obrazy:  V  lodi  na  stěnách  šest  velikých  olejomaleb  na  plátně 
(1-75  X  3  Jn)  v  zlacených,  nahoře  polokruhových  a  vrubovanými  lištnami 
zdobených  rámech.  Dobré,  bohužel  silně  poškozené  a  neuměle  přema- 
lované práce  XVIII.  stol.,  koupené  r.  1804  za  44  zl-  z  kláštera  ve  Wald- 
sassen.*)  V  právo  visí:  i.  Maří  Magdalena  (?)  přijímá  večeři  Páně  z  rukou 
andělových;  nahoře  v  oblacích  andělé  se  modlící.  2.  Ve  výklenku  pod 
malovaným,  červeným  baldachýnem  obraz  Spasitele,  anděly  obklopeného, 
an  drží  veraikon,  dole  bičování  Krista.  3.  Sv.  Benedikt  přijímá;  před  oltářem 
mniši  i  laikové,  v  oblacích  hlavičky  a  andělé,  nesoucí  odznaky  biskupské 
hodnosti.  Na  levé  stě.iě:  4.  Sv.  Kateřina  klečí  před  Madonnou  s  Ježíškem, 
jenž  jí  podává  prsten,  v  oblacích  andělé,  vedle  nese  žena  koš  chlebový. 
5.  Jm  Nepomucký  se  modlí,  nad  hlavou  v  záři  hvězd  plane  jazyk,  dole 
dvě  hlavy  andílci,  nahoře  sv.  Trojice,  pod  ní  andělé.  Znak  Příchovských 
a  písmena:  A  •  F  •  H  •  V  •  B.    6.  Poslední  večeře,  silně  přemalovaná. 

Ni  oratoři  mnoho  obrizůsvatých  a  světic,  vesměs  ze  XVII.  a  XVIII. 
století:  Jm  Nepomucký;  Jm  Křtitel;  Pieta;  Jan  Nep.  a  Madonna;  svatý 
Lukáš;  P.  Miria  s  Josefem  návštěvou  u  sv.  Anny;  sv.  Antonín  Paduánský 
s  Ježíškem;  tři  králové  u  jesliček  (signováno:  GEORG  ADAM  EBERHARD  A. 
1668);   ^r'sť^s   z^'čovarv,     v    roz-^dí    arkády    a    krajira.    nal^ioře     nápis: 

DILeCto    sponso    sanqVInVM    IesV  |  patIentI    InIqVItates 

NOSTRAS  BENIGNE  FERENTI  PRO  ECCLESIA  |  SS- PETŘI  ET  PAVLI  | 
Schweissingae  |  DD:  CC  DEVOTISSIMVS  |  CLIENS  |  P  :  Carolus  Pržichovsky  | 
ě  Soete  IESV. 

Zvony:  i.  Slit  r.   1866  W.  Sedlmayrem  v  Plané. 

2.  Vys.  o-6o  m,  v  pr.  0-57  w.  Na  uchách  vruby,  u  koruny:  +  martja  + 
hicas  +  maríuis  +  ioíjainTts  +  inaÍEDs.  Na  plášti  medaillon  s  poprsím 
muže,  nad  tím  anděl,  kolem  kruh  a  koruna,  pod  reliéfem:  ioma  a  na  věnci  jip. 

3. — 4.  Hladké  novější  cymbály. 

Náhrobky:   i.  Nad  hrobkou  v  lodi  hladký  kámen  se  čtyřmi  kruhy. 

2.  Za  levým  oltářem  v  lodi.  Bílý  mramor,  i-o6  x  0-50  m.  Znak 
i  nápis  již  vyšlapány.  XVII.  století. 

3.  U  triumfálního  oblouku.  Náhrobek  Karla  Antonína  Junkera 
z  Bigatto  (t  1821).  Celek  3-04  m  vys.  Na  desce  hranolový  stylobat 
s  římsou,  na  něm  stojí  na  kulich  pyramida  s  válečnými  emblémy,  svrchu 
helma.   (Obr.  204.)  Na  stylobatu  obšírný  německý  nápis. 

4.  V  triumfálním  oblouku  visí  deska  empirová  z  lithografického 
vápence,  0-75  x  0-54  m,  s  červeným  nápisem.  Na  dřevěném  rámci  nahoře 
urna,,  po  straně  vavřínové  guirlandy. 


*)  V  právě  vyšlém  soupisu  tohoto  kláštera    (Die  Kunstdenkmáler   des  Kónig- 
reiches  Bayern.  2.  XIV.)  na  str.    106  a  125  není  o  tom  zmínka. 


275 

FARA,  prostá  budova  s  mansardou,  z  pol.  XVIII.  století.  V  archivu 
na  zádušních  účtech  obal  tvoří  p  e  rfí  a  m  c  n  o  v  v  list  z  lat.  kancionálu 
XVI.   století. 

V  archivu  Musea  král.  čes.  otisk  farního  pečetidla,  0-028  w 
v  pr.,  s  reliéfem  sv.  Petra  a  Pavla  a  opisem:  SIGILLUM  •  ECCLESIy€ 
SCHWASSOVIENSIS  cu  .   XVIII.  stol. 

Na  cestě  k  Ošelínu  MOST  ze  dřeva  roubený,  na  kvádrovém  j)ilíři 
pískovcovém  uprostřed;  bedněná  chodba  se  sedlovou,  šindelovou  střechou. 
Vystavěn  r.  1723,  potom  častěji  ve  dřevě  vyměřiován. 

Na  návsí  v  obdélné  pískovcové  KAS  NE  stojí  s  o  o  h  a  Jana  Nejiom. 
na  hranolovém  podstavci,  s  volutovými  křídly  na  bocích.  Slušná  barokní 
práce,  s  dvěma  znaky  u  nohou  sochy.    Z  předu  na  kartuši:   1722. 


Šlovice.  (Schlowitz.) 

F.  A  n  cl  r  e  s  s,  Denkmálcr  und  Sagcn  43. 

U  Školy  KÁMEN  pamětní,  o -80  m  vysoký,  s  poprsím  v  rehefu. 
XVII.  stol.  (?) 

Sestlice.  (Březí.  Újezd,  Seslas.) 

S  o  m  ni  e  r  VI.,    292;    Dunder   1.    c.    253;    Čechy    IX.,    112;     Podlaha,    Posv. 

místa  II.,  308. 

KOSTEL  nanebevzetí  P.  MARIE  (filiální  do  Pernarce) 
byl  již  r.  1359  farním.  Dřívější  kostel  byl  r.  1668  opraven,  ale  již  r.  1718 
zbořen  a  nová  budova  postavena  za  opata  Raymunda  Wilfcrta  II. 
v  letech  1719  a  1720.  R.   1901  celý  kostel  opraven. 

Jednolodní,  orientovaná  barokní  stavba  s  věží  na  jihu  u  kněžiště, 
krytá  valbou  taškovou;  na  věži  plechová  cibule  s  lucernou.  Kněžiště  ukon- 
čeno třemi  boky,  lod  obdélná,  se  skosenými  rohy,  věž  hranolová,  téz  s  rohy 
skosenými.  Stěny  hladké,  jen  na  západním  průčelí  na  stranách  dvojice 
římsovitých  pilastrů  s  kládím,  nad  ním  štít  s  pilastry,  prázdnou  nikou 
a  polokruhem  vypjatou  řimsou  a  troj  úhelnými  křídly  po  stranách.  Okna 
polokruhová,  na  západě  portál  pravoúhlý,  orámovaný  a  ořímsovaný. 
Věž  má  dole  okna  pravoúhlá,  v  patrech  polokruhová  a  kruhová. 

Kněžiště  sklenuto  valeně  s  výseči.  Na  ploše  klenby  zrcadla 
s  profilovanými  rámy,  v  nich  rosetty,  trojúhelníky  a  j.  Ve  stěnách  ploché 
výklenky.  Pravoúhlý  vchod  vede  do  sakristie,  valeně  v  přízemí  věže  skle- 
nuté; v  patře  nad  tím  oratoř,  valeně  klenutá  a  do  kněžiště  obloukem  ote- 
vřená. 

Oblouk  triumfální    segmentový,  ořímsovaný. 

18* 


276 

L  o  cl  sklenuta  valeně  s  výseči  nad  okny  ve  skosených  rozích.  Ve 
zdi  niky  a  výklenky  pro  zpovědnice,  pod  cípy  klenby  římsoví  a  široké 
pilastry.  Kruchta  sklenuta  dvěma  poli  valené  klenby  a  nesena  segmento- 
vým obloukem  na  přízedních  pilířích;  zábradlí  dřevěné. 

Hlavní  oltář  je  nástěnná  architektura  z  r.  1719.  Ve  středu  ve 
výklenku  soška  P.  Marie,  kolem  baldachýn  a  holubice;  zprohýbané  kládí 
spočívá  na  pilastrech  a  točených  sloupech,  na  něm  v  kartuši  znak  klá- 
štera Tepelského  s  písmeny  ^j  (Raynumdus  Wilfert,  abbas  Teplensis) 
a  letopočtem  1719,  mimo  to  na  paměť  obnovení  monogram  opata  Hehnera 
a  letop.  1901.  Nástavec  s  vásami  a  křížem,  v  něm  Bůh  Otec  ve  vysokém 
reliéfu.    Na  postranních  branách  sochy  sv.   Jana  Křt.   a  Evangelisty. 

Postranní  oltáře  stejné,  s  novými  sochami  Jana  Nep.  a  P. 
Marie,  nízké  architektury  sloupové  na  volutových  konsolách,  zdobené 
ornamentem  boltcovým;  v  paprskových  nástavcích  monogramy  IHS  a 
MARIA.    Pol.  XVII.  stol. 

Kazatelna  visutá,  s  osmibokým  řečništěm,  sloupy  a  řezbou 
akanthů,  růží,  slunečnic  a  ovoce  zdobeným,  z  i.  pol.  X\  III.  stol. 

Dvě  lucerny  s  novými  vršky,  s  řezanými  žerděmi  barokními. 
Šest  cínových  svícnů  z  poč.  XVII  I.  stol.,  s  bohatvm  dekorem,  dva  troj- 
boké  bronzové,  z  i.  pol.  XVII.  stol. 

V  triímifálním  oblouku  visí  olejové  ma  1  b  y  v  oblomených  rámech: 
svatí  Augustin  a  Norbert,  signované  L.  W.  a  datované  1744,  přemalo- 
vané r.   1901  od  Rud.  Herolda. 

Varhany  z  pol.  XVIII.  stol.,  s  řezbou  rocaillů. 

Ve  věži  šest  barokních  soch  svatých,  ze  dřeva  řezaných. 

Zvony:  i.  Vys.  i  v  pr.  0-52  m.  Na  uchách  masky,  u  koruny: 
BENEDICTA  TV  IN  MVLIERIBVS  ET  BENEDICTVS  FRVCTVS  j  AO  1758 
lOS  :  PERNER  GOS  MÍCH  IN  PILSEN.  Pod  tím  ornament  ze  spirál  a  rostlin. 
Na  plášti  reliéf  krucifixu,  Jana  Nep.  a  dvou  biskupů. 

2.  Slit  od  W.  Z.  Sedlmayra  v  Plané  r.   1840. 


Těchlovice.  (Tiechlowitz.) 

S  o  ni  m  e  r  VI.,   138;   G.  S  c  h  m  i  d  t,   Grabplatten   I.  c.   1906,  čís.   758.    Viz  i  lite- 
raturu u  hesla:  Stříbro. 

KAPLE  P.  MARIE  SNĚ2NÉ  byla  původně  menší,  zděná  a 
zevně  dřevem  obložená;  její  podoba  zachována  na  leptu  (obr,  205.) 
prof.  Václava  Lindnera  ve  Stříbře  (Kunstwart  1906,  419).  Stará  budova  od- 
straněna i  se  starými  stromy  u  ní  a  nová,  pseudogotická,  vystavěna  v  letech 
1899 — 1900  a  zařízena  do  r.   1902. 


277 

Na  oltáři  obraz  P.  Marie*)  s  vlajícím  šatem,  s  nasazenými  korun- 
kami z  kovu.  ze  XVII.  stol.,  na  dřevě,  ale  zcela  přemalovaný;  dole  nápis: 
Renovirt  1728  und   1901. 


Zvonek  slit  r.   1900  od  Jana  Pistoria  v  Chebu. 


*)   Od  r.   1728  platil  jako  ,, zázračný  obraz  krví  se  potící    Madonny  Sněžné" 
a  z  hojných  darů  k  němu  daných  (3000  zl.)  zřízena    při  kapli  mešní  fundace.    Byl 

na  něm  chronogram:    MARIA  VIRGO    POTENS   THESAVRVS   ABSCONDITVS   |    IN 
HOC  AGRO  QVAERE  ET   INVENIES  (=  1736). 


Z^J<. 


Ve  vsi  KAPLIČKA  čtyrboká,  s  šindelovým  stanem  a  lucernou. 
V  ní  zvonek  0-46  m  vys.  a  0-48  m  v  pr.  Na  uchách  masky,  u  koruny 
dva  oblouny,  pod  nimi  guirlandy  ze  slunečnic  a  draperií  a  letopočet  \^^\. 
Na  plášti  reliéf  sv.  Martina,  P.  Marie  sedmibolestné,  Václava  a  Jana  Křt. 


Teplice.  (Dóllitschen.) 

Schaller  XII.,  90;   Sommer  VII.,   163;   J.  Tra  jer,  Diócese  Budweis,  yy^. 

ZAMECEK  s  kaplí  v3?hořel  r.  1757  a  za  Schallera  (1789)  byl 
ještě  v  rumu;  r.  1820  opraven.  Prosté  stavení  hladkých  stěn,  s  mansardou. 
Nad  pravoúhlým  portálem:    M  W 

18     20. 

KAPLE  P  MARIE  POMOCNÉ  vystavěna  r.  1720  nákladem 
paní  Anny  Františky  Wolfingerovy  roz.  Barové  von  Bárnberg. 

Osmiboká,  centrální  stavba,  krytá  plechovým  stanem  s  dřevěnou 
lucernou,  bání  a  křížem  (obr.  206.).  Na  stěnách  lišeny,  kolem  polokruhových 
oken  chambrany.  V  průčelí  portál  s  pískovcovým  rámem,  nad  římsou  mezi 
úseky    štítové    římsy  plastický  dvoj  znak  na  konsole  v  kartuši,  s  opisem: 

A-F-W-G-Z-V-B-B- 
A-  W-      V-V-    P- 

Uvnitř  kupole,  členěná  pásy  na  osm  dílťi  a  s  osmi  lunettami,  pod  jichž 
cípy  stojí  římsovité  pilastry  bez  soklu.   Dřevěná  kruchta  visutá  na  trámech. 

Hlavní  oltář  má  zděnou  mensu  s  dřevěným  antependiem,  ba- 
rokní tabernakl  s  křížem.  Nástěnná  architektura  s  řezbou  akanthů,  stu- 
hami zlacenými  propletených,  v  dolní  třetině  na  konsolách  sošky  sv.  Anto- 
nína Pad.  a  sv.  Scholastiky.  Obraz  v  oválném  rámci  maloval  K.  Sauersik 
ze  Stříbra  r.  1880:  Madonna  s  Ježíškem;  nad  obrazem  soška  sv.  Jiří, 
v  oválném  nástavci  sv.  Trojice. 

Dva  postranní  oltáře  pendanty.  Kolem  barokně  zprohý- 
baného  rámu  akanthové  řezby  s  festony  a  hlavou  andílka  v  mušli  ve  vrcholu. 
Tabernakl  (ve  formě  srdce)  novější.  Na  levém  oltáři  obraz  Jana  Nepom., 
bez  ceny  umělecké  a  silně  poškozený,  s  výjevem  utopení  v  pozadí,  na  pravém 
sv.  Václav  a  Florián,  mezi  nimiž  stojí  mučedlník  z  řádu  praemostr., 
s  palmou  v  ruce. 

Kazatelna  s  řečništěm  šestibokým  a  sloupky  na  nárožích,  nesená 
postavou  anděla. 

Varhany    barokní  bez  ozdob. 

Kropenka  pískovcová,  mušlovitá. 

Na  hlav.  oltáři  čtyři  bronzové  svícny  ze  XVII.  stol.,  s  baňatými 
články  a  čtyři  cínové,  rokokové. 


^79 


Obr.  206.    Típlice.    Kaple  P.   Marie. 


Dva  r  e  1  i  q  u  i  á  r  e  ve  tvaru  bust  ze  dřeva  řezaných,  sv.  Augustin 
a  Monika,  z  pol.  XVIII.  stol. 

Zvonek  v  lucerně,  0-36  m  vys.  a  0-365  m  v  pr.  Na  uchách  vruby, 
u  koruny:  ®  Hh  IMr  lESVS  NAZARENVS  REX  IVD^ORVM  ®  1725  ® 
Pod  tím  pásek  rostlinného  ornamentu.  Na  plášti  \'  oválném  štítku  kartu- 
šovém:  ^  lOANNES  •  PRICQVEY  a  zvonek,  reliéf  Madonny,  krucifi.xu 
a  andílci  hlava.  Nad  korunou  pás  liliovitého  ornamentu,  pod  nápisem 
visuté  akanthy. 


280 

Touškov  n.  Mží.  (Bílý  Touškov.  Markt-, 
Weiss-Tuschkau.) 

S  c  h  a  1  1  e  r  IX.,  132;  S  o  m  m  e  r  VI.,  116,  368;  D  u  n  d  e  r  1.  c.  114;  Čechy  IX., 
115;  Pam.  arch.  IX.,  727;  Podlaha,  Posv.  místa  II.,  328.  ArchivaUa  kláštera 
Chotěšovského  (viz  heslo:  Chotěšov).  Rkp.  sbírka  topogr.  v  archivu  Musea  král. 
čes.  Heslo:  Touškov  (materiál  z  r.  1834).  Na  faře:  Pamětní  kniha  založ.  r.  1778, 
vedena  od  r.    1890.  Matriky  od  r.   1665. 

Město    v  rovině,    při   řece    Mži    položené    (tah.    XVI.).     Náměstí 
lichoběžné,  do  něho   ústí  v   rozích  ulice,    iihlopříčnou   protíná  je  hlavní 


Obr.  207.    Touškov  n.  Mží.    Kostel  sv.  Jana  Krt.    Půdorys. 


silnice.  Kostel  položen  na  malém  pahrbku  k  západu;  bývalý  hřbitov 
kolem  něho  zrušen.  Byl  asi  příčinou,  že  původně  volná  prostora  přista- 
věním několika  domků  se  oddělila  od  hlavního  náměstí. 

Ve  sbírce  topogr.  v  archivu  ]\Iusea  král.  čes.  otisky  městských  PEČE- 
TIDEL: 

1.  Průměr  0-033  ^'^-  ^^^  znakem  v  kartuši  letop.   1545,  opis:  »S<  S  4* 
CIVITATIS^TAVSSCOVIENSIS    co 

2.  Podobné,  0-03  m  v  pr.,  s  opisem:  +  S  +  CIVITATIS  ;  +  :  TAVSTO- 
NIENSIS  :  +  •;•  • 

3.  Průměr  0-033  m.    Zdá  se  dle  barokního  pojetí,   že  je  to  kopie  ze 
XVII.  století  předešlého  pečetidla. 

4.  Čtvercové,  se  skosenými  rohy,  0-02   m  šir.,  s  letop.   16P3  a  pís- 
meny S  T,  bez  nápisu,  se  znakem  v  kartuši. 


Tab.  XVI.  Touškov  n.   Mží.  Plán  města  2  r.   1840. 


28l 

Na  severovýchod  od  města  zříccninx-    HRADU  Konilx-rka  (Korn- 
berg,  Giimberg),  spustlého  od  poč.  XV 11.  stolc-tí. 

KOSTEL  SV.  JANA  KŘTITELE  (farní)  připomenut  již  r.  1288. 
Podací  náleželo  opatům  v  Kladrubech,  již  kolem  r.   i  ^70  proměnili  faru 


Obr.  208.    Touškov  ii.  Mii.    Kostel  sv.  Jana  Křt.    I'ohled  od  severovýchodu. 


V  proboštství.  Při  kostele  bylo  literátské  bratrstvo,  o  jehož  starobylých 
kancionálech  r.  1695  jest  zmínka.*)  Stará  budova,  malá  a  jižněji  stojící 
než  nynější,  byla  na  poč.  XVII.  století  ozdobena  malbami,  jež  však  byly 
později  zabíleny.  Socha  sv.  Jana  Křtitele  sňata  s  hlavního  oltáře  kolem 
r.  1660  a  dána  do  kaple  sv.  Maří  Magdaleny,  při  vchodu  do  kostela  stá- 
vavší.    R.  1672  ukraden   kalich,    ale  vrácen  později  rozbitý.  R.  1683  byl 

*)    Konrád,  Dějiny  posv.  zpěvu   II.,  343. 


282 

hrozně  zpustlý  kostel  v  6  měsících  přestavěn  (jen  klenuté  kněžiště  pone- 
cháno beze  změn)  a  i8.  list.  vysvěcen;  r.  1684 — 5  přistavěna  nová  věž 
a  vnitřek  vyzdoben.  R.  1686  dána  sem  malá  monstrance  z  kláštera  a  ciboř 
z  farního  kostela  v  Chotěšově.  Nynější  kostel  vystavěn  v  letech  1777 — 8 
nákl.  opata  Kladrubského  Amanda  Streera.  Věž  dostavěna  (nižší)  r.  1780 
(až  do  té  doby  stála  u  kostela  nízká  dřevěná  zvonice)  a  teprve  r.  1856 
nákl.  Antonína  barona  Starcka  povystavěna  na  nynější  výši.  Celý  kostel 
r.  1904  opraven. 

Jednolodní,  orientovaná,  barokní  budova  (obr.  207.  a  208.), 
s  věží  na  západě,  krytá  valbou  taškovou  s  plechovým  sanktusem;  na 
věži  plechová  cibule  s  lucernou  a  bání.  Kněžiště  zakončeno  polokruhem, 
lod  širší,  obdélná  se  skulacenými  rohy  a  risalitovitě  vystouplými  boky, 
věž  hranolová,  na  nárožích  zaoblená.  Stěny  hladké  s  lisenami  čabrako- 
vitými,  na  lodním  risalitu  po  čtyřech  pilastrech  římsovitých,  s  vysokým 
kládím;  nad  okny  vypjaté  a  zprohýbané  římsy,  portály  s  pravoúhlým 
pískovcovým  rámem,  sokl  též  pískovcový.  Do  kněžiště  vedou  tři  okna 
barokně  vykrojená,  v  lodi  jsou  tři  páry  podobných.  V  koutě  mezi  kně- 
žištěm a  lodí  na  severu  přístavek  sakristie  a  oratoře,  s  valbovou  střechou. 

Věž  po  výšce  dělena  okapní  římsou  kostela,  jež  se  kolem  ní  oblo- 
muje;  na  stěnách  pilastry  až  k  ní  sáhající,  jednoduché,  výše  bohatší  ozdoba 
z  r.   1856.    V  přízemí  portál  s  rámem,  v  jehož  klenáku  Kladrubská  lilie 

1  7 
a  nápis:  AS  A  C  (Amandus  Streer,    abbas  Cladrub.),   nad    ním   prohnutá 

8  O 
římsa  a  akanthové  rozviliny,  v^^še  okno  barokně  vykrojené,  se  segmentovou 

římsou;  patro  se  zvony  nové,  s  širokými  okny  a  prohnutou  okapní  ř'msou 

nad  hodinami. 

Kněžiště  sklenuto  plackou  a  konchou,  v  lodi  tři  placky, 
nad  kruchtou  koncha;  předsíň  pod  věží  sklenuta  též  plackou,  sakristie 
valené  a  v  oratoři  plochv  strop.  Klenby  v  kněžišti  a  lodi  děleny  pásy,  jež 
sbíhají  na  sdružené  pseudokorinthské  pilastry  s  vysokým  soklem  i  kládím; 
na  pásech  ze  štuku  rocaillové  rosetty  a  kartuše  s  růží  a  monogramem  IHS, 
nad  středem  lodi  výplň  mřížková,  rocailly  ovroubená,  v  ní  hvězdice  ve 
středu  prolomená  a  na  ní  kříž  s  benediktinským  heslem. 

Do  kněžiště  otvírá  se  na  sever  pravoúhlý  portál  sakristie  a  nad  ním 
trojboká  loggie  oratoře,  vysazená  na  čtyřech  volutových  konsolách  a  ro- 
cailly zdobená,  nahoře  nástavec  s  volutovou  římsou  a  oválnV^m  kartušovým 
štítkem  se  soškou  P.  Marie. 

Triumfální  oblouk  segmentový. 

Kruchta  v  lodi  na  západě,  v  půdorysu  segmentem  vystouplá 
ve  středu,  v  bocích  proláklá,  spočívá  na  segmentových  obloucích  a  dvou 
hranolových  pilířích,  je  podklenuta  třemi  plackami  a  dekorována  na  prů- 
čelí rozvilinami  v  oblomených  výplních  a  pilastry;  balustráda  dřevěná, 
z  volut. 


-^83 


Obr.  209.    Touškov  n.  Mži.    Kostel  sv.  Jana  Kit.    Zpovědnice. 


V  předsíni  pod  věží  portál  do  lodi,  pravoúhlý,  s  rocaillovou  štiiko\'oii 
dekorací. 

Hlavní  oltář,  sloupová  architektura  se  zalomeným  kládím  a  ná- 
stavcem a  velkým  tabernaklem  s  křížem  ve  výklenku.  Obraz  Křtu  Ježí- 
šova je  dobrá  práce  barokní.  V  nástavci  obraz  Boha  otce,  nejvýše  Boží 
oko,  v  bocích  oltáře  sochy  sv.  Zachariáše  a  Alžběty. 


284 

Postranní  oltáře  pendanty,  sloupové,  tohatě  řezané;  na 
pravém  kopie  Madonny  Zbraslavské  v  tepaném  rámci  mosazném  a  větším 
rocaillovém  s  korunou,  pod  tím  slabý  obraz  Jana  Nep.  z  XVIII.  stol.,  po 
stranách  sošky  sv.  Anny  a  Joachyma;  na  levém  obraz  sv.  Benedikta,  dobrý, 


Obr.  210.  Touíkov  n.  Mží.  Kostel  sv.  Jan,-í  Krt. 
Křtitelnice. 


Obr.  211.  TouSkov  n.  Mží.  Kostel 
sv.  Jana  Kit.  Svícen. 


pod  tím  nový  obraz  srdce  Ježíšova,  po  bocích  sošky  sv.  Vojtěcha  a  Pro- 
kopa. V  nástavcích  v  právo  zeměkoule,  v  levo  mariánský  monogram, 
řezané. 

Kazatelna  spočívá  na  zeměkouli  s  hadem;  řečniště  čtyřlaločné, 
s  emblémy  sv.  evangel.  a  rocailly,  stříška  prohnutá  a  zdobená  andílky 
a  sochou  Spasitele. 


285 

Varhany  barokní,  trojdílné,  gotisující:*)  na  postranicich  řezba 
rocaillů,  ve  výplních  prolamované  akanthové  rozviliny,  na  vrch(jlu  oblo- 
mené římsy. 

Zpovědnice  dvojího  drnlui:  i.  pod  kruchtou  prostší,  zvlnéné 
v  půdorysu,  s  řezbou  na  volutových  pilastrcch  a  vykládanými  rocailly, 
nahoře  hlavy  andílci  a  socha  krále  Davida  a  marnotratného  syna  na  volu- 
tovém podnoží. 

2.  Trojdílné,  bohatě  pokryté  řezbou  rocaillů,  s  deskovitým  nástavcem, 
na  němž  festony,  volutové  pilastry  a  římsoví,  nejvýše  sochy  sv.  Petra 
a  Maří  Magdaleny  a  andílci  s  kartušemi.   (Obr.  209.) 

Lavice   v  lodi  jsou  členěny  na  průčelí  pilastry  a  zdobeny  rocaillv. 

V  kněžišti    zábradlí    stejně  z  volut  složené  jako  na  kruchtě. 
Křtitelnice  barokní;  balustrová  noha  z  červeného  mramoru, 

s  točeným  dříkem,    mísa  dřevěná,   vásovitá,    s  píšťalami,    na  rocaillovém 

víku  andílci  hlavy  a  na  volutovém  podnoží  výjev  křtu  Páně.  (Obr.  210.) 

Nad    triumfálním    obloukem    dřevěná     k  a  r  t  u  š     korunovaná,    se 

A  -  S  •  A  •  C 
znakem  opatským  a  písmeny:       ^  .     Nad    kruchtou    na   balustrádě 

ve   vavřínovém    věnci    nov3>    znak,    lvy    držený,    s    devisou:   Bleibt  Stark. 
Na   hlav.    oltáři   dvanáct    rokokových     s  v  í  c  n  \\     cínových  a    dva 
empirové  mosazné  (obr.  211.). 

V  lodi  visí  dobrá  kopie  obrazu  K.  Skřetovi  připisovaného,  Kristu- 
na  kříži,  jehož  originál  je  na  hlavním  oltáři  v  Chotíkově  (str.  82). 
U  oblouku  triumfálního  moderní  obraz  Křtu  Kristova  od  A'.  Zicrin- 
gera.    V  sakristii   obraz    Madonny  z  XVIII.  stol. 

V  sakristii  dvě  skříně  a  kredenc  barokní,  prohnutými 
římsami  a  rocaillovou  intarsií  zdobené,  1  a  v  a  b  o  s  cínovou  mísou  zasa- 
zené v  mušlové  řezané,  s  řezaným  deštěním.  Nad  vchodem  na  kazatelnu 
nástavec  z  rocaillů  a  monogramem  IHS,  nad  východem  k  severu  mo- 
nogram MARIA  a  nad  severním  i  západním  ]iortálcm  \'  lodi  boliatŠí  ná- 
stavec   s  podobnými  monogramy. 

Miss  ale  v  červeném  sametu  vázané  (Prag.  1735),  se  stříbřeným 
mosazným  kováním  formy  rocaillů;  ve  středních  kartuších  odznaky  opatské 

A-S  • 
s   písmenv:    A-  c-    a  reliéf  sv.  Benedikta.  Na  sponách  značkv:  dva  klíče 

767 

a  T,  nezřetelné. 

Zvony:  i.  Vys.  1-34  m,  v  pr.  1-52  m.  Ucha  hladká,  u  koruny  pás 
rozvilin,  pod  tím  řada  visutých  akanthů.  Na  plášti  tři  rosetty  a  znaky 
v  laurových  věncích  s  podpisy:  D-M-B-H  a  AMZKAZR,  naproti  nim 
městský  znak  ve  věnci  a  pod  tím  v  rámci  nápis: 


*)  Jsou  provedeny  v  duchu  Sant.niových  prací  v  klášterním  kostele  Klad- 
rubském a  zdá  se,  že  byly  buď  napodobeny  nebo  sem  přímo  přeneseny.  Také  jiné 
motivy  (heslo  na  stropě  v  lodi,  zábradlí  kruchty  atd.)  uka/.ují  na  včdomé  napodo- 
bení motivů  z  Kladrub. 


286 

ANNO  •  1601  •  CAMPANA  •  HAEC  RESTAVRATA 
EST  IN  LAVDEM  ET  GLORIAM  DEI  .  HOMI  : 
NVMQVE  •  EXCITACIONEM  •  AD  •  PIETATEM  • 
SVMPTIBVS  •  POLYTIAE  •  TAVSSCOVIENSIS. 
CIS-  MIZAM  ■  DEVS- VOCEM  -OPERlS-  HVIVS 
BENEDICAT  •  ET  •  OSTENDAT  •  NOBIS 
MISERICORDIAM  •  SVAM 
Na  věnci: 

®  mein  anfang  vnd  end  ® 
^  steht- in-gottes-hend  <^ 
<^  Benedict^Siebenhynner 
►1-  von  schlackenwalde    <§> 

Naproti  Spasitel  s  beránkem. 

2.  Původní,  z  r.  1518,  pnkl  r.  1846  a  přelit  od  Karla  Bcllmanna  v  Praze. 

3.  Vys.  0-79  wř,  v  pr.  o-8i  ni.  Na  uchách  vruby,  u  koruny  pásek 
rozvilin  a  ovocné  festony  s  rostlinným  ornamentem,  mezi  oběma  nápis: 
A  VOCE  TONITRVI  FVLGVRANTIS  FVLMINE  ET  TEMPESTATE  ET  OMNI 
MÁLO  LIBERA  NOS  DOMINE  lESV  CHRIST.  Na  plášti  dva  znaky, 
opatský  a  otisk  městského  pečetidla,  nad  nimi:  R-D-D-R-A-C- 
a  C-T-,  mezi  tím  reliéf  Spasitele;  naproti  reliéf  Kalvárie,  Madonny 
v  záři  a  nápisy:  MeLchior  Matthasus  Michelin  |  Civis  Pilfnenfis  me  |  fudit. 
Dále  v  laurovém  rámci: 

ANNO  A  PARTV  VIRGINEO  1665- 
CAMPANA  H/EC  AD  DEI  TEROPT. 

iMi  Maximi  Gloriam  Deipar/e 

GENITRICI   HONOREM  REFVSA 
ET  PR/ECVRSORI  SALVATORIS  NOS 
TRI  :  DIVO   lOANNI   BAPTIST/E  DICATA 
ET  CONSECRATA  SVMPTIBVS  ECCL  • 
ESI/E  TVSSKOVIENSIS  EIDEM 
SANCTO  SACR^  RE3TITVTA. 
Věnec  hladký. 

4.  Vys.  0-48  m,  v  pr.  0-515  m.  Ucha  hladká,  u  koruny  mezi  cim- 
buřím a  pásem  lihí:  ^  auc  +  inaria  +  iu'a  ů  o  re?e  +  iilorie  +  uEui  HH 
com  +  pacE.  Plášť  hladký. 

5.  Vys.  0-32  m,  v  pr.  0-35  m.  Ucha  hladká,  u  koruny  pás  rocaillů 
a  letop.  1809,  na  plášti  rehef  sv.  Martina  a  Jana  Nepom. 

6.  V  sanktusu.  Lil  r.  1880  R.  Pcrner  v  Plzni. 

Ve  středu  lodi  obdélný    kámen    s  kruhy   nad    zděnou    hrobkou. 

FARA,  barokní  dům  z  i.  pol.  XVIII.  století,  vystavěný  jako  letní 
residence  proboštů  kladrubských  za  opata  kladrubského  Josefa  Siebera 
(1729 — 1756),  s  risalitovými  výstupky  na  bocích  průčeh,  jinak  bez  ozdob. 


287 

v  sále  I.  patra  portraity  kladnibskýth  ()j)atu  Maura  Fiii/.giita  a 
Amanda  Streera  a  barokní  k  re  d  r  n  c;  v  chodbě  sv.  Petr,  Magdalena  a 
Kristus  na  kříži,  olejomalby  z  XVIII.  stol. 

Na  hřbitově  KAPLE,  vystavěná  nákladem  barona  Antonína  Starcka 
r.  1859,  pseudogotická.  Uvnitř  obrazy  od  Kandlcra,  kříž  od  L.  Wtldía 
z  Plzně  a  sochy  P.  Marie  a  s\-.  Jana  od  Gabr.  Maxe. 

U  cesty  ke  hřbitovu  starší  KAPLIČKA  P.  Marie,  zděná  a  valcně 
sklenutá,  s  prostým  obrázkem. 

Na  náměstí  SOUSOSI  Korunováni  1'.  Marie  z  pískovce,  opravené 
r.  1902,  při  čemž  nahrazena  socha  sv.  Jana  Křtitele  nov(ju  od  Ondřeje 
Lugerta  z  Chebu.  Na  novém  zábradlí  kovaném  na  nárožích  mimo  novou 
sochu  sv.  Jana  původní  sochy  sv.  Josefa,  Vavřince  a  Františka.  Uprostřed 
zábradlí  na  ořímsovaném  hranolu  užší  stylobat,  na  něm  sloup  dole  u  paty 
akanthy  ovinutý,  kolem  dříku  obláčky  a  hlavy  andílci,  hlavici  tvoří  sku- 
pina korunovace  P.  Marie  a  nad  tím  ze  železa  záře.    Na  dolním  hranolu: 

^„„    ■  ,  naproti  v  akanthové    kartuši,    na  níž  sedí    andílek  s  hvězdou 

V  ruce:     ^    ,.    „    .    Na  užším  hranolu:     °-l    .^^ 
•  K  ■  H  ■  F  ■  Fecit. 

U  mostu  přes  Mži  pískovcová  SOCHA  Jana  Nepomuckého  na  hra- 
nolovém soklu,  s  nápisem  v  předu   (jen  částečně  čitelným): 

PRO 
VENERATI 
ONE  S:  lOANNlS 

xNEPOMVCen  i 

DE  L 

T EX 

VOTO  STATVAM  ERE 
XIT. 

Na  soklu  vzadu:    W  •  B  ■  S  •  F  •    Slušná  práce  z  i.  pol.  XV I  TI.  stol. 

Touškov  ves.  (Hartmanův  Touškov. 
Tuschkau-Dorf.) 

Schallcr  IX.,  106;  Sommer  VI.,  116;  O.  Man  ni  v  Progr.  dcs  deutsch. 
Gymn.  in  Pilsen  1903;  G.  S  c  h  m  i  d  t,  Grabplatten  1.  c.  1904,  čís.  650.  Archi- 
valia  kláštera  Chotěšovského  (vÍ2  hesl):  Chotéš-v).  Rkp.  sbírka  topograf.  v  ar- 
<íhivu  Musea  král.  čes.  Heslo:  Chotěšov.  Na  íařc:  Pamětní  kniha  o  1  r.  1836,  ma- 
triky od   r.   1650. 

KOSTEL  SV.  MARKÉTY  (farní)  byl  již  ve  XIV.  století  (1352) 
farní.  Budova  byla  r.  1846  v  lodi  prodloužena  a  ])řistavěna  k  ní  nová 
kruchta;  věž  a  kněžiště  ve  zdivu  zvýšeno.    Poslední  opra\'a  r.  1904. 


283 

Jednolodní,  orientovaná,  gotická  budova  s  věží  na  západním 
průčelí  a  sakristií  a  oratoří  na  jihu  u  kněžiště.  Kryt  valbový,  na  věži 
plechový  stan  na  dvanáctiboké  báni.  Stěny  hladké,  kolem  celé  budovy 
vine  se  sokl,  okapní  římsa  s  novým  profilem. 

Kněžiště,  s  pětibokým  závěrem  a  čtyřmi  hrotitými  zvětšenými 
okny,  opřeno  čtyřmi  opěráky  s  římsovaným  ústupkem  a  troj  úhelným 
štítkem  na  kosine.  Strop  plochý;  nad  okny  stopy  původní  gotické  klenby 
(závěr  a  křížové  pole)  nižší.  Oblouk  triumfální  jen  do  náběhu 
s  původním  profilem  hruškovitým  a  soklem,  odtud  zvýšen  a  do  polokruhu 
sklenut.  Sakristie  na  jihu  s  pravoúhlým  vchodem  a  plackou  sklenutá, 
nad  ní  oratoř  s  plochým  stropem,  otevřená  do  kněžiště  polokruhovým 
obloukem. 

L  o  d  s  plochým  stropem  a  čtyřmi  páry  regotisovaných  oken,  pod 
nimiž  se  uvnitř  táhne  nová  římsa,  nesoucí  v  meziokní  pilastry  bez  hlavic. 
Na  jihu  portál  pravoúhlý,  s  vyplněnými  kouty,  nový.  Kruchta  spočívá  na 
dvou  kanelovaných  toskánských  sloupech,  poprsnice  segmentem  vyložená 
a  prolamovaná,  z  pol.  XIX.  stol. 

Věž  nová,  s  pseudogotickým  portálem  a  trojlistými  okny,  po  stra- 
nách schodiště. 

Hlavni  oltář  přenesen  prý  z  děkanského  kostela  v  Plzni. 
Chronogram  udává  letopočet  1845.  Mensa  rakvovitá,  tabernakl  pilastry  a 
rocailly  zdobený;  po  stranách  mensy  visuté  konsoly  s  architekturou  pi- 
lastrovou  a  zprohýbaným  kládím  a  draperiemi,  rocailly  a  soškami  andílků; 
na  volutách  kládí  sedí  andílci.  Ve  středu  nový  obraz  sv.  Markéty  v  rocail- 
lovém  rámci.  V  nástavci  rocaillové  oko  Boží  a  andílci  a  sousoší  sv.  Trojice 
na  oblacích.  Po  bocích  oltáře  brány  polokruhové,  s  pilastry  a  sochami  dvou 
bojovníků  křesťanských;  na  římsách  po  bocích  bran  sochy  sv.  Jana  Ev. 
a  Křtitele  a  na  řezaných  konsolách  mušlových  dobré  sochy  P.  ]\larie  a  sv. 
Jana  Ev.,  dané  sem  ze  zrušeného  kostela  poutního  na  Vrabině. 

Kazatelna  (osmiboká,  s  hruškovitým  spodkem  a  obrazy  sv. 
evangelistů  a  Ježíše,  s  draperií  na  stříšce)  a  3  o  1 1  á  ř  í  k  y  (nástěnné 
plochy  s  pilastry,  na  nich  nové  obrazy  sv.  Josefa  a  \^áclava  a  socha  P.  Marie, 
výše  v  malovaných  kartuších  sv.  Barbora  a  sv.  Anna)  z  pol.  XIX.  stol. 

Varhany  tří  dílné,  rocaillové,  z  poč.  XIX.  stol.,  se  soškami  andílků, 
vedle  nich  zástěna  papírová,  s  malbou  květin  a  dvěma  vásami. 

Pacifikál  z  r.  1846,  zcela  hladký. 

Obraz  sv.  Markéty  z  r.  1816,  na  plátně. 

Křtitelnice  pískovcová,  profilovaný  balustr  baňatých  článků; 
uvnitř  na  cínové  míse  značka  s  korunkou  a  nezřetelným  opisem:  lOSEPH  .... 
1804. 

V  kněžišti  na  konsolách  s  mušlovým  dekorem  sošky  sv.  Antonma 
a  sv.  Josefa. 

Zvony:  i.  Vys.  0-93  m,  v  pr.  0-935  m.  Na  uchách  ženské  masky, 
na  horní  ploše  koruny  řada  akanthů,  na  koruně  rozvilinový  ornament,  pod 


28g 

tím  nápis:  +  AD  MAIOREM  DEI  GLORIAM  BEAT/€  VIRGINIS  MARI/E 
SINE  LABE  CONCEPT/€  AC  S:MARGARlT/€  PATRON/E  ECCLES1/E»^j 
REFVSA  CLATT/E  SVB  REVERENDISSIMO  DOMINO  DOMINO  ANDREA 
NORBERTO  FABRITIO  ®  ANNO  ^  DOMINI  ®  1705  ®.  Vná  tím  střídají 
se  ovocné  giiiiiandy  a  široký  ornament  rostlinný  s  hlavou  andílci.  Na 
])lášti  reliéf  P.  Marie,  ])od  tím  kartuš  se  zvonkem  a  opisem:  lOANNES 
PRICQVEY.  reliéf  sv.  Markc-ty.  sv.  Benedikta,  Jana  Nepom..  krucifixu  a 
sv.    Scholastiky,   pod   tím   znak   kláštera  Chotěšovského. 

2.  Vys.  0-62  ;;/,  v  ])r.  ()•()()  ;//.  Ucha  hladká,  u  korunv  nápis,  jxxl  ním 
\iys  z  lilií:  maucns  lucas  ioíjaniics  nmteos  n  saurta  iiiavia  ora  \^vo  luilůs 
bcum  mccccc    ||  xxi.  ílášť  hladký. 

3.  Původní,  který  měl  dle  rkp.  sbírky  toj)oi;r.  \-  aichivu  Musea  král. 
čes.  nápis:  l^njkn;  puonar  tento  jumncli  111  ]Brajc  nbiclal  Ipfa  panic  1575, 
přelil  r.  1895  Peter  Hilzer  ve  \'íd.  Nov.  Městě. 

Na  FARE  olejomalba  na  plátně:  sv.  František  de  Paula, 
dobrá  práce  XVIII.  stol. 

V  archivu  Musea  král.  čes.  otisk  \)  e  č  e  t  i  d  1  a  farního  z  r.  1827. 
oválného  (osa  delší  0-032  w),  s  obrazem  sv.  Markéty  a  opisem:  DORr 
TUSCHKAUER  :  PFARRKIRHE  :  INSIGILL  *^*  . 

KAPLE  na  hřbitově  nová. 

Před  hřbitovem  pískovcový  SLOUP  s  volutovou  hlavicí  a  sochou 
P.   Marie.  XVII.  stol. 

Třebobuz.  (Zebus.) 

Schaller   IX.,    115;   S  o  m  ni  c  r  VI.,   359;  Sedláček   XIII.,   165. 
TVRZ  bývalá  je  snad  nynější  sýpka. 


Trpisty.  (Trpist.) 

Schaller   IX.,    14S;   Sommcr  VI..   .243;   D  11  n  d  e  r   1.   c.   221;    Cechy    IX..   94; 
Sedláček    XIII.,    135.   Top  gr.    sbírka  rkp.    v  arciiivu    .Mu  ea  kr  1.  tes.    Hcsl    : 

Trpi'íty. 

ZÁMEK  byl  vystavěn  na  místě  staré  tvrze  r.  1720  nákl.  hraběte 
Prospera  ze  Sinzendorfu  a  jeho  clioti  Filipíny,  roz.  z  Althami;  dle  zápisů, 
naleželých  při  opravě  r.  1825  ^  t)áni  vížky,*)  byli  zamě  tnáni  při  stavbě 
tesař  Bart.  Scharf  z  Bezvěrova  (Bernklau).  polír  Jiří  Wandcrl  z  Trpist, 
klempířští  tovaryši  Leop.  Tótenkóstera  z  Bezdružic,  Gittfried  Hatalis 
z  Vratislavě  a  Jan  Krist.  Tuschncv  z  Lipska;  o  architektu  se  zmínka  ne- 

*)   rveřejněny  v   Pam.   .\rch.  XXIII.    iwj — S. 

Soupis  památek  hist.  a  iiinrl.   l'ol.  nkros  Stříbro.  ''' 


290 

činí.  Vnitřek  byl  teprve  r.  1744  vyzdoben  malbami  prací  Václava  S.  Tli. 
Schmidta  z  Plané.  R.  1905  byl  zámek,  který  náleží  nyní  Bedr.  Ku- 
binzkémn   (f  1908),  na  zevnějšku  opraven. 


Budova  (obr.  212.)  stojí  na  samém  kraji  svahu,  příkře  spadajícího  do 
údolí  Ú:ersk''ho  potoka,  na  němž  rozkládá  se  zámecký  park,  terasovitě 
upravený.  Hlavní  fasáda  se  schodištěm  a  nádherným  portálem  obrácena  do 


292 

údolí,  facáda  nádvorní  a  krátké  strany  jsou  prostší.  \' půdorysu  tvoří  zámek 
obdélník,  z  jehož  delších  stran  vystupují  trojboké  risahty.  Kryt  jest 
mansardový,  vyšší  nad  vystouplým  středem,  s  plechovou  vížkou  hodinovou, 
pokrvtou  kupolí  s  bání,  na  níž  bývalo  kdysi  z  plechu  Boží  oko. 

Facáda  zahradní  (obr.  213  )  vyvinuje  se  na  vysokém  pískovcovém 
soklu  s  římsou.  Stěna  vyššího  středu,  vystupujícího  třemi  proláklými  boky, 
ozdobena  pseudo jónskými  pilastry,  nad  nimiž  okapní  římsa  budovy  ji 
přetíná,  a  nad  ní  vystupuje  lisenované  polopatro  s  řimsou  nad  středem 
trojáhelně  zdviženou  a  vásou  korunovanou;  postranní  křídla,  čtyřosá, 
členěna  sdruženými  pilastry  pseudojonskými  s  kládím,  plochým  kordonem 
a  těžký'm  okapem.  V  přízemí  středního  risalitu  otvírá  se  nad  schodištěm 
s  plným,  kamenným  zábradlím,  segmentem  sklenutý  portál,  orámo- 
vaný profilovaným  rámcem;  na  středním  klcnáku  konsola  s  maskou,  jež  spolu 
s  dvěma  pseudojonskvmi  sloupy  a  dvěma  sochami  atlantů  po  stranách  podpírá 
balkon  s  balustrádou  ovály  prolamovanou,  v  půdorysu  oblomenou  a  v  sil- 
houettě  zprohýbanou,  na  níž  stojí  dva  putti.  Na  balkon  vchází  se  z  prvního 
patra;  vchod  polokruhový,  s  řimsou  dvakráte  prohnutou  na  konsolách  a 
s  volutovými  nástavci  po  stranách,  mezi  nimiž  spcčívá  plastický  znak  Sinzen- 
dorfů  v  korunované  kartuši.  Okna  po  stranách  vchodu  mají  římsy  zvlněné. 
V  2.  patře  nad  okny  segmentové  římsy.  V  postranních  křídlech  nad  okny 
římsy  troj  úhelně  vypjaté  a  dvakráte  prohnuté,  ve  střeše  nad  středy  vikýře 
s  okny  barokně  vykrojenvmi,  zvlněnou  řimsou  a  dvěma  vásami  po  stranách. 

Nádvorní  p  r  ů  č  e  1  í  na  stěnách  podobně  členěna;  okna  s  po- 
dobnými římsami;  portál  prostší,  s  pilastry  a  sloupy,  postavenými  do  dvou 
pravoúhlvch  ústupků,  s  jednodušší  konsolou  na  středním  klenáku  a 
balustrádou    balkonu. 

Postranní    průčelí    o  pěti    osách  rozčleněna  úplně  shodně. 

AMi  i  t  ř  e  k  rozdělen  zcela  pravidelně  tak,  že  risalit  obsahuje  v  pří- 
zemí i  v  patře  dva  oválné  sály,  na  dlouhou  osu  za  sebou  položené,  křídla 
pak  zcela  obdobné  čtvercové  místnosti,  nyní  někde  přepažené  příčkami. 
Schodiště  hlavní  vede  ve  střední  části  při  oválnvch  sálech,  mimo  to  v'šak 
zřízeno  i  novější  schodiště  vřetenové. 

V  přízemí  ke  straně  nádvorní  obrácen  oválný  vestibul,  sklenutý 
valeně  s  výseči ;  za  ním  leží  podobně  upravený  zahradní  salon,  odkud  vede 
popsaný  portál  do  zahrady  a  kde  na  klenbě  ve  štukovém  zrcadle  namalováno 
fresko:  Král  (Akxarder  Veliký?)  ve  sloupové  síni  hoduje  s  3  druhy,  sluha 
nese  jídlo,  pod  ubrusem  sedí  chrt;  z  pravá  jdou  tři  harpyje,  jež  se  snaží 
anděl  zahnati;  dále  Diogenes  před  sudem,  s  lucernou  a  knihou  (jedna  noha 
modelovaná)  a  psacím  náčiním;  n;.d  suď^m  sklání  í-e  mladík.  Signatura 
v  levo  na  schode:  Wenzl  Samuel  Theodor  Schmidt  Mahler  in  Plann  ano  1744. 
Ostatní  místnosti  v  přízemí  sklenuty  valeně  s  výseči  a  štuko\'ými  zrcadly. 
Domácí  kaple  P.  Marie  Pomocné  (farou  k  Erpužicům)  má  ])iivodní 
úpravu  z  ])()].  XVIII.  století,  plackovou  klenbu  a  koutní  pilastry.  Na 
klenbě  obraz   l\f)runí)\'ání    1'.  ^Niarie. 


293 

V  I.  patie  (ha  (.\áliu'  s  á  1  y  s  ticnii  okny  v  risalitu  a  Jia  obou  stra- 
nách po  čtyřech  j)  o  k  o  j  í  r  h  rtvereřných,  vše  s  plochými  stroj)y.  Sál  k  zá- 
padu ijoložcný  iK-niá  \vz(lohy  i)ii\()(lní.  jen  \ohiti.\-ou  iímsu  jx.d  strop<ni. 


4 

1 


S  ál  k  parku  obrácený  (obr.  214.)  jest  zachován  v  původní  výzdobě  štukavé 
i  freskové,  ač  poslední  opravou  valně  dotčené.  Na  stěnách  mramorové  pscudo- 
korinthské  pilastry  (některé  nové),  v  jichž  hlavicích  jednak  \komj)ono- 
vány  heraldické  motivy:   uherská  koruna,   orel,   labuť,   orlí  kiídlo  a  sloní 


294 

trouby,  jednak  akanthy  rozestřeny,  s  čabrakami;  nad  nimi  obíhá  římsa 
voůtová.  Ve  dvou  rozích  krby  s  orámovaným  otvorem  a  mušlí  nad  středem, 
nástavec  se  štukovým  rámem,  ověšeným  Hstovými  festony  a  guirlandy 
s  maskou,  svrchu  zatočené  orlí  krky,  uprostřed  nich  koš  s  ovocem  a  kartuš. 
Nad  třemi  vchody  nové  suppraporty  štukové  kolem  oválných,  též  nových 
obrazu.  V  oknech  štukové  páskoví,  dle  původního  obnovené.  Na  stropě 
v  plné  ploše  f  r  e  s  k  o,  v  němž  se  živel  historický  a  allegorický  účinně  spo- 
jují k  celkovému  dojmu.  Nad  kordonem  obíhá  kolem  malovaná  balustráda, 


Obr.  2ii.    Trpisly.    Zámek.    I-nsko  na  stropě  hlavního  sálr.  (Detail.) 


jejíž  střed  (nad  vchodem  v  delší  ose  sálu)  tvoří  architektonický,  volutami 
orámovaný  nástavec  (obr.  215.)  se  znakem  anděly  drženým,  nad  nímž  nesou 
hermelínem  ověšený  baldachýn  dva  andílci.  Na  nástavci  pólo  sedě  pok^ 
leže  spočívá  anděl,  troubící  na  trompetu,  na  níž  visí  praporek  s  nápisem: 
eXVLtet  feLIX  posterltas  |  CVIVs  est  DonVM  prosperltas;  v  pravé  ruce  drží 
jincni  trompetu,  na  jejímž  praporku  napsáno:  hasC  LVX  gLorlae  seMper  |  DVX 
VIrtVtIs  erit.  (=  1744.)  Na  volutách  nástavce  sedí  dvě  allegorické  postavy, 
jedna  nalévá  vodu  z  konvice,  druhá  nese  zlomený  sloup;  vedle  nich  stojí 
na  stupních  nástavce  allegorie  spravedlnosti  a  moudrosti.  K  nim  se  druží  alle- 
gorie  čtyř  ročních  počasí,  symbolisované  lidskými  tyjjy:  jaro  zahradníkem, 
nesoucím  koš,  léto  rolníkem  se  snopem  pod  paždím  a  srpem  v  ruce,  podzim 
lovcem,  nesoucím  zastřelené  zajíce  a  v  síti  chycené  koroptve  a  zima  sedlá- 
kem, hřejícím  si  ruce  nad  uhlím  v  železném  koši.  Balustráda  vypíná  se 
nad  vchody  do  postranních  pokojů  v  balustrové  balkony,   zdobené  visícími 


296 

koberci  a  kytkami  ^•  květináčích;  na  k^\ém  balkonu  sedí  architekt  s  kru- 
žítkem v  pravici,  jímž  rozměřuje  na  plánu  zámku  (oVjr.  216.),  na  pravém 
vede  turecký  šlechtic  Orientalce  v  bílém  turbanu.  Za  ballustradou  malo- 
vané stěny  oválného  prostoru,  proražené  velikými  kasulovitými  okny,  s  de- 
korativními nástavci  a  zdobené  pilastry  a  nahoře  vásami.  Nad  hlavním 
vchodem  sedí  na  nádherném  trůně,  k  němuž  vede  schodiště,  sultán,  ob- 
klopen četnou  družinou;  na  stupních  trůnu  leží  psací  náčiní,  zapečetěný 
dopis  a  svazek  spisů;  trůnu  se  blíží  skupina  mužů  v  evropských  i  orientál- 
ských  krojích,  asi  vyslanectvo;  sultán  přijímá  mladého  šlechtice  (hraběte 
ze  Sinzeudorfu),  jejž  velkovezír  představuje  a  současně  blíží  se  mladý 
Turek  s  vásou.  Z;i  sultánem  zdvihá  se  architektura  trůnu,  sloupová  s  balda- 
chýnem, ověšená  koberci  a  sedmi  ohony  koňskými,  na  římse  vasami  zdo- 
bená. Nahoře  září  slunce  a  na  oblaku  vznáší  se  allegorická  postava  s  ko- 
runou, štítem  a  mečem,  andílek  drží  obraz  svatby  v  Káni  Galilejské,  jin}'- 
odráží  zrcadlem  paprsky  slunce  na  postavu  Sinzendorfovu,  kolem  létají 
andílci. 

\'  p  o  k  o  j  i  c  h  pobočních  v  průčelí  zachovaly  se  v  jednom  mramorový 
lambris  a  ve  čtyřech  nástropní  fresky  v  oblomovaných  štukových  zrcadlech: 
v  jídelně  ideální  krajina  se  zříceninou  a  zahradní  zdí  s  nikou  v  pozadí,  na 
zemi  leží  pastýřky  hrající  na  syrinx  a  píšící,  vedle  nich  andílek,  v  popředí 
na  potoce  labutě  —  v  pracovně  skalnatá  krajina  s  dvěma  sedícími  posta- 
vami pod  stromem;  jedna  hraje  na  bubínek,  druhá  drží  masku,  na  straně 
sova  —  v  toiletním  pokoji  dvě  allegorické  postavy  v  krajině,  jedna  s  věn- 
cem hvězd  kolem  hlavy  a  se  zeměkoulí  v  ruce,  druhá  s  otevřenou  knihou; 
v  pozadí  obelisk,  dekorativní  vása  s  reliéfy,  na  druhé  straně  zřícenina  a  nej- 
dále zámek  na  kopci  —  v  ložnici  Apollo  na  trůně,  po  bocích  na  stupních 
trůnu  dvě  allegorické  postavy;  v  levo  fantastická  architektura,  v  právo 
Olymp  s  Pegasem  a  Kastalským  pramenem,  v  popředí  opřen  o  strom  stojí 
mladík  s  korunou  na  hlavě  a  s  jinou  korunou  a  žezlem  v  ruce. 

Zařízení  zámku,  nábytek  atd.  zcela  nové. 

V  kapli:  Na  oltáři  kopie  Madonny  Zbraslavské  v  bohatě  řeza- 
ném a  anděly  neseném  rámci,  s  mariánským  monogramem  v  nástavci. 

Kanónové  tabulky  v  rámcích  tepaných,  s  dekorem  růží  a  slu- 
nečnic. 

Empirový    k  r  u  c  i  1  i  x   na  oválném  podstavci.  . 

Obrazy  P.  ]\Iarie  a  Jana  Nep.,  na  hedvábí  zlatem  vyšívané,  v  rám- 
cích z  pásků. 

Na  návsí  SOUSOSI  na  podstavcích  s  vydutými  boky  a  širokými 
řim-ami.  Uprostřed  Jan  Nepomucký  s  andělem,  na  podstavci  v  předu 
reliéf  svržení  jeho  s  mostu,  kartuš  s  pěti  hvězdami  a  palmou  a  reliéf  výjevu 
zpovědního,  vzadu  nápis,  již  nečitelný.  Po  stranách  sochy  sv.  Vojtěcha  (na 
podstavci  veslo  a  biskupská  berla)  a  neznámého  světce.  Pol.  XVIII.  století. 

U  cesty  k  zámku  zděná  KAPLIČKA  z  i.  pol.  XIX.  století.  Uvnitř 
obraz  P.   Marie  na  dřevě  malovaný. 


97 


Tuněchody.  (Tinchau.) 

Na  návsí  KAPLE  P.  MARIE  z  poc  \1\.  stoliti,  ótstiboká, 
s  plochým  stropem,  krytá  šinflclovým.  komolvm  staiifin  s  lii(rrn..ii  ,i  bání. 
Zvonek  nepřístupný. 

U  cesty  do  Kopce  žulovv 
SLOUP  na  hranolovém  stylo- 
batu,  sřímsovitou  hlavicí,  se  sko- 
senými hranami,  na  něm  kaplička 
s  vvklenkem  a   křížem.  Nái^is: 

173Z 
GELOBET 
SE  I    lESVS 
CHRISTVS 
IN  EWIGCEIT 

AMEN.        (Obr.  217.) 


Uherce.  (Auher- 
zen.) 

S  c  h  a  1  1  e  r  IX.,  107;  S  o  m  m  e  r 
VI.,  117;  Dunder  1.  c.  114;  Pod- 
laha, Posv.  místa  II.,  332.  Topo- 
graf.  sbírka  rkp.  v  arch.vu  Musea 
král.   čes.  Heslo:  Chotěšov. 

KOSTEL  SV.  JOSEFA 

(farní)  byl  až  do  r.  1785  filiálkou 
do  Chotěšova;  toho  roku  zřízena 
tu  expositura,  jež  byla  r.  1787 
povýšena  na  farw  Dřívější  bu- 
dova,*) k  níž  věz  byla  r.  1827 
přistavěna,  a  jež  dle  některých 
byla  vystavěna  r.  1739 — 40,  byla 
r.  1899  tak  sešlá,  že  musila  býti 
stržena.    Nový    kostel    vystavěn 

v  letech  1900 — 1901  dle  návrhů  arch.  Fr.  Jos.  Erharta  z  Plzně;  je  to 
pseudorománská  budova  s  příční  lodí  a  věží.  Vnitřní  zařízení  objednáno 
z  Mnichova  a  Řezná,  zvony  lil  Petr  Hilzer.  c.  a  k.  dvorní  zvonař  ve  Vid. 
Nov.  Městě,  r.   igoi. 


Obr.  217.  Tunřchody.  Boží  muka  z  r.  173; 


*)   Skládala  se  z  knčžišté  s   trojbokým   závěrem. '"obdélné  lodi  a  věže  v  zá- 
padním průčelí. 


298 

V   archivu    Musea    král.    Ces.    otisk    pečetidla  z    XVIII.    stol., 
oválného,  s  obrazem  sv.  Josefa  a  opisem:  ^  PAROCHIA  AUHERZENSIS. 


Újezd   n.  Mží.  (Plevný  Újezd.  Aujezd 

o.  d.  Mies.) 

S  c  h  a  1  1  e  r   IX..  203;  S  o  m  m  e  r  VI.,  361;  D  u  n  d  e  r  1.  c.   309;    Pam.  arch.   II., 
99,   IX.,   534;  Sedláček  XIII.,  228. 

Dříve  tu  byla  TVRZ,  připomínaná  již  od  XIV.  století  (1360).  Ny- 
nější ZAMECEK  vystavěn  nově  v  r.  1817.  Dvě  mohutné  budovy  man- 
sardami kryté,  jedna  s  barokně  sklenutým  přízemím  a  empirovou  fagádou, 
zejména  štítkovými  římsami  na  konsolkách. 


Ulice.  (Ullitz.) 

Schaller   IX.,    115;   S  o  m  m  e  r  VI.,    129;    Dunder  1.   c.    124;     Sedláček 
XIII.,   164;   G.  S  c  h  m  i  d  t,   Grabplatten  1.  c.   1904,  č.  644 — 6,   1907,  č.  800. 

ZÁMEK,  nyní  majetek  pana  Em.  Macenaura,  je  trojkřídlá  budova 
(jedno  křídlo  nové)  barokní,  mansardou  krytá;  nad  okny  v  trojhran  vy- 
pjaté římsy,  nad  střechou  osmiboká  vížka  s  dřevěnou  cibulí.  Mimo  klenby 
úprava  moderní.    Zámek  stojí  na  místě  tvrze,  připomínané  již  r.  1329. 

V  pokojích  na  stěnách  obrazy  a  některé  předměty,  pře- 
vzaté nynějším  majitelem.  Z  nich  uvádíme: 

Stříbrný  podnos  na  válcovém  dři  ku,  svršek  tvaru  polokoule, 
z  drátu  pletené;  k  tomu  pásky  na  ubrusy,  tácky  atd.  Značky:  ^,  ví- 
deňská berní  a  ohledací  s  letopočty  1817  až  1820. 

Z  bronzu  ulitá    postava    jelena,   signovaná  PIMENE    1843. 

Tři  barokní    sošky    dřevěné,  z  kaple. 

Obrazy:  Dva  votivní,  na  dřevě  malované,  ze  XVI.  století,  jihoně- 
meckého  původu;  manžel  slojí  vedle  sv.  Františka  a  pěti  synů,  choť  se 
sv.  Kateřinou  a  čtyřmi  dcerami,  všichni  v  nádherně  malovan5'^ch  úborech; 
v  pozadí  znaky  na  stromě  pověšené  a  výjevy  ze  života  dotyčných  světců. 
(Asi  křídla  archy.)  Bitevní  výjev,  signovaný:  P.  MEVLENER  1612.  Dvě 
krajiny  s  pasoucím  se  dobytkem,  sign.  Jo.  Mathias  Wuzer(?).  Dvě  kra- 
jinky, sign.  Ábel  Grimer  fecit  16  .  .  .  Přehlídka  vojska  nebo  vjezd  válečný 
s  městem  v  pozadí,  na  dřevě,  ve  směru  Sncyersové.  Milosrdný  Samaritán, 
ze  XVII.  stol.  atd. 

Ze  sbírky  býv.  min.  hrab.  Fr.  Stadiona  v  Koutě,  dříve  ve  Vídni 
chované,  pocházejí  některé  starší  knihy  v  pěkných  kožených  vazbách, 
se  zlaceným  supcr-exlibris  a  ručními  předsádkami.  z  XVIII. — XIX.  stol. 


IC)() 


Na  zámecké  vížce  zvonek  0-32  m  vys.  a  v  pr.  nu m  1.  Lcliu  iiliidká, 
u  koruny  pás  ornamentu  rostlinného,  pod  tím:  GOS  MÍCH  NICOLAVS 
LOV  IN  PRAG  1673.  Pod  tíjn  řídké  cípaté  ornamenty.  Na  plášti  rdicí 
P.   Marie  a  znak,  po  jeho  stranách: 


Obr.  218.   Ulice.   Kostci  sv.  Vavřince.   Postranní  oltář  sv.  Trojice. 


lAROSLAVS 
L : B : DE 
S: C: R:  M  :  C 
C: A- I : R : 
C:  A 


ERNESTVS 
SSTAMPACH 
A  :  T  :  C  :  E  : 
B  :C  H  :  I  : 
E  :  K  :  F  :  F  : 


KOSTEL  SV.  VAVŘINCE  (farou  do  Ježné)  je  jednolodní.  orien- 
tovaná stavbička  z  konce  XVI.  nebo  počátku  XVII.  století,  bez  věže, 
krytá  taškovou  valbou  s  plechovým  sanktusníkem.    Kněžiště  s  trojbokým 


?00 


závěrem  a  třemi  hrotitými  okny.  lod  obdélná,  širší,  s  dvěma  širokvmi,  též 
hrotitvmi  okny.  Stěny  zcela  hladké.  Na  západě  kruhové  okno  a  troj  úhelný 
štít,  na  jihu  portál  do  lodi,  pravoúhlý,  s  pískovcovým  rámem,  na  němž 
perlovec  a  renaissanční  profil;  ve  vlysu  na  desce  (1-72  x  0-22  ni)  mezi 
andílčími  hlavami  nápis: 

panna  BnijlTha  joJ]['ige  Ikbijloraa  j  brafjolmp) 
RrurtolT  Ph]L']hň  í  ^IcITnijq  a  na  33Iijcp)rfj. 

Nad  tím  na  volutových  konsolách  římsa 
s  trojúhelným  nástavcem,  v  němž  za- 
řazen plastický  znak  ve  vavřínovém 
věnci,  po  stranách  koule.  Po  stranách 
portálu  prázdné  výklenky. 

V  kněžišti  valená  klenba,  v  lodi 
plochý  strop,  triumfální  oblouk  lomený, 
široký,  bez  profilu,  s  páskem  v  náběhu 
a  trámem  (pro  sousoší  Kalvárie?)  upro- 
střed. Kruchta  dřevěná  spočívá  na 
trámech. 

Hlavní  oltář  renaissanční, 
s  hladkou,  zděnou  mensou  a  predellou 
volutami  po  stranách  ukončenou;  nad 
ní  stěna  prolomená  nikou  a  po  stranách 
rámovaná  sloupy,  dole  do  třetiny  orna- 
mentovanými a  kládí  nesoucími,  nad 
kládím  nástavec  s  bossážovými  pilastry. 
\  nice  soška  sv.  Vavřince,  nad  ní  znak 
A'  pozlaceném  věnci  a  písmena:  A-Z- 
N  •  Z  •  D  •  s  letop.  1619.  Na  křídlech 
v)brazy:  na  vnějších  stranách  sv.  Ka- 
teřina a  Barbora,  na  vnitřních  P.  Maria 
a  sv.  Apollonie;  na  zadní  straně  vnitřních 
křídel  sv.  Markéta  a  Anežka;  tabernakl 
je  pouhý  výklenek.  Po  stranách  oltáře 
pozdější  branky  s  rokokovými  ozdo- 
bami. 
Postranní  oltář  sv.  Trojice,  pozdně  renaissanční  (obr.  218.) 
Na  predelle  rámec,  zdoben  v  mušlemi  a  kartušemi  a  římsou.  Nad  ní  dva  sloupy 
se  zlacenou  bossáží  nesou  kládí,  ])(>  stranách  křídla  prolomená,  s  bossážemi, 
draperiemi  a  klečícími  andílky,  nahoře  nástavec  podobně  zdobený,  s  hlavou 
andílci.  Obraz  deskový  v  profilovaném,  bossážemi  a  hlavou  andílci  zdo- 
beném rámě,  prostřední  práce  ze  XVII.  století.    Na  predelle  nápis: 

IN  HONOREM  SACRA-  NITATIS   lOANES  WODNÍA- 

TISSIM/F   ET  ÍNDIVIDV/E  TRI-  SKI   SENIOR  A  WILDT   FeLTe 


319.   ulice.  Kostel  sv.  Vavřince.  Soška 
P.  Marie  ze  XVI.  stol.  I 


ÍOI 


VNA  CVM  D!LECTA  SVA 
CONIVGE  MARGARETHA 


HOC  OPVS  FIERI   FECE 
RVNT  ANNO  1637. 


Sošky:     i.    Madonna   s    Jív.íškcni,    na    pulnusíii   stojící,    7.   konce 
XVI.  stol.,  dobře  udržená,  s  původní  (?)  })()ly(:hromii   (obr.  219.) 

2.   Madonna,  torso,  ze  XVI.  stok-tí,  bez  pohcluonuc. 

3. — 4.  Dvě  sochy  Jana  Ne- 
pom.  z  I.  a  2.  pol.  XVIII.  stok 

Dva  s  v  í  c  n  y  cínové,  z  poč. 
XVTII.  stok^tí,  s  dekorem  roz- 
vikn  a  hkiv  andílcích. 

P  o  k  1  a  d  n  i  c  e  obětní,  ])ro- 
filovanv  sloup  dřevěný  s  jilccho 
vou  krabicí. 

Zvony:  i.  Vys.  0-55  iii. 
v  pr.  0-58  ni.  Na  uchách  masky, 
u  koruny:  +  DER  HOCH  VND 
WOHL  GEBOHRNE  HERR  10- 
SEPH  WENZL  FREIHER  VON 
SCHIRNDING  HERR  AVF  II  + 
VLLITZVNDKLEINCOTIESCHAV 
DER  ROM  •  KAY  •  MAY  •  VNTER 
DEM  PRINZ  FERDINANT  DRA- 
GONER[|+  REGIMENT  PESTEL- 
TER  HAVBTMAN  HAT  DISE 
GLOCKE  GIESEN  LASSEN  1-7 -31. 
Pod  tím  pás  okřídlených  hlaviček. 
Na  plášti  znak,  naproti  reliéf 
Jana  Nep.  a  nápis:    10:  PERNER 

Gos  II  mích  in  pilsen. 

2.  Vys.  0-41  ni,  v  pr.  0-49  ni. 
Bez  uch,  u  koruny  dva  pásky,  na 
plášti  reliéf  sv.  Vavřince,  naproti 
letopočet  1836  a  nad  tím  v  kar- 
tuši  zvon  a  děla  křížem  a  nápis: 
WENZEL  PERNER  II    IN  PILSEN. 

3.  Vys.  0-37  m,  v  pr.  0-39  ;;/. 

Ucha  hladká,  u  koruny  hladký  pás,  pod  tím  řídce  shmečnice  a  guir- 
landy,  na  plášti  sv.  Florián  a  Vavřinec.  X\'III;  století.  {Wi'lc'm  Scitz 
v  Plzm.  (?)) 

Náhrobky:    i.  V  dlažbě  kněžiště  pískovcová  deska,*)  i-Oo  x  u-88 
m,  na  ní  dole  v  kartuši  vytřelý  nápis,  nalioře  znak  Ulických  z  Plešnice. 


Obr.  220.   llice.   Kostel  sv.  Vavřince.  .Nahrol>pk  <^ts.  2. 


*)   Pod  kamenem  0-92  ni  hluboká  hrobka  s  dřcvřnoii    rakví,  z   X\'1II.  ^lol. 
(Otevřena  r.    1907.) 


302 

2.  Ve  zdi  jižní  v  kněžišti,  2-15  ))i  vys.,  o-88  m  šir.,  pískovec.  Orna- 
mentovaný sokl  s  lebkou  a  kostmi,  kolem  rámec,  v  cviklech  hlav^-  andílci, 
na  desce  nahoře  znak,  pod  tím  na  rozvinuté  folii: 

HEiNRiCH  SiGMVNDT  FREÝ- 
HERR  VON  ,  SCHiRNDiNG  ,  HER 
AVF  VLIT5  •  KLEiNKHOTiE 
SHAV  ,  KASALVB  ,  KVNOWÍT3  , 
OSCHELÍN,  VNDT  LEÍTER  : 
iST  ALDA  DEM  :  19  MANAT5 
TAG  FEBRVARY   ANO   1718 
JN  GOTT  VERSCHiEDEN  , 
VNDT  PEGRABEN  SEINES 
ALTERS  IN  67   lAHR  VND 

EiN  MANATH.  (Obr.   220.) 

3.  Na  severní  zdi  lodi,  vys.  2- 10  m,  šir.  079  m,  pískovec.  Deska  nahoře 
barokně  vykrojená,  dole  spočívá  na  soklu  s  lebkou;  v  ploše  dvojitý  znak 
s  fafrnochy,  pod  tím  nápis: 

IOSEPH  WENTZL  FRElHER  VQN 
SCHlRNDiNG  HERR  AVF  VlLlTZ 

Klein  KhgTIeschv-vnd  Gesna 
DANN  RITmeIsTer  des  LObLIhen 

K  :  K  :  PRINC  FERDINAND  VON  BAÍ 
ERN   DRAGONER  REGIMENT  GE 

bohren  Den  26  december 
1704  GesTorben  Den  7.  novem- 
ber  1774  ín  70  lahr  seines  alters. 

Zvenčí  v  kněžišti  zazděna  pískovcová  deska,  1-13  x  0-67  ni, 
s  reliéfem  krucifixu  a  lebky,  letopočtem  1589  a  nápisem: 

Banisn   gelí   pro   ne 
praroojít  na|]fc. 
Príkoraan   gejí   pro 
\m\ú)i)  naljř. 
Na  cestě   do    Plešnice   nový   železný   kříž    na   starším   toskánském 
SLOUPU,  2-30  m  vys.,  ze  žuly.  XVI li.  stol. 


Uněšov.  (Anischau.) 


S  o  m  m  e  r  VI.,  293;  D  u  n  d  e  r  1.  c.  254;  Čechy  IX.,  121;   Sedláček  XIII.,  126. 
Rkp.    sb.    topogr.   v   archivu  Mi  sea  král.  čes.    (Heslo:    Krukanice.) 

TVRZ,  připomínaná  zde  od  XIV.  století,  asi  v  XV.  století  zanikla. 
Nedaleko  u  rybníka  stranou  k  Hůrce  místo  bývalého  mlýna  Rozvadov- 
ského  stála    ves    Rozvadov  s  tvrzí,  jež  byla  již  r.   1568  pustá. 


303 


KOSTEL   SV.    PROKOPA   (filiální   do   Cihané)    byl   již   r.    1384 
farním.    Přestavěn  r.  1738,  hlavní  oltář  pořízen  r.  1739  a  vedlejší  r.  1740. 

Poslední  ()pra\-a  r.   1900. 


Obr.  221.    Úněšov.    Kostel  sv.  Prokopa.    Pohled  od  severozápadu. 


Barokní,  jednolodní  budova,  orientovaná,  s  věží  na  severu,  krytá 
plechovou  valbou;  na  věži  plechová  cibule  s  lucernou  a  bání  (obr.  221.). 
Stojí  na  rozlehlé  návsí,  posunuta  k  východní  straně. 

Kněžiště  s  trojbokým  závěrem  má  na  rozích  dva  gotisující  opě- 
ráky z  kvádrů,  se  soklem,  vyžlabenou  dělící  římskou  a  kosinou.  Čtyři  okna 
polokruhová  s  plochými  rámy.  Klenba  valená  s  lunetami,  pod  cípy  římsoví 
a  pilastry.  Přilehlá  věž  má  rohy  skoseny,  plochý  kordon  a  mohutnou 
okapní  římsu.  V  přízemí  valené  sklenutá  sakristie,  se  segmentovým  oknem. 


304 

do  níž  vede  pravoúhlý  vchod;  v  i.  patře  oratoř,  otevřená  d\-ěma  obl<juky 
do  kněžiště;  v  2.  patře  široká  okna  jako  v  kněžišti.  Na  jihu  přistavěna 
ke  kněžišti  přízemní  kostnice. 

Triumfální  oblouk  je  segmentový,  v  náběhu  ořímsovaný 
a  skupenvmi  pilastry  pokryt. 

L  o  d  obdélná  se  zaoblenými  kouty,  širší  než  kněžiště,  v  půdorysu 
v  bocích  třemi  ústupky  zvlněná;  v  nejvíce  vystouplých  středech  umístěny 
orámované  portály  s  římsou  polokruhem  vypjatou,  v  postranních  vý- 
stupcích okna  stejná  jako  v  kněžišti.  Na  stěnách  lišeny  kolem  prohloube- 
ných výplní,  okapní  římsa  oblomená.  Západní  průčelí  s  oblými  rohy  čle- 
něno do  okapu  dvojicemi  pilastrů  s  kládím  a  segmentovou  římsou  nad 
středem;  v  přízemí  portál  pravoúhlý  s  oblomeným  rámem  a  trojúhelnou 
římsou,    nad    tím  okno,  nejvýše   plastický   znak   kláštera   Chotěšovského 

R  c 
v  kartuši  a  písmena:    AST    Klenbu  lodi  tvoří  tři  placky  s  dělícími  pásy, 

1738. 
pod  cípy   vystupují   sdružené   pilastry   silně   ze   stěn}'   tvoříce   výklenky. 
Kruchta  na  třech  polokruhových  obloucích  a  čtyřech  pilířích,  ploše  pod- 
klenutá, s  poprsnicí  vyloženou  segmentem  a  dvěma  schodišti  v  bocích. 

Hlavní  oltář  sloupový,  s  točenými  dříky  a  sdruženými  pilastry 
se  zprohvbaným  kládím.  Obraz  sv.  Prokopa  nový.  Po  stranách  sošk}-  sv. 
Norberta  a  Jana  Nep.,  na  římse  sv.  \'áclava  a  Víta  a  dvě  urny.  Nástavec 
s  Božím  okem,  nejv3'še  monogram   I  H  S  v  paprscích. 

Postranní  oltáře  pendanty,  ploché  nástěnné  architektury 
s  obrazy  sv.  Floriána  a  Anny  z  konce  XVIII.  nebo  poč.  XIX.  stol. 
a  soškami  sv.  \^avřince  a  Markéty,  Barřory  a  Kateřiny.  Nástavce  ze 
stuh  a  mřížek,  s  novými  obraz}'. 

Varhany   třídílné,  s  řezbou  akanthovou. 

Kazatelna  se  čtyřbokým  řečništěm  vyhloubených  stěn,  a  po- 
dobně upravenou  stříškou  se  zástupem  andílků. 

Zpovědnice  s  ozdobou  pilastrů,  festonu  květinových  a  akan- 
thových  rozvilin,  nahoře  nástavce  z  rámu  akanthových. 

Nad  křeslem  pontifikálním  rámec,  tvořený  ze  stuh,  mřížek 
a  akanthových  rozvilin,  v  něm  obraz  P.  ^larie  na  plátně  a  nad  ním  balda- 
chýn a  mariánský  monogram. 

K  a  1  i  c  h  empirový;  na  kruhové  noze  vlno\-ka  a  festony  vavřínové, 
nodus  válcový  s  podobnou  dekorací,  na  plášti  vavřínové  guirlandy,  píšťaly 
a  pásek  z  vlnovky  a  anthemion  z  vavřínových  lístků.  Zlacená  měd. 

V  triumfálním  oblouku  dřevěná  barokní  soška  P.  Marie  v  nové 
skříni,  naproti    k  ř  í  ž,  též  barokní. 

V  kněžišti  o  b  r  a  z  na  plátně  P.  Maric  na  zeměkouli  stojící,  z  2.  pol. 
XVIII.  stol. 

Z  v  o  n  y:  i.  Vys.  i  v  pr.  o-86  ni.  Ucha  s  torem,  u  korun\-:  híd  X 
lioíi;í)o   y.  ti)sici)()ti  2  síicíisteíjn   x  umsmbEsaíeíjo    *  scbmclin   x   biclaiui  2: 


305 

iicst  2:  íolioitu    (?)  !l  mclaunal)  z  ^umMeli   auLlijm   J)Jic^.    Na    plášti   reliéf 
sv.  Jana  a  P.  Marie. 

2.  Původní,  jenž  mři  dle  rkp.  sbírky  topo^r.  v  archivn  Musea  král. 
čes.  nápis:  O  SANCTA  MARIA  ORA  PRO  NOBIS  FECIT  NICOLAVS 
PLSN/E   1549,  piclit  r.  1893  od  Petra  Hilzera  ve  Vid.  Nov.   Městč. 

3.  V  lucerně  věže.  Vys.  0-32  m,  v  pr.  0-365  vi.  Ucha  hladká,  u  korun\-: 
MARIA  H  MATER  b  GRÁCIE  S  MATER  S  MISERIC8.  Plášť  liladkv. 
XVI.  století. 

Před  kostelem,  na  pahrbku,  nyní  nově  založenou  cestou  odříznutém, 
stojí  na  beztvárném  podstavci  SOCHA  P.  Marie  z  pískovce.  XVIII.  století. 

V  archivu  Musea  král.  čes.  otisk  pečetidla  oválného  (osa  0022  m), 
z  poč.  XIX.  stol.,  se  znakem  kláštera  tepelského  a  sv.  Václava  a  Prokopa 
a  nápisem  na  folii:   ECCLES  •  CZIHAN  &  ANISCHOV. 


Veňoves.  (Venušna.  Wenuschen.i 

S  c  h  a  1  1  e  r   IX..    113:   S  o  m  111  c  r  VI.,   373. 

KAPLIČKA  SV.  FLORIANA  (farou  do  Touškova)  z  WllI. 
století.  Loď  v  půdoryse  čtvercová  se  skulacenvmi  rohy,  kněžiště  polokru- 
hové, věž  hranolová  se  skulacenými  rohy;  kryt  valbovv,  na  věži  stan  s  bání 
a  křížem.  Okna  kasulovitá.  Na  nárožích  čabrakové  pilastry,  kolem  oken 
chambrany,  vchod  ve  věži  polokruhový.  V  kněžišti  valená  klenba,  v  lodi 
placka,  ve  věži  plochý  strop.  O  1 1  áří  k  s  bezcenným  novějším  obrazem, 
kolem  rámec  z  akanthů  a  jo   točí  h  sošky  sv.  Prokopa  a  Ziknumda. 

SOCHY:    I.  U  kaple  na  návsí  sv.    F  1  o  r  i  á  n    z  j)ískovce.    Na  pod- 

f. 
stávci:  -——r^ 

1764. 

2.  Na  konci  vsi  směrem  k  Plzni  čtyřboký  s  1  o  u  p  na  stylobatu  se 
soškou  sv.  Jiří,  dobré  práce.  Na  podstavci:  GEORG  HANNA  |  A-  1739.  Na 
sloupu:  lAKOPl   KLEN  |  OFCKI  |  A   1814. 

3.  Na  silnici  do  Kozolup  socha  J  a  n  a  N  e  p.  z  pískovce.  Na  pod- 
stavci reliéf  královské  zpovědi  a  nái)isy: 

GEWIDMET  RENOVIRT 

MARTIN  WALTER  DEN  XV  MAI 

HAUS  No  28.  MDCCCXX. 

V  kartuších  pod  společnou  korunou: 

S  :  ORA 

lOAN  PRO  NO 

NES -V-  BIS. 
NEP-  WÍÍI.  stol. 

Soupis  p.iirátek  liist.   n  uměl.   Po',  okres  Stříbro.  '^ 


3' 6 

4-  Směrem  k  Ulicím  socha  sv.  Josefa  z  pískovce.  Na  podstavci 
voluty  a  porušené  nápisy:  (v  předu)  BITT  FOR  |  UNS  O  •  H  :  |  lOSEPH  • 
I  KEHR  VA*  I  TER  I  ESU  |  .  .  .  .  Pod  sochou  v  korunované  kartuši: 
GEWUTH-  I  MET  MÍCHA-  |  EL  THURMER  [  .  .  .  (v  zadu):  RENOVIRT  |  DEN 
XV.  lULl  1  MDCCCXX  I  HAUS  No  34.  XVIII.  stol. 


Vlkýš.  (Wilkischen.) 


S  c  h  a  1  1  e  r    IX.,    117;    S  o  m  m  e  r  VI.,    124;    Dunder  1.    c.    121;    Sedláček 

XIII..   164. 

Hromadný  nález  bronzů  z  r.  1855  (palstavy,  kruhy,  dláto,  zlomek  srpu, 
kotoučky  z  bronzového  drátu).  Z  toho  bronzový  kruh  ornamentovaný  ve  sbírkách 
Musea  král.  čes.  (Památky  I.,  216;  Richlý,  Bronzezeit   146.  t.   XXXIX.) 

ZÁMEK  je  prostá,  obdélná  budova,  mansardou  krytá,  v  přízemí 
klenutá,  v  patře  s  rovnými  stropy.  Úprava  stěn  i  vnitřku  z  let  1870tých. 

KAPLE  JANA  NEP.  (farou  do  Hor.  Sekeřan)  postavena  r.  1763 
Janem  Fr.  z  Widerspergu;  r.  1906  zcela  opravena.  Je  obdélná  s  vydutými 
bočními  stěnami,  skosenými  rohy  a  třemi  kaplovitými  přístavky;  v  zadu 
v  portále  vyryto:  ERRECTA  ANNO  |  1763.  Střecha  s  vížkou,  portály, 
dekorace  stěn,  okna  i  zařízení  —  nové.  Dva  starší  zvonky  nepřístupné. 

SOCHY:  I.  S  v.  Florián  na  hranolovém  podstavci  s  voluto- 
vými křídly.   Na  soklu  sochy  dva  znaky  pod  korunou,  v  zadu  na  podstavci: 

"    1730.  \r       v       , 

Ren.    1900.    ^  Pi^au.  ^^^^     ^^^  y^^ 

SVNDER  HEILI 
GER  FLORIAN 
DAS  VNS  KEIN 
FEVER  SCHA 
DEN   KAN. 

2.  Jan  Nc])om.  na  ]u'ázi  rybníka;  na  čtyřbokém  p()dsta\'ci  jazyk 
a  palma  v  reliéfu.  V  zadu:  I  H  P,  v  předu:  ANNO  1802  a  znak  ve  vavří- 
novém věnci  s  korunou. 


Vodní  Újezd.   (Wasseraujezd.) 

Fr.  A  n  d  r  e  s  s,  Dcnkmáler  und  Sagen  35. 
Na  rozcestí    KŘIŽ  kamenný,  0-56  iii  vys.,  s  vytesaným  křížkem. 


o 


E 
o 

Ol. 


Q. 


Í3 


o 


o 


13 


o 

00 


S 

o 
Su 


^ 


X 


307 

Vrabina.  (Kreuzberg.) 

F.    Koch.    Die    Krcuzkirchc    ;uil    dcni    Wrabiiiabcrgc    naclisl    Staub.    (I'iag    1862.) 
1\   A  n  (1  r  c  s  s,    Dcnkmálcr  und  Sagen  51.    Viz  i  literaturu  uvedenou  u  hesel:  Do- 
břany a  Stodo. 

KOSTEL  vSV.  KRI2E  (puutni)  vystavěl  na  vrcholu  hory  dk-  vzoru 
kostela  na  Karlově  v  Praze  v  letech  1747 — 36  probošt  Chotěšovský  Kristof 
Schmidl  a  opatřil  kaplamin.  již  před  tím  stál  tu  iictívauv  krucifix. 
Při  kopání  základů  ke  kostelu  objeveno  mnoho  kostí  a  stopy  hradních  zdí. 
Kostel  byl  zasvěcen  třem  Janům:  Křtiteli,  Evangelistovi  a  Ncpomuckému, 
měl  t.  zv.  svaté  schody  mramorové,  s  24  anděly,  hojně  zlacené  za- 
řízení a  nástropní  fresky  od  J^^lia  Luxe  z  Plzně.  R.  1782  zavřen,  1802 
prodán  v  dražbě  a  stržen.  Kříž  dán  do  farního  kostela  v  Dobřanech  (viz 
str.  18  [pozn.]),  varhany  a  oltářní  obraz  do  Kladrub  (str.  (;6),  dvě  sošky  do 
kostela  v  Touškově  vsi  (str.  288)  atd.  V  letech  1860 — 62  vystavěn  zde 
novv  kostel  nákl.  6200  K  a  r.    1902  zřízena  scmii  křížová  cesta. 

Vránová.  (Wranowa.) 

Schaller   IX.,    138;     Sommer  VI.,    138;   Hober   III.,   230;   Pam.   arch.    11., 
170;   Sedláček  1.  c.   XIII.,  250. 

TVRZ  zde  stávavší  a  od  XIV.  stol.  připomínaná  později  zcela  zašla, 

Vstíš.   (Stich.) 

Fr.  A  n  d  r  e  s  s,  Denkmáler  und  Sagen  34  a  47. 

SOCHA  Jana  Nepom.  z  pískovce,  s  letop.   1741. 

U  cesty  do  Hrobšic  SLOUP  pískovcový  s  leto}x  1798  a  písmeny: 
D.  H.  40.  Před  ním  leží  kámen  s  letop.  1707,  pěticíi)()U  korunou  a  písmeny 
G-V-S-  (Dle  domnění  Andressova  znamenají  ])ísmena:  Thomas 
Hala  No.  40  a    Graf  von  Schonborn.) 

Za  dolem  Bayerovým  (Bayerschacht)  hranolový  KA^IEN,  o-6o  ;//• 
vys.,  s  vysekanou  radlicí  a  otkou. 

Všeruby.  (Wscherau.) 

Schaller  IX.,  202;  Sommer  VI.,  351;  Dunder  1.  c.  324;  Sedláček  1. 
c.  XIII.,  222;  Lehner,  Dějiny  I..  350,  II..  155,  170;  Podlaha.  Posv.  místa 
II.,  345;  Pam.  arch.  X.,  249;  Method  XX.,  123;  M.  Z.-Kom.  XVIII.,  18;  Čechy  IX., 
121.    Rkp.  sb.    topograf.  v  archivu  Musea  král.   čes.     Na  faře:  AlaUlky  od  r.    1729. 

Pamětní  kniha  od  r.   1820. 

Disposice  města  (tab.  XVII.)  má  charakter  uzavřeného  sídla 
kolem  kostela,  jemuž  formaci  dala  jednak  stará  cesta  k  hradu,  jednak 
úžlabina  a  rameno  potoka  v  oblouku  odkláněné. 


3o8 

V  archivul-Musea  král.  čes.  otisky    pečetidel: 
I.  ^tít  na  ornamentovaném  pozadí,  opis:    PECZIET- MIESTECZKA 
WSSIERVB  •  Prum.  0-038  m.    Konec  XVI.  stol. 


Obr.  222.  Víeruby.   Kostel  sv.  Martina.  Půdorys. 

2.  Podobné  \'  prum.  o '02  m. 

3.  Prům.  0-03  ;;/;  ve  štítu  bohyně  Spravedlnosti,    opis:    SIGILLVM 
IVDICIS  •  CIVITATIS  •  WSCHERV  .   XVIT.   stol. 


23.    Vieniby.    Kuslel  sv.  Martina.    Pohled  od  jihovýchodu. 


HRAD  Všerubský,  jenž  se  uvádí  v  XIII.  století,  zpustl  kolem  r.  1580 
a  zceln   se  zřítil  v  XVII.  století.   Při  hradě  asi  stával  dosud  zachovaný 

KOSTEL  SV.  MARTINA  biskupa  z  2.  pol.XII.  stol.,  r.  1684 
znovu  v  kněžišti  zaklenutý  a  r.  1775  opravený.  Byl  farním  až  do  XIV.  st. 


Obr.  224.    \'Scniby.    Kostel  sv.  Martina.    PuliU-d  do  kiiOzištč. 


110 


Jednoloclní,  orientovaná  budova  (obr.  222.  a  223.)  románská 
bez  věže,  krytá  valbou  taškovou  s  plechovým  sanktusníkem.  Zdivo  o-8o  in 
silné  z  pravidelných  kvádříků  pískovcových,  stejnoměrně  vrstvených, 
římsa  cihlová  s  novým  profilem.  Stěny  hladké;  na  kněžišti  zvenčí  dva  ba- 
rokní výklenky  a  v  nich    pískovcová   hlava   Spasitele  a  Ježíš  v  celé  po- 


Ob  ■.  225.    VS?ruby.    Kostel  sv.  Martina.    Eiiip  )ra. 


stavě.     Štítky    nad     triumfálním    obloukem    a    nad    západním    průčelím 
z  cihel,  nové. 

Kněžiště  (obr.  224.)  snad  ve  zdivu  starší,  ale  ve  formách  zcela 
barokní,  ukončené  pěti  stranami  osmiúhelníka,  bez  opěráků,  má  pět 
úzkých  oken  s  tupým  lomeným  obloukem,  bez  profilu.  Klenba  zabírající 
závěr  a  jedno  pole  je  valená  s  lunetami,  jejíž  cípy  sbíhají  na  oblé  přípory 
bez  soklu  a  s  římsovitou  hlavicí;  na  hranách  štukové  perlovce,  v  ploše 
oblomené  zrcadlo,  rosetta  a  páskový  ornament.*)  Pod  okny  čtyri  vý- 
klenky.    Na  severu  pravoúlilv  vchod  z  barokní  dob}/. 


I")   Dříve    tu   byl    také  letopočet   1684. 


311 

T  r  i  u  m  I  á  lni  o  li  1  o  n  k  jxildki  iihový,  v  náběhu  oiínisovaný,  bi-z 
profilu. 

L  o  (f,  (jqo  ;//  (11.  a  3-25  ;;/  sir.,  románská,  s  j)lochýni  stropc-ni,  má  til 
})ár3-  původních,  vysoko  pod  stropem  umístěných  oken,  1-35  m  vys.  a 
0-26  m  šít.,  se  špaletou  a  polokruhovým  obloukem,  vchod  polokruhový  bez 
profilu  v  západním  průčelí  a  pravoúhlý  v  jižní  stčné,  nad  nímž  původní 
polokruh  zazděn.  Em  po  r  a  spočívá  na  dvou  sloupech  s  čtvercovou 
deskou  (obr.  224.),  attickou  patkou  s  nárožníky,  válcovitým  dříkem 
a  krychlovou,  dole  zaoblenou  hlavicí  s  řimsou;  polokruhové  oblouky  spo- 
čívají při  zdi  na  římsovitých  kons(jlách  (obr.  225.);  podkruchtí  sklenuto 
třemi  kříži  bez  žeber,  dělenými  hladkými  pásy;  v  třetím  poli  schodiště; 
])k)cha  poprsnice  hladká,  s  vyžlabenou  řimsou.  V  záp.  průčelí  vedl  na  kur 
polokruhový  vchod,  nyní  zazděný. 

Oltář  z  konce  XVII.  století.  Mensa  zděná,  s  profilovanou  řimsou, 
nízká  predella  olištnovaná;  mezi  sloupky  v^  dolní  třetině  geometrickým 
ornamentem  zdobenými  reliéf:  sv.  Martin  dává  žebráku  plášť; 
po  straně  řezaná  křídla  z  akanthových  rozvilin  a  pozdější 
sochy  sv.  Petra  a  Pavla  (z  r.  1706);  polopatro  nad  kládím 
s  podobnými  sloupky  a  obrazem  Madonny  Klatovské  a  nástav- 
cem s  monogramem  MRA  (novější)  a  monstrancí  s  monogramem 
IHS.  Na  sloupech  sedí  andílci,  po  stranách  pozdější  řezby 
akanthové. 

Kazatelna  z  konce  XVII.  století,  s  olištnovanvm  obr.  226.  v-šc- 
řečništěm  na  nové  noze  a  podobnou  stříškou.  ruby.  Kostel  sv. 

_  ^  Martina,  ftlmsa 

V  sanktusniku  zvonek  0-30  ;«  vys.  a  0-35  ;;/ \'  jir.    Hez       p,Ki  emporou. 
uch,   u  koruny:    4    LÉTA  •  PANIE  •  176Z  •  DNE  ■  9  ■  MÁGE  •  ZA  • 
WELEBNEHO  ■  PANA  •  FARAR  ■    ZE  •  lANA  •  HOLIHO  ■  GEST  •  PRZELITEG  • 
OD  •  lOZEFA  ■  PERNERA  •  W  PIZNI.  Pod  tím  pásek  rostlinného  ornamentu. 
Na  plášti  reliéf  P.   Marie  a  sv.   Martina. 

Ještě  do  nedávná  tu  byly  zachovány  železné  o  b  ě  t  n  í  d  a  r  \'  za 
oltářem.  (Viz  Lor.  Miihlfried,  Ein  Opferbrauch  im  ^lartinikirchlein  zu 
Wscherau.    Zeitschrift  f.  ósterr.  Volkskuride  XIII.   [I907]  32 — 5.) 

KOSTEL  SV.  DUCHA  (farní)  byl  farnim  ji/,  pi-ed  r.  1365,  ale  vý- 
slovně se  jím  jmenuje  teprve  r.  1426.  Asi  počátkem  války  třicetileté  fara 
zanikla  a  osada  připojena  k  faře  Bělské;  teprve  r.  1715  fara  zase  obnovena. 
R.  1826  sesula  se  polovice  kruchty  a  v  ní  nalezen  kalich  a  pixis  z  r.  1597.*) 
R.  1842  shořela  střecha  a  věž,  před  tím  r.  1837  nově  povystavěná,  a  také 
zvony  porušeny.  R.  1847  upraven  nynější  vchod  do  sakristie.  Poslední 
opravy  v  letech  1894  a  1906 — 7. 

Jednolodní,  pozdně  gotická  budova  (obr.  227.  a  228.).  orientovaná, 
s  věží  na  severní  straně  ke  kněžišti  přilehlou,  krytá  taškovou  valbou;  na  věži 


*)  Na  pixis  byl   nápis:    R  •  HRADE  •  1    5- 9-7    S     lOANNES  •  H.'ERITES  WIK. 
PRAŽ.  /AA. 


Obr.  237.   \'5eru'5y.    Kostel  5v.  Ducha.    Pador>'s. 


■?^^ 


;  í^.^«?*5*M??^4?;''s^ 


obr.  228.    Všeruby.    Kostel  sv.  Ducha.    Pohled  od  jihovýchodu. 


313 


plochý  stan.  Kolrni  budovy  obíhá  sokl,  dle  lerraiiui  nestejné  vysoký, 
s  otlučeným  profilem,  pod  okny  vine  se  římsa,  profilovaná  vlnovkou 
a  oblomená  kolem  sedmi  opěráků  na  kněžišti,  z  nichž  jeden  postaven 
proti  triumfálnímu  oblouku.    Opěráky  na  lodi  jsou  barokní.    Jinak   stčnv 


Obr.  22g.    \'šerubv.    Kn-itcl  iv.  Ducha.    l>ohl2d  dt)  viiitiku. 

hladké,  hlavní  římsa  s  novým  profilem.  V  ě  ž  dělena  dvěma  římsami, 
přistavěné  druhé  patro  ustupuje  ve  zdivu*)  a  má  pseudogotická,  šiioká 
okna  a  ciferníky  hodin. 

Kněžiště    (obr.  229.)  uzavřeno  pěti  boky  osmiúhelníka  a  osvět- 
leno pěti  hrotitými,    dvojdílnými    okny  s  vyžlabeným  ostěnim  a  kružbou 

*)   Původní  zdivo  z  velikých   kvádrů  a  polokruliový   vchod   do   věže  od   zá- 
padu  lze  viděti  na  kostelní  půdč. 


315 


nad  polokniliovými  obloučky:  kříž  v  kruhu,  tři  i)lanH'-nky  do  kruhu,  Iři 
do  trojúhehiíku  a  i)rázdný  kruh  (obr.  230.).  Klenba  n-naissanční,  valená, 
s  hlubokými  výseči  na  úzkých  řimsách;  na  ploše  klenby  dekorativní 
žebroví  se  svorníčky,  na  nich  rosetty  a  růžice.  \'  ji/uí  stene  sedile 
s  polokruhovým  obloukem  a  soklem,  profilované  plochými  žlábky  a  pruty, 
2-37  m  vys.,  170  m  šir.  a  045  m  vys.,  v  nčm  proražen  novčjší,  pravo- 
úhlý vchod. 

Na  severu  i^iik-há  ke  kněžišti  v  j)řízemí  věže  sakristie,  r.  1847 
značně  zvýšená  v  podlaze  a  sedmi  schody  přístupná;  portá4ek  polokruhový, 
ploše  renaissančnc  profilovaný.  Prostor  čtvercový  sklenut  hvězdovou 
klenbou;  hruškovitá  žebra  (obr.  231.)  sbíhají  na  konsoly  s  různými 
maskami  (obr.  232.).  V  se- 
verní zdi  výklenek  sanktu- 
ární  s  rámem,  zevně  se- 
šikmeným,  nvnitř  profilo- 
vaným, o-8o  X  0-65  w;  zvý- 
šením podlahy  ocitl  se  vý- 
klenek nízko  u  země.  Vchod 
sem  vedoucí  od  východu 
nový,  nad  ním  původní, 
hrotité,  dvojdílné  okno  s  po 
lokruhovými  obloučky  a 
čtyřlistém. 

Oblouk    triu  m- 
f  á  1  n  í  je  hrotitý,  má  pro- 
filovaný sokl  a  celé  ostění  s  hlubokým  výžlabem  a  hruškovitým  článkem. 
(Obr.  231.) 

L  o  ď  obdélná,  se  dvěma  páry  sgotisovaných  širokých  oken,  sklenutá 
dvěma  kříži  bez  žeber  na  silně  vystouplé  římsovité  pilastry.  Na  západě 
portál  pravoúhlý,  profilovaný,  pseudogotický;  před  ním  k  bývalému  vol- 
nému štítu  (stopy  jeho  na  půdě)  s  pilastrovou  dekorací  přistavěna  v  2.  pol. 
XIX.  stol.  valené  sklenutá  předsíň  s  pseudogotickou  úpravou.  Kruchta 
segmentem  vypjatá,  s  plnou  poprsnicí,  spočívá  na  dvou  dřevěných,  kane- 
lovaných  sloupech. 

Hlavní  oltář,  barokní  nástěnná  architektura  z  2.  pol.  X\'III. 
stol.;  uprostřed  v  zasklené  skříni  dřevěná  soška  P.  Marie  z  XVI.  století, 
nad  ní  řezaná  draperie  a  koruna,  po  stranách  sošky  sv.  Kristiny,  Tekly 
a  Apollonie,  v  nástavci  dobrý  obraz:  Seslání  Ducha  sv.,  po  bocích  sošky 
sv.  Floriána  a  Šebestiána.  Na  postranních  brankách  sochy  sv.  \'áclava 
a  Zikmunda. 

V  lodi  na  jižní  straně  rokokový  oltář  sv.  Josefa  s  novějším  obrazem 
a  soškami  dvou  sv.  otců  církevních;  v  nástavci  socha  Jana  Nep.  almužníka. 

Naproti  oltář  s  krucifi.xem  z  r.   1856. 

V  a  r  h  a  n  v  nové. 


Obr.  231.  Všeruby.  Kostel  s\-.  Ducha.  Profil  oblouku  triumfálnilx: 
a  žebra  v  sakristii. 


3i6 

Křtitelnice  pískovcová,  barokní,  z  2.  pol.  XVII.  století 
(obr.  233.).  Spodek  je  asi  profilovaný  kvádr  z  triumfálního  oblouku  nebo 
okna,  na  něm  deska  se  3  maskami  zvířecími,  mísa  polokulovitá,  0-94  w 
v  pr.,  s  vysoko   plastickou  ozdobou  ovocných  festonů  na  volutách  a  an- 


Obr.  232.  Všeruby.    Kostel  sv.   iJutha.     Konsoly  v  sakristi 


dílku    jako    karyatid.     Uvnitř    cínový    kothk    s  víkem,    na  němž  vyryto 
IHS  a    1793. 

Monstrance  z  poč.  XVIII.  stol.,  0-55  m  vys.  Zlacená  měd. 
Noha  oválná,  čtyřlaločná,  s  nasazenými  a  stříbřenými  rozvilinami  z  akanthů 
a  dvojznakem  s  písmeny:  M  :  G  •  S  =  G  •  S  •  (polovice  druhá  uražena); 
nodus    kulovitý,   na  paprscích    rámeček  z  pásků,    rozvihn    akonthových 


.',17 

a  hlav  andílcích,  kolem  oválného  středu  pás  /.  obláčku.    Na  luinilc  hlava 
anděla.   (Obr.  234.) 

Kalich  z  pol.  XVI.  stol.,  020  ;«  vys.,  s  patcnou  015  ;;/  \-  pr. 
měřící.  Noha  šestikruhová,  s  prolamovaným  pod\alem;  na  h(»rní  ploše  její 
reliéf  P.  Marie  na  ]~)rilniěsíci  stojící;  stvol  šestibokv.  zdobený  rytbou  jxizdiiř 


Pbr.  233.    Vseruby.    Ko«tpl  sv.   Oiulia.     Ki  lili-liiice. 

gotické  kružby,  pod  ním  visuté  lilie;  nodus  prolamovaný  z  i)lamcnkové 
kružby  a  s  nasazenými  hrozníčky;  na  kupě  antliemion  z  lilií.  Na  jiateně 
vyryta  ruka  Boží  na  kříži.   (Obr.   235.) 

Bronzové    svícny    kroužené,  dvojího  druhu  článku,  ze  X\'II.  stol. 

Obrazy:  Kristus  na  kříži,  dobrá  malba  z  konce  XVIII.  stol.;  Ma- 
donna  z  XVIII.  století;  P.  Maria  s  Ježíškem  a  sv.  Janem  Křt.;  mučedlnice 
(dole  znak:  červený  buben  v  černožlutém  poli)  z  X\'III.  stol. 


3i8 

Zvony:  i.  Vys.  i-20  m,  v  pr.  1-24  m.  Na  uchách  masky  satyrň, 
u  koruny  pás  stojatých  lístků  vavřínových,  pod  tím:  (letící  andílek) 
Gegossen  uon  Heinrich  Pietschmann  biirgrl.  Frey-  Stíick  &  Glockengiesser 
in    Kommot-iu    im    lahre    Christi    iS^j.    Pod    tím    Široké    ornamenty    z  růží 


obr.  23}.    \'*eruby.    Kostel  sv.   líuiha.    Mnnstraiíce. 

a  révy,  mezi  nimi  íestony.  Na  plášti  Kalvárie  a  sv.  Trojice  s  lat.  citátem 
a  Nanebevzetí  P.  Marie  v  oválném  vénci  bobkovém  a  s  orlem  ve  vrcholu, 
pak  dlouhé  věnování  (přelit  nákl.  JUDra  Jos.  Theumera  a  choti  Ludmily, 
roz.  Kalinové  z  Jaethensteinu,  majitelů  panství  Kunovického  atd.). 

2.  Vys.  0-93  tu,  v  pr.  0-97  m.  Na  uchách  mužské  masky;  u  koruny 
stejný  pás  a  nápis.  Na  plášti  krucifix,  sv.  Vavřinec,  Antonín  a  lat.  devisa 
ve  věnci  s  orlem. 


319 

3-  Bez  nápisu,  z  2.  pol.   XIX.  stol. 

Náhrobky:     i.   Za  oltářem  hlavním.    Pískovec,     i  .S7  x  o-8j    nt. 
Dole  dvojznak  pod  konmon,  nahoře:    HlC  IaCET  i   ANNA    KFELLERI- 


Obr.   .13Í.    Všpruby.     Kostel  sv.   Ducha.    Kalich. 


ANA  I  NATA  STEINBACH  lANA  |  CVI  1  LVCEAT  LVX  .CTERNA  ]  AMEN 
MAY  {=  1731). 

2.  U  vchodu  před  kostelem  v  zemi,  pískovec,  1-17  x  0-65  /;/,  s  otřelým 
opisem  a  znakem  Zádubských  ze  Schonthalu.  XVII.  stol. 

Na  východním  konci  obce  KAPLE  Jana  Nepom.,  vystavěná  r.  1765. 
Čtyřboká,  zděná  a  omítnutá,  šindelovým  sedlem  krytá.    Na  nárožích  ])i- 


\20 


lastry,  ve  středu  pravoúhlý  portál  s  pískovcovým  opažením,  nad  ním  kru- 
hové okno  s  římsou  polokruhem  vypjatou.  Nástavec  štítový  s  pílastry 
i\  prohnutvm  kládím,  na  vrcholu  plechové  Boží  oko,  koule  a  na  bocích  vásy. 
Klenba  valená.  Oltářík  se  sochou,  kolem  ní  rámec  z  páskoví,  akanthů 
a  mřížek,  se  vsazenými  obrázky  Jana  Nep.  (umučení)  a  sv.  Trojice. 

Na  náměstí  pískovcová  SOCHA  Jana  Nep.  na  hranolovém  soklu, 

s  nápisem:    STATljA HONOŘE  |  OBLATA    DIVI    lOAN  \  NiS  NEPO- 

MVCENI    !    A   lOANNE   PAULo   KPO   (=1736). 


Záchlumí.  (Einsenhúttel.) 

S  c  h  a  1  1  c  r   IX..     i    i ;  S  o  m  m  e  r  VI.,  287;  Cechy  IX.,  96;  G.  S  c  h  m  i  d  t  v  Mitt. 
Ver.   G.   D.  in  Bóhmen  XLIL,  485. 

KOSTEL  NAROZENI  P.  Marie  (fihální  do  Hor.  Kozolupl 
připomíná  se  již  r.  1377.  Bý\  al  kdysi  poutní,  když  jej  v  letech  1699 — 1701 
přestavěla  a  bohatě  nadala  hrab.  Zuzana  x\nt.  z  Vrtby.  Věž  přistavěna 
po  r.  1838.    Oprava  provedena  r.   1869. 


Obr    235.    Záchlumí.    Kostel  P.  Marie.    Půdorys. 


Jednolodní,  orientovaná  budova  (ohr.  236.  a  237.)  barokní, 
s  věží  nad  západním  průčelím,  omítnutá,  krytá  břidlicovou  valbou;  na 
věži  cibule  s  lucernou  a  báň  s  křížem.  Na  stěnách  profilovaný  sokl  a  ši- 
roké lišeny,  kolem  oken  chambrany  a  cviklové  bossáže. 

Kněžiště  zakončeno  třemi  boky  a  osvětleno  dvěma  oválnvmi 
okny  po  stranách;  v  závěrovém  zazděném  je  štukový  reliéf:  anděl  zachy- 
cuje do  kalichu  krev  tekoucí  z  ran  Kristových.  Po  stranách  přiléhají  čtyř- 
boké  přístavky  přízemní  s  pravoúhlými  okny  a  vchodem,  sakristie  a  Boží 
hrob.    Obdélná   1  o  d   má  čtyři  pár}'  oválných  oken  a  dva  portály  s  právo- 


321 

iihlým  rámem.  Nad  ní  i  nad  knéžišlém  vyzděny  vysoké  trojúhelné  štíty. 
K  lodi  přiléhá  v  é  ž,  koleni  niž  se  oblamnje  okapní  římsa  bndovy;  pírcliod 
k  užší  véži  upraven  volutovými  vyzdívkami  ])o  stranách.  \^  základe  šesti- 
boká  vystupuje  véž  třemi  stranami  ze  západnílio  průčelí  a  po  levé  straně 
přistavěno  k  ní  schodiště  hranolové,  se  skosenými  rohy,  sáliající  až  k  okapu, 
s  malými  oválnými  okny  a  plochou  stříškou.    \'  i)řízemí  věže  na  zá])adc 


Obr.  237.    Zaililumi.    Kostel  P.  Marie.    Pohled  od  severozápadu. 


portál  s  pravoúhlým  pískovcovým  rámem  a  nástavcem  římsovitým  súsekyr 
mezi  nimiž  na  konsole  pod  korunou  spočívá  znak  hrabat  z  \'rtby  a  z  Haissen- 
steinů  v  kartuši  z  listoví;  nad  tím  oválné  okno.  V  druhém  patře  v  průčel- 
ních stranách  niky,  v  třetím  patře  na  všech  stranách  oválná  okna. 

V  kněžišti  pětiboká  koncha;  po  stranách  pravoúhlé  vchody  do 
sakristie  a  Božího  hrobu  a  schody  nad  ně  do  oratoří,  vyhloubených  ve  zdivu. 
Sakristie  kryta  ploše,  v  Božím  hrobě  valená  klenba;  na  dveřích  řezané  vý- 
plně s  monogramy  IHS,  MRA,  I  OS,  S  •  ANA  a  rosettami.  (XVII.  stol.) 
Oblouk  triumfální  polokruhový,  hladký,  sokl  profilovaný. 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Stříbro. 


322 


€« 


cr 
ca 

•-V 

if 


a 


s 


Locl  s  plochým  stropem;  okna  v  hlubokých  výklencích; 
kruchta  spočívá  na  d\' ou  sdružených  pilastrech  a  třech  obloucích 
a  je  podklenuta  valené.  Předsíň  pod  věží  má  též  valenou 
klenbu. 

Hlavní  oltář,  z  konce  XVII.  stol.,  má  rakvovitou 
tumbu  pozdější,  novou  predellu  a  původní  tabernakl  s  řezbou 
geometrickou  a  bossážcmi;  nad  ním  skříň  se  soškou  P.  Marie, 
V3>še  oválná  koruna,  po  stranách  andělé.  Osm  rokokových 
svícnů. 

Postranní  oltáře  sv.  Barbory  a  P.  Marie,  pen- 
danty, rámce  z  akanthových  roz\'ilin,  nahoře  v  laurových  věn- 
cích menší  obrázky  a  znak,  u  vrcholu  kříž;  na  levém  obrázek 
^'šech  svatých  a  po  stranách  sošky  sv.  Frant.  z  Assisi  a  Aloise, 
na  pravém  obrázek  sv.  Starosty  a  sošky  Jana  Nep.  a  sv.  Václava. 

Kazatelna  šestiboká,  pokrytá  akanthy;  dole  hrozen, 
na  výplních  v  rámcích  obrazy  Spasitele,  sv.  Jana  Ev.  a  Ma- 
touše, na  schodišti  Lukáše  a  Marka.  Stříška  vybíhá  v  sluneč- 
nici; původní  soška  sv.  Jiří,  na  vrcholu  stávavší,  leží  nyní 
v  sakristii. 

Varhany  nové.  Zábradlí  před  oltářem  balustrové, 
v  půdorysu  zprohýbané. 

V  sakristii  skříň  barokní  z  pol.  XVIII.  stol.,  se  soškou 
P.  Mane. 

Barokní  sošky  Jana  Nep.  ve  výklenku  a  sv.  Anny 
samé  třetí;  v  Božím  hrobě  korpus  barokní. 

Obrazy:  i.  P.  Marie  z  poč.  XVIII.  stol.,  v  řezaném 
rámci  akanthovém,  s  podpisem:  IN  GREMIO  MATRIS  SEDĚT 
SAPIENTIA  PATRIS.  2.  Ve  výklenku  v  lodi  v  pěkném  akan- 
thovém rámu  bezcenný  obraz  sv.  Karla  Borrom.  z  XVIII. 
stol.    3.  Madonna  od  /.  Schmiedta  z  Bělé  z  r.  1862. 

Zvony:  i.  Vys.  0-72  m,  v  pr.  0-75  m.  Na  uchách  torus, 
u  koruny:  ů  ob  itaropjBnt  s.  cijna  z  bojiíjo  x  Ma  s:  m"  x  rcccC^  2c 
iiu"  2  mictr  z  Ďaríocs  x  td  prajie  z  ra  norucm  :-:  nÚEríŤB  ů.  Na 
]:)lášli  reliéf  sv.  Jakuba  st.  a  po  straně  dokončení  legendy: 
•s.  lil  n  m  X.   (Obr.  238.) 


2.  Lila  r.  i^ 


firma  A.  Pistorius  Sohne  v  Chebu. 


Zálezly.  (Salesl.) 


G.  S  c  h  m  i  d  t,   Grabplatten  1.  c.   1904,  č.  655. 

V  čís.  3.  v  chodníku  na  dvoře  dva  pískovcové  NÁ- 
HROBKY, (původně  ležely  ve  Skapcích  nebo  dle  jiných 
v  Nedražicích  [str.  164]  v  kostele),  se  značně  otřelými  nápisy: 


323 

1.  1-62  X  0-88  m;  nápis: 

ANNO   1715  (5?)  DEN  13   IVN 
NY   IST  DIE  WOHLGE 
BAHRNE  FRAV  (M)AR(IA) 

ANNA  FREYF(RAV) 

DEVEND  C 

MERKLÍN IN 

MERKLÍN  ....    IHRES  AI 
TERS  23  (lAHRE)  .  .  . 
SEELIG  .  .' 

2.  1-62  X  0-85  ni;  nápis: 

M 

L 

ANNA  BARBARA 

MKYN  RE 

HOWA 

...  EM  

Záluží.  (Salluschen.) 

S  c  h  a  1 1  e  r    IX.,    107     S  o  m  m  e  r    VI.,   116, 

R.  171 1  dal  tu  opat  Chotěšovský  Dom.  Peterka  vystavěti  při  dvoře 
zámeček  s  kaplí,  jejž  Schaller  ještě  (1789)  připomíná;  nyní  je  jenom  prostá 
budova  při  dvoře. 


Zhoř.  (Weshorsch.) 


KAPLE  P.  Marie  na  návsí,  šestiboká,  krytá  komolým  jehlanem 
s  lucernou  a  šindelovou  bání.  Nad  polokruho\ým  portálem,  pískovcem 
orámovaným,  nápis:  A  17 —  14.  Okna  široká,  segmentová.  Uvnitř  plochý 
strop.  Oltář  sloupový,  z  poč.  XVIII.  stol.,  s  přemalovaným  obrazem 
Madonny,  nad  ním  římsa  s  úseky  a  nástavec  s  reliéfem  korunování  P.  Marie, 
po  stranách  sochy  sv.  Václava  a  Vojtěcha.  Zvonek  z  r.  1756.  s  reliéfem 
Ukřižování. 

Zdar. 

Sedláček   XIII..    ii-'. 
TVRZ  tu  stávavší  zašla  asi  v  X\'.  stolí^tí. 


SEZNAM   MIST. 


Benešov  i. 
Blahousty  i. 
Blatnice  i. 
Březí  viz  Šestlice.      ' 
Brod  I. 

Buben  viz  Plešnice. 
Čeminy  2. 
Černoší n  3. 
Černotín  11. 
Červený  Újezd  11. 
Česká  Lom  11. 
Číhaná  11. 
Dobřany  13. 
Dolany  n.  Mží  29. 
Dolní  Sekeřan}^  29. 
Erpužice  29. 
Gibacht  viz  Kladrub}' 

klášter. 
Hlinná  33. 
Hněvnice  33. 
Holišov  36. 
Hol  ostře  vy  37. 
Honosíce  41. 
Horní  Sekeřany  42. 
Hradec  47. 
Hradišťany  53. 
Hracholusky  54. 
Hrobšice  58. 
Hunčice  58. 
Chotěšov  58. 
Chotěšov  klášter  67. 
I.  Ději-iy  68. 
II.  Popi^  y2. 

1.  Disposice  72. 

2.  Konvent  74. 

3.  Prelatura  81. 


C holešovicky  82. 
Chotíkov  82. 
Chrančovice  86. 
Ježná  86. 
Jivjany  90. 
Juratín  91, 
Kladruby  město  91. 
Kladruby  klášter  102. 

/.  Dějiny  102. 
II.  Popis  105. 

a)  Disposice    105. 

b)  Kostel.  I.  Stavba 
106.  2.  Výzdoba 
a  zařízení   1 16. 

c)  Starý  konvent  130. 

d)  Stará  prelatura 
130. 

e)  Xový  konvent  132. 
/)  >  ová  prelatura  a 

škola   1 36. 

Klenovice  136. 
Kopec  137. 
Kostelec  138. 
Kozolupy  144. 
Krukanice  146. 
Kšice  147. 
Kunějovice  148. 
Kyjov  149. 
Lešťany  149. 
Lhota  154. 
Lipno  155. 
Líšina  155. 
Locliousice  156. 
Luhov  156. 
Malý    Chotěšov    viz 

Chotéšovičky. 
Malešice  157. 


Maškravy  163. 
Milikov  163. 
Naklov  163. 
Nedražice  163. 
Nová  ves  164. 
Nýřany  164. 
Ostrov  165. 
Ošelín  166. 
Otročin  168. 
Pernarec  168. 
Piňovany  170. 
Plešnice   172. 
Podmokly  173. 
Přehejšov   174. 
Přestavlky  174. 
Prostiboř  175. 
Radlovice  181. 
Řebří  181. 
Rochlov  182. 
Schonthal  182. 
Skapce  182. 
Stodo  187. 
Střehce  195. 

Stříbro  IQ7— 262. 

I.  Histcrický    přeliled 
197. 
II.    Vý  oj  půdorysu  200. 

III.  Hradby,     brány     a 
mosy  202. 

IV.  jednotlivé      budovy 
v  městě: 

1.  Dek.  kostel  207, 

2.  Klášter  220. 

3.  Hřbitovní     ko- 
stel 234. 

4.  Radnice  243. 


325 


5-  Soukroiuč     do- 
my 246. 
6.  Zaniklé     budo- 
vy 25J. 
V.  Cecfionní    památky, 
miiseiím  253. 
VI.  Sochy,    kašna    2j6. 
VII.  Filiální    k)stel    sv. 
Petra   256'. 

Slllislav   263. 
Sviňomazy  266. 
Svojšín  266. 
Šestlice   275. 


Šlovirr  275. 
Téchlovice  276. 
Tejilice  278. 
Touškov    n.    Mží   280. 
Toiiškov    ves    287. 
Třebobuz    28{). 
Trpisty  289. 
Tunéchody  207. 
Uherce  297. 
Újezd  n.  Mží  298. 
tJlice  298. 
Úněšov    302. 


Veňoves  305. 
Vlkýš  306. 
Vodní  Cjezd  306. 
Vnibiiia  307. 
Vr; lnová  307. 
Vstíš  307. 
Všeriiby  307. 
Záchlumí  320. 
Zálezly  322. 
Zálnží  323. 
Zhoí-  323. 
2dár  323. 


SEZNAM  UMÉLCÚ  A  ŘEMESLNÍKU.*) 


Asam   Kosmas    Damián,    malíř  (ifjcSť)  až  Dienzenhoíer     Kilián     Ignác,     architekt 

1739)   103,   116.  v  Praze  (1690 — 1752)   104. 

Bartoloniěj,   zvonař  v  Nov.  Městě  Praž-  Dival  Matyáš,  zvonař  v  Chebu  (1765  až 

skéni   (1480 — 1521)  40,    186,   322.  1774)   171.   243. 

Basille  Gennaro,  malíř  v  Brně  (1722  až  DoUhopf  Eliáš,  malíř  ze  Slavkova  (1703 

1782)  233.  až    1773)  216,  222. 

Bellmann  Karel,  zvonař  v  Praze  (1825  až  Diirer    Albrecht,     malíř     v     Xorimberce 

184Q)  36.  90,   145,   286.  (1471 — 1528)  97. 

Bellmanna     Karla     dcera     Anna,     dílna  Eberhardt    Jiří    Adam,    malíř    v    Chebu 

zvonařská    v    Praze    (1872)    99,     166.  (1668)  274. 

Berger  Hans,  zvonař  ve  Výmaru  (1651)  Ebert  Antonín,  malíř   ve  \'idni   (*  1835) 

20.  100. 

Bernášek  Fr.,  pozlacovač  v  Praze  (1750)  Egioius    z    Plzně,    zvonař    (1522 — 1579) 

208.  12,   145,   153,   179,  227. 

Birkhardt  A.,  ryjcc  v  Praze  (1677 — 1748)  Eigner    F.,    sochař    v    Praze    (1776 — 78) 

60.  104. 

Bossr  Šebestián,  zlatník  v  Praze  (1618)  Erhart  Fr.  Josef,  architekt  v  Plzni  (1901) 

70.  297. 

Brun     Matyáš,       stavitel     z     Cernošína  Erler    Josef,   stavitel    v   Tachově    (1878) 

(1832 — 3)  248.  100. 

Brykcí  viz  z  Cimperka.  FI A,  zlatník  v  Chebu  (jiol.  18.  stol.)  225. 

Buchwald    C,    malíř    (1904)    216,    221.  Fuchs    Josef,    malíř    v    Mnichově    (1833) 

Candell  viz  Kandell.  248. 

z    Cimperka    Brykcí,     zvonař    v    Novém  Imicíis    Maurus    Krištof,    malíř    v    Teplé 

Městě  Pražském  (1570 — 15:^6)  35,  152,  (1842 — 43)   169,   190. 

192,   193,  289.  Gerstenecker     Jiří,     zlatník     ve     Stodě 

Deimling     Ondřej,     stavitel     ve     Stříbře  (1669)  71. 

(1877)  203.  Graff    Josef,    kovolijcc    (?)    (ió8i)    130. 


*)  V  závorce  uvedené  letopočty  vyskytují  se  v  knize  při  popisovaných  nebo 
jen  vzpomenutých  pracích,  při  nedatovaných  udána  přibližně  doba  vzniku.  Kde 
bylo   mo/no,    uveden    místo   ojedinělého   letopočtu   rok   narození   a  úmrtí  uměbova. 


326 


Grimmer  Ábel,  malíř  v  Antverpách  (poč. 

17.  stol.)  298. 
Gruss  Antonín,  malíř  v  Praze  (*   1803) 

146. 
H    G,    zlatník    (1858)    224. 
Habart     zvaný     Kord,     malíř     v     Praze 

(1588)  225. 
Haberzettl   J.,   architekt   {1901)   70. 
Hacker   Jan   Alex.,    stavitel    (1897)    i^i. 
Hahnl     Jan,     tesař     ve     Stříbře     (1806) 

206. 
Hanna  Jiří,  kameník  (?)  (1739)  305. 
Hans,  klempíř  ^   Plzni  (1678)  69. 
Hartig,  hodinář    v  Praze  (cca  1740)  21. 
Hartmann    Jan,     malíř   v   Praze    (*   cca 

1680)  80. 
Hatalis  Gottfried,    klempíř    z  Vratislavě 

(1729)  289. 
Hausmann   V.,    stavitel    z    Teplé    (1790) 

243- 
Herbeck  Marek,   zlatník  v  Menším  Městě 

Pražském   (1668)   yr. 
Herolda  Julia  synové,  zvonaři  v  Chomu- 
tově (1878)  167. 
Herold    Richard,    zvonař    v    Chomutově 

(1904)  164. 
Herold  Rud.,  malíř  (1901)  276. 
Herzog  Jan,  malíř  v  Plzni  (1854 — 60)  87, 

170. 
řlieret     Markus,     truhlář     v     Cho  tesově 

(1685)  71. 
Hilzer  Ignác,  zvonař  ve  Vid.  Nov.  Městě 

(1874)    227. 
Hilzer     Petr,     zvonař    ve    Vid.     Novém 

Městě     (1883 — 1905)     47,      100,      174, 

289,  297,  305. 
Hoíman  Baltazar,  zvonař  v  Nov.  Městě 

Pražském   (1607 — 1630)  20. 
Honzík,  stavitel  (1573 — 4)  234. 
Jan    Konvář,    zvonař   ve    Stříbře    (1548) 

45—7- 
Jan    Konvář   zvonař    (1501,    1506),    142. 

186. 
Joannes   cantarista,    zvonař    (1505)    192. 
Jiljí  v.   Egidius. 
Jordann  Jan  Jiří,  zvonař  v  Chebu  (174G) 

99. 
Juranek      &    Perner,     zvonaři     v    Plzni 

(1876)  9,  25. 
K  M,  zlatník  v  Menším  Městě  Pražském 

(cca  1750)  272,  273. 
Kandel  (Candell)  Eugen,  stavitel  v  Plzni 

(1768 — 69)  149. 


Kandler  Ludvík,    malíř  v  Praze  (*  1856) 

287. 
Klenovský    Jakub,    kameník    (?)     (1814) 

305- 
Kleonová  Vojslava,  vyšívačka  v  klášteře 

Chotěšovském  (1671)  71. 
Klotz  E.,  stavitel  v  Dobřanech  (1900)  25. 
Kramolín  Josef,  malíř  v  Praze  (1730  až 

cca  1800)  183,   185. 
Kreičík  Jos.,  řezbář  v  Praze  (1904)  164. 
Kroupa  Tomáš,  varhanář  v  Kladrubech 

(cca  1780)  230. 
Kord  viz  Habart. 
Korner  ;\I.,  r^^tec  (1863)   102. 
Kuhner  Jan  Jiří,  zvonař  v  Praze  (1777) 

227. 

L  F  T,  zlatník  (2.  pol.  18.  stol.)  272. 
Laufťcr  ]\Iatyáš,  zvonař  v  Plzni  (161 2)  8. 
Legat  Zikmund,  sochař  v  Plzni  (?)  (1723) 

287. 
Lhota  Antonín,  malíř  v  Praze  (*   181  |) 

161. 
Lindner  Václav,  malíř  ve  Stříbře  (1905) 

276. 
Lišák  (Lissiack)  Valentin,  zvonař  z  Prahy 

(t  1749)  9- 
Lów    Leonhard,    zvonař    v    Norimberce 

(1649)  20. 
Lów  Mikuláš,  zvonař  v  Praze   (1654  až 

1720),  295. 
Lugert    Ondřej,   sochař   v   Chebu    (1902) 

287. 
Lukas  F.,  kreslíř  (1720)  60. 
Lux  Julius,  malíř  v  Plzni   (1702 — 17^4) 

216,  307. 

Makal  Jan,  zvonař  v  Rokycanech  (1588) 
246. 

Mann,  malíř  ve  Falknově  (1788)   145. 

Marcksteiner  Val.,  varhanář  v  Teplé 
(1666 — 1674)   59,  71. 

Max  Emanuel,  sochař  v  Praze  (*  1807) 
287. 

Maycr  Josef,  kreslíř  ve  Stříbře  (18 13)  2SS- 

Mayl   viz  Meyl. 

MejUk  Jan.  kameník  v  Plzni   (1076)  69. 

Meulenaer  Pieter,  malíř  v  Antverpách 
(1602 — 1654)  298. 

Meyl  (Mayl)  Šebestián.  stavíte  v  Do- 
břanech nebo  Plzni  (1672 — 78)  58.  69. 

^Michael,    varhanář   v   Plané   (1661)    258. 

Michelin  Melichar  Matěj,  zvonař  v  Plzni 
(1654 — ;^t]  1668)  84,   85,  161,  166,  286. 


327 


Mikuláš  (Nicolaus)  z  Plznč,  zvonař  (1549) 

305- 
Mrazík  (Mrasick)  Michal,  stavitel  v  Klad- 
rubech (1835)   100. 
Nicolaus  viz  Mikuláš. 
Pergl  Ad.,  malíř  (1888)  265. 
Perner  A.  Robert,  zvonař  vPlzii  (1872  až 
1905)  35.   47-    129,  142.  144.  149.  170. 
171,   172,  286. 
Perner  Jan,  zvonař  v  Plzni  (1714 — 1740) 

I,  90,  99,  154,  181,  226,  227j  301. 
Perner   Josef,    zvonař  v   Plzni   (1743   až 

1762)  36,  266,   276,  311. 
Perner  Václav,  zvonař  v  Plzni  (1808  až 

1847)  12,  52,  90,   156,  301. 
Perner  viz  t  ž:  Juranek  &  Perner. 
Pietschmann  Jindřich,  zvonař  v  Chomu- 
tově (1855)  318. 
Pimcnov     ]\Iikuláš     Štěpanovič,     sochař 

v  Petrohradě   (1813 — 1865)   298. 
Pistorius    A.,    zvonař    v    Chebu    (1876) 

148. 
Pistoria    A.    synové,    zvonaři    v    Chebu 

(1883)  322. 
Pistorius    Jan,    zvonař    v   Chebu    (1900) 

277. 
Platzer  Ignác,  sochař  v  Praze    (1717  až 

1787)  222. 

Platzer  Adolf,  sochař  v  Plzni  (18 10)  223. 

Pricquey  Jan,  zvonař  v  Klatovech  (1657 

až  1730)  20,  41,  227,  243  (?),  279,  289. 

Pricquey    Štěpán,    zvonař  v   Klatovech 

(1674 — 78)    64,    65,    66,    71,    192. 
R  I,  zlatník  (1751)  273. 
Rabenstein  Wolfgang,    varhanář  v  Plané 

(1685—87)   14,   71. 
Rómann  J.,  malíř  (1854)  ^85. 
Rosennlechcr  Hans,    zvonař  na  iNIenším 

Městě  Pražském  (161 5)  246. 
Rosenthalerová  Lud.,     výší  vačka  v  klá- 
šteře Chotěšovském   (1671)   71. 
Rosnerová  Johanna,  vyšívačka  v  Chotě- 

šově  (1645)  70. 
Rossl  Václav,  pozlacovač  v  Děčíně  (1750) 

208. 
Ruinart  de  Brimont  Jules,    malíř  v  Rilly 
la    Montaigne     (1838 — 1898)    16,    146. 
Rybička  Karel,   mědiryjec  v  Praze  (1783 

až  1853)   102. 
S.  F,  i.,   zlatník  v  Menším   Městě   Praž- 
ském (cca  1740)   179. 
Santini     Giovanni,     architekt    v    Praze 
(1667 — 1723)     103,      106,      119,     285. 


SauiTsik  Karel,  nialir  ze  Miiinri  ^lísuo  až 

1880)  6,  8,  16,  32,   147,  148,  260,  278. 
Sedlmaycr   Václav    Z.,    zvonař   v    Plané 

(1834 — 1869)       148,     193,     227,     27O. 
Scitz  Jakub  Vilém,  zvonař  v  Plzni  (17O2 

až    1788)  52,    54,    129,    154,    162,    174, 

301. 
Schamal  (Šánial)  C,  zvonař  v  Plzni  (1879) 

170, 
Scharf   Bartoloměj,     tesař   z    Bczvérova 

(1729)  289. 
Scherb     Krištof,     zvonař    v    St.     Městě 

Pražském  (1604)  89. 
Schindler  Ondřej,  malíř  (1745)  19. 
Schmid  Jan,  pozlacovač  ve  Stříbře  (1810) 

223. 
Schmied   Fr.,   varhanář   z   Lokte   (1622) 

234- 
Schmiedl    M.,    malíř    (1872)    177. 
Schmicdt    J.,    malíř   z    Bělé    (1862)    322. 
Schmitt  Wenzel  Samuel  Theodor,  malíř 

v  Plané  (1694 — 1756)  6,  55,   123,   148, 

290,  292. 
Schónfeld  Antonín,  zvonař  v  Praze  (171 4) 

167 — S. 
Schónfeld    Fr.    Mich.,    zvonař    v    Praze 

(1671)  69. 
Schwerdtner  V.,  architekt  v  Plzni  (18S3 

až   1888)  243. 
Siebenhynner  Benedikt,  zvonař  ve  Slav- 
kově (1601)   286. 
Skréta  Karel,  malíř  v  Praze  (1605 — 1674) 

82,  285. 
Snayers  Pieter,  malíř  v  Brussclu  (1593  až 

1667)  298. 
Stoss  Václav,    zlatník  v  Plzni  (161 8)  70. 

Šámal  viz  Schamal. 

Šl  ková    Zuzana,     vyšívačka    v  klášteře 

Chotěšovském  (1666 — 1671)  71. 
Šrámek   Daniel,    mlynář  v   Plzni   (1671) 

69. 

T  zlatník  (1767)  285. 
Todesco   Ondřej,   malíř   (1731)    138. 
Tóttcnkóster     Leop.,     klempíř     z     Bez- 
družic (1729)  289. 
Tronner  Leonhard,  stavitel  (1694 — 1700) 

19. 
Tuschner   Jan    Krist.,   klempíř  z  Lipska 
(1729)  289. 

W,  zlatník  (1S15)  224. 

W  A,  zlatník  ve  Vídni  (1817 — 1820)  298. 

W  L,   mahř  (1744)  276. 


328 

Wachsmann     Bedřich,     malíř     v     Praze  \'olch  Benedikt,  stavitel  z  Ferrolu  (1^55 

(*  1820)  82,    161.  až   1560)  206. 

Wandcrl  Jiří,  polír  z  Trpist  (1729)  289.  Vomáčka  Rud.,  architekt  v  Praze  (1904) 

Wersch  Prokop,  niahř  v  Tachově  (1670)  164. 

103.  Wurbs  Karel,  malíř  v  Praze  (1807—  1876) 

Widmann    Lazar,    sochař   v   Plzni    (1697  102. 

až   1756)  256,   257.  Wuzer  (nebo  Wurzer?)  Jos.  ]\Iatyáš,  malíř 

Wiener  Jos.,  zvonař  (1767)  33.  (17.  stol.)  298. 

Wildt  Ludvík,  sochař  v  Plzni  (cca  1840  až  Zieringer   K.,    malíř  285. 

1859)  82,   243,   287.  Ženíšek  Frant.,    maUř  v  Plzni   (1864)   8. 


přílohy. 


I.  Černošín.  Plán  města.   (Lithografie.) 
II.  Eobřany.  řlán  města.  (Lithografie.) 

III.  Hracholusky.   Fresko  na  stropě.  (Světlo tisk.) 

IV.  Chotěšov.  Půdorys  kláštera.  (Autotypie.) 

V.  ,,  Fresky  v  kapit.  sále.   (Světlotisk.) 

VI.   Kladruby.  Půdorys  kláštera.   (Autotypie.) 
\"1I.  .,  Půdorys  klást,  kostela.  (Autotypie.) 

VI II.  ,,  Pohled  na  klást,  kostel.  (Zinkografie.) 

IX.  ,,  Rohled  k  hlav.  oltáři.       (  ,,  ) 

X.  ,,  Pohled  ke  kruchtě.  (  ,,  ) 

XI.  ,,  Lavice  chórové.  (  ,,  ) 

XII.  Skapce.    Pohled  do  vnitřku  far.  kostela.    (Zinkografie. 
XIII.  ,,         Fresko  na  klenbě  kněžiště.  (Světlotisk.) 

XI\'.  Stodo.   Flán  města.   (Lithografie.) 
XV.  Stříbro.  Most  s  branou.  (Zinkografie.) 
X\'I.  Touškov.   Plán  města.  (Lithografie.) 
X\IÍ.  Vseruby.       ,,  ,.        (  ,,  ) 


ke  str. 


13 
5  5 
72 

77 
105 
106 
108 
1 10 
114 
125 
183 
185 
187 
206 
280 


OPRAVY   A  DOPLŇKY. 


Sir, 
Sir. 
Str. 


Str. 
Str. 


19, 
7^' 


Sir.  Qo 

Str.  i4<) 

Str.  182 

Str.  224 

Sir.  233 

Str.  246 

Str.  2<S7 


,  ř.    17.  slior.-i.   :\[ísto  (GK(;OSSEN?)  cli   WI':NV.1£L. 

,  ř.    5.   shora.    Místo   1Ó58   čti    1758. 
Xa  obraze  tí<.   5  nedopatřením  posunuta  (pii  hotovení  štočku)  véž  blížo 
ke  kostchi,  tř»kžc  poměr  neodpovídá  skuteénosli,  což  lze  dobře  zjistiti  z  ]>o- 

lilcchi   na  obr.   čís.   6. 

,   ř.   3.   sliora.   Místo:   na   zá])adiií   slrané  čti:   za(hií. 

,  ř.  4.  shora.  K  pícdničtúin,  prothmým  po  zru.scní  klá.štera,  dophi.  V  poklade 
clirámovém  u  sv.  Vita  na  Hradčanech  jest  nádherný  parament  (2  kasulc, 
2  dahnatiky,  ]iluviál  a  grcmiále)  s  monoj,'ramem  CSAC  ( =  Chrisloforus 
Schmidl  abbas  Chot.  t  17O1).  (Ed.  Šittler  a  Dr.  .\.  Podlaha,  Poklad  Svato- 
vítský, str.    178,   č.   274   a   pozn.   na   str.    H)(j.) 

,  v.    17.   shora.   Místo   \'.    1'erncr  čti   Jan   Pcrner. 

,  ř.   7.   slTora.    Místo   J.    IVriicr  ('li    .\.    I^ob.    IVnicr. 
a  207.    Paginacc  opomenutím  wnechána. 
y  podjMsu  obr.  čís.    147  místo    1851  čti   1581. 

,  r.   4.  zdola.   .Místo  P"""  Basille  čti   (ř  :  ro   Basille. 
ř.   4.   shora.    Jaiéno  z\onařc   Roscnn  ....   dophi   v   Ro.sennlcclier. 
ř.   ().  sliora.   Místo   Cabricl    .Max  čti   Ennnuol. 


GETTY  CENTER  LINRARY 

IIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIHIII"  l'l   ''!< 


Illllllllllllllllllllllllllllllill  III  I 
3  3125  00672  2942