Full text of "Zeměpis a statistika Ruské říše"

See other formats

Google 


This  is  a  digital  copy  of  a  book  that  was  prcscrvod  for  gcncrations  on  library  shclvcs  bcforc  it  was  carcfully  scannod  by  Google  as  part  of  a  projcct 

to  make  the  worlďs  books  discoverablc  onlinc. 

It  has  survived  long  enough  for  the  copyright  to  cxpirc  and  thc  book  to  cntcr  thc  public  domain.  A  public  domain  book  is  one  that  was  nevěr  subjcct 

to  copyright  oř  whose  legal  copyright  term  has  expircd.  Whcthcr  a  book  is  in  thc  public  domain  may  vary  country  to  country.  Public  domain  books 

are  our  gateways  to  the  past,  representing  a  wealth  of  history,  cultuie  and  knowledge  thaťs  often  difficult  to  discovcr. 

Marks,  notations  and  other  maiginalia  present  in  the  originál  volume  will  appear  in  this  flle  -  a  reminder  of  this  book's  long  journcy  from  thc 

publishcr  to  a  library  and  finally  to  you. 

Usage  guidelines 

Google  is  proud  to  partner  with  libraries  to  digitize  public  domain  materials  and  make  them  widely  accessible.  Public  domain  books  belong  to  the 
public  and  we  are  merely  their  custodians.  Nevertheless,  this  work  is  expensive,  so  in  order  to  keep  providing  this  resource,  we  háve  taken  stcps  to 
prevent  abuse  by  commercial  parties,  including  placing  lechnical  restrictions  on  automated  querying. 
We  also  ask  that  you: 

+  Make  non-commercial  use  ofthefiles  We  designed  Google  Book  Search  for  use  by  individuals,  and  we  request  that  you  use  these  files  for 
personál,  non-commercial  purposes. 

+  Refrainfivm  automated  querying  Do  not  send  automated  queries  of  any  sort  to  Google's  systém:  If  you  are  conducting  research  on  machine 
translation,  optical  character  recognition  oř  other  areas  where  access  to  a  laige  amount  of  text  is  helpful,  please  contact  us.  We  encourage  the 
use  of  public  domain  materials  for  these  purposes  and  may  be  able  to  help. 

+  Maintain  attributionTht  GoogXt  "watermark"  you  see  on  each  flle  is essential  for  informingpeopleabout  this  projcct  and  helping  them  lind 
additional  materials  through  Google  Book  Search.  Please  do  not  remove  it. 

+  Keep  it  legal  Whatever  your  use,  remember  that  you  are  lesponsible  for  ensuring  that  what  you  are  doing  is  legal.  Do  not  assume  that  just 
because  we  believe  a  book  is  in  the  public  domain  for  users  in  the  United  States,  that  the  work  is  also  in  the  public  domain  for  users  in  other 
countries.  Whether  a  book  is  still  in  copyright  varies  from  country  to  country,  and  we  can'l  offer  guidance  on  whether  any  speciflc  use  of 
any  speciflc  book  is  allowed.  Please  do  not  assume  that  a  book's  appearance  in  Google  Book  Search  means  it  can  be  ušed  in  any  manner 
anywhere  in  the  world.  Copyright  infringement  liabili^  can  be  quite  severe. 

About  Google  Book  Search 

Google's  mission  is  to  organize  the  worlďs  information  and  to  make  it  universally  accessible  and  useful.   Google  Book  Search  helps  rcaders 
discovcr  the  worlďs  books  while  helping  authors  and  publishers  reach  new  audiences.  You  can  search  through  thc  full  icxi  of  this  book  on  the  web 

at|http: //books.  google  .com/l 


n 


+         + 


M 


+  +  -I- 

M 
4-  +  f 


m 


M 


-♦-  +  + 

lA  M 

4-  +  + 

^  -♦-         + 

H 

-♦-  ^ 

^á 


i 


'   f 


1 


Zeměpis  a  statistika 


Knské  Me. 


Sepsal 


Josef  Erhen^ 

e.  1.  ftofessor  na  vyšších  reálných  školách  českých 
•  éMÉit  statistiky  na  polytechnickém  ústavě  zem- 
ském v  Praze. 


Qj^iu^ 


V  Praze. 

Vftladem  kněhkupectví  I.  L.  Kober. 

1868. 


sS 


OK 


OOÍí     £ 


tiskem  Rohlíčka  &  Sieverde  t  ^raže. 


íorzs'^^  -«?3c> 


Uvedení. 


Báyno  již  cítěna  u  nás  potřeba  obšír- 
nějšího díla  geografícko-statistického  o  mo- 
hutné imperii  Ruské,  kteráž  jsouc  největ- 
ším státem  na  světě,  zároveň  zůstala  posud 
yedle  skrovné  Černé  Hory  pohříchu  jediným 
zcela  samostatným  státem  slovanským.  Ňe- 
mrázal-li  se  však  druhdy  nikdo  v  sepsání 
a  vydáni  díla  tak  žádoucího,  tož  zajisté  le- 
žela příčina  jednak  v  málo  skvělých  pomě- 
redb  nakladatelství  na  vědecká  díla  u  nás 
^bhgjejich  vůbec,  jinak  1  v  skrovném  do- 
;tenství  našeho  učeného  světa  ve  vě- 
:eměpisných  i  statistických,  kteréž, 
\'\x  vůbec  staré,  u  nás  v  Rakousku 
ichách  náležejí  rozhodně  mezi  nejno- 

^bínaje  se  již  od  mnoha  let  studiemi 
lěpisu  a  statistice  Rusi,  uvítď  jsem 
s  potéšením  čestnou  příležitost  k  se* 
větší  práce  za  tímto  směrem,  kteráž 
zejména  přibližováním-se  našeho  vý- 
jeho  Slovníka  naučného  ke  článku  „Ru- 
Áó"  v  létě  r.  1866  naskytla.  Tak  povstalo 
(rAchodem  r.  1866  a  1867  (ano  z  části  i 


1868)  &  na  základě  zdejéfch,  jakož  i  mnoha 

jiných,  z  Rusi  schvAlné  objedaaných  pra- 

men&v  dílo  toto,  jež  dříve  ji£  některé  zrláátnf 
články  (jako  ve  zprávách  učené  společnosti 

zdej^  na  r.  1866,    v  časopise  musejním  t. 

1866,  IV.  a  1867,  L,  pak  v  časopisu  Živé 

1866,  ses.  4.)  předcházely,  a  kteréž  v  celé 

vlastně  zeměpisné  a  malým  dílem  i  v  sta- 
ukopisBé  hotovo  bylo, 
lého  roku  i  u  nás  s 
7  Ruského  státu  stn- 
lí-h  tudíž  práce  tato 
h  tedy  i  nedQstatkův 
Da,  tožpoaloužíproto, 
e  dávno  již  vyřknuté 
iť  vzájemnosti  slovan- 
dle  možnosti  i  neJQo- 
lati  hledél,  kteréž  vě- 
nalezne  i  pojmeno- 
vané'   Rozumí  se  ostatně  samo 

v  Naučném  Slovníku  dle  urča 

mohla  se  veSkera  práce  tato  si 

nalézají  se  tudíž  v  tomto  zvlágti 

(jehož  vyjití  ostatně  již  v  ř(jnu 

mluveno   bylo)    nejen  přečetné 

vědecké  doklady,  nýbrž  i  (poku 

které  nejnov£;jSf  pomQcky  teprvi 

N.  SI.  do^y)  mnohé  číseMé  i  vě( 

ano  některé  partie  (jako   na  p 

Sibiře,  stát  o  zdvižení  obyvatelsl 

jBOU  nejen  rozšfteny,  nýbrž  i  dol 

dělány. 

Jelikož  při  periodické  povaze  SI  K. 


I 


čas  k  důkladnému  vylíčení  téměř  neobsá- 
hlého  toho  předmětu,  jakým  jest  y  pravdě 
kolosální  stát  Ruský,  sotva  byl  by  vysta- 
čil, převzala  slavná  redakce  N.  SI,  zejména 
p.  Jakub  Malý  sám,  spracování  posled- 
ního statistického  oddílu^  to  jest  „Zřízení 
státního^^  (a  sice  hlavně  na  základě  Schnitz- 
lerova  díla  -Uempire  des  tsars"  ni.  1867 
a  raského  ,;Spravočného  krěstného  Kalen- 
dara''  na  rok  1867);  —  a  z  mého  pera 
pocházejí  tudíž  v  této  části  jen  rozličné 
doplňky,  jakož  i  úprava  její  dle  nejnověj- 
ších dát^  která  zvláště  z  ruského  statistic- 
kého ročníka  na  r.  1866  a  z  rozličných  ča- 
sopisův  a  p.  sebrána  a  spracována  jsou. 


V  Praze  dne  1.  února  1868. 


Josef  Erben. 


í1 


'í; 


A.  Poměry  přírodní. 

/.  Poloha, 

1.  Rafiky  stát  rozkládá  se. ve  ávon  dílech  sy^ta, 
v  Erropě  Á  v  Ámi,  a  sica  v  obou  rozlohou  nepřetr- 
fitott  od  16«  10'—188<»  ^ých.  délky  paMi.  (fi.  Sfto  30'— 
a)8»  i^csh.  d.  Ferrské),  pak  od  87«  40'— 78<»  4'  sev. 
í3k;»  tady  více  než  178°  dtíky  a46»Sířky.  a)  Nej- 
leTemějfií  bod  řiSe  nalézá  se  y  Ámi  (mys  sey.- 
T^ch.  í31i  Čeljustín),  nejjiŽnéjSi  rovněž  v  AbU 
(tni  As  t  ar  a  pH  záp.  břehu  Kaspijského  moře), 
m  loolefalý  ostrovům  Gramant^ým  v  Evropé  a 
M«i  Pradhoa  v  Gr&nlandu,  tento  Smyrně,  Palermu 
>Lia6tb(mu  v  Evropě,  Washingtonu,  Sv.  Ludviku 
i  §7.  £\rantišku  t  Americe  a  jižnějSi  Jarkanda  i 
^Dga  v  Asii.  NejvýchodnějSi  bod  Roaka  je 
lúoreň  nejvýchodnějšim  místem  Asie  (tak  zv.  mys 
východní,  v  zemi  Cukodftv);  nejzápadnější  bod 
^  nalézá  se  v  ras«  Polsku  u  města  Pyzder  na  hrani- 
^  pruských.  O  ^)  Nesmírné  toto  prostranství  sp&- 


Ml      II    >■ 


^  Do  reku  1860  bylo  v  Bniku  16.4^  míst  astrono- 
iniokyneb  trigt^nometrícky  ur^no  (dle  úředního 
seznamu).  Z  toho  připadalo  na  iMastní  evrop- 
ské Rusko  18^75,  aa  Polsko  820^  na  Finlan* 
dii  458,  na  Ktrkazsko  904,  na  ostatní  ruskou 
Asii  827^  naí  nishou  Ameriku  44;  odtud  při- 
padá T  edto  '  eisařství .  teprv  na  24  Q  mil 
z«  jectea  určený"  bod,  v  as^kém  Ruidcu  dokonce 
na  327  Q  ^*  Boku  1868  uveřejněn  y$ak  do- 
plněk k  onomu  seznamu,  4000  novýdi  posiei, 
men  r*  1860-^65  uréenýob,  obsahující. 


sobice vSak neméně  ohromné  vzdálenostivřífii 
samé.  I^má  vzdálenost  od  nejzáp.  bodn  k  nejv.  y  Aaii 
obnáiípřes  1866  m.  zem  Spis.,  od  nejsev.  knejjižnéj- 
šimu  593  m.  zem.,  t.  j.  233  a  74  dní  pSSi  cesty,  S  m. 
na  den  počítajíc.    Od  mjsu   bílého    (nejser.   bodu 
Bnska    evropského)    až  do  Sevastopole  na  Krymu 
počítá  se  přímou  čarou  380,  zKoly  na  hranice  per- 
ské 690,   od  mysu  severových.   v   Asii  k   hranicím 
Eytaje  4t3  mil,   kda^N^  nejvétli  vzdálenosti  na  př. 
v  rakouském  státu  toliko  146  (na  Šířku)  a  161  mil 
(na  délku  zeměpisnou)  dosahuji*   Ze  sídelního  města 
Ruského  císařství,  z  Petrohradu,  je  do   Taganrog^a 
(při  moři  Azovském)  240,  do  Mezenč   186,    do   Var- 
šavy 155   mil.     Již  Moskva,  jakkoH    pravý    střed 
řífie,  je  od  Petrohradu  97  mil  vzdáleha,  NiSni  Nov* 
gorod  150,  Kazaň  2Ó6,  Jekatetinburk  840,  ToboPí^ 
421,  Irkutsk  859,  Jakutsk  1247,  Oehotbk  1S97  mil 
čili  9783  verst.    Do  Petropavlovska  (na  KaAČatce> 
čítá  se  z  Petrohradu  1941  mil  čili  1^.593  veMt,     s 
Kališe  2057  mil  (14.400  verst)   čifi^  257  dni  pdif  a 
21  dni  a  noci  železničné  ces^    (4  mfle  na   1  had« 
počítajíc),    z  Kalifi«    do  nejvzdáienSjSiho    mista    v 
Amursku  je   okolo    2200  mil.   K  nejbližiiaiu  miata 
při  hranici  pruské  je  %  Petrohradu  96,  při   hranici 
rakouské  150*  turecké    168,   francouzské   255  ail. 
(Z  VídnS  k  Bavorům    27  a  k  neJvzdálenSjSim  nd* 
stům  v  Sedmihradedi  110  —  115  m.).    ů)  Eosvrni 
se  samo   sebou,  že  při  této   ohromné  rozloze  jsou 
délka  dní  a   nocí,    jakdž  i   čas  východu    m 
záp.  slunce,  a  todiži  veškera  počasí  deviá  vn^ho^ 
váné  rozdílná.    Tak  má  na  př.    v  čas  pravého   po- 
ledne v  Pj^HlŽi  — Varšava  1  h.  14  m.  47  s;  o^votediié,  Pe- 
trohrad 1  h.  51'  46"",  Moskva  2  h.  M'  65^Tobol*8k 
již  4  h.  23'  45'S  Tomsk  5  h.  81'  18",   btat^E  6h. 
47'  44^  Ochetsk  9  li.  23'  34"  večei,  Pétrof  arlovský 
port  10  hod.  25'  20",  o.  s^.  Vavřince    10  h.  40'   v 
noci. ' —  Nejdelší  den  trvá  na  Hové  2íemi  akoro 
10  ne^SI,  v  Kole  42  dni,  v  Arehanfelskn  %\   hodin 
48  m.   (nejkratší   3  h.   13'),   v  Petěrbarka   18  hod. 
30'  (ii^'kratSí  5  h.  300,   t  CharkevŠÍ  16    h.  $',   v     ^1 
Bakově  14  h<  50'.  ^  ď)  Hranice  Baskéh^  ^sař- 
ství  v  EvropŠ  a  v  Asii  máji  v  rovné   čála '  délku 


íí. 


UM  míi  čiU  S  lita  a  13  čbi  plU  tientf  (6  mU  m 
Iw  eiiBjÍD),  káošto  velkafa  obvodaj  <ir4  takou- 
^itb  hmiio  např.jm  1138  m.  (r.  18«t)B.Ul  dmi 
ďifiss  vynálL  S  ortobo  JSlila  [jipadá  na  nofBU 
IkMij  (bes  oatrovA)  S600,  na  inchon  hranid  2SS6 
mil   (v   Rakouska  je^  349   tut  mof«).     N«jd«lif  Ja 


na£  nyn.  BftkúDsko,  (Ctoit  tšW  uď  IVUieia,  ITkrAt 
vetH  nai  evropRká  Sást  Velkobrítaké  Hie  a  njmlglU 
krilomtvf  Itiliké,  ISkrit  tÍOÍ  než  Pnuko  t  n»v« 
radóse  í*é  a  lOSkr&t  TStíf  dsí  Čechy.  ■) 

■    ■■  //.  PUda. 

Půda  Rnakého  cfsařitrí  prochácl  na  DMinImélA 

proítranEtTl  roz\ohj  jeho  tJbidí  formami  krsjiini6h6 

trarti  a  geolo^ckého  eloSanf,   s   nfm   sonTiriJho,   ail 

k  nfgkrajnĚjafin  roidíHlm  a  protÍTáni.  Meri  Dtítnami 

CbTalinstého  moře,  pod  poTrchnf  oceánu  poltrtonými, 

&ž  k  nebetri^ným  anéžným  vplikánflm  Kavkazn,  AJ* 

t&ja  1  'amerických   pobřeSiných  bor,  jaké  to  roE^fl^  I 

Od  tanarovitýcli  nižin  Tinjanakýcb  a  Sibiřskřcb,  od 

vítraýcb  a  pfsei^ných   stepí  Kir^sAýcb,   od  snoho- 

travných  a  eoluých  stepi  Chvalinakých  a  roBiáUých, 

peBtroa  travoa   B   T^i   fconE  porostlých    Bl«pt   okra- 

jiosfcýchi  od  tropických  a  bahnitých   ufSin  Min^rel;i 

skýcli,  od  lesnatých  a  jeserných  planí  Finlandský ch 

až  k  pustým  roklinným  planím  a  sliS£ným  mlhavým 

vrcholům  Kavkazu  a  horoucím  kníelilm  EamifatSkým 

i  Knrilským,  jaký  to  ohromný  skokl  A  protííj  tyto 

nalétajf   se   nejen   zbasta   vedle   sebe   (niiinj  chva- 

linské  a  Kavkaz,  stepi  Krymn  a  Jailské  hory  atd.), 

nýbrž,  coi  zvi.  charakteristické  jest  na  pfidS  Btiska, 

a  nimi  i  jednostejné    peolo- 

epřetríití  proílory  10— W.OOO 

Neméně  procházejí   geolo^ 

IpBsffejHm  rozvoji  vSetoi   do- 

A  prastarých  rulových  a  svo- 

nohiitným  mořským  a  HSfaým 

ňipUvflm   i   Svým    sopk/m. 

^  Siui.  I.  Jakkoli  geologické 

na  zemíkonlf' základem  boro- 


imperii  rns 
Ctas\t.  Im 


rťkB  v  rozloze  24.209  Q  m.  z.,  ktertó  vSak 
smtoaTou  ajedoDCenýrá  stiífiin  Beverosmerickým 
t.  m.  postoupena  jeit  3  n(  óbnáSel  poTrch  ve- 
škerého císařství  4.00M7Q  m.  «. 


pisnélio  tram  jejiiio,  &tad£l  y  jlstám  ohledti  od  vlast- 
niko  p&dopisa  nerosInSné ,  jeví  přeee  .ntjvětši  dásC 
evropské  Basi  (kromě  Uralu,  Kavkazu  a  Ktymskéko 
pofaoři)  {^  vii   roznaaitosti  geolog  iokýcti   dtvárdv 
od  vodoroTiiého  skoro  bes  v^imky  aloženi  j.e^éh  v 
oďka  tak  Velikou  jednoduchost,   ano  jedno* 
tv&rnost,  že  rozdíly  krajinéko  rázu  a  tvaru  půdy 
je^  8  nemenSlm   právem   též   na  zemépisaé  poloze, 
tudíž  na  podneM  a  i  jiných  fysických  činitelích  za- 
kládati lze,  odkudž  potřeba  nastává,  g  e  o  1  o  g  i  c  k  é  p  o- 
mšry  OTropské   Rusi  zvi.  o  sobě  vyliSti.   Tyto 
prokazuji  velikou  pestrost  a  rozmanitost.  Nebol  shle- 
dávaji   se   v  Evropské   Rusi   vSecky  známé  útvary 
geologické  buď  v  týchž  členech,  jako  v  střední  a  zár 
padni  Evropě,  buď  ve  vrstvách  rovnomocných.    Ka 
veSkerém  ohromném  prostranství  Ruského  cisařstvi^ 
pokud  k  zemiSti  vlasMich   homatin  nenále£i,  jsou 
viak  spousty  a  vrstvy  vSech  domácích  útvarftv  (sni 
prahory  nevyjímajíc)  skoro  bez  vy^ky  vodorovně 
uloženy   a  materiál  vrstev,  i  pslaiozoickýcfa  i|tvarft 
objevuje  se  věti^m  dílem  eo  měkký,  sypký  a  kyprým 
nemaje    skoro    nikdež   krystaliinického  slohu ,  tak 
ie  mejstarSí  vrstvy  na  pohled  nejmladSim  se  podo« 
baji^  toHko  skamenělinami  podsteitně  íse  rozezná  vajícidi 
Toliko  Kavkaz,  Ural  a  Krymské  i  Polské  hoir  a  jittéi 
k  nim  náležité  a  poboW  vysočiny  vykazuji  veokou 
rozmanitost  v  uloženi,  nachýleni  a  odklonu  vrstev, 
velikou  hutnost  skal  a  početné  metamorfičké  sjevy, 
kteréi^  v  ohroáiném  rozlíření  vulkanismu  své  původy 
mají,  jehožto  stopy  vÍ9k  ve  vlastni  Rusi  jediné  na 
aaoické  útvary  se  obmezuji.    ZvIáStě  pak  náleŽi  se- 
verní a  střední  Rusko  výhradně  do  řady  azoických, 
palaio-  a  mezozoických  útvarův,  kdežto  v  menM  jižní 
polovici  jeho  s  malou  výjimkou  kaino-  i  antoopo- 
soidLé  vrstvy  uloženy  jsou. 

1.  Prahorní  Čili  azoická  půda  evrop- 
ského Ruska  ^pokrývá  na  severu  okolo  12.000,  na 
jihu  ok.  2000  Q  m.  a.,  t.  j.  přeli  14  %  veSkeré 
rodíohy  jeho.  a)  Zvlá^ě  skládají  na  severu  cjsáé 
v^kovévodství  Finlandské,  jakož  i  nápadní  část 
gubernie  Arohaugelské  (i  s  p.  o.  Kolským),  pak  se- 
verní díl  gub.  Olónecké  a  nejsevernější  konec  gtlb» 


6 


Petřohnidiké  mohtifÉé  sponity  iuly  jimoi^asO* 
vité  o  détnýoli  o^*fidáéh  (a  €^wm  8licU>i|,>%if)cem  m 
křéitiexietlÉ  s  gmáátjr),  ktélréi  od  setr^dlp.  k^  jtlio- 
rýdi.  běží  A  TétSiín  dilém  livisle  «  nfeh  jikd«záp.  áa> 
chýleny  a  Setnými  prorrami  od  sev.^výeh*  k  jih0-> 
záp.  prosfompenj  json.  S  ruloti  střídá  áe  téš  ^vUulteá 
hrobozmá  žula,  která  též  prorV^  vyplfii^je^  dile&t  i 
n^jyySSi  prosiiny  na  rulových  planiiiitdi  ^  zvláStS 
pak  skalibté  břehy  jeťer  skládá.  Ka  seiFoniiia  a  asá* 
padiifm  břehu  jezera  Ooéžflkého  (až  k  j.  SegU  & 
řece  Atidé),  pak  na  sereru  j.Ladožbk^ho^jsdcož  i  na 
početných  jiných  místech  (zvláité  u  Kaýanjv  Ule** 
horku  a  Tocneje)  objevuje  se  v  podobě  hřbetůvv  áá 
jiho-vých.  táhnoucích,  též  žele  no  kamen,  hrďbe* 
i  drobuozmý^  kterýž  áb  porfyrA,  syenitů  i  bfídEce 
jinorazóvé  přflcháfeí,  a  dílem  i  (jako  žula)  v  oeitíúo^ 
tělých  skalácji  i  balvahech  se  jeví,  a  s  nfihož  telí 
Ostrovy  v  zálivu  Čuchonském  (mezi  Frederikahame&i 
a  Narvou)  dožeay  jsou.  Památné  jsou .  též  breeci^ 
a  slepeíťce  z«lenokameilné  v  chobotu  Solomenském 
(blíže  Petrozavodsku),  jakož  i  mladší  siliuvké  a  de* 
romské  Vrstvy  podél  tselé  hraničné  čáry  tbhoto.  pra^ 
hcímího  zemiStě  vlivem  vyvření  těchto  plutoiišl^ch 
hníet  V  buliŽBÍky,  mramory  a  křemehcevé  is^íály 
(^ďobuě  to  v  našich  Brdech)  přeměněné  se  hýli 
spatřují.  Nesčíslné  Hčné  prorty  a  jezérňé  kotliny, 
směru  těchto  zeleni>kamenů  róvnoliěžné,  k  oómž  v 
jistém  i>hledu  kromě  j.  Lado^kého  a  Oněžskéhó  i 
vipadní  zálivy  moře  bílého  i  záliv  čuchonský  po* 
jSítati  sluSí,  jsou  tudíž  současné  a  totožné  s  vynt^ 
knutÍM  a  zdvižet^m  se  těchto  píntonských  hmot, 
kteřéS  též  Sfiůsobily  zaačiié,  na  10—15  mil  široké 
sníženi  půdy  mezi  j.  OnSStokým  a  zálivem  Čuf 
choasl^m  (jižně  řeky  Svím),  jehož  prostor  móonou 
vrstvou  starších  i  mladších  oaplavemin  pokryt  jeist, 
a  jehožto  stopy  kž  k  bilémtx  moři  sledovati  se  dají, 
(ř&lostrov  mefiri  hubami  Unsko^u  a  Uchtsfeou  je  rov- 
něž čtwtohorni.)  *)  V  ji  žní  Kusí  je  veliký  prosttír 
a^adiiíeh  vysokýdi  átépí  jihbrUských  ód  OvrbSe 
směrem  jihovýchodním  (na  Zit<»nir*,  Berdlyčev,  Zve* 
nigořodku  a  Nik^oi')  až  k  Be^djaxMka '  a  Mai^ 
pclfi  ^ři  řece  Kalmjutu)  šířkou  16-^20  mil  půdou 


prahodTitii  hit^G^^  zvli^rtila  skládá,  buď  yStSi 
I^Pisada  živce,  buď  křemene^  ol^sahajici  (nesd^dka  i 
ni  ž^eeo  bohatá)  a  čaito  Ý  křemencovou  skálu 
přec&o^icíy  ktecáž  pak  pUstkj  mastku,  Hd^ji  slidy 
arítL  Čet|?bě  fitíridá  Sie  s  rulou  i  svor  (granáte- 
notný},  a  a  ním  pospolu  jeví  se  vždy  žulovitá  rula, 
fTmkljící  živcem  nali^át^vé  barvy,  uačervenalým 
křemenem  a  stopami  tu^ku^  Velmi  zhusta  jeví  se 
t6i  (ji^oli  podřízenS)  žula  v  rozličných  odrůdách 
(irltíftě  s  r^žcvým  živcem  a  vyhlacenými  zrny  kře- 
mene a  j.),  a  na  mnohých  místech  Gako  okolo  Ži- 
toimře,  Berdyčeva  i  při  Kalmjusu)  pronikají  ji  i  ridu 
e(Hiky  diorítických  i  ^yenitických  kamenů  (bohaté 
jinorazem),  nebo  též  hlinité  porfyry.  Směr  tSchto 
yrabor  jde  od  západu  na  sever  pod  úhlem  15^  Qe 
tedíž  Kavkaisským  prahorám  rovnoběžný)  ,  na- 
ehýl^  jich  je  východní  pod  velikým  4hlem,  často 
siislé. 

2.  Za  Sorokou  vpadlinou  při  j.  Ladožském  počíná 
prostor  útvavu  silurského,  kterýž  od  ústí  ř- 
Srim  Sffkou   vždy  rostoucí  (od  .2 — 10  m.)   po  jižní 
i^isti  gubernie:  I^etrohradské  a  celou  Estonií  se  pro- 
dluží^ severní  Část  Livonie,  jakož  i  ostrovy  Dag 
a  Oesel   a  j.    menSí  pokrývá.    Nejspodnější  vrstvy 
tohoto  útvaru  9  kterýž  lOQO  Q  m.   vyplňuje,  sklá- 
di^ísezměkké,  modré  nebo  světlo  zelené  a  dělné  hlí- 
ny ^  z  podobných  břidlic  (často  slídovitých),  kteréž 
k  spodnimu    silurskému    útvaru    náleží   a 
dmdó  rostíinstvo  nosí.  Na  ně  naléhají  mocné  vrstvy 
yápencových   pískovcův  (ungulitových ,   bělavých  i 
jtnié  červených),  nad  kterýmiž  úzký  pruh  zeleného 
púkovce^  (a  konodonty),  ps^  tmavozelené  neb  černé, 
^^Čué  bHdlice  (graptoMthové)  se  prostírají,  zvláStě 
y  Cstonii  mocné.    Nejvýše  leží  tenké  vrstvy  hlini- 
tý a  sÍQni6ho  (často  chlqritického)  vápence,  uRu- 
^v  „pleta**    řiečeného   (orthoceratitového),    l^terýž 
řadn  silurských  Členův   (vesměs  spodních)   na   pe- 
^ně  končí.    Na  ostrově  Oeslu  a  Dagu  objevuje 
ie  yiak  svrcbni  silurský  útvar  v  podobě  sli- 
>ú^eh  a  dolomitických  vápencův,  s  kterýmiž  se  ča- 
sto tenké,  slídovité  pískovce  střídají.  Silurské  vrstvy 


8 

ruské  jsou  skoro  bez  ^f Jímky  hórivontAlnS   uložefr^ 
a  k  jihu  nebo  jiho-vých.  slabě  nacTiýleny  ^}, 

3.  Útvar  devonský  pokrývá  t  severní  Rttsi 
prostor  více  než  7000  Q  mi  a   prostírá   se   prahena, 
12 — 16  mil  Širokým,  od  mjsa  Voroúora  smSredi  ji- 
hozápadním na  Archangersk  až  k  j.  Oněžskému  -ě.  M 
řece  Sjazu,  odkudž  pak   značná'  šíře  nabývá  (36-^ 
60  m.),  pokrývaje  střední  a  záp.  žást  g.   Novohrad- 
ské  (kdež  z  něho  skoro   celý   Valdaj    složen  jest); 
jižní  díl  PetSrburské,  skoro  celou  g.  Pskovskou,  Vi- 
tebskou,  Livonii  a  Kuronii.  Jižní  hranici  jeho  tvoří 
čára  od  Rosjen  (blíž  Němna)  na   Vidzy,    Lepel'  é. 
OrSi,    odkudž   pak   se  mezi  Sibolenskeéi  a  Roslaví 
k  jiho-vých.  na  Žizdru,    pak  mezi  Běleví '  a  Of^em 
až  za  Don    nad    Voroněíí   rozkládá   (Sfírkou   8*^-20 
mil),   pravou    geolog,   osu  -  mezi  starSími  útvary  tíe»- 
verní,  a  mladšími  jižní  Rusi  tvoře.  NejhlubSi  vrstvy 
jeho  skládají  deskovité  vápence  (světlé   i  (Servené), 
pak  červené  nebo  zelené  sliny  a  hlíny   a  deskovité 
pískovce    (onyno  mnohdy   až  áo   hloubky  4—600', 
jako  u  Staré  Rusy  ve  ValdajSku,   kdež  jsou  behaty 
na  solná  vřídla) ;  nejvýSe  ležŽ  vápence  (zelené  i  čer- 
vené), opět  se  sliny  se  stířídající,  a  četnými  otisky 
spiřifer  a  terebratul  znatelné.    V  Kuronii  vyskytují 
se  zvlášť  ještě  lilinité.   Červeně    a   zeleně   kropené 
vápence  a  písky   (zvL   při  řekách),   v  jStn^  (Orel- 
ském)  pruhu  však  charakterisuje  se  devoni^ká  půda 
zvláště  tenkými  vrstvami  nažloutlého,  často  dolomi- 
tického vápence,  kterýž  se  se  sliny  a  Železitými  pf^ 
skovci  (zelenými  i  žlutými)   napořád  střádá]  ňí  vá- 
^enci  toědnatému  (Zechstein)  velice   se  podobá;  Zvi. 
bohaté  jsou  všecky  vrstvy  na  otifeky  a  skameněliny 
ryb  téhož  útvaru  (10  druhů).    Podéí  hranie  útvari 
silurského  a  prahomího  přibližují  se  členy  též  sou^ 

*)  Též  v  krajině  ok.  Liguma  (v  gub.  Vilenské); 
pak  na  sev.  břehu  j.  Ladožskéiío  i  Ouěžského 
(na  několika  místech)  vycházejí  vrstvy  spodní 
'  silurské  na  den,  tuto  mnohonásobně  přeměněné ; 
a  Část  hornatiny  polské  ok.  ^ieleo  náleží  téS 
k  spodnímu  silurskému  čili  vlastně  kambriokéftm 
(azoickému)  útvaru. 


stavy  k  podobě  středního  dtraru  devonského,  má- 
jiee  ftkamenftUny  £ifelské  (což  též  o  bélomořských 
břemich  půloatrova  Kolského  platí),  vSndež  jinde 
pannjf  rovnomocniny  yrdiních  devonských  (Čili  ía- 
ménakýcb)  vrstev^ 

4.  Útvar  kamenoahelný    má   v  evropské 
Saň  nemenSi  roBiohn  co  devonský  (ok.  6000  Q  m.), 
jakkoli  kromS  Uralu  ve   dvon  oddělených  pánvích 
se  objeTi:ge  a  v  celé  evropské  Bosi  kromě  Uralu   a 
Budého    prostoru    při    hranicích    Krakovských    eo 
spodní  odděleni  t.útvaru  seukasuje.  První 
pánev  má  na  severu  a  v  stfeda  podobné  uložení, 
eo  útvar  devonský.    Počínaje  na  severu  mesi  my- 
sem   Yoronova   i  ústím   řeky  Meseně,  prostírá  se 
iířkoa    vidy   rostoucí   (od  10—12  mil)  na  Syskoj, 
KargopoP   a  Bělozersk  a  k  příěným    údolím  řeky 
Mology  a  Msty,  odtud  tvoří  pak  vých.  díl  Valdaj- 
tikfch  hor  a  vyplňuje  vlastní  stírední  Bus,  t.  j.  celou 
gub.     Moskevskou,    pak    části    gnb.   Novohradské, 
Sfflol^iské,  Kalužské^  Tulské,  Bjasan^ské,  Vla^rniť- 
ské  a  Tver'ské,  jakkoli  svL  ok.  Moskvy,  pak  ve  Via* 
dimiraka  mohutnými  vrstvami  jurského  útvaru  po- 
kryta jest.    Při  samých  branidch  tohoto  útvaru  v 
stíMní  Buši  leží:  na  záp.  Boroviěi,  Toropec,   Do- 
rogobuž,  při  jihu  Odejev,  Bogorodick  a  Banenburg, 
při  Tých.  lEyažsk  a  Sapožok,  při  sev.  Susdal,  Kářja- 
SUB  a  Béžetsk.  Vrstvy  této  soustavy  náleží  v8ak  na 
veSkerém  tomto  velikánském  prostoře  k  spodnímu 
útvaru  kamenouhelnému,  jehožto  ěleňy  jsou 
obyéejaé  (svl.  pak  ve  středu)  nažloutlé  písky  a  ky- 
pré pískovce  (obsahující  zvL  otisky  Stigmarie  ficoi- 
des),  pak  mocaé  vrstvy   Živičných  břid&c,  stítfdáji- 
deh  se  s  plásty  nečistého  a  křemelitého  uhlí  (hně- 
dten  podobného).    Na  nich  leží  hlinité  sUny  roz- 
ličaých  barev,  kteréž  vůbec  ve  veikeré  Buši  věrní 
průvodcové    vŠech    palaiozoidkých    (i  permského) 
útvarů  jaou,  pak  spo<faií  vápence  (obyčejně  hnědý 
oebo    JBarudlý)4   kterýž  zvláStě  četnými  skameněli- 
nami  productus  giganteua  se  charakterísuje.  Střed- 
níjn   a  nejrozfiiřenějším    členem  kameno' 
uheL    útvaru  je  vSak  bílý  vápenec  (Moskev- 
ský), nejkrásnějšímu  hrubému  vápenci  podobný  (vy- 

2 


10 

značený   zvi.    skamenélinami   l^iri/er    m09quenst9)^ 
který  éím  dál  k  severu,  tím  vke  samoten   sŮBtá^á, 
éaito  dolomitický  sloh  prokazuje,  a  zhueta  i  p«oky 
pcucourku  zavírá.  Nej  trohnéjším  členem  útva- 
ru je  pak  jiný  vápenec  bělavý    i   nažloutlý,    skoro 
výhradně  z  fusulin  složený  (i  s  pazoilrkem) ,   kter^ 
v  střední  éásti  Rusi  méné  rozšířen  j€tet,  za  to  vSas 
krajinu  při  velikém,  ohbu  Volgy  mezi  StavropoH   a 
Syzrani  výhradně  skládá  a  tuto  i  s  vrstvami  pěkné 
liihog^fícké  břidlice  «  soutodého  tnfovébo  slepenee 
se  s&dá.    .Vfiecky  tyto  ělény  i^odnfho  útvaru   ka- 
menouhelného  nalézaji  se  též  vjihoruské  p4nvi| 
kteráž  rozlohou  asi  600  Q  m.   ve  vých.   části  gub. 
Jekateríttoslavské   a   v   jižním   dílu   země   kozákův 
donských  mezi  dolním  Donoem   a  Samarou  (délkou 
35  a  šířkou  10 — 16  m  )  se  rozkládá  i  velkým  bohat- 
stvím Živičného  uhlí  i  anthraoitův  (onoho  zvi,   na 
seVé-záp.y  těchto  na  vých.)  vyniká.    Nejrozštírenějil 
je  tu  sifední  a  svrchní   vápenec  Moskevský   a  IV)- 
volžský,  kteréž  tuto  však  tikíavé   a  živičné  se  býti 
jevil   za  to  však   (s  Živičnými  rovněž  břidlicemi  a 
pískovci)  mocné  uhelné  i  authracitové  sluhy  prová^ 
zejí,  jichž  stifední  a  severní  Rus  v   těchto  Členech 
nemá.    Jiný  rozdíl  mesii  spodním  útvarem  kameno- 
uhelným  v  střední   a  jiSní  Rusi   záleží  v  tom,   že 
onde  jsou  vrstvy  větším  dílem  vodorovně  uloženy^ 
ano  tuto  (vlivem  sousední  žulové  planiny  a   pluto- 
niekých  zjevův  v  ní)  mocně  nakloněny  i  zohýbány 
se  býti  jeví,  jakkoli  na  obojím  prostoru  též  ul«Žení 
(na  vých.-jihovýeb.)    zachovávají.     (O   spodním  a 
svrcknim  kameno|(hel.  lítvam  v  Uralu  íTimaaských 
horách  viz  níže.)/ 

5.  Kej  rozšířenější  útvar  v  Rasi  je  však 
útvar  permský,  kterýž  i  odtud  své  jméno  vede, 
a  po  jihovýchodní,  střední  a  severní  Rusi  ohromncm 
rozlohou  téměř  26.000  Q  m.  se  prostírá.  Jižní  a 
stííední  Ural  provází  šířkou  60  m.  od  údolí  ř.  Uralu  a 
Samary  až  k  příčnému  údolí  řeky  Kamy  aVjatky^ 
vysýlaje  na  jihozáp.  a  jíhových.  dpy  6—10  mil  ši- 
roké až  k  řece  Targ^unn  (k  Volze)  a  j.  Amtekému* 
Od  údolí  střední  a  dolní  Vjatky  klad«  se  na  záp. 
šířkou  ubývající  (od  80--10m.)  poříčím  celéstíí-edaí 


11 

é 

Volgy  a  dolejší  éekeniy  a  ííúíogy  až  k'  Usfja^ě 
(v  gnb.  Novohradské),  odtud  j«  opSt  íHří  65 — 75 
HUTosložon  k«0vem  pooelémpořfói  vytni  a  střednf 
Dvrny  (severní)  až  za  Mefieň,  za  kterýmž  jeStě  ho< 
ř«jSi  Sm  Timanského  křbetn  provási,  a  Sirekým 
cipem  podél  d(^ej#{ÍK>  Mezena  (kterýž  v  něm  celý 
bá^,  jako  Vjatka)  moře  bilého  se  dotýká.  Kromé 
tehe  vyckázi  jeSté  v  po6etný.cb  ostrotoeh-  v  gab. 
Astraehaňské  na  jevo,  jakoS  i  v  pbři6i  Donoe  bliše 
Baehmnta.  Viecky  gubernie  Podnralské,  jakož  i 
středni  Povolžské  a  na  severu  gubernie  Vologdáki  i 
Arehangelská  mafi  buď  Výbradňéf  bodf  všeliké  á^- 
stenství  v  m^oberevném  zemiSti  jeho.  Vrstvy  jsou 
vindei,  kromě  Podoralska,  Élcoro  vodcrrovně  nio- 
ženy ;  různobarevné  piskotce  (iM,  ttíáé  a  «eton^  i 
žíhané),  břidlice  (vétdimdíMm  též  rudé),  červené  a 
selené  sliny  (i  s  tnfy),  řídSeji  deskovité,  Šedé  vá- 
p6B<se  (Často  v  podobá  slepeneův  nebe  i  vápene&v 
mědnatf^dli)  stíFídají  se  rozmanité  mezi  sebdti)  uza- 
vírajíce zvláSlě  v  Pod«nilí  mohutná  1  o  lisíma  sá- 
dry, soli  kruiné  i  médi,  aČkoHtyto  (evi. sádra) 
v  celém  zemilti  nikdež  nescházejí.  ^  I  v  evropských 

■)  y  Podm^sku  zvláité   (v  g.  Perm^ské  a  Oren- 
bnrské,  dílem  i  Samařské)  leží  mlspedaěji  mo* 
hutná  ložii^a  siÁry^  načež  následnji  wstv^r  m- 
déhO)  hnědého  i  Mnného  pískovce  a  slepe&cet 
pak  sHny  a  vápencie    (jak  výSe  tíFečeno)  s  ten<- 
kými  slnhami  uhlí.  T  tomto  oddneaí  je '  r  a  d  a 
měditá  (větším  dílem  msďaohit  a^  modrá  rada, 
'  ale  i  ryzí  měď  a  kyzy)  n^moenS^íy  kdežto  od- 
dělení druhé  (střední),  z  hlín  a  sHnův  složené, 
kteréiž  mnoho  tkameiíělého  Mví  a  početné  vrstvy 
vápna  i  břidličného  uhlí  chovají,  na  měď  již 
méně  bohaté  jest.   Tt&tf^  odděleni  (nejvyfiií))  to- 
liko vápenné  sliny  n.  tniy  obnášející  (bez  ska- 
meněHn),  vyškytá  se  je»  na  vySiích  pláních  a 
vrcholecb.  Měď  bývá  obyčejně  pískovcům  a  slí- 
nftm  pHměSéna,  Hdčeji  vyškytá  se  v  hnízdech 
pospolu  se  zbytiky  zkamenělých  stromům  větví, 
a  strácá  se  asi  na  60  *mil  od  Uralu  na  západ 
docela.     I  sádra  provází  Ural  aŽ  k  6(^8.  š. 


lá 


stepech  Rirgizův  a  r  stepech  AsiraehanVkých  vy* 
skjtigi  se  sem  &  tam  ojediněné  vrchj,  s  permskýcb 
sUnů  a  Yápencfi  slepené.  Jediný  Trch  V.  Bogdo 
(y  gab.  Astrachadské),  jehofi  sviúi  i  vrchol  se  ki^mS 
hrabýeh  pískovců,  buUžniků  a  pestrých  sUnů  z  Se* 
dého  vápence  skládá  (lasturo véma  váponci  podob- 
ného), nenáleží  z  těchto  samotných  vrchův  do  parm- 
ského  útvaru,  nýbrž  jest  jediným,  ovšem  posud  sik^ 
badným  representantem  triadiokého  útvaru  ve 
vlastní  Rusi.  Za  to  náleží  část  polské  homatín}' 
nad  Eielci  a  okolo  Sěrakova  při  hranicích  Krakov- 
ských ro^odaé  k  útvaru  tríadickému. 

6.  Méně  zna&á  (jakkoli  vždy  ro^ze  kameno- 
uhelného  útvaru  celkem  rovná)  jest  rozSířenost 
útvaru  jurského.  Útvar  tento,  skoro  po  vSech 
nižžích  kondinádi  řiie  toliko  střednímu  Ooli- 
thu  (éitt  tak  zv.  Oxfordským  vrstvám)  náležitý, 
skládá  se  hlavně  z  rozlitých,  větSím  dílem  tma- 
vý<^  nebo  nažloutlých  břidlio,  slínú  a  pískoveův, 
obsahujících  otisky  a  skameněliny  ammonitů,  belem- 
nitft,  gryphaeú  a  terebratul.  Pískovce  i  sliny  bý- 
vají často  b(^até  na  Železo  (a  zároveň  na  skáme- 
nSlíny  inoceramfiv,  po  nichž  se  pak.  nazývají),  i  po- 
dobili se  též  někdy  (zvi.  okolo  Moskvy)  zelenému 
pískovci  anglidLému.  V  Povolží  jsou  sliny  veUce 
žívi&ié  a  chovají  téŽ  hnízda  nečistého  uhlí,  v  Oren- 
bursku  pak  objevme  se  i  světlý,  křemenitý  písko- 
vee^  a  zde  bývají  též  vrstvy  jurské  obyčejně  po- 
kryty  ^^^<^>°^  ýremenú  a  buližnfkúv  (a  provázeny 
p^kBými  sliýemi,  jako  zvláStě  v  tak  zvaných  Tětj- 
ui^ých    horách),    kdežto    v  ostatní  Busi   pestré 

Často  v  Sířcc  12 — 16  mil,  ale  výsky tige  se  i  na 
xápadě  vSudež  až  za  Dvinu  a  Piněgn.  Solná 
vřídla  i  sluhy  a  kahany  krušné  soli  (pře- 
často  50',  u  llecké  zažčity  přes  300'  mocné) 
jeví  se  viude  s  oi  pospolu,  neméně  památné 
jsou  Četné  jeskyně  v  sádře  i  alabastro,  z 
nichž  jeskj&ně  Kungurské,  v  tak  zv.  Ledne  Hoře, 
celou  soustavou  víee  dež  100  skgí  roid.  výše 
a  délkou  ^^  míle  tveřící,  pak  ledna  jeskyně  u 
llecké  záštity  zvi.  prosluly. 


13 

tíiaj  mocnou  pokrývku  jich  tvoři.  Liu  jihož  i 
■[Mdiii  oolitb  acbizí  led;  ve  vlutoi  rovné  Bnsi  do- 
cela; toliko  nuly  ostrůvek  jurského  útvaru 
okolo  IijuDift  (pM  Donci)  a  Svatéhory  vykazuje 
M  avýtni  hutnými  a  křemenitými  vip«ad  co  dobo- 
oalý  Člen  arrchniho  oolithu,  kterýž  táž  na 
lipadS  polské  hoToatlnj  Badomskou  a  Čf- 
itochoTskoa  f  Siati  akl&di,  a  tudii  tvar;  nuké 
M  aipadoevTopskýuii  spojuje  (tuto  obsahuje  táž  uhlí). 
ProBtranatvi,  kteréž  střední  oolith  ruský  po- 
krývá (ftsi  7900  Q  m.),  neni  tou  mérou  iouvítlé, 
jako  ono  jiných  utvuů.  Hejvětii  rozlohu  mi  viíi 
T  «eveiový'chQdní  Bu«i,  kdež  od  Plesa  i  Kinežmj 
(pH  atředói  Vofase)  pruhem,  napořid  se  JÍHcfm,  na 
tev.-výdi.  poHSím  dolní  Uuže,  Vfitlu^,  Malomy, 
Luay,  Sjňa.  i  Keltmy  délkou  více  neŽ  100  mil  až 
k  v;iui  Piimé  v  Fodttrali  le  táhne,  odtud  pak  ve- 
íkuým  poKčim  PeČorf  mezi  llmanem  a  Uralem  až 
k  mofí  Karskému  se  prostírá.  Též  půlostrov  Ka- 
sin a  přilehlá  krajina  mezi  Českou  hubou  a  sáli- 
vem  HoBeňským  až  k  Tímanu  a  ního  je  složena. 
Heulf  ostrovy  jeho  nalézal  «e  pak  evL  v  gub. 
Hoakeraké,  j^Iž  atfednl  Část,  a  <zvl.  hftrky  okolo 
Uoakvy)  celá  z  niho  se  skUdá,  —  ok.  Malého  Jaro- 
(laTce  a  Zarajska,  a  na  jihu  bllíe  lijnina,  též  ttad 
úttlm  řeky  Uralu,  pak  v  Povolži,  kdež  vysoký  břeh 
řeky  od  Byzraní  až  k  VolŽ'Bku,  pak  o  Saratova 
tUádiýi.  DUežitéjlI  jaou  dva  dloahé,  aČkoU  as- 
Uroké  prahy  (na  6—20  mil)  jurského  útvaru  v  ji- 
hovýobodni  Buši.  První  táhne  ae  (délkon  80  mU) 
od  Eoljatina  i  Dmitiova  při  středni  ToUe  rovnou 
íáron  k  Simbirgku,  leže  až  k  Mnromu  a  Melenkáin  na 
kamenonhalnim  útvaru ,  druhý  provází  jížof  hra- 
Bic«  permakélio  útvaru  v  Podurali  od  pramenAv 
Iigic«  a  Kemelika  (k  Volae}   ai  k   vrchoviíti  řeky 

ý  ualésá  se  jako  rieoky 
tni  Buai,  kdež  též  okolo 
f  souvialé  rozloze  pokrývá 
tiřednl  a  uižnl  Volgon  od 
i  (odkudž  rovnou  čárou  do- 

aftm   řeky   Sálu,    tvoře   tu 


14 


vysoký  břeh  starého  třetihorního  moře)   s  jedná,    A 
mezi  Novoarchangerskem,  Kurdkem,  Obdjanj,  Char- 
kovem a  řekou  Orlem  (nad  Jekaterinoslavf)  s  druhé 
strany,  v  kterémžto   prostoru   ovSem  na   velmi   Čet- 
ných místech  mocnými   vrstvami   starSich   eocenich 
a  dilnWálnich  hlín  a  piskův  pokryt  jest,  tak  že  pod 
nimi  scela  se  ztrácí  (jako   zvláště   mezi  Ajdarem  a 
vyMm  Donem,   mezi  tímto   a  Chopěrem    i  Medvě- 
dicí, mezi  dolejším  Doncem  a  Yolgon,  i  podél  bře- 
hů v  této).    ZvláStě  mocné  vrstvy  diluviální  pokrý- 
vají jej  vSak  na  celé  (přes   70  mil  dlouhé)   Čáře  od 
Sapožka,  RjaŽska  až  k  Simbirsku  a  Stavropoli  na 
Volze.     Za  podobným  mohutným   prostorem  tfeti- 
homí  (eocení)  pŮdy,  kteiáž  celé  poříčí  dolejií  I>e8ny, 
středního  Dněpm  (mezi  N.  Bělicí  a  Čerkesy)  i  dol- 
ního Prípété  pokrývá,  a  na  sev.  až  keKromům  (ji- 
žné Orla)  vybočuje,  —  objevují  se  op6t  vStSí  i  menSf 
ostrovy  křídového  útvaru,  viudež  nad  nižií  v  těchto 
stranách  půdu  třetihomí  vynikající,  jako  mdzí  vySnf 
Děsnou   a   SoŽem,  při  hořejSí  Qoryni  a   Styru,  při 
hořejSím  Bugu  (Viselském),   četné   též   pH   vySním 
Němně(zvl.  ok.  Bialystoka  a  Grodna).   Na  krajném 
západě  ruském  jsou  konečné  části   planin  výSepoI- 
ských  (okolo  Pulav  a  Měchová)  z  kříd.   dtvaru  slo- 
ženy (hl.   B  bělavých   slínů    a   vápnitých   zelených 
pískovců),  jenž  na  vých.  pak  provází  poduralský  pruh 
jursk^o  útvaru  v  podobné  délce  a  rozloze  a  lemuje 
též  planinu  Ust-Jurtskou  mezi  Aralským   a  Kaspij- 
ským  mořem.  Kdežto  v  království  polském  křídový 
útvar  větSím  dílem  z  tenkých,  bílých  nebo  světlých 
slinuv  (často  tak  zvaným  kvádrovým    čili  zeleným 
pískovcům   podobných)  se  skládá ,  objevují  se  na 
v9e<}h   zmíněných    prostorech   vlastního   Ruéka  po^ 
dobné  četné  Členy   co  v  západní  Evropě,   toliko  žb 
pískovec  je  velmi  rozmanitý  (i  hrubozmý,  žele^itý 
a  slídovitý),  a  že  sliny  a  huny   (jako  při  siariích 
útvarech)  zvláětě  mocně  a  péstíi  vystupují.  Vlastní 
křída  je  asi  tak  ulomena,  jako  v  jižní  Francii  a  Ně- 
mecku, t.  j.  ve  velmi  nestejnf  eh  stuhách,  kabahech 
a  hnízdech  (tak  je  u  Luganskéfao  blíže  uhelen  Do- 
neckých  6-^700'  mocná,  u  Kurska  jen  V  a  p.),  a  v 
nestejné  geol.  polote  i  jakosti,  vŽ^  ale  hojně  roE9ff«n«. 


15 

8.  KfoniS  rozlehlých  tfetiíiornich  prostorflr,  prjvS 
iiaiua£«iiých  a  kffdoíý  ůtvta  tnakf  boí  provftzejí- 
eioh,  bnif  na  velká  VEd&lenoatl  pokrýrfrjidch,  náleží 
jeStS  asi  15.00(0  >"■  P*^?  '■"ské  k  útniru  třeti- 
hornimn.  o)  Kdežlo  vS»k  ony  prostory  (asi  3600Q 
m.  veliké)  skládajíce  se  vindež  z  křeiaenitých  pi- 
■kovcAr  pfaíitých  a  hnědých  slfnůr,  pak  z  hlín  n 
pUkftv,  —  i  v  akatnenělinách  tkx  eocenf  na  nobí 
noal  (majice  nejvítií  podoba  k  paHžské  pftnvi);  jaou 
Úletihonil  vrstvy  vjiíl  <^áati  homstiny  polské,  pak 
plMiin  a  dolejších  stepi  Ukrajinských  mezi  niinim 
Dngprem  i  Azovským  mořem  (u  BerdjaaiAa  i  Ta- 
ganroga),  jakož  i  roviny  Beasarabie  rozhodně  mi- 
ooDnf,  b)  Tyto  mají  povahu  více  vipsncovon,  sklá- 
dajíce se  kromS  blín  (ztI.  i  plastických),  piskA  a 
[rfiskorcj^v  mořských  Qej&tníji  s  cerilhiového  i  ooli- 
thického  vápence  t.  j.  z  týchž  tvarfi,  co  třetihorní 
iásti  dcdejSloh  Uher,  Haliče,  Moldavy  atd.,  tak  U 
jen  pokraíovánim  středoevropského  mioceniho  útvaru 
le  býti  jeví.  —  c)  Pliocení  a  postpliocení 
tnuy  evropské  Eusí,  kteréž  v  hromadě  asi  líOOOQ 
u.  pokryvní,  mají  vlak  v  západní,  severní  a  jÍídI 
fátti  řlla  velice  rozdílný  sloh  i  tvar.  KdeCto  na  zi- 
padn  uiaké  pahoríiny  a  roviny  království  Polského, 
jakož  i  střední  Litva  a  Bílá  Rus  (mezi  Pripeti  a 
Tilijf)  až  k  vyini  Destifi  k  poraze  tak  ivuié  severo- 
nSmecké  nížiny  ae  pHdražnjí,  skládajíce  ee  bromS 
rosliCaých  hlín  a  piskBv  nejvýS  jen  z  vápencAr  ler- 
pnltiMvých  a  z  hruhýeh  vápencSv  mofských  i  sladko- 
vodnýcfa  (h  hoinými  sluhami  hnědého  uhH);  kdeíto 
v  severní  Rnsi  snížená  krajina  od  j.  OněŽského  a)! 
k  zálivo  Čacbonskému  mocnými  itgrky  a  lastaro- 
výrai  -átesy  a  hlínami  pokryta  jest ,  a  pH  dolejíí 
Dvinfi  a  Peíoře  nemalé  prostory  ze  sádrOvitých  a 
dafautrovýcíi  sllnAv  ae  skládají:  troH  jižní  kon- 
fi  íerném,  azovakém  a  kaspij- 
ufiném)  břehu  Volgy  skoro  aJ 
scela  jiný  g^olo^cký  a  oro- 
ín  tento  velikánský,  na  SOOOQ 
a  dilem  velmi  skrovnS  jen  nad 
výšený  prostor  j«ví  se  co  bývalé 
m  mofe  poloslané  vody,   které) 


16 

y  pUoceni  i  dilavialni  době  v  následcích  dirojttio  viíe- 
obecného  posdviženi  (platonickými  hmotami  Kavkazu 
a  Uralu  spůsobeného)  pozneniJilu  k  vysaiení  pHSlo,. 
a  jehožto  zbytky  nynějSí  Kaspijské  i  Aralské  moře 
8  noflčislnými  jezery  v  Kirgizských,  Sibiřských  i  Astra- 
chan*8kých  stepech  se  býti  osvědčují.  Vysokým  kra- 
jem tohoto  moře  (kteréž  ostatně  i  přes  největií    díl 
Toranu  se  rozkládalo  a  tudíž  větší  povrch  nyaéj- 
ěího  středního  moře  mělo)  byly  za  dob  plioceoich 
křídové  a  eoceni  vysočiny  jižní  Rusi,  za  dob   post- 
pUoceních  však,  kdež  povrch  tohoto  moře  po  prvním 
zdvižení  půdy  na  dvé  se  roztrhnul   (Ust-Jurtem)  — 
staly  se  jím  dolní  Části  nynějSích  stepí  Chersoďských, 
Nogájskýchf  jakož  i  uižSi  Podkavkazí  mezi  ústím 
Kubáně  a  Tereka,  pak  Ust-Jurt.    Neboť   všecky 
tyto  vyšší  stepi  (rovné  nebo  pahorkovité)  sklá- 
dají se  z  modrých  slinuv  a  hlín  a  nažloutlého   vá- 
pence tufového   (od  Murchisona  stepním  vápencem 
nazvaného),  jehož  skameněliny  jsou  podobné  živou- 
cím  lasturám   moře   Kaspijského.    Postpliocení 
dno   tohoto  moře  (podnes  jest  půda  tato  v  sou- 
sedství moře   kaspijského  co   do  výše  pod  hladinou 
oceánu  položená),  kteréž  nyní  vlastní  stepi  Astra- 
chaii^ské,  Poduralské  a  dílem  i  Kirgizské   a  Turan- 
ské  obsahuje,  a  za  diluvialní  doby  k  vysušení  přišlo, 
—  ukazuje  se  ve  svrchních  vrstvách  svých  jediné 
jen  z  tufu  (pak  ze  štěrku  a  písků  v)  býti  složené, 
jejž  skoro  výhradně  trusky  lastur  tvoří,  jichž  polo- 
vice aspoň  živé  posud  v  moři  Kaspijském.    Z  této 
doby  pocházejí  hL  též  pozůstatky  mamontův,  nosorož- 
cův i  pravěkých  zubrův,  kteréž  se  Četně  ještě  v  těchto 
tufech  nalézají,  a  náplavem  říčným  z  Uralu,  kdež 
tyto  obrovské  tvory  za  diluvialid  doby  živše  dra- 
hým oním  zdvižením  nepochybně  vyhynuly  —  druhdy 
sem  se  byly  dostaly.  Do  doby  druhého  toho  zdvižem 
náleží  konečně  vzídk  četných,  posud  živoucích  ba- 
hnitých sopek  na  p.  o.  Kerčském  a  Tamaňském 
(jediný   to   úkaz  vulkanismu  v  Evropské  Rusi),  ja- 
kož i  nynější  dobývání  soli  v  stepech  Podkavkaz- 
ských  na   solnatosti  půdy  z   těchto  dob  hlavně  se 
zakládá,  d)  Zajímavým  ještě  a  pro  krajinný  ráz  Rusi 
yelice  důležitým  úkazem  z  doby  diluvialní  jsou  erra- 


17 

liek6  b«lTanj  a  itiii j, kteréi t ohrMsnům množ- 

ttri,  T  c^  aevwni,  atfediii  a  sip.  Basi  (e  .nAlea^jf, 

taie  vSsk  jen   a£  k   Timann,   k  hořeli  Keltnt  * 

lUltmí,  tuto  U  k  dolni  Větltue  »  Oce,   a  na  ^n 

•i  k  ToToaěii,   Penasjm,   (HudikoTa,   K.   Mlín  ft 

k  ř.  FripWa,  ke  Kiskovn,  Jsou!  rétMia  dllent  fn^ 

nitoTé,  iBl»vé,  Eettaokameané  i.poi^roTé  (co  ^da 

Skandinávie  a  Flnlandie,  jich  vlasti),  kteréž   z   Vít- 

itho   dflu   T  pmiicb  Bmérem.  od  aevvii  na  jih   nl»' 

iaoy  ae   býti  ef>atfi^i,    a   EJevoé   stopy   aloieni   pod 

vodoQ  (dOnvialního  moře)  nasobS  noif.  i)  Z.  dob  dihi- 

rialuiho  poko^  vellkýeb  čistí  levernf  i  •třednf 

Baai  pochásf  též  v  nirodo-liOipodátBkém  ohledn  ve- 

UeedUežitýiikaz  dilavialaicb  nápUrfiv,  jimii 

Marií  útvary  técbto  končin  na  vĚtíba  dile  (maobd; 

■i  k  mocnoatí  cslýah   pahorkOvin)   pokryty  se   býti 

ukaBigi.  Zvi.  pamÁtný  japakna  jižnf  Ruii  obyčejný, 

v  aipádni  £napS  vSak  tcela  aesnámý  ůkai  černé 

lemě,  kteráž  od  Frntu  n>Bai  Eamsncem  podolským 

a  KiiinSveBi  jiřkoQ  56—136.  a  důikoa   308   mil  na 

východ  ai  k  ObSÍImu  Bjrta  i  Ucaln  ae  tábne,  ijtjií 

toúoka.  TUL  16.800  Q  m.  se  pá£i.  Hlína  tato,  i  pf  etr- 

Gtt  u  Ur^m   (níže  Jekaterinbi^D  a  j.),  .po  celé 

jiiní  Sibiři  ano  i  v  Kligiaské  stepi   se  objevujíc,  je 

dle  nových  yýsknntfiT.BDpreelita  výtvorem  aetlelébo 

bajoďio  roftlinetva   atepaíbo    a  doby   til.  aUaviitní, 

}«lia£    vďikA  sondrinbrt  kyseliny   kfemikoT^  (Bkozo 

70*/,)ak7tličnikablinitéliotl3'&%)sdasik«n(oi«aiii- 

ckých  litá  jev  oí  6-4  %)p&vodem  jest  onébájefiné  úro- 

daoati,  kterouž  krajiny  a  cI  atoíené,  jakkoli  vítilai 

ie  i  dOasvad 

idy  neoi^č^- 

avéhopdao- 

kíího,  při  boj- 

líné  kyprosti 

býti  nem&le. 

.   noháttťýiJi 

kteréž  tým* 

oa  povrchoS 

xnačnt  ryli 

rvetké  dilky 

iovi  úiti  řek 


18 


(jsdco  ftvl.  pfii  Yolofty  Feéoi«  tt  Dvia^^  ^ojéajiQll 
nlámi  přbudftv  fičných,  a  mořských,  jalcož  i  v^lH^^ra 
vj^psd^ánfm  fe*  jflionnikých  áioři  (i.  j.  tazo^Ékéko, 
dersihb  i  ^asprjského)  Kai^in^'!  «6  i  limatto^tá  i  ote* 
yřen&étii  řek  vidy  no^rými  <ti€bo  •vStSiiui  týlp^tmi 
(bttgry)^  kosami  a  přesný ;  povstávají  podobným  úa* 
mykáním  sOiná  jezeorana  bře^ch  Kfyma^  ^ore  Ka- 
spického i  VLEWBkUio  i  mělčeji  tamtéž  přista^^y  nuiké 
É  velkou  rychlostí.  Příboje  a  ledy  zimni  spůsobujf 
též  na  vyhdkýefa  břeEÍeh  zvi*  moře  soTem&o  I  íití^ 
néhoiak  šv.  obry  vy,  t,  j.  na  1000'  až  na  %  ^eivty 
Široké  a  kamenité'  výmoly,  jimiž  břeSiy  ociSdi  ttíéH 
Bvl.  se  charakterisígL  Uvnitř  feem$  spůsobajf 
vedra  i  sncha  iletni  zvláStě  na  mladSí  půd^  jihonuiké 
poěetné  triiliny,  kteréž  v  následcích  velikých  saSM 
zimních  a  povodni  jarních  s  podivnhodnon  rychlosti 
se  zvStšnji,  tak  že  půda  tato  nesčíslnými  roklemi 
{ovrágff  áli  beUky  zvanými)  prostoupena  jest,  kteréž 
měníce  skoro  kaJdým  rokem  smér  a  podobu,  na  ve* 
Hkím  njmn  ^ommnikaoe  bývají  a  Mtxce  se  pomalti 
ai  k  řekám,  žlabem  jejich  každoroSné  vdfiké  mn^žiství 
výborné  prstík  moři  nnážeji.  Tím  vysvětluje  se  hlavně 
i  všeobecné  nážování  a  povlovné  srovnávání  pftdý 
ruské,  ovSemviStoleticfa  teprr  patmějěí.  I  |)rom'ěiiy 
pády,  lidskou  prací  z^áStS  v  severní  Ruin  od 
BtJ»^ávaa  ^Asobované  (mýtěním  les&v,  vysulováním 
moéálův  a  t.  d^)  jsott  vpři  primHivnosti  ruské  půdy 
zvi.  v  oněch  krajinádi  mnohem  rozsáfal^í  a  patr- 
nější nežli  v  jiných,  ode  dávna  osidlenýok  i  vsdé<^ 
Laaýeh  krsýinách  evropských. 

IL  Boropisné poměry  wropškéhů  Btuh^itson  pIR  ^M 
racmamtosti  igeolog^.  dožení  půdy  za  pří^Snnafi,  vfl^ 
vapodxtenuiými ,  piřede  j^n  celkem  dosči  jednodnohé 
a  B^ýnoobrazoé*  Na  velkém  rozměru  oljjevt^se  ve- 
iUsera  evropská  Bus  až  po  Ural,  Kavkae  i  KrymiBké 
a  Foiské  hory  to  nesmírný  (94.^00  Q  m.)  aggvegat 
planin,,  ro^,  ^oiteěných  nii^  a  pahorkovfai,  je«  mu 
éeveroÝých.  dvěma  hornatinami  prostoupených,  ^»- 
kteréž  mnohotvárně  mdzi  sebou  se  snídajíce,  i  nej* 
vySiími  body  svými  nikdeŽ  nad  1400'  nevystapii^y 
a  neméně  v  následcích  rozdflnosti  polohy  zemi^^iéné 


19 


Itoým  trarem  a  skitpeiistdm  rostlInalyA^  jftko  áčUiky 
řori^ébčo  g>eolog.  íloženi  prftčly  meisi  8«bDtt'  <?(  iroc* 
diný«li  kda^ináisfa  říSe  sé  roáseftaiáila^  vyfrr»ř«jí06 
tedj  ósebilélHrajebnusy.  t^a  t&skto  sloii^h  aákla^ 
é»tk  di^i  86  te^rv  eeHHNti  náiieáajlci  ero^rafiek^ 
i  vlasteé  pnrodni)  oblasti  o^vopské  Euti 
máYailtt  1.  Čttdská  jezerai  piaaitift^  2.  tttndro* 
a  S.  lesní  plaoiny  anfžiny  severoruttké,  4»  lÁMíy 
TbÉiÉiské,  6.  tysoiSSna  Váldajská ,  6i  planiny  bahi^ 
^é,  T.  plaainx^^^^^^^P^^^^^  *  béloraské>  8.  pl^« 
tmy  ár:  pahorku  viny  stíte^roské,  9< 'hory  porolžskét 
10.  hihoiFý  břeti  Yolgy,  11.  plaiány  Zá^líské  a  ObSéi 
syrt,  1^  TjrsoSmy  poíské,  13.  planina  ^odolvká  a 
Ttljňská,  14.  prahopnf  planina  Ukrajinská,  16.  Y^lfili 
1 10.  nSĚSí  Btepi  jikóroské,  17.  pohoří  tí»pxuké.  -^ 
Ural  (9  horami  PavOhoi)  i  Kavkazské  homatíny 
tf«#i  EYláitni  svět  o  sobě,  niležíee  roVnou  mircni 
BfTopé  i  - Affii,   o^ndd^  i  arláltnfho^  sjdHnávimi  sa- 

1.  Gnéská  j^OBerai  plaHi«iA  obsakaje  v»- 
ftitdii  prahofiií  půdn  y  flOTeíxysipadní  Rui^,  t.  j.  e«lé 
▼Aoi^offlitvi  Finlaudské,  -pak^středaí  a  66V.  ^íáaiC 
e.  016n<)eké  i  i^adtií  díl  ^^ArdfangolNiké  i  b  p*  <^. 
hoikňcfÉi.  VcOikán^^ý  prostor  tento  (přesiaOOOQ  m* 
i  «  jesery)^  ttcízlohia  rí^oitského  mocnářství  o  dobrých 
1200Q  m.  ^řevySnjíd,  ^  něhož  vSak  jen  ^laistnf  riiE*> 
laadie  a  Tokdí  i  Onéiidkého  v  následcíeh  Stravova 
mOénl  stBpňoffrého  (mezi  r.  1881-^1858)  a^rae«mi 
%|i<aui  i  iiéhii  rndcého  hypsometridky  enámy  jsotr, 
jifri  se  ce]kem  go  mlová  pkoiíBa  (via  iuibo]fo)^prftm^ 
j«a  dOO'  nad  moře  vyvýSesá,  a  'V^ak  na  tli  strany 
(k  -rfehoátBtj  sápada  a  jihn)  povlovně  att  k  méřim 
a  k  j.  Oněži^ému  (Petrozavodjik  3880  ^^  tfvažajittiw 
a)  Stř«iďem  y«Skeré  planiny  táhne  se  směrem 
od  j^okkyadn  aa  severovýchod ,  a  «^k)e  ^  BjSited- 
boite  až  k  Pjwvozeni  a  Topozern  široká  vyvý*- 
ieninar  pftdy  (větSím  dílem  e  Snly  složená  a  prŮffl. 

^  Výil^  v  tomto  oddělení  ft>zámějí  se  veiqaěf  t 
roriíýeh.^iliangl.  stopách,  1'  :£:  0*8047  mtitrtr, 
iíH  1'  paHžskán:  1-0805  ruských. 


20 

oOOhvíOOO'  Ty«oká),  kteráž  nc^en  píé^  vodní  mpň^ 
sobi4«»  ^f\>^Í  i  si^«  uižii  Čá«t  od  yyML'  a  je^mni 
výohodni  odjluČtajo.  VyvýSeniné  této,  kioráŽ  dílem  i 
yf^  8p^ob$  přotržitýdi  hřbet&r  roBlíčnýoh  •  jniaň   se 
jetí  (Suomw  ' —  »«dlka,  Kainun  —  Mlki  a  j.),  -^- 
přibýyá  eároFoň  f  ýie  na  sever,  tak  Že  na  př.  plor 
tomidcá  Jdrajiiia  ok.  j.  Ulejského  i  kaioesiiého  (aer 
jména  i  břbót.Kaiii«n8ký)  již  8—900'  výSe  nkasige^ 
nad  kterous'  jednotlivé  osamotnělé  (též  plutoniolBé) 
chlamj)  jako  Teíríharju  1005,  8aukko.  107^  SUmté 
939'  a  j.  v,,— do  výSe  skoro  i  100'  vynikají  h)  Sú- 
méně  jsou  i  neséíslné  jezerní  kotliny  této   piámzgr 
ve  středu  a  na  výckodě  často   podobnými   hřbe€(jr 
p1id»níekými  (z  .pcúrfyru,  zelenokamene,  granitli,  sj^" 
nitu  i  břidlice  jinorázové)  smérem  od  severo^rýcdi^íiv 
k    jihozápadu     od    sebe    odděleny,    kteréž  ovSent 
skrovftou  rel.  výši  mají  (lOOr-300')  a  mís^  v  poahé 
skupiny  ohlumův,  skal  i  bludných  balvianŮY  (cvl.  okj 
Yyborka  i  lilelsingforsu  ku  podivu  četnýidi)  ae  pro* 
měňují,  ale  srázností  svou,  jakož  i  slemenitostí  hře*- 
ben&v  a  smělými  vůbec  (pro  rychlé  větrání)  kontu- 
rami pěkný  pohled  t>08kytují.    VySší  těchto  hřb^tíkv 
jsou  na  jihu  Hameň- selka  (se  štítem  Hapu  ^n*) 
a  hřbet  Salp«ký,  ve.  středu  iSávonský  a  Karj^aK 
ský  hřbet  s  chlumem. Lehto  862',  hřbet. ¥iir«k« 
ský  a  Manský  na  severových.  (až  1000*  vy8oký)| 
hřbet  Sivalský  mezi  j.  Kitkou  a  ř.  Eemem  a  j; 
F.  e)  Hřbefy  tyto*  kteréž  spůsobem  ostrožen  od  aev« 
i  do  joB^a  Oněžského  .ještě  vnikají,  proválejí  týmš 
směrem  hluboké  prorvy  a  kotliny,  v  kterýdi 
nesčíslná  tmavomodrá  jezera  (počet  jich  páčí  ee  na 
viček  než  4000),  až  na  dno  průzračná,  s   dlouhými 
ohebol;y,<  mysy,  ostrožnami  a  skalnými  ostrovy  nlo* 
žetta  jsou.  Četné  řeky  (s  malebnými  prahy  a  sjapy) 
spOftýC  je  n^zi  sebou  a  s  mořeny   a  veliké  toto  blu^ 
dišiě  sk^  balvanův,  jezer  a  blat,  jež  Schlozeť  pří- 
padně EvropskcHi  E^anadou  nazval,  -^  pokrý- 
vají ^ad  to  i  ro^áhlé  lesy  (na  p.  o.  Eolském  větším 
dílem  již  jen  slatinné  tundry),  hlavně  z  borovic,  smrků, 
bříz,  jeřábů  a  osyk  složené,  kteréž  s  vlhkosti  a  mlha- 
Yosti  vzduchu,  8  tiiďiým,  skotovodnýtti  obyfatelstvem 
a  četnými  jednodvorci  (skoro  beze  vsí  a  a  řídkými 


I  ^^ 

I  nSaty)  ▼  p^kaém  pHrddnfm  somhhuRi  ne  WlÉkmtLJi, 
(Q  Jezera  sama,  J^baauí  i  tuleni  bobstá,  jsou  dW 
pélehy  krajiny  t  rosličn^  výSi  prosté,  ód  800'  (jtóo 
j./i  812,  Knrk  810,  Pasie  7^6^  a  j.)  aš  do  100"  i 
mJM  nad  úrovni  mořskoti.  (Jeví  149,  SSUk  I46| 
F^a  90,  j.  Ladožské  59'  atd.);  132  jích  je  hypso- 
mtíbncky  ustanoTeao.  e)  Yýie  66^  a.  S.  ^iye  vrdio* 
vliti  ř.  Kemy  (sápadni)  počínají  TSakJésevajiŠryehle 
le  elráeet  a  b  jeeemí  planiny  stává  se  pojednoti 
přes  1600^  yysoká  šálová  hrbatina  lópařská, 
je^kto  kupy  a  liřbet^  až  d»  2000'  i  výie  se  sdvi- 
háji  (chlum  Salvas  má  ITiSO,  Onnas  2a&4's  J^id 
\íte8  2230^  vet  Bnentekis  1430^  výSe),  a  kteráž  k  j. 
Eaarskémtr  ($9 1 0  mocným  a  ISlvokým  b  řkií  ťe m '  S  a- 
olským  zavřena  jest 

2.  TundroTité  planiny  a  nřlSiny^  ruské 
obsahují  na  s^verovýcb^  evropské  Rusi  prostor  sou- 
vislý 6600Q  m.  é.  Jsout  to  nízké  (150*  prům,)  ro- 
v^y  aebo  (zVl.  na  vých.)  rozsáhlé,  nad  širokou  ni^ 
Šinou  Pe^ry  do  prosté  výSe  2  — 'SOO'  ^e  zdvihor^ícl 
nerovné  planiny,  kter^  na  véčnS  zamrzlé  půdft 
ikrovnou  vegetace  travin,  mecků  a  lifiegniků,  i  aě* 
kterýs  keřův  vykazirjř  a  četnými  jezery  i  lajdAnl 
(t  j.  mSlkými,  bezrybnými  vodojemy,  zimou  až  na 
^0  zsfflsrzlými)  posety  jsou,  a  výSe  poknrého  krabu 
▼  gubernii  Archangeťské  (dilem  i  na  p/  oc  Eolském) 
po  obou  stranáeh  "Hmanského  břbetu  vSti^n  dfiem 
na  jundíém  útvaru  se  prostírají.  Tundry  Eaninské 
jsou  hornaté  a  kamenité^  podobaé  i  tundry  •  Timan^ 
ské  (čili  malosemské).  TÍmdra  Lapta  (při  nejdoleji^ 
PsČefe)  je  nízká,  tuudra  v^kozemská  (mezi  Pečo- 
KMi  aÓral^  prům.  2-^800^  vysoká,  i  Širokým  a 
rozvětveným  hřbetem  Velkozemským  (od  domácM 
Stittojedův  Qarkajagan  nazvaným)  prostoupena, 
kterýž  na  sever  (ve  vrehoviStí  ř.  Paríina)  i  700^ 
výie  dosahuje,  na  výehbdě  i  s  Uralem  spojen  jesl, 
a  na  svazkb  svýeb  z^áltŠ  četnými  plesy  se  vyzná* 
Suje.  Ka  sev«ro'«ý'<^h.  zavírají  hory  Paiehoi  a  Pai-di^á 
řéSfláé  (vi9  o  nich  p^  Uralu)  tento  smutný  a  n^ 
pust^fi  prostor  Bifsf )  1'  na  jihu  tyuikalf  s  aSho  tíá* 
ktirt^^vyW,  ale  krátké  hřbety,  jako  Piseto,  Adtd:  a  }. 
Ale  noJ4u  orégraftckým  tvarefái,  uýhtíť  zViéšté  roi- 


32 


etUttilTMn  rosMftávi^i  se  isknšj  títíúů  tiuid«r  ^^ 
«6be;  lejména  jaou  (dle  Btfcetlita)  ry^hi  a  iMOnar^ 
Bílé  tumxy  téméř  docela. holé,  gaehé  tuBidi^  avtIáW| 
mechy  a  lHejníky  (meai  BímtíC  llSejnik  mI^  Uaiml 
to  pastra  stád  sob&v),  málo   Tlhké  wrlim  hnátem 
polóryvkou  plonika  (polpiríohum),  vlhkd    pak   (tedjr 
cyláŠtó  n{«ké  n.  podhorai)  raSeliaikem  (•phagtmm^ 
poroitlé*  Tundrj  travnaté  pokrýFá  pak  haatý  ptá^ 
jejž  o^fioe  ša<^orovité  trávy  dili  ostřioe  «  mtí»y 
okládaji.  Nízké  vrbiny  a  chvojky  jsóa  jediné  dřo>mé 
rostliny  nebe  ckraatíny  na  nich;  kromě  toho  ikládá 
hUBté  niiké  kele    Evíéfif  jsmTadina,  yřesý  vojomttc 
(Mtim  pniluatre)  a  broižny  vSeeh  druhův^  Le«y  (Mj 
bářského  rátou)  posftnpnjí  ostatné  údolím  Bek  hhiboko 
do  tnnder,  ano  táhnou  se  údolkn  Hnsiao^  Í^aky>  IXk- 
áigj  a  Peéorf  1  akoro  .a£  k  samému  moři. 

S.  Za  Širokou  snii^eninon  půdy  mesi  $• 
Onéfakým  (229^)  a  ř.  Oněgon  (Konorěckoj  2U% 
kteráž  :na  úOvarn  ^voaském  spoléhajíc,  roaaihlými 
bléíty,  lesy  a  jeasery  (negvétSí  j.  Ando,  VodlomKeno) 
a  úplným  skoro  nedůstatkem  bludných  balva&ů.v  vy^ 
inačena  i  několika  dlouhými  lávami  (a  diluvialníob 
lastar  až  do  600^  vý&e  a  mocnosti)  prostoupena  jofli 
(sníženina  Padožská)  -^  ro^ádají  se  na  vý- 
diod  a  seveilovýchod  nepř^edné  lesní>  plaiainy  a 
nižiny  severo^ruské,  pohořím  Timanským  do 
dvoa  nestet^né  Tolikých  i  jtnoobraBných  prostorůir 
odděleaé,  J€|íicbŽ  roaloha  na  10.500  Q  m.  se  ceniti 
Bí&že.  nápadní  oro^rafickou  hranioi  jiúleh  tvoH  Val- 
di^é  hory,  na  jih  dosahají  až  k  níaké,  jakkoli  Ur 
roké  přeáéti  vbdní  (k  tak  zv.  Úvalům),  kteráž  fxňísí 
atířadní  Volgy  od  oblastí  Pokory  a  Pviay  oddélvijo, 
deflEem  útvaru  íurského  a  hranic  g.  Vologdské  pvotí 
Yjateoké  a  Kostromské  se  přidcžujie;  na  .yýjtodé 
dostupují  až  k  Uralu.  —  Yeliký  proator  tento  jeiit 
skoro  výhradaž  rovinou,  místy  vlnitou,  prim,  sott^a 
dOO'  'ttaá  m.  vjvýšeftou,  která  hlavni  k  mc^  seneih 
almn  .se  svažuje;  jinak  ale  na:  všecky  atraii(y  {i  k 
Tinamu)  ^^volaž  •»  vyvyS^je.  9^i  N<u;aáp,adaJ^jKí 
áil  iý^i^h,  Knrgoredaké  až:  k  avirfi)  m  i^H^mv 
Tichtíatké  aB6Ioiorské  na disvonskim úliArs 
ar  iia^%tfefaoTÍitlr  řekiábology,  Saá^A  ^jaetv^p^ožen^ 


£8 

jao«  sk^ro  n«p$«tršit^  1q8«iii  (JA&tS  i  týohš  i tr«m&  oo 

w  ginti«B<BI  riáéBpým^  ▼  mváfh  aU  i  lip^  •  olSe)  • 

FHsihlými  Wty  aiaočá^j,  ioutlými  jdzfirj,  nei&^sl* 

Bými  poMcj  &  řídkýool  yeuúcenif  teprr  nezi  dol^ 

nioá.  j.  Jjšdtiskfm  a  Oněžským  naslává  iJírodnějSí  a 

»^U  krajina  a  větgixm  sidij  (Olóaec  ITd",  Ladéj- 

Boíe  pa^»a.j.);  na  východě  (oaútvant  kiaMtto«tk«l- 

néim)  oastapnje  néoo  y^í  <dOO'),  též  leanatá^  f^« 

iasléji  etidl^óá  planiaa  hiké  půd^..  (Béloseraká) 

a  ^^éĚkfud  ři&iými  jezery  (>.  Bílé,  Vožaké,  Knbeck. 

Éké»  XifUSafc4),  kteráž  z^yláště  na   aer^r  a^ážena  jest 

O^gra^OeS  Kaffgopol  dS6%     b)  Na  atřednim 

neJTé^iíiB  pvoatxaii8iTÍ,  kteréž  odtud  na  výr 

died  aš  k  Tiaiana  a  Uralu  ^  prameneck  Pedo^ 

doaahmje  (yologo4  8ké    a   Jafenaké    plár 

ninj)   paBTijí  i^aké,   pahorkorité  pláně  (3— éOO'), 

akoro   -v^^umáa^  k  útVara  peraiakéiaa  náležité  (jen 

aavamS  řeky   Pezj  a  Cylmy  k  jura kámu),  ktef  éž, 

m&nd  kianice  lesův  k  aetiaru  aáká,  haatýoái  ieay  a 

Žetnýuti    akopinami  i  řadami    Mudnýoh    balranův, 

itizkii  a  kHaitého  i  pise&a^o  náplavn  pt>krytj  japu. 

Tyto^  jakož  i  íady  piaditýck  pahovkůr,  mají  yéUim 

d&oa  amSr  na  jih  nebo  jiho^východ,  a  rozesnávajt 

sa  i  roatlinatyem  (tíz    niže)   od   lesných   plwun   i 

hlatsýoh  porofltHn^  kteréž  tm  ale  ješti  doati  £idké 

JMm^     Široká  údolí  loohátnýck  řek,  vkteiých  řidké^ 

ale  TeHké  reanloe  a  na  jihu  jeStě  nékterá  Kozsi^á 

^leriná  mésta  <y<do|rda  400^,  Uaijng  360",  Uji'ay 

aaFiak  d28',Toťma  36ť,  V<d'sk,  lenkurak,  Bolvfúe^ 

goáali  985'    a..Jaraiiak)  ae  naléaajl,  vynikají  Jcráa* 

nými  lukami  i  úrodnými  poli  (hluboký  náplav  jejich 

je  bnď  píaek,  buď,  a  to  yětSim  dílem,   hlína,   ano 

poílél  dolniO^yiny  níže  ůatí  ViLgp  až  k  m<^  —  yy- 

■k]tti9«  ae  Searsá  zam  1),  kteréž  i  /na  blízkých  atrá- 

nieh  i  rovinách  ae  rozkládají.    Yidálené  břehy  řek 

jaon  větSím   dílem  vysoké    (50 — 100'  rel.)  a  pridiy, 

pipii|e  i  t<a*né  aátočin^  (přUafcy) ,  v  ř^áeh   acela 

eii^dajaék   l^áale^Hcam  irozaálútýek     jáxnísh    záplav 

jaaiL  balvany  a  riiěřkor  v  údolích  i  Bia  planinách  hnatS 

romaMf  Mů^ÚK^í  hiMít  (kurta  afealiafeé-a  úleacmté.  ^) 

li'.  Ut  l»Í'>  » — t*Ý*. 


^)  tfa  aemam  jnaji  podél  řeky.  £8aanAbQcak  .474', 


24 


Vo  Tr^hoviSii  VyČefdy  a  M«š^nS  pažitu^i 
již  nepřetriité  blatné  pralesy,  kterói^již  i  e  slbiř^ 
skýoh  modřínů  čiU  listrenů  slošeny  '>JBOu^'  ai  k  jii* 
nimu  Timana  se  táhnou,  a  remSŽ  poya>fa,ii;  yý* 
chodui  poloTice  této  ko&diny[8eT«*nsikéakládajL 
c)  Tato  t  j,  2000  Q  mil  veUká  nižina  Pe«ory, 
meiá  Timanem ,  Uralem  a  ledovitým  m<^em.  pólo* 
ien4^—  je  až  ke  hranici  dřev  skoro  jediným  pustým 
a  blatným  pralesem,  vSndeŽ  již  jen  z  bororic,  sikiř. 
cedrů  Čili  limb  (pinuš  c«m&r<t),  listirenů,  sib;  sosen  a 
jedlí  Se  skládajícím,  jen  při  řekách  semo  tamo  (svL 
od  Zyijanůy)  osídlená,  vStSím  dílem  pod  200^  pólo* 
zená  a  k  Uralu  a  Timanu  viak  yolnč  se  vryhijiid 
(^vySni  PečořemáUsť'Volo8nica;652',  ^ři  středni 
Podderw  lOaSKoSva  163,U8t*-Usatéž  158' ').  Hoi^o- 
dářstYÍ,  luka  i  pastríny  jen  při  řekách,  až  kSd^eey. 
S.d)Jižní  vyálí<aBÍrel.SOO--  400')150m.  dlouhý 
a  iiroký  kraj  (na  5** 20  mil)  yeSkerého  tc^oto 
nejpuit^iího  okresu  Rusi,  t  nSmŽ  se  naJeaá  yrcho* 
yiSté  i  předěl  ySech  y^ích  levých  přitokůy  Volgy 
a  severomořských  řek,  nazývá  se  vůbec  Úvaly, 
je  ravndž.  co  ntí^na  PeČory  na  litvam  juririíéni. 
roEložen  a  jeví  se  t  podobě  lesnaté  ÍTětSím  dílem 
blatné  a  vlnité  planiny  s  řídkými,  rovněž  pořié* 
Aými  vesnieemi  a  jediným  městdm  Kikol^am. 
IMhněr.  výše  jehoobnáSí  G— 900'  nad  mořem,  i  a£^ 
koU  jeho  hypsometríeké  poměry  jsou  velmi  málo 
mámy,  má  přece  GrjaO£v«c  na  feápadě  (v  g.  Tolo* 
godské)  745\  výcb.  končiny  8-*  900'  výSe.  Tamtéž 
má  vlak  mezi  ř.  Vogulkou  a  Volosnioí  617»  j«  Čuso^ 


Tul^oPskoj  536,  VoleSskij  157,  Cholmogory  W 
prosté  vyfie,  v  čemž  se  sVah  stíFeéu  těchto  plá* 
nin  nejlépe  zračí.  4 

')  Isni  vynikají  sem  a  tam  některé  niaké  hů^^i; 
TětSím  da^m  átaiřitea  ťítvar&ái,  t.  j.  kameliou^ 
helnému  a  dovonskému  uálefité,  meii  niím 
Bi4*  -pověstná  Brufiuá  hora  (165^  nad  Bočo* 
rou,  níže  Ust-Ščugora),  kteráž  svým  výborným 
^brnaným  kamenem  skoro  eriou  Rus  sásébí^e* 


25 

yoj©    4S1'.    NiŽínu    Peřory  oddSIaje    od    stiředního 
kraje  a  Meseňských  nížin 

4.  tak  BY.  Ti  manský  křbet,  tábnoncf  se  smě- 
rem od  jihoyých.  k  sey.-západui  a  sice  od  pramenův 
Vymu,   VySegdy  a  Ižmy  až  k  dští  Indigy   do  moře 
sevemifao.    Délka  100  m.,  šířka  6 — 20  m.,  velikost 
ok.    2500 □  m.     Jižní   širší   čásf  až   k    prorve 
řeky  Cylmy  je  vlastně  lesnatá  (z  sibiřských   dřev)  a 
dílem  též  jezeřitá  planina,  naniŽ  jen  (pokad  známo) 
na  jiho-vých.  i  jibo-záp.    dosti    nízké   hřbety  stojí, 
jichž  nejvyšší  kupy  (Cetlas ,    Pokju     ve   vrchovišti 
Vymn,    pak  Nal-deg  při    nejhořejší    Vyčegdě)    asi 
1500'  výše  dosahnjí.    Nižší  Částí  těchto  planin   na 
jiha  (jaké  Očparma  prftm.  300'  vysoká   se    štíty 
i  800',    a  parma  Sluda)  jsou  ještě  na  permském 
útvaru  (s  bohatými  ložisky   sádry  při  řece  Vymu), 
na  sev.-vých.  však  náleží  ke  kamenouhelnémn  spod- 
nímu  (a  sice  jediné    Moskevských   vrstev),  jakož  i 
k  devonskému  dtvaru  týchž    ělenův,    co   v  ostatní 
Bnsi.     Hřbety   severní  však  jsou   prahorní    (svor  i 
žula),  a  při  řece   Uchtě  jsou  též  stopy   svrchního 
silurského  útvaru,  černé  totiž,   měkké    a   hlinité  i 
Idremenité  břidlice,  naftou  proniklé  a  Často  ohebné, 
a  dle  skameněliu  domanikové.  Za  řekou  Oylmou 
má   Timan  toliko  šířku  5— 12  mil,    a  skládá  se  s 
týcbž   útvarů  co  jižní,  toliko  s  tím  rozdílem,  že  se 
tu  vedle  spodního  útvaru  kamenouhelného  i  svrchní 
objevuje,  charakterizovaný    zvláště  bílými   křemeni- 
týiaai  pískovci    (jako  millatúne   grit  v  Anglicku).     K 
tomu  přistupují  ještě  plutonické  horniny,   kteréž  od 
pramenův  řeky   Suly  až  k  mysu  Černému  šířkou  2 
mil   se  táhnou,  a  vedle  růžového  granitu    (v  němž 
tormalin  místo  slídy   zastává)    obzvláště  z  tmavých 
čécBdových  hmot,  sloupovitě  i  deskovitě  odměšených 
se  skládají.     Čediče   tyto  zavírají   též   Stoky  man- 
dlovee,  a  jsou  prostoupeny  žilami  chalcedonu  s  dru- 
sami   amethystu.       I    orografický    charakter 
se  v.  Ti  manu  je  rozdílný  jiži^ho.    Máť  totiž  po- 
dobu  hřbetů  v,  jež    jižněji    devonské    pískovce 
a  ^ny, '  výše  pak  ony  plutonské  hmoty  skládají,  a 
na  tódr  Je  nejen  Timan   nejvyšší  (ok.  2000'),    ale  i 
UR>^  •lemenitý  a  srázný.    Jakési   pokračování   to- 
Buiko.  3 


26 


hoto  hřbetu  jeví  se  v  sev.  části  p.  o.  Kaoinskélio,  kde£ 
od  mysu  Mikulkina  až  keEaninu  nosu  podobný  ska- 
listy  hřbet  týchž  kamenů  v  se  prostírá  (tak  sv.  Še- 
šechodské  Čili  Šemaehovské  hory,  aš  1000' 
vysoké)  a  spftsobem  stěn  k  moři  se  svažuje.  KonečnS 
jest  severní  Timan  již  bezlesý ,  za  to  ale  na  lázich 
a  planinách  pSknými  pastvinami  pokrytý,  kdežto 
vySši  kupy  a  pláni  jeho  arktický  ráz  (kamenitých 
tunder)  v  každém  ohledu  nosi. 

5.  Za  lesni  sniženinou  mezi  Bílým  jez.  a  řekou 
Mstou  počíná  hornatina  Valdajská,  kteráž  od 
údolí  řeky  Msty  mezi  Borovici  a  Vel.  Novgorodem 
šířkou  8 — 15  m.  na  jih  až  k  Toropci  a  ^evu  se 
rozkládá,  prostranství  asi  600  Q  m.  vyplňujíc. 
Celkem  jeví  se  Valdajské  hory  co  planina  dosti  mímS 
rozčeřená  (směrem  na  jihovýchod)  a  prftm.  800'  vy 
soka,  jejížto  nižSí  rovnějSí  Části  až  k  čáře  od  Bo- 
rovic k  Toropci  na  jihozápad  vedené  k  střednímu 
útvaru  devonskému,  výSší  řady  pahorkův  a  ojedi< 
něné  kupy  však  k  svrchnímu  připočísti  sluší ;  ostatní 
prostor  jižně  oné  Čáry  náleží  k  spodnímu  útvaru 
kamenouhelnému,  a  kupy  jeho  skládá  bílý  pískovec 
Moskevský.  Severozápadní  díl  Yaldaje  charakteri- 
zuje se  ještě  některými  ložisky  sádry  i  solnými 
vřídly  (v  staré  Buši),  jižní  díl  však  zvláště  uhlím 
(viz  nahoře).  Severní  díl  je  nadto  nižSí  (prům.  800'), 
ale  kopičtější,  kdežto  jižní  sice  o  200'  výše  leŽí, 
ale  větší  měrou  plánitý  a  jen  některými  nízkými 
(200'  rel.),  ale  dosti  sráznými  hřbety  prostoupen 
jest.  Za  to  dodávají  tomuto  početné  jezemé  kotliny, 
hojná  říčná  údolí  se  skalistými  stráněmi  a  pěkné 
lesy  (ostatně  po  celém  Valdajsku  rozšířené  a  vedle 
Finland.  dřev  již  i  z  dubů  složené)  mnohé  přírodní 
krásy.  Památné  jest  též  postavení  Yaldajskýeh 
hor  co  hlavní  předěle  vodstva  ruského,  pokud  oblast 
Dviny  i  Volgy  v  sobě  obsahiýL  Popova  gora, 
nejvyšší  známý  bod  Valdajská,  1112'.^) 

O  Důležitější  výšky  ve  Valdaji,  hustě  též 
bludnými  balvany  pokrytém,  jsou:  na  severu 
vrch  blíže  Usť-Vo^ny  777',  Borovenskwa  (při 
železnici)  627',  V^Jdaj  636',  Jedroyo  poblíž  830'; 


27 

6.-  Na  Eáp.  spooSti  ■•  Vald^ýská  bornatína  do 
EnaSné  (asi  6  m.  široké)  8  ni  ženiny  půdy  (Noy^o- 
rodské)  f  j«ž  nesčíslnými  j^toky  řek  Lovatu  i  Yolchve 
pro8toti|>ena  jest,  a  jejížto  nejnižší  Část  j.  Ilmeňské 
(107'),  jakož  i  dosti  veliká  blita  (na  sev.-záp.  Kovobra- 
dn)  vyEnačnji  V  této  InČné  a  úrodné  nížině  leŽí  Cbolm 
(ok.  2OO-0,  Staraja  Busa(178')  a  V.  Novgorod  (172'), 
a  sa  ni  zvedá  se  na  západ,  sever  i  jib  půda  opšt  a 
nastupuje  zemištS  planin  baltických. Rozsáhlé 
tyto  planiny  (asi  6000  □  m.  veliké)  prostírají  se  po 
celé  západní  Rasi,  dokud  útvar  devonský  a  silurský 
sáhá,  až  kmoři  (od  Petrohradu  až  k  Libavě)  a  za- 
sahuji jižním  krajem  svým  až  za  starou  Žmuď  a  do 
ser.  končin  ^b.  Yitebské  a  Yilenské,  jakož  i  k 
nim  veliké  ostrovy,  před  zálivem  Rižským  polo- 
žené, počísti  sluší,  a)  Severovýchodní  díl  to- 
hoto prostranství  (sniženina  Pskovská)  je  les- 
natá pahorkovina,  ok.  200'  výšky  nad  mořem  a  čet- 
nými říčnými  údolími  směrem  od  jihu  na  sever 
prostoupená  (Ostrov  200',  Pskov  155'),  načež  k  se- 
veru (y  gnb.  Petrohradské)  blatné  roviny  následují, 
prům.  též  jen  200'  vysoké  (Půlko va  247')  a  vysokým 
bř^em  k  moři  se  spouštějící.  Za  sníženinou  spo- 
jených jezer  Pskovského  a  Cudského  (93')  a  blat- 
nými lesy  při  řece  Narve  zdvihají  se  planiny 
Estonské  a  Livonské.  b)£stonie  a  severní 
Lávonie  až  křeceEmbě  a  Tenasilmn  je  2—400'  vy- 
soká rovina  (vesměs  na  silurském  útvaru)  se  ska- 
Hstými,  sráznými  břehy  (100'  výše),  nad  kterouž 
pahorky  i  jiné  výšiny  40 — 60' se  zvedají.*)  Neckovitá 


v  jižním  dílu  č.  v  tak  zv.  Volchoňském 
lese  planina  mezi  Velím  a Seližarským  jezerem 
968',  vrch  uMolvatic  822',  prameny  Volgy  900', 
planina  nad  nimi  1018',  Ostáškov  721,  j.  Sterž 
1065,  Polnavo  1000',  Mjaskovo  1050',  ^rch  u 
Kozlovice  1009' ;  avpahorkovině  Tver'ské 
(^a  výdiodě),  jejíž  n^'nlžŠí  Částí  železnice  od 
Petrohradu  běží,  —  Vyšnij  Voločok  579,  Tver' 
367'. 
^)  iie^ala  na  severovýchodě  440' ,  Magdal  322', 
vrch  lif Agdalský  630'  (nejvyšší  místo  v  Estonii), 

3* 


28 

údolí  jsou  mo^lovitá.  Široké  údolí  řekj  Tenasil- 
mu  i  Emby  má  ySak  prům.  jen  150'  výSe*/)  blatná 
nížina  řeky  Pernavy  vSak  je  sotra  100'  vysok4 
(Sv.  Jaknb  75).  c)  Ostatní  Livonie  až  k  řece 
Dviné  (na  devonském  útvarn)  objeynje  se  co  yelmi 
nerovná)  Širokými  údolími  řek  a  jezemými  kotlina- 
mi protrhaná  a  řadami  pahorkův  od  sev.-vých.  na 
jihozáp.  prostoupená  planina  o  2  plasách.  NiŽSí 
plasa  vystupuje  dosti  sráznS  z  vůkolních  sníženin 
do  výSe  2—400',  na  ní  pak  stojí  plasa  o  6— TOO' 
(zvi.  na  jihových.),  kteráž  v  planině  řeky  Avy  i  r 
HaanhofiBké  800'  a  více  dostupuje.  Lesnaté  kupy 
a  hřbety  na  těchto  pláních  mají  i  1000'  výSe.  ^ 
Vůbec  střídají  se  v  Livonii  bez  ustání  mo^ly,  lesy, 
pole,  pahorky,  nižíny,  lesy  jehličné  i  listnaté  (ony 
z  borovic  a  smrků,  tyto  z  bříz,  olší  skalních,  osyk 
a  dubů  složené),  písčiny,  Štěrkem  a  balvany  pokryté 
plochy,  bláta  i  pískovcové  skály,  d)  Za  blatnou 
sníženinou  dolní  Dviny  a  Avy,  v  kteréž  Riga 
(114')  a  Jelgava  (13')  leží,  zdvihá  seKuronie  co 
planina  něco  málo  nad  200'  povýSená  (břehy  jen 
80'  nad  mořem),  z  kteréž  jen  na  řídkých  místech 
hřbety  čili  vySSí  planiny  až  do  výSe  400'  vystupuji 
(jako  vrch  Krevu  na  jihozáp.,  nejvySSí  místo  v  zem!, 
Hasenport  má  315',  Zabeln  260'  atd.),  v  níŽ  ale 
bláta  i  jezera  (menSi  měrou  lesy)  jeStě  dosti  četný 


vrch  Wesenberský  425',  na  jižním  svahu  (v 
Livonii)  Torma  260',  Pahlen  194',  Sv.  Jan  256', 
kopec  Emmo  576'. 

O  Derpt  220',  Felin  142',  j.  Vircské  jen  111'. 

^  Jako  vrch  Mu  na  1127',  Gaising  1087',  WoUa 
946',  Nesaul  941',  druhý  a  čtvrtý  na  planině 
Avské.  V'  nižSích  polohách  mají  na  severu 
Karkus  310',  vrch  Lenart  665',  ve  středu  Modrá 
hora  424',  6t.  Marienburk  (na  pl.  Hanhofské) 
628',  na  jihu  Vendy  853,  Šuja  810,  Lasdohn 
456,  Tirsen  630'  (vSecky  na  pl.  Avské).  V  údolí 
řek  mají  na  př.  Wolmar  75',  Ruja  ale  200', 
jezero  Burtoecké  (na  záp.)  138',  j.  Werrské 
246'  výíe  atd. 


29 

jgoa.  e)StAri  Žmnd  (gub.  Kovenská,  jeStS  na 
devonském  útvam)  je  lesnatá,  slabě  zalidněná  ro- 
vina, 2 — 300'  vysoká,  i  zvláííté  na  levern  a  jihu 
povlovnS  svášená;^)  v  piostí^d  země  zdvihá  se  viak 
hostými  pralesy  obrostlá  planina  Šavlenská,  rel. 
3—400'  vySii  a  útvaru  silurského  (viz  nahoře),  v 
kt^éž  máji  Telši  (na  záp.  kond)  623',  Lnkniky 
722',  Kelmy  618',  a  v  podhoří  Šavly  428'  a  Chvej- 
dany  492'  výSe.  Podobná  výSe  zachvacuje  na  vý- 
chod jeStS  i  devonský  útvar  a  v  této  planině  (Vidž- 
ské)  ,  četnými  jezery  vyznačené,  kteráž  mezi  Drují 
a  Dunaburkem  (298')  nad  Dvinou  strmi,  máji  Novo* 
Alexandrovsk  628',  Dryáviaty  553',  Vidžy  samy 
566'.  Severni  Yilensko  a  guber.  Vitebská 
i  Angastovská  jsou  lesnaté  roviny,  na  malá  jezera 
i  řeky  bohaté,  ale  prům.  jen  3 — 400'  vysoké,  kteréž 
jak  do  Žmudě  tak  do  Pskovska  (ve  vrchoviSti  Lo- 
vatu)  povlovně  se  svažuji.  *) 

7.Planiny  liteV8ké,běloruské  a  polské 
obsahigi  vSecku  tiřetihorni  půdu  na  záp.,  i  pokrývaji  vice 
než  4500Q  m.  Hluboké  piitiny  těchto  rovin  střidaji  se 
s  četnými  vyfiSimi  pláněmi  nebo  pahorkovinami,  kteréž 
jioa  hlinité,  blatné  i  jezemé;  písky  pokrývají  téŽ 
nizké  výSiny,  břehy  řek  provázející.  Přes  60%  půdy 
jsou  lesy,  skládající  se  též  kromě  dubů  a  j.  stromů 
planin  baltických  již  i  z  habrů  a  četných  keřů. 
Do  oblasti  těchto  planin  náleží  největší  díl  gub. 
Yitebské  a  Vilenské,  pak  gub.  Grodnenská  i  části 
gub.  Minské  a  Mogilevské,  jakož  i  severní  nízká 
éást  království  Polského,  a)  V  jižním  Vileasku, 
pak  v  severním  Minsku  a  Grodnensku,  kteréž  jinak 
též  400'  výSe  nepřestupuji  —  rozkládají  se  lesnaté 
planiny  a  pahorkoviny,  rel.  3 — 600'  vysoké  a  na 
severu  i  sev.-vých.  poHčnými  močály  i  jezery  obrou- 
bené, kteréž  vfiak   vesměs    z  mocných  vrstev    dilu- 


^)  Na  severu  mají  rozličná  místa  okolo  Evětek 
129—313'  výSe,  na  jihu  Kovno  216,  Jairagola 
206'  a  j. 

»)  Kalvarya  367',  Augustovo  450',  Vilno  388', 
Kofljany  458,  Disna  425,  Yitebsk  470'  a  j. 


30 

viálnich  posůstávaji,  kdeSta  podhorní  krigina  2tn>«> 
tohorniho  útvara  jest.  Jsoat  to  planiny  LepeTská 
700',  Novohradská  1000',  Slonimská.  800\ 
pahorkovina  Lidská  600',  a  nejvySSi  pl.  M  i  n  s  k  á  Č. 
Osmjanská  až  1100'.  Pověstný  prales  Bialo- 
věžský,  kterýž  vrchoviSté  Narve  v  sobe  savirá, 
má  yiáy  jeStě  620'  výge.*)  b)  Planiny  tyto  provází 
na  jih  vidy  jeátě  5—600'  vysoký  rovný  kraj  až 
na  6 — 8  m.  šiře;^)  pod  nim  však  poČiná  vzdálí  asi 
10 — 16  mil  od  Prípétě  (a  sice  již  na  eocenim  útvaru) 
rozsáhlá  sniženina  Podlešská,  Sfi^kon  10—80 
mil  od  středního  Dněpru  (mezi  ústím  Bereziny  a 
Teterevce)  celým  poříčím  Prípěté  a  Mnchavce  na 
záp.  až  k  Břestu  Litevskémn  se  prostírající.  Pový- 
Sení  její  nad  mořem  obnáSí  málo  přes  400',^)  a  roz- 
sáhlé pralesy,  bláta,  rokytna  i  plavná,  jezera,  pře- 
četné potoky  a  řeky  do  stmměnův  a  chobotův  ae 
dělící,  Činí  krajinu  tato  (přes  1000  Q  m.  pokrýva- 
jící a  z  písku,  promé$enéh«  a  černou  zemí,  složenou) 
jednou  z  nejpamátnějších  v  £vropě.  c)  Planiny 
polské  čili  Mazovské  a  Kujavské,  po  obou 
březích  dolejSího  Bugu,  Narve,  Visly  a  Varty  polo- 
žené, jsou  větSím  dílem  rovinou,  vPlocku  a  jižním 
Augustovskn  lesnatou  a  močálovitou,  ve  VarSavsku 
a  severním  14'ubelsku  hustě  osídlenou  a  vzdělanou, 


*)  Na  pl.  Lepelaké,  v  kteréž  ř.  Berezina  i  Vilija 
se  temeni,  má  Lepel*  721,  SaroneČ  701,  Var- 
hany 746,  Miadsul  724' ;  na  pl.  Minské  č.  Osm* 
janské  Smog^ony  802',  dva  kopce  u  Olšan  881 
998',  SvěČki  1028,  Zálesje  1054,  Dubovo  1118' 
a  nejvyšSí  bod  nad  Minskem  1091'  (Minsk  sám 
687').  Na  pl.  Novohradské  má  Novgorodok 
1030',  na  pl.  Slonimské  Zělva  723 ,  Tarasovcy 
901',  v  pahorkovině  Lidské  Černiki  553'. 

2)  V  něm  mají:  Rinki  696',  Jodčiči  692',  Gat 
527',  Osojuica  523,  Bolotčiči  u  Slucka  655'  a 
jiných  více. 

»)  Průplav  Královský  prfim.  468',  Šlapaň  pH 
vySním  Pripěti  504',  Pinsk  436  (jinak  též  452'), 
StoUn  600',  Mozyr  ok.  400  a  p. 


31 


iXkoú  i  tn  bláta  (podél  řek)  a  píštiny  dosti  rozsá- 
hlé nescháseji.  Přům.  týSe  tohoto  asi  900  Q  m. 
velikého  kraje  drSf  se  vétSfm  dilem  mezi  2—400'; 
Kajavy  jsou  yšak  vySSi  než  MazovSe.  ')  Skupiny 
dilaviálnfeh  pahorkŮT  a  planin  nalézají  se  zvláště 
hlii  Lomže  (tak  av.  Červený  bor,  přes  700'),  u 
Sokolova  v  gnb.  Ljubelské  (6770,  n  Ravy  polské,  u 
Kaliie  (Chelmce  605')  a  n  Konina  PaniSevo  641') 
a  j.  v. 

8.  Středornské  planiny  apahorkoviny 
pokrýviýi  velikánský  prostor  od  střed.  DnSpru  a'již. 
Vald^jska  na  výefa.  až  k  střední  Volze,  na  sev.  až  k 
Ůval&n,  na  jih  až  k  vysokým  stepem  jihoruským,  do 
nichž  téměř  n^ozorovaně  přecházejí.  Tento  nej- 
lidnatéjSi  kraj  rus.  říSe,  18.500  Qra.  veliký,  vnémŽ 
zároveň  s  přechodem  výhradně  chvojnýeh  lesův  do 
Inpenatých  i  lesnatosti  od  severu  na  jih  rychle 
abývá,  má  prfim.  výěi  600',  ale  orografíckon  po- 
dobn  ^  vSi  rozmanitosti  útvarův  geologických  ne- 
nmoho  rozdílnou,  a)  Západní  gubernie  to- 
hoto okrají  (Mogilevská,  Čemigovská,  pak  se- 
verní Čásf  Kijevské  a  Poltavské),  většim  dílem  na 
tfetihomím,  díl^m  i  na  UFídovém  útvaru  položené, 
mají  podobu  rozsáhlých  rovin,  místy  (jako 
zcjm^A  v  Čenúgovsku)  mírně  rozvlněných  a  prům. 
600'  vysokých,  se  svahem  věak  rozhodně  jižním  a 
jihozápadním.  Údolí  řek  jsou  hlnboká,  a  břehy 
pravé  vesměs  vysoké  (100 — 200').  Spůsob  stavby 
vefinie  a  měst  (s  silným  Židovským  obyvatelstvem), 
rozdílné  od  velkoruského  hospodářství  Šlechty  i  se- 
dlákův, a  jiné  poměry  národní  i  hospodářské  (viz  o 
tom  níže)  ěiní  je  krajem,  od  velkoruských  gubernií 
na  pobled  rozdílným.  NejvySSí  jsou  roviny  v  Mo- 
gílevsku  (Gorki  jeStě  680')  a  Čemigovsku  (Mglin 
730',  Starodub  758',  Novgorod  Sěversk  694' ,  Glu- 
thov  725,  Erolevec  650') ;  při  dolejSí  Děsně  má  vSak 
Baturin  474,  Čemigov  518,  jeStě  jižněji  Kyjev  476' 
(úroveň  Dněpru   297');   v  severním    Poltavsku   má 


^)  Onde  mají  na  př.  Bialystok  456',  Lomža  věak 
825',  Plock  329,  tuto  YarSava  314,  Sochaěev 
261'  výSe. 


32 

Lochvica  431^  b)QuberiQÍe  středoruské,  kru- 
hem okolo  Moskevské  položené,  jejichž  p&4a  hlavně 
k  útvaru  kamenouhelnémn  náleží,  jsou  rovněž 
úrodné  a  lidnaté  roviny,  více  hospodářskými 
a  národními  zjevy  od  bélo-  a  maloniských,  ale  i 
tvarem  půdy  rozdílné,  a)  Severní  končiny  (větSi 
díl  (cub.  Tverské,  Jaroslavské,  Vladimiřské  a  Nížego- 
rodské)  jsou  v  celém  tomto  okrají  nejnižSí  (prům* 
400'),  majíce  svah  na  sever  a  lišíce  se  od  ostatních 
i  barvou  pňdy  (jsouf  hlavně  na  permském  útvaru), 
i  téměř  nepřetrženou  horizontálností  její  (toliko  v 
Tver^sku,  kteréž  jest  hlavně  na  kamenouhel.  útvaru 
položeno,  je  pfida  nerovná  i  kopčitá).  Zároveň  jsou 
údolí  mělčejší  a  širší,  a  tudíž  i  zálivnější  (vTver'- 
sku  zvi.  rozsáhlé  močály  od  VySního  YlaČku  až  k 
Tveri  y  prohbí  železničném  i  jinde').  /?)  Gub.  Ma- 
skveská,  sev.  Tulská  aKjazan'ská,  pak 
jižní  Nižegorodská  náleží  též  ještě  k  poříčí 
Volgy,  jsou  hlavně  též  rovinami,  ale  výhradně  již 
na  útvaru  kamenouhelném  (tedy  s  bílou  a  hutnější 
půdou),  a  mají  již  hluboká  i  pěkná  údoU  a  prům. 
výši  600'^)  Charakteristické  jsou  na  těchto  rovinách 
též  pěkné  hůrky  a  dolovíte  malé  planiny,  z  piakovců 
a  slinů  jurských  zvi.  složené,  kteréž  na  př.  u  Mo- 
skvy  (Vorobjeje  vské  hory),  u  Borovská,  Veřej 
(vrch  Kamenka  879'),  Rževa,  Zarajska(65O0,  iProň- 
ska  se  zvedají  (rel.  jsouce  100—200*  vys.),  kteréž 
pak  zvláště  v  Nížehradsku  mezi  oběma  Ardatovy 
největší  rozlohu  mají  (pahorky  Lukojanovské 
8 — 900'  vysoké),  y)  Na  rozhraní  útvaru  kamenouhel- 
ného  a  devonského  táhne  se  od  Smolenska  (800, 
dle  Veselovského  1000)  naMeščovsk,  KozePsk,  Odejev  a 
Jefremov  až  za  Don  (uLebedjan)  přetržitá  i  ši- 
roká řada    diluviálních    pahorkův    (kupo- 


')  V  této  oblasti  má  na  severu  Perejaslavť  Zaleskij 
387,  Nižnij  Novgorod,  jakkoli  na  vysokém  břehu 
Volgy  položený,  490',  Vladimír  600  (dle  Vese- 
lovského 550'),  Murom  255',  Arzamas  421'  výše. 

2)  Moskva  die  rozličných  udáni  386'  až  604*6', 
Klin  700',  Vjazma  687,  Sěrpucho?  688,  Temní- 
kov  670  a  j. 


33 

▼itých  a  vlnitých  dle  Ďlasia  i  trachta),  kteréž  1--200' 
▼ýSe  dosahuji  a  od  Smolenska  i  Orla  daleko  vidi- 
teltty  jsou.  VýSe  jejich  obnáSi  u  Jelně  862,  okolo 
Me&^vska  750—830'  (Mosalfk  766,  Teplovo  8350, 
mezi  Odejevem  a  Krapivnou,  kdež  je  Ůpa  hlubo- 
kým údolím  prolamuje  859^  (Odójev  sám  804),  mezi 
Bolchovem  a  Kozelskem,  864',  na  veliké  a  lesnaté 
planině  Jefremovské  i  900'.  *)  I  roviny  na 
severu  a  jihu  této  středoruské  vyvýSeniny 
drží  se  ve  výši  7—800'.*)  <ř)  1  jižní  ÍAsť  gub. 
OrloTské,  jakož  i  gub.  Kurská  i  severní 
Voroněžská,  výhradně  skoro  k  útvaru  křídovému 
náležité,  zachovávají,  jakkoli  již  v  pořiČí  Donu  i 
Desny  leží,  podobné  výSe  6—  700'  i  rovinného  tvaru, 
na  kterémž  jen  pofídku  vySSi  (kfídové)  pahorky  a 
pláně  se  zvedají,  jako  planina  O  školská,  mezi 
^  Oskolem  (745'),  Koročí  (787')  a  Timem  položená, 
na  kteréž  má  Bolnceva  893,  Skorodnoje  875'  výde.') 
«)  Podobně  znamenají  rozsáhlé  prostory,  dilu- 
viálními  (mylné  tfetihorními)  hlínami  a  písky  kří- 
dový, rovně  uložený,  ale  jen  4 — 500'  vysoký  útvar 
gubernií  Penzenské,  Tambovské,  Voro- 
něžské i  Saratovské  pokrývající  —  vesměs 
vySií  (2 — 300'  rel.)  pahorkovinu.  Sem  náleží  Ši- 
roká, přetržitá  pahorkovina,  od  Rjažska  i  Sapožka 
až  k  Volze  se  táhnoucí  (skoro  na  60  mil),  v  níž  leží 
na  jih  Tambov  (ok.  470'),  na  východ  Penza    (586, 


')  Jefiremov  sám  857',  na  jlhozáp.  vrch  Dement- 
jeva  909',  jiný  880'  a  j. 

^  Tak  má  na  př.  na  severu  Bofdanovskij  (u  Ka- 
lugy)  783',  (Tula  v  dolině  Upy  ovSem  jen  470' 
dle  Veselovského ) ,  Jepifan  750  (jinak  též 
775');  na  jihu  má  Michajlovka  u  Roslavě  710', 
Backino  a  Žizdry  675',  Brjansk  654,  Orel 
744'  (dle  Veselovského  jen  450'),  Jelec  792'. 

*)  Ostatně  má  v  tomto  okraji  na  záp.  Putivl'  709', 
Tmběevsk  700',  Dmitrovsk  820'  (pahorkovina 
soujmenná  až  870'),  Kursk  801,  krajina  ok.  Běl- 
gorodu  přes  700,  Yoroněž  525,  OstrogoŽ8k648' 
výSe. 

4 


34 

a  nedaleko  Kamcnecký  kopec  860'),  a  rozličná  místa 
u  Serdobska  (687—7270,  vrch  u  N.  Serdoby  863'. 
Vose  Orlovských  pahork&v leží  též  pahorky  a  pla- 
niny, mezi  dolejSím^Chopěrem  a  Donem  se  zveda- 
jící (Bobrov  625',  Čigla  560',  a  rozličné  polohy  ok. 
Petrovského  542 — 773' výSe),  podobně  i  ty,  jež  mezi 
Donem  a  vyŠnim  Ajdarem,  a  níže  mezi  Ealitvou 
a  Čirém  se  rozkládají,  a  pravé  břehy  nižního 
Donu  ještě  vysokými  stráněmi  lemnjí.')  I  mezi  Med- 
vědici a  Chopěrem  jsou  podobné  diluviální  výSiny, 
6 — 800'  vysoké.^)  Ve  phytogeogfrafickém  i  klimatickém 
ohledu  poSítá  se  sice  tento  jihovýchodní  kout  Velko- 
ruska  (aspoň  na  jih  Borisoglěbska  1  Saratova)  k 
stepní  půdě,  z  orografíckých  i  geologických  pH^ín 
možno  jej  věak  k  středoruským  krajinám  přiřaditi, 
neméně  i  C)  onen  vysoký  trojhran  (tóřídového 
útvaru),  kterýž  za  nižním  Donem  na  jih  až  k  Ma- 
nyči  se  rozkládá,  poříčí  řeky  Sálu  tvoří,  a  k  ponu 
jsa  svážen,  na  východ  600—800' vyíokými  ErgeA- 
skými  pahorky  od  solné  stepi  Astrachaňske  od- 
dělen jest.*)  Ergenské  pahorky  jeví  se  co  starý  (re- 
lativně na  vých.  též  6—800'  vysoký,  ale  povlovně 
svážený)  břeh  dřevního  tíFetihomího  a  diluviálního 
moře  jihoruského,  a  toho  spftsobu  jestiť   též 

9.  Pravý,  tak  zvaný  horský  břeh   {gor- 
nyj  hereg)  dolejSÍ  Volgy.    JiŽ  od  Nižního  Nov- 


^)  V  tomto  okresu  mají  na  severu  Koladěvka  678^, 
na  vých.  Nižně-Čirskaja  485,  Pjatisbjanskaja 
596,  a  v  končinách  Donu  na  jihu  Tararina  550, 
Kuftftčev  600  a  jeitě  nad  samou  řekou  Oym- 
Ijanskaja  464'. 

2)  V  nich  má  na  př.  Bakur  u  Petrovska  863, 
Koleno -Arkadsk  762,  Birjukovka  797  a  některé 
vySiny  u  Borisoglěbska  (při  stoku  Vorony  a 
Chopěra)  604'  a  více. 

*)  Při  západním  svahu  těchto  pahorkův  mají  Je- 
renceva  400,  JakSíbej  510,  Zavětnaja  535,  Tor- 
govaja  470,  Běmotnaja  i  Krěstovaja  600  a  616', 
a  Kormovajá,  toliko  3  míle  od  Manyfie  vzdá- 
lená, jeStě  420'  výše. 


35 


gorodn  (490^,  Jefaož  vyš&i  Íí&ěÍ  má  yelikolepé   polo- 
lení  na  Tysokém  ostrohu)  aŽ  poSimbirsk  je  pravý 
břeh  Volgy  napořád  vysoký  (6-— fOíV),  ji^koli  kra- 
jma  na  jih  až   k  oněm   jurským  pahorkům  yStSím 
dílem  rornou  se  býti  spatřaje  (na  permském  útyani). 
Nad  Simbirsk^n  (tam  kde  jurský  útvar  aS  k  Voke 
doeabnje)  počínají  však  Sirií  lesnaté  planiny  pravý 
břeh  Volgy  bez  přetržení  provásetí,  které  nejen  nad 
sápadni  pahorkoviton   krajinoa  o  100 — 200'   vyvý- 
šeny json  (tedy  6— SOC  prosté   výSe  mají),  nýbrž  i 
skal^tými   stráněmi   a  srázy  k  Volze  se  spouštějí, 
a  takto  památný  a  při  četných   zátoČInách  velebné 
Volgy,  kteráž  napořád  tŠsnS  tohoto  břehn  se  přidr- 
inj«,  nad  mim  velikolepý  kontrast  klovému,  vesměs 
■ísk^n  (-f  60  až  —  48')  břehn  tvoří,  kterýž  jest 
na  10 — 20  m.  na  vých.  větžfm  dílem  nepřetržitou  luč- 
Bo«  revinou   (odtud  lugwyj  hereg).    Na  tSchto  pla- 
ninami stojí,   a  sice  skoro  bez   výjimky  blíže  jich 
povolžského  kraje  co  vSŽáté  hradby    (dle  výpovědi 
Cnstina)  malebné  lesnaté  hřbety  a  osamotnďé  chlu- 
my (ral.  4éž  jeStS  2—300'   vyšlí  než  ^planiny  samé), 
kteréž  velikostí  diváka  toho  jeŠtš  zvětšují  a  četnými 
roklemi  vylH*ázděny  jsou.    Jména  Jejich  jsou  roz- 
ličná, jako:  Tctušské,  Štíěí,  Undarské,  Kašpnrské, 
Čentomtanské,  Děvičí,   Zmijné,  Urdiumské,   Liščí 
atd.  *-  BQNbety  a  vrchy  tyto  náležejí  větším  dikm  jur- 
skému útvatu,  kdežto  planiny  samé  útvaru  záp.  kri^in 
násladi^í,  jsouce  tedy  křídové,  tí^tihonií  nebo  iJuviálné. 
a)Vy8žityto  liřbety nalézají  sezvi.  uBulgoj ar  (přes  600' 
vys.)  «  Tetuš  mezi  Sengileji  a  Syzraní,  níže  mezi 
Syzraní  a  Jekateriuogradem,  kdež  největší  výše  do- 
sahuji (jako  vrch  Bělyj    Ključ   1160',   nejvyšší 
známé  místo  v  glředním  Busku   vůbec) ,   pak   mezi 
Samlovem  a  KamyšineB.  ^)  IS^bet  mezi  KamySinem 
a  Sar^jloa  jé  však  již  toHko   6-700'  vysoký,^   a 

')  Místa  v  podhoří:  Jelšimka  980',  Maza  1126, 
^oiboffe  u  C^valynska,  Archiusigeťsli;  768,  Ústi- 
tiovka  967,  Bybuška  8^ ,  Dobrinka  1063,  Te- 
teretjatka  1077,  Guseika  ÍOIO'  a  j.  v. 

2)  Neí^Síí  štít  718',  jiný  na  sev.  602*,  na  jihu 
493',  Lipovka  687,  Prolejka  453'  atd. 


jižně  Sarepty,  odkudž  Volga  již   Bmérém   na  vých. 
k  moři  se  ubírá,  zdvihaji  se    v  ose  těchto   hřbetův 
holé  a  suché  Er^enské  pahorky  (viz  nahoře),  odtud 
ještě  30  rail  na  jih  se  táhnouei.     /?)  Planiny   sá- 
no é  jsou  na  záp.  nejen  jeStě  7— 9(K)'   vys.  (Vsjevo- 
ložéina  926',   CarjevSčina  838',  Osarky  1029,   Krju- 
kovka  976',  obě  u  Atkfurska  a  j.  v.),  a  veliká  města 
povolžská,  pokud    při    řece   samé    neleží    (jako  Sa* 
mara  43',   Syzraň  36',    Chvalynsk   18',    Carícin    16' 
a  j.  v.)  mají  též  vysokou,  plasovitou  polohu  (Saratov 
390',  KamySin  360',  Sarepta  425'   a  j.).     Délka  re- 
Skerého    horského    břehu  Vol^    od    Nižního    až    k 
Sareptě  obnáSí  210,   níže  Simbirska  pak  100  e.  m. 
10.  Luhový    břeh  Volgy,   který  již  vlastně 
proti  Nižnímu  Novgorodu  (na  permském  útvaru)  eo 
rozsáhlá  jako  moře  rovina  počíná,  je  sice  až  k  ústí 
Kamy  několikráte  výSinami,  až   k    Volze   dosahují* 
čími,  přetržen  (na  jednom  takovém  ostroha  leží  Ká- 
zán ve  výši  116',  d]e  Veselovského  vSak  280')^     Ji- 
žně ústí  Kamy  má  vSak  luhový  břeh  až  k  ústí 
Samary  napořád  šířku  10 — 15  mil   a  tvoří  pěknou, 
luěnou  a  úrodnou  diluviální  kotlinn  (kotlinaSpas- 
ská)  asi  800  Q  m.   povrchu,   kteráž  se  pť&m.  jen 
asi  50'  nad  mořem   naleeá,    ěernou   zemí   pokryta 
jest,  a  geologicky  i  orografícky  co  nejseveméjěí  zá- 
toka diluviálniho  moře  Kaspijského  se  jevi«    Za  To- 
liký m  ohbem  Volgy  nad  Samarou  (okolo  skal. a  pla- 
niny, z  vápenců  kamenouheluých  lE^ož^é)  a  za  sou* 
těskou,  protějším    vysokým  břehem   permským  (na 
2  m.  délky)  tuto  vytvořenou,  otvírá  se  údolí  Volby 
znova,   i   na$tává    druhá    diluviální   kotlina 
(Volž^ská)  podob,  rázu  eo  první,  ale  jedtě  nižSí  oež  tato 
(úroveň  Volgy  u  Chvály nska  +  20,  u  Saratova  jíž  —  12 
prosté  výíe),  kteréž  vSak  na  jihu  prstní  Šířky  10  m. 
napořád  ubývá,  tak  Že  od  ústi  Větěiho  Irgize  až  k  ústí 
Jeruslana  (výše  Kamyšina,   kdež  Volga  —  23')   lu- 
hový břeh  toliko  prům.   Šířku   2  mil    ukazt|je ,  jsa 
takto  výběžky  ObSdího  Syrtti  (na  permském  útvaru) 
zoužen.     Odtud  je  levý  břdi  Volgy  jiě  jen  západní 
končinou  rozsáhlých  ftt^  Astrachaňských  (s  rázem 
zcela  stopním  a  bezřeký),  jichž  prostředkem  «e  pak 
Volga  níže  Sarepty  přímo  ubírá.  VýSiny   nad  Voli- 


*37 


skými  kotlinami  na  vých*   vytukajiti  náleží  již  co 
▼ysoký  kraj  k  půda  * 

11.  PlaninZávolžských  Čili  Kamských 
a  Običíko  Syjrtu.  Frmi  obsahuji  veikerou 
permakoa  půdu  na  výcb.  Volgj  (od  ústi  Unže  poč- 
Bonc)  až  k  Uralu,  a  prostiraji  ae  od  Uval&y  na  jik 
až  k  řece  Kineli  a  Demě  (tato  přítok  Ufy,  ona  Vol- 
gy),  odkudž  Obšči  Syrt  co  vyági  široký  kraj  jejich 
až  sa  řeky  Ural  a  Hek  aa  jih  dosahi\je,  rozkládaje 
se  rovněž  mezi  Volgou  a  nejjižnějšim  Uralem,  tak 
že  yedle  gub.  Yjatecké  veškery  podoralské  gubernie 
větiinom  k  tomuto  zemišti  náleží,  a)  Velikánské  tyto 
planiny  (12.000  Q  m.)  jsou  prům.  400'  vysoké  a 
náležíce  k  jedinému  poříčí  Kamy  máji  hlavní  svah 
západní,  jakkoli  tento  co  výslednice  dvou  svakův, 
severního  a  jižního,  se  jeví.  Kovnéž  vyvyšuje  se 
půda  k  Uralu  samému.  O  Údolí  mohutných  řek  jsou 
větším  dilem  široká,  a  neroVné  planiny  gub,  Vjat- 
ské  a  P^cmské  hustými  lesy  z  borovic ,  sibiřských 
sosen  a  jedli  (vedle  nichž  však  Upy  jsou  nad  míru 
četné)  poki^y,  kdežto  v  gub.  Orenburské  čím  dál 
na  jih  i  záp»  lesův  ubývá,  tak  že  jižní  svahy,  jakož 
i  meijzápadnější  nízké  (nejvýš  150')  výběžky  ObšČího 
Syrtu  jsou  již  bezlesé  a  travnaté,  n.  slanČáky.  Mezi  nej- 
hořejší Kamou  a  Vjatkou,  jichž  údolí  jsou  tuto  ro- 
vnoběiná,  na  sev.  a  od  Bngulmy  (722)  až  k  vrcho- 
visti  Zalmyše  (k  řece  Uralu)  táhnou  se  na  10 — 20 
núl  vySSí  hřbety  (asi  4 — 600'  rel.) ,  jichž  hypjjometr. 
poměf^r.  však  nejsou  urČitěji  známy,  b)  Průměrná 
výše  ObšČího  Syrtu  dosahuje  sotva  600'  a 
některých  vyvýšenin  na  něm  700  —  760'  *  rela- 
tivní  výše  však  nad  nízkými  stepmi  Astrachaňskými 
je  ještě  dosti  zna^á  (2—300').  Charakteristické  v 
OÚČím  Syrtu  jsou:  plasovitost  jeho  na  jih  (celkem 
možno  tři  plasy  rozeznávati,  každá  z  jiného  útvaru. 


I  p>ii 


')  Tak  má  na  severu  Vjatka  440',  Meletskoj  (blíže 
Malmyše)  rovněž  440',  Oerdyn  528  (dle  Veselo  v- 
ského  600'),  Solikamsk  239,  Perm'  499  Qin&k 
335),  Kungur  449' ,  jiŽnšji  Askino  536',  Ufa 
500  (dle  VQ9el.  560'),  na  západě  však  Menze- 
Unik  397',  BogurusJan  (při  Kineli)  311'  výše. 


38 

permskélio,  jurského  i  křídorého  slo£enA)  a  Široká 
podélná  údolí,  bohatá  ua  sádru  a  9Ů1,  lu^á  a  po- 
měrná dosti  hluboká  (y  nich  má  Orenburg'  220 
[dle  VeseloTského  386'],  Ilecki^a  aaSčita  328,  Uralsk 
1620 1  j&kož  i  některé  vySši  hřbety,  kteréž  bvI.  ve 
yrchoviSti  řeky  Kamelika  směrem  od  Tých.  na  sáp. 
se  táhnou  (se  Stity  Bělyj  Lob,  Iska  a  j.)* 

12.  Rozdílný  od  krajin  poduralských  je  rAs  a 
povaha  nejzápadnějších   kon^  evropské  Rusi,    ue- 
jména  stírední  a  jižní  éásti  království  Polského,  po- 
kud řekou  Vislou  na  vých.  i  aev.   ohraničena  jeat. 
Krajinu   tuto ,  přea   1000  Q   m.  velikou ,  vyplňuje 
větSim  dílem  zvláštní  hornatina,  v  pravém  smy- 
slu slova  polská,  též  pod  jménem  S^doměřské 
známá.    Mnohotvárná  tato  hornatina  skládá  se   ae 
dvou  Částí ,   ze  S^oměrské  totiž  (na  vých.)  a  Kra- 
kovské   hornatiny   (na  záp.),   kteréž  planinou   Mé- 
chovskou  mezi  sebou  spojeny  jsou.  m)  Hornatina 
Si^doméřská,  krajinu    mezi    řekou  Nideu,   Ka- 
mionou    a   Vislou   vyplňující,  jeví   se   co  ústřední, 
lesnatá    planina   (Kieleeká)    ok.    1500^    vysoká, 
hlavně   se   svoru   složená,    nad   ktero«ž   východně 
Kielec  (866')    dva   ostré  křemencové   vyŠži  UHiety 
se  zdvihají,  Lysá    Góra  s  Lysicí  (prům.   1900' 
nad  mořem)  a  Kamion  a  Góra  (ok.  lOOO').  Najiho- 
výeh.  zdvihá  se  planina  Kieleeká  povlovně  z  údoli  Visly 
u  Si^doměře ,  na  ostatních  stranách  je  však  horami 
a  hřbety   triadického   útvaru   obstoupena  (z   nichž 
hřbet  DaleSický  má  ještě  1000'  výše),  na  kteréž  k 
jihozáp.  (ok.  Pinčova)  následuji  nižší  (8~~900')  pla- 
niny opukové  a  pahorčiny  tíretihomí  i  piStíny   di- 
luviálni  (zvi.   ok.   Stobnice  a  Stašova).    Za  údolím 
Kamione  na   sever   prostírají   se  planiny  jurského 
útvaru,  hl.   pískovce    svrchního    oolithu,    hornatou 
pftdu  okolo  Konžských  a  Radomě,  jakož  i  ejedinéaé 
vrchy  při  PlUci  až  k  Ravé  ja^tě  skládajíce  (ĎábH 
hora  blíže  Piotrkova  má  ještě  900^  v^).    Nejvyšší 
štít  Kamenné  hory  má  1262^,  vreh  sv.  Kateřiny 
2021',  Lysiea2020',  Lysá  1867',  Mědná  hora  1014'.') 

')  Na  pliminách  a  v  horských  údolích  mají  Chu- 
diny ftlO*,  na  vých.  Lagoy  950,   Opator  634, 


39 

6) Západní  &  Krakovská  i  Tarnovická  hor- 
natina  skládá  se  na  jihu,  kdež  i  na  půdu  Krakov- 
skou dosahuje,  hlavně  z  tríadickýoh  vápenců  a  slinu, 
porfyry    prostoupených,  (mezi  nimiž    kamenouhelný 
piskovec  bohatá  ložiska  výborného  uhlí  skrývá)  — 
na   sev.   pak   rovněž    z   planin  jurského   pískovce, 
kteréž  hlavně   ok.  Č§stochova  se   rozkládají,    ale  i 
údolí   Yaurtj   až   k   Sieradzi  provázejí.     V  jižní 
ěásti,  kteráž  má  hlavně  podobu  pahorkoviny,  mají 
hřbety  a  kupy  13-1600'.  O  V  severní  éásti  má  hora  Ja- 
novská 1316',  Jasná  hora  Č^stochovská    980',   Vie- 
luň  ještě   690'.     c)    Planiny   Miechovské,   na 
jihn  obou  homatin  rozložené  a  vzájemně  se  spojující, 
jsou  hlavně  ze  zelených  miocenich  piskovcův  a  sli- 
nuv složené,  7 — 800'  vysoké  (zvi.  navých.),  lesnaté 
a  bohaté  na  rokle  i  doly,  a  vSak  i  většími  kotlinami 
dilnviálními  prostoupené ,  jako  ok.  J^dřejeva  i  Žar- 
novee.^)    Jihovýchodní  kout  Polska,    čili  jižní   Lu- 
hlinsko,  náleží  však  již  k 

13.  Planině  Volyňské  a  Podolské.  Pla- 
m'na  tato,  počínající  nad  střední  Vislou  a  dolejším 
Sanem,  rozkládá  se  odtud  a  od  údolí  Haličského 
Dněstm  na  výeh.  až  k  vřehoviSti  Goryně  a  k  údolí 
Bugu  (Čemomořského) ,  dosahujíc  na  sev.  až  za 
údolí  Yepře  k  Radzynu  (v  gub.  Lubllnské)  a  k  sni- 
ženině  Podlesské,  a  přecházejíc  na  jih  povlovně  do 
stepi  Cherson^ských.  Velikost  2600  O  i^íí*  ^  ho- 
řejší a  střední  Besiurabie,  jakož  i  největší  část  kní- 


ves   Zagdaňsko    1076   (hora  Zagdaňská   1317'), 
úroveň  Visly  v  S^doměři  412'. 

*)  Ncj^šší  známý  bod  v  této  jižní  části  je  vrch 
Fodsámči  u  Og^odzince  (1517);  vrbh  Losnica 
nad  Krumlovem  má  ok.  1400',  vrch  Dorota  u 
Grójec  1267,  Targomia  u  Sievieře  1333'  výše. 
V  nižších  polohách  mají  Gděšin  845',  Slavkov 
1257,  PiUca  968'.  Úroveň  Bílé  Přemzy  v  Slav- 
kově leží  875,  v  ústí  do  Visly  741'  nadmc^m. 

^)  V  tědito  planinách  má  na  severozápadu  OlkuS 
1236',  na  severovýchodu  J§^ejev  721,  Žamo- 
vieo  826'  výše. 


40 

íectví  Moldavskébo  i  Bukoviuy  uáleží  k  tií  po£ita.ii. 
Orografický  tvar  její  jest  rovina,  z  mioceních  hlav. 
v^peneův  složená,   na  sev.,   rýcb.,    ale   zvláště    na 
jih   svážená,   prflm.   800  —  1000'  vysoká.    Hluboký 
údolí   (v  jejichž   stráních  a  luzném   nebo   blatném 
žlabu  se  vSecky   starSi  útvary  i  prahomí   objevují) 
prostupují  ji  zvi.  směrem  jižním  a  severním,  kdel^to 
na    planině   samé    nesčíslné  pahorky    nebo    i  vySSí 
(dílem   křídové,  t.  j.  z  Karpatského   gaultu   i    čisté 
křídy  složené)  chlumy   a  hřbety  (2—300'  rel.)    rac- 
aety  jsou,  kteréž  ^rětsinou  směru  od  záp.   na   vých. 
se  přidržují  a  srázným  svahem  i  ostrými  kontarami 
(zvi.  na  sev.)  k  přírodní  lepotě  krajiny  sepřiČiňují. 
Lesy  (skoro  výhradně  listnaté,  t.  j.  z  habrů,    dubd 
a  bříz,  na  záp.  již  i  z  buků  složené),    drží  se    vét- 
Sím  dílem  jen  pahorkův  a  strání   ve  vrchoviSti  řek 
a  potokův,  kdežto  na  planinách  samých  úrodná  (dí- 
lem  Černozemná)  pole   se  zámky   a   parky  Šlechty, 
velkými  (ale  nečistými)  městy  a  pěknými  vesnicemi 
se  střídají,   kteréžto  poslední  větSím   dílem    na    li- 
zích   a  stráních   údolí   a  roklí   v  sadech   ovocných 
položeny  jsou.  NejvySší  čásť  veSkerého  prostora 
(z  kříd.  pískovců  složená)  jest  planina  Křeme- 
necká  č.  Ovrátynská  (dle  Eichwalda,  Křemenec 
1336',  Krupy  1117',    Gurniki  1113',   FelStýn    1160', 
Dubno  1026'),    Na  severozáp.  (v  Ljublinska)  má 
Frampor  1110',   Krásnobrod    1120',    Ljublin    607', 
ZamoSČ  626',    planina  Janovská  ok.   1070  (St.  Unt 
tamtéž  1060),  Bilgornj  664'  výše.    Ve   vrchoviSti 
Styru  a  Qoryně   obnáSí  jeStě  výíe  Torčina873', 
Vladimíře  Volyňské  568,  Lucka  780,   a  nejsevcměji 
Kovle  575'.    VhořejSím   Podolí  má   Starokon- 
stantinov  900',  TereSpol'  1016',   planina  nad    Pros- 
knrovem  1160,  Snprunkovci  1106',  KopajgorodjeStě 
ok.  1000'    výSe.    V  jižním  Podolí  čítají   Popel- 
juchi    880,    Olgcpor    740,   Balta    760',   v  hořejSí 
Bessarabii  Ketros  780,  Bělcy  798,  Čutulešti  1082, 
v   d olej  Si   KSiněv    (v  údolí)    280   a   na   počátku 
stepi  Kezeny  jeStě  847'. 

14.  JC^iže  než  planina  Volyňská  i  Podolská  leží 
prahomí  planina  Ukrajinská  (1800  Q  m.  ve- 
liká), kteráž  na  západ   vSudeŽ  k  těmto  přiléhá,  n4 


41 

T^rkod  pak  Oiti  i  8eT«r)  píiroieaých  meii  útviura 
prahoTiuho  se  drží.  Jsouc  celkem  o  2—300'  niíU,  aež 
planiny  Fodolaké,  má  i  ona  svah  jiíoí  a  východni, 
údolí  jeStě  hlnbii  (re).  2  —  300'),  &  támSř  bes  vy 
jímkj   itráni   akslistých.     Lob/   (habrové   a   dubové, 

Etk  borové)  jsou  jen  na  aeveru  a.  ve  středu  (v  g. 
ijevtké  a  scveroim  díla  Cheraon'ské  i  Jekateriao- 
illvské),  jižní  E&at  pak  splývá  a  miocenimi  vápenci 
na  jihosáp.  a  starSimi  lítvarf  na  jihovjch.  v  neko- 
Deíiioa  trávnatou  step. ')  —  Ostatni  prostor  atepDÍ  je 
si  k  DnSpru  jen  ve  výSi  3—400',  sa  nim  pak,  kdeí 
se  k  pr&m.  Tyv^íenosti  východních  kamenoukeluých 
a  křídových  stepí  bliží  (leíe  zároveň  v  okraji  pluto- 
uíekých  přeměn),  edvíbá  se  pfida  opít  do  průměrné 
výSe  8-^800',  mající  odtud  ríi  pahorkoviny. 

15.  TySSl  eili  travné  stepi  jihornské 
proatirBJí  se  od  dolního  Prutu  u  Galbiuy  a  Formosu 
a  podél  nynějSí  hraniSné  tkrj  proti  Uoldavskémn 
Fodnnají  (r.  1856  odstoupeném  a,  kteréž  má  vesměs 
jií  půdu  diluviálni)  sš  k  Akjermaan ;  odtud  dríí  se 
jižní  mese  jejích  vysokého  mořskélio  břebn  až  k  Cher- 
iDoi.  Odtud  jde  ÍŠára  hraiii£ná  přimo  na  N.  Askauií 
k  limana  i.  Moloíné,  odliadž  opSt  vysoký  břeh  moř- 
■ký  pHroEenou  i  geologiokon  jích  hranici  aí  k  dstf 
Donu  tvoří.  Od  N.  Cerkaska  jo  jižní  branica  miocs' 
ttiho  a  křídového  útvaru  (t,  j,  pravý  břeh  ř,  Manyie) 
i  lemem  vysoké  «t«pi,  kterouž  pak  na  vých.  pahorky 
Erganské  a  horský  břeh  Volgy  až  k  TolŽskn  vytvořuji. 
Severní  hranice,  vyiuaíeoá  přestinim  les&v, 
ovocních  Btromův  a  poJ!etim  vysokých  travin  (tedy 
více  phytogeografická  i  fysiognomícká)  dríí  se  celbem 
křivé  eáry  od  Kiíinéva  na  Dubosary  (pří  Duěstrnj, 
BaltD,  Homaň,  Nový  Kirgorod  a  Eremeníuk  (L  j. 
politické  celkem  hranice  g.  Chenon'ské),  postupuje 

]u£iny  je  Fiistov  (na  jihoEÍp. 
ýii  760,  Žiloméř  ve  výii  740, 
odtud)  810';  ve  stfedu  mají 
laně)  780',  Chmélovoje  (bliíe 
X>,  Maksorin  (d  Aleksandrie) 
mž  Újezdě)  682  a  blije  Dně- 
Bomankovo  610'  výSe. 


42 

odtud  podél  Poltavy  a£  k  Char'kovn,  odtud  na  Vol- 
éansk,  Birjué  a  Ostrogožsk  až  ke  Korotojaku  a  Dona ; 
za  Donem   vybočuje  se  obloukem  podél  ř.   Biljug^a 
skoro  až  k  Tambovu,   padá  odtud  přes  Vorona    až 
k  BalaSovn,  a  jde   niže  na  Atkarsk  a  Ozerky    až 
k  Volžsku,  kdež  s  východni  mezi  stepní  se  schází. 
Velikánský  tento  prostor  (přes  7000  Q  m.),  kromé 
vlastni  jižní  Rasi  též  celou  oblast  Donských  kozá- 
kův i  (^ti  sousedních  gubernií  Bělo-,  Málo-  i  Velko- 
ruskýoh  i  Povolžských  obsahující,  má  ovSem  celkem 
podobu  roviny,  ne  vSak  bez  rozsáhlejších  vyvýSenin 
půdy,  jakož  i  s  Četnými  a  likalistými  pahorky  (kH- 
dovými),  hlubokými  údolími  a  nesásln^i  rytvinami, 
jejichž  oblastí  zvláStě  step  se  býti  vidí.  Výborná  pole 
(nebot  veSkera  step  je  skoro  půdou  čemozemnou) 
stíFídají  se  s  nepřehledným  mořem  vysokých  travin 
a  keřův,  i  s  Četnými  kurgariy  (mohylami)  a  lid,  pří- 
bytky a  hospodářství  jeho  mají  svou  zvláStnost  a 
historickou  osobitost  (o  čemž  viz  niže).    V  geologi- 
ckém ohledu  odívá  step  viecky  skoro  starSí  i  mladší 
útvary  pospolitým  rouchem  6  —  8'  vysokých  travin 
a  keřův  (s  podrostem  1  —  2'  vysokým),  tak  Že  hy- 
pso-metrické  poměry  (kromě  vysokých  břehu  v 
říČných)  málo  rozmanitosti  poskytují.   Celkem  vSak 
jsou  tyto  následující:    a)  Třetihorní   (miocení) 
step   čili  step  BesB arabská   (téŽ   Budžacká)  a 
Podolská  na  záp.   snižuje  se  od  vých.   a  sev.  na 
jih  celkem  od  800  až  do   ŽOO'.*)    h)  NejjižnSjSÍ 
kraj  a  mořské  břehy  těchto  stepí  (z  pHoceniho 
vápence  stopního  složený)  mají  v  celé  délce  své  od 
Bolgradu  Bessarabského  až  k  Donu  jen  200  —  100' 
výSe.^)  c)  Prahorní  Čili  Záporožská  step  má 

^)  Rezeny  z  KiSiněva  mají  totiž  847',  N.  Kau- 
Sany  u  Bender  704\  Tarutino  680,  Taraklia 
bliž  Prutu  685',  Domaněvka  i  Kantakuzenka 
blíž  Bugu  vSak  již  450  a  412',  Lepeticha  níže 
Nikopole  260,  kolonie  Nassau  n  Moločné  374' 
•  výíe. 

*)  U  vnitf  země  vykazuje  totiž  Kodnicevo  (Anto- 
novo) nad  Oděsou  266',  Nikdajev  160^  (jinak 
85,  ř.  Ingnl  9'),  Cherson'  100  (jinak  80,  Dněpr 


4i 


sice  od  DnSpru  až  k  Ing^nlci  jen  3  —  400'  pr&m. 
v.,  jak  nahoře  již  ře^no;  za  Ingulcem  zredá  se 
vSak  půda  opSt  značnS  až  do  výSe  6*800^*)  d)  Něco 
niŽSí  je  eoceni  step  Poltavské  gubernie  čiK 
tak  zv.  Divoké  pole  starých  Polákův,  totiž  600' 
pr&iD.  VySSí  vSak  (o  100' a  více)  jsou  stepi  Char*- 
kovskA  i  Voroněžská  (v  faromadS  též  Ukra- 
jinské zvané)  na  útvaru  křídovém  a  skalistými 
hřbety  čisté  bílé  křídy  od  jiných  rozeznatelné.*)  e) 
líejvySíí  vSechstepí  zůstávají  vSak  vedle  onžch, 
kteréž  v  guberniích  Povolžských  a  oblasti  Donských 
kozákův  (již  vý8e  vypsaných)  se  rozkládají,  stepi 
mezi  Samarou  a  mezi  Doncem  prostřené  a  mocně 
vypnuté  nad  vůkohií  krajinou,  jichž  půdu  hlavně  vá- 
penec kamenouhelný  skládá,  tedy  kamenouhelné  neb 
Lugan^ské  stepi.  Zde  mají  sice  na  severozáp. 
planiny  ok.  hořejSi  Samary  (Dněprovské)  jen  600', 
permská  vysoSina  Bachmutská  700'  výSe ;  při  vySním 


4'),  N.  Askanie  100,  N.  Čerkask  117'  (úroveň 
Dona  38').  Na  břehu  mořském  má  Odšsa  160 
(dle  Veselovského  177),  Oíakov  126,  Tagan- 
rog  134'. 

')  Tak  má  onde  Arbuzinka  525,  Jeljanec  400, 
Olgopor  Qráfský  360,  Solenoje  blíž  Voznesen- 
ska  365,  Kamenka  370,  N.  Yoroncovka  blíž 
Kikopole  310,  Nikopoť  sama  250,  Bělenkoje 
413'  výSe.  Za  Ingulcem  vSak  vykazují  mezi 
KremenSukem  a  Jekaterinoslaví  Mišurin  687, 
Romankovo  610,  Vodena  (více  na  záp.)  620, 
Jekaterinoslav  vSak  toliko  210',  —  výšiny  za 
Dnéprem  pod  JPavlogradem  600',  Voskrěsenka 
760,  Petrovskaja  nedaleko  ř.  Kalmjusa  800, 
Karaď  656'. 

2)  V  stepi  Poltavské  má  totiž  Poltava  500',  Kon- 
stantinograd  660,  Yjazovsk  530,  v  Gharkovské 
stepi  však  Char'kov  660  (dle  Veselovského  jen 
360'),  Voldansk  420,  K.  Duvanka  640,  Kolo- 
davka  (v  új.  Starobélském)  608,  Slavjanoserbsk 
ok«  600  a  na  výeh.  Korotojak  620  a  Ostro- 
gožsk  470'. 


44 

Mjusu  vSak  leŽi  Černuchino  ve  vfU  1143',  nedaleká. 
Ivanovka  ve  výii  1200',  Bovenki  1186'.  JeSté  sá^p. 
svah  má  700'  prům.  vysokoati  (Laspa  700'),  vých. 
(k  Donu)  5  —  600'  (Kundrjuíevskíya  660') ,  kdežto 
jižní  4— 500  ge  drží.*)  Severní  kraj,  v  jehož  údolí 
leií  Lnganv  330'  výSe,  svažnje  se  od  800'  (Uspen- 
skoje  760'j  do  500'  k  Donci  (Slavjanserbsk  500'). 

16.  Nižší  diliKrymské  aEaspické  stepi 
evropské  Rusi  rozeznávají  se  nejen   složením   půdy 
své  (jsout  totiž  výhradně  z   tufŮv  ČiH  hiin  a  piskův 
postplioceních  zvláStní  jakosti  složen^r),  nýbrž  i  kra- 
jinným tvarem   a  hjpsometrickými  poměry   značně 
od  vySších  stepí.    Jsonf  to  suché,  nízkými,  slanými 
travinami  (zvi.  v  gub.  Astrachaňské  a  sev.   Stavro- 
polské)  porostlé,  vlnité  nížiny  plné  suchých  úvalů  y, 
roklin  a  dolin,  s  četnými  sice  pahorky,  kteréž   ale 
nejvýš  50—100'  rel.  výSe  mají,  jsouce  na  východě 
i  dílem  devonské  a  jurské,  a  přečasto  s  brdy  vátého 
písku,  slanými  mo^ly  a  jezery  se  stýkají.  Ne&tné 
řeky  mají  tichý  a  Často  přetržitý  tok,  vysychají  Aapoň 
částečně  za  letních  veder,  a  dosahují  málo  kdy  ústi 
do  moře  nebo  jiné  větSí  řeky.    a)  Step  Krymská 
(900O  m.)  počíná  vlastně  na  čáře  od  ústí  Dněpru 
až  k  limanu  ř.  Moločné  (viz  nahoře),  a  rozšiřiye  se 
v  podobě  vlnité  p&d^  balkami  i  slanými  močály  (ač 
zřídka)  prostoupené,  přes  šiji  Perekopskou  až  k  Djiir- 
menu,  jsouc  prům.  jen  50'   nad  morem   a  spadajíc 
nízkými  břehy  k  moři.  Za  Djnrmenem  vyvyšuje  se 
však  na  celé  čáře  od  Bákala  až  k  Čakulu  na  jih 
dosti  rychle  a  skládajíc  se  odtud  výše  již   ze  str- 
ních vápenců  v,  má  již  bohatší  travnatý  pokrov  (i 
role)  a  ve  středu  Krymu  400'  (Ajbar  447'),.  a  dosa- 
huje v  podhoří  již  7 — 800'  prům.  výše  (Symferopol 
834').  h)  Stepi  Kaspijské,  rozloha  více  než 
10.000  Q  ^*  mající,  rozkládají  se  od  Černého  moře 
až  k  Azovskému,  a  od  Kubáně  a  Tereka  (kdež  však 
mají  ráz  vyšších  stepí,  jsouce  ještě  pestírejšími  trávami 
porostlé)  až   k  Ergenské  vyšší  stepi  a  podél  kraje 
jejího  a  horského  Mehu  Volgyaž  k  Obščímu  Syrtu, 

')  M.Kirsanovináto400',  Krěpkaja  457',   Darjev- 
skoj  565,  Kerčinskaja  na  jihových.  676'. 


45 


uhajice  přes  ř.  Ural  aŽ  k   horám  Magodžarskýra  a 
planinS  Usť-Urtské  na  východě,    a)  Ji2ní  dfl  těchto 
nepřehledných  stepi  Šili  step    Stayropoťská 
nebo  N  o  g  a  j  8  k  á,  Many^m  na  boy.  ohraničená,  má 
y  stiřední  Části  své  č.  podél  silnice  od  N.  Čerkassku  na 
StaTTopol  ještě  dosti  značnou  výSi,  totiž  f50— 360', 
tnižnje  se  ySak  rychle  jak  k  četným  limanfim  Azor* 
•ko-mořským,  tak  na  východ  k  Manyči  a  Kumě,  tak 
ie  břehy  Manjče  nedaleko  biforkaee  jeho  již  jen  23' 
nad  mořem  json,   a   četné  ovragý  čili  bsdky  okolo 
dolejSi  Kfxmy  a  Hojdaka,  jakož  i  dolina  Tereka  již 
značně  pod  povrchní   mořskon  leŽf,  a  brda  vátého 
pisku  tamtéž  sotva  40'  prosté  výSe  mají.^)  b)  Step 
KalmykŮY  (mezi   vých.    Many  čem   a  Volgou)  je 
iotva  W  prům.  nad  okeanem,  a  levé  břehy  povolžské 
mají  až  k  Jenotajevsku  sotva  20'  pr&m.;^)  odtud  mají 
již  oba  břehy  jen  negativní  výSi*),  podobně  co  přímoří 
Kaspijské  na  5— 35  mil  Siře.  Solná  jezera  jsou  v  obou 
stepech  jeStě  velmi  řídká,  a  novějSího   původu  (vý- 
hradně jen  vyluhováním  soli   z  pAdy  povstalá),  tím 
SetnějSí  jsou  bugry   (t.   j.    výspy  a  kosy  v  řekách 
i  pomoři,  sladkovodným  náplavem  povstalé  a   tudíž 
pěkně  obrostlé,  tak  jako  krajní  břehy  řek),  jak   ve 
Yolze,  tak  v  přímoří,  majíce  vesměs   směr  od  záp. 
k  yftíáoán  a  bohaté  na  sůl  ilmeny  (t.  j.   plesa  i  zá- 
livy) mezi  sebou,  c)  Předu  ral  ská  step  Kirgizův 
(č.  liukjejevské  ordy)  mezi  Volgoo,  Syrtem  a  ř.  Uralem 
▼yznačnje  se  vedle  obecných  vlastnosti  nižších  stepí 
svláStě  rozsah,  rynpísky  (č.  nesčíslnými,  14 — 35' 
▼ys.  pahorky  vátého  stepňíbo  písku) ,  kteréž  tu  do- 
hromady asi  150i)Q  na*  pokrývají,  slanými  močály  (tak 
zv.  c  h  u  n  d  u  k  y),  několika  ojediněnými  vrchy  a  kopči- 
nami starSich  útvarů  v,  jakkoli  sotva  1— 200'rel.  výSe 


*)  Hujducká  záštita  má  tu  — 26',  Staryj  Juman 
—  61,   Kialjar  —27,  Čéruyj  Rinok  --  71'  výše. 

^)  Zejména  Slodm*ki  32',  Starickaja  26',  Čéruyj 
Jar  49',  ale  Kopanovskaja  již  O'. 

*)  Sěroglazinskaja  —  5,  Lěbjažinskaja  —  12,  Sej- 
tovka  —  20,  Astrachaň  —  36'  (dle  Vcselov- 
skébo  —40').      > 


46 

(mesi  nimiž  KvLpoySBtný  V.  a  M.  Bogdo^  Čap^Si^)  a. 
zagar,  tyto  dva  vlaistiiS  niz&é,  ze  sádry  složené  a  liolé 
kopčiny  o  50 — 70  kupácli),  keneČnS  rossálilými  slan- 
čáky  (zvláfitě  na  záp.  a  při  dolejSím  Uraln),jalkož  i 
četnými  solnými  jezery,  z  nichž  zvi.  j.  Jelton  a  8a- 
sknnČat  ohromným  bohatstvím  výborné  soli  své  (co  Je- 
diné ještS  zbytky  starého  moře,  kdežto  ostatní  jezera 
nového  původu  jsou  a  podnes  se  tvoří)  vynikají.   Pod 
ObSčím  Syrtem  mají  tyto  stepi  vždy  jeStS  ok.  ^00^ 
výfie  (Talovskaja  nad  M.  Uzeném  192')  a  stará  slaná, 
jezera  též  vysoké  břehy,  ale  snižují  se  rychle    jak 
k  Volze,  tak  k  moři  Kaspijskému.  cf)   Zauralská 
step  Eirgizův   (menSi  ordy)   má  tytéž  vlastnosti, 
je  však  néco  vyšší  (na  vysní  Embé  300',   pod    Ust- 
Urtem  100—250'    a  t.  d.)  a  jeSté  bohatší  na    slaná 
jezera,  močály  a  řeky  (méně  však  písčitá).     Ojedí- 
néné  vrchy  i  menší  kopčiny  na  ni  dosahají  5>— 600' 
absol.  výše  (jako  Ak-Murnn,  Bakyr),  zvi.  pak  tak  zv. 
Inderské  pahorky,  hlavně  ze  sádry  složené  (dle 
Qoebla). 

17.  Z  vyšších  stepí  Krymských  zdvihá  se    po- 
vlovně na  jihu  půiostrova  co  mocná  hradba  velikolepé 
pohoří   Krymské   (Jaila-Dag ,   t.  j.   alpské  bory 
n.  beskydy).    Pohoří  toto,  majíc   délku  26  a  S^ku 
1 — 6  mil,  skládá  se  ze  dvou  širokých  hřbetů  v,  jur- 
skému útvaru  všech  Členův  náležitých,   z    kterých 
četné  skalisté  a  holé  štíty  do  rel.  výše  100—200'  a  na 
jihu  srázné  krŠe  vynikají.  Vých.  hřbet,  prům.  3500' 
vysoký,  má  Četná,  hluboká  sedla  (zvi.  silniČné  sedlo 
Aljuštské)  i  rozlitá  jména  (KariJiň-Jallai  Postrofíl, 
Voron-Kiya,  Sandyk-Kaja,  Karasan-Oba  i  Kara-dag) 
a  štíty,  skoro  4000'  vysoké  (zemena  chlum  De- 
mirdži,  sKarabinskými  alpami  tak  zv.  Šíji  Samař- 
skou spojený).  Západní,  jemuž  Rusi  Vozvyienafa 
Jaila  říkají,  zvedá  se  do  prům.  výše  4000'  (štít  Ki- 
mal-Agerek  5001',  Babagan,   Ai-Petri  a  j.  ve  výši 
4200'  a  více);  mezi  oběma  pak  stojí   ▼   ouplné  sa- 
motě mohutný  a  hřibovitý  chlvm   Palat-Gorá 
(tatarsky    Čalrpr  -  dag) ,   do   výše-  4964'  se  pnoucí. 

*)  V.Bogdo  má  558'  (močál  pod  ním  —  19'),  nej- 
vyšší kupa  Čapčačiho  341'  výše* 


47 

Ďstné  Bkuligté  rossocbyi  na  severa  s  hlavního  brda 
jybŮkajici^  nálete  větSfm  dfleoS  již  útyarn  křídovému 
(nookomských  vivtev  i  zeleného  pískovce,  často  s  pra- 
ven křídou),  kterýž  ve  východním  brdu  i  na  hlavní 
hřbet  se  klade.  Numnlitové  vápence  a  pískovce  ("dílem 
i  miocení)  tvoří  pak  jeStě  nižSí,  ale  pěkné  podhoří, 
kteróŠ  horský  prostor  Krymu  proti  stepem  zavírá, 
na  sáp.  roklinaton  planinu  Sevastopolskou  (město 
160'  výSe),  na  vých.  planinu  Arabatskon  (500'  prům. 
vysokou)  skládá^  a  na  jihovýchodě  ještě  Širší  břeh 
mořský  (ok.  Sudaku  a  Feodosie)  tvoří,  kdežto  na 
jiho  -  záp.  (na  Jaltském  břehu)  srázné  stráně  Vy- 
soké Jaily  skoro  až  k  saméi^iu  moři  dopadajL  Cha- 
rakteristické jsou  též  v  krymském  pohoří  pěkné  lesy 
(níže  B  vzácných  v  Rusi  buků  i  dubů,  výše  ze  smrků 
taiirických  složené),  zvláště  na  místedi  méně  pří- 
stupných (mezi  nimiž  zejména  pověstný  Ajanský  les), 
alpské  pastviny  na  hlavních  hřbetech  (i  na  Palat- 
hoře),  pěkná  příSná  údolí  na  sev.,  zvláště  pak  na 
bujné  rostlinstvo  bohatý  břeh  jižní,  pravá  to  Itálie 
ruská  (s  četnými  villami  a  zahradami  ruských  vel- 
možův, pověstnými  kláštery  a  starožitnostmi  řeckými 
i  janovskými  atd.).  Památní  jsou  též  na  p.  o.  Kerč- 
dcém  (i  protějším  Tamaňském)  četné  a  dílem  po- 
sad déjné  sopky  blatné,  jakož  i  na  severním  i  jižním 
svahn  Vysoké  Jaily  četné  zůstatky  staré  vulkanické 
finnosti  (skály  čedičové  a  trachytové,  teplá  vřídla 
a  p.)  se  nalez2\jí. 

B,  Zcela  jiný  svět,  od  nekonečných  rovin,  pa- 
horkovin  a  nízkých  hornatin  vlastní  Rusi  svrcho- 
vané rozdílný  —  tvoří  ve  všech  ohledech  fysické 
geografie  Kavkaz sk o,  jakkoli  i  toto  při  veliké  roz- 
lehlosti své  z  několika  značně  rozdílných  krajin  se 
skládá.  Nedůležitější  člen  půdy  této  jest 

ZVlastní  hornatinaKavkazská,  alpské  po- 
hoří, avSak  kolosáln^Sích  jeStě  rozměrův,  než  jsou 
Alpy  evropské,  přes  to  všecko  v  celosti  své  od  vzorné 
práce  a  vytrvalosti  ruskýoh  učencův  skoro  tak  dobře 
snámé  a  zobrazené,  jiiko  ony^).  Kavkazská  homatina 

>■■■■    mm  ■■^■^   Mm    ■  ■■    ■    ^ 

')  z  četných  map  domácích  ruských  i  cizích  učenců 
(semena  Ki^eiita)  vyniká  zvláště  veliká  mapa 


48 


má  délku  vke  než  100,  Sirku  8 — 40  z.   mil,  a  po- 
krývá prostor  asi  4200  □  m.  z.,  tedy  dvakráte  Vetóí 
semište  Alp  evropských,   a  o  ^/^  větši  zemiStS    kar- 
patského.  Celkem  jeví  se  Kavkaz  co  kolosálná  pla- 
nina ,     nes JSi sinými    přičnými    ůdolimi    a     roklemi 
směrem  na  sev.  i  jih  vybrázděni,  na  jejimS  jižním 
kraji  po  celé  délce  pohoří  vysoký,  sleménitý  a  roz- 
soSný  čeřen  (i  trojčlenný)  se  vypíná,  k  némuž  na  sev. 
i  na  jih  četné  i  mnohotvárné  hornatíny  rozdílného 
sloha  a  tvaru  se  přidružují.     Geologicky  je    (dle 
Kocha)  vlastní  hornatina  Kavkaz.  trojČIennou  hřbetní 
homatinon,  pokud  totiž  vedle  hlavního  čili  ústředního 
hřbetu,  kterýž  z  plutonických  a  vulkanických  hmot 
(žuly,   syenitu,   zelenokamene ,  trachytu   a   porfyro, 
onyno  zvi.  na  záp.)  se  skládá,  —  též  kraje  Č.  stěny 
oné  Široké  prorvy,  z  které  hlavní  hřbet  vyniknnl,  — 
co  pohoří  a  planiny  státi   zůstaly.     OvSem    že  jsou 
tyto    z    usazených    hornin,  zejména  z  břidlic  hlini- 
tých,   z    břidlic    a    vápencův  devonského    spodního 
útvaru,  pak  z  jurských  vápencův   (na   skameněliny 
chudých)  složeny.     Ve  středu  Kavkazu  jeví  se  tato 
trojčlennost  nejzřejměji,   kdežto  směrem  ke  koncům 
této  osy  zdvižení,  kdež  tlak  z  dola  slábnul  nebo  jen 
Částečné  průlomy  spůsobil,  ony  tři  členy  se  povlovně 
v  jediný  (devonský  a  jurský  hřbet)  slévají.  Křídové 
a  tíretihomí  (zvi.  numulitové)  tvary  jsou  ná  severo- 
záp.  a  jihových.,  kdež   Kavkaz   se  snižuje  a  konČí 

—  jedinými  skalami  horotvornými.  Z  pobočných  hor- 
natin  je  vlastně  severní  nejmocnějSí  a  nejrozvilejSí, 
kdežto  jižní  čili  vlastně  jihozápadní  ve  spojení  sjino- 
rodou,  tak  zv.  Arménskou  homatinou  brzo  vcházejí. 
Trachytové  n.  žulové  rohy  a  homole  vnitřního  hřbetu 
(u  Oeetincův  chochy  č.  koky  řečené)  jsou  větSím 
dílem  obloženy  (tak  jako  velmi  zhusta  i  hřbet  samý) 

—  prvotní  pokrývkou  svou,  i  j.  hlinitou  břidlicí, 
kteráž  i  tento   s   pobočními  hřbety   v  podobě   zvrŽí 

Kavkazu  v  25  listech  (I"  =r  2  versty),  od  gene- 
rálního Štábu  Kavkazského  vojska  vydaná,  pak 
plastický  zeměvid  (reliéf,  pro  císařskou  rodinu 
shotovený)  veSkerého  hbrstva  (1"  iz:  10  verst), 
jediná  to  práce  svého  spůsobu  v  eelém  wvětě. 


49 

2iBto  spojwjé,  Setná  kotfkiná  iSdoU  takto  vytvořajfc. 
Podobné  Kvrže  a  iíje  vBnikly  krom^  toho  ve  střoda 
kavkasské  homatínj  i  odtud,  že  jednotlivé  ^sti 
prvotní  pokrývky  se  odtrhly  a  do  výSe  posdviženy 
bjly,  řimž  vulkanické  hmoty  se  přelily  a  takto  opět 
nové  krohy  horské  spůsobily.  —  Při  jižním  položeni 
Kavkazu  drží  se  Sára  snéhová  celkem  výSe 
10.000',  povznáší  se  vSak  na  rozl.  místech,  zvláStS 
na  vých.  z  místních  pHČin  i  do  12.000'  a  více.  L  e- 
doTee  jsou  ve  veSkerém  pohoří  sice  četné,  ale  jen 
na  hlavním  hřbete  (nikoli  na  planinách),  a  tudíž 
pro  úzkost  a  sráznost  jeho  mají  jen  skrovnou  roz- 
lohu. I  vzhledem  k  jezerům  zůstává  Kavkaz  za 
Alpami  pozadu,  jelikož  tato  jsou  celkem  málo  četná 
i  malá,  jakkoli  je8té  ve  výSi  7000'  se  vyskytují.  Za 
to  je  Kavkaz  mnohem  méaé  schůznéjSí  než  Alpy, 
ačkoli  soustava  údolí  je  celkem  oné  v  ústfedních 
slpách  podobná ;  nebof  přesmyky  (n  Rusův 
pereva^  řečené),  jakkoli  velmi  četné  (zvláStě  na 
západě)  nalézají  se  teprv  ve  výSi  4  —  11.000';  i 
pověstná  silnice  Vladikavkazská  přemáhá  výSi  7500' 
(viz  níže). 

1.  Ústřední  Čili  vysoký  Kavkaz  počíná 
na  záp.  (nad  Anapou)  co  nerovná,  6 — 8  m.  dlouhá 
a  přes  3000'  vys.  planina,  k  jižnímu  pobřeží  srázně 
se  svažující,  z  křídového  útvaru  vSech  členův  slo- 
žila, a)  Štítem  Kenispurem  (v  36^  vých.  d.)  zdvíhá 
se  vžak  v  ní  již  ústřední  hřbet,  kteráž  na  50  mil 
délky  k  vých.  co  mohutný  lem  Široké  planiny  až 
k  sontěsce  ř.  Ardonu  (v  41®  50'  v.  d.)  nepřetržitě  pro- 
váži Tento  díl  ústf  edniho  Kavkazu  může  se  Č  e  r  k  e  s- 
ským  Kavkazem  nazývati,  a)  Západní  konec  jeho 
(AbadzeSský  Kavkaz)  až  k  hoře  OStenu  (sk.  v 
38®  v.  d.)  je  úzký  slemenitý  hřeben  6—8000'  prům. 
vysoký,  nad  planinami  severními  asi  o  1000',  nad 
plasovitými  jižními  vSak  o  4  —  5000'  srázně  vystu- 
pující a  z  křídových  vápenců  a  břidlic  složený,  kte- 
réž mladšími  vulkanickými  horninami  prolomeny  a 
proměněny  jsou.  fi)  Horou  OStnem  (vKavkazuCe- 
beldinském)  počínají  vSak  již  břidlice  hlinité  a 
spodní  devonssý  útvar,  z  kterýchž  veSkeren  ústřední 
UFbet  i  8  planinami  hlavně  složen  jest,  a  zároveň 
Bniko*  5 


50 

vyvySnj©  se  onen  již  do  yýSe  10.000',  kteráž  k  Elbo- 
rnsu  povlovné  až  do  14.000'  roste.    Hřbet  stává  se 
sároveň  SirSim,  výše  Štítná  však  snačnějši  (až  do 
15.900')  a  Štíty  samé,  těsně  vedle  sebe  co  iiroké  ku- 
žele,  snby    a  jehlance  (Nahar    16.118',   Baltakaja 
15.913')  řadou   stojící,    a  od  pramenův  ř.  Mdzymty 
věcným   sněhem  pokryté  ,  dávají   hlavnímu   hřbetu 
velikolepého  pohledu,  kterému  zvláStě  tam,  kde  svá- 
žené, převrácené  i  přeměněné  vrstvy  devonské  mohut- 
nými jehlami  granitu,  porfyru,  dioritu,  jaspisu  atd. 
prolomeny  jsou  (jako  ok.  sedla  Achbyrckého  i  Agu- 
sedžského)  divokosti  snaéně  přibývá.  Rozsochy  jsou 
velmi  četné,  svah  na  jihu  mnohem  sráznějSi.  b)  Pod 
40°  v.  d.  vyniká  z  hlavního  brda  v  podobě  planiny 
kolosální  rozsocha  Elbrusu,  paprskovitě  se  roz- 
dělající, 10.000'  vysoká  a  z  hlinitých  břidUc  složená, 
jejíž    nejvySSi    Štít  Elbrus  (u  Porsňv  Kafdag, 
u  domácích  horalů  též  Ožga-Makua  =  h.  štěstí  i 
Džin-padišá  =  kníže  duchů)  v  podobě  Širokého  tra- 
chytového  kužele  (s  jezemým  sopouchem)   do  výSe 
18624'  se  vypíná,  vůkolní  Štíty  jeStě   o   3000'  pře- 
vySujíc.  c)Za  Elbrusem  přestávají  (ve Sván etskóm 
a  Račinském  Kavkazu)  planiny  skoro   docela, 
měníce  se  v  nepřetržený,  Široký  a  rozsochatý  hřbet, 
12-11.000'  výSe,  jejž  HdčejSÍ  již  Štíty  o  2  — SOOC 
převySiyí.  Din-tau,  druhý   Štít  Kavkazu  dle  výše, 
a  na  vých.  Adai,  z  porfyru  hl.  složený,   —   dosa- 
hují vSak  jeStě  1(5.941'  a  16.239'  výSe.  d)  Mezi  sou- 
těskou  Ardonskou  (nad  Unachem)  a  Darielskou  táhne 
se  ve  směru  hl.  hřbetu  8  m.  dlouhé  i  rozsoSné  brdo 
Kazbecké,   prům.  12  —  13.000'  vysoké,  četnými 
Štíty  pyroidickými  (zvláStě  trachytov^mi)  protrhané 
(Teplý  14.600',  Sirhubanom  13,686'  a  j.),  na  jehož 
východním   konci  dva    mohutné  trachytové  kužele, 
Qimari   16.660  a  velikán  Kaz  bek  16.660'  stojí, 
Širokým,  ale  14.000'  vysokým  sedlem  spojené,  e)  Za 
hoi^skou  kotlinou  Kazbeckou,   v  kteréž  se  prameny 
Tereka  sbírají  a  kterouž  nákladná  silnice  od  Vladi- 
w^kazu   běží,   osUtní   Rusko  se  světem  aákavkaz- 
ským   spojující  —  zdvihá  se  z  hlubokých  propasti 
pověstnou  Křížovou  horou  ípřes  9000',  nejvvSSí 
bod  sUnií&iý  v  ní  7660'  dle  Parrota)  a  tak  «v.  Cer- 


51 

venými  horami  (od  rudého  porfyru)  ústřední  hřbet 
Kavkazáký  znora,  kterýž  pak  již  bez  planin,  ale  8 
po^tnými   krátkými  rozsochami,  pod  jménem  Ka- 
chetského  a  Širvanského  Kavkazn  bez  pře- 
tržky  až  za  Šemachu  se  táhne,  stoje  jižním  úpatím 
svým  od  Tchelavě  (2420')  k  vých.  již  vSnde  na  štěp- 
ných rovinách  Kachetských.  a)  Od  Křížové  hory  až 
k  vrcha  Barbaln  má  tento  snSžný  hřbet,  horami 
Chevsurskými  nazývaný,  jeStS  1 3.000'  výSe  s říd- 
kými Štíty.  ^)  Zahvězdovitým(trachytovým?)  Barba- 
lem  vSak  (10.800'),   který  již   pod   čáron  sněhovou 
leží,  až  k  Amsalu  (11726')  drží  se  (v  horách  Da- 
ralagozských)  hřbet  1 0  OOO'  prftm.  vy výSení  (Štít 
Šavikldemá  vSak  11.300').  y)  Odtud  má  ústřed.  Kavkaz 
opžt  přes  11.000'  výSe  hřbetni  a  12.000'  Štítné  (Mači 
12.436' a  j.  v.)ažk^albusu  (13.636'  pod  46°  v.  d.), 
kterýmž  na  krátko  hřbet  do  sněžné  výSe  sk.  18.000' 
vystupuje  (Bazar-dusi    14.713',    Šá  dag   na   rozsoSe 
IS.SaO*),    odtud    pak  až  k  Baba  dagu  (11.928')   na 
10.000'  klesaje,  cf)  Tímto  vrchem  je  vSak  hlavní  hřbet 
již  geologicky  ukončen,  a  pokračování  jeho  na  mlad- 
Sích  útvarech  Spadá  rychle  od  8000'  (GamiSti  8915', 
Kolgojas  6975',  Dibrar  7248',  Čermodagar  4625')  až 
na  3000'   výSe   (BondurSan   3015),  nařež  již  toliko 
nízké  (1500')  pahorky  mezi  blatnými  sopkami  ApSe- 
ronskýini   až  ke  Kaspijskému  moři  směrem  hlavní 
osy  se  rozkládají.  V  jižním  podhoří  mají  jeStě  Cho- 
varefry  1360',   N.  Zakataly  1780',  Njucha  2450',  Še- 
machá  2230',  Marasy  opět  3520*  výSe. 

2.  UstíFední  Kavkaz  je  na  vSech  stranách  asi  na 
2 — 3  m. Sir,  pasem  jurského  útvaru  obklopen, 
který  na  sev,  k  liasovým  členům  (s  bohatými  slnhami 
výborných  lignitftv)  náleží,  na  jihu  pak  oolithický 
jest  (a  hnízdy  Spatného  uhlí).  Jeho  vrstvy  jsou  vSude 
v  sousedství  plutonických  hmot  hlavního  a  poboč- 
ních hřbetu  mnohonásobně  zvráceny  a  přeměněny. 
Na  jihu  skládá  tento  útvar  větSím  dílem  jen  krSo- 
vité  rozsochy  (jediný  rozdíl  Činí  ostrý  hřbet  Sa- 
mursakanský  nad  údolím  Inguru,  který  je  10.000' 
vysoký),  pak  planiny  na  jihozáp.,  maje  i  na  sev.- 
^cÍl  podobný  výkon.  Na  severozáp.  lemuje  ySak 
co  přetrží^,  do  vnitra  ostře  svážený  hřbet  (9— 10.000" 

5* 


52 

yýSe  prosté  a  2000'  rel.)  pod  jménem  kabardin- 
ských  hor  roklinaté  planě  hlavního  UFbetu,  roz- 
kládá se  po  svahn  krSův  Elbrosa  a  podobnS  po 
yysokýeh  planich  Cerkeských  na  severozápadn. 

3.  Mnohem   znamenitější  json    rozloha  i  hj- 
psometrické  poměry  křídového  útvam, kterýž 
nejen  na  svahu  a  rozsochách  úslředního  pásma  ni- 
kdež  neschází,  nýbrž  i  v  podobě  vysokých,  nescbůcL- 
ných  a  skalistých  hornatin  na  jihozáp.  a  sev.  jeho 
se  objevuje  a  podobně  co  jurský  útvar,  hl.  z  meta- 
morfických  břidlic  a  vápenců  se  skládá.  &)  Na  sev.- 
záp.   táhne    se  pod  jménem   Černých  hor   8000' 
vysoký,  dolinami  pHtokův  Kubánských  přetrhaný  a 
srázný  hřbet  od  Elbrusaaž  kvrcho  visti  řeky  Chod  ze, 
a  před  něj  kladou  se  na  severových.  ještě  ťti  nižSi 
hřbety,  zvláště  pak  b)  krásami  přírodními  pověstná 
hornatina  Pjatigorská,  též  BeS-tau  řeSená, 
kterouž  ^tné  kužele  trachytové  a  j.  pronikají  (nej- 
vyšší 4590':  v  údolích  má  Kislovodsk  2873',   Pjati- 
gorsk  1860').  c)  Na  sev.-vých.  rozkládají  se  směrem 
od  jih.-záp.  k  sev.-vých.  pod  jménem  Čečenských 
a  Lezginských  hor  (v  kterých  domácí  kmenoTé 
úsilí  ruskému  ještě  až   do  nedávná  Stastně  vzdoro- 
vali) mohutné  hřbety  křídového  útvaru,  výškou  a  divo- 
kostí nad  Kachetský  Kavzkaz  značně  vynikající  a  za- 
vírající se  roklinatými  horami  Dagestanskými  č« 
tak  zv.  Horskouzemí  Kusů  v  (kteréž  jsou  již  eocení 
a  sice  numuUtové,  ale  pravé   bladiŠtě  skal,   rokli  a 
lesův)  proti  nízkému  břehu  moře  Chvalinského.     V 
oněch  má  hřbet  Kistský,   naproti  Kazbeku   počí- 
nající, 10.000',  kolosální  hřbet  Ičkerský,   s   Bar- 
balem  souvislý,  12.000'  hřbetné  a  přes  13.000'  štítné 
výše    (Maistis  13.425.  Tebulos-Mta   14.760',    Kaču 
14020'  atd.);   v  horách  Bogozských  a  KaraS- 
ských  jsou  rovněž  ještě  některé  štíty  13.000'  vy- 
soké (Barjatinský   13.127'),  i  v  Kazikumických 
a  Kyrských  zdvihají  se  (Jílem  jižná  vápenci  nu- 
mulitovém)  některé  Slity  do  výše    11.000'    ^Ostraja 
11.900').  d)  Na  jihozáp.  svahu  Čerkesského  Kavkazu 
zdvihají  se  rovněž  křídové  (i   miocení)   hory   Min- 
grelské  a  Imeretské,  co  řady  hřbetův  s  ústi^d- 
ním  hřbetem  Kavkizským  větším  dílem  rovnoběž- 


53 

nýchy  ale  «  nim  a  mesi  sebou  nmohonásobiiS  spo- 
jóiýeh,  kteréž  plasovité  (s  výSe  lO.OOO')  na  jih  k 
B&dně  Siónské  se  syažnji  a  z^láfitS  velikými  kotli- 
nami svými,  jakož  i  podélnými  údolimi  řek  (ve- 
amSs  ve  výSi  1600—3600')  se  vyznamenávaji,  jež  (po- 
dobně co  y  Alpách)  sontěskami  do  příčných  pře- 
cházejí ,  v  nižním  běhu  řek  opět  tvar  podélných 
na  se  berouce,  e)  Památnějfii  jeStě,  jakkoli  značně 
niiSí (8— 7000')  jsou  hory  Kartlinské,  mezi  vy- 
Bokým  Kavkazem  a  širokým  údolím  vySní  Kury 
(v  něm  Crori  1996')  se  rozkládající,  kteréž  jsou  rov- 
něž Urídového  i  numulitového  útvaru,  se  UFbety  a 
planinami  jižního  i  východního  směru  a  četnými  do- 
Hnami  (největSí  údolí  Aragvige,  v  kterém  má  město 
DuSet  jefitě  2920'  výSe).  f)  Na  východním  konci 
jejich  rozkládá  se  kopčina  Tchelavská,  blat- 
nými sopkami  svými  a  jinými  sopečnými  zjevy  po- 
věstná (v  ni  m.  Tchelav  2430',  m.  Signach  2487'). 
K  zi^ada  jsou  hory  Kartlinské  proti  Imerethii  6000' 
vysokým  hřbetem  Korduchtským  (č.  Lichým) 
ohrazeny,  kterýž  ze  starfiích  plutonických  skal  (zvi. 
lelenokamene  a  porfyru,  co  Kavkaz,  jde  i  z  trachytu 
a  melafyru,  jižní  pak  ze  žuly  syenitické)  jsa  složen, 
juBkými  vápenci  obstoupen,  a  na  sev.  a  již.  konci 
nejvyfiSi  (i  10.000'),  vysoký  Kavkaz  spojuje 

H.  8  vysočinou  Arménskou.  Vysočina  tato, 
k  ncjpamát.  na  světě  náležitá,  avSak  jen  asi  Iřetínou 
roalohy  své  (ok.  1500  Q  m.)  k  Rusku  přisluSicí, 
jeví  se  co  mohutná  skupina  vysokých  planin,  Širo- 
kých a  vysokých  údolí,  alpských  jezer  a  kotlin  a 
nii^útnýeh,  i  nad  sněžnou  čáru  vynikajících  skupin 
a  hfbetnv  horských.  Věecka  vysoká  půda  její  na  60 
Bf.  délky  a  Šířky  skládá  se  bez  výjimky  ze  starSích 
a  mladších  vulkanických  hornin  vSech  druhův;  to- 
liko na.  svahu  hor  a  v  dolích  vyskytují  se  dle  Abicha 
palaiozoické  (zejména  silurský  a  spodní  devonský)  a 
noíladfii  útvary,  z  nichž  křídový  a  třetihorní  (eocení 
á  nnmnlitícký)  nejrozSířenějSí  jsou.  a)  Na  severo- 
láp.  zdvíhají  se  z  lesnaté  nížiny  Biona,  kte- 
lál  co  výtvor  rozl.  deltových  naplavenin  se  jeví,  co 
moený  hřbet  Yachaňské  hory,  (též  Větrné  h. 
ř©€ené)  8—9000'  vysoké  (Taginauri  8766',  jiný  Štít 


54 

93400t  které  aŽ  k  vjSni  Kuře  se  táhnou,  a  se  syeni- 
toyým  hřbetem  Kordochtským  ve8pojen{jsou(sedlo 
Suramské,  jimž  sikiice  od  Kataíse  na  Tiflis  běži, 
má  tu  2886'  výše).  Od  Kury  na  východ  až  nad  TiflÍB 
(14780  prostírají  se5)  hory  Karakajské  8—6000' 
vysoké 8  vyhaslou  (jezerní) s o p k o u  Ardznevanem 
9060'  a  štítem  Kára -kaj  a  9351'.  Ve  východním 
podhoří  ve  vrchoviSti  Chrámu  má  pevnost  Calka 
jeSté  4950'  výfie.  c)  S  Ardznevanem  souvisí  na  jihu 
rozBOchatá  sopečná  skupinahoryAbulu  (10.825') 
s  velikým  sopouchovým  jezerem  Toporazvanem.  d) 
Hory  tyto,  společně  s  pohraničnými  hřbety  Ad- 
Žarským,  Posgovským  a  Čyldyrským  (štíty 
8—9000'  vysoké,  nejvySSi  973O0  obklopují  vys.  ko- 
tlinu Mechetskou  s  vrchovištěm  Kury, kteráž  se  tu 
ze  tří  sopouchových  jéz.  sbírá  (v  oné  mají  Acbalkalaky 
6350',  Hertvis  3564',  Achalcych  3380'  výše),  e)  Vy- 
soké kotliny  Hajdarbeckou  a  Kurzalskou 
(v  oné  má  Dželal-Oglu  4600'),  v  nichŽ  se  nalézá 
vrchoviStě  BorČaly,  zavírají  rovněž  8000'  vysoké  vul- 
kanické hřbety  Pambacké  s  kužel.  Štítem  Aga- 
ganem,  9846'  vysokým  (sopouchové  jezero  jeho  má 
9300'  výSe).  /)  S  nimi  souvisí  10.000'  vysoký  a  sle- 
menítý  hřbet  Šamšadilský,  na  jihových.  se  tá- 
hnoucí (štítMurgaz  9788'),  jemuž  až  ke  Kuře  rozsáhlá 
křídová  hornatiua  se  předkládá,  četnými  příčnými 
dolinami  prostou;  ená  (v  nejdolejSím  podhoří  blíže 
Kury  mají  tu  Sainatbogly  1035' ,  Jelisavetpol  Čili 
GaHclža  1450') ,  na  jejímž  vých.  konci  rozsochatý 
Ina^  do  11.057'  a  GamyS  do  12.270'  strmí,  a)  Za 
vyŠnim  Terterem,  avšak  s  onou  ve  spojení,  rozkládá 
senajihuhornatina  Karabagská,  mezi  Erivaní 
a  Suší  na  záp.  a  vých.,  pak  mezi  Terterem  a  střed- 
ním Arasem  rozložená,  co  velikolepé  skupení  mo- 
hutných (9— 11.000'  vysokých)  a  klikatých  brd  i  so- 
pečných skupin,  z  kteréž  řeky  na  všecky  strany  se 
rozbíhají.  V  ní  má  na  sev.  Kirk-kiz  9330',  Mich- 
tjukan  11.883'  a  jezerný  S  a  r  y  j  e  r  11.700  výše, 
kteréž  všecky  k  sopečné  soustavě  planiny  Azrik- 
ské  náleží.  Na  záp.  dosahuje  Kizildara  11.830',  a 
nad  samou  planinou  Erivanskou  se  pnoucí  Ach-dag 
12.711'  výše.    h)  Za  údolím  Bergušeta  na  jihu  sedí 


55 

kolosální  sknpiiiy  vrehu  Kiiki  10.282^,  Araiina 
10.262'  a  veiikáii  Kapudžik  s  j«diným  jehlanoo- 
▼ým  Štítem  12«865'  vjíokým,  y$ecky  vysokými  sle- 
Bienj  mem  sebou  spojené.^)  i)  Timto  vystapiige  se  do 
veliké  ^odoé  a bezlesé  planinjErivaňské,  prů- 
měrně 3000'  vysoké  ^,  a  odtud  na  sever  do  vySiího 
jeité  pobraniéného  údolí  ř.  Arpy  (Aleksandropol 
éili  Gamry  5080^,  na  vých.  pak  přes  nízké  výbSiky 
Aeh-daifa  do  vysoké  kotliny  N.  Bajazetské,  v 
níž  velikolepé  alpské  jezero  Qok  &,  Sevanga 
ve  výK  6370'  spočívá,  vůkol  nejvySiínd  hřbety  a 
Stfty  KjLrabagskýdíhor  (relat.  6  —  6OOO0  obstoupené. 
h)  Y  sevwním  rohu  planiny  Erivaňské  zdvihá  se  jeitě 
•opeéaá  skupenina  Alagozn  se  sopoudiem  a 
dflma  jdilanci  13.436'  vysokými,  a  co  ťteú  baSta 
této  svéé>pověstué  a  posvátné  krajiny  na  jihu  za 
Arasem  (v  relat.  výSi  9—10.0000  1)  velikánská  sku- 
lÁaa  vyhaslých  sopek  V.  a  M.  Ar  ar  a  tu,  od  kteréž 
se  na  severozáp.  po  hranicích  tureckých  jeStS  8000' 
vysoký  UFbet  Bajezidský  (s  vyhaslou  sopkou  Tak^- 
lem)  táhne.  Menší  Ararat  má  12.865'  výie  a  je  te 
vzdálenosti  asi  2  m.  slemenitou,  9000'  vysokou  Šijí 
■  y.  Araratem  spojen,  na  nimž  z  roklinatých  strání 
a  kamMÚtýeh  a  sněžných  planin  i  malých  lodníkův 
tři  jeMancovité  ětíty  (nejvyšěi  16.870')  k  nebesům  se 
ijAaajL  m)  Jižně  deltového  ústí  Kury  zdvíhá  se 
v  új.  Lrenkoran'8kém  7-8000'  vysoké  a  roklinné  p  o- 
hoři  TalySské  (rovněž  starií  plutonické,  Kulatai 
7780',  Kemjurkul  8220'),  k  soustavě  Arménské  nále- 
žité, 8  kterouž  na  perské  půdě  mohutným  křídovým 
pohofim  Kara-dag  spojeno  jest,  přisluSíc  toliko  Če- 
řeném a  vých.  lesnatým  svahem  svým  k  ruské  řiSi. 
IIL  Ostatní  Část  Zákavkazska  náleží  vůbec  knižSí 
půdě.  Na  záp.  rozkládá  se  při  dolním  Kioně  1)  ni- 


■>  Ve  východním  podhoří  má  ŠuSa  jeStě  3680, 
na  jihu  v  Širokém  (6  —  7  m.)  a  suchém  údolí 
Arase  Ordubat  3120',  Nachičevan  2960'  výSe. 

"«)  Na  ní  má  Talyr  4770',  Kulp  4200',  Erivan* 
SSSO',  kláStér  Ečmiadzin  2840'  (jinak  3055'), 
Aralych  2600^  výSe. 


56 

Zina  Imeretská,  pr&m.  ještě  400'  vysoká  (hl.  na 
eocenim  útvaru  a  naplaveninách)  a  tropickými  téméř 
pralesy  i  bohatým  rostlinstvem  blatným  (při  řekách) 
vyznaSená.*)  2.  Na  vých.  prostírají  se  mezi  širokým 
a  úrodným  údolím  Alazana  i  Knry  prům.  1500'  vy- 
soké, horké  apnsté  stepi  Gruzinské.  Sev.  ^ást, 
mezi  Alazanem  a  Jorou  položená  i  dále  je^tě  na 
jihových.  až  k  ř.  Tarjanu  se  prostírající,  nazývá  se 
Upadarskou,  druhá  nižší  mezi  Jorou  a  Kiď ou 
Kiirajskou  stepí,  na  oné  zdvíhá  se  malá (10 Q  m., 
též  eocení)  hornatina  V.  aM  Širáku,  (Chorchet 
647(1)  na  této  hornatina  B  o  s  d  a  ^  (i^^j^*  štít  32060* 
3.  Pod  nimi  pak  rozkládají  se  na  jihov.  až  k  mofí  Chva- 
Hnskému  nízké  stepi  .  Širvanské,  na  západě  za 
celý  rok  pestrými  travinami  pokryté,  na  vých.  ste- 
pem Astrachanským  podobné  s  hojnými  slančaky  i 
rynpífcky,  a  v  staré  deltě  Kury  též  se  slanými  je- 
zery (mezi  Kúrou  a  Bulgarem  leží  horká  step  Má- 
ga nská).  4.  Od  nové,  napořád  rostoucí  delty  Kury 
až  za  p.  o.  Apšeronský  rozkládá  se  asi  300  Q  m. 
veliký  (ikres  blatných  sopek  Širvanských,  kteréž 
se  v  podobě  nesčíslných  menších  i  větších  kuželů 
(nejvýš  lOO'  vysok.,  obyčejně  pod  30')  jeví,  a  nafto- 
vými vřMly  provázeny  jsouce  (tak  zvané  svaté  ohně 
Persův,  ]  teréž  zvi.  okolo  Bakova  i  na  některých 
ostrovích  Chvalinského  moře  se  nalézají),  této  kra- 
jině zvláštií  pověstnosti  dodávají.  Ostatně  jest  celý 
tento  okres  již  pod  povrchní  mořskou  (Baku  — >  57 '> 
meteorol.  si ),  neméně  i  břeh  TalySský  (Lenkoran'  -^75). 
5.  Rovněž  leží  nízké  břehy  Dagestanské,  aěkoli 
místy  vápei  cové  výběžky  hor  až  k  moři  sáhigi  (jako 
u  Derbentu.  pak  vrch  Be^parmák  1850'  a  j.  v.)  tak* 
též  již  větš  m  dílem  nevysoko  nad  úrovni  moře  Ka- 
spijského  (Djrbent  —  15).  6.  Sopky  Tamaňské, 
kteréž  rovn(  ž  co  protější  Kerčské,  do  oboru  Kavkazu 
náleží  (v  jehož  geoloe.  ose  rovněž  i  Krymské  hory 
leží)  —  jsou  pověstné  nejen  četností,  nýbrž  i  moc- 
ností   a  výší  svou.   Jedna  sopka  blatná  má  v   so- 

')  Katais  A-  podhoří  má  670'  (dle  Chodzka  toliko 
470'),  Bija  674,  Sugdidi  273,  Osurgety  355', 
Redut-Kaló  20',  Poti  15'  výše. 


t>1 

poaclii^.syéin  pr&inii;  ;190',  jioáv|,6P'  yýia  a  pr&m&r 
300^,  i^Qzi^Mbdn^Si  2.nicli»  sopka  Éakii-oba,  moc- 
ným TýbiKďi#9i  zx.  179i4  «y1.  povéstni,  iií426^'  výíe. 
C  Xřejti,  osobitý  př|rodni  okres  ra9kého  cs^bí^ 
tvoři  ho  mat  i  na.  Ura]8k4«  jaonc  po  ,An46ch 
Ac^ětiimipoledBÍkovým  pohořím  .na  světe,  a  rozlila- 
dajíc  «e  se.vS^mi  podřízenými  íHenjevými  od.69Víi° 
až  k  48 V2**  8.. í.  Čili  qdpramenův  ř.  Kary  na  severu 
a£  k  Btepnim  kon(Sii)4m  moře  Axalského,  t  j.  20ti 
8tii|^  z^mépiané  šiřky.  Délka  j^  obniií  ta4lž 
(i^ot  hlavni  hřbet  se  několikráte  k  sev.-záp,  a  8ev,- 
vých*  aahýbá).^oro.  500  mil  sem^i/snýoh,  Sirka 
dzIC  se  vředem  k  veškerému  orograf.,  i.  geolog. 
xemiSti  této  mohutné  Jbomatinj  (kteréž  se. di  a^i 
na7000Dm.  o4ha!dnpnti)  obyčejně  40  mil,  pbmejroje 
se  vSak  ve  vlastním  .pohoH  na  ^--20  mil  zeípěpis- 
ných.  a).  Co  .  do  orografícké  povahy  jeví  se  IJral 
býti  hřbetnoa  horn^tinoU).  v  severní  a  jii^n^,  ^sti 
nnoho^Q^nnou,  a  qiedvyiSí,  v  st^edpí  pak  větSím  dílem 
jednodachon  i^  zirQ;ve^  ni^ší.  Mnpho^enné  části 
jsou  planinftint  rozmanité  me«i, sebou  spojené  a  bo- 
Wé  na  podélná  úcMi,  a^e  |  .pjŘvSaými  ;  ďoU^iaup 
(svláSté  na  severu)  rozryté.  ye$kera  ,  hornat^a.  je 
nad  to  na  výoh.  I  záp,  provázela  Širokými  (^0  m9 
i  více)  i^aninami  a  pahprko vinami,  kteréž  vSak  na 
^tr^n^  avropeké  jinou, .  ty^ost  gei^pgickou  i .  oro* 
fra^ckoi:^  nosí,,  než  na  výohodium  lili  sitbířskét^ 
svabu  hornatiny*  P04pbné  jiSí  se  i  krajinný  ,rá4i  a^h 
T^Kfieh ,  střednipb  í  jižních,  pddílův  pro  ^najSnou 
Siúřko  aemépisnou  1^  za  jinými  příčinami  od  sebp, 
jakkoli  zem$4lovpjé  poměry  Uralu  v  celé  rozloze 
jeho  celkem  totožný  jsoi;. ,  Pobočné  členy  Uralu 
pak  jsou  bml  skutečným,  pokračovánimt  j^*  1>^ 
jen  i?ice  .  orografíoky  ,  jemu  pHřadě^é,  a  geologicky 
rozdílné,  b)  fiozjdélení  lJxil^  na  severtPi  (odaSVs 
-^0«),  sti^ední  (60-"56Vt^)»  jižni  (56Ví— 6l«)  a  po. 
boČn^  členy  shoduje  se  c^kem  s  proatoii  orogra- 
áckou  poyahou  .  mohutné  této,  hra^y  mezi  Asií  a 
£vropoa*  Jioépon^^  fysické  a  hospodářské,  j^ož 
i  snadnější  {^ehl9dnost  omlouvají  roz<déleni  jiné, 
jakéž  H<^fman9  navrhoval  (1356i)  a  pro^edJU  Dle 
n^o  déU  se  vlastní  Ural  do  5  končin:  1.  Ura,l 

6 


m 

SamojedAv  od  ^SVz-^B?^  v  kteréms  l^enívtco  Étk" 
lých  flidel  a  kterýs  tolika  r  lůtó  od   tam<i|«á8Jkýéli 
sohoYod(ly  narBtěvoTán  bývá.   2.  Ural  Ostjá^kýv 
mesi  67 — 63*  serv.  i.  č.  od  ^rámeaŮY  Jelee  až  k  pra- 
menům   IlySe    doBahující,    hlavné    od    Os^acirýek 
kmenŮT  osazený  něho  navitévovaný.    8.  Ural  Y^- 
gnlský,  od  68—6072°  s.  S.,  od    praméhŮT  Ilyíe 
až  k  DeniSkmu  kameni,    co  loviStě  TogtllAv.     4. 
Ural  ruBký  «ili  rudný  od  6OV2— 6iVi*  ••  «•  oá 
pramenrftv  jižní  Sosv^r  a  DeniSkitía   kamene   aft  k 
pramenftm  ř.   Urale  a  Uje.    S.  Ural  BafikifBký 
odtud  aS  k  přiřuému  údolí  ř.  Urale'  ^i  ai  k  ray- 
aob^&iíkn  pevnOBti  Ouberiinské  a  Uralské.  Co  kre^ 
mě  této  rozkyfaj  se  nalesá  JBóti  jiS  p o b o  S n  é  Sieny 
Uraln,  k  nimž  zejm.  náleží  l.vyBoSitij  severo- 
a  sápadokir? Í2rBké  najihn,  na  bot.  pak   horna> 
tina  P  a  i-c  k  0  i  řečettá,  a  kondénS  ostrovy*  V  a  j  g  a  ^  a 
Nová  Země.    c)  Geologioké   poměry  vláat- 
nífao  Uraln  jsoa.  celkem  jednodnché,  jakkoli  v  ^^ 
drobnoi^t^h  kn  podivů  pestt^  a  sapleténé,  att0'(dlé 
slov  HttmboMta  i  linrebisona)  pravé  blndifitě  geOf 
lo{titké,  jehož  sajimaVé  poměry  mnoholetým  ilsilnýan 
práčem  oněch  něéncftv,  jakož  i  Rose,  Pachta,  H<H^ 
m^rséna,  Meglickéfao,  Romanovského,  Hofinaana  4 
mnoha  jiných  podtfilo  se  poznenáhla  osvětliti  a^ty^ 
skoumati.    YeSkera  vlastni  homatina  Uralská  skíá^ 
ůé.  se  totiž  hlavně  s  metamorfíckýoh  Wdlio  tiiaáli' 
kovýth  a  chloritových,  křemenců  (qitárcitft)  a  ůxršť 
te^rů,  kteréž  s  oson  pohoří,  Inocněji  nebo   slsfběji 
nachýlenou,  rovnoběžné  uloženy '  a  od.  mnohotvár- 
ných  granitů,   syenitů,,  hadců,  dioritů  a  porfyrftt 
pozdviženy,  proÉitottpeny  á  prolomeny  jsob.  PoEdvifaý 
aprůl^omy  tjýioděly  se  r.  rozliěných  ěáddh  a  V  rotti 
směrech,  veléměs  ale  v  dbbě;  kamenouhelué  ^i  'Ur- 
Sitěji  mezi  Usazením  vápence  kamenouhdlného  atak 
*V.   milUětone  JSfriiUt   <idkudŽ  tedy  přeměněné  vrstvy 
Uralské  jen  psdaiozoiekým  tvarůmí  náleží,  zejména 
útvaru  prahomímu,  zvláětě  svom  a  břidlicím  hHnt- 
tým,  pak  útvavn  silurskému,  svrchnímu  devon^émli 
a  spodnímu  kamenouhelnémn.    VSecky  átvary  tyto, 
s  nimt  ale  i  svrchní    kamenouhélilý  «  v  řídkých 
astrovíeh  i  juÉiský  (svřcíml)  nalézají  se  léž  v  pod- 


5& 

Wrftía  prostota  Uralu,  a  8i«e asoieM (íovnSř. 
s  fdMimftitkfek  přemtoé^é)  na  východě,  paUio- 
a  meaofUMeké  skovo   vyhradila  jflm  na  aáp.,    kdež 
plaaíny  a  paiborkoTioj  (HdScýi  hřbety  horské)  skli- 
dí^ T  Skc^  10-.16  mil  podél  odé  seměpisiié  8if kj 
Uralu  8  nim  rovnobéšuň  uloieué ;  Jakkoli  i  starií  čleay 
iijídi,  ▼  oboru  působeni  plutouicky^h  hmot  jeho  ležioe 
—  dflem  přeméněnj,  vesměs  alo  silně  nachýleny  (i  pod 
4hle«i  TCM'  a  viee),  ano  aiis^  (syL  bliie  osy)  i  ]^e- 
vtieeny  býti    ae   spatíNijí.    Hlavni  hřbety  XJralské 
^driuji  ae   Stoe  skoro  výhradně  oněch  metamor- 
Mýeh  rical,  kdežto*  phitoni^é  horniny  n^vke  roe- 
soehy  a  poboční  l^baty,  nobo  i  ňlahy  ctných  údolí 
ýOěafth  i  podélnýeh  eUádi^i;  ale  t^  proniki^í  též  v 
rosí.  směfM^b  i  Úavní  hlbe^,  a  uM  nc^en  početné 
a  velkolei^é  útosy^  rohy  a  tsosky  na  nioh  i  v  plaai- 
náeh,  nýifri  i  éšÓŘO  nejvyiěí  body  kuUnina^ni  v  nej* 
pflslříilfiich  podobách^  ^tož  ke  kráse  krajinné  nej- 
více se^přiěiSiúi.    d)  V  a48lodcich  těchto  proměn  a 
ohronňs^ch  převrat&v  geologických  Jsou  tudíž  n^eu 
hominy,  sniohž  pi^da  Uraúkého  ^emiStě  se  skládá, 
viuÁsš  velmi  roamanílé  a  Uval  vyniká  též  bohatstvím 
asjroaUfi^ěižI^h:  a  ^Mobitých  aerost&t  nýbrž  též  po- 
věstným po  ooléw  světě  pol^huániin  korrův,  rud  a 
kopanla^  i  kiásqu.  .^ajinnou.     %  oněoh  jsou  avl. 
sliafpdEt«eqfstMJ^é  a  acj^zsjimaiviyfii :  nojpestiNjií  odr&dy 
grai^tů,  «yenit&^  por^yv^v  aj«iramor]ílv —  hadcové 
břsídHeo.a  tr«pty.,  jžiyc^ovitý  z^el^aiOkimen 
(bAý  a  BOkmýK  »a  Kaěkanapru  a  na  jinýeh  ětítech, 
oaonm^aa  oKtrotě  |Miyi^podo)»ný  (snlohútnými  hla- 
těmi  -jinorá^ovýmij,  v  á  pe n!0  e  a^Hdlice,  do  jaspisA  a 
k|esMiO!&  rohotýeh  v  sousedství  porfyrt  a.  aelsnoka- 
maník   ^měněné,  skily    granátové,  poyfyreai 
Mleo^«»oiiiiýin  přeměněné  ^vL  u  Poiropavlovska), 
cUaritíel^  khul»enoo>a  čqtiM  hatué  vápence  kame- 
noahfilAé  s  peckami  ohakedonu,  zvláět  v   severním 
tJralii.<ok*  ýeíSory);  sropr  s,  granáty  (avt  u  Zla- 
ton»sv»fcélM»X  hrvhosraá  žula  (avl.  nad  řekou  Čer- 
nou tamtéž),,  skála  klN»m60cová  hělavé  nebo  naěer- 
venalé  'barry  •  velikými  avantiiríny  (avl.  v  Mijasském 
Urail«>atd« Vrstevnatá  žnlajílmen^kých  hor 
nad    řekou  Jli^aaem    (odlwl    mljasehit   sváni) 


chovA  v  sobe  (t  pdckáoh  a  žilách)  křwA  tSektd 
DejvStři  bohiUstTÍ  jtBýoh<^ác»ý(^n6roMl&lAiíi3«lcý«^ 
jako:    £}aioHth,'«bdolith;  Kánkrinit,   PiBtaeit,  Tiu^ 
maUn^  efrkou,  topas,  korand,  ^atit,  momacit,  IHar 
uit,   pyrochlor,   A^eschykrít,  Uranotantal,   Cerkiňlt, 
Mengit,  ilm^nii  a  j.  pestré  křemeny^  živeé,  kazívtei, 
vápence   klencové ,  jinoratsy,    sHdy    atd.    Památné 
jsou  též  vř^fcvy  t^ýbornébo  brnsného    ka- 
mene pepřové  barvj,  kteréž  spodnf  útvar  kameni 
nhelný  sevemíbo  Uralu  na  isáp.  velmi  zhusta  provA- 
zeji,  ale  i  v  jižnim  dosti  Často  se  nalézají.    Télniiž 
útvaru  náleží    pískovce  Artinské   (p^  ho¥i^ 
Seir^e),  co  Žerno  Vy  po  celé  Růst  hledané,    kdisžto 
žernovyKolSedftneké  trachytickýin (skřovitým) 
slohem   svým  pověstným   uhetrský^  (z^Heďtalje^se 
prodobi^í.  eV  B  o  h  a  Ctv  1  k  o  v  Ú  ^  v  Uralu  je  po  cáéai 
svétS  na  slovo  vzaté  (zlato,  stříbro,  plattua,  íaM; 
Žéliezo  a  J.)   a)  Zlato  dot^vá  se  skoro  výliPáNbi^ 
jen  z  jiloTi^f,  kteréž  diluvklniím  náplavem' )s<yn' a 
•hlavné  zef  Stěrku  berného,  dolointticvého  V^eftée, 
dílem  i  (zvi.  na  "záp.)  z  ohlorhickýoh,  mastkoiřýeh, 
křemeubových  i    plutoniokýoh  *  trMek   ae    sklédi^, 
ča$t6  80^-40^  mocných  á  vrstvami  hlíny  pokfytýdi. 
iJiloviSté  tato  i(jichž  pftvod  je  sonSasnjf^  dobé   dBu- 
^ální  v  Uralu)  i^lézajt'  sé- hlavně  ira  straně  "fiMf- 
^^  i  OIbsahují  též  pOVésteou  platinu,  HdS^' též 
ďiaukanty  (^vláBtS   U  E¥Stitovo)sdviŽen«ka,  tét  u 
Jekaieéhibuito;  iét^nlika  i  VerehtíěJUi«aska)i  U^é- 
rnoM%áp)ávu  vyžflidujé^  místy  1  ^ravi^dtié  dolévúbí 
(jako  u  'Krést&vozijyiženska/ Boj^oilovlka,'  MiJMka  a 
^j?hdo>.'     Ostótnfe; 'Jeftť  alatb . áa  vých.'!  v  gtánftl- 
«liý«h; '  jakož^ i'  <JfnýCh  phitonických   kaménecAt  4  ^ 
tuřtdlkífth  hlhiitý«h  V  podobě  -trn  pé^  vcAiltých  pro 
Ktor«ch  tií«vřen^.''Štěirk  a  arápl^r,  ittmý^ 'plrani 
obsahuje,-  vkládá  M  vBak  skoro  ^fbradně' b  bádée, 
^lenokanieáeF  nebo  jin«^ráMdvé  ikaly  -  (pdcháaí'  >  tedv 
z' Sié^v^liich  Mtů  sdusedn{eh)'á  ma  Vhndháy  '<*vl. 
ok^lo  Tag^Ma)  AoenOftÝ  10'^ia^  ^  ZiéŽatMf  ttnmli 
Jeho^íjsOúchkiritléké  tt  křWnenité  mitstkovlflyřidlf^a. 
•^)'J^^ÍP  'VlástáfbdíifJrtitu  vyškytá  s(e  tě'  křeblcých 
'ooúkáolý  ř  kabanedh  ^'toatf^ném  kámdié,-  feterýš  se 
vtuftť  zelenokamen^^u  (Sb*di|/«<»i) '».  fVstov- 


61 

nWii  'tfkpn  T^iee  p»^bá,  »im  rudon  midwiu 
pronikaot  JMt  >  do  meUitBOrSekého  Útvaru  TrébnS- 
■Uferakého  náUží.  Pamitné  jsou  t  tfiahto  doleeh 
kkban;  malachttoTÍ  rndj,  mnohéy  ohromaé 
tnoCBosti  (jako  riniiniin  Tagílskn).  r)  J«iU  psniát- 
níjií  jaou  stratografieké  pomér^  ž  » 1  e  s  a  m  a- 
gnetovíbo,  ■' n Slíbí  »e  v  Uralu  mnohdy  tabořkti 
cdé  hixry  (jnko  Bl&g^dat  i  Blagodatka  u  Tnrln- 
skůho)  Aládaji,  a  kuréž  se  vSadež  svítlou  pTaof 
dobývá;  Henl  pochybnosti,  io  kov  tento  v  pedobi 
ttavé  lehntinj  •«  Berné  f  jrfel  a  prolomit  starý 
■deiMkJtareii,  t  jebožjMaiém  fotiiedstvl  ee  Tídy 
nalMt —  ao-  tekrstá '  lAva  oebo  BOpačut  blito  po 
sniiminácb'  růkohifch  se  rozlil,  jlohi  orog;raficbémD 
tnra  sa  viadei-pKspGaobnJe.  Ubil  kameané  ja 
■vlifitfi  ns  líp.  (tfedtiiho  Uralu  dosti  hojné  a  nJleU 
tvftitoilon  itvinl  baraenoukelnímu,  raislinj  jsoB 
po  oelém  Btřednfm-  Uralu  ohrameá  loiiika. 

LUral  gamojfldský  (mes!  SdVj— 6T°)  idvf^ 
hi  ee  «  tnndřofítých  niíin  100— fiW.  rpiókfcb  ve 
Tieboviíiti  Ear;aj.  lUalých  přftokflv  láHm  Karakého  ao 
prhta.moo'  vy».,  ^urtý  a  glammittý-UlratB  poíetnýiíii 
"  'aiBi»přiČDýffliatilina«i.NeJBOí.íýbéiekieho, 
Mý.  KoQStantiDOv-káineil,   mi   výlka 

iho  (8O0')drtí 

18)8')  a  jiSuíji 
e  kritký  Wbet 
ny  prům.  ýýU 
,  ^énét  (b  Obi) 

0  též  do  Týie 

1  rodcb  irých 
ít  povlomě  až 
Ut&vi  mn<Aem 
>4');  1  tato  rtojt 
ií  bFbst  Jeo'- 
37190.  Za  rao- 
ktbrýžua  výek. 

početné  itftr 
miBt,  y  blavoim 
Ice),  a  podini 
,T.  í.).  a)  Taato 
n  joduodVcbým 


břbatewi,  mml  JPea4rymottA«^erkomem(98^)  Ultíkú 
2600^  vysokým;  yjata]^^  vSak.  t»  ta  ryóhle  clo 
prtsn^  výše  4000'  (sev.  ťAiyar  4752')^  drží  «e  otei4 
až  k  pramenům  Vojkaraké  (pod  6$^  výSe  3200' 
(0ev.  Chord-jujes  4021,  iUtm  3649").  b>  Za  iir#koii 
a  křbetnou  planin  on  Vojkarekou,  na  které 
má  Nerabl  3086',  Pariie-keu  2714'  atd.,  nalésise  na 
jihu  v  hlavním  hřbetu  hluboký  klanec  (fí&nl)  KaU 
velovský  (160^0*  ^^  kterýmiž  hřbet  Unabký  opět 
•rÁzně  86  scvedá  a  drže  ae  výže  3000',  v  Šířce  toliko 
3  mil  až  k  pramenům  Nja9u  ee  táhne,;  maje  dettté 
$tity  znadnáreL  výSe  (jižní  Pal^jar  3550').  o)  ^eecUMn 
mezi  řekou  KoŽemem  a  Lemvon  (237i8'}  m^ý^rá 
hoinatina  op^t  značné  Siře  (9-^10  m.)i  kteráž  ve 
vrchovišti  Suckeije  (k  Sosvě)  a  Pátka  i  na  20  mil 
^stupHJe^  a.  zdo  rojokládaji  se  podál  poSetnýck 
rQZ8ooh  hlavního  hřbetu  mohutná  hřbety  pobodá  w 
rozličných  8mčreet^.  jakkoli  ncóvylil  a  nejdiročc)iÍl 
e  oním  zároveň  béží.  a)  mávni  hřbet  má  tu  sioe 
3500—4000'  ^výSe  (štít  Syrty  4163  na  aobůteé 
rozeošer  Manja-ur  3789,  §admaha  ur  4X20%  jsa  3 
hlubokými  převily  prorvaný, ')  /?)  P  o  b  oč  n  í  h  ř  b  e ♦  v 
západní  (jako  Saledttké  hory,  8yrt^  S«h]|j»  m  j.) 
strmí  vžak  jeitě  do  zna&^jši  výSe,  kterái  k  m^ 
v^tSím  v  Uralu  náležL  Zejm^ia  má  velikoliípá 
Bablja*  kteráž  co  ^emenitý  hřbet  alpské  podoby  ▼ 
dálee  {»  mil  rovnoběžné  s  hL  hřbety  se  táhne  a  k 
ptírfyrové  breocáe,  tak  ^v.  Si^lomenskiémn  kameni 
k  nerozeznání  podobnéii  ae  nakládá  i  avl.  na  napu 
9t  nízkých  blatných  rovin  do  reL  výiie4000'  aráanjfi 
tysiupwje,  v  nejvy$Sím  štítu  svém  5142^  ^/^^  kdežto 
východní  peboŽní  hřbet  Kvosm-iNer  nejvýš  2307' 
4Q9ab^je.  c)  I  od  vrchoviStě  Pátka  až  k  yrehoviSii  Ilyde 
a  SosTjissůstává  hlavni,  i^bet.  vyfilím  poJ^nim  kárth 
tem  v  délce  25  mú  na  dLpadd  pitevásea,  jež  15 
mil  dlouhé  údolí  vySního  Šdugora  i  28  mil  dk>«hé 
úáqU  ř#  ChatemaUe  (oboje  podélná  a  průméni^  800' 
vývýSená).od  sebe  oddéli^e^  a)  Hlaval  hřbdt  je  Itt. 
více  jen  průměrný  2500'    vyeoký   a  6   hlobol^ými 

,*)  Charntský  převal  má.  2778',  Vangerský  2796', 
Páteoký  2468'  výše. 


ftertlj  foarjtý  (t  j«ijiiom  ■  aivh  leíí  jaiero  S  o* 
bachtar  ve  Týši  1690')y  ■  toliko  ts  :atřBda  e.  uft 
jitnlin  konot  douhnji  oěkteré  Sttt^  3009'  a,  rice 
(Pěti  ilW.  MoB-jolping  8081,  lipka-nr  3197').  « 
Za  ta  noai  sipadul  luřbel  pobof^,  tsk  BTMé  Pod- 
íoremski  hor^,  jaa  3 — tOOO'  vysoký,  Bft  iot. 
konci  avém  nejvyíŠi  ítiteé  iBlikány  TsSkerého  Uralu, 
■tL  dvonitftný  Tiil-po*  5G40  a  &3S0'  Lui  VoDtmit 
4351  a  j.,  iju  hlnbokýmBedlem  Srugaptskj'm 
prolomen  (2931')  a  v  proBtředka  vůbec  jon  3300' 
vywký  (Lwke-nr  3978',  Pjrva  2664'  aj.),  ui  jeit£ 
■a  jižnim  konci  akalisti  Štíty  opdt  přes  3000'  vy- 
■oká  (jako  Halmer-Sale  3982',  Iljuader  3303' aj.v.). 
i)  FlaoiBy  «  paliorkoriay,  kteréji  tyto  2  dilf 
Hmuiho  Urftlu  aa  sip.  i  oa  výcb.  proviEejí,  jion 
•uafinfi  od  beke  roEdiloí.  Kdiižto  lápadni  roriny 
vitila)  dílem  z«itSiku  kamflno uhelných  (avrchnichi) 
a  lilBrakýcíi  Uidlio  i  ilíafi  h  skládají,  «  kterýob 
■MB  K  tam  (m«ii  64 — M")  jen  nízká  pahofky  ¥7- 
Mapiýf,  h1.  z  ooioh  pískovuftv  a  alepanců  kameno- 
nhaliiýck  p«přoró  barvy  slodené,  kteréž  výSe  vipo- 
MMttiý  bniauý  kámen  poekytají  (n^lapii  na  tak  iv. 
Brnané  hoře  blít*  UsťáSugara  nad  Pedorau, 
wlkadí  ae  akoro  vajiiera  Bos  sisobiye,  a  va  vjíi 
IH'>:  JBosTýdioilní  (ObdorakéaBereiovaképlanm]!) 
UavnS  prjúiORii  (žnlové)  a  liíí  a«  od  oaieb  B«jau 
vAOi  Týii  (onde  3—400',  tuto  T>— 900',  jako  jam 
Sncbesja-Psnl  1)30'  a  j.)-  a  roalehloati,  nýbrž  i.po- 
'riovnějfilm  mahem,  kdéíto  zapadni  roviny  aibl«  k 
Fa&So  le  skULa^l.'),  Sev^ni  končiny  ebon  (podél 
k  tuudrovité,  jiln^B 
pak  hmtými  leay  (e 
drn)  prorostlé  »  mo- 
),  ooi  také  o  údolíoli 
uina)  pod  Uf  ve  výiá 
m  1840',  ojk  h.  Sále 
doU  Eoienia)   ale  ve 


64 

rýái  iOOO*  (^240');  poslední  Wk  (lUivetiovf)  o4^ 
ksá  se  pfí  ppsmeaooh  Kaxy  (ped  6H^  a.  fi.  i  v  636' 
▼ýše)^  Po^Sený  hřbet  sevemiho  Učaln  je  tudíž 
buď  jen  meohy  (sví.  sobinu)  a  vůbecr  lurktíokov.  ve- 
getati  porostiý;  bnď  zcela  holý  a  skalistý,  ooi  o 
vfiecb  TjSSIoh  štítech  plati.  Pro  horká  léta  i  skrov* 
Bou  Sirku  pohoři  nezůstávají  Bviiby  ani  ná  nejvjS* 
Siek  StítecU  ležet,  a  Ural  je  tudíž:  i  ledovoůy  prost, 
jakkoli  snéhy  t  rokQch  a  slu^di  (jůk(^  na  Sab^i 
a  j.)  nikdy  neroztávaji. 

3.  Ural  Vogulský,  med  63— 6OV2"  pólo- 
zený,  skládá  sesixse  z  jediného  nepřetríUtého  hřbeta, 
jejž  ale  na  záp.  nesčíslné  krátké  hřhetj  pobo&á 
provázej^,  a)  Hlavní  hřbet,  skoro <  vSudež  jen 
(2600^  vysoký  a  podél  77.  poiednáka  béžíci  (a.  sk^ro 
jen  syenitic^ý  a  žulový,  kdežto  poboSni  hřbely 
hlavně  přeměněné  silurské  skály  jsou),  charakteri- 
zuje se  vSak  nesJSislnými  kupovitýiai  Hity  a  bal- 
vany, kterýmiž  čeřen  poset  jest,  jakož  i  četnými 
krši  a  na  sev.  i  hlubokými  převály.  Z  těchto  má 
Kfpkartenský  1460\  Nejlenaký.  1468^,  Kdský  1471' 
výfie,  kdežto  ^ední  nemnoho  pod  výškou  hřbetnoa 
zůstávají  (Janský  2^Íl8,vFotuornský  2493,  Pe&>r- 
•eký  24880  *  ^  i^^  ^^^  ^irokf  ěeřen  skoro  bez 
'sedel  rovnou  ěarou  se  táhne;  NejvyšSí  štíty  na  sev. 
a  ve  stfedu  nepřevyšuji  skoro  nikdež  3200'  (jako 
Minč-or  341T,  Man-Kvoťnjér  8043,  Jengale-éa^l 
8l]6S',  Jany.^aěet  8205'  a  j.),  toliko  štít  PnoAr 
líengit  při  pramMiéeh  Lozvy  má  8600'.  Za  feo 
dosahují  ve  vrchoviSti  Yišery  Jalpingner  8920>  ft 
Išerim  8187'  výše.  b)  Jižně  jiéh  rotidádi  se 
rovný  a  široký  hřbet  Uralu  (2006'  vysoký)  v  ěet^é 
rozsochy.*  1  pobočné  hřbety,  dotud  jen  krátké, . jak^ 
koU  dosti  vysoké  (Emba  2600,  Halisery-ěiiohl  B2Q0' 
tt  j.)  nabývají; též  značné  délky  (10^-^  mil),.tre* 
iice  dosti  širokou  (8 — 15  m.)  hřbetnou\ia  lesnatou 
hornatiaa  (Akčimskou),  četnými  podélnými 
údolími  (Sosvy,  Jazvy,  Višery  atd.)  vybráaděnou. 
e)^ Nejvýš  z  pobočních  hřbetů,  jett^  VoskY^Ben- 
Sfeý:  fařbe  t  (30000,  ^  jehož  jižním  Íránci  se  spou- 
sty skai  a  jezernýeh  lesivKoliomkých  mohutný 
štít  DeniSkin  Kámen  do.  výše  5027'  se  vypínat 


65 

d)  Z  nižších  štit&  hlavního  faíbeta  zaslohige  jeitě 
připomenuti  Fečerský  Stit  (čili  Pečer-jatolach- 
čachl),  2887'  vysoký  a  z  chlorit  i  slídových  břidlic 
složený,  v  jehož  lůně  vřidla  Pečorj  (nejv7SSí2í93') 
se  nalézají  a  z  něhož  velikolepý  pohled  do  divo- 
kého temného  údolí  Loz  vy  a  na  vých.  do  zelených, 
lesnatých  rovin  Sibiřských  (s  jednotlivými  jezery)  a 
dále  do  nekonečných  žlutých  stepí  Obských  se 
jevL  Nedaleko  něho  strmi  štit  Bolvano-iz  (25620> 
na  jehož  zeleném  temeni  8  filoupovitých  kužel&,  na 
hlavu  postavených  (z  chlorit,  křemence)  se  vypíná, 
odkudž  i  jméno  vrchu  (h.  model)  pocházi.  e)  Pla- 
niny poduralské  na  vých.  máji  ráz  podobný, 
co  ony  pod  Os^áckým  Uralem  se  rozkládající ;  z 
užSích  rovin  západních  (Pečorských  a  Eolvinských), 
6 — 600'  vysokých,  vynikají  v  pokračováni  planin 
Podčeremských  podobné,  lesnaté  a  dolovíte  planiny 
co  plaay  Uralu,  o  3 — 500'  rel.  vyšší,  na  kameno« 
nhcdném  (spodním  i  svrchním)  útvaru  položené,  kte- 
rým Idžid-parma  (mezi  Uyčem  a  Podčeremem) 
aYysokaja  parma  říkají  (mezi  Ilyčem  a  Yi- 
Serou)  a  které  směra  Ural&ké  hornatiny  se  přidr- 
žuji. Za  sedlem  Trojicským  na  předělí  Malmasu  a 
Yagramu,  v  jehož  údolí  nejsevernější  (nyní  opuště- 
ný) závod  raský  Petropavlovský  leží,počíná 
4.  UralKuský  čili  rudný,  kterýž  odtud 
aš  k  54^)2^  sev.  š.  co  střední  část  veškerého 
pohoří  se  rozkládá,  maje  dobrých  85  mil  délky, 
kdežto  délka  severního  ^u  150  mil  obnáší.  —  Ye 
vrchoviSti  Turje,  Kakvy  aTylého,  tedy  na  severním 
konci  hornatiny,  rozkládá  se  sice  ještě  hřbet  v  mo- 
hutný, asi  18  mil  v  objemu  mající  Bog oslov- 
ský uzel  horský,  přes  4000'  vysoký  (a  z  mast- 
koTých  břidlic  a  křemencových  skal  složený),  na 
jehož  východě  pověstný  kámen  Eondžakov- 
ský  mezi  jinými  zelenokamennými  a  syenitovými 
štíty  do  alpské  výše  5235'  se  vypíná.  Hranice 
lesů  v  je  na  něm  již  ve  výši  3000'  (3072  na  jižním, 
a  3024'  na  sev.  svahu).  Ůdóli  jsou  větším  dílem 
ve  výši  6—700'  (Bogoslovsk  631,  Pavdinakoj  728' 
atd.)  —  Jižně  odtud  má  však  hřbet  Uralský  již 
jen  2000'  prům.  ^ý^e  i  na  místě  alpského  rázu  se* 


66 


vemiho  Uralu  nastupuji  tu  Široké  a  lesnaté  hřbefy 
a  vjsoké  {haniny,  kteréž  poleduikotým  smírem  se- 
řáděny  -a  nesčíslnými  pHČnými  dolinami  vybrácélény 
jsou,  a  kteréž  početné  tíFbety  pobočné  ▼  rodičných 
směrech  provázejí  a  podélnými  údolími  od  sebe  od- 
děleny jsouce,  celému  pohoří  Šířku  10—12  mil  dá- 
vají. Planiny  jsou  větším  dílem  slatinné ,  ádoli 
zhusta  ještě  blatná  i  v  jezerné  kotliny  dosti  často 
rozstoupeuá,  početnými  hutními  závody,  mnohdy  i 
velkými  prňmyslnými  všemi  a  městy  (zví.  na  vých.) 
oživená.  Svah  veškeré  hornatiny  na  záp.  je  velmi 
povlovný,  na  vých.  skoro  ještě  větši  měrou,  tak  že 
pocestný  od  záp.  přichodicí  téměř  nevěda  ma  pité- 
děl  vodní  a  tudíž  přes  hlavni  hřbet  se  dostává. 
Kulminačni  body  jsou  s  řídkými  výjimkami 
jen  balvany  nebo  skalami  plutonických  hornin  vy- 
značeny, kteréž  z  pěkných  lesův  vynikají.  Za  to 
mají  údolí,  kteráž  větším  dílem  ve  výši  5—700' 
se  nalézají  a  větším  dílem  vysokými  stráněmi  neb 
útesovitými  stěnami  lemována  jsou  a  četné  záto- 
činy  a  soutSsky  vykazují,  mnohé  krajinné  krásy.  (Nej- 
památnější jsou  pověstné  rokle  řeky  Čusové 
mezi  Eunovským  a  Ust-Koiviaskou,  vysokými  stě- 
nami a  útesy  sianého  vápence  kamenouhelného  le- 
mované.) a)  Severní  díl  Uralu  rudného  od  práme- 
nftv  Lobvy  až  k  pramenům  Vyje  a  Bi«ortu  čili 
Vrchoturský  Ural  má  ještě  v  hlavním  hřbetu 
výši  2400'  (zvi.  na  obou  koncích),  ale  více  podoba 
planin.  V  něm  strmí  Pavdinská  hora  do  výše 
31S5,  Magdalinský  kámen  do  výše  Zdil*  (v  pro- 
středku); na  jihu  dosahuje  pak  veUkolepý  K ač  ka- 
nár, hlavně  ze  živcovitého  zelenokamene  (bílého 
a  zeleného  s  velikými  augitovými  hlafmi)  složený, 
jehož  n«  jihozáp.  směřující  prorvy  magnetovým  že- 
lezem vyplněny  jsou,  ještě  2849'  výše.  Pustá  smě- 
sice skal  a  balvanův,  pokrytých  šípkem,  kakostem 
a  jinými  bylinami,  a  četné  zubaté  a  věžité  štíty 
vrchu  obnovují  v  této  krajině  poněkud  alpský  ráa 
severu,  a  zlatné  a  platinu é  naplaveniny  v  údolích 
zvyšují  hospodářskou  důležitost  její.  b)  Ural  Tu- 
ři nský  má  jižně  Kačkanara  jen  prům.  výši  1600' 
(Sinaja  gora  [záp  J  1929',  východní  1707'),  vyvyšuje 


67 

se  v^ak  nad  Nižním  Tagilskem  na  krátko  zase  do  ' 
2000'  (Bělaja  gora  2257').  Krásná  i ezerná  a  živá  údoli 
▼ySni  Tury  a  Jazvy,  kteráž  pod  jeho  lesnatými  stra- 
nSmi  leží,  jsou  na  yých.  lemovaná  malebným  hřbe- 
tem Kušvinským  (400'pom.)i  z živco vitého  jino- 
rázoyého  porfjru,  z  něhož  malebné  kupy  pověstných 
želesných  hor  Blagodatě,  Blagodaťky  a  Teplé  hory 
do  výSe  1100'  se  pnou  (Blagodať  má  1154,  Teplá 
h.  1118',  j.  KuSvinské  6420-  c)  Ural  Tagirský 
(od  pramenův  Yyje  až  k  Jekaterinbarku)  klesá  ve 
výE  své  až  na  1000'  (u  N.  Tagilsta  má  již  toliko 
1218')  a  stojí  tudíž  jen  3—400'  nad  vůkolní  kraji- 
nou (N.  Tagirsk  660',  VySni  780',  Jekaterinburk 
872'  a  j.),  kteráž  četnými  Širokými  hřbety  (zvi.  ve 
vr(ďiOviSti  Kježe)  a  pěknými  podélnými  a  pr&mysl- 
nými  dolinami  s  jezery  (j.  Tavatujské,  ve  výSi  1028') 
prostoupena  jest.  Nejvyšší  celého  revíru  je  h.  Be- 
rezovska  (u  Bilimbajevska)  1360'  ve  hřbetě  sou- 
jmennám.  Sedlo  Talicské,  kterýmž  hlavní  sil- 
nice Uralská  (na  Jekaterinburk)  hlavní  hřbet  ta- 
kořka  v  rovině  přemáhá,  má  1160'  výSe.  f)  Ural 
Jekaterinburs  ký  Čili  Kazlinský,  kterýž  se 
odtud  na  jih  až  k  příčnému  údolí  Aje  a  Mijasa  u 
soutislém  pokračování  klade,  jeví  se  co  jediný  hřbet, 
kterýž  na  počátku  ve  Vlčí  hoře  náhle  do  výSe 
2430'  se  vypíná,  odtud  pak  opět  asi  na  1600' 
klesá  (vrch  Azov  1852'),  konečně  pak  ve  vrcho- 
viSti  Ufy  povlovně  (po  délce  12  mil)  až  do  3000' 
se  zvyšuje.  Zde  pak  končí  d)  Ural  střední  podob- 
ným mohutným  a  velikolepým  uzlem  horským  (Ural 
KiČimský),  kterýž  hlavně  ze  svoru,  syenitu  a 
selenokamenft  na  vápencích  a  mramorech  se  skládá, 
a  mezi  jehož  četnými  štíty  (Sugomak,  Mijas,  Kiskan 
ald.)  ivláítě  trojštítný  Ťaganaj  (jeden štít  3688', 
druhý  okrouhlý  3823',  třetí  4083,  hřbet  3112'  vy- 
soký;, ze  skály  křemencové  složený  a  v  smělých 
konturách  nad  vůkolní  lesní  krajinou  strmící,  pak 
rilohútná.Jurma  (3234')  velikolepý  pohled  na  vď 
kotai  krajinu  poskytujL  e)  Mohutná  vysočina  Ki- 
^Duiká  Je  na  všecky  strany  hlubokými  roklinami  a 
&titUUQÍ  fék  vybrázděná,  na  sev.-záp.  přikládá  se 
k  ní  vSak  rozlehlá  lesná  pahorkovina,  až 


68 

1000'  i  více  yysoká  i  z  metamorfíckých  palaiozoi- 
ckých  vrstev  (silarských,  devonských  a  kamenouhel- 
ných)  složená,  kteráž  i  Ural  Eazlinský  na  vých.  až 
k  středai  Ufó  a  SylvS  provází  (na  Sffka  15^20  m.) 
a  od  přilehlých  na  záp.  permských  rovin,  do  nichž 
ostatně  povlovně  přechází,  krajinně  dosti  se  liSí.  (Kl  i- 
novská  hora  má  ta  1062,  Berezovská  mezi  Klinov- 
ským  a  KirgiSanskem  1230'  výSe  dle  Humholdta«) 
Na  vých.  má  však  podhorní  krajina  jiný  ráz.  Ne- 
přehledná totiž  rovina  (asi  ve  výši  700'),  lesy  él 
bujnými  travinami  porostlá  a  četnými  zámožnými 
všemi  a  lidnými  městy  (Turinsk,  Irbif,  KamySlotr, 
Šadijansk  a  j.  více)  rozkládá  se  na  pestrých  gra- 
nitech (zvi.  růžévých),  slídových  a  chloritových  bři- 
dlicích a  vápencích  se  žílami  bílého  živce  do  neko- 
nečné dálky  na  vých.,  a  dosáhajíc  často  jezemými 
kotlinami  až  do  vnitra  hor,  i  jsouc  sama  krásnými 
údolími  (zvi.  Isětu  a  přítoků  jeho)  prostoupená,  ob- 
sáhaje četná  jezera  po  60—80  mílích  délky  jeStě  aŽ 
k   IrtySi   a   Obi. 

5.  Vysočina  Kičimská,  kterouž  stejným  právem  k 
střed,  i  již.  Uralu  počítati  možno,  je  jako  spojným  čle- 
nem obou.  Jižní  čiliBaSkirský  UralmávSák 
od  střed,  a  sev.  zcela  rozdílný  ráz.  Jižně  roklinných, 
malebných  a  živých  dolin  Aje  a  Mijasu  (tento  861' 
u  Mijaska,  onen  1517'  n  Zlatoustovského  nad  mo- 
řem, dle  Terleckého),  kteréž  jsou  příčné  —  počíná 
se  totiž  Ural  vějířovitě  dělit,  a  rozpadává  se  do 
množství  přetržitých  hřbetů  rozličné  výSe  a  délky, 
kteréž  dlouhými  podélnými  údolími  mocných  a  čet- 
ných přítokův  Kamy,  Urale  (i  Tobola)  od  sebe  od- 
déleny  jsouce,  a  držíce  se  směru  najihozáp.  a  jiho- 
vých.  Často  y  planiny  se  rozstupují,  nebo  i  lesna- 
tými a  nerovnými  pláněmi  mezi  sebou  spojeny  jsou. 
V  pékných  příčných  údolích  obracují  se  řeky  mezi 
mohutnými  velikány  horskými  na  západ,  a  příjemné, 
na  toky  a  jezera  bohaté  krajiny,  od  přívětivých 
BaSkirů  obývané  i  četnými  hutními  závody  a  pev- 
nostmi od  Rusův  osazené,  nalézají  se  v  milé  pro- 
tivě k  poSmourným  a  nepřívětivým  lesům  stíFedního 
a  severního  Uralu.  I  rostlinstvo  jak  y  lese  tak  na 
pastvinách  i  lukách  je  mnohem  pestřejší  a  bujnějSí| 


69 


i  nábýrá  povlonxS    povahy  jiSni  (vk  níže).     Ne- 
métiS  liSi  se  jišnf  Ural  od  seyernfho  i  střednáio  tím, 
Se  TyiSi  IdFbety  a  kalminaSni  body  jeho  vůbec  ni- 
koli na  východní,  nýbrž  na  západní  stranS  se   na- 
leEa|i.     I  před$l  vodní,  v  ostatním  Uraln  nezvratnS 
hlavního  hřbetn  se  držící,  který  není   nikdež  prolo- 
mily, tvoří  v  jižním  velice  křivolakon  Sárcu     Zá- 
roveň je  jižní  Ural  nejSirSí  konSinon  veSkerého  po- 
h<^,    i    rozkládaje  se  mezí   stfední  BSlon   a   dolní 
Ufon  i  SalmySem  na  záp.   a  údolím  ř»  vySní  Urale 
na  vých.,  prokazuje  Sířkn  30  mil,  kdežto  délka  jeho 
(od   pří&iého    údolí    Aje   a   Mljasu    až    k    stíFední 
Urali)    65  mil  obnáší.     Rftznojmenné  hřbety  a  pla- 
mný jeho   json   hlavnS    sedmerými  smSry   za  sebon 
nloženy,  a  vSak  tím  spůsobem,   že  jižní  končiny  v 
jedinou  rozsáhlon  planinu  se  spojují  a  hřbety  střední 
a  západní  nejvySSí  jsou.    a)  Ural    Zlatoustov- 
ský,  vrchoviSté  Mijasu,  Aje  a  Jurezana  obsahující, 
a  8  Ki^mským  velikolepý  celek  tvořící,  je  vlastnS 
nejzajímavější  i  na  kovy  a  nerosty  nejbohatší  Mst 
UršálOf  i  nejlépe  proskonmaná.     Plutonské  a  vulka- 
nieké  i  metamorfíeké    usazené   horniny   nalézají  se 
ide  v  nejpestíFejSím  protýkání  a  rozvití,   i    objevují 
spoln  nejrozmanitější  tvary  orog^afícké,   geolo^cké 
i  mineralogické.    Mezi  podélnými  i  přísnými  doli- 
nami řek  jeho,  kteréž  krásou  přírodní  vynikají,  zve- 
dly se  početné  hřbety  smělých  kontur  i  značné  výSe. 
a)   Kej východnější  hřbet,    hory   Ilmenské,   bo- 
haetvím  vzácných  nerostů,   drahokamů  i  kovů  po- 
věstné (viz  nahoře),  mají  délku  10  mil,  prům.  výSi 
2000'  (Kruglaja   sopka    2159,   Kumač   2042^, 
Tjsoký  převal  mezi  Veselovskem  a  Maskarlínskem 
2015')  —  a  skládá  se  hlavně    z  deskovitých,  vrst- 
venajeh  granitů  (mijascitů).    Na  východním  úpatí 
jétío   letí.  v  pěkné   Žulové  hrbatíně  četná  jezera,  k 
vrehoviltí  Kojélgy  náležitá,  na  záp.  děli  jej  podélné 
úibli  ř.  Mijasu  ^ijaskoj    992',  Veselovsk  1230',  j. 
Ájďm  svaté  1393')  fi)  od  hřbetu  UraMau  řeče- 
ného.  EÚFbet  tento  je  značně  vySSí  (přes  3000'),  hl. 
se  srom  (s  yielkýmí  Žilami  křemence)  a  skály  kře- 
mflBfiOvé  (hjělavé  a  růžové  barvy,  s  avanturíny^  slo- 
lettý,  kt<MréS  se  z  drobu  i  pískovců  přeměněná  býti 


70 


jerí  (ypstvy  mají  nachýlení  70 — 80°),  Jeho  «leine* 
nitý  čeřen  ee  sráznými  Štíty  a  hromadami  trosek 
křemencové  skály  (zvi.  na  Štítu, Ur alská  čili  Ale- 
ksandrovská  sopka  řečeném  2689')  svažují  se 
příkře  k  Zlatoustovskému  (1317').  Nej^SSí  Sfít  ce- 
lého hřbetu,  kterýž  po  nSm  též  své  ji;néno  mívá, 
jest  velikolepá  Uren g a,  3820'  vysoká  (hluboký 
převal  v  ní  mezi  Zlatoustovským  a  Mijaským 
má  1946'  výSe).  Na  severovýchodním  konci  Uralu, 
v  horách  Sarystanských  (nejv.  Štít  2430')  ob- 
jevují se  útvary  žulové  mezi  svorem  i  vápenci  mra- 
morovitými,  jakož  i  hlinité  břidlice  s  žilami  zlatného 
křemence  i  granátové  skály,  hadcem  (diallogovým 
a  tak  zv.  listvenit  obsahujícím)  objaté  a  sevřené. 
V  podélném  nerovném  údolí  vy  Sníh  o,  Mijasa, 
neménS  krásami  přírodními  jako  bohactvím  mSdi  a 
zlata  pověstném,  skládají  se  Četné  pahorky  a  skály 
hlavně  z  hadců,  zelenokamenů  a  takových  porfyrů. 
NejvySSí  z  nich,  tak  zv.  S v.  Hora  BaSkirův  (AuS- 
tau),  zdvíhá  se  nad  soujmenným  jezerem  do  výSe 
2038'.  y)  Za  luČným  údolím  vySního  Aje  táhne  s  Ura- 
lem rovnoběžně  až  nad  Zlatoustovský  hřbet  Kosa- 
turský  (2590'),  kterýž  je  ze  svoru,  na  hlavách  vrstev 
T  skálu  křemencovou  proměněného,  zelenokameny  a 
trapy  proniknutého  i  granáty  obsahujícího,  složený,  V 
úpatí  jeho  při  Hčce  Černé  jeví  se  žula  s  beryly,  v 
blatném  údolí  Jezmy  křemencové  a  slídové  skály 
s  železnými  rudami,  d)  Odtud  na  záp.  rozkládá 
se  za  údolím  řeky  Šatky  (Satkinská  hut  1039')  a 
T  poříčí  dolního  Aje  SiroKá hrbatina  (Satkinská), 
větSím  dílem  s  metamorfíckých  silurdcých  i  kame- 
nouhelných  vrstev  (mnohonásobně  zvrácených  a  ze- 
lenokameny i  trapy  prostoupených),  prům.  1200' 
vysoká*  z  kteréž  jen  místy  některé  vySSí  chlumy 
(SUja,  Ulkumaly  a  j.)  vystupují,  a  kteráž  sesperm- 
skými  planinami  okolo  Ufy  pomalu  spojuje,  c)  S 
jižními  konci  Uralu  i  Kosaturu  stojí  ve  spojení  dva 
krátké  hřbety,  jich  osy  i  geolog,  slohu  zcela  se  dr- 
žící, totiž  Ui-taS  (2699')  nad  prameny  Urale<2109')  i 
Uje,  a  Sjuratský  hřbet  se soiýnienným  horským 
jezerem  (ve  výSi  2178')  a  Štítem  Bolonichou 
(S877');  nad  oběma  strmí  pak  na  jihu  mohutný  chlum 


71 


Ire  mel  5040^  vysoký  (drahý  eo  do  yýSe  v  jišnim 
Urmla),  klavnS  ■  křemeneoyé  ekálj  složený,  nad 
▼Hdly  BSlé  a  Jorezana  z  vysokých  pralesftv  vyni- 
kiýe.  C)  Na  záp.  ve  vrchovišti  Jorezana  a  Sima 
rozUádá  se  hornatí  na  Si  maká  (z  metamorí. 
kaazeaft  silurského,  devonského  a  kamenoohelného 
útvaru  sloi^Bá),  ▼  kteréž  sice  planiny  jii  převládají, 
aie  vSak  ňéně  jeStS  vysoké  chlamy  m  hřbety  se 
zdvihají.  Zde  má  nejvySSí  Štít  hřbetu  Lnkaše 
S227,  Ma tkala  2647',  nejvyXSÍ  Štít  hřbetu  Suché 
3833'  (převal  přes  nSj  3{^3').  Chlum  Uvan  je 
3646%  jedmi  St£t  mohutného  Nurg^uie  4318,  druhý 
4605'  vysi^ý.  Také  proti  nízkému  údolí  dolní  Ufy 
(Ufa  5000  >avídl  se  homatína  tato  jeSté  1800— 
2000*  vysokými  hřbety,  jako  Černé  hory  (Kara^ 
tan),  UmaraS-;  Ořechová  hora  a  j.  v.  b)  Část 
Urala,  kterouž  památné,  přes  60  mil  dlouhé  údolí 
ř.  Bělé  na  tírech  slaranách  s  nesčíslnými  pHlukami 
svými  objímá,  a  kteráž  na  sev.  s  homatinou  Sim- 
skoa  vSudež  souWsí,  pokrýyá  prostor  skoro  1000 
Q  BQu  veliký  i  ačkoli  pro  rozlehlost  i  rozmanitost 
svoii8pole^.jmenanemá, mfižese  Sterlitamackou 
nazývati,  ležíc  hl.  v  Újezdu  tohoto  jakkoli  vzdále- 
nou máta.  Homatína  tato,  vesměs  na  přeměndBých 
palaioaoickýeh  vrstvách  Uradských  spoléhající,  je  po 
Zlafeoiiatovéké  nejvySií  dást  jižního  Uralu,  i  zacho- 
vává zcela  povahu  její  orografickou,  skladnic  se  z 
kmtSieh  hřbetů  (obyČejnS  5--6  mil  dlouhých),  kte- 
réž svláitS  na  sev.,  kdež  jsou  i  nejvySSi  (ve  vrcho- 
vSžti  Inaera),  velmi  Setoy  se  bytí  jeví  a  vesměs  od 
sev.-vých.  na  jihozáp.  nebo  jih  se  prostírají.  Řeky, 
vebd  ^tná  a  vodné,  mají  rovněž  jako  v  Zlato - 
Mtonrské  homatinS  s  počátku  podélné,  pak  příéné 
6d^  kterýmž  vStSím  dílem  hornatínu  na  západe 
opeuKtSjL  •)  Hejsev.  hřbety  (hory  BSlorScké), 
poctáliiými  dolinami  vyfiního  Jurezana,  Hgana  i 
Tymajeodsebe  oddělené,  jsou:  10  m.  dlouhý  a  vy- 
setý Bae&ty,  s  Jremelem  souvislý  a  jako  tento 
hL  a  Uřemencóvé  skály  složený;  na  záp.  hřbet M a- 
lak  a  Nary  (tento  4269'  vysoký),  kterýž  údolím 
f|ÍDÍlM  Kfttovta  od  chlumu  Sigalgy  (48780  oddě- 
lní jesi     JeHě   západněji   stoji  chlumy   a   l^bety, 


72 

Čigandag,  Knrad  a  Merdek  ře^né,  mesi  se- 
bou souvislé  a  též  3 — 4000' vysoké.  Hřbet  B  ach  ty 
konči  se  na  jih  podobným  chlumem  oo  Iremel,  po- 
věstným Jaman-tanem  (t  j.  horou  dachftv), kte- 
rýž má  5400^  výSe  (dle  Chanykova)  a  skládaje  se 
B  křemencové  skály  (přeměněných  silnr.  piskovcft) 
jest  nejvjSfií  v  jižním  Uralu.  /?)  Střední  hřbety 
(hory  Uzanské),  údolím  vySního  Ineera  odonSch 
oddělené,  jsou  téŽ  geologické  i  orografícké  povahy 
co  Bělorěcké,  t.  j.  hlavně  ze  silurských  metamorf. 
drobft  a  západněji  z  podobných  břidlic,  vápenc&  a 
pestrobarevných  pískovců  silurských  i  devonských 
složeny,  říd&ji  již  v  skálu  křemencovou  obracených, 
ale  ve  velikých  úhlech  nakloněných  (i  70*),  mnohdy 
i  převržených.  Nízký  hřbet,  krásné  údoU  Bělé  u 
Uzanska  provázející ,  nazývá  se  Julský,>a  je  V 
ose  Bachtyho.  Západněji  jdou' krátké  hřbety  I Sik 
a  Jnrma  (3 1 16' dle  Chanykova),  pak  chlumy  Sal- 
tu z,  Tuča  (8661)  a  nejvíce  na  zap.  dlouhý  hřbet 
Zilmer-dag  (8137'  dle  Ohan.),  kterýž  již  jen  5m. 
od  dolní  Bělé  vzdálen  jest,  ku  kteréž  nízká  pahorko- 
vina  z  vápenců  kamenouhelných  se  táhne,  y)  Jižní 
hřbety  (hory  Avzjanopetrovské)  jsou  opět 
dlouhé,  ale  nedosahují  již  nikdež  3000'.  Podél  řeky 
Bělé  až  k  jižnímu  ohbu  jejímu  táhne  se  Uřbet  Ka- 
lu (nejvySSí  Štít  2756'  dle  Chanykova),  z  tvrdých, 
křemencových  pískovců  složený.  Za  údolím  ř.  Nu- 
guSe,  kteréž  je  v  prostých  vápencích  a  břidlicích, 
táhne  s  ním  rovnoběžně  10  m.  dlouhý  hřbet  Ala-> 
tau,  asi  2000'  vysoký,  z  břidlic  a  drobů  silurských. 
Za  ním  na  záp.  leží  již  až  k  Bélé  lesnatá  pahor- 
kovina,  z  břidlic  devonských  i  kamenouhelných 
složená,  nad  kterouž  nejzápadnější  vrch  Uralský, 
Akri-tau  (též  Jelau)  řefiený  a  ok.  1800'  vysoký 
se  zdvihá,  na  němž  se  od  paty  až  ke  fitítu  vSecky 
3  palaíozoické  tvary  jihozápadního  Uralu  opětuji 
(pískovce  silurské  a  devonské  a  vápence  kameno- 
uhelné).  c)  Vyso^na  mezi  údolím  řeky  BěléavySní 
Urale  (řeky)  na  vých.  se  roskládajici  á  skoro  vý- 
hradně v  Újezdě  čili  oblasti  Yerchněuralské 
položená,  může  se  též  dle  této  pevnosti  nazývati. 
VySui  běh  Bělé,  v  podélném  (26  m,  dlouhém)  údolí 


73 

BS  silurském   přemSnSném  útvaru  vStSim   dílem  se 
dSjícf  ,     odděluje    ji    od    Uralu     Sterlitamackého. 
U  d  o  1  i   toto,  neJTČtSí  a  nejživějSf  v  celém  jižnim 
TJraki»  je  průmémS  1200'  nad  mořem.  ^)    Homatina 
sama    sachovává   jeStS   ráz    brdný,   skládajic  se  z 
dlouhých  (8 — 10  mil)  brd,  jimž  na  jihu  výSe  ubývá. 
a)  Hřbet  KarataSský,   mezi  nejvySSf   BSlou  a 
vySní     UraM    i   Mindakem,     2000'    vysoký     (nej- 
vySií    Stft   25000    náleží   k   hlavní   ose  Uralu,  jsa 
MavnS  s  břidlic  masťkových   a  sklovitého,   křemen* 
eového  SToru  (dle  Helmersena)  složený.  /?)  Zasedlém 
BélorSckým  (asi  1600')  táhnou    se   v  několika  níz- 
kých brdech   (1800—2000')    až    k  planině   Kanani- 
kolské  (v  délce  12 — 14  m.)   malebné   hory  K  r  a- 
c  k  é,  hlavně  z  černých  vápenců  a  břidlic  silurských 
(metamorfíckých)   složené,    kteréž  nad    Kananikol- 
ským  jeStě  2164'   dosahují,    y)  Ve  vrchoviSti  Urale 
táhne    se   na'  jih  aŽ  k  prorve  Mindeka  několik  níz  • 
kých   (15OO0    hřbetů,  Mindecké  hory  řeěených, 
jichž  nejyýchodnějSí  tvoří  pěkné,  holé  kupy   z  por- 
fyru  a  capové    breccie  i  v  jaspis   přeměněné   bři- 
tce;   střední  a  nejvySSí,  tak  zv.   Březové  hory 
jsou  ze  zeleného    porfyru  augitového  a  mandlovce, 
zi^padni  B  porfyru   zelenokamenného    a  jiorázového 
složeny.     Za  Bfindekem   až   k   prorve   řeky  Kizile 
vyvstává  é)  mocný   hřbet   MuSty,    na   východním 
svahu  hl«  z  hádce  a  břidlic  s   Žílami  křemence,  na 
ědrenu  z  břidlic   mastkových  a   křemencových  slo- 
žený, kteréž  až  za  EarataS  se  prostírají.  Mezi  Vrch- 
nim  a  VětSím  Kizilem  prostírá  se   «)  hřbet  Kry- 
kiy^  asi   2500'   vys.,j   zcela  téhož  slohu,  jižně  pak 
vyvstává  mohiitné  pohoří  Irendyk,  v  délce  více 
než  12  mil    na  jih   se  táhnoucí   (též  v  hlavní  ose 
Uráhi)  —   2600'  vysoké   a   četnými    nížSími   brdy 
rovnobě&iě  provázené.   Hlavní  hřbet  skládají  skoro 
▼ýteradně  živeovité  tvary,  do  zelenokamene  přeoho- 
oei,  pák  břidlice  a  breccie  poríyrové,   kdežto  po- 

^  2řÍdU  Bělé  mají  totiž  (na  Iremelu)  1964'  výěe, 
Bělorěekoj  1644',  Uzanskoj  1357',  Ea^nskoj 
1820',  Avsjanopefarovskoj  (vySní)  1233',  Temi- 
třflpfo  ok.  1150'  výíe, 

Bosko.  7 


74 

bo&iá  brda  z  porfyrů  s  jaspisy,  a  koryta  meei  nimi 
z  břidlic  složena  jsou.  NejvySSi  Štít  hl.  hřbdtn. 
Kotlán  čik  řečený,  pod  nímž  j.  Tolkaš  t  lesní 
samotě  a  ve  výSi  1683'  leží,  skládá  se  z  hutného 
euritu  a  má  3086'  vfU  (dle  Hdmersena  3135')*  Štít 
Achtulja  2572'.  C)  Východní  svah  Kryktyho  a 
Irendyka  až  k  ř.  Uralu  je  pSknou  pahorkoTinon, 
12 — 1500'  vysokou  a  Četnými  jezernými  kotiinami 
prostoupenou,  v  kteréž  se  prosté  tvary  spodního 
útvaru  kamenouhelného  (zvi.  u  KiziPska  a  Úrtasim- 
ska  i  Orška),  sniženiny  půdy  skládající,  s  rozmani- 
tými metamorfíckými  tvary,  pak  s  nejpestřejšími 
porfyry  stiřídají,  jež  bohatou  vegetaci  nosí,  jaspi- 
sovými břidlicemi,  mandlovci  s  chalcedony  a  živcem 
(zví.  jižně  Kizirska)  provázeny  jsou,  zhusta  sloupe- 
vité  se  odméSuji  a  často  železo  magfuetové  uzavírajL 
Ť})  ZvláSté  hojně  nalézá  se  toto  na  vrchu  Ulutazu, 
kterýž  naproti  ústí  vrchního  Kizile  na  sev.-výcfa. 
pevnosti  Magnitné  za  řekou  Uralí  stojí  a  1936'  výSe 
má,  jsa  nejjižnějším  vrchem  magnetovým  v  Uralu. 
&)  Na  sev.  při  řece  Šertimi  v  tik  zv.  Kozácích 
Lhotách  (KozáSija  ďo^t)  je  chudě  obrostlé  Široké 
údolí  téměř  poseto  nízkými  trapovými  hřeby  a  ku- 
ŽeH,  jež  přeměněnými  (a  co  bílý  práSek  sypkými) 
vápenci  kamenouhelnými  obdány  jsou  (úkaz  to  zcela 
podobný  sopečnému  vůkolí  Jorula  v  Mechicku).  Na 
jihu  řadí  se  podél  řeky  Tanalyka  porfyrové  pahorky 
ve  vySSi  hřbety  (1800'),  Irendyku  rovnověžné.  d) 
Jižní  končina  vlastní  Uralské  hornatiny 
čili  krajina  přes  800  Q  m.  veliká  mezi  střední 
Uralí,  Tanalykem  a  střední  Bělou,  kteráž  hlavně 
poříčí  Sakmary  obsahiye,  jeví  se  již  jen  co  aggre- 
gat  planin,  četnými  nízkými  brdy  nebo  chlumy  v 
ose  Uralské  prostoupený,  a)  Planina  Spasská, 
mezi  SalmySem  a  Ikem  položená  a  nejni£ií  (800'), 
náleží  již  k  permskému  utvarj,  skládajíc  se  hlavně 
z  hlinitého,  zelenavého  pískovce,  kterýž  i^elmi  chu- 
dou vegetaci  nosí.  Stepní  tento  ráz  je  přeruSen 
jediné  četnými  (ale  též  suchými)  řad^nf  pahorkův 
i  samotných  chlumů,  s  nichž  některé,  jako  Nákaz 
na  sev.  a  Kizljar  na  jihu  okolo  1800'  výSe  do- 
sahují. Mezi  dolejSí  $akmarou  a  ř,  Uralí  jsou  po- 


75 


iňbné  chlumy  v  stepni  Itri^S,  jako  Adj,  Giijaly 
lOdCy  aj.  fi)  Mezi  údolim  Ika  (7  kterémž  mají  pra- 
lAQny  iB^síího  Ika  1799%  úroveň  Ika   u  l^aMkébo 
již  jen  364")   roskládá  se   až   k  jiži^m   wfbéikttm 
Irendy^    planina    Kananikolská    a   Preo* 
braženská,  ze  silnrskýoh,  devonských  akiuneno- 
uhelných    pískovců    a  břidlic    složená,    na  kteréž 
seéisínéy  ostré,  ale  nízké  břbetj  vápence  kameno- 
nh^ného  amSrem  od  sev.  na  jih  stojí,  s  IxAatoQ  ve- 
getací, hojnS  k^  i  stromy  porostlé,  které   ale  již 
málo  «top  platonických  ]^mSn  ukaznjí   (meai  nimi 
nejvySší  json  t^  zv.  G  o  v  m  a j  s  k  é).  Nejjižněji  7  ohbii 
Sa^iary  stojí  pověstný  vrch  Yerblnžja  gpora  iFe- 
émf  (dle  podoby  velblouda)  jako  poslední  výběžek 
pahorků  Govmajských  (9290*  Jiný  chlnm  nad  IHn- 
skon  má  jeStS  1376'  výSe  (za  Sakmaron).    Na  pla- 
HÓfcž  této  mají  Eananikolskoj  1487',  Preobraženskoj 
1430%  pískovcové  skály  naj^roti  Spasskn  1244'  a  p. 
}r) Nerovná  planina  Guberlinská,  jihovýchodní 
roh  vlastního  Uraln  pod  Irendýkem  tvoHci,  Iná  ok. 
IKK)'  relativní  (nad  údolím  Urale)    a    1200'   prosté 
výše,  i  jeví  se  nesSlslnými  holými  a  skalistými  pa* 
korky  býti  posetá,  kteréž  jsou  skoro  výhradně  ze- 
lenokamenné  a  hádeové  (sasbestem  nebo  diallogou) 
i  hHnitýiii  trapem,  spoustami  bílého  magnesitu  (gur- 
hoftimu  dle  Eekžarova)  provázené,  a  hlubokými  ro- 
kkmt  v  řady  s  jižním  směrem  rozdělené,    tvoříce 
tsk  pravou  osu  geologickou  Urak.  Svah  této  dobře 
porogtlé  planiny  na  jihu  a  vý<^.  je  povlovný,   na 
sáph  Qt,  údolí  Sakmary)   srázný.    Na  jižním   svahu 
jsou  ncgvyěSi  pahorky  jen  SOO'  vysoké,  na  planině 
samé  máji  přaiéény  řeky  Gaberle  1366',  rovina  mezi 
Tomtkon  a  Guberlí  129^  nejvySSí  skály  ok.  1330^ 
výie.    i)  Krajina  ok.  Oraké  má  již  stopní  ráz 
a  je  aidáStě  opět  břidlicemi  (devon,  a  kamenouhel.) 
sfými,  y  jas|ii8  proměněními  (vedle  zelenokameae, 
terýž  pak^cy  sldádá),  velice  p«nátná.   «)  ŮdoH 
řeky  Urale,  přes   100  mil   v   Uralské  hornatině 
ikmhéf  JB  s-poěáftu  (jako  vSeeka  údolí  řiěná  v  již. 
JJHÍm)   p^á&ki  (^  mil)   až  k  Orské   (odtud  fiak 
táhna  m  údoH  Oru  v  též  úžiabiaě  na  30  mil  délky 
na  jíh)»  a  bkrnaě   v  pluMnickém  kameni,  00  údoU 

7* 


76 


Ora;  od  Orské  &£  k  Orenburkn  te^  pak  řeka  v  Ši- 
roké stepn{,ů2labinS  permského  ňtvsan,  V  údolí  podM- 
néin  mají  VerchnětJrarsk  jeSté  1244',  pernost  Kitír- 
skaja  913',  Urtasimskaja  631',  Oriovskaja  599',  Ta- 
nalyckaja  593',  Orskaja  557;  v  údolí  příčném  má 
Chabarnoj  475',  Guberlinskaja  463',  Orenbark  220* 
vý8e. 

6.  Za  Shrokým  údolím  Urale  rozkládá  se  podél 
celého  jižního  pohoří  Uralu  až  k  údoH  Kumaku  a 
dolního  Om  v  Šířce  10 — 12  mil  pustá,  stopní  kra- 
jina, kterouž  Trojickým  a  Severo  -  Kírgizs- 
ským  Uralem  nazvati  možno.  Celý  tento,  do- 
brých 1200  Q  m.  veliký  prostor  je  viastnS  nízk4, 
pustá  i  neúrodná  hrbatina,  v  ose  Ilmenských  hor 
ležící,  kterouž  hlavně  pestrobarevné  a  hrubozmé 
granity,  co  nejmladší  plutonický  a  přemSňujíd  Sien 
Uralských  útvarův  (dle  Čajkovského)  skládají.  Óetné 
(v§t%ím  dílem  holé  a  skalisté,  jen  sem  a  tam  pe- 
lyňkem porostlé)  pahorky  granitové  a  syenite vé  v 
smérech  svých  často  od  hlavní  poledníkové  osy  se 
rozcházející,  nazývají  se  v  nejvyšší  řad6  své,  kdeJč 
předěl  vodní  (mezi  UraH  a  Tobolem)  tvoří,  DSa- 
byk-Karagan,  a  jižaéji  Kara-edir-tau  a  majf 
prům.  výSe  1200'.  V  suchých  dolinách  (větSím  d£- 
lem  příčných),  vycházejí  přeměněné  vrstvy  palaio- 
zoické  vlech  3  útvarů  na  jevo,  pod  velikými  úhly 
nakloněné  i  svislé  a  zel^okameny,  trapy,  syenity, 
granity  Řidčeji  porfyry)  proniknuté.  Každý  z  čet- 
ných hřbetův  je  (dle  Murchi^ona)  jakýsi  obraz  Und- 
ských  hřbetův  v  malém,  podle  kterých  se  přispůso- 
buje.  Ve  vodnýdr  údolích  na  záp.  i  oá  výoh.,  kte- 
rýmiž přítoky  Tobole  i  Urale  se  ubírati,  a  v  níohS 
^^im  dílem  černá  země  se  objevuje,  jsou  při  boj- 
nějSí  vegetaci  a  tučných  pastvinách  i  polrch  ne- 
Četné  osady  Kozákův  Kirgizských,  jména  dle  bo« 
jiě<  z  poslcÁiních  vítězných  válek  francouzských  ne- 
soucí  (jako  Leipsig^  Areis,   Paříž,   Waterloo   atd^)* 

7.  V  ose  Džabyk-Karagana,  jakož  i  v  ose  Iven- 
dýka  (prostfední)  a  v  ose  Bjrackých  pahorkům  leži 
▼  poHčí  X>ru  a  hořejlíh<»  Ilka  jéaě  ^čnáho  údoli 
Urale  stepní  hrbatina,  kterouž  za  jiŠní  pokračováni 
Uralu  považorati  sluší.     Hrbatina  tato,  prům.  též 


)  77 

jen  asi  1000'  vyioká  a  ok.  900  Q  m.  Telikii,  Širo- 
kými údolími  Otu  a  Ilka  na  3  d&y  rosdélená,  leii 
leela  v  semiSti  HenSi  ordy  Kirgizftv  (může  se  tedy 
sápadokirgizským  syrtem  nasýpati),  u)  Zk- 
padni  část  její  vpořiČí  řekyOhobdy,  má  povahu 
planiny  Spasské,  jsonc  hlavně  permskoti,  i  souvisí 
8  ObšČím  Syrtem  na  sáp.  (nejvyfiSí  vypnuliny  na- 
lývaji  se  Ui-taS  a  BeS-tamak).  fi)  Střední 
ěást  (meň  Ukem^  Ořem  a  vySní  JEknbou)  je  od  po- 
doby Preobraženské  a  Gaberlinské  planiny,  jsouc 
eddTonnajihusespojfyíeiďi  pruhův  (pH  pramenech 
Bmby)  obecnými  tvary  vylSího  Uralu  v  podobě  ska- 
U^tďi  hřbetů  prostoupena  (totiž  chloritické  a  mast- 
kevé  břidlice,  skála  IďemencoTá,  hlinité  břidlice  a 
v^^ience,  provázené  křemeneem  rohovým,  jas^sy  a 
dolomity).  Stírední  tato  planina  je  prům.  800'  vy- 
■oká  i  stojí  tudíž  2— dOO'  nad  údolím  Emby  (ně- 
které měřené  body  od  Chanykova  vykaEují  dH 
ji&ilm  kraji  jejím  727,  618,  682'  a  na  tak  zvaném 
Dširkském  hřbetě  i  900'  výSe).  NejvětSi  rýfiiny 
Bssýn^i  se  Urkač  a  Katenedyr.  y)  Planina 
východní  je  ▼  ose  Džabyk-Earagana  (kteráž  s 
drtdiými  osami  nad  Embou  konverguje)  nejvyfiSí  (ok. 
1200^)  a  má  nejvíce  podobu  horskou  od  četných 
hřbetů  svých.  NéjvySSí  na  sev.  nazývají  se  J  a- 
man-tau  a  jsou  bez  pastvin,  pusté  a  ztroskotané 
(aejvySSi  vrch  na  sev*  je  Aral-Tj  uba).  Ve  vrdio- 
vliti  Ora  i  Taldyka  přidává  se  k  nim  jiný  480— 
$00*  Tysoký  hřbet  (dle  Pandra),  kterýž  se  nazývá 
horami  Hugodžarskými,  a  v  němž  aěkolik 
itítů  jmenovité  známo  jest,  jako  Kunduzdu,  Alabas, 
Á^vk  a  nejjižněji  Namaž,  kterýž  již  nad  planinami 
Usť-Urta  stojí  a  poslední  jižní  vartou  světa  Ural- 
di^o  jestt 

8.  Ka  nejkrignějším  severovýchode  evropské 
Bosi  stojí  hosry,  u  Samojedův  Pai-choi  řeě«ié, 
kteráž  l^renck  a  Ho&iann,  tak«d^ka  první  jich  vě- 
deŠti  nálezcové  a  vyi^oumatelé,  k  Uralu  poěíti^í. 
a)  Homatina  Chojská  má  délku  15,  Sfiřku  2—6  mil, 
a  vyvstává  ve  dvou  hřbetech  z  pustých  a  nízkých 
tonder  Vě&emských  ,  s  jiohŽ  syrty  nízkou  vypnu- 
Bnon,  Njamdachoi  řečenou,    podél  řeky   Silový 


78 

na  jihorých.  sonvisf .  Řeka  Oja  ^li  VMiká  dSií  ji 
piutýin  údoUm  svým  do  2  dálfty.  a)B«vernf  hřbet, 
Tlastni  hory  Chojské,  je  souvislý,  má  prům. 
výH  900'  (6— f  00'  réí.  nad  TAkdaimi  tonárami)  a 
nosi  itily,   ai   ISOO'   vysoké  (nejvySSi  Stit    More- 

Sai  m4  1S18,  dle  Sdíreaka  UlO',  Syeha-pail20i' 
le  téhož),  fi)  Jižni  hřbet,  Pai-dajá  ředěný, 
je  kratSi  a  přetržitý,  a  vlak  2—300'  vytti  (nejvýš 
Stit  1661',  štit  Hardara  1152'  dle  Sehren<^a).  JeXtS 
na  vých.  nalezigi  se  až  k  posledním  výbéžk&m  ser. 
Urila  jednotlivé  krátké  IMety  a  ehlnmy,  600—1000^ 
vysoké  (jako  Jodenej  vét8íl073,  Pensa  1045,  Tnnje 
711'  a  j.  v.),  kteréž  homatinii  tnto  s  Uralem  spo- 
juji b)  áiojské  aDajské  hory  jsou  vgeolog.  ohledu 
jakési  výtvory  pobočnfiio  idvižení  Uralu,  s  jehoito 
hlavni  osou  nfael  asi  70'  tvoří.  Neboť  i  ony  sklá- 
dají se  a  metamorfíckých  vrstev  sOnrskýoh  a  de- 
vonských, kteréž  evl.  zelenokamenem  posdviženy  a 
přeménSny  json.  NejSastéji  skládají  se  Stfty  jejioh, 
avl.  Dajských  hor,  se  skály  křemencové  (a  ty  jsou 
ostrým  podob  a  atroskotané),  kdežto  ostatní  tvary 
prosté  a  nepřemSn^né  na  hřbetech  a  svasích  se  jeví, 
kteréž  miýí  okroohlejží  podoby.  Za  to  jsou  údolí 
(zvi.  přísní)  útesovitá  i  pvstá. 

9.  V  ose  Chojských  hor  leží  též  ostrov  Yaj- 
gaS  a  jižní  díl  dvojostrova  Novozemského, 
Icdežto  severní  díl  osu  vlastního  Uralu  opá^.  Jak* 
koli  o  geologickém  výednimn  těchto  pustých  konSin 
Rusi  vlastnS  ředi  býti  nemAže ,  přece  opodstatňují 
skromné  geologické  vědomosti  o  nich  (zvi.  Sdíren- 
ckori  a  BKrovi  děkované)  domněnku,  že  k  soustavě 
Uralské  náleží.  Jižní  a  východní  břeh  ostrova 
Vajgače  skládá  se  ze  srázných  skal  břidlíéných 
(jsouf  to  h1.  metamorfické  břidlice  chloritové  a  mast- 
kové),  kteréž  1  na  východním  břehu  ostrova  Nové 
Země  (dle  Kruzenstema)  vysoké  útesy  tvoří  a  i 
vnitř  ostrova  vludež  se  náležití.  PodM  západaíhe 
přistupnějiího  břehu  téhož  ostrova  táhne  se  vysoko 
pohoří  (nejvySSí  itít  3802'),  v  němž  v  rozličných 
přeměněných  vrstvách  porfyr  jinorázový  hlavní  úkol 
vykonává. 


79 

D.  Ašijtké  Bměko,  ^)  Prvfé  a  přárodnf  hranice 
enopakého  i  asijského  Baska  na  Vých.  znamenají 
se  fMiořim  Uridským,  homatinon  Mngodžarskon 
a  Btepni  planinon  Usť-Urtem.  Horj  Mngodšarské 
nAleži  jeStě  k  sonstavS  Uraln  (yiz  nahoře).  S  jii- 
nimi  výběžky  jejich  sonvisi 

Z  planina,  Usi-Urt  řečenái  ktoráS  od  hoiy 
Kamaxn  na  jihoEáp.  co  TCO'  vysoký  břeh  nad  yyS- 
Sfani  stepmi  Embinskými  nastává,  táhnonci  se  na 
jihosáp.  a£  k  Mrtvémn  knltokn  moře  Kaspijského. 
a)  Jižní  (posud  jen  hypotetická)  stráň  této  planiny 
jde  od  jiži^o  chobotu  moře  Aralského  (j.  Aibu^ir) 
rovněž  na  jihozáp.  k  Černému  kultnku  (Karabugaz) 
m.  Kaspiji^ého,  rovnoběžně  s  opuitěným  dávným 
ie&tíkn  řeky  Amu.  Na  záp.  tvoH  Usť-Urt  větííim 
dílem  600'  vysoké  břehy  moře  Kaspije^ého,  na  vých. 
podobně  m.  Aralského,  na  sev.-vých.  viak  ztrácí  se 
povlovné  v  písěíté  pouití,  Bolfiija  Barsuki  ře- 
toié.  Prům.  výie  této  planiny  je  tedy  sotva  600^  íířka 
SO— 40  m.  s.,  délka  ok.  60  mil.  YeSkeren  prostor 
jsjí  věi^  (ok.  5000  Q  m.)  má  ráz  pusté,  zcela  bez- 
vodé  A  rlnité  stepi,  s  éetnými  jezery  a  bláty  sol- 
i^mi  (evL  na  sev.  a  na  záp.),  místy  i  rynpísky 
(jako  na  sev.  pouSt  Sam^  na  jihozáp.  zvi.  Karyn-jaryk, 
Dardža  a  j.)*  VySSi  ěást  stfední  a  severní  je  eocení ; 
západní  (mezi  mrtvým  a  ěemým  kultukem,  kdež 
má  N.  Petrovsk  100'  rfih)  a  jižní  díl  o  1—200' 
nišií,  skládi^íeí  se  z  týchž  stopních  vápenců,  tuř&, 
Mksy  a  písk&v  co  niŽ6í  stepi  ruské,  legitimuje  se 
tbn  rovněž  co  bývalé  dno  diluviáLoího  moře  Ka- 
q^i^ého,  jehožto  souvislost  s  mořem  ledovitým 
(silurským)  přes  stepi  Turkmanův,  Kirgizův  a  zá- 
padní áib^  rozšířeností  onoho  útvaru  i  po  těchto 
rozsáhlých  končinách  n3mí  nade  vSecku  pochybnost 
dokásána  jest.  Severní  a  slřední  Ust*-Urt  nemá 
osti^něy  poknd  známo,  žádných  znaěnějSídi  vyvý- 
ienin.  b)  Za  to  zvedají  se  z  nerovných  prostorů 
aifiiífao  Ust*-Urtn  na  p.  o.  MangiSlaku  směrem  od 

^  Hypsometrická  čísla  tohoto  oddělení  rozumějí  se 
y  pař£&ikýoh  stopách;  ruské  stopy  jsou  vSudeŽ 
zejména  uvedeny. 


80 

záp.  na  yýeh.  co  ofttroyy  býv.  moře  dva  asi  1000' 
rel.  vySšf  hřbety  horské,  Ak-Tau  (t.  j.  bílé  hoiy)  a 
Kara-Taa  (černé  hory)  řečené,  onen  se  orisnýřh  a 
holých  křídových  skal,  tento  hl.  z  y^encův  jorykých 
složený,  c)  JeStě  jižnSji  za  písčitým  p.  o.  Dardži 
(po  obou  březích  býv.  ústi  řekj  Amu)  zdvíhají  se 
5000'  vysoká  a  2^3  m.  dlouhá  brda  V.  a  M.  Bal- 
kánu (nejvyšSí  fitít  Dirfaem),  z  vulkanických  skal 
složená,  které  rovněž  jeStS  zátoku  Balkánskou  na 
sev.  skalistým  krajem  lemují  a  jurským  útvarem 
obklopeny  jsou,  ležíce  ovSem  v  čáře  vulkanických 
výkonů  Kavkazu,  jemuž  hory  tyto  i  geology,  slože- 
ním se  podobají. 

IL  Nížiny  asijského  Ruska  pokrývají  pro- 
stor skoro  88.000  Q  m.  z.  a  rozkládi^í  se  sk.  výhradně 
na  záp.  t.  j.  v  zemi  Kirgizftv  a  tak  zv.  záp.  Sibiři* 
Západní  hranice  jejich  tvoří  hory  Mngodžarské  a 
východní  planiny  i  pahorkoviny  podnralské,  na  jiho- 
západě spojují  se  se  stepmi  Turanskými,  na  jiho- 
východě  pak  vnikají  hluboko  v  podobě  údolí  do 
hornatin  Kokanských,  Thian  Šaoské  i  Altajskě.  Na 
severovýchodě  tvoH  přirozenou  hranici  mezi  nižlnon 
a  krajinami  při  dolní  Tomi  a  Čulymu  až  k  ř.  Tazu, 
kterýž  již  v  tundrách  jde,  —  blatnými  pralesy  »a- 
rostlá  vyvýSenina  půdy,  přes  200  mil  dlouhá,  kte* 
rouž  syrtem  Jenísejských  Ostjákův  nazý- 
vati možno,  a  kteráž  celkem  hranic  gub.  Jenisejské 
a  Tomské,  a  níže  i  Tobolské  se  přidríSuje,  jejíž  hy* 
psometrické  poměry  vSak  níže  hor  Kemčugskýeh 
známy  nejsou.  Nižina  Sibiřská  skládá  se  cel- 
kem z  pěti  hlavních  části,  kteréž  jsou:  1. 
stepi  Kirgizské,  2.  stepi  mezi  Altajem  a  Buským 
Uralem,  3.  lesnaté  a  4.  tundrovité  nižiny  severo- 
sibiřské,  5.  nižina  řeky  Jeniseje. 

1.  Stepi  Kirgizské  »)  přes  26.000  D  ínil 
veliké,  počínají  na  jihozápadě  v  souvislosti  se  stepi 
Chivskou  a  Bucharakou,  dosahigí  na  západě  aŽ  k 
horám  Mugodžarským  i  za  hořejSi  Tobol,  na  jiho- 
východě a  východě  do  vSech  sousedních  hornatin  (v. 

*)  Dle  Ohanykova,   LevSina,  Vlangali*ho,   Boma- 
novskélio  i  Hagemeistra.    . 


81 

« 

níže),  na  ftevem  pak  mezi  Tobolem  a  Ir^em  až 
k  Hnii  sibiřské  od  ZvSrínogoloYska  na  Petropavlovsk 
k  Om'sk%  odkudž  pak  ř.  IrtyS  aŽ  k  Zajsanskémn 
jeiera  za  BeveroTýchodni  hranici  jejich  se  považuje. 

a)  Jižní  Sásf,  až  aa  ř.  Sjr  a  dohoř  Eokan- 
ských  se  prostírající  a  nepochybně  3 — 400'  vysoká 
(Baimsk  500')*  je  velkým  dílem  od  povahy  pravé 
ponSti,  majíc  na  vápencích  (nepochybně  stepních) 
a  na  na  sMnech  vápnitých  (zrnitého  složení)  půdu 
bučF  vátým  nebo  stálfm  pískem ,  buď  slančáky  i 
slanými  bláty  a  jezery  pokrytou.  Prostranství,  ryn- 
pís^  pokrytá,  mění  ustavičně  povrch  svůj  a  jsou 
skoro  v8í  vegetace  prázdná  (toho  spůsobu  je  zvi. 
step,  řečená  Beďpak-dala,  tj.  poušť  hladu  mezi 
jezerem  Balchašem  a  ř.  Sarym),  kdežto  na  stálých 
píscicii  vždy  rostou  dostatečné  trávy  i  malé  keře 
pro  potravn  stád  kočovníkův  (ovec,  koní  i  velblou- 
dův), a  v  nich  nalézá  se  dosti  přesná  voda,  a  to 
v  neveliké  hloubi.  Slaných  blat  nalézá  se  tu  ok. 
25.000  Q  verst,  —  suchých  slančáků ,  po  každém 
deSti  korou  hlatí  solných  oidepite^né  bělosti  pokry- 
tý<ďi,  je  naopak  množství  nesčíslné.  Nejvíce  jezer 
(slané,  hořké  i  hořkoslané  vody)  nalézá  se  v  sever^ 
nich  a  západních  končinách  stepi  (viz  níže),  na 
východě  vSak  rozkládá  se  mohutné  jezero  Bal- 
chafi,  vůkol  písečnou  stepí  obstoupené,  jehožto 
břehy  ohromnými  rákosy  zarostly  jsou,  za  který- 
miž na  několik  mil  Síře  od  jezera  skupiny  a  háje 
sakaanlův  se  nalézají.  Podobně  jsou  břehy  neČet- 
nýeh  řek  těchto  pouStí,  zvi.  pak  ř.  Čuje  saksaulo- 
vými  keři  porostlé,  kteréž  odtud  (v  tak  zv.  stepi 
Sáry 'K  um)  na  75  verst  délky  až  k  Syni,  rovněž 
v  rákosných  březích  se  plížícímu,  bez  přetržky  v 
podobě  chrastin  i  hájkův  se  táhnou.  Kromě  pouSti 
hladové  jsou  i  pouSť  Kentarlau  (na  severu  j. 
BalchaSského),  pak  poušti  za  dolním  Syrém,  větším 
dílem  již  na  půdě  chanství  Chivského  položené,  jako 
Kyayi-kum  a  Kara-kum  (t.  j.  bílý  a  černý 
písek)  oejpustéjšími  a  v  pravdě  nebezpeČnýn^  okresy 
celého  t<^o  stopního  prostranství. 

b)  Zcela  jiné  povahy  je  střední  díl  stepi 
Kh^zské.    Zde  rozkládá  se  podél  49<>  s.  š.   délkou 

8 


82 

3  stnpňlbr  semSpisných  a  lířkoti  20—90  ndl  široká 
TyvýSenina  půdy,  kteronž  východo-kirgizským 
87 rtem  éíU  vrchovinou  nazvati  možno,  na  ni£ 
viak  domácí  i  cizí  geografové  jméno  JBdnoho  z  před- 
aSjSícfa  hřbetů  jejích  přenáSejí,  nazývajíce  ji  Ildij- 
ským  syřte  m  (n  Kirgizův  Ildigis-syrt ,  t.  j.  ne- 
konečná vypnulína).  a)  Vrchovina  tato  skládá  se  % 
bezpo^etnýeh  hřbetův  a  hfív  (t.  j.  skalistých  pahor^ 
kův),  kteréž  se  skoro  výhradně  smém  od  východu 
na  západ  přidržují,  náležíce  nepochybně  k  soustavě 
vzdálených  hor  zadoasijskýeh  (t.  j.  Altaje  a  Tarba- 
gataje).  StarSi  (zvi.  karaenouhelné)  i  tíFetihomí  (též 
stepní)  vápence,  pískovce  a  hlíny,  na  záp.  též  (ve 
vrchovině  Ulutauské)  svor,  a  na  vých.  břidlice  hli- 
nité nalézají  se  všudež  pozdviženy,  prolomeny  a 
proměněny  žulou,  živcoritými  porfyry  i  zelenoka- 
menem  (tento  zvi.  na  záp.) ;  a  na  granitu,  kterýž 
nyní  hlavně  hřbety  hor  skládá,  je  večera  vrchovina 
směrem  od  sev.  na  jih  často  proražena  rovnoběž- 
nými řadami  křemenitých  břidUc  i  skal,  podobají- 
cích se  pozůstatkům  stěn  2 — 6  sažeň  tlouStě.  Na 
průlomech  jsou  kromě  poríyru  skály  jaspisové  nej- 
ČetnějSí,  a  veSkera  vrchovina  je  v  sousedství  oněch 
bohatá  nastiFíbrné  i  olovné,  pak  zlaté  a  mědnérudy 
(v  podobném  uložení,  co  ve  vých.  Altaji),  kteréž  se 
jtí^  i  na  někcďíka  místech,  zejména  v  okruhu  Ba- 
jan-Aulském,  Karkarallnském  na  vých.,  a  v  Ulutau- 
ském  na  záp.  báňskou  a  hutní  prací  (onde  za  pomocí 
kamenného  uhlí,  tuto  též  za  pomocí  lignitův,  útvary 
starSí  i  mladší  v  stepi  provázejících)  dobývají  a 
plaví,  p)  Četné  hřbety  této  soustavy,  nad 
vůkolní  vypnuliny  půdy  vůbec  jen  do  5 — TOÓ'  rel. 
výše  se  pozdvihující,  jsou  větSím  dílem  bezfcpojeuí 
mezi  seboa,  mají  (zvi.  na  granitu)  okrouhlé  podoby, 
stráně  však  tam,  kdež  četná  říčná  i  potočná  údolí 
mezi  nimi  se  nalézají,  ůtesovité,  obryvité  a  vysoké. 
Vrcholy  (buď  kupovité,  bud  skalisté)  stojí  často  na 
koncích  hřbetův  a  v  podnoží  jich  i  dále  v  stepí  na- 
lézají se  Často  ojedinětié  chlumy  i  kupy  (nejčetněji 
na  záp.  ř.  Išima  i  na  vých.  pod  Areatskýml  ho- 
rami), ku  kterýmž  jezemé  kotliny  přiléhají.  Časté 
jsou  též  skalisté  hřivy,  a  ty  obyčejné  jen  v  50—100* 


řel.  výše.  K  ej  z  n  áia  § j  š i  Jsou  kř b  e  t y  východní 
a  zapadni,  nejvyšSí  vSak  zdají  se  býti  hory  v  pro- 
stiredka  celého  syrtn.  Ka  yýchodS  stojí  zejména 
vysoký  břbet  Tarbagata jský,  hl.  z  drobno- 
zmého  granitu  (a  břidlic  mastkových  i  hlinitých  a 
vápenců  kamenouhelných)  složený,  jež  porfyr  i  ja- 
spis proráH,  bezlesý  a  ve  štítu  Tas-tau  do  výše 
9700'  se  pnoucí.  Na  sev.-vých.  rozkládají  se  po- 
věstné hory  KoTbin^ké,  na  stráních dbvojným 
lesem  porostié  a  zyl-  na  jihu  na  zlatonosné  rozsypy 
i  jiné  rudy  bohaté ,  s  nimiž  břbet  Eiindygatajský  i 
hory  AVdžanské  souvisL  Tamtéž  táhne  se  z  vých. 
na  záp.  dlouhý  hřbet  Afkatský,  a  v  ni^m  dva 
vrcholy  2330  a  2530'  vysoké  (dle  Schreneka)  a  blízký 
chlum  Arkatský  1580'  výSe.  Bohaté  na  kovy  vrchy 
Čingišské  pozdvihuji  se  sice  již  nad  vdkolnístep 
jen  do  500 — 700'  výše,  jsou  holé  ale  v  údolich  lesy 
březovými,  osykovými  a  vrbovými  (zejména  tak 
2v.  talnikem  =:  salix  arenaria)  a  topoly  porostlé. 
Ve  vTchoyišti  ř.  Bokanazu  prostírá  se  vysoký  hřbet 
Bemirdži*tau,  z&  nim  pak  ve  čtveruhelníkn 
mezi  tvrzemi  (příkazy)  Akmolinským ,  Bíijan*  aul- 
skýnif  Elarkaralinským  i  Aktauským  obkličují  vrcho- 
viitě  ř.  ISima  (t.  j.  údolí  ř.  Nury  a  Čubaje)  i  Sa- 
lylio  četné  (žulové)  a  utesité  hřbety  (Ku,  Boktau, 
Kent,  Inlaly,  Ermentau,  Ildigis  s  rozsochou  Irenej- 
skon  a  j.  v.)|  kteréž  u  Karkaralinska  i  3000'  výŠe 
dosahují  a  pěkným  sosnovým  lesem  zvi.  na  sev. 
stráních  (hory  Karkaralinské  i  na  hřbetě)  pokryty 
jsou,  kdežto  v  údolích  i  hlubokých  roklích  (ovrá^ 
zich)  topoly,  osyky  a  břízy  rostou.  V  nižších  po- 
lohách a  v  Širších  údolích  je  všudež  v  celém  tomto 
zemišti  hor  Karkaralinských  (na  sev.  až  na  12  mil 
daleko)  mocný  úrodný  náplav,  hojné  potoky  a  proto 
i  výborné  luhy,  ano  již  i  zemědělství,  od  Kirgizův 
provozované.  —  Vrchy  ve  vrchoviSti  Tur- 
ga  i  e  (Arganaty,  Terekty  a  j.)  jsou  nejnižší  všech 
(3—400'  reL)  a  větším  dílem  sudiié,  ale  bohaté  na 
měď  a  rudy  stříbroolovné ;  vrchy  na  záp.  Išima 
i  ve  vrchoviSti  Abugy  pak  rozpadají  se  do  množ- 
ství nízkých  chlumů  a  kup,   kteréž   m^í   nízký  a 


84 

sakrnSlý  sosnový  les,  ale  v  podnoží  břtzy  a  osyky, 
a  půda  ^rnozemnon. 

o)  Seyerni  díl  stepi  Eirgizské  má  opSt  ^i- 
sté  stepniráz  i  objevnje  se  co  vlnitý  prostor,  vlnám 
ctrnnléfao  moře  podobný,  kterýž  hlavně  vodorovné 
plásty  rozl.  hlín  a  pisků  skládají,  pod  nimiž  dasto 
mocné  kabany  sádry,  jakož  i  kosti  a  znby  mamon- 
t&v,  turů,  buvolů  a  p.  se  nalézají.  Mezi  Om'skem 
a  Petropavlovskem  je  v8ak  veškera  povrchnost  čer- 
nou zemi  pokryta ,  jejíž  mocnost  vzdálením  se  od 
hor  vůbec  roste ,  a  kteráž  níže  jen  při  řekách  •  se 
jeví.  Sem  a  tam  prostupují  step  ploské  hřivy,  kte- 
réž u  řek  mívají  náhlý'  sklon  i  jsou  vesměs  neú- 
rodný. Za  to  je  step  mnohem  četněji  vlhkými  bal- 
kami  proryta,  držících  se  vétSím  dílem  směru  od 
sev.  na  jih,  a  v  nich  vyškytají  se  porůznu  březové, 
osykové  i  sosnové  lesíky,  ku  kterýmž  se  výSe  dlouhé 
bory  přidávají.  Obyčejně  se  při  koncích  jejich  na- 
lézají též  jezera  s  rákosným  a  blatným  vůkolím, 
kteráž  zvi.  okolo  ISima,  pak  v  nízké  vpadlině  řeky 
Tnrgaje  i  Irgize  (k  sniženině  Aralsko^Kaspijské  ná- 
ležité) četná  i  pateřovitě  mezi  sebou  spojena  jsou. 
Řeky,  pokud  v  nízkých  březích  tekou,  pak  přesno- 
vodná  jezera  mají  (od  zátop  jarních)  pěkné  luhy, 
chrastiny  i  hájky  bříz,  osyk,  topolů  a  jiv  po  bo- 
cích, v  nižSích  místech  jsou  vůbec  dobré  pastviny, 
kdežto  na  vyšSích  stepech  jen  rozličné  druhy  sole- 
nek,  kypec,  trnky  atd.  rostou. 

2.  Nižina  mezi  Altajem  a  ruskýmUra- 
lem  až  do  66°  sev.  i.,  asi  15.000  Qm.  obsahující, 
dělí  se  do  2  dosti  rozdílných  částí,  a)  Západní 
čásf  Čili  krajina  mezi  planinami  ruského  Uralu  a 
ř.  Irtyiem  je  nížinou,  vždy  jeStě  okolo  4—600'  nad 
m.  povýSenou  a  dosti  hojně  již  nasídlenou  (při  ře- 
kách i  jezerech),  v  kteréž  ráz  vysokých  stepí  na- 
pořád jeětě  převládá,  a  kteráž  i  orografícky  severní 
díl  Kirgfisské  stepi  napodobuje,  jejíž  severním  kon- 
cem vlastně  se  býti  vidí.  Představujeť  totiž  (dle 
rozličných  dat,  u  Hagemeistra  sebraných)  ote- 
vřenou rovinu  s  nízkými  a  ploskými  vypnulina- 
mi ,  na  kterýchž  směrem  od  západu  na  východ 
řada    četných    chlumků    stojí  (na  jih    náhle    svá- 


85 

Siených)  a  tten  kterýmiž  Sd  Mrazné  doliny  Č.  balky 
(sde  pádě  ndbo  padúnjzyaoé)  kladoa.  V  téchto 
stffdají  fle  Inhy  s  chrastinami,  hájkj  i  mlazim  les- 
idm,  kdežto  na  plánich  vedle  výborných  pastvin 
(vy«<Aotravnýeh)  háje  březové  (i  s  osikami)  se  roz- 
kládají, starSi  s  mocným  dřevem.^)  a)  Na  západe 
(v  Kurganské,  Jalntorovské  iTjnmenské  rovině)  tá- 
hnoti  se  mocné  lesy  chvojné  a  smíSené  (ony  ze  si- 
bffských  sosen,  jedli,  smrkft,  řidčeji  též  z  listve&ů 
a  limb,  tyto  též  zároveň  z  bříz,  osyk,  topolft  i  lip 
složené)  od  Uralu  až  k  řece  Tobola,  dílem  i  (na 
piskách)  na  pravý  břeh  její,  stojíce  dílem  na  blá- 
tech, ale  střídají  se  též  (zvi.  při  řekách,  kdež  jsou 
vSndeŠ  četné  osady  a  kraj,  na  50 — 100  verst  ote- 
vřený) fle  vzdělanou  půdou  Čemozemnou.  fi)  Krajina 
mezi  dolejSím  Tobolem  a  Irtyšem  výše  m.  ISima 
čiH  step  liimská  vyznačuje  se  vedle  obecných 
vlastností  tohoto  oddělení  zvláStě  množstvím  ma- 
lých jezer,  větším  dílem  přesné,  ale  žluté  a  ne- 
zdravé vody,  kteréž  zvláště  na  jihozáp.  Četné  jsou ; 
ona  má  sice  výšiny  písčité  a  jesepoVité,  ale  v  pá- 
dech a  údolích  řfčných  (naplavenou)  čemozem,  i 
náleží  tudíž  k  bohatším  kraj&m  Sibiře,  f)  Na  se* 
vero východě,  t.  j.  v  koutě  mezi  Irtyšem  a  dolejSím 
ISimem,  čili  v  stepi  Tjukalinské,  jsou  naopak 
(pro  větší  vlhkost  vzduchu  a  tudíž  mocnější  rosti- 
telnost  stepní  vegetace)  výšiny  větším  dílem  tlustým 
slojem  čornozemním  pokryty,  kdežto  doliny  mají 
jen  půdu  jilovitou  nebo  i  slanou,  což  i  na  severu 
podél  Irtyše  mezi  Tarou  a  Tobolskem  se  opakuje, 
jakkoli  krajina  posud  lesy  silně  zarostlá  jest. 
bj  Východní  část  čili  step  Kulundinská, 
Ba  rabínská  i  Yasjucranská  rozkládá  se  (dle 
Qoljajeva)  za  širokou  (všudež  aspoň  na  1  verstu, 
níže  Om^ska  na  5  verst),  luhovitou  a  vrbami,  to- 
poly i  jívami  hojně  porostlou  dolinou  řeky  Irtyše, 

')  Vůbec  jeví  se  nižina  tato  vzrftstu  lesnímu  již 
rozhodně  příznivou,  pokud  totiž  lesy  samy  se 
zachovávají  i  našívají,  kdežto  ve  vlastní  Kirgiz- 
ské  stepi  i  staré  lesy  po  krajích  schnou  a  mlazí 
samo  úlkdež  se  nevytvořuje. 


86 

kterouž  i  ná  levém  břehu  12Q-~300'  vysoké  pténS 
povzdálí  provázejí.  Pravým,  jeStě  vySSim^  přímo 
k  řece  spadajícím  a  skalistým  břehem  Irl^^e  po- 
číná a)  step  Kulundinská,  na  sev.  až  k  jeze- 
rům Čanům,  na  jih  až  k  ř.  Aleji,  na  vých.  piÚ£  až 
k  nízkým  výšinám  rozložená,  kteréž  ve  vzdálenosti 
20 — 60  verst  levý  břeh  řeky  Obi  provázejí.  Step 
tato  je  nejvyšší  celého  tohoto  okr^'í  (průmérně  asi 
800—900',  nebo{  Semipalatinsk  v  údolí  Obi  má  ještě 
708'),  vesměs  na  půdé  hlinité,  písemné  nebo  slané; 
ona  je  též  rovná  i  téměř  bez  svahu  (nejzřejměji  na 
sever),  a  prostředkem  svým  paralellně  k  IrtySi  řa- 
dou slaných  jezer  prostoupena,  v  nichž  anebo  ▼ 
píscích  řídké  a  mdlé  řeky  její  (vesměs  směrem  k  jiho- 
záp.  tekoucí)  se  ztrácejí.  Rovnoběžně  k  řece  Aleji 
táhnou  se  v  jihových.  koutě  stepi  řady  písečných, 
nízkých  a  lesem  sosnovým  obrostlých  pahorkftv, 
mezi  nimiž  jezerné  doliny  se  kladou,  z  nichž  se 
některé  přítoky  Obi  (zvi.  Kasmala  a  BamauFka) 
sbíraji  Jediné  v  této  končině  je  něco  osad  a  ho- 
spodářství, kdežto  ostatní  Čásf  Kulundinské  stepi  je 
zcela  bezlesá  i  pustá.  ^)  Step  Vasjuganská, 
v  poHčí  Omi,  Tary,  Čuláka  i  obou  Vasjuganftv  se 
rozkládající,  jeví  se  naopak  co  rozsáhlé,  nepřetržité 
a  rovné  bláto,  pokrývající  se  při  zátopách  vodou  i 
představující  tehdáž  veliká,  přesnovodná  jezera,  po 
kterých  jen  po  loděch  je  přechod  možný  (největší 
mezi  nimi  jezera  Cany ,  Abyškan  i  Suché  j.).  Na 
blatných  rovinách .  rostou  toliko  talnik,  na  suchých, 
vyšších  březích  řek  (zvi.  Tary  a  Tartasa)  jsou  však 
mocné  lesy  sosnové,  na  nižších  (jako  podél  ř.  Omi) 
lesy  březové.  Sídel  v  této  nezdravé,  nepochybné 
pod  300'  položené  stepi  (Kainsk  na  počátku  Barabj 
má  288')  posud  není,  jakkoli  při  náležitém  vysušení 
zemědělským  okresem  býti  slibuje,  y)  Step  Bára* 
binská  vyplňuje  ostatní  prostor  až  k  Obi,  i  stojí 
co  do  povahy  své  jako  uprostřed  mezi  oběma  právě 
jmenovanými  stepmi.  I  ona  tvoří  jednotvárnou  ro- 
vinu (asi  400 — 500'  vysokou),  prostoupenou  směrem 
odsev.-vých.  k  jihozápadu  četnými  dolinami  (páďmi), 
v  kterých  jezera  i  bláta  (tato  někdy  s  hořkou  solí), 
rychle  vysýchající  a   v  pěkné   luhy  se  proměáujíd| 


87 


—  Ťose^iUUia  Jfoti,  a  v  ktexých  sem  a  tam  téš  řeky 
v  rákosných,  blatných  žlabedi  tekoa.    VySSi  pr<H 
ftranstva  Baraby  jsou  Tesměs  tlnstým  slojem  č«rao- 
semě  pokryta,  bustě  báji  i  lesy   z  bříz  a  osyk  (zde 
kolky   zvaných)  poseta,   podél    hlavní    silnice    od 
Omska  k  Barnanln,  ale  i  blonb  již  do  stepi  Tsemi 
osazena.     Podobně  je  i   krajina   okolo  Tomáška  na 
5 — 8  mil  vůkol  ěernozemná,  neméně  i  široké,  luěné 
hfehj  ř.  Čulyma,  a  všudež  v  tomto  noj východněj- 
ším cípu   stepi   ráz  její  zemědělstvím   skoro  doko- 
nale vyhlazen.    V  poříčí  řek  Keta,  obou  Juganův, 
Demjanky  a  Kondy,  tedy  ok.  57  a  68 '^s.  š.  počíná  věak 
3.  Přes  IS.OOOQm.velikýokrés  blatných  a 
lesnatých  nižin  Sibiřských  (urmany  i<aj- 
gami  nazvaných),  kteréž  až  k  hranici  rostitelnosti 
tosní    na   sev.   se   prostírají,  na   záp.   s   Uralskými 
pralesy  souvisí,  na  výeh.  pak  až  k  syrtu  Ostjack^u 
se   táhnou,    pokud    nižina  stačí.     Při  řece    Obi  a 
Uralských  přítocích  jejich  jsou  letní  jurty  Vogulův 
i  Ostakův  (a  některá  ruská  sídla)  a  tuto  je  krajina 
známější ;  mezi  Obi  a  Jenisejem  rozkládá  se  vSak  pro- 
stor téměř  úplně  (až  na  30 — 40  m.  od  ř.)  neznámý,  vět- 
Sím  dílem  Md<^us<ý  s  ohromnými  pralesy  na  blatné 
půdě,  jichž  ani  noha  odvaž*  ruských  promySleníkův 
posud   se  nedotkla.    Pralesy  tyto   jsou   ovSem  sos- 
nové, jedlové,  limbové  i   Ustveničné,    s  dostí  roz- 
manitým  podrostem,   ale  řídnou  již  výfie   63^  zna- 
čně,  proměňi^ice  se  povlovně   v  chrastiny   nízkých 
dřev,    týchž    druhův,    z    kterých     lesy     se    sklář 
dj^í   (viz    níže).     Pravidelné    lesy    přestávají    viak 
jii  na  čáře  od  vrchoviStě  Sosvy  (z  Uralu)  na  Kon- 
din&k  k  Vvcbnímu  Inbatsku  (při  Jeniseji),—  pod  Bwe- 
savém  (297^,  dle  Hoffraanna  jen  88')  již  i  hospodářství 
polní,  a  na  sever  a  východ  odtud  prostírá  se  již 

4*  okres  tu  ti  der  sibiřských  (celkem  asi 
6Í.000O  m.  veL,  z  čehož  na  z^.  Sibiř  asi  6000Q 
m.  připadá),  kteréž  až  k  Obdorsku  ještě  sem  a  tam 
kosodtevinou  a  křovitými  břízami,  vrbami  a  sibíř- 
ikýai  cedrem  porostly  jsou,  odtud  na  sev.-záp.  i 
sev«-vých.  pak  jen  travnou  vegetací  a  mechy  za 
krá^ch  paiTiých  let  nesou.  .  TuAdry  tyto  dosahuíí 
podéd  eelého  nízkého  pomoří  Sibiřského   až  na   20 


88 

mil  do  vnitťa  země,  plny  jsouc«  sladkoTodnýeli  hlu- 
bokých a  rybných  ples,  mělkých  ale  velikých  mlák 
(jimi  zde  lajdy  říkají)  a  prostoupeny  jednotlirými 
vySSííni  pahorky.  V  pomoří  samém,  kteréž  jest 
od  ústí  Obi  až  k  úslá  Jeniseje  nízké,  odtud  až 
k  ústí  Leny  vysoké,  pak  aŽ  k  mysu  Východnímu 
opět  nížinou,  objevují  se  sem  a  tam  holé  skalisté 
vrchy,  hřívy  a  balvany,  zřídka  přístavy  a  rejdy.  Za 
to  vycházejí  tu  sluhy  kamenného  i  hnědého  uhlí 
na  jevo  ohromné  mocnosti,  a  v  ústích  řek  leží  bo- 
hatá ložiska  kostí  a  koster  mamont&v,  nosorožců, 
losů,  turův,  buvolův  atd.,  kteráž  i  na  řídkých  pro- 
tějších ostrovedi  se  objevují  (zvi.  na  Ijaohovských, 
kdež  i  ve  vrstvách  uloženy  jsou).  Že  i  břeh  mořský 
se  ponenáhlu  zvětiuje  (nejen  při  deltových  ústích 
řek),  je  podáním  domorodcův,  nýbrž  i  neomylnými 
zjevy  dokázáno.  Y  uluse  Žiganském  na  př.  ok.  ústí  Le- 
ny dává  se  starý  břeh,  asi  7  mil  od  nynějSího  vzdá- 
lený, řadami  dřevního  náplavu  atd.  sledovati,  i  na 
nynějším  břehu  tvoří  se  mělčiny,  hluboko  do  moře 
se  táhnoucí,  kdež  nový  břeh  se  tarasy  ledu  a  j.  po- 
znává. 

5.  Nížina  ř.  Jeniseje,  ok.  S600Q  m.  ve- 
liká, počíná  u  Erasnojarska  (525'  rus.),  Šili  vlastně 
po  nedlouhé  těsnině  níže  t.  m.  okolo  ústí  ř.  Kana, 
zasahujíc  hluboko  do  Sernozemné  doliny  jeho,  i  pro- 
stírá se  odtud  na  délku  více  340  m.  až  k  ústí  Jeniseje. 
Pravý  břeh  je  sice  větSím  dílem  nízkými  pahorky 
povážen  i  lesy  březovými  zarostlý  a  mezi  všemi  Dub- 
českým  a  Sumarokovým  (ok.  61"  s.  š.)  dostupují 
po  obou  stranách  vysoké,  skalisté  útesy  ^li  hřivy 
(dle  Hansteena)  až  k  břehu  Široké  zde  na  2  míle  a 
ostrovně  řeky:  levý  břeh  tvoH  vSak  celkem  vSu- 
deŽ  rozsáhlou  (na  10  mil)  rovinu,  kteráž  při  řece 
ruskými  všemi  osazena,  povzdálí  pak  lesy  lupena- 
tými  i  smíšenými  zarostlá  jest  i  vSudež  až  daleko 
za  Jenisejsk  (296'  r.)  jilovitou  i  éernozemnou,  tedy 
znaSnč  úrodnou  půdu  ukaziige.  Okolo  ústí  Pod- 
kamenné  Tung^sky  rozSiřige  se  rovina,  viudež  již 
mocnými  lesy  smíšenými  i  chvojnými  na  blátech 
porostlá,  na  oba  břehy  až  do  20—30  milSffe,  i  na- 
bývá  níže   Tnruchanska,   kdeŽ   na  právo  poslední 


89 

rýfiina  pěá  jménem  Tlustého  no«tt  k  řece  přista- 
pige  (i  kdež  pida  jen  na  3'  hlonbky  rozmrza),  po- 
vlovně ráz  blatné  tandrj,  jakkoli  lesní  rostítelnost 
a  8  ni  i  sidla  mská  i  zimni  jurty  {zimovja)  při  řeee 
skoro  až  k  ústi  jejíma  nikdy  nepřestávají.  Dolina 
Jeni8€J^  odděluje  (dle  Rittra)  v  pravdě  západní  Si- 
h&  od  střední  a  východní  jak  t  orografíckém  i»k 
Idimatíokém  i  rostlinném  ohledá,  pokud  za  ní  na 
východ  povlovně  flora  evropská  i  západosibiřská  se 
z^cí  a  do  forem  daurskýoh  přechodí,  a  nové  sou- 
stavy horské,  jakož  i  osobité  klimatické  poměry 
nastávají  (viz  níže). 

IIL  Ostatní  (jižní  a  poduralská)  část  záp.  Sibiře, 
ji^ož  i  stf  ední  a  vých.  Sibiř  je  kromě  břehův  mořských 
a  dolního  poříěí  některých  řek  rozhodně  vysočinou. 

Vysočiny  Sibiřské  pokrývají  tudíž  přes 
170.000  Q  m ,  a  náležíce  k  nejrozličnějším  sousta- 
vám, objevují  velikou  rozmanitost  orografícké  i  kra- 
jinné podoby,  hypsometrickýeh  i  geologických  Tmé- 
ně  phytogeografíckýoh  i  zvffecích)  poměHiv,  jsou 
viak  v  každém  ohledu  posud  málo  proskoumány, 
jakkoli  cesty  rozličných  domáeich  i  cizozemských 
učencftr,  zvi.  Pallase,  Míddendorfá,  Humboldta,  Le- 
deboura,  Schrenoka,  Hofi^ana,  Radda  a  Čichačeva, 
Guljajeva,  S^ienova,  Meglického  a  j.  m.,  i  některé 
vládou  i  geogrs^kon  společností  ruskou  vedené 
výpravy  (zejména  poslední  od  r.  1855 — 1859)  mnoho 
světia  o  těchto  ohromných  prostorech  rozšířily,  kteréž 
výbornou  organisací  ruské  zeměpisné  společnosti 
čím  dál  jasnějším  se  stává. 

1.  Eokanské,  nedávno  dobyté  homatiny,  jakož 
a  krajiny  ZabalehaSské  náleží  k  alpské  sousta- 
vě Thi]^-Šanu,  kteráž  mezi ZarafSanem  a  plani- 
nou Výdiodoturkestanskou  na  jihu  a  poH^m  j. 
Dzajsanu  na  sev.  se  prostírá,  skládajíc  bc  hlavně  z 
četných  hřbetůr  horských,  směru  od  záp.  na  vých. 
se  přidržujících,  mezi  kteréž  nižiny  od  záp.  dlou- 
hými jazyky  vSudež  vnikají,  a)  Thian-Šan  (t.  j. 
nebeské  čiH  vlastně  nebenosné  hory)  počíná  vlastně 
nad  Samarkandem  pod  jménem  Súzigránských  hor, 
k  němuž  se  i  hned  sněžný  (tedy  přes  8000'  vys.)  a 
rudný  Ak- dag  (t.  j.   Bílé   hory)    připojuje,  tvořící 


90 

předěl  meá.  ř.  Syrém  a  Kohykem,  jakož  i  nepo- 
chybně brso  i  jižní  hranici  ritskoa.  BomSž  po> 
hraniční  (již  i  protít  Eytaji)  je  Terek-dag  (iíh 
Kaigar-davan) ,  jemuž  dále  na  yýeh.  M  u  z-d  a  g 
čili  Musart  Hkají.  S  tíbnto  je  nepochybně  spojen 
hřbet  Taben  mesi  hořejfiim  Syrém  a  Narynem  me 
próstirajíei  Při  pramenech  ř.  Čnmgola  a  jlný<sh 
přítokův  hořejšího  Syrn  počíná  dyouhřbetné  a  snesné 
pohoří  b)  vlastních  Nebeských  hor  Qiíaaí 
hřbet  sonvisí  s  Musartem  i  Tabenem),  kt^éž  ^^h 
skon  kotlinn  velikého  jezera  Isykn  (t.  j.  teplého, 
ve  v'»i  4200' položeného)  na  jihu  objímá  a  na  výeh. 
v  d8°  v.  d.  opět  v  jediný  sněžný  hřbet  se  sráŽí,  příč- 
ným údolím  ř.  Aku  prolomený,  na  jehož  počá^m  a 
ohromnýdi  ledovcův  sněžný  štít  Tengri-chan  (t* 
j.  kníže  duchův)  do  výSe  20.000'  strmL  Mesi  oběma 
hřbety  leží  vysoké  údolí  řeky  Naiyua.  Z  kotliny 
Isyckt',  kteráž  má  ok.  25  m.  délky  a  8— 10  m.  i^ky 
(j.  Isyk  21  m.  délky  a  7  fití^y),  a  na  jihu  nižftim 
<přes  11.0000  podhořím  Thian-Šana  s  nesčíshiými 
přísnými  dolinami  lemována  jest  —  vystnptge  se 
velkolepým  jezemým  údolím  k  sedlu  lO.SOO'  vy- 
sokému (Kok-džar  řečenému  a  blíže  Tengri-chanu 
položenému),  na  němž  již  jalovec  i  karagenovó 
k^e  svých  hranic  docházejí,  —  a  do  prorvy  ř.  Aku, 
odtud  pak  k  bohatým,  jižní  vegetací  vyznamenaným 
krajům  měst  turkestanských  (Turían  i  Aksu). 

2.  Planinou  Karkarskou,  5 — 6000'  vysokou,  sou- 
visí na  vých,  kotliny  Isyeké  s  Thian-Šanem  mo- 
hutné, rovněž  sněžné  a  ledovcové  pohoří  Ala-tau 
t.  j*  vysoké  hory),  a  sice  z ai Ij  sk  é.  a)  I  toto  pohoří, 
kotlině  Isyeké  severní  hranice  dáv^ící,  má  dva 
sněžné  hřbety  (z  žuly  větSím  dílem  složené),  kteréž 
hlubokými  údoUmi  řeky  Čilika  i  Kebika  (onen  k 
Ilji,  tento  k  Čigi  tekoucí)  odděleny,  ale  mezi  nimi 
sn^biou  š^í  spojeny  jsou.  Nad  roviny  a  stepi,  na 
sev.-záp.  položené,  strmí  pohoří  toto  srásně  1  sm^é 
spůsobem  hradeb  a  ze  stíredu  vyniká  Štít  Talgar- 
nyn-Tal-Čakn,  přes  14.000' vys.  Sedla*jsouv  těchto 
horách  ve  výSi  8—10.000'  (sedlo  Almatskó  10.200) 
a  příčná,  lesy  (jedlovými)  zarostlá  údeU  ve  výii 
4—7000'.  b)  Jižní  hřbet  Ala-taua  spojuje  se 


91 

u  j&oeáp.  86  Bet«adm  hřbetem  Nebeských  hot, 
wftw^Shj^t  ySak  8  rossoohou  tohoto  yedie  kotliny 
igfíM  cbnihoiL,  v  niš  ř.  Oaj  se  sbinL  Tato,  obra- 
eajifr  86  jeu  taá  na  mfli  yedáli  od  nc^padnějSiho 
fdiobotn  onoho  jezera  z  jího-sip.  k  záp.,  tvoři  nej- 
snada^^  a  nejobjdejn^jSi  dr4hn  k  malebné  kotlině 
lajcké,  ktmáž  ostatně  jen  od  kočovních  Boijntftv 
(ě.  BiBentkfch  Kirgnův)  jest  obývána,  c)  ÚdoU 
rpěniho  a  stiMnih^  Otýe  provámejí  vlak  rovněž  vy- 
soké a  hřbetné  hory  (7— 8OOO0)  na  sev.  totiž  po- 
hoH  Mai-belské|  Četné  itíty  msjici,  jehož  sápadní 
▼ýfiny  pod  jménem  Arkarlynských  hor  v  «tepi  hla- 
dové s»  stráocji,  *-  na  jihn  pak  mnohočlenné  hřbety 
roxličnýdi  jmen  (Ketmentnbja ,  Kara-Bura,  KirgiB^ 
ský  Ala-tau  atd.),  t  nichž  přítoky  lu^ejiího  Sýra 
(litUs,  ČirČik  a  Naryn)  pěkná,  jakkoli  jen  od  ko- 
ěovBÍkův  obývaná  ádolí  na  p&dě  Kokanské  vytvo^ 
ř^ji.  d)  Za  ihrokým  (10  m.),  horkým,  a  lesy  i  keři 
dosti  doU^  obrostlým  i  nízkými  porfyrovými  pahoi^ 
(IdOO  —  19OO0  prostoupeným  ale  neosídleným  údo- 
lím leky  f^  (jdiož  úroveň  má  vžak  jen  1000' 
^e)  -^  roskládOi  se 

8.  opět  jiná  veliká  homatina,  totiž  pře  díl  ský 
ěili  Dsungarský  Ala-tau.  a)  Hornatina  tato, 
na  aer.-vých.  až  ke  kotlině  j.  Aly  toliko  hranic 
msko-kytajských,  ale  v  sněžné  výSi  10—12000'  ae 
plidcžcgfeí,  náleží  sajisté  se  Širokým  roivětvenim 
svým  na  záp.  docela  na  ruskou  pAdu  (k  oblasti 
Semipalatinské).  Z  četných  a  širokých  hřbetů  této 
části  (severní  Kopalský  má  7600',  prostiřední  Džan« 
gis-Agač  řečený,  4600',  jeden  z  jižních,  tak  zv. 
Alamaaský,  &»8000'  výie),  kteréž  přesmyky  roz- 
ličiiíé  výie  (AralwDždský  má  6700',  Altyn-Imelský 
4S7O0  niezi  sebou  spojeny  jsou  a  před  něž  na  sev. 
vytoká  (ok.  3000')  planina  Džonkská  se  klade  —  vy- 
ehásejí  k  záp.  četná,  s  počátku  vysoká  údolí  (v  jed- 
nom má  tvrz  Koksa  3000',  v  druhém  má  Karatal 
SOOO'  výSe),  malebná  i  úrodná,  s  četnými  řekami, 
kteréž  společně  a  údolími  a  rovinami  přítokův  Ikkých 
tBfdom,  úrodnou  i  bohatou  krajina  vytvořijjí, . —  již 
Buové  Sedmiříčným  krajem  nazývají,  a  kte- 
ráž právě  jménem   Sibiřské   Itálie  honositi  se 


92 

mfiže.^)  b)  K  sev.-sáp.  přetihád  vi&k  seámiřCéiiý 
kraj  Y  horkoQ,  slanou  a  pis^tou  step,  Tníž  mnohé 
z  jeho  nepočeúiých  alpských  řek  se  stráeejí  (toliyko 
ř.  Ilja,  Karatal  a  Lepsa  dojdou  BalehaSe)  a  hluboká 
sniženina,  y  niŽ  ohromné  j.  BalchaSské,  ji^oš  i.  j. 
Sasyk  i  Ala  leŽi,^)  odlučuje  jej  skoro  docela  od  ostať* 
niho  Sibiřského  sréta,  do  něhož  toliko  na  2  drahách, 
totiž  ti^oUm  Čuje  a  cestou  na  holé  a  skalisté  pa- 
horky Arganatské  (mezi  Balchaiem a  Sasykem}, 
z  tohoto  d&ležitého,  četnými  tvrzemi  ruskými  (nej- 
větfií  Kopal  a  Yěrnoje)  opanovaného  kraje  se  proniká, 
d)  Co  se  geoloff.  složeni  dotýče,  skládají  se  hlavni 
hřbety  vdSkeré  této  soustavy  (dle  SemenoTa,  který 
vůbto  tuto  krajinu  poprvé  důkladné  proskoumal), 
jakož  i  planina  Džonkská  skoro  výhradně  jen  b 
granitů  a  syenitů,  kteréž  Často  zelenokameny  pro- 
k>meny  jsou  (jako  při  Kok-džarském  sedle,  t  pod- 
hoři  Nebeských  hor,  v  Almanském  hřbetu).  KižSi 
hřbety,  jakož  i  vnitfní  svahy  hlavních  podvojných 
hřbetů,  skládají  rozličné  vrstvy  palaiozoické  (zvi. 
silurské  a  kamenouhďné),  dílem  i  por()rry,  kteréž 
T  Kopalském  hřbetu  i  žuly  prorážejí,  a  v  nich  je 
Žlab  lije  též  vétSim  dílem  uložen.  Břehy  Isyka 
skládají  se  ze  slepenců,  sourodých  horninám  hlavnich 
Urbetův,  kdežto  nižSí  roviny  i  stepi  jsou  Tesmés 
alluviální. 

4.   YeSkera  vysočina  Sibiřská,   rozkládiyici   se 
mezi  údolím  Aleje  a  vyiní  Obi  na  záp.  a  mezi  pra- 


')  Ka  severních  stráních  bor  stojí  zejména  mocné 
lesy  jedlové  (jižní  jsou  holé  a  jalovcem  ob- 
rostlé), údolí  jsou  široká  (až  na  6  i  10  verst, 
zvi.  ř.  Karatola  i  Aka)  a  větším  dílem  Čemo- 
zemná  (v  nich  rostou  zvi.  břízy,  topoly  a  ja< 
bloné),  a  tudíž  k  rolnímu  a  lučnímu  honxv 
dářství  výborně  spůsobná.  I  jižni  ovoce  daři 
se  vSnde. 

'^)  Šrenk  naSel  sice  úroveň  Balchaie  na  tSOQ^  n. 
m ,  což  vSak  s  výií  sedmiřičného  kraje  se  ne- 
sromává ;  v  podh(^  jeho  má  totiž  dle  Ylangali^ho 
tvrz  Kopal  490,  Arasanský  piket  jen  385'  rus. 
výíe. 


93 

měny  Člnlyiiiiana  i  Abakana  a  vrchnim  Jenisejem 
ita  yféh,    a  ř.  Čolymem  na  aer,  poSitá  se  orogra- 
fiokyk  sonetayěAltajské.  Délka  veškeré  sonstavy 
pá^  86  as!  na  60  mil,  Sirka  na  60 — 80  mil,  povrch 
na  4500  □  m.  Jižní  polovice  veSkeré  této  vysoíiny  je 
vlastni     hornatina    Altajská,     pověstná  svým 
bohaetvím  slata,  ale  neméně  bohatá  na  rozličné  jiné 
kovy  i  nerosty.  Tato  čásf  AHajských  hor  má  celkem 
poéobn  ^íetnýchhřfoetůvro2l.výíSe(3— lO.OOOO,  kteréi 
vysokými  planinami     (2  —  6OOO0  t  gold  nazvanými 
a  Setnými  doly  vybrázděnými,  mezi  sebon  spojeny  a 
nifitfm  podbonm  na  sever  a  západ  lemovány  jsou. 
Hřbety  výSehorské,  z  prahor  (zvi.  žuly,  svoma 
blin.  břidlic)  i  palaiologických  vrstev  složené  a  haste 
porfyry,   řfdéeji   zelenokamenem   proniknuté,  kteréž 
svL  na  stráních  všude  se  ukazují,  —  mají  směr  od 
leveroBáp.  k  jihových.  a  vyzdvihují  se  skoro  ze  všech 
4ran  (kromě  na  jihu,  kdež  stoji  vysoká  planina  před 
nimi  8  j.  Zajsanským  v  1800'  výše)  z  nížin  nebo  hlu- 
bokých ádoH  (Bamaul  má  360',   [dle  Veselovského 
404'  ms.],  step  Platovská  802',  j.  Kolyvanské  710', 
Usťkamenogorsk   790',  Semipalatinsk  708'  výše  dle 
Humboldta).    K  nim   připojují  se  okolo  jez.  Tele- 
ckého  a  za   údolím   dolejší   Bije   vějířovitým  jaksi 
uložením  a  se  směrem  od  jihu  na  sever  jiné  hřbety 
rozličné  výše,    kteréž    celkem    orografický   pohled 
Uralu   (díe  Hagemeistra)  živě  nápodobují,   a  jež  i 
8  geologických  příěin  (dle  podstatného   mínění  So* 
kolovského)  k  meridianovým  soustavám  Uralu,  Zailj- 
ského  Alataua,   Bolora  i  j.   přirovnati  sluší.     Hory 
tyto,  j«ž  na  rozdíl  od  jižního,  Vysokého  Altaje  Niž- 
ním  nebo    Kuzneckým    Altajem    (  v   širším 
slova   smyslu)    nazývati  možno ,    skládají   so   totiž 
hlavně  z  břidlic  mastkových  a  chloritických,  pak  ze 
staršíeb   palaiozoiekých ,    zvi.   pak   ze   spodních    a 
vrchních   kaménouhelných   vrstev,   pozdvižených   a 
přeměněných  žulou,  syeneem,  dioritem,  a  porfyrem. 
Vefani  řídké  jsou  však  v  nich  hHnité   břidlice,   kte- 
réž naopak  ve  Vysním   Altaji  společně  se  svorem 
hlavni  porody  hdtní  skládi^í,  jsouce  tn  podňaty,  pro- 
lomeny a  na  rozaáhlé  prostory  jako  přelity  žulou, 
^krse  kterouž  se  přečasto  i  porfyr,   tento  pravý  ru- 


H 

cknoiee  vySniho  Altaje  ij9ko  v  Zailjskám  Álataua 
i  Kirg^ských  horádi),  prodral  i  na  nich  spŮBóbem 
svétralých  kup  nstanovÚ.  Od  rozličností  této  tou- 
stavy  má^Yyéii  Altaj  hlavnS  jen  kabasy  a  oookj 
rozličných  md  (alata,  slřibra  i  mědi),  kdežto  Nižní 
Ba  podoba  Uralu  zylášté  bohatými  roasypy  alata  i 
stříbra  a  ohromným  bohaotvím  kamenného  uhH ') 
se  vyznačíme,  jsa  nyní  hlav.  banským  revírem  v  Altaji. 
Bo^ltf enoBti  hlinitých  břidlic  a  horízontalnějifmit  nlo  - 
itísá  žuly  lze  (dle  Stepanova)  téŽ  připsati,  že  hřbe^ 
YySního  Altaje  jsou  více  okrouhlé,  než  skalisté,  že 
v  něm  nalezigí  se  rozsáhlé  náhorxií  roviny  a  žiroké 
doliny  ří^é,  že  svahy  hor  json  povlovnéjSí  a  málo 
kameny  zavalené,  že  pramenů  v  nSm  nemnoho,  a 
že  řeky  v  něm  větším  dílem  ze  slatinnýeh  plání  a 
jezemých  koryt  se  sbírají,  a  lesy,  stojíce  na  mělkém 
toliko  nánosu  a  Stěrku,  vývratné  a  tenkodřinné  b% 
býti  jeví  a  při  východním  směru  hor  hlavně  jen  na 
severníeh  stráních  se  zachovávají,  kdežto  ji^  od 
žarův  letních  a  hornatých  větrů  stopních  yětiím  dí- 
lem slabě  obrostlé  nebo  dokonce  holé  jsou,  kdežto 
▼  Nižním  Altaji  <^ak  vSeho  skoro  se  vyškytá. 

a)  Ka  základě  rozdělení  Hnmboldtem  učiněného 
možno  ve  VySním  Altaji  následující  části  roze- 
znávati : 

a)  Nejjižnější  pohrauiČný  hřbet  jsou  tak  zvané 
Kurčumské  alpy  čili  (dle  Humboldta)  Nary- 
m  s  k  é  b  ě  1  k  y  (t.  j.  alpy) ,  nejvySSí  cdého  AI- 
aje,  se  sněžniky  a  ledovci  (hřbetnávýSe  asi  lO.OOo?) 
fi)  Za  údolím  Buchtarmy  a  ve  vrchoyižti  ř.  Katyuě 
strmí  vysoké  a  hmotné  skupení  tak  zvaných  Sajiu- 
gemských  hor  (čili  Velkého  Altaje),  ktaréá 
I  rozličných  sněžných  hřbetů  a  planin  (jimž  Hom- 
boldt  jméno  Čujských,  Katynských  dOW,  Tm^nuán- 
ských  a  Urbinských  bělek  dává)  se  skládá,  i  s  něhož 
nijvySSí  posud  měřaié  Štíty,  (nedostupná,  velikalepá 
Bělucha  o  2  jehlancích  lasaO',  sloupy  Katyn- 

^)  Tak  má  zejména  Kuaneoká  katfenotikelná  pá- 
nev  i^^  56  m.  délky,  14  m^žfiBty,  a  tudli  pěea 
800  Q  m.  povrehu* 


96 


skými  ř6čeaýeh,a  IlaUz-Kanam  10.4^4'  ^inak 
10.736])  vyniklo^  Štít  Boziypaný  kámen  je  po- 
yěetný  avými  jeskyněmi,  v  kterých  véíké  mnoistfi 
berylÁT  a  jiných  pestrobarevných  hlatf  posud  se  na- 
leiá.  y)  Jiná  hřbetná  pohoH  na  seVé  nebo  záp.  jsou: 
Koksaňské  (SOCKť)  a  Ubinské  hory,  s  pa- 
Bkáineii  6700'  vysokou  planinou  Koksuňskon, 
kteráž  co  kamenitá  ponSt  se  objevuje,  na  povrchu 
breocií  jaspisů,  chalcedonů,  karneolů  a  j.  v.  pokrytá, 
pod  niš  bndlice,  pak  vrstva  tmavého  jaspisu,  a  ko- 
neěné  krásný  červený  -poiriyr  se  shledává ;  b  é  1  k  y 
Terektinské  (mezi  Urusí  a  Katyni)  a  Kor* 
go n s  k  é  (tyto  s  áetnými  zubo vitými  snSžniky,  z  ni ýii 
jeden  na  TISA*  a  se  soujmennou  planinou)  mezi  Ca- 
ryiem  a  prameny  Koksuna;  pak  Tig^erjecké 
bělky  (6700^)  a  hory  Komárské  (podél  ř.  Aleje 
prům.  1850^  vys.)  spovéstnou  Zméjnou  gorou  1244', 
druhdy  n^ohatSim  to  radníkem  Altaje,  s  tak  zv, 
Sinnon  a  Běvennou  sopkou  (ona  4135')  a  j.  v.  á) 
Na  sev,  rozkládají  sejeStS  hory  Ku  rajské,^)  Aj- 
gulacké,  Seršalské,  Anujské  (lyto  nejvyšSi 
A  bSlky),  pak  BaSalacké,  kteréž  mezi  ř.  ČulySma- 
nsm.  Bijí,  pak  Obi  a  ČarySem  rozestaveny  jsou  a 
malebné  Hčné  j.  Telecké  (ve  výSi  1600')  obsahují. 
Na  pravém  břehu  j.  Teleckého  zdvíhá  se  (v.  reL 
výii  jen  50'),  mohutná  n^orní  rovina,  Gorbu  ře- 
čená, kteráš  za  počata  N.  Altaje  považovati  se  může. 
b)  Nižní  Altaj,  obsahující  skoro  7r.  veSkeré 
Altajské  soustavy,  má  kromS  st^né  planiny  Qorb- 
ské  skoro  výhradně  ráz  hřbetův,  mezi  kterýmiž  četná 
podélaá  i  Široká  údolí  se  stelou  i  některé  velké  ko- 
tHay  ae  rozkládají,  a)  Mezi  Bijí  a  největiim  pra- 
vým přítok^n  jejím,  ř.  Lebedí,  táhne  se  od  j.  Te- 
leckého na  sev.  hřbet  Sandypský  (asi  fMMM)', 
San^pský  post  933'  dle  Helmersena),  mezi  Mtaei 
a  EojMiomou  vyěěí  tířbet  Kondomský,  kterýž  nad 

—      I  I   1— ^— ^ni^» 

o  lyto  jsou  vlastně  stopni  planinou,  ve  výSi  5615' 
IdSÍBÍ,  a  25  verst  výSe  ve  vrchoviSti  ř.  Čuje  na- 
leze se  itižii  břidličná  i  solná  pl.  Čujbká, 
9^  M»  dlouhá  a  6'  široká,  al&  k  pastvinám  i>H' 
ho4ná« 


96 


Knsneckou  kotlinou  8  nizkými  atráněmi  již  stoji, 
podobně  co  hřbet  Soluna ký,  kterýž  a  ním  ro- 
vnoběžně mezi  ř.  Mrasí  a  Torní  se  táhne.  Pod  je- 
jich lesnatými  stráněmi  leží  rozsáhlá  kotlina  Kuz- 
necká,  yesměs  na  kamenonhelných  pískovcích  asi 
ve  výši  650'  položená,  kterouž  vSndeŽ  mocné  vrstvy 
Černé  země  pokrývají,  jež  výborná  luka  i  pole  vy- 
tvořují* fi)  Proti  severozáp.  uzavírají  ji  hory  Sá- 
la irské,  z  četných,  nepřetržitých,  rovných  a  zcela 
stejných  hřbetův  složené,  kteréž  jen  prostřední  výSi 
(ok.  2500',  Salairské  stříbrné  doly  1546')  mají, 
překrásné  pastviny  a  bohaté  lesy  (z  bříz,  sib.  cedrů, 
topolů,  jiv ,  kruSin  i  akacií)  vykazuji  a  v  nichž 
zvL  silurské  břidlice  i  vápence  porfyrem,  žulou  i 
zelenokamenem  protrhuuty  a  přeměněny  jsou.  y^ 
Na  severových.  spadá  ke  kotlině  Salairské  rovněž 
s  lesnými  stráněmi  mohutné  pohoří  Ala-tau  čili 
Knznecké  hory  (v  užším  smyslu),  přes  BO  mil  dl., 
v  ústředním  hřbetu  svém  složené  obzvl.  z  židy  a 
syence,  ku  kterémuž  nižfií  hřbety,  ze  svoru  a  mast- 
kových  břidlic  přiléhají  (porfyry,  hlinité  břidlice, 
pak  kamenouhelné  vápence  a  pískovce  jaou  toliko 
v  úpati  hor).  Při  pramenech  obou  Teraí  a  Kije  má 
hlavní  hřbet  výši  přes  7000'  a  je  tudíž  vesměs  sně- 
hem pokryt,  ale  i  na  severozáp.  vynikají  z  něho 
četné  Sněžníky  (u  Tatarův  ta  8 kýly  řečené). ')  }«)  Ka 
východ  přikládá  se  k  horám  Ala-tau  až  za  ř.  Aba< 
kan  a  k  Jeniseji  ještě  rozsáhlá  (na  15—20  široká)  a 
mnohotvárná  hcvrnatína,  kteráž  jsouc  hustými  a 
blatnými  lesy  zarostlá,  vrchoviště  řek  Abakana, 
obou  Jnsův  i  Čaryše  obsahuje,  a  jen  v  některých 
Částech  svých  známa  jest.  Na  jihu  prostírá  se  po- 
dél ř.  Abakana  a  levých  pHtokův  jeho  (zvL  Ujbata 
i  Karaauka)  tak  zv.  step  Abakanská,  ok.  3  m. 
široká  i  přes  20  mil  dlouhá,  vlastně  to  prostranné 
ádoU  této  řeky  a  přitokův  jejích  (asi  ve  výši  1406'), 
na  hlinitých  břidlicích  rozložené,  a  četným  hmbo- 
zmým  Merkem  (mezi  nímž    množství  jaspisů)    po- 


^)  Sněžná  čára  nalézá  se  na  sev.  svahu^tajakých 
bor  vůbec  ve  výši  6600^,  patro  lesův  do«ilhuje 
\dle  Rittra)  do  výše  5200', 


97 


byte,  tedy  od  podoby  holcův  altajskýcli.  Rostiin- 
stFO  chudé  t.  j.  suché,  dílem  slané  trávy,  v  úpadech 
sví.  kosatec  modrý,  na  rovině  (rozprýskané  a  nesči- 
sinými  děrami  myfif  rozryté)  zvi.  rozrazily,  svizele, 
sítiny  a  j.),  slaná  jezera,  Sasté  slančákj,  po  deštích 
snéhobílé,  v  podhoří  vSak  výborná  ^ernozem  a  odtud 
i  ruská  sídla,  kdežto  na  stepi  jen  Kojbalové  ko- 
ěnfL  —  Naopak  je  vysoká  n^orní  rovina  nad  Čer- 
ným Jusem,  Sagajskou  planinou  Šili  stepí 
zvaná  i  od  Eizilských  Tatarů  obývaná,  od  vlhkosti 
a  vysoké  polohy  již  méně  suchá,  jezerná,  a  má 
pělmé  pastviny  i  lesy.  Z  ní  vychází  na  sev.  k  Ma~ 
ríinsku  mocný  a  lesnatý  hřbet  Arginský,  z  ka- 
m^iouhelných  vápenců  a  pískovcův  rovněž  složený 
(a  selenokamenným  porfyrem  i  žulou  proniklý)  a  na 
zlaté  rozsypy  bohatý;  na  záp.  jeho  táhnou  hory 
Kijské,  v  geolog,  ohledu  velice  zajímavé  (hlavně 
syenitické,  ale  jinak  vSech  hornin,  co  Ural),  na 
r^chodě  pak  rozkládají  se  mezi  ohbem  Čulyma  i 
Jenlsejem  (nad  Krasnojarskem)  hory  Kemčug- 
•  ké  podobného  zase  složení,  co  Arginské,  ale  moc- 
ným nánosem  na  sev.  pláních  svých  pokryté  (s  le* 
sem  výhradně  listnatým),  na  nichž  podél  silnice 
Tomské  mocné  sloje Šernozemné  leží,  kteréž  i  pod- 
nožný  okruh  Aéinský  i  Krasnojarský  nejbohatším 
krajem  východní  Sibfi^e  učinují. 

c)  Údolí  v  Altajských  horách  jsou  roz- 
dílné povahy  i  rozdílné  výSe.  Ve  vysním  Altaji 
jsou  údolí  sice  větším  dílem  podélná,  ale  dosti  těsná 
i  vysoká,  což  obzvláště  o  přítocích  Irtyše,  jakož  i 
rylní  Katyně  a  Bije  platí.  Přímé  přítoky  Obi  mají 
naopak  široká  údolí  ^'akkoli  příčná) ,  což  též  k  Ni- 
žnímu Altaji  se  vztahuje,  jehož  hlavni  údolí  jsou  ovšem 
vesměa  podélná.  Jel^ož  je  hlavní  svah  veškerých 
ddolí  Altajských  k  západu,  není  tudíž  divu,  žestepní 
podnebí  a  s  ním  i  stepní  vegetace,  a  zejména  i 
starý  výtvor  její,  totiž  Černá  země,  hluboko  do  všech 
ádolí  Altajských  (ano  i  výšehorských)  vnikají,  čir 
nice  je  ovšem  svrchovaně  úrodnými,  ěemuž^  ovšem 
stepní  podnebí  často  opět  samo  překáží,  a)  Údolí 
Irtyše  má  zejména  aŽ  do  Ust-Kamenogorska  ska- 
liité  stráně  po  obou  březích,  kteréž  zvi.  níže  Usf* 
BiiBko.  9 


98 

Bnchtarmínska  velikolepý,  nad  míru  divoký  pohled 
poskytnji  (při  nejrozmanitSjSícli  barvách  rozl.  skal), 
odtud  pak  až  k  Semipalatinsku  jen  na  pravém 
břehu  se  vyškytají  (levý  je  luhový).  /?)  Dolina 
ř.  Buchtarmy,  jakkoli  dosti  Široká  (i  na  2 
versty),  má  přece  skoro  vSudež  obryvité  skály  (mé- 
nS  lesův),  a  je  zvi.  nad  ústím  řeky  velekrájsná. 
(V  údolí  tomto  má  Fikalka  pod  pl.  Cholsun'skou 
3951'  r.  dle  Helmersena,  KorobySeosk  2148,  Vrchní 
Buchtarminsk  21210.  y)  Dolina  ř.  Urby  je  výSe 
Široká  i  úrodná  (u  Ridderakého  mdníka  2850'  r. 
n.  m.),  blíž  ústí  (ČeremSansk  1436'  r.)  vSak  tSsná 
i  kamenitá,  dolina  Uby  naopak  (v  ní  má  Losi- 
cha  1096',  Šemanajcha  1016'  r.  výSe).  d)  Dolina 
Aleje  má  jako  řeka  již  stepní  ráz  a  je  Široká  i 
nízká  (u  Loktevska  na  vySním  Aleji  939'  ruských), 
ale  Semozemná ,  dolina  Čary  Se  i  jeho  příto- 
kův,  InS  a  Bělé,  chráněná  horami,,  z  kterých  se 
ze  zna^é  výSe  spouStí  (v  ní  má  ČeSulicha  2300', 
Séntelek  2777,  Usf-Tylatinskoje  1242',  Kolyvanský 
závod  1200')  je  zároveň  malebná,  vlhká  i  Semo- 
zemná.  «)  Dolina  řeky  Obi,  počínající  vlastnS 
níže  Bijska  (660'  r.)  je  Široká,  i  má  proti  obySeji 
vSeeh  řek  sibiřských  levý  břeh  vysoký  a  lesný, 
pravý  vSak  luhový,  a  je  vůbec  též  Semozemná  i 
dosti  vlhká  (v  ní  má  níže  jeStěBarnaul  360',Tomsk 
již  jen  800'  výSe).  í)  Naopak  je  dolina  ř.  InS 
zcela  stopního  rázu,  ovSem  ěemozemná.  Široké 
údolí  řeky  Tomi  (na  4 — 5  m.)  tvoří  vSak  sko-' 
tlinou  Euzneckou  jeden  z  nejúrodnějších  krajft  Si- 
bffe,  což  i  o  údolí  Čulyma  platí,  kteréž  zvlá8t$ 
svými  krásnými  luhy  proslulo. 

d)  V  krajinném  ohledu  náleží  Altajské 
hory  k  nejkrásnějším  na  světě.  Smělé  fbrmy  le- 
sklých sněžných  Stitftv,  pestré  barvy  a  podoby 
skal,  rozsáhlé  planiny,  buď  sněhem  nebo  slati- 
nami pokryté,  buď  kamenité  nebo  i  útesy  a  balvany 
prostoupené,  —  krásná,  Široká  údolí  se  sráznými 
stráněmi,  bystré  řeky  a  potoky  s  prahy  a  slapy  i 
četná  říčná  jezera  spftsobují  v  celém  pohoří  velikou 
rozmanitost  a  pohledy  plné  přírodní  krá^,  ku  kterýmž 
se  i  pěkné  role  a  louky,  ji^oŽ  i  hojné  lesy  při^Sňují. 

5.   JeStě  větSí  rozlohu  nežli    zemiStě  Altajské 


99 

mi  Bemiitě  ^i  oblast  Sojinských  hor.  Hor- 
natína  tato,  pokrývig*icí  ok.  6500  Q  m.,  prostírá  se 
mflsi  vTSnim  a  stírednim  Jenlsejem  na  sap.  a  mezi 
ř.  Selengoo,  j.  Bajkalským  a  Yrchni  Tungiiskou  na 
▼ýeh.   a   sev.    Hory  tyto,   kteréž   hlavně  hřbetnon 
bomatínii,  se  směrem  od  vých.  na  záp.  představuji, 
jsou  v  západní  části   své  ještě   větSím   dílem   (dle 
Bittra)    od   orografícké   podoby  Altaje;   v  středu  a 
na  východS  vití  jsou  horské  porody,  jež  Sojanské 
hory  skládají,  silně  nakloněny,   stráně  i  doliny   ka- 
menité, iUty  téměř  pyramidální,  temena  hor  holá  i 
áteňtá,  lesy  (složené   hlavně    ze   sib.   cedrů  a  list- 
venic)  husté,   svrchovaně  blatné,  ano   neprůchodné 
a  bohaté  na  prameny,  z  kterých  řeky  povlovně    se 
sbíriýí.  Následkem  toho  je  nejbliŽSi  severní  podhoří 
hor  Sojanských  aeobývané,  taJ^  jako  výSehory  samé, 
ano  i  pastuchové  nevycházejí  nikdy  na  hory,  kte- 
réž pouze  jen  domácí  zvěrolovci,  a  to  pro  neschůd- 
nost  krajiny  jen  na  sobích,  nebo   i  zlatomyjci  na- 
vStěvujL     Okolo  j.  Bajkalského   vSak   nabývá   So- 
janská    homatina   opět  mímějSí   podoby.     Temena 
hor  stávigí  se  tu  často  SirSími  a  rovnějšími,  na  nichž 
se  tedy  bohaté  pastviny  (hole)  vytvořují;  široké  ko- 
tliny výfiehorské  jsou  častější  a  jezerné ,  údolí  po- 
délná, jakož  i  rozsáhlé,  ojediněné  chlumy  se  množí, 
a  neméně  vyškytají  se  na  stráních  horských    četná 
jeiemá  koryta,  kteráž  výtoky  svými   vodnost   této 
končiny    rozmnožují   (na   př.    jezero    IPčir    a  j.). 
a)  Hlavni    část    této   málo    posud    známé  a  toliko 
po  částech  (zvláště  podél  řek,  na  jihovýchodě  pak 
cestami  Radda   a  poslední   výpravou  geograf,  spole- 
čnosti ruské)  známé  homatiny  jsou  vlastní  hory 
Sojanské  (u  Mongolů  Jergik-targak-ťajsra,  u Tata- 
rův Ak-Taskyl  jmen.),  kteréž  ve  vrohoviSti  uulyšmana 
i  A>>ftkAnA  8  Alti^skou  soustavou  ve  spojení,  a  příč- 
ným údolím    vrchm'ho    Jeniseje  na  dví  prolomeny 
jsonce,  délkou  skoro  200  mil  co  vysoký  (6—90000  a 
sněžný  hřbet  potočitě  podél  hranic  rusko-kytajských 
až  k  prorve  Selengy  se  táhnou.  Záp.  díl  aŽ  k  Jeni- 
Hji  nazývá  se   Šabinský  hřbet;  část  odtud  aŽ 
kffdiOTOti  řel^  Beje  (jednoho  z  pramenitých  tokův 
Jeaiscge)  je  vlastniJergik;  mohutnému  alpskému 

9* 


100 

poboří  pak  (s  letnými  rozsocliami),  kteréiS  odtnď  aií 
k  alpskému  jezeru  Kosovu  se  rozkládá  a  blíže  nebo 
sněžný  Štít  Munku-Sardyk,  11.400'  ruských  vy- 
soký (de  Badde)  a  nemnoho  nižší  Manku- daban 
nese,  —  říkají  Ňukutské  bory;  ostatní  výcbodn£ 
konec  pak,  kterýž  až  k  prorve  Selengy  co  Žulová 
planina  se  táhne,  —  nazývá  se  Gurbi  a  nejvých. 
Eguden-čao  čili  Udensong.  6)  Při  pramenech 
ř.  Kisira  (Čili  Bola,  k  Jeniseji)  a  Udy  čili  Čuny, 
kteráž  pod  jménem  Tasjejevy  do  vrchní  Tungusky 
padá,  rozkládá  se  ve  spojení  s  hlavním  hřbetem  roz- 
sochatá  hornatina,  K  a  1  p  a  k-f  a j  g  a  řečená  (5 — 6000' 
vysoká),  z  kteréž  největSí  ií&st  přítokův  velikých  řek 
Kana  a  Biijusy  pHčnými  údolími  mezi  vysokými 
hřbety  vytéká  (v  údolích  mají  zlaté  rýže  při  vySni 
Birjuse  3980'  rus.,  Bělgorje  ok.  8000',  nejvySSí  zná- 
mý Štít  blíž  stanice  Udinské  7400'  r.).c)  I  ok.  Mun- 
ku-Sardyka  kladou  se  mohutná  brda  (ačkoli  rovnobSž-  • 
ným  směrem)  před  hlavní  hřbet,  jako  Butogol- 
ské  hory  (vrch  téhož  jména  8160'  rus,)  ,  svými 
doly  výborného  grafitu  pověstné  ■ — ,  za  údolím  Ki- 
tého  slemenité  hory  Tunkinské,  které  skoro  až 
k  Irkutsku  se  táhnou  a  ostrými  Štíty  svými  skoro 
až  k  sněžné  čáře  dosahují  (dle  Meglického),  jižnS 
pak  jmenovaná  již  planina  Gurbská^  s  kterouž 
opět  na  východě  hřbety  Chám  ar  ské  ve  spojeni 
jsou  (nejvySSí  Štít  soujmenný,  z  něhož  četné  rozsochy 
se  rozbíhají,  má  6900'  rus.  výSe).  d)  Střed  téchto 
hor  tvoH  jaksi  planina  Choř  oj  ská  (5373'  rus.), 
z  kteréž  se  řeky  Oka,  Kitoj,  Irkut  a  Eche-gol  čili 
vySní  Selenga  na  vSecky  strany  rozbíhají  (v  údolí 
Oky  má  Okinskij  3987',  v  krásném  údolí  Irkuta 
Turan^skij  2760',  Simkinskij  2415',  Tunka  2264',  Mots- 
kaja  již  bUže  Irkutska  1310'  rus.  výSe).  e)  Podél 
severního  břehu  j.  Bajkalského  táhne  se  od  údolí 
Angary  (vněm  Irkutsk  vevýfii  1270' r.)  až  k  sever- 
nímu chobotu  jeho  3  —  4000'  vysoký  hřbet  žulový, 
tak  zvané  hory  Vrcholenské  čili  Bajkalské, 
které  na  jihových.  srázným  svahem  (z  ruly,  mastko- 
vých  a  chloritových  břidlic  i  krystal,  vápenců  slo- 
ženým) k  jezera,  ve  výSi  1263'  rus.  nad  m.  polože- 
nému, se  spouStějí,  i  ostrov  Olcbonský  v  nSm  tvo- 


101 

řfea.     Podobného  geologického  složení  zdají  se  též 
nSai  ťok.  3000')  hory  od  ústí  řeky  Barguzina  až  k 
Vrduu  Angaře  a  podél  této  táhnoucí,  Č.  tak  zv.  Bar- 
gUEinské  hory  býti,  kterýmiž  se  horská  kotlina  j. 
Bajkalského  na  jih  i  na  vých.  nzavírá.  Podobné  je  též 
/)   geolog,  složení  i  ostatních   Sástí  sou- 
stavy   Sojánské.     Hřbety    skládají    se   všudež 
hlavně  ze  žuly,  místy  i  ze  syence   a  porfyrftv,  kte- 
réž   prvotní    tu   hlinité  břidlice    (i  svor)    a   vSecky 
skoro  azoické  i  palaiozoické  vrstvy   (obzvláště  však 
kamenonhelné)  prolomily  a  mnohonásobně  přemě- 
nily.    V  podhoří   mají   svrchní    a   spodní   kameno- 
uhelný  útvar  zvi.  ohromné  rozvití,   a  po   nich   běží 
Moskevská  silnice  v  celé  délce  své.     Co   se  jedno- 
tlivých snámějfiíeh  částí   hor  do  týče,  mají  na   vý- 
chodě dle  Meglického  aspoó  hory  Tunkinské   zcela 
totéž   složení,    co   Yrcholenské   (břidlice  jsou    vSak 
na  jižním  srázném    svahu) ;    hory   Chamarské  jsou 
vfiak  zcela  žulové  nebo  syenitické,   ale   zeleno- 
kameny   a  porfyry  dioritovými   četně  prostoupené; 
totéž    složení    mají    i   vSeeky    blízké    části    Sojan- 
ských  hor  (i    Mnnkn  •  Sardyk),  jichž   severní   svah 
ale   má   podobné ,   svisle   stojící   břidlice ,   co  hory 
Tunkinskéy  kteréž  i  v  mnohých  přibajkalských  údo- 
Ueh  (jako  v  Slu(^'anském  a  Kultuckém)  vycházejí  na 
jevo.    Břidlice,  hlíny,   droby  i  vápence  si- 
lurské vycházejí,  pokud  posud  známo,  jen  při  pra- 
menech Leny  (na  sev.-záp.  svahu  Yrchnébajkalských 
hor,  jen  asi  vzdálí  IV2  míle  od  jezera),  pak  při  již- 
ním svahu  Tunkinských  hor  na  jevo,  tamtéž  i   de- 
vonské vrstvy  (s  památnými  slojemi  v  sádře  uBala- 
ohanska).  K  vrchnímu  útvaru  kamenonhel- 
né mu  náleží  údolí  Angary,  skoro  od  jezera  až  da- 
leko ssa  Irkutsk  a  vrstvy  jeho   (pískovce,  lupek  i 
ilepence)  vycházejí  též  pod  vysokým  řičným  nápla- 
vem  feky  Selengy  a  východních  břehů  jezerních  na 
jevo.     Jediné  stopy   vulkanických  hornin  (o 
kterých  a  o  vulkanickém  původu  j.  Bajkalského  se 
í?L  Ermanovi  tolik  zdálo)  tvoří  lávy  čedičové  při  ř. 
Nudjanoe,  zvi.  pak  v  údolí  Irkuta  (ok.  Tunkinska), 
káei  2  řady  nízkých  homoli  tvoří,  a  na  jižním  svahu 
Sardyka,  Rovněž  stalo  se  před  tím  nebývalé  spojení 


102 


ř.  Angary  (za  jejižto  starý  yrohni  b$h  ř.  Irkut  po- 
važovati slašf)  s  jezerem  v  následcícli  protrhnatí 
úzkého  žebra,  kteréž  druhdy  vymletý  žlab  nyn.  An- 
gary  od  jezera  oddélovalo.  g)  E  soustavS  Sojanské 
počítati  ovSem  též  jeStS slaSi  četné  hřbety  a  nižSí 
lesnaté  homatiny,  kteréž  mezi  středním  Jeni- 
sejem  i  Angarou,  jakož  i  mezi  touto  a  Bajkal- 
skými horami  na  novéjSích  mapách  ruských  (zři. 
Schwarzové,  ředitele  poslední  vědecké  výpravy  v  tSchto 
krajinách  a  j.)  se  vykazují  a  kteréž  podhořím 
Sojanských  hor  nazývati  možno.  Ovšem  Že  i 
ony  jsou  hlavně  jen  po  řekách  i  podél  silnic  lépe 
známy,  a)  Břehy  Jenisej  e,  jehož  poříčí  až  po 
Erasnojarsk  k  tomuto  podhoH  nueží,  jsou  tu  ve- 
směs vysoké  (pravý  vSak  vySSí  a  kamenitějSí  levého), 
často  soutěskami  sevřené,  jinde  zase  do  travných 
kotlin  rozstoupené,  zvi.  pak  od  hranic  až  k  Sajan- 
skémn  postu  skalisté  a  srázné,  i  skládají  se  vSudež 
z  ruly  a  hlinitých  břidlic,  podejmutých  žulou  ipor- 
fyrem,  na  kterých  i  pěkné  sosnové  lesy  rostou,  p) 
Krajina  ok.  ř.  Usa  i  Oje  jeví  se  co  náhomi  rovina, 
naopak  jsou  končiny  ok.  ř.  Tuby  hornaté  (hory 
Tnbinské),  majíce  těsná  větSím  dílem  údolí,  lesy 
lupenaté  i  listveničné,  na  nižších  a  širších  plani> 
nach  pěkné  černozemné  role  i  v  údolí  řeky  (ne 
však  přítokův  jejích)  již  i  dosti  ruských  sídel  (vý- 
ška 1500  a  2300'  rus.  dle  Hofmanna).  y)  Nižší  ná- 
horní  roviny  Kanského  okruhu  (Kansk  663^ 
jsou  na  záp.  hlinité  a  černozemné,  i  mají  lesy  lupenaté 
(ovšem  hlav.  březové)  i  hojná  sídla,  vyšší  na  vý- 
chodě jsou  písečná  a  blatná  s  lesy  chvojnými.  ů) 
Naopak  je  Nižněudinský  okruh  na  jih  silnice 
Moskevské  (N.  Udinsk  1138  r.)  již  pustý  a  zarostlý  mo- 
hutnými lesy  chvojnými,  na  sev.  stí^ídají  se  v  něm  vys. 
chlumy  a  hřbety  s  úrodnými,  dílem  černozemnými 
(zvi.  mezi  ř.  lejí  a  Okou)  rovinami,  níže  ještě  po- 
dél Ůdy  jsou  opět  ohromné  lesy  a  málo  osad,  tak 
jako  vůbec  břehy  všech  levých  přítokův  Angary,  i 
břehy  Angary  samé  jsou  větším  dílem  těsné  a  ska- 
listé (hlavně  pískovcové),  pěkné  sice,  ale  poměrně 
málo  osídlené,  e)  Prostrannější  je  ovšem  hořejší 
údolí  Angary  níže  Irkutska,   majíc  tudíŽ  i  hojnou 


103 


oddlenoaty  a  nad  nim  na  výcii.  a  severovýchod  tá- 
knou  fse  až  k  Leně  nevysoké,  bezlesné  plánS  Ki> 
renské  (400'  porn.  nad  Irkutskem,  ss  devonských 
i  kamenonhelnýoh  pískovců)  s  těsnými,  lesnými  do- 
Unami  (zvi,  ř.  JVgy  a  Hima),  kteréž  se  ale  v  nižním 
h&m  řek  roaSiřuji  (zvi.  při  Ilimn)  a  čemozemné 
jsou,  tak  jako  nižli  hory  a  pláně  ve  vlastním  okroha 
Irkntském.  Okolo  černozemného  údolí  řeky  Kudy 
na  sev.  Irkutska  rozkládá  se  rovná  step  Man- 
inrská,  úrodná  a  dílem  též  Sernoaemna,  kteráž 
na  vých.  již  k  lesným  horám  Vrcholenským ,  na 
jihoaáp.  pak  k  horám  Březovým  přiléhá. 

6.  JeStě  méně  povědomý  jsou  vysočiny,  kteréž 
meai  Jenisejem  a  Lenou  na  se  v.  dolní  Ang  a- 
ry  se  roakládají,  jimiž  veliké  ř.  Nižní  Tunguska  i  Yi^uj 
tekouy  a  z  nichž  i  četné  i  mocné  toky  (jako  Cha- 
tanga,  Anabara,  Olenek  a  j.)  moře  severního  do- 
ehásejí.  Tolik  však  jisto  jest,  že,  jakkoli  nejsou  vy- 
soké (údolí  nejvrchnější  Leny  je  již  jen  mezi  1900 — 
ISOC  výěe)  a  jen  některé  zejména  známé  (jako 
yiljnjské  mezi  Lenou  a  Yiljujem,  Syvermské 
nad  Nižní  Tunguskou  a  j.):  —  přece  vSecka  roz- 
sáhlá a  blatnými  pralesy  porostlá  krajina  stře- 
dosibířská  mezi  nižní  Lenou  a  Jenisejem  je  až 
do pmhn  tunder  vysočinou,  hlavně  z kamenouhel. 
plskovcův  (s  bohat.  slnhami  uhlí)  složenou  a  moc- 
nými nánosy  pokrytou,  vedle  kterých  se  i  vápence 
a  devon,  pískovce  (š  kam.  solí)  vyškytají,  a)  Řeky 
Podkamenná  i  Nižní  Tunguska  mají  skoro  výhradně 
vysoké,  skalisté  břehy,  páeje  a  prahy,  a  řeka  Lena 
teée  (i  8  Yi^ujem)  větdím  dílem  ve  vysokých  bře- 
zích (výSe  úrovně  její  u  Yitimska  ještě  750',  u  Ja- 
kutska  250',  Jakutsk  v  dolině,  na  20  verst  široké, 
985'  rua^),  kteréž  bud?  co  lesnaté  stráně  horské,  buď 
co  travnaté  stepi,  a  níže  Žiganska  co  smutné  tun- 
dry  (ale  vždy  se  skalistým  krajem)  se  jeví,  a  výše  Ja- 
kutaka  až  k  výtokuAldana  od  velikolepého  ustroje- 
ni 1  architektonické  smělosti  700'  relat.  vysokých 
a  ■  mdýeh  (devon.)  pískovcův  (se  sádrou)  složených 
lkal  (tak  sv.  Loňských  aloupů)  pověstný  jsou. 
6)  Ještě  níže  Žiganska  táhnou  až  k  moři  po  pra- 
Tém  břehu  řeky  pahorky  Orulganské  čili   Cha- 


104 

raulaSfiké,  1300^  vysoké,  kteréž  na  železo,  ahlí, 
sádru  a  křemen  bohatý  a  skoro  ySudež  jeStS  lesem 
zarostly  jsou. 

*1,  yýchodn{  Sibiř  ^li  prostraustvi  mezi  j. 
Bajkalským,  nižním  Vitimem,  sfředni  a  dolní  Lenou 
na  záp.  a  poříčím  ř.  Aldanú  a  ostatních  řek,  k  moři 
severnímu  ,  bobrovému  i  Ochotskému  jdoucích,  je 
posud  jen. v  Zabajkalské  oblasti,  v  poříčí  Aldann  a 
podél  řek  severomořských  blíže  známé.  Prostranství 
toto,  sk.  100.000  Q  m.  obsahující,  lze  rozvrimouti 
na  patero  rozdílných    orografíckých    oblastí. 

a)  Vysočina  Zabajkalská  (též  Daurská), 
největší  díl  soujmenné  oblasti  obsahující,  počíná  po- 
dél ř. Selengy  úrodnou  stepí  Tamčinskou,  kte- 
ráž v  podobě  širokých,  černozemnýeh  údolí  až  k  V. 
Udinsku  se  rozkládá,  hřbetem  Chamarským  od  je- 
zera Bajkalského  oddělena  jsouC  (v  ní  má  Ejachta 
2449,  ústí  řeky  1819'  výše).  Od  pramenův  Ononě 
dosahují  až  k  Selenze  lesnaté  výběžky  roz- 
sáhlé hornatiny  Kentajské,  která  vSak  hlav. 
na  Eytajské  půdě  se  rozkládá. 

Ostatní  krajinu  až  za  Udu,  Ingodu  a  Šilka 
na  sev.  a  za  údolí  Ononě  na  jihu  vyplňuje  mnoho- 
tvárná hornatina  Nerčinská,  v  niž  vysoké 
planiny  s  Četnými  hřbety,  od  jihozáp.  na  severo- 
vých.  táhnoucími,  se  stíňdají.  Hlavně  skládají  se 
hory  Nerčinské  z  azoických  a  palaiozoických  vrstev, 
zejména  z  hlinitých  břidlic,  silně  vápencem  proni- 
knutých, kteréž  obzvláště  na  severozáp.  nejmocněji 
se  jeví,  kdežto  na  severovýchodě  vápence  a  pískovce 
a  vápnité  břidlice  všech  palaiozoických  vrstev,  nej- 
vrchněji tuto  pak  kamenouhelné  pískovce  převlá- 
dají, kteréž  jsou  tu  posledním  členem  usazených 
útvarův.  Útvary  tyto  (vesměs  chudé  na  skameně- 
liny)  nalézají  se  nejčastěji  v  nižších  polohách  (i 
jsou  tu  vesměs  bohatý  na  zlaté  rozsypy,  na  zlaté, 
stříbrné  a  měděné  a  j.  rudy),  kdežto  hory  a  řídké 
ojediněné  chlumy  nejvíce  z  žuly  složeny  jsou,  k 
nimž  se  zelenokámen  a  porfyry  druží,  prolomivše  i 
přeměnivše  na  mnoze  usazené  horniny,  pokud  tyto 
výšiny  pokrývají.  Horské  hřbety,  větším  dilem 
na  jih  povlo/ně  se  svažující,  na  sev.  však  srázné, 


105 

—  mÍFaji  vůbec  pohleď  plochých  hřbetův,  pokud  z 
Qsaiených  hormn  se  skládají,    na   ||futonském  ka- 
meni jsou  ySak  skalisté  i  kamenité  s  četnými  fitity, 
kteréž  od  rychlého  zvětráni  žaly  rozmanité  podoby 
na  se  přijímají,  a  hojné,  blatné  ovrágy  (rokle)  vy- 
kasují.     Výška  jejich  je   vSudež   3 — 4000\    planin 
obyčejně  2000' (Nerčinsk  2230' r.).  —  Údol  i    řek 
máji  obyčejně  Šířku  2,  6  i  více  verst  a  představují 
prostranné  pastviny,  často  černozemné  a  vůbec  tra- 
vinami o  2  i  3'    výše  pokryté,  kteréž   se  však  na 
mnohých  místech  v  prostranné  (slané,  písečné,  ka- 
menité i  černozemné)  stepi  rozstupují,  mající  druhdy 
(jako    při  Arguni   a    Šilce)  3 — 10  mil  šíře.    Lesy 
jsou  na  horách  i  v  podhoří  vůbec  hojné   a  mocné 
(nejkrásnější  podél  ř.  Arguně,  která  co  pravý  vele- 
tok 2  Kytaje  přichodí),  stráně  i  planiny  horské  jeví 
se  pak  zvi.  z  jara  na  sev.  svahu  na  velké  prostory 
bagurnikem  {rhododendron  dauriewn)^  na  jihu  pak 
růžovým    kobercem  kvetoucích  divokých    mandlov- 
níků  {amygdaltut  mana)y  nebo  i,  jako  v  teplém  okraji 
Ononě  i  Arguně,  též  sibiřským  aprikosem  pokryté, 
a)  Na  sev.  zavírá  se  celý  Nerčinský  kraj,   osobitou 
svou  florou  (daurskou)   pověstný,  mocným  nepřetr- 
žitým  hřbetem,    kterýž    předěl    mezi   poříčím   Se- 
lengy  na  záp.  a  poříSm  Ononě    a    Ingody  na  vý- 
chodě tvoří   a  v  podobě  vrchoviny    s  kupami   me- 
ohem   pokrytými   se   objevuje  a  dQem   i  nad  sněž- 
nou Čáru  dosahuje  (tedy  přes  60000*  Tungusi  říkají 
mu  Jableni-Daba ,  Kusové  Jablonnyj   chrěbet, 
kterýž  jak  se  zdá  mezi  prameny  Menze  a  Ononě 
s  Kentajem  souvisí.     /?)  Na  jihových.  jeho  stojí  při 
pramenech  Ingody  mohutná  alpská  skupina  hory  C  o- 
kondo,  6  m.  v  objemu  mající,  se  Stity  8300'  vyso- 
kými, které  z  nesčíslných  jehel  zvětralé  žuly  se  sklá- 
diýi,  8  jezery  a  četnými  řekami.     Nižší  je  hřbet 
Odón-čélon  reČený,  turněmi  žulovými  pověstný, 
pak  hřbetná  homatina,  mezi  Šilkou  i  Arguni  se  roz- 
kládající, kterouž  NerČinským   rudohořím  na- 
zývají a  v  niž  i  krásné  mandlovce  a  sledy  trachytů. 
Čedičů  i  láv  se  vyškytají,    y)   Mezi  Odónčélonem  a 
údolím  Cheruluna  rozkládá  se  vysoká  step  Agin- 
ská  B  několika  slanými  jezery  (mezi  nimi  zvláště 

10 


L 


106 

jezero  Tarej),  ku  kteréž  jeStS  vysoké  stepi  v  roz- 
loze 400  O  mil  náleží,  zcela  podobné  altájiským 
holcům  (s  vrstvami  jaspisů  a  t.  d.).  Aginská  step 
má  Sirku  okolo  14,  délku  vůbec  4^  mil,  a  jeví 
se,  rovněž  co  přilehlá  na  jihu  Turg^nská  step  (do 
14  mil  dlouhá  i  široká)  co  řada  prostranných, 
malovodných,  rovných  i  bezlesých  dolin,  kteréž 
nízkými  vjpnulinami  (s  onSmi  holci),  na  olovné 
i  midné  rudy  bohatými,  od  sebe  odděleny  jsou 
a  zřídka  při  řekách  (zvláStě  při  Onon-Borze)  i 
lesy  vykazují.  Při  hranicích  Kytajských  stávají 
se  stepi  tyto  pís^tými  1  s  brdy  vátého  písku  a  pře- 
cházejí nepochybně  do  stepí  Gobijských.  á)  Se 
hřbetu  Jablonného  sstnpuje  se  na  sever  po  vyso- 
kých sedlech  (sedlo  ^Podvoločnaja"  na  sev.-vých. 
Čily  3804' r.)  do  památných  planin  Vitimských, 
kteréž  (dle  posledních  výprav  Lopatina  i  kn.  Kra- 
potkina  z  r.  1865  a  1866)  podél  vyšního  Vxtinia 
od  pramenův  Irgena  i  Choloje  až  za  ústí  Kalara  i 
Kulakana  v  délce  65  a  v  Šířce  25—40  mil  nepře- 
tržitě se  rozkládají,  pokrývajíce  tudíž  prostor  více 
2000  Q  m.  z.  Planiny  Vitimské  nalézají  se  vesměs 
ve  výSi  3000 — 3300',  majíce  zcela  povlovný  svah 
na  íiev.-vých.  a  jih,  skládají  se  výllradně  ze  žuly, 
na  kteréž  se  vSak  v  záp.  a  sev.  končinách  sledy 
sopečné  dějnosti  objeviyí  (zejména  proudy  lav,  mo- 
hutné balvany  trapu,  množství  strusek  i  kupy  so- 
pouchovite,  nejvíce  ve  vůkolí  ř.  Amalatu).  Planiny 
tyto,  jimž  posud  rovných  na  Sibiři  nenalezeno,  mají 
bez  výjimky  podobu  rozsáhlých  rovin,  vlnitými  vy- 
Sihami  žulovými  pokrytých ,  kteréž  mělké  doliny 
směrem  od  jihozáp.  k  severových.  prostupují,  jicM 
řeky  proměňují  po  velkých  deStěch  celou  kra- 
jinu v  rozsáhlé  močály,  ku  kterýmž  bohaté  luhy 
pHléhaji  Jen  některá  údolí,  zejména  na  měkkých 
vápencích,  jsou  hluboko  vyryta  (jako  údolí  ř.  USoje) 
i  v  nich  objevují  se  dosti  mocné  rozsypy  zlatné 
(obzvl.  při  severních  řekách).  Pahorky  jsou  nízký- 
mi chrastinami  listvenice  a  sobích  mechů  pokryty, 
kdežto  při  řekách  se  zvi.  nízké  břízy  objevují.  Ok. 
údolí  Vitima  (ve  výSi  3020'  r.),  jehož  břehy  jsou 
mocnými  vrstvami  bílého  křemele  pokryty  (naníěmŽ 


107 

vSiidež  borovice,  jediné  na  těchto  pláních,  se  obje- 
▼BJe),  —  je  krajina  suiši  a  má  pěknějši  lahy, 
kteréž  jinde  jsou  močálovité.  Památné  jsou  též 
JSetné  balvany  (bludné,  ze  žuly,  hlinitých  i  diori- 
tickýeh  břidlic  i  z  krystall.  vápence,  jakož  i  jiné 
místní  y  zvi.  čedičové) ,  kteréž  ve  všech  mělkých 
údolích  Četně  se  nalézají  a  z  černé  země  jejich  vy- 
hledají. Severně  řeky  Amalatu  a  dolní  Cypy  zdvi- 
há se  půda  opět  a  rozkládá  se  mezi  horami  Bar- 
gozinskými  a  údolím  řeky  Olekmy 

b)  Vysoká  hornatina  Yitimská,  kdežnení 
(dle  Usoljceva  i  Orlova)  žádných  planin,  nýbrž  pře- 
četné, 6 — 8000'  vys.  (tedy  již  holé  n.  sněžné)  a  srázné 
hřbety,  od  záp.   na  vých.  se  prostírající,   k  jejichž 
soustavě  též jezerné  hory Ovokitské  (na  sev.-vých. 
Bajkala)  náleží.  a)Nejvyšší  jest  hornatina  tato  v  h  o- 
rách  Kalarekých,  kdež  Usoljcev   (r.  1855)  výSi 
sedel  na  3600'  a  vý^  štitův  skoro  na80Ó0'  ustanovil. 
/?)  Na  sev.-vých.,  kdež  hory  tyto  asi  15 — 8  m.   od 
střední  Leny  po^^nají ,  ;ialezl   Erapotkin  výSi  hor 
ok.  pramenův  ř.  Kovaly  ^00'  rus.,  a  údolí  jeStě  v 
Června  mohutnými  plásty  ledu  pokryté.     Hřbet  na 
na  pravém    břehu  Vitima  ve  vrchovišti  řeky    Čaje 
^ory  ČnjskéX  má  dle  něho  4260'   výše,   skládá 
se  z  tvrdého  buližnika,  žulou  podňatého  a  vystu- 
f^  sk.  do  2300'  r.  relat  výSe.  y)  Na  levém  břehu 
dolního  Yitima  (tuto  ve  výSi  787'  rus.)   táhnou    se 
směrem  od  jihozáp.  k  severových.  (jako  všecky  hřbety 
této  soustavy)  mohutné  hory  Mujské,   ze  tí:í    ro- 
vnoběžnými hřbetů   složené,   z  nichž  severní  (Eer- 
pintký)  má  4200,  prostřední,   podél  levého  břehu 
Muje  táhnoucí,  4900'  (sedla  v  něm  4200') ;  jižní  je 
dokonce  přes  éfiOC  vysoký  (se  sedly  ve  výši  4600'). 
Pláště    divoký    je    proslředuí    čili    Nadmujský 
hřbet,  kterýž  sice  od  severu  volně  vystupuje,   na 
jižním   svahu  však  holé,  útesité  i    obryvité   stráně 
(z  žuly,  ruly  a  buližnika)  ukazuje,  na  kterýchž  ani 
mechy   se   nedrží,  sestupujíce  dolů   na  balvany   v 
údoM.    Jej   prolamuje  ř.  Vitim  na    vých.   několika 
prahy  (Paramskými  dle  Schwarze),  a   za  širokým 
údolím   ř.  Muje,    kteréž  údolí  ř.  Irkuta  připomíná 
(jako  hřbety  Tunkinským  horám  se  podobají)  zdvihá 


108 

se  jižní  hřbet  (bory  Ovokitské)  opét  V  podof>ě 
stěny,  maje  na  jižní  stráni  ale  jíž  hojnějSí  Tege- 
taci,  mechy,  lifiejníky  i  nízké  Ustvenice,  kteréž  tů- 
bec  zde  nejčetněji  se  jeví  (a  vedle  nich  břízy,  cedr 
a  po  potocích  též  vrby,  chvojky,  jedle  i  mochny), 
ů)  Pod  horami  Ovokitskými  rozkládá  se  ve  výfii 
3300—3400'  blatná  planina  ř  Cypy,  v  kteréž 
mezi  četnými  přítoky  jejími,  v  těsných  dolinách  te« 
koncími,  nízké  výSiny  s  jezemými  kotlinami  se  hro- 
madí, jižně  kterýchž  pak  vySěím  krajem  již  pláně 
Yitimské  se  zdvihají.  Podél  dolního  Vitima  a  stíFedni 
Leny  snižují  se  Vitimské  hory  však  rychle  (o  2000^, 
za  to  ale  je 

c)  poříSí  hořejšího  Aldana  opět  pravou 
alpskou  krajinou,  ovšem  hlavně  jen  pro  vysokou 
Sirku  zeměpisnou.  Četné  a  mnohojmenné 
hřbety,  kteréž  v  této  hornatině,  směřujíce  hlavně 
od  jihozáp.  na  severovýčh. ,  s  vysokými  pláněmi 
a  nesěislnými  říčnými  dolinami  se  slřídají,  dosahají 
zvláSté  ve  vrchovatí  Aldanu  a  Giluje,  při  řekách 
Tymteně,  Konamě  i  Utamě  největší  výše  ^6—7000') 
snižují  se  pak  (asi  pod  146  v.  d«-a  56  sev.  S.)  asi 
na  6000^  přijímají  odtud  však  podobu  mohutného, 
nepřetržitého  brda,  kteréž  pak  pod  jménem  <Q  S  ta- 
nového  hřbetu  aŽ  k  moři  Ochotskému  (k  habS 
Ud*ské)  a  odtud  směrem  severovýčh.  aŽ  do  vrcho- 
viStě  ř.  Ochoty  (kdež  má  jeStě  4000'  výše)  délkou 
130  mil  se  táhne,  z  palaioz.  vrstev,  podňatých  žu- 
lou, syencem  a  dioritem,  se  skládajíc.  Hornatína, 
kteráž  krajinu  mezi  ř.  Amgou  a  Aldanem  vyplňuje 
S.  hory  Amgské,  má  ještě  štíty  přes  5000'  vys.  i 
ledníky  (dleBulyševa),  neméně  jsou  e)  ohromné,  les« 
naté,  a  níže  pólového  kruhu  vesměs  tundrovité  prosto- 
ry v  severních  končinách  oblasti  Jakutské  a  přímoř- 
ské (obývané  od  Jakutův,  Jukagirův  a  Čukodův) 
skoro  až  k  moři  vysočinou  rozličné  výše,  nad  kte- 
rouž i  rozložité  hornatiny  (jako  Yrchojanské  a 
SerdoČinské,  pak  Tolymské  a  Karsgačské  hory  a  j.  y.) 
vždy  ještě  do  výSe  2—3000'  dosahigl,  a  kteráž  vy- 
sokým  krajem  asi  na  7 — 10  mil  od  nízkých  břehův 
moře  Ochotského  do  vnitra  nastává.  Zvi.  je  hor- 
natína Vrchojanská  (dle  Meglického)  hl.  s  pi- 


109 

ikovc&  a  bliilUc  silurských  (prolomených  potfyry)  slo- 
iena  a  na  0I070,  stříbro  a  Železo  ?elice  bohatá.  Kra- 
jinu ok.  hnbj  Čannské,  jakož  i  díl  země  Čuko- 
éft?  pokrývají  rovněž  již  pusté  tundry ;  proti  mysu 
Jakjďiskému  asi  na  20  m.  na  sev.  leží  jak  se  zdá 
ostrov  obývaný,  o  jehož  osídlení  se  jeStě  pověsti 
mezi  domácím  obyvatelstvem  zachovaly.  —  Vni- 
třek země  Čukočftv  je  (dle  Billingsa)  pustou 
homatínou,  věčným  sněhem  i  ve  vyšSích  údolích  po- 
krytou; i  niŽií  doliny  jsou  větším  dílem  již  holé, 
toliko  říéná  i  jezemá  údolí  mají  chudou  vegetaci. 
8.  O  poměrech  orografických  velikého  Amur- 
ska,  jakož  i  východní  Mandžurie  (v  hr. 
11.000  □  ™0  j®  posud  při  všech  četných  výpra- 
vách jednotlivc&v  (zvláště  Maaka,  Schrencka,  Ma- 
ksimoviče,  Budiševa,  PeSéurova,  Orlova  a  j.),  kteréž 
se  však  hlavně  jen  na  údolí  řek,  na  pomoři  a  ostrov 
Sachaljan  obmezovaly,  dosti  málo  známo,  že  se  oro- 
grafický  obraz  jeho  s  těží  toliko  v  hlavních  rysech 
nakresliti  dá.  ^)  a) -Vlastní  Amursko  Čili  kra- 
jina mezi  Stanovým  hřbetem,  mořem,  řekou  Amu- 
rem  až  ke  stoku  Arguně  a  Šilky,  je  převahou  půdy 
své  vysočinou,  v  kteréž  se  hřbetná  pohoří  (větším 
dílem  směru  od  záp.  na  vých.  čili  vlastně  sev.-vých.) 
s  planinami  stíidaji.  a)  Lesnaté  hřbety  mají  vět- 
ším dílem  (dle  Mi^simoviče)  přes  2000'  výše;  nej- 
vyšší zdají  se  býti:  Kokchaja  a  Barukchaja 
při  hořejší  Zeji  a  Silindžim ,  Mevandža  při  Tu- 
guru,  četné  rovnoběžné  hřbety  (dle  Schmidta),  tá- 
hnoucí se  podél  řeky  Bureje,  malým  ChinganOm  Čili 
Burejskými  horami  nazvané  a  j.  v.  —  Hory, 
k  břehu  A  můra  bl^e  přistupující,  jsou  hlavně 
práh  orní,  zvláště  četně  objevuje  se  svor,  žula, 
syenit  i  břidlice  (též  mastkové,  za  ústím  Usurího) 
s  jaspisy,  kameoly  i  acháty  (v  písku  říčném  zvi. 
hojně  pod  Kamarským  se  nalézajícími).  Řídcí  jsou 
vápenec  a  pískovce,  zvi.  kamenouhelné  (jakkoli 
uhelné  sluhy  nejsou  mocné),  pak  triadické  a  tfeti- 

^)  Geologická  mapa  Amurska  od  Schmidta  i  Glehna 
(r.  1866  v  Petrohradě)  i  &  dotyčným  dílem  ne- 
vešla mně  posud  v  povědomost.  pEbn* 


110 


borní,  kteréž  se  T^ecky  (dle  Schmidta)  cvl.  hojnS 
ve  veliké  rovině  mezi  Zeji,  Bureji  a  Amorem  na- 
lézají. Valkanických  tvarův  není  nikde;  toliko  v 
horách  Adarasských  (mezi  mořem  a  nerjdo- 
lej$im  Amurem)  nalézají  se  porfjrry  a  mandlovce. 
/9)  Údolí  Amnra  (v  zemi  přes  800  m.  dlouhé) 
je  větSim  dílem  široké  (5-^6  mil),  ano  mezi  Zejí  a 
Bnrejí  pravou  rovinou  10 — 16  mil  Širokou  (i  údolí 
těchto  řek  jsou  prostranná),  toliko  aŽ  k  Albasinu 
(ve  výSi  1242'  rus.)  jsou  2 — 800'  vysoké  svorové 
břehy,  kteréž  pak  mezi  Easatkinou  a  Nikolajev- 
skem,  kdež  jižní  výběžky  Burejských  hor  a  Mandžur- 
ského  Dou-Altyna  řečiště  zužují  —  opět  na8|ávigí; 
podobně  prodírá  se  Amur  mezi  ústím  Goryně  a  Ma- 
riinskem  horami.  —  b)  Mandžurská  Část  obla- 
sti přímořské  (ku  kteréž  ostatně  i  dolní  poříčí  Amum 
se  počítá)  čili  krajina  mezi  Usurim ,  nižním  Amu- 
rem a  mořem  je  rovněž  vysočinou,  kterouž  a) 
směrem  od  jihu  na  sev.  hřbetné  pohoří  Sichot- 
ské  (4— 6000'  vysoké)  prostupuje.  Východní  svah 
jeho  je  mnohem  sráznějSí  a  jen  6—8  mil  od  moře; 
nejvySSí  štíty  jsou  na  severu,  zvi.  tak  zv.  Dandon 
Chasa  a  j.  ^)  Dolní  běh  Usuriho  děje  se  bes 
rozdílu  v  lesnatých  horách  (dle  MaksimoviČe),  a  hory, 
až  k  řečišti  přistupující,  jsou  i  1000'  vysoké  (tak 
zv.  Sumurské),  kdežto  levý  břeh  je  vždy  nižfií  a 
rovnější.  Na  planinách  jsou  (dle  BudiSeva)  ▼ 
těchto  severních  končinách  veliká  jezera,  rozsáhlé 
lesy  i  močály.  Na  jihu  ústí  ř.  Emy  rozkládají  se 
po  obou  stranách  travnaté  (místy  i  smíšeným  lesem 
zarostlé)  stepi;  v  nejjižnějších  končinách  nastává 
hornatina  s  vysokými  hřbety  a  velikým  jezerem, 
Hanchai  čili  Kenka  řečeným,  kteréž  má  6000 Q 
verst  výměru  a  6 — 6*  sazen'  hloubky.  Podnebí  zdejií 
je  však  jiŽ  mírné  a  rostlinstvo  již.  rázu  (pod  46**  8.  S.). 
y)  Východní,  na  6 — 8 mil  široké  přímoří  s  čet- 
nými příčnými  údolími  je  (dle  výpravy  Bemadakiho) 
plné  pozůstatků  bývalých  rozsáJilých  jllovišf,  opu- 
štěných tvrzí  i  měst,  kteréž  nepochybně  všecky  bý- 
valému rýžování  zli^ta  v  těchto  končinách  (které 
ještě  před  800  lety  kvetlo)  původ  svůj  děkují,  c) 
Ostrov  Sachaljan  je  rovněž  větším    dflem   vy- 


111 


soky  i  hornatý,  ale  více  jen  ▼  tostlinoslovném  i 
Mologickém  ohledu  mámy  (viz  níže),  vyniká  však 
nocným  vyvinutím  útvam  kamenonhelného  a  má 
bokactvi  výborného  nhli.  Nejvyšší  hory  jsou  na 
sev.Hiáp.,  kteréž  i  snéžné  výše  dosahují.  ^) 

9.  Nejpamát.  díl  Sibiřského  světa  je  snad  ok. 
6000Q  m.  veliký  p.  o.  Kamčatka.  a)  Celý  vni- 
třek půlostrova  toho  je  lesnatou,  pustou  a  blatnou 
vysočinou,  jejíž  nejvyšší  éásť  směrem  půlostrova 
samého  v  podobě  přetržitých  břbetův  a  skupení 
Trehův  běží  a  hlavně  ze  žul  a  porfyrův  složena 
jest,  kteréž  nejstarší  útvary  celého  půlostrova,  t  j. 
roil.  tvrdé  břidlice  (nejvěéí  ^st  Kamčatské  vyso- 
Sny  skládající)  přeměnily  a  pozvedly,  b)  Boky 
TyioSiny  samé  skládají  se  na  všech  stranách  (již 
poblíže  přímoři)  z  fřetihorních  břidlic,  pískovců, 
fápenců  a  slínů,  kteréž  čedičovými  homolemi  a  ku- 
pami (zvi.  ve  východním  přímoři)  téměř  posety  jsou, 
a  jimi  též  pozdviženy,  v  uložení  svém  zvráceny  a 
přeměněny  byly.  Tyto  Čedičové  tvary  stiřídají  se 
tamtéž  (jakož  i  dílem  na  záp.)  s  mohutnými  so- 
pečnými kuželi  z  trachytu  a  j.  starovulkánských 
láv  a  hornin,  jichž  mol^útným  a  rozsáhlým  vyvře- 
ním  starší  i  mladší  usazené  vrstvy  opět  mnohoná- 
•obně  převráceny  i  zeměněny  býti  se  spatřují,  c) 
Z  této  všeobecné  zponsty  starých  sopouchů  vynikly 
konečně  posledním  (pátým)  zdvižením  nové,  posud 
ještě  déjné  sopky,  kteréž  co  mohutné  sněžné ku- 
iele  nad  četnými  a  krásnými  přístavy  východního 
fotiMtí.  dílem  do  sněžné  výše  strmí,  a  na  jihu  a  jiho- 
lip.,  jakkoli  pořídku,  též  vystupujíce,  břehům  Kam- 
čitky  velikolc^é  krásy  dodávají,  d)  Z  četných  těchto 
mladSíeh  sopek  (jichž  Ditmar  38  poznal)  a  z  kte- 
lýdi  ještě  17  v  činnosti  se  nalézá  (dle  Pavlovského 
jen  16),  je  sopkaAva  Čínská  nejznámější,  8360' 
tysoka  (dle  Ermana)  a  Vesuvu  podobná;  nejvyšší  a 
nevětší  je  sopkaKljučevská  15.040'.  a)  Důleži- 
tiijii  (Sďiné  sopky  na  vých.  jsou  ještě:  sopka  Š  e- 
▼elučí,    mohutný  stoh    9898'  vysoký  (Aetně  po- 

^Mfc^J*^— — ■  ■    I  I   II 

*)  Bfapa  jižního  a  stfedního   dílu  t.  ostrova  vyšla 
od  Rudanovského  r.  1866  v  Petrohradě. 


112 

dobiiý),  jehožU)  sopouck  na  seV.-yých.  zbořen  j«8t; 
8.  Tolbačinská  7bOO'  b  ohromným  soponchem; 
U  s  o  ň  8  k  á  8opka  s  ohromným,  na  1  m.  v  proměm  ma- 
jidm  soponchem;  Jupanorská  8.  8496'  (dle 
Liitke^.  Z  vyhaslých  sopek  json  nejvySSi:  Ufi- 
kinská  10.988',  Krěstovská  9000',  Kronocká  9955, 
(dleLutke),  Korjakská  10.518'  (dle  Lutke,  11.090' 
dle  Ermana),  Povoratnaja  s.  7742'  (dle  Beeehey^ho), 
Viljučinská  6330  (dle  Lutke,  6918  dle  B.),  pak 
ostrov  Chléb  ať  kin,  v  hubě  Avačinské  ležící, 
celý  z  láv  složený. /9)  Z e  sopek  západních  (jichž 
Ditmar  jen  5  uvádí  a  to  vesměs  mrtvých),  je  sopka 
Šišelská  a  Bila  a  s.  Eleuleken  nejvyšší,  s.  Pirožní- 
ková  nejrozsáhlejší,  e)  Vystupování  sopek  je  vSa- 
dež  spojeno  též  s  jevením  se  horkých  a  sír- 
ných  vřídel,  jichž  Ditmar  na  21  místech  vy&ítá, 
a  kteréž  zvláště  četně  (-f-  54  až  -|-  85<>  B.  vřelosti) 
v  sousedství  sopky  Usoňské  vznikajL  f)  SopeSná 
Činnost  na  Kamčatce  objevuje  se  ostatně  teprv 
na  sev.  pod  62^  s.  š.,  a  sice  nejprve  jen  vary.  Mezi 
58 — 57°  nalézají  se  první,  nyní  již  vyhaslé  sopky; 
od  57**  však  na  jih ,  tedy  na  Čáře,  kteráž  ve  svém 
prodloužení  sopečných  Aleutských  ostrovů  se  do- 
týká, až  k  jižním  mysům  z^mě,  odkudž  řada  živých 
sopek  Kurilskými  ostrovy  na  Japonské  pokračuj e, 
je  východní  pobřeží  bohaté  na  sopky.  Nejhustěji 
jsou  sopky  nasety  mezi  64 — 55°,  vary  ok.  53°.  Sol- 
fatary  a  ložiska  síry  nalézají  se  porůznu  od  62° 
na  jih  v  starých  sopouších  anebo  při  varech.  Sopky 
západní  jsou  řídké  a  osamotnělé,  a  bez  výjimky  již 
vyhaslé. 

g)  Co  pokračování  sopečné  soustavy  na  Kam- 
čatce jeví  se  ostrovy  Kurilské,  kterých  se 
25  řadou  od  jihu  na  sev.  v  délce  160  mil  počítá  a 
jichž  největší  (Eunasir  a  Jetorop)  již  k  Japonsku 
náloži  Ostrovy  tyto  jsou  vlastně  jen  hřbety  nebo 
kužele  a  kupy  staršího  i  mladšího  původu  vulkán- 
ského  a  dice  téŽ  povahy  a  téhož  času,  co  na  Kam- 
čatce. fiumboldt  počítá  (dle  zpráv  Kmsenšterna, 
Golovina  a  j.)  na  nich  8 — 10  živých  sopek  (Pavlov- 
ský 11),  jichž  nejvyšší  a  nejsevernější  je  na  ostrově 
Alaidu,    12—15.000'  vysoká.     Část  těchto  ostrovů 


113 


jioa  holé  skály  s6  strmým  břehem,  vétSioa  jich  je 
Tisk  lesnatá  i  úrodná. 

///.    Vodopis. 

Vodopis  Ruského  císařství  Je  jednou  2  nejskvě- 
lejších stránek  zeměpisu  jeho  a  má  v  národním 
koBpod^ství  jeho  takové  důležitosti,  jako  ▼  málo 
kterých  pokročilejších  státech  na  světě.  Moře  ruská 
jsou  sice,  j^o  Černé  a  Baltické,  buď  vnitíhodmi 
mofí,  na  kterýdiž  (jako  cejmena  na  Černém  moři) 
i  politické  poměry  (následkem  posledního  míru  pa- 
řížského od  r.  1856)  i  fysické  nedostatky  (jako  sa- 
mrzáni,  mělké  nebo  skaUsté  a  škeróvité  břehy,  kle- 
sání úrovně,  jako  při  Azovském)  volnou  plavbu 
itenČají  a  vSelijak  obmezují;  moře  severní,  vlastní 
to  ruský  oceán,  je  kromě  nejd&ležitějSího  zálivu 
8?ého,  t.  j.  moře  bílého  a  v  jistém  ohledu  1  moře 
bobrového  —  položením  zeměpisným  i  fysickou  po« 
▼ahou  svou  rozvilejfiímu  obchodu  téměř  zcela  ne^ 
pHstapno  a  jen  bohatou  zvířenou  svou  národnímu 
hospodářství  v  skutku  prospěšné;  ano  i  Tichý  oceán, 
k  némuŽ  ruské  cis.  v  Asii  dlouhým  břehem  bezpro- 
středně přiléhá,  objeviýe  aspoň  v  severozápadní 
Sisti  své  (v  moři  Ochotském  i  průlivu  Tatarském) 
nedůstatky  a  nesnáze  moří  vnltírních :  ^za  to  vyni- 
kají zvL  severní  a  stíF ední  krajiny  velikého  cařství 
jak  v  Evropě^  tak  v  Asii  bohatostí  hlubokých  a 
rybných  jejser  rozmanité  velikosti,  mezi  nimiž  i 
pravá  vnitrozemní  moře  (jako  Kaspijské,  Aralské, 
Bajkal,  Balchaš,  Isyk,  Ladoga  i  Oněga)  se  nalé- 
cají;  v  jižních  stopních  končinách  říše  jsou  nesčíslná 
jeiera,  obsahující  nevyvážitelné  bohactví  soli;  mo- 
kutné,  ano  dílem  největší  na  světě  veletoky  s  ne- 
i&hiýnd  vodnými  j^ítoky  otvírají  volnou  a  živou 
^iho  výtvorům  domácí  práce  na  všecky  strany  a 
^  všech  moří  přilehlých.  I  ačkoli  řeky  asijské  i  valná 
^t  evropských  k  ledovitému  moři  severnímu  se 
berou  nebo  do  ruských  moří  vnitřních  padají,  ná- 
Iti^  přece  téměř  s  veškerým  poříčím  ano  i  ústím 
*vým  (kromě  jediné  Yisly  a  Němnu)  k  državě  cí- 
sařství ,  jsouce  tudíž  řekami    veskrz  domácími ,  a 


114 


tvoHce  2  nesmírné  državy  státní  i  hjérogttAekf 
celek,  jehož  rozsáhlé  končiny  s  nejhlnblim  vnitrem 
nejsnadněji  spojuji  a  opět  v  příbuzné  sobě  fysická 
okresy  rozkládají.  K  tomu  přistupuje  ještS  snadná 
spojitelnost  řek  a  tím  i  poříčí  rozličných  mořských 
oblastí  nejen  y  hořejSím,  nýbrž  i  y  dol.  bČhu  řek 
za  pomocí  průplavův,  což  nejen  svrchovanou  mSrou 
o  řekách  evropského  Buska,  nýbrž  i  o  asijských 
řekách  platí;  rozsáhlé  lesy  ve  vSech  horských,  střed- 
ních a  podarktických  končinách  říše  a  rozličný 
Čas  roztávání  sněhu  ve  velikánském  poříčí  řek  je 
zároveň  původem  ustavičné  a  nehynoucí  vodnosti 
jejich,  tak  jako  rybné  jich  bohactvi,  jehož  těžení  ani 
pouta  ledová  při  průmyslné  statečnosti  Rusftv  ne- 
překážejí, je  pověstné  a  posud  téměř  nevyčerpatelné. 
A,  MoHy  zejména  /.  Moře  Baltické,  pokud 
je  k  Rusku  přičísti  náleží,  má  v  jižní  části  své 
povzdálí  břehův  baltických  provincii  (mezi  Kuronii 
a  Gotland^n)  největší  svou  hloubku,  128®  vid.,  ano 
ještě  při  vchodu  do  zálivu  Čuchonského  vždy  50®;  ▼ 
tomto  však  drží  se  hloubka  mezi  4 — 6®  (nejhlubší 
místo  17®);  záliv  botnický  má  sice  prům.  21®,  n 
ostrovův  ale  někdy  jen  3 — 4®.  Prům.  hloubka  celého 
moře  je  52®.  Zavřenost,  nedostatek  přílivu  a  odUvu, 
kterýž  ovšem  nepravidelným  (zvi.  z  jara  a  na  pod- 
zim větry  od  výeh.  a  jih.-vých.  spůsobeným)  vy- 
stupováním povrchně  jeho  (mnohdy  až  na  SViO 
velmi  nedostatečně  naluraženo  bývá,  sfarovná  solná- 
tost  (13  :  1000  vody),  od  zavřenosti  jeho  jakož  i  mno- 
hosti sladké  vody  z  řek  (kt^rýchje  250)  pocházející, 
a  následující  z  toho  snadné  zamrzání  jeho  (na  2 — 3, 
v  Čuchonském  zálivu  i  na  4  měsíce)  —  stenčují 
hospodiU^kou  důležitost  tohoto  moře  pro  Rusko.  Rov- 
něž klesá  (hlavně  snad  zdviháním  se  Norska,  vy- 
pařováním, jakož  i  náplavem  říČným)  úroveň  jeho 
(ročně  o  V2'S  ▼«  100  létech  4—5'),  i  fauna  jeho  stává 
se  Čím  dál  tím  více  sladkovodní  (specif.  tíže  obnáSi 
1-014).  Břehy  moře  Baltického  (336  m.  dlouhé) 
jsou  v  Rusku  až  na  Kuronii  vesměs  vysoké  (100 — 
2OO0f  v  Botnickém  zálivu  lesy  obrostlé  a  světlárnami, 
tvrzemi  atd.  téměř  poseté,  ale  v  celé  délce  své  ve 
Finsku  od  Torneje  až  ke  Gustavs  varnu,  a  odtud  až 


115 


do  Vyborka  nesSiBliiými  hřeby  (2iH  Skér&mi)  a  rohy 
{(porásené,  kteréž  Yjezá  do  přÍBtavŮT  bez  průvod- 
ď<di  (locmanů)  témSř  nemožným  éini.  Přes  to 
Tieeko  jsou  pHstaTy  velmi  četné  a  dobré,  neJlepSi 
SreaboiiBký  a  Raotsinsalmský.  Podél  vysokého  (2OO0 
břeha  Estonského,  jemuž  glinty  říkají,  je  téŽ  ně- 
kofik  hřebův  a  rohů;  za  to  jsou  mezi  západním 
břehrnn  Estonským  a  přilehlými  ostrovy  (v  tak  zv. 
yalkém  snnda)  nebezpečné  měMny,  neméně  i  v  zá- 
livu Bižském. 

U.  Moře  Černé  má  sice  břehy  ruské  vétSím 
dflem  vysoké  (skoro  vSudež  na  100—160')  a  srázné 
(•  tak  zv.  obiyvy),  ale  nedůstatek  dobrých  a  bezpeč- 
ných přistavův  (i  OdSsský  je  umělý  a  otevřený  a 
J€ii  6—17'  hluboký),  vyjmouc  jedině  jižní  břeh  Kry- 
Biii,  jehož  horská  povaha  výborné  přístavy  a  rejdy 
Tytvořige,  ode  dávna  již  od  Řekův,  Janovských  aj« 
niívané  (nejlepSí  Sevastopolský  a  sousední  Bala- 
klavský,  Jaltský,  Sudacký  a  j.).  I  přístavy  Podkav- 
kanké  zanáfiejí  se  itěrkem  a  náplavem  horských 
bystiKo;  lepší  jsou  Mingrelské  (zvi.  Potí,  Anaklia, 
Bednt-Kale),  jakkoli nižinné.  a)  Hloubka  Černého 
mÍQ  je  sice  značně  vědlí,  než  baltického  (120—250 
metrů = 63— ld2<>  vid.),  neméně  i  solnatost  (15 :  1000), 
ale  přece  možno  je  mělkým  nazvati,  odkudž  i  čas^ 
bodře  a  mhly  jeho  stávají  se  záhubnějSími,  než  na 
otevřeném  moH.  Sev.  břehy  zamrzají  (v  Oděse  i  na 
3  měs.)  a  veliké  limany  řek,  kteréž  ovSem  přeloženi 
pHstavův  do  vnití^  země  dovoltgí  (jako  Nikolajevský, 
Ch«rBon'ský,  Akkjermanský  a  j.)  zavírají  se  rychle 
kosami  a  přeňypy,  tak  že  jich  zachování  velkého 
i^&ladu  vyžaduje,  b)  K  nedostatkům  moře 
perného  náleží  též  schodek  příHva  a  odlivu  (proudy 
jioa  ale  mocné)  a  červ  loďní  (teredo  navalis)^  kterýž 
bděm  v  přistavích  severních  jen  krátkého  žití  (prům. 
Í«n  8—10,  v  baltickém  až  20  let)  dopHvá.  PrůHvem 
to  vraty  Kerčskými  souvisí  moře  Černé  s  jediným 
itoem  svým  c)  mořem  Azovským,  kteréž  jest 
T  pravdě  toliko  slaným  jezerem  (6: 1000)  i  za  takové 
T  úředních  zprávách  ruských  se  pokládá  (povrch 
i^o  páčí  se  úředně  na  637  V2  D  m.).  KejvětSi  hloubky 
Aionikého  moře  jsou  jen  7 — 8  vid.  sáhů  (ve  vratech 


116 


Kerčskýeh  jen  130)  tak  že  do  ného  lodě  toliko  skror^ 
néjSi  těžnosti  vniknouti  moboa,  a  nové  pHstavy^ 
jeho,  jakkoli  rychle  vzkvétající  (jako  Berčyansky 
Maríupor,  Taganrog,  Jejsk)  mělčejí  napořád  znaSně 
(u  Taganroga  je  již  hloubka  sotva  2**  vid.),  úkolu 
svému  jen  neúplně  dostávajíce.  Břehy  moře  Azov- 
ského  (od  prosince  až  do  dubna  zamrzlé)  mají 
délku  176  mil  a  jsou  na  se  v.  vysoké  (300'),  ostatně 
nízké  a  mění  se  napořád  četnými  kosami,  d)  Zá- 
padní záliv  jeho,  tak  zv.  Šivai  čili  Hnilé  moře, 
je  vlastně  slaný  močál,  kosou  čili  střelkou 
Arabatskou,  14  mil  dlouhou  a  2'  vysokou,  od 
moře  samého  oddělený  a  45  Q  m.  veUký,  jehož  rá- 
kosné  břehy  nesčíslná  hejna  vodního  ptaetva  oži- 
vují, H  kteréž  300'  širokými  a  mostem  opatřenýixu 
vraty  GeniČeskými  s  mořem  otevřeným  souvisí,  a 
jehož  břeh  Krymský  se  napořád  mění. 

IIL  Ledovíte  čili  Severní  moře,  kteréž  se 
čárou  aspoň  2000  mil  dlouhou  ruské  državy  dotý- 
ká a  v  němž  největší  ruské  ostrovy  (Nová  země 
na  př.  8  veUkost  království  Polského),  jakkoli  ves- 
měs liduprázdné,  leží  (kromě  ostrovftv  moře  Bílého 
a  Beringová),  —  je  sice  při  březích  evropských  i 
asijských  bohatě  rozčleněno,  ale  jen  na  2 — 3  měsíce 
letni  plavbě  přístupno.  Solnatost  jeho  jest  násled- 
kem zamrzání  též  menSí,  než  otevřených  oceánů, 
specif.  váha  právě  proto  ale  větSí  (1*027).  a)  Nej- 
západúějši  výběžky  proudu  golfového  dotýkají  se  sice 
nepochybně  (dle  Petermanna)  sever,  břehův  Nové 
Země  a  v  pokračování  svém  i  mysu  Čeljuskina,  ostro- 
vů Novosibirských  a  snad  i  mysu  Jakanského,  spůso- 
bnjice  tu  (ovŠem  ve  vzdálenosti  50-^60  mil  zem.  od 
vlastních  břehův  evropských  a  Sibiřský<ďi)  skoro  za 
celý  rok  volné  moře  (tak  zv.  polynji  Busův),  ale 
pro  odlehlosf  jak  evropských  tak  asijských  břehův 
od  pasu  tohoto  dobrodějného  proudu,  jakož  i  pro 
ohromné  množství  ledních  ker  a  chrsův,  kteréž  se 
z  nesmírné  oblasti  severního  oceánu  ústím  velikých 
řek  jeho  (zvláště  asijských)  v  květnu  a  Červnu  do 
něho  dostávají  a  podél  mělkých  břehů  nasazuji  — 
obmezuje  se  plavba  v  Bílém  moři  nejvýS  na  3, 
při  asijských   březích  sotva  na  2  měsíce,    ano  před 


117 


{tstím  řek  aidjskýdb  nezmizí  clirsy  ledne  nikdj  do- 
cela, moře  pak  Karaké,  jeŽ  Nová  Země  obloukem 
nsavirá  a  do  něhož  Ob  i  Jenisej  nesmirné  sponstj 
ledu  z  jara  a  y  letě  navážejí  —  stává  se  takto 
pravým  kotlem  ledovftým,  v  němž  plavba  skoro 
úplně  se  ni£i  b)  I  moře  Bobrové,  v  samém  po- 
ěátka  stadeného  arktického  proudu  položené,  bývá 
též  jen  nejvýš  na  3  měsíce  ledu  prosté,  c)  Zato 
nezamrzá  moře  Bílé,  nejdůležitější  to  ělen  oceánu 
seyemlho,  uvnitř  i  v  hrdle  svém  nikdy  zúplna  (a 
plavba  je  tudíž  i  6  měsíců,  jakkoli  s  velkými  ob- 
tížemi«  možná),  ale  břehy  jeho  jsou  jen  6  neděl  (v 
ěerven(á  a  srpnu)  ledu  úplně  prosté.  NejvětSí  hloubka 
jeho  je  sice  i  112°,  ale  četné  mělčiny,  úskalí  (tak 
Bv.  rohy)  stěžují  plavbu  i  v  příhodné  době.  d)  E 
obecným  nesnázem  moře  severního  přistupuje  jeStě 
mělkoet  moře  samého  poblíž  břehů  (dle  Yrangla 
obySejně  jen  20°)  a  nízkost  břehů  v  samých  v  asij- 
ské i  amerieké  Rusi,  i  opadávání  úrovně  mořské, 
okolo  ústí  řek  asijských,  jakož  i  na  m.  Jakanském 
ip.o.KoIském  pozorováno.  Ustavičné  letní  mlhy  a 
hrozné  bouře  podzimní  a  zimní  (zvi.  na  asijských 
březích),  jakož  i  proudy  místní  (ve  vratech  a  v  sou- 
sedství ústí  říčných)  stěžují  rovněž  i  plavbu  krátkou 
v  době  jinak  příznivé.  Za  to  je  nevyvážitelné  bo- 
haetví  moře  severního  na  rozličné  ssavce,  zvláStě 
na  tulené,  pak  ryby  a  ptactvo  náhradou  dostatečnou. 
IV.  Řetěz  ostrovův  Aleutských  tvoři  jižní  hranici 
moře  Ledovitého  nasev.-záp.,  kterouž  Idiny  severní, 
při  p.  o.  AljaSském  a  Kamčatském  obyčejně  na  dlouho 
se  hromadící,  nikdy  nepřekročují  a  za  nimi  počíná 
oblast  Tichého  Oceánu,  jehožto  část  západní  a 
východní  je  však  značně  rozdílná.  Na  záp.  tvoři 
jeStě  zavřené  a  zamrzající  moře  ochotské  s  ta- 
tarským průlivem  jakýsi  okres  arktický,  jehož  Idiny 
zároveň  se  soi^menným  studeným  proudem,  odtud 
vycházejícím,  až  ke  Koreji  a  ostr.  Kjusju  se  dosta- 
vila ;  podél  jižních  břehův  ostrovův  Aleutských  dává 
se  vlak  již  mocný  (rovníkový)  proud  japonský  teplé 
vody  znáti,  kterýž  podél  jižního  břehu  Aljašky  a 
bývalé  državy  ruské  v  Americe  daleko  se  rozlévá. 
Ottatpé  Tichý  oceán   vůbec  nepoměrně  teplejiijest 


118 


tOTerního.  Tak  m&  moře  na  březfcli  bývalé  ruské 
Ameriky  prům.  5*8*^  B.  za  nejstudenějSiho  mét-ee, 
kdežto  moře  Bobrové,  Ochotské  a  japonské  vétSim 
dílem  jen  1*3°  B.  i  níže  vykazují.  Hes  to  vlečko 
json  viak  poměry  plavební  i  v  záp.  končinách  Ti- 
chého oceánu  mi^ohem  přiznivéjšíi  než  v  moři  Bo- 
brovém, něho  dokonce  severním,  i  Sas  plavby  trvá 
7 — 8  mésícův  do  roka  i  déle. 

B.  Jeztra  ruského  císařství,  pokud  je  za  vni- 
třozemná  považovati  možno  (tedy  s  vyloučením  moře 
Ea8p^'ského  i  Aralského,  nlkoU  vSak  Azovského), 
obsahují  v  Asii  i  Evropé  aspoň  6630  Q  m. ,  coS 
Činí  l-67o  veSkerého  povrchu  cařství.  Z  toho  při- 
padá na  evropskou  Rus  4600  Q  m.  čili  k  5%  ve- 
škeré rozlohy  její  (z  toho  ok,  3000  Q  m.  ve  vlastni 
Finlandu,  v  ostatním  císi^tví  ok.  1042  Q  m.), 
na  as^*skou  asi  2000  (ve  vL  Sibiři  1358  Q  m.),  na 
Kavkazsko  41*4  Q  m*  >• 

/.  Moře  Kaspijské,  kteréž  v  plném  slova 
smyslu  ruským  mořem  nazvati  lze,  jelikož  Rusko 
skoro  vefiker^^m  jeho  během  vládne,  má  ^dle  Iva- 
iincova)  povrch 8413*26 Q  m.  zeměpisných,  leži 
vSak  (průměrem  z  3  nivellování)  85*6'  rus.  čili  78*77' 
ipú,  pod  úrovní  oceánu,  a)  Co  hlavní  zbytek  sla- 
ného zálivu  moře  severního  má  moře  Kaspijské 
jeětě  značnou  solnatost  vody  (v  1000  díleeh  14 
dílův  rozl.  solí,  z  nichž  7s  kuchyňské  a  V4  hořké 
soli,  t.  j.  chloridu  horečnatého),  kteráž  je  vSaJc  vedle 
poměrné  mocnosti ,  sladkovodních  přítokftv  v  rozlič- 
ných končinách  moře  též  velmi  rozdílná.  Tak  mají 
zejména  končiny  jeho  okolo  ústí  Volhy,  Tereku  a 
Kury,  Urale  i  Emby,  zvláStě  pak  huba  Enzelinská  i 
Astrabadská  nmohem  menší  solnatost,  ano  dílem  i 
sladkou  vodu;  naopak  jsou  kultuk  černý,  Kajdacký, 
Bekturli-ISanský  č.  Aleksandrovský ,  ano  i  Mrtvý 
kultuk  a  0  nimi  i  veliké  množství  menŽích,  zvL  na 
východních  březích  tak  slanovodné,  že  se  spíže 
solným  jezerům  podobají,  na  kteráž  se  též  zavirá- 
ním  kosami  a  přesypy  napořád  proměnigí  (což  již 
i  s  jinými  Částmi  se  stalo),  b)  Zvláště  je  Černý 
kultuk,  nyní  jen  úzkými  vraty  s  mořem  souvislý, 
Uk  solí   nasycen,  že  se  již  nyní   ohromné  pánvi 


119 


Mďné  (220  Q  ^»  veliké)  podobá,  v  kteréS  vedra 
á^fiá  BŮl  odpsyhijf,  odkudž  nejen  (dle  Jerebcova) 
ifto  jeho  mocněn  vnrtvon  solni  pokryto  jest,  nýbrž 
i  firot  sviřed  y  nSm  skoro  docela  přestal,  e)  Z 
pH^  rozličných  je  i  hlonbka  moře  Kaspijského 
?elmi rosdilná.  a)  V  celé  severni  kotlině  jeho, 
po  ^e  od  PetroYska  k  Aleksandrovskn  vedené,  je 
následkem  řičných  náplavů  a  navátím  stepniho 
pisku  hlonbka  velmi  skrovná  (vSndeS  pod  10  moř. 
laien*  =  60' ms.);  podobně  má  jižní  hluboká  ko- 
tlina, ostatek  moře  obsahující,  vSudež  podél  břehůy 
ú  na  2 — 10  mil  menSí  hloubku,  než  10  sazen'  a 
to  irláSté  tam,  kde  je  břeh  stopní,  tak  že  v  tako- 
▼ýeh  polohách  (ovSem  i  y  seyemí  kotlině)  i  sama 
brini&ií  dára  břehu  a  moře  dle  větrůy  ustavičně 
se  m^  V  severní  kotlině  rozkládá  se  kromě  toho  podél 
p.  o.  Mangiělaku  a  Busačího  yeliká  měl  lasturová, 
na  kteréž  Činnost  moře  skupinu  ostrovůy  (tak  ev. 
Toleníeh  a  Kirelských)  yjtyořila  a  podnes  ježte 
troří,  jakož  i  největší  část  nízkých  ostrovů  moře 
Kaspijského  v  ustayičné  Činnosti  moře  půyod 
iv&j  má,  yyjmouc  jediné  ostroyy  okolo  p.  o.  Apleron- 
ikéko  (Svatý,  Žily,  Nefťanské  a  2  braiři),  kteréž  mají 
prameny  naftoyé  a  ohně,  ležíce  v  ose  Kaykazského 
yiúkanismu.  fi)  Prostor  jižní  kotliny,  kterýž 
jest  od  hranice  čáry  nejyětší  mělkosti  až  na  10 — 15 
(na  sey.  i  na  20)  mil  do  ynitř/  yzdálený,  má  prftm. 
Uenbkn  10 — 100  sažeň,  ostatek  moře  drží  se  hloub- 
ky 100 — 200  sažeň,  a  ySak  tím  spůsobem,  že  se  v 
něm  na  sev.  mezi  41— 42  V2®,  a  na  jihu  mezi  37  V2^ 
40*  sev.  i.  dva  okresy  nejyětSí  hloubky 
n^ořské  vytvořuji,  v  kterých  hloubka  od  200  až 
na  400  niái  stoupá  (největiií  posud  měřené  hloubky 
j«0«  v  sev.  okresu  421,  v  jižním  422  sažeň).  d) 
Měl  Činy  jsou  v  již.  kotlině  nečetnéajen  na  skrov- 
ný prostor  obmt zené,  za  to  roste  delta  Kury  značně, 
eoi  o  deltě  Volgya  zvláětě  Tereku  jeětěvětií  měrou 
pM,  kdež  moře  v  100  letech  asi  o  30  verst  čili 
^7  aile  od  břehAv  ustoupilo  (pozorováno  ve  va- 
^jass,  Cemyj  Binok  řečené),  e)  Ze  vžech  těchto 
olnlnoití  vydíásí,  že  plavba  po  m<^i  Easpijském 
tfielnýBii  nesnázemi  zápasí,  k  čemuž  ještě  přistu* 


120 


pnji  silné  y^try  (zvi.  severni),  ^asté  bouře,  zamr- 
záni sevemf  mSlké  kotliny,  jakož  i  nemnoho  dobrých 
přfstayŮY  (asi  50).  Za  to  je  bohactvf  moře  toho  na 
ryby,  ptactvo  a  j.  mořské  živoŽichy  pověstné  a  dů- 
ležitým pramenem  výživy  a  zámožnosti  vůkolnich 
obyvatel  (viz  níže). 

11.  Moře  Čili  jezero  Aralské,  z  podobných 
přiSin  co  moře  Easpijské,  ruským  jezerem,  leží  nyni 
ve  výSi  24*9'  psrf.  (dle  Struve,  Bntjakova  a  j.)  nad 
oceánem,  a  má  rozlohu  1267  Ql  m.  z.  I  jemu  při- 
sluSi  podobné  vlastností,  jelikož  původ  jeho  je  ten- 
týž, co  moře  Easpijského.  NejvětSi  hloubky  jeho 
jsou  na  záp.,  kdež  je  břeh  vysoký  (při  Usť-Urtu) 
a  vynáSeji  až  200'  pař.  (nejvétSi  měřená  hloubka 
208'  pař.) ;  v  prostředku  je  90'  hluboké,  ostatni  kon« 
Sny  jsou  vesměs  mělké,  břehy  nestálé  (v  10  letech 
postoupil  břeh  východní  o  0*3 — 0*6  zem.  mil  dle 
srovnání  Boršéeva),  nesčíslné  písečné  ostrovy  na 
východě,  nejvíce' zálivů  a  ostrožen,  jakkoli  proměn- 
livých, na  severním  břehu;  solnatost  asi  taková, 
jako  při  moři  Kaspijském,  zvláStě  slané  zátoky  na 
severu  (zejména  Palskievičova,  Perovského  a  Saiy 
Čaganak)  i  na  jihu  (j.  Ajbugir),  největší  ostrovy 
Kug-Aral,  Barsa-Kilmez  a  ostrovy  Carovy  (zvi.  Ni- 
kolaje), které  jsou  vSecky  vysoké  (od  hojnosti  ostro- 
vův  též  jméno  jezera). 

UL  Slaná  jezera  Ruského  cís^stvi,  v  hosp. 
ohledu  náramně  důležitá,  nalézají  se  vesměs  na 
půdě  býv.  moře  Sibirsko-Kaspijského,  t  j.  tedy  v 
guberniích  Astrachajiské,  Stavropolské  a  Taurijské, 
pak  v  zemi  Čemomořských  a  dílem  i  Donských 
kozákův  (na  jihu)  v  Evropě,  dále  na  svazích  Usť- 
Urta,  ve  stepech  Eirgizských,  v  oblasti  Semipala- 
tinské  a  v  z^adních  guberniích  Sibiřských,  a  sice 
po  ohromném  prostoru  asi  50.000  Q  m.  rozložené, 
pokrývajíce  (i  s  m.  Azovským)  samy  asi  1940  Qm. 
půdy.  a)  Počet  jejich  dá  se  tím  méně  určiti 
(obnáSi  ale  zajisté  mezi  6000^8000) ,  že  nejen 
vysycháním  úroveň  jejich  se  napořád  níží,  ana  se 
jezera  nynější  nejen  povlovně  v  solná  bláta  i  luhy 
proměňují,  nýbrž  v  sousedství  vnitřních  a  měl- 
kých moři  rnských  (jako  při  západním  a  východním 


121 

• 

l$éim  Krymu  i  při  jiSnim  břehu  Asovskélio  mdFef 
|£  niských  březích  Kaspijského  iArálského  moře) 
I^firoieným  zavíráním  menSích  zátok  jejich  nová 
jeiera  poy8táyi^'í,  Ijmauj  řek  (jako  zvL  na  severo- 
sápadním  pobřeží  Černého  moře)  se  zavírají  a  menSí 
a  QŽSí  jezera  (jako  zvi.  t  stepech  Eirgizských)  čá- 
Bte&iým  vysycháním  na  více  jezer  se  rozStěpují.  b) 
Jiné  obecné  vlastnosti  těchto  jezer  jsou  mél- 
kost,  tvoření  ostrovů,  ostrožen,  kos  a  přesypů.  Není 
pochybnosti  (jak  zejména  Bálr  o  jezerech  Astrachaň- 
skýdi  skvěle  dokázal),  že  všecka  původ  svůj  bývá- 
lémn  moři  děkují,  jsouce  tudíž  buď  skutečné  zbytky 
jeho,  v  hlubSích  pimvích  pozůstalé,  buď  že  stahová- 
ním a  vyluhováním  se  soli  z  vůkolní  slané,  stepní 
půdj  nebo  řek  stopních,  v  nich  se  ústících,  povstá- 
vají, c)  Nejbohatší  na  takováto  slaná  je- 
iera je  v  Rusku  evropském  gub.  Astrachaň- 
úiif  kteráž  má  8*48  Q  m.  z..  Krymská,  kteráž  (i  s 
m.  Hnilým)  má  55*37  Q  m.  z.  a  Kubánská  oblast 
B  13  67  m.  z.  takových  jezer  (gub.  Bakinská  v  Zá- 
kavkazí  má  jich  jen  1*78  Q  m.)*  V  asijském 
Rusku  má  jich  nejvíce  oblast  Kirgizských  kozá- 
kflv  (asi  500  Q  m.)*  jakkoli  udáni  úřední  schází ;  v 
oblasti  Semipalatinské  pokrývají  66880  Q  m.  z., 
v  gub.  Tomské  59*40,  Tobolské  24  90  (v  onom  ěisle 
obsahují  se  vSak  i  sladkovodníříčná  jezera),  v  oblasti 
Orenburských  kozákův  34*93  Q  m.  z.  Iv  mělkém 
pHmoří  moře  severního  náleží  nepochybně  některá 
jezera  k  tomuto  druhu;  jako  jezera  mezi  ústím  ř. 
Jany  a  Čendona  v  Asii,  a  j.  v. 

d)  Největší  a  nejdůležitější  těchto  je- 
zer: a)  j.  Jelton  a  Baskuměat  v  g,  Astrachaň- 
«ké  a  j.  BalchaSské  v  oblasti  Semipalathiské,  Pleso 
Jeltonské  má  (dle  Bergstrassra)  3*72  Q  m.  a  ne- 
vyvažitelné  hohactví  hlacené  soli,  kteráž  se  na  dně 
jeho  ve  výročních  vrstvách,  plasty  černé  hlíny 
od  sebe  oddělených,  usazuje  avylamováním  v  množ- 
ství 4 — 5  mil  pudů  (dříve  i  10  a  11  mil.  p.  dle  po- 
třeby) do  roka  dobývá.  J.  Baskumčatské,  pod 
velikým  Bogdem  položené  a  45  verst  v  objemu  ma- 
jící, tudíž  rovněž  asi  3Q  m.  veliké,  chová  v  sobě 
J6Sté  výbornější  blaoenou  sůl,  kteráž  přes  98%  či- 
Bnsko.  11 


122 

• 

0té  kachynské  soli  vydává  (Eltonská  sůl  jen  96%), 
ale  již  od  r.  1808  nedobytá  se  seatchovává.  Berg- 
stráflser  vypočítává  kromě  toho  jeSté  36  těžených 
solných  jezer  v  Astrachaňsku  (v  celku  jich  tam  je 
přes  2000),  kteréž  72—96%  čisté  soU  vydávají.  — 
Jezero  Balohaiské,  asi  ve  výši  250'  piď.  nad 
mořem,  je  po  moři  Kaspijském  a  Aralském  největfii 
slané  jezero  v  Rusku,  má  délku  600  verst,  a  Sirka 
i  80  verst,  největSi  hloubku  70^  Povrch  jeho  páčí 
Koppen  na  402*2,  Chanykov  na  543*7  Q  m.  'z. 
Břeh  je  vysoký,  svážný  a  rákosný,  voda  zvi.  pH 
březích  hořká  a  slaná,  v&bec  ale  čerstvá  i  pila, 
nebot  hlavní  přítok  jeho,  řeka  Bja  (280—1000'  Si* 
roka,  12 — 50'  hluboká)  dováží  do  jezera  takové 
množství  přisládlé  vody,  že  jím  původní  solnatost  jeho 
značné  se  rufií.  V  též  kotlině  co  j.  Balchašské,  leŽí 
na  vých.  jeho  býv.  Části,  jez.  Sasycké  a  Alské.  fi)  J  e- 
cero  Sevangské  (též  Erivanské  i  Gokča)  v  ra- 
ské  Arménii  a  j.  Jsy  (čili  Isyk-Kul)  jsou  sice  vý- 
Sehorská  jezera  alpského  rázu,  ale  pravá  plesa  i 
odtud  od  Hčných  jezer  rozdílná,  že  slanou  voda 
chovají.  PrvnějSí  leží  ve  výSi  6870'  rus.  (čiU 
5973  piď.)  a  má  dle  Overina  povrch  18*28  Q  m.  b« 
a  (dle  Schnitzlera)  1538'  p^.  největší  hloubky; 
toto  má  polohu  4691'  rus.  nad  m.  (dle  Semenova) 
délku  161,  největší  šířku  50  verst  a  povrch  116  Q 
mil  veliký  (dle  Golubjeva  i  Venjukova)  a  72  příto- 
kův,  kteréž  ale  na  3  měsíce  zamrzají,  jakkoU  je- 
zero vždy  ledu  prosto  zůstává  (odtud  jméno  jehozi: 
teplé  j.).  Voda  jeho  jq  násolná  i  jasnomodrá  i  ne- 
pije se  ani  od  lidí,  ani  od  dobytka.  Bouře  zimní 
překážejí  plavbě,  kteráž  ostatně  pro  nedůstatek  stá- 
lých sídel  při  břehu  je  skrovná. 

IV,  Sladkovodná  jezera  jsou  rovněž  vru- 
ském  císařství  náramně  četná.  Číslo  jejich  lze  tíže 
ještě  udatí,  než  číslo  slaných  jezer,  ana  nalézajíce 
se  ještě  s  velké  části  v  krajinách  nepřístupných  a 
neznámých,  zůstávají  na   mnoze  posud  nepo vědoma. 

1.  Počet  jejich  je  však  zajisté  ještě  větší,  než 
onen  slaných  j.,  a  může  se  asi  na  8 — 10.000  odhad- 
nouti, z  čehož  asi  polovice  na  evropské  Busko  vy- 
padne.   Původem  této  četnosti  jsou  rozsáhlé 


123 


tinnany  a  tnndrj  seycanf,  kteréž  povahou  svoa  i 
jiloyitostipůdyyznikániizachoyáTáni  jich  nad  mira 
podpomji,  vedle  obecné  korytností  planin  i  rosso- 
ehatých  hřbetův  prahomích,  kteréž  po  evropské  i 
asijské  Basi  zvIáštS  rozSiřeny  jsou.  Proto  také  se- 
verní tondrovité  a  lesní  gubernie  jak  v  EvropS,  tak 
v  Asii  mají  jich  nejvíce,  ano  i  v  lesnatých  pláni* 
nach  Litevských  a  Běloruských  i  baltických,  i  v 
samém  Polsku  jsou  posud  dosti  hojná. 

2.  Z  hornatin  ruských  mají  jich  Valdajské,  Al- 
tajské  a  Přibajkalské  nejvíce,  v  Uralu  jsou  2svl.  na 
východních  poduralských  planinách  Setné  (jakkoli 
vesmSs  malé),  Kavkaz  jich  má  nejméně.  Ve  Fin- 
landii,  zvláště  v  střední  a  jiŽni,  pokrývají  skoro  po- 
lovici povrchu  (tedj  asi  ok.  3000  mil,  a  jediné  tu 
jich  je  zajisté  přes  2000);  Oloněcká  gubernie  má 
větSieh  jezer  přes  1500  (s  povrchem  341*10  Qm.  z., 
bez  j.  Ladožského),  Archangerská  1145  s  povrchem 
243  27  □  m.;  v  Kuronii  pokrývají  3*04,  v  Livonil 
66-68,  v  gub.  Novohradské  47*16,  v  Pskovké  17-96, 
ve  Vologodské  7*96  Q  m.  z.  JeStě  g.  Tverská  má 
jich  6-38,  Vitebská  471,  Vilenská  303, Minská  1*34, 
Kovenská  2*75  Q  m.  z.  V  střední  Buši  objevují  se 
nejníže  jeStě  v  gub.  Kostromské  (1*84),  Jaroslavské 
(105),  Bjazaňské  (M8),  Vladimirské  (0*91)  a  na 
Volyni  (0-49).  Vysoké  stepní  gubernie  jich  již  do- 
cela postrádají,  za  to  objevuji  se  v  dolnídi  stepech 
zase  ^tná  slaná  jezera.  V  Poduralsku  pokrývají 
jezera  v  gub.  Permské  (hlavně  na  sibiřské  straně) 
3*90  Q  m.  z«,  v  Tobolské  (se  slanými  dohromady) 
24-90,  v  Tomské  (taktéž)  59*40,  v  Irkutské  570-40 
(ovšem  s  mohutným  Bajkalem),  v  Kavkazsku  jich 
povrch  o  sobě  není  znám  (se  slanými  na  sev.  pá^ 
se  vSiúc  na  41^41  Q  m.,  z  Čehož  v  Eubaiíském  okresu 
13-67,  v  Bakinské  gubernii  1*08,  Erivaňské  24*88, 
Eutaisské  1-78). 

3.  Věecka  větší  jezera  t.  druhu  mají  neoce- 
nitel>iOU  důležitost  pro  národní  hospodář- 
ství jak  bohatostí  ryb,  tak  podporou,  kterouž  ob- 
chodu v  rozlehlých  končinách  císařství  ruského  po- 
intují, jakkoli  i  ona  bez  výjimky  téměř  dle  země- 
piané  polohy  své  na  kolik  měsicuv  zamrzají.  Jsout 

11* 


124 


pak  povahou  svou  bnóf  plesa,  co2S  svláStS  o  vSech 
lesních  a  tundrových  jezerech  (kteréž  poslední  ovSeno. 
json  vStšfm  dilem  jen  pouhé  lajdy  £ili  mláka)  platí, 
dílem  i  říčná  (zvi.  vSecka  vySSí  sladkovodná  jezera). 
4.  K  největším  a  nejdůleSitějSím  ná- 
leží: a)  j.  Ladožské,  nejvStSí  řiíné  v  Evrop§, 
332-10  D  m.  z.  pokrývající  (nejvStSí  hloubka  1165' 
pař.),  60'  rus.  nad  m.  položené,  8  vysokými,  lesnými 
břehy  (toliko  na  jihu  v  délce  28  mil  jsou  bláta  a 
roviny^;  b)  j.  Onžžské,  159'32  Q  m.  veliké  (ve 
výSi  222'),  654'  hluboké,  s  detnými  choboty  na  sev. 
a  malebnými  tamto  břehy,  ob5  jezera  ř.  Svirem  ve 
spojeni  a  pro  obchod  Petrohradu  s  vnitřní  Rusí  neo- 
cenitelné důležitosti  (v.  níže) .  c)  Z  jezer  Finland- 
skýchjsou  nejvétSí  a  nejdůležitější:  1.  j.  Saim- 
8  k  é,  240'  nad  m.  položené ,  přes  33  □  m.  veliké, 
jsouc  řekou  Voksou  ve  spojení  s  j.  Ladožským  a 
tudíž  i  OnSžským,  neméně  i  s  největSí  Sástí  výcho- 
dofinlandských  jezer;  j.  Ulejské,  8  mil  dlouhé, 
va  výSi  366',  řekou  soujmennou  rovněž  s  mořem  i 
jinými  jezery  ve  spojení,  a  j.  Enarské,  380' 
nad  m.  a  69  □  m.  veliké,  kteréž  íetnými  řekami 
s  vnitrem,  a  řekou  Pasvigem  důležité  spojení  s  vý- 
borným zálivem  Varangským  má.  —  Z  velikých 
jezer  na  vých.  Sudské  planiny  (v  gab.  Arcban^eV- 
fké)  mají  veliká  jezera  Sěgo  a  Vygo  důležité 
říčné  spojení  mezi  sebou,  s  mořem  (řekou  Vygem) 
a  jez.  Oněžským .  (řekou  Kumsou)  a  tím  samým  i  s 
baltickým  mořem  a  střední  Rusí;  rovněž  jsou  od 
soustavy  j.  Kutna,  kteráž  řekou  Kemem  k  Bílému 
moři  vytéká,  jen  krátkým  vlakem  (mezi  ř.  PanSn- 
gou  i  Andou)  odlouSena.  d)  Jezero  Bílé  (v  g. 
Novgorodské)  20*4  Q  m.  veliké  a  nejvýS  30*7'  pař. 
hluboké  (dle  Schnitz^era)  s  nízkými  břehy,  prostíFed- 
kem  syého  výtoku*  Šeksmy,  k  oblasti  Volžské  ná- 
ležité, ale  prostředkem  KovSe  s  ř.  Vyteprou  a  tudíž 
opět  se  soustavou  vSech  severozápadních  jezer,  i 
řekou  Baěmou  s  Oněffou  spojené.  Náméně  nalézá 
se  ve  spojení  i  s  j.  Kubenským,  asi  15  Q  mil 
velikým,  jehož  výtok,  Suchona,  k  soustavě  Pežory 
náleží,  a  hlavní  přítok,  ř.  Kubina,  krátkým  vlakem 
od  Vagy,   tudíž   od   soustavy   sev,  Dviny   oddělen 


J25 

jest.  e)  Z  letných  jeser  Valdajských,  kteréž 
86  ke  krajinné  kráse  této  homatinj  nemálo  přiči- 
ňují,  je  Seližarské  j.největSÍ  (3-62  Q  m.,  7—36' 
^tí,  hlonbkj  a  861*4'  pi^.  výSe  nad  m.^  a  s  čet- 
nými choboty  a  ostrovy  svými  nejpěknější,  náležíc 
výtokem  svým,  Seližarovkon ,  k  soustavě  Volgy, 
která  ta  sama  též  několik  jezer  vytvořuje,  f)  Je* 
šero  Ilmenské,  velikým  výtokem  svým,  Voíchví, 
k  soustavě  LadoŽského  jezera  čili  Něvy  náležité, 
má  16*79  □  m.  z.  rozlohy  a  101*6'  pař.  výše  nad 
mořem,  a  souvisí  (tedy  i  veliké  poříčí  Yolchve  i 
Lovatí)  prostí^dkem  Msty,  jejího  jezera  (blíž  V. 
Yoločka)  a  ř. Tvercí  s  Volgou.  g)  J.  Čudské  (ji- 
nak Pejpns),  66*25  □  m.  povrchu,  90'  p.  výSe  a 
43'  p.  nejvě^í  hloubky  mající  (dle  Éoppena),  je  nej- 
větfii  jezero  na  záp.  Rusi  s  luČnými,  nízkými  břehy 
a  kultukem,  Pskovské  jez.  řečeným,  a  řekou 
Emmou  (Čili  Embou)  ve  spojení  s  j.  Vircským 
(4-96  0  m.,  108'  p.  výíe,  24'  hl.),  z  něhož  na  záp. 
ř.  Bělina  (Fellin)  k  Pernavě  teče,  tak  že  j.  Čudské 
jsk  touto,  tak  přímým  výtokem  svým,  ř.  Narvou 
—  ve  dvojím  spojeni  s  baltickým  mořem  se  nalézá, 
k)  Jezera  Ural  ská,  velice  četná,  ale  větSím  dí- 
lem jen  skrovné  rozlohy,  nalézají  se  hlavně  jen  mezi 
55 — 60®  s.  S.,  a  sice  na  východním  svahu  Uralu, 
buď  v  horských  korytech,  buď  v  četných  kotlinách 
podhomích  planin,  jsouce  po  prostoru  asi  5000  Qm. 
dosti  četně  rozsetá  (zvi.  v  gub.  Perm'ské),  a  jsou 
vesměs  řičná.  Vedle  krásy  krajinné  mají  zvlášté  co 
stavy  a  nádržky  vodní  Čili  stavy  pro  závody  hor- 
nické, větším  dílem  k  nim  přilehající,  velkou  ho- 
spodářskou důležitost.  Povrch  největších  nepřevy- 
šuje ani  1  □  m.,  a  největší  jsou:  j.  Tavatuj- 
ské  v  poříčí  Nejvy  ;  j.  E a  zlínská  (Silač  a 
Irtěp)  v  poříčí  Isětě,  spojená  stokou  s  malebnými 
jezery  U finskými  (pod  Jurmou ležícími),  kteráž 
ř.  Mijas  tvoří ;  j.  Mijasovo  a  EasjagaČské, 
(s  kteórýchž  ř.  Kojelga  vytéká),  pod  Ilmeňským  hřbe- 
tem položená  a  j.  v.  i)  Z  j..  Kavkazských  je 
málo  které  blíže  známo;  zvi.  památná  jsou  jezera 
sq^ochová  v  Arménii,  jako  Tabisčurské  pod 
Ardmevanemi  Toporazvanské  pod  Abulem  a  v 


126 

Kaykazn  vlastním  pověstné  j.  Tane  ▼  Chevsnríi,  ve 
výši  7417'  ros.  (dle  Buprechta),  z  jehožto  stfeda 
mohutný  sloup  vody  obČasnS  vystupuje,  a  j.  v.  x) 
Z  jezer  Altaj ských požívá  j.  Telecké  Č.  zlaté, 
(Altyn-kul)  1600'  vysoké  a  ok.  3  Q  ^'  veliké,  alp- 
skou krásou  svou  velké  pověsti  neménS  i  malé  j. 
Eolyvanské  (v  poHČí  Oaryše),  žulovými  skalami 
svýnú  nejdivnějších  podob  zvláětě  proslulé,  k)  Z  ji- 
ných jezer  Sibiřských  je  zvi.  j.  Bajkalské  nej- 
větSia  nejdůležitější.  Jsouc  ve  výši  1245'  ve  veliko- 
lepé  kotlině  horské  položeno  (v.  nahoře),  má  570*4  Q 
m.  z.  povrSnosti  (dle  Eoppena)  a  120^430'  hloubky, 
délku  84  a  šířku  2—11  m.  a  ok.  266  m.  objemu.  Vedle 
sladkovodnosti  a  podivuhodné  průzračnosti  objevuje  j. 
toto  vlastnosti  všech  horských  jezer,  jako  náhlé  ná- 
dory vody,  náhlé  a  prudké  větry  (nejnebezpečnější 
jsou  jižní)  a  bouře  (i  zemětřesení).  Kromě  toho 
vyniká  bohatostí  ryb  i  jiných  zvířat  (i  tuleňů),  snad- 
ností a  důležitostí  plavby  (od  května  až  do  listo- 
padu, dílem  i  do  prosince)  a  velikostí  řek,  do  něho 
se  vlévajících.  Skalnatý  ostrov  Olchon,  vedle 
'  jiných  14  menších  v  něm  se  nalézající,  je  14*8  □ 
m.  veliký,  a  z  četných  pHstavův  a  rejd  jeho  je  nej- 
jistější př.  Listveničný  (ruského  lo<&tva,  při 
ostrově  t.  j.),  Eultuk ,  Buguldějka ,  Duskučinský, 
Turkinský  a  Golousťský. 

CŘeky.  Bohactví  Ruského  císařství  na  vodj 
tekuté  je  rovněž  tak  proslulé  a  na  slovo  vzaté,  jako 
četnosfc  a  rozsáhlost  jezer  jeho.  a)  Ovšem  že  b  o- 
hactví  toto  je  nestejně  rozděleno,  tak  že  zejména 
nízké  stepní  končiny  jak  v  Evropě  tak  v  Asii  od 
přírodní  povahy  své  jsou  v  pravdě  na  tekuté  vody 
chudé,  kdežto  střed,  zejména  však  lesnatý  a  jezerný- 
sever  v  Evropě,  hojností  a  mocností  řek  rovněž  tak 
vyniká,  co  celá  Sibiř,  pokud  není  stepní  půdon, 
kdežto  v  Eavkazsku  na  sev.  a  jihu  suché  krajiny 
se  objevují  se  středem,  na  tekuté  vody  nad  míru 
bohatým,  b)  Neocenitelné,  od  vlády  ruské  dávno 
(již  od  časů  v  Petra  Velikého),  ano  i  od  národa  sa* 
mého  (zvi.  od  Novgorodských  kupcův)  od  pradávna 
pozorované  a  zužitkované  přednosti  ruských  řek 
v  Evropě  jsou  vedle  přirozené  vodnosti  a  tudíž  dlouhé 


127 


spl&ynosti  jejich,  neveliké  jich  vedilenoBtl  od  sebe 
jak  ve  yrdíioviStí,  tak  i  v  jiných  tratách  běhu  je- 
jich, tak  že  po  krátkých  a  nízkých  ylacich  (od  pra- 
dávna již  známých  a  užívaných)  snadno  z  jednoho 
poříčí  a  tím  i  z  jednoho  moře  k  drohémn  se  do- 
stati lze  jest,  kteréž  přírodní  výhody  novéjSí  vláda 
ruská  založením  příhodných  průplavův  (viz  níže) 
ivýSiti  hleděla.  MenSí  měrou  hospodářská  výhoda 
tato  platí  o  řekách  asijských,  větším  dílem  jen  ro- 
vnoběžně k  jedinémn  moH  severnímu  (k  tomu  pak 
jeStě  v  hornatém  terrainu)  tekoucích,  ačkoli  i  tuto 
■plavné  přítoky  veldFek  značně  k  sobě  se  přibližigí 
a  opět  snadno  spojitelnyjsou.  c)  Jinou  velikou  před- 
nosti hospodářskou  vyznačují  se  řeky  ruské  í  odtud 
id  v  sobě  posud  veliké  bohactví  ryb  chovají, 
jakož  i  tím,  že  stepní  i  arktické  řeky  přirozenými 
vodiči  jsou  teplejšího  podnebí  a  tudíž  i  bohatší  flory 
a  fauny,  kteráž  jimi  i  v  nejpustějších  jinak  krigi- 
nách  solných  stepi  a  tunder  arktických  až  k  mořem 
dostupnje.  d)  Jaký  předůležitý  úkol  konečně  řeky 
ruské  co  přirozené,  ano  v  lesních  i  arktických  pu- 
itinách  ruských  s  počátku  jediné  dráhy  spojo- 
vací a  dopravovaď  při  dobývání,  osazování  i  ve 
veSkerém  hospodářském  pokroku  nesmírného  pro- 
stranství, mocnému  žezlu  ruských  panovníkův  pod- 
daného, od  pradávna  konaly  a  posud  konají,  o  tom 
nejen  historie  ruská  skvělého  svědectví  poskytuje, 
nýbrž  i  současný  rozvoj  rozšíření  Buši  (v  Amursku 
a  j.)  8  tímto  úkazem  v  nejužším  spojení  se  nalézá. 
Ano  směle  tvrditi  možno,  že  osídlení,  zveličení  a 
hospodářské  zvelebení  staré  i  nové  Rusi  vedle  pH- 
rozené  statečnosti  národa  zvi.  velkoruského,  vedle 
decentralisujících  prospěchův  staré  soustavy  údělné 
a  vedle  věhlasné  i  energické  iniciativy  nové  ruské 
vlády  (nejen  od  Časův  Petra  Velikého,  nýbrž  hned 
E  dob  Aleksěje  Michígloviče ,  ano  již  Joana  III), 
hlavně  neocenitelnému  daru  nevyrovnané  hydrogra- 
fické soustavy  ruské  a  rozumnému  jeho  užívání  co 
společný  výsledek  připsati  náleží,  e)  Vedle  těchto 
velikých,  podnes  účinných  výhod  zůstáviýí  dlouhé 
lamnáni  ruských  (i  nejjižnějších)  řek  ajezeri  veliké 
látopy    a    obecné   i  jiným    tokům    nedůstatky 


128 

(jako  prahy,  peřeje,  mélČinj  atd.)  vždy  jen  ménS 
patrné  a  Skadné  a  váží  tím  ménS,  jelikož  ruské  řeky 
i  nejvnití^nějSim  a  nejvzdálenějším  krajinám  ruského 
císařství  volný  průchod  ke  Irem  oceánům  zemským 
(k  Atlantskému,  Severnímu  a  Tichému)  a  prostřed- 
kem říČného  spojení  s  největSími  jezery  kontinentál- 
nými,  jako  jsou  moře  Kaspijské  i  Aralské,  i  nej- 
kratší cestu  k  Indii  poskytují  i  poukazujL 

i.  E  oblasti  Atlantského  oceánu  náleží 
všecky  přítoky  moře  Baltického  i  Černého.  Ruská 
oblast  moře  Černého  obsahuje  velikostí  svou 
(33.400  Q  m.)  asi  24%  veškeré  rozlohy  evropské 
Rusi  a  lOVo  Kavkazska  Charakteristické  vlastnosti 
řek  této  mořské  oblasti  jsou  vedle  vodnosti  a  ryb- 
nosti  vysoké  a  rokytné  břehy  pravé,  jakoŽ  i  slapy, 
prahy  a  peřeje  jejich  tam,  kde  vyšší  a  hutnější  pla- 
niny jihorus.  prorážejí,  pak  velké  záto&ny  Čili  příluky 
a  ústí  limanovitá,  s  rozličnými  tvary  těchto.  Nej- 
větší poříčí  mají  ř.  Dněpr  8170n  m.  (dle  Schnitz- 
lera,  dle  Roona  8500),  Don  7990  (Schn.),  Bug  1450  a 
Kubáň  900  □  m.  z.  (oba  dle  Schn.);  z  poříčí  Dně- 
stru  1470  Q  m.  velikého  (dle  Rittra)  náleží  do  Rusi 
asi  800  □  m.  z. ;  poříčí  Riona  má  asi  300  Q  m.  z. ; 
na  ostatní  poříčí  přímých  pHtokův  moře  Černého 
připadá  tudíž  jen  13.790  čiU  41%  vší  oblasti,  i 
jsout  řeky  tyto,  pokud  stepní,  málo  Četné,  ani£ 
vodné,  —  pokud  Eavkazské  a  Krymské  —  četné 
sice,  ale  horské   bystříce. 

1.  K  poříčí  Prutu  a  tudíž  k  oblasti  Dunaj- 
ské (před  r.  1856  též  od  části  Ruské)  náleží  jen  ťtzký 
pruh  při  záp.  hranici  říše  v  Bessarabii  (asi  200  O^  ) 
kdežto  žádná  z  jižních  řek  Bessarabských  Dunaje 
samého  nikdež  nedosahuje. 

2.  Dněstr  dostává  se  nad  Chotímí  (u  Okop) 
na  půdu  ruskou,  má  odtud  v  nesčíslných  přílu- 
kách  délku  asi  130  mil  (veškera  délka  214  mil  dle 
Stuckenberka),  veskrz  splavných.  Šířka  jeho  ob- 
náší na  hranicích  rak.  250',  uBender  (v  letě) 
1700',  hloubka  7V2— 26'.  Plavbě  nepřekážejí  ani 
tak  peřeje  (jen  jediný  nad  Jampolí,  tak  zv.  Fro- 
to,  2000'  dlouhý),  jako  časté  brody  a  mělčiny 
v  letě  (u   Bender  někdy  jen    6'  hloubky) ,   zvláště 


129 

70  yjšnim  běhu,  v  nižním  pak  četné  ostrovy. 
Mělký  liman  jeho  (3 — 60i  kterýž  zamrzá,  je  6  mil 
dlouhý  a  prftm.  1  míli  Široký  a  přesypem  od  moře 
oddělený,  mezi  nímž  2  hrdla  (Cařhradské  a  Očá- 
kovské)  vytékají.  Přítoky  jeho  jsou  (od  blízkosti 
Bugu  a  Prutu)  nečetné  a  velmi  nepatrné^  největSí 
?  Podolí  (na  levém  břehu),  pak  Beut  (při  něm  Org- 
jejev)  na  pravém.  Voda  je  nažloutlá  i  nepitná.  — 

3.  B  u  g  má  délku  107  m.  (dle  Stuckenberka),  v 
hořejěím  běhu  550',  blíže  ústi  14.500'  šířky  a  u  Ni- 
kolajeva  20 — 60'  hloubky;  pro  četné  peřeje  (až  k 
Yoznesensku  počítá  se  jich  160),  útesy,  ostrovy  a 
kameny  v  řeČiSti  není  splavný.  Nad  Nikolaj  evem, 
nfi^  jehož  společný  jeho  s  Dněprem  liman  počíná, 
rozvini^e  se  vSak  velikolcpá  plavba ;  nejdůležitější  pří- 
tok jeho  je  Ingul,  35  m.  dlouhý,  rovněž  nesplavný. 

4.  Dněpr,  po  Volze  nejdůležitější  řeka  evrop- 
ské Rusi  a  historicky  téměř  nejpamátnější  —  má 
prameny  y  lesnaté  a  blatné  krajině  új.  Bělského  v 
gab.  Smolenské,  délku  243  mil  (dle  St.),  přímou 
ysdálenost  od  pi^menův  92  mil.  Y  letě  obnáší 
Šířka  jeho  u  Smoleňska  950',  u  Mogileva  450,  v  g. 
Mmské  ok.  1200',  u  Kyjeva  2400',  u  Křemenčuka  i 
s  ostrovy'  5400,  při  prazích  (zejména  na  Surském) 
mO'.  Hloubku  má  až  do  Orše  2—20',  níže  3—18, 
až  do  Kyjeva  9 — 16,  níže  Jekaterinoslavě  4 — 26', 
nad  Chersoní  i  40'.  Při  zátopách  vyvySiye  se  o  20' 
nad  letní  úroveň  vyšního  běhu,  u  Kyjeva  o  28',  v 
prazích  jen.  o  7—12',  v  limanu  o  6'.  Pod  Jekaterino- 
slaví  (mezi  Locmanskou,  Kamenkou  a  Kičkami) 
leží  v  délce  10  m.  pověstné  prahy  (či  vlastně  peřeje) 
jeho  (9),  v  kterých  mezi  vysokými  skalistými  břehy 
a  zátory  Čili  přebory  (je  jich  tu  též  9),  a  v  kamenitém 
Žlabu  planinu  jihoruskou  proráží,  spadaje  na  této 
trati  o  130'.  I  ve  vysním  běhu  nalézají  se  peřeje  mezi 
Smolenskem  a  OrŠí  (a  mělčina  u  Kobyljak),  rovněž 
mezi  EjremenČukem  a  Jekaterinoslaví ,  kdež  se  17 
zátorů  počítá.  Kromě  těchto  závad  v  řečišti  sa- 
mém, jež  posud  ani  hrázemi,  ani  náhony  obejíti 
nebylo  možno,  překážejí  volné  plavbě  též  husté 
lesy  pobřežní  (zvi.  výše),  nedůstatek  chodnika,  četné 
inlýny  lodní  (od  Klsten  až  ke  Kyjevu  76),  množ* 

13 


130 

ství  shnilých  dřev  v  řeí5iSti  a  mělíSmy,  jen  2' hloubky 
mající,  —  Níž©  prahftý  rozStěpnje  se  Dněpr  do  pra- 
vého bludi8tS  rukávů  a  výsp,  níže  Chersoně  pak 
rozSiřuje  se  takořka  v  zátoku  svíce  než  40  ostrovy, 
za  kterýmiž  poííná  vlastní  liman,  asi  $□  mil  ve- 
liký, 6  mil  dl.  a  2  m.  Široký,  kterýž  blatnými  neb 
písečnými  kosami  a  přesypy  zavřen  jest,  mezi  ni- 
miž řeka  10  hrdly  (z  nichž  jen  6  splavnýcb)  k  moři 
se  prodírá.  Z  četných  přítoků  Dněprovýcb  jsou  důleži- 
tějM  na  pravém  břehu  a)  Drut,  36  m.  dl.  pltem 
splavný,  b)  77  m.  dlouhá  Bere  z  in  a  (délka  splavnostl 
53  mil),  pod  Borisovem  60—70'  Široká,  kteráž  r 
Širokém  (6000')  a  lučném  údolí  vStSím  dílem  teče. 
c)  Pripěť  (pol.  Prypieč),  z  četných  pramenných 
Čili  bližních  řek  se  skládající  (z  nichž  největSÍ  Styr) 
mezi  Ratnem  a  Gorodkem  v  blatném  a  rovném  te- 
rainu  lesňv  Finských  do  nesčíslných  roztokův  se 
dělící  (inezi  nimiž  Hnilý  Pripěť  iStrumín  největSi), — 
má  délku  110  mil  (splavnosti  70  ip.)i  spád  prům* 
3'  na  1  m.,  a  nSkolik  mocných  přítokův  (jako  Styr 
64  m.,  Goryn*  100  m.,  Sljuč  86  m.,  Pina  22,  Ja* 
siélda  36,  Ptřč  36  mil  dlouhý),  kteréž  průplavy  se 
soustavou  Dviny  i  Němna  spojeny  jsou;  d)  Tet  e- 
rev  84,  Roá  34,  Ingulec  64  m.  dlouhý,  nad  Cher- 
soní  se  ústící.  Na  levém  břehu  teČe  do  Dněpru: 

a)  Sož,  70  m.  dlouhý  a  pH  výtoku  6—7'  hluboký; 

b)  Desna,  121  m.  dlouhá,  v  letě  obyčejně  1200' 
Široká,  4 — 7'  hl.  (z  jara  i  14')  a  níže  Brjanška 
splavná  s  mohutným  Sejmem,  80  m.  dl. ;  c)  50 
m.  dlouhá  Sula,  d)  70  m.  dl.  Psjél,  kterýž  zjara 
mívá  Šířku  10.000',  v  letě  vSak  mnohdy  jenť  70'. 
e)  Vor  ski  a,  57  m.  dlouhá,  60— 260'  (u  Poltavy)  Ši- 
roká; f)  Samara,  uhelným  krajem  ruským  jdouc, 
36  m.  dl.  Níže  Jekaterinoslavě  přestávají  již  vSe^ 
cky  přítoky  levého  břehu  (pro  step)  až  na  je^ou  ř. 
Koňskou. 

6.  Don,  nejsplavnějSí  ze  vSech  přítokův  mo- 
ře Černého,  jehož  délku  Stuckenberg  na  236,  splav- 
nost  na  94  mil  udává,  a  jehož  prameny  od  ústi 
102  mil  vzdáleny  jsou ,  nemá  v  tiché ,  bělavé 
a  neprůhledné  vodě  své  nikdež  ani  kamenů,  ani 
proudů  nebo  vírů,  jakkoli   břehy  jeho  jsou  větším 


131 

éň&Tň  vysoké  a  skalami  křfidovými  lemované.  Šířka 
jÚLO  n  Korotbjak   obnáSi   800^   u  Eačalinské  ste- 
niee,  kd«ž  od  něho   konSapřežná  želoEnice   k  neda- 
leké (2  m.)  Volze  odbíhá  —  pře»  2000';  níže   Čer- 
kttska  má  SÍH  1700—2600'.     Hloubka   jeho    bývá 
15—40'  (jarní  úroveň  vSak  i  6^).    Pod  Roštovém, 
kdež  dehové  ústí  jeho  počíná,    délí  se  do  2,  pod 
Aaovem  do  3  řoztokův"  (Don,  Kálaná,  Kntnrma), 
kteréž  do  21  stroměnů  se  rozbíhají,   S-— 7'   hlouby 
majíce  (celá  delta  má  9V2   in.   Síře)«    Moře  Azov- 
ské  může    se  pak  ješté   za  jakési  drahé,  limanité 
ústi  jeho  považovati.  Zpětných  levýchpřítokftv 
jeho  jsou  nejdůleŽítéjSí:   a)  Vorondž,  50   m.   dl., 
«ž450'   Široká  (u  Yoroněže  1300');  b)Choperfl 
Deséíslnými  př3itkami,  přes  100  m.  dl.,  pravá  stopní 
to  řeka,  v  letě  mělká,  s  jara  (v  čas  plavby)  lim. 
liroká  (v  letě  ve  vysním  toku  700—850,   v  nižním 
wtva  600'),  s  vysokým  (600')  pravým  břehem,  ne- 
početnými  kurgany  vyznačeným,  a   s  přítoky   Vo- 
roQou  (61  m.  dl.  a  260'  6ir.)   a  Medvědicí  (61 
m.);  c)  II  o  vij  a,  36  m.  dl.,  2  mile  od  Volhy  se  prý- 
štící a  s  ní  rovnoběžná;  d)  Sal,  70  m.  dlouhý,  ale 
co  stepní  řeka  bez  užitku;   e)   Manyč,   nejpamát- 
nější ze  vžech  stopních  řek,  vlastně  údoÚ  čilibalka, 
od  Donu  až  k  moři  Easpijskému  se  táhnoucí,  v  je- 
jímž žlabu   se   nalézá   v  prostředku   dlouhé  jezero 
MauyČské ;  v  západní  Části  její  táhne  se  řetě«  jezer 
Boimslých,  na  vých.  rozštěpuje   se  údolí  do   2  žla- 
bův  s  četnými,  ale  nespojenými  (v  letě)  jezery;  v 
prostředku  asi  celého  údolí  (nad  jez.  ManyČským)  ústí 
se  ř.  Kal  a  US,  od  Kavkazu  z  výSe  950'  přichodící. 
Odtud  nastává  vidliee  Čili  bifurkaee  Manyče.   S 
jara  totiž  a  na- podzim  teče  odtud  Manyč  (západní) 
k  Donu,  a  východní  k  jezeru  Kaprův   (j    Sasta), 
odkudž  se  do  slaných  močálův  n^o  do  nížiny  Kumy 
loslévá,  vlastním  tokem  moře   Chvalynského   tudíž 
nedosahujíc     Veškera  délka  západního    i  východ- 
ního Manyie  obnáší  asi  140  mil;  k  plavbě  a  žá- 
doucí kanWsaoi  (emojeni  černého  m.  s  Kaspijským  I) 
ndní  však  pro  nedůstatek  vody  a  rozdílnost  hypso- 
metrickou  příhodný.  —  K  důležitějším  pravým  pří- 
tokům Dona  náleží  a)  rychlá  Sosna,  30   m.  dl.. 


132 

b)  veliký  Do  ne c,  100—146  m.  dl.,  ve  vySnim  bělia 
8  nesSislnými  přílnkami  a  3'  hluboký,  v  letě  sle 
njkdež  přes  1000'  široký,  jelikož  obyčejně  v  úzkém 
řečišti,  skalami  křídovými  (na  právo)  lemovaném, 
povlovně  se  ubírá.  Ústi  má  deltové  (ve  2  hrdlech) 
do  Donu,  z  jara  stojí  20— -28'  nad  letní  úrovní  a 
zatápí  nízké  dolní  břehj  až  na  V2  ^*  šířkj  po  obou 
stranách ;  největSí  přítok  jeho  je  O  s  k  o  1,  43  mil 
dl.,  též  stepního  rázu. 

6.  K  u  b  a  ň,  z  Kavkazu  přichodící,  ve  vysním  běhu 
horská,  v  nižním  stepuí  řeka,  má  délku  88  m.,  77 
m.  pitní,  63  lodní  splavnosti.  Její  ústi  je  vlastně 
deltové  (ve  2  hrdlech)  i  limanovité,  s  několika  11- 
many  dílem  v  Černém  (1.  Eizilgačský)  dílem  ▼ 
azovském  moři  položenými.  Přítoky  její  levé  jsoa 
ěetné  a  mocné  (největii  Dělaja),  jako  Kavkazské.  — 

7.  Ř.  Rioni,  pod  Adajem  ve  výši  12.000'  na  již. 
svahu  hřbetu  Eavkazského  se  sbírající,  je  až  po 
Eutais  pravá  bystříce  horská,  odtud  řekou  stepní, 
velikolepými  pralesy  a  plavný  se  beroucí,  asi  45  m. 
dlouhá,  níže  Eutaisu  splavná,  a  v  ústí  (u  Poti)  i 
mořským  loděm  přístupná.  Největší  pHtok  Čevi- 
sov.  —  8.  Ingur,  ústící  se  u  Anaklije,  a  ok.  36  m. 
dlouhý,  má  podobné  poměry. —  9.  Z  Eavkazskýeh 
bystříc,  k  Černému  moři  jdoucích,  jsou  největíí  ř. 
Kodor  a  Bzyb. 

11.  Oblast  moře  Baltického  má  v  Bosi 
velikost  18.000  čili  18%  evropské  Rusi.  Z  četným 
(260)  přítokův  jeho  má  největší  poříčí  ř.  Visla 
(3578  dle  Rittra),  jakkoli  z  něho  sotva  ^/g ,  t.  j, 
2860 Q  m.  k  Rusi  náleží;  pak  následuje  poříčí  zá- 
padní Dviny  (2180  □  m.  z.  dle  Schnitzlera)  a  Ně- 
mna  (2100  dle  Denzlera).  Poříčí  Něvy  má  však  8 
velikými  jezery,  kteréž  k  němu  přičísti  sluší  (ze- 
jména Ladožské  i  Oněžské  a  vých.  Fiolandské), 
4200  O  m.  (dle  Denzlera),  —  poříčí  Narovy  (a  j. 
Čudským  i  Vircským)  asi  940  □  m.,  poříí^  Kemy, 
kt^éž  několik  jezer  obsahuje,  rovn^  asi  800  Qm« 
Na  ostatní  řeky  zbývá  tudíž  ok.  6000  D  m.,  a  z 
těch  jsou  finlandské  řeky  největší  a  nejvodnějSí. 
(E  poříčí  Odry  náleží  ř.  Varta  v  záp.  čáati  krá- 
lovství Polského.)  Řeky  této  oblasti,  sbírajíce  četné 


133 


pikoky  své  buď  z  rossihlýeh  leaných  a  bUtných, 
buď  z  jezemýcb  prostorů,  yjnikaji  nad  přítoky  moře 
{erného  velikou  vodností,  nejsnadnějiim  ano  již 
přirozeným  (prostředkem  jezer)  spojením  mezi  se- 
bou, json  ale  pro  Sasté  překážky  y  řečišti  (zvL 
prahy  a  slapy)  méné  splavné,  než  ony.  Ústí  jsou 
dílem   deltová,   limany   scházejL 

1.  Visla  náleží  středním  během  (od  Zavichosta 
k  AleksandroYu)  v  délce  135  m.  (veSkera  délka  153 
m.  dle  Hcqaeta)  k  cis,  Bnskémn,  jsouc  nejdůležitější 
řekou  Polskou,  jejíž  ústí  pohříchu  v  cizích  rukou 
jest  Za  to  náleží  (kromě  Sánu)  nejdůležitější  pří- 
toky její  do  Ruska,  jako  zejména  a)  na  pravém 
břehu  B  u  g,  asi  100  m.  dl.  (dle  Stuck.),  tichá  (spád 
2*5'  na  m.),  splavná,  i  400'  Široká  řeka  větSím  dílem 
T  hčné  dolině  tekoucí,  s  hl.  přítokem  Muchay- 
cem,  kterýž  tak  zv.  královským  průlivem  s  Pinou 
^jen  jest,  —  a  velikou  Narvi,  kteráž  má  délku  64 
m.,  dle  původu  svého  ještě  mocnější  a  stálejší  vodu 
než  Bng  (šířka  v  ústí  480')  a  od  Tykočina  splavná 
JBonc,  z  větších  přítoků  Bobr  (pol.  Bebř)  a  Vkru 
přijímá,  b)  Z  levých  přítoků  Visly  je  nejdůleži- 
téjSí  Pilica,  42  m.  dl.  a  Bznra  (30  m.),  průpla- 
vem Kerským  s  Vartou,  a  tudíž  s  poříčím  Odry 
spojená. 

2.  Němé n,  nejvýš  140  m.  dlouhý,  300—960' 
firoký  (zjara  při  pruských  hranicích  i  2000'),  bohatý 
na  ostrovy  (36  se  jich  v  Busku  poČitá) ,  ale  i  na 
p^eje  a  mélčiny  (mezi  Kovnem  a  Grodnem),  od- 
kud lodě  i  pltě  bez  locmanů  na  něm  obejíti  se  ne- 
mohou, jelikož  i  hloubka  velmi  nestejná  (v  dolním 
béhu  1—21').  Ústí  jeho,  tak  jako  ústí  Visly,  je 
deltové  a  na  půdě  pruské.  Z  Četných,  ale  malých 
I^itokůvjehoje  a)  ř.  Šara,  40m.dl.,  průplavem 
Oginským,  jakož  i  jezerem  svým  (VygonoviČím), 
i  něhož  z  jara  yoda  i  do  Jasiéldy  odtéká,  s  touto 
ft  tadíž  s  poříčím  Dněpra  spcjená,  ^—  pak  Vilija 
(U  m.  dl.  4 — 21'  hl.)  se  Sv.  Jarou  největší;  b)  malý 
M  přítok  jeho^  ř.  H  a  n  č  a  (též  Černá  Hanča)  10 
nul  dlouhá,  je  malým  průplavem  Augustov- 
ským  8  Bobrem    ve  spojení. 

3.  Dví  na  vzniká  společně  s  Volgou  aDněprem 


134 

na  té^  plaiiinS  (v  tljezdS  ÓstaSkdvtkéiíi)  vd  vý^>800^ 
má  až  k  Rize  skoro  vinde  vys.  a  strážné  břeby,  žlab 
gkaliíalý,  peřeje  i  prahy  (62).  Délka  její  obnáSf 
142  m.  (dle  Scbnberta),  pHmá  vzdáleiiost  od  praménd 
70  m.,  délka  splaTnosti  na  120  mil.  Ostroril  po- 
lítá se  skoro  60,  ústi  je  deltové,  ale  mMvé.  I  její 
při  toky  nejson  veliké,  nejdůležit^jSi  Ljn^esa  é. 
Varcbita,  14m.  dl.  s  velik.  záplavami  v  hoř.  běbu  (na 
3500'  g.)»  Ulj  a  ž.  Ulanka  (též  Jaša)  a  Dxsna,  vSecky 
v  přiruz.  nebo  umělém  spojeni  bnď  s  DnSprem,  buď  s 
Dřinou. 

4.  Narova,  10  mil  dl.,  400 —•  2000*  íiroká 
8  rychlým  spádem  (9'  na  1  m.),  s  památnými  lirahy 
(tak  zv.  Jaulské,  výSe  m.  Narvy),  kdež  na  fci^átké 
tratí  o  20'  v  6  prazích  (nejvySSí  14')  spadá,  s  pří- 
tokem Pljusou,  40  m.  dl.  —  je  vlastně  vodnatý 
výtok  velikého  jezera  Čudského,  kteréž  hlavně  řekou 
Velikou  (43  mil  dl.j  ústí  deltové  8  50  ostrovy) 
povstává,  a  do  něhož  se  od  záp.  ř.  Emma  č.  Emba 
(doiejSí)  15V2  °»«  ^^'í  obyí^ejně  přes  5^  hl.,  vlévá; 
tuto  je  výtok  j.  Vircského,  kteréž  hlavně  ř.  v  řehní 
Emba  tvoH  (11  Vj  mil  dl.),  a  dó  něhož  se  též  od 
záp.  ř.  Tanasilm  vlévá.  Tato  vychází  z  iňalého  j; 
Bělinského,  z  něhoŽ  ř.  Bělina  nepHmo  k  Pemavě, 
a  tudíž  k  moři  baltickému  jinou  stranou  odtéká  é 
'  5.  Ke  v  a  sice  jen  sotva  9m.  dlotihá  řeka,  avSak 
jakožto  hlavní  výtok  velikolepé  soustavy  jezemí,  do 
nichž  četné  i  mocné  řeky  se  -ústí,  vyniká  vSemi  ěini'- 
teli  mocnosti.  Šířka  její  obnáší  pi^i  výtoku  z  j,  La- 
dóžského  u  OrjeSka  3700';  a  jakkoli  se  brzo  zase 
na  1400'  zužuje,  má  př&ce  v  deltovém  ústí  svém  (v 
samém  Petrohradě)  v  5  hrdlech,  9  ^trumneeh  a  11  pra^ 
livedi  1  mili  Šířky.  Hloubka,  nahoře  obyčejně  46 — 
60',  zůstává  i  v  hrdlech  mezi  18  a  30',  VeHké  po* 
řičí  její  obsahuje  25  větSíeh  jefeer,  a  to  nejroztá-* 
hlejSich  v  Rusi,  a  dosahuje  prostředkem  Lovatn  na 
jih  až  na  6  mil  od  Vitebska^  ňa  seteřO-vých.  pto- 
stíFedkem  Vodly  až  k  hraničen  g.  Archang^elské,  na 
severozáp.  až  do  severní  Finla^dic,  tedy  na  100 — 130 
mil  v  pámé  Čáře;  rilaVní  řeky  soustavy  její ,  json 
na  jihu:  a)  Lovaf,  56  mil  dlouhá,  a3t  14' hluboká, 
JuČnými  rovinami  a  krásnými  doubravami  tekoucí  ř., 


135 


ŮÉÚ  06  deltovým  lifttím  do  j.  Ilinenského,  s  n^ož 
coVolchov'  vytéká;  V  o  leh  o  y*  je  86  mil  dl.,  840— 
Í%W  Široká,  i  mívá  6—60'  hloubky  a  mírný  spád 
(60'  na  eelý  běh),  tak  že  výborné  splavnosti  jeji 
jen  viry  (blíže  j.  Ladožského,  do  kteréhož  se  ústí) 
j^kážeji  b)  V  o  d  1  a  považuje  se  obyčejně  za  ho- 
řejSi  běh  Něvy  a  má  23  m.  d.,  36—2460'  Šířky  (jako 
výtok  j.  Vodla)  a  88  prahů;  c)  Vytěgra,  pro- 
stfedkem  průlivu  Mariin skéh o  s  Eovší,  a  tu- 
díž se  soustavou  Volhy  spojená,  má  11  mil  délky 
a  rychlý  spád*  d)  Svir,  26  m.  dl.,  680-1400' 
Široký  (spád  188'  s  několika  prahy)  spojuje  přímo 
j.  Ladožské  a  Oněžské.  e)  Vodstvo  východo- 
finl andských  jeeer  stéká  do  Ladogy  pro- 
stfedkem  ř.  Voksy,  24  m.  dl.,  800—1000'  Široké, 
místy  i  140'  hluboké  (t.  j.  kde  v  jesera  se  mění), 
kteráž  má  vSak  přetržitou  plavbu  zvi.  pro  pověstný 
slap  Imatrský,  kdež  ř.  na  délce  2200'  o  94'  se 
snižuje  a  při  tom  36'  svisle  padá ;  proto  vychází  i 
j.  Sajmskébo  průliv,  přímo  k  Vyborku  na  8  m.  vedený. 

6.  Ěeka  Ulejská  má  délku  44  mil,  je 
jako  výtok  soujmenného  jezera  (též  Ulsa  řečeného) 
velmi  vodná,  má  vSak  již  ve  vySním  běhu,  jako 
vSecky  j  ezemé  řeky  Plnlandské,  Četné  prahy  i  slapy. 

7.  Ě.  Ke  m'  je  66  m.  dlouhá  i  sbírá  vody  sev. 
Finlandie,  kdežto  8)  ř.  Torn  ej  ská,  63m.  dl.,je  s 
přítokem  svým  Mnoniem  (86  mil  dlouhým)  skoro 
napořád  pohraničnou  řekou  i  má  rovněž  prahy  a  slapy. 

III,  Oblast  moře  Ledového  čili  Sever- 
ní ho  obsahuje  skoro  celou  vlastní  Sibiř  (ok.  207.000 
Qm.)  a  celé  skoro  severní  i  díl  stíFedniho  Ruska  v 
ETropě  (23.100  0  ^')'  Rozloha  její  je  tudíž  přes 
230.100  Qm.,  t.  j.  61%  veSkerého  císařství,  76% 
asijské,  a  237o  evropské  Rusi.  Řekv  její  náleží  k 
nejmocnějším  na  světě.  Nejdůležitější  jsou,  a  sice 
v  evropském   Rusku: 

1.  B.  Tana,  pohra  ničhá  proti  Norsku,  87  m. 
dlouhá,  v  úzkém  údolí  horském  tekoucí,  ř.  Pac  Čili 
Pajas,  co  14  m.  dlouhý  vodnatý  výtok  j.Enarského,  a 

2.  Tul  o  m  a,  60  m.dL  s  Kolon,  kteráž  v  Širo- 
kém, chobotném  ústí  svém  ne^e^SÍ  přístav  ruský  v 
těchto  stranách  (př.  Kolský)  tvoří. 


136 

3.  Řekj  Nivat  Kovda,  Kem  a  Vyg  asi 
31  mil  dlouhý  a  památný  svými  práh/  Oi<^^  ^^j' 
▼yiií  je 20,  vysoký  slap  Zolotec)  —  jsou  rovněi 
výtokj  velikých  soustav  jezemých,  majíce  rovněž 
všecky  vlastnosti  Finlandských  řek. 

4.  Oněga  má  délka  96  mil  (dle  Stacken- 
berka),  nazývigic  se  ve  vySnim  běhu  (až  k  jezera 
Yoskému,  6  mil  dlouhéa  2  Široké)  Voži,  odtud  až 
k  jezera  Lačskému  Svidem,  a  je  kromě  4  ■  prahův 
splavná. 

6.  Dví  na  má  poHči  6120  Q  m.  a  skládá  se 
vlastně  ze  dvou  velikých  bližnich  řek,  zř.  Suchonj, 
kttfáž  co  Kabina  v  djezdu  VěPském  vzniká,  po  20ti- 
milovém  běhu  j.  Eubinské  tvoří,  a  odtud  s  četnými 
ostrovy  (29),  prahy  (posud  ještě  89),  a  délkou  75  mil 
co  Suchona  dále  se  ubírajíc,  spojige  se  ve  skalna- 
tém údolí  u  Usťjuga  s  Jugem,  144  mil  dlouhým, 
ftOO'  širokým  (s  19  přílukami)  a  rychlým  (a  však 
bez  prahův),  přijavši  výŠe  ještě  20  mil  dlouhou 
Yologdu.  OdUstjuga  nazývá  se  spojená  řekaDvi- 
n  o  u,  majíc  odtud  ještě  délku  89  mil,  v  letě  2000—2500' 
šířky  a  20—50'  hloubky.  Od  Kubinského  jezera 
je  splavná,  tak  že  délka  veškeré  plavby  na  ní  166 
mil  ob|;iáší ;  z  jara  má  zátopy  až  do  20'  výše  nad 
letní  úrovni,  a  ústí  deltové  obsahuje  4  hrdla.  Nej- 
důležitějším přítokem  na  levém  břehu  je  a)  Yaga* 
61  mil  dlouhá,  vevrchoviSti  na  mocné  přítoky  velmi 
bohatá,  na  46  mil  splavná,  i  v  ústí  přea  2000'  ši- 
roká, tudíž  pro  obchod  velice  důležitá;  b)  na  pra- 
vém břehu  rovná  se  mohutná  VyČegda,  157  mil 
dlouhá  (na  130  m.  splavná,  jakkoli  s  četnými  měl- 
Činami)  při  stoku  s  D  vinou  bez  mála  této  samé 
mocností.  Z  Četných  a  velikých  přítokův  jejích  je 
(na  levo)  a)  severní  Keltma,  20  m.  dl,  a  na 
18 splavná,  průl.  Kateřinským  s  jižní  Keltmou 
(ke  Kamě  jdoucí)  —  a  se  soustavou  Volhy  ve  spo- 
jení, /9)  Ě.  Sysola,  70m.dl.,pH  stoku  1000'  široká 
—  též  na  50  mil  splafná  i  lybná,  y)  Na  právo  má 
ř.  Vym  44  m.  délky.  Slabší  než  Yyčegda  je  c.  ř, 
P  i  n  ěg  a ,  poslední  pravý  přítok  D viny, 70  m,  dlouhý, 
ule  z  pusté  krajiny  příchodíci. 

^.  Ě.    Mezen   má  2180  Q  mil   veliké  pdřiči 


137 


(dle  Sdmitzlera),  84  mil  délky  (dle  Stuck.),  2400' 
iffe,  7 — 14'  hloubky  a  dva  velké  přítoky,  zejména  t 
I  Yažkn  (77  m.  dl.,  na  14  m.  splavnou)  a  v  p. 
lipadní   Pižmn  a  přes  40  m.    dloohoa  Pezo. 

7.  Pečora  je  po  velikolepé  sevemi  Dvině 
nejmocnější  z  přitokův  sev.  moře  v  Evropě;  nebot 
poíiči  jeji  je  3090  Q  m.  veliké  (dle  Schnitzlera), 
délka  286  m.  (Stuck.),  splavnost  107  mil,  přímá 
vzdálenost  od  pramene  90  mil.  V  ústí  má  hloubka 
20—30',  9m.  širokou  deltu  (s  10  hrdly,  největší  te- 
čelec  přes  1  míli  Široký)  hrozné  vzkrytí  ledu  (v  květ- 
nu nebo  červnu)  a  velikolepé  lesní  břehy.  Větších 
přitokily  jejích  je  16  (mezi  nimi  y  p.  Usa,  ok.  100 
m.  dlouhá,  rychlá,  hluboká  i  r  ústí  2700'  široká,  ▼ 
levo  zvi.  Ižma,  54  m.  dl.,  Cylma  asi  36  mil  dl.) 
12  jich  je    střední    veUkosti    a   přes    120  malých. 

Od  ústí  PeSory  až  k  Obi,  tedy  na  prostoru  přes 
230  mil  dlouhém,  není  ani  na  vých.  ani  na  záp. 
Uralu  přítoku  přes  20  mil  velikého;  tím  mocnější 
JBoa  řeky  severomořské  v  asijském  Rusku, 
mmena 

1.  ř.Ob\  jejížto  poH£í  páčí  Dentzler  na  57800, 
Roon  na  64.000  Q  m.  z.  Délka  toku  jejího  obnáší 
dle  Picqueta  682*5  m. ,  přímá  vzdálenost  od  pra- 
mene 319—270  mil.  VrchoviStě  Obi  je  v  Altíýi,  a* 
největší  pramenité  řeky:  Katyn',  ve  výši  9692' 
vnukající  a  krásou  údolí  svého  pověstná,  — a  Bij  a, 
s  j.  Teleckého ,  kteréž  má  26  vodných  přitokův, 
vycházejícL  AŽ  k  Bamaulu  (404'  n.  m.)  je  spád 
Obi  veliíii  náhlý,  odtud  nad  obyčej  malý.  U  Koly- 
vaně  obnáší  letní  šířka  jeji  5000',  při  ústí  Irtyše  7800' ; 
ta  jarních  i  letních  záplav  (v  květnu  od  vzkrytí 
leda  ^vlastního,  v  Červnu  a  červenci  od  tání  sněhu 
v  horách)  mívá  Ob'  při  ústi  Sosvy  i  7  mil  šířky, 
podobajíc  se  tudíž  pravému  moři,  z  něhož  jen  \Tchoie 
Ifis&v  vynik^*L  Od  ústí  Jugana  a  Irtyše  rozštěpuje 
íb  do  Četných  strumnů  s  nečíslnými,  lesy  zarost- 
lými, ale  neosidlenými  ostrovy,  kteréž  i  jinde  často 
v  řece  se  nalézají.  Jsouc  nejrybnější  řekou  ve  ve- 
ikeré  ruské  říši  (dle  Pallase),  je  zároveň  ze  všech 
idjských  řek  nejvodnějši  a  nejsplavnější  (beze  všech 
prahft  a  značných  mělčin),   odtad,  jakož  i  směrem 


138 


svého  běhá  a  hospodskou  rozdílností  krajin,  k 
pořídí  jeijíma  náležitých,  i  nejdůleŽitéjSÍ  ř.  asijského 
Ruska.  Přítoky  Obi  nejsou  sice  porn.  četné,  aniž 
mocné;  za  to  a)  sbírá  jediná  ř.  IrtyS  takové  bo- 
hactvi  vod,  zvláŠté  z  Uralu,  a  svádí  je  do  Obi,  že 
se  za  jakousi  bližní  řeku  této  považovati  může. 
Délka  jeho  obnáSí  na  ruské  půdé  260--280  m.  (dle 
Bittra  však  celý  IrtyS  450,  odkudž  hy  na  ruský 
běh  400  mil  'pHpadalo)  poříčí  je  asi  28.000  Q  m. 
veUké,  Šířka  při  ústí  4200'  (místy  i  o  800'  větSí;, 
břehy  v  stepi  20 — 30'  vysoké.  V  středním  stopním 
běhu  (od  Usťkamenogorska  až  k  Om'sku)  scházejí 
přítoky,  za  to  jsou  v  nižním  běhu  zvi.  hojné,  ze- 
jména a)  ř.  Išim,  100  m.  dlouhá,  ale  stopního  rázu ; 
neméně  fi)  ř.  Tobol,  asi  200  m.  dl.,  nestejné  šířky 
(celkem  však  úzká),  bez  prahů,  s  nejlidnějŠimi  v 
Sibiři  břehy,  a  s  vodnými  Uralskými  pHtoky  Ujem 
(67  m.  dl.),  Isětí  (70  m.,  — doni  Mijas),  Túrou 
(90  m.,  do  ní  Tsígú  a  PiSma  70  m.  dl.)  a  60  m. 
dl.  Tavdou.  fi)  V  právo  horskář.  Buchtarma 
i  50  m.  dloubá  Om\  b)  Po  Irtyši  jsou  nejdůleži-  ^ 
tější  levé  přítoky  Obské  ještě  ČaryS  ve  vysním, 
Konda  a  Sosva  v  dolním  běhu,  z  pravých  při- 
tokův  (pokud  známy  jsou)  vynikají  splavná  Tom', 
77 — 88  m.  dl.,  Čulym,  též  přes  70  m.  dl.,  Ket, 
pustými  lesy  se  beroucí,  níže  Vag  a  Kazym. 

2.  Podobně  co  Irtyš,  kterýž  jezerním  vrchovištěm 
svým  (j.  Zajsan  a  Kyzylbaš)  do  Kytaje  náleží, 
vzniká  i  Jenisej  pod  jménem  Eema  asi  na  2  m. 
od  břehu  j.  Kosova  v  Eytajské  Dzungarii,  bera  se 
na  více  než  80  mil  délky  (s  poříčím  větším,  než 
jest  poříčí  Padské  v  Evropě)  rozsáhlou,  říčnou  a 
jezerní  kotlinou  výšehorskou.  Od  vstupu  na  ruskou 
půdu  až  k  ústí  svému  má  Jenisej  ještě  580  mil  (dle 
Stuckenberga)  délky,  340^«'  až  do  3  mil  šířky,  v  30 
mílích  svého  nejnižšího  běhu  (níže  Erěstovska)  po- 
dobá se  pravému  zálivu  (bez  ústí  deltového)  s  čet.  a 
velk.  ostrovy.  Poříčí  jeho  v  Rusi  páčí  Stuckenberg 
na  33.000  (Dechen  a  Boon  celé  na  48.600  a  47.000) 
Q  m.  z.,  odkudž  se  řeka  tato  nejmocnější  v  Asii 
býti  jeví.  Hloubka  je  všudež  značná,  11 — 90'  a  vice. 
a)  Levé  přítoky  jeho  (zvi.  Abakan,  Sym  a  Turukam) 


139 

oqjflon  důležité,  za  to  má  tři  mohutné  pravé  pH- 
toky^znichž  b)  Angara  čili  Yrohni  Tnngaska 
od  výtoku  syélio  e  j.  Big'kalského  až  k  ústí  240 
nál  dlouhá  (St.),  1600—8500'  široká  i  yětgim  dílem 
7chlotoká,  řeku  Jeoisej  (pětkrát  slabSí)  rodností 
I^Tyiuje.  I  poříčí  její  má  asi  Vé  poříčí  Jeniseje. 
Zt  yrchní  jcgí  běh  slóší  nyní  (kdež  sama  z  jezera 
Bajkalského  vychází,  měvSi  v  dilnviálni,  nebo  snad 
J6^  pozdější  době  své  osobité  prameny  nedaleko 
jdsera)  ř.  Selengu  považovati,  kteráž  co  Iga  též 
jeitvýtokem  velikého  jezera  Kosova  i  na  půdě  ruské 
co  mocná  horská  řeka  jeStě  76  mil  dlouhá  (s  ústím 
deltovým  a  s  přítoky  Chilokem  a  Udou).  E  pra- 
menovým přítokům  Angary  (totiž  kj.  Bsgkalskému) 
náleží téžř.  Barguzin  atakzv.  Vrchní  Angara, 
k  přítokům  stíředního  běhu  (v  1.)  horská  ř.  Irkut, 
Mm.  dl.  a  ve  velikolepém  údolí  tekoucí,  600'  ▼ 
ostí  Široká  (s  30  přítoky),  —  a  přes  70  m.  dlouhá  Oka 
B  leji  (ústí  uBratského  Ostroga),  av  p.  ř.  Ilim;  z 
pfítokův  nižního  běhu  je  (v  l.)tak  zv.  Uda-Čjuna 
^  Tas  jej,  okolo  100  m.  dl.  s  188  přítoky,  nej- 
mocnější. I  Angara  má  prahy  (12),  jakkoli  tyto 
plavbě  nemnoho  na  překážku  jsou,  tak  že  břehy 
její  značně  nyní  se  kolonizují  a  brzo  k  nejUdnějSím 
y  Rusi  náležeti  budou,  c)  Méně  důležitá  (pro  hor- 
natost  a  studenost  krajiny)  je  Podkamenná  (ČiU 
střední)  T  u  n  g  us  k  a,  116  m.  dlouhá,  —  mnohem  větSí 
a  TodnějSí,  ale  z  podobných  příčin  rovněž  málo  uží- 
vaná d)  Nižní  Tunguska,  ze  sousedství  Leny 
příehodící,  2—300  mil  dlouhá,  v  ústí  4600'  široká, 
v  níž  vody  více  než  80   přitokův  se   sbírají. 

3.  Ř. Pjasina,  nedaleko  dol.  Jeniseje  z  j.  sou- 
jmenného  vychodící,  asi  70  m.  dl.,  ř.  Taj  my  r  (po- 
dobného původu),  C  h  a  t  a  n  g  a,  asi  1 00  m.  dl.,  A  n  a- 
bara,  dle  rqzl.  neurčitých  udání  140—180  m.  dl, 
Olenek  (270  m.  prý  dl.  ?),  v  nižním  běhu  1  verst 
Široký  a  28'  rus.  hluboký  (dle  Chitrova)  mají,  jakkoli 
^  mocné  řeky,  přece  skrovnou  důležitost,  jelikož 
jen  8^10  neděl  bývají  ledu  prázdny  a  vůbec  již  v 
^^f&mu    lesním    vznikají    a    v  tundrovitém    tekou. 

4.  L  e  n  a  (u  Jakutů  Ebe,  t.  j.  bába  řečená)  v  sou- 
w^tvi  Bajkalského  j.  vznikající,  nemá  sice  tak  ve- 


140 

liké  pořiéi,  jako  Jenisej  (dle  Dentzlera  37.100  Qm.), 
aniž  té  délky  (605  mil  dle  St.),  je  alB  od  četnosti 
a  mocnosti  přítok&v  svých  nejvodnějSi  a  po  Obi 
nejsplavnějŠí  řeka  asijské  Rusi.  Přímá  vzdálenost 
její  od  pramene  páČí  se  na  349  m.  (dle  Dentzlera), 
Šířka  a  Jakutska  na  1 — 2V2  m«  Zm  ▼  ^^^  &  ^  j^"^ 
k  čemuž  zejména  přečetné  ostrovy  (524 ,  z  nichž 
278  větších)  se  přidiňají.  U  Žiganska  bývá  oby- 
čejně 2  m.  široká  a  55 — 70^  hluboká,  níže  je  ožSí 
i  mělčejší  (u  Baluna  Vs  ™*  ^*  ^  35—55'  hloubky, 
v  ústí  iVam.  š.  a  15—23'  hl.  dle  Chitrova).  Ústí 
není  deltové,  nýbrž  Široký  liman  o  hloubce  28 — 84' 
s  četnými  výspami  a  přesypy.  Splavnoíft  počíná 
již  blíže  Usť-Kutska,  plavba  však  obyčejné  u  Ver- 
choleiiska.  Jedinou  překážkou  její  jsou  v  letě  mSl- 
&ny  a  útesy.  Přítokův  Leny  počítá  se  325  i  500, 
kteréž  v  středním  běhu  skoro  výhradně  tundrovitými 
nebo  lesnými  pláněmi  tekou,  v  nižním  běhu  pak 
příčné  hornatíny,  prahy  a  peřeje  prorážejí  (dle  Schwar- 
ze). Z  nich  je  na  p  r  a  v  é  m  b  ř  e  h  u  nejdůležitější  a) 
Kirenga,  66m.dl.,  b)  Yitim,  jehož  délka  na  300 
mil  se  páčí  (pro  přiiuky),  a  kterýž  v  ústí  širší  jest 
než  Lena.  c)  Olekma,  200  mil  dL  a  v  ústí  2150' 
široká  i  14'  hl.  (s  Tugirem);  d)  Aldan,  největší 
z  přítokův  Leny  vůbec,  též  ok.  300  m.  dlouhý, 
přes  14'  všudež  hluboký  a  z  jara  na  20'  vystupu- 
jící s  přítoky  Učurem  a  Mají  (140  m.  dl.).  — 
Levé  přítoky  jsou  větším  dílem  jen  20 — 30  m.  d., 
jediný  Viljuj  může  míti  ok.  200  mil  délky. 

5.  Mezi  ústím  Leny  a  m.  Beringovým  ústí  se  ještě 
následující  větší,  již  v  pásu  tundrovém  větším  áHem. 
běžící  řeky,  zejména:  a)  Jana,  150  m.  dl.  s  ústína 
deltovým  (10  strumnů)  a  tuto  72  ^*  široká,  b) 
Indigirka,  200  m.  dl.  (St.),  u  Zašiverska  vždy 
1800'  široká,  v  skalnatých,  srázných  březích  te- 
koucí, s  poříčím  5400  m.  (dle  Den.),  c)  Eolyma, 
143  m.dl.  (St.),  3600',  pod  Nižněkolymskem  6000' 
široká,  s  ústím  deltovým  (3  hrdla),  nejsplavnějŠí  a 
nejrybnější  řeka  těchto  končin  (s  poř.  6700  []]  m.) 
a  s  přítoky  Omolonem  (100  m.  dl.)  a  Y.  a  M. 
Anjusem;  d)  155  m.  dl.  Anadyr,  z  ř*  Bělé  a  Ja- 


141 


benky  složený,  jediný  veliký  pHtok  m.  Bobrového 
nazáp.  s  poř.  3960Qm. 

IV.  K  oblasti  Tichomořské,  kteriS  asi 
88.000  Q  ™-  ^  asijském  Rnskii  počítá,  náleží  ve- 
lk«ré  Araorsko  i  s  břehem  Mandžnrským,  pak  ostrov 
Sachaljan.  Moře  Ochotské  má  sice  Četné  pří- 
oky ,  ale  žádný  skoro  nepřevySnje  délku  30  mil ; 
jediná  Uď  má  délku  asi  45  mU.  Podobně  json 
pro  horySihatské  veSkery  přítoky  japonského 
moře  8 — 10  mil  dlouhé  bystříce. 

Jediná  mocná  řeka  je  A  m  u  r,  kteráž  ale  fa- 
ktory mocnosti  své  a  přírodní  i  hospodskou  důle- 
žitostí svou  i  poříčí  svého  k  nejpřednéjSím  v  Rusi 
náleží.  Poříčí  Amura ,  na  37.000—63.660  Q  m. 
počítané  (dle  Semenova  i  Grasmiillera) ,  náleží 
aspoň  se  16.000  Q  mil  k  říSi  Ruské  a  je  pro 
ranmčjSi  podnebí,  bohactví  rostlinné,  živočiSné  i  ne- 
rostové, jakož  i  pro  zemépisnou  polohu  svou  neo- 
cenitelným {Přírůstkem  ruské  říSe.  Z  bližních  řek, 
■  kterých  Amur  se  skládá,  je  Š  i  1  k  a  se  vSemi  pří- 
toky svými  (Ononí,  Ing^odou  a  j.)  sscela  ruská 
(délka  její  páčí  se  od  stoku  tSchto  na  58  m.,  SflFka 
v  ústí  lÓOO');  druhá,  Cherulun  čili  Arj^un*  ře- 
čená, náleží  asi  na  60  mil  dolejSího,  rovnéž  zcela 
splavného  béhu  svého,  též  k  Rusi.  Od  souvodnč 
t$chto  řek  má  vlastní  Amur  jeStč  430  m.  délky  (dle 
Radde,  celý  béh  570—580  mU,  t  j.  délka  Misisi- 
piho)  a  může  se  po  nčm  nejen  odtud  až  k  ústí  (t. 
j.  na  375  m.),  nýbrž  nahoru  až  do  Ingody  (až  k  ČítS), 
tedy  v  délce  530  m.  po  parolodčch  plouti.  Hloubka 
je  vSudež  značná,  limanovité  ústí  ale  teprvvkvStnu 
ledn  prosté.  Z  přítokův  Amura  je  v  1.  nejdůležitější : 
ZeJa,Bureja  č.  Njoman,  Kuru,  Goryn*  aAm- 
gnn\  kteréž  na  vSecky  strany  volnou  cestu  do  vnitř- 
ního Amnrska  otvírají;  v  p.  Sun^ari,  jehož  po- 
řiď je  nejťb^dnčjSí  a  nejosidlenSjSí  v  těchto  kon- 
inách, a  p<^aniční  Usuri,  oba  splavué  a  pro 
spojení  8  jih^n  důležité. 

F.  Obi  asf  jezerná  je  v  ruském císjídFství  na 
sáp.  asijské  državy  jeho  a  po  veliké  části  jižního  a 
^SMvSho  Ruska  evropského  rozložena  i  dosahujíc 
ptačím  Yolgy  hluboko  do  vnitra  tohoto,  může   se 


142 


asi  na  83.700  Q  m.  odhadnouti,  což  jest  přes  22% 
veSkeré  rozlohy  Rusi.  Ovšem  že  se  oblasf  tato  roz- 
padává do  tolika  menších,  kolik  jest  jezer  samo- 
statných s  přítoky  jejich.  Jezera,  kteráž  jich 
stíred  tvoří,  leží  skoro  bez  výjimky  na  půdě  stopní, 
jsou  tedy  solná  i  řeky,  jakkoli  mnohdy  veliké, 
mívají  vftbec  všecky  nedůstatky  stopních  řek,  tedy 
mélkost  i  suchost  a  špatnou  vodu,  ovšem  i  nejistou 
plavbu,  vynikají  však  za  to  rybností  a  jsou  vůbec 
pravé  okresy  a  středy  rostlinného  i  živočišného  ži- 
vota a  lidského  hospodářství  v  těchto  krajinách, 
poskytujíce  též,  pokud  jsou  větší,  došli  snadné  spo. 
jení  se  vzdálenějšími  končinami  prostředkem  plavby, 
To  však  platí  vůbec  jen  o  menších  oblastech  jezer- 
ných  a  může  se  jen  částečně  vztahovati  k  obUistem 
j.  Easpijského  i  Aralského,  kteráž  jsou  pravými 
moři,  a  jejichž  ohromná  rozloha  i  nejrozmanitéjši 
výjevy  přírodního  i  lidského  života  podmiňuje.  Tak 
zejména  jest  poříčí  Volgy  nejrozvitějším  členem  dr- 
žavy ruské  a  kolébkou  nynějšího  státního  i  národ- 
ního života  v  nesmírném  císařství.  Důležitější  těchto 
oblastí  jezerních  jsou  pak  zejména: 

1.  oblasf  j.Balchašského,  přesdOOOQm. 
a  pro  rozmanitost  půdy  (výšehory,  stíredohoří,  úrodná 
rovina,  step)  i  poměrnou  početnost  řek  a  teplé  pod- 
nebí osobitého  Života  schopna  (dvakráttak  veliká,  jako 
starý  stát  český).  Její  hlavní  řekou  jest  ř.  Ilja 
(Tli),  kteráž  má  jediné  na  půdě  ruské  délku  80  m. 
(8t.),  poříčí  asi  900  Q  m.  velké  (tedy  takové ,  co 
Čechy),  vzdělané  a  osídlené  údolí  (obzvláště  ještě 
v  Eytajsku),  výše  rychlý  spád  a  ústí  deltové,  asi 
7  m.  široké.  Splavnájest  Ilja  od  Euldže.  Z  ostatních 
Četných  řek,  z  hor  Alských  vychodících,  dosaht^í 
jen  3  ještě  úrovně  BalchaSe. 

2.  Oblasf  j.  Isy  (čili  Isyka)  je  vlastně  jea 
horská  pánev  asi  200  Q  ™*  veliká  (lakomě  j.)  s  72 
horskými  bystřicemi  a  nemá  pro  vysokou  polohu  (přes 
4200'  rus.)  a  zavřenost  svou  aspoň  na  ten  čas  ho- 
spodářské  důležitosti. 

3.  Oblasf  j.  Saumalského  a  Tátské- 
ho.  Tuto  tvoří  řeka  Čuj,  70  mil  dlouhá,  pravého 
rázu  stepního^  s^  smlSonou  vodou ,  sčetfiými    při- 


143 


tíky  ve  vySnim  béha»  kdež  na  ^4  m.  od  j.  Isiho 
Tiniká,  jsoac  s  nim  mělkým  (nmSlým)  průlivem 
spojeni  (poříčí  Čaje  asi  1000  mil,  splavnost  ne- 
ftálá).  V  nižním  běhu  přijímá  Čaj  stepní  řeky 
Tju  len  dyny  n   (40  m.  dl.)   a  Sáry. 

4.  KBuské  oblasti  j.Aral8kého,asi 40.000 
Q  m.  z.  veliké,  kteráž  se  ale  jen  na  2  řeky  (Syr 
i  Ama)  obmezaje,  —  náleží  v  nynějSí  dobS  již  skoro 
celé  poříčí  ř.  Syni  (14.700  Q  m.  dle  Dentzlera), 
kteréž  jest  pro  raské  panství  v  Asii  významné  dů- 
ležitosti a  zemí  od  prastarých  časův  koltorní.  Řeka 
sama,  170  mil  (dle  Stackenberga)  dloohá,  je  hlavné 
posad  jen  v  dolejSim  béha  lépe  vyskoomána.  Jak- 
koli mápřílaky  a  mSlčiny  (a  místyjen3V2'bloabky) 
a  v  nízké  stepi  mnohonásobně  běh  měnívá,  —  je 
přeee  skoro  celá  splavná  (parolodmi).  Břehy, 
jakkoU  větěím  dílem  baď  močálovité  a  rákosnébaď 
slanoa  trávoa,  křovím  i  chrastím  porostlé,  jsoa 
přece  na  mnohých  místech  i  v  dolejším  běhá  omělým  a 
nad  míru  bedlivým  svlažováním  vzdělané  a  neoby- 
čejně úrodné.  I  přítoky  jsoa  značné,  zvi.  pravé,  a 
v  horském  běhá  "řeky.  E  toma  je  výtok  jiných 
větSích  řek  stopních  málo  od  Syrá  vzdálený  (jako 
Č^je  jen  na  5 — 6  mil),  a  tadiž  snad  v  čas  příští 
potřeby  i  spojitelný  (?).  Níže  tvrze  Perovské  vy- 
chází ze  Syrá  několik  ztracenýeh  Čili  jalových  ra- 
men, z  nichž  se  na  záp.  aŽ  k  jez.  Aralskéma  staré 
opuštěné  ře^tě  Syrá  na  délka  86  m.  (ve  vzdálí 
6 — 12  od  nyn.  běhu)  táhne. 

VL  Oblast  moře  Easpijskéh  o  je  nejen 
nejdůležitějěi  ze  všech  jezernýeh  oblastí  v  Evropě  i 
v  Asii  vůbec,  nýbrž  i  největší  a  nejdůležitější  je- 
aemí  oblast  na  světě.  Velikost  její  obnáší  celkem 
asi  48.000  O  m.,  z  čehož  zajisté  44.000  na  Basko 
^padigí;  z  této  rozlohy  náleží  však  evropské  Rasi 
a  Kavkazsku  39.500  Q  m.,  na  asijské  části  raské, 
tem  příslaSné,  připadá  tadíž  jen  4500  Q  m.  Pří- 
činou toho  jest  úplný  nedostatek  tekutých  vod  na 
eelém  Ust^-Urtu,  jakož  i  na  velikém  prostora  mezi 
jihovýchodním  břehem  moře  Kaspijského  a  řekou 
Amu  položeném  (t.  j.  asi  8000  Q  m.).  I  jinak  pro- 
kazuje pblasf  tato  stepní  povahu  svou  tíni)  že  moře 


144 


Easpijské  při  ySí  ohromné  délce  břeliův  svých  (ok. 
700  mil)  vůbec  jen  8  velikých  řek  přijímá,  z  nichž 
6  (Kúra,  Těrek,  Knma,  Volga,  Ural,  Emba)  8  ce- 
lým pořiSim  svým  Basku  náleží.  MenSí  (přímé) 
potoky  a  řeky  jsou  jen  v  přilehlých  homatinách 
(v  Podkavkasí  a  v  severoperských  horách  čili  Albors- 
ských)  Četné,  na  celém  břehu  vSak  od  ústí  Tereka 
až  k  výtoka  Emby  nemá  moře  Kaspijské  vůbec  ji- 
ných stálých  přítokův,  než  5  ovSem  velkých  řek,  a 
východní  břeh  pražádných  (kromS  perského  již 
Atreka).  Podobné  nemají  veletoky  moře  Easpij- 
ského  v  dolním  béhu  stálých  přítokův  (kromS  Kury) 
a  přijímají  tu  na  sebe  vSude  povaha  stopních  řek 
se  vSemi  nedůstatky  jejími,  k  nimž  v  jistém  ohledu 
i  deltové  ústí  náleží,  n  vSech  obecné. 

1.  K.  Knrasbirá  vodstvo  Kavkazské,  Armén- 
ské i  Adzerbejčanské ,  a  je  tndíž  skutečným  vele- 
tokem. Délka  její  obnáSí  121  mil  (dle  St.,  dle  Schn. 
ISO),  poříčí  zajisté  přes  1800  Q  m.,  z  čehož  jsou  % 
mské.  Pro  horskou  povahu  svou  i  četných  přítokův 
svých  (proudy,  prahy  atd.)  je  Eura  jen  na  36  mil  splavná, 
vyniká  vSak  rybností,  zvláSté  v  deltovém  ústí  svém. 
Hloubka  hlavního  tečelce  je  tak  značná,  že  i  nej- 
yM{  moře  Kaspijského  lodi  i  6  m.  nahoru  (až  k  Salja- 
nům)  dostati  se  mohou,  a)  NejdůležitSjSí  levé  pří- 
toky jsou  Ara^va,  alpským  údolím  svým  památná, 
pak  Alazonas  Jorou,  mající  až  k  ústí  povahu  horské 
bystříce;  b)  v  právo  vtéká  do  Kury  již  asi  10  mil 
nad  deltou  mohutný  Ar  as,  delSí  (150  mil)  a  bez 
mála  tak  mocný,  co  Kúra.  Starý,  samostatný  vý- 
tok  jeho  do  moře  (jeStČ  za  Strabona)  mSl  podle  ša- 
chovaných stop  býv.  řeČiStČ  (dle  Baera)  smSr  od 
Vejsal  přímo  na  ^ch.,  tak  že  nynéjSí  řečiStČ  řeky 
Kanaby  i  dolního  Bulgaru  a  západní  roh  huby  Ky- 
zylgaČské  v  č^e  jeho  leží. 

2.  Těrek,  poříčí  900  Qm.  (dle  Schn.),  délka 
57  m.,  je  až  ke  Kizljaru  (k  deltovému  ústí  svému) 
horskou  bystíFicí  a  tudíž  nesplavný,  níže  Mozdoka 
f476'  r.)  běží  již  ve  36—70'  vys.  stopním  břehu. 
Přítoky  četné  (zvi.  Málka  aSunža),  ale  rovnČž  bystíFice. 

3.  JeSté  ménČ  vody  má  v  nižním  běhu  ř.  K  a  m  a, 
podobajíc  se  tu  v  letS  jen  řad$  jezer,  jakkoli  mo- 


145 


cné  hjBŮice   horské   přyfmá   a    délka  její   70  mil 
obnáSf. 

4.  Volga  je  nejyStSí  řeka  v  Evřop8,  a  íáro- 
ren  nejdůležitSjSi  v  celém  mském  eisařstW.  Délkn 
její  udává  Stackenberg  na  507  mil  (Schubert  na 
670,  jiní  na  430—617),  velikost  poříčí  Roon  na 
80.000  (jiní  na  24.800—30.500)  □  m.  ^.,  splavnost 
lodní  obnáSí  424  mil,  8ířka  i  hloubka  json  rozdílné. 
Niže  j.  Pjavského  je  řeka  160—200'  Široká,  n  Tveře 
700*,  u  Mology  2000',  u  Niž.  Novgoroda  2800'  (s 
jara  2V2  mil) ,  n  Kosmodemjanska  6000',  od  Sim- 
birska  aS  do  Singileje  přes  1  m.,  a  NSvropole  přes 
20.000',  mezi  Samarou  a  Syzrani  1—3  m.,  n  Saratova 
6000-15.000',  u  Černého  Jaru  hlavní  teCelec  3600', 
tentýž  uAstrachaně  2250— 6C00'.  Hloubka  vySní  Volgy 
meri  Tveří  a  Rybinskem  je  již  tak  značná  (10—12 
i  16'),  Že  parolodS  1  V2 — 2'  ponoru  po  ní  bezpečné 
plouti  mohou;  u  Kižního  má  řeka  ^1%'^  n  Samary 
8,  y  ústí  4—7',  ale  v  Astrachani  70'  hloubky.  Pa- 
mAtné  a  pro  hospod^ský  i  státní  rozvoj  Ruska 
▼dmi  důle^é  je  méněni  smSrův  béhu  (celkem  pět- 
b'át,  přímá  vzdálenost  ústi  od  pramene  jen  210 
ml).  Přiluky  nejsou  příliS  četné  (za  to  má  Sa- 
mařský oheb  20  m.  délky  a  3  m.  průměru),  vlastních 
prahův  neb  proudův  v  řečiSti  není,  častější  jsou 
ostrovy,  pak  tak  zv.  závodí  čili  voložky  (t.  j.  cho- 
boty) a  roztoky,  kteréž  řečišti  vody  ujímají.  Hlavní 
nepřátelé  splavnosti  jsouvSak  ovragy,  po  celém  po- 
M  Volgy  nejvíce  v  Rusi  rozšířené,  pHmo  nebo  ne- 
přímo do  ní  se  ústící,  kteréž  náplavem  svým  jarním 
reéiště  zanášejí  a  omělčují.  Jimi  zveličuji'  se  ze- 
jména též  záplavy  Volgy,  kteréž  úrovně  její  o  20 — 
60'  z  jara  povyšují.  Již  nad.Cariciným  počíná  vlastně 
oblast  ústí  Volgy  rozstupováním  se  řeky  do  dvou 
BtromnA,  Ach  tuby  (níže  Berekot  řečené)  a 
Volgy,  kteréž  nesčíslnými  roztoky  mezi  sebou  spo- 
jeny jsou  a  pravé  bludiště  ostrovů  v  obsahují,  1 — 4 
m.  široké.  Berekot  jde  mezi  Korduinským  a  Erá- 
B&ým  Jarem  ve  3  strumneoh  samostatně  do  moře 
(největší  je  Rička) ;  vlastní  Volga  počíná  se  již  nad 
ABto^haní  dělit  do  hrdel,  jichž  se  přes  70  počítá 
(ft  velikých),  a  kteréž  mnohonásobně  mezi  sebou 
Boíko.  18 


146 

gpojenj  JBon.  MeDSim  Umanovitým  stramnfljyi  H-^ 
kají  ilmenět  kteréž  mezi  sebou  v  tak  zv.  jerUcy  se 
spojuji,  a  mesi  nimi  leží  zeela  rovnoběžně  iiesči- 
ilné,  dlouhé  a  úzké  ostrovy  {i^g^)i  větším  dílem 
porostlé  a  hejny  ptactva  vodního  oživené.  Památná 
jsou  ve  vrchoviSti  Volg^y  četná  jesera  (Seližarské 
největší),  z  nichž  feka  již  v  hořejěím  běhu  vodooBt 
svou  bére.  Břehy  Volgy  jsou  nejosidlenějSí  v  oelóm 
Rusku  a  nejživější,  tak  jako  plavba  a  rybolov  v  řece 
nejčilejší  a  nejvýnosnější  v  celé  Evropě  (viz  níže). 
Přítokův  Volgy  je  zajisté  mezi  6—600,  jak^ 
koU  jen  až  po  Saratov  (200  mil  nad  ťUtím);  pravý 
břeh  nepropouští  tu  pro  svou  výSi  a  uzavřenost  (v. 
nahoře)  skoro  žádných  přítokův  k  řeee,  kteréž  tu- 
díž vesměs  k  blízkému  Donu  jdou;  na  levém  pře- 
stávají pro  rozsáhlou  st^  níže  KamySina  též  vše* 
cky  přítoky,  jsouce  již  od  ástí  Samary  velmi  řídké. 
Za  to  náleží  vodnaté  přítoky  středního  a  vyiního  běhu 
k  největším  ř.  v  Rusku.  Ka  levém  břehu  úetí 
se  do  Volgy  a)  Seližarovka,  co  výtok  soujme- 
ného  7 — 85'  hlubokého,  chobotného  jez^>a,  —  5  m, 
dlouhá,  ale  vodná  i  splavná.  b)  Tverca,  25  mil 
dlouhá,  s  nevelikým  sice  spádem  (v  hromadě  212^ 
a  výborným  koněchodníkem,  ale  s  prahy  a  kosamL 
Se  Mstou,  a  tudíž  s  poříčím  Něvy,  je  průlivem 
Vy  Sně  Vol  o  čským  spojená;  rovněž  je  c)  ř.  Med- 
vědice, 36  m.  dl.  a  splavná.  d)  Mologa,  veli- 
kým obloukem  k  Volze  tekoucí  a  splavná,  má  82 
m.  d.  a  přítok  Čagadoči,  kteráž  ji  průlivem 
Tiohvinským  s  Tich  vinou  a  Sjazem,  tudíž  a  La- 
dožským  jezerem  spojuje,  e)  Seksna,  z  j.  Bílého 
vycházející,  výSe  Kovža  řečená,  i  touto  nejen  s 
Vytegrou  (viz  nahoře)  a  s  j.  Ladožským,  nýbrž  i 
8  j.  Kubinským  a  výSe  průlivem  Kubinským 
se  Suchonou  spojená,  —  má  délku  58  m,,  v  úatí  u 
Rybinska  Sířktt  TOO'  a  pro  své  vSestranué  spojeni 
nemalou  hospodářskou  důležitost  (zvLzaČasu  vyiii 
vody  z  jara).  Přicházejíc  z  lesiu  s^eroruských, 
mívá  značné  záplavy  s  jara  (u  Rybinska  i  40'  nad 
irovní  letní),  podobně  co  f)  ř.  Kostromka  40 
m.  dl.  (z  jara  v  iistí  i  66'  nad  úrovní),  g)  Uu^a 
50m.dl.,  až 300' Široká,  aVětluga,  93m.dl.,vůatí 


147 


600'  Sir.,  pó  n^  86  nesmírné  množstvi  dřivi  a  j.  lesnléh 
plodm  plaví,  —  náležlrovnSSjeStě  do  obvodu  tScfato 
éeltaýbli  řek  lesnieli.  h)  Kam  a  jo  nejvd^í  levý  při- 
tek Volgy,  Velikánskýai  (10.000  Q  m.)  a  íotnýáii 
■plavnými  řekami  prostoupeným  poHčim  svým, 
snadnou  splavnosti  (která  nemá  v  ře&Sti  jejím  ani 
nejmenSi  překážky),  stálen  a  hlubokou  vodou  a 
nejživSjií  poVotee  plavbou  nadmíru  dftležitá  a  ná- 
rodnímu hospodářství  v  Rusku  prospěSná,  nebof  se 
jí  celý  obydlený  Ural  nejsnadněji  s  vnitrem  a  jihem 
Ron  spojuje.  Délka  její  obnáSí  243  mil  (St.),  přímá 
vzdi^enost  od  pramene,  od  něhož  8  míle  níže  již 
jest  splavná,  87  mil,  hloubka  v  dolním  toku  15 — 50'. 
Kama  sbírá  vSecky  řeky,  kteréž  od  150  mil  dlou- 
hého středního  Uralu  na  záp.  se  obractjí ;  obzvláStě 
k  ní  tekou  a)  jižní  Kel' tma,  se  severní  KéltmoU 
(a  tudíž  i  8  Dvinou)  průlivem  Jekat erini- 
ným  spojená,  fi)  KoFva  (též  ViSera),  ok.  70  mil 
dl.  s  pHtoky  i  50  m.  dlouhými  a  nemnoho  od  vr- 
(^vilHě  PeSory  vzdálená,  y)  50  m.  dl.  Kosva,  ů) 
]^es  100  m.  dl.  Čusovaja,  mezi Kalinským  aGo- 
ro&em  velekrásnou  soutěskou  (na  6.  m.  délky)  te- 
koud,  «)  Bělaja,  asi  140  m.  dlouhá,  u  Ufy  1200, 
vťbtf  2000'  ^okáil4'  hluboká,  sDju mou  (50 m.) 
a  pfílukovitou  Ufou  (110  m.  dl.),  do  kteréž  by- 
stfíce  AI,  37  m.  dl.  (ale  na  30  m.  splavná),  pak 
40  m.  dlouhý  Jurjusen  se  úaÚ,  Z  pravých 
přítoků  Kamy  je  největší  f)  Vjatka,  150  mil 
dlouhá,  pod  Vjatkou  i  3fK)'  Mroká,  10—16'  hluboká 
a  pro  tíchý  běh  a  volné  řečiště  výborně  splavná,  s« 
živou  plarbou.  VýSe  jarní  vody  obnáXí  na  ní  14 — 
82'.  Mezi  sty  splavnými  přítoky  jejími  je  Cep  ca 
60  m.  dl.,  Malona  50  m.  a  J.  m.  i)  Poslední 
levé  přítoky  Volgy  jsou :  Větží  Oereměan,  40  m. 
dl.,  Sok  36  m.,  Samara  54  m.  dl.  s  Kinelem, 
pies  40  m;  dL,  VětSí  a  MenSí  Irgiz,  onen  přes 
120  m.  dlouhý,  100  — 170' liroký,  ale  hluboký  s  liď- 
nfttým  břehem. 

Pravé  přítoky  řeky  Volgy  přicházejí 
vesměs  fe  nejlidnatějších  křajův  Susi  a  z  vlastního 
Btítoáu  jejího,  a)  ŠoSa  23  iii.  dl.,  ale  jen  tea  h\ 
líi.  8|rtatíiá.  b)  ^Otořofer,  týfté  Šark  i  VěfeS^  řé- 

13* 


148 

Sená,  má  asi  27  m.  délky  a  je  pravou  fabri&ii  ře- 
kou 8  přístavem  na  Volze  (v  Jaroslavi).  c)  O  k  a 
je  nejdůležitéjSi  pravý  pHtok  Volhy  a  mohutni  řeka, 
182  mil  dlouhá  (dle  St.)  spoH^im  6000  O  m.  (Schn.) 
a  pravou  životni  žilou  staré  Rusi.  Již  od  Orla 
jsouc  splavná  (bez  proudů)  má  v  ústí  svém  (u  Niž- 
ního) 3000'  íířky,  a  hloubku  až  do  20'  (u  Orla  2'), 
pravý  břeh  je  při  ní,  tak  jako  u  Volgy,  horný,  le- 
vý nízký  a  lučný,  jejž  z  jara  daleko  zatáp^.  Z  pra- 
vých pHtokův  jejích  je  nejdůležitSjSí  a)  Úpa,  40 
m.  dl.,  fi)  Pronja  26  m.,  a  y)  MokSa,  ok.  80m. 
dlouhá,  v  ústí  zHdka  přes  400'  Široká,  s  početnými 
pHlukami  a  závodími,  ale  se  snadnou  plavbou,  roz- 
sáhlými lípovými  lesy  se  beroucí,  se  znaSnými  přítoky 
(zvi.  Ona,  60  m.  dlouhá  i  na  30  m.  splavná).  Na 
levo  ústí  Ae  do  Oky:  é)  Žizdra,  25  m.  dl.  a  hlu- 
boká, mo^lovitým  údolím  tekoucí,  «)  Ugra,  55  m. 
dl.,  C)  Moskva,  v  lučných  březích  tekoucí,  61  m. 
dlouhá,  nad  Moskvou  300',  níže  500'  Široká  i  dobře 
splavná  (bez  prahů  i  proudů),  ale  málo  již  (pro 
spustlost  lesů  v  poříčí  jejím)  hluboká.  17)  Kljaz'ma, 
80  m.  dl.,  má  u  Vladimíře  500',  u  Gorochovee  850' 
Síře  a  hloubku  až  do  14',  avSak  s  četnými  mSlČi- 
nami,  Čímž  plavba  značně  se  stěžuje.  NejvětSí  pří- 
toky její  jsou  Nerl',  35  m.,  Těza  22,  Luch  27 
m.  dl.  a  vSecky  splavné. —  d)  Sura  je  140  m.  dl., 
od  Penzy  splavná,  ale  v  řečiStl  plná  naplavených 
stromů,  8  Alatyrem  (40  m.  dl. ,  ale  v  pustých 
březích  tekoucím)  a  Pjanou,  skoro  50  m.  dl. 
a  v  pramenech  jen  4  m.  od  Volby  vzdálenou,  e) 
Svjag  teče  na  sever  rovnoběžně  sVolgou  (sa  hor- 
ným břehem,  u  Simbirska  jen  míli  stranou  Volgy)  a 
ústí  se  do  ní  po  běhu  50  m. dlouhém,  f)  TeriSka, 
36  m.   dlouhá,   má  podobný  běh. 

5.  Řeka  Ural,  za  hranici  proti  Asii  považo- 
vaná, má  poříčí  5000  Q  mil  veliké  (Schn.),  délku 
86  mil  (dle  St.,  Arsenijev  dává  jí  vSak  délky  430, 
Roon  190  mil,  což  nejspíSek  pravdě  se  podobá),  ústf 
deltové  ve  4  hrdlech,  podobný,  jakkoli  obrácený 
směr  běhu  co  Volga,  (protož  přímá  vzdálenost  od 
pramenů  v,  kteréž  jsou  ve  výSi  1943'  pař.,  dle  Arie- 
nijeva  210  m.),  a  je  v  nižním  běhu  řekou  8tepni« 


149 

Splatnost  počíná  od  Orenborka,  (odkadž  má  již  spád 
j^  IVz'  na  1  m.),  a  jakkoli  je  slabá,  vyniká  řeka 
aspoň  znamenitoa  rybnosti.  Nejdůležitější  přítoky 
jsou  a)  Sakmara,  přes  55  m.  dl.  a  v  ústí  550' 
lir.,  kteráž  běží  skoro  zcela  s  ní  rovnoběžně,  b) 
pak    r  1.  asi   60  m.  dl.    Hek,  stepní  zcela  řeka. 

6.  Em  ba  vzniká  asi  ve  výSi  700'  v  horách 
Mogodžarských,  má  sice  přes  60  m.  délky,  je  vSak 
v  každém  ohledá    stepní  řekou. 

7.  Z  větších  stepních  řek,  kteréž  mají  směr 
rozhodný  k  moři  Kaspijskému,  a  vSak  jeho  nedo- 
8ahx\|í,  nebo  nejvýS,  slanými  moěály  s  ním  souvisí, 
jsou  zvi.  ř.  V.  a  M.  Uzen  přes  30  m.  dl.,  ř.  Ulu- 
Uil,  ok.  40  m.  dl.,  kteráž  dvěma  hrdly  do  slaných 
j.  Černého  a  Samařského  (vKirgizské  stepi)  se  vlévá, 
pak  ř.  Sagfiz,  do  slaného  močálu  Tentekského  te- 
koucí, kterýž  řadou  několika  jezer  aspoň  s  jara  s 
Kaspickým  mořem   ve  spojení  se   nalézá. 

X>.  Minerální  zřidla  Ruská  jsou  jen  na 
evropské  půdě,  v  Kavkazu  a  na  Kamčatce  povědo- 
mější; není  však  pochybnosti,  že  i  v  hornatinách 
sibiřských  jsou  četná  zřidla,  kteráž  buď  jeStě  ke 
všeobecné  platnosti  nepřišla,  buď  vůbec  ještě  nepo- 
niána  zůstávajL  1.  V  evropském  Rusku  je  po- 
sud 14  železitých,  24  sírna^ch  a  11  solných  zří- 
del známo.  Skrovný  tento  vzhledem  k  rozloze  carství 
počet  vysvětluje  se  ovšem  hlavně  tím,  že  ve  vlastním 
Rusku  hlavně  palaiozoické  a  mladší  útvary  se  nalé- 
zají a  vulkanické  útvary  buď  docela  scházejí,  buď 
jen  velmi  pořídku  vystupují  a  staršího  původu  jsou. 
Ncrjvfee  známy  a  navštěvovány  bývají:  a)  Sírná 
zřidla  v  Baldonu  v  Kuronii,  v  Podajcích  (blíže 
Šmordan)  na  Látvě,  v  Kemrech  v  Livonii,  zvláště  pak 
pověstné  (cárské)  lázně  Sergijevské  v  gub.  Sa- 
■larské,  kdež  se  nalézají  čtyry  prameny  značné  sir- 
natosti (dle  analyse  Klausovy  [u  Murchlsooa]  mají 
f*  1  pintě  vody  1*46  gramův  sirovodíka,  12  92  gr.  sí- 
ranu vápenatého  (sádry),  1*57  síranu  horečnatého 
(kdftésoli),  2*65  kyseliny  dusičňaté,  1*98  uhličitanu 
W^Muatého  (křídy)  a  j.  v.)ý  jakož  vůbec  v  celém 
iiixiHi  ř.  Soka  (všecko  na  devonském  útvaru)  síra  se 
oalezá,  a  druhdy   i  u  Sírného  Hrádku  (Sěmyj   Go- 


150 

rodok)  Y  znajl^ných  mnoistvich  se  téžila.  KárStěva 
Ifíxni  Sergijevských,  kteréž  se  na  3  —  4  versty,  ve 
vůkolí  v^ary  svýníi  znáti  dávají,  —  je  největší  se 
vSech  lázní  ruských  (2—3000  hostí  do  roka).  6)  Ze 
železitých  zřídel  ruských  bývají  nejvíce  hle- 
dány (a  jsou  nejsilnější)  lázně  Lipeoké  (ocelitá 
zřidla,  »,  velikým  bohatstvím  železa  v  této  kra- 
jině  souvislá).  VětSÍ  návStěvu  mívají  též  vřidla 
v  Andrej opolí  (v  gub.  Turské,  alkal.  vřídlo  žele- 
zité,  teploty  400  R),  y  Xveři  (2  želez,  vř.)  a.  ve  Vý- 
sekově (rovněž  g.  Tver^ské);  pak  v  Moskvě  (hlinité 
vř.  žel.)  a  ve  vůkolí,  jako  zejména  v  Demidové 
(indii.  ocel.  vř.)i  v  Eotnievě  (asi  7  m.  od  Moskvy, 
tak  zv.  Apraksinovo  vř.)  a  v  Semenovském  (11  m. 
od  Meskvy^  4  vř.),  konečně  v  Lovize  ve  Finlandii 
(žel.  kysdika).  c)  Oblíbenější  solná  zřidla  mají: 
Slonsk  v  g.  VarSavské,  Druskeniki  (v  gub. 
Grodnenské),  Staraja  Rusa  (jodovito-bromoviié 
solné  prameny,  9  a  lO*'  R.  teploty),  Orel  (pramen 
soli  hořké  a  gíauberové),  Dubograd  (v  g.  Poltav- 
ské,  podobné  4  prameny),  pak  S  a  r  e  p  t  a  (muriat. 
soli  glaub.)  v  g.  Saratovské  a  Slavjansk  v  gub. 
Char'kovské  (zř.  hořké  soli),  d)  V  Arensburka 
na  o.  Edu  jsou  solné  a  slatinné  (símé)  lázně,  rov- 
něž v  Sakském  na  Krymu  (též  sírné)  a  v  Astrachaní. 
e)  Umělé  vody  minerální  jsou  v  Petrohrade, 
Moskvě,  Kijevě,  Oděse  a  v  Rize.  Ostatně  nedá  se 
(kromě  Sergijevska  a  Lipecka)  návStéva  všech  těchto 
lázní  s  onou  v  stírední  a  západní  Evropě  ani  poro- 
vnati (obyčejně  se  drží  mezi  2 — 500  hostmi).  /)  Z 
mořských  koupelí  mají  největší  návštěvu  Hap- 
salské  a  Revelské  v  Estonii  (3  —  4000)  hostí,  pak 
Oděsské  (500  h.).  2.  Mnohem  znamenitější  a  po« 
měrně  četnější  jsou  minerální  zřidla  v  Kav- 
kazu, kteráž  pohoří  toto  v  značném,  posud  nevy- 
skoumaném  množství  po  obou  svazích  jeho  prová- 
zejí a  ve  vulkanismu  kavkazském  původ  majL  Dle 
toho  jsou  tato  zřidla  větším  dílem  vary  n.  sírnaté 
teplíce,  nebo  i  kyselky  velké  mocnosti.,  a)  Z  jihokav- 
kazských  jsou  zvláště  Tiflisské  pověstné.  Na  se- 
verníiň  svahu  náležití  se  vřidla  hlavni  ve  dvou  sku- 
pinách a)  v  BeSských  horách,  kteráž  jsou  buď 


151 


t^Uce  a  vary  24— 72<*K*  teploty,buďmuriat  BÍrná?vřídla 
(až  4*0"  sirovodiku  v  1  libře  vody),  buď  i  solné  pra- 
meny a  kyselky.  Památné  jsou  zvláště  vary  pod 
horou  MaSukou  (u  Pjatigforska),  z  nichž  (posud 
jich  je  ok.  20  otevřeno)  Aleksandrovo  vřidlo  vyniká,  a 
kteréž,  tak  jako  Vamacovské  a  Kalmycké,  slouží  ke 
koupáni  ,  kdežto  Alžbětino  a  Michajlovo  vřidlo  se 
piji.  Pod  Železnou  horou  vzniká  8  alkal.  sol- 
ných vřídel;  v  Železnovodsku  (ve  výSi  1800')  je  24 
teplých  ocelitých  vřidel.  Pod Solenouhorou prýSti 
se  početná  solná,  pod  trachytovým  kuželem  hory 
Kunské  několik  símých  var&.  Kozácká  vesEsen- 
tuky  (na  záp.  Pjatígorska)  má  četná  alkalická 
^dla  teploty  +  12  až  +  14°  R.  Kislovodská 
kyselka  (ve  výSi  2374^  podobá  se  mocností  Spaa- 
ské.  *)  fi)  Vřidla   skupiny  Tereckó  jsou   hlavnS 


^)  Dle  sdělení  Dr.  Frankla  (ve  zprávách  geogr.  spol. 
Vídeňské  z  r.  1864)  obsahují  vary  Pjatigor- 
ské   (vůbec    evropským   komfortem    upravené) 
na  1  libru  vody  30  granů   pevných  látek,  mezi 
nimiž  11  05  chloridu  sodnatého,  8'5   soli   glau- 
berové,  8  gr.  uhličitanu  vápenatého,  něco  sody 
i  magnesie.    Ze  vfiech  těch  varů   (o  teplotě  23 
až  38°  R.)  vychází  množství  sírovodíka,  smíře- 
ného 8  dusíkem   a  kyselinou  uhličitou.    Nejpa- 
mátnější var  je  tak  zv.  Bolšij  proval,  pravé 
to  jezero,  100'  dlouhé,  46'   Široké  a  42'  hlub.  a 
30°R.  t.  — Žele  znovodské  prameny,  lepSí 
než  Pyrmautské,  jimž  nejspíše  se  podobají,  jsou 
velmi  bohaté  na   kyselinu  uhličitou  (32 — 71%) 
a  mají  v  1  libře  vody  lA — 21  gr.  pevných  Čásli, 
mezi  nimiž  8-2--9-5  soli  glaub.,  4-6— 6*9   uhli- 
čitanu vápenatého,  2*2 — 2*9  chloridu  sodnatého, 
0*3 — 0*8  uhličitanu  železnatého.     Esentucké 
prameny  obsahují  též  něco   bromu  i  jodu,   K  i- 
slovodská  kyselka    {Narzon  řečená)   je  ná- 
ramně mocná  (za   1  minutu  100  věder),   má   v 
100  dílech   vody   95-87o   kyseliny   uhličité,   te- 
plotu \\^  R.,  a  17  gr.  pevných  částek  (v  1  lib. 
vody)  t.  5*6  soli  glauberové,  8  6  uhličitanu  vápe- 


152 


sirné  vary,  ale  i  naftové  prameny.  Mezi  nimi  vy- 
niká zvi.  var  Kateřinin  65«  R.,  Pavlův  69<»  R.  a 
Petrův  72®  R.  (dle  Hermanna).  VStSí  návStSvě  v 
lázních  Eavkazských)  kterýmž  vedle  krásy  krajinné 
a  zdravého  vzduchu  i  evropského  pohodli  v  každém 
ohledu  se  dostává,  překáží  jediné  vzdálenost  od 
lidnatSjSich  končin  Rusi.  b)  Z  četaých  vřídel  Ar- 
ménských (též  sírných  a  varů)  jsou  Abas-Tuman'- 
ské  (blíž  Achalcychu)  nejpověstnější.  3.  V  řidl  a 
na  Kam^atce  jsou,  jak  již  výSe  řečeno,  vesměs 
vary  nebo  sírué  teplíce,  a  provázejí  východní  řada 
sopek  od  62^  s.  S.  až  k  mysu  Lopatce.  Ditmar  je 
na  21  místech  ohledal  a  nalezl  na  př.  na  dolejSím 
běhu  ř.  Semjačika  vřídlo  32''  R.,  u  vesnice  Málky 
var  66®  R.,  u  vesnice  NaČiky  var  62®  R.,  u  řeky 
Paratunky  na  3  místech  vary  38—56®  R.  horké  a 
t.  d.  Ověem  Že  se  při  pustotě  a  vzdálenosti  Kam- 
čatky  o  dosavadním  výhodnějším  užití  těchto  vří- 
del nedá  ani  mluviti.  4.  Ve  vlastní  Sibiři  jsou 
obzvl.  nad  míru  hojná  slaná  vřídla;  jiaé  minerální 
prameny  nalézají  se  věak  výhradně  jen  na  východní 
Sibiři.  Zejména  je  v  NerČinských  horách  nesčíslné 
množství  chladných  vřídel  i  varů  v,  sírných  i  kyse- 
lých. Nejpověstnější  jsou  Turkinská  sírná  vří- 
dla na  jih  Barguzina,  kteráž  mají  již  i  úpravu  lá- 
zeňskou i  hojný  počet  hostí  (nejmocnější  var  má  45® 
R.  t.).  Ve  vrchoviSti  Irknta,  Oky  a  Ije  jsou  též 
oiineral.  vřídla. 

1  V.   Podnebí. 

Podnebí  Ruska  není  posud,  jakož  při  ohromné 
rozloze  Hše  ani  jinak  býti  nemůže,  ve  všech  kon* 
činách  jejích  dostatečně  proskoumáno.  To  platí 
zejména  o  Sibiři,  zvláště  o  střední  a  východní,  kdež 
štace  pozorovací  jsou  nejen  velmi  řídké,  nýbrž  i 
pod  vlivem  rozličných  místních  okolností,  —  pak  o 
Eírgizských  stepech,  kdež  jich  posud  skoro  ani  není, 

natého,  0*03  uhličitanu  železnatého  a  21  soli 
kuchyňské. 


)53 

V  cdlém  císařstvi  bylo  do  r.  1867,  kteréhož  pov&itné 
dflo  sekret^e  akademie  nauk  K.yeseloY8kého  ^) 
tískem  yydánOi  jen  147  míst,  a  kterých  stiFedni  te« 
ploty  s  yětSi  nebo  menší  jistotou  udány  býti  mohly, 
I  ^hož  na  evropskou  Buši  a  Kavkazsko  121,  na 
Sibff  26  připadalo.  Je-li  tento  poČet  vzhledem  k  ce« 
lemu  státu  nedostatečný  (nebof  tepry  na  2900Q  m.  s. 
připadala  meteor,  štace,  vrus.  Asii  i  Americe  dokonce 
na  12.360  Q  m.),  tož  jevi  se  Čislo  meteor.  Štaci  v 
evrop.  Rusi  (1  na  880Q  m.  e.)  celkem  dostatečné  býti, 
aváži-li  se  totiž,  že  pH  veliké  jednotvárnosti  půdy 
j«jí  podnebni  poměry  jednotlivých  mist  za  mnohem 
vétSi  okres  platiti  mohou  a  právem  plati ,  než  v 
střední  nebo  západní  Evropě. 

A.  Teplota^  YeSkera  Bus  evropská  a  asijská  cha- 
rakterÍBUJe  se  v  následcích  ohromné  rozlohy  sucho- 
lemské  podnebím  kontinentálným,  i  náleží 
nejen  od  severní  celkem  polohy  své,  nýbrž  i  od  vzdá- 
lenosti své  od  moře  atlantického  a  teplých  proud&v 
jeho,  pro  nedůstatek  rozčlenění  zvláště  v  Sibiři,  jakož 
i  pro  severní  a  vnitrozemský  svah  půdy  a  otevře- 
nost  obecnou  na  sev.,  jakož  i  zavřenost  Sibiře  na 
jih  k  studenějším    prostorům  zeměkoule. 

1,  Dle  zákouův,  Humboldtem  a  jinými  dávno  jiŽ 
tulených,  od  Dove  pak  vyslovených  a  Veselovským 
poprvé  s  užitím  nejpřesnější  mathematické  methody 
(a  se  znamenitou  ostrovtipnosti  a  důmyslností)  vzhle- 
dem k  Busku  v  jednotu  sebraných,  doplněných,  po- 
tvrzených a  opravených,  ubývá  ve  veSkerém 
císařství  Buském  teploty  nejen  směrem 
od  jihu  na  sever,  nýbrž  i  směrem  od  záp. 
k  vých.  postupně  i  rozhodně.  Tak  ubývá  dle 
jeho  nepopiratelných  výskumův  výroční  prům.  te- 
ploty v  evropském  Busku  mezi  40-^45®  vých.  d.  Pa- 
řížské od  jihu  na  sev.  o  0*35,  mezi  56— 60<'  o  0*81, 
mezi  64 — 70^  o  0*44*^  B,  v  celém  evropském  Busku 
tedy  na  100  verst  s  jihu  na  sev.  o  0*37<'  B,  v  Sibiři 


O  O  Wimali  Ro8$U  (v  Petrohradě  1867^.  Vese- 
lovský  uvodí  ostatně  v  obSírných  přuohách  k 
svému  znamenitému  dílu  stiřední  temperatum 
152  míst,  a  jiné  poměry  i  o  jiných  jeStě  místedi. 


154 

nepOcliybnS  jeSté  vétSí  mSrou.  Ubýváni  výf.  prini. 
teploty  od  zap.  na  vých.  je  sice  poměrně  menši,  ale 
neméně  rozhodné.  Okolo  47^  s.  8.  ubývá  totiž  tímto 
směrem  v  evropském  Ruska  výr.  prům.  teplota  o 
0-20,  ok.  65®  o  0'18,  okolo  60*  s.  i.  o  0-16*  R,  v  ce- 
lém evropském  Rusku  tedy  na  100  verst  od  záp.  na 
vých.  o  O*  18®  Ri  tak  že  v  evropském  Rusku  směrem 
vodorovným  schodek  1°R,  prům.  výr.  teploty  udává 
se  při  vzdálenosti  278  verst  od  jihu  na  sev.,  a  555 
verst  od  záp.  na  východ.  —  V  západní  Sibiři  je  ubý- 
vání teploty  směrem  od  jihu  na  sever  nepochybně 
větší,  ale  rovněž  pravidelné  a  povlovné  (odnižinného 
tvaru  pády  jeji),.  kdežto  ve  střední-  a  východní  pro 
hornatost  jižních  a  více  nížinuý  nebo  plánitý  tvar 
severních  končin,  k  moři  ledovému  otevřených,  mno- 
hem znaSnějšíjest,  a  zároveň  méně  pravidelné.  Ý  býv. 
americké  Rusi  pak  jeví  se,  zvi.  v  přímoří,  již  zcela  jiné 
zákony  tep.,  než  v  soulehlých  končinách  Sibiře,  ▼ 
kterých  i  KamČatka  a  poněkud  i  celá  nejvýchod- 
nějSi  Sibiř  se  účastňuje,  tvoříc  přechod  k  severní 
Americe. 

//.  Následkem  toho  mají  isothermy  ruské  ve- 
směs směr  od  záp.  na  jihových.,  a  sice  Čím  severněji 
tímsvisleji,  v  čemž  hory  Uralské, poměrně  nemnoho 
vysoké,  nýbrž  ani  Eavkazské  hory,  jako  od  záp.  na 
jalových,  prostřené,  žádného  rozdílu  nečiní,  jakkoli 
krajiny  pod  těmito  položené  a  jimi  od  sev.  chráněné^ 
vždy  celkem  a  poměrně  teplejší  jsou,  než  kdyby 
oněch  nebylo.  Naopak  povyšuji  se  ve  severovýchodní 
Sibiři  a  dílem  již  i  v  Amursku  isothermy  opět  k  sev.- 
vých.,  a  dosahují  v  býv.  ruské  Americe  opět  vysokých 
Sirot  a)  Isotherma  12®  R.,  nejteplejší  v  Rusi,  jde 
od  seven^ch  břehův  černého  moře  přes  Imeretii  a 
údolím  Kuru  až  k  Lenkorani  a  krajiny  tyto,  zvi. 
roviny  a  údolí,  jsou  nejteplejší  ve  veškeré  ruské 
imperii.  V  jejím  sousedství  má  Aralych  (u  podešve 
Ararata  ve  výši  2600'  —9-8,  TSflis  ve  výši  1500' 
— 10-3,  Lenkoran'  11*5,  ajiž.  3167' vysoko  ležící  Eri- 
van'8*5®R.  h)  Isotherma  ll^po^á  uRedut-Ealé 
(11*6),  a  jdouc  na  Kutws  (11*8),  Šemacbu  (ve  výši 
(2390'+9-l«R;)  a  Baku  (ll-6«  R),  klesá  odtud  již.  ko- 
tlinou moře  Kaspijského  k  Persii.    c)  Isothermu 


155 

10*  pMštaviiJi  nepochybné  jen  některé  doliny  Kav- 
kazafeé,  k  aev^  se  otvírající,  a  jižní  břeh  Krymských 
hor  (Nikita  9*5,  Sevastopot  Od^R),  kdežto  severní 
I^ředhoří  obou  homatin  (EUslovodsk  ve  výSi  2600' — 
7-3,  Simferopor  ve  výSi  834'  —  7-8),  jakož  i  nejzá- 
padnSjSi  cíp  Krymu  (Koslov)  leŽi  pod  isothermou 
9*.  d)  Isotherma  8®  vy  stopujíc  z  Moldavy  jde  na 
KiSiněv  (8-2),  Oděsu  (7-7,  OhOTSOn'  7-6,  Nikolajev 
7*7)  a  středem  i  jihovýdbodem  Krymu  (Feodosia)  na 
J^ateňnodar,  i  odtud  vyiními  stepmi  Podkavkaz* 
skými  (Georgijevsk  8  6,  Pjatigorsk  8*0)  až  k  ústí 
Terekn  (Kizljar  SS)*  Protéjií  Novopetrovská 
p&ynost  (na  p.  o.  MangiSlaku)  má  8*7^  R.  prům. 
výr.  t.  Odtud  na  vých.  náleží  krajiny  chanatu  Chiv- 
ského,  pak  nynější  ruská  ^ovincie  Turkestanská  ne- 
pochybně do  oblasti  této  isothermy.  e)  Isother- 
ma.  7®,  východíc  z  Haličská,  jde  výSe  Kamence 
Podolského  (7*2)  obloukem  přes  východní  záliv  Azov- 
ského  moře  až  k  Astrachani.  V  jejím  sousedství 
máji  Pulkovka  (dvůr  60  verst  nasev.  Oděsy)  6*8, 
JekatenLnoslavská  učební  ferma  (hospodářský  dvůr) 
5*9,  Jekaterinoslav  sama  6*6,  kolonie  Orlov  6*6 
(líoIČanská),  Berdjansk  i  Taganrog  6*5,  Novočerkask 
6-4,  Afitrachan.'  7*6,  Niž.  Čirská  stanice  6*8,  odkudž 
na>  vých*  k  oblasti  této  isothermy  přiléhají :  sev.  ko- 
tlina, katpijského  moře  a  nepochybně  též  krajiny  jižně 
dolejšího  i  stíredního  Sýru  položené,  pak  oblast 
SedíoúříSná  a  údolí  lije  (v  něm  má  K  u  1  d  ž  a 
dle  Golulrjeva  7*4^  R,  prňm.  výr.  teploty),  f)  Iso- 
therma.  6^,  příchodíc  z  Poznaňská,  jde  středem 
cařstvi  polského  (Varilava  5*9,  Kielce  6*2)  a  padá 
odtud  na  Žitomir*  a  Lugan^  až  k  ústi  řeky  Urale. 
y  oblasti  její  leží  tedy  Podlesí  a  sev.  Podolí,  jakož 
i  g»b.  jihoruské  (Berdyčev  6*1,  Kijev  5*6,  Ostér 
[Čeming.  g.  5*9].  LDgaň  6*3),  step  Kalmykův,  pak 
jižní  končiny  stepí  I^kizských  (Raimsk6*25)  a  vů- 
kolí jez*  Balcha^ského.  g)  Isotherma  5^  vstupuje 
z  vých.  Prus  na  půdu  Litvy  (Kovno  5'4,  Vilno  5*3, 
Grodao  5*0  s  Svisloč,  v  gubernii  grodnenské  5*0, 
firěst  5*1)«  a*  klesá  odtud  rychle  na  Minsk,  Čer^ 
irigov,  ChAťkov  5*3,  (Poltava  4*9,  Volčansk  50), 
Cari€in  5*1  (Krutec,  vSaratov.  g-,  4*9),  odkudž  pak 


156 


jižního  svahu  středokirgizského  syrtu  nepoehybnS  ne 
přidržoje.  Táž  objevuje  se  opSt  na  ostrovích  Tlin- 
kitských  v  býv.  r.  Americe,  kdež  má  z  pHčin  výSe 
uvedených  i  od  poměrné  teploty  moře  (zde  6*3®  R) 
N.  Archangersk,  pod  57*3°  sev.  8.  položený, 
5*07"R. prům.  výr.  teploty.*) ?i)  Isotherma  4®  pa- 
nuje hlavně  v  jižních  baltických  a  jižních  velko- 
ruských  a  dolejších  povolžských  guberniích,  avšak 
i  na  již.  břehu  Finlandie  (Abo3-7,  Sveabork  36 R.) 
jdouc  od  Rigy  na  Vitebsk,  Orel,  Saratov  a  Uraťak, 
odkudž  středokirgizského  syrtu  se  přidržuje  a  v  zá- 
livu Petra  Velikého  (dle  BudiSeva  +  4'8),  pak  v  býv, 
r.  Americe  a  na  březích  mezi  ústím  ř.  Mědné  a  o.  Ci- 
čagova  opět  se  objevuje.  V  její  oblasti  mají  mezi 
četnými  místy,  jichž  teplota  ustanovena ,  zejména 
Mítava  4-8,  Riga  4-7,  Pskov  3*8,  Derpt  36, Vitebsk 
3-5,  Smolensk  3.7,  Voloklamsk  3*5,  Gorki  3*9,  Jel- 
nia  3.7,  Kaluga  38,  Tula  3*6,  Orel  3.91  (též  4-2), 
Kursk  40,  Koroča  40  též  4-2),  Voroněž  4-7,  Tam- 
bov  4*0,  Zamartyn  (gub.  Tambov.)  3*8,  Tambovská 
íerma  (u  Lípeeka)  4*3,  MorČansk  3*8,  Saratov  4*6, 
Samařská  ferma  3*6"  R.  i)  Isotherma  3®  padá 
z  jižní  zábřežní  Finlandie  směrem  jihovýchodním  na 
Petrohrad  a  odtud  středními  velkoruskými  guberni- 
emi a  Simbirskou  i  sev.  Samařskou  gubernií  až  k 
střednímu  běhu  ř.  Urale,  odkudž  na  východ  nepo- 
chybně k  sev.  svahu  středokirgizského  syrtu  přiléhá. 
VAmursku  pak  náleží  do  její  d^lastiiidoU  Sungariho 
(při  stoku  2*4°  R.  dle  Bu^Seva)  jakoŽ  i  břehy  pod 
horami  Sichotskými,  kteréž  na  jihu  mt^í  i  4°R.  p.  y. 
t.,  v  býv»r.  Americe  pak  východní  ostrovy  Aleutské 
(Iluluk  na  o.  UnalaSce  3*0° R.)  a  jižní  břehy  p.  o. 
Aljašky  i  ostatní  býv.  r.  *  Ameriky.  V  oblasti  její 
mají  Voro  (ve  Finlandii)  2*6,  Helsingfors  8*0,  fCron- 
Stat  2*7,  Petěrburk  3*0  (z  321etého  prfUřizu),  Bal- 
tiSport  3*4,  Revel  3*3,  Pellin  3 '2,  N.  Novgorod  3*1, 
Vladimír*   2*6,  Moskva  3*4,   Kostroma  2*5,   Nižni 

*)  Klimatické  poměry  bývalé  ruské  Ameriky  při- 
vozují se  zde  proto,  poněvadž  jsou,  jak  již  výle 
řečeno,  v  nerozlučném  svazku  s  podnebím  nej- 
východnějSí  Sibiře.  pEbn. 


157 


Novgorod,  3*0,  liak  (v  Kazan^ské  g.)  2  6,  Penza 
d*l»  Mariinská  kolonie  (Saratov.  gub.)  2*7,  Ural^sk 
3  3,  Orenbnrk  2'6'*  R.  k)  Do  oblasti  Isothermy 
2®  náleží  stfedni  Finlandie,  gubernie  Olonecka, 
západ  g.  Yologodské,  sever  g.  Kostromské  a  Vjat- 
ske ,  vltší  část  g.  Kazaňské  i  Orenbnrské,  pak  stepi 
mezi  hořejSim  Irtyfiem  a  Tobolem  Šili  severní  stepi 
na  půdě  Kirgizův.  V  jejím  obvodn  mají  na  záp. 
Karlo  1-6,  Vitasari  2-2,  Vologda  2-2  (ferma  20), 
Yjatka  1*8,  Kazaň  2*2,  Eazaňská  ferma  2*1,  ale 
U£a  (nepochybně  v  místních  příčin)  2'6<'  R.  Taktéž 
ádolí  středního  Amura,  slíedni  část  ostrova  Sachal- 
jann,  jižní  Eamčatka  (Petro pavlovský  2*3^ R.) 
a  snad  i  záp.  ostrovy  Aleutské  náleží  do  oblasti  jejL 
1)  Isotherma  1°  R.  má  oblast  svou  (nepochybně 
od  sousedství  moře  baltického  a  bílého)  v  severní 
flnlandii  i  na  p.  o.  Kolském,  v  severní  a  sti^ední 
části  g.  Olonecké  a  západ.Archangelské,  vstíředních 
a  jižních  končinách  g.  Perm'ské  (před  i  za  Uralem), 
pak  y  stepech  mezi  Tobolem  a  dolejším  ISimem,  a 
odtud  údolím  hořejSího  Irtyše  (v  stepi  Kulondinské) 
až  do  jižního  Altaje,  kdež  vS^  údolí  nepochybně 
teplejší  json.  Taktéž  východní  břehy  střední  Kam- 
čatky  (Milkovol*3)  a  údolí  dolního  Amura  a  hubu 
Bristolskou  v  býy.  ruské  Americe  sluší  sem  přičísti.  V 
oblasti  této  má  na  záp.  Uieoborg0'5,  Kajanal*2,  Kola 
vždy  jeětě  ok.  0*6,  Petrozavodsk  1*3.,  Archangersk 
0*6,  Sorvyčegodsk  0*9,  Usť-Sysorsk  0*7,  Usťjug 
Yeliký  1*1,  Slobodskoj  1*4,  Usolje  09  (v  permskó 
gub.),  PySminsk  (tamtéž)  0*9,  NižnětagiUsk  0*7,  Je- 
katerinburk  0*4,  (ale  Zlatoustovský  od  vysoké  po- 
lohy v  1230'  —0*1)  a  v  Tobolské  gubernii  Turinsk 
1*0,  Kurgan  10,  Him  0*6®  R.  —  Vysoká  poloha 
Enontakisu  (1450')  a  místní  okolnosti  v  Tornejispft* 
sobují  tuto  prům.  v.t.  — 0*4,  onde  —1*6  (i  2*2)<»  R, 
na  osídlených  místech  Finlandských  neobyčejný  to 
úkaz.  f»)  Pod  isothermou  O^R.  leží  severových. 
kout  evropské  Rusi,  severní  Ural  výše  Bogoslovska, 
stíredni  část  g.  Tobolské  a  Om^ské  (se  stepí  Barabin- 
•kou),  největší  dfl  Altaje,  ale  i  všecka  údolí  jižní 
hornaté  Sibiře  (kteráž  však  mají  místy  i  vyšší  teplotu) 
&  nepochybně  i  záp.  Kamčatkaasev.  svah  pobřežních 


158 

alp  Amerických,  híí  není-li  tu  jeStó  nižii  teplota^ 
což  se  aspoň  z  nedostatku  vzrůstu  stromův  souditi 
dá. ')  y  evropské  Rusi  má  totilř  Piněga  (v  Archan- 
gelské  gub.)  0*3,  Čerdyn  0*8,  Solikamsk  0'1  (Vi- 
simo-Utkinsk  a  Bogoslovek  [ve  vysokých  polohách 
870  a  660']  ale  již  —0-6  a  ~0-9'),  v  asijské  Rusi 
Tobola  0-2,  Tara  0-2.  Kainsk  (v  Tomské  g)— 0*6. 
Bamaul  00,  Verchněudiosk  0*0,  Irkutsk  —  0»4. 
n)  Isotherma  — 1  R.  nalézá  se  v  nižiicb  polo- 
hách evropské  Rusi  toliko  v  nejsevernéji^ch  konči- 
nách nížiny  PeČorbké,  je  ale  panující  po  celé  SibíH 
severně  60  i  59®  s.  S.,  ano  objevuje  se  ve  východní 
Sibiři  již  v  horách  Vitimských  a  Burejských  (t  j. 
ok.  58®  s.  š.),  —  odkudž  pak  nepochybně-  na  sev. 
Sachaljan  se  táhne  a  přetínajíc  severaí  KamČalku 
a  o.  Nunivok  poříčí  řeky  Kuskokvina  v  oblast  svou 
pojímá,  y  oblasti  její  je  posud  jediné  místo  s  do*> 
statečným  pozorováním,  totíž  Tom^sk,  mirjíd  — 0*8 
prům.  v.  t  o)  Isotherma  — 2® R.  zachvacuje  nepo- 
chybně záliv  Pečorský  a  nejsevernější  Ural  a  spou- 
štějíc se  do  poříčí  ^svy  a  jdouc  údolím  Obi  a  Ča- 
lyma,  prostírá  se  s  oblastí  svou  po  údolí  dolejSí  An- 
gary,  vyini  Leny  i  yitíma  i  jdouc  vrehoviStěm  Zefo 
i  Bnreje  a  hubou  Urbinskou  k  Nikolajevskn  v  ústi 
Amuru  (dle  BudiSeva  —  2*05®  R.)  a  mořem  Ochot*- 
ským,  zdvihá  se  na  o.  Karagu  (v  moři  Bobrovém) 
a  odtud  do  středu  býv.  ruské  Ameriky,  t  j.  do  pořiČi 
ř.  Juny  a  Jukona.  p)  Isotherma — 3®R.  jde  z  huby 
Perevozné  přes  Ural  k?Berezovu  ( — 3-4®),  odtud  k  po^ 
řičí  podkamennéTungtisky,  dolního  yitima  i  k  jižnimn 
svahu  Stanových  hřbetův,  do  zálivu  Uďského  (Ud*- 
skoj  ostrog  — 3*7)  a  podél  břehftv  Ajanskýoh  (Ajan 
— >2  9)  do  moře  Ochotského,  odkudž  se  al  k  60^  8<. 
d.  povyfiuje  a  přes  záliv  Nortonův  do  býv.  r.  Ame^ 
řiky  vstupuje  (Ikogmiut  pod  61®  a,  8.  má  — 3*R). 
q)  isotherma  — 4®  R.jde  z  o.  yajgače  k  hrdlům 
Obi,  odtud  do  země  Uimpských  Tungmiův  (mezi  Pod* 


*)  Isothermy,  jež  Do  ve  ve  dvou  prácech  svých  (  Vét* 
breittmg  der  Wíkrme  1852  a  Klimatoloff,  Beiir^ 
1867)  vzhledem  k  asijské  i  americké  Rusi  uvádíi 
jsou  vesměs  nízko  a  povSechně  v^enyé 


159 

kamennou  i  Kižoi  Tang^skon),  dále  k  Lene  okole 
stoku  Vitima  a  odtud  k  seTeroimu  svahu  Stanového 
hřbetu  a  hor  Lamutskýoh,  na  Ochotsk  ( — 4-0)  do 
jiznich  končin  hub  Oižiginské  a  Penžinské  a  přes 
Eátiv  Nortonftv  do  býr.  r.  Ameriky,  kdež  nepochybné 
se  ještě  asi  k  63*^  povySuje.  r)  Ze  Špicberk  6.  Gra- 
mant  k  jihozápadnímu  břehu  jižního  ostrova  Novo- 
lemského  (kdež  má  Mělká  huba  — 5*8®)  spouští  se 
isotherma  — 5**  až  k  jižnímu  břehu  moře  Karského, 
odkudž  pak  jižní  díl  zálivu  Obského,  poříčí  Nižní 
Tongusli^,  horního  Viljuje  a  dolní  Olekmy,  vyš- 
ního  Aldana  i  zemi  Lamutftv  a  Eoijakův  přetíná 
a  zálivem  Eocebuovým  na  sev.-vých.  běžL  s)  Iso- 
thermy  — 6  a  — 7**  jdou  z  východních  Oramant 
k  Matočkinu  pr&livu  ( — 6.7),  mořem  Karským,  p.  o. 
i  zálivem  Ob'ským,  pod  hory  Syvermské,  k  vyšnímu 
Yiljuji,  k  ústí  Olekmy  a  poříčím  středního  Aldana 
avrchovištěm  Eolymy  k  údolí  Anadyra  i  odtud  blíže 
Ů6^  do  ruaké  Ameriky,  ť)  Isothermy  — 8  a  —  9* 
počínají  ▼  lednem  moři  Earském  (huba  Kamen- 
ka na  jihovýchodě.  Nová  Země  blíže  Karských  vrat 
má  — 7*6)  a  jdouce  sev.  dílem  p.  o.  i  zálivu  Ob'ského 
dotýkají  se  dolejšího  Jeniseje  (Turuchan'sk  ok.  —  9® 
£.),  odkudž  se  snižaji  na  jihových.  až  k  Jakutsku 
(— 9*1  z  171etého  pozorování).  Odtud  drží  se  dol- 
ního Aldana  i  jdou  zemí  Cukočskou  k  severním 
břehům  někd  r.  Ameriky,  u)  Isotherma  —  10®  obsa- 
huje jižní  díl  p.  o.  Tajmyrského  (severní  má  pro  znač  < 
nou  yystouplost  svou  nepochybně  od  účinkův  proudu 
golfového  teplejší  podnebí  ok.  — 9®  B,  tak  jako 
sever  o.  Novozemského),  poříčí  vysní  Ghatangy  a 
Leny  t  Újezdě  Žiganském  a  vystupuje  odtad  na 
sev.-vých.  přes  Nižíí  Eolymsk  ( —  10*0)  do  moře  le- 
dovitého.  v)  Ostatní  krajiny  Sibiřské  (t  j.  mezi 
dolejší*  Chatangou  a  Indigirkou)  jsou  po  ostrovích 
Parry^ho  (nad  seremí  Amerikou)  nejstudenější  kon- 
ěimoB  zeměkoule,  padajíce  do  oblasti  isotherm 
—  11  až  —  18  (Usť-Jansk  —  18*0),  z  kterých  snad 
•evemi  Iňéiiy  ottrovůr  Novosibirských  činí  výjimku. 
P&vodem  toho  jest  proud  golfový,  kterýž  sedle  hy- 
pothesy  Petermannovy  též  na  nich  dává  znáti. 

IIL  Jinak,  nežli  prům.  výr.  teplota  roční,  jeví 


160 


se  prftmSrné  teploty  jednotlivých  poSasí 
ročních.  Zde  akazige  se  rozhodná  kont in  en> 
tálnost  podnebí  evropské  i  asijské  Rusi  mS* 
rou  svrchovanou,  a)  Zimy  jsou  zejména  celkem 
6krát  delSí,  než  v  západní  Evropé,  trvajíce  y  jižní 
Rusi  100—107  (Orlov,  BerdySev),  v  severních  bal- 
tických provinciích  150  (Petěrburk  161),  v  středo- 
ruských  guberniích  až  160  (Vladimir*  157),  v  sever- 
ní Rusi  170—180  dní  (ArchangePsk  174,  Usť-Sysoťsk 
tolikéž),  v  střední  SibíH  160  až  přes  200  dni  (Ir- 
kutsk  168,  Jakutsk  224).  Následkem  toho  jest  doba 
ostatních  počasí  ročních  značně  krátká,  prfóezem 
(z  pravé  jmenovaných  míst)  v.  hromadé  jen  208  dni, 
z  čehož  na  jaro  67,  na  léto  75,  na  podzimek  66  dni 
vypadá  (v  jižní  Rusi  na  jaro  57,  na  léto  133,  na 
podzimek  75  dni,  v  střední  57,  89,  61,  v  severní 
84,  36  a  71,  v  Irkutsku  72,  63,  62,  v  Jakutsku  45, 
51  a  45  dní),  kdežto  v  západní  EvropS  počasí  tato 
114,  108  a  109  dní  obsahují  (středním  vývodem  s 
dotyčných  teplot  Gdaňská,  Berlína,  Vidné,  Harlemn, 
Paříže  a  Londýna),  b) Zejména  trvá  jaro  v  jižním 
Rusku  od  prostředka  března  až  do  prostředka  i  kon- 
ce května,  v  střední  od  polovice  dubna  do  prostředka 
května  (v  baltických  prov.  od  polovice  dub.  až  do  pro- 
středka června),  v  severní  od  prostředka  nebo  konce 
dubna  (v  Archangelsku)  až  do  prostředka  nebo  konce 
června,  v  Irkutsku  od  polovice  dubna  až  do  polo- 
vice června,  v  Jakutsku  od  polovice  května  do  pro- 
středku června,  c)  L  é  t  o  končí  se  v  severní  evropské 
Rusi  již  prostředkem  srpna  (podobně  v  lakutsku), 
v  střední  polovicí  září  (v  baltických  provinciích  jiŽ 
počátkem  téhož  m.),  v  jižním  Rusku  koncem  záři 
(v  jihozápadní  již  prostředkem  t.  m.),  v  Irkutsku 
ale  již  první  polovicí  srpna,  d)  Podzim  trvá  v  jižní 
Rusi  až  do  prostředka  listopadu  (v  jihozápadní  jen 
do  počátku  téhož  měsíce),  v  střední  Rusi  do  konca 
října  (v  baltických  provinciích  až  do  první  polovice 
listopadu),  v  severní  Rusi  i  stfední  a  západní  Si- 
biři do  první  polovice  ř^na,  ▼  severní  Sibiři  jen  do 
konce  záH  (v  Jakutsku  od  31.  července  do  14.  září 
starého,  čili  od  18.  července  do  2.  záH  nového  stylu). 
Podzimí^  i  jara  mívají  při  tom  obyč^nČnižSí  prům« 


161 

teplotu,  než  v  západní  Evropě,  ZvláStS  pak  je  EÍma 
též  mnohem  krutSjSi,  než  v  západní  EvropS,  léta 
pak  mnohem  teplejSí,  tak  že  Sím  dál  na  yých.  ze 
západní  Evropy  do  vnítíFní  Rosí  a  odtud  do  Sibiře, 
tím  jsou  zlmj  studenější  a  léta  poměrné  teplejší, 
t  j.  pod  týmiž  rovnoběžníky.  Zároveň  pak  roste  smě- 
rem od  záp.  na  vych.  délka  zim  (kteréž  jsou  tudíž 
po  vSí  ruské  říší  nejen  poměrně  kruté,  ale  i  dlouhé), 
a  skracuje  se  čas  léta;  rovněž  roste  směrem  od 
záp.  na  yých.  krutost  zimy  rychleji,  nežli  teplota 
letni.  Tak  činí  rozdíl  mezi  pr&m.  teplotou  zimní  a 
letní  okolo  46  Vj  sev.  S.  v  Oděse  18*9,  v  Ohersoni 
20-0,  v  Astrachani  234,  v  Raimsku  28-2<>  R.  (v  zá- 
padní Evropě  v  týchž  Sirotách  jen  11 — 13°,  zejména 
v  La  Rochelli  a  Ženevě).  Okolo  giřky  61  Vi®  ^ini 
rozdíl  letní  a  zimní  prům.  teploty  ve  Varšavě  16*3 
(v  záp,  Evropě,  t.  j.  v  Londýně,  Elberfeldě,  Go- 
tinkách,  v  Dobrohoře,  Drážďanech  a  ve  Vratislavi 
jen  10— 14'6),  v  Kursku  21*3,  v  Saratově  24-3,  v 
Orenburku  27-1,  v  Irkutsku  27*9,  vNerčinsku  (ovšem 
ve  výSi  223O0  34-4«  R.  V  Sífí  mezi  66V2— 56V2  a 
mezi  41  až  156°  vých.  d.  obnášejí  tyto  rozdíly 
z  četných  míst  (13),  jež  Veselovský  uvodí,  16*4 
(Jelgava)  až  27  0°  R.  (Tomsk)  a  23'6  (Ajan,  v  Mo- 
skvě 22-3,  v  Kazani  24*8  atd.),  v  záp.  Evropě  jen 
8*2  až  14*5  (z  Šotlandska  až  do  Švédska  z  8 
míst).  V  Sirotách  mezi  6172—64°  s.  S.  Činí  rozdíly 
tyto  ve  Voru  18*7,  v  Usť-Sysolsku  již  23-1,  v  Be- 
rezově  28'7,  v  Jakntsku  42*6°  R.  f)  Následkem  toho 
mají  v  evrop.  i  v  záp.  a  stírední  asijské  Rusi  isothery 
(t  j.  čáry  stejné  prům.  výroční  teploty)  vesměs  směr  od 
jihozáp.  na  sev.- vých.,  isochimeny(t.j.  čáry  stejné 
prům.  t.  zimní)  vŠak  v  témž  prostranství  směr,  jim 
zcela  protivný,  a  více  k  isothermám  rovnoběžný. 
Ve  východní  Sibiři  vSak  (počnouc  asi  od  po- 
říčí střední  i  dolní  Leny)  klesají  isothery  opět  značně, 
kdežto  isochimeny  Čím  dál  do  býv.  r.  Ameriky,  tím 
více  se  zvedají,  t.  j.  nej východnější,  zvláště  pak 
přímořské  končiny  asijské  Rusi,  jakož  i  býv.  r.  Ame- 
rika mají  již  poměrně  mírn^ši  zimy,  ale  chladnější 
léta.  Příčiny  toho  hledati  ne  tak  v  jsoucnosti  dvou 
tak  zvaných  polův  největšího  chladu  (v  Asii  Jakutsk 


162 


—  33-7,  v  Americe  z^liv  Disasterův  —  32'1),  kteréř 
jsou  Tždy  vice  jen  mistni  (jak  Veselo vský  «  sott- 
ČasnS  i  Dove  přijímá  *),  nýbrž  rtom,  Se  býr.  r.  Ame- 
rika, jakož  i  východní  končiny  asijské  Rusi,  přilé- 
hající k  teplému  tichémn  okeinu,  koBtinentálnosti 
pftdy  i  podn^í  vétií  neb  menSí  méron  ztráccrjí. 
Přímořská  poloha  jejich  amirňi^e  tudíž  zimu,  léfta 
viak  jsou  proto  nepomémé  chladndj8i,  že  krajiny 
přiléhající  k  moři  fieringoru,  jímž  arittické  Idlny 
letní  dobou  do  tichého  okeánu  se  hrnou  (sdíržujíce 
se  nad  to  v  něm  nepoměrné  déle  od  zavřenosti  jeho, 
než  v  severním  atlantském  okeánu),  —  od  tohoto  dkasnt 
jakož  i  od  stálého  pólového  proudu  studené  vody 
značného  snížení  své  letní  teploty  aakou9eji  Ochot- 
ské,  jakoži  severní  japonské  moře  pak,  jsouce  mořř 
zavřenými,  drží  svou  ledovou  pokrývku  mnohem 
déle,  jakkoliv  stranou  proud  v  arktických  Idia  leží, 
i  působí  tudíž  rovněž  na  snížení  teploty  léta  iskrá* 
cení  jeho,  kdežto  zimy  (ač  daleko  ne  tou  měrou, 
jako  na  východním  bř^u  KamČatky  a  na  jižních 
březích  ruské  Ameriky)  vždy  jsou  přece  poměrně 
mírnějěí,  než  v  stíredni  a  západní  Sibiři  i  ve  vzdále- 
ných od  moře  končinách  přimorské^  oblasti  i  Amurska. 
1.  Dle  výměru  Yeselovského  (a  pro  Asii  i  býv.  Ame- 
riku ruskou  dílem  dle  Bova)  jsou  tudíž  isothery 
ruské  následující:  a)  Do  oblasti  is^thery  20 
a  19*^  R.  náleží  údolí  ruské  Arménie  (Aralych  20*1, 
Erivan'  l^H)) ,  jakož  i  roviny  dolní  Kury  i  Ara»e 
(Tiflis  18-6,  Semacha  18-4,  jakkoli  ve  vysoké  poloze, 
BuSa  ve  výši  3860'  vždy  ještě  lé-6)  a  jižní  břehy 
moře  Kaspijského  (Derbent  i9*5,  Baku  20*0,  Len- 
koraň  19*7) ;  ale  i  horké  stepi  okolo  Tereks  i  Kumy 
íKízijar  18*7,  Georgíevsk  18*5)  i  Astrachaíňské  (N.- 
Čirsk^a  stanica  19-2,  Astrachaň  19*8)  a  UsMJrt 
(Novopetrovské  18*8)  mají  podobně  horká  léta,  kto* 
ráž  se  odtud  do  kotliny  Aralskéfao  moře  i  do  po- 
říčí dolního  Sýru  (Raimsk  19*8)  a  sedmiříčneho 
kraje  rozSiřojí  (Euldža  dleGoluběva  18*4).  Hornaté 
Turkestansko  má  nepochybně  jen  okolo  18®  prúm. 
t;   letní,     b)  Isothera  18®  vyskytuje  se  v  nižní 

»)  Srovnej  Klimul,  Beitrdge  od  Dove  str.  24  a  60, 


163 


Imeretii  (Bedut-Ealé  18*2  i  17*9,  Kutais  18*4], 
▼  oblasti  kozákův  Čemomorských,  pH  Hápadnim 
tfany^  a  seyemích  březích  moře  Kaipíjského,  od-> 
kndž  do  stepi  jihokiTgizských  i  Balchaši  poohodi. 
Jižní  břeh  Krymu  (Sevastopol  17*0)  a  seTemí 
l^hj  moře  Černého  i  AzoTského  (Oděsa  17*2,  Ni- 
kolajev  17*4),  Cherson'  17*3,  Taganrog  17'0,  Novo- 
Mask  17*4  mají  od  účinku  moře  sníženou  letní 
teplota  na  17,^  kteráž  ve  yysoké  Simferopoli  jeStě 
HiaŽněji  kleaá  (15*4®)  a  v  stepech  Taurický<A  ne- 
poehybnS  jen  le**  vynáší (Orlov  16*2).  c)  Isothera 
17*  Tstapige  u  Kišínéva  do  Rusi  evropské,  kterouž 
u  Ilecké  záštity  (tj.  3°  severněji)  opouStí.  V  její 
oblasti  má  Kišinév  17*9,  Ostér  16*9,  Jekaterinosiav 
171  (ferma  16*5  a  16*6),  Lugaň  17*6,  Krutec  17-3, 
Caiycyn  17*5®  R.,Ural'sk  17*3.  Odtud  navých.mají 
sereraí  stepíKirgizské  a  vysní  IrtyS  nepochybně  tytéž 
pom&ry  letní  teploty,  d)  Isothera  16®  jde  od  Ka- 
mence Podolského  na  Orénburk  i  odtud  do  stepi 
líimských  a  IrtySských  v  Sibiři.  V  oblasti  její 
mají  Kamenec  15'8,  Char'kov  15*5,  (Poltava  jen 
14.9),  Nikolajevka  16*6  i  15*3,  Voroněž  17'6  (Ko- 
roéa  však  jen  14*4),  Saratov  16*5,  Samařská  ferma 
16-5,  Orenburk  15*9,  Tara  16*6,  Kurgan  15^®  R. 
e)  V  oblastí  isoth^ry  16<>  leží  Berdyěev  14*9, 
Kije?  14-8,  Kursk  14^5,  Orel  14-8  (i  15*2),  Kaluga 
15*0,  Tambov  14*9  (ferma  15*7),  Morčansk  156, 
Voléansk  16'0  (i  14*8),  Penza  16*1,  Mariinská  ko- 
lonie (v  Saratovské  gubernii)  14*8 ,  Ufa  15*7  (ji- 
nak jen  14*0,  Zlatoustovský  yěak  jen  11 '9),  ale 
i  krajÍQy  nad  dolním  Ifiimem,  při  stoku  Obi  a 
Onlyma  (Tom*sk  pro  blízkost  Aitaje  má  sice  jen 
13-2,  Kainsk  ale  14-6  R.)  {^  horním  Jeniseji,  Udě 
i  Angaře,  odkudž  isothera  tato  nepochybné  hned 
oa  jih  se  spouští  (Vrchně*  Udinsk  14*7)  a  okolo 
^m  Petra  Velikého  teprv  zase  na  ruské  půdě 
w  objevuje  (pod  43°  s  S.).  Údolí  Altiye,  jakož  i 
lioř  Sojánskýdi  a  jiných,  k  jich  soustavě  náležitých, 
°^  již  jen  prům.  teplotu  letní  14  i  13°  (Barnaul 
U'0,  Irkutsk  13*1),  a  neméně  i  hory  Kentejské  a 
miny  za  Jablonným  hřbetem  (Nerěinsk  12*8)  vlivem 
ponebí  horského,     f)  Isothera  14°  obsahuje  krá- 


164 


lovstTÍ  Polské  (VarSava  14*0,  Kielce  v  podhomi 
poloEe  12*8),  gnb.  Litevské  (Kovno  14  8,  Orodno 
13-9.  Svisloč  14-4,  Breat  14*1,  Va'no  13-9),  severní 
končiny  g.  sti^edoroských  (Gtorki  13*8,  Voloklamsk 
13-8,  Smoleďsk  14*7,  Jelnia  14*6,  Moskva  14-6,  Vla- 
dimiť  14' 8,  Nižní  Nevgorod  14*6,  Eostroma  14*5, 
Vjatka  13*8  [jako  na  jih  rozsáhlých  lesův  Ural- 
fikých  položené],  Zamartyn  14*5,  Kazaň  14*4  (ferma 
14*2),  Išak  14*5)  i  poduralských  (Jekaterinburk  a 
Niž.  Tagirsk  vSak  jen  12*4  a  13*2  od  vysoké  po- 
lohy). VSibiH  náleží  do  oblastí  její  střední  Tobol- 
ská  i  Tomská  gubernie,  (Tarinsk  13*8,  Tobolek 
14  0,  ISim  14*0),  pak  krajiny  pH  dolní  Angaře  i 
vrchní  Len$,  odkudž  pak  na  jihovýcb.  svisle  se 
spouští  a  v  údolích  hor  Sichotských  i  na  ostrova  Jesa 
opět  se  objevuje,  g)  Isothera  13',  vycházejíc  b 
vých.  Pruska,  drží  se  jižních  baltíct^ch  provincii 
(Jelgava  133,  Riga  13*5,  Derpt  čili  Jurjev  13.2  i 
12-8,  KronStadt  12*9,  Petrohrad  12*7)  gub.  Novgo- 
rodské  f^.  12-6)  a  Vologodské,  (Vologda  14*0,  ferma 
12-9,  Usťjug  13  6,  Vrchovážský  posad  130,  PyS- 
minsk  13-2)  východní  Vjatecké  (Slobodskoj  13*6)  i 
severní  Perm'ské  (Čerdyn  131,  Visimoutkinsk  13*0, 
Bogoslovský  vSak  jen  12*4,  Solikamsk  1 1*0),  odkudž 
odkudž  k  stoku  Tobola  i  Obi  přechásí  a  pustých 
krajin  podél  60®  sev.  S.  nepochybně  se  drží ,  vy- 
stupujíc až  k  Olekminsku,  odkudž  opět  na  jiho- 
východ padá,  tak  Že  nejvýS  jen  jižní  eheb  Amora 
i  přilehlá  údolí  do  oblasti  její  tuto  náleži  h)  Iso- 
thera 12®  obsahuje  pobřeží  baltických  provincii 
(Reveť  12-5,  BaltiSpórt  11*9)  a  Finlandie  až  k  Yase 
(Sveoborg  12*3,  Helsiugfors  12*0,  Abo  12*7),  odkuds 
pak  do  vnitra  Finlandie  a  Rusi  severovýchodním 
směrem  vstupuje,  tak  že  do  j^í  oblasti  stiFední  Fin- 
landie, (Voro  12*2,  Vitosari  120),  pak  jižní  kon- 
činy gub.  Olonecké  a  severní  g.  Vologodské  (SoV- 
vyČegodsk  12  5,  UstsysoFsk  12*2)  i  roh  Permské 
(SoUkamsk  11*0)  náleží.  V  Sibífí  vystupuje  od  Be- 
re80va(ll*6)  skoro  až  k  Jakutsku  (11*6),  tpouSti 
se  vSak  odtud  z  příčin  výše  jmenovaných  na  jihových; 
až  do  homatin  Amnrských  (Uďský  ostrog  12*0;  a 
k  dolnímu   hrdlu  Amuru  samého,    i)   Isothera 


165 


W  jde  od  Tomeje  (11-5)  na  Uleabork,  KarlS  (obS 
11*5)  a  Eajann  (11 1)  k  moH  bílému.  E  oblasti 
její  ySak  zdaji  se  náležeti  i  severní  Finlandie  (Enon- 
tekis  10*7)  i  Kolský  p.  o.  (E  11-6).  odkndž  pak  se 
ďrží  jižních  břehfty  moře  bílého  (Piněg  sice  10*1, 
Archangelsk  ale  11*4)  a  yýSe  Archangelska  přechází 
pak  na  sev.-vých.  až  k  Uraln  (okolo  65*  s  S.)  a 
rfie  Berezova  k  dolnímu  Jeniseji  i  LenS  (níže  Ja- 
kntska),  odkudž  do  hrdel  Amuru  spadá.  TeprT  jižní 
EamSalka  má  opSt  podobnou  teplotu  letní  (Milkovo 
11*5),  kteráž  v  býv.  r.  Americe  jen  na  nejjižnéjSím 
břehu  (ok.  ústi  řeky  Steeokinovy)  teprv  zase  se 
objevuje.  V  Evropě  má  jeStě  vůkolí  velikých  jezer 
(OnSžského  a  Ladožského),  podobně  sníženou  letni 
teplotu  (Petrozavodsk  10*6).  k)  Do  oblasti  iso- 
thery  10®  náleží  kromS  severovýchodního  koutu 
Rusi  evropské  krajina  mezi  zálivem  Ob'ským  a  nej- 
dolejSí  Lenou  (podél  68*^  s.  S.),  krajiny  pHIndigirce 
a  Eolymě,  odkudž  isothera  tato  objevuje  se  teprv 
na  jihovýchodním  břehu  KamSatky  (Petropavlovský 
10*4)  a  na  ostrovích  Tlinkitských  v  Americe  (Novo- 
archangelsk  10*1).  1)  Erajiny  při  moři  Ochotském 
a  západní  EamSatka  mají  jen  prům.  letní  t.  8  a  9^ 
R,  (Ochotsk8*9,  Ajan  8*6),  podobné  i  končiny  podél 
700  y  stíredni  SibíH  (Usť-jansk,  Niž.  Eolymsk  8*3), 
ale  i  na  záp.  ostrovích  Aleutských  i  na  jižním  břehu 
býv.  r.  Ameriky  panuje  podobné  chladné  léto.  m)  Vý- 
chodní ostrovy  Aleutské  mají  jen  teplotu  letní  7^ 
B.  (Iluluk  7*1),  rovněž  prostředek  země  Čukočův 
a  konfíny  Sibiřské  podél  71°  s.  S.  (Usť-Jansk  6*6o 
B).  Severní  půlostrov  Tajmyrský  (pro  Širokost  svou 
na  jihu)  má  jeStě  letní  teplotu  skoro  6<*  B.  (5*8)  po- 
dobně snad  i  země  Čukočův  a  severní  svah  alp  pří- 
mořských v  někd.  r.  Americe,  pak  jižní  ostrovy  v 
moříBerinfi^ovn.  n)  Na  ostrovích  novozemských  má  na 
záp.  Mělká  huba  3*2,  Matočkin  Sar  2*9,  huba  Ea- 
menka  pH  Earském  moři  vSak  toliko  1*6®  B„  jako 
vůbec  Earskémoře  již  pod  isotheru  1 — 2®  B.  padá 
(ale  ne  4~  ^^  ^  isethermy  červencové,  jak  Dove 
klade  j^tě  1857),  ostrovy  N.  Sibffské  pod  isotheru 
4®  B.,  podobně  i  ostrovy  a  břehy  moře  Beringová. 
Yniéni  býv.  ruské  Americe  dává  Dove  ieotbermy  čer- 


166 


věncové  8— 12«  (Ikogmiut+8  pod  61®  a.  I.),  coář 
ale  pro  snaSnou  úzkost  býv.  r.  Ameriky  a  pro  obec- 
noa  cbladnost  severo-amerického  kontmetita  v  létíS 
nevidí  se  pravdě  podobno. 

2.  Isocbimeny  Ruské  řiSe  jsou  z  pfí^  výSe 
vyložených  skoro  vesmSs  pod  O,  tak  že  vSecka  mista  i 
krajiny  západní  Evropy,  v  nižSícb  polohách  se  na» 
lezajíď,  mají  vStSí  prům.  teplotu  zimní,  než  které- 
koli místo  ruského  cžu'ství,  s  vyjmutím  jediné  nej* 
jižnSjSích  konSin  jeho.  a)Míngfrelská  nížina 
totiž  má  vlivem  moře  berného  nejmírnSfSí  zimu  ▼ 
celé  Rusi  (Redut-Kalé  61  a  5  3,  vySSí  Kutais  4*7), 
ale  již  nížina  Kury  i  Arase,  v  kteréž  chvalinské 
moře,  jakkoli  bez  mála  tak  veliké,  co  Semé,  jako 
vnitrozemské  jezero  zimy  nikterak  nezmírňuje, 
jeví  se  kontinentálnost  podnebí  v  nepomémS  nižSim 
stupni  prům.  teploty  zimní.  Tam  má  totiž  Lenko- 
raňjen-[-  3.3,  Baku  3'1,  Derbent2'5,  vysoký  Hflis  jen 
1*6®  R.  ZnaSně  povýSená  místa  v  Kavkazu  a  na 
planinách  arménských  mají  jjiž  velice  tuhou  zimu. 
(Šemachá  — 2*3,  Pjatigorsk  — .2'4,  Kislovodsk  —2*7, 
Alagir  — 1'9,  Aralych  pod  Araratem  — 1*1,  Aleksan- 
dropol'  —  ve  výSi  4818'  již  — 6-8,  Erivan'  —6-7,  ŠuSa 
vSak  jeStS  +  1-6®  R.  b)  I  jižní,'  podhorské 
břehy  Krymu  mají  jeŠtS  prům  Srní  teploty  zimní 
-T  2®Ř.(i  Sevastopol  +  1*8),  ale  již  severní  podhoH 
má  jen  málo  přes  O®  R.  (Simferopol  0*7)  a  v  ostatní 
Taurii  jsou  již  zimy  —  1  aŽ  —  1'5*  R.  průměrní 
teploty;  krajina  okolo  ústí  Tereka  a  protějSí  břeh 
chvalinského  moře  má  též  jeStS  málo  přes  —  1 
prům.  teploty  zimní  (Kizljar  — 1*6,  N.  Petrovské  — 
— 1*0),  a  podobně  snad  nejjižn^M  doliny  Turkestan* 
ské  (též  dle  Dova).  Ód  okeánské  polohy  pak, 
jakož  i  vlivem  teplého  proudu  japonského  mají  ostrovy 
Aleutské  (dle  Dova),  jižní  břeh  býv.  r.  Ame- 
riky (Hnluk  0-0)  jeStě  zimu  o  V  mírnějíí, 
jižnější  pak  ostrovy  Tlinkitské  jeStě  teplejSÍ  (N. 
ArchangeFsk  +0*7).  c)  Břehy  moře  ěerného,  stepi 
Manyěe  a  Kumy,  a  Severní  Tnrkestansko  leží  jii 
pod  isochimenon  — 2°  R.,  tak  jako  království 
polské  a  západní  konSiny  g.  Podolské  i  Bessarabie. 
ííebot  tuto  má  Varíava  — 3-3   (Kielem  jen   -^1*4), 


167 


lUmMiec  —8*0,  KiXin^y  —1-6,  omde  O«UÍ0a  —  1*7 
(nečUlelcá  Ptilkorkii  --dO),  vmtíbSjií  NikofaijeF 
—Bii,  Cai«r§on  —2-7  (kolonie  Orlor  — 3'1),  Geor- 
gStf^k  -*-2*6R.  d)  Isoehimena  —3  a  —4®  R. 
fpouiti  B6  ■  jihoTý^^odnilio  Šrádska  po  vyBtou* 
plých  břeoich  baltiekého  moře  (Abo  ^  4*3,  Sve- 
iboi|^  —  2'9t  Helsingafors  ak  —  6*1)  do  Knronie 
I  Lifonie.  i  obsahuje  gubernie  Iiitev«ké,  sápad. 
ji;ubeniie  Bělomflké  a  nejji£n$jfif  dil  Malornských, 
jakoi  i  jižni  Astrachaňskoui  i  Tyákytk  se  krom^ 
levernfiio  Turkestandta  tepnr  okolo  záliru  Petra  Ve* 
IQd^ho  a  na  jižnieh  i^ezicb  oitrova  Sacbaljanu,  pa- 
dfljic  y  býv.  r.  Americe  nepochybná  do  údolí  jiŽoidi 
hor  pobřdSnich.  V  oblastí  její  má  totíš  Jelgraya — ^3*1, 
Bíga  — S-7,  Leglech  --4*3,  Kovno  —8,  Vilno  —3.6, 
Grodno  —  3*8,  Br^st  —3*5,  SvisloC  —4*4,  Orter 
—4*6,  Berdyíey  —2-9,  Kijev  —4*2,  Taganrogr  —4*4, 
Aleksanorovská  stanice  —  3'3,  A^íbrachaň  — 41®  R. 

e)  Ifloehimena  — 5  a  — 6°  R.,  kteráž  je  v  zá- 
padní i  severozápadní  EyropS  y  nízkých  pelokách 
yftbee  aejvétSí  (—6*5),  obsahuje  y  Rusi  jiži^  Fin- 
lan^  ^bemii  Petrohradskou,  Estonii  (kromS  zá- 
pad. ÚFeh&  a  ostroyů),  záp.  a  jihozápadní  a  ^ásť 
jižních  gubernií  yelkoruských  a  aeyemí  Astrachaií- 
sko,  4>dkudž  seyemím  břehem  moře  chyalinského 
a  seyemím  Chlyskem  do  oblastí  SedmiříJSné  a  údolí 
Sje  (Kioldža  —6*2®  R.  dle  Oolubí^va)  padá,  pak  na 
březích  Jlandžuri  a  v  jihoyýehodní  Kam&atce  zase 
•e  jeyí  a  mořem  Beringovým  k  seyemíma  svahu  pří- 
mořsl^i^  alp  Ameriekých  se  povyžaje.  Do  oblasti 
jeji  padají  y  eoropské  Rusi :  Revel  —  4*9,  BaltiS- 
port  —4*6,  Fellin  —4*7,  Voro— 6*5,  Petrohrad -61 
(ale  KronXtadt  —6*7),  Koygorod  —6.7  (a  6*9),  Pskov 
—  4-9,  Derpt  —61  (i  ^6-8),  Gorfd  —6-7.  Vitebsk 
«*-«'l,  Smolentk  tolikéž  (i  —6-9),  Kaluga  —5*8, 
Char%OT  i  Poltaya  —6*1,  Vol^^ansk  —6*8,  Lugan' 
6*4,  Jekflterinoelay  —6^  (ferma  — 6*7),  Noroler- 
katk  *^6'3;  na  EanSatce  Petropaidovský  — 6*2®R. 

f)  Ifoehimenj  ^^7  a  — d®  R.  spouStí^^í  ee  z 
severovýcj^  Syédska{dle  Dova)  dostíFednl  Fifilaadie, 
fbM^Kují  JMeraé  krtiny  gub.  Oionecké  i  PetSr- 
boniké,  fáfiAdní  2á^  g.  YolQgodeká,  g.  yelkoraská 


168 


y  uiSim  smyslu  sloTa,  jiSní  a  slřední  gubernie  po* 
Tolžské,  odkudž  stepmi  dolního  Uralu  a  Emby  k 
mpři  Aralskému  a  dolnimu  Sýru  a  BalchaSi  proobá- 
zeji.  Odtud  na  yých.  objevují  se  zase  na  pfidS 
ruské  v  jižním  údolí  AmUru,  na  sev.  Sacbaljanu,  na 
jihozápadním  a  východním  břehu  EamSatky  a  ▼ 
jižních  planinách  býv.  r.  Ameriky  (isotherma  lednovil 
dle  Dova  sice  aŽ  na  p.  o.  NortonovS,  ale  též  mezi  hubou 
ČugaSeva  i  ostrovem  ČiSagova).  V  oblasti  její  mk 
v  evropské  Rusi  Vitasari  7.*3,  Petrozavodsk  — 8*1, 
Vologda  ~8'4  (ferma  —8-7)  Kostroma  —8*3,  Vla- 
dimír' — 8*3,  VolokMamsk  —7-2,  Moskva  — 7*7,  Jel- 
nia  — 7-1,  Tula  —7-2,  Morčansk  —81,  Orel  -6*6, 
Kursk  —6*8,  VoronSž  —7*7,  KoroČa  —6*5,  Tambov 
— 7*1  (ferma  tolikéž),  Zamartyn — 6*6,  Saratov — 7'1, 
Krutec  —7-3,  Nikolajevka  --6*8  (i  — 6-6),  Caricyn 
— 7*6,  — •  při  dolním  Sýru  Raimsk  — 8*4,  na  Kam- 
čatce  MiVkovo  —  7*2°  R.  g)  Isochim^ny  — 9 
a  —10°  R.  vstupují  z  Gramant  od  mysu  severního 
do  severní  Finland'e(Uleabork  — 8*9,  Kajana^8*6), 
a  přes  západní  zálivy  moře  bílého  k  Archangerska 
( — 10' 1),  odtud  střední  gubernií  Vologodskou,  i  Vjat- 
skou  (Vjatka  —10-2)  do  krajin  Kasaňských  (Niž. 
Novgorod  — 8'6,  Kazan  ale  —102,  ferma  —10-7, 
ISak  —9*6)  i  západní  g.  Orenburské  (Ufa  —9*1  i 
— 8*9).  Pak  obsahují  západní  končiny  hořeiSích  gu- 
bernií povolžských  (Penza  — 8*9,  Samařská  ferma 
— 9*8,  Mariinská  kolonie  —  10*0)  a  spouStějí  se 
vySSími  stepmi  Uralskými  do  jižních  step  Kirg^z* 
ských  a  k  jižnímu  Altaji ,  na  výehodě  vystupují 
pak  stfedem  Amurska  sev.  Eamčatkou  do  vnitra  býv.' 
ruské  Ameriky  h)  Isochimeny  —  11  a  — 12* 
R.  jdou  ze  záp.  břehu  Nové  zemS  (mSlká  huba 
—  11*7)  do  nejsevernější  Finlandie  a  p.  o.  Kolského 
(Torneo  — 11*4,  Enontekis  — 12'6),  odtud  do  střední 
gub.  ArchangeVské  (Vrehovažský  posad  — 10*7),  do 
východní  Vologodské,  (Ustjug  —10*6,  Ustsysolak 
—10-9,  Solvyčegodsk  -11*0)  do  východní  Vjatské 
(Slobodskoj  — 10*7)  a  do  Permské  gubernie  (PyS- 
miňsk  —10*4,  Solikamsk  —12*8,  Čerdyn  — 12*6, 
Ůsolje  —12*4)  a  odtud  po  obou  stranách  Uralu 
(JekateHnburk  —12*0,  Nížnítagilsk  —12*4,  Zlato- 


169 


utovskoj  — 12'6)  na  Orenburk  ( — 11*2)  a  Urarsk 
(—11-0)  do  stepi  Eirgizských  a  jižníha  Altaje  i 
odtud  Mongolii,  středním  Amarskem  a  severní  Kam- 
Satkoa  do  jižních  rovin  bývalé  ruské  Ameriky. 
O  V  oblasti  isochimen  —13  a  — U®  leží  jižní 
díl  ostrova  Nové  Zem$  (h.  Kamenka  v  Earském 
průlive  — 12'8»  R.),  nížina  Pečory,  Vogulský  Ural 
(Bogoslovsk  — 14-2),  Tobolsk  (—13-5),  ISim(— 13-5), 
Kurgan  (tolikéž),  step  Barabinská  (Eainsk  — 14*5, 
Tomsk  —  13-8),  Altajskéhory  (Barnaul  — 13-9),  pak 
severní  MongoUe,  severní  Amursko  a  KamSatka,  a 
v  býv.  r.  Americe  dolní  poříčí  Kvičpaka  (Ikogmiut 
pod6l®s.S.— 13»R).k)Isochimeny— 15  a— 18» 
R.  spouštějí  se  Earským  mořem  (MatoČkln  Sar  — 15*2,) 
k  Uralu  Samojedskému  (Yisimo-Utkinsk  ve  výSi 
870'  —  16«1)  do  poříčí  Sosvy  Zauralské  (Tara  — 15-9) 
a  nrmany  stíFední  Obi  k  jihosibirským  hornatinám, 
jichž  údolí  vždy  mají  zimu  —  15  i  —  16^  R.  krutou 
(Irkutsk  —  14-8[,  VerchnS-Udinsk  — 15*2,  vysoký 
Kerčinsk  ale  —  21*6),  vystupují  opět  do  sev*  Amur- 
ska  i  rovnoběžné  s  isochimenami  — 13  a  —  14^  přes 
jižní  moře  Ochotské  (Ajan  — 15*0)  a  severovýchodní 
Kamčatku  do  vnitra  někd.  r.  Ameriky.  1)  K  oblasti 
isochimen  —  17  a  —  18^ R.  náleží  nejsevernější 
Ural,  dolní  Ob'sko  (Berezov  — 17*1),  střední  Jeni- 
sejsko,  poříčí  vySní  Leny,  ddolí  .hořejSího  Amura, 
hory  Burejské,  břehy  severozápadního  moře  Ochoť- 
ského  (Ochotsk  —  17*9),  země  Čukčův  a  záliv  Nor- 
tonův  v  někd.  r.  Americe,  m)  Oblast  isochimen 
— 19  a  —  20®  R.  obsahuje  poříčí  Jeniseje  (Turu- 
chansk  —  20*2),  dolní  Tungusky,  Vitima,  jižní  a 
a  vých.  svah  Stannových  hor  (Uďský  ostrO|^  vSak 
—  22*3),  severní  díl  zeměČukČův  a  jde  zálivem  Nor- 
tonovým  na  jihových.  do  býv.  r.  Ameriky,  n)  I  s  o- 
chimeny  — 21  až — 24®  prostírají  se  vTajmyrsku, 
v  poříčí  stiFední  Leny  a  Olekmy,  v  poříčí  vySního 
Aldana,  pak  mezi  vySním  Anadyrem  a  hubou  Ča- 
unskou,  odkudž  pak  obloukem  do  ruské  Ameriky 
mezi  mysem  Barrova  i  Lisbouma  se  spouětějí  (dle 
Dova).  o)Voblasti  isochiraren  —24  až  —30® leží 
poříčí  Olenka,  Viljuje  i  Leny  okolo  ástí  Olekmy, 
středního  Aldana,  Kolymy  ^Ňižně-Kolymsk  —  26*2) 
RoBko.  15 


170 

ftjindigirlnr.  p)  KobL  isochimeny  -30  až— d2<^E. 
náleží  pondi  dolní  Lenj,  níže  ústí  Tolbačina  a  po- 
HSi  ř.  Janj.  Isochimenj  fyto  kladou  se  (dle  Dova 
na  základe  náhledův,  od  Brewstra  nejprv  vyslovených) 
vejité  okolo  Jakatska,  kterýž  jakýsi  východní  pol 
největšího  chladu  představuje  ( —  31*1  B.  dle  ITletého 
průřizu),  kdežto  Usť-Jansk  (—30-2)  ještě  přízni- 
vější polohu  má,  v  kteréž  ovšem  účinek  moře  nelze 
neznamenati.  Od  ledna  pak  počnouc,  kterýž  má  r 
Jakutsku  —  33*7®  R.,  stěhuje  se  nejvěéí  chlad 
(ovšem  čím  dáldo  léta,  tím  absol.  mírnější)  od  Jakutska 
na  vých.  do  amerického  kontinentu,  tak  že  prům. 
teplota  měsícův  jarních  a  letních  čím  dál  odtud  na 
vých.,  tím  jest  menši,  a  nejmenší  na  celém  světS 
pr&m.  teplota  letní  (-|-0'4^  B.  v  přístave  Bínse- 
laerském)  na  ostrovích  Parry^ho  a  ve  vchodu  Smitho- 
vě  a  Ba£Snově  se  ocitne,  kdežto  veškera  kontinen- 
tální Sibiř,  čím  dál  na  západ,  tím  teplejší  léta  má. 
(viz  nahoře),  což  i  o  měsíci  červenci  zvláště  platí, 
q)  V  Jakutsku  má  totiž  červenec  vždy  ještě  -f-  Í3*4, 
v  Berezově  +  15*1,  y  Tobolsku  16'0,  v  Taíe  do- 
konce 18*0  i  ve  vyiokém  Nerčinsku  14*3°  B.,  kdežto 
přímořský  Ochotsk  na  vých.  v  týž  měsíc  jen  10*1, 
jižnější  Ajan  tolikéž,  teplé  Mirkovo  (pod  54°  45' 
8  š.)  12-2,  Petropavlovsk  (pod  53<»)  11'6»  B.  pHUn. 
t  čce  vykazige.  V  býv.  r.  Americe  má  pak  Ikogmiat 
prům.  t.  července  jen  -f-  8»  Huluk  +  7*0  (v  srpnu 
však  9-4),  N.  Archan^elsk  +  10-4®  B.  (v  srpnu 
10*7),  kteréžto  nízké  teploty  ve  veškeré  Buši  teprv 
v  Sílách  70  a  více  stupňů.v  a  to  při  ledovitem 
moři  se  okazují.  Nebol  Ustjansk  (pod  70°  55')  má 
ještě  9-2,  Tajmyrský  půlostrov  (pod  71°  5')  7-4°  B. 
průměrné  teploty  m.  července.  Toliko  okolní  břehy 
Karského  moře,  tohoto  nevyrovnaného  ledového 
kotle  a  právě  Idinami  nevíce  naplněného  — >  mi^í 
v  onom  měsíci  jen  2 — 1°  B.  (Kamenka  -\-  1*9,  Ma- 
točkin  šar  3*5,  mělká  huba  4*0). 

3.  Jakkoli  jsou  poměiy  teploty  a  zákony  jejieh  v 
evropské  i  as^ské  Buši  veliee  jednoduché  a  stejno- 
obrazné,  ano  nejjednodušší  na  veškeré  souŠi  zemské, 
ukazi^í  přece  směry  isother  i  isochimen  k  někte- 
rým osobitostem  v  jednotlivých  končinách  Bai}« 


171 


a)  Tak  máji  2^'meiia  od  vlivu  moře  U^hj  balti- 
íkf ch  provincii  neobj^jnS  níikoa  teplota  letni,  a 
roy&ěž  i  jami  (od  samrzáni  t^oŽ  moře),  Simž  i 
směr  iBotíiery  12^  se  objasňuje,  která  jen  břehův 
tohoto  moře  se  drži,  kdežto  mista,  málo  jen  mil 
od  l^ehŮY  vzdálená  nebo  vnitř  zálivu  Ču- 
cbontk^o  položená,  již  o  1  až  2®  vySii  teplotu 
letni  vykazuji,  Čim^  i  ve  výkonecb  hospod^tvi 
lelflkého  před  pobřeznimi  křivinami  o  14  diá  napřed 
bývajL  b)  Podobné  poměry  vykazuje  břeh 
bilého  moře,  kdež  zemědfilstvi  následkem  toho 
již  nemožným  se  stává,  ano  dále  na  jih  až  k  po- 
lovému  knúiu  a  misty  i  výSe  dosahige.  c)  Naopak 
mají  všecky  stepi  ruské,  nejen  jižní  nýfoiž  i 
sápado8Íb.,a  niŽSí  roviny  v  slední  Sibiři  nejteplejSí 
léta  a  zimy  v  celé  Buši,  a  vzr&stáni  teploty 
směrem  od  sev.  na  jih  ukazuje  se  v  stepech  mno- 
hem rychlejší  býti,  než  v  jiných  Částech  velikého 
císařstvL  Tak  na  př,  roste  sti^edni  letní  teplota 
mezi  Char^kovem  a  Jekaterinoslaví,  asi  o  1^/,^  fiiřky 
od  sebe  vzdálených,  o  1*03®  E.  (v  jiných  ^tech 
pod  týmž  poledníkem  o  0*10^0*45),  mezi  Kázaní 
a  Penzou  o  0*80,.  mezi  Cariciným  a  Astrachaní  o 
0*75  (jinde  pod  týmž  poledníkem  jen  o  0'23— 0*47), 
m^  Išimem  a  Haimskem  (na  10^  od  sebe  vzdá- 
lených) o  6*8^  B.  a  p.,  čehož  příčinu  v  evr.  Buši, 
kdež  {eet  ten  vzrůst,  jak  vidno,  jeStě  větSi,  dle  pod- 
statného domnění  Veselovského  v  barvě  černé  zratiě, 
již  tyto  stepi  větěim  dílem  pokrytyjfou,  hledati  sluší, 
é.  Bozdělení  teploty  v  směru  svislém 
děje  se  v  Bmii,  následkem  horkých  let  a  jedno- 
tvárnosti půdy ,  nepochybně  mnohem  povlov- 
néji,  než  y  Evropě  střední  a  západní, 
jakkoli  k  náležitému  ustanoveni  hranic  jeho 
není  posud  dostatečných  dát  před  rukama.  Sjromě 
vysokých  míst  v  Kavkazu,  Uralu  i  asijských  ho- 
rách, již  výše  uví|denýeh  (jako  Zlatoustovskoj  v 
Uralu,  TSflifl,  I^atigorsk,  Kislovodsk,  Alagir,  Řemn- 
ehá  a  ŠvS&  v  Kavkazu,  Erivaň  i  Aleksandropol  v 
AraiejQfkých  horáiďi,  pak  Irkutsk,  Vrchně  Udinsk  a 
Kerfiinsk  t  sébířskýd^  horách)  jsou  totiž  poměry 
teploty  známy  z  kasáray  na  hoře  Kvinamské  v  Kav- 

16* 


172 

kasu  (ve  výSi  776O0i  kdeXyýr.  prAm.  t  obniSi  0*^ 
prům*  t.  zimni  —  9*9,  j&mi  0*4,  letni  8*7,  podzimní 
3*1®  R.  a)  Z  porovnáni  tSchto  mist  b  nižSimi  a 
ipola  bližSimi  vjcházi,  že  vůbec  prAm.  teplota  vý- 
ročni  ponižuje  se  vertikilnim  smSrem  v  Rusi  ol^B. 
teprv  ve  výši  8 — 1000'  (v  jiných  Sástech  Evropy 
vůbec  při  700'  výSe),  tedy  znaSnS  povlovnSji.  b) 
Následkem  toho  jsou  i  patra  rostlinstva  v 
evropské  Rusi  a  v  Sibiři  (kromS  východního  po- 
moři)  znaSnS  vySSi  (v  Kavkaze  o  3— 4000'výSe, 
než  v  sevemSjSich  ovSem  alpách,  ale  i  o  500 — 1000' 
výSe,  než  v  sonleblých  Pyrenejich),  tak  jako  i  ho- 
rizontální hranice  jehosevernSji  (pro horká 
léta)  vůbec  se  tu  nalézají,  než  v  zapadni  Evro- 
pě, a  zvláStS  v  Americe,  c)  Zejména  pak  jsou 
horká  léta  mská  příčinou,  že  Čára  snShová  re- 
smSs  značné  vý8e  počíná,  a  to  v  asijské  i  evrop- 
ské Rnsi,  než  kdekoli  jinde  na  světS  v  týchž  ze- 
měpisných polohách,  k  čemuž  se  ovšem  i  skalistosť 
vyfiSich  Stitův  a  hřbetův  ruských  (při  kontinental- 
nosti  podnebí  neobchodná)  i  sráznost  jejich  (zvláSť 
v  Uralu  a  Kavkazu,  při  Uralu  též  skrovná  Sirka 
celého,  zvi.  severního  pohoří)  nemálo  přičiňuje.  Ná- 
sledkem toho  leži  Ural  i  s  nejvySSimi  Stlty  svými 
vesměs  pod  čarou  věčného  snShu,  kdežto  v  Norsku 
(dle  Buchá  a  Forbesa)  sněžná  čára  pod  61®  s.  S. 
nalézá  se  již  ve  výSi  6640'  rus.  (t.  j»  ve  výSi  Tel- 
posu  Uralského,  kterýž  je  již  pod  63®  s.  8.,  ale  bez 
věčných  sněhův),  pak  pod  71®  ve  výSi  2640'.  V  Kav- 
kazu je  sněžná  čára  ve  výSi  11.640'  r.,  v  alpách 
severních  ve  výSi  8749,  v  středních  ve  výfii  8960,  v  již- 
ních ve  výSi  9900'  (dle  Sohlagintweita),  v  Pyrenejich 
(dle  Martiusa)  asi  ve  výfii  8900  a  10.000'  (hranice  lesův 
ve  výfii  7920,  t.j.  o  600'  výSe,  než  v  jižních  alpách), 
d)  Následkem  toho  nalézají  se  též  v  Rusi  stále  obý- 
vaná sídla  (ano  i  vesnice)  celkem  nmohem  výfie,  než 
v  západní  Evropě,  zejména  v  Kavkazu,  v  kterémž 
Abioh  13  míst  uvodí,  ve  výfii  6240—8366'  rus.  se  na- 
lézajících (prům.  tedy  ve  výfii  7280'),  kdežto  v  alpách 
(dle  Sohlagintweita)  nejvyfiSí  obývaná  místa  (a  to  jen 
rudníky  a  hostince)  ve  výfii  6400  a  6700'  (v  sever- 
ních a  jižních)  se  shledávají,    e)  Výjimku   tvoH 


173 

oySem  se  vSech  těchto  pomSrův  nepochybně  jižni 
hornatí ny  Sibiřské  pro  zna<čnou  hromadnost 
svon,  yýSi  a  od  převládáni  Širokých  hřhetftv  a  pla- 
nin aspoň  potnd,  pokud  v  nich  rozděleni  teploty 
svislým  směrem,  poměrné  něco  rychleji  se  děje,  a 
v8ak  vždy  tak,  že  patra  rostlinstva  i  Sára  sně- 
hová pro  svrchovanou  kontinentálnost  Asie  vždy 
jeStě  výSe  jsou,  než  v  podobných  Sirotách  západní 
Evropy.  Východ  ni  břehy  sibiřské  pak  (isp. 
o.  Kamčatkou)  představuji  nepochybně  povlovný  pře- 
chod do  opačných  poměrův  býv.  r.  Ameriky,  kdež 
ovSem  jižni  břeh  z  vytknutých  přičiň  od  severních 
planin  a  homatin  svrchovaně  zase  se  líSi 

5.  Co  do  druhých  ěásti  roku,  zejména  vesny  aje- 
seně,  kteréž  jsou  v  hospodářských  ohledech  ovSem 
méně  důležité,  než  zima  i  léto,  tož  shledává  se  po 
celém  ruském  císařství  bezvýmineěný  zákon,  že 
ona  počasí  jsou  tuto  vesměs  kratSi  a  studenější,  než 
v  západní  Evropě,  ale  že  jim  též  ubývá  teploty 
iměrem  od  záp.  k  vých.  a)  Tak  je  na  př.  prům. 
teplota  jami  pod  48°  s.  S.  v  Kamenci  7*4 ,  v  Jeka- 
terinoslavi  6*5,  v  Lugani  5*8,  v  Caricině  4*9  (v  Raim- 
sku  pod  46®  jen  7.4),  kdežto  v  týchž  polohách  v  záp. 
Evropě  Pařil  8*3,  Stutgart  7*8  vykazuje;  podobně 
mají  okolo  55®  s.  S.  Appelgard  (v  Šotlandii)  5*7, 
Kodaň  4'7,  Kovno  ještě  4*7,  ale  Moskva  2*8,  Kazaň 
1*8,  Zlatoustovskoj  — 0*5,  Kainsk  — 0-9,  Tomsk 
— 1*3.  b)  Podobný  zákon  platí  o  podzimku; 
nebof  okolo  48®  sev.  S.  vynáSi  pr&m.  t.  tohoto  po- 
časi  v  Va^i  9*0,  v  Stutgpartě  8*0,  v  Kamenci  7*8,  v 
Jekaterinoslavi  7*9,  v  Lugani  7*2,  v  Caricině  5*7, 
(v  Kainsku  6*4),  okolo  55®  y  Appelgatdě  67,  v  Ko* 
dani  6*3,  vKovně  6*0,  v  Moskvě  vSak  3*8,  v  Kazani 
3*2;  v  Zlatoustovském  0-2,  v  Kainsku  —  0*4,  v 
Tomsku  — 1'1.  c)  Od  vlivu  moře  pochodí.  Že  v 
tomto  s^koně  i  východní  břehy  Sibiřské,  Kamčatka 
i  r.  bývl  Amerika  nečiní  výjimky,  kdež  je  vSude 
zvláSt  temperatura  jami  značně  nízká.  Ajan  (pod 
56®)  má  totiž  pr&m.  t.  jami  — 3*5  podzimní  —  1*6 
(Odiotsk  —  3*6  a  —  3*3),  Petropavloský  (pod  53®) 
+  1-2  a  -t-2*6,  Mirkovo  (64®)  jen  —1*8  a  +2*7, 
Ikogmiut   (pod    61®)   —  5  a  —  1.    Toliko  jižní 


174 


břehy  býr.  t,  Ameriky  mají  značnS  teplé  jaro, 
zvi&H  ale  podzim  (Iluluk  skoro  pod  54^  má  -f-0*7 
'  a  4-2,  N.  Archangelsk  pod  67*  jeStě  4-0  a  6'7«  R.)»  ^ 
d)  Studené  počasi  zimní  zachvacuje  tedy 
y  prodlouienosti  své,  na  vých.  rostoucí,  Sim  dilk 
výeh.y  tím  více  i  podzim  a  jaro,  a  že  pak 
zároveň,  Sím  dál  na  vých.  do  kontinentu,  tím  více 
i  žáry  letní  rostou,  tož  z  toho  vychází,  že  Sím 
hloub  kontinentální  ^sti  ruského  císařství  n  a 
vých.  (a  v  jistém  ohledu  i  na  sev.),  tím  náhlejší 
jsou  přechody  zimy  v  léto  a  léta  v  zimu, 
a  zejména  probuzení  se  přírody  s  jara  zvi. 
kvapné  a  ku  podivu  mocné,  o  čemž  všickni 
cestovatelé  (i  Wrangel  o  severních  končinách  Si- 
biře) 8  pravým  udivením  vypravují.  OvSem  že  i 
ostatní  chod  vegetace,  zvláště  i  vadnutí  její,  jsou 
nejobyčejné  rychlé,  což  o  stepech  jihoruských  (od 
Kohla,  Gobla  a  j.)  dostatečné  dolíč^o  jest. 

IV,   Co    se  dotýče  teploty    jednotlivých 
měsíců,  tož  i  v  ruském  podnebí,  tak  jako  vSudež 
na  světě,   bývá  měsíc  Červenec  nejteplejší, 
měsíc   leden    nejstudenější,    a)    Toliko    na 
východních  březích   Sibiře,   pak  v   moři 
Beringově  a  v  býv.  r.   Americe  opožďuje  se 
dle   zákona  postupu  největšího  chladu,   výše  polo- 
ženého, od  záp.  na   vých.  největší  zima  o  jeden  i 
dva  měsice,  tak  že  v  Petropavlovském  je  nejstude- 
nějším  měsícem   únor  (s   teplotou  — 6*2  R.   proti 
lednu  s  —  5'2) ;   v  Ikogpniutu  též  únor  ( — 16  proti 
lednu  s  — 13) ,  v  Suluku  pak    již  březen  ( —  0*6 
proti  únoru    a  lednu   s  0*1  a   0*2)  nejstuden^Sím 
měsícem,   kdežto  nejmenší  teplota  v  N.   Archangel- 
sku  opět  do  ledna  připadá  (v  lednu  -I*  ^%  v  únoru 
0*3,  v  březnu  1*8°  R.).  Podobně  opozďaje  se  asffoň 
na  jihu  býv.  amer.  Rusi  největší  teplo ;  tak  je  v  Uu- 
luku  nejteplejší  měsíc  srpen  (4- 9 '4),   v  N.  Archangel- 
sku  rovněž   (10'7).    b)   OvSem  že  jsou   prům.  te- 
ploty letních    měsícův  v  evropské    Rusi 
a  západní  i  střední  Sibiři  mnohem  vyšší,  než  v 
soulehlých  krajinách  západní  Evropy,  prům.  teplo- 
ty zimních   měsíeův  však  jeStě  větším  po- 
měrem niý.Sí,  kteréžto  poměry  rostou,  čím  je  kra- 


175 


jiná  Týt^odnSjSí.  Toliko  břehy  moře  Ochotského  » 
Beringová  i  býr.  r.  Amerika  jsou  opét  b  toho  pra- 
vidla TTJmnty.  Tak  má  na  př.  Seryenec  intún, 
t.  okolo  50*  8.  S.  v  KijevS  16'6,v  Char'kovŽ  i6'6, 
v  Caricíné  18'6,  v  Knldži  -|-  19*9 ;  v  polo«e  okolo 
56»  vKovBě  14t-8,  v  Smolensku  14'9  (i  15-6),  t  Moskvě 
16*6,  y  Kazani  16'6,  r  UťS  17-1,  v  Kurganu  16-4, 
y  ISÍma  15*9,  y  Uďském  ostrogn  ySak  již  jen  12*9, 
y  Petropayloyském  11*^,  y  Mi&ovS  12  2,  y  Ilulukn 
70,  y  N.  Archangelsku  Í0'6.  Okolo  60®  s.  S. 
má  na  záp.  Petérbork  y  měsici  červenci  prům. 
12-8  (v  červnu  13'6),  Vologda  15-4,  Čerdyň  14*6, 
jižnějSi  Toboťsk  16*0,  Tom^sk  14-8,  Jakntsk  (ok.  62® 
}^t;S13*4),  ale  Ikogmiut  jen  -f- 8;  okolo  65<»  má 
Uleoborg  13*1,  ArchangePsk  12*7,  Berezov  16*1, 
Tomchansk  ok.  14°  R.  JeštS  na  Tajmyrském  p.  o. 
je  teplota  červencová  7*4,  vUsf-Jansku  9  2,  jakkoli 
ta  yUy  moře  v  každém  ohledu  se  osvědčuje.  Vzhle- 
dem k  lednové  teplotě  máKijev — 5*2fChar*koy 

—  6*9,  Caricin  —  8*9,  Kuldža  —  7*8 ;'  p  o  d  56®  Kovno 
— 8*2,Smolen8k  —  7*2,Mo6kva— 9*3,  Kazaň--10*9,  Ufa 

—  9-4  (v  únoru— 9.9), Kurgan  —  16*7,Kim  —  16*5; 
okolo  60*  Petrohrad  —7*3,  Vologda  —8*5  (v  úno- 
ru —  9^),  Čerdyn  —16*7,  Tobolsk  —  15*8,  Tom'sk 
17-4,  Jakuftsk  —  33*7  (v  pros.  —  30*9,  v  ún.  —  28  5,  i 
▼  březnu  jeStě  —  18*4),  okolo  65®  má  Archangersk 

—  11-4,  Berezov  — 19*1 ,  Turuchansk  —221.  V 
UsC-jaosku  má  leden  —  31*5,  v  Niž.  Kolymsku  —29*1, 
kdefito  konečně  na  břehu  Oehotského  moře  leden 
velice  studený  jest  (Ajan  — 16*7,  Ochotsk  —  19*4), 
má    Petropavlovský    port  již  jen  —  5*2   (v   únoru 

—  6*2),  Iluluk  O*?,  N.  Archangeisk  0*2®  R. 

F.  Kontinentálnost  podnebí  ruského  (vyjmouo 
krajiny,  Často  již  jmenované)  ukazuje  se  též  v 
chodu  teploty,  t.  j.  v  postupném  přibývání  i 
ubývání  jejfm,  a  sice  nejen  vzhledem  k  jednotlivým 
měsícům,  nýbrž  i  k  pětidním,  ano  i  k  24  hodinám. 
V  celém  kontinentálním  prostranství  Rusi  zjevuje 
se  totiž  (z  porovnání  měsíoův  a  5tidnoví  z  13  míst 
u  Veselovského)  ten  obecný  zákon,  že  čím  dále 
od  západních  břehův  Rusi  na  vých.  do  kontinentu, 
tím  různost  v  střední   temperatuře   dvou  za   sebou 


176 


jdoucích  dni  stává  se  sna^n^Si,  s  čehož  dále  ten 
zákon  vychodí  (ovšem  také  pro  kaŽdé  konti- 
nentáJni  podnebí  platný),  že  v  sápadní,  ano  jeSté 
v  sifední  Bosi  evropské  (zejména  jeSté  pod  poled- 
níkem Petérburka,  Moskvy  i  Luganě)  povySuje  se 
z  první  polovice  ledna  (kdež  největSi  chlad  pfípadá) 
teplota  denní  s  po^tkn  povlovně,  pak  rychleji,  na- 
posled (do  léta)  opět  povlovněji,  Čím  dal  odtad  na 
vých.,  tím  celkem  rychleji,  až  v  svrchovaně  konti- 
nentálním Jakntskn  teplota  denní  skoro  stejnou  by- 
strotou se  zvětSuje  od  doby  nejmenSí  až  k  době  nej- 
větlí  temperatury.  Podobným  během  snižuje  se  též 
nejvySíí  teplota  (v  2.  polovině  července  připaděí)  t. 
j.  v  západní  fiusi  (jako  v  západní  Evropě)  povlovně, 
rychle  a  opět  povlovně,  v  Jakutsku  pak s podobnou 
bystrotou  upadá,  s  kterouž  se  byla  povýSila.*)  I 
směrem  od  sev.  na  jih  roste  v  Rusi  (vyjmouc  jiho- 
sibířské  hory  a  Často  zmíněnou  oblast  tichého  oce- 
ánu) rozdíl  mezi  teplotou  denní,  jak  vzhledem  kpo- 
výSení  i  ponížení  jejímu. 

VL  Následkem  toho  jsou  i  krajnosti  te- 
ploty v  kontinentálním  prostranství  ruské  říSe 
proti  západní  Evropě  nadmíru  veliké,  a  ro- 
stou tu  nejen  směrem  od  záp.  na  vých.,  nýbrž  i 
od  sev.  na  jih.  a)  Tak  obnáSí  prům.  nejvySSí 
teplota  v  Usťjansku  jeStě  30*8  R.  (vsoulehlém 
Enontekisu  jen  20*8),  v  Berezově  27*6,  v  Jakutsku 
28-6;  vPetěrburku  24*8,  ve  Vologdě  již  29*0;  v  To- 
boPsku  30-0,  vTom'8ku  300  (v.  N.  Archangďsku 
jen  24*8);  veVilně  26*0,  v  Moskvě  2í)0;  veVarSavě 
28-0,  v  Orlu  28-8,  v  Tambově  31-6 ,  ve  Voroněži 
32-2,  ve  vysokém  Irkutsku  vždy  jeStě  31*6,  v  Char- 
kově 29'1,  vJekaterinoslavi  33*0,  vNikolajevě  300, 

*)  Obecné  po  celé  západní  Evropě  anomálie 
teploty,  t.  j.  návrat  chladu  v  první  polovici 
května  (okolo  tak  zv.  ledných  mužů)  nalézá  se 
i  v  Rusi  evropské,  jen  že  tuto  dříve  nastupuje 
(v  Petrohradě  dle24-letého  vývodu  mezi  8 — 12. 
květnem,  v  Praze  11.  a  12.  t.  m.).  Příčinu  její 
hledá  Veselovský  jediné  ve  větrech  sev.-vých., 
týmž  Časem  digících. 


177 


v  Aitrachani  29'8,  y  Kizljarn  36*0,  v  Knldže  to- 
likéž. Naopak  jsou  maxima  v  sev.  moři  (i  Ochot- 
ském)  velmi  skrovná.  Tak  na  N.  Zemi  známa 
json  (od  Baera)  max.  v  mělké  hubS  -f- 14*5,  v  MatoSkinS 
iarn  9*5,  v  h.  Kamence  5*9^  R.  b)  Méně  pravidel- 
ný jest  onen  sákon  vzhledem  k  nejmenSí  teplo- 
tě, jakkoli  vŽdj  ještě  platným  zůstává.  Tak  je 
prftm.  nejnižší  teplota  ve  Varšavě  —  25*0,  ve  Yilně 
—  27*8,  v  Gk)rkách  —  28*1 ;  v  KiSiněvě  —  22*5,  v 
Jekaterinoslavi  —  26*0 ,  v  Astrachani  —  290 ,  v 
Knldži  —  250,  v  Jakntsku  pak  —  41.17  a  p.  V  h. 
Kamence  na  N.  Zemi  pozorováno  minimum  —  32, 
v  MatoSkině  šara  —  37*5®  R.  c)  Toliko  v  krajinách 
evropské  Bnsi,  ležidch  na  jihozáp.  od  Sáry,  vedené 
na  Vitebsk,  Voroněž  a  Saratov,  a  odtud  nepochyb- 
ně podél  nejjižnějšího  Uralu  a  na  jih  syrtu  středo- 
kiri^sskélio  —  nezamrzá  rtuf  nikdy  (t.  j.  nevysky- 
tují se  nikdy  mrazy,  vyšší  — 32®  R.j.  Za  to,  čím 
dáJe  odtud  na  sev.-vých.,  tím  častější  bývá  zamr- 
zání rtutL  Tak  byly  na  př.  v  Petrohradě  již 
mrazy  — 30  a  —81®  R.  (jen  jednou  — 33),  v  Moskvě 
i  —  33*8,  T  Kazani  —  32^  ve  Vjatce  —  34,  v  Niž- 
nětagilskn  i  —  37*5 ,  v  Jekaterinburku  —  36 ,  v 
Zlatoustovském  ^37*2,  v  Bamaulu  — 41*9,  v  Usf- 
jansku  —  43*5,  v  Berezově  —  45,  v  Jakutsku  i  —  48 
(r.  1838).  V  Berezově  houstne  již  i  líh,  skla  v 
oknech  loupají  se,  i  stěny  se  rozstupují.  VTobbrsku 
zamrzá  rtuf  v  pros.  a  lednu  i  po  14  dní  (s  rána  i 
veSera),  v  Bamaule  každodenně  v  lednu  i  prosinci 
(někdy  i  v  úiioru)  v  Jakutsku  pak,  kde  mráz  —  32 
je  scela  obyčejným  zjevem,  zůstává  rtuf  zamrzlá 
průměrně  každý  rok  35  dni  (r.  1837  i  po  109-dní 
zamrzala!),  což  vůbec  jsou  největší  posud  pozorova- 
né mráxy  v  celém  světě. 

VIL  Velikou  nehodou  pro  selské  hospodářství 
ruské  jest  jiný  následek  kontinentálnosti  ruského 
podnebí,  t.  j.  pozdní  mrazy  jarní  a  časné 
podzimní,  jakož  to  při  rychlých  přeměnách  te- 
ploty, při  nedostatku  lesův  y^  štěpných,  a  rozsá- 
hlosti blat  v  severních  guberniích  ruského  císař- 
ství ani  jinak  býti  nemůže;  a)  Vůbec  připadá  v 
přibal  ti  ckých    stranách     poslední    mráz    (z 

16 


178 


prflm.  iiaeí)  do  konce  dabna,  a  první  podzimní  do 
sačátini  siří  (ye  Flnlandti  poslední  mrasy  r  saSál 
kn  čenma,  první  zase  již  prostředkem  srpna),  tak 
že  tato.  115 — 162  (ve  Finska  jen  70)  dní  bez  ao5- 
nich  mrazů  s  jistotou  o&kávati  lze.  b)  V  sever- 
ních stranách  evropské  Basi  bývají  poslední 
mrazy  mezi  začátkem  a  koncem  května,  první  pod- 
zimní okolo  1.  záH  (v  Jarenska  již  začátkem  srpna), 
tak  že  bezpečný  čas  orbj  jen  95 — 130  (v  Jarenska 
jen  69)  dni  trvá.  c)  Ve  východních  gnberni- 
ich  evropské  Rasi  bývá  první  mráz  mezi  24.  srp- 
nem a  13.  zářím,  poslední  mezi  8^27.  květnem 
(čas  orbj  tedj  93 — 153  dni,  v  Zlatoostovském  jen 
89  dní),  d)  V  centrálních  ^aberniich  padá- 
vají  poslední  mrazy  do  Časn  mezi  24.  dubnem  a 
10,  květnem,  první  mezi  5. — 28.  žiUrím  (počet  bez- 
mrazných  nod  tedy  jen.  118 — 152);  y  západních 
g^uberniích  poslední  mezi  9. — 30.  dnbnem,  první 
mezi  19.  záHm  a  5.  říjnem  (čas  bez  mrasův  tedj 
142—179  dní),  e)  V  jižním  kraji  až  pod  Kav- 
kaz připadají  poslední  mrazy  mezi  10.  b^^z.  a  11. 
dnh.,  první  mezi  22.  zářím  a  14.  list  (v  Sevasto- 
poli,  doba  bez  mrazftv  tedy  164 — 249  dní),  na  Sibi- 
ři a  sice  v  Bamaoln  6.  kvétna  a  4.  září,  y  Ner- 
činska  12.  května  a  3.  září  (čas  bezmramý  tedy 
121  a  114  dní),  f)  ZvláStě  časté,  ano  téměř  kaž- 
dodenní mrazy  no6ií  i  po  nejteplejších  dnech 
(následkem  značného  sál^  světla)  vyškytají  se  na 
hranicích  orby  v  severních  guberniích  evn^ké 
Rasi  i  Sibffe,  tak  že  ony  při  teplých  létech  y 
sev.  Rasi  json  větší  překážkoa  orby  než  zeměpisná 
poloha.  I  v  Btředomských  a  východních  gabeniiích 
uhodí  někdy  mrazy  v  května  i  srpnu,  jakkoli  tuto 
hospodářství  od  nesčíslného  množství  hmyzu'  jinak 
chrání,  kteréž  by  žeň  mnohdy  učinilo  nemožnou 
(dle  výpovědi  Sabarova).  Nejvíce  pak  jsou  p od- 
vrženy mrazům  blatné  gubernie  raské,  jako  s 
části  Árchangelská ,  Vologodská,  Olonecká  i  Ko- 
stromská,  pak  rozlité  krajiny  Baltických  provincií 
zvi.  Finlandie,  kteráž  má  3261  □  m.  blat  a  jezer, 
t.  j.  477o,  a  2542  Q  m.  č.  36-87o  ies*^,  a  v  kteréž 
žádný  rok  žeň   čili  sklízení  nebývá  bezpečné.     Po- 


179 

dobným  aehodAm  podléhá  blatná  krajina  gubernie 
líBní&é  a  Yolyňíké,  tato  klasická  strana  blat  g) 
Naopak  jsou  břehy  černomořské  téměř  beE 
mrazŮY,  kdežto  ▼  guberniích  stopních  počet  mrasŮT 
je  právS  od  přílišného  sálání  světla  neobyčejné  ve- 
liký. Vůbec  náleží  pak  pozdní  mrasy  jarní  (v 
březnu,  dubnu  a  květnu),  jakož  i  mrazy  v  z^  (a 
dle  okolností  i  srpnové)  připsati  ochlazeni  vzduchu 
následkem  větrů  severovýchodních,  v  týž  Čas  ob- 
zvláště po  Rusi  dujících,  kdežto  ostatní  mrazy  jediné 
v  sáláni  světla  Čili  příliSném  ochlazení  půdy  svůj 
původ  mají. 

Vlil.  Zajímavým  a  pro  veSkeré  hospodářství  polní 
a  lesní  nad  míru  důležitým  následkem  severní  po- 
lohy a  kontínentálnosti  Ruói  je  ťtkaz  půdy 
věčně  zamrzlé,  a)  Počnouc  od  Mezené  (pod 
65*  W  8.  S.)  až  do  Berezova  neroztává  ve  veSkeré 
Rusi  od  této  čáry  na  sev.  a  sev.-výeh.  v  dolejSích 
slojích  zamrzlá  půda  nikdy,  a  věčně  zamrzlé  sloje 
jsou  odtud  tím  bliŽSi  k  povrchu,  čím  strana  je  se- 
vemějěí  a'  zároveň  východnějěí.  Od  Berezova  pak 
jde  tato  íS&ra  i^ezdem  Turuchanským  až  k  Leně 
nsfíA  Vitiinem  a  Olekminskem  (ok.  60®),  odkudž  pak 
opěf  M  sev.  se  povySuje  a  i  polární  krajiny  ruské 
AmerSEy  obsahuje,  b)  Tak  v  Mezeni  odmrzá 
letem  půda  jen  na  6'  (ruských),  v  Berezově  na 
^~6^,  r  Jakutslcu  sotva  na  2',  v  Turuchansku  na 
P/^',  v  KSněkolymsku  na  WU  v  Obdorsku  sotva 
na  povrchu.  TlouSfka  slojí  věčně  zamrzlých  ob- 
náSf  pak  v  Mezeni  i  2  sazně  (dle  Šrenka),  v  Bure- 
šově (dle  Abramova)  2',  u  Obdorska  (dle  Pallase) 
1 — 2  sazně  (1  sazně  =z84''  rus.),  u  Jakutska  pak 
(dle  Middendorfa)  6—700',  dle  Petersa  i  1000' 
nnlcých.  c)  Ve  veSkerém  Finlandsku,  i  na  p.  o. 
Kolském  rozmrzá  půda  úplně;  nebof  i  v  Kole  ne- 
nalezl Reinike  i  v  hloubce  4'  zamrzlé  půdy.  OvSem 
Se  ale  i  onde,  ^no  i  v  baltických  provinciích  (v 
močálovitý<^  končinách)  bývá  půda  do  června,  a 
místy  i  do  Července  zamrzlá..  Jelikož  .ale  málo 
které  rostHay  k  zdaru  svému  více  2*3'  (ČiH  1  ar- 
iíaa)  půdy  potřebují ,  tudíž  i  krajiny  s  věčně 
zanHndoti  p^dou,  pokud  tato  až  do  oné   výSe  nedo- 


180 

■A 

sahaje,  jsou  k  semSdSlstvi  příhodné,  kteréi^  se  i  y 
Mezeni  i  v  Jakntskn  s  prospěchem  provozuje.  Lesní 
ntromj  a  keře  potřebují  jeSté  menSí  hloubky  k 
vfsrdstu  svému,  tak  že  ve  vůkolí  Berezova  sibiřské 
cedry  (pinua  cembra)  vždy  jeStě  výSe  7  sažeň, 
modřín  8  sažeň,  ve  vůkolí  Obdorska  jeStS  4  sažnS 
výSe  dosahuje,  a  hranice  lesní  tudíž  až  do  ústí 
Jany  i  Eolymy  dostupuje.  Ov8em  že  kořeny  stromů 
a  keřů  pak  do  Síře  se  rozkládigí. 

IX.  V  stranS  takové^  jaká  jest  Busko,  v  kteréž 
nejen  řeky,  jezera  i  jiné  vnitřní  vodojemy,  ale  i 
moře  zamrzají,  jest  důležité  znáti  čas  zamrzání 
i  vzkrytí  (Čili  odtávání)  řekijezer.  a)  Je- 
likož zamrzání  vodojemův  děje  se  vždycky  několik 
dni  po  tom  č^e,  co  teplota  denní  trviJe  byla  klesla 
pod  0^,  a  rozmrzání  tehdáž,  když  se.  byla  s  jara 
po  několik  dni  povýSila  něco  přes  0°:  toŽ  nezávisí 
ovSem  čas  zamrzání  ani  od  prům.  teploty  zimní  a 
*  čas  rozmrzání  od  prům.  t.  jarní,  aniž  oba  od  prům. 
teploty  měsícův,  ovSem  ale  od  prům.  teploty  dní,  i 
též  od  jiných  místních  okolností,  jakož  i  od  veli- 
kosti vodojemu  samého,  b)  Tak  jako  v  evropském 
a  kontinentálním  asijském  Rusku  ^hlad  podzimní 
rozprostraňuje  se  od  sev.-vých.  na  jiho-záp.  a  s  jara 
teplota  od  jiho-záp.  na  sev.-vých.,  tak  i  týmž  po- 
řádkem děje  se  celkem  ledostav  a  ledoplav 
po  veSkerém  ohromném  prostranství  kontinentální 
Rusi,  jakkoli  v  některých  létech  bývají  značné  od 
toho  zákona  odlichy.  c)  Z  81  míst  HČných,  jichž 
tabule  Veselovský  uvodí,  děje  se  zamrzání  řek  v 
Rusi  a  v  kontinentální  Sibiři  (z  mnohaletých  pi*ůří- 
zův)  mezi  1.  říjnem  a  28.  prosincem  (ř.  Enontekis 
v  Loparech  i  Dunaj  u  Hálce  v  Turecku),  tak  že 
jich  postupné  od  sev.-vých.  na  jihozáp.  zamr- 
záni prochází  dobou  88  dní,  v  opačném  pak  po- 
řádku jich  postupné  vzkrývání  se  vyžaduje 
Čas  112  dní,  od  1.  a  4.  února  totiž^  (Dunaj  u  Gal- 
ce)  až  do  6.  června  (jezero  Mando  ve  Finsku), 
d)  Tak  zamrzá  na  př.  Dněpr  v  Jekaterinoslavi 
prům.  13.  prosince  (a  rozmrzá  24.  února),  Visla 
ve  Varšavě  10.  prosince  (a  vzkrývá  se  5.  března), 
N  ěmen  u  Kovna  10  prosince  (a  vzkrývá  se  10.  bře- 


181 

Kiia),  NSva  v  Petěrbarkn  13.  listopado  (vzkrýrA 
se  9.  dubna),  Don  (7  Aksajské  stanici)  23.  listo- 
padn  (vzkryti  10.  března),  Volga  v  Astrachani 
29.  listopadu  (vzk.  16.  března),  Volga  y  Eazani 
8.  listopadu,  v  Jaroslavi  10.,  v  Tveri  9.  listopadu 
(▼zkr.  10.,  11.  a  5.  dubna),  Moskva  v  MoskvS  31. 
Hjna  (vzkr.  1.  dubna),  Suchona  ve  V.  Ustjuze 
31.  Hjna  (vzkr.  17.  dub.),  sever.  Dvina  v  Archan- 
gelsku  23.  října  (vzkr.  2.  května).  V  Sibiři  za- 
mrzá S  7  r  v  Baimsku  20.  listopadu  (vzkryti  22.  bře- 
zna), Ilja  a  Euldže  prostíPedkem  prosince  (vzkryti 
.  prostííedkem  března,  dle  Goluběva),  IrtyS  v  Tobol - 
sku  24.  října  (vzkr.  20.  dubna),  S  o  s  v  a  v  Berezové 
19.  října  (vzkr.  14.  května).  Jen  i  sej  v  Jenisejsku 
11.  listopadu  (vzkr.  24.  dubna),  Lena  v  Jakutsku 
21»  Hjna  (vzkr.  13.  května),  On  On'  (u  Olovného 
rudnikn)  3.  listopadu,  Silka  u  Uspenského  mona- 
stýra  již  20.  října  (vzkryti  obou  22.  dubna),  Am  u  r 
u  Nikolaj evska  v  polovici  září  (vzkr.  začátkem  kv. 
dle  Schrencka),  záliv  Ochot ského  moře  u 
Ajana  16.  listopadu  (vzkryti  29.  května)  atd.,  kte- 
rážto čísla  tedy  vesměs  i  nejen  věr  oj  atnost  po- 
čátku zamrzáni  a  vzkryti,  nýbrž  i  počátku 
a  konce  plavby  ukazují,  což  pro  národní  hospodář- 
ství velice  důležité,  d)  Ovšem  menSi  řeky  zamrzají 
mnohem  dříve  než  veletoky,  ale  (ed  prudkosti  vody) 
též  dříve  sevzkrývají.  Vzhledem  pakk  vySnímu  a  niŽ. 
běhu  velkých  řek,  nevzkrývají  se  tyto  s  vrchu,  nýbrž 
to  dlvisí  od  směru  ř.  a  od  vlivu  délhy  i  Šířky.  Tak 
řeky  8  jižním  směrem  toku ,  ■  jako  Volga ,  Kam, 
Don,  Dněpr  atd.  rozmrzaji  dřivé  v  nižním  běhu, 
pak  y  západním,  nejpozději  v  severovýchodním, 
kdežto  naopak  řeky  se  severním  směrem  toku  nej- 
dříve ve  vrehovišti  se  trhají  (t.  j.  v  jižní  a  západní), 
pak  teprv  v  severní  části,  čili  v  dolním  běhu  a  tak 
i  přítoky  jejich  (jako  v  poříčí  severní  Dviny  a  j.). 
e)  Bovněž  je,  čím  dál  k  se  v.  a  sev.^výoh.,  tím 
větii  denní  teploty  zapotřebí,  aby  ledo- 
plav  vzniknul,  a  zároveň  tím  delSího  účinku 
jejího.  Tak  např.  ř.  Gnilopiaf  vKiSiněvé  trhá  se  10 
dní  po  tom,  co  teplota  janií  povýSila  se  přes  nullu. 
Nera  11,   Sysola  přes  18,  Sev.  Dvina  přes  24  dni 


182 

po  tom,  tak  2e  v  Sas  vzkrytí  t^hto  řek  dontikuje 
již  temperatura  1-4,  3*2,  2*6  a  4*7**  E.  ▼  místech 
dotyčných.  —  f)  Následkem  toho  je  doba,  po 
kterou  řeky  ruské  pod  ledem  zůstávají 
(Sili  ▼  kterém  je  plavba  nemožná)  v  Rusi  relice 
rozdílná  a  prodlužuje  se  celkem  směrem  od  jíhozáp. 
na  sev.-vých.  Vzhledem  k  Rusi  evropské  pokusil  se 
Veselovský  o  přehledné  zobrazení  její  na  mapě  s  kři- 
vými Čarami,  jež  isopagickými  nazývá.  Dle 
toho  trvá  zejména  čas  ledny  na  řekách  jihos^padnf 
Sásti  evropské  Rusi  od  Visly  až  do  doliďho  Dněpra 
prftm.  jen  80  dní,  v  krajinách  ležících  v  sousedství 
Jelgavy,  Eovna,  Turova,  Kijeva,  Jekaterínoslavě, 
Novo^^ei^aska  až  k  Astrachán!  prům.  100  dni. 
Oblasf  isopagické  čáry  130  dní  jde  od 
Revele  na  Vitebsk,  Orel,  Voronéž,  Saratov  až  k 
dolnímu  břehu  ř.  Uralu,  oblasf  isopagícké  čáry 
160  od  Bj5meborka  ve  Finlandsku  a  stíranou  Pe- 
trohradu do  Kostromy,  Nižního  Novg^rodu  až  k 
Orenburku;  pod  isopagickou  čárou  180  dní 
leží  Uleabork,  SolvyČcgodsk,  Usolje,  Jekaterinburk ; 
stťany  na  sev.  a  sev.-vých.  odtud  mají  jiŽ  vodojemy 
své  190  i  přes  200  dní  zamrzlé  (jako  v  ArchangelVku 
Dvina  191,  ř.  Tomea  206,  ř.  Kola  v  hořejSím  bShu 
199,  ř.  Tana  226,  ř.  Muonio  u  Enontekisa  228  dní). 
Směry  isopagických  linií  jsou  tudíž  isochimenám  ru- 
ským skoro  rovnoběžný,  ano  často  s  nimi  skoro  totožný. 

B,  Větry,  Co  do  směru  a  povahy  vládnoueí^ 
větrů,  není  již  na  ohromném  prostranství  ruské 
říSe  oné  stejnoobraznosti ,  jakáž  se  vzhledem  k 
teplotě  celkem  shledává. 

/.  V  onom  ohledu  rozděluje  se  celá  Rus  dle  dů« 
kladných  výskumův  Veselovského  (ze  srovnání  vě- 
trných poměrů  v  70  místedi)  do  nákedojídch  o  b  1  a- 
stí:  1.  Oblast  jihozápadních  větrův,  2.  oblasf  vý- 
chodních větrů,  3.  přechodní  oblast  mezi  těmito 
oběma,  čili  oblasf  větrů  severozápadních,  4.  oblast 
severních  větrův,  6.  oblasf  větrů  místních,  6.  oblast 
severních  mussonův,  7.  oblaBf  severovýehodtíího 
passatu,  kteráž  s  druhou  v  jedno  s^adá  (viz  níže). 
1.  K  oblasti  větrův  jihozápadních  naletí 
veškeré    prostranství   západních,     stí^dních,   sever- 


183 


nich  a  východních  gubernií  evropského  Huška ,  Ja- 
kož i  záp.Sibíř  až  asi  k  meridianu  Altajských  hor,  a 
na  yých.  k  hraniční  líáíe  stepí  jihorus.  rovnoběžníku 
Tary  na  jih  (t.  j.  asi  do  67®  s.  S.).  Neboť  nejen  ve  v8ech 
místech  evropské  Rusi,  do  této  strany  padajících,  pře- 
vládají vétry  jihozápadní,  nýbrž  tyto  jsou  i  na  vý- 
chodním svahu  Uralu  (v  Bogoslovsku,  N.  Tagilsku 
a  Jekaterínburku),  ano  i  v  Kurganě,  ToboFsku  a 
v  Bamaulu  nejobyíejnSjSL  Příčinu  tohoto,  se  stfed* 
ni  Evropou  totožného  smSru  hledati  jest  hlavně  v 
rovinném  tvaru  evropské  Buši  a  západní  Sibiře  a 
kontinentální  povaze  jejích,  v  kteréž  nízký  celkem 
Ural  nestačí  učiniti  podstatného  rozdílu.  Ovfiem  že 
v  celé  této  oblastí  druhé  maximum  směru 
větrů  v  padá  na  severovýchodní  větry,  čímž  se  i 
sákon  převládání  dvou  atmosférických  proudů,  t.  j. 
rovníkového  a  pólového  a  vzi^*emné  jich  vystfida- 
vání  se  v  severních  Sirotách  naSi  polokoule  i  vzhle- 
dem k  Buši  zúplna  potvrzi]g6.  2.  Stepi  jiho- 
roské,  podkavkazské ,  Kirgizské  i  IrtySské  až  k 
rovnoběžníku  Tary  (57®)  náleží  k  oblasti  větrů 
východních,  po  nichž  druhé  maximum  na  větry 
jižní  připadá,  kteréžto  oboje  větry  jsou  i  v  malé 
Asii,  jakož  i  ve  východních  kotlinách  moře  střed- 
ního rovněž  převládající.  3.  Jelikož  vSak  celá 
stiFedni  i  východní  SibfiF  až  k  břehům  moře  Ochot- 
ikého  a  Beringová  k  oblasti  severních  větrův 
náleží,  tož  jeví  se  východní  větry  v  stepech  Kirgiz- 
ských  a  jihoruských  jen  co  polární  proud,  ve 
středni  a  východní  Sibiři  v  prvotním  směru  jeStě 
dující,  následkem  vSak  otáčení  se  země  povlovně 
ve  východní  proud  čili  vítr  obrácený.  Následkem 
toho  jest  i  jižní  Rus  ve  větSím  klimati- 
ckém svazku  se  Sibiři,  kdežto  slředni  a  se- 
verní Rusko  evropské  těsněji  k  stí^dní  Evropě  při- 
léhá (srovnej  s  tím  poměry  teploty).  —  4)  Krajiny, 
v  kterých  vzdufiný  proud  východní  stéká  se  s  jiho- 
sápadním  t.  j.  stepi  Bessarabské,  Poltavské,  Voro- 
něžské, g.  Saratvoská  i  Samařská,  pak  OběČi  Syrt, 
údolí  středního  Uralu  a  stepi  podél  politícké  hrani- 
ce země  Kirgizův  a  západní  Sibiři  tvoři  přechodní 
oblast  mezi   východním  a  jihozápadním  větrem,  v 


184 


kteréž  od  fltjku  obou  proudy  se  více  ménS  převra- 
cujf,  tak  že  v  některých   létech  severovýchodní,    v 
jiných  (a  to  nejvíce)  'severozápadní  větry  tuto  pře- 
vážně dují.  Hranice  tato  jest  zároveň  i  vtom  ohledu 
proměnlivá,  že  se  v  některých  letech  více  na  sev., 
jindy  více  na  jih  rozSiřuje,  jak  pozorování  v  dotyčných 
místech    evropského  i  asijského  Euska  dosvědčují. 
5)  V  jižní   Sibiři  ukazuji  se  vlivem  hornatosti 
její  a  při  sKrovném  poČtu  stanic  pozorovacích  velmi 
rozmanité    poměry.     Tak   v    Irkutsku    převládá 
hlavně  severní  a  pak  jižní,  na  Bajkale  sev.-vých. 
a  jiho-záp.,  v   NerČinsku   západní   vítr.    Z  toho 
lze   souditi,   že  jižní    či  vlastně  jihovýchodní 
Sibiř    (s    vyloučením    Altaje)    tvoří    osobitou 
oblast,  v  kteréž  dle  obecných  zákonů  proudfi.  vzduS- 
ných,  nepochybně  celkem  severní,  a  pak  jižní  větry 
převládají  (tak  jako  v  Jakutsku),  jsouce  ale  záro- 
veň směrem  údolí   řičných,    vlivem   hřbetů,   planin 
atd.  vfielijak  přeměněné.  6.  Porovnávání  směru  větrůy 
za  rozličných    počasí    ročních  v  Archangelsku ,    v 
Usťjansku,  Nižněkolymsku,  v  Beringově   zálivu,  v 
Petropavlovském  a  na  Sitie   přivodí   k   zajímavému 
^evu,  že  veSkery   břehy  moře  severního,   moře  Be- 
ringová  i  tichého   oceánu  leží  v   oblasti  etezej^ 
ských  větrův  č.  m  o  ns  u  n  ů  v  (severních),  a)  Ve  vSecí 
těchto  končinách  dují  totiž  v  zimě  převážně  větry 
východní,  letem   pak   západní   větry,  a  sice  v 
tom  spůsobě,  že  větry  po  březích   severního  a  Be- 
ringová moře  v  zimě   (i  na  podzim)  vějící    jsou  se- 
verovýchodní a  v  letě  severozápadní,  na  Si^e    pak 
Čistě  východní  a  západní.    Příčina  tohoto,  v  ind- 
ském    oceánu   již    od   starodávna    známého    zjevu 
(jehož  odkrytím  vzhledem  na  Rusi  jediné  Veselovský 
se  zasloužil),    —  jest  onde,  jako  i  tuto  rozličná 
záhřevnost  kontinentův  a  moři  letem   i 
zimou,  k  oněm   břehům   přiléhajících,  i   ona  (Sni 
tiidíž  podnebí  vých.  EamČatky  a  břehův  jižních  v 
ruské  Americe  přímořským.  b)I   vnitřní  moře 
ruské,  zejména  černé  a  seíverni  baltické  (výsledkem 
pozorování  v  Oděse,   Chersoně,   Taganroze,  v  Be- 
dut-kalé,  pak  v  Uleoborku  i  Abě)  mají  pH  březích 
svých  m  o  n  s  u  n  y,  pokud  na  obou  v  zimě  převládají  vý- 


185 

chodní,  T  letS  zapadni  yStry,  na  BaltickéQi  moři 
viakjen  vbotnickém  siliva,  kdežto  i  sevemi  i  yý- 
chodni  břehj  moře  Černého  v  oblasti  monan- 
n&v  leží.  7.  Naopak  není  severovýchodni  vítr, 
vedle  čistě  východního  a  jihovýchodního  větra  v 
jižních  stepech  sibiřských  (jižně  rovnoběžníka  Tary 
t  j.  57®  s.  i.),  pak  jiboraských  stepech  a  na  Eav- 
kazské  Šiji  sa  celý  rok  vějicí,  nic  jiného,  než  se- 
verovýchodní passat,  kterýž  v  Sibiři  okolo 
57®  B  jihozápadního  prouda,  mocným  severním 
proudem  východosibířským  obráceného ,  vzniká,  i 
odtud  v  každém  ročním  počasí  Širokou  stepní  sní- 
ieninou  čili  vpadlinou  Aralskou,  Kaspijskou  i  Čer- 
nomorskou  duje,  a  přes  Malou  Asii  a  východní  díl 
stíredniho  moře  do  AMkj  se  přenáSí,  odkudž  pak 
proudem  rovníkovým  oteplen  a  obracen  co  jihozá- 
padní vítr  do  západní  Evropy  a  vnitřní  i  severní 
Bubí  a  zapadni  Sibiře  se  navracuje.  Ony  krajiny 
ruské  náležejí  tedy  nejen  též  k  oblasti  severový- 
chodního passatu,  nýbrž  jsou  pravou  a  vlastoi 
kolébkou  jeho,  jak  Vesel,  v  souhlase  s  theor. 
míněním  Dova  s  mathem.  jistotou  dokázal,  nikoli 
pak  Afrika  dle  zastaralého  náhledu  Humboldtova. 
IL  1.  Tím  spolu  vysvětluje  se  nejen  shodnost 
jakási  klimatická  v  jižních  stepech  evropské 
Rusi,  nýbrž  i  ten  zjev,  že  v  nich  v  létě  pře- 
vládají větry  západní,  zimou  pak  vý- 
chodní. Nebot  zimou,  kdež  passat,  táhna  vůbec  za 
denními  oblouky  slunce,  v  nižSích  Sirotách  se  objevuje, 
řídi  nepochybně  vysoké  hory  Eavkazské  směr  jeho 
k  záp.  i  severozápadu  (vítr  východní  a  jihovýchod- 
ní), kdežto  v  letě  při  zvýSené  síle  passatu  vzdu- 
chový proud  přímo  na  jihozáp.  se  žene,  a  tudíž 
proudy  jihozápadní,  jakkoli  s  nim  smíSené,  přece 
převahu  ndržnjí.  2.  Opak  toho  ukazige  ovSem 
oblast  jihozápadních  větrů  v  evropské  i 
asijské  Rusi.  a)  Tam  je  v  zimě  střední  směr  větrů 
napořád  jihozápadním,  a  při  tom  odkloňuje  se  více, 
nel  výroční  prům.  směr,  k  jihu.  —  Jižní  větry  dují 
zároveň  častěji  severních  a  při  tom,  čím  dále  na 
východ,  tím  jich  převaha  jest  roshodnějSi,  a  rovněž 
uvéličnje  se  převaha  západních  větrů  nad  východ- 


186 

nifflif  Sltn  klonb  vkomtizient  rugký.  b)y  letě  ale  ▼ 
této  oblastí  jižní  rétry  aemaji  přerahy  nad  sever- 
nimi,  ano  tjto  átiji  častSji,  nežprmi  (zvi.  v  Moskvě 
a  VladimfiK,  na  Uralu  a  v  sáp.  SibíH);  eápadni 
vSak  udržnjf  svou  převahu  nad  rfchodnimi,  nevfiak 
takou  mSrou,  co  v  slmS.  Zejména  ukasuje  se  pak 
tu  ten  sajímavý  zjev,  že  stfedni  směr  větro  v 
zimě  (jih  54^  záp.)  staví  se  téměř  svisle  k  obecné- 
mu směru  isochimen  v  evropské  Rusi  a  záp.  Sibiři, 
stíFední  směr  větru  v  letě  pak  (sev.  78^  záp.)  padá 
pod  úhlem  k  isotherám,  tak  že  oba  tyto  zjevy  na- 
lézají se  tudíž  ve  vzájemném  nerozlučném  spojení. 
3.  Ve  východní  Sibiři  duji  konečně  v  každém 
počasí  ročním  severní  větry  s  rozhodnou  pře- 
vahou nade  všemi  ostatními,  kteréž  jsou  na  př.  ▼ 
Jaktitsku  dvakrát  silnějSí,  než  jižní  větry. 

///.  Co  do  vlivů  v^ětrů  vna^teplotuvzduchn, 
tož  ve  vSech  končináeh  Rusi ,  i  v  samém  N.  Ar- 
chang^ersku  (jako  vfcelém  světě)  je  teplota  vzduchu 
při  severních  větrech  nižfií ,  než  u  j^nich.  1)  A 
vSak  nejstudenějším  větrem  nebývá  v  Rusi 
vSudež  severní  a  nejteplejSím  ne  jižní,  nýbrž  nejsta- 
denějSí  kloni  se  něco  od  sév.  k  vých.,  a  nejteplejSí 
od  jihu  k  záp.  Toliko  v  jižních  stopních  guberniích 
evropské  Rusi  bývá  nejteplejší  vítr  ne  jiho-západ, 
nýbrž  jihovýchod  (t.  j.  kontinentální  vítr).  Z  ostatních 
větrů  povySují  jihovýchod,  jih,  jibozáp.  a  záp.  vSudež 
teploty,  sev.-záp.,  sev.,  sev.-vých.  a  vých.  jí  poni- 
žují, i.  Vzhledem  k  ročním  počasím,  bývá 
v  letě  nejteplejší  vítr  v  evropské  Rusi 
a  v  záp.  Sibiři  blízko  k  jihovýchodu,  v  zimS 
blízko  k  jihozáp.;  shodneš  tím  přesmykii^^e  se  nej- 
chladnější vítr  od  zimy  k  letu  od  sev.-výd^. 
čili  vých.  skoro  na  sev.  Čili  sev.-záp.,  tak  že  v 
stíFedEd  složnosti  body  obzoru,  shodi:gicí  se  s  nejte* 
plejSím  větrem  v  zimě  a  v  letě  odstávají  od  sebe  o 
Ů0\  a  ony  nejchladnějšího  větru  v  těchto  počasíeh 
o  68^  obvodníka  kruhu  horizontového.  $.  Rovněž 
jsou  rozdíly  v  stavu  teploměru  při  roz- 
ličných větrech  v  zimě  mnohem  znii^ 
něj  Si  než  v  letě,  a  dři  severním  a  jižním  iro«- 
dílny  v  rozl.  Sirotách  i  délkách  zejména  tak,  že  větry 


187 


severni  a  yýchodní,  vftbec  nejstndenSjSí  jak  v  Rnsi^ 
tak  skoro  po  celém  světě,  ztrácejí  své  surovosti,  čím 
dále  na  jih  a  záp.  se  sponStějf ,  tak  £e  již  v  jižni 
Hnsi,  zvi.  ale  Y  jihozápadní,  jako  vůhecvzáp.  Evro- 
pě, již  i  dvakrát  jsou  teplejěí  než  na  sev.  a  sev.- 
vých.,  čímž  i  vůbec  vliv  větrův  na  teplota  v  Rusi 
mnohem  vážnějším  se  býti  jeví,  než  v  střední  a  za- 
padni Evropě.  4.  Ve  východní  Sibiři  panuji 
svrchovaně  v  tom  ohledu  rozdílné  poměry,  jakkoli 
nejsou  posud  dosti  vyjasněny.  V  Jakutsku  ze- 
jména je  nejtepleji!  vítr  v  roce  jih  84®  vých.,  nej- 
studenější sev.  1®  záp.;  v  zimě  však  je  nejstude- 
nější vítr  tentýž,  kterýž  v  letě  jest  nejteplejSi  (jiho- 
vých.),  sev.-záp.  pak  nejstudenější  Idtem,  a  nejte- 
plejší zimou.  Naopak  je  v  IT.  Kolymsku  (dle 
Wrangla)  jihových.  vítr  v  zimě  nejteplejSi,  podobně. 
i  v  Berezově.  5.  Osobitým  větrem  jihoruských  stepí 
bývá  tak  zv.  horoucí  vítr,  kterýž,  jak  se  zdá, 
v  jihovýchodních  stepech  samých  vzniká  (v  Sara- 
tovské  gub.  z  jihových.),  a  až  do  Krymských  stepi 
i  do  jižního  Podkavkazí  (tuto  vých.-sév.-vých.),  ně- 
kdy až  do  Kijeva  i  Voroněže  se  rozSiřuje.  Vítr 
tento  zdvíhá  se  obyčejně  zrána  nebo  odpoledne 
(nejvíce  v  červenci,  tedy  v  době  největších  paren, 
ale  mnohdy  od  května  až  do  záři)  i  prodlívá  muohdy 
do  půlnoci  (v  Imeretii  i  6 — 8  dni).  Horko  při  něm 
bývá  nesmírné,  vzduch  stopním  prachem  naplněn, 
a  záhuby  jeho  zvi.  y  skopovém  dobytku,  ale  i  na 
obilí  i  mladých  stromich  bývají  značné.  I  stepi 
Kirgizské  mají  podobné  větry.  — 

IV.  Vliv  větru  na  vlhkost  vzduchu  řídí 
86  ovšem  i  v  Rusi  obecnými  zákony.  1.  Ve  výroční, 
složnosti  jsou  v  Rusi  nejsušší  větry  severní,  severo- 
západní a  severovýchodní,  a  největší  vlhkost  vzdu- 
cku  spůsobují  větry  jim  protipoložené ,  tedy  jih,  ji- 
hozápad a  jihovýchod.  V  letě  však  bývá  i  západní 
yftr  jedním  z  nejsušších ,  východní  někdy  i  jedním 
z  nejvlhčích.  2.  Důležitější  jest  vlivvětrů  na  áe^t, 
t  j.  na  shuStěni  vodních  par,  ve  vzduchu  stále  se 
nacházejících,  z  čehož  senavěrojatnostdeStě  pH 
jistých  větrechsoudití  může.  a)  Na  veškerém  prostran- 
itví  ruského   kontinentu,  až  do  břehův  Leny,  jsou 


188 


jako  y  západní  EvrepS  (tedy  t  délce  140^  zemSp. 
dílky)  nejdeStnéjSí  vS  try  jihozip.,  z^. ajiž., 
a  nejvýS  bezdeStnými  sev.-vých.,  sev.  a  vých. 
b)  DeSfnost  neztrácejí  onyno  větry  sice  nikdy,  avSak 
Um  dále  na  sev.  a  vých.  (k  Archangerska  a  Ja- 
kutsku)  se  pozdvihuji,  tím  rychleji  amen  Suje 
se  deSfnost  jejich,  poněvadž  jednak  se  již 
v  jižních  a  západních  stranách  vodních  par  svých 
de$těm  zbavi:gi,  jinak,  ve  vyiSíeh  Sirotách  ochlazigice 
se,  k  př^ímání  par,  tuto  i  v  menSím  množství  ve 
vzdachn  se  nacházejících,  méně  spůsobnými  se  sta- 
vajL  3.  Jelikož  ale  sever  přeměňuje  se  povlovnS  v 
niŽSich  Sirotách  a  západnějSích  délkách  vlivem  otá-. 
cení  se  země  v  sev.-východ  tedy  ovSem  v  západní 
Evropě,  a  v  jistém  ohledu  již  i  v  jihozápadní  Rusi, 
jsou  vétry  sev.-vých.  a  vých.  nejméně  deStné, 
v  Rusi  pak  vlastní  a  v  Sibiři  severní.  4.  Větry 
sev.  a  sev.-vých.  jsou  vSak  i  v  sev.  a  vých.  stra- 
nách Rusi  a  Sibiře  deStnějSi  než  v  západní  Rasi 
a  západní  Evropě,  poněvadž  onde  v  sousedství 
moře  severního,  od  něhož  vějí,  jeStě  se  nalezigi,  tato 
vSak  v  kontinentu.  Zvi.  pak  v  jihoruských  stepech 
pH  severním  větře  neprSi  rozhodně  nikdy,  nejvýS 
jen  někdy  v  zimě  jdou  s  ním  sněhy.  5.  Vzhledem 
k  vlivu  větrův  na  deSf  v  rozličných  po- 
časích ročních  ukazuje  se,  že  věrojatnost  deStS 
při  vSech  větrech  v  Rusi,  vyjmouc  jediné  nejjižnější 
a  nejsevernější  končiny  (^changersk  a  Jekateri- 
noslav),  je  v  letě  větSí,  než  zimou.  V  zimě  pak 
padá  sníh  v  severní  a  střední  Rusi  evropské 
i  záp.  Sibiři  při  obecné  surovosti  zim  nejvíce  pH 
jihozápadních  yětrech  (v  záp.  Evropě  při  severních, 
any  tyto  snížení  teploty  spůsobují);  v  jižní  stop- 
ní Rusi  naopak  v  zimě  severní,  sev.-vých.  a  vých. 
větry,  usilujíce  chlad,  přinášejí  s  sebou  sníh,  který 
zřídka  bez  nich  jde,  any  v  letě  tytéž  větry  co  suché 
spůsobigi  zde  zásuchy. 

F.  Vzhledem  k  síle  větrů  platí  i  pro  Rusko 
obecné  pravidlo,  že  převládající  větry  bývigí 
větSím  dílem  i  nejsilnější.  Vlete  pak  bý- 
vají věbry  vůbec  nejslabSí,  v  zimě  a  na  podzim 
nejsilnější.     1.  Jelikož  ale  nejen  hory,   nýbrž  i  ne- 


189 


vjfloké  ehltimj  i  Typnnliny  a  lesy  mívají  zntJínf 
ylÍF  na  Y^try,  tož  e  toho  vychodí,  že  větry  v  Ruska 
QvropBkém  i  asijském,  kteréž  velikou  převahou  jsou 
rovnými,  hospodaří  mnohem  silněji,  než  v  hornatých 
stranách  Evropy,  ano  v  l^iku  samém  dávají  se 
mnohem  silněji  Enáti  v  stepech,  co  svrchovaně  bes- 
lesých  a  celkem  nejrovnějších  ^tech  Rusi,  -^ 
než  y  stranách  ostatních.  2.  HíSnám  těmto  sluší 
též  připsati  tu  okolnost,  ie  bouřlivé  větry  v 
Rusku  dostihují  často  straSných  rosměrův  a  pro- 
stírají se  nezřídka  též  po  velikých  prostranstvích* 
Tak  na  př.  obsahovala  bouře  dne  27. — 29.  listopadu 
st.  st.  r.  1850  se  udavSí,  prostranství  2800  Q  m.  (ve 
střední  Rusi),  vichr  z  6.  června  1849  přes  15.000 
mil  (stíFední  a  záp.  Rusi)  a  p.  a)  ZvláStě  pak  zdá 
se,  Se  vichry  nikdež  v  Rusi  nebývigi  tak  časté  a 
nlné,  jako  v  stepech,  zvláStě  ve  východních,  v 
ZávolŽí,  po  březích  Kaspijského  moře  a  v  Kirgiz- 
ských  stepech.  (V  Ufě  z  Šletého  průřízu  bývá  jich 
prftm.  13  v  roce,  nejvíce  r.  1836=  16,  r.  1841  jen 
9).  b)  Prudké  tyto  větry  nazývají  se  v  Rusi  i  v  Si^ 
bffi  burany,  i  lid  rozeznává  burany  letní  a  zi- 
mní. Letní  rozeznávají  se  neobyčejným  znojem 
a  hustým  prachem  stepním,  kterýž  stojí  a  krouží 
ve  vzduchu  na  nepřehledném  prostranství  a  všecky 
skuliny  příbytkftv  naplňuje.  Zimní  burany  jsou 
provázeny  sněhem  a  meteleeí  i  značným   snížením 

Sloty,  tak  že  lidé  divokou  zimou  buranův  a  utr- 
cením  umrzují  na  několik  šáhův  od  sídel,  mnohdy 
i  na  ulicích,  nehnuvSe  se  skoro  ani  z  místa.  Oren- 
burským  buranům  říkají  meteT,  jestli  sníh  pH 
Biéh  jde  s  hora,  pakli  jde  s  dola  (od  země),  na- 
i^^í  se  prostě  burany.  I  stepi  £áp.  Sibffe,  stepi 
Altajského  okruhu  (i  planiny  Přibajkalské  a  j.)  a 
stepi  Kirgizské  mají  podobné  burany ,  kteréž 
s^  na  dobytku  tamních  kočovníkův,  jenŽ  slepě 
^Fed  nimi  ubíhá,  i  do  četných  rytvin  a  balk  se  vrhá, 
ohromných  Škod  spůsobují.  — >  Tak  spůsobily  bn- 
maj  r.  1816  v  doIejSím  Povolží  Škodu  150.000  ru- 
M  na  dobytku,  r.  1827—24  tamtéž  170.000  rublů, 
aikoda  téhož  roku  v  ordě  Bukjejevské  Kii^zův 
{působená,  obnáSela  isy^  míli.  rublů,  c)  Záliv  Novo- 


190 


brosflijský  (&  Saohnm-Kiilský)  má,  podobnS  co  výdi. 
břehy  jadersk.  moře,  též  svou  b  o  r]a,  kteréž  i  nejinak. 
Ede  říkají.  I  ona  je«t  zde  míftním  vétrem,  rovněž 
od  yých.  a  sev.-vých.  přieházejícim  a  orografíckými 
poměry  přilehlé  ěásti  Karkazu  spůsoben^,  kterýž 
zvláStě  v  zimě  tn  doje,  teplota  až  na  — 16^  pooi* 
Zuje  a  veliké  Škody  na  loděch  i  příbytcích  spáso- 
buje.  Jiné  okolností  bom  předcházející  nebo  pro* 
vodící,  jako  úplná  tíSina  vzduchu  a  ásté  nebe  před 
ní  atd.,  jsou  tytéž,  co  v  Krasu  a  při  moří  jader- 
ském. 3.  SmrSti  jsou,  tak  jako  na  celém  světě, 
i  v  Rusi  velmi  řídké,  a  následky  jejich  rovněž  tak 
BtraSnét  jako  jinde,  kde  se  vyslŤ^y  (Yeselovský 
uvodí  jich  5  z  r.   1844—1855). 

VI.  Z  toho,  co  posud  o  větarech  v  Rusi  řeěeno,  Ise 
soudit,  že  vliv  větrAv  na  podnebí  v  Rusi  je 
ne  méně  váŽný,  co  v  jiných  prostorech  seměkoole. 
1.  Převládání  jihozápadních  větrův  v  Rusi  evropská 
i  v  záp,  Sibiři  náleží  předevSim  připsat,  že  v  letě 
krajiny  tyto  tak  dobře,  jako  západní  Evropa,  mají 
střední  teplotu  vySSi,  nežli  vSeoky  jiné  končiny 
zemékonlCf  v  týchž  Sirkách  položené.  Ale  i  v  si  mě 
leží  za  týmiž  příčinami  evr<^ská  Rus  až  do  Ká- 
zaně a  k  ústím  Donu  jeStě  v  oblasti  největSího 
tepla  na  zeměkouli  v  týchž  Šířkách,  kdežto  ovSem 
v  týž  čas  Sibiř,  ani  západní  nevyluči^jíc,  náleží  k 
oblasti  největSího  chladu,  čehož  pHČinu  nejen  v  te- 
plotě vzduchového  proudu  jihozápadního,  nýbrS  i  ▼ 
mlhách,  jeho  vlhkostí  spAsobených,  hledati  sluSí, 
kdežto  zimní  dni  v  Sibiři  jsou  jasné,  a  tudíž  sálá- 
ním tepla  se  země  zveličují  chlad.  2.  Že  vSak 
ncjdeStnějSí  větiy  jihozápadní  ztrácejí  již  v  sápaání 
Bvropě  velkou  část  své  vláhy,  tož  s  toho  již  před- 
kem následuje,  že  množství  deStě  směrem  na 
sev.  a  sev.-vých.  v  Rusi  postupně  se  zmen- 
Buje,oož  na  zemědělství  má  velikánský- vliv.  Jelikož 
pak  východní  a  severovýchodní  větry  v  Rusi  jsou 
nejméně  deStivé,  toŽ  nedůstatek  deSt&v  v  stepech 
jihoruských,  v  kterých  východní  větry  sa  celý  rok 
převládají,  v  tom  podstatného  a  prostého  objasnění 
svého  dochází  (viz  o  tom  níže).  BezdeStí  stttpí 
je  zároveň  téŽ  příčinou  jich  svrchovaného  beslosi, 


191 


ft  stálost  i  ofliivýdiodiiich  yStrův  tamté!  hjri  spolu 
ob|Fd^iiS  hU^i  pří(^aa  zásuch  i  tím  i  ne  úrod 
Y  stepech.  Že  rovněž  následkem  značného  ztJ' 
Sovini  i  snižování  teploty  větrové  v  Basi  mívigí 
sna&iý  a  mnohonásobný  vliv  na  rostlinstvo, 
rozumí  se  samo  sebou;  ony  jsou  zejména  i  původem 
tohoy  že  krajnosti  teploty  v  stepech  jsou  znaSnéjSí, 
než  T  jiných  stranách  Buši,  ano  i  toho,  že  v  stepech 
mnohdy  skrovné  vzdálenosti  místní  k  sev.  a  sev.-tých* 
spůsobují  zna^é  rozdíly  v  parnech  letních  a  mra- 
seeh  zimních  (na  př.  Char*kov  a  Poltava,  Jekáte- 
linoslav  a  ferma,  Cherson  a  Orlov,  Kazaň  a  ferma 
i  j.  Y.,  o  nichž  viz  nahoře).  3.  Bovněž  inívj^ 
větry  v  J2«si  tak  jako  v  celé  Evropě  vliv  na  pro- 
měnlivost teploty  měsíčné  v  rozličných 
léteohf  obzvláětě  v  zimě,  kdež  nízké  oblouky  slu- 
nečné sílu  a  směr  větrftv  změňovati  nestačí.  Že 
by  ostatně  dle  zákona,  Dovem  vysloveného,  i  v 
lúisi  a  Sibiři  měsíčná  teplota  v  rozličných  létech 
směrem  od  pólu  k  rovníku  se  zmenšovala,  nepotvr* 
zige  se  dle  vývodův  Yeselovukého  pro  kontinent  ruský 
nikteraký  jelikož  tyto  rozdíly  v  teplotě  ve  veSkerých 
končinádi  Buši  jednostejnými  býti  se  ukazují. 

(7.  Vláha,  Po  teplotě  a  větrech  nic  tak  nechá- 
Faktorizuje  podnebí  nské,  jako  množství  deitě  a 
rozdělení  jeho  po  ročních  počasích. 

L  a)  Již  množ  ství  par  vodních,  udržu- 
jících se  ve  vzduchu  a  spůsobujících  ochlaaením 
svým  ááét,  jest  po  veěkeré  Buši  menší,  než  v  za- 
padni Bvropě,  i  umeniuje  se  zejména  postupně 
směrem  od  západu  na  východ,  od  západních 
hzanic  evropské  Buši  (a  ovSem  již  od  břehův 
atlantského  oceánu)  až  do  nejzadnějších  končin 
i^ýehodní  Sib^e.  Tak  obnáší  na  př.  sj^edni  pruž* 
Bosft  par  vědních  ve  vzduchu  v  Londýně  8*39'^'  rus>, 
ve  ViiWíavě  2*70,  v  Kyevě  2-67,  v  Orenburku  200, 
T  BamanJu  1-95,  v  Nerčinsku  1*^'''  r.  b)  ZvUště 
pak  uaienši^  -ee  množství  vodních  par  ve  vzduchu 
ssrfffltn  od  aág.  na  výeh.  mnohem  rychleji  v  letě 
•ik  >  mm^  l^užnpst  jich  obnáší  totiž  na  př.  zi- 
9^0n  oa  oD^ch  místech  2*3a,  1*32,  1*34,  0*64,  0^58^ 
O-tir',  létem  A*64»  4*47,  4*26,  3*84,  3*38,  380,  v 


192 


Jakntska  3*14  linii  ruských.  —  PříSinn  toho  hle- 
dati nepochybně  v  tom,  že  páry  vzdoSné  smSSnji  a 
rosmnožnji  se  též  parami  z  velikých  řek  a  stoja-^ 
tých  Yodojemůy  ruských,  kteréž  naopak  v  simS  jsoa 
vesměs  zamrzlé,  c)  Z  pravidla  i  zákona  toho  2in£ 
výjimku  Eavkazské  krajiny,  zvláStě  pak 
jižní  svah,  kdež  je  (od  blízkosti  dvou  velikých  vo- 
dojemftv,  Óemého  totiž  a  Easpijského  moře,  jakoií 
i  od  lednikův  a  lesův  Eavkazských)  množství  vod- 
ních par  (čili  pružnost  jichj  ve  vzduchu  nejen  vůbec 
větSí,  než  v  kontinentálním  Rusku,  nýbrž  i  znaSnS 
větSí,  než  v  samé  západní  EvropS  (v  Londýně  neb 
Bruseli).  Tak  obnáší  výr.  prům.  pružnost  par  v 
Lenkorani  433,  v  Bakově  4 08,  v  Redut-Ealé  a Ka- 
taisu  3-99  a  3*93,  v  Derbeutě  3-76,  v  Tiflisu  3-06, 
v  Pjatigorsku  i  Aleksandropoli  vždy  jeStě  2*63  a 
216"'  rus.  (v  zimě  2-20— 0*96,  v  letě  6*65—3.46"' 
rus.).  —  d)  Tím  samým  směrem,  totiž  od  záp.  na 
vých.,  roste  naopak  suchost  vzduchu  a  dosa- 
huje z  přirozených  příčin  (od  vých.  větrův)  ve  ste- 
pech největší  výSe.  Tak  obnáSí  na  př.  vGor- 
kách  pom.  vlhkost  vzduchu  (t.  j.  prům.  výr.)  0*80, 
v  Orenburku  již  jen  0*66,  (v  zimě  0*87  a  0*76,  v  letě 
0*73  a  0*55);  v  Poltavské  gubernii  naSel  ji  vSak 
Humboldt  v  srpnu  0*16,  v  Eargizské  stepi  (týmš 
Sasem)  Chanykov  dokonce  jen  0*08,  a  tato  suchost 
je  v  Eyzyl-Eumské  i  Eara-Eumské  stepi  Eirgizské 
nepochybně  jeětě  větSí.  Tím  se  nejen  bezvodnost 
stepí  jihoruských  a  zvi.  Eargizských  nejlépe  ob- 
jasňuje, nýbrž  i  rychlé  vypařování  a  mizení  jezer 
v  týdbž  stepech,  zvi.  mají-li  přesnou  H,  sladkou  vodu. 

//.  Rosa  je  po  věí  stfední  a  severní  Rusi  pro 
blatnost  a  lesnost  její,  a  horkých  let  v  ní  vesmSs 
velmi  hojná,  a  tudíž  žádoucí  náhradou  skrovných 
celkem  deSfftv.  A  vSak  stepi  následkem  velké 
suchosti  vzduchu  i  tohoto  dobrodiní  mají  velmi  po 
skrovnu,  ano  dílem  skoro  docela  jeho  postrádají 
(jako   Tavrické  a  Chersoňské  stepi,  i  Závolží). 

IIL  I  mlhy,  tato  oblaka  na  zemi,  jsou  pK 
suchosti  vzduchu  v  Rusi  celkem  skrovněj^,  neS 
v  západní  Evropě,  jakkoli  mnoho  od  místních 
poměrův  závisí,    a)    ZvláStě  jsou    podrobeny 


193 


^Ustýffi  a  hustým  mlli  i^m  krajiny  pfí  mořích  bal- 
tíckém  a  etL  seyemim,  co  moHcÁi  stadených.  Ze- 
jiBMia  pokryto  jest  moře  Beringovo  ustavičnými 
mlhami,  a  mlhy  na  S^amčatee  jsou  hlami  příélnou^ 
že  obili  tam  nedosráTá.  Seyerni  Sást  moře  Bilého 
pokrýrají  dle  Remika  mlhy  od  poetku  jara  aŠ  do 
jervence  skoro  bez  ustáni,  jsouce  hlavni  přihnou 
nebeape&é  plavby  v  téch  stranách,  tak  jako  mlhy 
Baltického  moře  vůbec  jsou  snámy  a  tak  Častý,  ie 
Petrohrad  má  do  roka  vice  dni  mlhavých,  než 
sám  luondýn,  v  tom  ohledu  zle  povéstný  (totiž  ISl, 
Londýn  jen  84),  což  oviem  vedle  přímořské  polohy 
též  blátfim  připsati  duBi,  aa  nichž  Petérbnrk  za- 
ložen jest.  I  v  Revli,  Felliné  a  Rize  obnáSí  počet 
dpi  mlhavých  do  r.  jeXté  d9,  42  a  64  (v  Archan- 
l^ťsku  36),  kdežto  ve  vnitřní  Basi  vSudež  již  jsou 
řídké  (věaim  dílem  mezi  13  a  28).  ZvláSté  řídké 
jsou  mlhy  na  stepech  (Symferopol  10,  Ufa  9,  ale 
ostromá  a  přímořská  Asiraehaň  15),  čehož  příčinou 
je  nejen  suchost  vzduchu,  nýbrž  i  stále  zde  digící 
vétry,  kteréž  mlhy  ihned  rozhánějí,  b)  Vzhledem 
k  rosdélení  výr.  Čísla  mlh  po  ročních  po- 
časích ukazuje  se  ovfiem  i  o  Buši,  že  v  zimd  a 
na  podzim  nejvíce  bývá  mlhavých  dní,  v  létČ  a  s 
jara  nejméně,  ano  v  stepech  inízí  v  létě  povzdálí 
moře  mlhy  skoro  docela  (v  Ufě  v  létě  jen  1*6,  t 
Simféropoli  0*1,  v^  Samařské  fermč  0*0).  c)  Tak  zr. 
suché  mlhy  (ndm.  Hóféenrauch^  v  Rusi  nazvané 
vétíám.  dOem  suchými  mlhami,  jinde  též  pomochami, 
jugoQ,  lunou  i  nebeským  kouřem),  nejsouce  ovŽem 
ii&uými  hydrometeory,  ukazují  se  v  Rusi  násled- 
kem rozsáhlého  mýtění  lesův,  na  severu,  pak  Častých 
požárftv  lesních  i  požárův  stepních  (od  letních  ve- 
áer%  konečně  též  od  sžihání  kubiSí  v  PHbaltíckých 
krajfob  a  požárův  mechu  v  tundrádi  i  od  stepidho 
prachu  rovněž  tak  čaátě,  jako  v  západní  Evropě, 
ano  i  častěji,  a  dosahají  při  rovinném  tvara  Rusi 
mnohdy  velikibiských  rozmérův.  Tak  suchá  mlha 
r.  1856  (21.-28.  června)  pokiyla  v  Rusi  skoro 
26.000  Q  mil,  mlha  stopního  prachu  (v  Bemipala- 
tinudm  r.  1866  od  Abramova  pozorovaná)  prostor  160 
verst  Široký  a  60  verst  dlouhý  atd. 
Rutko,  17 


194 


IV.  DefitS  &  Bněliu  má  e?r. B^isko  (s'65mkt 
střed,  vývodem  z  mnohaletých  posorováof)  do  roka  jen 
18'^  5'^  ruských,  z  čehož  na  zimu  2*72,  na  jaro  3*86, 
na  léto  7.08  a  n&  podzim  4*60'^  ros.  vypadá.  I>eSt- 
ných  a  snéžných  dni  do  roka  jest  119.4,  v  zioiS 
28*4,  8  jara  29*3,  v  letě  31*6  a  na  podzim  30  1.  Ná- 
sledkem toho  náleii  Bus  evropská,  ale  ovfiem  i  kon- 
tinentální Sibiř  (jen  s  7  misty  pozorovaeimi)  nejen 
do  oblasti  letních  deSfftv,  nýbri  i  též  do  pro- 
stranstev zeměkoule  ménS  deStivých.  1.  Ne- 
hledé  k  rozdílnostem,  místními  poměry  spůsoben-ým, 
dá  se  celkem  ruské  císf^ství  do  následujících  9 
oblastí  deStných  rozděliti:  a)  Západní  kruj^ 
obsahující  gubernie  Polské,  Litevské,  Bělo-  a  Mu- 
loruské,  vykazige  se  značnou  poměrně  defit- 
ností.  Počet  dní  deStnýeh  a  sněžných  do  roka 
146'6y  v  zimě  36*1,  s  jara  37*4,  v  letě  38  6,  na 
podzim  34*4^  Výr.  množství  deště  a  sněhu  21-68'*^ 
v  ročních  počasích  3*06,  4*75,  8*37,  5*40"  ruských. 
Nejméně  dní  deštných  i  množství  deStě  mívají  Cíorki 
116*6  a  18*28'',  nejvíce  Varfiava  152*5  a  23*21". 
b)  Přibaltický  kraj  rovněž  se  značnou 
deStností.  PoČet  dní  deitných  a  sněžných  (pr&m.) 
139  5,  v  zimě  34*5,  s  jara  31*0,  v  letě  35  2,  v  je- 
seni 38*8;  množství  deště  v  též  doby  2V1Í,  ^'^ 
3-68,  7  25,  6*55"  ruských.  Nejvíce  dní  deSteiých 
mívá  Petěrburk  150^6,  nejméně  Uleobork  96*8;  nej- 
větší množství  deště  a  sněhu  Bi^  (24*  10"),  nejméně 
Helsingfors  (17'88'0*  ^)  Severní  a  centrální 
gubernie  evropské  Buši  s  dostatečnou  deiít- 
noBtí,  totíž  Í14'6,  26*9,  28*1,  298,  29*7  dní  a 
.20-46,  3:21,  6*18,  7*39,  4*68"  ruských.  Maximuj 
dní  v  severních  guberniích  181*9  (Yologda),  jniai- 
mum  113  (PdTozavodsk),  —  v  střeďukh  153*^  (Kumk) 
a  84*5  (Nikolajevka  ve  Voroněž.  gub.).  Maximnm 
výr.  deště  v  sev.  gub.  má  Arohangersk  (asi  24"), 
jnittimum  17*09  (Vologda),  v  centrálnýeh  26*99 
(Moskva)  a  1560"  (Kýev).  d)  Východní  ^^ 
bernie  a  obstojnou  deštnosti.  PrAm.  ďslo 
dní  lia-ěy  v  zimě  22-6,  s  jara  265,  v  letě  34>4,  ▼ 
{>odzim  30*0;  množství  deště  i5  5^,  1*66,  314,  B*30, 
8*44".    Maxima  UM  dní  (Orenburk)  a  19.41"  (S*- 


lí»6 

muBkJ  farma),    minlniB  62*6  dof  Ofarínilut  ferma, 

Kuaň  90-S,  Samtuski  f.  TI '9)  a  IS.Ot)"   (MaríinsU 

ferma).     Ovfiem    íe  mají  podnralské   kooSinj 

pomSríifi   znaípijSi    deStna&t    (ZlatguBtovskoj    ljl-8 

dní  a.  17-47",  BogoeloTflk    17-27").     K   této   oblastí 

niloži  QepocbfbnS   téŽ   Eápadní   Sibiř    ai    po 

áJUj  ,    kdež    m&  liim    169  S,     Torinsk    9S-0,   Bar- 

naal   107'1  dufdaStných  do  roka  (prům.  tedy  1S4-7), 

.  ___       -1.6,  a  jwa  38  7,  23  0,  26-8,  T 

na  podzim  46  0,  20'0,  29-6  dní 

celoroiní   mi  ToboKak   20-75, 

0,  letni   990,    podzimní   6-15, 
3-68,    6-90,   2-98",  Barnanl 

1,  2-77".     e)   Jižní   gttber- 
tkrovnoa   vláha.     Pr&m. 

im  s  aníhem  obnáil  lam  totii 
ara  23  3,  v  leU  202,  aa  pod- 
lim  176.  Mnoistvf  deitS  t  též  dab;  1155,  2-02, 
2-57,  405,  2'91"  riw.  Uajtiiňum  jednoho  i  druhého 
zjevu  obuiSi  tam  97-9  dni  (Aleksandr.  stanice)  a 
24-89"  (Palkovka  aOáfsj,  ovSem  pro  blíikost  moře), 
■Diaimniii  T4-1  dni  (v  EisinívS)  a  408"  (v  Astra- 
cbáni).  E  této  oblasti  uáleŽi  též  stepí  Eaapij- 
ské  (NovopetrovBké  3-S8")  a  Kirgiivké  (Etúmd 
3'77")  a  nepochybné  též  Irtjiské,  kteréž  tudíž  nej- 
íuSSI  kraj  představiyí.  f)  Víchodní  Sibiř  • 
Tn  itřni  ÁmorEkotvoři  rovník  východní  oblari 
obstojné,  jak  es  zdá,  dílem  i  dostateíné  vláhy  {zvL 
v  íoosedství  sev.  moře  a  v  horách.)  CíeIo  dui  se 
araíeninoa  do  roliá  obuiií  totiž  y  Irkutsku  6S'E, 
ve  Vrchnéndinsku  9E-8,  v  Neríinskn  69  7,  v  J&- 
knUku  90-2  (prům.  tady  pro  vých.  Sibiř  r7-£>5),  v 
ůmé  y  týchž  mísfech  9-5,  170,  25-0,  110,  s  jara 
23-8,  20-e,  280,  23-6,  v  letŽ  50,  17  3,  25-7,  11-7, 
na  podzim  22'4,  165,  21-9,  294.  TýSe de^lé a anehn 
obniíi  výročnS  vNerffinskn  17-11,  v  Jatcutsku  9*94", 
v  poJCasícb  ročních  onde  032,  1-T6,  1176,  8  28", 
tuto  1-29,  l'3a,  396,  3-33",  g)  Naopak  tvoH  Zá- 
ksvkazí  oblast  nejdoitnějíl  v  celém Buikn. 
T  čemž  jnénS  poloha  meň  dvéina  mořema,  jako  zvi. 
hor;  samy  účinku  mají.  Príun  množatví  deítfi  oh- 
nili Iq  totiŠ  do  r.  3S-9",  v  zJmS  7-02",  s  jara  .7"3. 
17* 


196 

T  letí   11-8,   US  podíim   8-6".      NBJíipidnSj  1 1 

Btran/  mají  riak  i  deltnost  66 — SO"  (Bedat-Kttlé 

63-ST,  KnUú  fi7  14",  Alsgir  64  G7),   která  na  výcli. 

rychle  ubýiá    (Tlflif  20-00,    Šemacha    14'62,    Baka 

jen   l5'72,  ale  Lenkoran  od  místních  pomarB  47"76")t 

ala  na  aev.   yždj  jeltS  je   xas-Sak  (Pjatigurik   jeStS 

36-57",  Derbent   16-09).     b)   FodoboS    bohatými 

na  deKtS  jflon  břehy  moře  Berin^Ta  i  mořoOchot- 

tkfUíO  (Ájan  34-66",  Ocbotak  sice  jen  4-10)   a.  tndfi 

1  tvím  rých.  břah  Eameatky  (Fetropavlovaký  66'29"}. 

EvTuhoraDÍ  vBah  jižnf  břeh  býr.  t.  Ameriky   (Sitchft 

87-99"  I}, kteréí  todlž  se Záksvkazlm  etI. 3 oblaati  r el- 

kfi   deltnoati  Bkládajl.     Co  do  rosdSleQÍ  deltfi  ns 

roiiiipoJ!aB[ia& Ajan  vaimSl-43,  b  jara  287,  vletS 

14-83,  na  podzim  1G.63"  deltS  (Ochotsk  0.47,   0'7S, 

1'92,  0-95),  PatropavloTBký  17-26,  17-66,  4-84,   16-63 

a  Sitcha  22-75,  19-16,  14.68,  31-10",  odkadž  tíž  aa- 

jtmavý  ilkae  vychodí,   le  ve   Tých.  Kamíatce   a   ns 

jiinfch  březích  Ameriky  maké  v  letí  nejménS  prgf- 

ví,  a  ie  tudíi    tyto    krtiny    poEtnpní    v     oblast 

daSfAv    zimních    pFsch&iaji ,     kdežto    Odiotské 

moře   B  břehy   svými  jeStS   k  pomírBm   kontlnenta 

leTeroaBijského  i  vlemského  se  pfispAaobnje.    —  2. 

Z  pomírČiT  větrů    a  vodních  par   v  Busku,   jakoi  i 

B  cÍBel,  přiví   položených,   vychici,   Ío  ve   veSkeri 

-    BoBÍ  kontineDtilDÍ  a£   k  břehflm   moře   Ochotskího 

.vkasí    ne  vyjí  májo, 

:  deitnýoh ,  tak  i 

Ip.  na   Týphod. 

idílenf  deKAv 

pAsobn,  £e  la  ivy- 

,   ameninje   sonSet 

-evlidají   podaimol 

to     nad   míra   do- 

reder  qeva  v  Bust 

duí  piry   mořské, 

kcintinento,  v  letí 

:  a  sráSet  se  mo- 

ihlainjf   a  anShem 

yjest  i  ta  okol- 

tlm   m«nS  soě- 

.     ,  ,,_.-_,  _ T  tom  stapni,  Sa 


197 

V  Záhajkali  (na  př.  ▼  Nerčiiiflka)  projde  mnohdy 
eelá  zima  bez  snlho.  Skrovnost  sněhu  v  stepech 
Aralských  i  Kaspijských  má  ovšem  ten  fifastný  vý- 
sledek, že  dobytek  i  v  zímS  podnožný  krm  svfij  v 
iirém  nachází.  Naopak  mtgi,  jak  vidno,  břehy  moře 
Ochotského,  vých.  Kam^atka  a  nepochybně  též  býv. 
ruská  Amerika  velmi  sněžné  ajiŽni  břehy  této  velmi 
defitné  zimy.  3.  Zvládtě  pak  skoupé  jsou  deitě 
po  vSecfaen  čas  roční  v  stepech  jihoruských,  a  ještě 
vySěí  měrou  v  stepech  Aralských  i  Kašperských. 
Hlavni  příčinou  toho  jsou  větry  severovýchodíaí  (čili 
passat),  jak  s  vrchu  vidno,  za  celý  rok  těmi  stra- 
nami dující,  kteréž  nejmenní  vSech  větrův  množství 
vodních  par  v  sobě  obnášejí,  a  od  vpadliny  Aralo- 
Kaspxjské  na  jiho-záp.  podobné  účinky  na  dalším 
toku  svém  k  rovníku  provozují,  a  tak  dobře  pft- 
vodem  jsou  stepi  a  pouští  Turanských,  Iránských, 
Arabských  i  Sahary,  jako  stopního  kraje  ru- 
ského. Ano  (dle  domnění  Dovova)  náleží  těmto 
větrům  připsat  nízkost  a  stálé  klesáni  povrchně  vo- 
dojemftv,  v  jich  směra  ležících,  kteráž  jest  tím  nižší, 
ěim  vítr  jest  suSSi  (srovnej  výSi  povrchní  moře  Aral- 
ského,  Kaspijského  i  Mrtvého).  Ano  snad  i  veškera 
vpadlina  AraJsko-Easpijská  co  vyschlé  dno  diluvial. 
moře  děkuje  jim  původ  svůj  zároveň  s  přiměřeným, 
zdvižením  geologickým,  jež  bývalý  tento  záliv  se- 
verního moře  nejdřív  veUkým  vnitíhiím  mořem  uči- 
nilo. I  bezlesí  stepi  má  dle  odůvodněného  mínění 
Veselo vského  v  těchto  poměrech  hlavní  původ  sv^. 
Že  pak  stepi  jihoruské  mají  větší  poměrně  množ- 
ství deště,  než  stepi  Aralo-Kaspiiske,  to  vysvětluje 
se  jich  přiléháním  jednak  k  moři  Černému,  jinak  k 
oblasti  deštných  větrův  jihozápadních.  4.  Zajímavá 
je  téš  ta  okolnost  klimatická,  že  vnitřní  moře 
ruská,  ano  i  samo  Baltické,  Černé  a  Bílé,  mají 
poměrně  akr  oyný  vliv  na  deŠtnosl  a)y  Bílém 
a  Černém  moři  jsou  pozorováni  v  tom  ohledu  posud 
nedostatečná,  tolik  ale  o  poslednějším  jisto  jest,  že 
deStnosf  v  Podkavkazí,  kteráž  náleží  k  největ- 
ším ▼  Evropě,  sluší  přiřknout  ne  tak  jemu  samému, 
jako  hlavně  západnímu  a  jihozápadnímu  svahu  vy* 
iokých,  lesných  a  sněžných   hor  Eavkázských,    po 


108 

kterých  se  ochlazené  na  nich   proudy    vzdaSné,    od 
z4p.   p¥!chodid,    dolfl  deStém   spouStějL     Nebof   za 
horami  Snramskými  na  vých.  je  deStnost  již  poměrně 
skrovná  (Tiflití   20*0")  a  ubývA  v  stepech   Qruzin- 
ských   i  na   jihovýchodním    svahu   Kavkazu  Yelmi 
rjchle  (Šemachá  14*5|  Baku  13'7'S  Lenkoran*  vSak 
pod  vysokými  lesnými  horami  položená,  zase  4  7' 7''). 
Podobné  poměry  jsou  na  severniiíi  svahu  Kavkazu, 
ale  deStnost  je  tu  i  na  sev.  záp.  mnohem  skrovuějSi 
než  v  Imeretii  a  Ming^relii    (Pjatigorsk  26*5),  protože 
se  tu  jen   suché  severovýchodní  větry  na  stráních 
Kavkazu  ochlaztgi.    Následkem  toho   má  východní 
Derbent  již  jen  16*0',  a  Petropavlovská  tvrz,  vfieho 
vlivu  Kavkazu  již  vzdáledá,  jakkoli  při  mofí  Kas- 
pijském  položená,    sdílí  již  osud  nejsuSSích    stepí, 
majíc    deStnost    3-88''.     (Podobně    tvoří  i    Uralské 
hory  jakýiň  předěl  deStův,  neboť  jest  na  vých.  sva- 
hu dešnost  vétSÍ  [srovnej  Zlatoustovsk  a  Bogoslovskj 
než  na  přilehlých    západních  krajinách    [srov.   Ufu, 
KazaňJ).  —  b)  Při  moři  Baltickém  ukazuje   se 
zajimurf  rozdíl,   že  břehy  Finlandské,   dostávající 
teplý  a  vlhký    vítr  jihozápadní  přímo   přes   moře, 
jsou   deStnějSí,  neŽ   ostatní    Baltické   previticíe,    v 
nichž  je  jihozáp.  více  Suchozemským  větrem ;   vedle 
toho  bývá  v  těchto  (jakož  i  v  Peter  burku)   největší 
deStnost  v  letě,  ve  Finlandii  pak  na  podzim.  5.  Za- 
jímavé jsou  též  rozdíly  v  Rusi  vzhledem  k  množství 
vody,  jedním  deStěm  spadající,   £ili   vzhledem  k   ti- 
chým  deStům   a  lijavcům.    Y    Kuši    veSkeré 
jsou  ovSem  n6jhoj)iěj9í  defitě  s  jara  i    na  podzim   a 
nejskrbnějěi  zimou.    Řídké   deště  v   stepních 
guberniích  jsou  však  vždy  bohaté  na  voda, 
jakož  na  1  dešt  tamtéž  2  4—3  0'^'  připadá,  kdežto 
jinde  (na  př.  v  deštném  jinak  Petěrburku)  jen  I •4'". 
V  stepech  jsou  tedy  deště  obyčejně  lijavci,    a  tiché 
i  dlouhé  deště  jsou  tu  zcela  neobyčejné.  Následkem 
toho  bývá  tudíž  bezďeští  a  záíucha  v  stepech 
velmi  dlouhá  (ku  př.  v   Taurii  obyčejně  3  mě- 
síce, ale   i   20  měsícův,   i  v  samém   TaSkendu   dle 
gen.  Romanovského  též  3    měsíce),    a  lijavoá   Vzta- 
hují se  též  obyčej  ně  jen  na  skrovné  prostranství,   ná- 
sledkem čcJioŽ   čas  žní   b^vá  v   stepech   velice   roz 


im 


éňnf,  6.  KoneČh^  dokaciije  poro  vn  á  ni  sily 
deStáv  (t  j.  množstri  delíté,  t  jeden  ttféžný  nebo 
deStný  den  padajícího)  v  Rnskn  se  aápadníEyro* 
potí,  Že  kojnóBt  každého  deSté  eměrem  od 
záp.  na  výeh.  se  nmenSnje,  z  ^^eboŽ  ovšem 
stepi  éiní  výjimku,  již  mají  mák)  deštných  dní,  ale 
hojné  deSté.  Ovšem  že  tndíi  letni  povodně, 
jež  ve  Francii,  v  Itálii  a  j.  v  sáp.  E  vropS  bývají 
časté  a  nebezpedné,  v  Rnskn  docela  s  c  házejí.  (Za 
to  json  naopak  povodně  jarní  z  rozl.  pří^n  nad 
mirn  rozsáhlé.)  Bovněž  jest  v  nestepných  gnber- 
niicb  raských  stiMni  prodlonŽitelnost  zásnch  menši 
než  v  záp.  Evropě,  a  tudíž  naděje  na  delší  líehé 
a  úrodné  deště  větší,  než  onde,  což  Veselovský 
zeela  důvodně  dokazuje.  Za  to  jest  síla  vypař  o* 
vání  v  Rusku  větší,  neŽ  v  západní  Evropě  a  zve- 
Kěaje  se  rovněž  směrem  od  sáp.  na  vých.  i  na  ji- 
hových.,  jako  horka  i  sucha. 

V.  Krupobití  jeví  se  skoro  všudež  v  Rusku, 
pokud  statí  pozorování,  ano  i  v  nejseverněj* 
Síeh  místeoh  (jako Uleoborku,  Archangel*sku,  na 
břeiiu  Kolském  i  NiŽ.  Kolymsku,  t.  j.  až  do  65  i 
70^  B.  8.),  tak  že  domnění  Munkovo,  že  by  hranici 
krupobití  na  sev.  tvořil  60^  s.  š.,  docela  jeví  se 
nepodstatným.  Avšak  výroční  číslo  krupo- 
bití je  maěně  menší  ve  vší  kontinentální  Rusi, 
nežH  v  záp.  Evropě,  a  zvláště  při  březích  Atlan- 
tického  oceánu.  Nebot,  kdežto  zde  obnáší  do  r. 
10—20  (dle  Kamtze),  v  Němeokn ještě  5*2,  bývá  prů- 
měrně  v  evropské  Rusi  jen  2*8  krupobití 
v  roce.  Toliko  Sevastopoť  má  od  přímořské  a 
teplé  polohy  své  číslo  bez  mála  tak  velké,  co  Ně« 
meeko,  totiž  prům.  4*6  do  reka.  1.  Ano  fe  porov- 
náni rozličných  míst,  z  nichž  poměry  krupobití 
blíže  známy  ji^u  (Veselovský^  uvodí  jich  19,  ale  jen 
s  evropské  Rnsi),  vychází,  že  celkem  od  západu 
na  východ,  '  a  v  jistém  ohledu  (vyjma  SevastopoQ 
i  ze  sev.  na  júi  umenŠuje  se  výr.  počet 
krupobití  v  Rusku,  tak  že  celkem  shodnost  to- 
hoto zjevu  s  poměry  deště  pozorovati  lze.  Tak  mívá 
např.  (z  noínoholetého  priltí^ezu)  Arehangelsk  7*0,  Elron* 
itat  6*7    (Petrohrad   ale  jen  %S  i   Revel),   Moskva 


200 

3-0,  Gorki4'3,  Kank  3.9,  SaratoTS-O,  KoTOČerakAsk 
1*  8,  koL  OrloT  1-6  kropoblti  pr&m.  do  roka.  V  pří- 
mořských polohách  i  při  ▼nitřnkh  mořích 
je  éhdo  kropobití  yidj  snaéaéjií  (tok  i  TÁstrmcháni 
3'7),  royoéi  se  snámých  příčin  ▼  podhoři  (Niž.  Ta- 
gíTuk  4-5,  Jekaleriabnrk  3*4).  3.  Čim  hloub  do 
kontínentn,  tím  TÍee  sméňige  se  i  poéet  krupo- 
bití vshredem  k  jednotlivým  počasím  v 
foce.  Tak  mají  sáp.  břehy  Evropj  nejvíce  knijpobití 
fl  jara  (39*6%  všech)  &  v  aimé  (33%)  nejméně  v 
letě  (70%),  Německo  jiš  nejvíce  v  letě  (46-77«)  a 
nejméně  s  jara  (10'3%),  v  Rasi  padá  ale  roahoda$ 
číslo  největii  do  léta  (61'2%X  kdežto  jaro  má 
jen  29*9,  jeseň  25*4,  aima  jen  3'6%,  eoŠ  poBtopné 
od  sáp.  na  vých.  se  BvétSoje.  Sevastopol  na- 
opak má  též  poměry,  co  atlantické -břehy  Evropy 
(v  letě  jen  4*3%,  v  nmě  47*9,  na  podaim  28*2,  a 
jara  19*6%).  d)  Jako  je  viak  krapobid  svrchovaně 
místním  sjevem,  tak  jsoa  i  místo  i  knginy  v  Kosi, 
které  pomérn  ě  Častěj  iím  krnpobitím  na- 
vitěvovány  bývají.  Sem  náleží  nejen  hornatá  místa 
T  Rasi  (jako  hornatá  Ldvonie  čili  tok  sv.  livonské 
Ďvýcary,  gub.  yolyáská,g.  Vladimírská  Čili  pahorky 
Lakojanovské,  vypnolina  Orelská,  Orenburský  Ural 
a  j.  dle  orčitých  posorování),  nýbrž  i  lesné  a  blatné 
krajiny  RnsL  3.  Co  do  měsíc&v  vycháai  aesto- 
tisticl^ch  přehled&v  krapobití,  vydávaných  vžnrnala 
ministerstva  vnitřních  sáležitostí  v  Raška,  že  nej- 
více krapobiti  adává  se  vceléříSi  od  kvétn« 
do  srpna,  a  sice  tak,  Že  v  května  asi  Vt  vSech 
dní  t.  m.,  v  června  a  Červenci  ok«  %  a  v  srpna  Va 
viech  dní  jest  taková,  žeprochásí  v  nich  vidy  někde 
v  Rasi  krapobiti.  Škody  pak  pr&m.  výročně  jím  ▼ 
v  říii  &idaé  (s  lOIetého  pr&řesa)  obnášejí  1% 
milí.  rnUů  (nejvýš  3  miU.,  nejméně  400.000  rablů). 
Nejmenší  bývá  číslo  krapobiti  v  severních 
gabemiloh  (1*6),  největší  v  středních  (76*^ 
pak  vjižních  (65*6)  do  roka.  Západní  gabemie 
mívigí  62*6,  severovýchodní  41*2,  jihovýchodní  17*0, 
Kavkas  13  4,  severoaápadní  6-2,  Sibiř  60.  Ovšem, 
ie  Čísla  tato  vahledem  k  přeroaliČaé  rossáhlosti  osí- 
dlené a  vadelané  půdy  jsoa  velmi  reUtivni, 


20i 


jD.    B<rt0ky,    Poaorovánl    botdFek  jett    jako    v 
sápač^  Evropě,  tak  i  ▼  raské  imperii  posad  ovlom 
nedostatečné.     V  evropské  Bosi  udává  se    cel- 
kem (kromé  Kavkazu    a  Uralu)  stíFednim  vývodem 
2  83  miit  do  roka  11*5  bouřek,   z  Sobož  na  zi- 
ma připadá  0.0,  s  jara  2*5,  v  letě  8*3,  na  podzim 
0*7  bouřek,  t  j.  0*0,  22,  T2  a  6%  všech  výročních. 
Znamenžto  jest,  že  vzhledem  k  jednotlivým  oblastem 
dislo  bouřek  do  roka  je  skoro  vSadež  stejné.    Tak 
máji  baltické  gubernie   celkem  9*2,   západní  guber- 
nie  12*5,  eeverni  83,  centrální   13*9,  jižní   12-6, 
východní   12  5   bouřek  obyčejně  do  roka.     I  v  jed- 
notlivých počasích  ročních  je  číslo  bouřek  dosti  po- 
dobné ve  všech  končinách  Hie  v  Evropě.    1.  Jak- 
koli tedy  rozdíly  v  tom  i  onom  ohledu  nikdež  ▼ 
rovné  Rusi  a  právě  pro  tuto  vlastnost  její  nejsou 
v^ké,   předco    možno  z  porovnání  rozličných  dát 
uzavírat,  že  číslo  bouří  umeňěnje  se  z  jihu 
na  sev.,  a  vSak  jen  z  ceútrálních  gubernií, 
ti^  že  stopni  gubernie  jihoruské  mají  menSí  Čislo 
bonří,  než  tyto,  čehož  příčinou  jest  patrně  duchost 
vzduďiH  nad  nimi,  kteráž  nepřipouStí,  aby  se   Často 
tak  náhle  obracováni  vodních  par  v  mlhavé  buňky 
dělo.  Že   by  z  toho  mohlo  vzniknout   nahromaděm 
elektřiny.     2.  Zajímavé,   ale  zcela  přirozené  je  téS 
pozorovaná,  že  Čislo  bouřek  s  jara  i  na  pod- 
zim od  sov;  na  jih  se  zveličuje,  tak  že   se 
vrirftstáním   seměpisné   lířky   bouřky   ^m  dál,  tím 
vfoe  «e  soustředují  na  jedinéí  léto,   ano  jen  ua  čas 
nékoHk  neděl  (na  př.  na  Lopařském  břehů  dle  Baj- 
nike  jen  na  červenec  a  půl  srpna).    Že  by  ostatné 
70  nebo    75^  s.   fi.,  jak  Arago  se   domníval,   tvořil 
hranici  vSedi  bouři  (za  kterýmž  totiž  prý  již   více 
se  nestávají),  dokazuje  se  být  lichým.     Nebot  i  v 
Samojedských  tundrách  v  r^ské  Laplandii,  v  Ob- 
dorsku,  na  Tajmyrském  půlostrově  (pod  71^  i  73  V4 
B.  i.),  na  N.  Zeini,   ano  i  na   Gramantech  (pod  75* 
s.   S.)    pozorovánv  jsou   boid^e    od  roz].   zpytatelů, 
ano  na  ostrovích  ledovit^o  moře  jsou  (dle  Wrangla) 
'  jeitě  ča^jži  a  krutějii,  než  na  pevnině.  3)    Že  by 
konečné  bouřky   na  výdi.  čáry  od  Brontjemu  na 
Krakov  a  Budín  až  k  ústím  Dunaje  (jak  Berghaus 

18 


202 

v,    meUorologiokém     dílu     Atlanta     svého     udává) 
kromě  léta  se  nikdy  neudávaly,  jest  rovmSS  nepod- 
statné, jakkoli  tolik  jisto,  Že  čím  dál  na  východ 
do   kontinentu,  tím  řídSejSi  zimou  hýv^í. 
Tak  p090i:ovái|y  jsou,  na  rozličných  mastech  cápadni, 
stirední  i  východní  Rasi   bquřkj  ve  všech/ měsících 
od  října  až  do   března,     4.   Yjjímky   ase  skrovného 
počtu   bouři   v   Rusi   č  i  ni   přirozeným  pořádkem 
věci  hornatiny  ruské,  kdež  je  číslo  bouři  vždy 
značnější.    Tak,  msýí  Uralské  hory.  (sifed* 
nim  vývodem  ze  4  míst)  17-4    bouří  do  roka.  (Zla- 
toustovskoj  i  20'4,  Jekaterinburk  26*0),   v  ámě  0*0, 
s  jara  1*5,   v  letě  13*6,  na  podzim  0*6,  tedy   raiač- 
nějSí  číslo,    než  kterékoli   strany  Rusi,   což   zvláětě 
porovnáním  s    poduralskými    krajinami  (U£a  10*2, 
JPerm^  17*3)  ještě    rázněji  se   jeví.    Ostatní  poměry 
však,   výše   dotýkané,  jsou  i  tu  totožný  s   ostatní 
Rusí.     O   Eaykazsých    horách  není    posud  dosta* 
tečných  dat.     5.  Neméně  zdsgí  se  být  poměry 
bouřek  v  Sibiři  jiné,  než  v  evropském  Rusku; 
určitých  výsledkův  nelze  však  se  dohádati,  pro  ne* 
důstatek    pozorování     Ze   4   míst    Sibířsk^h   má. 
totiž  Barnaul  (horská  poloha)  22*5  bouří  do  roka, 
Išim  13*4,   Irkutsk  8*5,    Nerčins^   viak  (snad    od 
příliš,  vysoké  polohy)  jen  3*1.    Rozdělení  na  počasí 
j^  tu  totožné  s  evropskou  Rusi;  tak  má  BaiBaul  v. 
zimě  0*0,  s  jara  2*8,  v  letě  18*5,  na  podzim    1^. 
bpuřek;  Išim  0,0,    1,7,   lV7y  0*0*  , Irkutsk  0*Oiy   1^0^ 
7*5,    00,   Nerčinsk   OrO,   0*26,  20,  0*5   bouřek.     6.- 
Porovnání .  poměr&v  bouřek  v  Ruú  s  oněmi  v   zá^ 
padni  Evropě  utrvz^je  konečně  jb  poaci^  vláhy  ten 
zákon,   že  číslo   bouři  z  jihu  na   sever    v. 
značném  stupni  ubývá,  a  rovuiěž,  jak  již. 
výše  řečeno,  od  záp.  na  vých.  v  míře  uhnáni  se 
v  konjtinent  vůbec  se  umenáige,  k  čemuž  i  data  o 
Irkutsku    i    Nerčinsku    se    vztahují.    Zvláště     pak 
umenS^je  se  postupně  číslo  zimních  a  podzimních 
bou  řisměrem  od  jsáp.  aa  výdu  v  hloubi,  kontinentu, 
a  bouře. Čím  dál,  tím  vke  soustředi^^  se  v  létá  a  v 
jaře.    V  Rusi  podobné  poměi^,  co  při  břesfieh  střed* 
ního  moře.  vyi^ytují  se,  jak  se^zdá,  jen  v  Sevasto- 
poU  a  na  východních .  březích  Černého  moře. 


5í03 


V.   Křtěnu. 


Y^  proskoQtnáoi  krětttnj*  Teliké  ři8e  niak^ 
obrátí  krooi>é  Btsúr^o  Pallase  i  Gmelina  od  tí^nř* 
kýeh  50'  l«t  deliii  uČeftei  dottácí  i  cizi  bedlivoii 
piáoi,  i  podařilo  se  vňkJM^  ťtsíbiým  ssaliám  Lede* 
bovra,  marSalka  Bieberst^a^  Ermana-,  Brantbai 
Lelnuuma,  €k)ebla,  Bnnga,  Middendorfa,  Koebi^ 
ToriSaiiiBova,  Blasia  i  Rapreohta,  pom^^eji  ▼  n^^ 
roslij^iějSi^  éástecb  řiie  nejen  jasněji  pdznatí,  nýbrž 
i  do  podrobná  proskonmati  a  k  vd^ejnosti  při-roditÍ4 
K  próoem^tdcl^  a  jiných  nSensAr  ^)  řadi  se  ▼  po- 


i^terfa^ 


>)  Tak  psaU  séjména  jeSté :  Qifibert  a  Jnndail  o 
floře  Iitev«ké,  —  Martisý  Stepanoř  a  DvígirfM* 
Id^*  o  floře  Moskevské,  ^  Leyinin,  Bobolerskij 
a  W«himaan  o  flc^  Petrol^adské ,  Grindél  a 
Fríebe'  o  kvetené  bahickýcii  gubéraJi,.  Wirsen: 
a  Plita  o  floře  Finlándské,  lÁce  a  bartín  ae 
Sascra  o  floře  E^elskév  Flora  Arélymgelskou 
popsal  Biekter,  flom  ^Sanud^eéskou  lEaproebtv 
yjateekoit«>Tainbovskoii  Majer,  flora  Kostroai* 
skioui  liagsf  Voiogodskon  Mežákor,  Kazaňskom. 
KoiimnÍNTk'ookij ,  dmolenskon  TerechoV-,  Pen* 
císskoti  M<nro0or,  VorontCsbon  s  OrloYskon  Ta- 
raékwi,  Orio^kon  o  sobe  Poganka,  Kijevskou' 
Třautvettera  Mertensy  Poltavskon  ATgustínovié, 
BamfeoTSkotf  Galin.  O  flo^  Tolyn^ské,  Podol* 
ské^a  Bessambi^é  (i  Odésáké)  ^Teřejnili  d&klad- 
mk^téetA-  Tlaidemt  a  Besser^  o  floře  Bessarab- 
ské  snrláštTavdin,  o  floře  Tavrijsko^Karkázské 
marSálék  z  BieberSteina,  ofldFe  Krymském  sdÉé 
Clarise,  ^teyen  a  Léyeillé  (n  Pemidova),  o  floře: 
Kátléazské  Mayer,  o  floře' BeStanské  Godet,  o 
floře  Kaspijsko-ELavkazské  Eicbwald,  o  fldFe 
Donské  SeménoV.  Flora  áJtajskou  popsali 
Laddtwnr,  Mnjer  a  Bimge  a  pOtdéji  Vdrbkikij, 
flora  Bajkalsko-daurskoriÉ  Tcúrěaninov,  Selengin- 
•kon  K<ďbei|^,  Trailtvetter  (a  Middendorfa)  Taj- 
mymkon  ai^tíckon  flora.  OeHstvá  obfiirná  díla 
o  floře  ySeraské  jsou:  stariiod  Pallase  (1784), 


204 


t   ^ 


slední  době  ▼ýskumy,  od  Radda,  Schmidta,  0-lehna, 
MaksimoYÍČe,  PefiČnrova,  Lopatkiiia,  a  opět  Bnprechta 
a  j.,  zvi.  na  Kavkazu  a  vAmturska  a  y  jihovýchodní 
SifofiK  vůbec  uSinéné,  kteréž  na  květena  v  těchto 
vzdilených  neb  neschAdných  končinách  říSe  ja0ně|- 
iiho  Bvětla  vrhají,  kdežto  o  Finlandii  a  LopiU^^ 
koo&ny  dávno  jii  starý  Linné  a  Wahlenberg,  o  Pol- 
sko obzvláště  Vaga  se  byli  saskmžiU.  K  přinaěřo* 
némn  rozděleni  Basi  na  botanické  oblasti  přistou- 
pil nejprve  Ledeboor,  jehož  pak  Trautvetter  vhledMn 
k  evropské  Rasi  (v  práci  ovSem  nedokoBěané)  ji- 
ným spfisobem  následoval.  ^) 

VeSkera    imperie   Baská    pro    velikon    rozl^hiii 
svou  náleží  do  5  velikých  říSi  rostlinných  z  onéoh 
38,  jež  nejnověji  Giesebreeht  na  základedii  čisté  kli* 
matických,  jakožto    nejrozhodnějších,    po   veikeré 
souii  zemské  rozeznává,  a)  Tondrovitá  okresy  evrop- 
ské i  asijské  Basi  s  přílehlýnú  ostrovy  severním  čili 
ledovítém  moři    tvoří    rostlinnoa   říSi    arktieko- 
ajlpskoď,   ka   kteréž   oviem  nejvyiší  vjiinj  Kay- 
kasa,  a  roal.  hor  v   Sibiři  přičísti    slnSi    b)    Celá 
ostatzií  Bus   evropská  až  k   hranicím   stepí  a   celá 
ostataí   Sibiř  kroméstepní  až  do  hranic  Kjtiýských 
jsoa  nejrozsáhlejší  členy  rostlinné  říSe  evropsko- 
sibířské.    o)   Naopak  jsoa  stepi  j&eraskó  a  Si- 
biřské,   ale   i  jižní  Ural,  východní   díl  Krymských 
hor,  Kavkaz  i   největSí  díl  Zákavkazi  i  Tnrkestan- 
sko  celé  díly  veliké  rostlinné  řiSe  stepni,  kteráž 
po  vnitfi^  i  přední  Asii  až  nad  břehy  jítfedomdřské 
se  prostírá,,  jež  zase  d)   svou  osoUton   kvěieaa,   t. 
j.  středomořskou  mi^  v  níž  í Buskédrž^^  to- 
liko Imeretie  a  Mingrelie,  jiikií  břeh  Krymu  a  idastní 
hory  Krymské  podíla  m;yí.  e)  Naopak  sdílejí  se  na  ji- 
hovýchodě Sibiře  hory  Sichotské,  poříčí  Usosiho,  jižní 
část  Amurska  i  o.  Sacha^jana  a  též  ostrovy  Kkmliké  ▼ 

novějSí  od  Ledeboara  (1B42—1847)  a^  Traut- 
vettra  (1840--46),  o  floře  Sibiřské  staré  dílo 
Qmelinovo  (1747—69). 
')  Viz  dflo:  E.B.Traatvetter,  Die  pflanzengMgrt^- 
fitehen  Verh^inisse  dea  europ,  RtusUmde*  Riiřa 
J^a48  a  1861.  8  stitty.  * 


205 


kvetené  iCytajsko-jap  onské,  kteráž  celkem 
podobné  poBtáiTeni  ▼  roitiinstvé  východui  Asie  n 
osobuje,  co  květena  '  středomořtká  v  přední  Asii  a 
jižni  Evropě.  K  tomu  přistnpnji  ještě  flory  moř* 
ské,  Bojmena  roatlinaá  řiSe  siředuUio-moře,  sever* 
nibo  a  tichého  oceánu,  kteráž  ovftem  vahledem  k 
Rusi  ve  floru  éernomoískou,  baltickou  atd<  se  pro- 
měňuje^ k  nimž  se  i  osobitá  flora  aralo-kaspijská 
řadL 

Sucho  zemská  květena  ruského  cí- 
sařství řadí  ee  ovšem  k  sobě  ve  vidě  oněch  5  v^- 
kých  říši,  kteréž  však,  jsouce  toliko  svrchovanými 
abstrakcemi,  opět  do  větších  oblasti  se  roepadají, 
jejichž  pospolité  poměry  a  charakterist.  anaky  jsou 
již  mnobem  ^tnéjší  oněch.  Ale  i  v  těchto  oblá* 
stech  rozeznávati  sluši  užší  okresy,  kteréž  nejen  od 
prostých  zákonův  klimatických,  jako  od  rozdělení  a 
míry  teploty,  vzdušných  proudů,  množství  vláhy  atd.| 
nebo  od  zákonův  endemiekýeh  původ  svůj  vedou, 
nýbrž  i  na  ^edk>gickém  složení  a  orografíckém  tvaru 
půdy,  na  účincích  vod  tekutých,  na  ptenášení  rostlin 
atd.  se  zakládají,  a  tudíž  k  rostKnné  fysiognomil 
krajiny,  o  níž  nám  Mavně  tuto  se  jedná,  nejrozhod* 
něfi'  se  přičiáují^' 

A*  BíŠe  arkticko-alpské  flory  obsahuje  v 
evropské  Rusi  kromě  prostoru  vlastních  tunder- 
(avšak  s  vyloučením  Kolských)  též  severní  Tiwaa 
výše  prorvy  ř.  Cyfany,  nejsevernější  (Samojedský) 
Dral,  hory  Chojské  ^tedy  v  hromadě  7600  Q  m.), 
ostrovy  Kolgújev,  Vajgač,  Kovozemské  a*  jiné  menší 
mezi  ústím  Pečo#y  a  o.  VajgaČsm  položené  (t  j. 
vespolek  asi  ^00  Q  ni*  2')i  tak  že  rozloha  její  v 
evropské  Bnsi  skoro  na  10.000  Q  m.  vystupiye.  Y 
Sibiři  tvoří  jižní  končiny  její  rovněž  tundry,  jichž 
jižní  hranice  Čarou  ed  ústí  Obi  k  ústí  Taza  &  Je* 
niseje,  pak  k  stoku  ř.  Ohatangy  s  Ketou,  odtud 
pak  výše  břehu  řek  Undže  a  Fmru  až  k  Balu^ 
mi  nad  Lenou,  dále  na  východ  až  k  Ust-Jansku, 
Nížně-Kolymsku  a  k  údoH  Anadyra  se  -  ob* 
mezují,  odkudž  říše  tato  i  s 'ostrovy,  v  severním 
moři  položenými,  na  půdě  Sibiřské  ok.  28.0000  ta. 
6m  10%  vii  rozlohy  její  pokrývá,  tudíž  ve  ^eékeréiigi 


206 


rnském  cisařstvi  ok«  36«O00Qm»  ^  lB%^Mpiíáy 
obsahuje,  jsoue  ovSem  Tegetaci  din^opskonsibiiřsk^u, 
zvlá&té  pak  lesní,  kteráž  s  T^řdíoviStě  řek  t  áéoUeh 
jejiehi  vétSim  dílem  až  k  moři  sestupnje,  miK^oná- 
8<ď»né  přetržená  i  změněná.  Kromě  toho  iatí  TOf^taee 
arktiekio-alpflká  ve  složoosti  se  sákonj  o  rozSii^ováQi 
se  rosttinttva  dle  pater  yýěe^^  týmiž  nebo  obdobnými 
tvary  též  půdu,  pod  sněžníkj  a*  ledoTtti  nejvyžěieb. 
hor  Kaykazských,  Altajských,  Alatanských,  Eentfl^ 
ských,  y  Stanoyém  hřbetn,  y  horách  Amgskýeh,  i 
i  ntn  sopkách  y  Kamčatoe  á  Alentech  se  prostirajiisá, 
a>  dáyá  se  poněkud  i  na  nejyyšžíeh  štiteoh  Uťahi  (wl. 
s«yemiJbo)iyjÍQýeh  yyšdiek  horách  Sibiřských  naáti* 
-^Jelikož  charakteristické  rostliny  její,. t.j. 
BvL  rozL  mechy  listínatéá  jaterní,  Uisit^íky  (licken)^ 
lomikameny  {$axifragu)^  některé-  ki^oe,  ptaj^nce^ 
ostřice,  Sicfay  ^emjMiT^?*),  yřesy  (€nctne<M)t.j.  B^yíce 
babnitkj^  ^^es  obecný,. pak  odury  {oMolea^  i  pěMÍi^ky 
(9húeU>dendr4m)j  yůbec  rostliny  yelikých' květů  >.  y  ja»>>. 
nýfih .  barvách,  pak  vrby  —  celkem  vSudež  ,  po  řfži 
této  jak  y  hortBontálném,.  tak  svislém "Směm  stejný 
JBoaci,-a  vegetace  todíž  po  vSi  ohromné  voidoBe  její 
celkem  .sfjejnoobraaná',  stačí  tedy  v  ni  (dle  Rq- 
prechta)  hlavně  dvě  oblasti  arktické  flory  rOBeznávatí, 
totiž  oblasl  arktickon  ě.  polární  a  obL  alptkoOf  kte- 
réž Trautvetter  oblasti  alpi^ýeh  ěill  arktidkýoh  pa- 
stviflt  á  oblasti  nízké  břízy  nazývá. 

Z  Oblast  arktiokých  pastvin  obiatoje 
v  Rasi  evropské  toliko  ostroyy  Novozemskéy  ostrovj) 
Viijg^aě,  Kol^njev,  hory  Ohtjjské    a  Vrtá   SamojeA* 
ský,  ačkoli  tyto  tři  již  mnoho  rostlin  zokneauníské- 
Mízy  i  siUřských  dřev  zachovávají. .  Na  £Kbifi  pH-. 
skiSí  sem  liepochybně  jen  p.  o.  Tajmjmbý  a -snad 
i^  ostrovy  N.  Sibiřské.  —  Oblast  tato,  vyinaČeDáavť 
chovaným  nedůstatkem   stromů  i  keřů,   aao^   (JAko  r 
viň:  na  Nově  Zemi)   nedůstatkem  vegetace  <  vůbeo, 
jeví  ráz-  svůj   (dle  Baera  i  Ruprechta^  zvlálK  jeit6> 
v  tMn,  že  rostliny  jeýi  sotva  nad  půdu*  s*  pov^fýi; 
(na  N.  Zemi  ku  př.  sotva  dat  4 — 5'',  i  dřevné  rostt^ 
Uny,  jako  vrby,  jen   do  též*  výSe^  rozkládajíce  se  ▼ 
kořenech  ovfiem  do  Síře   i  12',  v  tloultá  vá&k  nej*-' 
výS  do  2'Ot  ^  počet  a  tudíž  i  pospolitost  jednotr 


mÍm  i^temCrlónalů,  poa  latifiora,  poelieaníha,  rem^r 
llfiora  i  ňmilit.  VSecky  oBtMni  druhy  roitlin  vkú- 
ďých  oalesají  se  též  v  obvoda  tnnder,  at.  Kolgig«T 


208 


dosahuje  pak  téŽ  i  hetula  nana,  juntpenu  com.,  arcto- 
štephyloš  (Up,  i  empetrum  nigrům,  S  florou  Kolga- 
jevBkoa  pak  srovnává  se  též  flora  hor  Chojských  i 
nejseyernějliho  Uralu,  d)  Na  p.  o.  Tajmyrském, 
kterýi  ▼  stíPednich  končinách  svých  jefttS  pastSjSim 
se  býti  jeví  (ne  tak  v  přímoři),  neŽ  N.  Země,  a  je- 
hož přesmutné  tnndry  hlavně  z  obecných  i  v  Evropé 
a  nažlantlých  mechů  i  Hšejnfků  se  skládají,  mezi  ni- 
miž jen  při  tekutých  vodách  trávník  se  vytvořuje 
—  nalezl  Middendorf  124  druhů  arkt.  rostlin ,  b 
nichž  toliko  3  Tajmyrsku  vlastní  jsou  (zvi.  liSejník 
štereocaulon  paschale);  40  je  jich  středoevropských 
a  80  sibiřských ,  pohraniéným  horám  Kytajským 
společných,  tak  že  i  tu  shoda  s  rostlinstvem  nej- 
bližších vysokých  hor  se  ukazuje. 

i/.  Oblast  nízké  břízy  čili  vlastních  tnn- 
der  prostírá  se  po  vSí  ostatní  řiSi  arktického  rost- 
linstva až  k  jižní  hranici  tun  der  jak  v  Sibiři,  tak  v 
Rusi  evropské.  Tnndry  kamenité  (srov.  nahoře), 
pokud  nejsou  vSeho  rostlinstva  holé,  pak  vyfiSÍ 
stráně  a  hřbety  Samojedského  a  dílem  i  Vogulského 
Uralu,  náleží  ovSem  více  k  oblasti  arktických  SiH 
alpských  pastvin  počítati,  pokud  na  nich  rostliny 
její  ovSem  jen  v  menším  počtu  druhův  se  vyšky- 
tají; za  to  přisluSí  vSecky  tundry  suché,  vlhké  i 
hHnité  (travné)  rozhodně  k  oblasti  nízké  břízy,  po- 
dobně i  nižSí  stráně  i  údolí  hor  severoruských  a 
sibiřských.  Oblast  tato  má  sice  jiŽ  hustý,  ale  vždy 
jeStě  velice  nízký  pokrov  rostlinný,  a  jo  rovněž  je- 
ště (kromě  údolí,  v  nichž  lesy  skoro  až  kmoH  do- 
stupují) beze  všech  stromů  a  vyšších  keřů.  V  ní 
stíndají  se  hrbaté  slatiny  raSelinné  s  močály,  jezery, 
lajdami  a  tundrami,  kteréž  jsou  buď  lišejníky  (zvi. 
sobími),  buď  pleníkem,  raŠeliníkem  a  trávami  (zvi. 
Šachorovitými  a  sitíhými)  porostlé  a  po  kterých  cvl. 
vřesovité  rostliny,  oblasti  arkt  pastvin  nejvíce  ještě 
scházející,  jako  bahnitka  (andromeda),  vřes  (calluna 
vulff.),  rojovník  (ledům  palustre)  arozličné  druhy 
brusnic  (vaecmta),  velmi  hustě  rozsety  jsou  a  vedle 
vrt>  již  i  břízy  v  podobě  vyšších  keřů  se  objevujL 
a)  Tundrv  Samojedské  (hlavně  od  Buprechta 
líčené),  jakož    i    tundry    severosibířské    (od 


Uíddéndorůi  itL  \  T^tayaía.  ptoskoomané)  j«ou 
na  druhy  rostlinná  celkem  valmi  chudé,  pokad  totiž 
na  př.  Kaprecht   v  tímdrávh   evropských  Somojedftv 
jeu  3T&  druhů  jeTuoíQubaých  lotUiu  o&Čital,  zuichž 
ala  16S  diuhů  buď  oblasti  &rkt.  psatriii,    buď  okresu 
leinimn   pfíslnii,    tak   sta    jen    SOd   jevnosaubaýuh 
druhův  floře  tunďec   vtabtnS   n&leií ,   i   kterýuh   jsa 
98  druhův   v  oblasti  arkt.   pastvin    posud   nalezeno 
nebylo.     Eromé  výia  jmenovaných  keřů,  jež  v  tou- 
drich  hranice  své   docházej,    a  k  nimž   i  jalovec   i 
nízkou  břízu  počisti  sluií,  jsou  okresu  tomuto  jeité 
(vihledem    k   1.  oblastí)   tflixiaé    vlastni    (ilt   Bu- 
prechta  i  Schr^cka):   ranuocuíus  hyperboreut,   Iha- 
Uelrum   IiVieiii,  delphiaium  eiatum,    eodtUaria    Wali- 
ki^i^rgii  i  arclivt,  arabit  alpina,  diaaúau  tuperbun, 
tUliaria    bortalU,   gramiiiea    i    cara»loidei,    poten^lia 
úiiMrťna,   apiraea  uhnaňa,    tpiíobiuia  patu»tre    i  an. 
gatli/ol,,  eaititriehe  ttrna,  kippurit  maritima,    eoitiO' 
itíinum  FUch.,  liboauiti*    arci,,    cornu    taeeica   ^eu 
před  Uralem),  galiam   trifidwn   i  boreide,   aardotaaa 
lamigata,   tixJoUunt  d 
phíUnufn  norfffl^ctvn  (l 
loUieca  lupma,  Ugulai 
iMMCetum    vaig. ,     dri 
aíp.  i  Du^otufn,    dh*^ 
ItieHlaiia  turop-,  genii 
gjfnáandra  SuM.,  veei 
tialL  i  p,  jfKptruA  C'i 
migia  i»iandica  (aa  zi 
Uma   ScAostiopnuum , 
paL    i  marií.,    jwteut 

cortXE  pitiia,  coHeieena,  lagopiaa  i  giareosa,  eZj/mui 
tfsn.,  poa  diitan;  praínniii;  defiexa,  iceraclada  i 
piiHgtra,  ttiteium  n6^  aitlluixaiit/tum  odor.,  hUro- 
chlúa  ^orealurpAjmia  a^^  Goipadium  Lalif.,  calama- 
jretba  lanceoL  i  Dsaekampňoidei ,  agroilU  rubra  i, 
polgmorpha,  phaca  /rig.  i  oreboida,  Braya  gUtbeiia 
i  mita,  necíarobolhrium  tiriaíu/u,  aiopKCunu  alp., 
t^ňfraffa  ůroncA,,  atteniitia  bpr&ttlisj  sedům  quadň- 
jitlint,  Jioelena  birtuia,  neoyaya  niaplea,  aadromeda 
tttragOKa,  epilobiura  tatifol.,  trolUns  atiat.,  IhaXictrtoa 
nJp-)  pedtcutuíM  ttti*icůlor   i  eurtaí  dioica.     Eoatlinf 


tyto  jsou  sice  velkým  dilem  i  Kolským  tntidřám 
vlastní,  v  Samojedskýdi  ttindťáeh  (a  v  ^bířskýob) 
vSák  jediné  nalezajf  se  (dle  Rtrprechta):  ranunctUu8 
SttmbjedarUm  i  glabriušculuě  ^  cutretná  BdurardsH^ 
viola  mičtoúeras^  pamcatna  ohtu9Ífloraj  dianihaš  děnt^ 
sttgina  intetmedia^  ttellaria  dauriůa  i  Etdto,^  eerctHi" 
um  FÍ8cher,  a  incanumy  pachyplenrum  alp.,  seHeH& 
átet.f  coťtuěéi  Aiatth..,  poíeníonium  pulehůllwn,  pfeu^ 
regyiie  rótata,  myoMtiš  latifol,^  satix  nsptoMy  a 
osmero  druhův  lipnice  (poik),  b)  Ural,  pdcud  k 
oblasti  břízy  nízké  náleží,  má  (dle  Brantha  h  Ru- 
precliu)  jen  104  druhy  jevnosnnbných  rostiin,  z 
nichž  68  v  tundrách  Samojedst^oh  se  nalézá*  Ze 
souvlastních  jemu  druhův  památný  jsou  svl.  Batt" 
aia  fifp.f  diiMpenna  lapp..,  pedieularis  lapp,  (i  MMÍe- 
Hca),  viola  hiflora^  aalix  UtMiiá,  poa  alp,^  §axifraffa 
fiťv.,  zvi.  pak  ff€tótrolpchni$  ural.^  drúba  Samof^d.^ 
épilobium  Ural,  a  z  vlastně  sibiřských  ůpilohium  la- 
tifoL,  iódum  quadrifidum^  nardosmia  Q-méíiin  a  Si€^ 
versia  glacialis, 

B,  S  počátkem  plného  vzrůstu  stromův  podfná 
na  severu  v  evropské  i  asijské  Rusi  rostlinná  řiSe 
evropsko-sibířská,  a  konéi  se  na  jihu  vSudeft 
tam,  kdež  zároveň  s  objevením  se  rozhodných  stopl 
stromovitý  vzrůst  opět  přestává,  vyjmouo  jediné 
ruské  Ámursko  i  o.  Sachaljan,  kdež  flora  tibtíhiká 
bez  prostředku  stepí  přímo  do  flory  kytajsko-japon- 
ské  přechodí.  Ohromný  prostor,  kteráž  rostUnstvo 
této  říše  vyplňuje,  obsahuje  v  Rusi  evropské  skoro 
70.300,  v  Sibiři  192.700,  v  obou  tedy  v  hromadě 
263.000  Q  m.,  což  činí  61%  rozlohy  veSkerého  císařství 
v  nynějfti  rozloze  jeho.  Rostlinstvo  této  řlie, 
kterouž  se  imperie  ruská  co  pravý  člen  Evropy  le- 
gitimuje, je  ovSem  hlavně  toté*,  co  u  nás  a  v  B^ad-> 
ni  Evropě  vůbec,  charakterisujíc  se  tedy  převahou 
rostlin  křiiatých  a  okoliénatých,  skupenstvím  travin, 
sbírajících  se  jiŽ  v  skutečný  drn,  —  stromy  a  keři 
efavojnými  a  lupenatými  (s  lupením  se  měnídm), 
kteréž  již  v  lesy,  chrastiny  a  háje  se  shromaždnjí, 
kdežto  tundra  i  step  jsou  nejen  bez  lesů,  nýbrž  i 
bez  travníkův.  Jakkoli  má  však  Bibíř  i  evropská 
Rus,  pokud  obě  k  této  HU  náleží,  rostliny  její  co  do 


211 

^edí  skoro  ySecky  poIrpoHté  (áno  i  se  sAp.  Evropoti), 
'  pannj{  přece  vzhledem  k  drahům  i  odrůdám  mezi 
nimi  značné  roedilj,  tak  že  předevifm  celá  řiáe  tato 
na  půdě  ruské  do  dvou  velkých  oblasti  se 
rozpadává,  totiž  do  obi  as  ti  e  vr  opsko-rnské 
a  do  oblasti  sibiřské,  jichi  první  převládá- 
ním rofltliti  čekankovitýoh  a  isápadoerropskými 
druhy  stromů  v  lupenatých  i  chvoj  ných,  druhá  zvi. 
převahou  kozincovitých  (astragcdeae)  a  pcháSovitých 
{cynareae)y  pak  rozdílnými  druhy  zvláště  chvojných 
dřev  se  vyznamenává,  tak  že  zvláště  lesní  rostlinstvo 
sibfl^ké  má  na  pohled  jiný  ráz,  než  evropskoruské 
i  naSe  vůbec. 

L  Oblast  evrop  skoruská  má  rostlinstvo 
nejpodobnější  z  celé  imperie  uaSemu  západoevrop- 
skému, ano  takořka  s  naším  totožné.  Ona  nevzta- 
huje se  však  na  veškeren  pravé  vytknutý  prostor 
evropské  Rusi,  kterýž  jinak  v  říší  evropsko*si- 
burské  podílu  má.  Nebot  lesné  planiny  Jarenské, 
celý  Timan,  nížina  Peěorská,  slřední  a  východní 
Úvaly  a  veškerou  skoro  rozsáhlý  prostor  planin  Zá- 
volžských  i  8  Uralem  náleží  poěiťat  k  sibiřské  ro- 
stlinné oblasti.  Tudíž  prostor  oblasti  evropsko- 
ruské (Sní  nejvýše  asi  48.300  Q  m.,  kdežto  sibiř- 
i^á  rostlinná  obiasf  se  asi  po  214.700  Q  m.  rozkládá. 
Příčinu  této  shodnosti  vlastně  ruského  rostlinstva 
s  naším  západoevropským  hledati  náleží  především 
v  rovinném  hlavně  tvaru  evropské  Rusi,  jakož  i  v 
té  okolnosti,  že  spoleěně  Se  záp.  Evropou  tvoří 
oblast  jihozápadních  větrů  v,  jichž  moc  na  východě 
a  severovýchodě  (t.  j.  v  počátcích  rostlinné  oblasti 
sibiřské)  ováem  již  značně  ochabuje,  zaměňujíc  se 
tu  jako  v  záp.  Sibiři  již  poněkud  s  větry  severnínii, 
pod  jichž  vlivy  ostatní  hlavně  Sibiř  se  nalézá. 
-  Neméně  je  (jak  z  klimat,  přehledu  vidno)  kontinen- 
tálnost  podnebí  v  západní  a  střední  Rusi  menší 
než  v  záp.  konéináeh  rostlinné  oblasti  Sibiřské,  vlhkost 
vzduchu  i  vláha  hojnější,  coŽ  vše  bez  pronikavého 
vlivu  na  rostlinstvo  nemůže  se  obejíti.  Ovšem  že 
zároveň  s  ubýváním  úsilí  jihozáp*  větrů  a  hojnosti 
vláhy,  jakož  i  usilováním  kontinentálnosti  směrem 
k  východu  a  sev.-vých.   též   takové  západoevropské 


212 


tvary  rostlinné,  jež  delSiho  úSinka  tepla  potřebi^t 
nebo  krajnosti  teploty  yých.  Rasi  nesnesou,  po- 
vlovně na  půdě  evropské  Rusi  se  Etráceji,  pou&tě- 
jice  misto  bytelnějším  rostlinám  iflbiřským.  Tento 
díl  Evropské  Rasi  je  tedy  vlastně  ohromnou  přechodní 
oblasti  vegetace  západoevropské  do  osobité  sibiřské, 
ale  rovnou  měrou  i  do  arktické  a  stopni,  kterýžto 
charakter  se  i  v  podnebí,  ano  i  v  národním  a  ná- 
rodohospodářském i  v  státním  oliledu  v  ni  zraČi* 
1.  Tudíž  mají  nejzápadnější  končiny 
evropské  Rusi,  t.  j.  hornatina  polská,  západ.  Vo- 
lyně a  záp.  pláně  Podolské  i  celá  skoro  Bessarabie 
(zejaiéna  až  k  čáře  na  £jrasnostav,  Kovel*,  Luck, 
Rovno,  Ostrov,  Chmelník,  Braclav,  OlgopoF,  Da- 
bosaiy,  Kišiněv  až  za  ř.  Jalpuš)  rostlinstvo  zcela 
naše,  náležíce  téŽ  kokre  au  buku  {/agua  sylvatiea), 
kterýs,  odtud  na  sev.  a  vých.  v  Rusi  nikdež  se  více  ne- 
nalei&á  (kromě  Krymských  hor  a  Kavkazu).  Pěkné  lesy 
těchto  končin,  ovšem  silné  již  spustošené  a  v  Podolí 
nejvíce  po  vrchovišti  řek  a  na  horských  hřbetech  se 
prostírající,  jsou  větším  dílem  lupenaté,  a  to  z  buků, 
dubův  (a  sice  quercM  peďuncuícUa  1  rohur)  a  bříz 
obzvláště  složené,  kdežto  smíšené  lesní  porostliny 
kromě  toho  sosna,  smrk  a  jedle  evropská  (ahie$  ex* 
celta)  skládí^jí,  tato  v  ostatní  Rusi  západní  taktéž 
neobyčejná.  Nad  to  vyškytají  se  v  těchto  stranách 
(dle  Va^)  jediné  v  Rusi,  ovšem  ale  jen  až  k  hra^ 
nici  stepi  Bessarabské,  jiné  západoevrop.  dřeva  i 
rostliny,  jako  modřin  (^orúc  ewropaeaj^  pryšec  (a  sice 
ewpkorbia  platyphylla  i  Jalcatá) ,  kozlík  č.  teruna 
{vtderianeUa  dmtata)^  jdráb  polský  (jpyrut  torminaUs)^ 
mochna  skalní  (poUntilla  rupestriů),  zápalice  (Uo- 
pyrurn  thalioiroicUs)^  barvínek  {demaUs  viUUbá) 
pryskyřnik  polní,  náprstník  (digitaUs  piirpurea), 
kvétel  čili  čistec  {Unaria  elatina  i  eymbaíariayf  ťte- 
zálka  {hyperieum  kumifuntm)^  kakost  hnědý,  kru- 
činka  chlupatá  čili  janoveo  {genUéa  fihsa  i  šcoparia) 
a  hřimbaba  {pyrethrum  parthen^um).  Jelikož  jsou 
však  veškera  severní  Bessarabie,  jakož  i  krajiny 
podél  Buhn  i  ve  vrchovišti  Goryně  éemozemné,  má 
tento  okres  buku  i  osobité  rostlinstvo  černé  zemé 
(o  němž  viz  níže).  Neméně  vyškytá  se  v   něm   na 


213 


jih  ^ry  od  Mogileva  (PodolsVého)  k  Braclavi  a 
Perejaslavi  (při  T)něprn)  též  javor  tatarský  (arer 
tartarieum)^  jakoŽ  ta  zvi.  v  jiSiofm  Podolí  a  Bessa- 
rabii  na  jihu  pravého  břehu  Dnéstni  až  k  Rybničí 
a  odtňd  v  stopním  ovSem  kraji  jižn$  Siry  naBaltn 
a2  k  Nikolajovu  jediné  ve  vlastní  Rusi  (jako  v  néf- 
teplejSím  kraji  jejím)  kukuřice  na  rolích,  é  hojnou 
ťbrodou  se  roští,  a  výnosné  vinařství  se  provozuje, 
any  dýnS  i  arbusy  na  jih  Buhu  v  celém  okraji  na 
polích  i  zahradách  v  Sirém  dozrávají. 

2.  Ostatní  vých.  čásť  Podolí  a  VolynS,  pak 
kroměstepní  ^sf  Ukrajinské  planiny,  náhomí  ro- 
viny Kijevské  a  Černig^ovské,  konečné  planiny  bé- 
lomské,  Litevské  a  polské  náleSí  k  okresu  habru 
{earpinus  hettdu9\  pokud  totiž  néco  na  sev.  a  vý- 
chod jich  habr  již  více  na  Rusi  se  nevyskytá  (čarou 
lotiž  od  Polangf  na  Aleksandrovsk  k  Vitebsku,  odtud 
pák  na  Causy  k  Sosnici  a  přes  Zybkov  a  Yaťki  do  stepí 
Poltavských,  kdež  jej  sem  a  tam  jen  co  keř  viděti).  — 
Z  okresu  předchozího  schází  tém  krajinám  kromS 
rostlin,  zvi.  vzpomenutých,  již  buk  docela,  a  dub 
trňák  (quereuš  rohur)  vyskytuje  se  v  nich  jen-  na 
jih  a  «ápad  Sáry  od  Kovna  na  Yilno,  k  OrSi  a  odtud 
na  jih  k  Óausům  a  na  nějakých  5  mil  východně 
levého  břehu  Sože  a  Dněpru  až  ke  Eanjevu  vede- 
nou, odkudž  se  směrem  na  jih.-záp.  větěím  díl^m  hranice 
stopni  přidržuje.  Rovněž  nemají  severní  končiny  t. 
okresu  na  sev.  čáry  od  Qrodna  k  Minsku  a  Mou- 
lovu javoru  polního  více  (ocer  eampe8ire\  kterýž  je 
jinde  v  tomto  okresu  velice  hojný;  z  následujícího 
okresu  nedosahují  sem  pak  již  bříza  nízká  (hetula 
nana)^  aniž  voskovník  (myriea  gah).  V  okresu 
tomto  docházejí  i  hranice  své  od  záp.  bílý  a  černý  topol , 
jmel  (maeum  alhum),  ptáčnice  {prunus  nvium)  a 
břečtan  (hedera  hélix),  Lei  Bialověžský  má 
odtud  i  poněkud  zvi;  rostlinstvo,  pokud  se  v  něm 
též  (dle  Giliberta)  i  brslen  ěirolistý  (evonymuš  laH^ 
foUwi),  řeSetlák  horský  {rhamnua  alpina)  i  chvojčina 
bahní  (erica  teirálix)  vyskytují,  jež  na  Rusi  nikdež 
jinde  se  nenacházejí.  Jižní  končiny  tohoto  okrají 
mají  též  javor  tatarský,  a  níže  Žitomiře,  Kijeva  i 
Čemi^ova  též  doru  černozemní,  borovice  viak,  jdoucí 


m 

v  prvním  okrem  nt,  jih  jen  k  Tiohovilti  G01711Í  a 

k  hofejíluiu  Buga,  Dedotahuje  i  t  tomto  c^eau 
hranice  stepní,  jakkoli  v  nSm  blamS  chvQJná  latf 
(xtL  na  piStiní.cb)  z  ni  ae  aklád^'!. 

3.  Viechea  prostor  sipadni  a  střed.  Buai  od  meoí 
•tepnluh  na  jibu  a  balt.  moře  na  zipadě  ai  k  Sífe 
vedení  od  PotArburka  aú  k  Cudovu  a  podíl  lerého 
břehu  ř.  Míly  ke  Koljaziuu  nad  Tolffou,  odtud  pak 
na  Gostov  k  Plesu  (té£  n  Volgj)  aŽ  k  Makarjeru 
při  Unii  (t.  j.  ai  k  sekero  východu  i  hranici  dabu 
obecnébo  =:  quercut  peduHculata) ,  odtud  kacefaě 
podél  jiiíiif  hranice  sibírekéhn  modřinu  fili  list- 
venice  (jiinus  titiix  sib.,  kteráž  od  atj-£uěho  bodu 
toho  na  Semenovo  a  CarjerokakíaJBk  povzdilí 
Volgry  a  odtad  na  írsk,  Mamad^S  a  Baiialinsk  k 
Ufě  a  do  jižního  Uralu  zabihij  —  moiuo  nazvati 
okreBam  dubu  (quertvt  peiíinculaía),  pokud 
strom  tento  nejen  v  tomto  okraji  nojrozJtřea^'${ 
jest,  nýbrž  i  na  aevar  jeho  jen  jako  pohostiou  bb 
nalazi,  jakkoli  se  i  v  jižni  Finlaudii,  jakoi  16—10 
mil  na  aev.  oné  jiíni  bránice  sib.  cedru  až  do  Uralu 
i  Sibiře  ještS  porAznu  vyskytuje.  K  okresu  dubu 
nAleži  tedy  veSkery  baltické  provincie)  Žmuď  i  se- 
verní ÍÁst  g.  AugustovBké,  Vueuské  i  Minsku,   Val- 


215 


memi  se  v^skykile;  ji  tím  tvoři  stíředoruské  pUmii^ 
a  pal^orko^ny  užii  sase  okreB,  od  eápadniho  snačn^ 
rozd&ý  (vis  niže).  Krajinám  oném  je  téŽ  je^tó 
i^astoi  i  j«vor  tatar^ý,  kdežto  javor  polní  na^ever 
jea  až  k  ^fáře  od  Hogileva  na  Or^l,  Talu  a  výle 
BjazaniS  ai  ke  Kasimovn  dosahuje,  odtnd  pak  na 
vfeh.  ííkty  podél  ř.  Ony  a  Tambova  i^  k  N.  Cho- 
perská  více  8e  nedrží.  HovnS  přestávají  v  tomto 
<^reaa  tna  jihu  borovice,  kteréž  sice  větSím  dílem 
kriýe  atepnlho  se  pHdržjji,  ano  jej  v  pořídí  mnoha 
lek^i  překro^jí,  ale  meei  Charkovem  a  Yoronižf 
vysokým obáonkem  ažsa  Tulu  od  hranic  ste^ii  ustupují. 
Rovněž  nalesají  v  celém  tomto  okresu  se  západních 
dvou  okresů  jeStS  střemehj,  bříza  keřnatá  {bttula 
frutieoea),  svída  {cornut  sanguinta)  ^  brslen  brada- 
viSný  {evomf^mus  verrucosua)^  vrba  bílá  i  ohebná 
{gaUx  alba  i  viminaUs),  bez  černý  (teunhucuš  nigra) , 
Setné  druhy  malinika  (bvL  ntbus  suhereetus  i  sub- 
snarmtis)  a  j.  v.  své  hranice  severní  a  dílem  i  jižní. 
Chlupatky,  tis,  ti'nky,  brslon  obecný,  kruSiny,  ro- 
kytnik,  jasan  i  hloh  vyškytají  se  zde  naposled  ještě 
na  Busi  ve  velké  hojnosti,  jsouce  potom  severuéji 
již  jen  řídkými  hostmi,  a  planá  jabloň  {pifrua  malna) 
je  jefitě  v  tomto  okresu  hojná  i  obecná,  dochází 
ale  (a  a  ní  i  sadiúFstvi)  v  severních  konČixiách  jeho, 
t.  j.  ^Uu'ou,  z  -vnitiFka  Estonie  k  Narvě^  Lugovu, 
Novgoroda,  a  odtud  na  Tv6r\  Vladimír',  Gorochovee, 
KoBBdodemjansk  a  Kazaň  a  odtud  na  Sergijevsk  k 
Irte^skémn  (pH  ř.  XJrali)  vedenou  —  své  severní 
a  východní  hranice  na  Kuši. 

i.  f^landie,  ano  veSkeren  svět  prahor^ch 
planin  čudských  a  přilehlé  k  nim  na  vych.  a  jih 
planiay  siliurské  a  devonské  i  blatné  sníženiny  půdy 
(vejmiena  PudoŽská,  pi^  pl.  Tichvinská  i  Bělozerská, 
ktoréž  srovn«j  nahoře),  ale  i  kamenouhelnýa|)ekrm- 
skýkrAJ,  obsahigícd  lesué  planiny  Vologodaké  a  sáp. 
Úvaly  -^  skUdšjí  dohro|]^dy  nejsev^ernějSí  okres 
evropsko -cuské  vegietace,  jsouce  (dle  l^^utvcit- 
tra)  okresem  bílé  ^řívzy  (hetuLa alba), —  Břcisn^ 
•boámlcké  iuram^  této  oblasti  tvfd  osta^  na  jih 
•evfirvi  ma^e  buku  obecného  (v^  pahoře),  na  vých. 
4>ak  ai^dní  hramee  listvenice  {pmut  Iwrigo  flib*)^ 


216 

kteráž   od  tistf  ř.   On^gy  k  jee.  Undukémn  a  LaŽ- 
skémti  86  spouSti,  odtnd  pak  na  jího-výoh.  zahýbajfo, 
na  BlagověSí^enskoje  (při  ř.   SuchonS)   a  meisi  ču  - 
clilomoti   a  Kologrivem  k   Makarjeru   až  blíže  Nií. 
Novgorodn  se   ponižuje.  '•—   Severní  hranice  tohoto 
okresn  stýká  se  vSndež  s  hranicí   arktické  říSe,  do 
níž  rostlinné  tvary  jeho,  tak  jako  do  sibířs^^é  oblasti 
povlovně  přechodí,  na  víájem  se  protýkajíce.     Tak 
má  zejména  zvláSf  Lopařsko  rnské  i  sev.    Finlandie 
na  mnoze  arktické  tvary,  kdežto  Sibiřské  sosny  a  je- 
dle 2.  pichty  i  jiné  tvary  roztrouSenS  až  k  Petrohra- 
du (dle  Ruprechta),  i  dále  ve  vlastní  Finlandii   se 
nalézají,     a)   LesyFinlandské   skládají  se  vý- 
hradně jen  z  borovice,  kteráž  le  víibec  po   severo- 
západní  a  střední  Rnsi   nejrozŠiřenŠjií   strom,   pak 
ze  sosen  naSich  (picea  vu^g.),  bříz,  osyk  a  jeřábův. 
Jiné  dřevné  rostliny  jsou  tisy  (taitus  hacea(a\  chlu- 
patky  (rihe»  uva  crtspa),  trnky,  brslen  (evom/mus  euro- 
paeus),  řeSetlák  (rAomn««9  caM.),  záp.  i  střed,  okresům 
rus.  též  vlastní,  nedosahujíce  vSak  příliS  daleko  na  sev. 
Nejjižněji  ve  Finlandii  nalézají  se  též  jeStě,  až  poHdku, 
jasany  (fraxinus  eojccZ.),  rokytník  (hyppophai  rham,\ 
hloh,  i  lípy  a  jilmy,   ale  žádné  duby,  leě  jen  v  s*^ 
mémpřímoří.  Něco  severněji  jdoujeS^:  pl&náhruSka, 
klen  (aeer  platanoidea) ,  jehoŽ  hranice  vůbec  v  ro- 
vnoběžné řáře  hranici  dubu    obecného  asi  povzdálí 
6 — 6  mil   severněji   po   Rusi  provází,   vrba  obecná 
(scdix  fró,gilÍ8\  líska ,  řeřaby  finské  i  skandinávské 
(sorhus  fenica  i  seandicá).     Až   do   středu    Fin- 
landie pokrajují:    olSe   (alnus  gluHnosa),   kaliny, 
kruSiny ,    zimolez   ( lonicera    coerulea  )  ;    a  ž   k  j  e  z. 
Ima  nde  rs  ké  mu:  lýkovec  (daphne  mezereum), 
meruzálka  (rihe»  ntg,),  jiný  druh  zimolezu  (fe».  «y- 
loateum) ,    skalník    (eotonecuter  vulg,) ;    až  k  h a b S 
Kolské  jdou  I    střemchy,   sosny,    borovice;   až  k 
ledovému  moři:  jeřáb,   olge  bílá  (alnu8  ineana)^ 
některé  druhy  vrb,  jež  vůbec  jsou  i  tuto  nejroslíře- 
nějŠí  stromy  a  keře  (zvi.  soUix  hastata  i  phylidfiMii)^ 
osyky  a  chvojky  {juniptruaeomm.),  b)   V  východ- 
ní ch   sníženinách    i  pláních  toBoto    okresu 
jsou  sice   lesní  a   dřevné  rostliny  hlavně  tytéí,  co 
ve  Finlandii,  ale  pro  meiiSí  jich  elevací,  teplejíi  a 


217 

kypřejSi  pftdu  a  zvi.  horí^jSf  léta  a  ménS  mrazůy 
pozdních  i  časných  povySuji  se  .středoniské  tvary 
rostlinné  do  nich  mnohem  severněji,  tak  že  lesy, 
paseky  i  trávníky  jsou  mnohem  pestřejší,  než  ve 
Finlandii.  Tak  jdou  zejména  plané  hruše  až  k 
Vologdě,  olSe  lepká  {alnua  ghUinosá)  až  k  j.  Oněž- 
skému,  za  jez.  Bílé,  Eubenské  a  Vologdu  (olSe 
skalní  jde  vSak  až  k  hranici  rostitelnosti  dřev),  vazy 
(uhnus  effiusa)  až  k  Petrozavodsku ,  Kargopoli  a 
Toťmě,  lípy  na  severozáp.  sice  jen  až  k  ř.  8 víru, 
ale  na  sev.  až  k  Árchangerskn ,  Šenkurskn  a 
Erasnohorsku,  a  to  v  značné  hojnosti,  c)  V  kon- 
činách těchto  nalezaji  se  též  severní  hranice  země- 
dělství a  sice  poměrně  k  Sibiři  (viz  níže)  značně 
povýšené.  Jarní  pšenice  vyšívá  se  a  poskytnje 
bezpečnou  úrodu  ve  Finlandii  sice  jen  při  jižních 
březích  a  nemálo  severněji,  t.  j.  jen  k  a&te  od  Aha 
k  Tavastehúsu ;  odtud  pak  jde  severní  předěl  její  po 
šiji  Earelské  až  k  hranicím  g.  Novohradské  (do 
lesů  Tichvinských),  povyšuje  se  však  k  severový- 
chodu za  jezero  Bílé  ař^  k  SolvyČegodsku.  Severní 
předěl  žita  drží  se  celkem  íí&rj  od  Pajaly  (při 
stoku  Torneje  a  Muonia)  až  k  ústí  ř.  Kalgy  do 
moře  Bílého,  na  jehož  vých.  břehu  od  kureckého 
nosu  na  Mezen'  a  údolím  Pezy  a  Cylmy  až  k  Uralu 
běží.  Ječme U)  a  s  ním  konec  všeho  zemědělství, 
vede  se  pak  (aČ  jsou  tu  vůbec  již  žně  nejisté)  až 
do  Čáry  od  vysní  Taný  k  zálivu  KandalakŠenskému 
a  dále  na  východ  od  ústí  Mezéně  až  k  Uralu,  jak- 
koli jej  toliko  v  údolích  řek  osívati  možno. 

II.  Oblast  sibiřská,  obsahující  vedle  vlastní 
Sibiře  a  celého  skoro  Uralu  a  Timanu  též  planinu 
Jarenskou,  nížinu  Pečory,  vých.  a  střední  Úvaly, 
pak  největší  díl  plání  ZávolŽských,  —  má  v  rost- 
linstvě  svém  na  pohled  zcela  jiný  ráz,  než  střední 
a  severozápadní  Rus  evropská.  Bozdíly  tyto  záleží 
však  v  tom,  že  druhy  stromů,  keřů  a  dilem  i  tra- 
vin a  zelin  jsou  v  mnohém  spůsobu  jiné,  než  tuto, 
a  k  tomu  v  mocných  skupeninách  se  vyskytající, 
tak  že  pospolité  s  evropskoruskou  oblastí  druhy  pod 
videm  této  osobité  vegetace  Často  se  ztrácejí,  jak- 
koli čeledi  jich  jsou  i  na  Sibiři  totožné. 
•^    Busio.  19 


218 


Zejména  jsou  následnjici  druhy  rostliA 
důležitŠjSich ,  ob^vláStě  k  fysiognomii  krajin  se 
přiéiňujícíeh ,  společné  oblasti  Sibiřské  i 
Rusi  střední  a  severozápadní  a  tudíž  i  větším  dí- 
lem západní  Evropě,  a)  Ze  stromů  lupena- 
t  ý  c  h  je  zvláště  nejrozšířenějším  stromem  celé  oblastí 
Sibiřské  naše  bříza  v  rozličných  driízích,  skláda- 
jíc vSudež  mocnr.  lesy  Čisté  i  smíšené  do  značné 
výše  (viz  níže)  a  zvi.  též  na  Kamčatce,  a  dosahu- 
jíc na  se  v.  co  jemik  {hetula  nemá)  až  k  Obdorsku 
a  ř.  Boganidě  (dle  Middendorfa),  tedy  až  k  72  V2® 
sev.  S.  čili  až  k  samé  hranici  lesní  rostitelnosti,  a 
na  jihu  až  do  47^  s.  š.  Jeřáb  {sorbus  aucuparia) 
jde  až  k  Obdorsku  a  na  Jeniseji  až  do  64^  sev.  S. 
i  dále  všude  na  východ.  Taktéž  je  o  s  y  k  a  (popu- 
lu8  tremula)  po  celé  Sibiři  rozšířena,  neméně  olše 
šedivá  (alnu8Íncana)f  bílá  a  keřnatá  {al,  fru- 
ticosa),  jež  jde  na  sev.  až  k  Bog^anidě.  Nad  míra 
hojné  po  vší  Sibiři  i  mocné  vzrůstem  svým  jsou 
nn&e  střemchy  (prunus  padus)^  kteréž  na  Obi  až 
k  Samarovu,  tedy  aŽ  do  61*'  sev.  š.,  po  Jeniseji  až 
k  Turuchansku  dostupují  i  na  Vitimu  četný  jsou. 
Zvláště  rozšířeny  a  k  severu  nejvýše  aŽ  do  tunder 
(viz  nahoře)  postupující,  jsoU  vrby  nejen  naše,  ný- 
brž v  početných  jiných  druzích,  kteréž  nižší,  blatná 
i  vlhká  místa  všudež  na  severu  (až  k  68*^  s.  S.  a 
dle  Wrangla  i  výše)  i  jihu  provázejí,  ale  i  na  písči- 
tých půdách  stepí  osobité  tvary  přijímají  (talník, 
zz.8álix  arenariá).  Podobné  poměry  místní  vykazuji 
topoly  (popidug  nigr  A  i  alba  na  sev.  též  až  do 
68®  s.  š.),  které  však  za  Irtyšem  již  řidčejší  jsou. 
Tis  {taxu8  haccata)  i  jilm  skalní  {ulmua  morUana) 
vyskytuji  se  též  až  do  Amuřska.  /?)  Z  chvoj- 
ných  stromův  našich  je  nejrozšířenější  bo- 
rovice (pinu8  8ylvJ)y  a  to  po  celé  Sibiři,  ana  i 
v  Zabajkalí,  Amursku  i  na  Kamčatce  mezi  lesními 
dřevy  se  vyskytuje,  a  na  písčitých  polohách  Vitim- 
ských  hor  i  planí  (dle  Poljakova)  ještě  samočisté 
lesy  skládá.  Společně  se  sib.  jedlí  (abiea  nbirica) 
jde  borovice  v  záp.  SibíH  něco  výše  67®  na  sever, 
na  Jeniseji  až  k  66®  s.  š.,  na  jihu  až  do  stepí  (do 
47®  s.  S.),    ale  v  horách  Alatauských   jsou   oboje, 


•     219 

svl.  pak  jddle,  zase  i  t  ííkt^ch.  lesích  mocnS  rozSiřené 
a  jedle  dostupuje  tu  až  do  výSe  6500'  a  zmizí  te- 
prv  Te  výSi  7700^  (v  Altaji  nejde  njni  výSe  4000', 
sosna  jen  do  3000^,  jakkoli  ostatky  jich  výSe  viděti). 
f)Z  keřův  naSi ch  jde  zi mol ez  (Zomcera  coeru' 
lea  i  xyloatmm)  na  Jeniseji  až  do  64%^  s.  š.,  na 
sev.-vých.  až  k  Viljujsku  i  Olekminsku  a  je  i  ▼ 
Zábajkali  a  Eam^atce;  lýkovec  nalézá  se  aŽ  k 
Bajkalu,  skalník  {cotone<Mter)  až  pod  Erasnojarsk 
i  u  Bajkala,  kaliny  (í>ihumum  opulus)  až  k  řece 
Amze  i  Aldanu  a  v  samém  Amursku,  řeSetlák 
S.  kruSina  {rhamnus frangula)  ale  sotva  až  k  Baj- 
kalu. Naopak  je  hloh  krvavý  (crataegm^  aangui- 
neá)  až  do  Kam^atky  rozšířen  (dle  Georgi'lío),  rov- 
néž  bez  Červený  {samhuoua  racemoaa)^  kterýž 
ale  teprv  ve  východní  Rusi  počíná.  Pěknou  ozdo- 
bou vS^ech  horských  strání  Sibiřských,  zvláSt&  již- 
ních, je  nízký  mandlovník  {amygdaltu  nana,  u 
Rusův  dikij  persik),  kterýž  ale  na  sever  (dle  Pal- 
lase) nemnoho  za  50^  sev.  šířky  se  povyšuje.  ^) 
Užší  okred  rozšíření  mají  z  našich  stromů  a 
kd^  zvi.  lípa,  kteráž  je  sice  na  evropské  straně 
až  k  čáře  nad  Sorvyčegodsk,  Ust  SysoFsk  a  jižně 
Čerdyně  až  k  ř.  Túře  hojně  rczšířená  i  mocná,  —  co 
nízký  strom  jen  až  k  ř.  Tomi,  na  sever  pak  ve 
vých.  Uralu  ale  jen  až  do  59°  a  po  IrtySi  toliko  do 
37  verst  níže  Tobolska  (dle  Pallase)  dochodí,  ostatně 
pak  ještě  co  keř  na  jednom  ostrově  Jeniseje  (dle 
Hagemeistra)  nalezena  byla,  a  na  jih  jen  až  do 
hranic  Jalutorovského  okruhu  (dle  Slovcova)  dosa* 
hn^e.  Třešně  ásíi  se  ještě  v  Išímském  oliiruhu, 
tamtéž  jsou  ještě  i  j  abloně,  ale  se  Špatným  plo- 
din, velmi  hojné  vŠak  v  Tarbagataji  i  Alatauských 
horách,  kdež  se  i  do  značné  výše  pozdvihuji.  Li- 
Bksí(ooryUu8  avellana)  i  dub  nejdou  ani  za  Ural, 
rovněž  i  náš  smrk  (cíbies  tíixifoUa)^  jalovec  (juni- 
perus  coinm,\  vazy,  javor  polní  i  tatarský  a  olše 
lipká,  kteráž  ovšem  před  Uralem  od  Vologdy  až 
nad  Yětlugu,  Nolinsk,  Sarapul'  a  odtud  až  k  Zla- 
toustovskému  dosahuje.  «)  Z  jiných  užiteč- 
ných rostlin  ii?iSieh  inřijí  všeobecné  po  Sibiřské 
oblasti  rozšířeni  zvláště  medvědice,   rojovoík,  četné 

19* 


220 

druhy  mochnovitých  keřův  a  rostlin,  obzvUStž  jahod- 
ník  (sahradní  i  lesní),  vSecky  druhy  malinika,  nej« 
více  moruSka  {mhus  chanKHmorus),  maliny  obecné 
i  skalni  (ruhua  ěaxatilia)^  ostružiny  (r.  fruticostbs) 
a  mochny  samé  —  pak  meruzálky  (rtbea)  a  brus- 
nice {vaccinie)  vSech  spůsobův,  kteréž  na  otevřenSj- 
iích  mistech  i  v  lesích  samých  ohromné  prostory 
pokrývají,  majíce  v  severních  prostorech  důležitý 
podíl  v  potravě  obyvatelstva.  Z  nich  jde  malina 
v  odrftdS  ruhus  arcticua  (u  Rusův  krýahiiká  nebo 
knjazeniea)  ovSem  jen  až  do  Tnruchan^ska,  brus- 
nice vSak  a  moruSka  přes  tundry  až  k  Ledovému 
moři.  C)  Pospolu  s  jahodnými  keři  jdou  na  sever 
i  trávy,  obyčejné  týchž  druhův,  co  u  nás,  a  roz- 
koSné,  drnové  luhy  prostírají  se  jeSté  daleko  níže 
Jakutska  (až  do  66^  s.  S.,  ok.  Turuchan^ska*  i  Bere- 
zova  vgak  již  více  jen  místy),  i  při  březích  Ochot- 
ského  moře  (pro  značnou  vlhkost  vzduchu  těchto 
krajin).  V  jižních  horách,  obzvláSté  v  Altaji,  do- 
stupuji dužné  traviny  na  alpských  holích  i  do  výSe 
6000,  v  Alatauských  až  do  7000',  podobné  i  na  Kam- 
čatce.  fj)  PSenice  jarní  roští  se  na  evrepské  stra- 
ně Sibiřské  rostlinné  oblasti  jen  aŽ  do  čáry  od  Soť- 
vyčegodska  k  Vočinskému  pH  ř.  Sysle  a  odtud  nad 
Solikamsk;  v  Uralu  až  k  zeměp.  Šířce  Vrchotuří 
(sk.  59°),  v  ostatní  Sibffi  ne  výSe  58«,  ačkoU  jak 
v  TohoFsku,  tak  v  Eirensku  na  Leně  obyčejně  do- 
zrává (dle  Hagemeistra).  Severní  hranice  úrody 
žita,  (ozimě  jen  v  záp.  Sibiři  a  Tomáškem  a  Nížně- 
udinském  okruhu,  jinde  vSndež  pro  nedůstatek  sně- 
hův  zimních  toliko  jaře)  drží  se  vSudež  v  Sibiři 
západní  60<»  s.  S.,  ve  východní  60  Vz®*  ale  v  Kam- 
Čatce  Žito  pro  mrazy  zřídka  dozrává.  Ječmen  jde 
nemnoho  severněji  (srovnej  nahoře),  proso  má  vSu- 
deŽ  jižnější  hranice,  než  pSenice,  obzvláStě  pak  po- 
hanka,  kteráž  se  nejvýS  do  56®  s.  S.  roští,  ačkoli 
jižně  odtud  vSudež  co  divoká  tráva  zvi.  v  Podal- 
taji  a  Minusinském  okruhu  veliké  prostory  nepře- 
tržitě pokrývá.  Dýně  i  arbusy  drfí  se  v  Sirém 
též  jen  k  66®  s.  S.  a  na  východ  jdou  jen  aS  do 
Minusinského  okruhu.  Celkem  nedosahuje  země- 
dělství na  evropské  straně  do  66®  s.  S.,  v  Uralu 


221 

málo  přes  59*^  {tijt  k  Bezsonov^  nad  ř.  Lalí,  dle  Er- 
mana),  ▼  Sibiři  vůbec  sotva  do  60^,  jakkoli  jeS- 
men  místy  se  urodí  mnohem  sevoméji,  jako  na 
evropské  straně  a  Chorabichy  při  Pe^ře  (pod  65^  49' 
s.  fi.  dle  Yeselovského,  dle  Stnckenberka  i  a  Sjemže 
pod  66^10'  8.  S.),  na  Obi  až  k  Demjansku  (pod 
59  V2  s.  S.),  na  Jeniseji  a  Indigirce  až  při  64*^  s.  S., 
Žito  na  Leně  až  do  Jakntska  (62®  s.  S.)*  V  Uralu 
povyšuje  se  z^nědélství  až  do  3600^,  y  Altaji  až 
do  výše  3900'  (ve  Fikalce),  ve  vrohoviSti  ř.  Čuje 
až  do  4000'  výSe,  tak  že  pro  Sibiřskou  oblast  vů- 
bec 3000'  může  se  považovat  za  hranici  pa- 
tra zemědělství,  ů)  Len  dali  se  jeitě  výše 
Toboťska,  ale  ne  v  Kamčatce,  kdež  naopak  ko- 
nopí  pékně  se  urodí.  Náramně  rozSířena  je  zvi. 
v  SibíH  naSe  kopřiva  žáhavka  (uriiea  dioiea)^ 
pak  kopřiva  konopná  {u.  cannabina)^  z  kterých 
až  do  Kamdatky  tkaniny  zdělávají.  —  Zelí,  ře- 
pa, mrkev,  ředkev  i  brambor  a  j.  podobné 
rostliny  daří  se  ještě  v  Mezeni  a  Berezově,  s  těží 
však  v  Jakutsku,  Ochotsku  a  Petropavlovském 
portě,  v  Obdorsku  jen  ředkve  a  vodnice  (a  to  velmi 
malé,  sotva  2  unce  těžké,  dle  Pallasa).  Z  rost- 
lin barevných  je  zvi.  naše  mořena  a  srpek 
{serratula  tínctorta)  všudež  po  Sibiři  obecná. 

Naopak  scházejí  oblasti  Sibiřské  z 
charakteristických  druhův  rostlin  evropských  (po- 
kud tyto  totiž  až  do  stírední  a  severozáp.  Rusi  roz- 
šířeny jsou)  výhradně  náš  smrk  (picea  vulg,)^  ja- 
vor polní,  ptáčnice  {prunu9  avium)  a  rokytník  {hyp- 
paphae  rhamn,)^  kdežto  celá  řada  jich  (viz  nahoře) 
již  na  Uralu  se  ztrácí,  což  v  záp.  Sibiři  až  do  Je- 
niseje  dílem  pokračuje.  Za  Jenisejem  však  počí- 
nají se  Evropsko-Sibiřské  tvary  rostlin  směňovat  i 
se  zadoasijskými ,  jakkoli  flora  tato  rozhodnějším 
videm  teprv  v  Daurii  ^^  Zabajkalí  (za  Jablonuým 
a  Stanovým  hřbetem)  a  v  Amursku  se  objevuje,  kdež 
sice  vždy  ještě  tytéž  čeledi  a  rody  převládiýí,  ale  v 
rozdílných  již  cbruzích.  Obecné  však  veškeré 
oblasti  Sibiřské  a  cbaraktecické  vyšší 
rostliny  jsou  zvláště  jisté  druhy  sosnovitých 
.  cO^v,  k  studenému  podnebí   zvi.    spůsobných,   ze- 


222 

jména  listvenice  (pimu  larix  m&.),  cedr  sibiř- 
ský čili  limba  (pinus  cembra)^  paktakKvanápiehta 
{abies  ěibirica)  a  jedle  sibiřská  {pieea  oboviUa),  — 
ChTOJné  lesy^  sibfi^ské  oblastí  skládaji  se  yándež 
kromě  nafii  boroyice  a  jedle  až  do  nejkrajnějšibo 
sereru  a  výobodu  i  až  do  předěle  vzrůstu  stromův 
na  horách  z  těchto  mocných  a  tvrdých  dřev,  kte* 
réŽ  jim  zvláštního  pohledá  dávají,  a)  Nejrozšiře- 
nějši  a  nejbytelnější  je  listvenice,  jejíž  dřevo 
s  těží  dá  se  otesávat  a  kteráž  je  vSudež  i  při  výroční 
pr&m.  teplotě  —  10®  ještě  vysokým  mocným  stro- 
mem, protož  se  hlavně  jen  studených  krajů  přidr- 
žuje. Její  severozápadní  a  jižní  hranice  v  £vropě 
a  Uralu  byly  jiŽ  výše  vytknuty;  v  Tobolské  gufa. 
jde  listvenice  na  jih  vůbec  jen  do  57®  s.  š.,  ve 
střední  a  východní  však  mnohem  jižněji  (v  NerČin- 
ské  oblastí  až  do  61®  s.  Š.),  tak  že  všecky  jižní 
hornatiny  sibiřské  hustými  lesy  jejími  na  vyšších 
stráních  naplněny  jsou.  Na  severu  vyskytuje  se  i 
v  tundrách  co  kosodřevina  (rus.  slanec)  společně 
s  břízou  i  cedrem  (až  do  70 — 72®  s.  š.,  na  Kam- 
Čatce  však  jen  až  do  56®).  Na  horách  počíná  vždy 
teprv  v  značné  výši  husté  lesy  skládat  (tak  v  AI- 
taji  teprv  ve  výši  4000',  jakkoli  se  i  v  2500'  výše 
již  vyskytuje),  kteréž  v  horách  Aldanských  vždy 
ještě  ve  2—8000'  výše  potrvají,  na  Altaji  pak  v  5500' 
výše  již  přestávají,  načež  listvenice  co  kosodřevina 
ještě  do  6000'  dochodí.  fi)  Cedr  má  podobné  roa- 
sáhlé  rozšíření  co  listvenice,  dostupuje  však  do 
Evropy  před  Uralem  jen  obloukem  od  Ust  ŠČugora 
na  vysní  Timan  a  vrchovistěm  Vygu  až  k  Usfjug:Q 
a  odtud  nazpdt  přes  vrchoviště  Luzy  a  Vjatky  a 
pod  Permí  k  Uralu.  Na  horách  jde  však  ještě  výše 
než  listvenice  (v  Altaji  co  kosodřevina  až  do  6700'). 
Bovněž  je  ve  východní  Sibiři  cedr  slaběji  rozšířen 
(zvl.^za  Jablonným  hřbetem),  a  schází  zejména  mezi 
ř.  Lenou  i  Aldanem  docela,  vyskytuje  se  vsak  za 
tímto  až  do  břehův  Tichého  oceánu  v  podobě  keře. 
y)  Pich  ta  jde  vůbec  aŽ  do  68®  sev.  š.  a  je  na 
západě  po  celé  sev.  Rusi  evropské  porůznu  roztrou^ 
Sena  (ano  až  kř.  Volchvi),  celkem  však  řídčejší,  než 
tistvenice  a  cedr,   ale   vyskytuje   se    mocnýini  lesy. 


223 

rovnSž  teprv  co  liatveniee 've  BSia^é  yfU  (t.  j.  4000 
a  5000'),  poyýSajic  se  v  Altaji  v  leflidm  Bkapenstvi 
(dle  Iiedeboura)  až  do  5270'  ras.  á)  Vlastni  a  obe- 
cně Tozšiřený  je  y  Sibiřské  oblastí  druh  jalovce, 
tak  Bv.  vřesk  (ras.  vereak^  Juniperu9  lycia  aty- 
loša  čili  sobina) ,  kterýž  vSadež  na  vysokých  ho* 
ráeh,  ve  vodorovném  roziiřeni  od  hor  Kirgizských 
(kdež  je  zvi.  nad  míi'a  hojný)  až  do  tunder  roste, 
a  po  semi  až  do  objemu  6  sažeň  se  stele.  Eromé 
toho  jsou    obecné   po   vši  Sibiři,   u   nás  ale 

teznámé  stromy  neb  keře:  rozmanité  drnhj 
b  (zvi.  aeUix  May  acuminata,  Smithiana  i  j.  m.) 
a  Bvid  (jcomuasang,y  pymolea^foUo^  viminaliay  atipu- 
Uurisy  caprea)y  olie  sibiřfiká  {alnua  fruHcoaa),  sib. 
dřin  (comua  aibJ),  zelenec  horni  {atragene  alp»)y  sib. 
r&že  (roaa  aeicularia),  sib.  tavolnik  (spiraw  cha" 
maedryíoUa)y  zvi.  druh  topolu  Čili  tak  zv.  o  s  o  k  o  ř 
(r.  dMHata^aoa0kof*j'zz.poptUu8  6aZsamtyera),  všudeŽ 
po  jižni  Sibiři  (zvlrpak  v  údolich  Altajských  a  na 
Kamčatce)  hojně  rostoud,  ale  až  k  Vitimu  rozSi- 
řená—  sib.  jilm  Č.  břest  {uLmiaa  pumila)^  sib.  aka- 
cie  čili  bobovnik  (též  goroehoviky  caragana  aib,)^  zvi. 
v  jižních  horách  vŠudež  hojná  a  mnohonásobného 
užitku  poskytujici.  e)  Z  jiných  užitečných  rostlin 
je  v  Sil^  ještě  vlastni  tak  zv.  zelenka  {iycopodium 
comptZana^timriiplavuň  chvojka)  a  tak  zv.  žlutý  ko- 
řen čili  zavtah  (ataiiee  tataricum)  a  reveň  sibiř- 
ská {rheum  undtiUitum),  po  Altaji  v  Sojanských  ho- 
rách hojně  rostoucí,  ovšem  odrůda  vlastní  řevně, 
kteráž  v  Sibiři  nikdež  posud  se  nenašla.  Užitečná 
z  četných  liliacei  je  zvi.  tak  zv.  sarana  {Ulittm 
martagony  čili  lilie  zlatohlavá),  pak  kandik  (ery- 
éhroniam  děna  comt),  zvi.  po  Jeniseji  obecný,  konečně 
rozličný  česneky,  zvi.  v  Altaji  rozmanité,  mezi 
nimiž  česnek  medvědi  {allium  uramwn)  a  j,  Z  ji- 
ných rostlin  jsou  zvi.  ještě  charakteristické:  kru- 
hatka  {cortuaa  Calypao)^  malinik  sev.  {ruhus  arcticua) 
Mohringia  UUerifoliay  jiná  fiala  {viola  umbroaa)^  ji< 
stý  svízel  (jgaUum  tr\fidufn)^  Oinnay  rozl.  druhy  ostřic 
(zvi.  earex  pedtformia,  orthQatacih^a  i  rhynchophyaá) 
jistá  Vratička  {MrycMum  virginianum),  eUnobeUUaj 
pa9fif^a  anomala  i  j. 


224 

Jakkoli  oblast  Sibiřská  osobuje  ohromné  pro- 
stranství f  přece  .  jevi  se  v  ni  skoro  až  k  Ja- 
blonéma  a  Stanovému  l^betu  celkem  taková  jedno- 
obraznost  rostlinstva,  že  ani  nižší  hornatiny  Sibiřské 
v  tom  ohledu  nečiní  rozdílu  a  vřadění  jich  do 
zvláštních  okresů  rostlinných  není  dosti  podstatným. 

1.  Tak  liší  se  severoruské  lesní  planiny  a  nížiny 
od  záp.  i  střední  Sibiře  hlavně  jen  větší  hojnosti 
evropských  druhů  a  odrůd  rostlin.  Ural  má  ještě 
nápadně  evropskou  vegetaci  (ku  př.  ze  196  composit 
108  stejných  se  středoevropskými)  a  je  vůbec  zvf,. 
v  střední  části  své  rozhodnou  hranicí  mezi  sibiřskýma 
i  evropským  rostlinstvem,  zvi.  nižších  rodův  a  druhův, 
pokud  totiž  kromě  výše  vytknutých  za  něj  vůbec 
i  kručinka  (genUta  tinct.)y  jetel  chlumní  {triýolium 
montanum) ,  čarovník  čilí  opaka  ( drcaea  alpina ), 
chrpa  {centaurea  eyanuě)  i  star^^  lesní  {šenecio  ne* 
morensia)  nepřechodí.  Lesy  Uffiské  skládají  se  na 
sev.  hlavně  z  listvenic,  cedrů,  picht,  sosen,  břís, 
osyk  a  jeřábů,  jižnější  též  z  lip,  vazů  i  klenů  {acer 
platanoidei)x  duby  jdou  v  horách  (ovŠem  jen  na  jihuj 
až  dorel.výše  6—700',  lípy,  jilmy  a  kleny  do  1000'. 
Patro  alpské  schází  v  Uralu  středním  a  jižním  skoro 
docela,  ano  i  lomikameny  vyskytuji  se  tu  ovšena 
jen  na  nejvyšších  horách,  za  to  má  je  (čili  vl. 
arktické)  Ural  severní  (viz  nahoře).  Charakteri- 
stické jsou  ve  středním  a  jii.  Uralu  na  vyšších 
hřbetech,  kdež  nejvíce  celík  obecný,  rdesno  (polygo- 
nům biatorta  i  alpinum) ,  pak  mrvka  (festuca  ovina) 
se  rozšiřuje,  —  zvlášť  jistý  druh  šatru  {gypsopkila 
uraií,)  veliké  prostory  pokrývající,  vrby  (saUx  glauca 
i  caeaia)^  pak  gymandra  aJUaica^  rožec  {úeraaiiwn 
alp,\  hvozdík  peřestý  {dianthusplumariuB)^  popelník 
(a  sice  cineraria  campeatria  i  aibiriea),  jisté  druhy 
sasanek  (zvi.  anemone  nareiaatflora)^  vrbka  úzkolistá 
{epUobium  anguatifolium)  f  druh  mázdřince  (pUuro- 
apermum  uráUnae)  a  porostlík  {puplewrum).  Vedle 
toho  jsou  (dle  Lehmanna  a  Bunge)  zvi.  hojné  alpské 
rožce  {ceraatium  alp,\  dryjadka  horní  {dryaa  octo- 
petala),  zimolez  severní  {Urmea  borealiajy  pochybek 
{androaace  JUiformia)^  pryskyřník  {ranunoulua 
Furahii),  hvozdík  (dianthua  auperbtía),  viiveo  (pedi- 


225 

cklaris  versieolor),  zápeřnik  (eriophorum  vaginadum  i 
polystachyon)f  ocáskovec  (alopecurtM  aZp.)Je8tiřábiiik 
{hieradum  alp.)y  brusnice  {vaccimtim  uliginomm)  a 
jiné  víc. 

2.  Květena  Alt  aj  ská,  odLedeboara,May- 
era  a  Bunge  zvi.  proskoumaná,  je  a)  v  otevřenějších 
dolích  sev.  a  západních  až  do  výše  skoro  1200'  nej- 
více  Btepního  rázu,  bohatá  zvi.  na  chocholičnaté   a 
okoli^naté    bjlinj   jak  evropských,    tak    osobitých 
odrůd,  jako  jsou  na  př.  hlaváček   {adonia  vemalia), 
sasanka    otevřená   {anemone  patena)^   pelyňky  česne- 
kovité  i  Satry  {gypaophila^).     Tak  jako   tyto  pokrý- 
vají  i   ceratocarpus  arenarius   a   dvourožka    {diotia 
ceratoides)   celé  prostory.    Na   slané  půdě   ukazigí 
se  rozličné   solenky  z  Čeledi  Folycnemum^  Atriplex^ 
Ohenopodium^  Frankenia^    2'cunarixy  Salicortiiof  Ha- 
hcnemum  ve  velkém  množství,  podobně   Choriapora 
aib,  a  dioHa  atripUcoidea,    Jižněji  objevuji  se  ještě 
velmi  hustě  sněženky   (amarylUa  tatarica)^  Rindera 
tetraspis^   řidčeji  marulky    (zejm.  Nepeta  aibirioá)  a 
oa  pahorcích  pěkný  Eremerua.  b)  V   nižších   po- 
lohách horských,  a  sice  až   do  výše  4500'   je 
flora  altajská  naší  evropské  nejpodobnější,   a  vůbec 
obecně  sibiřského  rázu,   ačkoli  i  tu  některé  zvláštní 
druhy  i  odrůdy  často  se  vyskytují,   kvetouce    bujně 
nejvíce  na  skalách  n.  na  travných  pláních  a  i  při  by 
stíHcích  horských  (jako   zvi.  geniiana  aquatica^  cor- 
Uua    JlícUhiolif    cardamine    mcbcrophylla  ^   aaxifraga 
geum^  pedicuíarts    reaupinata  a  j.),    kdežto  mírné 
svahy  a  lázy  horjské  nebo  řídké  l[esy  obecné  evrop- 
ské byliny  ukazují,  c)  Močály  a  slatiny    tohoto 
patra  migí  sice  hlavně  též    evropské  blatné  rostlin- 
stvo,   ale  již    osobité  tvary,    zvláště  liliovitých  a 
pryskyřníko vitých,  mezi  nimiž  zvi.  významné  jsou: 
Banunculua  polyrhizoa^  adonia    vemalia,    aibirica   i 
villoaat  paeonia  hybrida^  anemone  patena ,  coerulea^ 
aUadca   a  j.,   omithagulum  anguloaum  i  uniflorum^ 
tudipa  altaica  i  McoZor,  erythronium   děna  canUy  co- 
rydalia  nobilia,  braeteaía  i  íongiflora^  —  leoniice   ať 
totca,    tři    druhy  kosatce  (iria  ruth.y   glaueeacena  n. 
flamaiimá).  Jiné  zvi.  vzácné  jsou  ancbroaace  filifor- 
mia^  viola  trieolori  oý*.,  jiné  3  druhy  pryskyřníka  {ra^ 

20 


226 

nunculu8  eymhalariae^  longicatUis  w.,  natans  n.)  gert" 
tiana  barhata^  ctrsium  OtheUnif  potenHlla  muUifida,  al- 
lium  uliginosum  n.  a  pod  stromy  n.  keři  též  primuia 
aib.,iphacaexaltataf  pedicularis  spedosa  ij.  d)  Kromě 
výSe  vytknutých  rostou  ješté  na  skalách  vzácné 
Dracocephalum  origanoidůa  ,  peregrinum  pinnatum 
(a  j.  dva  druhy),  patňnia  sibirica,  androsace  daay- 
phyUa^  onosma  Qmélini^  Sibbaldia  altaica,  Swertia 
dichotoma^  theaium  rupestre  n.,  SttUera  aUaiea,  se- 
dům JEwersHf  siXene  cUtaica  (a  j.  druhy),  linaria  al- 
taicOf  množství  mochen  (zvi.  transsylvanica  i  šericea), 
hesperia  apríca,  centaurea  sibirica  a  j.  v.  e)Na  lu- 
kách jsou  jeStě  bolševník  (heracleum)  s  výši  muže, 
seseli  athamantoidea  ,  sylibum  cernuum  ,  zvonky, 
stračky,  oméje,  kýchavice,  jistý  rebříček  (achillea 
impatiena),  více  druhův  žlutuch,  kozíbrada  východní 
{tragopogon  orientalis)  a  2  druhy  vSivců  (zejm.  pe- 
dieularia  elata  i  hojná  a  krásná  pedicutaria  probos- 
eidea).  í)  Kde  údolí  v  značné  výSi  serozSiřují(jako 
údolí  vy^ního  ČarySe,  Koksuné  a  j,),  nastupuje 
opět  step  ní  ráz,  ale  dílem  rozl.  druhy,  jako 
zvi.  cónvoVovltia  Amcmi^  gentiana  OUberi,  nové  druhy 
mochen  a  Sauaaurti,  pak  peucedanum  vaginatum,  aster 
aUaicu8f  více  nových  pelyňků  i  rozrazilů,  více  druhů 
kačince  {Itontodon)  a  p.,  a  na  solné  půdě  též  glaux 
marťftma  (sivěnka  mořská),  g)  Ve  výši  4500  až  do 
6500'  čili  až  do  hranice  lesní  ztrácejí  se  evropské 
rostliny  znaéně,  Činíce  místa  vlastně  altajským. 
Zde  rostou  nejvíce  a  v  rozličných  odrůdách,  zvL  všivec 
(pediculana)^  toten  (sanguisorba  alp.)^  rozrazil  (var, 
densiflora),  5  druhů  hořce,  Swertia  obtuaa^  athaman- 
ta  compactay  8ib«  len,  jistý  zimolez  (lonicera  hiapida) 
primula  niv,  i  Pallasii^  viola  altaica,  uniflora  i 
pinata,  aaxifraga  hirculus^  meapilus  unifioraf  poten- 
Hlla maeranthaf  aguiUgia  glandolyaa,  dracocepkahant 
aítaienačy  Linnea  borealia^  pfdomis  alpina  a  j.  m. 
h)  Stepní  planiny  (holce),  v  této  výši  položené  (nej- 
vySSí  5759'  pař.),  mají  v  chudém  rostlinstvě  svém 
některé  nové  druhy  aaksaula  (anabaais),  keřovitou 
lebedu  {atriplex),  jiný  keřovitý  druh  merlíka  {che- 
nopodium)  3  zvláštní  kociby  {zygophylla)  ^  několik 
keřo  vitých  pelyňků  a  oxytropiask  p.  i)  V  patře  nad- 


227 

lesném  rostou  kromě  zaruži,  vrbek  a  kendíka, 
kteréž  jsou  ve  vSech  patrech  hojné,  a  kromě  vrb, 
jalovce,  břizj,  mišpnle  {mespilus  unifl,)  a  dryjadky 
{dryas  octopetala)  následující  charakteristické  a  jen 
tomuto  patru  souvlaiitní  byliny,  jako:  eriopkorum 
Chamisšonis  n,,  athamanta  cnniía,  Cla^tonia  ogu- 
Hfoliaf  zase  jiné  hořce,  Sihhaldia  procumhengf  Lu- 
zula  upicata^  Oxyria  reniformia^  Biehersteinia  odora, 
jiné  opět  lomikameny  a  mocímy,  jiné  knotovky 
(iychfUs), papavernudictwle^  gymnemdra bicolor,  nové 
druhy  vesnovek  a  rozrazilft  atd.  Vůbec  poznal  Le- 
debour  v  Altaji  1600—1700  jevnosnubných  bylin 
(mezi  nimi  100  trav  a  Id^žatých,  130  lušti natých, 
321  složnokvětých  a  p.). 

3.  Podobné  Altajským  horám  i  Uralu  jsou  rost- 
linné poměry  hornatin  slředosib.,  jen  že  evropské 
druhy  číin  dále  na  vých.  Jeniseje,  tím  více  mizí 
(tak  mají  na  př.  hory  ok.  Bajkalu  mezi  168  kom- 
positami  toliko  64  středoevropských),  až  konečně 
v  Zábajkalské  oblasti  Čili  staré  D  aur  i  i  objevuje 
se  již  největší  počet  charakteristických  evropsko- 
sibiřských  druhů,  a  dílem  i  čeledi  —  vyměněný 
za  jiné  více  méně  příbuzné,  kteréž  t  zadní  Asii  vůbec 
rozšířeny  jsoa.  Tak  má  Zábajkalí  (dle  Turčaninova, 
kterýž  vůbec  floru  Daurskou  nejdůkladněji  popsal) 
svůj  zvi.  dub  (quercuB  mongolica)^  zvláštní  lípy  {ti- 
Ua  cordata)  a  jilmy  {uímu8  pumiUa)^  jiný  druh 
olši  (zejména  álnus  sibmea  čili  hirsuta)^  jinou  lišku 
(eoryllus  heterophytta) ,  jinou  odrůdu  mandlovníka 
Č.persika  (amygdaluspedunculatá),  javoru  (zejména 
acer  dedyle)^  vrb  (zvL  salix  depreěsa)^  jinou  hruši 
(pyrus  bacoctta)j  která  tak  zv.  Kytajská  jablka  dává, 
taktéž  jiný  řešetlák  (rhamnus  dauricum) ,  jiný  hra- 
chovník  Qm..  caraganamicrophyUa)  SL'pOYé8tnf  bagul- 
nik  (pěnišník  =  rhododendron  dauricum).  Rovněž 
vyškytá  se  v  Daurii  jiný  druh  zimolezu  {Umicera 
ehrygantha)^  oduru  (azalea  pallida)^  3  nové  mocbny 
(zvi.  potentiUa  asptrrimay  olopetala  i  tenella\  jiníS, 
meruzálka  {ribea  pulcheUum)  ap.  Zrádu  oko- 
lí čnatých  (kterých  má  vůbec  Dauríe  148  druhů 
v  27  čeledích)  nalézají  se  tu  1  zvi.  druh  kmínu, 
1  druh  porostlíku  (bttpleurum)^  2   zvi.   sesely   {libo- 


228 


notis  i6seUňde9  i  villosa)^  2  zvi.  drahý  koromače 
(cnidium)^  3  Sabríny  {conioselina\  2  zvi.  druhy  smld  - 
nika  (jpeucedanum),  Z  ostřic  je  10  nových  druhů  atd., 
z  užánek  {cynoglosium) ,  kterých  je  24  druhů,  náleži 
jen  7  Evropě  a  p.  jakož  vůbec  flora  Daurská  mocný 
přechod  do  flory  vnitroasijské  i  Kytajské  ukazuje, 
jakkoli  v  ní  celkem  vždy  evropsko-sibířské  tvary 
převládají. 

4.  Tvary  Daurské  (řídííeji  vSak  Amurské)  rozšiřují 
86  i  po    březích  moře   Ochotského,    pokud   poměry 
teploty  toho  dopouštějí.  P.  o.  Kamčatka  má  však 
mnoho  zvláštního,   tak  že  jej    i    za    osobitý   okres 
považovati  možno,  jakkoli   v  něm  evropské  rostliny 
(srovnej   nahoře)   mnohem   vyšší  měrou   převládají, 
než  v  Daurii  nebo  v  Amursku.  a)  Lesy  skládají    se 
(dle  Ermana)   hlavně    z    bříz  (zejména   betula  Er- 
fftani),  dílem  též   z  osokoří,  a  v  podrostu   těchto 
objevuji  se  nejvíce  hloh  rudý,  trnky,  zimolez  a  vrby, 
nejvíce  však  zvi.  druh  tavolníka  {Spirea  kaméatica)^ 
kterýž  i  výše  10'  dosahuje  a  pěknými  bílými  květy 
se  vyznamenává  a  vůbec  význačnou   rostlinou   na 
Kaměatce  jest.    Podrost  březových  lesův,  na   vých. 
pobřeží  skoro  výhradných,  tvoří  vSak  nejvíce  zakrnělé 
Šedivé  olše,   cedry    a  plané   hruše  (pyrus  sambuct- 
folia).    Lesy    chvojné  vůbec   jsou  velmi  řídké  (Er- 
man  našel  jen  jeden  u  mysu  Eronockého)    a  sklá- 
dají se  ze  dvou  odrůd  sosen,   a  v  podrostu   hlavně 
z  růží  sib.,  zimolezu   a  množství  brusnic   a  malin. 
b)Při  vodách  tekutých  jsou  houStě  olší  a  bříz,  i 
moěály  jsou  břízami  lemované.    Na  luzích  a  la- 
kách je  vzrůst  rozmanitých  travin  velmi   mocný, 
tak  že  i  keře  zakrývají,  a  mezi  nimi  jeví   se  zvi.  2 
osobité   druhy  lilií    (lilium    kamcatkenae  y  fritillaria 
kamd,)  8  výši  muže,  jakož    i   jistý    druh    žlutých 
starěků    {aenecio  eannabifolius)    a   červených  vrbek 
{epilobium  angusHfolium)  hustě  na  lukách  k  nemalé 
jichozdobě.  c)Napa8ekách  a  lesních  luzích 
nalézá  se  množství  tmavomodrých  kosatců,    a    zá- 
roveň   množství  chocholiěnatých ,    mezi    nimiž   zvi. 
hyězdnik  a  řebříček,    pak    mlíč   sibiřský    {aonchus 
J»ť6.).     Olše  jdou  na  Eamčatce  vůbec  do  výše  2900, 
vrby  (aalix  arcHca)  až  do  5000'.  Jedlé  rostliny  jsou 


229 


tytéž,   co   v  ostatní  Sibiři,  rovněž  i  vláknité  (srov. 
nahoře). 

C.  Ří§e  rostlinstva  stopního  obsáhaje 
v  imperii  ruské  přes  58.000  Q  mil  z.  čili  16  "/o 
všeho  povrchu  imperie,  s  čehož  na  vlastní  Bus 
evropskou  ok.  19,000  Q  m.  vypadá.  Severní  hra- 
nice její  skládá  se  celkem  v  jedno  s  hranici  stepí, 
avSak  touž  měrou,  kterouž  rostlinstvo  evropské  mezi 
sib^ské  vniká  a  naopak,  —  podobným  též,  ano 
větším  ještě  prostorem  šiří  se  stepni  rostlinstvo  na 
sever,  východ  i  západ  (méně  na  jih)  po  evropské  i 
asijské  Buši  (srovnej  níže),  tak  že  by  se  velké  pro- 
story zví.  střední  Buši  vlastně  do  této  říše  rost- 
linné vřaditi  měly.  Kromě  vlastních  stepí  nižších 
i  vyšších  jak  v  Evropě,  tak  v  Asii  i  Zákavkazí  při- 
sluší  k  ní  též  v  širším  slova  smyslu  i  hornatina 
Eavka^flká  i  Arménská,  odkudž  se  daleko  do  vnitra 
přední  Asie  prostírá ;  všecky  pak  horuatiny  jihoruské 
i  sibiřské  i  Ural  mají  v  ní  dolinami  svými  i  vyš- 
šími pláněmi  značného  podílu.  Říše  tato  shoduje 
se  celkem  s  klimatickou  oblasti  severovýchod- 
ního passatu  (srov.  nahoře),  kterýž  (jsa  též  hlav- 
ním nositelem  semen)  zároveň  v  ní  všudež  celkem 
totožné  klimatické  a  následkem  toho  i  rostlinné 
sfjevy .  sp&sobuje,  kteréž  pak  hlavně  jen  dle  geolo- 
gické i  hypsometrícké  rozdílnosti  půdy,  vlivem  te- 
kutých  vod  a  spůsobeným  jimi  nasazováním  rostiin 
jiných  oblastí  atd.  rozličné  změny  berou  a  tudíž  i 
do  rozličných  oblasti  se  rozpadají. 

Z  Oblast  vyšších  stepí  obsahuje  nejen 
všecky  tak  zv.  vyŠŠí  stepi  v  Evropě  i  Sibiři,  tedy 
i  Išimskou,  Barabinskou,  podhorni  stepi  Kirgizské 
i  Alatauské,  vyšší  části  stepi  Abakanské,  stepTam- 
činskou,  Manzurskou,  Turginskou  i  Aginskou,  ný- 
brž krátce  řečeno,  všechen  čer nožem ný  pro- 
stor evropské  i  asijské  Buši.  Nebot  rost- 
linstvo černé  země  ruské  je  dle  vysloveného  již 
ode  dávna  (zejména  již  od  Pallase  a  Giildenstaedta), 
Buprechtem  ale  na  neomylnou  pravdu  povýšeného 
mínění  nejen  totožné  s  rostlinstvem  vyšších  stepí 
ruských   (a  třeba  tedy  oblast  tuto  vlastně  nazývat 


230 


oblasti  černozemnou),  nýbrž  vSecky  krajiny 
čeruozemné,  mimo  prostor  vlastních  vySSích  stepí 
v  Evropě  i  Asii  položené,  nejsou  ničím  jiným,  leč 
vzdělanými  stepmi,  v  nichž  posad  ještě  rostlinstvo, 
vyšším  stepem  vlastní,  převládá,  majíc  však  hojné 
příměsky  rostlin  jiných  oblasti  a  okresův  jak  od 
vlivův  přírodních,  tak  zvi.  od  kultury  lidské,  pod 
níž  vůbec  rostlinstvo  stepní  ku  podivu  rychle  mizí. 
Pokud  však  Černá  země  nejen  vlastni  vyŠSi  stepi 
evrop.  (ne  však  Zákavkazské)  pokrývá,  nýbrž  na  se- 
ver jich  hluboko  do  vnitřní  Kusí,  do  Uralu  i  do 
Sibiře  vniká  ^),  obsahuje  oblast  její  více  než  18.000 
□  m.  z.  ve  vlastní  Rusi  evropské,  v  Sibiři  však  nedá 
se  posud  s  jistotou  ani    odhádati.     Tak  jako    ale 

^)  Srovnej  s  tím  rozšířeni  černé  země  v  Sibiři, 
výše  vypsané  (dle  Hagemeistra).  V  Evropsi^é 
Rusi  je  však  dle  Ruprechta  rozloha  černé  země 
ještě  větší,  než  mapaMeyendorfova(JSartojpro- 
myUenoati  Roasii)  a  po  ní  mapa  stát.  ekon. 
atlantu  z  r.  1856  i  mladší  Petzholdova  (z  roku 
1861)  udává,  a  oblast  její  pokrývá  tudíž  ne 
16.700,  nýbrž  mezi  17—18.000  Q  m.  v  jediné 
Rusi  svropské.  Zejména  objevuje  se  tu  černá 
země  kromě  souvislého  prostranství  svého  (k 
severu  až  do  ^čáry  od  Dubna  na  Berezno  při 
Sluči,  Kijev,  Cernigov,  Kursk,  Orel,  Tulu,  Rja- 
zaň,  Eolómnu,  Easimov,  Temnikov,  Sergač, 
Buinsk  a  v  celém  Saratovsku  a  Ufímsku)  dle 
Ruprechta  v  početných  ostrovech  ještě  v  Mos- 
kevsku,  Eazaňsku,  ano  v  samém  Yladimirska 
a  Jaroslavsku  (i  na  všech  kurganech  a  tak  zv« 
sopkách  severoruských),  na  jihu  až  do  hranic 
vyšších  stepí  vůbec,  nýbrž  i  vně  jich  na  oné 
sk.  stepi  Nogajské,  za  dolním  Manyčem,  ve 
všech  skoro  údolích  jižního  Uralu,  v  Předkay- 
kazí  v  Stavropolsku  (zejména  v  předhc^i  Kav- 
kazském  ve  výši  1680—2430'  dle  Abicha),  v 
Zákavkazí  však  posud  jen  na  jednom  místě 
(blíž  Achalcycha).  I  černozemná  půda  v  banátu 
Rakouském  je  nepochybně  totožná  s  černozeoxi 
ruskou. 


231 


Černá  země  zetleuim  stepaiho  posavadniho  rostlin- 
stva na  starém  mezo-  i  kainozoiickém  kontinentu 
jiho-  a  středoraském  i  sibiřském  povstala,  a  sice 
průchodem  několika  tisíců  let  za  starší  doby  dilu- 
viální  (zejména  ještě  před  usazováním  se  samých 
bludných  balvanů  v,  kteréž  se  vesměs  severně  bře- 
hův  tohoto  starého  koátinentu  ustanovily),  tak  usa- 
dila se  černá  země  náplavem  řek  a  šířením  se  sou- 
rlastního  jí  rostlinstva  řekami,  větry  atd.  i  vně 
svého  původního  zemiStě  na  nižších  (pod  6—700') 
prostorech,  za  doby  postdiluviální  teprv  zpod  moře 
vyniklých  (jako  sev.  i  jižní  Rus  atd.),  nedospěvši 
tu  ovšem  větším  dílem  nikdež  k  té  mocnosti  (10  až 
12  i  20'  hloubky),  kterouž  se  v  pravlasti  své  vy- 
znamenává. Proto  má  i  tato  pravlasf  její,  t.  j. 
vyšší  stepi  Buské  i  Sibiřské,  nejen  prvotní  rostlin- 
stvo čemozemné,  nýbrž  ono  je  v  ní  i  mnohem  roz- 
manitější, ryzejší  a  od  klimatických  poměrův  (vel- 
kých veder,  skrovné  vláhy  a  t.  d.)  mnohem  moc- 
nější,  než  na  oněch  nižších  prostorech  středo-  i  ji- 
hornskýeh  a  sibiřských.  Klimatické  poměry  tyto 
(kteréž  srov.  nahoře)  spůsobily  však  z  pravlasti  éerno- 
zemné  zabráněním  vzrůstu  stromův,  chudobou  pra- 
menův  atd.  zároveň  step,  jejíž  charakter  se  na 
sekundami  oblasti  ěemozemné  (jako  pod  vlivem  ji- 
hozápadních větrů,  jiného  geolog,  složení  půdy  atd. 
stojící)  na  sev.  povlovně  ztrácí,  kdežto  nizkéstepi 
evropské  i  asijské,  jako  za  pozdní  diluviální  a  dí- 
lem i  alluvialní  doby  co  dno  mořské  vysušené  (a 
podobně  i  vzdálenější  černozemné  končiny  nižší  ve 
vnitřní  Kusí)  v  primitivní  černé  zemi  a.  osobitém 
rostlinstvě  jejím  hlavně  jen  potud  některého  mají  ouča- 
stenstvi,  pokud  některé  částí  jejich  (jako  hory  Kir- 
gizské,  Mugodžarské  a  j.)  co  ostrovy  z  povrchně 
tohoto  moře  Kaspijskosibířskéhó  vynikaly.  Černo- 
zemné  rostlinstvo  ruské  na  vysokých  stepech  je  tedy 
konečně  nejen  autochtoní,  nýbrž  i  prvotní  (primární) 
florou  v  Rusi,  podobně  co  flora  arktická,  alpská  i 
flora  horských  lesův  a  slaných  stepí  (viz  níže), 
nýbrž  ono  nalézá  se  v  největší  intensivnosti  právě 
ve  výši    600—1000'    a  výše   (v    Altaji,  Kavkazu  i 


232 


Urala  až  přes  2000'))  kdežto    vSndež  jinde  je   při- 
stěhovalé, ^) 

1.  Vlastní   yySši  stepi,   nechť  se  nalézají 
kdekoli  na  Rusi  i  v  Sibiři,  jsonce  na  protiva   ostat> 
nich  černoEemných  krajin  pod  vlivem  yětrů  severo- 
východních, a  v  jižních  Siroi-^ch  i  svrchovanS  kon- 
tinentálním podnebí  položené,  nabývají  rázu   svého 
co    takové    hlavně    absolutním    skoro    nedůstatkem 
lesův  a  stromil  vůbec,   kteréž  se  skoro  bez  výjimky 
v  nich  (pokud  neanavená  lidská  píle  k  roštění  lesův 
nepřihlédá)  jen  co  chrastiny  a  keře  jeví,  pak  vSeo- 
becným  pokrovem  svým  rostlinným,  t.  j.  skupenstvím 
přerozmanitých,  vysokorostlých,   dřevných,  zůnovi- 
ť^ch   a  travných  rostlin,   kteréž  černé   zemi    vůbec 
vlastní  se  býti  jeví.  —  V  podletí ,    dílem  i  v  záři 
(po   hojnějších    deStech,   kterýmiž    se   vegetace   na 
^átko  zase  zotaví)  podobají  se  totiž    vysoké   stepi 
Ruské ,    Sibiřské    i  Podkavkazské  (kdež    vSak    ne 
jediná  černá  zem  toho  jest  původem)  nepřehlednému 
rozvlněnému  moři  6 — 8,  někdy  i  12'  vysokých,  pe- 
strokvětných  trav,  od   kteréhož  jen  křoviny  (většim 
dílem  na  kraji  dolin  n.  na  jich  stráních  rostoucí)  a 
poříční  rákosná  plavná,  pak  husté  nyní  již  v  stepech 
zvi.   evropských  role  pšeničné,   řepkové,   burákové 
atd.  se    liSí,   a   z  něhož  toliko   sem  a   tam  plané 
hruSe  a  Četné  kurgany  (větším  dílem  posud  kamen- 
nými sochami  ozdobené)   nemnoho  vynikají.     Vyšší 
rostliny    mají    vždycky    podrost    IV2 — 3'    vysokých 
nižších    (větším   dílem   vlastních   to    trav),   ale   bez 
pažitu  a  v  hustých,  často  nepronikavých  chomáčích, 
což  i  svrchovanou  měrou  o  křovinách   platí.    Vyšší 
stepi    ruské    mají    tedy    povahu    severoamerických 

')  Dle  nového  (r.  1865)  lučebního  rozboru  Bor- 
ščeva  (z  11  míst)  má  černá  z.  61*79  až  96*62^0 
rozl.  prvkův  nespalných,  v  kyselině  solné  ne- 
rozlučných; 1-51— 28-22%  nespalných,  v  této 
rozlučných,  pak  1-86— 9*997o  spalných  prvků, 
konečně  vody  hygroskopické  0*51 — 6*88  na  100 
dílův  sušené  (při  100<>  C)  černé  země.  Nejvíce 
nalézá  se  v  ni  kysličníku  železitého,  Železná* 
tého  a  hlinitého. 


233 


savan    a  prairii,  liší  se  od   obou  vSak   hlavnS   tím, 
2e  v  savanleh  lesíky  jsou  vůbec  SetnSjSí,  v  prairiích 
pak  že  skutečné  trávy  hlavní  Část  rostlinstva  tvoří, 
kdežto   na    stepech   Černozemnýeh   právě  tyto  jsou 
podřízené,    a)  Vyšší  rostliny  irtepí  rus.  náleží  totiž 
hlav.  do  Čeledí  a  rodů  složnokvětných,  chrastavcovi- 
tých,  slizo vitých,  okoličnatých,  motýlovitých  a  pyska* 
tých,a  jeví  se  velkým  dílem  bodláčím  a  mohutnou  su- 
nou (u  Busův  vftbec  burjanem  řečenou),  všecko  vy- 
soké, mocné,  strunkovité  a  rozstouplé,  kdežto  nižší 
podrost  hlavně    do   čeledí   vlasnatých   a  opeřených 
přísluší,  a  tedy  nejvíce  vlastních  krmných  trav  ob- 
sahuje,  ano    burjanu   (jehož  mocné  stvoly   ostatní 
vegetací   nejdéle  přetrvají  i  na  podzim  nad   úplně 
pastou  a  prašnou  stepí  samojediné  vládnou),  Rusové 
hlavně  za  palivo,  při  stavbách  a  vůbec  rozmanitým 
spůsobem  užívají.    Nejvíce  padají  zburjana  do  očí: 
rozličné   pelyňky,    divizny,    prýště   (euphorbia),  ře- 
bříčky   (nejmocnější  meid  nimi  tarkany  =   aehillea 
plarmiea)y  vlastni  bodláky  a  dřevnaté  jetely,  z  květ- 
natých nižších   zvL  tulipány,  hyacinthy,   sněženky, 
kosatce,  šafrány,  hlaváčky  aj.,  z  trav  sveřepce,  ječ- 
menky  a  kavil,  největší  souvislé  prostory  pokrýva- 
jícL  /?)  Elromě  těch  skládají  zvi.  fysignomii  vysokých 
stepí  (dle  Kocha)  a  sice  v  podobě    burjanu  nebo 
zůnyyysoké:  z  čeledi  složnokvětných  (ovšem 
bL    bodláky)    echinops    aphaerocephalus ^    siUybum 
nutriarmm^    onopordon    aeanthium,    carduus  criapua^ 
epitracki/8    aerrvXata   i    lanceolcUa,  cirsium  arvenMe^ 
lappa   major  a  tomentoaaj  cichorium  IníibuSj  lactuea 
ScariolOf  senedo  Doric^   uuKrophyUus^  Jacohea  i  cru- 
ea$foliu9^  —  tanacetum  vulgare,  artemisia  absynthium^ 
fndg.   i  proceroůf  pyríUhrum  eorymbosum  ^  xanthium 
apinosum  i  Strumarium,  tnula  Mtllenium  a  gcUatilla 
punctata,    Z  rodu   chrastavcovitýeh  jsou  zvi. 
charakterist :  diapacua  lacinitcUiMf  cephalaria  tatarica 
i  eentaurioides,   z  okoličnatých:    eryngium  cam- 
peatre  i  pianům^  libanotía  «i&.,  ailaus  Besaerij  feruta- 
go  dylva^  ferula  tatar,^  peucedanum  ruth,^  pa^tinaca 
tativaf   heradeum  «ť6.,  sphondylium^  siler  trilobunif 
eenthnacus  9ylv.,   ehaerophyllum  btUboaum^  carchrys 
lajCTÍ9pa^ cmiíummaculatúm,^ Z  rodů  slíznatých: 


234 

lavatera  thuring.  i  hiennU^  althaea  off,,  canábina  i 
ficifolia^  málvaAlcea  i  sylvr^  z  čeledi  motýlovi- 
vých:  mellilotus  coerutea^  alba  i  off,^  glycyrrhiza 
glanduíifera  i  echinata^  go^9<i  off.^  2  pyskatýeh 
pak:  scdvia,  austr.,  sylv,  i  pratensisj  nepeia  pannO' 
nica  i  violácea,  staehys  recta,  phiomis  pungens  a  ^- 
heroia,  y)  Zftna  nižSí  (čili  dumaja  tráva,  jak 
nižSim  z&nám  Rusové  řikají)  skládá  se  hlayBé  z 
IV2'  ^^'  rostlin  a  sice  z  čeledí  pcháčo vitých 
{cynareae)  carduuě  nufans  i  acanthoidesy  carlina  vvlg. 
xerathmwum  annuum',  z  čeledi  chocholičnatých: 
aster  AmelluSj  erigeron  canadensiSj  linosyris  zejm.  vulg. 
i  vilosa,  inula  conyza,  očulus  Christi  i  britannicaj  — 
anthemis  rtUh,  i  colula,  achillea  nobilis,  Gerberi  a 
miltefo'mm,  gymnochyne  miUefoliata,  matarida  ino* 
doro,  heHekrysttm  arenarium ;  z  čeledi  Čekánko- 
vitých:  sonchus  asper^  taraxaeum  off.y  scorzonera 
taurica,  tragopogon  majory  pratetms  a  ftoccosus,  Z 
Čeledi  pyskatých  jsou  na  stepi  zvi.  co  nižSi 
burjan  rozSířeny :  mentka  rylv,  i  prát, ,  origanwn 
vulg. ,  thymus  MarschaM,  i  odoratissimuSy  nummul^ 
i  aerpyllum^  —  acinoa  thn/moideSy  clinopodium  vulg,,  ne- 
peta  catariay  glechoma  hederaceuniy  dracocephalum 
moldavicay  marrubium  peregrinum  i  vtílg.y  betoniea 
off.y  ttachya  rectOy  leonurus  cardiacay  prunella  gran- 
thfl,  i  vulg.y  scutellaria  altissimay  laffiium  album, 
ballota  nig.y  teuerium  ehamaedrys  a  poltům,  Z  m  Ot 
týlovitých  zůn  mají  zvláSté  mocného  rozSířenf: 
onobrachys  sativfty  coronilla  variay  mcia  crocea  i  «€- 
piumy  mnoho  kozincovitých,  zvi.  aětragálua  eiceVy 
mnoho  tolic  (medicago)y  ononia  Columnae  i  hircina\ 
z  okoličnatých:  trinia  Kitaibelliy  faUaria  Bivini, 
p  aegopodium  podagraria,  carům  Carviy  pimpinella  #a- 
xifragoy  aeseli  varium,  camp.  i  tortuosurriy  mmina 
leiogyna,  cnidium  venosumy  daucua  CarotOy  caucalfg 
daucoidea,  Z  kří Žatých,  poknd  jsou  ni^Sí  zůnon, 
náleží  sem:  barbarea  vulg.  i  arcuatoy  lundria  redi- 
vtvoy  berteroa  incanay  alyssum  calydnumy  ro8tr.  i 
minimumy  keaperis  matron.y  sisymbrium  off,  a  jiné 
4  druhy,  erytimum  atridum  i  anreuniy  camelina  aa- 
tivay  capsella  b.  p  ,  lepidium  draba  i  lalifol,,  nnapis 
arvennisy  crambe  tat.  i  asperay  buniaa  orient,  (tyto  tři 


235 


poflledni  Často  co  borjan).  (f)  Tťávj  jsou  větSim 
dílem  z  ^ledi'  a  rodů  naSicfa,  a  náleží  hlavně  k 
rodům  mjlka  (lolium)  ^  ječmenky  (elymu8)j  mryky 
(Jesiíiea) ,  svd^epce ,  kavilu  {ttipa ) ,  lipnice  {poa}^ 
bojnka  (phleum),  pšenice  (iriticum),  ocáskovoe  (oZo- 
pecuruá)  á  Skorpiny  (Koehleria)*^  Taktéž  vyškytají 
se  velmi  často  krmné  trávy  z  rodu  a  čeledí  kako- 
sta,  sIízQ,  resedek,  m^nek  {nsperula)^  merlíka, 
pryšce,  rdesna,  jitrocela  a  limonky  (plumhago),  t) 
Stromy  a  keře,  ovšem  hlavně  jen  ve  vlhkých 
rytvinách  a  údolích,  skládají  zvL  duby  (nejvíce 
quercus  seaailifiora ,  pedunculata  i  puheacena ) ,  četné 
vrby  (Koch  jmenuje  9  druhův),  břízy  (zvi.  heUda 
alba)y  pak  olše  {alnua  glut.)^  topoly  (obzvl.  charak* 
teristický  Černý  topol,  ale  i  pop,  tremula  i  áíha)^ 
bealisty  {ephedra  vulg,)^  moruše  (jen  moru$  tcU.)» 
Nejvíce  náleží  však  keře  do  řádu  motýlo vitých, 
jako  kručinky  (sarothamntis  $cop,)^  čilimníky  {eythi- 
muj  6  druhův,  zvi.  Labumum  &nigricana)^  hrachov- 
ní^  {carag9naýrutesGens) ;  pak  stí^emchy,  višně  (e^a- 
na&ser<uuě)f  mandlovník,  hlohy  {orataeguš  oxyctctmtha 
i  monogyna)y  skalník  {cotoneastBr  vutg»),  jabloň  a 
hmše  ve  velikém  množství.  Zrůžovitých  tvoří  keře 
EvL  tavolník  {spiraea  erenata)^  rubua  caesius  i  fru- 
Mcdfiuay  rosa  pimpenellifolia^  canina  i  rtU)iginosa\ 
dále  jsou  tu:  řešetlák  (rhamnua  cath,  i  frang4\ 
škumpa  ( rhus  cotínua ) ,  brslen  ( evangmus  europ,)^ 
tamaryŠ^  (tamarix  tetrandrá),  dříštal  {berbůris  vulg.)  , 
též  náš  javor  polní  i  tatarský,  kustovnice  {Igcium 
rtUh.)y  pak  bezy  (aambtims  nigra)y  a  kaliny  {vibumum 
optdus  i  Lantcma)*  Nejrozšířenější  z  keřů  v  je  nahoře 
v  samé  stepi  zvi.  hloh,  kdežto  ostatní  keře,  z  nichž 
ještě  nejspíše  topoly  a  vrby  stromovitého  vzrůstu 
dosahují,  po  údolích  v  křoviny  a  houštiny  nepro- 
niklé se  skupují,  do  nichž  i  borovice  sem  a  tam 
(zvL  v  poříčí  Donu)  se  spouští,  jakkoli  houštiny  tyto 
málo  kdy  přes  100—200'  průměru  dosahují.  Sku- 
tečné lesy  nalézají  se  v  celém  prostoru  stopním  je- 
diné na  křídovém  útvaru,  s  neproniklým  podrostem 
Evl.  Hsek  a  hruší. 

2.  Zajimavo  jest,  že  široké  údolí  středního 
Amur%''JAkož  i^ungariho  a  Ussuriho  mají 


236 


(dle  MaksimoviSe^ Scbrencka i Badda)  rás  skuteč- 
ných prairii,  pokud  na  nich  mocné  rostliny 
tr.ivné  převládají  s  četnSjSimi  též  lesíkj  lupenatýml, 
jakkoli  je  ovSem  k  vegetační  oblasti  Kjtajsko-ja- 

{tonské  počítati  sluáí  (viz  o  tom  níže).  Taktéž  oddé- 
uje  Koch  stepi  .Nogajské  od  ostatních  stepí 
Černozemných,  nazývaje  je  pravými  pampami, 
jejichž  ráz  (totiž  úplná  suchost  v  době  letní,  ze- 
jména v  červenci  a  srpnu,  a  hojnost  rostlin  cibulo- 
vitých i  hlízovitých)  zvláStČ  na  západě  těchto  kra- 
jin černozemných  (t.  j.  na  pevnině  gub.  Tauríjské) 
nejrozhodněji  se  jeví.  Nejobyčejnější  rostli- 
nou v  pampách  Nogajských  jsou  oviem  kavil 
vláskovitý  (stipa  capillattij  u Rusftv  kiper*)^  kte- 
rýž obyčejně  přes  polovici  ,  —  a  kavil  peřitý 
{st.  pennata,  u  RxiaňY  selkovaja  trava)^  jenŽ  V4  vieho 
prostoru  stopního  pokrývá,  a  kteréž  lároveň  do- 
bytka tamního  hlavní  potravu  skládajíce,  některém 
orchideám  se  podobají,  jež  nasazováním  cibulovitých 
pupenů  se  rozmnožují,  což  ovSemukavila  vzhledem 
k  pupenc&m  jen  jedním  směrem  t.  j.  po  větru  ae 
děje.  Jiné  charakteristické  a  hojnějSí  trávy  jsou 
tu :  featuca  ovina,  bromuš  tectorum,  Koderia  cmtotoi, 
i  gUkttea;  řidčeji  vyškytají  se  elymua  sabulosus^  irt" 
ticum  junceum  a  cristtUum^  eiyspú  €dop$eur<nde9^ 
Beckmannia  erucaeformist  eragrostU  pilo$af  poa  col- 
lina^  bfdbo9a  i  pratensUf  bromut  tterUis,  tnolUsy 
squarroBua  i  arvemia ,  pak  nějakých  6  druh&y 
ostřice,  jež  Koch  vypočítává.  Kromě  travin  jsou  s 
jiných  Čeledí  pampám  Nogájským  obecné:  dian^iU9 
guUatuSf  gypsophila  panniculata,  malva  roiundifoUa^ 
adonia  vsm.,  poteniiUa  argentea^  leotUiee  aUaica^ 
medieago  a€Uivat  írifolium  repstM,  melilotua  offie,^ 
falcaria  Bivini^  pimpinéUa  aaxifraga^  rozl.  druhy 
svízele  (zvi.  galium  verum,  Motugo  a  humifuaum)^  on- 
themiš  Cotula^  cuihiUea  Gerberi  a  mť^/o2t«m,  gymno^ 
dine  miUefol..,  arttínina  auatrí<tca,  mařit,  i  pont,.^ 
linotyrU  villosa,  tnula  germanicaf  pvlicaría  dy$$e»t,^ 
taraícacum  off.^  aonchua  aaper,  centaurea  acab.  i  dif- 
Jnaa^  thymua  Marachall.,  aalvia  nutana  i  praL,  2a- 
mium  amplexícaule,  marrubútot  peregrinum^  Unaria 
vulg.y  euphorbia  Oerard,,  tenuifolia^  Eaula^  —  ataíioe 


337 


ioL  i  Uttif.f   aaZsola   ktiU,  irU  pumtlu^  ttdipa  sylv. 
i  Oeiner^    muacari   leucopketeum,    aUiwn   rotundum^ 
fia/oum  i  panniculatum.    Zvi.   charakt  rostlina   pro 
stepi  i  pampy  ruské  jeyypaophUapanicuiata  (v  svě- 
žím pohledá  Íater)y  kteráž  uscbnnvSí,  na  podzim  od 
lodjhy  86  odlomi  a  v  podobě  kulovité  růže  po  ste- 
pech (jako  tak  ev.  růže  JedSská)  rStrem  hn^a  bý- 
vá (pi^  půrekatipole^  kaíHm,  katún  a  p.  u  Rusů),   a 
předmětem  četných    národ,    pověsti  se   stává.     Po* 
dobný  vid  mívá  i  sápá  bodlavá  (phlomis  pungenB)^  kte- 
réž Rnsoyé  železňák  a  zap,  jinak  též  kačhn  a  p.  řikaji. 
3.    Ostatní    o^res    Černozemni   na    Rusi 
liSí  se  od  flory  stepal   hlavně  jen  stromovitým  ro- 
stlinstvem a  čím    dál  na  sever,  tím   bohal^im  pH- 
měskem  flóry   středoruské  (čili   okresu   dubu)   nebo 
fibffské  ( i  daurské),  pokud  totiž  černozemné  a  zároveň 
kroměstepní  krajiny  v  Asii  nebo  Evropě  se  nalézají, 
a) Za  charakteristické  rostliny  Čemozemnýeh 
krajin    (zři.   evropskoruských)  uvodí   Ruprecht: 
z  čeledi   spoluložných   centaurea   Bieber$teinii 
a  con^.^  tragopon  orienty  galatélla  punct. ^    seneda 
aureusy  erucaef,  icamp,^  serratula  wronata^  artemÍ9Ía 
proeůra  i  ausLf  jurinta^  ábaynthium^  dchorium^   py- 
reihrum   corymboíum^   closinoaptrmum    {P%cri9\    xylcy- 
Hmum  iat,y  conyza  hirta  i  mtdia^  oiter  amellua^   lino- 
tjfria  viUosaj  scarxonera  ptfrp,,  echinopa,  sphaerocephf 
earduus  mUans^  drsium  incanum    (orv.),   taraxaeum 
pabistre,   mtdgedium    ccíctUiaefol,  eaealia  hatt.^    lac- 
tuca  sccn-olaf    špekisites  apur,y  hieradum  sih.j   mídge- 
dmm  tat.f  anthium  8pin,j  puUcaria  vtdg,    Z  rozlič- 
ných   trav  nejhojněji    tak  jako  na  stepech  nalé- 
zají 86  štípa  pen,  i  cap,y   alopécurua  nigrieenuy  me- 
Uea  alÚBS.y   ěcoloehloa   horealia ,  'hrachypodium  ^h. 
1  ptn.,    2  6  Saohor ovitých    zvi.   acrtpm   mark,, 
carex   stenophylla   i    aupina^    eyperua  flaveacena.     Z 
jiných  čeledí  jsou  tu  zvláStě,  a  sice  z  okolič- 
natých  eenolaphium^   eryngiwn  pianům,  falcaria, 
fhaerophyUum  huJhoaum^  aium  landfolium,  hupleurum 
aur,,  laserpitium  laHfol.  a  oatericum  pratenae ;   z   Č  e- 
ledí    motýloYÍtých   aatragaUta  dcer  i  hypoglot- 
tí«,  medtea  fale.,  genista  tind.,  trifolium  fragíf,,  ele- 
gána i  aZp.,    oacytropia  piloaa,  lathyrua  (itfter.  i  piai- 


238 


form.<i  (mohryehts  $aLy  vieia  pistform,,  ononishircina\ 
z  čeledi  lilio vitých  aUiwn angul,,  glób*  i  atrict,, 
Itlittm  martagon,  iris  furcata^  asparagus^  hycusinihus 
pallens ;  so  zronkovitých  adenophora^  z  Čeledi 
růžovitých  sanguisorba ,  z  mařenko  vi  tých 
galium  rubeide^y  (Mpenda  tineL,  z  křižatých 
8Í%ymbrium  junceum^  nasUtrtia  aust,  i  ancepš,  z  p  7- 
skatých  echium  rubruniy  prunéLla  grandifl.j  lami- 
um  macuLy  lyeopus  exalt.y  ajuga  gener,^  leonuru9 
marmb.y  z  marnlkovitých  stachya  annua,  phlo- 
mÍ8  tub,  i  nepeta  nuda,  z  prySc ovitých  euphor- 
bia  proeeroy  z  koukoloví týoh  dianthus  Segui- 
ret,  atrorub,  i  cartus,,  gypsophiUa  panieulátay  ěapo- 
naria  lychnia  chalcedon,^  ailene  ehlorantha  i  supina, 
z  pry  8  kyřnik  ovitých  fhalictrum  ^nus,  udoni$ 
vem.  i  anemone  sylv.y  cl^matis  recta  z  podrážco- 
vitých amtořocW«,  z  láskavco vitých  (xmoriin' 
thu9  retroflexUSy  z  piplovitých  cynoglosaum  pul^ 
monaria  anguatifol.y  z  diviznovitých  verb€iseum 
lychn,  i  phoen.y  z  šalvějovitých  salvia  ver^,  •« 
rozrazilo  vitých  veronica  spuria,  z  Inovitých 
linum  fiav.y  z  chras  tavco  vitých  seahioaa ochro- 
leuca, cepTuU.  tat.y  ztřezálkovitých hypericum eleg, 
1  hirsutuniy  z  hli  zo  vnik  o  vitých  gratiola,  oro^ 
branche  in  Angélica,  ceratocarpua,  z  okřehkovi- 
tých  lemna  gibba,  ze  slízovitých  cdthetea  off., 
Lavatera  ťhurřnú,  ^  z  kak  o  sto  vitých  geranium 
9ang,j  z  áj mni k o yH f  ch.  enrydaliscetva,  ze  spo- 
rýSovitých  verbena  qý.,  ze  vstávačo vitých  ,, 
Jterminium  monorehis,  ^gÚĚĚffO^  Omelinif  z  li  1  k  o- 
vit-ých  datura,  z  t3nPo vitých  vincotoxicum 
a  p:  b)  L  e  8  y  na  černé  zemi  jsou  hlav.  složeny  z  Up, 
dubů,  javorft  (acer  pleUanoidea),  jilmů  ostrolistých  {ulm^ 
camp.  8éábra)j  ale  nemívají  vůbec  žádných  conifer, 
jiné  charakteristické  stromy  a  keře  čemozemní 
jsou:  líska,  brslen  (evonymus  t?6rr.),  topol  Černý, 
bílý  (i  púpulug  laurifolia)y  hrachovník  i  tílimnik, 
ze  slívovitých  amygdalua  nana,  oh€tmaeeér€t8U9j 
prunua  inatitiay  z  růžovitých  tavolníky  {apiraea 
erencUa  i  obU>ngi/oL),  hlohy,  mochny  (potentiUa  alba 
i  einerea)j  %  bezovitých  aambueua  nigra,  %  vr- 
bicovitých  lythrum  virg,' 


-V 


839 


%. 


StepS  nižSf,  ktdmlt  i  slané  stepi  nák^, 
maji  tice  již  ráz  pouSti,  jakkoli  na  nich  i  (Eemá 
lemě  (slaaá)  se  olrjeyuje.  Rostlinstvo  těchto  stepá 
je  vétČua  dUern  chudé  a  vlastně  stepni  i  snáSi  se 
hlavně  v  nízkých  a  suchých  trávách  ,  ve  velkém 
počta  soknek,  pak  ve  zvi.  keřech  i  stromech,  kteréž 
eím  dál  nairýoh.  i  jih,  tím  jsou  četnějěi  a  rozmanitější. 
a)  Nejžasleji  ohjengí  se  rozličné  solenky 
( irláitě  saUola  4»rbuscv,la ,  atraphaxia  spinosa ) 
kozince,  Tostliny  křížaté,  zejména  řeHSnaté  fjako, 
vesnovky,  rakve,  osívky  [draha]y  fitěni&iíky,  peníz- 
ky, materny  a  j.)i  pak  kocibovité  {gygophyllaeae^ 
jichž  Lehmann  (vyd.  Bnnge)  16  druhův  nalezl,  mezi 
nimi  zvi.  nadsedy  {tribtUus)  a  kociba  vl.  {zygophyUum 
í^agOf  r.  éerpogonik).  Četné  jsou  pelyňky  {artemiHoy 
itL  monogyna)  a  scorzonery  (hadí  mord,  nejvíce 
tifmphftmn  off.y  u  Rusův  živokost  Žili  solnyj  ko- 
rm]  a  j.  ZvláStS  charakteristické  jsou  (dle  Pal- 
lase) na  pisSinách  bezlisty  {ephedra  monostaehya 
i  j.),  nízké  kosatcď(ín»  nana  i  gramini/olia)  a  fialy 
horské  {cheiranthua mont),  na  Žerných  hlínách 
natemy  {hesperís  trUtíaý^  kozinec  {aaPragalus  cic^ri 
hamoius) ,  ruměnice  {onosma  eckinoidet) ,  na  s  u- 
ehých  rovinách  snědky  (omithggalliim  umhelL)^ 
kakány  (eiram&e  orientalis)^  rozrazily  (zvi.  veronica 
•uť.),  pryskyřníky  (ranuncu^us  illyr,  i  Icmug,)^  při 
I^nýd)  vodách  řeřichy  ( lepidium  perfoliaium ), 
ožanky  (teuerium  chamaedria)  a  j.  m.  H 1  a  v  n  í  a 
lároveň  ^ni  trávy  jsou  osinatec  {ariatida  pen- 
sato) ,  ječmenka  (eíymus  samhulosua) ,  chundelka 
(JanagrošHs  splendens),  pěenice  sveřepá  (triticum 
orient.)  a  sveřepec  stiřeSný  i  komolý  (bromua  tectorum  > 
a  inermiš}.  Okolo  vod  přesných  i  slaných  jsou  celé 
Iwy  sí^né  i  rákosné,  (zvi.  druhu  phrckgmiteay  oby--* 
íejně  16^-20'  vysoké),  při  tekutých  vodách,  kdež 
▼itbec  na  luzích  jeví  sé  vegetace  nad  míru  pestrá, 
rostou  zvL  tsunaryipcy  (8  druhův  u  Lehmanna,  obzl. 
^ttnarix  ramosiasima),  hrachovníky,  topoly  a  vrby 
rozmanité  i  20'  vysoké  (srovnej  nahoře).  ZvláStě 
diarakteristický  strom  je  kromě  ammotíiamnua  Lehm.^ 
i  pověstný  sd,isň.ul(anaba9Í9  amodendron),  kterýž 
Hm  o  sobě  svazku  pťutův  zelenýcTi  6—7"   tlustých 


240 

B6  podobaje,  v  Usf-Urta  a  na  východ  j^o  <iQlé 
lesy  skládá,  i  16'  vysoké.  Jiné  keře  na  vlhčej- 
ších místech  rostoucí,  json  rozl.  tavolníky,  hlohy, 
trnky,  mandlovníky  a  hrachovníky.  Na  osídle- 
ných místech  roští  i  daH  se  pro  horkost  letní 
v  asijských  i  evropských  stepech  vSudež  arbusy, 
melony,  broskve,  víno,  ale  i  fíky  a  marhany,  kteréž 
ovSero  proti  zimním  mrazům  pokrývati  se  musí. 

b)  Clans rozeznává  (n  Goebla)  hlav.  Čtyryokre- 
sy  rostlinné  na  nižSích  stepech,  zvi.  Easpijských,  se- 
jmeua  rosUnstvo  na  půdé  hlinité,  slané,  na  pískách 
a  sádrových  prostorech  (pahorcích ,  srov.  nahoře), 
a)  Okres  hlín,  na  severu  Kaspijských  stepí  níz- 
kých zvi.  rozSiřený,  v  Eirg^zských  stepech  více  k 
horám  i  řekám  přiléhající,  —  znaČí  se  zvi.  pestrými 
pelyňky,  kteréž  společné  s  jinými  chocholiČnatými, 
jako  zvi.  B  řebříčky  (Achillea  Oérheri)  a  kopretinami 
(pyreihrum  millefol.)  a  j.  v  hustých  chomáčích  o 
V4 — 1'  průHzu  pohromadě  stojí,  i^a  ostatní  holé, 
hnSdoŽluté  půdě  jiným  druhům  místa  dávajíce.  Po- 
dobně, co  pelyňky,  skládají  i  některé  motýlovité 
(jako  zvi.  rozl.  kozince,  nejvíce  astragalus  pTiyfio- 
des^  teaticulatua  i  diffusus)  po  větSich  prostorech 
hustSí  porostliny.  Na  jiných  místech  jsou  rozličné 
hlízovíté  rostliny,  jako  tulipány.  Česneky,  kosatce, 
mnoho  křížátých  i  piplovitých  (zvi.  četné  druhy 
brutnáka),  kt^ž  obyčejně  jarní  pestrokvětou  vege- 
tací tvoří,  a  k  nimž  i  okoličnaté,  pyskaté  a  trávy 
se  druží,  jež  ale  vSccky  málo  kdy  přes  1'  výSe  do- 
sáhnou. ^)  Na  slané  půdě,  po  stepech  nižSích 
vSudež  roztroubené  (srov.  nahoře),  je  okreé  pravých 
Bolenek,  kteréž,  rozličným  Čeleděm  náležíce,  v  srpna 
teprv  (po  více  než  2  měsíčné  suchotě  na  stepech) 
a  rostou  a  jednotvárnou  vegetací  veSkerou  v  listopadu 
zavírají.  Nejobecn^*ší  solenka  je  halo<memum  siro- 
bifaceum  (i  na  slanČácích  nejpustějších),  kromě  toho 
falsola  davifolia  (kteráž  i  23— 427©  sody  dává  dle 
Goebla),  saUola  káli^  Kochia  prostrata  i  sedoideě^ 
amUola  hrachiatay  ?iaUmocnemÍ8  erastifolia  i  volvox^ 
šaUola  tamariscina,  lariána^  herlxieea  i  lantU/í  a  j., 
šolieomia  herhaeeaj  airipleXj  verrucif,^  camphorotma 
ruOí,  a  j.  m.  y)  Na,  pískách  (i  vátých  chlumech)i 


241 


kteréž  relké  prostorj  zvi.  y  Kirg^SBkých  stdpeeh  po- 
krývají, jeví  se  při  vétSf  vlhkosti  (pro  hllnitoa  pod- 
pAdu)  nejen  hojnSjSí  vegetace;  nýbrž  i  vysoké  tra- 
viny (5—60  pokrývají  roBsihlé  prostory,  mezi  nimiS 
ivI.  čet^é  drohy  jeSménky,  sveřepce,  lipnice,  mrvky^ 
inimé  2  druhy  kaViln  a  z  Sachorovitých  ostiSce  nej- 
hostSjSí  json.  V  úŽlabinách  json  vedle  liliovítých 
(zvi.  Sesneků)  a  motýlovitých  i  keře  a  honXtiny, 
ivl  s  osyk  a  topolů  bílých,  vrb,  Sknmp,  hlofin  a 
tak  zv.  kyselce  {coUigonum  n.  pteroeoccus  aphyl- 
htt  Pallasii)  složené,  vlečky  ale  nejvýS  6'  vysoké. 
d)  Na  sádrových  pahorcích  stepí  Astráchan- 
skýcb  i  Kirgizův  (srov.  tyto)  je  též  rostlinstvo  rozma- 
ni^jií  a  vykazuje  I  některé  zvi.  tvary,  jako  mega- 
earpaea  laein.^  McUthiola  tat.^  Molueela  íuber.^ 
rhinopetcdum  Karelini^  aatragaluě  Pall. ;  řídSejií  json 
kontiee  vesicaria,  eotyUdon  Livmii  y  zygophyttum 
Biehweildnj  etstragcdui  amarus  i  psiglottiSf  diehoglcť 
tU  lineari/oUa ,  Eversmanmia  suhpinosa ,  Kdlpinía 
Knearig, 

c)  Celkem  shledali  Goebl  a  Klans  v  stepech 
Easpijských  1011  dmhfl  jevnosnnbných ,  z  nichž 
488  (z  59  čeledí)  stepi  vlastní  json;  528  vyškytá  se 
jich  i  v  ^mozemných,  kavkazských  a  j.  krajinách. 
Heó  vlastními  převládly!  merlíkovité  s  57  dmhy  (!), 
ehoeholiSnatých  je  68  dr.  (Vt  vSech),  křižatých  56 
(V,),  trav  44  (Vii),  motýlovitých  35  (V^^),  piplovi- 
tých  24  (*/2o)»  Sachorovitých  16,  okoMnatých  a  kon- 
kolovitých  po  14,  pyskatých  10  atd.  Se  střední 
Evropou  (Německem)  je  tn  jen  188  dr.  spoleSných. 

///.  VSirSím  slova  smyslu  možno  k  floře  stepní 
tíi  floru  Kavk  azskou  podítati,  s  níž  i  flora 
východních  končin  hor  Krymských  sou- 
UasL  Nebo<  vypo^tává  již  Claus  (r.  1848)  ve 
íloře  stepí  Kaspijských  812  druhů  i  Kavkazu  spo- 
le&iých,  kterýžto  poěet  následkem  novéjSích  vý- 
ikomův  ▼  Kavkazu  značně  jeStě  vzrostl.  Při  tom 
▼iem  vykazuje  ^ora  Kavkazská  mnoho  jeitě  evrop- 
ského, což  zvi.  o  keřích  a  stromech  platí,  kdežto 
jiboďlpadni  svahy  vlastního  Kavkazu  a  hor,  Imeretii 
a  IQngrelii  otádejídeh,  i^ejmý  přechod  do  stále  ze- 
lené flory  ztředomořské  zobrazují,  jež  v  nižině  Min- 
Botko.  21 


242 

grelské  jijl  roabodnS  vládne.  Bohatá  je  též  K&y- 
kazská  flora  na  rostliny  osobité,  jakkoli  tyto  celkem 
(dle  Rnprechta)  k  přijímání  užších  okresův  rostlin- 
ných a  vnitř  Kavkaisn  samého  nepostarají.  Jediné 
TalySsko  má  floru  perskou  >  kteráž  v  Eavkazska 
nemá  skoro  žádných  representantův. 

1.  Vlastní  Kavkaz  vykaziýe  vSudež  až  do 
výSe  8300'  (na  chránSných  místech  vSak  i  do  výSe 
9000')  mohutné  lesy  buků,  jasanů  a  javorů,  kteréž 
ovSem  v  Osetinsku,  zvi.  ale  v  Dagestansku  větSím  dí- 
lem spustoSeny  jsou,  tak  že  tuto  bag^lník  kavkazský 
{rhododendron  caueanum)  nedůstatek  paliva  nahra- 
zovati musí.  a)  Lesy  tyto  složeny  jsou  aš  do 
výSe  2700'  hlavné  z  krásných  dubův  {quercu8  robur 
a  iberica) ,  habrů  {oarpinua  orient.) ,  buků ,  klenů 
{acer  plat.)^  lip  {Hlia  parvifl,  i  caucasioa)^  olSí  (oZ- 
nu9  dentíeulata)  s  podrostem  zvi.  mocných  rokytoi- 
kův  (hippopháé  rhamnoidet)^  brslenů  (evonymua  la* 
HfoL),  řešetláků  (rhcvmnuš  frang»  i  eatL)y  klokočí 
{staphylea  pin,),  kalin  (vibumuth  orietU.)^  čilimníků 
(ífyíiitM  calycinuB)  a  zimolezu  ilonicera  eotr,  a  iberi- 
ca),  —  ku  kterýmž  se  v  Kachetiniském  Kavkasu  a 
v  Bosdagu  Evl.  vysoké  kapradiny  (s  výSi  muže), 
obrovské  rostliny  ekolíSnaté,  rozl,  zeliny  a  keřniUé 
ostružiny  druží,  jež  lesy  tyto  i  jezdci  těžko  prostup- 
nými činí.  Ve  výSi  5400'  počínají  smíSené  nebo 
čistě  chvoj né  lesy,  kteréž  v  západním  Kavkazn 
z  borovic  a  jedlí  {picůOi  orierAaUa\  ve  východním  to- 
liko B  borovic  se  skládajíc  Charakteristický  strom 
lesů  jlupenatých,  jukkoli  řídký  (pouze  jen  na  2  mí- 
stech vzrůstu  stromovitého)  je  tak  zv.  z  é  1  kv  a  (druh 
jasanu  =  p^fiera  Biehardi  nebo  téŽ  Zelkava  orenatú)^ 
lesů  chvojných  pak  tak  zv.  č  i  c  h  r  a  {ahies  Nard- 
mamiťana),  kteráž  zvi.  při  pramenech  Riona  (dle 
Bi^rechta)  mohutné  le«y tvoří.  Jiné  rozSířenějSi 
stromy  a  keře,  kteréž  (dle  Kocha)  aŽ  do  výSe 
6000'  a  více  vystupují,  jsou  jisté  vrby  (salix  hippo- 
phaS folia  i  prunifoUa),  bezy  (sambuout  nigra  i  e5u- 
^^\  jalovec,  jiné  driúiy  kalin  (vihumum  lantana)^ 
a  co  mocné  kdře  dřevné  jeStě  borůvky  {fK»ceinium 
myrL)  &  kavkazský  bagnlník,  pak  památný  čiSnák 
(t e  ge n •  k  rus.  zz  paHiurui  aeuUaíua),  Dle  Rnprechta 


243 


tfeba  yldsnim  patře  jeStS   zvláStní  vkalný  okres 
roMEiiáT&tí ,     kterýž    ctnými    rostliaami    se    cba- 
rskterizaje,  men  mmii  jistý  iater  {gypBopkUa  areď 
oides)  a  noTý   druh   pnpkovce  {ampíalodě8)   nejpa- 
mátnéjSí  jsoa.  b)   Patro  alpské  za^^oá  na  Kar- 
kase  vélSim  dílem  hned  nad  palrem  lesním,  a  do- 
stnpnje  v  podobS  krásných  drnův  —  kteréž  dlouhý- 
mi, daleko   viditelnými  prahj   mezi  Ijsými  skalami 
do  yýSe   snSžné  se  vlekou  a  větSím  dílem  z  ocas- 
koYce  {alopeeurítš  PaUaěit)  a  mrvky   (Jettuca  ovina) 
se  skládají  —  nejen  až  k  hranici  snéžné,  (v  jižním 
Dag^estanu  dokonce  až  do   10 — 11000',   na  Elbrusu 
a  Kazbekn  jen  do  10.231'  r.),  nýbrž  proniká   i    tnto, 
tak  ie  (dle  Bnpreohta)  hořejií   hranice  rostlinstva, 
na   Kavkazu    vlastné  ani    určiti  se  nedá.    Z  alp- 
ského toho  patra  je  nyní  již  ok.  1000  rostlin  zná- 
mo, mezi  nimiž  jsou  Setné   i  charakteristické  druhy 
s  dďedí  zvonkovitých,  prvosenkovitýeh,  viivců,  ko- 
zlíkovitých,  chrpovitých,  pořezů  (jurinea),  vesnovek, 
hulboeapnoa   (kohxolee?)^   sněženek,  silenek,   trípleu- 
ro$permum,  prfttržníků  (hemMría)^  a  j.  v.    Co  vzá- 
cnosti   těchto    výSehorských   kon&n   jeví  se   zvi. 
taphroěperinum^  SoboUwkia^qfnoglotgum  AoZosartcttm, 
hetpniea.  nivea,  symphaimdra    OsěůUca  a  viola  mtmta^ 
dávno  již  od  Stevena  i  marSálka  Biebersteina  nale*. 
zené,   a  nejnověji  (1861)   též    Woodna,  aUěsuruě^ 
pleuroplUis  a  paederola,    JeStě  ve  výSi  13.000'  na- 
lezl Ruprecht  ve  vých.   Kavkazu  dosti  mnoho  alp- 
skfch.  i  sněžných  bylin,  a  v  horách  Bogozskýeh  ro- 
stou jeitě   ve  výSi    13.127'  r.  aaxifraga  nbiriea   a 
leddea  geogrúfica,  na  Kazbeku  ve  výSi  12.666' jeStě 
cera^šium  Kazhtk.    e)  Nad  míru  bohatá  je  vegetace 
nižiíoh,  pod  3000'  položených  knýin  (planin,   údolí 
atd.)  ve  vlastním  Kavkaze,  zvi.  na  straně  julúií,  po- 
kud stepi  nezačínají,  a)  V  lesích  i  kromě  nich 
vyškytají  se  vSudež  moruSe  {morus  dlha\  dřin  {cornus 
ma$cula)  y    česnek,    ptačízob   (liguttrum  vu/ý^,    bez 
{$amb.  niff.)y  buky,  lípy^  slívy  (prunuš  insíUia)^  hlohy 
(zejm.    eráiaeguš  oxyeoc,^   monoayna    i   mdanococcc^^ 
ptáčnice,  brsleny,  jalovce,  topoly  bílé  i  černé,  vrby, 
olie  (avl.  aLnu9  dentieulaid^^  hložiny  (sZaso^tntts  a»- 
guitif,)^  ikumpy  {rhua  eotinua)^   tamarySky   (zvi.   ta 

21* 


244 


mafix  gaU.)^  pak  deome  iheneá^  javor  tatarský  a 
poySstný  Sipižnfk  (zyzyphns  vulq,),  jehožto  plody 
(n  Grasincův  unabt)  yámi  jsou  chutné  a  •hledané. 
13)  Jinépolnf  i  lesné  rostliny  charakteristické  json  dle 
Kocha  na  př.  ve  vůkolí  Gor  (v  Gmsii)  eatiabiš 
sativa,  etíphorhia  tnierantha  i  Balicifol.,  •ptnaeta  iner^ 
miš^  polygonům  alp,^  xanthiifm  »trum,^  gnapJialhtm 
candidisnmumj  xeranthemnm  '  raéUaťum^  drsium  rigi- 
dwn  i  penieullaůumf  leontodon  comictdeUuSf  serontinus  i 
bessarahicus,  Ufcopai$  pieta^  echium  itaUcum^  9ÍEÍphora^ 
$erpyllaeeaf  reseda  orihoůtyla^  dianthuB  fimhAatus^  sty- 
gophyUum  FahagOj  delpMnium  divdricatum  ^  linwn 
marginatum^  ástragalus  cauoarícus  a  j.  x)  Okolo 
Crchinvaln  (▼  ůdolf  Ljachvy)  nalezl  Koch  na 
př.  heradeum  cyelocarpum^  libanoHš  sih.^  lasemiHtnn 
hiapidum^  eutragalus  flaccidus,  soneJmš  eácaUfol,,  Sie- 
ge%bwkia  ibericá,  digitális  nervosa  ^  r#zliěné  druhy 
rdesna  atd.  d)Y  DSavských  vápencových  horách 
rostou  Evláfitě:  stachys  lanata^  eampamda  lamifolia^ 
eentaurea  intermedia^  aerrtUtUa  quinque/oliof  eirsium 
ohvallcUum^  penidllatum  i  nemorale,  sisymbrium  Oo- 
InmnaBj  crvsimum  aureum^  helleborus  orient,  a  j.  a 
kromě  kera  v  Kavkasskn  chybných  i  pyru9  e^oa- 
agnifoliay  ceUÍ9  orient,  a  rota  ibenca,  e)  D  olej  Si 
Ossetinsko  charakterizuje  se  na  př.  rostlinami 
jako  cohhieum  spec*y  crociu  Suvorov,^  aUium  longi- 
spaťhum,  zvi.  druhem  rumex  pratj  cirnum  erythroli- 
peff  a  jinými  druhy  chrp  (jako  eentaurea  Oanea  i  9a- 
lteifolid)i  zvi.  druhy  Šalvějů  i  hořců  (jako  salnia 
gluíin,,  vertic.  a  viridis^  gentiana  pneumoranthe  a 
aeptemfida)y  sílen,  pryskyřniků  atd.  V  hořejSim 
Ossetinsku  nalezl  pak  zvi.  Koch  jeStě:  daHaea 
cannábina^  eehinopa  sphaeroide»j  eentaurea  oehro^ 
leueaf  earlina  vulg*  i  caucasieay  acabioea  columb,  i  ba- 
nati  eampatkila  lactifl.^  zvi.  druh  hlizovníka,  itetaea 
tpicata^  eardamine  impatíens^  gt^dega  orient,  a  j. 
f)  Okolo  Tiflisu,  tedy  již  na  počátku  stepi 
Gruzinských,  které  vůhec  stále  zřeným  pokrovem 
vynikaji,  rostou  zvliSf :  Setné  druhy  kosatců  0ako 
zvi.  irie  eauearíca^  paradoxa  i  reticuL)^  eroeue  vartV 
gatua  i  věmu9j  merendera  eaueasieáf  gagea  ehloran- 
thoj  Puikima  ecylloidee^  neyUa  amoemula^  hyadnthui 


245 


paradoxua^  Muteari  raeem.^  eomoiUm  i  ctUatum^  peta* 
»it$Ě  vulc^.  i  hybrida^  cydamen  vemole,  nepěta  Muš- 
«mt,  rosí.  diuhj  vocblice  {ěcandix)^  rmygdalus  tu- 
cona,  calepina  Corvini^  arabiě  auric,  itoHs  planisi- 
Ugna^  erpsimum  leptophyUum  i  detUatum^  eorydališ 
angusúfoUa  i  Bieh«r$teimij  gymtiogramma  Ceterach  á 
j.  y.  g)  Západní  Kavkaz  jeví  na  jižním  svahu 
svém  již  zjevný  přechod  do  rostlinné  říSe  sti^edo- 
mořské.  Od  končin,  kdež  hory  Suramské  s  hlav- 
ním hřbetem  Kavkazským  se  spojnjí,  dále  na  západ 
má  rostlinstvo  na  Kavkaze  i  ve  vySiích  končinách 
jeho  ráz  vegetace  stále  zelené,  a  v  této  části  nd- 
ehají  se  8  Mastně  kavkazskými  tvary  již  vavřín, 
střecha  bobková  {louroeeraaua),  vonné  břečtany, 
péniiník  pontický  (rhododendron  p&nticum)^  lýkovec 
pont.  (dophnepontica),  tis,  zimostráz  (6«2tM),  aTedle 
abiea  Nordmanu.  a  picea  orient,  i  Česmina  (iUx),  ») 
y  Bačinském  Kavkazu  ok.  On  jsou  zvi*  jeStě 
vedle  charakteristických  tvarův  kavkazských  i  stíre- 
domořské  a  j.  evropské  rostliny,  jako  ipiramthtM 
Qíutumn*,  tJusium  humifuíum^  peucedctnum  fiUh,y  pa* 
šHnacaarmena,  papaver  dulnum  i  Ictevigatum,  helian* 
themum  vtdg,  i  grandifl, ,  mes^^iéeě  Smitíiii^  iu* 
niea  saxifraga^  iUx  <iffnifol*y  oialta  pont.^  smilax 
ezeels($y  eupkorhia  macrocenis^f  eynoglonum  pioium^ 
Bta^iys  ť&erica  i  pubescent ,  eUomig  Sim^ena,^  dichro* 
cepJtala  ěonefd/úLt  Telwkiá  8pec.,  hederit  Mix  ool- 
chiea^  adtantum  capiU, ,  doronicum  cottco^.,  aconitum 
natutum^  mulegdium  prenanth.^  9oábioia  bipintuUOy 
veronicq  pedune, ,  datura  tíramonium,  rubua  plaíy- 
phyUus  i  8<mciiuSy  nieotiana  rusticay  pyruš  torm,  i  Aria, 
fi)Y  Liečgumskn  (ok.  Chotevisu)  nalezl  též  již  Koch : 
Froriepid  nuda^  anthemia  rige$cenš  ^  andropogon 
iĚchc^rmum^  mUiuni  efftuum^  eonyaa  gquarr,^  fiUtffO 
rv:^     ůiigeron  canad,^    malva    «^«.,  lotus    comic^, 

2*  V  y  s  očin  a  Arménská  spojuje  celkem  ftoru 
vl.  Kavkazskou  s  florou  severoperskou  i  stopní  florou 
vnitroasijskou  i  stíredomořskou.  a)  Již  v  poříčí 
dolního  Chrámu  (ok.  Agdža-kalé)  jeví  sekrom$ 
jilmu  obecného  i  ulmui  auberoaa^  kromě  javoru  obec^ 
ného  aeer  t6encti%  prurM%  dhí^ricatq,  apiraea  hy- 


246 

pendfúUa  i  emnata^  siaymbrium  (heštíU,  m^Uocus 
linifoliu9,  hypeeoum  pend.f  trio  Xr.,  Uwigma  tommU,^ 
ehoritpora  tůnetlúf  holostewn  marffineitum  i  Im^rum^ 
gwaniwn  lin$(ur%íobwn ,  oMragcUmš  fabeteena  i  hra- 
ehyearpu$^  qjugQ  diiaf  icuieiUávia  ortení.,  lasioaporq 
lamtta,  rozl.  druhy  kozlíka,  kosatců  eorydnU*  mar- 
»ehall,,  dentaria  qtmque/oUa  i  folhUa  temia,  ranun- 
chIm  orůophilušy  anemone  apemrma^  poUniUla  saUs* 
burg.f  viola  coUinOf  ktíhraea  tquamm,^  prrmula  mctcro- 
oalyXf  orduš  aambudna^  Uusula  weota  atd.  b)  V 
horách  Pambackých  roitou  ssvl.  dbecné  jilm 
yjaokf  (fdmus  excelsa)^  mandlovníky  {aanygd,  nana  i 
ťfMTúfta),  rihea  orÍ€nL<t  náš  lýkovec  i  skalník,  ranun* 
culuB  poiyrhisíoé  i  napelUfol,^  anemone  ťUbana^  arábia 
alp,  i  a&ida^  rozl.  druhy  rozrazilů,  eoodmá  gloMca^ 
hgaacyamus  orienty  euf^rbia  (mygdaioiděM^  troUius 
»omchetUcu»j  frUtilaria  ^tpv^.,  aeaUria  tíong,^  ois- 
droaace  (úborna^  rozl.  zvláštní  drohj  vŠivoe,  ostřic, 
vesBovek  atd.  c)  Na  Arménských  pláníoh, 
▼  kterých  se  zvL  vegetace  stepní  s  domácí  silně 
směšujo,  shledávjíjí  se  vSudež  zvL  a)  v  údolí  ř«  Arpy 
rozL  dróhj  kosatců,  kozHků  (zvi.  liaUriana  te&er.  i 
vaZ  enanéUa  monodon),  kozinců  (zvi.  astragaíu*  adun-* 
cutfalbicauUs^  lamger  AsomoheUcusAJ,)^  ůulipa  Qesnůr^ 
thůšium  ramůtttm,  ewphorbia  €urmena^  anUtvmM  pU- 
rjfgantha,  míjfoaotia  fn(mt,<t  eerinthe  maetd.^  caccima 
^auca^  gymnandra  stoUnifol,^  cereatium  ruderale,  odon- 
torrhina  tortuoaa^  aetkionema  Buxb,^  draboptÍB  oema, 
ficaria  fascicuL^  ephedra  monostaehya,  eonsinia  jna- 
cropéera,  lycopút  jncto,  buniaa  oritnt,,  li$wm  austri" 
acunif  camtUna  TnMrocarpa,^  ranuneukis  elegam  i  hunU- 
ti«  aid. /?)  Na  jižním  svahu  Alagozn  rostou 
■vL  iri$  €hielden»tuedt,f  ixiolinon  PaUasUf  caiabroůa 
aquat,^  allium  ampellopraaum^  lilium  monaddphumf 
omithogalum  pyrenaicum,  asparagaa  verUe,<f  ůuphor' 
bia  Oerard.^  Sxovitaii  i  vir  gala ,  acropiUon  Ficria^ 
crepiš  parvifl,y  caHUptUtě  cucuU.^  Bockelia  aieUtU., 
verbascum  formošftm^  veroniea  denU  i  biloba^  draco* 
eephaUtm  Ettyach.,  erůtnoataehga  heiniata,  heracleum 
paětinad/oLf  rhamnu$  Pallaa,^  diatUhua  LiboackiUt,^ 
Conringia  planiailiqua  a  p.  f^)  Okolo  Erivaně 
jsou  zvi.  ohari^terístické :  poa  peniea^  Koehia   hit- 


347 


iopifůLy  aeropUlan  Piůriš^  cmeuě  henědiěí.^  pyrtArum 
myriqphyU,,  ohamomiU&  pusiUa^  galium  Begietum^erU' 
data  i  j.  druhy,  »ymphjfandra  arměna^  paHinaea  da- 
íiyaMÚUL,  paganum  htarmala^  gypsophUa  deganf,  rOBl. 
íníhj  hvozdika,  glaucium  cormccc^.,  Malcolmřa  ttfri* 
eana,  henperis  Števeng,  iHb.,  četné  druhy  trýsle  (ery- 
mmum\  hnlevnika  (ěyšimhrium)^  vesnovek  atd.  &)  O  k  o** 
lo  Eémiadzina  dávaji  se  zvi.  znáti  Setné  druhy 
Sairů,  caiahroěa  oquaL^  Scheberia  talia  ^  Koelpinia 
edtU. ,  podoěpermum  eanum ,  oUgochaůta  éUvarieata^ 
earduttB  nervosuš^  chamomiUa  praeeoXf  achUUa  dlbi- 
eauUa^  arUennaria  n^ňcun€Ut^  convohidue  Béaaerí,  tola* 
tmm  p&nicum^  maerubium  persicum^  scrophudaria  be- 
tatde^úL  i  Ant^  dorartia  orient,  j  phelypaea  armena^ 
tjfmpodiwn  simplex^  dúuous  ptUekerrimus,  tamarix  cu- 
preinformia,  holosteum  diekůtomumy  Sameraria  ar* 
mena^  Barbaréa  plantag.,  anemone  narůissiflora  i  vil' 
lonaatma^  giytyrrh%»a  glandulifera ,  galtga  oriente  i 
rosí.  zvi.  druhy  kozinee.  «}Udoli  Arasu  (stepni) 
cbarakteri0uj{  zvláSí  poa  persicay  aeluropuě  la^vis^ 
tritioum  9quarr,f  irÍ8  notíia^  ataticě  tatar.y  queríú 
hišpan*,  Béabioěa  linifoliu,  áičwdÁmia  xeraníhem,^  car* 
dmu  nervosu8y  hamulosua  i  simplex ,  rozl.  druhy 
meeaýeh  pelyňk&  a  řebřiČků  (zvi.  achiUea  aeUiceá)^ 
půerotheea  bifida,  amebia  Comuůi^  eelaia  Suvorov,^ 
týugaehia  Schreh,^  zixiphora  tenuior^  rozrazily  (žtK 
Veron,  gentí€moidě»)j  lepirodicris  hcdoateoidea^  zvláStni 
síleny,  moohny,  tama.ry8ky,  kakosty,  hibiscua  Byriek" 
CM^  eamelina  laxa^  noyé  druhy  trýzle,  OuenÁeria 
tíeHg*j  Boemeria  hybrida^  paeotUa  off,  i  tenuifoiia^ 
kozinee  (zvi*  astrag.  Helicacabus)^  atrophaxis  api- 
nota^  anohraehya  vaginalis, ^)  Okolo  Kulpu  nalezl 
Koeh  BTláSt:  aolaola  eric,  gUtuca^  araaoina  kcdogetoa 
Ktílpianua^  haUmoenůmon  Kulp,  a  j.,  Ambérboaodo* 
rataf  ieátia  coai€Ua  i  iberica,  nigella  foenidaeea  i  ver* 
rueoaa  aj.  m.  d)Sey6rni  i  východní  hory 
Arménské,  bohatší  na  vody  i  deStě,  vyniki^í  zví. 
rostUnamí,  jako :  aeeale  morUanutríf  allium  cardioate- 
mon^  betc^  trigyna,  ůr&pia  tib,  i  lodomrienaity  lactur' 
ca  alHttimay  iaptana  intermědia,  trigeron  eaucat,^ 
pyredtruin  amen,  i  b<Utamita^  heilichrytum  (rozl. 
druhů),   velké   množství    pestrých    ehrp,  svízelft  a 


248 


zvooků,  asperfda  Áparinej  onosma,  •crtoettoi,  betomea 
grandifl,  i  orient,,  eryngium  gigcuU,  Futmrohria  seti- 
foL,  ěiUnis  cárvifol.^  kippomdrcUhrum  eriipumj  ange- 
lica  durOf  fendago  seU/ol ,  zonmia  orient, ,  prangoM 
fertU.f  rU}e8  eilic^um^  rosí.  mochnami,  růžemi,  lomi- 
kameny  (evI.  scbxifraga  orient,)^  silenami,  hyězdikj, 
ertmogone  cueuhaloidtH  ^  holoBieum  da/uricuniy  linum 
nervoium  i  hirínUum^  pctpaver  commtUátum  atd. 

IV.  Flora  Taljšská,  jakkoli  jen  dolními 
9tepmi  GruzÚQUBkými  od  89U8ediii  flory  Kaykazské 
oddělená,  jevi  předce  tak  skrovné  podobnosti  k  floře 
této,  a  je  rovněž  od  obecné  flory  stepí  Kasp^jských 
tak  velice  rozdílná,  že  vlastně  osobitou  oblast  tvoří, 
jakkoli  ji  s  floron  Gilanskou  i  Masanderamskou, 
kteréž  jsou  s  ní  totožný,  v  nejširfiím  slova  smyslu 
asi  tím  právem  k  floře  stepní  přičísti  možno  co  flora 
perskou  a  floru  černozemnou.  Původem  s^vláSt- 
nostl  a  zároveň  veliké  pestroty  a  bcgnosti  této  kvě- 
teny je  nepochybně  vedle  sousedství  Persie  nejvíce 
jiiní  a  zvláštní  poloha  tohoto  pobřeží  Kas- 
pijského,  kteréž  s  převysokými  horami  svými  na  zá- 
padě a  jihu  proti  směru  severovýchodních  větrů 
oblasti  Kaspijské  ležíc,  —  pomocí  těchto  hor  větry 
k  srážení  a  spoufitění  hojnějších  par  vodních  moře 
]Bjispijského  nutí  a  tudíž  mnohem  větší  vláhy  do- 
stává, než  Kavkaz  východní  a  než  viecko  ostatní 
pobřeží  moře  toho  vůbec  (srovn.  podnebí).  K  tomu 
přistupuje  též  hojnost  tekutých  vod,  z  lesných  hor 
vycházejících,  jakož  i  účinkové  jižního  klimatu, 
a) Břeh  č.  nižinaTalyfiská,  jakkoli  pro  přímé 
sousedství  její  se  stepmi  Gruzinskými  i  mnoho  tva- 
rův  stepních  v  ní  se  objevuje,  ukaziýe  v  překrásných 
lupenatých  lesích  svých  skoro  již  vid  tro- 
pický, a)  Lesní  stroony  tyto  jsou  skoro  výhradně 
v  druzích  svých  od  evropských,  ano  i  od  filavkaz- 
ských,  často  i  v  rodu  a  Čeledi  rozdílné.  Hlavně 
skládají  les  duby  (ale  quercus  ea$taneaefolia  i  mo* 
creuUhira),  3  rozdílné  od  naSich  druhy  javoru  (nej- 
četněji aeer  Hyrcanum  laeium),  olše  (tUnus  obcordu' 
to),  naše  buky  a  východní  habry  {carp.  ortentalU)^ 
vazy  a  lípy,  ale  též  Farrotia  pertica^  pteroearya 
cauconco,  žilková  Biehardi  a  cetíU  austraUif    mezi 


249 


nimiž  porůznu  se  spatřuji  ořechy  a  íiky  (snad  jen 
zdiyoSUé),  hojnSji  moru8e.  Mocné  keře  réyové  ju 
bře^fany  obvinuji  stromy  až k  vrchol&m.  j9)  Na  svě- 
tlých místech  tvoři  neproniklé  houštiny  zvi.  roz* 
líčné  druhy  naSich  keřů  lesních,  zejm.  hlohy,  miSpule, 
hruSe,  slívy  a  kdoule,  dílem  i  vrby,  kdežto  na  nižších 
výslunných  pahorcích  Číšník  {paliurus  acideatut)  a 
marhaník  převládají.  Zimolezy,  dříny,  zimostráz, 
řeSetláky,  Ustnatce  (ruscus,  u  Kusuv  myšja  věcha) 
a  žanovec  (colutea)  i  jasmín  míchají  se  tuto  i  onde 
v  keřovou  vegetaci*  a  tvoří  podrost  pestrých  lesův. 
Při  tekutých  a  pramenitých  vodách  neproniknutelné 
houštiny  ostružm  a  malin,  propletené  často  plamen* 
kem  a  biserovitými  rostlinami  (smilacinae).  y)  Na- 
opak scházejí  vSudež  vodokleny  východní,  rovněž 
acacia  Julibrissin,  taktéž  větším  dílam  chvojné  stro- 
my,  břízy,  jasan,  naše  obecná  olše,  růže,  tavolníky 
i  čimyšniky  (caragana).  é)  Pro  vedra  letní  a  bez- 
mrazné  zimy  roští  se  zde  vŠudež  i  citrony,  rýže, 
bavlna,  sesam  a  j.  jižní  rostliny,  moruše  vedou  se 
výborně  a  četně,  a  dále  na  jih  vMazanderamu  za- 
chovají se  i  palmy  datíové  v  šírém  (v  Asterabadě, 
v  Ažrefě  a  na  p  o.  Potémkinově). 

b)  1  ve  vyšších  polohách  horských 
(nad  3O000  je  rostlinstvo  vždy  ještě  bujné  a  rozma- 
nité, jakkoli  již  velká  část  keřův,  výše  vzpomenutých 
a  ze  stromův  pterocaya,  břestovec,  ořechy  vlaské  i 
buky  (a  s  nimi  i  réva  ^  břeČf an)  scházejí.  Lesy 
tohoto  patra,  kteréž  je  v  horách  TalySských 
nejvyšší  (v  horách  Mazanderamských  vŠak  ve  výši 
8000'  ještě  zajímaé  v  botanickém  ohledu  patro  alp- 
ské nad  sebou  má),  —  jsou  taktéž  ještě  výhradně 
Inpenaté  a  z  dřev  nižšího  patra  složené,  z  kterých 
pa^  ve  výši  6000'  ještě  i  zelkva,  olše  i  Parrotía  se 
strácejí.  Za  to  jeví  se  tu  tis  obecný,  pak  skalník 
a  brslen,  zvi.  pak  tvoří  česmina  (Uest  aquifoU)  celé 
přirozené  ploty  na  pokrají  lesův,  kterým  jistý  druh 
dříStálu  {berberia)  co  hlavní  podrost  vlastní  jest  s 
nímž  habr  východní  nejvýše  až  za  hranici  patra 
lesního  vystupuje.  Četný  je  tu  rovněž  i  jalovec  a 
sice  jak  obecný,  tak  sibiřský  (juniperu8  a<ibina)t 
který  husté,    malé   houštiny  skládá,    tak  jako  jmeí 

22 


250 

obecný  (viacum  alhum)^  nižšíma  patru  scházející,  co 
cizopasnik  po  bucích  a  habříeh  ySudež  se  stele. 

D.  Vlastni  pohoří  Krymské,  jakož  i  nížina  Min- 
gfrelská  s  nižšími  horami  ▼  sousedství  svém  pHsluŠi 
k  rostlinné  říSi  středomořské,  jejímž  pů- 
vodem uznává  Griesebach  hlavně  letní  passat,  aspi- 
rací Sahary  vznikající,  kterýž  dobu  vegetační  na 
měsíce  přetrhuje^  ale  pro  mírnost  zimy  kratSi  doby 
květu  a  vzrůstu  na  podzim,  delší  s  jara  dopouští. 
Říše  tato  charakterisnje  se  zvi.  převládáním  pyska- 
lých  a  koukolovitých  rostlin,  četnými  druhy  stromů 
a  k^^  vždy  selených^  vysokým  vzrůstem  trav,  ale 
beas  trávníků,  zvi.  pak  květenou  zimní.  Rovněž  jsou 
byliny  motýlovité,  luštinaté,  drsnolisté,  lilie,  vavřino- 
vité  a  slízovité  (na  záp.  i  eistovité)  v  ni  obecné, 
mnoho  zelin  akřovin  ostnatých  a  trnitých,  a  stromy 
Často  B  tuhým  a  lesknavým  listím.  Na  východě, 
kdež  keře  z  Čeledi  pyskatých  převládiyí,  vytvořuje 
se  v  ni  zvL  oblast,  ku  kteréi  i  Krymské  hory  i 
Mingrelie  náleží. 

1.  Rostlinstvo  jižního  břehu  horKrym- 
ských,  pokud  k  oblasti  podalpské  nenáleží,  jevi 
se  nejpěkněji  v  lesích,  kterýmiž  zvi.  Vysoká-  Jaila 
porostlá  jesl.  a)  L-esy  l^to,  zvi.  mocně  ▼  údolích 
a  na  méně  přístupných  stráních  horských  vachovaaé, 
skládi^i  se  zvi.  z  našich  obecných  a  Krymských 
dubů  (s  měkkovlasým  ]jstemz=.quercus  pube9cen»%  z 
našeho  i  východního  habru  {carpinua  het,  i  orient.)^ 
javorů  polních  i  tatarských,  pod  kterýmiž  mocný 
podrost  dřínů  (comua  maac),  sUv  {pruniua  inat)^  tr- 
nek (prunua  apin.)  a  několika  druhů  hlohu  (svl. 
crataegua  mtíaněcqrpoy  ale  i  er.  oxpctegnřha  imonogyná) 
a  mocného  jalovce  (jumperua  rt^^oena)^  cedrovitéma 
jalovci  (juniperua  oxyceéĚruá)  podobného,  pak  našich 
břečtanův,  ptáčnic  a  mišpuli  se  rozšiřuje.  Kromě 
býlí  a  četných  kapradin  je  zvi.  eharakteristíekýf 
nich  cizopasný  j  m  e  1  {acreuihohium  Biebersteina),  kte- 
rýž jalovec  Ki^mský  vSudcž  provál.  Jiné  byliny 
lesní  i  polní  niÚeŽi  nejvíce  k  trávám,  rostlinám  py- 
skatým,  křižatým  a  pcháčovitým,  jakož  vůbec  ráz 
stepni  následkem  sousedství  step  samých  a  konti^ 
nentaloosti  podnebí  též  v  tom   se  okazuje,    že  vše* 


251 


ckj  stromy  i  na  jižním  pobřeži  Krymn  rády  v  keře 
se  převrhnji  (tak  má  na  př.  kmen  dobu  Ejymikého 
T  podhoří  jen  4 — 6'  výSe,  bez  jen  12—16'  a  p.). 
Rovněž  posornje  se,  Že  híáykoyité  seHny  y  lodyhu 
vyrážejí,  a  vSecko  rostlinstvo  y&beo  za  letních  mě- 
sicův  se  zastaví:^  procitnonc  ovSem  t  září  k  no- 
vému života,  kterýž  až  do  ledna  potrvá.  —  /9)  Jiné 
charakteristické  stromy  a  keře  v  jižním 
Krymu  jsou  zvi.  břestovec  {eelHs  arient.)^  domácí 
řeák  {jnataeia  mutica),  pěkný  jahodník  (arbtUtu  aU' 
drachne),  zvi.  pak  krásná  domácí  sosua  {pinus  tou- 
rica)y  kteráž,  jsouc  přímořské  sosnS  (pinus  mortltma) 
podobná,  mocné  lesy  na  výšehoráeh  skládá.  Ostatně 
je  jižní  břeh  Krymský  pro  výbornou  polohu  a  cel- 
kem méně  excessivni  podnebí,  než  je  «tepi  máji,  ke 
vií  akklimatisací  velice  příhodný,  jakoáf  to  zahraj 
a  parky  císařské  a  Šlechtické  (zví.  v  Nikitě,  Ore- 
andě  a  j.)  zjevně- dosvědčují.  Z  četných  čeledí  a 
druhův  cizokrajných,  jež  Koch  uvodí,  zdomácn^y 
v  zahradách  zdejších  obzvláStě,  na  př.  z  Kavkazu: 
GlediiSia  caapiai^  píerocairpu9  cauc,  rhododendron 
porU.^  dzalea  pord.^  hedera  colch,  i  ptiii«#  Notdman' 
mono,  ze  sev.  Ameriky  rozl.  duby  (zvi.  quercu9  coe^ 
einea  i  pUiiMirís)^  magnolie ,  Glediiie ,  vejmutovka, 
Elanad.  jedle,  ze  Špaňěl  pinHa  pinsapo,  z  Baleár 
huxua  baleariea,  z  Kanárských  ostrovů  vibumum 
rugoemmy  oreodaphne  foetens  a  rostliny  vůbec  zeviech 
diiů  světa,  kromě  čistě  tropických  (zvi.  palem  a 
kapradin).  Č  esmina  i  dub  cer  jsou  zde  na  již. 
řehu  Krymu  rovněž  obecné,  olejník  ale  málo  se 
bdaří,za  to  jdou  všecky  druhy  vína  a  vSeoko  jižní 
ovoce  výborně. 

2.  Mnohem  hojnější  a  rozmanitější  je  rostíin- 
stvo  středomořské  v  Imertii  a  Mingrelii,  kdež 
nejen  výr.  průměrná,  nýbrž  i  teplota  každého  po- 
časí ročního,  ano  každého  dne  je  nejen  mnohem 
vyšší  než  na  jižním  břehu  Krymu,  nýbrž  i  chod  te- 
plo^ pravidelnější  a  vláha  mnohem  bohatší  (srov. 
podnebí).  Ovšem  že  se  tu  domácí  rostlinstvo  s  Kav- 
kazskou  i  Arménskou  florou  značně  míchá,  k  če^ 
maž  i  četné  cizokriýné  akkKmatisované  rostliny  při- 
stupují,    a)  Již  v  Mingrelii  je  v  krásných  lesích 


252 

lupenatých  z  keř&v  azaUa  ponUcaj  naSe  kaliny  i 
daphfteglomeraia  zcela  obecné;  mocné  kapradiny 
jsou  tam  yétSiin  dílem  již  druhů  našich,  jako  zyl. 
lastrca  dilatata  i  filix  mas^  (Mpidium  ýeUx  Jemina, 
struthiopteria  german.^  pteria  aquilina,  y  ohromném 
množství  a  obroyské  yelikosti  zyl.  polypodium  vúlg. 
atd.  /?)V  Imeretii  mají  rozsáhlé  blatné  lesj,  údolí 
Biona  provázející,  takořka  tropickou  yegetaci  s  ne- 
proniknutým podrostem  kapradin  a  cizopasných 
rostlin.  Podzimní  vegetace  vykazuje  tu  vždy 
jeSt$  v  plném  kvetu  rostliny,  jako  erocua  apec.^  nts- 
eua  aetdeatua,  amaranťhua  ctdsemdena^  euphorhia  mi- 
crantka^  aucciaa  auatr,^  centaurea  ibericOy  artemiaia 
annua,  gentiana  pneumonarUhe^  verbaacum  Blattariay 
leotmrua  marrubiastrunij  mentha  pulegiumt  meUaaa  oý., 
teucrium  hyrcanieum,  rcMunculua  lomatocarpuay  rubtia 
aanctus  a  j.  V  podzim  kvetou  okolo  Pot  (dle 
Kocha)  jeStě  phragmitea  penUeuaj  enphorhia  ParO' 
liíMf  aeneeio  rup.^  lyainutehia  dubia,  verbeíacum  gnO' 
photdea,  eryngium  maritímum^  glaucium  ItUeum^cakle 
marit,f  eruca  aativa^  ranuneulua  sceleratua  a  j.  y)  Bo- 
hactvi  těchto  konŠn  Zákavkazských  na  rozličné  a 
jižní  ovoce  je  vůbec  známo*  Vinné  kmeny  dosa- 
hují zde  tlouStí  3—6'',  olejník  co  strom  daíl  se 
ySudež  i  na  horách,  yavřiny  jeví  se  rovněž  co  mo- 
hutné stromy,  střemcha  vavHnová  má  obecné  roz- 
šíření atd.  Jakkoli  uhodí  i  t  Kavkazu  někdy  tuhé 
mrazy,  přece  je  ímertie  1  Mingrelie  pro  akkli- 
matisování  cizokrajných  užitečných  i  ozdobných 
rostlin  svrchovaně  příhodná.  V  zahradách  stojí 
ySndež  stále  kvetoucí  živé  ploty  pestrých  růží  vzá- 
cné stromy,  jako  Favtovrda^  catáCpa^  aterouUoy  Urio- 
dendrothy  mi/rty^  cryptomeria  japonicay  cipH^e,  ka- 
melie;  magnoUe  velkokvěté  tvoří  celé  aleje,  beze 
vSí  ochrany  na  zimu  ostávající.  V  Suchum-kalé 
dosahuje  acada  JuUbriaaia  tloufitě  3',  a  cedr  Hima- 
liyský  (eedrua  deodara),  roste  a  Kytajská  xarUhoce" 
raa  aorbifolia  květe  i  nese  ovoce  y  Sirém.  V  Ku- 
taisn  je  portugalský  dub  eer  velmi  již  obecný  a 
pataiflora  cUata  i  fragraria  indiea  stojí  nad  míru 
bujně.  Vysoké  kmeny  Lagetatrownie  indické  kve- 
tou ai    do  podzimka,    chimonanthua   květe    v    zimě, 


253 


jako  vůbec  v  íibdridtu  listopadem  nová  vegetace  po- 
číná V  Kavkazsku  je  nejen  tffcina  cukrová,  nýbrž 
i  bavlnik  akklimatisován  (viz  níže),  v  Qorii  i  éa- 
jovnik  (thea  ainerais),  rovněž  počíná  i  akklimatáso- 
váni  kafrového  stroma  a  j.  v. 

E,  Pořiči  stíředniho  Amuni  níže  ústi  Zeje  až 
k  Sofijsku  a  vysoko  nahoru  do  údolí  levých  pHto- 
kův  jeho,  pak  poříčí  Usuriho  i  břeh  Mandžurský  s 
jižní  částí  ostrova Sachaljana  přislnSi  k  rostlinné 
řiSi  Kytajskojaponské,  kteráž  je  v  jistém 
ohledu  Hši  středomořské  odtud  podobná,  že  půvo- 
dem jejím  v  Kytaji  a  Japonsku  ukazuje  se  býti 
doba  deštní,  v  podleti  následkem  obrácení  se 
monsunu  na  teplé  a  suché  jaro  následující,  kteráž 
rostlinstvo  znovu  obživuje,  a  krajinám  těmto  tudíž 
jakési  dobrodiní  tropův  přináSí.  a)  Již  níže  Usfí 
Strěločné,  kdež  vSude  jeitě  Černá  země  údolí 
Amura  provází,  mění  se  dosavadní  daurská  vege- 
tace značně,  pokud  rozličné  lilie,  tolity  (asclepiat)^ 
pivoňky  a  ilvíixichj  (thcUietrum)^  v  DauriijeSté  velmi 
řídké,  v  plné  síle  vystupují,  a  lupenaté  stromy, 
Amursku  vlastní,  hojněji  v  lesích  již  smíšených  se 
ukaznjí  s  charakteristickým  též  podrostem,  v  němž 
zvláfitě  tavolníkya  planá  réva  Amurská  vynikají, 
a)  NížeZeje  jsou  výšiny  a  užší  údolí  levých 
pHtokův  Amuru  již  mohutnými  pralesy,  výhradně 
Inpenatými,  porostlé,  kteréž  se  hlavně  z  daurského 
mocného  dubu  {quercus  mongoL^  ale  větším  dílem 
nahnilého),  ze  zvláštních  lip  {Ulia  mamdBlvurica)^ 
jasanů  yjraxmu^  mandsh,')^  několika  nových  druhů 
javorů  (zejm.  acer  dedyle^  ginnala,  tegmentosum  a 
mono),  bříz  (betida  Maackii)  a  ořechů  (juglana 
mandaJu)  a  ok.  Bureje  jiŽ  i  z  domácího  korkového 
stroma  (pMlodendron  Amurense)  skládají.  Pod- 
rost těchto  lesův  tvoří  zvlášť  naše  osyl^,  kaliny, 
daurské  řeSetláky,  brsleny,  domácí*  i  Eamčatské  ta- 
volniky,  ale  též  domácí  druh  dříštalu  (berberis 
Ajnur^,  bř,ečfana  ostnatého  (u  domácích  ýun^ucA/t= 
hedera  seníiosa),  lísek  (eoryllus  mandahJ),  zvi.  pak 
Kytajský  ginseng  (panax  seBsilifolia^  u  domácích 
hankfframkura),  tmavozelená  krásná  Maackie  Amur- 
Bká  (dom.  Chotola)  i  lezavá  Maximovičia  Amur.  (dom. 


254 

chociUa),  Taktéž  vyskytuje  se  y  tSchto  nižSich  le- 
sích zvláStni  jedlá  hruSka  {pi/rus  spůctabilú),  kteráž  k 
nejkrásnějšim  stromům  domácím  náleží,  i  domácí 
slíva  (prunua  glcmdulifolia)  i  tirešeň.  Husté  jsou  též 
rozličné  druhy  kapradin  (3 — 4'  vysoké),  na  vlh- 
kých miste  ch  řeřichy  (cartf amtne),  laSťovičníky  {che- 
lidonium)y  dále  Naumburgia  thyrsiflora^  Lobelia  sessUi' 
folia^  symplocarpus  kamčtxticusy  náS  rojovnik,  brusiny 
a  mnoho  jiných  našich,  kamčatských  i  domácích  rost- 
lin. Na  suchých  místech  rostou  naše  zůnyjako 
kaklik  (geum  urhanum),.  9iochna  husí,  tobolky,  ma- 
teřídouška, vrbky,  kaliny,  ale  i  zvi.  užitečné  a  vy- 
soké kopřivy  (urtica  nivea)  atdl  /9)VySáí  lesy, 
jimiž  hory  Burejské  a  všecky  vyšší  homainy 
Amurské  až  k  ústi  řeky  pokryty  jsou,  mají  tsioe 
ješté  ráz  povšechně  sibiřský,  jsouce  výhradné  chvoj  r 
né  a  nejvíce  z  cedru  sibiřského  složené,  a  spojiýí  ve- 
getaci Ochotskou,  EamČatskou  a  sev.  Sachaljanu  s 
Daurskou  a  hřbetu  Stanového.  Ale  1  do  nich  vni- 
kají kromě  Černých  bříz  domácích  i  jiné  diarakte- 
ristické  druhy  keřův  a  stromů  zdejších,  jako  ze- 
jména dom.  jeřáb  {sorbus  8amhticifolia)t  jedle  ajaaská 
{9tqps  Ájan.\  zvL  pak  pověstný  kd^  Ealomikta 
{tarockoítigma  Kalomiktá)^  ano  cediy  samy  jsou  dí- 
lem i  dom.  druhu  (tak  zv.  pinua  cwahra  mandsh.)^ 
kteréž  též  vysoké  lesy  hor  Sichotských  skládajL 
Vůbec  jsou  lesy  Amurské  nad  míru  pestré  (Buprecht 
čítá  přes  100  druhů  keřův  a  stromův),  kdežto  ro- 
stlinstvo alpského  patra  má  ráz  Stanového  hřbetu  i 
Ajanských  hor.  y)  Široké  údolí  jižního  Amura 
samého,  jakož  i  levých  přitokův  jeho  mezi 
Zejí  a  Amguní  a  přilehlé  náhorné  roviny  objevují 
však  nezvyklý  v  Rusi.  ráz  prairii  čili  travných 
stepí,  kteráž  je  též  širokému  údolí  dolního  Sunga- 
riho  i  Ussuriho  vlastní.  Všecky  rozsáhlé  roviny 
tyto  jsou  6 — 8'  vysokými  trávami,  větším  dil^n.  z 
rodu  rákosu  (calamagrostis)  porostlé,  od  nichž  na 
sušších  místech  rozsáhlá  skupenství  šedých  pelyňků, 
modrých  vikví  a  mlíčů  {mulgedium)  se  li^  a  nad 
něž  tu  malé  lesíky  osykové,  na  vlhkých  prostorech 
a  blíže  řek  houštiny  vrbové,  na  břehu  samém  pak 
10'  vysoké   lesy  rákosné  vynikají.     Ch  ar  aktéři- 


255 


stická  je  na  téchio  jednotvárných  praíriicli  zvi. 
okolo  Amnra  samého  6 — 8'  yjsoká  kongola  umhtUáf 
okolo  jegíž  2 — 4"  tiasté  lodyhy  se  svlaČce,  vikve, 
cbebule  (menispermeaie)  i  vysoké  glossocomie  otá- 
čejí. Při  Sun^arim  a  Ussurin,  kde  vegetace 
vůbec  je  jeStš  bujnějSí  a  pestírejši,  jeví  se  zvi.  do- 
mácí rozličné  cuscu^y,  leguminosy,  scrophularie,  pak 
krásná  růžová  Bemadia  eeilloides  (Kytajská).  Po- 
vzdálí Ussuriho  roste  pak  zvi.  jeítě  jiný  druh 
hra$ky  plané  (pi/rus  Uasuriensis)^  ki^ný  domácí  še- 
řík {íyringa  Amur,)  30'  výie  a  kr  Asná  stromovitá  Andia 
mandah,  (a  dom.  též  gungguchli  řečena),  b)  Ostrov 
Sachaljan  má  v  severní  části  (výše  49®  s.  S., 
vegetaci  hlavně  kamčatskou,  kteráž  se  celkem  s 
mladší  (ti^horni  adilaviální)  vegetací  i  býv.  ruské 
Ameriky  shoduje,  zakládajíc  se  na  souvislosti  severní 
Asie  i  Ameriky  za  doby  třetihorní.  V  jižním 
užSím  dílu  ostrova  a  zvi.  na  západě  objevuje  se 
vSak  vegetace  kytajsko-japonská  ▼  pestřejším  ještě 
rozvití,  neS  v  Amnrsku  «amém.  Dle  Schmidta  i 
Glďina,  kt^ž  naSachaljanu  ek.  500  dr.  rostlin  shle- 
dali ,  jsou  lesy  tohoto  dílu  větším  dílem  sice 
chvojné,  ale  stále  zelené  a  obzvl.  z  sosny  ajanské 
{pieea  Ajan.)  a  jistého  druhu  jedle,  od  pichty  si- 
biřské rozdílné,  složeny,  ku  kterýmž  se  na  stráních 
a  v  údolích  lupenaté  stromy  přidávají,  čím  dál  na 
jih,  tím  rozmanitější;  západní  hory  jsou  však  hlavně 
lesy  březovými  {betula  Ermatd)  osazené.  Vysokého 
^ésvL  nikdež  není  (i  na  jihu  jeví  se  jen  v  podobě 
keře),  za  to  jsou  hory  (i  východní)  všudež  bambusem 
(Kurilským)  hustě  obrostlé.  Kromě  keřů  a  stromů 
Amnrekých  (jako  fraximiB  mandsh,,  phellodendrony 
jufflans  mandsh^  vitis  amur.,  trochostigma^  břečfanu,  - 
javorů  Amursých,  jeřábu,  ginsengu,  chotoly,  chocilty 
atd.)  objevují  se  zde  zvláště  rozl.  druhy  bříz,  vrb 
(8  dr.),  topol  vonný  (populua  suaveolens)^  olše  (alntia 
Mnuúí  i  alnobetulafrutioo8a)ydimorphantku8m€md8h. 
i  herbíieea,  éleuťherococcua  sentiosus ,  jiné  Aralie  (s 
listy  javorovými),  rozl.  druhy  tavolníka  (6),  nové 
druhy  pěniSníka,  růží  (rosa  rigoěa,  cinnamonea  i  sp, 
nova%  rozl.  střemchy  (zvi.  prunua  podus,  MaacJcii 
a  nová  tf  eSňovitá),  2  nové  hortensie  (hydrangea)  atd. 


256 

• 

Eeř&  evropských,  ale  i  s  obměnami  daurskýmt  a 
kamčatskými,  je  zde  velké  množství,  rovněž  vystu- 
paji  i  Seledi  rostlin  ve  velmi  zajímavých  Číslech. 
Tak  nalezl  Glehn  brusnic  9  druhů,  liliovitých  a  le- 
gnminos  jen  po  10,  rdesnovitých  13,  tí^atých  a 
vstavaěovitých  16,  okoliénatých  a  rftžovitých  po  18, 
pryskyfníkovítých  však  25,  trav  a  šachorovitých  po 
30,  složnokvětých  až  50  druhův  a  p.  c)  Z  uži- 
tečných a  vůbec  hospodářských  rostlin  jmeno- 
ati  sluSí  v  Amursku  i  na  Sachaljanu  kromě  výde 
vzpomenutých  zvi.  ještě  tabák  (příjemnější  než 
americký),  pepř  Červený,  rozličné  cibule,  a  česneky, 
konopí  divoké,  kdyně,  kteréž  divoce  rostou,  tak  jako 
oves  ,  ječmen,  proso ,  zelí,  ohnice,  zvL  pak  katrán 
(crambe  orienL)^  jehoŽ  sbírání  pro  silný  odbyt  jeho 
(do  Eytaje)  bývá  na  pomoH  Mandžurském  velmi 
bedlivé  i  výnosné*  c)  Vůbec  nalezli  Schrenk  a  Maak 
v  Amursku  903  druhy  rostlin,  z  nichž  143  oblasti 
této  vlastní  jsou,  527  vyškytá  se  jich  též  v  Daorii, 
293  vé'  východní  Sibiři,  163  na  Mongolských  stepech 
a  276  v  Eytaji  (ok.  Pekinga),  odkudž  tedy  sousední 
tyto  krajiny  41-7.  64*9,  30  a  28-4%  své  flory  i  v 
Amursku  zastoupeny  mají. 

VI.    Zvířena. 

Cís^ství  Ruské  účastňuje  se  na  velikánské  roz- 
loze své  v  6  říších  zvířeny  suchozemské  (dle  rozdě- 
lení Schmardova),  totiž  v  říši  arktické,  v  Hši  středo- 
evropské (Čili  lépe  evropsko-sibířské)  a  stíFedomořské, 
pak  v  říší  stepí  Kaspijsko-Aralských,  v  říší  vnitro- 
asíjské  a  japonské ,  kteréž  všecky  zajímavé  shody  v 
rozloze  své  s  řiŠemi  rostlinnými  ukazují,  zakládajíce 
se  ovšem  na  týchž  fysických  zákonech,  co  tyto,  ale 
i  na  poměrech  květeny  samé.  —  Z  říší  mořské  zví- 
řeny přísluší  k  ruskému  císidFství  podíl  v  říší  sever*- 
ního,  atlantského  a  velkého  oceánu ,  pak  v  říší 
stfedomořské. 

i.  Kíše  zvířeny  arktické  čili  říše  srst- 
naté  zvěře  a  vodního  ptactva  obsahuje  v  evropské 
Rusi  sev,  Finlandii,  p.  o.  Kolský  a  všechen  prostor 
tunder  a  lesův  severoruských  i .  se  severním  a  stíreď- 


257 

nim  Uralem,  pak  nejv^tSi  díl  Sibiře  ai  4o  nrmanů 
{^  středním  Obi  a  pohraničních  homatin  proti  Ky- 
taji,  což  Činí  rozlohy  ok.  200.000Q  nus.  č.  68%  veikeré 
imperie.  Seyemí  končiny  této  nejrossáhlejŠí  na  Rusi 
řiáe  živoČiSné  charakterizují  se  zvi.  liikou  ledovou 
Čili  pescem  Kosův  {canU  layopu»\  jižní  díl,  od  hra- 
nice lesův  počnouc,  zvi.  pupenožravýini  kúrami  les- 
nimi  (teíraonidae).  Břeh  mořský,  jakož  i  sladké  vody 
a  jezera  slaná  jsou  na  celém  prostranství  ptáky  vod- 
ními (zvL  plavci)  oživeny.  Živočichův  je  celkem 
málo  (co  do  čeledí  a  druhův),  za  to  panuje  mezi 
nimi  náramná  spolčivost  a  přechodnost  (st^ování). 

1.  Ssav«i  této  řile  v  Buši  náleží  jen  8  řádům, 
totiž  přežívavcům,  hlodavcům  a  Šelmám,  kteréž  se 
větším  dílem  pro  srst  honí,  a  Čeledi  jich  jsou  hoj- 
nější, druhy  vfiak  diudé  a  vStSím  dílem  opolné  t  j. 
na  arktickém  prostranství  obou  zeměkoulí  roziířené, 
řidčeji  obdobné. 

a)  Z  řádu  Selem,  a  sice  a)  masožravých, jsou 
evropáké  i  asi^jské  Buši  společní:  liSka  ledová, 
kteráž  se  pHmo  v  hranici  tunder  drží  a  tudíž  pra^^ 
yfm zastupitelem  arktioké říSe jest,  —  medvěd  le- 
dový (ursus  tnaritímtui),  jen  v  pomoří  a  na  ostro- 
yich  arktických  se  držíd,  a  medvěd  obecný  {ur- 
hu  arctoa)f  po  celém  prostranství  arktické  řiSe  hojný. 
Vlkův  je  kromě  poiiČí  Leny,  kdež  jich  skoro  ani 
nevidět,  vSudež  hojnost,  domácí  psi  jsou  zvláStě 
viem  severním  kočovníkům  nezbytečně  potřební, 
n&d  míru  užiteční  a  tudíž  u  nich,  jako  i  u  Busův 
(k  honbě,  lovu  zimnímu  atd.)  vSudež  obecní,  a  ovSem 
ctných  plemen.  Z  čeledi  kunovitých  jsou  zvi.  roz- 
iiřeni  (ale  jen  v  oblasti  lesní  a  odtud  na  jih)  kuna 
lesní  (mutela  nutrtes)  a  sobol,  avSak  tak,  že 
obyčejně  jeden  druhou  zastupige,  nalézajíce  se  to- 
liko v  Uralu  a  záp.  Altaji  pohromadě.  Tchoř  (mu- 
ttda  ptUofius)  je  vSudež  v  evropské  i  asijské  Buši, 
sib.  tchoř  pak  (rudosrstný,  r.  kolonok)  nalézá  se 
jen  na  východ  Jeniseje.  JeStě  hojný  je  posud  h  r  a- 
nos  taj  («!.  erminea),  Hdké  ale  již  vydry,  a  sice 
jkk  norek  (m.  ItUreola)  tak  obecná,  kteréž  jen  do 
66*  s.  i.  dochodí,  podobně,  co  lasice.  Na  Kamčatce 
jeyí  se  i  moh^  vydra  (KaUm  =  enhydrU  lutria)^  kte- 


260 

celé  řeky)  až  ke  Kulevatskému  pogostu  (dle  Hage- 
meistra).  Tichý  oceán  naopak  vykazige  velké  bo- 
hatství všech  drah&  mořsl^ch  ásavcův.  —  Jezero 
Ladožské  má  též  své  tulené. 

2.  Z  ptákův  json  zvláSté  charakteri- 
stické řady  v  arkt.  krajinách  plavci  a  v&bec 
vodni  ptáci  na  severu,  a  na  jihu  kury  č.  kuroptve, 
dokud  lesy  sta^  Ovšem  že  počet  druhův  %  jiných 
čeledí  a  řádů  čím  dál  na  jih  tím  více  přibývá : 
a)  Z  kuroptvíje  nojobyčejnější  sněžná  kuroptev 
(tetrao  uivalis),  pak  tetrao  saliceti,  hlušci,  tetřivky  a 
jeřábky  (t«  bonasia)  a  j.  druhy.  Vodní  ptáci, 
všudež  v  nesčíslných  hejnech  po  březích  mořských 
a  řičných  hnízdící,  náleží  hlavně  do  čeledí  p  o- 
táplic  (colymbidae,  5  druhů  colymbns  v  sev.  Si- 
biři, 3  v  evrop.  Buši,  2  a  3  dr.  roháčů  =: podiceps),  a Ik 
(2  dr.  v  sev.  Sibiři  a  2  na N.  Zemi),  racků  a  buř- 
ňáků  (v  severní  Sibiři  4  druhy  larus,  2  dr.  sterna, 
v  sev.  evropské  Rusi  2  a  1,  na  N.  Zemi  5  a  1,  pák 
druh  lestris  a  1  procellaria).  Ještě  četnéjjSi  jsou 
kachny,  ovšem  velkým  dílem  přeletavé  (v  sev. 
Sibiři  22  druhů,  naN.  Zemi  3,  tuto  i  přeletavý  07  • 
gnus  musicus,  v  evropské  Buši  severní  11).  Hus 
známo  v  sev.  Sibiři  4  dr.  (mezi  nimi  3  dr.  mergns), 
v  evropské  Buši  6  (med  nimi  2  dr.  mergus),  na 
M.  Zemi  2  dr.  Pelikánů  všudež  jen  po  2  druzích 
(carbo  i  sula,  ale  žádný  na  N.  Zemi),  b)  Z  ostat- 
ních čeledi  a  druhů  jsou  charítkteristické  svU 
ledn'ákové  (halcyonidae),  křivonosky,  brko- 
slavi  a  z  dravců  obzvláště  kalousi.  Z  řádu 
dravců  jsou  známi  na  př.  v  sev.  Sibiři  4  druhy 
(mezi  nimiž  3  sokoli),  z  sev.  Buši  však  11  (z  nichž 
2  orli,  4  sokoli  a  5  sov),  z  lezou  v  Sibiři  i  sev. 
Buši  kukačka  i  2  d.  žluny,  z  pěvců  na  Sibffi 
toliko  vrány  (4  dr.),  skřivan  (alauda  alp.),  koni- 
pásek  (motacilla  Calliope),  moudivláček  a  1  sýkora 
(parus  sib.) ,  brhlik  a  dle  Krapotkina  ve  Vitimských 
horách  i  drozd,  hejl,  pěnice  slavíková  i  strnad. 
Sojka  zlověstná  (garrulusinfáustus)  je  zvi.  významná. 
V  evropské  Buši  jsou  pěvci  již  Četnější  a  vy- 
škytá se  tu  čtvero  druhů  havranů,  (i  garrulus  in- 
faustus),  4  dr.  pěnkav,  4  dr.  strnadů,  2  dr.  skřivanů, 


261 


2  dr.  konipasft,  3  dr.  liadn^ek,  3  dr.  sýkor  (t42 
paras  sib.),  2  druhy  drozdft,  skorec,  bSloUHb  (sazi- 
eola  oenanthe),  4  dmhy  pSnio  a  4  dr.  laStovek, 
které£  ovSem  i  Sibiři  jižnljSi  nescbásejí.  Z  bab- 
ňáků  Šitá Middendorf  v  se  v.  Sibiři  4  dr.  knUků 
(diaradrins),  11  druhů  slok  (mezi  nimi  2  dr.  zele- 
nonohých  !=  totanas),  pak  9  dr.  trlikaSek  (tringa),  jichS 
86  Y  sev.  Buši  evropské   po  4,   4   a  5  nalesá. 

3.  PÍ  aii  i  obojživelníci  json  po arkl obi.  velmi 
řídcí  a  obmezují  se  na  několik  hadftv,  pak  na  2  je* 
štěrky  a  1  drah  žab  (vipéra  beras,  colnber  natrix, 
sootoca  vivipara,  lacerta  croeea,  pak  raná  tempo- 
raria),  kteréž  postupně  na.  sever  se  ztrácejí.  NaN. 
Zemi  není  již  žádných  plazův. 

4.  Veliké  je  bohatství  ryb  jak  mořských, 
tak  sladko  vodních  po  vSí  arktické  oblasti  jak  na 
evropské,  tak  na  sibiřské  straně  Rusi,  i  tvořit  právě 
ony  nejdůležitější  pramen  obživy  obyvatelstva,  jak- 
koli dosti  nestejně  po  řekách  i  jezerech,  do  nichž 
dílem  z  moře  na  hora  postapnjí,  —  rozděleny  se 
býti  jeví. 

a)  Hlavně  převládají  ovSemryby  z  ěeledi  lo- 
sosů (aeipenserídae),  a  to  v  takovém  množství  a 
rozmanitosti,  zvi.  v  Sibiři,  že  ta  přečetné  droby  i 
odrůdy  jich  se  loví,  v  západní  Evropě  větSím  dílem 
zcela  neznámé.  Přítoky  bělo  mořské  a  se- 
verního oceánu  v  Evropě  (zvi.  Dvina)  vyni- 
kigí  bohatstvím  obecných  lososů  (u  Rusův  waiga)^ 
lipanů  (r.  cha/rkíz^  salípo  thymallus  vexillifer),  ale  i 
buýeh  lososů  (r.  neVma  =  s.  Nelma  čili  též  core- 
gonus  leucichtys)  a  sigú  (coreg.  ozyrrhynchus  ve  2 
odrůdách),  omnií  (salmo  migratorins),  zvi.  pak  tak 
zv.  korjuUk  (s.  eperlanus)  ve  3  odrůdách,  z  nichž 
vlastní  korfuska  (s.  eperl.  Pall.)  a  tak  zv.  ncígyía 
jen  do  ústí  řek  z  měře  pfíchází,  aniUk  pak  (s. 
spirhynchus  Pall.)  po  všech  řekách  i  jezerech  se- 
verornských  trvale  a  nad  míru  hojně  se  rodí.  V 
menSieh  a  bystřejiích  řekách  jsou  zvláSt  naSe  pstra^ 
by,  v  Archangersku  kumia  řečené,  kterýžto  název 
ale  dle  Dánilevského  i  jinému  zde  obecnému  druhu 
(salmo  tratta)  se  dává.  —  Kromě  koijuSek  nafezaji 
se  tytéž  dnúiy  lososů   i  v  sibiřských    příto- 


262 


cích  ledovítého  i  tichého  oceánu,  v^jmono 
Ob*  a  soustava  jeho  (pro  stepni  její  ris  a  mutnoa 
tedy  a  dilem  i  hnilon  vodu),  kdež  zejména  tajmeni 
(salmo  fluviatilis)  a  charinzi  již  fídcí  json,  omnl^  a 
pstruzi  docela  scházejí,  za  to  však  (dle  Hageaei« 
stra)  některé  osobité  druhy  se  objevují,  jako  ze- 
jména 8  nelmou  muksun  (s.  Muksun),  syrok^  pok* 
iěgor  i  <íokurj  které  i  v  IrfySské  soustavS  se  vy^ 
skytají.  Ostatní  řeky  sibiřské  mají  již  veliké  bo- 
hatství lososů  vSech  druhů  (toliko  Lena  je  vůbeo 
na  ryby  mořské  chudá  pro  dlouhou  zavřenost  hrdel 
jejích  Idinami),  muksun  však  v  nich  daleko  nahoru 
nepostupuje.  Největším  b<^atstvím  druhů  lososův 
vyniká  však  zvi.  Ochotské  přímoří  i  Kam^atka,  kdeX 
k  obecným  po  Sibiři  druhům  i  njarka^  Hr,  frieďma^ 
gorhuha  i  lornkay  zvi.  pak  přehojná  ket  přistupuji. 

b)  Charakterističtí  pro  arktické  kraje Bu«i 
jsou  též  jesetři.  Kromě  sterledě  (sterljaď  r» 
r=  acipenser  ruthenus)  scházejí  sice  jesetfi  ariit, 
plase  evropské  Susi  docela  (a  i  sem,  totiž  do  Dviny 
dostávají  se  sterledě  vlastně  z  ř.  Kamy  prostíM- 
kem  průplavu  Kateřinina);  za  to  jsou  jesetři  tím 
hojnější  v  řekách  Sibiřských,  zvL  v  Obské  sou- 
stavě, milujíce  vodu  mutnou,  a  vedle  nich  Bevrjugm 
(ac.  stellatus)  i  pravý  jesetr  (ac.  sturio),  kterýž  tu 
váhy  2 — 3  pndův  (a  sterleď  i  délky  IV2  aršina)  do- 
sahuje. 

c)  Ještě  hojnější  jsou  kaprovité  ryby  (cy- 
prinida)  po  vší  sev.  Rusi  i  Sibiři,  mezi  nimiž  zvi. 
karasi,  líni  (tinca  vulg.),  řízky  (u  Rusův  pmMa  č. 
piskar*  =z  gobio  vulg.),  cejni  (r.  leié  =  abramis 
brama),  a  podleš^ci  (abr.  blicca),  boleni  č.  uklůfky 
(aspius  albumus)  a  v  záp.  Sibiři  i  éebaka  obecni 
jsou,  nejobecnější  pak  v  severní  Rusi  3  druhy  pk>- 
tice  (sejm.  leuciscus  idns  =  r.  jaz^  1.  latifrons  =: 
r.  poéýawik  a  1.  rutilns  =  r.  aoroga),  v  Sibiři  z  nich 
zvláště  jazi. 

d)  Z  jiných  ěeledi  ryb  má  arktická  Bns  i 
Sibiř  ve  velkých  množstvích  štiky,  ze  Stítohlavýeh 
rmíce  a  kurii  (cottus  quadrícornis  a  c  scorpius),  a 
okounovitých  Mastní  okouny,  pak  ježdíky.'(r.  jeri^ 
kteříž   v  soustavě  Jenisejské   délky  V/^  verSkt^  dg- 


263 


sfthují),  z  treskoyitých  mnikj  (r.  ndUim)^  z  okatic  mi« 
haM  ři&Lon  (r.  nanaga  zzij^tromyzon  ňuY,)  a  množ* 
itvi  menších  dmbů  ryb  rozl.  čeledi. 

e)  Z  vlastně  mořských  ryb  loví  se  vd 
velkém  množství  v  bílém  moH  a  výfie  i  v  sibiřském 
moři  sledi  (clupea  harengus)  a  ve  vSech  velkých 
řekáeh  i  lososnice  čili  placka  (alosa  vulg),  v  bílém 
a  Novozemském  moři  rozl.  tresky  (a  sice  vl.  treska 
zz  gadns  mprrhna,  pertuja  =  g.  callarias,  ve- 
liká fUMtaga  i  a^jka)  a  platýsi  (n  Rnsfiv  kanibala^ 
a  sice  plenronectes  platessa,  flesus  i  rhombus  ma- 
xhnos),  králík  sleďový  (gymnétras  glesne),  pak  ze 
sUzonnů  tak  zv.  vlk  mořský  (a  Bnsův  zubcUka  iz 
anarhichaa  lupns). 

5.  Hmyzu  je  v  ai^tichém  pasa  Rusi  a  Sibiře 
pro  horká  léta  mnohem  více,  než  by  se  očekávati 
dalo.  OvSem  že  počet  čeledí  a  druhů  je  chudší, 
než  v  teplejších  krajinách,  za  to  ale  pospolitost 
ohromná.  Hmyz,  obyčejně  vSech  čeledí  co  u  nás, 
jde  až  do  70°  a  výSe  (jako  branchipes  stagnalis, 
i^us  productus,  gammaruB  pulex,  dytisons  margina- 
lis,  a  zvL  snccinea  amphibia),  i  na  N.  Zemi  shle- 
dává se  jeStě  10  druhů  hmyzu,  mezi  nimiž  jen  3 
cizopasné.  Celkem  jsou  brouci  jeStě  dosti  hojni, 
obzvláště  běhavi;  naopak  scházejí  čeledi  čemokří- 
dlých  a  krkonósných,  větSí  hovnivali,  čeledi  antho- 
phagus,  bruchelus,  coprís  a  č.  dynastidův.  TětSina  m  o- 
týlů  nachází  se  i  v  mírném  pásu.  Z  rovnokřídlého 
hmyzu  nacházejí  se  tu  jen  některé  druhy  Švábů,  cvr- 
čků a  kobylek  (acridia).  Polokřídlýhmyzje  četnějSí, 
jsou  to  ale  zvi.  Štěnice  (oimicida),  kterýmž  se  některé 
mSice  (aphidida),  křísy  č.  cikady  a  vodoklopi  (hy- 
drocojrysii)  přidávají.  Si  {okřídlých  je  velké  množ- 
ství^ mefsi  nimi  i  více  severních  tvarů  (v  Lopařsku 
na  př.  119,  z  těeh  30  domácích).  Z  žilnokříd- 
lých  tvoří  lumci  praví  i  nepraví  (idm^monida)  i 
v  sev.  Rufi  největií  množství,  pak  vosy  a  vČeíy. 
Nejčetaějii  je  v  druzfoh  a  ohromných  rojích  pohro- 
madě oviem  dvojkřídlý  hmyz,  a  mezí  nimi 
obsvL  komáři,  mouchy  a  ovády,  kteréž  největSi  ob- 
tíží lidu  a  dobytku  zvi.  v  lesích  a  při  vodách  jsou, 
před  kterýmiž  Člověku  jen  škraboSkou,   hovadu   to- 


264 


liko  út^etn  spasiti  se  jest.  Pavouků  i  stonožek 
je  málo  (yice  vSak  v  evropské  Bnsi),  z  kronžkovi- 
tých  Servft  je  naSe  dStovka  nejobecnSjSi,  mSkkýSi  jsou 
hojnSjSi  v  .EvropS,  než  v  Sioiři.  —  Raků  není  v 
arkt.  oblasti;  zví.  v  Sibiři  jich  neznají  (dle  Ilage- 
meistra). 

11.  K  říSi  zvířeny  evr opsko-sibfřské 
poSítati  sluší  stíFední  Sus  od  ^b.  OlonScké,  Vo- 
logodské  a  sev.  Perm^ské  (S.  od  hraniSné  ííáry  vy- 
sl^tiní  se  sobův)  na  jih  a  západ  až  do  stepí  solných, 
tak  že  vySSí  stepi  jihornské,  jižní  a  střední  Finlan- 
die  a  jižní  Ural  vždy  jeStě  v  objemu  jejím  ee  obsahují. 
V  této  rozloze  možno  říSi  evropskosib.  zvířeny, 
kteráž  se  převládáním  hmyzožravých  Selem,  brouků 
stfevelců  (carahicint)  •  a  krátkokřidlých  drabSíků 
{itaphyUni)  charakterizuje,  asi  ok.  84.200  Q  m.  S.  23  % 
veSkeré  imperie  přiknouti,  ačkoli  tvary  její  opŠt 
v  krymských  horách,  na  Kavkaze  a  prostfedkem 
západní  (Semozemné)  Síh&e  i  v  jihovýchodní,  ano  (i 
v  týchž  druzích)  i  v  Amursku  hojnS  se  vyškytají,  s 
^hož  znaSnS  smíSená  fauna  v  onSch  končinách 
vzniká,  kdežto  do  stepí  Sernozemných  opSt  zase  b 
oro^afíckých,  klimatických  i  botanických  pří^n 
mnoho  tvarův  stepí  Kaspijských  přechází  a  se  roz- 
šiřuje. (V  této  rozloze  104.200  Q  m.  z.  «íli  28% 
vSi  imp.). 

1.  Zvláštnosti  Rusi  vzhledem  k  vlastním 
stíFedoevropským  tvarům,  i  u  nás  obecným,  jsou 
celkem  velmi  skrovné.  Celkem  jeví  se  tSchto  mén$ 
na  Rusi,  nebo  nSkteré  nové  Šili  obdobné  druhy. 
Vzhledem  k  arktickým  tvarům  panuje  i  v  stíFedni 
Rusi  a  jižní  Sibiři  již  mnohem  vStSí  boha.to8<  řádů, 
čeledí  i  druhův,  a  při  krajnostech  podnebí  a  rovin- 
ném tvaru  půdy  napořád  jeStS  velká  spolSivosf  i 
přeohodnosf,  kteráž  zůstává  v  záp«  Evropě  vždy 
skrovná.  PředevSím  nastupuji  i  v  Rusi  a  jižní  Si- 
bffi  ze  s savcův  jiŽ  netopýři,  kteříž  vlastni 
arkt.  HíS  scházejí,  a  kteříž  viickni  k  čeledi  pravých 
netopýrů  a  podkováků  (rhinolophus)  náleží.  V  Si* 
bffi  je  jich  vlak  jen  9,  v  Rusi  ok.  14  známo  a  siee 
vžudež  naSich  druhů  a)  Ze  Selem  hmyio- 
žr  a  v  ý  eh  má  střední  Bus  taktéž  méáě    druhův 


\ 


365 

ottl  s&p.  ETTop*  (tato  10),  TS  T^feh  itepBcIi  v^Aj- 

tqjf  se  jii  jen  4  druhy,  krtek,  ježek,  rejaek  a  ehoekid 

Sii  deamui  ^  myopile   moacbaU,  ktei^  pří   Dodii 

a  VoIeb  lije  a  tÍcb  Btepnf  jest,  roTiiSJí  jako  t  jižní 

Sfbfři  obecný  ježek  jiným  dŤnbetn  (sricireiiB  auritna) 

ae  samSilLnje.     Čel  my  masožravé  json  na  Bvsí 

^rtéž  co  n  nis,  toliko  ie   bb   t  hojnSjiim  poftti   yj- 

'    -   "        -      •        rldch,  medíSdech  a  liJkíoli  plsti. 

,  Kavkaz  íjiínf  SiblF  mají  vsdle 

nh    rras   (lejm.    felis    cerraria), 

ichiii,  la  to  ichiBi  naie  divoká 

,m  Rasi  docBis,  objeraje  aerlak 

)vn!Í  jevf  se  roBomacbj  !    lobo- 

im   jitníji,   nei   v  ser.   Evropi, 

tif   teploty  letn!  a  menií   lidn»- 

pospolitých  vylílch  traroch  i»i- 

.    ,  jich   vErťiBtQ   tnííí  limy  nepfe- 

káž^f.     Ve  T^Stcfa  stopecb  i  Bevsméji   vyBkytaji  se 

i  norek  (mnatela  Intreola)  i  přerSika  (m.  aarmatíca) 

k  oatatnfm   knnim.     fi)    I   hlodaTci  JBon   jak   t 

dmsleh,  tak  v  jednotlivcích  velmi  íetní  a  liit  Be  od 

sipadoeVTOpakých  poletnchon,  ayaly,  v  láp.    Evropí 

jií   ffdkými,  bobikem,    kterýí  již  na  Viale  to  obje- 

vnJB  a  fifm  dál  na  východ,   tím   hojníjifm  bb  atává. 

Naopak  jBou  plchové  Um  dál  na  vých.  tim  Hdčqjíif, 

JBdiný   myoing   gUa  jda   ai    k   Volse.     Za  to  JBon 

mySi  Bkika»4  (maeropoda,  avl,  tarbfk^  dipiu  sagit- 

ta)  a  krtomyli,  jako   vlaBtní  stepni  zvířata,  evI.  * 

jižní   lín«i   i  jiJL  SibfH  roiSiFeny;   avt.   jde   elobios 

talpínna  na   aevar  až  do  GB  b.  I.;  slepec    (apbalaz 

^phlnB)  jen  najihn.  Myli  atfedoBvropakf  (6)  i  polní 

(7)  nslBBigf  ae  vlečky  i  na  Basi,  kdež  na  jiho-výchi 

B  hraboift  byppadsHi  Biniathas  ze  Btepl  ieiti  le  vy- 

■kytá.     Kromě  naleho  křeSka  Jdou  le  stepi  Kaspij- 

akých   jeíta   jiní   3   dmhy    do  jižní   a   líp.    SiblTe. 

BoMfi   JBOQ  rovnSi  již  i  na  Roei  Hdci,   aajlci     nali 

(ai  do  BB*  B.  i.)  re  výoh.  Knai  taktéž;  >a    to  j«oa 

■)  Zqmena  má  jlini  SibS  6  druhů  divokých  ko- 
iSeí,  ovCem  a  niskými  stepmi  spoleínýtÁ,  totiž 
felíB  lyni,  jnbata,   cervaria,   catolyni,    mannl  a 


2ÓS 

lepus  yaríabďis  i  aqulloneus  Rusi  i  již.  Sibiři  vlastní. 
V  Daarii  Tjskjtá  se  kromě  toho  i  jiný  domicí  sa- 
jíc (lepus  danricus),  pak  2  dr.  piStudi  (lagomys  alp. 
i  pasillns),  kteréž  i  vSem  |horám  vlastni  jsou.  ^) 
/)  Z  tlustokóžnýcb  je  divoký  vepř  svL  v  jižních 
stepech  při  řekách  hojný,  vySSí  jeStě  mSrou  v  Si- 
biři až  k  Bajkalu.  Přežívá vci  jsou  vSadež  i 
na  Rnsi  titíž  co  naSi,  toliko  los,  který  záp.  Evropě 
schází,  jevi  se  v  lesích  Novohradských  i  Litevskýeh 
(až  do  lesa  Bialověžského)  posud,  jakkoli  poři&u, 
v  Sibiři  je  ovSem  velmi  hojný.  Za  to  jsou  naSi 
jeleni  i  srnci  v  evrop.  Rusi  jiŽ  velmi  vzácní,  zubr 
(bos  bonasns)  napadá  se  v  Kavkazu  jeitS  divoký, 
v  lese  BialovSžském  v  oboře,  kamzík  a  kozorožec 
střílejí  se  rovněž  jeStěna  Kavkaze.  Sajhy,  jakkoli 
niŽSím  stepem  vlastní,  docházejí  v  ^tuýcli  stádech 
jefitě  až  do  vysokých  stepí  evropských  i  sibiřských. 
—  Bajkalské  jezero  má  téŽ  své  tuleně. 

2.  Co  se  ptactva  dotýče,  ubývá  i  na  Rusi  m 
arkt.  oblasti  poSet  ptákův  vodních  vzhledem  k 
hejnům  jednotlivcův,  menSí  měrou  druhy  jejich; 
naopak  usiluje  se  převaha  ptáků  suchozemských  ▼ 
Čísle  čeledi  i  druhů  směrem  na  jih  značně.  Z 
dravců, je  zvi.  počet  nohů  větSí,  než  v  arkt. 
obi.  (o  4  dr.),  též  s  o  v  je  více,  mezi  nimi  zvi.  v  e  j  r, 

*)  Zejména  jsou  v  jižní  Sibiři  následující  hlo- 
davci, kteréž  o  stopním  jejím  rázu  svědčí:  Z 
veverek  jsou  tu  naSe  veverka,  burunduk  i  po- 
letucha,  syslů  3  druhy  (spermophillus  cittUos, 
gnttatus  i  rufascens),  bobák,  ze  skákavýoh  mySi 
vl,  tarbík  Čili  jerboa  (dipus  sagitta),  a  jiné  2 
'druhy  (scircetes  deeumaaus  a  se.  spieulum,  s 
krtomySi  elloblus  talpinus,  králík  ookor  (síplmeas 
aspalax),  7  druhů  vlastních  myií  (mus  decu- 
manus,  caraco,  rattus,  musculus,  sylv.,  a^^^ 
rius  a  minutua),  4  druhy  křečkův  (críeetus  ira- 
mentarius,  songarus,  furunculus  i  accedula),  9 
druhů  hraboSů  (mezi  nimi  též  hyppudeua  am^ 
phibius,  saxatiUs,  gredalis  i  alliarius,  pak  2  dr. 
■mintiUus),  2  dr.  lumíků  (myodes  obenaia  a  U- 
gurus),  bobr,   zigíců  3  druhy  a  2  pUítachj. 


267 


který  arkt.  plase  docela  scbási;  áokoloré  jsou 
zyL  Setni,  a  na  horách  i  orlovém  Drnhj  pěvcft 
json  taktéž  mnohem  hojnSjSi,  na  místě  naSeuo  sla- 
vika je  viali:  jiný  drah  (Insciolá  pMlomela)  na  Rusi 
obecný.  Velmi  Setní  json  Špačkové  v  rovinách  a 
plavneoh  stepních,  taktéž  drozdi,  kHvky,  strnadi  a 
laStovky,  z  krasoperců  (calopterida)  zvi.  vlhy, 
mandelfci,  rorejsi  a  kozodojové,  dudci  i  ledňáčkové, 
již.  Bttsi  a  SibiH  vůbec  vlastnějSf,  než  naSim  krajinám, 
Knrj  a  holubi  stávají  se  £[m  dál  na  jih,  tím 
rozmanitější  (zvi.  četnj  jsou  křepelky,  kuroptve  a 
hrdlíce)  a  ve  vySSích  stepech  přistupují  k  nim  již 
i  osobité  druhy  (pterocles arenarins) ;  kury  lesní 
drží  se  vSak  jen  ve  vySSích  lesích.  Z  lezců  jsou 
zvL  datlové  četní  a  rozmanití,  z  kurovitých 
bahňáků  (aleetorida)  jsou  3  dráhy  dropův  (otis) 
v  jižní  Buši,  kteříž  v  hejnech  zvi.  na  stepech  vySSích 
se  vyškytají.  Bahňáků  je  mnohem  více  druhův, 
než  na  seyeru,  zvL  čápův,  jdFábů  (a  sice  grus  oi- 
nerea  i  virgo)  a  volavek,  mezi  plavci  jsou  peli- 
káni (a  sice  hlavně  obecní)  zvláSf  charakteristickým 
tvarem,  kteříž  v  přečetných  hejnech  při  vSech  řekách 
jižních  se  zdržuji.  Jihovýchodní  Sibiři  schá- 
zejí sice  již  mnohé  středoruská  druhy  i  odrůdy  pta- 
ctva, jakož  má  vůbec  jižní  Sibiř  již  mnohem 
větSí  bohatství  řádův  i  druhův  nejen  pro  teplej  Si  léta, 
než  je  má  západní,  nýbrž  zvláStě  i  odtud,  že  již 
na  Inramcích  živočiSné  řiSe  vnitroasijské  i  Kytajsko- 
japonské  položena  jest  a  že  v  ní  tudíž  četné  ^uhy 
jižnější  se  okazují,  jakkoli  ráz  sibiřský  značně  jeStě 
převládá  (zvi.  v  zimě  i  Vg)-  Tak  čítá  Radde 
v  jižní  Sibffi  (vl.  jihovýchodní)  286  druhů  ptáků, 
z  nichž  45  Sibiři  vlastně  náleží,  ostatní  hlavně 
evropské  jsou,  čili  vůbec  říSievropskosibířské  v  Sir- 
Sím  smyslu  pHsluSí.  V  D  aur  i  i  ku  př.  seznal 
Již  Pallas  zvi.  velké  bohatství  vodních  ptáků  (pH 
Bajkžila,  zvi.  hus,  kachen,  též  jižní  anas  falcata), 
labutí,  potáplid  velkou  (=  colymbus  arct.,  u  Rusův 
gagara),  laStovfcy  (zvi.  břehule),  z  pěvcův  2  cácorky 
(zvL  motacilla  daurica),  křivky  (loxia  sib.  i  domá<n 
loxia  eotcineny,  fringilíá  rosea,  mezi   havrany   též 

23* 


268 


domácí  kavkn  (corvns  daiiricn»)  aj.  m.    I  dropi 
přicházejí  s  jara  do  Daurie. 

3.  Plazů  i  ob  oj  živel  ní  kuje  celkem  na  střed. 
Buši  yelká  hojnost  i  rozmanitost  (zvi.  žab  a  jeSté- 
rek),  i  počet  druhů  usiluje  se  rovněž  směrem  na 
jih,  kdež  zvi.  k  želvS  evropské  (emjs  europaea)  i 
některé  želvy  stepni  přistupuji  (viz  níže).. 

4.  Ryb  sladkovodných  je  veliké  množství  v  této 
plase  Rusi  a  Sibiře  (druhův  ok.  90),  z  kterých  k  a« 
provité  asi  třetinu  vSech  (v  záp.  Evropě  až  ^/^) 
skládají.  Po  nich  následují  zvláSt  lososi  a  okouni 
a  v  čeledi  těchto  zvi.  okoun  říČní,  jezdík  (acerina) 
a  candát  (lucioperca  sandra),  kterýž  právě  Rusi  a 
Sibiři  je  skoro  výhradně  vlastní.  Rovnou  měrou 
jsou  rozšířeni  v  jíhoruských  řekách  (zvi.  ve  Volze) 
jeStě  jesetři,  nejvíce  sterledi  (acipenser  rufh.), 
ale  i  rozL  jiné  dnúiy,  jako  nikdež  jinde  v  Evropě.  — 
Štiky,  pak  mníci  (lota  vulg.)  jsou  i  na  Rusi  obecni, 
velmi  hojní  i  jsumci,  ovSem  nejvíce  silurus  glanis. 
Ze  Stítohlavých  ryb  jsou  i  na  Rusi  pulec  (cottns 
gobio)  i  koliSka  (gasterosteus  trachurus)  nejobec- 
nější, z  ouhořů  i  nás  ouhoř.  a)  V  jezeře  Čud- 
ském,  kteréž  vSak  vůbec  na  ryby  již  velice  schu- 
dlo,  je  nyní  nejhlavnější  rybou  (dlo  Baera)  snětek 
(spirhyhchus  Pall.),  pak  sigové,  rjapuSky  (salmo 
muraenula),  t  okounů  vl.  okoun  a  candát  (r.  mi- 
dak\  z  kaprovitých  cejn  velký  a  podust  (cypr. 
vimba),  a  do  řek  jeho  přicházejí  i  tajmeni,  jtikoi 
vůbec  baltické  moře  hojnost  lososovitých  ryb  &  sle* 
ďův  (i  makrel)  vykazuje.  ^)  I  v  SeliŽarském  jezeře 
jsou  snětkové  velmi  Četní,  yySní  a  stířední  Voli? a 
(až  po  Eazaň)  i  soustava  její  je  vSak  na  ryby  již 
dosti  chudá,  charakterisi^e  se  vSak  kromě  lososovi- 
tých ryb  též  jesetry  (nejčetněji  sterledi),  a  bohat- 
ství její  i  rozmanitost  ryb  zvětSuje  se  Čím  doleji  k 
moři,  tím  rychleji,  f)  V  j  iž  n  í  Si  bí  ř  i,  kteráž  rov- 
něž co  severní,  k  oblasti  moře  ledovitého  náleii, 
jsou  ovSem  tytéž  čeledi  a  druhy  ryb ,  co  tuto,  ob- 
jevují se  však  přece  rozl.  osobitosti.  Ták  mi^ 
Altajské  potoky  množství  pstruhů  v  rozl.  druzích  a 
odrůdách,  jezero  Telecké  na  záp.  množství  sleďů, 
jezera  Oanská  zvi.  karasů  a  Štik  v  náramné  hoj- 


269 

nosti,  svl.  pak  ▼3niik£  Bajkal  rozmanitosti  a  bo- 
hatfltvim  ryb.  Zvlá8tě  kojní  json  ta  i  v  Selenze  (a 
Bargnsiné)  vliastni  jesetífi  (ale  na  miste  sterledft 
jiný  stfedni  drah,  zde  dalbciSa  řečený),  pak  rozl. 
lososové,  zři.  tajmeni,  sigové,  charlazi  a  lenkové 
(salmo  eorégonoides),  omule  t  ohromném  množství 
(i  osobitých  odrůd),  —  pak  Štiky  a  z  kaprovitých 
jazi  (obzvl.  sorogy),  pak  okoani  a  mnici  (Halimi). 
Památná  i  Bajkalu  sou  vlastni  je  tak  zv,  golomjanktí 
(comephorns  Bajkal.)  z  Seledf  piskořů,  která  oso- 
bitým tvarem  svým  a  tukem  vyniká. 

6.  Z  ostatních  nižších  živočichů?  tvoří 
střevelci  (carabicini)  a  krátkokřidlí  drabčíci  (staphy- 
Hni)  i  na  Rusi  diarakt.  tvar,  kterýž  se  ^m  dál  na 
sever  i  jih ,  tím  více  ztrácí.  I  střední  Bus  a  již.  Si- 
bíř  oačastňuje  se  v  množ.  aphodiadei  a  sphairidiadei, 
kterýmiž  středoevropská  Hše  zvi.  se  vyznamenává. 
Méně  četní  jsou  hovniválové  (scarabaeida),  vzácni 
již  éemokřídli  (melasoma)  i  krkonosní  (vesicantes). 
Křísy  (cicadaria)  docházejí  na  Rusi  a  SibfiK  v  tomto 
okresu  skoro  své  sev.  hranice  (totiž  asi  52*  s.  S.). 
Čmelíci  jsou  vSade  velmi  hojní,  vSely  v  ohromných 
rojích  viudež  v  lesech  až  do  stepi.  Tvary  motýlů 
jsoa  tytéž,  co  v  záp.  Evropě.  Z  měkkýšů  pře- 
vládají ěeledi  Arion,  limax  a  helicaea.  Poměrně 
ěetnější,  než  v  záp.  Evropě,  jsou  na  Rusi  ěeledi 
carocola,  vitrína,  bulimus  i  achatina,  které  vlastně 
jižnějším  krajům  náleží,  taktéž  pupa  i  clausilia.  Ze 
sladkovodných  lastur  jsou  i  na  Rusi  planorbis  lym- 
naeas,  paludina,  nerítina,  valvata,  anodonta,  unio 
a  cyclas  nejobecnější. 

III.  fiiSe  zvířeny  ka  spij  sko  -  aralské 
srovnává  se  skoro  úplně  v  rozloze  své  na  půdě 
Rusi  evropské  i  asijské  s  rostlinnou  říši  nižších 
stepi,  pokrývajíc  tudíž,  co  tato,  přes  61.200  Qm.  z. 
ěili  16%  veškeré  imperie.  Jelikož  vŠak  m<ýte 
Kaspijaké  i  Aralské  aj.  jezera  t.  stepí  mají  faunu  dí- 
lem sladkovodui,  kteráž  do  všech  přítoků  v  jejich  se  roz- 
šiřuje, náleží  ijejich  vodní  prostory  ktéto  říši  přiřaditi. 
Tak  jako  však  shodná  s  ni  říše  rostlinná,  má  i  ona 
svrchovaně  osobité  tvary  živočišné,  kteréž  ovšem 
do  souaedních   stepi  vyšších  a  dílem  i  do   hornatia 


270 

sousedních  přechodL  Cfa&rakteiistícké  y  ni  jsou 
obzvláště  aajhy,  pak  rejskové,  krtomySi,  mySi  ská- 
kavé  a  firaboši,  jako  vůbec  i  tropické  stepi  obdob- 
né tvary  vykaEUJL 

1.     Jakkoli    poměry    geologické,    orografícké, 
podnebni  i  rostlinné  podobné   co  v  arkt.    krajinách 
zdaru  živočichův   na  stepech   méně  pHhodny   jsoa, 
přece  je    i  tu  život  zvířecí   pro   žáry  letni   a  podle 
osobité  organisace  zvířat,  velmi  čilý.  a)  Hlodavcii 
v  druzích  bohatší,  než  v  střed.  Rusi  a  stíFodni  Evropě 
vůbec,    ale   též  mnohem   četnější   v  jednotnícich  a 
vyšší  měrou  ještě  plodnější  a  spolčivějSí,   stávají  se 
zde  pány  půdy.    Veverky  vlastní  pro    bezlesi  stepi 
scházejí   sice,    za    to   pHbývá  počet  druhův  jiných 
hlodavcův   směrem  na   východ   tak   značně,   že   ve 
stepech  Kirgizských  a  Turkestanských  již  6  druhů. 
syslů,    2  druhy   tarbíků   (zejména    dipus    sagitta  i 
lagopus),  6   druhů  jiné    myši  skákavé  (alagdagazi: 
(seircetes,  zejm.  jaculus,  vezillarius,  aoontion,  eiater 
i  platyurus)  vesměs  hlízami  četných  liliovitých  rošt* 
lín  zdejších   se  živící,  —  4  druhy   pravých   myši  (i 
potkan),  pak  krtomyš  (elobius  talp.),  4  druhy  kře- 
čků, 2  dr.  zvi.  myší  běhavých  (meriones),   3    druhy 
lumíků  (zvi.   myodes  lagurus)   a    4    dnúiy  hraboSů 
(hyppudeus,  mezi  nimi  zvi.  druh  smintilliis  lóriger) 
8  podivuhodnou   hojností  a  rozmanitosti    rozšířeny 
jsou.     K   tomu    pHstupuje    též   čeleď  rhombomys^ 
v  £vropě  neznámá,  ve  3  druzích,  a  dikobraz  (histrij; 
hirsutirostrís),  kterýž  zvláště  v  stepech    Turkestan- 
ských je  hojný.  Při  řekách  tichých   a  malovodných. 
i  Četných  jezerech  je  náš    bobr   všude  posud  Četným 
zajíc  obecný,  i  od  severu  ziyíc  sibiřský,  prohán^í  se 
po  stepech  (zvi.  blíže  hor),    a  2  druhy  piSťuch   (la- 
gomys  pusillus   i  ogotana)  a   v  stepech  čemomoř- 
ských  a  kaspijských  i  slepec  (špalax  typhlus,  ve3  dr.) 
a  nahorách  Kirgizských  a  dále  na  záp.  i  bobák  do- 
plňigi  Četný  národ  hlodavců  v  těohto  pustých  kra- 
jích.   /?)  Nejbližší  k  nim,  podobné  organisace  i  po- 
dobného života,  a  tudiž  po  nich  n^ČetnějSi  z  ssavoů 
jsou  hmyzožravé   šelmy,   jako    zvi.   rejsek    (6 
druhů  v  Eirgiz.  stepi,  z  niehž  je   sorez   pulchelloa 
iouvlattní),  náš  krtek,  ale  ježek  v  jiných  2  druzích 


271 

(i^m.  erinaceuB  aurítufl  i  hypomeUsy;  i  chochul  č. 
desman  (mjogale  moschata)  je  témto  stepem  vlatini, 
jakkoli  i  seyeniS  jich  se  yyskytá.  ý)  Šelmy  ma- 
sožravé jsou  celkem  obmezeuSjSi.  Tak  schází  pro 
nedůafatek  lesůr  aa  př.  medyéd,  a  jak  se  zdi  i 
rys';  za  to  J80«  menii  dravé  kočky  rozmanité  (v 
stepech  Kirgízských  a  dilem  i  Kaspijskýdi  felis  ju- 
batá,  catolynx,  servalina^  v  Tnrkestanských  i  felis 
chaos  a  f.  manul),  kteréž  viecky  i  do  stepi  ISim- 
ských  a  do  Baraby  jdou.  I  tygr  je  v  rakosináeh 
KirgÍBakých  jezer  a  řek  usedlý  (dle  Hagemeistra) 
a  dochází  na  kořisti  až  do  stepi  ISimské  a  Kulim- 
ÓHuké.  Ylk  je  (dle  Hagemeistra)  v  celé  Sibiři 
nejhojn^Ší  na  stepech  K^gizskýcb,  lišky  jsou  tu 
ve  3  druzích  (cams  vulpes,  corsac,  melaaotas), 
z  nichž  je  korsak  neobyčejně  hojný  a  často  sněho- 
bílý. I  naše  vydra  je  v  stepech  nízkých  hojnějSi, 
než  jinde  v  Buši,  četné  je  plémě  kun  (7  druhů), 
mezi  nimiž  i  naie  kuna  lesní  i  skalniy  tchdlr,  lasice, 
převěaka  (mustela  sarmatica)  a  hranostaj,  i  norek 
(m.  lutreola),  tak  že  jen  sobol  z  celého  plemene 
schází.  Taktéž  je  tu  náš  jezvec  obecný,  d)  N  e- 
topýři  srovnávají  se  docela  s  naěimi  rody,  jsou 
ale  v  druzích  četnějSí  (čeleď  rhinolophus  má  sice 
jen  své  2  druhy,  čeleď  vespertilio  ale  8,  z  nichž  je 
veepertilio  turcomannus  souvlastní)  i  v  jednotnících 
hcjaějěí.  •)  Divoký  vepř  (sus  scrofa,  v  Sibiři 
kaban)  zdržuje  se  Četně  v  rákosných  lesích  u  jezer 
stepních,  a  dosahuje  v  Kirgízských  stepech  i  10 — 15 
pudův  tíže.  ^)  Z  přežívavcův  je  velbloud,  a 
sice  dvoului>ý,  nejdůležitějším  vedle  koní  a  ovcí 
domácím  zvířetem  všech  kočovníkův  nižších  stepí 
a  zvi.  u  Kalmykův  a  Eirgizův  hojný  (někdy  zcela 
bílý).  Jednohrbých  velbloudův  č.  dromedárův,  kte- 
říž nejsou  krajností  podnebí  tou  měrou  snášeli  ví, 
málo  celkem  se  drží.  Jeleni  všech  druhův  scházejí 
pro  nedůstatek  lesův  skoro  docela,  celkem  i  kobar, 
za  to  vyškytá  se  divoká  otce  č.  argali  (ovis  am- 
mon)  na  horách  Kirgízských  nejhojněji  z  celé  Sibiře, 
taktéž  napadá  se  i  kozorožec  (v  Sibiři  srna),  ač 
velmi  zřídka  (dle  Hagemeistra).  —  Vlastní  jsou 
témto   stepem   sajhy,   zvi.  pravá    sajha    (antilopě 


272  ^ 

sajha),  kteráž  je  sice  na  sáp.  řidčejSi,  v  KirgiB* 
sl^ch  stepech  ale  posad  v  stáidech  i  10.000  hlav  se 
jeví  a  společně  s  jiným  řidčejSim  druhem  (antilopě 
subgatturosa)  nedůstatek  jelen&y  nahrazuje,  f^  Z 
jednokopytných  je  divoký  kůň  jak  vniááich 
stepech  ruských  tak  i  Kirgisských  vefaá  hojuÝ  (tato 
plemene  turkmenského) ;  Mongolský  divoký  k&ň 
(džigetai)  nepřichází  vSak  do  nkký<£  stepL  Na  he- 
ráoh  KirgiEskýoh  vyškytá  se  i  divoký  osel  (kulak), 
který  ale  v  horách  Alataaských  již  v  snaSném 
počtu  se  drži.  O)  Z  mořských  s  savců  sdriojíse 
tuleni  (phoca  caspia)  posud  jeStě  vmoH  Kaspijskénu 

2.  Ptákův  je  čím  dál  na  východ,  tím  méaé 
na  stepech  nižších  (pro  silné  žáry  a  suchost  letní), 
i  JBOut  větSím  dílem  stěhovaví.  Z  jara  dostavují  se 
sice  Četní  bahnáci  i  plavci,  mezi  nimiž  i  včtený 
plameňák  (flamingo),  který  se  vSak  při  chvalinskénA 
moři  za  celé  léto  zdržige.  V  čer^u  a  červenci 
zmizí  však  množství  druhů,  a  pořídku  shledávají  se 
jeSté  ze  suchozemských  ptáků  zvi.  břehule,  konipásek 
(motacilla  alba)  i  strnad  (emberiza  citrinelLa)  a 
některé  jiné  druhy.  Stálí  a  zároveň  významní  a 
Četní  obyvatelé  stepí  jsou  rozličné  stopni  kury 
a  holubi,  jako  zvi.  petrocles  arenarius,  pak  pa- 
mátná sadža  (syrrhaptes  paradoaras),  která  i  po 
vysokých  stepech  .  Mongolských  až  do  Paorie  ros- 
šfi^ena  jest.  Kavkazský  tetřev  (tetrao  caacasiciiB) 
není  stepem  vlastní,  nýbrž  drží  se  v  podlesí,  čet- 
nější jsou  nepochybně  laStovky  skalné  (glareola), 
pi^  zvi.  dropi  (otis)  a  jiní  nevlastní  běžid. 

3.  Naopak  je  počet  obojživelníků  a  plazů 
v  nižších  stepech  značný  a  rozmanitý.  Ze  životné 
říše  této  je  posud  60  druhů  obou  tí^d  známo  (dle 
Eichwalda),  mezi  nimiž  22  ještěrek,  19  hadův,  8  želvy 
a  6  žab.  Z  ž  e  1  v  je  charakteristická  zvi.  demys  cas* 
pia,  kdežto  vedle  obecné  evropské  želvy  testado 
ibera  i  na  jihu  Kavkazu  i  dále  do  malé  Asie  se  na- 
lézá. Z  ještěrek  této  HSe přináleží  Kavkazu  stelUo 
canc,  gymnodaoiylus  casp.,  ei^)repis  princeps,  po- 
darces  i  yelox  a  j.,  východnému  břehu  moře  Kaspij- 
ského  i  Aralskému  jezeru  2  druhy  phrynooephalus, 
druh  trapelus  a  megalochilus ;  jiné  droby  (mesi  nimiž 


273 

jedovatá,  6-^8'  dlouhá  jeStěrka  ^Mammosaurtlft  oas- 
piQs)  JBOu  obSma  společni.  I  v  hadech  ukazuje 
se  shodnost  a  podobnost  s  malou  Asii,  ano  samou 
Syríi  i  EgTptem,  jak  to  při  stejností  klimatických 
sákonftv  Y  těchto  stranách  (srov.  nahoře)  ani  jinak 
býti  nemůže.  Mesi  jedovatými  hady  vynikají  moc- 
ností a  krásou  zvL  trigonocephalus  Halys,  velikolepá 
Tómyris  oxiana  ("naji  podobná),  kteréž  více  Kavkazu 
se  přidržuji,  kdežto  Tyria  Najadum,  haemorrhois 
trabalis,  coelopeltis  Dione  i  vermiculatus  více  Ka- 
spijským  stepem  vlastní  jsou,  a  tropidonotus-Hydms 
a  nejčetnější  vSech  i  od  starodávna  (za  Pompeja) 
známá  tropídonotus  Persa  (odrůda  užovky  vodní) 
vSudež  v  hojném  poStu  se  nalézají.  —  Vlastni 
obojživelníci  jsou  počtem  i  druhy  chudSí  než 
v  jijhií  Evropě,  i  vykazují  v  druhu  raná  tigrina  jiho- 
asijský  a  v  druhu  raná  cachinans  jiný  i  zcela  oso- 
bi^  tvar,  který  i  v  nízkých  stepech  evropských 
obecný  jest  *) 

4.  Ryby,  kteréž  v  moři  Easpijském  jsou  n^- 
pestíejSi,  a  z  něho  do  věech  přitokův  jeho  (nejéet* 
něji  do  Uralu,  Volgy  a  Kury),  a  to  vysoko  nahoru 
přechodí,  jsou  sice  (dle  Eichvralda)  větSím  dílem 
i  sladkovodné,  přece  vSak  jak  pro  solnatost  moře 
Kaspijského,  pro  původ  jeho  a  dřevní  souvislost  jeho 
s  mořem  černým  jsou  tvary  mořské  v  něm  veloii 
četné  a  větSina  s  mořem  Černým  pospolitých.  Žra- 
loci a  rejnoci  scházejí  moři  Kaspijskému  docela.  Za 
to  jsou  jesetfi  a  kaprovité  ryby  nejčetnější,  mezi 
oběma  však  i  druhy,  jež  i  v  nioři  Černém  i  azov- 
ském,  nebo  v  řekách  do  nich  se  ústících;  hojně  se 
nalézají.  Tak  vyčítá  z  kaprův  Eichwald  6  druhů, 
jen  v  Kaspijském  moři  a  přítocích  jeho  lovených, 
(z  nichž  cypiinus  persa  a  chalybeatus  jen  v  jižní 
kotlině  a  v  ř.  Kuře) ;   13  jiných  'druhů  kaprův  na- 

')  Ka  Krymu  nalézá  se  z  obojživelníků  zvláSt 
pestrá  ropucha  (bufo  variabilis).  Z  plazů  jsou 
známy4jeStěrky  (lacerta  viridis,  taurioa  igram- 
mica,  potom  lacerta  apoda  čili  pseudopus  Pall. 
=  ieUopuéik  r.),  z  hadův  2  užovky  (colluber 
hydros  a  trabaUs);  ssželv  jen  obecná  evropská. 

?4 


274 

lezá  se  i  v  černém  moři*  Z  téhož  řádu  jsoa  je$té 
3  druhy  piskořů  (cobitis)  i  mřenft  (též  naSe  mřenka) 
8  černým  mořem  společný,  cobitis  carpio  vSak  jen 
v  Kaspi jakém  moři.  VSecky  ostatní  ryby  Kaspijské 
loví  se  též  i  v  moři  Černém,  jako:  sleď  Easpijský 
(clupea  caspia)  i  atherina  caspia,  d^le  z  čeledi  moř- 
ských piskořů  3  druhy  vL  mořských  piskořů  a  druh 
bentophilus  macrocephalus ,  z  chvostožábrých 
(lophobranchia)  2  mořské  Irauíčky  (syn^athos  ni- 
grolineatus  i  caspius),  zjesetrů  8  druhů,  mezi  ni- 
miž nái  jesetr  (acipenser  sturío)  a  béluga  (a.  huso) 
nejhojnéjší.  (Via  o  tom  ostatně  statistiku.)   ') 

5.  Mezi  členovci,  s  kterýmiž  se  i  nižší  fauna 
krymská  mnoho  shoduje,  vykazují  k  o  r  ý  š  i  málo 
zvláštního  (ku  př.  gammarus  caspius,  stenosoma  pa- 
sillum,  astacus  leptodactylus  a  j.).  a)  Hmyz  na- 
leží skoro  vesměs  k  naSim  čeleděm,  ale  driúiy  na- 
opak jsou  vétším  dílem  jen  obdobné;  m^ČetnSjlí 
jsou  rovnokřídlí  a  zlomenokřídlí.  Motýlův  jsofi 
některé  osobité  čeledi  (jako  papilio  machaon,  2  druhy 
Pamassius,  4  druhy  Argynnis,  zvi.  Aglaja,  Palea, 
Euphrosinae  i  Ataliae,  pak  Érabia  Stubendorfu) ; 
mezi  brouky  (kteréž  ve  východních  stepech  Kirgiz- 

*)KuBká  jména  obecnějších  ryb  Kaspijskýt^ 
jsou  následigíci:  %  jesetrů,  jichž  větŠí  druhy 
vůbec  nazývají  se  červenou  rybou  {Jcravnaja 
ryba)  je  ruská  hUuga  ao.  huso  (menší  nazývtá 
se  gorhufa\  osetr  =  ac.  sturio,  Mterljac^  =z:  ac. 
rutnenus»  Hp  ao.  Šipa,  aevrjuga  ac.  stellatus 
(dle  JSichw.),  bSloglazka  ac.  helops,  oalbaSa  ac. 
danricus,  bělorybica  ae.  Giildenstaedtii  (?).  yět$í 
kapry  a  okouny  nazývají  Rusové  častikovou 
lybou  (Uralšti  kozáci  černou),  i  jest  zejména 
Bazan  náS  kapr  obecný,  vob{ja  cyprínus  Jeses, 
kutum  cypr.  cepHalus,  ierecha  c.  aspius,  Sem€^a 
c.  clupoides,  taraiC  c.  vimba,  íí^chor^ga  c  eul- 
tratus,  sapa  c.  ballerus,  ain^ga  c.  favenus.  Sledi 
říkají  též  bíien^kay  cottus  gobio  nazývá  se  bj- 
iekf  pstruh  guatera  atd.  Naši  sumci  a  lososi 
jsou  též  v  Kaspijském  moři  velice  hojni,  ne- 
mají však  zvláštních  druhův. 


275 

ských  a  v  Podaltaji  Schreack  a  Gebler  popsali)  vy- 
nikaji  Kvl.  někteří  velicí  a  pestrobarevní  stiFevlci. 
b)  Vlastního  bmjzn  mají  stepi  tyto  nemnoho 
zvláštních  tvarův.  Vůbec  jsou  komáři  na  záp.  pro 
nedůstatek  stojatých  Vod  Hdcí  (hojnějfií  v  Eirg^iz- 
ských  stepech),  za  to  Štěnice  a  bl^hy  velmi  četné 
(a  tSchto  na  Krymu  2  zvh  drahý).  —  Ze  stonožek 
je  Jolas  sabulosns,  scolopendra  morsitans,  a  scnti- 
gera  longipes  nejobecnSjSí,  mezi  pavouky  objevují 
se  za  veder  letních  některé  jižní  tvary,  jako  zvláStní 
štír  (scorpio  caucasicus),  obecný  pavouk  štírovy 
(solpuga  araneoides)  a  zvláStní  pavouk  polní  (lycusa 
songarensis),  na  Krymu  i  scorpio  ocitanícus,  vlastní 
tarantule  v  stepech  Nogajských  až  do  Oděsy.  Měk- 
kýšů suchozemských  a  sladkovodních  je  ve  via- 
stoích  stepech  málo  druhův,  nejvíce  z  Čeledí  cardium 
a  pholadomya  (dle  Middendorfa  10  druhů).  Bohatší 
jsou  měkkýši  slanovodní,  zvi.  v  moři  Kaspijském, 
kterých  Eichwald  ze  7  čeledí  vyčítá,  mezi  nimiž  Hy- 
panis  laeviuscula  i  vitrea,  pak  mya  edentula  tomuto 
moři  vlastní  jsou.  Ostatní  jsou  a  Čeledí  paludina, 
neňta,  cardium,  Dreissena  a  mytilus. 

IV.  V  říši  zvířeny  středomořské,  kte- 
ráž se  dle  Schmardovy  soustavy  hlavně  hojností  a 
rozmanitostí  broukův  nestejnoČlenných  (heteromera) 
vyznamenává,  miýí  z  Ruské  imperie  podílu  nej- 
více Mingrelie  s  Imeiretií  i  ruská  Arménie  (v  shod- 
nosti s  říší  květeny  středomořské).  Ale  i  v  jižním 
Krymu  a  ve  vlastni  homatině  Kavkazské  přiměšují 
se  pestré  tvary  živočišné  říSe  této  k  domácím  step- 
ním  i  stíFedoevropským  vetší  ještě  měrou»  než  se  to 
na  hranicích  jiných  HŠí  stává,  tak  že  obmezeuí 
říše  této  v  končinách  oněch  stává  se  posud  nemož- 
ným* Celkem  dala  by  se  rozloha  její  na  půdě  ruské 
imperie  nejvýš  asi  na  1400  Qm.  ČiUna  0*5%  veškeré 
impéria  odhádati. 

1.  Při  nedůstatku  pramenův,  ano  nedosta- 
tečné dílem  známosti  £auny  přední  Asie  a  Persie 
nedá  se  povaha  podílu  toho  vzhledem, k  Buši  s  plnou 
jistotou  určiti.*)  Tolik  však  jisto  vzhledem  k  ssav- 

*)  vrabec  tiFeba  zde  podotknouti,  že  pro  časné  np" 


276 

cům,  že  a)  netopýři  t^hto  knyib  ňiskýcli  foV- 
nSž  jen  čeledi  podkováků  a  pravých  netopýrů  ná- 
leží, jsonce  y^ak  v  druzích  mnohem  obmezenějSí, 
než  v  jižní,  ano  i  stíFední  Evropě.  (Zejména  mají 
tyto  krajiny  tytéž  2  druhy  rhinolophus,  co  již. 
Evropa,  ale  jen  3  druhy  vespertílio,  kteréž  jim  jsou 
zase  s  říší  stepní  a  již.  Sibiří  společné.)  — 
fi)  Ježkův  je  naopak  tré  druhů,  evropský  totiž, 
sibiřský  (er.  auritus)  a  1  zvi.  druh  (er.  concolor), 
kdežto  jižní  E^opa  jen  obecného  ježka  evrop- 
ského vykazuje.  Rejsek  a  krtek  jsou  obecni  evrop- 
Stí  (jen  po  1  druhu),  medvěd  a  jezvec  téŽ,  kun  je 
6  £>uhů  (ovSem  bez  sobola) ;  jestli  vSak  syrská 
rhabdogale  mustelina  aŽ  do  Arménie  se  vztahuje, 
neznámo.  Vydra  je  naSe  obecná^  za  to  má  Čeleď 
pncholů  (viverrida)  svého  po  této  HSi  zástupce  i 
v  Arménii,  totiž  známou  cibetku  (viverra  zibetba). 
Z  psovitých  Selem  je  náS  vlk  jeitě  hojný;  taktéž 
liška  i  korsak,  přistupuje  k  tomu  v$ak  zde  i  Šakal 
(canis  aureus)  a  c.  melanotus,  jakkoli  nejsou  tak 
hojní,  jak  v  Persii  a  Mesopotamii.  Lev  i  tyg^,  kteříž 
jsou  rovněž  v  Mesopotamii  obecní,  scházejí  Arménii, 
za  to  jsou  jiné  menSí  kočky  (vzdaŽ  ostatních  7  dr. 
Mesopotamských?)  dosti  rozSffeny.  y)  S  důstatkem 
lesův  nastupuje  z  řádu  hlodavcův  opět  vevei^a 
a  sice  ve  3  druzích  (se.  vulg.,  russatus  i  caucasi- 
cus),  syslův  jsou  dva  druhy  docela  zvláStní  (sper- 
mophilus  musicus  a  concolor),  rovněž  plchův  (my* 
oxus  glis  a  dryas),  i  sviSf  (nepochybně  bobák)  a 
z  krtomySÍ  slepec.  My  Si  je  41  druhů .  (mezi  nimi 
zvi.  Četni  potkani  i  brysy),  křečků  téŽ,  z  nichž 
druh  cricetus  frum.  i  accedula  s  střední  Rusí  a  jižní 
Blbíříse  srovnává,  druh  cr.  nigricans  i  auratus  oso-^ 


dojití  rukopisu  květeny  a  zvfi^ny  ruské,  od 
jednoho  z  předních  znalcův  naSich  slíbeného, 
musil  jsem  se  v  sestavení  i  těchto  partií,  inimo 
obor  mých  studii  ležících,  sám  uvázati  a  je  v 
dosti  krátkém  Čase  vykonati.  Pročež  již  čte* 
n^  menSÍ  snad  přehlednost  těchto  partií,  jakož 
J  nahodilé  se  snad  při  vSí  opatrnosti  omyly  la- 
skavě omluveny  měj.  pEbjh 


27Í 

bity  jsou.  firaboSů  jsou  2  ^uky,  vodní  lirabofi 
totíž  a  zvi.  druh  (hyppndeus  sociaíis).  Z  lomikft 
jen  mjodes  lagums.  NáS  obecný  bobr,  dikobraz  a 
2  dndiy  zi^icft  (ná8  i  sibiřský?)  uzavírají  řadu  hlo- 
davců, kteří  v  těchto  krajinách  pro  stepní  jich  vel- 
kým dílem  ráz  (srov.  nahoře)  poměrné  jeStě  velmi 
Četný  jsou.  á)  Divokých  jednokopytníků  není, 
s  ilustokožných  je  divoký  vepř  aspoň  v  Imeretii 
velmi  Četaý ;  e  přežívaveův  objevují  se  opět 
.vlastni  jeleni,  a  sice  cervus  elaphus,  pygargus 
i  dáma,  i  kterých  daněk  je  středomořské  oblasti 
vůbec  vlastní,  c.  pygargus  i  v  jižní  Sibiři  obecný. 
Pro  stepní  povahu  Arménie  jeví  se  tu  často  i  sajhy 
(tvl.  antilopě  subgntturosa),  pro  sousedství  Kavkazu 
a  výSehorský  ráz  Arménie  i  Mingrelie  též  kamzik, 
kosorožee  (a  sice  capra  caucasica),  pak  2  div.  kozy 
(totiŠ  c.  Pallasii  i  aegagrus) ;  divoká  ovce  (ovis  orient.) 
nalesá  se  vSudež  po  horách. 

2.  Ptactvo  je  aspoň  z  Arménie  (dle  výskumův 
Dicksona  i  Bossa)  podrobněji  známo.  Z  dravců 
jsou  hojny  jestřáb  (accipiter  Mngillaríus),  černý 
hmák  (milvus  ater),  2  druhy  pochopův  (circus  pal- 
lidus  a  ruřos),  3  druhy  sokolů,  totiž  poStolka,  pak 
ostfíž  a  faloo  subbuteo ,  ze  sov  avodí  se  jediná 
noctna  indica. 

Pěvců  je  velké  množství  (Dickson  uvodí  57 
drahů),  mezi  nimiŽ mnoho  naSich  i  obdobných;  jich 
počet  v  Imeretii  je  nepochybně  jeStě  větSí.  Zvláfitní 
jsou  budytes  melanocephala,  phoenicura  ruticilla  i 
tithys,  curnica  cinerea,  erithaca  rubecula,  sylvia 
byppolaia,  saliearla  cetti  iphragmitis,  coccothraustes 
vidg.  i  chloris.  Četné  jsou  zvi.  druhy  strnadů  (4), 
pěnkáv  (též  4,  mez!  nimi  firingfilla  sanguinea),  skři- 
vanů (6),  drozdů  (3),  vran  (3)  atd.  Z  holubů  je 
zvL  obecný  náě  doupňák,  že  stepních  holubů  uvodí 
le  jen  obecný  stepní  kur  (pterocles  areu.),  z  lezců 
jen  nás  datel,  v^ohlav  a  žežolka.  Kury  jsou  četné 
(ale  chudé  na  druzích),  mezi  nimi  zvi.  bažant  a  ku- 
roptev  skalní.  Vodního  ptactva  je  zvi.  v  Ime- 
retii vďíké  množství ;  ale  i  v  Arménii  vyčítá  se  28 
Idnihův,  mezi  nimiž  zvi.  významný  jsou  plameňák 
(hojně  v  Imeretii),  bílá  volavka,  kolpík   (ale  platale^ 


I 


278 


leacorbodia)j  zapornia  pulsilla,  dafila  caadacatai 
chaolelasmuB  streptera,  rhynchapsis  clypeata,  ze 
isluk  limosa  melanora,  pak  zvláStni  jdždík  (himan- 
topujs  melanopterus,  kromé  2  obecných  i  u  nas  dra- 
ho), drop  (otis  tetrax),  tadorna  ratila  i  tonoselený 
ibÍB  (ibis  falcinella),  kterýžto  ale  sotva  sa  arménské 
horj  zalétá.  NejČetnějSí  z  nich  json  i  naSe  čeledi 
a  drohj,  jako  kachny  (zvL  anas  boschaB)|  roháč  (po- 
diceps,  3  drohj),  čejka  (2  druhy,  van.  cristatos  i 
keptuSka),  kulik  (2  dr.),  racek  (2  dr.).  Pelikán  se 
neuvodi. 

3.  Plazi  a  obojživelníci  jsou  i  v  těchto 
východních  končinách  říSe  středomořské  Četny^ 
jakkoli  zvi.  v  Arménii  pro  vysokou  polohu  a  dílem 
alpský  ráz  její  poČet  druhů  i  jednolníků  nepochyb- 
ně značně  se  umenSuje.  Charakterističtí  Jsou  ztL 
gekové,  v  ostatních  říSích  na  Buši  vSudež  schá- 
zející, mezi  nimiž  zvi.  druh  ascalobotos.  Mezi 
rybami  převládají  vždy  jeStě  kaprovité,  a  to  zvi. 
v  těchto  východních  končinách  řífie  stiFedomořs^ié^ 
Jestli  se  vSak  četné  druhy  mesopotamských  i  syr* 
skýčh  ryb  (63  od  Kočího  popsaných,  z  nichi  61 
nových)  i  na  Arménii  vztahují,  těžko  udati.  Nepo- 
chybně má  poříčí  Arase  tvtlž  poměry,  co  poriČÍ 
Kury  (tedy  Kaspijské),  pončí  Kolchických  řek  ySak 
hlavně  ryby  Černomoi^ké,  pokud  jsou  i  sladko- 
Yodními.  Tak  uvodí  zejména  Danilevsl^  (v  stati- 
stice průmyslu  rybného  v  Kaspijskěm  moři)  eo  přední 
ryby  v  Arasu  bělugy,  jesetry,  Šípy,  sevqugy,  sumce, 
fiemaje,  naSe  kapry,  candáty  (sudaky),  cejny  (leSče), 
pak  chaiamy  tedy  vesměs  skoro  Kaspijské  ryby.  — 
Jezero  Sevangské  charakterisuje  se  pak  kromě 
tak  zv.  učasí  a  chramulí  (od  ř.  Chrámu  nazýva- 
ných) zvi.  bohatstvím  a  rozmanitostí  pstruhůr  (8 
druhův),  kteříž  vesměs  jsou  velicí  a  rozaflní  od  na- 
šich evropských. 

4.  Jiné  nižSí  tvary  živoČiSné  jsou  ne- 
pochybně i  v  krjginách  středomořskýoh ,  k  ruské 
imperii  náležitých,  podobně  rozmanité,  co  y  jiných 
končinách  ŽivoČiSne  říSe  této.  Mezi  vlastním  hmy- 
zem jsou  brouci  a  z  nich  zvi.  nestejnočlenni  (hetero- 
;paera)   nejčetnější  a  nejrozmanitějfií|  a   to  v  Čeledi 


24  9 


čemokHdlýeh  a  krkonosných.  Stfevelci  jsou  již 
HdČejSi  i  kratkokHdli  drabČici.  Motýlů  mnohé  nové 
tvary^  Ze  žilnokřidlých  vyniká  syl.  čeleď  oelonites, 
s  jiných  řádů  isvl.  cantharis  oríentalis,  mylabris  cras- 
sicomis  a  jistá  odrůda  droha  melontha  occid.  Z 
pavoukovltých  jsoe  zvi.  štíři  Četní*  Jaké  tvary  irán- 
ských brouků  a  motýlů,  kreréž  Kollar  a  Redten- 
bacher  popsali,  i  do  těchto  končin  imperie  ruské 
dochodi ,  není  známo.  Měkkýšů  suchozemských 
je  více  než  v  sibířskoevropské  říši,  přesnovodných 
však  méně.  Z  plžů  četní  jsou  hlemýždi  vlastní 
(hdUces),  dvouzubí  (clausilia)  a  bezzubí  (anodonta). 

V,  Stepi  sibiřské,  v  poříčí  vyšního  Amura,  v  po- 
říčí Selengy  a  Jenis^e  (step  Abakanská)  se  rozklá- 
dající, neméně  i  v  jistém  ohledu  pohraničně  hřbety 
Sibiřské  ku.  Kytiýi  a  vysoké  Turkestansko  mají 
účastenství  ve  zvířeně  říŠe  vnitroasijské 
Čili  vySněasijské,  která  se  obzvláště  hojností  a  roz- 
manitostí divokých  jednokopytníkův  charakterizuje. 
Ovšem  že  i  na  tomto  obmezeném  prostoru  (asi 
3500  Q  ^*  z.  Čili  sk.  1  7o  veškeré  imperie  ruské)  — 
míchají  se  osobité  tvary  říše  této  tak  silně  s  faunou 
jihosibířskou,  že  i  tato  skut  převahy  vněm  nabývá, 
odkudž  odděleni  jejich  od  ostatní  řiŠe  sibiřské  více 
je  snad  geografické,  než  zoologické. 

1.  Ss^vci  těchto  končin  Sibiře  jsou  jak  k  ži- 
vota stepnimuy  tak  k  životu  ve  značných  výškách 
spůsobni.  a)  Z  š  e  1  em  masožravých  vyškytá  se  v  lesích 
medvěčT  obecný,  5  druhů  kun  (i  sobol  a  mustela 
alpina),  vydra  obecná  i  norek,  liška  a  vlk  (dvojích 
druhůy  obecný  a  zvL  vyšehorský  canis  alpinus),  4 
dniby  dravých  koček,  tygr,  ačkoli  jen  východem 
z  vnitřní  Mongolie,  pak  felis  cervaria,  f.  Irbis  i  ma- 
nul, kdežto  v  Altaji  jen  2  poslední  posud  seshlidly 
(dle  KarelUnihó).  /9)  Z  hlodavců  je  obecná  naše 
veverka,  ale  i  burunduk  (tamias  striatus  i  uthen- 
0is,  v  Altaji  jen  první),  sysel  (a  sicia  spermophílus 
erythrogenys  a  Bversmanii,  v  Altaji  jen  tento)  a 
svist  (nepochybně  bobák),  kterýž  se  zvi.  v  horách 
Tarbagatajských  i  Alataujskýc)i  ve  velikém  množství 
nalézá  (tarbaga  =  svist).  Ze  zajíců  je  zvi.  to  laj 
(Uipos  Totaj)  v  celém  tomto  okresu  domácí  (i  vAi< 


280 

taji),  ale  i  sibiřský  zjgíc  (1.  variabilis)  je  hojný; 
piSfucha  (a  sice  v  dmsich  lagomys  ogotana  i  alpi- 
nus)  je  pak  zvi.  y  TamČinské  i  Targinské  stepi  nej- 
obecnějším videm,  i  v  Altaji  hojná;  z  mjSí  vlastních 
nvodí  se  zvi.  hraboS  skalní,  z  krtómjSi  slepec 
krtný  (spalax  talpinus,  zvlášť  v  Altaji)  a  z  králik& 
co  koř  (siphneus  aspalaz)  v  tomto  olóresn.  O  mj- 
Sich  skáká vých  (aspoň  v  končinách  ruských)  nic  neni  , 
známo,  rovněž  scházejí  bobr,  dikobraz  i  plchové. 
y)  Charakteristický  tvar  vysokých  stepí  a  hor  těchto 
končin  skládají  j  ednokopytni  ci,  kteří  zdo 
vSickui  i  divocí  jsou,  jako  kůň  (equus  cabaUus)  i 
džigetaj  (eq.  hemionus),  kterýž  na  západ  až  do 
Kirgizských  hor  dochodi,  v  stepech  Zabajkalských 
vSak  i  v  četných  tabunách  se  vyškytá  (v  Altaj  • 
schází).  Osel  divoký  (equus  onager)  Čili  kulak  do- 
chází někdy  až  do  Abakanské  stepi,  je  vSak  v  Ala- 
tauských  horách  nejČetnějSí.  b)  Po  koních,  ano 
iiad  ně  užitečnějií  jsou  přeŽívavci  těchto  stepí 
a  sice  jak  velboud  dvoubrbý  -  (též  zdivočilý),  tak 
ovce  (i  divoká  v  rozličných  druzích),  kabar,  rovněž 
tak  Četný,  co  ve  východní  SibíH  vůbec,  pak  zvi. 
sajha,  a  sice  ve  2  druzích  (antilopě  gutturosalHogd- 
sonii)  u  velikých  stádech,  jelikož  se  právě  z  vnitiF- 
nich  chudých  stepi  Mongolských  k  severnímu  jich 
kraji  tlačí.  Jeleni  (a  sice  sob  a  los,  srnec  i  vlastní 
jelen)  drží  se  jen  vysokých  lesův,  a  jsou  řídcí  a 
značně  menší,  než  v  sev.  Sibiři.  Rozličné  divoké 
kozy  (capra  sibirica  v  Altaji,  pak  c.  altaica)  vysky- 
tují se  též  v  horách.  Himalájský  Jak  fbos  gnin- 
nieús),  i  v  Kynlynu  pozorovaný,  nedochodi  snad  ani 
do  Mongolie  samé,  buvolové  vedou  se  ale  Četně  ti 
Buijatův. 

2.  Ptactvo  bylo  v  končinách  těchto  hlavně 
od  Radda  v  posledních  letech  pozorováno,  kterýž 
tu .  103  druhy  nalezl,  z  nichž  vSak  jen  2  (syrrhaptes 
paradoxns  i  alauda  mongolica)  stepem  těmto  vlastní 
jsou;  84  jich  je  i  v  Evropě,  19  v  Asii,  z  nichž  11 
8ib£H  náleží  a  6  i  v  Indii  a  Japonsku  nalezeno 
bylo.  Ovšem  Že  převládají  hlavně  stepní  kury  a 
holubi,  ale  při  solných  jezerech  i  řekách  je 
yodoí    ptactvo    velmi    hojné    1    dosti     rozmanité , 


281 


méú  nimž  2yÍáStó  ^jky,  ilaky  (i  selenonohé), 
husy  a  kachny  počtem  yjnikaji.  Z  pévcft  vy- 
škytají se  ▼  nížSich  vodných  údolích  adáfif  cacorky, 
strnadi,  pSnkavy  (b  nichž  čížkové  zde  přesimnjí) 
a  j.  Nejčetnější  json  v  letč  skřivani  (i  pH  slaných 
jezOToefa))  a  sice  jak  skřivan  horský  (alauda  alp.)i 
sibiřský  a  jihomský  (a.  calandra),  tak  svl.  mongol- 
ský, kterýž  v  timé  v  dosti  četných  hejnech  pohro- 
madě se  di^.  Křepelky  hývají  sde  jen  výjimkon, 
což  i  o  hrdHcieh  (zde  avl.  druh,  c.  t.  gelastis)  platí. 
Z  dravců  divizí  se  zvi.  znáti  sokolové,  a  sice 
nejčetněji  jistý  drah  kaní  (buteo  ferox),  pak  luňáci, 
pochopové  a  jestíNLbi  (astur  palombarins).  Ale  i 
skahd  orel  není  řídký  (a  s  ním  i  aqoila  naevia)  a 
nalesi  v  srnách  n.  sajhách  hojné  potravy.  Ze  sov 
I^sim^je  v  stepech  Zabajkalských  sova  sněžná 
(stryz  nyctea),  jiné  druhy  json  řMké. 

3.  O  plážích  i  obojživelnících  ví  se 
velmi  málo,  jsont  zde  věak  vSudež  velmi  řídcí,  což 
vysoké  poloze  těchto  stepí  i  nedůstatku  vod  při- 
psati lze.  By  b  y  náleží  nepochybně  druhům  v  Amuru, 
SélMiEe  a  Bajkalu,  v  Jeiiiseji,  Ilji  a  t.  d.  obecným, 
hmyzu  též  je  poskrovnu;  zvi.  schází  dvojkHdlý 
hmyz  (dle  Timkovského)  skoro  docela. 

VI,  AmuFsko  ruské  tvoří  s  pomořskou  ob- 
lastí Maadžurskou  i  o.  Sachaljanem  jakousi  pře- 
chodní oblast  do  živočiSné  říSe  japonské 
a  nepochybně  i  Kytajské,  a  sice  podobným  spů- 
sobem,  co  v  květeně  své.  Odtud  je  tedy  i  zví- 
řena jeho  neméně  památná  co  ona,  a  výskumům 
Schrencka,  Maaka  i  Badda  náleží  předevSim  děko- 
vati, že  nyní  v  podrobnější  známost  vdlla,  než 
■tma  Kytajská  n.  Japonská.  OvSem  se  výskumy 
jejich  hlavně  vztahují  k  ssavcům  a  ptákům,  ale  i 
o  rybách  i  jiných  nižSích  živočiších  nejsou  vědo- 
domosti,  jimi  na  světlo  vyneSené,  zcela  chudé. 
ZvUStní  jest,  že  jako  v  květeně  tak  i  ve  fauně 
tvary  evropské  a  jihosibířské  společně  s  některými 
arktickými  značně  převládají,  ale  i  kytajsko-japon- 
ské  (méně  vnitroasijskě)  jsou  dosti  hojny,  odkudž 
ta  zvláštní  smíšená  fauna  povstává,  kteráž  čím  již* 
"^ji,  tím  stává  se  hojn^ši  a  rozmanitější.  (Velikost 


282 


živQČiSné   oblastí  AmorBké  asi  6000  Q  m.  č.  V^/^ 
váí  imperie.) 

1.  Celkem  jsou,  8 savci  AmufStí  ^cbš  Sdledi 
a  druhŮT,  co  v  severni  a  ztL  jižní  SibiB,  ale  i  co 
v  slžedni  Evropě,  ano  v  Amorsku  vyskytuji  se  opět 
rozličné  druhy  vnitro-evropsk^  kterf  aspoň  středni 
Sibiři  docela  scházejí.  Bozhodnš  nových  druhův 
tu  je  velmi  málo  (tak  nalezl  Schrenck  jen  2  zcela 
nové  druhy  myší  polních,  jež  arvicola  Maximoviřii 
a  Amurensis  nazývá),  za  to  shledávt^i  se  tu  vedle 
evropských  a  sibiřských  nejen  japonské  n.  kytaj- 
ské,  nýbrž  i  jisté  přechodní  tvary  z  jedněch  do 
druhých,  z  čehož  velká  bohatost  Amurské  sví- 
řeny  i  rozmanitost  vychodí.  Z  netopýrů  (vfiecky 
z  Čeledi  rhinolophus  a  vl.  netopýrů)  je  zvL  pamAtný 
vespertílio  mystacinus,  kterýž  v  Evropě  jen  do 
Ukrajiny  a  Kavkazu  dochodi,  tuto  ale  opět  Setaě 
se  vyškytá.  Z  hmyzožravýeh  dravců  je  tu 
vedle  sibiřského  opět  náS  ježek,  z  masožravýoh 
vedle  naSeho  medvěda,  jezevce  i  japonský  (mdes 
Anakuma),  vedle  četných  kun  sibiřských  a  roaa- 
machy  i  japonský  sobol  (mustela  brachynra),  vedle 
vlka  sib.  též  japonský  (oanis  h^dophylax,  ale  i 
canis  procyonides,  a  c.  viverrinns)^  vedle  sib£Fskýtďi 
i  stopních  dravých  koček  též  bcngalský  tygr,  kterýs 
okolo  ústi  Ussurího  i  přezimuje  a  z  Amurska  aŠ 
do  Ochotského  přímoH  se  pouStí,  ano  i  na  Sachal* 
janu  se  objevuje.  Z  hlodavců  jsou  zde  viecky 
druhy  jihosibířské  i  pištudba  (lai^mys  hyperboreua), 
bobák,  poletucha a j.  m.,  z  tlustokožnych  kromě 
naěeho  vepře  divokého  i  japonský  (sus  leucomystax). 
Přežívavci  jsou  zvi.  Četní  i  rozmanití,  zvL jeleni 
(i  srnci,  ale  i  sob  i  los),  kobar  pižmový,  sajhy  a 
mezi  těmito  vedle  druhů  vnitroasijských  i  japonská 
(antilopě  crispa  Japan.). 

2.  P  ta  c  t  v  o  Amurské  jeví  se  býti  jeStě  roz- 
manitějším, než  ssavci,  zvi.  pak  převládají  v  nSm 
jižní  tvary  (aspeá  v  letě)  mnohem  četn^i,  než  i^ 
ssavcích.  Úask  znal  z  Amurska  jen  190  druhůvy 
Radde  uvodí  však  (1864)  již  328  druhův,  mezi  kte- 
rýmiž je  33  dravců,  18  lezců,  128  pěvců,  17  kuro- 
vitých,   64   bahuáků   a   68  plavců.    Y   zimé  bývá 


283 


ptaeivo  Amurfké  sice  skoro  výbradikě  evropskosi- 
biřské,  toliko  b&žant  (phasianus  torquatus)  připo- 
míná Kytaj ;  y  letě  pak  přiletí  takové  nmožstvi 
jižního  ptactva,  že  počet  japonských  a  vůbec  jiho- 
asijských  ptákův^)  dostoupí  až  na  43  druhů  čili  % 
všech.  OvSem  že  ptáci  tito  hlavně  jen  při  jižním 
Amnrn  a  Ussnrim,  pak  v  přimoři  se  zdržuji,  málo  jich 
přechodí  též  doDaorie,  ještě  méně  až  k  Jablonnéma 
hřbetu.  N^památn^ěí  z  nich  je  zosterops  chloro- 
notua  (až  uovohoUandský  i  africký),  pak  pericrocotns 
cínereus  a  colius  (oba  tropičtí)  a  jÚiokytajský  brhel. 
Docela  nový  druh  je  salicaria  (Calamodyta)  Maa* 
ckii,  kdežto  salicaria  a^on  od  jižního  Amuru  da- 
leko dolů  i  nahoru  po  řece  zalétá.  Druhy  evrop- 
ské, kteréž  Sib^  scháaejí,  v  Amursku  pak  opět  se 
vyškytají,  jsou  lUavně  holub  posměšný  (columba  tv- 
soría),  bílý  čáp,  bílá  volavka,  straka  sivá  (pica  cy- 
ana)  a  z  pěvcův  pěnice  alpská  (aocentor  alpinus). 
a)  ii  dravců  jsou  nejčetnější  rozliční  sokoli,  luňák, 
jestřáb,  v  zimě  obyčejně  veverek  vyhledávající,  zvi. 
pak  sovy,  a  sice  sova  uralská,  brahujní,  sejček  a 
výr.  Z  holubů  jsou  tu  všecky  druhy  evropské, 
na  severu  i  sadža  a  kur  stepnL  /?)  Pěvci  jsou 
nad  míru  Četui  a  oživují  lesy  Amurské  až  vysoko 
do  hor  severních.  Z  nich  zvi.  hojně  vyškytají  se 
severní  brkoslavi,  lejskové  (zvi.  sibiřská  muscicapa 
dnereoalba)  pak  rozl.  pokřovky  ^ylvidida),  zvi.  pěn- 
káva  slavíková,  i  sýkory  více  druhův,  z  eacorek 
obecní  konipáskové,  všeho  způsobu  drozdi  (slavík 
ale  jen  sibiřský) ;  z  pěnkav  vynikají  zvi.  pěkní 
hejlové  aibiiltí  (pyrrhula  long^cauda,  barvy  nacho- 
vej společně  s-  naŠím  hejlem,  růžoví  vrabci,  křivky 
a  rozmanití  strnadi  (zvi.  •  emberiza  personata  i  ele- 
gána). S^ivani  jsou  jihosibířšti  (srovn*  nahoře), 
mezi  nimi  i  mongolský,  zedníkové  náŠ  Šoupálek  i 
brhlík;  špačkové  (a  sice  sturnus  cineraceus)   oživvgí 


')  Druhy  tyto  jsou  nejen,  z  Kytaj e,  Japonska,  % 
Himaláje  n.  Přední  Indie,  nýbrž  až  z  o.  Fili- 
pových, z  Moluk,  Zondských  ostrovů,  ano  až  z 
K.  Holandska!  Mongolským  stepem  náleží  z 
toho  jen  9  druhův  souvlastně. 


2óá 


Y  ohromném  množství  rákosinj  Amnrské,  provázeni 
vždy  několika  nezbytnými  strážci  svými  (pastor 
stominns).  Havrani  jsou  vSech  druhů  naSich  i  si- 
biřských (i  sněžná  vrána  =  corvns  pyrrhocorax) ; 
zvláStě  i^tny  jsou  v  lesich  Barejských  z  nich 
sojky  vSech  3  <hrahů,  pak  brhel  (oriolos).  f)  Kři- 
kavyjsou  nejvíce  mandelíkem,  vlhami,  pěknými 
dudky  a  hojným  v  rákosinách  Amurských  ledňáčkem 
naším  zastoupeny,  k  nimž  se  naii  rorejsové  a  zvláětní 
kozodoj  (caprimulgus  jotaca)  druží,  jemuž  Rusové 
od  nočního  klepavého  zvuku  jeho-kuznec  (t.  j. 
kovář)  říkají,  d)  Lezci  jsou  naěimi  obecnýníl 
druhy  zastoupeni  a  mezi  nimiž  zvi.  četní  vijohlavi, 
datlíci  vSech  druhů,  žežulka  pak  je  sibiřská.  Z 
kurovitých  p t á k ů  je  nejvzácnější  bažaat  ky- 
tajský,  koroptve  jsou  všeho  druhu  (i  sněžné  a  velké 
altajské).  «)  Četná  jsou  plemena  bahňáků  i 
plavců.  S  východoindickými  i  vnitrokytajskými 
druhy  kachen  (zvi.  k.  mandarinBká=  anas  galeri- 
culata)  vystíKdají  se  zde  na  zimu  potáplice  sevemi; 
k  japonským  tlumačům  (sterpsilas)  druží  se  ado 
stálý  východoevropský  kolpík  (platalea  leuoorhodia), 
zelená  i  bílá  volavka,  menší  bukač,  jeřáb  (gras  oi- 
nerea)  a  malá  trlikaČka  (tringa  minuta)  i  rozmanité 
sluky  a  sojky  i  chřestaly  (nejčetnější  zvláštní  ralli- 
na  erythrogastra). 

3.  Málo  známi  jsou  plazi  a  obojživelníci  Amur- 
ští,  z  nichž  Badde  jen  jistý  druh  dlotihé,  pestet>ba- 
řevné  užovky  jmenuje.  Větší  ryby  náleží  hlavně  k 
lososovitým  {zvi.  salmo  lagoeephalus  i  s.  Próteus)  a 
jesetrům  (obzvl.  acipenser  sturio  a  ruská  kaluga= 
ac.  orientalis),  ale  též  severní  bělucha  (delphinapte- 
rus  leucas).  Nad  míru  rozmanitý  je  hmyz  a  čle^ 
novci  vůbec  a  vynikají  pestrými  barvami,  dílem  i 
velikostí  svou.  Z  brouků  jsou  zvi. napadni  a pěkni 
rozličné  druhy  z  rodu  Bombylixa  Brachu s, 
Lampra,  Gaptocycla  i  Astynomos,  z  mo- 
týlů orahy  Aglia  Tau.  (zvi.  hojně  rozšířený),  roz- 
liční mollové  bodlákoví,  Limenitis,  velké  Sa- 
turn i  e,  překrásný  papilio  Maaokii  a  nesmírné  množ- 
ství nočních  motýlů,  mezi  nimiž  jlhokytajská  od- 
růda obrovského  druhu  Tropaea  (v  jiných  odrůdách 


286 


týck.  Indii  a  severní  Americe  vlastní)  crl.  překva- 
puje. Z  jiného  hmyen  vjtiikaji  zvláSt  veliké  mouchy 
B  dmhn  Eristalis  i  Anthrax  (tyto  s  černými  křídly), 
v  jižních  prairiich  pak  drží  se  veliké  roje  ovad  i 
komárů,  a  napadá  nesčíslné  množství  sselehých  ko- 
bylek^ Památné  je  též  vyškytání  se  rakův  v  celé 
sonstavS  Amnrské,  kteříž  jsou  ale  značné  menSi  i 
UadSí  než  evropSti;  tamtéž  je  (dle  Hagemeistra) 
množství  perlových  mnSlí  ohromné  dmhdy  velikostt 


B.  Statistika. 

statistické  vylíčení  ruského  cfst^tví  podléhá 
dílem  podobným,  dílem  jeité  vétSím  nesnásem,  než 
geografické  popsání  jeho.  Nesmírné  prostory,  po 
kterých  císid^tví  rosloženo  jest,  a  vychodíd  z  toho 
veliké  VEdálMH>sti,  jakož  i  rozdílné  poméry  podnební, 
rozmanitost  a  rozličný  stupeň  vzdělaností  při  ná- 
rodech, ruským  státem  v  pospolitou  obec  sloučených, 
a  četné  společenské  zvláštnosti  jejich,  posavadní  ne- 
dostatečnost prostředkův  komunikačních  a  jiné,  více 
i  méné  závažné  příčiny  stČžují  velice  sbírání  i  osvěd- 
čení dát  statistických,  pB  nichž  tedy  nikdy  takové 
přesnosti  a  úplnosti  očekávati  nelze,  jako  v  pokro- 
čilejších a  zvláSté  menSích  státech  střední  a  zá- 
padní Evropy.  Co  se  vedení  statistických  výskům ův 
i  uveřejňo^v^ní  jejich  čili  organ  isace  statistiky 
v  ruském  císařství  dotýče,  jest.podnes  i  tane- 
hoda,  že  se  v  správném  ohledu  stát  ruský  de  tří 
rozdaných  částí,  totíž  do  Polska,  finská  a  vlastní 
císařství  rozpadává,  kteréž  měly  dosud  vedle  oso- 
bité správy  své  i  osobité  Hžení  a  veden!  statisti- 
ckých výÉkumův,  jichž  výsledky  dle  rozdílného  plá- 
nu i  rozdílnými  dobami  posud  do  veřejností  se  po- 
dávaly. Ale  i  vzhledem  k  vlastnímu  císařství  jsou 
rozdíly  potud,  pokud  i  toto  na  9  Ýelké  správné 
oblasti,  totiž  do  vlastního  císařství  v  Evropě,  do 
náměstnictva  Kavkazského  a  Sibiře  se  rozpadává,  i 
pokud  statistický  materiál  z  těchto  dvou  správ- 
ních oblastí  obyčejně  za  <>ním ,  kterýž  k  vlastní 
imperii  v  Evropě  se  vztahuje,  v  každém  ohledu  po- 


286 

smán  zastává;  tak  Síe  sroyaánf  }eho  v  jediný  pře- 
hledný a  son^asný  celek  i  pro  vlastni  císsdFstvi  je 
úlohou  ye  větSině  statistických  pom^rftv  posud  ne- 
provedenou. 

a) JižnrSeni  povrchná  rozlohy  dtžavj 
Btátn  ruského  a  jednotHvých  správních  okresů  jého 
spoléhá  na  pramenech  nestejné  dověrnosti  a  urči- 
tosti, pokud  totiž  jen  skrovná  ííást  císařství  (totiil 
jen  asi  5%  državy  evropské)  trigonometricky  sa 
pomocí  nových,  přesných  nástrojův  vyměřena  jest, 
a  při  nemožností  i  skrovném  praktickém  užitku 
pravidelného  katastrování  půdy  v  císařství  —  data 
do  ohoru  tohoto  spadající,  vétSim  dílem  jen  na  sjem- 
kách  vojensko-topografíckého  depotu,  na  vyměřo- 
vání obecních  zeměměřičův,  ano  pro  veliké  pro- 
story (zvi.  skoro  pro  celou  Sibiř)  jen  na  planime- 
trických  výpočtech  lepSích  a  speclálnějíích  map  se 
zakládají,  jakkoli  činnost  povolaných  k  topografi- 
ckým práčem  organův  v  Rusi  je  neunavená,  v  kaž- 
dém ohledu  '  vzorná  a  nejnákladnější  v  Evropě* 
b)  Statistika  obyvatelstva  zakládá  se  v 
Rnsi  též  na  nestejných  pramenech,  totíž  na  tak  zr. 
revisích  obyvatelstva,  na  správních  a  políčeních 
spiscích  a  na  současném  sčítáni  skutečného  objrva- 
telstva.  Poslední,  v  západních  státech  evropských 
obyčejný  a  vůbec  jediný  přesný  prostředek  k  na- 
bytí dát  populačních,  dá  se  vSak  od  překážek  pro- 
stomích,  podnebních  a  pro  zvláStnost  společenského 
života  v  Rusi  nejvýS  jen  ve  městech  a  v  některých, 
Bvh  baltických  guberniích  nebo  v  guberniích  rázu 
sibiřského  (jako  jsou  v  Evropě  i  Archangelská  a 
Poduralské  gubernie)  provésti.  Data  pak^  od  poli- 
cejních a  obecních  organův  poskytovaná,  mají  při- 
rozenou povahou  svou  mnohé  mezery  i  nedůstatí^y, 
revise  konečně  vykonávají  se  v  Rusi  jednak  pro- 
dlením mnoha  let  (3 — 20),  a  majíce  toliko  finanční 
účel,  vztahují  se  jinak  hlavně  jen  na  vyěetření  počtu 
mužských  poplatných  hlav,  považujíce  viecky  ostatní 
poměry  obyvatelné  za  vedlejSL  ^) 


O  Od  r.  1723  až  do  r.  1856—58   bylo  ppsnd  to- 
liko 10  revisi^  tak  že  jedna  průřizem  teprv  na 


287 


c)  I  bezpeiné  číselné  vjSetřenf  poměrů  v 
národohospodářských  y  c{s.podléhá  velikým  ne- 
BDÍbem«  jelikož  pornSvy  jmění,  výtSSka  surovin  a  vý- 
roby pr&mjslné,  ano  i  tržby  a  iikládaných  na  né  po- 
platkův  jsou  vRnsi  zcela  jiné,  než  v  záp.  Evropě,  tak 
že  hlav.  jen  stát.  data  o  správě  a  vláaě  a  v 
jistém  ohledu  i  o  prostíFedcích  obchodn,  hmotného  i 
mravního  blahobytu  a  osvěty  pro  vládu  ruskou  jsou 
v  každém  ohledu  na  snadě,  a  tudíž  i  nade  vSi  po- 
chybnost vySelřena,  vyložena  i  k  veřejnosti  podána. 

d)  Ostatně  jsou  nyní  ve  vSech  gnb.  zvi.  vládní 
statistické  odbory  vřízeny,  kteréž  nejen  sou- 
časné popisy  obyvatelstva  dle  potřeby  vykonávají, 
nýbrž  vSecka,  prostfedkem  rozličných  nižiích  stát. 
organŮY  (jsko  jsou  farní,  obecní,  okresní  čili  vo- 
loirtné  a  iS^ezdné  ^i  krajské,  městské,  policejní  a 
jiné  osobité  správy)  docházející  statistická  data  do 
centrálního  statistického  komitétu  v  Petrohradě  (již 
r.  1854  zaraženého,  r.  1858  pak  nově  upraveného) 
sasýlají,  kterýž  potom  ve  srozuměni  s  jinými  sou< 
řádnými  stát.  orgány  (jako  jest  ministerstvo  ,císidF- 
ského  domu  a  j.)  tato  data  sdělává  a  v  rozličných 
speciálních  i  přehledných  láncích  a  spisech  (jako 
jest  zejména  od  roku  1866  i  statistický  ročník 
k  veřejnosti  podává.  Spisy  tyto  vztahovaly  se  sic 
posud  jen  k  vlastnímu  císařství,  budou  věak  i  př 
nastávajícím  splynutí  Polska  s  ostatním  tělesem  cí- 
sařství brzo  i  tento  oddO  státu ,  jakož  i  Finlandii 
v  obor  líčení  svého  pojímati. 


I.  Rozloha  i  osidlenost. 

1.  Boská  říěe  dělí  se    nyní   dq     následujících 
•právních  obvodův  s  dotyčným  počten  obyvatel : 


13  let  připadá.  Obyčejně  trvá  každá  revise  2 
i  3  léta,  tak  že  výsledky  její  Inikdy  nejsou 
soniSasné. 


■3  2fi""£:2f2!2°'í33'^!?"H 


í  a 


Ct  ^l9  W30>^^tH>^^{>j 


289 


«0  ^  kO  o  op 
op  o  74  ^  ^ 

di  "^  Ó  ó>  ló  <©' 


09  T-l 


*-•  ©«  ^H 


99 


10  b^O>««Vt<>  ^  0»  «0  00  ^  fe* 

,-i03Ti<wooo5<^kO«Heo^ 


lO  ^  )0  O  Q 
O)  b*  00  00  ^4* 
<D  0«  CO  ~ 


O  eo  CO  Od  *-4 
- ,  _»  ,  d»  o»  o»  iH  fco 

COOO<l«^GViO<OCO 

•        ••        ••••% 

G9^«^^^io««eoeo 
v-ieaooa^ooooico"^ 

00>00«06<l004aCdaO 

^^     ■  m  ^       ^      mt  #>      •> 

N         •^  «H  tH  T«4  »-l  tH 


<OOQO  t<*0«lt^«O^Cd«H9«0« 

0>00-^kOri4  0  0d^-^tO-4^ 

«O»O00Tř0>M  —  r-|O00«« 
'<      ••        •      •      •>•      •      •     •     •     • 

flOOOOOO^-lOOtiO-^OtOeOt* 

kO^•co«o«-l«-•«^^<■0>aoaoco 


<o^  o»oo  o 

"^fO  »o  t^  «• 

•   ••■•---- 

^  co  *^  t*  ^  co  Oi^  i>  cti  fc* 
(MQ009t0O(Ne0^-t«a«-i 

v4         09/M    «0 


^  o  t*  09  tH      Ht  C4  <0  «0  00  t«  10  «  <<*<  OO  04 

00  O  (M  r^  co    1      00  tH  ^>  oo  T-*  CO  to  CO  00  e«  •^ 

•••••.  •••••••     •      .     •     • 

^^         I  00  O  O  01  CO  e«co40.co  CO  00 

I   OOíO  t*  Oi-«-«ď:*-»«  op  "^  — ' 


<ť»  o  »^  00  © 


o  lO  t«  ť-  co  10 

oe  0«  aOOO  ^  ť- 

t*  t»  ^  o>  ví  o 


91  09  0><0  co 

•         *         •         •■    -  • 

co 


t»  00 

^  10  co 


^««oo-ío»^oo-»-iw-hJ 
^^t«<i^eii^ooo^co 

*H  •-•        00 


0»eOXOl009090e9t*0 

O9iioco«ooo^ooaocoi«o« 
.oteoovooooocoo 

I   00  b*  09  CD  "^jl  O)  co  co 

e0O9b-C0O)C0O>0^T-I^Cb 
COO>00^COCO€OCOt»^^ 
09  «H 


5  ^  00  56 


s 


«H^o«e9e<io99909e9oie9 

Bnsko. 


o  o  »H  ©9  ÍO-^  •ť>«0»*»  00  9i 

09  OO  90  co  co  CO  co  CO  CO  cO  cO 

26 


3d0 


S2.ggg|rs2J:«g 
^r  ^^  giy  .í^gf  ay  ^»  gp  qq  ^ 


CO 
lN04(MkO<ŇQD^eOl>lbÓ 

^•H  er(M.o  b^-^i*  »o  iH  eo  ee  O' 
0«oaoeo^-4oy«-^MTH<o 


^ooOboeooivHAkOeoeo 

-00  QOr^t*  OiViG  ^  •H  5j  iH 
'»0  b-  -"d^OOS  t-íO^^  b-  fc»  *-* 

t»OiO^^O>t<-<Nv-HOt*eO 

e^«D*-t»OQOb-<M4M^<nok 


-o  »-c  w  ♦-r©r<o  iH  *o  tH  00  <o  00 
r^    2? TL^ fiOt*o«oo»OQOtH 

«-     o  «0f  1C5  no  «0  C«  o  «  0>  o  iH- o 
g       W  i-»-»a  i-»  l>  flO  «0  00  ?M  <N  w  <-r 


r-t        íH 


D 


W     .     »H  t<-  1-4  C« 


o»QpTHThcp(NOopoaoo«,  o 

co  00  kO  t«  (N  o  *O"fl0  <0  iH  c«  oa 
tH  •-  0>  e^  tH  fc»'0  <0')50  ^  kO  o 

»0  ao  91  >0  eqrcQ  &«  ^  <0  ^  lO  O 


od 
co 


co 


co 


.g 


co 

«? 

00 

co 


2  13 


e 

I 


o  o 

d    '  ^ 


t 


s:SKKf:C&,Cc: 


<^  <i^  <^  "^^  ^  ^  ^  <^  ;$ 


"'Stí 


w 


291 


h)  Královští  FoUké.  «) 


Gnbeniie        Rosloh* 

v  Q  Dtt.   t. 

1.  AugastoTská  842 

2.  Ijablinská  563 

3.  Plocká  303 

4.  Badomski  438 

5.  TarSavski  672 


Ob^Tatelft 
r.  1860 

636^31 
967-206 
661-903 
946-737 
1,728.090 


na 


Součet       2318         4,8i0«466 


liidnateii 
1  D"aflL 

186t-23 
1717-94 
1854-46 
2161-50 
2671-66 

2088*20 


c)  YeHcoknOkeboi  Fkilánd^ké,  ^) 


Gubernie  Soiloha 

1.  Abo-Bjomeborská       488 


Obyratelů 
r.  1861 


2.  Kaopgská 

3.  NylandflU 

4.  St.  Ifícbalfká 

5.  Tayaaiehťúiská 

6.  XHeoborgaká 

7.  Yasská 

8.  Yiborgski 


800 
284 
4^1 
343 
3012 
767 
779 


20r^2ír. 
16Í.681 
160.718 
1631647 

176,684 
fjg?>.7ff7 

277.144 


Lidnatost 

nalQm. 

-  628-92 

1869)269  60 

690-78 

349-69 

447-96 

68*66 

373*49 

866*76 


Součet 


6844      l£717.168 


260-89 


^)  S  otázkou  vSech  ftá^td^  ^od  <i  neosMlené 
N.  ZemS)  staví  se  dle  (stát.  rolníka  na.r.  1866) 
povnSnost  errop^ké  Rusi  na  4,176.286*4  Q  yerst 
aii  86.262*77  Q  m.  sernSpisných,  a  lidnatost 
▼ystoupi  tudíž  na  706  lidí  na  1  Qm.  ^SU  14*3 
na  1  □  yerptu. 

*)  Dle  kalendáře  Petrohradského  (yládního)  za  r. 
1866.  Popis  obyvatelstva  r.  1866  vynesl  viak 
6,3$6.210  obyv.  (dle  Jotimalde  SfiL  PeU  1866, 
12.  liltop.),  tedy  Bdnaloat  2^2*08.  Cisaiským 
úkaEem  od  19.  č.  31.  prdsinee  1866  roicCKleno 
jest^jiejnoviji  Polsko  do  10  gttbemií,  toUždo 
gub*  -YarSaydíéy  KiďíSskÓ,  řiotrkovské,  Radom- 
ské, Kielecké,  Iniblinské, 8iedleoké,Plocké,  Lom- 
žak#  a  Suvalecké^  kteréž  tudíž  t^bee  jen  po 
lovíiní  cDsIohu  inaji  bývalých  5  giil)ernií. 

^)  Dle  vlád.  |C|defi4.  ^fMvhradskébo  «a  r.  1865. 

26* 


292 


I 


á 


h>  <Kf<  t» 

*— '  CO  »0  <N 

^  »  00  CO 
o«  ei  <i^ 


s 


«  «  t-  co  _ 

cS  <e  «o  coo 

^S  «<NCÓ 

5    .  eoxí  co 


D 


M 

Od  0>  09 

^-  O  (O 

•       •        • 

»o  -^  ga 

•    lO  Ok  O 

fl   co  ^-  o» 
*^    tri  tH 


c6 

,0 


tO  CO  CO 


^^2 


M    ► 


S  o 


COOO  •« 


•"a 


li. 

•  •  • 

—  M  co 


H<  01  lO  CO  «H  o» 
o  cpco  ^  o»  fc» 

th  t»  í-i  le  »o  t- 

fH  1-4  (O  >0  O)  tO 

eo  GOtb  ;o  ^-  o 


s 


o 

0» 


<«i«  ^- 1«  t«  OD  «e 

e«  <Mi  <0  p  o«  oii 

»0  CD  G<l  eO  09  iH 

•  .    •      •       •         • 

ej  p  ř>-  li  ^  eo 
«P)!*  t»  o&o«  « 


«b      o 

2    S 

0« 


d»  ib  ^  Ód  ó»  09 

»0  t»  00  Ok  09  co 
QiO  co  «N40  co 


***<>•  o  H<  «P  tH 

•         •         •         •  • 

vH  co  T-'  0>.  fc^  <^ 


co 
o» 

o» 


s 


co  co  00  <<« 

•^  oooo  t- 


o  co 

co  tH 


«0  **>  09  t«  lO  co 

Ok  09  ^  Iťd  99  tH 


00 
Ok 


4 
OD 

c6 

i 

► 
CD 


1? 

•    •••••        « 

^«»Cpt«OD^        O 


S 


00 

co  co 

CD  09 


co  09 
Ok  09 

Ok  Ok 

Ok  tO 

00  tH 
09'^ 


:3 


s 

t 

QQ 

S 

* 

s 

o 
'O 

s 

o 

M 


4 

O 


3S    J 

s 


Ok  lO 

co  tH 


>I9 


to 

00 


3        «>■«    91  »  91 «  •«i  e 


I  t^" 


I 

li 

II 


391 

'  Vaikefa    roiloba    rmkého    clikřitví 

T  STTOpí  ft  Aaii  obniii   tedy    369.83a'4  Q   ra.    b. 
DI«  úředničil  UbhcTlafc  I   r.   lS66,^ter^   rozlohu 
Pfďaka  D&   Í2ST-81,  Fiotandie  na   B8T0,   Kavkazskrn 
na  8033  78  □  mil  ndiTají,  íyitonpUo  by  toto  filalo 
na  370,04209  Q   mil   ■.  (nebo  17,893.735Q  yers^, 
k    JSemni   j«il6  přisloít  pofiisti    Tarkestanako ,   na- 
ti   6281  O  mil    (dle   Ven- 
oslohA  T«ákeri   imperie  na 
VTýfiUa. 

iT»  Te  veíkeré  imperii  ob- 
shož  víak  aa  obyvatelitra 
ipaki  Ruai,   Sibílo  a  Eav- 

,. lio jídra řiSa,  anosTfitaoao- 

bMho,  69,969.tiU  hlav  připadi. 

Tibledam  k  Torkeitauikě  obUiti,  kteriž  má 
ok«1o  2  míli.  obyratel  (Vambéry  pifii  t«tií  obyř. 
veAerébo  Koksnska  na  vice  aei3iňitl.  hlay),  jakoi 
i  k  T^ročufm  přfrAtt^&ai  lidnatostí  od  pfirtébovAnf 
a  přebytku  porod&T  nad  úmrtfmi  udÍTá  tadíi  ofi- 
cioani  iaiopii  VEeho  de  la  Pretst  nun  t  Bnuselii 
r.  1866  počet  viebo  obyratohlTa  t   imperii   ne   bee 

K^flUty  k  r.  \Sittí»í  80,226.430  hlav,  (beibýv.  r. 
eriky  ad  60,163.130  hlav),  (  £eboi  by  rynikU 
liínatoal  S!0  hlav  pro  válkeré  dE^stvi  v  ay- 
nJSjií  TOzloie  jeho. 

-  8.  Dle  tohoto  roEvrha  dSlila  le  přťd  proflincem 
r.  1866  ruski  imperie  do  70  gabeniif,  13  oblasti 
a  i  vojenski  twaii,  ■  (Aot  oa  evropskou  Btu  61 
pib.,  1  obi.  a  1  voj.  lemi,  na  SibiT  i  g.,  8  oblaati 
(i  •  Turk«tanakem),  nft  EaTkauko  &  g.,  3  «b].  a  i 
M«řiiení  pomd  aemS  předaly,  Nejvetli  vlaeb  gu- 


*)  VeojnkoT  vj^wSetl  vSak  dle  IstÍbÚ  geog.np. 
roka  1SS6  rodoha  abffe-(f  s  Tnrkeátanem)  oa 
S6e.8IS  Q  m.  Ůbacam- od  10- &  83,  Sae  1861 
Ainje  (e  ortatnfi  art.  gen.  gnbematorstvi  Tnr- 
keitanikí,  jemni  b#   1  celý   kraj  SedmiříJSný  ai 

'  k  horám  TarbagatajA^,  pak  koníSny  obta«ti 
Mb.  KirgiBŮT  jižně  j.  Mnibela  a  Cobam  a  řek 
Saryho  a  Cnje  přideinjf.  OblaiU  má  míti  dvi, 
tetu  Syr  darinakoQ  a  SedmOíenoo. 


m 

■ 

bernll  i  obíastí  evřopsicýcfi  á  KáVkátkiiVýob  byls 
Archángelská ,  nejmenM  N^landská  {nríá  otieni 
Polské).  NejrStdi  y9sk  té  ^íech  gnbernii  á  /oblastí 
v  říSi  jsou  Sibiřské,  z  ntehS  txn,  př.  Jaktttská  o\ňtai 
rOTná  se  skoro  veSkerémn  prostranství  rl.  ertopiké 
Rusi  bez  gnb.  ArdiangeMéi'  á  ň^metiif  t  oněcbj 
Tomská,  převy^aje  prostranství  KavkaBského  ná^ 
méstnictví.  ZvláfitS  pak  mďo  r.  1869  7  gnb.  rú^ 
ských  rozlohu  vlče  než  10.000  □  m.,  13  gub.  o^d 
10—2000,  12  od  2—1000,  56  g.  od  1000— 500,  á 
11  gubernii  méné  BOO □  m.  z.  Velikost  Í000a4 
fHK)  Q  m.  z.  je  tudíž  normální  velikost 
gubernii  ruských,  zvláStS  pak  centřálhích  vell- 
koruských,  málo-  i  běloruských  a  západnféh.  Gu- 
bernie tyto  jsou  věak  zároveň  nějlidnatéjií  v  Butft, 
a  v  míře  událení  se  od  tohoto 'sti^du  Osídleni  iee^ 
lém  císařství  roste  velikost  giíbernil  pOstnpnS,  ták 
že  gubernie  tře^o  odděleni  jsou  vésméé  fara^il^é 
s  cenlrálními,  gub.  drtihého  oddělení  již  znaěně^ 
těchto  vzdálené.  Největii  gubernie  jsou  již  nttjpii- 
stějSi,  jako  Archangdská  (jediná  v  evropské  Rusi), 
a  ostatní  sibiřské.  KaiPlkazské  gubernie  á  oblasti, 
pak  Polské  a  Finlaudské  (vyjnia  Uleaborskou)  řos^ 
dělují  «e  mezi  4.  a  5.  řadOu.    O 

3.  0ubemie  i  oblasti  evropské  Rusi  rozpadají 
se  v  ohledu  správním  a  sf^dním  opět  na  Ú5  ezdy, 
vfitíbflK  a  v  zemi  Donských  a  Čerriomorských  kd^ 
zákftt  též  okrugj,  ve  fHnIandii  vikářství  zvan^.  ^ 
Cislo  ví  ech  Újezd*  a  ofcrugů  V  fSSi  hýió  t, 
1863:  v  evropských  g.  a  oblastech  464;  VEavkav- 
ských  6i,  v  Sibffských  47,  v  Polska  39  (liyní  r»ak 
86),  re  Pinlandil  46,  v  hromadě  tedy  667  (nyiií 
708).  Středním  číslem  mají  gubernie  ruské  8—9 
ťgezdft,  nejvíce  g.  Poltavská,  ČemigOvská    i  Kur^ká 

»)  Gubernie  Fi^dandské  nazývají  se. léna  (IAne)\, 
i  jsou  po  nynějších  polskýéh  celkem   nejmeníi 

vffla.  •   ■       M 

*)  v  Kurlandii  říkají  ť^ezdům  hejtmanství,  ▼  Li- 
YOnli  LaridfferkfU ,  a  tyto'jsotl  jeStě  na  menSí 
okresy  (smfrřích  sdudft  zn  Fríedměg^erkhí)  roz- 
díleny. 


296 

^  15),  ncgméaS  g.  BihíMsA  (vftbec  po  5)  i  Sta^ro* 

1)0M4  gubernie  (d).    07iem  že  j^  dle  toho  i  ros- 
eha  lijezdův  nad  míru  rozdílná.     V&bec  m&že  se 
Hoi,  Že   číslo    újesdáv  tím  jest  yétSí,  čím  yětSi  je 
gubernie    a  .sároveň    lidnatSjSjL      Správa  každého 
^esdu  soustřeďuje  se  v  jeho  újesdném  &U  okružném 
íněstě,   při   2emž  jsou  ovSem   ySecka   gubernská  i 
oblastná   mSsta  se   skromými  výjimkami   i   újezd- 
aýmí.    Celkem  bjlo    r,  1863   ve  vlastním   Ruském 
císi^tví    658   újezduých   měst  (v  Polsku  39,    njaí 
85^  Te  Finiandií  4^  vikářských  síddi),   z  nichž  bylo 
68   zároveň    gubernská  nebo    oblastná   (v   evropské 
Buši  484  ^a  49,  v  Eavkazku  28  a  8,  v  SibíH  46  a  U). 
4.  Osídlená  místa  éili  sídla  ruského  cís^d^ 
ství  jsou  při  jeho  ohromné  rozloze,  rozdílnosti  obyva- 
telstva dle  národnosti,  •a  rozdílného  historického  roi* 
rUi  Části,  z  kterých    se  država    císařství    skládá, 
v/^lmi,  rozmanitá,  jak  v  názvech,  tak  v  skupenství 
^vén\  a  výstavnosti.    V  Polsku  jsou  města  i  md- 
stypy  a  vsi  dle  západoevropského  zpftsobu,  ve  Fin- 
1  and  i  i  uení  zase  skoro  žádných  vsi,  nýbrž  jedno- 
dvorce,  k  jedné   ťaře   přispané,   tudíž  jakousi  cír^ 
kevní  i  politickou  velkou   obec  skládající.    Podobně 
i  v  kriginách,  od  vlastních  Litvanfb  a  LotyŠův  oby- 
jfauých,  tedy  i  v  Kueopii  i  jižuí  Livonii,  jakož  i  v 
ptepniob  guberniích  jihorufkých  je  velmi  málo  vesnic, 
a  větSím   dílem  jen  dvory,    V  císařství  vlast 
ním,  kdež  oviem  xvl.  n  západních,  druhdy  s  Pol- 
ským státem  spMených  guberniícl^  a  v  Kavkassku 
opět  ii>ooho  rozduův  se  spatřuje,  —dělí  se  osídlená 
místa  na  m^ta  (gorody)^'  posady,   městečka,  před 
městí  {prigorody)^  slobody,  kolonie,  stanice,  sela  (t. 
j»  sídla)  i  selce  (sedlce),  derevně  a  sídlení  {9elenýa), 
Xíf  láSbé  rozmanitý  jsou  po  provinciích  názvy  dvorftv 
a   samot,    k  hospodářským    účel&m    odhodlaných, 
jakoQhutor7;,myi7   (podmyzkyapolúmyzky),  formy, 
výselky  a  folvarky,  dsaďby,  poměstí  a  j.  v.Ó*  Rovněž 
pestrojmenné  jsou  jiné  samotj,  kteréž  k  církevním 

O  Porady  jsou  skoro  jen  ve  velkoruských   gu- 

,,  berniích,   psk    v  jižních   (stepníoh)  a  v  Sibiři, 

městečka  jen  v  Polsku  a  býv.  polských  ga- 


a  ilu^im^  k  pTtimyúoT^  A  obdiodiiiiit  poměrftm 
•6  TitohajL  Tábory  tatanikých  a  moag<okkýoh  ko-* 
fomikA?  naiýraji  ae  objécjné  a^iy*  jplattné  lÉamy 
hibitkami^  natUgi  (=z  noclehy)  jaon  vStií  I  mmM 
tábory  wwX.  te?eF08ibiřskýcli  koéoTiifků  (JakntA, 
Tnn^iiaů  a  j.). 

1^  Celkem  počítalo  ae  roku  1868  měat* 
tkýeh  aidel  ve  ylaatniiii  efsAřatTÍ 
S^17^  %  debož  bylo  mSst  697,  posadft  47,  mMeček 
1612,  pledměati  (o  sobe  Sitanýoh)  61.  V  evropské 
láatí  oáaařatví  nialeaaio  se  -599  m^t,  74  poMdů, 
1500  mSfteSek  a  61  předměstí ,  v  hromadě  2207 
Běetakýehsídel, ykaTkaaském  námésfnictTě 
19  méat,  12  městeček,  v  Sibiři  69  měst,  ▼  Tur- 
keataaě  3  města.  V  Polsku  bylo  r.  1862  *- 
462  mést  (dle  lliU«tíiia,  meai  mmi  228  yládnich  a 
129  soski^mnioh),  ve  Finlandii  32  měst,  "pe 
reěkerém  oisařstyi  tedy  i  a  Turkestanem 
1901  městské  sídlo. 

b)  Sel»kýeh  sídel  i.  j.  skuteěných  yětttcb 
i  meniícli  yesaie,  počítalo  ser.  1868  y  eyropské 
ěásti  ylMtaí  imperie  218^807  (kromě  toho  jeltě 
99.960  roaličnýck  ektipení  stayeni  a  samot);  V 
Kaykasaku  (r.  1861  ďe  SM>aiekého)  8240  yesBle^ 
y  Sibiři  (r.l866)  11.664  yesnle  (luromadon  tedy  ve 
yL  impecUok.  840.000),  yPolsku  (1862)  22^7  ysí; 
Ofěem  £e  m  &iel  *  těchto  nejen  ySeoky  dvovy  a  sa<{ 

benňích  (i  baUiekých) ;  oboje  rovnají  se  nalim 
měatysům.  Slobody  jsou  ye&é  jednoutidné 
yesnioe  (od  eyobodníU  laloSené)  rr  nalim  Uio* 
tám.  Ko  loniemi  nasýrají  se  od  Němcáy 
saloiené  syobodné  ysi- '  (a  Vaátf  říie  i  y  *Kay* 
kazsku),'  stanicemi  yesnice  e  yojeniMiým 
(koaáekym)  oli^atalstyem  (yěliim  dílem  veliké), 
sela  i  selise  Json  ysi  Csraí  nebo  yůbee  s  dr- 
kyemi,  derevně  a  sídelní  yesnice  be»  ko^ 
•telů.  Myi^  Json  nale  éyery  poplnšní,  fermy 
hospodářské  dyory  učební  č.  iknsné,  yýselky 
a  fohrarl^  royna^  se  nafim  íonrerkAm,  n  a  a  ďh  y 
a  poměatí  json  dnory  a  lámky  Heolltické 
(Ij^  yo  yi^  ony  krvmě  ysi). 

26 


298 

lAOtfy  i^brS  i;  vloeka  pienáidná  ndla  ^  auly  a 
xuuil^f  ko&)irnyc4ir  (icteréš  na  100.000  kibitek 
po^iiitaji)  vyloudeta  jsoa,  při  čemž  na  tísice  Q  Biď 
šftepmck  a  tundroritýoh  prostraňalvi  bez  «tálýcb 
aidel  vAsiiivBvropé  (lad  při  řekách  a  na  pelnt^ 
lesův)  se  nacházejí.  • 

'  c);Dle  těchto  hromadných  a  jiných  podrobných 
správ  pioipadá  ve*  vlastni  erropské  Snsi  na  1  jgfaber<k 
Bii  nebo  oblast  12-^13  tněst  a  30^*^3  misteSek  nebo 
posadty,  Y  kavkaaskto  náméstnictrě  h — 6^  v  8i« 
biři  tói  5^6  měst^  a  po  tSí  imperii  U— 1^  mistskýiď^ 
ddei  (TPcaskadO  %  va  Fiid|indii  nejménét  j.3-^4)^ 
NeJK^ioe  mi^i.  vlastních  méat  kvcuně  Polska  •fobenrie 
západní,  druhdy  k  Polskn  náležitá^  kda2  vAbee  je 
měslrtr^  stav.  fenaČaěji  rozHlý,  obzláštd  g.  Groá6]íi« 
•ká  (26)^  Ai»  i  jihoraflké  gubernie  a  povoliďcé, 
kdež  json  národohospodářské  pomScy  roi^ilí  méat 
avlálté  příhodný,  mají  též  znainé  díslo  měst  (Char* 
kovská  i  Chersonská  po  18^  Eéatromriká,  Podolská 
í  PolUvaká  po  17,  Tavrijká  16,  Peňnská  16).  Nej- 
ttiéné  městských  osad  vůbec  Balezá  se  oviem  ▼  8i^ 
bířskýcht  pak  v  jihovtuA:ý£h  stepních,  dílem  i  < v 
kavkaaal^ch  gab«ni^h  la 'oblasteeh.  Poaady  l]»- 
lezisji  se  v  19  gabemiíeii  enropské  Bnsi  (skoro  vea* 
měs  velkoraských),  méstoSkav  18  gnbémlioli  IBJvpop- 
ských  a  ve  4£avkazskýth.  Nojvíee  jich  mw^  býv; 
polské  a  Htevské  gnbiimie  (Vitonskl  na  př.  |^^ 
200,  Eovenská  180  a  j.),  dílem  i  baltické  provincie , 
ve.  volkoracÉýxih  není  tento  potoníUttý  -  mHb.  i  ná- 
sov  městkých  sídel  Bsámý.  Mmémé  pŤipadá  1 
měst.akái  osada.<v  evsopské  Basi i  teprv  >Ma' 40*8 
O  «D..z..(l  město  na  U&^|s  Q  m.),  v  Eaidcazsku 
na  76  Q  m..  (1  něsto  naOdVsQ  m.),*v.6ibffi  do- 
koAiOel  městskáťieaada  <i  město)  na  ^4338  O  °^*  z* 
(i  a  Xorkottantlaom).  Naopak  jo  v  Polska  Již  na 
5  iQ-m.  t  .měíttská  'osada^  ve  Finlandii  rzaAo>  ieprv 
nai214)Q  m*  «.  {Vlastaioh  vsí  připadá  ▼  ovrop- 
skýoh  igubociáíc^  a  oblastedi  po.jed^to^m  na  0*4  Q 

f)  ^ejmeiuk  b^  r.  .1(862  v  %.  Yaria^aké  148 ,  v 
g*  Badotnské  il3vi  Ljubiku^éi  104^  v.  Hocké 
vlak  jen  43,  v  Angastowské  44  asést  a  měcrteček. 


S99 

ft).  s.,  ▼  KavkAsskn  ra^miŽ  na  0*4,  y  SIbffi  (bes 
Tarkestaiwka)  teprv  na,  1S6,  ir  Polska  jep  na  0*1  Q 
n.  c.  OvSem  2e  aa  Čísla  tato  maohrá  přísnivSji 
Ffneaon,  o^azi-li  se  od  jednotlivých,  velkých  dil^ 
imperie  i  rozloha  vod  vniílřnich,  jako&  i  prostorj, 
ponse  jen  od  kočovníkův .  obývaná  (jako  Kiif^ioiká 
oblast  a  j.)  a  vzhledem  ke  guberniím  a  i^ezdům 
boéon  teprv  značné  rozdíly,  jiohš  pHSinj  vjNik  hlavné 
zase  ▼  severní  nebo  stepni  poloze,  pak  v  hvtori- 
<^ch,  národních  a  národohospodáBikýoh  (zvl«  ko- 
loniálni^)  poměrech  se  snáfi^L 

d)  Číslo  domftv  čili  staveni  spisuje  se  posud 
pro  veliké  překážky  prostorné  jen  ve  méstských  sí- 
dlech. Při  10.  revisi  (r,  1856)  napočítalo  se  ve 
vlastním  cis^ství  (ale  toliko  v  605  městech  a  28 
posadách  a  městečkách)  582.094  d.,  pak  4956  ko- 
stelů ^i  vlastně  drkvi  pravoslavných  a  96.048  krámův 
{laveky,  E  čehož  na  městská  sícUa  v  evropiAié  Buši 
pfípadalo  507.215  domův,  4588  církví,  83.360  krámů, 
ma  Kavkaaská  45.600  d.,  184  c,  10.121  kr.,  na  Si- 
biřská 29.279  d.,  184  c,  3467  krámův.  Stát  ročník 
z  r.  1866  obsahuje  na  r.  1863.  čísla  domův  z  více 
neŠ  2700  měst,  posadu,  předměstí  a  městeček .  vlast- 
n&o  císařství,  neuvodí  však  čísel  hromadných,  poně* 
vadž  seznam  i^teni  jeStě  úplný.  Z  čísel  na  r.  1856 
vydíáBÍ,  že  cdkem  ve  vlastni  impedi  může  se  na 
1  město  840  domů,  7--8  kpstelů  a  140  krámův 
počítati,  čímž  |iž  veliký  rosdíl  mezi  městy  vlastně 
raskými  *  aápadoevropskými  na  jevo  nadbuizL 

e)  Zejména  jsou  městské  oaady  vlastně  rus- 
ké, zívláiUě  visk  města  co  do  výstavnosti 
(b«ď  si  v  Evropě,  buď  v  Sibiři  nebo  Podkavkazí) 
pravidelná,  veliká,  prostranná  i  volná  a  buď  výhrad- 
ně nabo  největším  dílem  ode  ^eva  stavěná,  kteréž 
na    atepech  zvlášť   v«^řovice  a  cihly  nahražigí.  ') 

')  O  prastrannosti  a  výstavnosti  měst 
roských  svědčí  meei  jiným  avl*  data  ae  stát. 
řečníka  k  r.  1863.  Tak  má  na  př.  moderní 
Peter burk  8538  domův,  mosp  nimi  ale  přece 
jen  3892  kamenných,  Mqskva  14,691  domů, 
ale  jen  4996  kammených,   Charkov,  jakkoli 


a)  Dloahé  ulice  s  plofy  a  ičlmi  a  dřeySn^i  domj  i 
dvory  stfidaji  se  %*  sahradami  ovocnými  a  zelenář- 
skými,  i  yeUkým!  námSstimi  (p^a^aďW),  která  máji 
vlctdež  velmi  chatrnou  dlažbu,  nebo  i  bes  ni  jsoUé 
Celné  církve  s  3,  6  i  13  věžemi  a  evonicemi  (a 
pe0tiy>barevnými  báněmi  i  s  poslacenými  Uííži  aře« 


na  kri^i  stepí,  6679  d.  (ale  jen  1169  kam). 
Poltava  3361  (322  k.),  Voroněž  4400  d. 
(jen  603  kam.))  Astrachaň  4638  d.  (419 
kam.),  SaratoY  6461  (431  k.),  Perm  2778 
(73  k.),  N.  Novgorod  3113  (687  k.)  Kasaň 
4211  (641  k.)  Vologda  1673  {Ih  k.),  Ar- 
changelsk  2290  (110  k.),  Mogilev  2936 
(296  k.),  Kijev  6853  (702  k.),  Kov  no  1881 
(250  k.),  Žitomir  1936  (207  k.)aj.  — Nao* 
pak  má  v  baltí<^eh  provinciích  a  ▼  s<^DUBed- 
stvi  Bevel  1807  d.  (686  k.),  Biga  4876 
(818  k.),  Jelgava  1211  (114  k.>. ,  Yilno 
1903  (993  k.).  Kamenec  Podolský  2071 
(687k.),  KiSinSv  6213(a2804  k.},  Cheraoň 
4898  (1040  k.)  Niko  laje  v  6327  (4662  k.), 
O  děs  a  7413,  renněs  kamenných.  V  Sibiři 
má  na  pK  Toboisk  2620  domft  (s  toho  jen  60 
kamenných),  Tomsk  2797  (96  k.),  Irkutsk  2464 
(83  k.);  v  Zabajkalské,  Amurské  i  Při* 
mořské  oblastí  vůbec  ani  kamenných  domft  není. 
V  Předkaviottí  (na  stepech)  jsou  jeitě  tytéi 
poměry  co  v  jižní  Buši;  jediný  I^atigersk  co  iá* 
zenricé  m.  má  mezi  $82  stav.  212  kam.,  Jejsk  je 
celý  od  kamene.  VZákavkasí  vlak  má  Baku  3033, 
áemacha  4614  vemněs  sděných  domů,  Derbeat 
3850  (3420  kamenných),  Erivaň  2506  vesměs 
kamenných  (a  vSecka  mista  v  MingveUi  i  Arme^ 
nii  vůbec),  Hflis  vSak  med  9066  domj  jen  72 
kam.,  a  podobně  vSecka  města  v  této  gubernii. 
—  Oprosirannosti  městBuskýeh  svěděi  též 
poměf  stavení  k  ^bývi^cím  v  nleh;  tak  při- 
padá na  př.  v  Petěrburini  na  1  stavení  sice 
63  lidí,  v  Moskvě  ale  jen  23,  v  Oděse  16 ,  v 
Irkutsku  11,  vTiffisu  6  lidí,  a  v  malý^  městech 
'  jeitě  méně« 


801 


iJhy)  a  výstavaSjlí  kamenné  budovy  vládní  nebo 
Boiúúromni  (svl.  kapecké),  xnU  jednotvarnosfc  celku, 
ano  sp&sobnji  z  daleka  při  veÚkQsti  měst  (kteráž 
ale  málokdy  json  hrazená)  pohíed  na  nS  v  skutku 
velikolepý  a  mnohdy  i  velebný ,  (jako  evI.  při  Mos- 
kvě, Kijevě,  Nížegorodě,  Saratovu,  Ustjugu  a  j.)* 
Města  gubemská,  kdež  zvL  kamenné  budovy  četoy 
jsou  (obytně  -visás.  jen  v  hlavních  ulioich  a  ná- 
městích) mají  již  TÍce  pohled  měst  západoevrop- 
ských, což  též  o  některých  přístavných  městech  a 
vSech  pevnostech,  pak  o  baltických  městech  platí, 
jakkoli  tato  těsností  svou  a  vysokostí  domův  i  sta- 
rožitoou  výstavností  ráz  staroněmeckých  měst  nosí. 
Polská  města  jsou  těsná,  malá  i  špinavá  (větSím 
dílem  ode  dřeva),  Kavkazská  rovněž,  ale  více 
kamenná  i  od  perské  výstavnosti  Čili  mohamedánské 
vůbec,  se  slepými  zdmi  domův  a  p.,  ale  s  bazary 
jSli  hoBtínými  dvory,  kteréž  i  v  ruských  městech 
nikdež  nescházejí).  ^)  Bus ké  vesnice  neliší  se 
výstavností  svou,  zvL mezi  Yelkorusy,  od <^ec- 
ných  měst,  jsouce  větším  dílem  v  ulicích  postavené, 
prostranné  i  volné,  a  m^^íce  jednopatrová  dřevěná 
staveni  s  barevnými  okenicemi  a  vysokými  lome- 
nicemi  {téremyy  o  1  pokoji  s  řezbami),'  ano  dvé  sta- 
vení vedle  sebe  (letní  a  zimní)  s  velkými  dvory. 
Vesnice  maloruské  jsou  více  již  do  kruhu  sta- 
veny (Vyjmouo  slobody),  mi^í  ní^é  domky  s  pečín- 
kami i  zahrádkami,  dřevené  nebo  z  vepřovic  i  ple« 
tíva  (ypři^^ách)  zděliuié,  —  ale  všecko  čistě  obílené 
nebo  veselými  barvami  natřené.  Vesnice  polské 
jsou  naopak  velice  chatrné  i  nečisté,  což  i  o  kav- 
kasských  platí,  jakkoli  tu  zase  auly  horalův  (t.  j. 
kamenné  vesnice  s  vysokými,  nepřístupnými  domy  se 
střílnami  a  p.)  opět  zvláštní  výstavností  vynikigí. 
Turkestanská  města  jsou  t4ž  rázu  perského  a  vesměs 
hrazená,  i  vesnice  mivají  1^'ádby  kamenné  a  pole  u 
vnitř.  Ýi  Z  kočovních,  zvěro-  a.rybolovných 
km«náv  přibližují  se  rybolovci  nejvíce  kt  usedlé- 
mu obyvateJstva,  majíce  při  rybných  řekách  (zvi* 
v  Sibiři)  stálé  vesnice  o  2-^S  domcích  (faloHch)', 
nejchatrnější  jsou  stany  Bvěrolovcův,  zvL  Tun- 
guisů,   kteří  málo  kdy  dvou   dni  déle  na  jednom 


302 


mistS  se  sdržtijf.  Rovn^  bývají  nejsevernější  gobo- 
vodci  skoro  v  ustavičném  stehováni,  kdežto  Ostjact 
i  Vodici  mají  v  lesích  dřevSné  simní  jnrty,  i  t 
malé  vsi  (anlj)  sestavené.  — 

n.  Obyvatelstvo. 

Žádný  stát  na  světě  nejeví  takové  rozmanitosti 
v  rozličných  poměrech  obyvatelstva,  jako  Rnsko, 
i  nikdeŽ  není  odtud  ovšem  takové  bedlivosti  při 
sbíráni,  sestavování  a  vylíčení  jejich  zapotřebí,  jako 
právě  tuto,  jakkoli  přiznati  se  náleží,  še  právě 
nauka  o  obyvatelstvě,  kteráž  v  jiných  státech  evrop- 
ských je  nejdokonalejším  odvětvím  statistiky,  pro 
veliké  překážky  v  času  a  prostoru,  posud  ještě  v 
ruském  císařství  mnohých  mezer  a  nedůsftatkftv  y 
každém  ohledu  vykazuje. 

A,  lÁdnatůst.  Císařství  ruské,  co  celek  po* 
jaté,  náleží  ovšem  k  nejméně  zalidněným  státům 
na  zeměkouli.  Toliko  Persie,  britská  Ameríka,  pak 
všecky  skoro  státy  středo- a  jihoamerické  mají  menií 
lidnatost,  než  ono.  AviSak  porovnávajíc  Ruské 
císařství  s  jinými,  co  do  rozlohy  poněkud  aspoň 
souměrnými  díly  souSe  zemské,  převySujeť  ono  vždy 
jeStě  lidnatosti  svou  značně  východní  Afrika  (140 
obyv.  na  1  [71  m.  z.),  severní  i  jižní  Ameriku,  (104 
a  74),  Brasilii  (56),  zvi.  pák  pevnina  Aostrabkoa 
(8)    a   Polynesii    (121    obyv.   na   1  Q  m.    pAdj.) 

1.  Vzhledem  k  administrativným  d^ 
lAm  R.  c.  zůstává  ov9em  z^  Sibiři  jen  9  samostat* 
nýeh  dilův  zeměkoule  (mezi  nimi  franc.  Guyana  86 
14,  stát  Oregonský  s  12,  Austialie  s  8,  britská  Kohim- 
bie  B  d  obyv.  na  1  Qm.)*  ale  jiáí  vl.  císařství  v  Evro- 
pě vzdor  své  ohromné  rozloze  předčí  dobře  198  států 
a  samostatných  dílů  zeměkoule  lidnatostí  svoaCmezi 
nimiž  Zadní  Indii  s  598,  Tare<^ou  Asii  s  608,  Švédsko 
s  501,  Tureckoa  říši  <ieloa  s  446,  slředni  Amedku 
s  277,  Egyptskou  država  s  241,  Sjednocené  státm 
Severoamerické  s  227,  Mexiko  s  226  obyv.  na  1  Q 
m.),  a  Polsko  stojí  v  tom  ohledá  na  67.  místě  mezi 
vžemi  samostatnými  253  ^tmi  zeměkoule. 
<       2.  Vzhledem  ke  guberniím  jsoat  i^ovftem 


303 


gtiberAie  a  oblasti  SibfiFské  je^ak  pro  pftdn  stepni, 
lesnoa  nebo  védně  ismrzlon  a  výšehorskou,  jinak  k 
pHSin  podnebnfch  a  historiekýcb  (t.  j.  co  mladá, 
z'  Evropy  teprv  prftehodem  260  let  osazená  Žásť  cí- 
sařství) nejpnstéjfiimikonéiDami  Rasi,  kterýmž  jen  je- 
dna nejsevernSJšf  ^bernie^evrop.  Rusi,  totiž  Arch- 
angelská,  se  vyrovnává,  ano  skoro  jen  v  průřfett 
HcbatostiveSk^ Sibiře  zůstává,  b)  I  Eavkazské 
náměstnictvo  je  při  vSí  jižní  poloze  své,  z  ]j)ři- 
Čin  výš«horské  p&dy  a  stepí,  a  pro  staleté  téméř 
narodili  boje  slabě  zalidniSno,  zůstávajíc  i  za  prů- 
měrem vlastní  Rnsi;  mořálovitá,  lesná  severní  i  je- 
zemá  Fi  n  1  a  n  d  i  e  pak  převyiuje  lidnatostí  svou  jen  4 
severní  a  step  ní  gubernie  vlastní  Rusi,  aékoK 
ovSem  lidnatost  její  po  odrážce  jezer  (asi  2000  Q 
m,)  skoro  na  406  ob.  na  1  Q  m.  se  postaví,  při 
ěemS  viak  vfdy  jen  6  gmbemií  vlastně  mskýciíi  za 
ni  zůstává.  c)ye  vlastní  Rusi  evrop'ské  jeví  se 
a)  hlav.  á  středy  největSf  £.  bohaté  lidnato- 
sti (mezi  2000—2800  obyv.  na  1  Q  m.)»  kteréž  se 
okolo  2  kistořiekýtih  stíFedů  ruského  císaJ^tví,  Ky* 
jeva  totiž  a  Moskvy  hromadí,  a  7  gubernií  (Moskev-^ 
skoUjTúlskou,  Kurskouna  sov.  Kijevskou,  Charkov.^ 
Poltar.  a  Podolskou  na  jihu,  (první  8  velkoruské,  tyto 
maloroské)  obsahují.  Z  nich'  pak  jsou  průmyslná 
g,  Tnlská  (2é22)  a  Moskevská  (2699)  vůbec  n€$lid- 
natějěf  ve  ve^kcnré  Rusi,  ani  býv.  VarSavskou  nevy* 
jímajíc,  která  jest  nad  to  i  něco  větSí  jedné  i  druhé* 
fi)  Mezi  dvěma  těmato  slředy  rozkládá  se  prostor  9 
gubermí  .2.  třídy  o  silné  lidnatosti,  t.  j.  1500 
—2000  obyv.,  kteréž  spdeěně  s  oněmi  (jen  Jaro<> 
slavská  ležf '2ia  sev.y  Kalužská,  Orelská  a  Čemigov- 
ská  na  záp.,  Rjazanská;  Tambov^  Penz<.  i  Voroněž- 
ská na  výóh.)  nefstarSí,  a  tadiž  i  nejlépe  vzdělané 
a  ncjprŮmysliilJSí  krajiny  vlastního  císařství  shla- 
dili,' kterýtíiž  se  ita  jih  malá  sioe,  ale  úrodná 
BesáraTSbiO)  na  t&p,  pak  králotství  polské  s  podoba 
nod,  ano  vyěěí  ^jóltě  něco  prům.  Hdnatostí  «o 
zbytek  jinostátního  stíredu  důstojně  ^  bok  Staví. 
f)Nazáp.t  86Té  a  >výdi.  obkládá  velkóruský  slřed  HMq 
řada  8'  gttbe^rnil  -s  Hdnaiosiií  8.  třídy  (1600 
— -1000),  vesměs  též  velkoruskýtih,*  kteréž  buď  jU( 


k  staroroskému  sUtm  náležely  (jako  Mogil^vaki, 
Smoleňská,  Tverská,  Vladimiřská  a  Nižegorodská)^ 
buď  co  Povolžské  končiny  (Kazaň.,  Simbirgká,^#á  ' 
'^j  ^^aÉVMMQn^ zvláštními  podmínkami  národního  bo- 
^  hactvi  vynikají,  a  tudíž  již  od  XVI.  stol.  lid  ruský 
k  osazováni  vábily  a  podnes  rychle  vzkvétají.  Po- 
dobně táhne  se  od  moře  (g.  Ghersoňská)  až  k  j.  La- 
dožskému  řada  jiných  8  gubernií,  kteréž  podobnou 
větSí  lidnatost  svou  (též  od  1600—1000)  buď  velké 
úrodnosti  své  a  přímořské  poloze,  jako  g.  Ghersoň- 
ská, buď  přiléháním  k  novému  stíredu  ruské  říSe 
(g.  Petrohradská),  a  staré  kolonisací  německé  (bal- 
tické  provincie),  buď  postavení  svému 'co  pravlast 
Slovanská  (g.  Yolyňská  i  Kovenská)  nebo  co  střed 
starého  státu  Litevského  (Gródenská  i  Yilenská) 
děki:gí  a  přechod  z  Buši  do  Polsky  a  záp,  Evropy 
vůbec  tvořL  <f)Mezi  nimi  a  starou  I^usi  leží  4  gu- 
bernie lesné  a  blatné  (Estonská,  Pskovská,  Viteb- 
ská  i  Minská)  s  lidnatostí  4.  třídy  (1000--600 
oby  v.  na  1  □  m.),  podobné  i  na  sev.-vých.  velko- 
ruské  skupiny  (Eostromská  i  Vjatecká,  nad  to  velikou 
rozlohou  vyjiiksyící),  kdežto  g.  Saratovská,  Jekáte- 
rinoslavskávi  Tavrlc^á,  též  do  této  třídy  náležité, 
úsilnému  usazování  se  buď  v  úrodných  stopech, 
buď  v  přímoří  a  Povolží  nové  své  obyvatelstvo 
(teprv  hlavně  z  konce  minulého  století)  a  poměrně 
velkou  svou  lidnatost  děkují.  <)  Severní  a  východní 
lesnaté  gubernie  (Novgorodská,  Oloněcká,  Vologod* 
ská,  Permská  i  Orenburská)  i  s  Finlandií  a  stopni 
oblast  Donských  kozákův  mají  na  ohromných  pro- 
stranstvích svých  jen  slabou  lidnatost  6.  třídy 
(500—100  obyv.),  ktoréž  se  i  nejstepnějií  okres 
Buši,  t  j.  velká  g.  Astrachaňská  poněku4  přibli- 
žuje, kdežto  g.  Archangelská  na  svém,  jen  na  záp. 
orbě  přístupném  prostranství  toliko  podél  řek  usedlé 
obyvatelstvo  ukazi:ge  a  nejpustějiím  okresem  na 
pevnině  evropské  vůbec  se  býti  j^vi  a  společně  se 
vžemi  guberniemi  Sibiřskými  lidnatost  ohudou 
(6.  tíHídy)  ukazuje. 

8*  OvSem  že  jsou  rozdíly  lidnatosti  eo  do 
Újezdů  v  zvláště  v  lesnatých  a  stopních  guberniícht 
kteréž   nad    to  i   největší  rozlohou    vynikají)    nad 


806 

alrn  veltké,  I  opakiqi  ne   dílem  i  t  prftuyaliiýoh 
gabemiioh  atředoruakých.     Tak    mi  g.  Vologodaká 
v  rocli&iých  i^aideofa  lidnatost  1300  a  34,  Koetrtna- 
ttí   1700   a   200,   Ferm'aki    800    i    60,   EazaňsU 
3200  a  600,  prOmyslná   Vladimifská    2600   a    1000. 
SížeerorodBki 2700 a  500ft  t  d.  «)  If ejlidnatíjli 
Te  vlastním  cís^bItI  jsou  OTÍeui  újeid;  tL  tfdaloieh 
m^t     Tok  má  Petrohradaký    lidoataiit    17.1&2  hUr 
"  "  ■      Hoíkevský   90í§  (bw 
jezd    po  nich  ja  Eiii- 
}00),  pak  BerdrSevaký 
dJBíd   Tnlaký,    Kolo- 
ikey.),   Zéa'koTský  a 
Charkoviký.  fi)V  Si- 
Ij  KorgaQský  a  Jalu- 
9D  391   a  S98  hlav),  T 
rastanu,  1974),   Bakin- 
720),     TiSisBký    má  t 
oatL  J-)  Za  to    mqji  T 
Bevemíeb  a  východních  ^bemiich  evropské  Ruň  ■ 
ietné    ^eid;   pod    100,    ano    pod   60    bl.   lidaatotti 
(UbEsa^aký  jea  6,  Eemski  10,  a  I  sám  Astracbaďaký 
ti     mlatem  jen  66),'  v  Sibiři  nSkterí    okio^    (jako 
'nirnchaJUk,  Vrcbojanský  i  Eol/meký)  ani  1  bl.  na 
'wan    JBOa   nfikleré  tAxagy 
m.   (f)  VAbec  nelze    pak  k 
n,   tak   i   T   £ást«cb   j^icb 
ih    i   uárodohospadářekých 
10    k   cemim   sápadoeTTop- 
ohem   větiií   lidnatoet,   aei 
reiterj  epoleiSeatká  pomiry 
daleka  nqjson   tak  oblíme,  jako  v  Baů,  kdež  i  při 
lidnatosti  1600ob.lidnatěaaaBt  si  atéžqje,  kdeí  přai 
70.000  Q  m.  aili  S'L  miU.  ítveroových   verst,  jako 
v  Btadaném  pasu  leiící,  k  oudleni  icela  se  oehodí,  a 
k  tomu  Sibiř  vflbsc  k  erropsků  iiásti  v  takorim  asi 
pomíra  stojí,  eo  daleký  západ  (,£ar-WeBt")  k  sjed- 
noceným stit&m  saveroameiickým. 

i.  T^Híeni  poměru  mSatskáho  ob;- 
TatalstVB  k  vesnickému  6.  lépe  újezduímn 
podléhá  T  Bnai  pro  nedostatek  osobitých  statisti- 
ekýdk  apráv  o  objvatelBtví  iatnýoh  jettS   posadft  » 


906 

mSfiteSek  jistým  nesnázem.  N&sledkem  toho  nelse 
jinak,  než  obyvatel8t70  posadftv  a  mSsteSek  k  oby- 
vatelstvu ůjezdnémn  pfíSiBti,  kamS  dle  převahy  ze- 
mědělské ávnosti  také  vStSím  dílem  dld  práva  ná- 
leží, a)  Dle  toho  obnáSel  počet  městských  obyvatel 
v  evropských  gaberniích  vlastíií  imperie  r.  1863  ve 
599  městech  6,087.070  hlav;  v  Sibiřských  gabemiiclk 
a  oblastech  r.  1863  (v  59  městech)  252.514,  v  Eav- 
kazském  náměstnictvC  t.  r.  (ve  39  městech)  349.912 
hlav,  což  činí  9*9,  5*4%  a'8'4  vSeho  obyvatelstva  v 
dotyčných  dílech  imperie,  ve  veSkerém  císařství  vlast- 
ním pak  6,689.496  hlav  íL  9'0®/o  vSeho  obyvatelstva 
jeho.  V  Polskn  obnáSelo  r.  1862  (dle  Miljutína) 
obyvatelstvo  ve  městech  1,216.285  Uav,  veFinlandii 
r.  1861  toliko  107.742  hlav.  Srovnali  se  pak  měst- 
ské obyvatelstvo  s  újezdným,  přijde  na  1  obyv. 
městského  v  celé  imperii  10*8,  ve  vlastni 
imperii  12*3,  v  evropské  Rusi  9*0,  v  Kav- 
kazsku  10-8,  v  Sibiři  17-3  obyvatel  ůjezd- 
ných,  ve  Finlandii  14*3,  v  Polsku  pak  již  ná 
1  měst.  obyvatele  ani  ne  3  (určitě  2*9)  venkovských 
(ovSem  s  městečky).  Městský  stav  v  Buši  je 
tedy  celkem  vSudež  slabý  (nejslabli  v  Sibiři  a  ve 
Finlandii,  nejsilnější  v  PolStě),  yyniki  vSak  ve  vel- 
koruskýoh  krajích  (i  v  samé  Sibiři)  zámožnosti, 
kdežto  málo-  a  běloruská,  {eStě  větSi  měrou  pak 
polská  města  pod  tlakem  četného  v  nich  židovského 
obyvatelstva  málo  prospívají  (viz  o  tom  niže).  ^) 
b)  Z  gub.  ve  vlastním  <iísařství  má  Petro- 
hradská pro  veliký  počet  obyvatelstva  v  stoUčném 
městě  a  menSi  lidnatost  v  kraji  největSi  poměr 
městského  obyvatelstva  k  újezdnému,  totiž  56 :  100. 
Za  podobnými  při^ami  připadá  i  v  Moskevské  gu- 

^)  Čísla  tato  zvěHi  se  poněkud,  při5te-]i  se  k  oby- 
vi^telstvu  vlastních  měst  i  obyvatelstvo  posadu 
a  městeček,  což  možno  nyní  na  základě  zpráir 
stát  ročníka  aspoň  přibližitelně  učiniti.  Dle  toho 
ustanovil  by  se  počet  městského  obyvatelstva 
na  r.  1863  ve  vL  imperii  asi  na  8,760.000  Ulav, 
což  čini  12*5^0  ▼Sdho  obyvatelstva  Čili  na  1 
městského  obyvatele  7  iSjezdných. 


307 

bernii  na  100  liýtednýéh  obyyatel  28  m^^stfkých. 
Po  tSchto  2  Étoličných  guberniích  máji  jen  jeHé  3 
(Ghersoňská,  Taturická  i  Bdssarabská)  pro  přimoř* 
skon  poloha  svou  více  než  20®/o  městských  obyra- 
tel  (n»  100  újesdných  27,  21  a  17  městských);  12 
gabemii  připadá  do  3.  Iřidy  s  více  než  10%  měst. 
obyr.;  jsoni  to  větiim  dílem  těž  přímořské,  ale 
i  jihomské  gnbemie,  kdež  step  Tjžaduje  větM  sou- 
stfedění  ve  městech.  Hesi  10-^6%  má  26  gnb. 
evropské  Rosí,  méně  6%  veliké  a  slabě  zalidněné 
gubernie  severní  a  východní,  ale  i  g.  Samařská  i 
Voroněžská,  kdeŽ  výnosné  semědělství  převládá. 
Kavkazské  i  Sibiřské  gubernie  drží  se  též  prj&m. 
ěísla  eísařství  (10— 67oX  toliko  Tiflisská,  Šemaohin- 
ská  i  Erivanská  mají  10— 167o  Zabajkalská  oblast 
a  Jakntská  mají  viak  pod  5%  městského  obyva- 
telstva. 

5.  Hromadění  obyvatelstva  dj^^se  ovšem 
i  v  Rusku  zvláště  ve  městech,  jakožto  vládních, 
tržních  i  dílem  historických  a  zeměpisných  stfedech 
větších  kriýin;  ale  i  vesnice  velkoruské  náleží  z 
příčin  zachovalého  čele^íího  i  obecního  zřízení  vů* 
hec  k  větSim  sídlům  počítati,  což  nejvyiSí  měrou  d 
Povolžských  selech  a  derevníoh,  jakož  i  o  stanicích 
Kozáokých,  pak  i  o  vSech  vesnicích  průmyslových 
platí,  kteréž  zvlášť  v  gub.  Vladimířské  a  Nížego- 
rodské  mnohdy  10—20.000  žitelů  vykazt^í.  Celkem 
nalézalo  še  ve  veškerém  císařství  roku  1866  (dle 
vládního  kalendáře  i  stát.  ročníka)  877  osad,  kte- 
réž přes  2000' obyvatel  měly,  a  takto  se  rozdělovaly : 


808 

R  O  2 


G« 


09 


1-i  09 


I 


.  I 


©>« 


S 

09 


lOO 


0« 


a" 


G« 


>So- 


OD 


to  eo 


OD 

«0 


CO 

t- 


Ol 


09 


^  e« 


OD 
9« 


O 
O 


t-40  O 
09 


<0 


•9  r-t 


I  I 


UL 

50.C00— 
25.000 

04 

04 

- 

Š 

J^o* 

2    -  1 

^ 

w^ 

1  1 

^ 

.  přes 

00.000 

obyv. 

^ 

«     1  1 

^ 

-^  1 

■* 

t-i  1^ 

•    1      •     ■ 

t      « 

•     • 

1       • 

h8 

»t4 

-0^ 

ND 

•  d    •    ' 

*«        •    • 

lil- 

s  : 

m  > 

S  • 

^1 

M  ► 

o    00 

>>    > 

>> 

>►► 

► 

809 


Do  I.  třídy  n&leželj:  Petrohrad  539.476, 
Moskva  361.627,   VarSava  162.806,  Odfisa  118.870. 

Do  II.  třídy:  KiSinSv  94.124*  Riga  77.468, 
Vilno  69.464,  Kijey  68.421,  |7ikoIajey  64.661,  Ka< 
laň  63.084,  Saratov  62.923,  TifLU  60.776,  Tula 
66.679,  Berdyčey  63.169,  Char'koy  62.066. 

D  o  m.  t  ř  í  d  7  :  KronStat  ^8.413 ,  Mogilev 
48.206,  Astrachaň  42.832,  IHžnij  Novgorod  41.643, 
Voroněi  40.967,  Cheraoň  40.169,  Žitomir  88.293, 
TamboY  36.029,  Orel  34.973,  Kaluga  34.668,  Sa- 
mara 347131,  Lodí  (v  Polsku)  31.664,  Poltava  31.346, 
Minsk  30.149,  Revel  29*434,  Akkjerman  29.346, 
SostOT  nad  Donem  29*261,  Kozloy  28.613,  Kursk 
28.566,  Tyer  28  623,  Irkntsk  28.000,  Vitebsk  27.866, 
Dunaburk  27.826,  Jaroslayl  2l7.741 ,  Jelec  (gnb. 
Orel*8ké)  26.606,  Orenburk  27.623,  Penza  27.263, 
Grodno  26.187,  Šemachá  26.148,  Jelisayetgrad  26.067. 

Do  IV.  třídy:  gimbirsk  24.837,  Volžsk  (y 
Saratoy.  g.)  24.346,  Taganrog  24.304,  Koyno  23.937, 
Krraaenčok  23.106,  Smolensk  23.091,  Jelgava  22.746, 
Bendery  22.448,  Rjazan  22.279,  Jekaterinburk  21.777, 
Kostromá  21.415,  KerS  Jenikalé  21.414,  Kamenec 
Podolak  20.699,  Brest  Litoysk  20.666,  Sjeraň  (y  g. 
Simbirské)  20.814,  Nacha  (v  Z&kaykazí)  20.633,  Tomsk 
20*983,  ŠoSa  (y  Zákavkazí)  20.397,  Cerkasj  (kijey. 
g.)  20*887. 

Do  V.,  VI.  a  VII.  třídy  náležely  t.  j.  měly 
přes  16.000,  10.000  nebo  6000  obyvatelů  (dle  gube- 
rnii); 

V  g.  Arcbangeldké:  Archangelsk  19.178, 
Solombala  (selo)  11.748; 

V  g.  Astraebaňské;  Caijey,  Krasnyj  jar;  ^ 
y  obi.  Bessarabské,  Chotin  (18.826),  Ataki 
(posad), Bělcy,Soroki,TurJaek;  yg.  Černigovaké: 
Něžin  18.008,  Glucboy  (11.464),  Starodub  (11.007), 
ČemigoT  (10.628);  Berezna,  Borzna,  Dobrjanka 
(posad) ,  Klímova  (posad) ,  Klincy  (pos.) ,  Korop, 
Kroljevec,  Lnžki,  Mglin,  Kosovka  (p.) ,  Novgorod 
S^versk,  Kovozybkov,  Sosnica,  Voronok  (p.); 

*)  Místa,   bez  Sísel  zde  u Vedená^  &íta)a  jen   b  &Í 
JO.OOO  obyvutel. 


í; 


v  lemi  DouBkjho  Tojaka:  N<iT<><S«a4mik 
(17.066),  pak  ítanice  PjatiibJMubúa  i  Starý  Cer- 
kMk; 

T  g.  Grodnensk«:  Béloitok  (16.6fi8),  Slomm 
.  .         .   .      _    ^  VttlkoviBkj 

[■  (14.987),  Lflb«- 
,  Bvtmy  (12,925), 
I,  pak  B&Iovodik, 
',SUyJMuk(96U>, 

Ldminká  ^16.693), 
■js,  AnaojST,  Ba- 
H^aki,  No7ajft 
Tomii^orod,  OCa- 
(9263); 

k  (16.887),  Cglií 
(11.273),  pak  BomuioboňBoe-ijbsk  a  Roatov  (9677); 
v  g.  Jekaterinoelavaké:  Jekateríuoalav 
(19.903),  NacbiSsTaD  (11.833),  Áxoy  (p.)  10.946,  Ho- 
TomoakoTEk  (lO.ODÍ),  pak  Bachmat  (9896),  LugaiS- 
■kij,   Mandpol,  Hikopol  (p.),  Pavlo^d; 

v  g.  Kalnžaké:  Žizdra  (10.083), BoroTak, Eď 
Eel'tk,  Meífiorak  ■  SochiniJSi  i 

T  g.  Kazaňski;  KoamodeniJaDak  a  Óabok- 
■arj! 

T  g.  Koitromfká:  OaUS;  t  g.  Eovenaki: 
gaTU  (15.896),  Bo^enj  (t3.40ft),  Foiier«Í,  TelSi, 


vg.  Knron8ké:I,Íbava(99T0);  Tg-EnrtkA: 
BSlgorad  (14680),  Bttxji  Oskol  (10.780),  pakEo- 
nia,  Hiropolje  (9611),  Obojaň,  PbtíTl,  B^lsk; 

»g-  Kyj«»íké:  Uman'  (18.981),  VaaaTiOT 
(11.877),  ZveDigorodka  (1 1.010),  KaqJ*?,  Lipoveo,  Ka- 
domyil.   Škvíra,  TariUSa,  Ďigiria  (9667) ; 

v  g.  Livofiiké:  Derpt  (13.826),  Pemava;  v  g. 
UiDBké:  Bobmjík (18.938), I^nak (11.071),  Botíhot, 
ilotjT,  NesTii,   HovgOTodok,  Sluck  (p.) ; 

v  g.  HoKilevakí:  Qomel  (12.640),  Šklov 
(p.  11.665),  BjcfaoT,  DnbroTDa  (p.),  Hatislavl,  OrSa, 

y   g.  MoikflTaké:  Kolomiu,  (IMIS),   Swgi- 


iůvíkn  (p.  14954),  S&pB^pv  (10.872),  Dmitrov,  Fa- 

tlowldjV); 

▼  g.  Nižehradské:  Arzamas (12.285),  PoSin- 

ki;  v  g.  Novgorodské:    V.  Novgorod  (17.665), 
Staraja  Rasa  (9616),  Borovici,  Tichviii,  UstjoŽna; 

▼  g.  Oloněcké:  Oloněc  (11.431);  Tg.  Orel- 
ské:  Livny  (13.674),  Mcensk  (13.6  19),  Bnansk 
(18.241),  Dmitrovsk,  Karačev  (9943),  Sěvsk,  Trulx- 
6eT«k; 

v  g.  Orenbtirské:  Ufá  (16.460),  Mjasskíj 
savod,  Zlatoustovskíj  (9640),  Satkinskij  závod,  Ste- 
rOitamak, Trojick,  Oeljabinsk;  v  zemi  Orenbur- 
skýcli  kozákův:  Uralsk  (10.820); 

vg.  Penzinské:  Saransk  (12.738),  Kerensk, 
Kraanoslobodsk,  Mokianj  (9037),  Nižoij  Lomov 
(9630,)  Verch.  Lomov,  Trojick; 

vg.  Permské:  Perm' (19.240),  Kangar  (11.812), 
Jngovskij  závod  (10.167),  Alapajev,  Motovilichinskoj 
závod,  Obvinsk,  badrínsk; 

v g.  Pod oIiké:BaIta  (14.629),  Vinica (11.061), 
Bar,  Braclav,  OhmSInik,  Gajsin  (9630),  Lítán,  Mo- 
gilev  DnSstrský  (9464),  Olgopol,  Proskurov; 

v  g.  PoUavské:  JPerejaslavl  (10.047),  Priluki 
(10.584),  Boríspol,  Chmělov,  Gadja^  Gradižsk,  Eo- 
beljaki  (9649),  Eiinkov,  Lochvica,  Mirgorod,  OpoSno 
(p.),  B^Setilovka,  Romny,  Zeňkov  (9398)  Zolotonoša; 

v  g.  Pdkovské:  Pskov  (16.807), Toropec,  Vel. 
liuki;  y  g.  Rjazaňaké:  Skopín  (13.440),  Easimov 
(11.054)  JegorjevBk,  Ranenbuťk,  Zarigsk; 

v  gab.  Ski.  Pétérbnriké:  Carskoje  selo 
(10.687),  Gaéina,  N«rva, Petérhof;  vg.  Samařské: 
Biigol^nia,  Bozalnk,  BognruBlan ,  Nikolajevsk,  N. 
Uzeňsk ;  v  g.  S  a  r  a  t  o  v  s  k  é :  Knzošck  (13095),  Da- 
bovka  (12.^82),  Chyalynsk  (10.947),  Atkarsk,  BalaSov, 
Kamyiin,  Petrovfk  (9229),  Serdobsk  (9585),  Caricya  ; 

v  g.  Simbirské:  Alatjr  (956^),  Ardatov,  Sio- 

T  z.  Smolenské:  Vjazma(12.580),  B$loj,  Dor 
logoboi^  Boslavl*; 

vg.  Tambovské:  Horlíansk  (15.776),  Lipsek 
(12.790),  jporiflOglSbBk  (9060),  Jelafma,  Kadom,  Kir- 
ianoV|  Lebedjaň,  Šack,  Témnikov,  tJsmaň;  v  g.  Ta  v* 


312 


r  i j  B  k  é :  Simferopol  (17.061),  Karasubazar  ^6.606), 
Berdjansk  (12.101),  Bachčisaraj  (11.136),  AíeSki,  Jev- 
patoria,  Feodosia,  Melitopol,  Sevastopol  (8218,  před 
r.  1866  přes  40  000  obyv.); 

V  g,   Talské:   Bělev,  Bogorodick,   Jefremov ; 

▼  g.  Tverské:  Ržev  (18.746), Toržok  (16463),  Vy- 
Snij  Yoločok  (13.873),  OstaSkov  (10.488),  Běžeck 
Koljázin,  KaSin,  Staríca; 

v  g.  Vilenské:  Sv§cany:  vg.  Vitebské:  Po- 
lock  (11.740),  NSver,  Veliž ; 

v  g.  Vjatecké:  Vjatka  (14.706),  Jelabaga, 
Sarapni, Slobodskoj ;  v  g.Tladimírské:  Vladimir 
(12.948),  Alekfiandrov,  Ivanovo  (sSlo),  Murom,  Pere- 
jaslavl  (Zalěsskij),  Šuja,  Snzdal; 

▼  g.  Volyňské:  Starokonfltantinov  (11.712), 
Křemenec  (10.449),  Dabno,  Novgorod  (Volynsk),  O- 
strog,  Ovroč,  Radzivilov,  Rovno,  Zaslavl,  Yladimii! 
Volyňskij; 

v  g.  Vologodgké:  Vologda  (18.984),  Usťjug 
Velikij ;  v g.  Voroněžské:  Korotojak,  Ostrogožsl^ 
Pavlovsk,  Zadonsk,  Valujki.  — 

V  království  Polském  (r.  1860)  a  sice  v 
býv.  g.  Augustovské:  Suvalki  (12.673),  Lomia, 
Avgnstovo,  Kalvarya,  VilkovySki,  Vladislavov ;  v  býv. 
g.  Ljublinské:  Ljnblin  (19.064),  Bilgoraj,  Chelm, 
Kaziměř,  Mi^džyřeč,  Siedlce,  Vlodava  s  Orcbovskem ; 

v  g.  Plocké:  Plock  (13.351),  Makov,  PřasnyS, 
Serpc;  v  g.  Radomské:  Radom  (10.073),  Staiov; 

▼  g.  YarSavské:  Zgieř(12.510),EaliS (12,586),  Pio- 
trkov  (11.209),  Čfstochov  (9236),  Březiny,  Konin, 
Kntno,  L§čica,  Oziorkov,  Zdanska  Vola,  Sieradž, 
TomaSev,  Torki,  Vlodavki.  — ' 

Vevelkokniž  Finlandském  (roka  1861): 
Helsingfors  (19.668),  Abo  (15.267),  Bj5rnebork,  IJle- 
abork,  Vibo^. 

V  Kavkazském  námSstnictvS  (ar.  1866): 
Stavropol  (17.363),  Jelisavetpol  ($.  Gandža,  15.191)» 
Alexandropol  (č.  Gamry  14.935),  Achalcych  (14.722), 
Baku  (13.392),  Erivaň  (12.170),  Derbent  (11-43 1), 
Mozdok  (10.896),  Kuba  (10.773),  pak  Kizljar,  řja- 
tígorsk,  Signacb  (9008)   a  Telav;  v  zemi  čem  o- 


313 


mořských  kosákůy:  Jejgk  (16.747),  Jekaterino- 
dar  (9504)  a  Temrjok. 

V  Sibiři:  Omsk  (19.467),  Tobolsk  (18.361), 
ZmSjnogorsk  (14.904),  rjamen  (12.593),  Bamaol 
(11.297),  Krasnojarsk  (9997),  Petropavlovsk  (v  g. 
Tobolaké,  9090),  Bíjsk,  Jakutsk,  Jenisejsk,  Ejachta, 
Kopal  (▼  Zulské  obi.),  Nikolajevsk  (v  Amnrskn 
5495),  Semipalatinsk,  Tara.  — 

yflbec  máji  jihoniské  i  nékteré  středomské  (Tam- 
bovská,  Knrská,  Tverská) ,  pak  Povolžské  gubernie 
skoro  samá  veliká  mSsta  (nad  5000  objy.),  Polsko 
(kromS  g.  VarSayské),  Fínlandie,  baltické  provincie 
i  Zákavkasi  vétSim  dilem  malá  mSsta.  V  severe- 
ruských  lesních  gabemiich  a  v  Sibiři  jsou  zvláStě 
nepatrné  méstské  osady  (pod  1000),  a  velkými  més^ 
vétSím  dílem  jen  gabemská  nebo  báňská,  což  též  o 
Uraln  platí. 

B.  Národnost  1.  Číslo  apomSry.  Z pH^ hi- 
storických, jakož  i  při  ohrcHnné  rosloze  državy  ru- 
ského státa  ve  2  dílech  svSta  á  velikém  poStu  oby* 
vatelstva  je  i  národnost  tohoto  velmi  roimanitá.  Oby- 
vatelstvo imperie  náleží  ke  3  plemenům  lidským,  a 
▼íce  než  80  čeleděm  dle  mluvy,  kteréž  se  asi  do 
500  kmenův  rozpadají.  Počítá-U  se  Eavkassko  k 
as^ské  Sásti  imperie,  kamŽ  dle  národopisných  po- 
máův  svých  také  právem  náleží ,  vzniknou  ná- 
iledujíd  hromadná  ásU  na  r.  1860«  ^) 


^)  dle  Sehnitziera  (na  základS  prací  E(5ppenových), 
a  dle  jiných  pramenů,  zvi.  éuschena  a  Erckerta 
(1862). 

Busko.  27 


314 


vu 

•^  a 

4>  •p^ 


O  o 

o   ' 

o 

•         • 

oo 
o  o 

co  'H 

Ti«  r-l 


o 
© 


g 


e  o 

~  o 
o 

•         • 

oo 
o  ■ 


o 
o 
o 

m 

o 
oo 


o 

o 


o 
o 
o 

o 


•  ■i4 

00 
P3 

c»- 

o  o 

o 

o 

^ 

o  o 

o 

o 

§ 

o  o 

o 

o 

•            • 

o  o 

• 

o 

1  ^ 

• 

ao 

o  o 

o 

1 

•• 

co  0% 

9% 

ce 

©J 

co 

00 

> 

I  t 


I    I 


00 

S 

o 

S: 


o  o 

S8 
Sg 

o  00^ 
©ÍO 


O  <:>  o 

8SŠ 

«     •     • 

goo  o 
l>  O 


O 
O 

le 


O 

o 

<^ 

o  o 

o  00 
C^  00 


© 
o 

© 

00 


g  § 


o 
© 


»o 


ta 

a 
o 


o 
> 
o 

5Z5 


44   * 


>« 

n 


.«     00 


•ES 

flO 


> 
«0 

Od 

op      . 
O  00 


O 
O 

.O 

> 
•0 

a 

eS 

O 
OD 


ne 

pl4 


>Q 


M 

O 

«0 

► 

00 

0 


•rfj 

OX    00  O 

"5     0       — 


JM      0 
OD     '0 

0  4i 


ft-i     í2'0 


di 


00 

o 


■**  #? 

a>3 


^    0    t- 


tí  'ja  ►» 


©j  co 


<N 


315 


Ooo 


99 
I* 


91 


O 
O 
O 

• 

o 
o 
eo 


ss 

o  o 

•o 


o 
o 

8S 


<3 

o 


i  I 


I    I 


o.o 

w  d 


o 
o 
o 

eo 


o  o 

o  o 

S^  r-l 


oo 

Oeo 

S 

o             o 

§       i 

o 
o 

g 

o 

g 

O 

eo 

=»l 

»o 

<^ 

• 

g      -^1 

'^ 

á 

wt 

co 

^ 

t» 

■ 

eo 

^ 

co 

^ 

«í3 

>o 

«D 

>N 

^^ 

O 


j«    •  .2    • 

f     £  • 

s  >•  ►  - 


B 
O 

0 


ď 
^ 


-s 


fe  ^  R  S 

(D  O  M 


Ž" 


^    li" 


eo 


K> 
o 


M 

00 

o 


•g 

o 
.a 


O 


00  QQ 


na 
o 

a 


*«8  ♦ 

M 

oo  gt 

*  .0 


27* 


314 


•4> 
4)  .p^ 


O  o 

III 

oo 

o  00  1-í 

oo 

S^5 

Tt<   1-4 

12        rí» 

^  r-l 

lO 

s 

kO 
»0 


e  o 
o  o 
o  o 

•         • 

o  o 
o 


o 
o 
o 

• 

o 
oo 


o 

o 


o 
o 
o 
o 


00 

0 

o 


o  o 

oco 

8S 

ssi' 

Sg 

^gg 

O  G4 

(N        '^ 

91  Q 

g    ^ 

«0 


s 

o 

00 


o 
o 

o 

9 


o 


o 

► 
o 

5Z5 


co 

B 

o 

40 

'O 


•o 

0 


o 


CÍO0 


"0 
OD 

s 

O 

> 


> 

•I 


1 

.0 

« 

•0 

0 

>  " 

-a 'o 


o 
o 

.a 

•0 

>> 

•0 

0 

O 
OD 


ne 

pl4 


>Q 


► 

•0 

0 

> 


©•0.3 

0    t»>    0 


^     í*?    0 


2S. 


3>3 


e^  co 


1-1  (N 


ŘS         Si 


UM 


•  u 


iá™ 


318 


"2      gg 

o 
o 

g 

tH 

• 

«    Ol        lO 

s 

o 

1-f 

►  a 

t» 

o*" 

w^ 

► 

. 

00 


m 

na 

d 


■       > 

r-l  9« 


•í3 

a 

KO 


ne 

OD 

> 
O 

>es3 

> 

H 


m 
O 

d 
-o 

o 

d 


MB 

d 
o 


P4.fi     - 
■B  O 

^    5    ©^ 

©  ^  w   p 


^ípí^^     «^ 


819 

z  přehledu  toho  yjchásí,  že  pH  tSÍ  pestrota  ná- 
rodností y  rnském  cÍBi^tvi  Seleď  slovanská  pře- 
vládá ohromným  Číslem  skoro  60  millionův  hl«r, 
t  j.  79*3%,  kdežto  vSecky  ostatni  t  htomadé  jen 
néco  přes  15  milí.  vleho  objratelstva  (€ili  20*1%) 
skládají.  ZdáSté  pak  tyoří  národ  Rnský  v  po^ 
557,  milí.  hlav  (čili  l^'b%  vSeho  obyvatelstva)  tak 
mocný  národní  střed ,  že  krom£  říše  Kytajské  nena- 
lesají  se  v  žádném  státě  na  svSté  ppdobné  národní 
poměry.  Pováži-li  se  pak  dále,  že  ádná  jiná  čeleď 
národní  ani  na  6%  všeho  obyvatelstva  HSe  nedo- 
Btapnje  (viz  níže),  že  Rusové  (kromě  Finlandie  a 
Polska)  v  evropské  části  císařství  přes  8§%,  v  Si- 
biři skoro  707o  &  i^a  Kavkazakn  vidy  jeSté  20% 
vieho  obyvatelstva  skladní,  prostupujíce  starSími  i 
novověkými  osadami  svými  (rolnickými,  městskými 
i  vojenskými)  Široké  pole  jinorodcův  čili  ciiích  ná- 
rodností na  vSecky  strany,  jsouce  při  tom  vflbec  v 
70  guberniích  a  oblastech  rosšířeni  a  majíce  v  50 
jich  převahu;  toŽ  není  se  vůbec  neudolatelnému 
vlivu  ruské  řiSe  od  časftv  sjednocení  národa  velko- 
mského  (v  XV.  věku)  diviti,   a  ustavičné  vsrftstáni 

^)  T.  j.  BaSkirů  čili  Ba&kurtftv  392.000,  MeSčer- 
jakův  80.000,  Turkmen&  7300  (dle  K5ppena). 
Schnitzler  čítá  však  508.000  B.  a  86.800  Mei- 
čeijáků.  Všech  Tatarů  ve  vlastní  imperii  evrop- 
ské je  dle  Buschena  1,668.000,  kter^  počet  prý 
ale  10  7e  86  rozmnožiti  musí. 

^)Stebnický  počitá  v  Kavkazském  náměst- 
nictvě,  ale  na  rok  1861  a>  Busáv  814.935,  b) 
Qruzincův  835.830,  c)  Arménův  504.228,  d)  Ta- 
tarských kmenův  932.330,  e)  Abasincův  (t  j. 
Abchazů,  Samursakanců  a  Cebeldinců)  102.000, 
f)  jiných  horskýdi  kmenův  v  Terské  a  Dage- 
stanské  oblasti  (t.  j.  Kabardinců ,  Osetinců, 
Čečenců,Le8ginců,'Eumykůvaj.)  748^149   hlav. 

»)  K  tomu  asi  3000  AngUčanů  (větším  díl^n  jen 
co  cizinců,  dleKoppeaa).  Z  románských  kmeikiv 
Čitá  Koppen  též  okolo  3500  fVanconců  (co  ei- 
zinců  i  kolonistů)  a  1500  Arbanasů  B\i  Škor 
petárů  (na  Krymu). 


320 

jcrjl  i  va  naSieh  dnů  objerf  se  co  nutný  výitedek 
ohromné  této  hmot^  národní,  výbornými  vlastnostmi 
nadané  a  jedinoa  vůli  neobmeseného  panovníka  ří- 
zené a  vedené. 

2.  Pole  národnosti  Ruské,  a)  Nevyrov- 
naná převaha  národa  Ruského  nad  ostatními  pře- 
četnými národnostmi  říSe  jeví  se  i  v  semSpisném 
rozloáeni  čili  v  poli  národností  jeho.  Pole  toto  ob- 
sahuje v  evropské  části  vlastního  císařství  ok. 
70.000  □  m.  z.  čili  78%  velkeré  rozlohy  jehoj  v 
Polsku  je  ovSem  kromě  vládních  mSst  jen  jiho- 
východní kout  země  čili  krajina  mezi  Bugem  a 
Vepřem  od  Rusův  (Malorusův)  od  pradávna  osa- 
zena, ve  Finlandii  pak  není  vůbec  osad  ruských. 
y  Kavkazském  náměstnictví  je  země  černo- 
mořského  vojska  skoro  jen  od  Rusův  (hl.  Malorusův) 
obývána.  Kromě  toho  táhne  se  v  podhoří  a  při 
březích  Kaspijských  na  8 — 12  mil  Široký  práh  osad 
ruských,  kteréž  i  podél  všeeh  silnic  (zvi.  podél  hl. 
Kavkazské)  a  po  řekách  do  vnitř  hor  vnikají.  V 
jižním  Podkavkazí  a  v  Arménii  mají  pak 
viecka  města  i  důležitějSí  jiné  osady  Četné  obyva- 
telstvo ruské.  Ve  vlastní  Sibiři  možno  skoro 
víecky  osady  za  čistě  ruské  považovati;  o  jakémsi 
rozdělení  země  na  pole  národní,  jakož  i  o  rozhraní 
národním  nelze  vnak  při  pustotě  ohromných  pro- 
stranství a  pro  kočovní,  dílem  i  toulavý  život  věech 
nerudých  kmenů  v  čili  jinorodců  vůbec  ani  mlu- 
viti, jejichž  Újezdy  pastevňí  a  lovecké  ostatně  skoro 
viudež  (kromě  země  ČukČův),  z^láStě  podél  řek 
a  silnic  ruskými  osadami  prostoupeny  jsou.-  Y  obi. 
Semipalatínské  obmezují  se  osady  Rusův  pouze  jen 
na  řeky  (zvi.  na  Irty  š),  všemi  Kirg^izůvjich  kromě 
kraje  Sedmiříčného  a  tvrzí  (pHkazú)^  co  středů 
správních,  vůbec  není;  v  Turkestansku  pak  je 
počet  Rusův  i  v  městském  obyvatelstvě  nepochybně 
posud  velmi  skrovný. 

b)  V  největší  moei  čili  intensivnosti 
vystupuje  tedy  národnost  ruská  ve  vlastním  evrop- 
ském iiísařství,  ověem  dle  toho  zákona,  Že  jí  Směrem 
ze  starého  veikoruského  stfedu  HSe  na  vSecky  strany 
postupně    ubývá,     a)  Jedenáctero    velkoru- 


321 

ských  gubernií,  (totiž  jAfóslavtká.  Kalťtšská, 
KoEtromská,  Konká,  Moskevská,  Orelská,  Rjasaň- 
ská,  Smolenská,  Ttilská,  Vladimlrská  i  Voroněžská), 
kteréž  jsou  vůbec  i  nejtidnatSjSf  na  vlastni  Bnsi, 
mají  v  obyvatelstva  svém  přes  99%  Rusův,  k  če- 
muž se  pouze  jen  2  maloruské  gnbernie 
(Poltavská  i  Charkovská)  přidružuji,  fi)  K  témto  gu- 
gerniim  přikládá  se  ftjiných  drdbé  řady  s  intensiv- 
nosti  více  něž  95%,  z  nichž  5  (Země  Don.  v.  8  97*5, 
g,  Tambovská  s  97  O,  Penzinská  s  96*1,  Pskovská  s 
98'7  a  Novgorodská  s  95*2%)  jsou  velkoruské  a  jen 
jedna  (Oemigovská  8  98*6^/o)  malomská.  y)S  těmito 
velikými  okresy  největži  intensivnosti  souvisí  6  gu- 
bernií 3.  řady,  zejm.  na  se?,  g.  Yologodská  (s  93.5)  i 
Archangelská(s  92*5)  —  pak  g.  Nižehradská  (93*5) 
a  Tverská  na  záp.  (94*6),  —  Jekaterinoslavská  (hL 
malomská  s  93*6%)  a  v  jistém  ohledu  i  Chersonská 
(s  89*3%)  na  jihu,  kdež  vSud^  state^ost  ruská  jak 
v  starých,  tak  nových  dobách  půdy  sobě  dobyla  i 
staré  domácí  obyvatelstvo  poruštila.  Z  týchž  pří- 
fin,  jakož  i  pro  četaé  ruské  osady  v  Uralu  náleži 
do  tétp  řady  i  g.  Pormská  s  intensivnosti  94*4%.  — 
é)  Z  tohoto  velikého  skupenství  na  vSecky  strany  jeví 
se  již  rychlejší  ubývání  intensivnosti  Rusův.  Na 
východě,  totiž  v  PovolŽí,  zachovali  zbytkové  bývalých 
tuzemcův  Čudských  a  pozdějších  Tatarů  jeStě  svou 
národnost,  podobně  i  Čudové  na  sev.-záp.;  na  zá- 
padě pak  přiměžuje  se  na  půdě  državy  býv,  státu  . 
polského  k  domádmu  živlu  Málo-  a  Bělorusův  ve 
městech  a  ve  $lechtě  živel  polský,  a  ve  městech  i 
po  všech  mocný  živel  židovský.  Následkem  toho 
obnáfií  intensivnost  Rusův  (Velkorusův)  v  guberniích 
povolžskýeh  (ve  Vjatecké,  Samařské,  Saratovské  a 
Símbirské)  již  jen  málo  přes  85%,  v  g.  Oloněcké 
jen  82*1,  v  Petrohradské  vždy  jen  84*8%,  V  Mogi- 
levské  85*8,  v  Kyjevské  82*8%.  «)  Gubernie  páté 
řady  (málo-  a  běloruské)  msjí  ve  svém  obyvatel- 
telstvě  již  jén  mezi  7a-80«/o  Rusův,  jako  Koven^ 
5U(Z24),^-Minská  (71*9),  Volyňská  (76*l),"TTó"- 
doÍ8ká(též  76*1%  rovněž-  i  Bessarabie  (75*7%). 
t)  K  Šesté  řadě  náleží  3  gnb.,  mající  v  obyva- 
toUtvě  svém  50 — 707o  Rusův,    zejména  na  vých, 

28 


322 

Kawiská  (56*1)  a  Orenbnrská  (61*9),  ns  jiti,  Tav- 
né (61*2).  4.  Ve  vSech  ostatních  gnberniich 
(skoro  veMoaSs  západních)  j  e  národnost  Bnská 
již  ymenSinS;  tak  zejména  skládá  ještě  přes  40% 
obyyatelstva  r  g.  Astrachaáské  (45*4,  kdd^  ovSem 
Basoré  hlavnS  jen  na  pobřeží  Volgy  se  obmezojí),  x  ^ 
pak  v  Grodnenské  (44*6)  a  Vltebské  (¥»^  Přes  6  i 
20%  Rusůy  poííti  se  jeStě  v  g.  yUenské  (27-8) 
a  ▼  Livonií  (20  8);  v  Kuronii  skládání  vSak  Basoré 
již  jen  16*6,  y  Estonii  li'6%  víeho  obyvatelstva. 
Příánon  toho  jeovSem  celistvost  národa  Litevského 
v  těchto  krajích,  jakož  i  silný  živel  německý  a 
Sudský,  tento  pod  vládou  dnUtdj  Švédskou  zacho- 
vaný *). 

c)  V  Sibiři  ubývá  intensivnost  Busů?  v  slož- 
nosti  s  postupem  kolonisace  těchto  krajův  směrem 
od  záp.  na  vých.,  v  zvadni  SibíH  i  na  sev.  a  >ih, 
tak  že  tedy  zapadni  Sibfi^  je  nejruětějSí,  majic  přes 
95%  Busftv  ve  vSem  obyvatelstvu,  přímořská  oblast 
celkem  nejméně  ruská  (vždy  ale  přes  607o  Busů 
při  skrovném  ^sle  jinorodcův).  Vůbec  je  Sibiř 
větši  měrou  ruská,  než  evropská  Bus  sama,  jakkoH 
nikdež  té  neslýchané  intensivností  Busův  nedosti- 
huje,  00  tato.  NejslabSi  počet  obyvatelstva  Bu- 
ského  má  země  Kirgizův  (sotva  107o)»  svláStě  pak 
Turkestansko  (ató  3— 67^).  — 

3.  Pole  oatatnich  Slovanův,  kteříž  v 
říSi  jen  4,478.600  hlav  (čiU5-9%  vSeho  oby vatelstva, 
v.  evrop*  Buši  7*3 7o)  čítají ,  je  ověem  již  poměrně 
obmezené,  jakkoli  právě  oni  po  vlastních  Buších 
národností  nejmocnější  jsou.  a)  N^příbuznějSí  Busům 
Slované,  totiž  Srbové,  jsou  vlastně  vystěhovaloi  % 
jižních  Uher  z  r.  1760,  i  obývají  nyní  asi  počten 
1400  okolo  pramenůvlngulu  a  Ingulee  mezi  Křemen- 
čnkem  a  Torgovicí  v  g.  Jekaterinoslavské.  V  témž 
Újezdě  (za  dlouhý  Čas  Nová  Serbie  řečeném) 
sousedí  s  nimi  i  Bulhaři,  též  za  oněch  časův  zde 
se  usadívSi.2)  VětSi  je  počet  kolonistů  Bulbarskýeh 

^)  Výpočty  a  roovrh  t«ito  učiněny  jsou  na   zá- 
kladě čísel  jinorodcův^  u  Buschena  uvedených. 
2)  Nová  ruská  etnografická  mapa  Slovanstva  (vyd. 


82.3 

kteří  po  r.  178S  %  vlasti  své  se   byli   rfstěhoviUi, 

a  v  jihoiápadzii  Beitárabit,  ▼  Cfaerson^ska  a  ▼  Ta- 

vrii  y  rosliéných  dobách  se  osadili.    V  g,  Oherson- 

ské  naleoají  se   od  r.  1783   v  6ti  malých   újesdeeh 

nad  Oděsoo  a  Nikoli^evem   (nyní  v  poSta  11000): 

T  Bessarabii  json  ve  Telkém  ijezdé  ok.  Taraklio  až 

k  hramcioi  (od  r.  1812);  Koppen  udárá  jich  po^t  *■ 

zde  na   70.000  hlav  k   r.  1850.    Od  r.  1835  jsoa  ▼ 

podhoří  TaTríekém  (ta  jen  nyní  ok.   1300  hlav)  pak  s 

na  pevnině  nadNogajskem  mezi  ř.  Molovou  a  Berdou, 

tak  že  jich  vSeeh  poČet  r.  1850  ok.  86.000  hlav  obnáSel. 

Z   Betsarabských    mnoho  po   mita  pařížském   s  r. 

1866   opét   k  Turecka  připadlo,    b)   Poláci   jsoa 

oviem  ve  vlastním  král*  Pokkém  panajicí  národno* 

sti,    skládigice   ta    přee   69%    vieho    vbyvatelstva. 

Odtud  rozfiiřeDi  jsou  po  9  bélo-  i  maloruských  i  li- 

tevakýefa  gubesniích  co  částedi  býv.  státe  polského 

jeSté    &km  1^046.947  hlav  (dle  Boschena  na  zá- 

kladS  matrik   drkevnich),   což  éinf   l'77o  obyvatel 

vlastní  evropské  imperie.     Skládajit  zejména  jeitě  v 

g«  Orodenské  %^%y  vo  Vilenské  18'4,  v  Podolí  12*9, 

ve  Volyni  12  2,  ve  Yitebsku  9  2,  v  Kyjevsku  viak 

jen  4-6,  v  Mogilevsku   3*2,    v  Kovensku  jen   2*7%        -^    ^ 

vžeho  obyvat^tva  guberaského.    V  g.  Petrohradské  éM^"^^^^^ 

ěítá  se  jich   (na  základě  dat  Koppe^ových)   19.000, 

v  Kuronii  13.000,  ▼  JekaterinoBlavsku  8.000,   v  Li- 

▼ónu3200,  vQherson^sku  730,  v  Estonii  15.     Poéet 

Pol4k'&v  v  Sibiři  není  znám;  vynáiel  prý   ale  od  r. 

1863  až  do  poslední  amnestie  přes  30000  hlav. 

4.  Pole  Litvanůvy  kt^ž  na  vlastní  Litvany 
a  liOtýSe  se  rozdělují  a  2*3%  vSech  obyvatel  Hie 
^dádají,  obsahuje  kromě  celé  Koronie  též  jižní  Li- 
vonii  (v  obou  jen  LotýSi),  kdež  ostatně  dosti  letný- 
mi německými  Újezdy  protrženo  jest,  dále  celou  g. 
Kovenskou  (býv.  Žmuď,  bez  Němcův),  záp.  polovici 
g^Vilensklé  a  severní  díl  g.  Grodenské,  ale  i  seve- 
roz^adní  díl  g.  Yitebské  a  největší  čáisť  bývalé  g. 
Avgustovské  v  kfáL  Polském.    V  g.   Kovenské  a  v 

lil  I     I  !■    <  ■ 

r.  1867  v  Petrohradě  v  rozměru  1  : 4,200.000) 
aenvodí  všiJe  v  tomto  okresu  ani  Srbů,  ani 
Bulharův  více. 


324 

Livonii  VTfltupnji  Litvaaé  s  intensivnosti  71%,  ve 
Vilenflku  sUoii  46,  v  Livonii  35,  v  Grodnensku  22, 
vQ  Vítebsk^  117o  vSeho  gube^nského  obyvatelstva* 
Kromě  toho  poéitá  se  jich  v  Minsku  65.000,  v  Ky- 
jevsku  88.000,  ve  Volyní  21.000  Wav,  t.  j.  65  % 
v  Minsku. a  ostatních  něco  přes  1%  vSeoh  obyvatel 
téehto  gubernii.  V  Mogilevsku  Čitá  se  přes  1000,  v 
Pskovsku  500  Xiitvan&v. 

5.  S  Číslem  neruských  Slovanů  drží  be^  mála 
rovnováhu  číslo  čudů  v.  v  ru!ské  říši,  skládajících 
5'17o  vSech  obyvatel.  Pole  j^ich, druhdy  po  celé  se- 
verní a  východní  Bosi  prostřené,  je  tisidletým  úsi* 
Um  ruských  výbojův  a  j^olonisací,  jakož  i  potata- 
řenim  njní  již  valnS  steidČeno,  vždy  vSak  dostť  veliké. 

a)  Oudové  eáp^dni  Č.  baltičtí  mají  nejsou- 
vislejší pole,  kteréž  kromě  ylastní  Ftnlandie,  tÁ^ 
záp.  končiny  g.  Archangelské  (i  s  p.  o.  Kolským) 
a  g.  Oloněcké,  západní  díl  g.  Petrohradské  a  ee«> 
lou  £stonii  i  severní  Livonii  t  j.  ok*  10.000  F)  m. 
obsahuje.  Ale  i  v  g.  Novgorodské  a  Tver'ské  (ze- 
jména ok.  Yaldjje^  v  lesích  Tichvinských,  pak  ok« 
Běžecká)  jsou  Četné  Újezdy  Čadův  cto  zbytky  býv. 
obyvatelstva  tuzemského.  Ve  Fialandii  je  viak 
břeh  mezlLoyizoua  Abem*  pak  mezi  Ohristiiiestadem 
a  Karlebym.i  ve  všech  od  Švédův  hlavně  osazen,  a 
v  g.  Petrohradské  i  Oioněeké  protrhají  pole  Čadův 
^né  osady  Bnsův  (zvL.  okolo  jezer),  v  livonii  a 
Estonii  i  Němcův.  Největii  intensivnost 
záp.  Čudův  objevíce  se  ovSem  ve  Finlaodii^  kdež 
skoro:  827o  vfieho  obyvatelstva  skládají;  i  v^  Estonii 
čini  ještě  80*8.%  vSech  obyvatel  (co  Estonci),^  v  Li- 
vonU  je  jich  ještě  38-4%  (též  Estonců),  v  g.  .  01^ 
něcké  17'9%  (Kareleův),  v  Petrohradské  9*27o  (^^ 
Estonc&v  i  Kareleův),  v  g*  Tvwské  5*5%  (Karelp 
cův),.  v  gub.  Novgorodské  3'4"/o  (též  Kareleův). 
^ston<ři  gubwnie  Vitebské  tvoří  již  jen  1*8%,  Ka* 
relciig.  Pskovské  l'17o,  Lopaři  a  Karelci  g.  Arok«- 
angelské  (ok.  3400)  jen  lO^/o,  Karelci  g.  Jaroslav- 
skó  (při  ř.  Medvědici)  0'1%  vSeho  gubernského 
obyvatelstva.  Celý  p.  o.  Koldtý  jakož  i  sev.  Fin- 
landiejsou  zvi.  jenodLopařů  obývány,  sev.  dp  Ku- 
ronie  však  od  Livoncfi  (počtem  0'B\). 


325 


b)  Východní  &  UralŠti  a  Povolžiti 
Čadové  jsou  yétSim  éisldm  jen  ibytkové  bývalého 
Setn^o  asamoBtatného  obyvatelstva  Čudského  těchto 
krajin  a  objevnji  se  vSudež  jen  větáim  dílem  y 
menších  neb  větSích  Újezdech  ethnogprafíckých.  Kej* 
souviBlefSi  je  jeétépole  Zyrjanův,  kteří  ve  vý- 
chodních končinách  g,  Archang<^lské  a  Vologodské 
(Bojmena  od  ř.  Lnzy,  Jarenska  i  ř.  Važkj  na  vých. 
aŠ  do  Podnralí  mesi  ř.  Usou  a  prameny  Pedory) 
8  intensivností  6-9  a  6-6%  obývají.  —  Vofákci 
a  Permjáci  mají  ▼  g.  Vjatecké  intensivnost 
lí-l^/o,  v  g.  Permské  víak  jen  2'67o»  objevují  se 
ale  i  ve  východní  Easaáské.  Zejména  obývají  Perm- 
jáci ve  vétSích  újeadech  nad  Slobodským,  pak  na 
he^ejSi  Kamě  a  Obvd  n  Óerdyné  a  Obvinska,  Vot- 
jáci  (s  Bezermjany  smíieni)  v  g.  Vjatecké  ve  vel- 
kém Újezde  od  Qlazora  siž  k  Jelabuase.  —  Ostatní 
Čndoré  PovolžSti,  totiž  Čeremisi,  Mord  viní  a 
ČnvaSi  nalézají  se  v  roztronSených  větSích  úje* 
zdech  gnbemie  Kazaňské,  kdež  ješté  24*6%  váeho 
obyvatelstva  skládají  (mezi  nimi  300.000  ČnvaSů  a 
72.000  Čeo^misů) ,  pak  v  gnb.  Saratovské  (16*57o« 
Mordvíni  a  ČnvaSi),  v  g.  Kížehradské  (4*6%)  nej- 
více Mordvíni,  kteří  jeStě  na  levém  břehu  Volgy  v 
g.  Tambovské  počtem  48.500  (č.  2*4%),  a  v  Penzin- 
ské  počtem  10.600  (č,  0*8%)  se  objevují. ') 

c)  ZauralStí  Čudové,  t.  j.  Vogulci  i 
Osiáci,  jsouce  výhradné  jen  kočovníky,  obývají 
pro  podnebni  poméry  severní  Sibiře  ohromné  pro- 


')  Zejména  obývají  Čeremisi  ve  velkém  od 
Bi»ův  protrhaném  Újezdě  (ve  Vjatecku  a  Ko- 
stromsku)  od  Jaranska  i  Urdžuma  aŽ  k-  Volze 
n  Čeboksar  (v  JB^azaňsku),  pak  v  malých  Úje- 
zdech ok,  Erasnoufimska  v  Permsku,  Čuvafii 
ve  velkém  Újezdě  od  Čeboksar  až  sk.  k  Tagaji  v 
sev.  Siitiblnku  a  jiho-záp.  Kazaňsku,  pak  ok. 
Boguruslana  v Samarsku ;  Mordvíni  mají  četné 
Újezdy  u  Kadoma  v  Tambovsku,  u  Trojická  i 
GorodiSče  v  Permsku,  u  Arzamasu  a  Lukoja- 
nova  v  Nížehradsku,  pak  zvi.  u  Alatyra  v  Sim- 
birsku,  viadež  ta  se  stýkajíce  s  Tatary. 


326 


storj  v  z&padni  Sibiři,  jakkoli  počet  jich  je  velice 
skroYBý  a  pořádkem  vSech  národ&v  bLadnýdi  apíie 
se  zmenSuje  než  zrětinje.  a)  Vogalci  scjméoa  ko- 
čuji po  oboa  stranách  Vogoltkého  Uralu,  od  pra- 
menův  Lemv7  až  ksřidl&mPesj  a  najikó-yých.  až 
k  SosvS  (nad  Vrchotoři)  v  g.  Archangelské,  Veio- 
godské  i  Permské,  jakož  i  v  roaleblých  nrmaneoh 
g.  Tobolflké  mezi  Tavdoo,  dolejií  Tobolí  a  poyidálí 
40—60  od  Obi  až  k  ústi  j^mB.  fi)  Odtud  po  levém 
břehu  dolní  Obi  až  k  Berezoru  (kdež  Vogalci  až 
na  pravý  břeh  Obi  se  prostírají)  a  aasé  výSe  jeho 
skoro  až  k  Tobolskn,  od  této  áíy  pak  přes  Ob^na 
výoh.  až  k  Bafabinské  stepi  (tedy  v  g.  Tobolské  i 
Tomské))  potuluji  se  na  prostranství  nějakých  SOOO 
O  m.  ObStí  Osťáci  (počtem  sotva  23.000  hlav 
dle  Erekerta) ;  na  levém  břehu  Jeni8€je  od  Jenisejska 
až  k  Turuehaásku  jsou  pak  kočovné  a  lovecké 
okresy  Jenisejskýoh  Osfákův,  (v  hromadé 
něco  přes  26.000  hlav). 

6.  Samojedi  (jen  0*01  Vo  viieeh  objvatď 
říše)  jsou  nejseveméjší  obyvatelé  v  evropské  i  as^- 
ské  Rusi  a  vedle  Eskimakův  i  n^polárnéjSi  oby- 
vatelé veškeré  zeměkoule.  Proto,  jakož  i  pro  ne- 
zbytné kočovní  a  lovecké  živobytí  je  počet  jejich 
nad  míru  skrovi^^  a  tenčí  se  napořád.  V  rozsár 
hlýeh  tundrách  evropské  Rusi  (v  g.  Arshaim^ké)  je 
jich  sotva  4500,  v  Asii  obývají  počtem  5000  hlav 
krajiny  ok.  lálivu  Obského  pod  jmenon  Jurákftv 
(dle  Castréna),  pak  p.  o.  Tajmyrský  od  dolcjSiho 
Jcniseje  až  k  zálivu  Chatangskému  (tak  zv.  Tav- 
gové).  Ale  i  podél  vylniho  Jeniseje  až  k  ťi»tí 
Kana,  podél  ř.  Tomi  a  Čulyma  v  Podsi^ansku  a 
Podaltigsku  nalesají  so  Samojedi  jihovýchodní,  též 
Samojedi  Osfačti  na  záp.,  a. na  vých.  Koj- 
bali,  Sojoti  a  Kanačinci  zvaní),  kteH  ftkrov- 
ným  počtem  2400  hlav  zde  lovecký  vítiím  dílem 
život  provoz^^  jakkoli  Kojbali  pro  život  i  kroj 
svAj  (počtem  1400)  též  k  Tungusům  se  ČítajL 

7.  Tataři  Ruského  císařství  tvoři  podnes  6*2% 
všeho  obyvatelstva. 

a)    Tataři  evropské   Rusi  jsou  zbytkové 
bývalé  zlaté  ordy  Kapcacké,  pod  jejímž  pawtvím 


327 

BostíL  tíSe  tak  dlouhá  stenala.  Vlastním  polem 
jejich  J8oa  tedj  gubernie,  kteréž  na  půdě  starých 
chanáfŮY  Easaňského,  Astrachaňsk^o  i  Krymského 
se  rozkládajL  t.  j.  zvláště  gubernie  Kazaňská,  Sa- 
mařská, Orenburská  i  Astrachaňská,  pak  g.  Stav- 
ropolská  i  Tavrie;  ale  i  před  Yolgou  vyskytuji  se 
ještě  dosti  četné  Újezdy  Tatarské  ve  vSech  guber- 
niích východních,  ano  některé  gubernie  býv.  polské 
říSe  mají  též  v  hromadě  přes  5000  Tatarův,  jejichž 
předkové  do  oněch  kr^gin  za  velkoknížete  Yitolda 
přesaaeni  bylL  a)  Z  vlastních  Tatarův,  kUtí. 
nyní  kromě  Nogájců  vůbec  již  k  usedlým  nebo  polo- 
usedlým  počítati  se  mohou,  měnili  Nogajci  nej- 
Setněji  a  nejdéle  sídla  svá,  až  teprv  od  r.  1770  v 
nyně^í  oblasti  své,  t.  j.  v  Podkavkazí,  v  BeStauě  a 
nad  ř,  Kalausem  v  koČeviStích,  velice  již  obměněných, 
se ustanoviU. ^)BaikiřiaMeščerjáci  jsou  vlastně 
Čadové  poduralití  (Ostaci),  ktdFiž  pod  tilakem  zlaté 
ordy  tatarský  jazyk  prcali,  a  vůbec  ve  všem  se 
potati^HlL  /)  V  nejvěSí  intensivnosti  vystupují 
rosUční  tito  národové  Tatarští  v  Tavrii  (vlastni 
XMedlí  Tataři  a  Nogajci),  kteH  tu  před  posledním 
stěhováním  do  Bulharska  (po  r.  1856)  ještě  275.000 
hlav  Čili  45*37o  všeho  obyvatelstva  sldádali;  v  g. 
Orenborské  tvoří  Tataři  ještě  34-7%  všeho  obyva- 
t^tva  (t  j.  640.000  hlav,  mezi  nimiž  400.000  Ba- 
Skirů  a  80.000  MeSčeijaků),  v  g.  Kazaňské  32*1% 
(i  j.  310.000,  skoro  výhradně  čistých  Tatarův]^ 
v  g.  Astrachaňské  29  9%  (z  toho  vlastních  Tatarův 
jen  21.000,  ale  82.000  Eirgizův).  V  g.  Stavropolské 
je  (dle  ďErckerta)  96.000  Nógajcův  (t  .j.  27-0% 
všeho  obyvatelstva,  v  Tavrii  jen  okolo  33.000),  pak 
39.000  Knmyků  (dle  Kocha,  dle  Subaněva  ale 
183.800  hlav).  Z  povolžských  gubernii  má  ještě  g. 
Samařská  83.900  (č.  4^-9%),  g.  Simbirská  67.700 
(5'67o)f  ř.  Saratovská  116.000  č.  6-8«/e  Tatarův 
(větším  dílem  čistých).  Jeětě  v  g.  Permské  činí 
Tataři  3*0%  (hl.  Baškm  a  Meščeijáci),  v  g.  Pen- 
mnské  2'87o>  ve  Vjateeké  2*7%,  v  Nížehradské 
1'8%  všeho  obyvatelstva.  V  Tambovsku  je  jich  jen 
11.500,  v  zemi  Donského  vojska  1000,  v  I^azansku 
470  a  Kostromsku  260  (dle  Buschena).  Dle  d*Erckert« 


328 


^tíl  g.  Minská,  zejm.  okolo  Minská,  NasviSe  a  NoV* 
gorodka)  2120,  Vilenská  1874,  Grodenská  8i9 
(a  Sokoiky,  Sloníma  a  Srisloče)  Kovenská  415, 
Podoli  46  (u  Braelayé),  Estonie  12  a  kráL  Polské 
820  Tatarfty,  tak  zraných  litevskýoh  a  polských, 
kteří  až  na  300  již  katoličtí  jsou. 

Tataři  vlastní  jsou  hlamé  rozSířeni  na  ce- 
lém Krymu,  kdež  jich  vSak  stát.  ročník  na  r.  1863 
již  jen  96.672  (t.  j.  mohamedánův)  počítá.  Na  vý- 
chodě nalézají  se  Četné  Újezdy  Tatarské  v  gub. 
Permské  mezi  Osou  a  Krasnoufimskem ,  v  celém 
dolejším  Kazaňsku ,  pak  v  severním  mezi  Mal* 
mjSí  a  Kázaní;  též  v  g.  Simbirské,  Samařské  a 
sev.  Saratovské  obývají  všudeŽ  v  četných  malých 
Újezdech,  v  Penzinské  zvi.  mezi  Témnikovem  a  Kra- 
snoslobodskem',  v  Rjazaňské  ok.  staroslavného  Kaai- 
mova,'  v  Tambovské  zvL  u  Jelatmy  a  Šaeka  i  n 
Tambova  samého,  v  Nížehradské  mezi  Kurmjsem 
i  vých.  Ardatovem.  V  Astrachaňsku  jsoa  u  Oarjeva 
i  KamennéhoJaru,  u  AstrachanS  samé  a  nad  ústím 
Volgy(tak  zv.  Kundrovfitf  Tatf^  kočovní).  Kočov** 
ní  jsou  též  Tataři  mezi  Kumou  a  Terekem  v  Sta* 
vropolsku.  —  Oblastí  Bafikirův  je  vlastně  celý 
jižní  Ural  od  Osj  a  Kungura  na  jih  (tamtéž  obý^ 
vají  ve  14  roztroušených  Újezdech  iMeSčerjáoi); 
ale  pole  jejich  je  četnými  osadami  ruskými  věudei 
protrháno.  I  v  g.  Samařské  nad  Větiím  Uzeném 
jsou  osady  Baěkirů  (co  kozáků). 

b)  Ta'tařl  asijské  Rusi  jsou  kromě  Kir- 
gizúv  a  Turkmenův  vystěhovalci  z  evropské  Bosi 
po  časích  dobytí  carství  Kazaňského  i  Astrachaň- 
ského.  a)  Eirgizi,  jichž  počet  udává  Oppen  k 
r.  1866  na  1,251.000  hlav  (s  Tnrkestanskem  je  jich 
nyní  IV2  ""ilO  obývají  na  prostranství  1276  □  m« 
v  g.  Astrachaňské  mezi  dolní  Yolgou  a  Uralí  (tak  zv« 
Bukjejevská  č.  vnitf  ni  orda.,  teprv  od  r.  1805, 82.000  hl.), 
pak  ve  vlastní  oblasti  Eirgizských  kozákův  a  v 
oblasti  SedmiřfČné  na  ohromné  prostoře  34  641  Qm« 
zeměpis,  a  počtem  1,169.000  hlav.  Na  tomto  pro* 
storu  dělí  se  na  Semipalatinské  (poddimé)  Kirgizy 
o  19.000  hlavách,  na  Kirgizy  stiřední  (850.000  hlav), 
menfií  a  větSí  ordy  (ona  650.000,  Uto  100.000  hlav), 


S29 


a  na  tak  zv.  Dikokamenné  Eirgisy  Č.  Bogj  (okolo 
jez.  Isyka),  kteřiŽ  ee  kozáky  nenazývaji  a  toliko 
600.00'  hlav  Žítají.  Ve  výehodních  horách  Turke- 
stanskýxsh  obývaji  též  Kirgizi  (tak  Ey.^rní)  počtem 
50.000  kibitek  2.  260.000  hlav,  kterými  Mongolové, 
takjakoDikokamenýmBuruti,  říkají,  fi)  Vlastní 
sibiřští  Tataři  obývají  co  usedlí  (hl.  na  záp.) 
a  ko^vni  kmenové  krajinu  od  ř.  Tnry  a  Tobole  až 
za  vySní  Jenhej  pod  pestrými  jmény  a  názvy.  Tak 
iMLzfvaji  se  Tataři  ok.  ř.  Tur/  (dílem  křesfanStí) 
Turalinci,  jiní  jsou  Tataři  EuzneČtí,  O  binci,  Ču- 
lymStí  6,  Tutalové  a  j.  m.  NejčetnéjSi  jsou  Tataři 
v  stepi  Barabinské  d.  Barabinci,  pak  Teleuti| 
ok.  jez.  Teleckéfao,  kterýmž  též  od  smíSenosti  ja> 
zyka  jich  s  mongolským  BMý^h  Ealmykův  přezývaji. 
Počet  Tatar&y  v  gub.  Tobolské  obnáSi  váak  jen 
20.000,  v  g.  Tomské  29.000,  v  Jenisejské  22,000. 
NejvzdálettějSi  Vétev  Tatarů  jsou  Jakuti  £.  Bo- 
chove  (jak  sami  se  zovou),  obývající  co  kočovníci 
(s  černými  koní),  neb  co  lovci  a  rybáři  po  iíré  obla- 
sti Jakutské,  kamž  nepochybně  od  Bajkalu  se  pře- 
stěhovali, í^o  jich  rychlé  vzrůstání  páčí  poČet  jich 
ďErckert  k  r.  1862  na  200.000  hlav,  t  kterých 
okolo  1500  v  pobřeží  Ochotském  a  500  v  g.  Jeni- 
sejské se  nalézají.  V  celé  vlastní  Sibiři  je 
tedy  jen  271.000  Tatiurův  Č*  5-97o  vSeho  obyvatel- 
stva, f)  ZákAvkazStí  Tataři,  jichž  číslo 
d*£r«ďcert  na  800«000  klade  (což  se  Stebnickým  cel- 
kem se  srovnává),  nalézají  se  buď  co  kočovníci 
v  stepech  Kurskýtih,  buď  co  osadníci  na  všech  i 
ve  městech.  Ve  veikerém  Kavkasském  náměstnictvě 
tvoří  Tataři  22-4%  víeho  obyvatelstva.  *) 

c)  Turci  č.  Turkmeni  jsou  ve  vlastním  cí- 
sařství 'jen  skrovným  Číslem  zastoupeni.  K($ppen 
čítá  jích  k  r.  1851  toliko  7300,  totiž  v  Povolžských 
guberniích  na  horském  břehu,  kdež  jim  i  Karakal*' 
pakův  t  j.  Č^^oklobouků  přezývaji.  V  Turke- 
Btanu  rui^ém  b^li  př6d  dobytím  jeho  Turci  Uzbečti> 

^)  V  Tarkestanska  (t  j.  v  celém  Eokansku)  ^tá 
Vambéry  též  6— 600a  kibitek  vlastních  č« 
Kipčáckýeh  Tatarův  (t.  j.  asi  80.000  hlav). 


330 


panujícím  nArodem,  V  jakém  či^le  ta  posud  sůstall, 
Beni  mámo, 

8.  Národové  &  Kmenové  IcavkufBlKii  (i 
s  ^rmenj  jen  3*9%  vSeho  obyv.  HSe)  j«on  bnď 
zbytkové  roslidných  národů.v,  ktd^ž  v  4obAch  pra* 
dávných  přen  Kavkaz  do  Evropy  m  Aiie  se  pdrehá- 
néli,  bn^  jsou  pHfitěhovaloi  z  do^  povdéjSiob  a 
uskoky.  Dle  KÍaprotha  mluví  hlavné  7  jazyky, 
totáž  Kartvelským,  Abchazským,  ČerkeAsl^ýmt  Oso- 
tinským,  Ubyfiským,  Iiesginským  a  ČeSansk^oi  (a 
Klaprotbfi  MiSčidkým),  jejichž  i^buznost  s  jinýwi 
jazyky  (vyjmouc  Kartvelský  a  Osetínsl^,  kteréž 
jsou  arské)  posud  dokázána  neni  Na  tomto  zá- 
kladě rozděluje  BeTgtf  obyvatelstvo  vlastních 
hor  Kavkazský^  s  vyjmutím  Tatarův  ^edkav- 
kazských  na  7ro  kmenův,  totiž:  1.  Abohazy,  2. 
Cerkesy,  3.  Ubycby,  4.  Osétince,  5,  Ce&nce,  6« 
TuMny,  Pšavy  &  Chevzury,  7.  Lesg^ce,  ku  kterýmž 
v  podhoH  vlastní  Qruzinci  přistupují. 

a)  Cerkesi  č.  Adigové,  jichž  po^t  Berger 
na  něco  přes  290.000  (k  r.  1858)  udává»  ktieřiž 
viak  od  té  doby  následkem  valného  atěhováni  do 
Bulharska  nepochybně  velice  zřídli^  —  obývali  n^qj- 
západnější  Kavkaz,  sev.  svah  a  podhorní  roviny 
jeho  od  ř.  Kubáně  až  k  řeee  Bělé,  »  na  jižním 
svahu  hor  i  v  přímoří  od  Anapy  až  k  ř.  ŠaSe  & 
býv.  tvrzi  Lazarevské,  tedy  celou  malou  Kabardn  a 
(Siat  velké  Kabardy  mezi  ř.  Terekem  a  llalkout 
podhorní  krajinu  mezi  ř.  Teberdon,  Kul)4u^  Laboa 
a  Bělou  a  levý  břeh  Kubáně  až  k  noJKf  pídk  jižní 
svah  záp.  Kavkazu.  Z  11  kmenfLv  jejicii  byl  až 
do  r.  1858  nejmocnější  kmen  Šapsugftv  (0  100*000 
hl.),  pakAbadzechů  (AQJOOO),  Kabardinc^^  (též  něco 
přes  40.000)  a  Natuchažoů  č.  Natuchiýeftv  (20^)00). 
Ostatní  kmenové  měli  oby^jnjě  jen  mezi  4 — 8000 
hlav. 

b)  db y obové  měli  sidla  svA  v  hornaté  a 
lesnaté  ikrajině  «áp.  JB^vkaau  a  ▼  již.  podholí  jeho 
mezi  ř.  Chostem  a  Šachem  až  k  ř.  Bzyhu*  oh^vláfitč 
v  roklinách  pl^  ř»  Uby«hu.  Země  jejich  byla  ^ 
do  poslední  doby  pravým  ohniitěm  viech  ná^esd&v 
a   boj&v  s   Busy.    Počet  jejich   udává   Berger    na 


331 

25.000  ve  3  kmenech  (vl.  Ubjli,  ŠaioTé  s  Vardani), 
a  bojovný  kmen  tento  byl  pokrevenstrim  i  přísahou 
8  Abadiechy  spojen.  ') 

c)  Ahchazi  Č.  Asegové  náleží  k  domorodým 
obyvatelům  Kavkaso,  a  mají  sídla  svá  po  obon 
svazích  záp.Kavkazo,  a  sice  mesi  ř.  Bzybem  a  Jngnrem 
na  jih,  a  mezi  ř.  Chodzem  (k  Labe)  a  Elborazem 
na  sev.,  protrhigíce  tuto  zemiSté  Čerkesftv.  Číslo  jloh 
ndává  Berger  na  145.000  a  nejmoenějSi  z  jich  14 
kmenftv  jsou  vl.  Abchazové  (mezi  Bzybem  a  Ka- 
Hdigou,  pocitem  94.000  hlav),  Sadzové  mezi  Ša- 
chem a  Medzymton  (17.000  hL),  pak  Samursa- 
kanci  (me^i  Kalldigou  a  Jngnrem,  sk.  10.000  hl.y 
aCebeldinci  ve  vrchoviSti  Kodoru,  kteří  jeSté 
něco  přes  9000  hlav  číti^í.  Též  Abasinci,  pod 
Elboruzem  ve  vrehovifiti  Kumy  a  Podkumka,  pak 
mezi  yyšní  Labou  a  Kubání  zůstávající,  a  na  Kum- 
ské  a  Kubánské  rozdělení,  ^taji  jeité  něco  přes 
6000,  Baiibej  evci  (ve  vrchoviSti  Laby  a  Urupa) 
2700  hlav. 

d)  O  s  e  t  i  n  c  i,  dle  Klaprotha,  potomci  starých 
Alanův,  tedy  Arové  é.  Indogermanové,  kteří  vfiak 
od  kronikářův  grnzinských  za  kolonii  zajatých 
Qruzinců  se  považují,  přebývají  Čtyřmi  kmeny  a 
počtem  27.000  hlav  na  sev.  svahu  Kavkazu  při 
vysním  běhu  ř.  Urucha  (Digorci),  Ardona  (Valad- 
Úr(d),  Y  údolích  řek  Fijagdora  i  Svadona  na  záp. 
Qruzinaké  silnice  (Kutatové)  a  v  údolí  Tagurském  i 
na  rovině  pH  ř.  Tereku,  Tenaldonu  a  Kiriině  (Ta- 
gauři). 

e)  ZemiStěm  Cečeneův,  kteří  sami  sebe 
Néschié^  t,  j«  národem  nazývají,  je  veSkera  krajina 
mesi  ř.  Aksiyem,  Terekem  a  mezi  horami  Malo- 
čeČenskými  h*  ^dskými,  která  se  ř.  Goltou  do 
Menfií  a  YětSi  GeČně  rozděl^je.  Mezi  21  kmenv 
Čečenskými,  z  xiichž  ostatně  nejvýchodn^Sí  již  smí^ 
Senou  řečí  s  Kumyckou  a  j«  rozprávějí,  jsou  nej- 

')  Ethnogr.  mapa  zr.  1867  ndává  již  celý  západní 
Kavkaz  od  ř.  Bzyba  a  vySní  Kubáně  na  zá- 
pad zcela  pros^  Čerkesův  i  Ubychův,  a  má 
jej  barvou  národnosti  Buské  naznačený. 


332 

mocnSjSí  Kistinci  (bliŽSi  a  vedáleni,  nSco  přes 
20.000,  při  vjiní  Argani  i  Ase),  a  Če<S<!tnci 
nad  ř.  Sunži  (19.000),  pak  Ičkeriiici(vevrcho- 
viSti  Aksaje  a  Cfaulcfaulova,  16.000  hlav),  Šn ba- 
sové (nad  Argani,  též  Í5.000),  Nasranovci 
(mezi  Snnií  a  Terekem,  9500  hlav)  a  Čarbelci  é. 
Tatbntroyé  (též  nad  Arguni  6000]  a  Šarovoi 
(přes  7000  hlav).  Číslo  viech  Čečeticův  udává  Ber- 
ger na  117.000  hlav. 

f)  Tušinci,  PBavi  a  Ohevzuři  mluví  sta- 
rým jazykem  gruzinským  (jakkoli  Klaproth  jich 
řeč  k  Čečenské  počítá)  i  mají  sídla  svá  ve  vrcho- 
viSti  Alažaoiho  a  Jory  (Tušinci)  na  severním,  —  pak 
nad  přítoky  Aragvaje  i  Jory  na  již.  svahu  Kavkazu 
(Pšavi)  i  v  roviné  Ercské  ve  vrehoviití  Aragvaje  i 
Argupu  (Ohevzuři).  Počet  vSech  dle  Bergra  11.600. 

g)  Lesginci  č.  obyvatelé  Dagestana  jsou  nej- 
mocnějším národem  Kavkazským,  čítajíce  v  něja- 
kých 40  kmenech  skoro  400.000  hlav.  V  Tarkiu' 
sku  jich  je  zejména  přes  60.000,  v  MechtiUinském 
chanství  20.000,  v  Avarsku  26.000,  v  Kojsabsku  a 
Afldalalsku  23.000,  v  Andských  horách  16.500  atd. 
Zemifité  Lesginc&v  srovnává  se  úplně  sDagestanem, 
vztahuje  se  tedy  na  sev.  až  k  Andským  horám  a 
k  ř.  Sulaku,  na  vých.  až  ke  Kaspijskému  moři,  na 
jih  a  záp.  odděluje  je  hlavní  hřbet  Kavkazský  od 
ostatních  horských  okresův.  Od  homatosti  zemiStě 
toho  rozpadá  se  řeč  Lesginská  do  množství  různo* 
řečí,  kteréž  vSak  4  podřečím,  totiž  Avamkému,  Ka- 
zikumyskému,  Akufiinskému  a  Eyrinskému  podřa- 
diti se  dají. 

h)  Kromě  TuSinc&v  tvoří  též  přechod  do  ja- 
zyka Gruzinského  č.  Kartvelského  (kterýž  je  indo- 
evropský)  řeČ  S  vanu  v,  kteří  v  tak  zv.  Svanetn  é. 
ve  výSehorské  krajino  ve  vrdiovidti  řek  Ingura  i 
Coohaliho  (k  Bioní)  v  1600  dvorcích  z&stávaji ,  a 
jejichž  jazyk  aspoň  ti^tínu  <  gruzinskýeh  ktanenův 
obsahuje. 

i)  Vlastní  Grúzinci  čili  Karthli,  jak  sami 
se  nazývají,  jsou  nejstarií  a  vedle  Busův  a  Tata- 
rův (viz  nahoře)  nejmoonějSí  národ  v  Zákavkasí* 
YeSkeré  Zákavkazí  od   Černého  moře   aŽ  k  horám 


333 

dildjrskýin  ft  ř.  Cbramn  na  jHiii  a  do  stepi  Upadar- 
akfeh  je  hlavně  od  nidli  obýváno.  Obyvatelé  na  eip. 
vl.  Gmzie  č.  Karthlinie,  Kachetie  a  Imeretie  nasý- 
vaji  se  Kartlinci.a  mluví  nejéfštéjSim  jaBjkem; 
jiné  jest  podřeči  v  Mingrelii,  v  Odifii  a  Garíi  č.  ji- 
hozápadním díla  Imeretíe  a  v  Lasístanu.  Počet 
Qranncftv  ndává  Schnítsler  (dle  Erckerta)  na  960.000, 
Stebnický  toliko  na  835.000  hlav. 

9.  Počet  Mong^olův  je  vBusku  velmi skrov* 
ný  (tvoH  totiž  jen  0*5%  č.  dle  Erckerta  0  9  viaLo  oby- 
vatelstva říie),  pole  jejich  vSak,  ponSvadž  jsou  skoro 
bea  výjimky  kočovníci^  dosti  rossáhlé.  a)  Y  evrop- 
ské části  císařství  obývají  toHko  Kalmyci  č. 
015tové,  r.  1771  %  Asie  (z  gub.  Tomské)  sem 
se  {^řistíhovavSí,  kteříž  okolo  120.000  hlav  čítají 
(dle  Bnschena  jen  110.000  hlav,  ale  kromě  Stavro- 
polská),  a  v  stepi  mezi  Manyčem  východním  a  zá- 
padním až  k  hořejSímn  Sálu  a  dolní  Volze  (pak  za 
dolní  Volgon  až  k  pastvinám  Bokjejevské  ordy) 
kočují.  Z  tohoto  čísla  jich  je  v  g.  Astrachanské 
88.000  (č  23*8%  vSeho  grub.  obyvatelstva),  v  zemi 
Donských  kozákftv  (tak  zv.  branní  Kalmyci)  22000 
hlav  (t  j.  2*3%),  v  g.  Stavropolské  jeSté  ok.  10.000 
hlav.  Jižné  na  Krymu  nalézají  se  Kalmyci  sem  a 
tam  mezi  městským  a  vesským  obyvatelstvem  (dle 
KSppena),  v  g.  Tomské  je  jich  v  Podaltajsku  též 
ještě  ok.  6000  hlav.  /^  V  g.  Irkutské  a  v  Zabaj- 
kálské  oblasti  kočuje  od  ř.  Ije  až  k  Ononi  mon- 
golský kmen  Burjatův,  jehož  počet  ďErckert  na 
874.000  hlav  udává,  z  čehož  74.000  na  g.  Irkutskou 
a  200.000  na  oblast  Zábajkalskou  připadá,  r)  Z 
Mongolův  Kalkských  a  Čakarských,  kíM 
ve  vlastni  Kytajské  Mongolii  kočičí,  náleží  pod 
svrchovanost  mské  imperie  asi  2OO.0N0O  hlav  (dle 
ďErck^rta).  -^ 

10.  K  plemeni  Mongolskému,  a  sice  k  čeledi 
Mandžnrské,  náležejí  též  Tungnsi  a  vlastni 
Mandžnři  (v  hromadě  jen  0*08%  vSeho  obyv.  r.) 
onino  co  kočovníci  nebo  bludní  lovci,  tito  co  ko- 
ČovbígI  nebo  usedlí  obyvatelé  v  jihovýchodní  Sibiři 
i  Amitrsku  obývající.  Tungusův  čítá  d*Erekert 
70.000,  z  čehož  20.000  do  Amnnka,  25.000  do  Při- 


334 


mořské  oblastí,  12j()00  do  oblastí  Jakatské  a  10.000 
do  Zabajkakké  náloži  V  gub.  Irkntské  je  jich  jen 
1600,  y  Jenisejské  ok.  1600,  vesmSs  bludných.  Ve- 
likánské zemiSté  těchto,  yétSim  dilem  v  rodinách 
jen  koČigíoích  a  toulajicích  se  kmenův  rozkládá  se 
od  TTchoTifitS  Nižní  Tnngnsky  (kdež  json  tak  bt» 
nimpStí  Tangn8i)na"  jiho-yýchod  poří^m  hořejfi£ 
Lenj,  Šilkj,  Vitima,  Olekmj,  Aldana,  Zeje  i  Bnreje 
až  k  Amuru,  načež  v  poHSi  Snngariho  nastapnji 
výhradné  vlastni  Mandžuři,  kteHž  y  Anrarskn  jen 
poHdku  se  nalézají.  Ale  i  přímoři  Ochotské  je  od 
Tung^sův  bludných  obýváno,  kdež  jim  Lamu  ti 
říkaji,  ani  v  poH^  Usuriho  kmenové  jejich  jméno 
OroSanův,  podél  Amuru  jméno  Goldův  nosí. 

11.  Mezi  národy,  kteří  stíředu  svého  kromé  ruské 
řiSe  mají  a  ku  kteiýmž,  ovSem  v  iirfiím  sloVa  smyslu, 
i  Srby  a  Bulhary,  jakož  i  Turky  1  Mongoly  při&ti 
by  náleželo,  stoji  na  prvním  místě  Arménové. 
Schnitzler  počítá  jich  v  ruské  imperii  383.000,  Bo- 
denstaedt  a  ďErckert  viak  400.000.  Z  toho  pHpadá 
na  Evropu,  kdež  jsou  Arméni  jen  kolonisté  anebo 
jen  kupci,  v  rozličných  městech,  zvi.  bývalé  řífie 
Polské  i  v  Tureckých  druhdy  kr^^inách  usedli,  — 
toliko  38.000  hlav.  V  Stavropolsku  (ve  městech)  je 
jich  10.000,  v  g.  Jekaterinoslavské,  kdež  jim  celé 
město  Nachičevan  náleží,  a  kdež  i  v  BostověaGri* 
goriopoli  usedlí  jsou,  po^tá  se  jich  15.000,  -^  v  gub. 
Astrachanské  (zvL  v  Astrachani  samé)  6300,  v  Ta- 
vrii  po  městech  3600,  v  g.  Chersoňské  (zvi.  v  Beri- 
slavi)  2000,  v  Bessarabii  též  tolik,  pak  několik  set 
na  Podolí,  v  Moskvě  a  Petrohradě.  Vlastním  semi- 
itěm  jejich  v  Bud  je  ovSem  Arménie,  kdež  jsou  hlav- 
ním obyvatdstvem|,  jako  v  Somketsku  (Sa-Mochet) 
před  horami  v  osadách  až  k  ř.  Kuře,  a  kdež  se  jich 
v  hromadě  přes  296.000  hlav  počítá.  Vůbec  tvoři 
Arméni,  jichž  číslo  v  Kavkazském  náměstnictví  Steb- 
nický  na  604.224  hlav  (a  nepochybně  nejpravdi- 
věji) udává,  dle  toho  12-17o  ▼^bo  obyvatelstva  Kav- 
kazského. 

12.  S  Armény,  jež  ostatně  Pott  meň  Aiskom 
čeleď  počítatí  se  váhá,  jsou  kromě  Osetinc&v  (vis 
nahoře)  nejpříbuznější :  a)  T  a  d  ž  i  k  o  v  é,  též  Bacharci 


335 


á  &utf  sváni,  ktoií  e»  PeMové,  od  vláirtí  B^é  vtéA- 
lení^  srláiié  r  Tmraiiflks  i  Tttrkestanflkn  nejsiluéjli 
jsDQ,  ft  tiťdíž'  i  Taiíiott  a  nejpokročit«jBi  ČAeť  use- 
dléhe  obyva^lstvá  v  ru8k4m  Turkestansku*  skládají 
(tam  jich  bode  okolo  Va  >nil ).  Po  jihozápadní  Si- 
bift  «  Y  Zákavkaaí  (zvK  ▼  býv.  dirvanskn  a  Talyi- 
8k«)  jo  jich  vé  městeeb  ok.  8500,  v  Evropě,  evI.  v 
Attrachafii^il  okolo  600  hlav,  oviem  výhradnd  ku- 
pcův ft  |AfŮlD/8lníkův.  6)  V  arménských  horách  i  v 
fliepocb  Htmkýcb  nalézá  se  též  dle  ďErckerta  ai^ 
11.000  Knrdftv,  kteří  vStfiím  dílem  ke  kočovnímu 
obyvateivtva  náleží,  e)  Ylastníeb  Indův,  výhradnS 
jen  ktipoftt  (tedy  Bramanův)  je  zvi.  v  Astrachani 
(^  KÍteppena)  ok.  50  hlav,  v  některých  asijských 
měiteek  nnkýcb  též  toKk.  Cikáni  ovBem  jsou  v 
etvepí^é  Rusi  mnohem  četnějSÍ,  tak  že  Schnitzler 
jich  pe^det  na  60.000  hlav  vynáSí.  Kejvíee  jimi  jsou 
navitívenj  gubernie  druhdy  k  polské  i  turecké  HSi 
Báležltéy  jiAco  Bessarabie,  kdež  jich  je  18.700,  a  Tav- 
íS«ř  (7700)  i  g.  Chefsonská  (2000) ;  ale  i  ve  Voro- 
něžskv  ^tá  se  jich  2<K)0,  v  Kursku  a  Moskevsku  po 
1600,  M  akotú  Žádná  ^bernie  evropská  i  kavkazská 
jiefa  není  prázdna^  jakkoli  v  ostatních  jen  velmi 
skrovnýlBftl  čísly  se  vyškytají.  Jen  málo  kteří  přeSIi 
z  tonllivélio  živc^ylá  k  usedlé  živnosti. 

13.  Z  éelédi  Eo manské  (0*77o  víeho  obyv. 
iSM)  jstML  v  Rusku  nejčetnější  východní  Romanové 
ČiR  feufmtlAi  a)  Rum>uni  obývají  v  souvislosti  s  ná- 
roéofm  pórem  Meldftvskýcfa  rodákův  svých  jen  v  Bess- 
arábff,  kdež  Bcisohen  počet  jieh  na  410.000,  Erckert 
ntt  99ÚM0  udává,  tak  ie  tuto  předním  jsou  obyva* 
teltttvéitit  U«Hctí  40^60^/o  vfiecb ;  ovSem  je  tuto  ze- 
mitě jídi^  zvi.  na  jihu  prostoti^eno  Čétnýiiii  tijezdy 
jiftmrodett.  zvi.  Rusův  a  Bulharův.  V  g^.  Cherson*ské 
mtii  jeStá  7».000  hlav  (dle  Buselíena,  95.000  dle 
d*ISMKéťtsř)i  obývá^ce  vSudež  za  Dněstrem  v  souvi- 
HkfmA  é  déiwarabskýttfi,  rovněž  v  Podolí  42.000  hl. 
(dl«  AAatUi  i  BuMhetoá).  V  Jekaterinóslavsku  jsou 
jen  kolonisty  z  dob  ca^ce  Kateřiny,  a  usazeni  v 
^5«tAý«^  Tesiíiicick  Zvi.  v  újezďě  Baebmntském  (1 1 .000 
lÉ.  dl6Bw«  13.000 dle 4'£.).  6)  Řekové  Ý Rusku  jsou 
uskokové  před  Turky,  za  dob  rozličných  válek  Tu* 


336 


reckýeh  (wl.  e  onSch  v  mínalém  frtoleti  vedených), 
a  usadili  se  avláSté  ▼  jižnieh  provinciich  ruských. 
Počet  jich  obnáSi  nyní  ok.  60.000  hlav.  NejvětSi  se- 
miSté  od  nich  obývané  je  nad  Maríúpoli,  pak  ve 
vrchovi$ti  ř.  Vlci  v  Jekaterínoslavsku,  kdež  áe  jich 
32.000  po(Eítár;  5->6000  hlav  je  jioh  (dilem  ze  star- 
iích  dob)  v  Eavkazskn,  bnď  po  městech,  buď  v  při- 
měří (Min^elském).  V  Tavrii  (svl.  v  K^(Si  a  Jeni- 
(kalem  i  Feodosii)  i  s  Arbanasy  (od  Potémkina  v 
Bali^lavS  usazenými)  počítá  se  Řekftv  2300^  v  Čerm- 
govsku  (u  Něžina  a  v  mSstě  samém)  ok.  2000  a  toli- 
kéž v  Bessarabiit  pak  nékolik  set  ve  mtotech  Por 
dolských.  I  Petěrburk,  Moskva  (i  Oděsa)  mají  néeo 
kupcův  řeckých,  c)  Mezi  francouzskou  r^^oluci  usa- 
dilo se  i  nékolik  tisíc  Francouzův  po  matech 
ruských,  a  jeStě  E5ppen  udává  díslo  jich  k  roku 
1838  na  3600  (co  cizincův),  kteréž  se  ale  valné  již 
Btenčilo. 

14.  Z  čeledi  germánské  {Vl%  vSeeh  obyv.  říie) 
zasluhuji  kromě  Angličanův,  jichž  číslo  KI5ppen 
na  3000  páčí,  a  kteříž  zejména  v  Petrohrade  četní 
jsoUf  zvláštního  povšimnutí  Švédové  a  Němci, 
a)  Švédové^  bývalí  páni  Finlandie,  a  na  více  než 
80  let  i  ostatních  baltických  provincii,  nalézají  se 
v  Rusku  posud  jeStě  v  počtu  212.000  hlav.  Ve  Fin- 
landii  jsou  ověem  nejč^nějSí,  obývajíce  na  jižním 
břehu  mezi  Ročensalmem  i  Abem,  a  na  západním 
mezi  Kristinestadem  až  ke  Qamla-Karlebymn  (kdež  k 
nim  vSudež  smíSené  okresy  přiléhají),  pak  ve  vSe<^ 
městech;  počet  jich  páčí  tute  d*£rckert  na  186.000 
hlav  čili  107o  obyr-  Finlandie.  V  g.  Petrohradricé 
(býv.  Ingrii)  čítá  jich  Koppen  6160  (zvi.  nad  Jaat- 
burkem  na  záp.),  ^)  v  Estonii  4714  (nejvíce  po  městec 
a  mezi  svobodnými  sedláky),  v  Livonii  425;  ale  i 
v  zemi  Donskýdi  Kozákův  bylo  r.  1861  dleKéppeaa 
168  Švédů,  několik  též  v  Kuronii  a  něk<^ik  set  y 
Sibiři  (vypovězencův)  .6)  Němci,  vjižnioh  baltíclr^ 
provineiíoh  již  od  XII.  a  XIIX.  stol.  usedli,  a  druhdy 

^)  Ethn.  mapa  z  r.  1867  má  v8ak  ok,  Jiunburka 
jen  Němce,  a  neklade  do  gub.  Petrohradské  vft- 
bee  Žádných  Švédův. 


387 

pini  tSebto  semf,  v  jiných  líAsieth  řfiíe  co  kolo- 
nisté, ve  mSstech  co  knpci,  řemeslníci,  nČend  a  t.  d. 
tvoři  nyni  dosti  značnou  Sásf  obyvatelstva  Ruska. 
a)  Počet  jich  udává  Schnitzler  ve  vlastním  císařství 
na  STS.OOO,  300.000  v  král.  Polském  a  6000  v  Kav- 
kassko.  D*Erckert  vynáSí  číslo  jich  na  915.000,  dá- 
vaje i  Finlandii  5000,  kdeSto  jich  počet  tam  sotva 
300  hlav  obnáSi.  Schnitzler  vySetřil  číslo  jich  (hh 
srovnáním  Koppena  i  Erckerta)  nejvýS  na  717.000,, 
a  rozdělaje  je  takto :  v  Polsku  300.000,  v  Samarsku 
a  Saratovsku  130.000,  v  Livonii  60.000,  v  g.  8kt 
PetSrbnrské  60.0CO,  v  Kuronii  40.000,  v  Chersonsku 
30.000,  v  Tavrii  27.000,  v  Estonii  18.000,  v  Jekáteri- 
noslavsku  15.000,  v  Bessarabii  13.000,  vMoskevskn 
(ve  mžstč)  10.000,  v  Kovensku  tolikéž,  ve  Vitebsku 
a  Kavkazsku  po  6000,  ve  Volyni  4000  hlav.  Ostatně 
je  v  kaidé  gubernii  evropské  Rusi  nějaký  počet 
Němcftv,  nejméně  v  Kostromské  (60)  a  v  zemi  Don- 
ského vojska  (20).  /9)  Ověem  že  pole  jejich  je  docela 
přetržité ,  jelikož  kromě  měst  a  po  fabričných  i 
báňských  závodech,  hl.  jen  v  osadách  selských  co 
kolonisté  obývají.  Znamenitější  nebo  ČetnějSí  Újezdy 
jejich  nalézají  se  kromě  baltíckých  provincií  íkdeŽ 
Šlechta  i  města  k  něm  se  Čítají)  na  záp.  zvláSt  v 
gub.  Petrohradské  a  v  Černigovské  (u  SuražeaKo- 
notopa).  V  novoruských  gaberníích  jsou  zvi.  Četní, 
zejména  jsou  v  Tavrii  ve  3  větSích  Újezdech  okolo 
Melitopolé  a  u  Perekopa,  pak  četně  v  sev.  podhoří 
Krymském;  v  g.  Jekaterinoslavské  v  5  Újezdech  ok. 
Mariupole,  n  Aleksandrovska  i  Jekatftrinoslavě  samé, 
v  Poltavsku  ve  2  malých  Újezdech  u  Poltavy  a  Eon- 
stantínograda,  v  ChersonVku  v  7  větSích  a  3  menSích 
Újezdech  pod  Voznesenskem ,  u  Berislavě ,  podél 
Dněstm  od  DnbosAr  a^  k  Oděse  au  Jelisavetgradu, 
v  Bessarabii  v  jednom  velkém  Újezdě,  ok.  Tarutina, 
a  na  Volyni  v  21  malých  Újezdech,  zvláSf  v  pro- 
stiPedku  gubernie.  Na  vých  mají  g.  Saratovská  a  8a^ 
marská  pospolu  2  velké  Újezdy  Němcův  po  obou 
březícli  Volgy  a  1  menSi  (^od  a  nad  Saratovem), 
pak  v  Sareptě.  V  Orenbursktl  nalézají  se  Němci  u 
Ořenburka  samého,  v  Stavropolsku  blíž  Pjatigorska, 
v  Zákavkazí  v  il^ezdě  Jelisavetpolském  a  okolo 
Rnsko  29 


nfltao.  Vflio^j  Tíliké,  jeCsikony  raskí  oudnikflin 
poskytiiji,  dfl«in  i  amloiivf  i  velmoli  s  j.  přiioiTě 
pomGrj,  podpírttlf  s  podpořili  poditM  aBaioTání  se 
NSmcfiT  po  kr^iuich  Kaských,  ktaříi  ovletn  dle 
uidenbnrskýiDi 


sin  spoleínoiti 
•oUkfeb,  J8oa 
ib  00  svUitnl 
Hyí  ďErckert 
jpiin  od  roka 
1.600  na  Kar- 
1,872.000,  dle 
163)  u  vlastni 
irem  ■  FoUkft, 
:  «a  tS  gnber- 
kladfi  rozkasn 
iSeni,  njiil  pak 
iMOVSti  unejf. 
Uoy.  Polikého 
aji  gnb.  ilogi- 
95.803  Ě.  121), 
ká  (104.007  á. 
^b.  Korenlká 
:73  Čili  10-0), 
á  (97.830  Sm 
irabie   (93.S90 

rni^nkn  3*9, 
■2,  T  PolUvBkn 
Ctb.  Jak  iTchlé 
jižníah  atbo 
S  r.  18S8   (dla 

JM    ll-X'/„    V 

9,  v  CemigoT- 
m  l-7%TÍeho 
lil  le  jiob  po~ 
irabii  a  Vilea- 
rtkolim  tvft^ 


389 


16.  Severovýchodní  Asie  rnská  je  kromS  vlastních 
Rusův  výhradně  jen  od  kmenůV  čUi  nirodkův  buď 
Sistéi  had  míchané  čeledi  Americké  obývaná, 
kterém  ovSem  dle  podnebních  pomérftv  zemiStě  svého 
velmi  skrovnými  éísly  yjstupnjí  (tvoříce  toliko 
0*01%  vSeho  obyv.  r.),  ale  přece  k  domorodému  oby- 
vatelstvu Buské  imperie  n&eží.  K  nim  přidísti  sluií 
přede  vSím  a)  Jukagiiry,  kt^í  (dle  Erckerta  po- 
Stem  2500)  v  severovýchodních  končinách  Jakutské 
oblasti  od  dolní  Jany  si  k  dolní  Kolýmé,  ale  i  sa 
ní  aS  k  Čaunské  hnbS  ae  soby  kočují.  Od  vySní 
Indicky  a  Kolýmy  až  k  severovýchodním  lálivům 
moře  Ochotského  a  moři  Beringovn  prostírá  se  b) 
zemiStě  Korják&v  (2750  hlav  ^le  ď£.),  kteH  se 
na  Kamence,  Parence,  Palance,  Ůkince  i  Oljutorce 
(dle  Ditmara)  rozdělují,  a  přes  20.000  sobův  cho- 
vají, c)  Meesi  Koijáky  a  Juka^^  leží  oblast 
ČnkČův,  kteří  na  sáp.  jsou  kočovníci  (se  soby) 
a  tak,  jako  Koijáoi  i  Jukfigiři  více  mongolského  ple- 
mene, na  výoh.  vfiak  usedlí,  a  tu  již  Eskimáci.  d) 
Domorodým  obyvatelstvem  Kamčatky  jsou  Kam- 
Čad  ale  i,  kteří  sami  Itulmeny  se  nazývají,  dílem 
usedlí  jsou,  a  počtem  3500  zvláštní  čistotou  mravův 
(dle  Ermana)  se  vyznamenávají.  —  e)  Ostrov  8a- 
chaljan,  pak  ostrovy  Kurilské  i  některé  krajiny  na 
Kamčatce  jsou  obývány  od  Kúrilcův  Čili  Ainův, 
jak  sami  se  nazývají,  kteří  vSak  takořka  na  vy- 
mření jsou. 

C,  Náboženství.  1.  Tak  jako  národnost  oby- 
vatelstva Súského  cÍBsistvi  nejpestřejší  obraz  po- 
skytuje, tak  je  i  náboženství  veliče  rozmanité,  na- 
lézajíc se  též  větSím  dílem  vo  shodnosti  podivu- 
hodné i  s  národností.  Na  základS  udání  Arsenijeva 
na  rok  1852  a  porovnáním  rozličných  dat,  mezi  r. 
1750—1860  uveřejněných,  dá  se  (dle  Schnitzlera) 
následující  číselný  přehled  vyznavačů  rozlič- 
ných věr  ve  veSkerém  Ruském  císařství  na  r.  1860 
sestaviti : 


29* 


340 


1.  Praroslavných  církve  ru- 
ské (i  řecké)      .    .     .    . 

2.  Bozkolniků  y  pravoslavi 
8.  Sjednocených  Busůtr  .  . 
4.  E^avoBl.  Arménů  .  .  . 
6.  Sjednocených  Arménů    . 

6.  Katolíků  římských    .    . 

7.  Evangelíků  angsp.  ▼.    . 

8.  Evangelíků  reform.  v.    • 

9.  Menonitů    a    Hermhnt- 
ských 

10.  Židův 

11.  Mahamedanův  .    .    .    . 

12.  Bndhovců 

13.  Bramanovců      .    .    .    . 

14.  Oebrů  $ili  Parsů   .    .    . 
16.  JezidoTCŮ 

16.  Šamanovou   .    .    .    .     . 

17.  CikAnův 


Prosté  Sis. 

Porn.  8Í8. 

69,600.000 
660.000 

78-8 
0-8 

216.000 

0-2 

367.000 

0.4 

18.600 

002 

6,410.000 
3,066.000  ») 
34.000 

8*6 

40 

004 

16.000 

002 

1,800.000 
3,000.000  *) 
262.000  ») 
100 

2  3 
3-9 
0-3 

100 

— 

4100. 

^— 

160.000 

0-2 

60.000 

0-08  ' 

76,461.800  *) 

— 

O  Nyní  (na  r.  1863)  obnáSí  jich  číslo  ve  vSí  im- 
perii přes  3,800.000  hlav,  z  čehož  ve  Finlandii 
1,620,000  v  Polsku  288.000. 

2)  Mezi  nimi  ok.  600.000  Sijovcův  (starovgrců). 
Dle  vládní  statistiky  z  r.  1863  vynáSel  by  vSak 
počet  vgech  mohamednnův  přes  4V2  lúill. ,  ■ 
čehož  660.000  v  Eavkazsku  a  IV2  milí.  v  Asii, 
Kirgizy  v  to  počítajíc. 

*)  Ve  shodě  s  vlád.  prameny  na  rok  1863  ale 
300.000,  z  čehož  přes  100.000  y  Asii  ruské. 

*)  Stát  ročník  uvodí  na  rok  1863  ve  vlastní 
evropské  Rusi:  61,117.971  pravoslavných 
(ruské  i  řecké  církve,  t  j.  83*9\),  801*746  roikol- 
níkův  (č.  Í.S%\  34.683  «.  0-06»/;  Arménův  Ře- 
hořových, 2,840.703  římsko-katoUckých  (4*67o), 
2,083.162  protestantův  obojího  vyznání  (3'4<*/„), 
1,631.766  židův  (26),  2,091.861  mohamedanův 
(3-6%  a  200.284  pohanů  (0  3%).  Rřestané  čí- 
tají tedy  67,178.264  čili  93*9   všeho  obyvatel- 


341 


,  2.  Kř  e  s  ia  II&  7  je  tedy  ve  veSkerém  visařstrf 
70,175  500  blav,  a  převaha  jejich  po  celé  Hfii  tak 
značná,  Se  93.0%  vSeho  obyvatelstva  řiSe  jim  ná- 
leží, a  ostatni  vyznáni  dohromady  jen  5,376.300 
hlav  íSm  1%  čítaji.  —  ZvUitS  ale  do  očí  bije 
ohromná  převaha  pravoslavných  vftbeč 
(60,427  000  čili  800%),  a  pravoslavných  ru- 
ské yírj  svláStě,  kteráž  tadiž  právem  panuji- 
cím  a  státním  náboženstvím  v  císařství  jest,  proti 
kterémuž  vSecka  ostatni  vysnáni  v  náramné  nien- 
iině  20%  z&stávají.  Druhým  co  do  mocnosti 
je  vyznáni  katolické,  třetím  protestant* 
ské  (8  sektami  svými  3,104.000  ^li  4  06%),  čtvr- 
tým muhamedánské  a  pátým  židovské, 
'^ickni  pohané  v  řídi  nečiní  dohromady  více, 
než  476  300  hlav  čili  0.6 'Vo  vS^ho  obyvatelstva  ci^ 
sařství.  K  tomu  náleií  připomenouti,  že  v  Šech 
cizí<^h  vyznání  v  řvíSi  co  rok  ubývá,  vy- 
jmouc  jediné  židovské,  jehož  vzrůst  toliko  silnému 
rozplozování  židův  přičísti  náleží.  Tenčení  se  vy- 
znavačův katolické  víry  přihnou  jest  nejen  lisili 
církve  pravoslavné,  nýbrž  i  snahy  vlády,  jejímiž 
rozkazy  (zejména  oním  z  25.  března  r.  1839)  ne- 
jen sjednocené  vyznáni  v  zemích  kromě  království- 
Polského  (poČítavfií  tuto  dříve  přes  1  mUl.  hlav) 
přestalo,  nýbrž  i  přistupováni  katolíkův,  sjednoce- 
ných i  protestantův  na  víru  pravoslavnou  všemožné 
se  usnadňuje.  Ubývání  mohamedanův  a  zvlášté 
pohanův  je  čestným  svědectvím  pro  úsilí  církve 
pravoslavné,  jakkoli  upříti  se  nedá,  že  při  velikých 
territoriálních  nesnázích   a  kočovním   živobytí  býv. 


štva,  jinověrcá  jen  3,731.055  hlav  čiU  61%. 
y  Kavkazském  náměstnictvě  čitá  Stebnický  na 
rok  1860  —  pravoslavných  (ř.  a  r.  c )  1,615.053, 
rozkolnikův  56.601 ,  Arménův  Řehořovských^ 
491.356,á.katolických  12.872,  řim.  katolíkův  3479, 
protestantův  vůbec  5777,  křesťanův  všech  tedy 
2,185.157  hlav;  mohamedanů  1,944  651 ,  židů 
16.138,  pohanů  11.521  0'mověrců  tedy  1,972.310), 
tak  že  tu  na  100  křesťanů  připadá  90  jino- 
věrců, na  100  pravoslavných  53  jinověrcův. 


842 


pobanův  velká  Sást  u  rBě  praToslsmé  dostateČnS 
jeSté  Tynčena  i  utrnena  neni. 

3.  Zajimavi  i  důležitá  jest  ta  okolnost,  2e  spů- 
sob  fiáboženstvi  s  náro  dnostímnobonásobnS 
▼  sonblasu  se  spatřuje.    Tak  jsou   zejména    vSi> 
ckni   Velkomsové    bez    výminky    pravoslavní, 
taktéž  Bnlhaři,  Srbové,  Řekové  i  Rúmnni. 
Malorusové  náležejí  nyní  jen    v  království  Pol- 
ském jeSté   k   sjednoceným,    přistoupivSe    druhdy  V 
západoruských  provinciích  jen  z  přinucení  k  unii  s 
církvi  katolickou,  a  i  onde  ubývá  poČet  jejich  nyni 
tím  rychleji,  ^m  se  autonomie  král.  Polského  ruší. 
Poláci  jsou  ve  vSech  částech HSe (vyjmoue skrovný 
počet  protestantův  augsp.  ihelv.  vyznání,  starých  tó 
dissidentův)    rozhodnými    katolíky    římské    církve, 
taktéž   s  většího   dílu  vlastní   Litvané.    —  IiO- 
ty  Si   naopak  i  ona*  část  Litvanův,  jež  v  baltických 
provincích    usedlá  jest,  jsou   protestanty    augSpur, 
vyznání,  tak  jako  jich  býv.  němečtí  páni.  Čudové 
západní,  vyjmouc   Část  Kardcův   a  jiné   zbytk7 
kmenův,  v  guberniích   stareruských   usedlých   (kte- 
fiž  jsou  pravoslavní),  —  pHznávají  se  co  býv.  pod- 
daní Mečových  a  Švédův  vesměs  k  víře  protestant- 
ské  augSp.   vyznání.     Čudové  východní   pak. 
jak    povolžStí  tak   podurálHi  i  zaurálětí,    co  dávní 
poddaní  ruských  carův,  jsou  pravoslavní,  jakk<^ 
mezi  některými  znieh  (zejména  mezi  Čeremisy,  Ču- 
vaSi  i    Bezermjany,  za  8  sta  let  pod  jařmem  ordy 
KapČacké    potrvavšími)    i   mohamedánská    víra   se 
zbytky  starého  pohanství  dílem  se  zachovala  a  nej* 
východnější  Čudové,  jako  Vogulci  i  Osljáci,   vedle 
pravosl.  viry  rozličných  pověr  pohanských  hojně  jeěté 
se  nezřekli.  —  Samojedi  jsou  v  severních,  těžko 
přístu{^ných  sídlech  svých  jeStě  pohané  s  hnusným 
iamanstvím,  na  jihu  však,  vgub.  Tomské,  již  pravo- 
slavní.   Muhamedány  jsou  zvláStě    vSickni  Tataři 
(a  z  potattdFenýc^  Oudů   posud  daSkiri  i  Me fi- 
če rjaci),  vyjmouc   litevské    a  polské,  kteří  ode- 
dávna již  katolíky  se  stali,   a  Jakuty,   ktdFí  pro 
vzdálenost  od    ostatní   národní   hmoty    tatarské   a 
různost  svou  se  poznenáhlu  polďestili,  jakkoH  hoj- 
nost pohanských  obyčejův  zachovávají.   Taktéž  při- 


348 


2D4vajise  skoro  vlickni  horalé  KsTklEiaiti  /vrl. 
zÁpadni,  pod  sTrchoYfiaiosti  porty  bf^Si)  k  spastieaiii 
nibošenstvi  mohamedáDŠkémti,  v  kterémž  při^  miio* 
hých  kineneeh  Qako  při  Svanecb,  Osetíseich ,  Čeden- 
cieh  i  PSavcich)  Četné  sbjticy  býr.  řeckého  kře- 
sfanstri  se  znáti  dávaji.  Grnsinei  jaoti  YŠioknl 
pravoslavní  Qteoké  církve,  rovněž  Sásf  SamiirsiJcan- 
skýeh  Abehasft  počtem  23.000),  Arméni  taktéž 
(domácího  čili  Řehořova  vyznání),  kr(Hné  sáp.  ^* 
bernii  ruských  (drnhdj  polských),  a  dílem  i  Zá« 
kavkazí,  kdiež  jsou  sjednoceni.  Monopolové  vieck 
kmenův  jsou  budhovei,  taktéž  Mandžnři,  naopak 
json  Tungusi  vStiím  dílem  fetiiníci  čili  iamanovci 
(jen  skrovný  díl  jich  drží  se  Budhovy  nebokřesfan- 
ské  viry),  podobné  viiekni  kmenové  americké  a 
mongolsko-amerieké  čeledi,  vyjmoue  Jokagiry,  kte-i 
ří  dte  jména  aspoň  k  pravoslaví  se  pHznáv^úí*  In* 
dové,  v  Buskn  usedlí,  jsou  bramanevci,  Ku  rdi 
Jezidovci,  P  e  r  8  o  y  é  (vyjmoue  skrovný  počet  Gebrft, 
kteří  jsou  staré  Zendské  víry)  a  Tadžikové  ov- 
iem  mohamedáni  (ale  Sijovci),  Turkmeni  rovněž 
(sunovciy,  tak  jako  Tataři.  Némoi  rufití,  jako 
buď  do  baltických  provincií  náležití,  buď  ze  sever- 
ního Německa  skoro  výhradně  se  přkltěhovavSí,  jsou 
vSudež  hlavně  protestanty  (i  v  Zákavkazí),  a  to 
nejvíce  augšp.  vyznání,  Švédové  taktéž.  Boz kol- 
nic i  (20*^30  sekt,  mezi  nimiž  zvi.  popovci  a  bez- 
popovdy  molokáni  duchobof oi ,  pak  tak  zv.  Skopci^ 
poslední  dvě  silně  pronásledované),  jakožto  z  luna 
církve  pravoslavné  vySli,  nalézají  se  jenom  mezi 
Velkomsy  (nejvíce  v,  g.  Vologoddké  a  NovgorodskéX 
ale  i  meziSlarelci  g.  Archaagelské.  Poéei  tajných  ros- 
kolníka  páčíBuschen  na  více  n^ž  2  ntill.,  stát.  roč. 
(y  úvodu)  na  8—9,  jiní  na  10— 11  milL  hlav.  Prote- 
stantští sekt^  nalézají  se  jen  mezi  německý  mi 
kolonisty,  zejména  v  Sareptě  {Herrmkuti)^  a  v 
g.  Tauríjké  a  Jekaterinoslavské  (tak  zv.  Chorttcké 
i  Moločanské  kolonie  menonit&v). 

4.  Bozdělení  náboženství  dle  prostoru 
vycházi  na  jevo  již  z  pole  jednotlivých   národností. 

B^  Ye   vlastním    císařství    evropském, 
kdež  Rusové  ohromnou  převahu  drži,  přiznává  se  k 


344 

|iábošeo8tTÍ  iďasianskému  67,178.254  2itelůt.j.93'9% 
ySefao  obj^atelstra,  a  meá  těmi  je  i  8  rozkol- 
níkj  51,919.716  prayoslavnýeb  r.  cfrkre,  tj.  90*87o 
yiech  křestaoůr  vůbec  a  85'27o  vS^cb  obyvatel.  V 
Sibiři  neni  mimo  pravoslarné  skoro  žádného  ji- 
ného křestaoBkébo  Yyznkni  (vyjmono  katolické  Po- 
láky a  protestantské  évédy),  a  při  skrovném  Siaíe 
zvláStě  pohanských  jinórodcův  může  se  pofiét  pra- 
voslavných na  dobrých  3,360.000  hlav  odkádatí,  oož 
činí  skoro  80%  vSeho  obyvatelstva.  —  V  Kavkas- 
ském  náméstnictvé  obnáii  (dle  Btebniokého) 
počet  křestanův  2,185.157,  což  tedy  jen  52%  víebo 
obyvatelstva  ^ní,  tok  že  tnto  převaha  křtsfanstvi 
jen  2%  se  jevi.  OvSem  že  v  čísle  křesťanův  má 
pravoslavná  víra  mské  a  řecké  církve  převahn,  Čítajíc 
1,615.000  vyznavačův  (a  s  rozkolníky  1,671.000  hUv), 
čiH  73%  vieoh  křesťanův.  —  V  Polsku  mají  sase 
katolíci^  poknd  se  k  nim  i  sjednocení  Bnsov^é  poči* 
tají,  převahn  značnou,  čítajíce  3,815.136  hlav  (r, 
1859)  ČiU  8 IVo  (katolíci  HmM  76^5%  vžeoh  oby- 
vatel), veFinlandii  pak  protestanti,  knlmž  skoro 
veikeré  obyvatdstvo  země  kromé  Rusův  náleží  (t. 
j.  1,580.000  hlav  ČiU  přes  92%). 

b)  Vzhledem  k  menSím  správním  pro- 
storům ukazují  se  shody  s  národností  jeStě  moc- 
néji,  než  na  velikých,  a)  V  evropské  čáatl 
císařství  nfdezá  se  (dle  stát.  ročníku  na  r.  1866) 
pvo  Tatary  a  Čudy  tcdiko  v  |^b.  Orenburské  kře- 
sťansrtví  v  meniiné,  pokud  k  němu  totiž  jen  45*91® 
všech  obyvatel  sluší;  v  g.  Astrachaňské  čítají  již 
křevCvné  70*87ot  y  Kazan'ské  71*4,  v  Tavru  80*6  ')• 
Tyto  4  gub.  jsou  tedy  hlavní  oblastí  islámu 
v  evropské  části  imperie,  majícího  zde  intensivnosť 
49*4,  7*8, 27-2  a  16^%,  kteréž  ostatní  ^b.  nikdež  ne- 
dosahují;  neboť  kromé  toho  mélyg.  Samařská  r.  1863 
jen  10*4,  Simbirská  7*8,  Penzin8ká4'2,  Perm' ská  4*0, 

^)  JeštS  r.  1858  čítalo  se  t  Tavrii  jen  386.112  kře- 
sťanů č.  jen  56-1%,  a  289.170  č.  42*9%  Mohame. 
dáttů.  Následkem  stěhováni  se  Tatarů  do  Balgaría 
stimčil  se  počet  Mohamedánů  do  r.  1866  al  na 
96.572  hlav. 


345 

Vjat&ká  3*9,  Nilehradská  2  d^Tambovsk^  0*8%  Mo< 
hamedanův  v  Čudském  i  Tatarském  obyvatelstvé 
avém.  —  /?)GubernÍ6  As  tr  achaňská  je  taktéž 
hlavni  oblasti  pohanstvi  v  evropské  Rusi, 
pokud  totiž  76.336  Kalmykův  aj.  (t.  j.  22-97o  všech 
obyvatel)  k  almu  se  pHsnávalo.  V  g.  Oreuburské 
bylo  r.  1863  jeStě  67.049  č.  3-9%,  v  zemi  Donského 
vojska  2*2%  H.  21.885  hlav,  v  Kazaňské,  Permské  a 
Vjatské  jen  06%  pohanftv  (pod  10.000  hlav).  Již 
v  g.  Samařské  je  92'27o  křesťanův,  v  Simbirsku 
91*4%.  |r)  Naopak  máji  zase  pro  mocnost  židovského 
živlu  8  sápadnich  (druhdy  polských)  gobernii  též 
zase  jen  87 — 90%  křesťanův,  a  představuji  tudíž  s 
Polskem  hlavni  oblast  Židovského  nibo' 
žeastvi  a  sice  nejen  v  evropské  části  císařství, 
nýbrž  v  imperii  vůbec  (srovn.  s  tím  Židy),  á)  Ve 
vieeh  ostatnieh  35  guberniích  a  oblastedi  evropské 
vlastni  Rusi,  jakož  i  v  Poláku  a  Finlandii  skládají 
křesiané  značně  přes  95,  ano  v  25  guberniích  a  ve 
Finlandii  přes  99%  v$eeh  obyvatel.  «)  Ve  s?ožno8ti  s 
intensi vnosti  národa  Ruského  má  mezi  křesťany  sa* 
mými  víra  pravoslavná  v  evropské  Části 
vlastního  cinmivi  vétSinu  v  44  provinciích 
a  sice  takovou  silou,  že  v  15  guberniích  je  mezi 
křesťany  přes  997o  pravoslavných,  ve  14  přes  95, 
v  8  (na  výdu  i  záp.)  jeStŠ  přes  90,  a  ?  5ti  západ- 
BÍeh  (totiž  v  Petrohradské,  Grodenské,  Minské,  Vo- 
lyn*6kéaTavriJ8kég.)  vždy  jeSéě  80—90%.  JeStě  ve 
Vitebskučítá  se  mezi  křesťany  62'87o  pravoslayných, 
v  Grodensku  61*9 ;  ve  Vilenskv  vSak  &ni  pravoslavní 
p  jen  (od  převahy  katol  Poláků  a  Litvanů)  23*6%, 
v  protestantské  Estonii  jen  16*1,  v  Kuronii  a  Livo- 
Bii  (rovněž  hlavně  protestant^kýdi)  3*8%,  v  Koven- 
•ku  (pro  kat  Litvany)  dokonce  jen  3*3%  všech 
křesťanův.  ()  Katolická  víra  má  tedy  v  evropské 
části  císařstvi  kromě  Polska  hlavní  zemiStě  své  jen 
v  g.  Kovenské  (s  96%),  ve  Vilensku  s  76,  ve  Vi- 
tebsku  a  Grodensku  g  36  a  337oy  (v  druhých  zá- 
padních gubeoniích  jen  med  12—5%)  viech  křesťa- 
nův. .Baltické  provincie  jsou  konečně  vedle 
Finlandie  předním  zemiStěm  víry  prote- 
stantské, ana  v  Kuronii  a  Livonii  akoro  96%,  v 

30 


346 


Estonii  86,  v  g.  Petérbmrské  jeitS  12%  ySéch  kře- 
sťanův obsahnje. 

c)  y  Kavkazském  náměitníctv S  je  dle 
Stebnickéfao  křesťanství  y  Zákavkasi  vmenSiné  6% 
proti  ostatnim  věrám,  držíc  v  Předkavkaxi  naopak 
jeStě  větSinu  437o«  RovnSŽ  je  tato  mezi  křesťany 
skoro  947o  pravoslavných,  v  Zákavkazi  jen  78% 
(s  vjloučenim  Ormínův).  Nejvíce  křesťanův  vůbee 
m4  g:.  Kutaisská  (927o)7  pak  Knbaňská  oblasť  (78Vo)i 
g.  Tiflisská  (76),  Stavropolská  (69)  a  ErWaňská 
(fi^Vot  ^to  hl.  Ormíni,  y  ostatních  sami  skoro  pravo- 
slavní Rusi  a  Qmzinci).  V  Dagestanu  naopak  je 
mezi  obyvatelstvem  přes  98%  mohamedanův,  v  Ba« 
kinské  g.  přes  80,  v  Abcházii  tolikéž  (jen  5700 
křesťanův),    v  Terské   oblasti   657o    muhamedanův. 

d)  Ze  Sibiřských  gnbernií  a  oblastí 
m4  Jakutská  oblasť  a  g.  Irkutaká  nepochybné  přes  ^ 
987o  křesťanův,  Jenisejská  i  Tobolská  přes  95, 
Tomská  přes  90,  oblasť  Zabajkalská,  Přímořská  i 
Amnři  přes  86%  křesťanův,  skoro  bes  v^jiniky 
ovSem  pravoslavných.  Y  oblasti  Sesiipalatiniké 
bude  zajisté  též  jeStS  přes  80%  pravoslavnýeh, 
obi.  Sibiřských  Kirgizův  má  však  již  sotva  2---8,  obi. 
Orenburských  Kirgízův  sotva  8%  křesťanův  {Hravou 
slavných.  Oblastí  tyto  jsonť  tedy  vedle  Dagestatin  a 
gub.  druhdy  persli^h  zemiitém  nejintensiwějSíhe 
mohamedanství  rovnon  měrou,  co  Turkestansko, 
kdež  k  mohamedanství  zajisté  více  než  96%  t.  j. 
viickai  domorodí  obyvatelé  se  přiznávají.  -^ 

P.  Poměry  pohlavní.  V  žádném  státéevrop^ 
^ém  není  tolik  rozdílův,  častých  změn  a  odchylek 
od  přirozené  rovnováhy  obou  pohlaví,  jako  právě 
v  státě  ruském  a  v  jednotlivých,  vělžích  i  menších 
přírodních  i  správních  okresech  jeho.  Příčiny  to* 
boto  ^evu  jsou  velmi  četné  a  rozdílné,  i  majf  na 
něj  nejen  vliy  přirozené  poměry  národnosti,  ovšem 
v  Rusi  velice  rozmanité,  nýbrž  i  náboženství^  veli- 
ká samovolná  i  nueená  přechodnost  obyvateietra, 
zvi.  velkomského,  rozsáhlé  prostory  státu,  jež  zdr* 
žování  se  často  mnoholeté,  kromě  domova  při  roa- 
ličných  průmyslových  i  tržních  živnostech  vyžadiígl, 
dále  veliká  rozmanitost  živností  i  stavův  samýd.  a 


347 

jifté  poměry  porodsi  a  úmrtm  ynieii,;ji  jtnéinittiií 
Mbo  mébě  závažné  příčiny  a  původy.  K  tomu  pH- 
sti^njo  jeité  ta  (Polnost,  ie  piri  rtii^ch  čili  popi- 
sech Tnbec  jen  moždcé  oibyvatelstvo  se  Čitá,  že 
syláSté  plí  národoeh  kočornkh  a  bludných  nejen 
pohknmi  poměr,  nýbrž  i  hromadné  číelo  obyvatelův 
vice  jen  odhadem  se  ndárá,  ano  TŮbec  ani  s  bea** 
pe&iostí  vySetiHti  se  nedá,  že  konečné  při  ohrom- 
ných prostranstvích  a  vsdáienosteeh  v  říši  mnohá 
sapřeni  se  sbihajL 

1.  Dle  ářednieh  sípráv  vyšetřilo  se  při  takzvané 
10.  revisi  (z  r.  1867  i  1868)  vé  skutečném  oby- 
vatele tvé  usedlém  a  dílem  i  v  kočovním  veškeré 
řfte(krom$Finlandie)  při  hromadném  čísle  68,931.728 
hUv  —  33,666.824  mažskýoh  a  86,276.904  žen- 
skýdi,  tak  že  ve  vešk^  říM  eďkem  na  100  mnž- 
^h  104  žen^Eé  (čiU  nřčitéji  na  10.000  mužskýeh 
10.481  šenskýtth)  připadá,  a  ii^iž  ženské  pohhufi 
■ad  BMd^ým  o  1,620.080  Uav  převaha  drží.  V 
evropské  části  idastniho  eisařstvi zvláště  čítalo 
se  tobo  roku  29,867.422  mn&^ýeh  a  29,963.880 
ženských,  t  j.  na  100  m.  102  ženské  (č.  nditíUi 
na  10.000  mnžskýoh  1<K208  žen^),  rckn  1868  na 
80,082.790  m.  30,826.619  ž.  čiH  též  na  100  muž. 
108  iwiské.  V  Polskn  byW  r.  1869  -^  2,298.046 
m.  a  2,466.4»9  ž.  ^č.  na.  lOwOOO  m.  10.738  ž.),  v 
CaTkaEském  náméiit  ni  otvě  (roku  1666) 
1,619.220  m.  a  1,387.777  ž.  čili  na  10.000  m.  9135 
ženských,  v  Sibiři  (též  r.  1866)  1,738.814  m.  a 
1,614.601  ž.  čiH  na  10.000  m.  9888  ž.,  r.  1868  pak 
mniakýdb  2,360.147  a  2,266.662  ženských  ^]i  na 
100  m.  96  ženských.  V  Rnsku  potvrzuj  se  tedy 
I  ve  velkém  sákon  vSeevropský,  ano  v  jistém 
ohledn  i  vžesvětotrý,  že  smiveÉi  od  z^.  na  výdL, 
zvlažte  pak  směrem  od  sev.  na  jih  převahy  ženského 
pohlaví  nad  mažským  ubývá,  wA  konečně  opak  po- 
měra toho  na  jihu  i  vých.  nastává. 

2.  a)  PřihlédBouoim  nejprve^  k  tI*  s  tni  e  t  ro p- 
ské  Rnsi,  je^ižto  poměfy  pohkivni  nejbezpečněji 
z  veik«*é  říze  a  ncjín^něji  vySetfeny  json,  zjeví  se 
nám  vzhledem  k  jednotlivým  guberniím 
značné  rozdíly  a  oddiylky.    e^    Porovná>li   se   ze- 


348 

jméma  předevSím  ^selný  pom^  obon  pofal«7Í  ve 
m Šatech,  kterýž  obnáSel  r.  1858  —  3,040.297  m. 
a  2,641.771  ženských,  r.  1863  pak  3,286.961  nw  a 
2,801.109  ž.  (t.  j.  na  100  m.  jen  86.  ž.),  shledává 
se  odchylný  ode  víieoh  měst  západoevrop^ýdi  2^y, 
že  ve  městských  osadách  ruských  nepřevvěoje  po* 
hlaví  ženské  poetem  svým  znaéně  pelilavi  mňžské, 
jako  onde,  nýbrž  právě  naopak ,  ano  ve  iraěstech 
ruských  na  100  mužských  toliko  85  ženských,  (r. 
1858  jen  83  ž.  «ili  uréitěji  na  10.000  m.  8860  ž.) 
připadá.  Při^ina  toho  jest  řídkost  měst  ruských, 
fomodný  jich  charakter  co  středftv  vlády,  vojenské 
správy  a  obchodu,  a  vzdálenost  jejich  od  sídel  ven- 
kovských, kteráž  spůsobuje,  že  ve  městech  vždycky 
velká  éást  venkovského  mužského  obyvatelstva,  v 
roxiiěných  živnostech  (co  dělníci,  služ€d)n{ci,  vozo- 
tajové,  kupci  atd.)  na  delší  !5as  sé  idržuje.  Nej- 
větSí  měrou  to  oviem  platí  o  ^elníoh  a  vůbec  vel- 
kých, pak  zvláitě  o  tržnídi  a  přímořských 'městedt, 
kdež  z  míst,  100  i  200  mil  a  více  vzdálených,  éetné 
mužské  obyvatelstvo  jinostranné  se  nalézá.  Ná- 
sledkem toho  připadalo  tedy  r.  1863  na  př.  vemé^ 
stech  gub.  Moskevské  na  100  mužských  jen  66  ž^i*- 
skýeh,  v  g.  Petěrburské  na  100  m.  jen  66  ž.  ^),  v 
Estonii  73,  ve  městech  g.  Tavrijské  79,  vBessarabii 
78,  ale  i  ve  Volyni  jen  75^  v  Minsku  74  ž.  na  100 
m.  Ještě  ve  městech  18  ^bM^nií  (zejména  prostran- 
ných povolžskýeb,  jižních  a  východních)  nalnaalo 
se  jeii  80^90  ženských  na  100  miížskýoh.  Vy- 
jímhu  z  tohoto  obecného  zákona  £ini  je- 
diné gubernie  Pérmská  (102  ž*  na  100^  n.)  a 
Kurpnie  (107  ž.),  pak  g.  Jaroslavsk^á  i  Via- 
dimiřská,  kdež  oblíbený  obchod  haasírsl^  měst- 
ských obyvatd  někoHka  újeadův  ok«  60^000  muž- 
ských (taJc  EV.  ofin&v)  i  na  léta  domom  odeisilja, 
a  kdež  tudíž  ve  městech  ženské  pohlaví  iiž  v  ro- 


^)  B.  1866  nalézalo  se  dle  úředních  zpráv  t  je- 
diném Petrohradě  1^7^000  jinostranných  muÚiv 
(ěili  28%  vželio  obyvlit^tva  tohoto  města)  na 
rozliěných  službách  a  živnostech.  B*  1868  pži- 
padalo  tu  na  100  m.  dokonce  jen  62ŽeiM]^ýdlil 


349 


vnevise  sespatírujo,  nebo  i  roshodnoa,  anosnaSnoH 
přeyahn  árM  (na  100  m.  připadá  tu  v  'gub.  Jařen 
slavBké  11^,  v  ^b.  Yladiínirolié  99  ženich).  K 
t$mto  i^bližnji  se  jeité  nejyieje  g.  8Qvern£|  kdež 
vdká  stabilnosf  obyrateUtva  z  přiČin  podaebnieh 
panaje  a  kdež  má  Arohang^ká  97,  Olonécká  96, 
Vologodská  i  Kostromská  dokonce  99  ž.  na  100  m. 
(Yjatecká  však  jen  68  ž.,  nepoehjbnS  spH&nplavbj 
pOTolžfiké).  ^  Opak  poměro  pohlavního  mést  nka- 
znje  se  v  újezdnem  Čili  yenkovském  obyva- 
tel stvS.  Zde  pHpadalo  r.  1863  na  26,796.829  m.  již 
28,025.410  ž.  é.  na  1000  m.  vůbec  1045  ženských. 
NejvétSi  převaha  ženského  pohlaví  bnde 
ovSem  v  takových  gubemiii^,  kteréž  své  mužské 
obyvatelstvo  do.bliždieh  aebo  vzd^enéjŠích  velkých 
míŘst  sa  obehodem^  službou,  dovosem  atd.  nebo  vů* 
bee  do  Imperie  vysýlaji^  TiJc  odpovídá  ohromný 
schodek  Ženského  obyvatelstva  v  Peirolnradě  a  ve 
městech  též  gubeisne  převaee  ženských  ve  venkov- 
ském obfvatelflitvé  v  g.  Oloněoké  (na  100  m*  111 
ž.),  Novgorodské  (105),  Vologo^ké  (109),  Tv^rské 
(110),  Smolenské  (106)  i  Pskovské  (106);  schodek 
ženských  v  Jáoskevskyoh  městech  a  Tolských  (zvi. 
v  Moskvě  a  Tule  samé)  doplňuje  se  převahou  žen- 
ských na  venkově  v  g.  Jaroslavské  (112.  ž.  na  100 
<m.),  Kostromské  (llfit  nejvíce  v  celé  Buši),  Níže- 
hradské  (tlQ),  Moskevské  (108),  Permské  (11])  i 
Vjate«dcé  (112).  Venkovské  obyvatelstvo  mužské  s 
g.  Bimbirské  (107  ž>  na  100  m.)  i  Samařské  (105) 
medká  ncpiee  za  obchodem  obilním  a  j.  v  Astra- 
cháni  («de  m,  100  m.  98  ž.),  sedláoi  LivonStí  (zde 
na  100  m.  109  ž;  na  venkově)  a  KuronStí  (111  ž.) 
v  BiKé  a  p.  Fřevalia .  značná  ženského  obyvatel- 
•f^a  nad  muŽskýfti  jeví  se  též  z  příčin  přechodnosti 
mužův  do  měst  ve  venkovském  obyvatélstvé  gub. 
Areh*ngelské<na  lOOm.  108  ž.),  i  Permské  (111), 
naiOpak  jeví  se  ▼<  jiži^oh-  některých  guberniích^  jala> 
v  PodoU  a  Bisasaiabii  (98  a  91  ž.  na  100  m.),  v 
Tami  {90)4  ▼  Jekaterinoslavska  (99),  Chersoňí^ 
(92)  i  AsteacJMtňsktt  (98  ž.  na  100  m.)  a  pHčin  ne- 
,podkybně  národních  (zejména  pro  Sumuny  a  Ta- 
tary, n  l^erýeb^e  poměrně  mnohem   více  cblapeůr 


360 

rodí,  tedy  i  vétii  přebytek  muStkého  pc^lavi  ift- 
dtivá,  v  Astraehaňsku  též  pro  četné  kosáky)  —  i 
v  obyvatelstva  yenkovském  převaha  mnžakéíio  po- 
hlaví, kteráž  silnoa  tam  právě  přeehodnosti  mtiiův 
do  měst  přímořskýeh  (co  vozatajův)  ani  mienabýti 
nestačí,  oož  právě  k  příro^um  příčinám  zjevně  po- 
ukazuje. 

b)  V  Kavkazském  náměstnictvě  uka- 
zují tytéž  příčiny  přírodní  i  společenské  vfív  svfkj, 
kterýž  v  jižních  ^berniích  evropské  Bnsi  převahu 
mužského  obyvatelstva  nad  ženským  nejen  vo  mě- 
stech, nýbrž  i  ve  venkovském  obyvatelstvě,  tedy  v 
guberniích  vůbec  usilnje.  Tak  není  v  ce- 
lém náměstnictvě  ani  jediné  gubernie  nebo  oblasti, 
v  které  by  ženské  obyvatelstvo  nad  mužským  čí- 
selně převahu  drželo.  Jakousi  rovnováhu  jeví  j« 
diná  g,  Bakinská  (na  100  m.  99  ž.) ;  již  v  zemi 
Cemomorakého  vojska  je  toliko  95  ženských  na  100 
m.,  v  g.  Stavropolské  91,  v  Tíflisské  90,  v  Šema- 
chinské  86,  v  ostatních  87  ženskýoh  na  IM  m.  ve 
věem  gubemském  obyvatelstvě.  Jakkoli  jepro'menlí 
vzdálenosti  v  Kavkazsku  a  ^Si  jiné  národní  povaze 
kmenův  tamějěich  přechodnost  obyvatel  mnohem 
meněí,  než  ve  vlastni  impeiii,  fedy  ukazuji  města 
celkem  i  tu  mnohem  větii  nadbytek  mužského  oby- 
vatelstva, než  venkov.  Tak  mají  1m  př.  měiža 
g.  Stavropolské  na  100  m.  jen  66  ieaskýofa  (proti 
93  v  ůjezdedi,  nepo^ybně  proto.  Že  jsou  jaksi  vo- 
jenským středem  Kavkazu);  z  ^cbž  j^Hěin  mají 
města  Kubánské  oblasti  (Čilí  Černomorského  vojska) 
86  ž.  na  100  m.  (proti  97  na  venkově).  V  g.  Ku- 
tajské  připadá  ve  městech  na  tOO  m^  88,  v  Bakis- 
ské  a  Brívaóské  89,  v  Šemadnnské  91,  v  Tifliiské 
95  ž.  na  100  m.  (v  Újezdech  týekž  gubernii  87,  M, 
87,  88  a  89  ž.  na  100  m.). 

c)  T  Sibiři  dávají  se  poměry  vlastně  nnká  a 
mnohem  větfií  intensivnosti  znáti.  Kdežto  ve  veikefé 
državě  r.  1863  připadalo  na  100  nu  96  ženskýdi, 
bjrlo  ve  městech  79,  v  okruzích  97  ž»  na  100  muŠ- 
tkýoh.  Kromě  g.  Tobolské  pak,  kdeŽ  mužské  po- 
hlaví je  v  meniině  (na  109  m.  popadá  tu  lOf  1í.\ 
není  ani  jediné   gubernie  nebo  oblasti,   v  které  by 


351 


ŽMiské  pofalayi  počtem  za  mašským  nesůstávalo. 
Oy8«m  jsou  Tedálenesti  osidlenýck  míst  y  Sibifí 
■mohem  TětSi,  města  po  ninohein  Tětiicfa  prosto- 
rech rozseti,  ne£  ve  vlastni  Rusi  (vis  nahoře).  K 
tomu  přistupuje  i  ta  okofaiost,  že  i  z  evropské  Části 
imp^e  zde  množství  mužského  lidu  městského  i 
selského  za  rozličnými  obchody  a  prftmjslj  na 
kratfii  i  delSi  dobu  se  zdržuje  (nebo  druhdy  za  doby 
nevolnietví  i  posláno  bývalo,  zvláfité  k  báňské  prá- 
ci), a  že  vyhnanci  čili  trestanci  jsou  vétSím  dilem 
mužStL  liúEtéž  {^íenáSeni  Kozákův  (jako  posledně 
naAmnr)  a  dobrovolné  (a  pokud  nevolnictví  trvalo,  i 
nucené)  kolonizováni  rozličných  krajin  rozmnožuje 
počet  mužských  i  na  venkově  valně,  a  Sibiř  má 
vAbec  povahu  vSech  kolonizovaných  zemí,  kteréž, 
byt  i  sebe  starěi  (jako  sjednoceQé  obce  severoame- 
rické) vždy  nedůstatkem'  ženských  trpí.  Největií 
je  ve  městech  převaha  mužských  v  oblasti  Amur- 
ské  (19  ženských  na  100  m.!),  pak  v  oblasti  Pří- 
mořské (S7  ž.  na  100  m.!),  co  v  nejmla^ch  kolo- 
niích ruského  národa;  téŽ  v  8emipolatinské  oblasti 
(65  ž.  proti  91  v  Újezdech).  V  Irkutské  gubernii, 
kdež  b'kutsk  co  hospodářské  i  politieké  centrum 
Sibffe  i  obchod  Kjachtinský  mnoho  evropského  i 
sibfiřského  lidu  mužského  vábí  a  zdržuje,  nalézá  se 
na  100  m.  jen  87  ž.  ve  městech  (proti  89  v  Újez- 
dech), v  Zábjkalské  báňské  oblasti  70  ž.  na  100 
m.  (proti  99  na  venkově),  v  Tobolské  gubernii,  kdež 
obdied  s  líSvropeu  je  nad  míru  živý,  mají  města  na 
100  m.  8a  ž.  (proti  105  v  okruzích),  v  Tomské  (s 
velkým  báňským  průmyslem)  83  proti  98  v  Úje- 
zdech, v  Jenisejské  88  ž.  na  100  m.  (proti  90  v  Úje- 
zde^), y  Jakutské  oblasti  90  ženských  na  100  m. 
ve  městech  a  95  v  okruzích.  U  kočovníkův 
vůbec  přepadá  viudeŽ  pohlaví  mužské,  jak  srov- 
nání čísel  pohlavních  s  ěášLy  kočovníkův  jednotli- 
vých gubernii  okaztge,  pří  čemž  právě  není  se  za- 
mlčeBi  ženských  báti,  j^ikož  daně  jen  na  mužské 
se  vztahujL  Aspoň  má  Jakutská  oblast,  kdež  živel 
městský  i  ssiský  je  nad  míru  slabý  a  počet  ko- 
ěevnUtův  snad  poměrně  největSí  v  Sibiří,  na  100 
m.  94  ž,,  Jenisejská  90,  v  oblasti  Amurské  připadá 


352 


v  okrasich  89  m.  na  100  ž.,  v  PřimdFské  jen  84, 
a  v  oblasti  Sibiřských  Kirgizftv  89  £.  V  ruské 
Americe  Čítalo  se  r.  1856  na  100  m.  též  jen  77 
ženských  (▼  skntečné  poddaném  obyvatelst^é). 

3.  Vzhledem  k  pohlavním  poměrům  ▼ 
jednotlivých  sta  vích  nkaanje  se  porovnAoim 
prostých  čísel ,  níže  (při  stavícb)  uvedených ,  v 
evropské  Basi  (kromě  fHnlaadie  a  Polska)  ten  sjev, 
že  ovSem  ve  všech  stavích  kromě  vojenského  pře- 
vládá pohlaví  ženské,  a  vSak  velmi  rozdílnými  Či- 
slj.  —  Tak  zejména  mezi  dědičnou  Šlechtou 
připadá  na  1000  mužských  1002  ženských,  mezi 
osobni  na  1000  m.  1020  ženské,  mezi  ducho- 
venstvem 1030,  mezi  sedláky  1045,  mezi 
měifany  105'0  ženských  (u  vojska  ovSem  na 
100  m.  82  ženských,  a  to  jen  proto,  že  v  něm 
ovSem  Kozád  se  čítají).  V  jednotlivých  tří- 
dách měitan&v  převládá  viudež  pohlaví  ženské, 
kromě  kupcův  (gildských),  kdež  připadá  na  100  nu 
98  ž.  a  cechových,  kdež  je  tento  poměr  jako  100 :  99^ 
kteréžto  číslo  zejména  četným  přípiskám  sedlákův 
kegildám  i  cechům  se  vysvětluje.  Mezi  sedláky 
je  největší  převaha  ženského  pohlaví  nad  mužským 
při  ůdělnýeh  (nalOOOm.  1067  ž.)t  P^k  u  korunních 
(1047),  posléze  u  poměSčiČich  (na  statcích  iletshtl- 
ckých,  1040). 

4.  I  náboženství  jeví  jakýsi  vliv  na  po- 
hlaví, zejména  tu,  kdež  s  ním  jistá  národnost  sou* 
visí,  nebo  kde2  se  z  něho  (jako  zvi.  u  Mohame- 
dáuův)  osobité  poměry  (t.  j.  v  sňatcích  a  p.)  vyvi- 
nuji.  Tak  je  na  př.  ve  vlastním  císařství  v  Evro* 
pě  pohlaví  u  Arménův  římskokatolických  skoro  v 
úplné  rovnováze,  u  pravoslavných  převládá  ženské 
pohlaví  poměi«m  100  :  102,  u  zjevných  rozkolná- 
kův  100  :  109,  u  protestantův  100  :  106,  u  Židů 
100 :  104.  U  mohamedanův  naopak ,  kteHž  ověem 
jsou  dílem  kočo^í  a  k  tomu  jižní  národové,  při- 
padá na  100  m. '  toHko  97  ženských,  u  pdianův 
(výhradně  kočovních)  na  1)00  m.  99  ženských. 

iS.  Stavy.  V  žádném  státu  evropském  nemá 
statistika  stavův  takové  důležitosti,  jako  v  Rusku. 
Úředně  rozeznávigí  se  sice  j^   či^ři   stavy,  jakoi 


3d3 


vSsdež  y  Evropa  totiž  Šlechtu,  knéŠstvOi  měStoné 
a  sedláci;  ale  nejen  že  rozdíly  mezi  nimi  jsoA  nad 
mim  ostré,  dflem  i  takořka  kastové  (jako  při  stavu 
kněžském),  nýbrž  i  ve  sborn  každého  stavu  nalé- 
zají še  ietná  i  rozdílná  skupenství  a  jsout  mlUiony 
občanův,  kteříž  jprávné  buď  ke  dvěma  nebo  tíPem 
těchto  stavův  naleží,  anebo  které  ani  k  jednomu 
z  nich  počítati  nelze.  Nad  |to  třeba  říci,  že  přivě 
néjdfilelitějží  stavj  v  Rusi,  totiž  městský  a  selský, 
nalézají  se  njni  v  rozhodné  přechodní  době  svéha 
rozvití,  kteráž  ovšem  konečně  k  úplné  asimilací 
vSech  rozdílných  Živlův  jednoho  i  druhého  vésti 
musí.  K  tomu  přistupuje  jeStě  rozdílnost  vnitfní  i 
společenská  vSech  4  stavův  v  jednotlivých  větších 
Částech  řiSe,  druhdy  osobitý  státní  i  národní  život 
měvSích,  nehledíc  k  tomu,  že  v  četném  kočovním 
a  bludném  objvatelstvě  císařství  buď  rozdíly  sta- 
vovské se  ještě  nevyvinuly,  buď  že  zase  zcela  jiného 
spůsobti  jsóif,  než  při  obyvatelstvě  usedlém. 

1.  Stát  ročník  na  r.  1866  udává   k  r.   1863   v 
49gtibemiích  vlastního  císařství  v  Evropě: 

Šlechty  dědičné       ...       677,477  hlav.č.  X'X1% 
Šlechty  osobní  i  služebné        296.675      „  0*48 

Duchovenstva  .  . 
Měšťanův  .... 
Sedláků  .... 
Vojenských  lidí       . 


o 


Cizinců 

Osob  jiných  stavů 

y  hromadě 


611.064      „  0-99  „ 

4,794.175      „  7-87  „ 

49,484.666      „         81-24  ^ 


4,046.619      „  6*64  „ 

86.611      „  0-14  „ 

912.093      „  1-53  „ 


60,969.309      „         lOO-O 


n 


^  V  království  Polském  bylo  roku  1862 
dle  Miljutina: 

Šlechty  vůbec (nižSí  i  vyšší)  196.584  hlav  č.  3-93% 

Kněžstva  rozl.  vyznání  6.^60  „  0*13  „ 
MěSCanův    (i  se  židy  ve 

městech)  .....  1,261.698  „  25*36  „ 
Selského   obyvatelstva   (i 

se  židy)       .    .    .     .    .  3,606.951      „         70*58  ^ 

V  hromadě  ...  4,972.193  hlav    100*00% 


354 

a.  Ve  Finlaudi!  uvodí LrademAnn  kr.  1S45: 

Šlechty       2.697  hlav.  017  % 

Kněžstva  (obojího  pohlaví) 

i  8  osobami  přísfaSnými  19.130  „  1*20  „ 
MěSťanův  vlastních  (t«  j. 

bez  rodin)  .....  14,09«  „  0*93 , 

Sedlákův 1,327.437  „  88'17 , 

Lidí  jiného  zaměstnání   .  141.899  „  9*^3  „ 

V  hromadě  .    .    .     1,505.159  hUv    100*00<»/« 

4.  T  Kavkazském  náměst- 
nictvě  je  Šlechta  buď  jeStě  neu- 
znána (jako  a  horalft),  bnď  k  Šlechtě 
vlastního  císařství  přiřaděna.  Oby- 
vatelstvo městské  obnáSí  (dle   $teb- 

nického  na  r.  lé62) 349.512      „ 

Obyvatelstvo  selské  (dle  ťiřední  sta- 
tistiky na  rok  1863) 1,414.813     » 

5.  y  Sibiří  je  rovněž  číslo 
Šlechticův,  kteříž  ostatně  vSickni 
(kromě  ťiředníkův  Šlechtěných)  v 
evropské  Rusi  domorodí  jsou,  ne- 
známo. 

Kněžských  osob  bylo  r.  1862  ...       52.000  bittv 

Městského  lidu  .•.,....     252.514     « 

Lldn  flelského  (dle  vládní    statistiky 
na  rok  1863) 1,645  731     „ 

6.  Ačkoli  čísla  tato  jsou  dílem  neúplná,  dílem 
k  rozličným  rokům  se  vztahují,  dá  se  přece  Číslo 
jednotlivých  átavův  ve  reSkerém  císař- 
ství na  r.  1863  následujícím  spůsobem  přil»lí2Á« 
tělně  odhadnouti: 

Šlechty  vSeho  spůsobu    .     1,000.000  hlav  č.    1*4% 

Kněžských  osob      .     .     .        700.000     „  0*9  n 

MeSfanů  v  SirSím  smyslu     6,500.000      „  8.5  „ 

Selského    lidu    ....  57,500.000      „  "^^'^  n 

V  hromadě  7~;     .  65,800.000  tlav.       S6'S% 
Přirazí-li  se  k  tomu  jeStě 

číslo  vSech  kočovníkův    4,112.000     n  6*3  „ 


355 


a  fltáléhp  vqjeka  prarídel- 
néfao,  ii6praTÍdelnéko  i 
počet  próptUítSsý^  ro* 
jákftv  i  s  TO^natni     .    7,100.000  hlav  g.     9-2% 

vznikne  fiouíet  ,     .     .    .  774OI2.OOO  hlav  6.  100-0®|o 

kterýž  s  počtem  vSeho  skutečného   obyvatelstva  ci- 
sj^stvi  na  rok  1863  se  srovnává. 

/.  Šlechta  (chorianstvo).  Stav  Šlechtický  má 
v  cisiúFstvf  ruském  rosiiČné  odstíny,  kteréž  buď  na 
historických  a  národnich  základech  spolehtgi,  buď 
výsledkem  Činovnictvi,  Petrem  I.  zavedeného, 
se  býti  jeví.  Dle  tohoto  zákona,  dne  24.  ledna  st.  sf, 
1722  vydaného  (toftcř  o  rangack  řečeného),  Pavlem 
a  nejposléze  pak  MikoláSem  (úkazem  od  23.  června 
1845)  změněného,  rozděluje  se  vyšSí  civilní  i  vojen- 
ská služba  statni,  ku  kteréž  ostatně  vSickni  vlastně 
ruStí  šlechtici  dle  rodu  zavázáni  jsou,  na  14  činův 
(esu  tříd  dietních).  S  6ti  nejnižSími  (od  14—9.  tfidy) 
je  od  činu .  praporeČníka  aŽ  do  činu  štábního  ma- 
jora ve  vojenské  službě  spojeno  osobní  Xlechtictví 
{liínaje  dvoijanstvo),  v  civilní  pak  (t.  j.  od  Činu 
kollejního  registrátora  aŽ  do  činu  titul,  rady)  —  to- 
liko čestné  dědičné  měSfanství:  osobni  Slechtictví 
nastupuje  pak  teprv  s  8.  a  6.  mdou  (t.  j.  s  Činem 
koU.  assesora  až  do  činu  koUej.  rady).  Ostatních 
8  tiříd  ve  službě  vojenské  a  5  ve  službě  civilní  (t. 
j.  od  Činu  státního  rady  nahoru)  dává  právo  Slech- 
tíctví  dědičného  (potomstvenoje  dvorjanHvo),  Nej- 
prvnějSím  3  třídám  dává  se  titul  „vysokoprevoz- 
choditelstvo,**  čtvrté  titul  „prevozchoditelstvo,"  6 — 
8mé  titul  „vysokorodných,"  ostatním  6ti  titul  „bla- 
gorodných.* 

1.  Šlechta  vlastního  císařství,  ostatně 
dle  shiŽby,  dílem  i  dle  statkův  i  v  jiných  Částech 
Hfie  (kromě  Hnlandie)  bytující  nebo  usedlá,  je  tedy 
dědičnou  čili  urozenou  (^otomstvennou)  nebo  o  s  o  b  ní 
(Uíínou).  Do  ělechty  dědičné  přijati  jsou  též 
něktdH  rodové  (zvi.  knížecí)  z  býv.  státu  Gruzin- 
ského  a  Mingrelského,  některé  rody  z  Polského  krá- 
lovství nebo  Finlandie.  a)  Buschen  přijímá  na  rok 
1860  ve  vl.  imperii   437.326   šlechticův  mužského  a 


356 

436.828  ženského  rodu,  v  bromadS  tedy  874.154 
hlav.  Dle  stát  roSnika  na  rok  X866  ohaáši  éíslo 
šlechty  dédičné  ve  ylastním  ci$BhA?i  677.417  hlav 
(338.187  mužských,  339.230  ž.),  číslo  Šlechty  osobni 
(i  s  rodinami)  276.675  hlay  (147.300  m.  a  149.375 
ž.),  v  hromadě  tedy  974.092  hlav,  t  j.  l*397o  všeho 
obyvatelstva  evropské  Části  vlastního  císařství,  tak 
že  tedy  tuto  1  šlechtíc  na  65  obyvatel  připadá, 
číslo  to  ovšem  největší  v  Evropě,  kteréž  dle  pft- 
vodu  svého  napořád  roste.  Kníže  Dolgorukov 
páčí  ve  své  rodoslovné  knize  ruské  šlechty  (ř.  1854 
vyšlé)  číslo  j^í  na  220.000  rodin,  z  nichž  okolo 
35.000  bydlí  v  Petrohradě,  6000  v  Moskvě,  b)  Šlechta 
dědičná  užívá  buď  predikátu,  buď  ho  při  ní  není* 
Predikátu  knížat  (s títulem  ,^sijatelstvo^  a  „svět- 
lost") užívá  72  rodin,  z  nichž  39  vede  původ  svůj 
přímo  po  meči  od  Ruiikovců  č.  od  starých  údělných 
knížat  ruských,  8  z  velkoknížat  Litevských,  3  ze 
starých  chanských  nebo  murzových  rodův  Tatar- 
ských, 4  z  Qruzinských;  16  jich  obdrželo  kuižecl 
titul  po  r.  1707  za  rozličných  císařův  Ruských. 
Titulu  brabec íh o,  vůbec  nového  v  Rusi  (teprv 
od  časův  Petra  Velikého)  užívá  nyní  63  rodův,  ti- 
tulu baronův  říšských  (taktéž nových)  jen  10, 
jakkoli  vSickni  šlechtici  baltických  provincií  titulu 
baronského  sobě  osobují.  Mezi  dědičnou  šlechtou 
bez  predikátu  je  11  rodin,  kteréž  jsou  Ruri- 
kovci,  ale  titulu  knížecího  ztratili,  a  76  jiných, 
kteréž  již  před  r.  1600  k  bojarským  rodinám  ru- 
ským nebo  k  šlechtě  jiných  zemí  náležely.  Vůbec 
je  starších  rodin  Šlechtických,  v  tak  zvané 
barchatné  (sametové)  knize  zapsaných,  přes  1800,  z 
nichž  737  do  staré  Rusi,  120  do  provincií  balti- 
ckých, 877  do  Polska  ilátvynáleži  a  52  teprv  nověji 
z  jiných  zemi  přijato  bylo.  c)  Vlastníků  stát- 
k  ů  v  vQ  šlechtě  (poméSČikú)  počítá  Dolgorukov 
120.197  (tedy  jen  547o  všech  rodin) ,' kteříž  před 
zrušením  nevolnictva  v  Rusi  1861  více  neŽ  11  milí. 
muž.  chlapův  č.  duší,  tedy  skoro  23  milí.  poddaných 
a  120  milL    desjatin  půdy    drželi.  *)  Při  tom   vSem 


^)  Povolení  k  majorátům  dává  se  od  časův  cí- 


357 


nebyl  i  před  r.  1861  stav  jmSnf  ilechtj  m- 
8ké  celkem  vfce  neš  prostředni.  Fřés  4^.900 
vlastníkův  (tedy  skoro 867o ^8ech)  měli  jen  po  í— 21 
doSleb  (v  hromadS  389.586),  36.193  (t.j.  30VovSech) 
po  21—100  dttSfch  (v  hromadě  1,697.914),  20166 
vlastníkův  (t.j.  přen  16%)  po  100—500  dnSích  (v  hro- 
madě 8,974.629),  2462  vlastníkův  £11  2%  vSech 
mesi  500—1000  (v  hromadě  1,697.691).  Velikých 
vlastníkův,  držících  přes  1000  dnSÍ,  bylo  jen 
1896  8  8,074.083  dnSemi,  t.  j.  jen  něco  přes  1% 
všech,  tak  2e  na  malého  vlastníka  první  třídy  při- 
padal průměrný  výrobní  důchod  63  rnblů  (8  rnblů 
s  1  dnSe  poéítajíc),  na  vlastníka  2.  iřfdy  371  rublů, 
3.  třídy  1576  rbl.,  4.  tf.  5191  a  5.  tf.  17.617  m- 
blův  (průHsem  vSech  vlastníkův  na  jednoho  oviem 
4968  mblův).  Ale  i  důchody  velikých  vlastníkův 
strácejí  své  hojnosti,  pováSí-li  se,  Se  mnosí  c  nich 
(jako  Stroganovi,  Demidovi,  Jakovljevi,  Orlovi,  Vo- 
roncovi,  PotoStí,  Braničtí,  Paninové  a  j.)  měli  mezi 
20—80.000,  Šeremeíjevi  dokonce  120.000  O^"^  «<í*- 
vají  200.000)  dněí.  K  tomn  vázlo  rokn  1859  jménem 
dlnha44.166  vlastníkův  na  hypotéce  7,107.1<^4  dněí 
.  (na  půdě  o  cennosti  asi*  2000  milí.  rnblů  sedí- 
cích) v  jediné  cís«^ké  bance  přes  425 V2  milí.  rn- 
blů, tak  £e  skoro  viech  Vs  statků  a  sk.  %  dnSí  v  zá- 
stavě se  nalézalo.  Na  velikon  njmn  jmění  vlast- 
ního i  národního  je  též  chtíě  ilechty  majetné, 
svl.  nrozené,  ntrá(^eti  svých  peněz  v  cizině  (v  lá- 
zeiiskýeh  místech  západoevropských,  na  cestách,  v 
feímě,  v  Paříži  a  jinde),  kteréžto  vycházení  ze  země 
i  mnolioleté  někdy  hovění  sobě  v  ciziněje  tak  mocné, 
že  se  r.  1864  počítalo  vůbec  250.000  lidí,  za  hra- 
nicemi H5e  meSkavSícfa  (větSinon  ělechta)  a  že  v 
jediném  Paříž!  stálý  počet  Rnsův  50.000  hlav  toho 
rokn  obnážel.  ^) 

saře  lliknláie  jen  výmineČně,  a  není  jich  mno- 
ho; přes  20  v  celé  Rnsi  vlastní. 
')  Co  se  rozdělení  dědičné  Šlechty  po  gu- 
berniích evropské  Rasi  dotýče,  kteráž  je  tn  sk. 
výhradně  též  poměSČiČí,  ukazují  ovžem  západní 
gubernie   (druhdy  Polevé)  největSí   čísla.    Tak 


m 

2.  Šleehta  králoytlví  Polského,  TasmSi 
nrosená  (erbovní),  ^tala  v,  1862  dle  Mik.  Mi^atiiitt 
196.584  hlav,  t.  j.  á%  vS^io  obyvatelstva,  tak  še 
v  království  Polském   1   Šlechtíc    na  24  obyvatele 

Sřipadá.  Šlechta  Polská  děli  se  na  dv$  třidy. 
:  první  čiU  vySSí  glechté  náleží  ok.  6500  rodův  s 
25.170  ďeny  (mezi  nimi  r.  1862  —  7204  mnžských 
vladi^ftv  domn);  v  druhé  třídé  obsaženy  jsou  ro- 
diny nižSí  Šlechty  (asi  35-^36,000)^  kteréž  40.898 
předních  členův  a  171.414  hlav  čítaly.  Následkem 
reyisí  erbův  r.  1840  je  vSak  právo  Sleiďitické  vět- 
Sině  nižSí  Šlechty  pdřeknuto,  tak  že  tito  nyi^  jen 
v  řadě  svobodných  vlastníkův  pozemkův  věl^im  dí- 
lem se  nalézají,  a  r.  1860  vůbec  jen  77.343  osob 
práva  Slechtid^ého  mělo,  z  nichž  14.776  ve  Yar- 
Savě,  20.665  v  gn^bernii  VarSavské,  17.197  v  gmb, 
Badomské,  11.000  v^b.  Ljoblinské  atd.  přebývalo* 
Vlastnictví  Šlechty  obnáSí  v  Polsku  toliko 
1,798.603  jitra  (rak.)  poiemkůy  s  robotnýmí  druhdy 
sedláky  v  cennosti  2,961.368  rublů,  tak  že  na  1 
rodinu  jen  48'8  jiter  v  cennosti  72  rublů  připadá, 
nečítajíc  v  to  53.643  ohniSt  Čili  domkův,  z  kterých 

čítá  Šlechta  gub.  Rovenské  94.653  hlav  ^Ull 
14-67o  ▼Seho  oby  v.  g.,  Slecbta  g^Jlinské  73.018 
hlav  Čili  7-3%,  g.  Vilenské  60.. 92  hL  č.6  7%. 
V  Grodnensku  jsou  A%  obyvatelstva  Šlechtici 
(36.211  hL),  v  Mogileviku  4-1%,  ve  Vitebsku  a, 
Volyni  2-7  a  2-27o»  v  Podolí,  Chersoňsku  & 
Smolensku  je$té  přes  lVo»  '^  Eijevsku  0*9,  v 
Čemigovsku  0*8%.  Ve  velkomakých  guber- 
niích je  neijvíce  dvořan  potomstvenných  v  zemi 
Donského  vojska  (11.179  hl.  čili  l-27e).  V^k  y 
Kursku  (0-6%  «ili  12.484  hL).  V  gub.  Petro- 
hradské (ovSem  hl.  v  Petrohradě  samém)  je 
47.559  dvořan  Čili  40%,  v  Moskevsku  jen 
10.777%  čili  0*9.  Podobně  má  g.  Petrohradská 
nejvíce  činovniků  (36.264  hl.  čili  3^0),  Moskev- 
ská  jen  14.281  (&U  0-97o)»  mezi  1-2%  je  či- 
novníků jen  jeStě  ve  Volyňsku,  Poltavsku  a 
Chersoňsku  I  přes  VaVo  ▼  Rijevsku  a  ČSemi- 
govsku,  tedy  avl.  aaae  v  aáp.  a  již.  guberniích. 


m 


fe  fin^a  odladila.  Dle  tobo  je  jmi  ni  ilechty 
Polflké  yeboi  skrovné,  a  zadlošováni  jeho  po- 
krajuje velmi  ryčUle.  K  lio0pod^řské  skáze  jeji  při- 
8iňi:gi  se  ovŠem  též  sna&iS  časti  povstání,  v  kte- 
rých klavnS  nižii  Šlechta  vždy  velmi  horlivého  po- 
č(ua  bitfe,  A  následující  na  n&  konfiskace  a  jiné  re- 
presidie,  tak  2e  nejen  po^t  šlechty  se  menSí,  ný- 
brž i  statky  jcji  do  rokoa  Bašův  a  Němcův  rychle 
l^obázcjí. 

8.  Šlechta  veleknížect  ví  Finland- 
tkébo  je  bnď  domácího,  větSím  dílem  vfiak  Švéd- 
ského původn  (tak  jako  Šlechta  gubernií  baltických 
je  skoro  bez  vyjín^y  německá)  a  skládá  se  (dle 
Betna)  z  228  rodin,  z  nichŽ  9  má  predikátu  hra- 
bědUbo  a  31  baronékébo,  ostatní  rytířského.  PoSet 
ďenův  jejich  obnášel  před  okupací  ruskou,  totiž  r. 
1805  —  2534,  r.  184§  pak  2597  hlav  (dle  Linde- 
maana).  Výsady  a  práva  její,  z  r.  1723  datující 
a  od  ruské  vlády  uznaná,  snáSejí  se  v  svobodě  od 
daní  osobních  čili  z  hlavy  {Fáterí/rihet)^  v  právu, 
dižeti  allodiálné  itatky  {AllodialfrUlté) ,  v  přisluS- 
nosti  k  zvi.  soudu  dvorskému  a  v  zastoupení  na 
sněmích  aejstarSím  Členem  rodu.  Jmění  její  je  při 
obecné  svobodě  sedlákův  platících  sluSné,  a  hospo- 
dářství (tak  jako  Šlechty  baltických  provincií)  spo- 
řádané a  t^rL  vývozem  dřiví  z  rozsáhlých  lesův 
výnosné. 

4.  Šlechta  v  zemích  Kavkasských,  po- 
kud od  Buska  je  uznána  (t.  j.  Oruzinská),  vede  6e 
▼  řadách  Šlechty  ruské.  A  vSak  mnozí  £oralé  Kav- 
kasStí,  zejména  Svanové,  Čerkesi  všech  kme- 
nůvy  UbySi  i  Oselinci  mají  svou  domácí  šlechtu,  kte- 
ráž 06  knížecím  titulem  znamená,  a  jsouc  velmi 
2etDá«  fsa  vlastníka  vší  půdy  se  považovala  a  vět- 
ším dílem  poddaný  lid  v  pravém  otroctví  udržovala* 
Šlechta  Svanftv  Tmezi  nimi  staří  knížecí  rodové  Da^ 
dianův  i  DadiŠMUanův ,  kterýmž  až  do  letoSního 
roku  Vs  Svanetie  v  podruSí  Buském  náležely)  je 
inezi  ruskou  Šlechtu  přijata,  rovněž  i  některé  ro- 
diny horalův,  již  před  r.  1861  se  poddavSíoh.  Vy- 
itěhováním  ostatně  poSet  šlechty,  zvL  Čerkeské 
i  Ubyiské,  valně  se  sten^. 


360 

5.  V  Sibiři  je  ]f>oSet  Šlechty  majetné  velmi 
skrovný,  i  obmeznje  Be  hlavnS  jen  na  gub.  Tobol- 
skou  aTomskou,  i  jsonf  to  vSecko  rodové,  v  evrop- 
ské Rusi  nsedlí.  Před  zmšenim  nevolnictva  bylo  tu 
jen  80  statkův  pomŠS^iSich  s  1295  dnSemi  (z  toho 
ve  vých.  Sibiři  jen  1  statek  s  63  duSemi).  ČetnéjSí 
je  ovSem  činovnictvo.  Národové  koČovni,  ze- 
jména vSiokni  TatarStí,  ale  i  Ealmyci,  mají  téS 
svou  Slechtn  v  rodinách  dědičných  pohlararft  kme- 
nův,  kterýmž  Tataři  mnrzové  a  diani  (tito  jsou 
představeni  celé  ordy,  oninokmenftv),Kalmyci  taidži 
Hkají  (vrchní  náčelnik  nazývá  se  tnto  chung^-taídŽi). 
Ostatni  kočovníci  MongolStí  i  amerického  plemene 
mají  jen  Volitelné  náčelníky  (rovněž  i  CadStí  a 
samojedStí  kočovníci),  kterýmž  zejména  BorjatS 
dzai-sang  Hkají. 

11,  Duchovenstvo.  PoČet  duchovních  osob 
obojího  pohlaví  obnáSi  vq  velkerém  cíii^ství  okolo 
700.000  čili  0-^»/o  vSech  obyvatel,  tiředné  se  v8ak 
ani  Židovití  rabíni,  kteří  obecnou  židovskou  daň 
platí  (vyjmouc  karaimské,  kterých  je  29),  ani  kněž- 
stvo pohanské  v  řadách  duchovních  osob  nevede. 
Počet  duchovních  osob  v  evropské  části  vlastního 
dsařstW  vynáSí  stát.  ročník  k  r.  1863  na  611.054 
osob,  z  nichž  je  294.465  m.  a  316.589  ženských.  V 
počtn  duchovních  osob  vlast  c&sti,  (kromě  Eavkazska), 
kterýž  Buschen  k  1858  na  652.769  osob  (312.495  m. 
a  840.274  Ž.)  uvodí,  naleeálo  se  596.528  osob  pra- 
yoslavné  víry  (i  s  ďáky  Čili  zpěváky,  akolythy 
a  kostelníky  duchovního  stavu),  mezi  nimiž  281.501 
mužských,  315.027  ženshých.  Kostelníkův  svět- 
ského stavu  (Č.  služebných  bratiFí  a  sester)  bylo 
18.142  osob  (9767  m.  a  8375  ž.);  duchovenstvo 
rozkolnikův  (popovcfiv)  obnáěelo  1414  hlav 
'(678  m.  a  741  ž.).  Katolického  duchoten- 
stva  bylo  jte  4147  (mnžských) ,  arménského 
774  (539  m.  a  235  ž.),  evangelického  vyzn.  augfip. 
2786  (1881  m.  a  1405  ž.),  vyzn.  helvetsk^o  130 
(59  m.  a  71  Ž.),  m  uhamedán ského  28.840 
(14.428  m.  a  14^20  ž.).  ') 

>)  Počet   duchovních  osob   nedostnptge   v    Žádné 


361 

1.  DtiehoyenBtyo  pravoslavné  dSli  se 
na  bflé,  L  j,  svStské  a  na  éemé,  i.  j.  řďiolni. 

a)  Světských  duchovních  (^  popův  n. 
tvjaiSenikév)  není  více,  než  50.000,  pooet  to  celkrai 
nedostatečný,  tak  že  každým  rokem  četné  vakance 
bývají  (r.  1836  přes  13.000,  r.  1842  dle  Haxthan- 
seoa  přes  2000  prázdných  míst).  Počet  církví 
pravoslavných  obnáSel  r.  1866  v  městech  evropské 
části  vl.  císařství  4588,  Sibiře  184,  Kavkaseského 
námčstnietva  tolikéž,  tedy  v  hr.  4956.  V  celém 
vlastnini  císařství  je  znaČnČ  přes   50.000  církvi 

b)  Černé  duchovenstvo  čítá  15 — 16.000 
osob  obojího  pohlaví  v  581  klášteřích  (m&nastyrech)^ 
%  nichž  je  463  pro  mnichy  a  118  pro  jeptiSky,  a 
kteréž  se  dělí  do  3  tříd.  Pontnické  kláStery  (s  po- 
zůstatky svatých)  nazývají  se  lavry,  mezi  nimiž 
nejpověÍBtnějSí  jsou  IVojicko-Sergijevská,  posvátná 
veěkér&oin  pravoslavnému  národu,  Pečerská  lavra  v 
Kijevě,  Simonovská  i  Voshresenská  (t.  j.  božího 
vzkříSení)  v  Moskvě ,  Sv.  Aleksandra  Něvského  v 
v  Petrohradě  a  Solovecká  na  soiymenných  ostrovíeh 
v  Bílém  moři.  Lavry  nazývají  se  též  stavropigial- 
nými  monastýry,  i  jsou  přímo  sv.  synodu,  t.  j.  nej- 
vySSímn  dudiovnímu  úřadu  v  Busku  podřízeny. 
ňFedstavení  kláSterův,  kteříž  se  vesměs  jedinou 
přísnou  řeholí  sv.  Basilia  Hdí,  jako  v  řecké  církvi 
vftbee,  nazývají  se  archimandrity  (stavropigien- 
Ití  jsou  inMováni),  je -11  konvent  větSí;  představení 
malých  konventftv  šlovou  ig uměny  (t  j.  převory). 
y  čele  ženského  kláStera  stojí  igumenja  t  j.  i^e- 
vorka.  Kromě  mnichův  (monachů),  kteříž  se  na- 
zývají jeromonachy  (t.  j.  svatými  mnichy) ,  když 
co  býv.  světští  kněží  po  ztrátě  svých  manželek  Qe- 
likož  se  světští  knězi  po  druhé  ženiti  nesmějí)  vitou- 

gubernii  ruské  ani  2%  vSeho  obyvatelstva.  Nej- 
více jich  bylo  r.  1863  v  g.  Vladimirské  (20.844 
hlav),  mezi  1  a  IVaVo  ^^7  J**^^  J*^  ?•  Orlov- 
ská,  Tverská,  Moskevská  (l*3%),Kurská,  Tam- 
bovská.  Voroněžská,  Kijevská  i  Podolská,  tak 
že  duchovenstvo  je  dosti  stejně  po  imperii  roz- 
děleno (aspoň  v  Evropě). 

Bnsko.  31 


362 


pili  do  kláSterft,  —  jsou  jeStS  do&ti  Setni  po  tSí 
I^usi,  roynSž  poQsteTnid  {pu»tynikt)y  pak  tak  >▼• 
schimnfoi  (t  j.  andS18tíX  kteří  v  kliSt«řich  i  o 
samotě  velice  přísný  život  vedou*  PravoslaT- 
ných  knSSí  v  Polsku,  jithž  počet  se  ta  nyní 
eároveň  s  církvemi  po  vsích  rychle  vzmáhá,  Čítolo 
se  r.  1869— -37  (na  34  církvích)  a  47  sluhů  kost^- 
níeh,  pak  23  řeholníků. 

2.  Duchovenstvo  arménské  církve 
pravoslavné  (íili  Řehořovy),  kteráž  byla  teprv 
r.  1836  v  Rusku  náležitě  zřícena,  i  pod  patrian^ou 
B  zvláštním  synodem  v  EČmiadzině  (pod  Araratem) 
stojí,  —  je  též  světské  a  duchovní,  i  Sítalo  se  roku 
1858  v  celém  oísařství  1307  kněží  a  1717  dáků  a 
sakristanů,  z  Čehož  přes  2200  hlav  na  Kavkazsko 
připadá.  Ono  spravnje  619  kostelův  a  310  kapel, 
pak  více  než  40  kláSterův,  kteréž  Čítaly  roku  1863 
toliko  133  mnichův  a  34  jeptiSek.  Duchoven- 
stvo sjednocených  Arménův  je  počtem  velmi 
skrovné  (má  jen  44  církví),  tak  jako  počet  jeho 
vyznavačův  (viz  nahoře),  kteří  od  pravoslavné  církve 
dosti  jsou  pronásledováni. 

3.  Duchovenstvo  římsko  -  katolické 
čítalo  ve  vlaiítním  císařství  r.  1860jeitě  4839 
mažských  a  1618  ženských  osofo  (i  s  kostelníky  a 
p.)  Světských  duchovních  čítalo  se  1990, 
kteříž  2264  kostelů  a  kaplí  spravovali,  mezi  nimiž 
jen  něco  přes  900  farníchJ  KláSterův  bprlo  jieStě 
112  s  2200  Členy  obojího  pohlaví,  mezi  mmi  žen- 
ských 51  s  poáem  asi  600  jeptlSek.  &omě  zá- 
padních provincií,  kde£  se  jeStě  asi  2^2  milí.  hlav 
(Poláků  a  Litvanův)  k  náboženství  římskokatoli  • 
dcému  přiznává,  jsou  jen  jeStě  v  Moskvě,  Petro- 
hrade a Oděse  katolické  kostely.  —  Katolické  du- 
chovenstvo v  království  Polském  Čítalo  roku 
1862  jeětS  4942  osob  obojího  pohlaví  i  s  služebníky 
kostelními  a  klášterními,  a  důchody  jeho  páčily  se 
vždy  jeStě  na  1  milí.  si.  polských.  Kostelův 
farních  ^tá  se  1639,  filiálních  přes  196  a  382  ka- 
plí. Kněží  světských  přes  2200.  KláSterů 
bylo  r.  1862  jeStě  193,  mera  nimi  152  muž.  (19  ti 
řehol),  #1940  mnichy,-«a  41  žen.  s469  jeptiikami. 


363 

KMedkem  á&»teiifltyf  knttstva,  svl.  řeh^íiilie, 
y  povstání  poslectofm^  bý}«  dkaMOsi  od  8.  list  IMi 
dflem  pro  úSastenstvi  toto,  dílem  pro  nedůsl«tok 
ktÉonického  poStu  členův  (8)  amlebo  110  mužských 
klášterů  a  4  žeáské  (s  S92  řebolalky  a  mniíkami), 
tak  že  iiTiiéjSí'  číslo  Idážterůr  jen  42  mašskýek  a 
37  ženských  s  1400  dleny  asi  obnáií.  RusoVi 
sjedfioceni  m^  i.  18<2  r  P<ylskm  269  církví 
farních,  7&  filiakdcfa  a  50  kaplí,  duchovních  málo 
přes  200  a  5  mužských  kUUterft  s  18  mnichy. 

4.  Kostélftv  evangelíků  au^ip:  vysaán  i 
fitá  se  ve  vl.  císařství  874  a  801  modUtebnio, 
oviem  nejvíce  v  baltických  provinciích.  Duchovnícli 
osob  čítá  úřední  statistika  na  r.  1863*^8688,  men 
nimiž  bylo  1766  mužských  a  1780  ženských,  nej.-* 
více  v  Livenii  (662).  Jediné  v  bsdtickýcb  provin- 
dich  je  264  paSlorstvi,  a  počet  vieoh  pastorův  ve 
vlastní  imperii  obnáSi  okolo  480.  Ve  Finlandii 
čítá  se  ok.  600  kostelů  a  6800  osob  duchovního 
8t»vu,  87  proboiství  č.  děkanství  a- 212  p^átorství; 
v  král.  Polském  61. f^umleh kostelů,  11  filiálních, 
600 módlitebnie a 62  pastorství. Evangelíci  helv* 
vyznání  mČli  r.  1863  ve  vlastním  císid^tví  (jen 
ve  Yilenská,  Grodenské  a  Kovenské  gubernii,  pak 
v  Moskvé  a  Petrohradě)  32  kostelů  a  4  modlitebny, 
a  180  osob  duchovních  (69  m.  a  71  ž.).  V  král. 
Polském  m%jí  6  kostelů,  1  fil.,  10  modliteben  a 
7  pastorův. 

6.  Duchovenstvo  židovské,  v  řadČ  du- 
chovních osob  vůbec  neptané,'  obnáSelo  r.  1868  ve 
vlastním  císařství  4866  odob  (2480  jts.  a  2436 
ž.).  RabíUův  bylo  ť.  1842  —  964,  synajřog  604,  pák 
2340  modliteben.  V  království  Pjolském  mig£ 
židé  680  «ynagt>g  a  modlitebnic  (dle  Jáiljutina)  a 
862  hřibcrtovů,  {rak  294  rabínů  *  623  podratínů  a 
jiných  osob  v  ^ámu  pHslnhtgícich.  (O  Karaimech 
vis  nafadFe.) 

6.  Duchovenstvo  muham  eda  nské^ 
čítj^íci  ve  veSkevém  eísdřství  přes  d0.20Q  hlav  (m. 
i  ž.),  2  nichž  pi^s  16000  vlastní  službu  nábožen- 
^eu  vykonává,  mělo  v.  1842^648a  meče^  a  620 
medres  čili  íkol  ve  vlsstním  císařství  (kiomč  Kav- 

81* 


364 

ktMkh)t  jiohX  ncJTice  ▼  KaBažstra  a  ▼  Tavrii  se 
nalézá;  r  kráL  polském  hjlj  r.  1662  2  meSefy  e  % 
imamj. 

7.  Badhistekýoh  kné£i  (\9m)  ^ítá  se  374 
(na  r.  1863,  dle  Basohena  267)  ve  ▼!.  oísařstvi  kromt 
Kavkasaka,  poSet  knSži  lamanikých  je  scela  ne- 
mámy.  *— 

ii/.  8 1  a  ▼  m  S  8 1 B  k  ý.  Tento  důležitý  ttředni 
stav,  na  kterémž  ve  stíFe^  a  sápadni  Evropě  a  v 
koloniálních  státech,  s  Evropy  sápadni  aaloi^ýcb, 
moc  statni  a  pokrok  národohospodářský  i  spoleČen- 
slr^  vůbec  UavnS  spoléhá,  je  skoro  ve  viech  Sástech 
eisařstvi  nejen  Siselné  slabý,  nýbrž  i  velmi  spoře 
po  ohromném  prostranství  HSe  roztronSený  (viz  na- 
hoře) a  k  tomu  vStSím  dílem  jeStS  tak  různorodý, 
že  daleko  ježtS  k  takové  důle^tostí  nedospěl,  kteréž 
v  západní  Evropé  již  od  Sašův  Xil.  i  XUI.  století 
požívá,  a  která  posad  jeStS  každým  témSř  rokem 
se  stává  závažnSjSí. 

1.  Městské  obyvatelstvo  vlastního  cí- 
sařství (kromS  Finlandie,  Polska  i  Kavkazska)  je 
vlastně  neslonSený  posud  aggregat  lidí,  nějakým  10 
stavům  náležitých,  kteříž  jen  ěasného  nebo  ěásteS- 
ného  účastenství  v  záležitostech  obce  mnjí,  «a  jichžto 
zájmy  json  velkým  dílem  i  rozdílné,  nlavní  příči- 
nou toho  jest,  Že  města  ruská  nejsou  průmyslnými 
středy  krajin,  jako  v  západní  Evropě  Ta  tuto  již 
dle  založení  svého),  nýbrž  správními,  vojenskými  a 
nejvýie  obchodními  stí^diXti  větěích  nebo  menSích 
okresův,  a  s  dvou  tfetin  teprv  od  ěasův  Petra  Ve- 
likého (zvi.  za  dob  Kateřiny  II.,  kteráž  jich  ok.  260 
aaloi^la,  větěím  dílem  z  bývalých  klášterských  slo- 
bod) k  naříz«)n{  vlády  povstala.  Charakteru  prŮ- 
myslného  (kterýž  jim  ostatně  za  dob  staroruských 
mnehem  větší  měrou  náležel)  zbavuje  jidi  hlavně 
ta  okolnost,  že  sedlád  ruití  migí  nejen  velmi  skrov- 
n^  potřeby  vlastního  pohodlí  a  blahobytu,  nýbrž  že 
při  zauhovalostt  ěeledního  i  staroslovanského  obec- 
ního ^zeni  selský  stav  ruský  věeeky  potiFeby  své 
ji^  v  obydlí,  tak  oděvu  a  p.,  pospolitou  průmyslo- 
vou prám  domácí  i  obecní  sam  sobě  vyrábí,  ano  i 
snaěný  přebytek  toho  do  obchodu  pouStí,   tudíž  od 


3t)5 

města  nikterak  nezávisi.  Z  těehto  příčin,  jakoX  i 
následkem  bývalého  podcbinitvii  v  kterémt  stát  i 
yrchnosti  mské  svých  |>oddaných  k  potipoHté  fabríSné 
neb  domáei  výrc^S  užívali,  jsou  v  mnohýeh  gti- 
bemiich  raský<ďi  spifie  vesnice  a  vesnické  okresy 
liH  bývalá  panství  průmyslovými  stíFedj,  než  mtsta 
Muna,  vyjmonc  Moskvn,  Taln,  Tver,  Jaroslavl.  Vla- 
dimír a  málo  jtnýefa  (vis  o  tom  o^itataé  níSe).  Nad 
to  nhraSuje  Šlechta  ruská  své  potřeby  ilomácí  i  spo 
lečenské  vStí^ím  dílem  posnd  jeitě  s  citosem^a, 
v  5emž  je  pobříohn  i  jiné  vygií  stavy  (avl.  úřed- 
nictvo i  kupectvo)  následují.  Pr&mysl  není  tedy, 
prostředkem  a  spojidlem  obyvatelstva  měst  r.  a  pfí  • 
lehlých  k  nim  krajin,  a  vládní  i  obchodní  sájmy  na- 
plžnjí  je  nad  to  různorodnými  i  nestálými  Hvly, 
kteréž  s  domácim  obyvatelstvem  měst  ^«tých  sty^ 
kův  málo  sobě  hledí,  a  s  ním  nikterak  jeStě  nespí- 
naly, tím  méně,  any  i  ěkoly  městské  ^em  ntavům 
nebyly  posud  přístupny. 

Statut  městský  (gcrodovojě  poloienie) ,  od 
Kateřiny  II.  r.  1785  oktrojovaný  a  od  Alexandra!. 
r.  1801  zákonem  řiSe  profaláSený,  r.  1824  a  později 
zaMikulá9e(z7Ur.  1882  a  1846)  doplněný  i  proníéBěný, 
rozeznává  ovSem  v  obci  městské  (^oredškcje  ehMéeMtúo) 
jen  6  tříd  obyvat^stva,  které  téŽ  v  konskriptních 
knihách  městských  {gorodonija  ohyvatel'ak^a  knigi) 
se  vedou,  totiŽ:  1.  skuteční  obyvatelé  měst  (n««to- 
jMije  ohyv<U^y  tolik  co  naSi  usedli  měltané;  3. 
členové  kupeckých  tříd  éili  gild  (gildahij€)\  8.  ee- 
chovni  lidé  {eeěhóvyje)  a  řemeslníci  (t.  j«  dělníci 
kromě  cechův);  4.  přespolní  a  cizí  kupci  a  obohod- 
nici  {inostrann^é  i  intig<trúdnyJ9  go9H)y  5.  iestní 
měStané  Í^oeetnyJ€  iU  immityje  gnusdane),  8.  vlastní 
mě$tané'(m^ií^n^  ěíli  lépe  £'amáři,  bospódětí  a  p. 
a  r&žnoěineí  (raetnoííinci)  t.  j.  úředníci  nižií  nebo 
rodiny  čestných  měětanfiv,  umělci,  spisovatelé,  uči- 
telé atd.  Kremé  toho  bývá  vSak  i  člnovnictvo,  pak 
ilechta  urozená  ve  městech,  zvl«  v  dlouhých  zimách 
velmi  četná,  a  s  ní  vždy  (aspoň  před  zruěenim  nevol- 
nictva) dosti  četné  zástupy  služebníkův;  koneiSně 
rozmnožují  obyvatelstvo  měístské  posádky  vojenské. 
Četní  vysloužilci  vojenStí  i  civilní,  dělníci  a  náden- 


366 


níei;  i  poéet  přeapolnfch  sedlákův  {votaU^v^  obvoě 
niku  a  p.)  bývá  i  na  delSi  ča9  ve  městech  snainý. 

a)  Poiei  osedlých  měšťanův  řídi  se  o- 
▼Hm  dle  éisla  domův  i  posemkův  k  města  připsa- 
ných a  neni  sevrub  snámý,  obnáší  však  nyní  ve 
▼lastnim  císařství  Kajisté  ok.  560.000,  a  rodinami 
2,800.000  hlav.  Ovšem  že  v  tHdě  této  obsahuji  sd 
trlastně  lidé  všech  stavů  i  tříd  městských. 

b)  Kupcův  všech  3  gild  poěitá  Bascbanve 
vl.imp.  (i  s rodinami)  toliko  431.834,  zniehž  je  223.514 
mnžských  a  208.320  ženských,  stát.  roěňik  uvodí 
však  k  r.  1863  jen  v  evropských  guberniích  vl.  im- 
perie46d.996  gildských  kupcův,  z  nichž  235.137  m. 
a  230.823  ž.,  což  dini  9*77a^ všech  měšťanských  Udí.') 
Jšouť  to  vlastně  kupci  vyšších  tfid,  jelikož  s  pro- 
vozováním jich  živnosti  výkas  znaěného  jmění  ěiU 
lépe  běžného  obchodního  kapitálu  spojen  jest.  V 
tfetí  gildě  jsou  kupci  s  l^j^i^em  aspoň  2400  rublů 
papírových,  v  druhé  ^aspoň  s  6000,  v  první  aspoň  s 
15.000  rubly.  Kupci  první  giídy,  jichž  počet 
málo  nad  1200  vystupuje,  směji  provozovati  veltržbu 
po  celé  říši  sé  zbožím  domácím  i  zahraničným,  a 
zároveň  i  drobnou  tržbu  ve  městě  i  v  Újezdě,  jsou 
bankéři  a  dodavatelé  vládni  (liferanti),  a  dle  vůle 
apoti^eby  i  fabrikanti.  Kupci  druhé  třídy  mají 
sice  právo  neobmezené  veltižby  s  domácím  zbožím^ 
cena  zboží  cizozemského,  jimi  do  obchodu  daného, 
nesmí  však  býti  vyšší  90. 000  rublů  pap.,  rovněž  ne* 
nugí  pr^va  zakládati  směnárny  a  pojištovny.  Číslo 
jich  nebývá  vyšší  v  celé  říši  3000  hlav.  Kupci  3. 
gildy,  jichž  ^slo  obnáší  okolo  70-75  000,  jsou 
ylastaě  naši  detailisté,  kt€^  vŠak  v  prodeji  cizo- 
zemského zboží  jsou  obmezeni  na  zámluvy,  u  kup- 
cův 1.  a  2.  tHdy  uěiněné;  i&  to  ale  oprávněni,  dr- 
žeti hospody,  loděf  závody  pro  výrobu  tkanin  rezl. 
drubu,  vykládati  zboží  na  trzích  a  jarmarcích  a  t  4* 
Kupci  všech  tříd  i  rodiny  jejich  jsou  prosti  daaě 
z  hlavy  i  služby  vojenské,    mají  své  zastupitele  v 

I  I  11 1  I' >        in— — »■ 

')  Dle  statistiky  Trojnického  je  ve  vlastním  cisař- 
atví  nyní  v  hromadě  132.200  vlastních  Jkup? 
eiv  všech  3  gild* 


867 


městském  yýbocu  i  přisežni  znalce  při  Boudé  měst- 
ském. Za  to  plati  daň  IVz— 4%  b  {^Hbláiených  ob- 
chodních kaintálfty.  Gildy  kupecké  jsou  pHstnpny 
vSem  stayfim  i  cizozemcům  (i  bývali  též  mužikom, 
pokud  tito  povolením  pána  svého  se  vykázali),  i 
jsout  mezi  nimi  i  z  tHdj*  býfr.  nevolníků,  při  velkých 
obchodních  vlohách  národa  velkomského,  náramní 
boháči,  kteří  přes  to  vSecko  mnohdy  ani  psáti  ne- 
umějí a  stíFídmý  v  každém  ohledu  život  vedou. 

c)  Nejblíže  kupcům  stojí  hosté,  t. j.  obyčejné 
cizozemští  kupci,  kteří  vedle  práva  volného  vyzná- 
ni i  východu  z  říSe  mají  právo  viech  ťtiá  kupeckých 
(s  týmiž  daněmi )  i  právo  zastoupení  ve  výboru 
městském.  Poěet  jich  není  větSí  než  500  rodin  (dle 
Schnltzlera) ,  co  se  totiž  vlastních  kupcův  dotýče, 
jinak  připadá  z  čísla  jinostrancův  vůbec,  k  r.  1863 
vykázaného  (8&611  hlav,  totiž  47.464  m.  a  39.147  ž.), 
nepochybně  největSí  počet  na  města,  pak  na  roz- 
ličné Šlechtické  závody  průmyslové,  zvi.  v  jižních  a 
západních  guberniích.  Tak  má  na  př.  ^.  Kovenská 
7750,  Minská  přes  3900,  Grodenská  přes  3600,  Vi- 
lenská  3400,  Kijevská  3300,  Podolská,  Yolyňská  i 
Bessarabie  přes  2000,  Charkovská  přes  1000  jino- 
strancův.  NejčetnějSí  jsou  oySem  jinostranci  v  Pe- 
trohradě (v  gubernii  vůbec  Í7.156 !),  r  Moskvě  (v 
gub.  4981),  pak  v  přistavných  městech,  zvi.  v  Rize  a 
Oděse,  jelikož  obchod  zahraniční  hlavně  v  jich 
rukou  jest.  Tak  měla  Livonie  roku  1863  —  7750 
jinostRancův ,  gub.  Chersonská  7176,  Tavrie  63&Í, 
Kuronie  2972  jinostrancův.  ^— 

d)  Cechdvní  a  řemeslníci  tvoří  dle  nalich 
náhledův  vlastní  prŮmyslný  živel  obyvatelstva  měst- 
ského na  Rusi.  Práva  i  zřícení  cechovních  jsou  táž, 
eo  druhdy  ú  nás.  Ttián  řemeslníkův  skládají  tova- 
rySi  a  dělnici  fabriČnit  kteříž  ovSem  daně  živnosten- 
ské neplatí  (ovšem  ale  vl.  mistíK  cechovni).  Shromáž- 
dění cechův,  kassy  cechovní  a  p.  jsou  i  ua  Rus 
pravidlem,  a  představení  cechův  sedí  ve  městském 
sástupitelstvě.  y  evropské  Č  á  s  ti  císařství, 
v  kteréž  statut  městský  platí,  bylo  dle  stát.  ročníku 
r.  1863  jenom  260.346  cechovních  a  řemesníkův 
(133.118  m    a  127.228  ž.),  t.  j.  54%  všech  měšťan- 


368 


skýchlidi;  v  celé  vlastni  imperii  čítalo  sedle 
vládni  statistiky  téhož  roku  278.388  hlav  (145.629 
m.  a  132.759  ž.),  což  zřejmě  ó  slabosti  malého 
průmyslu  městského  svědči. 

e)  Vlastni  měštáné  jsou  v  Rusku  lidé,  pro* 
voíujici  obchody  niŽSiho  druhu,  jako  drobné  kupe- 
ctví v  materiálním  eboží  (a  vyjmutím  vSak  čaje  i 
koloniálního  eboží,  leda  kromě  města),  a  držitelé 
hospod,  restaurací,  kaváren,  kořalen,  lázni,  lodi  a  p. 
Mě&tané  nejsou  vyňati  z  dané  z  hlavy,  aniž  z 
vojenské  služby  i  mají  celkem  též  povinnosti  co  se- 
dláci.  Doplňujíce  se  lidmi  zvi.  selského  stavu,  propu- 
štěnci vojenskými,  cizozemci  a  p.  a  neměvěě  posud 
pospolitých  zájmův  amž  podilu  v  správě  městské, 
stojí  při  nedostatku  vzdělaní  dle  výpovědi  znalcův 
(zvi.  Haxthausena)  na  nízkém  stupni  mravní  za- 
chovalostí.  PřípoČtou-li  se  k  nim  vSickni  měSfané 
z  baltických  a  západních  (druhdy  polských)  guber- 
nií, kteříž  jsou  ostatně  dílem  dle  západoevropského 
spdsobu  organizováni,  vystoupí  číslo  jích  v  evropské 
části  imp.  (dle  Buschena)  i  s  rodinami  na  3,749.559 
hlav  (1,724.051  m.  a  2,025.508  ž.),  dle  stát.  ročníku 
na  r.  1863  na  4,032.530  hlav  (1,954.935  m.  a 2,077.595 
ž.),  což  činí  84-1%  vSech  měšťanských  lidí.^) 
B&znočinci,^teřiž  se  též  do  této  ti^dy  čítají, 
jsou  vlastně  skupenstvím  různorodých  živlů,  rozlič- 
ných práv  i  výsad  požívajících,  mezi  nimiž  nejčet- 
něji nižší  úřednici  civilní  (zvi.  kanoelářStí  a  nižiíí 
poStovni),  domácí  učitelé,  umělci,  herci,  dělníci  a 
řemeslníci  z  fabrik  a  hutí  koruniíích  a  j.  se  nale- 
zbíL  Buschen  čitá  jich  o  sobi  420.406  (222.210  m. 
a  198.196  ž.),  stát.  ročník  912.093  (484.170  m.  a 
427.923  ž.),  v  kterémžto  čísle  ale  též  lidé  nepH- 
psaní  posud  k  žádnému  stavu,  k  v  uěkt.  guberniích 
i  jinorodci  a  vůbec  i  schodky  k  hlavním  číslům 
stavů  se  obsahují.  Yšickni  různočinci  jsou  od  pla- 
cení  obecné    daně  osvobozeni   (i^e   ne   vSickni    od 


')  Trojnicki  čítá  vSak  1,434.700  měStanův 
vlastních  (bez  rodin),  v  kterémžto  čísle  se  kromě 
cechovních  a  měStanů  též  čestní  měŠfané  ob- 
sahuji. 


369 

ftluŽbj  vojeaské)  m  mohou  se  pod  ji&ými  výhr»» 
dami  i  jinýeh  Živnosti  (j»ko  olevřeni  •oakrom- 
jQÍeh  ú»tav4,  atelierů  a  krámů  a  p.)  a  to  bezplatně 
přidržeti.  I  propuštěni  vojáci  (a  drahdyina  svoboda 
pnSténi  sedláci)  se  dle  Schuberta  k  nim  poéítaji.  Za- 
stoopení  v  obecném  výboru  nemá  tato  třida» 

f)  Čestné  měětansiv<^,  sřiaené  eisařským 
úkazem  od  10.  dubna  1832  (s  dodavkj  od  r.  1846X 
jevi  se  co  prostředni  ěili  spo^iovací  &»a  vSeeh  tříd, 
a  to  se  sknteČným  prospěchem  měst  niskýeh. 
Osobnými  (lidnými)  čestnými  mě  Stany 
stávají  se  vSiekni  absolvovaní  posluchači  rnskýok 
universit  (s  dobrým  vysvědčením),  nm^i  «  akade- 
mie vjSliy  cisosemstí  učenci,  umělci,  obchodnici, 
kapitalisté  i  fabrikanti.  Dědičnými  {půtonutvem- 
n^mi)  čestnými  měSfanj  stávají  se  &bvikanti 
domá<^  i  cizi,  pokud  jsou  buď  radami  obehiodoimi 
neb  průmyslnými,  buď  vyznamenáni  řádem  ruským, 
buď  a  kupeckých  rodin  1.  nebo  2.  títídy  pooháseji, 
kteráž  sa  10  n.  15  let  beEÚhonliě  oněm  g^Idám  ná- 
ležely; rovněž  uČend,  ha  universitách  ruských  na 
doktory  nebo  mistry  povýSení,  pensiooeři  akadeniie 
uměni,  pak  naturatizovani  učímci,  umělci,  obchod- 
aid  a  fabrikaůti  oiBOzemiti  (po  10  letech).  Čest- 
nými měitany  dle  prátar^dtt  stávají  se 
synové  dě<fiČných  čestnýek  měStanů  a  synově  Úeeh- 
ticův  osobnieh.  I  Ž  i  d  ům  je  při  vdký^  zásluhách 
o  stát  nebo  vědu  a  umění  a  p.  čestoé  méHanirtvo 
{Přístupné,  jakkoli  jen  v^ufoennich^  káež  jim-  právo 
zdržovati  se  přisluSí.  Senáit  rožhoidi^e  v  záUžitosti 
čestného  měěfanství  a  uděluje  diplomy.  Počet  čest- 
ných měi<imův  udává  Busefaem  toHko^  na  1&838 
(9074  m.  a  7764  ž.  osob),  stát.  roč.  eStá  k  r.  M%S 
17503  dědičných  (8876  m.  a  8624  ž,)  a  17.801  osob- 
nidi  (8955 .  m.  a  8846  ž.)  t.  j.  0*37  a  0^^%  vieofa 
obyvatel  měst  stavu,  v  hromadě  tedy  35.309  osob 
čm  0-75«/o.  — 

g)  Oo  se  pak  práv  měšianův  vůbec  éo- 
týČe,  snáiejí  se  přede  věím  ve  volném  nakládání  s 
jměním,  buď  dědietvfan,  buď  výdělkem  naby^m,  v 
0voboďněm  dfžeuí  poz«nkŮv  i  statkův  větÉch.(ale 
bez    nevolníkův) ,   v  právě    otevříti  krámy  a  duny 

32 


670 

sidadiStS  «  p.  bes  zviáSfniho  povoleni.  Obec  má 
po^vo  fleháaeti  ie  8  povol^nmt  politické  sprÁvy 
každý  třetí  rok  k  w)lbám  i  poradám  o  záležitosteeb 
obecných.  Právo  hlasu  mají  jen  ti  méSfané,  kteH 
J8^  S6  let  stáři  a  plaií  dané.  Právo  městské  je 
spojeno  8  taxon  100  r.  Následkem  oÍBař.  éfcaeftv 
r.  1861  a  1662  je  ostatoé  stav  městský  re  veSkeré 
imperii  (kromi  Fínlandie)  Co  do  zřiéeni  svého  v 
době  přechodni,  a  siddni  města  Petěrbork  a  Moskva, 
pak  Oděsa  máji  již  od  r.  1665  své  nové  statuty  (o 
kterých  vis  niže  při  ^správě^),  kteréž  spřihodsými 
proměnami,  jeS  obce  samj  navrhnonti  máji,  i  v  ostat- 
niďi  městech  cisařstvi  provedenj  bndoa. 

h)  Vzhledem  k  hospodářskému  stavu 
měst  ruských  jsout  vůbec  města  v  násleKk^h 
povahy  své,  výSe  vytknuté,  a  právě  snad  pro  nevy- 
rovnalost  stavův  živá,  lidná  i  bohatá,  i  obyvatelstvo 
poživa  skutečného  blahobytu.  I  obecné  jměni  je  vět- 
iim  dilem  dosti  znaěné  (o  statcieh  městských  viz 
niže).  Tak  obnáSely  např.  důchody  Petrohradu 
0^.  1863  přes  3,662.000  rublů  stHbra,  důchody  Mo- 
jikvy  I,e69i000,  Oděsy  1,162.000  r.  štír.  Riga  měla 
téhož  r.  důchodův  přes  957.000  r.  stř.,  Tifiis  306.800, 
N.  NccFgOBod  2J0.000,  Kijev  303^000,  Charkov  185.<ee«, 
Asiraohaá  166.000,  Kaaan  160.000,  PoUava  142.000, 
Saratov  120.000,  Rybinsk  112.000,  Ei-oněUt  100.000, 
ifkgianrogpřeB99.000jrilno06  000  ArchaBg<eldc  95.000 
r  střjMeai  50-*900.00r.  duch.  měly  Simbirsk(8^4M)0), 
OrelfKuřsk,  SamarayChersoň,  Voroněž,  Jařoslavl,£i^- 
iněv,  Hostov  Dráský  a  Berdjansk.  Přes  20X)00  dů- 
chodův mělo  45  T^ěst  (v  SibiK  jen  Irkutsk,  Tomsdc 
A  ^ojiěkosavsk),  přes  10.000  n  ^stř.  59  měst  (imeai 
Bimi  jen  4  sibiřská)  a  z  679  měst,:  jei  stal  tfóiSnik 
k  r.  1663.  tivodf, nebylo  leě  16,  kteráž  měla  po  500 
.t*  výro&tick  důohodův  (a  to  mez!  nimi  9  z  Qrod- 
iMuské  g.).  Ovibm  jsou  io  nejvice  sídaloá^  přístavná 
města,  kteráž  velikým  důchodům  se  těSí«  ale  i  pvů- 
•Éysliiá  města  i  r«iměž  i  povelžská,  kteráž  vůbec 
n^cfaleji  v  Rusi  vzkvétaji,  vykazuji  ziMiěné  áh- 
chochr.  Městům  baltických  pr<yvinoii  po- 
dlaha k  sámožnosti  veóae  Sťastpé  pok&y  jejich  táž 
jolné   zřaseni  obecnéi,  skoro  docela .  jeibě  od  staro  • 


371 

dinu  sachovalé  (vis  siKe),  kteréž  ovienD  dle  rsorn 
bývalých  lianaeatakýoh  měst  ndmeckýdi  (obsvláltě 
Bakovce)  spořádáno  jest  Právem  iÓžekým  Hdi  ge 
města  Vindava,  Libava,  GoMiog  a  Hasenport,  a 
podobným  Jelgava,  Revel  i  Derpt  I  Bessarabská 
města  měla  dosud  rozdíloé  od  velkoruBkých  zříseni. 
2.  Města  .  západních  gubernií  čini  v  společen- 
skýxih  i  právních  poměrech  svých  přechod  do  měst 
polských.  Mésta  tate,  od  koruny  neb  Slechtj 
průchodem  více  než  500  let  vysazená  rozličnými 
městskými  právy  němidckými  (obivl.  magdeburským), 
máji  tudíž  ve  ve8ka>ém  společenském  i  právnim 
dH«eni  svém  podobu  našich  měst,  povahu  tudíž  si* 
del  průmyslu  i  obchodu,  kterýmž  administrace  již 
z  ohledův  (Setnosti  jejich  (462  r.  1862)  jen  skrovnou 
měrou  větSí  živostí  dodává;  223  jich  závisí  přímo 
od  koruny^  229  byla  vlastnictvím  soukromnim. 
Města  polská  jsou  tudíž  nejen  četná  (1  na  &Q  m.), 
nýbrž  i  stav  městský  v  království,  kterýž  (dle  Mil- 
jutina  na  r.  1863)  1,216.285  hlav  t.  j.  253%  vidio 
obyvatelstva  čitá,  nalézá  se  v  zna<{né  větSině  proti 
stavu  městskému  ve  vlastním  císařství.  Kromě 
duchovenstva  a  šlechty,  zvi.  jdrobnó,  která  je  v  ném 
vSndež  četná,  skládá  se  městské  obyvatelstvo  v 
Polsku  hlavně  z  obchodníků  a  řemeslníků  vSeho  dru- 
hu (vesměs  ještě  v  ee^y  spojených),  faforikaatů  a 
dělníkův,  pohříchu  ale  skoro  s  polovid  ze  Židův, 
kteří  n^í  skoro  všeeken  obchod  drobný  i  větií,  a 
vůbed  všecky  výnoso^^  živnosti,  jako  hospody, 
fabriky^  peněžné  obchody  a  p.  v  rukou  svých  ^). 
Ačkali  se  upříti  nedá,  že  Židé  hlavní,  ano  skoro 
výhradnou  ^oc,  kapitály  tvořící,  B«jen  v  Poli|ftě, 
nýbrž  větším  dilem  i  v  městech  zápiadníoh  provin- 
cií vuských  ťdruhdy  polskýeh)  skládají,  předce  právě 
toto    výlučné  hremadění  kapitálův  v  jedné,   náfoo- 

>)  Na  r..  18^  počítá  Miljutin  v  eelém  království 
672*022  o6ob  ži^dbl^h  se  průmyslem  a  912.838 
obchod^n.  %  oněeh  je  Okolo  70.060  dělníkův 
labríčných  a^  105«65ť  vlasinfíeh  řemeslníkův  a 
jieh  plkučídi.  Ifaproti  Umn  640.388  židův  (I), 
ovšem  asi  s  %  v  méitech  usazených^ 


372 

ieQ8t7Ím  i  mravem  rosditné^  třfdé  obyvatelstva, 
spftsobBJe  velikou  chadoba  mSst  polských  a  úplnoa 
závislost  všech  ostatních  tiKd  městských  od  tohoto 
cizího,  assímilaci  vždy  yzdorajícího  živla,  kterému 
jediné  drahý,  v  PolStě  rovnéfi  cizí  živel,  t.j.  Němci 
(ačkoli  hlavně  jen  v  průmyslných  městech  asazeni) 
jakoasi  rovnováhu  držeti  se  snaží,  jelikož  Velko- 
rasové  co  výrobně  obyvatelstvo  v  polských  městech 
posad  velmi  slabi  json.  V  menSich  městech 
zabývá  a  živí  se  nad  to  í  velká  čásť  měifanftv 
(dle  Miljntina  48.890,  a  s  rodinami  277.388  t.  j. 
22.8%  všeho  městskéha  obyvatelstva)  též  rolnictvím, 
kdežto-  Židův  rolnických  je  toliko  v  celém  království 
jen  3925  (!).  s  rodinami  27.971  hlav.  Proto  jsou  i 
města  polská ,  i  menSí  města  západoruských  gu- 
bernii v&bec  seělá,  neěistá  i  chudá  (jak  obce,  tak 
soukromníci),  čehož  ovSem  nejen  Živel  židovský, 
nýbrž  i  Šlechta  sama,  kteráž  jeho  usazování  a 
ěfrení  se  nejen  vŽdy  podporovala,  ale  i  z  křesťan- 
ského lidu  nad  právo  těžila,  —  hlavni  vinu  nese. 
—  Nové  zřízení  měst  polských,  poskytu- 
jící jim  větěí  autonomie,  kteréž  císi^.  úkazy  od  2.  a 
26.  března  1861  provésti  se  mělo,  bylo  revolucí 
polskou  zaraženo,  i  nevstoupilo  posud  v  skutečnost 
(viz  o  něm  též  níže). 

3.  Ve  Finlandii  je  stav  městský  celkem 
sióe  slabý  (viz  nahoře),  ale  města  jsou  rovněž  středy 
průmyslu  a  obchodu,  i  vykazují  mnohem  srovnalejŠí 
obyvatelstvo,  než  ruská.  Rovněž  platí  v  nich  sta- 
tuty starého  městského  práva  Švédského,  dle  kte- 
rého moc  v  rukou  vlastních  měSfanův  leří.  Města 
8  právem  skladním  {Stapdretht)  mají  o  1  poslance 
více  ve  sněmích.  YKavkazskémnáměstnictvě 
jsou  města  buď  dle  práva  ruského  (jako  vBecka 
skoro  v  Kedkavkazí),  buď  dle  starého  zřízení  per- 
ského i  řeckého  vysazena.  I  v  Turkestansku 
je  staré  právo  domácí  zachováno,  toHko.majíi  tuto 
politické  úřady  kontrola  záležitostí  obe<mýoh.  Oby- 
▼atelstvo  městské  skládá  se  v  Kavkazsku  i  tuto 
hlavně  z  řemeslníkův  a  obchodníkův  vieho  druhu, 
jako  v  celé  kroměruské  Asii.  (O  roslíření  stavu 
městského  viz  ostatně  nahoře.) 


S73 


IV.  stav  selský  (kresťjantkoje  toělovýé), 
NejvětSi  dfl  obyvatelstva  řiie  ruské  náleží  k  stava 
sdskémn.  ye  vlastaim  císařství  evrop.  éiní  sedláci 
81*247ot  ▼  irálovství  Polském  70-68,  ve  Finlandii 
88*17,  v  Kavkazském  námSstnictvé  a  v  Sibiři  při 
snačném  čísle  kočovníkftv,  pastýřských  horalův  i 
bludných  kmenů  vždy  jeStě  34  O  a  35-67o  a  ▼  celé 
říši  67  V2  inil.  hlav  é.  74*6%  vSeho  obyvatelstva. 
Oviem  že  k  stava  selskému  též  největSi  díl  vojska 
nepravidelného,  jakož  i  velkou  část  vojenských  pro- 
poStěnců  počífÁti  náleží,  Čímž  by  mocnost  jeho  na 
více  než  61  mil.  hlav  č.  skoro  80%  vSeho  obyva- 
telstva říSe  se  povýšila.  > 

Jak  při  veSkerých-  poměrech  společenských 
v  Rasi,  tak  náleží  i  v  stavu  selském  rozeznávati 
sedláky  vlastního  císi^tví  od  sedlákův  v  Polska  a 
ire  Finlandii,  jakkoli  i  při  onSch  veliké  rozdíly, 
zejména  mezi  sedláky  baltických  provincií,  síbflr- 
sk^mi,  západoraskými  i  Kavkazskými  a  t.  d.  se 
shledávají. 

1.  Před  r.  1861,  kterýž  zrolením  nevolnictví 
vefikeré  druhdy  télesnS  poddané,  ale  i  volné  sedláky 
v  přechodní  jakýsi  stav  uvedl,  z  něhož  ovSem  po- 
vlovně svobodný  i  majetný  stav  selský  vytvořiti  se 
má,  nalézali  se  sedláci  ve  vlastním  císař- 
ství v  rozličných  stapních  poddanosti,  kteráž  ovSem 
byla  výsledkem  staletého  a  v  rozličných  částech 
eís^tví  mnohoobrazného  processa  společenského. 
Vzhledem  k  společenskému  postavení  sedlákův  byly 
před  r.  1861  a  jsou  dílem  i  podnes  3  velké  tfídy 
s  četnýini  odstíny  a  přechody,  totiž  a)  sedláci  na 
vlastní  půdě,  b)  Sedláci  řiSStí,  c)  sedláci  na  statcích 
Šlechtických. 

a)  Počet  sedlákův  na  vlastní  půdě 
osedlých,  ovSem  vesměs  svobodných,  byl  před 
r.  1861  poměrné  skrovný.  Bez  kozákův  nebyl  ve 
vlastním  císařství  vyěSí  3  mil.  hlav.  K  nim  náleží 
předeviím  a)  tak  zv.  jednodvorci  (pdnodvórci)^ 
kteréhož  ná^vn  před  r.  1861  se  užívalo  vůbec  pro 
viecky  nefilechtěné  volné  vlastníky  půdy  (kromě 
kapcův),  nechf  si  jí  buď  v  obecné  pospolitosti  podle 
yelkoraského    obyčeje    (zemlja    duSevaja)^   buď  y 


374 


soukromnim  vlastnictvi  požívali  (z,  <M)érinaj^,  B. 
1850  ditalo  se  (dle  materialůy  pro  etat  R.  na  r. 
1858)  jednodvorců  ye  všem  císařstYÍ  1^91.980  muž- 
ských hlav  (č.  dnSi),  i  bjliť  v  27  gabemiich  evrop- 
ské £u8i  (hlavně  v  jižndch,  východních  a  dílem  i 
severních),  pak  v  g.  Stavropolské,  Tobolské,  Tom- 
ské  a  Jenisejské  usedlí*  Z  nich  mělo  737.998  pilda 
dnSevou,  453.982  pfidu  Čtvrtní,  a  sice  buď  vlastoi, 
buď  poměstnou  (t.  j.  koruně  náležitou),  kteréž 
tedy  jen  v  jakémsi  dědičném  nájmu  (za  obrok) 
užívali.  Nejčetnější  jsou  podnes  ti  jednodvorci, 
kteří  co  potomci  bývalých  pohráni čných  strážníkův 
proti  Tatarům  Krymským  (v  XVI.  a  XVJI.  století 
osazených)  hlavně  na  hranici  stepní  a  na  půdě  čer- 
nozemní,  a  nejčetněji  v  g.  Voroněžské,  Kuraké, 
Tambovské  i  Orlovské  usedlí  jsou  a  vesměs  k  ná- 
rodnosti velkoruské  náleží.  Jednodvorci  zá- 
padních  gubernií  (druhdy  polských)  jsou  vlastně 
potomci  býv.  drobné  Šlechty  polské  i  litevské  v 
těchto  krajinách,  kteříž  svého  šlechtictví  listinami 
neprokázali.  Jednodvorci  tito  tvfňi  též  zvláštní  obce, 
pokud  100  a  více  rodin  jich  v  sousedství  se  naleaát 
i  neplatí  daně  z  hlavy  (poduSného).  Jich  nejbližší 
byli  tak  zv.  volní  sedláci  (krestjúnie  šobiůptn- 
nikl)  t.  j.  bývalí  nevolníci,  kteříž  buď  smlouvou 
(výkupem)  nebo  soudním  nálezem  volnými  se  stali, 
a  buď  vlastní  statek  sobě  zakoupili,  buď  od  koruny 
nebo  od  býv.  pánůy  svých  přidělený  dostali.  Tito 
sedláci  platili  sice  podušné,  ale  žádného  obroku, 
a  tvořili,  kde  jich  vice  byle,  i  zvláštní  obce,  nebo 
byli  korunním  i  soukromním  statkům  připsáni.  J|ný 
druh  jednodvorcův  činili  a  činí  dílem  podnes  tak 
zv.  Masilci  v  Bessarabii  (t.  j.  potomci  úředníkův 
býv.  knížat  Moldavských),  pak  Rap  t  ač  i  tamtéž 
(t  j.  potomci  kaěží),  kteHž  rovněž  své  statky  maj(, 
a  kromě  malých  poplatkův  k  rozličným  slqžbám 
státním  zavázáni  jsou.  Přechod  do  stavn  kozákův 
Činí  bývalí  maloruští  kozáci  čili  jednodvorci 
v  gub.  Poltavské  i  Černigovské,  kteříž  po 
zrušení  starého  kozáckého  sdpízení  (r,  1775)  a  po 
přestěhování  bývalé  síče  Záporožské  na  KuIImudl  (r. 
1792)  v  těchto  krajinách  posrastali  a  nyní  od  obe<9- 


375 


ný^h  sedlákův  niSiin  se  aeliiit  saohov&vi^ioe  oyiem 
rědomi  svého  býv.  stavu  a  považujíce  se  sami  za 
Šlechtice.  Za  půda  svou  jsou  dle  koaáckého  spA- 
sobu  powid  vássáni  k  dlouhé  službě  vojenské  a  platí 
2  ruble  stř.  podudného  b  reviaské  (t  j.  mužské) 
duSe.  Podobné  jsou  pomSry  astrachailskýchf  ural- 
sl^ch,  kubánských,  tereckýoh  a  sibiřských  koaákův, 
kteří  též  mesi  jednodroree  se  Čitají  (ne  vSak  ko- 
láči donStí,  o  nichž  vis  níže).  Vůbec  bylo  r.  1860 
nejvíce  jednodvorcův  v  ^.  Kurské  (262.526),  Voro- 
něžské (218.324),  Tambovské  (227.123)  a  Orlovské 
(140.068),  pak  v  Saratovské  (58.101),  nejméně  v 
Závolžských  a  severních,  pak  v  sibiřských  (v  To- 
bolské  4320,  Tomské  225,  Jenisejské  12  m.  hlav), 
v  kterých  jsou  jednodvorci  (kromě  severních)  skoro 
vesměs  přesídleni,  tak  jako  v  Stavropolsku.  fi)  K 
svobodným  sedlákům  lítají  se  též  Tataři  v  gub. 
Tayrijské,  kteří  buď  soukromni  statek  mívjí,  buď 
obecní  vlastnictví  půdy  podle  ruského  spůsobu  mezi 
sebou  zavedli.  Ovíem  že  jen  soukromni  majitek 
jejicli  odprodati  se  smi,  a  to  jen  s  povolením  vlád* 
nim.  i  jednodvorci,  výSe  jmenovaní,  směli  jen  na 
jednodvorce  ,prodigem  /loukromni  majitek  svůj  pře- 
nésti. V  jistém  ohledu  éítaji  se  i  vSioknijino- 
roďci,  buď  usedlí  buď  ko&>vní,  i  dle  zákona  do 
třičtyr .  svobodných  selských  vlastníkův,  pokud  ,  na 
korunních  a  soukromnich  stecích  usazení  nejsou 
(o  kočovnících  viz  ostatně  níže)..  I  židé  počítají 
se  zákonem  mezi  volné  jinorodce  a  su^^í  v  guber- 
niíchf  do  kt^ch  jseu  .připuštěni,  i  nemovité  jmění 
držeti. 

b)  Pod  jménem  říSských  sedlákův  roz- 
umějí se  podnes  v  nej$iriím  smyslu  slova  vSickni 
ledláci,  na  statcích  bud  koriuutich,  buď  císařských 
usedlí,  a)  Korunní  sedláci  {gosudaratvenj/Je 
křesťane)  jsou  sedláci,  na  statcích  státních  čili  ko- 
rnnqicb  {kazétmýdi)  usedlí,  i  považovali  se  všickni 
zákonem  již  od  starodávna  za  volné.  Pokud  dle 
itaroruského,  národního  názoru  jakož  i  dle  státního 
práva  ruského  národ  tTuský  v  osobě  svého  care  za 
vlastníka  veSker4  p4<ly  ^  císařství  se  považ^ige, 
suýí  statky  korními   v  říŠi  ohromnou   rozlohu  (viz 


376 


O  tom  niže)  a  jsou  i  v  Polska  následkem  konfiskací, 
neméně  i  v  Kavkazska  a  t  d.,  veliké.  E^romé  semfi 
Donských  kozákůr,  kteráž  je  bnd  ylastnictTfm  obcí, 
baď  celého  yojska  donského,  nalézají  se  statky  ko- 
runní ve  TSecfi  gnbemiích  erropských,  a  celá  Sibiř 
kromě   Újezdů    kočovníkův  je    též  půdou   koruny. 
Počet  korunních  sedlákův  je  tudíž  vo  vlastnioL  cí- 
sařství velikánský,  i  obnáSel  »před  r.  1861   přes    25 
mil.  hlav  (z  toho  v  evropské  éásti  císařství  22,060.909 
hlav  t.  j.  37 Vo  v8ech  obyvatelů).  Ve  složnosti  s  roz- 
lohou korunních  statkův   po  guberniích  bylo  ovSem 
nejvíce    korunních  sedlák^.v    v  g.    Oloněcké,   Vja- 
tecké  (přes  80%),  pak  v  g.  Archangelské,  Voroněž- 
ské, v  Bessarabii  a  Tavrii  (80— 60*/©  vSěch  obyvatel 
gubernie);  mezi  40—60%  měly  jich  g,  Vologodská, 
Permská,  Samařská,  Peuzinská,    Tambovská,  Černi- 
govsHá,  Kurská,  Poltavská,  Charkovská  i  Jekaterl- 
noslavská.   V  Simbirské  činili  jen  6*8%  víedi  oby- 
vatel, v  zemi  Donského  vojska  bylo  jich  vůbeo  jen 
94  (r.  1858).      Gubernie   závolžské,    Utevské  a  sev. 
středoruské  měly  jich  mezi  20 — 40,  jižní  středoruské, 
baltické  a  ootatní  (jihozápadní)  maloruské  jen  mez! 
10 — 20%    vSečh  obyvatel.    Vzhledem  k  vdlkerémn 
obyvatelstvu  gubernií  byli  tedy  ovšem  korunni   s^ 
dláci  nejčetnější  ve  vSech  jižních,   povolžských    a 
východnich,  Čili  vůbec  ve  stepních  guberniích ^  jako 
v  rozličných  časích  dobytých;  kdež  ovSem  na  pusté 
půdě,  vládě  připadlé.  Čilá  kolonisace   průchod    svůj 
měla,  —  pak  v  severních  lesních  guberniích,  kteréž 
skoro  celé  od  starodávna  koruně   náleží.     Nejméně 
jich    bylo   poměrně    v  baltických  a  býv.    polských 
guberniích,  kdež   veliká  větěina    půdy    ode    dávna 
šlechtě  přisIuSí.    Sedláei  koruiini,  čili  vlastně   obce 
jejich,  byly  do  r.  1864  jen  uživatelé  &   dědičné  ná- 
jemnice půdy  korunní,   ža  kterouž  jisté    n^emné 
{ohrok,  nejvySěí  2  r.  86  kop.  stiF.,  nejnižií   2    r.   15 
kop.  stř.),  pak  zákonnité  poduSné  (86  kop.)  z  každé 
revisské  Č.  mužské   duie  a  jiné  přirážky  k  daním 
(jako  9  kop.  na  stavbu  silnic,  k  vzájemnému  po^- 
Itěni  proti  ohni  a  krupobití  9  kop.  z  duěe)  platiH  a 
rozličné  zemské  povinnosti  (ubytování  vojska  a  t.d.) 
vykonávali;  k  nimž  ostatně  i  vliekni  sedlácl  sará* 


377 


ftáni  jsoQ.  —  Pomirj  sedlákův  korannich  ▼ 
9  nápadních  (druhdy  polských)  a  baltíckýoh 
gabemiich  byly  potad  od  velko-  a  maloraských  roz- 
dílné, pokud  jen  nSkteré  ěásti  statkftv  v  nájemném 
^eni  obci  nebo  jednotlivcův  (kdež  ruského  obec- 
ného zHzeni  není)  se  nalezalj,  za  néž  tedy  jednot- 
livci i  obec  robotu  vykoná  váli,  neplatíce  obroku. 
Sedláci  sibířSti  byli  až  na  13oO  hlav  vesmis 
korunní,  sedláci  kavkazití  taktéž  (až na 80.000 
hlav).  Ke  korunním  sedlákům  poéítaU  se  též  stálí 
dělnici  a  řemeslníci,  připsaní  k  rudným  a 
solným  báním  korunním  v  g.  Permské  a  Sibiři 
(v  Evropě  267.000,  v  SibíK  301.489  hlav  r.  1863),* 
pak  na  poštovních  stanicích  s  přikázanou  půdou  a 
povinností  povozní  usazeni  sedláci  (jumééici)^  jichž 
se  r.  1888  jeStě  41.696  mužských  hlav  čítalo,  a 
ktdH  zvL  při  silnici  mezi  Petrohradem  a  Moskvou 
usazeni  byU  (v  g.  Novgorodské  10.573,  v  Tverské, 
Moskevské  i  Petrohradské  přes  6000  m.  hlav),  — 
konečné  tak  zv.  Icúhnani  (r.  1838  jefitě  115.236  m. 
hlav),  zvláště  v  lesnatých  guberniích  usedlí  a  k 
práci  dřevařské  v  lesích,  pro  státní  loděstavbu  vy- 
hraž^iých,  zavázáni,  kteréž  obě  třídy  vůbec  všech 
poplatkův  (nikoli  ale  služby  vojenské)  svobodny 
byly.  Rovněž  náleželi  k  sedlákům  korunním  též 
všickni  cizozemští  kolonisté,  jako  na  statcích 
korunních  usedlí  {t,  1863  -—  449  653  osob,  totiž 
229.542  m.  a  220.111  ženských),  kteH  již  tehdáž 
velkých  výhod  požívali  (zejména  svobody  od  služby 
vojenskéf  a  Meaonité  i  od  civilní)  a  z  nichž  jca  po- 
volžšti  Kěmci  obecni  zřízení  ruské,  tedy  pospolitost 
půdy  u  sebe  zavedenou  méli,  pak  korunní  sedláci 
(rumon.  oarani)  v  Bessarabii.  /?)  Sedláci  úděl- 
ni  {udUnifje  kresůjane)  jsou  sedláci,  na  statcích  cí- 
sařské rodiny  usedlí,  kteří  před  r.  1861  za  nevolné 
se  považovali,  ostatně  ale  též  zřízení  obecné,  tytéž, 
výhody,  ale  něco  větší  povinnosti  měli  (na  př.  8 
rublů  60  kop.  z  těhla),  než  sedláci  korunní.  Nale- 
zajíi  se  toliko,  tak  jako  statky  císařské,  jen  v  22 
guberniích  Evropské  Rusi,  totiž  ve  všech  severních, 
všech  východních  (kromě  Permské),  v  severních 
itředoruských  (kromě  Jaroslavské),  pak  v  Orelskéi 


37a 


Mogile76ké,  Vítebsl^  a  Vilenské  gtibernii.  Po^et 
jioh  obnáfiel  před  r.  1B61  (r.  1868)  2,018.481  hlav 
(966.780  m.  a  1,062.701  ž.)  2.  SA%  vSeho  obyva- 
teUtva.  V  g.  Simbirské  činili  4S'S%  víeho  obyva- 
teldtva  (494173  hlav),  v  Archangrélské  20*77o,  v 
Novgporodské,  Samařské  a.  Kosiromské  ;^8  lO^tt 
v  Petrohradské,  Vladimirské  a  Nižegorodské  přes 
6%,  ve  Vilenské  a  Mogilevské  pod  1%,  v  ostatních 
mezi  1 — fk\  vSech  obyvatelův. 

b)  Sedláci  na  statdch  soukromnich  (l;re«^'aBe 
pom^iUcije  —  poméícik  :=.  statkář)  byli  před  r* 
186 1  bnď  též  osobně  volni ,  bnď  tMesnS  poddáni, 
a)  PoSet  volných  byl  ovSem  skrovný,  a  nále- 
želi k  nim  předevSím  vSickni  paniti  sedláci  v  bal* 
tických  provinciích,  kteH  z  vlastnU>o  sneSeni  Kieohty 
a  prošlými  z  toho  císařskými  úkazy  od  6.  Serviia 
1816  a  6.  ledna  1820  na  dédiSný  nájem  a  roboty 
dáni  jsou  a  r.  1863  v  hromadě  1,267«991  hl.  (v  Li- 
vonii  670.666,  v  Kuronii  324.482,  v  Estonu  272  944) 
Sitali.  Rovněž  byli  v  západních  gubemiíeh  někt^ 
jeánodvorci,  v  Újezdě  Tyraspolském  pak  (v  g.  Podol- 
ské) též  cizozemští  přistěhovalci  č.  kolonisté  na 
statcích  ělechtiekých,  ovSem  pod  jistými  vplnýnú 
úmlnvami.  Taktéž  byli  osobně  svobodnými  skoro 
vSickni  (kromě  11.681  r.  1868)  poměičičí  carani 
v  Bessarabii  (proti  robotě  12  dní  do  roka  a  desátka 
B  polí  a  dobytka  i  některým  jiným  povinnostem), 
pak  tak  zvaní  polovníci,  t.  j  sedláci,  na  odvod 
polovice  žni  na  sonkromních  st£.tcích,  zvi.  g.  Yolo- 
godské  nsedli  <r.  1838  vSak  již  toliko  3300  hl.),  ko- 
nečně sedláci  na  stateiiďi  kupeckých  (jelikož 
kupci  i  města  toliko  statky  bez  nevolníkův  ki^o- 
váti  směli),  kteréž  třídy  vesměs  pod  úmluvami  a 
s  právem  volného  odstěhování  se  na  st^tcí<^  po* 
měSčtčích  seděli,  fi)  Přes  90%  vSech  poo^Sčiěieh 
sedlákův  bylo  před  r.  1861  (kromě  provineií  jsal* 
tických)  tělesně  poddanými  lidnii  (kfipostnyipe)*  B, 
1861  ěítalo  se  jích  jediné  v  evropské  ^á«ti  ei? 
sařství  22,543.277  hlav  &  38*  17^  trsech  obyvatelŮ7> 
7  Kavkazsku  něco  přes  60.000,  (z  toho  v  g.  Sta- 
vropoUké  6848  sedlákův  a  866  dvorových),  t  Si- 
biři vSak  při  skrovném  poiStu  statků  v  Žlechtickýcih 


379 

(29  v  E^adnJ,  I  ve  vých.  Sibiři)   toliko    X7hO   hlav 
(«  T  tom  počta  456  dvorovýcli).    Ve  abodŠ  b  počet- 
nosti t,  velikoatí  statkftv  pomSífiílch  po  Basi  íítalo 
se  nejvice  krřpoBtnýcb    t   bývalých    polských   (zvi. 
jižnidi),  pak  v  iďedoruských  gabernilcb.   Jako   buď 
k  býv.  srisKikrfttickéma  «táta  Polakinia,  buď  k  dr- 
žava   Btarého   státn    Moskevského   Diležitýcb.    Tak 
mSI;-  sejmena  r.  1868  g.    Sraolenská,   Tiilská,   Ka- 
luíská,  Minská  i  MogilevBki   pomáí^efch   sedlákův 
nerobtých  £0—70"/*  všecb  ob-jvatcl  (Smoleaski  se- 
jmeua  761.187  í.  69'l°/o),  Voljuě,  Podol!  a  Kjjev- 
sko,  pak  g.  Vitebská,  Pikovská,  Tverská,  Jaroslav- 
ská,  Eostromská,  Vladimiřská,  Nižeerorodská   i  Rja- 
Novgorodská,   Moskevaki, 
.e£ne  Orelská,  TamboTská, 
-60%   ílecbtických   nevol- 
ih  jiŽDÍch    a  výcbodnloh, 
ruských,    do  kterých  jiŠ 
I  T  XVUI.   století  ilechta 
{,  od  carův  (etI.  od  Jeká- 
nu,  lástnpy  avýok   sedli- 
liojoé  iJenáíela,  je   po£et 
:aaíný.  Tak  míly  g.  fiim- 
Čeroigovská,  Knraká,  Pol- 
8  též  36-60%  aevolnikt 
paaikých,  a  vSecky    OBtabii  jiini,    kromě    Taarie  a 
Bessarabie,  ale  i  Petrohradská  g.,  Permská  i   Volo- 
godská  20— 367„.    Naopak  měly  ve  shodě  b  rot- 
lohon  komoakli    statkův  víeok;   ostatní   9    {^ber- 
nil   evropské   Bnsi   bnď  pod  20%    (jako   Eazaňská, 
Orenburská,  Samařská),  ano   krumě   Tauiie   (11.063 
Mav  6.  6'9*'/n)  dokooce  jen  pod  6%,   Archangelská 
i  pod   l*/g   (t.  jen    40   hlav)   panských   aevolnibfiv. 
y)  Dle  obíaiiBkého   zákouaika  ruského    (povístného 
tvodu,  již   od  Kate£in;   II.   poEatého,    od   MikoláSe 
dokončeného)  tozeinávali  se  na  lákladé  rozvoje  ne- 
volnictva   v   Buši    vlastni   sedláci    pomSífiiíf,    pak 
dvorští  S.  služební  lidé,  koneCué  k  závod&m    Slech- 
tíckým    připsáni  sedláci    a   koupené    n.   v;ménSná 
détí  a  jiní   nevolnici   některých    asijských  kočovní- 
kův.    Sedláci  poméSíiňi  i  d  v  o  r  5 1  i  (livoroojjí, 
t  j<  k  osobním  službám  q  pánův  zvoleni  neTolnici) 


340 


uáleželi  osobné  i  s  půdou,  ku  kteréž  byli  připsáni, 
pánu  svému,  kterémuž  byli  povinni  posluSnostf  v 
každém  ohledu  v  mezecb  zákona,  a  pod  jehož  soud 
ve  vSech  vScech  civilních  příslušeli.  Pán  mSl  vSak 
povinnost,  o  výživu  i  blahobyt  sedláků  svých 
se  starati,  ručil  za  vykonávání  povinností  jich 
k  státu  a  jnél  se  jich  zastávati  i  odpovídati  za  n§ 
v  jistých  zákonem  vytknutých  pHpadech.  Při 
prodeji  pozemkův  musilo  se  aspoň  po  4V2  dese- 
tině pro  každou  hlavet  zachovati,  jakož  vůbec,  pro- 
dej krěpostných  lidí,  jakož  i  zástava  jich  bez  zemé 
byly  od  časův  císaře  MikuláSe  přísnS  zakázány. 
y  případech  nehospodářství  pána  i  nahromadění 
nedochodův  z  panských  statků  i  seSlosti  poddaných 
nastoupila  vŽdy  sequestrace.  —  K  výživě  poddaných 
a  dosažení  náležitých  důchodů  ze  statkův  dávali 
vrchnosti  obcem  krěpostných  lidí  svých  buď  celé 
statky  panské,  buď  jen  části  jejich  k  přiměřenému 
rozdělení  mezi  poddané  členy  obce  podle  tjag^el 
nebo  duSí  do  užitku.  V  prvním  případě  platily  obce 
vrchnosti  své  ohrok  (vždycky  na  penězích),  v  dru- 
hém vSak  vázány  byly  k  robotě  (Ďarí^wa,  rahotá^  též 
tjaglo  a  izdélijé)  na  panském  údělu,  a  sice  za  ti^í 
dni  v  témdni  vůbec  po  řadě,  v  čas  Žní  nebo  v  ji- 
ných pilných  případech  i  celá  ves,  t.  j.  každý  sta- 
tečný člověk  v  ní.  Z  10  milí.  poměSčičích  duSi 
(t.  j.  mužských)  bylo  před  r.  1861  něco  přes  S  mil. 
na  obrok  odkázaných  {phroiSných)^  a  skoro  7  mil. 
izdélnýoh  (robotuých).  Robotní  země  nalézaly  se 
nejvíce  V  západních  gub,ernifch  ruských  (t.  j.  v  dr- 
žení polské  Šlechty),  ale  i  ve  východních  guberniích, 
kdež  z  nedostatku  odbytu  hospodářských  plodin 
pán  pro  vyplnění  státních  poplatkův  část  statku 
pod  vlastní  správu  (gospotUkaja  zapaSka)  brával, 
v  jižních  guberniích  poroučel  se  pak  pro  snadný 
a  výnosný  vývoz  obilin  spůsob  roboty  sám  se- 
bou, jako  na  černozemní  půdě  vůbec.  K  zvýšení 
obroku,  pohříchu  žádným  zákonem  nevyměřeného, 
přidržovali  poměščíci  poddaných  svých  ještě  k  rozl. 
Jiným  živnostem  kromě  statku,  t.  j.  zvi.  k  obcho- 
dům, ku  kterýmž  je  náklonnost  i  schopnost  ve 
yelkoruském  lidu  vůbec  veliká,  ale  i  k  řemeslům    a 


m 


jiným  rozmAni^m  iSivnostem  dle  osobité  ichopliottí 
krSpostnébo,  nebo  užívali  jicb  k  práci  to  TlMtnicb 
fabrikách  a  jiných  sávojiech  (btI,  banských  a  hut- 
ních), ano  pronajímali  je  i  do  cizích  sávodův.  KrS- 
postní  mohli  tedy  na  průkazní  list  svého  pána  ve 
vtech  končinách  říSe  za  rozličnými  živnostmi  se 
.zdržovati,  k  cechům  řemeslnickým  i  ke  gildám  ku- 
peckým připsáni  býti  a  t.  d.,  z  obchodních  živností 
nesměl  jich  pán  nikdj  proti  vůli  jich  nazpét  povo- 
lati. iHři  tom  docházeli  kréposf ní  v  rozl.  obchodech 
mnohdy  velikého  movitého  jmění  a  bohatství,  ovSem 
též  k  velkému  užitku  pánů  svých  (nemovitého 
jmění  nesměli  vSak  až  do  r.  1848  držeti),  kterými 
pak  početní  z  nich  z  člověčenství  se  vykupovali, 
k  Čemuž  od  r.  1845  též  plné  právo  měli.  Násled- 
kem výkupův,  dobrovolného  uvolnění  krěpostných 
(nebo  též  pro  jisté  zločiny  pánův),  přiřaděním  k 
vojsku  a  nápadem  nebo  koupí  statkův  panských  od 
koruny  tenčil  se  počet  krěpostných  již  před  r.  1861 
značně,  tak  že  tito  na  př.  při  osmé  revisi  (r.  1838) 
jeStě  44%,  při  desáté  (1857—68)  již  jen  37%  víeho 
obyvatelstva  skládali.  —  Celkem  byl  stav  k  r  ě* 
pestnýoh  před  r.  1861  na  velikých  statcích 
nejen  snesitelný,  nýbrž  i  často  v  pravdě  skvělý 
(jako  na  statcích  Šereme^evých,  Demidových,  Or- 
lových, SanguSků,  Dolgorukových  a  j.),  na  ma- 
lých, a  zvláStě  dělených  statcích  větSím  dílem 
velmi  těžký  a  smutný.  Přílišná  nádhera  n.  i  chu- 
doba malých  Šlechticův  vedla  tuto  mnohdy  k  ne- 
lidskému trýznění  poddaných  a  ke  vSel^akým  hnus- 
ným Spekulacím  s  krěpostnými,  jakou  bylo  zvi. 
{uronigímáni  jich  do  práce  fabričné  n.  báňské,  ku- 
pování a  prodávání  statkův  na  výdělek,  při  čemž 
sedláci  sami  obyčejně  kupní  cenu  sehnati  musili, 
a  t  d.  Největší  nehody  a  strasti  stavu  krě- 
postných záležely  vůbec  v  libovolném  uklá- 
dání obroku  i  roboty,  při  rozsáhlosti  ruského 
hospodářství,  při  krátkosti  doby  hospodářským  prá- 
eem  příhodné  a  vzdálenosti  trhův  obilních  v  Rusi 
(mnohdy  na  2—400  verst),  zvláStě  obtížné,  —  pak  v 
obyčejné  nepřítomnosti  pánův  na  statcích,  za  kte- 
ré! krěpostní  do  rul^pu  lakomých  lUřfdmkův  zúplna 


382 


vjá&m  byli,  SímS  téS  i  bUt  koranníob  &  ůdSfných 
sedlákův  svláStS  trpSl.  Kadto  byly  rSecky  ialoby 
sedlákův  na  pánj  (vyjmono  udáváni  velesrady  a  p.) 
přísně  sakázány,  úřady  pak  ť^eadná  a  gnbernské 
nemély  žádného  práva,  míchati  se  do  při  páttftV 
8  poddanými,  leč  v  případě  nepravého  v  poroba 
vsetí  {ukriplentje)  volného  člověka,  v  případě  tě* 
lesného  skaženi  krěpostnich,  v  případech  schásení 
statků  v,  při  zločinech  jak  pánů,  tak  poddaných  a  p. 
Výhodon  byla  krěpostným  hlavně  bezpečnost 
výživy,,  jelikož  pán  je  v  čas  neúrody  a  p.  &7iti, 
semene,  náčiní  atd.  poskytovati  musil,  pak  právní 
zastupitelství  pánův  dle  přání  poddaného,  volnost 
výživy  jiného  spůsobu  bez  kontroly  pána,  poknd 
se  obrok,  ovSem  dle  schopnosti  obročného  obyčejně 
vysoko  vyměřený,  řádně  odváděl,  —  vedení  i  vyučo- 
vání jich  od  pánův  k  zlepSení  práce  fak  rolnické 
tak  řemeslnické,  obecní  sýpky,  sem  a  tam  i  sátoSny, 
některé  Školy  a  p.,  od  panův  v  obcích  zavedené. 

2.  Počet  sedlákův  v  království  Pol- 
ském obúáSel  r.  1859  (dle  statistiky  Miljntina) 
3,442.808  hlavy  obojího  pohlaví  ve  22.308  vesni- 
cích a  11.095  dvorcích  i  samotách,  kteréž  do  3069 
obcí  (gmin)  rozděleny  byly.  Z  obci  náleželo  před 
r.  1864,  kteréhož  amSení  roboty  v  Polska  provedeno 
bylo,  892  státu  č.  koruně  (s  8446  skutečnými  všemi), 
a  2877  soukromníkům  a  sice  tak,  Že  z  počtu  vsi, 
v  nich  obsaženém,  přisluSelo  837  k  rozl.  majorát- 
ným  panstvím,  228  církvi,  122  rozličným  závodům 
a  společn&stem,  88  jistým  městům,  17.887  pak  ji- 
ným menSím  i  větSím  vlastníkům  91eohtiokým,  kte- 
rých bylo  196.584  (i  s  rodinami,  z  t<^o  oviem 
171.414  hlav  niŽSÍ  Šlechty,  vySSí  25.170).  Jii  r. 
1794  (5.  května)  prohlásila  sice  tehdejší  vláda  ná- 
rodní (za  KoSčiuSka)  osobni  svobodu  sedlákův, 
konstituce  fhmcouzská,  pak  r.  1807  tehdejSímu  v^- 
kému  knížectví  VarSavskému  vydaná,  nejen  zruBeni 
nevolnictví,  nýbrž  i  rovnost  vSech  ohČanův  před 
sákonem  (ČI.  4.) ;  a  konstituce  z  r.  1815,  pro  nové 
království  kongresové  vypracovaná,  přijala  téS  zA- 
konem  osobní  svobodu  a  volnon  přechodnost  se- 
dláka i  movitého  jmění  j<3ho,  ti^  že  již  před  ro^em 


383 

18<U  nebylo  v  Polsce  skutečných  oevoInikAT.  Za 
to  pozůstala  OTSem  yeliká  větSina  sedlákův  ▼  po- 
měra obroku  neb  robofy  k  býv.  vlastníka  svému 
(ovSem  B  právem  výkupu)  a  bez  vlastni  půdy,  ale 
což  borSiho  v  následcích  konstituce  od  r.  1807, 
(ovSem  a  na  Štěstí  neprovedené)  ocitla  se  velká  čásf 
sedlákův  polských  beze  vSech  potemkův,  tak  že 
ústavou  touto  skuteěně  ^tný  proletariát  selský  (tak 
zv.  batřakové  a  nádenníci)  vytvořen.  R.  1859  čítalo 
se  samostatných  vlastníkův  selských 
(větSím  dílem  prostředkem  výkupu)  21.944  (i  s  ro- 
dinami), Židů  na  vlastních  pozemcích  (též  s  rodi* 
namí)  27.971,  vysazených  sedlákův  (tak  zv.  ioltyiův 
Č.  Šolcův  dle  něm.  práva)  8285  (i  s  rodinami),  ho- 
spodských, mlynářů,  kovářů  a  j.  na  vlastni  nebo 
obecni  půdě  (i  s  rodinami)  73  058  hlav,  v  hromadě 
tedy  131.2^8  selských  lidí,  kteří  na  vlastní  půdě 
seděli,  a  3*8%  vSeho  selského  obyvatelstva  tvořili. 
VSeiďien  ostatní  selský  lid  byl  buď  v  po- 
měru robotném  n.  obročném  na  statcích  ko- 
runních n.  Šlechtických,  buď  v  osobních  služ- 
bách svých  vrchností  za  plat  neb  i  na  bezplatné 
užívání  půdy,  buď  v  stavu  selského  prole- 
tář i  á  tu.  Půdy  korunní  a  vrchnostenské  užívalo 
profi  obroku  č.  Hiňi  809.252  domorodých  se- 
dlákův (i  s  rodinami),  proti  robotě  845.659,  proti 
obroku  i  robotě  186.750,/- v  hromadě  1,841.661  ě. 
bS%  vSeho  selského  obyvatelstva;  kolonistův 
(větším  dílem  německých)  na  Šlechtické  n.  korunní 
půdě  bylo  proti  obroku  51.575,  na  obrok  i  robotu 
20.725,  v  hromaáě  72.300  hlav.  Na  panských 
díro r ech  sedělo  (větSim  dílem  s  přidělenou  sobě 
půdou)  služebnýeh  lidí  58.874  (Šafářů  a  p.),  tak 
že  počet  obročných,  robetnýeh  n.  vůbec  služebných 
lidí  panských  (i  korunních)  obnáSel  r.  1859  — 
1,972.335  hlav,  t.  j.  577o  vSeho  selského  obyvatel- 
stva. Ostatek  t.  j^  1,339.210  selských  Hdi,  tedy 
skoro  40%  viech  sedlákův,  nemělo  pražádné  |iůdy 
k  výživě  své.  Z  těch  nalézaly  se  sice  160.403  osoby 
v  slažbě  panské  oo  komorníci,  zahradníci  a  p.  (i 
8  rodinaaii),  tedy  od  pánův  živení,  ále  1,17^.8)97 
lidi  (mezi  nimi   666.016    vlaetnich  baArakův   t  j. 


384 


druhdy  pftQských  sedl&k&,  296.749  nádenufků  a 
216.042  jiných)  byli  jediné  na  ^isnon  práci  ná- 
dennickon,  n&  dílo  ve  fabrikách  a  p.  odkázáni,  tak  . 
že  ylastni  proletariát  selský  v  Polsce  přes 
34%  vSebo  selského  obyvatelstva  obnáSel.  Ačkoli 
cisařským  ákazem  od  26.  kvétna  (7.  Června)  1847 
jakýsi  počátek  k  zlepšeni  stavu  tohoto  bidného  lidu 
učiněn  byl,  přece  jsou  blahomysln^  zámSry  jeho 
vSelijak  překaženy  a  batraei  polští  setrvali  tudíž  ai 
do  r.  1864  v  tak  smutných  okolnostech,  že  protí 
nim  nevolnictví  poméSČičích  sedlákův  ve  vlastním 
císařství  bylo  velice  Žádoucím  postavením.  Ale  i 
poměry  obročných  a  robotných  v  Polsce  byly  při 
neurčitosti  roboty  i  obroku,  při  velikém  počtu 
Šlechtických  vlastníkův  a  tedy  skutečné  chudobfi 
většiny  těchto,  při  velké  rozdrobenosti  statkův 
(ovšem  i  často  jediné  vsi),  při  zadluženosti  malé 
šlechty  a  skrovné  hospodárnosti  její,  mnohem  horši, 
než  na  Rusi  —  a  jakkoli  ,cÍ8i^ským  úkazem  od  16. 
(28.)  prosince  1858  náležité  inventury  všech  sel- 
ských závazkův  pomalu  i  na  Polsce  Qako  před  tím 
v  guberniích  západoruských)  provedeny  jsou  a  tím 
značné  zlepšení  stavu  této  ťtiáj  nastalo,  ukázalo 
se  přece  nadání  sedlákův  vlastní  půdou  proti  vý« 
kupu  i  v  Polsce  ještě  větíSí  měrou,  než  na  Buši, 
nezbytným  býti,  coŽ  ovšem  po  povstání  polském 
z  r.  1863,  a  právě  následkem  jeho  mnohem  ry- 
chleji a  důkladněji  provedeno,   než   tuto  (viz  o  tom 

níže).    < 

3.  Nejskvělejší  kromě  Sibiře  byl  před  r.  1861 
stav  sedlákův  ve  Finlandii.  Sedláci  Fin- 
landští,  počtem  IV2  mil.  hlav,  a  v  30.000  dvorcích 
přebývající,  jsou  od  starodávna  (zejména  zákony 
z  r.  1789,  od  Gustava  III.,  krále  švédského,  da- 
nými) vSiokni  osobně  volní,  jsou  buď  samostatní 
vlastaíd  půdy,  buď  korunní,  buď  panští.  Sedláci 
samostatní  (Skatte-B^der)  migí  proti  obecným 
ve  Finlandii  dávkám  selským  svou  vlastní  půdo,  a 
počet  jich  rozmnožuje  se  dopuštěným  výkupem 
druhých  každým  rokem.  Sedláci  korunní 
(Krono  -  Bonder) ,  nejčetnější  všech  ,  jsou  dědič- 
nými nájemníky  půdy  korunní   za  stálou,   stejnou 


385 

a  lif^koti  Činži,  i  nemohou  být  s  nf  vypneeni,  lé€ 
ir  pHpAclS  mnoholetého  neplacení  nájemného.  Za 
eétm  trojího  nájemného  výročního  atávali  i  stávají 
sé  podnes  samostatnými  vlastníky  půdy  užívané,  a 
vstupují  do  třídy  první.  I  sedláci  na  statcích  Šlech- 
tických (Frátse  -  B5ncter)  jsou  svobodní  nájem- 
nici půdy  na  základě  volných  a  určitých  ůmluv 
é  pány  svými,  a  výkup  půdy  stojí  též  na  jich  vůli 
i  možnosti.  Dle  toho  nemohly  se  opravy  v  zHzet^ 
selském  po  r.  1861  na  sedláky  Finlandské  vztaho- 
vati, kdež  nad  tó  koruna  na  svolení  'stavův  (sněmu) 
vázána  jest;  a  protož  není  tu  od  r.  1861  Žádných 
podstatných  proměn  v  stavu  selském. 

4.  Jíž  za  císídFe  Alexandra  í,  činěny  jsou 
od  vlády  rozličné  kroky  k  uvolnění  krěpostných 
Hdf.  Zn  panování  Nikolaje  zabývala  se  vláda  be- 
dlfvIJ  otázkou  selskou,  přihlížejíc  jiŽ  zvi.  za  mini- 
stra Kiseleva  a  později  Bibikova  k  onplnému  uvol- 
nění krěpostných  (tajné  komitéty  z  r.  1826,  pak 
18S6,  r.  185^,  pak  1844  a  1848),  i  uveřtjněno  jest 
celkem  108  úkazův,  tímto  směrem  se  nesoucích,  jichž 
nejdůležitější  byly  úkaz  z  r.  1842  {od  2.  dubna  st. 
sť.),  určující  povinnosti  obvázaných  sedlákův  a  dá- 
vající jitai  právo  volných  smluv  s  vrchnostmi,  jiné 
dva  s  r.  1847  (od  11  srpna  i  8.  lístop.)  o  právě 
sedHlkův,'  vykoupit!  se  pH  dražbách  statků  i  o  za- 
kupování  takových  statků  od  státu,  pak  zavedení 
inventářů  čili  gruntovních  kněh  v  západních  gu- 
berniích (nejprve  r.  1844  pokusem  na  6  let)  a  j  v. 
Teprv  AI  fe x  au  ď er  II.  přistoupil  rozhodně  po  ukon- 
čení války  na  Krymu  k  úplnému  řeěení  feto  nej- 
důléiit^í  pěfeonomické  otázky  v  císařství;  ježto  se 
průchodem  Kasu,  zvi.  od  dob  zavádění  šlechtických 
f^bHk  na.  Rtisi  (po  r.  1820)  bylo  tím  více  stálo' 
mfňijíiifní ,  ano  utiskování  a  těžení  z  tělesných  i 
dáiérnfeh  schopností  poddahých  bylo  velkým  dílem 
již  příHSné  a  neH^ské,  a  v^oury  sedUkův  s  ubíje- 
ním panův,  úřednácŮ  t  pálénfnr  značně  se  mitožily 
(do^  rok^a  prům.  13),  i  pb&t  trestancův  za  posledních 
deset  let  sef  byl  zdvojnásobnil  (r.  1865  bylo  jich 
324.8^  I>.  T  březnů  r.  1865  vyslovil  se  velikomyslný 
imperator  při  návitěvě  korunovační  v  Moskvě  rozhodne' 


83S 

řro  imšenf  Bevolniútvl  »  jelti  téhoi  rokn  idHsaa 
oiTrhQ  ml.nistr* vnitra  Lantkibe  protatlm  tajný 
komitét,  jebož  fileuf  b;liBludor,  UaraTJer,  Korr, 
Eoifovoev,  Orloy  a  j.,  a  kterýž  r.  1867  (8,  lei)  svá 
aedSai  sapofal  a  lebrav  4etný  malerial,  t  arpna,  t. 
r.  pro  postupné  Eraíeui  neToluictvf  ta  prohliáil.  V 
ledoD  1858  proiiláieii  poiaradnl  tajný  komitit  aa 
blavnf  T  i&Iaiitasti  seUků,  a  iHienj  oo 
pomocné  sbor;  STliStnl  zemský  oddíl  (teKukif  otdSi 
pK  statistiokém  komitétu  ministeratTa  vnitra  i  stI, 
odbor  pro  Ekonieui  nivrhŮT  dmancipaČnfoh,  od  gu- 
banských  upravení  (gbortlv)  Uecht!ckých  oSekirMr 
nýob,  kteréf  viudeŽ  ee  aaíalj  k  cisaiskéma  vyivinl 
■cb&iet.      Mezi    tím   piogla   ro>li«ni    naři.enl 

Erocatlmni,  jako  r.  1856  sruSeoI  doutTadnkli 
oloDii,  r.  18G8  (ao.eervca]  nvolnéní  sadlikfrv  údSI- 
ných  a  j.,  zvIiltS  pak  at^izeni,  imSfujioí  k  tcmii, 
ab7  vielijakým  poknsAm,  pfekaiiti  ikajoly  yiidj 
(jako  pnítéof  dobrovolné  nevolnikSy  bei  pFidáol 
půdy  a  p.)  nadřje  na  výdedek  poloinna  byla.  Prfl- 
«bodem  r.  1868  &iaí.  1869  seBly  sa  u  komitétn  ni- 


887 


Obsah  17  oaéoh  sákoiiů  ěiU  přédpiiii 
je  Báaledaíí^s 

jl)  Předpisy  yleobeoné  prohlalnjl  vedle 
Jednohlasného  usneSanf  (Iraberaskýdi  upraveni  lupi- 
nou svobodu  esohni  jak  sedláků  tak  dvorovýdi,  a 
dávají  <^i>éxna  tfidám  úplná  práva  obdanská  i  staví 
je  po  projiti  doby  přechodní  pod  sondy  vieobeoaé. 
ZfláitBÍ  předpis  (dmhý)  o  dvorovýeh  váie 
tyíOf  zůstati  jeité  sa  dvě  léta  v  shtžbě  pH  dosavad- 
idth  pánech,  ale  xa  msdn,  od  pána  samého  vjmé' 
řeaou,  po  kteréacdl  ftase  nastoupí  jich  úplná  volnost 
hee  přidáni  půdy  k  výživft,  iSíe  tiž  bes  náhrady 
pánům.  Dvorovi  jsou  nejen  na  čas  přechodní,  ný- 
bri  na  daliíoh  2  i  6  let  (dle  toho,  pokud  k  obei 
městská  nebo  seUé  připÍMUi  se  di^i)  ode  vieeh 
Státiád^  i  zeaiských  povinností  a  dávek,  nýbri  i  od 
služby  vojenské  osvoboseni,  vyjmoue  daň  1  mblu 
sa  každou  duii.  Dvorovi  kocáiův  orenburskýeh  a 
liralskýoh  mohou  tóž  posemky  nadáni  býti,  pokud 
k  stava  kosákův  připsati  se  dají.  ^-  Dal  Si  přeil- 
pisy  vSeobeoné  uvozují  rt^é  sřizení  obeené  i 
volostné  {mir^cif^  i  veleHnoje  upravlenfe)  do  vfieoh 
sel^cý^  sídel  na  statcích  poměžétéíoh,  kde  ho  po- 
sud nelilo  (jako^  na  roboteícfa),  a  sřisují  pospolu 
se  svláStnám předpisem (ěHfVitým)  avláltni  ářady 
ájesdtté  i  gfuberttfké  k  provedení  eftancipace 
sebké,  totiž  tíůA  smirdiho  (nUrůvíif  pmridnik\  éjesdaé 
smírci  rt>ory  (<i^fmdnyrfů  nín'ěiffffě  tfesc^),  a  g^bernský 
ťUhid  prú  vdei  seMé  (ýubemsktfje  po  kriě^émhym 
éěíam  pH$mÍ9é9Ííe).  fímírii.od  ^ubernatorů  a 
řadQT  81e6hti*kých.  poměléiků  gubernie  na  první  a 
léta  jmeAovatoi  (obyčejné  mladáí  žlefhtioi)^  poadSji 
Bfiážtvotettí  odileofaty  i  sedlákAr  (se  služným  160^.) 
vyiednlí  a  reahodij^  vieéky  spory  mesi  poméidíky 
a  sedláky,  potvitejí  vSeeky  úmluvy  j^ich,  vyfiMtJi' 
1(ylo  jakož  I  <(totýfiná,  nařiseaá  vládní^  i  jseu  sárovefl 
soudcové  poUoejiá  <(až  dsr  80^  rub.);  Smírčí  sjea^ 
dy  Čili  sbory,  složené  ze  vSech  smírčích  jednoho 
újeado  A  a  1  vládaibo  kemisaře,  jsou  ped  předšed- 
nielvcUn  i)66hliekého  mari^Uka  l^eadu  ^iihou  in- 
stamsi  ¥  aálažitsfltech  emanetpaee  i  vykladači  do- 
tyčných  vákonův  v  připad9(Á   poi^ybaýehv    Ou^ 

83* 


S98 

beraský  úřad  pro  vScf  selské,  kterýS  pod 
předsednictYim  gnbernátora  s  marSálka  gubeniského, 
I  náčolnika  kasenné  pala^  (t.  j.  komory  pro  správa 
konmnich  statků),  b  yladniho  prokurátora  a  sa  4 
pomifi^fků  gubernie  (od  ministeretTa  Tnitra  a  od 
mariálkŮY  lijezdnýdi  po  2  dosasených)  skládati  se 
má,  je  nejen  poslední  instanci  re  vSoech  yybaTeni, 
nýbrž  potvrzuje  též  důležU^Si  úmlnvy  mes!  s^dlákj 
a  poméičíkj  a  rozhoduje  v  záležitosteeh  skládáni 
í^el  y  obce,  a  obcí  yeyolosti,  jakož  i  o  yým^u  ro* 
bot  a  p.  Zyláitní  předpis  (též  étvrtý)  nsU* 
noyi^e  též  zřízení  nrbářů  éili  grnntoyních 
knSh  {ustavná ja  gramota)  na  ySech  posayadních 
statcích,  t.  j.  základních  náyrhily  o  uspořádání  vSmIi 
hospodáďřských  i  selských  poměrů  na  statku,  kte* 
réž  od  pomSSČÍkůy  (nebo  y  jich  Hknayosti  od 
smírčího,  ale  pod  trestem  1  rable  za  dnSi)  bnď  o 
ylastní  ůjmé,  bnčf  ye  srozumění  s  obcí  selskou  (ala 
s  podpisem  představených,  svědků  a  smír^o)  y 
době  9tí  měsíců  podati  a  ve  dvou  letech  y  skutek 
uvéstí  se  mají.  K  revisi  a  vjřízení  toho  volí  obce 
po  8  -6  znalcích  (dobrosovistnyjě) ,  a  mají  yŽdj  i 
zeměměřiěe  přizvati.  Potvrzení  urbářů,  jakož  i  uve* 
dění  jich  v  právní  platnost,  děje  se  od  smfrSího  a 
po  pHpadě  od  sborů  smírčích  nebo  od  gubemského 
prisutstva.  V  době  prvních  6tí  let  mají  sedláci  i 
pán  právo,  žádati  novébespečné  sm^^Foní  posemkův. 
b)  K  výživě  soxilákůy  poyinen  jest  (dle 
předpisu  třetího)  poměiČík  pustítí  obci  n.  jed- 
notlivcům (dle  místoiho  zřízení  obeeniho)  nejen 
yěedcy  dvorce  selské  (unadéknafa  u$Sdló9t)f  nýbrft 
i  dostatečnou  Čásť  plodné  půdy  k  dědičnéimu  iiší« 
vání  Čilí  nájmu  protí  robotě  nebo  obroku  dleůmlu* 
yy;  o  Xem^  dotyčné  předpisy  nejwrdit^ií  vyn^saemf 
obsahují,  a  což  vlečko  hlavitií  obsah  urbářův  tvoří* 
Tak  stávají  se  sedláci  na  čas  povinnými,  ^)  mohou 
věak  jak  dvorce,  tak  i  (s  tůM  poměiJSka)  rotní  půdu 

>)  Obrok  obnáSí  nyní  3  ruble  z  jediné  desetiny, 
a  může  se  po  30  letech  anova  vymfřftí,  robota 
záleží  aa  3  desetiny  v  40  duMli  anúMé,  a  $0 
dneeh  ženské  práee. 


Sří9 


i  jaté  éiiody  yýkupeín  na  sebe  ndbe  na  obec  do- 
didlčniého  TlaBtnktTÍ ,  la  pendžítoa  pomoci  státu 
nebo  i  be»  ni,  přerésti,  a  vi4onpiti  talUo  i  y  dobé 
pnrnlch  2  let  do  ttaTu  volných  leltfkých  vlastníků 
6tatkn  (krištjaně  aoběůDtnniki).  Pokud  vlak  časná 
povinnost  trvá,  je  býv.  pán  nejen  sákonným  vlast- 
nikeoi  itsedlosti  i  půdy,  nýbrž  vykonává  téS  práva 
wchnosti,  ale  jen  co  ochránce  obíee  (s  kterouž  pro- 
středkem starosty  vyjednává)  a  opatrcvatel  veřej- 
ného pořádku  bei  soudní  moci  co  do  práva  trestního, 
kteréž  toliko  smírčímu  přisiuií.  Podle  rosličnosti 
dosavad.  selských  poměrů  v  rozl.  Částech  říze 
obsahují  co  do  proměněni  panského  statku  v  nájemnou 
držebnost  nebo  vlastnictví  obce  neb  jednotlivců  do- 
tý&ié    předpisy  též   rozdílná   ustanovení. 

a)  Předpis  ěestý  platí  pro  29  gubernií 
velko  ruských,  pro  část  Černigovské  a 
Gharkovské,  pro  B  gubernie  Novoruské 
(totiž  Jekateriuoslavskou ,  Tavrijskou  a  Cherson- 
skou),  pak  pro  běloruskou  gubernii  Mogilev* 
skou  a  část  Yitebské,  kdež  vludež  yelkoruské 
poměry  zemědělské  i  obecni  v  obyčeji  jsou.  V 
tědito  guberniích  zůstává  obec  držitelkou  a  po 
případě  výkupu  i  vlastnicí  vží  přikázané  půdy  (fia- 
cíéřtt,  toliko  dvorce  jsou  rodinné);  půda  je  tedy 
obecúii  {-mrskafa  cemZ/a)^  ovSem  s  právem  volného, 
občasného  rozdělení  (peredll)  dle  duli,  nebo  jak- 
koli jinak. (viz  níže),  ale  též  s  ručením  z«  konáni 
viech  povinností  státních.  Obec  má  vSak  právo, 
proměniti  na  vždy  zemi  obecní  (mirskou  i  duSe- 
vou)  v  osobní  (Čtvrtní),  ale  toliko  se  svolením 
dvou  třetin  vSech  otcův  rodin  (hospodářův  čili 
vládyk),  a  do  r.  1870  též  s  přivolením  bývalé 
vrchnosti.  Co  se  velikosti  nádělů  (dle  zákona 
na  t  dttži  revizskou  čili  mužc^ou,  nikoli  na  ^aglo 
vypočtených)  dotýče,  kteréž  v  hrcmadě  do  věčného 
^eni  a  po  případě  do  vlastnictví  obce  se  pouStějí, 
záleží  ovšem  tato  na  volné  úmluvě  poměSčíků  a 
obd.  A  vlak  naděl  duSí  nesmí  být  menfií,  než 
zi&on  vůbec  vyměřaje,  zvláltě  pak  nesmí  být  ta- 
kový naděl  zmenfien,  který,  byv  před  zraěenim  ne- 
volnictví v  držení  dnSe,  zákonné  velikosti    nedosa- 


ÉSO 

hoje.     V  přípftdé  neshodnatt  se  pomiiSf  fcá 
i  o-bci  déii  zájmena  sákon  všecka  půdu   v  gober- 
niiob,  výSejmmioYiiiiýdi,  do  tři  přas   (proetránslvi 
^li  oblasti),  dle  jakosti  prsti,   totíé  •d^  plasy  j  Čenio- 
zenmé,  stepni   a  ostatni.     KaŠdá  obkMt    je  aase  » 
obledův  disposiéni  pftdj,    lidnatosti   atd.  rosdélena 
do  krajŮT,  první  do  8,  drahá  do  12  (toliž  fr  veftko- 
ruských  a  7  novora8kýeh)i  třetí  do  9li,  v  kterých  je 
velikost  nádélu  v^mi  rosená  (v  stopni  plase  vétli 
než  jinde),  tak  Že   průměrně   na  1    dněi   B — 4 
desetiny  půdy  připadají  (maximnm  8 deset.,  mi- 
niinnm  3d.)>    Je-li  duSevá  Čiti  mírská  semé,   před 
zruěenim   nevol  oictvi   v  brčení  ohee  byvSi,   menií^ 
než  součet  novýek  nádllův  dle  duSe,  musí  obee  na 
ní  př*68tati;  byla-li  větší,   než    zákonné  maximum, 
musí  obec  přebytek  pánu  navrátiti ,  jakko>li   teprv 
po  pétíletém  užívání.    Ná^děl    obsahcge  pak  pomze 
jen  plodnou  půdu  (ale  i  slftněáky,   jichž  se  viak  3 
desetiny  na  1   desetínu.  orné  půdy   poěitají)   s  vy- 
loučením  lesů  v,   kromě  oněch,  jeŽ   v  5ti  okresek 
stepni    půdy    se    nalesají    nebo    rodiniun    selským 
vlastně  náležely,  a  kromě  chrastin,  pokud  tyto  vnitř 
posemkův  selských  leží.    Disposice  nad  neplodnou 
půdou  náleží  seela  poměS^ku.  K  usedlosti   po- 
stoupené náleží  kromě  stavení  i  aahrady,   chmehu- 
ce,  konopná  pole,  ouly,  pastviitě  i  napajedla,  meie 
pak  obce  co  sídla   sůstávi^í  nezměněné,   ovžem    ie 
i  vdecka  vlastně  obecní  stavení  připadiyí  obci,  trži* 
i  tě  (návsi)    naopak  json  majitkenr  vrchností,   ate  8 
oupinou  volností   sedlákův.    Ačkoli    poměi^ěík  aů- 
stává  vlastníkem  lesův,  je  přece    celkem  věude  ai 
do  r.  1870  povinen,  palivo  a  stavivo  jim  poskytovali, 
aváak  spůsobem    a  cenou   volně    smluvenou;   jen 
kde    úmluva   státi    se   nemůže,   roahodnje   ^smiréá. 
R.   1870   odpadá    tento    závazek    poměfičíka.    Kde 
toho  okolností   vyžadují,  může   se  i  směna   po- 
zemkův  i  nsedlostí  státi,   leČ  vždy  v   sti^é 
cennosti  jejich ;  v  jistých  případech  (hlavně  s  hospo- 
dářských nebo  z  horniekýoh  příčin,  jelikož  nerosty 
i  v  selské  půdě  býv.   poměSčíku  náleží)  může  p»« 
měěčik  i  po  Čase  vybaveni  směnu  takovou  dle  prá-> 
va  žádati.    Ostatně   nemá  se   až  do  r.  1870  š£Uié 


přMtéhov^tií  'sedlákůr  do  jiné  osad/  státi,  teprv 
petom  je  8t£hoTÍni  rohié.  —  Práro  honby  a 
rybolovn  zůstává  ▼  objemu  celého  býr.  statku 
jen  vrehnosti,  totíko  ▼  krajinách,  kde  rybolov  je 
dfiležitou  iivnostr  seélákdy,  musí  jim  poméiSfk  po* 
díl  ▼  rybolovu  pustiti,  ov8em  proti  ^nži.  Za  ikody 
OK  obecné  půd^  svěH  u^néhe,  ptati  poméi^k  ná- 
hrada, taktéž  "mají  sedláci  právo,  Škodnou  zvěř  na 
své  pÁdě  sabijetí. 

fi)  V  g.  Poltavské  a  jisté  části  Černi- 
govské  i  Charkovské,  kdež  je  hospodářství 
étvrtné  čUi  drorové  robySeji,  a  sedláci  na  celolániky 
a  pololáníky  {pgoródnihu  1  j.  se  spřežením  a  bez 
ného)  dle  polského  spůsobu  s6  délí,  d$je  se  (d  1  e  p  ř  e  d- 
pisu  sedmého)  vydání  usedlostí  a  nádSIA  dle 
rodin  (Šili  ohniSt,  rovnéžtak  i  rozdělení  nové  roboty 
n.  obroka  na  dobu  Časné  obvázanosti.  Rovněž  má 
se  zachovati  Vzhledem  k  nádělu  stav  před  r.  1861 
v  mezech  minima  i  maxima,  vyj  mouč  ujezd  kon- 
stantinogradský,  v  kterémž  pro  stepní  polohu  mají 
sedlád  právo  na  zákonné  maicimum.  Rodiny  selské 
podrží  též  své  dosavadní  podíly  lesní,  pán  vSak  Vs 
vií  plodné  půdy.  Staré  poměry  roboty  zůstanou, 
toliko  povinné  dovozy  obilí  vrchnosti  k  trhům  pře- 
stavili rokem  1862. 

r)  V  g.  Kyjevské,  Volyňské  a  Podol- 
ské, kdež  již  r.  1848  držebnost  sedlákův  inventáři 
náležItS  nstanovena  byla,  i  kdež  3  tiřídy  robotných 
sedláků  se  nalézaly,  jsou Irfto  Inventáře  (dle  před- 
pisu 8.)  též  základem  nádělův  i  vSech  robot,  kte- 
réž jednak  uleveny  jsou.  Staré  naděly  sice  zůsta- 
nou, za  to  děli  se  každý  na  hlavní,  t.  j.  na  use- 
dlost a  plodnou  půdu,  za  kteréž  se  až  do  výkupu 
robota  ruSnf  vykonává,  —  a  na  dodatečný,  za  kterýž 
se  Spřežením  volů  roboti,  ačkoli  jej  každý  hospo- 
dář zavrhnouti  může.  Podobně  též  v  hořejSí  sku- 
pině provincií.  ^ 

ď)  V  g^  Vileufiké,    Grodenské,   Koven- 
ské,   Minské   a   části   Vitebské  gubernie, 
kdež  rovněž   inventární   zřízení   se  nalézá  a   půda 
mezi  roztrouSené  dvory  dělena  jest,  má  (dle  před< 
pisu  9.)  též  inventární  pořádek    v  nádělech  i  use-* 


m 

dlos|«ch  EŮstatL  toliko  ▼  robote  nastáyi^  an«Siié 
úlevy.  PoniěS&lk  má  i  tu  sice  právo  n&  Vt  ▼^^ 
plodné  p&dy,  vSak  půda^  ▼  aživáni  sedlákův  jsoucí, 
nesmi  nikdj  o  více  než  Vs  smeni^aa  býti,  jelikož 
ostatních  Vs  nezrnSitelnou  ^tací  sedlákův  k  poji- 
štěni jich  blahobytu  tvořiti  miýL  Úlevy  a  opravy 
y  robotách  do  konečného  vykoupu  mají  se  též  svláSt* 
nimi  komisemi  provésti. 

ě)  Vzhledem  k  malým  statkům  po  yfií 
řiSi  (t  j.  takovým,  kn  kterýmž  při  }0.  revisi  nic 
více  než  20  duSí  připsáno  bylo)  nstadoyuje  10. 
p  ř  e  d  p  i  8)  že  nejsou  drobní  poméščici  povinni  k 
nadělám  pro  takové  sedláky  své,  kteHž  před  vy- 
jitím manifestu  žádných  neměli.  ^  Sedláci  bez  uá- 
déiu  uvolňují  se  pak  dle  řádu  pro  dvorové  (viz  na- 
hoře) a  mohou  na  korunní  země  přesídleni  býti  (pod 
týmiž  skoro  yýhodami,  co  cizí  kolonisté),  sedlákům 
naděleným  pak  nemusí  smírčí  tolik  přiřknouti, 
kolik  obnáSi  zákonné  minimum  y  dotyčné  krajině. 
I  tito  sedláci  mohou  snádělem  svým  .a  se  svolením 
'býv.  pána  ke  korunním  obcem  připsáni  být^  saČež 
páo  v  náhradu  obrok,  6ti  procenty  kapitalizovaný, 
obdržeti  má.  I  koupení  celých  takových  statků  od 
státu  je  nařízeno  na  přání  poměščika. 

^)  Sedláci,  k  soukromním  závodům 
(fabrikám  i  hutím)  připsaní,  podléhají  (dle  před- 
pisu 11.  a  13.),  pokud  měli  naděly  nebo  pokud  byli 
(tvorovými,  předpisům  vSeobecným,  tabrični  práce 
jich  stává  se  však  volnou  prací,  z  kteréž  neplatí 
po  2  letech  již  žádného  obroku,  a  y  této  době  jen 
na  měsíc  napřed  (nikoli  na  Vi  foku,  jako  dříve). 
S  povolením  pána  i  sedláků  mohou  slobody,  při 
závodu  sě  tvořící,  v  posady  proměněcy  býti 

ij)  Podobná  ustanovení  platí  (dle  předpisu  12.) 
pro  sedláky,  připsané  k  soukromním  do- 
lům, hutěm  a  solním  báném  v  gub.  Permské, 
z  nichž  ti,  kdož  mají  nádély,  podrží  je  i  mohou  je 
dle  obecných  pravidel,  ti,  kdož  jich  nemají,  za  vý- 
kppuou  sumu  kapltalizoyaných  dní  práce  vykoupiti. 

O)  Sedláci  na  poměšČičích  zemích  v  zemti 
donského  voj  ska  vybavují  se  (dle  předpiaa 
14.)  sice    též    dle    sákonů,    pro   stepoi    gubernie 


etin&ch ,  přeatČhovini  ledíáků  při  neatejnodti 
dÍBpoeÍ£ni  pftdj  po  kr^ich  je  i  proti  T&li  jich  dis 
potfBby  pHkAíAno ,  dvorovi  rnnsi  sa  dáti  ke  Ko- 
■ikfim  pHpBftti ,  malí  iMtkáii  dosUviuI  náhrady 
I  TMi  Ifého    vojska,   i    dilc    v;b&- 

Tfloi  úřAdj.    BovnSi   Be   obrok 

na  d(  iti  zmacSuje  ua  6  i  1  rubl. 

.  iÍ6iil    v   g.  Stavropol- 

iké  erůí  k  stapiil  pfidí    nileíi, 

máji  la  daSi,  getul  TÍnaři  vlak 

v  ^e  Pjaligoríkéra   mjyi    t    níl- 

tídí  i    pozůstati,   a   pak   za  vý- 

mSnn  jiaoa   vinií^non    půdu    obdržtúi    b  po^ebnými 


■)  Skrovný  poiot  nerolnfků  v  Si-, 
bfři,  kdež  bjlo  nevolní ctvi  pro  □epfítoniitoit  féoA 
velini  l«bké,  obdrži  8 — 15  áeaetia  nádSla  dle  hlav; 
(předpiu  16.))  puti  ai  do  výkupu  jen  8r,  obroku, 
a  maboa  se  dle  obecných  pravidel  vykoupiti.  Upraya 
jich  poinSr&  přisluií  újexduýoi  uptaTitBlatT&ni  bei 
dízeni  usiríich  aid. 

1)  Nevolnici  BetiarabSti  (ale  lúkoU 
oeTolúi  cikáoi} ,  jichž  Jen  100  leoiídélBtvlm  bo  la- 
býraki,  vstupuji  dle  předpisu  17,  v  poměry  ea- 
ran&7,  nebo  vybavitji  bs  lUe  Bpůsoba  dvorovýuh, 
platíce  na  %  léta  obrok,  když  pH  pána  neK&stanou, 
a  mohouce  pak  téí  nádílem  opatířuni  a  osaEsnibýti 
na  povinuoBti  caranův. 

c)  Výkup  usedlosti  a  (s  pHvoleDfm  po- 
m^fika)  i  Dádélův  děje  se  (dle  předpian  3.) 
po  celém  vlastnim  cisatatTÍ  celJcem  na  itejná  pra- 
vidla. Usedlosti  i  nádély  mohou  bud  oubraem  a  toOr, 
{sině  od  celé  obce,  buď  od  hospodářův  ailijt  -Vjr 
koupeny  býti,  a  to  na  eJJiladě  volné  s  obou  Btraa 
úmluvy.  Kde  tito  viak  doafd  .nelze,  plili  násle- 
ďajici  pravidla;  1.  Výknpni  cena  .ustanovuje 
se  nisobenim  zákoqného  obroku  lOVitmi,  tak  íe 
■a  kaidý  rubl  obroku  platí  bp  )(;  r.  67  kup,  a.  Hrn- 
■Ktdni  yýka.pnl  eena,  pro  viecky- - UMdlosti  a 
obce  i  a  výhonem  (t,  J.  obeonitn  pasbriUšm)  rypo- 
84 


3d4 

^bí,  má  se  od  obce  rozděliti  dle  urb^  8  potvr- 
zením poměS^a  (nebo  po  případě  sporu  s  potvr- 
zením smírčího  n.  sjezdu)  po  jednotlivých  usedlo- 
stech. YykoupMi  se  v  obci  s  zemi  duSevou  sedlák 
sám,  má  přidati  na  každý  rubl  výkupní  ceny  30  k., 
podrfií  za  to  vSak  právo  pespolitého  uSiváni  vý- 
honu Kromě  rozličných  ulehčení,  jako  sproStění' 
od  kolkft  a  p.,  poskytuje  stát  v  připadl  vy- 
koupeni usedlosti  i  náděiu  pospolu  značné  pe* 
nežité  podpory.  Stát  převezme  totiž  80%  ceny 
výkupní,  kteráž  co  dluh  obce  n.  sedláka  na  use- 
dlostech i  nádělecfa  jejich  hypotiiekárně  se  zjisti  a 
cestou  amortisace  6  kopejkami  z  ruble  v  49  letech 
(na  místě  vfieho  obroku)  se  umořuje.  PoměěČik 
obdrží  od  státu  a  banku  říSského  po  srážce  dluhův, 
státu  povinných  (viz  nahoře),  úpisy,  které  se  5  a 
6V2  sd  sta  zúroknjí  (resp.  1  ze  sta  amortizují). 
Ostatních  20*/©  č.  Vs  výkupní  ceny  odvádí  obec  n. 
sedlák  přímo  pOměSčíku,  a  sice  buď  najednou, 
nebo  v  ji9tých  výroČných  lhůtách  dle  vsšájemné 
úmluvy. 

d)  Následkem  Částečné  zámožnosti  ruských 
sedlákův,  zvi.  na  velkých  statcích  a  v  slobodách  prů- 
myslových, jakož  i  při  velikomyslné  podpoře  vlády 
vzalo  nejen  vybaveni,  nýbrž  i  vykupování 
krěpostných  velmi  rychlý  průchod,  a)  Již  19. 
únorem  1863  stali  se  vSickni  dvore  ví  (779.000  duSí) 
zcela  volnými,  i  přestěhovali  se  dilem  do  měst  nebo 
zůstali  při  pánech  svých  na  sluSné  výminky  mzdy 
i  jiného  opatření,  fi)  Dne  1.  (13.)  března  186^ 
vyiel  následkem  polského  povstání  rozkaz  cí- 
sařský, vztahující  se  ke  g.  Grodenské,  Kovenské, 
Yilenské  a  části  Vitebské,  v  kterém  výkup  se 
pHmo  nařizuje  V  n&  podobné   výminky,   00   dobro- 

0  Zejména  mají  komise  vyvažovači  i  hned  ve  vý- 
kupné se  proměniti,  vSecky  závazky  písemní 
jsou  1.  květnem  1863  zrušeny,  sedlácí  sobstren- 
ttými,  robota  v  Časný  obrok  proměněna  (se 
írážkou  20  k<^.  na  1  rubl),  který  odvádí  se 
vrchnosti  ne  přímo,  nýbrž  prostířodkem  kas 
újezdnýoh. 


d«5 

rtAaf  Týkap  v  ostatní  Basi,  a  razlum  leato  vvliriSea 
úkasem  od  80.  května  na  g*.  K^jevskoa,  Po- 
dolflkoo  a  YolyfiBkon,  a  ákaiem  od  2.  Hstopada 
téi  na  g.  Minakon,  MogHoTskoa  i  ostatek  Vitebiké. 
y)  y  následcích  vSeho  toho  postoupilo  dilo  ▼]fbaTeDÍ 
tak  rychle,  že  y  červenci  r.  1864  na  velký ďi 
statcích  jen  8  ústavných  i^ramot  (a  g,  Ko- 
stromské  a  Novgorodské)  jeité  nebylo  ve  skutek 
uvedeno.  Ostatní  vjHaené  t.  j.  111.588  vstahovalj 
se  na  statky,  na  nichž  Žilo  10,010.220  doií  t.  j. 
99*797«  vSech  poměiéidích  dafii  na  velkých  statcích 
(10,013.478  hlav).  ObSírnéjíí  správy  byly  týmž  «a- 
semo  109.768  gramotách,  vstahnjídeh  se  na  9,776.017 
doií.  Z  těch  snělo  74.828  na  6,266.311  dnií  éasně 
jeité  obvázaných,  36.435  na  4,609.706  dněí,  kteří 
již  se  byli  stali  vlastníky.  Z  těchto  mělo  jiš 
2)062.610  půdn  čtvrtní  n.  duSevou  úplně  vykonpe- 
non,  a  sice  428*676  bez  pomoci  státní,  ostatní  s 
tonto  pomocí  (skoro  vesměs  ve  vlasti^m.  císařství) ; 
zbytek,  t  j.  2,457.006  sedlákA,  nejvíce  v  západních 
{provinciích,  neměli  jeitě  pro  kvapnost  rozkazův 
výknp  svůj  vyřízený.  Od  vlády  stvrzených  vý- 
kupných soaluv  bylo  tím  Časem  13.630,  z  nichž 
se  8201  na  statky  obročné  (s  989.380  selskými 
duiemi),  6069  na  statky  robetné  (s  590  999  d.)  a 
870  na  statky  v  záp.  guberniích  (s  4.^.706  d.)  vzta- 
hovaly, a  jímž  za  pomoci  vládní  oviem  6,223.406 
desetin  půdy  vlastnictvím  sedlákův  se  stalo,  na 
kterých  půjčka  výkupní  163,864.465  rublův  zjiStěná 
senalezala.  i)Z  malých  statků  bylo  týmž  časem 
17US58  gramot  hotovo,  kteréž  se  na  180.417  Časně 
povinných  sedláků  vztahovaly  (t.  j.  99*7%  vžech 
na  madých  statcieh)  a  jen  46  nebylo  jeSté  doilo. 
Z  těch  statkův  viak  by4  stát  již  4704  s  33.906  se- 
dl^ zakoupil,  vyplativ  4,978.196  rublů  kupné 
ceny.  -^  «)  Dne  1.  června  1865  (tedy  11  měsíců 
později)  býk)  již  5,062.864  duží^  t.  j.  50-5%  viech 
piomá&Čioh,  vykoupeno^  zejména  za  pomocí  kre- 
ditních: ústavů  vládních  2,822.369  daSí,  bez  ní 
445.459  (vesměs  vélkoruskýíďi)  a  2,296.026  duSí 
v  vápadnícb  provin<^ch.  Z  tčohte  bylo  viak  jen 
174.183,  z  prvnídi  2,148.186  duií,  při  niohž  smlouvy 


3d& 

8Í6n$.  Q>  lOQ.OOO  duSí  sa  pomoqi  vládj  nejb 
vla^tal  Je  vykipujV,  může  »e  říci,  ie  v  £ef vna  1867 
pO$eť  vykoupených  duSi  asi  .7V2  mUiooH,  t .  j^  •/4. 
í^kf>  7^7o  ySech  obnáší,  tak  že  tedy  již.  ptea 
S^,25Q.(W  depetia  půdy  9a  1  doSi  ^SVz  p^men 
polítaje)  ve  ylasti^ietvi  .mirskéiQ  i»ebo  čtvrtním  ,hfy^ 
8«d}ilKŮ  poméščl^ch  se  nalesá,  a  že.  tudíž  voUJi^ 
dílo  emaneipace .  r^s^é^  s  nimž  na  sipadě  EviK>py 
nejvýS  jen  rakouské  vyřazována  pozemků  v  z  r» 
1348  a  n^sl.  poněkud  porovnati  se  dá,.  ve2V«rol^^ 
t  j^  do  r.  1870  dokonáno  býti  může* 

e)    K  dovrSeni  jel^o  Tyd^  «)  dne  6.  hřea, 
186X    úkajB,  kterýmž  se  robota  podivná  na  st^t- 
cích    korunních  .  v  daň  i^runtovní    j^^méúxfi^ 
(pozelnsjff   dě^^i   r,    1865   platili    korunu!  sodlái^ 
následkem   toho  již  31.  jni|   r«   daněi  gruňte?iií»   d- 
j^n  10  mil.  pdufiuébo)  a  v  násadě  pdbro  kprui>aí^^t> 
vykonpití<    useodloBt  i  naděly  avé,  pr^al«M«-  i  oaioi- 
strovi  goaudaretvených  imuS^ste^jse  ukjádá,  přiéd> 
ložiti  návrh   o  úpravě   výkjog^u  toho,    Ukenem  od 
17.   pros.  186'<i  pvel^láieni  jsou    sedlácl  na.ko-' 
ruc^cb  báních  a  závodech   roVUi^   za  voln4 
a.  výkupné  pod  podpbnými  výminkami,   co   sedlácl 
koruE^uL    Bozkazem  od  26.   dervna,  1^68  jsou  cí- 
sař ití    dTOTevi   za    údělné  sedláky    prohláSonl 
(jaipičíci  i  iašmani  byli  se  již   před  r,  1861  v  ka*. 
runuí  proměnili),  dne  S.  ^veoce  1863  pak  proSel 
ozkaz   o  vSeok   sedlácích   údělných    (jiá  x^ 
1858  uvolněných,  ^imž  císi^ská  rodina  samit  vnoř 
následov^  byla  vytkla),  vedle  kteréhož  údě]|4  po 
2  letech  máji  se  sÚti  vlastníky  proti. zapUceoi. 6tí 
procenty  kapitaUzovaněho    dosavadního    obrodu   y 
49  letních  annuitách  (tedy  podobně,  co  poměQéidí) 
Týmž  roakazem  vztažen  tento  spůsob  výkupu 
i   na   korunní   sedláky.     Průchodem    r.   1864 
zruSenO  téi^  nevolnictví   vZákavkazi,    kdetH^ 
IXQj^e^ky  již  prvé  sedlákům   co    vlastní   byly  ná^r 
žj^ya  kdež  tedy  jen  robota  i  jiné  poviímosti  (be* 
toko  velmi  určitě  vyměřené)   odhadnuty  a  od  vlády 
podobným  pořádkem,  co  ve  vlastní  Rusi,  poměi^í 
kům   odkoupeny  jsou.    ^>    V   království  ^OJk 


387 


Bk^sa  vySeL  byl  jíl  1.  í^q»  186i  úJuii,  kterými 
se  robota  «mSuje  t^  reškora  inventoFaná  půda  se- 
dlákům do  vě^éko  nAjmu  (emfyteatickébo)  proti 
dani  graQtOT&i  dává*  Po  překopáai  ySak  povstáai 
polského,  vydány  jsou  za  odměnu  věrností  sedlákův 
(oviem  téi  na  ^teaSeni  moci  odbojné  ílechty  i  dn- 
cbovenstva)  2.  březnem.  1864  étyři  úkazy,  jež 
ostáno vnjí,  i^  sedláci  dnem  prohláSeni  oněch  stá- 
vají se  plnými  vlastníky  půdy,  již  časně  v  n^*mu 
drží,  sproštěqi  jsouce  aároveů  všeeb  povinnosti 
k  pánům.  Ve  lhůtě  tU  let  mohou  i  takových  po- 
zemkův  žádati  nazpét  n.  vyměniti  je  sobě,  kteréž 
od  projiti  úkazu  od  26.  května  1846  v  drženi  měli, 
jež  ale.  posd^i  v  drženi  vrchnosti  se  byly  dostaly. 
S  vlastnictvim  poeemkův  je  spojeno  i  vlastnictví 
vií  nsedUisti  i  věeho  inventáře,  ale  i  odkrytých  i 
neodki^tých  nerostů  v  půdě  selské,  čehož  ve  vlastní 
Roní  pohlichu  neni  Honba  i  rybolov  na  půdě 
selské  je  obecní^ .  rorněž  právo  propinační  (jehož 
důi^ody  vSak  prouitím  státu  se  odvádějí  v  náhrada 
býv.  vrchnostem).  Na  miste  dosavadních  rozličných 
poplatkův,  vrchnostem  odváděných,  nastupuje  grun- 
tovní daň  státní,  kteráž  ale  na  2  třetiny  dosavad- 
ních dávek  se  zmeněcge.  Náhrada  vrchnostem 
d^e  se  v  ten  spůsob,  že  se  jich  dosavadní  důchody 
B  roboly  a  obroku  odhadnou,  z  oněch  sleví  vrchnost 
Va,  »  těchto  Vst  ostatek  se  6%  kapitalisuje  (t.  j. 
16%  násobí)  a  za  kapitál,  takto  dobytý,  obdrží 
vrchnosti  státní  úpisy,  kteréž  se  4%  zúr okují  a 
1%  umořují.  Tím  nabyli  konečně  i  sedlád  polští 
po  dlouhém .  utrpení  ouplného  vlastnictví,  a  to  na 
lepii  mnohem  výmínky,  než  v  Rusi  samé  (důchody 
ileidity  «o  tím  oviem  o  polovici  zmenšily) ;  zbýv^ 
tedy  k  plnému  dokonáni  velikolepého  tohoto  díla 
po  vSÍ  Rusi  vyřknutí  práva,  aby  i  poměěčiči 
sedláei  v  baltických  provinciích  za  pomocí 
státu  pinými  víastniky  usedlostí  a  půdy  své  státi 
se  mohli,  což  tim  snáze  snad  provésti  by  se  dalo,, 
ana  ileehta  sama  výkQpu  sedlákův  přeje,  ano  po 
r.  1861  již  I  pH  úvěrných  ústavech .  svých  velKé 
summy  (Šlechta  „estonská  zejména  ImiL  rublů)  kdi- 
sponoí  sedlÁk&m  na  levné  úroky  pro  výkop  vykázala. . 


398 

5.    Co  se^isel  rosliCnýdi  tříd   staytt^ 
selského   k  posledních   let   dotýée,   mMy  at  dle 
stát.  rodnika  následujícím  spůsob^m : 

a)  R.  1869  čítalo  se  ye  rlastni  Rnai 
evropské  23,138.191  hlav  sedlákův  koran- 
ních  (11,301.846  mužských  a  11,835.346  ženich) 
t.  j.  46-7%  víech  sedlákův,  v  Sibiři  1,344.131 
osob  t.  j.  81%,  a  v  Kavkaissku  1,341.195  í.  »5% 
vfiech  sedlákův.  Ve  složnosti  s  rozlohou  kamenných 
zemí  (korunních  statků)  po  ^beraiích  (o  čemž  vis 
níže)  bylo  jich  nejvíce  v  g.  Vjatecké  (1,788.026 
osob),  v  Kijevské  (1,431.402),  Voroněžské  (1,263.468), 
Kazaňské  (1,225.566),  Permské  (l,0ft7.884),  Pol- 
tavské  (970.947),  Samařské  (965.354),  Tambovské 
(957.929)  a  Kurské  (883.125).  Přes  700.000  měly 
jich  jeStě  g.  Char^kovská  i  Bessarabie,  přes  600.000 
g,  Černigovská,  Jekaterinoslavská  i  Peneenská,  přes 
^2  mil.  g.  Voiogdská,  Saratovská  i  Tver^á,  pod 
luO.OOO  jen  g.  Mogilerská  a  Simbirská,  pak  £stotii« 
(2132),  kteráž  Čísla  ovSem  s  OBémi  na  r.  1858 
celkem  bc  srovnávají  (viz  nahoře). 

b)  Údélných  sedláků  (i jiných vědomstev) 
čítá  stát.  ročník  k  r.  1863  --8,326.084  hlav  (1,624.799 
m.  a  1,701. 285  ž.),  vesměs  v  Evropě,  nejvíce  v  g. 
Simbirské  (539.832  hlav),  Samařské  (272.106),  Oher- 
soňské  (296.963),  Vjatské  (247.803),  Char^kovské 
(214.236)  a  Novgorodské  (200.444),  v  kterých  dvou 
posledních  guberniích  z  býv.  vojenských  kolonisti, 
(kantonistů)  povstali.  V  Bessarabii,  v  g.  VileBské, 
Vitebské,  Volynské,  Kurské,  Minské,  Pskovské, 
Bjazaňské  a  Černigovské ,  pak  v  Kurenii  jiek  ne^ 
bjlo,  v  Estonii  a  Livonii,  pak  v  g.  Mogilavské, 
Penzenské  a  Tulské  byli  počtem  velmi  skrovní  <pod 
100  hlav).  Rovněž  není  jich  v  Sibiři,  ani  v  Kav- 
kaasku. 

c)  Sedláků  na  statcích  poměěČičfcfa 
(ovSem  tehdáž  již  buď  jeStě  Čaaně  obvázaných^  buď 
sobstvennývh)  čítalo  se  1863  23,022.390  osob 
(11,277.318  m.  a  11,745.072  ž.>,  tedy  bez  mála 
tolik,  co  gosudarstvenných,  č.  46*5%  vieeh  sedláků 
vlastní  imperie  v  Evropě;  v  Sibiři  bylo  jich  jen 
1295,   v  Kavkazsku   62.772,    v    hromadě    t«dy 


399 

25,087.477  osob.  Čfsla  jejich  t  evropské  Rasi 
jsoa  celkem  v  složnosti  8  oněmi  od  r.  1859.  Tak 
sejmena  měla  jiob  g.  Podolská  1,215.192,  Yolyňská 
899.208,  Tulská  800.257,  Smolengká,  Tambovská, 
TVerská,  Rjazaňská,  Orlovšká,  Nižegrodská,  Moskev- 
ská i  Enrská  přes  700.000,  Mogiievská,  Minská, 
Vladimiřská  a  na  jihu  Saratovská,  Poltavská  i 
Permská  přes  000.000,  Jaroslavská,  Černigovská, 
Kostromská  i  Kalužská  přes  V2  ™il-  ^^^y-  Naopak 
měly  ve  shodě  s  převahou  korunních  statků :  Tavrie 
34.532,  g.  Kijevská  i  Oloněcká  přes  14.000,  Astra- 
chaňská  12.977,  Bessarabie  3060,  g.  Archangelská 
jen  476  sedláků  na  býv.  statcích  panských,  vSecky 
ostatní  ale  aspoň  přes  200.000  hlav. 

F)  Zdvižení  obyvatelstva.  Postupné  vzrů- 
stáni obyvatel  v  celé  řiSi  ruské  nelze  s  plnou  xir£i* 
tostí  udati  ve  vSech  částech  jejích.  Čísla  nade  bu- 
dou tudíž  namnoze  jen  přibližná. 

/.  Přechodnost.  Jakkoli  není  posud  urči- 
tých a  na  větSí  řadu  let  vztahujících  se  dát  o  pře- 
chodnosti  obyvatelstva  v  císařství,  byla  tato  i  je 
posud  zajisté  od  vlivu  osobitých  společenských  a 
národohospodářských  poměrův  na  Rusi  veliká,  ano 
snad  nej vetší  v  Evropě.  Rřirozená  pohyblivost  i 
náklonnost  lidu  velkoruského,  hledati  sobě  výživy 
kromě  domova,  podporovaná  nad  to  rozSiřením  ná- 
roda velkoruského  a  vládou  jeho  po  řiSi  a  mocným 
vědomím  národní  pospolitosti,  —  jeví  se  ode  dávna 
nejmocnější  pákou  přechodnosti.  Vycházeni  na 
obrok,  pronajímání  se  do  fabrik,  kteréž  zvláště  za 
doby  nevolnictví  bylo  obecné ,  ano  v  krajinách 
lidnatějších  nevyhnutelné,  spfisobilo  ohromnou  fluk- 
tuaci zvláště  selského  obyvatelstva  do  jiných  gu- 
bernii a  do  měst  (jak  k  tomu  již  data  o  poméra 
pohlavním  v  srovnání  měst  a  venkova  ukazují). 
Tato  sotva  se  umenšila  i  po  zrušení  nevolnictví, 
jelikož  naděly  časně  po'ňnných  f  sobstveaných  se- 
dláků musí  se  'vůbec  za  skrovné  prohlásiti  (nebof 
1  desetina  =  8037  Q**  našich  č.  1-9  našich  jiter), 
a  jelikož  správné  dodržování  obroku  dosavadním 
páiÁům  nebo  annnit  vyvažovači  půjčky  vládě  —  todíi 
EvýSeuou  Činaost  sedláka,  ovšem  pH  skrovnosti  ná- 


400 


dělůy  hlavnS  jiným  obchodem  mimo  domoy  nesbytnS 
sob$  vjí^áhá.     Nad  to  jest  i  tržba   na  Rnsi   nad 
mim  živi  i  náklonnost   i   rosboduá  schopnost   ná- 
roda velkomského    k    ní  vůbec    známá ,    a    veliké 
vzdálenosti  v  imperii  činí  tndíŽ  přechodnost  za  pří- 
činou tržby  i  do    času    zvláště  intensivní.     Oviem 
nejmenSi    bude   přechodnost    v    západních, 
druhdy  polských  provinciích,    kdeŽ   výminky    uvol- 
nění jsou  zvláště   příznivé   (ačkoli  tu   přečetné    ži- 
dovské   obyvatelstvo  silně   přechází) ,    pak   v    Kav  • 
kazském  náměstnictvě,   v  guberniích   uralských,    ve 
Finlandii  a  Polsku,  největší  však    v  g.  Jaroslav- 
ské  a  Yladimirské    (za  příčinou  afínův),   v   přímoř- 
ských a   stopních  guberniích,   pak  v  zemích    koza- 
ckých  vojsk,    kterých  vždy  velká  Část  je  na  posád- 
kách kromě  oblasti,  konečně   v  Sibiři,   kdež,  nehle- 
díc ani  ke  kočovním  a  bludným  kmenům,  ohromné^ 
vzdálenosti,   povozky,   oblíbené  promyšlování  rybou 
a  zvěři  atd.  velkou  a  intensivní   přechodnost  i  Ru- 
sův sobě  vymáhají.  ^  Ovšem  že  jest  přechodnost 
pohlaví  mužského    značně    větši,   než  při  po- 
hlaví ženském,  přechodnost  po  selském  a  městském 
stavu    nej větří   při   šlechtě    (k   vůli  přebýváni  zi- 
mnímu  v    gnbernských    a   sídelních    městech,    pro 
obecnost  služby  státní  a  pro  vycházeni  za  hranice), 
největší  dle  národnosti    pH  Velkorusích,  Ži- 
dech,  Arménech   a  Tatarech  (jako  rozhodně   kupe- 
ckých),  nejmenší  nepochybně  pH  Malorusích  a  Po- 
ládch  (kromě  Šlechty). 

11,  Stěhování,  a)  Vzhledem  k  veškerému  cí- 
sařství Ruskému  rozmnožuje  se  obyvatelstvo  jen 
zcela  nepatrným  dílem  prostředkem  přistěho- 
váni se  z  ciziny,  jakkoli  jsou  zákony  přistěho- 
valcům, zejména  selským,  nad  míru  .přízoivé(12leté 
osvobození  ode  všech  dani,  úplné  od  vojenského 
stavu,  bezplatný  materiál  na  stavbu  usedlosti,  ve- 
Skeré  hospodářské  náčiní,  potah  i  semeno  na  první 
yýsevek  zdarma,  výkup  přidělených  pozemkův 
teprv  po  12  letech  prostředkem  postupného  amor- 
tísování  v  podobě  přirážek  k  daním,  vlastni  správa 
obecni  a  t.  d.).  Za  Časů  v  KateHny  11.  následkem 
Úkasu  od  r   176S    a  z   iniciativy   vlády   bylo    sice 


4U1 

atihoráni  soaSaéjli  (Ntaoi  porýnSti  v  Por«lži,  a 
první  MeaoQité  v  Chortiú  v  g.  J«kateriaosiavaké) ; 
I.  180^  přÍBtělioT&li  se  jiní  Menonité  k  ř.  iíoloííáéf 
po  TSech  válkách  ruských  Řekové,  Romiiiii  i  Bul- 
haři do  čemomořských  provincii  a  t  d.  Ale  uyuí 
vásne  atěhováal  zemédělského  obyvatelstva  do  Bnsi 
docela,  a  vláda,  miuuvši  se  s  očekávaným  vUv0in 
kolonistů  na  zvelebeni  liospodářstvi  v  Buši  (jediní 
Menonité  čini  z  toho  čestnou  výjimku*  majiee  vzorné 
hospodářství,  sázené  lesy  a  t.  d.,  kdežto  ostatní 
kolonisté  zcela  dle  Velkorus&v  se  zřídili),  nečiní 
žádných  kroků,  získať  cizozemce  pro  kolonisaei* 
Nynějdi  přistěhovalci  do  Basi  jsou  tedy  hlavné  us- 
tele a  vychovatelé  (nejvíce  Francouzi,  jakkoli  nyní 
již  tento  škodný  směr  značně  ochabuje),  učenci 
(zvL  z  Němec),  hudebníci  (če^),  převahou  pak 
kupci,  řemeslnici  a  dělnici.  Za  posledních  13  let 
neobnáSel  počet  přístěhoviiloův  dle  úředních  zpráv 
v  celku  nic  více  než  6000  osob  (tedy  v  1  roce 
pr&řizem  sotva  500  osob),  mezi  nimiž  byla  polovice 
Němcův  (a  z  těch  1044  z  Prus),  přes  600  Angli* 
čanův,  tolikéž  Francouzů,  410  z  Turecka  (Srbův  a 
ňeků),  300  Italianů,  291  ŠvýearA,  210  osob  z  Ba- 
koňská  a  t^  d.  Obchodních  lidí  bylo  mezi  nimi 
1269,  řemeslníků  a  fabričných  dělníkův  2600,  uči- 
telů a  vychovatelů  631  (dla  pohlaví  jen  464  žen- 
ských při  všech  vystěh'>valoích).  Hojný  je  nyní  nepo- 
chybné počet  při:)t^hovalců  do  Polska,  lúímž  děl- 
níci íabriČní,  obchoduíei  i  kupovatelé  statků  ze- 
jména z  pruských  zemí  již  před  polským  povstáním 
hojné  se  hrnuli,  a  jehož  následky  tuto  immigrad 
nepochybně  ještě  zveličily. 

b)  Stěhování  uvnitř  říše,  t  j.  na  stálé 
usazení,  tedy  nikoli  pouhé  přechody  z  jedné  gub. 
do>  dmhé,  —  bylo  naopak  před  r»  1861  z  podniknutí 
vlády  samé,  jakož  i  z  vůle  poměščikův  dosti  živé, 
jakkoli  vůbec  určitých  dát  se  nedostává,  a)  Tak 
vyžadovaly  výboje  ruské,  jakož  i  vystěhování  se 
Čerkesův  a  Tatarův  za  posledních  let  přenášení  jak 
korunních  sedlákův  (do  TavriO}  do  Zákavkazí,  do  Se- 
dvíiříčné  oblasti  i  do  Amurska),  ti^  zvláště  též  kozá- 
kův (jako  části    Sibiřských   na  Amur  i  do  Sedmi* 


402 

řičné  oblafltá);  ale  ipQiiSSSilíOvépřMt8hov&iraH  jdStS 
za  posledních  let  sedláky  na  vÝnosnSjfii  statky 
stepní  n.  porolžské,  do  dolft  a  závodft  r  stepech  i  na 
Uraln  a  t.  d.  Stěhováni  takové  přestalo  ovSem 
aspoň  na  statcích  poměSČíSich  dd  r.  1861  docela  s 
to  tím  spíle,  jelikož  do  r.  1870  vfiecko  stěhování 
sedláků  a  býv.  statkft  zakázáno  jest  (viz  nahoře). 
fi)  Zvláitě  důležité  je  v8ak  posýlánf  tre- 
stancův {éšylnjcK)  do  Sibiře,  skrovnou  mSron 
na  práci  v  dolech  a  závodech,  jako  hlavnS  na  skn- 
teénon  kolonisaci  {poselenije).  Dle  officiosní  sta* 
tlBtiky  Hagem^strovy  (vyd.  r.  1864  ve  8  dílech), 
posláno  do  Sibiře  v  30  letech  ťod  r.  18^— 1852) 
na  nálezy  soudní  128  231  lidi  obojího  pohUvf,  na 
pouhý  rozkaz,  vlády  mezi  r.  1822^1845  82022 
osob  (70.910  m.  a  11.112  ž),  tak  že  prům.  do  roka 
▼  této  době  4207  a  8566  éili  každým  rokem  přes 
7000  osob  (r.  1851  a  52  jen  po  1637  osobách)  do 
Sibiře  odkázáno,  neéítajic  rodin  ssyiných,  kteréž 
dobrovolnS  za  nimi  se  přistěhovaly  (v  otié  80leté 
době  asi  20  000  hlav).  Dle  toho  vůbec  možno  ^^ftat, 
že  obyvatelstvo  Sibiře  mezi  r.  1 822 --1852  o  200.000 
hlav  (mezi  nimi  40.000  ženských),  tedy  prŮm.  6700 
osobami  do  roka  prostředkem  ssylky  se  rozmnožilo, 
neMtajic  dětí  ssyhiýeh,  mezi  tínl  v  SibfiFi  se  naro- 
divěich,  jakkoli  upHti  se  nedá,  že  počet  ssyfných 
hlavně  dlouhou  cestou  do  Sibiře  (která  druhdy  i2letii 
trvala  I),  méně  zmíráním  v  zemi  samé  před  úplnou 
akklimatísací  valně  f)e  stenčuje  (asi  o  1  pětitm  dle 
Haxthausena).  I  uvnitf  Sibiře  udávají  se  pak  meni 
ssylnými  £.  neSfastnými  přesídleni,  pokud  ttovýťh 
provinění  se  byli  dopustili,  nadeŽ  pak  buď  dO  s^v. 
končin  nebo  na  katorgu  (těžkou  práci)  odsouzeni  bý- 
vají. ^)  Kromě  toho  bylo  i  přestěhováni  korafioitrb 
sedláků,  jednodvorců  a  t  d.  z  Evropy  do  Sibiře 
znaěné  (neméně  i  sedláků  dodolů,  voj.  propufitěnců 
a  p.),  jichž  ěislo  Hagemeister  v  d01e£é  době  na 
50000  páěl. 

*)  Nejvíce  neSfastnýdi  nalézá  se  v  severnlcli  kon^ 
ěináeh  g.  Tomské  a  v  g.  Jenisejské,  kdež  pře6* 
V»  vieho  obyvatelstva  skládigí. 


403 

c^  V"  y  g  ťí  ii  O  V  á  n  f,  vyj  mouč  emigraci  s  Pólftka 
za  posle^ídi  revolncf  nebo  navrácení  se  Jfnostran- 
eftv  zase  do  vltfsU,  nedije  se  z  Rnsi  pravidelným 
během,  jelikož  vnitíF  ohromné  řfSe  jeví  se  důstatek 
a  moŽnoUt  výživy  v  každém  obleda.  Krymská 
válka  a  nejposléze  podrobení  Kavkazn  spůsobilo 
mocné  st^ování  se  Tatarův  z  Krymu  a  Čerkes- 
ských  kmenův  z  Kavkazu,  ov8em  s  dopuStSním 
vlády,  kterými  Eus  nepochybně  o  400.000  oby- 
vatel schudla.  ^  ObmySlené  v  kvStnu  1867  na* 
vráceni  se  asi  2000  rodin  Čerkesských  z  Albánie  i 
Bulharska  nepotkalo  se  se  svolením  vlády  ruské, 
čehož  není  Ktovati,  ovšem  ale  vystěhování  se  Ta- 
tarův Krymských,  kteříž  pilnými  zemědělci  se 
druhdy  byli  osvědčili. 

I  JI.  Sdatky.  Podstatná  data  o  sňatcích  vzta- 
bigí  se  na  Kusí  posud  jen  k  vlastnímu  císařství,  a 
tu  podléhá  jich  náležité  sebrání  i  vyčíslení  mnohým 
nesnázem.  TH  četném  obyvatelstvě  nekřešfanském 
zapisují  se  sňatky  vůbec  ne  dosti  spolehlivě,  což  ov9em 
svrchovanou  měrou  o  bludných  a  kočovnících  se- 
verních (zvi.  v  Sibiři)  platí',  ale  i  při  sňatcích 
Židů  a  Mohamedanů,  kteréž  policejný  úředník  na 
všech  (stanovój  přistát))  zapisuje,  nejsou  zápisky 
vždy  dosti  svědomité.  Ačkoli  pak  mají  nejen  váckni 
křesfané,  nýbrž  i  Židé  a  Mohamedánl  své  farské 
okresy  (prichody),  nesrovnávají  se  tyto  u  vyznání,' 
kteráž  jsou  i^a  Rusi  v  značné  menšině,  a  tudy 
velkým  dílem  v  diaspoře,  —  nikdy  s  rozdělením  poli- 
tickým ;  tak  na  př.  zasnubují  se  protestanti  z  4  i  5 
g^ubemií  mnohdy  v  jednom  chrámě,  sňatky  litevských 
Tatarův  zapisují  se  na  Krymu,  Kazaňských  v  Oren- 
burku,  sňatky  katolíkův  velkoruských  v  západních 

^)  Může-li  se  vůbec  udání  ethnogr«  mapy  Buské 
z  r.  18&7  «a  pravé  přijmouti,  že  v  Kavkazsku 
není  víc©  Čerkesův,  ani  Ubychův,  toŽ  by  scho- 
dek obyvatelstva  Rusi  v  těchto  stranách  obná- 
Sel  315.000,  v  Tavrii  pak  (srovnáním  dát  z  r, 
1868  a  1863)  1T9.000,  — v  hromadě  tedy  494.000 
hlsv,  nehledíc  ke  vzrůstu  obyvatelstva,  próza" 
tím  se  zběhlému. 


404 

prayin^li  Atd.  BovnSi  je  nemoino,  4rabá  i 
třetí  maaželstvi  (vdov  i  ydoyců)  od  prvnich  od- 
děliti, anebo  ppjmutí  více  žen  na  jednou  (jako  a 
Tatarův)  od  obyčejného  zasnoubeni  se  a  t.  p.  ^ej- 
beapečnéjSi  jsou  tudiš  data  o  sňatcích  právo- 
slavných  (ale  opět  ne  o  rozkolnicích),  pH  kterých 
dle  50tiletého  středního  vývodu  (dle  Sohnitzlera) 
ve  vlastni  imperii  připadá  1  sňatek  na  lOi  hlavj. 

1.  Buschen  udává  pro  vlastní  imperii  ▼  Evropě 
(pro  veškeré  obyvatelstvo)  106  sňatků  na  10.000 
obyvatel ,  (tedy  na  100  oby  v.  1'06),  Schnitzler  pro 
Polsko  58  sň.  na  60  000,  proFialandii  It  na  12.000 
(tedy  96  a  91  na  10.000  oby  v.);  statistické  tabely 
na  r.  1856  připomínají  v  Kavkazském  náměstnictvA 
89,  v  Sibiři  72  sňatkův  na  10.000  obyvatel  (v  evrop- 
ské Buši  97);  což  by  vydalo  pro  veikeré  cí- 
sařství 90-6  sňatkův  na  10.000  hlav  (dle 
stát  tabel  ale  95  0). 

2.  Ve  městech  evropské  ^ti  imperie  nalézá 
Buschen  poměr  méně  příznivý,  než  na  venkově, 
totiž  1'04  proti  1*05  na  100  obyvatel,  čemuž  na 
opak  stát.  tablice  odporují  (ve  městech  1*03,  na  ven- 
kově 0*96).  Poměr  sňatků  městských  a  selských  v 
Kavkazsku  je  0*79  a  0*90,  v  Sibiři  naopak,  totiž 
1-08  a  0-70. 

a)  ZvláStě  silná  je  a)  přeyaha  sňatkův 
venkovských  proti  městským  v  některých  gub. 
sev-,  kteréž  mají  značný  průmysl  selský  (jako  jsou 
zejména  Vologdská,  Vladimirská,  Jaroslavská  i 
Moskevská,  75  až  89  proti  37—67  na  10.000  hlav), 
jakkoli  ovSem  jinak  prostým  Číslem  (od  severní  po 
lohy  a  vlivu  jejího  na  výživu)  skrovný  jest  Bovněž 
jsou  v  Chersoňsku,  Bessarabii,  Jekateriuoslavsku, 
Aslrackaňsku,  v  Mogiievsku,  Černigovsku,  Koven- 
sku  a  Minsku,  jichž  četné  obyvi^telstvo  městské 
nepochybně  velkým  dílem  z  vesničanův,  na  čas  tu 
meSkajících,  složeno  jest,  —  sňatky  na  venkově 
větší  než  ve  městech  (110->151  proti  85—118). 
/?)  Naopak  je  pro  hojnost  Židů  i  na  venkově  ve  mě- 
stech západních  gubernií  číslo  sňatkův  v  obou 
málo  rozdílné  a  zároveň  (jako  vždy  při  Židech) 
TŠudež  silné  (taktéž  přes  100),  neméně  i  v  přístep- 


405 


nlth  a  poYolSských  číll  nfzkýcb  gubcrniicli,  v  kte- 
rých ve  •  mSstS  t  na  vsi  oby7atel8tvo  iyclile  napo- 
Hd  přibývá,  a  vSecky  živností  městské  i  selské 
krěton.  Převaha  sňatků  městských  nachází 
se  naopak  v  gnbernifch  poduralských  (v  Permské 
144  protí  108,  v  Orenburské  111  proti  88),  kdež 
báňské  závody  mají  městskou  povahu,  pak  vTau- 
rii  a  baltických  provinciích  (102—159  protí  90—95), 
dílem  i  v  Btepnich  gabemiích  pro  mocnost  měst- 
ského obyvatelstva.  — 

b)  V  Sibiři  ukazuje  se  (hlavně  též  pro  nedů- 
statek dát  z  venkova)  ^islosňatkův  ve  městech  v9n- 
dei  rozhodně  v  převaze  nad  venkovem ,  nejvíce  v 
Jenisejské  (1*29  proti  (ySSy  nepochybně  od  velkého 
po^ta  ssylných  i  ko^vníků),  nejméně  v  Irkutské 
(0*67  protí  O  74  na  100  obyv.). 

c)  y  Kavkazském  náměstnictvě  jsou 
sňatky  na  opak  vSudež  ve  městech  řidSí,  vyjmouc 
jediné  města  Tíflisské  (rnbernie,  kdež  1*43  sňatků 
na  100  hlav  protí  0*73  na  venkově  se  ukazuje. 

3.  Přihlíží-li  se  toliko  ke  guberniím  vůbec, 
shledává  se  aspoň  v  evropské  Rusi  velká  rozdílnost 
při  kolikostí  sňatkův  mezi  obyvatelsf.vem.  a)  N  e  j  v  í  c  e 
sňatkův  do  roka  bývá  v  Samařské  gubernii 
(193  na  10.000  obyv.,  na  venkově  191,  ve  městech 
dokonce  253 1) ,  kdeŽ  nedávným  teprv  rozdělením 
výborné  stepní  půdy  a  osídlením,  jakož  i  příznivou 
polohou  pomořskou  věecky  živnosti  rychle  vzkvétají  a 
túéSÉ  snadnějěí  výživa  i  blahobyt  zakládáni  rodiny 
moiftějiím  Činí.  E  ní  nejblíže  přistupují 
gubernie  Ghersoňská,  Jekaterínoslavská,  Bessarabie 
(přes  120  sňatků  na  10000  obyv.),  ale  i  g.  Grod- 
nenská  a  Minská  (pro  Židy),  pak  Permská,  Kazaň- 
ská,  Astrachaňská,  Voroněžská,  Ohar'kovská,  Pol- 
tevská  i  Černigovtká  (110  sň.  na  10.000  obyv.), 
po  nich  pak  kromě  Kovenské  (zase  pro  židy)  Po- 
dolí, Kyjevsko,  Mogilevsko,  O^elsko,  Kursko,  g. 
Sántovská  i  žerně  Kozákův  donských  (přes  lOOsň.), 
tedy  věecky  zemědělské  gub.,  kteréž  v  oblastí  ěemé 
semě  leží,  a  vůbec  od  Karpat  aŽ  k  Uralu  na  sevi- 
yých.  se  rozkládají,  v  kterých  tedy  výnosné  hospc- 
ÚHM  a  tržbaznaéně  uzi^vírání  sňatkŮv  usnadňuje. 


406 

fi)  NejménS  sáatkÍT  býri  r  ríMata.im.  Uoai, 
najiha  tétoplasji  ve Vladimiraka a  baltproviDoifch 

řlltí  přes  !J0,  v  MoBkevBka,  JaroslsTsku ,  Noro- 
ladíkn,  Petrobtadaku  i  Archangdsku  vSak  jii  pod 
80  na  lO.DOO  objr.  (v  ArchangelBku  jcu  66  na 
10,000  objT^  v  Moeketsku  78,  v  Petrohradská  74, 
Te  fflístedi  samýub  jen  po  63  a  79).  r)  T  Sibiři 
nbývi  ííbIo  sóalbCv  směrcai  nejen  od  jihu  na  sev , 
nýbrž  i  od  tip.  na  v^ch.  (v  Tomiké  g.  89,  t  To- 
.bolBké  87,  T  Jeníaejaké  ^6,  t  IrknUké  7a,  v  Ja- 
knUké  61,  t  Zab^kalska  61,  b  oitatoicb  oblasti 
necf  ifalo  Báatkflr  známo)  oviem  sáfOTečtieEDadaosti 
vfíivj  a  Bo  stářím  kolonisacs,  jako  vůbec  převaba 


olrkMnl  i  kdninlMMifvnf  nMbjtaS  vlonditi  >e 
mi»L  odkodi  Sfilq  poi>odAv,  dle  rozličných  výpoi- 
tfiT  djrahdj  odivtMi,  lotiž  66ft  na  10.000  6.  1  porod 
U  1&  abjffttei  ii^^«  k  pravda  ae  podobi, 

1.  VihledNii  k  Teideiaui  porodfiv  po  ga- 
berniic  ti  moliou^a  B)raTropikí  Rubí  oelkem 
4 aknpinj  roiSEiiáTati,  a)  Hejrice  porod&v  odivi 
i»  v  ^.   S«ratovBké   (608  na  10.000  obyvatel),  a 
bi  Eqniana  a  nim.    kalaidat&    (8   porodfir   na    100 
lidí).    M4«Í   fi— 6   porodftr  na   tOO   obyTatel 
i^kaiqje   17Kub«mi^  t  j.  4  povoliaké   [kromě  Ea- 
Mi«ké),  ftak  Vjatacki  i  Pemuki,  Honkainki,  TuUki 
i  Tamboraki  a  T  MiiTiiIosti  oaUtnl  3  již.  veLkoriuki 
(Qrakki,  EQKká,  Voroněžská),  DakCeraigovflki,FoL- 
Unki,  CliaT'kovski,  CherioAak&i  JekaterinoaUrski. 
iblaBti    mají  po  4 — 6 
nove   2  guberaíe  lá- 
,   TÍflcky  3  g.  balti- 
dei    as  T&bec  jen  3 
.     PřiSioj  toho  j*oa 
ejicb,  »  jejichž  fislj 
porodfiv    T  Bhodnotli 
ká,   Tambanki.   Ni- 
maji   mnoíitri  po- 
ňatkůr    (sidtu^   ua- 
li,    kdež   velitý  po- 
luje) jin^    objasnili 
tinami  y  g.  TiUnkor- 
iífBle   jinoiedvAv)  a 
skvé   g^,   Tulské  i 
ÍT&bec  j*  poSet  žeu> 
oanil,  mž  ve  vl«stiil 
iíadaoeti.    N^jvítii 
itki  porod&T   T  gah. 
ikTjenisqBké  (448) 
laků  UtÁ  ae  porn  Srn  £ 
T,  v  Jakutaki  SSS 
jlhani   T  úplni   aloi- 
itnich  oUaati  nebylo 
imSataict tS    do- 

'j  Tiblodem  k  pravotlaTným   (ovian  nej- 


408 

laHovBlf  porody  jen  v  g'.  StovropoTské  (U&tuS  ni- 
a\&),  pak  T  g.  BftkioHké  (nejbotiatil  on  ičatkf) 
přeí  4  Ds  100  objv.  (íejmeDft  4t9  ■  4-24);  lEntsis- 
ská  frabernie  mA  jen  S  (□rítit^'!  S'S7),  ostatní  jen  3 
porody  na  100  ot^atelíl  {nríitSJl  3-61— 3-70). 

S.Codopoblavfje  aríem   i    na  Basi    po- 
Cet  rodírifcb  se  chlapctlv  rětSf,  nní  dívíat,  alo  vyl- 
ilm  pomírem,   neí   t  lipadnl  EvropS.    T  evropskě 
Rnii  i^ipadi  na  100  tnnSských  robat  96  ženských, 
(nríStóji  9660),    y  Sibiři    94   (94-28),   v   Kavkaiskn 
89  (89-SO),    ve    vlastní   imperii  teňj   96    (Sili   9533 
děviatnalO.OOOcliUpcBv).  a)  Podle  gabernif  je 
pomSr  tento  v  evropski   Rasi    dosti   rofáílný,  a 
»Bak  celkem  tak,  íe  23   g^ibernll,    zejména    2  balti- 
ekí,  ArcbaDgel9k&  i  OlonScká,  pak  10  velkoroskí-ch 
(to  středa  a  na  jiha),  P. 
toTská  i  Samařská),   6  re 
mají  96—100  dívíal  na 
na  vlecb  atrauách  jen  9( 
Jekaterinoslavaké  a  Vile: 
převakn   nad   porod;   ch 
101-76),  což  je  oviem  i 
nepochybní   »  křivých 
TÍrcfi)  a  v  jiných  omylech 
kapském  náoiSstnict 
ron  akoro  vSndo   více   cl 
evropské  Rasi,   nejvice 
sňatcích   mi   tytéí   poml 
96-S3  divčat  na  100  ebl. 
nejménS  v  Tíflisské  (T7-i 
Sernomorsklhn  nkaznje   i 
co   T  ^b.   Víleaské   a   3 
se  totiE   na   100   chl.   10 
při  iem£  na  kfívi   ndár 
kiini  pomysliti  nél^e.  c)  : 


v^  Dseďtýdi)  Typoilbd   vlak  Ha^metistW  ll*t 

E radův  na  100  obyvatel,  a  nice  z  l8Tét£ho  prft' 
a.  Tedy  je  poSét  porodflv  na  Sibiři  n  pra- 
voslavných jeStS  větii,  nei!  v  Etisi  evropskt, 
Goi  Uki  E  vStifm  obecným  blahobytem  obyva- 
Tatebtva  taanOio  le  sravBivi. 


409 

eo  přeyahon  roská  smibS  téš  pomSrftm  mateřiké  eb* 
Btě;  má  ale  celkem  čísla  nižif.  Nejvíce  déyéat  roái 
se  porn.  Sislem  y  gab.  Tobolské  (98)  a  Tomské  (^) ; 
T  gnb.  Jenisejské  a  v  oblasti  Semlpalatinské  připadá 
T  porodech  92  dérSat  na  lOO  chl.,  v  oblastí  Pří- 
mořské 91,  Jinder  meri  85  a  88  déÝ^  (nejménS  t 
Jakatské  86'2i). 

3.  I  Tihledem  k  mSstům  a  újeEdům 
(^i  yenkovn)  jeví  se  jsk  v  Sísle  porodův  rftbee, 
tak  v  poklavném  poměra  rozeneftv  Setné  rosdflj* 
a)  V  evropské  Rasi  vůbec  je  první  rosdíl  skrovný 
(4*83  porodův  na  lOOoby.  ve  mistech,  4*89  naván* 
kpvě),  rovnSš  v  Kavkauka  (3*91  a  3*74)^  sna^ý 
ale  v  Sibiři  (4*96  a  3*54),  což  ale  snad  vysvětlení 
svého  v  nedostatku  dát  z  újeedův  nalesá.  Po  ga  b  er- 
niích  naopak  jsou  znaSné  rozdíly  ve  viech  správ- 
ních obvodech,  a)  V  evropské  Rasi  mají  jen  g. 
Yilenská,  Tambovská  iJekaterinoslavská  stejný  po- 
měr porodův  mezi  městy  a  venkovem.  Y  největ- 
ěím  počtu  gubernií  rodí  se  viak  (právě  v  opak  se 
západní  Evropou)  více  dětí  ve  městech,  nei  na  ven* 
kove,  nepochybně  snad  právě  proto.  Že  jsou  města 
ruskí  skoro  výhradně  správníini  a  vojenskými  středy 
svých  krajiUé  (Kejvětií  je  převaha  porodův  ve  mě- 
stech proti  venkovu  v  gub.  Kurské,  Voroněžské, 
Rjazaňské,  Saratovské  a  Samařské,  totiž  6i8— 8*42 
proti  6*92.)  OvSem  ve  20ti  guberniích  naopak  bývá 
poměrné  méné  porodův  ve  městech,  nei  na  ven- 
kově, mezi  nimiž  Bessarabie  v  popředí  stojí  (2*67 
ve  měvteeh  proti  4*84  na  vMíkově),  což  ve  vzá- 
jemném styku  0  poměrem  sňatiiůvse  nalézá  (srovnej 
'Oakoře).  fi)  V  Sibiři  naopak  je  vSadež  rozhodná 
j^vaha  porodův  ve  městech  nad  venkovem,  nej* 
větSí  v  g.  Jenis€|jské  (6*31  proti  4-25),  a  zvi.  v  Zabt^* 
kidaké  oblasti  (6*14  proti  2-97);  rovnováha  je  skoro 
v  g.  Tobolské  (4*19  a  4-01).  y)  V  Kavkazsku  je 
teomé  g.  Bakinské  (kdež  .na  2*99  porodů  ve  mě- 
stech 4*32  v' Újezdech  připadají),  pak  g^Stavropol- 
ské  (4*11  a  4*20)  převaha  porodův  též  ve  městech, 
nejmocněji  v  Tiflisska  a  Erivafisku  (646  a  6*14 
j^róti  3*33  a  3  46).  b)  Vzhledem  k  poměrů 
mužských  robat  k  žeaiíkým  po  mělteah 
Rosino.  36 


410 

a  na  renkoTS  nkasnje  fte  po  errop.  Brnsi  eei- 
kem  ten  zAkon,  še  vSndež  tam,  kde  ve  městech  je 
yfoe  porodůr,  neš  na  venkově,  bývá  poměr  pohlavioi 
v  robateoh  na  venkově  i  ve  městech  stejný,  naopak 
mivaji  převaha  chlapci  tam,  kde  počet  porodftv 
větfií  na  venkově,  než  ve  městech.  /9)  V  Eavk  aa- 
ském  náměstnictvě  je  naopak  počet  ženských 
robat  na  venkově  vindež  ro^odně  menif,  než  ve 
městech  (o  d — 13  při  100  rozených,  zejména  vgnb. 
Erivaňské  a  Kntaisské),  vyjmouc  jediné  g.  Bakin> 
skon,  kdež  na  87  děvčat  ve  městě  připadá  95  na 
venkově.  V  Sibiři  rodí  se  rovněž  viudeŽ  ve  mě- 
stech více  děvčat  v  poměru  k  okružnému  obyva* 
telstvu,  a  sice  s  rozdílem  o  1  až  do  9  (v  Tomské 
g,  a  Tobolské).  Na  Kamčatce  vSak  připadá  na  100 
chlapcův  ve  městedi  121  dívek,  na  venkově  jen  80 
(nrČ^  80*96),  což    činí    rozdii  v  opáČném  smyslu 

0  41  hlav. 

4.  Při  značném  čislé  porodův  na  Rusi  je  po« 
čet  nemanželských  děti  vAbeo  skrovný.  V 
evropské  části  cfsařstvi  (o  kteréž  toliko  bes« 
peČná  data  k  rukoum  jsou,  nejbezpečnější  o  g.  Ja- 
loslavské  a  Nížegorodské)  čítá  se  vftbec  dle  Ba- 
sohena  na  100  numž.  dětí  4*34  nemanželských  (čUi 

1  na  500  obyvatel) ,  kdežto  věeoky  ostatai  státy 
evropské  mi^í  aspoň  7,  vftbec  8,  a  Rakousko  11%. 
Ale  tak  jako  je  i  v  záp.  Evropě  rozdělení  neman- 
želských porodů  vftbec  velmi  nepravidelné,  ano  vět- 
Sím  dílem  místní,  tak  i  na  Rusi,  kdež  se  vžak 
evfop.  maximum  i  minimum  nalézá  a)  Mort[va 
má  zejména  mezi  100  porody  37  nemanžolskýiďi 
(2%  vioe  než  Pid^íž),  kdež  ovSem  na  ohromný  dám 
naíezenoft  (viz  niie)  polovice  vSech  připadá ;  *—  ml- 
nimnm  nalézá  se  t  gubernii  Saratovské  (0.87%,  a 
z  toho  jen  0*49  na  venkově),  a)  Mezi  těmito  farajnostmi 
stoji  ostatní  gubernie  v  tom  pořádku,  že  g.  Mo- 
skevská i  Petrohradská  (kdež  jsou  zejména 'n€jvětií 
města  v  Rusi,  a  největííí  domy  nalezencftv)  mají 
I^řes  10%  (jotenovitě  11*45  a  1^*09),  8  soveroiá- 
I^ádní<di  (ale  ne  Euroníe  a  Livonie),  pak  g.  Jaro- 
slavská  i  KostTMaská  a  země  Douského  vojdca  mezi 
5--4e%,  g.  Tirerská,  RjaMrňská,  Bessarabie,  Tauria 


411 


a  g.  (Mottěoki  i  ^etky  4  jlbovýohodni  (Cáiajkká; 
OreobofilQát  SMMuniká  i  Astrtcbaňskl)  metí  1  a 
9%t  Mtalni  mezi.  Q^6%  nemaaMských  pórMHW* 
^)Přidiira  skrovného  j>odta  těehto  ve  S.  skf^pktS 
gubernii  náloži  hledati  jednak  ▼  hojném  pofitu  ta^ 
tarského  a  ribec  mohamedánského  objvaieliitra  ▼ 
nich  (nefooC  korán  itiánje  snadně  přibUžorini  m 
obojihó  pohlayi  před  sňatkem),  pak  yzhledem  ke 
křettandcémn  obyvatelatm  -^  aVl.  ve  inadnoéti  sa- 
monbeni,  tedy  ve  velikém  ahodném  poetu  aňatki 
y  těchto  gnbeniiioh.  Po^t  skrovný  nemaidíelskýdi 
porodŮF  y  Tyer*8kn  vysyětlnje  se  blkkostí  Petr<^ 
hradského  i  ^eskeyského  domu  nalssenefty,  naopak 
má  snaSné  ěislo  jejich  y  guberniidi  pryni  řady  pří- 
činu svou  ve  yelkém  počtu  roskolnikůy  (sejmeoa 
bexpO'pofye&  a  skopců)  ▼  těchto  gaberniieh,  jiehš 
děti  právě  {HPo  vysnáni  otoAv  sa  nemanielské  i  ve  spis^ 
eioh  liředbieh  se  vedou,  b)  Přihliži^li  se  k  ros- 
děleni  nemanželských  porodův  po  mě* 
stech  a  venkově,  migit  města  ovSm  převaha 
nad  venkovem  a  sice  tak,  že  ve  městech  vAbeo  joa 
100  porod&v  1^*76,  a  na  venkově  toliko  ^4  se- 
manželských  připadá.  <l()Na  prvním  místě  stoji 
ovSots  lioskva  (87*77%) ,  měsla  Donského  vojska 
(zejména  N.  Čerkassk  ,  2S56)  a  Petrohrad  (diOěO 
proti  a^OS,  6*07  a  1*8S  na  venkově),  pa^c  městu  v 
Jaroslavbku  (přes  ÍB%\  ve  Tilensku,  SmoleBsku  a 
Yologodsku  (ples  13)^  ve  Tjateckn  a  ÁrohangeldE^ 
(přes  11,  ve  3  posleduicb  hlayně  pro  roEkolniky^)^ 
města  v  Simbirskn,  Jekaterinoslairskli,  Koroku,  Via- 
^mbrnkuaSTovodiradsku  (přeslO^g).  /9)Na  posled- 
ním miste  (pod  &<>/o)  jtoQ  iněsta  v  Tulskn  (4  66)^ 
Saratovskn  a  Samarsku  (4*23  a  4^84),  wl.  pak  t 
Tvtf^^sku  (iL85)  a  t  BessftrabH  (8*63  proti  l*i«).  Tuln 
kdež  právě  abooný  pr&n^sl  netoitíiželským  porodAm 
hrubě'  přÍ2ttřf)ý  jest,  povyíii|e  evSem  y  pověsti  M^-» 
skva,  tak  jako  Tveť  fen  Petrohrad,  y)  Celkem  aůstává 
tentýž  pořádek  ^tri»eraií  i  vdiledem  k  městtun  v 
platoosti  («a  ^miž  ^^ičinami)  co  nadioře,  pleyaha 
ale  noBfcanželskýeh  porbdAv  ve  městeóh  isad  venloo^ 
vem  Čili  roodil  ěísla  jejidi  je  vSudež  shdro  velmi 
maěaý,  c^&jně  o  »^6i^    fúe  4  o  18  až  A$%f  t 


418 


HnaM  práTS  tUt  Tojenak^hft  i  pdiiiektíH>  rásn  měst 
hledati  iiále£í«  o)  Oitaině  je  pomSr  pobtarai  pfí 
neisaiiželskýeh  dětech-  skoro  ySadeŠ  tentýš,  oo  při 
mmnieUkých,  toliko  ve  mésteoh  jsou  četné  omďilftca^ 
kteréž  ale  jsou  spifie  Tyjlmkami,  i  nedáyaji  tadiš 
prára  tvrditi,  še  bj  v  nemanželBkýdi  porodech  (jak 
Qoetelet  soadi)  miáeké  pohlaví  nad  ienským  ^Fe- 
▼ládalo. 

y.  ÚmrtL  PoSet  yýročnýdi  úmrtí  obnáli  ▼ 
CTTopiké  čiati  imperie  dle  Bnsi^enových  vývodfi. 
d*43^lti  éi^  343  úmrti  na  10,000  obyratelů,  dle  eta- 
ti^ckých  tablic  na  r.  1856  YŠak  8*49%,  na  sákladS 
lOletého  Yývoda  od  r.  1838  do  r.  1847  1  úmrtí  na 
27-3  éiU  3-657e>  ^1«  JeSté  delSleh  1  na  80--8d,  nej- 
příznivci  1  na  36  lidi.  V  Kavkasekém  aá- 
méstnictvé,  jakožto  ▼  semi  jižid  (ale  nepochyb- 
né též  přo  nedostatečná  dita)  obnáSel  tento  pomSr 
r*  1866  toliko  2-71%^  ▼  Sibiři  roynéž  pro  nedo- 
statečnost dát  (ale  i  pro  yétSí  blahobyt  celného 
obyvatelstva  vfibeo)  týmž  časem  2  25^/^,  (Dle  Ha- 
gemeistra,  jakkoli  on  data  svrchované  nedostatečnýnú 
bytí  nznává,  udalo  se  na  sákladé  18tiletého  pr&to« 
%u  v  {H^avosl.  obyvatelstvé  1  úmrtí  na  29*6  hlav 
čili  3-88% O  Dle  toho  nmírá  tedy  ve  vlastním 
císařství  každý  rók8'39%  všech  obyvatel, 
▼  ťolskn  (v  katoHekém  obyvalelstvé  prám.  s  r, 
1847-*1859)  2-39,  ve  Finlandii  (ale  toliko  meai 
protestanty,  ^ř.  odr.  1851—1859)  4*05,  v  celém 
císařství  tedy  asi  3*27%. 

1.  Vehledem  k  roadélení  úmrtí  podle 
čísla  obyvatelů,  a  to  po  guberniích  jeví  ee 
v  Buši  opét  veliké  roadíly,  kt^éž  v  roilifiných  ^•. 
Činádi  původ  svůj  mají.  a)  V  evropské  Rtiti  drŠl 
se  poměrný  počet  úmrtí  mesi  4*80%  (v  Pernudcé  gn « 
bemii)ji  mesi  i'92^o  (▼  semi  Donského  vojslui). 
I^es  4  úmrtí  na  100  obyvatel  mívá  jeité  7  guber- 
nií, totiž  Vi^godská,  Yjatská,  Nížc^orodská,  Moe- 
keveká,  Tulská,  Ordská,  Vorenéiská  (totiž  4*11, 
4*11,  4*23,  4  34,  4  17,  4*03,  4*00).  Meň  8-*2  úmr- 
tími na  100  obyvsatel  vykasojt  12  gabemií,  ccjmena 
na  aáp.  GredendEá  a  í^itebská,  pak  viedky  8  bal- 
tické ifubemie^  ze  stiFe^ícb  Kálužská  i  Fenvestká, 


413 


se  sevemleh  Archangelski,  »  jišnicli  Podotí,  Bmsa- 
rabie,  TaTríe  a  g.  J^aterinosla^iká.  ZemS  Don- 
ského Tojska  má  nerjpřísuiiTéjSf  poměry ,  ottatiiieh 
28  gabemii  přicbžoji  te  celkem  itředaiho  Čísla, 
majíce  tadfž  mesi  S--^%  úmrtí.  Příčiny  velkého 
Usítk  úmrtí  ▼  prmí  řadě  gnbernií  nedají  se  Těadeš 
dosti  jasně  posnatii  lileží  ale  nepochybné  ▼  g.  Mos- 
kevské a  TiáskA,  jakož  i  vPerm^ské  a  Nížeg^roddté 
y  snadné  hutní  a  hibričné  prúmyslnosti  těchto  krajiov 
v  'Orelské  a  Voroněžské  snad  ve  velkém  poětn  býv. 
ki^^KMtných,  při  kterých  úmrtí  vždy  jsou  hojnějfií. 
b)y  Kavkasském  náměstnictvé  bylo  r.  1866 
nejvíce  úmrtí  v  g.  Stavropol&é  (8  41)  a  v  Bakinské 
fB*87%),  nejméně  t  Kataisské  (1*46),  ostatní  guber- 
nie nedosahují  stí^edního  ěísla,  mají  ale  vidy  přea 
2\  úmrtí,  e)  V  Sibiři  převyěovala  téhož  r.  úmrti 
stieední  číslo  celé  lemě  toliko  v  g.  Tobolské  (3'467»), 
pak  v  Jenisejské  (2*81)  alrkutské  (2*62%),  v  ostat- 
ních nedosahovala  ani  2%y  z  čehož  právě  na  ne- 
dostatečná data  souditi  Ise,  jelikož  ostatní  oblasti 
jsou  právě  v  hospodářském  ohledu  méně  pokročilé 
aTomská  pro  rozsáhlé  hornictví  i  některé  nezdravé 
krajiny  (viž  níže)  zajisté  vyfiSí  čírio  úmrti  míti 
musí,  než  se  ťUř^dně  vykazuje  (t  j.  jen  l'&87o)* 

2.  Co  se  rozdělení  úmrtí  po  městech  a 
kraji  dotýče,  je  oviem  a)  i  v  Bosi  výroční  počet 
úmrtí  větií  ve  městeeh,  než  v  kraji  (prům.  8*99 
proti  8*38%).  Některé  gubernie,  jako  Livonie, 
Yitebská,  Oloněcká,  Kostromská,  Orelská,  Kurská, 
Yoroněžricá ,  Jekaterinoslavská ,  zemé  Donského 
vojska,  pak  g.  Perm*ská  a  Samařská^  mají  skoro 
ještě  jednou  tolik  úmrtí  ve  městech  svých 
než  v  kraji  (t  3*97  až  7*28  v  zemi  Donského  voj- 
ska a  Permsku  proti  1*88 — 4*70  na  venkově  v  obou). 
Čehož  původy  na  livonii  a  v  Oloněcku  hlavně  snad 
v  plavectví,  na  Perm'sku  v  báňské  práci  záleží,  v 
ostatníeh  dosti  zjevný  nejsou.  V  jihozápadních 
guberniích,  zejména  v  Mogilevské,  Minské,  ve 
Volyni  a  v  Podolí,  v  Kyjevsku  a  Chersoňsku,  pak 
též  v  Kuronii)  Nížegorodsku,  Čemigovskn,  Smolensku, 
Kidužskn,  Tubku,  Vl^dimiťsku,  Jaroslavsku,  ?etěr- 
bursko,  Yologodrira  i  Astraehaěskn  je  pcfčeť  úmrti 


414 


ve  městech  i  na  TeakovS  skoro  stejný  (t  j.  liií  se 
jen  o  20—30  na  10.000  obyvatel),  t  gnberniioh 
Sioskevské,  Yjateoké  a  v  BessarabH  pi^  nmirá  právS 
na  venkovS  značné  víoe  lidí,  ne2  ve  mSsteek  (totiž 
S-22,  8-60  a  1^%  V^^  ^^^^t  ^'^^  »  2*69%).  PH- 
Stna  toho  objasní  se  při  Moskevsko  a  Petrohradaku 
hlavně  tím,  že  manželské  déti  s  porodnic  obou  mést 
hlavné  na  venkově  umírají  a  ta  se  sapismji,jako£  i 
ie  úmrtí  vojOnské  posádky  od  policie  nedosti  sfiíráviiě 
se  sapisnjí.  y  Jarollavskii  aVladimir^skn  json  toho 
opSt  afini  p&vodem,  ve  Vjateckn  četné  přeohodai 
obyvatelstvo  jiného  dmhii  (plavci,  bnlá<n  t.  j«  lod$- 
tě«  a  j.),  jichž  úmrtí,  v  cimné  se  adúvajieáy  i  ta  se 
Bi^isnjí;  Bessarebie  konečné  má  vůbec  neobyčejné 
populační  pom^y.  b)  Y  Kavkazském  námésfe* 
nic  tvé  má  se  poměr  úmrtí  v«  měste<^  proti  úmr^ 
tím  v  kraji  jako  3*17:  2*60,  je  tedy  rozhodné  horil, 
než  na  vlastní  Rotí,  coŽ  n^ochybné  za^řeností, 
těsnosti  a  nečistotě  měst,  ale  též  větSí.  úplnosti  dát 
z  nieh  připsala  sloSí.  Méně  úmi^  ve  městedi  nei 
v  kraji  udává  se  toliko  v  g.  Bakinské  (2*89  proti 
dt4&%)^  jakási  rovnováha  je  jen  v  Stavropolsku 
(8'66  proti  3'397o)»  tedy  v  nfjražfeějSí  ipabernii  ce^ 
lého  K»vkazska,  v  Erivaásku  je  tento  poměc  8:61  s 
2*24,  v  Kutaisskn  2*75:1*38,  v  Tiflbsfcu  dokonce 
4*28  proti  1*93,  což  ovSem  od  Udnatosti  Tiflisu  p9* 
chodí,  c)  V  Sibiři  umírá  ve  městech  (Čili  vlattnS 
umřelo  r.  1853,  jelikož  i  tu  střední  vývody  seháseji) 
4*05%  lidí,  na  venkově  2*14%,  poměr  to  tedy  v^ioe 
nepříznivý  pro  města,  kterýž  ostatně  hlavně  téi 
na  neplnosti  dát  z  venkova  se  zakládá.  AvSak  i  v 
evrop.  Rusi  umřelo  téhož  roku  ve  městech  4*66  a  v 
kraji  S'87%  Udí,  ověem  též  následkem  současné 
vojny.  Nejméně  příznivý  je  tento  poměr  avláStě  ▼ 
Tomsku  (4*38  proti  1'40|  te<^  Skrát  tolik  ve  měste<ďi> 
co  v  knýi),  pak  v  Jenisejsku  (4'83  proti  2*67 %)y  v 
Zábajkalské  oblasti  (3-80 : 1  79)  a  v  Irkntské  ga- 
bemii  (3*86  :  2*41).  V  Tobolské  g.  jsou  úmrti  ve 
městech  a  v  krigi  skoro  v  rovnováze  (3^49 :  3*40), 
z  ostatních  data  scházejí. 

8.  Úmrti  dle  pohlaví  bývají  po  celé  iinpe* 
rii   tak   jako  věudež  větii  při   pohlaFÍ  mužskéniy 


41§ 


nežli  při  ženském.  Ka  rok  1856  udávají  stát  ta- 
blice  na  100  m.  94*62  ž.,  pro  evropskou  Rus  na 
100  m«  96*20  ž.,  pro  Kavkaeské  náméstmctvo  86*43, 
pro  Sibfi^  86'73  ž.  lučinou  velice  nepřiznivého  po- 
měra toho  pro  mnžské  pohlaví  je  v  Kavkazskóm 
náměstnietvě  nepochybně  a2saYřenost  i  zahálka  žen- 
ských n  mohamedŮY,  v  Sibiři  vedle  toho  převaha 
mužův  mezi  ssylnýmí  a  sedláky  v  dolech,  v  obou 
pak  nedostatečnost  a  neúplnost  dát,  u  ženských 
tím  větSí,  jelikož  revisi  nepodléhají. 

a)  Pro  evropskou  Rus  zvláště  udává 
a)  Buschen  tento  poměr  na  lOO  :  96*88,  kterého  prů- 
říza  se  odkem  35  gubernií  přidržuje,  majíce  celkem 
95—100  úmrtí  ženských  na  100  mužských.  VětSí 
je  úmrtí  pohlaví  ženského  než  mužského  v  g,  Eur- 
ské,  Jaroslavské,  Yladimir^ské,  Kostromské  a  Ko- 
venské  (100*21  až  104-60  ž.  na  100  m.),  kteréž 
kromě  Kurské  vůbec  téŽ  značnou  převahu  ženského 
obyvatelstva  nad  mužským  vykazují.  Naopak  mají 
Bessarabie,  g,  Orenburská,  Astrachaňská,  NiŽebrad- 
ská,  Vitebská  i  Kuronie  toliko  90—95  výřečných 
úmrtí  ženitin  na  100  m.,  Chersoňská  i  Tavríe  jen 
88*83  a  89*45,  Fetěrburská  dokonce  jen  76*01  žen- 
ských na  100  m.  Ůpliié  rovnováze  obou  pohlaví  v 
únortích  i^bližují  se  jefitě  (s  98  až  přes  997o)  » 
f^la  výfie  jmenovaných  Yolo^ská,  Smolenská,  Ka- 
lužská,  Tulská,  Poltavská^  CharkoTská,  Tambovská, 
a  na záp. jediná  Grodenská.  fi)  V  Kavkazském 
náměsnictvě  mají g. Entaisská i  Stavropolská přes 
96  a  95,  Bakinská  91,  země  vojska  černomořského 
přes  83,  g.Erívaňská  již  jen  77*25,  Tiflisská  dokonce 
jen  69*17  úmrtí  ženských  na  100  úmrtí  mužských:. 
y)V  Sibiři  je  nejvySSí  poměr  v  g.  Tobolské,  kteráž 
v&bec  nejvíce  k  evropské  Rusi  se  blíží,  totiž  91*19: 
100,  g.  Tomská  a  Irkutská,  obi.  Jakutská,  Semipala- 
tinská  a  g.  Jenisejská  mafí  mezi  82-- 87,  oblast  Si* 
bířských  Kirgizův  a  Zabajkalská  přes  72  a  73, 
oblast  f^mořská  jen  67*25  úmrtí  ženských  na  100 
m.  Na-  sákladě  dát  Hagemeis trových  ob' 
náiel  by  vSak  středním  vývodem  18  let  (1834— 1851) 
tento  poměr  ve  vší  Sibiři  kromě  Přímořského  kraje 
iiU  eparehie  haměatské  u    pravoslavných    na  lOO 


416 

m.  8616  i.,  T  této  (10  letým  pr&řúem  b  r.  1841—1860) 
77  ženských. 

b)  Z  porahy  měst  vychodí,  2e  po  ySí  impe- 
rii umírá  ye  městech  poměrně  jeitě  méně 
ženských  než  v  krajL  Takscjmenave  vlast- 
ním císařství  nmírÁ  ve  městech  na  100  m. 
jen  85*99  ženských,  na  venkově  98-41  (dle  Bnsché* 
na,  dle  stat  tabel  umřelo  r.  1856  73*46  a  98*68%, 
což  tím  jest  divnější,  ani  měšťané  vojenské  služl:^ 
prosti  jsou),  v  Sibiři  80*98  a  87*42,  v  Kavkasském 
náměstnictvě  85*67  a  86*53,  po  vSí  říSi  73*93  a 
97*82  ženských  ve  městech  a  po  krigi  aa  100  muž- 
ských. a)NejvétSí  rozdíly  (přes  15)  jsou  v  tom 
ohledu  v  g.  Petrohradské  (68*88  proti  85*61),  Pskov- 
ské  (7696  proU 99*19),  Kostřomské  (88*71  a  104*60), 
Poltavské  (84*14  proti  101*50),  NJžeforodské  (72*83 
a  95*10),  Vjatskó  (79*28  proti  99*99),  v  Estonii 
(83*16  a  100.87),  v  Mogilevské  (79*58  a  99-44),  Ví- 
lenské  (83*32  a  98*73),  Grodenské  (83*57  a  100-9*2), 
Minské  (72*16  a  100*89),  na  Volyni  (7789  a  99*47), 
v  PodoU  (80*06  a  97*05),  a  v  Chersoňsku  (79-72  ft 
97  65),  tedy  obzvláStě  v  Eápadníeh  guberniích,  fi)  V 
Sibiři  jeví  největší  rozdU  Kam^tka  (45*67  proti 
84-37!),  pak  oblast  Semipalatinská  (69  26  proti  99*05, 
tedy  skoro  20),  v  ostatních  drží  se  rozdíl  3 — 5,  v 
Zábajkalsku  jsou  úmrtí  ve  městech  a  v  kraji  vzhle- 
dem k  pohlaví  sk.  v  rovnováze,  y)  V  Kavkazsku 
je  v  Kutaissku  úplná  rovnováha,  v  Erívaňskn  při- 
padá.naopak  na  100  m.  úmrtí  ve  městech  89*81  ž«, 
na  venkově  toliko  74*92,  v  Tiflisku  dokonce  na 
87*74  jen  64*46,  v  ostatních  guberniích  je  rozdíl 
mezi  městy  a  venkovem  15  al  18  (t.  j.  o  tolik 
více  na  venkově) ,  Sehož  příčiny  vůbec  těžko  udati. 

4.  Úmrtí  dle  věku  nedají  se  z  příčin,  již- 
při  sňatcích  vyložených,  pro  vSecky  části  imperie, 
ano  ani  pro  vSecka  vyznání  s  bezpečnou  věrojat- 
ností  vy  počisti,  ačkoli  se  mnozí  již  o  toto  vyčíslení 
jakož  i  o  sestavení  tabel  úmrtnosU  dle  věku  po- 
kusili. Nejznámější  jsou  v  tom  ohledu  pokusy  Stiss- 
milcba  (1775)  Hermana  (1819,  na  základě  vývodův 
z  r.  1798—1814),  Žernova  (1843),  Buma  (1845), 
Kadinského  (1857)  a  Boschena  (1865),    kteréž  vSak 


417 


více  ménS  na  nedoiti  přesném,  dílem  přllii  Širokém 
materiála  se  zakládají.  Nejnověji  (1866)  do^el  aka- 
demik B  «nj  akoYskij,  obmeziv  se  toliko  na  bez- 
pečná data  o  pravoslavném  obyvatelstvo,  ovšem  veti- 
kon  větSimi  v^ imperii  tvofícim,  a  spoléhaje  jediné 
na  matrikách,  jakož  i  na  přesné,  od  něho  opravené 
mathematické  methodě,  —  vesměs  bezpečných  vý- 
sledknv  o  tomto  důležitém  předmětu,  kteréž  1  ve 
zvláštních  prácech  k  veřejnosti  podal.  O 

a)  Dle  něho  nmírá  v  pravoslavném   obyvatel- 


stvŠ  vlastní   imperie   v  Evropě   s 

s   10.000    rozencův 

obého  pohlaví 

a  zůstává 

tedy  na  živu 

mezi 

0 —    5  rokem 

4067 

5933 

n 

6—10       „     , 

367 

5566 

n 

10-  15       „ 

182 

5384 

n 

15-  20       „ 

189 

5196 

n 

20-  26       „ 

223 

4972 

n 

25—  80       n 

249 

4723 

n 

80—  35       „ 

268 

4465 

n 

86—  40        r, 

325 

4140 

• 

n 

40-  45       « 

367 

3773 

n 

46-  60       „ 

424 

3349 

n 

60—  66       „ 

401 

2948 

„ 

66—  60        „ 

469 

2489 

„ 

60—  66       „ 

616 

1973 

II 

66—  70       n 

550 

1423 

M 

70-  76        „ 

650 

873 

A 

76—  80       n 

422 

461 

ff 

80—  86       „ 

294 

167 

1, 

85—  90       n 

113 

44 

n 

90—  95       „ 

34 

10 

« 

96—100  a  výSe 

10 

0 

Z  tablice  této  vychází,  že  ovšem  jest  smrtelnost 
děti  pod  5  rokem  v  Rusi,  jako  vSudeŽ  na  světě, 
silná,  pokud  jich  přes  40%  op^t  zemře,  a  tudíž  jen 
něco  přes  59%  na  živu  ostává.    Nejsilnější  jeví  se 

^)  Viz  jeho  Opyt  o  zakoiiách  smertnosti  v  Rusii^ 
pak  jeho  Tablicy  amqrtnosti  i  narodotKMelemjn^ 
vyiSisUnyJa  dlja  Bosii.    Skt.  P.  1866. 

36 


4id 


pak  smrtelnoit  v  stáří  60—75  let  (5-1— 6-6%),  — 
a  ▼  letech,  tžmto  nejbUžSích,  t.  j.46— «0{4-2— 4-5%) 
a  75—80  (4-27o).  Nejpříznivější  poměry  úmrtní 
obrazuje  pak  vdk  mládenecký  (10 — 25  let,  zejména 
jen  8  1'8— 2*2®/o  úmrtí),  r  Žemž  vesměs  jen  účinek 
stejných  pe  celém  světě  zákonův  fysických  zname- 
nati lze.  Porovnají-li  se  ale  tato  £ís1a  s  vývody, 
od  rozličných  n^ncův  (zejména  Davillara,  Síiss-' 
milcha,  Vargentína,  Eetle  a  j.)  pro  rozličné  státy 
evropské  vykázanými,  shledává  se,  že  na  př.  v  Rusi 
je  smrtelnost  dětí  před  5.  rokem  BÍlD;^ějSí  jen  vzhle- 
dem k  Švecii  (kdež  dle  Vargentina  z  10.000  rozenc& 
v  5.  Tokn  6473  na  živu  zůstává),  rozhodně  ale  slabSí, 
než  v  Německu  (5790  přeživších  5tý  rok)  a  Francii 
(5832),  jakkoli  ovšem  všecka  tato  data  již  znaSně 
stará  json.  Podobně  zftstává  poměr  přežívajídch  ná* 
sledající  léta  —  v  Basi  napořád  přímivým  'vzhledem 
k  těmto  2  zemím  (vzhledem  k  §vecii  ovšem  nao- 
pak), ano  Qsilnje  se  právě  v  nejstatečnějším  věku 
(mezi  25—50)  tak  značně,  že  ve  věku  od  25 — 30 
rozdíl  mezi  Buší  a  Francií  341,  mezi  Rusi  a  Ně- 
meckém 843,  —  v  30— 35  věku  425  a  375,  v  35^40 
věku  446  a  400,  v  40—45  v^n  432  a  383,,  v  45— 
50  věku  vždv  ještě  478  a  349  obnáší,  pozdějších 
létech  pak  více  zase  se  přibližuje.  Tím  samým  jeví 
se  i  obecný  u  západoevropských  statistkův  náhled 
(nejnověji  jeŠtě  Buschenem  (pakovaný),  jakoby  po- 
měry smrtelnosti  na  Buši  byly  velice  nepříznivými, 
co  nepodstatný  a  na  nedostatečných  pramenech  i 
methodě  založený. 

b)  Vzhledem  k  pohlaví  jest  ovšem  i  na 
Buši  příznivější  poměr  smrtelnosti  v  jistém  věku 
celkem  na  straně  ženských,  a  však  se  zajímavými 
rozdíly,  kteréž  Bunjakovský  tabelami  i  diagramy 
vyložil  a  objasnil.  Tak  umírá  v  pravoslavném  oby- 
vatelitvě  vl.  imperie  t  Evropě : 


41^ 


2  1000 

a  eftatává 

na  Hra 

muž. 

žen. 

muž. 

žen. 

do  5  rokn 

407 

386  ' 

593 

614 

T  10 

rt 

87 

37 

556 

577 

„   16 

n 

18 

18 

588 

559 

„  20 

rt 

19 

19 

519 

540 

«  26 

v 

22 

22 

497 

518 

,  80 

j» 

26 

27 

472 

491 

,86 

n 

26 

28 

446 

463 

,  40 

rt 

32 

35 

414 

428 

n45 

•n 

37 

3T 

877 

391 

»  60 

n 

42 

45- 

335 

346 

,  56 

li 

40 

35 

Ž96 

811 

n  60 

n 

46 

39 

249 

272  - 

,  «6 

rt 

52 

51 

197 

221 

n  70 

n 

5& 

51 

142 

170 

,  76 

n 

42 

62 

87- 

108 

,  80 

n 

29 

51 

45 

57 

,  86 

n 

11 

87 

16 

20 

,  90 

ti 

4 

15 

5 

5 

,  M 

n 

4 

4 

1 

1 

».96 

v 

1 

1 

-* 

..• 

a  výí( 

d 

■ 

• 

Yývody  tyto  nkasiiff,  že  úmrtí  v  ranafin  dét* 
ském  vSkn  (pod  5  let)  jsou  i  na  Kaši  při  Ženském 
pohlavi  slabiív  než  pH  mitži^ém,  naéeí  nastane 
xoviiOTáfaa  mesi  obo^kn  pohlavím,  kteráž  ve  veku 
mládeneckém  a^panetiském  do  25  roku  trvá,  ano  i 
ve  veka  dospalém  (až  do  50  lét)  m^o  se  m^ní,  ale 
ta  ▼  prospěěh  nmžskéh^  pohlaví.  Od  55.  roku  vSak 
2iM  8  poČinajichn  věkem  stareftv  je  příetíivý  pomér 
nortelnosti  rozhodně  jiŽ  na  straně  ženských,  vyrov- 
nává se  opět  poněkud  v  době  mezi  651-70  rokem, 
j^vrhne  se  pak  takovou  měrou  v  prospědh  ús^Í^ 
i^ch,  že  rosdíly  v  ůmrti^  jsou  i  znaéáě  větif^ 
než  ve  v^m  nejinitlejiim,  až  teprv  v  nejvySfiíkn  lid' 
ském  stáři  meai  oběma  pohlaVími  opět  rovnováha 
ve  zbytcích  úmrtí  se  «jevír  Ffíěiny  těchto  rozma^ 
Bitých  i^evů  j«o«  oviem  v^oe  sajimavé,  'dali  se 
TÍak  dofstt  tnad«o  doo^sliti^  uvážf-li  se,  že  ^foeo 


4áo 


na  ivStě  re  státech  spořádaných  bývá  smrtelnost 
vStií  při  mužském  pohlaví  i  v  outlém  vékn,  2e  do 
25  věku  oboje  pohlaví  celkem  nalezává  se  v  týchž 
poměrech  vychování  i  Sefamosti  fysických  sil,  že  v 
letech  dospělosti  na  mužské  pohlaví  celkem  sice 
větSí  namáhání  fysické  i  duSevní  naléhá,  než  na 
ženské,  toto  vSak,  pokud  i  v  těžké  práci  se  účast- 
ňuje  (jako  na  Rusi  v  převážném  značně  selském 
stavě),  slabSí  síly  fysické  s  sebou  pHnáSÍ,  nad  to  i 
povinnostmi  ženy  (co  roditelky  i  vychovatelky  dStí) 
oslabované.  Čehož  účinky  se  pak  postupně  v  po* 
zdějSím  jeStě  věku  stařen  mnohem  ůsilněji  obje- 
vují, překracigíce  věk,  —  kdežto  muži,  zachovavSí  se 
při  síle,  i  nejpozdnějSího  věku  větSím  Číslem 
dožívají. 

e)  Vzhledem  k  ostatním  částem  imperie  není 
posud  nikdež  dostatečných  vyčíslení  a  vyvedených 
z  nich  zákonůvr  Toliko  pro  Sibiř  uvádí  Hage* 
meister  podle  lOletých  prúřízAv  (z  r.  1841^1850) 
podobná  data  smrtelnosti,  a  viak  jen  vzhledem  i. 
mužskému  pohlaví.  Dle  nich  umřelo  v  Sibiři  tou 
dobou  chlapcův  do  6  let  337qi  od  5—10  let 
4-0%, od  10— 16  let  2-0%,  mladíků  meri  15.— 30. 
rokem  5*9%,  mužův  mezi  30 — 45.  r.  6'2%»  mezi 
45—56.  r.  6*6%,  starců  mezi  60—76.  r.  5*2, 
mezi  75—100.   r.   2*3,  v  stáří  přes  100  let  0*02%. 

d)  Vidét  i  z  těchto  dát,  porovnaných  s  evrop. 
Rusí,  že  po  vSí  imperii  je  smrtelnost  dětí  pod  6tým 
rokem  velmi  silná  (k  čemuž  se  ovSem  nedostatečný 
dohled  rodičův,  zvL  při  průmyslové  a  polní  práci  pH 
býv.  robotách  zejm..  hromadných,  pHtíůuje),  inaČně 
slabSÍ  v  Sibiři.  Naopak  dosahuje  velká  Část  pravo- 
slavného národa  vysokého  stáří,  v  Čemž  ovSam 
střídmost  a  veliká  otužilost  hlav.  Činiteli  jsou,  tak 
^e  v  tom  ohledu  kromě  Šfédska  žádný  stát  v  £f ropě  a 
Buší  se  měřiti  nemůže .  (každoročně  bývá  na  Buši 
$00—900  úmrti  ve  věku  výěe  100  let,  ano  dosti 
Četní  jsou  i  lidé  130 .  i  140  let,  ivL  v  Tambovsko, 
Saratovsku,  Penzinsku,  Jekaterinoslavsku,  v  Bema" 
rabii,  v  g.  Tobolskě,  Jrkutské  a  j.). 

e)  Kromě  blatných  poloh  v  sev.  a  aáp.  Buši  a  vKu- 
taissku,  které  zimnice  plodí^  je  ostatně  podnebí  v  evrop. 


421 


Rusi  ySndeá  sdravé,  v^tii  méroa  témSř  jeitS  r  Si- 
bffi,  kdež  ovSem  (dle  Hagemeistra)  tíri  mistni  cho- 
roby le  vyBkjtaji,  zejm.  tak  sv.  oynga  na  severu, 
a  etI.  v  Ochotském  pHmoH,  nohy  na  Leně,  a  tak  zt.  si- 
biřská jizva  (jazva)  zvi.  v  stepi  barabinské.  ^) 
Že  ovSem  na  Rnsi  při  skrovném  poČtn  sdravotních 
opatireni  (viz  o  nich  niže)  je  smrtelnost  vůbec  mno- 
hem vStil,  než  bj  při  vétfii  pokročilosti  rtom  ohledá 
býti  mohla,  rozumi  se  samo  sebon.  NejvětSi  je  pak 
dle  stavů  vůbec  nepochybné  při  bludných,  rybo- 
a  zvěrolovných  i  koČornich  národech,  kteři  při  sti- 

0  Cynga  (skorbnt)  je  nemoc  obyčejná  n  kme- 
nův  rybolovných,  tedy  zvláfité  v  sevemi  Sibiři, 
kteříž  hlavně  rybného  pokrmu,  a  to  často  ne- 
svěžího,  požívají.  Zoby  (kretinstvi)  jsou  roz- 
šířeny ▼  obyvatelstvě  těsného,  skalného  ildolí 
sti^dni  Leny  na  1000  verst  níže  Kačugské  při- 
stane, a  mají  původ  svůj  (podobně  co  v  Evro- 
pě) ve  vlhkosti  vzduchu  sevřeného  mezi  vyso- 
kými skalami  a  tudíž  v  nedůstatku  slunce,  pak  ve 
vápencovitosti  skal  a  pramenův  jejich,  t—  ijsout 
tak  dobře  endemické  i  domácí,  jako  t  Evropě, 
nechytajíce  se  příchozích.  Sibífský  mor  č. 
jizva  vztahuje  se  nejen  na  dobytek  hovězí  a 
koně,  nýbrž  i  na  Člověka  a  na  vSecky  Živo- 
čichy domácí  a  divoké,  ano  i  na  ptáky  a  ryby, 
i  záleží  ▼  podkožních  i  nadkožních  'ledech, 
rychlém  ubýváuí  sil,  rozlučováuí  krve  a  v  ji- 
ných tyfosních  zjevech.  Příčiny  této  záhubnó 
nemod  nejsou  posud  dosti  vyskoumány,  spolé- 
hají ale  i  v  Sibiři  tak  jako  v  Něrieích  při  Labi, 
i  v  Údolích  jižní di  přítoků  Dunaje,  v  nížinách 
uherských  i  franckých,  — >  ve  vlhkosti  vzduchu  a 
současném  parnu  (proto,  jizva  jen  v  letě  se  vy- 
škytá), pak  v  Spatném,  shnilém  pokrmu  a  vodě, 
v  ne^stých  chlívech  a  p.  Sibiřský  mor-  vy- 
škytá se  y  Sibiři  nyní  každoročně  na  četných 
místech,  buď  původně,  buď  nákazou,  i  bývá 
často  zavlečen  i  do  evropské  Rusi,  zejména  r. 
1888  až  do  g.  Kovogorodské,  kde  se  od  té  do- 
by často  obnovxge. 


422 


horáni  syém  obsvláitS  Tiem  liiy&m  snrOTého  nebo 
horkého  podnebi  podléhaji,  pak  při  Mylných  a  býy. 
sedlácích  poměSčičfoh,  při  kterých  vůbec  od  býr. 
pánů  málo  o  zdraTOtní  opatrování  dbáno  (o  konm- 
ních  i  údělných  platí  pravé  opak),  kone&ié  nepo- 
chybná při  průmyslovém  obyvatelstva »  jak  mést* 
ském   tak  selském.    ^) 

VI.  1.  Průměrný  vék  udává  a)  Spasskij  (ve 
Sb<Mmíka)  z  průřezn  6ti  let  (1843— 1848)  pro  veSkeré 
císařství  na  20*4  léta,  coš  byl  by  ovSem  velmi  nepři' 
znivý  poměr,  jemuž  skoro  v  pokročilejlích  státech 
evropských  není  rovno. 

b)  Naopak  shledal  Bunjakovskij  na  zá- 
kladě svých  pramenův  vzhledem  k  pravosl.  obyva- 
telstvu ve  vlastní  imperii  evropské  střední  vék 
pro  rosence  mužské  30*87,  pro  rosenoe  ženské  82*46 
let,  pro  6tileté  díté  mužské  46*28,  ženské  47*08,  pro 
lOtileté  m.  44*17,  ž.  44*94,  pro  mládence  20tiiletého 
36*95,  SOletou  pannu  37*68,  pro  dospělé  4(H6té,  a 
sice  mužské  28*60,  ženské  24*68,  pro  starce  a  sta- 
řeny 60tileté  12.80  a  18*12,  76l6té  6*02  a  615.  V 
Petrohradě  je  prům.  věk  24*7  let  pro  mužské^  24-8 
pro  ženské  pohlaví,  v  Moskvě  vSak  26*3  a  29*9, 
oož  jsou  na  velkoměstský  život  svrchované  pří« 
inivi  poměry,  nejsouce  i  v  Petrohradu  (zlépovéstném 
pro  blatnou  polohu  svou  a  nestálost  podnebí)  horSí 
hlavních   měst   evropských. 

2.  Vérojatnou  délku  živt>ta  vypočetli 
Yeselovskij  (na  r.  1850  a  51),  Kadinsk^,  Spas- 
skij a  Bunjakovsky. 

a)  Dle  výpoětův  Spasského  má  v  celé  říSi 
dítě  pětileté  naději  na  stW  41  let,  v  Moskvě  chla- 
pec pětiletý  na  41*3,  děvSe  pětileté  na  45*1,  v  Pe- 
trohradě na  33*2  a  41*3  léta.  Naopak  vySetřil  Bun- 
jakovskij věrojatnost  života  (£ili  tívotnost)  ro* 
béte  mužského  na  24,  ženského  na  28 — 20,  51etého 


^)  Pro  vojsko  ruské  vypoéetl  Bunjakovskij  při 
středním  stavu  armády  v  poetu  1,224.629  mu- 
žův (s  ^^ož  na  pravidelné  818.100,  na  nepra- 
vldeUié27ia^00  a  na  lodlstvo  50.000  muš&v  při- 
padá) éíslo  výročních  úmrtí  na  19.000  é.  1*6%. 


423 


ehlspce  na  $0,  dSyČete  na  60— -51,  lOletého  chlapce 
na  47,  děv^te  na  48,  20tiletélio  mládence  na  39, 
panny  na  40,  40tiletého  muže  na  24,  ženy  na  25 
—26,  60tiletého  starce  na  11—12,  60tileté  střeny 
na  12—13,  65tiletého  starce  i  střeny  na  5—6  let  Po- 
rovnaji-li  se  data  tato,  v  každém  ohledu  dokona- 
lejší, než -li  jsou  výskumy  Spasského,  —  s  podob: 
nými  poměry  v  jiných  větSích  státech  evropských, 
tož  jeví  se  životnost  v  Buši  značnějSi  sice  než  v 
Němcích  (18  let  pro  rozence  ob.  pohl.  dle  Siiss- 
milcha)  a  Francii  (20 — 21  dle  Duvillara)  a  skoro 
na  rovni  se  životností  v  Rakousku  (26*4  při  muž.  a 
29'1  při  ženském  roběti),  je  ale  nižŠi,  než  ve  všech 
ostatních  evropských  státech.  Naopak  je  životnost 
v  Moskvě  nejpříznivější  ze  všech,  sídelních  měst  v 
Evropě,  Petrohrad  převyšuje  v  tom  ohledu  jen  Lon- 
dýn (35.4  pro  5tileté  dítě),  zůstává  však  za  ostat- 
oimie  pozadu. 

b)  Spasskij  uvodí  též  obšírnou  tablici,  dle  kte- 
réž na  př.  100.000  pětiletých  chlapcův  dosahují  věku 

v  eelé  říši    v  Petrohradě    v  Moskvě 
10  let  87.239  97.523  96.724 

20  let  74.801  80.279  83.483 


30  let 

62.802 

50.218 

63.601 

40  let   . 

50.832 

.     28.945 

48.808 

50  let 

37.736 

14.360 

33.166 

60  let 

24.821 

6.878 

20.044 

70  let 

12.270 

2.728 

9.964 

80  let 

4.199 

767 

2.949 

90  let 

927 

114 

548 

95  let 

317 

45 

144 

E  ěehož  zjevně  vychází,  že  umírání  chlapcův  i  mla* 
dikův  je  mnohem  větši  na  venkově,  než  ve  městech 
sídelních,  ovšem  sdravotnými  prostíFedky  náležitě 
opatírených,  ano  v  dospělém  věku  i  v  stáří  obyva- 
telstvo, venkovské  zase  mnohem  déle  se  zachovává* 
Zvláště  pak  vynikají  příznivé  poměry  Moskvy  proti 
oněm  v  Petrohradě,  ano  dílem  i  proti  venkovu  ^Já, 

3*  Porovnáním  dát  porodních  a  úmrtních  dá  se 


424 


pro  kaSdý  rok  stav  obyratelatva  dle  ▼Skn  b  velikott 
▼ěrojatnosti  vyČisliti.  Pokus  takový  aSínil  též  Bon- 
jakovskij,  vjáslív  nejeti  stav  obyvatelstva  dle  veka 
pro  každý  rok,  nýbrž  vehledem  k  r.  1862  pro  žen- 
ské  am.  pohlaví  zvláStě.  Dle  vývodův  jeho  nalézá  ae 
zejména  v  pravoslavném  obyvatelstva  evrop.  Rusi 
každý  rok  mezi  1000  Udí  obého  pohlaví  v  stiH 

od  O—  1  r.  38  lidí  od  26— BO  r.  80  L 

od  1—  2   „  31  od  30—36  „  71 

od  2—  3   „  80  od  36—40  „  62 

od  8—  4   „  28  od  40—46  ,  62 


od    4—  6   »     27  od  46—60  „  42 

od    6—  6   n     20  od  60—56  „  34 

od    6—  7   „     26  od  66—60  „  30 

od    7—  8   ^     24  od  60-66  ^  28 

od    8--  9   „     24  od  66—70  „  14 

od    9-10   „     22  00  70—76  „     8 

od  10-.16   «  109  od  76*80  „    4 

od  16—20   „  101  od  80—86  „     2 

od  20--26    n    91  od  86—90  „     1 

od  90r.avýSel 

kteráž  Čísla,  na  př.  s  Francií  porovnaná,  jsou  ovSem 
ve  vfiech  stadiích  vSka  dospělého  (výSe  30  let)  pro 
tuto  příznivější,  aS  možno-li  vftbec  dátftm  o  Fran- 
cii (dle  Duvillara  z  r.  1806  uvedeným)  plné  víry  po- 
skytnouti. OvSem  že  se  pak  na  těchto  a  jiných 
stát.  základech  pro  každý  rokSíslo  k  vojska  do- 
spělých muŽ&v,  přibližitelné  Číslo  k  práci  neschop- 
ných, pracujících  a  polopracoýících  atcL  v  říSi.  i  čá- 
stech jejich  s  velkou  věrojatností  určiti  dá. 

Vil.  Vzrůst  obyvatelstva  děje  ae  i  na  Basi 
ovSem  hlavně  výročním  přebytkem  porodův  nad 
úmrtími,  ale  též  přebytkem  přistěhovalcův  nad 
vystěhovale!.  —  VySSí  průměrný  věk  jeví  se  rov- 
něž důležitým,  ano  nejstálejším  Činitelem  povlov- 
ného, ale  důsledného  vzrůstu  obyvatelstva.  Je- 
likož vzhledem  k  veSkeré  říii  je  počet  při- 
stěhovaleův  skrovný,  má  tedy  předeviím  váhy  pře- 
bytek porodův  nad  úmrtími  co  první  základ  vzrůstá 
obyvatelstva,  a)  Vzhledem  k  tomuto  činiteli  roimno- 


42d 

ŠQJe  M  B  661ětého  průřesni  (od  r.  1790  až  1846)  dle 
Anenijevakaidým  rokem  obyvatelityo  vlast  ni 
ři8e  o  1*43%,  obyvatelstyo  Finlandie  (b 
ISletého  prAřezu  s  r.  1838—1851  od  Schnitslera 
ndiněného)  o0'6d7o»  o  by  vat  eis  tv  o  Polska  (dle 
T^goborského  aa  sákladé  lOtiletého  průřezu  od  r. 
1829—1899)  o  1-3%,  což  rjdi  pro  vefikeroa 
ři8i  ovSem  nesiejoé  vyvedený  poměrný  var  Asi 
obyvatelstva  1-10%  «ili  110  na  10.000  oby- 
vatel každým  rokem,  Což  jest  při  rossáhlosti 
řiie  velice  přianivý,  ano  ve  větSich  státech  aápadni 
Evropy  nikdež  nedostižený  poměr.  OvSem  že  bývá 
v  rozličných  dobách  i  vzrůst  tento  od  vlivu 
éasných  poměrů  národohospodářských,  politickýcbi 
elementániioh  1  zdravotních  velmi  rozdílný.  Tak 
obnáSel  vzrůst  obyvatelstva  ve  vlastním  cisařstvi  v 
periodě  od  r.  1796—1800  ročně  1*28,  v  následnjicí 
době  od  r.  1801-1806  již  1-86,  od  r.  1821  až  1825 
1*34,  naopak  v  době  od  rokn  1846  až  1862 
jen  0*89,  v  době  válek  francouzských  (1807—1816) 
dokonce  jen  0*56,  hned  po  nich  zase  (od  r.  1816 
—1820)  1*40%,  jelikož  po  vakách  přirozeným  po- 
řádkem ol^vatelstvo  silně  se  zasnubnje  a  množí. 
Rovněž  byl  r.  1856  (dle  stát  tablic),  tedy  mezi  vál- 
kou Krymskou,  varůst  obyvatelstva  jen  OSb%j  roku 
1858  věak  aspoň  v  evropské  ěásti  vlastního  císid^' 
Btví  (dle  Buschena)  1*44%.  Dle  toho  zdvojná- 
sobuje se  obyvatelstvo  řiSe  ruské  v  době  70 — 80 
let,  tak  že  r.  1940  ěitati  může  imperie  v  nynějSi 
rozloBe  své  160  míli.  obyvatel. 

1.  Vzhledem  k  jednotlivým  částem 
říSe  je  oviem  vzrůst  obyvat^stva  velice  rozdílný* 
Pro  vlastní  císařství  v  Evropě  shoduje  se 
ěíslo  Schnitzlerovo  (1*43)  úplně  s  číslem  Basche- 
aovým  (1*44),  pro  Sibiř  vypočetl  Hagemeister  vnitřní 
vsrftst  obyvatelstva  (bez  ssylných)  z  doby  28  let 
(od  r..  1823—1851)  na  lll%y  r.  1856  byl  tu  vSak 
ld77o  a  vKavkazském  náměstnictvě  l'047o. 
V  evropské  Části  ři8e  mají  (dle  Buschena)  n  ej- 
větfií  vzrůst,  oby  vatelstv a  gubernie  ji  žní 
apovolžské,  v  kterých  snadná  výživa  rozmno* 
žuje  číslo  sňatků,  a  tudíž  i  porodův.  Gubernie  totiž 


42S 

Oherseáská,  T«yiie,  JekaterlnoilaTiAá ,  Poltav^á, 
Chor^kovahá,  eemě  Donského  Tojska^  g,  PenoMiski, 
SaratoYiká,  Samařská  i  Aitrachoňská,  ledy  10  ^• 
bemii  jižních  a  povolžských  majf  rfroiid  pom, 
Txrůst  obyvatelstva  více  2%  (Penaendká  jen  2*06, 
Chersoňská  ale  2*77,  SaniarskA  dokonce  2*78).  V  gn- 
berniioh  Orenbnrské,  pak  ▼  Kazaňské  a  g^bii^ské, 
y  11  středních,  pHmo  k  oněm  pryní  řady  přiléha- 
jících, y  6  západních  (totiž  ^e  Vitebské ,  woden- 
ské,  Minské,  Mogilevské,  Kyjevské  a  v  Podolí),  pak 
y  Bessarabii  na  jihnÝ  a  ▼  Noygorodskn  i  Ealoi^  n» 
ser.,  tedy  y  2/,  hlavně  středních  a  sápad- 
nich  guberniích,  roste  obyvatelstvo  a  / — 2%, 
Ve  vSech  ostatních  16tí  guberniích,,  tedy 
ve  všech  3  severních,  v  Permské,  r  7  stířednich  (neí« 
sevemiji  položených),  i  v  samé  Moskevské  a  Pe^ 
trobradske,  ve  2  baltických,  pěM  ve  9  aápaidiiáek 
(t.  j.  v  Kovenské,  Vilenské  a  yolyňské>  nedoeahiif« 
vnitiFní  vzrůst  obyvatelstva  ani  1%,  a  tak  jako  je 
Samařská  nejrychlejší ,  jeví  se  býti  Yologodsléá 
(0*25%)  nejpovlovnější  ve  vzrůstu  přirozeném  sv^i^ 
obyvatelstva  (Moskevská  má  jen  0*69,  Petrohrad- 
ská 0*77%  vzrůstu,  Archangelská  vždy  jeětě  94^/o). 
2.  Tak  jako  města  mají  menlf  počet  sňatkův 
a  porodův,  větSÍ  pak  výroSní  ěíslo  úmrti,  neá  kraj 
(vis  nahoře),  bude  ovSem  vzrůst  obyvatelstva  jejich 
prostředkem  přebytku  porodův  menfií,  neŽ  vzrůst 
kraje.  Ye  městech  obnáSí  totiž  revropw  Rasi  Ši- 
šlo v  z  rů  s  t  u  toUko  0*84,  v  k  r  a  j  i  i*5i,  te%  skoro  o 
pol.  méně.  —  OvSem  že  ve  městech,  kteráÉ  více  siatků 
a  porodův  nebo  méně  úmrtí  vykasfají,  než  dotyčný 
kraj,  bude  i  vzrůst  obyvatelstva  větfií,  než  v  tomto, 
což  zejména  platí  o  g.  Moskevské  (l*10^/o  prcH 
(yů»)  a  Vitebské  (241  proti  l-877o)^  kterémuž  Síria 
se  jen  z  daleka  jefitě  přibližují  g.  Poltavská,  Bjt^ 
zaňská  i  Volyně,  kdežto  vSecky  ostatní  gubernie 
mají  rozhodně  menSí  vzrůst  ve  městech,  neŽ'  v  kraji, 
svrchovaně  pak  g.  Smolenská  (0*36  proti  1*18),  Ní« 
žehradská  (0*41  proti  1*17),  Kazaňská  (0-36  proti 
1*62),  Saratovská  (1*43  proti  2*56),  SMaarská  (1*89 
proti  2*83),  Astrachažská  (0  99  proti  2*66!),  Mogi- 
fevská  (0'68protíl*77),  Minská  (0*33  a  1.88),  Beasa-^ 


427 

fabie  (0*66  imxti  2*14), Ghmoňski  (1*22  yroti  385!) 
a  Jekat^riaófllaTBká  (0*9^  proti  ^63%),  kdež  je  nu 
Teokotyé  Tirůst  obyvatelatva  2-  i  Skráte  větfii,  než 
▼e  mSataeb. 

3.  a)  JeatU  ae  vSak  obyvatelalvo  mSst  makýeh, 
pokud  tato  jen  poněkud  přianivé  podmínky  živno- 
stenské vjkasuji,  vůbec  znavně  rounnožaje,  což  by 
se  srovninim  podta  jicb  skutečného  obyvatelstva  aa 
rozHf^i^eh  fevúi  a  pří  jiných  sečteních  snadno  do* 
kázati  dalo^  tož  déje  se  to  ovSe^^  jako  i  při  mě- 
stech západoevropských  (a«vl.  francouzských),  hlavně 
prostředkem  immigraee  diJU  př^idlením  se  ^  z  ven- 
kova, k  čemuž  povaha  měst  ruských,  ji^o  tržních 
i  politických  středů,  poměry  bývalých  obročnich  se- 
dláků, náklonnost  k  obchodu,  a  jiné,  již  výše  při 
stavu  městském  a  imniigraci  samé  vzpomenuté  pří- 
^y  zvláště  napomáhají,  b)  Zajímavé  bylo  by  též 
sledovati  vzrůst  kočovníkův  a  j.  polousedlých 
a  bludných  kmenův,  kdyby  na  to  bylo  atatečných 
dokladův.  Z  rozličných  pozorováni  a  podstatných 
výpovědí  znakiůy!  vychází  ovšem  na  jevo  i  objas- 
ňuje B%  dostatečně  hospodáj^skými  i  mravními  okol- 
nostmi kočovních.  Že  oni  prostředkem  přebytku  po- 
rodův  nad  ámrtíaii  velmi  skrovně  se  rozmnožují, 
ano  nejméně  pokročilí  z  nich  (srovnej  ,)národnost**) 
i  zjevné  hynotL  Pro  mužské  pohlaví  čili  podatné 
duše  kočovníkův  Sibiřských  obnášel  (dle  dát  Ha- 
gemeistrových)  přírůstek  od  r.  1823  n.  1824  až  do 
r.  1861  (tedy  v  době  29  let)  pouze  jen  >6-777o  I 
(ale  bez  Přímořské  oblasti),  tak  že  v  té  dobé  vý- 
ročně jen  o  0*59%  *o  rozmnožovali.  Nejsilnější  byl 
vzrůst  jejich  v  g,  Tobolské  (za  tu  dobu  o  35%),  v 
Irkutské  a  Jakutské  (247o)r  kdežto  kočovníci  v  Je- 
nisejsku  vzrostli  za  plných  29  let  jen  o  0*8,  ko- 
čovníci v  Tomsku  jen  o  0*087o  í  í  Ovšem  jsou  ko- 
čovnioi  prvních  3  gubernií  hlavně  Tataři  a  Čudi,  a 
větším  dílem  na  jihu  se  potulující  (Burjati  gub. 
Irkutské  pak  polousedlí) ,  kdežto  poslední  2  mají 
nevíce  jen  v  severních  končinách  svých  rybolovce 
a  kočovníky,  k  tomu  zvláště  k  Samojedům  a  Tun- 
gusům  náležité.  —  c)  Jak  rychlý  je  konečně  vzrůs^t 
obyvatelstva  v  Sibiři  za  pomoci  obou  hlav- 


428 


nloh  jeho  faktorft,  t.  j.  pl>ebjtka  poród&v  nad  úmiv 
tími  a  immigraoe  (sajlných,  sedláků,  kosáků  atd.) 
i  příroseoého  mnoseni  se  tento,  ridět  s  ^el,  ktertLi 
avodí  Hiigeuieister  (II.  atr.  60),  dle  kterých  mno- 
žilo se  y  oné  29tUeté  períodS,  pdlyě  yspomenaté, 
kaSdoročnS  obTratelstvo  Sibfte  (kromt  Zabajk.  obi., 
Kamčatky  a  stepi  KirgÍBské)  prům.  o  i'25%,  asiee 
tak,  ie  y  gub.  Tobolské  pHbýyalo  roČně  1*40%,  y 
Tomské  1*37,  y  Irkutské  1^86,  y  Jenisejské  1*35,  y 
Jakutské  oySem  jen  0*857ot  *  ^^oš  oyicm  na  ssylné 
a  j.  kolonisty  a  přiielce  yftbeo  |en  la  celý  ten  Sas 
260.000  May  (L  11%  pro  Tiechen  tento  hlayni  pro- 
stor Sibiřský  yjpadá. 


m.  Národní  hospodářstyL 

A,    Přehled  povieehný  a  rozd&eml  ttáíu, 

Yeliké  rozdíly  y  jakosti  p&dy  a  podnebí ,  roi- 
díly  národnosti  a  rozdílný  konečné  histoiícký  rosyoj 
yytyořily  zruš.  státu  desatero  národohospo- 
dářských oblastí,  jejichž  osobitý  ráz  prese  yiecfcn 
administratiyní  jednotyárnost  podnes  jeitě  tryá  i  y 
nejrozmanitějších  poměrech  národního  hospodářvtyf 
posud  jeitě  syou  moc  objeynje. 

1.  Králoystyí  Polské  a  9  západoruských 
gub.  (gubernie  totiž  Komenská,  Yilenská,  Vitebská, 
Grodenská,  Minská,  Mogilevská,  Volyně,  Podolí  ay 
jistém  ohledu  i  g.  Kijevská),  kteréž  s  ním  od  XIV. 
století  měly  yětSím  dílem  spolehnou  historii,  skládají 
západní  národohospodářský  kraj  Rasi, 
kterýž  hromadnou  rozlohu  11.889  Q  m.  z.  a  17,728.000 
obyyatel  při  prům.  lidnatosti  1500  hlay  obsahnje. 
Zde  jsou  yeSkery  poměry  národohospodářské  ježte 
podle  západoeyropského  rázu,  kterýž  éim  dál  na 
yýohod,  tím  rychleji  á  dokonaleji  do  osobitě  ruské' 
ho  přechodí.  Půda  je  zde  přiměřeně  mezikomnn, 
duchoTonstyo,  Šlechtu,  města  a  nyní  i  mezi  selský 
lid  rozdělena,  ale  pro  hojnost  Šlechty  je  yelkých  stát- 
kůy  poměrně  málo,  a  přečetné  malé  statky,  mnoho- 
násobně zadlužené  a  tudíž  nedostatečnou  yfiemn  po* 
hodu  zyyWé  Šlechtě  výživu  poskytující ,  nalesají  se 


499 

odtud ,  Jakeš   i  iiMedkem  ú^(a«tOBstvi    t  dřevaíeli 
a  v  poslednim  povstáni ,    velkým   dílem  ▼  skutek 
aém  přechoda  z  rukou  býv.  vlastníkův  do  držení  Ba- 
•&v,Némcrftv  at  d^  Selské  statky  jsou   rovněš 
malé,  v  Polska  čásf  sedlákův  běse  viech  pozemkův, 
odtad  sice  hojnost  dálných  sil,  kteréž  ale  při  skrov- 
ném  vzdélání  polského  sedláka,  jakož  i  dosavadní 
iMteSnostijeho,  kratoa  a  slaletba  porobou  savinéné, 
semSdělské   živností   posud    málo    prospívají.    Ná- 
sledkem toho  jo  aemédělství  posud  dosti  nedbalé 
(i   Sehož  skoro  jediné  velké   statky  výjimku  Siní), 
jakkoli   pro   přirozenou  úrodnost  i  hojnost  plodné 
půdy  a  snadný   odbyt  za  hranice  dostatečnou    vý« 
živa    i^iStige ,    což    svláSté    o  vlastním    království 
Polském  platí,    kdežto    západornské  gubernie  Tvy* 
jmouc  Podolí)  pro  mnohem  řldSí  lidnatost  (tato  prum. 
jen  1300  1.  na  IQm.),  pro  velkou  vzdálenost  trhův 
aj.  závady  k  rosteni  jiných  hosp.  plodin,  t.  j.  lnu  a 
dflem  i  konopí  též  přihlížetí  musí.   Chov  dobytka 
je  zvláSt£   v  Podolí  a  na  Volyni  hojný  a  výnosný, 
lesní  hospodářství  při  bohatosti  lesův  posky- 
tuje taktéž  velkého  užitku,  aa  to  zůstávají  rybolov 
a    myslivost    celkem    podřízenými    živnostmi.    Při 
rosvitosti   atavn  městského    a    vžilém    se    sápadO" 
evropském  zřízení  jeho  i  hojností  dělných  sil  nejen  v 
něm,  nýbrž  i  v  přebytku  nemajetného  selského  lidu 
(batrakův),  při  hojností  vodních  sil  a  lesního  i  mU 
nerálniho  paliva  i  kovův   (zvi.  železa^  zinku,   mědi 
atd.  aspoň  v   království  Polském)  jsou  sice  pěkné 
podmínky  průmyslové  výrobě  poskytnuty,  kteráž  se 
v  skutku  a  se  zdarem  zvláStě  v  Polsce  jak  řemesl* 
ně,  tak  labričněprovoauje;  a  vedle  měst  je  i  Šlechta 
k  nezbytnému  díl«ni  ivýSení  důchodův  svých  činným 
úéastDÍkem vprůmyslu.  Nedostatek vSs[k kapitálům 
vBomi,  kterýž  při  obecném  namnoze  ještě  (zvL  v  zá- 
padoruských  provinciích)   naturálním    hospodářství 
naiA>ytný  jost$  jeStě  větSí  měrou  vlak  soustředěni 
kai^álů   v  rukou  Židův  a  jiných  cizozemcův   (z^r 
Néuncův,  právě  tímto  nedůstatJÉem   hlavně    přiláka- 
ných) —   činí  podnikání  průmyslové  výroby  domo- 
rodému obyvatelstvu  na   mnoze   obtížným,  jakk<4i 
upříti  «o  n^dá,  že  právě  pro  pHzuivé  podmínky  pH* 


430 


rozené  a  pro  rossAhlý  tA  do  Tiiltra  oliťomné  řflfe 
Buské  prftmysl  vSeho  druhu  irl.  ▼  Polsce  (a  tem^ 
dělský  zvi.  y  jihoBápadnich  guWruilch)  k  snafoé 
rozviloBti  dospěl,  kteráž  i  s  velkonakými  thhrikitf 
8<astné  závoditi  dopouBtf.  Za  to  obmezuje  se  ^Sinnf 
obehod  zahraničný  hlavně  jen  na  suroviny  polního 
a  lesního,  dílem  (jako  v  Polsku)  i  báňského  ho- 
spodářství, a  pH  hojnosti  i  výborné  jakosti  jieh, 
jakož  i  při  ladnosti  vodních  a  poměrné  (vzhledem 
k  vlastní  Rusi)  hojnost  suchozemských  dopťavova* 
cích  prostí^dkův  yzniká  prospěSný  poměr  v  cenno- 
sti vývozu  domácího  k  cenností  pnvozu  cizozMU- 
ského  zboží.  Vnitřní  obchod  je  při  velikých  vzdá- 
lenostech i  v  tomto  kraji  (zvi.  na  východě  jeho) 
nad  mim  ěllý,  nalézá  se  vXak  pohříchu,  tak  jako  I 
zahraniěný,  skoro  výhradně  v  Tukou  Židův  (a  dflen 
i  Němcův),  následkem  Sehož  rozdělení  movit^o 
jmění  mezi  obyvatelstvem  je  velmi  nestejné,  ano 
možno  říci,  Že  kromě  Hechty  vySlď  a  někoHka  větíifch 
měst  i  duchovenstva  byl  aspoň  před  r.  1864  stav 
obecného  blahobytu  v  domorodém  obyvatelstvě  nejen 
velice  kledý,  nýbrž  i  vůbec  málo  potěšitelný. 

2.  Baltické  gubernie  (v  hromadné  rozloze 
1737  Q  m.  z.  s  1,813.000  obývati  a  lidnatosti 
1000  1.)  tvoří  jak  polohou  svOu,  tak  historickým 
rozvojem  svým  druhou  osobitou  hospodáÉrskou  oblast 
Busi<  Zde  má  mezi  domorodým  obyvatelstvem  ži^ 
vel  německý  od  starodávna  společenskou  {^Fevabu, 
dKzení  městské,  obecní  i  Dechtícké  spoléhá  ves* 
ňtěs  na  řádeéh  sice  staroněmeckých  a  vůbec  méně 
rozvilých,  než  v  Němcích  samých,  kteréž  věák  nie 
méně  Nitačily  města  i  Šlechtu  na  zusíěný  stupeň 
vzdělanosti  a  blahobytu  povýlHí,  jehož  odlMk  i  v 
stavu  selském,  nad  to  jiŽ  na  poěátku  t.  stc^leti  z  ne- 
volnictví vyváznuvito,  aspoň  poněkud  se  obráiL 
PHspůsobováni  spoleěenského  a  státáeího  živola 
Buši  k  západoevropskému  od  ěasŮv  Petra  Yelké^o, 
při  němž  již  z  těch  dob  hlavně  ěleehty  i  mMtipi«' 
ský<ďi  živlův  z  balt  protindí  až  nad  potřebu  hfýůM 
užíváno,  dalo  nad  to  i  Slechté  i  městské  inte^genai 
těchto  krajin  znaěný  vliv  na  veěkeren  moderní  roz- 
voj Buši,  z  oěhož  tyto  stftvy  a  v  jistém  oAiledo  i 


481 


nmS  sama  mnohonásobnfi  kořistily  a  podnes  j«ltl 
koBstL  Následkem  toho,  jakož  i  od  přknivé  tržní 
polohy  avláitě  přímořských  měst  baltických  a  od 
energické  samoeíanosti  obon  stavůr  je  hospo- 
dářské položeni  mSst  i  ilechty  balt  gnb.  snad 
MJskrélejSi  v  eelé  Rusi,  jakkoli  veliká  jmSni  json 
1^  této  mnohem  řidČcjii,  než  na  Rusi,  ano  i  na 
Polsce.  Stav  selský  naopak,  jsa  dlonho  veliee  oti- 
skován a  nud  toicid  národnosti,  nemá  daleko  té 
pHrocené  schopností,  hospodářské  statečnosti  a  ne- 
bolel tndiž  anř  toho  blabobyta,  co  sedlád  velko- 
raStí  vzdor  nedávné  jeSté  nevolnosti  své,  k  demnž 
i  to  i^Btnpi^e,  že  sedláci  balt.  gabemií  posnd  vlast- 
ai  půdy  nemaji  a  tudiž  s  onou  láskon  k  roznmné* 
mn  hospodařeni  se  neneson,  kteráž  ve  vSeoh  okol- 
nostech je  hlavním  adrojem  trvalého  blahobyta. 
NáAledkem  toho  je  i  hospodářství  vlastné  selské 
porad  Qiálo  pokročilé  (naopak  Šlechtické),  oboji 
viak  pro  snadnost  a  hojnost  vývozu  velmi  výnosné, 
rovněž  i  lesní.  Rybolov  i  zvěrolov  poskytojl  sice 
leptí  a  bezpečnější  výživn,  než  v  západaidi  gnber^ 
aiich,  tentí  se  ale  přirozeným  pořádkem  značně  (i 
v  baltickém  mdPi),  hontíotví  vSak  je  z  přiČin  geolo- 
gických (srov.  naJioře)  celkem  nepatrné.  Průmysl 
naopak  jeví  se  velice  rozvily  a  rozmanitý,  a  pro 
poměmon  řídkost  měst  (n  porovnáni  s  býv.  polskými 
gnberaiemi),  důstatek  kapitálů  v,  snadnost  i  samo« 
dějnost  odbyta  je  nejen  řemeslnický  průmysl  posncl 
mad  nejvýnosněji!  v  Rasi,  nýbrž  i  fabričný  průmysl 
voHc#  rozvily  a  vedený  nejen  od  městského  obyva- 
telstva, nýbrž  i  hojně  od  Šlechty  na  základě  vlast- 
ního výtěikn  zemědělských  surovin  nebo  i  k  zvý- 
iení  jeho.  Příznivá  poloha  baltických  měst  a  dávné 
wpojjnd  jich  se  západem  evropským  usiluji  velice 
zahiraai&ai  obchod,  pro  nějž  je  velký  dfl  západní  a 
stíMníRasi  prostranným,  vděčným  a  dávným  trži- 
Stem,  Jakkoli  roasáhloM  jeho  se  od  vzkvěta  Petro^ 
hfUMbi  a  ruského  průmyslu  vůbec  valně  stenčila. 
8«  Finlandiě  jeví  se  co  kraj  hospodářskému 
Msvoji  ostjUního  tělesa  Ruského  jeStě  dzejSi,  než 
jswi  gubernie  baltické.  Jsouc  proti  severní  Rusi 
vysokém,  pustou,  lesaatoq  a  jeaemoa  konČiaoa  uzat 


432 


vřena,  mSla  F.  prostiFedkem  úekélio  moře  ode  dáTnft 
86  Švédskem  mnohem  živ^jSi  styky,  než  li  e  vlastáim 
státem  rnským,  kněmožteprv  od  60  let  náleží,  la- 
čhovávajfc  podnes  jeSté  svou  osobiton  ůstam,  od 
Švédska  pHjaton,  za  jehožto  koloniálni  semi  se  t 
jistém  ohledu  považovati  může,  tak  jako  baltické 
provincie  jsou  starou  kolonií  nSmeckoo.  PomSry 
hospodářské  jsou  vKak  ve  Finlandii  mnohem  méoS 
příznivé  než  tuto.  V  rozdělení  p&dy  panuje  siee 
Sfastná  rovnováha  meai  jednotlivými  stavy  i  koru- 
nou samou,  ale  zemědělství  nalézá  se  od  nepři- 
znivých  poměrův  podnebních  (viz  nahoře)  i  pro  ne* 
dostatek  plodné  a  úrodné  půdy  y  nemnoho  skvělém 
položení,  jehož  nehody  se  poněkud  jen  skrovnou 
osidleností  země,  skromnými  potírebami  obyvatelstva 
a  hojným  výnosem  lesního  hospodářství  i  bohatého 
rybolovu  zmenSují.  Ačkoli  Finlandie  vzhledem  k 
nerostovým  plodinám  není  pravé  chudá  ^  přece  je 
průmysl,  jemuž  se  jednak  dělných  sil  lidských  ne* 
dostává  a  kterýž  i  stará  konkurence  ze  Švédska  1 
nava  z  Buši  samétlaSí,  celkem  málo  rozritý,  lUira- 
žuje  vSak  v  mnohem  ohledu  již  potíĚebu  domáoL 
Za  to  nalézá  tržba  ve  vývozu  lesních  a  rybných 
plodin  a  v  živém  dovozu  jinostranných  tovarův  hoj- 
ného a  výnosného  zaměstnání,  tak  že  právě  ona 
yedle  lesního  hospodářství,  rybolovu,  námořní  služby 
a  dílem  i  chovu  dobytka  jeví  se  býti  nejbohatším 
pramenem  národního  blahobytu,  kterýž,  jakkoli  bývá 
jen  prostíFední,  předce  je  stálý,  dobře  založený  a 
rozdělený  i  i&stavním  zřízením  pHm&eně  podporo* 
váný. 

4.  Severní  Rus  £tl!  gubernie  Archangelská« 
Olonecká  i  Vologodská  (v  hromadě  23.842  Q  m.  i. 
a  1,655.000  obyvatel,  tedy  prftm.  lidnatost  88  1.)  je 
vlastně  nejstarííí  kolonie  statečného  národa  yelko- 
ruského  a  se  státním  i  společenským  rozvojem  jeho 
tak  srostlá,  že  rozdíly  v  hospodářském  životě  obon 
^oro  jediné  na  poměrech  podnebníck  spolélIajL 
Sam  ojedí  a  Lopaři  drží  se  sice  podnes  v  ťLských 
mezech  obvyldého  života  kočovního,  kteréhož  aelae 
se  jim  i^  surovosti  podnebí  a  neplodooafí  půdy^ 
pokud  ivěro-  a  rybolov  poněkud  jeStě  ytatčí ,   ujk 


433 

snadno  d^d,  ^mSivySSí  pokrok  národohospodářský 
skoro  scela  vylouSen  zůstává.  Za  to  možno  Zyv- 
janj  považovati  již  za  usedlé,  pokud  totiž  svSrolov 
jen  vedlejším  zaměstnáním  jich  z&stává  a  chov  do- 
bytka  (hovězího),  Jakkoli  dosti  volně,  přece  již 
pospoln  se  zeměddlstvím  se  provozuje.  Je-li  vSak  ho- 
spodářský stav  jinorodcův  těchto  snesitelný,  může 
se  naopak  přiVelkorusích  těchto  končin  o  skuteS- 
ném  blahobytu  rozprávěti.  Jsou6é  vSudeŽ  při  čet« 
ných,  velkých  a  splavných  řekách  usedlí  a  pokud 
k  stava  městskému  nenáleží,  skoro  výhradně  ko- 
runními sedláky,  požívají  Rusové  těchto  končin 
vfiech  oněch  výhod,  kteréž  vůbec  přebývání  na  stat- 
cích státních  skoro  beze  vSí  migetné  Šlechty,  ale  také 
se  skrovnou  kontrolou,  a  tudíž  důstatek  půdy  plodné 
vSeho  druhu  a  laciné,ano  bezplatné  dílem  požívání  vSech 
úhod  jejich,  bohatý  posud  rybolov  i  výnosný  do- 
dnes zvěmý  průmysl  řídkému  celkem  obyvatalstvu, 
hl.  při  řekách  a  podél  silničních  tratí  soustíředěnému, 
poskytovati  s  to  jest.  Kromě  toho  je  plavecká  i 
vozatajská  přísluha,  práce  dřevařská  a  j.  v  roz- 
sáhlých lesích  státních  pěknou  doplňovací  živností 
vSeho  Selského  obyvatelstva  těchto  lesných  krajův, 
kteréž  v  mírském  zřízení  velkoruském  mocné  pod- 
pory v  oiíamotělostl  své  požívá.  Zřízení  toto,  kteréž 
právě  v  těchto  končinách,  podobně  co  veSkeren 
uSlechtilý  BtarorUský  mrav,  nejpřesněji  i  s  zřízením 
čeledním  sé  zachovalo,  podporuje,  usiluje  a  zvelebuje 
zároveň  rozSířený  domácí  průmysl,  který  je  v 
selském  obyvatélstvě  severní  Rusi  zcela  obecný  á 
^ím  dál  na  jih,  tím  rozmanitější,  a  ku  kterémuž 
sedlád  při  vzdálenosti  řídkých  nad  to  měst,  při  dra- 
hotě tovarův  průmjslných  na  Rusi  vůbec ,  a  při  ne- 
dostatku hotových  peněz  a  potřebě  jich  k  uhraze- 
ní poplatkův  státních,  ano  pnrodou  samou,  t.  j.  dlou- 
hými a  krutými  zimami  a  dlouhými  jich  nocmi  ne- 
zbytně odkázáni  jSou.^  V  těchto  okolnostech,  jakoi 
i  při  obecné  povaze  ruských  měst,  kteráž  se  i  na 
tomto  severu  nezapírá,  je  ovSem  průmysl  řemeslnický 
slabý,  živějíí  něco^bričný,  jakkoli  hlavně  od  státu 
a  to  nejvíce  v  Oloiiěcku  vedený ;  za  to  nalézají  mě- 
sta v  postavení  svém  co  střediStě  vládní  i  tržní  bo- 
Rntko  87 


434 

hs.tf  j^amen  výživy  a  blahobytat  a  mnohá  k  nich 
(jako  tlstjufi^,  vologda  Totma  a j.)  zachovala  podnes 
památky  byv.  bohatství  a  slávy  své,  kteráž  jim  > 
polohy  jich  při  hl.  trati  Sibířsko-Eytajského  obchodň 
vzeSla.  Ostatně  je  obchod  jak  vnitřní  tak  cahra- 
niSný  (vývozem  hl.  lesních  i  rybných  plodin  za- 
městnaný) posud  velice  živý  a  vedle  rybolovství, 
kteréž  ^im  dál  na  sever  tím  předaSjSí  a  samostat- 
nější živností  se  stává,  hlavnim  pramenem  stálého, 
všeobecného  blahobytu  obyvatelstva, 

5.  Střední  Rus, obsahující  18  stíFedo •  a  dílem 
jihoruských  gubernií  (i  s  ^stm  g  Kgevské  a  Cer* 
nigovské,  ale  též  g.  Petrohradskou)  má  co  národo- 
hospodářská oblast  rozlohu  18.714Q  m.  z.>  24,276.000 
oby  v.  a  lidnatost  prům.  1300,  jakkoli  tato  mezi 
2800  (v  Tulsku)  a  470  (v  Novgorodsku)  se  kolísá. 
Rozsáhlý  kraj  tento,  již  v  této  rozloze  největší  stát 
v  Evropě,  je  pravým  jádrem  a  středem  říše,  ▼  němž 
národ  velkoraský  ze  sebe  samého  i  za  pomoci  kul- 
turních živlův  západoevropských  k  n^mocn^Símu 
a  nejdokonalejšímu  rozvití  vSech  svých  bohatých 
schopností  se  propracoval,  a  odkudž  nejen  všecky 
rozsáhlé  prostory  nynější  imperie  sobě  podrobil, 
nýbrž  i,  což  více,  zkolonizoval ,  zřídil  a,  svelebil, 
zásobiýe  se  při  tom  i  pěknými  výsledky  dlouhého 
státního  i  společenského  žití  Malorusův.  Sever  to- 
hoto rozložitého^  krige  (t  j.  střed  a  východ  g.  No- 
vohradské a  severní  kon^y  g.  Vjateeké  i  Kostrom* 
ské)  náleží  sice  k  lesnímu  prostranství  severomskému, 
maje  s  ním  pospolité  poměry  hospodiUFské,  a  v  něm 
zachovávají  se  téŽ  i  zbytky  býv.  Čudského  obyva- 
telstva těchto  krajlin,  kteréž  i  v  Tver^skég.,  a  na  jihu. 
ve  Vjatecké  i  v  NíŽehradské,  Penzenské  a  Tambovské 
se  vyškytají  a  s  Tatary  dílem  již  se  míchají ;  ostatek 
však  je  skoro  výhradné  velkoruský  a  v  pravém 
smyslu  slova  hospodářský  a  průmyslový  kraj  Im- 
perie, a)  P  ů  d  a  náležela  posud  s  více  než  7%  Icoruně, 
ostatek  je  mezi  šlechtou,  měsfy  a  nyní  i  selským 
stavem  rozdělen  \  obsahige  oyŠem  na  severu  a  dílem 
i  ve  středu  pozemky  jen  stíFední  jakosti  oo  do  úrody, 
na  Mu  vŠQdež  ale  ^$eraosemnÍ.  Onde  panuje  vSude 
tro^onné  hospodářství  (nc^jseTerněji  \  po^fě^né  čili 


Mi 

obmfifíii,  jal|o  n  yStm  letním  pioatraiut*!},  tatq 
retkým  dflera  jil  vaJiié  BtepBÍ  (vis  o  tom  níIe),  k 
pfida  ja  akord  Tiudež  mlrskia  dMevá  b  prftTidslným 
jKidSlo viním  Qft  tfhU  nsbs  dole.  b)  Pfea  to  vlečko 
VfplácC  i.e  ve  stiFedu  BemfidAUtTl  lépe,  než  t 
jižnloh  provinciích  ,  jejich!  ohrmoné  úrod^  prs 
vidáleuoit  trbA  moFaký^  doBtatsSnébo  odbjtu  le 
nedoBtávi,  kdaíto  ve  vlutuich  itfednich  gabermfoli 
Vojni  onillanoBt,  poietnoit  mÍBt,  Ucini  doprav*  v 
roavStvané  souiUvě  ToUnké  a  tílaé  prAmjslové  Lk- 
měBtnánl  oli;vatebítva  zároveň  a  velkými  a  sídel' 
o;^mi  mČBtj  cenj  obili  povjSuje.  Vadoi  tomu  je  i 
v  íevemim  kraji  hoapodářatvl  milo  bedliví,  buď  Ža 
ménji  se  vyplácl,  neí  livaoat  prftmjglovi  i  tríní, 
ku  kteréž  velkamaki  obyvatelstvo  jak  ohati  ■ 
schopnostmi,  tak  nSkdejífm  DrSenim  koruny  i  piofli 
se  nese,  buJ  le  i  snadná  konkurence  ■  jiinich  gn- 
btmií  i  tuto  cen;  na  plodin;  petnl  pouiÍDJe.  Rovnéi 
je  Btav  i  chov  dobytka  ve  stfednfeh  guberniicb  ne- 
doatatečaý,  na  jihu  vlak  t  pH£ÍQ  rossállloBti  plodni 
p&df ,  BvJ.  Ink  i  pastvin  bojný  i  výnosaf ;  rybolov 
má  v  oelém  rossáhlém  okriyf  jeltě  valiki  dAIeli' 
toati,  cvJSrolov  štrád  se  J!ím  dál  na  jih,  tím  vioe  4 
je  tn  vQbecjii  výhradog  pápAv.  c)  Boimanité   json 


436 

■IratefiDS  }ií  T  mooném  roititf.  Četní  llBohta  m- 
lého  tohoto  boapodířakého  oktiji  je  p&k  vadla  vli^, 
kupcŮT  a  mlíMnQv  iiBJÍ^nuíjjfm  podnikatelem  pra- 
DfRlové  výrobj,  k  Semuž  pK  obecním  mlrakém  k 
íelednlm  Eřisen!  ft  bývalé  obecnosti  otroka  (kromB 
CemoEsmnibo  kri^e)  přÍBtnpnJB  v  Belgkém  obfva- 
telstvS  i  mocný  promysl  domŠcf  t  pFikladním  roi- 
dMenim  prAce  a  krásnon,  mfrským  iříienlm  podpo- 
rovBDDu  organisacf,  kteříž  vedle  přshojníbo  aapoG 
od  roUn  1620  úSastenstřl  selského  lidn  ve  fabrícné 
výrobe  poskjtuje  pestré  prameny  výiivy  a  vytvo- 
řuje obecný  bUhobjt  i  íáateínoa  zámožnost,  ■  kte- 
TOiit  atav  jmřnl  v  západornských  provinciích  ani  ■ 
daleka  poravnatí  se  nedi,  a  kterU  nislcdkam 
vybaveni  poaemkdv  dftsIednS  te  níiluje.  ASkoU  toto 
vybaveni  znaSný  kapitál  meii  íleobtn  pnstilo  a  na- 
pořád jeStě  poníti,  jehož  ona  privĚ  k  zvýleol  vý- 
roby prflmjBlné  i  k  avelebei^  posemkův  avýoli, 
druhdy  vStŠim  dítem  ■  vlastni  správy  obcem  pen- 
Iténých,  uilrá,  —  přece  je  nedostatek  hotových  ka- 

pltálftv   avIáStS    v  jiínim   '  

uatarálním  hospodářství  j 
a  ijlatává  podnes  zároveíi 
koa  vEdálenoiiti  trbSv  a  t 
(odpadnutím  roboty  jeStS 
don  prGmyslu  v  celé  střed 
obivfáStS,  kdeSS  I  prostfed 
jaoa  řfdíejSf,  neŽ  na  sefei 
svláSte  tJíko  Bjfidné.  d)  f 
bn  kteréž  jako  ke  vlem  i 
národ  velkornský  vSecli  i 
aobnost  i  chut  osvédEnje, 
nad  mim  iivA,  i  v  pravda 
Tébo  kraje  snědni  Bnai  nj 
zapadni  i  baltické  gnbem 
■  Moskity  a  NlŽehradUkél 
dzozemskS  snroviny  a  to  v 
fconfinách  THe. 

6.  J«-lt  stfeclni  Ens  v  Slritm  smyslu  jlora  nej- 
prtímyslnéjjim,  niijtržn^llm  a  aáróvefi  luaJSní  ae- 
mSdílakým  křikem  imperie,  toS  naaývati  slnli  j  i  - 
ini  Rua  předním  zemSdSIským  krajem  řlie-    Te- 


437 

liká  tato  oblast  hospodářská,  kteráž  kromS  2  noror 
ruských  gubernií  (t.  j.  Char^kovské  a  Poltavské)  ce- 
loa  jižní  Rus  i  Přeďkavkazí  obsahijje  (t.  j.  11  gub., 
y  hromadné  rozlose  17.076  Q  m.  z.,  s  10,440.000 
obyy.  a  lidnatostí  674  hlav  na  1  Q  m.  z.)  —  byla 
sice  yelikým  dílem  za  starých  dob  rozvilým  zemi* 
Stem  státního  i  národního  života  Malorosův,  po- 
zději 8  části  držayou  svobodných  obcí  kozákův  má- 
lo- i  velkomských)  je  vSak  teprv  z  druhé  polovice 
minulého  století  i  s  panovavSími  zde  národy  Tatar- 
skými  žezlu  ruských  imperatorův  podrobena,  i  kul- 
turní dějttostí  ruského  národa  navrácena,  a) Půda 
náleží  v  ní  sice  ještě  sk»  s  10%  koruně ,  ,ale  i 
Šlechta  má  tu  od  štědrosti  býv.  carův  ruských  Setná 
i  rozsáhlá  panství  (již  před  zrušením  nevolnictví 
skoro  vesměs  ve  vlastní  režii  a  na  robotu),  a  veliké 
prostory  náleží  nejen  osvobozeným  nyní  sedlákům, 
nýbrž  Četným  zvi.  v  Cha]r*kovskn  a  Poltavsku  jedno « 
dvorcům,  kozákům  kubánským  a  t^ským,  ano  celé 
veliké  obci  donského  kazaČího  vojska,  onde  větším 
dílem  co  země  čtvrtní  s  obecním  -zřízením  malo- 
ruským,  tuto  co  země  duševá;  kočovníci  pak  v 
Astrachaňsku  a  Př^dkavkazí  kočují  na  půdě  ko- 
runní, ujčitě  vymezené.  Jakkoli  jihovýchod  tohoto 
okrigí,  t.  j*  největší  díl  nízkých  stepi,  má  půda 
neúrodnou,  t.  j.  pastvinnou,  na  kteréž  i  ^  příčin  -pod- 
nebních  a  pro  nedostatek  tekutých  vod  kočovní 
Uvo%  ELalmykův  i  Tatarův  úplnou  zvůli  má,  —  přece 
jsou  skoro  %  této  hospodářské  oblasti  půdou  svr- 
chovaně plodnou,  t.j.  černozemní.  b)  Odtud,  jakož  i 
pro  splavné  řeky  a  blízkost  moře,  zůstane  povždy 
zemědělství  n^přednějši  a  nejvýnosnější  živno-* 
stí  této  rozsáhlé  plasy,  kteráž  každoročným  pře- 
bytkem ohromné  úrody  své  celou  Evropu  (dle  vý- 
povědi Haxthausena)  živiti  s  to  jest  a  která  již  od 
60tí  a  více  let  přibývající  každým  rokem  množství 
obilí  a  jiných  zemědělských  plodin  prostředkem 
čemomoř^kých  i  azovskomořských  pHstavův  do 
jižní  a  nejzápadnější  Evropy  pouští.  Při  tom  všem 
nevede,  a  při  množství  půdy  orné,  velké  vzdále- 
nosti^ vesnic  i  měst  od  sebe  a  při  nedostatku  mkou 
Udský<^  nem&ie  a  od  b^ečné  téměř  úrodnoatt  ^Sef'- 


438 

DOflemDé  prsti  Ďemusi  le  ani  vésti  vemSd^lstvf  s 
onou  bedtivosti  a  Setrno^ff  kteréž  je  i^i  hastém 
saUdnéni  >a  ménS  tSrodné  pftdS  vSndež  jinde  sapo- 
^ebí,  což  tím  spiSe  se  omlouvá,  ano  jiŽ  nynijli 
přebytek  ebiH  bývá  skoro  pravidelné  vétfií,  neŽ 
pefytávka  zabramčná.  Následkem  toho  spotřebuje 
se  i  velké  mnél^ství  obili  k  pálenictví,  a  hospodáři 
Šlechtičtí  přihUížejí  též  k  roštění  buráka,  řepky,  ta- 
hUkn^  vína  atd.  dle  pravidelného  tvýSení  svých  dů- 
chodů?, c)  Ňa  tédhto  zemédélských  plodinách,  jakož 
i  na  surovinách ,  %  olMromného  a  zároveň  velice 
snadného  zde  chovu  dobytka  (pro  hojný  |»odnoŽnÍ 
krm  v  lete  i  v  aim^  každoroční  těžených,  zakládá 
se  též  mooný  již  průmysl  krajin  éernozemníeh, 
který  je  kromě  řemeslnického  v  bohatých  a  lidná- 
^h  městech  i^istě  fabrí^ný,  a  jemuž  se  hlavně  jen 
lidských  sil  nedostává,  jelikož  kapitály  běžné  jsou 
zde  pro  snadnost  odbytu  mnohem  hojnějěi,  než  v 
nadstepní  éernozemní  plase,  kteráž  právě  pro  ne- 
dostatek odbytu  takořka  vlastním  tukem  se  dusí. 
noJQOst  ovci  jak  pH  kočovnících,  tak  tenkorovných 
na  Šlechtických  panstvích,  u  sedláků  i  kozákův 
(zřídka  u  jednodvorců,  ktM  vůbec  nedbalí  hospo- 
dáři jsou  a  statkův  svých  větěím  dílem  pronajlmajf 
a  mrhají),  —  usiluje  i  vlněný  průmysl  v  této  plase, 
a  bohatství  uhelen  Doneckých  i  na  SelBzo  nahra- 
zuje aspoň  poněkud  nedostatek  paliva  i  kovů  v 
těchto  stopních  krajích  i  smenfiuje  drahou  potřebu 
obojího  se  střední  Rusi.  Za  to  je  v  ostatních  to- 
varech průmysliiých  jižní  Rus  od  střední  -závislá  i 
BŮstane  jí  nepochybně  na  vlastní  prospěch  r^iáj^ 
t^ím  lacii^jSí  budou  tovary  stí^domské  úplným  pro- 
vedením navržených  a  dílem  již  stavených  železnic, 
d)  O  b  oh od  pohybuje  se  tudíž  hlavně  v proAeji  a  vý- 
vozu rozmanitých  plodin  hospodářských  i  tovarův 
hospodářského  průmyslu,  a  v  koupi  středoruských 
(^dka  nyní  již  cizozemských)  tovarů,  jakož  i  zboží 
koloniálního  ve  městech  přímořských,  kteráž  odtud 
rychle  bohatnou,  jakkoli  i  vnitřní  větSí  města  oo 
skladiště  domácích  plodin  a  výrobkův,  zboŽi  -zámoř'- 
sicého  i  středoruských  tovarův  rychle  vflkvétajf  a 
blahobytem  oplývirjí,  kterýž  je  v  demwemiiíeh  okre- 


1489 


MCh  TŠadeS  obecný,  a  zavedením  ^I.  hospodářských 
BtrojŮY,  dnSev^ho  děleni  půdy  (aspoň  dokad  lidna- 
tost enaČně  se  nepoyýSf)  a  rozmnožením  železnic 
rýekle  se  nsilovati  mnsí. 

7.  Východní  Rns,  obsahující  gubernie  Po- 
Tottské  (4)  a  Poduralské  (2)    v   hromadoS  rozloze 
19.7S7  □  m.  z.  a  s  10,440.000  obyv.  (lidnatost  720, 
v  Povolžských  ale  1126,  v  Uralských  315)  má  rov- 
něž ráz  staré  koloniální  državy  národa  Ruského  (od 
XVI.  st),  kterýž  v  ní  býv.  podmanitele  své  i  zbytky 
národŮv  Čndských,  od  nich  potatařených,  pod  své 
panství  přivedl,  a  sem!,  v  níž  před  tím    á^evní  jeji 
obyvatele  hlavně  po  koCfovnicku   sobě    vedli    nebo 
nejvýš  na  polousedlý  život  sebe  byli  povýSili,  —  v 
krátké  době  osadami  svými  pokryl,   v  bohaté  nivy 
proměnil    a  na  rozsáhlém  prostranství  jejím  vSecky 
pokro^lejSf    Živnosti  *  provozovati    se    jal.    Proces 
tento  trvá  ještě  podnes  zvi.  v  guberniích  povolžských, 
kteréž  nyní  rychleji  jeSté  vzkvétají,   než  jihoruské. 
Fří^Snou  t.  rozkvětu  je  neméně  úrodnost  půdy  (vět- 
Sím  dílem  černozemní,  i  v.Podurali)a  pnadný  odbyt 
zemědělských  plodin  po  Volze  do  stepi  Kirgizských 
1  Astrachaňských,  nýbi%  i  výnosný  posud  nad  míru  ry- 
bolov ve  vSech  skoro  guberniích,  pak  bohatství  kóvův, 
kteréž  z  býT.  osamotělých  sávodův  postupem   čaiiu 
lidnatá,  zámožná   a  vším  pohodlím  evropského  ži- 
vote opařená  města  a  posady  vytvoHlo.  a)  Pů  d  a  ná- 
leží i  8  297o  koruně,  na  kteréž  je  vSudež  přebytek 
pozemkův,  jež  sedláci  ruští  (ano  po  příkladě  jich  i 
Mordvíni  a  němečtí  kolonisté  a  dílem  i  TatsúK)  ve- 
směs v  inírském  zřízeni  a  duSevém  dělení  drží,  pro- 
vosujice  ovšem  hospodářství  nemnoho  vzorné,  vždy 
ale  se  značným  výroČným  přebytkem  obiJí  a  jiných 
plodin,  což   i  o  kozácích  TJralských  platí   (Baškiři 
jsou  ale  skoro  ještě  poloviční  kočovníci).  Rybolov 
náleží  v  Povolži  a  při  řece  Uralu  i  v  moři  Easpij- 
Ékhú.  posnd   k  předním  živnostem  a  provozuje  se 
tuto  od  kozákův  v  jistých  dobách  na  komando  spo- 
lečně, i  zvěrolov    nabývá    v  lesech    Uralských 
opět  podobné  důležitosti,  .co  na  Rusi   severní,  chov 
dobytka  má  totéž  postavení  c6  v  jižní  Rusi.  b)  V  prů- 
myslovém ohfedn  jsou   i   Povolžské  gubernie 


440 

frSiitSm  střední  Bqsí,  odkudž  zboří  po  Vx>lse  liusi- 
něji  jeStě  dostati,  neina  jihu;  pří  tomvSem  nescbá- 
sejí  i  rozmanití  pr&myslo^á  podmknutí,  oršem  hlavně 
na  hospodářství  založená  (neméně  i  řemeslný  prů- 
mysl ye  městech,  i  od  Tatarův  vedeným  a  domácí, 
ve  velkých  ale  vzdálených  všech),  Ural  pak  má  nej- 
rozsáhlejší a  nejvýnosnější  hornictví  a  hutnictví  v 
celé  imperii,  jsa  jako  záložnou  snrovýdi  i  obdělaných 
kovů  pro  veSkeren  vnitroruský  i  bližSí  průmysl,  a 
zásobi:ge  nad  to  i  palivem  stepní  strany  povolžských 
gubernií,  c)  O  b  ch  od  má  ovSem  skoro  zcela  povahu 
vnitírniho,  pokud  obilí  po  Volze  dolů  pro  rozsáhlost 
imperie  vždy  jeStě  do  ruských  kriyinjde  a  pokud  dosta- 
veni zboží  koloniálního  a  tovarův  průmySlných  (vý- 
hradné ruských)  též  z  vnitra  (hlavně  z  Moskvy  a 
Nižního)  se  děje,  a  velká  ěásf  obchodu  sabranidxaiho 
(t.  j.  8  Kytají  n.  Turanem  a.Perslí)  jen  v  mezech 
průvozu  se  drží,  nehledíc  k  tomu,  že  i  obchod,  s 
Sibiří,  kteráž  má  v  Irbiti  (v  g.  Permské)  důležité 
skladiště  a  trhy,  rovněž  průvozný  jest,  jakkoli  se 
Ural  báňským  výtěžkem  svým  Činně  v  něm  úěastňuje, 
8.  Zákavkazí  má  posud  jeStě  ráz  země  do- 
byté, v  níž  Rusové  hlavně  pány  (t  j,  úředníky  a 
vojáky),  jsou,  .a  hospodářský  stav  jeho  je  posud  T 
následcídi  staletých  bojův  a  nepokojův  jeStě  dosti 
kleslý  a  nemnoho  utěšený,  jakkoli  stav  turecké  Asie  i 
tur.  Evropy,  porovnaný  s  úímy  daleko  za  níoi  zůstává. 
Moudrá  opatřeni  vlády  ruské,  kteráž  důležitost  a 
cennost  Zákavkazí  co  docelujíoího  členu  ruského  ná- 
rodního hospodářství  (pokud  totiž  jižní  země  tato 
má  ráz  jakési  zámořské  a  subtropické  kolonie  ruské) 
dávno  již  uznala  a  k  zvelebení  zemědělství  jeho  nej- 
rozmatějSím  spůsobem  (akklimatžsováním  a  t.  d.) 
přihlíží,  —  mohou  vSak  při  schopnostech  Gruzinc.ů 
a  Tatarů  a  následkem  pHStí  snad  a  rozsáhlejii  ko- 
lonisace  ruské  (německé  kolonie  málo  posud  se 
osvědčily)  a  hlavnS  povzneSením  vzdělanosti  domo- 
rodého obyvatelstva  bohatou  zemi  tuto  za  nedlouho 
na  ten  stupeň  hospodářské  rozvilosti  povýšiti,  ku 
kterémuž  ji,  jak  sezdá,příroda  sama  ustanovila.  Posud 
jsou  však  Tati^  větším  dílem  koČovni,  Ch::uzinoi  za- 
nedbáni, nedávno   podmanění  horalé  polodivocí   a 


441 

loopežni,  Arméni  pak,  přebývající  bUvnS  ve  vjso- 
kýdi  horách  a  na  vysokých  stepech,  nebo  nesoucí 
se  v  nlžSím  kraji  a  ve  městech  za  obchodem,  ne- 
jsou dílem  8  to,  takového  výtěžku  z  půdj  Zákav- 
kazské  dobyti,  jaký  se  od  ni  právem  očekává.  I^es 
to  vSecko  vykazuje  zemědělství  v  některých 
plodinách,  jako  ve  víně,  jižním  ovoci  a  rýži,  pře- 
bytek, a  obilí  i  chov  dobytka  uhrazuje  aspoň  vlastní 
potřebu,  hedbávnictví  je  rozvité  a  rybolov  posud 
větším  dílem  znamenitý ;  i  zvěrolov  má  ještě  dosti 
důležitosti,  a  překrásné  lesy  vySehorské  i  nižinné 
mohou  nejen  zásobovati  průmysl  i  dosti  rozsáhlý, 
nýbrž  i  značný  přebytek  stavebního  dříví  pro  jižní 
stepní  Rus  a  přunoH  poskytovati.  ASkoli  je  Kavkaz 
i  vysočina  Arménská  nepochybně  na  rozličné  kovy 
a  nerosty  bohatá,  přece  je  hornictví  teprv  v  sa- 
mých začátcích,  průmysl  pak  má,  vyjmouc  řídké 
fabriky  vládni  n.  soukromní,  zcela  jen  ráz  obecného 
řemeshiého  průmyslu  orientálského,  kterýž  skoro 
jen  o  uhrazeni  místních  potžeb  pracuje,  t  obchod 
je  posud  hlavně  jeu  vnikni,  jakkoli  jiŽ  mnoho  plo- 
din Kavkazských  (po  Černém  i  Kasp.  moři)  až  dp 
vniti^  Rusi  se  dováží,  odkudž  země  v  značném 
množství  (hlavně  prostředkem  Moskvy  a  Novohrad- 
ského trhu)  ruskými  toyary  průmyslnými  sebp  zá- 
sobuje. 

9.  Sibiř  má  posud  je^^tě  až  do  krajních  pře- 
dělův  severních  a  východních  ráz.  ohromné  koloni- 
ální državy  ruské,  v  kteréž  postup  kolonisace  od 
západu  na  východ  jasně  sledovali  lze. 

a)  Turkestansli^o  je  sice  zemí  nedávno  teprv. 
na  veliké  Štěstí  své  dobytou,  má  vSak  svou  staro- 
dávní orientalskou  vzdělanost,  obyvatelstvo  v  kaž- 
dém ohledu  statečnější  a  pokročilejší  než  jsou  zá- 
kavkazSti  národové,  —  totiž  Kirgizy  při  ř.  Sýru,  zvi. 
pak  perské  Tadžiky,  kteří  výnosné  zemědělství  za 
pomoci  umělého  svlažování  půdy,  rozmanitý  prů- 
mysl východního  rázu  i.  nad  polfebu  země  provo- 
zují a  k  tržbě  touž  měrou  spusobni  jsou  co  iúrmeni 
a  Židé,  nad  nSž  ale  solidností  i  pHčinlivostí  vyni- 
kají. Ffi  tom  vSem.mMÍ  i  ruské  průmyslové  tovary 
^)i  y  Turkestanpki;!,  kteréž  zvi.  vývozem  bavlny, 

38 


442 


kaXdým  rokem  již  (z  dob  poslední  bavlnické  Mse 
▼  sev.  Americe)  se  nsilnjfcim,  jakoŽ  i  rostSnim  rosí. 
jiných  jižních  plodin  podobnou  dAleŽitost  Sasem 
svým  pro  mské  průmyslové  hospodářství  míti  mŮže, 
na  kterouž  se  Zakavkazi  připVavnje. 

b)  Podobné  poměry  pobíhají  mskoú  kolonisací 
v  SedmiříČné  oblasti  Turkestanského  g^bernatorstvi 
tavládati ;  naopak  je  vlastní  Eirgizská  step 
posud  ještě  rozsáhlým  koČeviSiSitn  schopných  jinak 
i  osobně  statečných  Kirgizův,  kteří  sice  hlavně  ruským 
(povolžským  a  sibiřským)  obilím  a  rusk.prflmy sinými 
tovary  se  zásobují  za  výměnu  zvi.  koži  ovSích,  koní 
atd.ý  ale  při  řekách  a  v  horách  stfedokirgizských  i 
dosti  pravidelné  a  umělé  (též  pomocí  svlažování) 
zemědělství  aspoň  Sástečně  provozují;  pro  svrcho- 
vaně stepní  ráz  zemiStě  Kirgizův  nebude  v5ak  lze  na 
usedlé  Živobytí  jejich  brzo  pomýSleti.  Oviem  že  má 
rozsáhlá  i  bohatá  na  kovy  a  uhlí  stiFedokirgizská 
hornatina  již  své  uhelny  a  hutní  závody  a  za  ne- 
dlouho mohou  v  ní  kolonisací  Rusův  nebo  jiného 
schopného  kmene  asi  tytéž  poměry  nastati,  co  v 
Turkestansku  anebo  Altajském  báňském  okruhu. 

c)  Západní  Sibiř,  jako  nejdříve  od  Rusův  ko- 
Ionizovaná  část  ohromného  cářství  Sibiřského,  jevi 
se  následkem  toho  i  co  nejrozvilejSí  člen  jeho  a 
sice  od  podoby  zauralské  severní  Rusi.  Ona  je  nejosi- 
dlenějSí  a  nejlidnatějSi  část  Sibiře,  v  ní  mají  Ruso- 
vé největší  převahu  nad  jinorodci  a  v  ní  jsou  i  ruské 
hospodářské  poiněry  dle  možnosti  ú^nné  a  zdoko* 
nalené.  a)  P  ů  d  a  náleží  ověem  největSim  dílem  korané 
a  jelikož  je  zvláStě  v  poříčí  řel^  Tobola  i  v  Altaji 
osidlenost  silná,  panuje  tuto  s  obecným  ovSem  i  po 
ySí  ostatní  Sibiři  zřízením  mírským  jeStě  rozdělení 
pozemkůy  na  dufie  (ovSem  s  velikými  a  vzdálenými 
naděly),  kteréž  již  v  ISimské  a  Barabinské  stepi  a 
ve  vií  východní  Sibtfi  jeví  se  pro  množství  půdy 
plodné,  v  disposicí  jsoucí,  a  pH  obecném  buď  step* 
ním,  buď  podsečném  hospodářství  zcela  zbytečným. 
P)  Jřti  této  zvůli  a  dostatku  výživy  je  ovSem  z  e  m  S« 
děl s tví  (pokiid  provozovati  se  může)  Melice  poho« 
diné,  přece  vlak  při  hojnosti  a  rozsáhlosti  krijin 
^raezemných  ^srov.  nahoře)  vyvodí  se  snadno  tak 


tnfXni  plebjUb,  le  lip.  Sibiř  D«jen  Altajský 
biříikf  kraj,  aetend  oasdy  ruské  (pB  Obi)  a  blií^f 
i  TEdálené  JÍDorodce,  nýbiž  i  Eirgizskou  etep  & 
Ural  obilím  a  jinými  požitky  aemídSlskýnii  lieo- 
buje-  Vedle  (emědílitil  j«  chov  dobjtka  vSeho  druha 
ai  TjBoho  QB  BSTťr  hlavním  pramenem  vfíirj,  po 
nich  jeSU  i^bolov  a  zrSroloT,  kteréž  oatataS  po  rSI 
kroměstepní  Sibiři  k  pfedufm  žirnoítem  nŇleži,  jak- 
koli jedDun  Q.  drahým  výluí!nS  n.  puspolu  toliko 
jinorodci  koíovní  i  polonsedlf  ae  obíimji,  kteříž 
nad  to  vStSím  dílem  na  seTem  cboveni  sobSv,  na 
jihn  pak  koni,  skopovéha  i  kovizího  dobjtka  ae  za- 
bivší, O  lesním  hospodUsM  není  ovíem  jíž  v  lá- 
padui  Sibiři  ani  řeči,  apoiidaaějií  JB  ponéknd  t 
Altaji,  kterýl  bohatým  hornictvím  svým  azsiloženým 
aa  n^  butnim  a  j.  průmjslem  tvoH  OBObitý  hoapo- 


444 

noBtech  je  tržba  velice  výnoinou  živnosti    nejen 
v  západní,   nýbrž  po  vgí  Sibifí,  jakkoli  Be  dQem  v 
rukou  evropských  Rusův  (ano  i  drobný  podomovnř 
obchod)  nalézá,  a  velká  část  obyvatelstva  městského 
bohatne  tímto  odvětvím  hospodářským,^  pH  kterémž 
i  sedlák  velikých  výdělkňv  povozy   svymi  docházL 
Vůbec  je  blahobyt  nejen  v  západní,  nýbrž  i  po  celé 
Sibiři   mezi  Ruskými  obecaý,  ano  panuje  vftbec  sku- 
tečná zámožnost,  kteréž  i  ssylní,   polepSivSf  se  pod 
přísnou  kázní  úřední,  v  několika  letech   snadno  se 
domáhají.    V  SibíH  osvědčuje  se  vzdor  severní  po- 
loze a  krajnosti  podnebí  platnost  obecných  zákonův 
národohospodářských ,    dle  kterých  Široká  zvůle  a 
osobní  statečnost  kolonistův  brzo  nad  ryziprírodon 
vítězí  a  trvalého  blahobytu   neomylně  sobě  dobývá, 
d)  Ve  východní  Sibiři  udrželi  se  jinorodci 
většími   čísly  poměrně  k  Ruským,   než  v  Sibiři  za- 
padni, i  jsouť  v  ní  tím  samým  jakož  i  od  mocnějSÍ 
jěStě  koloniální  povahy  jeji  rozličné  primitivní  živ- 
ností  rozSířenějSÍ  než  tuto.    Tak  jsou   zde   kromě 
Jakutův,  Tatarův  a  Burjatův  a  nejčetných  Itulmenův 
vSickni  ostatní  jinorodci  i  pouhými  rybo-  a  zvěrolavci, 
kteréž  živností  na  ohromných  prostorech  volně  pro- 
vozovati mohou.  I  pro  Rusy  mají  živností  tyto^  zvi. 
pak  zvěrolov  větSí  jeStě  důležitost  než  na  Sibiři  zá- 
padní. Za  to  jsou  prostory,   k  zemědělství  spůsobné 
na  východní  Sibiři  řidSí.  hranice  jeho  obmezenějSl, 
při  tom  vfiem  je  vSak  vzhledem  k  řídkému   obyva- 
telstvu posud  taková  hojnost  půdy  ornéa^lem  vý- 
borné   (černozemi^é)  v  krajinách   zemědělských,    že 
vlastnictví  její  je  takořka  neobmezené  a  hospodář- 
ství tedy  zcela  volné ;   kde  vSak  zemědělství  se  ne- 
vyplácí, poskytuje  kromě   rybolovu  (skoro  vfiudež 
ještě  volného)  chov   dobytka   (zvi.  hovězího  i  koní) 
ve  velikých  stádech  (tabunách)  při  neobmezené  pa- 
stvě lesní  nebo  stepni  dostatečnou  výživu  i  zámož- 
nost.   Proto  vede  se  též  výnosné  hornictví  velkým 
dílem  jen  prostředkem  ssylných,  kdežto  svobodný  se- 
dlák ryžováním  zlata  (v  poříčí  Jeniseje  i  střední  Leny 
jeStě  velíce  výnosným)  nejraději  se  zabývá.  Průmysl 
nemá  ani  dost   rukou,  ani  běžných  kapitálův,    tak 
že  východní  Sibtf  velkou  část  potřeby  své  i  z  eyrop- 


■k£  Shňi  imperie  utinďovAti  mail  (hUmS  pro«tiF«d- 
oictrlm  IrkntBka),  kdeíto  výroani  tržba  hlavné  jen 
na  výtěžek  tvěrolovn  a  béáakého  prílmyalu  se  ob. 
mezaje.     Tržba  pr&Toznt  (do   Kjtaje  a  nazpét  a  ' 


B.     Vlatmclpi  pi^.    ' 

L  AJE  do  r.  1S6Í,  kterým  obdrželi  i  sedtid, 
drabd;  DeTolpí,  práro  na  akuteíné  asvobodn^Tlast- 
nictvi  pozsmkAT,  náležela  oviem  Taikers  půda  na 
ohromném  prostora  ruské  imperie  buď  korunS,  bnčT 
ilechMakým  vlastníkům,  med  kteréž  vjlstěm  ohledu 
i  císařskou  rodinu  poiftati  sluší,  buď  městským 
obcem  a  jednotoik&m  e  mSatakého  stava,  bnďskrov- 
némn  počta  tebdáž  již  svobodnýcb  sedlákův,  med 
kteréž  i  jeduodvorce  jak  civilní,  tak  vejenskí  (ko- 
záčků) přiřaditi  oáleKí.  KonefinS  Tjslnpnjo  i  ko- 
lácki  obec  donskěbo  vojska  co  vlastník  pAd;,  ná 
kteréž  podobuS,  co  na  ilcehtickýcli  statcích ,  nevolni 
sedlici  usazeni  býti  mohli,  kdežto  mSitaná  (L  j. 
KÍstské  obce  a  kupci)  A  jednodvarci  toliko  půdu 
ti  směli. 

u  n  □  í  íili  a  t  i  t  n !  (kaiéanaja, 
(  aemíja)  obsahovala  v  jediné 
il  impeiis  dne  1.  ledna  r.  1669 
řehledu,  r.  1861  od  ministerstva 
ti  vydaného)  po  47  guberniícll 
Udesjatin,  což  Cin!  424,757.14$ 
1  □  m.  zeměpisných  ').  Panství 
Q.tedj  přes  497g  čili  skoro  po- 
I  imperie  v  Evropě,  přes  24% 
i%  rozlohy  veSkeré  vlasloi  im- 
\j  více  Qpž  4krát  vétif  než  aji 
a.  46kr&t  větii  než  celé  Oechj  I 
ft  těchto  ohromných  panstvích 
0,2ai.9T7   (9,735.746  mužských 

')  6022-396  desjatin  =10  m.  Mmepiené;  1  da- 
^'atÍDa=24ao  sažeú  =  3037  vid.  Q  sáhů,  tedf  1-9 
nd.  jiter. 


446 

a  10,418-233 ienských), todf  iitit-rim,  neiTcelých 
Čechj.ch,  ta.i  ta  žAdný  itit  evropiký  nsdoa&bOTal 
ani  třetího  dflu  rozlohj  toho,  co  na  Bnai  kamnofm 
psiiBtrim  se  nazývi,  ftiAduý  i  oštalDÍuh  stitA  evróp- 
ífeých,  kromS  velmoůl,  SpAněl  sTarecka,  nevyrov- 
niral  se  počtem  obyr&teUtra  «v£ha  ani  Stvrtáma 
diln  obyratelstvA  tohoto  panstrí,  K  tomu  viak  Iřeb* 
nvUitJ,  že  komna  mi  priro  vlutnictTÍ  jeiti  n* 
4,691.210  desj&tin  v  rozličných  guberniích  niBkýefa 
(etI.  lápAdnich  a  východních),  kteréž  na  t«n  Su  t 
dT^enl  aonkromnim  la  roil.  pr&VDÍmi  tituly  BB  na- 
lézají, £•  aa  díle  též  la  vrchní  vlutniu  viípfldjko- 
Sovnikftv,  ivéro-  a  rybolovcflv  ve  vSech  íistoch  im- 

Íeríe  a  vůbxo  celé  vlastní  Riblře  povaí^je,  £e 
onefoi  i  v  Polsku,  ve  f^nlandii  a  v  Eavkacskn  ko- 
ninni  panství  téí  velmi  Cetni  jaon  (v  Poltka  arfiitS 
1,266.088  políkýcb  jiter  řill  126  Q  mnt.j,  ekoro 
S'6%  roitohy  celého  krílovatrí);  pák  vyitonpf  ovlem 
vlastnictví  koruny  ve  vili  imperii  ní  vice  než  277.000 

am.  E.  ■  27  milí.  obyvateli,  tak  ie  vftbeo  Tl*/« 
roalohy  vlastní  imperie  vtantnictvíni  koruny  a 
pfet  ii%  obyvatel  imp«He  přímo  jf  poddaDým  ba- 
■ývatl  ae  mfižel  — 


daly, 
byly. 

bf  lo  I 

tO,03C 
17,Slf 
1,217, 


■)  Oatalekobyvateia,  tj.  774.81*hla»,  jeůn  ťlřod- 
níci  komnuí,  kupci  a  jiné  tfídy  ve  měatech,  re- 
*úl  nepodlŮhajfci  (ařovn.  ňahdřě),  pak  vojid 
propolteni  1  ódpnítShl,  -tioÝj  vojenaké,  vojsko 
(Inžebné  i 


447 


7017,  na  jednu  ves  1489.  Jedno  "Idlo  mílo  vůbec 
dvoir&v  30,  1  dvůr  průřezem  8  a  I  sídlo  224  sku- 
tečných obyvatelů. 

b)  Ovfietti  %e  korunní  půda  je  po  onSch  47 
gnberniíeh  vlastní  Rusi  evropské  (t  j.  kromě 
Simbirské  g,  a  země  Donského  vojska,  kteréž  ne- 
mají vůbec  kazennýeh  zemí)  velmi  nestejně  rozdě- 
lena. —  a)  Nejrozsáhlejší  jsou  panství  korunní 
v  severní  plase  Rusi  (t.  j.  v  7  sev.  guberniích),  kdež 
jich  je  ztiačně  přes  polovici  vSech  (určitěji  67.3^0 
Šili  128,231.619  desetin);  na  východní  gabeinie  (8) 
připadá  z  veSkeréhd  Čísla  kázenných  zemi  22*5% 
(ěiU  60,298.189  des.),  na  jižií  8-247o  (18,411.521  v 
14  guberniích),  na  střední  7-2«/o  (Čili  16,086.216 
des.  v  13  gub.),  na  západní  vSak  jen  4*7%  čili 
10,528*848  des.  ve  l4  guberniích.  Příčiny  toho 
hledati  náleží  hlavně  v  historických  poměrech,  po- 
kud totiž  jižní  i  východní  gubernie  co  stepní  a  ko- 
čovní prostory  a  výbojem  získané  krajiny,  podobně 
co  severní  lesní  a  tundrovíté  končiny  mnohem  méně 
vyvinuté  poměry  vlastnictví  při  sloučení  jich  se  stře- 
dem imperie  vykazovati  musily^  než  tento  a  zá- 
padní, ode  dávna  lidnatějSí  a  od  Šlechty  maloruské, 
Utevskě  i  polské  záhy  již  opanované  krajiny,  q) 
Yzh ledem  ke  gubernií  m  samým  a  jich  hro- 
madné rozloze  ukazuje  se  celkem  shodný  zjev,  že 
kázeané  země  ve  4  severních,  t.  j.  v  Archangelské, 
Vologdské,  Vjatské  i  Olonecké,  pak  v  1  východní 
^azačské,  v  kteréž  nad  to  nalézá  se  jeStě  2,291.02a 
desetin  sporných  zemi)  skládají  přes  757©  rozlohy 
jejich  (určitě  přes  97,  90,  88,  75  a  81%);  ve  3 
východních  (totiž  v  Astrachaňské,  Samařské  a  Perm- 
Bké  s  60,  66  a  62%)  a  ve  Voroněžské  (51*4%)  činí 
kázenné  země  přéé  50*/o  vlíeho  prostoru  těchto  gu- 
bernií ;  16  gubernii  stíredních  a  jižních  (a  z  východ- 
ních SaratoTská,  ze  západních  pákKuronie,  g.  Ko- 
venská,  Yilenská  a  Grodenská)  jsou  ještě  8  50-- 25% 
rozlohy  své  kázennými  (mezi  nimiž  TavHJ8ká,Tam- 
bovská,,  Saratovská  i  Kurská  jeStó  s  výge  40%) ;  — 
18  gubernii  západnieh,  a  ze  stíredních  Kostroijiská, 
ďaroslavskfi,  Tvér*ská,  Tulská  i  KaluŽská  mají  to- 
liko ^5— Í0%    kázenných  zemi  v*  rozloze  své,   kto* 


44$ 

réž  v  gab.  Orenbnrské  již  jen  9*2,  ▼  g.  PoUsveké 
8-6,  v  Mogilevské  8*3,  v  Estonii  jen  Vl%  yél  roz- 
lohy obsahuji.  Vůbec  Síni  kázenné  země  y  severní 
plase  80-8«/o  vfií  roslohy  jeji»  v  jižní  43-9,  ve  vý- 
chodní 43*6,  v  slředni    28*1,  v  západní  vSak  jen 

c)  Kázenné  zemS  evropské  Rasi  obsahnjí 
163,024.919  desetin  půdy  plodné  (72*9%)  a 
60,531.474  des.  neplodné  (27'07o)>  ale  v  tom  rozdě- 
lení, že  v  39  guberniích  Činí  půda  plodná  přes  90% 
prostoru  jejich  (z  toho  v  24ti  přes  957«)f  kdežto 
jen  některé  blatné  (4)  a  nížestepní  (3),  pak  Archan^ 
gelská  gubernie  s  tundrami  s^mi  značně  nepří- 
znivý poměr  v  tom  ohledu  vykazují.  *)  Na  půdě 
plodné  převládají  ověem  lesy,  kterých  r.  1858  bylo 
107,064.887  deejatin,  t  j.  65.8%  víí  půdy  plodné, 
kdežto  jiné  úhody  zemědělské  toliko  55,960.031  des. 
čili  34*2  %  obsahovaly.  Ovšem  že  kázenné  země 
hlavně  v  guberniích  severních  a  východních  sklá 
dají  se  z  velikých  a  souvislých  lesních  prostorů  (onde 
Činí  lesy  69*4,  tuto  22*6%);  ale  i  západní  plasa  je- 
jich má  jeStě  4-00(o  lesův,  střední  3*5,  jižní  však 
toliko  0.27%.  Rozdíly  mezi  guberniemi  a  zvláStě 
mezi  Újezdy  jsou  vSak  tak  značné,  že  na  př.  v  g. 
Vologdské  lesy  zigímají  967o  vSeho  prostoru  káz. 
zemí,  v  Olonecké  85*4,  Permské  74*8,  v  Petěrbur- 
ské  67*0,  ve  Vjatské  61*5,  a  vůbec  ve  4  guberniích 
(totiž  ve  Vladimirské,  Kurlandské,  Nížegorodské  a 
Novohradské)  jeStě  pres  50%,  kdežto  Chersoňská 
jich  jen  3*7,  Bessarabie  2*66,  Jekaterinoslavská  jen 
1*8,  Astrachaňská  jen  0*79%  na.  viem  prostranstvě 
kázt  zemí  vykazuje. 

d)  Cennost  (nejnižší)  všech  plodných  kamen- 
ných zemi  páčí  MikSevič  k  r.  1860  na  4237,581.000 
rublův,  v  čemž  se  cennost  půdy  orné  s  895,400.000 
rublů  (1  des.  po  11  rublech),  lesův  s  3268,250.000 

^)  Zejména  je  na  kázenných  zemích  v  g.  Mogi- 
levské 89*4%  půdy  plodné,  v  Estonii  87*9,  ▼ 
Samařské  g.  84*7,  v  Livonii  80*8,  v  Minské  g. 
79*4,  y  Baratovské  74*3,  v  Astraehaňské  jen 
09*8  a  v  Archangelské  dokonce  |en  38*2^/^ 


r.  (i  30  r.)  m  kapiUliMTUtý  Yfuoa  leaA,  ml^fl, 
tov&reu  tíd.  ■  183,93].011  rabU  Absahujn,  ooi  b^ 
vydalo  Sll^TS.OSO  raUft  6%ního  rfioSoiho  výarao 
(hmbábo).  Ve  abatsiuoiti  obnáiel  výnoi  tento  pro 
nedoatatéSné,  tao  dilem  nenolné  iiiiickovini  IssíIt 
a  pro  nedplái  loodíleoi  ocných  leml  i  ■  j.  pHOii  r, 
1866  jen  47  milí.  rublů,  z  Čebož  však  jqd  32,6fi0.00O 
r.  fiiflt^bo  výnosu  do  poklkdnics  itátnl  la  doatoto. 

e)  Co   ae   Bkutei<iiiho    drženi    lemí   ki- 

■  eaa  jch  dotýCe,  cibtává  ovíem  vúki,   6Ast  jejioh 

jak   pro   uhrazení   Touliduýtli   j^mýcb  .potřeb   ttát- 

nich  (pro  flotu,  lávodj  statni   ald.),    tak   i  pro  ai- 

tohu  i  s  přifiin   oedoatatku  ob;v.  jeitě  v  pHmém 

držení  slitním;   ostatní  p^    drží    korunui    sedláď 

li  aj.  povinnostem  buď  v 

Abyt^B.éai  {írtipolotnÍBí) 

tni  teiii   ftátsi   aOitavtP- 

.047    desetin   čili   4547, 

žto  ve  vUdnutí  sedlákův 

8%  ae-  naJesslo.    V  so- 

byvateliitvo    vůbec   velmi 

jríce  pfidf  jeitl   v   režii 

inné  lemě  v  oaěoh   bra- 

ie,   kdež   potirebf   flo^  a 

d  to  i  b jv,  vojenaki  to- 

r,  driela  vlida  r.   1868 

,1   ve   východních  gnber- 

a  hutni  aávodf    taktéi 

(pro  dílnfky)  vyhnrfeno 

mué   Mxaé   jeitě    4f('17i> 

idf.  stitn  avltíti  pHmo 
málo,  — :  akoio  vlečka 
rozdělÍBaa,  tak  že  onde 
57.  vií  kAa.  B.  *  přímém 
iltda,  fi)  Z  p&d;,  kie- 
stní  potiřébe  v^aienoa 
kův  99,814.651  des.  fiti 
ch  toliko  1,767.392  des. 
že  to  jsou  hlavní  lesy, 
e,  a  Ičch  bylo  t.  r.  ce- 
fiUi  94'77,  víebo  vlMtnl 


450 

k&senného  prostranstvA ,  kďel^  omí  půfla  jen 
5,807.260  áes.  ^i  5-8%  obsahovala.  Naopak  je 
poéet  zemé  neplodné,  t»d  ylády  sedlákftm  přidělené, 
k  TŮH  po1e|T^em  jeji  (nehledíc  k  mao^m  rětfiímu 
poetu  iita^«Í>,  silnic,  vod  atd.  na  přidělených,  než 
na  tL  kamenných  semich)  nmohem  «naénij$i,  pokud 
tu  totiž  množství  neplodné  půdy  58,764*082  des.  Šili 
48*18  a  HMo  plodné  ůOfiW.%64  des.,  tedj  toliko 
51«82%  (a  v  ni  toliko  12,659.488  des.  lesůy)  obná- 
Selo.  ^)  Z  plodné  pftdj  pak  drželi  sedláci  sami 
62,594.222  des.,  ostatek  616.042  des.  byl  vydáfi  ob* 
cem  selským  buď  pro  zaduli,  buď  k  uhrazeni  rozl. 
potřeb  obecnieh,  buď  k  přidAeni  Jich  vojenským 
propuSténcAm,  lesni  stráiK  atd. 

f)  Oo  se  spftsoboi  vládnuti  semSmi  se^ 
dlákům  přidSlenými  dotýče,  jest  ovSem  pfl- 
kaená  země  skoro  výhradné  mirskou  O&í  du 
ievou  (aspoň  ve  vSedi  velkoruskýéh  guberniích), 
t.  j.  v  jmenovitém  drženi  obci,  tak  jako  vůbec  mir- 
fl^é  feřizeni  bylo  před  r.  1€61  na  korunnicfa  statcích 
nejen  ncjsachovalejSi,  nýbrž  i  vSeébecné  a  sfikonem 
přikázané,  a  zřízení  toto  přijali  nejen  vétifina  Ču- 
dův  a  Tatarův,  na  státni<!Ai  zemích  usedlých,  nýbťž 
i  dflem  kolonisté  němeéti  (v  BaratovAu  a  Samsr- 
sku)  a  slovanské  kolonie,  jakkoli  zákony  k6lotiisa6nl 
Jhn  spůsob   zřízení  obeeného  ůkréj{  na  vůlL  ^     Z 

>)  OvSem  Že  jsou  též  země,  ko($ovním  Hamoje- 
důin,  Ealmykům,  Tatarům  atd.  zůstavené,  vel- 
kým dilem  neplodné;  tak  ěítá  se  v  oněch 
^99.416  desetinách,  kteréž  Xalmykům  v 
Astrachaňské  g.  zůstavenyjsou,  4,088.725  dese» 
tin  neplodné  půdy  a  p. 

>}  Kolonisté  přivolžěti  (Ntoc!),  kteří oviem 
jako  VSickni  koknoSsté  na  kázennýeh  zemidii 
za  Irorunni  sedláky  se  považuji,  měU  r.  IIHM 
708.767  des.  plodné  půdy  (z  toho  jen  42.1^ 
•áes.  lesův)  a  540.877  des.  neplodné  půdy  v  dr- 
ženi svém  a  přebývscli  v  <g.  Saratovské  ve  54 
vesnfcich  o  2694  dvořidi,  v  g.  samařské  nak  v 
69  vesnieídi  o  "8602  ^vořich,  kteréž  onae  64 
T  žesti,  atuto  69  obci  v  pitt  volostedi  sklidiďl 


451 

obeenélio  dišenf  {ifcj^de  pak  seniS  přldlSteBá  fno^ 
stíNi^kem  svédooútóho  'př'ed!choBÍiio  foimSřaná  a  na 
tteýné  Klfiee  losdéleni  (inadéljr)  a  koneésého  to%* 
tosováni  jidi  ttieá  jreTÍaské  {mužské)  duS«  nebo  maú 
téhla  (t.  j,'  rodiny)  do  drioai  a  uži^ni  )«dttotHTých 
ěeledi  ndbo  hospodářůry  a  viak/  takerým  spůsobom, 
Že   n«9en  pastviátě  ^výhenj)  B&stáyaji  obvonými  ^- 

(po^  koloiiie^y  onde  11^845,  teto  8^.148,  ski. 
ob.  Tžak  116.167  a  8^J66  Íil»r).     ¥  Besáa^ 
rab  i  i  byle  r.  1858  kolonistů  rózl.   národnosti 
(aroT.  ni^ře)  61^626  Tevicikýeh  daSi  ob.  pobl^ 
(sk«  obyy.  všaik  63.607  bďar),  kteréž  obývati  t 
68  Tesoíekh  o  141.426  dvoMch  (y  68  oboicb  po 
6  volostech),  a  466444   desetijt  pl.  p.   (y  tom 
jen  38  des.  lesů)  a  6000  des*  k  .  odbeoni  potřen 
bě   yykáaána  mšli  (nepl.  p.  7287  des.);  y^  J  e* 
katerinoslayBku  po&kalo  se  ylastnkh^  ke- 
lonistA  23ii67   (skitt  obyr.  24.688),   a  siee  ▼ 
68   f!secb  o   2807  dyoredb   (53  obokái  a  8  y^A* 
st»di),  jimž  94*547  des.  pl.  p.  (679   d.  lesft)  a 
7939  des.  nepl.  p.  (pak  k  obecním  potřebám  Á«d 
to  5492  des.)  náleželo,  kromě  tobo  koloniso-' 
yanýeb   židůy  ^US8  (sk.  obyy.  10.167)  y  15 
ysicb  a  obeieh  a  1  ylasti  o  460^dyoreeh,  kteříž 
vládli  půdou    27.832  des.  (neplodné   232  des.). 
V.  Tavri^ské   sedělo  t.  r.  'aa    174.031    des. 
půdy  plodné  (z  tObo  1328  des.  lesůy)  a  15.668 
der.  p.  nepl.   (k  tomu  ještě  27.784  des.  půdy  k 
obecným  potřebám)  41.297  reyiaj  duší  eo  kolO'- 
nistůy  (8k«  obyy.   41.860)   ve  92  Vsích   (tolikéž 
-obeieh   a  6  ylest^ch),   kteréž   y  hromadě  .6026 
drorůy  ^taly.    0ub.   Ohersonská   měla   r« 
1868  kolonistů    53.6^    (sknt.  obyy.    64.316)^ 
ktaři    47  ysí  a  obcí    (y  0    ylasteoh  a  o  6733 
dyoreíeh)  drželi  a  239.612  des.  ph>dilé  půdy  ^y 
tem  3466  des.  lesůy)  a  ^373  ^s.  neplodné  půdy 
(kromě  t»  6117  des.  k  obecním  piotírebám)  při-< 
děleno  měli.    Kromě  t.  bylo  tu  osazených  ži- 
dů na   86.711    dés.  <^odné   a   2718   neplodné 
půdy  ypočtn  16170  (sknt.  ob.  165^0),  a  to  y 
20  ysích  a  obeidi  o  1962  dvoxech. 


462 

nfhti  i  jistá  íílbí  posdmkův  ylech  ůhod  v  miiotě 
pro  mužské  potomstTO»  jakož  i  pro  ohrazeni  roaliě- 
nfck  obecních  potřeb  se  y^faradi  a  ponechá  a  znova 
na  výpověď  pronajme.  Nové  děleni  (taktY, peredtí} 
á^e  se  bnďvjisi^ch  občasných  dobách  (8 — 12  let)^ 
nejobjécjndji  vísJe  v  době  nové  revise  (tedy  prftm* 
ve  13  letedi),  a  vždy^  předchád  je  nové  vjměřeni 
posemkův,  i  od  selských  zeměméřiSův  vétSím  dílem 
(dle  Hazthausena)  s  veHkon  i^^nosti  vykonané. 
Užívání  lesův  je  však  posp<^té,  rovněž  co  ožíváni 
výhon&v,  zvěro-  a  rybolov  (pokud  ob<á  přikázán 
jest),  ale  i  o  sMiokosy  (^li  louky)  dělí  na  mnoze 
účastníci  v  ten  spůsob,  že  vjírčité  dobysenoseč  od 
celé  oboe  se  vykonává,  i  seno  v  st«|jné  díly  mezi 
duie  se  rozdělí.  U  kozákův  uralskýeh  je  vSak 
vedle  držení  půdy  od  vSí  obce  s  nádtiy  duSevýmf 
nejen  společná  senoseČ  (p^kteréž  každý  kozák  naděl 
svůj  sám  sobě  obseká  a  to  v  jeden  určitý  den), 
nýbrž  1  společný  a  občasný  rybolov  v  řece  Uralu 
i  moři  Kasp^ském,  jdiož  zajímavé  a  starožitné 
obyč^  (neméně  i  obyčej  společnéi  senoseče)  od 
Uaxtííausena  a  zvi.  Danilevského  obšírně  popsány 
jsou.  ^) 

g)  Kromě  zemí  vlastně  kázennýoh  i  od  vlády 
korunním  sedlákům  pultěnýdi,  nalézaly  se  však  v 
obvodu  korunních  panství  i  zeůiě  ve  skutečném 
vlastnictví  jednotlivců  i  obcí  (semZt  šobfttDenn^a), 
kteréž  jsou  budí  pokupné,  buď  čtvrtní.  Pokupnými 
zeměmi  nazývají  se  všecky  pozemky,  prostředkem 
koupí  do  vlastnictví  obcí  nebo  jednotlivcův  (podle 
práva  kupního,  kteréž  měU  korunní  sedláci  co  svo- 
bodní lidé  již  před  r.  1861)  právně  přešlé,  kdežto 
země  čtvrtní  jsou  pozemky,  od  býv.  carův  raských 
předkům  nynějšídi  jednedvorcův  ťco  i^ážcům  hra- 
nic) v  dědi&ié  vlastnictví  darované,  jakkoli  tito  jimi 
buď  00  duševou  nebo  skutečně  čtvrtní  půdou  vlád- 
nou (srovn.  naholo  při  selském  stavu).  .  Kdežto  ze- 
mě pokupné  nalézaly  se  na  všech   korunních  pan- 

*)  Viz  O  tom  Haxthausen,  Studien  díl  III.  str.  167 
a  ^ást,  pak  úřední  spis:  Ixdédwatv^a  o^ěOiUH 
janU  ryb<Uo9*Wa  v  BmHL  DÚ.  IIL 


453 

ftvlchf  s  tudíž  ve  vidob  47  g^bendf^  a  <^biMte«h 
s&ledAvaji  se  semS  čtvrtní  toliko  v  gr^bemiích,  na 
hranieiek  starého  eářství  Moskevského.  VSecb 
se  mí  sobstvennýoh  (jelikož  se  úředné  poknpné 
i  čtvrtní  v  hromadě  vykeisiijí)  bylo  r.  1868  v  42 
gabemiich  ruských  (t  j.  kromé  Archangelské,  Vi- 
tebské,  Easaňské,  Mogilevské  a  Livonii,  kteréX 
aemSly  vůbee  na  kás.  půdé  semí  sobstvennýeh)  — 
a,273.641  desetín  (z  toho  831.179  des.  leflftv).  Ne|- 
é^tnějSí  JBoit  sobstveimé  zemS  v  %,  Samařské 
(6476.679  des),  v  gr-  Poltavské  (1^7.042  des,)* 
pak  v  Čemig^vské  (468.427),  Tavrijské  (372.923 
des.),  OrenbBrské  (222  681),  Voroněžské  (200.4dl 
des.).  Novohradské  <134.744)  a  Oharkovské  (101.676 
des.);  jeStě  g:ab.  Astrachaňská,  VilenskA,  Tologd* 
ská,  Pskovská,  Rjasanská,  Petěrbarská  a  Jarodav- 
ská  Čítal j  přes  60.000  desetin  sobstvenné  půdy  n 
vnitř  komp£»ův  panství  státních,  kdežto  v  ostatní^ 
gabemiich  byla  Číslo  oné  velmi  nepatrné. 

2.  Vlastnictví  sonkromní,  pokud  již  v  pan- 
stvích koranníoh  se  neobsahuje,  nebylo  ovSem  před 
r.  1861  daleko  tou  měrou  známo  a  nad  pochybnost 
vyvýšeno,  co  rozloha  i  poměry  zemí  kázeuných.  Z  ne^ 
dosiatíEu  pramenftv  o  rozloze  a  poměrech  soukrom. 
vlastnictví  v  imperii  třeba  zde  jen  na  některých 
správách  o  vlastnictví  ds.  rodiny  a  ěléchty  přestatř. 
á)  Statky  císařské  rodiny  (udUnifja 
témU)  jsou  po  rozMčných  Částedi  imperie  roztrou* 
Ifeny  a  zajisté  záaČné,  jakkoli  veUkost  jejich  určitě 
snáinft  není.  B.  1858  nalézalo  se  na  nich  1,646.460' 
sedlákův^  (788.770  mužských  a  811693  ženských, 
tehdáž  jovSem  jeStě  nevolných),  pak  84.961  lidí  svck 
bodnýclk,  rosličnébo  saměstnááí  (41.S21  m.  a  43.630 
ž.) ,  tak  že  skutečné  obyvatelstvo  jejich  1,630.411 
hlav  čítalo.  Obi>ok  vynáěel  67,  milí.  rublů,  daň 
gruntovní  (pottmaPnyj  vhor)  1,276.800  rublů  >  od- 
kudž cennost  jejich  aspoň  na  166,616t.000  rublů 
^MČítajíc  ovSem  rybo-  a  dvěrolov,  sávo^  atd.)  od^ 
hadnouti  se  dá.  '  Soudíc  dle  počtu  sedlákův  úd^ 
i^eh^  jak  j«  stát.  ročník  na  r.  186S  vykazuje,  ne« 
bylo  v  Bessarabii,  pak  západních  baltio^cli  a  ně- 
klarýcli  itř«d^>u9Í^ob  gmntiích  (sc^tuéaa  v  gub» 


4M 

VUenriU,  Vitébdíé,  Volyňaké,  y  zokii  DonAéltt 
v<Q'ska,  taktéí  v  g.  Órodenské,  ▼  KnrooU,  ygoll. 
Kvrsk^  T  Livonii,  v  g.  Miaské  a  Mogilevikéy  pak 
y  g»  PeoMoské^  Pskoviké,  ^jasaňaké,  Tulské,  Oar^ 
ttigoy9ki  a  Btionii)  rádných  statků  oisařaké  rojttny, 
kteréž  naopak  milý  ve  VladimiřBka ,  ye  Vjatski^ 
Kottromaku ,  Noyohradskn,  Oreubur^B,  Pemska, 
Samařská,  Saratovsku,  Simbiraku,  Obackoysku  a 
Ohenioňskíi,  tedy  y  severomských  le«niob,  uralskýdi^ 
poyolžskýob  a  jižních  gnbeniiich  -^  ana&ieii  xos-r 
lobm  po^U^iee  ta  1-^500.000  sedláků  úd^^ýeh. 

b)  Statky  Sleebtieké  obsahovaly  před  v, 
186t  o)  y  evropské  ř.áati  vlastni  imperie 
192>880.61S  desetin  (i  j.  44*ů^/o  roalohy  její)  na 
103.788  panstvích,  kteréž  (dle  Trojnického)  103-194 
vlastnikvn  náležely*  jakkoli  podet  oprávněných 
vlastníků  krdpostných  sedláků  byl  yétŽi  (srov.  na« 
hcíe  ^  žLechté).  Oennost  vSech  statků  Šlechti'* 
ckých  páčí  se  na  1932,184.810  rublů,  jakkoli  yýnot 
jejich  pro  peaaěry  obrodné .  nebe  robotoí  byl  mno- 
hem větlí,  neš  úrok  z  tohoto  kapitálu.  (O  ostati 
nich  poměrech  srovn.  ^Šlechta''  a  „sedláky**).  /9) 
Stav  fildchtíckýoh  statků  v  Sibiii  vychází  a  toho,  co 
o  nich  povědíno  při  nTolnění  sedlákův  a  vyvaao- 
váni  poaemkův.  V  království  Polském  nán 
leželo  r.  1861  ělechtě.  17.837  statkův  ^^ili  panatfi 
ve  výměra  1,848.936  jiter  polských  £iH  186  Q  m>^ 
ktsréž  8,931.868  roblů  výročně  vynáiely,  nepo^tajia 
v  to  68.643  ohniit,  ^nži  platících.  V  tom  číale 
bylo  447.634  p.  jitef  miyorátaím  panstvím  ruských 
Šlechtických  rodi%  m  kterých  jim  166J901  r.  yýv 
raěaícih  důchodův  filo.      .  i       '    ' 

c)  O  ostatních  stavech  staiSí  jen  to  po^ 
dotknouti,  že  dachoveaastyo  kláStemti  ve  vlastní  im** 
perii  nemělo  od  r.  1788  žádných  statků  v,  o«&s»i  «]» 
dachoveofitvo  kUltemí  v  království  Polském  a.tte-i 
poébybmě .  i  armenskéi,  aspož  v  Zákavkad*  PoMl 
sdbstvenných  salských  pvmi  byl  "jpAeá  r.  1861  v^lsai 
sktovný.y  effropské  ě^sti  imperie,  totiž  nepochybná 
ne  mmeho  přes  M72.641  desetiny,  výSa  ^áaasě* 
v  kterýdi  enaá  i  městské  země  obsaženy  j«#a.  2kr. 
mě  vo^k  keiárfikých  povašoi^al^  pé  isl«d«J^  aa  kát. 


456 

mewůAt  yjjmoiic  jediné  icmoj  ďonskMio  Tojt^  kte^ 
sáí  je  v  celé  veliké  rozloze  své  (přea  14,143.000 
des.,  mezi  oimiž  orné  půdy  3,609,000,  Henokoraé 
8,800.000,  lesů  321.000  desetin)  svobodným  vlast* 
nictvim  veškerého  kozačihe  donského  vojska  i  co 
taková  se  spravuje  a  v  nidély  dává.  Podobně  mají 
kozácl  nralSti,  orenbarStf  Kir«riz'kozáo{ ,  kozáci  si« 
biřStí  a  kavkazSti  (čili  v  Terské  a  Kubánské  obl.> 
hronxadné  vládnuti  půdy,  jim  ve  velké  hojnosti  při- 
kázané, jen  Že  s  tím  rozdílem,  že  koruna  za  pra^ 
vou  vlastnici  její  se  považuje. 

IL  Následkem  zrufiení  nevolnictví  r» 
1861  a  uvedeného  Jím  též  v  skutek  vybavení  po** 
zemkův  nalézá  se  ovSem  aspoň  v  evropské  části 
vlastní  imperie  vlastnictví  půdy  v  stavu  ohrom* 
ného  a  vSestranného  přechodu,  kterýžto  proces 
aspoň,  jak  nadéje  jest,^r.  1870  v  přímých  násleď^ 
eich  svých  ukončen  býti  může,  Bude-li  proces  tento 
ve  vSedi  stadiích  svých  rovnoměrný,  může  se  po- 
čet vlastníkův  půdy  (ovSem  v  mezech  rairského 
dřizení)  jen  v  evropské  Části  vlastní  imperie  o  24 V2 
milí.,  hlav  rozmnožiti  a  selské  obyvatelstvo  vlastní*' 
kem  aspoň  85,750  000  desetin  (37,  desetin  na  X 
mužskou  hlavu  počítá  je)  se  státi,  odkudž  by  pak 
vlastnictví  státní  na.  193,996,000  de  a  vlastnictví 
ilechty  při  nejmeniím  n*  153,360.000  des.  stenčiti 
só  mosile. 

O.  Rybolov, 

Rybolov  ie  na  Suaí  jeStS  tak  důlelUton  a  i^Miii 
Živností,  a  vytéžek  jeho  tak  velikánský,  že  v  kaž- 
dém ohledo  zvláštního  sjednáváni  zasluhuje.  Vý 
hradně  živí  se  jím  sice  kromČ  vlastní eh  rybářův  od 
řemesla,  pa  viech  Částech  imperie  přehojných,  to- 
liko Xiamnti,  Koijáci  a  usedlí  při  březích  Tichého 
oceánu  Cukči  (dle  Qagemeistnt)  \  za  to  je  rybolov 
v  iirSim  slova  smyslu  (t,  j.  i  lov  meřskýeh  ssavců) 
tak  nezbytnou  Živností  vSech  severnich  kočovníkův 
i  usedlých  B««ův  v  arktických  krajináeh  ruské  im- 
perie, že  bez  uého  jedni  i  druzí  pH  nedoflatjRU  ze- 
médáství,   drahoté    dováleného  obilí   %  ekrQfuém 


46e 

rftíSňm  ehovn  dobytka  a  a«Jittě  t  nerydajní  dflem 
■TÍraé  promjSlesoBti  nikterak  obitáti  oemobon.  PFi 
poietnosti  voá  a  Jeser  a  Hdkém  celkem  abjratelstrn 
jion  tí^  veikery  raiy  ratké  poměrní  k  lipadnf 
Evropě  jBltí  bohat;  na  ryby,  abohaetrl  toto  asilnje 
■e  T  evropské  BnsI  i  průmjslního  a  lidnatého  etí^n 
na  Tlecký  abímy,  kdežto  t  Sibiři  od  lápadn  ns 
Týchod  hojnoit  ryb  nbývá. 

Nejd&leiitíjSf  a  nejyýBOBnJíjSí  je  pomd  rybolor 
kromS  SernomoHké  oblasti  a  oblasti  moře  baltického 
■rroboTftiion  mSroa  t  oblasti  moře  Bllího,  Easpij- 
■hého  a  v  Síbifí,   i  t   áotýiofcb  moHcb   samých    a 

Soměry  jeho  vidSty  te  vlidí  samí  tak  váinými  býti, 
B  je  iTláitnfml  kOnůBomi,  výborní,  zřízenými,  t 
letech  ISSl— 1B56  Tyskonmati  dala  '). 

I.  SyboloT  T  moři  Easpijakém  obsáhaje 
riecky  ruské  břehy  jeho.  jakoí  i  yfecky  řeky  do 
Dílio  se  ústlcf  až  do  zna<!né  vzdilenosti  od  moře. 

1.  Vlastnictví  vcd  tíchto  a  privo  lovu  je 
velmi  roEdUné. 

a)  Viecky  skoro  vody  Zákavkazshé,  totií 
od  hranic  perakýeh  lif.  do  jiža{cb  hranič  okr.  Bakin- 
skébo,  ř;  Eoraž  skoro  po  Ti  dis  a  velki  <!ís('Ára«ti 
JBon  BÍce  dflem  vlastnictvím  vládním,  dHem  rozlič- 
ných pánftv  Bonkromnicb,  ale  nalez^fi  Be  od  r.  1847 
v  nikoa  jediného  nájemnfkla  a  rodiny  jeho  (knpce 
Ariakaniho),  kterýí  lov  na  nich  svými  lidmi  ca 
řidný  plat  a  jistou  praemii  z  I  knsa  velkých  ryb 
provozovati  divá. 

b)  Vody  aa  sever  odtnd  ai  k  ústi  ř.  Uralu 
JMfl  sloe  htavnt  ve  vlaatnictvi  ŤUdy   (kSsny)   nebo 


457 


v  drženi  vojska  Kavkazského  (kozákflv),  ale  též  t 
rakou  rozlišných  vlastníkův  soukromnich,  kteřf  lov 
větSím  dílem  svými  lidmi  podobné  co  kozáoi  pro- 
vozují, kdežto  vláda  jej  v  oréitých  cenách  prona- 
jímá. Hlavní  vlastaíci  jsoa  ta  kromS  vlády  a  kav- 
kazského  vojska  též  Samchal  (kníže)  Tarklnský,  a  okolo 
ústí  ř.  Volgy  a  výše  po  ní  i  na  východ  hrdel  jejích 
rodina  SapoŽnikův,  kláSter  SpasopreobraŽenský  v 
Astrachani,  hrabata  KaSeleviBezborodko  a  knížata 
Jnsupovi,  kteří  bnď  sami  svými  Hdmi  v  nich  loviti 
dávají,  buď  sedlákům  pHbřeŽným  i  méifanům  Astra- 
chaňským  a  Krásnojarským  v  nich  loviti  dopon- 
itějí,  ovSem  na  odvod  úlovu  proti  smluveným  na- 
před nízkým  cenám  rozl.  druhů  17b,  pH  2emž 
Setná  spronevěření  se  udávili,  kterýmž  i  vydržo- 
vaná od  vlastníkův  stráž  vodní  (takzvaní  raxjezdni^ 
stojící  každoročně  okolo  100.000  rublů)  s  těŽí  za- 
braňovati stačí. 

c)  Právo  lovu  v  deltovém  ústí  řeky  Uralu 
od  Kurchajského  rukávu  až  do  hlavního  tečelce 
řeky  a  po  celé  řece  vůbec  přisluSí  jediné  Uralskému 
kozaČímu  vojsku,  i  jestit  tento  úSastek  jedním  z 
nejlepSích  co  do  výnosu  lova  v  celé  oblasti  moře 
Kaspijského. 

d)  Od  hlavního  hrdla  Uralu  až  do  p.  o.  Man- 
g^laku  jdou  tak  zv.  Embinské  vody,  v  kterýdi 
je  lov  volný  pro  každého  proti  biletům,  kteréž  se 
v  Astrachaňské  rybné  kpmiesí  (úřední)  zakapujf; 
toliko  blíže  pevnosti  Alexandrovské  (druhdy  N.  Pe- 
trovské)  je  malý  úŠastek  moře  obyvatelům  této  pev- 
nosti vyhrazen. 

e)  Ostatek  východního  břehu  moře  Ka- 
spijského má  lov  v  každém  ohledu  volný ;  rybolov  je 
tu  ale  málo  Živý,  jednak  pro  menSí  rybnost  těchto 
končin  (jelikož  moře  je  tu  svrchovaně  slané,  a  řek, 
do  ného  se  ústících,  úplný  nedostatek),  nýbrž  též 
pro  nebezpečenství,  hrozící  lovcům  od  pobřežníďi 
kočovních  Tnrkmeuův.  Rovněž  je  lov  v  šírém'  moři 
(obyčejně  od  hlubiny  6  sažeň  do  vnitf)  svrchovaně 
volný,  ačkoli  i  on  daleko  tolik  nevynáSÍ  co  lov' na 
břehu  západním.  Lov  na  ji^ím  břehu  moře  Ka- 
spijského náleží  ygak  k  Persii. 

Boflko.  39 


4M 

3.  Kjby,  T  nu^  Kaipljikiiii  a  pfttocjeh  jeho 
loT«Dé,  pktff,  i^  jii  TýÍB  fefieno  (arovn.  i^triřenn") 
blavní  do  íeledi  kaprft  a  jeietrflv,  kle  i  mmci,  iti- 
ky,  okouni,  loMisi  a  aledijíoa  taTelaii£«tnLft)BQÍtí 
ijbolovci  roiezDávaji  hl&mS  2  aknpinj  rjb,  totii 
uJc  iT.  čerrenoD  rjbou  {Hramaga  tírba)i  ktarii 
větii  dmh;  jesetrb  obsáhaje,  pak  Sastikovon 
rybo,  kteráž  Uralit!  kozáci.  ÍSeraá  ijba  Hkají,  a  k 
iďžie  sk.vieck;  kaprovití  rTbj.jakoi  íníktcré  menU 
rjhj  jiných  íeisdí  poSitajl.  Z  j  e>etr&  pftk  jtov 
D^předuěji!  druhy  (podle  raskjch  uiarů)  bilmg», 
oiilr,  itaijad,  Hp,  tevrjuga,  bilogliaika,  iaUittla,  AŤo- 
tnoperka  a  bllí>rybiea.  b)  Eteíetná  jton  rjhj  km- 
p  rovité  (íutikoTé),  jako  lejmeuft  man  (niá 
kapr),  Uiě  (cej  n),  voblja,  Smanja ,  itutiini  a  a  ma- 
lých druh&T  jejich  Sereeha,  (opa,  podltiiik,  tStga, 
karoai  a  Hni,  foroti  (podanstav),  ^Aonja,  pítkoK  « 
mřeni.  81e<I&  jsou  tu  2  druhy,  sleď  kaapíjaký  (r. 
MÍ'ď  i  bílenka)  a  druh  alAtrina ,  kterýž  od  obec- 
ných sleitt  ivlÚinlm  jménem  se  neroEeEn&Ti ;  ■  1  o- 
sosfl  vlastaí  Ioto«,  le  Btftohlavýcb  byíek  (puleo, 
cottus  gobio),  a  okonnll  niS  okonn  řiSný  Crat. 
okn),  candát  (rus.  niďajfc) 
(perea  aiper  Poií.).  Moř 
3  dmhj,  které  ae  ale  t  řei 

Sodobní  i  Bumd  (oRub&ti 
ide  gtuUra)  velmi  bojuý.' 
ietně,  trL  aa  ostroricb  mo 
ft.  Co  ae  dloTu  sam£h< 
míra  bojuý,  jakkoli  bas  ni 
fiče  naloriti  by  aa  mohlo,  i 
■Icého  ft  KoíeruikoTa  (ua  i 
péiooati)  uloví  BB  T  Eaapijil 
dďi  jeho  kromí  úÍMtko  Ura 
kaidoroíně    BOO-600.000 


l'/»  miu.  pudŮT,  v  Uralik 

miÚ.  pudft,  v  hromadě  tedy  nepochybně  i  pfea  8  miíT. 
pnd&r.  Kromě  toho  dobývá  ae  ■  tichto  jeaetreH- 
týoh  lyb  kleje  výroSui  1000— &600  pndA,  jikry  do 
106.000  pudit  a  n*  Uritlakém  iStJttkn  jeltě    16.000 


4A» 

(pom^T  JMb  váhy  k  váie  tyhy  mi  se  eo  I  :  600  » 
1 :  9*5)  ;  konečné  sofii  a  soli  86  s  ni  sadků?  (nuu 
Vfotyga)  5 — 6500 pnd&.  b)  Vzhledem  k  úlovn  Časti* 
koYé  rjby  nalori  se  yýroČni  candátů  (iWaM) 
12—45  míli.  kusů  Čili  2,850.000  pud&v  sftřednim  či* 
riem  (Táhn  1  candáta  na  4  lib.  z.  počitiýic),  cej- 
n&v  (leiéA}  do  18—40  mil.  kosů  čili  středním  číslem 
1,825.000  pudů.  c)  Lov  sledů  vydá  kaidoročnČ  100 
—160  miU.  knaů  čili  stírednim  číslem  3,250  000  pa- 
d&y  (á  i — IV2  lib.  r.),  z  niofaž  se  vSak  jeo  asi  V« 
solivá  a  ostatní  na  tok  vyviúh^  Úlov  sumův  pá^ 
Danilevsky  na  195—200.000  pndův,  lososů  na  17— 
40.000  pndův,  bČlorybice  8 --60.000  p.,  kaprů  vůbec 
na  160.000  až  i  8  milí.  kusů  č.  200.000  pudů  (kus 
po  5  librách).  Štík  bývá  po  25—80.000  pudech, 
voble  až  i  20  milí.  kusův  čili  250.000  pudův  (kus 
po  V2  U^O*  ^  Uralském  ůČastku  moře  a  v  řece 
sanoé  nlovi  se  nad  to  jeStČ  800—900.000  pudů  ryby 
Častíkové.  Úlov  ostatních  malých  ryb,  méné 
česných,  páčí  se  na  25O.JO0  pndův.  d)  Pličte-li 
se  k  červené  rybě  i  sterleď  (výr.  1  milí.  kosův),  tož 
vyBtoupi  množství  výročního  úlovu  jejího  (zároveň 
s  výtčžkrai  z  ní  kleje  a  jiker)  na  2,200.000  pudů, 
Častikoyé  ryby  bývá  v  hromadíS  4,175.000  a  s  Ural- 
ským  úlovem  tá^  ryby  přes  5  milí.  pudů,  sleďú 
3,350.000,  ostatních  ryb  1  milí.  pudŮT.  Dle  toho 
vynáší  tedy  rybolov  Kaspijského  mpH  a  pižníoh  pří-r 
tokŮY  jeho  v  hromadě  přes  12niill.  pudů  f  věži  ryby, 
pak  1^^  100.000  pudův  tuleuůjiehžv  Čas  lovu  jeden 
lovec  í  500  kusů  denně  ub^i.  e)  Př^me-li  se  ko* 
nočně  podle  i^ěetiFe&ých  cen  mísU^  cennost  vSeho 
úlovu  červené  ryby  na  3,600.000  rublů,  cennost  jÍt 
kry  z  ní  dobývané  na  1,560.000  r.,  cennost  kleje 
na  54aO00  r.,  cennost  yjaugy  na  lOO.OOQ  n,  tož 
představuje  užitek  z  červené  ryby  každoročně  sumrau 
5,800.000"  rublů  etř.  —  Cennost  výr.  úlovu  candátů 
páčí  Danilevskij  na  850.000  r.,  c^nů  na  400.000, 
sumcův  na  250^000,  solenýdi  sleďů  na  480.000  n 
a  tuku  9  nich  (výr.  100—260.000  pudů)  na  360.000 
r»  Lověemaje  (Vsmill,  kusů)  vyná&i  30.000  r.,  vobU 
50.000  r.,  voel.  malé  zyby  50.000  r«,  vií  uralské 
lyby  častíkové  a  drobné  560.000  r.  a  tuleňů  300.000 

39* 


460 

r  ttblů.  f)  Dle  tohoto  ooenSnf  vystoupí  výro&ii  een- 
nost  ůloTQ  ryb  r  Kaspijském  moři  nalOVt 
milí.  mblft,  cennost  to,  kteráž  úlov  norských  lov- 
cův v  8írém  oceáně  (8—9  míli.  pndú  výroSnS)  sna* 
čně  převyínje. 

4.  Spůsob  lovQ  kaspíjského  je  ovSem  velmi 
roEmanltý,  celkem  vlak  provoznje  se  n  Bnsův  velmi 
dokonalýimi  a  důvtipnými  stroji,  i  lodě  mají  ktomn 
konci  roEHSnon  a  pHměřenon  úpravn.  Pořádek  a 
org^nisace  lovu  je  taktéž  celkem  dobrá,  tím  víee, 
jelikož  vlastníci  i  nájemníci  k  trvalému  prospěeho 
svému  v8adež  přihlížejí  a  při  kozáčkem  vojsku  Kav- 
kazském  i  Uralském  přísné  předpisy  strany  &Mn  a 
spůsobu  lovu  bedlivě  se  zachovávajL  Podobně  mitjí 
závody  rybné,  větSím  dílem  pH  ústích  řek  po- 
ložené, v  kterých  se  vybírání  ryb,  suiení,  solení, 
vaření  kleje  a  tuku  rybího  vykonává,  celkem  velmi 
přiměřenou  a  dokonalou  úpravn,  coi  svl.  o  býv. 
státních  (kásťenných)  platí,  kteréž  ovSem  nyní  v  ná- 
jemném držení  soukromníkův  se  nalézají,  a)  Nejpřed- 
nější těchto  závodův  (vataga,  téŽ  promysl  fedenfch), 
je  tak  zv.  Boi\f  promysl  a  závod  Akuia^  oba  při 
hrdlech  Kury  (v  tak  zv.  Saljanských  vodách) «  v 
kterých  se  lybný  lov  a  průmysl  Kurských  vod  a 
přilehlých  čásií  moře  Kaspíjského  soustřeďdje  a  v 
kterých  se  zvláSf  skoro  dvě  tíFetiny  vlech  jesetrů  a 
sevijng  Kaspíjského  moře  loví.  Podobné  pověst- 
ností  požívá  též  vataga  Óůrnyi  Rynok  řečená,  při 
nejsevernějším  hrdle  ř.  Tereku  (tak  sv.  Prorve)  po- 
ložená, v  kteréž  se  rovněž  lov  těchto  kon^a  moře 
(tak  EV.  vod  Černorynských,  kázni  náleáStýeh)  sou- 
střeďuje, b)  Lov  ve  vodách  těchto  pronajímá  se  od 
vlády  za  výr.  nájemné  100.600  rublů,  vody  Zák«v- 
kazáké  (í  s  Saljanskými)  za  812.000  r.,  vody  mesi 
jHž.  hranici  Astraehaňské  gubernie  až,  do  oatrova 
Ctyr  bugrů  (tak  zv.  Černěvé)  i  s  tak  zv.  UJSužnými 
a  Spasoryěanskými  (kteréž  leží  ježte  severněji)  sa 
168.600  r.,  vody  pak  Vsjevoložské  za  72.000  rublů, 
tak  Že  vláda  jediné  z  pronájmu  svých  vod  v  moři 
Kaspijském  výroěního  éistého  důchodu  68A.100 
rublů  bére,  neěítajfc  výr.  přQem  s  biletů  prodávm- 
iiý^h  na  lov  ve  vodách  Bmbinskýcb  a  ČeMskýeh, 


461 


IL  RyboloT  rmoři  Bilémaiiřa^lé  kU^- 
hftm  evropské  Rusi  Části  Sirého  ooewra  sevemiho, 
jakož  i  v  řekách  oblastí  jejich  má- sice  nemenfii  dft- 
ležitost  pro  obyvatele  těchto  seremich  konSin  Rusi, 
ano  vStSi  jeSté,  než  rybc^ov  y  moři  Easpijském; 
ale  bohatství  moře, severního  na  ryby  jest  k  ne- 
porovnání skrovnéjSí  a  výsledky  rybolovu  vněm 
a  přítocích  jeho  sůstávaji  tudíž  daleko  za  oněmi  t 
oblastí  moře  Kaspijského.  a)  Příéiny  toho  záleží 
(dle  Danilevského)  hlavně  ve  větM  chudosti  orga- 
nických a  zvi.  rostlinných  látek  v  moři  Bílém  a 
vSech  studených  Částedi  severního  ooeána,  kteráž 
jednak  pochodí  od  menSí  celkem  rozlohy  oblasti 
moře  toho  vzhledem  k  severní  Rusi  až  po  Ural, 
jinak  též  od  studeného  podnebí,  kteréž  nedopoufití 
úplného  a  rychlého  zetleaí  organických  látek  a  tedy 
i  zanáSení  jich  řekami,  jako  se  to  dítí  m&že  a  v 
skutku  děje  v  teplejěích  podnebích,  t.  j.  na  |^.  v 
střední  a  jižní  Rusi,  &U  v  oblastí  moře  Černého  a 
Kaspijského.  Rovněž  scházejí  moři  severnímu  a 
ústím  řek  jeho  (nejvíce  deltovým)  menší,  mělčejSí, 
a  tím  samým  t^lejSi  zátoně  a  huby,  kteréž  jittak 
vedle  moSálů  a  jezer  nct^pAsobnějSi  jsou  k  vyve^ 
dění  rozU  vodiďho  hmyzu  a  menSídi  druhů  lastur 
a  rakft,  kterýmiž  se  mladé  ryby  zvláitě  živí.  b)  Ná- 
sledkem toho  jsou  vSecky  skoro  vlastní  přítoky  Bí- 
lého moře  chudý  na  ryby,  toliko  výlov  z  Dviny  do*, 
stačí  obyvatelům  příbřežním,  kdežto  sousedé  ostat- 
ních řek  ryby  kupovati  musí,  oož  svL  o  ř.  Mezeni, 
Cyrmě  a  Peze  i  o  březích  Kandalakfienského  zálivu 
platí.  Toliko  Pečora  posýlá  do  obchodu  přeby- 
tek výlovu,  ačkoli  potřeba  v  rybě  u  příbřežníoli  ol^« 
vatel  jejich  (kterých  dohromady  je  málo  přes  8000 
hlav)  je  skrovná,  c)  Naopak  je  břeh  Murmanský 
(t  sevorní  pomoří  p.  o.  Kolského)  v^ce  bohat  na 
ryby  a  má  vůbec  tytéž  poměry,  co  Norsko,  nalézaje 
se  8  ním  společně  ještě  pod  vlivem  proudu  golfo- 
vého, kterýž  pro  teplotu  svou  a  původ  svůj- v  kra- 
jinách tropických  ještě  bohatství  rozL  organic^^ 
látdc  T  sobě  obnáší  i  a?láStě  veliká  množství  sleďů 
a  třesk  živí.  Moře  samo,  v  kterém  se  vůbec  orga* 
uické  látky  nakupují,  —  je  ovšem  behatiU  na  ryby. 


462 


nté  řeky  i  jesera,  ale  i  lo?  t  n^m  na  rosL  mořské 
marce  potkjtcge  vidy  jeiti  a  napořád  hojný  výr 
t»ek. 

1.  Přední  a  nejČetnějSi  ryby,  kteréž  le 
v  rnské  oblasti  seyeraiho  ooeánu  lovi ,  jsou  rosí. 
vlastnS  mořské  ryby^  pak  ryby  i  čeledi  loeosů,  ryby 
kaprovité  viak  řidéeji,  jejichž  misto  zde  rosliéné 
odrAdy  drahá  tig  (coregonns,  z  čeledi  losos&v)  za- 
starají,  kterýž  k  obýváni  y  tSchto  Todách  mnohem 
spftsobnéjií  jest,  než  vlastni  kaprové,  živici  se  skoro 
jen  rostlinnými  látkami.  K  tomu  přistupují  ježte 
z  jiných  čeledí  štiky,  se  Stítehlavých  revoi  a  kerči, 
náíteré  druhy  okonnft,  okatioe  (minoffif),  a  a  vlastně 
mořských  ryb  sledi,  tresky,  platýsy  a  ze  slizoonA 
snbatka  čili  vlk  mořský  (srov.  ostatné  nahoře  při 
zvířeně).  a)Jsouf  viak  vzhledem  khojaéjŠimu  vyšky- 
tání se  těchto  ryb  mnohé  podstatné  rozdíly 
mezi  dlouhými  břehy  moře  severního  a  bílého  a  hub 
i  zálivfi  a  řek  jeho.  ei)Tak  vyskyta|e  a  loví  se  p  1  a- 
týs  {kambala)  ve  8  druzích  svýdi,  totiž  vL  kam- 
bála,  ohromný  pcUtut  (i  15  pudů  tíže  =  pleoronectes 
hypoglossns) ,  pak  jeři  (pl.  limanda)  po  vSeoh  bře- 
zích moře  severního  i  bílého  i  V  ústích  PeČory 
(paltas  je  vžak  břehu  Murmanskému  vlastní).  ^> Tře- 
sk a  (a  sice  zvi.  navai^a)  drží  se  hlavně  při  jižním 
a  výehodoím  břehu  moře  Bílého  a  odtud  na  ^ohod 
až  do  ústí  PeČory,  kdežto  vlastni  tresky  i  dfuh 
Bofda  (jinak  9ajka),  a  pUtíuj  (gadus  Aegiefinus)  jen 
pH  Murmanském  břehu  v  značnějSím  množství  m 
jeví,  výohodněji  již  nedochodíc,  pertuja  pak  (drobná 
treska)  jen  v  zálivu  Kandalakském  se  chytá.  Žid- 
Čejií  jsou  při  břehu  murmanském  již  mořiti  okouni 
a  mořský  natím  č.  mensA:  (brosmins  vulg.).  v)  Sledi 
a  siee  2  odrůdy  (menfií  i  větěí)  loví  se  skoro  výhradné 
jen  při  jižních  březích  moře  Bílého,  okolo  Bolove 
ckých  ostvovúv  a  na  KandalakSenském  bř^o,  kdei^ 
zub  alka  jen  sporadicky  na  murmanském  Čili  ru- 
ském břehu,  pak  v  zálivu  Kandalakženském  a  při 
jižním  břehu  Terském  se  dopadává.  cf) Obecný  lo- 
sos (zde  teM^a)  je  avláif  hojný,  pH  viem  Tverském 
i  Kandalakském  břehu,  pak  na  východě  Kuby  Pe- 
Čorské,  a  tíhne  i  hojně  a  vysoko  nahoru    do  vieeh 


463 


řek  a  ři^k  mořských,  svláStě  do  velikýob  pHtok&v 
jeho,  kdež  vSadeš  obzvláSté  strojeným  přehraženim 
řeky  (tak  iv.  atUxíty)  se  loví.  K&rjuikm  (salmo 
eperlanns)  lovi  se  nejhojnSji  yhabéDvinské  aOnéš- 
aké,  i  dále  na  sápad  po  tak  zv.  Korel'Bkém  břehu, 
kumSa  (salmo  tratta)  tamtéž,  pesiamka  i  iMJva  vlak 
jen  při  muirmanském  břeha  a  přítocích  jeho.  Omiuli 
(s.  migratorÍQs)  Iotí  se  skoro  výhradné  jen  y  Pe- 
Soře  a  Meseni,  neiVma  vlak  též  jeSté  v  K  Dvině, 
nikoli  ale  západněji.  —  Rozličné  odrAdy  sigůy, 
jako  kromé  PeČorského  siga  (eoregonus  Polknr), 
pelJ€KÍéy  ěira  (cor.  nasutus)  i  tak  zv.  zeTdi  a  smt' 
r^V,  jsou  jediné  řece  Peéoře  a  přítokům  jejfm  vlastní; 
jinde  je  sig  velmi  řídký.  e)Zjesetr&v  chytá  «e 
sterleď  ponze  jen  v  Dviné  a  Peéoře.  Lov  kapro- 
vitých  ryb  je  vůbec  podřízený ,  okatice  chytá  se 
zvládf  vústíDfiny.  —  b)  Na  březích  moře  Bílého  a 
severního,  na  východ  ústí  í)  viny,  na  ostrovech  So* 
loveckých,  na  o.  Bfrožovci,  Ealgnjetě  a  v  Části  Ter^ 
ského  břehu  provozuje  se  lov  taleňův,  kterýž  záro- 
veň vedle  lovu  rozl.  jiných  mořských  ssavcův  i  na 
Nové  Z^ni  znamenitý  jest. 

2.  Ze  viech  těchto  ryb  mají  Větií  důležitost  i 
národohospodářský  význam  toliko  sledi,  lososy,  pak 
tresky  (zvi.  navaga)  a  sterledi;  nebof  jen  tyto  do- 
stávají se  k  vývozn  z  míst  lovu,  a  kromé  nidii  je- 
ité  okatice,  kteráž  se  v  Onéze  marinuje  a  do  Pe- 
trohradu dováži.  Ostatní  ryby  jdou  skoro  jen  na 
místní  potiFebn. 

a)  Sleďů  uloví  se  do  roka  na  břdzíoh,  výSe 
jmenovaných  i  hloub  v  moři,  do -200  milí.  kusův  č. 
500.000  pudů  v.  Meniísleď  (baitické  salakuScezzolu- 
pea  sprattus,  podobný)  je  však  mnohem  hojnéjSí, 
než  obecný  druh  (norský),  ták  že  výroční  výtéžek 
jeho  ▼  hubé  Sorocké  a  Pomorské  (v  ústi  ř.  Vygu) 
i  160  miU.  kusů  čili  300.000  pudův  obnáfii.  Sledi 
bélomořití  přicházejí  pod  rozličnými  jmény  (jako 
Jegoijevftkých,  záledních,  Ivanovských  a  jesenních, 
t  j.  podle  doby  jich  lovu)  do  obchodu  a  sice  buď 
mraženi,  budf  solení  nebo  uzení.  Solení  vSak  cel- 
kem je  nedostatečné  i  uzení  přiliS  rychlé  a  dílem 
i  neúplné. 


464 

Mraženi  celkem  jsou  aejlepii ,  pák  nseol ;  oba 
gpůftobj  připrafy  provozuji  ae  vSak  jediná  v  hubé 
Sorocké  a  Pokrovské,  jinde  je  soleni  v  obyčeji  (n^*- 
bedlivější  v  SoloTeckém  monastým). 

b)  Lososů  (^ecaýcb),  kteréž  též  dle  doby  úlovn 
naiývigi  zakrojkami,  mezení  2.  ttadami  a  oséňmi  (t. 
j.  jesennými)  —  ulo?i  se  do  roka  prftřízeiB  n^výí 
20.000  pndův  a  to  větfiím  dilem  prostíredkem  zi- 
borů  v  řekácb.  Lososi,  pro  obchod  nstanoyeni,  solí 
se  vždycky  a  nakládigi  bnď  v  beékich,  boď  po 
kasech.  Nejlepší  jsou  PeČorští  (tak  zv.  porogýé), 
pak  Dyinští,  —  nejšpatnější  PonojStí. 

c)  Sterleď  přislnŠí  vlastně  jm  Dvinské  sou- 
stavě, tak  jako  s  i  g  o  v  é  Peéorské,  kterýeh  se  tuto 
však  do  roka  (i  s  vlastním  lososem)  obyčejně  jen 
1000  pudův  v  cennosti  3000  rublů  ulovi,  jakkoli 
bývají  léta,  v  kterých  výtěžek  lova  i  na  20.000 
pudů  (t.  j.  60.000  mhlů)  se  povýší.  Hojnější  je 
lov  omnií  na  Pe&ře^  pH  kterém  vždy  aspoň  na 
27—30.000  pudův  této  ryby  poptati  lze  (v  cennosti 
32.000  rublů).  Následkem  toho  nebývá  tedy  na  dolní 
Pečoře  (t.  j.  ve  vlastech  Ust-Oylemské  a  Pustoserské) 
▼ýr.  výtěžek  z  rybolovu  větší  48—60.000  rub.,  t  j. 
17  r.  na  1  osobu,  výtěžek  to  2krát  menši,  než  ■ 
ř.  Uralu,    kdež   přece   lidnatost  je   12krát  silntějšL 

d)  Velmi  dmc^žitý  je  lov  rozličných  trio- 
se k,  jak  v^Bílém  moři,  tak  avl.  na  Muro^anakém 
břehu.  Nav  agy  uloví  se  na  vzpomenutých  mistech 
Bílého  moře  i  10  milí.  kusův  do  roka,  takže  mnohdy 
lovci  i  2000  ^ufiův  denné  dostati  se  udá,  jakkoli 
lov  vesměs  udicemi  se  provozuje.  Výroční  výlov 
třesk  (a  sice  vlastních,  pak  piktují  a  8i^'dy)  a  vedle 
nich  i  platýsův  (t.j.  paltusů,  kambaly  mořská 
a  jerŠŮ)  na  Murmanském  břehu  -r- obnáší  600 — 
800.000  pudův  f  soudíc  aspoň  ppdle  vývozu  těchto 
ryb  do  přístavů  Arcbangeláíé  gubernie,  kdež  kaž- 
dx)roČné  množství  lodí  a  Murmanského  břehu  s  ná* 
l^adem  i  426.000  pudů  těchto  ryb  i  plodův  jejich 
Cjako  sádla  troškového  i  troškových  hla«,  tresek 
pak  samých  přes  838.000  pudův)  v  hromadné  een- 
uosti  36.%000  rublů  (dle  výpočtův  Danilevskéko) 
přistává. 


466 

»}  TibledNn    k    loru   moíikýoh    aBa*c&r 

nepouítějl  Bs  Botové  do  lovn  velryb,   Jakkoli   dostí 
hojných  T  Uchto  koni^nich,  A  viecky  ďoiavádnl  po  ■ 
kcwy  vlády,  jií  od  £asftv  EklKHny  11.  k  povzbuzeni 
tohoto   výnouiého    odvStvi   mořského    lova    Sininé, 
potkaly  te   poand   b   neEd&rem.     Jinak    mi    Be   lov 
(nl*ňfi,    kto^ch   je  v  moři   flesernlm   tré   dmhfiv, 
totiž  t&k  IT.  n«r'pa  (phoea  antílala,    řídfeji   ph.  ui- 
ttUíaa),  mořský  i^Io   {pk.   barbata)   i  Ivmn   (ijtoxia 
^ph.  groetúaitdiea),    pak   lov  mržA,   pliskavic   (zde 
bi^igit)  a  tevjaki  {cytlophora  criitala).    Lov   mďiftv 
provoioje   «e   však  toliko  pH   břeEieb   N.   Zemfi,   o 
Tajgaíe   a  Kol^jera,   tevj&kAv   pH    Marmámkém 
Iďeha     (kteH  vlak   téi  nSkdy   do   BUého   moře   is- 
eháieji),  kdežto    nerpy   a  moiiti   i^íci   taktéž   jen 
■porádioky  ■   břehův  se   aťHl^i  mebo  i  níkdy    meiI 
■tidy  lyaounflv  se  nlovl.— Jestíí  t^dy  lysoun  ja- 
diný  jnoř»ký  Baavec  z  čeledi  taleňCv,  jahoi  lov  na 
nukýah  bíeaích  roMáhlejiim  apŮEobem  ie  provozuje 
*  také  v  akatkn  laaini  ee  rjpláol.   Jakkoli  lysoon 
(vé  EÍmoJ  etěbovW   (k  vůli   rodént   mladých   a  po- 
jímání «e)  nepoobyboě  i  na 
KaninskÉho  půloBtrova  vxtal 
huby],   dochizqjí   lyionni   p 
ohromných  Btádach  nejvioeii 
pak  a  jara  (od  konce  dn.)pf 
ledŮT  a  mladými  ivými,   na 
ver  opSt  ae  unii^i,  držíce  i 
ladových   ker,   kteréž   iiiale< 
jakož  i  oaobítých  proudil  v 
ném  kolébáni   ge  mesí  výcb 
hetn  jefao  povlovní  z  more  ] 
až  do  proatíedkn  května  vj 
loho  má  nejeo  Zinml,    ÍÍ«K 
■   hnbaini   Dviuskou   a   Mei 
atanatvl  v  lovu  lyaounfl  a  a 
nýbrž  i   pioiejii   eáat  Teraki 
ževBC  i  Solovecaké   oaltovTi 
as  pravidelné  na  nich  odVoi 
a&oU   le  fulew  od  čaan   av 
iátka  liatopadn)   vSadež  a  b 
jíee  oriem  t  léto  zimní  dol 


tuku.  03  IcoDc 
pravidelným  ■  ^ 
bfenia  ve  velkých  tazmSrech  na.  Ztrnním  «  protíj- 
ilm  Terském  bfehn,  odtad  »í  do  konca  dabna  r 
Uezeňtkéin  eíIítq,  poidéji  pak,  aikoli  jit  ■  menSIni 
dfasteoBtrím  MiiJftJi  i  Tid&IenSjíích  ruských  osad- 
nikilv,  —  i  na  KaDinikim  břehu.  0)  První  dobu 
lovu  naiývajt  domácí  vývlaíaým  lovem  (jeli- 
kož Bs  tu  střelenA  zviř,  jak  itari  tak  mladá,  v  tu 
doba  pro  biuvn  anti  xetend  a  bílty  sraná,  na  břeh 
vyvllkí))  druhou  Uítinakým  lovem  (jelfkoí  t 
ůstl  Meceně  hlavní  la  provoaiije),  tiíetf  Kamili- 
ným lovem  (od  mfanKanniína  t  Kaninsk^ lemi). 
rá  prvním lovn  je  stfediitSm  jeho  vei  Zolotinjea. 
na  Zimnim  břehu,  poEději  ves  Redf  na  tak  sv. 
Nerinském  břehu  (odtuď  naiývá  se  tento  lov  Hm- 
nSbřeiným  a  Kedovikým), —  pH  druhém  ústí  ř.  Me- 
aeni,  kdeS  je  více  vaí,  při  třetím  pak  m;s  Ka- 
nldiu,  na  jehoií  břehu  ae  ala  toliko  aimnl  baráky 
nalézají.  VýtSŽek  prvního  lovu  finf  kromS  starých 
l^goaafir  ivl.  telenci  a  IjSIcí,  jichž  ko£e  mivá  ucg- 
ři  drnhém  a  třetím  lovu 
(t  j.    mladfd  g   oblínajid 

0  ůSaítňujl  ae  nejea  oby- 

1  vii,  nýbrí  i  vidálenSjif 
ch,  UezeiSakýoh  a  Piní*- 
LoFaaí  (t.j.  obyvatelé  Po- 
la  bývá  na  jediném    vý- 

promgil)  obyčejně  3006 
lohromadS,  kteříž  potravo 
>li  a  p.)  uosí.  I^knpnlci 
Lrcbsn^lBka.  Tuk  se  nej- 
lamých   seikrabi^e    a   na 

lamolek),  pak  v  kotlích 
;bytek  pak  (ftariía  řefianý) 
k  EV.  Seruá  vorvaí).  Dva 
obyčejně  1  '/j  p.  Ci«4  vor- 

B  liber  íemé  vnrvanS.  — 
elencSv  dává  píknou  ko- 
h  ivffat  i  na  obnv  i  po- 
r  mrlflv,  rBbee  nejstn 
'ovoiuje  M  bUvnC  a  dH- 


4>íl 

z6Bě  jen  na  N.  Zemi,  neai  ale  již  Mnoho  výdxttnýt 
liezi  dOtými  a  40tými  lety,  kde  bylo  jefité  v  těchto 
končinách  veliké  množstýí  mořské  Bvěice,  dojíždélo 
tam  v  letě  b  jediného  Pomořského  břehu  i  80  lodi. 
Nyni  bývá  odtud  naN.  Zemi  5 — 6  lodi,  ačkoli  se  i 
jiní  sousedí  moře  bílého  a  PeěorStí  v  něm  úéast- 
ňuji.  Lov  vztahuje  se  však  skoro  výhradně  jen  na 
jižní  ostrov  novozemský,  při  němž  fl,e  začátkem 
července  počíná,  odkudž  pak  promyšleniei  konoem 
srpna  za  mrí^,  mezi  tím  do  studenějšího  moře  Kar- 
ského  uchodivšimi,  se  pouštějí,  kteréž  pak  při  ná* 
vratu  jejich  tím  časem  opět  v  Železnýeh  vratech 
ubíjejí.  Počátkem  srpna,  kdež  mrži  od  N.  Země 
bývají  již  vzdáleni,  zabývají  se  promySlenici  kromě 
lovu  nerpalysounův  též  lovem  holcův  (aalmoalpifutšj^ 
kterýž  druht^  značn^í  ještě  výtěžek,  než  lov  mržův 
samých,  poskytoval,  f^o  nebezpečnost  lovu  Novo- 
■emskáho  (od  ledových  i-hrsův  a  tuhého  podnebí  a 
p.),  jakož  i  pro  nynější  řídkost  mořské  zvěře  tamtéž 
dávají  se  obyčejně  nyní  jen  nejodvážlřvější  lidé  k 
němu  najímati  (mezi  kteréž  se  zvi.  obyvatelé  vsi 
GhridinA  v  KandalakŠenském  zá!tru  počít;\jí),  a  lov 
tento  vázne  nyní  vůbec,  neméně  i  lov  na  Graman* 
těch  (Špicberkách),  kteréžto  ostrovy  Busové  druhdy 
též  silně  navštěvovali.  Bovněž  osvědčilo  se  přezi^ 
mováni  na  N.  Zemi,  kterýmž  byae  ovšem  lepší  vý- 
sledek lovu  pojistiti  dal,  svrchovaně  záhabným.  *) 
d)  Lov  plískaviee  (hělugy),  kterýž  se  ve  všech 
skoro  záUveoh  moře  Bílého,  Timanského  břehu  i  v 
Pečoře  převozíme  (a  sioe  nevody  i  udicemi),  byl  by 
ovSem  pro  cennost  zvi.. tuku  jejich  velice  výhodný, 
při  bystrotě  však  a  ryehjk)sti  těchto  zvířat  nevede 
se  ovšem  se  stálým  a  hojným  úspěchem.  «)  Veške*- 
ren  výtěžek  výročního  úlovu  jeaořských  ssavcův  v 
m<^  Bílém  a  severním  páČi  Danilevský  dle  vyvá- 
ženého s  Archangelska  tuku  (který  skoro  výhradně 


^)  V  posledních  leteeh  vzmohl  se  .vSak  lov  mržův  na 
N.  Zemi  opět.  Tak  dalo  se  tu  r.  1865.  13  loM 
se  106  muži  nalézti,  kteří  600  k.  mržů,  26  1^ 
soimů  a  360  k.,  holcův .  ulovili  a  6^60  pudů 
TOrvaně  vytěžili.   < 


466 


la  hranice  jde)  aá  na  70 — 80.000  pndflv  rý- 
rodné,  s  Seho  na  Zimní  břeh  a  KedoTský  prAmysl 
50.000,  na  Ustínský  lO.OOO,  na  ostatní  prAmysly 
tolikéž  vypadá,  oož  v  hromadS  i  s  kožemi  asi  cen- 
nost 145.000  rnblft  vydá. 

3.  Ori^anisaoe  rybo-  a  mořského  zyěroloTu 
v  oblasti  severního  oceánu  je  celkem  dosti  dokonalá 
i  vede  se  zcela  podle  ruského  .  spůsobn ,  t.  j.  lov 
pobřežní  podlé  obcí  (mírův)  se  stejným  rozdělením 
výtéžku  mezi  účastníky,  lov  pak  vzdálenější,  zvláit 
ale  lov  tuleňův  i  mržův,  prostředkem  artěl&v  (éili 
burz),  kteréž  se  druhdy  při  Ustinském  prftmysla  i 
v  jedinou  velikou  burzu  (2000  i  více  účastnik&v) 
sbírali.  Nyní  je  právě  Ustínský  priLmysI  poněkud 
desorg^izovaný,  kdežto  artěle  Zimněbřežské  zvláftC 
příklfMlně  sobě  po&ínají.  Účastníci  jsou  hlavně  Ba- 
sově,  při  ekipi^i  bývají  váak  i  Samojedi,  Karelci 
a  Lopaři.  —  Naopak  jsou  nástroje  loví&v  dílem 
nedokonalé,  co  zvlažte  o  udicích,  ale  i  o  loděch 
(tak  zv.  ínjakáeh)  platí,  kteréž  by  anglickými  udicemi 
a  velice  příhodnými  norskými  ločbni  (j^mi)  nahra- 
diti náleželo.  Roi^ěž  žádoucí  bylo  by  pro  yětSí 
jistotu  lovu  mořské  zvěře  zřídit  viudež  po  východ- 
ním břehu  Bílého  moře  hlídky  (věže  pozorovací),  s 
kterých  by  časné  městiětě  zvěře  bezpečně  určiti  se 
dalo.  Neméně  nedostává  se  k  větSím  výpravám 
potřebného  kapitálu,  pročež  Danilevský  zřízeni  bank 
zvi.  mezi  Pomorci,  zejména  vKemi  a  Sumském  po- 
sadě navrhuje.  K  zvýžení  přijmuv,  na  opravu  těchto 
pvůmysl&v  nezbytně  potřebných,  žádoucí  by  též 
byla  větií  volnost  obchodu  s  nejsevernější  Norvegií, 
kamž  ruStí  kupci  (ale  posud  jen  1.  a  2.  gUdy) 
ruské  suroviny  hospodářské  na  směnu  sled&,  tuku 
lybího  a  p.  zavážejí. 

Od  několika  let  zřízena  jest  podnětem  vlády 
též  zvi.  společnost  pro  lov  sleďA  a  velryb  na 
moři  Bílém  a  výSe  (sídlem  v  Archangdsku)|  která 
vSak  málo  svému  určení  dostává,  zabývajíc  se  to- 
liko odkupem  ulovených  sleďft,  kterých  též  jen  do 
4 — 5000  pudflv  solívá  a  dopravi^je.  K  ovga&isaeí 
lovu  velryb  viak  posud  ani  nepřistoupila.  — 

III.  Poměry  rybolovu  na  moři  Balti- 


469 

ckém  a  v  oblastí  jeho  byly  r.  1851  od  fládni  ko- 
mise ,  zvláSté  k  iomu  sřisene  (pod  oáSelmotrim 
akademika  Baera)  dříve  ještě  vyBkoomáuj,  než  po- 
měry rybolovu  na  mořioh  Bílém  a  Easpijském. 

1.  Co  se  moře  samého  dotýČe,  amenSnje  se 
ov8em  přiroseným  pořádkem  věci  i  v  něm  bohatsvi 
ryb)  a  však  velmi  povlovně,  ano  možno  řici|  2e  vý- 
těžky lovn  v  minulém  století  byly  dle  porovnaných 
správ  ehudší,  než  jsou  uynějěi.  E^avním  předmě- 
tem lovu  v  moři  samém  jsou  tak  zv,  ěcMoutícy  (clu- 
pea  sprattus)  Čili  sledě  baltické,  kterých  je>  posud 
taková  hojnost,  že  jich  na  př.  jediné  ve  2  vsích,  na 
břesich  balt.  moře  ve  vých.  Estonii  položených  (to- 
tiž Peddis  a  Asserín)  výročně  ok.  5  milí.  kusův  S6 
naloví.  Veškerý  lilov  její  v  sev.  části  Balt.  moře 
až  do  ústi  Dviny  páčí  se  na  300.000  beček  čili 
130.000  rus.  čtvrtí.  V  tomto  lovu  účastáaje  se  od 
jara  do  aimy  skoro  všecko  selské  obyvatelstvo  bal- 
tických břehův  a  přilehlých  ostrov&v.  Po  salakuS- 
kách  mají  velkou  důležitost  IdCky  (scomber),  menSí 
to  druh  Qleď&v,  makrelám  podobný,  kterýž  n^hoj- 
něji  rovněž  v  Estonii  se  loví  a  pífpravovaný  vedle 
salakušky  nejen  důležitou  potravu  přímořského  oby- 
vatelstva tvoH  (kiťka  ovšem  zvi.  vyšších  tříd),  ný- 
Ihtž  ve  velkém  množství  do  vnitř  Rusi  se  9^ýlá. 
liOv  ostalď^h  ryb  zdejších,  mezi  nimiž  lososi  n^jr 
hojnější  jsou  a  nejvěláSl  též  cenu  mají,  bývá  méně 
hojný  a  výnosný. 

2.  Jezero  Cudské  a  řeky,  s  ním  ve  spojeni 
jsoucí,  vynikají  zvi.  bobatstvim  in^thSív  (spirhynd&us 
PalL),  kterých  se  ve  vůkolí  jezera  do  200.000  be- 
ček (v  xsennosti  %  milí.  rublů  štír.)  nalovL  Velmi 
hojná  je  též  papuíka  (salmo  muraenula),  kterýchž 
jediný  lybák  Čudského  jeaera  výročně  do  .60— 70.000 
kusův  dobudejakkoli  jich  z  nedůstatku  soli  ve  velmi 
nízkých  cenádi  (1000  kusů  i  po  22  kop.)  prodá- 
vati musí..  N&opak  umenšil  se  počet  jiných  ryb^ 
kt^éž  při  březích  jezera  jikry  kladou,  jako  i^^jmeaa 
eejnů  (leSčů) ,  ^tnoíiltf  čili{  sáp  (cyprinus  ballerus)  a 
vůbec  oennějSích  kaprovitých  ryb,  tak  že  vSeeky  tyto 
druhy  již  velmi  Hdké  jsou,  ano  skoro  docela  zmi- 
zely.   Příčinou  toho  je  hlavně  lov  drobných  rybi* 


420 


^k  této  ^ledi  (zde  chocfalfky  svaných)  velkými  ne- 
vody  8  drobnými  smyčkami,  kterýž  je  tak  obecný, 
že  jedhié  do  Petrohradn  před  r.  1851  se  jich  okolo 
10  000  beček  výročně  zaaýlalo.  Lososi  vstnpaji  jiS 
řidčeji  do  jezera  z  moře,  podobnS  json  i  sigové, 
Okouni  a  candáti  {sudakp)  řiácU  tak  že  by  nasa- 
zováni  těchto  velice  hledaných  v  Rusi  rybných  dru- 
hftv  žádoucí  bylo,  k  čemnž  již  i  vlÁda  přihlédá. 

3.  Co  se  organisace  lovu  v  Baltickém  moH 
a  oblaati  jeho  dotýče,  tož  děje  se  rybolov  větžfm 
dílem  od  příbřežních  obyvatel  proti  nájmu  jeho  od 
vrchnosti  (i  od  vrchnosti  samé)  a  p.,  a  to  jen  od 
jednotlivých  rodin;  toliko  Rnsové,  kteřiž  zejména 
na  západním  břehu  Čudského  jezera  pro  velikou 
rybnost  jeho  v  minulém  století  i  na  začátku  tohoto 
silně  se  byli  usazovali,  provozuji  jej  mírem  nebo  i 
artSlmi,  ku  kterýmž  se  vsedáleuějií  obyvatelé  s  pH^ 
fořeSnými  (kterých  je  při  j.  Čudském  ok.  30.000  hlav) 
zvláSt  pro  podzimní  lovy  spojují.  Nejstatečnější  me- 
zi  rybáři  Čudského  jezera  jsou  obyvatelé  Talap- 
skýoh  ostrovův  Rusové,  kteří  přes  2000  rybářův  mesl 
sebou  mají,  a  v  j'ejichž  rukou  se  nejen  nejvýnosnější 
lovy  jezera,  nýbrž  i  překupování,  dostavka  ryb  atd. 
nalézají. 

IV.  Je-li  rybolov  v  dolejSich  oblastech  moH 
evropsko-ruský^^  jednou  z  předních  a  výnosnějliok 
Živností,  tož  platí  to  vy9ěí  jeStě  měrou  o  Sibiři. 
Ohromná  rozsáhlost  země  této  a  hojnost  řek  a  je- 
zer, s  druhé  straoy  pak  mi^olidnost  a  niiSí  hospo- 
dářský stav  její,  jakož  i  množství  jinorodcftv  jwm 
hlavními  původy  veliké  váhy  této  živnosti.  Ovsem 
Že  jsou,  jak  výěe  řečeno,  mezi  zapadla  a  východní 
Sibiří,  ale  i  v  meněích  čibtech  obou  značné  ros- 
\áíly  jak  v  druzích  ryb,  tak  i  v  hojnosti  jejich,  ale 
též  i  ve  spůsobeoh  lovu  a  účastenství  v  něm.  a)  Tak 
je  rybolov  v  západní  Sibiři  u  mnohých  plemen 
Os^aekých  i  Samojedských  výlučnou  živností,  kdežte 
^  Bajkalském  jezdre  zase  četná  sídla  Rusiív  čistě 
rybářskou  povahu  mají,  při  Ochotském  moři  pak 
opět  pobřežní  jinorodci  (srovn.  iTahoře)  zaměstná- 
ním tímto  jediné  se  obživují.  Rovněž  jsou  v  si- 
padni  Sibiři  v  celém  polici   dolní  Obi    všecka 


4?1 


lepli  m^a  rybolorná  (neménS  i  zTéroloretíká)  jino- 
rodcům  od  vlády  r  plné  vlastnictví  odetzdána  i  oni 
mají  je  podle  plemeA  a  rodin  v  stejné  díly  mesi 
sebotl  rozdělena,  provodíce  při  rotsmnoženi  objva- 
telslra  ob^Sasně  nový  předěl.  Naopak  přisluSi  na 
Irtyii  od  ústí  Naryma  až  do  OmVka  právo  lovu 
výlučně  nsazenémn  tam  vojska  řadových  kozákův, 
kteříž  i  rrbolovem  v  jezerech  Kirg^zské  stepi  s  Kir- 
^zy  samými  výluéně  ho  sdílejí.  ^)  Ve  Východní 
Sibiři  pak  Je  právo  rybolovu  i  vlastnictví  loviSt 
sice  též  některým  severnito  jinorodcttm  co  nezbytný 
prostiředek  jich  zachoVání  přiřknuto,  ale  pro  pře- 
vaha Tungus&v,  kteříž  hlavně  jsou  zvěrolovci,  nad 
ostatním  jinorodým  obyvatelstvem  stává  se  tu  ry- 
bolov skoro  zúplna  volným,  jakkoli  není  pťo  menSí 
bohaítství  ryb  daleko  tak  výnosným,  co  v  Sibiři  za- 
padni r)Příélny  toho  hledati  hlavně  vtom,  že  řeky 
západní  Sibiře  jsou  větším  dílem  stopního  rázu  s 
povlovným  tokem,  mutnou  TOdou,  obsahující  množ- 
ství organických  a  ttidiž  ryboživných  látek,  což  pH 
bornatosti  východní  Sibiře  je  naopak,  kdež  i  kamd<- 
nifé  řečiStě  kladení  jiker  rozličně  překáží.  Nad  to 
je  počet  jezer  ve  vých.  Sibiři  velmi  skrovný,  kte- 
rýmiž právě  zase  západní  Sibiř  oplývá. 

1.  •&  e  k  a  O  b  *  s  pHtoky  svými  platí  vůbec  za  neg- 
lybniŽgSf  ř^u  v  celé  Sibiři  a  kromě  Volgy  t  celé 
imperii  ruské. 

a)  Bohatství  Obi  záleží  hlavně  v  pestrých 
dnutich  Jistých  lososovitých  ryb,  mez!  nimiž  nelttia^ 
inuksunf  eýrokj  Sůkur  feéž  čokur),  pyidfcm  nejěet- 
irtjjSí  JsoU',  k  'nimž  v  menších  množstvích  též  okouni, 
(tialiml),  -jesetři  (zejm.  vlastní  jesetr,  tevrjuga  i  sterl- 
f^  a  slédl  přistupují.  Kromě  iekurů  a  pyždjanů, 
pak  sleďů  vyškytají  ée  vSécky  ostatní  i  v  IrtySské 
soustavě,  kteráž  nad  to  i  na  sterledé  bohatá  jest. 
Výěe  Berozóva  jsou'  i  kaprovité  ryby  ve  vSí  Obské 
soustavě  hojné,  zvi.  jati  a  plotvy  {cyprinus  erythro- 
phialmuš)y  karasi,  Ihii,  cejni,  uklejky  a  souvlastní 
kbakff,  —  0  tréskovitých  miíik  {ndltm),  ze  Stítohla- 
výeh  řevci  a  kerff,  konečně  Štiky  a  okouni.  Z  moř- 
ských emavcňr  Idví  né  v  hubě  Obské  a  nejdtílejSí 


«2 

Obi  toHko  pliskavice,  aS  dofti  Hdko,  jcjiehi  kflše  i 
tak  86  ztI.  od  jinorodcův  spotíFebuje. 

b)  Rybolov  y  hubě  Obské  provosuje  ae 
skoro  výhradně  od  sousedních  Ostjakův  a  Samoje- 
dův,  od  kterých  mSti  knpci  a  promySlenici,  i^chá- 
lejiei  v  dobé  letního  lovu  zvL  2  Beresova  a  Tobol- 
ska,  sásoby  ryb  odknpnjí  Čili  vlastni  za  tovary  vy- 
měňnjí.  PromySlenici  vSak  pronajijnají  jinoro4cům 
sdojSíni  své  veliké  ,nevody  a  jiná  lovecká  ná^Sni 
proti  odvodn  jisté  části  úlovn  ryb,  kteréž  pak  onino  sami 
připravují  (odtud  jichjmenoj^roio^f).  Rovněž  je  rybo- 
lov ve  viech  přítocích  dolníObi,  z  nichž  zvL  Sosva  a 
Sygva  na  ryby  (lososy  a  kapry)  velmi  bohatý  jsou, 
v  přímém  vládnutí  Osfakův  a  Vogolc&v.  Jinde  pro- 
najímají jinorodci  loviitě  svá  ruským  kapcům  i 
promySleníkům,  vétSím  dilem  na  několik  let  napřed 
proti  odvodu  potíFebných  tovarův,  potravních  věci  i 
částí  úlovu,  při  čemž  se  v&ak  velmi  časté  nepo- 
řádky úplným  vylovením  loviStě,  zavřením  ústí 
pfitokAv  Obských  a  p.  vyskytijí,  tak  že  již  mnosi 
jinorodci  ve  velkou  závislost  od  Rusův  upadli,  o) 
Lov  na  pronajatých  loviStích  provozují  pak  Rusové 
buď  dle  svého  spŮ5obu  (t  j.  prostředkem  artělí 
nebo  i  najatých  lidí)  sami,  buď  j^  dávají  od  jino- 
rodcův pod  dohlídkou  provoditi.  Každoročně  nalézá 
se  v  niHnách  Obi  do  30  lodí  z  Berezova,  z  Tobol- 
ska  pak  15  lodí  větSích  i  menSich  (tak  zv.  doěÍ€' 
nik&v  a  kajuk)^  kteréž  po  40  a  70 — 150  lidí  pojmouti 
moliou  i  pro  nákkd  3000  a  vétSí  na  7000—15.000 
pudův  upraveny  jsou.  fi)  Množství  úlovu  je  a 
příčin  proměny  řečiStě  v  Obi  za  jarních  záf^avi 
pro  rozdílnou  dobu  ledoplavu  atd.  též  velmi  roz- 
dílné (jakkoli  ryb  v  Obi  vůbec  neubývá),  i  obsahi^e 
v  dobiých  letech  i  10.000  pudův  jesetrův  (r.  1846 
dle  Abramova  jen  7000  p.  v  cennosti  9100  r.  stf.), 
2000  p.  sterledí,  nelm  25.000  kusův,  muksunů  áo 
800.000,  syrků  V,  milí.,  iekurů  700  000,  podjazků 
600.000  kusů,  itik  20.000  pudů,  což  hromadné 
cennosti  200  000  rublů  dosahige.  y)  Ryba  větSim 
dilem  silně  se  soli  (u  jinorodců  jen  suií  a  adi), 
ačkoli  sůl  není  právě  výborná;  taktéž  dobývá  ae 
jiker  celkem  jen  málo,  protože  ryby   vétiím  dilem 


473 

pro  posduí  poměrná  dobu  lovu  jsou  již  bee  jiker, 
kleje  bývá  též  nemuoho;  za  to  je  toku  hojnosti 
jakkoli  jen  z  jesetrův  vlastních  bývá  čistý  a  dobr^, 
yýtěžek  výroční  odváží  se  s  části  pHmo  z  nížin 
Obských  přes  Ural  do  Archangelska,  větSím  dílem 
vSak  přiveze  se  po  odrážce  spotřeby  místní  do 
Tobolska,  odkndž  se  Ve  j^^o  buď  na  jarmarkách 
Tobolské  gubernie  rozprodá,  buď  i  k  potřebě  Ural- 
ských  závodů  do  Permské  gubernie  dostavuje. 

c)  Na  přítocích  dolní  Obi  loví  jinorodci 
skoro  výhradně  sami,  a  vŠak  pro  uzavírání  ústí 
řek  za  dobj  velkých  lovů  letních  na  Obi,  jakož  i 
pro  nedostatek  dokonalejšího  náčiní  bývají  úlovy 
jejich  větSím  dilem  nedostatečné ;  naopak  je  1  o  v 
na  četných  jezerech  Tobolské  i  Tomské  gu- 
bernie zcela  volný  a  provozuje  se  s  velkým  úspě- 
chem od  ruských  posidlencův,  pro  kteréž  vůbec,  po- 
kud podél  Obi  níže  ústí  Čulyma  aŽ  k  Obdorsku 
usedlí  jsou,  rybolov  již  z  příčin  chudého  zemědělství 
stává  se  důležitou  a  přední  živností.  Jezera  oněch 
gubernii,  jakož  i  v  Éirgizské  stepi  jsou  svrchovaně 
rybná,  pokud  ovšem  nevysychají.  Zvláště  vynikigí 
bohatstWm  ryb  jezera  Čany,  kdež  se  do  r.  i  150.000 
p.  ryb  naloví,'pak  jezera  E^ainského  okruhu,  kdež 
výroční  výlov  i  na  30.000  pudů  dostupiige.  Jelikož 
Kirgizi  rybolovem  se  nezajímají,  dojíždějí  kozád  z 
linie  Klrgizské   sami  na  lov  do   Kirgizských  jezer. 

d)  Na  vysním  Irtyši  zabývají  se  Kozáci 
skoro  výhradně  kromě  služby  své  a  chovu  dobytku 
jen  rybolovem,  jednak  pro  nemožnost  zemědělství  v. 
těchto  stopních  končinách,  jinak  též  pro  velkou  vý- 
nosnost rybolovu,  kterýž  mnohým  i  několik  set 
rublů  ročního  pfíjmu  poskytuje.  Též  na  j.  Z  a  j- 
sanském  mají  Kozáci  Semipalatinští  dle  úmluv  s 
Kytajskou  vládou  právo  lovů,  a  každoročně  od- 
pravuje  se  tam  ,a  na  černý  IrtyŠ  komando  86 
mužův,  kteří  tu  za  celé  léto  až  do  ř^na  loví  a  zvi. 
jesetrů  a  sterleďů  v  značném  množství  nabývají^ 
tak  Že  z  těch  úlovů  obyčejně  10.000  r.  výročních 
důchodů  do  kassy  štábní  se  dostává.  Zvláště  též 
bývá  příprava  kleje,  jikry  i  vjazig  (zde  halyky  zva*! 
ných)  na  těchto  lovech  příkladná. 


474 


2.  Jeniiej  je  sice  řeka  viadei  ns  rjby  bohatil 
a  viak  rybolov  ▼  dolejíím  bSha  jejim  podl&i  hlaTnS 
té  záradě,  Se  feka  relmi  sáhy  samná  (t  sáři), 
nisledkem  ^ho2'  promySleníei  miti  s  Jenisejska 
neodvažtgí  se  sami  na  lor  daleko  niže  Jenisejska, 
bojíce  se  sanmnntí  na  spátečné,  pro  Četné  prahy 
obtížné  plavbS.  a)  Následkem  toho  nalesá  se  na 
dolním  Jeniseji  rybolov  pro  tržbn  (poknd  totiž 
na  úhradu  místní  pot^^by  nejde)  skoro  scela  t  m- 
kon  jinorodcův,  od  kterýchž  výtSžek  jeho  výhradně 
skoro  knpci  města  Jenisejska  po  ryehlejSi  plavbě 
odkopají  (výr.  ok.  50.000  pndův).  Okolnost  tato 
překáží  snadně  rozvití  rybolovn  na  dolním  Jeniseji, 
aCkoU  tento  v  poslednídi  letech  následkem  Setných 
jiloven  zlata  blíže  Inbatska  aspoň  aŽ  dotad  se  nsílil. 
Ostatně  je  lov  na  celém  Jeniseji  i  v  oblasti  jeho 
volný,  toliko  menM  řeky  a  jezera  přivlastňují  si 
sousední  obce  ruské  i  plemena  koČovnická,  dopou- 
itějíce  oviem  proti  poplatku  i  cizím  lovit  fi)  Po 
Jeniseji  mají  jeStě  v  oblasti  jeho  větSí  důležitost 
západní  přítoky  jeho,  kteréž  jsouce  nižinnými,  vy- 
nikají značnou  rybností,  pak  ř.  An^ara,  kteráž 
zvL  na  sterledě  bohatá  jest,  jež  se  i  v  zimě  pod 
ledem  ubíjejí,  kterých  se  pak  tím  časem  i  do  700 
p.  do  Irkutska  prodává.  R.  Mana  i  Tuba  mají 
kromě  rozl.  ryb  též  lipany  (ehariuzj/)  a  lenky,  kte- 
H^eh  na  1  arteliSika  i  70  p.  se  naloví.  Z  jezer 
Jenisejské  oblasti  jsou  zvi.  rybné  j.  Boží  a 
Bílé,  kamž  z  vftkolních  i  vzdálenějších  osad  artěle 
i  1000  Členův  se  dostavu^^  platíce  z  lovu  příbřež- 
ním Tatarům,  y)  Ryby  nejčetněji  v  Jeniseji  a 
levých  přítocích  jeho  lovené,  bývigí  jesetíPi  i  ster- 
ledi,  pak  z  lososovitých  naHmi,  tiýmeni,  Čiři,muk- 
suni,  omule,  pak  též  itiky.  Ostatně  se  i  na  Jeni- 
seji, jako  vůbec  ve  v8í  východní  Sibiři,  ryby  řidčeji 
již  solí  (a  to  toliko  od  Rusů).  Obyčejně  se  ryby 
ze  zimniho  úlovu  zamraŽují,  z  lovu  letního  pak  se 
na  vzduchu  suií  a  sice  v  tom  spůsobě,  že  velké 
i^by  se  před  usuSkou  tiučeníra  sploští  (tak  zv./tiibaQ, 
usušené  drobné  vSak  na  práftek  utlukou  (^ona).  Po  víi 
vých.  Sibiři  je  i  spotřeba  ryby  pro  psy  značná, 
kterýmž  se  ryba  (oviem  nejěpatnějií)  v  jamách  i^- 


4J5 


sstí  dává.  Na  spřežení  12  psA  poSitá  se  1000  k. 
sledA.  é)  Obchod  ▼  rybáeh  s  Jeniseje  je  násled- 
kem dotknutých  okolnosti  ovSem  relmi  skrovný, 
ano  sám  Krasnojarsk  mnsi  se  již  rybami  z  Irkntska 
a  g.  Tomské  zásobovati. 

3.  Je  Ber  o  Bajkalské  a  padající  v  nS  řeky 
slynuly  před  éasy  a  slynou  i  podnes  velikou  ryb- 
ností,  ji^koli  úlovy  za  starSích  dob  bývaly  mno- 
hem výnosnějií,  ná  nyní.  Příčiny  toho  hledatí 
náleží  (dle  Hagemeistra)  hlavně  v  zanáSení  delto- 
vého ústí  Selengy,  Vrchní  Angary,  Barguzina  a 
jiných  Y  Bajkal  vlévajících  se  řek,  kteréž  násled- 
kem mnohaletého  zanedbání  tak  pokročilo,  že 
jediná  vláda  veliký  náklad  na  vy^Sténí  jeho  pod- 
nikndulá  s  to  jest,  jakkoli  se  to  dmhdy  od  obča- 
nftv  i  v<álikých,  jeitě  r.  1790  pro  tento  lov  stáva^ 
jíeidi  artéU  sonkromním  nákladem  činívalo.  Tak  jako 
sandieni  toto  četnějSím  ^bám  Bajkalským  (zejmé- 
na omniím)  vétSími  roji  k  tn  e  t  á  n  í  jikry  v  řeky 
postupovati  brání,  tak  umenSnjí  rovněž  hojnost 
úlovu  nepořádky,  kteréž  se  při  lovu  omulí  na  Trchnf 
Angftře  provozují,  kdežto  jinak  lovy  Selenginské 
ve  všem  p<^ádku,  zřízenými  artélmi  a  pod  ^ohUd- 
kon  vládní  se  déjí,  kteráž  ostatně  ze  viech  lovftv 
na  Bajkale  poplatek  bére.  I^es  to  vSecko  jsou 
lovy  v  jezeře  a  řekách  jeho  posud  velice  výnosný, 
a  rybami  Bajkalskými  zásobuje  se  nejen  celá  g. 
Irkutská,  nýbřŽ  od  části  g.  Jenisejská  i  ZabajkaK 
ská  oblast. 

a)  N  e  j  předttějiíryby  v  Bajkalu  lovené 
jsou  jeselři,  omule  a  lipani  (ehafiussi),  a)  Lov 
jesetrův  je  nejrannějSí  vSech  a  počíná  v  ústi 
ř.  Selengy  vedením  rozličných  artélí,  zvi.  Irkut- 
ských,  již  prostředkem  dubna,  kterýmž  časem  je- 
setíHi  j€^  pod  ledem  v  nevody  (bývá  jich  tu  i  do 
1600)  se  chytají  a  potom  živí  jeStě  dílem  suchým 
poutem  na  zvL  saních,  dílem  po  Angaře  do  Irknt- 
ska odpravujíu  JesetH  z  úlovů  letaích  (taktéž  v 
Selenze  i  v  Bargusinské  hubě),  při  nichž  bývá 
i  do  60  lodí,  solí  se  vSak  výhradně,  a  jikiy  z 
nich  připravují.  Výťoční  úlov  jesetrů  páčí  Hage?^ 
meister  na  1000  pudův  (v  lepSíeh  letech  i  3000  p.* 


476 


svěií  ryby,  a  mi  600  padAv  solené  ryby,  ▼  hromadiié 
cennosti  5500  mblAv.  Jlkry,  kteráž  yiak  milo  do 
obchodu  přicbisí,  dobývá  se  ok,  50  pndŮF  t  cen- 
nosti 600  rublA.  Též  vjasigy  se  vůbec  velmi  málo 
připravuje  (ok.  30  p.  v  ctti  900  r.),  kleje  bývá  téi 
jen  do  50  p.  v  hromadné  ostí  3500  r.  fi)  Chari- 
uzi  loví  se  za  celé  léto  od  vskryti  až  do  sámraky 
řek,  i  každodenně  v  ten  Čas  doohási  5  i  10  lodék 
do  Irkntska  po  Angaře  s  těmito  rybami,  kamž  se 
jich  takovým  spůsobem  do  roka  přes  1  milí. 
knsA  dopraví.  Veikeren  álov  charinxft  t  jezeře 
i  přítocích  jeho  obnaží  vSak  několik  núlL  knsův 
i  sotva  ustoupí  úlovu  omnii.  Hagemeister  přijímá 
Vs  milí.  kusů  svěží  ryby  v  letě  a  2000  pudů  v 
zimě  v  hromadné  cennosti  18.700  si.  f)  NejvětSi 
číslem  i  cenností  bývá  výroční  úlov  omnií,  kte- 
réž se  v  Bajkalu  v  ohromném  množství  rodí  a  v  čer- 
venci a  srpnu  do  ústí  viech  řek  Hibajkalských  ve 
velikých  rojech  vcházel.  Nejhojněji  objevují  se 
týmž  časem  omule  v  ústí  řeky  Selengy,  kdes  je 
tou  dobou  organizovaným  lovem  artělí  četní  pro- 
mySleníci  proti  billetu  a  dohlídce  zemské  polioie 
loví,  a  sice  výSe  12  verst  ústí  řeky  samé  okolo 
vsi  Čertovkiny.  —  Druhdy  vydával  jediný  lov 
Selenginský,  nedelií  10 — 14  dní,  i  7  milí.  kn- 
sův této  chutné  a  užitečné  ryby,  kteráž  je  v  dlouhé 
posty  ruské  obyvatelům  Irkutricé  g.  obyčejnou  po- 
travou; nyní  jich  sotva  bývá  700.000  k.  Od  SOcá- 
tých  let  vzmohl  se  znamenitě  lov  této  ryby  i  ve 
Vrchní  Angaře,  kdež  na  př.  r.  1$36  již  10 
míli.  kasův  v  krátký  čas  chodu  ryby  v  řeku  nlo- 
vilL  Následkem  nepořádkův,  výie  vspomenu^ch 
(jakkoli  i  tu  lov  hlavně  artělnd  se  provozuje) 
umenjilo  se  i  na  V.  Angaře  nyní  Číslo  úlovu  značné. 
Kromě  těchto  dvou  předních  loviSť  omnií  provoziýe 
se  lov  silně  jeStě  v  ústí  ř.  Barguzina  (před  r. 
1840  ježte  1,100.000  ryb),  v  hubě  Korginské  i  též  po 
vrchní  Selenze  až  ke  Kyt^ýským  hranicím,  ač  tuto 
více  jen  sporadicky.  Nyní  solí  se  v  Selenze  a  Koraa 
jen  do  500  beček  ryb  (po  800—1000  knseeh  omulí), 
T  Bsrguziné  300  (po  1000—1200  rybách)  a  Te 
Yrchnoangarsku  do  3500  beček  ryb  (po  1200— 1 760), 


477 


tak  2e  reikeren  úlor  omnií  do  roka  270.000  kašfi 
svěží  ryby  v  zimě  (v  csti  6760  r.),  při  letních  lo- 
vech vSak  4725  beSek  (v  csti  94.500  r.),  a  v  hro- 
madné cennosti  101.260  r.  obnáSí.  Připrava  so- 
lených omnií  pozbývá  vSak  velkým  dílem  žádoncí 
opatrností  a  bedlivosti  a  odtud  ne  vSecky  druhy 
bývají  dobré.  Za  nejlepSí  platí  selen^nské  solené 
omule,  pak  bargusinské,  nejSpatnéjSí  bývají  kor- 
ginské.  d)  Ostatní  ryby,  lovené  v  oblasti  Baj< 
kalu,  bývají  hlavně  ještě  z  čeledi  lososů,  zejména 
tajmeni  (i  do  3  pudův  váhy),  nalimi  (do  1  p.), 
sigové  (do  8  liber  r.).  Štiky  mívají  i  do  80  h, 
Hni  do  10,  okouni  a  jazi  do  8  1.  Tajmenft  lovivá 
se  do  r.  i  700  pudův  v  cennosti  1760  r.,  nalimft 
750  p.  (cst  1126  r.))  ágr&  600  p.  svěží  a  6000  k. 
solené  ryby  v  hromadné  cenností  2600  r.  Úlov 
Xtik  bývá  do  760  p.  v  cfftí  1012  r.  a  z  kaprovi- 
tých  lyb  línů  6000  k.  v  csti  1250  r.,  jazů  860  p. 
za  560  r.,  sorog  (kus  jen  do  V2  !•  Tahy)  pak  750 
p.  za  800  r.  Oolomjanka  neloví  se,  z  mořských 
ssavců  jsou  tu  jediné  tuleni,  lov  jejich  nemá  vSak 
žádného  významu,  jsa  jen  zcela  náhodný. 

b)  I%poSte-li  se  k  těmto  výtěžkům  jeStě  zisk 
jlkry  z  jesetrův  (60  p.  v  csti  600  r.),  jikry  oraulové 
(200  p.  zá  300  r.),  kleje  jesetrového  60  p.  za 
8500  r.,  yjazigy  30  p.  za  900  zl.  a  tuku  z  rozl. 
ryb  200  p.  za  400  r.,  jakož  i  porsy  zvi.  z  ryb,  v  jeze- 
rech Chorinské  stepi  a  Vrchněudinského  okruhu 
ulovených,  připravované,  t.  j.  190  p.  za  114  r.,  ob- 
jeví se  veSkeren  průměrný  výro&iý  úlov  v  Baj- 
kale a  oblasti  jeho  v  hromadné  cenností  139.761 
r.  stíF.,  kterýžto  výtěžek  se  celkem  vždy  za  jistý 
považovati  může. 

4t.  Na  ostatních  řekách  východní  Sibffe 
má  rybolov  od  řídké  osidleností  skoro  výhradně 
jen  místní  důležitost,  jakkoli  Busové  ěasto  pro 
uhrazení  vlastní  potíreby  i  kromě  bydliXt  svých  v 
artělech  i  na  vzdálenější  řeky  se  odpravují  (jako 
na  př.  KirenStí  na  ř.  Kepu  a  p.)«  Při  menží  cel- 
kem rybnoati  východosibiřskýoh  řek  i  při  vií  ne- 
dokoniJosti  lovČího  náěiní  u  domácích  Tungusův 
i  JakntŮT  ohrazuje  přece  rybolov   vludež  potřebu 


Dittatl  i  ■   přeb^tkam,   &  pH  rfitm  oaidlenOBti  moU 

bj  BDadnD  za  pomocí  dukonolejlQio  iiA£ídí  rjbolor 
na  některých  řekácb,  jako  xvl.  na  dolni  Leofi, 
Koljiuě,  Amnni  &  pfi  tichém  oooíolu  EitftmeDitých 
roiměrŮT  pro  tržba  nabyti. 

a)  Lena  Je  v  dolním  toku  ■tíid  níie  datí 
Titima  doiti  bohati  na  ryby  vieho  drobu,  crL  pak 
na  losoaj'  a  jesetry,  yýie  odtad  bývá  jich  mínS; 
Tždy  ale  docháE^í  nelmy  a  tajmeni  (i  inaCné 
T&hy  3 — i  pud&T)  ai  do  Eiranskibo  okroha,  etL 
ietnS  objevuje  se  ta  ■aíítkem  Servence  sterleď,  a 
to  mnohdy  ohromjiýini  roji. 

b)  Kolýma  vyniká  nade  viecky  ostatní  íeky 
na  leverovýohodS  Sibiře  Enáuenitou  rybaoati,  íEeho2 

EHÍiina  blavnS  re  vétiioh  jeserech  na  tundrách 
l«dati  niteii,  i  nimiž  řeka  ve  spojeni  jest,  a 
která  na  protiv  oBtatnlm  řifinim  jeBer&m  evI.  v3£f 
ryby  i  v  takové  hojnosti  oblahiyi,  ie  jich  prostS 
j«D  Serpt^í.  Nejtepíí  výtEžek  poBkytnji  přikolym- 
■kým  Htel&m,  jak  Boailm,  tak  Jukaprům  a  Ja- 
kntflm  sledi,  kt^I  pK  svém  choda  v  zéíl  v  tako- 
vém mnoístvl  se  jeři,  že  jich  lovci  i  do  malých 
liti  svých  po  3000  knsich  i  jedním  tabam  naloví. 
Eol^inStí  eledi  jaon  i  vStíi  sledAv,  t  Janě  a  Indi- 
girce  lovených.  Ostatně  provoznje  se  rybolov  jii 
od  ranního  léta,  ano  i  podlednf  T  liml,  doknd 
dlonhé  noci  aenattanon. 

c)  V  řece  Amnra  a  velikých  přitocfoh  jeho, 
kteréž  lovněi  bohatstvím  1osob&  a  jeaetrft  i  ivláit- 
ních  drub&v  vyiiíki^í.  má  rybolov  při  skrovném 
po£ta  jiaorodcůr  i  Bnského  obyvatelstva  taktéi 
posad  jen  místní  důležitost,  mohl  by  se  viak  sá' 
rovefi  s  velkerým  hospodářským  stavem  lemS 
valiee  ivelebiti. 

d)  Přímofí  M 
yíik  veliké  bohatství 
loBos&v  a  jesetrfiv  . 
mořských  SSBVC&  (v 
via),  že  i  při  velíce 
jen  nahodUém  lovu 
se  skoro  vyhraně  ji 
pHbřaiiii    obyvatelé 


479 


hyifíSo^  ySeeku  ivon  výrovi  potřeba  nliraSiyi, 
nfbri  1  ryby,  a  zři.  soby  mržův,  prostiredkem  zad- 
nicb  5ili  sobích  CukčAv  do  obcboda  pouitéjí.  Tak 
bývá  na  trzích  v  Jakntsku  do  roka  i  400 
padftv  mrŽíoh  zubův  v  cenností  12—13  r.  za 
pud.  První  pokns  o  pravidelném  lovení  velryb  stal 
se  r.  1861  od  Rusko  -  Finlandské  společností  vel- 
rybní,  kteráž  t  r.  jednu  loď  do  moře  Ochotského 
poslala.  Výtěžek  r.  1852  obnáSel  1500  t&n  rybího 
tuku  a  25.000  pudův  rybí  kostíoe. 

V.  K  podstatnému  vyčíslení  O  ooenSní 
vSeho  úlovu  v  rozsáhlé  imperii  ruské  nedostává 
86  ovSem  skoro  pro  žádnou  oblast  rybolov9oa  do- 
věrných a  úplných  dát 

a)  ]%jme-li  se  vSak  největSí  zajisté  v  celé 
imperii  úlov  výročný  v  Kaspijském  moři  (jinak  téŽ 
nejbezpečněji  vySetřený)  v  cenností  IOV2  ™^^1* 
r.  za  základ,  tož  může  se  s  uvážením  viech  fy- 
sických a  hospodářských  činitelů  úlov  v  Černo- 
mořské  oblastí  asi  na  2V2  ii^iU*  r**  úlov  v  oblastí 
baltského  moře  na  3,  úlov  ve  střední  Rusi  čili 
hořejším  Volžském  poříčí  asi  na  172*  úlov  v  Bí- 
lém moři  a  severním  oceánu  na  3V2*  veSkeren  pak 
úlov  Sibiřský  (na  základě  určitějšího  ocenění 
Obských  a  Bajkalských  lovů  v)  na  ÍV2  milí.  rnblův 
odhadnoutL  Z  toho  vyšla  by  pak  hromadná 
cennost  výročního  úlovu  ryb  i  mořských  ssavců 
po  vSi  imperii  na  22  V2  núU*  rublů  v,  kteráž,  vSak 
vzhledem  k  velikým  vzdálenostem  v  řifii,  jakoŽ  i 
vzhledem  k  rozličností  cen  podle  počasí  ročních 
v  prodeji  čili  obchodu  se  zdvojnásobí,  tak  že  po 
odrážce  nákladu  při  lovu,  rozvodu  a  t.  d.  každo- 
ročně národnímu  jmění  aspoň  30  míli.  rublův  při- 
růsti může.  V  oné  odhadní  sumě  veSkerého  úlovu 
účastňuje  se  ovSem  kaspijské  moře,  tento  neiryb- 
nějií  bassin  Buši,  skoro  47%;  ve  veSkerém  úlovu 
obsahuje  se  pak  rvb  a  plod^  jejich  skoro  na  22 
milí.  r.  Č,  97%,  kdežto  výročný  úlov  mořských 
ssavcův  vůbec  jen  asi  600.000  rublů  místní  cen- 
ností  dostuptge. 

b)  Co  se  pak  po  Čtu  lidí  dotýČe,  v^radně 
n.    převážně   rybolovem  se    živících,   nebude    číslo 


480 

toto  nlíSt  2'/,  milí,  hla»,  (t.  j.  3'/,  "/,  obyvatd 
vat  imperie),  poeitajíc  oa  Sibiř  tu!  SOO.OOO  dnil. 
Odkadi  pfípadal  by  na  1  bInTD  prům.  výročný 
Týtěžek  9 — 1!  r,,  na  jednobo  rybopromjifleniiíkB 
pak  {pHjmono  jich  počet  Ďkrát  meníi  t  j,  '/i  m''I- 
hlav  i  TTJtDntím  kupců)  45—60  rablů  výr.  ddcbodft 
■  rybolora,  coi  jest  při  viácnoiti  penSa  zejména  t 
pnstějSfcb  krajinicb  ryboloTDých  tlnloý  v  kaidém 
obledn  d&chod. 

D.  Zvirolov. 

Zvěrolov  nemi  oriem  í  na  Bnsi  podle  pfíro- 
■ené  povahy  své  takové  dftleiitoBti  a  roiSIfeDOid 
oo  rybolov,  přece  vlak  nilelf  v  íevemlch  lesných 
a  tundrovitých  konSinich  dílem  í  v  atepnlm  sraji 
evropské  Buii  k  předaEjíim,  v  SibGti  pak  roíhoduS 
k  předním  živnostem  zvlíitS  jinorodého ,  dflem  i 
rasliého  obyvatelstva,  jsa  provoeováa  jak  pro  maso 
tak  hlavně  pro  Brst  a  kůíe  lovené  zvSře. 


f)  U  rybolavných  kmen&vviak,  při  řekách  Btále 
niedlýíh  (jako  jsoa  aejmena  Vogulci,  iisC  Oa^i- 
k&v,  pMmoKti  ČDkii,  Lainntí,  Jak«dři),  pak  n 
i^eďi  skotovodfiv  provoinjf  bonbn  toliko  lide  avo- 
bodnf   a   vfibec    jinou   dom&cl    prací    nezamjstnanl, 


4S1 

jfeHlBož  lesy  svláit^  od  kó^viM  ma^S  tsdileiiy 
jsoQ  a  tudíž  tíFeba  i  TjdennSddnilio  opaStŠni  dditfdva 
yyšaéú^  Jřúáohn^  děje'  se  'ftfii  it^edlýdi  již  a  se- 
raé^Ukých  Zjijaneeli.  Naopak  stfilo|f  skotovódeii 
Mevend^  t>  j.:  Samojodi  efropStf ,  Jakuti  á  Čnkk 
sadní,  a  podobán  téi  jlŽni  stepnt  kééovnf^l  a«ijlf( 
i  evropiti  V- ÉBaěnýtik  množstvíék  bv^  ilte|mí'(riz 
nahoře),  nebo  ř  takoron,  k^ťá'  zvi.  na  plánS  ^  léta 
Tyehodi  nebo  ▼  nich '  státer  sé  «dr2ajé,  Jako  vájíee, 
láky,  divoké  soby,  Mjhy,  vlky  a  p. 

cf)  BnaoVé  pustili  jak  r  BvrojpS ^ak  ^  SibiH 
jíš  vlňUm  dilem^  erlropřomySlenóst  od  těch  dob,  co 
vTÍSte  nbylo,  á  ji  provo2tijÍ  liynf  výhradné  jen  Udé; 
nonzf^  a  jinými  okolnostmi  k  nejisté  a  obtištié  %iv- 
noetiltéto  dontooéaí,  kteráS  Je  při  OBtatnfci  jiS  v^ 
Mm  dílem  ponhon  ochotou  a  zábavou*  '  'Miko  obv^ 
vátelé  Kirenského  oímiba  v  Bibffí,  j»a1t'  obyvatelé 
honkýoh  končin  jak  v  TTráhi,  tak  zvl.^e  vSefčh  si^ 
bfřských  horách,  potom  kozáoi,  po  stanicích  a  Stýb- 
lech (karaiDléoh)  na  vfií  hranid  SlMřlíké  roztron- 
hm&,  provosnjí  honbtl  jeltd  s  v^St9ím  "ús^lm  'i 
tvýMSkein,    jakkoU     jen     r    bliSMm     ip^olí  >  býL 

•)  1%  tdm  vSefn  je  zvSrolov  vdioe  jdSté  váSttvu 
livntMitá  po  vflf  Mv.  Rusi  a  zvi.  SibfifiV  jeHk«i%  nejed 
mem  'přední  Uvnosti  Jinorodcův  nálél^,  pro  n^ž  ^ta^ 
kofka  jedihonp^kotijest,  spoj«jM  je'^^okrdfiileJ8lníi 
fnačnS  EilSy,  ^ýbrž  on  poskyttijé  téi  potťAvk  ^eU 
kémn  dIM  obyvatelstva;  ztl.  v  Sibiři^  a  zjedhává 
jha  M  kůile  a  <  mi  vůbec  smaSfioti  '  toQmÉi#<'0okoíl9 
8  ndU.  rublAv)^ ' výťo^iiích  dichód^v ,  k^ťéH  «*  oWfóktt 
jea  aei  d  pélovid  v  mkoti  pťcfmySlenttfkfiv  iSaMýCh 
zůstane,  při  tom  vlem  viak  toloinost  poshýtaje,'  £áM 
sobiti'«e  jiffon  potravou  láá  doby,',  k^  svgř  ^ejdo^ 
jakK>r  i  jtnýmf  itozbytnýml  potřebámrživ^^;  ' 

1.  Při  obecné  celkem  stodéňoiti  ■  podriebf  ůa 
Bod  i  Sibiři  ^ení  eé  vSe^alká  ^v^,  vjStií  S  mttifí, 
na  sorst  a  kůže,  ovSem  hlavni  ták  nt.  ^éi^áá  (^)S^ 
noj  zvě*"},  tedy  tozliéní  hlodavd  a  dřavd, '4d«ž1í^ 
zvěř  kopytná  (t;  j.  přeŽivaVd)  hlá^ě  pr6  výt6ž%k 
masa  lovena*  t>ývá/ktOřéhol(  zi  siHrtHé  eV^e  toliko 
DtttdPí  jfiióvddd  tta  ^bíH,'  «cjm.'  tfélcř«iíl8iif  OMjlL^ 


488 

^  a  Tangufli,  |H>Hfig'i  Nejj^edid^f  cv&ř  slrtttiá 
j»ou  veverky^  «obolovA  a  Uiky. 

a)  yev6re]|'a  j»ol6taofa  nlovi ié kaidoroČaS 
y  Sibííi  okolo  7-^9  milL  kaé&F,  t  errdpaké  Bnai^ 
svl,  pak  T  Uralo^  nepoehjbně  ok.  2  mUl.  k.,  tiJc 
ie  ooiiiu>$t  viebo  úlovu  j^iek  t  prodli  b  piimi  raky 
(kas  po  »  kop.)  pro  SIbtf  na  66e-«*640.aD0  rohlft, 
pro  éi8  ovropakoa  na  1^.000  rj  odhacboiiti  Ifle^  Ve 
yýekodni  8ibiři  je  ySak  yotrerka  (bjďka),  tak  jako 
skoro  vSecka  sr^tn^  9V^,  ooubjSjSí,  a  Oiide  platí  se 
kůl^  po  t$,  jindo  po  6—7  kopŠjkAeb.  Bnrnn- 
d.aků  bývá  aaopa^c  vitii  mnošsm  v  sápw  GSbSti  a 
v  evropské  Bosi  na  východním  svaku  Uralu*  celkem  je 
vSak  Imninduk&v  nepoměrně  miaě^  nei  bělek,  jelíp 
kož  i^echen  úlov  jíeh  na  Sibiři  do  100.006  kae&v 
(v  cennosti  1000  r.)f  v  Uralu  asi  30.000,- tedy  ok. 
]$00  s.  vyni9i.  NejiivějSi  trhy  na  kXabb  bnrtindukftv 
Irj^vaji  na  ,2  kon<^<di  Sibiře,^  totiž,  v  Obdorftk»  a 
Jabtsku.   •: 

h)  S  ob  o  1  ů  v  nbyi  se  v  Slhífí  potud  jeStě 
12--16.000  knsikv  v  cenností  120.000  r.*  v  evropské 
Rosí  mnohem  méně  (nejvýi  700(^  k.»  v  csti  7^^000 
r.).  V  Sibiři  uloví  se  jich  nejvíce  v  Jakutiké.  oblaiti 
(kfofliě  Qlekmiiiikého  okmku),  t  ji  6900-^AOO  do 
r^  (v  oMi.  60.000  r*),  v  Zabsjkalském  kra|i  na.SO^OO^ 
r^v  Irkntské  gub*  a  Olekminském.  okruhu  toliký 
y.^isniv^i^é  i^ub.  na  3000  k.  v  oooooali  16^18.000 
r,,,  v  Alt«^iském  horním  okruhu  300rr-i00  k.  ▼  eslí 
1500^2000  Ti,  v  ostatní  zapadni  Sibiři  600^1000 
vfc^mofl^^-rSOOO  r^  OvSemto  saminolýeh  lot.  kýval 
úloy  so^lův  mnohem  hoja^  ú'^<^  Nerfinili 
kup<¥i  poknpovali  jich  4^*uhdy  do  roka  4i*-6000  k.), 
nyní  ^i^  svířete  lK>ho  jii  maéně  se  nedostává 
pro  úsilný  lov  jeho.  HraaostajAv  dostttvuje 
Sibff  na  200i.0<M>  kusiji  v  cennosti  40.000  r.  (t  j.  s 
prvni^  ruky) ,  a  hranestaj  jest  jediná  srstná  svěř, 
kteráž  je  v  sápaní  SUi£H  pěkn^ií  a  tndíi  i  eeii- 
n^ěi.  Pohříchu  právě  tuto,  jakož  i  v  evropské 
Bmú  ho  sna^ě  ubývái  a  kolonk&v  i  ohorkftv  bývá 
té^  j^  do  UOjOíQOí  t«  výro&^ho  úlovu. 

e)  yelmi.«|M^iSný  je  naapak  výrožni  výtěMi 
lov49>]ríii^e^y  ktorél^avěem  nad  to  i  setmi  rcMOMM 


m 

pMdn  (polamíďt  Ulek)  r  Sibifi  lut  Tfi.OúO  kulLr,  v 
bramkáni  ceimoBti  &3.1B0<r.,  t  fiemž  ae  sejitt^DK 
modrých  (;«íu6'<'sA):  MOO  k:,  mlftdýeh  pescSv  .(son- 
«<tilti)  1£.000,  bilýob  S9.000  k.  obsAlmje.  Vůbra  je 
pMnďpeMBr:  takovi  ht^aoiC  t  «ev««ji^adnf  Si- 
Uři,  íe  Os^id  i  S*iBoj«di  kUe  j^lch  OMui  3D«n 
■ebon  xabotMŮ  pooke.  ^)  (Xalo  úloni  o«t&ttiicli 
liiisk  -(tci}N«nB  i  konakftv)  je  tfiilko  iidBtir  ponft- 
ndi  jeda^  t  erropikÉ  Bnai  JBon  jUl  «t«£aé  řidki, 
ale  i  r  Sibiři  jli  vltw  tporm^oky  se  jbtí,  tak  ie^- 
laiSnf  Hat^.t^l.  podl»  jadnollirýcb  mfBtaosd,  velmi 
iMatejný''býTÍ.  -  Stfedui  AloT  v  Sibifi  obuiji  vfiok 
ityiBté  26.000  knaAikaidým  lokem.meaj  oimiíbývi 
(Miidi«  podle>[ra«eríl«  J«kQfského  ttha)  ok.  22.600 
obeOnýob  <(tsk  bt.  UMnlek,  totúl  )  tiUýtb  praMw 
po  lideeli,  arudýcb  —kramick),  ok.  3300  tlrodo- 
íA  (t  j.  U.  kursgaBftv)  a  300  k.  w^ainalýoii  (<!•»- 
nobuTýekfUMek.KMtgú&Yíítív^^lo  ae  ob  tfíilebrad- 
■ký  tehv(aTÍem  U.  ■  Kirfiuk^h,  ftla  téí  e  jiných 
Toiwiak^  lto|l[)  r.ieSSjeité  u4g6-O0Orabia,  kor- 
lakftr,  kteřft  aikij  i  ve  y«likýeh  atAde«h  >  Nra- 
{kwfe&b  kntji  se  Q^BTQji  <tak  Sb  «e  jlcb  tn  aUk^ 
t  fi-4000  k.  abyi)  —  aa  46^000  r.  Velk«ir«.n 
AJo<  lÍÍek.T'Bibf»  m&fieae^Mdj  >  hioncUlí  M 
lOO.OOQ  k.  p«»tsT)ti,  eoi  rjdá  Qeiino«t:V  pmal  rm^ 

saooo  r. 

d)  ObnMQJlcB  Ml  prO'«statiil .  ú]oT  plaj^f 


nýoh  oviřat,  Botva.  WJOOO  i.  BbžL  /7)  J0wv«i  •»  ' 
Sibiří  Hotovit  la  to  JBÓa  Eftjioi  nňd  iiií1e«  b«jni, 
íftkkpli  yýtitok  »  b41í«  pH  ralim  níAývb  mmMi 


464 

(ÍVž — *lfoP')  pFoldTee  umy  hfrwi  ▼ehni  vloromý.  V 
bromadS  poimlf  se  jich  y  Sibffi  pro  trii  aspoň  pti 
nrilL  kusftv,  v  cennosti  kftie  tedy  15—18.000  r^ 
kdeito  se  na  Nfžehmdskéin  tifho  siqefileh  kůšf  yfoe 
neS  1  míli.  knsů  sdíádvá,  kdei  se  oviem  po  6—18 
kop.  prodár^i. — r)  MedvSdieh  a  rlSioh  kůii 
bývá  na  Niiebradském  tťha  i  60.000  k.  ▼  cennosti 
165.000  r.  Pro  ^biř  pádí  Hagemefiter  výffoSný 
ťUoymed?Můna250dkůSipo4^6r.,vlk«v  5^10krát 
Ticcytak  £e  asi  70.000  r.  lotonm  la  kůže  obon  dravcftT  do 
roka  sé  dostane.  Ke^ntjnljfif  bývají  medrSdi  y  8i^ 
bíř!  y  Lrkntské  a  Jenisejskéi  gnb.  i  y  Zabajkalském 
ki«|i,  nejpdknéjSÍ  ylCí  kftie  (bílé)  json  %  Tameksn- 
skéhd  oknibn,  kdež  se  aa  kns  i  6  r.  platí. 

e)  Takotýtfi  spftsobtan  dostáyá  se  ka^dero&nfi 
sySrolovcům  Sibiřským  y  brosaadě  1,090.000  raUfty 
brnbého  nžitkn  ponae  jen  za  kůže'  srstné  lySře. 
OvSem  Í«i  se  cennost  kože$n  ana^nS  uyeliSnje  pře^ 
chodem  jich  s  rukou  poknpníkůy  na  jf  né  překnpníkf 
'řemeslné  na  trcích-  a  p.,  a  tak  stáyá  se,  že  sknteěná 
cena  i  syrových  kůží  na  KíŽehradském  trfan,  kamž 
se  největlí  dásf  jejich  i  a  ohremných  yadálenestí 
Sibiřských  dopravuje;  •**  ohfS^h  se  adve^ásebL 
B.  1852  obnáiel  'dovoi  kožeSin  na  tomto  světovém 
%rtfíX6  v  cenností  šfé  8,850.M0  mblů,  v  demS  aa- 
jlsté  bylo  Sibffských  sa  2  mUl.,  ^Bvropskomskýeh 
aa  1  miU.,  polítajíc  ostatek  na  dsí  sboží,  t  kromě- 
rnil^  iSásU  Asie  pfiveženýoh  nebo  i  od  býv.  msko- 
americké  avévolovné  spelefooeti  (vis  o  tom  niže) 
dostavenýcíh.         ' 

2.  Kenmohem  menlí  4ůlefitost,  jaidíoll  snad  cel- 
kem niMí  cennost,  mávají  úlovy  svžře  oetainf, 
jalcož  i  ptactva  jak  na  evropské  Bosi,  tak  n»  Si^ 
bířt,  Jichžto  hlavní  tižitek  ovlém  v  láase  spoléhá, 
kterěž  ale  I  nad  to  roaRISný  vedlejSí  užitek  kůžemi, 
pdFím  a  p.  poskytnjL  > 

a)  Množství  výrobního  ůlovn  Ižebtodm- 
hův  av^,  Jakož  i  ptactva  je  při  ohromných  prostran- 
stvích imperie,  Jakobi  pro  tu  okolnost,  žeůtov  tento 
vžtlím  dflem  pro  potfebn  přímou  ustanoren  Jest^ 
-- vesměs  nemožno,  pionékudur^atéji  vyměřfti.'  ŤH 
hojnosti  vlak  Jirtýi^  ^ithův  této  av^  a  hojnolH 


4e5 


▼odnilio  ptactva  po  vii  Mremi  plase  Riui  i  Sibiře, 
ano  i  a  jeser  a  moři  stepáick  aamýeh,  může  se 
mistni  ceniioBt  Teikerého  výr.  úlovu  toho  aspoň  na 
Vs  liloTU  plstné  zviře  t.  y,  na  2  milí.  r.  odkadaonti, 
což  by  pro  poidmanSjSi  ▼  tom  ohledu  Sibff  asi 
1,600.000,  pro  ostatni  Rus  pak  ok.  400.000  r.  vy- 
neslo. — 

b)  V  největSich  množstvioh  lovi  se  se  svěře 
kopytné  a)  divoci  sobi,  oviem  v  evrop.  Rud  již 
v^mi  řidci,  jichž  vSak  severosibffiti  jiáorodci,  cvl. 
Tnnguzi  Sajanských  hor  a  jinorodoi  Ji^utské  oblasti 
l^ni  dobou  na  tnndrách  i  výSehorskýeh  plániok 
nebo  při  jarním  východu  jich  ■  lesftv  (a  naopak)  v 
takovém  množstvi  ubijeji,  že  jich  obratný  lovee  při 
▼ii  nedokonaloeti  nástrojftv  lovech  i  100  k.  ea  ho- 
dinu  dostává.  Velmi  ^Setni  jsou  na  Sibiři  též  srnci,, 
kteří  ovSem  v  sev.  Rusi  evropské  tou  mSrou  jií 
smiseli,  že  o  nich  promylleníci  takořka  co  o  bá- 
jeénýeh  zvířatech  (dle  Blasiuáa)  rosprávSjí.  f) 
Srncův  ubiji  se  v  Sibifí  do  r.  70—100.000  kusův, 
a  to  BvláSté  r  jižních  horských  končinách  Irkutskéi 
i  Jenisejské  gubernie*  y) '  Znavný  bývá  též  álov^ 
kobarův,  avl.  ve  východjií  Sil^.  Soudíc  dle 
množství  struje  piŽmové ,  a  nich  kaŽdoro^n^  ▼ 
Kytaj  vyvážené  (11.500  kusů)  ubíjí  se  ji<^  v  Si- 
bffi  aspoň  36.000  kusův  do  roka,  jakkoli  úlov  dle 
okolnosti  bývá  i  mnohem  anamenitéjSí.  ó)  Naopak 
bývá  jelenův  i  v  Sibiři  již  nemnoho  ^výroční  vý- 
vos  do  Kytaje  obnáSítotiŽjen  ok.  7 — SOOk.parohů)^ 
la  to  jsou  opět  sajhy^  jak  dle  masa,  tak  dte  robův 
tak  výnosným  předmětem  lovu  zvi.  na  stepech,  tedy 
v  aáp.  Sibiři  i  v  Zabajkalském  kraji,  že  se  na  př. 
rohů  v  jejich  jen  do  Kytaje  výročně  přes  160  000 
kusův  dováží.  «)  Kejvícelosův,  v  evropské  Rusi 
rovněž  velice  řídkých,  loví  se  na  Sibiři  v  Aitajskýoh 
horách,  a  to  svírat  až  do  SOpudův  tiže ;  ale  i  Ostjá- 
d  a  Sámojedi  Čítají  při  lovech  svýeh  aspoň  na  T 
nebo  ^  losy  do  roka,  jichž  kůže  i  maso  se  veHee 
oeni  (na  8-<-4  r.);  na  Obdorském  trhu  bylo  jich  r. 
1836  jeitě  1000  kusův. 

c)  Lov  ptactvAj  a  sice  vůbee  přeletavého  i 
Todniho,  mk  pro   evropskou    Rus  i  Sibiř  stejakm 


486 

viha,  i  býv&  při  bojností-  řek  nebo  a8po&  jezer 
(jako  ▼  stepech)  pra  iii  imperii,  vesmia  velmi  rf" 
iiQiný*  Nejéetnéjfí*  in^JcenaSjli  jeví  MorSem  úlov 
yodniho  pUctva^  a  sice.jajk  nr  stepeob^  tak  svL  na 
tiuidrá<5b  a  v  severním  přímoři.  N*d  to  doatává  se 
i  pnob  B  labíoti  a  potáplic,  jakoá:  i  bnqff  peří  do 
obebodii,  i  přichází  v  dosti  velkých  množs^ch  na 
Irbifeký  i  Nížehradaký  trh. 

dfi.  8p&8ob  i  organisace  Evirolora  je 
ovšem  dle  národností,  dle  obecného  spAsotm  ži^iota 
i  jitiífcb  okolností  velmi  xosdílná.  £de  není  lov 
skoteJ^u  živností,  tam  ov6em'provosQJe  se'  v  dobn, 
když  toho  jiná  saměstnání  doponStějí  airnee  knéau 
uvolňují;  -^  v  opáSném  připadS  víak  potřebnyA  lov 
nci^n  více  dasu,  nýbrž  i  váeemkou,  BOjvótií  měrou 
při  Bv^  srstné,  kterouž  vd  vodáleaýoh  a  n^fískup* 
ných  končináeh  lesníoh  vyUddávatí  náleží.  V  ia^ 
kovem  případě  provóžigí  lov  buď  celé  kmeny  a  ro^ 
diny,  jako  se  to  tjri.  u  vSech  bludných  i  kmenáv  Si* 
bífeiký«h,  pak  u  rybolovnýeh  Os^alEŮT,  Samojed&v 
i  TongulBŮv  déje,  -*-  bud.spqjují  se  jinoriodci  i  Ru* 
soVé  mesi  sebou  v  artěle,:  pH  čemž  onino  onriem 
s^é  rodiny  na  faespe^kiýeh  a  známých  místeeh  bA* 
stavtgL  ... 

• '  a)  Jifiý  ještě  spů0ob  zvSrelovu  jest  lov  Todnieb> 
ptákův  a  divokých  aobův  v  severovýchodních  .kon> 
činách  6ibíře,  kdež  obývají  nečetní  jinorodcx  (Jaká* 
giři,  Koijáci«  dílem. i  Ottkči)^  nemající  sob&Vy  kteříž 
jedúkéiAa  výtěžek  tohoto  lovn  i  ryb  odkázáni  jsou. 
Tito-rozjiždígi  se  v  letě  s  rodinami  svými  po  jeze* 
reeh,  bi^oe  tu  ptactvo,  vybiri^ioe  vejce,  cbytajíoe 
ryl^y  a  p.»  nebo  oČekáv^^í  «oby  při  přechodu  .jich 
ples  I  iékj  •  .  lesův  (v  květnu) ,  kamž  oby£«jné<  na 
zimu  é^  byli  ukryli,  odkadž  pak  před  hmyzent  do 
tttnderjut&ají.  V  sípnn  pak,  Jtdyž  sobi  opět  na 
zunn  do  les  V  se  aawa^nji,  oož  vždycky  v  ohromí, 
itýtth  atádeoh  několika  tisíc  a  na  délko  60H-10a 
veiitt  se  d^e,  o^kávi^í  jleh  rpdiny  i  kmeaiy  ít  Bá^ 
loháoh  a  řek,. přes  ktM^  .ae^  sobi  vždy  po  meniídi 
partiích  (2^300  hlav)  přepravuji  Tu  ponžtějí  se 
aejobrain^  laveir  meai  nŽ  na  loďkách ,  pob^ejíce 
ji<^  kopíiOf  ani  drtoií,  jakv^  t;ženy  fk  děti,  .potaně* 


48Í 

ných^ob&rvytftii^ji/dQiMJ^i  aW*  Často  bývá^  oviem 
lov  takoyý  v«liea  yýhodaý ;  obere-Ii  v5ak  íriěř  jiný 
směr  poati  fyé,  pak  aastivá  na   mmn  lilad  i  mor . 
mesi  rodinami  (dl«  Wrangla).^  NejbobatSi  bývá  Alov 
takový  při  řekiek  V^im  a  M.  Anjuji. 

b)  Ostatní  blad«í  jinorodoi  východní 
Sibiře  koni  ae  po  rodinácdi  kaiidodeiinS  ^  oelý  rok 
po  svěří  f výeh  okrasdv^  jsonoe  y  ostaviSném  sdvi-r 
S^ni.  {(odině  napnaSi  se  toliko  misto  každého  noc- 
lehu, kteráž  v$t$ím  dilem  je^dmo  na  sobíek  tam 
se  odebere^  kdežto  vSickni  mu^9tí  z  rodinjr  sa  celý 
den  honí,  navracujíce  ee  ve6or  buď  a  kdřistí,  buď  a 
prázdnem  na  ťirodfště,.  kteréž  ebyééja$  jen  z  ko- 
ženého stanu ,  na  tyčkách  napnutého,  se  skládá. 
Každá,  rodina  i  každý  kmotři  má  ostatně  své  vyme- 
zena a  podáním  i  s^vykem  dobře  znimé  lov^  ifijezdy^ 
v  kterých  druhé  rodině  «aká«á&o  jeet  loviti,  eož  se 
c^kem  pi^aě  ca^ovává.  /UMr]í  m  pak  lovci,  pro- 
následovanou Bv^  teprv  v  cizím  revíru  oloviti*  pří* 
sluií  mu  z  ní  jen  iqaso^  k&^  pak  odvádí  se  .  buď 
hned,  buď  na  příštím  i^ezdu  celého  kmene  vlast- 
níku revíru,  z.  kteréhož  pravidla  .  jen  Škodná  zvěř, 
t.  j*  medvědi  a  vlci  vylou^eiú  jsou.  Sjezdy  f^ta 
odbývají  se  větSím  dílem  koncem  listopadu  Ua  ur- 
ytých místech  (větším  dílom  sldadištíy  hospodami  i 
církvemi  opatřených)^  kdisž  při^ezdSímu  úředníku 
d^ň  (oby^ejjně  v  kožešinách,.  y<M«ft  řesěená)  Be  od-; 
vádí,  i^racht  olove  a  j.  potřeby  směnou  sta  k&že  se 
ni^rapigí  a  p,  . 

c)  Zvěrolov  km,^nj&v  rybolovn.ých,  zvi. 
tedy  Tuoguzův  na  levém  hřebu  Jenis^,!  i  ..viecfa 
skoro  Oal^ků  i  SamojedCtv  mezi  Obi  a  Jri^Sem, 
děje  se  j^i  na  podzim  a  v  i^imě,  V  kterýž  ^  celé 
rodiny  z  letních  salaší  svých  u  řek  se  advítugí, 
herou(^  se  na  sj^ních^  p9y  tažených  (tak  zv.'  nar- 
tách)  do  zipoomí  jurty  9vé  prgisf^ed  ieaftv^  Zdena*' 
stavují  se  pasti  okolo  dotnova  na  zvěř^  mu^tí  však 
loví  ve  vůkolí  i  dále  až  do  zaěátku  ledna, jiaěež  po. 
krátkém  .oddychu  od  i;aěátku  liuora  až,  do  jara  opět 
honba  se  provozuje.  I  tito  jinomdci  mají  své  uréitV 
revíiy,  kteréž  při  rozmnožení  se  kmeoe  pozuovu  se 
rvzděitgí. 


48S 

dy  ZvSrný  průtáyil  y]íech  ostatních  poto^  i 
celemsédlých  jinorodcův  ii&asův  v  Sibiři  provazuje 
sd,  p(^ud  je  skiOte^nou  živtiostít  yestiiěá  aitélmi, 
a  Áce  obytné  skřite  do  roka,  totíž  t  konce 
října  do  konce  prosince,  pak  v  ůaóru  abřezna^pH' 
černi  se  obyčejně  koňmo  a  -se  psy'  ho&i.  a)  Ku- 
sové mají  TívHM  lov  tento  pfdknč  organisovaný, 
pokud  totiž  každá  artfil  kromd  aásob  potravy,  praohn 
a  t.  d.  sré  zimní  úpravné  chý^  v  lesicli  mfvá, '  v 
kterých  starosta  attdle  za  den  vaH  a  t.  d.,  a  ku 
kterýmž  promýšlennki  pravidelné  véČer  s  kořistí  se 
navracuji:  Lovy  takové  provozuji  se  ovSem  hlavně 
jen  v  téch  koninách,  v  kterých  již  Bemédélství  se 
novedo,  n^o  kdež  jeSté  je  důstatek  zvěře.  Piati  to 
tedy  zvliSt  o  obyvatelích  ruských  Berezovského, 
Obd^rského,  Turuchanského  i  Jenisejsk^o  okřuba^ 
o  sedlácích  v  Attajský^  horách,  isvl,  tak  z  v.  Ka- 
meničících (W  j.  rozkoinících,  uvnitíF  hor  usedlých),' 
o  kozácích  vSi  linie  Sibiřské,  t)ak  o  vSeoh  ikórO 
oby vateHch  Jihovýchodní  ^bíře  i  Amtirská.  Nejúsil- 
ndji  provozují  z  Rusův  sibiřských  •  zvěrolov  <eedíáei 
okruhu  Elrenského  (v  Irkutské  gf.^kdež  je  zvČřolov, 
jakkoli  nyní  jen  na  béiky  vydatný,  posud  přední 
živností  r  Eusfiv,  pak  též  v  Zabajkalské  oblasti,  od- 
kudž promýiíleňnici  i  do  pytaje  přestupují,  a  kdež 
^l.  též  mnoho  rysA  a  divokýdi  koček,  v  ostatní 
Sibiři  již  velmi  vzácných,  se  úlovi'  fi)  Z  usedlých 
n.  kočovních  jinoťodců  v  jihóvýc^odbí  Sibiři  jéOQ- 
nejúsilnéjSími  lovci  ještě  Tataři  Minnssinskéfao 
okruhu^  provozujíce  lov  v  horách  Si^anských  (zvi. 
na  srnce,  kobary  a  losy)  za  celou  zimu  v  spolcích, 
ruským  artČleih  podobnýdi,  kdežto  ná  severovýchode 
jen  Jakuti,  bUžé  lesův  kočující,  néoo  více  honbou 
se  zabývigí.        '  ■ 

4.  Vůbec  možno  říci,  že  zvěrolov  jak  na' 
Rusi,  tak  v  SibJři  značné  ochabuje,  JÉÍk  menSením 
aé  zv^,  kteréž  je  při  úsilnOsti  a  nepřetrfifcoi^ 
honby  nezbylásé,  tak  následkem  obtížnosti  a  nejistoty 
výtažku  lovu,  kteréž  nedostatky  ov8em  tenčením  se 
zv^ře  usilovátiHsie  mtlsí.  *i' 
-  a)  Za  příčinou  toho  pronajímají  již  i  jinorodci 
Sibffgtí  často  své  revíry  Rusům,  lepSími   zbranSmi 


i  lepfti  ofgtatÍMAci  lovu  vAbee  viádnoudm,  ft  to 
obyčejnS  na  doba  5 — 10  l«t,  hledajíce  si  mezi  tím 
jiné  služebné  Žlynosti;  —  nýbrž  Čeini  s  nich  opou- 
itěji  jíž  Živnost  tato  £oela,  asazajíce  se  mesi  Rosy 
(a  Zjijanův  «e  to  dávno  jiŽ  stalo),  což  by  mnohem 
větSí  méroa  jeité  se  adávalo,  kdybj  jinorodci  vůbec 
poraStSní  a  p.  se  neobávaH,  což  po  přijmntí  pra- 
voslaví bývá  beze  vleho  nátlaka  obyčejné; 

b)  Čas  jest  ostatně,  abv  se  již  i  na  Sibiři,  kdež 
výroby  úlov  každoroéné  též  se  amenSoje,  pomyslilo 
aspoň  a  Ras&v  a  asedlých  jinorodcův  na  obmezení 
doby  lovn  na  jisté  podomní  a  zvi.  jarní  méaíbe  pro 
zachování  mladých,  což  ovSem  á  zvSro-  a  rybolov- 
ných  jinorodcův  nemožno  jest  provésti,  kteUž  bez 
toho  neietřením  jich  revírův  od  raského  obyvatel- 
stva a  drahotoa  i  nedůstatkem  pracha  (kterýž  pro 
vzdálenost  Často  1000  verstrioa  erámích  mag^acínův 
větším  dílem  a  kapoův  nebo  i  afinův  kupovati 
nmsí)  dosti  mnoho  liíjmy  v  chudé  živnosti  své 
zakoulejí. 

5.  Určení  dŮehodův,  zvěrópromy81en<' 
níkům  z  obtížné  jich  živnosti  výročně  jdoucích^  je 
z  příčin,  výše  již  vzpomenutýdi,  rovnou  měrou  ne- 
snadné, co  určení  Čísla  těchto,  kteréjl  ostatně 
podle  volností  tohoto  zaměstnání  zvi.  na  Sibffi  a 
volnosti  spolčování  se  v  arttíe  ovlem  též  každoro^ 
čně  se  mění.  Hagpdmeiáter  vypočetl  nejvyěSÍ  výr.  příjem 
zvěcopromyilenníka  v  SibuH  za  ťUov  srstné  zvdře 
na  4^—90  rublů;  v  evropské  RaaS.  moisi  vSak. číslo 
toto  i  pH  vyIKch  crikem  (pro  Vzácnost  zvěře)  ce- 
nfcdi  kožeiin  značně  menií  býti.  Poh>vnávajíe  Čísla 
tato  8  věrojatným  Číslem  cennosti  veSkerého  ťilova 
zvěře  srstné  (8  milí.)  a  fiiasa  zvěře  kopytoéfí  milí. 
r.).  vyjde,  že  počet  vSech  zvéro^rómyělenníkův  (čas- 
nydh  i  skutečných  zvěroiovců)  v  Ruské  imperii  aid 
74.600  obnaží,  t  j.  věech  takovýéh  Hdí  v  imperii, 
kteří  zvěrolov  buď  stále,  buď  ébčasně  co  Živnost 
provozujL  Průmyslem  tímto^  obživuje  se  tedy  při 
nečetnoBti  Členův  rodinnýdi  u  zv^relovnýckkmenův 
a  p.  celkem  800.000  lidí,  nečftajíct  ovžem,  ie  v  lesních 
i  stepnídi  křivinách  evropské  Bwi  i  Sibiři  VSickni 
xtsaaení  i  kočovní  obyvatelé  větiích  n.  menBíth   ve- 

43 


490 

dlej$ich  ožitkŮT  ^  pouhého  nihodiiého  a^bo  ocbot- 
Uiého  zvSrolovu  ziskávajf,  kteréž  ovSem  nikterak 
oceniti  nelze, 

'  .\        E.  &cotovodst$>L    • 

y  státech  západoevropských,  jako  vůbee  ve 
všech  státech,  je^  toliko  usedlé  oby vatelstvp  y  država 
$vé  vykazují,  je  skotovodstvi  ovšem  živností-  «e  ze- 
mědělstvím nejúže  srostlou  a  ovSem  jem^  i  podH* 
z^ou.  y  Ruské  imperii  naopak,  kteráž  vedle  pj^e- 
vážného  počtu  usedlých  obyvatel  i  na  milUoi^y  ko- 
čovniků.7 ,  bludných  a  polousedlých  kmenův  dítá, 
má  skotovodstvi  jiný  ráz^  jsouc  buď  osobitou  a  hlavni 
řivnosti,  buď  živností  zemědělskou  (ačkoli  s  četnými 
nuaneemi),  podobně  co  zvěro-  a  rybolov  z  pouhých 
zemědělských  vedlejších  zaměsl^ní  na  samostatné 
íivnoflti  se  tu  ppvySuji. 

U  PoujŠtějíc©  prozatím  vylíčení  t^ytných  těchto 
rozdílův  v  skotovodstvi  mimo  sebe,  přihlédneme 
nejprve  k  drnhům  vedeného  y  Buské  im- 
perii skota* 

Ji^  ^  ohledův  .klimatických,  v  imperii  velice 
rozdílných,  jakož  i  z  rozdílné  orogra^i^é  i  rostlinné 
povahy  půdy  i^chjízí,  že  druhy  skotu  jsou  tu  roz' 
manitějěi,  než  v  jiných  menSích  n.  co  do  poiinebí  a 
půdy  jednopbrA^ných  státech  a. zemích  na  světě. 

a)  Tak  je  pás  tender,  po  severu  evropské 
Buši  i  Sibiře  rozlezený,  vlastní  hospodi^rskou  oblar 
stí  sobův,  v  kteréž.  íiob  pr#  lehíý  a  rychlý  krok 
svití  k  pojiždc0.  po  mechových  a  «]^$žných  tnndrách, 
^a  J^tei^^ž  i  30  vjdrst  za  den  urazit  jediné  jest 
spůsobný,  v  kteréž  ps^k  i^ad  to  ifLejspůsobn^Sl  pro 
sebe  v  ; Jetí^,  pfistYU  i  v  dostatku  naléhá*  dávifje.  ho* 
f^dářům^miMiemt  i  ii^lékem  svým,  pobavu,  sádlem 
pvětlp,  a  kož^pii.  ft^ýi^i  9děv,  obuv  a  příbyteki,  pH 
iSemž  sobě  vSak,  tné^^^tně  kočovní  živobytí  jjBJich 
vymitJ^i  jelikož  jen  s^šky  mechův  sžírá, .  Ale  i 
)6fl^'í  .pirostpriBnsi;  evropské  je  zemi$těm  sobův, 
jakkoli  ,  nfiY^ce ,  výlučným,  kamž  se  n^ea  divoká 
stáda  jejich  na  zio^i^j  stá^ji  a.  kjdei^  jioh  i  iprěrolovc^ 
^bířěň  skoro  yýluradi^  k  přechodům  n  lovům  svým 


491 


nilTajL  K  torna  přistupuje  ▼  plaae  tj&to  tv  rjbo- 
lovných  kmenil,  zvL  v  Tobolské  gubernii  a  Jakut- 
ské  i  přímořské  oblastí  (xtL  na .  Kamčatce)  i  p  e  s, 
kterýž  k  přecbodům  rybolovoilv  od  řek  dolesily  na 
rimu  B  nejlepSím  prospěchem  se  obraoí.  U  Busů 
pak  y  této  plase  jak  7  Evropě  tak  v  Sibiři  usase- 
nýeb,  jakož  u  Jakutdv  fifibiřskýph^  kieřfž  t,  horna- 
tém kraji  svépi  roamanítost  i  bohatství  travných 
pastvin  mají,  —  drží  se  tu  až  do  67  i  68®  .s.  h 
koně  a  hověid  dobytek  jak  kočovním,  tak  seměděl- 
ským  spůsobem.     .       • 

b)  V  střední  a  nadst^pni  Rusi  a  v  ze- 
mědělské ěásti  Sibiře  je  chov  dobytka  větiím 
dílem  se  zemědělstvím  spojený  a  zároveň  nejfosmani- 
tějSf  a  poměrně  nejbedlivější.  Zde  přistupuje  k  ho- 
vězímu dobytku  chování  koňův  ve  znaěném  množ- 
ství, kteréž  při  vzdálenostech  na  Rusi  a  Sibiři,  při 
živém  obchodu  a  při  hojnosti  pozemkftv  a  z  jiných 
příčin  (o  nichž  viz  níže)  zvi.  na  Sibiři  stává  se 
nezbytnou  potřebou.  Zde  drží  se  i  menií  druhy 
domácího  skotu,  jako  ovcí,  sviní  a  koz  v  hoj- 
nosti. 

c)  V  plase  ěernozemních  stepí  ^  Rusi 
evropské  i  Sibffí  je  chov  dobytka  vSeho  druhu  i  koní 
nejúsilnějSí,  jak  pro  bohatost  pastvin,  hojnost  po- 
zemků, tak  z  příčin  chovu  onoho  pro  porážku,  toho 
pak  pro  povozku  a  prodej. 

d)  V  plase  stepi  nízkých  nastává  opět 
kočovní  vedení  skotu  mezi  jinorodci  a  to  pro  po- 
vahu těchto  suchých  stepí  zvláStě  ovcí,  koní,  ale  i 
dvouhrbých  velbloudův  (u  Kirgizů  a  Kalmykův), 
kterážto  zvířata  velké  extrémy  podnební  těchto  kon- 
čin nejen  snadněji  snáSejí,  než  ostatní  porody  skotu, 
nýbrž  i  k  přechodům  po  bezvodých  velkým  dílem 
prostorech  tědito  (od  rychlosti  své  a  snáSelivosti 
žízně)  nejspŮBobnějSí  jsou.  Kde  usedlé  živobytí  v 
těchto  stranách  (ovSeinhl.  jen  od  Rusův)  se  provo- 
zuje, tam  drží  se  i  jiný  drobný  skot  domácí  v  hoj- 
nosti* •  "•'    ,' 

e)  V  Stíaiykazaku  jakož  i  v^Tusrkestauakuina* 
Wajísekoneičn^  v$ecky  drulQr>  skQtu.-.vMiměd^likém 
i  kočovním  spůsobě  j^^^  jiQ})rcmi^^ja,k  cumkům 


492 

skotu,  v  miniýeh  plasách  Basi  obecným,  přistupuji 
tu  dle  východtíího  spůsobu  a  pro  hornatost  krajin 
i  metci  a  zti.  osli,  kteří j$  ▼  jiných  končinách 
Busi  skoro  docela  scházejí,  nebo  jen  (kromS  Bessa- 
rábie)  v  nepatrných  číslech  se  chbvajf. 

IL  Počet  skotu.  —  Při  revisi  z  r.  1856  ob- 
náfiek)  hromadné  Číslo  vSeho  skotu,  y  celé  vlastní 
imperii  V  tehdejfií  rozloze  (t.  j.  kromě  Fřnlan^e, 
Polska,  Turkestanui  Amurska)  choraného  108|918.593 
kusův.  Z  toho  připadalo  na  vlastní  imperii  y  Evropě 
88,629.681  k..  na  Eavkazské  náměstníctvo  7,505.231, 
na  Sibiř  i  s  Kirgizskou  oblasti  1^,738.681  kusův.  ^) 
V  tomto  ^le  bylo: 


'I 


■^ 


*)  V  Polsku  napočítalo  se  téhož r, 556.166  koní, 
1,6Í22.000  k.  hovězího  dobytka,  3,464.697  k. 
skopového  a  828.074  k.  ostatního  krmného 
Bkotu,  v  hromadě  tedy  6,468.187  kusův. 


a  sis  I 


SiOO    ,  OOM    , 

S23;  '  32  t 


■="■1  1 ;  •^  ■; 
slsllsř  I  Iři  í 


494' 


H 

li 


BB     feSSSS 


r§    a^l 


as  o.    ř«ií-so 


■{S  S      <p  (O  SK  p  Ti 
£'B     řB.S,SSš 


s':f 
1^ 


495 


•s 

p« 

t 

P. 


3 

€> 

i 

9. 


m 

a 
c 


■Sk 
a. 


3 


Sod  co  o  00  t* 
o  p  «9  ^  o« 


.  I 


o 


t*  o»  t-  o  00  '^  joo 


b«  tO  C9  w^  60  ^ 

^  ««i  c6  »-  Gn  r- 

b*  <9  0»  o  04  "^ 
00  *^^D  t*  »0  *Jt 


oO 

C3 


•        •        •  •     •        • 

co  93  co  00  »  «-^ 


v     I 

4 


•  fS     • 


co 
<x> 


-    ť 


cS 
4* 

o 

M 
m 


SJ§  2®  Sá  -^ 


.% 


o 

"a 

i 

I 

► 
o 

h 

O* 

18 


9 


j3 

OD 


O 


s 


"♦*   OD 

"  o 


§ 


§ 

ti 


5 

o 

•a 

o 

•s 


■a 

>0  >0  00 

o  o  o 


«   .K 


9 

S  3  ^ 

o  o  o 


-    »   « 

laa 

00       ^ 


OB 

O 


o> 

Ol 


,0 


s 


o 

0« 


e 

o 


3 

•3- 


llJI 


2'>S  * 


^ 


49é 

v 

Buflká  imperie  má  tedj  vshledem  k  prostora 
svému  nejmenší  sice  skotovodstyi  ze  vSech  Telmod 
evropských  (pokud  totiž  na  1  Q  m.  ve  V.  Britanii 
9706  kmsfiy,  v  Prusku  6058,  ve  Francii  4908,  vBa- 
kousku  3800  k.  připadá),  stoji  viak  Tiiiled«m  na 
pomér  obyvatel  k  vřenému  skotu  toliko  la  Anglií 
(210  k.  na  100  obyvatel),  kdežto  tu  vSeckj  ostatní 
velmoci  (Prusko  155,  Francie  149,  Bakousko  128 
k.  na  100  objv.)  sa  ním  z&stávaji,  a  vlak  tou  mě- 
rou, že  Prusko  nejvíce  jeitS  k  němu  se  přibližuje. 
Při  ohromných  prostorech,  po  kterýdiiŽ  vSak  ruská 
imperie  se  rozkládá,  a  kteréž  velkým  dílem  buď  jen 
řídce  nasídleny  nebo  obývány,  a  s  ěásti  zcela  pus^ 
jsou,  nemá  ovSem  první  nepříznivý  poměr  pražádné 
váhy  do  sebe.  Ovfiem  zůstává  viak  Busko  i  v  dru- 
hém, patrně  mnohem  důležitějším  poměru  přeee  la 
V.  Britanií,  kteráž  viak  při  značné  Hdnatosti  své,  ja- 
kož i  od  převahy  průmyslného  a  tržního  obyvatel- 
stva i  dle  náročhíího  obyěeje,  hlavně  masem  domá- 
cího dobytka  se  živiti,  —  i  mnohem  větU  potiFebu 
tohoto  má,  než  imperie  Boská,  v  kteréž  je  i  potravy 
rybné,  zvěřinné  a  zvláStě  rostlinné  po  roničnýeh 
prostorech  jejích  vfiudež  důstatek,  ano  i  přebytek. 

b;  Vzhledem  k  velkým  správním  prosto- 
rům samým  jeví  se  Sibiř  v  Siriím  smyslu  slova 
co  část  imperie,  kde  skotovodství  ncgúsilněji  ae  pro- 
vozuje (381  k.  na  100  obyv).  Příčiny  toho  jsou 
vesměs  na  snadě,  připomenouti.  vSak  sluií,  že  nejen 
skot  hlavním,  ano  jediným  bohatstvím  viech  četných 
kočovních  kxnenův  tu  jest,  nýbrž  Že  i  osedlí  jino- 
rodd  i  Basové  pro  nevydatnost  zemědělství  v  se- 
ven^ch  nebo  i  lesných  končinách,  pro  hojnost  při- 
dělených i  volných  pozemkův, .  pro  roziffenost  hor- 
nictví a  velikou  potřebu  účastníkův  jeho  na  mase 
i  tažném  dobytku,  pro  značnou  potřebu  zvL  koní, 
rožvoza  a  průvozu  rozl.  obchodnuo  zboŠí  a  dílem 
i  z  příčiny  pouhého  zvyku  a  obliby  (jako  u  kozá- 
kův) vSudež  zna^é  množství  skotu  vSeho  druha 
(zvi.  i  koní)  drží,  že  konečně  i  zemědělství  sa- 
mo pro  krátkost  příhodného  k  prád  počasí,  jakož 
i  pro  rozlohu  a  vzdálenost  rou  mnohem  větSího 
ninožstvi   potahu   sobě    vyžaduje  9  neŽ    v  západní 


497 


£vi»ySv  '<^  eelkear  i  o  méaS.  nlurictletiýoli  iSástech 
emtpBké  awi  phAL  Pd^  ^ili^i  má^  £»vkasskOt 
a  pí>  šejtamBA  ZékaTkad,  8  &Éiiým  kodovnim  oby- 
Taldttrf^m  avým  (l^tiiHi  aKiŇrc^X.  jakoš  i  Kavkas 
aám  (kdfii  hosálé  hlai^é  jsóu  paa^)t  -*-^  nttJTétii 
množflfSiiDsUaB^p  !dMa  (258^  k.  na  100  2i«€l&). 
Tefatv  ila .  8tím  <miftě  náaledvje  pak  dVropská 
Sáait  impod^i  (150 k.  nalOOtí«),  kteráž  pli  tom  yfiem 
má  y:  oelkti  přaoe  j^ítě  ;  t^k  roioálil^  skoii^firoáBtfd^ 
ie  ii!0  sobě.kiwmé  F./Bďtaiiie  'a  Praská  vlečky 
of Miíi  'tětitf  sftáty.  evfopské  ^a  ^  gebó«>  sůitaTUJeé  -^ 
Ibi  MndhéBL'  aajimavě^  atávi  m  pom^  TO«déH 
lení  i»kotil:poNmeÍiÚek'č|»tedk  ittiperiev  eri.  př&lii 
j^4Í7  8é  hned  k.  jttdnottiTým  dřafaiům  jtshoi  ILonl 
I^padi.  oelkéai!  na  ilOOUtolf  ř  čél^  imperii  20^ 
d^  yůbee  30  kusŮTrOiáéžto  vSeot^  4)Matiii  vSitt 
B«il^ '  ^ropflké  jidi  iim  i  {iamět em  ^n  '  7-^0  kanut 
v^ikái^ji.  SfjzňaSnějiiwIé  pak  konérordstvi  opětr 
Sibifó  (90  k.  na  v  £00  iitelft),  pak  v  évropéké  Basi 
(^X  a  na  .8.  miste  tepetv  Kaiicas|skň  (1^  kťtia  lOO 
il)^  ktéré%i  viA&  jii  # kd]h<>  ;  2kiii  ménSi  pomévné* 
íAÁa  kocBáiun^ j  impeňe  Y&bee^  áaa  evrbpi^á  Sna 
jdió' btíÉD  ae  ídotyká^  Sibiři  pak  df»MMice  a  přtíSn 
yýitt  TBpoménniýdi' (kteréž  btI.  vsliledam  ke  koné^' 
▼ddlÉYi  ná^  ▼ákii.pad^£)i.8kritB  jé  p^evySňja.  >^) 

'Vf.- i    .■ .'•'    •,       »■     I  -    •>  ■■        •  •'.■,1.11. 

. ')  Krom&  přidln  onSchifřeba  jeStfi  nŤá«Hi»  «d  pH 

-.  ohrolnnýeh  .  yadáknteteoh  y^  MáJti  jd'  Vindet 

^yfiejem  ano.  poití^^m  jeti  néíbe:  joadití^  a  Mf 

rydíle^  tu  že.pobjrb   Ebdži  i  ofOb  po  tie<»  dra** 

háok  (toákto^).  sibiřiAiýoli ' je '  nad  mka  žii^v 

Utís,  pyejiidi  Kjaditoo  dto  léádv  «^ě4ettt»^i  kAŽdo^^ 
ťoéně  ^^^31.000  yosftv;  na  poStoyýobf  )8taniéMi> 
diži  tejedinébí^es. MOO  kdnif  a^na  hlavnim'  Hoa^it 
kwirskáíái  trakla  pokybnje  té  rýi^čaé  tiákladti; 
přet  1  ndlL:  pndfty^  k  ideami  ^eii' 1^090  koni 
tf éba  jest  Ještě  ídce  můře  ^e^  ná  =  <etn^  p<><< 
bofní  dráhy  jróči^att;  ^téjt  pohytitovak)  io  ua 
traktu  meai  Ochotskem  a  Jakutskenr  7-  kterýž 
otlem  mjtí  >«|d..ki8káni  An^axt^Řr  -opět  -Ipsem 

><arŮ8tá,.  druhdy  o^rdpjoé  I^jOOO  koná ,  a  ros- 
vodoa  obttl  po  koa#Dá<ďi<}Slblltti,  kteíráž  jediné 


I  -< 


498 


a)  Podle  guberBÍf  stojite  lUpřeiteiio  wMS 
o)  oblMt  Sibiitk^  KirgMt  (Mj87  Iméí  ii4  160& 
žHelů),  OTiem  tkoro  Týhradiiě  od  'koiownkh  Kirfi<^ 
«ftv  ohývaná,  jejichž  přední  bebatstvi  pr«  pomáy 
půdy  as  tureckého  obyécje oyftem  vedle  ovci  tr  kdniea 
a  MnohofiiBobném  nibku  jc^kh  (ďmum))  mlAó,  po« 
tah,  pojfčdka  a  prodej)  aáleži,  pročei  mnohý  Kfas 
gisáký  hospodář  i  10.000  koni  diif!  Pooěiy  tyto 
iiABměiiUj  se  eajisté  ani  při  nyn^  nové  organí* 
saci  Kirgicflké  oblasti,  ani'  v  Turkestantkn  taméni 
Torkmeni  i  Černi  Xirgin  téš  skeni  ko«n^  Podobné 
pomérj  vykaanje  S  emipa  latinská  oblast 
(1767  koni  na  1000  dbyv.),  kteráš  táž  má  nejvise 
Khrgitfy  v  obyvatelstva  ev^  a  kdež  nad  to  i  mití 
ko^i  na  rozsáhlých  pastvinách  stepaieh  i  horských 
stáda  polodivokýoh  koní  (labnny)  yydWhijL  V  f. 
Jenisejskéy  kdež  na  jihu  nalesají  se  táš  kožov^ 
níci  (Tatidei  AbakaoStí  č.  KomaMnei,  ktéH  dntt  na 
1  bospodále  i  6000  koni)^  a  kdlež  TyžovAllí  ilata 
a  tfm.  sasiým  i  potřeba  koni  snainé  se  vsinohla^ 
připadá  na  100  obyv.  jeSté  přes  $8  koniv  jfekkoU 
kon)§vodstvi  (dle  Hagemíeistra)  tMstaéiy  nýÍNPž  koaS 
9.  Kirgizské  etepa  i  záp«  Sibiře  sem  v  uadnýoh 
množstfioh  na  prodej  se  devášcjL  Z  ntíí&a  ronsá- 
hlého  hovniotví  v  AHi^i^  kteráž  ;k  pfívoira  cttevéniého. 
nhlí  a  dříví  (z  dálky  30—600  verst)  jakož  i  potravy 
pro  horniky  i  obyvatele^  pakk  rozvozn  haňskýoh 
^ý  rob  kov  atd.  síly  1  mái  kns&v  koni  (dle  Hag^e- 
meistra)  dor  roka  potřebí^  ^  (poditi^  8  pádů  v 
na  1  kooft)  --  stoji  g,  Tomská  na  4tém  místS  v 
cOlé  impeni  (Sa  k.  na  100  ž.),  aékoU  kenévocbtvi  v 
v  ni'mfstQÍ  potřebě  daleko  neetadí»  takžei  scdiodek 
opét  od  .Irlyfekých  kozák&v  z  Kirg^Caské  stepe  a  z 
g.  Tobolská  ithňžovaiisenMisí.  Yg.  Orenburské 
přičiňaje  se  k.  velikému '  čfiiln  koni  (778  na  100 
oby ir.)  oUibený  a  potřebný  chov  jjejiích  u  Kozákův 
Uvalské  linie  aKkgis.vnttíhd  oiEdSjr  i  vých.  Uralu, 
jakoi  i  od  poleinsedlýoh  Bafidrů,  neménŽ  i  detaé 

pro  etátni  maga^finy  8  mílL  pndů  do  npoka  ob- 

.  náii  a  pvo  as^dtromni  potfeba  nepoehýbnft  Skrát 

?ětii  jeti,  potiHshHJe  tmp^  l.aoaOOO  koni  a  p. 


499 


báňské  vávodj  ttvditíP  Uratis^ch  hór,  Pa,  g*  Oran^ 
burské' jsou  to  opdt  2^  Sibiřské  g«bemi^,  r  kterýeh 
potřeba  i  (^v:  koni  «sain»iii^  jsoti,  totiž  obi.  2a- 
b»|kaUká  (77  koBÍ  na  100  I^tel4)  a  g.  Tobol- 
ská  (70)4  V  oilé  potřebuje  jediný  báňský  průmysl 
síly  37J000  koni  k  piřívozu  rady  a  nhH ;  k  tomn 
{^tnpQJi  A  jidSté  rýže  zlata ,  zvláSté  po  pnstýeh 
ser.  koněinMi  semé  rostroaSené,  stepi^  rai  -  Siro- 
kýclťádbli  «  rpyln,  nu  kterýchž  hraniční  kofeáci 
(oVžem  dilém  z  poidié  nádhery)  tabuny  'polodivýeh 
koní  i  p»  4000  knsiob  tío,  í  bospodáře  choTají^  kdožtO' 
Bnijniá '-  niajtýS  po  600  knsieb  ^  mivajL  Rovnfii 
úéa8tn.«|e  se  ofailast '  Zabajkálská  a«  aáp^  >  silaé  V 
obchodu  pr&vozním  #  Kytftji,  ano  okrnk' ¥rohii8n 
ndúoský  tyoř(  pravé  pro  tato-  poloha  - avoQ  třetfi  ▼> 
Sibiři  střed  konévodstv^í  (U  f.  kromě' Minas<hi'^ 
skéiho  okruhu  a  ste^  jKirgieské).  —  V  fgúb,  T  o« 
bolské  dopoužti  aaÍB^^IiiÉns^  ^tep  hojný^^shov  koaii 
jtobž. potřeba  je  i  pfi  rozsákléai^  a  výitofinéni  zemé'>>. 
délstvi  i  žíTém  ^bchodU'  wé/u^úi,  tak  že  na  jthit 
5(M^0  koni  aa  1  bospQdáře  i^adá,  kdežto  ▼  se^ 
Temiok  končinách  z  nedostatku  semědéli^Ti  X  past^ 
Tin  BerOfsOTŽtfi.  Rnspvé  jpn  po  d*-^  konioh  (ale  jiS 
i  Ogjljmá  a  Vo^^ulci)  xnívagi  ^'  Ko^vni  Kaknyeiy 
Turkmani  a  Tataři  i^ubernie  Astraeba&frk& 
dini  pidi  gubernii  tuto  rovn^  na^  kobé  ryelmi  bo^ 
h«itoui(69'ikwtwnai  100  ž*)^  a  za  .n£>  násMuje  háflpdi 
g.  Podolská  (47  k.),  kde^vpři  snikdné  lisfaiatostí; 
a  Tosvfl^m^  semédj6lstTÍ :  pláee  Tesměs  koňským  po^ 
tldiém  se  vykonávají,  a  kdež  ilživý  fdovos  ^  zemédSl^ 
skýtsh  pkMBá  čb  dalekých-  pHstavů  čeraomořskýiak 
(i  obchod  s  koni  do  sousedmch  Tui^ek)  v^ké  mBOŽ** 
ství  koní  vyžadufe,  k  jiol^  ^ovďpůda  i  podnebí 
aidávntý  obyée}  znaSné  též  ie  při&ňuje.  Po  této* 
gabdcnn  jsoni  %o  ^  opét  d  ^bířské  gubernie,  totiž 
Ifkn.tfká,  pak  oJbl.  Jaku^tská,  kdež  ehov* 
koi^i  je  značný  (58ft  a  489' na  1000  žitelů),  €ehóž 
příí&HOU  jsou.  tuto  Jf kuti,-  již.  hlavně,  s  koni  Ko« 
ét^  (lihoi^odář  2^8000  kpní)v.^-  pnde  pak  živý 
obehodipr&vozný:,  jehožto  středem  právě  Jrkatslq 
se  všimli  /?>  Má^li.  tědito  11  g.  Tftbec4iejúsUaé!|ií^ 
konévodství,  (přes  50  J^pni  i^'  100  litsl4)^  toi 


500 


se  v.evropfké  Boii  jéilé  12,gmbernii,  ktaréi 
prostředni  Čklo  imperie  sterem  koni  syých.  ^^tovj^ 
dují. .  Jsout  to  Bojmenik  g«  Sanuurská  (47*7  k.  na 
100  ž.)t  Fermská  (42),  OrloTiká  (S9),  Smoleiiská 
(87),  Tamborská  (d6),  země  Donského  Tojska  (95), 
Bjftsaňská  a,  Talski  (34),  EUtskA  i  l^otská  (31), 
Stanopolská  i  Trerská  ifil  koni  na  100  žitelů),  --- 
t.  j.  tedy  vě^im  dilem  gabemie  středoroské,  ješ 
při  xocsáblóm  aemědělstvi  rýtéilíek,  polni  hlatoě  do 
Moskvy  a  velkých  měst  gubemskýeh  nebo  tovary 
vlastni  průmyslnosti  do  jiných  gubernii  rosváž^i, 
ležíce  ^vesměs  v  okresa  detnýeh  silníc  lieskevikých. 
¥  gubernii  Permsképak  Je  bíu&ský  porňmysl  Uaňiim 
podísěoovatolem  koněvodetvi,  v  nemi  Donského  vojska 
bohaté  pastviny  a  Koikékf  obyfiej  i  potřeba  (po^ 
dobně  v  SlavrOpolsku),  kdeito  v  g«  Samařské  ob- 
Siroé  stepni  hospodářství . a  dovoz,  obili  k  Volze 
velké  mnoistvi  koni  pro  sebe  vyiaduje,  průmyslné 
g*  Tveraké.pak  při  dráze  ahL  traklu  Petarduradtko^ 
Md&evském  leži,  g^VjaA^  konečně  již  při  sevemi 
poloze  větfii  mňožstvi  koni  pro  hospodářství  potfe^ 
bttje,  při  tom  viak  i .  oné-  zvfiU  v  zemědělství  se 
těéi,  eo  jiné  severoi  a  stepni  gubernán.  f)  Vieoh 
ostatních.^  gUrbetnil  evropské  Bnsi  a 
Zákávkazi  (a  jediná  FiUmořská  éblasi  v  Sibíh% 
kdež  jen  2&  koni  na  1000  žitelů  pHpadá)  rtoji  již 
pftd  I  poměrným  Sislem  koni  ve  vSi  imperii  a  sice 
take^^h^  spůáobem,  že  jich  19  jeStě  (vétiim  dílem 
stfedních,'  severních  'a  ostatní  vý«diodni)  přes  ^0 
koni  nav  100  žitelA  ehová,  kdežto  jišni  a  velká  čáet 
zl^vadniidi  a'2  Zákavkazské  (t  j.  Tiflisská  a  Ba* 
kinská,  oiršem  pro  kočovné  Tatary)  jel^  přes  10 
koní  na  100  ž.,  Petérittuská  pak,  Poltavská,  Kájer- 
ská  a  estatni  2  Zákai^aeské  (totiž  Kataisská  iSrí« 
vafiská)  jen  po  5?^9  kusidi  na  100  žitel4  dižL  — « 
é)  Přiéiny  toho  hledati  nále|i  w  gu^ber- 
niich  Kavkazskýeh  jednak  v  kleslém  hospo- 
di^tví  jejich,  ale  i  v.  horské  pbloze,' kteráž  dfiení 
nieiďLŮ  a  iOsUk  pro  potahy,  i  nol^  břemen  viée  od- 
poraduje;  Ti  jižaiab  gnberniích  je  pflvodedi 
riurevného- pom&rně .  pofitu  koni  právě  znaČliý  ehor 
bov<ěziho  dobytka  na  ůboj  i  jiné  vákUkj,  kterýž  do* 


601 

fouXtí  Ano  nábf^f  niÍTati  voUkr  pro  potaii  jak  pH 
polní  práoiy  tak  piS  áotoin  obiH  a  torarAir.  Y  sá^ 
padnioh  gnb«pniich  (s^.  bSlooratkýdi)  spAao- 
b^je  opét  kleslý  stav  aolakého  ot^atělatra  i  ho^ 
■podiy^stri  podobné  šjovy,  kd«šlo  v  gubernii  i  ek 
aoTernieb  a  kořejSick  BtíFttdomtkýck ,  kteréi 
ostatně  TOsmSs  (kromě  Vladiaďrskě)  jeStě  přet '20 
koní  na  100  žitolů  ěltajf^  falamS  nedftstatok 
luk  Todeni  koni  překáži,  odkndŠ  le  (dle  Haxifaaa* 
sena)  ativi,  že  na  mnose  aedlád  kohé  s^é,  jfobi 
oviem  pro  krátkou  doba  práee  hospodářské  na  lete 
po  3  až  6  páreck  držeti  mnsi,  na  ňma  prodávají, 
^  nemohonee  jich  pro  nedilslateík  zásoby  sena  ▼dlonv 
kýchaimách  nživiti.  ^oně  nejson  ta  ovl^m  pro  sněžnoht 
nm  s  to,  sebe  ▼  zimě  podaožni  krm  y  Sirém  Tyhledávatl^ 
jako  se  to  při  beasněinýdi  simách  t  Sibffi,  iyI. 
východní,  staTá,  kdež  S  n  Jakntftv  koně  aa  etAoú 
aima  t  lirém  ostáviuí.  «)¥  této  posledni  okel«> 
Bosti  náleží  též  awpoTež  j«den  spředaieh  pftvodAr 
tak  roiaáUého  koněrodstvi  ve  výohodni  Sibiři  hle* 
dáti,  jelikož  kAň  y  Sibiři  pánAr  svých  i  v  aimě 
iďědioš  nestojí,  ano  vyhrahávajéanadno  pod  sněheiÉ 
*  ledem  trávn  a  požín^e  jen  vrcholky  její, 
ostatek  jěiliě  hověaíma  defcytka  aAstavoje,  po  němi 
ovce  jeětě  při  kořenech  samých  z  .noose  dostatečný 
pokrm  sobě  najde. 

b)  Následkem  této  svnďiované  smidnosti  výživy 
koní  provoBOJe  se  a)  skoro  po  vií  Sibiři  ehov 
koní  jeitě  scela  primitiTniDi  Hpilsobem,  což  aejm. 
o  vieeh  Tatarskýdi  koěovnieich,  jakož  i  ^o  kósáeíoh 
plati.  Toliko  v  báňských  obvodech  -Sibiřtfkýdi  na 
slat^  promyslech  (jikyviStkh).,  ve^kýan  dílem  i^ 
SMUáků  finských  v  západní  Sibffi  (která  má  již 
aněŽB^Si  aimy),  nak  a  rybolovných  jinoredoův  á 
Bmjatft  činí  se  zásoby  sena  na  zima,  a  koně  vstá- 
vají se  do  chlévů,  o^em  tak,  že  ryb^trtfei  zá|K  Si- 
bffe  (Os^áei,  Vógold,  dílem  t  Sámojcdi)  jtdi  v  let- 
ních salaších  avý^  a  řek.  soela  béz  dohledů  zůstá- 
vají, oddáKvěe.  se  na  aima  do  vnitf  lesův.  Ve  mě- 
atecfh  piúr,  jakoš'i  na.  vládnioh  záarodech. docházeli 
vSak  koně  skoro  vSadež  bedHvého  oiétltraáni,  ač- 
koli jich  právě  při  homitlH  znaCaé   mttožstd  hy- 


502 


ne.  ^)  p)  Tím^  volnýia  spftsobéai  dlgéiekonSvddirtnrii 
na  evropaké  straňte  BfiBi:  i  y  Zákavkasi  ^ 
yieeh  koěornikův,  hfik  ale  každým  epůsébem  ber 
dlivSjfii  yitidež  jinde  v  Bacá,  EvIáStS  a  vSeebgeáaAi- 
idvorcfiv,  kt^ž  spAiobent  koBáckým  téžzyláStef  aá^ 
libn  y  jich  ehoyu  máji,  a  ncji^edndjí  áileobtj^  v^ 
▼  Jišnich  guberniích,  kteráž  tu  nejen  na  statoícb.  trva^ 
kji  se  adržuje,  nýbrž  i  přiměřené  uSlebhtěni )  plef- 
mene  ▼  ni&ladných  hřebčincich  provozoíe*  >f)  Tai- 
kóyého  spůsoba  jest  aejmena  - k  an  $ ▼  o  d  e i^  i.  |»ř  i 
řece  Bitjng^n  v  gob.  Yoronéž^é  a  ^lem?  iTkrn*- 
boTské,  pH  kterémž  ae  rozsáblót  pékné  In^y  T«a(- 
kládaji.  Zde  nalézaje  se  skoro  na  ySech  stateícli 
Šlechtických  kobylny ,  e  kterých  kon&  roaUČnýcA 
plemen  yjcház^.  NejroKsábhéijSí  a  n^poyěeta^tí 
v  liSi  je  kobyln-a  Oi^yská  y  Grenoyi»S  (áj.  Bor 
brévíkého),  kn  kteréž  f^es  40.000  deaetiii  půd^^  nář- 
léžiy  a  k^áž  yýborné  bShonny  ^ayohnJSdé  ndbo 
bělonSe)  stníieného  plemene  yj^otává,  jií  I  yent 
aa  IV2  minuty  (tedy  1  míU  aa  11  miintK^  mraaL 
(Základní  rtaV  obnáší  250  kobyl  a  14  há^ebéá^  póiet 
každoročně  prodi^nýeh  koní  přes  100  v  eenbosM 
místní  SOO-^^lóOO  r.),  Eobylna  Bostopěinská.  (3400 
koní)  B  nichž  přea  100  matek)  yychováiyá  na^ak 
koně  éiatě  arabského  plemene,  poyěatné  ro^měž  pa 
yfii  Basi  a  prodáyá  yýročně  40 — SO  kas&  v  conM^ 
200--450  r.  pi  Menií  statkáři  i  sedláelOaád  Bi- 
Ijatf^n  (zejtň.  yúj.  Bobroysl^m  i  Usmanňském)  ^faoí- 
yajl  též  zyláětáí  plemeno  (tek  ay.  Bi#inž«ké]l, 
ailoýeh,  Sírokoplecích  tažních  (ale*  i. rychlých) ^oni, 
kteříž .  140^180 |>adůy  ntáhnoá  (obyčejné  roskék^né 
|en  po  20-*-4l>  p.);  yelmi  vytryalí  jaen  a  po  90^120 
r*,na  míttě  ae  platí  (stíředni  ceny  obyěiýAýcďi  koná 
býraji  po  16^20  r.  ^)    é)  Vůbée  je  počet  lionk«om» 


')  Ple  Hagemeístra  padá  jidi  na  aoukromníoh  boi^ 
.     skýeh  přůpiyalech  a  ryžích  yychódní  Sibiře,  1^ 

rÁúA  14*^  15.000  keni  stále  i!áuépráBdilén0'b]íin&]| 

pro  tě^oat  práee  každorofoě  i  p<^yice. 
^  V  ájeadě  Bobroyákém.  naleaaLo  ae  roka  18M 

69.489  koní,  y^áj.  Usmaňrirém  5S;668'kení,    č. 

97  1^  87  kaa^  na  100  žitelů.        ^ 


Ď03 


lifeh  [kébfl«»  nft  Bod  dosti  žnaSný  <^ž  r.  1846  bjlo 
jt^  2144)  ft  vUďa  dává  sobě  ha  ttSléchtěni  plemen 
t  kéiá^  ohledxt  jsáležeti.  T#k  zemena  drží  stát 
(IdavnS  pfo  potí^u  gardy  »  ofsařskéko  dvora,  7 
kobylen  (S  ye  VorOněžskut  4  v  OhairkovskQ  a  1  ▼ 
Ní£egorodska)»  kteréž  r.  IS&O  6281  kusův  obealio- 
Yaljr*  mesá  nimi  149  hřeboů  a  1663  matek.  K  oie- 
ti^víni  Qfltanoveno  bjlo  v  nich  1186  shižebn&ů  li 
připsáoo  k  nim  půdy  v  faromadě  142  Q  m.  (z  &»- 
boi  21  a  »•  l^a),  jakož  i  176.521  sedláků.  Na 
korunniobr  ítaleíeh  zfí^e  >  stát  i  obecni  kobylny, 
jichž  počet  se  každoročně  mno^.  Z  kobylen;  stať 
nich  prodává  se  ▼ývoSně  5—600  Uřeboů  peii$těcieb» 
T-  Prémie  (ročně  dO--50.000  rab.),  ěkoly  veterinář- 
tká  <na'  statcích  koruniúch,  rozdávání  kněh  poa&- 
nýoh  A  jiná  v  eáp.  £vropě  obeená  protftí^edky  slOuži 
i  na.  IčKsl  k  airalebeni  koněvodétví; 

c)  J^  volnofftii  v  kteréž  se  koně  na  Susi  i  v 
Sibiři  chovají,  json  plemena  ruských  koni  vůbec 
v  dobré  pověstiy  vyznamenávajíce  se  avL  silon,  ry- 
ohloeti  A  vytírvaíostí  při  dosti  skrovné  potravě,  jak^ 
keli  nebývají  Vůbec  velké,  aniž  úhledné.  Volnost 
lato  a  vedeni  jejich  i^piůsobaje  též,  že  koně  raifci 
madAo  se  dávají  uSlecihtitív  jak.  toho  četné  sout 
kf oi^ni  i  státní  keibylny  dostatečné  svědectví  a  to 
pH  ni^jiloiďnaUitějiim  křižováni  podávají,  a^  Po 
ití^nžekých  požívají  nejlepSi  povésti  z^itě  koně 
a  g,  Jek^tterinoslavské,^  Tavrie,  Ohersoibka ,  koně 
donských  a  čemomořských  kozákův,  eo  Saratovska, 
^mbirska,  Oriotska  a  'fambovskaj  kdež  se  jeitS 
nejvj^lm  dilemiod  Slechtiekých  i  kozáckých  atatídlt 
Žiftv  ¥  tábnnácb  200*^1000  knsův  (mezi  tím  asi  por- 
lovíce  kobyl,  Iďebcův  pak  po  li>&25  kns^)  pod  do- 
hledem  zvláštních  tabnničikův  ehovají,  jsonce  za 
celý  rok  pod  Sirými  nebem,  (jakkoli  mnohdy  se  ztrá:- 
tami  '^ko  'VS^^ck  knaův  Od  zimních  boránů,  vlkůt  a 
t.  d.)-  I:  plémě  Vjateké  je  malé  sice,  ale  lehké, 
silné  a  i^c^hlé,  rovněž  hledají  se  Kstonití  seleti  koně, 
naqp^  json  koně  litevití,  ŽmndStí  laekoně  z  goř- 
h^mii  lesných  ^bí  a  málo  áhlednív  ^)  Plémenf 
Sibiřu-kých  korní  jsou,  rovněž  po  zemi  rozličaái 
y  ffvcf^leha  středních  lOsnýeh  končinách  xá^  SI* 


504 


bíře  pánuje  vesměs  plámS  iétéft  ^  raefnkvfféhúěai 
Bosi  evropské,  kteréž  bývá  malé)  nepratidelnéko 
skladu,  úskoprsé  a  ptohnutého  kHše,  BfloakfísA 
kopyty  a  huňaté  po  oelé  dol^ii-  éááti;téla^  eoi  ne* 
jeu  podnebnim  poměrftmf  n^>ri  i  rarmfniu  <  jleh  k 
práci  a  jizd6  vMtiaá  pářiČffti  uáleži.  Korné  Ja- 
kutiti  jsou  skoro  výliraduě  bílí, <  středního ^crAstu, 
kosti  Širokých  a  krátké,  tlusté  i^e^  mětiitte  tétett 
srsf  svou,  pH  tom  pak  srl.  otuŠili,  sUni  i  rfc^,  a 
slouží  až  do  30  let  (ovieib  od  6  a  7  let  Uprv)» 
Západosibiřské  plé-mě,  poehodici  n^ochybn^ 
od  tureekého  koně  á  živici  se  rubee  hojnou  i  vlhkov 
trávou,  je  silndjSI,  masněýSi,  ffivokých  kosti  i  koDyt, 
kdežto  yý'chodoSífoířs>ké,i  jako  kl.  ňidíióu  « 
slanou  travou  nebolná  honké  past^  kniiené^'<  bývá 
drobných  kopyt,  ieDkonohé,>  ryolilé,  ale:  osCramiéi 
KirgizSti  konS^JBou  vétSim  dUem  svltíýéh  ba« 
rev,  nelvyŽií  v  SShái  (přes  3  ariři^i''  wópaé  Šíje, 
(kterouž  horoucí  koné  napřitnuji  na  sp4lob^ '  vel- 
blouda), ryehlí,  ale  nesnáielivd  a  od  miMhýok  bě^ 
kteréž  na  zimní  paétvi^sakonijeji;  v^kým  dfleai  tupí. 
K  nim  nejpodobnější  je  plémě  Burjateké,  meom 
sice  než  Kirg^ské  (1  arSin  lé^— 16'  vrSkůJ,  a  vesMěs 
světlé,  ale  úhlednip  i  ^ilejSi.  y)  Ceny  koní  bý^ 
vaji  dle' jakostí  jejich^  dle  rozl.  mist  ardsl;  ýoťkíhf 
ovSem  velmi  nestejné.  Kdiledío  k  uŠlaoktilym-  dm^ 
Ubn  bývají  v  evropské  BumBitjuŽiti.  a>  Cbarfcé^žli 
koně  (z  býv.  vojenských  osad)  nejdrkžli  (t^tížJ5# 
ai  74^  r.*),  Scr&tovžti  platí  se  po  15^-*^  r.,  Kusaň'^ 
iti  18— 3d  r.,:  TMnbovStf  po  18,  TatnHhi  r  ^«i»vtf 
(kirgis.  plemene)  jen  lO-^-^lS  r: ;  naopak  phtti  sé 
pro  nedůstatdi  koni  ve  Yoloj^odsl^in  w  koné  po  80 
—'TO  r.,  T  Jaróslavsku  podobni  (25-^40  r.).  Y  iS  i- 
biři  prodávirji  se  EírgiaSti  koně  v  Stepi  sá>s4  po 
a-^12  r.,  stoji  vSák  již  v  Minuslmidiém  okruhu  95 
^86,  v  Jenisejských  dátých  proni>^8leoh  50-^70  :r.^ 
Buijatské  koně  ki^ji  ss'  v  N«|)ěiG&sktt  saJIS— 17  r: 
2.  Hovési  dobjtek  chová  se  opét  t  nej- 
větěi  hojnosti  T  QabSSi  f7a  Usů  na  100  átélHk), 
pak  v  KavkiEsském  .náměstniotvi  (BO),  «  na  třeffiú 
aíitfi  teprv^v  Rusi  evropské.  (8T  k.>,  kteráž  l^H 
•ftol^  má  poměniě  o  peloviei   iwfiaě  ii#v*8ft»^ao^ 


505 

hjikM  než  Sibfř  a  o  Vs  B>én9,  ndS  KaTkaiako, 
přece  yieeky  oiti^i  státy  evropskét  i  tamo  Fniiko 
(88  k.  na  100  žit.)  převySi^je.  Ovlem  že  }e  ^islo 
hoTSsflio  áoby&a  velmi  nestejně  po  jednotíivýeh 
^íáeteoh  imperie  rozděleno. 

a)  Poměrného  ěfsla  veSkeré  imperie  (totiž  41 
knsů  na  100  žitelft)  převySnje  85  gubernii,  ostatní 
BŮstáTi^  sa  nim,  a  vSak  ton  měřen,  že  i  nej^abii 
s  nich  Y  tom  ohledu  (totiž  fub.  Penienská,  Peter* 
burská  a  obi.  Přímořská)  vždy  jeStě  Id,  12  a  11  k. 
na  100  žitelA  vykaiují.  a)  Nejvíce  hověsího 
dobytka  chovají  oviem  gubernie,  v  který<ďi  půda 
stepní  převládá,  neoliC  již  mají  objvatristvo  koěovni 
nebo  usedlé.  Zejména  stojí  tu  g.  Astraehadská  (126 
k.  na  100  ž.)  na  předním  miste,  po  ní  následtge 
pak  země  Donského  vojska  (107  k.),  v  kteréž  nejen 
jižní  a  stepní  poloha,  nýbrž  též  hojnost  posemkAv 
a  povaha  i  vojenská  služba  kosaěího  obyvatelstva 
rodioduje,  nedopouštějící  úsilného  zemědělství  nebo 
jiných  stálejších  zaměstnání.  V  gub.  Tiflisské  (102) 
rozhoduje  zase  koěovní  obyvatelstvo  Tatarské,  kdežto 
Zabajkalská  oblasť  (99),  země  Čemomořského  vojska 
(97>  a  g.  Stavropolské  (95)  hojnost  dobytka  svého 
vedle  stepní  povahy  hlavně  kozaČimu  vojsku  děkují, 
k  ěemnž  v  g.  Stavropolské  koěovní  Kalmyei,  Ta- 
Uíi  a  Turkmeni  a  pastýříti  horalé,  vZabajkalské 
oblasti  p^  Bnijati  přistupují,  kteříž  bedlivým  sko« 
tovodstvfm  ve  vžseh  suSSioh  údolích  a  stepech  tele 
oblasti  se  zabývají,  podobně  co  v  Irkutské  gubernii 
(86  k.  na  100  ž.),  kdežto  Jakutská  oblast  (80)  je 
jedinon  krajinou  v  severovýchodní  Sibfih',  kteráž  pro 

Sěkné  horské  luhy  s?é  rozsáhl^í  chov  hovězího 
obytka  dopouětí,  s  nimž  se  i  Jakuti  úsilně  až  do 
Vrchojanska  (67®  s.  i.)  zabývají.  Majit  tedy  na 
Rusi  nejúsilnějSí  chov  hovězího  dobytka  přede  vlíu 
st^mí  nebo  převahou  takové  kri^e,  v  niohŽ  země- 
děktvi  z  přiěin  podnebnioh  (jako  v  Jakutsku  i  Za- 
bajksdském  kri^i,  onde  pro  sev.  polohu  vftbec,  tuté 
pro  jarní  zásudiy  i   ěasné  a  pozdní  mrazy),   —  s 

Srospěchem  vésti  ss  nemúŽe.    K  převážnému  chovu 
objTtka  přistoupili  viudež  v  těchto  krajích  nezbytně 
i  nsedlí  Busové,   shledávi^íěe  jej  za  nejpfimiN^ějSf 
Butko,  48 


603 


a  itoletou.zkuSenoeitíL^ysYSd^ený.  fi)  Po  tSchto  okre- 
sích ekotovodnýtek  iftáfledaje  jettó  14  gnib«niii  2hé 
řády,  kleréž  pl6fl'5(>  ku  sův  hověslho  dobyt- 
ka, na  ÍOO  žitelů  čitaji.  Jsou<to  zojnena  V&eoky 
ostatní  Sibiřské  gubernie  i  oblastí  (kromě  přímořské 
i  Amnrské,  kdež  "viSak  nQpoobjbně  V  posledních 
létech  skeV)YodM;ví  lépe  se  rpzvilo),  sse  seremích 
lesoich  pak  |^.  Novohradská,  e  jižních  JékaterxBO- 
slarská  a  Ta?He,  z  vychodnich  Orenbmrská,  ale  ve 
stíradn.  i  Kalužská  a  Smdenská,  na  severosipadS 
paifi  Estonie  a  Livoitiet  Y  8emipalatinské  oblasti 
(76  kns&v  na  100  ěk)  roishodají  opět  slepni' poloho, 
kosáoi  a  Eirgmt  ^"  Novohradská  (73)  má  rozsáhlá 
loká  pH  Xiovatí,  'h^'nou  lesni  pastva  a  ehová  téi 
dobytek  pto  |>etí:ebtt  Petrohradu.  V  Tomské  go^ 
bernii  jsou  obyvatelé  Bambinské  stepi  hl^rsě  na 
chov  hovězího  dobytka  odkázáni^  lu(Sná  úd<^  Nižního 
Altaje  hodí  se  též  výbdřňě  k  chování  jeho,  pro 
nějž  v  Ah^jském  baňakém  okruhu  je  nad  to  stálý 
a.  dobrý  odbyt,  kdežr  osfiath^  i  Rusové  i  ^^oorodd  v 
štěpných  dolinách  i  vysok;^ch  stepech  důstatek  jeho 
chovati  mohou.  V  Jenis^ské  gubei^i  (72  k.)  je 
vrchoviité  i  levý  břeh  středního  Jeniseje  pravou 
půdou  sketovodni,  kdežto  pravý  břeh  hlavné  k  ze* 
mědělství  se, hodí,  v  g.  Bakinské  pak  (70)  a  v  Xir^^ 
giiMké  oblasti  (67  k.)  «ozhodají  Tataři  a  Kirgifití 
ÍÉočovníci  i  stepní  povaha  půdy.  V  J^aterinoďav^ 
ské  (62  k.)  vyplácí  se  chov  hovězího  dobytka,  jako 
ve  vfiech  ji&nlch  guberniích  vůbec,  nejen  od  důstat* 
kft  půdy  a  výborné  pastvy,  nýbrž  i  snadným  od- 
bytem do  přímid^,  v  Kalužské  (též  62  k.  na  100 
žit.)  nc^en  pěknými  lunami  v  poříčí  yySní  Oky, 
nýbrž  též  sousedstvím  Moskvy  a  průmysMé  Tulské 
gnbernie.  Tajvrie  (62  /k.)  je  zase  stepní  a  i^mdF- 
ská  gubernie,  i  má  nad  to  četné  usedlé  Tatardté 
obyvatelstvo  i  kolonie  N<ěmecké ,  Bulharské  atd., 
kteréž. vždy  h^'ný  po^et  pěkn^o  hovězího  dobytka 
vydržuji  >  Naoplik  hodí  se  Tobolská  gubernie  (61  k«) 
hlavně, jen  v  jižní  <a  západní  části  éwé  k  rozsáhlej 
limu  skotovedství^  tateréž  se  ta  hlavně  pro  západní 
Sibfiř  sQua^ďE^e,  k4eÉko  3ř  střední  a  severní  lesné 
ft:blattiéndáAti.rmitír  li  dilémijiž  i  jinorodní  éfoyva^ 


60T 

tele  jen  Jpro  vlastní  potíFebu  rohatý  dobytelf  tóť, 
jejž  při  dplejSím  Obi  t  nedostaétkn  laSin  ^dle  Ha- 
gfemeistra)  s  tgžf  již  obživují.  Orenbortka  g.  ($É 
k.  na  100  žit,)  má  nro  kozákj  a  BaSkiry,  a  steunt 
tiž  v$ech  íddolí  jižního  tJralu  i  plániá  jeho  sktůfcH 
též  znftČné  skotovodství ;  v  Kurottli  a  Estonii  (pó  58 
k.  na  100  žit.)  podporuje  chov  hovížíbo  dobyttťíí 
nejen  hojnost  malých  statkův,  ale  !  důstatek  luk  f 
le£ťův,  ja&oŽ  i  přímořská  polohA  obou  >emí|  V  Sttio^ 
lenskn  (54  k.)  pak  2vl,  blízkost  Moskvy  i  R^«\ 
r)  M&á  60 — 40  kusy  na  100  obyvatel  má  Jeffte  V 
imperii  13  gubernií,  mezi  nimiŽ  vSecky  ostatní  jlžnf 
gubernie  kromS  Poltavské^  ze  západních  KovénskáJ 
Minská  i  Mogilevská,  ze  severních'  Yologodská^ 
Tjatská,  Kostromskái  TVerská,  z  baltických  Livoilie^ 
tak  že  gubernie  tyto  spoleSi^  él  Nbvgorodflkou  a 
druhými  baltickými,  kteréž  mají  v  skotovodstvf 
svém  2.  stupeň  intensivuosti,  tvoH -souvislý  přostoť 
rozvilého  skotovodství,  kterýž  celkem^  se  severním' 
lesnatým  krajem  Rud  ve  shodS  se  lialezá,  á  toKkO' 
gubei-nií  Pskóvskou  fkteráž  má  jen  38  k.  úá  109 
obyv.)  protržen  jest.  Ov&em' Že  jso^  se^^émf  tyto* 
gubernie  při  obmezeném  celku  zelhédSlství  ná  cho^f 
dobytka  odkázány,  kterýž  v  léti  hdjuou  á  suchotl 
pastvu  v  rozsáhlých  lesích  nalézá,  kdežto  lulfá  aápofi 
tolik  výtěžku  poskytuji,  Sé^ro  ii$)  liadřóúhé  zifflj^ 
zásoby  suchého  krmu  ú6initi  možtio^v  g.  Jaroslav- 
ské  i  Eoátromské  podportije  (yák  chov  dobytka  ^vl. 
hojnost  luk  v  soustav!  Vblgy ,  V  oáé  tiospodářslvf 
1%oliié  á  v  této  op^  pokťoálóst  v  zemědělství,  ko^ 
neénS  pak  v  obou  snadný  odbyt  -masa  !  kůHťyřf 
četném  prtmyslném  obyHttístvé,  k  6emttŽ  V  Tver- 
sku  i  liivottii  snadný  též  odbyí;  áu  Ptetřóhíádu  á 
m^t  přímdřskýth  nřístUpúje.  HOrúátá  polohi  a' 
stepnf  ráz  gúb.  Eriváňské  frpůsobttjTkoneffiíě' 
i  tuto  značnou  inteni»iviidsť  chcívu  dobytka  faovl^o 
(41  k:  na  100  žiteM).  cř)  P<íď  jíHlměi^ůé  m^o  rúh^^ 
tého  skotu  V  imperií  padá  jéBté  ^9*  |fubériiii,  b.vSeié 
kromSOřenburské  vSecky  Východní,  kroilue  Sřiáltlž- 
ské  vSecky  sfreduí  á  kromg"  výjié  v2j)oltíéniitýélf  1 
vSecký  západní,  v  kterých  vůbec  i  chOV  'dóbťfltrf 
hovžzíbo  je  nebttíbS'  stkvélfi    &nbíírmfe  ©ldíít<!«i  i 

43* 


508 

Arch&ngdská,  nálclité  jeXtS  k  lesní  pUse  nidíé, 
dotýki^i  se  také  nejbliže  jeStS  pomémého  skoia 
ostatních  ^bernií^  majíce  dřeš  99  k,  na  100  iitelft, 
Pskovská  pak  TŽdj  jeStě  pres  88.  OvSem,  že  i  nS- 
které  výcliodníf  xejmena  oaratovskái  Permská,  Sa< 
vamká,  k  ckoyu  hovSsího  dobytka  svrchoTanS  ae 
bodíci,  mají  též  jeStS  přes  30  hl.  na  100  i.,  kdežto 
akroTné  £íslo  j^io  y  Simbirskn  (208  k.  na  1000  ž.) 
nepoebjbnS  jen  nemocem  časným  (před  r.  1856) 
připsati  slufií  tím  spfiíe^  ano  oekonomický  atlas  k 
r.  1851  ade  44  k.  na  100  ohjv,  vjkasaje.  Naopak 
překvapiye  n£zké  číslo  skotn  y  Tamboysku  (219  na 
1000  š.),  jakož  i  y  Podolí  (229),  Kijeyskn  a  Černi- 
ffoyska  (286  a  268),  kteréž  je  ostatně  zde  stilé  (r. 
1851  též  jen  26, 34, 21  na  100  ž.)  a  při  značném  odbyto 
boyězibo  dobytka  na  aáp.  (do  Haliče)  jen  tim  se  yy- 
světliti  dá,  Že  n^ochybnČ  se  sousedních  gubernií 
schodek  tento  nahrazován  bývá.  Bovnéž  je  i  obp 
mesený  stav  doby^  yPensensku  (197  na  1000  ž.) 
téžko  yyložitelaý  (bývá  ale  stálý),  naopak  možno 
nedostatečné  Číslo  Petěrburské  gub.  hlavně  ohromné 
převaze  městskiho  obyvatelstva  připsati  (na  100 
obyvatel  v  kraji  pfípadio  by  již  27  k.),  dílem  i  ros- 
sáhlým  slatinám  této  gubernie,  kdežto  v  Kutaiaaku 
(24  k.  na  100  žit.)  výnosné  a  snadné  zemědělství 
snad  tu  vliv  svůj  opačným  směrem  jeví. 

b)  Go  se  spůsobu  chovu  dobytka  hově- 
zího dotýče,  panigi  ovSem  v  něm  2  hlavní  řády, 
tr  j;.  řád  kočovních  a  usedlých,  a)  U  vieoh  ko- 
čovníkův na  jihomských  a  jihosibffských  stepech 
zůstává  za  celý  rok  vedle  koňův  i  hovězí  dobytek 
v  lírem,  toliko  že  se  před  letními  burany  a  zim- 
i^mi  vji^gami  napnutím  návěs  ke  kibitkám  zachra- 
iuje^  nebo  dle  okolnosti  do  balk  a  zvláStě  vyko- 
paných hlubokých  příkopů  (zdkonúv)  zsJiene.  Su- 
chého lomu. (sena)  Kirgiaové  i  Kalmyoi  a  Tataři 
nikdež  nedělají,  n<óvýě  jeitě  Kalmyci  a  Telemti 
Altajití,  kteří  zásoby  své  v  letě  vysoko  na  stromy 
v  lesích  zavěěojí,  v  kterých  se  jakož  i  v  údolích  v 
sii^iě  hlavně  s  stády  svými  zdrži^i  Bnrjati  t  Ir- 
kuAsku  a  při  Bajkale  míviuí  vSak  již  pletené  chlévy, 
i  f^soby-sfmay  ne  a)e  Bpijatl  v  st^eoh   Zabajka- 


m 

flkých,  kde%  i  kozáci  éetná  stáda  tvá  hovSsIho  do- 
bytka podobnS  co  koně  y  lirém  n.  ▼  lesich  sdržo- 
▼ati  přinuceni  jsou.  Naopak  zásobnjf  86  Jakuti  na 
dlouhé  zimy  (7 — Smésičné)  vždycky  senem,  dasto 
B  daleka  a  8  velkou  obtíží  shledaným,  i  stavi  ho- 
vési  dobytek  společně  s  drobným  ped  návěsy,  k  jur* 
tám  připevněné,  ano  berou  je  za  tíFeskutých  mrasftv 
i  do  jurty.  •)  Jakýsi  přechodní  spftsob  chovu  dO' 
bytka  je  ve  vSí  jlini  a  střední  Sibiři  u  Roských 
sedlákův  v  obyéejL  Zde  bývá  hověd  dobytek  bÍ 
do  zimy  na  krmu  podnožnem  po  lukách  a  lesich, 
na  zimu  staví  se  s  drobným  skotom  do  lehkých 
pletených  chlívů,  kdež  se  na  noc  slámou  nakrmí, 
podojí  a  za  dne  na  pole  n  koni  vyhání,  kteříž  pod 
sněhem  nuzný  pokrm  vyhledají  a  připraví,  co^  ve 
východní  SibtíK  pro  bezsněžné  zimy  jeStě  snadněji 
se  dá  provésti.  Ano  nízké  ceny  hovězího  dobytka 
uKirgizův,  a  při  hojnosti  jeho  velká  tudíž  konkur- 
rence  spůsobuje  u  západosibířských  sedláků,  že  i 
tito  k  držení  dobytka  na  podnožnem  krmu  zá  celou 
zimu  se  kloní,  hledíce  raději  poěet  stád  svých  rozmnožiti 
(a^oU  již  po  50 — 70  kusech  mívají),  než  řádným 
chlévuým  krmením  užitek  jich  na  mléce  i'  mase 
zvýiiti.  Jediné  severosibířití  Rusové  mívají  dřevěné 
chlívy,  do  kterých  ovSem  skrovný  počet  jich  krav 
(5 — lO  k.)  snadno  se  směstnati  může.  C)  lu  Rusův 
a  jinorodcův  lesních  gubernií  evropskoruských  (ze- 
jména u  Zyrjanův  a  Vognlcův)  panuje  obyčej,  držeti 
koně  i  hověisí  dobytek  za  teplého  počasí  co  možná 
nejdéle  na  volné  lesní  a  polní  pastvě,  kteréž  viak 
na  zimu  vesměs  v  teplých  dřevěnýdi  chlívech  i  při  do- 
brém suchém  krmu  zachovávají,  kdežto  na  jižních  ste- 
pech, zvi,  u  Kozáků  donských  a  u  Malorusův  skot, 
z  letní  volné  pastvy  sehnaný,  též  jen  pletené  chlívy 
najde,  což  i  v  dolejěím  Zákavkazí  u  Qruzincův  se 
děje.  fi)  Naopak  je  ve  vší  ostatní  Rusi  (a  v  stopních 
guberniích  i  u  kolonistův)  držení  hovězího  a  vůbec 
drobného  skotu  v  teplých  chlívech  i  možně  dobrém 
krmení  v  obyčeji,  jakkoli  obecná  pasttriStě  (vÝhony) 
větším  dílem  velmi  rozsáhlá  jsou,  na  kterých  za 
bezsněží  skot  ovšem  i  v  zimě  se  vyhání.  Nejlepší 
chov  dobytka  panuje  vůbec  u  šlechty,   pokud  totiŽ 


uma  hoipod^tH  re  vlutní  leM  dri!«U  (srovnc) 
nshaře),  4  roEtířani  pil^ictvi  re  vleck  jiiníďi,  oad- 
ttepuiclL  «  dílem  i  západnfeh  a  T^chodnich  gobei' 
óíictt  spjbobiye,  že  i  T  EůnS.  r  tíchto  plasách  £u<l 
IiDyigi    .dobjtek     TesinSi     dobrého    cii^niho     krm  o 


sil 


Vitima  i  Aldlinuj0^5^]ftře^tnýoh  &  in41»  fřed.  tím 
sožiftkoyaiftýeh  stád  hq^^ch  otevřely  i  TýhddnýBk. 
uéinily.  Jaktiti  muji  též^  i^hytek  hoTésiho  do)ijtlE% 
a  vSak  y^dálenost  jicli  0d  oetdlenéjiidb  kr^n  Si- 
biřských Bpflsobuje^  že  šTŮi  ^>^éšek  zvěreioTii  ttBohemi 
lépe  spfiiiW,  který  jkn  tad&  ttál^Si  d^etodlYétii 
mežnostpoí^yt^je^  VTiaénitít^obS  aa  n^  toz^iaépĚáA 
potraTni  i  faoApodářeké  potfeby.  jr)  KmoBečně.  détá 
•e  j<ak  v  jííbI,  l«ik^  ▼  gtředný  ieraozemské  Bosi  kén 
visd  4objl^  p,  r>o  1  &  j,  podobně  i  t.  Tobblaké^ 
Staveopolské  a  avX  téš  v  povolžflkýek  jgobernákhi 
ktarél^  pr<^  rsidálenoat  syoa  oi.líeekvj  A'Petřohť»d« 
ne  vždy  a  ne  TÍechen  sbyteiSný  dobyta  svAJ  '^^ 
dbqi  prodati  mohon*  Ir?  střédornakýck'  gfubenaiioli 
knnfrá  le  místné  hověsi  \  dobytek  s  tímto  ;  naměře- 
ním. — '  <f)  Užitek  miéčiiý/a  v  jinýol^  miéěn^eJi 
▼ýroboíidb  ^ýru  a  váátún)  bývá  a  dobytka  hovězího 
na  Busl  yÉ;Íím  dílem  skrovný  Jelikožtnléko,  máido 
i  sýr  mívají;;  celkem  ini4ý.  odhyty  tedy  chovi^  sé 
lakové  druhy  dobytkA.  jdž  dobře  ddjí»  blatně  jeo  ve 
v4koli  vějtfiích  měst  sídekicb  a  .gubemskýeh  nabaí 
v  takových  guberniích^  kteréž  v  doaaedst^  pídeináofar 
měst  položeny  <  jsoío,'  jakO'  v  g;  Tveraké  v  Yologodské 
i  Jaroslavské,  pak  n  iáplaěanských  .meňonitů,  kteří 
máaLo  do  Tnrecka  vyyálíeji.  V  Sibířiiímá  jediná 
Tobelská  gubernie  na  jihu.  též  vývoa  Čáslav  kteréž 
a  IrhiCského  ti^u  pO  Kamě  a  V^e  dii  Bubovky  a 
odtud  na  Don  a  js  Bostova  nebo  Taganroga  též  do 
Turecka  se  dostává.  I  Zákavkazi  má  přebytek 
másla.  Právě  vSak  pro  nedpstatc^ěaý  «elkem!  odbyt 
a  tudíž  níské  ceny  mlékai.  másla  i  sýra  je  .mlóěné 
hosp<HLářství  po  Husí  (1  Polsko  .nevyjímajíc)  iskxnro 
věudež  nedostateěné ,  jedini  men^iúíté  pťovt>BQJí  je 
VEomě  (podle  hollaodfiúcého,9ff&sel»«)J 

d)  Plemena,  k  nimž  hověaí  dobytek  naBnsi 
náleží,  jtK»u  ovSem  po  ro^ksáhlýchí  kooíiiniáKih  říše 
velice  roadílnéte  (i)  ]>  o  m  á  o  i  4  r  nh  y  stfadomské  a  aá* 
padoruské  jseu  .celkem  iválo  áÚedné,  alja:tdáia^ 
.dobrý  užitek  na  ma«e  a  jsou  té^t  to^SSkoiy  po  vií 
severní  a  stfední  Sibiři.  Po  celé .  ě^rjaeseamá  plase 
až  po  Ural  panT\je  podolské,  plémě  (hlasrně  ěomá)^ 
kteréž  dává  málo  sice  nUékai  ale,  pro  krmení'  uá 


512 

mafo  yýbornS  se  hodL  —  U  Tatarův  Tavryskýck  i 
Zákavkaiských  je  hovSzi  dobytek  resmés  Tureekého 
plemene,  KiírgiMký  hovSsf  dobytek  viak  smiSentiio 
pftToda,  totiž  B  Kalmyckého  a  Tnreekého;  tento 
drah  aachoTiU  se  nepodiybné  ěistý  jeStě  a  Jakatftr, 
onen  n  Binjatův  i  jiných  mongolských  koSevnikAT. 
Kirgfisské  plémě  je  po  mském  nejrosiiřeiiSjií  ▼  Si- 
bffi  a  8  nun  op$t  na  mnohých  místech  smiSené^  je* 
tikoŽ  ivl.  y  záp.  Sibiři  pro  reliké  nbj^  skota  t 
simioh  i  jasTon  stáda  se  Sasto  obnovili.  —  K  nej- 

Sěknějiím  plemenům  domácím  náleží  éerkesský  do- 
jtek,  který  až  do  PetSrbnrka  na  úboj  i  plemenéni 
se  honí ;  Zyijané  mají  hovSsí  dobytek  bes  rohů,  do- 
br^tek Čndský  je  malý,  ale  jde  dosti  na  užitek, 
p)  Z  cisíeh  plemen  xdMnáonfilo  na  Rnsi  Chol- 
mogorské  plémě,  původně  hoUandské,  a  od  Petra 
Velikého  do  Cholmogor  (nad  Archangel^em)  uve- 
dené, odkadš  se  pak  po  celé  severní  Bosi  až  do 
Yjatska  i  Kostromska  rosSířilo,  a  tndíž  v  pravdě 
adomácnělo.  Plémě  toto  je  jak  na  mléěný,  tak 
na  masný  nžitek,  potřébnje  viak  bedlivějšího  ofie- 
třování,  protož  se  i  jiné  druhy  s  ním  pospolu  drží. 
Na  některých  panstvích  baltických  provincií  chová 
se  jistý  vojtlandský  druh  (le  Saska),  kterýž  se  i 
skrbným  krmením  spokojt^e,  dávije  při  tom  důsta* 
tek  ndéka.  Menoniié  Moloěanití  máji  dobytek  vý- 
chodofriesského  plemene,  kteréž  svlažte  mléčným 
užitkem  slyne,  protož  i  mléěné  hospodtfstvi  kolo- 
nistův těchto  je  proslulé.  Na  roili&iýeh  velkých 
statcích  svl.  v  stepnídb,  aápadaích  i  baltických  gu- 
berniích drží  iledita  i  hollandský,|  Švýcarský  i  ty- 
rolský dobytek,  jakkoli  jen  v  skrovném  množství 
a  běse  yieko  vlivu  na  iirží  kruhv.  Doniti  kosáci 
mají  stáda  kalmyckého,  podolského,  uherského  i 
hoUandského  plemene. 

ě)  Ceny  na  dobytdí  hovězí  jsou  ovSem  svr- 
chovaně nestejné  po  imperii.  Nejdražší  bývají  v 
Petěrburku  derkesití  voU  (prům.  43  r.,  ale  i  90— 
100  r.),  ruiti  platí  se  tu  prařísem  pe  16 — 17  rub., 
v  Moskvě  bývají  viak  ceny  již  o  Vs  ní^i-  V  Sa- 
ratovsku  pl«fcí  se  kráva  po  7—16  r.,  mladí  voli  po 
7^10  r.,  v  Simbirsku  býviyí  ale  ceny   vyilí  (18  a 


Má 

19  r.).  V  TamboYska  bývá  kráva  po  10,  ye  Voro- 
něžskn  po  7-^13  r.  Menomté  poptají  si  Jorávu  po 
13—18  r.  V  Sibiři  nebýyaji  cenj,  jakkoU  po- 
tíreba  na  roeliČaých  misteob  valné  veroBtla,  posnd 
vySSi,  než  4^-10  r.  za  kos  i  na  samých  slatých 
průmyslech  n.  v  Aimi,  a  jsou  z^.  uKirgisftv  niské 
(1—2  r.).  A  přece  vydají  SibířStí  voli  7—8  pu- 
dů v  čistého  masa  i  1 — IV2  p*  sádla*  Na  NerČin* 
:ských  závodeeh  platí  se  kráva  i  s  teletem  t4Š  jen 
po  8  Ví —10  r.,  býk  po  18  r. 

3.  Ovci  připadá  v  imperii  celkem  80  k.  (uréi- 
t$ji  81*68)  na  100  obyvatel,  tak  še  z  evropských 
velmocí  toliko  Rakousko  sa  celou  imperií  zůstává, 
mi^íc  jen  74  ovci  na  lOO  žitelů  (jakkoli  i  číslo  toto 
je  ve  skutečnosti  mnohem  vétíi),  kdežto  ostatní  zna- 
čné ji  převySují.  Evropská  čásf  imperie  o  sobě  má 
viak  ješté  ménS  ovd,  neŽ  Kakousko  (72  na  100  ž.), 
Sibiř  čítá  za  to  186,  Kavkazsko  152  ovcí  na  100 
obyvateL 

a)  Jflou-H  uestejnosti  vzhledem  k. počtu  koni  a 
rohatého  skotu  po  jednotlivých  g^uberniíeh 
aoblastech  ruských  již  velmi  značné,  tož  jeví 
sé  vshledem  ke  skopovémU  dobytku  jeitč  úsilnčj- 
iími,  jakkoU.  upříti  se  nedá,  že  v  nich  JAkési  pra- 
vidlo, založené  oviem  hlavně  na  poměrech  půdy  i 
podnebí,  a)  Jelikož  ovce ,  daříce .  se  nejlépe  na 
stepni  pastvě,  ode  věech  jižních  kočovníkův  se  vodí, 
a  nad  tó  i  od  kozákův,  sedlákův  i  Šlechty  pro  pří- 
hodnost podnebí  i  půdy  se  drží,  ^  je  ovSem  ve- 
ikera  stepni  plasa  v  imperii,  a  sice  od  Altaje 
do  Dněstru  i  do  Moldavských  hranic,  hlavním,  zemi- 
itěm  intensi?biho  ovcevodst^.  Tak  připadá  v  obi. 
Sibiřských  KirgUův  na  100  obyvatel  910  ovctc  (^i 
na  jednoho  devět  kusův),  v  oblasti  Semipalatinské, 
taktéž  hlavně  od  Kirgizův  obývané,  737  k„  v  stepni 
g^b.  Astrachaáské,^  v  jejímž  obvodu  jak  Kirgi^,  tak 
KAlmyci  i  Turkmeni  kočičí,  404,  v^Tavru,  kdež  Ta- 
tarské obyvatelstvo  fá^ed  r.  1856  byk>  jeité  mnohem 
Četn^ii  a  kdež  se  ovcevodství  ba  suchých  stepech 
i  viemu  ostatnímu  obyvatelstvu  nabíaí,  —  287,  v 
zemi  čeraoinořského  vojska  258^  ▼  zemi  Donského 
vojska  240,  v  srub.    Jekaterínoďavská  2a9,  v  Tiflis- 


ské  228,  T  Stavvopoíské  UiQ,  ▼  Simburské    ISd,  v 
Bakkwké  Ihí,  y  Ohmoarioé  151  kosů  ba   100  ii- 
tf  lů.    Ale  i  Zabajk^Msá  oblasi  je  s  přičiň,  vícekrát 
iTspomeitfiitýek,  k  ekovu  ovci  svrokované  spftsobná, 
i  T  sku&n  ndieaá  se  ade  u  BuijatA  i  po  2-^SOO,  u 
Kozákův  3^4000  «  vAbee  na  100  žitelův  208  ovci. 
fi)  ^emnoko   xa  tSmito  peměmýnii  Čísly  «ůttátají 
ostatní    stepni     a    nadsřtepni    i^nbepnie 
evropské  Bosi  a  jiné  teplejfii  gnbernie  Sibiiské,  ma- 
jíce vždy  jeStě  150—80  ovee  na  lOOžitiBlů.  Z<BJnHĚi» 
má  Bessarabská  obla0<  148,  g.  Oreabamká  1B8,  Sa- 
mařská 120;  VoroAéžská  110,  Irkntská  108,  PoltaY-' 
«ká  99,  Jenisejská  89,  Chffirkowká  86,*Déb<MDá63, 
Saraiovská  82  a  výiestepni  Erivaňská  též  S2  k.  na 
100  Sit^ův.    y)  K  nim  nejlitiše  řadí  se  kroouS  gnb. 
Tomské,  která;  pro  bóry  Attajské  i  biatlon  ptepVas- 
jugaAí^BOii  má  již  méné  prostora  pro  ovoevodství 
(72  k.  na  100  ^.)f  J^té   11   jižnick   ^ubeTnii 
stfedomských  i  hořejších  Povolžských  (z  téehto  Ka- 
zaňská  »  66  a  Vjatská  s  57  k.  na  100  ž.)*  ««  ^' 
padních   pak  Bstoiňe   (61),  ale  ii  ^molenská  4^), 
kteréž  máji  vesměs  men  80^50  ovói  na  100  Sitelft. 
^)'Vl8gnberniídx  Basi  evrof^é,  kteréž  hlavnS  k 
stfedaim  a  západním  náleží,  *  je^  již  'OvOevodství  sna- 
dni slabii,   majíc  jen  50-~'80^ovoí  na  100   žhelftv; 
v  této  řade  drži   se  ale  též  «>  jižních'  gubernii  Po- 
dolská a  Kajevská  i  Čemi^ovská  a  vže^rf  severní, 
i  Arthangelskoa  mevyjinmlíc;    »)  Pod  dO   ovci  na 
100    ž.    mají    pak -ze  středoruBký^dli   VJadimifská, 
Moskevská,   Pskovská,  Novohradská  (meai  20^28) 
—  ze  aápadní^h  Ke^venskái   Yilenská   a  Yiliebská 
<23— 28  k.  na  ^ÚO  ž,)^  v  Zákwrkazi  KiitaiMká  (20). 
>  Svrchované  nedostatečný  je  •^íselaý  e^v  skopoviého 
dobytka^  v  g;  Petirborské  (467  n»  10.000  ž.),  {>ak 
▼  Oblasti  JakmtakÓJ  a  Přímoístséf  ^  kdež  vežkeren  stav 
ovci  ^řeině '  Jen  na  558   a  12^  kíasftV  (t  j.  0-25  a 
0*0006  na  100  ž.)  i^e  vykaBig*e«  ^)  Celkem  je  spfe- 
'  iáocNi' toho  zákon  ^jevnýi,  ž^  'V'Wn^p.  JE^si  ordě- 
•  iMi^í  ^GMnžřem  od  jihtt  na  9owty  a^  též  od  vých. 
na  itáp.  ohýváy  kdežto  v  Slibiřv  nbýváfii  toto  sme- 
kem od*  jihn  na  seveť,   ale,  sárei«>e&>  od  eápaáw  na 
•trýáhod,  a«  ňtf  bes  i^jÚKlky  ieie  jeví,  - 


515 

b)  O  v  c  e  v  o  d  fl  t  v  í  JQ  podobnou  mSroa,  co  choT 
koni  a  bovězího  dob/tka,  též  dvojího  spftsobn,  t.  j. 
ko  č  o  vn{  a  US  6  dlé.  a)  Kirgizi  prvotně  neměli  až 
do  r.  17Vl  hovězího  dobytka,  i  podnes  nalézá  ae 
tento  jen  větSími  stá^j  n  Kirgúfiv  stiFední  ordj.  Za 
to  bývají  u  nich  stáda  ovcí  i  10—20.000  hlav  (na 
1  hospodáře)  silná  a  vůbec  je  ovce  jižním  ko^ov* 
nikam  hlavním  domácím  zvířetem,  poskytujíc!  nej- 
větSi  užitek.  Snese  li  vSak  ovce  kočovníkův  s  těží 
již  zimní  mrazy  a  TJugy  jižních  stepí  ruských  a  si- 

^bířských»  tak  že  každoročně  na  tisíce  jich  v  zimě 
feáhyne,  tož  stává  se  držení  jeji  u  severních  kočov- 
níkův (jako  u  Samojedi!^,  «fakutů  atd.)  skoro  ne- 
možným, ano  nad,  to  i  pastvy  (kromě  Jakutův)  se 
nedostává.  Kočovní  spůsob  vedení  ovcí  oblibují 
sobe  též  kozáci  sibiřl^tí  ve  vSech  končinách,  zvláStě 
v  Zabajkalsku,  ano  i  u  i^sedlých  Rusů  a  jinorodcův 
T  nížestepníoh  i  černozeníních  plasách  zůstávají  stáda 
ovcí  skoro  za  celý  rok  pod  Sirým  nebem  pod  do- 
hledem pastýřův,  ano  se  jich  velkým  dílem  tak 
mnoho  drŽi,  {e  jich  v  chlívech  směstnati  nelze.  Y 
letě  bývá  oy^em  podnožného  krmu  pro  ovco  i  n 
kočovníkův  důsia^K;  v  zimě  vyhánějí  je  ySak'na 
táž  pastviště,  co  koně  a  rohatý  dobytek,  ovSem  po 
těchto,  odkud  je  pokrm  jejich  zimní  dobou  nedosta- 
tečný  a  dpbytek  značně  chudne,    ^)  V  kroměstep- 

^  nich  krajinách  drží  se  ovce  na  zimu  vSudež  v  chU- 
vech,  jakkoli  větěíin  dílem  potrava  i  místo  chatrný 
jsou.  I  y  Sibiři  drží  usedlí  Rusové  i  jinor^^dci  stáda 
svá,  jakkoli  dosti  silná  (v  záp.  Sibífí  mívá  zámož- 
nější sedlák  i  400  kusů)  na  suchém  krmu  v  chíí- 
vech|  oviem  větSím  dílem  studených.  Jakuti  pak 
mívají  ^obný  skot  (ovSem  velmi  zHdka  ovce)  za 
celou  ^irnu  p6d  návěsy  nebo  v  jurtách  samých,  což 

.  Kirgizi  jen  při  největSí  potřebě  Činívají. 

c)  plemena   skopového    dobytka  jsou 
,  v  rus^é  imperii  jeŠtě  rozmaňitějSl  než  plemena  h'o- 

vězilio.  a>)  Domácí  plémě  vlastně  ruské  (tak 
zvaná  Romanovs^á  ovce)  jerozSířena  po  vší  sti^ední 
a  severní,  dílem  i  západní  Rusi  evropské ;  v  Sibiři 
|>ak  Dodol^ně,,  co  ruský  §)^o%  hovězí|  jen  v  severních 
oknuuch  ,jnibipr4ierTobol8k4  »  Tomsfcé.    V  černo* 


zemni  plase  en-opiké  Kosi  je  nejobecníijSI  plémS 
-vaUíské,   nkrajÍDské   a   doniki,   v   niiSlch  stepech 

~  ilil  HB  jettS  kromi  tf  cbto  drnha  ovre  Eir^Eské/s 
Utareké  (čunďut^),  v  KaTkazském  DámSatnictvi  pkk 
ETláStí  aertesBkS  plemeno,  V  jtlioiipadní  Sibiři  je 
»S  htnbnko  do  lesni  plaey  vEudei  rezšífeDO  pUmS 
Kirgizeké,  ve  výcliodni  pak  drží  jnk  kcícvníci,  .tak 
ruiti  oBadnid  ove  plemene  Kalmjckého,  kteréž  bý- 
vají i  u  Kaliujkův  Aetracbačak^ch  obyíejné,  jakkoli 
se  kH£oTÍDlm  jifh  a  KirgizBkým  i  riigkým  plema, 
nem  mnnbÉ  mfatnl  odrůdy  po  Sibiři  vyvodil;'.  ^ 
Plemena  tato  ra^I  ovSem  velmi  rozliSoé  vlast- 
noati;  viecky  dávají  ale  vlnu  nejvýS  jen  pro- 
Blfednl.  Nejpíknejii  vlna  pochodí  od  doagkéfao, 
ukrajinského  í  íerkeaského  plemene,  jakkoli  nemá 
vlna  prvních  dvou  plemen,  jako  vlna  atepnlch  otcÍ 
vSbec,  dostatečné  prožnoati  a  nad  to  s  l^žf  ae  divá 
oiistit.  Ovce  Čundueké,  Kalmycké  a  Kirgizaké  majt 
Třtiim  dílem  dlouhou  vlna  (eipovinnj,  obivláSlS  po 
Slji,  kter&i  vSak  do  hrubých  tkanin  vidy  jeStl  le 
hodí.     Čundueké  ovce  bývají  faeto  sivé  ,    Burjatské 

'  ovce  (ivláStnl  odr&da  Ealmyckýth  v  Sibiři)  Jaon 
eerné  i  bílé  i  mívaji  téi  iaraé  hlavy.  Zvlálte  po- 
TístDÍ  jaou  Kirgiseké  rvce  avými  tafnými  ocasy 
(jtudi^uty),  kteříž  mnohdy  60—80  lib,  loje  vydá- 
vají, jako  v&bec  Eirg^zské  ovce  znamenitón  tuSno- 
stí  po   letni  paství   vynikají.     U   Ealmyckých   dvd 

.  v  Sibiři  bývá  kudrjak   jeStě   vEtSí,  Mk   ÍB   ho   ovce 
Sasto  na  svláitnich  vozil 
chlévném  krmeni  ilráci  i 
vlna  fcratil  a  teDÍejfif. 

^  ných  pUmen  zdomái 
baltickýcli  guberniích,  pi 
Českého,  kteréž  nedfidki 

.  nilcb  »i  k  samé  VoUe   i 
Sarkesské  ovce,  dávigi  □ 
d)  Šlechtěni  ovi 
znamenitých '  pokrokfi. 

'  Estoniía  Livonii,  kdei 


517 


orcf  néj^řfye  zStpočalo,  toHko  66  oríincft  s  89.116 
tefikoronnýmí  ovcemi,  R.  1836  vzrostí  jich  počet  jén 
v  těchto  gubemHeh  již  na  169  8  65.000  ovcí.  R. 
1846  obnáiel'  tuto  počet  jich  již  přes  400.000  a 
krotiiě  toho  chovalo  se  v  jižních  guberniích  přes 
4,000.000  ťenkorotmých  ovcí.  fi)  R.  1866  mělo  46 
gabemií  ovropských,  1  Kavkazská  a  2  Sibiřské  jiš 
ovce  ténkoronné,  jichž  počet  obnáěeltehdái  8,637.930 
kusů.  Nejvíce  bylo  jich  ovSem  v  jižních  guberniích 
evropské  části  hnperíe,  zejména  v  ffnbemii  Jekáte- 
rinoslavské  (1,708.418),  vTavrijské  (1,198.718),  Cher- 
soňské  (919,113),  Poltavské  (746.382),  Charkovské 
(672.397)  a  v  Bessarabské  oblastt,  na  kteréž  tndíž 
v  hromadě  více  než  60^/o  vSeho  stavu  tenkoronných 
ovcí  ve  vl.  imperii  připadalo.  AvSak  i  g.  Saratov- 
ská,  Yolyňská,  Voroněžská  a  Podolská  tíiělj  mezi 
460.000—230.000  ovcí  tenkoronných,  r  gubernii 
Grodnenské,  Kyjevské,  Minské,  ^  Óemi^ovské  '  a  Sa- 
mařské bylo  jich  vždy  jeětě  přes  100.000.  Přes 
60.000  čítaly  jich  gtlbemie  Tambovská,  Éstonie  a 
g^b.  Knrská ;  v  liv^qíi,  ve  Vílensku ,  Orenbursku, 
Penzensku,6imbirskn  a  Mogiievsku  bylo  jich  mezi  40 — 
30.000,  Tnlská,  Knrlanská,  Stavropolská  a  Orlovská 
g^b.  čítaly  vSak  jen  16 — 11.000  tenkoronných  ovcí. 
Mezi  8500  a  1300  bylo  jich  v  g.  Nížehradské,  Astracl\aň- 
ské, Rja^aň^ké,  Kazaňské,  Petrohradské, a  Permské. 
Ostatní  gubernie  v  evropské  Rusi  kromě:  g.  Arch- 
angelské ,  Olonecké  a  země  donského  vojska  (v 
kteréž  tehdáž  jeStě  žádných  tenkoronných  ovcí  ne- 
drželi) —  měly  jich  jen  pod  1000,  tak  že  tuto  vte- 
deáf  jejich  bylo  teprv  v  samém  počátku.  V  Sibiři 
učiněny  jsou  již  r.  1832  pokusy  o  uBIechtění  tam- 
nějSích;  plemen  uvedením  300  merinových  ovec  do 
gnb.  Irkutské  a  oblasti  Zabajkalské.  Jakkoli  se 
ovce  t3rto  dobře  dařily  a'  dosti  značně  rozmnožily 
(r.  1837  bylo  z  nich  sebráno  70  pudů  merinové 
vlny  a  260  pudů  métisové),  přece  musela  společnost, 
kteráž  byla  chValitebný  pokus  tento  učinila,  z  ne- 
dostatku odbytu  ód  dalšího  vedeúí  jeho  ustoupiti, 
jelikož  se  nadto  i  zaražení  zvláStteího  závodu  na 
výrobu  tenkých  suken  v  Sibiři  samé  nepovedlo.  >) 
Kejobeétí^í  'pléttiě,  kteřéi  Vláda  jakož  i  lleohta 


51S 

ruski  nft  uilechttiil  do  Btui  lavedU ,  je  ovKam 
plémi  merinové,  kteří  do  stepaí  plMy  ruské, 
T  nii  právě  tiilechtSni  OTec  k  nejlepBfm  prospěchům 
v6sU  mážs,  téi  sejlépe  le  hodL  V  Kip^dnich  a 
baltických gaberoiich,  dílem  i  ts  Blřednich  jsoaaem 
a  tam  i  Slesaké  a  SaskÉ  ovce  tsukorounĚ  BBTedenf 
a  d^  M  v  skntka  dobH.  Co  se  zijara  merino- 
Týcfa  OTec,  pro  Baskú  ovsem  nejdůležilijSícfa ,  do- 
tjxSe,  tot  apřiti  se  aedi,  že  snchi  léta  na  stepech 
vlafi  těchto  ovci  pružnosti  i  mtistiiot7  ujímají;  pa- 
stva pak  ve  Tjsoké,  kavilem  a  bodlifiím  hojnS  pro- 
rostle tráv£  íernozemnich  stepí  Enefiiliye  tIqq  tii 
anaSnoa  míroa  i  snižuje  tndiž  cen;  jeji  y  prodli. 
BoTBfií  nebilo  oÍetí\)váiií tenkoroun^ch  ovčína  jiha 
ruském  posnd  takové,  abj  sa  onfuo  a  jiaé  nedQ- 
stAtkj  chovu  byly  odstranily ;  níaké  ceny  vlny  jia- 
kiŽ^í  pak  opét  vicSimn  nákladu  aa  opatroval  ovee. 
4.  Ostatní  druhy  domiciho  skotu  oe- 
maji  oviem  té  vSeobecné  díiležitosti,  jako  koní,  ro- 
ha^  dobytek  a  ovce,  jakkoli  dilem  (jako  na  př. 
vepřový  dobytek)  též  ve  veJikíích  nmožstvlch  ■■ 
choviýf,  nebo  pro  jisté  kocSiny  iiqperie  (jako  fobi 
a    velbiondi}    též    velkébo    hospodářského    význa- 

"""  a)\epřo 
n  obyvRtelstva 
perii  mské  nejí 
a  přiléhajících 
mHO  a  s6dlo  o 
Sejai.  T  řab. 
dobytka  irliítí 
Týfaóraé  krmen 
jakož  i  p&da  m 
T  aíkte^oh  ga 
Irkntaké  a  Ton 
oky  t^to  gnben 
dobyÁa,  že  ho 
vstel  [^padá,  i 
iLa  100  obyv. ; 
,  výie  pomSrntíii 
obyv.)  UtiBi 
voniikýeh,  seri 


519 


Vjatské,  pak  t  gab.  UMskýd)  a  ntktořýah  vdko- 
niúikých  (jmenovité  v  Tamboti^ké,  OreliÁié  a  Bja- 
zaňské),  rovnéž  v  |^.  Kotaiaské  a  TToboliké.  ^)Gub. 
TiilBk^,  Tavrie,  Euronie  a  oblast  Zab^jkalská  ▼  Si- 
biři máji  j«St6.  nSeo  přes  10  kaa&  7e|»řového  do- 
bjtka  aa  slOO .  žitelů.  Gub.  Porolžské  čitaji  vSak, 
kromě  jediné  Samari^Eé,  vSeoky  jen  pod  10  knaů 
na  100  obyvatel,  podobně  yétiina  stíredornských, 
jakož  i  vieekj  skoro  severoruské  (Oloneoki  na  př. 
]ea  017,  Árchangelská  dokonce  jen  .013  na  100 
obyv.),  Bornii  jeet  v  gub.  Astraehaňské ,  r  gub. 
Blanské  a  re  všedi  oblastech  Sibiřských  i  Semi- 
palatinských  Eirgisův  i  v  Jakutské  oblasti  pro  Mo- 
hamedánskó  vysnání  kodovnich  ktt«n&  těchto  kos- 
ěin  £í«)o  vepřového  dobytka  velmi  skrovné  (vSudei 
pod  1  kns  na  100  žitelů),  přímdbká  oblaat  pak  v 
Sibiři  má  vůbec  vekni  skrovný  staiv  vSeho  dobytka 
dmnicího.  V  Polska  sakládigi  sobě  sedláci  ob«vliitě 
na  chovu  tohoto  druhu  domácáho  dobytka*  kterýž 
ae  vývozem  po  Yiele  a  do  Sleeska  dobře  zpeněží. 
Protož  je  i  iHie  číslo  jeho  poměrně  veliké  (18  kusů 
na  100  obyvatel). 

h)  Ačkoliv  číslo  koz  vevSeohgabemiich  im- 
perie Ruské  na  r.  1866  ^nirno  není,  byl  přece  po- 
čet jejich  t  r.  celkem  značný,  jakkoli  velÉii  nestejně 
rozdělený,  a)  Průměrně  připadá  na  jednu  gubernii 
81XKM>  kosů,  aviak  ve  20  guberniích  etropské  Bosi 
a  Sibiři  byl  počet  koz  vySší  tohoto  průměrného 
čifla,  v  Livonii  čítalo  se  jkh  B67.000  (tedy  S»  knyft 
na  160  obyv.),  v  Kovenské  93.000,  v  Kazaňské 
92^000,  v  Čemigovské  a  Tobolské  gab.  a  Zábf^al- 
ské  oblasti  mezi  70—80.000,  v  j^strachaáské  guber- 
nii 6&»000,  T  Kútaisské,  Yjatské,  Kilrské,  Iikntské, 
Yitebské  gub.  mezi  56-r-.52.000,  v  Mogilevské,  Mifi- 
ikér  Yolyňské,  Yilenskf,  Permské  a  K^evské  mezi 
46--40X)00,  v  Samařské  gub.  a  Beeaarabské  oblalti 
34  a  81.^00^.  fi)  Značnějií  bylo  ještě  číslo  jejich  v 
gnb^  Yoroněžské^  Stavropolské ,  Tifliské  a  Jekale- 
rinoslavské  (mezi  39^20.000)  9  v  Tomaké,  S^cáMy- 
Bké,<  Norohraáské,  Tambbvské,  Podolefké  a  .Níie- 
himdeké  čítalp  le  jich  mezi  17  -ll^OQOi  v  ostatidch 
bjl  počat  jidi   vSudež  pod  10,^  ano  v  MútkůmAjk 


520 

Yologod^é,  JároedaTské,  CSfaerftoiifllcé  a  Vlaiiiiiiniké 
i  pod  1000  kusů.  y)  Vůbec  zdi  se,,  že  ve  vétiSiiS 
středoruiikých  á  ve  vSech  gevernieh  gabemiich  kozj 
jen  re  velmi  skrovném  Sítle  se  drŽi,  vdtSi  vSak  je 
poSet  jejieh  v  hornatých  gnb.  Kavkazských,  jakkoli 
s  těch  není  žádných  svědectví.  Eirgizi  a  Tataři 
drží  kozy  jen  pro  vedení  ovcí  a  tudíž  v  malém  čisle. 
c)  Co  je  nížestepním  kočovníkům  kůň  a  ovce, 
tím  jest  kočovníkům  tnndrovitých  a  dílem  i  lesních 
končin  Ruských  a  Sibiřských  (kromě  Jakutů  v)  sob, 
kterýž  pánům  svým  dává  nejen  maso,  mléko  a  velmi 
chutné  máslo,  nýbrž  kůži  svou  i  odév  ano  i  přiby- 
ta, rohy  svými  klej  a  sádlem  svým  i  svétlo  v 
dlouhých  nocech  severních,  oi)  Vedeni  j^o  jest 
vSak  velmi  obmezeno,  ano  nejpříhodnější  potravou 
jeho  liSejniky  sobí  jaou,  kteréž  jen  na  suchých 
tundrách  v  dostatečné  hojnosti  rostou.  Při  pastvě 
lesní,  jakkoli  tato  v  zimě  bývá  nezbytná,  diadne 
i  hyne  zviře  toto,  a  protož'  zvěrolovci,  potuliýíci  se 
za  celý  rok  v  nnnanech  Sibiřských, .  jen  skrovným 
číslem  užitečná  tato  zvířata  držeti  mohou.  Jelikož 
vSak  sob  lišejníky  na  tundrách  jen  vrchem  obzírá, 
nutí  tím  samým  jinorodoe,  z  něho  se  živící,  k  ne- 
ustálému měněni  pastvifit^  kteréž  při  ryohlé  a  leliké 
chůsi  zvířete  ovSem  snadno  provésti  se  může.  fi) 
Počet  sobův  ve  vší  imperii  obnáSel  r.  1866  — 
432.842  kusů.  Číslo  toto  je  sice  samo  sebou  skrovné, 
při  skrovném  počtu  sobovodců  vSak  budou  ovSem 
poměťná  čísla  veliká.  Tak  čitá  se  Samojed  i  Čnkča 
v  Sibiři,  mající  ne  více  2-— 800  sobů,  za  chudého,  v 
Toruchanském  okruhu  (Jenisejské  g^^b.)  nemívá 
nikdo  méně  3000  kusů  sobů  a  u  bohatých  Samofedů, 
Os^áků  a  zvlažte  Čukčů  mívají  bohatí  sobavodoi  i 
po  10.000  kuších  sobů.  9^)  Vedením  sobův  šijí 
v  evropské  Kuši  toliko  Lop«úH,  Samojedi  a  dOem  i 
Zyijané,  kteří  jich  vSak  jen  pro  jízdu  na  ce*tách  a 
při  zvěrolově  užívají.  V  Sibiři  jsou  prarrými  sobo- 
vodei  vžickni  Samojedi,  Ostjád  Obdorského  okrulku, 
Jtikagiři,  Dolfani,  Čukči  a  někteří  Tung^sStí  kme- 
noivé  mezi  Liánou  a  Jeniséjem.  U  avěrólovných 
^I^wigiisů  je  počet  sobů  velmi  skrovný,  n  rybolovných 
towiův  jich  tém$F  ani   neaí.    ů)  OvSem  ^  .jaou 


621 

sobi  výhradné  jen  oe  ^ymáci  dobytek  po  sevenii 
plAio  Bu^  a  Sibiři  nniiiřeiii.  V  guh.  Arehangoliké 
éítá  se  jieh  159.600,  v  gob.  Tobolské  1S5.600,  t 
JakuUbé  oblastí  SIM&,  t  PřimořBké  oblasti  něco 
1^  60.000,  y  Joniscrjské  gab.  15.600,  y  Irkntské 
pak  a  y  Zábajkalské  oblasti  jen  něco  málo  přea 
4600.  •)  Sob&y  uiiyiýi  vSiekni  vlastni  soboyodei 
yýbradné  jea  k  df^eži  do  yosft  a  saní,  kteříž  pak 
i  8  pudily  ntáhnoa ,  nraifoe  při  tom  oby^jnS  80 
▼erst  aa  den*  Jediné  syéroloyci  (Tongosi)  přiniH 
eeni  json  místnosti  lesní  jeacBti  na  sobicb,  SímŠ 
ySak  tito,  majíoe  vůbec  páteř  slabou,  ina5aé  se 
kasl.  Kůže  sobů  prodává  se  dle  dasn  po  80—160 
kopejkách »  rohj  váži  10--20  lib.  a  a  60  Ub.  jlek 
dobode  Se  ai  20  Kb.  kleje.  Následkem  toho  je 
obchod  y  kůžidi,  rdzích  a  mase  sobův  na  sevem 
Sibiře  vefani  fivý,  ano  Člak«i  prodávají  kůle  sobí  ai 
do  Ameriky. 

d)  Jako  sobi  jm  v  severních  končinách  Bnáké 
imperie  předméfem  sketovodství  json,  tak  vodí  se 
velblondi  naopak  jem.  y  nískýoh  a  teplých 
stepech  evropské  Rusi  a  Sibiře,  a)  V  písečných  a 
pustých  stepedi  Kirffisských  nehse  kočovníkům  býti 
bea  velbloudů,  kteíu  nejen  snadno  žíseA  a  hlad 
saáiejíy  nýbrž  vie^o  jméní  i  příbytek  pánův  na 
hrbech  svých  nosí,  jejichž  pak  srst  přede  a  tká  se 
na  oděv,  mléko  a  maso  pak  potravu  poskytuje.  Po* 
dobné  okolnosti,  ale  i  dávný  obyčej  nutí  Kalmyky 
jak  astrachaůské  tak  altajské,  přispojovat  k  stádům 
koní  a  hovésího  dobytka  i  velbloudy,  ano  i  u  Ka- 
člnců  a  Buxjatův  sibiřských  (pokud  tito  jsou  jeité 
kočovní)  drží  se  podnes  velbloudi  jakkoli  již  skrov- 
ným Číslem*  OvSem  že  je  pro  krajnosti  podnebí  na 
stepech  Kirgisricých  a  Astrachaňskýeh  ivláŽté  dvou- 
hrbý  velbloud  ptíhodný,  a  protož  i  tento  skoro  vý- 
hradné odeviech  kočo^ků  v  těchto  stepích  (Kirgizů, 
Kahnyků,  Tnrkmenů  i  Tatarů  v  Zákavkatí)  v  Si- 
bfiři  a  viudeŽ  se  drží  (podobně  ve  vých.  Sibiři),  jedno- 
hrbý  pak  je  vehni  řídký,  fi)  R.  1866  čítalo  se  y 
jiini  plase  imperie  v  hromadě  jen  69.837  velbloudů, 
B  toho  bylo  v  gnb.  ÁJtrachaňi^é  okolo  26.000  -« 
v  Tavrijaké  okolo  6000,  v  Orenburské  vžak  jea  414 


t)22 


kiif&.  y  EavkAMkém  oámSstniotvS  >mXlti  firÍTtň* 
ská  gnbi  17.300  velblondA,  ostatní  ^h,  Zákavkas- 
•ké  něeo  přds  3000,  Stayropolaká  4300  vdbloadftv. 
y  Sibiři  čítalo  ae  v  Irkutsk^  gub.  a  t  Zabajkalské 
oblasti  okolo  4000  kasA  T«lbloadAi  Z  obIa«li  Kir* 
giEflk^  .  a  Semipalatínské  neni  ^oi£et  velbloudův 
anám,  toHkviakjisfbjest,  že  jich  zylált^  mnoho  ts 
Tdtf  i  Ordě  se  drží,  zvláité  pak  jsoa  y  piiSitýeh  ate* 
pech  jaajihb  Kirgizské  hornatiny  nezbytni.  Bohalší 
KiligiBoyémivigíCdleLevSina)  400  i' 500  koaft^  Biur* 
jatí  i  100  kosů  velblondů.  Ale  i  kosáoi  nifitf  b4I 
hranici  Kytajaké  drii  sobS  }.  do  50  knaft  velbloň- 
áhr,  kteráž  však  oby^jn$  do  Kytice  piDdávaji. 
yelblond  unese  náklad  16—18  pad&  a  na  ki^tkoa 
oestu  i  více,  a  njde  při  tom  aa  den  40—60   verst. 

e)  Pro  vfieol^  arirolovné  kmeny  v  záp.  i  vý^ 
ehodni  Sibdi  je  i  p  es  důležitým,  ano  loroai:  Hdkýoh 
koní  a  sobů  skoro  jediným  domácím  zvířetem. '  By- 
bolov^i  (tedy  v  záp.  BibíH  zvláii  Osfáci  a.  yo^ld, 
ve  východní  pak  Lamnti,  Čokli  a  Kamčaiáálei)  užit 
vají  psů  vesměs  k  potahům  sani  aa  cest4oh  po-  le^ 
sích.  Jakkoliv  držení  psů  jiaorDidoe  velké  aásohy 
poteavy  na  zima  dináti  nuti  (oviem  skorém  výhra- 
dni  ryb,  kteréž  obyčejné  v  jamách  ukládají),  tedy 
je  přece  užitek  od  psáv  dosti  značný,  jelikoá  ose- 
dlé obyvatelstvo  sobův  držeti  nemůie  a  pea  rcméi 
tak,  snadno  co  sob  i  dosti  velký  náklad  (2*— 4  podů) 
i  přes  hluboké  sněhy  převeze,  v  kterých  by  kůň 
tonouti  musil.  — Počet  psů  (^náSelr.  1856  vTobolricé 
gubernii  (v  Berezovském  okruhu)  4873,  v  Jakutská 
oblasti  10.284  (čili  5  kusův  na  100  obyv.);  čialo 
jich  v  Přímořské  oblasti  není  známo« 

f)08U  a  meze  i  chovají  se  podle  obyčeje 
jižních  obyvatel,  ivláStě  pak  pro  honiatost  knýiiiy, 
skoro  výhradně  jen  v  gub.  Kavkaaských^  kteréž  v 
jich  hromadě  r.  1856  24.322  měly  (přes  92%  viech) ; 
z  toho  bylo  v  Kutaisské  gi.  4213,  v  Tiflisské  9041, 
v  Bakinské  7222,  v  £rivafiBkéll96;  v  Předkavka^ 
jako  v  rovinné  a  hlavně  Ruské  krajině,  nedrží  jii 
ani  oslů  ani  mezků.  Kromě  toho  nalézalo  se  jieh 
v  hromadě  2026  v  Bessarabské  oblasti,  ve  yolyňské^ 
Podolské,  Kyjevské,  Tavrijské  a  Ghemoňské  gubernii. 


rii  celkem  na  takovém  stapni  dokoo&l«Bti,  jftka  v 
DÍhterýi^  atiteoti.  xipfidoeviopikých,  na  pt.  v  kn- 
glii  a  Belgii..  NaJTýi  maino  to  Hci  o  obova  koni 
T  poH£Í  řek;  BitJQgra  a  na  rotU&ných  statcích  il»- 
ohtickýcli,  itituiuh  i  ůdělných,  pak  o  ckovn  tanko- 
rouných  orcí,  fem  a  tam  téí.o  ebova  hoTÍiQlo  do- 
b^tka,  tak  ia  cajkem  bedliré  vedeni  dob;tta  podle 
naSich  tipadoevcopakj-ch  nizoirů  joit  na  Koii  aplie 
v^ÍDikoi^  nei  pravidlem.  I^i  tom  ^ba  víak  nvi- 
žiti,  je  pro  ylivj  fyiickýoli  i  národohoBpoilUakých 
přfiin  důleiitů  tato  iíTnott  na  Eail  na  mnoas  ani 
jiné  tvářnotti  miti  ii«miia. 

a}  Co  Bo  kočovniho  vedení  dobytka  do- 

týÍB,  nelas  ani  na   zdokonalaní  jdio  pomjiliti,   do- 

'     '     "  ....      -    ■  "i  Koií  koáovnl  íi- 

di  ■aaliBŮy  pcovo'- 

idei   T   sotiUasn  • 

li  pomfiry  knýlnf, 

Viudid  áxii  ko- 

í  se   a  přliodniml 

vSÚi  koida  Kirg); 

ko.  dobjtka);  via.- 

nhy  dobftka  (t.  j. 

•imiiliu  bovAi^iAm 

i    deitji  pro  n^  í 

'  cikoAl,  T  hortkk 

iradno«t  ito^iQ?  * 

CTsiiký  poiet  ,Btid  na  zima  zásobiti  a«  naino- 
. ;  diovAnf  ale  veUkého  čiala  stád  je.i^  velikých 
libytcich  i..  Etrátácb  iikotu  aa  bonřlť^cb  zim  nev;- 
hnntelná,  jakož  i  a  pfičin  vedeni  skotn  k  v&li  pro- 
dli, kteifí  kočovníkům  ikoro  jedinon  možnost  po- 
■l^tnjB,  uhraditi  i  jiných  potfeb  života.  Oviem  i« 
Jakuti  jakož  i  Bacati,  dílem  i  Kalmyoi  Altajiti,  ai- 
soby  aena  na  aima  dil^f,  aviak  kočovni  ii^objítl 
táchto  kmju>4  praHOzaje  m  již  v  mnohaia.  nžiích 
moaíah,  tak  že  Jakuti  i  Baijati  Jakatské  gab«i- 
nie  a  aápadního  Zabajkalska  la  celý  rok  j$n  jedinon 
stanici  (t.  i.  jortf  nebo  i  dfevgaé  dvorce)  mivajl* 
kteréž  v  loti  jen   na  krátký   fias   oppoM^Í.  Západ- 


524 


ni  tito  Bnijali  provosnji  pak    skoro    Tiitdeš  jiš  i 
■emědělrtvf. 

b)  Yolné  Tedeni  skotu  ▼  dernoiemni  a  le- 
sní plase  erropské  Rasi  i  Sibffe  nemá  rovnéS 
žádné  při^Snj,  proměniti  se  ▼  osedlé  skotOYodství, 
poknd  je  posemkAv  Yieho  drobu  t  onSeh  končinách 
stepnieh  dostatek  a  pokod  reliká  ndálenost  po- 
semkftr  od  vsi  a  dvorců  nedopooStí  jieh  pravidelnS 
▼sdéiáyati,  a  todiŽ  spůsob  tak  iraného  přelošnébo 
semédSlstri  (vis  o  nim  niže)  takoCka  předpisuje . 
Bovnéž  nedá  se  opříti,  ie  volná, pastva  jak  konim 
tak  bověsfmo  dobjtko  v  těchto  knginách  velíce 
sloaži,  a  s  účelem  chovu  hověsího  dobjtka  (t.  j. 
pro  úboj  a  sádlo)  výborně  se  BnfM,  V  lesních 
končinách  paJí  Roských  je  nedostatek  luk,  a 
nichž  seno  na  zásoby  aimní  s  těží  dostačí,  opět 
hlavni  příčinou,  že  dobytek  (oviem  hlavně  ho  věsí 
a  koně)  sa  teplého  počasí  na  volné  lesní  pastvě 
držeti  se  mosí.  Bedlivějli  chov  dobytka  8tá<* 
vá  se  tedy  skutečnou  potifebou  jen  v  střední  plase 
Rusi,  v  baltických  guberniích  a  Polsko,  tu  viak 
překáží  mu  buď  též  nedostatek  lok,  svláětě  pak 
niské  ceny  jeho  v  prodeji,  jelikož  jihoroské  i  Po- 
velžské  gobernie  viestranoým  honem  velikého 
přebytko  svého  dobytka  do  stí^ední  Rosi  ceny  místní 
anaČně  ponižiýi.  Chov  dobytka  ve  stiMni  Rusi 
mftže  se  tedy  jen  hojnějSím  vývozem  tohoto  a  po- 
fitkftv  jeho  B  jižních  gubernií  sa  hranice  Rusi  a 
svláitě  po  Černém  moři  usílití  a  náležitě  zvelebiti; 
rovněž  podmiňuje  sobě  větěí  opatrování  a  zlepio- 
váni  luk,  jakož  i  bedlivégěi  zemědělství  vůbec.  V 
Zákavkazí  konečně,    kdež  při    usedlých  kmenech  i 

Sři  výborné  jakosti  dobytka  je  přece  chov  jeho  ve- 
ce zanedbaný,  bude  bedlivějěl  skotovodství  moci 
nastoupiti  toliko  povýiením  vzdělanosti  obyvatelstva 
a  úsilnějiím  vývozem  dobytka  samého. 

c)  Oceniti  jmění  národní ,  pokud  ve  skotu  se 
zakládá,  jen  pHbliŽitelně,  je  při  ohromnosti  impe- 
rie jakož  i  při  nejrozmanitějSídi  cenách  jednotiivýďi 
druhů  a  odrŮd  skotu  v  rozličných  konSnách  jejich 
zcela  nemožno.  Oo  se  pak  čisla  obyvatel,  vý* 
hradně    anebo  převážně    skotovodstvim 


535 

se  Siyfeiehi  dotýSe,  obnáii  toto  vdileilein  k  ve- 
likéma  Sífllu  ko^ovnikft,  polonBodlých  kmenů  a  ko- 
Báků  sTláfitS  Sibiř^é  a  Kavkawké  linie  Bt^iató  o- 
kolo  6,000.000  duSi,  což  $ini  7*7  vfieho  obyyatel- 
0t7A  imperie, 

E.  ZemidíUM. 

Žádné  odvětvi  národního  hospod^tví  nemá 
B  přirodních,  epolečenikýoh  a  jiných  hospodtfských 
pndin  v  imperii  Ruské  takové  rozsáhlosti,  jak  práv£ 
semědělstvi  v  SirSím  elova  smyslu,  a)  Imperie  Ru- 
ská je  předevSim  státem  kontinentálním,  p&da  její 
náleii  T  nejvétií  dásti  evropi&é  Rusi  a  v  západní 
Sibffi  útvarům  mladiím,  ano  i  neožením  a  po  o- 
hromnýoh  prostorech  starším  i  mladiím  naplaveni- 
nám;  starn  pak  átvaiy  eemské,  pokud  v  sevcomi  a 
stíFedni  Sásti  evropské  Rusi  se  rozkládají,  jsou,  jak 
a  geologického  přehledu  vidno,  skoro  výhradné  ky- 
prého a  mSkkého  slohu  a  na  rosssáhlé  prostory 
mladSími  i  stariimi  náplayy  pokryty,  a  pospolu  s 
mladiími  útvary  velkým  dílem  vodorovné  nebo  jen 
se  skrovným  nachýlením  vrstev  uloženy,  fi)  Híhod* 
nost  pAdy  k  semédéJstvi  umeniige  ovSem  v  jihový- 
chodní Sibiři  horský  rás  její,  v  severních  pak  kon- 
(finách  jak  Sibiře  tak  evropské  Rusi  studenost  a 
krajnosti  podnebí  a  souvislá  s  tím  blatnost,  lesna- 
tost  i  zamrslost  půdy  na  ohromné  prostory.  V  ev- 
ropské Rusi  i  v  SibíH  provozuje  se  ovSem  i  v  této 
plase  zeméděls|ví  dosti  vysoko,  onde  až  do  66 ^  tuto  ai 
do  64®  sev.  Šířky,  oviem  ale  jen  sporadicky  t.  j. 
hlavnS  v  údolí  řek  a  vůbec  na  chráněných  místech, 
obmezi^íc  se  též  jen  na  nižší  druhy  obilí,  kteréž 
1^  pozdních  a  časných  mrazech  (v  samém  létě  ne- 
řidkých)  nad  to  i  více  méně  nejistou,  úrodu  dávají. 
X)  Na  jihu  evropskéRusi  i  Sibiře  jsou  nízké, 
suché,  dílem  i  slané  píse&ié  stepi  rovněž  plasou 
k  samtSdělství  nespůsobnou,  kteréž  se  tu  nejvýš  jen 
při  řekách  a  prostředkem  strojeného  svlažování  (t. 
j.  na  polích  polivných)  i  na  větší  distance  od  řek 
provozovati  může,  a  dílem  již  od  chudších  Eirgi* 
IŮV|  Tadžlků  a  Ruských   osídlenců  skutečně  provo- 


526 

zaje.  V  Kavkazskn  pak  je  půda  zeidSiď^ská  pro 
vysoké  hory  a  vysoké  stepi  rovnSž  obinezená,  jak- 
koli upřfti  se  nedá,  že  mnoliem  vétSi  ^st  teplé  zemS 
této  k  zemědělství  spůsobna  jest,  nežli  je  prostor, 
na  ně  skutečně  obracovaný.  4)  Zbýváf  tedy  pro 
stálé,  pravidelné  a  výnosné  zemědělství  hlavně  jen 
střední  Bus  až  do  63^  sev.  Sirky ,  jižní  Finlan- 
die,  západní  Ros  a  Polsko,  v  jižní  Rusi  pak  vSechen 
^emozemni  prostor,  údolí  Ruského  a  BaSkSrského 
Uralu,  přes  polovice  Zákavkazí,  v  Sibiři  pak  víe* 
chen  čemozemni  a  su96í  kraj  v  rovinádh  i  horáeh 
až  do  59®  sev.  Šířky. 

I.  Půda  vzhledem  k  jakosti  prsti,  a)' 
V  evropské  části  imperie  ruské  převládá  dle  pře* 
hledu  půdy^  v  oekonom.  statistickém  atlante  ruském 
z  r.  1857  podaného,  kromě  prostorův  čemozemních 
(o  nichž  viz  při  horopisu  a  květeně)  vSudeS  prsf 
taková,  která  sa  co  smíSenína  hlíny  a  pisku  jevf 
(soupisek  nebo'  souhlínek),  prostoupená  ovSem  na 
početných  místech  buď  hlínou  rozličných  barev,  buď 
piskem  nebo  jílem,  a)  Jíl  má  největšího  rozSíření 
na  západním  svahu  Uralu  Osijáckého  i  Vognlského, 
i  stele  se  po  rovinách  podhorních  až  k  řece  PeČoře 
a  dílem  i  za  ní  a  podél  ř.  Cylmy.  Jilovitá  je  též 
půda  z^áStě  v  západních  prahomích  končinách  g. 
Ari^angelské  i  ve  F^landii  vůbec,  kdež  ovSem  s 
blatnou  nebo  kamenitou  půdotf  se  stýká.  YětBí  jilo-^ 
vité  prostory  nalézají  se  též  ve  vrohoviSti  ř;  Kamy 
á  hořejších  přítokův  jejích,  ve  vrchovlStí  Tury  tiá 
vých.'  svahu  Uralu,  v  stfední  a  Severní  části  g.  K<^- 
stroinské,  v  stíFedním  dílu  g".  NíJfvohradské  (v  poTfčí 
ČagadoSče),  při  vrchní  Volze  VýSe  Tvéře  i  Jaro* 
slavě,  zvi.  pak  rozsáhlé  v  gub.  Yitebské  a  Smolen- 
ské,  dílem  i  Vilenské  a  te  velkém  dílu  království 
Polského,  jff) Hlinité  půdy  v«éch  barev  prpvázejť 
zvi.  břehy  Dviny  severní  á  VSie^h  vySních  přítokův 
jejich  (podolí  nižní  Dviny  od  ústí  Vážky  až  k  Ar- 
changelsku  jé  však  čemozetuní),  i  jsou  hojně  roz- 
šířeny podél  břehův  ihdře  Bílího  4'  v  g.  Ólonck^ké, 
^  západní  Novohradské  i  západní  R^dtroms^é  aYo^ 
logodské.  Severní  Vitebtíko^  ř^oIensTto  i  KóVén* 
sko  a  přilehlá  část  Kuronie,  diíem  *i  £2što&ie,  mají 


527 


ttít  p&d«  velk^  dílem  hlinltoa,  podobna  i  Kalaž- 
ská  gabemie,  kdežto  y  Moskevské,  Vladimirské  a 
na  Volyni  (tj.  vo  yrchovilti  PiipStě)  blina  má  již 
ikrovné  rosinéry.  BilnSji  vystupuje  blinovatka  jeStě 
▼  g«  Niielu*adské  (v  severnieb  okruzieb),  pak  v  středni 
Pennské  a  severni  Oreobarskéf  tak  jako  v&beo  bývá 
Bejy&rnSjfiim  pr&vodeem  útvara  permského.  Na  jibn 
má  j«n  poři£i  řeky  Lri^aa,  pak  záp.  svah  Ergen-^ 
Afch  pi^orkův  pftdu  hlinitou,  y)  Půdy  písc^ité 
aalesají  se  zvi.  Četné  vedle  soupisku  a  souhlinku  v 
plase  Šemozemni  mezi  Dněprem  a  Tolhon  (ne  vSak 
dále)  A  |N*ováseji  nejraddjt  co  mladSi  n&plav  levé 
(nizké)  břehy  řek  Čemomořských.  Kromě  toho  jsou 
piStiny  velice  rozsáhlé  v  pořiČÍ  dolniho  PHpěté  a 
přileÚé  k  němu  končině  Dněpru  (tedy  ve  vých.  Vo- 
lyni a  záp.  Čemigoirskn),  podél  levého  břehu  vySní 
Ďesny  a  střidnd  s  jílem  ve  Smoleusku  a  8  hlino- 
vatkon  v  Ealužsku.  €olé  poříči  dolni  Oky  od  údolí 
EQazmy  na  jihovýchod  aŽ  dó  vrchoviitS  Mokfie  je 
též  hlavnS  piseénými  náplavy  pokryto,  kteréž  ok. 
Volhy  v  Jaroslavsku,  Kostromsku  a  na  levém  břehu 
jejím  v  Nižehradsku  a  Vjatsku  též  velké  mocností 
duahDJí.  I  řeka  Vjatka  sama  bere  se  velkým  di« 
lem  písčitým  krajem,  který  téŽ  okolo  Permi  samé 
s*  apalžuje.  V  baltických  provinciích  stiKdají  se 
zvL  v  livonii  pífitiny  s  jílovatou  i  blatnou  půdoui 
i  jsou  zvlá|t  jeité  v  Astrachaňsku  "^Imi  hojné,  ze^ 
jména  v  stepech  vnitřní  Ordy  a  Kalmykův,  kdežto 
všecky  ostatní  stepi  nízké  (i  Krym)  mají  souhlini- 
tou  nebo  soupisečnou  pftdu.  d)  Rozhodné  kame- 
nitá je  půda  kromS  hřbetův  Uralských  á  Krym- 
ských hor  a  vSí  Čndské  planiny  zvlažte  na  pravém 
(vysokém)  břehu  skoro  vžech  řek  černomořskýeh 
(při  Bugu  a  Medvždi<»  ale  na  levém),  velkým  dílem 
též  na  horském  břehu  Volgy  a  po  praVém  břehu 
vžeeh  levých  přítok&v  Kamy.  I  hořejSí  Pečora  až 
skoro  k  ústí  Ůsy  teče  též  větžím  dílem  v  půdách 
kamenitých.  Bozsáhl^Si  prostory ,>  Stéi^em  pokryté, 
nalézají  se  jen  }eSté  na  trtepech  křídového  útvaru 
mezi  ř.  Oymlí,  Čirém  a  Donemý  mezi  Medvédid  a 
IlavH,  pak^e  vrehovižti  ř.  Oskola  (blíže  Ďévicka), 
kdežto  hřivy  křídových  skal  jsou  tn  vSudež  (zvL  t 


528 

severním  Charkovaku)  mnohem  Setn^*  <)  81an- 
Saky  vyškytají  se  v  evropské  Bosi  jediné  >  v  g^b. 
Orenbnrské  i  Astraohaňské  a  sice  tou  měron,  še 
skoro  polovice  zemS  vnitřní  ordy  Eirgisské  i  jiini 
díl  semé  Uralského  vojska  {t  j.  jižné  stanioe  Kal« 
mykovské  a  Qliiganské)  je  takořka  nefdFetrŽílý  slaný 
moSil  nebo  suchá  půda,  solí  proniklé.  C)  Naopals 
json  močály  s  kyseloa  travou,  slatiny,  blata, 
mláka  a  vůbec  mokrá  půda  i  kromě  doresů.tnnder 
po  Bosi  mocné  roiiiřepy.  Tak  může  se  sejmena 
vSechna  nížina  Pečoiy  severně  63^  ale  i  jižní  Tintaa 
a  vrchoviStě  Meaeně  považovati  sapůdn  slatinnon, 
k  zemědělství  vůbec  nepřihodnon;  ale  i  kont  mesi 
ř.  Sysolon,  Keltmon  a  hořcjěí  Kamon,  pak  men 
Jugem  a  Lnson,  je  skoro  n^řetržitý  blatný  prales, 
kdežto  slatinné  močály  v  záp.  a  sti^dní  části  gnb. 
Novohradské,  v  gnb.  Oloněcké  a  v  západním  díhi 
Vologodské  jsou  již  mnohem  přetržitéjfi,  jakkoK 
též  četné  (srovnej  horopis).  Bozsahlá  jsou  též  bláta, 
v  g.  Petrohradské,  v  E^tonii  alivonii  a  v  leseYol- 
chonském  a  v  gnb.  Tverské.  iy)  Zálivnápůda, 
oviem  mezi  úrodné  náležitá,  rozkládá  se  svláSt  ▼ 
poříčí  ř.  Kljazmy,  nejdolsjlí  Óky  i  na  levém  (nižním) 
břehu  Yolgy  mezi  Unží  a  Větlugou,  pak  v  ce- 
lém stžedním  Minsku,  podél  Bereziny,  a  pov^tná 
Bokytna  v  sníženině  Podlesské.  V  černosemní  plase 
mi^*í  sálivné  břehy  hlav.  jen  dol^'Sí  Desna  (pravý  li^Feh), 
Sula,  Psjél  i  Yorskla  (větiím  dilem  pravý^,  Pnrt 
(leVý)  a  dolejěí  Dněstr  (pravý)  a  z  iníftokův  Dám- 
ských jediný  Choper  s  Buzulukem. 

b)  Y  Sibiři  považuje  se  u  rolníkův  vůbec 
vSeoka  půda  za  nehodnou  k  zeměd^ství,  která  či* 
stým  lesem  listveničným  nebo  cedrovým  zarostlá 
joit;  protož  dělicí  se  v  lesných  krajinách  mýta 
(lada)  jen  tam,  kde  smíiené  lesy  nebo  sosny  |^Fe- 
vládi^í,  jakkoli  i  na  půdě  sosnových  lesův  (jako 
výhradně  skoro  písečné)  zemědělství  též  se  nevy- 
plácí. Yýnosné  bývá  zemědělství  v  Sibffi  větiím 
dílem  jen  na  půdě  čemozemné,  ač  se  i  na  půdách 
hlinitých,  na  soupíscích  i  souhlincích  aspoň  v.  zá* 
padni  Sibffi  též  skoro  vSndež  prbvozf^e.  Y  Kav- 
kazském  náměs  tnictvě  hodí'  se  kromě  výle* 


529 

horských  pláni,  bFbet&  a  vjsokých  stepi  Grusiii- 
■kýeh  i  Arménských  skoro  vSecka  ostatni  půda  k 
zemSděistvi;  toliko  v  nizkých  stepech  Qrazinských 
nalezaji  se  mistr  i  slančáky,  jako  ▼  pořiSi  řeky 
Berg^eta  a  mezi  dolejSi  Károu  i  Pirsagatem.  Na- 
opak má  Předkaykazi  při  dolni  Knmé,  pak  na  le- 
vém břehn  dolniho  Tereka  i  ▼  stepi  Nogajcův  a 
Torkmenfty  rozsáhlé  slančáky. 

n.  BoBděleni  půdy  na  úhodj  zeměděl- 
ské {íSúi  knitnry)  bylo  před  nmlenim  nevolnietW 
toliko  B  Polska  a  ae  západních  gubernii ,  jako  již 
před  r.  1861  ▼  inventura  vzatých  (srovnej  nahoře), 
bezpečně  známo.  Rovněž  měly  Novorušké  gubernie, 
v  kterýnh  vláda  ruská  na  pokus  před  r.  1850  ka- 
taster  byla  zavedla,  stav  půdy  podle  úhod  náleiitě 
vyměřený  a  popsaný,  což  též  skoro  o  vSeoh  gosu* 
darstvenných  zemích  ěili  státních  panstvích  platí, 
jichž  správa  zvláitním  vrchním  úřadům  [koMetmj/ija 
palaty)  i  zvi.  ústfednímu  ministerstvu  {ffOMudantvůn' 
nych  vníiiHětev)  přisluSt  Základem  poznání  půdy 
dle  áhod  a  jiné  s  tím  souvislé  statistické  ijevy  a 
poměry  zůstávají  pro  viecky  ostatní  Části  imperie 
hlavně  sněmky  generálního  Štábu,  kteréž  ověem  již 
v  největší  části  vlastní  imperie  v  Evropě  a  v  osí- 
dlené plase  západní  Sibiře  (dílem  i  v  gnb.  Jeniscý- 
ské  a  Irkutské)  k  předchozímu  konci  dospěly,  ale  i 
na  Kirgisskou  step  i  velký  díl  Kavkazska  se  vzta- 
hu jL  ^  Jinými  prameny  statistických  vědomostí  v 
tom  ohledu  jsou  též  zprávy  ministerstva  státní^ 
statkův  o  výměrech  lesního  prostranství  v  imperii, 
zpďlvy  gubematorův,  jakož  i  j>ráce  soukromnich 
učencův,  jako  Preobraženského,  Solovje^a  i  j.  o  je- 
dnotlivých guberniích.  ' 

1.  Na  základě  těchto  pramenův  podává  statisti- 
cký ročník  z  r.  1866 následiníoí  rozdělení  půily 
podlé  úhod  ve  vlastníRusi  evropské: 


1)  Kromě  těchto  map  uveřejňuje  generální  itáb^d  \ 

r.  1S58  i  óbSírné  geogra&dce-statistioké  popisy  ' 

jednotlivých  gubernii^  i  niohž  r.    1866  již  -S8  i 

monogri^  v  91  dile^  b^  vyilo.  ,> 

Bulko,  45 


4 


k 

iiji 

mmmuttstsszi 

a 

|is:s;s£ss|2||ssp33 

5SSiiSilžlP*žl-lí 

•:|sSS2S|||5l|ssjsj 

llSpsippsliiiii 

lišslil=ÍSŠ|iiil§i 

liiiiliiiSiliiiii; 

l|||l|Í|Í|||||igS! 

,  Jíl; 

"'•""■"'SSSSXSSSS) 

b*ioo»oaoMkeot«eot«^04aOke«eopt*<eo4oeoAcoeo^ 


to 


to«De<bÓ^^Ot6—ióoo»po>óodkOooteeico<ocQO«-iQOeo^iH 


o 


bp  »0  t*  t-  -r-í  -^  »0  Oi  »0  OCOiH»OOOtí<^(N<000»0^-i»0©íiH« 
mH<P>OO0>H<aD^9«d&O)W^^OCOO9OO99^^rfiCOW9lQO 


■■  r       ,  "       "    ■  ''        ■ ' — r-«-| — p:— I  ""—  " 

ié(|i^«0>OODOd(f)'«^(ř^<OeQ^CO'^<X>Ól>Ó^(MkÁ4fÓ9Ól«dÓ 

1^  nO'^      io^a3td«^T-tei^eopv-<t^9Q<«44^««-^      eoto 


© 

99 


I    .»ft     TTrmťTtTiíM  Ulili   niii     lil  iu'i'i  yu  iktj 


i     mr  1 


^ 


ta 


taeo»iO«o^«ti-tie««tou 
e«  9Í  O             64     ^ 

^i4 

9  00  O  lOflC^U^ 
^  00  <0  Q  C4  «Q  CO . 

«        •        % 

^t«QO^«B^«HiaQOto 

•                             • 

Vi4 

^ 

o  OD   vH 

O 

00  <0  00  o  o  00  X  o  tO-O  o  ©  o  00  »-• 

!«• 

W  O  P  O  O 

00 

s 

§ 

s 

ss;; 

6(5  €0  íO  **!• 

Š9S 

sss 

00  l> 
Od  lO 

S 

<i«  X  tO  0»  09 
iO  ««  ^  t-  «- 

o 

od 

e«     M 

91 

eo 

Od 

iH 

/ 

v^ 

S»«  eo  o  b*  <&  kO  Q 


00  p  kO 

40  9  tf 
»H  P  <© 


«-4  v-4      iH  ef  iH  «o  o«  09  ^  o«  e« 


04 


<o<6PppoPťOPo 
OQt^OPpkoior^Aoop 

2O^COPP00^00v^O)00 
-í  eei  iH  fll  *^  iH  ^*  éó^*-* 


o 

00 

00 
00 


M   ^5«So«O«O4  00fOCO«CO«OfO«O«O^'*'^'^'*^'*'*'*'^ 

46» 


532 

a)  Z  přeUeda  toho  vychisi,  že  půda  neplo- 
dná ▼  SirSun  smyslu  slova  obsvlá^té  9)  roskládá  se  v 
gab.  Archangelské,  jakožto  yoHkým  dílem  tnndrovité 
a  blatné,  pak  ▼  Astrachaňské  a  Samařské,  kteréž  nej- 
▼StSím  dilem  stopni  prostor,  dílem  i  slanSáky  yykasnji. 
PrilmSrné  čislo  neplodné  půdy  ye  vil  imperii  pře- 
▼ySnji  jeSté  gub.  Oronbnrská,  kteráž  kromS  stepí 
má  y  zemi  Uralsk^o  vojska  a  v  semi  vnitiFníOrdy 
KirgiEské  rozsáhlé  slan^ky,  —  Tavrie  z  podobných 
příčin,  Petrohradská  gnb.  pro  rozsáhlá  bláta,  ale  též 
velikost  vodního  a  stavebního  prostoru.  V  Knronii 
a  Estonii  jsou  příčinou  velké  rozlohy  neplodné  pftdy 
(kromS  močálů,  řek  a  jezer  v  této)  početnost  dvorů 
a  ilechtických  sídel,  kteréž  při  obecném  hospodář- 
ství monopolném  (t.  j.  od  ilechty  san^é  vedeném) 
sobS  mnoitotví  pftdy  úsadebné  vyžadujL  fi)  Ostatních 
41  gubernií  evropské  Rusí  zůstávají  za  t>růmémým 
Číslem  celé  fíie  t.  j.  mají  již  příznivý  pomSr  plodné 
půdy  k  neplodné,  kterýž  s  nejvStlí  intensivností 
vystupuje  v  g.  Yladimirské,  Vjatské,  Hížéhradské  a 
Vologodské  (pod  5^/o)»  kdežto  Kazaňská,  Penzin- 
ská,  Kijevská,  Eostromská,  Permská  a  Vitebská 
přece  již  mezi  6 — 107o  neplodné  půdy  mají. 

b)  Lesní  půda  rozkládá  se  oviem  nejvíce  v  5 
severních  guberniích  (kromě  Archangelské),  pak  ve 
2  Uralských,  kteréž  vesmSs  vysokými  Čísly  průměr- 
né Číslo  imperie  převySují.  Mezi  60 — 40%  lesův 
má  jeitČ  9  gubernií,  zejména  Pskovská  a  Petir- 
burská,  kteréž  jeStČ  k  lesnímu  prostranství  Rusi 
náleží,  pak  Vitebská  a  Minská,  Yladimirská  a  Ní- 
žehradská,  kteréž  k  nSmu  na  jihozápade  a  Jihový- 
chode přiléhají,  konečné  téŽ  Volyně,  Livonie  a 
gub.  Kazaňská.  Pod  průměrné  číslo  imperie  klesá' 
celkem  88  gubernií,  oviem  v  tom  pořibku  (podle 
zákona  ubývání  lesův  v  Rusi  směrem  jižním  a  ji- 
hovýchodním), že  stfedomské  gubernie  větiím  dilem 
za  tímto  číslem  nemnoho  pozadu  zůstávají,  kdežto 
čemosemnl  a  Fovolžské  jeStě  mezi  20  a  10%  lesův 
ma^,  stepní  pak  (a  s  nimi  z  Velkoruských  i  Voro- 

.uéžak4,  Kurská  a  Tnliká)  vesměs  pod   10%,   ano 
kromě  Poltavské  i  pod  6%  lesův  vykazT^L 

o)  Půda  travná  je  oiiem  v  opak  lesné  pů- 


53á 

áy  nejvíce  foBSiřena  a)  r  stepnioh  a  PovoliÉkých 
^benoiíeh  a  dee  toa  méroa,  že  ▼  lemi  Do^mkého 
▼ojska  a  t  TavrSi  přet  60^^  Hi  ptdy  obsálmíe,  r 
Beesarabii,  ^.  Jdcateríiiéttavskér,  Sarato^é,  Ohaiicoy- 
ské,  Poltarské  a  Cheraoňské  jeStS  rovlohen  50 — 
S0*/«  ee  jeři,  ▼  gíň>,  pak  T?eraké  a  Estonii,  kdei 
k  ni  nepoohybné  mokré  a  lei né  lohj  polítány  jaou, 
jeitě  přes  20%  irfiehe  prostém  vynASi.  /?)  Nad 
prtmérné  éfslo  imperie  ▼jstiipvni  jen  JeSté  g.  Vilen- 
ská,  Voroněžská,  Koyenská,  Ěuronie,  lavonie,  g. 
Orenbnmká,  Peneenská,  Podolská,  fiamarská,  8mo- 
lenská,  Tambovská,  Čertugorská  a  Jaroslayská,  tedy 
obsrláitS  Baltické,  nékteré^a^padni  a  nadstepni  gn- 
bemie.  r)  VXecký  ostatní,  tedy  celkem  56  guber- 
liií,  oTSem  skoro  výbradně  středo-  a  serero  -  ruské, 
aijí  již  skrovnou  rosloha  pAdy  senokosné,  kteráž  r 
opak  půdy  lesné  směrem  od  jiha  na  sever  rosfao* 
dně  obývák  Následkem  toho  zůstávají  viecky  se- 
v«ní  gabemie,  jako  sejména  Arobangelská,  Yolo- 
godská,  Vjatricá,01oněokáiKo8tromská,  nejdálejl  sa 
prftmttrnýtt  Číslem  imperie,  majíce  veiměs  pod  5"/o 
(Arehanffelská  i  Oloněoká  pod  1%,  Vologo^á  jen 
něco  málo  pře8l%)  půdylnfaové;  alegab.  Vitebská 
1i  NoTobradská  na  severozápadě  mají  pro  rozsáhlost 
lesů  a  blat  pod  b%  luhův,  kn  kterýnd^  se  na  jiho- 
východě g.  Astaraehaňská  pro  rozsáhlost  sneboste^ 
pni,  písečné  i  slané  pidy  řadí. 

d)  Bolnípůdy  ^maji  v  největiím  množství 
obzvláětě  jižaě^í  gob*  crtředomské,  kteréž  se  zna- 
ěnon  lidnatostí  i  úrodnost  půdy  spojnjí,  pak  větSi- 
na  gnbemií  zi^adnfdi  a  vůbec  takové,  v  kterých 
tHpolaé  hospodářství  pannje,  i  ty,  kteréž  k  této  plase 
na  jihu  a  jihovýchodně  přlléhaji  (jako  gab.  Simbir^ 
ská,  Charkov^á  a  Chersoňská),  majíce  ověem  půda 
éernoaemni.  «)  V  ěele  vSech  těchto  23  gnbéraií  stojí 
psk  gab.  Tolská,  Kuřská,  Voroněžská  a  Tambov- 
ská  (mezi  70  a  60%),  pak  gnb.  Kijevská,  Bjazaň- 
ská,  Orlovská,  Černigovská,  Kalnžská,  Podolská  a 
na  západě  Kovenská  (mezi  60'  a  50%),  kdež  pro 
saameniton  Uddatotot  (i  při  velké  úrodnosti)  co  mo- 
žná nejvíce  vŽáy  pod  plvih  tzato  jest.  fi)  Nad  prů* 
mtaé  číslo  impttiě  vyvtnpi^e  ještě  15  gnb^nu,  t 


9M 

j.  oatatoi  atfedonukí,  mefi  aimiS  Moakavaki,  Nfi*- 
bradaki  a  Smglangká  tét  Ekoro  iO%  orné  pi.Aj 
Tjkwnjl,  —  ■  jiinlcb  pak  BMauiAie,  J«hAtecÍBo- 
■Uvski,  a  ■  povoiilkýoh  ,  Suat»TsU,  ae  Mremfch 
i  EoitroDUká.  r)  Ostatních  1!  gubernii, '  ovlem  k 
leanůmn  proitracitit  nuhému  ,&  doUrala  oileti^^ 
(a.  ■  iúÍMt»(jDÍeh  Tavri*  i  g^  Aita-aghkůiki),  zilatá- 
v^i  sa  prAiofiniým  ČiiUai  ia^icrie,  ovtem  ion  mě- 
rou, te  Oreaburaki.  a  Feroislii  msji  jii  pod  10, 
Vologvdiki,  Olonfioká  i  Arckuigalaki  oa  mtotu  ;U 
pud  S°/g  (ArchangeUkÁ  jen  0'!°/,)  a  na  iihoAaUs- 
uhaňaki  tůi  j^i  1*1%  orné  p&dj. 

4)  ZdjloiavQJa  téí,  porovnati  po  mít  oraé  pft- 
df  k  proBtrauBtTU  pftdj  trav  a  é^   t«dj  oviem 
piOBtory      1u£dů  ,    Inhoví   »   i7*okýoh'  etepí    travin 
a.  proatranstrem    pod     pluh    vaa^n.     Tu ,  lefmena 
ptipadi  v  imperii,  celé  na .  100  drtalin  orné  pAd/ 
66'9  diwtin  travné.     Prdmímé  toto   iS»la  pNvf la- 
je aioe  jen  18  gaherai^    8  a  nich  jíak   ten  nSnra, 
ie    3krit   i   Ikrit   vWe    lohAv  aykwmjl,    nei   roli. 
a)   Tak   mi   leiména  Eatooia.a    gab,    SamaiaU  aa 
100  desetin  roli  přM  132  deielůi   Inhůr,  Arobangvl- 
ikál47'T,J«katetiaoalav»kA  119-0,   Haxatovski  166-0, 
■aně  Dootkého  veJBkmS4S-&,     r.  Oreuburaká   244.4, 
Tavria  360  a  g.  ArtraohaňsÚ   dokonce  4319  InUv 
na  100  d«a«tin   orné 
imperie  vyBlnpují  je  i 
PernukÁ  (S6-T),  Charr 
Petérbaraká  (TO-H),  I 
Livonie  (6S'S),  kdeitc 
ífii-6)   be>  m&la  jeh 
)ioa  ovlem  na  ptdo 
roiké  (Vladimirská,  H 
aH,  TolakA,  KalniUk 
haiápadBiah   BUjevski 

Vjateki,,  v  kterýeh  jsa  meň  ~14 — !0  desstlDaBÚ  hi- 
hctá  pftd^  na  100  d«w^  roli  pKpadA.  Va  Viteb- 
a^é  pak  je  tento  pomir  dokonoe  jea  >ko  8-63  IM. 

2.  Te  Finlandil  obtahoje  dle  dřadnicb  mate- 
rlálfiv  pro  ataUatika  itéto  aemí,  r.  18D9  Trdanýeh,. 
proMranatvi  orné  p&d7>MBM  TSSQ  mU  mmí- 
piaqilřch  i.  jen  1-3"/,  vU  ntdf,   JKui  •«  Mo   aami, 


535 


oiriem  n&  jeséra,  blAla,  Imy  «  řeky  oojboiiftttt  ir 
Rusi,  ptttrně  k  ]iéjpti8tě|lfin  g^emiitn  evropské 
Basi  nidi,  zaníi  jmt  g^.  Ardiai^etská  a  Astn^cbafr* 
ská  sůfltáTá.  LuhŮT  d.  trarnéBemS  poSítá  te 
ve  Fialandii  27T-40  mil  «em«p.«.4-l%  v»í  půdy, 
coš  b7  spoleénS  s  rolní  půdon  jen  5*3%  pi^avidélné 
vKdMávané  semS  v^alo.  Lesy  dhii  v  hromadě 
aSTS-TQ  m.  z.  «li  68^%  vM  půdy,  ■  t«eh  niivá 
se  na  role  obmýtné  (dé  k  podseénéará  BemSdilstvi) 
762^0  m.  €.  ll-2«/o  rU  půdy;  snehých  lesův  je 
2118-^  m.  B.  («.  81-8Vo)t  mokrýcfc  6««-6n  «* 
(9^3^/o).  Odkrftýoh  močálů  «.  blat  iitalo  se 
164«-lD  m.  ».  («.  24nVo  ^íí  půdy),  pod  vodami 
bylo  803-3D  m,  í.  (  11.87o),  pod  vodami  a  blátyt 
vůbec  tedy  2461'4D  m.  í.  («.  8M%).  Holých 
skal  je  po  vSí  semi  444^  nd.  ».  (€.  6-4%X  P«>d 
drahaiftia  stavěními  9*20  m.  («.  0*í7o).  IMe 
toho  obnáfii  půda  neplodná  veFinlaDdii  12904*0 
Qm.  z.  («.  42*4%  vil  roriohy  íwnS  této) 

a.  y  království  řol«kém  obnáéí  (dle  Ke- 
dena>  půda  neplodná  75.000  vlok  (1  vloka  po  dO 
polských  i,  ndtenských  jitiieoh)  £#  10%  ▼Seko  pro^ 
stranství.  Y  půdě  plodné  obeahuje  se  roH « 386.014 
vlok,  takarad  ^8*598,  luk  45.563,  pastvit  154.000, 
levftv  206.589  vlok,  coi  ^í  81,  4,  8,  21  a  38% 
všeho  prostranství  tohoto  správního  oddílnřiie  ruské. 
Patrné  jeví  se  v  Polska  pomér  rolí  a  le«ův  asi  v 
tom  ^ůsobé  eo  r  stiFedomských  gpnbeimii^,  jakkoli 
JBon  v  severním  rovinném  a  jižním  hornatém  díln 
obrácené  poméřy* '  PoČet  pastvin,  kteréfi  se  oviem 
I^  evrdpské^sti  vlastoí  impsrie  pospoln  s  půdon 
neplodnou  vykazují,  zůstává  ovSem  dosti  velký,  za 
to  může  se  Polsko  Tzhledem  k  rorioze'  neplodné 
půdy  do  první  řady  e  nejérodnéjšími  guberniemi 
nttkými  postaviti* 

4.  y  Sibiři  je  toliko  v  osídlených  krajitiáeh,  a 
to  jen  na  západe  a  ve  stítedn  země,  půda  vyméře-^ 
na  a  dle  áhed  hospodářských  rozdélena,  jakkdH 
pH  obeeném  podseSném  nebo  stopním  hospodářství 
a  hojností  volnýdh  pozemkův  rozloha  i  poviúia  úhod 
kflidýdi  yofcem  «ilně  se  mM,  odkudž  Síslai  k  nim' 
es  vztahující,  vůbec  skrovné  vérorjatnosti  míti  nrasí,' 


&86 


Dáte  éfiMlná^  ktarái  Hafomeister  uvodí,  TiUhi^í  m 
jen  ke  g^b.  Tobolské,  Tomtké,  Jenisejské  a  Irkat- 
eké,  a  to  jen  k  jišné^iim  okrahAm  jejieh.  a)  Zejmé- 
na byle  r.  1847  z.  reSkeré  roriohy  g^nbernie  To- 
bol ek  é  ▼jmiéřeno  jen  néco  přes  Sd|906.000  desetin 
(nedosňato  č.  nevjméřeno  ▼  Tobolskóm  a  Bereaoy- 
ském  okrahn  skoro  85,000.000  desetin),  Z  onoho 
prostranstvi  nalesalo  se  pod  staTenimi  pfm  604j000 
des.,  pod  sálnicemi  6400  desetin,  pod  bláty,  slančá- 
kj,  tundrami  atd.  10,674.000  des.,  pod  Todou  2,86tO00 
des.,  tak  1^  prostor  půd j  neplodné  14,046*400 
des.  6.  2795*7  Q  m.  s.  obnáiel,  eeá  diní  88-e«/« 
vieho  sňatého  prostranstW  Tolndské  gubernie.  Pod 
rolemi  nalesalo  se  skoro  2,250.000  des.,  pod  lesy 
ll,714/)00de8.,  pod  chrastinami  5,993.000  des.t  luhŮT 
a  pAstviSe  (výhonův)  bylo  4,417.000  des.,  t.  j.  7*2, 
3*22,  16*5,  12' 1%  yií  roslofay  sňatého  prostranství. 
b)  Y  Toflftské  gubernii  bylo  nSeo  přes  28% 
ySeho  prostranství  gubernie  pHbliáitelnS  vyčísleBO, 
ostatek  náležité  vyměřen.  Z  vymfi^ného  prostran- 
ství nalesalo  se  pod  stavbami  ples  80.000  des.,  pod 
vodou  a  bláty  17,765.000  des.,  pod  chrastinami  «ke- 
pními  a  tundrovými  a  pod  silnicemi  2,020.000  des^ 
vlí  neplodné  půdy  tedy  83*3%  vieho  amtteuého 
prostoru,  c)  V  gubu  Jenisejské  bylo  ae  vSeko 
ohromného  prostranství  j^ího  jen  3,091.600  des.,  t. 
j.  1'4%  vyméřeao,  ostatek  jenpřiblííitélnS  vyčíslen. 
V  onom  ásle  bylo  rosliSiié  neplodné  půdy  i  se  ata^ 
veními  a  silnicemi  909J^38  des.  dili  82*7%;  rolní 
p&dyt  pod  pluh  již  vsáté,  bylo  1,  105.0mO  des.  Č. 
^'3%  ;  půdy  senokosné  270.700  des.  é,  9*1%,  lesu 
mUdiiho  a  chrastin  364.793  desetin  6.  iÍ'SV^  lesův 
vysokých  (strojných)  219.279  des.  «.  7*1%,  —  ostatní 
plodné  půdy,  posud  nevsdéUné,  168.200  des  6.  5*4%, 
d)  V  Irkntské  gubernii,  v  kteréž  rovuéž  jen 
5»d27«000  desetin  č.  9tý  díl  vií  gubernie  vyméřen 
byl,  nalesalo  se  v  tomto  éisle  neplodné  půdy  vieho 
druhu  2,420.000  des.  £.  45*4%,  role  pokrývaly  to- 
liko 834.688  des.  č.  6'8%  vií  půdy,  senokosy  292^60 
^'  ^.  5*5%  jiné  plodné  půdy,  tehda  jeété  ne- 
vadálané,  bylo  212.600  des.  £.  3*7%;  proatov  lesní 
nebyl  určité  vymeten. 


G.  t^leCifi  jut  sledorati  poniír  jednotli- 
vých úbod  k  poStn  obyratelalvB,  jakv  im- 
perii luné,  tak  t  menlfcb  íáttecb  jq'fch. 

a)  FK  iDÍTBliém  EHzenf,  kteríi  ve  vlastni  im- 
perii kromfi  Eavkazaka  YÍadež  převlidi,  zflatává 
pomíT  padyroUf  k  aelBkémn  obyvatel- 
BtvD   nejdůložitSjií    a   nejcajlmavíjSI,  jelikoí  rolai 

Í&da  vlastni  nidSl  v  obcích  Řalakých  představuje, 
deSto  leay,  paatviltě  í,  v^iony,  nezřídka  i  seno- 
koay  T  apaleiném  nífvial  víech  nadSlenýcb  v  obci 
iftatávaji.  PomSr  tento  představuje  tedy  zároveň 
sknteíaon  prGmSrnon  vellkoat  nidSIfiv  v  jednotli- 
TftSi  ^beniifcb  a  vítllcb  přírodních  plasách  Buši, 
[  srovnává  se  celkem  a  velikostí  nád^lfiv,  při  zm- 
lettt  nevolnictvi  od  vlády  na  1  revizskou  duSi  po  tEcbto 
plasách  vymířených.  a)  Nejvíce  rolol  pfldy  připa- 
dá ve  vlastní  imperii  v  EvropS  na-  1  reviz- 
sk(>n  dnii  mexi  sedláky  v  g.  Jekaterinoslavaki 
(14-08  desetiQ);—  po  ni  náílcdnjí  z  jižních  {faber- 
bU:  lemC  Donského  vojáka  (72  des.).  g.  Cheraoň- 
aká  (6  8  des.),  ne  lápsdnfch  pak  g.  Eoveuská  (B'6), 
Vitabski  (6-29),  Mogilevská  (5.6),  Minská  (6-6),  Vi- 
lenaká  (G'l).  P)  PŤea  i  desetiny  připadají  na  je- 
dnoho sedláka  jeiCě  v  T  f^nberniích  evropské  Bnei, 
E  kteiýcb  jen  Taviie  (4-06  des.)  a  v  jistém  ohledn 
i  ^b.  Voroněžská  (4-3)  do  jižní  plasy  náleží,  dvS 
■tředomské  jaon  fSmolenaka  Se  4'1  a  Tulská  ae 
4-06  des.),  Orudeneki  (4-49)  do  západní,  Pskovski 
pak  (4-27  des.)  v  jistém  ohledá  do  severní  plasy 
I^lolf.  r)  18  ^bernil,  vgtilm  dflem  středních, 
ale  i  níkteré  jiínl  a  východní,  dríí  se  ve  velikosti 
nádSlfl  Tolní  pfldy  na  1  revlzskou  duíi  prGměrného 
iísla  evropské  Sástí  vlastní  imperie  (kteréž  3-7  oh- 
nali), majíce  vidy  jeítí  3—4  desetiny  rolnl  pfldy 
na  jednoho  sei  "'  sem  gub. 

TjatKká  (3.8   i  .   v  jistém 

oUfldn    Ňovgo  Iharkovská 

(S-2),    Bessaral  Eaea&ská 

(8-46),   8imbin  Orenbnr- 

■ká  (3-39  des.V  é)   Fftis  2 

dentltty  rolnl'  ló  sedláka 

Jrftě  TO*  12   ř  a   riechny 

46 


3  baltickf  praTÍncis  (Eorouie  a  Lironia  2*4,  Esto- 

Díe  2-13  desetin),  ze  BSTeroriukých  Olonfická  (2-04), 
z  jižních  Poltaviká  (2-43)  i  AitrachaňsU  (2-Ofi), 
le  západuíth  Podolí  (2  79),  z  rýohodufoh  BvatoT- 
ski  B  Samařská  ,,2'7),  za  itředoToakých  pak  P«o- 
xinskA  (2-8),  JaroelaTek&  (2.9)  «  Tvemki  (2'9  de*.). 
«)  N£co  přea  1  doBetíQa  rolní  pildj  na  1  renukaa 
duii^  tedy  dvakrát  měnS  než  prfiméTiií  číbId  impe- 
rie, vji  kazu  j{  3^bernie,  —  zejmáns  Volo^daká  (1*86 
dei.),  Petírburski  (1-9)  a  Moskevaká  (1-9)  i  Aiohan- 
gelská  pak  máTiiřidké  lidnatoali  avé  jen  0-T3  oraé 
pfidy  prn  kaí deko  sedláka.  í)  Skiovuoat  akuteiSiiébo 
pr&Dířrnétio  nádílu  omon  pfldou  v  atvernich  gnbsr- 
nitub  TjBvítluje  se  ovlem  shroviioa  rozlohon  omi 
půdj  TŮbec  v  těchto  leanlch  etranách.  V  Btítdo- 
ruskýcb  gabemífch  tlaSI  Síalo  jeho  velká  lidnatost, 
kdežto  akrornoat  skateíného  prům.  nádíla  v  ně- 
kter^di  jiínich  a  PoTolískýoh  gnberoitvli  zileii 
hlavně  v  tom,  že  tato  jen  pomlrnj  menlI  íáat  oraé 
p&dj  pod  pluh  vzata  jest,  a  Že  ae  ji  tndfi  posad 
jeitS  la  seaokoa;  nebo  pastvinj  ožívá,  uáaledkem 
Čehož  ovíem  obzvláiti  tyto  ^beraie  d&Btatek  Tol- 
ného  prostranství  k   aasidleol  Tjbasiyí. 

b)  T  Siblf!  nadá  le  ovSem  pro  nadokoBÍenost 
Tjm&Fení  vieho  prostora  jqjflio  pomir  lolni  pild; 
k  obyvatelstvu  selskámn  viastraimi  uriiti.  ňece 
íifk  celkem  vjcházi  na  jevo,  že  i  při  obmezenosti 
zamSdfilakého  prostranství  v  této  sev,  konCiní  Boaká 
imperie  selské  obyvatelstvo  veliké  avůle  v  držeol 
plodné  pfldy,  a  zvláSté  i         •      —  ■  ,,..,. 

fiat  zemí  vidy  jeitS  dda 
skjtajB.  a)  V  Tobola 
meistia  celkem  16  děse 
při  tom  všem  ibývá  jeít* 
-  pfidy,  tak  že  e-  Tobolski 
tozměrecb    boapod^tvi 

GOO.OoO  mnžskýcb  £ÍU   r  i 

2,000.000  lidi   snese.    C  1 

orné  pftdy  obmeseuíjif,  i 

Íkrazich  této  gubernie  < 
raha  IIJDmaSakém  a  li 
skon  dnii  pHpadá,    kde  i 


589 

dttetin  (v  iokcesa  JalmtoroT«kém  «  Tobolikém)  tím 
ponérem  vyjde.  V  skntka  také  obdětávi^^  ▼  jižních 
oknicich  nemiiosi  ménfi  4 — 6  desetin  nadoSi,  kdežto 
T  tevemich  okniiích  ^islo  toto  1 — 2  desetiny  obná- 
h.  fi)  y  Tomské  gubernii  připadá TŮbec  na  1 
revisskon  dnii  messi  sedláky  5*  16  desetin  orné  půdy 
a  3  desetiny  pftdy  senokesné.  Pomdry  %yto  jsou 
oviem  po  rosUČaýeh  částech  gubernie  velmi  roidíl- 
né  a  vrcholí  zemena  v  báňském  okruhu  Altajském 
tou  mérou,  že  zde  pr&měrem  61*8  desetin  na  1  se- 
dláka připadá,  tak  že  tuto  důstatek  výživy  jeité  pro 
400.000  mužských  duií,  v  ostatním  dílu  gubernie 
pro  100.000  duií.  tedy  opét  pro  2,000.000  obyv. 
se  nalésá.  x)  Že  i  podobné  poměry  i  v  ostat* 
nich  guberniích  Sibiřských  vládnou,  jak- 
koli východní .  Sibiř  celkem  mnohem  méně  rolni 
půdy  má,  — dá  se  při  řídkosti  nasídlení  v  ní  snadno 
uhodnouti ,  vyeháii  ale  též  z  dát  urytých.  Tak 
naleaalo  se  na  př.  v  jediném  Kanském  okruhu  Je- 
nisejské  gubernie  r«  1840  jeitd  1,160.000  desetin 
plodné  půdy  k  zasídlení  spůsobnýeh,  ale  posud  ne- 
osídlených,  že  dále  v  Jeaisiejském  okruhu  bohatli  se* 
dláfii  zasírají  60  des.  a  že  v  Minusinském  okruhu, 
jakkoli  horském,  jeden  hospodář  16  i  20  desetin 
lasivá,  jakkoli  ol^čejné  číslo  bývá  2—6  desetin. 
V  Irkutské  gub.,  obzvláStě  v  Irkutském  okru- 
hu samém,  je  takový  dibitatek  aemé,  že  jsou  tu  ho- 
spodáH,  kteří  100  i  200  desetin  zaaívi^í,  a  polovice 
hoepodWi  nejménS  80  desetin,  jaUoli  mnohé  kon- 
činy (zvlažte  horské)  jsou  tak  chudé,  že  v  celé  gub. 
vůbec  jen  3  až  4  desetiny  orné  půdy  na  1  mužskou 
dnii  mezi  sedláky  připadají.  V  Zabajkalské  ob- 
lasti Čítá  se  celkem  přes  16  des.  plodné  půdy 
na  každou  duii  v  západní,  a  přes  29  des.  ve  vý- 
chodní Části  (v  Nerčinském  okruhu),  v  černi  se 
onde  přes  8  des.,  tuto  přes  10  des.  orné  půdj  ohaa- 
huje*  Ovšem  zcela  jinak  staví  se  pcmity  tyto^ 
varktické  plase  Sibiře;  takbylo na  př.  v  Wé 
Jakutské  oblasti  r.l862  vyseto  pouse  jen  9  ruských 
čtvrtí  ozimního  a  4084  čtvrtí  jamiho  žita,  bram^ 
borů  pak  262  čtvrti,  což  oviem  dMevlím  k  velmi 
slorovným  rozmérům    zemědělství  okltsuje,  jakkoli 


54d 

ji0to  jest,  i^  plbdné  pMy  je  i  pro  mtu^em-  vitU 
p<e£et  obyvatelstvit  dAstátek,  á  půda  vAbeo  tak  úrod-» 
ni,  ie  ▼  dobrých  létech  i  40té  tmo  ee  átíítíá 
(r.  1852  z  onoho  yýBéykn  68  čtvrti  oBitttué,  11,815.000 
6t.  jeře  a  470  ét  brambor).  *     ' 

II.  Zem^délstvi  vlastni.  1.  SpAeoby 
semSdSIstvi  jsou  po  tSÍ  imperii  raské  patera 
dmhn. 

a)  Ve  vSi  skoro  lesní  plase  a)  ▼  1  a  9i  n I  i  wp  er  i  e 
v&rropéi  jakož  i  rtiev&nd  a  střední  Finlaadii  >až  do 
krajofóh  předélův'  íemfidétsťrí  panuje  obiniýťtié 
stemédélství  (n  Rusův  podseSné  dlli  lafdŇHné), 
kteréž  ovSem  v  sefiihání  lesův  a  časném  tížíváni 
jieh  za  relé  sáleži  *-  V  jižní  Finlaadii  až  do  Tava- 
stéhúsa  a  výSe  Vybojrka,  V  celé  gnbermi  PetSrbar* 
0ké^  v  největSi  části  f.  Novgorod*ké  (až  do  jee.  Bí^ 
léhe  a  Enfoen^ého),  v  jihoaápa^im  -  diln  g.  Vcdo* 
godské,  v  středníok  a  jižních  okruidoh  gab<  l^atské 
a  Permské  a  sev.  diln  Orenburské  až  po  <  Ulu,  a 
vuejseveméjifm  diln  Samařské  převládá  vindež  již 
ze^mddSlstvi  třipolné,  kteréž  i  ve  vBí  ostatní 
krom^ftépní  plase  stfedni  "Rusi  aŽ  éo  hranie^-at^- 
tíiék  i  v  království  Folském  obecné  a  tadiž  v^impe- 
rii  nejro«8ířenéjBí  jeM.  Vysoké  a  nízké  stepi  pak 
jsótt  zemiitěm  vblaého  sem^ědélství  step&iho 
(a  Ensftv'  filřdožného  nebo  ^honného) ,  kteréž  v 
občasném  lávání  rolní  půdy  za  roli  a^pastviité  sá- 
řežii  tndíž^v  ponětí  samém  s  ňáSím  obladným  liospo- 
didhitvím  se  sAiAif  jakkoli  ve  výkonu  acela  jinfšfa^ 
rázu  bývá. — Ve  vSeoh  badtických  gnbldrttiíoh  provo* 
Btttje  Šlechta  BemČdélství  volné  s  mtioútíním 
pořádkem  plodila,  kterýžto  dxdieoui^lý  sp&sob  i  v  Pol- 
sku sem  a  tam  na  velkých  statcích  obyčejem  bývá, 
ve  vlastni  imperii  teprv  nyní  (a  sice  v  stí^bdidch 
gttbemoiíikh)  od  doby  selského  výkupu požemkův-po- 
vl<otn$  eáifověň  ^s  újmutím  vell^ch  částf  býv^  pan* 
ství^Slechticl^eh  ve  -vlastni  režlt  (čili  v  mónopol&é 
drženi)  tepffv  m  kiviči. 

:fi}V  "Sli^iřijeuaópakp^ronáiiloét  letftvpod- 
sečné  hospodářství  nejro^SffeádjSi,  po  ndm  pak  pře- 
lěžué  ^  výhonnéi  Toliko  v  jihoažpáduích  okm^ 
zi«ih^^.<Tobolflké  (t  Jalutorovskétt,  ^laneaikéiii  a 


541 

Knrgantk^)  t>rorot«je  ie  pro  mehii  Jtt  diilatok 
piidy  Kdmédělstvi  spůtobem  třípolBýim,  k  aémiiž  pak 
na  Kugittiká  stepi,  ▼  Torkestaiiskii  a  «  Boijatůy 
Zabiýkabkých  (dolem  i  Irkntských)  strojní  poUvái^ 
poU  éiU  tak  2v.  polivné  semědělsivi  při- 
stnpnjtt^ 

y)  Téhoi  spftsobq  dSlání  zem8  užívají  té^  Ar- 
meai^  Gbniainci  i  luedlí  Tataři  na  stepeoh  Qmzin- 
ékftíi  i  A^menikých,  kdežto  ▼  ottatitíok  koBČiúách 
Kayl^asekého  namést nictví  bnď  výhonné, 
Imd,  acela  volné  hoipodářrtví  ^ariem  bez  pr&myslná 
obměnj  plodin)  dle  místních  pomSrův  v  ob;- 
Sigi  jeeti. 

b)Podsedn^  hospodářství  provosnje  se 
eb^^né(dle  Haxthauseua)  drqjím  spůsobem,  t.  j. 
tak  BV^pastítatHi  Apaly,  ktsréŽ  ovSem  vždy  po  sobe 
následují.  —  a)  Paseky  dělají  se  ovS^n  jen  Vyká- 
cením a  spálením  vysokých  stromftv,  hojný  popel 
se  aaorá  a  na  poli  vysává  se  obyécjné  za  ndkolik 
let  iíto,  -které  znamenitou  úrodu  vydává,  v  prvních 
Utéeh  50té  zrno  i  víoei  JeUkož.  Viák  v  leéných 
kenéináob  Rusi  na  každé  plodné  pidě  obyéejnd  'te 
9  kteék  jiŽ  ndazí  lesní  vyráží,  i^estává  v  8^4  le^ 
taeh  v  zašíváni  žita^  načež  za  8-^12  let  pole  lesem 
zůstává,  po  kterémž  čase  mladý  les  opét  se  spaluje 
{p^)f  a '  mýto  na  rok  .  neb  2  léta  Inem  zasii^ 
kteiýiá^  se  zvi.  na  paleph  výborné  AaH.  Po  no- 
vMí  B— 12  letech  nastupuje  opét  zašívání  Žita  na 
.  noe  let  atd*  Zyrjané  dělají  mýta  bez  pořádku,  ja- 
koi^  vůbec  jich  zemědělství  na  nízkém  stupni  stojí. 
fi)  Ostatně  je  podseénéhospodářstfi  pro  uchránění 
lesáv  zákony  vSelijak  obmězeno,  a  délati  mýta  do^ 
vdiúe  se  vůbec  jen  tam,  kde  jeěté  stc^y  někdejSicb 
rola  v  lesných  porostlin^cfa  poznati  se  dají.  Oviem; 
že  při  ten^  spůsobé  zemědělství  je :  práce  skrovná, 
výtěžek  ale  znaěný« 

•  c)  Tfípolné  hospodářství  děje  se  ovSem 
rodičným,  >  spůsobem  podle  zvláštností  krsjinných, 
podle  úrodnosti  půdy. a jp<  a)  Yaeverních  kon- 
6iná43h  stiMuí  fiusi  a,  Sibiře  zadívá  ae  pole  zimní 
ozimn&D  žitedi^Jetní  pole  s  %  ječmenem  nebo  letní 
pienidi  ^/,  bvsenii'  lieboi  i  laem.    l^tí  hon  zůstává 


542 


na  pastWitS.  fi)  V  jižnSjiich  kondtnich, 
kde  8  dostatkem  luk  zároveň  hojn^jSí  chov  dobytka 
panuje,  lasivaji  ee  též  roaUdné  picni  rostliny,  evI. 
viéenec  Čili  ligrns.  Oyiemže  se  při  tomto  epůsobn 
hospodtiPstvi  vSodež  pole  hnojenim  ndobřnji,  hnůj 
s&stává  ySak  4 — 6  nedél  ležet,  a  orini  dSje  se  k 
vAK  pastvě  dobytka  též  velmi  posdS,  a  na  mnohých 
mistech  jen  jednon.  y)  Kolonisté  němečtí  r 
Saratovskn  a  Samařská  provozigi  (jakkoli  proti  oby- 
čeji křiviny)  též  třípolni  hospodářství,  zasivajlee  v 
zimním  poli  jen  žito,  v  letním  pak  pženici,  jeémen, 
oves  i  brambory,  které  se  zvi.  v  biabokých  kraji* 
nácfa  daří,  řidčeji  též  řepku ;  naopak  mají  MoloSan- 
Stí  Menonité  čtyrpolaé  hospodářství  zave- 
dené, a  sice  v  tom  spůsobé,  že  3  hony  obilím  vieho 
drnhn  se  zašívají,  čtvrtý  hon  pak  ouhorem  zAstává  a 
B  V«  brambory  se  zašívá. 

d)  Přeložné  Č.  výhonné  hospodářství, 
ovSem  jen  v  Čemozemní  plase  možné,  záleŠi  oby- 
čejné v  tom,  že  na  roli  za  4  léta  pSenice  (iiej&á* 
stěji  tak  z  v.  béloturecká)  se  vyšívá,  která  Y4obrý^ 
letech  25-*-27.  zrno  vynáSí,  nepo1řebiQ*ío  nikdy  haio* 
jení.  Pak  zůstává  pole  6 — 7  let  ladem,  a  aiee  v 
tom  pořádku,  že  %^Z  léta  k  vůli  umořeni  zftny 
jeho  co  výhonu  čili  pastviité  se  užívá,  pak  ^^^ 
léta  co  sanokosu*  Po  6ti  letech  seje'  se  na  něm 
opět  po  dvě  léta  plenice,  pak  promění  se  lase  ve 
výhon  a  senokos,  načež  pořádek  prvotní  ae  obno- 
víme. Příčiny  hospodaření  takového  'lei^  hlavně  ▼ 
bujném  vmlstu  trav  ve  vií  čemoiemní  plase,  ▼ 
které  kaŽdá  ulehl  ihned  v  travnou  step  se  promě- 
níme. OvSem  Že  dle  krajin  bývigí  i  rozdíly,  a  no- 
viny zašívají  se  zejména  10,  12  i  16  let  napořád 
pSenicí  a  Žitem,  i  nosí  sestupně  60té  až  10té  mo. 

e)  Nářadí  v  hospodářství  užívané  je  na  Bosi 
celkem  viudež  dosti  dokonalé,  jakkoli  velkým,  dilem 
vlastního  domácího  nálezu.  •)  Tě&ý  pli&i,  k  prv 
nímu  orání  ve  vSí  vlastní  Bnsi  užívaaý,  do  kte- 
réhož se  v  čemosemní  plase  pro  zorání  novin  i  6 
volů  zapřahaje,  nazývá  se  plug  nebo  rálo.  Vedle 
něho  je  všudež  až  do  fiílé  Buši  a  I4t^  Jroilffiený 
a  svláitě  v  SibíB  nejobeenějii  lehký  drah  pluhu, 


643 

Uk  ETAná  loeha ;  t  Sibffi,   rriiStSh   T  ffab.  Tonuké, 
nifr^i  jiného  jelíté  dmlm  lehkého  pljhu,   tak  Bvaué 
«nUkj/,  v  Zabtýkalské  obliiBti   Uk  st.   (oíoihi,   kte- 
rýž  není   nic  jiného,   lei  socha  o   jednom   kole. — 
OstatnS   Tozeznivi  se  Mcha  relkorniki,    bílonuki 
i  Utevski.  Velmi  dokonalý  plnb,  »  Boitova  (v  gab. 
JartulaTské)   pocbodieí   a  po  Btřední   i  leTemi  Bnsi 
valnS  roitířený',  jest  tak  ivaná    ftoniífo,  kterii  meij 
aochoti  a  pluhem  n   prostřed  itojl  a  velmi  pHmíle- 
na  jeit.     Tdilf    flah,    a   Oronncfl,   Tataři!  1  Aims- 
uiv  nlívkný,   do   něhož  i  20  párů   volli   aapíab^jl, 
naiýví  le  kótan,   lehli  i^l.     ^)  B  r  á  u  y ,  k   rUisnl 
ailraná,  máji  rětiim   diiam  jen   dřověnd  mbj,  obj' 
čejné  30;  uZjijanŮT  nahcažují  je  (dle Haitbanisna) 
objSejní  jen sTizané  vStre sosnoTÍ.  E  žati  obili  u- 
tivi  le  T   pokroJJUjSfch  krajinách   ruských   viadei 
prahtieké  maké  kosy,   jinde   seie   ■•  obili  jen  srpy 
nebo  tíi  srpoTiton,  ale  neobratnou,  gorfmii.     Ostat- 
ní jion   po   tíí  Bnti    až  hluboko  do   SUiiFe  i  jtyi- 
A6,  komU^aké  a    nimecké    srpr,  kosj    a  kouře 
id  velice  hledány,  r)  SDÍen{ 
vSnde,   a  sice   na    obecných 
B  atepoích   krtinách,  dflen  i 
la  pohch  nad  jamanú,  v  kterých 
cení  tamUi  i  v  Sibiři,  zvlUti 
^  poli  na   mlateah,  knrýniž 
m   Zákavkul   i  n  nímeckých 
í^  zvláitní   tflhranná  etroje, 
l&v,  kterýmiž  se  srpa  vjnuu!- 
rozdrcoje    (píro  pld).     Jinde 
fádné,  jf^koU   m&lo  dokonalé 
ivliitS  vindež   na  komnnich 
báné   a  dobře  opatřené.     Za- 
ije  i  hoojeal  samo  bývá  vlak 
■koro  n  viech  iedlákb  v  řiíi,  snad  jen  jediné  kolo' 
niaty    vyjímaje,    dosti   nedbalá.     Csrnozemná    pole 
aehaojí  se  ani  t  Bati  ani  v  fiibSi,   a  ■  hnoje  ^a- 
)i  ee  ta  vindež  jakoi    i   v    Zákavkaai    na   podsim 
tíUj,  kinaky  řefiené,   kteréž   ve   stepních  kr«ginách 
Tedle  rySU  a  nižíí  BAny  nedoatateSíM  palivo  nahra* 
i^jL 

8.  PUdÍB7  hoapodálBké,    kleféi   m  T 


544 

ruské  iitip^rii  rošti,  jsou  pfí  maobotrámostí  podne- 
bí, půdj  a  rosliSn/ch  jiných  přírodních  i  nárojio- 
hospodáJFských  činitelů  oviem  Telmi  rosmanité.  a) 
KavkaES  ko,  zvláitě  Zikavkazí,  pak  Torkestan- 
sko  jako  nejteplejší  kraje  Rnské  imperie,  hodí  se 
zylá8té  pro  roiiění  pSenice  a  kukuřice,  které  jsou 
tu  také  předními  plodinami,  ale  pro  nízkou  polohu 
i  blatnost  mnohých  konSin  daří  se  zde  též  rýže 
jakož  i  zvláštní  proso,  ckomi  řečené,  fi)  Celá  čemo- 
zemní  i  nížestepní  plasa  evropské  Rusi  i  Sibiře 
(pokud  je  tato  k  zemédělství  spůsobná)  je  vlastním 
pšeničným  krajem  Ruské  imperie,  v  kterémž 
chlební  rostlina  tato  nejen  báječných  úrod  vydává 
(novittj  50.  i  60.  zrno),  nýbrž  následkem  veder  letních 
též  nad  míru  krupné  zrno  mívá,  tak  že  pomSmé 
množství  monky  z  něho  je  mnohem  Tétií  nežli  v 
krajináob  vlhČejSícfa.  Po  pSenici  je  žito  co  do  vý** 
téžku  hlavní  plodinou  těchto  kngův,  vedle  kteréž 
se  ovSem  též  vSude  oves  pro  potravu  koní,  dílem  i 
ječmen,  před  Dnéprem  a  v  jižní  Sibiři  i  stepi  Kir- 
gizské  zvlášté  hojné  též  pohanka  (ýreííieJia)  rostL 
Kukuřice  daří  se  v  tomto  kraji  v  Sirém  poli  je* 
dine  v  Bessarabii  a  "Újezdu  Odésském  a  Tyraspol- 
ikém.  Rosteni  kdyní  a  arbnsftvna  Sirém  poli  mezi 
obilím  je  vSak  v  celé  čemozemní  plase  a  v  ^^Qi 
až  66^  sev.  Siř  obyčejné,  y)  Střední  Rus  a  Sibiř, 
kromě  prostora  černozemného  položená,  pak  králov- 
ství Polské  a  baltické  provincie  jsou  žitným 
krajem  imperie,  a  požité  roští  se  tu  v  nejvStSich 
množstvích  jeSté  ječmen  a  oves,  řidčeji  pSenice, 
ačkoliv  se  tato  na  dobrých  půdách  a  v  údolích  i 
▼  gub.  Vologodské  jeStě  dařL  é)  Y  severní  les- 
ní plase  Rusi  a  Sibiře  je  až  do  krajních 
předělův  zemědělství  ječmen  hlavni  rostlinou  chlební, 
po  ném  pak  oves,  jehož  severní  hranice  je  málo 
jen  jižnější  než  hranice  ječmene  (srvn.  nahoře). 
Třetí  plodinou  pak  je  žito,  jakkoliv  větSím  dílem  jen 
jarní,  což  zvláStě  o  vSí  Sibiři  na  severovýchod 
Tomského  a  Nižněndinského  okruhu  platí,  jeli- 
kož pro  pozdnf  mrazy,  ve  východní  Sibiři  pak 
pro  bezsnéžné  zimy  úroda  oziraniho  obili  zřídka 
}iž  bývá  bezpečná.    OvSemže  ▼  evropské  Rusi  výSe 


545 

6d«  Mv.  S.,  ▼  SibfiK  p«k  TýSe  fiS^"  a  69*  veiUré 
lemědělBtyi  stává  se  co  do  úrod/  více  méfté  pro- 
blematickým, odkudž  ta  rétiim  dílem  jen  sporadi* 
ckj  vystiipvýe.  (Srovn.  ostatně  E^vitenu).  «)Ériýiaa 
▼ýie  66®  T  evropské  Rusi  a  65®  v  Sibiři  leží  ovSem 
již  kromě  hranic  vSebo  lemědélství,  což  i  o  Kam* 
čatce  platí,  a2kol\v  mezi  62® — 60®  sev.  i.  položené, 
kdež  od  vlivu  severoameríckébo  podnebí,  tedj  avláStě 
od  chladných  let  stává  se  Bemědélství  tém^  nemo-* 
žným,  což  se  již  i  častými  pokusy  osvědčilo.  C)  Ev- 
ropské luSténiny  roští  se  hojně  po  vií  semě- 
dělské  oblasti  veěkeré  imperie,  jakkoli  daleko  ne 
tou  rozsáhlostí  a  roimanitostí,  co  v  západní  £vro« 
pě.  Z  hlízo  vitých  rostlin  zdomácněly  bram- 
bory ve  vší  stfední,  severní  a  západní  Rusi  a  rošti 
se  též  sem  a  tam  (ano  i  v  Jakutské  oblasti  a  na 
Kamčatce)  po  vSí  Sibiři;  důležitou  éást  potravy 
skládají  vSa(  jen  v  Polsku  a  mem  německými  ko- 
loniál a  sice  i  v  Saratovsku  i  v  TavriL  (O  obclM>d* 
nich  rostlinách  vis  níže.) 

3.  Výtěžek  obilních  rottlin  v  Ruské 
imperii  byl  již  od  mnohých  spisovatelův,  vícekrát 
též  od  vládních  statistických  orgánů  aspoň  pro  ev^ 
ropskou  část  imperie  vySetřen  a  vyčulen,  je  ale 
ověem  jen  z  korunních  statkův  bezpeéně  znám.  Dle 
přílohy  č.  textn  k  hospodářskostatistíckému  atlantu 
ruskému  z  r.  1867  obnáií  v  evropské  části 
vlastní  imperie  průměrný  výroční  výtěžek  vieho 
obilí  260  milí.  ruských  čtvrtí  č.  760  milL  víden- 
ských měřic  ^),  z  Čehož  připadá  na  eklkeni  sedlá- 
ků korunních  68^73  mil.  mí^ýdi  čtvrtí,  na  skUzeň 
údělných  sedláků  7—8  miL,  na  sklizen  poměiČíků 
a  jich  sedláků  113  —146  mil.  ms.  čt.  z  mmďiale- 
^ch  průřizův.  OvSem  že  z  této  výroční  sklizně 
největší  díl  právě  na  některé  středoruské  jakož 
i  na  jižní,  jihozápadní  a  Povolžské  gub.  připadá. 
Tak  bývá  průměrná  výroční  sklizeň  na  př.  v  gu- 
bernii Rjazaňské  Q%  mil.  Čt.,  v  g,  Kuraké  7  m., 
v  gub.  Orelské  7*/^  mil.,  v  g.  Tulské  8*/4,  v  g.  Tam- 

')  1    ruská   čtvrt  (ietverť)  =   3^12  č.  3  0416  vid. 
měřic,  tedy  46  r.  č.  =  167  vid.   měřic. 


54(t 


boTtké  9*  miL  čtvrtí  (t6  triím  ^rodaýth  létech 
11^17V2  míA.  St).  Pdv^ské  ^bwnie  ffkHseji  rf- 
řo«ii«6— 9V„  T  ůrodnýdi  létedi  8— 14  mil.  «t,  jižní 
gubernie  8—2^  mil.  Čt.  a  podobni.  CeHrem  ssíf- 
▼mH>  se  ▼'  evropské  Rasi  pfed  r.  1857  každorodnS 
6^«-70  mil.  €t.  a  siee  24^80  mil.  ISt  na  oximnii 
36—40  mil.  dt.  na  jarní  obilí.  Z  onSch  ^60  mil. 
íSL.  přicháeí  tedy  na  výsevek  každoročně  aspoň 
60  mil.  Si,  na  výživu  obyvatel  bývalo  třeba  slroro 
149  mil  čt.  (3  Stv.  na  1  osoba  po(Sítaje).  K  ptíe> 
nictví  potfebi^je  se  10  mil.  čt  tak  že  celkem  jeŽtS 
I^B  81  mil.  ^  i  v  prostíFedních  létech  k  vývozu 
Ebývalow  ») 

a)  Střední  úroda  s  1  semene  je  po  rozliS^ 
mých  éásteoh  vlastní  imperie  podle  jakosti  pfidj  a 
dílem  i  pro  podnební  poměry  velice  rozdílná,  a)  Dto 
statistického  atlanta  je  ovSem  stíředni  úroda  v  éemo>' 
zemní  p)aAe  v  evropské  Rusi  nejvěťŽí,  i  obniií 
zemena  &té  až  6V2  semeno  z  o^mní  a  4-^Gté  zrno 
z  jarní  výsevy.  fi)  V  této  plase  jsou  vlak  krajiny, 
které,  zvlátoi  kloabkou  (až  10  sažeň)  a  dobrotoa 
demé  země  vynikají  a  tudíž  střední  úrodu  i  6*^^o 
zrna  z  ^ozimní  i  jarní  výwry  poskytuji.  Jestiť  16 
zejména  celá  skoro  Bessarabie,  celá  gob.  Cheraoň' 
ská  a  největší  díl  gub.  Jekat^noslavské,  země 
Čemomořského  vojska,  veSkeré  Povolií  v  Astra-* 
obaňsku  a  jižním  Saratovsku  i  krajina  pod  Ergen- 
skýzú   pahorlcy    (kdež  oviem  Cemou  zemi   mocný 


^)  Dle  nynějších  poměrů  lidnatosti 
ve  vlastní  Rusi  jsou  ovžem  ěísla  tato  značně 
větii;  tak  by  výroční  spotí^eba  obilí  na  výživu 
obnáSela  183  nnll.  ětv.,  pálenictví  12—15  milL 
li^  a  výr.  výtěžek  musil  se  tedy  aspofi  na 
800  milí.  čtv.  porýěití.  Buschen  (r.  1867)  po- 
čítá vlak  výr.  sklízen  průřizem  z  r.  1858-^4 
.  vždy  jen  na  286  V4  tnill.  čtvrtí  v  cennosti  1000 
milL  r.,  z  čehož  prý  125  milí.  Čtv*  aa  potrávti 
obyvatelstva,  56  miU.  Čt.  pro  dobytek,  '7  tt^l. 
Čt.  na  pálení  kořalky  se  spotřebuje  a  65  milL 
&t,  iC  zasÍFá. 


647 


alanilnl  xiéplaT  iialir«žcgft)/  K,  Uto  MfátoduSjiá 
Části  plasy  ^eróoMinné  aiáleii  pak  itít  jefité  oelá 
gQjth  SaratoTská  :a  Simbinká,  východni  éími  Tain-^ 
^yské  a  P^xisiiiBké  a  jižní  éiat  Kasaňské  gub«niie«^ 
pak  cetý  seveim  díl  gihb.  Samařské,  a  gwh.  Orenn 
burské  i  P^mská,  pokud  r  oíeb  děrná  samé  staSL 
Y)  Též  Baltické  prOYÍACi6  mt^  ne  tak  pro  úrodnost 
p&dy  jako  pro  bedlivé,  a  rationálni  hospodářství 
poBiěSČíkŮT  podobnou  střední  úrodu  jako  éemoze* 
mni  plasa  Rusi,  totiž  téš  6-^6 Vz*  snio  osimní  a 
4 — $•  srno  jarní  výsoty.  <f)  K  derooEemni  plase 
přiléhá-  p4k  nA severovýchodě  pás,  semědělský*  který 
má  stiFedni  úrodu  4*-*4tého  srna  z  ozimní  a  dVz^r 
4Vt  arna  z  jarní  výjevy.  .  Jso«t  to  aejmena  krajin 
ny,  v  kterých  jeSté  éemi  zem,  jak  rychlá  tak  téžká, 
sporadicky  ve,  vMích  nebo  meaiíčh  li^ezdech  se  ob* 
jevuje*  Pás  tento  obsahuje  zvláité  jeSté  cdou 
g:ub.  TulskoUjRjazaňskon  a  Kazaňskou,  jihoTýchodr< 
ní  dO.  fub.  yiadimíniké  a  Nižehradské,  jižní  část 
gnb*  Vjatské  a  střední  díl  f.  Permské  až  sf  Ural. 
«)  Střední  úrodu  4tého  stupni,  t.  j.  3-^4tého 
zrna  ■  ozimní  i  jarní  výsevy^  mivají  vžecky  ostatni 
gttjt).  aápadní,  pokud  již  k  černoz«nní  plase  neoár 
leží,  pak  severní  díl  ^b.  Kyjevské^  gub.  Čemigov- 
ská  .  a  liogilevská,  «  největííí  díl  g.  Tnlské  i  jižní 
končiny  gub.  Moskevské«  kteréž  vi^ky.  vedle  sou-* 
hlinné  n.  soupisečné  p&dy  též  dobrou  hlínou  «  jí** 
lem  na  četných  .místech  pokryty  jsou.  lytéž  pří- 
činy přírodní,  jakož  i  díltm  větší  bedlivost  v  země- 
dělstirí,  i^ŮBobiiúí  též  úrodu  8-^4.  zrna  v  g.  Jaro* 
alavské,  v  západní  Kostromské  a  v  záp.  Yologod- 
ské.  gub.  až  ke  Dvině  a  Oněze  na  severu  a  k  vy- 
inímn  Jugu  na  východě.  C)  Ostatní  zemědělská 
j^aMi  Buši,  tedy  veikera  ostatní  střední  a  severní 
Bus,  pokud  v  této  zemědělství  staČi,  ze  západních 
provincií  pak  gub.  Vitebská  stojí  nan^iJnižSám  stu* 
pni  střední  úrody  ve  vlastní  Rusi,  pokud  v  nich  vý* 
sevA  zimního  obilí  SVa-^^Vz*  zrno,  jarního  pak  jen 
2%.  zrno  vydává.  17)  Y  jiiní  Finlandii  bývá 
podle  výslttdkův  ze  13  příchodskýoh  obcí  (kirohspie*. 
mU  v  materiáieoh  generál,  ětábu  z  n  1869  uvede* 
nýelii  středil  úroda  dle,  pfidy  a  polo)iy  zeměpisné  6% 


548 


aš  do  7^0  zrna  pH  Žité,  2V2~-5*7  Broá  s  ječme- 
ne a  4 — 7  V4  srna  B  ovsa,  ^hož  orSem  výnosné  pod- 
sedné  hospodářství  přičlnon  jest ;  v  Po  1  s  k a  pak  páéi 
se  střední  liroda  pro  poměry  pAdy  i  podnebí,  jakoi 
i  pro  hojnost  Šlecht  statků  ve  vlastní  režii  4 — 6 
■mo  E  Ýfroéni  výsevy.  OvSem  Že  při  nynéjSi  pro- 
méné  selsk^o  a  šlechtického  majetkn  na  Rasi  brso 
i  veikeré  hospodářství  a  tndíž  i  výtěžek  jeho  a 
stíMní  úroda  snačně  se  bude  muset  nsíliti,  jelikož 
jednak  Šlechta  Boská ,  držící  nyní  největší  a  nejď 
rodnějSí  éást  svých  bývalých  panství  ve  vlastní 
i^ii,  a  pfínucena  práci  polní  aa  mzdu  dávat  vyko- 
návati, siýisté  k  zlepšení  svého  hospodářství  a  vý- 
téžkn  jeho  přihlíží,  sedlád  pak,  majíce  Živnosti  své 
pAj^kon  vyvazovacího  kapitála  obtížené,  s  drahé 
strany  pak  čas  i  síly  dělné  výhradně  pro  sebe, 
rovněž  o  všestranné  zlepšení  hospodářství  svého  badoa 
moset  pracovati. 

b)  V  Sibiři  bývá  střední  ároda  ovšem  též 
velmi  rozdílná,  a)  V  jižní  částí  Tobolské  g.  rodí 
se  na  rovinách  i  10té  zrno,  kteráž  úroda  ovšem  po 
létech  postupně  se  amenšige;  středním  číslem  při- 
jáná  Hagemdster  v  této  čemozemní  konině  na 
sevem  S — 4té,  na  jihu  5té  zrno.  Vůbec  považiýí 
se  pak  okrohy  ISimský,  Korganský  a  z  části  i  Ja- 
latmrovský  za  pravé  i^tnice  Tobolské  gabemie.  Ne- 
úrody  adavají  se  zde  hlavně,  podobně  co  v  stopní 
Části  evropské  Rusi,  následkem  napadeni  kobylek 
nebo  z  nedestatkn  deštů  a  pro  krupobití.  PSenJke 
bývá  jen  jarní,  ozimní  Žito  sejí  sedláci'  severních 
okruhů,  v  jižních  pak  převládají  jarní  výsevy  žita 
a  sice  v  poměra  k  ozimnímu,  jako  1:7*.  10.  Kromě 
toho  s^e  se  obzvláště  hojně  proso,  mák  a  něco  po- 
hanky. Brambory  pěstují  se  severně  všudež  jen  v 
^ahradá«3h,  dozr4vaji  ale  až  do  Berezova.ií/)ZTom- 
s  k  é  g  a  b.  json  určitější  Čísla  známa  jen  vzhledem 
k  Altajskému  horníma  okruhu.  Tam  sklízí  se  přes 
870.000  étvrtí  ozimního  a  180.000  čt.  jarního  žita  a 
pšenice^  tedy  na  duši  pruřlzem  obéhopřes  16  čtvrtí, 
což  dává  střední  úrodu  při  ozimním  4— 6„  při  jar- 
ním 4-'-7.zmo.x)yKirgizské  stepi,  kdež  o>rSem 
StOmědělsivi  jen  sporadicky  při  řekách  a  jezereob  a 


549 


to  nft  poUvných  polieh  od  nukýeh  posádek  a  od 
chvdSicb  Kíi^sAt  se  proyosoje,  skliseno  r.  1851  to« 
Uko  1800  ét.  osimnike  a  58.800  jarního  obilí  (ovirai 
hUTné  pleiiioe),  r.  1852  ySak  již  5000  a  40.000  St 
jednoho  i  drtthého.  Od  silnějiího  nasídleni  ▼  Sedmi - 
řídném  kittji  osílilo  se  ovSem  aemédělství  valnS, 
jakkoliv  o  2isle  skliini  a  střední  úrody  není  odtnd 
jakoi  i  a  Tovkestanska  nových  dát  d)  V  Irknt- 
ské  gub.  bývá  střední  úroda  na  lepSích  polích 
8— 7.»  na  A^g^aře  jen  3 — 4.,  v  Kirenském  okrohn 
viakosimnikojeni.,  jamiho  jen  8 V,,  srno;  v  Jeni- 
sejské  naopak  bývá  střed,  úroda  tak  silná,  ie  se 
objdcr^n5  ISté  bfiio  sklidí.  V  Zabajkalské  obi. 
po^tá  se  pohanka  aa  nejúrodnéfSi  obilí,  dávajíd  i 
20té  srno  střední  úrody,  kdežto  úroda  ostatních 
ebilin,  i.  j.  jarní  plenice,  ovsa  a  jarního  žita  bývá 
mnohem  menií,  což  ale  dílem  od  ipatného  a  nevy- 
braného semene  (někdy  i  zmrslého)  po^iásí. 

4.  Při  rosmanitosti  a  dílem  i  nejistotě  úrody 
obilí  v  rosličnýoh  částech  veliké  imperie  Ruské,  při 
roaliěnosti  odbyta  a  roaliSné  jakosti  obilí,  jakož  i 
^  velikých  vidálenostech  v  imperii  json  o?Sem  ceny 
obilní  velmi  roamanité. 

a)  Oekonomicko -statistický  atlas  rosesnává  ve 
vlastní  imperii  evropské  iestero  oblastí 
vshledamk  sti^dním  cenám  jedné  Čtvrti  obilí  (váhy 
9  pndův).  a)  NejdražSí  bývá  obilí  v  g^b. 
Baltických,  pak  v  gub.  Vitebské,  Pskovské,  Novo- 
hradské, Petrohradské  a  Oloněoké,  kteréž  jednak 
bttď  Aálo  přes  vlastní  potfebu  obilí  téží,  kdež  pak 
pfD  nuUfaen  potřeba  jeho  v  Petrohrade,  hlavně  pak 
pro  dovea  jeho  prostředkem  Baltických  i^tavův 
ceny  toa  měron  ^stupají,  že  1  Čtvrt  obilí  étipadové 
váhy  stfedaím  vývodem  5  rablů  46  kop^ek  obnáií* 
/;  Nejblíže  vyl  Si  cena  obilí,  t.  j.  4—5  m\At 
stfíbra,  bývá  vgob.  Vilenské  a  Kovenské,  kteréž 
rovněž  ve  vývoza  Jeho  do  Rigy  se  úěastň^jíi  pak  t 
6  snibttrniích  středoroských ,  totiž  ve  Smolie&^é^ 
Konžské,  Moskevské,  Vlad&nirské,  Jaroriavské  a 
Kostromské,  kdež  veliká  lidnatost  a  roasáhlé  pr|- 
n^laé  aaměstnání  velkon  potíFebu  obilí  spůsobi^í, 
kteréi  otiem  díl^n  m  sna&ié  dálky,  t  j.  b  černo* 


660 


Bemníoh  gubernii ,  sem  ee  dováleti  mnsi.  K  tto 
oUasCi  náleži  téŽ  gab.  Archangelská,  kterář  %  Teli* 
kýeh  Tzdálenosti  nedůstatek  viastniho  výtéžfcn  obiH 
uhrazovati  musí,  kterémuS  nadto  i  vývox  s  Arahan- 
g^ka  koňknrenci  spůaobaje.  f)  Střednf  oeny  obíM 
od  S  rublů  50  kop.  do  4  rublů  panuji  ns  severu  <v 
gnh,  Vologcdské,  ve  stfedu  v  gub*  Tveraké  a  Oi^ 
loTské,  na  lápadě  v  gab.  Mogfllevské,  Minsku  tk 
Grodenské,  na  jihu  pak  v  g.  Ckersoňské.  ničhiou 
tSohto  niliich  cen  je  v  gub.  Vologodské,  Mogilev- 
ské,  Minské  a  Qrodenské  důstatek  viast^o  vfi&škm 
a  vsdálenoft  od  baltických  trhův  a  Moskvy,  v  gub. 
Tverské  poloha  jeji  áa  fraktu  průvoznim  tnesd  iňĚMai 
Rusí  a  Petrohradem,  r  gub.  Oiiovské  při  vSí  prů^ 
myslnosti  jeji  přílehlost  k  bohaté  plase  nadstepnf, 
v  gub.  Chersonské  pak  veliká  úrodnost  a  pomSmé 
vysoký  výl^ek  (zH.  u  kolotdstů),  kterýi&  spůso* 
buje,  že  vzdor  úsilnému  vývozu  obalí  m  OdésypIFeoé 
jeu'  ceny  pcmidrnS  nízké  zůstavili,    ů)  Poslední  tyto 

Íiřičiny  spůsobi^i  též,  2e  ostatní  jihomské  gubernie, 
otiž  Bessarabie,  Tavrie,  zemé  Donského  a  Óemo'* 
mořského  vojska,  pak;  gub.  Jeksterinoslavská,  Avtra^ 
chaňská  a  Stavropolská  mají  ceny  4.  třídy,  t.  j^- 
8  ruble  až  do  8  r.  50  kop*  za  1  étvrt  obilf,  jiJLkoli 
vSudež  k  obilnim  pHstavům  jihomským  přiléiiaji 
Tytéž  eeny  panují  též  v  jižním  Minskv,  v  sev.  Vo- 
lyni a  severním  Čemigovsku,  hlavni  pro  menSC 
snadnost  odbytu,  což  téŽ  6  vylBíeh  gub;  Potwlžskýcdí^ 
t.  j.  o  Nižehradské,  Simbirské,  Kazaiíské  a  spadal 
Samařské  platí,  kteréž  mají  jednak  velmi  bokalMi 
úrodu,  nemohouce  vSak  pro  vétSi  vzdálenost  Bvmi 
od  Kaspijského  moře  a  od  VLotikřy  i  řetrM 
hradu »  kamž  též  obilí  z  nich  jen  hond  plávbmi 
nsbo  suohým  poutem  jde",  '^  přece  na  pkeif 
odbyt  obilí  se'  povznésti,  k  JiJi:énm  by  celkem 
Btoaiy.  Též  gubernie  Tulská  a  ^Rjazaiiská,-  J»« 
kožto  bHrité  k  plase  i  ňadstepiií  a  Feřelžské  ma|l 
podobné  nížSi  ceny  obilí.  <)  Geny  5t4  třtáy^ie 
f.  od  %  rub.  W  kop.  4b  8  rub.  za  1  ttvrt,  pani^ 
vé  vií  nadstepní  plase^  stf  ední  Rusi,  jakoŠ  -  i  ^  JiJh 
ním  OemigOTwi,  Kyfevsku,  v  Podolí  a  jižní  Volynit 
kdež  je  jednak  vzdálenost  do  Mosktý-  velikt^  s  ěnAé 


ftrany  pak  roTolt  odleblort  od   t^ernomořakýcli  pří- 
staTfl  zotiai  (4—600  Terst),  a  tadií  pHvi!  obrDnmé 
prodnkci  ndbjl   celkem   akiovný,     K  tUa   třídě  ui- 
letí  též  gnb.  VjAtiki  e,  Fermská,  e  cicbí  první  dt- 
It&tek  oUlf  tíží,  ale  pro   vzdálenou   odbjt  skroTiiý 
má,  kdežto  gnb-  Permaká    ze   BDuiednt  ToboUké   g. 
velmi  laciném    obilím    bs  sisobnje.    í)  Nejuižíi 
do  2  r.  50  kop.  zb  1 
Ižskýcb  gabeniiich,  ce- 
ní 8amarak£   &  ve   vií 
e  vbbec  přebjtek  obili 
ivnfi   po  Volze   ke    ko' 
EdUsnost  jedootlivýck 
hj,  tak  pro   skroraoD 
aikflm ,   pornSmí   vidy 
bili  tato,  jakož  i  v  ho- 
tt,  hlavDÍ  do  viaopalen 

'ř  i  jsoD  celkem  viaddS 

i.     a)   Podle   lOtUetůbo 

ba  cea&  1  pndn  oiím- 

□íhá '  olill  T  sinb.  ToboUki  SI  kop    —  Srub. 

16  kop.  (v  okrahn  Ilimekém  •  Jalntorovském],  cen^ 

l^pndn  pienioe  S4  kop.  —  3  r.  26  kop.    {v  okrubv 


552 


a  1  pud  moaky  režné  stojí  tu  40 — 50,  pSeniSné  pak 
60 — 60  kopSj^.  S)  Ceny  v  Jenisejské  gub. 
nsflily  se  následkem  potřeby  zlatýcb  průmjsift  zvi. 
znaSnS,  ano  staly  se  poznenáhlu  i  lOkrát  vStSfmi, 
pokud  totiž  přeď  r.  1836  platfvála  se  ktď  (t.  j.  t 
ítvrť  a  12  pudů)  režné  mouky  po  90—110  kep.,  od 
té  doby  vSak  až  na  I O  rublů  vystoupila.  «)  V  Ir- 
kutské  gub.  a  v  ostatní  východní  Sibiři 
jsou  pro  skrovnou  celkem  intensivnost  zemědělství 
pH  vSí  řídké  osídlenosti  ceny  jeStě  dosti  vysoké, 
pokud  totiž  pud  obilí  stojí  41  i  48  kop.,  y  Ja- 
kutské  oblasti  pak,  kteráž  má  ovSem  svrchovanS 
nedostatečné  zemSdSlstvf,  platívá  se  1  Stvrf  mouky 
režné  v  Jakutsku  samém  pó  4  r.  57  kop.,  v  Olek- 
minsku  po  3  r.  94  kop.  V  Ochotdku  a  naKam^ 
Šatce,  kdež  není  skoro  žádného  zemédélství  a  kdež 
veSkerá  potfeba  obilí  z  ohromné  dálky  se  dovážeti 
musí,  býrá  1  čtvrt  režné  mouky  i  za  20  r.  75  kop. ! 

6.  Vůbec  možno  o  veSkerém  zemSdSlství 
v  užSím  smyslu  slova,  pokud  totiž  rostením  obilních 
druhův  se  zanáSí,  i  dle  úředního  vyznání  a  výpo- 
vědi rozličných  znalcův  (jako  T§goborskébo,  Haxt- 
hausena,  Nébolsina  a  j.)  řfci,  že  se  v  největSí  části 
vlastní  imperie  Ruské  nevyplácí. 

a)  Příčiny  toho  záležely  před  r.  1864  jednak  v 
poměrech  poddanosti,  záleží  pak  podnes  jeSt$  ve 
skrovném  pomérnS  odbytu  obifi  ruského,  kterýž  do 
r.  1867  jen  2—3  milí.  čtvrtí  obnáSel,  do  r.  1864 
ovSemažna  6  V2  milí.  čtvrtí  obilí  a  360.000  čt.  mouky 
se  UBÍIil,  —  vždy  ale  vzhledem  k  ohromnému  pře- 
bytku evropské  Části  vlastní  imperie,  který  30 — 40 
milí.  Čtvrtí  obnáfií,  poměrné  velmi  skrovný  jest  a)  Že 
pak  vývoz  tento  nemůže  se  vzdor  výborným  vod- 
ním dráhám,  Četným  silnicím  a,  vnov^Sí  dobfi  i 
železnicím  prospěSným  spůsobem  povznésti,  toho 
hlavní  původ  hledati  sluSí  dle  úředních  yýrokův 
zvláStS  v  kontinentální  povaze  evropské  části  impe- 
rie, kteráž  ohromné  vzdálenosti  od  přístavův  v  Balti- 
ckých a  Čemomořských  spůsobuje,  a  y  nich  tudíJI 
obili  tou  měrou  zdražige,  že  při  vSí  výborné  jakosti 
své  přece  konkurenci  Polska ,  sev.  Kěmecka,  Uher 
auo  i  Válaěska  a  Multánska  vydržeti  nesta^S.    Ná* 


653 

sledkem  toho  inůSe  m  jMmSdSlstri  Te  vtafiní  impe* 
rii  jea  ý  nejjižn^jilch  stepnieh,  r  baltíel^ch  «  k  nim 
přilehlýcli,  y  jistém  ohledu  i  v  středních  gnber- 
niich  vypláceti,  poknd  tyto  k  Moskvé  a  následkem 
Todního  spojeni  i  k  Petrohradu  přiléhaji,  konečné 
pak  jeStU^  t  krajinách,  k  řekám  Černomořským  a 
Balticko  mořským  nejbližSieh,  Im  kterýmž  vsdále- 
nějši  od  řel^  krajiny  obili  své  rovnéž  po  ose  z  ve- 
likých dálek  dovážeti  musí.  Soustava  Volhy  pak, 
která  je  právS  nejdokonalejSi  v  řiSi,  trpi  tím  ne- 
dftstatkem,  2e  se  ke  vnitřnímu  moH,  t.  j.  Kaspij- 
skému,  svaluje,  v  jehoito  oblasti  jsou  větiim  dílem 
kočovníci,  obílí  celkem  málo  posud  potřebuL  fi)  Tyto 
velké  vadálenosti  v  říii  spůsobujíjtéž  ivelké  kolí- 
sání se  cen  obilních  a  jsou  hlavně  původem  toho, 
ie  při  nedrodách,  v  kontinentálním  podnebí  Ruska 
dosti  častých,  v  mnohých  guberniích  hlad  nastává, 
kdežto  jiné  gubernie  y  přebytku  iní  svých  takořka 
ke  dusí.  Vůbec  pak  i;ielBe  na  potřebu  obilí  ye  vzdá- 
lených státech  evropských  (jako  v  Anglii,  Francii 
a  p.)  proto  počítati,  poněvadž  obilí,  z  vnitra  do  pří- 
stavův  velmi  pozdě  (mnohdy  i  yo  roce)  teprv  se 
dostává,  y)  Následkem  toho  obracejí  se  v  nadstennich 
a  zvláítě'  Povolžských  gub.  ruských  ohromné  zá- 
soby výborného  obilí  na  málo  zištné  vinopalství, 
nebo  čeká  se  s  nimi  až  do  Časův  neúrody  v  bliž- 
iích  nebo  vzdálenějších  gubemiíclu  Poměry  tyto 
se  sice  od  založení  železnic  (jakkoli  posud  nedo- 
statečných) a  telegrafů  sice  valně  polepiily,  tak  že 
vlastní  Bus  nyní  jeětě  jednou  tolik  vyváži  co  před 
U)  léty,  -^  píece  vSak  nestačí  tento,  vývoz  k  nále- 
žitému zemědělsM,  kteréž  nad  to  s  drahou  prací 
a  na  severu  zvi.  s  přílifiným  nákladem  pro  krátkost 
doby,  k  zemědělství  spůjobné,^  viu4ež  zápasí,  ó)  že 
by  pak,  jak  Haxthausen,  Reden  a  j.  tvrdí,  národ 
Euský  nenesl  se  vůbec  s  dostatečnou  chutí  a  MH- 
bon  k  zemědělství,  to  v  takových  nevalných  por 
m érech  odbytu  nemůže  se  ověe^n  nikterak  za  pod- 
statné přijmoutL  Že  pak  konečně  v  okolnosteuh 
těchto  zemědělství  na  Ruzi  k  žádoucímu  zdokonaleni 
přijíti  nemůže,  rozumí  se  samo  sebou ,  a  dosti  n« 
tom,  že  se  v  Rusi  celkem  v8u4eŽ;  kromě  vlastně  prů 
Rntko.  47 


554 


pfftmvslných  nebo  k  zemSdSlátvi  nespůsobných  gu- 
bernii tolik  ročnS  vytéži,  Se  výtSžek  nejen  domáci 
potřebn  y  obyčejných  létech  nfaradí,  nýbrž  i  pra* 
▼idelnS  vySíí  této  potřeby  bývá. 

b)  Naopak  mnsi  se  ovlem  na  pHrok  ruského 
hospodářští^  řfei,  2e  se  na  edokonaleni  rýtí^u  Ink 
celkem  vindež  skrovná  píle  obrací,  a)  O  néjakém 
hospodářství  luSném  nemASe  ovSem  na  trav- 
ných stepech  ruských  řeči  býti,  jisto  vSak  jest,  ^ 
luka  stfedomských  gubernií,  bez  toho  číslem  skrovná, 
potfebují  značného  udobření,  ku  kterémuž  se  ovBem 
od  sedláků  a  obcí  posud  nikdež,  od  Šlechty  pak, 
která  před  r.  1864  ve  sifední  Eusi  vůbec  málo  půdy 
ve  vlastní  režii  mívala,  —  velmi  málo  příhl&elo. 
Při  mírském  drízení  ve  velké  Části  Rusi  je  též  dr- 
žení velkých  pastviSf  čili  výhonův  poiřebno,  což 
patm$  jest  na  i:gmu  hospodiU^ství.  P)  Že  by  pak  mír- 
ské  zřízení  a  spojené  s  ním  občasné  dSlení  pozem- 
kův  vůbec  Škodlivý  vliv  na  veSkeré  zemMélství 
míti  mohlo,  jak  nčktdFí  národní  hospodář!  ružti  i 
oizozemStí  posud  jeStS  se  domýSlejí,  vidí  se  tím 
spíSe  býti  nepodstatným,  anj  se  předěly  pomemkův 
obyčejné  v  tak  dlouhých  lhůtách  stávigí,  že  tyto 
celkem  nebývají  kratiH  času,  na  kterýž  se  u  nás 
a  v  sáp.  Evropé  vůbec  pozemky  do    nájmu  dáv^L 

e)  Snahy  vlády  ruské  k  zvelebení  zemé- 
délství  vlastního  datuji  ovSem  jiŽ  z  dávných  let,  a 
vztahují  se  nejen  k  Mdlákům  konmním,  o  jejichž 
vzdělání  pečovati  vládě  svláitS  pHslttH,  nýbrž  i  k 
Mdlákům  poméi^SčIm  anebo  i  na  zvýiení  a  dep- 
ieaí  výtěžku  zemčdSlského  vůbec  a  otevřeni  jemu 
cest  ocR>ytu.  Přední  miste  sasiuki^  v  onom  směru 
zvi.  založení  rozličných  hespodáf ských 
učiliit  Dle  statistiekého  ročnfln  nakttalo  se  r. 
18^  ve  vlastní  Rusi  (kromě  Kavkaaska  a  SSííFs, 
kteréž  jich  posud  nemají)  8  hospodářských  vzor- 
ný^ a  akusnýeh  dvoiův  (/era)  po  roďčných  kon- 
ěfaiáeh  imperie  dle  kn^naýeh  poveib  ro^délenýeli,  v 
m^ž  hlavně  praktickým  spusobem  se  ty  uoujo>  Bylyf 
to  zejména  tak  ar.  Goiygoreeká  uěébíká  ftrma  (v 
riAk  Petrohradské,  Wve  MofOfín^,  V^^osod^á 
u&  isrma  (f&  Cirikyva  v  g«K  Hovokrad.),  Žai^i- 


Hki    (bUž   KazaoS),   SamarakA   (v  nim.    koloniích), 
Mariiqshi    [t  gnh.  Saratovgké),  TambovakA   (v  új. 
UsmaGikém),  (^arkorská  (blíie   Charkova    lamébo) 
a    JekBteriiioaUrak&    (r   új.  Maňdpolskéin) ,    kteréi 
vítifm   dílem     do   odboru     (iitdomtloa)    minUteratTB 
gomd.   imniEfstev   uáleŽety,    s   r.   1864   po   SO— 60 
iiclch   (i    káxenpých   aedUkft*)    ďtalf.     Pod   t^i 
miDiataratrem  stoji  téi   povíatnf  Ooi^g^recký  útav 
(maUtat)     hospodiFskí,   r.    1884   z    Mogilev.    g.   do 
Petrohradu    přeneient,   kterýt   t.   r.  25S  učqů  mSl, 
a    B  niŽSlm   aoujméuným     aí^liltem    (a   tl4   Uk;) — 
spojen    bjl,     BoTOÍS  je  a  Charkovskou  foruiot  Ůie- 
oretickí  aiiliití    spojeno   (obi   oiležl   ríak   do    ví- 
domatřa   min.  vnithiích   lileiitOBtl),    a   pH    Telkém 
poitn  gymnadl  raských  jaon  aemímŠTickí  a  tarator- 
■k&  tfíd;  tiltmj  (r.  1864   při  27  i  976  Ukj).   TéS 
miniaterstvo    adélaé    (t   f.  aUtkdv   cfaah 
ijdríuja   Jedno    lemídStiké    uírillltj   (r. 
Ukj)  a  temímSřiirakou  Ikoln  (a  41  í.)  r 
m.  Zabradnictvf  a  aadařstvl 
rii  £aBk£  celkeln  Bkravnon  roiMfenoBL  P 
zílstf  Jednak  v  poměrech   p&d;r    a  podnf 
živnoaú  tyto  jeD   na   jíBtt   piany   imperie 
dnen  pak  Te  skroTnéni  amjBln,    obEvláSt 
tfir,  pro  tjto  píkaé  a.  dle  okolnosti    velič 
itvnoBtl. 


556 

Nejtopli  jtOQ  tu  oyiem  tíSiiÍ  uhrtiSky,  kterél^  máji 
silný  zbyt  do  Moskvy,  Petrohradu  i  Nížniho. 

9)  Sadařství  provosnje  se  vlak  i  ve  vSf  o  s  t  a  t  n  i 
stíFední  Rusi  po  skrovná  a  dosti  nedbale.  Teprv 
ji2nS  Sáry  vzrůstá  kdyň  a  arbazův  je  sadařství  zvL 
mezi  Halorosy,  Rumuny,  u  vSecb  v  jí2ní  plase 
oviem  četných  kolonistů,  jakož  i  u  Čerendsů  a  n 
Velkorusův  v  gub.  Saratovské  oblíbenSjSí  a  rozSí- 
řenSjSí.  VStSi  pak  výtSžek  i  nad  potřebu  místní 
poseta  je  sadařství  v  Bessarabii,  Podolí  a  Astrachaň* 
sku,  odkudž  výborné  druhy  sliv  ajablek  vStSím  dí- 
lem na  Oděsu  se  vyvážejí.  Vedle  nich  jsou  nejros- 
fiířen^jSí  kdynS  a  arbuzy,  kteréž  vSak  větSím  dílem 
vSudei  na  polích  se  rostL  'a)yBessarabii  ze- 
jména je  sadařství  nejvíce  rozSířeno  v  dj.  OrgSjev- 
ském,  Čhotinském,  KífiinSvském  a  Benderském,  kdeŽ 
sice  není  velkých  sadův,  za  to  velké  množství  ma< 
lých.  Největší  mérou  roští  se  černé  slívy  (turecké) 
a  jablka,  kteréž  pod  jménem  domneiti  (t.  j.  pan- 
ských) do  obchodu  se  dostávají.  K  zdokonalení  sa- 
dařství přihlíží  sama  vláda,  kteráž  tu  zejména  roku 
1852  zvi.  uČiliSté  sadovodství  zarazila  (blíže  KiSi- 
néva),  jež  r.  1864  26  žáktv  čítalo.  Jiné  učiliStS, 
taktéž  do  odboru  min.  gosud.  im.  náležité,  je  sMa- 

taračskon  vinidFskou  Školou  spojeno  (r.  1864  12 
&kův).  fif)  V  Astrachaňsku  datuje  sadařství 
teprv  z  dob  čáře  Aleksěje  MichajloviČe,  zvi,  pak  z 
panování  Petra  Velikého,  kterýž  zde  zvi,  kontor 
sadovodství  utvrdil.  Pod  sady  a  vinohrady,  jeŽ  zvL 
ok.  AstrachanS  samé  a  Krásného  Jara  se  nalézají, 
je  v  gubernii  celkem  1667  desetin,  a  ovoce  rozma- 
nité, zejména  i  jiŽní  plodiny  dovádí  b0  po  Volze 
nahoru  do  vnitřní  Rusi, 

b)  Velmi  důležité  a  rozmanité  jest  sadařství  po 
▼  lem  jižpím  břehu  Krymu,  kdeŽ  S6  ovSem 
spole&ie  SQ  zahradnictvím  ve  velikolepých  zahra- 
dách císařských  a  Šlechtických  provozuje,  ale  zvi. 
na  severním  svahu  Krymských  hor  nejv^tSího  roz- 
líření  má, — ^^  pak  ve  veSkerém  Zakavkazl,  kdež 
je  v  nižSím  kraji  a  t  údolích  vŠudež  veliká  Jiojnost 
rosmanitýc))  jižních  plodin,  jakkoli  jich  pSstováni 
celkep?    bez    náležité   bedlivosti    se    d^e.     «}    K4 


557 

Krymu  sejmena  zajímají  se  sadi^Btvím  Tataři, 
Bosi  i  kolonisté  «yl.  ok.  Symferopole  a  BakJSsarijev 
a  to  neJTÍce  ve  vSeck  údoUch  severního  svahu,  jako 
ř.  Salgira^  Bulganaku,  Almy,  EáSe,  Belboka  a  t 
údolí  BigdATském.  Viecka  údolí  tato  mají  (dle 
Behra)  neslýchané  bohatství  ovoce  na  mocných  sta- 
letých stromech,  tak  ,2e  na  př.  jen  do  Sjmferopole 
6^600  pudův  sliv  každoročně  v  letě  na  trhj  se 
přiváží.  NejdAleŽitějfií  ovoce  těchto  sadův  a  sa- 
hrad  json  avl,  jaUka,  slívy,  vlaSské  a  krymské  oře- 
chy (Junduki),  IlmSek  ^'e  více  než  10  pravých  krym- 
ských druhúv)  ze  slív  jsoa  nejrozSířenějSí  2  domácí 
druhy,  totiž  tak  zv.  červené  slívy  (tat.  alirek)  a  nad 
míru  sladké  hrozinkové  slívy  (tat.  isjumirek),  kte- 
réž se  tudíž  zvi.  k  iuSení  hpdí.  Kdyně  a  melony 
jsou  méně  rozSířeny,  než  v  Čemozemní  plase.  Ovoce 
těchto  sadův  kupuje  se  obyčejné  počátkem  srpna 
od  Moske?ských  kupciv,  pro  potřebu  tohoto  a  dru- 
hého sídelního  města  (větSi  sady  po  1000—^2600 
rublech),  i  každoročně  odcházejí  prosti^edkem  záři 
přes  1000  vozů  s,  jablky  (s  nákladem  po  25—50  pu- 
dech) a  jixié  s  nákladem  hruSek  fok.  5000  sudův)  do 
jediné  Moskvy,  kdežtg  vývoz  do  Char'kovska,  Oher- 
soňska  i  jiných  gubernií  ait^poň  5000  vozů  obnáší; 
ceny  vybraných  čerstvých  hrnSek  Krymských  v 
Moskvě  bývají  po  26  rublech  ca  pud.  Pohříchu  neděje 
se  btI.  iiulení  ovoce  na  Krymu  s  tou  Sertností,  ja- 
kouž by  je  vésti  náleželo. 

c)  B  mnohem  větší  opatrností  a  průmyslností 
provozige se sadiúNtví  od  TadžikŮv  v^urkestanu, 
kteří  vesměsi  podobně  co  Arméni  v  Zákavkazí,  sady 
své  pravidelně  polí vtyí;  totéž  děje  se  i  v  kraji  Sedmi- 
říčném,  který  rovněž  na  jiŽní  plodiny  bohatý  jest, 
a  každoročně  vyválejí  se  odtud  značná  množství 
sufiených  broskvi  {uruk)  a  hrozínek  {kiimii)  na  trhy 
Nížehradské  a  pHmo  do  Moskvy. 

d)  Nejméně  rozSířeno  jest  sadařství  ai  do 
severních  hrituic  vzrůstu  ovoce  v  Sibiři,  jakkoliv  tu 
roštění  kdýní  a  arbuzův  na  polích  nebo  v  mihra- 
di^ch  hlavním  odvětvím  jeho  býti  se  ukazige. 

2.  Důležitější  jest  j>ro  veškerou  imperif  ruskou^ 


558 


ani  fleverní  končiny  její  nevjjimiyíc,  žirnost  za- 
hradnická. 

a)  NejrosliřenějSf  a  nejrýnosnSjSí  bývá  orlem 
zahradnictví  v  bližlim  vůkolí  sidelnich  a  gabern- 
ských,  vůbec  pak  vétSich  mSst  Rnských,  kteréi 
mají  oviem  značnen  potíFebu  v  zelenině  a  zahrad- 
nických plodinách  vieho  druhu,  a)  ZvIáStS  vyniká  jim 
město  Ros  to  v  v  gub.  Jaroslavské,  kteréž  i  s  vů- 
kolnimi  vesnicemi  v  černozemni  kotlina  a  při  je- 
zeru jsouc  položeno,  znamenité  zahradnictví  provo- 
zuje. Zahradníci  zdejSí  vycházejí  též  do  veSkeré 
Rusi,  kdež  buďto  do  služeb  vstupují,  buď  blíže  vět- 
Sích  měst  příhodné  pozemky  kupují  nebo  najímají, 
na  nichž  pak  rovněž  zahradnictví  provozují,  fi)  V 
Moskevské  g  u  b.  na  př.  je  pro  blízkost  Moskvy 
zahradnictví  též  silně  rozvité,  nejen  «  statkářů,  ný- 
brž í  u  sedlákův,  ktdKž  viudež  zahrady  malinami, 
jahodami  a  pod.  ovocem,  v  stoličním  městě  snadno 
zbytným,  drŽí;  kromě  toho  zanáSejí  se  sedláci  v 
Íl],  Verejském  mnoho  roštěním  cibule,  v  Dmitrov- 
ském  a  Zvenigorodském  zvi.  zelím,  y)  V  gnb. 
Nížehradské  má  zahradnictví  rovněž  velký  vý- 
znam, zvi.  v  Újezdech,  podél  Volgy  a  Oky  polože- 
ných, jako  v  Nížehradakém,  Makaijevakém,  Qorba- 
tovském  a  Yasilském.  Zelí  a  okurky  z  dj.  Arza- 
masského  vyvážejí  se  i  do  Kostromské  a  Yladimir- 
ské  gubernie. 

b)  Celkem  jsou  vSak  zahrady,  ano  i  fttromy  vů- 
bec ve  vesnicích  velkoruských  řídké,  obecné  vSak  u 
vSech  Malorasův  i  Kozákův,  jakož  i  v  Polsku  a 
Kavkazsku.  Pro  severní  plasu  jak  evropské 
Rusi  tak  Sibffe,  má  zahradnictví  ten  zvliStni  vý- 
znam, že  v  končinách,  k  zemědělství  nespůsobných, 
i  polní  hospodářství  nahrazuje,  pokud  se  tu  n  ru- 
ských posídlencův  v  zahradách  kromě  n^potfeb- 
nějii  zeleniny  i  rozličné  hlizovité  rostliny,  jako 
řepa,  ředkev  a  brambory,  ano  i  (jako  v  Jakutskn) 
samo  žito  a  ječmeny  rostL 

c)  Nad  potřebu  místní  a  vůkolní  provo- 
zuje se  zahradnictví  vSak  hlavně  vBessarab!i,Astra- 
chaůskn  a  Tavrii.  Tuto  je  ovSem  umělecké  zahrad- 
aiotrí  v  skutku  velikolepé,  a   cisařské  i  ilechtické 


559 


zšbxsifiy  r  Nikité,  Lix^dii,  Velké  Oreaa4^  a  T  Alu- 
Ste  doBpSly  vshledem  k  akkUmatítovánl  nc^ozma- 
nitSjSicii  keřft  a  óyoonýcli  stromů  se  vSech  dílů 
sT^ta  vůbec  k  Enamenitým  výsledkům. 

d)  V  ostatní  Rusi  mělo  nmSlecké  sahrad- 
nictví  až  do  r.  1864  celkem  jen  skrovného  místa  a 
průchodu,  jelikož  Šlechta  YelkoruskÁ  vůbec  málo 
půdj  na  panstvích  svých  ve  vlastni  režii  držela  a 
bytujíc  ěa  celý  rok  ve  mastech,  na  okráSlení  sídel 
svých  (daíS)  strojnými  sahradami  2ili  parky  vůbec 
málo  dbala.  Jedinou  výjimku  z  tohoto  pravidla 
Činí  ov$em  západornské  a  baltické  gubernie,  kdež 
monopolní  hospodiUFství  bylo  i  před  tím  časem  v 
objSeji,  a  kdež  přečetné  dvorce  a  zámky  (kljuii) 
Šlechtické  již  tehdáž  zahradami  a  parky  opatřeny 
byly.  Ve  vůkolí  gubemských  a  sídelních  měst  ru- 
ských msúí  císařské  i  Šlechtické  dáěe  naopak  větSim 
dil^m  velikolepé  zahrady,  ano  i  města  sama  vedou 
na  okráSlení  své  prostledk^n  veřejných  zahrad  a 
procházek  dosti  velký  náklad,  což  dílom  i  o  vět- 
Slqh  městech  Sib^jikých  platí, 

IV.  Vinařství.  NejvětSí  ěást  ruské  imperie 
leží  sice  kromě  severní  hranice  vzrůstu  vína,  při 
tom  vSem  má  vSak  půda,  k  pravidelnému  vinařství 
spůsobná,  tak  velikou  rozlohu,  že  by  stát  ruský  k 
předním  zemím  vinodělným  na.  světě  snadno  nále- 
žeti mohl.  Dle  Beketova  (ve  „Věstníku  rus.  geogr. 
společnosti  z  r.  1868)  snáSí  se  severní  hranice  ví- 
nodělství  ve  vlastní  imperii  evropské  celkem  s  iso- 
therou  -{-  16^  R  (srovnej  nahoře  při  podnebí),  od 
hranic  rakouských  pod  50*  sev.  S.  aŽ  do  styčného 
bodu  této  isothery  s  isochimenou  —  6^  R,  kterýž 
blíže  BirjuČe  v  gnb.  Voroněžské  pod  61*^  sev.  S.  se 
íialezá,  odkudž  pak  hranice  vína  běh  oné  isochimeny 
následuje,  tudíž  celkem  od  Brod  rakouských,  Qerdi- 
čeva,  Poltavy,  Staroglěbska  (v  gub.  Charkov.)  a 
stanice  I^atízbjanské  se  dotýká,  i  odtu4  přes  Don 
k  Sareptě  a  stepmi  aŽ  do  Gurjeva  se  spouStí.  V 
As^ké  Rusi  leželo  by  pak  poříčí  dolního  Sýru,  Čuje 
a  nje  v  hraničně  Čáře  vinodělství.  Ve  všem  pro- 
storu tomto  obnáSí  totiŽ  suma  vSí  teploty  jarní,  letní 
a  ziU^ové  nejen  2900^  C  (dle  De  Candolla  k  uzrání 


560 

vina  potíeebná),  nýbrž  již  v  Odése  i  přes  4000«  C, 
i  nad  to  jsoa  pr&vé  v  srpnu  a  záři  defitě  t  tomto 
okraji  velmi  vsácné.  Dle  toho  vrbývá  jiŠ  ve  vl. 
Basi  přes  20.000  Q  m.  eeměpisnýcn  pod  vinohrady 
spůsobných,  k  toma  pak  přistupuje  jeité  celé  Kav- 
kaesko,  kdež  réva  nejen  divoce  roste  (srovnej  na- 
hoře), uýbrž  vlastně  domovem  jest,  jakoi  i  Turke- 
stansko  ruské,  SedmiřiSná  oblast  i  jižní  Amorsko, 
toto  ovšem  se  svou  vlastní  révou  (srov.  nahoře),  coŽ 
by  vydalo  přes  36.000  □  m.,  k  vinařství  spůsob- 
ných. V  skutku  však  rošti  se  réva  pro  vinodělství 
kromé  Eavkaaska  i  Turkestanu  jen  až  do  150  verst 
výSe  moře  černého  i  azovského  do  vnitra  Bosi,  jak- 
koli i  vně  tohoto  okresu  veikera  skoro  krajina  od 
Taganrogu  až  do  Chersoné  žádných  vinic  nemá, 
kdežto  naopak  poslední  stopy  vínohradův  v  Mogi- 
levě,  Kijevě  a  Kremenčugu,  ano  i  v  Saratově  (pod 
54*  8.  i.)  se  nalesaji. 

1.  Ve  vlastní  imperii  páčí  Beden  dle 
T^g^oborského  a  jiných  veikeren  prostor  vinóhradní 
k  r.  1854  toliko  na  95.000  desetin,  což  čiaí0  0197« 
vSeho  prostoru  vlastní  Buši  ^li  něco  přes  2%  víí 
půdy   vinohradné    v    Evropě.    K    vůli    vinedfélství 

Srovosuje  se  viak  vinařství  jediné  v  Bessarabii,  Po- 
oli  a  Chersoňsku,  tedy  vjihosápadním  koutě  Bosí, 
pak  v  zemi  Donského  vojska  i  na  chráněných  mí- 
stech gnh,  Tavríjské.  Y  ostatních  končinách  evrop- 
ké  Bnsi  nedělá  se  víno,  nýbrž  přichází  y  hroz- 
nech, z  nichž  zvláště  Astrsíchaáské,  oviem  y  za- 
hradách těžené,  slynou,  —  v  meniích  množstvích 
do  obchodu.  YeSkeren  výtěžek  vína  v  imperii  páčí 
Buschen  (r.  1867,  totiž  v  statistické  části  katalogu 
ruského  pro  výstavu  Pařížskou)  na  16  V7  miL  věder 
r.,  z  Čehož  na  Kavkazsko  sk.  9  mil.  věder  připadá. 
a)  V  Bessarabii  je  pro  délku  léta  jakož  i 
pro  větSí  vlhkost  jeho  výtěžek  celkem  každý  rok 
Jistý,  ano  jistějěí  než  v  Němcích  nebo  Bakousko, 
jelikož  se  každý  tiretí  rok  na  výbornou  sklizeň  čí- 
tati může.  Proto  je  i  vinařství  vSodež  důležitou 
zemědělskou  živností  y  Bessarabii,  i  vede  am  ob- 
*™itě  bedUvě  od  německých  a  jiných  kolonistů, 
»«ofi  se  jinde  roaUčné  druhy  vína  p«  lisování  od 


561 

É«%e  néodáilnjí.  Výroční  výtěšek  B«Már&bfie  páéf 
se  na  8,000.000  riMkýoh  vMer  (jedno  rtdro  ==  0.187 
rak.  y^dra).;  la  nejlepší  ríno  Bessarabské  poražnje 
se  BSlg^radské  é.  Akjermanské  (pfesazené  nherské). 
Pro  náostatek  odbytn  vSak  vyplácí  se  celkem  pr&oe 
▼iniMT  stSŽí. 

b)  Vinařství  v  Tavrii  provozuje  se  v 
stepní  Části  této  gnbemie  jen  spora^cky,  a  pro  stu- 
dené BÍmy  jako£  i  Časné  a  pozdní  mrazy  mnsí  se 
réva  vSndeŽ  opatrovati  a  bedlivě  pokrývati.  ZvláSté 
zabývají  se  tn  vinařstvím  rozliční  cizí  kolonisté, 
obzvláště  němečtí  a  řečtí,  na  severním  sklona  Krym- 
ských^ bor  vSak  Rnsové  i  Tataři.  Na  jiiním  svahu 
těchto  je  pftda  z  celé  vlastní  Rnsi  k  vinařství  nej- 
spŮ8obn^'Sí,  jednak  proto,  Že  jest  hlavně  vápenoová 
a  vnlkánioká,  majíc  spoln  značný  svah,  jinak  Se 
tn  vinohrady  věndež  proti  jihu  leží,  zimy  vAbee 
mtmějěí  a  létá  vlažnějSi  json,  a  hřbety  horské  od 
vlivu  studených  severních  a  východních  větrů  vino- 
hrady chrání,  a)  Vinařství  vzala  zde,  pro  tyto  svr- 
chované příznivé  podmínky  jeho,  kromě  ruských 
velmožův  a  drobnějSí  Šlechty,  zvláStě  vláda  do  rukou 
flvýoh  a  sice  již  od  r.  1805.  Obzvláětě  usílilo  se 
vinařství  založením  Nikitské  akkUmatisaČAl  Bahra^ 
dy  (r.  18tl),  jakož  i  založením  tak  zvan4'  ICng^a^ 
račské  vinařské  ikoly  při  této  zahradě  (r.  1828), 
kteráž  se  nyní  z  prodeje  vína  sama  udržnjov  Ná- 
sledkem toho  vytklo  se  již  r.  1825  na  jediné  A 
jiži^m  břehu  Krymu  220.000  věder  vína,  r.  1841 
bylo  již  4.490  desetin  po  cdé  gubernii  ve  vinohra- 
dy obráceno,  a  výtěžek  vzrostl  r.  1846  již  na  648.000 
věder,  m  Čehož  na  Újezd  Symferopolský  255.000 
věder,  na  ťíjezd  Jaltský  70.000,  na  ůj.  Feodosský 
292.000,  na  lij.  Jevpatorský  4.000,  naf  új.  Dněprov- 
ský  9690 ,  Melitopolský  8.000  a  Berdjanský  810 
věder  připadalo,  fi)  Vína, kteráž  sena  Krymu  roští, 
jsou  oviem  skoro  ze  vSech  vinných  zemí  evrop- 
ských sneiena  (dle  stát.  ročníka  je  tu  56  domácích 
a  200  kultivovaných)  a  Vynikají  vesměs  silou,  lího- 
vitostf,  vůní  a  vykostí  zrna,  dávajíce  se  vesměs 
snadno  zachetatl  i  hodíce  se  rovněž  k  udoMFébí  jiných 
lehčích,  v  ostatní  jižní  Rusi  roštěných  druhův.    Zfk 

48 


662 

A^q>ii  Anúkj  pov«i^}í  S9,  a  úm  %  pémrfck  tkl 
vino  Daniliké,  MaMndiké  a  Badmoké,  b  liboň^eb 
vin  BvláSté  MagaraSiké  a  Qartyifské,  se  stolaých 
vin  BvUité  jiný  drah  Gartrisského,  vino  Šatíkyvské 
a  Bnlganaoké.  y)  Celkem  rodí  se  též  a  jedné  de- 
sítíny  vinohradu  více  vina,  nežli  pomSrnS  ve  IVaa- 
di  a  Bakonskn,  a  dle  výpo<Stftv  I^novského  dává  1 
devetína  výročné  228  r.  distého  niitkn.  Vína  Krym- 
ská stávají  se  čim  dál  tim  více  hledanými  v  Bnsi, 
a  Idfiéí  druhy  jejich  prodávi^i  se  i  v  samém  Petro- 
hradě. 

o)  V  Zemi  Donského  vojska  táhnou  se 
vinice  po  pravém  břehu  Donu  od  Usf-Medvědické 
až  do  hrdla  Donského,  kt«réž  Mrtvým  Donoem  se 
nazývá.  Již  r.  1847  bylo  KOOO  desetin  pod  vini- 
cemi,  a  výtěžek  posledních  let  před  tím  vystoupil 
na  200.000  věder.  Následkem  viak  tuhých  mraai 
%  r.  1847—1848,  kteréž  */s  ^^^^  ▼inío  skasily, 
sklesla  výroba  snaině,  usílUa  se  viak  do  r.  1859 
opět  na  140.000  věder.  Ostatně  neděje  se  tu  sbírání 
a  Hsování  vína  od  obyvatel  samých,  nýbrž  od  avl. 
podnikatelův  (vtfiniiblo)  ze  stanice  StaroČerkasské  a 
▲ksajské,  kteříž  sklízen  zakupují,  vSecku  prácí 
pHlobo^^m  podzimka  na  kvap  vykonají  a  víno  &ned 
prodávali  Že  při  takovém  spěchu  jakost  jeho  ne- 
může býti  dobrá,  rozumí  se  samo  sebou. 

2,  y  Zákavkazí  roste  vino  viudež  divoee  a 
tvoří  v  lesích  nejobyčejnější  podrost,  jehož  hroany 
oviem  ne  viude  jedlé  jsou.  Co  se  vinařství  samé* 
ho  do^^  jestit  ono  v  Zákavkazí  ovSem  nijroaii- 
řen^il  z  oM  imperie,  provozuje  se  vžak  od  domá- 
cích větSim  dílem  veÚee  nepřiměřeným  ano  primi- 
tivním způsobem,  pokud  totiž  hrozny  vžecb  Selnýeh 
druhů  nepřebrané  ve  zvláštních  zděnýoh  jamidb 
v  iirém  poli  nohama  se  vytlaSigi  a  hotové  víno 
do  kůží  buvolích  naplníme,  kteréž  se  dříve  naftou 
napouStějL  Toliko  kolonisté  němečtí  v  Zákavkazí, 
Rusové  a  ilechtiČtí  hospodtíi  provozují  průmysl- 
né  viniúřství  podle  evropského  spůsobn,  ano  t  Ka- 
chetskn,  kdež  vůbec  nejvýboniějSí  druh  vin  Kav- 
kazftkých,  se  rodí ,  nalézá  se  vel^  závod  na  váno 
v  Risplm,    I^ese  viechnu  nedbalost  domáeíeh  di^ 


563 


přcice  jeda«  dosela  200-^360  věder  rftk.  výtSi- 
kv,  pHbedlivSjiim  opabroviní  i  600  yéáeat.  Dle  Du- 
boÍBiii  páčí  86  yýročni  yýtéžek  vina  ¥  jediné  Ormsu 
na  60  mil.  pint^  z  čehož  na  Kaohetíi  40 — 60  mUl. 
připadal  kdc^  vůbec  ani  10.000  deietín  pod  vino^ 
brady  se  nalézá.  Vůbec  považuji  se  právem  za  nej* 
l^$i  vína  Kavkazská  tak  zv.  Cinoadalské  v 
Kachetii,  Sodžovaiské  v  Imeretn  a  Gruzii  (z 
révj,  (Btmi  řečené),  pak  AdžaleSské  v  Min- 
^etíi,  kteréž  vesm^  z  jediného  druhu  rév  a  8  vý- 
borem nejlepších  hroznů  jejieh  se  připravuji.  —  O 
vinařství  v  Turkestansku  a  Sedmiří&iém  ksíiji  není 
žádných  zpráv,  rovněž  nečinily  se  posud  —  jak  se 
sd^  —  pokusy  o  průmyslném  rosteni  divoké  révy 
amorské. 

3.  Stav  vinařství. je  tedy  eelkem  na  Rusi 
málo  jeité  potěšitelný,  jelikož  jednak  jeitě  da- 
leko toho  prostorného  rozšíření  nedosáhlo,  kteréž  mn 
příroda  sama  vykázala*  jinak  i  krajiny,  k  němu 
nejspůsobnějSi„  víno  v  takové  jakostí  a  kolikosti  ne- 
těží, a\i^  jim  dosavadní,  ovSem  skiyevná  potfeba 
jeho  v  imperii  samé  uhrazena  bytí  mohla.  Jiné 
podstatné  příčiny  silného  dovozu  cizoiemských  vin 
(srovn.  „obchoď*)  do  Bnsi  jsou  věak  i  velké  vzdá- 
leností vinorodných  krajův  od  lidnatějiích  a  peněžně 
bohaitSích  končin  imperie,  a  ipůsobená  jimi  drahota 
i  chudSitďi  druhův  vin  dMnáeieh.  Fředevihn  ledy 
třeba,  aby  vinodělství  s  iiáleži|>ou  bedlivostí  a  průmy- 
slnosti  se  dělo,  ač  má-li  vůbee  vývoz  jeho  jen  do  vn^ra 
říSe  se  povanéfttí ;  vedle  toho  viak  žádoocí  jest»  aby 
ve  vinorodných  krajích  vlastni  imperie,  ano  i  na 
Krymu  samém,  spíle  vinné  druhy  Kavkaoské  (a  v 
Sibiři  Booharské)  se  rpslÁly,  Čímž  nejen  sklizeň  se 
pojistí,  nýbrž  i  výtěžek  značně  sezvýSití  a  trh  roz- 
iíHti  musL 

y.  Z  obchodních  roatiin  jsou  v  ruském 
hospodářství  zvláětě  důležitý  ku,  konopi,  olejné  a 
barvířské  rostliny,  burálii,  ttíik  a  bavlna. 

1.  K  roštěni  tabáku*  který  zvláité  teplá  léta 
potřebnje,  a  kterému  zivini  mra^  ověem  nikterak 
neěkodí,  jsou  veškera  černozemni  plasa  evvopské 
Kusí  i  Sibiře,  ano  i  veUký  díl  králoiství  Polskébo 


^564 

a  Teikeré  nii9i  Ksvkuéko  seeU  spftsofmy,  nehle- 
dfo  k  torna,  ie  i  Amnrako  s?€j  sVláitní  drak  do- 
máciko  tabáktt  jetnn^iího,  než  jest  Amerikánský 
chorá  (trovnej  Kyétenn).  «)  Následkem  tSchto  piří- 
niivých  podmínek  jakož  i  áBÍlim  vlády,  kteráž  od 
r.  1S42  všemi  proitředkj  k  roisiířenf  a  slepienf  te- 
báčnietvi  se  ^^ňnje,  rosSiřilo  se  rostdni  tabáku 
po  vii  jlžni  Rasi  tou  měrou,  že  výroéni  výtěžek 
vlastui  Rasi  v  této  obchodní  rostlině  již  skoro  4 
mil.  pudft  vynáii  a  fabriky  tabáéni  potííeba  svoa 
již  více  než  90*/o  domáeCm  výtěžkem  ahražujf.  Již 
T^oborský  pá^  cebnost  domácího  výtěžku  syro- 
vého tabáka  na  2,100.000  rabHl,  kteráž  je  ovšem 
nyní  2krát  větší,  jelikož  se  1  pud  i  sprostšícJi 
drahftv  domácích  po  1 — 1  Vt  rabli  na  místě  prodává. 
fi)  D&ležitou  živností  hospodářskou  je  ro- 
štění tabáku  zvláště  v  gub.  Černig^vské  a  Poltav- 
•ké,  pak  v  koloniíoh  Saratovskýdi,  v  Tavrii  a  Zá- 
kavkazí.  Po  r.  1840  roEŠířilo  se  roštěni  tabáku 
též  do  jiných  gubernií  Novo-  aMaloruskýeh,  obs  vla- 
žte do  Charkovské,  do  Bessarabie,  do  gtíh.  Stavropol- 
ské  a  ae  středornskýoh  do  gub.  Voroněžské,  Orlov- 
ské,  Rjaiaňské  a  Korské  a  napořád  ještě  přistu- 
pují sedláei  i  poměSěícl  k  roštění  této  výnosné  by- 
liny, kteráž  svláStě  v  nadstepních  guberniích  ne- 
dostatek odbytu  obiU  hojně  nahrazuje,  y)  Pole 
k  roštění  tabáku  oddělené  hnojí  se  obydcrfně  ka- 
ždý druhý  rok  silně,  na6ež  se  sa  několik  let  stUe 
tahákem  lasívá.  Po  vysílení  jeho  seje  se  na  něm 
po  2  léta  jarní  žito,  na^ž  opět  tabák  nastapuje. 
i)  Druhy  tabáku,  v  evropské  Rusi  zasivahé,  jsou 
dílem  domácí,  jako  zvláště  v  Zákavkad,  BessarabH 
a  Erjmu  (turecký),  dílem  z  Havaně,  Marylandn, 
Vii^ginie,  ale  též  z  Persie  i  asijského  Turecka. 
Druhy  dzí  zamlouvá  vláda  větším  dílem  sama  i 
rozdává  je  zdarma  všem  hospodářům  i  v  Zákavka- 
zí,  kdož  se  o  ně  hlásí,  tak  že  takovým  spůsobem 
každoročně  100—200  lib.  rozfi&ého  semene  k  bez- 
platnému rozdcji  přijde.  Kromě  toho  stará  se 
vláda  o  zvelebení  tabáěnictví  rozdáváním  spisftv, 
oběasným  vysíláním  průmyslnýcdi  hospodářův  za 
hranicey  jakož  i   zřizováním   zkusných  polí  tob^kO- 


566 


vý«h  při  yiaeh  vsornýdi  íermádi  a  oánkýeh  sft- 
hradách;  i  aelsetoho  upříti,  ie  následkem  těchto 
opatřeni  rostéoi  tabáku  na  Bnii  snamenitýcli  pokro- 
ků učinilo.  «)  Ceny  sjroyého  tabáku  bývají  ovSem 
dle  druhův  veli9e  rosdilné.  Místní  cena  nejsprost^ 
Sích  drahů  bývá  40—60  kop.,  stfedníeh  1—1  Vt 
ruble  stř.  sa  pud,  kdežto  ten&jSi  druhy,  e  cisozem- 
skýeb  semen  vyvedené,  2,  3,  5,  6,  10,  12 — 15  rublů 
sa  1  pud  v  místním  prodeji  se  cení.  K  saseti  1 
desetiny  není  obyčejně  více  Čerstvého  semene  po- 
třeba, než  4—6  zolotníků  (1  solotnik  =  Vse  ^^*\ 
sklizeň  pak  bývá  z  1  des.  80 — 100  pudů. 

2«  Len  seje  se  sice  po  vSí  Buši,  Finlandii,  v 
Polsku  aSibíH,  ano  i  v  Zákavkasí  vfiudež  pro  místní 
potířebu* 

a)  Zvláštní  důležitost  viak  má  roštění  lnu  ve 
8  končinách  evropské  Buši,  jakkoli  v  každé  z  nich 
děje  se  roštěni  jeho  sa  jiným  účelem.  •)  Ve  stiPední 
části  gub.  Vjatské,  v  sáp.  Části  gvkh,  Voloi^dské, 
scjmena  podél  řeky  Suchony  od  města  Vologdy  až 
k  stoku  jejímu  s  Vyčegdou,  a  po  této  až  k  Jaren- 
sku,  pak  v  souvislosti  s  tímto  pásem  v  celém  po- 
říčí JngvL  a  při  dolej&í  Luze,  dále  v  gub.  Kostrom- 
ské  a  Jaroslavské  v  iiriím  ví&kolí  gr^bernských  měst 
samých,  jakož  i  v  okresu  Pndožském  (v  gufo.  Olo- 
neefeé),  kooiečné  v  okresu  líutomském  při  dolni  Oce 
rostl  se  vilidež  len  v  značných  množstvích  pro 
vlákno  a  činí  tndíž  důležitý  podklad  lpěného  pdk- 
myslu  jak  domácího  tak  fabričného  v  těchto  a  ji- 
ných končinách  středni  Buši,  pokud  se  v  nich  ujal 
a  roziiřil.  fi)  YLivomi,  v  jižní  a  střed,  části  g.Pskov- 
ské  a  přilehlých  končinách  Novohradské  až  k  řece 
Lovatt  a  jezeru  Umenskému,  v  severozápadní  části 
gab.  Vitebské,  v  severní  části  gubernie  Vilenské 
a  T  celé  žoradi  a  Zimgolsku  (t  j.  v  gub.  Koveu- 
ské  a  východním  eípu  Kuronie)  rostl  jak  pomělčíci 
tak  sediáci  i^vážně  len  pro  semeno,  kteréž  na  Bal- 
tieké  přístavy  do  prodeje  postupuje,  a  roštění  lnu 
pro  vlákno  bývá  zde  vesměs  podřísené.  y)  Třetí 
veliký  okres  roštěni  lnu  obsahuje  yeěkerou  výSe- 
stepní  krajinu  od  stfedního  a  dolního  Donu  na  ji^ 
hosápad   níže'  Charkova   a  Poltav/   až   k  dololm^ 


566 


Dnéatro  a  odtmd  ai  k  moB,  ftedj  Mjrltlí  <V1  gnh, 
Oher8oň«k4,  celou  fub.  JekaterinoshiTskoii,  v^ký 
dil  země  Donského  rojska,  jižni  keněíiij  ^b.  Char- 
kovské  a  Poltav«>ké,  jakoi  i  kontinentálni  disl  Ta- 
vné. Ve  Telkém  okreea  tomto  roatí  se  lem  téš 
hlavně  dle  eemene,  ne  věak  pro  obchod  s  ním,  ný- 
brž pro  výroba  oleje  b  něho. 

b)  Dle  těchto  tři  hlavnich  áěelft  Hdi  se  oviem 
veSkera  pr&oe,  na  roštěni  Inn  vynakládaná,  a)  Ye 
Vologodské  g^ub.,  jakož  i  ve  Vjatskě,  děje  «•  seti 
lnu  vesměs  na  podsedch  ěili  mýtech,  ovfem  bec 
výboru  půdy  k  němu,  jakeě  i  bes  xviáětního  hno- 
jeni. Taktéž  nehnoji  se  pilda  pro  len  nikdež  v 
jižnim  stepnim  okresu,  kdež  bes  toho  je  hospodář- 
ství výhonné  v  obyčeji;  jinde  hnoji  se  pflda  viadei 
dostatečně,  což  avláitě  e  Jaroslavsku  a  I^vonii 
plati,  kdeK  též  oráni  je  bedlivé  (v  Jaroslavsku  tak 
zvanými  kosulemi).  Semena,  k  seti  užívaná,  stři* 
daji  se  pro  ssadné  zvrhnuti  celkem  viudei  a  za 
nejlepM  považuji  se  Vjatská  a  Pskevská  semena. 
Obyěejaě  zasivá  se  na  t  des^inu  po  8 — 10  čtvrtkách 
{éetv9rik  =  Vg  ruské  čtvrtě),  fi)  Pleti  lnu,  v  zá- 
padní Evropě  obyč«gné,  neděje  se  na  Rusi  mkdei, 
ani  v  samé  Livonii,  toliko  někt^  poměi^ci  kněrau 
již  od  stariích  dof^  dKhližeji  Taktéž  sftstává  zvi. 
v  levemich  goberniich  Baakýeh  zralý  len  cQaiďie 
na  polích,  jelikož  se  pHhodný  éas  raději  na  skliaež 
obili  obracL  Taktéž  odděk^  se  len  penze  v  Li- 
vonii. r>  Stlaní  lnu  děje  se  ovSem  viqdei  na 
lukách  nebo  aa  poUsh,  kdež  len  aflstává  i  IVy  mě- 
síce ležet,  ačkoli  zámožnější  hospodáři  ve  Votofod- 
ské  g,  lan  sv4j  toprv  druhý  rok  stelou  a  snii.  Po- 
láfiehu  neobracnje  se  stlaný  len  skoro  mkdei.  Mo- 
čení lnu  děje  se  buď  v  Četných  jezerech  nebo  ro- 
kách, nebo  ve  zvláStních  vykopaných  močidleob  (po 
<6 — 10  dni),  načež  nastopc^e  v&udež  sni  oni  jel^ 
nejdříve  na  polích  nebo  Inkách  prostí^dkom  stlssií 
nebo  i  postaveni  jeho  do  kup;  pak  nastává  vlastní 
snika  buď  na  obyčejných  suingaáeh  obilnioh  (oos- 
«ec^  aneb  i  v  parních  láznicích  raských  (hámick) 
nebo  i  ve  světnicích  {útbáah),  V  lAvonii  bývá  v 
ffuMmáeh  ncjvýS  jen  teplota  16--16«B.9  kteráž  věa^ 


567 


n  KasŮT  se  napoKornJe.  ý)  Mnatí  lnu  déje  se 
v  severním  i  eápadniin  okresu  Inckém  vesmés  oby- 
čejnými jednojazy^nými  mědlicemi  (r.  mýaítca),  to- 
liko ▼  Livonii  máji  dvoujazyčné  mSdlice.  U  po- 
měSČíkův  livottských  déje  se  mnnti  též  prostředkem 
Belžských  strojův  s  8  Železnými  válci.  Ve  stepnim 
okresn  laářském  nemoe  se  len,  iia  olej  ustanovený, 
ovšem  aikdež,  a  po  usekáni  paliček  uživá  se  stébel 
obyčejné  k  topeni.  Třepáni  lnu  vede  se  v8ude£ 
obyčejnými  třepadly,  kteréž  bývají  lehké  a  7 — 14 
vrfikův  dloube.  Lea  třepá  se  obyčejně  na  kolenou, 
toliko  v  Pskovské  gubernii  užívají  k  tomu  konci 
též  zvláštních  stojanův.  Česání  lnu  pro  tržbu 
ustanoveného  nedéje  se  skoro  nikdež,  toliko  len  pro 
tkaninu  určený  tfesává  se.  Flámský  spůsob 
při  hotovení  lnu,  jakkoliv  i  v  Rusi  známý,  je  posud 
jen  u  některých  statk£N!iv  v  Livonii  a  v  Jaroslav- 
skó  gub^  zaveden. 

c)  Při  vSech  těchto  d^jmých  nedůstatcích  vy« 
"pUuií  se  přece  roštěni  lnu  po  vši  Rusi  značně,  ano 
více  nežli  roštěni  obilí.  Hebot  zjedná  desetiny  vy- 
t^  sd  na  př.  ve  Yologodsku  24 — 30  čtvrtek  se- 
mene a  tolikéž  pudů  lna,  v  Kostromské  gubr  I8V2 
pudů  (ale  i  40  pudů),  v  Jaroslavské  a  Pskovské 
25  p,  atd.  Vůbec  pak  mívají  sedláoi  z  jedné  de- 
setiny, Iňem  pobeté,  2  ruble  18  kop.  čistého  užitku, 
l^deŽte  čistý'  užitek  plenice  v  tomto  poměru  jen  na 
2  ruble  10  kopejek,  —  ječmene  jen  na  66  ko- 
pejek a  ovsa  jen  na  28  kopejek  sobě  čítají.  Ná- 
sledkem toho,  jakéž  i  velikého  odbytu  ruského  lnu 
a  zvláště  výborného  a  laciného  semene  lněného  do 
ciziny  rozšiřuje  se  roštěni  lnu  pořád  jeStě  v  Rusi 
a  veškera  sklizeň  obnáší  nyní  každoročně 
jen  v  stírední  a  severní  Rusi  evropské  jiŽ  34 — 3!> 
miL  pudů.  V  tom  Čísle  obsahuje  se  sklizeň  lnu 
pro  vlákno  vtce  než  12  mil.  pudův  (v  Pskovsku 
přes  2  Btil.,  ve  Vitebsku  a  Vologodsku  přes  1  mil. 
atd.),  sklizeň  pro  semeno  pak  22  až  23  mil.  pudy, 
eož  rovná  se  hromadné  eennostiasi   102  mil.  rublů. 

3.  Kóno  pí  roští  se  v  Rusi  skoro  všudež,  ano 
roste  po  všem  Kavkaasku,  jakož  i  t  jižní  černo- 
Kemní  Sibiři  všudež  i  divoce,  a  vůbeo  může  se  říci^ 


668 

Že  ve  v8{  dembeenmf  plase  Rasi  není  sedláka,  který 
by  při  dTorci  Brém  neměl  pole  konopného.  Ve 
vétiich  mnoistvfch  TŠak  a  s  přímým  urče- 
ním pro  obchod  roští  se  konopí  jen  ▼  jisté  částí 
stíFedni  a  sápadni  Basi,  kteráž  meii  52— 57*8ey. 
Šířky  a  AS^^-^W  vfch.  délky  leží  a  nejvSai  část 
gnb.  Smolenské,  Kalnžské  a  Tulské,  eelon  gab. 
Orlovskou  a  Mohyleyskon,  seremí  díl  Kmrské  a  se- 
verní polovici  ČemigOYské  gnbernie  obsahuje  a  na 
lápad  i  do  gr^b.  Minské,  Yilenské,  Vitebské  a  Pskov 
ské,  na  východ  i  do  gnb.  YoronSžské,  Tambovské 
a  Rjaaaňské  se  prostírá.  O  Ve  viem  tomto  okraji 
jo  pftda  (vStSím  dílem  kyprý  sonhlinek  a  soupisek 
nebo  i  písečná  Čemoaem)  k  rostení  konopí  velice 
příhodná,  kteréž  nad  to  i  mírnost  podnebí  a  rčtží 
vláha,  než  jest  ve  východní  a  jižní  Rasi,  jakož  i 
hojnost  zalivné  půdy  při  řekách  podpon^e,  kterážto 
poslední  k  rosteni  osimníhó  obilí  dce  dokonce  se 
nehodí,  ale  drobným  pískem  svým  a  lehkostí  prsti 
vurůst  konopí  velice  podporuje.  Rovněž  spůsobil 
skrovný  odbyt  obilí  a  nedostatek  peněa  v  této,  od 
jižních  a  baltických  přístavů  velice  vzdálené  krajině, 
že  sdejií  hospoda  avláStS  na  roštění  této  výnosné 
obchodní  byliny  se  vriili,  kteráž  jim  bývá  jediným 
prostředkem  k  zakoupení  rozličných  jiných  po^b 
života. 

a)  Konopná   pole    (konoplfanikif)    nalésají 

*)  Hranice  tohoto   konopného okresa  Ruai  udár 
vaji  se  ve  velkém  vládním  spise  Lulidavtvnfa 

0  sůstojardi  pehkovcj  promyšUno$ti  v  Bošii  s  r. 
1852  (podobný  vyiel  o  lnu  r.  1847)  následují- 
cím spůsobem:Na  jihu  odčemigova  vrchem 
po  Děsné  do  vtoku  řek  Šostky  a  Ivota,  na 
Gluchov,  Rylsk  po  ř.  Sejmu  do  vySin,  odděln- 
jídofa  Okské  a  Dněprovské  přítoky  ed  Don- 
ských; na  východě,  po  těchto  výiinách  a 
po  ř.  Oce  do  Kalugy,  odtud  po  ř.  Ugie  do 
Juehnova  na  Medyň  do  Gžatska  i  od  Dorogo- 
bůže  po  Dněpru '  do  OrSe,  odtud  pak  k  Bori- 
sovu, i  níže  po  ř.  Bereitiaě  až  k   stoku  jejímu 

1  Dněprem. 


569 


ně  T  touto  okresu  t^mSi  .bačfto  při  řekách  anebo 
dvorcích  a  hnoji  se  každý  rok  nebo  ob  rok  a  to 
▼elmi  silné,  tak  že  objčcjné  8 — 900  vozův  hnoje 
na  1  desetino  konopného  pole  se  naváži,  kteréž  se 
nad  to  Tesměs  hluboko  přiorává.  a)  Semeno  bývá 
obyčejně  čerstvé,  jakkoliv  ho  nestřídají,  jelikož  se 
aezvrhnje;  na  1  des.  pak  zašívá  se  ho  obyčejně 
8—12  čtvrtek.  Samčí  konopí  (poakoň)  vytrhi^e  se 
ovSem  T  čas  kvétn,  sbírání  samičího  (r.  petCka)  děje 
se  obyčejně  v  září,  a  p^^ka  vytrhuje  se  vesměs  i 
s  kořenem  mkama  beze  vfieho  sortirováni.  p)  Od- 
dělování semen  vykonává  se  dvojím  spůsobem, 
zejm.  bnď  odsekáváním  hlávek  semenných  prostřed* 
kem  srpů  nebo  kos,  buď  vymlácením,  což  cepy  nebo 
i  tlnčenkí  o  pařezy  se  děje.  První  spůsob,  v  Mo- 
gilevské  gab.  hlavně  obyčejný,  dává  konopí  řečené 
ié^ka^  druhý  pak,  méně  příhodný,  tak  zvanou  mla- 
cehko  i^noloianku).  Stlaní  konopí  děje  se  oby- 
čejné jen  při  poskoni,  močení  pak  obyčejně  v 
tekuté  Todě  na  hatích,  řidčeji  v  stojaté  vodě  anebo 
ve  zYláStnidi  močidlech,  kteréž  vSak  málo  kdy  či- 
štěny nebo  hrazeny  bývají.  Močka  trvá  obyčejně 
2  neděle  i  déle,  čehož  obzrláStě  poměrná  studenost 
Todý  příčinou  jest.  f)  Konopí,  pro  obchod  (t.  j.pro 
zimní  dovoz  do  přístavů)  ustanovené,  suSí  se  větším 
dílem  hned  na  podzim  nebo  ▼  zimě  v  láznicích  ru- 
ských, jiné  druhý  jeho  toliko  na  slunci  a  to  teprr 
s  jara.  K  mnutí  užívá  se  viSjudež  obyčejně  lněné 
mědlice  a  tímto  výkoneia  ukončuje  se  vlastní  země" 
dělská  práce,  jelikož  mnuté  konopí  (u  Husův  šyree) 
bez  tfepánívludeŽ  do  obchodu  postupvge.  Třepáni 
a  Česáni  vykonávají  pak  překupníci,  buď  ve  zvláit^ 
nich  třepalnách  í  pomoci  dobrých  strojův,  buď  ▼ 
komisním  díle  od  chudších  měšťanův  ve  městech 
tržních,  kterýmž  Busové  tírepaČi  říkají.  <f)  Doby* 
vání  oleje  konopného  (i  lněného)  děje  se  buď 
od  sedlákův  (pro  trh  jen  od  zámožnějších,  kt^^ 
konopi  od  chudSích  proti  zálohám  semene  a  peněz 
rostití  dávají),  buď  od  poměšČíkův,  jakkoli  od  těchto 
hlavně  jen  k  vůli  ]^krdtinám  (r.  imychá)  pro  do- 
bytek. Spůsoby  tlučení  jsou  rozličné,  a  kromě  oby- 
čejných stoup  naleiiaji    se  zvi.    u  poměSčíkův  i  u 


570 

mJSitakýcb  prfioijalnlk&f  niiMbanielci  itoup^  (na- 
itvbojng), 

b)  Užitek  I  konopl  iwbýTuij:  je  oTtem  tu 
vindeí  cnníoý,  kdei  obclivdiil  ronlina  tMo  pí" 
vlikoo  >B  roaá.  Uíitek  ■  olejnictrt  je  reamít  akroT- 
aSjSi,  ik  to  Tfak  atálý,  jnlikož  pro  Tslikon  potfabn 
oleje  pB  letných  postech  ruských,  k  oaritkiTiiil 
méti,  skoro  víndei  na  Bnsi  jit  obeoaim,  a  pra 
Sstné  lampj  kostelní  vidy  o)q  koaopný  a  lu&rvý 
Ba  jiatý  odbjt  £ltaii  mtia.  a)  PrAřÍKem  fiU  se 
T^tííek  «  1  deaetin?,  konopím  aasaté,  na  30 
pudflv  peD'kf  a  IS  Jítvrtí  samene,  jetadj  o  '/^  nUli, 
nei  na  pf.  t  Elsaao,  Badenskn  a  Itálii,  kdel  SO — 
C4  i  72  pndQT  obntíí.  Na  penCiJcb  Šiti  sp  Haif 
výnos  1  deaetÍDj  konopnfka  na  40  t.  stf.,  kterýi 
převjinje  anaÍDÍ  výnos  ae  lnu,  při  fiemi  H^ba  po- 
vážiti, ie  maoiatvf  hnoje,  na  kanopaá  pol^  vjviia- 
něho,  ano  uezbTtoS  potřebního  (jakkoli  ne  v  ta- 
kové kolikosti,  jako  o,  aadlákil  ae  dSje]  vidj  na 
qjmu  obiliiJho  hoapodijstvi  jest,  a  iekonopi  krom^ 
vlákna  i  oleje  jináho  DŽitkn  neposkjti^la.  Prótei 
bylo  b;  itřldiul  vysev?  konopi  s  výa^on  iita  neb 
pieoice  a  lnu  mnohem  a£ite£níjU  a  beie  vleho  na- 
beipečenstvl  pro  hospodiře.  Přes  to  vlečko  mi 
Tosúni  konopi  ta  výhodn  pro  ratk£  hospodáře,  ie 
vlMtni  obdě^váni  jeho  do  íaaa  dlonhých  sim  padá, 
T  kterémž  se  to^  délné  sily  domici  doatateiSoě  sa- 
nepriidňovati  mohoa.  ff)  Telkeran  ^ýtS|ek 
koDOpI  obnáJil  nyní  na  Basi  dle  vlidalch  odáni  (ae- 
jmena  Buscheoa  k  r.  1867)  7—8  milí,  ^tMv  vlá- 
ken a  6 — 6  milí.  p.  semene,  oož  rovná  qe  e«aaoatJ 
mistni  36—48  milí.  padAv,  kteráž  |e  orieqi  v  ^- 
itavech  stroj-  i  ítvernásobtue. 

4.  Leo  a  konopi  jaon  skoro  jediné  olejna 
roatliny,  kteréž  na  Bnai  vftbec  ■•  rootí. 

a)  Bostinf  řepky  '  i  nepatrná  a  vita- 
haje  se  hlavni  jen  nanj  oi  giiberiiic^  jakoi 
i  D&  království  PoUké ;  jakož  i  v  Zál^v 
kasl  rostliny  této  veaměi 

b)  BovnSi  oepatrnt  vU  imperii  roatí* 
ni  barvířských  bylíi  v  boryt,  ndrena, 
■rpek    a      Eolenlka   {lyecfodiitm    MtnpUMalmm)  jtk 


571 


v  evfopfké  Rubí  (svUlf  y  Serno^semni  pl^se),  tak 
i  ▼  jiŽni  Sibiři  vSadež  divope  rostout  kteréž  se  viak 
nikdeš  průmyslné  nerótti  a  jen  sporadicky  k  bar- 
veni obracnjf.  Podobné  dSje  se  se  žlutým  kořenem 
{$iatic€  taiaricum)^  y  jižní  Sibiři  í  Altaji  rovněž 
hojným,  kteréhož  vSak  toliko  Kirgizi  k  barvení  koži 
a  vlněných  tkanin  upotírebují. 

o)  Ži^ímavé  jest  též  upotíFebení  roemoSeného 
lýka  sibiřského  bobovníka  na  sáměn  lnu  nebo  ko* 
nopi,  z  něhož  se  sem  a  tam  v  Sibiři  u  Bosův  i 
Tatarův  koberce  tkají.  NaJeniseji,  jakož  i  v  Kam- 
Čatce  i  vAltiýi  roste  velmi  hojně  dvoud9má  i  sněž- 
ná kopřiva  (srovnej  Květenu),  kteréž  avláStě  ni^ 
Kamčatce  na  rozličné  tkaniny  obracují,  což  i  Ostá- 
ci  na  řece  Obi  činí,  užívajíce  též  divokého  lnu  a 
konopl  k  dělání  tětiv  do  lukův. 

d)  O  roštění  chmele  není  dostatečných 
zpráv  ze  Žádné  končiny  Rusi,  jakkoli  není  snad 
gubernie  (kromě  Archangelska  a  Finlandie),  kde 
by  sem  a  tam  k  roštění  jeho  se  nepřihlíželo.  Při 
skrovném  celkem  rozšíření  pivovárstvi  na  Rusi  ne- 
vede se  chmel  celkem  nikdež  v  značnějěím  množ- 
ství. Výjimku  z  pravidla  toho  činí  západní  guh. 
Ruské,  pak  gnb.  Moskevská,  Petěrburská,  Tulská,, 
Kalužská,  Charkovská,  Poltavská  a  Yoiogodská, 
kdež  v  poslední  době  pivovárstvi  a  s  ním  i  roště- 
ní chmele  značně  se  vzmáhá  (viz  ostatně  průmysl). 
Chmelnice  bývají  skoro  výhradně  při  dvorech  sa- 
mých, nebo  roští  se  chmel  v  samých  zahradách, 
ztrácí  viak  na  severní  Rusi  pro  pozdili  mrazy  větSím 
dílem  vůně  i  síly.  Soudíc  dle  muožstvi  návidFené- 
ho  piva  v  Rusi  za  posledních  let  (přes  7,700.000 
věder,  z  č^ož  12.000  věder  na  gub.  Stavropolskou 
a  skoro  25.000  věder  na  Sibiř  připadá)  obnáSi  vý- 
roční výtěžek  chmele  ve  vlastní  imperii  asi  192.500 
pudův,  v  Polsku  pak  okolo  3000  pudův. 

e)  Značnou  důležitost  může  časem  svým  míti 
pro  národní  hospod^ství  na  Rusi  roštění  bavl- 
ny v  Zákavkazi,  jakož  i  ve  vlastním  Turkestansko, 
kdež  veSkérá  nižSí  a  pořičná  půda  ke  zdaru  jejímu 
vesměs  spůsobná  jest  «)  Zejména  je  onde  od  vládgr 
vyietřeno  a  k  roštění  bavlny  odděleno  400  000  d9« 


572 


letin,  na  kterýchž  by  Ise  bylo,  takové  mnoSstri 
sklketí,  jei  by  potiř«bti  vii  Erropy  ubradilo.  Nej- 
•pftsobnějlí  okrety  jsou  při  ř.  Bionu,  Parcyka  a 
Ckala,  kdež  16 — ÍSO  padár  s  1  desetiny  se  BkKdi, 
pak  ve  yftkoli  Saljan  při  nižní  Kuře,  kdež  78.000 
desetin  příhodných  k  rosteni  bavlny  posemkův  se  na- 
lesa.  tO  V  Turkestanskn  roští  se  baWna  od  Tad- 
šikiUv  a  ffirgisflv  již  ode  dávna,  a  výtažek  sdejSi 
bavlny  (tak  svané  bncharské)  vzrostl  v  posledních 
letech  snaČné  následkem  dobyti  Torkestanska  od 
Rusův,  jakož  i  v  následcích  poslední  války  v 
Americe,  kteréž  okolností  poptávku  po  ní  ion  mé- 
ron  svýiily,  že  ji  na  NÍŽehradský  trh  n3mi  každo- 
ročně do  Vz  iiúl.  p.  ^r.  1864,  dříve  jen  30 — 40.000 
p.^se  dováží.  Bncharská  bavlna  jest  dosti  hebká  i  krát- 
ká, bývá  viak  málo  Čistá  a  žoky  ne^dka  i  šlapkami 
a  podobnS  naplnSny,  coŽ  ovSem  prodeji  jejímn  pře- 
káži f)  Lepii  bavlna  jest  Zákavkasská,  jdikoi  roště- 
ní její  zvlažte  někteH  statkáH  a  kolonisté,  jakož  i 
korunní  sedlácipod  dohUdkon  vlády  do  mkoa  vzali. 
YýtěŽek  její  je  viak  posud  nedostatečný,  jelikož  r. 
1866  jen  néco  přes  70.000  pudů  obnáiel,  tak  že 
roštění  její  v  Zákavkazí  posud  nad  povrehen  itast- 
ttého  a  rossáhlejlího  pokusu  se  nepovýiilo. 

5.  Kostění  buráku  datigena  Rusi  teprv  od 
zavedení  celního  tarifu  z  r.  1822,  a  usflilo  se  zvi. 
po  r.  1840  tou  měrou,  že  v  mnohých  končinách 
evropské  Rusi,  zvlažte  ve  výdiodm  a  jižní  částí 
okresu  konopného  sedlád  svá  pole  konopná  nyní 
raději  burákem  zasívigí,  jelikož  burák  vyiií  a  pro 
blízkost  fabrik  jistější  čistý  výnos  poskytly®  (S  ^^k) 
než  konopí,  po  němŽ  poptávka  bývá  nestejná  a 
dovoz  daleký.  Ve  vlastní  Rusi  roští  se  burák 
nyní  již  r  18  guberniích,  kteréž  3  oddělené  okresy 
eukrovarství  tvoří  a  zároveň  též  vlastní  eukrovamy 
(o  kterých  viz  níže)  obsahuji  »)  První  menií 
okres  rozkládá  se  od  ústí  řeky  Mokle  do  Okj 
iířkou  60—100  verst  poříčím  oné  řekjr  na  jihový- 
diod  až  k  hořejli  Suře  a  odtud  až  k  řece  Volze 
T  srub.  Saratovské,  i  obsahuje  Újezd  Jelatemský  a 
Ožatský  r  gub.  Tambovské ,  úJMd  Insanký,  Krá- 
MMslobodský,  Mokianský  a  Saranský  v  gob.  Fen- 


573 


linské,  pak  újesd  Kwoayíinškf  a  Petrovský  t  gob. 
SaratOTiké.  Výroční  výtSžek  buráka  obnáSi  sde 
jea  70.000  berkovcůy  (1  berkovee  =:  40  padŮT  S. 
328  centnýřů  naSich).  fi)  ZnaSnS  vStSí  je  drahý 
okres  cakrovarnký  na  Rusi,  kterýs  ostatních 
15  gabemií  ts  stíFední,  jižní  a  jihosápadní  Rasi  ▼ 
hromadné  rozlose  obsahuje,  a  jehož  výtěžek  přes 
5,500.000  berkovcft  baráku  r.  1865  obnASel.  Jsoat 
to  zejména  Bessarabie,  Podolí,  jižní  Vo^jně,  celá 
l^b.  Kyjevská  a  Černig^vská,  seyerní  končiny  ^b. 
Chersoňské  aPoltavské,  gnh,  Cbarkovská,  nejvétSÍ 
díl  gab.  Voroněžské,  jihozápadní  ť^ezdy  gnb.  Tam- 
bová^é,  celá  gub.  Kurská,  Orlovská  a  Talská,  jiUcož 
i  okres  DankoT«ký  a  Ranenburský  v  gab.  Rjasaň-. 
ské  a  okres  Žizdrinský  ▼  gnb.  KaluŽské,  pak  okres 
Gomelský,  RogaČeyský  a  CeHkovský  y  gub.  Mogi- 
lerské  a  ▼  odloučení  od  tohoto  okreeu  Újezd  Pinský 
a  Slncský  v  gub.  Minské,  kteréž  se  v  roštění  bu- 
ráku yíce  méně  úsilně  (dle  velikosti  odbyta  č.  dle 
pobita  soosednich  nebo  místních  fabrik)  úČas^uji  a 
T  kterých  okolo  70.000  desetin  půdy  pod  burákem 
se  nalézá,  y)  Barák  z  těchto  krajftv,  jakoŽ  i  z  vý- 
chodoíhe  okresu  cukrovarského,  jakožto  na  černé 
zemi  TětSím  dilem  roštěný,  dává  průřízem  10 — 12^0 
cakrn,  v  Poltavsku  a  Charkovsku  vSak  i  12 — 13%, 
tedy  o  Vz  ^<^  cukru  než  v  západní  Evropě,  Čemuž 
se  ovSem  kromě  půdy  i  horká  a  slunečná  léta  při- 
^njL  Důkazem,  jak  velice  cnkrovarství  na  Rusi 
sa  osiluje,  je  ta  okolnost,  že  r.  1853  v  cukrovar- 
aácb  Ruských  jen  8  m.  betrkovců  řepy  k  obdělání  při' 
No,  odkudž  se  výtěžek  výy>Ční  ve  12  letech  skoro 
zdvojnásobil. 

YI.  Lesní  hospodářství  má  sice  pro 
vieeky  Částí  imperie  velikou  důležitost,  ano  pro 
podn^ni  a  náro4ohospodářské  poměry  ruské  )áiÁ 
větží  než  v  západní  Evropě,  neprovozige  se  vlak 
nikdež  v  tom  spůsobě,  aby  se  s  lesním  hosnodářstvfm 
i  aséaě  pokročilých  západoevropských  států  rovnati 
mohlo. 

1.  Imperie  ruská  náleží  nce  v  celku  mezi  n^- 
bohatší  na  Ic^y  zemé  na  světě,  leaní  bohatství 
js^   Wkk,  jak  s  opisn  poměrů  přírodných  jakož  i 


674 


B  l^ehlddii  úhod,  výie  podaného,  dostote&iS  ná 
jevoyydíázi, — je  velice  nestejnS  roEdéleno,  a  postu- 
puje od  90%  íntensivnosti  t  seTemích  gabemiíéh 
a  v  Sibiři  až  doúplnébo  nedostatka  lesů  ano  stro- 
mů vůbec  v  nižestepnicb  krajinieb  evropské  Rusi, 
Sibiře  i  Kavkazska.  Ano  i  v  samých  lesnalý-eh 
raberniich  evropské  Rusi  i  Sibiře  jsou  v  ponS* 
Sad  lidnatSjSich  okmzich  lesy  v  sousedství  omdle- 
ných prostorů  tou  mSron  vyhubeny,  £e  sedláei  po- 
třeba svon  v  ^vís  velkých  dálek  8 — 20  verst  mnoh^ 
uhrazovati  masí.  Příčiny  tohoto,  národníma  ho- 
spodářství ovSem  velice  Škodného  sjevn,  kterýž  i 
ve  střední  Buši  a  jíhosápadní  kroméstepní  Sibifí 
svláStS  citelným  se  býti  ukazuje  (nemluvíc  ani  o 
vlastních  stepedi),  «áleží  Jednak  v  pomSrech  rlast- 
nictvi  a  užíváni  lesův,  jakož  i  v  rozH&ých  vKveeh 
společendíého  života  a  podnebních  zjevech.  «)  Ai 
do  zruSení  nevolnictví  mSli  sedlád  na  stateídi  po- 
mdséfčích  viude  volné  a  společné  užíváni  lesův  nt 
takových  panstvích,  kteráž  docela  pod  obrok  dána 
byla.  I  na  panstvích  robotních  bývala  nojvStSí 
část  lesův  selským  obcem  v  užíváni  oddána,  a  ide 
se  lesy  pod  dohlídkou  vrchnosti  nebo  úředníkův 
jejich  aspoň  ponékud  Šetřily,  čehož  onde  dokonce 
nebylo.  Na  statcích  korunních  a  údSlnýeli  byly 
lesy  buď  též  v  držení  obcí,  a  to  Tosmés  velmi  hojnou 
mSrou,  ostatní  nalézaly  se  v  přímém  držení  kámy 
a  byly  buď  docela  zakázané  (zapreiěetMje)^  t.  j.  pro 
potřebu  floty  a  rozličných  kázenných  závodů  vyhiii- 
žené,  buď  zachovávaly  se  pro  pHBtí  užitek ;  nebo 
náležely  co  fondy  rozličným  efrkevním,  dobroánným 
a  jiným  ústavům,  stojíce  oviem  ve  správS  státu.  Ale 
i  z  lesův  zachovávaných  *  ^rfeservatnkSi)  dávaly  se 
sedlákům  korunním  při  posídlení '  nebo  po  vykoření 
a  p.  v  méně  lesnatých  guberniích  95,  v  lémaílýok 
50  i  více  kmenův  zdarma  k  stavebnán  potřebám. 
fi)  JestB  tody  již  touto  zákonnou  ceitou  lesův  mno- 
hem rilnSjive  víastoííBuBi  seiďívalo,  útíBí  v  jiných 
státech  západoevropských,  tož  ivýiovalo  a  Bv-ffuje 
se  podnes  je8t5  veSké  téžení  lesŮV  Jinými  JeSté  pří- 
rodními t^  Dárodohospod^skýmí  pomt^.  Tak 
zejména  vySadují  dlouhé  a  krutí  zimy  po  ^ 


675 

a  ŠibM  niepornSmé  veliké  množitví  dřevního  pali* 
Tft,  z  nedostatku  uhlí  ovSem  ve  střední  a  severní 
Bosi  a  Sibiři  jediného.  Bovn$ž  pálí  se  posad  sko- 
ro ve  vílech  závodech,  v  těchto  plasách  rnské  im- 
řerie  polÓSených,  Jakož  i  při  vfiech  řemeslech  vý- 
radn.ě  jen  dříví  a  dřevěné  uhlí,  k  J^emuŽ  též  hu- 
bení lesŮT  obecným  v  severní  Rusi  a  Sibiři  hos- 
podářstvím podeecným,  jakož  i  výrobeu  lýčených 
itmoží  Y  některých  severovýchodních  guberniích 
rusltých,  přistupuje.  Nad  to  potřebuje  i  rozsáhlé 
▼Sudež  loděnictví,  jelikož  řeky  na  Rusi  podnes 
nejhlavnějším  a  silně  užívaným  komnnikaSi^m 
'  prostředkem  jsou,  ohromné  zásoby  dříví  z  lesův, 
kteréž  i  sbíráním  ti^ísla,  (na  SibíH  pak  zvláStě  sbí- 
ráním cedrových  ořeohův,  při  čemŽ  často  i  stro- 
m^^  se  podtínají)  zvIáStě  pak  velmi  častými  na 
Ruai  pro  lesní  pastvu  a  podseSné  hospod^ství 
»oi!Sáry  —  často  veliké  Škody  a  to  na  rozsáhlých 
>ro8toreoh  berou.  /)  Jelikož  pak  dokonalejSÍ  zá- 
konodárství, k  ochraně  a  rozmnožení  lesův  směru- 
jfcí,  na- Rusi  teprv  od  r.  1839  datuje,  kterýmž  časem 
teprv  pravidelné  lesní  hospod^ství  aspoň  na  ko* 
ranních  statcích  nastoupilo,  tož  rozumí  se  samo 
sebou,  Že  při  velikosti  imperie  teprv  poznenáhla 
stává  se  ochrana  lesův  obeenějSí  a  důkladnějSi 
2^  Ačkoliv  první  rozkazy  k  Setření  lesftv  z  dob 
veiBkého  čáře  Aleksěje  MícbajloviČe  datují,  byla 
pŠFece  první  náležitá  správa  lesův  korun  ní  oh 
teprr  od  Petra  Velikého  zřícena,  a  od  Kateřiny  II. 
i  Alexandra  I.  mnohonásobně  zlepíena,  který  též 
K  Idll  Kvlá^f  departement  pro  správu  kázenných 
éáiíkt  sdMdll,  jej^  dkaí  Nikolaj  r.  1837  na  zVláStni 
inlidstérbtVo  komnních  statků  {go8udar$ůvennych 
fiíMil^é«/ét;)  povýšil,  poá^jiv  jemu  též  správu  ko- 
rtuÁídi.  městských,  církevních  a  jiných  fondových 
l^lsŮT.  Zároveň  obdržel  lesní  odbor  tohoto  míni" 
B^érst^  náležitou  a  příkladnou  organisaci,  ktdr0i 
lielen  1:  Éiprávě  á  ochraně,  nýbrž  ilcveSkérému  pra^- 
Viaeíiiémti  hospodářství  lesnímu  a  ke  kontrole  Jisho 
smKřtije., 

aý  Ďíe  této  orgánisace  ťOFaduje  v  každé  guber- 
nia  irvláSttii  správa    koranních   státků  v  (kávennafa 


ptJata),  kterái  m  na  hocpodUský  k  ImqI  odbor  m- 
pad&Ti,  le  ■vliStnim  gubsríwkým  foratmiítMm,  j*- 
mni  nÉenl  leinici,  topoKrafovJ,  ismSm^JSi  i  anffi- 
toK  k  rukonm  json,  a  pod  nlmf  djaadnl  a  Tolostnf 
IhdÍcí  itojí,  kteH  ve  svých  okr«iieh  (iMníÍMímeA) 
■poUiní  I  hajnými  &  p.  dohlídka  ■  aprivu  lei&v 
'  vedou.  Leinfcb  okreiův  Ukových  bylo  1S6S  vs 
vlastni  Buei  na  kornnnfch  statcích  i8l,  a  p«rsoni] 
lesní  obnálal  t  t^i  rokn  38.692  osob,  poSet  to 
ovlem  na  velikon  roilohn  koronnlcfa  léiav  jeiti 
uedoatateSný, 

b)  Ke  Tideiini  lemikflv  vrSIfeb  i  nUifch,  ja- 
koi  i  hajných  lioni!  velikolepi  lesnioki  akademie 
v  Petírbcrko,  r.  1887  aaova  upraveni,  kterii  ae 
viomou  foratoraan  v  Lisini  a  s  nilllmi  fcorsj  pro 
njslivoe  a  hajné  Ipojena  jest  a  pod  ministwitvem 
goi.  tmuXčestev  se  naleEi.  A-kademia  sama  Eltala 
r.  186G  G2,  dmh6dvailBtav7  172  poiInchaílV.  Kromi 
tSchto  dstav&  naleii  se  v  meilch  DÍebnfho  okruhn 
Ejjavské,  Easaňaké  a  ChsrkovBké  universit;  6  ivL 
uíiliSt  lesních  (tak  zv.  u£Uié/a  dretetaifth  pilomni' 
tou),  kterAž  r.  1864  v  hromadí  61  ohovancA  řl- 
tala ;  ke  ivláitnlm  potřebám  pak  Btepnich  f^bamil 
přihliíejí  aíební  í.  zkainé  revíry  v  ač.  okreau  nniv. 
Odísski  (3),  kter£i!r.  IS61 

c)  Vabec  jedná  ae  v 
BnM  blavnS  o  uáležUé  ■ 
posnd  pro  povahn  zvliít 
Kých  prostorech  oemožno 
toho  stopni  nadoílo ,  d. 
teeh se  naletá.  Vstřednl 
stfední  Ens  od  gabemia 
obsahiqB,  smSh^f  snah;  vl 
tito  plasy  hlavně  jen  k  sa 
T  třetí  plasa,  kterái  ■ 
gnb.  stfeďomBké,  ale  i  Si 
gnh.  obaahoje,  mnsi  vlida 
ného  lesního  hospod£fstvi 
lesftv  tfihlfíeti,  kdeito  se 
Btepní  plase,  hlBTni  Jen  o 
ným  DisIedkAm  onplníbc 
json  na  pl.  nedostatek  to 


bránflo.  '  tle  i  r  tato  plat*  není  uUUinl  hotfA 
hetíT  Tíét  nemoinnn,  Jék  mari  jfným  [ďfttiid  U*' 
nonttflv  T  kolonifeli  HotoAanAýeb  dutat^je,  ktoN 
jtS  i^.  f8«  ik  niTltSvj  HuttiBiuetia  1S3  aeiatiA 
pSfcnýob  liítnstýeti  lesfir  (sitených)  mCll,  jtjlchi 
roElofia  do  r.  ISBS  na  ISSé '  děs.  le  pot^Kta.-   Po- 


^8 

Unrcki  a  kTttjibí  ořnebf  <(ra««|  E*ttuia),jakoi 
i^mií.  oJbnlocité  t.  fietnakoviti  roitlÍn;itepiil  S  l«anl. 

VU.  Kv«dleiUnili(iapoiUFskýixiÍini(Mtani  niJdU 
i  na  finů,  jako  vtudež,  též  Tielsřatvl  a  hoÍ- 
TábniotTi. 

1.  OpMTfielařitTi  do^i!«,  jutit  toto  OTiam 
ebeeafta   s  oblíbeným    po   vU    Buši    ■amittnintip. 


DtedJých  Tatarfi  a  Bsikirfl  le  prorotnja.  a)  ZvUiU 
DaJaiijI  s«  věUI  reeltřské  okres;  ve  itifedaí  a  jilnl 
BubL  a  jiboaipadai  Sibiři.  V  leinfcli  gnbernilob 
nukýcb  i  sibi^kých  Je  užitek  ■  leinfch  vSel.  tId' 
dei  nad  mim  hiyn^ch ,  veliký.  Ta  Rtepsob  pro- 
Toaiye  (a  víelařatvl  riadei  od  niedlého  objratel- 
fltva,  plri  i!emi  ne  omIj  t  letí  do  stepi  Btavf,  t  alnii 
pak  sakop&vBJÍ-,  T  CharkonkQ  a  Poltavakn  sTlilti 
jeou  hoapodih,  kteflž  i  100  onlfi  a  rCoe  chOTajJ.  fí 


UFatvOi  >^  mnosl  ■  tedlikAr  cdejibů  malt  i  po  600 
ónlBck  T  Eo>tTom«k4  gab.  majt  tg.  VetloS- 
akf,    TarnaTÍn«fcý   a  jilof  Makaijeftký  odlili  vSe- 


Ml  mIw  brto  h7  IStlo  refanl  niiU,  tak  i«  jli 
Tfffofepnký  JB  na  SOOO  rnMfl  «  lajittí  ■  rCtil  ri- 
n^mtaoitf  odiri.  Orlem  ie .  pH  ohromnosfl  impeiifl 
a  obaonýdi  pfokilkioli,  fctorM  ta  itaUatiokí  Ubtii 
T«fa»o  nalaai,  budk  velmi  tUke  Elslo  toto  ponCkni 
^iWi»trin<  *7i«tfhi.  Co  M  pak  poetu  lidf  do- 
ifSt,  bMpoWatvfBi  T  nlUiD  mýdu  do*«  (t  ]. 
fcivnS  mn-  a  rybolOTO  a  (kotevodstW,  pokni 
Ijto  ijlačným  nebo  přerižuýiD  ■amiitnáatm  jton) 
•«•  M  HfkUk,  tol  můS*  le  «blo  j^ieh  re  tliad- 
■mM  i  nailřMiliii  itam  vslgkího  na  Bnri  xri  na 
ftS  Mil.  hlav  i.  na  Tfi*/,  Tetkerého  abj^atelatra 
tKipailt  odhadnMitt,  odkndl  oTlsra  miki  inipwla 
M  MMMfíAf  Btit  pml  tffdj  le  Jeři,  r  kter&ifta 
•vMa  Ml  tU  oiUtat  EmpC  nkainja,  T^TUejfe  do 
■I  výhraittt  jna  lonvliij  vlabo  druha,  kdaito  W- 
wi  do  Alte  hlaTBl  iprimjwknfDň  toraij  u  fanin. 


581 

b)  Sinrii  áWaryraiké,  i  j.  Mo&eké,  pidclo* 
a  m^QKoické,  oviem  kremC  Uralu  po*  vU  •«? eráí  «; 
věaím  díla  stfednl  Kaii,  jako<  i  v  Ukři^ské  ná- 
bozai  jroTimS  jroriošani^,  Tykan^i  ovfam  [^osedým 
pořádkem  tSoí  vétií  bohatost  a  ronniuiitott  iierO' 
st&v,  ktoráft  iHUk  o^  ^'^  ůtTareoh  palaió-  ame- 
somoiokýeh  tím  b%  atoiidi^Oi   io  tfio  skoro  irý" 
hradné  vodorovně  vloiwiy  jsoa   a  ntrtvj  kjpré  a 
laěkké  akaaiyít  ktaséi^  kroni  viecb  poidi^Jiieh  pod^J 
jemů  leiloe,  neroHky  je*  v  nedSM  kolikosti  obsa*' 
hnjL    l^áiledkem    iolho  je  hlavni  jen  ieleto  a  na 
ůtvam  devonském  prameikiti  sůl  a  hnSdé  oblí  jakol 
i  nSoo  sádry    hlavni  plodinou  homidkon  v  ISehtíf^ 
kr^ieh,  kteréž  tndii  (a  jwúi  to  dobrá  a  n^dna^ 
téju  polovice  vii  evroplM  Rasi)  v  homfm  hospO^ 
d&ství  vesm^ akrovného výsnama  mají.    /9)  Ůtva-* 
ry  aaoické  ^lynikijí   oviem  jak   n»  severa,  t.  j. 
v  Ďndské  planiat,  ti^  i  v  Ukn^ské   náhomi  ro^ 
vinéy  Bvláitním  bohatstvím  výborného  Seleaa  (vKtIim 
dílem  raieUnníka    a   tnéy   ocelkové),    jiné    kovy 
vlak  miýi  v    nieh  vesmés  ^  podřísené    postavení  a 
nestojí  na  dílo*    y)  Jiné  pomiry  panojí  na  dtva* 
rn  permském  jak    v  severní  tak    Povollské  a 
Podnrálské  Bosi.    Útvar  4ento,  jakkoli  téš  skoro 
bea  výjimky    vodorovně  aleiéný,  má    přece  velké 
bohatství  médi,  kteráif  jsoao  v  mladiích  roesypech 
oloženai  dflo  hornické  vesměs  snadným  ěiní ;  k  tomu 
přistwpiqe  téě  bohatství  soH,  sádry    a  síry,  jakkoU 
tě&B«u  jeho  posud  jeitě   je  nedostateěné. 

c)  Pravým  okresem  hornickým  je  naopak  p  o  h  o^ 
ří  Uralské,  kteréŠ  vedle  roimanitosti  útvarAv 
ivýidi  a  metamorfiokého  ráin  jcjidi  ohromné  bo- 
hiUatví  nejrosmanitilijlídi,  ano  viech  kovft  a  nero- 
stů nkasaje,  meň  kterýmiS  některé  velmi  vsAony 
jsou  (jako  platina)^  jiné  (srovnej  Horopls)  U^ht 
osobitě  přislnSÍ.  Největlí  radné  bohatstti  Uraln 
itíeži  ovsem  předevifm  ve  ilntě,  jehoito  rots^rpy 
sviéltě  na  východním  svahu  poh(^  tak  j^etný  a 
halinty  isofl,  io  vydajnost  jejich  i  časné  aastavení 
hornického     dolovení    na    slato    spftsobila.    Jeitě' 


»8e 

věttf.a  pM  nAialiif  lioi^oUfiM  ritvfňvn^ai  M- 
leiiHjií  je  ohnmni  b<Aat*tvf  íaleik,  nUtitS  vf- 
b«nélKi  «i*fBitořod  n  tMHKotINfly  ^o  tÍ6m  Ura- 
to,  k  ňšDiď  M  dntU  tM  hftfnmt' vbil  hatnena^o, 
mUt  »  pUtlný,  'j*kko(l  .1  })ii^  kavf  ft  atrost7  r 
ditniK  UDotaHl  se  tVtélU  y  rsAhn  ■  Mlklnkíni 
UniB  maltnjL 

%  Bétaaůof  ktUo^rttri  Po4Bkého  Vyana- 
meniivitjl  ae  rornil  podle  |r«f»lci||íckMo  R)oS«nÍ  tTého 
(■TOVBej  HoMpis)  velkfni  iMfkMrtHal  -  svláltě  i«1«Ea, 
mídí,  kuidOB^*  oblí,  lirjr,  sMry  a  ■oU.  JakkoS 
biódiýokrM tento  jedněmi  kUratn  a  Ifiblřským 
«b-««"iii  kornMgýia  co  do-  roiloby  QMUý,  pFeee  pře- 
k0BÍTÍ.  Je  MIH  i^kUiMti  k  IMnaH^  kri^rain 
Biui  «  rétu.  T  kaMín  ohledá  pH»tnpnoit{.  Sehoí 
nodeeUtek  ttiaMna  ouim  Uáek^  akreaSm  jA 
vshledem,  k  Týtfiikn,  tak  n^teaenik  TlíVn  nk  oi- 
Tfiiai  lioipadMetiTf  raeki   nUoe  vfeMIf.  '  -   ' 

3.  K««hai.m< 
Teliků  bahaUtH  k«r 
finh  koníiaiob  jdo, 
seuitiepatfié.  Oode  i 
^'damarDd^  «fcjra 
iip«cbtd|ii»t  krojili}'. 
lfoniiek4  poni7<)tti, 
t«£kii  odtnd  řaď  nei 
aíekii«l7  uAr^  i. 
^aí  i  oáUbXaU  itši 
po«ad  nilalttjmu  a 
íe  Eavk^Mko-na  t 
etví  Kaai  téni»  iidi 
kaU  jiAto  jeet,  i»  El 
l«aa,   qtěde. .  nhU    k 

množatu  ^.JMtnýcb  miiteoh  obeafatij«.     V  tli  ^trn 
táÍ»e,.T  KATkMekaJBR  koSdý  akel,  a«l  á  olJJ    ka-    . 
ipe^DJ  Stí  nafts.reaoaSaíjiiob  mncdatvich,  kdeXtlt 
<^ta^I  hornieM  Uleoi  nad  poubý  'pokoB  níkdei  >e 

.  ,.4.,a)  St«.pnl' plae-a  'Sibiře  T^kM^je  »• 
^áat.,alep«J|ijNú>Ít^  hUr.ialadiiiÉaiiartiioiiaphte' 
4Í11A41  .oilaiitjeh^  skoro  dpfaiý  nedoatatek  nerMťl*' 
kr«ii)é  i^lrj.    a  unHWtdnéiťli  jeMhil   soU,  eod;r  « 


MS 


IwHíai  Héjaký  týtttatt  lÉitji  r  ti  ^i4ém  j^MIdeteá 
nftleidiitS  flfUunoBlotýeli  vnbfi^t  jákktffí  hledáni  jcjicii 
pro  pustota  a  sí&pii  tá»  v^SlMré  pliM^  poéohtk  U 
aalým  ťbpSehIki  Tede,  eo  r  Ka^jskýd^  Btepéoh 
eTTDpBké  Bnsi.  ^Za  to  máji  honiatii^  Kiin^sskéi 
jako  nejyMiai  áilem  metamorAcké  a  praliomí,  *  jak 
M  sdá,  kojaoftt  érakýtsh  keiHk,  irliit^  pakroahodnA 
lihli  kaoMiinélio  (pak  železa  a  mědě),  kterěš  ne^ 
rošty,  jakkoliv  bezlesnfovt  krajinr  a  nedostatek  ko- 
ttánlka^iek  ano  i  vodnieh  prosmdků  t  ě  i  e^n  i  j  #* 
ji  ob  velice  nesnadným  éini,  ^—  přece  éasem  nrfm 
▼yllí  národohospodářský  Týsnam  těoHo  horským 
konjěhiám  s[)edn«ti  mohon. 

b)  Hornatá  Sibiř  je  na  týchodé  i  sápadé, 
ano  v  samém  Amursku  svláM  v  me»ldi«ttiiíeh  hor^ 
natlnáck  srýdi  posnd  nad  mim  bohatá  na  slato^ 
nosná  ro«s3>!pjy  ktořáiivelkým  dilem  jiŠ  ai  vysoko 
na  Meifer  hojně  se  iMi  a  i^řl  v  jistém  oMedn  po» 
dobaý  hospíodářskývýsBam  dáraji,  kterýi  má  Kaíi- 
CtHrpie  a  rý^ohodni  i  jiini  kolonie  Australské  pre 
národui  heispodihitvi  Sjednocených  státům  a  yelké 
BfitaiHe»  ano  i  oelé^o  světa,  jakkoliv  bohatstvi  Sh 
biřských  rossypů  jen  sdaleka  s  bohaitetoim  a  tý^ 
tSttkeňi  oně^  ilatoýcb  séiii  pom^cnati  se  může 
(srovnej  aiiže).  Po  ďaté  má  vejvětii  dftlelgidst  t 
horaaié  8&iH  etfibio,  Meko,  nhU  kamenná;  toha  a 
sihl,  jejichž  ^rýtižek  evSak  jefoak  pro  lesiiatost  Si- 
biře, jednak  pro  nedostatek  dělných  sil  a  prestiPad- 
kir  depravy,  jakož*  i  pro  ohnwiné  vsMeaosti  a 
ffiénS  pokročilý  stav  náiixUiiho  hospodářstvi  v  této 
posnd  ki^oniálai  semi  dald&o.  jeStě  do  těch  roamé* 
t^t  nedéspělf  ktei^ .  mn  s«ad»  pifapodon  ^samon  vy^ 
káaány  jaon.  Pro  iMgsememě^i  6ibii^  má  pák  jtitě 
hladáni  inbův '  mamontovýcfa  v^tSi  výsnam,  menii 
m&TDa  nalesání  jantavn,  kbei^  naA  to  jak  veKkosti 
tak  dobrotou  dakko  «a  baltickým  jantarem  ^ftstává> 
v  jehož  dobýváni  so  ostatně  toto  bakiodsé  provincie 
evroyké  Biui  áiastíhiji*  , 

.IL  zuto.  Kromft  Usaln  nalesá  sa zlato  v  dtf* 
nám  sinožstvi  f&  yU  hornatá  Bibířt^  ano  i',v  hona»> 
tfnách  Kirgiaských.  iSpfiBob*  idažeúi.  jeho  t  Urala 
vy^áa  jíž  výše  fii  pAdéf^u  táto'  horaatii^^    Slbář*^ 


584 

#ki  n^liniitě  lUU  jsott  tiš  taIhú  ieloá  aroiSBMk 
oitáy  pokud  totii  viaekjr  aapoettybnft  hornatíBy  Si- 
^^riíei  kteréi  k.átyarftm  prAkoniin  n&lalí  »  fáror. 
ysá  metamócfíc^  skály  obsahiyii,  ié£  ^onky.  sUU 
yice  méaS  proniklé  jsou,  nebo  koY  tento  v  po- 
««bé,  vétMeh  nebo  SMnliek  bxo  (kmpU  a  piUn). 
T  podnoilavém'  ▼  fietnýck  rofltjrpoek  okoTajá.  Zvh  to 
pUti  a  křbeteeb  bonkýcb,  ktiróš  mi^ji  ■tcýpom  om 
zdviženi  •  Uralom,  fiifi  smirem  od  ■evora  na  jih 
napravony  json.  Hornické  dolování  na  alatOi 
jakkoli  dHve  v  Alti^'i  ne  dělo,  a  podnět  jeitfi  v 
téohtp  boráoh  jako  v  Uralu  slato  cáfoveň  te  stři* 
brem  te  dobývá  a  z  něho  io  vytav^joi  ^^nepoo* 
yozaje  te  viak  nyni  v  Bibiři  nikdoi,  a  přestalo  od 
r.  1S30,  kteréhos  Altajaké  áoij  do  správy  mini- 
itemtva  finančního,  přešly,  docela,  kdežto  v  Uralu, 
v  kterém  od  r.  176i  až  do  r.  16H  zlato  výhxadně 
jen  homkky  se.  dolovalo,  nákladný  tento  tpůsob 
dila.aApoň  v  jedněch  dolech  (ták  zvaném.  Broko- 
vém leče)  se  zachoval,  jakkoliv  dílo  toliko  pro 
zachováni  dolAv  samých  le  provozi:^  Jadiný 
iipůsob  dobývání  dláta  je  tedy  po  věem  Uralu  i  Sir 
biři  ^rýžování  jeho. 

l.Eýšeé.jtloviětě  zUta(prtsíii^)vUrAla 
nalézají  sé  skoro  výhradné  na  výcbNkbBim  svahn 
jeho  a  to  oviem  v  f.  Orenbunké  a  l  Permskč^  ja^ 
kož  i  v  nápadních  konéínách  Beneiovského  okrokm 
vSibiřL 

a)  Zejména  migí  v  Orenbnrské  guben^  zlaté 
p>H  zisky  okruh  Zlatodstovský ,  země  Orea- 
blifského  kezáčího  vojska,  země  Baikirské  a  T^- 
těrské,  v  Fermské  g.  pak  okruh  Jekaterinburský, 
QorD-Blagodataký  a  Bogoslovský.  V  Berezovském 
okruhu  bylv  zlaté  přisisl^ai  do  r.  1850  ▼  dějnosti 
toliko  na  říčce  Bezejmiené^  z  pravé  strany  .do  řeky 
Snltije  padijieí,  kteréž  r.  18ě2  jeité  ndoo  přes/S 
pudy  a  a  Ib.  akta  vydsdy  a  10&  Kdí  zaměstnávaly. 
Na  ten  čas  jsou  vSak  příziiky  tyto  v&béo  opH&tě*' 
nfí  Stálý  je^  posdd  výtěžek  na  věeoh  ostatních 
■ia^ch  pKziacich  v  Permské  a  Oienbartké  ruhep- 
nii,  kteréž  buď  kázně  náleží,  buď  na  nanatvich 
ílechtickych  se  vedou,  bi^  of  kásenných  aemick 


986 

OrenlHinki  0ib,  leši»   *W  MNlkrowiiikftiii  k  ttdl* 
láváni  propnitěny   jsou. 

b)  Káseniiýeh  přlsiskAT  y  Jokatorinbiirakáai 
okruha  bylo  dle  sUt  rolníka  r.  1B6Í  Sítletn  36,  i 
J80Q<  vAbeo  Q^gtarSimi  ▼  Uralu.  P<>čet  Blaifodat- 
skýcb  f říziskikv  obnáM  n  1860jeitS  11,  od  r.  1862 
těženi  j^iob  pra  nedoftatek  výnosu  vftbee  přettálo. 
Za  to  bylo  v  Bogeslorském  okmbn  r.  1868  jditě 
38  přisisků  v  dějnostl  (r,  1860  joitt  60)  a  ^  poéet 
▼  ZlatoústoTflkém  okmbn  (r.  1860  jeetS  M).  Foěet 
soukromnich  slatých  pHrisfcfty  ▼  (Jráln  0en  t 
Permské  gnb.)  povýšil  se  n  8S  (r.  1861)  na  60  (ré 
1863):  ČíselnS  n^vétíU,  jakkoli  výttškem  ne  právě 
nejbohat^  byly  r.  1863  přisisky  na  lemíeb  Oren- 
bcurekébo  k<MEáéiho  vojska  (134).  •  Na  kásentfýcb 
Těptěrskýoh  iBemich  naleialo  le  t  r^  38,  na  Ba« 
ikirskýcb  39  dlijnýeh  přkiskftv. 

e)  Poměrný  výt6šek  slata  bývá  nejvltií 
na  přizúieíoh  tonkronmieh,  t  j.  40—70%  ve  100 
podeeb  inromytého  piekn.  Pfibisky  Zlatoťfeflrtovftkébo 
i  Blagodatokáho  okmkn  mivaji  aš  6f ,  eetaftni  jŘl^ 
šeky  v  Orenbnrrini  jen  24*<-31,  fltUňéky  J»karin<r 
bnrské  jen  87%  poměméko  výtáku. 

d)  Veikeren  výtiiek  kaMmr^h'  dolftv  a 
I^Kaiakův  obnáiel  od  iasn.  jieh  vknikn  *  aŠ  do  r^ 
1864  dle  výpej^  Bělonoeova  (v  bomim  JetnrmdQ 
Rnském)  6616  pndův  11  Ib.  71  solotnikft  a  41  Yt 
dolL  Sonkromne  .pHsidLy  v  Uralni  teprv  aesi  r. 
1810 — 1828  saiaiené,  vyneely  od  Sa«ův  vtnikn- 
svého  |ul  do  r.  1864  6710  pndů  2  Ib.  a  03  sololil* 
ků  slata,  výnos  ostatnich  sonkromnýoh  i^tfsískův 
v  Orenbnvskn  obnáiel  ai  do  t  r.  1560  pudft  2t  Hh 
a  31  sol.  Ze  soukromných  byly  neývitit  pHktty 
NižněTs^ilské  (od  r.  1823  knifiat  DemMovýek)  a 
Vercb-I^jetské  (od  r.  I810)i  kteréi  od  Sastt  sváh^ 
poSeti  i^^  1090  a  1876  pndil  vlaslnikibn  sfým 
poskytly.  Kromě  tebo  obnaěel  hromadný  výtěiek 
Uvínskýeh,  Kasvinskýoh ,  Kevjanský^  a '  Sitorb* 
ikých  pHsiskův  jeStě  po  yiw  imS  500  pudech^ 

e)  Výtěšek  r.  1868  byl  ve  viem  Urahi  380 
pndAv  31  lfo«  ad7  aoL,  •  ěehoi  na  soukřomné  M- 
sisky  v  Pemské  f nb,   pfes  136  pndů  na  semě  w* 

50 


ik»Á 


sáeki  přet  51,  na  21«loťbtoTský  oknlh  přes  4^,  na 
Jekaterínobnrflký  přes  40,  na  Bogoslovscý  přes  25, 
M  t»mé  BaMdrské  21;  na  Tépténký  ti  Tjpadalo, 
kd«*to  wfOiekBf&Bo^ffch  přísiskův  jen  12  Ib.  a  47 
»«L  obnáieK  Btagodatáké  {Psisky  pak  dokonce  neily. 

O  Poeet  délnfkův  b^i  téhož  r.  na  XTral- 
9kfck  přiiisoiefa  28945,  s  éehoi  na  soukromních 
přkisdck  ▼  Permskn  8764,  na  vemfek  sonkromnidi 
f  Orenburkn  8218,  na  ostatnieh  12—1600,  na  Be- 
reaoTBkém  iriak  jen  67  praeovalo. 

2.  Sibiřské  slaté  přisisky  naléssji se  kra- 
mi Bertiovidcébo  okrahn,  kterýž  k  Urain  patří,  eel> 
kam  po  9  roiKČných  prostranttvf^. 

a)  V  JKir^ÍBBké  stepi  poSalj  alaté  pHzisky  r. 
1860  a  iíce  vesměs  ▼  KolďiMtinskéiit  a  Kekčetar- 
skénii  okrnhn,  zvliité  j^  řekiefa  Ajag^sn  a  Bn- 
g^asn  a  při  jeseře  Čeba^^*  Rossypy  céojii  json 
tlak  vesmiSs  máb  výnosné  (oby€e)né  jen  24  doU 
9«  100  pndů  pzomytélio  frfskn),  i  byly  .by  dávno 
jU  aaniklv,  kdyby  ^«té  výhody,  ktáréi  krajiny 
^yto  i^  éhe  poskytuji  (to  jest  prodlonMtelnost  jcSie 
pra  dloubá  tepla,  tysoká  prfiba  slata,  mSlkóst  roa- 
sypův,  ladnost  dlkiýeh  sH  a  Kirgiaův  a  p.)  ne^ 
^yly  ji  sa  ěnB  dlenhý  driely.  Na  ten  éas  je  vlak 
jilování  toto,  pH  a<mš  ještě  r.  165t  v  jediniSm 
V:ok2etarském  okmhu  696  Udi  Baméstnáao  bylo,  JiŠ 
dofoli^  cpoltěnc. 

b)  V  Áltajskýeh  koráoh  byly  prvni  alaté 
roasypy  r.  1828  odkryly,  aejmena  nad  r.  ]^titnH 
(ptavy  pHtok  BVÍa)>  nalíeš  odriaky  dešti  rychle  se 
mnošUy,  tak  ie  r.  1852  jii  74  pHiískŮv  v  dile  se 
nalewtlo.  Zlaté  roasypy  shkdávají  te  vMt  v  Altaji 
skoro  výhradné  jen  ve  východních  končinách  jeho 
Cpodo])né  oo  v  Uralu),  nejdétnljji  pak  v  Kusneekém 
Altaji  a-  v  dolinách  vodní  soustavy  ř^  Mrassy  a 
ICoodomy,  kdežto  Yyiaí  Altaj  jicsb  skoro  dokonce 
ueuiá.  Za  ta.  jsou  ovSem  Cholsniské  hřbety,  psJt 
hory  Zmljnégofského  horniho  okruhu  i  hory  mté 
Ubou  a  Ulbou  fooMr  in  '  atřtoné  rudy^ ,  kter«l  i 
ý9^  AběnhuH  (v&bec  3í-4%t  v  Rtddeiukýeh  dolech 
1  28%),  Vftboc  platí  r  AUaji  pra^dlo,  ie  tum, 
kda  JSOU  rudy  méf  oé  nebo  stříbrné,  tlatýoh   roa^ 


Mí 

pŮT  nmniy  j^koHi  od  nMÉo  Jftott  ^ehj41ry.  «)  Nyní 
JSOU  slaté  při  lišky  ▼  Altaji  roeptAoietty  vý- 
himdii<  jen  'na  sáp.  sklona  Kimeokého  Altijo  i  při 
sklonech  Salairskýdb  kor  a  tvoři  oelkom  7  sknpíai 
t  j.:  Salairskon  v  pořidí  řek  Berd<  a  Int,  a 
niebi  MJTýnosnéjif  1o  pHsisk  Jéforjevský;  Taj^ 
donskou  na  ř.  Tajdoné  a  im  seyor  odtad  aš  k 
CTsponskéara  přfsiskn  v  Knsnoékém  Altaji;  Tor- 
sinskon  na  Tioch  3  Tersich  (přiiisk  Tersinský  a 
Poaawiký),  Mrasskou  na  ř.  MraÉso  (př.  CaroTO- 
Nikf^evský);  Kondom  skon  na  ř.  Kondome^ 
která  té«  k  Tomi  teče  (př.  Spasský);  konečn«  na- 
leaají  se  téi  na  ř.  Lebedi  (k  Biji)  nSkteré  pHsiskj, 
kteiiž  hlarnt  na  sev.  j.  Teleek&o  roisety  json^  K 
AHajským  přiaiskAm  nAMi  téš  poptati  přisisky 
Semtpalatinské  oblasti  na loTém bMn Irtyie, 
jakoi  iMné  a  bekati  přiiiskjr  r  Mariinském 
ekrnkn  (pod  hřbetem  Aarginekým)  t  pMá  ř.  Kije, 
k  dnlyum  jdonei.  ff)  Vieeh  přiaiskůiF  bylo  r. 
ISÍ8  ▼  Altaji  107,  a  niphi  17  kablnetn  cisi^Fskémn 
miMMos  ostattti  sonkromni  byly  (r  Mariiaskim 
okrahn  SU  ▼  S^mip^l^  obL  ft,  ▼  Altajekém  herricém 
okr.  l)*y) Poměrný  rýt^žek  ■  pwnnytýeh  pisfcův 
T  Alti^i  bývá  17-^8%,  a  aa  času  krětn  Alti^skýeh 
pliatakŮT  (med  r.  1840—50,  a  vň,  r.  1847)  nale- 
saly  se  i  samored&y  90  Uber  tiše.  Nejekndii 
jsou  podle  obecné  poriafay  Knri^askýoh  slatýek  ros- 
syp&T  přiaisky  y  SeadpalatÍD«ké  oblasti  (pod  ho- 
raorf  l^lbinskými  i  Aldftarskými),  kterél  jen  17% 
dIsUho  alaU  rydávaji.  Přfadeky  Mariineké  yjtvl- 
čaji  '80—87,  i^Msisky  sonkromni  t  Kamenem  a 
Salair^ém  Altajt  (^U  re  vJastnim  homim  okrahn 
Altióekém)  i&%%y  ptUiBky  kabinetn  dtaiskéma 
DÍldHt4  (obarL  NikoUjevaké)  88--88,  r.  1861  pak 
^éX  ^)  Prostý  Týtěšek  oe  alatýeh  přiai- 
$khr  Alti^kýdi  (▼  liriim  smysla)  obná»el  r.  1868 
toliko  116  p.  18  lib.  68  a.  NeJTiee  Tyradily  t.  r. 
přfaiaky  eisařské,  totiš  85  p.  4  Ub.  a  25  8(^ ;  Vý- 
Mok  MaHinských  přiaiskŮT  byl  85  p.  6  lib.  11  a. 
(n  1868  dFes  85,  jindy  vidy  80  p.),  přkiskft  8emi- 
■léÉlinskynh  5  p.  88  lib.  18  aol.^  Sondomský  soa- 
kromni  pKnsk  yydal  tfúiko  15  lib.  15  z(^.    Veikeren 


588 

18<0  .obaáibl  (dle  ^oog!r«  siat  sk>vB&^  Baú  od  S«« 
manová) 't»ře*  000  pvdflv,  a  vdbM  možno  k«Mo^ 
rodaft  na  40  pQdftv  alata  v  eanaoBti  Vj  bUI^*  roblftv 
počitati.  •)  Na  pH^soicli  Altajakýeh  praooralo  r 
r.  1863  v  hroauMU  6773  lidi,  n^nee  otSon  na  ci- 
nsěákfck  (8213};  na  MaiUoBk^h  bylo  jick  i.  r. 
144f,  y  Samipaúlinakýoh  1062,  na  Koadomském 
18  lidi. 

0)  Zli^  wpmypj    gn b. .  J o n iso j aké,  ka  kta- 
yýmž  též  roefjrpf   NižněodinskéliO.  okmbn   g«fo«  Ir- 
hat&h^  přiroseni  •  náloií,  json  celkem :  nejbofaat^  ▼ 
SibiH  a  pfáoo  t  niiůí  tvoři  jiednQ  z  nejd&ležit^iiáoh 
ItfLiMjNrázdaěni  ^el]fi4  Msti  objvatol&y  této  gubanaie, 
tak.ža  ryphlé  akvjétani  t^  od    r.  1839  obavláitě 
n*  ódet  ilatých  pžiaiikůy  pétfi.    «)  Hitísky  ^to 
4»oehodi  tepr^  od  n  1832  i  rocmoošilj  sa  postlipei* 
éšum  toQ  měrott,  ie  nytii  po   yieoh  Jiinich  ofamaicfa 
l^to  gabarnie  od  hor  .  Sajamkých  aš  do  itky  Bod- 
Jtamenné   Tnngtiaky  sómaty  jaou.    PřTai  ^latá 
(Q^Jaai    nalézá    le    v   A^nakém    a  *  Minocifitkte 
fokrakii,  ebayUUHd  ▼  pořifií  řeky  Tabj  a  na  i^«h 
fiicsk  jiúioh  Amjib  ,  a  Ka^ře,  pak .  ▼  p«KčÍ  raky 
lif  itaa  aobov  Jttsftr.   I>  rn  b  á  t  l»t  á  o  ^1  a  a  t  toa- 
kláda   fta  ^e  vrehoviSti  řek   Kána  i  Agala  ▼  Kau- 
zám, a  po  řeoe  Biijnse  ▼  NižaJhidiíMkéin  okniha. 
Třetí  oblatf,  aciíbobatli  ySech,  je  po  e^ám  Ja- 
niliejtkém  ekvohu  na  ydtkém   prostranttví  roneta 
,i  dělí  se  &a  aayer&í  a  jišní^ddilt  dosahujíc  ai  k 
Podkamaoné  Ttingniea.    V  této  ^sti  proyo«iji  se 
ipřiaisky  ^bsyláitS  pH  dolejSí  Birrasf,   Ud«,  Oce,  a 
Tiaeh  levých   piitoaidi   řeky  Angiary,  y    sayarním 
.díla  ayláité  pH  řece  Udareft,  PeSkiné  a  Marožná, 
:pak  pH  řece   OktoMku,   Ealaaid  a  jibýdi   j^ltealoh 
-Podkamenné  Tnogasky^    PHzisky  této  oblasti,  jadc- 
kóli  z  nejmladiich  y>  Sibiři  (od  r.  1«39},  l^Iyypry^cfa 
letack  tak  bohatý,    2e  dávaly  na  100  pndApramy- 
tého  pi«kii  6<^6  ailo  i   12  zolotnikft.    Nyní  ovšem 
nebýyá  jich.poměraý  yýtSšekv^ttt  nei  70^«-80  doU 
za   iOO    padůy    písku,    fi)  Poměrný    výtéiak 
přkiskfty  A^Simdíéfao  a  Minusinského  oftarnkfUt  ateá- 
ií  31-^»6%,    y  Kánskám   a   NiioSadbsk^m     pak 


589 


4A^M%.  Vsdor  ntmlfmti   tomato   výtSika  neitoii* 
íiíj  se  ^iak  v  po«lectAÍ6h  leteeh  výhody  zlatopřo- 
n^jáleoniků   nikterak,  jelikož  mnohem    dokonalejli 
Bl^ol;^  rýsováni  zlata  savedeu  jeet.    X)  .Froitý 
výtěžek   «e    vSecb    přisMkův    Jemaejské  gúb,  a 
^in&adinského  okruhu,   kterých  r.  1863  bylo  239 
při    18763  délnicidi,   obnáiel   téhož  r.  666  pudův 
23  lib.  a  29  zol»  Ňa  severní  dil  JenÍ8<!^kého  okm"^ 
hn  (79  pHžáskův)  {opadlo   s  toho    394   pndft   a  80 
sol.|  pB  n$mž  9039   Lidi  sam^tnáno  bylo ;  v  jižni 
dáiti  rýžovalo  tr.  587^  lidi  na  63  pHsiieich,  kteříž 
164  pudů  3  tib.  88  zol.  dobyU.    V  Ačinském  okru- 
hu byl  poSet  příaiskAv  24,    dělníkův  768  a  výtě- 
žek 16  pudů  27  lib.  62  soL,  —  v  Minusinském  bylo 
32  přizískův,  1667  dělníků  a  výtěžek  54  p.  33  lib. 
85  lEol.,  v  Kánském  a  Nižněudinském    okruhu  51 
^isků,    1402  dél.   a  výtěžek  zlata  35   p.  27  lib. 
Jl2  sol.  y  4obě   mezi  rokem   1838    a   1845  áiohjlo 
se  v  severním  dílu   Jenisejskěho  okrohn    1219  p.  a 
22%  Ub.,  vjlžni  ěisti  1424  p.  19  Ub.  a  v  ostatní^ 
slatoýeh  oblastech  645  p.  4Vt  lib.,  tak  že  průměrný 
výroěný  výtěžek  tďidáž  152,  177,  80Vt  pudův  elaf A 
,^aáSel.        '  .  ^ 

,  d)  Ostatní  ěást  Irkutské  gub.  nemá  žádněho 
levíSa^tettstfi  ▼  dobývání  zlata,  jakkoliv  tu  zlatě 
tam^pj.  vSudež  až  do  Bsqkalii,  obivláStě  pfí  ř,  Oci|, 
Katě,  Sěimé  a  Sarožaji  se  nalézají.  Velkou  důler 
J^Oit  mají  opět  rozsypy  zlata  v  oblasti  Zabaj- 
kélskěi  kdež  tenrv  r.  1838  dobýváni  jeho  počalo. 
•)  fiecsypy  zde^í  nalézají  se  obzvláStě  vjihový- 
(^odtJ,  menží  měrou  v  severozápadní  koně*ně  této 
oblasti.  Onde  rozsety  jsou  přízisky  v  NerČinskýoh 
beirácb  samýeh  mezi  ř.  Undoo  a  Qazimnrem  (tak 
avatté  ňaohtolinské  promysly),  pak  na  levé  straně 
ieky  Silky  a  přítoku  jejím,  řece  Koře,  (tak  zvané 
Koríjská  promysly).  V  severozápadní  ěásti  nalesá 
se  slato  v  pořídí  řeky  Čikoje  (zvIáStě  pH  ř.  Gr«r 
mučí,  Ohilkotaji  a  KoSanci),  pak  v  pořléí  řeky  Gy- 
py,  z^.  při  ř.  Ilokolu  a  AlakaH.  Přízisky  lyto, 
pokud  leží  ve  Vrchněudin^íém  a  Barguzinském 
oknikn^  jiou  volné  a  náležejí  se  v  rukou  soukrom- 
BflcA,  kdežto  v  lfer^u0kém  béáském  okmh^  yládf 


S90 


■obé  TŠeoko  rýšotáBÍ  ulata  iryhraiii^tt.  fi)  P^iněr^ 
ný  Týtfižek  téchto  přÍBÍBkfrf  bftá  ▼  NerSIbskéiii 
oloraha  S4— 44%  promytého  píská,  re  Vrehiiétidiii- 
ftkéin  61,  ▼  Bar^aziaském  1  soL  a  40  dolL  V  pro- 
tiva viak  viem  zlatým  přinskům  y  Sibffi  irýluje  se 
▼  Zabajkalské oblasti  prostý  výtéiek  přfididtfty 
na  pořád,  a  bylo-li  mesn  r.  1888 — 1843  jen  nSoo 
přes  35  pudftr  dobyto,  toi  obnáSel  hromadná  vý- 
těžek od  r.  1844—1849  přes  138  pudů,  r/l860 
přes  71,  r.  1860  přes  181,  r.  1863  pak  161  podA 
15  lib.  a  94  Bol.  na  36  pHsiscfeh,  kteréi  4407  děl- 
nikftv  Kaméstoávaly.  f)Př{sisky  Neruského  okm- 
hn  náležité  kabinetu  ofsařskémn  saméstnávaly  r. 
1863  toliko  9S7  dělníků  a  vydaly  21  pndů  15  lib. 
29  eol.  (rokn  1860  jeStě  přes  33);  ▼  přisiscleii 
Bargnsinskébo  okrnhu  (28)  pracovalo  t.  r.  2447 
Hdí,  kteříž  113  p.  7  lib.  33  zol.  vyrazili,  t«  Yr- 
efanéndinskám  okmhn  d^alo  na  9  přísisdoh  lOM 
Udí  s  výtěžkem  26  p.  33  lib.  32  sol. 

e)  V  Olekmineckěm  ok  ruka  Jakutiké 
oblasti  naSIy  se  zlaté  rozsypy  tepnr  r.  1946  bt^  ř. 
liOny,  rosfiifíly  sre  vSak  v  novějSí  době  po  f.  Obole 
é.  menSí  Patomě,  po  větSí  Patomě,  pak  po  ř.  Ži^ 
Bncbtě  a  větií  Molvě.  Přfoisky  tyto  ndleží  k  nej- 
bohatitím  v  SibíH,  poskyto^íoe  1  lolotník  49%  «M 
poměméko  výtěžku.  ,  B.  1863  bylo  jiek  26  otetfe- 
no  a  ba«madný  výtěžek  jejieli  obnášel  186  p. 
14  IM».  a  54  zel.,  byl  vSak  n  předeliotíhe  na  tt 
pHsiscí(^  je$tě  větěí  (přes  217  p.),  oOž  byl  rthmt 
nejvyiií  dosavadní  výtěžek.  Dělníků?  araiěvtiiáva- 
lo  se  pák  r.  1863  na  nieh  4873.—  I  v  oblasti 
Amnrské  nalezeny  jsou  r.  1866  následkem  doro- 
lení  vládního  ■  r.  1865  bohaté  ronsypy  slata  v  ká- 
rách, kteréž  severně  Albasínapo  levém  břehu  Amo- 
ra se  rozkládají.  Rozsypy  ^yto  jsou  zvláitě  pravi- 
delné, jakož  i  v  ^rotn^oh  vrstvách  uloieny,  a  šil- 
hají tndíž  podnikatelům  svým  (pověstným  kapitft- 
iistům  Bemadackému  «  Kandinn),  kt^íŠ  na  oéil- 
eky  J€Jioh  přes  70.000  rublů  vynaložUl,  destateřné 
i&hrady  a  velkého  výtěžku. 

f)  Seětou-li  se  číselné  pom^ěry  alataého 
l^r úmyslu  na  r.  1863  ve   vSí  Sibiři  MivMMk 


6&Í 


dj,  .toš  tUedáji  M  násMajld  étsla.  Y«Bch  pH^ 
Kitkfiv  ▼  Sibiři  bylo  t  r.  388,  dělnik&7  pracovalo 
na  mcb  8d.68A,  «  výtěiek  tehdcgSi  obnáiei  1228  p. 
16  lib.  a  84  aolotaíkfty  v  ^mž  se  OTSem  prAmyslj 
Jeais^ské  a  Irkutské  ^bnmie  s  vicé  nežli  pokyrioi 
déUiikAv  n  rýtéžka  a  skoro  %  p^íiiiků  účastňovaly. 

3.  Dobýráni  slata  saméstaává  podle  předcho* 
aick  roupočtův  ve  vii  imperii  Raské  67.^5  lidí 
na  víoid  aeili  600  přieisoich.  VeSkeren  výtéiek  pak 
alaU  iliohového  obnáiel  U  r.  1469  pudů  81  lib.  a 
6  Bol.  ▼  cenností  22,090.000  rublů.  Sibiř  oačast* 
ňnje  se  ▼  tomto  výtéžko  84*2%,  kdežto  na  Ural 
toliko  16-8%  pHpadá. 

a)  S  i  b  i  ř  je  tndiž  ovSem  přeTážné  sUtým 
krajem  Rasi,  jakkoli  se  npřiti  nedá,  že  yýroéni 
▼ýtéžek  slata  v  této  zemi  daleko  sa  Tytéžkem 
jáio  ▼  Kalifornii  a  v  koloniích  aostralských  sů^ 
sftivá,  miýic  se  k  němn  jako  1  :  13.  Vůbeo  pak 
tvoří  výtěžek  slata  v  SibiH  a  Uralu  toUke  néeo 
přes  5%  (dle  výpočtův  Tengoborského)  vfieho  vý- 
tažku slata  na  vedkeré  semékouli.  Oviem  že  je  do- 
bývání slata  na  Basi  snaéiiě  výnosnější  nežU  do- 
bývání stříbra,  na  kteréž  vesměs  jen  báňskou  prací 
SfS  doloje  a  jehož  dobývání  je  tu^  i  při  nja^áick 
cenách  slata  vždy  ješté  skoro  12krát  dražií,  nežM 
jest  jílování  Blata.  Odtud  je  oviem  fistý  výtěžek 
se  slata  touž  měrou  větií,  nežli  distý  výtěžek  střír 
bra«  i  nenit  tudU  divu,  Že  r  Uralu  a  svláitě  r  chudé 
Sibiři  dobýváni  jeho  takových  tvzmérův  dostou- 
pilo, jakkoli  při  lesné  a  blatné  povase  a  skrovné 
lidnatosti  i  velikých  vsdálenostech  Sibiře  práce  v 
příňscíeh  je  nad  míru  obtížná  i  sáhufoaá,  a  náklad 
poměcně^  nad  mim  veliký. 
.  b)  PH  tom  všem  avětžU  se  od  aějali^oh  desini 
let  čistý  výtěžek  slatopromjfilennikův  nejen  v  Ural  4, 
ale  i  v  Sibiři  samé  sejména  tím.  Že  skoro  na  vieeh 
(Psiscích  dokontlejfiúni  nástroji  se  praci:ge,  že  s^ 
vSudež  vody  a  koni  k  dovozu  a  pohybu  strojův 
ožívá,  že  aenalepSich  (discích,  obsvláitě  na  tako^ 
výcb,  kteréž  v  pisku  svém  jen  drobná  srna  obsar 
huji,  zlato  prostředkem  rtuti  amalgami\}e  a  že  ko- 
ge^óé  dovoz  pisku  k  závodům  oe  Udsai,  nýbrž  koni^ 


692 


ano    i  po   dřerSnýeh  im^  šelMnýdi   dimháeh    se 
děje. 

c)  Z  počátku  promfyaXj  se  sladonoeaé  písky 
▼iadei,  obsvláit$  pak  t  Sibiři  na  tak  STanýeh  bu- 
taráeh  ^  nakloněných  stolech;  nyní  vigh  nšiTajI 
k  tomn  konci  bnď  tak  sraných  bedek,  bnďčfiK  nebo 
bran.  Na  bečce  (60^0),  kteráž  se  s  nseéeného  ků- 
iele,  naplněného  piskem  a  na  Todorovné  ose  obfs- 
eefaného  skládái  promývá  se  jedním  obratem  jojím 
6—6000  pndů  blatného  a  17— 24.Q00  pndů  snchého 
a  drobného  (rychlého)  pískn.  Čiiei  (Ma)  sáleŠí  to 
STÍslém  válci  se  želesným  řeietkem,  kterýmž  do 
butary  pomoci  vody  písek  propadárá;  s  brány,  kte- 
ráž Bobrasaje  okronhlon  nakloíiSnoa  plochu  s  dě- 
rami, propadává  pomoct  vody  písek  tM  v  butaan, 
aviak  oboje  poslední  nástroje  potřebují  4—^  krát 
více  vody  neš  bečka.  Na  některých  JenlsCjjskýoh 
l^ísiscich  je  americký  spůsob  (t  j.  prostředkem  su* 
ken  nebo  rohoií)    saveden. 

d)  Dovolení  k  jílování  aiata  dávalo  se  do  r. 
1861  od  vlády  toliko  na  kásonných  senách  (jako 
jsou  oviem  vieoky  Sibiřské)  jen  potomstvenným 
dvořanům^  čestným  měSfanftm  a  kupeftm  první  a 
druhé  gildy.  Altíýský  okruh  viak  a  okruh  Nerčin- 
ský  jsou  jediné  kabinetu  císiú^vu  vyhrazeny.  Spo- 
lek čiU  artěi  poaísková  stojí  na  této  obyčejně  8000 
rublů)  a  náklad  na  výtěžek  1  pudu  hfrA  80—60% 
▼  Sibífí,  v  Uralu  pak  20— 26%.  Ovlem  že  se  každý 
přisisk  ťyĚ«dně  ohlásiti  musí,  načež  vyměření  daně 
s  něho,  jakož  i  organisace  policie  na  jiloviitíeh  od 
vlády  aárieduje.  Do  r.  1840  platívalo  se  obyčejně 
16<^/o  B  hrubého  výtěžku,  kteréž  posd^i  na  20  a  24 
až  i  80%  svýSeny  byly.  Bokem  1849  postoupil 
nový  iádvEUedemk  vyní^HPení daně  této,  po  kterémž 
přisisky  do  10  tříd  dle  výnosu  (od  1—10  avícopu* 
dův  Blata. na  rok)  se  roadělují,  b  kterých  pak  se 
6—86%  daně  bére.  Podobným  výměrem  odvádí  se 
též  B  jednotlivých  tříd  příziskAv  jistý  příspěvek  na 
udržováni  místní  policie.  Daně  ^yto  platí  se  vůbec 
buď  ve  slatě  ilichovém,  buď  na  hoto^ch  peněsíclL 
Ve  složBosti  s  těmito  vfmérj  obcbMa  na  př.  vláda 
jUí  r.  1848  jediné  na  SiMřsIr^  pHsifcích  přes  2l« 


M8 

pndft^lttU  4  přfW:  a9í7tOOO' mj^lft  da^i,.  x.  1^1  přes 
263  pjidil.slata  a  3S6.000  riOtKL  PcomyAleMJci Jbo« 
poyimii,  viec^Q.  i  Moučené.  «l(^tQ  do  Jekat^iabaEka 
nebo  Bar.iiaaUy  j^fiítQ  Mtl  ypskúl  horni  spriip 
pro  Ur^al.A  SUb^,  dostaviti,  kd^  lOi  fllato  roctarvuje, 
yáží  ».i20«,a  jehopo  odráíoíB  dan^  vlastiukftiii  vy^ 
^ici*  Odtud  ;o4prav^í«  so  jkto  karavanami  ▼  Po-i 
troluradakoii  mjnponraa  (v!»nti/biu;  dvor}^  kdoi  ae  snoTa 
přetavi:ge  a  .o^i&Cnjo, 

III.  ?1  a  tlil  a;  JPodoimó.  co  alato,  doliýirá  ao  plati- 
na royně  Jan  a,  4X)M7p&,  aio  výhradně  jen  v  Uralu 
v  8tratogra£(  pofi»érQ$&,  O' kterých  jiš.výfia  (pi^  Usalu 
9aiu^m)ApSKYÍM(íq,. .  J)obýv^  j^i- ja.  OTiem.  anaMí 
mla^ii*  nož  doloviiii  iia  atfibffo,  8Da^^a»i6  viak.  a 
týžonim  alata  a  r^sasypáv  s  kterýmž^  le  téi  vidy  v 
hf0n^ě  aaUtti. 

«.  ra>  Xo^o  iV' Ooro.bla^o4a4«kéin'  hornia 
pkrnhn  dpbývá  kácua  aama  i  platíogFf  v  pomérni 
v^tfii  koUkoaH  vSak  taprv.  od  r.  16ei.  Bok  před 
tím  obrnáSol  tu  výtěiok  a/rov4  platiny  jen  1  aoL 
t.  1801  vytěžilo  80  [iš  a  p.  37  lik  21  ssoL,.  naíoi 
Týtěšek  op^t^^v  nic  ae  obnáttiL  B.  Í86E  vytěáUU  aéf 
ktoli  ioolúronuiíarjržovatéifé  alata  vtoaito  okmhu^.téi 
aěeo  platiny,  totti2  23  iib.  68  aoL,  ktevýi  výtěšok 
t.  1863  na  19  1^  13  soL  ae  stenčU. 

,  b)  Siiaatoě^ííaottit.vyaiikáiiifdatln^MaikilOBiní 
dÉté  4^iak7  v  Lj  a  v  onakém  a  wtU  v  Niiaěr 
taj^ilskim,  h>orni[ni'  akrulia.  V  osom.  vvtě- 
ilk>  fo.  u  1860  a  7J(U03  pid&v  pvon^bo  pkka 
(  p.  2é  lif>.  66  sol.  Myw^vé  platínj,  r«1861  jen  1  pu 
39  lib.  47  aoL,  r.  1862  3  p.  21  %,,  n  1863r  opět  3 
^  36  lib.  74  aol.,  <  v  éemž  toKko  jeden  {iřisiak  ■• 
iiSaatnii.  FlAtiaové  pHslflk7iri£néta9Íliáb&ho  okrahm 
(f.  1S63  jen  ^)  tzíakali  roka  1863  26  p.  6  lib.  68 
aoL  pdH  170  dělnfeiok.  Výtěžek  předohoaiok  let  byl 
viak  cnaiSaé  umi,  totiž  r«  1860  přoa  66  p.,  r.  1861 
přaa  W  p.,.!^  1862^dokonce  138  p.  Í6  lib.. 96  aoL 
.  ,c)  Dletohobyl  kromadný.  výtěiek  platiny 
TaTii  imp^aanovějii  doby  ne^tiijr.  1862,  kdež  142 
fLSa.lib.'88.aoLobtiiieI;výtěšek  ar.  1861  byl  61 
p.  19  Ub.  34  zoL,  r.  1862  106  p.  11  Ub.  80  loL,  i% 
1863  však  #0  p.  21  Ub.  39  soL  y  eennoali  97.680  r« 


594 

d)  Ovi^m  ié  je^  tfáleiiiií  pUúňy  krottě  KÁi^- 
lagiUkýok  přisitkAv  ▼etměs  háhoAné,  d<Uradi  ti»- 
ÉBiit&  Bi^mArémii  odtétvi  bftňsfcéAio  prAmytln  ni^ 
bMío  iiáa%  vétii  dftldHtoBti  pH«ísti  fidlse. 

IV.  Stříbra  «  oIoto.  Mnohem  méaii  mě- 
rou, neš  na  iUto,  jikra  bmrnatlnj  rn^é  imperie  bo« 
hatý  ná  střibro^  ano  ^bec  moino  iíci,  ie  nalesiltS 
Étříbra  nejen  jaoq  obmesena,  nfhri  i  proessteá  aon^ 
držnoBt  žil  stříbrných  skoro  bes  t^^imky  slabá  I 
pHméska  ▼  ní^  jiných  kovův  opSt  sna€ná>  násled- 
kem čehož  těženi  stříbra  skoro  vftvdei  v  imperii  mále 
se  vyplácí.  fioimlŠ  ÚM  dobýyiní  stříbra  skoro  Tin* 
dež  poloha  rcidníkAT,  viětlim  dílem  (kromě  KaTkaiti 
i  Nm^inského  okruhu)  od  sávodA  rsdálenýck,  ro^ 
něž  i  jiné  okolnosti  >  e  nichž  níže  položené  hade. 
Následkem  toho  nalézají  se  všecky  aáf^y  na  do- 
bývání stíribra  {kromě jadnbho)  t  rakon  káany  nebo 
kabinetu  eísařského,  kterái  jediná  s  to  json,  k  vftU 
výživě  obyvatelstva  neb  aa  státními  pohnntkami  ne> 

SrospěSné  dílo  v  nich  dáJe  prevocovati.  —  Stříbro 
obývá  se  jediné  nyní  ve  vií  imperii  (1  Pobke  a 
Finlandii  nevylněajic)  v  Altaji,  v  NerSinském  ^krohu. 
v  Kirgiiské  hornatině  a  pod  Kav^sasem  v  Teieké 
eblaiiti  Stfcvfopolské  gubeniiei  jakkoli  i  v  ginýeh 
končinách  Sibiře,  ano  i  v  Uralu  stříbro  se  nalesá) 
ano  i  jiirtým  časem,  a  to  dosti  eanné  (t  j.  jíž  i  v 
minnléin  století)  se  dobývalo.  Jelikož  jsou  viak 
stfiÍM*aó  rady  ruské  hlavivi  olovné  a  výtěžek  s  aiek 
olova  co  do  množství  věadež  anačné  větěá:  odtai 
Bfibttd»  od  místa  o  stříbře  i  oh>vé  .^iroveň  promluviti. 

1.  y  Uralu  naSio.  se  posud  stříbro  i jediné  {r. 
1814)  >  v  Jekaterinburském  okruhu  na  iemioh  B«i^ 
lévakých  (železných)  aávodftv  při  ř.  FiŽmě  a  Isjeti, 
kdež  křemencové  eouky  stříbrný  blesk,  sliíbmon 
iSerň^  samorodné  zlato  i  stříbro  i  olovný*  béfsh  a 
inédnou  aeleň  ebsahojL  Střední  sondržnoai  střihra 
v  těchto  žilách  obnaží  15— SO  solotníkft,  alala  S^f^ 
sol,  olova  viak  13  lib.  (a  mědi  do  6  lib.)  v  1  pudě 
vady.  Budník  tento  žel  viak  jen  od  r.  1814-^18)0, 
a  v  té  době  dobyto  s  něho  toliko  37.  pudů  čistého 
stříbra. 

2.  y  Kavkaz 6 ku,   kterýž   má  nepochybné   f 


695 


áttíMnlm  IMeti  mno^  rad  imhtúfthi  obttieiBtj* 
Bě  éolotíaá  ua  stfibro  j^mé  os  rttdai  k  A  lAgir*: 
•  ký,  yTondcé' oblasti  při  i.  Ardoaa  pod  v*«Biiidl 
Sadonem  položený,  a  Bosům  teprr  r.  184 1  t  zui^ 
most  YeSíff  ŽUa  střibrondsná  jeho  proebási  roaru- 
ieným  granitem,  a  rada  sama  tfkládá  se  z  olovného 
blesks,  ainkového  blisjna  a  mědné  «^ni;  žila  pak 
sama  má  tlouSté  %'^%  aiVina,  ale  toliko  20  sa- 
Žeň  hlcHibky.  Zivod  Aiagirský  byl  ta  teprv  roku 
184a  ďaen,  má  8900  dea.  lesa  i  poéal  r.  1856tié8ti. 
Výtěžek  avý$il  se  povlovně  z  SI  Hb.  stř.  (r.  1856)  aš  na 
31  p.  (r.  1858),  nedosáhl  viak  poaději  t  výnosa  více.  B, 
1868  dobilo  se  tam  toliko  25  p.  80  lib.  72  <oL  stK 
a  5210  p.  olova,  tak  že  pomér  olova  k  stříbra  se 
ta  má  jaká  1 :  208,  odkudž  oviem  rudy:  Ala^rské 
velmi  snadno  se  tavi. 

3.  JakkoU  stříbro  v  Sibiři  vétiím  dílem  vIvh 
dež  i  zlato,  obsáhaje,  vjdudají  celkem  přece  nale* 
.siSt5  slata  rOBsypného  i  nadlp  na  odzískání  stříbra, 
kteréž  ostatně  v  rozsypech  velmi  zřídka  se  napa^ 
dává.  Nejbohatií  na  rady  stHbmó  v  Sibiřř  zdají  se 
býti  -podle  dosavadních  výsknmAv  hornatinyKir* 
g^isské,  jejichž  ^chodní  i  zapadni  kon^^y  dle 
rozUiíiých  starších  i  novějiíeh  Výskumův  vesttés 
dělné  žily  střibtoné  v  hejnoeti  ebsahnrjí.  Tak  mají 
na  př.  horj.fH  h  Česném  Tnrgf^  (na  700  vemt 
jižně  PetropavloKska)  žíly  Ssaž.  tlouitě  a  50  S více 
sazen  délky  a  v  1  p«dě  rady  d'-«>20<  lib.  olova  i 
Vt— IVs  Bol.  #třij^a  a  pod.  Fro  úplaý  nedostatek 
nebo  tvey^om  vadálenost  lesův,  jakož  i  pro  vzdále* 
noet  Altajských  sávod&v  (od  Torgajskýoh  eoidift  n% 
př*  1000  verst,  a  les  400  verft)^  mofeio  však  Kirgtz^ 
ské  Qtřibrné  radniky  íj&n  tam  zděiávat,  k4ei  v  soa* 
«(Bdství  plásty  ahlí  kamenného  se  nsJezaji,  kteréž 
na  Stésti  v  Kirffiaské  hontatiaě  -  Četné,  ano  i  roji* 
sáhlé  jsou.  Taková  pospolitost  ra^  etřibniých-  s 
uhelnami  adinila  zaraženi  jediného  na  &ifgiz8ké 
stepi  stříbrného  závada  (a  jediného  soakromoího  v 
hnp^i)  mežným,  kterýž  zájmena  v  dolině  ř.  Tjond* 
jaká  w  KftrkaraUaském  okraha  se  nalézá,  i  jsa  vlasti 
aíotvím  décUcův  ^aálezce  rad>  (r.  1839)  a  sakladi^ele 
ivého  Popova,  Blagodato-Stepanovským  s# 


596 

«M^á,  i  r.  1M0  dMsan  hyL  R«d«,  tal  ▼  porfy* 
rMh  (jako  lUBJ&itéji  t  Kiiflisk^  sfeq^)«  b«ď  r  kH- 
•MOOOYýdi  ittáoh  meM  Uiottýiiii  bříétioami  iieba 
tyorem  ulomená,  jevi  sebikt  eo  bili  ^kyrai,  hmd  ca 
oloTno-okrorá  riMla,  i  diši  t  I  piii6  jedao  loL. 
itříbra  i  10  p.  Bi«d«  a  sW.  aaoko  oloya  (1.:  80^. 
VHaiMkj  j^i  Baleny  «•  i  ▼  BijaDamlikém  okrtte 
a  yůb^  f  o  7  Q  yersieoh  roBtronSeaé.  Body,  kte- 
réš  veaaiěs  kamenným  nUem  se  taví  (▼•  Vilkoli  I 
Uoniti  l-^lVs  Af^*  »^  saleai^feim),  4aly  ▼  pr%Bfeli 
letech  viak  jen  3  p.  pr&mftr.  výtSŠka,  kterýi  i  t 
pesledniob  ladech  se  neavýiU  (r.  1861  8  p.  14  lib* 
48  2.)  a  n  1868  dokonee  jen  88  Ub.  68  loL  flřibra 
a  977  p.  16  lib.  olova  obnáiel. 

4»  Altajaké  atřibrné'  rnój  naleaaji  se  ^ 
dělném  množství  jediné  na  p4d4  Zméfnogor^ttw 
hpraiko  okrnkn  ve  vySnim  i  nlinfm  Altaji,  pak 
v  Salairském  krigi,  mesi  kterýnlš  i  v  ihroki 
4olin^  Obi  stfediM  láUJBké  i.  j.  méste  Barnaol 
ML 

.  a)  Vedoncim  kamenem  vie<di  tdohto  rad  je 
porfyr  i  diority.KiýmeMi  tam,  kde  conkf  jcjíek  sty€- 
oon  dám  inleirýcli  podjemá  s  palsiosoiekýml  vrst- 
W9mi  provášsji  Jelftoi  viak  tjrto  poměry  jen  ns 
Jistých. prostoreek  se  aaleai^i  todii  json  i  radniky 
•thbmé  sknpinami  po  Altaji  roadéteny,  c  nicki 
7  v  Zm^nogorricém  ekrahn  a  toliho  je^  t  Salaiť- 
9kém  kraji  se  naiesá.  a)  Salairská  skupina 
má  oelkem  wigvíce  náleátfd  stfibra  ▼#  viem  AHsji, 
rodyjejivlfkijakkali  json  pro  bokalost  iivoe  snadně 
plavná  M*  sárofeň  v  neyyvailtelaých  eonkioh  olo^ 
ienátjeyi  se  na  střfl>ro  vvlmi  ckndými,  pokud 
totiš  v  1  pndětoltko  %  aS  Vt  >oL  obsahuji.  Proto 
jsou  jíš  odedávna  tuto  jen  8  nidníky  v  dějnosti, 
ji^ehž  rada  viak  i  do  rad  Zmijnoforského  okrnte 
při  taveni  se  přiměsi^e.  ^)Bndaíky  Kolyvmňské 
skupiny  nalessji  se  na  sev-aáp.  svahn  Altaje  po 
i.  Čaryii  *  piitoka  jcgím,  ř«  Loktěvoe,  i  byly  ve* 
směs  nevýnosné,  tak  ie  nyni  seela  json  opaltěny. 
y>  ZmŠjnogorské  rndniky  (8),  leifoí  v  pofMi 
K  Aleje  a  svl.  přítoku  jeho,  ř;  Korbattoky,  měly 
druhdy    aoaoaeai^  ákol  v    hornkilví   Altige  i  oi^ 


69? 


JMB  to,  kleréi  >fto  hory  ▼  B^ropS  proáUi^ly.  Rud* 
aliiy  Ijto  JBOo  I  mr^tu-IÍMi  ▼  Ahaji,  i  vejttieiiir 
bjl  to  yUstiil  Zm^aogonkf  (r.  17f5  <»d  Damidotá 
oaltMBý),  kterýs  inÍT«l  ^  pndS  Vody  6--m  lol.  1  }^ 
VtM  ttfáwa  (podobně  co  t  Fretberee  r  Sttfoli)  i  « 
Méhoi  ••  u  ^éMa  joho  tnráiií  54.000  pudi  stHbra, 
i  J.  polovice  yiobo  BtHbra,  v  AMaji  «d  r.  174B<-> 
IMO  yftboe  dobytče,  ryl^žilo.  PohHohnMii  eonky 
rtdni  ▼  této  skuplni  Tostněfl  krátké  a  cfm  dil  do 
kloubkj  tím  nšM,  tak  ře  radnOcy  joji  (kromé  Ůé»^ 
rtpanoTskébo  a  Semoiiovského)  rosmés  lyohle  so 
tyráiily  a  nyní  moaf  sailé '  poéítati  se  mohou.  <^ 
Totéi  platí  o  radaíddi  sknpiny  Zlatonlentké 
(4),  kteréž  nejiápadnéji  v  iJtaji  (pft  ř.  Aleji)  leŠÍ 
a  Todle  2teřJnogorskýoh  i  tfm  anamonify  jcoti,  Šé 
již  o4  prabydlHelůr  SIbířé  (ttbeo  Čudí  avaných) 
a  to  aa  doby  kamenné  a  b^oneoté  «e  dSlaly.  •)  ▼ 
Ubinaké  tkapiné  (pří  řiUbé)  nalert  se  5  md* 
aíkfty,  B  niehi  1  (Talovtký)  joAt  vlastni  midilý. 
potgaeiiý  dmkdy  Nikólajevský  vytažený,  óitatat 
jeifeS  T  d^ottl,  ÉÝt  8ngatot«ký.  C)  UlbSnAká 
skupina  naleaá  se  te  vrcboviStí  ř.  Uby  i  má  t 
lamén  sottuediftvl  S  rtidafky,  a  nioMI  9  (mezi  nlttiř 
poréstoý  Bidderský)  aa^y,  tfetí  (Sokolny)  poanď 
Bt  adSlárá  !  dmhýím  nyní  dlo  výtéžka  ntdnftem' 
t  Atta^  jest  ttát)  stmpfna  vydala  aa  das  wéhé 
ttHaň  11.000  p.  iriFíbra  i  snadné  mnošství  .olova.* 
^  Sndniky  Uaf-Kamenof  oraké  jsou  nyní  ^^ 
kradně  Aiědné  (ttí^bmé  json  pnitSny),  naopak  j0 
•knpina  Bttebtarmin  skýoh  ťtrdiiíkův^Zyř-' 
janevaký,  Závodintký  a  Aleksandrovský)  nyiii  nejJ 
pleAnQIÍ  v  Ahaji,  poknd  totí*  Jediný*  ZyijanoVtoký' 
fnéáSk  od  ěasn  ftého  otevření  Jtž  přéa  18.000  p; 
sltíbra  dostavil  t.  }.  tíée  W^l^  vlďiio  ^ýtéikii  tm-' 
bHi  v^^ltaji  t>d  r.  174ft— 1660.  Bndnik  téntó  dril 
B«}iB«aa  4  aoL  ě.  Viooo  *^^f^  r  1  p.  rady,  ibňf 
r/,  více,  než  Alti(}tlké  tudy-  vftbée  (t.  j.  Vitoo  ^  ^ 
p.)  ^Tftbee  molňá  řfcf,  ié  Alf^ské  rudy  %kléÉe^i 
po  vyváSénf  Zteéfno^ofakéko  rwMka  tneat  n^* 
ebuflií  na^  Mém  svm '  ^taí^edéfster  II  Mír.  istíú 
pokud  ^tli^  krodsé  Zýija&ovskékb  rddnf ká  vesinil 
^  t^  rnšf  podítá^f  'se  aa   tii|fep«t,  literéi  9  aoL 


Mí 


4Í«da{  sondržnoirt  rnd  vAbeo  j«b  3  zoL  ohai 
ŠiIaiiiU  i  wéBfi  1  aol.  drJU.  K  eomn  ^řÍBtiipttj« 
j«ite  tííká  bvWMÍ  AIUisbý«Ii  i^i  fcteré>v«ůbM 
jea  milo  dIotk  obsabnji,  tak  íe  poaiir  jiiji.')' 
n&ii?  (dle  SokeloTikiho)  jea  1:  TO  £W,  bide<to'> 
SMbých  radicb  na  pf.  i  :  13B,  v  Ulierikýek  i  1  :  336 
Bbniil.  Náaledbem  toho  tavi  ta  Altajalij  ra^r 
nejminS  Týhodaým  anfiaobem,  totii  Ma«1g&ifeaTÍ- 
nim  pTMÚředkem  iitÚho  olova,  kteréž  druhdf  i  i 
Verfiuukk  (i  EirKÍEBk£  itapi)  Mm  m  doY^M*i 
Naď  to  obDáli  tUiu  S.  atrita  <třtbrn  pK  Istm 
^  t.  j.  60  dolí  T  1  pod«  rad;  (dle  Ha9«neittra)C 
T  Zjijanovskim  nidalkn  bývá  evietn  i  7 — 9  lik 
«lora  vln,  rodfi  ca  M  v  Salainkýcb  nejrfi  V.  liU- 
b)  ZivodAi  Btffbrotavných  naleafc  ia 
T  JUtaji  jen  G,  i  nichi  1  (QavrilBVBký)  k  SaUinki 
iknpiní  radoikfi*  náleif,  oatatai  v  ZmíjnogonUn 
okróks  T  tom  Bpfttobi  poloíenji  j«'^  ie  2  (tetíi 
RairBanUkj  t  •anén  mistS,  a  Pavlonký  *a.fiJ^ 
odtud  pK  f.  Eaamale)  v  atTedn  jebo  m  xdríb^ 
dra  OBtatni  (totii  Zmíjevský  v  Bamím  Zmíjnogar-^ 
ska   a  Loktevafcý    na    Alejakim   lokti  &  ahbs)  m 


ttoittaott  rad  Álujahýeb  opit  nllký  «ivi>t  ru^r 
W  iaakta  nntaýn  iiiii.  NÚedkMU  toho  potřebuj* 
H  u  1000  p.  •OibH,  y  ilt»jskýiifa  BÍK>decli  vůba* 
iabtmUlui,  t,9OO.O0O  p.  nidj  (a  tnli*  900.000 
iilkinki),  4  niL  p.  nbli  *  80O.O0O  p.  flvaův,  tMly 
^Uha  v  hr*a«dfi  8  uilL  pad&v,  i^oi  do*o«  mí- 
kmi  *ll(i  1  milí.  konWi^iU'^-  Vezma-U  ■•  k  toBt 
>  Mwlat  jdtj  DBTýhndný  apbBob  taveof.  t.  j.  t*Ií^ 
koM  úhara,  toi  soRdna  Dshlédnsati,  ie  dobýrini 
dfíbrs  DX  AJtoji  poak/tnje  vlidí  jaa  valmi  ikrovi 
n^eb  fýhod,  ano  ie  hj  uuikaoati  Diniil'>,  kdjbx 
prÍTÍ  vlMky  prics  přiAlihovacf  i  výrobní  od  pn* 
pUných  tsdlákbr  m  nekooAlj,  jichi  hUivDÍ  odmÍii% 
T  woiiok,  OTiem  na  Sibiři  TÍtbac  Telsu  milo  aaon 
■ý«li,>álaiL  ZndaDÍm  úplným  t.poiiiSraJD<uiIabj- (9 
tUíb  mep-wb^bag  vieho  tažení  itHbrs  v  Alt<ji  vaditi, 
jtk  to  i  nsfiiiý  ápadek  KerffinakAbo  MHbmébtprB- 
njila  la  poal.  lat  ((rovu.  nfí«l  dokamje,  «)  Vý' 
tfiiak  ttřfbra  na  sivodecb  Alt^ůikýoh  nabýti 
jit  od  t.  18S0  yim  nei  1000  p.  kaídoro&ig  *  ja 
u  tnto  Týikn  i  ůíadnS  obmezan.  Od  t.  r.  ai  do 
r.  ISSl  obnael  bromaďuý  Týtiíak  41e  UagameUtva 
tt.lfi2  pvd&v  stříbra,  oviein  alatního,  ■  nfboí  M 
T  U  doU  jaltl  646  pcdflv  >Uta  (t.  j.  kaidým  ro- 
bu !0-— 40  p.)  dobjlo.  Csnnost  hromadooii  lUtfc 
i  itHbra  nidnibo  aa  tato  dobu  21  let  vypofietl  Ha- 
paiaiiler  na  S4,EI64.eTS  rublů  47  kop.  Jalikoi  ^lak 
1  pid  itřibva  pHlKaam  v  AtUýi  66&  t.  atiiji,  1  ptA 
ilila  pak  4&SÍ  r.,  obniial  niklnd  hromadný  aa  taata 
íu  M  alato  S,4SS.940  r,  na  itfibro  pak  nfiUMŮ 
W  t  íahoC  pak  vjlal  bj  íiitý  aiitek  19,898.862 
r.  &li  963.397  r.  prÚÍMm  kaídoiofinl.  Jelikol  vUk 
ivodflm  íedlikftT  (til 
66O.00Q  r.  (po  6  r.  60 
baaplalní  coiaihli  po- 
H  OTlam  touto  nltl^ 
)  r.  ■  1  pndQ  atffhra, 
tit^jakýoh  si.. 

_     ^.  Míti  Mto.ooa 

(,  *ira*«{  U.A02  p  « 
to  rad  dobylo  vlak  * 
ií  ro4nWflli:(pfi.3a77: 


dnnldob)  jen  1,814.4111  pnMv,  «(tsi«k'  ^k  tavň 
býti  iTliltS  1  Klifinkých  rndntkt  doTefon.  7) 
HejTfitlf  TýtSKak  pMkTtorat  v  Mstedufck  Sť 
ilrih  livod  Ztn!!j«vtký,  v  atrni  r.  1B68  pha  ¥6S  p. 
•tflbra  »  CO.ltG  pndfi  oI(ir&  t  bromadni  eennoif|l 
SOO.Att  r.  67  kop.  dobyto  bylo,  ■  ísbol  na  Bfffbra 
ttt.l9T  t.  a  BT  kop.  {^pníá.  I  ostatní  8  etrod; 
&mi$jnogoř*ktho  okrahn  mSlj  rffíňm  nad  CW.OOO 
t.  ceniiMtl,  kdeMtt)  výroba  (Hnilovskílo  ani  lOO.WÍ 
r.  nedoaabovala.  Zejména  v;^*^^  ■"'  ^^^^'  (^'*  ^t*^ 
ralSnfka)  «Avod  LoktoTíký  přas  STB  p.  rlžlbra  á 
14.414  p.  olova  t  hromadní  cwtiiotti  S99,BÍ4  tj, 
■iTOd  Barnanlaký  pfea  MS  p.  atKbra  a  12.480  p\ 
oI«n  *  MBDOtti  9S1.SS6  r.,  láTOd  PaTloTiký  pfei 
HO  p.  afffbraťlT.STS  p.  olova  v  Cennorti   3T9.7Bf 

™  '4.'a)  Vp. 
IsBtgl  ie  na  Sol 
rý<ď>  čndtv  H 
d«S  T  Sibiři,  ai 
menlm  rndnýcb 
úftlh',  obaahnji 
■e  altroTnýni  i 
poIoTioi  mlDule 
Tifttj,  ííatoMU 
AltajsVýcb;  amt 
koll  ye  T««eh  ■ 
6b«){^  M  Ré  A 
tícbto  fndufkft' 
(pfítoltn  -Aak^ 
nCčf  Vdice  bok 

Ňcim  eknibn,  j 
pfí  Jeniae^  nht 
pra  kter«i  iřhii 
Lnganlcý  eÍTbt 
B  pnatetd  knUt 

Ť  boneb'  med 
nfcb  podnikatel 
100  p.  S2V,  p.'i 
■Ol.  W.  US  1  p 


601 

siř.  y  1  pndfi.  Podobné  přiSlay,  co  t  Iflnnsin-* 
ském  okraha,  sastavilj  děláni  těchto  nidniků,  kdešto 
StFTté  náleziité  rndj  mSdné  a  stiKbmé  v  Jenisej- 
ikSm  okmhu  ve  Tolotti  Moklokoviké  (kteréž  ostatně 
jen  Vé^-lVz  'ol*  stiFibra  y  1  pudě  nidj,  ale  i  10 
lib.  mědi  a  18  lib.  oloya  obsahuje)  poand  k  nále- 
iitémii  tayení  rndj  na  místě  nedospělo. 

b)  Kromě  těchto  nálesili  rudy  stříbrné  má  Si* 
bíř  dosti  anaěná,  ale  netěžená  loŽiStě  stříbra  t  ho- 
rach  Vrcho janských  při  ř.  Endibale,  kdež  na 
prostoře  1 V2  yersty  již  y  polovid  m.  stol.  máy  od- 
kryty json,  složené  a  oloyného  bleskn  a  Želetného 
bleskn  i  podobného  okm.  Nedůstatek  lesůy  yěak 
y  této  arktické  straně,  nepochybně  i  pustota  i  ysdá- 
lenost  yeikerého  kraje,  spůsobily  yiak,  Že  těženi 
mdníkůy,  kteréž  od  r.  1766—1775  skuteěaě  se  ye- 
dlo,  sase  docela  opoltěno  bylo. 

6.  Na  yiem  prostranství  od  Jeniseje  až  do  N  e  r- 
ěinského  kra  je,  kteréž  slyne  bohatými  slatými 
rozsypy,  jakož  <  i  yýbomými  radami  želesnými  (sroyn. 
níže)  není  nikdež  ani  rad  mědných,  ani  stíKbrnýefa. 
Měď  jeví  se  snová  teprv  na  leyém  břehu  Ononě 
blíž  náleaiif  oloya,  stíříbrné  pak  rudy  rozloženy 
json  y  Zabajkalské  oblasti  skoro  -  yesměs 
mesi  f.  daaimurem  i  Argfunf.  Na  Šilce  jich  yesměs" 
málo,  sa  to  json  sde  právě  nejbohatii  slalné  roz- 
sypy tohoto  kraje. 

a)  Stříbro  této  strany  obsaženo  jest  buď  v 
penhéáos  yápenei,  bůď  ve  vápenci  a  hlini^oh  bfídH- 
deh,  nebo  i  y  drobtt,  rady  pak  stiUbraé  jeví  se 
riMdka  jen  y  podobě  prayidelných  coukůr,  nýbrž 
nejvíce  jen  y  ménSfch  kahanech  nebo  hnísdech,  kte- 
réž proMlkami  mezi  sebou  spojeny  jsou.  Buda  drží^ 
více  koyových  než  hlinitých  ěástí  a  nejěastěji  je 
sleuěena  s  kysliěitanem  želesnatým  a  oloyným  ble- 
,sk«n,  někdy  téŽ  s  zinkem  a  velmi  zřídka  s  mědí. 

b)  První  příznaky  stíHbraých  rad  odkryty  byly^ 
r.  1691,  naěež  již  r.  Ilt)i  k  tayení  «tffbra  přistou-- 
peno,  kteréž  vBak  první  výtěžek  jen  11  Ib.  poskytio.  - 
NýnějSí  rifdníky  nalézají  se  ovSem  hlavně  y  tak 
sv.  Narěinskýoh  horách   ve  vrchoviStí  ř.  Uraljun^a, 
Onoň-Borzy,  Oazimura,  Undy  i  při  vieébtiFecfa  Bor^ 


602 


sáoh,  B  tich  yMl  bylo  n  1868  jen  6  eSiímýoh,  kdeito 
jich  r.  1862  jeitS  16  itáTalo,  neilti^io  17  přfsdskůr 
Blata,  kteréž  i  etiFibro  vydáTaly.  Btfedni  sovdrŽBoBt 
rod  Ner^nakých  obnáSi  1*37  sol.  itiFibra  i  8*18  Ub. 
olova  T  1  padét  tak  že  poměr  stříbra  k  elovn  má 
Be  ▼  nich  jako  1 :  185,  je  tedy  2Vikr&t  yýhodnéjM, 
než  ▼  Altaji.  Neréinaké  mdy  náleží  tedy  k  nej- 
tavnějSím  t  SibíH,  poWchn  viak  ayyiige  spůsob 
vyškytání  se  jich  v  hnízdech  snadně  náklad  na  do- 
lováni i  tudíž  na  veSkeren  výtěžek.  Následkem  toho 
upadal  výtěžek  stříbra  již  ode  dávna,  držel  se  viak 
meBi  r.  1830^1842  vždy  j^tě  na  výSi  200  pudftv, 
mesi  r.  1848—1847  na  výěi  190  p.,  obnáiel  jeitě 
r.  1848 186,  r.  1849  aase  148  p.  Když  viak  r.  1860 
k  aařk^  císařskému  dosavadní  sedlád  Nerdinského 
homiho  okruhu,  kteří  dosud  kromě  mastarovýeh  (t. 
j.  vlastních  dělníkův  a  verkmistrů  hutnídi)  viecky 

řisluhovaci  živnosti  vykonávali,  r—  obráceni  jsou 
vůli  pojiitění  hranic  a  siskání  Amurska  v  ko- 
záky (Zabigkalské),  svýSíl  se  náklad  na  vedení  báň- 
ských i  Incích  prací  tou  měrout  ^  výroba  na  60 
p.  stříbra  obmeiena  i  větěina  sávodův  aavřena  býti 
musila* 

c)  Následkem  toho  aaSlo  i  bývalých  7  Bávodův 
Neruských  6,  a  tavení  stříbra  a  smvdi  s  nim 
olova  provoBiije .  se  nyní  v  jediném  sávodě  Ku- 
tomarském  (druhý,  Petrovský,  je  železný),  kte- 
rýž při  so^jmenné  řece  70  verst  na  záp.  Nerďiosku 
leží.  Výtěžek  jeho  na  stfíbře  obnáiel  r.  1860  jca 
6  p  .6  Ib.  84  B.,  r.  1861  jen  8  p.  80  Ub.,  r.  1862  — 
6  p.  88  Hb.  88  sol.,  r.  1868  opět  7  p.  21  lib.  22 
Bot  Olova  dobylo  se  v  těch  letech  jen  864,  99, 
401  a  681  p.,  dělníkův  pak  bylo  r.  1868  joi  260 
aaměstnáno, 

d)  y<^keren  výtěžek  býv.  Neréinských  sávodův, 
vzhledem  k  lesu,  rudě  a  t.  d.  vesměs  i^zaivě  po- 
stavených, byl  od  r.  1704  až  1862  ^.618  p.  28  Ub., 
tedy  oviem  v  148  letech  tolik,  co  jediný  Změjno- 
gorský  rudník  v  40  letech  vydal.  Od  r.  1880—1862 
byl  hromadný  výtěžek  ze  7  aávodův  4207  p.  stř. 
v  cennosti  7,667.000  r.  tedy  6krát  méně,  nei  tou 
dobon  na  Ahi^kýoh, 


603 

<S.  VeSkeren  výt^Jlek  Atřibra  a  olova 
ve  vlastní  Ruské  imperii  obnáSel  tedj  r.  1868,  o 
kterémž  poslední  data  k  rakonm  jsou,  1078  p.  25 
lib.  llzol.  stfíbra  vciennosti  1»080.000  r.  i  71.721  p. 
18  Ub.  olova  v  cenností  107.580  r.  Výtěžek  stfí- 
bra  je  tedy  v  celé  vlastní  imperii  jen  je8tS  jednou 
tak  velký  co  v  Čechách;  výtěžek  olova  pak  něco 
meněi,  než  v  jediném  království  Polském  (78000  p.)| 
při  tom  ovXem  ale  SOkrát  věěí,  než  v  celém  mo« 
cnářstvi  Rakouském  (r.  1865).  Nenít  tudíž  divu,  Že 
Rusko  stříbro  dovážeti  musí,  kdežto  velký  výtěžek 
olova  v    Polsku    potfebn    řáe  uhrazovati  pomáhá. 

V.  Měď.  Nepoměrně  větSí,  než  stříbra,  jest  bo> 
hatstvf  mddé  v  Imperii  ruské.  FH^nou  toho  jestil 
velká  roxSffenOBf  devonského,  jakož  i  EvláStě  perm^ 
ského  útvaru  v  evropských  i  asijských  stranách 
imperie,  jakkoli  nad  to  v  Sibiři,  jak  v  Altaji,  tak 
v  končinách  vrchního  Jeniseje  ano  i  v  Neruském 
okmhii  měď  budf  v  týchž  coukáeh  pospolu  se  stíFí< 
brem  buď  v  sousedství  jeho  v«  Evlážtnich  plástech 
se  naléaá. 

1.  a)  V  evropské  dásti  imperie  nalézá  i 
dobývá  se  měď  avlaitě  v  Závolžských  a  Uralskýdi 
guberniích,  kdež  perraský  útvar  svláltě  na  rossá- 
hlých  prostorech  rosložený  se  jeví,  a  kdež  nad  tt 
i  uložení  mědné  rudy  (v  prvním  a  2hém  oddělení 
jeho)  těžení  její  velice  usnadňuje  a  při  jakosti  rudy 
(sejmena  v  podobě  malachitu  a  modré  rudy,  neb  i 
rysí  mědě  a  kyiftv)  velice  výnosným  a  měď  ruskou 
▼  skutku  hledaným  zbožím  v  Evropě  Činí.  V  do- 
bývání mědě  děastňují  se  nyní  vlečky  gubernie! 
Povolžské  i  Urálské  a  v  nich  kromě  vlády  i  četní 
ileehtíStí  podnikatelé,  kteHž  od  závod&v  svých 
inadných  mkehodův  nabývají.  Tak  čítalo  se  r.  186S 
na  káaenných  Uralských  závodech  31  —  dlijnýcb 
mdníkův  mědi,  z  nichž  6  v  Bogoslovském  báňském 
okraha,  35  pak  ▼  Permském  báňském  okruhu  se 
nalézalo.  Sonkromnich  nidníků  čítalo  Se  t.  r,  110, 
nejvíce  v  gubernii  Orenburské  ^2),  pak  v  g.  Perm- 
ské  (27).  Ve  Vjatské  gub.  bylo  jich  8,  v  Kazaňské 
pak  4;  Samařská  gub.,  kteráž   v  předeilýoh  létech 

61* 


604 

i  2000  pndft  mSdi  dobýral^,  aemSla  t  r.  lidného 
tíČastenstvi  Ve  TýtěŽka  mědi. 

b)  V  Zákavkasí  nalesalo  se  r.  1863  11  radní- 
kŮY  T  Činnosti.  V  Sibiři  snima  jest  mědná  rada, 
jak  ▼  Kirgizské  oblasti,  tak  po  obon  stranách  Trch- 
nibo  Jeniseje,  jakoi  i  t  Allaji  i  ▼  Zabajkalské 
oblastL  a)  V  Kirgiaské  stepi  nalesajiso  médné 
^dj  vokmbn  Akmolinském,  Bajananlském  a  yson- 
sednim  Karkaralinském,  a  to  vesměs  ▼  sonsedstrí, 
ano  i  ▼  témž  uloženi  s  radami  stiřibrnými,  jcjichi 
těšeni  se  ▼  sonkromnich  nikoa  dědie&v  Popova  son- 
střeďoje.  B.  1868  otevřeno  bylo  v  těehto  okmaich 
16  radoiků,  s  nichi  11  do  Karkai^inského  okruhu 
připadalo,  fi)  V  AI  taji  jsou  nejmocnějSi  ložiska 
mědné  rudy  ve  skupině  Ubinských  a  Ust  Kameno- 
l^orských  radnikA,  sejmena  je  rudnik  Talovský,  v 
prvni  skupině  položený,  ne|přednějži  s  mědoýeh 
rudniků  Altajských,  po  kteréonž  pak  v  druhé  sku- 
pině rudnik  Bělousevský  následuje,  y)  Četné  mědné 
radnikj  okruhu  Blinusinského,  o  kterýchž  při  stiři- 
bře  promluveno,  jsou  nyni  vesměs  opuStěuj ;  totéž 
plati  o  mědných  rudnidch  Nerěintkého  báň- 
ského okruhu,  kteréž  pospolu  te  stfibrnými med 
řekami  Ononi  a  Jugodou,    xvláStě  okolo   řekj  Agy 

Soloženy  jsou,  pro  obecný  úpadek  pak  Nerčinského 
áňského  průmyslu  nyni  taktéž  se  nedělígL  d)  Yft- 
bec  jsou  Altajeké  stříbrné  couky  skoro  vesmés  pro- 
váseny  kromě  olova  i  mědí,  takže  by  celkem  skoro 
na  viech  hutních  aávodeeh  Altajských  zároveň  se 
stříbrem  i  měď  dobývati  se  mohla,  kdyby  dobývání 
její  na  ujmu  nebylo  výtěžku  stříbra.  Následkem 
toho  obsahuje  i  měď  Altigská  8  14  solotniky  štíří- 
bra  v  1  pudě  a  stíFedním  ěíslem  bývá  v  t  pudě 
mědné  rady  tohoto  kovu  2*7  liber,  jakkoli  jsou  rudy, 
ivláitě  B  výie  vspomenutých  radník&v,  kteréž  i  4 
libry  v  1  pudě  obsahují. 

8.  Veěkeren  výtěžek  mědě  ve  vlastní  imperii 
obnáSel  r.  1863  286.446  pudAv  82  Ub.  čisté  mědi, 
v  centiosti  8,140.906  rublů  (1  pud  po  11  r.),  na 
nějž  8,818.448  pudův  2  lib.  rady  k  tavení  pHSlo. 

a)  Nakásennýoh  Ur alských  sávodeeh 
vytěžilo  se  28.421   pudův  36  lib.,  při  čemž  oučast- 


605 

nllo  Be  jak  ▼  bánitfa*  tak  ▼  láTodtch  2152  dfilníkfL 
Na  soukromnícb  láyodech  ▼  Uralskýeh  a  Za- 
▼  olžtkých  gaberniieh  praooyalo  €374  dSlni- 
kůf  pft  demš  7,178.503  pudy  mSdné  radj  pro- 
plavily, kteréž  202.839  pd.  36  Ub.  disté  mědS  vy- 
daly. Dle  toho  dobylo  se  téhoi  roka  ve  vlastni 
imperii  evropské  230.931  pd.  32  lib.  BM  médi 
prad  8.526  dělníků,  což  finí  70%  veSkerého  vf~ 
téžkn  mědi  ve  vlastni  imperií. 

b)V  Altaji  plaví  se  měď  v  jediném  sávodě  So- 
snnském',  ve  sknpíně  Obských  iávod&  na  sev.-táp. 
Barnanla  položeném,  kterýž  ze  255.264  pd.  mědné 
rady  33.000  pd.  éisté  médi  vytěžiL  V  oblasti 
Sibiřských  Kirgijsův  vytěžďy  3  tamějSí  lá- 
roven  pro  tavení  stříbra  činné  sávody  (Spasský, 
Aleksandrovský  a  Nikolajovský)  ze  87.099  pd. 
rady  4.447  pd.  31  Ub.  ěisté  mědě;  výtěžek  Zi- 
ka vkazskýeh  závodů  obnéXel  pak  toho  roka 
16.096  pd.  12  Ub.  mědě,  na  kteréž  285.631  pd. 
rady  navozeno  bylo.  V  Altajském  sávodě  praco- 
valo 229dělníkův,vZákavkazskýeh  1.064  dělníků  v.") 

3.  a)  Největší  závody  v  řiSi,  zejm.  takové, 
jejichž  výtěžoK  100.000  rablů  cennosti  převvloval, 
jsoa  Nižnětagilský  v  Permské  gabemii,  knížatům 
Dei^dovým  náležitý,  kterýž  r.  1863  109.262  pd. 
24  lib.  v  cennosti  1,256519  rablů  vytéžil,  a  jehož 
výroba  tedy  38%  veSkerého  výtěžka  mědě  ve  vlast- 
ni imperii  dosahuje.  Po  něm  je  největSí  Suzum- 
ský  závod,  kabinetn  císařskéma  ovSem  náleží^, 
jehož  výtěžek  33.000  pd.  v  cennosti  379500  rublů 
obnášel.  V  závodě  Verch-Isetském  (v  g^b.  Perm- 
ské, 2  versty  nasev.-záp.  Jekaterinburka,  vlastnictví 
Jakovlevýeh)  vytěžilo  se  t  r.  18.285  pd.  v  cennosti 
210.281  rablů,  v  Polevském  17.995  pd.  v  cennosti 
206.951  rablů;  po  nich  měl  jen  ještě  závod  Bogo- 
javlenský  (v  SterUtamackém  dj.  Orenbarské  gub« 
náležitý  ŠaSkovo)  výtěžek  nad  100.000  rublů,  poknd 


^)  V  království  Polském,  kdež  gub.  Radomská 
bohaté  coaky  mědi  má  (zejm.  ok.  Kielec  a 
Chfčin),  vytěžilo  se  r.  1863  7723  p.  mědě  v 
cenností  84.953  r. 


606 

06  V  něm  10.740  pd.  mSdi  ▼  eennoati  123.510  ra- 
blft  dobylo. 

b)  Co  86  pomSraého  výtěžku  &li  proc6Qtné 
soudržnosti  mědě  (v  1  pd.  rudy)  do^$6,  tož  stojí 
na  předním  místě  Ahajské  rudy,  kieréí  vjkasují 
v  1  pd.  rudy  3  lib.  60  sol.  mědě.  Po  nieli  náslo- 
digí  Zákavkazské  (2  Ub  21  zol.),  pak  Kii^^iaské 
(2  lib.  3  zol ),  Bogotlovské  (1  lib.  43  sol.),  Oren- 
burské  (1  lib.  20  zol.)  a  Permské  (1  lib.  9  soL). 
Sudy  všech  ostatních  kraj&  drží  pod  1  lib.  mědě 
y  1  pd.  rudy,  a  nejchudší  jsou  sejmena  rudy  Ka- 
saňské  gubernie,  kteréž  y  jednom  pudě  toliko  64  aoL 
mědě  obsahuji. 

YI.  Želeso.  Z  kovů  je  ovSem  želeso,  jako 
yiudež  na  světě,  i  v  imperii  ruské  nejvíce  rozšířeno, 
jakkoli  zvláště  na  starších  útvarech  v  dělném  množ- 
ství se  vyškytá,  krajiny  pak,  na  mladších  útvarech 
položené,  kteréž  ovšem  v  imperii  drži  převahu,  buď 
dokonce  jeho  práadny  jsou,  buď  jen  v  obmesené  ko- 
likosti je  obsahují, 

1.  Nejdůležitější  naleziště  želesa  v 
evropské  Susi  jsou  kromě  Polských  homatin  a  Fin- 
landie  obzvláště  v  gub.  Olonecké,  pokud  ona  totiž 
k  Čudské  planině  v  širším  smyelu  náleží,  nejvke 
pak  y  Uralu  a  Donecké  kamenouhelné  pánvi  <ŠU  v 
střech  Lugaňských. 

a)  Železná  ruda  Olonecké  gubernie 
objevuje  se  vesměs,  podobné  co  ve  Finlandii  a  sou- 
rodných  končinách  gub.  Archangelské ,  ve  vidu 
blatné,  ocelkové  i  magnetové  rudy.  Blatná  ruda 
dobývá  se  skoro  ze  všech  slatin  na^ezemých,  zvi. 
v  Pověneckém  a  Petrozavodském  Újezdě.  Ruda  ocel- 
ková i  magnetová  nalézá  se  vesměs  v  sousedství 
dioritu,  prostupujícího  zvi.  při  j.  Oněždcém  na  po- 
četných  místech  žulové  hřbety  a  pláně,  kteréž  i  do 
jezera  samého  ostrožnami  vnikají  (odtud  ,Jezemí 
železo*"). 

b)  Ruda  železná  v  Uralu  je  hlavně  ma- 
gnetovaného ocelková,  i  provází  vSudež  selenoka- 
men  v  mohutných  coukách  i  kahanech,  tak  ie  ta- 
kořka  celé  hory  (srovnej  popis  Uralu)  s  aí  se 
skládají. 


«07 

e)  Ka  siepeeJi  Lugaňs^ýeh  aal^aaji  te 
2  cfamhy  želes«,  totíi  hnědel  »  šeleim&k  nliUčitý,  a 
to  skoro  Týhradně  v  břidlicích  kaineBoiiheluýeh, 
hnědel  někdj  i  na  váp^iei^,  jako  ve  rftkoU  Ka- 
raknhy  při  ř.  Kahnjnse  a  j.,  »  uhličitý  ždesňák  i 
y  piskách  křidového  dtyam,  a  yiak  vždj  jen  r  hní- 
sdecdi.  NejbohálSÍ  nálesiStě  hnědde  json  bl|2e  Gfo* 
rodiSde,  pak  y  pořiSi  ř.  Lng^aně,  ok.  Jyaaoyky  a 
Payloyského;  ncjmoenějSijsoaconkyželesňikn  nhli- 
éitého  ydoHné  ř,  €k)yenné,  a  yftbec  y  okresu  Ka- 
menských  uhelen  (srovn.  niie). 

d)  Počet  rndníkftt  r.  1863  dějnýeh,  není  s 
jntoton  ze  ySeoh  končin  bHže  snám.  V  Oleneekém 
horském  okruhu  (káz^iném)  bylo  jich  ySak  t*  r^  4fr, 
y  Ziatoustoyskim  okruhu  (kásenném)  9,  y  Oc^obU^ 
godatském  3,  ^  Jekatenooburském  (oba  kásenné) 
jen  1.  Seukromni  ziyodj  y  Uralu  a  sousedních 
^bemzich  zásoboyaly  se  t.  r»  b  1109  mdoik&v,  s 
nichž  bylo  ye  VjsÉské  gubernii  (v  új.  Sarapul«kési 
a  Čerdyaském)  ^61,  y  rosU  újeidech  Pevmské  ^i- 
bemie  871,  ye  Vologodské  gnb,  {r  újesdé  Usisyi^* 
ském)  46,  po  Orenburské  gubernii  81j  a  7  Uralu  a 
Poduridskýck  náhornícfa  rovinách  yůbec  1123  řud^ 
níkůyé 

2.  V  Sibiři,  zyl.  ye  yýobodni,  je  dle  geologi* 
ckě  poyahy  její  žďese .  mnohem  rosi^enéjěi,  ano  i 
celkem  l^éi  (Joomé  Uralu),  nei  y  en-opská  části 
imperie.  Pro  osobité  národohospodářské  poměry  Si- 
bíře,  o  nichž  vícekrát  mluveno,  má  ^iak  dobývání 
ieleaa  i  založený  na  něm  průmysl  yesměs  jen.  skrovný 
výenam,  i  podnes  počítá  se  tu  dobývání  slata  za 
nejyýhodnějSí  horaickou  živnost. 

Nejbohatší  ložiska  železa  nalézají 
se,  jak  se  z^  ve  třech  kamenouhelných  pánvích 
Sibtírskýeh,  totiž  v  Kuznecké,  Angarské  a  Lenské. 
ayVKuzneeké  pányi,  pio  40.000  Q  voratáoh 
rozložené  (sroynej  ná^l^AJ**)*  j^yí  se  ruda  železná 
zvi.  y  podobě  bobovhe,  ktorýž  30—40%  železa  drží, 
a  společnic  s  uhlím,  nebo  i  y  pískovcích  uložen  jest 
Jeětě  hojnější  je  vSak  hnědel,  jakož  J  hlinitý  že- 
lezňák, jež  se  ve  vápencových  slujíďi  a  březnech 
čili  jainách    (podobně  co   v  Tříhiavské    skupině  v 


008 

Krajiné)  pospolu  skoitmi  diluTiilníeh  svírat  a  tIu- 
deS  ▼  tomto  kraji  aapadajf,  a  to  ?  Jcabanech  něko- 
lika liber  a  dmkdy  i  160  pndův  (dle  Ha^emeistra), 
kteréš  mnohdy  i  na  samém  povrchu  mocných  dila- 
Tiálaieh  hlin  leži,  tak  že  dobyrinf  jich  velmi  snadné 
jest  (iaehty  nebo  Stcďami,  nejvýi  60^  hlonbky),  a 
tndiS  dolováni  hornické  skoro  vindei  laměňaje. 
fi)  Ale  i  kromS  UAeto  okresu  jsou  náleiiiti  želesné 
mdj  v  ostatním  Altaji  vesmés  hojni,  avláité 
dfiležité  je  viak  vyskytiní  se  maketové  rudy  jak 
v  Kuzneckém  AliBJi  (asi  160  verst  od  Tomakébo  sá- 
vodu  v  tak  svaném  Suobarinském  rudníku  a  to  v 
diorítovýoh  skalách,  jichi  ruda  drií  60%  «istého 
ielesa),  tak  ivláStě  na  pravém  břeha  ř.  Baehtaray 
nedaleko  mSdného  mdníka  Buohtarminakého,  kdeŠ 
ohromné  ložisko  magnetového  šelesňáka,  ale  po* 
hříchu  netěžené,  se  nalesá.  f)  V  Angarské  ka* 
menonhelné  pánvi  jsou  posud  dvS  náloBiitS 
ieleEué  rudy  snámá,  a  nichž  jedno  blíže  aávodu 
Nikolajevakého  (v  Nížutudinském  okruhu)  leží,  druhé 
nedaleko  Bratského  Ostroga  ve  vsi  Dolonovekém  se 
nalesá.  První  ložisko  obMhuje  plásty  hnědele,  8 — 
10  verikAv  mocné,  druhé  svláltě  ocdkovou  rudu, 
kteráž  i  nedaleko  ústí  Angary  do  Jeniseje  ▼  plá- 
stech 8—12  verikftv  tl<mSté  uložena  jest  <r)  I  f^ 
vrchním  Jeni seji  jsou  četná  nalesiátS  roaličné 
rudy  želesné,  na  kterých  v  minulém  .století  sem  a 
tam  i  hutě  ustrojeny  byly,  jako  nedaleko  ústí  Tuby 
tak  EV«  Príbinský  sávod,  který  po  r.  1771  i  26.000 
p.  želesa  do  roka  dával,  r.  1882  viak  savřen  byl. 
•)  Vehni  bohaté  je  uložení  rudy  při  řece  Leně 
v  plástech  hnědého  uhlí,  kteréž  se  níže  ústi  ř.  Bo- 
tomy  na  1800  verst  po  Leně  dolů  táhnou,  a  v  sou- 
vislosti jsou  s  mocnými  ložisky  při  ř.  Botomě  samé, 
pak  pH  ř.  Yilíuji  i  Aldanu.  Po  VUjuji  táhnou  se 
sejmena  ložiska  tato  na  délku  600  verst  až  k  ústí 
h  Marchy,  na  Aldaně  pak  délkou  400  verst  až  k 
ústí  Maje.  Sudu  těchto  konéiil  tvoří  hlavně  hně- 
del a  krevel,  který  při  ř.  Botomě  (asi  80  verst  na 
vých.  Jakutska)  v  kahanech  rosličné  velikosti  v  ná- 
nosnýeh  slojích  v  hlubině  8—4  se  odkrývá,  a  do 
hloubky  2—4  sažeň  od  Jakutúv  i  Rusův  (aai  4600 


^09 

ptt4i^  á^  roka)  49«tlý%i  dflMi  «9ivif  e  vdUK  trcLo- 
býrá.  Při  i.  AlAann  sbiraji  ináa  {Ufát  neš  j«  Bo- 
tomiká)  toliko  v  řeM,  kd^to  p)a  ViUnii  podokaé 
vfkoff  «•  déji,  eo  při  BotomS.  O  Nej  východnější 
aaámó  a  dSlané  ložiako  rady  , v  Sibiři  nalesá  le  na 
sáp.  sklonu  Jablonaébo  křbete  vokrnhu  Ner- 
ěinskéA  na  28  fárat  Tcdálí  od  FetropavloTského 
(šelemého)  lirojdo.  Zde  leši  tak  sv.  Baljaginský' 
rudnik,  v  nSmi  na  hnědel  a  magnetový  šele«áák  sa 
ddkijli»  ktorýi  ▼  conkách  6-^8  eašeá  mocnosti  mei6Í 
žoldu  a  poi^/rem  pochází,,  a  20'->24  lib'  želesa  v 
1  pudě  máj  drži.  Podobaá  ložiaka  magnetové  rudy 
}8oa  jeitě  v  Zabajkalské  oblasti  re  vrohoviiti  řeky 
UruljuBgy  nedaleko  Kondnjevského,  které  se  ale 
posnd  nedělají,  fj)  Hory  Kirgisské  jsou  na 
rudu  želesnoui  jak  se  sdá,  chudé,  hojnéjéi  jsou  lo- 
žiska, rody  inagnetové  a  ocelková  v  horách  oblasti 
Sedmiřičné,  kdež  sejmena  na  vrchoviiti  ř.  Kopalky 
moené  plásty  j^í  na  jevo  vycházejí,  na  kteréž  jii 
Ba  starých  ^ilv  (soudic  podle  hald  a  strosok  ve 
vůkolí)  hojně  Se  dolovalo.. 

3.  Žeiesné  hutě  a  spojené  s  núni  větSim 
dílem  sávody  aknjňovaci  nalesají  se  ovSesa  nejvíce 
v  sousedství  rudnik&v  a  lesův,  jelikož  skoro  věecky 
iruaké  aávody  železné  prostředkem  dřevěného. uhlí 
své  nidy  taví  a  ostatní  dílo  vykonávajíc  Pravidlo 
ono  platí  vSak  jen .  pro  iTralské  závody  v  Širším 
ssnrslu  slova,  jakož  pro  veěkery  Sibífské*  Ve  stře- 
dní Buai  n;dézá  se  vSak  velké  množství  závodův, 
tak  zvanýioh  Podmoskovských,  kteréž  po  vSech  gu- 
berniích vůkol  Mx)skvy  roztrouSeny  jsouce^  menším 
dílem  vlastní  rndníky  m^U  uýljirž  železnou  rudu 
i  staré  železo  z  vůkol.  gub.  přeli vají,  nebo  i  Uralskou 
litinu  zki^ůají  a  dále  obdélávaji*  VeSkera  výroba 
železa  děje  se  tedy  ive  vlastní  imperii  Buské  hlavuě 
ve  dvou  velkých  prostorech  <S.  okruzích,  totiž  v 
Uraiském  a  Podmoskovském.  Uralské  závody  jsou 
pak  buď  kásennébuď,a  to  větSím  ěislem,  soukromní 
a  obsáhiqí  vfieol^  zivody .  železné  v  gab.  Permské, 
Orenburskd,  Vjs^iské  a  Volngodské;  Podmoskovský 
ekmh  ielaniýoh  závodfiv  pojímá  pak  v  sobě  vSecky 
•ávody  železné  v    gub.    Vladimirské,    Nížohradskéi 

«9 


610 


Itostromrirt,  Tambot^i,  Pie&iiniké,  -ftjanáaké, 
OrloTftké,  Ttátké  a  Kalnšslié.  Ktůmé  toho  jsou 
mule  okráhy  ruského  šelAKi^oferf  y  gtib/  OkmMEé 
a  JttkaterinoBlaviké,  pak  vTomsk^  a  Irkittské  goh, 
a  Zabajkalfké  oblasti  ▼  Sibífí,  kteréž  jea  po  1  lá- 
TocK  čítají  a  do  kásemiého  oknihv  Olonfekého  a 
Lvgaňského  náleši  nebo  t  báiíMéni  okrota  ITeW^- 
ftkém  a  Alti^ském,  kabiaeta  oiiařskénra  příidiiiaý«h» 
póMtěoy  jsou. 

a)  Uralské  aárody,  baď  káseaaé  buď  aou- 
kromni,  tavily  r .  18^8  24,004.378  pudibr  želemé 
rady  a  dobjly  z  toho  HtiBy  šdíesné  11,991.451  pudů. 
Knjného  Me^a  dob^rio  se  t.  r.  na  niob  4^994^400 
p.,  železa  pudlinkorého  4,221.690  p.,  roiliéaé  pak 
ocele  118.201  pndů.  DSlnfkůy  zaméitnáyalj  tyto 
sávodj  78.645.  o$  Ká senné  sAyody  Uralské  ') 
leii  yesmés  y  Jekaterinburském ,  Zlatonstoyském, 
Gk>roblagodat8kém,  Bogoslovském  a  Votk^Mkém 
biňflkém  okrnhn  (tento  y  újeidé  Sarapnlském  |^. 
Yjatecké),  a  výtěžek  j^Hoh  obnášel  t.  r.  1,291.540 
pad&  litiny,  s  kteréž  377.240  p.  knjného  želeaa, 
(893.990  p.  pndlinkoyébo)  a  45.249  p.  ocele  pfi  8038 
dilníeÍGli  zděláno  bylo.  Rndy  pak  nay^eaio  na 
yysoké  pece  2,348.649  pndůy.  fi)  Sonkromni 
závody  Uraiské  vybily  t.  r.  pomoci  70.509 
děhiikfty  z  21,655.729  p.  naveSené  rndy  10,699.911 
p.  litiny  a  z  ni  4,617.160  p.  knjného  železa,  (3,827.700 
p.  pndUnkovébo)  a  72.951  p.  oaele.  Výroba  jejieh 
na  snrovéin  železe  byla  tedy  vfee  než  lOkvát  větíli 
nežli  na  kázenných  závodech,  výroba  kujného  žele- 
za na  nich  více  než  12krái,  pndlinkovéfao  železa 
lOkrát   větSf    než  na    kázennýeh  závodech,  kdežto 


^)  Jsonf  to  zejména  v  báňském  okruhu  Je- 
k  at er I n burském: závod  Jekaterinburaký,  Ni^ 
žněisjetskýa  Kamenský ;  v b.  okr.  Z 1  at on^  t  o  v- 
sk  ém,  Artinský, Kasinský,  Satktnský,  a  ^Zlatou- 
stovský,  vb.okr,  Goroblaf odatském  Kui- 
vinský,  Tnrinský,  Baranlíinsb^,  VrclHiéfoaraii- 
Sinský,  Nižnětnrinský  a  Serebijanský ;  r  B  o  ^  o- 
slovském  a  Yotkinském  b.  okr.  aoujmatt- 
-  ué  závody. 


ktmUt  mritíSM  jtn  pro  potřeba  jroj^kA  |b  floty  pr^- 

b)  Závody  Podmoskovtké,  jakkoli  cbstí 
&tné^  ii«BMí)í  té  rossáblofltí*  aniž   Ukoyé   dokona- 
losti ▼  profltíMciefo    rýro^y    jako  vávodj  Uralaki, 
kteréž    buď  kázně  buď  velmožům   ruským  nále^  a 
todíŽ     TětSifli   a  laoinějlim    kapitáleoii    pr^^uji,  ne- 
bMic  ani   k  pomu^  šě    drahota  n^ly*   >  reilikýoh 
Tadáleooeti  do  Podmoakovakýoh   aivodů   dovážené, 
výtobu  želma.v  nich  vcaatSoíS  stéž^je,  a  kromě  toho 
při  •krovné  to^oze  lesftv  v  gnh^   stiFedornakýeb  i 
paHvo  mnohem  dražěi    ject.    Jelikož   závody    tjto 
itaré    železo    vludež    k    rudě    mísini     přiměiuji, 
praoi^ce  zároveň  k  potřebě  řemesel  a  fabrik,  odtud 
z^^uji  se   vesměs  výroby  oeele,  která  tudíž  jediné 
v  Uralm  (a    v  8ibiH)  se    vydělává.    Málo  které  z 
těúhA^aávodftv  jsou  vžak  podlovaeimi  peemi  opatřeny, 
•dtod  je  i  množství   pndlinkového   železa    y  nicb 
neveliké  (t.    1863  $il.595  pndův).    c^  Závody  Pod: 
moskevské  tavily  r.    1863  5,921.117  pudů    rudy  » 
vytěžily  z  ni  2^744.202  p.  Utiny,    z  které    se  pak 
422.937  p.  Jrajného    želeaa    dobylo.    Závody    Ko- 
•ttoMaké  gubenúe  stály*  tehdáž  docela,  závody  Tul- 
ské  gnb>  dobývaly  toliko   litiny;  největSi   pak  byl 
výtěiek  závodův  Kalnžské  gub.,  kteréž  1,083.799  p. 
litiny  dobyly  a    tadíž>  82%  velkeré    výroby  Poi- 
moakovských  závodA.v  měly.    Podobně  vytěžily  zá^ 
vodf  Nižehradské  1,071.418  p.  litiny»  což  číi,lí  317, 
víi  výroby   Moskovského  okruhu,  tak  že  na  závo- 
dy Nižehradské  a    Kalužské    pres  •  $3%  veSkerého 
výtěžku   železa   v    střední  Buši    připadá,  v  kteréž 
jen  jeStě  závody  Yladisadrské  a  Tambovské  gubernie 
přee    130.000  p.    výtěžku  vykazovaly,    fí   Naopak 
skloňovaly  závody  Kalužské  jen  J35*42dp.  železa,  zá- 
vody Xižehradská    110.005    p.,  závody  Tambovské 
g.  pak  159.260  p.,  naŠež  se  tuto  nejen  veškeren  vý- 
těžek litiny   siGirové  (173436  p,),  nýbrž    i  veSkeren 
výtěžek  a  jMtdlovaoieh   paoi  (63.362  p.)  obrátil.  Y^i- 
kee  nalcaaji  se  pudlovaai  pstce  j   Poámoskov^kém 
ekrnha  jen  .v  gnb.  Nižej^r«<Ukái  yiaétoJfrskéi  Tam- 
bovské  m  Kaliužakéi    zcÁ''^^'^    P^  j^   výroba  pi^ 


61S 


dUiikotéte>  «6léu  >  NfiMoradiké  pA.  8Mt  tMÍ 
nelU  ▼  ostiUnieli  ^  j.  <<MI»912  p.)  r)  Poéet  dftiaiků, 
při  PodmoskoTských  sáTodech  praoajiofch,  obnáiel 
r.  1808  16.849  osob,  s  fahot  na  KaloŠskoti  gah. 
6071,  aa  Níšekradskoa  8876,  aa  Tambovskov  a  Via- 
dimirfkou  přes  2000,  na  Pansinskou  přea  1000  osob 
^jpadalo. 

c)  Kásenné  sáfVMlj,  kromě  téehto  dvoa  ve^ 
kých  okres&v  iétosniekýoh  poloiené^  jsoa  Konéo- 
serský  lávod,  t  Petroiávodském  úJMáě  Ok>- 
necké  gab.  nedaleko  soi^jmenného  jeiara  leiioi  (r. 
1707  od  Petra  Velikého  saraiený),  pÁ  Lngaňaký 
sávod  y  i(^*esdn  Slavjánosrbskte.  První  sávod, 
majicí  46  radnikAv  jeaemýoh  a  blatnýeli,  vytěžil  r. 
1868  146.648  p.  Utiny,  s  kteréž  viak  jen  1.660  p. 
T  pmtoyé  ieleso  obráceno  bylo,  pH  ěemž  1064 
dělníkův  se  saměstnávalo.  Kromě  toho  staví  se 
v  témž  újesdě  drohý  aávod,  tak  svaný  Valaimiaský. 
Závoď  Lngaňský,  dHve  Jekaterino^vským  nasva- 
ný  (od  r.  1796),  tavi  radu  výhradně  jen  prostředkem 
kamenného  ohíi,  vytěžil  vlak  jen  při  606  dělnicích 
r.  1863  I  11.816  p.  rady  8.896  p.  miny,  jakkoH 
výtěžek  jeho  r.  předchostho  8000  p.  obnáiel. 

d)  Ve  veěkeré  Sibiři  praoají  na  tas  ěas 
jediné  4  želesné  hatě,  vesměs  s  hamry  spojené,  i 
nichž  sávod  Oarjevský  a  Tomský  do  Altoje  náleli, 
Petropavlovský  v  Nerčinském  okrahn,  Nikolajovskf 
pák  v  IHžně-Udinském  okrohn  gab.  Irkntské  leii; 
tento  jest  kázenný,  ostatní  náleží  ekař.  kabinetn. 
JeBtě  r.  1861  byl  v  Jenisejské  gnbernii  káaenný 
závod  Trojický  v  činnosti  (zároveň  solný),  jehož 
výroha  viak  r.  1862  zastavena  byla.  Altajské 
závody  vytavily  r.  1863  60.890  p,  rady,  s  kteréž 
dobyly  24.166  p.  litiny,  jež  vesměs  na  výrobu  kiý- 
itého  železa  (18.892  pndft)  a  ocele  (780  p.)  obrá- 
cena byla.  DélníkAv  b^o  plň  nich  826.  Nikola- 
jevský  závod  přetavil  r.  1868  104*866  p.  rady, 
z  ěehož  yyra^l  80.180  p.  Utiny,  z  kteréž  pak  16.464 
^.  kujného  železa  při  897  dělnících  del^yto  bylo. 
Petropavlovský  sávod  měl  r.  1863  výtěžek 
84.680  p.  miny,  z  kteréž  dobyto  24^44  p.  kujného 
Meaa  a  801  pud   oo^e,  pH  čemž  498  délníkftv  v 


6ÍS 

ABnottl  byU>.  Velk«réA  Výtlžék  Sibíři&ýoli 
sáTodŮY  obniSel  tedy  toliko  88.967  p.  litiny,  s 
ktoréS  158.601  p.  kujného  Železa  a  1681  p.  ocele 
xidéláno,  pH  SemS  1216  dSInikův  le  samSstnávido. 

4w  Uáni-li  se  součty  Týtělka železa  ze  ySech 
▼Stiích  a  menSfch  železnickýcíi  okťesft  vlastni  Ink- 
perie,  toi  shledává  se,  Se  na  Ruo  a  Sibiři  r.  1868 
celkem  81,0^.016  p.  Železných  rad  vytaveno  bylo, 
z  kterých  14,904.864  p.  snrové  Utíny  v  cennosti 
tO,T98.674  r.  76  kop.  (1  pud  po  69  kop.)  dobyto 
jest.  YeSkeren  výtěžek  kujného  železa  obnáSel 
pak  t.  r.  5,500.690  p.,  ocele  119.696  pndů.  Železa 
t  pndlovacích  peci  pák  dobyto  6,064.014  p.  a  při 
v^kerém   dfle    zaměstnávalo     se    99.257   dělnikftv. 

a)  V  porovnáni  s  r.  1862  nkazaje  se  vSndež 
přMstek  a  sice  vzhledem  k  litinS  o  1,900.000  p., 
vzhledem  ke  Irajnému  železu  o  800.000  p.,  vzhledem 
k  pudlinkovémn  železu  o  760.000  p.,  kdežto  podert 
ocele  byl  právě  r.  1862  skoro  o  1000  p.  větií.  R. 
1861  dostihla  viak  výroba  surového  železa  17^2 
mil.  p.,  roku  1860  dokonce  18,198.000  pudů,  při 
čemž  vSak  výtěžek  kujného  železa  byl  menši,  vý- 
těžek pudlinkového  železa  O  700.000  p.  větěi  neŽ  r, 
1863.  Z  toho  pozorovati  jest  značné  kolísáni  se  výro- 
by železa  v  rozličných  létech,  kteréž  v  předcho- 
oích  periodách  jeStě  značnějSi  bylo.  račina  toho 
hledatí  náleží  mezi  jiným  zvláště  buď  v  nedůstatkn 
vody,  buď  v  povodních,  kterýmiž  ruské  závody,  jako 
skoro  výhradně  vodní  silou  pracující,  často  navStě- 
vovátay  bývají.  Porovnávají  li  se  pak  výtěžky  dřevních 
dob  š  nynějším  stavem  Tuského  železnictví,  tož 
nelze  povlovný  sice,  ale  rozhodný  pokrok  aspoň 
tzhledem  k  Iftlně  upHti,  ana  v  opak  výroba  kuj- 
ného Železa  rozhodně  se  zmenSila.  Tak  obnášel 
průměrný  výtěžek  litiny  v  periodě  mezi  r.  1838—44 
Í0,4dl.000  pud&v,  v  době  mezi  1844-^60  11,6$2.000 
p.,  kdežto  naopak  pr&měrný  výtěžek  kujného  že- 
lena již  v  oné  době  na  6,926.000  p^  se  postavil,  v 
druhé  až  na  7,710.000  p.  se  povýšil,  nyní  pak  na 
5Va  núL  p.  opět  poklesnul,  Čehož  původ  nepochybně 
lr  tom  hltati  náleží,  že  se  nyní  na  Rusi  vyž^  mě* 


614 


vi,  neili  před  tím. 

b)  Porom^í-li  86  niMt  sebon  výtfiiky  j#^M- 
tUvých  druhů  želea&  v  evropskié  íSMí  impflti#  a 
^ibtí^e  vzhledem  k  veSkerémn  ▼ftSIkn  v  iniperii, 
^t  yychásí  na  jevo,  že  celkem  Sibiř  v  žeiemto 
prfimyelu  niském  flkrovo^o  v^aoaam  má»  po^md 
Utiž  j^  0-W7o  v«i  litiny,  1  OS^/o'  knjnébo  šeksa  a 
1*28%  cx^^le  vjrábí,  kdežto  na  evropskou  KaaM*41, 
98-95,  9$-72%  dotyčných  druhův  vypadé*  Káaena^é 
a  c«ÍRařflké  závody  vyráb$ji  celkem  9*7%  li- 
liuy,  7  47o  kujného  železa  a  38'd%  0<^e  nsh^edem 
k  veSkerému  výtažku  ve  rlaatoí  iiopecií,  kdteito  vý- 
tažek sonkromnich  závodův  903,  92'6,  6^  1%  vy- 
náSi.  Zvláště  sajimavo  jefit^  sledovati  výtéžek 
UraUkých  závodův,  kteřýi  na  80*0%  litiny, 
90'87o  kujného  železa  a  98*5%  ocele  se  šitovi,  z 
^^ož  veliká  důležitost  IXrala  ve  yeSkerém  náiod- 
aím  hospodářství  Rusi  na  jeve  vychází,  pokud  %&tíi 
určeni  má,  nejen  znaSnoa  ^ást  evropské  Rusi,  ný- 
brž i  veškerou  soukromni  společnost  Sibiřskou  že- 
lezem a  železnými  tovary  svými  zásobovati,  jelikož 
výroba  císařských  a  kázenných  róvodů  ▼  Sibiří 
skoro  výhradné  na  potí^ebu  káÁay  se  obraci.  ^) 

5.  Koku  1863  nalézalo  se  celkem  yre  vlastoá 
imperii  Ruské  S7  závodův,  kteréž  k  vét$im  lUUežely, 
siajice  výtěžek  výroční  nad  100.000  n)blů,  pH  deníž 
se  cennost  všech  tovarův  železných,  která  ma.foa* 

»)  Petrohradský  týdenník  z  r.  1866  (í.  52)  avo^ 
veSkerea  výtěžek  surové  lUiny  k  r.  18^3  ^ 
vpoČtením  Polska  a  Finlandie)  v  e«lé  impe- 
rii na  18,404.000  p.  v  cennosti  9,304.0iOO  9. 
(1  pud  po  59  kop.),  výtěžek,  kuýnéhe  A  po^n^ 
kového  železa  na  11,998.500  pudů  v  cemuMtí 
17,998.000  r.  (1  p.  po  1  r.  49  k.),  ocele  14^1.000 
p.  v  cennosti  500.000  r.  (1  p*  po  3  r.  46  kop,), 
odkudž  by  tedy  po  odrážce  hořejSIcb  i^Sil, 
vlastni  imperii  svědčících,  na  výrobu,  ksálo^stri 
Polského,  a  Finlandie  3,500.200  pudů  Mtinys, 
1,438.800  p.  kujného  a  pudlinkovébó  šelÁaa  « 
25,300  p.  ocele  vypadalo. 


615 


lUbýeh  iMitíclr  «  «{»oJ8]iých  i  nimi.ttrojiáekých  dH- 
nieh,  r«  18é3  hotoTeny  byly,  ovSem  rjlačaje.  Z 
onéch  87  v-elkýoh  i^  vodu  v  bylo  jen  10  káaeii- 
ných,  ostatní  náležely  soukromním  vlastoikftm. 

a)  Byly t  to xejmena  i  kázenných  závod  Ka- 
ia6Q8ký  a  lifižaěifljetský  (v  Jekaterínbnrském  báň- 
flkám  okroha),  v  Goroblagodatském  okruhu  zárod 
KttSvinský,  Vrehně-TorlMký,  Nižně  Turinský,  Ba- 
fanfiifiský  a  Serebijanský,  pak  závod  Votkinský  v 
-soi^menném,  a  Alexandrovský  (ručničný)  v  Olone- 
ekém  okruhu,  z  nichž  zvláStě  předposlední  měl  rý- 
těžek  surového  železa  v  cenností  670.000,  po^lediní 
v  eenvosti  435.000.  fi)  Ze  sonkromních  zá- 
vodův  nalézalo  se  v  Permské  gubernii  48 
závodův,  kteréž  týrobu  nad  100.000  rublů  měly, 
mezi  nimiž  závod  Nejvo-Alapajevský ,  Sylvinský, 
Bisvdinský  a  Nižně- Tagilský  za  více  nežV2  milí.  ru- 
blu surového  a  kujného  železa  a  ocele  vyráběly 
( Vrchný- Galdinský,  který  je  vůbec  největší  v  impe- 
rii, i  za90&.000  rublů).  Mezi  4r>600000  rubly  ob- 
.nášela  výroba  jeStě  v  závodu  Oermazském,  Oéer- 
ském  a  Lysvénském,  přes  300.000  rublů  v  závodu 
-Nižně  Saldinském,  Lajském,  Nejvo-Šajtánském,  Ni- 
žněserginském,  Kaslinském,  Bilimbagevském  a  Do- 
brijanském  (pospolu  s  pomocným  závodem  Sofíj- 
akým).  y)  V  Orenburské  gubernii  mělo  jen 
9  ^vodů  výrobu  vySSí  100.000  rublů,  mezi  nimiž 
Katav-Ivanovský  378.000  r.  vytěžil,  ve  Vjatské 
gub .  je  toliko  5  velkých  závodův,  z  nichž  největSí 
Jest  Choluninský,  kterýž  s  pomocným  závodem  Bo- 
gorodským  výrobu  v  cennosti  308.000  pudů  v  vy- 
kazoval. Vladimírská  gub.  má  jen  2  velké  zá- 
vody (Gusjevský  a  Železnický) ,  Nižehradská 
gub.  6,  mezi  nimiž  závod  Yykiinský  výrobou 
607.000  rublů,  Djevský  výrobou  392.000  r.  vyniká. 
Kal  už  ská  gubernie  má  4  velké  závody  (Sju- 
dinovský  se  spojeným  Sukrementským  vytěžily 
345.000 r.),  Tambovská  gub.  pak  jen  8,  z^ nichž 
žádný  300.000  r.  cennosti  svého  výiSžka  nedostui^uje. 

VIL  Výtěžek  ostatních  kovů  má  pro 
řiii  Buskou  vesměs  jen  skrovný  význam,  pokud  na- 
lozižté  jejich  veli][ii  obmezena  jsou,  jakkoli  .jest  nn: 


616 

dSje,  ie  při  dftkUkdnějiim  gtolofiekém  protkoamini 
srláité  Kavkaiu  a  roelidných  přístapných  hornathi 
aifoiřt  jeité  nová  aálesUtě  jioýeh  kovů  k  poinánf 
a  těženi  přijdon. 

a)  Cín  nalesá  se  porad  v  imperii  jediné  vpol- 
nké  hornatině  a  ▼  Sibiři,  onde  zejména  t  gubernii 
Radomské,  kteráž  vůbec  rudnon  komorou  kHdovetvi 
Polského  jest,  tnto  v  okrohn  NerČinském  po  obon 
břesich  řeky  Ononé,  tedy  na  témž  místé,  kde  tak 
svaný  Áginský  přisisk  médi  se  těžL  Toto  naleiillé 
cínn,  prostřené  po  dvaciti  verstách,  obsahuje  se  ve- 
smés  v  rule,  svom  anebo  v  hlini^eh  břidlicích,  a 
jeví  se  v  podobě  kaban&  nebo  ve  vidě  coaků,  e 
vkropenon  olovnou  rudou.  Při  skrovné  poptávce 
cínu  v  Sibiři  a  při  veliké  vzdálenosti  tohoto  boha* 
tého  přizisku  od  osídienějších  krajin  imperie  je  vlak 
tuto  výtěžek  cínu  velmi  skrovný,  a  obnáiel  y  po* 
slednim  desítiletí  každoročně  toliko  60  pudů  rudy, 
kteráž,  držíc  i  20  lib.  cínu  v  jednom  půdě,  každo- 
ročně 80  p.  čistého  cínu  vydala,  kdežto  výtěžek 
cínu  v  Polsku  okolo  4000  p.  každým  rokem  vynáií, 
YeSkeren  výtěžek  cínu  v  imperii  činil  r.  186S  (dle 
Petrohradského  týdenníku  z  r.  1866)  4025  p.  Tceá- 
nosti  48.462  rublů. 

b)  Zinek  dobývá  se  jediné  v  království  Pol- 
ském, jako  vůbec  Polská  hornatina,  zvláStě  natria- 
dickém  útvaru  svém,  a  to  nejen  na  ruské  nýbrž  i 
na  rakouské  a  pruské  půdě,  na  rozličné  kovy  ve- 
lice bohatá  jest.  Výtěžek  tohoto,  v  moderním  prů- 
myslu velice  důležitého  kovu,  obnáŽel  v  Polsku  t. 
1863  (dle  onoho  pramene)  160.000  p.  v  eennosli 
825.000  rublů. 

VIII.  Ohromné  jest  bohatství  soli  po  rií 
imperii  ruské,  jakkoli  výtěžek  její  zvláStě  pro  vzdáp 
lenost  náleziít  od  lidnatějších  krajin  imperie,  da- 
leko ježte  těch  rozměrů  nedostoupil,  aby  jím  aspoň 
hojná  potířeba  soli  po  vií  imperii  uhrazena  býti  mo- 
hla. —  Sůl  nalézá  a  dobývá  se  ovSem  v  imperii 
buď  z  jezer  solných,  buď  ze  vHd^  solných,  anebo 
i  báňskou  prad  a  světlým  dilem  i  hor  solných. 

1.  Nad  míru  Četná  jsou  jesera  solná,  jak 
již  výSe  povědíno  (sromcj   y^Horcif^**   a  „Vodopis'') 


617 

▼e  yleck  niských  stopech  Čemotnorskýeh ,  Kaspij- 
tkýoh,  Zákavkastkýeh  i .  Západosibířských ,  ano  i 
východní  Slli>iř  má  rozliéná  jeiera  solná,  b  nicfai 
mnohá  již  v  dílo  se  vzala,  a  sice  buď  od  soakrom- 
nikůy  bvď  od  káinj  sam^. 

a)  Nákladem  a  práci  kásnj   dobývá  se  s&l 

v  Černomorských  a  Kaspijskýeb  stopech  s  ně- 
jakých #icetl  větSich  a  menSich  jeier,  b  nichž  evI. 
pověstné  Jekonské  jez^o,  pak  j.  BaskonSatskě,  ono 
hojností  výtěškn,  toto  dobrotou  soli  (srovnej  popis 
jezer)  vynikají,  a)  Nejsilnější  bylo  těžení  Jel- 
tonakého  jezera  v  r.  1864  a  1865,  v  kterých 
přes  18  milí.  pndft  (r.  1864  i  13 V2  milí.  p)  z  něho 
dobjto,  jakkoli  již  výtěžek  r.  1862  a  1868  pokaždé 
7  miU.  p.  obnáiel.  Výtěžek  posledních  let  držel  se 
vesměs  jen  4  miU  padft,  ano  r.  1868  nedobjto  z 
něho  ničeho.  /9)  Po  něm  mají  největěí  výtěžek  v 
této  koněině  jezera,  ktorá  se  pod  spoleěným  ná- 
zvem artrachaňskýoh  a  kavkazských  jezer  zahrnují, 
&  kteráž  r.  2861  a  1862  přes  6V2  milí.  p.,  r.  1868 
vSak  jen  8,820.661  podů  vydala.  V  UttnyíSekfch 
jezdech  v  zemi  donského  vojska  vytěžilo  se  toho 
roka  466.798  pnd&  soH;  Inderaké  a  Gijazné  jezero 
v  zemi  vnitřní  ordy  Sibiřské  nevydělávají  sevSak  po- 
dobně 4M>  bohaté  jezero  Basknmčatské  již  za  mnohd 
let,  jelikož  se  výborná  sůl  jejich  pro  příití  potfeby 
zachovává ;  jezero  pak  Čalginské,  vktorémŽ  r.  1862  a 
1863  tíLzna  jeětě  přes  200.000  pnd&v  soli  dobývala, 

přeělo  r.  1864  odkupem  v  soukromní  vlastnictví 
Následkem  toho  obnášel  r.  1863  výtěžek  kázny  z 
jez^  černomorských  a  kaspijskýeb  jen  4,287.344 
pudů,  k  čemuž  jeětě  přičísti  náleží  výtěžek  z  jezer 
na  půlostrově  MangiSlakn,  kterýž  r.  1866  až  1867 
?e  viýSi  6000  pudů  se  držel,  r.  1868  i  8800  pudů 
dostoupil, r.  1863 viak jen  1376  p.  činil.  r)Krym- 
skájezera,  t.  j.  rozličné  zavřené  solné  limany 
na  západním  břehu  Krymu  a  v  Hnilém  moři,  měly 
r.  1868  výtěžek  skoro  10  milí.  pudů,  r.  1867  13V2i 
r.  1866  skoro  18  miil.  pudů,  od  r.  1861  věak  se  ne- 
těžily. Kázna  dobývá  též  od  r.  1864  sůl  k  potí^ebě 
sákavkazského  obyvatelstva  z  rozličných  solných 
jezer  v  stepech  Qruzinských,  a  výtěžek  toho 


618 


roka  obnáiél  118.000  pad&.  é)  V  Sibiři  Mii  se 
DákUclem  kásny  tak  zvané  Koijakovaké  jeiero  v 
Tobolské  gfiibernii,  kteréž  r.  1863  188.478  pudů  rj- 
dalo,  jakkoli  výtěšok  jeho  ▼  předeSlýcb  letech  mno- 
bem  snadnějSi  býval,  ano  r.  1860  a  1861  aš  na 
1,800*000  pádů  dortoupil.  Z  Borových  i  Alentskýoh 
jexer  v  Tomské  gubernii  vjtěšila  káma  r.  1863  též 
273.088  padft  soli,  ano  výtSžek  mesi  r.  1858  a  1860 
obnáiel  6— 800*000,  r.  1861  dokonce  1,067.000  p«- 
dů.  y  poslednim  desitileti  dobývala  káma  též  sůl 
a  Minnsinského  stepního  jeiera  v  Jenisejské  gn- 
hemii,  B  jeier  nad  řekon  Borsoii  v  Zabi^kalské 
oblastí  a  Viljojských  a  KempedcQskýoh  pramenův 
v  Jakntské  oblasti,  r.  1863  vlak  se  jeaera  tato  ne- 
těžila, t)  Yelkeren  výttžek  kásenných 
jeeer  r.  1863  obnáSel  tedy  jen  4,867.270  podA,  t 
j.  jen  31*4%  v^i  samosadné  soli,  t  r.  dobývané,  a 
dehož  jen  456^01  pad  na  Sibiř  připadá. 

b)  Boukromní  dobýváni  soli  déje  se  hni 
■  jeser,  buď  z  moře,  a  to  skoro  výhradné  jen  v  jižní 
plase  iiasi;  toliko  v  Orenborské  gabemii  těži  se 
sAl  z  jezer  Óe^'abinskýoh  od  sookromnikAv,  kteréž 
oviem  do  Tobolskýoh  stepí  náleží  a  až  do  r.  1862 
v  držení  kázny  zikstávaly.  Výtéžek  jefioh  r.  1862 
byl  102.660  pudii,  od  té  dol^  vSak  se  nedělaly. 
a)  Největií  výtěžek  vymSily  r.  1868  ěemo- 
m(^ké  solné  promysly,  kterýž  vystoupil  t.  r.  až 
na  12,693.406  pudů ,  oož  činí  82%  vžeho  výtěž- 
ku samosadné  soli  a  40*1%  vžeho  výtěžku  soli  ve 
vlastní  imperii,  fi)  Po  nich  měly  největěi  výtěžek  Ku- 
jalinsko-Hadžibejské  slanice  v  gubernii  Chersoňtiké 
(2,749.660  pudů),  kteréž  právě  t.  r.  svou  j^innost 
po^y,  kdežto  jiné  Krymské  káienné  promysly, 
tehdáž  v  nájem  soukomníkům  oddané,  roku  1861 
6,347.000,  r.  1869  a  1860  přes  7,300.000  pudů  soli 
byly  vyruěily,  r.  1863  vfiak  stály.  Podobně  vedle 
se  od  r.  1861  i  Tavríjským  souloromním  slanicím, 
jichž  výtěžek  byl  r.  1860  až  na  903.000  pudů  dor 
stoupil. 

c)  Yelkeren  výtěžek  solí  samo  sadn  é 
obnáiel  tedy  r.  1863  20,300.335  p.,  což  ětní  65*6% 
yieho  yýtěžku  soli  v  imperii. 


619 


2.  Hory  solné  na  Rnsi  nalézají  se  resměs, 
jako  vSudeš  ▼  Erropé,  re  Ylastnictvi  a  drženi  kaš- 
ny. Jakkoli  json  hory  solné  po  HSi  Ruské  dosti 
^tnéf  dSje  se  přece  jen  výroba  soli  s  nich  ▼  po- 
věstné Ileoké  záStitě  T  Orenborské  gubernii,  pak 
y  hoře  Čapčačtm  v  Astrachaňské  gubernii  a  v  Zá- 
kavkazi  nadoleeh  Nachičevaňských  a  y  solných  lo- 
mech Kulpinských  (oba  v  gubernii  Eriyaňské.)  m) 
Ileeké  solné  kahany  nalesaji  se  při  samé 
Ilecké  záStitS  na  souvislém  prostoru  2  verst  délky 
a  IVt  versty  ^iřky,  a  zároveň  do  znaéné  posud 
Bdvyskoumané  hloubky  (posud  mutováno  až  do 
hloubky  86  saŽeň)  a  obsahuji  dle  povrchního  oce- 
nění více  než  74.000  miUionů  pudft  soli,  tak  že  by 
i  Ba  několik  tisíc  let  veSkerou  Rus,  jejíž  výroční 
potíFeba  na  85  milL  pudů  se  páSí,  snadno  zásobo- 
vati mohly.  Ileeké  kabuiy  solné  obdělávají  se  již 
'ze  XVI.  stol.  a  do  r.  1844  bylo  těžimi  soli  v  nich 
(kromě  daně  tři  kopejek  z  jednoho  pudu)  zcela 
volné.  Do  r.  1817  dobývala  se  z  nich  sM  nepravi- 
delnými okny  (jamami) ;  od  toho  ěasu  vedou  se  vSak 
Stoly,  jakkoli  posud  jen  do  10  sažeň  hloubky  pro- 
nikly. Od  r.  180e  až  do  r.  1862  dobyto  v  Hec- 
kfch  kopech  skoro  43  milí.  pudů  soli,  od  r.  1852 — 
1862  držela  se  výroba  jen  ve  výii  1  milí.  pudu,  r. 
1868  pak  obnáiela  800.016  pudů.  fi)  Z  hory  Čap- 
ěačiho  začala  kázna  dobývat  sůl  teprv  r.  1863 
a  yýtěžek  tu  byl  4.498  pudů.  y)  Kulpinské 
solné  lomy  dělají  se  rovněž  jen  prostíFedkem 
oken  a  poskytovaly  mezi  r.  1852  až  1857  128— 
846.000  pudů  kamenné  soli,  r.  1863  vfiak  vystou- 
pil yýtěžek  jejich  na  1,215.750  pudů,  kdežto  doly 
Nachičevanské  168.618  pudů  (r.  1855  přes  428.000) 
poskytly,  é)  Veškeren  výtěžek  kamenné 
soli  ve  vlastní  imperii  obnášel  tedy  2,188.702  pudy, 
což  ěini  toliko  7*0®/o  veSker^o  výtěžku  soli  v 
imperii. 

8.  FH  hojnosti  solných  vřídel,  zvláStě  na 
permském  a  devonském  útvaru,  jakož  i  ve  výcho- 
dní Sibiří,  je  i  těžení  soli  vařené  na  Rusi  velmi 
značné,  a  výtěžek  jq'i  obnálel  r.  1863  8,440.606 
pudů,  což    činí   27'27o    ▼eěkerého    výtěžku    soli  y 


620 


imperíL  Na  kásanné  lávodj  připadalo  8  tobo  r. 
1863  B78.367  padft,  na  závody  tonkromni  8,062.089 
pndů.  Výtéžok  vařené  soli  byl  vfiak  v  přédeilých 
letech  mnohem  značnějii  a  stejnějSi  a  obnáiel  na 
př.  na  káaenných  sávodeohr.  1861  1,588.040  pndft, 
r.  1857  dokonee  2,579.692  p.,  kdežto  aonkromni 
sávody  r.  1862  v  hromadS  31,878.000  pndů  yiúřené 
soli  byly  vytéiily  (oviem  zároveň  s  výtěžkem  soli 
8  jezer  soukromuich,  která  se  t  r.  pospolu  •  vidře- 
noa  vykazovala). 

a)  KáBenné  závody  soli  varné  nalezi^i 
se  v  gubernii  Archangelské,  v  Kemském  a  Arch- 
angelském  Újezde,  pak  v  Vologodské  gubernii  (tak 
8vaný  Ledengský),  v  Novohra<&ké  gubernii  (Staro- 
ruský,  který  vSak  r.  1857  v  proniyem  pHXcd),  ko- 
nečně v  permské  gubernii  (Dedjuchinský).  a)  B. 
1863  stály  vSak  viecky  tyto  sávody,  jakkoU  Ded- 
juchinský r.  1861  1 ,007.000  p.,  r.  1857  i  8,019.000  p. 
byl  vytěžil,  a  jeho  výroba  před  tím  rokem  nik^ 
pod  Va  ^1*  pudův  nebyla  klesla.  Ledengský  sávod 
mival  před  r.  1862  100—200.000  p.  v^.  výroby, 
Arcbangelské  pak  nikdy  nemívaly  jrfSU  výroba 
28.000  pudů,  jakkoli  je  potitoba  soli  pro  rozsáhlý 
rybolov  v  tamnich  kon&nádi  veliká,  následkem 
ěehož  každoročně  přes  80.000  pudil  cizí  soli  na 
rybné  ony  promysly  dovážeti  se  musL  P)  V  Sibi- 
ři drží  kázna  nyní  jen  tři  sávody,  z  nichž  dva, 
Irkatský  a  Ustkutský,  v  gubernii  Jrkutské,  ťteti 
(Trojický)  v  gabernii  Jenlsejské  se  nalézá.  Da  r. 
1853  byl  též  v  déjnosti  tak  zvaný  Selenginský 
závod  v  oblasti  Zabajkalské,  který  viak  r.  1855 
zavřen  jest  Výtěžek  vSech  Iři  Sibiřských  sá- 
vodil  obaáSel  r.  1863  jen  37&367  pudů,  z  éehož 
na  závody  Irkntské  283.020,  na  závod  Trojický 
95.347  pud&  vypadalo. 

b)  Sou  kro  mni  závody  solivamé  nalezly 
se  v  gabernii  Arcbangelské,  Vologodské  (Seregovský 
a  Totemský),  v  Novohradské  (Starorusský),  v  ga- 
bernii Kostromské  (t.  v  SoligaUči  a  Kostromě,  po 
jednom),  v  Nížehradiské  gubernii  (v  BalaohnS),  pak 
▼  Charkovslcé  gubernii  (v  Slavjansku).  Největěi 
výrobu  ze  věech   těchto  závodů  mívají  Permské  (r. 


621 


1808  7,668.724  p.,  jindj  4—6  mil.  pnát\  sáyodj 
▼e  Vologodsku  200-350.000  pudů  (r.  1863  270.640 
pndů),  kdežto  výtěžek  Archangelskýcb  meil  84-* 
99  000  pndft  se  drží,  Slavjanské  pak  50^60.000  pudů 
soli  Tyvařajf.  Závody  Kostromské  stály  rSak  jiŽ  od 
r.  1852,  Eávod  tStaroruský  vytěžil  r.  1861  přes 
163.000  pudů  soli. 

c)  Jakkoli  jsou  v  král.  Polském  siaoé  Tody 
dosti  četně  (zvi.  t  gub.  Kadomská),  těži  se  sftl  Jedině 
▼  Cicho(Hnkách  (gab.  VarSavské),  jejicbž  prameny 
od  r.  1824—1856,  tedy  ve  32  lotecb  přes  6,873.000 
eentft  soli  vydaly;  každoroční  výroba  obnáií  pak 
tn  nyní  přes  150.000  ctů. 

4.  Veikeren  yýtěžek  solí  ve  vlastní 
imperii  činil  r.  1863  30,929.443  nndft  soli  věeho 
druhu  ▼  cennosti  asi  14  mil.  rublu.  Úpadek  jeho 
proti  r.  1862,  kdež  na  výSi  45,734.437  p.  byl  se 
povsnesl,  náleží  připsati  časnému  saražení  výroby 
na  větSinějeser  kázenných,  jakož  i  na  vSech  skoro 
kásenných  solivarnách  v  Evropě.  Ostatně  jeví  se 
yzhledem  k  předchozím  let6m  pokrok  v  tom  ohledu, 
ie  výtěžek  soli  mezi  r.  1852  a  1861  obyčejně  jen 
24—26  milí.  pudů  se  držel,  ačkoli  r.  1855  na  31 
míli.,  r.  1856  na  38  milí.  pudů  na  čas  byl  vzrostl. 
Oriem  že  je  tento  výtěžek  soli  největSí  v  Evropě 
Číslem  prostým,  vzhledem  vSak  k  obyvatelstvu, 
kteréž  průměrem  '/i  pudu  na  jednu  hlavu  čili  38 
milí.  pudů  do  roka  potřebuje,  nestačil  tento  výtě- 
žek kromě  r.  1862  nikdy,  následkem  čehož  Rusko 
každoročně  značné  množství  cizí  soli,  zejména  i 
Anglie,  Španělska,  Portugalska,  Pruska  i  z  Ra- 
kouska dovážeti  musí.  Nesrovnalost  tato  s  ohro- 
mným bohatstvím  všeho  druhu  soli  v  imperii  zá- 
leží jediné  ve  velké  vzdálenosti  solných  pHzisků 
od  západních  gubernií  ruských,  kterýmž  éo  tudíž 
dostavování  soU  ze  západní  Evropy  mnohem  lépe 
vyplácí. 

IX.  Kamenné  uhlí.  Naleziětě  kamenného 
uhlí,  jakož  i  hnědého,  jsou  sice  po  ruské  imperii 
dosti  četná;  celkem  vSak  možno  říci,  že  rozsá- 
hlejší a  souvislá  naleziště  tohoto  důležitého  nero- 
stu jen  na  něeo  málo  prostorů  se  obmeztgí,  kteréž 


622 

nad  to  nej^ČtSim  dilem  od  lidnatéjiidi  a  prftmy- 
slnSjSích  konfin  xvIáitS  evropské  ňlsti  imperie 
znaSně  vzdáleny  jsou,  tak  že  ožitek,  který  by  ji- 
nak v  takových  krajích  od  ožíváni  mineráúiiho 
paliva  pojíti  mohl,  dxahotoa  jeho  valně  se  zten- 
čuje. Stepní  pak  kraje,  v  kterých  dvS  nejhohatfii 
naleziště  kamenného  nhlí  zejména  se  rozkládají, 
nemají  po  přírodní  povaze  sré,  jakoř-  i  od  nízkého 
stavn  národního  hospodářství  v  svém  o^yvatelstvě, 
nebudou  dlouho  jeStě  míti  v  tomto  nerosta  taková 
potfeby,  kteráž  by  s  hojností  jeho  v  těchto  stranách 
poněkud  se  srovnávala. 

1.  Nehledíc  k  hojným  přiziskftm  rozličných 
druhův  hnědého  uhlí  na  rozličných  meaozoi- 
ckých  a  kainozoických  útvarech  střední  Buši  v  tak 
z  v.  Podmoskevské  pánvi  a  dilem  i  zapadni  a  vý- 
chodní Rusi,  pak  vKavkazsku,  jakož  i  k  rosSiření 
kamenného  uhlí  v  Uralu,  o  Čemž  již  svým  místem 
povědíno  '),^  jeví  se   pro  národní    hospodi^tví    v 

')  Nejdůležitější  ložiska  uhlí  kamenného 
jsou  zejm.  v, Uralu  blíž  Kamenského  závodu 
v  Jekateiinburském  bánském  okruhu,  pak  v 
ťg.  Solikamském  (Permské  gub.)  na  prayém 
břehu  řeky  Poldnevné  nedaleko  závodu  Ale- 
xandrovského  (plásty  mají  tu  hloubku  6  arfiin, 
tlouSf  3  arSin  a  délku  2  verst),  pak  blíže  Ka- 
myilovce  v  téŽ  gubernii.  V  gubernii  No- 
vohradské jsou  hojné  plásty  dobrého  ubli 
nedaleko  Borovic,  kteréž  tu  i  níže  při  ř.  Motě 
a  Erupé  na  jevo  vycházejí,  tamtéž  jsou  i  li* 
gnity,  jimž  podobné  v  Mezeňském  okruhu  gub» 
Archangelské  bUže  vsi  Uch  ty,  nad  stokem  ř. 
Ajvy  nalezeny  byly  (r.  1856).  V  Kavk>izu 
samém »  kterémuž  vůbec  kamenouhelný  útvar 
schází,  nalézá  se  též  jen  hnědé  uhlí  n.  lignityi 
a  to  zejména  na  vySním  toku  ř.  Kubáně  apfí- 
toku  jeho  ř.  Teberdy  (1  arSin  mocné  plásty), 
pak  v  okr.  Derbentském,  v  sousedství  moře 
Kaspijského,  oboje  liasovému  útvaru  náležitéi 
kterýž  vůbec  na  severním  svahu  Kavkazu  pěkné 
uhlí  bi^^é  a  lignity  vede  (srovn^  nahoře).    V 


623 


•vMp^^  Basi  zvUiHé  důležitým  tak  vranA  Do- 
neeká  kamenouhelná  pánev,  kteráž  se  ▼ 
nápadní  Části  země  Donského  vojska  a  v  soused- 
ních Újezdech  gubernie  Jekaterinoslavské  a  Ohar- 
koYské  na  prostora  více  než  24.000  Q  verst  čili 
516  Q  mil.  zem.  rozkládá  a  jejíž  výborné  a  hojné 
anthracity  a  kamenné  uhlí  skoro  výhradně  v  tak 
zvaném  horském  vápenci  uloženy  jsou.  a)  Dle 
rozličných  výskumftv,  zvlá&tě  od  Leplaye  nákladem 
kníž.  Denúdova  učiněných,  mají  zdejSí  plástj  ka- 
menného uhlí  i  anthracitův  větším  dílem  Směr  od 
záp.  sev.-záp.  k  vých.  jihovýoh.  a  nakloněni  od  O" 
—90®,  průměrnou  pak  tloušt  374^  '^^'^  jakkoli  jsou 
sloje,  kteréž  i  5  až  6V2'  tlouátě  vykazuji.  Jakkoli 
jest  plastů  těchto  veliké  množství  (Leplaye  znal  jích 
již  225),  bývají  přece  pohříchu  velmi  často  protr- 
hány, a  sourodné  plásty  tadíž  pod  rozmanitými  úhly 
nakloněi^,  což  dobývání  uhlí  a  anthracitu  toho  ▼ 
budoucnosti  značně  musí  ztěžovati.  Donecké  an- 
thraoity  jsou  vesměs  jednořodého  slohu  a  sioehlavné 
listnatého,  zejména  tam,  kde  v  mocnějSích  plástech 
86  objevují,  kamenné  uhlí  pak  je  belgickému  i  an- 
glickému nejvíce  podobné,  dávající  vesměs  mnoho 
speklého  koksu.  Anthracit  nalézá  se  skoro  výhradně 
T6  vých.  končinách  náhornich  rovin  Lugaňskýeh, 
sousedních  s  Donem  a  nižním  Doncem,  chudý  uhel 
zase  v  nejzápadnějších  končinách  této  pánve,  tučný 
uprostíFed  obou,  obzvláfitě  v  Toreckýoh  a  Mugan- 
ských  uhelnách.  V  chemickém  ohledu  má  antbra* 
dt  Donecký  90  6%— 93*8%  uhlíka,  kamenný  uhel 
71'2%— 72-2%  uhlíka.  fi)  Celkem  rozdělují  se 
uhelny  Donecké  na  8  skupin,  totiž  1.  na  uhelny 
Petrovské,  2.  na  uhelny  vLisičí  balce,  3.' na  uhelny 
Anninské  a  blíž  Oolubovky ,  Jelenovské ,  Bílé  a 
Uspenské,  4.  a  5.  jsou  rozličná  nálesiStě,  která  se 

Zákavkazí  prot^ázejí  naopak  oolithový  útvar 
vSudež  hnízda  i  plásty  lignitu,  kteréž  vSak  dí- 
lem skrovnou  mocnost  mají,  ačkoli  nálesiStě 
jejich  jsou  četná  (jako  u  hory  Makrálu,  60  v«mt 
na  sev.-Tých.  Kutaisu,  u  Aohaleyehu^  v  údpli 
Yersl^ém,  u  Tí^iiu  a  j.). 


624 


posnd  jeitS  netSSÍ,  6.  nlielnj  t  DSdór^  ůfrágtot^ 
Satkovské  pak  ohelnj  nEadamovkj  a  GrkSeykyv  7. 
nhelny  v  Červeném  konté  {Kratnoj  kut)  VjSnévSckéi 
Dolg^ínské,  Alekséjevské;  8. Železné,  Zajeovy,  Sčerbi* 
novské  i  AlexandrovBké  uhelny. 

2.  V  Sibiři  nalesá  se  nhli  kamenné  a  hnědé 
hlavné  na  6  roEsáblých  prostranetyich,  totiž  v  Kir- 
gicské  homatíné,  v  Knzneckém  Altaji,  v  kameno- 
nhelné  pánvi  Angarské,  ve  hnědouhelné  pánvi  Len- 
ské,  pak  v  Fřímořflké  oblasti  východní  Sibiře. 

a)  Kirgisská  hornatina  má  zvláitS  na 
severnim  svahn  svém  velmi  hojná  natežiitě  kamen- 
ného nhli,  kceré  tn  vétSfm  dflem  vodorovně  v  plástech 
V4^1V2  arěina  nloženo  jest  a  toliko  tam,  kde  s 
Setnými  porfyry  se  stýká,  větší  ohyby  a  přelomy 
nkazQJe.  Nejhojněji  doluje  se  na  toto  uhlí  na  le- 
miltí  závodftv  dtěpanovských,  jakkoli  přízisky  ka- 
menného nhli  i  na  západě  pod  horami  Ulntanskými, 
a  na  východě  i  pod  samým  Tarbagatajem  nalezeny 
byly,  ano  i  n  Kuldže  a  Čugnčaka  na  půdě  Kitaj- 
ské  se  těží. 

b)  V  Altaji  rozkládá  se,  jakjiŽ  vícekrát  vzpo- 
menuto, od  hor  Knzneckých  tA  k  Salairským  a  z 
pořídí  řek  Kondomy,  Mrassy  a  Tomi  na  jibn  až  k 
Tomsku  samému  pověstná  Knznecká  kamenonhelná 
pánev,  kteráž  Sasem  svým  pro  báň^é  a  průmyslné 
hospodiUNtví  Altaje  a  západní  Sibiře  mfiže  míti  jeětě 
vySěf  důležitost,  než  uhelny  Uralské  a  Donecké  pro 
Rus  evropskou.  Uhli  Kuznecké,  pokud  posud  průby 
jeho  zkoumány  byly,  obsahuje  73%  i  více  uhlika, 
náleži  vSak  větSím  dílem  k  tak  zvanému  nespeklému 
uhlí,  kteréž  pro  nedůstatek  smolných  ^Ifástí  ovBem 
těžko  60  roztápí  a  tudíž  jen  v  rožsáhlejěf  potfebu 
Áltajských  závodův  zároveň  s  proměnou  tavi^oh 
strojů  jejich  obráceno  býti  může.  Nejbohatží  jsou 
přízisky  Bačatské  pB  řece  BaSatě  na  96  verst  k 
sev.-záp.  od  Kuzneoka,  kdež  mají  plásty  znadnou 
tlouětí. 

c)Angarská  kamenonhelná  páner  roz- 
kládá se  od  Nižně-Udinska  a  řeky  Ussolky  na  zá- 
padě až  do  stoku  řeky  Ilima  s  Angarou  na  severu. 
Pokud  dosavadní  výskumy  sáhají,  mají  plás^   uhlí 


625 

y  ni  o4  21^-^1'  tloaitfi,  jsou  vSak  téAmta  hojny  a 
nhli  dosti  gimé  se  sloovným  {loxftstatkem  po- 
pele (10%). 

d)  HnSdouhelná  pánoT  ▼  poříSi  Lenj 
má  roBsáhlé  rozmérj  a  vychází  na  jevo  výSe  Ja- 
kntska  i  na  březieh  Viljnje.  Onde  mají  plásty  hné- 
donhelné  tioaSfku  SV^SpÁd^jí  a^  pod  ostrým  úhlem 
k  sererovýchoda ,  kdežto  drahé  východy  ukazují 
skoro  vodorovné  položení,  ale  toliko '/f^-lVť  tloufitě. 

e)  KromS  rozsáhlého  uložení  kamenného  uhlí 
v  dolej^m  poříčí  Amnra  a  na  ostrove  Sachaljané 
jsou  známá  jeStě  naleziStě  hnědého  uhlí  při  doiejSí 
Leně  T  okruhu  Žiganském  mezi  Bulunem  a 
Žigacnskem  samým,  jehož  plásty  tu  máji  tlouitivíce 
l^  V  oblasti  Zabajkalské  nemá  sice  ka- 
menouhelný  útvar  vétStho  rozvoje,  jsout  však  tu  na 
mnohých  místech  znaky  a  naleziště  uhlí,  jako  ve 
vftlcolí  Husinného  jezera  na  levém  břehu  Šiíky  ne^ 
daleko  samého  Nerčindui,  ve  větfií  mocnosti  pak  ve 
východní  ěásti  Nerčinského  okruhu,  kdež  pískovec 
kamenouheluý  po  větSině  prostranství  rozložen  jest. 
^-  Boku  1863  nalezeny  i  v  ruském  Turkestansktt 
první  stopy  kamenného  uhlí  od  gen.  majora  Čerňa- 
jeva,  a  roku  1865  podařilo  se  jinému  nálezci  (Ta* 
karinovu)  na  březích  Velkého  Bngona  ve  vzdále- 
nosti 90  verst  od  městČemkenta  a  Turkestana  roz« 
sáhla  ložiska  kamenného  uhU  odkrýti,  kteatéi  zjara 
r.  1866,  zvláltě  pro  potřebu  pamíkův  na  řece  Sýru, 
těžiti  se  počalo.  I  při  řece  Kubáni  nalezeny  v  po* 
sledních  létech  ložiska  kamenného  uhlí,  která  se  r. 
1861  rovněž  těžiti  počala. 

8.  VeSkeren  výtěžek  kamenného  uhlí 
ve  vlastní  imperii  ruské  obnáSel  r.  1863  9,710.766 
pudů,  což  jest  oviem  v  porovnáni  s  výtěáÚ^em  to- 
hoto nerostu  v  západních  státech  evropských  nad 
míru  skrovné  číslo,  kteréž  se  viak  jednak  vzdále- 
ností Donecké  pánve  od  prftmyslných  končin  Rusi, 
jinak  též  velkou  lésnatostí  a  tudíž  dostatečného  v 
Uralu  a  Altaji  výtěžku  dříví  ovion  vysvětluje,  a) 
Bokul861  pozdvihl  se  sice  výtěžek  Uhlí  na  12,379.000 
pudů,  jehoMo  výti  vSak  jediné  značné  tehdejií  pro- 
dukci Donský^  uhelen  připsati  jest,  které  tehdáž 
Rniko,  53 


626 

přet  10,200.000  pndft  k  Tgtfl  popt&vee  vytSIOy, 
kdežto  výtěžek  oetatnitth  obalných  ktt^^  Bnsi  y&beo 
znaSnS  menSí  jest,  přece  vSak  postapnS  skoro  yiu- 
dež  teste,  fi)  1  roka  1868  připadalo  zvejlkerého 
Týtěžku  nhli  v  imperu  6,410^18  pudft,  t.  j.  6a*9% 
na  Donecké  nhelny,  kdežto  ostatní  uMnéi  kr^e  jen 
S6*l%  yfieho  výtěžku  dobyly,  y)  Po  Doneckýcb 
uhelnách  mlvaji  největfii  výtěžek  uhelny  ▼  stiMnf 
Buši  éili  v  Podmoskovské  pánvi  hnědouhelsé,  kta* 
rýž  obnáSel  r.  1868  1,818.898  p.,  t. .  j.  18*6%  vSeho 
^těžkn.  <r)  y  Podaralskýcb  uhehiáeh  yjtímo  se 
toho  roku  726.184  p.,  v  Bačalakých  v  Altigi  227.140 
p.,  na  rozličných  {^lisoioh  oblasti  Sibiřských  Kir- 
gizAv  863  287  p.,  v  přímořské  oblasti  617.774  p.  (ř. 
1862,  kteréhož  těženi  Bvláětě  pro  potřeby  páro* 
plavby  na  Amuru  poěalo,  865.615  p.);  ▼  Kubán- 
ských uhelnách  obnáSel  pak  výtěžek  r.  1863  jen 
147.320  p.  Odtud  dostavuje  Sibiř  všeho  věndy  jen 
1,108.201  p.,  t.  j.  11-4%  vieko  výtě&u  imperie, 
kdežto  ostatek  t.  j.  88*67o  na  evrop.  Část  vlaJtni  imp.  vy- 
padá, t)  Produkce  uhlí  v  král.  Polském  (v  gub. 
Badomské  a  hnědého  uhlí  v  gub.  Plocké)  jest  ^ak 
bezmála  tak  velká,  jako  v  celé  vlastni  imperii  a 
obnáěela  (srovnáním  dát  v  Petrohrad^ém  týdenníku) 
r.  1868  8,800.000  p.,  odkudž  by  se  veSkeren  výtě- 
žek kamenného  a  hnědého  uhlí  v  imperii  k  r.  1868 
na  17,210.000  p.  poitaviL 

X.  Z  ostatnich  nerostů,  pokud  již  meii 
koyy  uvedeny  nebylj,  jsou  pro  ruskou  imperii 
buď  zvláii  významné,  bud  aspoň  vzhledem  k  bu* 
doucnosti  důležité:  tuha,  raSelina,  oloj  kiunenný 
čili  nafta,  asfalt  a  jantar,  pak  drahé  kameny  a  po- 
loviční drahokamy. 

1.  Naleziště  tuhy,  pokud  již  v  obecnějU 
známost  veila,  vztahuji  se  zriáii  k  Uralu,  k  okruhu 
NerČinskémUy  IrkutskémuaTaruchanskéan  v  Sibiři, 
a)  N^důležit«i|ii  a  nc^ohatii  vioch  jsou  naleziStě 
tuhy,  která  se  při  řekách  Kurejce  a  dolní 
Tungusce  výŽe  ústi  jejich  do  Jeniseje  roakládaji  a 
kteráž  meKi  r.  1859  až  18^  od  pověstného  ruské- 
ho kupce  l^dorova  odziskáoy '  byly.  Motínost  je- 
jich páči  s0  na  18  milLpndů  čili' 5  miL  ot    K  vy* 


628 

náleiá  &  tu£2  yýt^ek  tScbio  v  kaSdém  obledil 
předchází.  Petrohradský  týdeunfk  2  r.  1866  teení 
výroční  výtěžek  raSeliny  na  Rusi  na  I  miL  rnbl6, 
jakkoli  se  místa  tČŽoní  jejího  neudávají. 

4.  Jakkoli  mají  vySSí  stepi  jihoruské,  Jakoí  I 
Podolí  a  VolynS  kamenný  olej,"  kterjž  i  v  Sibiři 
není  vzácný,  —  náleží  co  do  jakosti  i  vzhledem 
k  snadnému  a  bohatéinu  výtěžku  přece  jen  před- 
nost Eavkazské,  Kerčské  a  Tamaňské  naftě, 
kteráž  se  v  těchto  končinách  ovBem  od  starodávnu 
dobývá.  Pravidelně  těží  se  nafta  na  KerSakém  a 
Tamaň^kém  půlostrově,  napůlostrově  ApSoronském, 
mezi  tvrzí  Hroznou  a  GorjáČevodskem  (nedaleko 
hory  MaSnky  u  Pjatig^orska)  v  Předkavkazí,  pak  v 
^bernii  Tiflisské  okolo  Tiflísa  samého  (tak  zvané 
náleziStě  Kavtlngské),  jakož  i  v  okr.  Si^naSském 
okolo  Cárských  Kolodcův  (náleziStě  Eldar  a  Široki) 
a  rovněž  na  ostrově  Čekeleně  v  moři  Kaspijském. 
Největší  byl  r.  1863  výtěžek  nafty  na  půlostrově 
ApSeronském  (340.000  pudů),  pak  na  ostrově  Če- 
keleně (200.000  pudft  nafty  a  80.000  p.  paraňnu)^ 
U  GorjáČevodska  dobylo  se  t.  n  24.000,  okolo 
Cárských  Kolodcův  10.000,  na  KerSkém  a  Tomán- 
ském  půlostrově  9.000,  u  Tiflisu  toliko  1.000  a  v 
hro.madě  na  vSech  příziscích  nafty  584.000  pudů. 

5.  Jezero  Bajkalské  vyvrhujé  zvláStě  v  pod- 
zimních bouřích  dosti  velké  množství  asfaltu,  kte- 
rýž se  zvláStě  v  Bargpazinském'  zálive  a  odtud  po 
břehu  Bajkala  aŽ  do  řeky  Turky  na  délku  75  verst 
sbírá,  jehož  se  vSak  posud  toliko  k  léěení  upotře- 
buje.  V  Zákavkazí  je  nepochybně  asfalt  též  na 
mnobých  místech  uložen,  jakkoli  naleziitě  jeho 
dosud    známa    nejsou.    DůleŽitějSí   je  nalézání 

jantaru  jak  na  březích  Baltického  tak  na  vSedb 
březích  severního  moře  aŽ  do  moře  Behringova. 
a)  V  Baltickém  moři  naléhá  se  nejvíce 
jantaru  mezi  Polangami  ^  Líbavou.  í  moře  vyvr- 
hujé íasto  kusy,  kteréž  se  po  20—60  rublech  platí, 
a  výtěžek  bývá  v  mnohých  letech  tak  hojný,  že 
příbřežní  sedláci  ve  vůkolí  Polang  i  k  placení 
malé  daně  výroční  z  tohoto  průmyslu  zavázáni 
jsou.    Severně  Líbavy   stává    $e  vSa*  Jantar  íím 


629 

dál  na  ftovér  Útň  viáeaiQSijai.  a  naloiá  tfe  jii  Tehm 
wíidktL  na  l^Fetiob  Finlandie* 

b)  V  |^obř«ži  severniho  jnoře  nid«tá  i 
rykoukYÁ  ae/  od  jinorodoův  i  Rub&t.  jaotar  (sde 
mor^Scqí  M^ifí  a  u  Jakutův  m^raldda  nwtmf)  vwaxéě 
MaUx^  jakkoli  TétSim  dil^m  v  malých  kopaďoh  a 
neprfihlednýcli  amech,  kteréž  sďídka  valikost  hra- 
eha.  luFeiryiaji  a  nepoobjbné  pryBkyříci  jiných 
dnihůir  fl^arovSkých  ttroAŮ  jsoa,  nÚM  jieet  baltický 
jantari.  Ncjboji^^í  naledsá  Wy  dle  správ  Middunr 
dorfem  peh^ých,  severní  jantar  při  řece  Qfaatanse 
a  Ketii  pB  ústi  Jany,  pak  ▼  aáfivu  Giiífinbkém, 
ano  i  {kH  řece  Tj[||ilii„na.  Kaméatoe.  Ale  i  ▼  po- 
moří  meai  Jenis^eín.  a  Obi,  jakoš  i  y.  aálivu  Me- 
sei^ském  není  jantar  vsádiýva .  ůkaaem. 

S.  Nehledíc  .k  těženi  obyčejného  etiaTebttáhp 
kamene,  jakoě  i  rosUčných  řemeslných,  kameoů 
imlýaských^  brnaných  a  >.)«  které  i  jest  otlem  pro 
obecnost  dřevěných  staveb  na  Bosi  a  Sibiři  c^kem 
mnohem  skrov$iil[jfii  než  y  jinýeh  4táftech  >  evrop^ 
si^oh,  —  má,  pro  Bosko  svl^žtni  yýuaam  dobývání 
roálíčaých. drah ý ch  ic amen ^  a  poIoviěný'ch 
drahokamů. 

a)  D  r  aJi  4  k  Am  e  n  y,  zvláStě  diamanQ^  f  sma- 
ragdy^  aaleaají  se  dosti  hojné  v  roissypeeh  tUnál'- 
ikých,  zvláště  y  Balkirském,  skrovněifii  mi9i?on<  v 
Ruském  .Uralu.  Mezi  n^bokatěí  přúisky  smara* 
ipiův  náleži  tatovi  Mariinský  smaragdový  příaiak^  v 
Jekaterinburském  iSjesdn,  kdež  se  smaragd  v  žíle 
jeví,  jejíž. délka  se  na  200  sažeň  pokládá,  a  kteráž 
do  bl^abky  na  3-^4  sažeň.  proskoamána  byla, 

b)  Na  p o  1  o  vi č  n é  d r  ah  é  )c am  en y  jsou  vvl. 
a  křiviny  .sibiřsko  bobaty,  zejména,  step  Rivgis^á, 
pak  planina  Korgonská  v  Al^  a  hora  Odon-Oelon 
v  oblasti  Zabajkalské.  a)  Kameny  na  planině^  Kor- 
gonskéy  p^  při  březích  ČaiySe,  Aleie  a  ve  vůkplí 
Bidderskeho  rndnika  nalésaněf  náledí  svláětě  k  rů- 
anobarevným'  porfýrům  s  hlaCmi  křemence,  alb^ 
a  j,,  jak^U  1  jaspis  mezi  nimi  nezřídký  jest.  Hoj- 
něiSí  jest  jaspis  v  ssntýeh  hornatinách  Kirgizských, 
jakož  i  na  vysokých  stepech  v  Zabajkaleké  oblasti, 
o  demž  již  při  hDropisn  Tzpooaennto.    Při   břecích 


630 

řeky  Sljndanky  aedáleko  B«.jkáhké!io  jeMra  nalé- 
zají se  i  kuBj  laiorov^ko  kamene,  kuirýš  je  ySak 
v  Uraln  oelkem  hojnéjfSi  fi)  Baremé  kiuneny  Kor- 
g^neké  dopraTnji  se  yeeměe  do  Koly  váné,  káeš 
ee  velký  císařský  sáTod  na  brouieni  jejidi  naleaá, 
kterýi  i  kamenj  e  Tigerjeekýoh  bělek  a  Bevonné 
sopky,  irláité  od  r.  18S1  bronsi  a  z  nich  elonpy, 
Tásj  a  >  drobné  tScí  iiotevi  a  r.  1861  5148  délniků 
zamistnávaL  lieai  r.  18l^f  aš  1861  zkeieTilo  se  t 
tomto  závode,  císařskému  kabinetu  náležitém,  pr&* 
řisem  za  18.877  rnblft  rozliénýeh  ozdobných  tovarik. 
Y)  Hora  Odéaéelon  vede  ▼  rozrolenéai  a 
přeměnéném  granitn  svém,  kterýž  na  pohled  akcuro 
jen  z  drobaozmého  křemene  se  skládá,  bohatá 
hnízda  topasA,  beryli,  akvamarinn,  a^áSt^  pak 
pověstného  bílého  topazn  sibiřského  {tjcáeloviíu). 
Ostatně  nalézají  se  v  této  hoře  i  dosti  velké  dntl- 
ny,  jejichžto  etény  těmito  a  jinými  topasy  takořka 
poeety  json.  ^)  Granáty  json  v  rozsypech  nrál- 
ekých  též  nad  míra  hojné,  v  Sibffi  známo  jest  jen 
jediné  nalezlětě  jejich,  kteréž  zejména  při  řece  O* 
noni  nedaleko  Kírfidiniké  vesnice  vzdálí  8ž  vent 
od  Ner&iska  vyskonmáno  jest 

^  XTkral  slyne  téš  krásnými  a  rozmanitými 
mramory  svými,  kteréž  ostatně  ve  viech  vápen- 
cových horách  Sibiřských  jsen  taktéž  hojny,  a  sem 
a  tam  téŽ  ee  obdělávají.  Podobně  děje  ee  i  se 
žni  on  některých  míst  ve  Finlandii  a  Olonécké 
^bemii,  kteráž  zvláitě  na  rozličné  monumentální 
stavby  v  Petěrburkn  ee  brousí  a  leitL  V  tom 
ohledu  slyne  zcjmMia  eisařský  záVod  Tavdijský  v 
^bemU  Ohměcké.  Též  král.  Polské  má  pěkné  a 
pestrobarevné  mfaniMy  v  gub  Radomské,  kteréž  se 
dílem  iKamenickým  viudež  obdělávijí. 

XI.  Co  se  poviechných  pomérAv  hor* 
nietví  dotýče,'tož  nehM  patrně  živnoeti  této,  již 
o  sobě  pojaté,  velké  závažností  v  národním  hospo* 
diUhrtví  Ruském  uj^ti,  pokud  totiž  veikera  cennost 
statkův,  hornictvím  na  Buši  debývanýdi,  každo- 
ročné  78  miU.  rublAv  obnáSí,  a  posad  se  jié  při 
hlavních  ocRk>vech  jeho,  jak  z  předdiozíoh  soumv 
vyoháví,  skoro  178.000  děloíMk  př(mo>  zauěetnává^ 


981 

HŮi^  že  09tat»i  odborj  hoňaioké  iHvnowiy  při  mohš 
Fládáipraniéay  &la  4ěláildÍT  naadávaji  (jako  pla* 
tma,  kamenné  ahli,  «ůl,  nafta,  tahá  atd.)  též  sav 
daé  čifllo  dělnikiW  vjžad^jí,  tož  iu)bade  dislo  230.000 
přímých  ádafltiiikův  pří  horniotví  níkterakž  vjfoké, 
tak  že  hj  se  jim  tudíž  na  Bmai  okolo  B65X>00  Udí 
přímo  obžÍTovalo. 

1.  Avfiak  8  horníotrím  bjia  r.l861  al86S 
a  je  dilrad  podnes  ježte  aspoň  v  Uralu ,  Alt^yi  a 
na  yieob  káxennýdi  a  veli^m  dílem  i  soukrom- 
náeh  dolech  a  hoich  velki  cast  obyvatelstva  -  sel- 
ského svázána,  a)  Před  tímto  rokem  byli  totiž  ke 
vžem  kázenným  a  sonkromnim  dolim  a  hutěm  též 
aedláei  připsáni,  kteří  sa  pozemky,  jim  v  nádél  da* 
aá,  nebo  aa  jistou  msdu,  s  kteréž  pán&m  svým  obrok 
platili  —  nráci  báňskou  buď  přímo  vykonávali  anebo 
pálení  uhlí|  dovoiz  vaÁy  a  paliva  i  staviva,  Jakož  i 
potravy  «ia  doly  a  hnté  opatřiti  musiU  ansbo  pH 
átavbé  a  opravě  silnic  a  rozvosu  hotových  báňských 
YJtQfbkh  a  p.  zaméstnáni  bylL  Při  velikých  visÉdá^ 
lenostech  na  Bosi  i  Sibiři  vůbec,  dilem  i  při  vzdá- 
lenosti jrudnlkA  a  příziskA,  jakož  i  les4v  od  závodů 
hotníeh  byl  po&et  takovýcíhto  závodských  sedláků 
velice  zaadný  a  dá  se  již  z  toho  posouditi,  že  na 
př.  Ha^emeSster  k  r.  1858  podet  závodských  sedláků 
7  SibíH  na  200.000  mužských  dufii  páéí  (z  toho  v 
jediném  Altiýi  přes  186.000  mužských  duli),  a  že 
r.  1863  jediných  korunních  sedláků,  k  závodům 
Uralským  pHpsaných  267.000,  v  Sibiři  301.600 
(amžských  duSi)se  počítalo.  Přijme-li  se  počet  se- 
dláků, k  dolům  a  hvtěm  poméíčičím  připsaných, 
jen  v  dvoje  v^tžím,  vynesl  by  se  počet  délníků  a 
přisluhujieíah  sedláků  na  báních  a  hntéch  na  více 
než  IVa  milionu  muž.  duiSíj  odkudž  by  se  ^a  Buši 
před  cmienim  nevolnictví  okolo.  6  mil.  lidí  pr»- 
stí^edkem  hornictví  a  svásaným  s  ním  zemčdélstvím  by^ 
lo  obživovalo,  fi}  Ale  i  v  nynější  době  nebude  číslo 
toto  maohem  nižší,  jelikož  rozvázání  těchto  poměrů 
je  jednak  nesnadné  a  pro  sedláky  samy  sailo  vý- 
hodné, a  jelikož  .je  vláda  tou  mfirou  peněžitými  ža- 
lobami nepodj^n^ýe^  jako  j^  sedlácích  ^   kteří  jsoa 


632 

ponliýiiií  cem^^cNďd  nebo  k  sávdddtt  yt«ftiiS  průmysl- 
ným  připsáni.  Že  ríůk  přsoe  nrolaSni  i  s&Vod- 
Bkých  SiU  báňských  sedlikA  bes  snačného  vliva  na 
hornictrí  se  neobeilo,  a  že  zejména  kásnS  od  té 
doby  horniotW  málo  se  yypláci,  viděti  jest  s  toho, 
ie  se  od  poslednicb  dvou  let  báňské  sávody  Ural- 
ské  kromě  onécb,  ješ  pro  opatření  vojika  a  floty 
nezbytně  potfebny  jsou,  silnd  pronajími^,  ano  i  na 
velmi  příznivé  pro  kupce  výminky  prodávají,  pokud 
totiž  kupci' toliko  V«  kupní  ceny  hotově  složití  mají, 
V«  na  hypothekách  zjiSténa  zůstane,  ostatní  %  P^k 
ve  Výroěnícfa  lhůtách  do  37  let  uplatiti   se  mohou. 

2.  Za  to  zůstávají  vSak  kazenné  závody 
Sibiřské,  kteréž  beztoho  potřebu  kázny  na  zlaté, 
z^bře,  médi,  Železe  a  soli  s  těží  jen  uhrazují,  na- 
pořád jelté  v  držení  kázny  nebo  kabinetu  cíai^ 
ského  a  v  nich  dospěly  býv.  poměry  práce  báňské 
a  hutní  k  největií  rozvilosti,  tak  Že  organisace  je- 
jich výroby  i  pro  ostatní  ruské  platiti  může. 

a)  Tak  zejména  bylo  až  do  r.  18^  k  závo- 
dům Altajským  asi  180*000 muž.  du5í  připsáno, 
kteříž  za  pHmé  a  přisluhovad  báňské  a  hutní  práce 
v  hromadě  přes  8V2  miU.  desetin  plodných  pozemků 
drždi  a  do  dvou  velkých  oborův,  tak  zvaných  mo- 
'tterovýůh  a  vlastních  závodských  sedláků  se  rozpa- 
dali, a)  Masterovi,  kterých  bylo  dle  Hagfemei- 
stra  roku  1851  jeStě  26.758  duSí,  bydlefi  vesměs 
blíže  hutí  ve  vlastních  domedi  a  dvorcích  a  nebo  i 
ve  velkých  dělnických  domech  Šili  kasárnách  po- 
hromadě. Stav  tento,  na  němž  vSecky  vlastní  hutni 
a  řemeslné,  jakož  i  hornické  práce  spoléhaly,  do- 
plňoval se  sám  ze  sebe  a  dostával  kromě  potravy 
též  jistou  malou  mzdu  (výr.  18  rublů),  kteráž  viak 
při  nadělení  zeměmi  (jako  u  viech  ženatých)  odpa- 
dala. Viiekni  ělenové  tohoto  stavu  měli  po  vyko- 
nané službě  nebo  v  případě  neschopnosti  k  ní  jisté 
výslufaié,  kteréž  i  na  rodiny  jejich  se  vztahovalo 
fi)  Ostatní  sedláci  závoditi,  kteří  pouze  jen 
přísluhovad  Živností  vykonávali,  vedle  toho  viak 
za  hojné  naděly  své  I  poduiné  a  obrok  platití  mu- 
•ili,  bývali  povinni,  pěií  za  22  a  sedláci  s  potahem 
sa^  15  dní   do  roka  závodům    sloužiti,  zadež  toKko 


633 


57  Vs  kop^k  stHbra  mwáy  dostávali,  y)  V  toko- 
yýoh  okolnostech  byly  rýhody,  kteréž  zvláitS 
vlastni  závoditi  sedláei  v  Altajském  bánském  okru 
hn  požívali,  nesrovnale  vStii  povinnosti,  ku  kterým 
vftbec  zavázáni  byli,  a  není  tndiž  divu,  |e  dle 
Hagemeistra  AHajSti  sedláei  vůbec  a  zvi.  sedláei 
jiini  Sásti  (kteřii  máji  nejvíc  zemi  a  radníky  ves- 
,iněs  na  blizkn)  mezi  nejzámožnSjii  obyvatele  Sibiře 
se '  počítali  a  podnes  se  po<Sitaji,  a  že  1  mravní 
stav  jejich  byl  již  tehdáž  mnohem  atSSen^jSí,  než 
v  mnohých  končinách  Sibiře.  Ale  i  masterovi  ne- 
byli  povinnostmi  svými  přflifi  přetíženi,  poknd  totiž 
ti,  ktdK  oblí  pálí  (takzvaní  úročníd),  po  vykonané 
práci  a  dovozn  uhlí  vSeefaen  ostatní  čas  pro  sebe 
m$li,  pokud  masterovi  na  radnicích  a  hutSch  každý 
třetí  týden  též  prázdni  byli,  tedy  do  roka  vlastně 
jen  240  dni  pracovali,  a  poknd  vlastni  řemeslnici 
B  masterových  v  čas  senokosn  a  žní  střídavé  na  25 
dní,  nečítaje  svátkův,    domů  se  odponitčli. 

b)  Až  do  roka  1851  méli  císařští  dělníci  a  se- 
dláei v  báňském  okrnha  Nerčinském  to- 
též zřízení  a  tytéž  povinnosti  co  AltajSti;  t.  r.  vSak 
obráceni  jsoa  veikeří  závodStí  sedláei  i  se  zeměmi 
svými  v  kozáky,  odkudž  pH  Nerčinských  dolech  a 
závodech  toliko  vlastní  masterovi  zbyli,  j^tchž 
počet  reka  1852  10.896  mužských  osob  obnášel. 
Při  úpadku  průmyslu  bánského  v  Nerčinském  o- 
kruhUf  odepsuiim  býv.  závodských  sedláků  hlavně 
zaviněným,  ztenčil  se  počet  masterových  roku  1859 
(dle  geogr.  slovníka  Semenova)  na  4371  duSí  a  ti 
byli  roku  1863  zároveň  s  Altajskými  masterovými 
i  sedláky  s  velikým  zajisté  sebezapřením  kázny 
uvolněni  a  věickni  masterovi  pozemky  naděleni, 
tak  že  nyní  báňská  a  závodská  práee  po  vSí  Sibi- 
ři velkým  dílem  již  volným  lidem  proti  mzdě  a 
vedle  toho  ssylnými,  na  katorgu  odsouzenými,  se 
provoKUJe,  jichž  počet  roku  1859  na  Ner Čínských 
závodech  3755  hlav  obnáSel 

8.  Že  ostatně  vláda  k  zvelebeni  horni- 
ctví vůbec,  jakož  i  k  lepSení  hmotného  i  dnoho- 
vniho  blahobytu  dělníkův  horních  a  hutnich  se 
přičinujei  lze  pH  důležitosti  a  rozsáhlosti  hornické 

H 


6d4 


iimótti  na  Rasi  <y?<ttn  snadno  ntonditt  ZrláltS 
to  ovlem  platí  o  kásenných  sárodeoh,  po  kterých 
viodei  národní  a  odborní  Skolj,  nemocniee  i  si- 
ložný  se  nalasají,  kdeito  na  soiúó^onmicli  sávodeek 
k  podobným  opatřením  Tláda  bnď  porabosige,  buď 
nékterá  s  níeb  (jako  nemoenice  a  kassy)  ]^^o 
nařizaje.  Ke  Tsdělání  báňských  a  hutních 
úředníků  a  vrláité  inženýr&T  smfiNije  tak  sraný 
institut  8bora(l»rptMn)  horních  inženýrův, 
kterýž  v  Petrohradě  se  nalesá  a  jako  reSkeré 
homictW  pod  ministerstvem  financí  stoji  a  rokm 
1864  141  poslnehaSů  SitaL  Podobný  ÚM  má  též 
tak  Bvaný  technology,  institut,  pak  tak  sv.  prohímí 
udiliStS  v  Petrohradě,  s  nichž  první  409,  druhý  15 
posluchaěů  téhož  roku  měl.  Kromě  toho  nales&  se 
svláětní  horní  ústav  v  Jekaterinoburku  (tak  svané 
Uralskoje  gomofe  uěiliMiS&f  r*  1864  se  84  posluďiaěů), 
a  podobný  pro  Sibiř  v  Bamaulu,  který  téhož  rolrá 
81  ělenů  ěítal. 

H.  Průmysl. 

Úvod.  a) Původní  a  nejstarší  průmysl  na  fiun 
je  nepochybně  průmysl  domácí  ěili  výroba 
z  počátku  jen  k  uhrazení  domácích  potřeb  namě- 
řená a  od  členův  rodiny  vedená,  při  kteréž  se  sa 
podporou  čeledního  zřísení  slovanského  velmi  sáhy 
dokonalé  rozděleni  práce  vyvinulo,  a  k^teráž,  neSe- 
ná  mocným  zřízením  mírským  na  Rusi,  rychle  v 
pospolitou  a  orgfanisovanou  výrobu  obecni  a  okre- 
sní (volostní)  86  rozšířila.  K  tomm  přistoupila  v 
středověku  ve  městech  ruských  i  řemeslná  vý- 
roba, kteráž  věak  nikoli  podle  Bápadoeyropskéhe 
zřízení  cechovního,  nýbrž  volnými  spolky  áli  ar- 
tělmi  se  provozovala,  jejicbŽ  volná  a  národní 
úprava  i  snadnou  přechodnost  rozmanitých  průmy- 
slníků do  rosličnýtth  končin  říěe  podporovala. 
Když  pak  v  2.  pol.  XVlI.  stol.  cář  Aleksej  Michai- 
lovič  řiii  svou  k  západní  Evropě  přiblížiti  hleděl 
a  zejména  vojsko  podle  spůsobu  západoevropského 
zřizovati  se  jal,  nastala  potíFeba  zakládáni  pr- 
Tl»ích    závodův  čili  labrik  pro.  nové   pofi«by 


6»5 

vojsky  i  dvoru,  a  tak  tsbíUj  prvni  fabričné  sávo- 
dj  na  Buši,  jejichž  podet  ovšem  s  počátku  byl 
jen  skrovný,  a  kteréž  se  vStSím  dílem  cizozemci 
vedly. 

b)  Petr  Veliký  nalezl  v  získaných  balti- 
ckých provindícb  rozvily  stav  městský  s  cechovní 
úpravou  řemesel)  jakož  i  s  £abríčnou  prfimyslaosti, 
kterouž  ostatně  na  cestách  svých  po  západní  Evro- 
pě měl  doatateěnou  příležitost  blíže  ohledati  a 
prospěchj  její  náležitě  oceniti.  Rychlá  a  úsilná 
proměna  státu  ruského  na  stát  západoevropský  v 
druhué  polovici  panování  Petrova,  zvláště  pak  pro- 
nikavá organisace  vojska  a  fiotj  podle  spůsobu 
západní  Evropy,  vyžadovala  ovšem  rychlé  uhrazo- 
váni potfeb  obou,  což  ovšem  v  kvapu  věci  a  při 
náhlé  povaze  téhož  panovníka  nejinak  státi  se 
mohlo  než  rozmnožením  počtu  kázenných  fabrik  a 
sarAŽením  nových,  ku  kterýmž  nyní  vesměs  korun- 
ní sedláci  [^psáni  byU.  K  pobůdce  vlády  násle- 
dovala toho  příkladu  pomalu  i  šlechta,  jakkoli  s 
poSátka  ve  skrovných  rozměrech. 

c)  Za  cařice  Jekateríny  II.  dostalo  se  od  r. 
1785  městům  velkoruským  nového  zříze- 
ní, již  od  Petra  Velikého  obmyšleného,  nehledíc  k 
tomn.  Že.  města  na  půdě  bývalého  království  pol- 
ského, tehdáž  postupným  rozborem  získaného,  totéž 
aneb  podobné  zřízení  podle  starých  práv  německých 
měst  do  nové  říše  s  sebou  přinesla.  Takovým 
ipůaobem,  jakož  i  prohlášením  cechovního 
zřízení  německého  i  na  Buši  v  právní  plat- 
nost (kteréž  stejným  Časem  prošlo),  položeny  zá- 
klady k  stavu  řemeslnickému  s  úpravou  západo- 
evropskou, jehož  do  té  doby  velkoruské  krajiny 
neměly.  Novým  stavem  městským,  jakož  i  cecho- 
vními ^  řemeslníky  získána  průmyslu  ruskému 
nová  výrobní  síla,  jakkoli  dávným  tradicím  národ - 
dním  odporná,  kteráž  však  přece  i  v  krajinách 
Velkoruských  z  přízně  vlády  k  jakési  platnosti 
sebe  přivedla  a  za  podporou  gildského  zřízení, 
jímž  zároveň  nová  moc  kapitálová  stvořena  —  aspoň 
tak  daleko  se  povisnesla,  že  ve  městech  nejen 
celkem  místní  potíFebu  uhra^^i\je,  nýbrž   i  na  pro** 


6á6 

dej  ^li  pro  obcliod  vyrábí.  PrivS  vSak  pro  cizí 
rás  této  noré  průmjslné  moci  nepřestal  raský 
průmysl  domácí,  ovSem  odtad  yStSím  dílem  jen  na 
venkov  obmezený,  dále  tvořiti,  ano  vyvinul  te  ná- 
sledkem této  s  počátku  nemnoho  itastné  konku- 
rence jeité  mocněji ,  k  Čemaž  jej  i  svýSené  po- 
tiPeby  státní,  t.  j.  rostoncí  danS  jen  podněcovaly; 
artSle  pak  ruské  nalézaly  při  rychlém  vzrůstá 
starých  a  četných  nových  měst,  kteréž  napořád 
jeXtě  podle  spůsoba  národního  se  stkvěly,  důstatek 
práce  i  zisku. 

d)  Po  Moskevském  požáru  r.  1818, 
kterýmž  ilechta  ruská  největSí  Část  svého  movi- 
tého jmění  ztratila,  vstoupila  i  tato  do  řady  prů- 
myslníkův větSím  Číslem,  než  od  časů  Petrových 
vídáno,  a  začala  zároveň  krěpostných  svých  mnor 
hem  hojnější  měrou  do  cizích  závodův,  mezi  tim 
od  g^ldských  a  cizozemcův  po  říSi  zaražených, 
pronigímati  nebo  je  vůbec  na  obrok  oddávati,  čímž 
průmyslné  výrobě  opět  nových,  zvláětě  schopných  a 
podnikavých  sil  se  dostalo.  Nový  tento  ruch  na 
Rusi,  jakož  i  veliké  ztráty,  kteréž  byla  Hěe,  závi- 
slá před  tím  jeStě  velkým  dílem  v  potiFebě  dokona- 
lejších průmyslných  tovarův  od  ciziny,  mezi  vál- 
kami Irancouzkými  v  národním  jmění  tvém  utrpěla, 
přiměly  vládu  k  celnímu  tarifu  od  17.  března 
1822,  kterýž  vesměs  vysoká  cla  na  cizozemské 
průmyslné  tovary  položil  a  uvolněním  vývozu  jak 
surovin  tak  tovarův  ruských  za  zjevným  ůČelem  se 
nesl,  vzmáhající  se  průmysl  ruský  od  cisí  konku- 
rence ochrániti,  zvelebiti  a  osamostatněním  národ- 
ního hospodářství  říSe  i  jmění  národní  rozmno- 
žiti. Nésledkem  tohoto  ifastného  kroku  vlády, 
kterýž  i  rozmnožením  peněŽi^ch  kapitálův  pro- 
stiFedkem  zřizování  úvěrných  ústavů,  vydáním  no- 
vých papírových  peněz  a  p.  prováten  byl,  vzmáhal 
se  ovSem  s  neslýchanou  před  tím  i  v  západní  E- 
vropě  rychlostí  zvláStě  počet  fabrik  po  vSech  kon- 
činách imperie,  kdežto  domácí  průmysl,  jakkoliv 
vláda  i  k  jeho  souměrnému  zvelebení  pracovati 
skoro  docela  obmeSkala,  prostředkem  výborné  or^ 
gaoisáce  své  jakož  i  oporem    o  kapitály  a  g^antil 


637 


oboí  nejen  konkurencí  fabrik  odolati,  nýbrž  i  s 
norých,  mezi  tím  yládon  otevřených  pramenftv 
odbjtn  spoleSnS  s  oněmi  i  dále  tSžití  mobl. 

e)  Prameny  tyto  sáleSelj  obivláStS  ▼  po- 
krocích, kteréž  podmanfinf  Zákavkazských  krajin 
mezi  r.  1826 — 1829  činilo,  jakož  i  y  podřízeni  Kir- 
gizských  ord  pod  svrchovanost  raských  c^UN!lv,  svL 
pak  ve  zvýiení  odbyta  ruských  tovarův  do  Kytaje, 
jehož  původem  bylo  vedle  rozličných  obchodních 
smluv  zvláStS  též  vyloučení  cizozemských  tovarův  s 
průvozu  ruského,  jelikož  vysokými  cly  nového  ta- 
rifa velice  se  zdražily.  Jílování  zlata,  od  r.  1825  v 
Sibffi  znamenité  se  zmoh9í,  uveličilo  zároveň  po- 
ptávku po  ruských  tovarech  v  Sibiři  samé,  ano  týmž 
éasem  poklesnutí  průmyslu  v  království  Polském 
(rnáfledcícb  povstání  od  r.  18S0)  a  rostoucí  v  tu  dobu 
obyvatelstvo  a  blahobyt  ve  vlastní  Rnoi  stejnou  mé- 
rou  výrobu  průmyslnou  v  Rusi  samé  zvýiiti  mu- 
8ilý,  lni  kteréž  se  obroční  sedláci  z  vlastní  vůle  tou 
dobou  takořka  hrnuli. 

f)  Takovým  pořádkem  véčíusíHla  se   zvláStS  za 

Sanování  čáře  Nikolaje  průmyslná  výroba  ve  vlastní 
lusi  neslýchaným  před  tím  spůsobem,  a  sice  ve 
▼iech  skoro  odborech,  i  ačkoli  nvolnSním  se- 
dlákův, kteří  jsou  na  Rusi  skoro  výhradní  vyko* 
návatelé  fabričné  a  výhradní  oviem  nosi&  domáeí 
výroby,  —  do  povážlivé  krise  vstoupiti  se  zdála, 
osvědčilo  se  obávání  toto  odtud  nepodstatným,  proto 
že  aédláci  podle  přirozené  schopnosti  a  chuti  ná^ 
roda  ruského  k  průmyslu ,  jakož  i  pro  dobytí  vy> 
yazovacích  kapitálů  nejen  od  práce  ve  fabrikách 
neubíhají,  nýbrž  této  nad  zemědělství  snadnějií  a 
zíltnějií  práce  posud  bedlivě  sobě  hledí  a  zároveň 
domád  průmysl  zdokonalují.  Že  ostatně  i  řemeslný 
průmysl  ve  městech  k  lepl^u  rozkvětu  bude  moci 
pfíveden  býti,  o  to  se  vláda  vydáním  nového  řádu 
živnostenského  postarala  (viz  o  něm  níže),  kterfž, 
jsa  na  základech  volností  řemesel  osnován,  i  výrobu 
řemeslnou  s  domácím  a  artělským  průmyslem,  kte- 
réž rovnou  měrou  na  základech  volného  spolčovái^ 
a  voláé  výroby  spoltiiaji,  —  nepochybné  v  itastaý 


ftSS 


■onhlafl  uvede  a  jej  tadit  národnim  na  Knai  a^ni, 
kterýmž  posad  jako  cisosenifiká^  rostiina  nebjd. 

I.  Domácí  průmysl.  1.  Jakkoli  celkrai  sa 
pravidlo  se  přijmouti  mfiže,  že  velkomský  sedlák, 
baďsi  kdekoU,  s  rodinou  a  Čeledi  svou  potíFebn  své 
domácnosti  a  svého  hospodářství  sám  si  hotovi, 
pokud  jednoduché  nástroje  jeho  vystačí,  přece  bude 
přirozeným  ^  pořádkem  vScí  domácí  prfbúysl  na  Sa- 
ši nejvíce  rosSiřen  v  středoruských,  severosemských 
a  dílem  i  v  I^ovolžský(*h  guberniích,  jakožto  kra- 
jinách, kteréž  buď  od  starodávna  nebo  ae  star- 
ších dob  mají  velkoruské  obyvatelstvo  s  čelednfm 
a  mírským  zřízením  jeho,  a  kdež  zároveň  dlouhé 
a  tuhé  zimy,  menSi  úrodnost  půdy,  jakož  i  býv.  obro- 
ční  poměr  ke  koruně  a  Šlechtické  vrchnosti  do- 
mácí výrobu  průmyslnon  vzbuxtgí,  usilují  a  pod- 
p(»nijí.  a)  Podobné  poměry  vládnou  i  v  gabernii 
Tobolek é,  jako  nejruštějií  z  veSkeré  Sibffe, 
kdežto  naopak  prostranné  a  výnosné  hospodářství 
černozemníchgub.,  poskytující  odbytem  země- 
dělských plodin  dostatečných  celkem  peněžitých 
pros^edků  k  zakoupení  rozličných  potíFeb  domác- 
nosti i  k  uhrazení  daní,  —  skrovnou  měron  k 
domácímu  průmyslu  pudí,  kterémuž  obyvatelé  oomí 
kozáčiho  vojska  pro  vojenskou  službu  a  časnou 
Tzdál«ioflt  od  domova  čas  svůj  rovněž  obětovati 
nemohou,  nehledíc  ani  k  tomu,  že  kozákům  jakási 
^est  stavovská  nedopouští,  průmyslnými  pracemi 
sezabývati*  i^)  UMalorusů  a  Bélorusů  byl  za 
starších  dob  průmysl  domácí  jako  u  všech  Slovanů 
B^ochybně  mi»>hem  rozvilejSí,  musil  vSak  sigitím 
ařizení  čeledního  u  nich,  jakož  i  konkurenci  mo- 
^lého  v  býv«  provinciích  polských  poměrné  stavu 
městského  bez  odporu  oslabnouti,  a  obmezige  se 
nyní  skoro  výhradně  jen  (pokod  pro  trh  pracuje) 
na  výre>bu  dřevěného  nádobí  a  ni^adí,  pak  rozlič- 
ných prostředků  dopravy,  kteréžto  jedUié  odvětví 
vlak  Hdnutím  a  scházením  lesův  Čím  dál  na  jih 
tim  více  se  nyní  ztrácí  a  v  Podolí  již  do  konce 
■aniká.  y)  Pi^A^nj^l  domácí  jinorodcův  je 
Tšak  od  menší  jidi  k  tomn  wůsobnMii  a  ekm 
rolice  nepatrný  a  ztrácí    se  u    kočovníkův    sko|rQ 


6S9 

dofi«3a,  jdikož  prmí  ovSem  podmlnkoa  i^ho  ase- 
tié  irrobjti  jest.  (f)  Celkem  možno  tedj  na  Ra- 
si sákonem  poloi^ti,  ie  domáci*  průmysl  smě- 
rem ae  stfedn  na  jih  a  sápad  postnpnS  a  rychle 
ubývá  a  v  nízkých  stepech,  kteréž  mn  ani  semS- 
d^kých,  aniž  lesních  a  nerostných  surovin  k  obdě- 
lávání poskytovati  nemohou,  do  konce  zaniká.  V 
Sibiři  pak  ubývá  sároven  s  intensivností  ruské- 
ho nasídtení  domácí  průmysl  smSrem  od  aápadu 
na  východ  i  na  jih,  jakkoli  i  o  Sibiři  (dle  Hag^e- 
meistra)  pravidlo  platí,  že  i  tu  ruský  sedlák  do- 
mácí poťíebu  sám  si  uhrazuje,  pokud  mu  sekera 
staSí.  Že  pak  na  Sibiři  není  domácí  průmysl  úsil- 
ně^ a  kromě  některých  okruhů  Tobolské  ^bernie 
zejména  nic  pvo  trh  nevyrábí,  toho  přivinu  hledati 
sluli  v  nedostaticu^  mírského  sříeení  ve  východní 
SibfiH,  kteréž  se  tu  při  velikém  důstatku  plodné 
půdy  a  osobním  vlastnictví  jejím  stává  sbyteSným, 
odkudž  domácí  průmysl  ovšem  největSí  podpory  a 
org^anisace  postrádá.  Nad  to  je  po  vSí  východní 
SibfiFi  d^onalejSích  nástrojů  nedostatek  a  délné 
síly  vesměs  vzácné,  drahé  a  vzhledem  k  ssylným 
nespolehlivé,  a  jiných  výnosných  živností,  jako 
zvěrolovu,  rybolovu  a  zvláště  hotových  výdělků 
pov0zkami  všeobecný  důstatek.  —  «)  Ostatně  ne- 
obmezuje  se  domácí  průmysl  zvláště  ve  vlastni 
Rusi  na  pouhé  sedlské  obyvatelstvo.  Y  něm  úSast- 
ňnje  se  hojnou  měrou  i  obyvatelstvo  posadu 
a  kněst  véíkoruských,  ano  vlastni  cechovní  a  ře- 
meshiíoi  vyrábějí  tu  největším  dílem  té&  pro  trh,  a 
všudež,  kde  ve  městech  některé  průmyslné  odvětvi 
větší  mocí  vystupuje,  jako  v  OstaSkově,  Tržku  a 
ve  městech  Jaroslavskýcb,  Moskevských,  Tverských 
a  Vladímindcých,  tam  děje  se  výroba  taková  hlavně 
průmyi^em  domácím,  jakkoli  průmyslníci  k  cechům 
připsáni  jsou.  ^)  Zajímavo  jest  též  pozorovati,  k 
jaké  znamenité  o  rg  a  ni  sací  domácí  výroba  zvi. 
vts  atfedni  Rusi,  jakož  i  v  jihozápadních  okruzích 
gubernie  Tebolské  ěasem  svým  dospěla.  Zejména 
pátraje  při  každé  výrobě  tak  dokonalé  rozdělení 
práoe,  ji^cým  vůb^c  na  západní  Evropě  sotva  iiě>- 
které  anglické   aivody,  nebo  Jursko   hodin^M  f 


640 


Dolnorakotiská  výroba  toného  %hoU  a  na^trojAr  a 
málo  které  jiné  prftmjslj  se  vykásati  moiioii.—- 
Nejen  jednotlivé  čeledi,  nýbrž  celé  obce,  volotti  i' 
ťljeEdj  hotoví  ve  stiFedomnkých  pr&myslných  ga- 
berniich  vždy  jediný  dmh  tovarftv  ve  značných 
množstvích,  nýbrž  veSkera  práce  roidéli^e  a  řídí 
se  od  voleného  k  tomn  výbom  nebo  od  obecního 
výbom  samého.  Zámlnvy  na  vétii  výrobn  nsaví- 
rají  se  od  obce  a  pod  garantií  obce  samé,  kteráž 
dle  potřeby  i  sáložného  kapitála  poskytne,  a  hoto- 
ví-li  se  sboží  na  sklady,  jmentye  obec  ze  stiMn 
svého  skladníky,  jakož  i  jiné  prostíředníky  obchodn. 
Následkem  toho  vykonávají  se  viecky  podobné  sá- 
mlnvy  se  znameniton  správností,  a  tovary  z  domá- 
cího průmyslu  Ruského  požívají  skoro  výhradně 
lácí,  dobrotou  a  přečasto  i  ůhledností  svou  čestné 
pověsti,  kdežto  práce  vlastních  cechovních  a  řeme- 
slníkův bývá  drahá  a  chatrná,  zvláitě  tehdáž,  když 
na  zámluvu  se  vykonává. 

2.  Předměty  průmyslové  výroby  do- 
mácí jsou  na  Rusi  velice  rozmanité,  jakkoli  se 
ovSem  přirozeným  pořádkem  věcí  nejen  dle  poptávky 
čili  obecné  potřeby,  nýbrž  obsvláStě  též  přírodninu 
a  jinými  hospodářskými  poměry  kriginy  Hdí,  při 
čemž  vlak  i  takové  tovary  mnohdy  z  domáeíno 
průmyslu  vycházejí,  kteréž  na  trhy  takřka  celé  im- 
perie i  za  hranice  jdou.  V  největiích  množ- 
stvích vyrábí  zejména  Buský  průmysl  domácí 
rozHčné  potravní  věd,  nejrozmanitější  dřevtné  ná- 
doby a  náčiní  a  prostředky  dopravy,  železné  a  ko- 
vové náčiní  a  rozmanité  drobné  zboží,  tkaniny  a 
pleteniny  lněné,  konopné,  vlněné  a  bavlněné,  ho- 
tový oděv  a  obuv,  druhdy  velmi  ozdobné  úpravy, 
hrnčířské  a  kunenné  zboží,  ano  i  umělecké  práce, 
jako  sádrové  figury,  svaté  obrazy  (ikonj),  wnělé 
práce  stříbmické  a  zlatnické  a  p.,  kdežto  kameni* 
eké,  zednické,  tesařské  a  jiné  stavitelské  práee  čet- 
ným a  přechozim  artělem  připadj^í,  kteréž  viak 
skrovnou  měrou  a  vlastních  řemeslníkův,  nýbrž 
hlavtiě  ze  sedlákův  se  skládají  a  tudíž  výrobou  svou 
rovněž  jaksi  na  účet  domádho  průmyslu  připadly 
IfVláitě  si^ímavá  Je  též  s v áa anos I  á^om aei l| O 


641 

pirftttj^l^a  ■  fábfiSiiým,  kterái  s»jaenA  fiři 
▼iem  průmjria  v  ikaaináeh  se  jeví,  poknd  itítíi 
•ediáci  obae  ruaké  v  tomto  odvětví  nijyétSim  dilem 
nyní  mista^  našidi  tkalcův  sastupnjf,  tkonce  látkv 
vieho  dndra  (bvI.  oviem  hrubii),  ale  i  bedbávne, 
proti  m«d8  fabdkantův ;  podobni  vsijem&ort  panice 
i  při  jÍBýeh  výrobdcb,  sejmeaa  takových,  kterét 
dokonaUjSi  ápravj  potfebtgí,  již  se  jim  pak  oviem 
stro^  ve  fabrikách  dostává.  ^) 

a)  Nejros8£^enSjSí  jia  Basi  je  snad  domácí  vý^ 
roba  roiliSnýoh  dřevených  tovarův,  po* 
incxta  od  hrabSíbo  hospodářského  nářadí  obchodr 
ního  a  domácího  až  k  dokonalejSim  nástrojům  pr&- 
mjslným  i  práčem  sonstnižniekým  a  řesb^skýmii 
ZvláSté  obecný  jest  tento  průmjsl  ve  vSeeh  leníich 
guberniích  jevero-  a  středomských^  vyskytige  se 
ale  i  ▼  nadstepních  ^aberniích,  poknd  v  niob  lesní 
pfostor  jeStS  nějaké  rozloh j  má,  jakoši  i  v  lesná* 
^ch  gobemiích  Bélortiskýoh,  kdež  je  skoro  >jeSt$ 
jediným  domáekn  průmyslem.  «)  Z?láitní  výanam 
má  tento > průmjéd  pro  gnb.  Vjatskon  a  Ko^- 
stromskou,  kteréž  vynikají  velikým  bokatstvítti 
lip  ve  směíSených  pralesich  svých  a,  kdež  v  oeláol 
kraji  od  Unže  a  Vfetíngy  až  za  Kamn  selské  oby* 
vatiéletvo  sdiránim  kůry  lípové  z  velkých  a  malých 
stromů  se  zabývá,  z  nichž  se  pak  lyéenné  rohoŽe  a 
žoky  (tak  zvané<  kule)  ve  velkém  množství  hotovi 
K  prŮmycďn  tomn  vy^irají  se  zvlálté  mladé  lípyi 
"ve  velikém  množství  cvláSté  z  kdFenův  stalých 
stromů  vyrůstající,  kteréž  se  od  května  po&ione  ká- 
esgí  a  olnpnjf;  z  lý^í  pak,  .kteréž  jest  z  mladého 
kmene  nejl^^  (tak  zv.  Inbje,  kdežto  ;lý^  z  větvi 
močillem  se  nazývá),  a  kteréž  se  v  tekuté  vodě 
odmoéůje  a  na  podzim  snSí,  zhotovují  se  zimní  prlMií 

^)  Následující  přehled  domácího  průmyslu  Ea* 
akého  je  hlavně  sestaven  z  článků  o  rozl.  gu- 
berniích, Újezdech  a  sídlech  v  geograf,  slovníku 
Semenova,  jakož  i  z  materiálův  pro  statistiku 
Rusi  od  geograf,  společností  a  generaL  kábu 
ruského  vydávaných,  pro  Sibiř  pak  též  dle  H%- 
gemeistra. 


WS 


rohola  &  káíě  roiMSné  treUkoili,  ktftotj  a  ttiAdoti, 
ktsréž  po  yi£  Biuii  znamenité  «a  plae^j,  pokrjvkj 
a  koberce,  kole  pak  sa  pytle  aa  moóka,  aiU  a 
oves  na  odbyt  jdou,  ano  do  cizosemska  se  yyvi- 
zeji.  á.i  do  reku  1860  káedo  se  ta  každoročně  % 
až  1  miUoB  etromkft#  s  kterýeh  se  každoroéaé  na 
14  milionů  kusA  rohoží  i  knlftv  skototoralo  ^Vx 
milionů  kmsů  pro  vývoz  do  dsozemska).  Káale^ken 
ztenčeni  se  mladých  sfromův  seiel  viak  nyní  tontt 
průmysl  a  provozuje  se  v  ^abemii  Vjatské  jen  v 
i^ezdn  M^myiském,  Uržnmském,  Jaranském  a  Je^ 
labažském  v  neznáiBých  roamfireeh,  kdežto  m  Ko«- 
stromské  gubernie  vidy  jeltS  600.000  kusů  tohoto 
zboži  se  vyváži,  kdež  vůbec  výroba  dřevěných  véoi 
1—1  Vs  miL  mblů  cennosti  má.  fi)  Podobné  zboži 
lyčenné,  ale  i  z  lýka  jivy  a  osiny  (jako  koie  a  aůie 
a  p.)  dělá  se  též  v  grnbernii  Yladimireké  v 
lijesdn  Muromském  a  ánjském,  pak  ek<do  Snadale 
a  v  Gorocfaové  (Mdenkovskébo  áj.),  z  kteréhož  pe* 
sledního  místa  se  ho  každoročně  za  SO.OOO  rablá 
vyveze.  Y  Mýtě  a  Vrchní  Laadele  (Garoehov.  4j.) 
dělají  se  zWaitě  lýčěnné  stfevica,  kterých  se  z 
jediného  Mýta  každoročně  do  Vt  mfiiOBa  páiů 
rozváži.  Síta  a  řeSeta  hotovi  se  hlavně  ve  vo* 
iosti  Mardásovské  (Šiyského  ů},)  a  v  ZtmeBÍkáck 
(GoroĎhovského  új*),  odtamtud  rozváží  se  jich  de 
dOO.OOOi  odsud  do  IV2  mil*  kusů.  y)  ▼  Nížehrad- 
aké  gnberaii  dělají  se  rohože  a  knle  avláStě  v 
liukojanovském  Újezdě,  zejména  ve  vesnicích  Paže, 
Syrjatině,  Bezovatém,  Madajevě,  Usadioh,  Tagajevé 
a  j.  Podobný  průmysl  má  gab.  Kazaňaká  v  ^*  m^ 
mém  (zvláit  v  Atně,  Mendelech  a  Verezeoh),  pak 
T  ůj.  Oaijevokoklajském,  gab.  Moske7ská  v  ůj,  V*- 
nrjském,  Tverská  v  új.  Ostaěkovském  (zvláěf  lyČeaaé 
provazy  a  sítě  ve  vsi  Počkově),  gub.  Rjazaňqká  v 
áj.  Jegoijevském  (i  střevíce)  a  Tambovská  gubernie 
v  új.  Jelatemském  a  Spasském,  Penzinská  pak  v 
ůj.  Oorodiěčském.  d)  V  gab.  Vjatské  vyiáběji  se 
domácím  průmyslem  bečky,  sudy,  beday,  ku- 
chyňské nádobí  ve  vSeeh  'Újezdech,  nábytek 
a  vozy  zvláětě  v  új,  Orlovském  a  Slobodském,  a 
nejlepií  pověsti  požívá  v   tom  ohledu  volost  Tróji- 


B4S 

cká  ttij.Tjfttfikém^odkaffi  toto  sbofif  ák  doMniek 
npěst  povoUských  zé  vyváří.  V  gubernii  Kiid- 
krámské  cfólujf  vd  viech  lesnfijSiek  ť^ftwdeok  ná*- 
dobí,  lžíce,  vřetena,  Ikřebenj  na  Ses  Ani  vlny,  kraMee, 
fimy  okenné,  Iticemy,  vesla,  éerpákj  (k  j.  lopaty 
na  čeťpání  vody),  též  kola,  saně,  vosy  a  p.  ve  ve^ 
Bkých  množstvíck,  kteréžto  tovary  nejen  uvnitř  říle 
se  odbývj^f ,  nýbrž  i  do  Tnrann,  Persie  a  Iiidie  pro^- 
nikajL  Zvli9té  povStftný  je  ta  Újezd  Semenovský 
avýml  IŽfcemi,  Újezd  Baladrinský  svými  vřeteny^ 
Makaijevský  svýihi  trahlami  se  železným  kovánim. 
t)  Podobné  tovary  dělají  se  v  Járodavské  gubernii 
Bvl.  v  új.  TJgfičském,  vé  Yladimírské  v  ť^.  Marom^ 
ském   a   Šnjském  (též   lípové   ČíSe   v  Téjkové).     V 

fn  b.  M  o  s  k  e  rs  k  é  hotoví  domácí  průmysl  vozy  a 
oSáry  v  új.  Podolftkém  a  Volokolamském,  hledaný 
nábytek  délá  se  v  samém  újezdS  Moekevskénit  v 
ť^ezdě  pak  Zvenigorodském  provozuje  se  i  uměle- 
cké truhlářství,  Možajský  Újezd  sljme  zase  děláaín 
pump  a  stiFíkaěek.  C)  V  gtib.  Bjazaňské  hotoví  06 
nábytek  ^  nádobí  v  új.  Sarajském,  bednářské  zbožá 
v  új«  Spasském,  gubernie  pak  Penzinská  má  zniad- 
nou  výrobu  nádobí,  kol,  vozů,  saní  a  p.  ^e  vseeh 
Alexandrii,  ve  Větlím  a  Nápolném  Vjazu,  psk  r 
Sokolovce  (vlečky  v  Új.  Saranském).  V  KiUMiiské 
gubernii  dělají  podobné  zboží  v  lak  zvaném  Polesí 
(t.  j.  v  új.  Žiz^nském,  Mosalském,  Liokvinském  a 
Kozelském),  a  Kazaúská  gubernie  má  zvedené  tru* 
hlářství  v  Pestercích  (Kazaň.  új«).  ^)  Ale  i  v  gub* 
Smolenské  dělá  se  množství  ^^věnéko  nádobí,  kol, 
vozů  atd,  v  új.  Jelenském,  Roslavském  a  Vjaaem* 
ském,  v  gubernii  "^tebské  zvi.  v  új.  VeHMém, 
kteráž  výroba  Je  i  po  Vilenské  gubernii  obecná.  Ka 
jihu  vykazuje  se  též  v  gub.  Eijevaké  zaafeá  vý* 
roba  nádob,  vozův  atd.  vúj.  RadOmySlském,  TaraÍM 
Sevflkém,  Čerkasském  a  v  samém  Kijevském. 

b)  Keméně  rozěířena  jest  zvláfitě  v  sevenich  a 
sledních  guberniích  Ruských  domáoí  výroba  roc* 
lidných  železných  a  vůbec  kovových 
tovarů  v,  ovSem  obzvláitě  rozUčnýali  náétrojů  a 
naivní  zemědělského,  řemeslnického  í  obchodního^ 
neboť  mají  gubernietyto  viudež  dostatek  koddele  a 


644 

•▼L  rad  Ualnýob  nebo  jelernioh,  ktaréš  te  vinflti 
•biraji  a  Tjkopávijf,  od  ledláků  a  kovWk  na  ael- 
akýoh  peeeoh  dUi  dýmarkáoh  taW,  a  potom  doma- 
oim  dilemi  ovSero  rýhradně  od  mažských,  obdélá- 
Y9ji,  a)  V  Archaogeliké  gabernii  sabýraji 
MO  tímto  prAmyslem  i  Kareld,  ivláitS  v  západních 
Ajeadeeh,  hotovíce  kromě  8rp&«  gorbnii,  kos  a  p. 
i  sbraněy  podobné  i  v  gabernii  Olonecké  a  Novo- 
kradi^i  (t«to  ivláSt  v  dj.  Čerepoveckém,  Ui^o- 
Ženském  a  Demjanském.  fi)  Znamenitá  je  tato  výroba 
v  g.  Kižehradské  a  Vladimirské.  V  Nfžebradské 
gabernii  sabýváse  sámeSnietvím  a  kovářstvim 
do  7a000  lidi,  obsvláité  v  újesdé  Gofbatovtkém, 
SemeoovskAm,  Nižehradském  a  z  Sásti  i  v  új.  Ma- 
kaijevském  a  Lakojanovském,  V  Gorbatovském  új. 
sejména  dělají  se  noie,  nůžky,  břitvy,  dýky,  zámky 
a  pod.;  zvláité  slynou  tím  pHlmyslem  vesnice  Pa- 
vlovo a  Vprsma  co  středy  velkého  průmyslového 
i^resn  do  20  verst  sSíří.  V  Temenovském  djezdé 
vyrábějí  se  zvláítě  sekery,  kotvě,  hřeby  n^rozma- 
nitějěioh  drnhův  a  rozličné  skobové  zboží,  jakož  i 
vekoi  přeané  jednoramenné  váhy^  průmyslem  tímto 
zabývá  se  tn  přes  Ve  ▼ěeho  obyvatelstva,  obzvláětě 
v  láiJině  Krasnaja  Bameň  řečené.,  Ye  vsi  Bezvod- 
ftém  ^ížehradského  áj.)  délaji  se  zvláSt  adice  a 
Mí^f  z  nichž  se  tn  sfta,  řelieta ,  mouéné  pytlíky 
a  p.  pletou.  Ve  vsi  Lýskově  (Makaijevského  új.) 
l{jí  sedláci  měděné  zvonky  a  zhotovují  selské  Icno- 
fliky^  náprstky,  zápony,  křížky  atd.  Ve  městech 
Arzamasu,  Knjaginině  a  Semenově  a  ve  vesnicích 
jižní  části  Lukfljanovského  újezda  jest  znamenité 
množství  kováreui  na  kterých  dělají  nože,  tesaJ^ké 
a  hospodářské  nástroje,  kteréž  se  po  vSí  gubernii 
rozcházeji  V  gub.  Vladim  irské  je  tento  prů* 
mysl  svÚtStě  rozprostraněn  v  új.  Murom^kém,  kdež, 
a  sice  zvláitě  ve  Vareži  a  ve  volosti  Bagratíonov- 
ské,  hotovi  se  noŽe  a  zámky  v  tak  značném  množ- 
ství, že  se  k  tomu  každoročně  25.000  pudů  želeaa 
a  12.000  p.  ocele  potřebuje;  v  Jakovcevě  dělají  se 
kromě  nožů  též  dláta,  pilníky  a  p^  ve  volostecli  pak 
Ulybyievské  a  Berežkovské  hotoví  se  dobré  srpy, 
kterýmž  průmyslem  se   tu  přes    1200   sedláků    zď 


646 

hfrL  r)  "^otUtof  it  též  priimysl  leUzný  &  ko- 
vový svláSti  v  g^b.  Tverské,  kdež  se  skoiro  ve 
vlech  újesdech  rosUSnoa  kovíU^kon  pnc{  srpy, 
kosj,  lopaty,  sekery,  rádla,  nůžky  ovď,  zvláSté  pak 
hřeby  v  snačném  množství  vyrábějí.  KejroaSíře* 
nějlí  je  tento  prAmyel  v  új.  Tverském,  B^edrém, 
BSevckém«  Stanckém  a  VesjégoŮBkém ,  jakož  i  v« 
měatech  Tržka  a  OstaXkoví.  V  OstalkovS  tejména 
2ítá  se  497  kovitfů  a  60  kováren,  na  kterých  se 
vydSlává  posad  každoročnS  165.000  seker,  180.000 
kos,  65.000  srpů  a  tolikéž  ov^ch  nůžek,  vieho  la 
sumu  více  než  100.000  mblů.  Sekery  jdon  odtnd 
obsvláStě  na  potíFebu  floty  severoamerické  spoleě- 
nosti,  kosy  (anámé  pod  jménem  OstaSovek)  prodaji 
se  Bvlálté  do  Petrohradské  a  sousednírh  gubernii. 
é)  Mnoho  aámeSníků  a  kovářů  mesi  sedláky  naleaá 
se  též  v  gnb.  Tnlské,  zvi.  ve  vsi  Talici,  v  gub. 
Knrské  je  kovářství  pověstné  avláitS  ve  méstS 
Sndži,  v  gnb.  Smolenské  vyniká  pak  új.  Qžat- 
ský  velkou  výrobou  hřebů  a  lodních  skob.  Y  'M  o- 
akevské  gub.  hotoví  se  množství  jehel  od  se- 
dláků zvláStě  v  ůj.  Podolském,  v  gub.  R j  a- 
saňské  pak  v  új.  Proňském,  zejména  ve  všech 
Kolencíoh  a  StoHoích.  I  v  gub.  Kijevské  býval 
kovářský  průmysl  selský  druhdy  enamenitý,  který 
na  vlastním  dobýváni  rud  spoléhal  (přes  80  vesnio 
má  posud  přijmi  rudných) ;  nyní  vSak  obdělává 
se  v  új.  RodomySlském  toliko  500  pudů  železa. 

c)  V  něktórýeh  guberniích  severních  i  stíPed- 
ních  objevící  se  větSimi  rozměry  též  průmysly, 
obdělávající  hlínu  a  rosliěné  kameny. 
Kejvíce  roiUřeno  je  hmčfřství  a  kamenietví  v  gub. 
Knrské,  a  to  zejména  ve^ vlastním  új.  Kurském 
(ve  Ttech  Droňajevě  a  Kasimově),  v  új.  Sudžanském 
(ve  vsi  Goněámém),  v  ť^.  Oskolském  (ve  vsi  Jam« 
ské)  a  v  Putivlském  Újezdě,  kdež  vsi  Burynja  a 
GonSáry  hm^Siřstvim  od  starodávna  slynou.  V  gub. 
Moskevské  provozuje  se  rozsáhlctfSí  měrou  hm* 
ěiřství  v  új.  Bogorodském,  Serpuchovském  a  Mo- 
Žijském,  v  új.  Bronnickém  zhotovuji  obzvláltě  žer- 
novy a  brusné  kameny,  v  új.  Bogorodském  dělají 
le  ▼  tnučuém  množství  oihly  pro  potřdt>a  stavby  v 


llMkri.  Titjtí  raintry  taí  kuuealetrl  (sedaiotd  i 
ítukMtitKví,  ono  ovSem  artilsmi  proTo'iaT'&n&)  t 
gob.  VU4imÍTské,  kieí  Mym^aa  plaa  IS.OOO 
lidí  k  Umto  prdmyilům  uileii,  hmiífBtvI  a  ciblM- 
■tvi  pak  proTocDJe  le  vétíl  meron  r  djezdech  Bo; 
roviokůn  a  Demj&Bském,  v  gab.  Tologodak6  arl. 
v  áj.  Ua^u^Bkám,  I  Bjsiaíiská  gul>.  mi  t  4^ 
S«nuikéia  coimé  ktaíůtiví, 

d)  ZrUitě  hodí  bb  la  píedmSt   áoiBÍoiho   pib- 
mjula  a   nilaži  tndíi   loeai   oBJToiiffanSjSÍ   domácí 
MunMnioi    uqen    moíSv ,    afbil  téí  len  a  díti 
výroba  roilifiných  luíitýcli  akonopných, 
Jakoí  i  bavlněných    avlnSnjcb,    menif    mS- 
(OD   hedbíTných   Útek.     a)  LnSui    a   konopné 
tkaniny    a   pkteninj  hotovi    ae    domácím    prfi- 
tnfilem  v  ArohangeU^B   gab.   zvláitS   v   újeidu  Ar- 
cbftngelakém  a  Cbolmogorském,  jakkoli  podnebí  ro- 
ttíai  Inn  málo   již  je«t    pHcnivŮ.     Za  to  Tystupnj^ 
teato  prftmyil  znamenitou  intenúvností  v  i&padnícli 
Ajeideob  gnb.  Vologodtkí,  pak  t  újeidS  Yja- 
teekům a  Noliiukém  Vjateoké  gubernie,    kdai 
výroíní  výroba  pláten  přei  7  mil.  arSio  oboáiL    V 
Koatromiké   gnb.  díl^í   se  t  znainSm   mnoi' 
■tri  plátna   v  i^eadě  Narecbtiitak£m   (v  Armjaukácb 
a  vs  mSsté  Flesn  a  vůkolí),  \  új,  EogtroniBkém  ok. 
gmliilaví,  pak  okolo  Kiittimj  vBOqjmenaim  líjezdS, 
konaíaí  okolo  Koveiina  v  új.  Makarjevakém,  i  kai- 
ďoroJSnS  nakládá   le  cboií  toho  na  Volze  zt.  liO.OOO 
mblA.      V   gnb.   Jaroilavaké    Bl;aa    obsyláítS 
vunice   Valikoje   Selo    i  vůkolím   na    Ifi   verít  vý- 
robou pláten  a  bělidlj   ivýmí;  v  tomto  okiesa   otká 
i  upraví  BO  každorc 
pláten,  hlavně  pro 
ve  YaL    Síle    nale: 
gnbernii  má  i  Hoi 
7  gnb.    Xveraki 
tkiyi  plátno},  kdežl 
na  úJBsd   SuaJBký 
TMobovaké  pak   os 
V  gub.  NiiěbradBk 

fotfeba  gubernií  řt 
i>U.    fi)  Provia, 


r$$ůf6ki  j«k«l  i  IkM  pUUm  plaebtovnéto  pvoto- 
wtitt  «e  sfláSf  «UiiS  y  iij«ad$  BSevskóm  (Tr«rsk4 
gidwziW,  lutíldoroSttS  utL  300.000  robl^),  |^  ▼  új, 
MoikftYskésn.  Sit£  «  oevody  pletou  ge  vSudeŽ  ▼ 
PoYoUi,  BvUití  p»k  léž  T  lýeada  Yaldijakém  gat^ 
NoiolyradBké.  r)  BaTln^né  látky,  kteréž  od 
migakých  40  let  na  Bosi  vSadež  sdomáeaély»  etalj 
■•  oá  tSoh  dob  tóá  ▼  Biia6iém  množství  ^edmd- 
te»  domácího  průmjslim  a  aioe  a^}ea  tkiuii  jidif 
nýbrž  i  potiskováni*  Zvlažte  roeS£^aiio  jest  doma* 
ei  ikani  oblibeaéfcK) mUkaUi  (kalikotu)  y  ^rnbernii 
Kosftromiké,  kdež  se  množstyf  tedlákft  lyláltiS 
v  úi.  Kineiemském,  Herechtíiiském,  Jmjeyeckém 
a  Kostromském  psflmydem,.  tímto  aaiiáfii,  dostárí^ 
jLo  přfai  ebiylážtŽ  «e  »qje.  Podobný  průmjsl  na<r 
leaá  ae  též  v  ťij.  Kordeytkém  (Tytfrské  gnb,,  do  roka 
přes  S0.000  ariin)  a  mu  komissí  od  iabríkantů  y« 
yieah  sko^  ^eadeoh  gnb.  Moskevské.-^  Po- 
tiikeTáni  sitee  (doa)  je  rozprostran^o  ayláStž  y 
ů}.  Bronaiokém  aSerpiíiBlioyském  (Moskevské  ffnb.)t 
kde£to  y  új.  Podolském  zylážlě  tkanim  pentlf  (tak 
syaaých  Uaeňskýoh)  se  zabýval.  Výroba  pentU 
yystapi^e  též  s  yelfcon  intensiyností  y  g  a  b,  K  a*- 
Iniskéy  kdež  se  ji  množstvi  sedláků  y  ť^.  Bo- 
rovskémi  MakjarosUyském  a  Tarusském  sabýyá* 
4)  Hedbáyaé  látky  tkají  se  yýhradnS  jen  na 
koHiisi  od  bohalýdi  knpoů  a  £abríkant&  Moskev-r 
skýdi  y  gúb.  Moskevské  samé,  ta  ale  ve  vieob 
skoro  ťijeadech;  Bogorodský  újeed  zabývá  se  též 
aa  komissí  svýenim  hedbávi  «)  Jakkoli  po  v&l 
severní  a  střední  Bnn  selský  hospodář  pomocí 
žeo  potfttbn  svou  na  vlněných  látkách  sámsobŽ 
ntkáváy  má  výroba  vlněných  látek,  tkaných 
i  pLetanýob,  zvláStě  velkon  rozšířenost  v  gv^i*  Ní^ 
žehradské,  Vladimírské,  Kostromské  a  Tverské.  V 
Níže  hradské  gabernii  zejména  zabývá  se 
množství  selskýoh  osad  pletením  panech  (Mdk), 
nikavio  (Mire^)  a  botek  (hotinoky^  pak  výrobou  ros- 
H&iých  plstěných  tovarů,  jako  obecných  klobouků, 
(élimp\  Wilemek  (buf)  a  tak  zvaných  potmk&v  (t 
j.  podložek. pod  sedla).  Zvlažte  hledi^  se  vlněné 
nikaTkso  >a  pu&fio<d)y  jm  Sercr^^  f^  i  vesftlo  Sjri* 


648 


Búlho,  Kitanaina  a  Koimina  (Arsamasského  új.); 
pletenim  botek  slyne  Arzamas  sám,  Váknim  plMt 
a  potníků  Arsamas,  Vyjesdnoje  a  Krásnoje;  hoto- 
veiÁ  yaleaek  a  selských  kloboui^ů  i  bot  sajimá 
BeJTČtií  po^et  rukou  v  dj.  Semenovském,  jakož  i 
ve  vesniot  Krásném  (Araamaského  ůjesduV.  V  e  ¥ta- 
dim irské  gubernii  vyrábSjl  roKlidné  pletené 
sboži  K  vlny  svláSté  vesnice  Pestábj  a  BeklemiSe'' 
vo  v  lijcKdé  €k>roohovském ;  k  jedinému  -pleteni 
pun^ch  potřebuje  se  tu  každoroSnS  přes  lA.OOO 
pudů  vlny,  a  hotové  zboží  rozchází  se  (hlavnS  pro* 
StiFedkem  ofenů)  ve  množství  1  mil.  kusů  po  vSi 
Rusi  a  Sibiři.  I  v  ůjezdé  S:afiÍBském  (Tvmké  g.) 
dělá  se  každoročně  jeSté  okolo  50.000  párů  čiMl, 
v  Újezde  Zubeovském  pak, '  zejména  v  Pohořelém 
Hradišti,  množství  selbkých  klobouků.  Pro  velikoA 
konkurenci  fabi-ík  délá  domácí  pifkmysl  málo  jii 
sprostých  suken  pro  obchod,  toliko  v  ůjesdě  Jxvt* 
jeveckém  (Kostromské  gub.)  zaznamenává  se  znaě- 
nějflí  výroba  těchto ,  obzvláStě  ve  městě  Lnchu  a 
vůkolí  jeho  v  gnh.  Simbirské,  pak  zvi.  v  ůj.  AU'* 
tyrském,  Oviem  že  pak  na  komisi  sukna  ve  viech 
středních  guberniích  od  sedlákův  se  utkávají. 

e)  S  výrobou  tkanin  a  pletenin  vlněnýdb,  jakož 
i  plstěného  tovaru  souvisí  vétiím  dílem  velmi  úsee 
výroba  hotového  oděvu  a  obuvi,  kteráž 
pro  potřebu  selského  lidu  a  nižSích  ťtíÁ  ve  městech 
větším  dílem  domácímu  průmyslu  aa  Bosi  připadá. 
«)  Tak  slyne  zejména  krejčovstvím  Kovrovský 
Újezd  v  gub.  Vladimírské,  kdeŽ  zvláStS  vesnice 
SěgodiSče  (s  přezyvkou  „Stegalice^)  je  středem  ta* 
kového  okresu,  v  němž  přes  2000  krcích  pro 
obchod  pracuje.  V  Kasaú&ské  gub.  je  krej^vstvf 
pro  trh  rozSířeno  zvláStě  v  Újezdě  Kasaňském  a 
Mamadyžském,  ve  Vologodské  gub.  v  Újezdě  9(dvy- 
ěegodském.  Oděv  z  pověstnýdi  ruských  pláten 
hotoví  se  pro  trh  svláitě  v  Újezdu  Verefském,  Moa* 
kev.  g.  fi)  Eož^efiai^tví,  na  Rusi  vůbeó  rosiffie* 
líá  ž^nost,  provozuje  se  zvláitě  velmi  mocně  též  v 
gub.  Vladimírské,  zejména  v  Újezdech  Yjacnikov- 
ském,  Sajském  a  Eovtovskto,  ve  velosteck  Srny- 
ěkjevfkié ,  DArkoviké  i  A£nuu^9vské|  kdež  se  pta 


649   ' 


10.000  Uéi   r^miyšmim  koHeM   <tiihipik)  MnáH, 
jichi  se  ta  (&  rnkATie)  kaSdoroSnS  la  yfee  než  1 
miL  nblů  hetoti,  k  čemii2  i^řes  900.000  kosů  oVShi 
se  potřelnije.    Znamenité  je  též  kožeSnietvf  ▼  gtib. 
Kaiaňské  a  sice  opSt  t  újesdu  Kasaňském  a  Ha- 
madjžtkém.    Y  gnb.  Kaloiské  mi  ůjeed  Medyňský 
též  TmeLěnovL   7ý»>bii    oySich     kožichů,    x)   Kromé 
yýie  připomenutých  okresů  a  míst  mi^í   též  jeltS 
inamóaité    klobouSnictTÍ  a    rÝrobu    plst$- 
nýeh  tovarů  gabemie    Kazaňská  t    obou   jme- 
novanýdi  ůjesdech  (syláStS  Malá  Atna  ▼  Kasaňském 
ů),\  pak  gnb..  Kalnžská  y  ť^ezdS  Tanisském,  Mo- 
ikerská  ^b.  y  ť^eidé  Zyenigorodském   a  Simbírská 
v  iy.  Korsoňském  (ivláiti  ve  ysech  Koyalevk&cfa  a 
řnkhiné).    Píjením  obecných  na  Rusi  vlněných 
opasků   na   Život    (tak    evaných     ktňahá)  slyne 
od  starodávna  gub.  Knrská  a  sejména  Újezdy  Kur- 
ský,   Sčigrínský,   Timský,  Grajvoronský,   Putivlský 
s  Rylský,  kdež  se  kulaky  zvláltS   yknsnS  a  v  roz- 
ličných barvách  hotovi;    tytéž    dSlaji  se  v  ůjezd9 
Grjazoveckém  Yologodské  gubernie.    Selské  Če- 
pice (iapky)  hotovi  se  ve- znaSném   množství  v  ú- 
jezdef^  Fntivlském,   Ryltikém  a  Bélgorodském  Knr- 
ské  giibemi6»  pak  v  TrŽkn   za  ví«e  než  20.000  r. 
i)  ZvláStě    důležitým     předmětem    domácí  výroby 
stává  «e  krodtfé  vydělávání  kozí  výroba  rozličné 
obnvii  od  vysolcých  bot  selských  až   do  tenkých 
s  skvostně  vyšívaných  safiánových  botek  ženských, 
jtkkoH   «e  průmysl   tento    skoro   výhradně  jen  na 
gubernii     Tverskon,     Nížehradskon    a 
Kurskon,  ale   ve  velikých   okresech  průmy siných 
obmeanje.    Zejména    slyne   od  starodávna  výrobou 
nejromanitěiií  obuvi  mužské  i  ženské  město  Tor- 
£ok  a  vůkolí  jeho  v  Tverské  gub.,    jehožto    ievci 
pomooi  rodía  svých  za  viee  než  50.000  rublů  sel- 
ských bot  a  stfevíeů  a  za  více  než  120.000  r.  žen- 
ských střevíců  z  koňské  a  ovíSí  kůže  hotoví.   Zvláltě 
proslavilo  se   tu  hotova  hedbávim,  zlatém  a  stfí- 
brem  vyiivaaých   bot^,  střevíců  a  pantofli   (tuflí), 
jímž  se  tu  přes  500  ženských  zabývá,  kteréž  toho- 
to ozdobn^o  a  po  vií  imperii  zvláltě  té^  n  Muha- 
medáiiů  hledaného  tovaru  za  tíoe  než  50.000  mblů  ' 
Kvsko.  55 


I  ^ 


650. 

hetofi  8  tM^  frhmjúům  j«  ▼  IVika  mjnf  téS 
•pojeQO  vyliTá^l  rosUáiého  gaUnkiKniho  iboiL — 
Obyč^nou  obur  koienoa  hotovi  y  ^beraii  Tver* 
ské  ve  velikém  mnošstvi  též  m^ialo  .OstaikoT, 
kde  se  1^  1866  lUFednd  poéltalo  614  ievc&  (topoJiiiU 
a  haimaMká)^  botoyicicli  spol^inS  se  ienami  kai^ 
doročně  ,př68  2^0.000  párů  bot  (sapogú)  %  8tfeTÍe& 
{háhnakú)^  kteréž  iboSí  i  čq  VarSavy  odtad  se  po- 
sílá. Podobuý  průmyal  nale«á  se  v  též  gabwnii  t 
újesdě  Ealjasúiském  a  Yesjegonském  (tuto  Bejmána 
40.000  párů  bot  a  30.000  piárů  střevioů  do  roka* 
sTláSt6  TS  yfikoli  Pntiloya),  pak  t  i^esdě  Korčav- 
ském,  kdež  jebo  stiFedem  se  učinila  vesniee  Kim* 
ra,  s  které  se  každoročně  sa  400.000  mblů  obuvi 
kabel  a  kufrů  &  pod.  sboži  b  přistavn  místního  na 
více  než  TOlodéeh  vjváží.—  V  gub.  Nížehrad- 
ské  je  výroba  koži  a  kožených  Těcí  svlážtS  ama^ 
menitíl  ve  městS  Areamaso,  kde  se  svláitS  jnolity 
vjdělávají,  pak  ve  vesnici  Výjesdném.  (ieveovstvf), 
ve  Vasilském  a  Kňagin\aském  ťgeadŽ  (avl.  vydé- 
láviuii  ovčin,  ve  vsi  MuraSkinS  i  merloiek  t.  j. 
beráncích  koži)  a  ▼  újesd$  Balaohinskte.  V  Qor- 
batovském  újesdě,  svláStě  ve  vsi  Bogerodském,  liji 
mkayice  a^  řemenářské  sboži.  V  Jaroslavské 
gnb.  kyetf  podobný  průmysl  v  ůjeadé  Bemaneyo- 
Borisofflěbskóm,  v  Knrské  gab,  pak  djne  i^esd 
Knrský  a  Novooskolský  výrobou  safiaaových  pol- 
ských hotely  (t  IV.  ěebat),  obavližtě  v«6  IkCefaió- 
lorka;  v  Moskevské  gub.  konečné  vjrábí  se 
množství  kožei^ch  vŽcí  pro  potřebu  vojáka  svlálfž  < 
v  ť^ea^.  Po4olském. 

í)  tlmélecká   řemesla.  O  vysoké  sehop- 
nosti  národy  Ruského  ke  vSera  průmyslným  praelm 
8véd9  /Viesi  jiným  té|  aSkterá  umSleeká  řemeelat  < 
která  se  dpmácím,  pri^myslem  sem  a  tam  na  Bosi 
provoai^^.    Sem  nálei|ij, přede  vSím  ci)  řeabáiství* . 
a  soustri^žnictvi  dopiácí  ve    všech  skoro   klá- 
iterskýoh  posadech  velkoruskýdi^  avlálté  při  Sergii  •  • 
jevské  lavře,  KirilQvskénfi,,a  Soloveekém  (monastýru 
a  jiných  ^dáXtereohfkteréji  jsouůJ(elem  <vétiíek  pouti 
a  tudíž  občasnými  pchůfemi ,  ^božného  ol^yvatidatvtfi 
dobrý  o41vrt.RA.ře%M^j^e|,seUij,  ▼ettti  důvtipná 


'  \» 


S51 

hraSkj  a  p.    pTiílibajI.    V  4i^>ďi  Cholmogonkim 
gab.    AiCiiutngfiH'k&   T;řeEÍTaj{   též   roEliiná   oidob- 
ai   aboSf    E  mržových   kostí.    jS)  Z^lmará  jest  t  f- 
roba  svatých   obrazův  (ikon),  ktsrii  is  kroinS 
djeidii   Vologodikíbo   (ve  vsi  QoTovniSIch)  «  kromi 
nikterých  kUiterských    noíad&v    BvIAIti   v  hojním 
mnoSatvf   v  gab.  Tladimirské,   a  Bioe  v  1^'.  Tjuni- 
kovákům      a     Oorochonikém    provoai^a.     Ve  Tieeh 
Cholnjl,  PaUle,  HaMe   a  Nižní  Laudeie  aabýrá  ■» 
totiž  přes  1800  lidí  od  starodávna  tímto  prAmyilem, 
vflbec  luídali  aazvaným,  kterýi   lejmína  v  malovi- 
ní  ikon  na   lípových  deskicb  liležf,  pFi  íemi  tako- 
vé  TDc261anI   příče   ods   dávna   v   obySej    veilo,  žo 
na  př.   obliíeje,   nice,   liij   a  t.    d.  vidy  od  rOElifi- 
ných    a   týchi    osob   se  malajf.     Lípové   dsskj  pH- 
ch&iejl    z   Vjfttecká  gubernie,   osykové   z    líj.   Qoro? 
cbovskébo,  a   každoroíoS    se  jicb  na    trbv  tfiehto 
vesnic  na  130   voEÍoh   doveze.     Jak   EQainA  j«  pak 
výroSní   snma  výrob;  těchto  ikon,    ostitnfi  prostřed' 
kem   ofenův  až  do    krajních  koníTm  Sibiře  rozaAI»<    , 
ných,  vidStt  ■  toho,  íe  jich   místní    cennoat  kaidým 
rokem  l'/i    mil.  r.  obnŮí,' jakkoli  se  jich  100  karov 
jen   po    2 — 25   rablech   prod&vi.     V    týohi  mistech, 
jakoi   i  ve  všech  BogoljnbovS  a  Dobrém  (Tladimir. 
dj.)  nalezi   se    mnoho   řezbUd,    itafirfi  a  dsdir&v 
(íeftaníítMo),    kteří    nejen  obra 
celé   inlconostas;  (hlavni  oltďe) 
tífech   vesnících   dél^'i    ae   též  { 
ikony  a  světské  obrazj  IjSenné, 
prad  dívSat  od  ]4~-lT  let  v» 
kove  hotoví  se  podnes  ikony  ko 
a  T  mSstS   ]e  k   torna   konci  ji 
noplastický   ústav.    Eaxthantet]  , 

VolofdS  a  UstJDgii  hotovení 
Gli^ranových  prací  (jaki 
a  pi)  vílSlm  dílem  od  ženskýc 
tieb  méstech  (dle  geograf.  ■ 
podoes  jeitS  se  zachovala.  B 
mMiné  EboKf  galanteraí  dfilA  se 
ttvi  T  dj.  EoBtromském  ve  ví 
vri  SidoTOVském   a   vSkoU  (nj. 

gnb.),  T   kterých  se  2500  lidi  tfmto   prAmyslem  na- 
55* 


652 

* 

náli.  V  Bogorodském  ť^esdS  (▼  Moskeviké  guh.) 
Bsbývijf  se  sUnS  UšeBÍm  stříbrného  a  slatého  drá- 
ta,  Y  Bronniokézn  i^ezdS  pak  vysazuje  se  nmolio 
íoreip  na  potiskorání  sicce.  d)  OstatnS  hotovi 
ženské  kláltery  ruské  podnes  jeStS  vSudei 
skoro  rozliSné  potíFebj  kostelní,  jako  meiní  a  j. 
roneha,  vySívané  a  8acené  ikony  a  t.  d.  pro  trh,  a 
v  některých  9  nich,  jako  na  př.  v  Arsamasské  kon* 
grei^ad  a  jiných  ženských  konventech,  dle  tohoto 
národního  ústavu  sfísených  (srovnej  HaxthaoseBa  IL), 
panuje,  jako  ve  vlech  domácích  výkonech,  tak  i 
při  tomto  průmyslném  díle  právS  ruské  rosdéleni 
práce. 

g)  PovSimnuti  zasluhuje  též  domácí  prů- 
mysl to  vScech  potravních,  pokud  též  |Hro 
trh  pracuje.    Vařeni  nápojův,  vftbec  potravní  dani 

f podrobené,  uedéje  se  následkem  toho  v  domácností, 
eS  jen  v  mezech  potřeby  domu ;  tím  hojnfijSí  býrá 
peruikářství,  pro  trh  prostředkem  domácí  vý- 
roby provozované.  Tím  slyne  zvláStS  v  gub.  Smo- 
lenské  lij.  Vjazemský,  v  g.  Moskevské  i^j.  Kolo- 
menský  a  v  Tverské  gub.  mSsto  Toržok,  kdež  za 
více  než  11.000  r.  perníku  do  roka  se  hotoví.  V  új. 
Kolom^nském  provozuje  se  téŽ  pro  potřebu  Mo- 
skvy* koIáSnictví,  z  Vjazemského  přichází  množství 
suieného  a  v  cukru  vařeného  ovoce  na  trh,  v  új. 
Bostovském  (Jaroslav,  g.)  koneSné  vyrábějí  sedláci 
zvi.  ve  vsi  Býbinném  PofíSÍ  každoroouS  přes  6000 
p.  syřobu  Á  lUnoŽství  bramborové  mouky,  též  zabý- 
vigi  se  i  děláním  dchorie,  ktorou  již  od  vioé  než  60 
let  vysíviyí. 

8.  Domácí  prftmysl  v  Sibiři  nemá  vioe 
z  pří^n  již  připomenutých  z  daleka  té  rozsáhlosti 
a  platnosti  pro  národní  hospodářství  země,  jako 
vlastni  rU9ký,  jé  vSak  za  to  u  jinorodcův  hojněji 
rozifiten  než  na  vlastni  Buši,  jakkoli  se  i  u 
nich  málo  có  pro  trh  provozuje. 

a)  Ncjaohopnějií  vSech  jinorodcův  jsou  i  na 
Sibiři  a)  Tataři,  zvi.  pak  Jakutí,  kteříž  mají 
vludaŽ  skoro  své  dýmarky  a  při  kterých  je  (dle 
Haffemeistra)  koviúhiké  umění  tak  rozliřeno,  že 
cela  Jakntaká   oblast  skoro   bez  výjimky  Želemým 


653 

niďnfm  ■  nádobím  domiclho  diU  liaobena  jut. 
Jaknti  JKQ  til  fýbornf  teuK  a  Btevl  pfkní  domj 
i  dle  plínu  pro  místská  obyvatele,  ano  hototl  na 
zimlnrn  1  pro  trb  pSkaé  gaUutanil  iboif ,  Jako 
hřebeny,  Ikatalkj,  ikřfnkj  a  p.  z  munontoTýc]! 
koití ,  B  to  TÍtffm  dftem  jen  pomocí  poahiho 
noilka.  Jakntkj  tue  připravajf  a  iiji  aobí  nnen 
Teikerý  odir  a  obu7,  nýbrž  dovedou  pěkn£  ko- 
ce B   rSznobarrýcb    krav''  ■     '    - 

I  Žlof  riU,  E  trav  sítka 
pro  vlaatuí  potřeba  I  na 
le  taktii  veamei  t  obč 
nejen  rozliEné  nástroje  . 
ibóií,  jako  uzdy,  sedla , 
oidoby  na  sedla  a  t.  d 
Bamojedi,  jako  neivít 
díž  více  usedli,  mají  v 
dřevěných  výrobcích,  a  ji 
hlUi  (ano  i  kováři),  hot 
sj,  liice,  koryta,  loďky 
vna),  lanlS,  obecní  po  vl 
ie  a  p.  OetjaSky  pak  ji 
naopak  svSrolovni  1 
pro  idvilný  život  svtlj  a 
nilo  řemeslni  jion  a  don 
jen  na  iitl  kožíchftv  a 
koíi  divokých  kbz  nebo 
réi  veimÍB  bei  vydSlávic 
b)  Bultí  posídle 
pro  Hdkott  obyvatelstva 
od  sebe  vlastní  vjlli  je 
kiKáui,  nei  obyvatelé  ví 
celkem  řld,  že  raeký  sed 
rim  eáat  potřeby  tvi 
^ak  na  Basi  pokrokové 
atam  domácivýrobn  obmi 
Sibiři  jitti  okolnosti  úSin 
kromft  okolnosti,  vylo  ji 
iui  mnoistvf  iiylnýcb,  i 
ale  i  v  okruzích  Tomsl 
Sibiře  Siylnl,  v  Tobolik 
ikí   vlak  JÍŽ   3B,  v   Jeniiajaké   S87„    vleho    obyva- 


654 


telstva  tvořid,  json  větSim  dilem  dobH  řemeslnici 
▼áeho  4niha,  i  odtud  skládá  se  z  nich  svláStě  ve 
východní  Sibiři  nejen  velká  Část  řemeslníkův  ve 
mSstech,  nýbrž  oni  činí  i  na  všech  jakousi  řeme- 
slnickou populaci,  kteráž  největším  dílem  vlastní 
pr&myslnou  práci  pro  místní  obyvatelstvo  vykonává, 
ku  kteréž  bez  toho  při  velkých  rozměrech  semě- 
ddlstvi  a  nedostatku  obecního  zřícení  není  ve  vý- 
chodní Sibiři  ani  dost  rukou  ani  kapitálův.  Ná- 
sledkem toho  je  tedy  domácí  průmysl  mezi  ruským 
ob*  nejrozvilejSí  v  gub.  Tobolské,  kdež  nejen  ve 
viech  okruzích  selské  obyvatelstvo  skero  všecku 
potfebu  svou  samo  si  hotoví,  nýbrž  i  některé  to- 
vary, jako  zvláště  dřevěné,  i  do  vlastní  Buši  (t.  j. 
do  Uralu)  odbývá,  a)  Zvláště  vynikají  domácím 
průmyslem  okruhy  Tjumeňský  a  Turínský 
v  Tobolské  gubernii.  V  onom  okruhu  hotovi  selské 
obyvatelstvo  pro  trh  zvláště  plátna  a  sukna, 
jakož  i  koberce,  a  plete  v  značném  množství  ros- 
ličné  lněné  a  vlněné  tovary,  jako  pun- 
čochy, rukavice,  botky,  kušaky,  hotoví  též  koňské 
nářadí,  sítě,  Suby,  jakož  i  ro  zli  čné  dřevěné 
nádobí,  kola, vozy,  takže  se  každoročný  prodej  ta- 
kového zboží  z  Újezdu  samého  na  2V2  nůL  rublů 
cení,  v  čemž  je  kožešin  a  koženého  zboží  za  600.000 
rublů  obsaženo.  Turinský  okruh,  kdež  se  nalézá 
několik  hutí  na  přetavování  starého  železa,  slyne 
zvi.  výrobou  rozUčaého  lakovanéf^p  plechového 
zboží,  jako  misek  {podno8Ů)f  kal)el,  kuffiků,  stolků 
atd,  kteréž  jsou  vesměs  po  Sibiři  i  RuSi  velice 
hledány.  V ýdělk a  ovčin  soustřeďuje  se  v  I^ju- 
meňském  okruhu  výhradně  jen  ve  vesnicích^  od- 
kudž se  každoročně  ohromné  množství  tulupů, 
obzvláště  k  potřebé  zlatopromySleníků,  do  východní 
Sibiře  dopravuje.  Příprava  drahých  kožešin 
však  zůstává  tu,  jako  ve  vší  Sibiři,  daleko  za 
vlastně  ruskou  prací,  pročež  se  dražšími  kožeši- 
nami Sibiř  skoro  výhradně  z  evropské  Eusi  záso- 
buje. Sprostého  sukna  zdělá  se  v  Tjumen- 
ském  okruhu  do  300.000  arSin  (od  3  do  20  kop.  za 
arS.),  a  koberce  zdejší  prodávají  se  dle  veli- 
kosti po  V,  až  10  rublech,    fi)   Sedlákům  Tobolské 


655 


f«b.  připftdá  nyni  klavné  též  hotoyenf  ole- 
je Iněnéko  a  konopného^  který  se  re  rf' 
cbodoi  SibfiH  skoro  nikdež  neyjrihi  (rovněž  i  ob- 
déláránf  Ihq  «  konopí  pro  tkaniny),  poněvadž  jedině 
ve  městech  prádelny  síti  a  dflny  proTashickě  se 
nalezagi.  Tkaním  pláten,  kterých  se  4  drahý  ro- 
aesnárají  (v  oeně  od  8  až  do  1(0  kopejek  mědi  aa 
arě.)  Kaaáii  se  obzvláětě  úsilně  selské  obyvatel- 
stvo v  okroiích  ISimském,  Jalntorovském  i 
Tjnmeáském,  a  v  tomto  zdělaji  ho  každoroěáě 
ai  do  2  mil.  arSin,  ana  se  výroba  v  Himském  ok. 
obyčejně  nad  200.000  arěin  nepovznese.  ZdejSim 
plátnem,  lněným  a  konopným,  na  selských  jar- 
mareíeh  skupovaným,  sásobnje  se  celá  východní 
Sibiř.  V  Tjomeňském,  Tobolskěm  a  s  ěásti  i  v 
Tarském  okrohn  hotovi  se  ve  velkýoh  množstvích 
dřevěné  nádobí  a  náčiní,  ale  též  lyěenné  rohožky, 
kteréž  společně  s  prostředky  dopravy  a  nábytkem, 
též  v  Jalatorovském  a  Tarinskem  okrnhn  hotove- 
nými, do  Permské  gúb.  a  odtud  po  Kamě  a  Volse 
do  j^ní  Rnsi  se  posílají  y)  V  Tomské  gnb.  má 
jediný  báňský  okrnh  Altajský  vyělí  výtnam 
v  domácím  prAmysln,  jelikož  ssylným  tavřen  jest, 
a  kdež  tadíž  domácí  obyvatelstvo,  mající  nad  (o 
meai  sébon  velký  počet  Vysloužilých  masterových 
a  jiných  hutních  a  báňských  dělníků,  vlečku  do- 
mácí potřebu  samo  sobě  hotoví,  tak  Že  jediné  stro- 
jení mlýnův,  pak  koviUFiiké  a  záme^cké  řemeslo 
ikašen^  řemeslníkům,  ovšem  výhradně  i^od- 
ským,  připadají ,  kteitít  i  ve  měvtech  AHaj^ch 
skoro  výhradně  řemeslmcký  stav  skládigi.  é)  Ná- 
sledkem velkého  poČtu  ssylných  ve  východní 
Sibiři  aačínsjí  (dle  Hagémeistra)  ruStť  staťožfloi 
ponenáhlu  prftmyidové  výrobě,  svlíci  domácí,  od* 
▼ykatif  jakkoli  ve  vzdálenosti  od  silničních  traktů 
vždy  jesté  pravidlem  platiti  ittůže,  že  sedláci  sobě 
nejen  domy  staví,  nýbrž  i  věecko  náČini  domácí  a 
zemědělské  sami  sobě  hotoví.  Na  trh  nedělá  se  ve 
východní  Sibiři  dřevěné  náčiní  vKak  nikdež,  ano 
dřevařství  samo  panuje  nejvýS  jen  ve  vŮl^lí  měst. 
I  ŽMUké  d^í  ve  výdiodni  Sibiři  mnoham  méně 
pláten  a  suken,  nejspíie  jeStě  v  jii^oh  končinách^ 


666 

kdeito  y  aeranii  jieh  m  aápadaí  Sibff«  dostáriýL 
Za  to  dKpadá  dSlání  syiéek  pro  obohod,  ano  i  va- 
řeni QydU  hlavné  na  úéet  domioiha  průmjshi  mI- 
•kéha,  ](terýš  i  lepii  sboií  vyribí  ueá  měetiké 
Áúaj  mjdUÚ^ké. 

4.  Cennost  výrobků f rAmysktýobi  kašdoročni 
domáoira  průmyslem  v  imperu  mské  botovenýeh, 
je  vesmSs  nesnadno  i  přibUžitehié  udati,  jelikož 
posoá  jen  o,  některýeb  g^bemiich,  a  to  skoro  yf- 
hradni  jen  tzUedem  k  sedlákům  korannira  éisel- 
ná  dita  sebraná  se  naleaigi,  kteráž  nadto  oviem 
velmi  tSžko  se  dobývají.  Pokud  vSak  domácí  i^- 
mysl  na  Bosi  a  Sibiři  pro  trk  pracige,  nebude 
oennoét  jeho  výroby  výroční  400  núL  mblft  vy- 
soko adflďiá,  eož  by  činilo  45*9%  veSkerá  prů- 
•  mysle vó  výroby  na  Bosi,  kteráž  dle  vyčíslení  JBn- 
sobena  k  r.  1868  872  mil.  rob.  ebnáii  —  Vahledem 
viak  k  počta  ončastníků  je  jisto,  že  demád 
průmysl  vedlejSím  saměstnáním  asi  %  viech  se- 
dláků sibiřských  a  dobrou  Vs  sedlákův  ve  vlastaí 
imperii  se  býti  jeví,  čímž  by  počet  účastníkův 
jeho  aa  17,700.000  hlav  vystoupiL 

n.  Průmysl  řemeslný  je WastnSnejmladií 
jgey  průmyslného  života  ve  vií  staré  Bnsl  a  Sibffi, 
a  da^je  teprv  od  i.  1721,  kteréhož  cář  Petr  Ve- 
liký vydal  pověstnou  t.  ev.  instrukci  svou  pro 
hlavní  magistráti  kteráž  sřísení  ivláitníoh  cechův 
podle  a%!adoevropského  spůsobu  ustanovíme,  te^y 
ovíem  i  rosčlenéní.  řemeslníkův  samých  na  mistry 
i<iíh4»júf^a)t  tovary  Se  (podmošieija)  a  učenníky  se 
^kbuikou  mistrovskou  (upitátnife)  nařisuje.  Nová 
nařísepií  od  cářice  Jekateriny  II.  eároveň  se  statu- 
tem mistí^ým  r.  1786  vydaná,  jakéž  i  řemeslni- 
cký řád«  od  Pavla  I.  x.  1799  proUáiený,  dovriily 
tento  nový  na  Bosi  ústav,  kdežto  mSsta  baltická, 
jakož  i  města  v  bývalých  polských  provinciích 
dávno  již  svůj  řád  řemeehdcký  mčla  a  mčsto  v 
Zákavkaaí  do  říie  ruské  s  perským  řádem  řemesl- 
nickým vstoupila. 

1.. Jelikož  sřiaení  cechovní  již  v  násadě 
aa  pochybený  ^ev  v  fivotě  národohospodářekém 
považovati  se  může,  i  nad  to  dudiu  národa  ruské- 


66? 

bcy,  kterýs  re  vS^eh  odbořecb  týroby  tolko  rolné 
spolky  2iiá,  srrefaovAnS  se  ptotivi,  tofe  není  íIítíi, 
&  řemeslnický  řád  Petrův  a  jeho  nistnpců  eelkem 
tliidež  s  Jakousi  nechutí  a  passlmím  odporem  s« 
potkal,  ano  po  více  než  14(Metém  trvání  skoro 
nikdež  úplně  proveden  nebyl. 

a)  Jelikož  údělem  jeho  byla  nejen  podpora 
průmyslu,  nýbrž  ob«vlá8té  fiskálof  zájwn  vlády, 
tož  stávalo  se  až  do  poslednieh  dob  jeho  trv^í, 
že  tidé  nejrozmanitějších  saměstnáni  k  cechům  se 
připisovali,  a  tudiž  r  nich  nikoli  pospolitost,  ný* 
brž  rozliénost,  zájmů  spůsobili,  ěimž  bytná  povaha 
eediův,  jako  spolkAv,  monopoiwujicích  v  sobě  je- 
diné řemeslo,  patrně  v  nic  se  rozpadla.  Nadle 
snažili  "se  ^etaóvé  Cechů  co  možná^  nejdřiv  do  pri* 
víleg<»vaného  stsívti  fabrikantů  se  povznésti,  a  před^ 
staveni  eechův  neznali  brzo  mitejiiho  zaměstnány 
nad  vybílení  a  dobýváni  ťozliSnýeh  poplatkův  ce* 
chovnicb,  obeénich  ft  státních,  za  jejiehž  dojití  odr 
povědni  byli.  Tíhl  se  víak  éstav  tento,  národa 
ruskému  beztoho  zcela  cizí,  teprv  dokonale  znelí- 
bil a  následky  toho  byly,  že  kromě  baltických 
a  největšího  dílu  býtalýeh  polských  provincií  a 
Fialandto  ruský  řád  řeiínesli^ký  toHko  ve  dvou 
hlavních  městech  říěe,  totiž  v  Petrohradě  a  Mos- 
kvě, úplného  provedení  dolel,  kdežto  ▼  ostatních 
guberniích  buď  velmi  nedokonalým  spůíobem,  buď 
dokonce  proveden  nebyl.  ') 


O  Te  platí  zejména  vzhledem  k  rokn  1868  o  gnh. 
Archáo^elské,  Astrachaňské,  Bessarabii,  o  zemi 
Donskdo  vojska  (pro  kterouž  vůbec,  jakož  i 
pro  vSecky  země  kozaěích  vojsk  řemeslnické 
řády  žádné  platnosti  neměly),  pak  o  gnh.  Kur- 
ské,  Oloněcké,  Orenburské,  Smolenské  a  Pol- 
tavské,  ale  i  o  přůmyslných  guberniích  Jaroslav- 
ské  a  Orlovské,  pak  ze  západních  o  gub.  Mo- 
gílevské  a  Kovenské,  kteréž  viecky  toho  roku 
jeitě  žádných  eechův  neměly.  Ale  i  v  gub. 
▼ladimírské  bylo  r.  1868  jon  6  mužilkých  osob 
k  cechům  připsaných,  ▼  gub.  Tambovské  jen 
4|  ▼  gub.   KestromAké    18,  v  gub.  SimbirsW 


b)  ffi  tom    vitni  ,Iq:I.  řamaaUieký   ř&di 
rnikt.I^U  ■eJSlÍTnib.Enont,itkUiaal  M  ■•  tři 
noidilaýcli    řádí,  ^    nklMi  : pTval.    Uk  rn^mi 
rieobMný  F&d  Nmwlfiý,  k  cntetAm  piytí  tíUf  m 
vitahujé,   dnihý, .  Uk 
miitech  hrom&daé   eec 
mie^    ^   /ndrdá     výr 
jakkoli  p«a  uii  .ikon 
tim  Eoela  b«  4oltroaei 
fádřflnealnUký 
(i  rosňlqfii  (núfein  prQ 
dDl^hi ,  cMhr    (t  j.  )pů 
kterti   vke    HmaML 
jadnsdacký  t/aíh   wpo 
obvikvrati  mneit, :  t  o 
CBchen  .*'  j»dan.,  ■• 
pak'  laicBiiiUtr.  M  Je 
j.tbtíMaS    fealatiat-), 
iMjróďUEii^iha      ums] 
klt2dý:.T   Bnii  k.oiis. 


jen  46,  «  gah.  .Ptaaiké  lOSvOtnb,  .tak.  j^  i  f 

tSchto  foberníck,  UoiÍí  vANc  i  h  nejptrAairifl- 

'níjiln  na  BuLniMi.,  o«cli(ivaí   TMgaÍB'  9«d 

1*/,    i<eha.  naí^ého  maUas^ho    itam  t*p- 

'  HIL    Nappa^    viOa  LÍTunia    r.   t    T96Ď.  moi- 

tkých   cecbovnlch  t,  j..  86-J°/g.  vtech  maiUkick 

nililan&,     Eítonie    dokonce     44-7°/,,    Kutoiiie 

-  Vl-9%,   giň>.   .Ckarkavská.  M:6%    (^de*i  ted; 

.    •Hd.  fexattůnSckf    ve  '  YlMtvi   Eoai    oiijl^e   le 

'     svedi).      V   PadoH   bylo  ,tako    r.   a&,a6e,  jmoi- 

lakýob  caehDTulch  ^Lilft3%   vleoli  mmiakých 

'  mUtaiiíVlT  TQlak£,.gab..  ll;l'V„  v  Hí&dindikí 

'-  ll-e*/nv  TPetrobradfi.  Jt<4%  .(3047>  nmJL.  e«- 

efadvnidi).    V  MMkaraki  gnb.  ^Ulo  •«  10.149 

''   ni.  CMhomtah  Wi   10^8%   iiaid)  m.   nfiStanfi, 

'Tol^S,'Ftdi  enb^VJataki  a  KIJqtbUÍ  wU;  přei 

'"-  9»Ui    ffOb.   VoTouMBká,    QroiieiuU;,    KMuíitki, 

'    Hňuki  a  Penaindtá  jeítS  př«<  G%,  oitataf  pak 

.    T«t<Hm   dllem.  Jen   )^  .9%  anabú,'  1.7.    mul 

VtekOToM)  neii  tniutflijn,  úfltatuit^en.  ,i 


V  Uoékvé  U  'iP6tt^MKl»'  1>;iý'  Hlt  i«i^é(^  jik^ii 

pókné  totii  kaidý  6^h  ^yHŘená^hiwkttft^  {ýtš^ioét^fai 

prrv^  se  4i{Nravovál,  5«d  niaSk  •  m«k'  t^  "réUfeí^  MA 
steeb  iilarní  týb^  oeohový^  <»M^'á^  rW»ÍK*Miite^ 

radě  městské  (gorodakaja  duma)  a  vHfdmmiA  vk\iéi> 
0íiUŘBOh  -mSétskéiéfiíiL  magístii&ltf  i>«<i^i^  b^.  A* 

rfroht  s  náioMm-  jnniv4W'lia,i'fiMsl'iB8Ď<lé«l)Mfaq 
tfr&olié  ti«|)«[lá/1dfcy,'^>JK|c^  1  i«iř(rtttilei»>>«Í0íiK 
sněSné  íajeTyím  žinroté  %  »e<tavwit ^wtiriW',* >kH|íét  ^ 
T  tKMleitiii^  áHhií  «e(í  irfiilwaiÉ'  nelabfHlfí  'laijíT^áU 
Bt^řiiél  tsntb  řád  di  rp'>itiěkte^^K^h|ri)ni^UÉl^ 
iltli  ^sdMnJEikhT^kM^Qi  li >^ro^eéei^).^Írv9Hd^^ 
▼«pr4my»lá^  Xale  hýl  ítaprv<'V.>^1<8l€í^'ii|vildtiivi«p 
Kr^nNOiéaga  '(ttib.  ]^(>llataké)  4>7Uí4t|iá4«ii4fat  k^téb 
dlHÍ  U^laikAJr  i^paáni^nVi  Toiiitka>isL  TolPÍMc«>|KÍ<» 
lail  T  Cděioh  Tedpi4  MT^IÍoák^ě  ]^oi6kal«'«e  rti^wlOr 
}4^00iHai,  kiMi  i|áiadlin3í{iwrtM*ýfti  owliůw^ 
iM|nroT«Biýie6  iáanéli«>d^A0Bláv>>^jdélÉíitf8r(iir)t4>laA»i 
kf«di^  <  Maž-  BMBl '  1ÍL60Q  ^  oéoh^fmiBl  l^to  Jeái^iM^ 
osi*,'  kte#éi  akiitaěaěvéíéké  IleAaalosftovbMiyál^ 
á  pod;  <^  áe  tir  tek)é^oiitoi  iblĎplwiMe<i^it ')yrii««9^ 
ii  a'4  ▼iýt^to»\řamasiaíik'4yi  ttaxlMÍ  haMiíi' 
M  «ni  iwb  <liogxi<i^i.  t«a1í,t<ki>>owk(MBf|^ý|^ 
ji^kKK  tvý  4iraiid7  Ihfwáhxi  V.  aá^diá^  i  fi^««péj  >ljiér>¥é0d 
Měé  tta  «iNidiě,  a  9totb«^l^ý^jCi!yý»i4A7'Í^miiuii 
kftt  tmkýoh,  ttjmmc  ^nád^  jedině  í^elkAi^sta 
rttékái  pii  lotlrta:  ha^Útkýck  á  i^éšlk^hfyúj^ 
polBkých  gubernii,  chatrné  co  do  jakotU, .  jm^MÉ 
léem  f  elleoi  ><toahé,  aso  řem^slsici  řaM  in^Mi  so- 
VI:poďplMiě  ^éo,  áodiáif  *pvtmjul''TMěf  ^i^^^tA 
pfaoqyati^  <  jakfeoli  tipi  jen  «toJtFf|ioa  li^tiknroaeř  di^ 
ftáéinitt  prUyvlm  pod.  faňoitlf^  *dboei'«Miinidllfiá 
pfaeiíjfóiin«,''iM^tobÁlii.>  CilkeaK^^itiátiHiiMfM  <^ý^ 
roba  fla  ^?»lké;.  SWl  jmť  Uká  '  ^v^Mfhoi  H  ^áflama, 
Uáoi  pod  řotBMO    coebůft  B«AiMái4(!  dodi&i'^<pf<l> 


jn4«.  r)  Na  Sibiři  pak  tUádá  to  itoT  cscIiot- 
nfeli  A  iMDCslBfků  iil«fii&  le  MgjhMfth.  hicřfii 
oviem  ieM  méaé  fpéiobBi  jso«^  j«»m  k  ▼étii  váš- 
1100ti  dopomociy  taJt  še  (Íl«  HayeiWBlf)  atiro- 
&ki  úbSHÚ  cdobiW  ve  Titifiii  dileM  slrawL  V 
AM^skte  ekrahn  pak  moiiopoli8iij«,  yUáíl  wwfvá 
mitterOfýini  skoro  vleeka  řemesla,  tok  Se  ii&  pť 
▼>  BanUMile  r.  ,1848  t  eeléa  atova  oeeh#«BÍok  ioU- 
lia  17  velnýieh  řemeslníka^  (t  j.  Maárada^di  II- 
df;  ae  aaleaalow, 

2.  V  Zákavkasí  jsou  (41e  Hagemeiaftn^ 
mittftf  řemeslnieí  spojeni  w  cecl^  (Aoa^airr^)  podle 
parskibo  spáiobn,  ktráéA  sa  perské  vlády  ^t  tčchto 
kr^}«aáeb-  aayedsny  bj^  a  překrapnea  podobnost 
S0  -aApado^ytfmspakj^.  a  ovjííem  i  kii&^bí  majL 
HlMmi  jic)»  Madfl  od.jFoskýeh  «iMi  t  tom,  ie 
laititpovánjí  toraiiriů  a  .néenníků  .od  mistrir.sa^ 
niýcb  se  dlje»  a  ie^  aeehjr  vleé  Jednotný  rám  inaji, 
ano  i  kvpHshibovacim  iÍYnostemy  jakož  i  k  obebot 
dAm.  psáffobným.  ie  Tstabtýl  0«i^tai  mmrj  a 
objČij'^  JM>it  jen  velmi  málo  od  aápadDaTiopakýoh 
toadllnf  f  1  s  p  jr  á  F  a  pak  eeehil  plislnlí  staiškíia- 
(ftiUibaK)  ,a  dT!(m*t  pKniÍBÍm  {ukšmkaU). .  fStB^  s  ?o-f 
BkM  .ceehOYnidL  js^o£  t  a  poměra  k  .obeeanalTn  tj- 
«bá«BJínift  vOabod«Ji  se  ^mž  předitotettstyem^  od  ně* 
tiefi^  viak  appelaee  ke  sbiomáždéni  ▼Seck  miatril 
(aspol^  Šesti. pHtomnýoh)  se  připonStí.  OsUtné  máji 
Talaři  i  Otolinei  t  Arméni  s  náboženakýoh  pH^ 
fitláitní  pajnallelni  ceoby,  tukl  pak  řemeslnáci  json 
h-  ceob&m  na  vlasfaá  Unň  připsáni*  PrAba  mistrovská 
se  fteiádá,  nýbrž  toliko  vysvědčená  od  mistdlv.  Ostati 
mih  json  cejhj  r  ťnské  Arménii  vStSfm  dilMn  sln« 
iettě».  kdežAo  grazinská  cechy  býviýi  výltfadně  je* 
dMÍdiitbými« ;  • , 

idk  Vlastni  národní  formou  iemesel  po.  vět 
^Iká  Eq«í  a  Sibífí  json  ar  těle,  kteráž  pravým 
ddchem  volnébo  apaíěování  diií,  ala  právě  proto 
&  fftfslttbovací^r^clbchodní  i  jiné  výrobní  živnosti  v 
této  iMfmě  připonSt^í  (srovnej  „avěrokv  a  rybolov"), 
'  a)  Jelikož  však  řád  řemeslnický  r  jistém  oble* 
4ti  (iknteěnA  průi^yslné   artěle»   z  mlstnícb  řemeil» 


661 

nfkáy  fteálavéflíé.'  '^fhi^SdvAl,  m^  M  iíaěň^  trváni 
řflmeslniokých  rádůr  průmysl  artdhlý  j^ahu  rf^ 
<ýh'  osíl^iřnotftl,  pokttd  ^hfAít  snalcí  téhož  >  ře> 
mdála,  aeéht  k  eedhům  piřipsáoi  hfh^  nebo  k  sel- 
skénni  'ttavti'  náleželi,  ve  spolcidi  s  domova  na 
výdělky  vyeháseli,  nebo  tepťv  v  některém  vfitlím 
iftěst^  T  fádné  aHěle  ne  epojovaH,  kteréž  ostatiiS 
vltidež- '  obecné  z  Pí  ze  ti  i  raské  '  měla  h  podnes 
jiMltěf  kďéž  sákokni  sankce  pro  vSefekjr  živnosti  na- 
bj^,  yStidež  na   Rasi  mají. 

b)  Členové  íaÍéW{artil$Hci)  vycháaerfí  baďzro* 
dl8tě  svého  Již  pod  voleným  starSinon  na  práci  po  Rasi,' 
baď,  ifAileďavfie  se  teprv  ve  větfilm  městě,  dávají  se  v 
wkjtíňOi  jiiertémii  podnikateli  {jpodrjaJMhk^  ncjjspile  stavi- 
tebkéma  a  obyéejně  též  sedláka),  ktúrý  p  niitti  baď 
otietnl  boďplsexéai  smloatj  aza^á, 'kteréž  aspod  od 
artěle  vž^  těriiě  se  dodržají.  Výdělek  ěili  dsk 
rozdětvfe  se'  od  starěiny  baď  v  stejné,  baď  smlave- 
ffé  dílv  (pofe),  kteréž  se  áéartoikftnl  {pajiětítfyn} 
baď  týdéě,  baď  "{^o  hotovém  díle,  nebo  při  ěasném 
rozejití  lÉO' artěle  YfpláCejf.  Každý  artěliéík  při- 
náSf  s  seboa  nejen  svě  náéioi,  nýbcž  i-  jCstý  éi^ 
hléůtd  kapitál,  t  něhož  se  p«^  spoledtié'  stravování' 
a  vtbée  vydržování  artěle  sapravaje,  kteréž  vidy-* 
oky  Volený  hospoda  (iÁ<mi<ijin)  řídí; 

e)  Tých^zl'  tento  průttiysí  je  ve  vií  stfedaf  a 
severní  Easi  obecný,  ztrácí  se  vSak  směrem  západ-' 
níttť,  Východním  a  jižním  povlovně,  a  je  i  na  6i^ 
bíři.  T  samé  g^beroii  Tobolské  prohojnest  místol 
výživy  již  skrovaý,  vyjmoac  inad  vycházky  na 
zlaté^  prámy  sly,  v  kterýeh  se  ostatně  pro  aebez* 
peěaost  jejich  velkým  dílem  zvláltě  ssýlnf  éěast^ 
naji..  Kejhastěji  vycházejí  po  Rasi  na  vý« 
rtfbní  artělné  průoAysly  ovSem  znalci  stavitelských 
řemesel,  jako  jnejvětěfmt  l^ísly  tesaři  {ploíniki) ,  ze^ 
dňM  {katnené^^kt) ,  kameníci,  stavitelé  kamen  (pe!S* 
nikl),  jakkoH  f  jiné  prftmysly  z  této  národní  vý-^ 
dtoá  Sivoosfei  tyleaěeny  nejsoa.  a)  Tak  vyohá^ 
na  př.  z  gf  a  b.  y  1  a  d  im  i  r  s  k  é  každoročně  do  ji'* 
nýifh  gubernií  r  artěleCh  přes  '89^30  tesařů,  a  za 
n^lepěi  v '  Rttst  povázaní  se  Arg^anovel  <z  v^saice 
/UÍ^aova,  Pokfovského  dj.),  ^'akož^  i  airžá«9|  b  f^ 


088. 

It»k4iei4a,  gUioStf  .(9n<k«odA4ho  ii.)  m  &^- 
tínSa  (VU4iminUbo  új.).  Z  ránic,  p<mM1  Ulkj; 
NerU  (téí  ve  Tlladiminbém  új.)  poloi^ýidi,  ttqUkI. 
kiMaroiaí  IĎjOOO  MditlkeT  do  SiuL  2  |aber- 
nie  VJKtiká,  iriiltfi  1  Uhoí  *  Sv^tnUkébe 
Ajaidn,  chodí,  kaiUonwlat  i  6000  tanH  4Ž  Ao  S- 
bff*,.  «  KAinttki  gab,  MHoho  tMuM  a 
■adoíkft  DA  Tol^,  do  ČetwaatM  i  ti  do  Kj^ymn, 
»  QoroTnifití  Mdnlci  k  ítakktédH  (VotngodaU  gnh) 
divaji  ae  k&idoro£n6  t  tloakfí  ^  Fatnbada  1«i- 
kým  poUmi  ulécti.  Tslíti  k«viři  «  láaieS- 
Dtci .  aslaBlyl  ae  po  tíí  impeiU,  podobní  k*«tti  ■ 
týesdÓT  PoiedunUkůtío  >  BjbiMkibo  (gob.  J*i«a- 
UT.)t  Benroi  djeBdjr  gub.  Ifalniaké  vjrafli^  mio- 
l|0  p«fiUifHiv  do  Rnai  a  liovakUa  (xqfMJďl  s  Ptot 
tóra  do  IlMkTj  tíd.   fi)P i e^hi) iiao»t   pák  ttir 


.  .^U^ol^^b rl^^;ý  ,f4rú mj^«L  .J^koli,  jii  stár* 

btí^y^p^o .  itozUiJSn^  patfeby;  tojsIia  i  dTiOiea  ,f;aU^ 
dali,;  přiece.  sMtMii  potřební  iJubUd^  fabri^U  ^Qby , 
ti^jv*  ^fói  noyé  .9)igAnii»ci'«táta .  a ,  vojska  rna^éhp. 

cImi  «v^hOi,i¥  krátk^iBj  čiMiona'  pfóbocloýcb  mi4(ech| 
mnpžsm  k^D^aoýoli  vávodlív  «<  íAbrilL  9ia],Q^l  <př^ 
SOi/Xi  kteréž  'bu^  r  drceni  a'Tfide«^  káfoj  jsiUtaJjr 
bod)  ^  ■ookBOiQiiik&iii :  po41e  /  tak  syafk^ .  práYik  po0^e*> 
sicttMf éboi  >ip^praiiiú/i«ialy  ,í.  j*,v,;,tom  flp^^qb^ftž^. 

ébriittílé  ^  jSiU ,  tiiij0m«i^  jiQJiob  x  pvoU.  ^4Jl<^}Ui9i  oď 
kázvjxptfs^T^yianýilit  v  jist^  maožfEtvI, prq,  poti^el^ix 

ko^i  trUdii  !i  4ft  rništii^pQi  P^trpřTýcii;  vSemi  ,py(>n 
0tř<p4k7>a^«^á<l»^irii^f  podniknutí,  jaki9,wjiyc|il§á/íi 
Aijtt^dokom^QJM  immíi  týrobj,  p^vU^  sq  <4ii«žU«, 
liiti^eifřii^^.  jak  I  jiit  vý$d  ]^iumiteqi^)]$BÍlndj|i  f^rr 
MJ«á>  éiimo9l:  hA/Eum  toprv ;  Qd.  iroku  l8ti(,  p^ 
kifisiě  «yUSt|  IfechUrT  řada  fabdkaAt&  ystpupi^, 
Ikctjvte  ^mk  <f)4  r,.  18S24M  kt«róbo«l^  novy  oqlirsQ^ný: 
tažtf,  >v(Q^a[iě»i  pcppilS^ý  k  Jtfýdenl  f^bódá^  éioiio^tís 
i(at8TňtU>   wylel*    fiií  ffftm  to  .vííok«  nebijrl  by  se 

vSakrAMípo^  fabriky;  ^>^  vývoba  ý^h  Uh  m^. 
riýi€baii2^iiii.í.V)  napadni  fivi^opd  >«|^Ů9pb«i^  i|itíil% 
kájfbyň  íAbnkí^tibii-  jUl  od  ^as^  J^etto^ýo^  jjlkp^  ^ 
lioviýňi^  iúkavy  i^h^^  áádtppcův,,  smameiútq  >  yý;«^ 
tóutitiěrea  nabyly  .p^kytOTiny,  ge,  9tair  J^b^ka^r 
ijv.iital  10  r^fďVétMm  ^vmdidWiv  pro  kaidéko  ^p^^i 
dijnlaéďiarrBuaa  ii.p|jhit$bo}rAt^/QÍ902i«maa».  A^j4<) 
frG|jitf.i:no?óh0,.Mvso«Httflk4bo.jM4u.iia  Bm  («^m 
ii^)/>yU>řiotU^  labrikai^ti  inejiea  váí  ^t^toi  |i  ívot 
|eAtk4fJfi2bytpfoi^^  n^^bsl  «)iNi  s^poč,  psá^,  byt,  i 
i^iBlavii  fl^ehtjeJ&ikoi  Aai^álo^ell,  kupovati  tstatkyj 
B:\n99o\ufiaa  49dláky9  aiM>.AitbýfýaU  Ivocaě .  dasto^^ 
nlMánsM,  p^  de]|i  .číoim>a|í -i  titojUi .  SiaunCaktpr? 
lilch I  líád^  .kt^^ .  je  >  i^echtloůvíl  rqTQýnú. f  ^1, . na- 
iňíédi^ '  'ani .  (fe  ^tomxiy  n  ^a  .  alLmofin^i .  a . :  za«lo^UejÍ4 
šHniekíiteataiid^  ftkuta^n^bo^atiiyaJlaQhti^bpupo;; 


664^ 


f Vobody  ód  popfaitkA  kolkótýek  pro  iě^éky  tfftiiy, 
vlastnictví  a  drženi  fabrik  •«  týlnijid,  j«lrož  t  plé- 
va výsadniho  pro  viack/  noté  náleiy  a  mová  pod- 
niknntí,  a  ji^  jeité  nróhftéy  vftiileáem  k  daaiai  & 
státním  slniebnostem.  Ndbjlo'  tn^  diTii,  šo  M- 
raieni  fabrik  nebo  roi6§t%ní  femeslnýeh  sa^řodeaC 
na  fabričnoQ  výrobu  stalo  se  ěaBom  na  Ra«í  vM 
vesměs  žádoQcí,  což  tím  viee  vážilo,  jeUkoš  i  krA- 
postní  lidá  na  biltety  svých  pána  (ovSem  proti  ok- 
radeni obrokn)  fabrikj  lakladatí  směil,  coft  9B  pH 
veliké  schopnosti  a  statečnosti  ratkébo  národa 
velmi  často  stávalo.  8tav  fabrikantA  ItFořili  tedy 
a  tvoří  podnes  na  v8í  Rnsi  Meohta,  kopci  a  Mdlé* 
ci,  při  éemž  i  četné  závody  a  řabrik7  jak  na  vlasM 
Rnsi,  tak  svláité  ▼  8ibíři  posad  v  driená  kási»7^  «• 
nalézají,  jakkoli  tato,  jakjiž  výfie  rapomenvto,  podle 
obecných  národohospodářských  pravidel,  od  po* 
sledních  dřou  let  je  eilné  saprodáfá,  nebo  aspoň 
pronajímá,  r)  ^^  fenámé  neinadnoaM ,  Tymosití 
náležité  ponétí  Isbrfk,  json  ovlem  to  voHkéaai  pottn 
nynéjfiích  ros.  fabrik  mnohé  malé  lárody  oMaio- 
ny.  V  praktickém  ohledu  čiaf  aákon  tott  rosdfl 
mesi  fabrikami  a  menSími  cárody,  pokud  tukofé 
lávody,  kteréž  bes  mechanickýeh  stvojftr  pracný  « 
nejvýž  16  déhiíků  zaměstnávají,  monii  dané  t.  J, 
daň  drobných  obehodníkA  platí  (8--20  twMl  Ao 
jistých  měst  a  sídel),  kdežto  vlaatní  fabriky  vidilo- 
dem  k  placeni  dané  pod  výmfr  g4ld«kýeh  dmi 
připadají ,  a  tudíi  dle  5  tříd  (podle  mM  a  fiiber«) 
25—66  rublfl,  pokud  pak  k  první  fftáé  ie  po<íti^ 
bez  ohledu  na  místnost  t66  roblA  platiti  mnaL  ě) 
Před  zrušením  nevolnictví  skládali  ovSém  dělat- 
ctvo  fabriční  fk.  výhradné  aedláci  nevolnil  i.  f. 
buď  k  fabrikám  samým  připsaai  a  dlusvéň  ol^- 
Čejné  aeměmi  naděleni  (což  aapoň  na  káairmiýnh 
závodech  vindež  bylo  pravidlism),  buď  nov^náci 
poměSéiéí,  kt^  nroti  billetftm  a  na  odvod  okrokm 
v  cizích  závodecii  pracovali.  V  Sibiři  b^  • 
jsou  podnes  jeltě  kromě  aávodbkýth  sodlákA  Al*> 
tajské^  a  Nerďnského  lioraího  okndia  obsvláM 
■«ylní  deníky  fabriteými,  jelikož  volní  aedláoí  Si- 
MHtí,  oviem  pak  jmé  monii  měi^u  ^novadd|  k 


665 

obtfŽuému  a  ménS  sdravéma  dflu  fabriSaému  růbeo 
neradi  se  maif.  •)  Mzdy  dělnikfiv  bývalj  za  ča- 
su nevolniotn  oviem  celkem  nižSi,  oe.-  v  nynějSich 
dobách,  kdež  se  obecnými  poměry  národohospo- 
diy^skými  re^laji,  přece  viak  při  skrovné  celkem 
lidnatosti  na  Basi  a  vzhledem  k  obyčeji  přechod- 
nosti  jevily  se  i  tehdáž  mzdy  poměrně  vySiimi 
než  na  ostatnim  kontinentu  Evropském.  ^)  ()  Yzhle* 
dem  k  jakosti  práoe  přiznává  Haxthausen  dle 
sebraných  svědectví  ruským  dělníkům  menSí  sice 
ůsilnost  v  práci  a  skrovnou  šetrnost  materiálu,  za  to 
chválí  vSak  obratnost,  rychlost  a  schopnost  dělníků. 

1.  Vzhledem  k  výrobě  samé  padají  pro  hospo- 
dářství státU|  t  j.  pro  výnos  daní  nejvíce  na  váhu 
fabriky,  jejichž  výrobky  daní  potravní  Čili  akci- 
-sem  obioženv  jsou.  Y  nynějSí  době,  kdež  bý- 
valý monopol  státní  vfdFeni  kořalkv  zruSen  jest  (od 
r.  1861^,  jsou  to  vinopalny,  pivováry  a  medovárny, 
cukrovárny  a  tabáčné  fabriky. 

a)  Vinopalen  čítalo  se  dle  statistického roČ- 
níka  y  dělné  době  (saisoně)  od  roku  1863—64  ve 
vSÍ  ylastní  imperii  4311,  z  čehož  4286  bylo  ve  vl* 
imperii  Evropské  (r.  1862—63  vSak  jen  4009).  V 
Kavkazsku,  kdež  se  jen  v  Kubánské  oblasti  vinó- 
palství  provozuje,  nalézal  se  v  té  době  jen  jeden 
sávód,  v  západpí  Sibiři  bylo  jich  16,  ve  východní 
SlbíH  pak  8  (r.  1862—63  jen  5). 

a)  Kromě  gub.  Ástrachaňské  mělj   vSecky  gu- 

l)ernie  Evropské  Rasi   vinopalny.    NejvětSí  bylo 

Číslo  dějných  závodů  r.  1863—64  v  gub.  Kazaňské 

(821),  pak  v  gub.  Minské  (336),  v  Livonu  (308)  a 

v  gub.  If  ogilevské  (304);  přes  200závodův  dějných 

^)  Dle  dát,  od  Redena  sestavených,  obnáSely  ok. 
'  r.  1850  mzdy  tkalců  lněných  látek  v  Jaroslav- 
sku  dle  jakosti  práce  6  kop.  až  1  r.  10  kop.  za 
ariín,  tedy  denní  výdělek  60  kop.  až  2  r.  pap. , — 
mzdy  při  tkání  hodbávných  látek  tamtéž  20  kop. 
až  1  r.,  tedy  denně  1  r.  40  kop.  —  2  r.  12  kop,, 
mzdy  za  tkaní  suken  v  Jekaterínoslavi  při  muž- 
ských 90  kop.  až  2  r*  60  kop  i  denně  i  se  stra- 
YOU)  pH  ženských  20—26,  při  dětech  6k,  a  p. 


666 

mély  toho  roka  jeStě  gub.  Volyňská  (236) ,  Čarni  - 
govská  (245)    a    Grodnenski  (207)«    í^es  100  děj- 
ných  závodův   lítaly  toho   roku  jeStě   gub. 
Vilenská  (181),  Vitebski  (152),  Rijevská  (184)^  Ka< 
ronie  (181),  gub.  Podolská  (172),   Charkovski  (173) 
a  Estonie  (173),  jakkoli  v  předchozím  roce  t  nékte< 
rých  z  těchto  gubernii  poČet  daných  z&Todnv  yySSi 
bjl    tí^ko    v  gub.   Kijeyské  232,   v  Poltavské    239, 
v  Charkovské  179),  v  nichž  tedy,  podobně  eo  v  gub. 
Minské  (r.  1862—63  344  sáv.)  počet  těchto  se  zten- 
čil,  jakkoli  výroba  touž   měrou  neupadla^    jelikož 
dějné   záv.   r.  1863—64  nikoli   méně,   v   některých 
z  těchto  gubernií  i  víc  vyráběly,   než  v  dělné  době 
předchozí.    Mezi  50 — 100  vinopalnami  počítaly  jeStě 
toho  roku  gubernie  Voroněžská  (78),  Jekaterinoslav- 
ská  (58,  předchozího  roku  vSak  79),  gub.  Kovenská 
(93,   dříve    103),  gub.  Kurská  (50),    Orlovská  (60), 
Penzinská  (64),   Saratovská  (69),    Smolenská   (92), 
Tambovská  (60),  Tulská  (61)  a  Chersoňská  (5J).— 
Přes  20  závodů  vinopalných  měly   oblast  Bessarab- 
ská  (32),  gub.  yiadimirská  (30),  Vjatská  (27),  Ka- 
lužská  C38),  Kostromská  (34),  Moskevská  (23),  Kov- 
gorodská  (20),  Orenburská  (34),  Pskovská  (30),  Rja- 
zaňská   (44),    Petrohradská   (27),    Simbirdká    (25), 
Tverská   ^45),  Jaroslavská  (29),  kdežto  gab.    Yolo- 
godská   čítala   toho   roku   jen   12,  země   Donského 
vojska  10,  gub.  Nížehradská   17,  Permská   13,  Sa- 
mařská 16,  Archangelská  a  Oloněcká  do  konce  jen 
po  jednom    závodě.     Kej  rozS  ířeněS  í    je  tedy 
vinopalství  ve  vlastní  imperii   vSudež   v  západ- 
ních (balt.   a  polských,)  guberniích  (12),|na  ktetéš 
r.l863— 64  2537  vinopalen,  t  j.  58*6% ▼Šech  připadalo; 
po  nich  následují  pak  černozemní  gubernie,   kteréž 
ovSem  ohromný  přebytek  obilí  a  nesnadnost  vývozu 
na  vinopalství  odkazuje,   a  na  kteréž    tehdáž   761, 
t  j.  17'67o  vSech  závodů  připadlo ;  na  3.  místě  stojí 
východní  gubernie  z  příčin  podobných,   pak   násle- 
dují středoruské  a  nejposléze  severoruské  gubernie, 
kdež  ovfiem  skrovné  rozměry  hospodářství  a  sázení 
brambor  hlavně  jen  pro  potravu   obyvatelstva   vět- 
Itímu  pálení  kořalky  překážejí,  kdežto  v  guberaiícďi 
litředoruských  pro  velkou  lidiiatost  a  průmyslné  za- 


667 


městnáni  yStiiny  obyvatelstva  plodiny  hospodářské 
přímým  prodejem  v  potrava  lipe  se  vyplácejL  Zá- 
kavkasi,  jako  boha^  vinný  kraj,  nemá  ovSem 
žádné  políebj  lK)řa]k7,  v  Sibiři  pak  překáži  zase  • 
nedůstatek  dělníků  úsilnéjši  ^výrobě  kořalky,  kte- 
rouž ostatně  obyvatelé  selSti  vSudež  v  domácnosti 
pro  vlastni  potfebu  vaH,  což  i  na  vlastní  Rasi, 
ovlem  jen  s  tímto  obmesenim,  též  vSadež  se  děje. 
/?)  YeSkeren  výtěžek  vinopalen  raských 
na  bezvodném  líhu,  z  něhož  ovšem  daň  z  ná- 
pojů se  vyměřaje,  obnáSel  r.  1863—64  27,357.894 
rask.  věder;  z  toho  připadá  na  Ras  Evropsko  a 
20,673.21^3  věder,  tedy  96*3%  vil  výr. ,  na  závod  v 
Kabaňské  oblasti  8462  věder,  na  závody  v  západní 
Sibífí  988.513  a  na  závody  ^chodosibiřské  287.226 
r.  věder.  Proti  předchozí  saisoně  rozmnožil  se  v 
Evropské  Rusi  výtěžek  o  2,277.605  věd.,  aěkoli  z  ní 
7,388.603  vědra  jeStě  na  skladě  zůstala,  kdežto  skla- 
dový zbytek  z  roku  1861—62  jen  1,733.338  věder 
obnáfiel.  V  Kubánském  závodě  byl  výtěžek  roku 
1663—64  skoro  4krát  větěí,  ve  východní  Sibiři  více 
než  3kráte,  kdežto  pro  západní  Sibiř  nebylo  z  r. 
1862—63  žádných  dát  před  rukama.  NejvětSí 
výrobu  (přes  1  milion  věder)  měly  v  poslední 
saisoně  v  sestupném  množství  gubernie  Charkovská, 
Podolská,  Černigovská,  Voroněžská,  Penzinská,  Sa- 
rajtovská  a  Kgevská  (Charkovská  přes  IV2  mil.  vě- 
der), tedy  nikoli  ve  složnosti  s  poetem  závodův, 
tak  že  ovSem  na  př.  závody  Penzinské  a  Saratov- 
ské  byly  mnohem  větSí  než  Podolské  a  Kijevské, 
což  vůbec  o  východoruských  a  středoruských  závo- 
dech vzhledem  k  západním  a  jižním  platí.  Přes 
V,  mil.  věder  líhu  vyrobily  r.  1863—64  gub.  Vo- 
lyitská  (961^33),  Yjatská  (841.091),  Grodenská, 
Kuronie  (903.756),  gub.  Kurská,  Livonie,  g.  Mín- 
skÁ|  Mogilevská,  Orlovská,  Permská,  Poltavská 
(806.686,  roku  předchozího  vSak  přes  1,124.000  vě- 
der), pak  gub.  Tambovská,  Tulská  a  Estonie.  JE^es 
200.000  věder  líhu  dobylo  se  na  závodech  Bessarab- 
ské  oblasti,  v  gub.  Vilenské,  Vitebské,  Jekaterinoslav- 
ské,  Kazaňské,  Kalužské,  Kostromaké,  Orenburské, 
Bji^saňské,  Saniarské,  Sióabirské,  Smolenské,   Tver« 


668 

sket  Chersoniké  a  JarosUvské;  gab.  Vologodská 
VTtéžila  jeité  přes  100.000,  lemě  Domkéko  Tojtka, 
gab.  Motkevfká,  NoTohradská,  Pskortká  a  Petro- 
hradská vždj  jeScě  přes  60.000  yéder,  kdežto  koli- 
kost vyvařeného  lihu  v  Arohangelském  sávodé  16S7, 
▼  Oloneckém  S067  veder  obnatela*  Výroba  líha  v 
guberniieh  aáp*  (18)  obnáiela  tedj  vftbec  82*0*/«  vii 
výrobj  na  vlastni  Bosi,  výroba  čemosemnich  33*8, 
východních  12*8,  stí^ednich  18*0 ,  severních  pak  jen 
8*8%  vii  výrobj  lihn  ve  vlastni  imperii  Evropské. 
PHpomenoati  jeSté  laslnhaje,  že  toliko  gnb.  \nUen- 
ski,  Volyňská,  GrodnSnská,  Kijevská,  Kovenska, 
Karonie,  Ldvonie,  gub.  Minská,  Mogilevská,  Podol- 
ská a  £stonie,  tedj  vůbec  sápadni  a  baltické  pro- 
vincie a  ve  skrovných  číslech  jeitě  Bessarabie,  gab. 
Vitebská,  Yladimirská,  Voroněžská,  Kalnžská,  Mo- 
skevská, Novohradská,  Pensenská,  Pskovská,  I^a- 
zaňská.  Petrohradská,  Smolenská,  Tambov8ká,Tver- 
ská,  TÓlská  aČernigovská — kořalka  a  líh  i  bram- 
bor YaHf  kdežto  jižní  a  Čemosemni  gabemie  ve- 
směs jen  žitnoa  a  pSeničnoa  monka  se  sladem  k 
vaření  tomn  obraouji.  Smíiené  lihovin  j  fili 
likéry  vyrábějí  oviem  skoro  vieoky  aávody,  jelikož 
tyto  jsou  obecným  nápojem  i  n  vyÓich  stavů,  kdežto 
Čistá  kdFalka  ovšem  ncjpřednějěim  lihovitým  nápo- 
jem viech  národů  raské  Hie  jest,  jejíž  úsilné  pití 
oviem,  Bvláité  meai  Bélorosy,  i  bes  ikodných  ná- 
sledků na  mrav  a  tělesné  adraví  se  neobešlo,  kdežto 
sprostý  Velkoras  sice  též  se  op^í,  ale  i  na  dloahon 
doba  kořalka  sobě  odepříti  miiže. 

y)  Největší  vinopalné  sávody,  t  j.  ta- 
kové, kteréž  r.  1863—1864  přes  26.000  věder  líha 
dobyly,  json:  ve  Vladimirské  gabernii  Oka- 
lovský  (přes  71.000  věder),  Ko^anovský,  Yeskov- 
ský  a  Michijlovský,  v  gab.  Vologodské  Mar- 
kovský  (přes  60.000  věder),  v  gab.  Voroněžské: 
Ksisovský,  Maklokský  (přes  98.000  věder),  IVojieký, 
Mélavský,  Novoborovsl^ ,  dva  sávody  Novo-Kaíi- 
tenské,  Semejské,  sávod  Krasnojanský  (přea  77.000 
věder),  Alferovský,  Ijamenevský,  Miohajlovský,  Po- 
tápovský,  Starokarlakský  a  Vladimirský;  ▼  f  «- 
bernii  Vjatské:  sávod  TaUcký,  NikaUtský,   Po* 


669 

faroTský  (yleokj  tK  přes  60.000),  OXlansH,  Bojeký, 
Čiuritkoy8ký^ÁlexaiidrovBký,Bi^teijak8ký,Kokinaneký 
(přei  112.000  véd.),  Grigoijevský,  Petrovský  aBratský ; 
T  g.K  a  s  a  ň  8  k  é :  aáy.  Chotminský,  CaijevokokSajský, 
TetreLiký,  TrSchosenký,  Komarovský  (přes  71.000 
vider)  a  oba  Šambudské;  vKalužské  g^uber- 
nii;  LnžkoTský  a  Ostrožnovský;  t  Kost  romské 
gub.:  Pokrovský  (přes  63*000  věder);  v  Kurské 
gnb.:  GorodiSSenský,  Ogibný,  OlSanský,  Mantnrov- 
ikÝ,  BazsochoTecký ,  Derjuginský,  KoroČkinský;  ▼ 
Nížehradské  gub.:  závod  MjSjakovský  (přes 
63.000),  LyskoTský  (přes  77.000),  Novoslobodský  a 
Kemlenský ;  t  gnb.  Orenburské:  Jelisavetin- 
iký,  Ivanovský,  Anastasjevský  a  Micbajlovský ;  r 
gnb.  Orlovské:  závod  Vitebetský,  Petrovský 
(přes  64.000),  Petropavlovský  větSí,  Voronecký,  Bn- 
iinský  a  Cbolmecký;  v  gub.  Penzinské:  zá- 
vod Bezsonovský  (přes  64.000) ,  Ilinský,  Alexan- 
drovský,  Bakfijejevský,  EaSimský,  Stolypinský  Sis. 
2,  Čirkovský,  Závodskolevinský ,  Jekateríninský, 
I^atinský,  Yasiljevský  (přes  63.000),  Archangelský, 
Roždestvenský,  LaSmanský;  v  gnb.  Permské: 
Kicýnský,  TaUeký  (přes  114.000),  Jertorský  (přes 
104.000),  Bikbardinský  (přes  69.000),  Nikolajevský 
S.  1  (1^8  66.000),  Micbajlovský,  IjuSevský;  v  Po- 
dol s  k  é  gab. :  Jagorljcký;  v  Polta  vské  gnb.: 
Karlovský,  v  Bjazaňské  gub.:  Avdotfnovský, 
Pesojfinský,  BalovnSvský ;  v  Samařské  g«:  Ni- 
kolsjevský,  Pavlovský,  Varvarinský,  Petrovský, 
Árcbangdský,  Syjatoduchovský,  Ry^ovský,  Novikov- 
iký ,  Mullovský ,  Alexandrovský ;  vSaratovské 
gnb. :  Znameaský,Šereme^$vský,  Jelizavetinský,  Zem- 
janský  (přes  68.000),  Kondalský,  Čardymský,  Na- 
deidinsl^,  Alexandrovský,  Arkadakský,  Pokrovský, 
Borisovský,  Sergijevský,  Novo^rkovský,  Dmitrijev- 
•ký,  Jakovljevský,  Nejelovský,  Novožnkovský,  Zna- 
mendcý  (přes  61.000)  a  větii  JarySkínský ;  v  gub. 
Simbirské:  Nikolský  (přes  98.000),  Erásnogor- 
iký,  Sosnovský ;  vgub.  Tambovské:  Salinský, 
Bntský,  Otermský,  YolchonlSinský,  vSt8í  Gagarin- 
iký,  Preobraienský,  Lipedcý,  Bondarský  a  Umet- 
•ký;  v  Jub.  Tverské:   Gruzinský,   Yasiljevský, 


I 


670 

LotoSinský,  Yachnovský;  t  g-ab.  Tnlské:  Vol* 
choničÍBskj,  Petrovsko-Zufienský,  Farsovský,  Km- 
pecký,  Gnijevský,  IvaDOvský ;  t  Charkova kég. 
Maríúpoltký,  Brněnský,  Nikolajevský,  Ivanov^zý. 
Batorlinský,  Kiríjakovský,  Plettgeyel^;  v  guber- 
nii Chersoňské:  Andijejevský,  v  girb.  Černi- 
gOTské:  Čajj^ovský,  y  gnb.  Jaroslavské: 
Bočevinský,  Orlovský  (přes  71.000  yěder),  Nikol- 
ský,  Sosnovský  a  Dorský;  v  zemi  Donského 
Tojska:  Sidoraký.  V  sápadni  Sibiři  miSlj 
výroba  více  než  25.000  vSder  Ifhn  závéd  Pádím- 
ský  (přes  69.000>,  Uspenský  (přes  149.000).  Čemo- 
réčÍDský  (přes  79.000),  Ileeko-Xkovský ,  Jekaterín- 
ský  (přes  76.000),  Petropavlovský  (přes  68.000), 
Alexandrínský  (přes  67.000),  Kerevský  (přes  72.000), 
Innokentíjevský  (přes  69.000),  Alexandrovský  (přes 
75.000),  Jelizavetinský  a  Semipalatinský ;  ve  vý- 
chodníSibiři:  Voznesenský  (před  67.000),  Sidorov- 
ský,  Kazanský,  Alexandrovský  a  2bý  Alexandrovský. 
b)  Vaření  piva.  Tak  jako  kořalka,  vaH  se 
pivo  též  vinde  v  domácnosti  po  vSí  vlastní  Bosi  a 
Sibiři,  ale  i  v  Polsku  ve  velikých  množstvích.  OvSem 
že  výroba  tato,  jelikož  výhradné  na  potřebu  do- 
mácnosti jde,  zůstává  kromé  vSeho  statistického  vy- 
číslení, kteréž  se  tudíž  toliko  k  závodům ,  pro  trh 
pracujícím,  vztahovati  může.  Dle  stát.  roČníka  a 
zpráv  Buschenovýoh,  k  statistickému  katalogu  pa- 
řížské výstavy  podaných,  obnášel  podet  pivovárů  ve 
vlastni  imperii  Buské  1548,  kteréž  r.  1864  10,608.692 
veder  ruských  piva  vyvařily.  Dle  toho  je  vaření 
piva  na  Kuši  ovSem  málo  rozSffeno,  tak  že  na  je- 
dnoho obyvatele  toliko  0*13  vSder  ^pádá,  eož  je 
proti  zemím  středoevropským  vesměs  i^rovÁé  Sislo. 
Jak  se  pi?o vary  po  jednotli?ých  guberniích  rofldS- 
lují,  není  ze  zpráv  statistických  vidno,  jelikož  ée 
jen  suma  akcizu,  v  jednotlivých  guberniích  z  piva 
sebraného,  áředné  vykazuje;  tolik  viak  vyéhámi  na 
jevo.  Že  pivováry  ruské  mají  jen  malé  rozměryi  po- 
kud průfízem  na  jeden  pivovár  ve  vlastní  ímperfi 
toliko  6858  yěder  připadá.  Soudíc  dle  čísel  vybra^ 
ného  ./^ciza,. ,  kterýž  ve  vSech  gubemifth  mslr^eh 
(kromd  Iři  baltických,  v  nichž  iŮvnost  tato  nepod- 


671 

teki^lAdnému  popUfkn)  Í3  kop.  b  vSdra,  a  sice  od 
r.  1864^6bná8f,  a  s  přibavenfm  jiných  spray  o  bal- 
tických provi&cficb,  vaří  se  |>ivo  ve  vieoh  guber- 
niích evropské  Rosí,  jakoS  i  ve  vSí  Sibiři,  t  Kav- 
kaKtkfoi  námSstnictYi  obmezuje  se  vSak  výroba  jeho 
jediné  na  gnh.  Stavropolskou.  V  evropské  Rusi 
je  ovlem  výroba  tato  nejsilnSjSÍ,  i  obnáSela  r.  1864 
10,571. S54  věder,  t.j.  99%  ▼©Skerého  výtěžku  v  im- 
perii. V  SibíH  navařilo  se  t.  r.  toliko  24.839  vě- 
der (s  toho  v  západní  15.443,  ve  východní  9396),  v 
gnb«  Stavropolské  toliko  11.999  věder,  a)  Dle  gu- 
bernií je  vidFení  piva  nejiVsilnějSi  v  gub.  Petro- 
hračtefcé  (2,108.754  věder),  pak  v  Livonii  (1,779.939 
věder),  ▼  Kuronii  (806.666  věder),  v  gub.  Moskev- 
ské (718.612  věder),  v  gub.  Grodenské  (663.062 
věd.),  Vilenské  (641.087  věd.),  Kovenské  (478.052 
věd.),  VEstonU  (287.510  věd.),  v  g.  Kijevské  (275.771 
věd.)  a  na  Voljrn!  (216.360  véd.).  Veliký  výtěžek 
piva  ▼  gub.  Petrohradské  a  Moskevské  objasňuje 
se  ověem  velikou  konsumcí  jeho  ve  dvou  stoličných 
městech,  v  guberniích  baltických  volností  tohoto 
průmyslu,  v  ostatních  pak  tou  okolností,  že  až  do 
r.  1864  Áápadní  a  jižní  provincie  ruské  se  zemí 
Donského  vojska  náležely  vzhledem  k  této  Živnosti 
k  privilegovaným,  plativSe  toliko  20  kopejek  z  ve- 
dra, kdežto  ve  velkoruských  a  Sibiřských  se  před 
tím  rokem  80  kop.  z  vědra  odvádělo.  Kromě  toho 
je  ▼  aápadňích  provinciích  ruských  pro  poměrnou 
mocnost  městského  stavu  a  větSí  počet  Sléchtj  ne- 
jen vaření,  nýbrž  i  pití  piva  od  starodávna  oby- 
ěejnějií  a  "úsHnSgii.  Po  těchto  guberniích  mají  jeitě 
úsilněfěí  výrobti  piva  (totiž  přes  100  000  věder) 
oftatni  nápadní  a  jižní  provincie,  jako  zejména  Min- 
ská (přet  162.000  věd.),  Moeilévská  (přes  114.000 
věd.).  Podolská,  Bessarabska  (přes  103.000  věd.). 
pak  Poltovská  (přes  142.000  věd.),Charkovská  (přes 
158.0eO)  aChersonsko^TaVriJská  Tpřes  187.000  věd.). 
Qubemler  Petroihradská  a'  Moskevská  mají  tedy 
2,827.866  v:  ě.  «6*6Vo  f^i  výroby  piva  ve  veSkeré 
imperii,  gubem?e  baltické  2,874.109  věd.  ěili  27*097^, 
aápadfil  a  jíXní  *S,'857.256  věd.  ělH  ál-6%,  kdežto  ' 
na  ostatní  vettontské  14*37%,    na  sibiřské  0  23%, 


67!^ 

na  EavkaBské  Oll^o  připadá,  f)  Zna&ou  rfvDtm 
pi7a  (t.  i.  též  jeStě  přes  100.000  vSd.)  milý  tél  n4- 
které  gub.  velkomské,  jako  Jaroslavsko-Vologod- 
fká  (přes  117.000  véd.),  pak  gab.  TiOská  (^P«i 
118.000  véd.)  a  Kalnžská  (skoro  126.000  v«d.),  tedy 
ovfiem  nejlidnatéjSí  g.  mské,  vedle  nieh  pak  Aftrm- 
cbaňská  (přes  116.000  věder).  I^es  60.000  vidvr 
vytěžily  jeStě  gixh,  Vladimirská,  Kostromskái  Kvr* 
ská,  Orlovská  (přes  89.000  věd.),  Bjazaňská^  Sara- 
tovská  Tpřes  96.000),  Tambovská  a  Země  Donakého 
vojska  (přes  86.000  věd.).  I^  20.000  věder  piva 
KvidFilo  se  v  gab.  Jekaterínoslavské  a  severní  Sáati 
Tavrie,  kteréž  k  jedinému  akcisnimu  úřada  nálaif, 
pak  v  g.  Orenburské,  Pensinské,  Pskovské,  Samař- 
ské (přes  46.000  věder),  Simbirské,  Smolenaká  (sk. 
48.000)  a  Tverské;  přes  10.000  věder  vytěžily  gab. 
Čemigovská  (přes  18.000),  Permská,  Novgorodaká  a 
Tjatská;  nejslabSí  je  pivovarstvf  v  gab.  Arcbangel- 
ské  (2600  věd.)  a  Olonecké  (138  věder),  r)  Daň 
B  piva  vynesla  vládě  r.  1864  ve  vlastni  imperii 
1,200.963  rablů,  v  Stavropolska  1669,  v  sápadni  Si- 
biři 2007,  ve  východní  1221  rublů,  ve  víí  vlastní 
imperii  tedy  1,700.762  rablů.  Jak  velice  aaížení 
daně  ostatně  k  zvelebení  pivovarstvf  posloužilo,  jak- 
koli vláda  z  něho  vebledem  k  r.  1863  skoro  610.000 
rablů  schodku  měla,  viděti  b  toho,  že  r.  1863  ve 
v8í  vlastní  imperii  jen  6,866.723  věder  toliko  se  na- 
vařilo (z  toho  6,826.044  věd.  v  evrop.  Rusi),  odkudž 
tento  průmysl  jedním  rokem  o  1.877,860  v.  se  BvýSil. 
c)  Vaření  medoví ny  děje  se  jefitě  větii 
měrou  v  domácnosti  ruské,  než  vaření  piva,  aávod-  . 
ským  dílem  pak  provozuje  se  též  ve  vMch  proviB* 
ciích  ruských^  brome  gubernie  Novohradské,  Olo- 
necké a  tífi  baltických  provincií,  pak  východní  Si- 
biře. Celkem  je  vSak  tento  průmysl  mnohem  méně 
na  Rusi  rozvířen,  než  viseni  piva,  i  upadal  od  po- 
sledních let  zřejmě  a  bude  se  nepochybná  jeitS  ^ioe 
ztenčovati,  jelikož  při  snížené  dani  z  piva,  kteráž 
ostatně  i  pro  medovinu  stejná  jest,  konkarenoi  s 
oním  sotva  bude  moci  vydržeti.,  K  tomu  okaBuje 
Bejména  též  porovnaly  dát  o  tomto  průmysla  b  roku 
X868  a  1864  5  kdežto  oaoho  rokp  jeítě  U%.W  ví- 


67S 

der  medoriiij  to  yH  imperii  m  Tyrařilo  (ve  Tlastní 
imparii  erropské  236.589  rJMLy  ^b.  Stayropolské 
2474,  y  šápadni  Sibiři  do62),  obnášel  výtSiek  me- 
doviiiy  r.  1864  jen  227.766  vSder,  b  j^bož  na  evrop- 
skon  Bns  224.504,  naStavropolskon  gnb.  770  a  na 
Bápadni  Sibiř  2491  Tid.  vypadalo.  JeStS  yySii  mS- 
roQ  mnail  se  ovlem  sároTeň  i  nžitek  vládj  Etenčiti, 
která  r.  1868  s  vařeni  medu  jeStS  74.266  rnblů,  r. 
následtgiciko  vSak  jen  29.614  rnblA  přijala.  Bov- 
nSž  je  poklesnuti  toboto  prfimysla  proti  r.  1868 
vleebeené,  toliko  ve  Viadimirské,  Volyňské,  Tóro- 
nSžfké,  Vjafské,  KalnStké,  Kovenské,  Samařské, 
Simbirské  a  Čemigovské  g.  byl  yýtSžek  medovinj  r. 
1864  vStli,  neS  r.  předebosibo.  Nejviee  yM  se  me- 
doviny  ▼  Rusi  v  g^b.  Petrobradské  (r.  1864  přes 
68.000  vtd.),  pak  y  goh.  Moskevské  (přes  23.000 
j^Sd.);  přes  10.000  veder  vi^lo  se  ji  t.  r.  jen  jeSté 
'*v  c^nb.  Saratovské,  přes  5000  v  g^b.  Yolyňské, 
Qrodnenské  (přes  9000),  Kasaňské,  Eijovské,  Knr- 
ské,  Bjasažské,  Tambovské  a  v  zemi  Donskébo 
vojska,  ostatní  gubernie  mají  obyčejné  2  ai  4000 
véd.  yýtéikn.  Pod  1000  veder  navařilo  se  medo- 
viny  v  g^b.  Smolenské,  Mogllevské,  Tverské  a  Yi- 
tebské.  y  Jekaterinoslavskn  a  sevemi  Tavrii  ob- 
náéela  výroba  medoviny  jen  162,  v  Pskovské  115s 
v  Arcbangelské  dokonce  jen  52  védw. 

d)  Cnkrovarstvi.  Jaký  peSátek  melo  na 
Bosi  enkrovarstvf  a  do  )iJr^h  rosmérilv  rosteni 
bnrákn  aa  poslednidi  let  dospélo,  o  tom,  jakoft  i  o 
okresích  cnkrovarských  bylo  již  výie  vzpomenuto. 
Ve  vlastní  imperii  mské  obmezuje  se  tedy  eukro* 
varství  na  18  jihoiápadnioh  a  stfednlch  gubernií  a 
tvoří  na  rozsáblém  prostranství  meii  vySnim  Dné- 
strem  a  HaliSskou  bnmici  s  jedné  a  poříčím  vylní 
Oky,  Cny  a  Chopjéra  s  drubé  strany  jediný  sou- 
vislý okres  prfimyslný,  jemuž  v  poříá  Mokle  a 
odtud  až  k  Volze  proti  Samaře  druhý  meaií  okres 
po  boku  stojí.  Ve  dvou  téebto  okresích  prftmyslu 
eukrovamého  bylo  roku  1864 — 65  278  cukrovaren 
vdéjností,  kteréž,  jak  již  výle povédíno, 5,585.158 
berkoveA  buráku  obdělávaly,  z  něhož  t  r.  84^88.678 
pudů  mouky  eukrové  v  oennoatl  17,501.858  rublů 
lifko  57 


674 


85  kOp.  (  1  pud  p«  5  r.  S6  kop.  poIKti^)  rjrohÚj* 
DSlniků  pak  zaměstnávalo  sa  ▼  téehio  záTodedi 
dle  ftatistiokéko  ročnika  61.672,  t  kterémž  iUle  ae 
40,403  mažiti,  16,723  ženských  a  4646  nedoapě- 
lých  dSvčat  a  chlapcův  obsahovalo,  o)  Nej^ee 
rosvilé  jeví  se  cokrovarstvi  g.  Kijevaké,  kterái 
pro  iSrodnon  pftda  svou,  hojnost  ilechtických  pod- 
nikatelů a  statků,  jakož  i  pro  snadnost  odbjta 
k  tomuto  průmysln  záhj  již  se  obrátila.  Zde  pro- 
voBOJe  se  cokrovarstvi  v  11  Újezdech  a  67  éinnýiA 
fabrikách,  s  nichž  15  v  új.  Kanjevském,  10  ▼  éj. 
čierkasském,  8  v  új<  TanUÚSand^ém,  7  ve  Zvanifo- 
rodském,  6  v  Čigiríaském  a  5  v  Skvirskám  se  na- 
lézalo. Fabrikj  Kijevské  gubernie  potíFebovalj  výie 
vzpomenutého  roku,  na  jehož  saisonu  se  též  veškera 
následující  ^sla  vztahují,  2,194.236  beirik.  řep7«  a 
*  výroba  jejich  obnáSela  1,371.328  p.  cukrové  mouky, 
t  j.  42-3^/0  veSkeré  výrobj  na  vlastní  Rusi.  fi)  V 
nesrovnaně  menSích  rozměrech  pohybuje  se  eňkro- 
varství  v  druhých  guberniích  ruských, 
aviak  tou  měrou,  že  sousední  gubernie  Podol* 
ská  je  00  do  počtu  fabrik  a  kolikosti  výroby  ncj- 
bližií  Kijevské,  dobyvii  onoho  roku  vo  33  fabri- 
kách, které  též  po  11  Újezdech  roatrouleny  byly 
^^vice  v  Újezdě  Mogilevském,  Letiěevském  a  l^ln- 
nickém,  totiž  po  7,  6  a  5)  ze  705.457  berkoveů  bu« 
láku  447.404  pudy  mouky  cukrové.  Třetí  co  do 
rozsáhlosti  výroby  je  gubernie  Oharko vská, 
v  kteréž  se  nalézalo  v  6  ťyezdech  26  cukrovaren 
8  výrobou  296.157  p.  cukrové  mouky,  na  kterouž 
521.648  berkoveů  řepy  vynaloženo  bylo.  Nejvíce 
fiibiik  bylo  tu  v  új.  Snmském  (9)  a  Lebedinském 
(7).  Nemnohem  menSí  jsou  rozměry  eukrevantri  v 
g.Č  ernigovské,  tedy  opět  v  samém  aoufedrtvi 
KyJevdKé,  kdež  roku  1864— *65  pfaoovalo  89  fabrik 
(po  7  v  ťy.  Kroljeveokém,  Novgorodsěvorském  a 
Sosaickém,  pak  6  v  ť^.  Oluehovském)  ,  kteréž 
obděUvaly  507.683  berk.  řepy  na  výtěžek  264.744 
p.  mouky  cukrové.  V  gubernii  Kur  ská  bylo  v 
6  Újezdech  18  fabrik  v  dějnosti  (ncjvioe  r  ij,  Pu« 
tSvlském,  tetiž  8),  ktwéž  se  384.256  borbotoá  řepy 
vydělalytft5435p.me«i^oukroi^    r)  P^  UML^MO 


675 

pndft  mouky  oukroré  dobylj  ▼  oné  saifonS  jeň 
jeitě  gúb.  Tulská,  VořonSSská  a  Tambovská  a  nd- 
mnoho  ménS  gub.  Poltavski.  V  Talskégab. 
nalézalo  se  y  9  i!!jesdech  25  d^'nýoh  labrik  (y  új. 
Cernském  8,  v  új.  Bogorodickém  5),  i  dobylj  s 
276.426  berk.  buráka  163.666  p.  mouky  cukrové; 
ve  YoronSžské  gub.  pracovalo  sice  v  6  ť^et- 
decb  jen  8  oukrovaren,  výroba  jejicb  obnáSela  i^ak 
108.501  p.  mouky  cukr.  (ze  184.824  b.  ř.),  v  Tam- 
bovske  gub.  10  oukrovaren  v  6  újezdedi 
(v  új.  Borisoglěbském,  Jelatomském,  Lipeokém  a 
HorSanském  po  2)  s  výtSikem  105.770  p.  m.  e. 
(ze  182.452  b.  ř.),  Poltavská  gub.  pak  dosti- 
hla ve  13  fabrikách  (v  új.  Ftilnckém  5,  v  új.  Gad- 
janském  a  Mirgorodském  po  2)  výroby  99.274  p. 
c.  k.,  na  kterouž  190.800  b.  ř.  vynaloženo  bylo. 
PřiStou-li  se  Sisla  výroby  těchto  8  gubernii  k  Aú- 
týSným  Sialftm  z  Kijevské  gub.,  vycházi  na  jevo, 
ie  se  v  9  tichto  gubemiieh  nalézá  239  oukrova- 
ren, t  j.  87*4%  TSech,  a  Že  výroba  jejich  obnášela 
v  hromadé  8,081.909  p.  2111  92'SVa  výroby  všedi 
oukrovaren  vlastné  ruiikých.  é)  Ostatních  9 
gub.  cukro varných  vykazuje  jiŽ  skrovné 
oučastenství  v  tomto  průmyslu,  kterýž  ostatné  pH 
výnosnosti  své  jak  pro  hospoda,  tak  pro  průmysl- 
níka Sím  dál  tím  vŠtSÍ  záliby  na  .Buši  nalézá. 
Zejména  mSly  jen  gub.  Volyň  ská  a  Orlov- 
s  k  á  výrobu  vetší  50.000  p. ;  onde  pracoifalo  ve  8 
ť^ezdeeh  toliko.  5  fabrik  (z  nich  8  v  új.  Zaslav- 
akém),  v  této  8  fabrik  (v  6  Újezdech,  z  nichž  3 
r  új.  Btjanském)  avýi*obaonSch  obnášela  74.448]^. 
m.  o.  (ze  126.000  b.  ř.),  výroba  těchto  73,185  p. 
m.  e.  (ze  125.496  b.  ř.).  V  Rjazaiiské  ^b.  byly  4 
indcrovarny  s  výtěžkem  28.981  p.  m.  c.  7v  új.  Dan- 
kovBkém  8),  v  gub.  Mogilevské  též  4 ^fabriky  vé 
8  ťgezdeofa  (v  új.  Gomdském  2),  jejichž  Výroba 
%9,199  p.  m.  e.  obnášela ;  Beásarabská'  oblast  pák 
Sítala  jen  2  cukrovarny,  kteréž  24,048  p.  m.  c.  vy- 
řešily. V  IGnské  gub.  byly  též  2  enkrovamy,  iďe 
8  výrobou  18,486  p.  m.  e.,  gub.  Penzittská  měla 
sfee  6  tjůatottaea  (z  těéh  v  új.  InsarskémS),  vý- 
roba jejldx  tynášelá  však  jen  ^740  p.  m.  e.    ISt^- 

57* 


676 

slábli  je  eokrovantri  le  viech  18  gabernii  ▼  ^b. 
SaratoYské  (2  cukroT.  ■  výrobou  S212  p.  m-  c), 
pak  ▼  gob.  Kalniské,  kdei  byla  t  új.  Ziždríiiflkéin 
toliko  1  enkrovama,  kteráž  vyrobila  jen  1825  p. 
m.  c  Výroba  9  posledních  g^ernii,  kteréi  seve- 
roiipadni  knóe  okresAv  enkrovarských  na  Bnsi 
hlavně  obsahigi,  neSní  tedy  v  hromadS  více,  neš 
251.664  p.  m.  c.  fiU!  7-7%  vl£  výroby  cnkrovaren 
luských,  a  nad  to  bylo  v  nich  toliko  84  £abrík 
fíli  12-67,  vSech,  t)  Počet  dělníkův  Hdí  se 
ovšem  čislem  fabrik,  jakož  i  hlavně  množstvím  vý- 
roby. Tadíi  zaměstnávalo  se  při  cnkrovamách 
Kijevských  18.900  dělníků  «li  30-6%  vSech.  V 
Podolské  guh.  bylo  7600,  v  Čemigovská  7380,  v 
Charkovské  6060,  v  Tnlské  4602,  v  Enrské  4330, 
v  Tambovské  2450,  v  Poltovské  2330,  ve  Voroněž- 
ské 2177,  ve  věedi  9  gabemiích  ve  složnosti  se 
snameniton  jich  výroben  tedy  56.^29  dělníků  čili 
92*17«  vSech.  Po  nich  měly,  jen  jeStě  gnb.  Orlov- 
ská  a  Volyňská  přes  1000  dělníkův  (1480  a  1150), 
v  Pensinské  bylo  jich  toliko  805.  v  Mogilevské  630, 
v  BJasaňské  624,  v  Bessarabské  oblasti  530,  v  gnb. 
Minské  249,  v  Saratovské  245,  v  Kalnžské  130,  v 
hromadě  tedy  v  ostatních  9  guberniích  4843  děli^ků 
ěili  7.97o  p.  víech.  f)  Jakkoli  je  výroba  cukrovar 
ren  ruských  snaSná,  nestaéí  přece  výroba  jejich 
úsilné  potirebě  cukru  na  Husi«  která  se  svláělě  při 
vieobecném  pití  Čaje  a  velké  konsumci  likérů  ve 
vSech  stavích  ruských  velice  svýSila.  Následkem 
toho  udržely  se  starií  fabriky,  mouku  cukrovou  s 
kolonii  rafiniufd,  ě.  rafinovuy  cukru  dílem 
jeětě  poflnes,  ano  při  vzdálenosti  Jfoskvy  a  svláXtě 
Petrohradu  od:  ciúurovamých  okresů  ruských  vini« 
kly  v  těchto  městech  i  nové  veliké  rafinovny  cu- 
kni, kteréž  cukru  burákovému  konkurenci  spůso- 
bi^'i.  Eaůnovny  tyto  practijí  větSím  dílem  tak  hojný- 
mi prostíMky,  že  yýroba  jeji<ďibylA  jen  o  Vs  menSí, 
než  výroba  vlastních  cukrovatěn*  cennost  pak 
její  pH  leplí  jakosti  koloniálního  cukru  jeltě  vyžií, 
než  oněch,  adkoli  počet  jejich  roku  1863  toliko 
22  obnáiel.  Rafinovny  oakrn  koloniálního  nale* 
sály  se  roku.  1863  toUko  v   9  gub.  ruskýeh,  %  to 


611 


▼•  2  přfmořikých,  totiS   ¥  Petrohradské   (6)«  Arch- 
aofelské  (1),  pak  v  gub.    Moskevské  (6),  Knrské 
(1)  a  Orlovské  (1)  na   stfední,   a  v  gub.  Kijevské 
(4)  a  Podolské   (2)  na   sápadni   Rusí,   konečnS  téi 
jedna  y  gúb,   Charkovské.    Výroba  ySech  mela  dle 
■tatistíckého     ročnika    cennost    22,962.431     niblů« 
což  Siní  (pokládajíc    cenu  jednoho  pudn  koloniál* 
nflio  cukru  na  10  rublů)  asi  2,296.243  pudft  cukru. 
Pro  relkon   konsumd  sídelního  mSsta  byla  ovSem 
výroba  rafínoven  Petrohradských  největSí, 
sejména  13.660.28Ó  rublů (t  j,  6906%  v5í  výroby) ; 
pro    lidnatost    gub.   Kijevské  a   snadný  odbyt 
sbotí  při  vSí  konkurenci   cukrovaren  vyrobily  rafi- 
novny  Kijevské  r.  1863  v2dy ješté  399.458  p.  cukru  za 
3,994.591    rublů.    Tytéž  poméry   učinily   i    výrobu 
Moskevských   rafi noven   velice  2naSnou  (za 
8,884.400   rublů),  jakkoli  se  v  této    proti  Petrohra- 
du   nepomSmé  nfské  výrobe  jednak  velká  vsdále- 
nost  od  moře,  jinak  ease    vStáí   blízkost   stfedóru- 
ských  cukrovaren  znáti  dává.    Ale  i  gub.  "Voly ň- 
ská,  kteráž  na  Brody  rakouské  koloniální  mouku 
cukrovou  lacínSji  a  v  snaSném   množství    dostává, 
rafinovala  vŽdy  jeStě  za  1,^00.000   r.  cukru,  g.  Po- 
dolská  z   podobných   příčin  jeité   za  288.000  r. 
Závod  gub.  kurské  měl   naopak  již  jen  výrobu 
1^98.000    rublů,   závod  Orlovský   za    92.000, 
závod  Archangelský  za 41.606, závod  Ohar- 
ko raky,  kterýž  ovSem   v  nejméně  příznivých  po- 
měrech pracoval,  toliko  za  3500  rublu.    ^)  Z  vlast- 
ních cukrovaren  ruských  náleželo    129   květSím 
závodům,  pokud  výroba  jejich  v  saisoně  roku 
1864 — 65  přes  10.000  p.  mouky  cukrové  obnáSela. 
f^ednějží  těchto  závodů,  jichž  jména  statistický  roč- 
ník uvodí,  zvláště  pak  tahových,  kteréž  přes  20.000 
pudů   mouky   cukrové    vydělaly   Čili  produkci  vétlí 
100.000  rublů  měly,  byly  následující:  V  gub.  Vo- 
lyň ské  Krasilovský  (vúj.  Starokonstantinovském), 
v  gub.  Voroněžské  závod  vNovéČigle  a  v  Sa- 
dovém   (i^ezd  Bobrovského) ;    v  gubernii    Ki- 
jevské, kdež  bylo  zejm.  28  většíce  závodů,    vyrá- 
běly přes  20.000  pudů  závod   v  Budech,   Jezerném 
a  Sjenavce  (új.  Vasilkovského),  v  Mokré  Kaligoře, 


é78 


OlehoTce,  PoSapincidi  a  t  Buianoe  (i^.  Zrenigo- 
rodflkého);  tivoa  v  NabotOTS,  Potoka  a  IfironoTce 
(új.  Kaigevského) ;  ciikroTinia  v  BiJ^devě  (ťij.  Ki- 
jevského),  ▼  Kalnika  {új.  Lipoveckého),  t  Ghodo- 
rovS  (dj.  Skyinkého),  y  ŽaikovS,  v  SkomoroSkách 
a  ▼  Lace  (4*.  TaraSSanského),  ▼  Tj^ém  a  YrchiijaSee 
(l^es  69.000  pudů,  lij.  Umaňského) ,  t  MatušorS, 
Tailyku,  T  Jablonovce,  ve  Smělé,  ▼  Gk>rodiifi  a  t 
Orlovci  (új,  Čerkasského) ,  ▼  Kapitanorce  a  Ijobe- 
dine,  Kamence  a  v  Staré  OsotS  (ťij.  Č^giriiiského). 
Karfká  gab.  měla  veliké  sávody  zrláStě  ▼  Šalj- 
gine  a  Knxpcích  (új.  Pativlského),  pak  t  TetkinS 
(přes  56.00(;  p.,  ťij.  Bylského).  V  OrloTské  guh, 
yyrábil  toliko  iÍ7od  vLngani  (ůj.  Séjeyského)  přes 
20.000  p.,  y  g a b.  Podolské  cukroyama  y  Ka- 
pnStaneoh  a  Trosljanci  (přes  72.000,  új.  Braclav- 
ského),  pak  y  Leyadě  Korb^geyské  (új.  Kamene- 
ckého),  y  Serebrincích  {ůi,  MogUeyského),  y  Čemo- 
mini  {úi»  Olgopolského)  a  y  Mojeyce  (új.  Jampol- 
ského).  y  Poltayské  gnb.  náleiel  k  yelikým 
Káyod  y  Starém  (ťy.  Perejaslayského)  a  y  Sijebném 
(ťy.  Prilnckého),  yTamboyské  g.  záyod  y  Tra- 
bet^S  {új,  Lebe^anského),  y  Tnlské  Eáyod  y 
Bogorodiokém  a  IdQchiyloyském  (Bogorod.  új.).  Z 
četných  cokroyren  Charkoyské  gnb.  měly  ve- 
liké roiměry  enkrovarny  y  Andrjejeyee,  MokiiiSi  a 
UJjanoyoe(ťg.Samskélio),  pak  y  Trostjánci  a  Čapa- 
choyce  (skoro  20.000  p.,  y  i^.  Achtyrském  a  Lebe- 
dínském),  y  Černigoyské  gnb.  pak  sávod  y 
Naraf^eyce  (ůj,  Borzinského),  závod  pn  dvora  (cha- 
tora)  Michíglovském  (új,  Qlachovského)  a  y  Cere- 
menkách  (ťQ.  Kro^*eyeckého) ;  v  Bessarabii  do- 
stihl jen  1  závod,  totii  v  StavSanech  (ť^.  Chotim- 
ského)  výroby  skoro  20.000  p.  &)  Bafinoyny 
ca  kra  nalézaly  se  roka  1864  v  samém  Archan- 
gelska  (Qribauova),  s  výr.  41.660  r.,  v  Šepetovoe 
(knížat  Potockých  y  új.  Zaslavském  gnb.  Yolynské 
s  výr.  1  mil.  r.);  y  Kijevské  gnb.  byly  rafi- 
novny  v  Olšanech  (új.  Zvenigorod.,  hrabat  Brani- 
ckých) s  výrobou  1,200.000  rublů,  ve  Smělé  (új. 
Cerkasského  hrab.  Bobrinského)  s  irýrobou  894.600 
r.,  v  Qorodildi  (Jachněnka  aSimerenka)  zalJ60.000 


679 

r.  ft  T  Oriovei  Hir.  Potook^  ca  iiO.OOO  r.,  oba  též 
y  CSerkaMkém  új,  Rafinovna  Karské  gnb.  nalMala 
fe  ▼  Šebekiné  új.  BSlgorodikého  (Behbindera)  s  yý- 
roboB  99.000  r>,  rafinovna  OrloTsiké  g^nb.  v  Ljabo- 
cbni,  új.  Bijaňfkého  (Malcova)  aa  92.000  r.,  rafi- 
noTaa  Cbarkovské  gnb.  y  Jankové  Bohu  új.  Achtyr- 
ského  (árejdra)  aa  8600  r.  Rafinovny  Podolské 
guh,  byly  y  jg.  Vinaickéiň  (y  Uladovce  hr.  Poto- 
ckého  8  yýr.  200.000  r.)  a  y  Olgopolském  új.  (v 
Čarnomiiié,  Čarnomského  s  yýr.  88.000  r.).  Bafi- 
noynj  Moskevské  gab»  stoji  veomés  v  Moskvé 
samé  a  náležely  A.  Borísovskémn  (s  výr.  za  1,289.900 
r.),  M.  BiMisoyskémo  (s  výr.  668.000  r.),  Berga  a 
ikfertn  s  výr.  900.000  rnblft.,  Enopa  a  Pasbnrka 
(360.000  r.)  pakHaneraaBeinikovi  (188.000  r.)«  Po- 
dobni jsou  rafinovny  Petrohradské  g^b. 
téi  v  Petrohradě  samém,  aejmena  Konigova  1.  (s 
yýr.  8,894.660  r.),  Konigova  II.  (3,882.260  r.),  Han- 
fova  (1,760.000  r.),  KeSnerova  (1,806.606  r.).  rafi- 
novna Šodiava  (1,060.000  r.)  a  společnosti  Molvanz-a 
(8,180.200).  «)  Výroba  cnkrn  jak  bnráko- 
y  ého  ta>k  kolon  iálniho  obaáSi  tedy  dle  před- 
choBÍch  Sísel  přes  6  V5  p«  v  cennosti  více  než  40,000.000 
mblú  (je  tedy  pH  cnkrn  bnrákovém  o  V2  ^^  "^^ 
v  Bakonska),  pB  čemž  vlak  náleii  cennost  dove- 
zené monky  koloniálniho  cnkrn  odrasití,  kdežto 
vaikerá  cennost  výroby  vlastních  cnkrovaren  všemi 
lAatává,  což  tím  více  na  váhn  padá,  jelikož  rafi- 
novny dané  potravní  neplatí,  tak  že  státn  toUko 
výnos  da  s  monky  enkrové  a  obyéejná  daň  gildskú 
k  lepSímn  přijde,  kdežto  onkrovamy  nad  to  i  dosti 
vysokon  ůiň  s  Hpy  platiti  mtisí. 

e)  Fabrikace  tabáka  provozovala  se  roku 
1864  ve  801  fabrice,  kteréž  po  34  guberniích  evrop- 
ské Bnsi  roztronSeny  byly.  Gabemie  Archan- 
gelská,  Astrachaňská,  Vologodská,  Kazaňská,  Ka- 
Inžská,  Novohradská,  Oloneckú,  Orenburská,  Fen- 
zinská,  Permská,  Pskovská,  Bjazaňská,  Simbirská, 
Smolenská  a  Estonie,  tedy  1  baltická,  vdecfany  8 
severní  a  4  východní  a  4  střední  gubernie  nema- 
jí fábiikace  tabákn,  pokud  totiž  od  vlastních  okrA* 
iův  rostení   tabáku   přílié  vzdáleny  jsou,  nebo  zase 


680 


k  takorým  gabůniSm  piiléhi^  ▼  klafýehi  su&iá 
ObríkAM  Ubáka  již  wjňnMU  jert,  odkoili  tedy 
potřeba  t  tomto  sboií  anadBo  se  •oimiditfí  úhrm- 
tajL  a)  NeJTétií  poéet  fabrik  ná  gubernie 
Peirohradiká  (43),  pak  CberMiiská  (28),  K^eveká 
(24),  JekaterinoeUTeki  (81),  taáj  gabenáe,  t  kte- 
rých rostení  tabáka  YŮbec  Mjatarii  na  Bosi  jeet 
^mé  Petrohradské).  NcjbliÉáí  počtem  £tbrik 
bjlj  k  tSmto  gobemiim  Moskevská  (19),  y<^ň- 
ski  (18),  Podolská  (17),  TaTiie  (16),  LÍTonie  (13), 
gobemie  CharkoTski  a  Bess  arabská  eblaat  (po 
11),  p^  gab.  Orlovská  (10).  Přes  &  fabrik  čitalj 
jeité  gab.  Poltavská  (9),  Voronéiská,  Saratorská, 
TamboTská  (po  8)  a  Knronie  (6),  ostatní  pak  mélj 
kromé  Jaroslavské  (4)  jen  po  2  nď>o  3  fabrikách, 
—  VUenská,  Vitebská,  Kostromská,  Mogilevská, 
Nížehradská  a  Samařská  jen  po  jedné.  ^  Výtě- 
žek viech  těchto  fabrik  obnáfiel  r.  1864  624.830 
pudů  knřUvého  tabáka,  630,376.796  kosů  cigár  (i 
papírových)  a  69.098  pádů  iňnpavého  tabáka.  Na 
výroba  tato  skoapeno  od  viech  těchto  fabrik  sa 
3,683.701  rablů  sarového  tabáka  ve  svitcích  (6aii- 
dsroUeh).  Boadělení  prodakce  po  gaber- 
niich  nenalesá  se  v  oaplné  složnosti  s  poStem 
fabrik  v  jednotlivých  gaberniíeh,  pokad  totiž  ga- 
bemie  jižní  a  aápadaí  migí  sice  anačné  Číslo  fa- 
brik, ale  větSím  dílem  malých,  kdežto  gaberaie 
středoraské,  baltické  a  východní  vykasiýí  větiím 
dílem  velké  sávody,  praeající  se  anačným  kaptá- 
lem,  což  obsvláětě  o  dvoa  sídelních  městech  platí. 
Tak  zejména  obnášela  prodakce  jediných  Petro- 
hradských  fabrik  67.600  p.  kařlavého,  4.446 
p.  iňapavého  tabáka  a  296,113.383  kasů  dgar, 
t.  i.  9*6, 6-4  a  46  8%  doljěných  drahů  tabákových 
tovarův.  Fabriky  Moskevské  vyrobilj  62.092 
pad.  kařlavého,  6.739  pnd.  šňapavého  tabáka,  a 
239,693.800  kasů  cigár,  t  j.  10*4,  9-7  a  3802%  vii 
produkce.  Největii  po  těchto  dvoa  gaberniíeh 
měla  výroba  Livonie,  v  kteréž  se  iaejména  nej- 
větší množství  kařlavého  tabáka  v  imperii  vyrábí, 
totiž  248.029  pudů  ěili  41'7%  vií  yfrobj  tohoto 
drahá,   dgar  pak    vždy  ještě  38,939.893  kotů  čili 


m 


á'  Il4&e6 ,  ýv  Ifibpaiitétio  tabákt^  ^  j .  nni^í .  «1*8»  OLOd 
a' IC^/^y  .TÍi  Výv^bj  iábá|ci/ tQVarů.v  ÍB|ieriÍ4>  r) 
2nfii>nái  j  e>;ý4Sté  proáakoe  .labáktif  ^vltíká 
kvHaVého*  a^  loígwr,  iir  g«b.  8aratovaké;'(a8w80d  |Midů 
Uqí^  t^  12,286(880  L  4.»  ^562:  p.  fiň.  t.),f  pak  v 
^bendi  OkWMŽské  (5^.110  >..k.  t,  ll«U4»a0.k* 
c«  2227.rp«  Sbj  t),  t  igbbt  jThUské  .  (Id&t  pí.ki  t^ 
i^MMOO  k.  é^  ,86  p.  S&  »;)^  y,  ghUih  Yjateké  (2.57é 

5*  k.  tt^  {4,.967;9f)0ik4J€^  >26  fu  :fiá.  tX  v  gtikiernií 
iulMnráká  (21(106  žp.  k.  «;>) 8,4514001  k.  o*  63.  p.,šž; 
i)«^  giib;  Ttenkéf(68a  p.  }l  tj.^20U900  k.  :C.v  a 
129  p4  iň^  %S)ý  T  #pb.  .^hárkOYtké  (il$m6  pi  k.  t 
2,ai>TiX)0.k.!«;  a  6465  p.šá.  iU},  V  KnfoQtl  (47/31  p^. 
ku  V  I^486;d6l  ik.řfi^  60^  pe  Mk^  1)^  v  gtOk :  Éurské 
(610d  p.!k.í  t.v  244&.OOO;  k; ,  c^\  tu  £496  p.  «ň«  ti)^ 
vfubi  VoiottědUké  (16726  p.  k...t.,  1,486.600  k,ec 
IÍO4868  pi viň.  t.),  koHeén^Y  gjBih.  1  K^ervaké  <22.&18 
I^.  .k^.  tJ,  •1,066.840(  k*  Hg..lilBÍ  p.  in.  ít)\árijf  li»f 
T«iMké  (186  vpiik^ti,.  I,048J700  k^  c^  >a^  64  p.  hvL  iX 
8pole£ně  ,s  .gcd^i^BÓi-  PeÉrohmdékon^  ^Moéutvůkoújů. 
Uňdnil  y7rábli}ii,.tc|d7i!t^  jBř«ik«riiiei((16^  t  hřomtt 
ď6i^6a4^7[7»t.pi  ifc.  ttvn62ár287.628  ki  c.^  aía6;834.|l 
iqv  ti,  bugr  tod^  ;84*8,  j»flQ2  a  68*8% .  vši  rvýno^j 
-  vtMÍafcU  <  dntfaA  Ao^6«iébo  ( láJ)ákil,  ^dflžto  úU  •oBtf^t- 
niďi /19' /gnlMtfiúir  t^Ukff  9a061  p/k;  V6,l§8«268 
k.  ó.  «82.264  p.;ii.  lii  2jdj  . 16*2,0 98  ar. 46T7%.přir 
pBdiu  d)  fZ' o  Blat  nrioki  taSíďtto/.igulHeritiii  tyr^i 
béji  jeitfi.Flmi.Vi  mU, kiii&  Mlg;/a  .pÍMtt6řaii4  Mniošv 
átvi  kiOAéi  al  Iňup.  ftabákb  j(ol^64tíé  tpřetf  60D0j.á 
KKX)).iait6  gab.! OsédlMatké  (94ki900  >k.  o.),r  QrkT- 
«ká,  TáíMmkk  <přeii  iBOQiQOO  k.;  e.X  Mfoská 
(7l9ct9()0  k..d^)ia[  .VbljiMii  (669.000  k.  t(K)r-í  přM 
.|;eO.0i^O^.lló.f  a^fliMiřiBaé  atBo^lid  oalataiéli  d#ai 
li&/|ra^'  '^<^hiiád8kái!(|^j400á)0O  kiiiMů),..J«k«to- 
i»ii90laieik4v(aff6.OOOik..  64)!  BM0avábtev.Vďeiifek&  ^ 
tehégfíiBkát  (přeaí:  ttOODOOikU  cj),  gab.  .^ittobákái 
PodoUkáOia  j;TateM  (^m  IO€kA0O  Ik.  .c^u.iYiýa^bá 
|«b.OPolte3vÉk4t  dbiiifi^a()$6iii  63t90P/  k  9ii  výroba 
^til>.v  Méfiiiléiirflké  Jm  179001  k.(  cJ  <  ]y  tiné  iie  j«Sttf 
IMtt^p.c>^  t.).    >)  YélkexbiL  oehnoiit 'tabákových 

69 


6dd 

torarA,  fabrikami  tfionto  akoloralýd^  ptíSL  stati- 
stici^ ro&dk  aa  14,50».011  {robift,  Qtaje  pni  ka». 
tabáia  slředBÍm  fj^odem  po  20  robieok,  eennosi 
jedii4  eifarj  po  V4  k(^j^  a  pod  Sňapaytíio  ta* 
báká  po  16  mbleeb.  Prodakee  tato  ja  tedy  ▼ 
každém  dndia  snadné  menii  (j^  ogareeh  ^koaee 
•  Va)  ^^^  obyčejná  pťodokce  ftbrik  tabákoTých 
▼  moentfstvi  rakouském  (fi5),  i  Ttděti  a  tokO|  ie 
kouřeni  tabékn  na  Rasi  dal^o  jeiti  do.tSch  ros* 
měrA  nedostoupHo,  jako  y  áápadnieh  stáAeek 
etropsl^di,  ačkoli  k  nkraiení  poptávky  po  tabákn 
fábr^  roské  jeitS  sa  vice  nešU  8,-021.000  mklA 
eisozemakých  tabákových  Ustft  r.^  1864  do  aemí 
doToaly.  Ovlem  aůstará  pro  potřebu  prodnoeaita 
▼l^dy  jeStS  anačné  mnoistvi  domáci  skliané  tabáko- 
vé T  prmieh  mkon,  a  ▼  Sibiři  i  Kavkaa^n  při- 
pravuje sobě  kaidý  producent  svou  vlastni  petfe- 
ba,  tak  2e  tedy  anaČná  mnoistvi  tabáku  dó  oboko- 
du  se  nedostanou.  ()  Z  veikerého  počtu  fabrik 
tábáSných  nacháai  se  na  Basi  jen  88  relkých 
f  jlbrik,  kteréi  aa  vioe  nešli  15.000  rublů  auro- 
vého  tabáku  Čili  banderi^  skupuji  a  přiměřené 
mnoistvi  tovarft  tabákových  {^pravnjL  Fabriky 
lyte  Ualeaaly  se  jen  ve  12  městeoh  imperie  ruské« 
lejména  v  Petrohradě  (11)^  t  Moskvě  a  Oděse  (po 
5),  ▼«Biae  (8),  pak  t  Jaroslavi,  Kostromě,  Kazskoi 
OstrOgoisku  (Voroněžské  s^b.)|  v  Sorátově,  v>Ro* 
stově  (Jekaterinosl.  gaK),  v  Kijevě  a  BeírdiČevě 
(po  jedné).  Nejsmamenitějěi  v  celé  imperii  je  aá*- 
vod  Bostondiogla  v  Moskvě,  kterýž- aa  365.000  r. 
banderoM  obdělával,  a  kromě  21.274  pudů  k.  1 
skoro  158  mil.  kusů  eig.vyrobiL  Po  něm  a^ásledii- 
je  tabáčná  fta>ríka  A.  MiiUera  v  Petarohradě;  kteráž 
aa  718.000  raMŮ  banderoU  obdělávala. «  jej^  vý- 
roba přes  41.200  p.  k.  ta  I8IV4  milí.  kusů  e%. 
ebnáiela.  Závod  Musatových  v  Mo8kvě'.měl  dcour 
penýoh  banderoli  aa  156.300  r.  a.  vytěéU  |^ 
25.600  p.  k«  t.  a  skoro  85  miL  k.  a  Záv«d  J. 
Hupmanna  t  PetrstarÉidě  obdělával  aa  S6<800  rub. 
banderoli,  a  vytěžS  1260'p.  k*  t  aakoro^  29  asii 
k«  e.  Kromě  těchto  měl  iáviod  B»  JCralU^  v.<P#- 
trohradě  vpabn  vioe   než  W/^  nul.  jk.  eág.^  aásigd 


é83 

t  Ktt^  IIY?  mil.  Inisi  eig.  (a  ékoro  00,000  p.  k. 
t),  «A^od'*ťat^éjeva  ý  Moskvě  10,988.000  k.  c.J 
eÍvoA  Ttolhiora  t  MoftkrS  9,666.000  k.  c,  isávod 
K««h6ÍDBk<^a  V  Aize  9,7tf  .000  k.  c.  á^  .^.300  p. 
k.  i;,  KáToé  Kolobové  v^Petrofařádé  87?  >13Í1.,  závod 
Diiftáj0va  t  Moé»kv$  6,963.000  k.  c,  a  11.900  p.  k.  t.i 
ftárod  ZlftCirárova  r  Pretoluradě  6,166.000  k.  c,  zá- 
tod.  Héfiéra  tamt^  6,601  000  a  Kovského  i  G5Ma 
T  Bi^e  é,088.000  k.  c.  a'  píe»  36,000  p.  k.  ť.  Vf*- 
tohn^rlcQ  txtíí  4'ii(il.  k.  e.  inář  eávod  Maloaberga 
r  Mó«ky«  a  sivód  Stoffii  ir  Saratově^  (tento  iéS 
t^JOOO  ^dň  k.  t.),  vfwba  v«StSf  3  inil;  k*  é.  iávo- 
č^^Attidílio  a  Žákova  *  v  MÓ8ky$  (v  hromada  téŽ 
ákdrb  6.000  pndfl  k.  t.  >;  závody  Pldttleřa,  ktgSx" 
ridilio  a  Krionli  t  OděÉTe,  pi&  závod  Gřebnjéva  ^ 
P^rofeadé  a:  n&vcé  KálilÝOgla  ▼  Karskn  vyr^ély 
t.  1864  kašdý  přieB  1  ntil.  k;  cfg.'  a  2.000  p.  k.  t. 
(cávod  Qrébněva  ]e9t&  8690  p.  ni,  t).  '  Záro>d  Bd- 
Ifodie^  vKijevé  vyrobfi  jéfitft  pře«  260.OQO  k.  e.^ 
sávod  AMoloVh  v  Ro^tdvě  jeltě'  přes  161.000  k.  C 
a- každý  pFes  8.^00  p.  k.  t;  Nejvdtii  fobrilj*  ha 
Siupi  tabák  r  kdpe^  jsoa  kromé  závóda  Grebojěva 
ftOMika  F.  Ďcmi^eva  ▼  Jarobla^  (4.875  p.),  P.  Ža- 
Ihiy  r  08trogroiiBk«  (4.416  p.)  a  Čotnákorých  r 
KoftiP^BEtě  (4.388  !».). 

S.  P r ftaiTS I  ▼  1 B  ě n ý^  liáléží  ihezl  néjštarSI 
{Arůoiyély  riá  Rufti,  jakkoH  před  zaved^DÍm  fafbi^éné 
i^ýróby-o^em  týbradné  výroba  jeho  z  domácího 
Ma  vydíásela,  a  tfioe^fouď  selského-  baď  mSáiské- 
^.  Že  v9ak'  tentb  pr Úmysl  ttyui  ua'  Basi 
ni^si  ^iiejpi^ednějli  a  nej výnosné j9Íná4 
Ua  m  vůbae  pra  veliký  '  trh  pi^eaje,  .toho  jsou  pří-^ 

a)  Hevl  j^řédni  pivodj  tohoto  zjeva  i^ále^ 
šl  v^ki  potřeba  vlnéuýidi  látek  po  vdi  imperii 
k  itfj^n  ^podn^bnich;  jakož  i*  rdzsáhlosťit  bezpeč^ 
noi»  aůhytá  u  ftM  velké  J^e  Yúské.  Žé  vSak 
úili^áí  "^n^ba  vlněnýtíh  láléle,  obbvlá&té  stiken  k 
plttél»tító'4li^£j'  iMk  velloé  M  tisHila,  že  zelená 
««k«  IS^jcfdiiié  v  évropttké  Knsi  638  ^ávodův 
tnkfíf  dmhii  r  výrobou  mi  '87,288.098  nblft  se  n^-* 


684 

léialo,  Uho  přednimpAiMKUai  Jest  odununýiiiorif 
B  roka  1822,  kterjí  vejm^ns  srláitS  pra  joohiaiiii 
a  zvelebeni  tohoto  prAmjtla  Tydéo  b/L ,  Tai^fem 
tímto  hy\  nej^ea  dovos  rovUénýcb*  a  ko^Taiků? 
ruskýohi  Pf^^  ^  Kavka^ka  a  ICytajl  vvláitě  hle-t 
daných  aoken  sapo?ěaen,  nýbrž  i  T$edu» '  ostatní 
připnStSni  barveni  sukna,  vysokým  olein.  1  rvk\>H 
60  kopejek  stf.  sa  libiii  obloleni.  Boku.  1892 
noloiena  jeité  na  tylo  Utkj  přirážka.  XtW/v*  « 
jakkoli  rozkasem  z,  rokn  1^37  ai1<#a  na  omj^liaíkj 
žroSen  bjl,  fiůstala  přece  vSecka  i  snkna,  jakpi  i 
některé  hladké  látkj  ^  česané  .vlnjr  (jako  kaimÍBí 
trikot  a  j.  p.  tkaniny)  vysokýma  cln .. poávvéeoTi 
kteréž  teprv  roka  1846  na,  1  xnbl  90  kop;.,  ai/2  ť. 
20  kop.  se  snižilo.,  Jiný  podobný  .  proet^dek  k 
pojUténí  o4byta  domácích  sakem  «I;^ský0bJaTUii9l2 
v  Kytaji  záležel  v  položeni  «!»  nu  pplaká  anknm 
dotod  hlavně  do  Kytaje.  zhýiranát  •  l^eréll!  C  1831 
po  skončeni  polského  pevitácá  prosjo'  a  v.  poplUt- 
ka  celnim  15%  ceny  téchtp,  saken  ^U,.4Q  k»p  a 
libry  záložko.  Clo  toto  bylo  aiee  n.  18i&  na  3$ 
kop.  z  libry  sníženo,  přece  v$ak  kl^l  vženU.  AětBli*^ 
to  ochrannými  prostředky  dovoz  cÍ90zemaký<ďv,a«'* 
ken,  kterýž  mezi  r.  1825-*32  vždy  < jeětě  f^es  1 
mil.  rablů  ] cennosti  obná$el»  ton  neslýekjmoit  ně^ 
ron,  že  se  odr.  1834  již  jen  v  meseob  600-*-«0O:O0ft 
rnhl&  držel;  dovoz  polských  snlqen  pák,  ktei^  z 
rokn  1824-1830  z  920.000  mblA  až  irt  2,700.000  I4 
v  cennosti  se  by)  rychlé  povýSU^  apadl  r*  íate  na 
942.000  rbl.,  r«  1833  na  624.000  rbl.  «  zAritáv^L  až 
do  r.  1847  v  mazech  z  266,000^392.000  rbL\  Že  ié 
podobnoo,  ano  jeStě  vySSÍ  měroa  vývoz  «inQaeai* 
ských  a  polských  snken  akrae  Bna  a  Sibiř  4e  K^ 
taje  na  prospěch  mských  smeniil,  roatuai  a#.saiae 
seboa;  polská  a  praská  sukna,  ktaHUf  pod  Jménem 
Meziřičskýoh  a  Maslovskýeb  hJa^n^  dOvi  Kytice  iU 
a  jichž  mnpžatvi  v ,  JQLjaehtě  r»<  1821  přes  MMOO 
aršin  (práskách  ,sňken)  ayokal631  (pokkýcfc>  snk) 
637^000  ai#i|i  obnáiel%  znnzeU  po  i!«ee  .18aO  4^t 
aká). a  po  ^r.  1839  (polská)  .z  Hiia  JQtaoktiiMtoiilli^ 
docela  (podj^VoS  jipá  oisozemská  od.rwilSSiOD;  a  M 
jich  misjM^  nas^pUa  výhyadaě  mtiki^  ktcnráž  Mkn 


685 


l$|^bTr^2tTýyD«|i,:,v(ce,:A4měU,  doir.'  1839  vlak 
rjri^lfi  ;ii  1^:4^218.000  ariiii,  ■«  .p^vý8Ul^  a^kMMn 
S^évSQQka  kvomd  roaki  z  trhu  Ejrti^kého  vjtíAU^ 
b)  y.  ^I^qyých,  přisíúrýob,  ^kiolaosteobi  nalceist 
tedgr  4íF}ií«  že.  prlUiGgrftl  |iilrvlMi.ý  tak  snamaitité  výSe 
uA  Rf9l  4p<^o«piJi,  je  krom^  i  výroby  Jko^ovélio  sbo«- 
žr  a,,  pjr^ioyi^ii ,  bavhidiiého  ?&«okf  ottaioá  pHln^-t 
tlj  ratké  caiuiostf  tovarův  jivýeb  sa  nim.  ú^aik* 
Y4jj,,a  že.tn^  na  třetím  mintá.v  p^&niTalnéin  hen 
8pp^«|t?{  vufkéni  9tf^U  Ov$€p9^  Jle  má  prftmjs) 
t«nV>i,  pokud  f«,hňkáii^i  .«e  ^edei:  vysoký  tao^.  vý^ 
zo^im  syAJ  pQU2^  i^  pro. vlastni  .BiK  ontopskoit  a 
nTejyýiiJjeSt^  pcor  Pelako,  jelikož  v  dvuhýek  velkýdk 
ď^e^  imp.  po^oe  je?i  jediua  <pftv.  JkáaeQná)  £hhiiká 
B^  tvýrot»a  TbiŠ9éhp  ^oH  (i^taéma  vójenákýelt  Bttf 
keti^/ie,oalefiá»  .totiž  l^elmííMký  sávod  y  gabenm 
Irki^tské  tíMiož  okruha, .  kterými  v*  1863  pMize.  itn 
výric^bu  «a  i40.80$)t  ijbU  m^l,  pdkadž,  ted^  Teikira 
fabnSi^^  Týrpba  vloéaýcb.  14tek  ve  ▼laatni  roské 
impprli.r.  1^6$  v  639aáFodech.  ae  dSla  &  37^28.903 

, .  qi)^J|Jl^ko}i  Týrobatato  fabričaoaee  vore,  |estií 
plece  xpnphpu^obui  s  domieli*,.>dilem.  i  ře»eé1<' 
oým  pr^mj^leaij  ruekým  .ton  m&roo  sirázaná^  žt 
podíl  k^éhp  .19  tšabto  tH  jipůaobJl  piůmymIfĚik 
yýrol^  sl^ela  i4^<»no2DA  jest.,  y  ni  ^tfaelaé  vykásatii 
jU  prvsi  ptípraira.  vUy,.  t.  j.  .&Í8tSnít  Pédélovláai.a 
tí^n^  J^  (»«r|ř^i<(9e)  ,d^  ae  4ia  komisi  labrikamn 
tiv^i  prostředkem,  /óíomáGiko  prikmýslik  bod  ^  v  ib^h 
skýcIkrobM^B^  dotý^nýoh  g^ubemH;  bad  od  řemesla 
nik^  .Y^.mlstec^  iinskýiibé  'Předení  je  yd.^fin 
dílomi  9loe.£0rieaé  a.  prostiředkem  modernch  stre^ 
j&.V}^^  se  viak  při  .krabfiieli  látkách  rovndš  .4 
d<^fl^aofiti,  stodlákiW '  neb  Idmeahiikůy^  •  e6ž<  té&.o 
ftka>)twikei}.^li«^  jakkoli  velcá  Úbkrikanli  isn«Si  tse 
t  t<«ekto>fdiron"i9ýkoDflvb' aspoň  od  domáefi.^fMráoe  sé 
IMaanoip#yfti^  kÁeťáž,.K>s;tatai$  při  .^své^lacinOatL^a 
|^§€MQO^  laama*  sebou .  .se  ,{kMrodí££f  i  a  .^ftstirá  avMtŠ 
9ab|eli0|DKk<  ^(aeúiéiiiiÉ^*  dtai^ft^  snkěn,  kécréS  pdít 
^  ňejfrétiÍHti^  Stft:Banii«>.y.KiŤt^ji<»iajVítak9řka 
B#ili&«l^áki  *JPíQtBle4aí  :4pr^yiij  ičiliaaptetnrar  ^i^aýdl 
Uitek  r  vykonávají  isiptlem  .  reUiéi  sávody  samy^s^l^ 


686 


It^H  poand  k  té  dokonulosti  nedoHa,  kUrfá  n\ 
rým  i  8lal>K{m  západoevropským  soknům  (jsko  Bel- 
gickým a'  Švýcarským)  roasáhlý  trh  a  to  semena 
T  Peraii  i  na  ojmn  rnikého  sboží  pojiiKoje.' 

fi)  Jelikoi^  jak  riiské  -ob^ateMtvo  imperie,  tak 
jinorodci  domáci  i  zahraniční  zvláitl^  áttken  poti^ 
hvjif  bere  se  výroba  rnského  průmyslu  vl^ 
néného  nejvice  timto  smSrem,  a  vedle  suken  máji 
zvláité  jeíté  podle  národního  obySeje  a  podnebiď 
potřeby  rozlidné  ^^letené  továry  z  vlny  (jako  pun- 
čochy, rukavice,  kui^áky  a.  p.)  znaéný  odbyt,  jůk- 
koli  výroba  jejich,  jak  z  popisu  domácího  průmy- 
slu vidno,  obzvláfité  na  úéet  tohoto  připadá. 
FabriSným  pr^mysUm  tuským  i^áběfí  se  tedy 
Bvláitě  tkaniny  i  vlny  třené,  tedy  sukna  a  tak 
ffvané  módní  zboží  vlněné,'  onéch  zejména  kafido- 
roČně  okolo  13  mil.  arSin,  z  kterých  asi  '/&  P^ 
asijskou  hranici  jde,  ostatek  v  rozsáhlé  říSi  samé 
se  spoti^buje.  Sukna  tato  jsou  vétlím  dílem  stře- 
dnidi  a  zadních  druhů  v  cenábh  od  2  rbl.  50  kop. 
až  do  80  k.  za  ariin ;  málo  k«eří  íkbtíkactí  vyrá^jí 
tenké  zboží  po  4  rbl.  za  atSin.  Při^a  skrovné 
výroby  tenčích  druhův  záleží  zejména  v  tom,  že 
velký  díl  ílechty  i  vySSího  iSFednictva  podnes  jefitě 
západoevropským  zbožím  toho  druhu  se  zásobu- 
je, kdežto  vlastní  konsumenti  fkbričného  sukna 
ruského  tdiko  z  nižSÍ  filechty,  n«jtřét8íhe  dmhu 
úřednictva,  z  kupcům  a  ducho^cfa  i  z  Čáati  most- 
ského stavu  se  sUádají,  jichž  ^íslo  Nébolsia  k  r. 
1851  toliko  na  IV2  mil.  hlav,  páčí.  Nejrétitt  díl 
městského  obyvatelstva  na  Rusiy  pak  vňekni  se- 
dlád  a  jinorodci,  kteří  veaměs  jen  sprostá  sukna 
hledají,  zásobují  se  selským  suknem  ruským  s  do- 
mácí národní  výroby^  jehož  tedy  mnohem  zna&iějií 
množství  se  vyrobí  a  do  obchodu  přijde,  nei  sukna 
labričného.  Ke  kohsumentům  labril^ého  rnikoM 
náleží  ověem  též  vojsko,  pro  kteréž  právě  hmě 
kásenné. závody,  buďiioukroinni  (ovSeu  hlavně  pod 
forávem  posessionovým)')  pracu)í«  8  nim  postavil  by  so 
v  n^érjíi  době  počet  konsmneiitů  ikbriČ&ého  Ml* 
kna  asi  na  4V2  miL  hlav«  tak  žé  ifýročni  potfékft 
4— 15    avžin    na     1    osobu    obnáiL    -^    L  á  Ik  y 


689 

s  Se  j  n  n  é  v,I  n  ý  tjif^o  Orleans,  lástbg^,  ťíbet  á 
pod.).,  m^l  >Á  Roéi  pbsad  volmi  ^ki^vný  trb,' 
i  potireba  V  nich  ohr&^je  96  tedy  nejvStSim  ^em 
posud  je8t$  z  ciziny^  jakkoli  látky  tyto  pro  vysoké 
éío  v08iÁ$8  dra];ip  n  ruských  kupců  se  prodávajil 
Za  tó  jó.  výroba  Sálů,  koberců  a  j.  podobného 
sbóSI  naRusi  velmi  znavná,  jelikož  nejen  s  obyče- 
jem a  potřebou  národui  se  siiiáSí,  nýbrS  i  dobrý 
odbyt  pře^  asijskou  hranici  mívá. 

r)  Vlna,  "kterouž  ruské  fabríky  obdélávaji,  jé 
0^1*6111  8  více  než  %  domácím  výtSžkem,  kteryS  M 
o'v$em  na  druhy  suken,  jako  největSím  dílem  pro- 
sti^dnídi,  též  nejlépe  hodí;  kromé  toho  pHvái^ 
se  ySk^  pro  póáebu  fabrik  každoročně  za  3—4 
mO.  rbl.  vlny  zvláStS  %  Polska,  ze  Slez,  Čech  a 
n^co  i  australské  vlny,  k  $emuŽ  jeStS  za  SOO.OOé 
rbl.  vbiy  z  Persíe  á  Turkestanu  pHjde.  DomádL 
průmysl  obdělává  ovSem  skoro  výhradně  domácá 
vlnil  ruskou. 

c)  Soudíc  dle  počtu  fabrik  a  výroční  výroby 
jejich,  má  průmysl  tlněný  největSí  rozsáhlost 
v  gubernii  Moskevské,  kteráž  t,  1865  160  fabrik 
měla  a  výrobu  16,733,288  rbl.  vykazovala.  Z  nich 
nalézalo  se  ^.  1864  v  Moskvě  samé  43  s  výroboá 
6,^90.375  rublů.  Moskevská  gub.  má  tedy  2617. 
víech^  £abrik  vlněných  a  výroba  její  íiní  44*8% 
vefikéré  výroby  vlněného  zboží  ve  vlastní  Rusi. 

a)  Po  gubernii  'Moskevské  byla  fabričná  výroba 
vlněných  látek  nejdsilnějSi  v  gub.  Grodnenské,  kte- 
ráž r.  1865  60  fabrik  ěítala  a  výrobů  za  2,798.990 
rub.  měla.  V  podobných  rozměrech  pohybaje  se 
výroba  vlněných  látek  v  gab.  Simbirské,  kteráž  sice 
jen  ^8  fabrik  ďtá,  ale  za  2,394.299  rub.  vlněnýok 
tovarů  Vyrobila;  v  lávonii  bylo  sice  téš  jen  11  fa- 
brik, ^oba  jejich  obnáiela  v9ak  2,124.298  rublů. 
Oubemie  Oh^sonská  lítala  t.  r.  sicfe  též  jen  12 
fabrik,  aJe  s  výrobou  %á  1,729.000  rub.,  gub.  Černi- 
govBká  24  fabrik  s  výrobou  za  1, 714.393  rub.  V  Pe- 
Crobradské  gub^,  obzvláStě  vPetróhradu  samém,  ná- 
ledí 4é  13  fiibiik,  jejichž  výroba  áa  1,807.093  mb. 
se  céňí^'  v  gkb.  KŮÍ^Áé  jsou  jen  4  fabi4ky,  ale  'b 
výrobod  za  1,049.400   imb.p   v  gub.  F^nzioské  f»ís, 


689 

Samařské  (1»).  PřM  400.000  rub.  rýrobj  mélj  fa- 
briky gnb.  KijevBké  (6  za  428.000  rab.)»  přes  půl 
miL  rub.  pak  fabriky  g.  Saratovské  (15  sa  643.741 
mUů).  Ostotiid  má  jeáté  fiMsarabská  oblaif  4  fa- 
briky, gab.  YÚBUBkÁ  2,  gub.  Bjaiaňská  též  2,  gub. 
Mo^^mniká  4,  OreAborská  2  a  PoHaTtká  též  2  fa- 
briky, jickž  výroba  ráak  nikdež  100.000  rab.  aedo-- 
Btaporala. 

d)  y  poSta  zárod&v  na  výroba  vlnénébo  sboži 
naleoalo  se  dle  atatútiekého  rodnika  (který  ostatně 
v  hlavním  přehledu  nikdež  rozdila  mezi  fabrikami 
samými  co  do  drohu  výroby  nečiní,  směSi^e  ta  s 
nimi  i  valchy  a  prádelny)  roku  1863  ve  vl.  imperii 
a)  114  vlastních  fabrik  na  sukno,  kteréž  vý- 
robu vy^fi  8  í  40.000  rub.  vykazovaly.  Z  těch  bylo 
38  ▼  gubernii  líoikevské  (z  toho  1^  v  Moskvě 
samé  a  na  předměstích),  v  gubernii  Penzinské  11, 
v  gub.  Simbirské  14,  v  Černigovské  10,  v  Saratov- 
ské  5,  v  ostatních  22  guberniích  po  1,  2,  nejvýi  3 
větiích  závodech  soukenných.  Fabrik  vyrábějících 
flanel,  koberce  a  rozličné  pletené  tovary  Čítalo  se 
r.  1863  toUko  27  světSí  výrobou  (přes  40.000  rub.), 
a  niehž  19  v  gub.  Moskevské  (ale  vdesky  kromě 
Moskvy),  6  v  gub.  Qrodnenské,  2  v  Bise  a  1  v  Pe« 
trohradé  se  nalézaly.  VětSích  valch  vlny  {ieršto- 
tMJůn)hjlo  13,  toliko  v  fiessarabii  a  Tavrii,  pak  v 
Oharkov^ké,  Simbirské  a  Voroněžské  gubernii.  Ve- 
liké prádelny  (8)  byly  toliko  v  Moskevské  gub.  (6, 
ztolM>  2  v  Moskvě)  pak  v  Petrohradské  a  v.Livonii. 

a)  NcjznamenitějAÍ  závod  soukenný  na  Rusi  je  fab. 
Nosových  v  Moskvě,  kteráž  roku  1863  výrobu  za 
1,616.000  rub.  měla;  po  ní  následuje  závod  Vehr- 
mana  r  Zintenhoiě  (új.  Rižského)  s  výrobou  za  1 
miL  rablů;  fabrika  vBryni  (új.  Žizdrinského  v  Ka* 
lužské  gub.),  náležitá  Bjabininým  a  Tolsté,  měla 
výrobu  za  více  než  920.000  rublů,  fabrika  Aleksěje- 
i^ch  v  Moskvě  za  800.00 J  rub.,  fabrika  Prochorova 
T  Nikolském  (új.  Moskevském)  za  700.000  r.,  fa* 
brika  GaneSiných  v  Moskvě  za  639.000  rub.,  fa^ 
brika  Zachertova  v  Suprasli  (i^.  Bělotockého  v  g. 
Grodseniiké)  za  697.000  r.,  fab.  Ijuljajeva  v  Moskvě 
s%  660.200  r.,  fab.  bankéra  Stieglitze  při  řece  Nar- 


690 

y^  (ťy.  Jambitrtkého)  ▼  i^abérmM  PetroluraMcé  sa 
550.000  rubla.  —  Ýfroh^  een^nwaL  Týie  800.000 
rab.,  máji  fabrika  soiikeaDá  Osipo^a  ▼  Meskvi*  Ale- 
xandrom,  pak  DoiošeTa  taaittíč  (d?Í  pmii  pto 
400.000  mb^);  r  újesdS  Bogforodekém  Bfodceirsk^ 
gub.  fabrika  J.  Čéireríkova  r  GorodiNSi  (446U)00 
mb.),  fabrika  Curikova  ▼  Ivanovakém  újeadu  Zve- 
nigorodského  (495.000  rab.)i  fabrika  Jokyta-  ^  1^ 
chaUcové,^  téboň  dj.,  iabrika  Rdmisových  ▼  Eonstan- 
tinorě  (új,  Podokkého),  fabrika  barona  Un|^er»- 
Steroberga  ▼  Kertoli  na  ostrove  Baga,  a  fi£ríka 
Stepnnina  v  Elineiebt  új.  Snražskiho  g«b.  Čen»- 
gOYiké;  v  gnb.  Simbirské  imýi  p^  rozměrj 
fabriky  SdiverBtoya  a  AkSnrína  (ona  y  finmjan- 
oevS,  új,  Eorsnn^ého,  tato  y  St.  TímoSkiné,  ^j. 
Sengilojskébo).  Strome  toho  má  aávod  kn»  San- 
guSka  y  Slaynté  (Zaflaysk.  új.  Volyňské  gnb.)  yý- 
robu  yyiSi  300.000  r.  — Nad  300.000  r.yý^by  oiiqi 
yMinaké  gnb.  fabrika  Skirmnndoya  y  Poridi 
ťíj.  Pinsk^o),  y  gnb.  PenEÍnské  fabrika  lat- 
bjanovikých  y  Archangelflku  (új.  NižnS-Lomoyskélio)^ 
y  Bise  fabrika  Tiloya  y  Quellansteinn  (ij.  Par- 
noyského  y  Livonii),  y.  MoskyS  fabrika  Kott«yé 
a  Žákova;  v  Moskevské  gnb.  ůj.  Bogovod. 
fab.  D.  Četverikova,  v  ČelkovS,  y  ťg.  Maskevskéni 
fab.  Moloinikova  y  BaUfinské  gnb.,  y  iiy.  Podol- 
ském fab.  Alexandrova  v  Troji<&ém;  v  gnb.  Pa* 
térbnrské  fab.  Tortona,  biiž  Petrehradn  aaméko, 
v  guh..  Tambovské  fab.  Liona  v  Anasta^jev* 
ském  (áj.  Tambovského),  v  gubw  Černigovské 
v  Klíncioh  fabr.  M.  Gabarjeva  a  A.  Gnbarjava,  pak 
fab.^  Isajeva  v  Nov^  MeziHČi  új.  Sorašského.  — 
Přes  100^000  r.  výroby  suken  vykazuji  lab.  Aleksé- 
jeva  y  DubnS  (Vladimír,  gn^b.) ,  fab.  CbrěnBÍkova 
y  Borový ance  v  gub.  Yoroněiské  t  új.,  y  g.  Qro* 
denské  fab.  v  Suprasli  (Buehholzova)  a  Bnalajev- 
sk^o  v  Albertině  ^j.  Slonimského;  v  KalnŠské 
gnb.  fab.  Nikiforoyé  v  Trojické  (új.  Tarasskébo), 
v.  Kijevské  gub.  fab.  Poi^*atoyskýoh  v  Taganči  (ť^. 
Kanjev.),  fab.  Lýěkóvých  v  Ohabném  (új.  JĚadomyil.) 
a  fab.  Golovinského  y  SteblevS  (úk  t);  v  Kur- 
ské  gub.    Citb.  Bibopierova  y  Gluškovském  (ť^ 


Qjltk.),  ▼  Moskvi  fab.  SokoloTých  a  Mninikova, 
▼  új^  Bogovodském  lab.  Byhnikoya  t  Čudmkioh  a 
Pdcrova  ▼  Sobolevé,  y  ůj.  Bronniokóm  £ib.  So- 
koloYé  y  Micbaéyé,  y  ť^.  Dmitroyském  fab.  Mnral* 
yj^ya  y  Knminoyé,  y  ť^.  Mo8key«k4m  íab.  Suyiroya 
y  Leonoyá,  a  y  4J*  m.  Serpaohoyé  fab.  Miialenni- 
koy4.  Y  gnh.  Peniinakó  má £ab. Lityinoya v Ne- 
akaSném  (új.  Ooffodii&)  yýrobn  yySSi  100.000  r.,  y 
gub.  Rjaza&sk^  fab.  Gondondiho  y  Miohigloy- 
ftku  (új«  Spawkého),  y  Simbirské  gub.  fabrika 
Ákčurina  y  Gmjeyce  (ťg.  Korson.),  fab.  téhož  y 
SamojkinS  (új.  Sysraň.)  a  iab.  Krotkoya  y  Bjejeyce 
(úi.  SMnbirsk.);  y  Tamboyaké  gab.  fabriky  Ba- 
gosyho  ye  yětíÚ Bogosloyce  a  y  BiukaBoyé;  y  Tul- 
ské  gub.  fab.  kniš.  VolkooBkého  ye  V.  Choroieyě 
(új.  Kaiir.);  y  Černigoyské  gub.  fab.  Čergai- 
ského  a  Sapořnikoyýeh  (obé  y  Kliucioli),  koaáně 
y  Jaroalayaké  gub.  fab.  Vysookého  y  Moa- 
ginaké  ťy.  Boatoyakého. 

fi)  Veliké  fabriky  ylnSného  sboži  jiného 
druhu,  míjioi  zejm.  yýrobu  yyfi$i  100.000  r.,  na- 
leaaly  m  r.  1863  y  gub.  Qrodenské  y  Cho- 
roidi  úi.  Béloftockého  (Moasoya  aa  100.000  r.)  a 
y  témž  ťy.  fab.  Qortzoya  y  DobrŽiué,  y  Bise  fab. 
Š^elera  (přes  200.000  r.);  y  Moskeyské  gub. 
fab.  Jelagina  y  Bogorodsku,  fab.  Poljákoya  y  Zna* 
manském  a  Mitniina  y  posadě  PayloiBkém  (obfi 
ůj.  Moskay.)«  y  Moskyé  pak  samé  fab.  Majkoya 
(přes  270.000  r.),  Gučkoya  (397.000  r.),  Mura^feya 
(přes  236.000  r.),  pak  fabriky  Óerepachinoyé,  Urur 
Boya,  Tuljigeyé,  Syiinikoya,  Smimoya,  Sokoloyai 
Lasareya,  Yasiljeya,  Bjabufiinského  a  Volhera;  y 
Petrohrade  samémfab.  Aucha  (ples  200.000  r.). 

ý)  Prádelny  y e  li  k  é  jsou  aejména  y  Qurt- 
laasteiné,  ťg.  Pernoyského  y  láyonii  (Lé  a  spol.),  y 
Moskyé  prádelna  GaneSiných  (přes  427.000  r.)  a 
prádelna  Áchenibacha  y  új*  Bogorod.,  prádelna  spol- 
keyá  ye  Fijauoyé,  y  Petrohrade  prádelna  Tdrpera. 
Veliké  yalchy  nalezaji  se  ye  VoronéŽi  (Kap* 
kaaiéftkoya),  ->  y  ť^.  Sengilejském  (Simbirsk.  gub.), 
yalchy  Akčurina  y  St.  Timoškině,  y  Charkoyské 
gnb^   yalohy  Bíijukoya,  Byžoyé,  Potapoya,  Cygar* 


692 

jeva  a  Nikohý^va  t  Charkorě,  a  IiTěkora  a  l^u* 
mi,  T  TaTrii  pak  raloha  G50ohla  a  spol..  ▼  Halb- 
BtadtS,  dj.  Berdjanikélio. 

8.  Výroba  hedbávných  litek  má  na 
Basi  pro  znaSnon  potřeba  jejieh  jak  (^  Senském 
poblavi  makem,  tak  svl.  a  viech  jinorodců  evrop. 
Rasi  velkon  pom$mě  rosiířenost,  a  náleží  téš  mesi 
ataré  průmysly  raské,  poknd  totíŽ  saloženi  prmícli 
fabrik  hedbáTných  jiŽ  do  Saša  eaře  Aleksěje  Hi- 
cbigloviie  připadá.  I  tento  průmysl  poifvai  jeitS 
před  vydáním  tarifa  b  r.  1822  ochrany  ylády,  po« 
kad  totii  již  staré  tarify  s  minolého  století  ▼ieehen 
dovoi  faedbáyných  látek  onplně  sakazoyaly.  Tarifem 
od  r.  1822  obloženy  json  vSeoky  pletené  i  tkané 
hedbávné  látky  clem  i  rnblů  za  libm,  tyly  a  pod., 
jakož  i  zlatem  a  stfibrem  protkáyané  látky  I  12 
rnbli  z  libry,  a  jakkoli  ▼  pozdéjSích  letech  rozUSné 
zmdny  ▼  tom  ohledá  proSly,  zůstaly  přece  naříze- 
ním z  r.  1845  vSecky  hedbávné  i  polohedbávné  látky 
clem,  pro  pestré  látky  vůbec  vymřeným,  napořád 
obloženy.  Jakkoli  tato  vysoká  cla  dovozu  hedbár- 
nýcfa  látek,  co  předm$ta  pouhé  nádhery^  nezniČilai 
vzmohla  se  přece  pod  ochranou  jejich  výroba  do- 
mácí znaSni,  a  r.  1865  nalézalo  se  po  vSi  imperii 
ruské  308  fabrik  pro  výrobu  hedbávný«h  látek,  kte- 
réž těchto  tkanin  a  pletenin  vieho  za  4,710.784  r. 
vyráběly.  Z  toho  nalézaly  se  v  evropské  Rusi  97 
fab.  s  výrobou  za  4,497.478  r ,  v  Kavkazském  ná- 
městnictví  pak  sice  211  fabrik,  kteréž  viak  hroma- 
dou toUko  za  218.261  r^  zboží  hotovily.  Na  evrop. 
Rus  připadá  tedy  sice  jen  81*4%  fab.,  ale  95*4% 
vií  výroby  v  imperiL 

a)  Fabriky  hedbávné  sonstiMují  se  v 
evropské  Rusi  hlavně  v  Moskvě  a  gub.  Moskevské, 
kteráž  r.  1865  65  fab.  hedbávných  s  výrobou  la 
8,657.787  r.  měla,  tedy  77*6%  vSech  látek  v  im- 
perii vyráběných.  Z  toho  bylo  v  Moskvě  samé  r. 
1864  28  fab.  s  výrobou  za  1,188.705  r.  Po  Mo* 
skvě  je  průmysl  tento  přirozeným  pořádkem  věd 
nejvíce  rozvit  v  Petrohradě  samém  a  ve  vůkolí, 
kdež  r.  1865  ěítalo  se  20  fab.  s  výrobou  la  687.797 
r.,  oož  činí  12*4%  vií  výroby.    Ostatníuh   12  £ab. 


69$ 

roidSluje  le  tím  pořádkem  po  erropeké  Rofli,  ie 
jiob  Livonie  Sitala  6  9  výroboa  234.810  r.;  v  gnh, 
Simbinké  byly  r.  1865  toliko  8  ^briky  ■  výrobov 
M  7*104  r.,  v  Tavrii  byla  1  s  výrobou  11.072  r., 
gab«  OrloTská  a  Knroxife  mSly  po  .1  s  výrobou  ssa 
450.508  r.  Četné  sávody  hedbávné  ▼  Eavkazském 
námJdtoictví  uáleSí  jen  do  řady  řemeslnických  di* 
len  analeaaly  se  toliko  ▼  g^nb.  Bakinské  a  Tiflis^ 
pké;  onde  (ivl*  ▼  ŠemaSe,  Lenkorani  a  Nuie)  bylo 
r.  1865  188  fab.  s  výroboa  sa  206.466.,  kdeite 
gnh.  TifUeká  /hlavně  v  Tiflien  samém)  sice  28  fab. 
ale  toliko  s  výroboa  sa  6815  r.  Čítala. 

b)  NejvSáí  dokonalosti  dospěla  na  Basi  vý- 
roba pestrých  hedbávných  látek,  pěnili  a  tylft,  je- 
likož výroba  tato  hlavně  ve  větSích  sávodoch  se 
děje^  kteréi  vSechny  spftsoby  práce  a  úpravy  épo^ 
jnjiy  nejlepSich  francoasských  strojů  při  tom  nXí- 
vajíce.  Vůbec  je  jisto,  2e  v  pestrých  látkách  ruské 
výrobky  za  franconsskými  nikterak  nezůstávají,  jak^ 
koli  mistni  ceny  jejich  jsou  o  80%  vySSí  než  fran* 
eooBských,  čehož  obsvláSté  drahota  dovosu  suro* 
vého  hedbávi  příčinou  jest.  Ostatně  jsou  ověem 
i  oeny  vSech  látek  hedbávných  rozdílné  podle  ja- 
kosti sorového  hedbáví,  a  nejvySSí  bývají  zejména 
eeny  látek,  z  italiánského  hedbáví  hotovených,  kdežto 
látlrf  z  Kavkazského,  Kailanského  a  firusského  hed- 
báví mn<^em  níže  v  prodeji  se  obcházejí.  Následkem 
^zení  zvláitních  barvíren  a  úpraven  látek  hed- 
bávsýoh  dovedou  nyní  i  menSí  řabrikanti,  jakož  i 
domácí  závody  (v  új.  Bogorodickém)  dokonalfjSi 
a  úhledn^ěí  tovary  vyráběti,  j^  čemž  se  užíváiii 
Jaquardských  stavů  každoročně  množí,  jakkoli  se 
o^ti  nedá,  že  hladké  tkaniny  ruské  poiud  jeStě 
eo  do  stejnosti  nitě  a  pod.  daleko  za  francouzskými 
a  italiánskými  zůstávají,  čehož  příčinou  z^áitě  ne* 
dokonalé  navíjení  hedbáví  se  býti  jeví. 

e)  8  výrobou  hedbávných  látek,  kteréž  velkým 
dílem  zlatem  a  stiFíbrem  protkávané  v  potíFebu  ra- 
ských  a  mofaamedánských  ienltin  jdon,  souvisí  veko^ 
úzce  tkaní  zlata  a  stříbra.  Závodů  toho  druhn 
bylo  r.  1865  ve  vlastní  ruské  imperii  42,  a  výroba 
j^lch  obpáSela  cennost  1,828.742  r.  Z  fabrik  těchto 


694 

nAlasalo  ■•  t  Moskfě  a  gah.  IforiEdyflké  SI  •  irý- 
robou  la  1.788.927  r.  (t  j.  78-8»/o  ▼«  výfoby  a 
»7*6«/o  vlech  fabrik),  t  Petrohradě  byly  2  8  týro- 
boa  sa  82.650  r.,  y  grub.  Tverské  (eyI.  r  iVika)  S 
«  yýroboa  za  9895  r.,  y  gnb.  Jaroslay.  téS  2  s  yý- 
robou  ca  1874  rublů,  y  gub.  Saratoytké  aEottrom- 
8ké  po  1  8  yýroboa  aa  500  a  498  r.,  y  ostataíA 
Sá8tech  imperie  není  nikdeŽ  podobné  yýroby. 

d)  NejpřednSjSi  eiyody,  kteréž  aejméaa 
yýrobu  pfes  100.000  r.  cenSnon  yykazoyaly,  nale- 
aaji  80  oyiem  nejyStíHm  počtem  y  Moekeyské 
g  ab.  y  MoekyS  samé  má  yýrobn  této  yýle  sáyoá 
MosŽnchina  (sa  280.000  r.),  QaSkova  (za  282.000  t.\ 
pak  záTod  Jemeljanoya  i  Tarasenkoya,  záyod  Jefi- 
moya,  Zalogina  a  FomiSeya.  NejyStSími  záyoéy  y 
imperii  jeen  yBak  2  £ftb.  Solo^eya  y  AydotinS  ťSj.  Bo- 
Crorodského  (za  409.000  r.) ;  jini§  yelké  záyody  télioi 
új.  J8ou  záyod  Labzina  y  posadS  Payloyském  a  Kon- 
draSera  i  Sadoynikoya  téŠ  y  AydotSné;  y  Kolomně 
má  záyod  Babajeyých,  y  MalcebrodoyS  (új.  Mo- 
skeyskébo)  záyod  FomiCeya  téS  za  100.000  r.  (tento 
i  pře8  200.000  r.)  yýroíni  výroby.  V  Petrohrad- 
ské gnb.  je  závod  podobných  rozmérá  y  Petro> 
hradS  samém  (Běljajkova),  v  Livonii  záyod  Ei^ 
kerta  ve  Wendensteinfi  (új.  Pemov.).  Vůbec  ^fá 
statistický  ro(Snik  k  r.  1888  21  závodů  v  tSchto  tfedi 
gabemiieh,  ktwéž  výroba  vylSí  40.000  r.vykasoyaly. 

4.  Fabri5ná  výroba  lněných  látek 
yitahaje  se  na  Basi  hlavně  jen  na  takzvané  flan- 
ské  a  pndiované  plátno,  damaSek,  cviHch,  kalmnk  a 
kanavas,  kdešto  výroba  hladkých  pláten,  jákoš  i 
nbrnsového  plátna  na  děet  domácího  průmyslm  ^^ 
padá.  Jakkoli  je  tedy  fabriěná  výroba  lněného 
zboží  obmezena,  éítalo  se  na  Rasi  přoee  roku  1888 
109  fabrik  tohodroha,  kteréž  jediné  v  evrop.  6ástf 
imperie  se  nalézaly  a  výroba  v  cennosti  8,(H8.884 
rablů  měly. 

a)  Fabriky  tyto  nalézaly  8e  největěfm  Sfslein 
a  8  nijvělXi  výrobou  v  gub.  Vlaďlmirské,  Jaroslav^ 
ské,  Eostromské,  Pskovské  a  Petrohradské ;  kromě 
toho  byly  vlak  jeětě  v  10  rnbemiích  vlastní  jirape- 
rie.    Fabriky  gub.  Yladimiriké  (88)  mělj  ř. 


696 


1865  Týroba  ta  1,906.660  nib.,  (ůhtihf  gnb.  Ko- 
Btromské  (11)  sa  1,903^915  r.,  fabriky  g.  Jaro- 
alaysk^  (6)  za  1.686.060  rub.,  fabriky  g.  Pskov- 
iké  (23)  sa  1,607.968  rab.,  fabriky  pak  Petro- 
hradské (6)  výroba  za  860.500  rablft.  Gubernie 
tjto  mají  tedy  ▼  hromadě  81  fabrik  b  výrobou  aa 
7,735.073  rub.,  což  ihd  U'S%  vSeoh  fabrik  a96-lV« 
víi  výroby  v  imperii,  kdežto  na  ostatních  10  guber- 
nii toliko  28  fabrik  nebo  26'6%  všech  i  výrobou 
sa  1,308.281  rublA,  to  |e«t  S'9%  zbývá.  Zejména 
čítala  gub.  Čemigovská  sice  13  fabrik,  kteréž  vSak 
jen  aa  16.246  rub.  zboží  Inéného  vyrobily;  za  to 
měla  gub.  Yologodská  sice  jen  2  fabriky,  ale  s  vý- 
robou za  147.600  rub.,  gub.  Livonská  jednu  s  vý- 
robou za  75.000  rublA.  Fabriky  gub.  Kalužské  (3) 
vyrobily  zboží  za  30.700  rublů,  fabrika  gub.  Perm- 
ské  za  15.000  rub.,  fabrika  gub.  Vitebské  za  8400 
rub.,  2  fabriky  gub.  Tverské  za  7600,  1  fabrika  g. 
Moskevské  za  7500  rub.,  kdežto  1  fabrika  ve  Vi- 
lansku  toliko  za  156,  a  2  fabriky  v  Minské  gub. 
toliko  za  66  rublů  výroby  přiznaly. 

b)  Jestit  tedy  fabriČná  výroba  lněného  zboži 
na  Buši  vůbec  skrovně  roziířena,  ěemuž  nelze  se 
diviti  v  uvážení,  že  průmysl  domácí  ruské  obyva- 
tdstvo  hlavně  nejdůležitějšími  druhy  lněného  zbo- 
ží aásobuje  a  že  trh  cizozemský  čili  vývoz  aboii 
lněného,  jakkoli  není  nepatrný  (srovnej  nobchoď*), 

El  s  velikou  konkurenci  výborných  anebo  aspoň 
se  upravených  lněných  tovarů  z  Irska,  Belgia, 
i  Francie  těžce  zápasiti  musí.  Nadto  imcUL 
•o  upříti,  že  lněné  tkaniny  ruské  posud  náležité 
■tajnosti,  nustoty  a  pevností  nedosáhly,  jelikož  př»- 
dcoai  bývá  málo  dokonalé  a  skrovnějším  dílem  v 
prádelnách  strojných  se  děje,  a  výbor  příze,  jakož 
t  úprava  látek  nedostatečná,  nadto  1  stroje  velkým 
dílem  podle  starého  spůsobu  jsou  (dle  Nebolsina). 

c)  a)  N^větSí  strojně  prádelny  lnu  na- 
leaaji  se  dle  statistického  ročníka  v  gub.  Jarodav- 
ské,  t  iij.v  Nor^é  (spolková)  s  výrobou  za  650«000 
rbL,  pak  y  Kostromě  (přádiána  Zotova  s  výrobon 
«a  600.000  rbL,  pak  Brjuchanova  i  Michina  s  vý- 


696 


robou  sa  460.000  rbl.\  koneSnS  ▼  Pn^MH  (S^nko- 
yféh  n  výrobou  za  218.000  rbl.). 

fi)  Strojné  třepalny  lnu,  kteréi  romSi 
00  prádelny  mají  TStSim  dflem  velké  ro«m^,  jsou 
ivliStS  ▼  gnb.  Pfkovflké,  sejména  v  flámem 
PflkovS  (Vasíljeva  8  výrobou  sa  204.000  rbl.  a 
Oeltova  i  spol.  i  výr.  94.000  rbl.),  v  ůj.  pak  Pskov^ 
ik^m  fabrika  v  BogovS  (Bog^ovskébo  s  výr.  sa 
48.600  rbl.),  pak  8  veliké  třepalnj  v  Solefeh,  se- 
jména  Venjukova  i  výr.  ca  426.000  rbl.,  Ardama- 
ckých  fl  výr.  za  363.600  rublů  a  Koroljeva  za 
296.000  rbl.;  gub.  Vladimírflká  má  v  Melen- 
kácb  téš  velikou  tiFepalnu  (Melnikova  8  výrobou 
za  65,000  rbl.). 

Y)  T  kalný  rozsáhlejSfcb  rozmSrftv  jsou  ve 
Volog^odflké  gubernii  v  KrasavinS  (ůj.  Usfjui- 
flkébo,  Gribanovýcb,  s  výr.  za  110.000  rbl.),  v  Ko- 
stromflké  gub.  v  l^ereebtd  (Djakonovýcb  s  výr. 
za  360.000  rbl.),  v  Jaroslavflké  gub.  spolková 
tkalna  v  Norské  s  výr.  za  350.000  rbl.  V  gub. 
Vladimirské  vykazuji  se  ve  Yjaznikách  3^  veli- 
ké závody  s  výrobou  za  více  než  100.000  rbl.,  ze- 
jména záv.  SSnkovýcb  ^335000),  Demidova  (206.000 
rbl.)  a  Jelizarova  (109.000  rbl.) ;  v  MuromS  má  zá- 
vod S.  Suzdalceva  výrobu  116.<)00,  H.  Suzdaleeva 
81.000  a  6  jinýcb  závodův  jeStS  přes  50.000  rbL ; 
v  této  gubernii  nalézaly  se  pak  jeStS  ve  "^azni- 
káefa,  v  Suzdali  a  v  új.  Šujském  5  fabrik  s  výro- 
bou nad  40  000  rbl.,  v  gúb.  Eostromské  j^HS  S 
závody  podobných  rozmSrů.  V  Llvonii  mSl  zá- 
vod akcijové  společnosti  v  Kengferagge  blfíS  Rigy 
výrobu  v  cennosti  76.000  rbl.,  v  Petrohrade 
závod  Šulcův  za  126.000  rbl.;  nejvStIf  pak 
tkalna  v  ruské  imperii  je  Stiglitzova  v  Narvská 
(Aj.  Jamburského),  kteráž  každoroční  za  600.000 
rbl.  lněného  zboží  hotovi. 

5.  PodobnS  oo  výroba  lněného  zboží,  připadá 
vStlina  výroby  konopných  tovarů  též  do- 
mácimu  průinyslu  ruskému,  jakož  !  rosliSným  ře- 
meslům, ano  výroba  tato  má  menSÍ  jeStS  rozměry 
než  výroba  InSného  zboži,  jakkoli  poM  fabrik  jo 
vStii,  než  při  této.    Roku    1866  Sftalo  se  totiž  lů 


697 

vM  inperii  148  Mriky  toko  dnihii,  kttrii  la 
4,28£.880  rbl.  iboii  dle  ndinl  hotovily.  Z  těoh 
bjly  toliko  4  ▼  Síbfři  s  hromadnoa  Týrobon  la 
11.280  rbl.  (▼  gab.  Tomtké  totíš  2  t  Týr.  10.000 
niblů,  y  gab.  Janisejtké  též  2  ■  Týr.  1.280  rbl.), 
OBtatnich  189  s  Týr.  sa  4,271.120  rbl.  bylo  po  21 
gaberniíob  v  Evropské  Ros!  dosti  nestejnS  roitron- 
lono. 

a)  Zejména  Sftala  gnh»  Petrokradski  11  fabrik 
Da  konopné  tovary,  kteréž  vSak  sa  1,197.188  rbl« 
sbožf  hotovily,  v  gub.  Tverské  bylo  jich  18  s  vý* 
robon  sa  1,084.750  rbl.,  v  gnh,  Jaroslavské  4  s 
výr.  sa  719.886  rbl.,  v  gub.  Orlovské  44  s  výro- 
bou sa  441.467  rbl.  Gubernie  tyto  ^taly  tedy  v 
hromadS  76  fabrik  a  mSly  výrobu  la  1,442.740  rbl., 
eož  Siní  52'4o/o  íabrik  a  38'6Vo  výroby  ve  vlí  im* 
perii.  Přes  100.000  rbl.  výroby  vykasnje  fabrika 
v  OdSse  (182,600  rbl.),  pak  fabriky  gnb.  Rjasaň* 
ské  (2),  gab.  Permské  (19)  a  Nížehradské  (11);  v 
Archangelské  gub.  bylo  9  fabrik  s  výrobou  Ba 
44.000  rbl.,  v  gub.  Kuraké  2  s  výr.  sa  30.000  rbl., 
v  gub.  Jekaterinoslavské  3  s  výr.  za  66.000  rbl. 
Vlečky  ostatní  fabriky,  kteréž  se  sejména  v  A- 
strachašsku  (1),  ve  Vologodsku  (3),  ve  Vjatsku  (2) 
v  Kaeaňsku  (1),  v  Moskevsku  (1),  v  Saraarsku  (2), 
v  Simbirskn  (1)  a  demigovsku  (2)  naléialy,  —  mSly 
vesměs  krr^mS  Vjatských  jen  výrobu  pod  10.000 
rbl.,  tak  že  průmysl  konopný  v  tSchto  gubeniiieh,' 
pokud  fabrioné  se  vede,  vesměs  jen  skrovné  roa« 
m9ry  ukazuje. 

b)  Výroba  fabrik  konopných  obcháii  se 
oviem  hlavnS  v  plitnS  plachetnim,  převazích  a 
lánech,  i  mohla  by  při  dostatku  a  výborné  jakosti 
ruského  konopí  zajisté  v  mnohém  vStSích  rozma- 
rech se  držeti,'  než  se  ve  skuteěnosti  jeví.  Pří8i« 
na  toho  záleží  ve  itenSení  odbytu  plátna  plachet- 
ního.  Jakož  i  lan  do  ciziny  a  ivláSté  do  Ameriky, 
kteréžto  stendení  v  posledních  letech  odtud  nezbyt* 
nS  nastati  muselo,  že  cizí  státy,  kteréž  zvláltS  aŽ 
do  rekn  1848  potfebu  svou  v  áchto  tovarech  dí- 
lem %  Bvsi  ulindSova}y,  Sasem  svým  samy  ita  dosta- 
teSiiou  výrébu  jejich  se  vzmohly,  uSkoll  mské  |sbo-i 

Biitko«  69 


jtífe«ž.  i  Utk^^   mmiiiím   ceima»»  jkt«réi  ofšfoi 
pB  výtoit  -  89  pc^iíli  mmsL 

e)  BUtíMitieký  roSálk  dftá  k  roku  18«»  t5 
T  9  ť.S  tch  z  ^t  e  dft  T ,  tko«eÍ4^  konopf  a  v^iib^ 
jfeiok  pmrftvjr,  jidki  r  pitb.  Tvatsk^  bflo  ft.  t  gnk 
Petrobradské  S;,  y  g«b.  OúovM  2»  v  gdb.  Kii»- 
hradské,  Chersoňské  (zejména  ▼  OdSse),  pak  t  Bja* 
itiiiké  a  JaiKMPla^ké  gůh*  po  t,  tolíl  »  Týimboii 
^  Ykf8  il«É  40.000  rbl.  K  tichlo  aáiirodft  ^rTrábSlf 
za  vica  neft  1 00:000  i%klů  zbožiiT  fnlh  J&r«8lat« 
iké  závod  ŽUrairQeva  ▼  Kikoliko-Ábakam«ffké 
(za  694.000  l»bl*>,  v  gnk.  Ty^raků  s&rodj  Vejioi- 
k>Týdi  a  MylnikoTa^nfikova  t«  R2bt<  (M  ft  12000 
a  fiOtTOO"  rbl.);  ▼  P'e^irohradě  mXÍ  zAyod  OatiM 
výrobu  za  721.000  rM.  avivoi  Kjizaleta  «&  170.000 
rkl.;  lr  KronitatS  vyrábf  závod  norakého  mir 
nfitertf^a  >iK>vaiil  a  pltfihet  za  19fti000'  rbL  OtCftl- 
ai  TeVké^  záiiodjp  bjly  v  SazimonS  (I^amiAlbé 
fabby  Zi^^eva),  y  OdS8#  (Noiikotv^)  a  ▼  Izhjiezké 
y^lostli  iSjw  Gorbátoyzkéhd  y  NiSAnadské  fulMRiii 
(Oorbatovs). 

'  6.  yýťol>abavlaSiiýék  l&tok  fiibci&iýw 
ipftsobaní  na-  Btaii  ptoCala  mw  jiX  T-miíMittei  zlo* 
Ifltl,  ailliUr  M  zirovež  z  yitUtf  poplávkoQ  od  aa* 
^tka  toho  Bítílad,  naboplApak  ztL  násleiketti  odinoi* 
aékix  tarifo,  od  f .  1822  tak  znalaýdi  naamSiAr^  št 
n^  m  kaidérn*  ohladtl  víůátdm  adi^ěArim  fzM&ié- 
ba  a  ^Mkesébo  prfta^sda  itizkéka  Yitbté  ze  býti 
jey{.  Tarif  z  r.  1822  položil  totiš  na  1  liWi»  ki- 
lých  :bátbriSný(^  \í/^\n  pH  d^raza  ek  ^  kop.  ztř^ 
na  poAobiJookiroii^Aaé^  aiUkétkMiiny  2  nbk  20  ka^« 
na  mIt  a  b«daSaé  láAl^  tai>zckýck  «a«rft  d*koi»- 
c«  a  fbl.  <tt  1  libta,,  a  barvené  i  tUMM  látiir  bik- 
vlttllté  b^dgif  r  dovozu^  tak  jako  ze  to  jii  teitea 
z*r*  1816^  itftlot  1001*  aapovězany.  TÍnSem  z  zk 
1842  vfkulknf'  J«om  z  dorona  4oet  j^oi  tiitlaé  tka- 
nin/ bavMaé,  a  ela  ni  oilatai  dtak^  doHa  aové 
dprav:r»  byv*AQ  v^ti^  dflztt  zvýl«*a  (a.  p,  za  bflá 
tkknkijr  a  plot«»iajr  88  kap^  z*  pesM^  tkanlBf  % 
rb.  6^  kop.f  m  UHkj  i  p^  $«  za  iih  «  tiua«U 
Sitk^^  fh.  46 kop.  z{  lUbv a  p.)u  Ká0ladliat4 


e9d 

ttiotidi^^  A  ná  skutelínýolt   t:k)mSřecb  nlo^ii^eh- 
tátífd  jétify  flé  v   Mrátké  dob$  Telioe  prospěinými^ 
tím  gpíAe,  aůa  š  p<ydátktt  roáké  faliriky  angHokou 
pHtf  óbdělávafy^  jerjiŠ  doyos^  do  roMn   184d  ai  sé 
6Í7.000  p.  86    nsilj].    Týmž  £asMn  iraU^aly  se  VSafcí 
i  BtPdjn^  přidéluf  Ba  Basi  idHzcrvaib,  kteréž  jtš  oko-i 
lo  r.  1851  přes  V^  mU  p.  pHscf  tíMalf,  tak  že  Ž17- . 
niroiké  bxrlniélrafi  i    vahledesi   k  pHtí.   od  cóhif 
n€gVStiiiiá  dílem  éé  emaacipoTalo. 

á)  Co  eé  Výrobj  samé  éetýé%  vede  pe  ta* 
to  OTÍem  dllém   v  některýdi  ivláitnéetecb,  kteréž « 
roádíláy  jsou  oá  price  bavlxiickét  xápadní  E^opéi 
a)BáTlxiay    raekým    prkoayiíem    obdělávaná,  je 
ofiem    vStlHnoa  jeitiS   am^ieká^   aviak    od  Stmit 
Ttíkf  americké  uším  rie  též  ánaéoě   dovOs  asijeké 
^i  buehařaké    barbar  (erot;    aaboře  a  ^dbcbAd*^, 
kteráž  ovSem   nyní  velkým  dilem   na  pfidě  niriiéy 
totiž  T  TorkeetaoBkn^  se  roští;  Iq  team  dává  Kat-^ 
kjnsko   každým  rokem   větSí  iknožství  bsvhij  ptro 
p6třéba    raského  průmysln,'  eoŽ  fieeko   sm  vefkeu 
výhoda  zvláStS  toho  odvětví  bátlniekébd   prftio^sla  * 
jestf  kteréž  torostSí  drfabý  bavliiilyýdi  tovfarft  bofo-^ 
ví.    Pro  tenii  látfy  nebiide    ověem  i  pr5ni7sl«  ni- 
skéma    aikdý    ftiožno,    amevieké   bávfaly    i^óelii  se 
odHd.   fiy.Fí^áéúi  batlnv  vykonává  se  xlýnij Jak 
jíž  vsporiiéáato,   na   8tfarojiiý<ib  přádefaiáoh ,   kle^éil 
vSeiti  proetíFédký  aáglickýéh  ^idxAéd  oj>atf«bf  jsou,/ 
r.  1860  přes  1  mu.  vřeten  čítaly^   a^  k   břisvejeiií 
novýteb  liáletafiv  vetměi  bedliifi  ^řiMíž#«    Kfádel^ 
ny  tytá  aalebájí   se   ovjeól    néj^íee    ve    vlastoícdiv 
(AMálďi  bavhiiotvi   rnskébo,  á  mnohé  iá  ni^  éra' 
cqjí,  TO  HéUkfab  toMné^éeh  (iroV«  nSU)^   t>  Zk  á^  i 
ná  bavloSaýok  látek  připadá  áspoi:  pH  vieib  sad- ' 
níik  á    itřednioh  draséoh^  J^iei'  ÝýOirkdod  deiáá 
oíaim   pťftmyslu    rúškémii^    kforýš    teiy,i  Jákx>^  pVi: . 
vXéQh  eét&tnfcbr  odvSIvícft    i^ttmyán  t^  tkfiúnáQb,^ 
velai  ůiee  stoilto  výťoboa7'svybfn>  jást,  iodtaď  i^é-  • 
maiýoh  výho^   i^aíéna  mékéniir  bavfaiioifí  pckÁf-^ 
toj^  fir  nUdy  sa  ftani,^  kteréž*  áb  od  s^dbkýck  ée-  '■ 
IM  9^  oboí  odí  védlejSi  zaníěstriáiÉC  eyW^  ^  niáé 
pt<6¥o#iJ0i    Tctoiběsj    TotíkA   jsob,    ^aAž    §é  výcobá . 
vrikUsaeiáf  ke  .koJUkoétř  nejen  iifíii^*e),táýbit&  i  odbyt- 

59e 


U.  kofeoptté  rjtíká  vibernoii  ymfím  ůúvm  i*ko«K, 
jtífe«ž  i  iMtinfmi  tíMoirm  cetmrni,  ltUr(A  oriea 
pH  ▼ý^roit-'  8e>  povýSítí  mmsL 

e)  BUtlitieký  ro^ítík  dftá  k  r^n  18«»  M 
▼  Siltofe  sáitedftT,  tko«dah^  konopi  a  vTTib^ 
jfeiok  iMmrftsy,  jidki  r  pitb.  TvatriL^  bflo  ft.  t  i^nb. 
Petrobracbiké  ft,  ▼  g^«  OňovM  2»  ▼  0Qb.  Niia- 
hradské,  Chersoňské  (sejména  t  OdSse),  pak  t  ^ía* 
iftjbfeé  a  JMMAttulké  gůh*  pO  h  totíl  »  yýDobon 
n>  Ykf8  mÉ  40.000  M.  Z  tichlo  BánrodA^  ^ý^hUy 
Bfi  vic«  neft  100:000  i%Uů  ssboiilry  ^nlh  Jadr«8lat* 
iké  d^d  ŽUrair^eva  v  Kikol«ko-Ába]«mQ>nk£ 
(sa  694.000  t\A.\  v  gnk.  TT^rtků  s&rodj  Kepd- 
k>Týdi  a  MylnikoTa-^nSkova  t«  Ržbt«  ^  6t200i9 
fr  fiOiTOa  rbl.);  ▼  ť'eirohradě  aiiSl  sA^d  Q^úm 
výrobu  aa  721.000  rbl.  a.v&ychd;  KjiBalete  «a  170.000 
rbl.;  lr  EronitatS  vyrábf  z&vod  monkého  aií- 
nfitertf^a  >iK>yaiil  a  pltfihet  za  19firi000'  rbL  OiCat- 
tti  T«)iké  a&iiodjp  bjlj  v  BasimovS  (BjaMSiki 
fabb,.  Zi^eeva),  y  OdSs^  (Noiikotv^)  a  v  Iahjl«M 
v^iloBtii  újt  Gorbatoy^kéhd  v  NíSAnadskéi  fabomii 
(Oorbatow). 

6.  Yýťo^ba^  bavím  Snýék  lát  ok  fiibriAiýw 
ipůsobcM  na-  Bi»í  pioCala  8Íc«  jiX  y  mintitdiii  alo* 
Ifltl,  viilíUr  80  zirovež  0  vStí^  poplávkoQ  od  aa* 
^tka  toho  sttfliat^  ]tAbifla.pak  ivL  ndsIeikeA  oéhf«n<r 
aéko<  tarBía.  od  i»  1%'^  tak  ttuiínýieh  MwniSxAr^  Št 
Q^itf  ^  kaldém<  ohlodtl  iďadiiim  od^ěévim  faMSné- 
b«  a  teSkedD^ho  prfta^sda  fti9kéka  vftbotf  se  býti 
jey{.  Tarif  z  r.  1822  položil  totiž  na  1  llbn»  M- 
lých  :bátkriSiiý<^  14tf»k  pH  dofrava  eU  IKI^  kop.  stř^ 
na  |>ok)bi!OQhirovAii6^  a  ildké  tkMfiny  2  nbk  20  ka^^^ 
na  Wif  a  b«daSaé  litky  taveckýck  ^nfórřk  dakon^ 
ca  a  rbL  ««  1  libru,,  a  barvené  V  tiitteé^  láti^  bik- 
vlttAté  b^tlgif  r  dovomt^  tak  jako  le  «^  jiS  tarilMa 
I  ffé  1816.  italo,  antft*  aapově^ny.  Tlurífom  1  rw 
1842  vfk>nÁnr  J«om  %  dorciaa  4oet  j^oi  tiltlaé  tkn*^ 
nhi/  bavMaé,  a  eU  ni  oitatni  dtakf  doSla  n<wé 
dprar^r,  byt«a  v^t${a|  dflatt  ivýla**  (a.  p^  ■»  bdér 
tkUnkij  a  ploteniajr  82^  kap^  a*  pasM^  tkanfaitgr  9 
rV:  5ft  kop.,  aa  i4lkj  i  p.  3*  »a  «4ij  ^  toieaké 
U^m  rh.  46 ktf).  SI  Ir  Ubva.  p.>  Káalaékaté  iSakte 


69d 

I 

tnondrfeh  4  na  skutelínýok   t:k)mSřeflli  Mdo^n^eh' 
tttif&  jétíly  8é  v   Mrátké  dobS  Telioe  prospěinýnďy 
tíin  t|RSe,  aúa  š  po<Sátktt  rwňié  fkbrikj  angUokoU' 
pHiA  ébdďáyoř^,  jejiŠ  doyos   do  roMn   1846  až  sá 
647»000  p.  se    nsilJ].    T^S  £aMin  iraU^ály  se  tSafci 
i  strejn^  prádelny  nm  Rusi  idHzcnra^  kteréž  již  oko^i 
lo  r.  1661  přee  V2  mil  p.  pHse  tíělaly,  tak  že  kj» 
ní  ruské  hmwhúéiiíH  i    vshledetti   k  pnii   od  oislnj  ■ 
ncgtSfSiiá  dílem  éé  emáacipotalo. 

á)  Co  se  Výrobj  samé  éetýé%  vede  pe  ta^ 
to  OTŽem  dílem   v  některýéh  svláitoosteob,  kteréž  < 
roidíláj  jsoa  oá  práce  bavldkskét  xápadní  E^opéi 
a)  BáTlúa,    raským    průmiyslem     obdělávaná,  je 
ovXem    TSti^ón  ještS    am^ieká;'   aviak    od  Sasftt 
yálky  americké  nsílll  4e  též  inaéiiě   dovOs  asijské 
Šili  buchařské    bavlnj  (šrot:    aaboře  a  n<^bcli&*^, 
kteráž  ovSem   nyní  velkým  dílem   na  pfidě  rmňiéf 
toitít  ▼  Torkestanskn^  se  řostí;  Iq  team  dává  Ea^-^ 
kíHMko   každým  rokem   iětSi  iknožství  ba/vUj  ptro 
potřeba    mského  prŮJByaln,'  což  tieeko   sm  vetken 
výhoda  zvláStS  toho  odvětvi  bátli^kébd   prftioyšla^ 
jesti  kteréž  toiostSí  dijohý  bavlninýéh  tovfarft  Hoio-^ 
ví.    Pro  t«iu  látfy  nebtíde    ovžem  i  pr5mysl«  m^ 
skémv    nikdy    možno,    amerieké   bávhíy    ^elsí  se 
odHfii.  ^)  Plodéaí  bavlny  vykonává  se  xlýnij Jak 
jiií   vjEpoÉiéáato,   na   sttrójáýoh  přádefaiábh,   kleféi| 
vftrali  prostředky  aáglickýéh  i^Fádeletí  opuťtáiý  JBom,'^ 
r.   1860  přes  1  itóU.  vřeten  dítáíy,   a^  k   břisvojení' 
nový^  liáleiEfiv  ve*m«ri  bedliifi  přiblížili,    l^del- 
ny  tytá  ^alebájí    se   ov|eál    néj^íee    ve    vlastoích^ 
okJNWÍbh  bavlnictvi   mského,  á  mitohé  É  ni^  éra'^ 
cedí.  T»  ^likýdt  Ýo^S^ééhi  (sroV.  nSté).    fV  Zk  á^  ^ 
ni  bavloSných  látek  připadá  áspofr  pn  vieih  saď  - 
nitíi   á    itiedttieb  drusidi^  j^ieá  ÝýOirtidiiS  deiáá 
čímu   pHLmyslu    rúákémiK^    bforýš    teiy,!   jákb'  přr . 
vžéofa   eátatnícb  odvl^tvíoh    pHimyMa  rv>  tkAináph,  i 
vi^oii  ůaoe  stodíta  výťobomrdbfo  jest,  i  odtnd  oié*  - 
malýclí  výho^  i^siéna  mékéniir  bayhiiotví  pckiif-^ 
toja  že  nUdy  sr  fksad^  kteréž'  áb  od  s^dbkých  &* 
ledfr  1^  oboí  oof  védlejSí  satížstéiUjSí  myW^  ^  niáé 
pftiévoifc^    Tctoibžs:    nári^   jsob,    ^aAž    sé;  výcobá'. 
viAtodeiii/  ke  kolikofltř  nejen  iifili^'e),.áýb]t^  i  odbyt ^ 

59« 


?os 


iĚéh»  rfmmtLmu,  pékud  toiíi  jen  jeStŠ  íahňkf  gid». 
J«kAt«rÍBoilaf«kó  (7)«  pak  gub.  ]^ev«kí6  (l)TýTOb« 
nad  60.000  rak  mely ,  kdeito  HákA  ftLbriky  r>^. 
^traehaifké  {fi},  s^mt  Donského  voj^a  (1),  t  g. 
Sar«tov8k4  (fi),  t  gab.  Okarkovské  (d),  ▼  4srab.  Oker^ 
foitké  (6),  fiak  T  giri>.  GtodMuriíé,  Minské  a  Tol^ 
ské  (po  1)  yff^hvL  ne  Tfiii  1*^16.000  roblů  vykar 
aiytaly. 

d)  Barrir-ny    s^  tiskirnj    barlnénýuk   lá- 
tek, kterýchs  se  v  «vroi»8ké  Basi   r.   1866  337  po- 
Sitalo,  méij^t.  r.  výrobu  sa  21,192.043  rub.  SJromě 
iobo*  JHtal7  sa  v  fiib.  3akinské  4,  Darbantská  téi 
i4  a  Tifliské  3  barvirnj  a  tinkániy  (▼  ^arkaoskte 
jiánMniotvfi  tedy  11  s  výr.  2a  1429  rab.),   Qdk«d 
fóÍ9it  ifieck  baiiviran  a  tiskáren  ye   vlastní   imperii 
3ift  a  yýreba  j^ch  21,198*472  rab.  «ennoali  oboá* 
iala.    Ve  slošmurti  s  pífadelnami  a  tkalnaim,  jakoi 
i  áomáiáai|»4nijslem<kavlnk3l^m  n^taj^aehl&vnfi 
v  jiDBiiavaiiýeh  |[nbetel&eh,  >  4  slM  9^  tem  voaděleni, 
ěm  jksb  v  gnh.  i^oA^věké  119  s  výr.  j^  9,41iJS23 
rab.,  v  gnb,  Vladimiraké  74  s  vfu  ma  9^30.686  r., 
^  Paérohradfi  pak  a  in>k.  Petrohradské  18  s  výr.  aa 
li$h8M$  rab.  sé  číteku    Oabarme  Bjacanská  m^ 
1  r.  a  barvíren  a  tiskáren  s  výr.  sa  028.000  rnb«, 
tgub    Tterská   7   s  výroboa  sa  64ai)00  rob.,  fob. 
Koslranská  1^8  s  hrýr.  aa  114.900  roblft.    iKs^ny 
Jtichte' |r«kernii  (238)   eiaily  tedy    68^4%  vSech   a 
oennoft  výral^  . jejiek   (^1,146.302   rab.)    obnáSela 
99^<yo  Ýitt  výi^by  tiskáren  a  barvíren  impeda.  Hale 
peménLÍ  mnoiství  výroby  v  ^b.  Pstrobrad^oé   vy- 
avétlaje  sa  hlavni,  tím.  Že  Petrohrad  dle  polohy  avé 
aviáité  na  předení  bavlny  odkáaán  jest,  ooš  (selkem 
o  všech  baltiekých  pvovíneiíeh  platí.    Padet  barW- 
van  a  ti^áran  v  osteti^ch  19  gabemiích  evropské 
Basi,  v  kterých    vftbec  jeitě   se  naléaaly,   je  sioe 
jeitě  dosti  aaataý  (110),  výroba  vSeoh  ale  byla  tak 
nepatrná,  ie  toliko  r  hrema  é  48.110  r.  Čili  0*3% 
vií  obnéií,  odkaáž.  tedy   průměrné    aa   kaSdon  a 
«téctzte   gabemií  výTQl>a  u  S684    rnUft  ^de  (ve 
skntednoeti  o4  230— a|M)OmUA). 
^'       e)  StBdáatioký  aroínik  avadi   k  r.  1863  167  ia- 
biik  b^rtninýoh,  ktové<  ana&ou  výrobou,  totiš  aa 


703 

vhe  oeS  40.000  r.  Tynikaly.  Mezí  imi  nalétlá  «e 
39  (d^ádeleft,  &8  tkaleii,  é6  MÍítoirf ch  lábrik,  10  bar- 
yitm  a  tiskAffea  a  3  fabriky  máj.  «)  Z  přáde* 
len  yjH&i^i  snameiyitdu  Fýrobon  (přei  100*000  r.) 
Te  Yladimiraké  |^nb.  př^áetaa  t  Merosovské 
(áj.  PokroTského,  Iforozova)  e  yýr.  za  2|3t6.000  r«> 
prádelna  ▼  Perefa^laln  (BoriBOTskébo)  •  výr.  za 
1,660.000  r.,  prádelna  ▼  TejkovS  (Kareteikova).  ■ 
▼ýrobon  la  1,Í07X)00  rob.  a  Oarctfmora  ▼  l7ano?fi 
•  výr.  za  967,000  r.,  obé  v  ůj.  áqjekém  ') ;  ▼  új* 
yiadlmirakém  milá  épe'koYá  .přádeUa  y  Sobineké 
yýrolMi  aa  l,562/)00  r.,  y  i!g.  Melenkovfkém  přá^ 
dehia  Maleeva  t  Gnejevské  Týrobu  ha,  ^2"^'  a.přár 
delna  Pralaseyé  r  Jnii  (i^.  Vjazaikofakáho)  4$ 
207.000  raMů.  V  Moskeyiká  gnb.  mtta prádelna 
KauUna  a  •■pol.  ▼  Andsej^veká  {új.  Pmikovikébq) 
▼ýrebn  sa  1,1S7.000  t^  prádelna  spolková  v  Bent 
toTě  ťy.  Moekevského  la  1)026.000  r.;.T  témi  ijfezdě 
Yj^rábila  pfiádelna  ipolková  v  InnailovS  aa.  649.000 
rab.  «  prádelna  Konfiina  i  Gren^erské  bílá  Ser-^ 
pnokova  za  OidiOOO  r.  zboží;  prádelna  7  Trojiekot 
Ramentkém  (MaJ^pitlna  a  apolé,  tij.  Broaniokátia) 
měla  výrobu  za  624.000  r.,  prádelna  apolk^á^.T  Ollnr 
káeh  (dj«  Bo«rorodfkébo)  za  24^000  rnbli..  ¥  Sja* 
zaňiAíé  f  ub.  nalerala  $e  IdIUeo  1  piádebia  40 
značnou  'rýrobeu  (za  925.000  r.),  totlŠ  v  Jdffoijeii^ 
•kn  (Ohludovýeh) ;  za  to  ii£lo  7  prádelen^  gnb.  P^ 
trbhradaké  T^bu  Tjeoho   nad  100,000  rok^  Bojm. 

m     I  I  I  I  I     'lil        ii    I  I 

^)  y  é  n  j  i  samé  nalézá  se  přM  12.000  stovfti  na  1U»- 
rýeh  každoročně  300.000  knsft  miikalft  ▼  oen- 
noití  1  ^/t  mil.  rub.  a  130.00  ki  ukct  r  eennoptf 
1  m.  r.  se  zhotovnje^  V  Ivanově  (90  verst 
od  doje)  nalézalo  se  r4l861  26  sitocrrýeb  M^ 
ve  ktoiých  se  přts  370.000  kosů  v  €OnnOiSftí 
2,362.000  rmb»  zdělalo.  Vůbee  pocbázi  zname- 
nitý průmysl  bavlněný  v  Ivanově  $  r.  1312, 
kteréhož  se  větfina  fabrikantftv  Moskevských 
do  této  wA^  přes  60*000  skat  obyv,  nyní  ěír 
tajici,  při  invasi  franoouzské  vystáiovala.  Far 
bríkaBti  Ivanovit{  jsou  větiim  dilam  hýy.  ee- 
dláoi  áeramisiyevýeh,  jimž  „Ivanovo  nfleželo* 


704 

přádaliiA  Neytké  t^oleénotti  m  4Vs  a^  rablA, 
prádelna  f  poUčnosti  SampionoTBké  sa  1  %  miL  mb., 
■pol«doo8t  noTé  prádelny  >a  l,487.000r.,  r.  prá- 
delna mskSfpolečnofti  la  660^000  r.,Oehtinské  spo- 
lečnosti za  788.000  r.,  prádelna  Kevora  sa  150.300 
a  prádelna  epoL  Petro  vské  bliž  Petrohradu  aa  900.000 
r.;  ▼  Tyeraki  gnh,  Tynikala  f^ádelna  Ejtalinora 
TTvdK  Týrobon  za  982.000  r.,  prádelna  ▼  ZarorovS 
(ůj.  YyKnlToloikélio,  Šilo^a)  aa  660.000  r.,  prádelna 
▼  OfitalkoTé  (8aTÍnýeh)  rýr.  la  MO.OOO  r»  a  ve 
VjrSnim  Yoločkn  rJarmáko^oh)  la  150.000  robliL 
V  Ja  roslavske  gnb.  bjla  jediná  prádelna  j^ 
T  JaroslaTÍ  lamé  (epelkorá)  i  rfr.  za  760.000  rob., 
£ston«ká  pak  prádelna  f  yýr.  za  1,704.000  rob* 
stoji  T  Krč^nkolmu  bUi  Nanry.  ^  fi)  Meú  tkal- 
nami  mělo  18  tkalen  t  gnb.  Via  dimirské  yy- 
robn  ▼  oennostl  meii  100—840.000  r.,  s«gmána  ▼ 
ů{.  Vladimirském  tkalna  Bazénová  ▼  J^vrovS,  ▼  ť^* 
KovroTském  tkalna  Koknikinýeh  v  Leinéyi  (aa 
840.000  r.),  T  PercjaslaTl  tkalna  Gladkovýdi,  ▼ 
Suji  8  ftalny  Kalnžskýcb,  Ijerentera  a  PosjMnai 
T  posadé  pak  Voznesenském  2  tkalny  Garílina;  ▼ 
Ivanoté  (i&j.  Šm'ského)  milá  tkalna  N.  Galerina  a 
Sadčiná  výr.  nad  100.009  rab.,  ySnzdali  pak  tkalna 
Koknikina  yýrob«  m  811.000  rablů.  V  Kaluš- 
sk^  gnb.  m«la  jen  jediná  tkalna,  totiž  Bjaboiin- 
ských  y  Čntikové  (ťjj*  Malejareslaveckého)  yýrob« 
na  100.000  rab.,  y  Ko  strom  ská  guh,  vSak  10 
tkalen,  zejména  y  új.  Kineženském,  totiž  Konoya- 
loya  T  Bonja^ácb ,  sa  878.000  r.,  Morokina  a  D. 
Mindoyskébo  y  N.  GalčiBe,  pak  A.  ifiadovskáho  y 
St  GalČiie;  ▼  témž  újeadé  b^a  jeité  podobných 
rosměťiy  ticalna  Razorenova  y  TMiné  a  Koneya- 
loya  ye  Vonjačce  252.000  rab. ;  y  ^.  Nerechtském 
ttalesá  se  yelká  tkalna  ve  FroloTce  (Skyorcoya)  a 
T  Mostilfti  (Qerasimoya),  y  új.  Jnijeyeckém  pak  2 
továrny  KrasilžČikových  v  Bodnikáeh.  V  Moskev- 
ské gn  b.  nalesá  se  v  Moskvé  samé  7  velkých 
tkalen,  zejména  Popové,  Morosova,  Lazarova,  Bab- 
kiaa,  Mnravjeva,  M.  Solodaikova  (za  319.000  rab. 
▼ýr.),  pak  A.  Solodnikova.  V  Rjaaaňské  gnb- 
jsou  v  Jegorjevffku  2  velk^  tkahiyi  lUreora  a  Ku, 


ím,  hitřwktA  A  ibfcáitti  řMkfdi  itbMuiif,  iliMá 
ie,  %e  "reikera  camiost  hh^rfr.  bstisěiiýA  látik  iw 
Rusi  60,844.6d«  mblft  »hitllf«  m  U  Mé  harhOtU 
látky  Mikem  t  808  mkroáůch  rMBěaého  dnfan  adé- 
láysjL  PHkmysla  baTlnénéma  fMloii  »eiá  vteau  prá* 
mjtlj  ruskými  předitf  míAo,  ktcréi  tím  p#yii>iH 
bade,  &m  viee  "rýtflfiek  KAvkavké,  jmkoi  I  Bmchar* 
áké  bsrlny  raroste,  ktdiýi  sejméfta  k  tomu  tpAso- 
b6n  JMt,  ▼  ro^odných  kríBáeh  bsvliiiný  prímyil 
řoáký  od  TStíňch  pobrom  aadioTati  a  jej  ttoSafi  sa- 
mostatným od  Ameriky  tifimti. 

7.  Výroba  papíru  a  seUTlilá  s  tím  rýroba 
čalonuft,  pak  rosL  sboži  a  Iměteiiíiiy  papíroTé  a 
karet,  proTOsaje  se  na  Éasi  Tětlím  dOem  y  malýdi 
sárodech.  Po^  viecfa  sáVodft  tolio  drnhn  obnáisl 
r.,  1865  re  vli  imperfí  188,  a  ěekoš  ▼fiak  na  vlastai 
Bus  erropskoa  184 ^padalo;  osCat&í  4  nalesaly  se 
r  Sibiři,  aejména  2  r  gub.  Tobolské  s  yýrobon  sá 
697 ť  mb.,^  a  po  jednom  t  grab.  Irkntdsé  a  JobIboI- 
áké  s  rýroboa  za  270  a  4200  rublů.  Cennost  yf" 
rtoby  reikerých  tovarů  papirotrýdi  páď  stát  róSaSk 
na  9,140.862  r.,  a  Sehoi  na  l^bíř  toliko  11.447  r. 
připadá. 

'  a)  KsjvySSfm  e^sl«m  ť^SastŮnje  se  t  této  yfÉfňA 
gnb.  Petrohradská,  kteiái  mSla  i  r.  tO  fiOnrik 
8  yýrobon  sa  2,048.079  r.,  «ož  Sini  15*9%  vlléoti  si* 
Vodft  a  88*3%  váí  Týroby  ve  vlastni  íasperiL  Po  ai 
náslodnje  přirozeným  pořádkem  yéci^  JeidcoS  odbyt 
pap&u  a  zboží  pj^írovéHo  t  hlavní^  'm9»te^  ne^ 
jen  v^dy  velice*  živý  jest,  nýla#  a  niob  se  sprostřed^ 
knje,  -^  grnb.  'bíoBk^rnkĚLi  jejiž  výro4>a  obná- 
lěla  564.775  r. ;  skoro  týckž  rozměrův  eosiAnjo  vý» 
roba  V  Livoáii  (9  fab.  s  výrobou  ■a'545.898  r.% 
^ak  v  gfnb.  Kalnžské  (15  íkb.  S  výrobon  Ba  549.106 
mbHk),  znavná  je  iéá  výroba  papCrn  ▼  gnbernll 
Penzfnské  (869.900  r.V,  jaklioK  ta«6  jéb  4  fšMMff 
(Sltá,  pak  Ý  gjah.  JaroSlavské  (7  firi).  s  výrobou  ta 
446.875  r.),  f  giib.  Tolyňslré  (9  íkb.  aá  %2l.898  r^ 
k  V  'gi^.  WeHské  (4  -n  výrobofei  HA  20&987  -ij 
Ptei  100.000  h  výroby  mSír  JeStS  gnb;  Vkifimir- 
ská  (v  9,  ^br.),  ffub.  Eurská  fte*  4  Mn)  «  (Mov^ 
sk^  ^   8    hib.).    Bšpíroviho    dhk>ži    sa  víoe  než 


lOT 

ftlMNS^^řw  vyfibjgj  pih.  V^ilfigQdská^  (f^  $'^,  VJM' 
ská  (▼  ll)i  K««ir9ittlká  (d)^  'fiamboTC^i  /  (1;K  i:tíGr/ 
tiká  (8)rTid8ki((8X  ČemigOYflliá  (^  Mh.)...  Y  gqK 
Ayohkiigeiaké/  vá-ttr»cb»áfl:4  BdssftraliHjry.  Jdka^x 
lÍBMi&YÉkm  JI  9vmi  DokiekéW] .  T<^*8ka^  v  gnb<  JB^cv 
veiwké,  Minskór  OlonScké^  PoHartki^  Bskova^ 
Samsralié  «  ^Saratovsk^  y  Xftvrii  a  v.gjaW  Cherr 
•oBské  ifeeni .  židttých  fajinik  oa  iboši  jmpú^véf  ? 
éiliatiiich  g«b.  eTfopské.  Rnti  oedpsafa^le  ?ýJH)^a 
mk4e£  fiOuOOOn,  ano  diíži  le  rétřim  4ilem  i  ^ 
S^iOOO-t.  ceimostl.  '        i  « 

b)  y  rtat  7i>4iiik«i  tialofeá  m  .32  slnbrik  i^^ 
na  Qvédaaýohi  k4iěréi  papkil  ▼*  eenA^tl  za  ykJEi.iie^ 
^aOOO  niAiafl,  ifytábély.A  toliko. iLo  goJ^  Volo9K)»4r 
aké, .  Vladimlnd^, .  yt>lyB«kéi^  i^akiáifrk^.  ymkmr$iké^ 
Oťlovskéy  P6i|ziiieké)  iXambovdnié^  Tmléc^  Ja^V)»l«l»^ 
■kéý  Tveriká,  4iot  Xiivonte  *  '^etr«bradfkés|r^b.,.|>llik 

kifl#éj^  si>}iiiíé|ia  ,!|ai yieie  než^ lOat OA.  i^pl)H^  jfixéM- 
Jy,  jfloit  i^odj-a  Tu  Jléiíaria:  ▼ ,  .TrojicefeKftí»drp7jtó 
^.Medyndefilii»Yjg#>;  KaiiltíÍ9ké,vM  a6^00a;ík)ía4^ 
v^od.  Ba«oot>Ta  y  -QňttaiMké  (iljw  .il^lwskolirúb  .."OvlP;^, 
pivbd  Ser||)^va  V  P«i|^.(«a  2eiiOO0  H  ac.Sidof^ 
va. -bHši  l^eitfj ^iv^ ,  Jar<8ilÉ^d^.  ^b..  ap<^l^Týi  aávó^ 
T  Ugliéi,  T  Livonii  spolkový .  'jfeávod:  W-.  Š^éV^Aki 
kllž^^Bi^^  ZrMté  d^U^jaOvtř/Tidlké  pgipimX.y  Pe- 
inlkhLáh  a  ¥&k«U  j«ko^.  ;<9),  ^aÉ«nl .  tuinii  «srl^ě.ur- 
aiká  pápilxia  yai^mQiýwb.<>yéll$fÝikér^-^oboii,aa 

V^  ttil  rOf  aá.T«drak^j<»y>^:fl|»4l^a<w^  T  F^kcOvol^^ 
^  Týrtibaii  «a  ajD0.OO0.r»)|  pakipl^pny  ^KiA^«»Y|é 
▼>  AleioňlbdtQfffké^  N«tbeko^  V.  Anaoio^ě  4  Bo^er- 
•ai  ReiMNra  t  JdU>eiké  a  Pe&atkiaýidx  ▼>  J^isnfp 
AOr,  OMatuft  pmettj4xT9^tSi;r|Mipínijr  JEu«k4.7aiiiiSB 
ca^poiiuM^íi./voiiÁlQb/^anebo  |p#r4ifik'  tte^  í.^vMJi 
^bec  idokooidé  proatí^edkj*;  ir^iivb^*  >Z^  jinýeh  a4- 
•voditna  abaii  pia^rot^je  $¥Uité  pamittiý  jiávio^ 
^  Týrftbtf  kaMí  y '4^x«ttjďf^8k4,  ^JMII  P^tr^^a- 
da,  |Eteifi,á4)liUui]ybn  ďji3Mli«e»jBA)e«e;ijBfty.Ap(^  j^^ 
a  ^bO' zboU  .kaiá<o»tSQS  m  899UK)0  rv  T^ibi 

»:  Při    IwuMtostk   iW^^imícb  a  mim  i  Jftí^ed- 
■iak,  aápadniĎh  a-  tfíi^inf^h  jrubemli  rnal^oh  ia 


léitté  sáDá^fluáAi  nuUMbo  mnoMri  syláifi  sel- 
ského obyTSteiitra  raského.  Rosnérf  této  živno- 
sti daji  86  oviem  jen  s  výrosu  dřiví  a  rosliCaýQh 
jiných  lesnidi  plodin,  jako!  i  i  Tmtí^íbo  obehoda 
s  nimi  a  ^o  konsamee  místní  posouditi,  k  demni 
Oviom  podstatných  dát  so  nedostává.  Poknd  se 
vlak'  řesání  dřev  na  pilách  déje,  a  obdSIAvání  je* 
Jich  roBli($oýin  sávodftm  nebo  V^lfm  řemeslmckým 
díhiám  piHpadá^  nalesajl  se  t  stát.  re^n.  Čišená 
data  o  vlastni  imperii,  která  se  též  k  eučhé  pře- 
hoňce  dřeva,  t  j.  k  pálení  smolj,  dehtu,  fterpenti'* 
mi,  poknd  se  5^  ^úte6né  debtám^  nabývají, 
^rirtahnje.  T^i'  tabelami  v^aey  obsain^i  táto* 
▼eň  v  hromadé  výrobn  tmhWských  a  parketníob, 
ýak  sonstmžttidcýoh,  rohošn/eh  a  kaučukových  sá- 
vedftv^  jakož  i  čis^eti  nafty  a  plytiárwa.  Dle 
niiii  nalézalo  se  r.  1695  v  imderii  ,258 '  sávodAv 
na  se^é  neb  řeené  a  pod.robMávání  dfbva,  jtjichž 
výroba  na  4yl 34.141  r.  se  cení  (v  B^t&i  s  toho 
^en  1  sávod  v  Zabajkalské '  oblastí  s  výrobou  aa 
-941  r.).  Mvodftv  vyráftéjících  prostředkem  indié 
f^MiěiSkj  dehet,  smolu  atd.  ěíta  stati  ročn.  846  s 
^ebou  aa  1,184.030  mb.^  «  Sehož  by^  t  ^biři, 
laejména  v  gpnb.  Tpbolské  3  sávody  ^  |ířiBnanon 
y^bod  za  948  ťbl. 

^  '    a)  Y  19  gr^bemileh  '■  evropské  Rusi'  není  dle  tkt- 

Kttž  pramene  závodské    výrob j    dřetěn^o  aboii; 

jlou  to  <ii^lem  zvláltS  štěpní  gnbenife,  ade  i  nikte- 

'¥é  chudBínalé^ystfédernské'  ffubemie,  ae  aápadnieh 

"^ak  ^b.  VMenslíát  Qrodnenská,  Kóvenská  a  Minská, 

t  kterých  větilob  závodů  na  obdéláváni  dřevst  n»> 

'nf,   anébO'  které  pro  stepní    pováhn   svoo   tohoto 

"prtmyshi    vůbeo    miti'    nemohom.^  HlAvně    vyniká 

títtto    pHhHyslem,   pokud    táv^důitt    připadá,  {nro 

velikou  potlebu  btavního  mSsta.  a  snadnost  yýW 

'ZU  do  říle    Ipo    moH    gubi  iWobradtká,  kferái 

«fiala<  r.  ÍSŮ6  43   ftibrik   toho  dmW  (wviem  pil, 

>ak  pstrketoyýt^^  nábytkových,  tmUářIkýek  «  pod.) 

ei  vykazotaly  Výrob^cí  aa  l,7«fi:33e  rub^    V  Liívo- 

tiH>  3  lávodů  na  obtiéMváiií  dřova  s  výtfobou  za 

^eclO.lBÉO "rub.    V  f^ob.  -OtonSdté''  pák  p»o   bliahost 

retfobntdtt  a>  sba&oit  v^^^u'  19  iávodů  •  t^ 


í 


rm 


bon,  latSlS.^Ctt '«dblft»  y  gúk.  NOTahiiiátké  i  po^ 
dotaiiýíd^  pfii^iD<  81*  eávttdA  s  týrobion  SOd.M€  fu 
G»b.  Araduiiig6lftká»  Irterá  mi  vůbec  soa&ý  vý* 
Tos.dř^  «  dfarinébo  aboii,  čiUla  7  dLtodů  s  fý^ 
robou  za  410.967  rublů.  Závody,  téchto  tři  ^b4 
JMA  oÝlem  hlamě  pily^  kdežto  v  obvoda  městské 
spriTy.  Odésaké  nalejsaji  se  d  závody,  t  gub.  Cher* 
sooiká-  2  závody,  hlavnS  nábytkové  s  výrobou  za 
187.000  a  120.000  r«  Kromě  gab.  Jaroslav^é, 
kteráž  měla  17  a  gub.  Moskevské,  kteráž  měla  24 
lávodft  téio^  kategorie,  evěem  trahlářskýck  věaioli 
dílen,  nedosahuje  výroba  lávodův  nábytkových^ 
ttuhlářskýcb,  soustrnži^ekýab  atd.  v  žádné  guber** 
aii  juidcé  80.000  r.  cennosti  tovarů  každoro^U 
belovenýeh,  jakkoli  jsou  gubernie,  jako  Kakižská, 
Kostromtká  a  Permská,  které  jich  i  přes  10  mají 
(zejména  12^  38  a  18  dlvodův)^ 

b)  Dobýváni  dehtu,  sm&ly  a  terpentinu  dlje  se 
v  uzavřenýák  labrtčnýeíi  lAísinosteeh  hlavně  v  gulu 
Koatroiteké,  která  měla  r.  1886  186  dUen  toho 
drtilH^  jejichž  ^roba  vSak  jen  na  88.222  n  se 
pá£la.  .jĎetnějěf  dehtárny»jsetu  jéStě  v  gnbj  VoW* 
godtké  (BS^-s  výrebou  za  UMO  h),  v  gúb«  Pérair 
^é  (82  s  výiío^u  za  7.O00  r.),  gub.  Vjatské  (il5 
8  výrobou  za  45.000  r.)^  na  Volyni  (též  16  s  výroM 
bou  a^  2r7^0>  r^ý  v  gtih;  Mtuiké  (11  ■  liýroboa 
sa-22a0OO  t),  rgob.  Ai(óhaDg^ké>(6  za  48.600  rj). 
yýroba]  dehtáírea  v  osftatuiob  f  nboniich,  totiž  y 
gb-TUeniké,  Vitebské,  Tládimirské,  Orodeaské,  K» 
Miňfe»ké»Kaiužsk;é,MogUévsl^é,  Nižehradáké,  Novéhrad* 
«ké,PedolekéifkikoTzké(  Smolenské  a  TveitekéjJalDož^i 
výroba,  rafinomi^  nafty  v  KerSí  nedoetnpii^e  nikdeŽ 
canÉfeosli  10.000  r.  Souditi  viak  z  této  skrovné  vý^- 
rdby».«ám>dáv  na  v^bo  dehtu,  tei^ntinm  a  pod^ 
na  JiUi8Í,TbýJe  by  oVSem'  zcela  .omylné,  jéHkež,  ják 
▼ýie  ^^pmieauto  (pM'>lesnimhospodářetW),  průmysl 
žento  tesměs  -  v-  iztiaSďých  rozměrech,  zvláH  v 
eererni  a  zá^ad^  Buei  sa  pM^btúe,  oViem  Ide.v 
0tevteiý«b,taMÍétno8teehis«  d^eí  tady  pOplatiLu  án* 
jitlSnéintf'  4gild#eéniii)r  napadléháb^  Zvláitni  máste 
'Mobt^e^eobě^^V/téfo  IcMe^ofifteávodii^etrohtad;  r 
Jíterémž   se  tři  ústavy  plynové  nalezaji|  kteréft  fA^i 


no 


«m  obvócbiéiii  k«i4hi>  a  ca  90.000  r.  t^«c^'tiký> 
do  roka  vTrábéjf ,  oi^dž  M  kfOtnS  4^Mi  déhtářtn 
Pietrohradská  gub.  t  téio  řmdé  sÍTodA  •«  ^výrobou 
Eft  774.000  r.  objevuje. 

e)  KejvStSi  pily   na  Ruii,   kUréá   sa  rkm  Biá 
100.000  r.  dřev  4o  roka  sdéliji,  Json  dle  tlMit.  rodn. 
▼  gnb.  Arcfaangeiské  pfU  na  foee  Majmakto, 
plUi  Bélomorské  společnosti  a  Scfaolse    i  Klarka  (v 
4i.  Archangekkém);  t  Petrohradsko  gtib.  pila  moř- 
SKého  miáisterstra  v  Krenstadtii,  pila  BoiMutlákilm 
pii  řece  Oehtě    a  piia    Shseosoya    v  Stovkové  na 
leee^  Lase   (új.  Jasubun^ého  aa  ftOO.000  r.)^  ▼  LI* 
tonii  sejména   ▼  Bize  pila   Mygeliho  (216.000  r.)  « 
T^ermanova  (sa  25^,000  r.),  y  OdSse  pak    ^U  AíB* 
aikovýoh     (i)a     Podolské    ,ětívi).  'Památný    |e   tSí 
závod   na    výroba     roaliéniiio  •  zboSf    t-  kam^^a  v 
Fetrók^adéy     mako^americké    společnosti    náležitý, 
kterýž  jeho  do  roka  aa  íOOjOOO  r.  v^rrábi. 
'  ■    9.  Od    slarodávBa  aljne  ruská    imperie    prů* 
myslem -svýsa    t  koženém    ibx>ži,   kterýs  jak 
na  veliké  bojnoAti  á^k^ík^^  avláltě  hovSaíko  a  sko«- 
poYéfaor  tak    n)i  bdjttoífti,  výbomé  jakosti  a  rosmar 
nitosti  třísla  a   bedlivé  í  skulené  prád  se  aakládá, 
a>  následkem  tobo^  jakei  i  od    značného    výrosm 
n»kých  koŽi  vydělávaných  za  branioi,  a  bespeSué- 
kot  odbyta   avmlř  vdiké  řiié  na  rozsáh)é>  rosáiěry 
dospěL    Poknd   pc&mysl    tento    závodim    popadá, 
éLiá  dle '^  stát  ročníka  2^9  fkbrik,  kteréž  r.  ISOé 
«a  18,848.126    r.  kozí  vjdéialj  a  Iraženéko   nboii 
iryribify.    Ovlém  še   sé  v   kategosii  tato   sabrm^ 
Bojen  kožebuny   a  jircbámj  a  dflnj  na  lakované 
kAže,  nýbrž  i  vStSi  dílny  řenenářskA^  nikavidkář* 
skéi    koátoinkké,  ano    i   klibován^«    S  vdlkerAe 
žisla  roi^čnýoh  téchto   sávioi&   pHpadá  na  avrop^ 
HEoa  část  vlastni  imporle  %&e7  ČiU  90*1%  ^viack,  a 
výroba  jejich    obnážela  17,864.058  r.  t.  j.  92%  vší 
Tývoby.    V  Sibtfi  byb  r«   1866   216   koiných  lávo- 
dA  s  výrobon  aa   1,908.684    r.,  t  Kaikaiskiéai  b&^ 
uistnictvi  67  s  vývobon  aa  180.^4,  aož  ébá  V6% 
a  9*8%  fabrik  a  6^%  0^4  vU  fýrofay  ▼•  vlaM 
iipiieiU.  •  •  -  .  i    ,  '     ■ 


Tir 


tento  průmysl  co  závodský  ve  všech '  gfabdrnikilif 
ki«M  je(Baé  fist<mie<  KeJTStí^  je  týroba  rozli- 
^ttýdif  člbrik  itoho  dmha  ▼  g^nK  Fetr^liradeké 
(S^«M.Ol0S  iK.  r  M  fab.),  pak  ▼  Moekevské  (80 
fti.  }i  výrobou  Ba  2,40^87  r.>;  v»  gnh.  Kasaň^ 
tkd«  JkčEeř'  Tatarské  ^byratelstvo  zvláště  od^  dávna 
T  tomto  prftmyi^  sobě  tíbaje,  je  6S  fabrik  b  vý* 
robMi  la  1;8S1.07O '  r.,  v  gnh,  Karské  47  fab. 
t týveboii  aa  M3&*®^  i*-;  ^  ^tib.  Tver^ki,  kte« 
MS.^Čfieá  .101  Mrikn  (nvli^tS  v  TVeH,  Ostaikiyvé, 
JtíOuiy  ykáoSkvL  ■  a  jinde)'  doeakije  výroby  skoro  la 
1  flítt.  mb.  >(nr«íté  9>00.916  r.),  ffabi  pak  Kain  £- 
ftk&  (i5  Mk),  E^0trom«ká(»7fkb.),  Nižehrad^ 
iki  (SdO  fiab.^izviéSte  v  Aiřaamasii,  Hišnín  a  Seme« 
aor^,  gnb,  Permabá  (1^5:fabi)  a  Tulská  (SO 
lib.)  r^aanji  každoroční  výrobu  ko£i  a  kožeoýek 
tovErů-wavvíoe^n^éi-V^  ma.  r.  Přes  lOOcóOO  raWů 
ebttákl  jeSt^'  výroba  k«2*ýcb  aávodů  v  gnbeniK 
VladimirsM  (t&  závtodft  flvUStě  v  Marooii),  v  gub. 
VJatsbé  (64  fab.  s  výrobou  aa  vlee  než  391.000  r.)^ 
v  gab«  ÍKovgorodské  (2t  fab.),  y  ^b.  Ovlovské  (3Í 
fab.  f*  výroboti  ca  482.000  r.)  v  gab.  tpekevtM 
^  m  892.000  r.)  vigiá).  Rjaeaňaké.  (2»  «a  381\00e 
r.)^^8indentké  ^^44  fkb.)  a  JaroalaTské  (49  £  fab.); 
áorf^bednicb  ^bemli'  mají  ■  pddobnS  vjaokou  vý* 
rob«ii|riib.'  Orenbortká  (90  &brik'  s  výreřbou  aa 
27a«00O  r.)i' Samařská  (42),  ^aratovská  (iil4  s  vý^ 
r^oti:  aa  892i000  i  r.)  a  Simbh-ská  (27  lab.),  ■  ^ 
aich!  Kijev^ká  (40  ftib.  «a  815.060  r.),  Peltavidcá 
(8-fkb/  a  výre^  «a  203.000  ť.)  a  ^katcrinosU^- 
ftká  í(6  fab«),  eorž  oviem  ve  sbodS  a  kojnoiti  do- 
bytka ^  téefato  krtijin^  fertdji;  ae  aápadnioh  vyni- 
ká* raaMlijSi  výv<d»#«  toliko  ^iubská  (72'íiibO,  t 
baltických  li^oate  (2  iUb.f  výrobou  ca  224.000  f). 
řiea  50.000  r;  výr^ý  ma|í  átné,  klavn^  ale  m^lé 
aáv0i(f  fab,  Artltang€Íideé  <I74  iiA).)i  na  Volyiá 
(tti),  t  /^b*  Vologo<ÍBké^  jr  gab.  Voroáftžská,  Mb^ 
gfilavi^é  (114  ^vodfl),  v  giibi  Pénainskéi  v^Tsvfii, 
^-igub.^  CHarlnmM'  a  CbémoiMké.  /  V  -odiat&fék  It 
^mmiieli^bfiáii  rýfibba^kožnýeb  aávodft  vesměs 
jftfá  m^.OOO^  «o  vitSim  dilem  po&  20;000,  v  Baii^* 


712 


ittbíi,  ▼  těmi   Doaskébo  vójika  a  ▼  f  ili.  MUtké  i 
pod  10.000  r. 

b)  V  Sibiři  má  BcjfSai  Týrobn  fab.  Tob«l* 
•kát  sejméaa  město  Ijumeň  a  okruh  jeha  (139  sá« 
vodu)  1  výrobou  sa  853.000  r.  t  j.  64*6^/^  ^iach 
Báyod&  A  06*P/o  ^^^  i^^roby  tibiřiké;  t  g»ub.  Tom- 
•ká  byl*  21  koiných  lárodů  s  ?ýr.  sa  167.100  r., 
T  gttb.  Irkutské  7  g  rýrobou  sa  196.200  r.,  w  oblá* 
stí  Zabajkalské  14  •  výrobou  la  172  «00  r.,  ▼  obla- 
stí Somipalatíuské  li  s  výrobou  aa  66.263  rublů, 
gub.  Jeaisejská  Čítala  l6sávodů  syýr.  8T.700  r.,  ▼ 
oblasti  Sibiřských  Kirgisů  byly  4  s  výrobou  sa 
10.700  r.,  v  Jakutské  oblasti  toUko  1  s  výrobou 
sa  4.T0O  r.  V  Kavkasském  náměstuiolvi  má  ve 
idoŠDOsti  s  hojným  ^slom  dobytka  u  kočovníkiV  a 
iooisáků  gub^  Stavropolská  >  D«j?ioe  sávodft  (37)  a 
nejvétši  výrobu  (sa  161.471  r.).  V  gub.  Tiflisské 
bylo  6  sávodů  s  výrobou  sa  22.048  r,  v  gub.  Ba- 
kinské  20  s  výrobou  sa  3.466  r.,  v  Kutaisski  2  s 
výrobou  sa  3000,  v  Derbeotski  3  s  výrobou  sa 
400  r.    V  £kiviaňské  gub.    nosi  sávod&r  kožnýeh« 

c)  Staiistíoký  ročnik  uvodí  bos  roadéloid  na 
jakost  výroby  ve  vlastni  imperií  69  koSnýoh  ná- 
vodů (s  toho  v  Sibiři  6),  kAeréž  r.  1363  výrobu 
nad  40^000  t.  vykasovaly.  Předu^jii  s  nioh,  mévii 
totiž  přes  100.000  r.  cenÉosti  výroby,  néloaaji 
ae  v  g^bé  Vjaiaké  (v  Slobodském,  Aleksaodro- 
vá)  v  Ko8tromsk4  (v  SudisUvi «  Kokoireva),? 
Petrohradské  gub.,  setměna  v<  Petrohrade  sa- 
mám  (10),  svléětS  sávod  Zv^rkoya  (výtobu  sa 
341.000  r.),  BenardaUho  (sa  a60XMK>  ř.),  filaudera. 
Kusová  (239.000  r.),  démonova,  Sokova  (203.600 
e.),  BursinoylMi  (62a000  r.K  Jagorota  (241.000; 
OsIpdutaL  CU  m^  ^O  *  Viadiminké  spololaostíé 
Gub.  TvoT.ská  má  podobný  veliký  sávod  fcoi* 
ný  v  trikn .  (Dikova)  a  v  OslaBkovi  (Savhiýeh), 
IiivonlHB  v  ŠtabatMM  blíš  Bágf  (SektchiBná)» 
Moskevská  gub.  sejmena  v  Mo«kv6  samá 
sávod  ánvalova,  S^fronovai  P^  BstohruXina  (•  výv« 
aa  344w900  T.)|  V.  BMhmiina,  Šuvalova  (415.000  r^ 
«  Vorychanova,  w  v  újr  ZvnmgorodskéMi  národ 
HNifOKOT*  v  áíirelinč  .a  r  tB^»  m,  C^puohovt   pár 


713 


▼od  OfltáBCkVa  ^300.000  r.);  ir  gab.  Kalruiské  je 
veliký  iá?od)  koSný  ▼  laitatiiém  m.  Sndiinitt 
(ABiásova),  ▼  OrloTskégttb.  v  Belchové  (P. 
SaTOstÍB^  ft  2  bíy*  J.  Savoetina),  ▼  Karské  guhé 
▼eHký  závod  Siliaa  ▼  Kojrvkn  (výr.  za  450.000  r.)» 
v  Talské  závod  Vasilkevýeh  v  Tule  (289.000  r.) 
a  Sobbetina  v  Bilev6;  v  g.  Kaz aň ská  4  veHká 
závodgr  v  Kazam  eamé  (zemana  spolkový  s  výr. 
620.000  r.,  nejv6tSi .  z  Rusi,  závod  Príbytkové,  V. 
Paramonova  a  A.  lilippova),  v  Permskégnb. 
závod  Jeremějéva  ^v  Penai  samá.  Z  jižních  gab. 
má  J  ékaterinoslavská  veliký  závod  v  Rošto- 
vě (Bnrmiiia),  Poltavská  v  KremenSoga  (Post- 
nikora),  v  Sibiři  jsoa  v  Tjnmni  dva  veliká 
závody  týdiž  fOzmSrův  (Kolmagorova  a  ReSetaiko- 
vá),  &  d  jdité  s  výr.  nad  40.000  r. 

d)  V  jistém:  okledu  moino  ke  koiaým  závo* 
dům  též  přičísti  závody,  obdSlávajLci  Stě* 
tiay,  kteréž  při  hojnosti  vepřového  dobytka  zvL 
výziiam  pro  Rus  máji.  Větií  těchto  zavodiv  (s  výr« 
přes  40.000  r.)  byly  r.  1863  zejména  ▼  Moskvě 
(4,  zeiezi  nimiž  zvláět  záv.  Mamontovýoh  s  výr.  za 
176.000  r.,  a  Loseva  s  výr.  za  92.000  r.)f  v  gtŮK 
Tnlské  (1,  v  Tnle  samé),  v  gúb.  Pskovskě  (1  ve 
Vel.  Lnkách)  a  v  Čemígov.  gmb.  (ve  Yorookti,  Qr^ 
benikova  s  výr.  za  90.000  r.^ 

10.  Ve  vfii  Rom,  poknd  chov  hověz&o  a  sko^ 
pového  dobytika  v  znadnějSfch  rozměrech  v  ní  vystá- 
pQJe,  zůstává  vařeni  s  4d  1  a  ě.  loj  e  jak  pro 
potřeba  řiie  i  pro  vývoz^  tak  i  zaležeti  na  něm 
živnosti,  totiž  my  diář  štvi  a  svíSkařstvi  ve^ 
tice  rozlkřenaa  a  d&ležitoa  Živnosti ,  kteráž  i  v  zá- 
vodské  formě  sve  velikými  čísly  ss  jeví.  .  Roku 
1866  nalézalo  se  totiž  ve  ve&eiré  vlastní  impení 
v  hromadném  čísle  závodů  v  lojných  1604  s  výro- 
bou za  21,401.186 r.  Z  toho  připadalo  na  evrop- 
skon  Rus  1361  závodův  s  výrobon  za  20,109.809 
r.  (t.  j.  84-7»/o  víech  závodů  a  98.9%  vSÍ  výroby) ; 
v  Sibiři  bylo  jich  198  s  výrobou  za  1,291.826 
r.  (t.  j.  12'87o  a6^/o),  v  Kavkazském  niměsl* 
nict  v  6  45  s  výr,  za  27».618  r.  (t  j.  2*8%  »  1*2% 
vl£  ^oby>. 


714 


a)  V  mokutiiých  3razjD%ra4lt  j«viMleMlo 
prftmjil  crl.  a)  r  obds  liďelaýck  BiSsi^bii 
ittip^e,  kamž  kašdoKočaS  okromné  hukmMiI  éé- 
hytkě.  B  jišnick  a  výckodnick  gabwoii,  aie  i  sKa^ 
kazska  i  sáp*  Sibiři  na  pocážka  m  koni,  «  ktertt  i 
odbyt  loje  do  vtíFední  a  západní  Bwi  (jakoMoak¥a) 
i  do  ciziny  (Petrobrad)  prdatfeáknji.  Tak  JEátela 
zejména  gnb.  Petrekradská  (ei^iem  bL  Petro- 
hrad sám)  r.  1866  26  lojnýcb  závodů?  «  wft»  za 
3,568.566  mb.,  gub.  Mofkeyská  30  z  Tyr*  sa 
2,803.664  r*  ^oskva  sama  r.  1864  28  z  výr.  za 
1,904.074  r.).  Kromě  téohto  Tynikaji  značným  Tý- 
tiškem  loje  a  průmyzlem,  na  uSm  t^^LoáůDfm^  pe- 
▼  olžzké  gubernie,  zejména  gnb.  Samareká 
(96  závodftv  8  i^l;éškem  za  2,040.876  r.),  P  er  m* 
ská  (63  záv.  s  výt  «a  19,30.075  r^  a  Kazaši 
iká  (30  záT.  8  Týt  za  1,193.167  r.),  kteréž  mají 
znaěný  přebytek  zyL  hovězíko  dobytka,  j/e^  pre  vzdá- 
lenost  do  Moskry  koniti  nestaSL  Y  podobirfvib  raz<* 
m^reok  Tystopije  pr&mysl  lojný  jeit6  i^  giib*  Cb<r<» 
Éonská,  kteráž  mela  77  závodů?  z  výr.  aa  7f  2^843 
t^  a  vedle  toho  t  nuSztském  obvodu  Qdésském  11 
záv.  a  výr.  za  A11.624  r.«  v  kromaáé  tedy  99  záv« 
a  výtěžek  Ic^e  a  kjného  zboží  za  U84.267  r.;  v 
gnb.  Jekaterinozlavtké  čítalo  se  48  sávodi 
8  výr.  za  664.854  (k  tomu  v  městsko  ob«roda 
Taganrožzkém  5  s  výr.  za  81.037  Jc),  v  gubexnii 
Tambovaké  87  s  výrobou  za  706.383,  v  gu- 
bernií Voroněžské  76  záv.  s  Týx.  za  563.066 
r^  v  Saraiovské  36  s  výr*  za  564^3  r.  a  r 
Kurské  67  záv.  s  výr.  za  624.629  rublů.  Výtěžek 
loje  a  lojnýeh  tovai4v  těchto  11  gubernii  fioí  tady 
T  hromadě  16,140.026  r.  éiU  75-47e  vii  výroby  v  im- 
perii, a  fabriky  v  nich  30*7  %  vleeh.  Hiaimim  sídlem 
průmyslův  lojných  jsou  tedy  kromě  sídelnkdi  měst 
a  jich  gubernií  nízové  éiH  povolžské,  jižní  a  nad« 
itepni  gnb.  ruské,  fi)  Přes  100.000  rub.  eennosti 
má  výroba  lojového  zboží  jeStě  ve  12  gobomlíob 
ruských,  na  východě  zejména  v  gnb.  Orenburzké 
(64  závodův  s  výr.  za  295.000  rab.);  na  jihu  ▼ 
gnb.  Charkovské  (47  závodů  s  výr.  za  4fil«000  c.)i 
v  gub.   Poltavské  (30   závodů)  a   v  Tami  (94  lár 


715 

?o^  »  yýr.  sa  W^QO  fttb«>;  t«  Btředoxiisltýeh 
gub.  ůiastňnjí  se  vStSIisi  rownšvy  y  dobýfáai  • 
obddlá-vior  loje  gob.  Orlorflká  (44  láyo^A  0  výr.  sn 
913.0Q0  rab,),  Tolfká  (34  láv^  •  výr.  sa  361000  x.), 
Hižebraaiká  (23  sáv.),  JarotlAvtká  (I6ž  23)  aVln- 
dimiraká  (13  bít.),  se  seyerni&h  toliko  Vjat- 
•ká  (13  »&v.),  lé  «ápa4nicb  IdKn^  (S  sáv.)  a 
liTOuáe  (6  aáv.  s  výr.  la  294.000  rab.).  Přes  50.000 
rub.  eenikosti  mi  výr.  lojnýcb  xáreéft  jeStS  v  Besa- 
labii,  T  gub.  Kalužské,  Kijevské,  Kosáromské,  ▼ 
Kuiewl,  T  Podolí,  ¥  gub.  ^jasaáeké,  Bimblrské, 
Tverské  a  Červigovské.  Neimeaií  (pod  lOiOOO  mb.) 
je  ve  YUensk^  a  Vitebské  gcá).,  vMogilevské,  sHáStě 
pak  T  Oloaeeké  (1  sáved  s  yýr.  aa  1880)^  káeSto 
Areh^gelrt^  l^ib.  vidy  jeité  20  sít.  s  výr.  la 
3aiMM)  rtsblů  Tjkaaaje. 

b)  Velkýeb  sAvodŮT,  vf kaaujicich  .zejména 
.výrobu  Bad  40,000  rub.,  vy^itári  staL  ro2.  k  rokm 
1868  62 ;  mtm,  nimi  je  26  lojeráren,  O  aivodé.  n^ 
Bvi&sy  lojové,  11  na  stearinoTé  a  16  velkýeb  m^^ 
,dk>váá'MU  a)  Přes  lOOOOO  rub.  výrobj  2naji  neú 
lojevaraami  zdména  ▼  Petrebradeiťé  gub. 
aáved  Panera  a  Šagina  v  PetrolHradá  samém,  ¥ 
Permeké  gub.  2  sávody  Plě^anorých,  závod  Nu^ 
rová  a  KazaAoeya  v  Jekalerk]burka  (s  výr.  za 
734.000,  3aa000  s^  140.000  rub.),  v  új.  m.  Kaagnře 
závod  Kuzneoeva ' <sa  311.000  rub.);  v  gub.  St- 
rate Fské  závod  Mélnikovýcb  ve  Yolšsko,  v  Tul^ 
aJ^é  gub.  závod  Proohorova  v  Bělové  (za  264.000 
Tublft),  v  Odése  pak  2  závody  B&ijiyBOva.  /3)  2é>  záf 
vodu  na  svlčkj  vynikaji  zvláfitíí  výrobou  nad 
100.000  rub.  závod  Kateueva  (výr.  za  232.000  rob^) 
a  Žilková  v  Petrokradé,  pak  závod  Kendyhe  v  Odése. 
y)  Mezi  závody  na  stearinové  svíce,  kteréš 
jfon  ovSem  řídké,  ale  vesměs  vel&é,  vyznamená' 
Tigí  se  v  Petrohradské  gub.  Mvod  spoL  v  Nev* 
•ké  (s  výr«  za  1,900.000  rub.)  a  závod  Hoimbilrgra 
v  Jemeljanovce  (278.000  rub.);  v  Moskevské  g 
má  spol.  závod  v  Moskvě  samé  výrobu  za  52^.000 
tub.  a  druhý  též  Spol.  ea  400.000  rub.,  závod  Měl^ 
aikova  pak  za  242.0Q0  rub.;  ▼  ^*  Moskofském  je 
T^iký  závod  ^^L  Simofiiova  v  Cho^oSevé  s  výr.  za 


716 

586.000  rab.,  sivod  Moiaiiié  t  MtftíafiovS  dj.  Ser- 
puchovikého  s  výr.  m  132.000  nibm.  \  Kasaň- 
ské  gnh.  j«  lávod  Tolikých  rosmSrftr  ▼  Kuani 
aai4  (Krestova  ikorých  b  výr.  sa  929J^0  rab.)«  ▼ 
Odése  sávod  Rodokonakiho  s  yýr.  sa  S09.000  rab. 
a  v  AlbrícbtovS  t  ť^.  Pinském  (Mmaké  guh*)  lá- 
Tod  Botův  a  spoL  s  výr.  la  144.000  rablů.  á)  Roi- 
náhlé  mýdlová  my  jsou  ▼  Moikvi  airod  Kdbra 
(i  výr.  aa  210.000  rab.),  Nilihammra  a  Beake,  a 
Petrohradu  sárod  Šteinera;  t  Charkově  doaahi^a 
aávod  Pavlova  jeiti  výroby  80.000  rab.,  v  Kolomoi 
(gub.  Moskevské)  aávod  Tokareva  tká  sumy 

11.  Příprava  vosku  a  dělání  svící  a 
něho  saměstnává  na  Rusi  193  aávodá,  kteréŠ  r. 
1866  vykazovaly  výrobu  aa  2,337.227  rbl.  Z  toho 
bylo  v  evropské  Rusí  186  aávodů  (tedy  96.8%  vieoh) 
s  výr.  la  2,287.827  rbl.  (tedy  97-8%  víí  výroby), 
T  Sibiři  nalesaiy  se  4  sávody  s  výr.  aa  18.200  rbL 
(v  gub.  Tamské  2,  v  Jenisejské  a  Irkutské  po  1),  v 
kavka»^ém  náméstniotví  8  s  výr.  aa  81.200  rbl., 
a  to  vieeky   v  gub.   Stafropolské,  co  vlastně  niské. 

a)  Pro  roaiířenost  včeldřství  a  vella>a  potifeba 
svíček  v  pravoslavné  i  katolické  chrkvi  je  aviam 
málo  gub.  ruských,  v  kterých  by  aávodův  pod. 
druhu  nebylo ;  jsout  to  aejména  gub.  Árehangelská 
a  OlMiěcká,—  pak  g.  Yitebská,  Volynská,  Gfod- 
neaská,  Kuronie,  Estonie  a  gab.  Mhiská,  Mogi- 
levská,  na  východě  Orenburtká  a  na  jihu  Tarri^ 
Toliko  v  gub.  Jíoskevské  má  tato  výroba  ae 
snadno  domýěl^iýdi  plíěin  cennost  cna£něJSí,  totii 
aa  583.278  rubl.  (v  10  fabrikách),  jako2  i  v  gub. 
Kur  ské  (19  fabrik  s  výr.  aa  477^709  rbl).  .Přes 
100.000  rbL  výroby  vykasují  gub.  Voroněšaká,  Ka- 
aaňriiá  a  Permská  (s  8,  9  a  5  fab.),  přes  50.000  r. 
gub.  Charko?ská  (87^000  rbl.)  a  Yologodská,  kte- 
réž se  neiblíie  jeitě  dotykaji  gub.  Vladimirská, 
Kijevská,  Níšehradská  a  l^ovgorodská,  mizíce  přes 
40.000  rbl.  cennosti  výraby. 

b)  Meai  velikými  aávody,  jichž  vyčítá  stal 
roč.  11,  au^ideh  přes  40.000  rt>l.  výroby,  aaslnhnjí 
zvláitniho  poviimnutí  2  aávody  Protopopova  v  ICo- 
Skvě  (8   výr.  aa  217.500  rU.),   aávod   ▲.  Tobkoih 


717 


idkoya  ye  Vaftáoh,  4*Mo8lnftkého(«a  188.000  r.)f 
T  Knnké  gah,  pak  iivúá  Comičeva  ▼  Jaalrebavě 
(8  Týr.sa  288.000  thl)  a  zirod  Mačorina  ▼  Miehaj* 
lorakém  (ty.  Bélgorodského). 

12.  Průmysl  sklářský,  jakož  i  přibasný 
jemu  průmysl  porcelánový  proTOznje  se  na 
Bnsi  Tybraáné  oyiem  prostfedkem  sávodski  práce, 
nemá  vlak  ani  vshledem  ke  skla  aniž  ▼sbledem 
k  porcnlánorémn  sboXf  takových  rosmtrův,  kteréi 
by  k  ohrmienf  po^by  obon,  avláitS  pak  prvního 
druhu  tovarů  v  imperii  stavily.  Statíst  roo.  nvodi 
k  r.  1866  po  vSi  imperii  249  hati  skelných,  zrea- 
dělen  a  fabrik  na  porcelán  a  fayenee,  kteréž  mSly 
tehdáž  výr.  ta  6,041^286  rbL  Z  toho  připadalo  na 
SiUř  21  sávodů  (výhradně  skláren),  kteréž  m»ly 
výr.  sa  84.488  rbl  ;  s  toho  bylo  12  skláren  v 
gnb.  Tobolské  (s  výr.  sa  88.600  rbl),  6  v  gnb. 
Irkntské  (s  výr.  za  85.800  ibl.),  2  v  gub.  Jenisej- 
ská  (s  výr.  za  3.700  rbl.)  a  1  v  g^nb.  Tomské  (s 
výr.  la  8.894  rbl.)  Y  Kavkazském  námSstni- 
c  tví  nalézal  se  toliko  1  závod  v  gnb.  Tiflisské  t 
výr.  za  6600  rbl.,  za  to  mSla  vlastní  Ras  227  záv. 
(t.  j.  92.8%  vžeeh)  s  výr.  za  4,960.86^  rbl.  (t  J. 
98*8%  vii  výroby  ve  vlastni  imperii).  Průmysl 
tento,  jakkoli  k  dobýváni  nezbytných  dílem  před- 
mitů  pohodlnijliho  života  lidského  pracuje,  nemžl 
posnd  žádného  místa  v  18  gnb.  evropské  Rosit 
zejména  ho  nebylo  v  gub,  Areůuagelské,  Astrachaň'* 
ské,  Bessarabii,  v  gnb.  Voroněžské,  Qrodenské, 
Jekaterinoslavské,  v  zemi  Donského  vojska,  v  gnb. 
Kovenské,  Knrské,  Minské,  Oloneeké,  Orenbarské» 
Peltavské,  tíamarské,  v  Tavrii,  Tnlské  gnb.,  vChar- 
kovská  a  Ghersožské  gnb.,  pak  v  Estonii  a  gnb* 
Jaroslavské,  tedy  ve  větžinS  západních  a  jižnfohi 
jakož  i  nttterých  stíFedních  a  východních  gnb., 
jakkoli  v  severních  a  západních  lesní  prostoiy  nad 
mim  rozsáhlé  json  a  křemen  v  naplaveninách 
hojně  se  vyskvtcge,  jižní  pak  gnbemie  dostatek 
sody  i  kamenné  ni  li  mají. 

a)  Největií  rozměry  vykazuje  tento  průmysl 
v  gnb.  Vladimír  ské,  kteráž  v  86  fab.  svých 
jAdittá  výrobn  nad  1  mil  rbl  měla  <nr.  za  1,074.046 


718 

fbL);  po  ni  má  ▼  Jeélné  guh*  l^ettohttíAěk^ 
prwnyvl  rtklářský  a  porcolánorý  jeitě  výrobtt  nad 
>/i  ma  rabi.  (orčHS  68^1.406  rbl.  t  16  stá^dech), 
kteréž  roBmSry  0T8em  ivýlenoii  potfet>óa  ^ottf 
▼vlkomiit^ďra  se  objasňuji.  A  vXak  igfab.  Bja- 
Mňská  a  OrloTská  přibaia|í  se  k  mxhm  ^bef- 
nSiflDí  moeaoflti  výroby  iré  potad,  pokud  oiia  ▼  10 
fab.  ca  491.364  rbi.,  tato  t  8  fab.  sa  44<^.t00  >bL 
zlenilého  a  porceliiio?ého  sboií  vyrábi.  V  I«i- 
Tonii  nalesá  se  12  sárodů  obébo  dnAm  s  rfř^ 
ta  S89.464  rbl.,  ▼  gab.  Tveřské  pak  11  b  Výf.  sa 
241,112  rU.  Nad  ÍOO.OOO  rbL  éeimesti  má  i^reba 
skehiýi^  kati  a  fi^,  poToelanorýeh  JeMS  v  gtib. 
Yjratské  (7  fab.),  ^  grnb.  iíáfeáňvk^  (9),  KalmSská 
(6),  T  Moskevské  (14  sa  184.000  rbl.),  v  g^iiernil 
Mo^evské  (8),  Niiehradliké  rs)  Novgbi^odská  (9) 
a  Smolenské  (8).  Fřes  60.000  rU,  výv^bý  yykk- 
Evjí  jeit$  gnb.  Vológodská,  Peficinska, '  Pemská, 
ČfensigovBká  a  Jaroslsvská;  velmi  skn>viiá  výroba 
skla  a  porcelánu  (pod  10.000  rbl.)  je  v  gc^  yi- 
lebské,  v  Eéronii,  v  Podolí,  ▼  IVimbo^acii,  avláltS 
pak  T  Kostromskn  (1  aáv*  s  výr^  sa  900  rbl.)r. 
Vůbec-  je  ruské  sklo  eo  Ao  Sistotf  r^íSlm'  dfléitf 
poiada  za  výrobky  skél&ými  v  nSkt^rýcb  zemfch 
západoevropskýdi ,  oedobné  pak  i^lo  fe^i  y6tiíi 
vlnÍMiiDst  a  nm^ost  biaviiě  jen  potud,  poklaď  <• 
iftnydftv  blíže  hlavních  m$st  položenýdi  pocbátf,. 
cóš  cirikeAi  též  o  porcelána  jdatí. 

h)  Boka  1^8  éltalo  00  v  evropsko  Bttoi  81 
vitlick  i^vodftr  (s  Výr.  nad  40.000  rbl.},  metl  ^' 
vM  bylo  13  M^mnýth  hutí,  8  zi^řodftv  láa  bfon^' 
8raé  a  osd0bné  sklo,  8  sn*éadelny  a  7  fab«  p«rtte- 
láuwrých,  1^  Mezř  nejvétí^  sklemié  hiil$  («cití»  v 
výr.  M  lOOOOO  M.)  tdMtL  sketna  G^ebnéta  ▼  Li- 
pové néduMo  Petrohradu;,  ps^  tářo^  Kostere^ýdi 
f  LeuelftevS  dj.  Pokn^vského  (VlaiHmírské  (gián, 
tfvýr;  la  881 700  rbL).  Osttiln6  brf«y  vé^^Vlaáhnínká 
gíttt.  8  fávody  é  /výr.  ni(d  48.000  fM;,  v.  Petvohrad- 
«ké»  Rjazaňské  a  Orloyské  2,  t  ftaniíkiké  firnb., 
iMžebnMLiké,  Novdinidiké  a  'fiverski^  pe  1  závoda 
t8ekti>  rogmSirftv.  Jako'  vzorný  ústav  skelný'  můier 
Pft^povaKévsti   cfiiaBský  aávod  v  Pistfiokfl^,  kterýs. 


719 


Té  M69  i^«  w  iOiOOO  rbU  m8L  /9)  Z«  dsrtM  itt 
brouiené  a  oedobné  tklo  uálemaXý  m  4 'v 
gul).  Tl^diiiiirslié,  svláitil  r  ťgu  Ifoleokorritlm  a 
Saďog^dskfalv  for  1  pak  r  gah.  Tvanké,  Smoléir* 
Aéý  Oiii9faUé  a  PeaBiniké.  NeJ7«tSi  a  nich  byly 
aérad  Maloera  ▼  Djaitkové,  i!^.  Bijanskéba  (Orkr. 
gakv)  1  leýř.  aa  215.600  pM.  a  aáyod  Mdéova  t 
CkAjerriié  úý.  MJsknkovfkéko.  y)  Meai  yětSimi 
aireadolaami,  jÍAhš  ae  naleaaly  2  ▼  Bjaaašské 
gvdx  a  1  T  Liroaii,  ttoHUI  atiáSt  aroadalaa  Smol* 
Jaateoita  T  SHeí,  lí^.  Spassftého  Ejaaaňská  ^ab., 
kÉsrái  mUa  výiv  aa  1791700  rbL  •-  cT)  Z  ^tSiok 
po<vo«lán<OTýck  fabrik  byly  2  y  PfattiobnididKA 
a  Ma8ke«»k&  giribi.,  a  1  ne  Tladimkradié,  Kijairaki 
1^  LiiWMké  |;t^  Zejména  méUa  fabrika  KnaBeceH 
▼á  y  Dreilingsbattilla'  bliž  Rigy  výr^š*  Í49.600  r., 
ftk.  KaÉBatoTa>  ▼  LikinS  ť^'.  PokrtcMrtfkého  Vladi¥ 
mfr,  gab*  Týr,  aa  116.200  fbl.,  ek.  fkbrika  a  ?#- 
tffokradb  aa  94.000^  a  Eonálbrýeh  touše  aa  92;00(^r. 
1^.  Poé  nAayem  siiioidftT  obáSlárajicick 
k  9'p  a  a  i  B  j  liabmii^  atiat.  reěaik  tieeky  lireďf  , 
klaréft  obdSláňajf  hlfna,  kánen,  kHdu,  ▼%>iio,  úbél, 
tahvy  Jakoi  i  soehalski^  dflaf .  FrAmyil  tento  yy^ 
káaotTal  n  1865  to  vif  Saai  2009  aávodf  s  výro* 
bon  o  oenirostt  4,024.M^  rbL  Ve  ylastni  Bvsi 
\fflm  t8c&l6  BftvodA  1761  b  t^.  aa  8^860.028  rbl., 
coi  Ani  99-%%  vSich  zátrodŮ  a  96^/o  Vlf  výr^ 
re  TiaiÉBi  imperii  Sibiř  mdlá  S06  niméb  tabot9 
énám^  kteaéž<  vlak  iieoiěly  tSíSí  výroby ,  aež  aa 
87.421  rbl.  £  těch  bylv  ▼  fab.  Irkatské  U  i 
T^  aa  181776  i4>l^  r  gab.  ToboMé  66  a  výr. 
aa  12^1i80  itď.,  i^  gab.  Tonwké  1»  s  týr.  aa;  a9ftT 
rliLy>  v  mák,  Jenfi^jtlLé  8  b  výr.  aa  2240  rbL,  v^ 
JakotsM  oblaati  8»  ť  výk*.  aa  458  rbl.  Jmnt  t9 
oYieea  a»l<ll8  olkelHy,  YmOSMUf  dflhy,  krosfriÉy 
káAéttft  (jako  Baraavilifcý  sávod),  pak  vMK  yApe« 
aiOBb  ¥  Kaivkaaak^aa  uám^stniotrl  Snalor 
ie  18^  wSnM  ia^ot  draba  a  výr.  aA  1<28.096  rbL* 
a  nidki  byk  98^  «  iiýri  la  9#.810  Mi  t  gob. 
'BflKwkié/  16  B  Výf.  a»  ]7:96(>  rtil.  t  mb.  Kutali^ 
•ké^^   96  i  týÉ.    aa  92ir  rbl.  v  giib.  Derbeiitiké; 


I 


720 


IS  «  Týr.  BA  7949  ňA.  t  Stevr^oliki  a  S   i   rfr. 
M  6«0  rbL  T  BakiBikii. 

Co  M  roféSleoi  tfichto  vMtauud^vk  máTodft  po 
nbaroiích  erropiké  Rusi  «  ronniriT  irýrobj 
Jsfidi  dotyce,  tož  úča^žojí  ae  t  mi  IbrméB  s^ně 
Donfkého  Tcjska  a  gnb.  Pensiiiské  vŠeekj  oslatal 
gobenňit  miké.  ZvláSti  Tdiký  je  poSet  e3iel«By 
kamensekýdi  dílen,  vápeiiie  m  pód^dL^odA  pio  potfe- 
by  ftereVni  sídelního  města  t  gabendi  PeCrolumd* 
ské,  kdei  bjlo  r.  1865  108  aáTodů  t.  drahn  a  yýr. 
sa  1,626.743  xbL  Z  podobných  pKSm  má  g^k 
MoskeTská  48  sávodů  toho  dmha  s  'výiobon  na 
676.113  rnblfl.  Po  ní  dosáhaje  toHko  g-idieBiie 
JakaterinoslaTská  a  Chefsonská,  ktevéž  jako  ct^- 
ní  gubernie  lesního  stavÍTa  nemají,  pea&nd 
rStSí  eennosti  yfrohj,  totii  173.987  rbL  r  85  xá- 
yodeeh  a  136.686  rbL  t  75  sáTodech.  Nad  50.000 
rbl.  Tynáií  cenností  obdéliTané  hlínj  a  kameoíkr 
jeSté  ▼  gob.  Attrachaňské,  Gharkoraké,  PoUaTsk4 
a  TaFiíjské,  jako  stepníeh,  pak  t  gob.  Tvorské, 
Níšefaradské,  KaaaAské,  Knrské,  Oriovské.  na  Vo- 
Ijni  a  T  Podolí,  kdež  json  vSndei  sice  Setné  (na 
Voljni  n.  p.  182),  ale  malé  dflnj  toho  spůsobn. 
Pod  10.000  M,  obnáií  cennost  wfrohj  této  t  gnb. 
Estonské,  Pskovfké,  Minské,  t  Karonii,  ▼  gnb. 
Yjatské,  Yologodské,.  Vitebské  a  Vflenské,  svléit^ 
pak  T  Archaogeléké  2800  rbl.  a  Oloněcké  1110  r^ 
oriem  ve  riiodností  s  přebytkem  stavÍTa  dřoT^áho. 

14.  Výroba  kovového  zboší,  pefcad 
již  T  hutích  a  ve  spojených  s  niaD  hamrech,  vat- 
eovnáeh  a  strojnických  dílnich  se  nédSje,  připa^ 
dala  ve  vlastní  imperii  mské  r.  1865  777  sirodům 
rosliSaých  rosmérá  a  jmen,  kterýehi  výroba  t  r. 
aa  28,430.445  rbl.  se  páčila.  Z  toho  bylo  v  evrop- 
ské Basi  772  cávodfiv  kovových (tj. 99*3%  vSech)^ 
a^  ToMf  výrobu  aa  28,299.851  rbl.  (t  j.  99-5% 
v9í  výroby).  V  Sibiři  naleaaly  se  2  samostatné 
aáve^y^.tc^  draho,  aejméiia  v  .gub. '  Tob<ďské  (  s 
výr.  za  1824  mbL),  Kavkacs^ké  nimSitni* 
ctvo  jich  melo  18  s  výr*  za  128.770  r.^  Zi^te.v  g. 
Erivaňské  7  s  výr.  za  QBOOQ  rbl.,  v  g.  Tifltské  6  s  výr. 
za  60.470  r.  a  vStavropoUknl  záv.  t  výr.  za  300  r. 


721 

a)  Na  ylAstiií  Sub  i  nviMj  pro  nedosta- 
tek koYŮ,  jakoi  i  palira  y  této  rýrobS  iádného  ú- 
SastenBtvi  gnb.  Attni^aňskái  BeMarabio  a  Eemé 
Donského  Tojska,  ayiak  i  ▼  gtib.  Vitéb^é  a 
PskoTské,  jakkoli  bohaté  na  lesj,  nebjlo  samo- 
statnýeh  aáyodů  kovo^ýdi.  m)  Předního  místa 
osobnje  si  y  prAmysln  tomto  pro  obehodní,  poU- 
tieké  a  spi^e^nské  postayení  sídelního  města  g*ab. 
Petrohradská,  kteráS  měla  r«  1866  70  samo- 
stat.  fiftb.  (t  j.  7%  yieoh)  na  yý/oba  kovového 
riooiíy  jei  hromadnou  výrobu  sa  11,632.268  rbl 
(t.  j.  406%  v8í  výroby)  vykaaévaly.  /ř)  Po  ní 
následuje  pro  {dFíxnivé  podmlaky  přírodní,  váee- 
krát  jii  doložené,  gnb.  Permská,  její*  výroba 
koyového  sboH  v  86  samostat  sávodech  2,689.270 
rbL  vynáiela,  třetí  misto  pakpřislnSí  gab.  Nii>e- 
hradské,  kteréi  má  nejvStiíí  ďslo  kovových  a 
Bvláitfi  želesnýoh  sávodů  v  imperii  (totiž  127), 
jcjiohž  výr.  ďnUa 2,290.688 rbL  Vgab.  Moskev^ 
ské  jsou  podobné,  od  dávných  &sů  již  ondhoné 
podmínky  výroby  kovového  aboŽí,  jako  v  Petro^ 
hradě,  a  výroba  této  gubernie  obnášela  v  66  fab. 
1,764.842  rbl.,  s  £ehož  v  Moskvž  samé  68  fsb.  s 
yýr.  aa  1,120.768  t\ú.  (mezi  nimi  8  mechaniékých 
dílen  s  výr.  sa  409.600  rbL).  Y  gnb.  V  jatecké, 
Bvláitž  ve  výoh.  dila  jejím,  bylo  22  sávodův  že- 
lesných  a  mSdných  s  výr.  sa  1,277.729  r.,  v  gnb. 
Kalnžské  16  s  výr.  sa  1,899.160  r.,  v  gubernii 
Orenbnrské  46  samost.  sávodů  s  výr.  sa '  1,270.898 
r.,  ve  yiadimírské  pak  19  sávodů  s  výr.  sa 
1,068.601  mblů.  Přes  %  mil.  mfio  jeSti  oeraiesti 
kovové  sboží,  vyiábfoé  v  gub.  Tambovské  (828.116 
rid.  y  18  sávodedi),  pak  v  gnb.  Tnlské,  od  sta* 
rodávna  výrobou  řesného  a  sednéhe  sboií  i  sbrani 
B^oncf  (78  fsb.  s  výr.  sa  762  682  rablů).  Jsenf 
to  tedy  gubernie  Uriúské  a  Podmoskevské,  kteréž 
—  ksomé  Petrohradu  f—  po  vií  Bnsivývobon  kovoi- 
vého  sboží  vynikají,  jehož  sejméaa  v  hromadS  sa 
18,801.886  mblů  vyrábéjí  (t  j.  46*8%  vii  výroby)^ 
mjice  v  hromadě  461  £sb.  (69*8%  viech).  v)  K 
tomuto  okresu  ncteocnlj^ího  na  Easi  prftttlyslu  v 
kovovées  sboží  wUeží  též  gubernia  masašská  (9 
Rsfkot  0t 


722 

sávodA  9  výr.  tA  376.6^  f .)>  ^mmtomkk  (8  iiávoaft 
i  Týrobon  la  112.65t  niUA)  Oiloviká  (9  dLyodft 
8  ^.  Bft  277.000  r.)  «  Jarodstská  (15  8  fýr.  sa 

111.599  r.),  pak  gmb.  Kortromská  (4  láv.  s  Týr*  m 

870.600  r.),  ale  i  gabu  V^dof^oUiá  a  Norolindaká 
a  na  sápadé  gabarnia  yfleiiská,  Mogilevaká  a  Kl- 
jantí  a  na  jihn  g^ahw  JekatorinoriaTtká  t^cmo- 
Tal/  Týrobn  Tyiii  100.000  r.  (Mogútmká  t  8  lá- 
TOdteh  sa  276i)00,  JekaterinodairdLá  t  7  ta 
200.000  r.).  LivoBie  pak^Y  ktertisa  pódedniBh 
lei  i^áité  výroba  strojů  se  odlila,  Sftala  jeM  1% 
aáfodů  8  yýfoWii  sa  27^.628  r.  (T)  Kějaký  rf- 
Hiam  má  jeÁti  výroba  kovovéko  sboii  r  g«b*  1^ 
leD8k4,  ▼  PodoU,  t  gíkh,  Samareké,  BaratoTski, 
dMrtonské  a  OernigovBké,  kteréS  aa  vlee  neŠ 
50.000  r.,  pak  ▼  gnh.  Kaiaáeké,  Oloneeké  a  Eato- 
nii,  kteréž  za  vioe  nei  25.000  r.  jeko  kaiáoro&i 
tjxáb^ié  Zcela  nepatrná  je  výroba  kovového 
aboši  v  g^b.  Qrodneneké,  Kovenské,  a  KmAé, 
kteréi  jen  néeo  ^Fea  5000  r.  výroby  mají,  ob^ 
■vláité  pak  v  gnb.  Arcfanageliké,  Ifinské,  t  l^vrii 
a  Smolen^é  gnK,  kdei  oensoet  jdio  ani  -  5000  r. 
nedosalmje   (v    j^aieldneké  jen  500  rablft). 

b)  Neivke  roavilá  a  nijdokonalejlK  je  mm  Basi 
jeité  áávodšká  výroba  bmbélio  mhM  kovovákof  svi 
m  litiny  ieleané  a  kvjného  ielesa,  kromě  toho  atřadnieh 
a  sadníek  dmhů  drobného  'zboii  kovového.  '^HMkj 
tovary  kovové,  kteréi  da  obora  tak'  avmaé  doin- 
eaillerie  spadají,  dováicji  ae  vitSkn  duem  s 
aiainy,  jakkoH  jsou  avláM  v  Petrohradě  a  Ifoakvě 
něklerf  sávody  toho  dmhd ,  jei  vSak  potfab«  do- 
máísl  T  tcoáto  tovam  . tlvašomftl  nestafi  a  a-sedA* 
statkn  evidanýok  sil  domádeh  větiíám  dilem  aa  vyw 
aoké  eenj  prodávajL  Bovněi  neslaň  týr^btt  aeft- 
taéto  a  Hméko  tíkcMt  kterái  se  obsvláitě  v  Umhi, 
fwk  V  Podmoikovakétti  ^krean  sonaCřech^  a  ▼  IJH- 
iehradaké  gab.  <»^láitěve|vftkoli  Paviov«;  i  Vonnny, 
obě  tiá  ▼  ú).  Gorbatovském),  pi^  ve  v^otl  Vúfy 
nctfÉMěněJif  jest,  -í.-  hojaé  popt^oe  na  Snsi  a  8i- 
biřlf  a  váéor  tomv,  ie  éiaoMiÉské  abetii  t.  dnám 
ed  n  1«22  makými  olý  obloiew>  jest;  dbváiají  se 
přeee  asatná  mmMtwi  jášo  poiad  *  dWtfy,  Mfm. 


728 

■  fi^Wii^  1  iBg^i  Míě^  pUti  o  Týtobe  nistrojfl 
řMnealniokýd],  o  abojioh  £ib.,  zři.  ptk  o  pvoich 
■trojecli,  jak  Btilých,  tíik  pohybaých  (lokoiaotÍTech  a 
locomobilech).  DrfthoU  cidcb  Úcbto  itroji,  jakož 
naansdnoBt  oprarj  jejicli  i  nedoitatkův  EnaloA  na 
Rasi  Edrinja  a  kazí  nemilo  dílo  v  T<»li&iých  fabň- 
kÁcb  nukýcb,  i  «t&TÍ  aa  lárovui  jedním  s  pftroďlt 
Tyaokýcb  cut  &ib.  iboií  t  prodeji.  I  prftmyal  re  taí- 
Ifninich  kovových  je  na  Bnn  poand  jeitd  poiadn, 
coi  etL  □  ibožf  galanterulm  plaEit  rovoěi  neTjr&bíjf  ^ 
uikdein)^  Bosi  bodiny  kapewtl,  a  rýroba  optiokýcíi 
a  fyt&iilDfch  niitrojfl  je  jen  některými  ^rody  r 
nnÍTeriitnich  městecb  mských  zastoapena.  I  t  ba- 
dabnicb  náatrojlcb  Dostaíl  dqm&cl  výroba  ani  ■  da- 
leka potřebě  a  poptávce,  jskkoU  le  národní  niitioja 
hodobnf,  r  Tole  pak  svlMté  i  skládací  haiDioiiikir 
od    atarodávna    domácím    i  fabri^ným    prftmyslem 


724 


Jaroslfttské  (15  sivodA  s  Týr.  sa  404.774  r.)i 
pak  ▼  g.  Yladimirské  (11  hh.  šjfr,  Ba297.834 
rab.)«  jakož  i  t  guh.  Tjataké  (16  hh,  n  výr.  sa  207.484 
r.)  a  gnb.  Orenbnrské  (61  závodů  b  rfr,  sa  189;679 
r.)i  jakkoli  se  ve  Vjatské  gubernii  obsvláStS  dra- 
•elny,  v  gab.  Orenbnrské  zvláště  závody  na  Týrobn 
rozličných  kyseHn  a  skalic  pod  názTom  chem.  fa- 
brik roznmSti  mnsL  V  zblíženýcb  Sísloeb  Tjstnpnje 
cbem.  výroba  v  gnb.  Kaluiské  (9  závodů  a  výr.  za 
148.887  r.),  v  gnb.  Kostromské  (4  závody  b  ^r.  za 
128.282  r.X  v  eub.  Tverské  (18  závodů  s  výr.  za 
125.690  r.),  na  jibn  pak  v  gnb.  Cbarkovské  18  zá- 
vodů s  výr.  za  183.928  r.  a  v  gnb.  Pohavské  (27  zá- 
vodů s  výr.  za  125.000  r.).  Výrobn  nad  50.000  r.  v 
cennosti  rjkaznji  jeXtS  gnb.  Kazaňská  (41  závodů), 
Livonie  (8  závodů  s  výr.  za  83.900  r.),  gnb.  Novo- 
hradská i  Samařská  (41  závodů)  a  Estonie  (4  zá- 
vody) ;  pod  10,000  mSly  výrobn  g.  Knrská  a  Orlov^ 
ská;  pod  5000  gub.  Archangdlsi^,  Yologodská,  Mo- 
gilevská,  NfXehradská,  Olonecká,  Podolská,  Pskov- 
ská,  ^azaňská,  Saratovská,  Tnlská,  Tavríe  a  Cher- 
sonská;  chem.  fabrik  v  SirSim  smysln  nebylo  pak 
r.  1865  na  Bnsi  v  gnb.  Astrachaňské,  zemi  Don- 
ského vojska,  v  Bessarabii,  gnb.  Vilenské,  Yitebské, 
Grodneaské,  Kovenské  a  Minské,  tedy  ve  vSech 
skoro  západnioh  gnbemiích,  a  ve  8  jižních. 

b)  VStííich  závodů  irítastiiS  chemických 
uvádí  stát.  ročník  k  r.  1868  13,  z  nichž  4  v  gnb. 
Moskevské,  8  v  gnb.  Petrohradské  a  Yladimirské  a 

{»ó  Iv  gnb.  Jaroslavské,  Tverské  a  Kalnžské  sena- 
ezalo.  NejvStSí  závod  v  imperii  jest  chemická  fa- 
brika Maljntita  a  spol.  v  Doktorové,  új.  Bogorod-^ 
řkého  v  gnb.  Moskevské  (s  výr.  za  661;844  rub.)- 
Y  Moskvé  samé  má  závod  Lepeikina  výroba  za 
167.000  r.,  závod  pak  Šlippův  v  Plesenském  (ůj. 
Yerejského)  za  107.000  r.  Y  Petrohrade  Je  předním 
závodem  chem.  fabrika  Rasteijajevé  (s  výroben  za 
140.Q00  r.)  a  závod  Kovaňka  blíž  Petrohradu  (za 
08.000  ř.).  Ye  Yladimirské  gub.  má  závod  Lepei- 
kbých  v  posada  Yoznesenském  výrobu  za  106,000  r., 
v  gub.  Jaroslavské  závod  Penizovkina  v  DurkovS 
(ůj.  Danllovského)  výrobu  zsi  293.500  r.,  v  Costrom- 


725 

8ké  guh.  mi^oá  <Šipo?a  ▼  Tomském  (dj^  KiaeSem- 
skébo)  sa  11 1*900,  ▼  gub.  Tvtraké  lárod  OUáina  ▼ 
S4«riBkéin  (dj.  Kordevvk^ho)  výr.  sa  86.400,  ▼  Ka- 
Inšké  giibamu  dLrod  Sanina  r  Litaievce  (i^.  Bo* 
roTského)  Týr.  la  87.400  rnblfL 

16.  Jakkoli  výroba  InSnébo  a  k  onopnéb  o 
ol6J«  velkým  dilem  domádma  prftmysla  připadá, 
je  i  vávodská  výfoba  jebo  dosti  maSná.  R.  1865 
čítalo  se  po  vii  vlaftni  imperii  707  véiiicb  sávodův 
na  děláni  oleje,  ktoréft  dohromady  výrobu  sa  2^054.333 
mé^.  Z  ti  čísla  jich  bylo  toliko  45  v  Sibiři  s  výr. 
sa'S9.066  t.;.z  meh  86  v  Tobolské  gnh,  s  výr.  za 
10.0&5  r.,  6  v  Irkntské  s  výr.  sa  16.190  r.,  po  2  v 
Temské  a  Jenieejské  gab.  s  výr.  Ba  1800  r.  a  160 
r.  y  Kavkatském  náměstniotvi  bjly  4  olejnj  (ma- 
úobemy) ,.  a  siee  v  gab.  Bakinské  8  a  Tíflisské  1, 
aviak  jen  8  výr,  za  126  r.  Na  evropskou  Bos  při- 
paAá  tedy  668  olejen,  t;  j.  93*0%  vieeh  s  výr.  sa 
2,026.158  E.,  což  činí  98*6%  vSí  výroby  ve  vlastni 
ÍMperii.  Ovšem  je  průmyď  tento,  jak  v  domácí, 
tak  sávodské  formě  své  cvláitě  rosiiřen  v  jiŠ- 
nioii  a  jihoaápad&ioh  g^Ébemiíck.  Severní,  jako  gnb. 
Archangdskát  01oi^<£á  a  Yologodidíá,  pak  větlina 
sápadnich,  jako  Vileneká,  Yitebská,  Kovenská,  Min- 
ská, pak  jižoá  nížestepaí  gubernie,  jako  Aatraehaň- 
ski,  lemě  Donského  vojska,  Tavrie,  liesMurabÍB  a 
gubernie  Pohavská,  b  východních^  gub.  Kasaňská  a 
Siablniká,  ae  středóích  pak  gtib.  Moskevská,  Pen- 
sinskáf  Novohradská,  Óernigovská,  z  baltických 
Estonie  a  Knronie  nemigi  tohoto  průmyslu  ve  fa- 
bričné  formě  jeho.  NejvětSí  je  výroba  ol«§en  v  g. 
I^trokradské  (6  s  výr.  aa  818.700  r.),  pak  v  Lávo- 
nii  (6i  s  výr.  za  469.260  r.),  ktoréš  lněná  a  konopné 
sconOTio  z  jihoiáp4dnícb  gubernii  dostávají  a  olejem 
velké  části  atřední  Bod  opět  zásobují,  pak  v  gub. 
VoronSčskéy  kteráž  čítida  284  elc^y  s  výrobou  za 
319^666  rublů.;  Též  v  ^gub.  Saratovské  i^evySige 
výroba  ole}e  jeitě  IOOjMX)  r;  (určitě  136.370  r.  ve 
25  ^.);  gld>,  fijazaftská  (67  záv.)  a  Jaroslavská 
(24  záv.)  vykaB^i  jeS^  týrobu  nad  60.000  r.,  kte- 
rái  ještě  v  gab.  Jekateriiioslaveké  (32  olejen),  Ka- 
lolská  (66),  Kniské  (9),  O^ovské  (T)  a  Tambov|ké 


726 


(21)  nad  20.000  r.  se  drři,  t  e«tšt&iéh  pak  vimddi 
skoro  pod  6000  r.  kfoaá.  Ffí  tom  ié%vk  Je  potřeba 
oleje  T  řiSi  oe  do  dmliŮT  sadaiek  iriiraiena  eiěeiii 
hlavnfi  výjFobott  domá(^o  pHbijtlii,  a  tefiko  fAéj 
olivový  dováži  se  do  Hie,  s^iitS  s  Fraaete,  Itafie, 
ňeeka  a  Tiire<^ých  semi. 

17.  Průmysl  petraTaick  věei,  avSak  a 
obatesenim  na  mlýnj  velké,  kmpaikj  a  aladovaj, 
KamiitBává  na  Basi  670  velkých  aávodů,  kteréi  r. 
1866  vykaaovalj  výroba  sa  8,604.212  rab.  Z  toha 
po^ta  připadá  na  Bibiř  125  aávodů  t.  draka  a  výr. 
sa  241.776  r. (v srab.  Tóbolské  121  svýr.  la  106067 
r.,  v  ffab.  Tomské  8  s  výr.  aa  136.713  r.,  v  Zabaj- 
Inlské  oblasti  1  a  výr.  la  5  rab.),  v  Kavkasském  aái 
méstnietvfi  byly  toliko  4  s  výr.  aa  80^00  r.^  •  ^ 
viécky  v  i^ab.  StavropoUké.  Evropská  Boa  měU 
tadi^  641  mlýnů  a  sladoven,  kteréž  pod  pateateoi 
fabríSaým  pracovaly  (t.  j.  80*77o  vSeob)  a  výroba 
jejich  ebnáSela  todíž  8,381.837  r.  (t.  j.  96-7%  léí 
výrobyV  V  ^b.  Astrachaěské,  BesssjraUi,  v  aemi 
Donského  vojska,  v  gfab.  PoUavské,  v  Tarrii  a  v 
gúb,  Čenugovské,  na  aápadé  v  ir*be^an  Vileaaké, 
Qrodenské,  Kovenské,  Minské  a  na  Vkďyni,  jakei 
i  v  gob.  Petrohradské  a  Estonii,  pak  ve  střední 
Basi  v  guh.  Kalažské,  Korské  a  Talské  a  na  vý- 
ckodS  v  gab.  Orenborské  provoaoval  se  tento  pr&*- 
mysl  vesměs  jen  na  malých  mlýneoh  vodních  isebe 
vétrných,  kteréito  poalední  9m  dál  na  ^  a  výeh^ 
v  Síbifi  pak  Sím  dál  na  aápad  pro  nedostatek,  vod 
a  -  intensivnost  i  pravidelnost  v^trft  tim  obeenijil 
jsoa.  Naopak  vyrábí  se  monka,  laroapy  atd.  pro- 
středkem velkých  vodních  nebo  parních  mlýa4  ve 
velikém  množství  v  OdSse,  jaké  j^Mn^  abcho* 
díiti  s  ruským  obilím.  Tam  éffeale  se  r.  1865  8 
velkých  mlýaů  strejnýeh,  kteréž  výroba  sa  2,1 12. 166 
r.  mely;  hromS toho naleaaly se  vg.OhersomM  jeft6 
2  stroj,  mlýny  s  výr.  za  204.381  r.  I  gnb.  Novo- 
hradská, l^rá  obilím  svým  a  ze  sonsedaíeh  gn- 
bernií  hlavnS  Petrohrad  aásobi^  mfia  24  stroínýeh 
mlýnů  s  výr.  sa  1,294.561  r.,  r  gab.  Tverské 
b^o  z  podobných  plíjfo  67  velkýfsh  závodů  t.  draka 
■  výr.  aa  686.627  u  w  gtth^  JOUn^eaká,   kftorái 


727 

kéi  pro  PetKokrad  MM  po  Volžské  soaMavl  dofto- 
Yované  semílá,  bylo  7  stroj*  mlfn^  s  rýr.  sa  791.300 
mblA.  Tjiái  ]>om$r7  obokoáu  obilního  pro  potíFebu 
Pefarobrada  a  pro  vývoa  jeho  na  Petrohrad,  Archan- 
gelsk  i  KSga  tpůiDbi^  selkou  produkci  movky  jeStS 
y  gab.  Jarotlay6két(24  cáy.  b  vfn  48^.191  r.)>  p*k 
y  gab.  Raaaiíaké  (17  ziy.  t  výn  sa  665.976  rublů), 
Koatromaké  (6  E^y.  s  yýr,  za  101.326  r.)  i  yArchan- 
geleké  samé  (166  záy.  s  yýr.  118.794  r.).  Pro  abyt 
movky  tímto  směrem,  jakož  i  po  ¥olse  delft  do  kra* 
jin  od  ko^yniků  obýyaných,  pracuji,  též  yětži  lá- 
yody  y  gub.  Simbiraké  i  Samařské  a  Saratorské, 
jakkoli  yyroba  jen  y  gab.  Simbirské  nad  100.(H)0 
r..  se  poyyži^.  Pro  potřebu  Moskvy  weloti  É&yody 
y  gab.  Kurské  (24  s  yýr.  aa  476.946  r.)^  Orlovské. 
(37  zin,  s  yýr.  za  229.049  r.),  jakož  i  y  Moskevské 
gnb*  samé  (12  záy.  s  yýr.  za  104.166  rub.).  Pro 
místili  potíebn,  jakož  i  pro  zbyt  mouky  na  Odisu 
pracuji  kromě  jmenovaných  již  gubernii  jeStě  gnbé 
Jékaterínoslayská  (2  záy.  s  yýr.  za  120*000  rublů) 
a  Ohavkevski  (7  s  yýr.  za  104.796  r.),  i  Mogilev- 
ská  (21  aáy.  8  výr.  za  280.880  t.\  KromS  toho  do- 
sahuje výroba  mouky  a  pod«  plodin  yyiši  cennosti 
toliko  y  gilb.  Permské  (22  eáy.  s  yýr.  aa  119.264 
r,),  oviem  pro  značnou  potiPebu  ade^iho  horuického 
a  záyodského.  průmyslu;  nad  60  000  r.  pak  mají 
yýrofoy  jfStd  gub.  VoronSžská,  Kijeyská  a  Samař- 
ská, Podolí  za  TÍce  než  30.000  c,  v  ostatních  pa^ 
nižuje  aeeeunost  yýroby  skoré  ySude  pod  10.000  rab^ 
Vodníeh  mlýnů  yůbec  čítá  Buschen  k  r.  1867  y 
evropské  Buši  toliko  1000,  kteréž  číslo  vSak  nikte- 
rak nevidí  se  k  praydé  podobné,  soudíc  dle  Síbfi^ 
kdež  y  jediném  záyodském  okruhu  AUajtkém  již 
r.  ia41  2362  ypdnich  mlýnů  dle  Hagcaneistra 
se  Baleaalo  a  kdež  nad  to  y  Tomském  a  Kaioekém 
(Amhu  jeStS  317  vod.  mlýnů  bylo. 

18.  Btat.  rojbík  yykazoje  k  r.  1866  též  zyláSt 
o  sobě  fabriky  na  kočáry  a  dokonaleíSi  povo- 
zy, kterých  t.  r.  čítalo  se  y  jediné,  eyrop.  £asi 
102  0  vft.  sa  886.066  jr«  Skoro  poloyíci  yýroby 
m^y,  jak  snadno  lze  se  domysliti,  fabriky  v  Me^ 
nkvh  (U)  0  výr.  za>  440*186  r.  .  Y  Petrohrad.6 


12S 

a  nc|}bliiiiiii  vAkoU  natesalo  té  10  úA>,  i  tfr,  u 
190.10a  r.,  ▼  Charkově  a  TŮkoli  14  fab.  •  Týr. 
za  76.680  r.  Přes  26.000  r.  výroby  mSly  gnb. 
PoltavBká  (6  £ab.),  Kijevtká  (8)  a  Kasaň^^á  (3), 
přes  10.000  r.  Livome  (1),  gnb.  Kofská  (7)  a  Po- 
dolská (6).  Přes  6000  r.  g^ab.  VlačUmínká  (6),  Je- 
katerinoslavská  (2),  Orlovská  (8),  Pafmská  (3), 
Talská  (6)  a  Cbérsonská  (4).  Pod  6000  r.  výroby 
^taly  gob.  Volynská  (11  záv.)  a  Snudeiuiká  (3  i.). 
V  ostotnich  gabemiich  mtkýeh  jakoi  i  ▼  Sibffi  a 
Kavkaztku  připadala  výroba  lepSieh  povoaů  dfliiám 
aodlářským,  jakoi  i  dle  okolaoti  domieimQ  prA- 
myela. 

19.  Do  po6ta  r OB  lidných  jinýeh  aivodů, 
jejieki  dísla  a  výrobu  stát.  ročník  k  r.  1866  po- 
hromadě vykazuje,  zahinaje  tento  závody  na  vo- 
skové plátno,  na  Úoboaky,  na  rozl.  ^oži  z  rohn  a 
Želvové  kosti,  na  iinéné  zbošit  aávo^  na  výroba 
psacich  per,  na  enkr  bramborový,  samostatné  pe- 
kárny chleba,  syrobárny,  ěkrobárny,  jiné  aávody  na 
potravní  věci,  jako  pemikdU^ké,  uzenářské,  rybné, 
hořčičné,  £ibriky  vin,  čokolády  a  rozl.  těstovin  i 
slastí  (t.  j.  v  cokm  vařeného  ovoce).  Takovýchto 
závodi  bylo  ve  vii  vlastni  imperii  606  s  výr.  za 
3,629.194  r.,  z  čehož  pHpadalo  na  8il^  6  (v  |rab. 
Tobelské)  s  výr.  za  60,930  mb.»  40  na  Kavkaz- 
ské  náméstaictvo  s  výr.  za  222.668  r.  (v  ^b.  Sta- 
vropolské  33  s  výr.  za  216.747  r.,  v  fab.  Derbent- 
ské  7  8  výr.  za  6911  r.),  na  evrop.  Bns  tadiž  660 
svýr.  za  3,356.606  r.  tj.  92*6%  viech  fab.a921-«/« 
vSi  výroby.  Dle  povahy  těchto  rozdílných  pHbny- 
slův  vystnpají  oviem  nejrětii  mocností  v  fnb. 
Petrohradské  (36  fab.  s  výr.  za  861.868  r.)  a 
v  gnb.  Moskevské  (48  fab.  s  výr. za 807.987  r.). 
Jen  jeitě  v  6  gnb.  mskýoh  má  tato  výroba  cen- 
nost nad  100.000  r.,  zejména  vgnb.  Tverské 
(76  záv.  s  výr.  za  214.380  r.),  Čeraigovské 
(107  záv.  s  výr.  zt  166.220  r.},  Jaroslavské  (88  z. 
s  výr.  za  149.248  r.),  pak  v  gob.  Pskovské  (37 
záv.  s  výr.  za  120.680  r.>,  v  gnb.  Jekaterino- 
slavské  (16  zav.  za  186.622)  av  Kalnžské(14 
fab.  za   103.266  r.).  Livonie,  zejména  Biga,  má 


I! 


139 

t  lár.  8  výr.  ba  95.966  r.,  g.  Saratoriká  6  s  vjl^.  ba 

78.948   r.,  Cherfonski  5    a   vfr,   za  67.767  rublů 

*        (»  toho  T  OdSae  2 '  s  výr.   ea  6$.757  i*,) ;  ve  viech 

I        ottatnieh  gaberniich  drží  se  tato  výroba  pod  60.000 

r.  ano  ve  véttini  i  pod   10.000  r.  V  gub.  Vitebské, 

Volynské,    Grodenské,   Kovenské,  v  gab.  Kurské, 

PenBÍiiské,  Poltavaké,  Charkovské  a  Samařské,    pak 

^        ▼  E^tonii  a  ffqb.   Oloiiecké  .  neni   většíck  zAvodů  s 

průmyslem  tboto.     - 

:  .20.    Cisehiý  přeh)e.d   veSkerého  fabri^- 
I        i^kaprů-mjslu-v^  vlastni  imperii  ruské  (pokud 
'       již  při  hutni  výrobi  a  výrobě  akcizem  obložené  ob- 
sažen není)    ukazuje   s  přirážkou   k  nSmu   ďsla  a 
'        výroby  raffinoven  cukru  (22  záv.  svýr.  za  22,962.431 
r.)  k  r,  186613,113  fabrik  s  výrobou  za  251,693.087 
r.,  při^-^Seml^  86é.607i  dělníků  a  příruěíeh    vůbec  za- 
in^rtnáni^  hyío..  V  ^  hifi  nalézalo   sfi.  toliko  735 
tórik-(t.,  j.-tí-ůo/o    víech)  s  3269   dělníky   (6*89% 
všech)  a  s  výrobou  za  2,856.451  r.,   což  ěiní    1-1  ^q 
vií  výroby  fabríSné  v  imperii.    Kavkazské  nír 
městJiicivi)  .mělo  552  iabrik^  v  pjch  ?50S  de- 
níků a  výrobu  za  1,2^2.791  r.^  <^kudž  oučastěnství 
jeho  ve   fabríěném  průmyslu  ruském  4*2%,  0*68% 
a  0*487o  ■•  objevuje. 

V  evropské  Buši  bylo  tudíž  11.810  fabrik 
s  357.885  dělníky  a  8  výrobou  za  247,613.845  rulr., 
tak  že  90*6%  věech  fabrik,  98-47o  viech  dělníků  a 
98-37o  vií  výroby  na  účet  její  připadá.  Oviem  že 
je  účastenství  v  průmyslu  fabričném  po  guberniích 
evropské  Buši  i  ostatních  části  vlastni  imperie  velmi 
nestejně  rozděleno,  jak  již  a  předchozích  přehledů 
jednotlivých  odvětví  průmyslových  souditi  lze.  Boz- 
dělení  toto,  t.  j.  jak  fabrik,  tik  dělníkův  a  výroby 
jejidi  po  guJ^emiich  evropské  i,  asijské  Bnsi  v  číďech 
prostýdib  A  ^rohy  i  t  poměrných,  fykaauje  n^ale- 
dsjki  ti^Uce^: 


•v 


6S 


1!30 


i 


leio-^ai 


•O 


3 


^ 

u 


'0 

M 


I   « 


^  OD  etoo 
ea  ao  ^  A 


35 


II 


09  »«  eo  t«  ed  00 


á=^s 


«ooo 

01^ 


▼Ho«co^io«ofe«*(»d»ov-40«eoi«ietpt« 


flo  a»o 


m 


O  O  OO^CLOOOOOOO  z^oo  •     • 

.00  00 


gS£:S 


O© 


©o 


10  o  ^  ^  oc^  ^  e»  <o  to  <o 


■»*  >^    ■•— <    ~^'    WV  ^rf«   **•   ^*rf    »fc/    ^fcř   ww    ■■■^    ■»-^    «JW   V^    "-^   íp 

▼H*^O>O»^r<>N-4cOvH^>HCpOdaO<^0«S 

<o  eoeo  o  OIS-+  o  .w  T-i  oboo  «o  to  ^  « 

^         ^        •»        •*        ^^        PV        ^        9Ki     ^        ^        *te        ^        ^.        •» 


"  »  oc»eb  ^ 


lO  w  ^  96  ^  S  ^ 
0  09  03  ^  o>  ^  O 


<0  00  oe 

t«  ^  b-  ^ 


I  •^  eí -^      eíoíe^*-^^-' 


5ft  ^.  ^  ^  * 

§  t-  s  §  ^ 


co  ^ 

> 


es?íTt- 


co<n 


C-1 


OB' 

► 


51í 


'o  o'o  á 


m 


i   lillil 


i*Sgg!!aS-SÍ 


lišili 

míli. 


733 

in;^.  Oetinoit  vekkérýék 'idYárů,  kteréž 
8é  Ve  vlastni  hnperíi  tvaké  vyroboa  prdmy sinou  ve 
8  foťmách  Jejich  yjtih^jU  P^^Í  Bnschen  r.  1867  na 
8T2  ndir.  r.  V  Sisle  tomto  obsaknje  se  ovSem  fa- 
bri^Ená  výroba  rSecka  340  milí.  r.  é,  88*97o  á  to 
ovSem  číslem,  vStSím  dilem  od  orgánft  yládnich  a 
etatistíbkých  vySetřeným,  kteréž,  jakkoli  sa  nej- 
menii  se  považovati  musi,  přece  aspoň  ke  skuteč- 
nosti se  přibližuje.  Výroba  viak  domáciho  prů- 
myslů, poku4  pro  trh  pracuje,  jakož  i  výroba  práce 
řemeslnické  i  art^i  ruských  nedá  se  ovSem  nikte- 
rak áhi  přtbliŽitelnS  vyčísliti,  a  sbytek  632  mlll. 
ř.  ffili  8l*l®/n  vi^í  výroby,  který  by  na  ni  dle  hypo- 
tfaetického  čísla  Bnscheneva  vypadal,  nemůže  ovSem 
míti  náležité  dověrnosti.  V  pra^rdS  je  nepochybnS 
cenitelná  výroba  domácí  mnohem  vStSí-  a  podobně 
i  výroba  řemeslníků,  ktd^i  též  ndvétSim  dilem  pro 
trh  pracuji,  a  tudiž  mnohem  více  zboži  vyráběti 
musi,  než  řemeslnic!  v  zapadni  Evropě,  kteří  skoro 
výhradně  na 'zámluvu  dělají.  Čislo  Buschenoyo  je 
i  odtud/velice  pochybné,  jelikož  by  vlastni  imperie 
ruská  v  množství  výroby  své  za  vSemi  velemocmí 
evropskými,  ano  i  za  samým  Bakouskem  státi  mu- 
Bila,  což  nH  více  než  dvojnásobném  počtu  obyva- 
telstva jegiho  zcela  jest  nemožné,  nehledíc  ani 
k  tomu.  Že  i  mistní  <iený  továrův  ruských  jsou  'vů« 
b0c'  a  fabřičníoh  zvláitě  mnohek  vySíi  neŽ  v  ze^ 
míeh  západoevropských,  odkudž  by  tedy  množiství' 
a^iótéňfth  tovanl  na  Rusi  musilo  být  jeStě  menií, 
néž  ^tirltí  oho,  porovnané  ée  sourodnýi;il  Čiélj  prů- 
myslové v^oby  v  zapadni  Evropě  vůbec,  naíno  se-- 
bói|  obnátt. 

'1.  Te  vlastni  Btisi  evtopské^  má  nej- 
tilSi  význam:  průmysl  bavlnický,  který  v  mohutné 
pospi$IitOBti  a  vzájemnosti  s  dom^čiin  průmyslem 
vyjstupt^e,  a  n^jvStii  čásť  ruského  obyvatelstva  odě- 
vem zásobuje  (Bezobrazov  jej  cénl  na  120  mil.  rí) ;  prů- 
mysl ve  zbo&í  želeiEuém,  jehož  cennost  Buschen  spo- 
le€ttS  8  výrobou  donládeh  zavedeni  a  práci  řehiesl- 
iflcko^  na  58  miU:'r.  páči.  lytéž  tozměrjr  (t.  j.' 
též' 58  níil.  r.  cennosti)  má  výroba  koži  a  průmysly,' 
IM  ní'«e  zakládajid,  kteréž  rovněž  velkým   dHeai 


porad  j«Ítě  Tládm  ntská  ťoshodnS  ftenofbko  odirfttt-' 
nýeh  cel,  které!  TzUedeoi  k  mnohým  prftmjtloTým 
od^étTÍm  na  Rod  všdj  jeitě  t  skntkn  potfebným 
•e  býti  }6tL  Toliko  Tsliledem  k  ■troj&i  paním 
i  Týkonným  a  fobriSným,  jakoš  i  k  náŠní  řemesl- 
nickémn  bjlobjToliee  iádouef,  volný,  anebo  aspoí 
ladnijlf  doTOz  jejich  do  řHe  pfipnetití,  jeHkoi  prft- 
myfl  strojný  Tador  dlouhé  dobfi  chrin&íii  jeho  na 
Rusi  posnd  málo  ee  ošili]  a  sdokonalil,  e  drahé 
stranj  pak  dokonalejší  výroba  prftmyeloTá  ani  to 
fabrikách,  aniž  y  domácích  a  řemeslnických  sare* 
děních  bez  lepSfeh  strojů  na  dlonho  n&dj  obstáti 
nemftše,  kterých  nad  to  (1  j.  zvláitě  hospodářských 
strojŮT)  práré  njní  od  ČÍmo  sroSenf  nevolnietTÍ  a 
▼ybavení  poisemkiW  veliká  potíFeba  na  Bosi  na- 
stala. 

b)  K  mondrým  opati^ím  vládj  rnské  vshtedem 
k  průmyslu  náleiítéi  nový  řád  živnostenský 
od  r.  1868  připravovaný  a  r.  1865  v  lákonnon  plat 
nost  veSlý,  kt^ýž  s  Živnostenským  fádem  rakonr 
ským  od  1.  květiia  r.  1860  velice  s»  srovnává,  asra^ 
inje  posavadní  privilegované  postaveni  fkbrikantŮ, 
jakož  i  přestárlé  a  na  Rusi  vždy  neoblíbené  riNiaení 
cechovní,  veSkeré  živnosti  uvolňuje,  rotfíCné  třídy 
průmyslníků  v  rovnost  utádí  a  tudíž  i  nepMmd 
též  k  avelebení  domácího  průmysU  ruského,  kterýž 
sám  sebe  nejlépe  opatruje,  při(Snltl  se  může.  «)  Dle 
nového  tohoto  řádu  přísiufii  právo  vedení  průmyslu 
a  zakládání  průmyslových  dílen  vSedi  roamérůy 
každému  ruskému  i  ciznnu  poddanému  bea  rdfldilti 
pohlaví  a  spoleSéiiského  postavení  jeho,  a  ueváže 
se  při  průmyslech,  jež  vdřejné  bespe^bostl  ikodlivy 
n^seu,  na  Žádné  jiné  výkasy  nebo  podmínky,  leé 
itíí  ohláSení  pH  dotýéném  úřadu  městském  nebo 
venaovském  a  na  placení  dané  živnostenské.  Pod- 
nikatelé a  vlastníci  průmyslných  sávodů  nefiuí  aoi 
zvláštní  třídu  ani  zvUStní  stav,  a  přísluSf  pod  r^ 
obecné  zákony  a  úřady  obecní,  zemské  i  řftské. 
Zaražení  aávodův,  z  nichž  b^  nebezpeč  pro  ve^ 
řejné  zdraví  jakož '  i  pro  pořádek  stáftií  povstati 
mohlo,  podlébá  ovSem  úřednímu  povolení,  kteréž  se 
teprv  po  pro>m  ládenní  lhůty   rekiajna^ii    a  pe 


73t 

pi^edl<^íea{  Šádostt  «  pláitŮT  i  vfkfůěhw  sávodn  sa- 
mého od  aprá?y  gaborntké  oo  poslední  instanco 
Yjdá  nebo  dle  okoLnosti  odepře,  p)  Tak  jako  nsta- 
noveni  tato  s  rakouským  sákonem  živnostenským 
se  snáfieji,  tak  npravnji  se  podobné  poměry  podni- 
katelů a  jieh  přírndidi  (tovaryšů)  prostí^edkem  ústni 
nebo  písemní  smltínvy,  kterážto  na  poiádání  jedné 
neb  ^nhé  strany  aákonnon  formn  délniekých  knížek 
míti  nůše ,  a  do  kteréž  se  výminky  smlouvy  i 
vzájemné  úČty  vpisugi.  Pomér  podnikatele  k  uče- 
níkovi zřiznje  se  rovněž  na  sákladé  ústní  nebo 
písemní  smlonvy  u  přítomnosti  dvon  svědků,  od 
podnikatele  a  ndeníka  po  jednom  volených,  smlou- 
va vSak  se  u  obecného  úřadu  oznamuje  a  zapisuje. 
Jen  podnikatel  aspoň  211etý  smí  učeníky  přijímati,  ^ 
&  každý  je  zaváaán,  aspoň  hlavní  knihu  účetní 
vésti  a  vnitřní  kázenné  předpisy  svého  závodu 
ohlásiti,  jakož  i  pro  uvarováni  škod  na  zdraví  po- 
tfeboá  opatření  v  závodě  svém  uěinití.  Nezletilí 
obou  pohlaví  pod  12  let  věku  svého  nesmějí  vůbee 
do  práce  přijati  býti,  nezletilí  od  IŽ  do  18  let  směji 
se  vůbec  jen  12  hodin  denně  zaměstnávati  a  ne- 
mohou rovněž  k  noéní  práci  přidržováni  bylá.  y) 
Spolky  živnostenské  povolují  se  k  účelům  vedení 
a  zvelebení  živnosti  v  každém  ohledu  (rovněž  i 
výslovně  občasné  artěle),  nejsou  vBak  nikterak 
nařízeny,  é)  Vrchní  a  poradní  vedeni  živnosten- 
ských záležitostí  přísluší  tak  zvané  průmyslné 
dvonč  (radě),  kteráž  je  odborem  ministerstva  financí 
&  má  áliálku  v  Moskvě.  V  gubemiidi  tfřizigi  s« 
BÍMOveň  za  týmž  účelem  výborové  průmyslní  a 
svláětní  průmyihií  dopisovatelé,  pro  náležitou  kon- 
tÉéhi  pak  průmyslných  závodů  zvláštní  inspektoři' 
nad  nimi  s  příručíml,  kteříž  ve  středech  průmyslných 
ol^resů  svá  sídla  mají  a  o  všech  vnitíhtiíeh  i  vněj- 
Uét  poměrech  těchto  k  vládě  dopisují  a  n^rby 
opravní  a  pod.  Činí.  Kde  není  tako^ch  inspektorů, 
pří^nší  právo  kontroly  policii  místní.  Ostatně 
zřizují  se  též  k  uloženi  sporův  mezř  podnikate- 
lem, příraSími  a  učeníky  zvláštiá  soBdy  iživnosten- 
ské,  od  průmyslníků  samých  volené. 

c)  Průmyslné  školství  je  evš^n  celkem 


738, 

T  Bufkn  pH  ttiáilftioh  pomXr^ek  imperie  jeiti  ha 
niském  stupni,  J0O11Í  víak  přece  rosliěné  nižii  a 
yyěUf  vieobecné  i  odboroi  uitavy  průmjflii4y  kte^ 
réž  dílem  nákladem  vlády  fe  Tedon,  dílem  ■  fead& 
Bonkromních  ▼sniklj*  É  vySiím  ústay&m  pr&mj- 
•Iným  náleží  tak  ivaný  tedmologioký  ťbtav  ▼  Pe- 
trohradi  (technika),  kterýi  r.  1864  Sítal  409  po- 
slndiaéft  a  do  odboru  ministeratva  financí  nálaieL 
Téhož  druhu  je  néiliitft  stovitelské  v  Petrohradě  (r. 
1864  M  104  žáky),  pod  ministertt.  poit  stojicá,  néi- 
liltft  pro  architeklý  ▼  Moekvé  (od  r.  1862,  r.  1864  f 
86  poslnohaéi),  kteráž  do  odboru  miniet.  cis.  drora 
pHflluži  Pod  ministeratro  financí  náleží  t  Moskrá 
poTěttné  Stroganovské  uJSliltS  technického  rcjaová- 
ní,  8  ktei^ž  též  po  MoskrS  12  syláitních  fabríč- 
nýoh  Skol  ve  spojeni  jest;  onen  ústav  mSl  z.  1864 
867  žákft,  tyto  872  iákft.  V  Moskvě  jest  nad  to 
jiný  Bvláitní  řemeslnický  uěební  aávod  (r.  1864  s 
291  žáky),  kterýž  do  vědomstva  vyučovacích  ásta* 
vft  cárioe  Marie  náleží. 

V.  O  průmyslu  v  královstviPolském^ 
kterýž  svláSté  po  r.  1880  dle  E^^>adoevropského 
spůsobu  se  pHspfisobil  a  vzdor  velikým  pohromám, 
ivláitě  v  létech  1846—1849.  a  nc^jposléae  r.  1868 
a  64  na  nij  nalehiím,  k  znamenité  výži  dospěl, 
jsou  toliko  starSí  data  z  r.  1866  (se  statistiky  di- 
manovského  od  r.  1869)  před  rukama,  kteréi  ovšem 
nikterak  nynější  stav  jeho  neobrážijí 

1.  Dle  těchto  dát  čítalo  se  viUedem  k  prir 
myslu  řemeslnickému  r.  1866  86.858  osob, 
k  stavu  řemeslníkův  náležitých,  kteréž  téhož  roka 
sa  17,498*877  rubili  rozličných  tovar&v  vyrobily,  a 
po  srážce  cennosti  obdělávaných  surovin  8,876.644 
r*  vytěžily,  odkudž  výdělku  na  1  osobu  průfízem 
108  r.  připadá.  Oviem  že  dle  spůsobu  z^adoevrap- 
ského  jsou  nejěetn^ii  řemesla  oděvní  (r.  1866 
bylo  16.214  ževcův  a  10.286  krejčích),  pak  řeme- 
sla potravní  (4890  řeaníkův),  kovářův  Stalo  se  v 
krtíovství  i  s  přiručími  t  r.  6927  osob. 

2*  V. průmyslu  fabričném  osobuje  sobě 
přední  místo 

^  BAvUictví,  jehož  výroba  měla.  i.  1866 


739 


c€nneBt  d,946.610  ruM,  a  jimi  v  46td  návodech 
rmli  roAnSrAv  á  roisL  drobu  11.400  dAlnikův  «a- 
Diěstiiiiib  l^lo.  V  počtu  kávedův  hjlo  9  prádelen^ 
lae  T^lkf  ch  ftftlen  a  tíakáren  (strojnýoh)  a  2086 
meiiiio)i  '  sávodův  fabríSaýeh^  Stfedem  prftmysla* 
bavlniekého  Je  méslo  Lodž  s  vAkolím,  krottě  toho 
slyne  týmž  prAmydem  ještě  8  mist  gub.  VarSa^- 
ské,  ^1.  v  kraji  SieradBBkém  a  Viela^káni. 

b)  Prftmjsl  vlněný,  od  starodávna  v  semi 
povtftný,  kteiýš  od  savřeni  kytajských  trhftv  (srovn. 
nahoře)  jiné  trhy  odbyta  z^áětě  v  Zákavkazf  a 
prostředkem  Bakomka  v  podunajských  knižeetviofa^ 
▼  Tareckni  amo  v  samé  laevanté  sobe  otetř^  — ^ 
BsměstDávi  posud  jedté  v  kriUovstvi  Poském  ok« 
10000  d^a&ův  (roku  1865  8012  v  2189  si* 
vodooh)  a  vykavovid  r.  1865  výrobu  sa  2,446.461  r. 
Mesi  ?s&vodý  bylo  t  r.  54  strojnýcb  prádelen,  41 
stMJných'  tkalen,  meniíoh  sávodů  s  fabridnou  tipra**^ 
vou  pík  jeité  2015*  I  átředett  tohoto  promyslu  je 
městě  bodá  s  vůkolím,  jakkoli  jej  tuto  svl.  nfinve^ 
čti  fabrikanti  v  rukou  mají,  pák  m.  Zgieř^  Kalii, 
Tomaiev  .á  Qziorkov»  a  v  g^b.  YarSaVské  úSastňu* 
je  ee  v  mém  jeitě  1 1  míst  v  tnačnějfiím  maoHtvá. 
V  podobuých  rosmiredá  vystupuje  tento  pHImýsI 
jeétě  v  gub.  ťlocké  (r.  1855  v  13  misteefa»  mesi 
nimiž  svl.  veiYySegrodu,Soehoěíoě,  Zielnai,  Nasíel-» 
ska  a  v  Novém  městě),  slabSf  jest  v  guber,  Augur 
stovské  (jvL  V' Jevabně). 

é)  Fto  pHmivé  podmínky   v  těmi   a  důstatek 
Bvl.  ilechtíckýdi  podnikatelův  stojí  na   třetím  mí» 
sté  vshleéem  k   cennosti  výrobkův  průmysl  eu*. 
kr^várský.    B.    1855  nelézalo  sé  v  zemi  (sárb- 
veň  s  peěetnými  rafinovnami)  již    55   sávodův  tokio  • 
cbmhu,  kteréž  4057  dělníkův  laměstnávaly  a  cukru 
za   1«984.464    r.   vyrobily.     Zvláitě    vyniká   v    tom 
ohledu  opět  gub.  Variavská,  kteráž   t.  r.  35  oukro' 
varem   a   rafínoven  '  čítala,   v   gub.  Radomské  bylo  ■ 
jisb  10,  v  Ljubelské  7,  v  gub.  Áugustovské  a  Plo* 
cké  toÚko  3^  největií  výrobu  mají    oukrovama  v 
QuBOvě,  Hermanově,  Lyikovioídi   a  San^cách  (v8e» 
cky  v  gub.  Varšavské),  pak  eokrovama  t  Kalvárii 
(v  gab»  AugustofBké). 


740 

ný«h  TÍnopalen  ▼  semi,  jjíkk<^  econott  }«jí  •• 
čiselně  určiti  nedá  (Htiich  továren  na  íikérj  a 
líh  bylo  toliko  8S  •  výr.  sa  295.694  r.).  Za  to  bí 
pivoTarstri,  jako  yindeš na Týchodé  erroptkim, 
posud  dosti  skrovné  rosméry  (vStiieli  pÍTovárůr 
bjlo  r.  1866  toliko  80  s  814  d»afkj'a  s  yýr.  sa 
888.640  r.);  oetáren  čítalo  se  t  r.  26  s  82  děL 
a  s  rfr,  sa  47.908  r.  ~ 

e)  Výroba  korového  sboií  dostovpila 
následkem  bohaetvi  stL  jižní  části  lemě  na  kovj  a 
neroslj  rosL  draho,  jakož  i  následkem  hojnosti 
paliva  Tegetahilního  i  nerostoráko  v  poslednieh  80 
letech  snameni^eh  rosmirAv,  jakkoli  daleko  jeité 
na  tom  stopni  se  nenalésá,  ko  kterémož  příroda 
sama  ji  odkasoje.  Přičto-Ii  se  k  pr&myslo  tomnto 
i  výroba  hotí,  tož  obnáiela  r.  1866  jediná  výroba 
ždeaa  a  želesného  sboží  1,682.009  r.  v  eennosti, 
v  níž  se  i  r.  sejmena  484  hotí,  válcoven,  hamr& 
a  t.  d.  s  4628  dSlnikj  účastnilo.  Hatí,  hamrik  a 
válcoven  mčdnýeh  bjlo  r.  1866  již  26  s  674  dčL 
(cennost  výrobj  107.266  r.),  hoti  a  pod.  aávodů 
na  dobývání  a  obdělávání  sinko  a  kalomino  6  s 
881  dél.  a  výroboo  sa  118.602  r.  Závodftv  aa  vý- 
robo plechového  sboží  čítalo  se  1  r.  78,  válcoven 
na  drálj  a  jehlj,  na  položky  tírecí  (krample)  a  nod. 
bylo  7,  platnýřských  a  ďatnických  závodá  6,  lávo- 
dů  na  výroba  strojftv  vědeckých  7  a  t  d.  Závo- 
čAr  na  stroje  parní  a  vodní  a  £iibričné,  jakož  i  na 
řemeslnioké  ná^Sní  bylo  t  r.  26  s  670  déL,  a  vý- 
roba jejich  cenila  se  na  804.800  r.;  též  naleaá  se 
v  království  1  lodSnice  na  stavba  parních  lodí  a 
reBikorqoer&  (ve  VariavS,  hr.  Zamojského  a  spol.)  s 
výr.  za  110.009  r.  (a  94  děl.)  Přední  místo  osobu- 
je si  v  tomto  pr^myslo  kromě  Yariavy  zvi.  gob. 
Badomská,  tato  nerostová  pokladnice  Polska  (srovo. 
^Horopis**  a  rHornietW),  jakož  i  soosední  kon- 
činy gob.  Varšavské;  ale  ivSacky  ostatní  gobernie 
mají  účastenství  v  tomto  prftmysla,  a  gob.  I^nblin- 
ská,  nctfúrodn^ií  v  zoni,  vyniká  zvi.  jeitě  četnosti 
íabfik  úM,  stroje  hospodářské  (r.  1866  již  7). 

{}  Závody  a  dílny  na  obdoláváui  rox* 


741 


liSiiý6h  kopanin,  jakoS  i  ehemické  faVr. 
saměstnávalj  r.  1865  ▼  hromadS  B198  dělníkův  i  rj- 
kasovaly  Týroba  sa  1,168.687  rnblů.  YlattnS 
chemiekých  fabrik  čitalo  se  t.  r.  oviem  jen  4 
0  66  dél.  a  8  výr.  sa  60.000  r.;  npříti  viak  nelze, 
ie  chamický  průmysl  má  v  krilovstvf  velkon  bn- 
don<most,  ač  bnde-li  důstatek  kapitálů  ayadSIanýoh 
tfodnikatalův ;  za  to  Sftalo  se  skláren  28,  a  to 
klaToi  T  gnb.  Varlavské  (19),  med  nímiš  veliké 
AUmj  v  Barě^Si  aMiastkové  vyráběly  i  sklo  raffi- 
nované;  v  g^b.  Ljnbe)A:é  bylo  jich  6,  vgnb.  Plocké 
a  Ang^nstovi^é  po  jedné  Tna  statcích  Sk^ských  a 
▼  étabíně).  Závodův  na  výroba  fayenon,  poroelánn 
a  kameaáiy  (kn  kterémuž  průmyslu  jaon  při  hoj- 
nosti dolných  hlín  v  království  vesměs  příznivé  pod- 
mínky} čítalo  se  r.  1856  22,  mezi  nimii  vynikají 
■vláltě  hojností  a  vknmiosti  výroby  íabriky  v  Kole 
(v  ffub.  VarSav.)  a  v  Ilži  (gnb.  Badom.),  pak  v  To- 
mášově (v  gab«  Ljnbelské).  Cihelen  čítalo  se  jme- 
novaného roku  627,  vápenie  207. 

g)  Výroba  látek  lněných  a  konopných 
pfipií^á  ovSem  velkým  dflem  domácímu  průmyslu  sel- 
skému, tak  ie  ji  ve  veik.  rozměrech  jejidi  stihnouti 
nelae.  Pokud  vSak  domácí  a  řemeslnioký  průmysl  i  na 
k(»nisi  od  obchodníků  a  fabrikantů  rozl.  látky  tká  a 
dflem  i  potiiA:uje,  zaměstnávalo  se  tímto  odvětvím 
průmyslné  výroby  (a  v  nečetných  závodech  samých) 
7928  děhdků,  kteří  r,  1855  za  856.957  r.  rozl.  tka- 
Bin  (cdkem  přes  13  milí.  loket)  vyrobiU  a  na 
177.486  stavech  pracovali  Strojné  fkaloy  byly  jen 
2,  mesOšA  dflea  a  jednotlivÝdi  pláteníků  8874  (věech 
díleii  t  r.  8115),  domácí  příze  napředio  se  p^  87.000 
oentA.  Nejv.  plŇLddna  a  tkalna  v  s«ni  je  ^rardovská 
(v  ^b.  V^Savs.,  bankoví,  s  výr.  za  22.000  r,),  pláte^ 
nioivim  slyne  zvi.  Hrabielov,  provasniotvím  Bilgoraj. 

h)  K  přednějším  závodským  i  řemeslným  prů- 
myslům v  království  náleží  tet  výroba  koiía 
rozličných  koiénýeh  tovariiv,  jakoi  i  ko- 
šeXnictví*  Počet  koželužských  a  jirohářských  dí- 
len T  zemi  udAvá  Simanovský  na  1082,  počet  děl- 
n&ův  na  2862  a  cennost  výroby  (za  r.  1855)  na 
B2BMB  roMŮ,    I)  Při  hcjaosti  dobytka  v  zemi  a 


742 

nlMpotfsbí  »Í««k»mídU  mi  pritem  i  nr^H*- 
•tTÍ  ■unfiiié  toimíi7,  jakkoli  ueJTědim  dfl«n  JBitř 
Týroba  jeho  řeiii«iI4iii  přip^di.  Skateňných  fabrik 
toho  drabtt  bjlo  r.  1669  «  leial  S»  ■  834  4*1.  B 
■  výr.  sa  604.222  r.;  nojretli  aávody  json  t  LBéic* 
(pib.  Varis*.},  v  Stopoiel  (v  gab.  Badun.),  *  I4fA- 
linfi  (2)  ft  v  gnh.  Iijub«lfki   «  Bialé  a  JanoTii 

k)  PaplreniltaloieS&alOB&dein  a  »  Týv.H 
346.690  r.;  největSÍ  stroj,  papiraa jsiJeziorní (bav- 
kovi),   ktaráir.  1868  aa  108.039  r.  p^pira  vyMhlla. 

1)  Výroba  oleje  (blarné  H^-itb^,  *le  i 
JnÍDého  a  konopního)  fHpadi  na  protiv  Raii  afcmo 
vfbitdaĚ  yétilm  dilnán  a  vávodam:  r.  t8&&  Sltalo 
le  (hL  T  grab.  Varfiavské  a  Kadomaké)  48,  kUrtt 
lamSRtiiával;  919  dítn,  a  probily  olejD  aa  £6^.8St 
r.  Fředoi  miato  mezi  nimi  dr^  olejna  v  Loteilní 
(v  gnb.  Badom.],  kteráž  vyrábí  roiaé  S7S0  írMer 
oleJB  v  cennosti  12.300  r. 

in)  Výr»ba  dřevettého  z^pií  nemá  dal^ 
ko  tich  TOEmSrŮT,  Jak  bj  pK  r»HáUoiti  .Uoftr  « 
výborné  jakottí  dKvi  oJSekávatí  aa  dalo.  LodSnicCvl 
je  BÍoe  daati  roarilí;  dJleu  na  povp^  naléhalo  •• 
vla^  f  zeBŮ  r.  ISbG  tolik  40  (»  222  díL  »  výr.  aa 
tOG.lOO  r.),  dílem  na  piana  i  jiné  dř«v.  si»tnů« 
bodební     bylo  19  (a   89   díl.   a   výr.  aa   46.769  t.) 

n)  T  loimíracb  jeítě  menlích  vf Wpojit  kMmI 
pMnňlich  pr&myal&v  (aejmena  mooií  ae  po£at  pM* 
niob  a  BtrojDých  mlýnďv   každoroiSni,   fsúk  na.  eř- 
keři)  nilaaalo   ae  r.    1866  jii 
^.)  _  Týroba  litsk    bedb 
jiýob  (Ifl   aáTodfl    •  163  dél.  i 
Týroba   roal.  tovarů   pa{ 
fabriky  b&  falanny  3,   ntgr^tii 
dnou  výioboD  aa  lOT.SOO  c),  i 
ten*  el&my,  rikoau 

1$U  vfj.   aa  34.262  i 

p.  a^  rlo  r.  1866  jiaUi«iQ 

H'  1  ,    dflw  A*   Uib,  »l 

dři.  iafta?4r.  aj.  ;  , 

řoUeda.  toho  ^ch^iaf,  io  pr.lnyaL  ▼ 

tk  a  b  v  kiálOTitvf   ptdik^  .  Sftá  U.9W  M- 

Yoi*  tS  djtjajbd,  a  Kyksnie  eropost  i6,'TQS.i«l 


'743 

rablft.  Po  nSm  násMiije  nepochybná  průmysl  ▼ 
nápojích,  příjme-li  se  totiž  počet  meniich  vino- 
ptáma.  asi  na  1^,  poóet  idélnikft  y  nich  Eaměstna« 
mfek  na  2000  a  cst  výroby  na  2  milí.  r.;  y  tako- 
Téns  ^padě  obnáSel  by  po^  isávo4ů  1  diuhu  asi 
1289  s  2464  déláíky  a  výr.  xa  2,582.087  r.  Prů- 
mysl kovového  sboži  staví  se  iOQ^m  ho- 
řeiplíeh  tísel  na  618  sávodů  s  6192  děl.  a  výroben 
■a  2,172Jí67  r.,  sávody  a  dílny,  obdělává- 
jiei  kopaniny,  vykaeitjí  součtem  928  dílen, 
8198  dSl.  a  1,168.687  r.  eetí  výroby,  véSkeré 
papírnictví  88  dílen,  1122  déhftiků  a  est.  výr. 
4&8.846  r.,  výroba  dřevěného  a  pod.  cbx)^ftí 
ttevi  se  (kromě  loděnietvi)  na  571  dílen,  2165  d^. 
a  186.102  r.  hromadné  eennosti.  Neb^e-U  se  pak 
konečně  v  přičet  loděnictd  a  mlynářství,  obnáií 
veikera  labričná'výroba  v  kr41.  Polském  na  r.  1856 
17,037.528  mblft  i  provoaovala  se  v  16.629  aivodech 
(oiv8em<  největším  dílem  malých  Č.  řemeslných)  s 
owSaetensÉvím  154.517  dělníkův.  'Dovoleno-U  pak 
výrobu  tato  vahledem  k  r.  1866  aspoň  na  20  milí. 
r.  povýiiti  a  fabriČnom  výroba  velkeknížectví  Fin- 
laadsk^o  asi  IV2  mUl*  r.  oceniti,  tož  ^tystetapUa 
by  cennost  velNEerélio  fabričného  průmyslu  v  BudEé 
imperii  t  r.  asi  na  861 V2  uiíU*  r*  a  s  přirAAkon 
prtoyrin  řemeslnilo  v  Mlovství  a  ve  Finlanéli 
i(r  hiH^madě  asi  20  míli.  r.)  objevila  by  se  v«ikem 
oennost  průmyslových  tovarů  v  státn  Ruském  ve 
vjrU  asi  918^2   mil.  Té  (ovSem  nejmenifm   číslem  ^). 


■  ;  'I 


^)  Ve  výstavě  pařížské  r.l8e7  účastnilo  sedle 
vládního    katalogu   a    ruské    imperie    celkem 
1882   vystavovatelů.    Z  toho   bylo  pro   odbor 
průmyslu  1802,  x^ména  477   pre  sknpení' prů- 
myslu   výtěžného   (Industries  extraoftives),  pvó 
■kupeni'  průmyslu  odévníko  a  pod.  844,  pro  skn- 
•  pem  ^jpvůiQ^ilu  potravního  288,  pre  skupení  pr. 
strojného  110,  pro  skupení  náčiní  a  potřeb  i^- 
•  bytka  101,   pro  skupení  uměleokého  průmyslu 
a84,<  1^0  skii^>ení   débytka,   drůbeže  '^  pod.  25, 
pro  aahradnické  Jskapení*  1,'  prb  itepení  pro- 


744 

I  GbcKotL 

Obchod  imperie  niské  {K>hybQJe  se  při  ohronmé 
roí^oae  a  osobitém  řásu  TétSích  i  menSfch  přiiod- 
nich  a  národohospodářských  okresův  jejkh  ▼ 
tak  kolosálnioh  rosměreoh,  ie  by  přdíledné  tjIí- 
čeni  tolioto  důležitého  odyStrí  národního  hospo- 
dářství bylo  nad  mim  stiženo,  ano  icela  nem<dhio, 
kdjby  přisná  kontrola  vlády  na  hraniciob  zem* 
ikýoh,  jakož  i  na  ři&iých  přístavech  a  stanicích 
ielesni&iích  neposkytovala  prostředkův  a  wpolů- 
hlivého  materiábi  k  přibližitelnémn  sesnáni  pomS- 
r&v  obchodních.  Následkem  toho  možno  vládě  nuké 
a  statistickým  orgánAm  jejím,  každoroční  do  ve- 
řejnosti podávati  obiímé  i  podrobné  přehledy  obchodu 
mského,  a  i^ce  nejen  vnějšího,  nýbrž,  «oži^  rossá- 
hlosti  imperie  (kteráž  v  národohospodářském  ohle- 
du sama  sobS  staSí)  zvláitS  důležité  jest,  i  vnitfní- 
ho  obchodu  a  advíSeni  jeho,  kteréžto  přehledy  i  v 
statistickém  ročníku  z  r.  1866  v  novém  a  velice 
sajímavém  sestaveni  se  objevuji. 

L  Obchod  vnitřní  nedá  se  ovžem  t  celé 
r^stáhlosti  své,  jakož  i  v  cennosti  tovarův  pro- 
stfedkem  joho  dopravovaných  .urěité  a  Čáeelnž 
ustanoviti,  jelikož  jednak  dovoe  dbeži  na  silnicieh 
se  nekontroluje,  jinak  zase  povaha^  jeho  viudež  (a 
na  Rusi  pro  velkou  důležitost  rýroČníofa  tihAv  a 
jisté  zvláštnosti  jejich  jeité  vyiSi  mSreu)  taková 
jest,  že  totéž  zboží  průběhem  jednoho  roku  v 
rozličných  končinách  imperie  se  objevuje,  což 
oviem  zevrubné  ustanovení  množství  a  cennosti 
ji^e  nemožným  činí.  O  rozsáhlosti  vnitífíuího  ob- 
diodu,  předmětech  jeho,  jakož  i  o  svUStním  ráiu  jeho 
na  Bnai  lze  sc^ě  aspoň  pHbližn^  ponětí  učiniti  ze 
sdviženi  zboží  po  řekách  a  průplavech  ruských, 
kteréž  podnes  jeHě  nejpředn^ii  prostředky  dopra- 
vy v  imperii-  představí^,  jakoŠ  i  z  {k>měrův  do- 
pravy jeho  po    Železniďeh  a  ^a  jarmarky     v  říSi. 

stfedkův  nápravy  fys*  i  mravníhoi  života  S7.  V 
odboru  umění  bylo  64,  v  odbem  dějepise  práce 
16  rosb^oh  vystareveAelů. 


746 

Cfslft  tato  J0O11  ovSem  jen  Yfebledem  k  evropské 
Sásti  inlpeirio  vyšetřena,  pro  Sibiř  Jsou  toliko  staríK 
dáte  Hagemeistrova  po  race,  která  vlak  dle  jiných 
zásad  srovnána  json,  kdežto  pro  Kavkasské  náměst- 
nictvo   dát  ▼    tomto  směru  acela   se    nedostavil 

1.  Zdvižení  obchodu  po  řekách  evrop. 
R  n  8  i.  Dle  Ařednf ch  výkazft  nakládalo  se  na  ře- 
kách evrop.  Rasi  průměrem  se  čtyřleté  doby  od  r. 
1859—1862  přes  872  mil.  pad4  roslidného  sboSÍ  v 
cennost!  sa  167  Va  rnblů. 

a)  Z  toho  připadalo  na  řfSnou  souetavti  řeky 
Yolhy,  jakožto  přední  obchodní  Žíly  evrop.  Ritei  a 
imperie  vftbec,  přes  170,258.000  p.  ▼  cennosti  sa 
více  než  123,611.000  r.,  což  íiní  46*7%  víeho  «bo- 
Žf,  po  řekách  ruských  dopravovaného  a  78*T*/o  ve- 
škeré cennosti  jeho.  Po  ní  mela  soustava  řeky 
Něvy,  spojená  prostředkem  průplavftv  se  viemi 
soustavami  a  oblastmi  mořskými  na  Rusi  a  ústící 
se  ▼  samém  Petrohradě,  největSí  zdvižení '  sboŽí, 
jehož  množství  v  té  době  přes  146%  mil.  p.  v 
cennosti  18,646.000  r.  obnáSelo.  Třetí  místo  ve 
-vnitřním  obchodu  Rusi  osobuje  si  souftava  D ne- 
přu, po  níž  zdvižení  zboží  přes  20,854.000  p.  v 
cennosti  za  9,228.000  r.  obnáSelo.  Po  soustavě 
západní  D  viny  dovezlo  se  aboží  8,25T.000  p.  v 
cennosti  za  6,566.000  r..  pO  soustavě  řeky  D  6 nu 
9,^60.000  p.  v  cennosti  «a  4,677.000  r.  VySSí 
jeStě  je  cennost  tovarů  na  severní  D  vině  nakiá- 
danýefa,  totiž  6,691.000  r.,  jakkoli  množství  j^ioh 
toHko  6,962.000  r,  průměrem  v  oné  čtyřleté  době 
obnáiMo.  Po  soustavě  řeky  Ně  mna  dováž^o  «e 
tými' Časem  8,748.000  p.  rozličného  zboži  v  cen- 
nosti sa  1,878.000  rublů,  po  soustavě  Dněitru 
^,821.000  p.  v  cennosti  za  944.000  r.  Po  soustavě 
řeiry  Visly,  pokud  na  vlastní  Rus  se  vztsíhnje 
(toti^>  prostíPedkem  Bugu,  Muchavce,  Ryty  a  Lesné) 
ělo  1,682.000  p.  «bóž{  v  cennosti  za  906.000  r. 
Soustava  řek  Na  rovy  a  Lu^y  néla  zdvih 'zbo- 
i!í  množstvítti  1,702.000  p.  v  cennosti  sa  816.060 
r.,  průplavy  pak  vévody  Virtemberského,  Pně- 
provskobuži^  a  Oginský  nesly  zboží  5t6:000  p.  v 
cennosti  mm  8(N(.000  r.  '  ^ 

Eniko.  68 


T46 

b)  a)  V  tonttATS  Vplliy  má  AeJTilii  sdrft 
whoU  oviem  vlaptoí  VoUia,  nu  kteréž  se  105,7B&000 
p.  ibo£i  v  oonnofti  za  88,727.000  r.  prAmlrem  ▼ 
9iié  době  ftyileté  nakládalo  (na  Volse  samé 
82,868/000  p.  aa  74,168.000  r.,  na  Snře  sa  2'^ 
mil.  mblfty  na  Sekané  aa  IVi  mil.r^  na  TVertá  sa 
917,000  r.,  na  Malose  a  Vjethua  sa  Hee  aei  % 
vU.  r.);  ionstava  Oky  nesla  8áVi  ^^  P-  sl>on 
▼  eennoBti  sa  17,760.000  r*,  s  tobo  ř^a-  Gna  skoro 
7  mil.  p.  sa  6,282.000  r.,  řeka  Oka  12  V4  boL  p. 
aa  4.712.000  n.,  řeka  Moskya  6V3  mil.  pudů  sa 
,8,347.000  r.,  řeka  Pronja  sa  1%  mil.  r^  řeka 
Zula  sa  1,137.000  r.  a  řeka  Kljaama,  MokSá,  pak 
'Rosa,  Ifltra  a  Osemaja  .  sa  yioe  nei  V2  ^"^  '• 
V  Kajnském  baatinn  nakládalo  se  skoro  80 
mil  p.  sboží  ▼  cennosti  sa  28,117^0  r.,  s  &boi 
připadalo  na  tlastni  Kamn  18,826.000  p.  v  eea- 
Bosti  sa  14^619*000  r.,  na  řeka  Čnsovon  4,298.000 
p.  ▼.  cennosti  za  4,886.000  r«,  na  sonstavn  řelij 
BSlé  8J29.000  p.  ▼  cennosti  sa  2,197.000  r.»  na 
řeku  Vjatku  s  přítoky  2,847.000  p,  ▼  cen.  aa  1V« 
mil.  r,  fi)  V  BonstavS  řeky  Něvy,  kteráš 
ovieai  na  veliké  množství  malých  řek,  jeser  a 
priplavův  «e  vQzdrobaje,  má.  největif  sdvih  aboži 
řeka'  Něva  vlastni  a  jiné  pobo^  a  sonoední  HSky 
k  Petrobradn  i^římo  aměřnjiei.  (i»km  M^a,  Ižora, 
Toaoa  a  Slaij»ika)i  kdež  se  tou  dobon  průměrem 
-pBOvezlo  26 Va  míLp.  zboží  v  oomosti,  sa  6  mil.  r; 
:j0Ué  ^těi  byl  «4vib  sbplí  po  prftplavn  LadoiUikém, 
jezero  sonjmenné  obchásijicim,' v  němž  se  vieeky 
▼odni  Híj  jižního  dHa  sonstavy  Nevské  koncen- 
tVDJi,  ^  t9tiž  skoro  ■  29  mál.  p.,  jakkoli  eenaost 
.  tobo  sboži  (to  jest  svláStě  dřer^  stayeboíbo  kame- 
ne a  pod^)  toUko  ,  0394000  r.  obnášela;  po  řeee 
YeAdkvi  doiraalo  se  14  V3  miL  p.  aboŽC  v  eennosti 
aa  l,d00.00a.r.,  po  řeee  Blátě  a  jasem  j^jim  i^Fes 
.7,7MXI90  pw  v  een.  aa  1,041.000  r.  Ples  Ví  m*^ 
r.  obnáiá  josnnost  nákladn  na  Xioveti,  Šeloiú  a 
ližase,  .pak  na  řece  ICoiiži  %.někt^ek  ]^tocich 
i<^|eb^  r)  V  ionvjta.vě  Pněpm  pHpadá  nej- 
větži  podál  nákladn  na  vlastní  Dněpr  (12V«  mU. 
p.  v  een.  sa   6,946.000  r.),  pak    na-  fekm  Dosna, 


7*7 

Jako  B<||Teai  «  iió«T«Ílt  T^tok  j<ho  (SV,  mU.  p. 
r«eBiioati  ■«  1,818.000  r.}{  i  po  Pripjati  a  pfi- 
tocUek  jiňu>  doTsilo  >•  u  ^a  nei  1  tni],  p.  aboil, 
»le  toliko  T  oannoati  ■&  896.000  r.  i)  T  lonita- 
T$  BaTarnf  Dtíd^  b^la  uejiivíjU  plavba* 
dopraia  torarfl  po  řaca  Volopl«  (1,366.000  p,  v 
«eBuo«tl  M  1,607.000  rntilů),  pak  po  feM  Lnaa 
(1,868  000  p.Taen.  aa  1,167.000  r.)  a  po  řaca  Jaga 

■  Jontaton  a  KiZmanpm  (l,!ÍB6.00(i  r  mio.  u 
1,069.000  rablA) ;  po  Siiclioné  a  pfitucfch  jfjfcli 
(Mgmina  ToUmi,  Pálíme  a  BogtjQne)  uablAdalh 
■B  >a  967.000  t.  ibožl,  po  Vjtěgié  a  přitodofa 
j^jfch  Tlak  toliko  la  82.000  r.  *)  V  loaitafi 
Donn  nosil  Don  aám  nAklada  pNs  fi  mil.  p. 
r  Monocti  S  nvU.  i.,  Chopiír  37i  inil.  p.  v  cbb. 
1.024.000   r.     a    Medvídica   sa   32U.O0O    rnblft;   po 

■  OQf  tavě  Nímna  cliadí  skoro  Tiaoko  vbožipo 
NÍUHK  •amin  (t  oné  4Iati  do))6  prfim.  8,639.000  p. 
-   •  ■"18.000    r.),  T  aonitare  DnÉatro  vlaeko 


kdeito  ■boil  po  Mnchavci  a  RjtS  dovilení,  jakkoji 
pŇi  B55JÍ0O  p.  vižilo,  přece  joa  oennoat  236.000 
T.  niko.  Mesi  prílplav}'  nalažUo  la  na  prAplnTn 
VÍT.  Tlrtambenkélio  466.000  p.  rcen.  ■&  21S,000r. 
c)  Zboži  pořakich  niikých  doviiené  nileil 
ofiam  hlavní  do  odboru  rosUinýob  hoipod  ářakých 
«  boniiokých  iurovia,  a  viak  i  pr&mjiloTÉ  tovarj 
■Mjl  T  xím  RvbUtňna  řekich  jibO'  a  aaTaronukých 
anataý  podiL  nj  Tak  naloiilo  le  t  ti  době 
prluitnin  na  viech  «oiMtaTÍiih  rukýeb  hk  oblil 

a  libR  i  koral-       

M  67,698.000  n 
M-a*/,  -ril  canno 
■  b»«(  <EiaiI  p) 
l<,3Se.000  T.  t. 
loja.  iTlfiak 
8.,6U.000   p.     T 

dtBTfině    tOVi 

mfily  owiioat  l 
bavlna    B.llS. 


748 

17,109.000  p.  T  éea.  u  5J49.000  r^  konopi 
1,234.000  p.  Y  een.  tt  6,064.000  r.  t,  }.  f  8*/«. 
Jeit«  TyOí  jo  náklftd  i  eauiort  Inénébo,  ktrnopmék^ 
a  glooečnliného  temene  a  oleje  (6,709.000  p.  ma 
6,298.000  r.  t  j.  8-1%),  len,  kovdel  a  paéesf  lně- 
né rtítWj  1,842.000  p.  ▼  een.  sa  8,816.000  rnMt, 
cennost  InÁiých  a  konopných  torarft  6nila  Tlak 
5en  2,819.000  r.  Zna2ný  je  áoros  ryb  a  lyb* 
nýeh  plodin  (rjasigy,  jilój  a  tokn)  po  lekádl 
ruských  (4,698.000  p.  t  omi.  4,828.000  r.);  kame- 
n  e,  Tápna,  cihel  a  j.  ttarebnleh  potfeb  nakládalo 
■e  přes  677,  mil.  p.  ▼  cen.  1,861.000  r.  CJenaoet 
dra  si  a  obnáSela  1,081.000  r.,  cennoel  smůly, 
áehtn  a  terpentinQ  926.000  r.  Cnkrn  vosllo 
se  po  řekách  ruských  přes  467.000  p.  ▼  oea«  sa 
3,600.800  r.,  tabáku  606.000  p.  ▼  een.  sa  693.000 
r.  DovoB  koži,  koSefin  a  tovaHlr  s  nich  mSÍ 
cennost  2,256.000  r.,  cennost  Y\nj  a  Tlaéných  to- 
▼arft  2,108.000  r.  (881.000  p.),  skla  a  porcelánu 
dorezlo  se  sa  922.000  r.  BosliCné  jiné  tOTa- 
r  7,  kteréž  se  ▼  té  dobé  po  řekách,  ruských  do- 
pravovaly, m^  cennoit  26,343.000  r.  t  j.  16*l*/« 
vii  cennosti,  fi)  Pro  soustavu  Volhy  má 
nejv€tií  výsnam  dovos  obili  a  Iďiu  (sa  44  miL  r., 
přes  82 V2  ini).  p.),  pak  kovy  a*  kovové  líbM 
(12V2  p.  sa  14.297.000  r),  s  dehož  na  Kamský 
bassin  7,838.000  p.  v  cen.  7.062.000  r.,  na  sousta- 
vu Volhy  3,857.000  p.  v  cen.  6^00.000  r.  {Mpadá 
(skoro  vSecko  po  vl.  Volse);  máslo  a  Iftj  I  tovaiy 
mydlářské  cenily  se  v  této  soustavS  na  10,202.000 
r.,  dřevo  a  dřevené  tovary  na  4,689.000  r.,  t61  na 
4.286.000  r.,  ryby  (3,878.000  p.)  na  8.760.000  r., 
bavlna  a  tovary  sni  na  6,814.000  r.  Dovos  kóno- 
pí  mél  tu  cennost  2,874.000  r.,  InSného  a  kono- 
pného semene  i  oleje  2,928.000  r.,  Iněnýeh  a  ko- 
nopných tkanin  1,921.000  r.,  cukru  1,466.000  r., 
tabáku  přes  Vi  ^^-  '•«  ^o2í  a  koielin  2,124.000, 
vlny  a  vlněných  tovarft  1,421.000,  drasla  1,031.000, 
ostatních  tovarů  20,719.000  r.,  kdeř.to  dehet  a  len 
pod  Vl  inil*  r.  een.  míly.  f)  Na  sousta vé  Ne- 
rj  vyniká   velkými  €ís^   svliitě   dovos  dříví  (8*/? 


749 

dilLť.^obilÍAUha  (3,290.000  f.)t«akra  (1.478.000  r.) 
kamene  a  jiného  itaTebniho  materiála  (skoro  75 
n&L  p.  Y  cen.  926.000  r.),  bavlny  (771.000  r.)» 
lna  (478.000  r.)i  kovů  (437.000  r.),  lněných  a  ko- 
nopných tkanin  (137.000  r.),  pak  solí  (139.000  r.)» 
kdeito  ostalni  svláitě  jmenované  plodiny  a  tovary 
ani  DO  60.000  r.  v  cennosti  nedosahovaly^  ostatiu 
sboži^  avlált  nevykazované,  melo  pak  cennost 
8,100.000  r.  4)  V  sonstavé  západní  Dviny 
niUeži  přednost  konopi  (za  2,062.000  r.),  pak  obi- 
li (1,329.000  r.),  lna  (ea  774.900  r.)  a  lněnému  i 
konopnému  semeni  (670.000  r.),  kovům  (372.000  r.) 
a  dřivi  (276.000  r.).  Na  soustavě  Dněprn  šlo 
Bvl.  obUi  (za  1,836.000  r.),  dHvi  (za  1,707.000 
r.),  Iňj  a  máslo(za  1,360.000  r.),  sftl  (za  848.000 
r.),  kovy  (za  634.000  r.),  vlna  a  vlněné  tovary  (za 
599.000  r.),  cukr  (za  636.000  r.)  a  rozličný  nejme- 
novaný tovar,(za  754.000  r.),  dovoz  lněného  a  konop-t 
ného  semene  éinil  jeitě  370.000  r.,  dovoz  konopi  a 
dehtu  přes  100.000  r.,  dovoz  skla  96.000 r.  N  a  D  o n  u 
činil  dovoz  .obili  přes  7v  ^^ho  tovaru  a  skoro  Vx 
▼ěi  cennosti  jeho  (6,937«000  p.  za  2,263.000  r.),  na 
dHvi  připadalo  540.000  r.,  na  kovy  461.000  r«,  na 
hiětté  a  konopné  semeno  a  olej  403.000  r.,  na  lAj  » 
wUmU  860.000  r.t  z  ▼  značnějSich  čislech  jevil  se 
jaitě  dovoz  debtU,  kdežto  dovoz  ostatních  jmeno- 
vaných drobů  zboii  je  vesměs  nepatrný.  Na  se- 
yerni  Dvd^^ě  nakládá  se  obzvláStě  obilí  (za 
8,029.000  r.),  len  (zal,824.0Q0  f.)  a  lněné  a  kono- 
pné semeno  (616.000  r.),  pak  dřiví,  dehet,  rybné 
plodiny  a  sůl,  kteréž  jeětě  mezi  100  —  200.000  r. 
eenaostí  obnáieji  (rozličného  nejmenovaného  tova- 
ra  za  812.000  r.).  Pro  Némen  má  zvláštní  dů- 
ležitost obiU  (za  1,119.000),  dHvi  (za  275.000)  a 
lněné  i  konopné  semeao  (268.000  r.},  na  Dněstm 
čtni  obilí  skoro  90%  všeho  dovozu  (určitě  818.000 
r.)t  pak  dHvi  (120.000  r.),  v  soustavě  Visly 
opét  obiU  a  lib  (614.000  r.)  a  dHvi  (215.000  r.). 
d)  Stát  ročník  vykazuje  též  přední  říčné 
přistane  a  nákla  v  evropské  Rusi,  na  kterých  se 
v  době   od  r.  1859—62  průměrem  přes    100.000  p. 


7Í50 


n^^ihMn  sboK  nakládalo.  ^  PHftiWk,  aa  kte- 
rfcth  se  ▼  té  dobé  nakládalo  ^kóši  r  pr&měmé  am- 
nofti  více  nei  Vs  ^^»  '•«  ^talo  tovovrop.  Bosi  07, 
moaí  nimiž  náleží  prmi  misto  přistáni  Roikov- 
ěké  T  Petrohradě  ganim,  na  kterái  ae  při- 
měřeni B  oné41eté  doby  t47,179.0<J0  p.  aboií  objerilo, 
kterěi   mělo  cennost  33,^8.000  r.    Drnká    pHstaň 

▼  imperii  je  Kiini  NoTg^orod,  kdei  mm  Vcdse 
a  Ooe  přistálo  i  odeiio  aboši  na  28,8$3.000  p.  ▼ 
cennosti  27,498.000  r.  VMoskrě  přiatálo  i  od- 
pra^lo  se  ▼   tě  době  pr&měrem  abofi  18.799.000  p. 

▼  cennosti  6,950.090  r. ;  ětvrtý  pHstar  ▼  imperii 
jest  Astra  chafi,  kdei  se  ton  dobon  prům.  12,676.000 
p.  aboif  aa  6,874.900  r.  nakládalo.  V  Biae  činil 
adyih  aboií  6,285.000  p.  r  ceně  5,414.000  r.,  ▼  Ba- 
laka^ské  přistáni  na  Velae  (gnb.  Samar.)  4,654.000 
p.  ▼  ceně  3,186.000  r.,  ▼  Permi  517.000  p.  ▼  eeně 
8,172.000  rablil,  ▼  Tveři  3,214.009  p.  r  eené  sa 
3^79.000  r.,  ▼  JekaterinoTské  (grob.  Samaraká) 
3,312.000  p.  ▼  ceně  2,473.000  mblft,  t  Kaaani 
2^359.000  p.  T  ceně  2,367.000  r.  (a  a  2  pobočnýsoá 
i  4.604.000  r.),  t  DnboTce,  na  Tlakn  m«8i  Yol- 
bo«  a  Donem  položené,  6,450.000  p.-r  ceně  2,085.000 
rw  SaratoT  měl  advih  aboii  přea  4,618.000  p.  t 
ooně  1,764.000  mblft,  Kolo  mna  ^i  řeoe  MoskH 
2,900.000  p.  T  oeně  1,666.000  mblft,  Zabcar  i^ 
Vol  se  igah.  T?er.)  1,211.000  p.  ▼  oeně  1,830.000  t^ 
GA^aljnsk  při  Volse  dolní  2,469.000  pw  t  caně 
1,723.000  rablft,  Kamy&n  3778.000  p.  ir  cani 
1,734.000  r.,  Jekaterinstadt  (;nb.  Samaiaká) 
1.968.000  p.¥cen.  M61.000  r.,  příataň  BéUraká 
při  Donn(T  aemi  Den.  Tojska)  1,301.000  p.  rceně 
1,108.000  r.,  Čistop^ol  při  Kamě  (Kasa5.  fab.) 
3,705.000  p.  ▼  cen.  1,661.000  r.,  př.  M  a  r  t  j  a  n  o  r  s  k  á 
při  ř.  ČasOTé  (Perm.  g^.)  525.000  p.  aa  1,670.000  r. 
arMorlansk  při  Snře  1,900.000  p.  aa  l,060.000r. 
Kaln^a  pH  Oce  měla  zdvih  aboži  přes  2,492.000 
p.  ▼  cen.  1,480.000  rublů,  Noygoroá  Veliký 
2,079.000  p.  ▼  c.  1,258.000  r.,  (%eraoá  3,236.000 
p*  T  cen.  1,217.000  mblů ,  Boston  pH  Donn 
2,205.000  p.  ▼  ceně  1,229.000  r.,  KijoT  3,100.000 
p.   T  ceně  1,230.000  rablA,  Kordera  ^  VolM 


SS4 


(1*Térik4  gub.)  1,582.000  p.  M  1^104.000  t.i-fíMrá*! 
ejrn  2,564.000  p.  za  1,094.000  r«,  Torzo k  fil 
řeee  Tvorci  l,d85»000  p.  t  éeaé  'l,0#l.dOO  r.,  Sa^ 
mars  796.000  p.  ▼  een€  1,0694060  r. *)  a  Maron^ 
pK  Oco  (gab.  Yladimíraké)  1^680.000  p.  ▼  06ii& 
1,065.000  r.  Skoro  1  mil.  rabMhr  obiiÍ8ehi  c«itifost 
naTOBoného  sboii  v  KteměnUngvi  (v  gob.  l^tÁ^ 
tavské  při  Dnépru,  1,210.000  p.  ca  ^95.000  r.),  t 
Kaljazině  (pH  Vol^  v  gob.  T^érské,  1,234.009' 
p.  za  956.000  rablft),  t  KoTné  (^,284.000  p.  »» 
915.000  F.)  a  v  B  restu  jĎitevtkéio  (626.000' p. 
za  915.000  r.,  ▼  LyskoyS  sa  Volzo  (gnb.  ^H^ 
hrad.)  1,818.000  p.  ca  918.060  r.,  ▼  Usoli  fiH 
Katně  (gtib.  Parm.)  5,465.000  p.  (soli)  v  eoné  zá 
&1O.000  r.    Zbo^  za  vice  neŠ  800.000  r.  j^tíIo  sií 

▼  př.  Promainské  pH  řoeo  Soře  (gtib.  Biiábir^ 
sk6),  r  Korfu norské  (^.  Tantbov.),  Tpos.  ^rja* 
kove  ťgab.  Poltar.),  y  M^  j  a  k  á  teb  při  Btt^stni 
(g.  0bortoň),'v  SilovsképH  0«e  (gnb. fi^azáň.y^ 
v  Noinlské  při  řeco  Sysolé  (g.  Vologod.),  pak  -t^ 
yiadimiři  nad-K^jacmOtti  zéMúé  nedTOO.OQO  r. 
r  Podosiito  ^  k  é:  i^  řoée  Jógu  (gi  Vold^odJ,  vi 
Vol.  Ustjagti  a'BTJaiiškQ  (gi  Orlot.),  pak  ^ 
RfierS  při  lR>Ise  (gcTtor.)t  %aTÍbo  než  600.000  i^, 

▼  Eyďani  při  Voke  (rtfb.  Sikoflbii^é)  v  př.  ČoK- 
aittské  při  Kam^  (gab.  Vjat^ké),  ▼  KaUJ^6*iM 
8 k é. (vz.  Doh. T^j.),  vKinoimé(g^. Koslroita.)j  Yé 
V  o  Ižsk  u  (g.  Siffatof.),  T  ě&t  p  nO  h  o  v^  přiO06(g; 
MoskoT*),  ▼  PÍ  o  i  a  pH  Volze  <g.  Kostrom.),  a  p^ 
500.000  r.  Y  Pot«rpSlicÍ«b  při  ř.  Mstě  (v  g.  Noí 
vofaradsk^ Borovického  új.),  jakol^  i  rPerevřoétt 
(^  řeoe  i^oni(gttb.  Bjazaňské,  új.  Profiského),  pak 

▼  Simbirskn,  vpř.  Earelské  a  Prorvinské 
(g.  Tambov.),  t  Jekaterinoslayi,  v  Penze,  t 
př.  Sajtanské  (>)ři  Časové,  gub.  Perm.),  a  y 
Mainské    př.  (gab.   Samařské).     /9)  Přistáni, 


*)  Na  jiném  mfatě  (str.  127)  adávé  vSak  stát. 
rofinik  průměrný  zdvih  zboží  v  Samaře  na 
9,728.000  p.  ▼  eenhoMi  za  8,665.000  r.,  ětmŽ 
bý  tato  pHstaň  mezi  netfprynéjK  na  Eod  po^ 
ptoapila. 


1Ů» 

B*  torých  jevilo  m  ■boii  m  Tiae  ndl  100.dOO  r., 
jfloa  T  i^ab.  Agtraehaňtké  Černý  Jar,  t  gub. 
Pod  oU  k4  ft  B«tt  arabt  k  éMoplernad  Daé^WB, 
Žváaoeká  a  KalJQMká  pHstaň  pfí  řoee  Daéttra ;  ▼ 
f  nb.  Vilenaké  Vihio  a  DiMia  (pfí  Dviné);  ▼  g. 
Vitobtké  SébdMá  přbtao,  Polook,  Djnabork, 
VoUš  a  lafoi  přlsUň  Sertéjská  y  Velišakém  új. 
(pro  dfiW);  ▼  fub.  Vladim  irské  PokroT  a 
Cholaj,  T  gnb.  Vo^logodtké  přiiUň  jriK  wň  An- 
Baniné  na  řece  Kabenl,  pak  d&ldHtá  pro  obchod  solný 
Totomfká  přítlaň  pří  řeee  Sncboni,  {dK  řeco  Jogn 
pak  Nikolak  a  f^ftan  Podofinovská,  ptí  řeeo  Sj- 
•olo  př.  Kajgorodakáy  na  řece  Lnie  BjkoTtká  a 
YjmikoBjkoTfká;  v  gab.  Volyňskó  př.  Dn* 
benka  při  sápadnim  Bog^  v  gnb.  Voronéitké 
př.  MailoTika  a  PavloTik  při  Dono,  při  Cbopra  pak 
NoTochopersk.    V  gnb.  Vjattké     jsou   snačo^yii 

ÍfiiUně  8arápiil«yjatka,  př.  Cholnnieki,  Knkanká, 
[ed?ědtká,  T  gab.  Grodengké  Grodno  a  při 
aápadnim  Baga  1^.  Uftilažská,  ▼  semi  Donak. 
Tojika  Kaéalinski  pHstaň  (la  496.000  r.)  ve  «po« 
jeni  ■  Daboykoa  (vii  nakoře);  ▼  gab.  Jekat e- 
rinoglaraké  Nikoj^l  (sa  439^000  r.),  r  gnb. 
Kaaaňské  Tétjaii, Čebokaary  (368.000 r.),  př.  při 
vesnici  Kozlovce  téhož  i^ezdo^  Kokiajtk,  na  řece 
Civilji  př.  Ranginská*  na  řece  Beadné  Spaek  a  na 
řece  Vjatce  Mamadyi;  ▼  gab.  Kalaiské  Ko- 
MUk  nad  Žíidroa,  ▼  gab.  Kijevské  BŽiiSev  a 
Čerkasy  při  Dolpro.  Y  gab..  Kove ns  ké  j«on 
při  řece  Němné  větif  j^tané  kromé  Kovenské  Jur- 
bargská,  v  gab.  Kostromtké  VjeUaga  a  Var- 
navin;  v  gab.  Mintké  při  Němné  Stolicj,  při  Be- 
resiné  BorUov,  v  gab.  MogilevBké  Rogaéev,  v 
gab.  Níiehradské  GorodenakA  přistán  na  Volte 
(přea  450.000r.),  vgab.  Novohradské  př.  Nilo- 
vecká  a  Čerepovecká  při  řece  Sekané  (na  této  aa 
487.000  r),  pH  řece  Čagodoiči  př.  U8^Čagodo5£^ká, 
na  Béloserakém  kanála  Béloaersk,  na  čanáin  vé- 
vodj  Virtemberského  Kiríloy,  na  řece  Tichvince 
Ttchvin,  na  řeoeKovži  př.  Konatantinovská  (449.000 
r.),  na  řece  Mate  Bronnioj.  V  gab,  Olonécké 
m^i  vétfii  advih  aboži  Vytegra,  pH  řece  Sviři  pak 


75» 

I^Htteá  tL  vtí  Vostteéeaj*,  ktdrái  jo  Um  ttSaftitiiiti, 
Í6  sde  nmoŠBtvi  tOTarftir  nejen  na  shnn  lůsbává 
(po  kašdé  pr&mSrem  1,600.000  p.  sa  349.000  r.),—- 
a  maoliMn  vétSi  množátri  sboži,  vSiSim  dilem  do 
Petrohrada  ustanovené  (pr&měrem  6,392.000  p.  sa 
7,74i;000'r.,  nejvíce  obilí,  lAj  a  kovy),  na  vStitt 
^dé  Něvské  se  překládá.  V  fub.  Orlovské 
mají  vMi  přistáné  mSsta  č>rel  a  Mcensk  (při  řece 
Znii),  při  řece  D6sn6  pak  TrubČervsk  a  Kadieká 
přistod;  v  gubernii  O ren burské  př.  při  mě- 
stě Ufé  (za  456.000  r.),  při  fiirsku,  př.  Bfelská, 
IfidH^liOvvkáaToporninskáfvSecky  pří  řece  Běle,  při 
řece  Siniu  př»  Minjarská,  při  řeee  Katavoe  Katav- 
dcáy  při  řece  Jurezani  Juresinská,  při  řece  Kamě 
Berezonrká  (za  334^600  r.),  kteréž  větSfm  dílem  kovy. 
a  kovové  zboŠí  nakládají,  V  gub.  Permské  na 
řaoe  Kámě  př.  Táborská,*  Ostinská,  Nytvenská,  Po- 
ievská,  Palazninská,  Dddnchinská,  na  řece  Sjiv9 
K&agnr  (309.000  r;),  na  řeee  Čnsové  př.  Osljanská^ 
Kaikinská  (za  348.000  Tub«  kovů),  Utkínská  (za 
368.000  mU&  kovů),  Revdinská  a  Krylasovská;  T 
guh,  Poltavské  Perejaslavl ,  v  gub.  Pskov- 
iké  Soley,  v  gub.  B|azaiské  na  řecé  Oce  Za^ 
bJUbiská,  ▼  gub.  Samarskéf  Pokrovská  př.  á 
ObijaSSevski  (tato  na  řece  Čeremianě),  v  Petro- 
hrad «ké^  gub.  při  Národě  př.  Kulžská,  na  řoee^ 
fi^ast  BbždMtvenaká ,  na  řece  PaSi  Svirská  a  na 
hiee  Vokhvi  Nová  Ladoga.  V  gub.  Saralov* 
ské  jsou  větií  přistane  při  Gbopře  BalaSov  (za 
4f5i00O  r.  kboi^  pH  Medvědici  ves  Eopěný,  v  gub. 
Simb irské  při  řeee  Suře  př.  Kunějevskáy  Po^ 
řiokovriíá,  pak  iněsto  Álafyr,  při  Volze  S^ngÚěJ,  y 
gub.  Smole^ns^é  m^  Běloj,  Porěčje  a  Giati^, 
T  T  avr  i  i  ph  Kachovská  pHBněpru,  v  gub.  T  am- 
boTské  pti  Cftiopru  Bonsoglěbsk,  při  řece  GnS 
Borovsk,  př.  Čemějevská,^  PeSnská,  Posinská,  Byt^ 
liBská  a  při  řece  Mokli  Katettnská>  v  gub.  Tver-< 
aké  Stabrioa,  a  Jam-MědnojO)  v  gub.  Tul  ské  BS- 
lav  při  Oce,  y  gub.  ChersoŽské  Kovogeorgi- 
jevak  (a«r  468.000  r.)  a  Beiislav,  v  gub.  Jaro- 
st ayticé  MySkfn  (zá  403.000  r.)  pH  Volzs,  při 
Ifolose  měfto  Mologtu  BybiB^»k  při  stoku  ětkamf 

M 


76i 

a  Yoksf  má  podobnou  sno  mnolioii  vitiK  jMi  cbUo- 
žitoit  než  Yonk9B%nAi  přístaň  při  řoeo  SfMFi,  jeli" 
kož  86  ▼  tomto  městS,  leiiíieim  to  stfedn  soQStavj 
VolSiké,  Nevské  a  J>wiaj  seyend,  ne|eii  kašdoreěné 
veliké  množství  zboží  na  sima  skládá  (|»rfiřúem 
l»ždoro^S  přes  M73*000  pudů  za  1,144.  OOa  rob.), 
nýbrž  zTláltS  okromné  množství  sboží  do  Petrobradn 
a  odtud  jdoQcí  překládá  (každoro&iS  prftměrem  %  c 
1869~-62  40,671.000  p.  ▼  eennostiEa  29.86&000  r.); 
krom$  toho  nakládá  mSsto  samo  nebo  potíPebnje 
každoročně  ea  81&.000  ř.  sboží. 

2.  V  tak  rozsáUém  státS  jako  je  Boská  impé^ 
rie,  kdež  vzdálenosti  jsou  obromné,'  národohospo^UF- 
ský  stav  po  velkých  prostorédi  rozdílný  a  snehá 
pi^lředky  dopravy  pom$mi  skrovná,  mnsí  mifi 
výr  o  (Sni  trhj  zcda  jiný  význam  a  daMco 
větií  vážnosti  než  v  naSich  zemícb  západoevrop* 
i^ýeh,  kdež  velká  osidlenost,  bohaté  a  novov^eé 
ptpetfedkf  dopruvy.  i  rozvila  organisace  obcbodm 
pl^itpování  zboží  na  trsíeh  pomidn  již  zcela  zby-^ 
tečným  Činí.  Proto  náleží  trhy  a  jarmarky  mi^é 
posDMd  k  nejživějlím  v  Evropě,  ano  nemají  v  záp» 
£lv3ropé  kromiS  Upskýchi  BmnSviékýchi  PežMých, 
Yratislatskýeh  a  některých  italských  trhů  vůbec 
sob6  rovných,  ano  eož  zvláSt^  pří  ohromnýdi  vzdá^ 
lenostech  v  imperii  zdá  se  býti  nemožno,  ySecky  vStií 
^o$ní  trhy  na  Maú  ano  i  v  SSbíH  soaVisí  med 
sebou ,  zemena  pak  s  Nížehradským  světovým 
trhem./ 

.1  a)  Boka  1868  bylo  v  evropské  Bnsi  6iA0 
jarmi^ků^  a  sice  1187  ve  městedi  a  4167  v  posft> 
4ech  a  všech,  a)  Jak.  veliká  bývá  rozmSna  sboŽi 
na^  nidi,  viděti  z  toho,  že  r.  1868  na  vSeeky  bylo 
naurezeno  zboží  za  882,405*000  t,  a  prodáno  z  toho 
za  237,734.000  čiíi  62*17^  ^Ýšebo  návozn.  Z  návosH 
připadalo  na  městské  jtrmsarky  307,274.000  r.  a  s 
pvodeje  209,301. QOO  mblů  čili  68027e ,  na  selská 
75,134.000  mb.  a  ^rodfje  35,886i000..r.  Čiti  46'8V 
fi)  l^^řívějH  bývají  městskéjar  ma  r^k  y  v  f* 
.£Úžehradské  (7,  zvK  v..  Nížehradě  samém),  na 
kteréž  se  naveze  pfea  1^,551.000  rs.  a  jMrodá  la 
9(N489,000  r»;  jartiiiurky  v.  ga^,  Pefi&iká  {24( 

ť 


m 

»<4.  v  faWti)'iDÍt«^  Mtos  MmU  ■sB2,3IO.0(W  rM>. 
a  prodaje  ka  3fr,5M.OeO  r.,   j»m)arky    v   g.  ChaT- 
koviké  (77.iiejTiSlTCIiarko*!iBméni)  niroiDCA 
41,S28.0eO  t.    í  proSeje   la   S3,8rr.O00  r.     V  gn  b. 
Polta  TB  k  í    lOBTfŽf    le    DS    jarmarky     ((3)     ca 
S7,SIS.OO0  rtib.  ibolf   a  roiprodivá   ■«  S1',HT8.000 
mb.;  na  janasrky  t  ^nb.   Jeká  teriao  ala  Tik  £ 
(28)  bývi  naros  ibnll  la  10,T1S.000  r.  a  prod^  na 
5,150.000  r.  t.  j.  Bk.  eO*/o  vleho  dAtoiu  ;  na  JHmarky  v 
g«b.  CherBoňiké  dovom  kb  fi,ST5.000r.  i  prodaje 
•a  8,878.000 r,  n«  jarmarky  ynb.  S  lb(iir«k-i(ÍO) 
6,382.000  T.  s  3,93S.000r.,  na  jarm&rky  ^.  Čbrn]- 
fOTSki   (6S)  Za   6^229.000  a  na  3,199.000  r. ;   Aw 
jWTnatky  pak  g.  Orenburtk*  (13)   m  8,054.«» 
r.  dorom  a  4,698.000  prodeje ;  na  jarmarky  g^abenite 
SamarskĚ  (26)  lá  6,671.000  r,  a  2,829.000  r.  2a 
vfoe  nei  8  mil.   r.  tovarft  uaTMMt   se    na  jarmarKy 
gůb.    Etjevakí  {19),   Ttviboytkf,    ^8),    Skratbvslá 
(M^,'a  becmila   S  mil.  na  jarmarky  JaroBlavské  g. 
(13).    FfSB   I  mil.  r.  deroan   mlsají  jAnhiAj  gab. 
V«I«g6dBké  (26),  Árciangelvké  (5),  VoroBSŽBki^íiS), 
TjkUhé  (B7),    Karaké   (65),   Pemlnaki   (19),    P6dc<1<- 
Aé  (8)  a  Ttsnké  (21).     PH»  '/:  mil;  r.  einf  tiA'n»> 
aa   jatmarky   gnb.   Afltri 
(17),  KaMskí   (84),  N 
(BB)  »  TaTTiJBké  (17);  » 
aArota  i  prodeje'  (pod  1 
mardcb  gnb.   Gradenikj 
TflbeC   T   eipadnich   fot 
g^bdruHcb   mských    mlí 
niroB   iboEl   aa   V(be  ii( 
r  řnb.  E«r»ké  (9B8'j 
r.  »  prosem  la  8;36e.C 
terinoilftTRfcí  (8S5  ] 
r>  a  proá^ém  la  2,(26,<: 

(167  jHr.  B  niv.  t«  7,260.000  r.  a  prod,'ila-S,S85.MO 
řubM).  Ka  jarmarky  frisfcé  gTib.  VoroDlfAt 
(S36)  naveifl  «e  eboil  xa  &,lS6.00t)  r.  a  pródá'llorá 
M  2  nrfl.  r.  Pf«B  4  mil.  Vnb.  -íinl  nivos  ca  Jar- 
marky lelaké  T  gnb.  Baraarakí  (147),  pFei  H 
mil.  r.  na  Belské  jarmarky  gnb.  Al traclíAňfSiS 
^51),   Opeabífilié  í«0))  PoUftTBlí*  (Í88)   * 


7d6 

TavrijBké  (67);  piM  8  míL  rab.  oboáii eeanost 
naveieiiého  sboší  na  sekkýeh  janntreíeh  t  gab. 
Charkovf  ké  (525)  a  Saratoytké  (96),  přes 
1  míL  r.  na  jarmarky  gnh.  Vladimiraké  (9), 
gab.  Vjatecké  (48),  KijeTiké  (115)^  Mogi- 
levtké  (56),  Podolské  (23),  Tambovaké 
(166),  Chertofiské  (98)  a  Černigovg  ké  (164). 
Pře0  Vt  ™íl*  '•  ^^ú^  doTQs  na  jarmarky  eelské  gnb. 
Arcbangelské,  Vitebské,  Vologodaké,  VolyňakA,  Oro- 
denfké,  Kostromaké,  Moskevské  (98),  Nižehmdskéi 
Novgorodské,  OlonScké  (917.000),  Orlovské  a  Tyer- 
ské ;  nepatrné  (t  j.  pod  100.000  r.  náv.)  json  selské 
jarmarky  ▼  Bessarabii,  gab.  Eovenské,  Eoronil  a 
srláSté  ▼  gab.  Smolenské  (sa  46i)00  r.).  d)  Vůbec 
bylo  r.  1863  28  jarmarkům  ▼  evropské  Basi,  na 
kteréž  finil  návoa  přes  1  miL  r.,  30  s  návoaem  aa 
TÍee  než  Va  núl.  r«,  184  s  návěsem  aa  víea  než 
100.000  r.,  214  s  návoaem  aa  viee  než  50.000  r., 
1296  s  návoaem  aa  více  než  10.000  r.,  929  s  ná- 
věsem sa  více  než  5000  r«,  2188  s  návosem  aa  vlče 
než  1000  r.,  784  s  návoaem  aa  méně  než  1000  r. 
a  na  397  nebylo  Žádného  aboži  navěšeno.  Toho 
roka  prodáno  bylo  na  20  jarmareioh  aa  více  než 
1  míL  r.  tovarft,  na  6  aa  více  než  Vs  °^  'm  &* 
76  aa  více  než  lOO.OÓO  r.,  na  100  aaviee  než  50.000 
r.,  na  643  aa  vice  než  10.000,  na  712  aa  více  než 
5000  r.,  na  2398  za  vice  než  1000,  na  1788  ajiméně 
než  1000  r.,  na  397  nebylo  vůbec  prodeje* 

b)  Nejsilnější  jarmarky  v  evropské  Bosi, 
t  j.  takové,  na  kteréž  se  dováží  aa  více  než  100.000 
E.  aboŽí,  bývají  v  gab;  ArchangeVské  v  Ardi- 
angelska  samém,  a^*ména  jarmark  o  sv.  Markétě 
(r.  1863  aa  1,316.000  r.  návoza  a  za  1,148.000  pro- 
deje), pak  Jevdokijevsl^  jarmark  v  pogoi^  Blago- 
▼éiSenském  (Senknrský  új.,  za  755.000  r.  návoza  a 
584.000  r.  prodeje),  též  Nikolský  jarmark  v  Piněae. 
y  gab.  Astrackaňské  jsoa  3  veliké  jarmarky 
ve  vsi  Bolchnnáeh,  £  nichž  má  Dmitr^evský-  za 
900.000  r*  návoaa  a  aa  160  000  r..  prodeje;  podobné 
poměiy  mívá  tak  zv.  Kaaaňský  jannadí  ve  vii^ 
▲ksaji  (Cemojar.  ůj.),  jakož  i  dva  janoacky  v  Cá* 
ije?é^  pak  jarmarky  ▼  Stobodž  Yli^diflMfoyoe  (Cá^a? 


> 


m 

slobodě  NUcoli^jevfké  (Jenolajev.  ť^.)*  V.  gnb.  Ti* 
1  e  n  8  k  é  mivá  jarmark  Georgijdvský  ve  VilnS  ni* 
▼OS; za  334*^00  r.,  ▼  grub.  Vitebské  Petropav" 
loyaký  ve  méstfA  BSfie&kOvieicb  (új.  LefeL)  i  přes 
V2  inU.  r.  né^osQ.  V  gf  u  b.  V 1  a d  i m ir  s  ké  jsoa 
Úvé  jarmarky  ve  tíí  Papkicb  (Šaj.  i^.  s  návozem 
sa  458.000.  r.>,  tři  t  slobodě  Ckolnjí  (svU  Níkolsl^ý- 
8  náTOz^d  za  590.000  r.)i  po  jednom  ve  Vjazni- 
kách,  VoBniiseiiském  posadě,  v  KiržalSi  a  ▼  Moromi* 

V  gnb.  Vologodské'  mívá větii  jarmarky  toliko 
Vologda  (¥ánodni  s  nátozem  za  382.000  r.)  a 
Ustjog  Veliký;    v  gnb.  Volyňské  jediné  Dobno. 

V  gttb.  Voroněiské  býrtyí  tB  silné  jarmarky 
Yr  í^obodě  ButnrUnoiíioe  (Bobrov.  új.t  jeden  s-  návo- 
zem i  va  425.000  r.)t  v  slobodě  Krásné  (ték  ůj. 
^A  jarmarky  po  400.000  r.  návozu),  v  <slobod$ 
BiMisoěe  (Oatr(^žftkébo  ůj.),  ▼  slobodě  Tiianeé 
(Bobrov.  új.),  rv  slobodě  EidaSi  (Bog^^^.  il^,)  a  t 
slobodě.  Róvenkácb  (Ostrogož.  áj.)  i  v  Bobrově  si^ 
ménw  y.^ub..yjateeké  drží  se  veliké  jarmarky 
v  £U)[telniS  (Aleksějevská  s  návozem  za  1,117»000 
n  a.  prodejem  za*  763.000  r.),  ve  tsi  EarákuliaS 
(Barapal.  áj.),  ve  vsí.  Velikorěokém  (Oríov.  íj.),  ver 
vsiJUSmě  (Uržam.  ťy.  3),  pak  v  Jaranskn  a  Ur- 
inmě  samém.:  V  Grod  onské  gnb.  je  jediný 
velký  ^jarmark  r»  městeéku  Želvě  ( Volkovy s.  új., 
r.  1^2  i  na  M40.006  r.  návoza).  V  zemi  I>oa« 
flkého  vojska^  kdež  jsou  vfibec  jen  sdské  jar^ 
marky'  (147)^  měla  r.  1364  stanice  Uijnptnská  o 
Pokrovskémjarmarkn  návoz  za  572  i^*  i"*  a  pi*<^€j 
«s  1 3,^60.000  t^  sloboda  Klivorož  o  Trojickém  ná^ 
"VOZ  jsa  1  mil^  r«  a  prodej  za  300.000  t.  V^é 
jamsrky  jsou  ta  též  v  Novoěerkassku  (2),  pak  v 
stanici'  Micbajlovdié f    Luganské    a  . MitjaJ^inskét. 

V  gub.  Jekaterinoslavské  vyniká  Róstov 
nad  Bonem  dvtoa  velkoiriiy  (o  naroseni  Panny 
Marie  e  návo«em  za  4 Ví  mil.  r.  «i  prodejem  má  ^ 
mii  T.,  jiný-  i  oáv.  za  383.000  r.  a  prodejem  zft 
313.000  JTv) ;  ,V'  J^aiterinoslavi  samé  jsou  dva  veliké 
jarknaarky,  totiž  Peteopltvlovský  s  náv.  zal,6d0;00O' 
f^  a.ftodejem  a»  1|103»OOO  r,  alTiuiovský  s  návi^l^ 


7S8 


V8.000  T,  a  prod.  aa  2MU)00  r.,  t  TafanfOgn  bý- 
Tají  téi  3  velké  jann.  o  na  nebersetí  panuj  Maria  ■  nár. 
la  1.106X>G0  r.  a  prodejem  xa  140.000  r.,  pak.  $mf 
menii  (o  «▼.  MikoláSi).  Jiné  vétiíi  janíarky  jmm 
T  této  gubernii  t  Koňských  BaEdoreeh  (Alekaan- 
droT.  1^.,  2),  ▼  Bfiinríně  Rohu  (Dnéprorric  A}.  S), 
T  slobodě  PavloTce  a  mtsteékn  BSoecrkoree 
(AleksandrOY.  iij.)f  pak  ▼  NoromoskoTsko^  t  Parto- 
grade,  ve  vsi  Bjažském  (BostoT.  dj.),  to  faech 
PavloTSkém,  Gnljaj-Poli  a  Mariinrilém  (Aleksui- 
droT.  új.),  jskoS  i  t  BaehnmtS  {%  jar.)  a  ve  tbí 
Pokrovském  (RostOY.  új.).  V  gnb.  Kalaiské 
aÁvi  yětSi  jarmark  jen  mSsto  MeSdorsk,  ▼  gnb. 
Kostromské  ves  Parskoj  (Jorěyec.  ůj.),  Y  gnb. 
KijeTské  áirítL  se  posnd  dra  veliké  jarmai^  t 
Kij^yé  samém  (tak  zv.  E^reBSenský  dlH  k<H!i- 
trakty  s  návoaem  ca  2jOSS.OO0  r.  a  prodejem  aa 
762.000  r.,  a  letni  trh  ▼  drahé  polovici  čeórma  s 
náv.  sa  705.000  a  prodi  za  288.000  r.) ;  pověstný 
je  též  jarmark  Kořenný  ▼  Kořenné  pnstjni  (Kttrsic. 
dj.)  T  devátý  týden  velikonoČbi,  na  kt^Š  sé  r« 
1868  oavezlo  sa  6,288.000  r.  zbofi(  a  prodal<^  za 
5y680j000  r.  V  též  gab.  jsou  v  Obojani  dva  větii 
trhj.  V  Li  v  o  nit  mivají  Derpt  a  Riga  větli  trfaf, 
prodej  ale  na  nich  již  skrovný  (v  Derptd  toliko 
sa  60.000,  v  Rize  jen  aa  25.000  r.) ;  v  gnb.  Mo- 
gilevské  jsón  silné  jarmarky  ve  měste^te  Lja- 
bavičích  (új.  OrSského),  v  ChOslIiirlISIch  (dj.  Mstí- 
8)av«)  a  v  Qomli.  V  gnb.  NíŽehradské  bývá 
mimo  pojistný  Makárjevský  jarmark  v  Nisálm 
(o  ktm*émž  vis  níže)  jediný  vStii  jarmark  v  Č«mn- 
de  (Makaijev.  új.))  v  Novohradské  gnb.  pH 
kláitc^e  KirilloNovojeserskémr  v  Staré  Rase  a 
ěer^ovci;  v  Olonecké  gnb.vpogostě  Šongskéin 
(Povénec.  dj.,  sa  40B.OOO  t.  návosn),  ve  Vytegře  a 
pB  Aieksandro^Svínacém  kláSt^  (Olonec  dj*);  ▼ 
gtib.  Orenbnrské  json  četné  v^tii  tshf  v  Métt- 
selinskn  (vánpčni  a  návozeiá  sa  4)765.000  r.  a 
prodejem  sa  8,988.000  r.)  v^  vsi  BeHMOveé  (Birák. 
új^  sa  482i)00  r.  návoBii)^  v  ZkrtettttoVikMft^  ve 
vsi  Krásném  Cholmu,  v  Uft  samé,  v  Č^Mí»tků. 
(8),  v  SterUtaraak«)  v  si.   ÓomQaoa,   v  B^tkv,  vt 


75^ 

▼81  Ábéfdifii  (Biivk.áj.)*  ^  v<k<   BuEdáko  (Bélebej. 
djezd);  ▼«   TSi'  Kurtatnyši    (4;   Čeijabinsk.    ťíjesd); 
▼  lil.  Takmatfce  a  ZakalovS  (téh.  ^j.).    Gruberu  i  e 
Orlavská  tiiá  vMí  trhy    ^  Kará^evé    a  ve  vsi 
Terbatiách  (Jalec.  új.) ;  gnb. Pensiiiská  ▼  Penze 
samé  (2),    v   Nižním    Lomot$    a  ▼  Saranskur    Y 
gnb.  Permaké  slrne  %r\iH  jarmark  y  Irbitf 
(od  1.  >mora  do  1.  března),  kterýž  n  Nížehradskýnr 
souviai   a  pro  Sibiř  ]^dobný  význam  má,  co  Níže- 
bradský  pro  veSkeroti  Imperií  a  Kořenský  i  Char^ 
kovaký  jarmark  -  pro  \iini  Ras.     R.  1863  navozeno 
na  nSj  zboží  sa  51,117^500  r.  a  pród&no  za  35,760.000 
r.  Vettiý  je  v  té*  gnbemii  jarmark  v  Ivanovské  (éa- 
drinsk.  új.,  na   konec  srpna),  kterýž  mívá  návozu 
Ka- 8^191^000  r.  a  prodeje   skoro  za  2  mil.  r. ;  men- 
Mho  významu  jsou  jturmarky  v    Šadrinekú  samém 
(3),  v  DolmatovS  (téh.   új.),  v  KámyStovd  a  v  K^a*- 
tajském    (téhl    éj.),    pak   v    Alapajevskn  a  ve  vsi 
Sa^iikém  (Erásnonfimsk.    ^j.)  a   pří  EoSvínskétn 
závode,  y  ^ttb.  Podolské  odbývají  se  vétií  jar- 
marky -v  Balších    (trojický  e  náv.    lYj  i»n*  r.   á 
prod:  aa  862.000  Y.},  pak  v  ttiéstečkti  Jarmolincíeli 
^Proskurov*  4jw,  petropavlovský  s  náv.  zá  1  a  prod; 
aa  V2   °i^l*  rO*    Slavné    a    důležité   pro  jižní   Rna 
jaoo  jarinarky  t   g^nb.    Po'lťaviE(ké,    zejména  v 
PóltB^v4    samé  ^4^'  z  aiehž  zvláSté  Ilinský  mívá 
névbz  za  27  Vž   míL  W  a  prodej  za  16,863.000  r.)^ 
pak  T  Romn^ehv  kdeS  jtron  téf  dva  velké  trhy  (o 
božám  vstoupení  b  n^ávozetti  za   3V2  n^íl*  rablii   a 
prod.  2,200.006<  r.,'  pak  ú  ostatcích   s  návozem- zá 
6j086.000  a  prod;   Bai,l03.O0o  r.);   méné  důležité 
Jaov  jarmatky  v   Kremea^^ngtt  (3),  v  Sokoke,   Cs^ 
riíance   a   Kovýeh  -Seiňžarech  (Eobeljakského   ůj.)^ 
pak  '"i     Lubivech;      V   gnb.     Pskovské     mají 
ařjaký  vjffisnatti   jarmarky    v    Fskové   tíam^ém   a  ▼ 
Séicíď),  V   Petrohradské    tofiko  trh  o  na  ne-* 
beVeetí  P.  ll«  v  Nové   Ladoze,  v  Tverské  g  ti  lit 
trhy  *¥«  vteck    V<^chovf2ldícb     (Venjegonsk.   lij.)  a 
Sfnpře  (KorSevi   ůj*),  pak   ve   Vesjegonskn   (novo* 
roini  8  wévoaam  ea  927^0(i0  r.  a  prod.  za  577.000  r.}, 
2faia&Bé  jéoa  jeítfr-írhy'ir'  Niťových   gnbemiích  tn* 
pkfnb,  lotiř  T  Simat»ké)  Simbitské  a  8«rat6^iMt 


160 

v  Samařské  hf^rtýL  iMJrěttt  Ukj  r  ftii|;«IiBS  (o 
posdviieni  sr.  ktíše  8  niTOsam  sa  1,864.000  r.  a 
prodejem  aa  1  nái.  r.),  ▼  Novooaeiifka  (Pokrovricý 
jarmark  e  aáv.  1,138.000  r.a  prod.  aa  %  miL  r.), 
tH  jarmackj  ▼  Samaře  samé  a  dra  jarmarky  t 
Sergijevskn  (yiech  5  s  niv.  za  y£ee  neŠ  Vt  ™ii-  f' 
a  s  prod.  po  100  000-^200.000  r.),  pak  jarmarky  v 
koloaiich  Rovné,  Sayince,  Pnvalné  (Novonsensk. 
ť^esdii,  Piuraskijevský  i  s  niv.  aa  V2  oúl*  '•)•  ^ 
slob.  AleksandroTfi  Hi^i  (tbb.  iy,)>  ▼  Basulnku  (2), 
▼e  si.  Jekaterinovce,  pak  ve  vsi  liaovoo  (Sainar. 
1^.),  jakož  i  ve  vsi  Melekesa  (Stsvropolsk.  új.).  V  Sa- 
ratovské  ffub.  jsou  dva  veliké  jarmarky  ve 
Volžska  (oba  s  návozem  za  600*000  r.,  ale  s  pre* 
dějem  jen  aa  60.000— SaOOO  r.>,  pak  v  Garl^yné,  v 
posada  Dubovce  (téh.  ťgesda,  trojický  s  náv.  la 
750.000  r.  a  prod.  za  237.000  r),  koneSnfi  ve 
všech  Romanovce,  v  si.  Tarkách  a  Ostrovech  (fia- 
laSov.  új.),  v  si.  Krásném  Jara  a  Radné  (Kamy- 
iin.  lij.)  a  ve  vsi  Balandé  a  v  Saratově.  S  im- 
b irská  grab.  má  znamenité  trhy  v  Simbirska 
samém  (tak  zv.  sboniý  v  prvni  neděU  postai  • 
náv.  za  4,690.000  r.  a  prodajem  ■*  8  mil.  r.); 
též  v  Kormni,  .Sysrani  a  Baiaska  jsoa  značné 
jarmarky  (trojický  v  Korsmá  s  náv.  za  416.000  r. 
a  prodejem  aa  420.000  r.>.  V  gab.  Tavrijské 
jsou  veliké  trhy  ve  všech  Vétifm  Tokmaku  (Bar* 
djanakého  dj.,  8,  mezi  nkniŽ  níkoliký  »  návozem  i 
za  Vs  >nll>  1*0*  ^  mésteikn  Kaohovee  (Daěprovsk. 
új.,-  2),  v  si.  Michi^vce  a  HmoisTee  a  ve  mě- 
steéka  Pzifibé  (MeUtopol.  új.),  pak  v  BercUanskn 
a  Melitopoii  samé.  Y  Tambevské  gnh,  mají 
vétii  znaiení  jarmarky  v  Tambové  (2,  z  mtÚk 
kazaúský  má  návozn  861.000  r.  a  prod.  aa  191.000 
r.)|  v  Lebeďani  (8,  s  náv.  za  400^*800.000  r.  a 
lured.  za  200^-400.000  r.),  koneéné  trhy  v  Kir- 
aanové  a  ve  vsi  VétSim  Izberdéji  (lipeck.  úi.% 
T  Archangelském  (Usmán,  új.)  a  Raakaaové  (Tambor* 
1^.).  V  Chersoňské  gnb.  má  Mizavelfraá 
4  veliké  trhy  s  náv.  za  Vs  ii^  'm  xnaii  nimiž  má 
svatojirský  za  2,408.000  rw  nav.  a  prad.  aa  IVs  miLn 
pilatai   vžak  jen  po  100--80e«000  r.  prodi^e.  K^t^ 


761 


tM  J4oa  ta  vfitli  jasmarkj  t«  V<»ne9«naku  (3  • 
náv*  za  2^600.000  r.,  prodej  sa  100—200.000  r.), 
T  NoTo-Mirgorodě  (4  a  nkv,  podobným  i  prodejem), 
TO  ybí  Sedněvce  (Bobrinec  új.  8j,  pak  Oděse  (o 
poadvižení  sv.  kříže),  na  kterémž  nce  r.  1863  aa 
347.000  r.  ae  vykládalo,  ale  toliko  za  60.807  rablů 
prodalo.  V  Eatoniimá  jediný  Bevel  vétSi  trh; 
▼  Jaroalavaké  gub.  naváží  ae  aa  jarmark 
do  Roatova  (v  prvních  třech  nedělích  postních)  za 
2,441.000  r,  zboží  a  prodává  za  1,353.000  r.  I  Bj- 
bióak  má  živřjSí  trh  (petropavlovaký),  jakož  i  ves 
Velikoje  (Jaroalav.  új.).  Nad  míru  živé  a  pro  ve- 
žkeron  jižní  Boa  důležité  jaoQ4  jarmarky  v  Ohar- 
ko v  6,  zejména  novoroční  (kreidenaký),  pokrovaký, 
napenaký,  o  nanebevzetí  P.  M.  a  trojický.  Na 
první,  kterýž  v&bcc  bývá  nejživější,  přivezlo  ae  r. 
1863  zboží  zal7,46i».000r.  a  prodalo  za  10,535.000 
r.,  na  druhý  za  9,319.000  r«  a  prodalo  ae  za 
6,360.000  r. ;  napenaký  měl  téhož  roku  návoz  za 
6,269.000  r.  a  prodej  za  3»271.000  r.,  trojický,  vů- 
Im:o  nejalab&í,  návoz  za  4,850.000  r*  a  prodej  za 
2,800.000  r.  8  Charkovakými  trhy  aouviai  též 
trh  podzimni  v  Sumách  (r.  1863  náv*  za  2,063.000 
a  prod»  za 831, 000  r.),  pak  trh  o  pozdviženi  av.  kHŽe 
y  EjroJIjevci  v  gnb.  Černigoyakéi  na  ktjorýž  aa 
naváži  zboží  za  6y309.000r.  a  prodává  za  2,751.000^)* 
Tato  gubernie  má  též  větši  jarmark  v  Qluehově, 
Charkovaká  v  Izjnmi. 

b)  Nejdůležitější  ze  všech  trhů  ruských  je  však 
Nížehradaký  Jarmark,  přenesený  r.  1817  s 
Makarjeva  nad  Žlutými  vodami,  kdež  od  r.  1487 
ae  odbýval ,  a  nazvaný  poaud  ještě  Makarjevským 
£ÍU  Makarjí.  Veletrh  tento,  dle  předpiaiji  od  16. 
dervence  dp  25.  srpna  odbývaný,  poánajíd  však 
teprv  okolo  26.  ^rvence  at  at.  a  končící  ae  oby^ 
éejně  teprv  okolo  10.  září,  má  nevyrovnaný  na  aá- 
paídé  evropakém  význam   pro  veškeré  tržní  poměry 

')  O  Charkovakém,  jakož  i  o  všech  Ukrajinakých 
jarmarkách  napaal  pěknou  atať.  Vl,  Aksakov^ 
kteráž  přeložena  ae  nalézá  v  Bodenatedtově 
Huss,  Rtvue  z  r.  1$61*  > 


762 


Bosi,  Sibiře  !  Kavkftstka;  nli  něm  gcliási  m  kaž- 
doročně okolo  fiOO.OOO  tídl  B6  Tiéeh  konfin  nwké 
imperie,  le  sáp.  Erropy,  sftdní  Asie,  Ano  i  ■  Indie, 
a  sváži  se  <^^mii4  množetW  sboši  tMio  teilra 
takořká  se  vleok  kon^Sn  světa.  «)  Přední  výanam 
tohoto  trhu  sáleži  dle  Besobraaova*)  yrosokodn  od- 
tad  jak  rnskýeb  tak  oisosemských  torart  do  vieek 
končin  imperie*  Niiefaradský  jarmark  rěak  má  téš 
rýznam  skladiitě  a  střediltě  vlebo  mitřniho  ob- 
chodu s  domácími  prAmyslovými  tovaiy,  jakož  i  s 
tovary  asijskými,  a  sibiřskými  a  některýíni  eiso^ 
zemskými.  Na  Btakarjevský  jarmark  sváži  se 
totiž  největií  množství  vleho  kytajskěko  i  ostatnilio 
asijského  sboží,  kteréž  se  sde  baď  sa  hotové  pe^ 
nize  sknpnje  anebo  i  přímo  na  nněna  aamské  pro- 
myslové tovary  odbývá.  K  vAli  těmto  přicháseji  sem 
knpci  i  z  nejvzdálenějiích  končin  Bosi,  a  protož 
největií  Čáit  promyslových  tovarft  mský^,  pokud 
již  z  Moskvy  samé  na  odbyt  nejde,  f^váži  ee  na 
trh  Nížehradský  a  dostává  se  hned  v  místě  z  nikom 
velkoknpeftv  větiím  i  menMm  překnpníkftm,  ktdFí 
se  větiím  dílem  osobně  li^i  I  na  čas  někoHka  be> 
din  na  Makaijevský  jarmark  dostavují.  Kde  dějí 
•e  viak  zárovi^  viecky  hotové  výplaty  za  zboží,  na 
trtiu  předchozím  na  úvěr  prodaa^o,  a  zavfrají  sé 
se  správnými  kupei  nově  ávěmé  prodeje  na  směnky 
větínm  dílem  beloročni  Makarjev^cý  jarmark  ma 
tedy  též  význam  veliké  národní  huny,  a  slouží  za 
místo  orientování  se  nejen  o  stavu  veěkeré  potiMy 
a  konsumce  na  Rusi,  nýbrž  i  o  platebních  pomě- 
rech veflEerého  takořka  kupeck^o  světa  aa  Bu^ 
S  tímto  bursovým  charakterem  jeho  souvisí  tál 
iSvá  výměna  peněz,  jakož  i  rozKČné  bankéřské  a 
spediční  obchody,  ku  kterým  zde  jeví  se  n^epií 
příležitost.  /?)  O sn o vott  veěkerého  jarmarku Makar> 
jevského  bývá  kromě  hotových  platA  drobnýah  kupeá 
ruAkýdi  svláStě  kytajský  čaj,  který  se  hlavně  ^n* 
středkem   tohoto  trhu  po  Rusi  jakož  i  do  amidní 

Evropy  rozchází   a   yŮf   hotovými   pkiL    nedej 

^  1  ..  . 

>)   OSerki  N^kg&roékkqj  jarmatkg.     V.   P.  Bwh 
brauQva.    Moskva  1866. 


7^)3 


jéhb  isá  botové  péskjtuje  sibflFským  knpc&m,   ktéříS 
se  buď  osobnS,  baď  svými  pověřenými  na   trh  do- 
stavují^   Jedtnoa   možnost,    sásobitl   se   pro  potřeba 
Sibfl^   a   K^je  prftm^lovými  tovary  ruskými,   je- 
jichž  zbyt  r  tato  strana  se  tedy  blavné  NiSehrad- 
ským    trhem   prostředkaje.    Jim   reg^ulaje    se   tedy 
takořka  reSkeren  nitrozemský   obchod    na    Basi   a 
Sibiři,  aho  i  velkým  díleili  kavkazský  i  asijský  tů- 
bee.    OvSem  Se  prvni  sáknp   jak  kytajského  sboži 
tak  roských  ^rftniysloyýcfa  tovarft  v  rakoa  několika 
málo  relkokopců  ^i  tak  sraných  komisionárů  (hlav- 
ně Moskevských)  se  nalésá,  kteři  jeho  obyčejně  po 
mnoha  tisfcieh  beden   pokapají  a  partíonnými  (též 
prvními  rnkami  nebo  ambarným!)  se  nasývaji.    Od 
nich  přejde  na  místě  čaj  i  jiné  zboží  v  race  tak 
Bvanýeh   městských   {parodowjch)    kapců,   kteři   ta 
sklady  mají  á  zboží  pak   baď  do  sídel  svých  zavá- 
žejí, baď  na  místě  drobným  knpcftm  prodávají  anebo 
i   Vladimírským   roznosným  obchodníkům  (ofenúm) 
svěřují,  jimiž  pak  p<y  v8í  imperii  se  rozchází.  Ofeni, 
jako  podrobní  znalci  poměr&v  obchodních  na  Rusi, 
jňsH  co   ^rantí  k  rakouita  větěfch  kupců  důležitý 
úkol  na  Makaijevském  jarmárce,  kterýž  ostatné  též 
6iBtní  pokupatelé  selských  průmyslných  tovaťů   (tak 
Bvaní  preuotff)  ^ro   sbyt  těchto'  tovarů   narStěvojL 
f)    Zboží,    na    Makaijevský   jarmarlr    dovážené, 
roste  00  do  kolikosti  bvé  každým  rokem,  i  obnálelo 
(dle  ireogr.  slovnfka   Semenova)  r  době  od  r.  1854 
^1859  siBMním  číslem  79,088.955  r.,  středním  čí* 
alem  s  následujících  5  let  (1860-^65)103,892.960  r., 
roku  pak  1865  aaVezeno   na    Makarjevský  jarmark 
vieho  tovara  za  111,457.000  r.,  z  čehož  se  na  témž 
trhu   prodalo  za    98,270^20  r.    Buských  tovarů  y 
tom   bylo  za   83,13^.350  r.,   kterých  se  prodalo  si^ 
74,187.170  r.;  cizozemského  zboží  z  Evropy  a  kolo- 
niálního  přivezlo  se  na  jarmark  za  9,85i^.000    r., 
a  prodalo  za  8,217.750  r.    Návoz  rozličných  drog^ev 
a  barev  obnáSel  zá  3^828.100  r.,  kterých  se  prodalo 
sa  8,303.100  r.,  návoz  kytajských  tovarů  (výhradně" 
Saje  a  sice  jak  žlutého  tak  cihlového,  ale  již  i  Kan-* 
tonského)  obnáiel   7,255.000  rublů    a   prodej  jeho 
6|673  000  r.,   naros  baeharskýeh   a   chivských   ton 


764 

TflffA  ťbaflaj,  kožalin  a  koiO  S,aiSJOO  r.  a  prodig 
1,647.060  r.,  láka^casakého  pak  iboif  (aořeajt 
hedbáví,  jižoiho  OTooe  a  j.)  2,788.560  r.  a  prodej 
2,277,050  r.  Ve  akoii  ylattai  ruském  nále- 
ielo  pnmi  misto  baWaSným  látkám,  kterých  ae  aa- 
Tezlo  aa  14,891.400  r,  a  prodalo  aa  12,284.200  r.; 
na  druhém  mieté  etálo  kovové  abošf  (návosu  aa 
12,630.600  r.,  prodeje  aa  11,838.00<)Í  r.),  na  třetím  ^ 
vlněné  aboii  (návoan  aa  10,137.700  r.,  prodeje  aa 
9,082.460  r.),  na  čtvrtém  hedbáví  a  hedbávné  látky 
(návoB  aa  6,791.600  r.  a  prodej  aa  4,895  000  r.). 
Kožeiin  (oviem  hlavní  libířských)  naveaeno  aa 
5,606.700  r.  a  prodáno  aa  4,377.800  r.,  obiU  rox- 
lidného  navěšeno  aa  6,312.200  r.  a  prodáno  aa 
5,103.370r.  Koženého  aboží  navesio  seaa  3,649.300 
r.  a  prodalo  aa  3,676.800  r.,  lněných  a  konopných 
tovaru  naveaeno  aa  6,791.500  mblů  a  prodáno  aa 
4,895.000  r.,  ryb,  jlker,  tuku  a  pod.  naveaeno  aa 
3,199.250  r.  a  prodáno  za  3,199.260  r.  I  skla,  por- 
ceiánn  a  kameniny  navezlo  se  aa  2,315.500  r.  a 
prodalo  aa  1,940.000  r.,  roaUčnýoh  nápojů  navesio 
za  1,166.000  r.  a  prodalo  se  aa  893.600  r.,  koň&  a 
jiného  skotn  navozeno  za  92.700  r.  a  prodáno  aa 
72  700  r. ;  ostatní  pak  rozmanitý  tovar  mel  návoa  aa 
16,016.400  r.  aprodejaa  13,744.400  r.  Z  ciaoaem- 
skýeh  tovaru  evrops.  a  koloniálního  zboií  při- 
vezlo se  bavlněných  látek  za  1,737.000  r.  «  prodalo 
ZA  1,383.000  r.,  lněných  a  konopných  látek  navo- 
aeno  za  1,721.000  r.  a  prodáno  za  1,426.500  r., 
hedbávnýoh  naveaeno  za  867.600  r.  a  prodáno  aa 
688.800  r^  vlněných  za  570.000  r.  a  prodáno  aa 
430.350  r.  Jeětě  větSí  odbyt  měla  jinostranná  vina 
(návoz  aa  2,181.900  r.  a  prodej  za  1,904.400  r^, 
pak  roali£né  jiné  torary,  avláStě  zboži  koloniální 
(návoz  za  2,780.600  r.  a  prodej  aa  2,384.700  r.). 
d)  Ostatně  se  rozličné  trini  operace  Makarjevského 
jarmarku,  avláitě  pokud  jsou  ávěra^^,  skončojí  vět- 
ěim  dílem  teprv  v  Moskvě,  která  se  čím  dál  tím 
více  činí  stíÉedem  veěkerého  vnitroruského  obchoda 
a  ovSem  ielesnieí  Níáehradskou  nejbližiim  soose- 
dem  Nížehradn  samého  se  stala,  kterýž  jakoi  i 
předch&doové  jeho  ve  reltrzícb,  (totiž  staré  Bolgary 


765 


při  dolni  VoUtf  Kasafi  a  IfakárjeT)  sré  dftleSito- 
sti  co  stfediitS  obchodu  mezi  Asii  a  Evropoa 
odtud  nabyl,  žo  nejen  blíže  ylaitníbo  středa 
Rnsi,  nfhri  takořka  v  pravém  étředn  vSeho  vod- 
ního spojení  Basi  i  Asie  (prostředkem*  Yolhj  a 
Kamy)  leií,  moje  nad  to  i  příhodné  místní  poměry. 
8.  Co  se  obcbodn  vnitřního  mesi.Basí 
a  Sibiři  dotýSe,  toi  zásobaje  se  Sibiř,  jejíž 
pťůmyslná  výroba  vesmSs  na  níském  stnpai  se  na* 
lésá,  hlavně  prilmyslovými  tovary  s  vlastní  Rasi, 
kterýchž  východní  Sibiř  přímo  z  Makaijevského  trhá 
dostává,  kamž  priibShem  6  měsíců  v  příhodném 
na  dobrý  rozprodej  &sa  dorazí,  kdežto  západní 
Sibff  svoa  potřeba  v  nich  baď  stálým  spojením  s 
Moskvoa,  bncT  a  to  hlavně  prostředkem  Irbitského 
trhá  ahražaje.  Do  Bosi  pak  dostávaje  Sibiř 
hlavné  prostředkem  těchto  dvoa  veltrtiův,  ale  i  pří- 
mým dovozem  za  celý  rok  do  Petrohrada  a  Moskvy 
hlavně  (kromě  kytajského  éttje)  zvláitě  zlato,  stříbro, 
měď,  lAj,  kftže,  máslo,  kožeiiny,  med  a  vosk,  vft- 
beo  tedy  kovy  a  semědélské  i   zvěrolovné  snroviny. 

a)  Vývoz  rozliéných  těchto  sarovin  ze  Si- 
biře do  evrop.  Rasi  obnálí  nyní  každoročně  na 
cennosti  okolo  20—82  miL  r.  K  roka  1851  páěí 
Ha^emeister  cennost  tohoto  vývoza  na  17,785.600  r., 
v  éemi  obsahuje  se   zlata  z  přízisků  soakromnich 

Í950  p.)  za  18  mil.  r.,  zlata  z  kázenných  pHxisků 
106  p.)  na  1,400.000  r.,  kožeiin  za  IV2  mil-  r-* 
stříbra  za  968,000  r.  (1060  p.),  loje  okolo  600.000 
r.,  mědi  (80.000  p.)  za  160.000  r.,  meda  a  voska 
za  150.000  r.,  syrých  kŮží  za  80«000  r.  (80.000  p.) 
a  másla  za  40.000  r.  (10.000  p.) 

b)  DoToz  z  evrop.  Bosi  na  Sibiř  dá  se  oviem 
8  menií  věrojatností  vyčísliti,  jisto  vlak  jest,  že 
skrze  Tjaraeň,  kteráž  na  hlavním  sibiřském  trakttt, 
jakož  i  ve  středa  vodních  spojeni  západní  Sibiře 
a  v  soasedství  Irbitě  leží,  již  ýtěá  16  léty  prochá- 
zelo každoročně  na  600.000  p.  rozL  zboží  z  Basi. 
Přifme-li  ae,  že  z  toho  dovozn  150.000-*  180.000  p. 
pro  Kjaehtn  astanoveno  jest,  zbývá  pro  potíMra 
Sibiře  viee  než  400  000  p.  v  cennosti  asi  11  Vj 
pil,  r*!   kterállto   cennost    s  přirážkoa  povozného 


7<id 

aUvi.  «)  T  tMBto  eUle  obtak^i  m  oHm*  ■eJTA&n 
mnoirtrini  tMTJntni  tkuinj,  ktatfebš  oatitoi  8i- 
bQ  i  ■  TarhMUDU  dMtiTá  (Uk  irmoi  bDefaanU 
»$iejka)  »  kterých  na  IrbitakéiD  jaimarks  i.  ISU 
Í»dÍDé  H  S,  200.000  r.Mo'  Tamtéž  prodala  ae  onc^ 
roka  Tlníných  Útek  aa  2,300.000  r.,  bedbáTnýcfa 
*ft  !,3S0.00O  r.,  iDiuýeb  a  beDopnýcb  aa  70.000  t^ 
a  <elioi  aaJMté  na  poUvbn  BibSH  i  a  baTloěnýBÚ 
látkami  aa  B'/,— 7  bÍI.  i.  t  aeni  atatakt.  Pa 
oděvných  Utkich  potřebaje  SHiIř,  ktejái  kovATihe 
prfiByalD  jsn  ve  Telmi  akrOTDýeh  roamíradi  ni, 
*  0«JTStlIdi  mnoiatvich  koTOTÍ  a  arlUti  Xaleani 
torary.  jejicbi  doToa  aa  aapoň  na  300.000  p.  pi- 
fiti  mAi«.  BkroTiii  tato  poiřeba  ieieaných  tovarii 
vnrítlBJa  aa  pak  velikým  UsJein  jÍDorodeA,  ktď 
vůbec  velmi  mAlo  íeleaa  potfebuji  (tak  a.  p.  roka 
1661  dod&Do  do  Kirgiiské  atepi  toHko  334  p.  iela- 
•a),  jakot  i  Dikleroo  přeoe  výrobon  aibiřakýcli 
sivodft  aamých  nebo  i  výroboa  jinorodoAv  (avL  Jaku- 
tAv).  Jiai  tovary,  a  Boai  do  Sibfíe  mhfviuai,  jaoa 
Bvliitř  jeite  cukr,  kteréhoi  v  Irbiti  i.  1651  pro- 
dáno vica  nel  100.000  p.  aa  1,800.000  r.  (jakkoli 
■a  východní  SibíF  tak  avaDým  ledeaoem  t,  jiat 
kaBdiiovým  cnkrem  a  Eytaje  aáaobiua,  a  kirpiSaý 
Saj  ta  vAbee  bea  onkra  ae  pije),  —  koloniálni  a 
nateriálof  aboii  (r.  1S62  oa  Irbitakém  jarm«rc«  n 
1,580.000  r.),  kávy  ale  jen  aa  6000  t.,  pak  vlno, 
jal    nd    adviíenl     ae    alatných    iwotnyaia    ailně  na 

BibíH  aa      

rilná  náp 
Bnaí  přivá 
Sibiři,  ja 
BDtnoati  i 

vary   v    n 

kiA  v  El 
iakoiM  D 
jakkoli  a< 
aa  botavj 
-^tné   i«l 


lia  kopSj^k,  T  Tobolskn  jH  ba  16&,  t  Tomalra  «a 
260,  ▼  JeniseJBkv  Te  Telkíiii  ca  386,  v  drobném 
prodcj^  dokonce  <»  520  kopw,  —  Meto  Uitové  Ba 
^ý«lii  mífliech  sa  200—242,  371,  420—460,  a  ▼ 
Jonisojské  gnb.  aa  600  a  700  kop. ;  pár  podkor,  kterýž 
stál  ▼  Tobolaka  11 V2  kop.,  prodával  se  jii  v  Tomskv 
sa  20,  T  Jenisejaké  gnb.,  OYiem  na  slatnýeb  pro- 
myaiedi,  po  460  a  600  kop.,  a  t.  d.  Yftbee  mnií 
na  Sibffi  ralkoknpei  drobným  knpcům  jii  iboŽí  na 
^ér  dávati,  aadež  i  při  jia^cb  odb&rateli<dii 
12*/o>  pH  n^'istý€k  až  30%  berou.  Drobní  knpeí 
pak,  ktařiŽ  se  sbožim  eVým  jannarky  městské  i 
aelaké,  jakož  i  vesnice,  koSeviSté  a  stanice  svl- 
Toloveů  naTitévnjí,  dávili  tboži  při  nedostatku 
pones  a  obecném  tivUAi  n  Kozáků  utajováni  jich 
▼indež  na  dhih,  saěeŽ  sobe  při  příStí  oávStivě  vý- 
těžkem inf,  kflžemi,  kožeiinami  a  t.  d.  platiti  dá- 
vají, mnsíee  so  oviem  i  o  odbyt  tScbto  snrovin 
sami  starati,  f)  Ve  Možnosti  se  vsdálenostmi  ▼ 
flibfifi  Bvyinje  sě  téŽ  povosné  vSech  tovarův. 
Tak  ^ní  dle  Hagemeistra  střední  povosné  sa  1 
mid  sboží  s  Nižekradu  do  Ejachtj  400  kopejek, 
eili  1  kop.  na  18  Vs  Tersty*  Oviem  že  výie  povos- 
ného  dle  rycblosti',  ja^ož  i  dle  ročního  poCasí  ae 
měnL  Tak,  dostavi-li  se  tovar  scela  volné  v  dobé 
9  mSsíetv  s  jarmarku  do  Kjachty,  přijde  1  pud 
toliko  na  260  kop.,  v  dobé  2  mésíčA  vžak  na  760 
kop.  i  výie.  Za  dostavku  1  p.  aboží  s  Iritutska 
do  Tomska  (1668  verst)  platilo  se  stfednim  vývo- 
dem a  r.  1848—1862  v  simé  172,  sjara  228,  v  lete 
846,  na  pOdsim  viak  303  kop.  Nejvyiií  povoiaé 
hýío  r.  1848  s  jara  462  kOp., .  nejnlžií  r.  Í849  v 
simé  141  kop. 

^  Zbož^  v  obohodn  vlastně  sibiřském,  jakož 
i  asUsko-mském  po  Sibiři  dopracované,  pobybuje 
se  pls  aepřímiivých  peméreeh  vodní  dopravy  «a 
Sibiři  (severní  směr  běhu  řek,  riurovnost  splavnýoh 
ptliokhWf  dlouhé  aamrsání  «  jarní  sáplavy  ji^loh 
a  skrovná  osídlenost  Wefaův),  oviem  hlavně  po  si- 
bffském  silniéaéni  traktu  a  pobo&iich  jeho  voani- 
efcih,  pieee  viak  šachovaly  řeky  sib|lřské 
svláitě  od  savedeni  paroplavby  na  nich  dosti  saa^- 


768 

Wf  rfwoĚm  re  vtoHřním  a  prtrotnín  obchode 
■ibířskto.  «$  Cennost  toyarftr,  po  8  lodS* 
yAamýeli  řokáoh  nbifikýeli  (Ok,  IrtfS,  Tobol  a 
Tom,  pak  Jeniséj  s  Angaron  a  Selóigron  i  Lena, 
k  femnž  ovSem  n^mf  pKéinlti  slnSÍ  i  f.  Syr,  pak 
ř.  Aninr  s  Utforhn)  r.  1851  a  1863  dopraTOTanýok, 
pá€í  Ha^meifltr  dloúFednieh  pramenAv  na  10,01C.t05 
a  8,308.460  r.,  a  dopraya  tato  dSla  se  r.  1861  po 
1824  lodSeh  a  4466  plteek  prad  14.640  plavců;  r. 
1858  pak  po  1885  Jodech,  5788  plteeh  a  praei 
27.074  plaTcAv.  Z  toho  připadalo  na  soustavo  ř. 
ObiTi^nb.  Tobolské  r.  1851  a  i862  lodi 
188  a  888  (samýeb  velkých  o  tftinoetí  3000  a  6000 
p.,  tak  sv.  kajuk  a  doěííamik&v)^  plti  8862  a  8205 
(plavcAv  8800  a  lt.976)  a  tboSi  v  cennosti  2,900.800 
a  8,161.400  r.  (t  j.  29%  a  88%  vli  dopravy  po 
řekáoh).  Z  přitokův  Obských  vosilo  se  v  tfich  2 
létech  po  IrtySi  sa  1,900.000  a  2  milí.  r.  sboii,  po 
Tnře  (do  Tjamni)  za  700.000  a  715.000  r.,  po  Obi 
samé  sa  200.000  a  400.000  r.,  pó  SosvS  ka  84.000 
a  80.000  r.,  po  Omi  v  obon  letech  sa  10.00^,  po 
Himu  za  6800  a  6400  r.  (o  K  Tobolo  aVachn  neoi 
dát).  —  JeitS  vét8í  je  zdvih  zboži  po  sottstavS 
Obské  t  fnb.  Tom  ské,  po  nfil  (zejm.  po  ř.  Obi. 
Tomi  a  IrtyXi)  r.  1851  a  1852  proSlo  356  a  285 
lodí,  pak  226  a  212  pltí  s  485  a  1866  plavci  a  ná- 
kladem za  5,070.000  a  3,159.620  r.,  t  j.  50*7%  a 
88*0%  vleho  dovozn  (na  Tom  a  Ob  zejména  5  miU. 
a  8,159.000  r.,  na  iHfH  70.000  a  620  r.).  —  V 
sonstavS  Jeniieje,  a  sice  v  mezeck  f^iib. 
Jenisejské,  měl  v  on^h  2  letech  cdvih  ^otí  ee- 
nost  toliko  855.000  a  l/)65.600r.  (t.j.  ^-5  »  12'S«/« 
vší  dopravy  HSné),  z  Čehož  na  Jenlsej  886.000  a 
847.600,  na  Toba  410.000  a  18.000,  na  Nfi.  Angrara 
200^000  r.  vypadalo  (d  Kanu  i  Abakann  nebylo 
wédeetvi).  Náklad  tento  vezlo  v  týcbš  letech  482 
a  422  lodí,  pak   463    a  709  plti  prací  1870  a  6848 

SlavcA.  —  Po  sonstaWI  ^  Jeniseje,  poknd  do  ^ 
ntské  gnb.  přislnSí,  provezlo  ae  r.  1861  a  1858 
(M  Niš.  An^aře  a  Mata)  za  67*670  a- 226.180  r. 
■boSi,  ¥  sonstavé  f.^  L^n  y  v  téi  gvk  (jediná 
I*«ia  i  nga)  za  884.660  n  1,^1.840  r^    t^  8*8  a 


769 

WlVt  v^  dqpravy  po  řekáoli  sibiřtkýoh,  ▼  &mi 
9e  dl2  a  274  lodi,  pak  4  a  6  plti  8  ll61  a  1621 
plavci  új^tnilo.  K  torna  nileži  přiSistí  joit€  do- 
prava sboži  po  Leně  ▼  mesech  oblasti  Jakat- 
0  k  é,  kteráž  mela  cennost  513.000  a  662.670  rablft 
(tedy  6*1  a  6-6%  vSi  dopravy),  a  kterouž  t  t<ck 
leteck  ^01  a  100  lodí,  pak  47&  a  491  plti  s  908  a 
1005  plavci  aaměstnáno  bylo.  —  Zdvm  aboŽí  po 
•  onatavé  Jenisejské  v  oblasti  Zabajkal- 
ské  (sejm.  po  řekádi  Selenae,  Cikám,  Gbilka a  Udě) 
obnáSel  na  cennosti  r.  1851  a  1862  toliko  75.476  a 
40.600  r^  podet  lodi  7  a  8,  podet  pltí  416  a  87, 
plavců  pak  1157  a  3082.  fi)  NovčjSí  data  o 
adviha  xboží  po  řekách  sibiřských  avodí  ffeofra£ 
stát.  slovník  Semenova,  jakkoli  n^jsoa  úplná,  vsta- 
hájíce  se  toliko  k  některým  řekám.  Dle  nich  aje- 
vnge  aeověem  přirozeným pořádkem^věd  soastava 
Obaká  co  nejdůležitějSi,  jelikož  se  po  ní  r.  1862 
aboží  ea  víoe  než  20  mil.  r.  proveďo.  Pro  splav- 
nost  svoa  a  povaha  poříéi,  kteréž  nejlidnějií  část 
Sibiře  obsáhaje,  má  vSak  ř.  Ir  ty  i  největň  oaéa- 
stenstvi  v  této  dopravě.  Nebof  po  ní  (t.  j.  po  Ir- 
tyfii,  Tobola  a  Túře)  proSlo^t.  r.  120  parnikův,  320 
lodí  placbetních  a  1192  pltí  s  13.865  plavci,  kteréž 
vealy  aboží  aa  19,991.166  r.,  kdežto  po  Obi  samé 
níže  Tobolska  hlavně  jen  aa  110.000  r.  aboží  (avL 
aftl,  monka  režná,  pSenice  a  kroapy)  dolů  se  spla« 
vaje,  nahoru  pak  ryby,  peří,  cedrové  ořechy  a  ko- 
niny obsvUSté  jdoa.  Po  hořejií  Obi  pi^  a  Irtyii 
voaí  se  hlavně  měď  a  olovo  a  Barnaala  do  Tjamni, 
odtod  pak  po  Ti^e,  Tobola,  IrtySl  a  Obi  do  Tom- 
aka  pla^  se  železo  a  želez,  zboží,  kůže,  koloniální 
a  roal.  £abrídné  zboží,  selské  výrobky  a  plodiny, 
kteréž  zvi.  pro  zlaté  průmysly  ustanoveny  jsou.  — 
Z4vib  na  somstavě  Jeniseje  dinil  dle  slovníka 
Semenova  r.  1859  okolo  2  mil.  padův,  a  $ehož  na 
Angara  něeo  přes  1  mil.,  p.  (hlavně^  obilí  a  asi  Vi« 
vSech  BSachtmských  tevarův,  ale  jen  plavbou  dolní), 
na  Jeniaij  sám  882.600  p.  (mouky  a  ovsa,  po  řece 
nahoru  asi  50.000  p.  rybného  tovaru)  připadalo.  Po 
řece  Leně  Slo  r.  1861  208  lodí  a  81  pltí  s  2960 
plavci  a  aákladon^  aa  1,930  000  r.  až  do  Jakuiska 


770 

(ie-  ttokii  pótfiíbtiii  lttv9lft  f  p6hšSi,  nthrnu  pali 
košéSiifty/  mámoAtové  kosti  a  rj\fj\  nfiíe  Jakstekm 
až  do  BiÁlua  thodi  pro  potřebu  ulaaa  j^ganakébo 
kaidéfoKoli  jen  S  lod€.  —  V  A  mam  přMIlo  voka 
1S60  (cajoi.  TNikoli^ertkn)  4  amer&anaká,  3  kas- 
bvrtké  a  1  kaTaijský  námofiif  koráb,  ktaréi  pii- 
vasly  aboii  sa  86(M)00  r.,  a  2dioi  pak  pro  potfokv 
Sibiřo  po  řooe  oahoro  ilo  ad  aa  lOO.OOO  r.  —  Dia 
těakto  dát  byl  hy  OTiem  adrik  aboif  po  aib&akýok 
Meáoh  ttaobem  yětil,  aai  by  a  Týkám  Ilaf€i- 
strofýtb  souditi  »e  dalo,  i  můio  fa  dobře  njai  asi 
na'  ti  mfl.  r.  kaidoroSoS  oceniti,  ■  5ehoš  by  OŤieoi 
80%  na  sonstarti  Obskon  pR^adalo.  r)  Hajklav- 
a«jií  přistane  pH  splamých  řekáeb  fi»blřaký«k 
jsoo  na  řeee  Obi:  Bamanl,  Narym,  Kalmaa^  Tto-- 
jick,  BeřeeoT  a  ObdorA;  na  f.  Tom  i:  Kumadc  a 
Totiisk,  na  ř.  Čalymn  ZyijanoTskoj«»  na  Ke  ti 
MakOTsk;  na  I  rty  Si  samém  Semipalatinsk  (r.  1862 
prodlo  ta  42  lodi  a  164  plti  s  nákladem  aa  Ift5.tt6 
r:)t  Omsk,  Tara,  Usf  ISimskofe,  Tbbolsk  a  Samaroro ; 
na  liimv  Petropávlo^sk,  liim  aViknlora,  aa  To- 
bol n;  Knrg^n,  JalntoroTsk  a  LipoTskoje,  na  Tnře 
ll^eň.  ^  ra  Jeniséji  mají  irétíl  dAleiitost 
plistaaě  T  Mititnfiiska,  KraBnojařsku,  ▼  VmťTmif^ 
ském,  ▼  Jeiiisejska,  t  Podkamennetnngoakéni  (pro 
zlaté  prftmysly),  t  Throjiekn  a  INnraobanskny  ▼  Usl- 
Knrejskn  aDndinském,  při  Vrebni  Angaře 
Bratsko)  Oátrog  a  Irkntsk,  při  Selenae  TrdinS- 
ITditisk  a  S^enginsk.  Ž.  Lena  má  ilvéjSf  pifataaě 
▼  Ka0ai^,  VrolioleDska;  r  Usf  Kntském,  OlekmiBako, 
Jakatskn  a  Bahin^;  f.  Amnr  pak  t  Ust-Stfélodiié, 
BlflgotěMSeuskti,  ▼  Hid^ajlo-SemenoTce  (při  ústi  Svn- 
gÉribo);  Gbábaroyoe,  v  So^skn,  Maritakn  a  m- 
kdajertííkn.    ' 

' '  ^  lak  ji2  Týle  řeée&oj  prostfedknja  Týmfeiv 
abiožf  léeai  Bost  a  SibíH  Maníé  MiduutjeTeký  a  t 
drniié^^aift  Irbitský  jarmark,  aaloie^  jíÉ 
n  fé48.  '  l^tb 'Be  odbytá  od  prmího  dnéra  do 
i; '  blFettia,  «Bdy  '  t  dobé,  kdes  AM,  ▼  mMM&H 
I^édekbailie  rokli  prodané,  aa  Ural  dorarití  mliie, 
a  y  kteréi  i  Hbí  toacbtintfkýdh  torarft  i  koieRtt 
do   ferbitk    éojů^.     hhiták f  ^km\uk,   ktei^  má 


ni 

rnaki  imperii,  n&rStévujs  kaldoroSni  fíea  30.000 
lidi,  a,  muofiatrí  iboii,  na  néj  voienJho  i  prodiva- 
nélio ,  raaU  kaídýnt  rokem,  jakkoli  ma  t  Tjn.- 
menBkim  jarmárce,  r.  ISU  ďiÉeDim,  teto»U  aok  r 
■BAjSufi  přibodn^Um  poloienJ  (Irblt  teM  •tranoK 
blaiBiho  traktu  a  ii«mi  ani  Todníob  apojeal],  kU- 
rýi  bo  vlak  nikterak  naitaČil  ikrititi,  napodiybiUÍ 
•a  toa  příJíinoD,  ie  kromě  starodirniho  ob^i^je, 
trl^tt  v  Irbitl,  též  roAal  (pojeiii  TjumenBkéma  jar- 
msrkn,  j«itd  t  limS  odbýranimn,  málo  proipiisji.  Na 
Irbitik£m  jarmárce  liiobi^e  le,  jak  jii  iipomemito, 
hlATní  velkeri  lipadoi  Sibff,  ano  Jeniiejská  fa- 
bamie,  a  prottředkem  jebo  pro  divá  i  Týcbodní 
Sibfř  IHtt  ■aroTÍD  svýcb  do  Btui.  Ni*oi  oa  Irbit- 
wkf  jarmark  obniiel  r.  ISSl  aboti  u  49,318.000 
■  feboi   prodáno  >a  46,8»1.600   r. ;   rokň    :"~~ 


nivoa   sboU    na  Irbitský  jarmark,     kterýi 

1809    toliko     8Vt    mil-    r.     paplroyýcb    obnUe],  r. 

1839  pak  náaledkem  idvlha  kTtijakélio  obchodu  n^ 

10,888.000    r.   pov;íiUl,   t   dobfi    16   let    ikoro   apf:^ 

tiniaobnil.     Zajmína  přiTeíeao  tem  r.    ISfiS,  kl*' 

l!,SEe.aOO  r. 

a  SOO,7SO.OO0 

1  a  Urabkého 

utM,  ryb  a  p, 

■a  j,as.ooa 

la  aa  Us.OOQ 
cena  dorcM^ 
tlanií  tkanin, 
,  kolouiilnlho 
krar  a  jintlio 
i  bmtj  bjl 
lanki  bairiii* 


Ji  T  Irk^ka) 
[  le   naliai^ 


772 

o)  R.  1851  ^išMo  9ě  vAbee  po  ▼?({  Sibiři  toliko  W 
jarmarků  mfiattkých  i  selfkych,  i  niokž  81  bylo  t 
ToboTské,  40  v  írkntské,  17  ▼  Jenisejské  gubernii, 
14  T  Zabajkalflké,  9  ▼  Jakotské  oMaiití  a  6  ▼  gab. 
Tomské.  Na  nich  prodalo  se  riebo  vStidy  (oviem 
0  vylonCením  Irbitského  jarmarku,  kterýi  do  (^bemio 
Permské  nálež!)  toliko  za  3,018.818  r.  zboi^  (s 
tobo  v  sápadni  Sibiři  za  2,107.608  r.,  ve  yýcbodní 
za  911.200  r.),  tedy  TŮbec  Vs  ▼ioho  náTosn,  jenš 
6,644.661  r.  obniSel.  fi)  Největii  význam  měl  jeitS 
Tjnmenský  jarmark,  na  kterýž  se  v  prvním 
roee  vznikn  jeho  za  3,857.142  r.  zboŽf  navezlo, 
ariak  již  tehdáž  jen  za  1,030.000  r.  prodalo,  kdežto 
téhož  roku  návoz  na  Irbitský  jarmark  přes  20 
mil.  a  prodej  přes  17  mil.  r.  obnáiel.  Mezi  r. 
1846—1850  držel  se  návoz  v  IJnmeni  TŽdy  jeitS 
na  1 — IV2  mil.  r.,  prodej  vlak  nepovýin  se  nikdy 
T  té  dobé  nad  713.000  r.,  roku  1851  klesl  TŽak 
dáTOz  na  933.600  r.  a  prodej  na  403.600  rablů. 
y)  Kromě  Tjnmeni  mají  živějSí  jarmarky  jeitě  liim, 
na  kterémž  se  r.  1851  prodalo  zboží  za  400.980 
mblů,  (rokn  1862  vSak  navozeno  již  za  2,663.000 
mbHH,  a  prodáno  za  2,842.000  mblů),  pak  étyrj 
jarmarky  ve  vsi  Mokronsoyském  (Jalutorevskéko 
okrnhn),  na  kterýchž  obrat  zboží  téhož  roku 
na  481.000  r.  se  povýSíK  Pro  Altajský  okmh  má 
přední  význam  jarmark  ▼  Stiznůském  závodě, 
kterýž  každoroěiiě  se  vzmáhá  a  na  který  již  roku 
1849  navozeno  zboží  za  194.000  r.  Jarmarky  ▼ 
dstatní  Tomské  a  Jéntsejské  gnb.  mi^í  vůbee  skro- 
vný význam  (r.  1851  prodalo  se  na  oněeh  to- 
Hko  za  55.000,  na  těchto  jen  za  7800  r.  iboif), 
Bejména  proto,  že  potíFeba  datopromyneníkův  přl- 
mýkn  dovozem  na  promysly  nhraJřovati  se  mnsL 
Vlrkntské  gabemil  měl  jarmark  v  Irkntsku  rokn 
1862^  obrat  zboží  fea  380.000  rablů.  Vůbee  pak 
mají  jarmarky  v  této  gubernii  vážný  úkol.  Ták 
přivezeno  r.  1862  na  jarmark  v  Kirenskn  iboží 
za  487.000  r.  a  prodáno  aa  64.000  r.  a  některé 
vsi  v  okrnhn  Tercholenském  (jako  Kllniaja  Slobo- 
da, Rndovo,  Kaěngra,  Ohogolovský  nlns)  a  Yereho- 
lensn  sám  inívají  dovoz  zboží  na  40—106.000  r.  a 
prodej  naS^^lOl.OOO  r.  (zejména  v  Niž.  Slobodě),  — 


773 

v  Zabigkalaké  obUatí  je  nejdl^eiUSjjtí  jarmark 
Yrchné-Udinský,  odbýraný  od  1.  áaora  do 
1.  břesna,  na  kterémž  kupci  tohoto  okmliii  mským 
sbožím,  z  Irkntfka  přivesoným,  se  zásobnji,  a  na 
kterémi  se  každoročně  sboži  la  200.000  r.  prodává. 
V  Jakntfké  oblaiti  má  yětii  význam  jarmark  letni 
T  Olekmintkn,  na  kterémž  se  roku  1869 
prodalo  zboží  za  71.800  rublů.  V  Jakutftkn 
■amém  je  ▼  čas  připluti  ruzkýcb  lodi  po  LenS 
(mezi  10.  červnem  a  1.  srpnem  st.  tt.)  velDui 
iivý  jarmark,  na  kterémž  ee  objyatelé  Jakutské 
oblasti  ruskýnii  tovary  zásobuji,  vyměňujíce  za  ně 
koieiiny,  kůže,  mamutové  kosti  a  p.  Rozměnit 
TÍeho  zboží  na  tomto  jarmárce,  na  kterémž  ostatuě 
Tiechna  obchodní  (inoost  Jakutsk^i  přestává,  obná- 
šel r.  1851  416.350  r.,  roku  1852  422.600  rublů. 
d)  Ostatně  spůsobuje  chod  lodí  ruských  po  Leně, 
neméně  i  po  viech  sibiřských  řekáph  touto  dobou 
re  viech  skoro  vesnicích  přilehlých  a  ve  vfieoh  pH- 
ztaních  živý  obchod,  kterýž  ovSem  hlavně  ve  vý- 
měně ruských  průmyslových  tovarů  za  ryby,  ko- 
ieěiny  a  jiné  zboží  záleží.  Tuto  povahu  mají  též 
dva  nejsevernějěí  jarmarky  v  Sibiři,  totiž  O  b  d  o  r- 
zký,  kterýž  od  15.  prosince  do  25.  ledna  bU  st.  v 
Obdorsku  se  odbývá  a  jejž  kromě  jinorodcův  sou- 
sedních i  vzdálených  též  Zyrjané  zauraUti  i  Sa- 
mojedi  navitěvují,  a  odkudž  se  kožešiny,  ryby  a  j'  su- 
roviny do  Ir  bité  posílají.  Cena  zboží,  na  tomto  jarmarku 
r,  1862  vyměněného,  obnáiela  77.150  r.  Druhý  severní 
jarmark  odbývá  se  v  únoru  v  slobodě  Ostrovném 
na  řece  M.  Anjuji,  asi  250  verAt  na  východ  od  Nížně- 
Kolymska  pod  67^  severní  iířky.  Prostředkem  to- 
hoto jarmarku  vstupuje  Rus  evropská  v  suchozemské 
spojeni  s  Amerikou,  pokud  totiž  kupovatelé  na  tomto 
jarmarku  sobi  ČukČi  jsou,  kteří  zde  ruské  tovary 
za  kožeSiny,  ale  í  za  americký  tabák  a  p.  vymě- 
ňiyí.  Tito  mají  pak  sjezdy  s  Eskimáky  a  jinými 
americkými  kmeny  na  rozličných  oitrovech  moře 
Beringová  (zvláStě  na  ostrově  sv.  Vavřince),  odkudž 
pak  tito  ruský  tovar  po  březích  bfvalé  ruské  Ame- 
riky rozvážejí.  Ostatně  obnáiel  návoz  na  tento  jar- 
(Qark   r.    1852  jen   21,271   rublů,   z  čehož  prodMo 


774 


16   M  1S,097  rnblů;    prodej   rokti   18Íf    finil   jttn 
666S  rablů. 

n.    VněJIÍ  obchod  med  miAroa  imperii  a 
drahými  státy    evropskými,    Jakož  i     mesi    Asii  i 
ÁmerikoH  je  od  starodávna  velice  živý,  pokud  totíi 
eápadní  Bvropa  již  od  mnoha  set,  ano  i  tisioe  Itst 
bes  jistých  ruských    surovin  obejíti  se  nemohla,  a 
niská  imperie  před  dobon  vttži  tosviiosti  prftmjsln 
svého  ve   velikých  množstvidi  evropskýdi   prftmy- 
«lových  tovarů  potřebovala.    I  s  Asie  mivlál  obchod 
vMHm   dílem  raz   dovozného,  jakkoli  do   zadoasij- 
skýeh  zemí  od  mnoha  set  let  tovary   ruského  do- 
mácího průmyslu    chodily   i   dobrého    tam    odbyta 
nalézaly.     Zároveň   s    roi^Stem    fkbríSného    prů- 
myslu na  Bosi  menSil  se  vSak  dovoz  západoevrop- 
ských   tovarů  průmyslových,  kdežto  naopak  tývos 
ruských  sorovin  při  postupném  i  na  západe  evrop- 
ském zvelebení  zemědělství    a  průmyslové  výroby, 
téš  rostoucí  lidnatostí  i  prostředcích  dopraVy  snadno 
se  mohl  usítiti.  —  Jakkoli  Rusko  vŽdy  jeltfl  nepo- 
mirně  mnoho  průmyslných  tovarů    ze  západní  Et- 
ropy  konsumuje,   stal  se  přece  již   za   nedlouho  po 
vydání  ochranného  tarifa  z  r.  1822   ruský   obchod 
s  Bvropou  z  pasivního  rozhodné  Činným,  Icterýžto 
ráz   při   vysokém  stupni    ruského  průmyslu    vzdor 
rostoucímu    přívozu    bavlny    a   zboží   koloniálního 
napořád  jeité   nejen  trvá,  nýbrž  i  v  prospéďi  ná- 
rodního jmSní  na  Rusi  se  uniluje.    K  tomu  přistou- 
pilo zároveň  následkem    ochranného    tarifti    i    o- 
patření  protí  polské  konkurenci  (srov.  niúioře)  veli- 
ké povýSení  obchodu  se  zadní  Asií,  kterýž  sice  po- 
dnes má  jeitfi  ráz  pasivní  (jako  i  anglický  a  fran- 
couzský s  Kytaji  a  Indií),  přece  však  tou  mSrou 
vzrostl,  že  Rusko  v  pravdě  má  takořka  neobnáezeaý 
monopol  v  odbytu  průmyslových  tovarů  do  Turanu, 
jakož  i  do  severní  a  stiPední  Kytaje.    Z  toho  vlak 
zároveň  vidětí.  Že  obchod  ruský  s  Evropou  má  zcela 
opačnou  povahu,  než  obchod  asijský,  pokud  totiž 
Rusko   do   Evropy  hlavně  rozličné  suroviny  vyváží 
a  za   to  obsvláitě  kromě  koloniálního  zboží  a  ba- 
vlny odtud  průmyslových  tovarů  nabývá,  kdéžto  se 
naopak  i  Kytaj^e  rozličnými  surovinami  jejími  aáso- 


m 

lim^  rossbodnfi  ^ak  do  ni  a  jinýeb  aiij«kých  stitA 
své  t)astai  pr&mytloré  tovary  abýri. 

1.  Obchod ^rr o pský  měl  dle  úředních  dát 
jak  ▼  tablicích,  tak  v  stát.  ro(ío.  do  reřegnostl  po- 
daných, r.  1864  cenaoflt  sa  164,902.865  r.  při  yf- 
TosQ,  při  dovozu  sa  144,174.755  r.^  SímS  jevi  se  v 
proflpSdi  nirodniho  |m$ai  rnok.  i^Febytek  20,728.110 
t.  PomSr  tento  tr^á  jii  asi  od  r.  1836  a  dle  výka- 
9Ů7  stát.  rodn.  byl  v  celé  23 'lete  době  óá  r.  1841 
až  1864  toliko  rokn  1851,  1854,  zvláitě  pak  1855 
v  tom  ohledu  nepříznivý,  pokud  totiž  r.  1851  za 
více  nei  87  míL  t,  |^  en^sk^  hranici  dó  Řupi  le 
ftřivezlo  a  toliko  za  nSco  více  néž  84  miU  zboií  se 
vyvedo,  kterýžto  schodek  oviem  ^iž  r.  lé52,  z^áSfS 
pak  1853,  kdež^  vývoz  po  evropské  hranici  ékořo 
137  Va  mil.,  dovoz  pak  jen  89,231.000  r.  obnáSd, 
svrchovanou  iliirou  se  uhritdil. .  ttiti^yingké  vál^ 
vSak  ,(r.  1854  a  1855)  spůsobily  nejen  neslýehanou 
sastáÝku  ve  veSikerém  evropském- obchody  £asi,  ný- 
brž snížily  i  kolikost  vývozu  a  dovozu  tou  ^éro|i, 
že  r.  1854  pfes  evropskou  hranici  toliko  la  -53*4 
ma,  r.  ^oEí  se  vyvezlo  a  za  54,425^60  >.  se  do- 
Teslo,  r.  1855  pak  vyvozena  27 Ví  mil^  p.  klesl  a 
doTOs  ovlěm  k  yéúi  jeSt$  SkódS  Buši  na56,17a000 
r.  sa  povýiii.  Boku  1856  dosáhl  vSak  již  dovoz 
skoro  105  mil.  r.,  vývoz  pak  pozdvihl  se  pojednou 
aS  na  146,771.000  r.  Od  té  doby  jeví  Se  ikoro 
kaÍdoro6^S  vzrftst  dovozu  i.^votfti  ale  i.pomSr 
obou- teplí  se  rozhódnS  na  strahu  rtiskéfao.nirod- 
BÍho  jmění*  I  obchod  s  Finlandií,  kterýi  se 
pro  celní  hranice  mezi  touto  a  vlastní  imperii  zvláSK 
vykazi]ge,  nakloňuje  se  od  roku  1841  napořád  ve 
prospěch  Buši,  tak  Že  dovoz  Buši  do  Finlandie 
roku  1864  již  6,304.031  r.  obnáSel,  kdežto  dovoz  z 
ní  na  Bus  toliko  na  3,518.161  r.  se  cenil,  l^po- 
Stou-li  se  tato  ěísia  k  vývozu  a  dovozu  Basi '  přes 
ostatní  evropskou  hranici,  ocení  se,  výfoz  :Busi 
f.  1864  i  směf^sa  na'  171,206.896  rublů^a  dovoz 
na  i47,692.916  r.,  coŽ  Siní  přebytek  ve^ro^éch 
Eusi  23,518.980  rublů. 

Jaké  aboží  pak  ivláité  ostatní  Evropa  z  Buši 
potírebiýe  a  jaké  zboží  tato  dováž<^ti  musí,  o  tom, 
jakoi  i  okoHkosti  a  cennosti  jeho  (t  mbléeh)  jasné 
dávi^  fvždfctví  ná9lech\}{eLdyé  M^.i  ^ 


Í76 


O 

•s 


gll§ll§ 


t«  eo 


05 1*  t- 


e«  <o  o  t«  e>  •-•"w  <o  -^  «>  ««s«o^oo  o  t» 


^  eoM  o«  00  00 


^  oo  00  00  eoio 


& 

s 
S.- 

"V 
co 

OD 


«4> 

0  d 
•g 

lO  o 

o  •< 

Pí    OB 
CQ    o 

S 

o 
Ph 

a 

■«  a 

o 

1^ 


00  eo 


0<  v-l        o 

0000        09 
00 


SS  I  I     S I      I      I  I  I  I  I 


^flo»*io>ei»S2rJP*^2 
5  o 


Č6  o  t<  ^o»ooo«>5ioo'H 
oo^^oooo^oo  eOQOČO^OOOS 
«o  úDOO  wdar 


00  00  w^o> 


eo 


to  co  — 

eíeoSw 


l»O000000^«O'^^^^*t  »''^  ^ 


Ok 
00 


»g 


00 


oí  o  05  t-  o  o6  o,o  ^  ío  «  2 
01^   eo   ^   t«  *«r   CD  00 


»m^   *■■»  ii 

«DO0^ 


t«  e«  oo  "00  y-i 


•    • 

a»oo 
ir«  00 

co 


sss.sa^ 


iH  p  ^00 


00  -.-  -  - 

eo     '^ 


tj 


•S 

a 
B 


I 


o 
a 

O 


• 


.:sisii'isí3fs.i* 


"IS  I  l|5-"  I  M    I 


3E|S 


"325 ' ssSs^r 


"S2SS289SSaSS 


m 


f.9Ó 

a)  Jak  I  teUio  těoM^  dMipo,  fyi^il  ftoi  pó 
•troptké  hranid  př«cl«  Tfini  •)  obili  a  moaka, 
kterýi  Týroi  finfl  r.  1864  na  smna  dT,880.9S8  r.  é. 
88*5%  vieho  TýrosiL  Obili  rofké  rosyáii  se  do 
celé  skoro  lip.  Evropy,  ▼  nej?ét$ioh  mnoistrich 
pak  do  Anglie,  Francie  a  Italioi  syláitS  sevemi,  ale 
1  do  Španileka  a  Rakouska.  NejvStíB  odbyt  má 
orlem  jiboraská  plenice,  kteráš  68*d*/«  vieho  vf- 
▼osn  obilnieh  rostlin  dUii,  po  ni  pak  iito  lápad- 
ni^  proTincii  a  Polska,  jakoi  i  otos  provincií 
seTeroiápadnidi.  fi)  Lniiakon<nii,  jejiohi  vý- 
▼OB  po  evroDské  bránici  16*7%  velkeíráio  Týrosu 
obnalí,  odbývá  se  aejvltlí  mnojístvi,  a  sice  lnu 
do  Francie,  do  Šp«iělska  a  Portugalska,  do  Dán- 
•ka  a  do  Prus ;  v  skrovnějSicbnincžstvicb  ťUíastňiýi 
se  T  konpi  jeho  též  Švédsko ,  Norsko,  Belgie  a 
Nisosemsko,  jakoS  i  Itálie,  Ěecko  s  TÓreokem  a 
Eakonsko;  k  on  dpi  pak  potiPebijí  nejvíce  Švédsko 
a  Norsko,  Belgie  s  Nisozemskem,  Dániko,  Prá- 
sko a  Německo  vAbec,  kteréi  ho  prostfedkem 
měst  haosejskýeh  dostavili,  pak  Francie,  Sp«iél- 
sko  a  Portogaidco,  a  pod  60.000  pndA  i*  ostatní 
státy  výle  jmenované,  y)  Na  8.  místě  -co  do  cen- 
nosti (12*04%  vlehe  vývosn)  stoji  vývos  lněné- 
ho a  konopného  semene  (v  skrotném  množství 
též  oleje),  kterýmž  se  větiina  státftv  evropských 
ano  i  Sjednocené  státy  severoamaHísU  tá  staro- 
dávna aásobígL  Nejvíce  dostavuje  se  mské  lněné 
a  konopné  semeno  do  Ýelké  tiritanie,  kteráž 
spotfebiye  skoro  polovici  vleho  vývoiu  jich,  pak 
NfsoBemako,  Pmsko,  Francie  a  Německo  prostřed- 
kem daěsthansejských  a  pod  60.000  ětvrtí  též  Dánsko, 
Švédsko,  Itálie,  Turecko,  Eakonsy  a  severní  Ame- 
rika, i)  Yývoi  vlny,  skoro  %  s  jižní  Bosi  po- 
chodící  a  na  nkri^nských  veltraích  hlavně  sku- 
pované (srovnej  ni£oře),  kterýž  11*1%  vleho  vý- 
vosa  éiní,  vstahtje.se  syláltě  k  Velké  Britanii, 
kteráž  přes  Vs  vleho  vývOEU  pro  sebe  bére,  na 
Rakousko,  kteréž  ji  s  Vt  p<imoige^  na  EVandi, 
Nisosemsko,  Prusko,  Turecko  a  v  menlídi  množ- 
stvích i  na  Itálii,  sevemi  Ameriku  a  některé  jiné  stá- 
ty  evropské.    $)    Vývo*  loje,   rybiho  ttiku  a 


Irocb&iM  V^bliil    iojoŤýoh,  'tíérfi   Š-3°/,  Teike- 

rého  Týroia  RdiÍ  do  Evropy   £ml,  Jde  obivUltí  do 

Telkt   BriUulíe,    na    kferonC   90°/,    vieho  t.  vývoia 

připkdá  i  Prusko,    Švédsko   a  Horsko,  pak   Francis, 

koDBamajI  po  !'&''/, ;    ostatek   pak  roidělnjs  se  ma- 

tými    dllj   na  SSmocko     ""  -  -      - 

■ko,    Dánako,   Ameriku. 

ní  přes  Petrohr&d  do  o 

kasnje  nejvStSI  vývoK 

dřevění    Eboil    vEeho    i 

mnolstrtch  stavební   dí 

It  odběratel  dřívi  ruské 

se     severotch    I  es  A  v    p( 

dřeni  Týni  h  i,  kterém  ni 

X  I  védské  dřivi  anaSnot 

Telká  Brítaa!e,  pak   F 

ako   1   Portogalsko.     ijj 

Oiiteeh   msklbo   vývo« 

tek,  Evitíte    hovtiF,  ji 

vývoz  činil  r.  18fl4  1-7' 

to    trinim   iboíl   mské 

konsnmenteib     Tslkii   1 

potřeba   Sotj    své),    ali 

telat],   Pmsko   a   prosti 

poaledni    Hňé    též  Itali 

jskoiti,  a  vyváži  le  tnd 

obzvláitE  a  přfgUv&  íei 

itStin  a  ífní  (2'3"/,   vl 

hojnost,  výbomoD  jakoi 

tor  aru  kromí  Poláka 

Kú  v  oeté  Kvropí,  a  a< 
ritanie  (pfei  40<>/,},  d. 
■ku,  do  severní  Amerik 
I)  Drailo,  debet  a  1 
aekfeh  přiatavft  a  ■  i 
Evropy,  jakkoUv  popti' 
9nS  ae  menií,  jelikož 
Sira  dil  tfm  více  chenii 
TKdý  ale  mi  Bufko  ai 
vStf  f  vývoa  tíchto  letni 
nibia  m  přes  0'6*/,  ' 
R  rnakých    Borovin     a  ' 


«T(n  prevBtj  a  lána,  ktozýcb  m  po4iiw  JíM 
Dtjifca  do  Amwíkj  (pTea  SO*/,  rlaha  Týroin),  d« 
Tnracks  a  fteeka,  do  Velkí  Britanla  (^fea  2fi*/,).  Ao 
Ninaeks  (okolo  IS'/,),  do  Dinika.  Švédaka   a  Nor- 


ekých,  do  Ntmocka  proMřvdkem  mě«t  Iiaiuejských, 
éo  Řecka  •  Tarecka  (irláiU  placbeboí),  do  Pnuka, 
Dinika,  Svídika  a  Norska,  a  t  nepatrných  množ- 
itvfcb  do  vlsch  íkoTO  (Utfir  eTropAých.  ^  Silný 
výroB  tabáku  jiboraikého  aniSřnje  do  Pnuka  a 
nftmeckýcb  státftT,  jakoi  i  do  ceml  SkandinaTRkýcIi. 
/.)  VjToa  nerydSUných  koíf  byl  dmWy 
mnohem  Eoačaíjif,  aTltítíí  p^  potfeboTalo  Angli- 
cko přw  40  '/,  TÍech  TTyiienýcb  kožI  cBských, 
kteréž  se  njni  tonto  anroTÍiian  a  vlastních  kolonií 
irýok  (avUitti  z  Eanadj),  nak  ■  jiinl  Amerlkj  ti- 
tobojo;  pH  tom  Tiem  aůitiyá  Velká  Britanie  i 
njni  Dojvétltm  odbCratelem  irukých  koil,  ktarýdi 
■e  kromS  toho  nejvíce  jeltS  v  Turecko,  Bakoniku 
a  Proaka  potřebuje,  Jakkoliv  i  Nonko  a  Švůdako, 
NSmecko  ano  i  Itálie  v  'odbjtn  tohoto  iboZf  ii£a- 
Btetutvi  mají.  Jelti  v;ii{  mSron  poklesl  odbjt 
koti  vydělaných,  avláití  povSitných  jncht, 
jircby  a  lakovaných  kotí,  i^icbi  výroba  ae  ve 
Heeii  ititech  aápadoevropakých  od  poalednfefa  SO 
lét  na  tmaměniloii  dokon^oat  povýiila.  *)  Vjiliho 
výEnamn  ve  vývoanům  obchodu  roskim  máji  jdti 
iáleco  a  mSi^  anroví  hedi 
rybný  tovar.     PH  vlem   u 


železa  v  aápadní  EvropS  i 
tk«  Seleao  a  ocel  p: 
■tulný   odbyt   do  rozli£nýi 


koliv  poptávka  po  ním  i 
kem  rozvUoití  íelefoéko  prfl 
iTejvice  odbfraji  ho  Sječ 
řické  {př«í  26%),  Ajogli 
(přes  lé'/,),  pak  Frande, 
■ko,  Německo,  Rakoasko 
kteř^cb  le  ovlen  kaď  ]ttina'biiď  kiýňé  Mmo,  Hď- 


m 


,*)  Dle  SeiobraioTa.  Krilick;  pqieMul  Q  obéhodé 
hukém  itL  Oreg.  Ntbiltm  (r.  1860),  kt«r£i 
'dflo  od  Ur.  A.  8t«telMn»a  do  jrfmfiiny-yfelo- 
ieoD  b^  (Á.  SL,,.lti>fi*Uiuli  lad.  n.  .misniar- 


1U 

mi  aaitri^é  bstisj. '  Ji^íl  ďóros  tlwro  7Á*U  ^ 
hvriny  ěbá^  ona  Yiak  dostoTtge  se  posud  jeité 
neJTce  prostředkem  Yélké  Britanie,  éfmi  oeny  jflji 
hned  při  doTOsn  samém  snaéně  se  sdrainjí.  Od 
nsfleni  přátolskýeh  pom^rft  se  Sjednocenými  státy 
severoamerickými  zveliStije  se  nyní  přímá  dostávka 
tHo  důlešHé  plodiny  do  Rusi,  jakkoH  t'  ni  podnes 
jeitě  i  hansejskA  mésta  německá,  pak  rakonské 
Brody  dosti  sna&ié  účastenství  mají.  fi)  6ini-G 
doTos  bavlny  po  evropské  hranid  pfes  I7*7%  vle- 
lio  dovoan,  toa  vystnpnjí  vidy  }elw  sna&iými  čí- 
sly (5-9,  5*5,  4*7  a  4-5%)  tvláltě  Čaj,  cukr,  stroje 
a  modely,  a  z  nápojův  svlálté  vína  v  dovosném 
obehodn  ruském.  Veliké  mnoiství  čaje  po  evrop* 
ské  hranfd  dováienéiio,  kteréi  dovos  Kjac^tinského 
či^e  skoro  o  8,200.000  rublů  převyii^e,  vysvě 
tlvýe  se  velkou  lád  čige  kantonského,  kterýž  se 
výhradné  po  moři  dostavige,  kdežto  čaj  Kjaditin- 
ský  po  suchu  více  než  12.000  verst  cesty  konati 
musí,  prvé  nel  na  místo  roschodu  svého  po  Rusi, 
t.  j.  do  Nížehradu  se  dostaĎe.  RovnéŽ  jsou  6ijné 
okresy  kytajské^  v  samém  sousedství  přístavů, 
smlouvou  Tienduskou  ar.  IS61  viem  evropským 
mocnostem  otevřených,  nehledíc  ani  k  tomu,  ie 
tršba  v  Kjachté  rosiičným  jiným  obmeaením  jeit% 
podléhá  (srov.  níže),  kteréž  vétií  odbyt  tohoto  na 
Rusi  i  Sibffi  nyní  ecela  národního  tovaru  lasta- 
vigí.  Odtud  eásobnje  se  jím  západní  Rus  mnohem 
ladnéji  prostředkem  přístavů  německých  a '  fran> 
couBSkých  a  želesničného  spojení  s  nimi,  než  a 
Bíakaijevského  jarmarku  nebo  Moskvy.  —  Dovos  c  u^ 
kru  vztahii^e  se  oviem  toliko  na  ihouku  cukrovou, 
která  také,  hlavně  díD  Petrohradu  a  Baltických  pro- 
vindf,  kdež  jsou  největií  rsíhiovny  ruské,  se  do*- 
váži.  —  Značné  Číslo  dovosu  strojů  a  modelů  do 
Rusi  vysvětluje  se  ovlem  nedostalečným  roavitfim 
strojnickéhp  průmyslu  na  Rusi,  dovoa  pak  vin 
(hlavně  francoussl^ch,  pak  turei^ých  a  řeckýclb  i 

Terner  ve  „Sborníku  statist.  sv^^nij  IIL" 
1858.  —  Fodle  těchto  prací  je  výle  stojid  pře- 
)U#€|  tržby  ruské  hlavni  osnován. 


166 


rakotti&ý«li)  yzdábnofti  víiiorodiiýeh  krajAr  od 
tidnatéjiieh  a  boliatSich  gabernii  ratkých,  jakoš  i 
stfedni  jakostí  nebo  nedottatečnou  pHpravou  rin 
jihomských  a  kaykastkýoh.  y)  Zna^ý  doros 
kožeiin  do  Bosi  podbodf  odtud,  že  na  Lipský 
trh,  kterýž  tímto  druhem  sboži  Rusko  eásobiýei 
dovážejí  se  ▼  x&aéiiém  množství  americké  kožeii* 
ny,  svUiti  a  Tyder,  liSek  a  medvédů,  kteréž  již  na 
Buši  samé  buď  řídké  buď  nižií  jakostí  jsou.  (f) 
By  by  do  Basi  dovážené  jsou  hlavně  norské  a 
baltické  sledě  (60%  věeho  pHvoiu  ryb),  pak 
nejvíce  frauoousské  sardinky;  v  oněch  má  severo- 
mské  a  baltioké  obyvatelstvo  velkou  potlFebu,  tyto 
Uedají  se  oviem  svláStě  od  vyiSích  stavů.  •)  Su* 
rove  hedbáví,  kteréhož  Bus  při  nedostatečném 
stavu  vlastního  hedbávnietví  vždy  jeitě  velikou 
potřebu  má,  pocháci  v  dovocu  po  evropské  hranici 
skoro  výhradně  z  Itálie  (předené),  i  dováži  se  buď 
prostiFedkem  Bnkovce  a  Štětina  do  Buši,  buď  po 
anohé  hranici  hlavně  prostředkem  Brod  rakouskýdu 
C)  yiua  do  Bnsi  dov^U^ná  náleží  skoro  výhradně 
k  tenkým  druhům  a  pocháaí  ae  Slesska,  Čeoh,Po« 
aňánska  a  Braniborska ;  dovos  australské  vloy  je  pa* 
atid  velmi  skrovný.  17)  V  dovoau  jižního  ovooe 
aa  Bus  ouěastňuje  se  svláStě  Turecko  a  ňecko,  Italioi 
dpauělsko  a  Portugalsko,  v  dovoau  stfedoevropriLých 
ovocných  sort  Bvl£ltě  Francie,  Němeeko,  Čechy  a 
jiné  Eomé  rakouské,  pak  v  menSich  množstvioh  i 
Prusko  a  Dánsko.  Tabák  dostavuje  se  hlavně 
americký  do  Buši  a  sice  prostfedkem  Anglicka  a 
■aěat  haasAJských;  v  dostávce  olejův  áěastnuje  •• 
svláitě  Prusko  a  Německo,  oKvový  olej  pocháai 
hlavně  z  Francie,  Itálie  a  Éecka  i  a  male  Asie* 
-^  Kamenné  uhlí  dostavují  kromě  Anglie  v  ncj- 
▼ětMeh  množstvích  Rrusko  i  Belgie,  oviem  hlavně 
pro  potřebu  aávodŮ  v  baltických  provincích  a  t 
Petrohradu  i  pro  potřebu  želeanični.  -*  Západní 
gabeniie  ruské,  od  solných  okresův  ruských  sna- 
éně  vsdálené,  musí  svou  potřebu  soli  hlavně  a 
YeUcé  Britanie  (60%  věeho  dovoan),  se  Španělska 
(40%),  pak  a  Piuska,  Francie  a  v  skrovných  či- 
ileoh  i  a  ItAlie,   Turecka    a    Dánska    uhražo?all. 


786 

Blait  koty,  do  Bmí  doTéienými,  drši  ^Héal  td- 
ftto  ž^leso  a  ooal  (hlavnS  pro  polřebu  Baltickýdi 
proTÍndi),  sinek  a  roali^é  smiSoniny  koroTé,  kto* 
r^  se  sríáité  s  Anglie  a  Pruska  a  šeleio  se  áréd- 
ska  dostayi^L  ^) Potřeba  kávy,  jakkoli  t  konsmmoí 
j€jl  Bosko  men  poledni  stity  evropské  náloži, 
roriičných  barviv,  knSb  a  podobného  sboši  leží 
oviem  na  snadi,  tndiž  i  snaSný  dovos  jsjittb;  při 
rosvilosti  prAmyslův  v  tkaninách  bylo  by  vftak 
sna&ié  Sislo  doroza  lainýeb  a  konopných,  avlMfi 
pak  bavlněných,  hedbávných  a  vlnSný^  látek  do- 
stí  povážlivé,  vysvětluje  se  visk  tim,  že  lAtby 
tyto,  oviem  svláitě  s  Anglie,  Francie,  Betgie  i  Po^ 
lýnska  dovážené,  vesměs  k  teniim  dndiftm  náleží 
a  pro  poti^bn  hlavně  vyěSích  stavů  se  dovážejí, 
odkndŽ  i  poměrně  vysoká  cennost  jejich  pochodL 
c)  Hejpřednéjií  přístavy  a  snehoiemsk^ 
bel  nice  mské,  kterýmiž  větiina  dovoan  nebo  vý- 
▼osu  po  evropské  hranici  ^oehási,  Jsoa  fH  Bilte 
sioři  Arohangelsk,  při  Balttdcém  moři  Petrohrad  a 
Biga,  při  Č^ém  nu  Oděsa;  na  suché  hrani(»  m- 
ské  pak  celnice  Jurborská,  NéSavská,  Badsivilov* 
ská,  a  pio  dovoiný  obdiod  nvláStě  Veržbolovská. 
•)  Prosti^edkem  Ardiangelska  jde  s  viee  než  90% 
veikerea  obchod  pomoH  Bílém.  Petrohrad  měl 
r.  186á  vývos  sa  44,120.831  r.,  to  jest  61*47,  vie- 
ho  vývozo,  a  82,320.897  r.  přivosn,  to  jest  89<6% 
všeho  i^voan  po  baltickém  moH.  Vývos  s  Bigy 
obnáSei  toho  rokn  22,819.046  r.  £ili  80*88%  a  při- 
věs 5,842.088  r.  «ib  6v4%  ▼ěeho  baltického  pHvo- 
so.  Při  Černém  a  Asovském  moři  m^a  Oděsa 
88,999.870  r.  &li  6884%  ^^o  vývozn  a  9,061.127 
r«  ^  74  0%  vSeho  pHvosu.  Ve  vývosn  přes  sn- 
dbon  hranici  nukon  úěastnila  se  celnice  Jnrfoiur- 
ská  8,077.474  r.,  celnice  Něiavská  4,198.088  r., 
eekiioe  Badsivilovská  1,842.764  r.,  což  ěini  10*6,14*6 
a  6*4%  vieho  vývosu  s  Bnid.  Z  přivosn  do  Bnrf 
po  suché  hranici  evropské  připa^o  na  célnioi 
Veržbolovskon  18,687.496  r.  ěiU  46*1%  iMio  pH* 
vonn  tonto  straaon.  fi)  Jiné  přístavy  maké, 
kteréž  se  jeitě  v  znaSn^^iím  množstfí  ve  val^iím 
p|>ehodě  evropském  úěasttti^í,json  v  Bílém  aoři 


■19! 

Onéga,  Kola,.  Kbí& -A  rbvad  Sttflftf  ký,  ▼  Baltickém 
mot  i  Ďibara,  Viiidaya,  :  Pemaya,  Arensbarg  na 
ostťbvě  Ecelti,  ^«vél,  Narřa,  a  s  JSelnýcb  přistaTft 
▼e  Finlanffii  svliUltě  Helsiiigfors,  Výbork  a  Abo. 
Kromi  Odéay  jsou  důležUéjSi  přistavj  t  Černém 
m  oJFi  Jevpatoria,  Fepdogj^  a  KerSt  ▼  AsoTtkém 
moi^i  Fei^janik^  Marín^l,  Taganr(^  a  Jejsk,  ▼ 
KaVkazrka  pak ' Potí  a  Jtednt-Kiďe. s 

d)  V  "J^ákém  spůsobé  se  rozličné.  sUtj  evropské 
a  jii»é  oámořflké  semS  ve  vněj^m  obcbodS  roském 
ťřČaétáiajf,  idíasuje  liásM.  j^e^ed  (cenno/it  v  láblech): 

Vjvoz  a  dovůz  v  eiíropěkéjřSbíí  r.  ŽB64.  po(He  štdtúi 
Jméno  fltátn  Vývoz         •/„         Ďovo$       % 

Velká  BríUnie        87,416.617  40-8    62^910.104  36*7 

Pni8k|J  24,441.974  14*8    36,286.$43  246 

Francie  -  -   ^ 

Bakonsk^ 

Nizozemsko 

Turecko 

Německé' státy  ^ 

ItaUe 

Švédsko  á  i^orsko 

Belgie 

SpanSlj  a  Fortng. 

Moldam  a  Yidai. 

Sjed.  stál/  seviani.  J 

Kecko  •joigil^ýňii 
oitrovy 

Ostatní  státy        , 

VSeho  164.902.866  144,174.966  r. 

2.  Asijský  obchod.  Jakkoli  má' asijský 
obchod  Rusi  ráz  trpný,  jakož  při  povaze  dayjozn  je- 
ho jinak  býti  nemůže,  přece  liii  se  ruský' -obchod 
8  Asii  tím  od  evropského,  že  vývoa  Rusi  v  tuto 
•traniC  hlavně  z  tovarů  prftmyslných  se- -skládá, 
kdežtdf  přivoz  přes  asijskou  hranici  naopak  hlavni 
sorovmaňii  se  jzabavuje*  Poměry  vývozu  i  přívozu 
(▼  ruUeéh)  vykazují  &£lledcgicí  tabl^e: 


14,620.440 

.88 

9,923.179 

6-9 

«í371.168 

3-8- 

7,^48.662 

6-6 

6,316.486 

3-8 

6,623.146 

4-6 

7,861.089 

4-7 

4,277.700 

36 

3,^03.864 

2-2 

6,943.683 

4-8 

3,671.069 

21 

4,^24.868 

3*6 

2,070.828 

12 

2,167.$17 

1-6 

2,680.266 

1-8 

1,638.661 

10 

973.626 

oy' 

3,920.T74 

2-7 

1,786.096 

10 

1,484.(88 

1-0 

916.820 

0-6 

1^02.206 

0*8 

121426  0-07. 

1/106.172 

0-7 

936.293 

06- 

4.612.997 

3-1 

t88 


S 

I 


i 
1 


8 


I 


•I 

OD 


0 


£ 


211 


SI 

0^ 


o 


I 


to 

00 


S*5 


eo      O   1  >e  •«  I    I    I  o> 

•^      ^w  00 


QOO 


0»  «o 


O  00  ^  tD 


^•^5  lag  12  ISS    S 


QoeSoi-oot-TH-^jíO*^?*::^ 
íO  oooo-^Q^co 


<e  g  esi 


00 
M  lO 


00      ^>o 
eo 


00 


CD 


^     I  I 


I     r 


iH  teoo 

©  ^-  «*  ^ 
eo  00      lO 

09  Oi 


aOaO        00 


g^opco 


eo  ^o«  ooo 

•  •    *.^^  •  •  *    Bte  •  •  • 

g2*gS  18*^854 


04 


I 


a 

9 

•^  a. 


d  eis 


«»)A  <eo»  tpoo 


e»  eo  ^  ^  lO  _ 
Ok  «o  iH  e>  <o  t* 


kO  co  co 
eg  ^  t? 


00 


s 


fc»  o  *^  •«-«  H" 


SiH  «-i  00  o  «o  o> 
o  99  f  00  OO  ^ 

oJoJH<»geo  »  w 

eo  00  ^  to^  t-  Zí 
•^      te      vH      d» 


OD 

liší 


o  >A  t*  91  e*fe*  ^ 

00^  ^  ^  »o  co  jj 

tH  e§  o>  0«      »  •! 


0» 


«H  <^<D 


9«eo 


«g 


s 


S 


««DOO^iHeOfD 

^oot«eo»*ooa>kO 

"  fc*  00  ^ 


09     ,    vH  iH  ^ 


00  00  lO 


I 


^t»COQ«f«WÍ- 

eQt*o»^Aei^ao 

ooo»^•lOO>l>a><e 

•    •    •    •  _•    •    •    • 

^  th      to      iH      ei 


geo  tH  $  «0  ««f«  w  to 
t«  01  o  00  00  «D  a» 


o  o»  I-  o 


SS3S 


•OOtO*^ 


•^  eooo 


80« 


<e  ^  co  M  ^fS"^ 

§9  ^  ^  fi^         ^H  co 


• 


00 
eo 


no 
eo 

eo 

• 

00 
90 


9 


co 
o 


3 


789 


4 


lllíliJilsí 


•  Moiasai-'  "  """SSS^S-SSS?  " 


li  1 1 1 1 1 1 1  1 1 1 1 1  1 1  - 1 

■< 

í      ^1  SS2.|    SRSSSSSS       ISjgí 

a       .   „  m  4  5 10  o  •^la^  Quia  SLox—     --IS-lsíe  "s 


í  I 


IIIIÉS 


"s,    !♦,   asof .-*—■«: í-^oí—  -     fiacT* 

£  í-sí.       :  "■■  ■    - 

£      t^-g  ^oi  — KSPwSíí  «  ■*  — —  <xnooneio 

gj|-    -S-gS    S^S'-    5SS.9" 


791 


a)  Vyros  sBntíAfiibffe  přes aiijskttťi  lii«mot> 
vstab^je  le  tedy  předevlim  na  látky  bavlnénéy 
kteréž  S6*2%yiehoyýTosn^BÍ  a  skoro  TýhradnS  na 
úéeá  roského   průmyslu  připadají.    Po  nich  ná^e« 
digi  sukna  s  14*1%  vielko  yýrosti,  která roT&éi^ jak- 
jii  Týié  při  vlnéném  |HrůÁiyda  vapomeanto,  nyni* 
^hcadnS  ruského  dila,  a  dotasn  ▼  Kytiýi  po  tidito 
látkáeb  vesmSs  přiméřená  json.    Zákavkad  posýUU 
téS   do  Penie  w  anaSném  množství  svého  hedbá- 
TÍ,   jbhoi   Týros    18*4%   vieho    asijskébo    Týyosn< 
Sini,  jakoi  i  dosti  ^naSné nmožstvi  vlny,  jefiž  con-^ 
nost  roTnSř  oo  eonnost  mskýoh  jneht  a  kovo- 
rýeh  torarft  jeité   V2  ^1*  r-  převyltge.    Vieoko 
ostatní  ÍEboží  po   a^jské   hranici  do  Kytaje,  do 
Kirgisské  stepi,   Tdrann    a    Persie  vyvážené ,    vy« 
stapi^o  jfi  ▼  nfskýdi  Číslech,   což  sojména  i  o  ko- 
wioh  platí,  jejichž  potřeba  jest  n  kočovníků  vůbee 
skrovná.    BovnéŽ  smeniil   se,   a   to   privS  vStSím 
rosSířením   vlněných  tkanin  raskýeh  po  Kytaji,  téžf 
odbyt  kožeiin    sibiřských    a    raskýeh,    kterýž* 
jeitS  před.  80  lety  okolo  700.000  r.  cennosti  míval* 

b)  y  přívoBQ  asijského  sboží  do  Knsi  vyka<*' 
90^  nyní  n^vŽtU  podíl-  bavlna,  obavláStŽ  fon^ 
oharská  a  perská,  -  je|[ž  dovoa  svlážlě  od  časův  po- 
slední americká  riíky  ton  méron  do  Rnsi  se  nsfill, 
že  r.  1814  jfž  sa  84*5%  vieho  přítosn  tou  stranou 
obnáiél.  Čaj,  druhdy  první  předmét  dovosu  ■  Kytaje 
do  Bosi,  m  nttož  raáká  vláda  mezi  r.  1841 — ^1847 
4V3  až  7  mil.  r.  toUko  na  cle  vybrala,  klesl  ná-' 
oledkem  pomirů  v^e  vapomenutých  (a  dříve  již 
nádedkem  povstání  T«Íj»ingOTCŮ  r  Kytaji)  v  přívoeu 
na  druhé  místo,  a  cennost  jeho  obnáSela  r.  1864  to- 
l&o  SO^^^/q  vií  cen.  dovosu.  2  Persie  a  Ttirkestanu, 
meniim  nmožstvím  a  Kytice,  dovážejí  se  i^íes  asij^. 
8ko«  iuranid  téi  bavliiSné  látky  ▼  snačném  množ^ 
itví  (iviatž  potiitiný  kart09n,  doba  řečený),  kte-< 
rýehž  obyvatelé  kavkasiti  i  Suii  sa  Sibffi  silnč  u^ 
UmiHtO'9%  tiebo  dotora).  Bovažž  honi  se  ode 
Kiff^x&  plese  viecin  linii  Qj^nburtkou  a  Sibiřskou 
flwežiM  skotu  (10-l%TÍeho  dovoau)  ^0  gf bff e,  kdéD 
jím  obyvatelé  evi  étádaL  prei<|fem  na  slaté  ptů^ 
ii^sl^  nebo  do  Onlu^  jakož  I  mifMm  Qaavou)  sH- 


792 


dlá,  ▼MSIm  dílem  dopttnjf.  Vítš  V2  mil«  éeňQOBtS 
doftopuje  jeltS  pH^os  tímto  smSrem  koii  a  kožefin 
(btIÍU  b  KIrgiMké  stepi),  pHvos  raroTého  hedbá?i 
^srlált  s  Peraie),  jižního  ovoce  odtamtad,  cukni 
nfinoTUiého  (s  Penie  a  Kytaje,  odtud  jen  kandi- 
•ového) ;  viecko  ostatní  sbeŽí  objemje  se  jii  t  men- 
iich  cenách  a  příéinj  návozu  jeho  daji  se  Tesmds 
•nadno  TysvStliti. 

c)  IVo  obchod  s  Asií  mají  kromS  Ástrachaň- 
tkáho  přístavu,  na  nSjž  4*3%  vÍíehovývoBaa21*0% 
vi^o  dovosn  z  a^jské  strany  připadá,  zvláStoí  dů- 
ležitost při  Orenborské  linii  Orenbnrská  a  Trojická 
celnice,  na  Sibiřské  (proti  Eirgizům)  Petropavlovsk 
a  Semipalatinsk,  proti  Kytaji  pak  Kjachta,  kteráž 
se,  jak  z  hoř.  přehledá  vidno,  28*4%  ve  vývozn  a 
7*4%  v  přívozn  asijském  úČastňnje.  Vývoz  Oren- 
borské celnice  obuáiel  r.  1864  3,637.855  niblA  £iU 
73 '5%  TŽeho  vývozu  po  Orenborské  linii,  přivez 
pak  na  ni  7,302.807  r.  čili  77*6%  vSeho  j^vozopo 
téš  linii.  Trojická  celnioe  m«la  vývoz  za  879.521  r. 
a  přívoz  za  1,450.585  r.,  t  j.  17*7%  vSeho  vývozo 
a  16*57o  vfieho  dovozo  po  též  liniL  V  Petropa- 
vlovské  celnici  vydďo  se  zboží  vývozem  za  1,038. 068 
r.,  v  Semipalatinské  za  430.400  r.,  to  jest  68*2%  a 
26*3%  vieho  vývozo,  dovoz  pak  na  tyto  celnice 
obnáSel  1,725.629  r.  a  404.495  r.  čili  64*3  a  15*0% 
vSeho  přívozn  po  Sibiřské  linii.  Účastenství  Amor- 
•ka  v  přívozním  obchode  jevilo  by  se  ovSem  dla 
vlád.  piehle^  v  stát*  ročniko  co  posod  nepatrné; 
naopak  odávi^i  jiné  úřední  plameny  (Semanov) 
přívoz  r.  1860  již  na  350.000  r.,  kterýž  (dle  2aao- 
piso:  nPreoss.  Haadels-Archiv^  z  r.  1866)  pváiH^  r. 
1864  na  800.000  r.  »ťL  se  povýiil,  kteréž  zboží  od 
2  proských,  2  meklenbnrskýdi,  3  amerikanskýehy  2 
anfliokýeh  a  7  jihostátnídi  lodí  přivezeno  bylo  a 
blavné  v  rozličných  průmgpsL  tovarech  i.  v  obili 
záleželo;  pe  Aamni  nahora  ilo.  ho  za  dOOXMMk 
r«  Vývoz  pak  postavil  so  t.  c.  na  400.000  r.  na 
i&čel  Tlády^  a  na  100.000  r.  na  áčet  »onkn>n»il 
QUaTné  dol^tek,  nookit  a  j.  věci  pota/ml  i  nápoje^ 
kožeiinj,  difví  i  foské  prftioysL  tovary). 

d)  U^asUnttvi  zemí  »  »at4  asi^tk^eli. 


798 

ve  vnSjRm  obchode  Rusi  po  liraniei  asijské  jeři  se 
m  následující  tabielj,  která  je  yiBhledem  k  r.  1864  ▼ 
prostých  i  pómimých  oslech  (ňa  rublech)  sobrazuje: 

Jméno  státu  VýroE      %        Dovoz      % 

Buohársko  4,654.988  299     6,868.843  24*8 

Kytaj  8,704.202  28-8     6,066.818  21-9 

Persie  -         1,408.908l    90,    6,468-590  23^ 

Eiitizská  fitq>  1,782.937  11*4    4^190^661  15^ 

turecko  2,956.570  12*5    2,79&780  10-1 

ChÍTsko  10973  0-06       479.105     1*7 

TaSkent  74.250    0-4      352^.332    1-% 

Ostatní  státy  945.353     6-0       397*657     1-4 

Víeho.  15,638.181  27,619.286 

lil.  Statistický  ročník  podává  pro.  léta  1860-^ 
1864  též  zdvižení  mořeplavby  obchodní  vzhledem  k 
Buši  a  státům  evropským,  kteréž  se  ▼  ní  účastnily. 
BovnSŽ  ebsahuje  též  úřední  dílo  zdnh  říSných  lodí 
a  povozft  silničných  i  ŽelezniČných  flikrze  suchou  hra- 
nici evropskou  i  asijskou.  Přehledy  tyto,  pokud  k 
roku  1864  se  vztahují,  obsaženy  jsou  v  následují^ 
cicli  dvou  tabelíeh: 

L  Zdviženi  obchodní  mařt^lavby  r.  1864^ 

Pfíbylo  lodí    -  OdeSlolodí 


.  Jméno  státu 

s  pfíté- 

se  zbo- 

- spH- 

•še zbo- 

Ží 

žím 

/těží 

žím 

Švédsko  a  Korsko 

180 

516 

-  68 

^19 

Prusko 

113 

107 

21 

.94 

Dánsko 

327 

47 

19 

848 

Německé  státy 

213 

189 

3 

209 

Holandsko 

421 

103 

—1' 

617. 

Belgie 

116 

i  U 

■  — 

265 

Velká  Britanie 

743 

2046 

4 

3301 

Francie 

289 

142 

— 

922 ; 

Španělsko  a  i^ortug. 

,    26 

133 

— 

64 

ItaEe 

,797 

227 

— 

227- 

Rakousko 

48 

14 

— — 

82 

Řecko  s  Jónskými  ostr. 

184 

72 

1 

15 

Turceko 

1184 

775 

Í98 

1425 

Persie 

,76 

,318 

51 

350 

Ostatní  státy 

1192* 

115 

18 

161 

Z  ruských  přístavů 

421 

349 

753 

151 

Víehot   ;- 

5530^ 

5219 

ilai 

9517 

Siitko* 

67 

794 


I 


00 


S 


► 


I  1 


91  09 


©2Í 


co 

o 


OD 


I 


«0 


• 


99 
01 


CO 

<0 


00 

o* 

to 
co 


00 
00 

<o 
to 


co  CD  co 


A  11    OO  CD  M 
2   3  »H  C6 

a  >  ^ 


2 


I  I 


M 


4^^   0»  lr-0« 
^p2   cd 

O^     0« 


©o 

kO 


04 


ř«  O 
OD  CO 


^ 

^ 


lO 


25 

8 


3 


o 

to 

o 

00 


ŠsHi 


Jtf 


00 
Ol 


00 

o 


o 

1 

e 
a 

a 


•I 


s 

I 

.ta 


CQ 
9* 


1 
1 

I 


795 

IV.  SéSton^-li  se  jfda  k  yýroia  a  doTOia  jak 
pa  evropdié,  tak  po  airijské  hranki  se  vstabtijici, 
M»ák.  Bé^  íe  r.  1864  yjecfaen  yfrot  mský 
obnášel  186,746.077  r.,  doroi  pak  156,312.202 
iw;  odtvé  Tyéhiwl  vtA  prospSoh  útlého  obchoda 
mtkého  61,432.875  rublů*  VAbec  jevil  še  r  po- 
úeáni  241eté  dob6  (to  jest  meai  irokem  1841  — 
1864)  toliko  Te'4  léteeh  roadU  mesi  yýFoiem  a 
|ďFiVo2em  na  fgmu  národního  hospodářství  na  Rn* 
ii,  a  to  Ecjména  r.  1841,  1848  a  1849,  pak  1861, 
1864  a  1855  a  posledni  rokn  1863.    Bokn  1849  a 

1863  byl  schodek  vesmée  skrovný  (224.000  a  158.000 
1%),  roku  1848  Sinil  nepochybné  pro  tehdejSi  bonře 
evropské  přes  2,441.000  rublfi,  roka  1861  přes 
6)663.000  r.;  v  Krymské  pak    válce   obnáiel  roku 

1864  přes  6,020.000  r.  a  povýSil  se  následujícího 
roku  až  na  33462.000  r.  Za  to  byl  rok  1856  je« 
den  K  neJi^řisniv^Sieh  v  éinném  obchodě  ruském, 
pokud  totíŽ  i^itaha  vý  vosu  nad  dovosem  37,687.000 
r.  obnáiela;  rok  1866,  tedy  před  samou  krymskou 
válkou,  vykaioval  pak  převahu  vývoan  o  46,376.000 
r* ;  nejpřisniv^Si  pak  rok  byl  1847,  kdež  rosdíl 
meai  vývokem  a  dovozem  59,485.000  r.  a  to  hla- 
vně na  ú^t  evropského  přivosn  obnáiel.  Celkem 
lae  postufmý  varást  rUského  vývozu  pozorovati,  a 
rok  1864  měl  nejvySSi  vývoa  ze  vSech  pledchoaíoht 
kdežto  přívoz  roku  1861  největií  výie  dostoupil 
(l^^  167  mil.  r.). 

1.  g.tat.  ro6nik  vykazi^*e též  vývoz  a  dovoz 
zlata  i  střibra  v  posledních  oněch  24  leteeh,  z 
kteréhož  vychází,  že  celkem  Busko  mnohem  vice 
těehlo  drahých  koMrů  (oviem  v  podobě  ražených 
minci)  vyváži  než  dováží.  Toliko  roku  1841--1845, 
pak  ▼  létech  1847,  1860,  4858,  1657  a  v  n^větiím 
množství  r.  1858  4ove^  se  vlee  slata^  a  retířibra 
(a  peněz)  do  Susi;  neŽ  jieh  vyvezeno  (r.  1853 
B^Vfténa  přes  19  núl.  r.)«  Vieeka  ostatní  léta  v 
oné  době  vykamjí  rozhodnou  převalm  vývoau  nad 
dovozem,  jakkoli  t.  převaha  dle  potřeby  státu  a  dle 
živoati  obchodu  ve  velmi  rozdílné  výSi  se  držela. 
Největii.  vývoz  zlata  a  stiHbra  objevíce  se 
ovdem  y  těch  letechi  v  kterých  obehod  nifl^  pa- 

67* 


796 


sivníni  se  býti  jevil,  jako£  i  t  dobS  nových  stát- 
nich  pftjček,  zvláště  pak  r.  1863,  kdes  převaha 
vývoBn  zlata  a  stHfova  aad  dovozem  jcjiďi  cenaost 
66,943.964  r.  mSla.  Roku  1864  obnáSela  comost 
vývozu  30,187.974  r.,  ceiinoet  dovozu  pak  toliko 
6,225.667  r.,  odkudž  tedy  převaha  aa  stranS  vý- 
vozu 24,982.307  rublů  vjn&M,  N^ze  ovfiem  v  tich* 
to  Čislech  neznameaatí  vliv  papirových  penSs,  na 
Rusi  zvláStS  od  r.  1858  se  roznmoživSích ;  nebot 
schodek  v  bilanci  dovozu  a  vývozu  nevTstoupil  kromS 
r.  1858  před  tim  nikdy  na  10  mil.  r.,  drží  ee  v8ák 
odtud  krotnS  r.  1860  a  1861  ^kdeX  opět  zase  jeá 
2,727.000  a  8)651.000  r.  obnáfiel)  napořád  výSe  20 
ano  i  30  mil.  r. 

2i  UrSiti  Si  si  o  lidí,  obchodem  na  Rasi  stále 
se  zanášejících,  je  velice  nesnadno,  jakkoli  by  k 
tomu  Číslo  billetův  a  povoleni,  na  vedeni  obchodu 
vydávaných,  dobře  posloužiti  mohlo,  kdyby  billety 
tyto  hlavně  na  kratSi  doby  nékoMka  mSeícAv  se 
nevztahovaly.  Tolik  vSak  jisto  jest,  že  při  avláSt- 
nosteoh  imperie  a  ohromných  vzdálenostech  v  nf 
obchod  a  tudíž  i  oučastenství  oby vatelů  v  této  Živno- 
sti mnohem  živ^jSí  býti  musí,  než  v  jteých  stá- 
tech evropských^.  K  tomu  uváÍHti  tfeba  jeStS  zvlá- 
itai  náklonnost  i  podivuhodnou  schopnost  Éejména 
velkoruského  obyvatelstva  jak  k  velkým  tak  i  k 
drobným  obiďiodfim,  kteráž  nejen  aa  mSstské  oby- 
vatelstvo, nýbrž  převahou  na  selské  se  vsUbuje, 
jidckoli  se  upříti  nedá,  že  se  vydíázení  na  obcho- 
dy při  selském  stavu  od  zruSetii  nevoliriotvi  ten* 
éiH  musí,  kterýmž  jedna  z  nejhlavaljSíeh  pobídek 
k  "této  živnosti  v  stavu  selském  (to  jest  obrok) 
odpadla.  T  dalším  uvážení,  ze  imperie  Ruská 
obsahuje:  též  velkýnli  čísly  i  jiné  národy,'  aa  ob- 
ohodmn  zvláSté  se  nesoucí^  jako  Armény,  Židy, 
Tatary  a  Tadžiky,  tož  nebude'  číslo  3  mil.  lidí 
obchodem  na  Rasi  se  živících  zi^isté  pHHS  vyso- 
ké, ooi  by  pi^  činilo  8'9%  vžehe  obyvatelstva, 
nehledío  ani  k  jinostraneůtn  (zvláSt^  Němcům, 
AngliSanAm,  Francouzům,  Řekům),  kteříž  Idavaě 
k  vůlii  obdhodům  na  Rus  přvcháaeji  a  zde  zvláStč  v 
pHmořských  m^stedh :  se  usazují,  v  jejichž  pak  m- 


?07 


k«m  dle  souhlasnýeli  sv^eolVi  i  D^k6d  vahraniě- 
ný  (t.  j.  efvrcfpský)  velkým  tlUeai  le  ualesá.  Za 
t6  jest  skoro  TtSkeren  '  obchod  TBÍtřni  •  a  yfi^ehén 
asijský  v  *niko«  domádfao  obyTstetetra  ruskéko,  a 
největším  dílem  ovSem  v  rukou  YdkomsAv  samýdi* 
3;  B  i^ssáhlým  obekodem  ruským'  a  rozliénými 
zvláštnostmi  jeho  souvisí  té^*detné  přisluhovaeí 
živnosti)  kteréž  snad  nikde  v  evropských  státech 
takovými  roamiry  nevystupuji,  jaáco  )n*ávé^  v  ebvodti 
ruské  imperie,  a)  Pro  živost-  a  důležitost  plavby 
řičné  na  Kuši  je  předev6imi^eliceroE§i^nouživno$ti 
kromfi  plavectví samébo  taháni  lo^i  {bnirlaéestvo\ 
k«€íréž  při  nemalém,  <již  počtu  vlečných  p«roiodí  na 
ruskýéh  řekáodÉ  posud  j«áté  velkým  díleai  od  lidí  se 
provozuje.  Buriáci  dávttjí  se  v  áotié  plavby  z vL 
při  Volze  a  přítocích  jejích  ze  vSech  povolžských 
gubernií  po/twicích  nalézti}  a  živnost  tmo,  ^kkoli 
velice  obtížná,  provozovala  se  zvi.  až  do  zruSení 
nevofaiictví' féliůi  silné  i  po  jihoruskýoh  řekách,  po- 
nevadil  dobré  mzdy  poskytovali  rievolníkfiáQ  >  ktomé 
obroku  i  možnost  čistého  výddlkn.  (R,  S8A4  bylo 
na  jediné  Volze  plavectvíin  a  burlaietvím'  zaňato 
přes  170.000  lidí),  b)  JeStS  rozSiřen^Sí  je  při  ve1i«- 
kýeh  vzdálenostech  v  ; imperii  ^živnost  forman- 
ská {izvófsniéeiťDé  čili  iUmai^Mtoy,  kteráž  se  p6  viá 
impérii,  nevíce  pak  v  éernozemnich  guberniích  a  v 
l^hiři  co  ve^ejií  zaměstnání  ode  všeho  sedlského 
bbyvatelst^ft  wMt  zimní  dobou  -provozuje^  odkudž 
i  povozné  tímto  Časem  na  B^si  i  SibíH  nejlevnější 
"bývá  (srovnej  nahoře).  Izvozníci  (na  jižní  Rusi 
ě^má6S)  sp^ují  so  obyčejně  v  celé  karavany  (ohozf) 
SO— 60  vozůVf^a  více,  eoŽ  zvláitět  v  «ttepníeh  kraji- 
nek Jihofuskýck,  jakož  i'v  pusté vSifaáH  je  téměř 
nezbytné.  K  povotům  zapřahují  se  v  jižní  Bňsi  i 
v  Povolil  obyčejně  jen  voli  (S  i*^  párů),  jinde  (zvi. 
výhradně  v  S(bíři)  vykonávají  kdně^  tuto  práti.  Že 
ostatně  u  kočovníkův  asijských  i  v  Zákavkazi  obo- 
tj  nosící^  koni  a  velMoudův  v  obyčeji  jsou,  roz- 
ihní  se  samo  sebou,  e)  Naopak  je  doprava  osob  i 
^božl  po  zvláětnieh  dostavnicích  kladné  jen  ve  vů- 
kolí sídelních  měst  pon^ud  lépey>a  to  prostfedkem 
lelských  i  městských  artělí,  zorgaaicováiiay  rovněž 


798 

pofkjtnji  Q\kš9mé  ruské  hostínee  vMim  dilem  jen 
nocleh  a  nelésaýi  ae  ▼  sápednich  pvovmciicli  i  ▼ 
Polsku  skoro  Týkrsdné  ▼  mkom  iideTskýcfc.  Y  Zá* 
kavkasi  a  Tnrkestaaii  jsea  Ui  eheeaé  u  Makáme- 
danŮT  kafavaiiseraje. 

4.  Jakon  měrou  Tláda  maká  o  roaliřeiii  a 
sTelebeai  obckoda  niského  se  stará,  posaati  lae  jii 
a  předchosich  ^apoaÚDek  při  prftaijda  a  obchodu* 
Zde  stačí  vytknositi  jeité  i  kel  sít  i,  pokad  ke 
▼sděláni  tržníma  saitfaje.  K.  1864  asWftsla  se 
obehední  néOiltě  ▼  Petrohradě  (s  275  žáky),  t 
Rise  (sároveň  pro  mořeplavbii,  s  5  žáky),  4>no  pod 
patronátem  eáíioe  Marie  stojící,  toto  ped  miaister- 
stvem  finaacL  Třetí  obehodní  Xkola  a^eaá  se  v 
Tifliso,  i  dítala  roka  1864  191  žákft. 

K.  IVošiředky  spojovati  a  stoo  kapiíáláv^ 

L  Prostředky  spojoraaL  1. Odůlež.8plaT- 
ných  řek  a  průplavů  oo  ncjpře^i^jiích  ptfosttedkův 
spojoTaoiásb  na  Bosi,  ^ehž  hromadná  délka  jedině  t 
evrop.  Bosi  26  830  a  1295  veist  (L  j.  3831  a  185 
mil.  semép.)  obnáU,  bylo  již  yicekráte  Tipomennto, 
jakož  i  o  přednostech  a  přírodnSeh  překážkách 
plavby  na  nich  (srova^  „Podnebí^  Vodopís  a  Ob- 
chod"); netíFeba  se  tedy  o  meh  víoe  Sířiti.  ToUk 
▼iak  náleží  připomenoati,  že  páro  plavba  nyní 
již  na  vieeh  ř^ch  roských  i  sibi^skýcht  jakož  i 
na  větiich  splavných  pro  lodě  jeserech  bod  od  vlá- 
dy, buď  podniknutím  sonkromniků  i  svlájltnieh  akel- 
jových  spoleěaostí  (srov.  niže)  savedena  jest  a  se 
snamenitým  prospěchem  jak  podnikatelů,  tak  obe- 
censtva se  provosige.  Tak  Čttalo  se  na  př.  r.  1860 
na  jediné  Volze  (dle  stát  slov.  Semenova)  244  par- 
ních lodí,  na  Donu  a  Donci  9,  na  Daěpra  17,  na 
Dněstva  3,  na  Visle  (r.  1859)  12,  naDvině  aápadni 
12,  na  Dvině  severní  8é  Kromě  X<eny  migi  též 
vžecky  velké  sibiřské  řeky  své  parníky,  ano  i  Syi- 
daija  (vládní) ;  na  ř«  Koře  sdělán  r.  1853  sice  po^ 
kas  pareplavby,  která  viak  r.  1863  aase  zastav^uu 
Na  Kaspijkém  moři  pvostředkovale  t.  1861  již  10 
8oakreQmi(sh  parolodí  doprava  osob  a  sboží;  kipml 


799 


toho  bylo  ta  7  velkých  paroloáí  vojenských,  I  Á* 
raUiké  jeiero  a  j.  Ba.jk«ifké  mají  ivé  parolodé  (ono 
aojttena  2,  r,  1862)« 

2«  Co   se  silnic   dotýěe,  tož  nelse  npřiti,  že 

goČet  a  délka  jidá  posud  i  v  samé  evropské  čésti 
Bperie  okasige  se  býti  skróvnoiié  Dle  Baseheaa 
mSfy  roku  1867  silnice  v  evrop.  Rasi  délka  toliko 
88.000  verst  íSSá  12.671  mil  semSp.,  odkudž  by 
tepirr  na  48^90  vemt  &U  7^ IQ  mil  aernép.  1  versta 
nebo  1  mile  siliiio  (ovfiem  jeneísařskýoh)  připadaUu 
tk)  Ovism^  že  jsoq,  silnioe  tyto  velmi  nestejní^ 
po  rosli^nýeh  kodďnách  impetie  rosdSleny.  Se^^ 
vemi  a  jižni  končiny  evropské  Rasi  máji  celkem 
nejméttS  silnic,  sa  to  json  stfodoraské  gtib^fmie,  dí- 
lem i  baltiekér  sipadní  a  poldaiíalské  hofaiýMm 
žístem  sflnie  opatřeny >  kteréž  ta  nejvSt^m  díl)Bm 
v  dobrém  etavn  sé  sachovévaji.  Naopak  čini  itepf 
ní  'povaha  pic^  na  jižni  "Rasi  staveni  •  a  je&tě 
vyiSi  méroa  2aehov£vání.  rilnic  yeliké  překážky ^  i 
éaste  ee  ta  stává,  že  senásleidk^n,  vanikánř.noi^ch 
balk  (srov.  Horopis),  jakož  .  i  roeiiřováním  starých 
silnice  se  mil  a  s  vellď^mi  výlohami  překládati  mosi* 
Rovněž  stávají  b&  v  tft^nich  krajíekniskýeh  silnico 
la  deSIftv  podtimnidi  a  jarních  pro  kypisost  mate«^ 
riáln  vétlím  dílem  nesjÍEdnými»  eož.při  měkkosti  a 
kyprosti  v$t8iny  útvarAv,  půda  vlastní  imperie 
di&dajících,  o  velkém  díla  ostatních  silnic  na  vlast- 
ni Rasi  plró. 

b)  V  Kavkasském  náměatnietvS  je 
poéet  silnie  jeltS  skrovnější,  hlavni  vojenská  sU* 
niee  kavkasská  vyniká  vSak  smělosti,  jakož  i  do- 
konalostí stavby  nad  mnohé  sihiioé  roské.,  Si^ 
biř  má  svůj  pověstný  trakt,  t«  >  dctbře  saobova* 
nov  silnioi,  kteráž  v  roBličojích  dobách  povstala  « 
«  4ioavislosti  s  hlavni  ruskón  sUnicí  ,  do .  Uraln  s 
Jekaterinborka  na  Tfiuneň,  Tobolsky  Tara,  Kalnsk^i 
Tomsk,  Krásnojarsk,  Nížoěadinik  aírkotsk  4o  Kja-* 
(ohty  'Ba  délka  více  než  8400  verst  běží  a  odlnd 
na  Čita  á  NerČinsk  aŽ  k  Usf-StrěloSné  při  Amora 
vedena  jest,  a  m  níž  dosti  lěetné  poboěni  dráhy  na 
roriiSné  strany  vycházejí. .  Báňská  povi|ha  Altaj* 
ského  okfoha  stala  se  pŮTodem  saložení  množství 


800 

sikiic  ▼  Bém;  ale  i  nuká  šíá\m  podéJ  Jěmšeje  a 
Leny  jsou  pebřeinámi  Hilnwemi  mea  seboa  spoje- 
na, jakkoli  tyto  co  do  úpraTj  »  lilatnim  eíbižským 
tťs^tem,  při  němš  fe  v&e  nei  700  poSfeoY^ch 
stanic  nalésá  (roku  1851  t  dlpadni  Sibiři  298^  ve 
týebodni  384)  ani  adaleka  irovnatí  se  nedají*  Totéi 
platí  o  jinýck  oboapých  éili  katitvánnlch  4rabáeh, 
kteráž  m.  p^  úati  Jeniscge  (od  Dndinskéko)  s  éstím 
Gbatangj  a  tuto  s  Bilnnem  (sa  Leňé),  jakoi  i 
Jftkvtsk  s  Ocbotskem  a  «  Nižné^Kolyniákein  a  p. 
spojuji  K  r.  1852  éátá  Hagvmeister  vdbee  ve  vSí 
tehdejii  Sibiři  17.809  ^arst  4.  2478  z.  m.  poitoTýob 
iilnie.  —  /    .         .. 

8.  Žel esnio  mela  mskk  imperie  (ovSem  jen 
T  fintoipě)  dne  1.  le#na  1867  4212  vncat  éili  60G 
mil  zemíp.  Kromfe  toke  staTělo  se  iebdáft  uAwfek 
1506  wit,'  tak  ib  kdmoém  t.  1867  délka  vSeeb  ie- 
lesnic  na  Rusi  Qs  Polskem  i  s  Fittlandii)  6718 
Terst  íL  821  senu- mil  obniSeti  může.. 

a)  Z  iéck  připadá  na  Meskeako^Fetrohfad* 
skou  želeanici  604  vers^,  na  Mesnici  s  Petro- 
Itfadu  do  Variavy  1049  .wát^  &  VarSavy  do  Ora* 
nice  (bliž  KrakoTa)  291  vejrati  na  žejleuiiei  a  Ma- 
i^ty  do  Ni^^n&o  HjToyg^eroda"  410,  a  Moskvy  do  "Ko* 
dova  881,  s  líosbyy  do  Trqjioké  lavry  67  vefSt 
Dráha  a  Petrohradu  do  Oánkého  SéU  čiUla  -25, 
dto  Pavlovská  27,  do  Orani^ibauma  61  verst,  Že* 
leinice  a  Dtlnaburka  do  £igy  měla  204,*  a  D&ia- 
burku  do  Yitebska  243.  versty,  železnice  z  VUna 
do  Veržbolovské  (Eydtkunen)  178  verst.  Kromií 
toho  měla  VarSava  želeaniéná  spojeni  s  j^gioi^ 
(218  venit}  a  a  Imkovem  (109  verst  ^n  nmáaá  Mr 
hy^  l^iraspolské,  o  čemŽ  via  ioíže) ;  Železmce  n  Odé* 
syj  do  Balty  :<Stala  194  versty,  žekmiice  Donská 
^  §esť  a  Roštová  a  Niyvočerkaska  do  uhelen  hor 
gaňskýeh)  661,  a  železnice  Y^žsko* Donská  (a  Cárí- 
c^na  do  Kalac^vAébo  jěí  D<mu)  73,  iel^iaiice 
pak  Finlandská  a  Oélúbi^orBU  do  Tavastehiba  100 
versti 

b)  Ostatně  jest  železnice  Trojická  vlastně  jen 
pvmi  dil  povolené  železniqe  do  Jaredaivé,  želeani* 
ee  a  Moskvy  dó  EoslOva  jen  části  ž^amiee  jiho- 


801 

raské  k  Sáratortt  a  Charkova  traoirované,  kteráž 
letos  již  ss  Kosslova  do  Voroněže,  a  od  Rjažska  do 
MorSanaka  se  staví.  Železnice  z  Diinaburka  do  Vi- 
tebska  je  části  Šeleznice,  směřajíci  ke  spojeni  Ri- 
gy 8  Orlem,  a  prostíFedkem  tak  zvané  jižní  dráhy, 
která  již  z  Moskvy  do  Serpaohova  dostavěna  jest, 
i  Bigy  s  Moskvou  J>žn{  dráha  je  povolena  z  Mo- 
skvy smSrem  na  &0rpuchov,  Tulu,  Orel,  Knrsk,  Ko- 
notop  a  Néžin  do  Kijeva,  a  odtad  stranou  Berdi- 
čeva,  kterýž  má  býti  pobočpí  drahou  spojen,  do 
Vinic,  kdež  se  s  Lvovsko-Tarnopolskou  (na  Bar  Po- 
dolský vedenou)  spojovati  a  zároveň  až  k  Balte  jíti 
má,  odkudž  jiŽ  do  OdSsy  s  poboční  drahou  do 
Tíraspole  a  KiSiněva  hotova  jest.  Balta  je  záro  > 
veň  želesničným  uzlem  pro  dráhu  k  Jekaterino- 
slavi  a  na  Poltavu  k  Charkovu,  kdež  se  s  dráhou 
od  Kurska  a  VoronSŽe  spojiti  má.  Dráha  Baltsko* 
Charkovská  byla  v  letě  r.  1867  až  k  Olviopoli  doko- 
nána. S  touto  jižní  drahou  má  se  spojiti  pod  Ber- 
di^evem  dráha  od  Variavy,  která  v  letě  r.  1867 
již  k  Brěstu  Litovskému  (asi  160  verst)  dokonána 
byla.  Z  Charkova  projektováno  jest,  vésti  j^^í 
dj^áhu  též  do  Taganrog^  V  sťpnu  r.  1867  dána 
jest  též  jisté  spoleénostt  koncese  ke  stavění  dráhy 
z  Bitry  do  Mitavy..  kteráž  později  až  do  Libavy 
prodloužena  být  může.i  Rovněž  projektována  jest 
vďiká  dráha  v  Zákavkazí,  kteráž  z  Pot  na  Kutais 
a  OifTy  do  Tiflise  a  odtud  až  do  Saljan  vedena 
býti  má.  Dle  toho  může  Rusko,  nalezne-li  se  do- 
sti podnikateli  a  zároveň  dostatek  kapitálů,  kteréž 
ovSém  pro  drahota  stavby  drah  na  Rusi  (náklad  na 
1  míli  dráhy  páčí  se  vůbec  na  V4  ^^^*  '•)  noM^^- 
dno  se  Scházejí,  v  n^akých  10  až  15  létech  dra- 
hami přiměřenoa  k  rozloze  své  délkou  dostatečně 
opatfeno  býti  *}. 


^>  K  nejnovějším  pokrokůtn  v  uskaiečnění  této 
vcdikolepé  sítě  železai&ií  liáléží  zejména  ote- 
vření dráhy  jižní  až  do  Voroněže  (1.  led.  1868), 
vyletření  směru  dráhy  VjatskoDvinské  (z  Or- 
lova yjatského  až  ke  Kotiasu  při  stoka  Vyčeg- 
dy  se  Sev.  D  vinou)  a  sejití  se  zvi.  společností 


4.  Telegrafy.  Stavení  tele^aftl,  kterých 
při  ohromné  rozloze  imperie  a  při  centralisaci  ru- 
ské vlády  i  osobitých  obchodních  pomSrech  na  Ba- 
si jeSté  vySSí  snad  měrou  třeba  jest  neiU  železnic, 
usílilo  se  zvláSt6  od  rotku  1854,  kdež  generál  Ger- 
hard  ▼  Čelo  záležitostí  telegrafních  postaven  jest 

a)  Délka  telegrafních  linii,  která  r.  1857  teprv 
T325  verst  obnáSela,  vzrostla  roku  1860  již  na 
16.474,  r.  1862  na  22.760,  r.  1864  na  31.902  ver- 
sty a  obnášela  r.  1865  již  34.200  verst  a  66.200 
verst  drátů  vedených,  kterýmiž  |iyni  Petrohrad  a 
Moskva,  jakož  i  západní  £vropa  (a  prostí^edkem 
podmořského  telegrafn  z  Irska  do  Ameriky)  i  Sje- 
dnocené státy  severoamerické  se  všemi  končinami 
říSe,  ano  i  se  samou  Eljachtpu  spojeny  jsou. 

b)  Největší  význam  však  nejen  pro  Hus,  ný- 
brž i  pro  veŠkeren  svét  má  tak  zvaná  sibiřská 
1  inie  telegrafní,  kteráž  roku  1862  z  Kaz&ni 
dd  Irkutska  a  Kjachty  (přes  4000  verst  dálky)  stavěti 
se  počala  a  již  dokonána  jest.  Jí  spojena  jest  Bus 
a  veškera  Evropa  s  Pekinem  (kamž  z.Kjach^  pra* 
videlně  kurýrové  a  pošty  dojíždějí)  tím  spůso- 
bem,  že  telegram  z  Lpndýna  do  Pekiua  nj^  toU* 
ko  12  dni  potřebuje  a  nic  více  nestc^  než  4  lib.  9 
pen.  č.  okolo  40  zl.  Boku  1864  smlwvila  se  ms^á 
vláda  s  ji^ou  akcijoyon  společnosti  americkou  o 
prodloužení  Kjachtinské  linie  z  Verchné-Udinaka 
až  do  Chabarovky  při  ústi  Usurii^o  do.  Ammui, 
odkudž  již  telegraf  až  do  imkoliýeTska  vede  (na 
délku  2810  verst  čiH  404  mil  zem^p.),  kterážto  U- 
nie  průběhem  tohoto  roku  (v  červenci)  se  dokon- 
čila. Odtud  má  lelegrafícký  drát  veden  lij^ti  po- 
dél břehův  Oohotského  moře  přes  Ajaa,  Ochotsk  a 
Jamsk  do  Penzinska^  odtud  pak  do  úmÚ  řev^y  Aimp 
dyra,  kdež  k  němu  podmořský  telegraf  směrem  na 
průliv  Senjavinův  aŽ  do  přístavu  Grantleyho  v  býv. 
ruské  Americe  připojen  bude.,  Pie,  dal^jíh^  unéní 
též  smlouvy  povedei  pak  losta^  teleg^ní  spojení 

Varšavské  (p  osn4>v.  ka|k.  1,360000. r.)  ke  stav- 
bě spojovací    dfáhy   z    Česi^ochoyji ,.  ua    Gřebor 
X     (firebe)  k  Vratislavské  drásfl*.   i  . 


803 

podél  řeky  Rtí^akii  ii  Jnk^iMi  až  k  ř^ee  Lewiaa 
a  oblasti  li^kiiiovoa  do   Westmiustru   y  Kolambii, 
kaiBiš   skote&ié  Ulegnřúi  spcjeiii  od   Nor.   Yorku 
jiš  dosahi^e* 

Ili  Siar  kapitálů.  Jak  TÍcekrát  jiš  dolo- 
ženo, náleží  ruská  imperie  ke  státftm  na  kapitál 
wáriinf  vůbec  ckudým.  Příčiny  toho  hledati  slnií 
předevSím  ▼  obecném  je8té  na  Rusi  hospodářství 
natarálnim^  kteréž  ovfiem  v  středoruských  průmy- 
slsých  gubemiicfa,  jakož  i  ve  větších  městech  ru- 
ských a  T  Polsku  penéžnémn  ho^odářstvi  velkým 
dílem  jižustoupilO)  v  čistě  zemědělských  vSak  guber- 
niichy  jak6ž  i  v  Sibiři  a  Kavkassku  V  každém 
ohledu  převládá.  Ale  i  nedostatečný  vývos  zvláfiti 
seoiédělských  surovin,  kterýchž  Rusko  mnohem^ 
yice  těží,  než  jich  odbývati  může,  usíliye  tento  ne- 
dostatek penéžkých  kapitálů,  kterýž  asijským  ob* 
cbodem,  oviem  passivnim,  rovněž  odstraniti  se  nemůže* 
V  -posledních  Uteeh  přičinily  se  svlažte  též  nesná- 
ve  finanční,  rozsáhlým  uvolněním  sedlákův  ovfiem 
v^kým  dUem  zavhiénéi  neméně  i  viestranné  a^  ve- 
likol^é  podnikání  staveb  silničných  a  želesniČ- 
ných  a  pod.  k  silnému  vývozu  peněžitých  kapitálů 
se  semé  v  podobě  úrokův,  a  jak]n>li  právě  ona 
roBstiilá  podniknuti  množství  cizího  kapitálu  do 
zemé  přivábila,  zůstavili  úroky  z  něho  jen  skrov- 
ným ěBmú  v  zemi,  jelikož  společnosti  žďezničné, 
paroplavební  a  podobné  dzim  kapitálem  practgí 
anebo  m  cizích  účastníkův  se  skládají.  Ale  i  oběh 
peněžitých  kapitálův.  není  tak  živý  a  úsil- 
ný, jako  v  zápa^  £vropě,  jelikož  poměry  úvěru 
jsde  pro  velké  vadáleliosti  a  velké  vůbee  řinko 
málo  vobié.  í&vfážtě  pak  trpí  úvěr  hypotečný, 
j^ikož  pozemky  vůbec  na  Rusi  skrovnou  cenu  msjí 
a  příbjiky  nejVětiim  dílem  pro  lehkou  stavbu  za 
beaeenné  považovati  so  mohou.  Ale  i  osobní 
úv&r  muii  na  ohromiKétn  prostranství  imperie,  jiH 
řídké  lidnatostí  a  nesnaduosti  orientování,  jakož  I 
při  nutnosti  dlouhýi^  lhůt  plateluiích  6  a  12  mě- 
síeftv  velmi  drsjký  býti,  jakkoli  právě  pro  tyto  pří- 
činy je  všeobecný.  Kromě  stfedoruských  gubernii 
4rži  se  totiž  úrok   po   Rusi  vůbec  ve  výii  127^  již 


804 

y  pomSni  mm  velkokapeesn  a  fftkmptákeĚO^  a  ttá- 
vá  te  Tsbledem  ke  knpoTateli  samémiiy  pokmd  kou- 
pe sa  hotOTé  saplaceni  se  neděje,  Buiohein  Tyiiim* 
Při  tom  viem  je  poSet  veřejných  zápůjčných  kapi- 
tAlů  celkem  skrovný,  což  téš  o  ^virných  společ- 
nostech, jakoš  i  sonlóromnich  bankich  platí. 

1.  a)  Kásennýeh  kapitálův  ^iU aápůjdnýck 
fond&  na  statdch  státních  hjlo  dle  stát.  obaora  go- 
snd.  imnSčestev  od  t*  ministerstva  vydaného,  r.  1859 
toHkó  14,935.201  r.  Z  toho  náleželo  do  odbora  ae- 
mědélskéko  pod  roaličnými  títnly  14,490.261  r.,  do 
odboru  lesního  444.940  r.  Nejvétti  káaeoný  ka- 
pitál mela  Vitebská  gnb,  (932.487  r.),  kdes  sejmá- 
na  tak  svané  fondové  kafátálj,  se  zróSení  řádu  je- 
snitského  i  některých  kláSter&v  povstalé,  vdiai 
snačné  bylj;  nejmádU  kásenný  kapitál  vjkaaovala 
ve  sloSnosti  se  skrovnon  rozlohou  káswiaých  semi 
gnb.  £8tonská  (2134  r.),  ostatní  hjlj  po  gnberniieh, 
v  kterých  káeenné  statky  se  nalesají,  vidmi  nesou- 
mirně  roaděleny* 

b)  Obecních  čili  mírcďLýeh  kapitálů  men 
sedláky  korunními  čítalo  se  r.l859  toliko  5,115^7 
r.,  nejvíce  v  gnb.  Tavr^ské  (478.125  r.),  nejméně  v 
západních  guberniích  a  svláětě  ve  Vitebské  (toli- 
ko 3238  r.).  Isedláoi  údélní  měli  obecní 
kapitály,  kteréž  r.  1847  1,679.546  rnb.  obnáSely. 
Na  stateách  poměičičiťh  byly  naopak  obecáí  ka- 
pitály velmi  řídké,  vyjmonc  baltické  gubernie,  pak 
PoUko  a  Finlandii,  jakkoli  tu  vSudefi  jednotlivé 
kapitály  skrovnou  výSi  mají. 

2.  Úvěrných  ústavů  městských  čili  banků 
nalecalo  se  roku  1866  (due  1.  ledna)  po  vSí  vjasl* 
ni  imperii  107,  kteréž  vedly  základní  kafotál  toliko 
2,947.721  rub.,  tak  že  průměrem  na  jeden  bank 
toliko  27.530  r.  připadá.  Z  těch  bylo  21  na,  jmé- 
no soukromoíků,  ostatní  skládaly  se  buď,  z  kapita- 
lisovaných  přebytků  městsl^h  důchodů,  buď  i 
vkladů  jednotlivců .  pod  garancii  městské  obce  v 
podobě  naiieh  záložen.  V  SibíH  bylo  jich  toliko 
4,  sejména  v  Irkntaku,  TomskU|  Jen&sc^ks  a  Tjn- 
rneni^  -«  Největší  osik>vný  kapitál  měl  bank  Ka- 
^aňshý    (208.641     r.),   pak  bank    Bostovský    (nad 


805 

Donieint  150.0()9  r.)(  'i^cImnBký  (Kovohrad.  gnh,^ 
149.000  r.)  a  Eostromský  (120.114  r.).  Základní 
kapitál  9«  výfii  100.000  r.  mely  Kaluga,  Bélgorod 
(Kunské  gub.),  Saratov  a  Berdjansk,  kapitál  50.000 
r.  Yrcliotaije,  Tomsk  (85.716  r.),  Archangelsk, 
JetúňBJfík  (70.000  r.),  Kižni  Novgorod  (60.000  r.), 
Čerkasy  (Eij«yské  gnb.),  Orenbnrg,  Glnehov  a  Kro- 
Ijevee  (Čeriďgov.  gab.).  Bank  v  Kolomné  (Moskev^ 
gnb.)  mM  45.000  r.,  ba&k  y  Romnech  (Poltav. 
gnb.)  a  v  Usmáni  (Tambov.  gab.)  40.000  r.,  bank 
v  Knngnru  a  Šadrínskn  (Pénnské  gab.)  35.000  r., 
bank  ▼  Uíťinee  33.000  r.  a  ▼©  Volžska  81.000  r. 
osnovného  kapitálo.  Banky  ▼  Irbiti,  Borovská 
(EalnS. '  gnb.),  Betrastopoli,  Taganroga,  Jekaterin- 
bnrkn,  Oltiopoli  (Chersoň.  gab.),  v  Tambově  a  Bo- 
gorodsku  (Moskev^  gub.)  lítaly  osnovný  kapitál 
30.000  r.y  vSecky  ostatní  níže  tohoto  čísla,  ano  vSt- 
Ski  dílem  jen  15.000  nebo  10.000  r. 

3;  Velké  úvěrní  ústavy,  ovSem  vStSím 
dílem  státní,  jsou předeviím'  a)  říSský  sápftjční 
bank  I  r.  1786  v  Petrohrade  EaloŽený,  s  osno- 
vným  kapitálem  33  mil.  r.,  kterýž  %  pro  pftjčky 
na  statky  Slechtiéké,  a  Vs  P^o  pAí^^  stavům  měst- 
ským nstanovcnjest.  Kápi t&lyříSského  banka  půjCnjí 
sé  na  hypotéky,  a  sice  ne  pod  1000  rab.,  s&rokají 
se  5%  i  splácejí  se  přirážkou  k  úrokům  v  15,  26 
a  37  letech.  Vedle  toho  provozuje  říSský  bank 
silný  eflkomptoí  obchod  a  má  £lialky  v  MoskrS  a 
li^titska^  jakož  i  ob^^asné  (v  době  trhn)  na  vSech' 
předních  tržních  místech  v  imperii,  fi)  Bank 
královsť^í  Polského,  r.  1828  ve  VarSavě  sa^ 
ložený,  měl  původní  kapitál  osnovný  30  mil.  slftt. 
polských,' kterýž  r.  1840  na  42  mil.  a  r.  1641  na 
53,333.823  b1.  pol.  ^^  na  8  mil.  rub.  stiKbra  «vý- 
Sen  jest.  y)  Kasy  d  e  p  o  tri  t n  í,  ovSem  po  Tfiech 
fi^berniích  rossáhlé  říSe  se  nalézající,  spravovaly 
JÍŽ  n  1863  «a  více  než  481  mil.  r.  uložených  ka* 
pitálů,  v  Čemž  se  kapitály  velikých  sirot^nců  ▼ 
řiii  is  více  než  65  mil.  r.  obsiThovtaly ;  kromě  toho 
bylo  4epositoíclk  peněz,  na  hypotékách  uložených  ^-^ 
více  nož  463  V2  »S1.  ř. 

I^f   Statistický  fočnífc  z  r.  1866  obsahuje  k  1, 


aoft 

ledBU  r.  1864  téft  {ířébled  yldch  akeijnýeh  tpo* 
l^énestí  y  impefii,  máioww.  s  asnftyným  k«pi« 
tálen  jeffch,  jakoš  i  le  stevan  a  ob^«m  akdL 

a)  Yieeli  bylo  toho  Smu  136;  23  nélo  éptfe- 
doi  spráni  svou  ddlem  t  Moskvě,  9  t  Bíbo«  2  y 
Boatoyé  na  Donu,  a  po  jodiié  sídlelo  jtch  y  Bfit«yě, 
y  Arehangeiskv,  y«  Vladimiří,  y  UglUSy  y  Nižnim 
Noyohradě  a  y  Cliarkoyé,  ySeeky  ostatní  pak  (kro- 
mě 6,  o  kterýeh  nebylo  jeitě  dát  před  mkama)  y 
samém  Petrokradi,  y  němž  mají  tedy  sídle  syé 
ústřední  spráyy  89  spoleěností  niských.  Ze  yieeh 
spoleénestí  bylo  10  ieleaniěných^  29  paroplayebnýeh 
(i  toho  6  mořských  a  23  říSi^ch),  kterái  dohro^ 
mady  84  pamíků,y  vydrŽoyaly,  aejmena  na  Voliské 
soustavě,  na  Dněpm,  severní  a  sápadoí  Ovine,  na 
Něvě  a  sonstavě  její,  na  Donu  a  Amora ;  po  Obi, 
Jeniseji  a  Syrá  chodí  y8ak  toliko  stám  k>di 
parní.  Mořské  tribií  a.  ]^ydi>ttí  •  spoleěnorti  byly 
tiH,  Rusko- Americká  od  r.  1799,  Bélomorská  od  r. 
1868  a  obnovená  r,  1862,  fak  Amnrská  s  r.  1868 
(kteráž  se  vSak  t^dáž  naloMla  v  likvidacOi  aadk«- 
raěních  spol.  vSeho  drahá  (i  pro  pojištění  skota)  8, 
dostavovadčh  ěili  transportních  3,  obchodníoh  a  pr&- 
myslných  74,  kromě  toho  pak  jeitě  8  fq^eěnoati 
pro  nhražení  rodičných  potfeb  dvou  hlavních  měst 
(tak  «v.  $toliÍné  spol.)*  ^ 

b)  Kapitál  vSech.  těchto  apoleěností 
obnáiel  toho  ěwn  386,137.689  r.  .  a)  N^věOá  byl 
oviem  Qsaovný  kapitál  tehd^lích  želeaniřtiýAh  spo- 
lečností, kterýž  v  hromadě  266,012^16  r.  obftáěeL 
Kapitál  vSedb  tržních  a  sároyeň  prAmyslných  spo- 
lečností ěínil  53)697.000  r.  gpoleěností  pi»ronlave- 
bní  měly  v  <  hromadě  osno^ného  kapitálu  24,672.476 
r.,  společnosti  pojiit^vaeí  16,900*000  r^  vpoleéno- 
stí  pro  potřeby  stoličných  měst  6,926.864  r,t  ůi 
ony  velké  společnosti  pro  mc^eplavbn  a  obohod  v 
hromadě  5,626.600  rub.,  společností  pak  transpor- 
tní vládly  osnovn^  kapitálem  tolika  687.800  r* 
fi)  Mesi  paraplavebttím.i  společnostmi,  a  sice 
mořskými,  ^ryniká  svláStě  tak  avaná  nBiiská  spo- 
lečnost pro  paroplavba  a  obchod**,  xaložená  r.  1866^ 
kteráž  r.  1864  měla  ^snov.  kap.^  9  miL  rablA ;  Bufko- 


807 

baltická  a  Eižská' ipokSiiost  paroplavby,  valožené 
r.  1858,  měly  600.000  rublů  osnovnébo  kapitála, 
dvé  (i|OTá'Petn>hrad8ko»Bako^ecká  la  Petrobra^ko- 
Hnllská)  měly  420.000  a  350.000  rublů  osnov,  k., 
ftaitá '.naleaala  s*  tebdáž  t  liqoidaoi.  Paropla*^ 
v'ehnieb  společnoatí  říÓnýcb  bylo  tebdáž 
23;  z  Bieb  něl]|  apel.  ^Kavkaz  i  Merkur^  osnor. 
k«  4V2  mil-  r.,  spol.  Dněprovskq-Bažská  (sal.  1858)  ^ 
3  úiiL  n,  .spole&iost  VolŽaká,  nejstarií  ▼  Rusi  (Bal 
1B43)  osnoT.  kap.  1,950.000  r.,  spoUečn.  „Samolet** 
osnov.  kap.  2  mil.  r..  spol.  „ Družina^  1,600.000  r., 
spol.  Kamskb*Toižska  1 V2  mil.  r.,  spoM.  ,,Neptim**  - 
a  ^Delfin<^  1  mil.  r.  Nad  to  mělo  jeité  7  spoleíností 
osnov*  kap.  přes  Vt  ^^^*  ^n  ostatní  přes  1004)00  r;  * 
r)  V  poítn  výrobných  spole<$nosti  (prů- 
mjslnýoh  i  obchodnich)  byly  tíri  společnosti  pro  báň-^ 
skon  výrobu  se  sákladnim  kapitálem  3)819.500  r., 
22  spolkovýck  prádelen  bavlny  (srovn.  nahoře)  s# 
základním  kapitálem  22,425*000  i.,  2  spolková  pia« 
delny  vlny.  e  osqovným  kapitálem  840.000  r.,  I  spo-. 
leČnoati  pro  výrobu  papíru  s  osnov«  kap.  2,60O<O0O 
r,,  2  čukjíovanBoké  s  osnov,  kap.  1,400.000  p.^  2 
IHEO  výroba  kovového  zboží  s  osnov.  kap.  1,250.000 
r.»  5  pro  výrobu  avkí,  mýdla  a  plyna  s  osnov, 
kap.  1,980.000  r^  2  spolkové  oUrfny  s  kap.  900^)00 
r.v'2  spolkové  a  omlleoké  eiheiny  s  osnov,  ki^* 
662.500  r.>i  8  spolkové  závody  koženné  s  osnov** 
kap.  3t,300.000  r.,  3  pivováveŽné  s  osnov«  kap.  4 
núL  r.,  pak  16  spblej^stí  pn>  rozlidnon  výrobu  s 
osnov.  kap.  6,22a000  r.  V  onom  blavnim  éUla 
obsahovalo  se  též  5  společností  čisté  obchodních  (2  « 
vlňcm  v  Charkově  a  Oděse,  1  pro  obchod  zákaspij- 
Bkiiy  1  pro-  obdělávání  a  obchod  s  dřívím  a  ^•r* 
nfm  sbdžim  a  1  potmvní),  kteréž  měiy  t.  č.  hro- 
maidaý  oanotný  kap.  4^0Q.OOO  r.  x)  ^  počta  tak 
zvaných  stoličných  společnosti  obsaženy 
byly  2  pro  osvětlení  plynenii  (v  Petrohradě  a  Moskvě), 
2  koňských  drah  (v  Petrohrady),  1  pro  vedení  y^áj 
(v   Petrohradě),   a  3  s  rozfičnými   mfstAÍmi   úče^« 


8D8 

IV.  Zkzent  štdtnL 

A.  Panovník.  Zikladni  sásadon  vlády  ra- 
flké  byla  od  jakiira  autokracie^  t.  j.  samovlida  pa- 
novnikora,  neobmeceni  ničím  leč  nomoinostL  Proto 
nasývá  se  císař  Ruský  šamedrzeem.  Tato  viak 
despocie  časem  posbyla  mnoho  od  příkrosti  své  pů- 
vodní^  ano  skutečně  proměnila  se  v  otcevládn.  Nyn. 
císař  Ruský  jest  Alexander   II.  Nik,olaj  evič. 

a)  Titul  dsař&v  jest  trojí:  malý,  prostřední  a 
veliký.  Malý  zní:  ^Alexander  II.,  z  boží  milosti  impe^ 
rator  i  samodriee  vš^osijský,  cař  Polský,  veliký 
kníieFinlandský  aid.**  Prostřední  obsahuje  naidto  vše- 
cka carství  a  velkoknížectví.  Veliký  titul,  jak  se 
nachází  na  veliké  pečeti  říiské,  jest  rozsáhlosti  státu 
přiměřený  a  sni:  „Alexander  II.,  s  bolí  milostí  im« 
perator  a  samodržce  vSeroe^jský,  Moskevský,  Kijev- 
ský,  Yladimfrský,  Novgorodský;  cař  Kazaňský,  cař 
Astvaohaňský,  cikř  Polský,  cař  Sibiřský^  cař  Cherso* 
nesu  Tavrijského,  cař  Gruzibský;  pán  Pskovský  a 
veliký  kníie  Smolenský,  Litevský,  Velyňský,  Po- 
dolský a  Hulandský ;  knize  Estonský,  Livonský, 
Kuronský  a  Zimgolský,  Žmudský,  Béioetocký,  Ka- 
relský,  Tverský,  Ja/prský,  Permský,  Yjateoký,  Bul- 
har&ý  a  jiných  zemí;  pán  a  veÚký  kniše  země 
Nišně-Novforodské,  Čenai^ovské,  Rjasaňské,  Polocké, 
Rostovské,  Jaroslavské,  ^ělozerské,  Udorské,  Ob- 
dorskéf  Kondinské,  Vttebské,  Mstislavské;  po  veli- 
tel celé  končiny  seveisií  a  pán  iberie,  KartaHnie, 
země  Kabardinské  a  oblasti  Arménské,  dědičný 
pán  i  ovladateL  knížat  Čerkeských  a  horských,  i 
také  jiných  i  dědic  Norvegie,  vévoda  álesvicko-Hol- 
itýnský,  Stórmarnský,  Bitmars&v  a  Oldenbursk^** 
Údové  rodiny  císařsko  mají  titnl  velikých  knížat  a 
velikých  kněžen,  dědičný  princ  (náalednik)  má  ti* 
tul  cesof  et^ťČ. 

b)  Oísidr  sám  vázán  jest  toliko  n^terými  zá- 
kony rodinnými,  na  přw  aby  řiSe  byla  neděfitelná, 
aby  císi^  n^řyímai  žádné  koruny,  která  by  ho 
nutila  sídliti  kromě  Ruska.  Dle  zákona  od  r.  1795 
jest  trůn  dědičný  dle  prvorozenství,  pH  Čemž  muž- 
ské   potomstvo    má   přednost    před  ženským.     PI9 


809 


jiiiétfD  iVákíoiyEi  nkiisiř  Be  éUař  přisuávxjti  k  pravoslaví 
n6  oirkvi,  KtMáf  príiic  Ji  každé  prinoeziui  potřo^ 
k«^  h  BMnoubiBiiá  svteit  vrdl«iix  obařovia.  Prin* 
cttBiia  cízi^  ikterá  se  vdá  »^  roského  príaicé,  mxtai  při-; 
stcmpiii  k  tcirkvi  pravoslavné,  při  . černi  jméno  své 
pVfáÉii'  «mén{«  Pnncetuii  ruská,  která  se  vdá  do 
cislfly V  i^stává  naproti  tomn  f^  svém  vjsnáni  pra« 
Voslavném/ Bo  najstoubeni  svém  dává  se  eÍBe£  kornr 
AOVsU  v'Moskvé,  stálé  vfiaksidlo  jeho  jestPetrohrad^ 
'  c)Hiišký  drůr  i^isářský  jest  jeden  z  n^«^ 
nádli«tB!^|lioh4'  I>vorský<^b  úřadů  vySšíeh  i  nážiiěh 
j^SI  ttinoittví,  i  jsoiit  p&vodír  dílem  staiKNru^kéii^y 
dUémnlnfeókélroj  aviakiiásvystíúroitaskéjiřtiplně  nú* 
hrazeny  jsou  ^ndmed^mi :  kameilíer,  hofmé^ster,  Stal-« 
mejstf,  ie|[ebn^trv  fo?Snajder,  kameigiinkjbr,  itats^ 
dkmvkiuitevftatiikia^   kalBerfwrir,  flif(elaá9ntj^lt  atd^ 

Císař  má  také  'svOn  zvláS^ni  kanoe* 
14ř'o  l^tyreck  odboreob,  z  nichž  prvni  má  peivahu 
povMchtionv^i^bý  J6*^  pP^  zákonodárství^  třetí  .pré 
^Si  P<áM  a  ántf^  pro  čbtaé  ^tavy  dobtoéinné 
a  4^3rt(«ovaeá  podriÉuÁáin  ciMiřové, 

B.  TeHtté  sbiorj  statni  j^son  tři:  řiiská 
f adH  {ffóiudarétveŘňyi^vět)^  řidiči  (gtroŘiiUlttvujuióij) 
šěniíf  a  svatá  iidid  ii^ynoda  {994t^8^  prcwittUfvun 
ffMi)  wynod), 

a)  Ěifiské  radé  přikásaný  obor  Čiobosti  na* 
hrntije  hlavně  ť  redakei  manifestft,  úkazů  a  jioýeb 
výnosů'  zákonodl^nýeh ;  revisi  a  opravy  dosava-i 
dtdch'  zákonů/  vykládáni  jicli  textu  <  v  případě  po** 
diybnosti^  nařízetii  majid  za  ÚM  Sádné  a  přisné 
vykonáváni  zákonů;  ustanoveni  státního  lozpoěta 
fc  inieiAtřvu  ve  viečh  notýoh  opatí^enick  ůnaiiě« 
nich;  vyjádřeiii  zdáni  svého  v  zálei^Costeok  mezí^ 
tfárodnich  a  diplOmátickýeh,  kdykoliv  ji  cás^  o  tQ 
požádá;  skoumáni'roéhieii  zpráv  nrinislE4;  iroalUH 
dováni  spOmýt^  otázek  v  oboru  administrace^  t/ím^ 
hodováni  ve  vieoh  mimořáduý^  Btáleiitosteeh,  iiteté 
na  ni  ciáař  vznese*.  ÉiiS^á  rada,  je[^ž  přédtfedk 
jest  jedním  z  uejpi^dnějlittii^  bodnostářů  Hěe,  pro* 
YOfeige  ěfnuost^  svou  :ve  dvou  spůsobeeh:  odborně 
imébo  valdýtii  shroáfážděffimí  Odboi7  jsou  tí^íytfi 
1,  pirávni,  2.  vojenský,  ^  pro  záležitostí  ob^ansí^i 


810 


a  círke^nf,  4.  pro  silcížitosti  stáftoiho  hosftoáářitfL 
Býv*  pátý  odbor  pro  kráL  Poliké  byl  srnšea  26. 
břes.  m.  r.  Kaidý  odbor  seilává  i  S--^  élen&  kr^w 
předsedy.  Ministři  jsoo  po  práva  dlo&y  odborů, 
nesměji  rSak  jim  předsedati.  Valné  shromáidSnl 
říšské  radj  sabývá  se  toliko  takovými  otáskami* 
které  se  týkají  rSecb  odborA  lároveň.  Bokování 
jebo  Hdí  předseda  Hiské  radj,  jemni  k  mce  jest 
říSský  {goéudarštvenyí)  ntkrMi,  který  jest  hlavou 
kanceláře  říSské  radj.  Foiei  členů  Hiské  rady 
není  o^mesen,  obyčejné  bývá  jich,  nepočítaje  mi- 
nistry, M»70,  %  nidíš  jest  asi  40  generálů  a  ad- 
mirálů. Z  tobo  počtn  asi  18 — 20  jsou  členy  odbo- 
rů, ostatidí  saaedají  toliko  v  |dném  sbromáidéní. 
Vftokni  bratří  císařovi  mají  právo  aasedatí  v  HSské 
raái;  předsedon  jejím  jest  nyní  nejstajrSí  bratr  cí- 
siMvy  veliký  kníže  Konstantin. 

b)  Řídící  senát  jest  ncjvyiSím  soudníin 
dvorem  v  říii  v  Eáleiitosteeh  oivilnícb  i  trest- 
ních;-  mimo  to  bdí  nad  vykonáváním  sákoňů  a  má 
právo,  k  Bodpovídání  «e  potahovati  vieeky  dfední- 
ky  státní,  nevyjímaje  ani  ministry.  Jemu  podříseni 
jaon  vSickni  kamerální  úřadové,  on  má  dohled  m^ 
příjmy  a  výdaji  státními.  .Mimo  to  uděluje  titule 
Šlechtické.  Konečně  obstarává  senát  vyhlaiováni 
vlech  sákonů,  manifestíl,  úkasů  a  t.  d.  vychásejí- 
eieh  od  císaře^  jakož  i  vykonávání  jich.  Při  sená^ 
tu  naoháiejí  se  viecky  říSské  archivy.  Také  se- 
nát te  dělí  na<  odbory,  s  ntehž  pět  sídlí  v  Petro- 
hrade^ m  v  Moskvě  a  dva  ve  VarSavě;  v  Petre« 
hradě  a  v  Moskvě  mohou  se  sídlící  Um  odbory 
sesCoupífá  v  plné  shromáždění.  Krom  toho  jsou 
dva  mimořádné  odbory  (pro  posemnostii  a  heraldÚm), 
Předsedou  senátu  jest  sám  císařy  j€u'ž  v  každém 
odboru  zastnpnje  vrehni  prokurátor  a  v  plné  sohůsi 
ministr  spravedlnosti  cq  generálni  prokurátor,  kte- 
rý má  iaké  jakousi  diaciplinánai  moc  nad  8Anát9ry« 
Každý  s  řádných  odboru,  vyjímaje  první  (nro  lá- 
kenodárstvi ,  správu  semé  a  přehlídku  účtů),  jest 
odvolacím  soudem  pto  jistý, počet  gfubemií,  od  ně- 
hož jde  dovolání  k  plnému  shcoináiíděni  co  n^ 
y^iií  soudní  stolici.     Senátory  voH  císař  e  nejvyi- 


811 

lieh  ^UMitiků  státnioh*  Tojenskýdi  I  obteiských. 
Abí  100  B  nich  jfoa  ^noyi6  o4ltor%  ostatofch  asi 
90  lašedivÁ  jenom  v  plíióm  shromášdfoí. 

c>  Srátá  řidioi  B^noda  skládá  se  %  jieté- 
ko  počtu  (roku  1866  bjlo  jich  i  «  předsedou  11) 
yyeokýeli  hedmoetářA  drkey&ich,  jež  jmenuje  efsař* 
rá  synodě  uManeyen  jest  generální  prokurátor^ 
skrse  nějž  cisař  jakožto  hlava  církve  provozuje  na 
ni  TOÉhodný  vHv*  Sbor  tento  jest  seýT}>iií«toHcí  pro 
aáležitoeti  ruské  pravosl«^méoíricve,  on  navrhuje  ebsa- 
Bováni  vleeb  míst  v  církvi,  má  dohled  nad  duoho^ 
▼enstf^enit  nad  aa^forpáváním  eírkevaiei^  xákonft  a 
nad  4Qstoto«  vir^f  a  roshodnje  ve  sporech  mánieN 
ský^;  X.  synodě  připcjeno  jest  ředffelsvi  vyuěe^ 
-vacieh  detwA'  eárkevatch,  pak  odbor  spi^ámí.  S^a^ 
lá  synoda.'  má  své  avláitní  tiskárny  v  Petrohradě  a 
T  Moskvě.  ' 

0«  Moc  vykonav aeí  ústřední  skládá  se  w 
ministerat^v  a  z  generálního  ředitelství  poHcejn&o^ 

a)  Ka  ten  čas  jest  pro  Rusko,  nepočítaje  Pel* 
akoalTiBlandii,  dvanáctero  ministerstev;  zří- 
zeni tfináetého  ptio  zemědělství  <HÍi  spfte  pi<o  ná-^ 
rodní  prád,  oěekává  se  eo  nejdtíve.  Svazek,  jeiii 
vieeka  mhiisterstva  uvnitř  bp<4u|e,  jest  osbba  okm* 
řova  oo  jediné  zř£dlo  moci  výkonném  V^těi  část 
ministrA  má  každý  týden  jednou  přístup  k  eísaiii 
aby.  a  ním  pracovali.  Časem  svolává  ^ař  mii^ 
stwsken  radu,  ku  které  věak  kromě  ministrů  může 
povolali  i  jiné  osoby.  Každé  ministerstvo  skládá  se 
ze  tří  Částí:  z-  odborů,  rady  ministrovy  a  kanoelářei 
Ředitele  jednotlivých  odborů  jmenuje  oísiúř  sánu 
Rada  ministrova  skládá  se  ze  vSeeh  ředitelů  odbor-* 
níeh  a,  jich  náhradníků  pod  předsednictvím  ministra 
■antého.K  Ministerstva  jsou  tato: 
'  1.  Ministerstvo  oísařekého  dvora,  sldá- 
df^oí  se  z  náeledujícíeh  odborů:  kapituly  říMcýeh 
řádů,  a|>anážey  kabinet  oásařův,  expedice  ncjvyifiího 
^Míiadnikn,  kano^ář  ministerská,  kancelář  dvorsM 
(spráyn  paláců),  ředitelstvo,  eremitáže, •  dřad  dvíMr* 
ského  podkoní,  dvoreké  ředitelstvo  stavební,  éřad 
nejfyiiibo  lověího,  ředitelstvo  dsařskýiA  divadel| 
elsj^ká  akadeaáe  pěbnýeh  nttiěni. 


812 


2.  liiiiisierftTO.voj«nsÍTÍ  (m.  vofmtnqfe).  Od- 
bory: kancelář,  geKerilni  Aodiloríát,  Trchni  ředitel- 
stvQ  gen.  étabn,  osobni  sáležitosti,  generální  ře4i* 
teUtvo  déloflití^lectT^  g^oerální  ředitehtiro  ženijni, 
generální  ředitelstvo  intendaniní,  sáležitoBti  niedi* 
oinální,  vojenské  sondnictTÍ,  generální  řediteletvo  ne- 
pravidelných  vojsky  generální  ředitetelvo  TojeBskýeh 
ikol. 

3»  '  Ministevstvo  vnějších  záležitostí 
(m.  innoštroimyck  díl),  ieboá  přednosta  má  titol 
řiáského  kaneléře.  Odbory:  odbor  as^ský,  odbor 
ynitřnich  poměrů,  edber  hoq»odiUĚský^  araJiivj  (v 
Petrohradě  a  v  Mosliv^),  kancelář  diplematieká,  k 
níž  mají  zřeni  veškerá  vyiúanectva  i  konsdláty* 
Bosko  vydržuje  tři  velevyslanee  (ambassadeinr),  u 
dvorů  rakouského,  franconsského  a  anglicfcáho,  24 
vyslanců  (envoyé)  a  23  generálních  konsnlů,  jimiž 
nastoupeno  jest  n  cisieh  států.  (Generál*  konsolstvi 
král.  Polského  jsou  úkazy  od.  19— SI.  proe.  1866 
zmlena).  .    y.  '  {k 

4.  Ministerstvo  námořnictví  (m.  morskopt) 
Odboiy:  kancelář,  osobní  záležitosti,  odbos  hydiro- 
grafický,  komissriá/t,  stavba  lodi,  anditoriát,  záleži- 
tosti rnsdicinálni,  ředitelstvo  dšlostřelectva. 

k*  Hinisterstvo  vnitřních  sáležitorsti  (m. 
pimt^mfiyok  dil\  kteréž  laá  náslědi^tei  starší  i  nové 
odbory  (  kaneelař,  odbor  policie  výkonné  (bespeě* 
nostni),  odbor  pro  správu  mést,  odbor  záležitosti 
flsediciálnich,  odbor  pro  záležitosti  církve  domád  a 
léfith  YjĚuÁDÍy  odboí  pro  emanoipaei  .sedláků,  eesr 
trálni  výbor  pro  statístikn,  generální  ředitelstvo 
tMikn  (vfohai  censura),  ředitelstvo  stavitelské. 

6.  Ministerstvo  veřejného  vy n dováni  (m..iio* 
rodnago  prosvěS^nija,  národní  osvě^)  má  tyto  odbo« 
rji  pro  vyučováni  čili  osvétti^  výbor  školství,,  odbor 
archaeologioký,  redakci  časopisu  pro  národní  osvé- 
tn,  správu  archivů.  Odbor  pro  vyučování  má  aas« 
trojí  oddšlení:  pro.  správu  ústřední  (akademie,  vá9t^ 
né  společnosti,  knihovny  a  jiné  sbirký),  pro  správa 
tmitersitni  a  pro  spf ávu  místní*  ,, 

7<  MioisterstvT)  financ i«  Odbory:  ředitelstro 
Úvěrních  záležitosti  i{a  dozorem   aa  banky),  odbor 


8iS 

I 

pro  dolj  a  sallaý,  pr»  da,  pro  nepřímé  daa^,  pro 
pfimé  daaS,  pro.  jmniyfl  a  obchod  (s  dosorem  na 
ikoly  prfimyslaé),  pro  úSty,  pokladnice  (kde  se  též 
naniraje  stitní  rozpočet),  komise  k  umořování  stát* 
vflio  dlnhn,  odbor  pro  sbotoTOvání  papírových  pe» 
něs,  kolkovaného  papím  a  p. 

8*  Ifinif terstvo  apraredlnosti  (m.  jfšaHúii) 
o  fediném  ponse  odboru ,  jemui  podHseny  jeon 
také  veikery  eáleMtosti  EemSmSřietvi,  a  skabcelffi. 

9.  IfiniflPterstvo  státních  statků  {gomuéUw* 
$Uí9Mttyek  inméiSeité),  Odbory:  dva  pro  státní  siat* 
ky,  odbor  pro  rolnictví,  pro  lesy,  odbor  katastrálai 

10.  Ministerstvo  pro  cesty  a  prostředky 
komunikační  a  veřejné  stavby  (m.  puief  teoí- 
i<!mifa).  Odbory:  kancelář,  odbor  vědecký,  odbor 
pro  cesty  a  silnice,  odbor  pro  plavbu,  odbor  pro 
ielesnioe. 

11.  Ministerstvo  poita  teleg^rafi.  Odbory: 
poltovní  a  telegrafní. 

12.  Generální  kontrola  říSe  (^Miďoť*- 
$tpatmyj  kontroV).  Kromě  archivů  a  kaacelááFe  tfi 
odbory:  pro  správu  civillií,  vojenskou  a  námořní. 

Nejnovéji  ti^é  ředitelstvo  císařských 
hřebčineft  (gla»ncJ6  upravleme  goaud,  konnomh' 
9odtů9a)i  pak  ředitelstvo  jih  oruských  ko- 
lonii (tiprav^enie  juSnymi  peselenifamí),  jakoi  i 
civilní  správa  Záfcavkasskéh  o-  kr  a  j  e 
^ffraXéUmakoje  uprúm^tnie  Zakankadoago  hraýu)  M- 
■eny  jsou  ná  spůsob  sWáitních  ministerstev,  majíce 
•vftj  odbor,  svou  radu  a  svou  kanOélář. 

b)  Za  wláStní  orgán  moci  výkonné  poimžova- 
tl  sltUíí  generální  ředitelstvo  vyfiií  poli- 
cie, kt^f  jak  avrebu  uved«ao,  tvoří,  třetí  odběr 
Bvláitní  kanceláře  císařské,  kdežto  polérie  beapieér 
noiti  přidělena  jest  láinislerstvu  vnitřních  aálóSi^ 
ioatí.  GeneWUní  ředitdstvo  vySií  policie  působí 
vedle  ministerstev  samoitatně.  Dříve  stávalo  pod 
nim  oem  ředitelstev  okruiaíoh  (v  Petrohradě,  Mo- 
akvě,  Variavě,  Vilhě,  Odiftee,  Tiflisu,  Kazaai  a  Om- 
sku),  téš  neodvislých  od  vladařů  gubemsfcýeh, 
kteréžto  riPíieni  vlak  nedávno  jest  anSíeno,  a  ée^ 
BielvOi    okmMm  ředitelstvím  přikáaané,  podříaeno 


TttUtolům  vojeiwkýdi  okmfa^  i  Vůbee  přisiiéei  ?^ 
ií  polkie  sa  panovátii  Aléaraadm  II.  veKee  okvUs. 
D»  SprávA  proTÍBoiálňL  a)  N^Tyiii 
liřadj  T  Hii  po  ratnisteritTweh  jfoii  úřady  g^ene* 
rálnfch  gubernatorfl,  pol^od  (totiž  ve  vlaitaá 
imperii  všdy  několik  gubentii  pod  správou  svUit* 
niho  gen.  gnbernatora  re  tpdkiniíiB  a  Tojenském  o- 
hledu  nebo  jen  ▼  jednom  %  nich  spojeny  ae  itale* 
saji.  Zejména  tvoři  gubernie  8t0ili&  měst  i  se  sto* 
licemi  takováto  dvS  gen.  gabernaterstvi  (Petroluraď 
ské  a  Moskevské j  kteráž  viak  json  jen  vojenská); 
Baltické    gen.-  gubematorstvi  obsahuje    3    baltické 

Srovinde,  druhé  gob.  Vilenskou,  Grodnenskou  a 
[ovenskou,  třetí  Volyni,  Podolí  a  Kijevsko*  Novo* 
ruské  a  Bessarabská  gen.  gubematorstvi  obsahuje 
gub.  Chersonskoui  JekaterittoslavskdU,  Tavríjskou  a 
Bessarabii;  Orenburské  pojímá  gub.  Orenburskou  a 
Samařskou,  jakož  i  zemi  Uralského  vojska  a  vnitíFni 
ordy  Kirgisské.  Gub.  Tobolská  a  Tomská  se  i*m£ 
Orenburikých  >  KiigÍBŮv  spojeny  jsou  v  gen.  guber- 
natorstvi  sápadní  Sibiře»  oblast  sibiřských  Kii^ftsftv, 
Semipalatinská  a  ruský  Tarkestan  tvoří  gen.  gub. 
Turkentanské,  ostatní  gubernie  a  oUasti  Sibiřské 
gen.  gub.  Východní  Stbfi^e.  Kavkasské  gubernie 
stojí  pod  livláStnim  námistkem  a  náměstnáettim 
Kavkasským. 

b)  V  čele  každé  gubernie  vlastního  Btiska 
stojí  dvilní  (ýroždSiUM^/)  gub^nator  co  hlava  vlády 
gubemi^Uní  (^irMAM»;e  praidtnie)^  skládajiei  sea  tíH 
rad  a  jistého  počtu  asesorů,  sekretářů  atd.  Vedle  této 
vlá^ií  rady  ustanoven  jest  státní  plrokuiSltor,  jenž 
hájí  Eájmů  koruny  a  bdí  nad  sachováváaím  sák^ 
afl  a  vyifiích  nařÍBení.  Pod  gubernatofem,  jehož 
náhradníkem  jest  místoguberaator,  stojjí  následi^íoi 
gubemské  ilřady:  k^nera  inanč^í  (kommm^a  pa* 
lata);  komora  státních  static;  Sbor  vžeobecoébe 
dosoru  ^{prikae  vbSě69tnůmmff0  jprtsrsiitii) ,  mi^jkí 
dohled  nad  ástavy  zdravotními  adobfečkinými ;  ko 
mise  nad  cest^mti  a  veřdjbými  budovami;  jyoitcm^ 
,f  editelstvi ;  me^eioální'  rada.  Gubernie  -  rozdéleuy 
jiKm  v  kraje  (fS;e«<fy)V  v.  jichž  čeU  j^t  uf^rcNm^ 
iCO  hUv«  yládpr  kr^ské^  kletá  #e  totftiě  «i«ho  sklá- 


615 


ňi  ze  2tyr  i^Bedícioh,  b  nieliS  dva  voli  ibor  Sl«- 
ehtický  a  ^a  venkovské  obyvatelstvo,  ze  sekreta- 
V«  a  t.  d.  KaSdý  újézd  má  též  svého  mlstoprokn- 
ratora  (újezdnuj  ^trjapi^  y  pokladníka,  bemikj, 
měřiče,  léki^e,  ranhojiče  a  bábu  okresní  i  J.  v.  Úje- 
zdy zasedělí  se  na  okresy  {voloať^  vlast),  v  jichS 
Sele  jest  volený  od  obyvatdstva  starosta  (storima), 
jenmž  přidána  okresní  rada  {voloatnoj  schod)^  Vla- 
sti json  původa  starožitného,  a  se  slovem  tím  spo- 
jen jest  pojem  samosprávy  obecní,  která  se  z  nc|f- 
dávněj8ích'Časů  i  za  panujícího  nevolnictví  udržela 
ai  do  tSch  dob,  kde  vláda  přijala  vlasti  za  dlen 
nové  organisace  zemské. 

Vedle,  gaberiní  stojí  ohlaati^  totiž  takové  pro- 
vincie, které  nemají  pravidelného  drízeni  gabernské. 
V  evropském  Rnskn  jest  toliko  jedna  oblast,  Bess- 
araMe;  v  Asii  vSak  jsou  dosavad  Setné.  Oby^jnS 
stojí  v  čele  oblasti  generál.  Jejich  správa  jest  jen 
daodufiSÍ  nežli  gubernská,  v  celku  v8ak  se  ji  po- 
dobá. Administrace  Bessarabie  jest  ponéknd  slo- 
žÍtSj8í. 

Docela  zvláitní  zřízení  má  země  Donských 
kozáků.  — 

e)  V  království  Polském  následkem  posle- 
dní revoluce  zruSena  jest  domácí  ústfední  vláda 
polská,  záleževSi  z  volené  od  národu  státní  rady, 
T  jejinížto  ěele  stál  veliký  kníže  náměstek,  i  sklá- 
dá se  opět  %eeí&  z  úředníků  ruských  s  vojenským 
náměstskem  v  čele.  KejvyiSím  úřadem  zemským 
jest  aemí&á  policejní  správa,  jejíž  přednosta,  gene- 
rálp<^emistr,  jest  spolu  přednostou  správní  rady, 
maje  právo  sesazovati  vSecky  úředníky,  i  samé  ci- 
vilní gubematory.  Spojení  stálé  mezi  .  vládou 
Varlavskou  a  ústíredni  vládou  v  Petrohradě  obsta- 
rává státní  sekrettí  pro  Polsko,  v  Petrohradě  sídlící. 
Ostatně  je  úkazem  od  28.  břez.  st  bU  1867  vládní 
komise  financí  a  pokladn  pro  král.  Polské,  jakož  i 
úřad  generálního  prokurátora  financí  v  témž  krá- 
lovství zrněen^  stariími  pak  úkazy  od  19.  (81.)  pťo- 
•ahMse  186$  1  peSty  pod  ruské  ministerstvo  poSt  i  te- 
legrafů postaveny.  Úkazy  od  1.  srpna  1867  zra- 
zuje se  r>vBěž  sprární  komise  vnítí^ích  náležitostí 


816 


pro  kWU.  Polské  (jejíž  působení  viak  tepir  1.  led- 
něm  9t.  st.  IS6S  přefftalo),  a  roynSš  podřizof e  ta  sprá- 
ra  medidnaliií  a  sUTÍtelaká  ▼  krtíoTBtri  n»kéfliii 
mf»^teratyii  TnitiFnidi  aáléiHoatí. 

d)  ÚitiFedni  správa  velikého  kniSeetTÍ 
Finlan  dského  aáleši  v  aenátě,  Toleném  DJipolo 
se  iledity,  napolo  z  měKanů  a  sedláků,  t  jehoS  déle 
jest  generální  gnbemator  eo  sástnpce  tiuiňr,  Pro- 
středníkem  mezi  senátem  a  císařem  jest  státní  se- 
kretiUF  pro  Finlandii,  sídlem  r  PetrohradS.  Ten, 
jakoi  i  generální  gnbemalor,  smřjí  býti  Basové, 
ostatní  vSak  vlekni  úředníci  mají  býti  domorodci 
^.Orgány  samosprávy.  a)Zemské  sn4- 
■17  json  toliko  ve  Finlandii  (obaovený  rokn  1863) 
a  v  baltických  provinciích  (tavedeaé  r.  1862).  Fin- 
tandský  snem  skládá  se  Keétyr  stavů:  ilechtj,  dn- 
chovenstva,  mSst  a  sedláků.  Vláda  volí  předsedu 
každého  stavu,  předseda  stavn  Šlechtického  má  ti- 
tul zemského  mařSálka.  Snémy  baltických  provin- 
cí sestávió^  ^^  zřícení  sv^o  (posavad  jeStS  neve- 
ilého  ve  skutek)  z  poslanců  Šlechty  a  mSst.  Oí- 
éti  sice  není  vázán  nsneieníiiii  tSchto  snSmů, 
av8ak  jsont  ony  vždy  ochránci  privilegií  zemských 
a  orgány  samosprávy,  i  mají  prot<»  svon  důležitost 

b)  Ve  vlastním  Ruska  má  ilechta  ode  dávna  své 
iIMtQpitelstvove  zvláfitnich  sborech  újezáníeh 
i  gubernskýeh,  které  volí  stálé  výbory  a  mají 
■á  předsedu  marSálka.  Od  Toku  1864  pak  jsou  v 
4iiilM>sti  také  krajská  a  zemská  shromá- 
ždění {9tf»zdmofé  i  %emškafr  9ohrwm\  která  mají 
také  stálé  exelnitívní  výbory.  PoSet  vástnpeů  v 
tfichto  sborech  řídi  se  dle  poStu  voličů.  VoUtoi 
jest  každý  261etý  Rus,  který  má  pozemek  jistého 
výměru,  rozličného  po  gubemfíth  dle  plas  (srovnej 
,,zralení  nevolnictví''),  anebo  to  •  mésté  s  obchodu 
neb  fabriky  platí  |istoa  daift  (srovnej  '  „průoyil 
fabrlěaý")*  anebo  kone^ž  ód  některé  venkófské 
oboe  k  volbé  v  jejkn  jasénti .  zplnomoettěa  jest 
Yo^en  mů£é  býti  jenom  ten,  kdb  aiá  právo  vo- 
li^ké.  VylouiSeni  Isou  eísařltí  ^Htednici.  YfAíff 
statkl^ů*  řídí  zeibský  marSálek  'Blechty,  volby  te 
něfttedk  stiirosta  městský)  {ffoltmn)^  vett^  dh  van- 


817 

keři  iTolený  výbor,  jejž  potvrenje    smírSf  f oudee. 
aáatupd   volí  se  na  3  léta  a  nedoftávaji  Sádnýeb 
ifiat.    SetliiTené    takto    throináždini    újezdné,   je* 
mni  předfledá  maršálek  Šlechty  újeidné,  volí  ze  sebe 
jUrtý  po^t  Slenů    do    shromáždění    zemného    Šili 
gnbem^ého.  Počet  dlenu  shromáždění  zemského  jest 
roidiéný,  nejmenii  15  (y  gnb.  OlonScké),  nejvétií  100 
(vTambovskn  a  Poltavskn).  Zemskému  shromážd Sní 
předsedá  zemský  mariálek  Sleehty.    Podobné  sbory 
sastnpitdské   mají   také  mSsta  Petrohrad,  Moskva 
a  Odésa.     Ujeidné  i   zemské  shromáždění  volí  ze 
sebe  stálý  i^bor  2 — $•' Členů.     Oboje  zastupitdstva 
sasediýí    pravidelně     jednou    za   rok.     Politických 
práv  nemají  a  zabývají  se  toliko  krajinnými  záloži- 
tofftad   hospodářskými   (jsouf  tedj  v  mnohém  oble* 
da   naiim   sntoům  v  sápadním  Kakousku'  podob- 
ná)«    Usneiení  jejich   podléhají  stvrzení  gubemato^ 
rovu,  ministra  vnitřních  záležitostí  a  v  nejvyžěí  sto^ 
líci   senátu.    Áž  dosud  zavedena  jsou  tato  zastupi- 
telstva v    guberniích  Archangelské,    Viienské,   Ko* 
venské,    Grodenské,   Minské,    Yltebské,     Voljňské, 
Mohilevské^  Podolské,  Astracíiaňské  a  v  Besswabií; 
ponenáhlu  budou  vstupovati  do  života  také  v  ostat*- 
i^cb  guberniích. 

c)  Obce  jsou  dvojí:  městské  a  venkovské,  a)  Zří- 
zeni městskésakládá  se  na  statuta  Kateřiny  II. 
(j/úTodavoJe  i»oíoÍems),  změněném  zvlášť  úkazy  Ale- 
xandra n.  od  14.  bř.  a  24.  kv.  1861.  V  čele  správy 
městské  jest  starosta  igolova  neb  gorodmit^^  ktei^ 
předsedá  městtké  radě  (gradskaja  duma)  3 — 6  osob^ 
volených  od  obyvatelstva  na  3  léta.  Vedle  měst- 
ské rady  jest  magistrát  {gorodnoj  mag%9tr<U)^  jemuž 
niUeží  právomocnost  ve  věcech  policejních  a  ob- 
ehodníefa.  Skládá  se  se  6  dlenft,  rozdělených  na 
dva  odboiy.  Ve  větSích  měsleeh  jest  po  starosto- 
vi prmf  osobou  poiitejní  komisař  (émiimfj  prtstavy^ 
který  jest  podřízen  vladaři  gubernie  a  9  ním  Si  do- 
pisuje. V  městech  gubemskýoh  bývá  obyčejně 
vyiií  důstojník  neb  generál  mistrem  poUcic  (polh' 
maj^tr)^  který  stojí  přímo  pdd  ministerstvem  nitra; 
V  Petrohradě  a  Moskvě  jáou  velmistíH  p^ide.  Zři* 
zení  mřst  v  přovindídr  baltických  jest  rozdílné  od 
Bsfko*  69 


/ 


818 

jpttékélio  it'  arovíM^á  sei  b^  ottím^  jaké  |)ftilaj«  T  wk- 
^doí  EvřppS.  (S»ov.  ostatní^  \,staT  nSrtfký*').  /9)  O 
Ořbcíeb  Tenk^Tskýcb  jednáno^  dílem  jiS  výle 
(pjfí  ,)sniSeni,  neTolĎíotTÍH  i  |«}/  KromS  obci  kolo* 
iiistilTv  kkeťýmž  se  nfruviti  yolliotdle  poměrův  «4 
olfiiiTi,  1^  kfomě  obd  y  gápdidaácb  gubeinSioli  akfál. 
Polském,  káeréi  auiji  oiale  bývalé  sliac^i  selakýck 
bbe£  na  patrimojiiáiilch  stalcáeh  (aS  •  jinými  jmt- 
sj)  ^~  pAB&jtt  oTSem  meai  oby^tebilvom  .velkoni- 
akým  staro^vné  a.říi>enl  mirjiké  yta^eš  ▼ 
Hii,  ar  neJT«tfii  e^BtotS  piávě da stateick  kéaennýok 
a  dfltm  i  ůdélnýoh^  pak  y  £ibiři«  nákladem  jobo 
ótiem  JB>tla8|ai<t7Í  obecni  tSf  půdy  a  obSasné  děr 
leni  posemklk  (jp^rédiS),  a  todíž  i  mooni  poapeli- 
toBt  riedb  obSaniskýck  a^i^^ftv .  ar  mnobem  2iTÍjÍi 
styky  obéanův  mém  tebou,  nei  kdekoli  v  sápadnf 
Btropi.  Ale  i  antoitomie  ol^eotiá  brla  aspoil  Háj 
na  kásenných  státdob  ^Kioludm  y&tSi  «d(  n  ale^ 
Tak' Wila  obee^  i  la  d<dby  aevobsieWí  «7é  aáetiqtt- 
tď^tvo  docela  ayobodně^  a  prá?6moctioit  obeeníko 
abroínišdéni  (mirěkůj  40^4). /yztaknje  se  podaiee  aa 
jieté  pleetilpky  (Jako  pganBtvi  H  tnléetri)  i  aa  od^ 
sonseni  do  Sibiře  (na  potidleni).  Mifiký  eekod  yoli 
se  vindež  z  obSanůy  plnoletých  číslem:  takorým^  ie 
zéjiňena  ňa  16  daSl  OÚnMýcb)  1  .ďea  yýbom  <«y- 
hiŘrmo^  fHptiáK  f^  pak  yoti  na  lOa  dnSí  o[^tiii8í 
yýbOr  ^11  obeeini  tadn  (mÁMk/sfm  4iinut\  jejiš  ěU- 
9eH;se  šOtrUhy  »6b  téS  liálými  hUvami  (í&^  $ů^ 
imif)  naeýyáll*  l^cedftaiFený  zoye  n^.nďnicof  ^oímw 
jjulb  růxMikoj  zMtá0Íina»  XJenelíení  míra  peilvigí  p#- 
dnea  tItdeS  y^ké.viinoetí  UMir  pološil«  je  dle 
Haartbansena  Velk^b4m  pod&es  tak  posvátné  tlayo 
jako;  ^kaana^)  a  vAbee  stalo  se  psadiyné  toti>  ďi- 
sení.  iai9tíífm  sloupem  yii> národy,  a  politlek4  ed- 
sleaee  národa  Telkorask^o  I  základem  jejbo  hmot- 
ného .blfíholiytii  (8nr«  aeQiédélstTÍ,<  peftmytl  a  pod.}. 
íF.m  Bo-xLdnilctvi  T  toto  .dobm  pW^  pre^ 
"védi  .se>  néyá  organlMce  aondmí,  nařiaená  úkajiem 
■e  ^áe.aHi..  žiU^ilsee  tna  ztiElsidě  oddSpleni  spráiy 
od  Bo«dnieti^  roynoBti  yteok  Btarů  {^ed  sondem, 
neodviélofetl  somdeů^  ae,iáated«Bdm  pcMro^  ureř^ného 
jednáni^.:. ofcial^véefbio  Hneaí  a.l^  d.    A&  doauvad 


t .. 


sleéiijickii  réfsn^ctl  |nibebiifiilť:Mv  >  f^étmhrudftké, 
N^MrgbrodffcV  Ftokovské^  Olondoké  <(palát»^  P«kro^ 
hracUkáX  Mofk»¥iilté,  EalniéM,  '^Tttltkéi  RjiMÍiské, 
Vláilmiraké,  Jluradawlsé,  Tverakě  a'  Snu^iiikě 
(tMlaifeá  Moskevská),  T  d^ítí'  pák  létédi  má  jtřétt^ 
fbni  toto  ▼  celé  Hit  býti  proVédentf.     ^  'v 

Vel  yStífí  «£•«!:  HÍ6  tr^á  tedy :  dbtoud  >  pléi»»)^ 
8ti  staré  zřízeni  soudní,  proěéi  zde  <^i  o  i^úk  aě 
|enom  v  krátktfsti  se  toodniknew  Mtisi  4ie  tbt6'  roz- 
áfl  ^niti  Éiezl  Biilkemi  á  Fkftékém,  froTimt^má 
Ináúékfmíi  Fmlsoidii  a  setnCmi*  slepniml;  V  Rot- 
flko  «  Pblékn  jsou  cUe  stavébo'  áMzení  tfto  ktftOáí 
•teUoe:  sobd«lTé[  krajiti,  sodécř^  fnberi^  n  senil. 
Kran'  t6bb  json  Ha  vseeh  smfrČI  soudové^  ješ"  na^ 
roToái^ají  flpoty  níénSi.  V  senátě  saBtén  pakt  ml^ 
še  seidítljdltS  odrolání  s  ddboHL  k  pilnému  sbřc^ 
máidéní «  ^^2  ■  kývalo  lze  •  prátni  |^  dokonalé  i 
Maidém  oliiedtt  proiréatí,  ále  ovitaM  I  přodtonait?  a£ 
přéa  přfliii  ' 

-  a)  V  n^ém alíaéni  soudním  pfo  B tmb  k^  á  Fo  U 
■  k  o  jest  země  (bez  eUedJh  na  ^beřnlo)  reisděletta 
▼  okMíh^  9  nichi  katdýmá  sond 'první  stolice  {^^ 
Jňrmingí  mieS) ;  dnAxUi  «stollef <  jsoii  dvor|f^  ebndbC  (Mh 
débtma  p<daty),  zakrai^^  ka^  viéé  ifttli^ni^^  tii^ 
vyinTstc^of  piJt  jelrt  f  e  n  ái  oo  kasaěnl  dtftr.^^Yle- 
tif  tfio  sondy  jtó^  eborovéí;  setrtátfljíoe  Mjměnělse 
tfí  ilenů.  Kiiom  ti^io  děli.  m  ks^dý  sevdtii  ok^k 
na  tneaSi-  {mirowgýé  okrujii)^  a-  ^loopět  niktilkivi' 
né  ntiríŘféuiÍMtlI^^  které  ái  ke-seittiEnm  ifiAsbbil;^ 
k  -tolnn  >o80b, '  od  gébehiriíé  ylády  potvrzéttélkO,  voK 
smir&íb<^  iei^ndee  (m^ft^ň^o/ t^esrf cftitit)  a  dilt^ 
nilí^^  jekó  (i{o4frMm»l8e«ij^*e;.WoTníej>  ^^zrtiámí  ée^l- 
Báolví*).  ^dmira  spadoe  roaiodii^  plátně  Y^tí^f^i 
metSIpb  Tiaeéi^;  odvoláol^i^é  liéfao  jfdo  kě '«hik^ 
ináidini'  vMh  smížěích  IsondcA  imfiróvého  OkMitt^ 
a  Bie  délér  yftbde.ka  vieciKT* iiřo  piaént  yotfhoduji 
^  Idmké'  šMícI/  » íieTol&ái  k  iienittiV^ttiit'  t^  jéf 
dine  Ttom  ^padě,  :kdjš  <s«  atalb  DÍj«ké' )K>i<«|fofitt 
zákona  anebo  předepsaných  formálností.  Vftiiikiii 
Bttso^é .  bé»  niddihi  siinm^  podléhají^  tým«  isottdům. 
ňísení  při  ieiidettli  iett  4Mqí»   itnuiTr  teohoir  M 

69* 


820 

také  shodnouti  o  Hioif  tumárfiá.  Soii4eové  moboi 
k  eodpovidáaii  potthováni  býti  pome  nanoienía 
dToni  soadniho  anebo  sonáta,  anobo  k  iádosti  ttá- 
tol  radj  od  cifti^  pot?n«né.  Sotason  býti  mišo 
úředník  sondní  jenom  výrokem  aondními  propnitěn 
]ettom  k  vlastni  žádosti;  i^esaien  nesmí  býti  bea 
svého  svolení.  Y  mSstech  gabemských  a  kngských 
Mstávaji  notáři  úkol  sondcft  sadréíok.  Tolik  o 
sondnietvi  obSanakém. 

b)  I  v  soudnictví  trestním  stala  se  roshodná 
Hséna  v  smysln  liberálním.  Trest  knntem  a  metle- 
mi  sraien,  osobní  svoboda  pojiHěna  (kaiéý  sa* 
tknn^  mnsí  ve  24  hoi^náeh  býti  vyslýehán),  nave- 
dena porota  a  veřejnost  jednáni,  pak  říaení  obia^ 
lovad.  Ye  véeech  trestních  roshodnjí  Ijtéi  ao*- 
dj,  jaké  jsme  svrohn  vyčtli.  Při  okrainýeh  sen* 
dech  roshodoji  porotci^  volení  se  sesnamn  osob 
k  tomn  spftsobnýeh  na  jeden  rok.  Sond  porotní 
sestává  a  12  porotců,  vjbraných  a  80  navrieaýeh 
osob,  se  ktfrých  žalobník  může  vylon^Sti  6,  obia« 
lovaný  12,  a  8  sondcft,  a  roíhodnje  vMinoa  hla* 
sft*  I^  stfjaém  poětn  hlasA*  se  obžalovaný  s  vi- 
ny  propea9tí.  Uanal-H  bj  sond  jednohlasně,  že 
porotci  obžalovaného  nespravedlivě  odaondilif  nri^ 
že  roíhednnti  té  věei  vanésti  na  jiný  porotní  aond, 
jehož  výirok  má  koneěnon  platnost  Z  pravomo* 
cnosti  porofy  vyěaty  jsen:  rioěinj  proti  nábožea* 
Stvi»  aio&7  a  fHí&By  slnžebai,  sloěiny  náleiM 
pod  dvojí  pravomeenost  (vojenskon  a  oběaaskon) 
pak  vSeeky  přestnpkj  tiskem  páchané.  Státní  alo- 
Qiny  náleží  k  pravomo(3ioeti  sondníeh  dvoift,  kteří 

eberoH  si  aa  j^řísedíoí  jistý  poěet  oeeb  téhoisCavn, 
.  irého  jest  obžalovaný.  Obžalovaní  mohou  být  i 
ministři,  jiohž  plísluftiý  sond  jest  senát.  U  ka- 
ždého trestního  sondu  nstanoren  jest  císařský  nro«> 
kurátor  e  jedaim  neb  více  náhaadníky;  k  héjenl 
obžalovanýoh  povoláni  jsou  advokáti,  kteří  v  disd* 
plinámlm<  ohledu  podléhají  komoře  sjnd&álnL  Je- 
dnání jest  veřejná  a  si^iže  býti  nveřéfněBo  I  v  no- 
vlnách. 

e)  Tresty.    I^řest  smrti  (márénaitk  leosa*)   ob- 
moMn  jeft  na  soudy  vojenské,  n»  státní  alofiiny  a 


821 


QA  áklAdj  ^ti  oiobS  panomikoirS.  Biti  kautein, 
ktearé  M  rnynalo  telata  smrti,  Jesti  jak  snrcha 
poTědino,  srnŠeiiOé  Jinf  těžký  treit  jest  práoe  ▼ 
dolech  {kaíorga),  ku  kt«réi  m  odauEUJi  jenom  ncj- 
těiii  Eloand.  Také  vypoTésenci  do  Sibiře,  kteři 
mii8€ji  til  cesta  konati  péiky,  obtišeni  okovy,  pod- 
lekiji  často  jejim  sviselům.  Tito  ntíUntni  (tak  na- 
syrá  je  lid  ruský)  dSlf  se  dle  těžkosti  proviněni 
svého  na  patero  třid:  odsonaenci  k  nucené  pr&ci 
(katorimki)t  dělníci  ve  fabrikádi,  pracovníci  při 
stATbáoh  sihiic,  domácí  sluhové  {vodvoršiui^  a 
osadníci  (po9^ene£)  na  všech.  Odsouzení  k  nuce- 
né prád  nemftie  přesahovati  20  let;  vystatle  ten 
treflt  nabývají  vypověaenoi  svobody  a  mohou  se 
státi  osadníky.  Za  posledních  let  děje  se  též  odsu- 
Bování  na  osasení  i  službu  do  Zákavkasi 

Žaláře  jsou  v  Busku  trojího  druhu:  věioii 
poUeejní  pro  osoby  obžalovliné  (ttakl^mie)  ]áomf 
polepik>vaci  (tmirUčlnyrf  dam)  pre  menší  odsousenó 
přestupníky;  konečně  žaláře  ústřední  (o«<rs^,  ^urt 
my)  pro  zloíSince,  na  déle  než  rok  (v  tak  svané  ar- 
rettantšké  roty)  odsousené.  Pouta  nesmějí  vážiti 
více  nežli  pňl  iesté  libry  ruské.  ZvUitní  věšení 
jsou  pro  dl&níky. 

d)  Statístieký  ročník  obsahi^^  n^  rok  1860— 
1868  četná  Ubely  (krtminaUstieké),  kteréž  poměry 
Mravnosti  na  Rusi  velmi  zajímavým  spůsobem 
objasňují,  a)  Dle  prúřízftv,  ze  čtyř  oněch  let  u^ 
ateých,  bylo  ve  veěkeré  imperii  vlastní  (t  j.  kromě 
PoJska  a  Finlandie)  každoročně  v  obžalobu  dáno 
886w867  osob  obojího  poiďaví.  Z  ioko  náleželo 
pr&řisem  pod  vojenský,  soud  každoročně  18.88& 
osob,  ostatní  (t  j.  842.462  osob)  slniely  pod  soudy 
civilní.  Mezi  těmi  bylo  průřizem  každoročně  obža* 
lováao  pro  přestupky  proti  náboženství  6440,  pro 
přestupky  proti  osobnosti  císaře  a  idei  státní  58.966 
o«ob,  pro  přestupky  proti  vlastnictví  státnímu  prft<- 
řiaem  každoročně  88.107  osob,  pro  přestupky  proti 
Dsol^bíi  soukronmím  42.967  osob,  pro  přrátnpky 
proti  seukromníma  vlastnictví  160.816  oseb,  pro 
jisé  nahodilé  právní  přeitupky  5666  escb.  Civil- 
Hieh   obžalovaných    náleielo    prftřisem    těch 


822 


ityr  let  ]ušdon>Mh  4o  evrop.  Bosi  M4.4ti  eiob, 
do  asijské  Rusi  (Kavknska  i  Sibffs)  17.98T  osM>. 
/9)  Poéet  «ds<rii»siiýek  ^bnáiel  prftřisesi  t 
oíiéeh>  d^Ťeob  Mtsch  v^s  ^í  impedi  kAŠdorofoé 
^MS  osob  (t  j.  jéii  99^^/^;  při  «emi  •oviom  vslki 
«ás(;  sftsUis  jeM  ve  ÝySfti^WUii  m  následvjiiá 
r^).  2^  ioho  náleislo  prŮtísstA  f68B  4o  obora 
vojenských-  sottdAv,  'ostsitek  i  J.  81.114  osob  pod 
ébňkí  mmáyi;  s  Úek^  pak  bylo  prAHsem  ^  eyrop. 
Snpi  7S.iei,  r  MijriD&  toliko  ^63  osob.  Prs 
přeatiDifkj  proti  niboiMistfi  bylo  odsoaseno  pritfl* 
sem  T  objeli  létscA  ksšdorodné  re  vií  vlastni  iai- 
pedí  1488,  pro:  přeslapkjr  proti  osobnosti  eisale  a 
iiei  etátni  17,166,  pfo  iriřestópkj  proti  JmW  Stát- 
aiwa'  18)891,  pro '  přestupky  proti  osobnosti  son- 
kromhi  9&88iy  pro  ofestopký  proti  jmlni  sonkronni* 
■w  B8,764,  pro  jin4  aaho^é  přestupky  749.  r) 
^  trestá  smrti  "bylo  sejménii  prAHaem  onUék 
let  kaiidoroM^  odsonaeso  79  (sejména  rovolnČníhQ 
roki»  1888  987  osob^  oviem  svléStS  v  aápadniob 
f^drnlioli, '  ťoku  1869  jen  16^  ▼  dmbýeh  dyev 
léteéfa  jen  po  7).  Trestá  téftkýoli  praei  (aa 
ttttofi^y  propaSlo  týauft  ^ém  prAfísem  kaidoroěně 
1724  (t  evrop.  Bosi  898,  aejména  r  1888  9530,  v 
ostatnich  Uteoh  jén^néóo  ^^  1400  osob)*  NA'  po- 
aidUnf  T  Sibiři  ai  Savkaaskn -.  odsénseno  byk 
8675  priMHaem^  a  ^hoÍ  na  •  ««rop*  Bms  připadala 
6869,  na.  asijsko^ toliko  888.  MeBi<ar«8tantské 
roty  odsdmasno  bylo  6696,  a  toho  6188  ▼  evfop» 
Bq4  ▼  asijské  Bud  840  (ř.  1868  e^Sem  9697,  t 
jibýek  iéteek  jen  7096^  «  6000>.  Trest  savřeni 
l^onlÉen  byl  prAUsem  kaXdoro^ni  9993  osobám 
(roku  1863  16.499)^  a  siee  tr  evvop*  Kosi  8949,  y 
as^éké  tolticó  844.  K  jiným  trestům  odsoa- 
Mpy  "byly  prAřizenm  tebdáž  kaMorqčné  66.008 
éaoby  (rokn  1888  70.699,  ▼  jinýdi  Mtacb  67,000^ 
69.000);  i^feaéna  stíiilyv  tyto  tmty  v-  ovrop.  Bod 
68;896  o(Mb,  j  as^ské  1677  osob.  á)  Co  se  tss* 
diltfnf  ;odsoa;^enýok  {^odle  starn  stotýěe, 
totfi  niMelo  {MUPiaoni  w  onédh  6^  let  kaidoroM 
méd  '  Vlechtíee  1878  (r,  1883  '  1494)r  dnehovnleh 
bylo  ▼  tem   |84|  knpíoft  »  čestnýdi  měitoik  $$% 


828 

mISfftaů.  fk  tĚ/^ffck  ^2J4t  šMíMl  kormuiielb  a 
ůdělných  39,651,  sedUkft  na  čas  obyásaa^cb  (po*- 
ttifiOdiťh)  m65i»,  itt^onisifi  108,  .ÝQřák&  ,90Óa,  pro- 
fMilěnoi  irqíeBsl^ch  ^233,  jinonoicjlT  910,  sAyil&ýck 
iiak  kaAořSoýoh,'  tak  p»sidkoQŮv)  tatiko  90«Jidi^ 
•¥ůj  «taAr  saftajiviÍQh.  (hUfné  pdbéhlflcA  a  j.)  3710|, 
koaiadaé  éaob  «í«filQÍoh,  «0aset^^  viak  vojeoakýia 
iomdem,  '1584;  e  čdiíftž  ov3em  tta  bouřuvý  fiok 
1863,  kteréhož  ilaBné  prá^o  ▼  É^adii(ch  ptofňa- 
olibh  prokláieÉo  pjUy,  připadalo  4962  Ofeob,  kd^tO 
▼.  (MtfUtttkdb  Jé*e<ďi    toto.    tíslo  jen  400-rlK)0    oftb 

é)  Ve  Finlandii  panuje  d^sarad  staré  iridř 
aké  .sřáflwi  oouditi.  Nejvj^$ii  : stelme  Jeii.Ddbor 
spravedlností  pli  adaáta; /vylSí  soudní.  dToř7,:roar 
bodtaj&íf  ▼  df tihé  stoHoi,  maii  města  Ab(a,i  Vasa  a 
Yybiupg^  každý  okres  (i^eitacf)>  má  ^eo  pmrui  iator 
Ucl  iseud,  selnký,  města  sondy  městské. 

Na  KayJkiase  ib^rl  Již  r.  1864  nový  řád  sott- 
éai  ire^  Vlaúikavkam  J^braě  cafedan. 

^  'Y,  botrě  ařiseoiéim  gen;  g^ubecnatorfetvi  Tu 'ka- 
st au  ském  a  oklasteck  jebov^opeoháap  jest  Kiy- 
fis&m  jich.  domácí  lířlsel^  aoi^dw  s  toIeBými  somdei, 
a  jaa6m  pro  píípady  ^raid  od  dtímÁcíek  ob/vMel& 
aa  Bnsidli^  aafibo  luef  ak  spáckaAýeh  nstanoraji  sé 
komise  vojenských  soudiL  < ) 

^  Cirk,év«  O  rosU&iých  vyzninioh  tiábo- 
ianik^  Y  (ofovoda  H$e  Rnské,  jak^i  i  o  jiohdn- 
abbTanstiTOv^  podány  Wj^&íj  štt^tíůtísiká  ^  svixsha, 
pročež  tnto^oase  sbýyá  podati  obraz  jich   hii^raBekle. 

a).'Oir,keilr  pravoal^vnáé*  TOsko-řoická. 
Hta^ea  dckrei  jeat;  clsařf  ni^wylH  iíaá  m&tá^  uyníiy- 
ida^  é  allto  Ha  svém  mistl  již  ^.bylafač.  Ji  pOdr 
iíMno  jest  ;veikeré.  dttahevenetro^  ^ĚpmvhU  .{^éeé- 
fli>  jest  dU  adimoiho  icalendá^  jaa  f.  1867.;ržecb 
53,  dělioíeb  ací  aa  1fi.^<^  tfkfor  ,         i 

lé  Eparchie  fiy^ni  iHáy^  jichžto  před- 
BtateDimiji  titul  mett^poUtA  uI^ůf3kk{fL HaUňiká), 
majlei  la  9ik0ě  (sutogana^  biskn|ia  agitinakého;^ 
Mótfomki  (a  K^aloBMnská),  mající  3Ba  yibáře  .bir 
skupa  Dmitrovskéfao  a  biskupa  Možajsk^^;  ^^ 
gorodiká   s  vikářem  biskupem   Staroruským ;    Pe- 


624 


troiirftdfká    a  TÍkáH    bkkupem    Ladožským  a  Vi- 
borgským. 

2.  Eparcfaie  druhé  třfdj.  Mezi  předtte- 
teiiými  jc^di  má  jen  jediný  titnl  metropolity^,  ostat* 
ni  máji  titnl  bnď  arcibisknpů  neb  ponhýďi  bitkn- 
pd.  j8ou<  tyto:  Kaaaňeká  (areib.  0  vikářeai  ▼  Če- 
boksam);  Aatraeháiiská  (arcíb.);  Tobolská  (areib.); 
Jaroelavská  (areib.);  Pskovská  (ardb.);  ^jaaažaki 
(areib.) ;  Tverská  (areib.) ;  Cbenonská  (arcib.  «  tí^ 
kiUPem  y  Novomirgorodé) ;  Ta^r^ská  (biik.);  li- 
teveká  (metrop.  g  vikáři  v  BrSstí  a  Kovni);  Var* 
iayská;  Mogilevská  (areib.);  Čemigovaká  (biak.); 
Minská  (areib.) ;  Podolská (biik.);Ki«inév8ká (Mak.); 
Olonécká  (areib.) ;  Donská  (areib.) ;  Irkntská  (biak.; 
s  vikářem  v    Selenginskn;  Btšská  (ardb). 

8.  Bparehie  třeti  třidj,  jiehžto  {^edata*- 
▼ení  mají  rětSim  dílem  jen  titnl  bisknpů :  Jekate- 
rinoslarská,  KalnŽská,  Smolenská,  Niiegorodslcá, 
Knrská,  Yladimírská  (areib.),  Poloeká,  Yologodská, 
Tnlská,  Vjatecká,  YoroaěŽiáÉá  (areib.),  Kostromská, 
Archangelská,  Tambovská,  Orlovská,  Pcďtavská, 
Voljňská  (areib.),  Permská  (ardb.  s  vikářem  t  Je- 
katerinbnrku),  Tomská,  Jenisejská,  Penainská,  Sara^ 
tovská,  CharkoTská  (ardb.),  Ufinská,  Simbirská,  Kav^ 
kaaská,  Kam&itská  (ardb.  s  dréma  vikiUK),  SÍunar* 
ská,  Orenborská. 

Mimo  to  jest  v  Gmzii  exanA,  který  má  dů- 
stojnost dmbé  třídy  a  aa  vikáře  biiHrapy  Kartklin- 
ského,  Imeretskéko,  Mingraiakéhoi  Ghirskélio  a  Áb- 
ohazského. 

v  b)  Církev  sjednocenýeb  Řekft,  jejíi 
skrovná  abytkj  (v  posledníeb  letech  vrátili  aa  pft- 
sobením  vlády  vSiekni  uniati  ve  vlastním  Rusku 
do  Iftna  eírkve  pravoslavné)  již  jen  v  království 
Polském  pozůstávají,  nemá  vlasteí  hierarchie,  ný^ 
brŽ  spravuje  se  biskupy  římskokotolídíýffli. 

c)  Církev  arménská  gregorián  ská  má 
aa  hlavu  patriarchu  v  Ečmiaddné,  kterf^  má  titid 
kaihůUko9  a  velí  se  od  vysokého  kněžstva.  Posle- 
dní volby  roku  1869  účastnilo  se  6  ardbiskupft  a 
9  biskupů. 


8S& 

'  d)   Oiriťev   ariti^eosko-ksiolí  eká  má   je* 
dinon  epar^shii  Mo|;ilev^!Mi.     - . 

Obě-  AfiíMnské  i3fadiT«  podřísesj  j«oq  miiii0tdr< 
atTU  Tttitfafeb  sálešitoftí 

ě)  €frke^  řimskokfttelioki  paniijici  jest 
T  kráUvstrf  Potikéni  tt  mimo  to  silně  rozvířena  tr 
zemleh  ánáiáy  k  némn  jiHeieviich.  Pro  fyto  po- 
Blmáoi  iřkena  jesl  i^fmskokatolíeki  dnehovoí 
kolej  ýh  misiaterfttyě  Tnitfiiick  sáleilioeií,  tcjíniš- 
to  předndon  jeet  arcibiskup  Mofilerský,  oietvopoUta 
▼ieek  řimekých  .katoUků  '^▼e  Tlastoim  císařstri  Bn** 
akém.  Pod  ním  stoji  fiest  biskupů,  jicbXto  sídla 
jsoq:  Vilno^  IWfii,  Lac^,  Eamjenjec^  Mindt  a  Ti- 
rmtpiň  iy  gubernii  Obersoáské).  Při  každém  biskap* 
ském  sídle  jest  semioiř,  neednslá  od  dnchoTní  a^ 
ka^eiaie  Peimbradské,  jefíi  ředitel  má  té2  titol  bi- 
skupa. V  ktálovstri  PolskétB  jest  hlavou  církve 
katolické  arcib.  VariaTský ;  pod  ním  stojí  biskvpové 
EmMnkfi  Kf(akofsfaý,  Ploeký,  6%dóm^ký,  Ljublín- 
ský;  Podlaiský  '»  Abgustovský.  Podle  koakordáta 
r.  1847  s  pMraŠem  oiBavřenébo  ndSlnje  tento  biskn* 
p^Un  kaaonibkoQ  iaTestitnrvL  Ostatně  jest  vláda 
milká  n  in^j^dnávátii  s  rakouskou  strany  vyloučení 
jiinflio  Ponka  s  obrodu  dieoeAe  Krakovské  i  strany 
náhrady  sa  statky  t.  bislrapství  v  Polsku. 

{) -Církev  evan^^liako -luteránská 
(a»fsp;  vystt..)  v«  vlastním  Sušku  má  při  minister- 
stvu vnltíhiích  eáležitoBtí  c^enerálni  konsistoř  sleie^ 
floé  «« 'samých  laiki,  jediný  místopředseda  jest  o- 
soba  duchovni)  totii  loteriMký  biskup  Petrohradský* 
Pod  ní  slojí  osm  kensistoří:  v  Petrohradě,  Moskvě^ 
Livottsku,  Sstonsl^u,  Kuronsku,  Bseln,  BÁse  a  Re* 
i^li^  stolelfýeh  odpolu  s  laiki  a.  odpohi  z  osob  du* 
eho^víck;  předseda  jei^  vždy  laik,  místopiedseda 
»Uct€rý  superintendeniD  nebo  geaedUní  suparintesdent. 

Yo  fialandU  jest  drkev  luteránská  rozdělena 
na  tiK  diécese:  arcibiskupství  Abské  a  biskupství 
Tyboi|pské  a  Kuopijské. 

y  králo^tví  Polském  mají  luteráni  vlastní  svou 
kmisístoř  ve  Varíávě. 
'  ^§f)  Církev  r^eformhvatiá  (halv.  vyzn»),  má^ 

7Q 


9» 

lo  ^ateá,  néniá  iéAné  tUmkvrilé  •rfmaiuLee.    ien  t 

Polska  jest  reformoTaná  humtUi, 

h)  Menftf  sekly  křwCnuké,  jako  moniTiti 
bratíFi,  mennonité  a  j.  máji  sptáva  jaa  mIíIiéL 

i)  Židé  00  do  koka  stého  podMaji  nifláster- 
štvu  Tiiitřiiick  sileiítostí.  Bakánové  jsóa.oé  srých 
obeá  Toleni  a  máji  aad  sebou  konsáslúře  {kakai). 
VeVtliié,  ŽitoméHaj.  jsou  ikoly  prm  wM^.  Vgmr 
baroiioh  Tavrijské,  Cfaeraožské,  Wenské,  Kovenské 
a  Volyiské  roatroiiiBna  jest  ▼  mi^Mm  poéfea  otkta 
k&rait4,  která  noamáTá  talmud;  ti  mi^l  ■řiieaí 
ponae  lokálnL 

k)  Had  mo  kamodá  ny  jest  neJYySlim  cirkor* 
nisi  ťcřadem  Orenhurthý  émekomU  alboF  w  ministeratvi 
▼nitíhníoh  sálešitosti^  předsedoa  joho  jest  Orenkvr* 
ský  mářa.  Skov  ten  má  jistý  poSet  plisedklekt 
sekretáře  a  tlamečnika.  Ďnc^oreastfo  moluMBS- 
dánské  jest  velmi  četná. 

1)  O  bndkistecb  a  lamaneek  naiii  nám 
inámo,  jaký  doMed  vláda  nad  jich  dnehovenstvem 
proTOEnje.  Badbisté  dili  lamMté  maii  Sáfikovité 
erg^isoranon  hierarchii  pod  lamp  ToaliSnýeh  stup* 
ůft,  kteH  jsou  považováni  sa  vtélená  fooiství  a  po^ 
dobaji  se  naiim  biskiip4m  a  arabiskapámb  O  oí* 
ganisaci  pohanského  loiěžstva  iaraansktiho  nléeko 
nevkne.  Až  pHliS  malý  p<ičet  etitelft  €kiA  (Oebrft) 
a  otitelA  satana  (Jesidů)  má  asi  jen  orc^apifaei 
lokální. 

H.  VyačoTáni  a  osvěta.  Fco  vlastni  finr 
sko  <bea  Polska  a  Finlandie)  jest  ovláštni  minister- 
stvo národní  osvéty  {mari>dnaj^  pr099Ís(eĚii^ié^ 
v  jehož  obor  náloži  větfii  část  ^  řádného  žkolsHi; 
Bezpočet  vydáni  ministerstva  toho  obnáM  pn>  rok 
18^  neméni  nežU  7,062.464  rablů^  což:  lovvá  se 
asi  12  aiL  naiieh  peoéz.  Kwsko  dle  tohe^vyaa* 
kláda  na  vyučováni  poiněmé  více  nežtt  kterýkoli 
pokročilý  stát  evropský. 

1,  Co  do  školstva  rozdŽk^  JMt  Bnsko  ▼  16 
uMn4eh  okrukA^  jeŽfto  jsen ;  ^  PeHroluradský,  Mo- 
skevský, Kazaňský,  Charkovský,  Oděttkýt  Eyevský, 
VUenský,  Derptá^ý,  Kavkasaký  a  Sibiřský.  Kaidý 
tento  učební  okruh  zahrnuje  v   sobě  více  gnbeznií| 


a  'nmHii  ěétuta^  Mtou,  *  Š0~  iMJrov  Maj/tiA'  roMA-i 
loMl.  >  T  «él0  kažéébé  okndin  jeit  p9pélSiUl^  }9mia» 
přidán  náhradník  a  dva  inspektoři,  ktsií  s  ředité-i 
iMí  kaaoalářé '  t^ořt  niýiTWH  ťířad  ikolni  t  okcuhn. 
¥«dte  toho  j«et  Tlak  vada  okntini,  kt^  krom  ú- 
ř^dnikA  prárii'^iiienoTaných  tfaládá  se  z  Mktora  n-^ 
niversity  a  ředitelA  ffymnasiálnich. 

Hiickyj  ikoly^dái  90  fe  tři  skupiny :  TjrlSí,  pro- 
sfffldsi  a  aiŽH.    ' 

-a)   éko-Iy  vjliú    Sem  náleii  nniversi^,  Ij- 
c«a  »  ikoly  retesinářské. 

^  n  ÍT  •  VB  i  ty  měli  die  stotota.  s  r.  186^  jistom. 
míra  samosprávy,  řídíce  se  radon,  jejímžto  pMU: 
séd<nl  jest  refater  a  která  jest. odpoi^dnašateho vání 
stodeátů.  Ráda>  tuto,  jakoÉ  i  f^ktoita,'  toIí  profesor' 
r&H  se  aebe  nad^^  iléta,  a  císái- ji  potvrzuje.  Tótoj 
réM  JMti  podfiiseny  8ckůxe>>faknit,  sond  a  poHci« 
universitní.  V  jistých  přépadeeh  mnsi  neneienii  jcgfi 
přMoleno  býti  ku-  potvneni  pnpé^iieli  a  uinlBtrn. 
Uni^rsityt  bohaté  opatřeÉy ;  jsou  .viemi  prestřeéky  k: 
záěmétku  fěktaw&Dlf  védy';  JBáanovité  vydíovánri  úr 
sta^ '  somkremninh  doeéntá  spibolMté  ptoíssoiir,  wMur 
lámi  preélieéfcy  vieka  ánám  nespoři  se,  pio , chudé 
etadi^^ci.  uslaiioig«fcia  JBou  Mípendia  mjen  kvýživlí 
jejich,  i^brft  i  ku  posýlání  výteénějiích  z  nish  n& 
eeětPf^  Ž  teboto  iřizeiáx  tmivmitaí^o  -tyjmuta 
vlalc  jest  énirersita  Berptski,  která  jeit  )ut<Sé&4 
faia^nir*  ipro  NinMi»  balti^ýdi  pi|OfáneSi  a  zaloSenu 
hfhk  'na  spftsob  uavrei)sift  aémM^h;  I  ona  viak 
obdriela  r.  1^66  suyvý  étKtnt. 

IMvsnity  jsou>  ijlb :  .      . 

li  F<etr'0 krada ká,  zfdošená,  r.  1^19,,  vehnl 
důleiilAy  o  d^ech  čfekmMbobi  Ustorielie  fik>legtQké^ 
i9«ieko-niatlifniati<^  práyaíeká,  pak  faknité  vý- 
chodních jazyků.  Profesorů  a  docentů  jast  okolo. 
96,  fltttdentů:  (i\  1«66)  611.  Má  Mná.  sbiri^  a  kni- 
havnii  #  60JD0O  ttrszcich* 

2.  Moskevaká^nejstarlí  ze  vieeb,  zaloie^á 
tWki  m  a^Mck  fekaitáski  histor^lro^fybologtcké, 
^^édDo^raathematieké,  piátnické  a  Ukařské.  Bioíe" 
sevft)  a.  docentů  k  80,  studentů  i*  I8é5  bylo  1804; 
fm^  t*  Hijjíátnéji   BaTÍIé?o¥aná   uniYersita   nukát 


82» 

U<ebiii  proftfiedky  a  sktty  hokM,  lN>Uiiieliá  sa- 
hraáft,  kliadij,  liTizílániA  a  «.  d.  Knihonu  «álá 
140.000  BvaikA. 

6.  Kaiaňská,  otovřmiá  r.  1814,  má  ftjtéi 
^tyry  fiakidtj  jako  lioskeviM.  PrDfeB<Mr&  a  doeaatj 
96,  8tiiáaBt&  SS6  (r.  1366).  P«kné  •birkj,  knilioYiia 
o  66.000  srazcich. 

4.  GharkoTská,  salošená  zároTtňs  SLasaž- 
■koQ,  mi  tjtéž  ^tyiy  fakiúty;  r.  1866  bylo  ta  077 
ttndentů.  Z^ďáit6  bohaté  jsoa  fandaca  itátal  i  soa- 
kromni.  Knihorna  mi  70.000  svaské;  mesi  O0tat^ 
námi  sbírkami  rjíňkhji  kabinet  mind  a  fyciologioké 
mofeam* 

6.  KijaTfki  9w.  Yladimira,  aaloiená  1886, 
má  tyttít  lítjTj  fBkvUŘf  jako  předaUé.  Čatná  stipen- 
dia, stndentft  (r.  1866)  676.  Knihovna  ěíti  64.000 
svazků;  z  ostatnich  sbirek  vynikly  numismatický 
kabinet  a  mosemn  arehaeologi^é. 

6.  Odésski  BOToniská, povstali Bljroea  Biche- 
lleuova,  které  rekn  1864  bylo  na  nnivenitii  pový- 
ieno,  mi  tfifaknltjt  historieko^filologiďcoo,  fysieko- 
maúíematickoa  a  privniekoli.  StadeiMi  bylo  jr.  1866 
jen  66,  avšak  tato  nniversita  mi  velkoa  bodoncnost. 
Knihovna  má  84.000  svadrů,  ostatní  sbirky  aa  za- 
klidaji. 

7.  Derptski,  zaloieni  163S  od  krile  Svád- 
sktíio  GoBtava  AdoUa,  obnoveni  od  Alexandra  L 
1802,  jest  or&BBa  pro  semě  baltielDé  a  mi  kromě  ^ 
by^jnýnh  2^  faknlt  jeité*  pitoa  £ftkiiltii  evangali- 
cko-bohosloveckon.  B.  1866  bylo  profesorů  a  do- 
centft  66,  studentA  660.  Knihovna  má  104.618 
a? azk6,  nepočitaje  rukopisy,^  pak  hojnou  sbárkn  map, 
plánů  a  kreseb.  Téi  ostMni  sbírky  jsou  vefani  bo* 
haté,  jmenovité  přírodnieké.  Také  jest  pH  ni  slavaá 
hvézdirna. 

Slavnou  naxversHti  mělo  také  Vilno,  Iderii 
vSak  zraSena  jest  nisledkem  údaatnietvf  jejich  sta- 
dantá  v  povstini  poUém  r.  1881. 

Ze  stejné  přiSiny  zmšena  byla  také  nniversita 
VarSavski.  Bokn  1864  nařízeno  byld  j€jí  obno- 
vení,' které  vlák  není  dosavad  provedeno.  Bndon* 
9i  universita  mi  auli  ityry  Ukfoiy  i  lékaMoa, 'piá- 


tioli^i:^  JI  po^  pcoeQMorft  '  a  docenta  ustaQev^nnac 
56..  y  j^imiosti  jest  (;olíko  fukulU  lékařská,  kt^á 
Tu  1864  m4ÍA  649  studentů. 

'8.  £Uu]»adie  jná zvUitni 8K0«  unirefsita  ▼  Hel-* 
sio^g.foiSQ^,.  aazyanoti  ChristiaBia  ^  Alextan^ 
dřina  pe>  zakladatelce  královně  Krjstin6  a  obno^ 
fULs^  AlezandroL  I.  Má  Stjry  fakulty ;  theologickou^ 
ptávnickou,  lékalekou  a  fďosofipkou,  j*ko  opadni 
university  starSífao  zaliQŽení.  Profesorů  jest  asi  46, 
sta4ei^(;ů  bývf  ke  600.  Knikoviia  čítá  46.000  svazkům 
JJtycea  jsou  v  celá  HSi  toliko  évá,  a  sice  za- 
ložená od  soúkromnleh  osob:  ▼  Jaroslavi  roku 
1806  od  Demidova,  a  ▼  Kéžíně  (▼  gub.  Černi- 
faTské)  od  kuiiete  Besbotodka,  oterřené  r*  182  3« 
Jsou  to  vysoké  ěknly*  organisovasé  zoela  na  spůsob 
mniversit^  jen  še  ml^i  postaveni  yýminečné  a  bu* 
doucnoBt  nejistou.  Ěidí  se  statnly  zvláStnímL  Ly* 
eenm  Jarosíavskév  kde  hlavnS  se  pSstige  kameraU- 
Stilica,  meto  roku  1866  uéitelů  11  a  studentů  36^  z 
níelii  V4  stípefedistn ;  lyceum  Néžinské^  blavněprív-^ 
niolvi  pěslujklv  1^  «^lů  a  63  studentů,  z  ^  nichž 
83  stípendi^ů.  Ka  obou  lycefoh  trvá  b$h  studii  tři 
iéta»  a  obě  -bm^í  příasJ^Fené  sb&ky. 

Školy  veterinářské  jsou  dvS,  jedba  v 
I>WTfi^  drultá  v  Charkove;,  otiano  měla  rok« 
1866  učitelů  It  a  studentů  91,  tato  11  učitelů  a 
16,  stodeutů.  Běh- studijní  trrá  4  léta,  n^očítaje 
Detý^  pmktioký..  běh.  Každá  t  iMi  Skol  má  kU* 
niku  a  •  přiměřené  sbirky.  Bylo  by  jim  přátí  .boj* 
nějSi  návKtěyy.    , 

.  /'(by.ěkely  střední*  Sem  náleží  gymnasia, 
progymna8ia(niž8í  gymnasia) ,  reální  gymnasia,  vySSí 
dív^  <iko]^t  >F*^  rosliěné  avláitoá  vyiičovací  ústavy. 

'  P^éet  gymnasii  s  bezpečností  ustanoviti 
nekor  poikěvadž  valný)  pokrok,  jakým  Rusko  nyní 
ka  předu  s|>ěje,  jeví  se  i  v  neustálém  rozmnožová- 
ni vi<riikých  pfoiÁledků  m  ústavů  vyěěí  vzdělání  za 
ÚM  mi^eieh*  Dle  liiedních  mjprkv  ministerstva 
národsí  oavěty,  n  1866  dvd^ejněnýoh  ^)  a  staL  roč- 


>)  Pamjatnaja  km&ka  eto.   min*  naroéL  ffr99véi$^^ 
n^a,  Skt,  Pei.  1866. 


890 

m  9  frofyflMUtfif  m  S8L160  itty;  Oj— imíi  ti*o 
jětm  po  véebafok  ofcnufah  iiiwWuui  Toteř  ■•- 
ftqně;  iieJTÍe«  jich  miýl  okrafty  Fislrskradiftý  a 
YilMMký  (p^  17),  kMIto  ■»  ceMi  9M  ^ypiúdj^ 
j0iion  5,  n*  Zákcvkttf  8.  Kmaniký'  véBkai  •kmk 
jieh  má  18,  MMkeviký  11,  ia«««ký11,  MSaritýt, 
D«rpttký8,  Cbarkofwký  7>).  Ob7«cj««BáteŠáéc«- 
tterMké  mMo  sfospoft  j«dao  niMf  éOi  pmgjBMa- 
•iom  4»  4  tH^áeh;  Petrikrad  eiá  7  gymamŘí^  Mo- 
tkra  8,  Charkor  8,  Kyjtfw  %  Ůfdná  gymnada  na- 
ji  7  tHd  a  Mf  M  na  filologieká  a  raálsi.  V 
Me  kaSMio  gymnama  po^tavmi  jéat  MKtel,  aOle 
14  jest  osm,  %  niehi  jMwn  jeSt  dodioTiif,  Tyvéajfef 
Biboženstri  Ottatai  pf^diítély  J80«  4ie  ▼iastaosti 
gjmiUttia  tjtéi  jiko  r  si^M^ni  Bvropé,  o&wl  tsat 
t^l  Tsor  pro  tento  drah  ikot  Na  pmgjmaasHsh 
Tjnčaje  se  také  re}lK»Táai,  apíni  a  tUoev&v.  V 
semieh  druhdy  polskýeh  jsev  gymnasia  iiiiiiíhn 
pftvodu  BoftK  raská  ^^á  a  kojnft  natMrfruiftiia ; 
UA  baltieké  aemé  mi^l  ode  dávma  rfhv^mk  gytana- 
iia.  Při  88  gymnasiích  jso«  w$\tí$Má  ikoly  semé- 
mSHeké  a  katastráhif,  m^id  dohromady  ^  1000 
iákft.  řH  gymBtriíeh  Norofokasliim  a  druhém 
Chai%OTském  Ty«^je  se  ts  vrláilDim  béhv  polní- 
mu hospodářští,  r  Lfbavě  ^^Fistáitnim  měsl9  t  H^ 
ronskn)  plavbě* 

V  Nlinim  NéTgomdé  jest  ésiaT  (lét^kUeký 
{dooŤJánsh^  imikiU)  na  spftsob  gymnasia  sa  14 
néiieH  a  187  iOky,  jiný  takový  éstat  j«t^  t  Re^ 
tU,  nasvaný  RiUer-  fmd  DomšehmU.    ■ 

Vyliich  dir^ch  ékol  o  8  třidAohbylo 

^}  Póést  vieob  kátí>  na  88  gymaatiioh  ir  errap* 
Rusi  Čhlél  r;  1888  14.877  oso^  na  |^rog7«nna- 
sfieh  (8>  1079  esoh.  Pt^Cbt  žáké  na  gymnar 
fliich  8ibfř»kýeh  brl  Iftll,  na  Kavkaa^ý«h 
576,  na  progymnasuim  Mblfském  118«.  Oymna* 
sia  Petrohraétkého,  Kyfevského  a  MoiiMwsliého 
«iSebnih6  okrnba  mela  nejv^tif  névMvm  (pies 
4000  žákft),  aéebný  okrah  Derptský  toliko 
lU9f  ostatní  po  1400-^28^  iádch. 


8S1 

)rokiii..lM5  tik  •nrehu  tnrecUiit  Meinš  zjnrity  (jiné 
tprávy  M  maéfcié  oácfayhijf)  35  ■  více  nei  4000 
žáhijuěaií. 

'  o^ŠkolT"  nižli  80  diU  na  nářodnf*  a  nof^ 
máfaiL  ŠkolTi  Bérodni  jsoatakoréi  ve  kterých  afi 
ditkf^  tyn^oji  sBákladním  čiU  elementámim  védemo^ 
stenr;  ňorm&lnifloii  Školami  tloTOV  ty,  v  nichito 
8«  T^délávaji' Q^iteHvé  pro  onyno. 

1.  &i^  Dárodai  jsou  buď  o  kr  e  s  n  i,  buď  e  le* 
mmikUmíf  buď  svláitaí  (dle  pohlavi  nebo 
▼janAni). 

<  okoly  okreaaf  jsou  Ukoly  vySSi,  a  t  kašdém 
okreminfr  méM  má  býti  alespoň  Jedna ;  aTiak  r< 
I86a  bf  lo  na  610  okreoA  jenom  438  okresnich  Skol 
ae  SadOO  žáky  (a  aie1iž84.00OpraToakmiýeh).  Školy 
tyto>  najf  po  3-^4  třídách  a  t  průiném  po  6  a^ 
telích  O^odHel,  kateeheta,  4  aSHeloTé  předmétňi  á 
věiiel  •  kreslení},  dkolám  tamto  nastává  co  nejdři- 
▼•Mdikálni  reforma^'  Osfeatné  připadalo  újeadných 
n&Kit  •  mnšskýefa  rokn  1863  na  evrop.  Rtn  399  • 
dS.3n  iáky,  na  Ka^^s  23  s  2389  iáky,  na  Sibiř 
16, 8. 1321  ftáky.  Z  néebných  okrukft  evrop.  Sástl 
imperie  < má  Moskevský  okrnh  86  ťijezdnýck  nSiUlt 
omMcýoh  s  3470  láky,  Kazaňský  83  ■  4812  žáky, 
Oliarkovflký  67  s  32^,  Petrohradský  61  s  d241| 
Kiiovriiý  42  a  2277,  Oděsský  33  s  1666,  Derptský 
20  a  1868,  Vilenaký  toUko  7  (jen  Hechtiekých)  s 
»20  láky. 

Dívčích  Skol  okresních  r.  1865  napoět»> 
n»  110  a  6111  lyikyBěmt 

.  iPro  Školy  ele  mentám  i  {naMnyjH  ikoljf)  vy* 
Sel  r.  1864  aákon,  který  Jich  rfíaení  npravnje.  Svrehti 
uvedený 'tii>eáni  pvamen  poČhájícbnar.  1863  j^nom 
1846  8  81j624iákypoaie  ve  vlastní  imperii.  VpoSttt 
tom  aafanrafy  json  i  Školy  roakolnické,  židovské* 
makomedánské  a  t.  d;,  oviem^  pokud  do  vSdtmstva 
miAk  národ.  osvěfypřislaSi.  Zejména  bylo  Jich  tehdái 
▼o  iflaatoí  ewop*  Basi  1070  se  47.288  šáky  a  7045 
iáIcyaiSmi .  (a  toho  v  Moakevshém  učebním  okruhu 
226  8  11.417  žáky  a  1890  žákyněmi,  v  Kaeaňském 
204  s  10,212  žáky  a  1393  žákynimi),  na  Kavkaze 
112  8  2867  žáky  a  14é  žákjnft«aii,  v  JgibíH  vSak 
668  8  11.693  žá^y  a  486  žákyněmi. 


882 

2.  &olj  ttormáUi,  kde  ievsMáTi^ 
loTé,  UipTwl  T  uovějSÍ  dobé  6Mtílj  na  sabe^ttii 
pozornost  vlády,  »  to  ▼lim  práyem,  neboť  aedoaU^ 
tek  nSitelů  jest  r  Ruka  ytHná  dtehiý.  Il»  ten 
Ímb  jest  T  Ďerptn  velmi  dobrý  aemiúií  vJStebký 
pro  baltické  previneie;  r.  1864  byl  takový  aaminář 
aaložen  ▼  Molodedn&  (▼  fgob.  VUeaaké)  pré  zemé 
seyeroE^ padni ;  konečné  n^io^  pokus-  se  saTedenin 
běbů  paedagogickýoh  při  nékteré  předn^ěi  okresní 
ikole  y  n^ebníck  okmaicli  Petrokradském,  Mosker- 
ském,  Kazaňském, .  OharkoyBkém  a  Odřsskén  ;  po- 
dobný úiitay  saložen  ye  Flnlandii,  a  jiný  má  býti 
salošen  y  PolitS.  NejnoTěji  sestavena  jsoa.  pravi- 
dla pro  saloíení  v  každém^  nScba^  olmúlia  vetfe 
■míněných  paedagegiokýeb  .beků  tiři  semiiíářá 
něitelských.  (R.  1867  saloienj  téš  bvL  eemintís 
filologieko-fai8tori<^é  pro  n^^^  na  gymnasiích). 

Mime  tyto  stáhni  vyn^vacf  ústavy  podřfie* 
ny  jsou  ministra  veřejného  vyoj^ováai  také  Bcofy 
ze  sonkrmnnicb  prostředků  vydržorané,  a  sice  bod 
od  obcí  neprav  oslavného  vysn^i,  anebo  od  Jedno- 
tlivců, kteří  z  toho  déli^  Živnost*  Z  oněeh  -  pr- 
vních stoji  9  (6  pro  hodiy,  3  pro  dívky)  na  rovni 
s  gymnasiem! ;  json  to  ^oly  pii  evanf.  kostelifik 
angflb.  i  helv.  vyniiai  v  FetrohradS  a  ▼  MoskyS. 
Sonkronmíefa  Skol  jest  veliké  Ainožství  niiiieh  i 
středních,  nejvioe  v  ^boja  blayi^ch  mésteeh  a  jich 
okolí.  Rokn  1868  napočteno  jich  k  800  s  9e.814 
iéky  a  žákyněmi. 

Také  domácí  yynčováni  stojí  pod  pfíoMfi  kon^ 
ÍJtcion  Ylááyf  která  osol^  k  vynéování  nesptaobilé 
>rSemožné  odstraňuje.  **- 

JI.  Školy  řídící  se  arínistetstyem  národní  osvěty 
jsou  vlak  jenom  skrovnon  Sástí  veSkerýcii  ikol  Sní- 
fiké  řffie  7-  ani  plnou  $ch  pětlnofi.  Na  rok  1468 
udán  totiž  počet  žkolv  stojici^  pod  aŇnistOTStvem 
národní  osvé^,  na  &322»  v  nichi  vynčov^o  žáků 
^29.731,  kdežto  čísložkol,  spravujících  se 
jinými  ministerstvy  neb  vysokými  ářadyi 
bylo  29,759  se  789.847  žáky. 

Uvádíme  je  toto  v  strnčaém  přehledu : 

h  Pod  vojenská  nánúlerstvo^  ékiSí  1217  žkol^ 


883 


jseii  nimi  1123  (elementániioh)  Skol  spráty  vojska 
pKavid«liiéko,  s  17  Ikol  g^erálníbo  Štábu,  19  Skol 
liaditorský^,.  10  Skol  dělostí-eleckých,  4  akademie 
(z  nichž  jedna  lékařská  a  jedna  yysoká  Škola  to^ 
jónských  věd),  21  Skol  kadetnich,  3  Skolj  pro  pá* 
iato  A  t.  d^  dohromady  se  60.921  žáky. 

2.  Pod  ministerstvo  námořmctvi  10  sborů  ka- 
detnich 0  1213  žáky« 

3.  Pod  ministerstvo  financi  64  Sko],  mezi  ni- 
mi Petrohradský  technologický  ústav,  Moskevská 
{praktická  akademie  pro  vědy  obchodní,  54  Skol 
pro   horníky   a  jich  déti,  pak  akademie  pro  hon^ 

inžiAýiy,  dohromady  s  57d2  iáky. 

4*  Pod  miniaterstvo  státnioh  statkfL  7i37  Skol, 
mesi  nimi  9  lesnických  Skol,  20  Skol  rolnických, 
vinařských,  aeměméřickýeh  a  katastrálních,  4844 
Skol  elementáfnich,  345  Skol  v  baltických  *proviii- 
ciich,  207  Skol   mohamedánských,  s  226^96  žáky. 

6.  Pod  mímsteijBtvo  spravedlnosti  císařská  prá- 
vnická Škola  v  Petrohrade  &  dvS  Školy  semSmé^ 
iioké  B  845  žáky. 

<L  Pod  ministerstvo  vnitiíníeh  záležitostí  90 
ékel,  mezi  nimi  řimsko^katolioké  duchovni  akade^ 
mie,  6  seminářů,  16  arménských  Skol  s  8021  žáky. 

7.  Pod  ministerstvo  vnějSioh  záležitosti  Škola 
pro  východní  jazyky  se  7  žáky. 

8.  Pod  ministerstvo  cest  a  prostředků  komimi- 
jEA^Ídi  2  Školy  inžinýrské  s  350  žáky. 

9.  Pod  ministerstvo  poSt  a  telegrafů  Škola  tft- 
lefi^a^ni  a  3  Školy  pro  děti  sluhů  a  niŽSich  úřední- 
ků poštovních  s  359  žáky. 

10.  Pod  ministerstvo  císařského  dvora  2175 
SkQl  řidičích  se  odborem  údélův,  mezi  nimi  3  Ško- 
ly semČmSřlcké,  111  Skol  při  mečetách,  ostatní 
elementární  Školy  nižSí  i  vySSí  tHdy  se  86.586  žá- 
ky; pak  8  Skol  uměleckých  (akademií  malířských, 
aockař^ých  a  j.)  a  divadelních  v  Petrohrade  a 
Moskvě  8  1552  žáky;  koneéně  92  Skol  pod  ochra- 
nou ^enů  císařské  rqdiny  stojících  se  14.918  žáky. 

11.  Pod  náměstnictvim  Kavkazským  80  gy- 
mnasii, krajských  a  elementárních  Skol  se  736^ 
Mky. 


884 


12.  Pod,  řsditolstvo  vyti^VAttieli  úatwf^L  ofrk^ 
prftTOtlaTiié  i^  SFAlé  synode  4  afeadsmli,  50  seatír 
Béřft^  185  krěJBkŤch  ikol,  ia6ST  Skol  při  koMelfoli 
A  kláitořioh  a  t.  d.,  dohromady  18.848  séililt  s 
874.481  žáky. 

13.  Pod  roaličiié  foukromof  úlŘšifj^  jako  poá 
apolAk  aiastropíoký  18  Ikoi  «  1167  «iky,  pod  vU- 
stenecký  spolek  dim  ▼  Petrohradě  15  4kol  a  547 
«áky  a  t  d. 

UL  8Utia«i«ký  le^^iik  obMh^je  téš  ^ttaoliié  pl«^ 
hledy^  Taikořého  ikolatyí  To^rlaBtni  i»p4, 
ktoré  Star  jéko  k  Tokn^  1888  obirasajl.  > 

a)  Dle  nich  nalesaioiet.  r.  ve  vl.  imperii  38^^41 
ndUiit  toál.  dnihu,ktor«i  od  957.181  Šiká  a  198.612 
^ák^á  BAirfitévovány  byly.    Z  toho  bylo  te^ko  1848 
•ookromnieh    «    19.687   iiky    a    16.078    iákynětfi 
(moai  nimi  ikol  pH  koitelídk  a  modUtdbaách  c&iioh 
▼yanání  215,   ikotedných  piíyatnich    ťSatayů    838), 
ostatni  <tady  35.300  nčiliit  0«87.554  žáky  a  1^.534 
šákynéaii).j«oii  káaeimé*    Z!  tdko  i^padaio  na  Si- 
biř toliko   2    priy.   nčiliSf,  na  K^yka^ské   n  á- 
Mě  sin  iety  i   ale  182  s    8884  iíáky  a   tolfto  40 
žákyněmi    (pro    rozěiřénost    mohatned.    yymáái  a 
4>^nt.  mrav),    kásenných   bylo  onde  817  s  16.068 
Ukj  a  1589  žákyběmi^  tuto  jen  180  s  10.104  žáky 
a  1007  žákyněmi.    Ve  ylast^i  eyropské  B«-«i 
šalMalo  se  tndiž  ^59  priy.  ndiilět  s   16.S41  žáky  a 
1007    žákyněmi,  káaennýcb  pak   34.5^    s  918.497 
žál^   4  170.9^   žákyněpir  0^  UI$iÍiěepro  ySe- 
obeěná  y  sdělání  mužskěko  pohdayf' byla 
ye  vlastni  imperii  svláit  10  yyfii^eh  (s  6077  p<)8hielia- 
€iXstř«diiloh  108  (s  28.790  posl.)»  avžěichn.  okrésnich) 
489  s  28.^28  žáky,  eeikom  tady  582  s  82.095^  KádÉy. 
/9)   Pro    i^ouaké   pohlayi   byk>   tehdáž   obecně 
yaděláyajickh  nčiliňf  y  hromadě  263  s  21JS77  ži^- 
áémi,  a  toho  74    yyěíiích  (s  12'061  ž.)  á    179  nli^ 
ěich  s  9828  žáky.    y)  Národnicii  ikol  ditaio  w 
tehdáž  88.638  s  778.709  Uky  8  149.807  Žákyněmi ; 
%  těch  bylo  toliko  pr«  cklapoa  2444^  pro  diyky  •!, 
pro  děti  obéko  pohíaýi  81408*  d^^  i(pe«^iáliiieh 
tt éi  H ě t  uÉlezálo  se  re  ylastud  imperii  tehdái  498 
S  84.153  posluchači  a  1394  uěnami ;  s   těch  bylo  fi% 


885 

otboje  pokiaTÍ-  4  (s  4A2  tíky  'A  487  a^nami)    p<mzci 
šmákfiA  10  («90T  n^ami),  ponse  mitiékýdi  pak  489 
B    9SJ(n    posltiokaěi.    é)    Žldovfkýeh  a  jitiOi- 
redslcýeh    njttlilf     bylo   toUko    83i;   kíerÍ6ž    od 
12.697  tíkh  m  10.186  žákyň  navStěrovAny  byly.  — 
b)  t^   Sibiř   a    Kar  kas    nemájf  postid  řá« 
á«i4&o  vylflihb    Q^liSté    v   pom^ech    nnir^Bity  n. 
tecbnikyi;  1táij)eniiý«h  mfiŽBkýeti  uSilifit   střed- 
ních bylo    onde  3    s  675  posluchači,  tuto  5  ■  1929 
posl.*;  >tiiži{eh  ttinStkých  onde  16  •  18^1  Saky,  tuto 
98- a  3882  ž.,    v  hrotnadS  Ainiskýdi  pro  vieobAcné 
▼sděMif  bade  19    s  18í»6v  a  tato  28  s  4511  posl.  -^ 
Ža«  ak  fth  il Sililf  káiseniiýteh pro  ri^eóbl  radělá^ 
M  je  T  SibUf  20   »  1064  uhnaná  (vySSieli  3  s  16l 
«ě.,  nliiiefa  17  0    898   uH.),  ^  na  Rarkaze   pak 
toliko  »8  828  «lSiiattiÍ  (2  vyl^i  s  ^50;  a  7  ntžSícfa ^ 
678  AS.)v    Národufth  Hol  ^lalo  se  7  Sibiř! 
658  É   11.698  šáky  a  485  Žákyií6ini.   b  tSch   bylo 
tiak  ;toUko  86.farníoh(s  26T1  ž.  a  278  «ák7n«mi)t 
468'  (8  8674)  byly  při  tojvkách .  n.  kozáekých  plti^ 
eí^,   H  prii  iá?odech  (s   1<44  žáky)  a  2  Opati^ovny^ 
Na   Ka^tfeáze  bylo  jen  112  národ.  Iko^,  kteréi 
inély  2887   INlků  a  164  žákyň;    z  těch  bylo  jen  18 
•lemeatániíoh  obe^iéh  s  1221  £.,  ostatní  byly  pH 
kostelich    a    kláiteřfdi.    Speciálních   tiSiliff  je   há 
Sibiři  20  8. 2484   poslnéfaa^f,  na  KavkasiB  pak  8t  H 
8738    peMachadi.    fi)  Na    vlastní    eVre^pakáta 
Rus 'přó>adaIo    z    yýie    jmen^vattých    kázennýeh 
Škol,    do  rezliéný^^h   védomostev   náležitých,  a  0ic^ 
pró'    Tleob^oné    ▼zdělání  mužských    535  *8   55:688 
žáky;  b  toho   bylo  ryíífdbi  10   s  6077  px>iihicfa&l^, 
■iředáíeb  96  se  26.286  žáky  a  nižSiéh  430  se  24L825 
žáky. :  Vi«eh-   lenských   Ikol  pro  vSeobeiné  yzdě^ 
láni  bylo   ve  vlastní  evropské  Rusi   224   s  19.80<) 
úénami^  v  tom  poítu  vvSnch  69  s  11.740  učnámf, 
nižiích  155  8  8060   učnamí.    Národních    Skol  byld 
it.   1883  ve  vlastní  Sosi   82.968  s  654.159  žáky  á 
148.658  žákyněmi.    Z  těch  bylo  toliko  1^59   pouťé 
pro  mužské'  pohlaví,   91  pouze  pro  ženéké,  80.918 
pak  prt^   mládež  obojfko   pohlaví.    9pecííalních  'oSi- 
liii  Sitalo  se  ve  vSedi '  vědomstvech  «9tťopské  Buši 
i48>  kteréž  mdlý   87;84»  miíždKýeh,  1830  žetxftkýdi 


8Stf 


poilnebaSft;  ponse  mnžtkých  b^  480  •  87.501 
posl.,  poBse  iónských  10  ■  907  nésamí,  pro  oboje 
poblavi  3  se  348  mní.  n  423  žen.  chotanoi.  Nadto 
nalesalo  se  tn  nČiliSf  pro  slepé  a  blncbonSmé  2  te 
132  cboyanci  a  64  schovankami,  hebrejských  nči- 
liil  103,  kteréi  Čitalj  4370  moš.  a  89  žen  pošlo- 
cha54 ;  mohamedánských  a  jinorodských  ntllilť  byle 
228,  kteréi  navitévovalo  8222  mni.  a  10.117  ión- 
ských. 

c)  Z  tSehio  přehleáftv  fycháai  ovietn  na  joto, 
ie  počet  Skol  ve  vJastai  imperii  mské  oviem  jeité 
do  těch  roaměrův  nedospěl,  aby  v  i^méř^iém 
mnoš»tyi  k  velikémn  éísiu  obyrateUtva  se  nalesalo 
Nebot  vahledem  k  počtu  obyvatdBtra  ve  Tlastni 
imperii  na  rok  1864  připadá  1  ikola  vilbee  teprv  na 
t9Sl  obyrateii  1  národní  Ikola  teprv  na  2798 
obyvatel.  Ve  vlastni  Bnsi  př^adá  oviem  1  ná^ 
rodní  ikola  jii  na  1866  obyv.,  v  Sibiři  viak  teprve 
aa  8291,  v  Kavkassku  dokonce  teprv  na  87.123 
obyv^  jakkoli  se  počet  tento  s  přičtením  ikol  klá- 
itemich  a  kostelních  (182)  ovlem  tou  měrou  po^ 
jiepií,  že  pak  1  nár.  Škola  již  na  14.142  obyv. 
pfíjde.  Že  viak  ikoly  velkého  onéastenství  meti 
obyvatelstvem  nalézají,  viděti  i  toho,  šo  ve  vSi 
vlastní  imperii  1  dité,  ikola  Aavitěvigícíi  jii  na 
62  obyv*  připadá,  a  při  ikolách  národnich  na  76 
obyvateL  V  Sibiři,  kdež  ohromné  vadálenosti  a 
dvorové  osídlení  návitěvě  ikol  velice  překážejí, 
připadne  ovlem  1  dítě,  nár.  Ikoki  navltěviýi^ 
teprv  na  379  obyv.,  v  Kavkaisku  teprv  na  1376 
obyv.  (podle  druhého  poměru  téijen  na  661  obyv.); 
sa  to  staví  se  tento  ve  vlastní  Buši  již  jako  1 :  76. 
Zvláltě  potěiitelný  je  viak  hojný  počet  a  jeSté 
hojněiSí  návltěva  Ikol,  k  poskytnuti  obecného  vtdi* 
láni  odhodlaných,  jakož  i  poměrná  hojnost  í^>eci- 
álnich  ikol,  jik  nižiich  tak  vyllích,  ktoréž  v  raco- 
Jbém  ohledu  svlAltě  nedůstatek  vieobecných  techni- 
ckých ústavů  na  Rusi  dostatečně  nahrazuji.  Oviem 
že  bylo  národní  ikolství  ivláSi  na  býv.  statoieh 
poměičiČích  lanedbáno,  ktMPOnžte  ikodn  (dle  sou- 
hlasných správ  časoj^sů  a  novějlich  cestovatelé) 
ffvláitě    velkeruití     inteHifeatní    sedláoí   horliv;^ 


m 

wMáÁimbú  Skol  národních  nipraviti  hledí,  tah  i€! 
od  dasův  Brafienf  nevolnietví  ve  Tlastni  Rusi  jii 
přes  aOOO  t^kýeh  ikol  poTstalo. 

d^  Zprávy  ke  ikoletTÍ  r  královitvi 
polek  ém  Titahiijí  se  oTŠem  jen  k  roku  1856,  i 
nomobon  tadii  žádným  ipiksobem  dostatečný  obrai 
B/nějIiho  atain  jeho  poskytovati.  Vjjmooc  nékteré 
Yjsoké  speoiálni  Astavy,  bylo  toho  rokn  ▼  krá* 
l^TStvi  poUkim  toliko  1516  učiliSf  středních,  ni^ 
Sfch  a  národních,  hteréš  míly  dohromady  71.760 
iák6,  a  sioe  46.868  mniských  a  26.397  ženských. 
Do  řady  stiFednich  ústavA  vSeobecn^o  vad^áni 
náležel  ástav  Šlechtický  ye  VarSavd  a  6  gymnarií 
a  1604  žáky;  krajských  fiH  ájezdných  Ikol  hyló 
17  s  2649  žáky,  ^ementámích  Skol  1186  s  62.266 
žáky,  ikol  opakojiciefa  92  s  6630  žáky,  6  element, 
ikol  židovských  se  470  Žáky,  tedy  středních  a  niž* 
iich  ikol  (veřejných  a  vSeobecnýoh)  v  hromadS 
1806  s62.648žáky,  tak  že  při  tehdejším  poétn  oby- 
vatelstva (4,797.846)  1  ikola  na  3635  a  1  žák  na 
76  obyvatel  připadali.  Spéci  álných  ikol  středních 
^talo  se.  tehdáž  19,  meai  nimiž  2  hospodářské 
ústavy  (v  Ploekn  a  Marymontě),  1  rolnický  a 
lesnický  ústav  v  Nové  Alexandrii,  1  reální  gymna^ 
ňnm  a  2  vyiií  reální  Ikoly,  9  nižifeh  reálních,  1 
paedagoginm,  1  škola  rabínská,  1  ikola  pŽknýeh 
nmřni  ve  Variavi  a  1  nedělní  obchodní  ikola 
tamtéž.  PriTátníeh  ústovft  bylo  tehdáž  po  semi 
108  se  6777  žáky.  Vyiiích  ústavů  bylo  toUko  18, 
mesi  nimiiavláiti  medieinsko-^irnrgická  akademie 
ve  Variavi,  s  nikdejií  nniversity  sbylá  (r.  1867  s« 
246  poshiehadíX  theologická  laknlta  katolická  ve 
Yariavě  a  9  kat.  seminářA  a  3  pravoslavné,  1 
ikola  pro  pharmaceiity,  1  chirnrgieká,  1  veteri« 
nářská,  1  babická,  a  ústav  alezandiioský  pro  vydMH 
vání  panen  >  90  důstojnících  a  ilevhtíeáoh  (s  201 
aehevankami.)  Následkem  cisiúíského  úkaan  od  11. 
BáH  1864  nastala  oviem  pronikavá  reorganisace 
ikolství,  ohavláitl  vahledem  k  vynžovacima  jai^kn 
(dmhdy  vivdež  jen  Polskému), '  kteráž  rSak  posnd 
oDplné  provedena  není. 

IV.  Učené  spolky  a  sbírky  sMítéžbačr 


988 

pod  táidUentvo  nirodní  oivUyt  aniíto  jmá  ^jĚkí^ 
fliuy  mimBlentvAm  jiným. 

a)  Ze  ip  o  1  k ů>  d«i£cíoh  pod  rainiitersiiro  ni* 
toéiá  oětitff  jsou  I  přednější  ^o: 

1.  O ísftřiká  akademie  věd  TPetrofantdSi 
lalošencá  od  Petra  V«likéko  r.  ]7fi4,  jerjii  údové 
j§<m  od  rlády  placeni.  Meai  mmi  skrétii  aa  a  akr^ 
ji  aejdaToéjíi  agenci  tFého  éaia.  Akademie  ij* 
divá  kaidoročně  správy  o  iré  ^Sanoati  makj  a 
ftttnooniakf »  Má  znameofté  abírky,  a  k  ná  také 
nálel^  Telifcolepá  bviadÁrna  Palkovahá,  řadioá  se  ka 
Qreenwkhtki&  a  FaS^biké,  Od  jéjihó  pc^ednika  pa 
fiítaji  ee  v  Bnska  dřadnft  Htapné  aernépisné  délky. 
V  aov^lí  dobS  sHzeaa  při  akademii  také  ^oadro* 
f^tekia  Dfagnetická.  O  vnitřním  aHseni  elaařské 
akademie  nadá  aa  na  ten  fiae  nie  řici,  ponéradi 
právS  jeeC  t  stadiu  úplného  přetv<^ení. 

8.  Cf  lařská  8po  leSnoftt  přirodoapyi- 
eů  v  Mofkré,  aaldiená  r.  180&,  má  kojttea  kni* 
kovnn  přirodorideokon,  a  zpráv  j€jíck  rjho  ai 
dotnd  přet  40  svaskA. 

8.  Spole^noat  mineralogii eká  t  Pe- 
trohrade, aaložená  r,  1817,  a  bokatott  sbirkon  pa* 
laeontologickoQ* 

4.  Rn  iká  tp  olednost  éntbmolagieká) 
laloiená  rókn  1869. 

5.  Cisařaká  epolečnosť  aroha  eolof^i- 
ká.¥  Petrahradl,    aaložená  rí.  1846^  která  oá  téob 

dob  Tjdala  jii  2a  avaekA  #rýeh  záMcú^^  10  flva» 
ků  o  aiehaaol9gii  týdiodni.  .Také  Má  tfvi^  avláil* 
ni  Saaopivk  ^  . 

6.  Ciiařaká  ipioléSnost  prodéjinya 
ataro^itneati  rnaké  při-  mntetBíté  liodm*^ 
skéw  Založena  r.  IMH  ryák^.  éaaopia  a  a|aiéia- 
topily  i  jiné  biftoriolié|^aiíiátky  .ruské ^       ; 

BOmé  to  JBOÉr  četné  n^Sené  a  Utavámi.applky  ▼ 
baltických  přoYÍndi^,    ve  Vilníé,  t  Odéae  a.  jiiidai 

Z  knihoven,  a  j  inýeh  abárek,r*j^  tia* 
ii  pad  ministefstfio  národní  oÉrétýjManajenietyta: 

X,  Claalaká  veř-ajná  kni^ar.ali  v^  Pétie^ 
hrade  o  900.000  t^azcich  tifiténýoh  «  80.00atvnko* 
piiech  ^tkých^i  .dsojaz^^^h^     I^adnli  otdobou 


n^  jesl'  Imib^YiH^  YpUvrcits,  p«9tft¥ená.  svláii  piie 

,^.  Knihoir^ft  a  init*éa  eisařské  afcJh 
4emi«  y.ŠčL  Onaii^  čitá  148*000  syask&,  nef/f^ 
Sttiý«  knUiovnn  yelmi  bolialébo  maseai  ii0ij«kébo4 
SloTanakó  kwhf  (45.000)  postaveny  jaon  ,  sieláSté 
pna,  sabe.  Přednd  zoiato  me«i  raoD&y.  akadei#é.caT 
nífani  mpaemii  jsodlbgjoké  a  loiotomickéi  po  jaSbí 
Vfi^fai  bulnotti  botanieké^  >,      ',' 

á.  |3poJ6iié  Hiiiteiiin  .  ci syrské  a  Ba* 
iajan«!ovo  ▼  Moakvd  b  ktiiboTiK^ii  102.000  svaa^ 
kA,.  pak  bobatými  kabinety  avmiflSuUiokým  a  mi*-: 
peraloiýiokýiB. 

,    VSeab  kniboven   po^tá  ee  y  Raaké  řifii.28Q,  « 
iilobš  92  T^ejaýcb.t 

.    b)  Pod  jni»ÍBter«tyo  cÍM^ri^ébo  dtoraťslnfiit    ' 

lé  Akademie  p^kný^b  utedtil  r  Peliřo* 
livadSt  aaloieiN&  r*  17d4  od  ^ifařwray  AUbéty.  Neni 
to  dfttav  pomae  vyHČovaef,  »ýbr2  iná  l>dhaté'iimé* 
l0eké  aibirky,  jiebS  předai  oterason  itéi  piyodnl 
iiKríiQi)  Baliel&y.  Hi  ní  jest  také  svli^tnl  galerie 
oliraaů  «ialiřů  tnaikf  chi 

2,  Cfsařská/ereiaiiAše,  aalo^geiiá  od  Ka^c 
teHqy  H.,  velikolepS  .oj^noveaá  od  cásidíe  Miknlá- 
Se,  jeiii  velebný  ehtiok  nmlni,  ebovajíef  ▼  iSobS  0e^ 
pceailebfté  poklady  mistrovskýeb  d^.vieeh  ilaBŮa 
národft,  >  /  . 

e)  Pod  niiii4tenit«»  kteitnnfeb  sttiikft  slnšit   :  . 

Cisařká  botanická  sabrada  v  Petro- 
hrad é,  jedna  t  ncjroseáblejiieb;  a  ttejbobatSieb  na 
eel^in  «vétě;   pak  fvpbed^á  Břpoliedno  8t  .boi 
•  l^odářaká   ¥  PetrokradS,  aaloietiá  fii  u  17«^. 
,  d>  Ppd  |nini»iere$vo  &aand  riaSíi 

SbirK«  liatav.n  bDrniokéko  VtiPetrkH 
braídi,  ktaf  «iá  ifiiUlky  y  MoeferS  a  jm  UmIu.  V. 
ni  ebová  ae-  n^yStfii  kat  ^yzibo  slata^  který  jeat 
anám*  Kalven  r,4849  vZlftlo^etetvskién^  vM  B&OSi^ 
kilogramft.  ..  .•« 

.  ■«)  Pod  mlnivterttTO  .vnitřUkh.  aálai»toVt{  elaSí 
|canf^&»é:  ^'     ,    .  ^  \ 

iCifJiřskA  vemilpifná  apoletnoat  rn* 


840 

ská,  énad  n^^imSjXf  a  ne}prakt!^^ii  se  Vldeli 
fpolkft  toho  jména  v  Evropě.  Zdošena  r.  1846 
yydala  jiš  dlonbou  řadu  tápúek  y  jas^kn  mskémi 
olbsahujícich  kromS  přečetných  a  resiDanitých  Člán- 
kŮT  Bvláltě  důkladné  správy  o  cestách  do  Asie  buď 
na  jejf  útratj  anebo  pod  jejfm  dohledem  podnik- 
nntých ;  pak  Sborník  statistický,  jenž  proměnil  se 
posdl^  v  Sborník  elhnograílcký.  Mimo  to  postarala 
se  o  vyvedeni  veliké  a  ki^ásné  mapy  evropského 
Bnska  (o  145  listech),  Sibiře  a  1.  v. ;  pak  jala  se 
vydávati  sem^pisný  a  statistický  Slóvár  HSe  Ru- 
ské, jebot  posnd  3  velké  díly  pod  redakci  slovutné* 
hoSemenova  vy81y.  Konečné  vydávala  mřsiČni  sprá^ 
vyicestopisné'jazykem  řrancousským  (Oompts9  renchšš), 
kteréŠ  od  r.  1869  pod  náivem  „Isvéstija"  toliko  po 
mskn  vycháseji.  Společnost  tato .  má  velni!  bohaté 
sbirky,  údové  jeji  rostrouieni  jsou  po  celé  ne- 
sniimé  řiii  Ruské  a  mimo  to  má  v  celém  svStS  Čle- 
ny čestné  a  idopisujici  a  pro  Sibiř  a  Kavkassko  pak 
pro  statistiku  odbcnry  svláfitni.  I^Msedou  jéjim  jest 
bratr  cisařftv,   veliký  knfóe  Konstantin  Nikolajevič. 

/.  Vojsko.  Jakož  viibec  nastala  Rusku  doba 
vleobecného  přetvořováni,  tak  i  vojsko  ruské  ebdr- 
žeto  r.  1868  docela  nové  riKzeni. 

a)  Branná  moc.  Ta  dle  nové  or^anfsaoe 
děli  se  na  vojsko  pravidelné  a  vojsko  nepra- 
videlné, onoprvni  paksasena  mobilnia  místní. 

1.  Vojsko  pravidelné,  t.  vojsko  stále,  ve 
službě  trvajfci  a  od  státu  besprostfedně  vydržované, 
nachází  se  v  staVu  buď  válečném  anebo  mírném, 
t«  jest  pohromadě  v  počtu  buď^piném  anebo  smen- 
ěeném ;  nebol  sařísení  jest  takové,  že  od  jednotii- 
vých  sborů  může  býti  teuŠstvo  dle  potfeby  na  do* 
volenou  odpuStěno  i  lase  povoláno.  Rbadělení 
jehe  na  vojsko  poidvižné  a  místní  má  svou  j^- 
činu  v  tom,  poněvadž  při  vélřké  rozsáhlosti  fíle 
BfMké  stahováni  v  čas  potfeby  jednotítivych  sborft 
vojskových  v  jedno  poiřebovalo  by  přilil  dtouhéhe 
Času. 

a)  Vo|sko  mobilní  n.  posdTížné  (podvi- 
inyja  voJ$ka)  ustanoveno  jest  k  vytrhnutí  do  pole, 
kdykoliv  toho  potřeba  žádá,    V  takov^ém  ^í^adu 


841 

era«í  ie  Tlce  ^visf  pSchot^  s  poměřeným  poStem 
jizdy  a  děloitřelectva  v  „annádnf  ibor",  a  jistý 
}K>čet  annádnfoh  Bborft  tvoři  „armida".  Šložeiií 
Tojska  poadvišnébo  Jest  óvSem  rozdílné  dle  kadro- 
Tého  i  skutečného  staTU  jebo,  ano  i  rozdílné,  po- 
kud y  obecném  mírném,  nstleném  mírném  nebo  Ve 
riile^ném  eestavenl  ee  nalézá.  Čleoj  a  stav  jeho 
bývají  (dle  stát.  roSníka)  následující: 

PSe  (fota  sestává  a  plnkft  pěchoty  řadové  a 
pťaporů myslfteckých,  a  Síta  v  stavil  kádrovém 
47  divisí,  t.  S  divise  gardy,  4  divise  granátnické 
(1  na  Kavkaze)  a  40  divisí  armádních.  Každá 
dtrise  skládá  ee  ze  4  plnků,  což  dělá  dohromady 
188  phiků.  Při  divisích  gardy,  divisich  granátni- 
ekých  a  21  dlvisídi  armádních  jest  krom  řadové 
pěchoty  po  1  prapom  mysliv^ekém.  Těchto  jest 
tedy  dohromady  28  praporů,  nepočítaje  myslivce 
Ihilandské,  přidělené  ku  gardě.  Pěií  pluky  máji 
po  třech  praporech,  vyjma  několik  málo,  jež  itaaji 
po  ětyrech.  Prapory  mají  po  4  setninách  řadové 
pěchoty  a  pó  1  setnině  myslivcfl.  Věeeky  setniuy 
inyslivecké  mohou  spojeny  býti  v  samostatné  pra- 
pory o  ětyrech  setninách.  —  Ke  kádrovému  stavu 
pěchoty  náleží  téŽ  58  V2  Bvlá&tních  Hnejních  bata- 
lionův,  mezi  nimiž  je  37  Kavkazských,  8V2  Oren- 
burských,  7  západosibířských  a  6  východosibiřskýoh. 
y  mírném  stavu  éítá  pěchota  řadová  437.484  muže 
8  11,200  koní,  v  úsilném  mírném  stavu  viak  539.853 
mužů  s  26,568  koní,  v  polĎžení  váleěném  673.674  mužů 
8  35,592  koní ;  z  toho  připadá  na  pluky  gardové 
dle  rozliřného  stavu  25,426,  32,350  a  41,686  mužů 
•  576,  1608  a  2118  koni.  Myslivecké  bataUouy 
(9trěfkovjiie  hatationy)  ěftají  v  stavu  mírném  16,642 
mužů  a  386  kouí,  t  usíleném  mlmém  21,010  mužů 
8  1315  koní,  ve  váledném  pak  potažení  26.750 
mužů  a  1696  koní.  Zvláětní  línejní  bataliony  ěí- 
taií  ▼  dotyčném  položeui  56,488  mužů  a  604  koaě, 
60,825  mužů  a  1437  kotli  a  66^176  mužŮ  a  1762 
koní.  Mírný  stav  veSheré  ^ěchofy  mobilaí  obnáií 
tedy  510.613  mužů  a  12.140  koni,^  uzílený  mírný 
stav  ^621.688  mužŮ  a  29^10'  keníj  váleěaý  stav 
766.600  mužů  a  39.050  koní. 
RMko.  71 


842 

Jipda  XvM  lOdifisi,  m  lááA  2  jioii  ir^i^^^; 
▼i  ecl^  jfsdnýeh  pIukA  jest  56  po  4  ivjtdro^clif  to- 
tiž 4  pinky  i^jfysniklt  SO  plnků  ctraffOtnův  16  plu- 
kA  hulAnů  a  16  plidků  kiuarů.  Dragoni  konjyi 
▼  ,čaa  potřeby  také  alvŽbu  co  pSii  vojsko.  K  tomn 
náleil  jeité  připojisti  Thrí^pad  a  56  ivadron  9AI0ŠBÍ 
jiidy,  pak  sbor  žandanaův  jisdnýcb,  kterýs  ^tá  6 
iTadron  a  175  komand,  VeSkeren  stav  jixdy  obnáii 
tedy  ▼  mimem  po}o£enl  76.344  iimižův  a  43.085 
koni«  v  mimem  položeni  osíliBém  tolikéž,  ▼  polo- 
ženi válečném  pak  vyatoapi  na  $2,150  mužů  a 
50,083  koni. 

DélostřeleetTO  ,má  Stvero  odděleni:  pěli, 
jisdné,  bořici  dSloelřelstvo  a  vosatajetvo.  PěSÍ 
děiostiFelutvo  se  skládá  ae.  47  bHgád,  přidaných  47 
divisim  pSchoty,  nepoČitige  baterii  sibiřskou  a  bri- 
giůxL  zabajkalskon.  Ka^Ul  brigáda  má  3  baterie, 
jednu  téžkýob  dSI,  dmbon  prostřednibo  kalibru  a  tí^ti 
lehkýob  dél  tažených.;  V  ^átc^  budou  i  drubé  ba- 
terie opatfeny  taženými  děly.  Každá,  baterie  má  8  děl, 
mezi  nimi  je  vždy  několik  k  házeni  pům  a  granátfl 
Jízdného  délostfeleetvn  jsou  1  brigáda  se  4  bateriemi 
pro  gardu  (pátá  baterie  gardy^  donských  kozáků, 
eitá  se  k  nejnravidelnému  ^jska),  pak  t  brigád 
armádníob,  z  nichž  každá  má.  2  baterie,  těžkou  a 
leběí.  Lehká  baterie  ialenýoh  děl  jest  pH  oelém 
jisdnlm  dělostfeleotvu  jen  jediná.  —  Dělostřelectvo 
.  bořící  skládá  ee  z  dvou  parků  po  4  brigádách. 
Každá  brigáda  má  4  kmy  ,241iberni,  4  ISHberl^, 
4  bouíniee  jednopndové, ,  2  moždíře  pětípodové,  .4 
dvoupndové*  $  (půlpudový«h,34  loží  pro  děla  a  mo- 
ždiř%  $  káry  na  střelivio  a  1^3  vozů.  —  JřroMH- 
ženil  visjsku  v  |»oli  stojío^n  stfeliva  jest  vozataj- 
štve,  rozdělené  m3  'teri^ád,a  ni«ihž  každá  se  sklá- 
dá «e  tH<  p4urků  mobihaicb  a  %  letavého.:  Mimo  to 
tmá  vojslíor  ve,  výpnodni  Sibiři  rezložjané  uK^mni 
pAlpKrfc;  a  Tojsko  4Í«T3ki|sské  v.  ěaa  pokqje  4,  v 
ěas  iválky  .6  parkům  l^afýoh..  /Každý  pozdviliaý 
pMrkniá  129vc»Ů.!a,2  p^4nl  l^várny;  každý  leU^ 
ptrts  Hl  »o»íl^ů  nn  atíieliTo,.  3  káry,  ,3  veliké  voiy 
a  tfivp^lnir  koiváffUTu.  KJrpogíjS  toh^  i»Q^  tpak  jeitS 
ětyry   brigády    éili    %%    batffiii   riisfrvniho    pěiiho 


MS 

anotiUMtva  B  2  brígadj  aii  4  b»f«Tle  jíxlnibo. 
Taiker£  ..psk  díloitfelactro  i  a,  reiervnínf  hríg^- 
dxmi  íltA  7  poloíeni  mlniiin  78813  sioie  a.  11,684 
kcnf,  v  uHeném  tafroém  84|343  mole  »  18,119 
fa>Df,  .  Ta  Tileiném  aUva  rJak  mflža  ae  ai  na 
(11,776  mníA  &  (fi,627  koni  porjiiiti.  Dii  pi^ 
bývi.  T  mirBém  rUtu  ^ea  1400. 

Genia  {Inienemyja  oq;<ita). Tojiko  toto  ikUdi 
a«  ■  11  bfttaUonflv  ptAhopnikUv  (Rai^BiiHl;,  e  nicbi 


{fUi 

TýD^orání.  fiOfeáHéno  jest  na  7fi  praporft  faxo- 
vých a  10  praporft  myiiTfTeekýčh,  na  56  Sradron 
Jíidj,  na  4  bri^^ádj  píiího  a  2  brii^ády  jMnibo 
délostřelectra,  a  na  4  prapory  průkopníků. 

pinky  a  prapory  mis  tni.  Onyno  maff  po 
dvon  praporech,  tyto  po  {^tyreeh  fetninAch.  Yledi 
dohromady  jest  8  plňkn  a  8  prapory.  SlonSf  sa  po- 
sádky ▼  pernostech. 

Vojska  i^nbernská,  okresní  a  průrod- 
ni.  Vojska  ^bemská  nrSena  json  «a  posádky  mfist 
g^bémských.  Deset  z  nich  má  tak  sraná  prapory 
Ipnbemské  (dříve  ynitřni  gardon  jmenované),  r  S^ 
jiných  json  v  Sas  mim  ponhé  toHko  kádry,  sklá- 
dající se  ze  128 — 192  vojáků  s  přfmSřeným  poStem 
důstojníků  a  poddůstojníků.  8ítá  ^bemských  pra- 
porů řídí  se  dle  důlel^tosti  mSsta  a  potřebné  sinS- 
by.  Prapory  ftOO — 1000  mnŠů  silné  mají  po  4  set- 
ninách,  slabSi  po  2.  V  Sibiři  zastávají  slnlbn  pra- 
porů grnbemských  kordonské  prapory;  dva  jiné  kor- 
donské  prapory  konají  slnŽbn  v  dolech  Bibířškých 
a  v  frnbemii  Orenbnrské.  Ve  matech  okresních  a 
nSkolika  jiných  json  okresní  setniny,  jichž  jest  529. 
Průvodních  208  setnin  rozlomeno  jest  po  ailnicíeh, 
aby  sloniily  za  průvod  dopravám  odsonzených  v^zoů 
po  nich. 

Délostřelectvo  místní,  skládající  ses 
56  setnin,  6  půlsetnin  a  4  ^tvrtsetnin,  praenje  ve 
sbrojnicích ;  taktéS  krom  slntby  své  i  d  é  1  o  s  tře- 
leetvo  posádkové. 

PSlnických  setnin  jest  59  a  3  půlsetniny, 
vétiinoQ  trestní  sbory. 

Sbory  cviSitelské  vzdělávají  eviSitele  vo- 
jenské pro  celon  armádn  mskon,  aby  slnřba  konala 
se  vinde  stejné.  Jsonf  to:  prapor  pSchoty,  ivadrona 
jísdy,  baterie  pélí,  baterie  jízdná  a  dlvise  délostiFe- 
leetva  kozáckého. 

Vůbec  (íítají  se  v  kádrovém  stavn  místního 
vojska  tři  brigády,  8  plnků,  154  svláStních  bata- 
lionův,  60Vt  SvAdron  a  7Ů6  komand;  s  toho  je  sá- 
loiných  péSích  batalionův  72,  mysliveckých  bata- 
Honův  10,  saperských  4,  pevnostních  ptáků  8  a  S 
bataKoúy,  ^bfmskýóh  batalionůr  52,  1  posáclkový 


8tó 


batakoa  gur^ji  dm  balatioiit  při  boniioh  síto- 
d0di,  6811  úJMdaýcfa  a  mistmoh  komand,  8  pMto- 
▼ýéh  A  pernoBiiiidi  komaad,  208  komand  eti^^ýoh 
a  prftvodnieh,  9  posidlených  Fintkýdi.  batalíomlT 
a  1  gardorý,  kromě  toho  12  rot  délostřolcůr  při 
artonálech  a  jiných  abcojnýoh  aárodoek,  6  rot  a 
17  komand  inionýrskýeh  a  jinýeh  vojenskýehi  41  V« 
Tojonno*afoitantských  rot,  ledna  rota  v  inženýrtkém 
arsenálo  a  8  brigády  dAlúické.  Yieho  pak  mistniho 
Tojaka  býrá  v  ttatn  mírném  179.694  muiů  a  1082 
koni  (mesi  tím  10  genorál^^^t  8649  ikábních  a  y^í- 
lioh  důftojníků  a  431  třidnich  £ino?naLŮ),  r  flta?a 
nsii«ito  mírném  182.796  muáft  a  1442  koní,  v 
stavu  válodném  pak  224,694  maftů  a  1472  koní, 
pH  d«n£  i  počtt  vyšSíefa  dftBtcQniků  na  4177,  tři* 
dnlch  dinoTniků  pak  na  472  vystonpL 
>  r)  K  pravidolnémn  Tojsku  náleží  téi  učebná 
Část  jeho,  to  ,  jef t  ufiitelé,  poslnebači^  cviditelé 
a  aprávoové  a  t.  cU  při  roiličnýeh  rojensi^^eh  néi-f 
liitich,  jakož  i  při|tboru  palat  ▼  Petrohrade.  Stav 
tohoto  odboru  TOJMiakého,  ovlem  r.  každém  polože- 
ni Btejný,  obnášel  na  aaČátku  r.  1866  22  genera* 
mv,  8da  itábní^h  a  Yyfiiioh  důatojníki,  641  tří- 
dních čÍQOTník&>  2  881  podd&atojuíkft,  kadeta  a  p^ 
f  hromadě  tedj  6794  mužů  a  W! .  honí< 

M-edioinaká  část  vojska  ěítáv  101  koman^ 
deeh*  stále  v  stavu  mírném  i  véieéuém  104  Štábní 
ft  vyUi  dftrtojníkx,  822  tHdních  činovniků  a  18^22 
{loédůstojníkft  a  sprostých,  r  hrom;  tedyn  14*148  m. 

Intendantská  část  vojska  čítá  180 
ětábníeh  a  vyěSich  d&stojníhů,  689  tHdních  či- 
novniků a  6827  poddůstojníků  i  spros^h,  v 
hvomadě  tedy  6146  mužů.  Kromě  téohtb  odborů 
Tojenskýeh  nalená  se  pravidelně*  při  úřadech  vo^^ 
jónských  gubemátoiů,  komandantáv,  vojenských 
správců  mést  (na^^tlMbt),  placmi^}orů:a  adjatantův, 
pak  při  vojenských  soodech  88  generálův,  278 
itábnieh  a  vyšších  důstcijníků,  «1  tfídních  čino- 
VBÍků  a  1666  poddilstijniků  a  sprostých,  v  hro- 
■ladě  tedy  1987  mužů  a  275  koní;  Kromě  toho 
Síta  se  při  vojensko^národních  správách.  394  mužův 
(mMi  nimi  6  genendtr,  111  ětáb.  a  vyft.  důstojníky 


846 


a  ^9  ňié,  ^inoTttikt),  d4«faoTeailvo  pak  ▼»- 
j«mIb4  skládá  te  m  148  knéii  (oviem  do  tfíd  &- 
novBikft  pNuJítaných)  a  904  rittidmiků  a  poácM^ 
T  kromadi  ted^  851  miišů. 

Oenarálnf  itáb  a  rozl.  vvj*  dřadj  i  ae  sv 
mým  mkiisterst.  rálečným  ébtíýi  ortlrám  vž^  i  podlé 
kadřováko  trUva  154  ge&eralftv,  118&  itáb.  a  ▼yi. 
důHojidkd,  1891  tfid.  Čiaovn&ů  a  7894  podáist. 
a  sproftýek,  v  krom.  tedy  10.371  mmlft  a  lO  kooL 

é)  Uéiid^li  «6  nyní  souč^  vééko  praTÍd^aéko 
Tojska  roskékov  sklodá  sa,  ie  mimy  atav  jeko  obnáii 
902.561  mnžAv  a  ^9*591  koní-;  ▼  poětn  tom  obsa- 
knjo  M  pak  510  generalAv,  26.498  Mh>,  a  Yjiiiek 
dftstojníkA,  7505  má.  aaoimiká  a  888.077  poddA- 
Btojníkfi  a  flproBtýck.  -  Usilený  míriiý  ttav  ^mikerého 
praTÍdelného  Tojska  poi^nje  fo  jíš  na  1,016.641 
moiftr  a  93.502  koně,  při  éemž  poM  Stábnicb  a 
▼jiifeh  dftstojnikŮT  na  28.^0  bo  potnieso.  Ve  ^- 
leSném  koneéoS  stava  raůše  praviadné  Tojakomdcé 
na  1,242.182  mniů  a  151,341  koni  rozomožene  býti, 
při  Semi  po^t  generaliv  sice  stejný  vřaikkráy  peíiet 
Itáb.  a  vyS.  dfistojniků  váak  na  30.196,  poěét  4řid. 
činovbfků  na  7667  se  povýlí,  a  po&tpodd&stojoíkfl 
a  sprostých  todiš  1,208.810  ihnžft  obaáieti  můie. 

2.  Nepraf'idelaá  Tofsko  ruská^  ktoréit  ne- 
jen T  éai  míra,  nýbrž  i  v  dobáoh  Tálky  o  trvání  a 
roiiířoi^  ^tátn  ruského  Tolicese  saslomžilo,  skládá 
se  ze  dvoa  vdikých'  oddělení,  totii  z  tak  zvaaéhe 
▼lastnlho  nepra?tdelnébo  vojska  %  a  tak  xvaméalálf 
mlHce. 

€t)  Vlastni  nepra^videlné  rojsko  {ěr^ 
guíjamiffn  iKJBka)  json  stáři  i  noví  kozáÁ  mili, 
kteH  buď  ve  zvláětniéh  oblastech  obývají  a  ade  aift- 
tonomníma  zHaeni  se  těěi,  bnď  (jako  v  západ&i  a 
dil«m  i  ve  výekodoí  Sibiři)  Jiromé  hrani^néko  kor- 
donu i  po  celé  semi  v  rozliénýoh  aložbáoh  roatroi^ 
ieni  jaoa  a  v^ndei  zvláštních  výsad  požívají,  Kj- 
nijii  kozácká  vojska  povstala  z  nékdcjlíchtepmbUk 
kozáckých,  litevf  od  18.  -  století,  no^ajíc  ntvořilj 
se  na  celém  pomezi  Basi,  od  step?  podněprovskýck 
přes  Don,  Volgo,.Urál  aš  do  Sibiře.  PH  vymáhání 
io  ři9e  Mo^ovské,  ai^áfité  pak  od  !§.  etoletl,  jae^ 


847 


roilidnátoió  vojsk*  ú£e  pH|>«tilána  k  řiU  a  etala 
se  komičiifi  jsn  ussdlým  ▼ojenthým  obyvatelstvem,' 
o8olMiě.sv«>bodiiým  a  dani  pros^ýiní^  jekož  i  pošíva- 
jicÉD  avláitnieh  práv  {vjd^eni  piva,  páleni  kořalky^  svo- 
bedoá  honb%  rybolov  a  ]«)}  '&  to  vSakjaea  k  vo-; 
joiská  slušbl  Eaváxáiii,  asi  jako  rakonStí  hranidáři 
od  16.  a  18.  století. 

Zři  se  ni  n  všech  vojsk  kozáokýob  jest  nyní  té- 
méř  jednostejné.  Y-  &le  každého  vojska  stoji  mi- 
stoataman  (nakaxnyj  €Uaman\  civilní  i  vojetiHký  úár 
Selnik  (ataipanem  '>vSech  kossáekých  vojsk  jest  ná- 
stnpce  trfinu);  p6  bokn  má  vojenskon  katncelář. 
Vojenská  správa  záleží  z  vojskového  dežnrstva  (úřa- 
da), komise  vojenského  sonda  a  okružných  (krajských) 
deŽorstv.  Civilní  správa  záleží  z  vojskového  liřada 
(správsy  soud  trestní  i  eivilni,  pošty  a  j.)^  okruž- 
ných načalstv  a  staaiěných  úřadův  (stanjce  =  mér 
steSka  v  okmhn).  VeSkero  mužstvo  kotáoké  jest 
sinráaáno  ^  vojenské  sloŽbé  a  ddli  se  k  torna  cíli 
m  tíi  ti^dy,  z  nichž  fíáMÍ  mladii  nachází*  se  ve  eka- 
tefeé  shd^  po  celéŤíiiy  zvlá8t6  po  hranidoh,  starS£ 
p>ak  zfistávaji  doma,  jsouce  zálohoa  v  případě  ne^ 
notněfii  potřeby.  Dříve  si  volili  kozáú  své  dftstoj- 
niky  sami,  nyni  vSak  jmentge  je  vláda.  r 

Celkem  éitá  se  ve  vSí  vlastní  imperii  11  kor. 
záckých  vojsk,  kterýmž  se  jeStě  dva  pinky  zákavn 
kaisl^eh  jízdných  vojsk  připojujL  Bka-teéná 
formace  kosáckého  vojd»  iikazaje  11  brigád  5ÍU 
140  plnkft,  1  diviBÍ  a  8«^^  batalionftv^  pak  11  iva- 
dron,  934  setniny  a  lSdV2  zvláštních  bataiionAv, 
kteréž  mají  v  hromadě  28  V2  baterií.  Viech  eložeb^ 
nýoh  koeákův  ěitá  se  pak  226MO  možů  s  211.019 
koní,  mespi  nimiž  je  81  g^enerálů,  665  Štáb.  důstoj- 
níků, 3514  vyi.  důstojníků,  149  tříd.  činovníků  a 
221.099  sptost^Mi^ 

Donské  kozaČí  vojsko  ^tá  67plakii,  pftk 
12  Švadnm  a  890  setnin  se  14  bateriemi  a  80.943 
maži  a  s  týmž  počtem  koní,  v  kterémžto  éísle  na<* 
«Bá  oe  14  genprálův,  892  Stábníek,  1655  vyi.  důst 
a  48  tffd.  ělnovníků. 

Kabanské  kozadi  vojsko  ^tá  6  brigád 
éHf  80  jÍMlaýeli  plaků  »  14  pěiich  bataliohův,  pak 


848 


180  felnin,  6#  rot  A  IV,  ivadrony  •  6  hituriww,  a 
aUr  jeho  &DÍ  35.708  miii&  a  84.686  koni;  gmui- 
lŮT  jett  8,  itáb«  ďAflt  98,  vyš.  diUt  890,  fin.  88. 

Torské  kos.  rojtko  skládá  §  Mgad  fiU 
10  pluků,  58  setnln  a  IVs  iradroejr  •  8  iMteriew 
a  eitá  Í2MB  mniů  a  tolikéž  koni;  genaráH  4,  it 
dftst  43,  yji.  d.  178,  e^n.  11. 

NoTornské  kosaéi  vojsko  &ii  8  plokjr  a 
12  Botnin  a  ^tá  2297  mašů  n  2236  kost;  gon.  1, 
itáb.  d.  4,  V7i.  d.  88. 

Uralská  koaaSi  vojsko  jest  povinno  po- 
stavit 1  divisi  gardovon  a  12  jízdných  plnkft,  km- 
mé  toho  pak  2  ivadronj  a  72  setnin;  stav  jeho 
Siní  12.941  mužů  a  tolikéž  koní;  gůa.  8,  itáb.  d. 
25,  vvi.  d.  214. 

Astraehaňské  vojsko  tvoM  8  plnkj  a  18 
setnin  s  ^4  baterií  a  2ítá  2850  jísdnýoh,  maň  ni- 
miž 7  štáb.  a  60  vyi.  důst^ 

Orenburské  kos.  vojsko  má  12jíadnýdi 
pluků  a  6  pSiíeh  batalionů,  72  setnin  a  24  rot, 
3  baterie  a  ditá  36.262  jízdných,  meai  nimiž  1  gen^ 
24  Štáb.,  267  vyi.  důst  a  49  &n. 

Sibiřské  koz.  vojsko  skládá  se  s  12  jíad. 
pluků  a  3  pěikh  pdobatalionů,  pak  se  72  setnin 
a  7Vt  rot^s  2  bateriemi;  čiti  14.744 jízdných,  mezi 
nimiž  27  Itáb.  a  208  vyš.  důst 

Zabajkalské  koz.  vojsko  tvoři  6  jízdn. 
pluků,  12  péiíeh  batalionů,  krmné  toho  86  setnin  a 
48  rot  s  2  bateriemi;  vieho  mužstva  je  17.623 
(mezi  tím  1  gen.,  32  itáb.  a  154  vyšiích  důst)  a 
6446  koni 

Amurská  kos.  vojs^ko  má  toliko  8  jízd. 
pluky  a  dva  péSí  bataiiony  s  3814  maži  (8  itáb.  a 
66  vy^.  důst)  a  1730  koni 

Tak  zvané  brigády  kozaéího  pluku  Irkut- 
ského  a  Jenisejského  msjí  2^dnéplul7al2 
STláStních  setnin  se  7283  jízdnými,  mmi  mmi  8  it 
a  22  vyi.  důst 

Dagestanský  jízdný  nepravidelný 
pluk  Siní  1  pluk  a  6  setnin  a  Síta  toliko  787  jad«, 
z  nichž  1  štáb.,  20  vy|.  důst  a  S  éiaoTníei. 

Kutaiss  ký  jízd.  neprav,  pluk  má  r<KTT 


nSX  1  pink  iít  Mtuin,  7S9  tHxňá  a  toUkU  kcní  ■ 
i  Háb.  atS^VTi.  dSat 

^]  T»k  irani  stilá  milice  {poitofani^a  ni- 
lieija)  ňaleci  se  toliko  t  Kavkasskn  a  íitá  t  hro- 
madt  toliko  19  letbin  a  8946  mtaí&v  i  3B07  koni 
K  je  dfleiá  ifádoi,  dlleai  pSIf. 

K-jíiané  milici  ai\ai  Enba£«ki,  kter« 
r.  ISfiSJeStS  nebyla  librmoraiii,  6ak  Dftše*t"ň- 
tki,  kterii  atála  18  setnia  •  tS^jf^Soých  (nÍMl 


K  pBII  milici  peehá  «e  tak  RVántaťni^Sti- 
■líi  ďmifina,  kterái  má  4  Mtninf  a  1668  mnlft 
Onéd  nlitai  I '  ifib.,'  14  ryS.  d9«t  a  «  Sta.),  i»k  S 
koni  a  3Q  býbfi.  GntlJBkl  tetnlna  íltk  103  m. 
■  3  vyi.  aflst  a 

»  .TÍeAo  tu 
■Inibi  saT&átio 
kft;  1  dlTief,  66'/ 
11  Iradroai  9ft! 
atají  SSd.aSB  mt 
■ÍSV,  baterií,  voj 
86Tfi  vjl.  aOat; 

,-i.lr.    OOl  SM 


b)  Odrsd  k  rcůskn  m  dlJA  ob]j2q'pfi  kaído- 
roiní,  bývaje  nifiioTia  iTlUtofm  éhMem  cfEstsk.; 
bEÍTjgl  ■«  4—5  mnU  i  IQOO.  Odvodo  pak  poiro- 
b«iii  jsoD  poaie  ledUci  »  objTatelí  jD$at)    osrabo- 


4u  Sro«J}Ci^  ft  Vjbow^  při  xili^iX^nl^dsi^  « 
Kžik&in  KroníUt  »  DSnNiidiida ; .  p9dél  zipadnídi 
hrknič  ivýoh  na  Tiale  ÍfOTDgaorEij*»ak  (býral/  ílo- 


8Bt 


tt^r1^j»>hVflQd4Tvlír^8Mi^>Ba||a^i^  Kttrvi  B¥Ssf 
Uí^jtííS^;tMí  Ber^BěBdbrajsk;  oa  Dol^^rh  Kijw^ 
Aa  DiMSttru  JQbndeiiTf  (W  'poUbši  Oeruéhor  ib«řé  Niko* 
la^y.H  Ker£;..iié  KaTluue  proti  Tni^Am  Acháleyk, 
▲ebíAik^lai^  a  AaI«stndrápol  (Četné  voitřoi  tvraejsov. 
po  npokifjiMii  Etmé  véiMm  ,ůúení  opftSténj).  V  Aaii 
j«i4  iMTiinioe  ,řiSe  «hráiii$na  celion.  řadov  pevnůiteli 
po  qM  meé  awmimé  (Iďóe,  j«i  ani  ápW  Tydístí 
••liie.'    .  ■ 

'  d)'8priv^  rojftnsjE.á.  Yrohnf  ispiávfa  ^ko^ 
rého  vojska  soustředěna  jeal  t  nújdflJborstmi  vojenn 
élfi)  jahoS  o4b9r7  jsme  na^  svém  mistfi  vytkli.  Co  do 
ipatÁvy  BQÍstai  tozdéleua  Jvst  dl«  nové  ot^anísace  ^a 
Bnaki  na  15  t^fůmw^di  okfuhůf  z,  niehž  kašdýobsa^^ 
kiijfi>  nikoUk  goil^Bfiii    Jmqí  tos 

U  Potffohfadský  (gnb.  Petrohradská,  Olo* 
néoká,  No^^fOMtdskái  Pshovskáf  Ardiaagolská)*  .  / 
,  .  n2..  F.ÍB;Uad.aký  (ofiSé  vjBlkokiB^0ct^). 

:  84  Rfe 2  A  k  ý  f (v^eck^ ,  baltické  provincí^).  t 

4.  Yíl^nský  (^ttb.i  Vilen8k)&,  Keív«QSká,  &r^ 
donská,  Vitebská,  M^ká  a  Mohiíevská).  \ 

t    5»  Variali^Aký  (oelé  krti^dvství  Polské): 
•  6^  K)^íev4ký  j(gaK '  K^jevská,  Podolská,   VOt 
1/ftská).  )  n 

.);.7«  Od^sa  •(giik*  Ohertonriíá^   Jekaterinoslá^ 
ská,  Tainijdíá  a  Bstftoiable)* 

8w  0kArk^v^kýí(9«b.Kiinkát  Orlévaká,  Čevt 

niCtovtká, ' 'Poliavskáif   Oharkovská  a   Vovoaéšská); 

*  9.^M»skeTský   -((piW    Moskétská,  Tverská, 

Jatoslftfská,  Vologodská,  Kostronitká».  YladlmMBái 

WíUfiMiAik  SmelaMká^  KiOaC^ká^   Takká^  Bym* 

to.  rK A*aňBk ý  (gob.  Kafea^ská,  PéiBiská« 
¥jala<ďU^  Stmbirftká.^  fíamarski,  Saratovská,  Pensiká, 

U.  K A  y  k  a  aa  k  ý   (celé    Ea^kaaeké    náuěst- 

nieliri), ,      •  •       .  ,a 

i     I  12.ii^Tenbnrský  (gpllh  Oiísnbiilriká). 

la.  Ziá]»adosiMřaký^; 

.  14b  Výehoidesibiřtfký. ..  .,  n 

,116^  XujrkoAtatnéiBý*  (ttoré  tiíf zené ^ gem. |*ft« 

l^ennatotstti  Tnrkailftnské);  .  1      :.  .    .         i 


9S» 

ZůvA  Donikýoli  kodM  laohoTmlm  Tedlé  tohoto 
roidSleiii  m%  ▼ojemié  «knAiy  své  tt^lálUií  MmIá: 
y  Čele  kašdéh*  Tojeimého  •knilm  nacHátí  te  Trdásf 
relitol  {konmněujéiMf  vqfěkmmi^  junvá  púčĚtiMěšm 
jtoft  ¥ÍMÍca  Tojika  ▼  okrplra  UšĚA  jltkoŠ  i  vojen- 
ské ústavy  viáie  drulra,  vyjma  dlhiy  <  vojsoské  a 
ibusjnice,  které  stoji  bsippostředné  pod'  gmetál- 
aftn  ředitelstvím  dUostíMeetva  pH  - mfalttet st^  u  •  vo^ 
jenském,  a  nad  nimiš  má  vrchní  velitel  okmkv 
poiiAý  dokkd.  Vrdmlmn  VdlitoH  přidán  Jest  po- 
mocník a  okmini  rada. 

e)  Soudy  m  tresty  vojenské*  Trestní 
■ikonník  vojenským  jenž  činí  část  ^Soodu  v^jemtfeh 
pmtanovttíújt  Jest  již  valně  castaralý,  i  pracný  se 
o  novém,  ktein^  jest  bHsek  svého  iriboiičení  a  jehoŠ 
vydání  se  oo  nejdříve  očekává*  Pfosatfm'  r^  1863 
vyřknuto  jest  v  sásadě  amiení  tiďesnýoh  tre^ 
při  vojitS.  Yojenití  provinilci  sonseol  json  bnď  od 
rad  disdpUnániích,  Jedná-li  se  o  penhé  přestapky, 
anebo  od  vojenských  treetnícdi  sondA,  J*emiá-U  se  o 
aločiny. 

Meri  troity  disci|4inánii  náleSÍ  nvémČni  na 
16  dní  o  vodé  a  o  chlebě,  |>ak  «avř«tií  do*  tma- 
vé Šatlavy  na  8  dní.  TéiSí  tresty,  které  v  ČM 
véiky  bývají  JeStě  zostřeny,  jsou  dk  tSUkosti  pro- 
vinění: smrt  (v  čas  míra. málo  kdy  vykonAvajMí); 
nucená  práce  doilvotnC  anebo  na  jistá*  létá,  aostf e- 
ná  někdy  stráton  přednosti  nabytfch  bnď  rodem 
Miebo  ve. službě;  fftráta  těchto  přednosti  a  práv; 
aaveaená  do  Sibiře ;  vřadéni  do  setnih  věsenskýeb 
navždy  aňebb  na  jistý  Čas;  degradace,  něUhr  spo- 
jena se  ztráton  práv  a  s  nemoinosti  opětného  pe- 
itnpo^ráttí ;  propcMBaí  ae  sln^by,  >  sostřébé  *  někdy 
strftton  důstojnosti  a  řádft;  ni^sněni;  kone^ftiě  peuě- 
žité  pokuty  co   náhrada  za  Škody  físknwpftsobeiié. 

K.  Moc  námořní.  Jakoi  cdá  fne  Bnská 
nalézá  se  na  ten  Čas  v  době  velikolepé  přetvoiy  a 
v  stavu  přechodním  takovém,  ie  co  ^  dtsn  '  témtf 
části  staré  organisace  ustupuji  eavedeoim  novým, 
tož  Činnost  tato  reformátomká  80tva<  v  kterém  jiném 
oboru  ^rávy  jeví  se  býti  tak  moenou  a  rozsáhlou, 
jako  v  námořnictví  ruském*    >8tav  válečného  lo4^ 


píÓtniAllo  tto  ť  ISditro  punl,  obniSel  t  'ledna' 
r.  l'8as  áe  BtBt  Tofiiillcn  t  hrbinadí  314  lodí  o  tét- 
nOBtJ  209— 93S  tflni  poíádkoo  37.580  důžBt  »  a 
2178  mj  ibtí.  k&GbTa.  T  tom  Búa  bjlo  parních 
386  otéitiDSti  mi.SltS  1  a  I  SI07  délj,  ST-SSO  m. 
poMkyi  plÍKhtovýeh  bflo  jen  69  Ufnoatf  8S93  tfln 
K  a'71  toliký  iélj,  kUriž  nepoahjbnil  naď  to  jii 
Sfii.  ilnibn '  oedílalj,  jelikoí  jloh  poiiSka  se  an{ 
Dflvyktunje. 

iv  Ra'aKi  flota  je  rozděleaa  po  viseti  móHch 
ri  Tslkýčh  Jexerech  rnikýsh,  sejmena  ňa  moři  bal- 
ti«l^Ai,''$0rn^m, 'bflém  a  tichém  okeina,  ale  i  n^ 
niolí  Kaspijškém,  Aralském  a  j.Bajkalskím,  jsikoi  i 
na  řfeče  Viile,  na  'Amwa  a  Sjra,  vludeí  tedy,  kde 
tbbo"e^ětoTé   postaTěnf  aUtn   a    beipeíSnort  branio 


8M 

fiat*   2t»oi>oHká  i 

usní  pochybaoUi,  ža  tU*  jajl  mnohw  Tidí  j«M, 
n«t  H  DMJedluin  toho  AFadni  Tjkkiije.  Dl«  MbL 
rot.  oboiiaU  oriem  flata  i!«raoniaM:i  moi,  w.  \Ki 
tolika  45  lodi  iálaénj'cli  (od  fcorntj  dolů)  o  Uttanati 
21.49S  lAn  B  178  dělj  a  foaiikaa  UT4  aiai&T. 
Paimi  floU  EibU  33  l«di  (8  kocret,  3  jmcUr.  1 
tramo,  paniik,  13  iknii  a  T  painíkfl)  o  SO.lSt  t,  m. 
151  (Ulecb  ■  pOB.  4471  m^  plmehtoTých  lodi  bylá 
jen  13  D  ttt.  3760  l  a  27  dšl;. 

o)  Po  CarQomoHké   floté  js   »it^  i    vnlikoetí 

""  "    '"  1  kaspijfki.     St.  fcMpu>fcto 

"  '^-  T  hrwudd  38  lodío  tit. 


855 


f  ift^^P,  vtAtrf^#M::flotiU  iklÁdala  sa  z  5  lodi 
parnícii  (8  ptfinfey,  *  1-  •  barkaigit '»  1  plov.  dok)  d 
hromadné   těsnosti  $4*^  t.   b    10  děly   a   posidkoi^ 

•^J  O^olřtií  «táV  yeikerého  niímořmctea  ra« 
fkého  Činil  ¥6  TýSe  jmenované  dobé  v  hromad) 
44.15^ ;  ií*Mr.  Boa^řídéni  jeho  oWahnje  sMtdnjici 
tabffií^  <k  led^a  1:865): 

■>--...  1 

!    -  .  .  ■:    :  .     ■   ■  < 

I 

•  ■  I 


:    A 


-   [ 


-     1 


ť.    > 


.:.  -  .  ť 


•t 


'^       . 


»       r- 


856 


I 

o 
a 

•3 

a 


0V!A 


» 


•w^  i«wqwi  ^á 


tpiwaio^  jnpoi  H^ 


jnif  ppiAonij 


'ovinivj  v  l^m^X 


i{«etinoi[ 


(/jaarfyyg)  iny^id^n 


*2   • 


i|o»i[npnoa 


•nf<ne»p  JS!^ 


•foíi^p  juqyii 


|[VJ9n9d 


§  a 

o 


Hoi^pnoíi 


•nfo^g^p  J8|ÍA 


•foji^p  jnqi^i 


livjítnpv 


O 

e 
a 

a 


5.nEisss 


?ía 


il§  ii  iS  I 

«a 


I 


II 


-LU*. 


I  I  I 


t» 


CO  ^  O*  d  Oi 

St-  o  t*  í-    .     . 

I  ^  -^  ^  Oí        I    I 


t<-  iPN  •* 

lO  9« 


I  I  I 


e« 


00  ><•  »•  ^  o  ^   I    , 

0>  ^  eo      «t        11 


I  o»  <D  ^  "« 


eo 


I"  I 


I    04  00  09 


eo 


I  I"  I 


,  W  **  ^  «• 


I  |S 


»«D  oo  to  oo  e«  ,  o» 

■o  ^  «  ^  ^       I  to 


eo 


lili 


«-i  lO 


2  II  I  I  I  I-" 


I    I    I 


•^  fe«  *H  «0  M 
QO  O  kO  lO  A 

eo  to  e« 


t*  « 


eoooK*Oto^^eo 
eo  ooio  iH  «H  9< 

0«   «N 


S3*  I-"  I  I  I 


eo 

• 

o 
eo 


09 


eo 


«> 

0 

•     .     .     •       *   kfc 

si  "fí  Tí  ^   ■  .2* 


**:-«í?*iá«&.^ 


111.  i^ni 


a^fe.-s^ 


s  o 


867 

Kejvjiliiii  teHitlem  teikaré  aámořni  moci  ra- 
ské  j«it  gtntrAlni  a^nlsál,  aa  ton  Sai  veliký  kníže 
Konstantin  MikoUjerié,  bratr  cbařfty* 

Veliký  námořni  praper  roský  představuje 
■nak  řífte,  dvojitiko  žernéko  orla  ▼  poli  Zlatém; 
▼iiÚ^A  admirali^  má  co  anak  hvěida  blankytem 
obroubenou  ▼  poH  bílém.  Mimo  to  jsou  ▼  niiráni 
rosliČné  vlajky  admirálské,  a  také  jednotlivé  pro- 
vincie  a  města  mi^í  své  avláitní  vlajky. 

Co  přístavy  pwní  třídy  vylítá  adresní  ka- 
lendář na  rok  1867 :  Petrohrad,  Kronitat,  Nikolajev, 
Sveaborg,  Bevel,  Arefaangelsk,  Astracbaň,  Boohum 
Kale  (ai  dotud  mesi  i^tavy  druhé  třídy  poéitaný) 
a  Sevastopol  (ponejprv  lase  od  Krymské  války). 
NejhlavněJM  loděnice  jsou  v  KronStatě  a 
NÍk<^ajevéy  psík  v  Ochté,  vChersoniaArchangelsku; 
veli^  arsenál  s  éetnými  dílnami  nachásí  se  v 
Kolpině,  vsdaleném  drě  ielezniSní  itace  od  Petro- 
hradu. 

Jm.  Finance  státu  ruského  nalézají  se/  jako 
finance  skoro  vieeh  vétSích  státd  evropských,  v  ne- 
hrabe skvělém  stavu.  Příčiny  toho  zaleží  inaJtusi 
▼e  velkém  poStu  pravidebného  vojska  a  tudíž  ve 
Buamenité  i^ii  každoročního  budžeta  vojenského, 
ačkoli  se  upříAi  nedá,  Že  při  rozsáhlých  prestraa- 
stvíeh  v  řítí,  při  v^é  rozdílnosti  národnosti  a 
nezbytné  posud  eentralisaei  řiie  mnohem  větiím 
(Eíslem  vojska .  místního  i  mobilního  tf eba  jest,  ndi 
ve  vieck  ostatních  státech  západoevropských.  O- 
braaa  ohromných  hranic,  ano  nejvéttím  dílem  i 
roziíření  jejich  v  poslední  dobé  připadá  oviem 
hlavně  vojsku  nepravidelnému,  kteréž  skoro  vý- 
hradně při  výborné  organisad  své  samo  sebe  vy- 
drštge,  přece  věak  vyádovala  povstání  v  král.  Pol* 
ském  a  vůbec  veSkeren  politický  stav  jeho,  jakož  .  i 
nedávné  teprv  podmanění  Kavkazu  jiŽ  od  více  neŽ 
80  let  vidy  usílený  nebo  do  konce  válečný  stav 
vojska  v  těchto  zemích,  nehledíc  ani  k  velkým  ,vy«* 
dáním,  kteréž  samočinné  zakročení  v  Rakousku  r. 
1849,  zvláitě  pak  tříletá  válka  Krymská  spflsobila, 
jež  nad  to  i  s  velikými  ztrátami  národo-hospodář- 
ikými  spojeny  byly.    Kromě  těchto  válečných  nebo 


858- 

vůbeo  .politiekýdk  poiáMy  oaSi^i  vaHká  vydáni 
Btátai  zyUiié  riožitý  organimiis  cpráviii  a  »o«diií  ▼ 
tak  ohromné  Hii)  vr^áAté  pak  t  poaleflnicfa  děsiti' 
letech  pronikavá  reorg amaaee  této  va  viaoh  skoro 
poanirech  národoboepodářskýeh,  jako  nvolnéni  sedlá- 
kův, stavba  silnic,  ž^eznic  »  telegral&f  <^prBva  řek, 
neabjtné  zvelebeid  ruského  náoioimqtvi  a  neaéislné 
jiné  opravy,  kteréž  se  skoro  ve  vSech  odvétvich  stát- 
ního a  hospodář«kého  života  mohatné  iittperie  zvláité 
od  Sas4!bv  nastoopení  nynějliho  císid^e  podnilcaji  a 
provádéjf.  Ofa}evnje-U  se  tedy  již  od  viee  nežH  30 
let  defidt  ve  státním  bndžetn  rvském,  kterýž  nad  to 
i  každoročně  roste^  tož  json  oviem  půj^Hr^,  na  uhra- 
zení jeho  uČinéné,  nojvétSim  dilem  produktivní  i 
nahradí  se  zajisté  éasem  v  národním  hospodářství 
ruském  tím  spíie,  jelikož  síly  národcdiospodářské  v 
říii  nejen  nejsou  vyváženy,  nýbri  pravé  naopak 
máto  posud  použify,  ano  velkým  dílem  při  ohrom* 
ných  prostranstvích  říše  jeitě  ladem  leží.  Že  viak 
přes  to  vieoko  úvěr  ruský  na  zahraui&ýoh  peněž- 
nýeh  trzich  za  posledních  tíHÍ  neb  étyr  let  utípěl  a 
poslední  pí^Čky  ruské  velkým  čUlem  Ba  n^^anivé 
výminky:  se  seiiy,  toŽ  náMí  piéSinu  tobolo  zjevu 
kromé  politických  pAvedá  obzvláité  hledati  v  nerev« 
ném  poměru  vzrůstu  deficitu  k  reanukožovásí  sa  do- 
mádoh  důchodů,  kteréž  oviem  při  zvláštních  pomó- 
r«ch  imperie  takovou  rychlostí  nemohou  se  uaUili,  s 
jakou  zejména  produktivní  ■  vvdáaí  na  Rusi  rostou* 
Druhdy  překážel  i  nedůstateuc  veřejnosti  roziiSným 
Ůnanéiiim  operacím  ruským,  kterážto  přídina  viak 
nvní  docela  pdpacHa,  jelikož  se  již  od  r.  186d  pra^* 
videlné  a  obšírně  stáúií  rozpočet  ruský  uveřejňiQ*e. 
a)  Jakkoli  ve  stal  roěaíku  státní  rozpoěet  ná 
r,  1866Í  obšírné  proveden  jeet,  podáváme  přece  zde 
přehled  jaho .  dle  Jovmialu  de  A  F^tonbtmrff  na  rok 
1B05,  poněvadž  tento  roapočei  i  podrobné  vydíslaní 
budžetu  král.  Polského  a  velkokniž.  Finlandakébo 
obsain^e: 


brnbi  .Sisté 
rabifl 

44,883^61  43,935.141 

188,TS3.7«8  17a,SB1^54 

1S,463.724  ,      656.663 

■56,490.106  46,917.142 

41,891.944  40,306.710 

'3^,453.«43  S,4&8.M2 


'         €,)  PHjmjr  HAaé- 

Daně  pHbié  .    .    '. 
Daní  Dspífmé'  ;     .     .     . 
BcKális      ...... 

Stitni  Btatkj      .... 

Sozlifái  pFtjniy      ... 
PMjmj  Ztkutttiigtí  .    . 

fi)  Mfjmj  mimořádo^ ; 
TjdftDé  ititni  paptif  , 
Výnos    anzIo-holMdiků 

pUjiíkj T.434.949 

Tnitřol  pťijíka  (siloh/  oa 

■tarbf  ieletnic)  .     .     .         S,9TS,157         «,91S.1B7 

y)  Obratné  přijmj      ,     .         7,759.364         T.TSO.SSJ. 
Úkm.vieek  pH)P>A     .    t    330,093.514    S3T«»09.t4a 


■  lí,O0O.Í»l>       12,000.000 
7,484.949 


b).V7dajť!:' 
>].7rdaJ«  fidnér  hnVi 


Veřejný  dlnh  .  .  .  j 
Nejrjiit  Bbory  (Utni .  . 
8*atá  synoda  .... 
Ministeríťo   aísař.  dvora 

,'  't  "eíJt.  . 

■    'n      ■»  í    ^    ■• 


<      ,t      pnt  o«tT  *  vehii- 

ni  (tarby    .     , 

n      poit  a  lelegrafU  . 

EoBttoU  filé     .... 

tttitalltft)  sU-UaMlaoft 


S4,SM.SM  ' 
1,197.167 
»,806.S10 
7,155.444 
8,106  909 
127,972.684 

23,322.468 

•1^8.891 
.    9,285.828 

12,689.405 
6,167.453 
8,642.989 


Siští    -■ 

m 

S4,a90.6BC 
1,158.328 

5,808.210 
7,766.444 
2,188.909 

127,831. eao 

.  22,333.458 
40,216^7 
9,386.828 
12.5a9.40& 
6,8;  1.134 
6,434.373 


83,166.256       14,316.024 

12,463.848  821.131 

676.68S     .  í  878.894 

nSMi:  .       6T3.»5i 


860 

Jiinl  koloni*     ....  168.863  1BS.8SS 

■  přljni&  SMuk.        S,t&8JUl        l,M3.S4t 
■e  (tátni  pokladn.  U2.736  463.786 

^  Nedoehodkr  (ílJBft   ,        4,000.000        i,OO0.OO0 
t)  Vydíje  Dbratai       .  7,750.se4         7,76Q.aM 

Úhrn  vlsch  vja^jA      .     ,     880.063.014     387,909.148 
Dle   loho  j«ii    ae   deficit  pro  rok  1806  v  mmi 
wtiktrfi-h  sireba  u**dMtýoh   př^mů   rainiiMdDýck 
Sblem  32,398.106  mblA. 

o)8tátKÍ  dUL 

kapU&l        úroky  a  !!• 
mohtvini 
UroSný   ■ahrtuiiiiif    diub  rublů 

(ptiod.  kapitál  obnálel 

066,264.600  r.)    .     .    .      683,809.690     84,169.976 
Ůroisý  Tnitími  dlDh(p4- 
voduí   kapitál   obaáiel 

667,9:18.789  r.)    .     .     .       603,306.842     29,637.814 
Neůročni    úrímé    papíry       696,703.687 
Snnia.veik.  lUUnUio  dlnbn     1120,819.619 
Sprára  Uátaibo  dlaha      .     .     .     ■     .     ■  641.876 

Soínl  nikUd  &a  itátni  dlnh     .     .     .     .     61,338.686 

a.  Sréhvlvt  PMci. 

a)  Přljmrs 

Dft£  ■  puMmkA      .    ,    . 

Cla 

DaŮ  ■  poráiky  dobytka  . 
Daá  potr&nii  a  a  IUiotíd 
Monopol  loli  ...... 

Státní  autky 

Doly 


V}  Tydajsc 

Tefejuý  dluh 8,909.761 

X  dijpofid  nukáfao  finanenfbo  ndaifba      8,t60.W9 


861 


OI>(Saiit1^á  správa    .«..,...  1,849.797 

Veřejné  TyuSováiii 1,854.208 

Vbftfní  sáleiitoiti  a  kvltn 2^806.898 

Spravedloort  ..........  762.290 

Fhianee 4,284.982 

Vojfko  a  policie .    .  8,457.428 

Ůbrnkem    .    28,316.154 
Dle  toho   jevi  se  přebýteík  příjmů  nad  vydáni 
T  snmé.  8,160.000  rnbHl,  niBkémn  finančnimn  mini- 
■trn  k  dltpotici  jeoncí.  • 

S.  Velkoknů^fH  FinlantUki: 

a)Přijmy: 

léarků 

Da2  8  poiemk6 .    J  9,661.900 

Daň  iiynostnf 109.000 

Daň  8  hlavy  ..:.......  í,286.600 

DanS  nepřímé 7,788.4t6 

KahodUý  přflem      .....    ...  1,866.6Ž0 

Ůhmkem    .     13,091.596 

b)  Výdaje: 

Nedochodek  přQmů 86.000 

Vláda .  1.292.963 

Spravedlnoit 448.509 

Vojenská  správa     . ' 245.679 

OhSanská  správa 8,858.802 

iTnltns  a  vdPejné  VynSovánf     ....  1,894.910 

s::ň^'''''] ^^^^-^^^ 

ObdboT^  ^'^"^^    ) 1,878.675 

Dotace  a  vývlniné 716.518 

Mimořádná  vydán!      ....    .    .    .      2,069.892 

^  Ůhmkem    .    18,091.598 

Zevmbnijiíeh  správ  miá  o  polských  ani  o'  fin* 
laadsl^hfinaneieb nemáme;  co  se  pak  dlnh&tSohio 
dvon  aemi  týSe,  rÁmí  se  apráipy  o  nieh  tak  velioe, 
ie  DÍ8eho  bespeSnS  spolehlivého  o  nich  podati  nám 
nelse.  Oothský  almanach  aa  rcik  1866  ndává 
rOtmm  4I11I1  poUký  kr,  ^886^  na  88t80p.900  mblft. 


668 

-MIkMcii   dlnli  Batšaiikf  d%  ten  -igk  ■■,  tJOBMS 
nbUL 

V*  I.  ISeS  DT^ejnil  Jburnoí  d*  8t.  fettrtioarg 
fK  TlMtnl  imparii  Bnibou  tento  atAtui  raspoiM, 
Heiýi  ■«  T  Blat  roíolkp  (onbUuiS  do  pcdwbu 
ab*thi|jei 

mblft 

DuS  pHmi ,       44,699.641 

Daní  neptlmé 161,704.860 

Resális ,      l,l>,4fiB.1U 


'      '.'.'.'.. 

47,'lě7Í78 

8,693.12! 

'«  ý«rlót>ých 

íelMáice 

19,930.914 

9.O0O.O00 

ty .  .  .  : 

19,930.944 

l!,8T2.311 

ŮhrakMn    . 

<S3.998.94S 

b)  Vyátje: 

VeřeJB*  dlab    . 

HeJTjíSl  íbory   lUtní     ...... 

■    reTnitřnlci  »álai.   .     .     . 

'OJMrtvI 

1             nAmofnictví 

finwicl 

t'      "  ,             rtitnfcfa  tUHkti  .... 

,             TDÍUhiicb  ziltět.       .    .     . 

nirodrl  oavity  .     .    .     . 

„,           BDrtvedlnoítl      .     .     .     . 
.             ph>  eertr  a  vď.  >Ut.      . 

;     poiit».tii.B«ft„-  . 

".(W0JÍ8 

KontřoUHl*    .    ,    í    í    .  ■.    t   .:    . 

1,510,601 

BedHehrtto  dn  hřoMhtoAv  j.    :■■  .  '. 

,       •UMÍB 

SpritH  jtt.  <ln>k»U  ..    .    .   '.    ;    .  .v 

.    .lH.a7 

Tydaje  ZU>«lcu«U: 

■"' 

Nedoohcd^  př^ma 4,000.000 

VjiMe  obrstDi      ,     ■ 18,872*811 

KAkl«a  oa  vybíráni  j^jmĎ     .     ■     ■    .      41,692.198 
Ůhrnkem     .     4M,06T.9&8 
Dle    tobo  j«TÍ   Bs   deficit  T   BumK   pfljmfi  hvě- 
■difikon  *  poEn&menaných  obaoiem  48,8G1.88B  r, 

b}  ZájlniBTo  jest  aledovatí  rozpofiet  stitnl 
na  rok  1866  t  n  ikterých  poďr  obuoBt«ab 
jeko.  a)  Co  le  dfichodfiv  doť^&,  fP^  obsabujl 
■e  T  iiSm  přimá  i  nepfímé  danS  v  lamS  326,801,501 
niblft ;  ■  toho  připadá  ua  př,  na  gruntorn!  daíl 
(podat)  [«Bi  84 Ví  mil  r.,  na  právo  Iribj  10,096.600 
r.  Daň '■  DipojfiT  vj^Uf  gtátn  přes  124,821.000 
r.,   dflcliod   ze   aoli   ikoro   10'/:     ""L   ''■>    '    tabáka 

.  pře*  6,700.000  r.;  oelni  dftchod  5iní  přes  27.651.000 
mblB  a  podobni.  Z  regalif  yjoiSeji  poítj  pfea 
7,787.000  r.,  telegrafy,  danS  ■  hor  a  dfichody  e  ra- 
Seul  mince  kaídý  přes  2'/:  mil.  rublA.  T  dGobodn 
E  koiBnuich  atatkA  obsahajo  ae  obrok  a  jiné  doni 
akoro  88'/,  mil.  r.,  Nikol^Jertká  íelezná  dráha 
(nyni  nepochybní  jii  prodaná)  vyneíla  káanS  akoro 
11  mil.  r.,  leay  přaa  8,7U.O0O  r.  a  ^.  0)  Meii 
výdaji  Btojf  placeni  Arokfi  a  anortisacl  dlabu 
vntjilho  33,703.866  r.,  vnitirnibo  34,883.118 ,  rnblfi. 
Meai  vydáním  vSdoioBtva  av.  a;  ~  ~  '  ' 
mJsto  oáklad  oa  vydriováal  m 

'  duchovenstva  (4,409.862  rublfl> 
8,481.836  rublů,  apicaie  cisď 
462.000  mblfi.  Technickí  a 
vymáhaly  náklad  4,8.14.966  n 
7,161.104  r.  Ufebná  fáat  m 
vyžadovala  AÍklad  380.634  r., 
artilerie   akoro    6    mil.    r.     V 


•lepieDl  EsmidSUlvi  a  leanietv 
měřeni  a  kf  taatrováiii  akoro  a 
■ity  a  lyoaea  vymáhaly  nákl 
mnaita  3,366.000  r.  a  jiná  ik 


8M 

T  mto]it«r«tTl  komaalhafioM  pfMtftdkft  rospoSea 
náklad  u  rodní  proatfcdky  na  1,418.0X8  r.,  ribtie 
na  8,&BS.'437  rnblA,  aarCoTinl  Hikolajvnki  drikr 
7,778.000  r.,  na  doplatkj,  a  garaniia  sa  fcl«ané 
Mhj  rychiújíd,  S  mil.  r.  a  1  d. 

a)  BoipoSat  bddiatn  na  rok  1M7  k1ad« 
dle  jonr.  d«  Bt.  Pat  bUand  na  413,800.000,  i 
kteríml  n  objenqa  tcbodek  407)  mil.  r.  (■  tobo 
UVi  ■■■il  r.  na  ttavbu  a  faranoil  ielesnic),  kferýi 
ae  16  mO.  r.  ■  angl  o -holandsko  piljíkj,  t  oitatof 
títtí  10  srláltoleb  pranienS  obrařnie.  T  tomto 
bodieta  itsTf  la  nikíad  na  aúrokoTinl  a  nmofonf 
■táL  dinbn  na  79'/,  mil.  r.  Dtchodj  t  Polika 
Jaon  n)ipo8toD]>  na  ICV,  mil.  r.,  Tjdini  liak  na 
20,100.000  T. 

i)  Tflbec  obniielj  dla  ittd.  rojnOii  veikHj 
■l^ntaSot  dfiekodj  itátnl  vRefao  dmbii  t  ifl- 
eftileté  dobl  od  rckn  1832— 186t  6.806,810.508 
T.,  TBlkcra  Y^dánl  t  té  dobí  8.I83,S30.SS4  i.,  tak 
ie  Teikeren  deficit  ie  vynesl  na  1.376,4 20.  llfi  i., 
(t«dr  46,880.066  r.  prftHzem  klidoroine,  hfn  S  lat 
krmski  vilky  visk  jen  26,878.130  r.  YJioSta). 
Deficit  tento  byl  ohraien  roiUínýml  finaDinlotí 
npMacaml ;  tak  T^pAjSeno  tými  Saaem  la  bráni- 
cemi   239,384.910    r.;   ki   " 

rikrflj   Bfi7,0T4.726   r.,  i 

nmořenl  atiitntbo  dlobi 
T„  kreditních  bllletfl   bjl<  , 

(rokn   18S0  S  mil.,  roka  i 

198,900.000,  r.    1S66  101,1  I 

r.),  koneínŠ  obnilet*   tj  i 

93  mil.  r.     Nejvíc  defid  I 

krymuki  válkj,  ktertí  i 
■podáNtvl  nislíéinD  hinbi 
r.  1864  abnlJel  totil  123, 
261,880.316  T.  a  rjatoDp 
r.  a  fiuil  tndíit  *  linmadj 

r.     TAbee     viroatl    v     on  i 

dtnb    Rnaka    o  e6,7!f8.94!  < 

142,084.630  r.,  neúroSný  (  ) 

Teikeren   dlnh    mský    ro  i 

-  o  002,846.674  r.  — 


666 

«)  R.  1667  obnilély  billehr  ^  poukázky  po- 
kladniční následkem  rozmnožení  t  posl.  5  leteekjii 
f  07  mil.  r.,  a  domácí  zúroSitelný  dlnh  byl  yzróifl 
na  927  mlL  r.,  tak  že  8  novým  anglo-holandkým 
dlnhem  z  konoe  r.  1866  státní  dluhy  celé  imperie 
Bnské  obnáSejí  nyní  ok.  2000  mil.  r.  (z  toho  1184 
mil.  r.  ynitřního  dlahn),  na  1  obyratele  tedy  25  r. 
Daní  připadá  pak  srovnáním  obyvatelstva  a  ro- 
BpoStene  danS  na  rok  1864  na  1  obyv.  ve  vlastní 
imperii  3  rab.  21  kop.,  přímých  (t.  j.  tak  sv.  úklad- 
nýeh  a  zemak^eh  ébor&v)  toliko  1  r.  21  kop. 

M.  ňiSský  erb.  Řádfy.  Raská  ří9e  má  v 
znakn  svém  orného  dvonhlavého,  tiFikráte  koru- 
novaného orla  s  roztaženýma  křídloma  a  červenými 
sobáky  a  drápy,  an  v  pravém  pazouru  drží  zlaté 
iezlo,  v  levém  zlaté  říSské  jablko.  Na  jeho  prsou 
náchM  se  Itít,  na  němž  vyobrazen  sv.  Jm  na 
koni,  kopí  své  draku  do  úst  vrážející.  Na  každém 
křidle  nacházejí  se  tři  jiné  erby :  na  pravém  astra- 
chsňský,  novgorodský  a  kyjevský;  na  levém  sibiř- 
ský, kazaňský  a  vladlmírský.  Orel  i  s  vedlejSími 
svýmj  znaky  vznáží  se  ve  zlatém  Stíté  s  korunou, 
otočeném  řetSzem  řádu  sv.  On^eje.  Barvy  HSské 
jsou  Černá,  oranžová  a  bílá.  —  Erb  král.  Pol- 
ského je  na  4  pole  rozdělený  i  zobrazuje  v  1.  a 
4.  červeném  poli  bílého  korunovaného  orla  (polské- 
ho), v  2.  a  8.  po|^nč  (litevského),  t.  j.  jezdce  obr- 
nSnéhe  s  modrým  Itítem,  na  němž  zlatý  kříž  pa- 
triarchální a  se  iavlí  obnaženou.  V  erbu  velko- 
kn.  Finlandského  spatiFuje  se  v  Červeném  poli 
mezi  7  r&žemi  zlatý  lev,  držící  meČ  obnažený  a 
Štít,  a  Šlapoucí  na  Šavli. 

Řády  ruské,  jichžto  vSech  velmistrem  jest  cí- 
sař, jsou  tyto : 

£ád  sv.  Ondřeje,  jiejvySSí  ze  vSech,  zalo- 
žený Petrem  Velikým  r.  1699  ke  ctí  apoStolovi 
Ruska.  Velicí  knížata  jej  dostávaU  při  křtu,  též 
uděluje  se  cizím  pauovníkftm  a  princiim  rodin  pa- 
ni^icfeh.  Odznak  s  sv.  Ondřej  na  UHKi  modře  ntanX- 
tovaném  ofsuřskon  korunou,  na  rubní  straně  říS- 
ský  erb.  Nápis:  Za  viru  i  vimo9t\  stužka  modrá. 
Unik*.  73 


866 

ňád  •▼.  KaieřiA7,  uJofoiý  •odlftMI  pa- 
noriiika  r-  1714  ke  cti  manželce  jeho,  která  ho  i9 
TÍlce  turecko  u  Prata  vyt^obodiU  od  sajetL  Jest 
^č^n  po«xe  pro  áimj  a  mi  dvě  tíridj.  Odaoak: 
na  lícní  etranč  by.  Kateřina  ■  kolem,  oa  raba  oilí 
hnízdo  8  mladými,  pod  ním  pár  starých  orlů»  ma- 
jících každý  v  lobana  hada.  Nápis:  Za  látku  k 
vla»ti\  stnžka  tmavo&rvená.  Yelmistiyni  jest  cí- 
MaíoTQh, 

Řká  ST.  Alexandra  N&Tského,  zalo- 
žený též  od  Petra  r.  1722  ke  cti  hrdinského  kní- 
žete, TysToboditele  vlasti  své  od  Švéd&.  Má  jen  je- 
dna třído.  Odznak:  kříž  Serveně  smaltovaný  s 
cisdFským  orlem,  v  jehož  náprsním  it&ě  jest  obras 
sv.  Alexandra  Něvského.  Nápis:  za  tndiy  vlatitů- 
necké;  stažka  červená. 

&ád  8 v.  Anny,  p&vodnS řád hoUtýno-gottorp- 
ský,  má  4  tfidy,  nepočítaje  páté  pro  vojínj  vyni- 
klé udatností.  Odziuiki  kříž  červeně  smaltovaný, 
jehož  čiyry  ramena  spojena  jsou  spola  ozdobami; 
ztnžka  Červená  se  zlatým  lemem. 

Žád  sv.  Jiří,  pouze  vojenský,  založený  1769 
od  Katdriny  U.,  má,  4  tfídy.  Odznak:  křfŽ  hile 
smaltovaný  s  černým  okrajem,  na  něm  sv.  Jiří  na 
koni  draka  probodajícL  Heslo ;  xa  fluábu  a  cftro- 
hrošt:  stužka  Černá  a  oranžová. 

Řád  sv.  Vladimíra,  založený  1782  KatdFi- 
nou  II.,  má  4  tírídy.  KHž  tmavoČervené  smalto- 
vaný, s  trojím  okrajem  zlatým  a  černým,  upro* 
střed  s  medailonem,  na  nČmž,  erboví^  pláSt  euař- 
ský,  na  rubu  den  založeni.  Považuje  se  za  řád 
vysíího  stupné. 

&ádav.  Stanislava,  p&vodné  polský,  zalo- 
žen 1766  od  krále  Stanislava  Poniatovskáio,  má 
4  ťtiáj.  Odznak:  křiž  s  rameny  na  konci  rozští- 
penými, Červenž  smaltovaný,  nprostí^  s  ódem  d- 
sařsl^m.    Stuž^  červená  s  dvojím  lemem  bílým. 

Žád  bílého  orla,  pAvodně  polský,  založený 
1705  králem  Augustem  IL  Odznak;  kříž,  na  ném 
bílý  orel  polský,  spočíví^  na  císaÍFském  orla  ro^ 


867 

ském,  pod  konmon  eísařskon.  Nápis:  Pro  fide^  re- 
gě  tt  lege. 

Zády  tyto  udSluji  ilechtiet7Í  onobni  a  ye  yji- 
Sich  tHdách  i  dSdičné. 

Mimo  to  jest  množství  jiných  vysnamenánf, 
sislninýeh  křížft  a  pamětnfeh  penísft,  které  se  sa- 
časté  nosí  na  stužce  některého  ř^dn. 


I     !       -  «»  p 


r 


K 


f  ...  ' 


_  v 


v      ■' 


J  ě 


i  .        . 


1 


1 


■  A 


>         I        i 


I 


.   í 


73* 


1 


Obsah. 


StraoA 

A.  Poměry  pKrodni 1 

L  Poloha 1 

1.  Poloha  semSpuná,  ndálenosti  a  t.  d. 
8tr.  1.  —  2.  Roiloha  str.  3. 

11.  P&da 4 

A.  Půdopis  eyropské  Rusi      •    .    .    •        4 

I.  (teologické  pomSry •        6 

Prahomf  půda  str.  6.  —  Proator  útyara 
silurského  7.  —  Ůtrar  doTonský  8.  — 
Ůtyar  kamenonhelný  9.  —  Útvar  dya- 
dický čili  permský  10.  —  Útvar  jurský 
12.  —  Útvar  křídový  18.  —  Útvary  tfe- 
tihomi  a  naplavenioj  16. 

n.  Horopisné  poměi^ IS 

Čndská  jesenii  nánomi  rovina  str.  19.  — 
Tondrovité  roviny  a  nižiny  mské  21.  -» 
Lesni  náh.  roviny  anižiáy  severo-mské 
22.  —  Tlmanský  hřhet  26.  —  Vrcho- 
vina Valdajská  26.  —  ZemiStS  náhor. 
rovin  Baltických  27.  —  Náhor.  roviny 
Litevské,  BSloniské  a  Polské  29.  — 
Stíředomské  náhor.  roviny  a  pahorkoviny 
31.  —  Horský  břeh  Volgy  34.  —  Lu- 
hový břeh  Volgy  36.  —  Náhor.  roviny 
Závolžské  a  ObSdij  syrt  37.  —  Horná- 
tina  Polská  88.  —  Náhor.  roviny  Vo- 
lyňské  a  Podolské  39.  —  Náhor.  rov. 
Ukrajinská  40.  —  VySií  stepi  jihoroské 
41.  *.  NÍŽ8Í  stepi  evropské  Bus!  44.  — 
Pohoří  Krymské  46, 


869 


Strana 

B.  Pftdoj^ii  ICavkazska 47 

I.  Vlastni  hornatina  ICavka^ská      ....      47 

Ústřední  č.  vysoký  KavkaK  49,  —  Jurská 
Mst  Kaykami    61.  —  Křídová  i  třetí- 
horní  část  jeho  52«  ; 
n.  Vysočina  Arménská       .    .     .    ^    .    .    •      53 
m.  Ostatní  prostor    ..........      56 

C.  Hornatina  Uralská ,    .      57 

Ural  Bamojedský  str.   61.  -^  Ural  Ost- 

jacký  61.  —  Ural  Vogulský  64.  — 
U.  Rnský  66.  --  U.  Baíkirský  68.  - 
Trojický  Ural  76.  —  Západokirgizský 
syrt  76.  —  Hory  Pai-choi  77,  -r  VajgaŽ 
a  N.  ZemS  78. 

D.  Asijské  Rusko *    .    .      79 

I.  Planina  UsťUrt    .........      79 

n.  Nížiny  as^ského  Buska 80 

Stepi  Eirgizské  str.  80.  -^  Nížina  mesi 
A)tajem  a  IJralem  84.  —  Blatné  a  le- 
sní 9ižlny  Sibiřské  87.  ^  Okres  tunder 
Sibiřských  87.  —  Nižina  Jenisejská  88. 

,  jn    Vysočiny  Sibiřské 89, 

Tbian-San  str.  89.  —  Zailjský  Ala  t«n . 
90.  —  Přediljský  Ala-tau  91.  —  Altaj- 
ská  hornatina  93.  —  ZemiStS  Sojan- 
ských  hor  99.  —  Vysofiny  mezi  Jeni- 
sejem  a  Lenou  1Ó3.  —  Ostatní  Sitíř 
104.  ^AmmrskQ  109.  —  Kamčatkalll. 

IIL  VodopU    .    w,    ..    .    ...    .    .    .    .    .113 

A.  Moře 114 

I.  Hoře  baltické  str.  114.  —  H.  M.  černé 
116.  -^  in.  Ledovíte  mdře  116.  —  IV. 
Tichý  okeán  117.   . 

B.  Jei:eir,a 118 

I.  MořeKaspijské  str.  118.  —  H.  J.  Aralské 
120.  ^  ni.  Slaná  jezera  120.  —  IV. 
Sladkovodní  jezera  122. 

a  Řeky .126 

L  Oblast  moře  černého 128 

Prnt  str,  1>8.   —  Dftěstr  129.  —    Pn^ 


870 


Straas 
119.  —  Diif^    lf9.  —  Don  189.  — 
Knbaň,  Bioul,  higar  a  j.  ISi. 

IL  Oblasf  moře  baltiekéko ISS 

VitU  8tr.  13S.  —  Kěmán  fS8.  —  IMfta 
183.  —  Karóva  134,  —  Heta  134.  — 
Jiné  135. 

m.  OMasť  moře  Lodorého 185 

Tana,  Tnloma  str.  135.  —  Nira,  Korda 
a  j.  138.— 011^188. —Dřina  188.  — 
Heseň  138.  —  Pečora  137.  —  Ob  137. 

—  Jemtcg  138.  —  Pjatina  139.  <^  Lena 
139.  -  Ostatní  141. 

IV.  Oblaaf  Tidiomořská  (ř.  Anrar)  ....    141 

V.  Oblacf  jezerná 141 

ObL  jes.BalcbaÍ8kého  str.  142.  —  Obt.  j. 

Isy  142.  •—  ObL  j.  Sanmal.  a  f  atskébo 
142.  —  Obi.  j.  Aralskébo  148. 

VL  Oblasf  moře  KaroiJskAo 143 

Knra  str.  144.  —  Térek  144.  —  Knma  144 
Yolgra  145.  —  Ural  148.  —  Emba  a  j. 
str.  149. 

D.  Minerální  zřidla .149 

V  erropské  Ruri  stí.  149.  —  V  Kavkai- 
skn  150.  —  V  Sibffi  152. 

IV,  Podnébi 152 

A.  Teplota 153 

I.  Ubýfání  a  pftbýráíií  jcjf  itr.  158.  — 
n.  Isotherm j  154.  -^  IH.  Prihn.  tei^ota 
roSnicb  poČasi  180.  —  Isotbery  182.'  — 
Isocbimenj  188.  •*-  Některé  osobitosti  ' 
170.  —  Rozděleni  teploty >e  staěra  stfs- 
lém  171.  —  Vesna  a  jeseň  173.  —  ÍV. 
Teplota  jednotlivýcb  měsícft  1T4.  .^  V. 
Chod  teploty  176.  —  VI:  Krsjnosti'178. 

—  vn.  Mrazy  ní.  —  VHl.  P8da  vlíí-- 
liě  zamrzlá  179.  ^~  IX.  Zamrzáni  a  rok- 
nurzáni  řek  180.     *  ' 

B;  Větry 189 

I.  Oblasti  str.  182.  --  ti.  Z¥láltn<>iiti  1851     ■ 
in.  Vliv  TětrAt  na  ieplotn  Tzdnéhv  1^, 


f  • 


871 


Strana 

IV.  Y1ÍT  vMrftr  na  vlhkost  TSdnohii  187. 

V.  Sfla  větrů?  188.  ^  VI.  Vliv  vétrftv 
na  podnebí  Rasi  vůbec  190, 

CL  Vláha ,    .    .     191 

L  Množství  vodnídi  par  str.  191.  —  n. 
Bosá  192.  —  m.  Mlhy  192,  *-  IV.  Deif 
a  sníh  194.  —  Ernpobití  199. 

D.  Bonřky *.....     201 

V.  Kvitma 203 

A.  ŘÍSe  arkticko-alpské  flory  .    .     .    206 
'  I.  Oblast  arktickýeh  pastvin  ......    206 

n.  Oblast  nízké  břízy    .....;..    208 

B.  Říše  evropsko-sibířská      ....    210 
I.  Oblast  evropsko- mská 211 

Okres  bnkn  str.  212.  —  Okres  habni218. 

—  Okres  dubu  214.  —  Okres  bílé  bří- 
zy 216. 

.  n.  Oblast  sibiřská 217 

Snymání  s  evrop.-mskon  str.  218.  —  Ural 
224.   --.  AlUi  226.   -^  Flora  Daonibá 
227.  —  Kamčatka  228. 
C.&íie  rostlinstva  stopního       .    .     .    229 
L  Oblast  vyiiích  stepí  S.  éemozemní       .    .    229 
Vlastní  vyiSi  stepi  282.  —  Stepi  Nogaj«ké 
(pampy)  238.  ^  Oftatni  půda  čemo- 
semni  237.     . 

U.  Btlefň  JiižSi 239 

m.  Flora  Eavkazská .    241 

...  Vlastni  Kavkaz  str.  242.  -^  Vysočina  Ar- 
ménská 246.  i  ^ 
IV.  Flora  Talyiská   ...    "t    .....    248 

D.  Éífte.  středomořaká  .    ......    260 

Krym  (jižní  břeh)  str.  260.  •—  Imerette  a 
Mingrelie  261. 
£.  Éíle  kytajsko-japonská  (Amnrsko)    258 
VL  Zvffwa      ............    266 

L  Žíle  zvířeny  arktické      :    ....    266 

Ssavei  str.  257.  ^  Ptáci260.  — l^zi  261. 

—  Byby  261.  —  Hmyz  268. 

U,  ňíi«  vviřeáy  evropskoHiibířské     .    264 


872 


StnuiA 
gwfei  štt.  M4.  —  PtMkT»  Mé.  —  Plaš 
a  obojiÍTdiikí  SM.  —   I^Tbj   M8.  — 
Ortateí  2«9. 
m.  Ěiie  iTiřeaj  kaapijtko-aralské    269 
Smtó  str.  170.  —  Pt&eft  272.  ~  Ob^- 
y^bda   a   plas   273.    ~  Bjbj  S7t.  — 
Členorei  274. 
ÍV.  £iie  sTÍřen j  středoBořaké    .    .    27S 
Smtú  str.  27«.  —  PtaetTo  277.  —  Flaa, 
obojiiveliiiá  a  rýbj  278.  —  Jiní   278. 
y.  Ěíie  zriieny  Tnitroasijaké     .    .    .    279 
SsaTci  str.  279.  —  Ptactro  280.  —  Odtát- 
ni  281. 
TI.  Éfie  japonsko-kytajská  (Amimko)    2B1 
Ssarci  str.  282.  —  Ptactvo  282.  —  Ostat- 
ní 284. 

B.  Statistika 286 

/.  Rozloha  i  oMlenost 287 

Dle    gabemii   str^  287.  —  Počet  a  prAm. 
▼elikoet  gubernii  294  a  ájesdAv  296.  — 
Osídlená  místa  298. 
IL  Obyvatelstvo 302 

A.  Lidnatost 302 

Vabledem   k   adraimstratÍTBfBi   dílům  str. 

302.   -*    Ysliledem  ke  gnbemiím  802  a 

k  újesdfim  304.  —  Poměr  městského  o- 

.  byr.   k   djesdnéma   306.  —  Hromadění 

obyvatelstva  307. 

B.  Národnost .    313 

Čísla  i  poměry  str.  313.  —   Pole  národno- 
sti Bnaké  320.  —  Pole  ostat.  Sloranft 
322.  1-  Pole  LitvanŮT  323.  —  Cadi  324. 
—  Samojedi  326.  —  TataH  826.  —  Kme- 
nové Kavkasití  830.  —  Mongoli  333.  — 
Mandšuři  333.  —  Arméni  834.  ^  Tad- 
Zikové,    Kurdi   a    Cikáni   334.   —  Bo- 
.  maniti  národové  836.  —  Germanití  336. 
^  Židé  338.  ^  Čeleď  Amedcká  839. 
O.  Náboženství  .    .........    339 

Číselní  přehled  8tr«   380.  —  Poměry  341, 


873 


Strana 
l^odnost  náboSettStví  »  národnosti  S42. 
—  Bocděl6ni  náboženství  dl6  prostora 
str.  843. 
D*  Poměry  pohlavní     .......    846 

Prostá  čisla  str.  847*  ^-  PomSraá  čísla 
vzhledem  kegnbemiím  847.  —  Pohlaví 
vshledem  k  stavům  852.  —  Pohlaví  vshle- 
dem  k  náboženství  852. 

E.  Stavy 862 

Prostá  i  poměrná  Čísla  str.  358. 

I.  Šlechta ^ 355 

Šlechta  ve  vlastní  imperii  str.  865.  -^  Šlech- 
ta v  král.   polském  8&B.  ^  Ve  Finlan- 

dii  a  v  Kavkasskn  859.  —  V  ^ibíH  860. 

II.  Duehovenstvo 860 

Duchovenstvo  pravoslavné  str.  861.  -^  Duch. 

arménská  (pravosl.)  362.  —  Dnch.  řím- 
sko-katolické   362.   —   Duch.  evangdi- 
cké  868.  —  Duch.  židovské  868.  ^  Mo- 
hamedánské  363.  —  Pohanské  864. 
.  m.  SUv  městský 864 

Městské  obyvatelstvo  vlastní  imperie  str. 
864.  —  Mésta  p<^ká871.  —  Města  fin- 
landská  372.     . 
IV.  Stav  eedlský 873 

Sedláci  před  r.  1861  ve  vlast.  imp.  str.878. 
—  y  král.  polském  892.  -^  Ve  i^iulan- 
dii  384.  —  Uvolnění  sedlákův  885.  — 
Číselné  poměry  sedlákův  na  rok  1863 
str.  398. 

F.  Zdvižení  obyvatelstva 899 

I.  Přechodnost 899 

n.  Stěhování     .....;...    4    .    400 
in.  Sňatky 408 

y  imperii  vůbec  str.  404.  —  Ye  městech 
404.  —  Na  venkově  404.  —  Po  gab^- 
niích  vůbec  405.  ^-  Po  stavích  a  vě- 
rách 406. 

ly.  Porody ' 406 

'    Kozdělení  jich  po  gubermích  str*  407.  -^ 


874 


Strasa 
Dle  pohlaW  409.  ^  Dl«  ttist  a  tf^AcUkT 
40*.  ^  PoSet  iMiMuiietokých  d«tC  410. 

V.  Ůmrtl 412 

Rozděleni  jich  po  ^^erniksh  str.  412.  — 

Po  mlstaoh  a  újezdedi  41S.  —  Dle  po- 
hlaví 414.  --  Dle  vftkii  416< 

VI.  PHbBiraý  Těk 482 

yiastni  střední  věk  etr.  422.  —  Životnost 

422.  —  Vývody  jiné  423. 

Vn.  VzrAst  objvat^latva    « 424 

Vzhledem   k    částem  řiSe  425*  —  Ve  mě- 
stooh  a  v  kraji  424.  —  Jiné  vývodj  427. 
III.  Narudni  hoěpodáHtfA .428 

A.  Přehled  poviecbný       ......     428 

>       KráL  Polské  a  zapadni  g^abeniie  str.  428. 

^  BaUiá^  gtifa«mie  420.  —  Finlandie 
481.  •^  BeverHi  Bas  422.  ^  Střední 
Hus  484.  —  Jiini  Ros  488.  -^  Výého- 
áxá  Ras  489.  -^  Zikavkazi  440.  -^ 
Sibiř  441. 

B.  Vlastnictvi  pftdy      .......     445 

I.  Před  r.  1861 446 

P&da  koranni  Šili  stitni  s^.  44(.  —  PAda 
sonkromni  468. 
n.  Po  roka  1861 456 

C.  Rybolov 465 

L  Rybobv  v  moři  Kaspijském  .....    466 

Vlastniotvl   vod   str.   466.  ^^  Drahy  ryb. 

468.  —  Óisla  lovu  458.  ^  Spůsob  lovn 
460. 

n.  Rybolov  v  moři  bHém       461 

Ryby  str. .  462.    -r    Čisla  úlovu    468.  -* 
.Orfiranisace  lova  468. 
^  Jll. .  Rybolov,  v  moři  baltickém   .    .    ...     .    458 

Moře  samo  str.  .469.   ^^  JeMeartL  a  Hky. 

469.  —  Organisace  lom  470. 

IV.  Rybolov  v  Sibifi     .    •< 470 

Ob  str.  471.  —    Jenisej  474.  ^--tJeMro 
Biykalské  476.   —  Ostotni řeky  477. 
V*  Vleobeené  pomfiij.  ;•,•••«•    479 


í 


875 


Strana 

I>.  ZtStoIot ;    •    .    .    480 

'    Př«dmSt7  lo¥a  a  dfsla  álovn  anteévTlřB 
«tr.  4U.  -^ OMatnf  srSřé  aptaotva  484. 

—  Sp4sob  i  organissee  wrěrolOTli  486. 

—  Diichodj  z  ného  a  poSet  úSastnlků 
-489;  '  'f  -.   •..' 

E.  SkoťoToéftWi 490 

I.  Droby  ikota     .%.;....<.    490 

•  JI.  Po£«t  skoto 492 

KonS  8tr.  497.  ^Havěif  dobytek  504.  -* 
0?óé  51S«  ^  Oitatni  droby  818. 
in.  Ůyahy  TÍMbe«né    .   '.    .    .    .    .    «    .    523 

F.  Ze.médělttvi  .    .    ........    525 

h  Půda  vzhledám  k  jakosti  pnti    .    .    «    .    8127 
n.  BoadOenf  půdy  na  úbody  (knltary)   .    «    529 

Ve  vlastni  imperií  «tr.  (ii29.  —  Ye  FUilan- 
«         .  dU  534.  -^  V   král.   Polském  535.  ^ 
Y  SibíH   635.  -  Poměr  úbod  k  poSta 
obyvatelstva  537.  * 

ni.  Vlastni  cemědělstvi     .    ...     .    .    .    540 

•  •    Spůsoby  semědělstvi  4itr.  540.  •*  Plodiny 

kémddělské  548.    —   Výtěiek    obilniob 
roffclin  545.  <—  Ceny  obilai  549.    ' 
rV.  Zabradnictvi  a  sadařství      .....    555 
i  '•'  Sadařství  str.  555.  — Živnost  sabradnieká 
»68.'  ' 

V.  Vinařství 559 

>*  '^  Ve  vlastní  imperii  str.  560.  -^  V  Zákať     ' 
ktid  582.  >-  6<*v  vinařství  vůbec  568.^ 

VL  ObdiódnávéstUny .    568 

Tabák  str.  668;  'i^   liOn  565.  ^  Konopí 
*      567.  —  Jiné  obcbodni  tostliiiy  670.  -^    . 

BuOk  572. 
Vn.  Lesní  bospodářfM     .    ...    .    .    .    578 

-  Lesní  bobatstvi  řiSe  sts.  573.  -^  Správa 
u<     .ie«ův  575.  —  Užitek  ji  lesův  577 
^  Vm.  VefelidFstvi  a  bedbávníctví       ....    578 

V«eldřstvi  stv.  67^v  —  Hédbávnietfí  579. 
IX.^CMlDq8<  Týn'  vjftěiké  bos|j.  plodin  a 
p^Set  ůiSasMkův   .    ;    .    .    ; '  ...    .    579 


876 


Strana 

6.  HornietTi 680 

I.  Bohatli?!  mtroitoté    ........    580 

Ve  tL  imfwn   str.  680^  ^'  v  Pddca  6^ 

—  na  KaTkaBe682,  -  v  Sibfti  682.  -^ 

U.  zuto 683 

JiloviitS   (rýže)  zlata    y    evrop.  Bosi  str. 

58é.  —  .▼  SibíH  586.  —  Jiloráni  a  hor- 

nieké  dobýváni  xlata  691. 

HI.  Platina 693 

ly.  StíKbro  a  olove    « 694 

V  Uralu  atr.  694,  —  ▼  Karkazsku  694,  — 
y  SibiH  596,  —  v  Altigi  696,  —  t  po- 
HSi  Jenlseje  600,  —  v  oitatni  Sibiři  601. 

V.  Měď    .    .    * 603 

Nálezi8t«  atr.  608,  -~  a  dobýváni  jcji  606. 
-«  Hefyétii  závody  606. 

yi.  Železo 606 

Náleziiti  str.  606.  —  Hat6  itr.  609.  <- 
Výtěžek  613.  —  Nejvěai  závody  615. 

Vn.  Ofltotni  kovy 816 

Vlfl.  Sůl 616 

Sůl  je^eraá  atr.  616  —   Sůl  krainá  619. 

—  Sůl  vařená  (zřidlá)  619.  *-*  Výtě- 
žek 621.  I 

'IX.  Kamenné  uhU     .    .    .    ; 621 

V  evropské  Basi  str.  622,  —  v  Sibiři. '624. 

—  Výtěžek  626. 

X.  Ostatoi  nerosty 826 

T«ba  8tr.  626.  --  Bnmělka,  sádra  a  úběl 

627.  —  BaSellna627.  ^  Nafta  628/-^ 
Aafatt  628.  --  Drahé  kameny  629. 

XI.  PovXeelmy  poměry  homictvi     ....    680 
Organisace  v   evropské  Basi  atr.  631t  -^ 

v  SibiH  632.  —  Snahy  vlády  638. 

H.  Průmysl      .  " 634 

Úvod  ...............    684 

I.  Domáci  průmysl    ..........    638 

Bossiíření  atr.  638^  -^  a  předmě^  jeho  v 
evropdk^  Bnsi  640.  •—  Domáci  průmysl 
v  Sibiři  652.  --  Cennoet  výrobků?  t^ 
počet  ú^stnikův  656, 


877 


Strana 
n.  Frflmjfl  řemeslný    ...••••.    666 

Ymik  a  zřízeni  býv.  ceclifty  na  Basi  sir. 
656,  —ar  Zákavkazi  660.  *-  Artéle  ni- 
iké  660. 
m.  Průmjsl  fabrHbý 668 

Prftmyily  akdzem  obložené  itr.  665  (vino- 
palnj  666,  —  pivovary  670,  —  n^edo- 
varny  672,  —  cnkrovařstvi  673,  —  fá^ 
brikace  tabáku  679.  — ).  PrůniTsl  vln$ný 
683.  ^  Výroba  bedbávnýob  látek  69S. 
^  Výroba  InSnýoh  látek  694. «-  Výroba 
konopnýeb  tovarů  696.  —  Výroba  ba- 
vlnSnýeh  látek  698.  —  Výr.  papim 
706.  —  Obdělávání  dřívf  707.  —  Vý- 
roba koženýdi  tovarů  710.  —  Vaření 
ládla  a  loje  (pak  mjáléÍBtTÍ  a  0ví8- 
kařství)  str.  7J3.  —  Vosktírtví  716  — 
Sklářství  a  porcelánství  717.  —  Jiné 
závody,  obdélávigící  kopaniny  719.  -<- 
Výroba  kovovébo  zboží  7^.  —  Chemi- 
cký průmysl  723.  —  Olejnictví  726.  — 
Prftmysl  potravních  věci  726.  —  Fa- 
briky na  povozy  727.  —  Jiné  728»  — i- 
Číselný  přehled  vSeho  fabričného  prů- 
myslu 729. 

IV.  Vývody  vSeofoeené  o   průmyslu  mském    738 
Ve  vlastni  Rusi  evropské  str.    738,  —  v 

Sibiři  734.  -^  Snahy  vlády  (vůbee,  nový 
řád  živnostenský.  Školství)  786. 

V.  Průmysl  v  král.  Polském 788 

Průmysl  řemeslný  str.    788,  —  fabri&iý 

788. 

J.  Obchod.  .    .    .    . 744 

I.  Obchod  vnitřní       ^    .    .    744 

Zdvižení  obchodu  po  řekách  evrop.  Rusi 
str.  746.  —  Výrobní  trhy  764é  —  Obchod 
■lezi  Rusí  a  Sibiří,  a  v  léto  samé  766. 

n.  Obchod  vnéjií 774 

Obchod  ttvropslrý  str.7T6.  Obehod  as^ský 
787. 


878 


StrtBfl 
m^  ZdyišenimořepUvbyj&peTOBŮ  pct  voohé 

lu-ftsid .    793 

IV.  Jiné  poméry  óbdioifaii     ....     .    .     795 

Vývos  a  do  vos  zlata  a  stHbra  str.  795.  *— 
Oislo   účastníkův   pH   cřMlodě  79d.'  u.  < :  I 
FKtlahovad   Mwwmtí    707.    ->    %amhf 
rUáy  798. 
K.  Prostředky  komniiikaěnf    a    vt«T 

kapitálům .798 

L  PftMtřeéky  kounnikaSní     ......    798 

ňeky  a  průplaty  str.  798.  -^  IWi^a  799. 
--  ŽelesBioe  800.  —  Tdégrařf  80t. 
U.  Stav  kapitilfiv     .....    ^    ...     893 

Veřejné  kapitály  atr.804^''-*  Ůvérni  úeia- 
▼y  805.  —  nehladakcijiifc^apole&Boetf 
805. 
IV.  ^tztoA  Uábá     «    .    .    .    .     .....    808 

A.  Panovník  ..;...    ^    ../   .    808 

B.  Velké  fboťyatátní       ...*..    809 

Řttaká  rada  itr.  809.  —  Ěidideenát  810, 
~  Svftti  Héidi  eynoda  8il. 

C.  Maeyyko&ávaeí    ........    811 

Ministerstva,  str.  811. 

D.  Spf  iva  pro vtnciáliii    .    ••   .    .    ^    .    814 

Gen.  g^bernatorstva   str.  814.   -^  fi^rára 
provincif-^ve  viastní  úsperií  814,   *•  v 
Polska  815,  —  te  Fiidaadfi  816. 
£.  Orgány  Samosprávy     ......    816 

Zemské  sněmy  str»  816.  ^  BboryťíJMdiié 
a  gabemské  8H.  -^  ZHiÉeni  obeeni  817. 

F.  Sondnictvi     .    .    ....    .     .    •    .    818 

Nové  zKzeni   sondni  str.    819.   —  Trestní 
řísení  820.  ~  Tresty  821.  --  Pomftry   ^ 
mravnosti  821. 

G.  Církev 823 

Církev  pravoilávaá'  str.    828.  ^   Cí^ev 
sjednocená  ;  884.    -^  Církev   artnenriíá 
824.  —  Církev  Hmsko-katolieká  815.  *^ 
C.  erabeelidié  825.  ^  Jiné  838. 
H.  VynSoTáni  A  Oiyét«   ,.,•«.«    8)6 


879 


^  Strana 

I.  ikolj    Tééonwtva     miaisttrstva'  národní 
osvěty 827 

ikolj    vyfiši  Btr.    827.    —   Školy  střední 
829.  —  Školy  ntžSí  831. 

II.  Školy  jiných  vždomostev  .  .  ...  832 
niJl^ehledy  a  výyody  o  vel^erém  ikolstvi  834 
I  yj  Učené  spolky  a  sbírky     ......     838 

%olky  a  sbírky  vědomstva  minist     nár. 
•ííí  osvěty  str.    888,  —  věd.  nlinist.  korun- 
^  t  nich  statků  839,  —  Těd    minifit.  vnitř. 
*  ^  sáležitostí  889. 

J.  Vojsko 840 

a)  branná  moc     ..........    840 

■^'  #ojsko  pravidelné  str.  840,  —  Vojsko  ne 
'^  pravidelné  846. 

h)  Odvod  k  vojsku 850 

e)  pevnosti 860 

é)  Správa  vojenská   . •    *     ^^^ 

o)  Soudy  a  tresty  vojenské    ......    862 

K.  Moc  námořní 852 

Boská  flota  str.  853.  —  Osobní  stav  ná* 
mořnictva  855. 

L.  Fin  a  no  6     .    .         857 

Bospočet   státní   na  rok  1866  a  1866  str. 

859.  —   Rozpočet  stát.  na  rok    1866  v 

•>  pjdrobnosteoh  868,  --  a  na  r.  1867  864. 

.^a^  Tféhleá  bndž«tnBa  r.  1832—1861  a 

sftoáj  864. 

M.  Záaky  a  řády 865 

Jinaký  865.  ->  Ěády  865. 


m 

-Oí.  '    <J
Internet Archive Audio

Featured

Top

Images

Featured

Top

Software

Featured

Top

Books

Featured

Top

Video

Featured

Top

Mobile Apps

Browser Extensions

Archive-It Subscription

Save Page Now

Full text of "Zeměpis a statistika Ruské říše"

See other formats
