(navigation image)
Home American Libraries | Canadian Libraries | Universal Library | Community Texts | Project Gutenberg | Biodiversity Heritage Library | Children's Library | Additional Collections
Search: Advanced Search
Anonymous User (login or join us)
Upload
See other formats

Full text of "X Collection 167"

CAC HWttW 



X Collection 
INDEX 



Page:. 




Total of 
Volumes 



H 



Call Number 



'bh&Zb-VhSicts 



&3l 



52- 



S(c 



PA 87& *•!-&£ 






n 



L 



II 



Dh8lo-bkWo 



&h c fto-oh<toc>.\)% 



WU-D831A3 



«f& 



Vfm63-v&yi.sH 






clc96 000408 



L 



Barcode Number 

LIBRARY OF CONGRESS 




020 534 709 4 



LIBRARY OF CONGRESS 

iii! ii iii j mi!! !■!■! "" " I " '" ■■ mi mi 



L 



020 534 710 
LIBRARY OF CONGRESS 

[iijjj iijji mi i ii: mil iiiii inn iiiii iiiii hiii 1 1 l: i m 



I 




020 534 711 2 
LIBRARY OF CONGRESS 

!!!! !!!!! !!!!! I 1 !" !!'" '"" "" l " ,l1 " ,l mi "'" "" mi 




020 534 712 4 



X Collection 
INDEX 



Page:. 



2- 



Box Number 



IC5~B 



\i»i>t\ 



W(,B 



\U1 



Total of 
Volumes 






3<\ 



62s 



1\ 



Call Number 



D8H6*<S/^QverSi2e 






D&9^.53-PBH( r , 



"^H^i* centre 
* 57 If* ovtishe 

** T3.U IXtft.'yf 



u 



u 






y-pBxos- 



| 3 & 



The Story of Two Peoples 



#1 



or 



Czechoslovak and German Morality. 



Published by 
SLOVAK NATIONAL COUNCIL OF AMERICA 
1 942 



c 






/-PS; 

■ • " R ? 






CZECH 









NOT 
CZECHOSLOVAK ! 



BY 

VLADIMIR LE2AK-B0RIN 
(Secretary of the Czech National Union in London) 



Translated by 
PHILIP JAMES ANTHONY 





I 





WH4T 

WW IIaII 

H A.PPE ME H 

j Ma Wx%JmMx3 




Sir Robert Bruce Loekhurt 




A BACKGROUND BOOK 




Published in 1953 by 

Batcfmorth Press Ltd 

54 Bloomsbury Street, lx>ndon, W.C.I 



j 



italogue No. 7.\4222 



I .. . 



CONTENTS 

1. The Historical Background 

II. The First Republic (1918-1938) 

III. The Nazi Occupation 

IV. The Collapse of a Democracy 

V. Czechoslovakia under Communism 

Maps showing the origins of Czeeiioslovakia a 
as it is to-day will be found on pages 






J 2 



J 



Printed in Great Britain by 

Clarke, Doble & Brendon Ltd 

Oakfield Press, Cattedown, Plymouth 






3 






CZECHO- 
SLOVAKIA 



- 

AND THE [copy-- 



WORLD 
CRISIS 



ay 



MAXIM LITVINOV 

COMMISSAR OF FOREIGN AFFAIRS OF THE US.S.R. 



INTEHHATIONAL PUBLISHERS 



ONE CENT 





HARRY GANNES 



THE 

MUNICH 
BETRAYAL 



^ 




OHE CENT 



6ver 



PUBLISHED BY 
WORKf:R.S LIBRARY PUBLISHER I 
P. O. BOS JS48, STATION r>, NEW VOiUC 

octobf.p, u»;j8 

4W1 



j 




Prims J in the li- S- A. 







\L 



3> 



X-0BSI5 



Die 

Kampf c urn Bobnten 

im 

der Of eltgescbkbte. 



Spiegel 



* * * * Uortrag a a * * c 

gebalten vom kais. Rat Dr. ^aBesch 

in der Uersammlung des' „£ger= 

lander Uolksbundes" am 25. IMrz 

«x$!X 1909 in €ger. jessa* 



I 



□ a 

Tm Selbstverlage. 



Druck von Btorg fldlcr in €ger. 



■Hr 



iSlwig 






sGNL 






■ -'''-■ 
■ ,• i- 
ijs nag 






161 
HnSS 






; ' v -' ■ ■ ' - ! ! I 



.«•■: 



'- --■ '•' '' y -' 7 '- " 



•■',■•''■'', ■.■■!=*"",■■.•' i,-. ■*-';■'*■•.'''■ '■-.-.'--<--'■•"■■- ■ 

•■• .'•.'• a .',:-,' -',",'•' .-v-':-.:;,- " 



■KP 1 ' HSHE'. 






Mrai^BiUMHBHHHHiHHH 






JsSft '" -"' Knl ' ■' • -'■•■ ««?£ V -r--'"^'-" r ' ••"■'■ 62§Ib9e - f-j---v EJrS :."■•.' ■'. 



few 



"5W 



■' -ir» ■■■'■'.: •jim*.!: 



Kf 









/®W 



IS^^^ 



".•i-" t r ,t;v 1 '-' : - . 






■ '-V' 1 "'!". 



' : ' .'■•• - t'. ^ ' ■ x " -V'- '-.»"•*'■"- ■ ''r ' ■ 



Tf^'^arB B^wf^iS'*''^'?'' '• «' iSff*^«^SHsiferSi^^HrWS^%i 



' 0-'„: .■.■•■■-■ •'•--.. 






'." : r- 



_— -_ 



I 

Regierungs 






politik oder 
Klassenkampf? 



■7 



VON PAUL R E I M A N N 



PREIS 70 HELLER 



Verlag Senator Jos. Haken, Karlln 






C 6\Jcr) 



■ 






Paul Reimann 



G! 



D 



&i ft 



§£ 

&J 



LITIK 

*JPF? 

lies I I ■ 



Flach dem Parte. fag 
der Soziaidemofcratie 



PRAG 1932 



Verlag Senator Josaf Haxsn, Prag. Oruckarsi Jaroslav Hoffmann, Kariln, Kralovska 13 



J 



J 






\-pg3u5 

3U©t. ®tn?t %tasne\), . p, 

ctmmnn bet ScntraffteUe bet beutfiiat Gntljalt* 
j on tfett$»crciniguRgen in bet ZW<fy>\Uwatci 



3 + 




^8 



Die Xttttttendeit unb Das 

tjtMoilonmfMe StraireiW. 

91a* einem «uf to Suntefauptoeilammlunj 1938 b« III* 



Zepafe<®a)&nau 1933. 



&> 



et SfdjedjoffotoalMjeit SRepubltt - Sle^sd)on«u, ^ereftett fl a n e is. 
(Selbftoerlage be* tttbelter.«6|Hiwirten6utibe». - ®tu* «ib Kerlaggamtalt, 

CZ-i 



bet 



,\m 






Dp. V. KOVAR 

VEREJNA zaloba 

PROTI 

NARODNIMU 

SJEDMOCENf 





Epistoly k nirodu 6islo 14 



19 3 5 



Svaz nirodniho oswobozeni, 
Praha II., Legerova 34 

Pre6t« a dej d£l! 



Ceiia 30 hoi. 






$10 






ANSPRACHE DES MINISTERS 



EMANUEL MORAVEC 

auj dent Xongreft 
der Union nationaler Journalistenverbdnde 




10. -12. April 1942 



n Tenedig 



MUSE: 















I : 






. i Hill LLLiJ 



ORBIS-PRAG 



wmm 



Wr 






ills 



Hfffl 



*mm 



«^Kiaa:'fl»«t 



si 



5(^*yB 



kampfen 




r 






Union dcr Xcsfitai-fecttcr b. 6. 
fur dos trdjcdioflotDahifdjc Sfaafegebiet 

6t§ Kcidjcnbety 



i 



2(n 5k 

gcc^rfc flKfffllfe&jc&aff 

5cr Union 5cr 

£e£fflarbdfer 



6«lbj!oarlao. 5«i Union 6«r Xt[tilaiMtcr i>. <S., <R«la}«nb«g. — Srotf: 2$um 4 So. 2Baro»M 



# / 



Ifl 



'#*& 



1 ^E^^&rllffBss 



iaWfS&i 






1i«r 






"*/ 
















-•■'*■ 


$($» 


,*•*■ 


V > 








~9£2 




*p 


^5 




PlwV 


*5T, 


SSEf-i 




'■ ■ 


' ,•:* 


J 


irfjJ^'Effl 


f"* 




* f$j| 




€& 




















^13 

UNITED FRONT 
IN 
CZECHOSLOVAKIA 



I 

1 



»I — lOFTHI 



1 * 0R ,K* /I ''' 

WORLD 

I 



P*. 



SS 



*\ 



COMMUNIST 
LlNTERNATSONALy 



K+ tiOTTWALD 



*<♦ 



r 



, 



SEVENTH WORLD CONGRESS OF 
THE COMMUNIST INTERNATIONAL 



The United Front in 
Czechoslovakia 



Speech by 
K. GOTTWALD 




WORKERS LIBRARY PUBLISHERS • NEW YORK 



■1 ■■ 



THE LESSON 

OF 

CZECHOSLOVAKIA 



BY 



ROBERT G. SPIVACK 



THE AMERICAN LEAGUE FOR PEACE 
AND DEMOCRACY : : NEW YORK 



■■■■ 



SLOVAKIA 

AND THE 



N> 






WORLD 
CRISIS 



by 



MAXIM LlTVINOV 

COMMISSAR OF FOREIGN AFFAIRS OF THE U.S.S.R. 



INTERNATIONAL PUBLISHERS 



ONE CENT 



' 



1 














C/- 7i 



I 



A 



5 .5 v — - X - 8 a 




CZECHO- 
SLOVAK 



tf)6 .... 




AND THE 



WORLD 
CRISIS 



by 



'-MAXIM LITV1NOV 

COMMISSAR OF FOREIGN AFFAIRS OF THE U.S.S.R. 



INTERNATIONAL PUBLISHERS 



ONE CENT 



c 




LIDICE WARNS THE WORLD 



A 




Eleanor Wheeler 



LIDICE 

WARNS THE WORLD 



Orbis • Prague 



1952 



J 



J 



J 



^ 'CZECHOSLOVAKS 

| AT THE *M8 

SOVIET GE, 
1 FRO 




LOOer) 




J 



X-DB 215 

5 



■■■ i 




Cspy. .. 




9 
»2 



*i n 



ceskoslovenskA strana nArodne-socialistickA 



Cfr/fl 2. 



Srpen 194s 



POLITICKA 
KORESPONDENCE 



Progr amove projevy: 

1. Dr. Peir Zenkl, pfedseda cs. strany ndrodnS- 
socialisticki 

2. Jo&a David, ndmestek min. pfedsedy 
vlddy. 1 



T 






■%*>..■■>■;■ 



I 





I 



§ 









a 



» a 



2: 

> 
O 

Z ™ 



X-DB 215 ug^ 

S "** 

Dt. JAROSLAV STRANSKY 

mi nist r sp ravedl nosti 



3 



9 
4 

52 



DVA PROJEVY 

na Radhosti 
a v Brandyse nad Orlici 



Praha 1945 



Za K 1-50 



[ 



ekula 


•5" 


215 ^ 

ZEMEDELSKY program 
CESKOSLOVENSKE STRANY 
NARODNE SOCIALISTICKE 




Z. 

V 

a 

*•• 




u l 9 
J | 4 

• 

Zdrave 




' 1 


. 


zemedelstvi 




Z \\ 
1 

c 
u 

3 

Q 

-t ■ 

•o 

> 


■ 


zakladem statu 


I 


o 

51 




Praha 1945 




2: « 








* -w 




Za K6s 150 


w 













13 



5 

■a 

9 

Is 

•a 

e 



3 

o 
*-< 

o 



NAPSALf, 

PR0KOP DRTINA a IVAN HERBEI* 



X-DB 215 
•5 



3 

>.to I III mi "Mf* 1 .? 



MY A NEMCI 

Dijinny tikol strany 
nirodnt? socialisticke pfi vystchovanC 
Neracii z teskoslovenska 







nHI^B^M 



MMH^^HHHfllHtnM 



■^^^^^^■^1 




■HflHMH^nmH 



L 



ej 

— <i 

A! 






"O 

V 




Dr Petr Zenk^pfedseda stranyj 



X-OB 215 



NARODNI 

socialismus 
veCne zivy 




a: *> 



I 



3 







PROGRAMOve REIERATY ZE SJEZDU ZA- 
STUPJTELSTVA CESKOSLOVENSKE STRANY 
HAROiDNfi S0CIALISTICK6, K0NAM6H0 VE 
DNECH 8. A 9. P#OSINCE 1945 V PRAZE. 






a: 



'4 «J 



X-DB 215 
•5" 



3 



9 
4 

52 



BYLIJSME A BUDEM 



OBSAH 

Owod predsedy strany dra Peira Zenkla. 

Joika David: Nase ucast v prvni vlada. 

Dr. Prokop Drtina.- Spojeni s odbojera doma. 

Dr. Jarpslav Stransky: My v zahranicnim odboii. 

Dr. Hojbert Ripka: Nasa ucast na Kospodafskern. 

dile vlady. 
Frana Zeminova : Cs. strana natodna socialislicka 

v domacim odboji. 
Dr. Vladimir Krajina: Narodni ironta a 
lislicky blok. 










■mHHBBHIIBHHl^^^HHi 




i 

■a 



3 



3 
Q 

"I 
o 

S: 
O 

rc 



"4tX7 

JINDRICH STULfK* 

Q 



DB 215 
5 



3 



4 
52 



SLOVO 
K DfiLNIKUM 



Praha 1946 



Za K«* I 51 







■■■■■■BHBMBflHHHHHHBBnHHI 



L 




^ I 



2. vyd&nl 



+30 



letAky 



^ 



kevSem 



Dr. RAD I M 
N. FOUSTKA 



SPRACUJfCfM 



3 



--.i 



9 
4 
5 



X-DB 21|5 



10 



CiSLO 



SOClALNf 
DEMOKRACiE 
A KSC 

PRAHA 1948 

CENA 1 Kb 

Rldl Dr. R.N. Foustka sredakinl radou 



VYDAVA CESKOSLOVENSKA SOClALNl DEMOKRACIE 



■nHHH mm 









■ 






ZIVNOSTENSKO-OBCHODNICKE ZPRAVY 



iu 



X-DB 215 
.5" 



Ceskoslovenske strany nakodne sociausticke 

4 



Sestro — bratre! 



Pf edsednictvo zi vnostensko - obchodnickeho od- 
boru csl. strany narodne socialisticke se rozhodlo 
provesti celostatni naborovou akci ve vsech mis- 
tech republiky vsemi pfislusniky zivnostensko-ob- 
chodnickych odboru a zajmovymi slozkami v ramci 
akce a opatfeni, ktere naiidilo pfedsedoictvo 
strany. 

Do strany musi pfijiti vsichni iivnostnici a ob- 
chodnici, ktefi az dosud neprojevili o politicky zi- 
vot zajem. 

2ada to propracovani planu, jak se ma v jednot- 
Iivych mistech akce provesti. 

Kazdy jednotlivy odbor, kazda komise must sou- 
stfediti k tomuto programu svou pozornost. Vfme 
vsichni, ze zivnostnik, femeslnik nebo obchodnfk 
dlouho rozvazuje a pfemySli, nez se rozhodne. Vi- 
me take\ ze nasi prisiusnici stavu jsou zvykli, ze 
k nim pfijde kolega a pohovofi o politickem smeru 
a idei u pultu nebo ponku. To je ukol bratf i a sester 
vSech nasich odboru a ten musi byti splnen! Kazdy 
fadny zivnostnik a obchodnik ve Vasem meste 
musi byt vyzvan ke vstupu do strany, kazdy musi 
byt infonnovan o torn, kdo je a co chce Ceskoslo- 
venska strana narodne socialisticka. 

Druhym ukolem je dobudovani odboru zivno- 
stensko-obchodnickych. Protoze se vzajemne sta- 

Lke a odborove zdjmy ponekud kfizuji mezi 
tlivymi odbory a zejmena mezi femeslem a 
odem, pfikroci naSi iunkcionafi k d£lb6 prace 
tim zpusobem, ze jako pomocny organ vyboru ziv- 
nostensko-obchdonickeho odboru ustavi komisi fe- 
mesla, obchodu, pfipadne i cizineckeho ruchu a 
dopravy. Tyto komise si nejprve pfipravi organi- 
saci naboru clenstva svych sektoru a pak se daji 
do odborove prace; pfipravi navrhy, namety a 
pfedlozi je svemu listf eduimu odboru, ktery je po- 
dle povahy pfeda dale. Touto cestou budeme na- 
priSte resit exist encni starosti i obtize kazdeho jed- 
notliveho odboru. 

Tfeti pfikaz je vyslovene volebni. Den 26. kvSt- 
na 1946 bude historickym meznikem. V tento den 
prokaze naS obcan, ie je demokraticky zalozen, ze 
chape a vi, kam smefuje vyvoj, a soucasne potvrdi, 
ze je sviij. Jeho narodni pf esvedceni bude koruno- 
vano vysledkem rozhodujicim. Znamena to ziskat 
cleny, dat napln sve praci odborove i politicky a 
prispet ke sfastne a zdarne budoucnosti naseho 
draheho statu. 

Tof pfikaz, jehoz splneni jest narodni povinnosti. 

Jen die pravdy. 

Jiz dels! dobu sledujeme pfi zivnostenskych schiizich, ba 
i mezi jednotlivci urate naznaky, kdo vlastne odhlasoval 
3»Bl obratovou dan proti zivnostenskym zajmura. 

Z danku v Lidove demokracii ze dne 8. III. 46 se dovida- 

me ze to Je asi strana lidova, ktera tim vsak kali zbvtecne 

HiuV r °"' r "je Jen nepravdive zavery. Necht se nikdo ne- 

dela hezcim nezh jest, a zvlaste ne nyni, pfed volbami. Aby 

'asno a yse podle pravdy; Proti navrhu zakona mluvili 

zastupa strany narodnS socialisticke 

^^ rozpoctovem vyboru, tak v 

**" )i'y ■ 



52 



V Praze, 27. bfezna 1946. 



lidove, a 

plenn snemcvny. Zel, 

rani vlady l Narodni fronty nemohla v plenu 



to 



snemovny 



I 

iadnd strana opoiicne hlasovaU prott Strana narodne soci- 
alisticka si alespon vynutila odhlasovani resoluce, v niz se 
ministerstvu financi dava moinost, aby liieva obratove dana 
byla poskytnuta druzstvum jen tehdy, budou-li vykazovat 
pasivni bilanci. Rovnei pfijat byl navrh, ze vlada jest po- 
vinna pfedloziti do 1 roku navrh zakona o pausalisaci obra- 
tove dane u prvovyroby, cimi tato dosavadni nemoralni vy- 
hoda bude ostranena. Jinak pro uvedeny navrh zakona a do- 
plnky hlasovala celi snemovna, tedy i lidovci. 

Dale bude zalezet opravdu jen na soutezivosti vsech druhu 
podnik^ni, aby nejen zakaznilc, ale i stat byl spokojen. 

Nasi podnikatele si tobo jsou pine vedomi a proto volaji 
Jen po spravedlivem feseni vsech hospodafskych zaleiitosti, 
bez vselikych protekci a vyhod. I v rizenem hospodafstvi 
musi byt dana pfednost kvalifikacl a poctivemu soutezeni. 

K. Zeman. 

Historicke jaro 1946. 

MSsic kviten byl jii nasemu narodu pfedurfen jako bisto- 
ricky meznik sv£tovych udalosti. Kviten 1945 nam pHnesl 
svobodu, volnost a konec valecneho b^sneni. Kveten 1948 
nam prinese zaruku, ie ve svem vlastnim state pnjdeme v 
duchu tradic nasich velikych a slavnych dejtn, cestou vol- 
nostl, rovnosU a bratrstvi. 

Nastupujeme do dnu politickeho zapaso, ktery se musi vy- 
znacovat nejen slusnosti, pocUvosti a otevfenosti, ale pfede- 
vsim vysokym uvedomenim politicke a mravni hloubky naie- 
ho floveka. Cesky clov^k je poUUcky vyspoly, a to prave 
prokuie dne 26. kvetna, kdy projevi pfed celym svitem sve 
naziruni na pravo, svobodu a demokracii. 

Zivnoslnici a obchodnici nastupuji tentokrat v bratrskiim 
Siku s ostatnimi slozkami statu a pfinasi sve upffmne' srdce 
na oltar naroda a vlasti. Ze soucasnS pfipom naji vsem ostat- 
nim potfebu spoluprace, vytrvalostl a oddanosti, jest samo- 
zfojme a musi to byt od nich brano jako od lidi, ktefi fe5i 
vsechny pociny sv-e" 1 statni s tuzkou v nice. Dnes je zapo- 
tfebi lidi, ktefi umeji uplatnovati zasady kupeckych pocta 
vice nei kdy jindy. Proto tak opravdove volame vJechny 
zivnostniky a obchodnfky do svych fad a prosime je o spo- 
lupr.ici, a to nikoli ve prospcch strany, ale pfedevsim ve 
prospech statu. 

Odlozme stranou trochu osobniho pohodli a uvedomeme si 
situaci, ve ktere stat je. Dnes vice nez kdy jindy je zapotfebf 
postavit se po bok presldentu republiky, dnes vice nei kdy 
jindy je nutne si pfipominat klady nasi velike minulostl, kra- 
sy nasi vlasti, potfeby vsech pilnych a pracujicicb rukou, 
dnes nikdo, ale opravdu nikdo nesmi stati stranou ve- 
like a svate prace pro drahy stat. 

Zivnostnik a obchodnik vedel vzdy, kdy ma zasahnout 
Take dnes to vi. Proto vsichni na sva mista a kazdy nechf 
provede se zdarem svuj ukoll -cil. 

Pfed novymi ukoly. 

Zamyslime-li se nad dnesni dobou s hlediska hospodar- 
skych moznosti, zjisfujeme a piedpokladAme, ze je pred na- 
mi velka doba mirova, ve ktere se cele lidske generace budou 
moci venovat svym hospodarskym likoliim. Po dvojim vitez- 
stvi nad Nemeckem, dvou svetovych valkach je jasne, ze 
bychom promamili hfivny celych staleti, kdybychom nedo- 
kazali tfizit ve sviij prospech z pfevahy ve stfedoevropskem 
prostoru. Po trnite ceste celych dejin, od Bile hory az po 
pikvidaci nasich nepfatel, vime, ze se s nami nikdo nemazli. 
A bylo by proto nesmrtelnym hfichem na narode, kdyby- 
chom my, dnesni vedouci generace, promrhali narodni, prav- 
ni, hospodifsky a politicky fond naroda. Obetovali jsme v 
minulosti tolik pro idealy, ze je zapotfebi, abychom nyni 
zustali chladnymi realisty a zajistili sobe a svym potomkiim 
trvalou a pevnou hospodafskou posici a z ni vyplyvajici 
pevne sebev^domi a vysoky zivotni standard. 

Pfedpokladem jest naprosta nebojacnA demokracie a po- 
uziti vsech modernich zkusenosti o torn, jak a co delat. Je 
jasne, ze muzeme zvitezit svou prevahou v prumyslu, obcho- 
du a v zivnostenskem podnikani s vypjetirn podnikatelske 
inteligence a svym vzdelanim. 

Znirodnili jsme velikou rast sveho zakladniho prflmyslu 
a akciovych bank. Dali jsme je pod kontrolu verejn&sti a 



t 



X-£>B3U 



f 



v 



#39, 



-'ESKOSLOVENSKEMU LIDU! 



Kveten 1945 



Na sjezdu kulturnich pracovniku cs. socialni demokracie pfe- 
cetl pfedseda sjezdu posl. s. dr. 3. Kratochvil navrh manifestu 
k cs. lidu, ktery byl sjezdem nadsene schvalen. 



v« 



edci, umelci, vychovatcle, osvetovi pracovnici a studenti, shromazdeni na sjezdu, 
svolanem ceskoslovenskou socialni demokracii, zduraznuji v duchu jeji tradice, ze vzdela- 
nost nejsirsich vrstev lidovych patrf k stezejnfm zajmum naroda a statu. Kulturnf vyspelost 
naseho lidu pfispela k jeho socialnfmu osvobozeni a je podminkou pro pine dobudovani 
socialisticke spolecnosti. 

Narodni kultura, prodchnuta o vyssi obsah formy lidskeho zivota a souziti, pfedstavuje, 
ovava a tvoff hodnoty, ktjerymi se osobite vclenujeme do spolecenstvi vselidskeho. Nova 
socialne hospodafska zakladna vytvafi pfedpoklad k tomu, aby se kulturni statky a hodnoty 
stalynejenmajetkemsirokych lidovych kruhu, ale i zdrojem jejich duchovni iniciativy a po- 
bidkou jejich vlastni tvorivosti. Ze socialisace vyrobnich prostredku vyplyva take demokra- 
tisovani a socialisace vzdelani, ktera vsem poskytuje tyz pf istup k zdrojum poznani a krasna 
a kazdemu zarucuje uplatneni umerne jeho schopnostem. V tomto duchu se sjezd kulturnich 
pracovniku, sdruzenych v ceskoslovenske socialni demokracii, usnesl po mnohych navrzich, 
jak planovite fesit nalehave otazky skolske, osvetove a umelecke. 

Ucastnici sjezdu jsou si vedomi, ze k zadoucimu splneni jejich kulturnich ukolu a k vyotavbe 
socialisticke republiky je tfeba pokracovat v nejkrasnejsich humanitnich, socialnich a revo- 
lucnich tradicich ceskeho naroda po pfikladu tech, kdo temto idealum zasvetili a obetovali 
zivot. 

Kitltitrott nemuzeme rozumeli pouze cedent a utneni, tiyhrz cely zpusob, kterym zijeme, 
kterym jedndme s lidmi a kterym nesobecky pracujeme ve prospech celkit. 
Usilujeme o spolecenskou spravedlnost, o socialisticky fad, o svobodu cim dal vetsi. 

L'-ialismus neni uniformitou dacha, nybrz poskytuje kazdemu nejvetsi svobodu v tvurilm 
it 6 zdokonaleni a zkrdsnfni sveta. 



I 



dou-cr j 



X-DB 215 

V clobe, kdy budo\ ani republiky vstupuje do dalsiho rozhodujiciho stadia, kdy zakladni za- 
kony se vteluji ve skutek a lid svobodnym hlasovanim rozhodne o tvurcich nove ustavy, 
obraceji se ucastnici sjezdu k ceskoslovenske vefejnosti s touto nalehavou vyzvou: 
Mejme na pameti, ze zdvisi na vysledku voleb, jak rychle bade dotvofen a splnen kosicky 
program a jak se uskutecni tonha po socialistickem fddu! Ceskoslovenskd socidlni demokra- 
cie se hldsi k temto ukoliim a je odhodldna vytrvati na ceste, kterd ndrod bezpecne a bez 
otresn dovede k socialistickemti uspofdddni ndrodni spolecnosti. Jedine tato cesta a tento 
fad zajisti rozvoj vsech slozek duchovniho zivota i kultury ndroda a zaruci pfislusnikitm 
vsech intelektudlnich povoldni pine uplatneni jejich schopnosti a naplneni jejich posldni. 



Pfemyilejle a podlc nejlepliho uvazenf voile toho, kdo je vasim spolehlivym politickym zastupcem a zarukou vaii prace. 

DEMOKRACIE NASE CESTA-SOCIALSSMUS NASCIL 



J 



Dr. JOSEF BARTOS, hudebni kritik — Dr. JOSEF 
BECKA, redltel vefejn£ a unlversltni knihovny 
v Praze — KAMIL BEDNAR, spisovatel — 
MUDr. JAN BEDRNA, docent university Kar- 
lovy _ VACLAV BEHOUNEK, redaktor, splso- 
valel — Dr. JAN BELEHRADEK, prolesor a 
t. c. reklor university Karlovy — VOJTA 
BENES — Dr. K. J. BENES, spisovatel — Dr. 
VILEM BERNARD, poslanec PNS, pfedseda za- 
hranifne pollticke komise cs. socialni demo- 
kracie — ERVlNA BROKESOVA, virtuoska na 
housle — MARIE BUDlKOVA, clenka opery 
N. D. — Dr. JOSEF CANClK, prolesor a t. c. 
dtkan lekafske lakulty university Karlovy — 
Dr. IVAN DERER, president NejvySSiho soudu 
— Dr. JULIUS DOLANSKY-HEiDENREICH. pro- 
lesor university Karlovy — Dr. BOHUSLAV 
ECER. general, clen meztnarodni ' ysetfovaci 
komise — EVZEN ERBAN, poslanec PNS, gene- 
ralni ta]emnik CRO — Dr. RAD1M FOUSTKA, 
prolesor Vysoke Skoly pollticke — Dr. RI- 
CHARD fRAGNER, spisovatel — Dr. KAREL 
GALLA, docent university Karlovy — MUDr. 
LAD1SLAV GDRLICH, pfedseda sekce cs. soc. 
dem. l^kaFu — Dr. JOSEF GRNA, prolesor 
Vysoke Skoly technicke dr. E. BencSe, pfed- 
seda Svazu narodni revoluce — Dr. JIRI 
HAJEK, poslanec PNS, clen pfedstavenstva 
Svazu ceske mljdeie — Dr. MIROSLAV HAL- 
LER, spisovatel — MIROSLAV HAVRANEK, 
piednosta minlsterstva skolstvi a osvety — 
Dr. JAROSLAV HERClK, piednoSU Zemskeho 
vyzkurnneho listavu — JAROSLAV HLADKY. 
predseda Klubu cs. soc. dem. poslancu — 
FRANTISEK HLINENSKY, Seircdaktor Sveta 
price — lny. LUDMILA JANKOVCOVA, pro- 
lesorka — OTAKAR JEREMIAS, flen umelecke 
spravy N. D. — JAROSLAV JOHN, spisovatel 



— Dr. OLDRICH JOHN, advokat, poslanec 
PNS — ANNA JUNGWIRTHOVA, prolesorka, 
poslankyne PNS — Dr. ROBERT KALIVODA, 
ustrednt inspektor minlsterstva skolstvi a osvety 

— MUDr. JOSEF KAS — Dr. LEOPOLD KAVAN, 
pfednosta vysokoSkol. odbom mln. skolstvi a 
osvety — LADISLAV KHAS, redaktor, spisova- 
tel — Dr. JOSEF KEPRTA, pfedseda 5k. komise 
is. soc. dem. — Dr. ZDENEK KOJECKY, spiso- 

. vatel — Dr. ROBERT KONECNY , docent Masa- 
rykovy university, spisovatel — Dr. JAROMlR 
KORCAK. prolesor Vysoke Skoly pollticke — 
Dr. BOHUSLAV KRATOCHVlL, ooslanec PNS, 
mistopfedseda kulturniho vyboru PNS — Dr. 
KAREL KREJCl, prolesor university Karlovy — 
JIRI KREJCl, akademicky malif — Dr. JINDR. 
KVET, hudebni kritik — J. KOUBICEK, pied- 
nosta odboru minlsterstva skolstvi a osvfty — 
JOSEF KUBAT, poslanec PNS, mistopfedseda 
CRO — JARMILA KUBICKOVA, hislorlk umenl 

— Dr. JOSEF MACEK, profesor Vysoke Skoly 
obchodni — Dr. KAREL MAIWALD, prolesor 
Vysoke Skoly politicks, pfednosta Statniho pla- 
novaciho liradu, poslanec PNS — JAN MA- 
RYSKA, pfednosta odboru minlsterstva skolstvi 
a osvety — Dr. OTAKAR MATOUSEK, pro- 
lesor university Karlovy, Sei cs. rozhlasu m. si. 

— JAROSLAV MECER, redaktor, Elcn ZNV — 
FRANTIiEK MODRACEK, sociolog — Dr. VLA- 
DIMIR NEFF, spisovatel — Dr. V. J. NOVAK, 
docent university Karlovy — VOJTA NOVAK, 
reiiser N. D. — MILENA NOVAKOVA, spiso- 
vatelka — Dr. KAMIL NOVOTNV, pfednosta 
odboru minlsterstva skolstvi a osvety, spiso- 
vatel — Dr. VACLAV OSVALD, prolesor Vy- 
soke skoly pollticke — VACLAV PACAK, pre- 
sidialni Set minlsterstva infonnaci — A. J. 
PACAKOVA, budebnl kritik, felreaaktorka 



Nove svobody — Dr. JAN PATOCKA, presldl- 
alnl S£! ZNV — Dr. ZDENEK PESKA, prolesor 
university Karlovy, poslanec PNS — THEODOS 
PISTORIUS, pfednosta minlsterstva prurayslu — 
Dr. A. M. PISA, spisovatel, dramaturg rinohtv 
N. D. — BOHUMIL PLUHAR, zemsky Skolni 
inspektor — Dr. J. POCH, pfednosta odboru 
minlsterstva skolstvi a osv§ty -•— Dr. KAREL 
POLAK, spisovatel, dlvadelni kritik — Dr. JI- 
RINA POPELOVA-OTAHALOVA, docentka Ma- 
sarykovy university — Dr. VACL. PRIHOOA, 
prolesor nniversily Karlovy — MARTIN RAIS, 
mistopfedseda Osidlovaciho lifadu — RUDOLF 
REJMAN, kulturni reierent ZNV — Df. ANTO- 
NIN RICHTER, docent university Karlovy — 
Dr. OLGA SCHIEZLEROVA-HANINGEROVA — 
JAROSLAV SE1FERT, splsovalel — EMIL SIRO- 
TEK, zmocnenec minislra inlormaci pro kina — 
Dr. JOSEF SKLADAL, prolesor university Kar- 
lovy — ZIKMUND SKYBA, redaktor, splsovalel 
— Dr. OLG4 SRBOVA, dlvadelni krilik — Dr. 
JAN SNOBR, spisovatel — KAREL SOUREK. 
malif, jednalel Bloku cs. vVtvarniku — BOHU- 
MIL SPIDRA, prolesor Statni konservatofe 
hudby — KAREL TOMAN, spisovatel — Dr. 
JIRI TRAPL, prolesor university Karlovy — 
Dr. LADISLAV TUMA, pfedseda studentske 
komise cs. soc. dcmokracie — Dr. JAN VANEK, 
docent Masarykovy university — JAN VANEK, 
Seircdaklor Prava lidu — EMANUEL VOSKA, 
kapitan, pfedseda Spolecnosti pro demokratlcke 
Spanelsko — JAROSLAV VOZKA, Selredaklor, 
prolesor, I. c. dekan VysoM Skoly pollticke — 
STANISLAV VRANA, feditel Vyzkurnneho 
ustavu pedagogickeho — JAROSLAV VRATNV, 
pfednosta Zemsk^ osvetove rady — K. F. ZIE- 
R1S, selredaktor tiskoveho odboru ministerst\ a 
Inlorna. i — a dalsl. 



^ 









X-DB 215 



ceskoslovenskA strana nArod 




Cislo 6. 



$ 



ALISTICKA 



Duben 1946 



POLITICKA 
KORESPONDENCE 

Doc. Dr. Emanuel Slechta: 
Soucasne hospoddfske otdzky. 



Feudalism — Hberalisticky kapitalism 
mus. 



socialis- 



Doba, kterou prozivame, je hlubckym pferodem tihoi 
v^znamu jako pferod po valkach napokonskych. Feudalismus 
po francouzskych valkach usrupoval liberalistickemu kapita- 
lismu, kterym pak Evropa fila po cele minule stoleti af do 
prvnl svetovi valky. Taki tenkiat tak jako nyni rcdil se novy, 
politicky, hcspodafsky a socialni fad. 

Zlom feudalismu pccal v zemSdelstvi, zrusenim rcboty 
pfechodem od naturalniho hospodafstvi k pene^ nimu. Do nov6 
vznikajiciho priimyslu vstupovala nova tf ida, t. zv. tfeti stav, 
ktery francouzskou revoluci se pfihlasil ke slovu, nejen v po- 
litice, ale i v hospodafstvi. Ve vsech zemich zacal tento stav 
zatlacovat slechtick^ stav, ktery tenkrat byl jedinym podni- 
katelem, z jeho silnych hospodafskych a tim i politickych 
posic. 



1 






Ifc? 



• '' «' *-. v" ■'* 





W:'jm 




»^ ll $M»ftft'«'^ *4-*' 1 ^ ir V' 


■ r ''" "si 




' <: • 9 ' '-■-■■'■'■ '"' '-■'■ "' 




•„ '■.":' ■:" , i- . ■ >:J' ¥■-,';■ ■■■ 




'■> r ^ ■ 


^ •■■■' 'j IhHb "'"'■-■ ;- 






■*■•'• .■''•■ -?' 1 -'- •' ■"■"■ 






.l\>.V'f v - . ;(,■- < r - '" 


; ; -v^ ■ : ' 





I 



CESKOSLOVENSKA strana nArodne socialistickA 



X-DB 215 



POLITICKA 

KORESPONDENCE 
PRO RECNiKY 




'.'** . '- . fiti^'- A-a '■■:;: :'*'.« • | H 



{^^^^■■■^^■^^H 






X-OB 215 



—t\ 



CESKOSLOVENSKA STRANA NARODNE SOCIAL1ST1CKA 



Cislo 8. 



473 





4 
52 



Nam8t pro feSniky 



1. MAJ 1946 



(fidl F. Matoui) 



Duben 1946. 



Po prve po sedmi leteck je na§ prvnf maj op& dnem 
svobodnym. Ulice, kterymi kraftme, jsou naSe. NaSe je 
namesti, na kterem jsjne se seSli, nase jsou tovarny, urady 
a dilny, pole, lesy a louky. Jsme zase ve sve zemi svymi 
pany a na§ ceskoslovensky prapor vlaje zas na naSi eesko- 
slovenske obloze svobodne. A to je, pfcitele, skutecnost, 
pfed kterou blednou a ustupuji do pozadi vsechny drobne 
f vSt§i starosti, vSechna nespokojenost, tfebas byla opray- 
nena, vSechno Skarohlidstvf. Slavime svuj prvni ma), 
a protoze je to maj svobody, je dnesni den dnem radosti 
a nad£je. 



■■ 



X-DB 215 
>5~ 



& 



CeskoslovenskA s trana nAropne SOC1ALISTICKA 

, ■ I 

3 j 4 



Namet pro fecniky 






52 



PRO 

KTEROU STRANU 

HLASOYAT? 

(fldi t. Matoui) 



Cislo 9. 



KvUen 1946. 



Pravo a povinnost • 

Te pravem a povinnosti kazdeho obcana republiky, aby 
pfed volbami do na§eho zakonodarneho sboru uvazoyal 
bedlive o torn, ktere politicke stranS odevzda svuj Mas 
a pnspeje tim k jeiimu volebnimu lispechu. Rozhodovam 
naSeho volice nebude tentokrat nikterak obtfzne, nebot 
jsou zde jen ctyfi politicke strany, ktere mohou kazdemu 
postacit k rozhodnuti, pro koho se vyslovi. 

Jsou mezi nami lide, kterym pry nestaci yyber mezi 
ctyfmi stranami a setkavame se i s vytkami, ze omezeni 
poctu stran neni demokraticke, ale to jsou jen zustatky 



471 



\*i 



X-DB 215 
'5 




# 




47J 



Leden 1946. 



Pro fecniky strany u pfilezitosti 

r^rocnfch plenarnich schuzi v lednu a unoru 1946. 



Na prahu noveho roku si vSichni navzajem pfejeme 
abychom v nem byli Stfastni a aby se nam v nem dobfe 
dahlo. Neni to pfani snadno splnitelne, protoze kolem je 
. je§te plno potizi: malo uhli, malo jfdla, malo penez. Lide 
jsou hodne nespokojenf, bruci a hubuji: na vtedu, na 
tifady a na vSechno raozne, a casto pravem. 

A pfece se nesmfme dat potizemi dneska klamat. Nej- 
lepsi recept proti pessimismu je ve vzpomince na to, jak 
nam bylo pfed rokem: ve vzpomince na tehdejsi bidu, 
nejen hospodafskou, ale i mravni, ve vzpomince na v5e- 
chny hrazy Protektoratu, na bezmocny vztek, cekani 
a^nadeje. Rikali jsme si tenkrat, ze vgechno je lepsi, ne2 
nemecka okupace, a opakujme si to i dnes pfi vstupu do 
prveho svobodneho roku obnovene republiky. 

Je pravda, ze jsme si svoje osvobozeni v mnohem pfed- 
stavovali jinak. A je pravda, ze jsme si svoje dnegni po- 
tiie zSasti zpusobili sami. NadSlali jsme plno omylu 
a hlouposti, a pfivodili jsme si sami mnoho hospodafsk^ch 
Skod. A pfece, jestlize svou situaci srovname s ostatnimi 
osyobozenymi zememi, nemame duvodu se stydSt Podi- 
vejme se na Francii, ktera jde do druhe inflace, na Italii, 
beznadSjng rozvracenou hospodafsky i politicky, na bal- 
kanske zeme, zijici pod staiou hrozbou obeanskych valek 
na Polsko nesjednocene a zmitane vnitfnimi rozpory na 
vyhladovele Rakousko, zbidacele Madarsko atd Ve 
srovnani se vSemi temito zemfimi se nam dafi dobfe 






eESKOSLOVENSKA STRANA NARODNE SOCIALISTICKA 



I 



HHIHI 



■hbmbbhhb 






X-DB 215 




£ 



Ceskoslovenska strana nar odne-socialisticka 
Zemsky vykonny vybor v Brne 






Pokyny 
pro fecniky 



t 



BftEZEN 1946 







■■■■■■■■■■■1 



i^iBi^lHMHHKH 



X-DB 215. 




l^HHHMlHH^^HI^Hl^nflHHBB^HHiBBHHH 



I^H^^^^^^^HMH^B 



L, 



v 
z 



■ 

3 



v 



o 

4 

SOKO NAD VRAVU a * 

EDAME PRAPORTM t1Ki> f C H. 






S*Hl 



X-flR 215 Strana, za niz jde naprosta" vetsina mla- 



•r 



deze, uhaji demokracii. Prospeje statu 
a zajisti budoucnost. 

tADNi STRANG NEDALA MLADE2 
8TSIDOV6RU Nit NASI. 

Spinili na§ sjezd. Hrozili. Zmobilisovali 
p'roti nam celou Prahu. Polepili mesta. 
2oky penez vrhli do smeSnych frazi. — 
»Nadstranici«, »vlastenci«, »budovatele«, 
»ochranci jednoty« — vSichni dohromady. 



yslodek: nas 85 tisic, Jich 18 tisfc. 
Za 5 dni novych 35 tisfc. 



Praha slavnejsi manifestaci neprozila. — 
ZSvody, Skoly, mladf zemedelci jdou 
s nam!. 
StejnS dopadnou proroci 2 6. kvStna. 

Hrozeb sonebojime — nasili neustoupime. 
Nase barva 2ervena a bila — verna a 2eska. 

MLADI NARODNl SOCIALISTS 



L 



X-DB 215 
•5" 



ZNAMENl BRATRSTVl V NARODE 




CILE 

MI^ADYCH 
STRUCNE 
A JASNE! 






' '" " 










BHH^HHHHHBi^HBriHHHHJ 




■H^HHHI^^^^^BH 



■■■■IHflHiHMHSI^B^HHB 






X-DB 215 

•i" 



L 



75 



J> 



CESKOSLOVENSKA STRANA NARODNE SOCIALISTICKA 



FRANTISEK PREUCIL, 

poslanec Prozalimniho Narodniho shromazdenL 



Zivnostensko- 
obchodnicky 

Slav 

a polifika 



» 



Vydal Osifednf vykormy 
v Praze I, Namestf Rbpubl 



♦ 



vybor ceskoslov. strany naiodne socialisticke 

iky cislo 7. Nakladem vlaslnim. Vyliskly 

Graficke zavody Pour a spol., Plzeft, Hankova 6. 



^ 



X-DB 215 
•5" 






I Ji 



4 

52 



ceskoslovenskym 
zemedelcUm 



If 



k$J 



ZemedSlci v 8s. socialnf demokracii 
mluvl k zemgdSlskd vefejnosti: 
Pojctte s ndmi, pomozte ndm re 
spoleSn^ praci pro blaho republiky, 
pro blaho zemSdSlskfch rodin a zemSdelcfi. 



i 



X-DB 215 



c 



DESET DUVODU 



proc voliti cs. socidlni demokracii! 






O Ceskoslovenskd socidlni demokracie 



byla prvni politickou sttaaou, ktera probouzela, organisovala a vedla 
pracujici lid k osvobozeni socialnimu, hospodafskemu, kulturnimu a na- 
rodnimu. 



r 



Ceskoslovenskd social. n demokracie 



mela lvl podil m rozdrceni rakousko-uherske monarchic svoji ucasti 
v odboji domacim a zahranicnich legiich. 

O Ceskoslovenskd socidlni demokracie 

dala nasemu statu republikanskou formu a mela rozhodujicl vliv na 
ustavu republiky, jeji zakonodarstvi, zvlaste zakony socialne-politicke. 

O Ceskoslovenskd socidlni demokracie 

mela pravdu v odhadovaru historickeho vyvoje, Sla vidy spravnou cestoa 
a nemusela meniti svuj program. Byla a je stranou demokratickeho 
parlamentarismu, kteremu dala pevny zaklad a dava stale nove a po- 
krokovejsi pocnety. 

© Ceskoslovenskd socidlni demokracie 

se osvedcila v boji proti okupantom doma i v zahranici a po kvetnove 
revoluci s nikym nesplynula, jak si pfali jeji odpfird, naopak z vftle 
svych vernych pfislusniku a pracujiciho lidu obnovila svoje organisace. 



Lover 



) 



^^HH 



H^^^HUHhBI 



O Ceskoslovenshd socidlni dcmohracie 

postavila sv-S pracovnfky na nejodpovednejsi mista v osvcbozene re- 
publice e provt-dla revo! :f ni prennSny v oboru hospodafstvt a firaici. 
S aspecheia Vjiesila nejizehavejSl otazku vyzivy lidu v dobe, kdy ve 
vsech ostatnich statech Evropy jeste dnes je veiky zmatek. 

Ces. ho slovens kou socidlni demohracii 



« 



tvof! !id* slu^ni, spolehlivi a poctivi, ktefi vzdy dokazali, ze co na- 
vrhovali, umeli take uskultefniti. 



O Ceskoslovenskd socidlni dcmohracie 



je stranoi poiilicci nouflrosti, ktera vyrovnava rozpory, zarttfiuje po- 

fadek a vede k naprcite pravni a osobni jistote jednotlivce. 



O Ceskoslovenskd socidlni dcmohracie 



i v dobe nejvySSiho neboEpeci £eskoslovenskeho aaroda stala povnc za 
presidentcai dr. lEdaardera penesem a zustala verna idealum Masarykovym, 

€) Ceskoslovenskd socidlni demokracie 

je a zustano strai<ou samostatnou a nezavislou. Je stranou ceskosloven- 
skou, demokratickou a socialistickoul 





S 


e-K.: 


-^ 




■ ••» 


h . 


:/•:. 3 


% • • : 


\ 4> 


U ' Y. 


'•>> 


* * 


4 


1 ■ 


) 


N*" 





\m im <*V i t *>'._< -i \J 'J IteSl*.' 






CH. Praha VII 



■ ■•" 



J 



J 



X-DB 215 

-5 



/ 



% W $ 



Jl2. 



1 
CESKOSLOVENSKYM 

ZEMEDELCUM 



Pozadavkem cs. socialni demokracie a spolecnym 
pfanim vsech zem£delcu je vytvof iti pevnou a trva- 
lou, pravni a existencni, vyrobni a pracovni jistotu 

zakonem o vystavbe zemedelstvi 
v Ceskoslovenske republice 

Pfedkladame zemedelske vefejnosti navrh zasad 
tohoto zakona a jsme pfesvSdceni, ze vsichni zeme- 
dllci bez rozdilu projevi take ceskoslovenske soci- 
cialni demokracii plnou podporu, aby spravedlivy 
tento pozadavek mohl byti uskutecnen. 

Ceskoslovenska socialni 
demokracie 





! 



9 f "^"^ m 



~s 



£=> W\ 




L 



—A 

Urn 

© 
Jfi 

> 
o 

>N 



£ 3 



k cO • fi 3 £ I 



.co 

"CO 

*-» 

CO 

tt> 

"CO 



1 
= 



j I I 
ft I j 

— M • 



2 3 
■3 .-- 



.2 S C 
2. * " S3 

,3S^ 

Ilr 



"CO 

CO 
N 



>N 

+-» 

CO 

"CO 



>CU 

E 



CO 



• 64 

6- 






o - 
- d 

>»-3 



> ^ - 



•* J3 

a u 

•a •« 

.- "O 



■a - 

g-s 
1 fa 

JS 

3 a 



© JS 

a u 
w 

N -j 

1-3 



1*1 

sal 



a s 1 1 1 

- <j g S > 



•« '3 



^«2 

1 3 3 

u '3 « 



-3 
> 






-3 
2 



■a 

3 



B 





a 






sa* 5 '*- A 



"S "S 



1 



o 3 
S3 ,J1 

11 

"* =3 

.S -a 
- ? 
II 



il 



w ... 

"g - 

>CO 

"CO 



>IM 



(Mm 



19 



>>3 



•s-1 



e 



11 

2 * 
« H _ 

3 U 3 

3 ii 



II 



i ► B 



S g a 



1 alh'sS'? 





o 
o 




1 


E 
>co 


GO 









j< jS ja £ a 



O 
O s_ 

O o 
Q. O 









c 




Z REPERTOIRU SOCIALISTICKE SCENY-SIRENY • VYDALO 
PROPAGACNl ODDELENl CS. SOClALNl DEMOKRACIE, PRAHA I, 
PRlKOPY 25 • VYTISKLA STATNl TISKARNA VE VARNSDORFU 






Co um) 






petr Simon 



j 



8 iamm 



t 



fir 




damieu 



Volebni reportd* 



• 



WlLcL.iiotoLcUk, I 


^WEH??H!i^ffR^^W^^M 


& 1 




Sfwkcht^ <&COMAtw 1 


0~h ^UiiuLt ! 


clk fmm jvwuuae, 1 


■JWXJVjni^H^jB 


BSiipBBaffi^^ 


HIHMHHHHHiiHfiWH^HrfMHtt^^B^^^^ii^B 



7>T ?OTkEBi)M 



/UTfc/tAO&n^-ou 



I 















BCHODNIKUM 



prafa — wsem stejtie povinnosti, 



VycMzejice z naSehd pozadavku, aby kosicky 
. vlidni program byl disfedne plnen a nebyl pora- 

SotIii, ^adame ¥e smyslu ideoveho programu Ces- 
koslovenske strany aairodme socialistic ke 5 

abV byla zarecena ustavnf ;svoboda osobni, privni jis- 
iiii ^ tota a soukrome vlastnictvi, zf skane pocti¥ou pracf , 

ally namfsto dalifho neuvazeneho znarodnovanl sou- 
~~ stfedily se nynf ¥§ech|y siiy na &spi§ne vybudo- 
¥imi toho useku na§eho hospodafst¥i, ktery by! 

znarodnen a aby bylo podniknuto v§e na podpor 
drobneho a stfedniho|soekroiiieho podnik&ni, 




c 



Co^u 



byla zatjiStena naprosfi rovnoprivnost podnikanl 

zndrodpeneho, druzsipvnlko a soukromeho f 

z^sahy do soukromeht podnilc£nf dfcly se jen na 

podklade priva a abypyla provedena a£pra¥a 
v pfipadech, kde se tik nestalo, 

¥ hosp^difskych orgamsacich byl jmenovacf sy- 
stem nahrazen demokfratickou ¥olbou 5 odpovfda- 
}Icf ¥uli Slenstva, 

suro¥iny a polotovary byiy spra¥edli¥e rozdelo¥a« 
ny mezi ©bcfaod ? feme. do a pr&mysl. 

Veffme a jsmej pe¥iie pfes¥ed ieni ze pocti¥e a Cestui ' 
sonkrome podnik&nf bude oA s¥obodne plnitl s¥ou 

os¥edcenoii a pfirozetou drlvejsf ftinkeL 




SKA STRANA ^ SOCIA 



j 



j 



5^ 



CESKOSLOVEN3 
-ff/lSIODNE SOCI 

CESKEMU DELmCTVU. 



STRANA 
2STICKA H5 ^ 



sa 




52 



DELNICIADELNICE 

i? tovarndch, dilndch i napolich, bratfi a sestry! 



_. 






L 



Klademe zaklady nove Ceskoslovcnske repuhlice a chceme v ni vybudovati novy zivot pro vSechny. .Isme 
si vedomi toho, ze novy zivot toe vytvofiti Jen s novym programem, novymi jdcaly a novymi methodami, a jen 
teiidy, jestlize my vsicluii, kdoz tvorime narod, vvkoname svon povinnost. Chceme, aby nas stat byi stittom 
lidovym a aby v uem lid opravdu vladl. .Ie |>ak nasim pfesvedcenim a nasi pevnou virou, ze vladu lidu lze usku- 
teeiiiti jtn tchdy, ziistaneme-Ii verni zasadam demokraeie, provadene do vseeh dusledlrii a za \Seeh okolnosti. 
Toto nase stanovisko je take v plnem souhlase s programem vlady narodni fronty, representovane politickymi 
stranami. Viine, ze lid si pfeje jednoty a svornosti, vime vsak take, ze v demokratiekem zfizeni musi byti lidu 
dana moznost, aby prostfednictvim politickych stran projevoval svou villi a aby jejick prostfednictvim mold 
take kriticky kodnotiti cinnost vlady a parlamentu. 

Proto a jen proto povstala k novemu zivotu strana narodne socialistieka, ktera chce a bude oddane sloa- 
publice a jejimu lidu. Pfitom nemame duvodu ke zmenS sveho programu. Od sveho zalozeni stale a stale 
zduraziiovali, ze 1 cesky delnik ma a musi byti narodnim, musi svuj narod milovat, pro narod zit a praeo- 
vat. Tato nase stara programova zasada dosla plnefco uplatneni teprve za dna okupaee, kdy vseckno ceske del- 
Bictvo poznalo, eo to je narodni poroba. Teprve tato dob a strasliveho utrpeni, tezkyeh zkousek pine potvrdila 
spravnost nasich zasad a naucila nas vsechny vefit, ze vlastenectvi neai ani pro oeskeho delnika pfihanou, ale 
je mu cti a povinnosti. ■ 

Vlasteneetvi nesmi vsak byti pouze prazdnym slovem. Laska k narodu musi byti laskou k cloveku a laska 
k ceskemu narodu laskou k ceskemu cloveku. Naplneni toto zasady vyz.adc.je vsak, aby kazdemu pfislusniku 
naseho niiroda byla dana moznost uplatneni a aby jchoprace mu skytala podminky pro spokojeny a piny /.ivot. 
Ani zde neni nam tfeba niceho meniti na starych osved cenj'eh zasadach. 

Jsme socialisty a z^staneme i nadale stranou upfimne socialistickou, ktera chce a bude dusledue uvadeti 
ve skutek zasady socialni spravcdlnosti. 

Budeme proto trvati na torn, aby byly odstrnneny vsechny bezpraene duchody a vyloucena moznost 
kofisteni z price druhyeh. Zasada — kdo nepracu.je, aC neji — musi byti provadena do vsech dusledku. 

Aby byte zamezeno koristnictvi, musi stat byti ueasten na or S anisaci prace a vyroby a musi za spokr 
ficasti zamestnancu bditi nad provadenim spraved«v6 politiky mzdove. I kdyz uznavame, ze vyse inzd.v ma 
odpovidatl hodnote prace, trvame na torn, aby minima lni mzdy zarucovaly plnou e.vistenci. Pfi stanoveni v< se 
mzdy musi b.v'ti pfihlizeno take k viceclennym rodinam a budeme proto usilovati o zavedeni rodinnycli pHdavkik, 
odstupftovaa/ch podle pottu de«. Maklady na tyto rodinne pfidavky bud'toz poskytovany statem a uhrazovanj 
danemi. 

Zarukou spravedlive politiky mzdove jest v prve fad8 znarodneni tezkeho prfimyslu, v drulie fade pak 
Acast zamestnancu na sprave zavo.lu. Tyto snaky najdou vc strane narodne socialbticke pochopeni a plnofl 
dporu. 



Coyer) 



#59 

X- OB ^13 Ceskoslovenska republika vykonala velike dflo zavedenim socialniho poji.sUni. Avsak to, co bylo vyfco- 

• S nano, dnes nestaei. Socialni pojiste ni jen tehdy splni dokonale svuj ukol, poskytne-li zamcstnancum plnou ochra- 

nn v pfipade nezavkieneho nest&ti. Proto budeme usilovati v prve fade o to, aby socialni pojisteni spocivalo na 
jednotnych zasadach, platnych pro vSechny zamestnance be» rozdilu. V nemocenskem pojisteni vychazime zo 
zasady, ze zdravi a zivot cloveka jsou stejne drahym statkem u delnika jako u jineho obcana a ie proto kazde- 
mu eloveku musi byti venoviina lecebna pece stejne dokonala. Podpory a dfichody je nutno zvysiti tak, aby so 
pokud mozno blizily skutecne mzde, o kterou je dflnik zkraeen, protoze nemiize pracovati, af uz pro nemoc, 
uraz, invaliditu, stafi nebo nezamestnanost a pozustalym je tfeba poskytnouti du.chody ve vysi, rarucnjici lid- 
skou "xfctenci. Jen takove socialni pojisteni odstrani z delnickeho zivota strath pfed nejistou budoucnosti a za- 
jisti potfebny klid k praci. 

Veskere usUi vynalozime pro povzneseni celkove zivotni urovne naseho delnictva, v niz nespatfujeme 
pouze ukojeni potf eb hmotnych, ale take duchovni a m ravni povzneseni. VSechny prameny vzdekini a vedeni 
musi byti proto pfistupny nejen delnickym detem, ale take delnikAm samotnym. Jen vzdelany narod je zaru- 
kou svobody a statni samostatnosti a jen vzdelane delnictvo je zarukou, ze ziistanou nedotfena jeho prava. 

Dopustili bychom se stare chyby, kdyhychom do nekonecna vypocitavali, eo cheeme a eo budeme delat 
Cesky delnik jest natolik vyspely, ze dovede rozeznat si ova od einu a dovede hodnotit poctivou praci. 

Dosahneme ne jvySsi nn'ru lidovlady, zarueime pi ne vitezstvi socialnich idejf, vybudu jeme sloitecny blaho- 
byt pro vsechny, pochopime-li, ze k dosazeni tecbto ide ji jest tfeba price, lasky a nadseni. Ceskoslovenska 
Etrana narodne socialisticka zna ceske delnictvo, zna jeho oddanost niirodu a jeho nadseni pro vec soeialismu. 

Voldme Vds proto vsechny do prdce. 

xa demokraSickou republiku, 

zn socidlzii spBravedlnost, 

xa st'astnou budoucnost pracufieiho lida. 

PojcTte s ni'inu, rozmnozte nase fady narodne citiciho a socialisticky uvedomeleho ceskeho delnictval 
.Vstupte do nasich fad! Pfihlaste se do organisaci mistnich a z:\vodnich! 



PRIHL/ISKA*a clena ceskoslovenske 

sir any 



Jmeno a pfijmeni 



Den, m£sic, rok a misto narozeni 



povol'ini 
(zamestnani) 

Domovska pfislusn^st 
Rydliste 



vlastnoruonl podpi*. 



narodne 
socialisticke 

I'fihlasujici se prohlasuje na svo» 
,ViI a svedomi, ze nihdy nebyl clrnem 
iddne jasisticke organisace, polilirky ne- 
tpolupracoval s faSUtickymi organha- 
cemi a iivly, ani s jinymi Cs. republic* 
'nepfatehkymi elementy. Saucasne pro- 
hlasuj,; ze take .polithky nespoluprw 
coral s nacistickymi Si jinymi nctnecky* 
mi korporacemi. 



TI«M Me^antrioh. Praha. 



1 1 4 » M si 



.5 

Ceskym zemedelcum. 

Vinie, ze se ehcete poctive a upfimne zueastniti budovani sveho skutecne lidoveho statx Kazdy i va» 
ma svou ueasti v poUtickem zivote naroda pfispeti k dobru naroda a republiky. 

V demokracii — jejiz zachovani jest nasim spolecnym cilera — je to mravni povinnosti kazdeho pocti- 
▼eho pfislusnika naroda. 

Budovat znovu navy zivot, novy stat, novou spolecnost, jsoa ukoly tak velke a dalekosahle, ze nikdo 
nesmi pfi torn stat stranou. Vsichni bez rozdilu musime si byt vedomi teto velike eh vile naseho naroda a statu. 

V politickem zivote statu jsou politicke strany jednim z hlavnieh cinitehi. Jen prostfednictvim sve poli- 
ticke strany mohou se take poctivi cesti zemedelci zucastniti budovatelske prace. Zveme vas k teto praci! 

Ceskoslovenska strana narodne socialisticka chce poctive, upfimne a spravedlive v ducliu novych sku- 
tecne demokratickych zasad vytvafetj bezpeene a trvale zaklady statni a narodni samostatnosti. 

Cesti zemedelci! Vite, co pro vas chystali a v dobe okupace jiz zcasti provadeli nemecti okupanti. Vlou- 
pit ceskou pudu, tu pudu krvi, potent a casto i slzami zkropenou a proto tolik milovanou, to bylo cilem Nera- 
cu. K tomu smefovala take ta riizna, zaludna opatfeni, kterymi vas pronasledovali. llvalovani vnucenych 
sprav, prohlasovani vaseho majetku za zabrany, prime vyhaneni z usedlosti atd. 

Zemedelska puda vsak zustava v rukou ceskych zemedelcu a vraci se'jim 
na zaklade dekretu presidenta republiky take puda Nemcu a zradeu naroda. 

Chceme se s vami pficiniti o to, aby ceska puda zustala pevne a trvale vlastnictvim ceskych zemedelcu. 
K tomu cili tfeba odstraniti z pozemkovych knih vsechny zavady Nemci zpupne vlozene. Poznamky vnucenych 
sprav, poznamky zaboru, vklady vlastnickeho prava ftise a vseeky jine pamatky na nemeeke jafmo, musi 
byti vymazany z pozemkovych knih z moci ufednL 

Utrpeni spolecne prozite a spoleene vedeny boj za osvobozeni sbli/.ily pra'cujiei lid mesta s pracujicim 
1cm venkova. Umele vyvolavany a udrzovany rozkol a nepfatelstvi zmizely. Ceskoslovenska strana narodne 
rfciallsticka vzdycky proti heslu „Venkov .jedna rodina" stavela „N a r o d jedna -rodina". Xavazujice 
na tradici strany, budeme vytrvale usilovat o zachovani a utuzeni jednoty naroda. 

Clenstvim ve strane podpofi cesti zemedelci prakticky toto usili. 

Cesti zemedelci, vy vite nejlepe, se jen price tvori hodnoty. Vy jste se take prvni po bojl 
dali bez meskani do usilovne prace. V bratrske a demokralicke shode musi byti vase prace 
take rovnocenne hodnocena. 

St A lost meny chceme udrzeti. Se zretelem k teto a v jejfm ramci musi vsak byti ceny 
lemedelskych produktu postupne upravovany tak, aby prace zemcdelcova byla take nalezite odmenovana. 
I v tomto bude prakticky vyjadfena jednota naroda. Zajmy a potfeby zemcdclstvi musi byti hajeny a pro- 
sazovany ve spojeni s pracujicimi lidmL , 

Cesti zemedelci, jste rovnocenni s kteroukoli jinou spolecenskou skupi- 
nou naroda. Butfte si tolio vedomi. Zbavte se razne pocitu menecennosti a opustenosti. Pfestante vahat 
a kolisat. Minule ponechte minulosti. Nejste a nesmite byt opusteni. Nesmite se vsak sami isolovat a vyfa- 
Eovat. Divejte se s naini a v nasich faxlach do budoucnosti. 

Nase socialisticka koncepce neni ani stavovska, ani tfidni. V nasich radach je misto pro kazdebo pocti- 
vlho Cecha, bez rozdilu tfidy nebo stavu, ktery se upfimne hlasi k nasim demokratickym a socialistickym 
zasadam. 

Pronikava a vsestranna musi byt pece o cloveka na pude pracujiciho, 
jeho kulturni povzneseni, jeho socialni a spolecenske postavem, o zlepseni pomerii po stnince zdravotni, vse- 
obecne bygieny a vystavby vesnic. Zvhistai p e c i tfeba venovat venkovske pracujici zo- 
ne a je j t te/ke odpovedne praci. Venkovske zeny se vfadi jako plnopravne a rovnocenne do spo- 
'ecne price zen strany ceskoslovenskych narodnich socialistu. 

Technickemu vybaveni a mechanisaci prace v zemedelstvi i domacnosti 
u e d e 1 c u zejmena je tfeba venovati pozornosti. V souvislosti je tu za jisteni trvalych pracovnich sil, kte- 
rj'ch je a bude tfeba, ma-li zemedelstvi splniti vsechny sve ukoly narodni a statni. 

Pfi feseni tccbto a dalsich otiizek budou miti cesti zemedebi k pomoci svoji jednotnou zajmovou orga- 
nisaci, Jednotny svaz ceskych zemedelcu. Kadnemu vybndovani teto organisace na zswadach 
skutecne demokracie venuje se nase strana % upfimnym usilim. v 

LOuerJ 



c 



z 



X-DB 215 






Zdsr a vysoka a rove ft naseho lemed^lstvi, prave tak jako nutne piano- 
!T i t e pfizpusobeni zemedelske vyroby, musi byti starosti celeho naroda. 



J 



Pravfe v torn to smeru chce strana ceskoslovenskych narodnich socialistu pusobit. 

Cesti z e m S d e 1 c i ! Pracujte s nami k vybudovani mohutne a silne strany 
yr pfesvfcdceni, Je takove strany je nevyhnutelne tfeba pro uspesne zdoko- 
naleni nasi demokracie a pro uspesnou pfestavbu republiky na lidovych za- 
kladech. 

Strany jsou ne^bytnym nastrojem politieke organisace obeanstva a sprsivneho fungovani demokracie. 
Jsou nezb>tnymi organy politieke vyehovy. Chsipeme takto poslani nasi strany, majice stale na mysli blaho 
cele spolecnosti. Checme, aby strana ceskoslovenskych narodnich socialistu byla budovana tak, aby vedla po- 
Utiku obeeneho prospechu ve sluzbe obecnyra zajmum lidu a republiky. 

Cesti zemedelci! Vstupte do strany. Ustavujte vsude na vesnicich poli- 
tieke organisace strany. Strana ceskoslovenskych narodnich socialistu je 
stranou pro vas prave tak, jako pro ostatni pracujici lidi. Povazujte ji z a 
ivoii s t r a n u. 

Budujice spolecne" s ostatnimi silnou stranu, pracujete zaroven na zabezpeceni a vystavbe republiky, 
pracujete a tvofite tim pro sebe a svoje deti! 

Atf zije svobodne pracujici zemedelec na svobodne ceske pude. 

CESKOSLOVENSKA STRANA 
MARODNE SOCIALISTICKA 



PBIIILASKA^a cfena ceskoslovenske 

strany 



Jnieno a pnjmeni 



Den, inesic, rok a misto narozeni 



povolani 



(zamestnani) 
Domovska prislusnost 



Bydliste 



vlastnonirni podpis. 



ndrodne 
socialisticke 



Pfihlasujici se prohlasuje na tvem 
cest a svedomi, ze nihdy nebyl clenem 
zt'ulne faiisticke organisace, politicky ne- 
spolupracoval $ fasistickymi organisa* 
cemi a zivly, ani s jinymi Ct. republics 
nepfdtehkymi elementy. Soucasne pro- 
hlasiije, ze take politicky nespolnpra- 
eoxnl s nacistickymi ci jinymi nemecky* 
mi korporacemi. 



J 



Ttsfcl Melantrlch, Prah*. 



X-OB 215 # Gq 

piestai &y£ AadstxcmCckoxL oJvgxuuiaci/ 

Po jedinem roce cinnosti »nadstranickeho« Svazu ceske mladeze dochazi k vyjasneni, kte- 
re bylo uvitano sptisici mladych lidi, ktefi si pfeji upfimne a trvale jednoty mlade gene- 
race. Odchod mladych narodnich socialistu, kteri po jednolete zkusenosti s SCM nechteji 
mit s louto organisaci nic spolecneho, urychli vytvofeni nove zakladny, na ktere se se- 
jdou mladi lide, aby spolupracovali na budovani republiky, na hajeni zajmu mlade gene- 
race bez postrannich vlivu, ktere dosud by ly ve vedeni SCM uplatnovany. 

Mladi narodni socialists pro upfimnou jednotu mladych lidi! 



Po odchodu mla 
niho sekretariatu 



C 



c 



dych narodnich socialistu z SCM pokouseji se vsemozne akvisice ustfed- 
KSC v marxistickem tisku, v marxistickem rozhlasu i v marxisty ovlada- 
nych institucich t|i/rdit, ze timto odchodern je rozbijena jednota ceske mladeze. Skutecno- 
sti vsak je, ze jednota ceske mladeze neexistovala. 

Svaz ceske mladeze, ovladany ustfednim sekretariatem komunisti- 
vedle tohoto soustavneho ovlivnovani tvofila a tvori komise pro mladez 
KSC. Stejne i strana cs. socialni demokracie buduje jiz po nekolik mesicu svoje komise 
pro mladez. V iostrukcich strany temto clenum komisi mladeze, ktere vydalo Propagacni 
odd. cs. socialni, demokracie, Praha I, Pfikopy 25, vytistenych v tiskarne Cil v Karlovych 
Varech, uklada s$ mladym socialnim demokratum, aby ve Svazu ceske mladeze ziskavali 
poiiticky neorgajnisovane mlade prislusniky SCM pro stranu. Desitky instrukci sekretariatu 
KSC mluvi stejnou Feci a jeste otevfeneji. Mladi narodni sociaiiste snazili se ve Svazu 
ceske mladeze pracovati pro uprimnou, nezneuzivanou jednotu. Kdyz vsak po sjezdu 
SCM bylo zrejme, ze tato organisace zustali v rukou stranicky orientovanych fanatiku 
kdyz tiskovy organ SCM Mlada fronta neustavala ve svych utocich proti strane, ktera je 
soucasti Narodni fronty a kdyz konecne vedeni Svazu ceske mladeze umyslne rozhodlo se 
uspofadati ve stejnych dnech, na ktere byl svolan sjezd mladych narodnich socialistu, svuj 
vlastni podnik, ackoli sjezd mladych narodnich socialistu byl ohlasen dva mesice predem, 
rozhodli se mladi narodni sociaiiste ke kroku, kterym cele nasi verejnosti byla prokazana 
t zv. »nadstranickost« Svazu ceske mladeze. Takove jsou konce SCM, o kterem jeden z 
prednich cinovniku teto organisace — Dr. Diri Hajek — prohlasil, ze byl v rukou anarchi- 
stickeho vedeni. 

12. kveten 1946 dal jim padnou odpoved. 85.000 mladych narodnich socialistu, pochodu- 
jicich Prahou, proti 20.000 mladych v pruvodu SCM — a to jeste ziskanych nikoli ze stou- 
pencu vlastni organisace, nybrz svolanych pfikazy organisacnim slozkam KSC, odborovym 
organisacim, mylnymi informacemi Junaku, Sokolu i zvlastnimi pokyny ministerstva skolstvi 
ktere vyvrcholily vyzvou zrejme jiz zmateneho vedeni SCM v Mlade fronte: »Kdyz pujdes 
na Majales, nemusis do skoly« — to je i odpoved vsem tern, kteri, pouzfvajice method 
okupantu a docasne sve moci, chteji tvrdit, ze SCM zustal i po techto udalostech nadstra- 
nickou, jednotnou organisaci ceske mladeze, jejiz je jedinym mluvcim. A vsem temto vy- 
znavacum zpusobu, od kterych jsme se osvobodili, rikame pfimo a otevrenS: 

o torn, kdo bude mluvcim mlade generace, rozhodnou si mladi sami I 

Svaz ceske mladeze svoji dosavadni cinnosti ztratil duveru mladych. 

Jednota ceske mladeze - uprimna, bez postrannich cilu — musi byt vytvorenal 

Mladez Sokola, mladez idealni ceske organisace 3unak, mladi vSech politickych stra.i 
v Cechach i na Slovensku, delnici i studenti, mladi ufednici a mladi zemedelci, vytvofi 

kutecnou organisaci ceske a slovenske mladeze, o jejiz" jednote nikdo 

nebude pochybovat. 

Bude to jednota ceske mladeze, ktera nebude slouzit 
Komunisticke strane Ceskoslovenska. 



X-DB 219 



L 



v 



BUDEME 
BUDEME 
BUDEME 






icii £.antesfnaneii 

26. Icvefen bude pro n6s vsechny rozhodnym dnem. 

ROZHODOVAT 



Delnici! Za 



L 



o zabezpecenf tolika tezkymi obetmi vykoupene svobody. 

ROZHODOVAT 

o odstranenf zbytku nacisticke nadvlady a nasilf. 

ROZHODOVAT 

o pomerech v podnia'ch a zavodech, o zabezpecenf 
svobody presvedcenf, prdva na praci a spravedlivem 
jejfm hodnoceni. 

BUDEME ROZHODOVAT 

o sfastne budoucnosti nasich zen a detf. 

26. kvefan odstranf nadpravf samozvancu a prinese 
vi'tezstvf skutecne demokracie, rovneho prava pro vsecky, 
vi'tezstvf socialismu, naseho ceskeho narodnfho socialismu. 

ELNiCi! ZAMESTNANCf! 

Svuj vlostnf osud mate ve svych rukou! 




Odevzdanfm 

kandidatni listiny cislo 
ceskoslovenske strany narodne socialisticke 

odstranfte vse, co vas cinf nespokojenymi a co vas tolik 
bolf. Pomuzete k vi'tezstvf spravedlnosti a prava nad 
uiiskem a bezpravfm. 

Splnte svou narodnf a socialistickou povinnost! Poucte 
spoludruhy v podniku o vyznamu voleb, podchyfte va- 
hajicf a nerozhodne! 




Vse pro vi'tezstvf kandidatky cislo 

3skos!ovanske strany narodne socialisticke! 

N A Z D A R ! 

Duvernfci &&\ntk&, soukromfch i vefejnych zaznesgnancd. 



t. Seaufort, (narodnl nrtvA Pr«t.» «. 



X-08 215 

r- 

L 






. -. 




zen - hospody ii 

ve mestech i na venkove bude volit 

cs. slranu narodne socialistickou. 



Proc? 

Protoie 



cs. strana narodne socialisticka 



c 






HAjl ZASADU, ze zena-hospodynS, pracujici v domacnosti, musi byt postavena na roven 

vi>em pracujicim lidem v republice; 

UPLATftUJE nejdusledneji kosicky vladni program, ktery slibuje zenam zrovnopravneni na poli 
hospodarskem, politickem, kuliurnim a socialnfm; 

ULEHCUJE praci zenam-hospodynim tim, ze dusledne bojuje proti vysokym cenam zivotnich 
potieb. Jsou to poslankyne cs. strany naiodna-socialistick'e Frana Zeminova, J. 2ackova-Batkova, 
Dr Bozena Patkova, Jarmila Uhlirova a Dr Milada Horakova, ktere na piide parlamentni uspesni 
haji zajmy vsech pracujicich zen. 

ZAHAJILA prvni ze vsech politickych stran boj za ochranu zajmu spotJebitelu. Zada zastoupenl 
spotfebitelii ve vsech institucich a slozkach, ktere o cenach a jakosti zivotnich potieb rozhoduji. 
Sni'eni can, uvoliiovani zbozi ]e vysledek teto jeji prace. Otevfeni skladu zbozi UNRRA, zvysene 
prideiy potravln detem a ostatnira spotirebitelum jsou take jeji zasluhou. Poslanci cs. strany 
narodne-socialisticka ze vsech nejlepe streii zajray spotfebitelu a dozaduji se dusledne snizeni 
cen zivotnich potfeb a spravedliv^ podil na cene" pro vyrobu i obchod, ale zejmena spravedlivou, 
umernou cenu pro spotfebitele. 

VYHLASILA BOJ vssm zdraiovacim slozkam v meziobchode. 2ada energicky zkraceni cesty 
vyrobku od vyrobce ke spotfebiteli. Je zasluhou cs. strany narodne-socialisticke a jejfch poalankyfi 
uvolnenl prodeje zeleniny, ovoce a uvoliiovani prodeje vseho ostatniho zbozi. 

D OMAHA SE, aby z-ena-hospodyne' na venkove i ve meste byla uznana jako dulezita pra- 
covnice v domacnosti, kiera mi stejna prava vo vyzivovacim systemu Jako kazdy jiny pracujici 
clovSk. Nepriznanl prldavkoveho listku P 3 zenam-hospodynim a starym lidem oznafiila hned 
zpocatku za hrubou kfivdu, kiera se postupne nasim pficinSnim napravuje. 

UPLATRUJE, aby zeny-hospodynS-manzelky byiy v rodine v dailovem systemu, zejmena 
v zakone o davkach z majetku a majetkoveho pffrustku postaveny na roven muzum-manzelum, 
aby se jim dostalo stejnych vyhod jako muzum. 

V 

Cs, strana narodne socialisticka 

vratila sebevedomi vsem zenam-hospodynim, pracujicim v domacnosti, ve mesle i na venkovd tim, 
Je je postavila do stejnti iady s ostatnimi pracujfc'mi Hdmi a ze vyznam jejich prace pro rodinu 
a slat nalezitd ocenila. 

3,400.000 ien-hospodyn 

pracujicich v domacnosti ve mistech i na venkove posili proto stranu, ktera je haji, zastava a pozveda. 

Budou volit jedinou svou ochr&nkyni, budou volii hromadne 

eskoslovenskou stranu nar, socialistickou 



j. an 



- 



(J 



Statni a 



X-DB 215 

•5 



vetsinu vefejnych 
aby by!a zrusena 



verejni zamestnanci! 



3ESTLI2E C H C E r E : 

aby byly odstraneny kfivdy a nesrovnalosti, -pusobene . k zvanou renominacni akcf, 

aby byla konecne uzakonena 35!eta sluzebni doba pro zfizence, 

aby by!o novelisovano nacisty vydane vladni nar. c. 15/1944, ktere tak krute postihuje 




n a r od 
bez N 
r.a n t u, 



zamestnancu, 

vladni naf. c. 51 az 57,1942 o nahrade cestovnich a stehovacich vyioh 
a nahrazena spravedlivou a dnesnim pome-rum odpovidajici novou upravou, 

aby byla konecne vyfesena otazka zapocteni vojenske sluzby pro vsechny vefejne za- 
mestnance stejnonerne, 

aby pfi projednavani otazky narodniho poj:$teni nedoznaly zajmy a vydrzena prava vefej- 
nych zamestnancu jakekoli./ ujmy, 

aby bylo dusledne a poctive ve vsech smerech provadeno zrovnopravneni zen, 

aby doslo k sprayedlive uprave pensijnich a zaopatfovacich pozitku a odstraneny rozdily 
mezi staro- a novopensisty, 

aby konecne ve vsech statnich ufadech a podnicich rozhodovala kvalifikace, schopnost a 
zpusobilost a nikcliv politicka legitimace, 

aby vysledek letoinich parlamentnlch voleb byl tez vystrahou vedeni GRO, ze musi i zde 
nastati naprava, 

aby prist! platovy zakon odstranil veskere kfivdy a nedostatky platoveho z£kona 103/1926 
a stal se zakladnin pilifem lidsky dustojne existence vefejnych zamestnancu a tim zaru- 
kou st'astnejsi budoucnosti vasi a vasich rodin, 

aby zkratka lidovej demokraticka republika byla takovou, jakou si ji v5ichni uvedomeli 
ceskoslovensti obcfcne pfeji — 

ni, socialisticka a demokraticka, ke viem stejne spravedliva, 
emeu a Mad'afu, stejne jako bez antifasistu, z r a d c u a kolabo- 
ale take bez jedincu pro^pecharu, s t v a c u a rozvratniku 



VOLTE 
It. strany 



26. kvetna kandidatku Jg 
narodne socialisticke ™P 



Prace cs. strany nairodne socialisticke ve prospech statnich a vefejnych zamestnancu je 
nejen cestna, ale ij bohata na vysledky. ftada znamych narodne socialistickych cinovniku 
vyrostla z fad vefejnych zamestnancu a vysledky jejich prace na poli parlamentnim, stejne 
jako odbo/afskem jsou vseobecne uznavany celou vefejnozamestnaneckou slozkou na- 
roda. Strana s takovou minulosti nezklame statni a vefejne zamestnance ani v budoucnosti. 

Statni a verejni zamestnanci a pfisluinici jejich rodin voli proto vo 
svemvlastnimzajmu kandidatku , 



c 



*islo 



■■ :< 



CESKOSLOVENSKE STRANY NARODNE SOCIALISTICKt 



p rt a g otis K, ri4i.*-."i.ui«L<r 








**6y 



CHCEME 

osvobodii narod 

ODSTRACHU,HR0ZY 



A ZIVOTNI NEJISTOTY 



pn 

fin 



n 



Wl o vice net testl letech odmlceni, vynueeneho nemeckym znicenfm svobodneho ceskoslovenskeho politickeho zi- 
vota, chape se po prve opet verejneho slova strana, jez po celou dobu 20 let republiky zastavala dusledne politickou linil 
•bou prvnich presidents republiky, Tomase Garrigua Masaryka a Edvarda Benese. Teto politice strana ceskosloven- 
skych narodnich socialistu zuslala verna i v dobe nesvobody. A to dusledne a nekompromisne. Nespolupracovala 3 ne- 
pritelem a jeho prisluhovaci. flepotfisnila se ani skvmou zrady a quislingovstiny. Radyji podstoupila spolu s celym na- 
rodem nejsurovejsi pronasledovani a hriizovladu, jakou znaji nase dejiny. nez by na sebe vzala jen stin odpovodr.osti 
za to, co se u nas od 15. III. 1939 dalo. ZustaJa verna. Zustala vema svemu programu i sve narodni, lidove a delnicke 
tradici. O torn svedci i tisice jejich vemych prislusniku, ktefi v lomto nerovnem boji obetovali sve zivoty radeji, nei 
by se zfekli idealu, v nez jako obcgne a straniei vefili. O torn svedci i tisice jejich straniku, ktefi se zbrani v ruce bojo- 
vali na vsech bojistieh druhe sv£tove valky proti nemeckemu nacistickemu imperialismu. O torn svedci jmena, niezl 
pfedstaviteli naseho hnuti nejvyznamnejsi, jejichi nositele byli k smni umuceni nebo zavrazdeni gestapackou tyranii. 
Iimena. kterych nikdy nezapomeneme a ktera budou vecne zit v pameU pokolemi dnesnich i budoucich. Jini vedouci 
racovnici narodne sociaJistieti byli vezneni v koncenitacnich taborech, nekdy i po celou dlouhou dobu vice nez pet 
a prezili vseehny utrapy a uskali strastiplneho zivota jen silou sve vule a neochabujici virou v narodni osvobozenl 
a nase vitezsivi Konecne cast vyznacnych cinitelu strany odesla hried na pocatku nove nasi narodni Kalvarie do zahra- 
nici a pracovala tarn oddane pro nase vitezstvi po boku presidents dr. Edvarda Benese i v dobach nejtezsich a terne* 
beznadejnych. Jim vsem, kteri bojovali a trpeli za vernost narodu a statu, patfi pfedevsim zasluha o to, ze si nasa 
hnuii zachovalo cest a cisty stit v dobe mjhlubsiho poni/eni naroda. 

Tato statecnost i toto mucedmctvi pfislusniku naseho hnuti stejne jako nekompromisni boj. ktery strana cesko- 
flovenskych narodnich socialistu vedla proti nacistickemu henleinovstvi i prod fasismu kazdcho druhu. dava jejim stow 
penciun pravo, aby na prahu noveho svobodneho politickeho zivota se hlasili k praci na budovani statu i o podil na 
moci, ktery jini podle jejich poctu a sily pfi'slu.si. Nochceme, aby se vnitini vystavba statu dela bez nasi ucasti. Chce- 
me, aby nas hlas byl slysen. Chceme miti licast a vliv na utvareni poliuckych pomeru v osvobozene vlasti. Chceme, aby 
«e pfi torn uplatnily zakladni zasady naseho programu a idealy, za nez jsme vzdy bojovali a za nez jsme nepfestali \y&- 
jovat po celou dobu valky. To je vlastni a jediny duvod, proi zivot strany obnovujeme a proc na samostatnosti strarrji 
trvame. 

Je nebezpeti, ze bez ni by nektere nezbytne predpoklady svobodneho, typicky ceskoslovenskebo Hvota politi©* 
keho a kulturniho nebyly hajeny a uhajeny. 
Strana ceskoslovenskych narodnich socialistu byla vzdy pevnou oporou nejvyssich statnich a narodnich zajmu. Chc« 
a bude ji i nyni. Jen tyto zajmy to jsou. proc se dnes znovu hlasi k zivotu. 

Co se nam ukladd jako hnuti narodnimu, co se nam 
uklada jako hnuti lidovemu a socialistickemu? 

vystehovani v»«ch Nemcu a Marfarii i viech ostatnich staiu «•• 
pratelskych zivlu z celeho iiz«mi republiky. NaS stat musi bytl 
od prvopocatku obnoveni swe samostatnosti budovan jako stat 
ryze narotfm, stat jen Ceohii a Slovaku a nikoho jineho. Prot« 
budeme podporovat kazdou snahu, aby Cochum a Slovakum. ii- 
jif.im roztroulene anebo we vetsich celcich po celem svfite, byla 
poskytnuta veskera pomoc, aby mohli presidlit co nejrychleji da 
vlasti a aby jim byla pfidelena puda i majetek domovni, uvol- 
neny vystehovanim cizich narodnosti. Budeme ve vlade prcsazo- 
vat, aby byly k temto likolum zrizeny bez odkl?du zvlasun " r ~ A *- 
zidame dale okamzite /riVem lidiivych soudu a -pi-avetii va, 
ale pfisna potrestani vsech zradcu, kolaborantii a quislingu v Ju» 



ladame, ally v nasem state byla ihned nastolena politicks 
cvoboda v duchu masarykovske humanitni demokracie. Trvame 
na svem starem programu, pokud jde u zajiSteni lidskych prav 
loveka, svohody slova, svobody tiskove, svobody spolkove a h-o- 
lazifovaci i vsech politickych svobod a obcanskych prav ve 
myslu dosud platne ustavy. Budeme tiz se dom»hat toho, aby 
listavne zaru6ena byla svoboda rojhlasoveho poslechu. tadamo 
rejmena, aby vlada ihned uoinila veikera opatfeni, aby vule lidu 
se mohla co nejrJrive vyjadriti vypsanim novych vseobecnych pfi- 
mych, rovnych a iajnych voleb s pomtrnym zastoupenim do vsech 
rastupitelskych a rakonodarnych sbflirii. 

Madame, aby se bez odkladu pfistoupilo k ncsinicuvavemu 



L&oec) 



. .. 215- 
■#64 

X-DB 215 
.5" 



chu vladniho programu pivni vlady republiky. Pri torn buderaa 
C:.i io ! :0, aby take pfislusnici nasi strany, ktefi se provinili 
zradou nr'tto kolai)or?ci, neunikli zaslouzanemu trestu. 

Buc'enve pracovat, aby vlida se postarala « rychle odcinfini 
>Scch skod a kfivd, jei naciste napachali v ni'sich zemich nejen 
proti statu, nybrz j proti jeho caskym a slovenskym obcanum a 
proti narodnim spoiktim a institucim vseho druhu. Zadami zs- 
jmena, aby stat organisoval ihncd co nejrozsahlejii a velkorysou 
akci ztfravotni a socialni ve prospech vsech zachrinenych obeti 
gestapacke persekuce a aby se postaral o vdovy a sirotky po 
unuicenych obetech Gestapa, po padlych bojovnicich teto valky 
a nrl.ro dm revoluce. Viechna tato peca budiz opatfena na licet 
nemeckeho naroda. 

V oblasti hospodufske budeme vymahat, aby vJeohny zdroje 
aarodniho hospodareni, jako podniky velkopriimyelove, bohatstvi 
nerostne a vsechny vyrobni prcstfedky vubec byly postaveny pod 
kontiolu statu — dokud nebude rozhodnuto volenym Narodnim 

throniazdenim o definitivni liprave otazek s tint souvisicich 

a aby slouzily vyhradne zaberpeceni prace t obzivy sirokych 
vrstev lidovych a zadnemu licelu jinemu. Trvame ,sak na zacho- 
vani soukromeho vlas'tnictvi, ziskaneho praci a potem pracujici- 
ho cloveka vsech stavu a tf id. 

Delnictvu musi by ii zaruceno pravo na praci a spravedhvou 

mzdu, ale tez na plnou licast v otganisaci a v rizeni vyroby. 

Chceme pracovat pro jednotu odboroveho hnuti — zvlaite del- 
nickeho a budeme usilovat, aby byla vhodnou organisaci socialni 
pecs odvracena od vsech pracujicich clenu narodniho spolecen- 
•tvi obava z nezamestnar-osti. 

Budeme prosazovat provetteni nov£ reformy pozemkove, kte- 
ra by slouzila potfebam zemedelskeho lidu. Nezapominame, ie 
zemedelci jsou jednou z nejdulezitejSich slozek naroda a stojime 
na stanovisku. ie bez nich nelze polozit bezpecne a zdravo za- 
klady noveho narodniho rozvoje. 

Budeme viemi silami pomahat, aby femesla. zivnosti a ob- 



cfcod, nfmeckou nadvla.doti zvlaite postiiene' a temer znicene, ma» 
hly co nojrychleji zaujmout sve misto a funkci, ktera |im v na- 
iem hospodarskem zivote prislusi. 

Jsme ti dobfe vWomi, ze mimofadne jjeco bude vyiadovat, 
aby mladez, vystavena po dlouhou dobu nacisticke propagande, 
byla vsemi vychovnymi prostredky t laskou a taktem zbavena 
mozneho nanosn a stop, jei tyto^neblahe vlivy na ni «n--d za- 
nechaly. 

Na poli kulturnim pozadujeme, aby statni a verejne skot- 
stvi vscho druhu bylo obnoveno a doplneno vyluono jako ikolstvi 
narodni t vyuoovaci raci ceskou nebo slovenskou a co nejrozhod- 
neji trvame na okamzitem zruieni vsech skol s vyucovaci rcci 
nemeckou. Prejemo si. aby majetek vsech narodnich instituci 
kulturnich by I vzat pod ochranu statu, pokud nebuds rozhodnu- 
to, zda tyto instituce m obnovi ci zda nebuda lepe v novych po- 
merech volit nove formy pestovani ute\& a zajmu, jimi slouzily. 
V ohledu nabozenskim hajlmo jako vzdy naprostou svobodu sve- 
domi a pfesvldceni i vzajemnou a duslednou toleranci. 

Strana ceskoslovenskych narodnich socialists byla vzdy stra- 
nou drobneho oeskeho a slovenskeho ilowAka. Chce ji byt i na- 
priite. Svym programem i svym slozenim je to strana vpravd* 
vfenarodni. Svoji hlavni politickou a socialni funkci v nyngjil 
povateene situaci a po mukach, jei jsme proiili, spatfuje prede- 
vsim v torn, aby zajistila nirodnimu celka i kazdemu jednotliv- 
ei osvobozenj od strachn, hrizy a zivotni nejiatoty, nejvetiich to 
kleteb kazde tyranie. --' 

Chceme, aby u nas byla opet nastolana pravni bezpeinost a 
klidna pohoda miroveho zivota a v teto funkci vidime iedon x 
hlavnich svych likola. 

Ke splneni viecb tcchto cilfi strana caakoslovenskych narod- 
nich socialists vyzyva ko spolupraci nejen viechny sve straniky 
a stoupenca, nybrz i vsechny obcany, kterym tento nai akcni 
program vyhovuja. 



CeskoslovenskA strana 

NARODNE-SOCIALISTICKA. 



J 



PBIHLASKA. 



Prihlasuji se za clenm Seshodovenski slrany nAroJni tocialixticM a prohlaiuji, £• 
pfijimnm xatady j,ji politiky a ideologie, absazene v programovom *Provoldni€. 



Jmt'-iut a prijmeni: 



Povol&ft: 



Misti), okrtes a rok narttzvni: 



Bydlisle (ulire a iislo domu): 



Vlastnorucni p>nlpi.fi 
1 





Pozorf PnUaAka <^f\v,\e\{f )aska»e }md iKiveVnilca nu'stni t»rgani»ace ceskoslovewke strany Ba.m.)n4 -H:nli- 
•tirke\ mW.iiinin nel» okrtwni'iirii wkret«riiitii .,hp'.<, ji ■, .:,.ir. pffmo i'istfe<lnfinu sekretariatu fAsktytlownskn «trany 
aij-.«)uS HicialWt'icka v i-raze JI, Y<icia\*-k« ruuri, .'). 

Ti:-kl Meifinlncil, P'itJia, 



c 



X-DB 215 



2ksidente Osvoboditdi r 

podle slibu naseho presidenta dr. E. Benese 



#&£" 



vinm jsme zustali? 




Z projevu na manifestaci cs. strany narodne- 
socialisticke v Praze dne 17. kvetna 1945: 



Dr. Petr Zen kit 



L 



Mame-li budovat. je lhostejno, zda jsem architektem nebo podavaeem. 



c 



My chceme mlt republiku poctive a opravdove demokratic- 
kou, chceme ji mit skutecne narodni, chceme, aby byla budova- 
na tak, abychom meli een» a hodnotu pro spolupraci mezinarod- 
ni jako narod, ktery mel v mirulosti a mi i v pritomnu co fici 
ze sveho, ma dim pfispeti k te mezi narodni spolupraci. A jsem 
pfesvedcen, ze prave ti, kdo maji na srdci vybudovani novi 
Evropy, maji trvaly a epravdovy zajem na Ceskoslovensku, ktere 
by bylo opravdovym plodem a praci Cechcslovaku, jejich dusi, 
jejich vule a jejich prace. Vy jste mi ulozili. abych se staral 
o fizeni a rozvoj nasi strany. Ja bych snad mel fici, ze si chci 
odpocinout, ale myslim, ze musim s odpocinkem pockat. Kdyz 
jsem to musil vydrzet na cizi komando sest let, to by bylo hez- 

Mistopfedseda ilddy, minhtr Jozka D a v idi 



ke, abych to nevydriel jeiti tu dobu. nez se da vsechno do po- 
radku. Mame-li budovati, j» Ihostejno, zda jsem architektem 
nebo podavaeem. Valka kude dobojevana vitezstvim teprve teh- 
dy, jestlize jejim plodem hude takovy demokraticky zivot v Evro» 
pe, jaky mel na mysli veliky a nezapomenutelny president Roo- 
sevelt (potlesk), jaky meli na mysli representanti druhych veli- 
kych nasich spojencu, Stalin, Churchill, a jaky meli predeviim 
v srdci ti, kdo tak heroicky dovedli polozit svoje zivoty, af jii 
to by li pfisluSnici druhych armad, af bojovnici na barikadach 
nebo ti, kdoz trpeli ve vezeni, byli muceni, tyrani a pepravovani. 
My se nikdy nezpronevef ime tomu, CO oni od nas prave svou 
krvi a svym zivotem zadali. (Dlouhotrvajici potlesk.) 



© Jfn v jedno'iiiem ceskoslovenskeni state bade nase budoucnos't. 



Ceskoslovenska republika bude statem Cechu a Slovaku, bu- 
de to stat narodni. Hrozna tato valka vyrelila problem mensin, 
ktere byly vetSinou ohniskem protistatni iredenty; bylo to zvlai- 
te u nas. Nemecka a mad'arska mensina, ktera mela vsechna pra- 
va, podryvala zaklady statu. Nemecka mensina svymi ciny si 
sama pfipravila dnesni osud. Nyni nastala historicka chvile. kdy 
se zbavime jednou provzdy staled pfiteze mensin. OtJcinimetak 
chyby Pfemyslovcu, kteri k nam volali Nemce a ukazeme jim 
cestu, odkud pfiSli. Af si jdeu tarn, kam chteji: Heim ins Reich! 
V Ceskoslovenski republice nebude zadnych nemeckych skol, ne- 

Ministr sprawdlnnsci dr. Jaroslav S I ran s k y; 

Bez kontroly aeni demokracie. 

Bratfi a sestry, tech let, kdy jsme k vam mohli mluvit ie- 
nom rozhlasem, bylo pouze sest, ale byla to str^isn* iJlouha leta. 
A nyni jsme zase svobodni. Smimei k vam zase mluvit tvafi v 



bude nemeckych divadel a nebude zadnych n£meckych a maifa«w 
skych kulturnich listavu. 

Butfte svorni, pomahejte jeden druhemu! A tak spojeni v naV 
rodni frontu Cechu a Slovaku, sdruieni v tabor vernych obcanii, 
budeme budovat svizj domov tak, aby se v nem kazdy citil spo> 
kojenym a sfastnym. 

Mluvime-li o demokracii, tu zduraznuji, ze demokracie nesmi 
znamenat anarchii a rozvrat. Ona znamena take disciplinu a sve- 
domite konani povinnosti. 



tvaf, a vy smite nejenom naslouch^l 
vit, volat, kf'Cet, volat slavu, volat 
v.-t viajky k'Jyz je .^>rti veselo, a 
,.. :pOiy, kdyz je vain opr.-.du smut 
smite zase naplno 

V Ifich io!jch, kdy jile to vsokima 
\\ sotva Septal, vam r.spfato 
novali ?i, ie so tin) pnznavaji k 



ale smite uz zase take mlu- 
hanbu, radevit ie a vyvfSo- 
tjruchlit a vyvesovat smuteciii 
no, kratce 

Bvobodne at 

!■, * ttch ietei.!i, 

i spiiali i a r:e- 

: : . nu zlocinu, 



protoze luska se pfece jenom tarn, kds se nesmi mluvit nahla» 
a kdyz cely narod musi aeptat, protoie cely narod nesmi mluvit 
nahlas, je to prece 

svedectvi neslychaneho zlocinu. 

protoze Blih nestvoril inirorly tak, :!:y jeden druhemu slouzil, aby 
jeden mel hlasivky a smel mluvit a druhy je mel a nesmel mlu- 
vit. (Pot!--?k.) T" i"iii v urceni narodii, v urSeni narodu je svo- 
i r.iy ji z.T;e iiiame. A kdyz 3.-.:ime dres mluvit J n !' » 
mluvit, co ;« to, uo si rektreme .'Lhlns ia prvnim miste? M.sliin, 
It tva. piv.ua miste si rekneme: nikiiy vie s« n::m: cp3- 
kovat to, CO j --. is i t r 2 i i I i a r.;:;dy vie nBc hoem*. ahy via- 
d!a u nas . se :^;;:a. 



Cover) 



9 
1 






Dr. Prokop Drtina — Povel Svatft 

V nasi zemi neni niista pro nikoho jineho ne2 pro nas. 



ZvefStva naroda kulturtragru sama nam naznaouji, co je a 
oo muti byt prvnim naiim ukolem pfi zakladani noveho zivota: 
Vycistit republiku celou a uplne od Nemcii. V nasi zemi neni 
mista pro nikoho jineho nez pro nas. Kazdemu jednollivemu 4le- 
nu naroda zde pripada dejinna odpovednost. Kaidy z nas musi 
pomoci v cisteni vlasti. 

Ze jsme jako narod a stat » roc* 1918 obnevili svoji samo- 
statnost a nezavislost, to byl vysledek dejinne spravedlnosti, kte- 
ra mela napravit neslychanou krivdu, jiz na nas Nemecko a Nem- 
ci pachali od roku 1620. V rooe 1918 jsme byli rovnez neomeze- 
nymi vitezi nad Nemeckem. Nebylo by divu, kdyby se po trista- 
letem pfikofi cesr.y i slovensky narod byl tedy dopustil tvrdosti 
proti Nemcum a Madarum. Nestalo se lak. Nestalo so tak pfe- 
devsim proto, ze v eels statu stal filosof humanitni demokracie 
Tomai Masaryk. Narod ve sve vetsme pak pfijal vzhledem 
k osvoboditelskemu dilu Masarykovu jeho doporuceni, abychom 
smirnou cestou hiedali souziti pokojne a pfatelske s Nemci z 
Ceskoslovenska a tak abychom si zajistili do budbucna mirovou 
pohodu narodniho rozvoje. Vite viichni, jak to dopadlo. Tento 
velkorysy pokus Masarykuv skoncil Henleinem a K. H. Fran- 



kem. vyhnanim nastupce a pofcraiovatele Masarykeva i praiske- 
ho Hradu, skondil Neurathem, Heydrichem, Daluegem , Fricktm, 
•koncil koncentrainimi tabory, popraviinti oetaoii, zavfenymi ces- 
kymi vysokymi ikoUm, ■ vystehovanymj veenieemi. $k<)n4 i, Lj . 
dioemi a Lezaky, 

Po torn viem, oo se » teto zemi stalo od is. bfezna 1939 a 
00 vytrpel cesky lid, my se jiz nemuzeme vratit k te politico, 
kterou jsme vfliii Nemcum delali mezi rokem 1918 a 1938. To 
zada — podle meho pfesvedceni — prave humanita, abychom se 
k takove politico nevrareii. Humanita si iada spravedlnost. A 
spravedlnost zada, aby byli Nemci tak tvrde potrestani. jak 
ohromna je jejich Vina. Za Hitlera, Himmlera, Henleina a Fran- 
ka je odpovedny nemecky narod cely a cely musi nest trest za 
zlociny, jichz se dopustil. Sam bych pokladal za nenumanitni, 
nelidske, kdyby Nemci svemu totalnimu potrestani unikli. To 
by byla faleina humanita. Masaryk nebyl jen humanista, byl 
take realists. A jako reaiista ani on by nemohl pfehlizet, co se 
zdt stalo a eeho se proti naiemu narodu Nemci dopustili. Nepo- 
chybuji torn, ze by i on, a predevsim on, vyvodil veskere dii- 
sledky z toho, oc se v poslednich iesti leteoh proti same naii na- 
rodni podstate Nemci pokouseli. 



J 



Ceskoslovenska strana 
narodne-socialisticka. 




IHLASKA. 

Prihlasuji se za llena Seskoslovenske strany narodne socudUtlckt a prohJamji. te 
pfijimdm zasady jeji poUtiky a ideologic obaazene v programovem »Provoldni€. 



J mono a prijmeni: 



Povoldni: 



Misto, okres a rok narozeni: 



Bydliste (ulice a cislo domu) : 



Vlaslnorucni podpiii 



Pozor! PrihlaSku odevzoVfte 1a«)cav« \m<l duv&nilcu nifetnf orgnniRace iV»koKloveiwke strany narodni sociali- 
Bticke, nrfetJirmn nebo okrwnlniu sekretariatu anelxi ,ji zaAlet* pf/mo iVtfe.lni'mu eekretoriatn ce*Vo»lovmi!»ke atraoj 
ziajotine eocialisticke T Piaze 11, Vaclavske -nam. 38. 



/waif 

•5 



Cesti zivnostnici 
a obchodnici! 



%tc 



Soukromd iniciativa - hybnou pakou pokroku! 
Soukrome podnikdni - oporou hospodafskeho 
zivota republiky i v fizenem hospodafstvi! 



V duchu prohiaseai presidenta republiky dr. Edvarda Benese a programu vlady budeme usilovne pracovati, 
aby nase repubBka byla statem ciste narodnhn, statem Cechu a Slovak u. 

Vsichni Nemci, ktefi jsou spoluodpovedni za zlociny, spachane na nasem narode, nechC jsou vykazani tam, 
kam je vzdy jejich srdce tank). 

Veskera hospodarska moc, k t e r e dosud Nemci a zradci naroda vyuzivali 
proti nasemunarodu, musi pfejitido ceskych rukou! 



C 



Chceme, aby: 



c 



ndrod byl zbaven nejistoty, v hospoddrstvi 
zavlddl klid a plnd prdvni bezpecnost, 

vsechny skupiny pracujiciho lidu byly naprosto 
rovnoprdvne! 

Hajime zasadu, aby v nasem hospodafstvi byla take pine uplatnena oprav- 
dova demokracie. 

Za pfirozeny pfedpoklad pktdne tvurci podnikavosti povazujeme zachovani soukromeho vlast- 
n i o t v i, ziskaneho poctivou pracL 

ftemesla, zivnosti a obchod musi zaujimati vhospodafskem zivote naroda takove po- 
staveni, ktere jinn po pravu nalezi. 

Neni a nebudev lijmu naseho statu a spofadaneho hospodafstvi, zamefeneho k organickerou 
vyvo ji, abyidravesamostatBezivnostenske podnikani bylo-omezovano hlubsimi 
litihy, 

Samostatnym drobnym f e m,e s 1 n i k u m, z i v n o s t n i k ii m a obchodnikfim, jichz iniciati- 
va je hybnou pakou hospodafskeho zivota a jeho vze stupu, musi se dostati nalezite ochrany a pod- 
pory. 

Budeme podporovat veskere snahy, aby si zivnostenske a obchodni podnikani osvojilo vsechny pfedpo- 
kladyzdarnevykoBROstiprodobrousluzbu spotfehitelskym vrstvam naseho na- 
roda. 

Chceme vseobecne povzneseni zivnostenskehoaobchodnihopodnikani, aby mohlo rad- 
ius plniti svoji vyrobni a distribucni funkci pro domov i zahranici. 

Pracovni vykonnost bude zvysena nejen piano vitym uspofadanim femeslnevy- 
roby a obchod u, nybrz i levnym a lehc« dosazitelnym podnikatelskym uverem. 



Couef) 






X-OB 215 
.5" 



■%(o(o 



ktere jednotlivec nestaci. 

Prace zivnostniku a obchodniku je odpovedna a vyzaduje naleziteho skoleni a (idhsrn 



Mezi jednotlivymi zivnostmi musi bytt zdrava soutezivost, podtozena vMoniim velke 
hospodafske odpovednosti. 

Druistevni spoluprace remeslnych i obchodnich podo'ikatelA sdruzi sfly k ukolum. 

«. > f i p r a v y^r 
doros t u. Stale vzdelavani podnikatehi i zamestnancu musi zlepsit uroven shriby lidu, 

Soustavadanova musi byt zjednodusena, aby byla jasna a spravedliva. 

Stat musi resit velikeukolypfiodcineniskod, zpnsobenych nasema hospodafstvi bombardova- 
nim a jinymi pruvodnimi zjevy valecneho deni. 2ivnosten ske vyrobni a obchodni podniky musi byti obnoveny, jak 
toho vyzaduje jejieh ukol v hospodafsMm zivote naroda. 

Se vsim usilim budeme pecovati o to, aby o s id lo v a n i pohranicniho uzemi z i vnos tensky mi 
podnikateli provadelo se planovite, aby jim bylo umozneno slusne podnikani. 

Chceme v z i vn os t e n ske m podnikani uplatnovat zasady c e sko slo venske ho soeialis- 
mu, aby tak byly odstraneny vsechny socialni nedostatky malych a drobnyeh podnikatehi. 

V revolucnim udobi, ktere prozivame, povazujeme za svou povinnost velkymi sociamimi opatrenimi zajistiti 
take remeslnikum, zivnostnikiim a obehodnikum vsestranne socialni i pojisteni, a to na podklade verejnopravnim. 

Zivnostniei, obchodnici a remeslnici! Souhlasite-li s uvedenym progratnem, stante se cleny 
ceskoslovenske strany narodne socialisticke! Odevzdejte prihlasky sve a clenu sve rodiny a svych ziv- 
nostenskych pfatel mtstni organisaci cs. strany narodne socialisticke v miste sveho bydliste a pomahejte nam 
uvedene pozadavky uskutecnovati. Tim uspesnejsi bude nase prace, cfm pocetnejsi budou nase fady. Pro- 
spejete tak lidu, republice i sobe. 



CESKOSIOVENSKS STRANA 



ARODNE SOCIALISTICKA 



J 



PRIHLASKA-i/ clena ceskoslovenske 

strany 



Jmen* a pfijmenf 



.'-.ir... 'ir \i» ■' tr.i' 



Den, mesie, rok a Mfto aarozeMi 



povolani 



(zamestnanf) 
Domovska pffeluSnost 



■-X 



narodne' 
socialisticke 



Mk .i^^-^r+f He's 9 ?&£?xri\-t&&*- : 9£t 



Bydlistt 



vlaatnoruAni podpia. 



I'fihluiujici m prnhiasHJm mm n-rm 
best a tvidomt, it nikdy- nebyl Henmm 
iadne jtuisticM organimtce, pttlitickr if 
gpnlupracoval $ jaiistickymi itrganiw- 
cemi a xivly, ant $ jinymi Cs. republic* 
nvpratehhymi etementy. Soucasne pro- 
hlasuje, ze lake politicky nexpoluprw 
eovai » naciitiekymi ci jinymi nemecky- 
mi korporucemi. 



JSefcL l&Lantrteh. Pratx* 



I i 



ii 



X-DB 215 
,5 



#&7 






■ - . 



ZENY 
CESKOSLOVENSKE? 



■ 



President Budovatel Dr» Ed. B e n e S zavolal vsechny obcany k praci pfl vyslavbe obnovene republiky.. 
Vfichni jsme slyseli jeho vyzvu, ze musi kazdy z nas pracovat zs tfi. 

Prolo se hldsi k pilne praci i ceskoslovenske zeny. 

Husime byt kazda na svem miste v plneni nasich dennich povinnosti v domacnosti, obehodech, tovarnach, na 
poll, v kancelarieh, ve skolach i v zivnosfc-ch. 

Ale to je jen jeden usek nasi prace. Nas vsakvolaiprace p o 1 i t i c k a, socialni, hospo. 
daf ska, kul t ur ni a t el o vy c h o vn a. Ceske zeny jsou si dobre vedomy techto ukolu a pevne pfesved- 

ze je nutnosti, ba prikazem, zapojit so do politick* praco 
v obnovenem Ceskoslovensku. 

.....,...,«..-.-,, ........ ..... „.....,.,..,.. .-;.. r . ...... •'••-***; r'-KJMf*. T%- -;--*i--\ <*!&$ 

Rada uprimne narodne - a socialisticky citicich zen prihlasila se ihned k spolupraci v politickem hnutt 
ceskoslovenske strany narodne socialisticke ve mestech 1 na venkove, aby vsechny sve schopnosti uplatno- 
valy tarn, kde je treba bystrych mozku 1 ochotnych rukou. 

Ceske zeny navazalytaktonaslavnoutradicivynikajicichpracovnie Frani Z e« 
m i n o v e, Ludmily Konecne a gestapackymi vrahy umucene a popravene vndkyne ceske zenske inteligence, 
■enatorky F. F. Plaminkove, osvedcenych v praci pro dobro a uplatneni zen za pryfah 20 let republiky. 

Budujeme a obnovujeme stranu na n ovych zakladech. Opirame se o vladni program 
l 5. IV. 1945 a chceme vsemi silaml pracovat k jeho uskutecneni. Vsichni obcane republiky musi pf is pet k brz» 
kemu odstraneni stop a skod, jez zpusobila valka, aby se rychle zacelily jizvy, jez valecna vichf ice zanechala v, 
nasich zemich. . 

Proto se obracfme 1 na vas, ceske zeny z mest 1 venkova, abyste nam pomohly, rozmnozQy nase fady a 
ochotne daly sve schopnosti k praci pro dobro vsech. Ceskoslovenska strana narodne-socialisticka vyzyva vse» 
/ ny zeny, aby podeprely jeji usili, jez ma na mysli jen zabezpeceni a znovuvybudovani Ceskoslovenske repu* 
y. i 



• 



S 



HCEME 



aby v nasi vytouzene* osvobozene vlasti vladl pokoj a mir, abychom si konecni mohli vsichni 

oddychnout; 

aby vsem Cechum byly zachovany svobody, jez jsou jim zaruceny ustavou; 

aby bj la take ustavne zajistena svoboda slova, tiskn, shromazd'ovani a poslechu rozhlasu; 

aby vlada Ceskoslovenske republiky co nejdrfve vypsala volby, v nichz by nas lid svobodne, vs©« 

obecnou, tajnou a primou volbou rozhodl, kdo ma byt jeho zastupcem v fizeni republiky; 

aby se odcinily vsechny kfivdy, jez u nas napachal hitlerovsko-nacisticky rezim, a to formoa 

dobreho zakona; - .' 

aby vsechen majetek NemcA zabral stat a ne zchytrali jednotlivci a vytvoril z neho fond pro 

uhradu skod, valkou zpusobenych. 

aby prirodni zdroje nerostne a veUtopr&myslove podniky byly pod spravou statu; 

aby do pohranici byli vysQani lide a roduiy nejschopnejsi a nejcestnejsi s ditmi; 

aby bylo zachovano soukrome vlastnictvi,' vydfene rukama prostych ceskych lidi; 

aby vsemu pracujicimu lidn byla zajistena spravedliva odmena za praci a zrizeny takove social* 

ni instituce, ktere by jej navzdy zbavily starosti o stafi a obav z nezamestnanostt a bidy. 



ZADAME • 



c 



aby ve smyshi prohlaseni vlady narodni fronty z 5. TV. 1945 bylo ve skutek nvedeno d&slednf 

zrovnopravneni zen ve vsech oblastech poUtickeho, hospodarskeho i kulturniho zivota; 

aby ve smyslu t«to zasady byly zeny voleny do zavodnich rad, podnikovych rad, narodnich vy^- 

boro i Narodnich shromazdeni a povolany do vlady republiky; 

aby byla zvysena u nas ochrana rodiny, manzelstvi a matef stvf ; 

aby se schopne zeny moldy plnS a aktivne uplatnit v praci pfi budovani nasi republiky; 

aby byla uskutecnena ucinna ochrana zajmu spotfebitelu tim, ze tvofeni cen zivotnich potfeb' 

bude fizeno statem za spoluucasti zastupcu vyroby, obchodu a spotfeby; 

•by byla ^o vsech dusledko provedena pozemkova reforma ve prospech zem&lelskeho proleta- 

natu a vseho venkovskqho lidu; aby skolstvi bylo zdemokratisovano a zpfistupneno vsem scbop- 

■ym detem ceskyeh rodicu; - 

»by v zahranicni politico byla dAsIednS dodrzovana poDHcka linie presidenta republiky Dr. Ed- 



varda Benese. 



Coner) 



TRVAME • 

oa dasfednein vystShovani vtoch N?mc*,Ma<far4 a stkta aepratetskyvh fivft ■ repobilky, v Jme- 
na i pohranicniho pasma, abychom vsichni mohli kBdne pracovat a to bes obav, to za ■BBtBfc 
roka aajde se novy Hitler aebo Henfeia, ktery bud* wolovat • nato zniceni 

SLIBU JEME • v 

to budeme ze vSech sfl pracovat pro demokratickoa Jednotnon n&rodnf a sodaOsttckou repubQ- 
ka a to k teto praci vyzvema vtochay dobre Cesky, ktere citi a mysli tak, jako my, 

0LEDAME • - 

k splaeai toholo vHikeho ukolu vM£ srdce, b ystre hlavy a ocaotae race ceskych lea. 

Pomuzes nam i ly, ceska zeno mest i venkova? 



Milujes-li svuj narod, svoa vlast. milovanoa ceskoslovenskoa 
repabliku, chces-li byt strazcem poko jneho zivota sve rodiny, 
pu jdes s ndnti verne tak, jako jsme sly celych sedan let tezkeho 
strastiplneho valecneho zivota za majaky demokracie, za 
president em Osvoboditelem T. G. Masarykera a president em 
Budovatelem dr. E. Benesem. 

Jdeme za nlmi does 1 t budoucna, p«jcftedy s a a m i, desk* ient mast i t e a k o v a. Urlta- 
iet*radyve«vy>hfadacb.Jako«p«»LapracaTaiet. 



V revolucnim jaru 1945. 



Zeny J 

cs. strony narodne sodallstlcluS. "■ 



PRIHLASKA c// clena ceskoslovenske 

sir any 



Jiw-no a pn jroeni 



Den, mesfc, rok a misto narozeaf 



povolanf 
(zamestnani) 

Domovska prLslusnost 



Bydltsti 



vla*tnoru£nf podpio. 



narodne 
socialisticke 

PrihlaSujid te prohlaiuj* nm 
bmt a twdomi, se nifcdy nebyl clenem 
zadne" fasisticke organisace, politicky n«- 
tpolupracoval $ fasistickymi organisa- 
cemi a zivfy, ani t jinymi Cs. republic* 
nepfileUkymi elementy. Soucasne pro 
hlahtje, ze take politicky nespoluprth 
covttl § nmcistickymi ci jinymi nemecky^ 
mi horpormccmL 

t1b»q M«l*ntz4afc. mtm. 



J 



X-DB 215 
•5 



I 



^ 



L 



Z EN Y 
ceskoslov enske ! 

Mile sestry! 

Po 6 letech stradani, bezmezneho utrpeni a nekone&ie bolesfl, ktere t tcZee zkousenem narode proS- 
vala vrcholnou merou ceskoslovenska Jena, hlasime se k nove usilovne pracL Profidly ttzce nase pfedvale*- 
ne fady! Mnohe z naSich byvalych spohipracovnic MmWy na popravisti, pod ranami nacistickych vrahu, jina 
dotrpely po nevyslovnych mukach v konoentracnich taborech a detne je 1 tech, ktere zero rely v bojich naff 
slavne kvetnove revolace. 

Z fstfedi narodne-socialistick^ch zen zmizely navzdy ctyH nase vynika jici pracovnice. Nemidime jii na 
naslch sjezdech, schAzich a prednaskach v celem kulturnim svete proslavenou bojovnici za prava zen sestru se- 
natorku Pkuninkovou. Neuslysime jiz jasny, nabadavy jeji bias, vola, jici ceskoslovenske zeny k praci pro dobro 
naroda a republiky. Nestiskneme nikn mile a statecne nasi zupni duvernici Hradecke, nadsene zenske praco*- 
nici sestre Ludmile Buresove, nezaposlonchame se v srdeche projevy sestry Mety Dudove, anl misiopf edsedky- 
ne sborn a nacelnice Sokola, pf edsedkyne Ochrany matek a deti ses. Cibulkove . . . Vsechny tyto sestry a sta 
jinych nadsenych nasich pracovnic vyvrazdilo Iflene fadeni Germann. 

Krasne, mohutne a nezapomenutelne nase pfedvaleche hnuti ds. zen narodne-socialistickych ntrpelo ran 
k nespocteni. Na mfsta ubitych sester nastupuje vsak jii fada novych pracovnic. Vitame je vfele v nasich fa- 
dach, nebof narod potfebuje nasi oddane prate, a repnblikn i tvofici se nove lidske fady je nntno podepfit 2cny 
narodne-socialisticke se k teto hlstoricke uloze hlasi jedny z nejprvnejlich. 

V dejinach strasne valky v bojich za svobodu bnde pstt spravedlive zhodnoeena statecnost, obetavost 
a nekonecna vira ve vitezstvi' 6s. zen. Pficinme se, sest,ry, aby stejne priznive soud naroda se vyslovil o nasi 
spoluiicasti na povalecnem bndovani obnovene nasi drahe vlasti. Z tisicerych ran krvaci jeste nase republika 
a trpici Hd. Prave nyni je proto nejvice tfeba vreleho srdce ceske zeny a jemne pece jeji ruky, aby se ry chle jl 
hojOy bolesti vsech. 

Do T'stf edi cs. narodne-socialistickych zen dochazf denne fada dopisu ze vsech krajii Cech, Moravy, 
i Slezska a Tesinska, ktere json dokladem stale rostonciho zajmn zen o vefejny Hvot. Json to v prve fade nag* 
osvedcene pracovnice z doby prvni republiky, ktere nedbaji povatecne unavy a vycerpanosti a jdou do praca, 
>ko ohei. Dfljy vam, vy v6rne a statecne! Tiskneme vam vSem v duchu vdecne rukn. Ale hlasi se i houfnS 
mlade a nove pracovnice! Vitame vas vfele do naseho stfedn. Poslechly jste volani velike doby i vlastniho 
srdce, ktere chce druzne s naml klasli kamen ke kameni na stavbe nove nasi svobody a budoncnostL 



c 



Z ceho }sme se velmi zaradovaly: hlasi se nam 
cetne do prdce zefmena nase zenska inteligence, 
ucitelky, ufednice, leharky, prdvnicky atd. Chri- 
pou dobrc, ze doba separovdni minula! Dnes jako 
doposud nikdy je mistto inteligence v lidovycb 



A tlto naSi novi pfatele mohon hft u jistoni, ze se strana narodne-aodalistlcka, a my ieny zehnena, vidy 

postavhne za prava svych sester z jejich fad. ', ;I 

3 J 4 



1 






X-DB 215 
•5" 



ZENY 
ceskoslo venske ! 



^ 



L 



L 



Mile sestry! 



Po 9 letoch stradani, bezmemeho utrpenf a nekone&U bolesd, ktera T tifee rkouSenem narodS pro»- 
vala vrcholnou meroa ceskoslovenska »n», nlasime se k nova nsilovne praeL Profidly tefee nase pfedvale*. 
ne fady! Mnohe x nasich byvalych spolupracovnic zemfery na popravisti, pod raaaml nacistickych vrahd, jin« 
dotrpeiy po nevyslovnych mukacb v koneentracnich taboreck a fete* je I tech, ktere lemrrly t bojich nasi 
abvne k vetnove revoluce. 

Z t*tf edi narodne-socialistiekyoh iea xmizely navidy gtyfl nase vynikajici pracovnice. Neavidime jii na 
nasich sjezdech, srhuzfc-h a pf ednaskaoh t celem kultnrnim aveti prcxslavenou bojovnici za prava zen sestru se- 
natorial Pkuninkovoo. Neaslysime jii jasny, nabadav^ jeji Mas, volajici feskoslovenske feny k praci pro dobra 
naroda a reptibliky. Nestiskneme ruka mile a statecne nasi iupni duvernici Hradecke, nadsene fenske pracov- 
nici sestfe LodmBe BnreSovd, nezaposlonchame se v srdecne projevy sestry Mety Dudove, ani mistopf edsedky- 
ne shorn a naoelnice Sokola, pmlsedky ne Ochraay matek a deri sea, Cibulkove . . . Vfecnay tyto sestry a sn» 
Jhtych nadsenych nasich pracovnic vyvrazdilo silcne fadeni Germaan. 

Krasne, mohutne a nezapomenutelne nase pf edvalecne hnuti ea. fen narodnS-socialistickych u( rpelo ran 
k nespocteni. Na mista nbitych sester nastupnje vsak jii fada novych pracovnic Vitame Je vfele v nasich ra- 
dach, nebof narod potfebnje nasi oddane praee, a repablikn I tvofici se nove iidske fady je nutno podepfit. Zeny 
■arodne-sociattsticke se k teto hlstoricke Alone hlasi jedny a ne jpr\ Tie jsich. 

V dejinach strasne valky v bojich xa svobodu bud* £stt spravedlive ahodBoeena statecnost, obetavost 
a nekonecna vira ve vitezstvi is. fen. Pficinme se, sest ry, aby stejne prfznlve soud naroda se vyslovil o nasi 
spoluucasti na poyalecnem bndovani obnovene nasi drahe vlasti. Z lisicerych ran krvaci jeste nase republika 
a trpici Ud. Prave nyni je proto nejrice tf eba-vf eleho srdee eeski ferny ar jemne pece jeji ruky, aby se rychlejl 
hojily bolesti vsech. 

Do tstfedi cs. naro<bie-socialLsticky«h fen dochazf dennf fada dopisA as \*«h kraj* Cech, Moravy. 
I Sleaska a Tesmska, ktere jsoii dokladem stale rostonciho rkjmn fen o vefejny nvot Json to v prve fade nasa 
osvediVne pracovnice x doby prvni republiky, ktere nedbaji povalecne onavy a v j eerpajiosti a jdou do price 
jako oheA. Diky vam, vy verne a statecne! Tiskneme vim vsem v duchu vdecne ruku. Ale hlasi se i houfnft 
mlade a nove pracovnice! Vitame vas vfele do nafeho stfeda. Poslechly |ste volani velike doby i vlastniha 
ardee, ktere ehea druine s nanii klasti karnea ke kameai na stavM nove nasi svobody a budoucnosti. 

Z ceho jsme se velmi zaradovaly : hlasi se nam 
cetne do prace zejmena nase zenskd inteligence, 
ucitelky, urednice, lekarky, prdvnicky atd. Chd- 
pou dobre, ze doba separ ovarii minula! Dnes jako 
doposud nikdy Je misto inteligence v lidovych 

A tfto nasi novi pfatele mohou by t u jLstenl, fe se strana oarodneHwcUlisUcka, a my feay w kuena, vidy raanl 
poaUvime aa prava svyck sester a JepVh HA. 



1 







I 







J 



L 



C 






• 5" 

Nach der Konfiskation zweile Anflage! 

Ein Wort an euch, chrisfliche Arbeifer! 

ii ii m i i i j 

3- PEGU 

Kleriko- 
faschismus 

im Lichte 
seiner Ziele 
und Taten 



Hilgenreiners Weg 
zum Fasdiismus und Krieg 



"""^I^M 




^ 





■ 


































(^ 


















:'■■ . 


' '# / 



> 

o 






£ 

^ 

5 

^ 
P 

^ 
$ 

# 











J 




^ 'mm 



2 £ " 2 

W fB~ — S 
: ft *2 *H <••» 



W W 



a f ^ * 

w ^* ^ 

1 h h * 

a c 

o —, o 

£ in 






*». y; 









«'■ $*•■'■ ' "Sti 




I 



J 



^ 



' 



V 





X-3?3 



ti. I '7 



VI I. WELTKONGRESS 



DER KOMMUNISTISCHEN 
INTERNATIONALE 



K. 



GOTTWALD 



Fur die Volksfront 

der Arbeil, dier Freiheit und 

des Friedens! 





. 







VII. WELTKONGRESS 
DER KOMMUNISTISCHEN INTERNATIONALE 



K. GOTTWALD 

r die Voiksfront der 
beit, der Freiheit und 
des Friedens! 



HawM* ag^ 












Rede, gehalten In der 24. Sibling des Kongresses 
am 7. August 1935 



i 




VERLAGSGENpSSENSCHAFT AUSLANDISCHER 
'RBEiTER IN DER UdSSR * MOSKAU-LENINGRAD 1935