de soy pí (9 n m jh = náb“ — dk) p ee bebe: a -= ad . Ji re- * 2 sní B je ed bo o dn 01 5 0 = oatieje 3 ea Ečayér 4 v TVÉ 4, ře . 0 ". ré m 00 ed a P : s a | hy A hd hulí á d w - s wo. = p u. We U = 00 om ——— T M „bed v ko s o todo 6 o ho r. Fa 0" 8 mě Vy V m 50 M ě o6 py , S n dý R V P ono n Mo So A u 0 o MB 0 ký u 8 ně? hry s o U... 0 P ne n- -2 © 50 € 00 0 -> 8 K Aa i 0 0 5 Ry py B 0 te © 076 s i 08 Bdí eu JS dí K0 M E oděn we + kok madkaáodkaíh 59 08 0 dě o VR 0 AD r A9 o o 0 k ko glé P rv 00 6 l lb nak K5 oa 0 r A 6 Re a O o OA dán vom E m db P 0 n 06 E dá a hd ——. > A002 tr a : vý oře te - 2 + je jm be a 4 da by © Zlý 707 990 OA je : 4 a Ad — A; hana + m 84 M 0 be ky O vy ron 8 on 10 : „pa más © 4 em Lord - E latrě 2 Ra pů Very 0 | n Rd yd nat Denny 6 VE Sep komu č Prod dý P č 75 08 E M 94 r o uk yd jn on - , n . -m +ě rr bu i . ose - . > . + = od o m- - w-* z; - p s 25 m 0 o . “ : s : č i a- o 6 : a A = M o M + . - " pp kr o 0 9 P tj " . né py p . p . né "0 ef 06, dod ry 9 = Č Wes: —— ry 600 1 i r oře P ry nr n 0m „pš v 695 A ba křeve © (sr ran p p“ n m.. * pry W 4 = - sm dž bee vý > č 2 m oře > = „> po s 0... dm dě : : řed . n . - “ če - P s : > ré“ ja fa me . tec - - ě * "= - P - A “ skané p: — o ké 4 jarormnu, pr |.. : m S aj see € ; ae -= * + = ae 20 : “B © < m = zů Nap v“ . os © ->= . = . - -— — - a - + A . .- . - = re - r . . : s , . a u P" - ře | sa . Wo “ 206 ve . i tee - : . = de m -a . ja = r p o . ný + : r Zědea o"6r. Po háma porád: Se ž al a n oa earě = a © . - ...", „ - „ nař 46: * o 2. - E ; = = kg . a : s : „ m kodlt . 5. - - Se wm“ : : vied apli ll dol rka ba ně me ne v “ > - : = .-- - P 2 os - Pa » mjemýc: 0 . i > =.. ň “ ja - — = r « P. =P . - 09s = m - . 8 = ge A m 3 - ná - O s - . . : č A obě = . M . ' = W . . ů = . me m : M x a- : . r i s „a + m . . - . “ + : : w : s — = : = = hd = - bj a . » + . - : - - . . - = ní . . - . « — : ee. „ " - - — . : ň Po -K = 2. i a sky - - -a ře jek 0 , : je + - - 9 Čáp 3 . hi : b. . - : PA p! € u * kal . E . . ; =- * : . = 4 P Ba a . u a . = Ů ť > P . = = ++ u : s * = - - - i + = * " . = Á = . 10“ « - Ď = č . a - >. : - . = x m + + g . pas : Pak Ů * A : : 4. . : : “ . : + + M há . : : . Ů - : 4 . = % - a v , : M s Ů v + - . P : : o = s m v * és 0 erí + Pad + Ů © s.. s a á 9... Vee“ bi L id 0 0 — i. .. Sr 5 be la M) ů * . . + + 9 + “. + ., T . n o « “ - a ěěhiskeně SE n ye A8 . pob 0 lv ře 157000 tw ". “ onaě 0 0 TT A7 o i O . -M . | 77b YVES VCA WL Do Dea === 4 je “ k = k « s k 2 p « « | . ki a « K “ « je < ! “ « a js s 2 « '*— Kýros ího séč an 23 LIBRARY ORŽDĚŮ 2 y pindnkk: RX W Gibson l “ Pp 27 AB tap nr VS n ov uš 38 boy“ „c - o ' "4 2 ale - = 4 ZA O my 86 j j ni bi ENCYKLOPEDIE | NAUK. V , U l 5 i NÁKLADEM ČESKÉHO MUSEUM Di VI. PES JEU ; DAN. SLOBODY ROSTLINICTVL © kvě soše Se bm a | brk, ť . : „* 1 : 9 bo ah RS 3 Úa s yd ohon v Šky kk: re P ba E80) EdBt 1 : s £ j k o O dk ká 6 E m3 PROV an p PRAŽEC V KOMMISSI U ŘIVNÁČE. ENCYKLOPEDIE NA U K. — NÁKLADEM ČESKÉHO MUSEUM. Dil VIII. D. SLOBODY ROSTLINNICTVÍ. V PRAZE. V KOMMISSÍ U FR. ŘIVNÁČE. 1852. ROSTLINNICTVÍ, "e A =- + 1 ? K č. o á L se % -A ťa ACA P ; “ f je A guide for an easy naming of plants native in Bohenia, Moravia and other countries of the Austrien Empire. ROSTLINNICTVÍ, ČILI Návod Č SNADNÉMU URČENÍ A POJMENOVÁNÍ ROSTLIN / ČECHÁCH, MORAVĚ A JINÝCH ZEMÍCH RAKOUSKÉHO MOCNÁŘSTVÍ DOMÁCÍCH. SEPSAL LE da m : ASK AMI A DÁNIEL SLOBODA, AAROER ——— M Spisů musejních číslo XLII, B P £ ff Z) M a k „2 „ V AD E pět A jz ML 6: : k 0 MA th ye R a as z v S l . L ' n“ Zv V PRAZE. V KOMMISSÍ U FR. ŘIVNÁČE. 1852. a) P VLN hodlá PARNÍ Pa V Obsah. Stránka mě K M GUstrojnost rostlin a ed 86 le da se 2. Třídění rostlin . . i o 9,4 | 3. Přehled čeledí rostlin dle přirozené soustavy „ XXX 4. O užívání následujících tabulí „. . XXXVIII n aavoslovní: reaistrík, „2 (ele 3 -000 nd Maa.. Určení rodů; rostliny < s jsa eee 1 II. Tabule. Určení druhů rostlinných ©. ....... ... 84 Předmluva. Před několika roky nahodou přišla mi do | rukou knížka německá : „„Anleitune, die im mittle— ren und nordlichen Deutschland wildwachsenden > Pílanzen auf eine leichte und sichere Weise ; durch eigene Untersuchung zu bestimmen. Von P. F. Cůrie. Kiitlitz in der Oberlausitz, 1840““ 3 i vida její praktickou užitečnosť chtěl jsem ji nej- S prvé jen prostě do češtiny převésti, ježto něco K podobného u nás ještě jsme neměli. Rostli— „ nář Páně Preslův nebyl všem přístupný, a mi- mo to pojednávaje o rostlinách přede vším 2 ohledu na jejich rolnický, hospodářský, ob- S chodnický užitek, musel mnohé ač pospolité, S však méně v tomto ohledu důležité rostliny opominuti. To samo platí o nejnovějším jeho dů- S : kladném díle „„Všeobecný Rostlinopis (1846).“ 2 mnohý milovník i pozorovatel přírody vida na suchých. cestách, výletech, procházkách, „ zábavách nějakou neobyčejnou, zvláštní neb * jakoukoli rostlinu, snadno se táže: jakž asitato květina, tento strom se jmenuje, a nemá nikoho, 3 kdoby ho poučil. Potřebnosť tedy spisu, jenžby i nedostatku tomuto vyhověti mohl, jest patrná. : Spis přítomný není vlastně žádnou soustavou, neváže se na žádnou soustavu, ale seékenjsa VIII dle tak nazvaného návodu rozborného bude kaž- dému začátečníku, jak doufám, prospěšný a vhodný. Jeho hlavní účeljest, v dichotomickém rozbirání podobných sobě rostlin známky jejich přísně proti sobě stavěti, tak aby i méně zběhlý pro tu neb onu se rozhodnouti musel. Svrchu při- pomenutá knížka rozbírá rostliny prostředního a severního Německa, a zahrnuje v 589 rodech ne zúplna 2000 druhů. Já chtěje okres jeji rozšířiti a obzvláště našim krajům a potřebám přiměřeně srovnati, přijal jsem do přítomného spisu všecky rostliny V rakouském mocnářství rostoucí, použiv také Schultesovy Flory rakouské, čímž se stalo, že dílo na 660 rodův a výše 3000 druhův vzrostlo. Z tajnosnubstva jsou zde jen vyšší řády uvedeny. Ostatně co se českého názvosloví týče, to už pilnou a důkladnou prací — v P. Preslově Rostlináři sebráno a ustáleno jest, Jmena rostlin nová jsem netvořil. | Kterákoliv jmena se s Preslovými nesrovnávají, jsou z lidu vzala. D. Sloboda. Úvod. I. Ústrojnosť rostlin. Vysvětlení názvů obecných, v tomto spisu se nalezajicích. S. 1. Při rostlinách následující více méně podstatné částky povážiti dlužno: kořen, peň a ratolesti, listy, okvětí a květenství, plemenidla , plod, oděv neb povrchnosť rostlin. 1. Kořen. S. 2. Kořen jmenuje se ta částka rostliny vůbec, která do země vniká, dílem za podporu rostlině sloužíc, dílem potravu do sebe ssajíc. Jest pak hliznatý (bambulinatý) jako při zemčatech ; cibulatý, složený z mnoha šupin, z nichž jedna v druhé leží; vřetenovitý jako při mrkvi; řípovilý ; vlásenitý, když se ve mnohé větevky, olásemíčka roztra- cuje; peňovitý, jako u křenu, at. d, Co do trvání jest ko— řen letní (jarní), který přes léto trvá; ozímý (roční), zimu a léto trvající; obroční, každoročně se obnovující; dvou-tří- roční; mnoholetý (vytrvalý), V tomto pádu začasté jest plazivý, když výhonky žene, z jejíchž kolének sem a tam mrcásky vynikají; vlastně kořenivý, když z článkův kořeny vypouští. | 2. Peň. S. 3.. Peň jest pokračování kořene, a jest tím nad zemí, co kořen pod zemí, rozkládající se v ratolesti, větve, konáry. Kmen slove peň dřevnatý jako při stromech; lodyha (prut) obyčejně tenčší peň, vlastně ale roční peň bylin; X stvol, peň květný přímo z kořene rostoucí, buď nahý buď. šupinami oděný, však listů nenesoucí; sťéblo jest peň oblý, dutý, kloubnatý, jako při travách ; čresť peň hustý, zřídka práz- dný, bezkolenný, k. p. u Sítin, šáchorův. Na pni se šetří, zdaliž jest přímý neb obloučnalý ; prut jmenuje se vztýčený, když vstupuje přímo vzhůru, byť i křivolaký byl ; ostávavý neb ostoupavý, když z počátku po zemi neb nadní se táhne, pak ale vzhůru se zdvihá; položený, když celkem na zemi leží. Někdy stojí květ na prutu vztýčeném, a kořen- mimo to vyhání plazivé, listnaté, jalové výrostky, jako u některých jestřabníků, aneb bezlisté výhonky, jako při jahodníku. Dále jest peň oblý neb hranatý neb smáčknutý. Peň trojbočný má boky ploché a rohy tupé; črojhranný boky ploché a rohy ostré; črojuhelný boky vyžlabené a rohy buď tupé, buď ostré. Taktéž peň neb prut čtyrhranný, čtyrboký, ačkoli se rozdílu tohoto tak přísně nešetří, Ohledem rozvětvenosti jest peň větevnatý:; jednoduchý neb prostý, totiž bez větví; rozsochatý neb vidličnalý, totiž na dvě panohy rozložený; rozsochacený, když se ve dvě větve dělí, z nichžto opět každá vícekáte ve dvé se dělívá. 3. Listy. S. 4. Podstatnou známkou bývá poměr postavení neb vyniknutí listův. — Jsouť buď kořenové neb lodyžní (prutní). Tyto pak hned ostříční, protisobní, když dva listy na pro- tivných stranách zrovna proti sobě stojí; hned přeslenaté, když více listův proti sobě hvězdmo neb na způsob paprsku vůkol prutu jest postaveno ; hned střídavé, když jednotlivé hned na této, hned na protivné straně prutu vybíhají; hned rozstroušené, rozstracené, když bez jistého pořádku na všech stranách rozpoloženy jsou. Dále jsou listy dvojčatné, když dva z téhož bodu podle sebe vyrostají; svazečné, vynikají-li množně v způsobu štětky, metlice neb chomáče, jako při chřesti; růžičkovité, když hvězdmo v mnohých řadách nad zemí k sobě se shrnují a v růžsčku se skládají, jako při netřesku a td. S. 5. Vzhledem připevnění k prutu neb oddenku jsou listy buď řapíkaté buď sedivé, totiž buď v řapík se pro- dlužující, buď bez řapíku. Tyto poslední jsou často odjí- mavé, když prut dolejškem svým obkličují; sbíhavé, když XI z toho místa, z něhož vynikly, dále ještě po prutu při- rostle běží, čímž prut křídlatým se stává, jako při trubilu a jiných bodlácích. Dolejškem-li větší neb menší díl prutu listy na šíř kolem objímají, působí pošvu, jakovýchž spa- třujeme na travách a šáchorovitých. Pošva končí se u vrchu, tam kde v čepel listu přechází, obyčejně prohlednou blánou neb mázdrou, jazýčkem nazvanou, Pošva jest buď celá, nerozčísnutá, jako při šáchorovitých, buď pak na podýl rozčísnutá, jako při travách. Prorostlý list slove tehdy, když prostředem jeho prut jakoby prostrčený se táhne. To se stává, když kraje objímavého listu, čili úška neb la- loky, na protivné straně lodyhy se opět stýkají, aneb když dva vstřícní listy srostly, jako při zimolezu. Státovitý neb terčovitý list jest na řapík ne svým dolením koncem, nýbrž středem rubu připevněn, jako při španielské řeřiše, -$, 6.. Co se rozdělení listu týče, máme lisí ner0z- dělený, je-li po kraji buď mělce vřezaný buď cele nedělený ; v tomto pádu slove celý, celokrajný , v onom zubatý, jsou-li zuby ostré a stejně od sebe odstávavé; pilovaný, když má zuby ostré, přitom však k špici směřující; vroubovaný, když jsou zuby tupé a malé; vyštéěrbený neb vyhlodaný, když má nestejné jakoby vykousané zuby. Vřezaný, se- stříhaný vůbec slove list, jehož nářezy jen třetinu jedné po— lovice dosahují. Laločnatý list se nazývá ten, jehož cípy neb laloky jsou přiokrouhlé a v polovic strany jedné zasahují. Chobotnatý list má pokraji mělké výkroje, jako při du- bovém vidíme. Klaný jest tolik co laločnatý, s tím roz- dílem, že jsou jeho zuby rovné a trojhranné ; dělený, rozpol- těný bývá až k střední žíle téměř zastříhaný. Protisečný list jest hluboko vřezaný, jeho však cípy žádných zvláštních lístků nepůsobí. Jsou-li cípy tyto čili laloky špicemi na dol srpovitě zehnuté, slove list Kracovitý, jako obecné pampališky. Lýrovitý list jest takový, jehož koneční lalok mnohem větší jest nežli ostatní. Dřípnatý list má mnohé, -úzké, nepořádné cípy neb dřípy. Mělce vřezaný list, jehož obvod, na způsob vlny povlovně se zvyšuje a snižuje, žádných však chobotův neb úhlův nepůsobí, slove vy- krajovaný. S. 7. Podobou a obvodem jest list čávkovitý, téměř všudy stejně široký; snečovitý, úzký, poznenáhla ostře kon- XII čitý; sídlovitý, přímý, silně zašpičatěný ; kopovitý list jest v středu nejširší a k oběma koncům se do špice sužuje; vejčitý list největší má šířku u dolejška, kde se zaokrouhlí ; obdýlný neb podlouhlý slove vůbec list, jehož délka něko- likrát více obnáší než šířka ; eliptičný neb ovalní jest list novitý jest na konci široký, k dolejšku súžený; kopišťo- vitý u vrchu přiokrouhlý, a k dolejšku náhle súžený ; srdčitý má buď veskrz podobu srdce, buď jest jen u řapíku ve dva okrouhlé ušty rozdělený, ve špici však ostrou se končí; ledvinitý list jest u řapíku srdčitý, ostatně však okrouhlý ; střelovětý list dolejškem ve dva. s řapíkem rov- noběžné ušty se končí, úšty listu sípovitého od řapíku do uhlu odstávají. S. 8. Co se konce neb špice listu dotýče, rozezná- váme list spěčatý, jehož obvod bez změny směru svého stejně v špici se do uhla končí, od zákončitého, jehož okrouhlý obvod najednou v špici se vytahuje. © Vyříznutý list má na konci ostrý kout, čímž se od vykrouženého rozeznává, jehož výkroj velmi mělký jest. Ostnitý list, jehož střední žíla odstouple v osten vybíhá,což jinak i při tupém neb i vykrouženém listu místa míti může. Hrot jest špice přímá, tuhá a krátká. $. 9. Složený list sestává z několika patrně od sebe rozdělených lístků, jako k. p. při čilimníku, vikvi a t. d. Naproti tomu prostý, jednoduchý slove list, jehož lístky srostlé jsou, aneb který nemá žádných částek. Nejobyčejnější tvary složených listů jsou tyto: trojený jako při jeteli; dvojený, ze dvou lístků na konci řapíku sestávající, jako při konopí, divokém kaštanu ; znožený jest list sochatý hned od řapíka, a podél vnitřních boků listových ještě menší lístky sřáděny jsou, n. p. při čemeřici. Speřený list má po obou stranách řapíka různé lístky, jako při růži, jesenu 3 deojspeřený jest list, jsou-li i lístky opět speřené, čímž po- vstalé lístky lístečky slovou; črojspeřený list má již i lí- stečky speřené, jejichž částečky pérka se nazývají. V této případnosti jest jen dolejšek listu dvoj- neb víckrát spe- řený, k vrchu se složitost tato umenšuje, tak že hořejšek ča= sto jen protisečný bývá. Listy okoličnatých a kapradovitých rostlin poskytují tvary takovéto složitosti. Polospeřený list XII jest na dolejšku prostě speřený, na hořejšku však protiseč- ný. Lístky speřených listů jsou buď vstříčné (protispeřené), buď střídavé (lichospeřené); dvé vstříčných listů slove jařmo, odtud list čtvero-paterojařmý a t. d. S. 10. Listy, které blízko květu se nmalezají, a od jiných buď tvarem, buď velikostí, buď i barvou se dělí, a často jen šupiny jsou , jmenvjí se listeny. U spodu řapíka listního, po obou jeho stranách nalezejí se často sedavé lístky, palisty zvané, nezřídka z části s řa- píkem srostlé. Takových viděti na hrachu, více vrbách, i povstávají často porozšířením objímavé nožky. U rdes- novitých jsou tyto palisty vespolek srostlé v mázdřitou pošvu, již nazýváme botkou. 4. Okvětí. - 6. 41. Nejvíce do očí svými často rozmanitými bar- vami bijící , ač právě ne podstatná částka květu jmenuje se koruna. Jest pak mnoholupenná aneb prostolupenná, když z více osobitných, nespojených, obyčejně barevných lupenů složena jest, jako při růži, hřebíčku; srostlá neb jednolu- penná, když lupeny tyto buď celkem buď jen na dolejšku srostlé jsou, jako při svlaku, zvonci. © Poněvadž pak spo- jenosť těchto lupenů není všudy na první pohled patrna, jako při rozrazilu, vrbině, drchničce: tedy při zpytování dlužno. dobrý na to ohled vzíti, aby se věděti mohlo, do kterého ze dvou těchto pádů rostlina patří, poněvadž to při určování rostlin důležilo jest. Nesáhá-li rozdělenosť lupenů "neb uštů přes polovici koruny, tedy se jmenuje dle počtu oněch dvoj- troj-vícek'aná koruna; pakli ona téměř až na dno dosáná, slove koruna čťyr- pěti- vícedílnou. Jsou-li lupeny neb ušty stejné, hvězdmo rozložené, aneb střídají-li se stejné s nestejnými, nazývá se koruna pravi- delná. Tvary koruny nepravidelné vidíme při všech mo- týlovitých, pyskatých, tlamatých, šklebivých, vstavačovitých, jazyčnatých (mezi spoluložnými) květech. Koruna pravi- > delná jest: rourovitá čili trubkovitá, jenž se na dolejšku trubkou všudy téměř stejně oblou končí, jako při pod- lískách u spoluložných; řepicovitá, je-li pokraj její plochý, rozetřený ; nálevkovitá, jejíž trubka zponenáhla v široký kraj se rozšiřuje, jako při svlaku, tabáku, durmanu; kru- XIV hovitá neb kolovitá, tolik co řepicovatá, s tím však roz- dílem, že její trubka jest velmi krátká neb žádná, k. p. při boráku, divizny; koruny zvonkovitá, baňkovilá, číšovitá, pohárovitá, vysvětlují se samy sebou. S. 12. Koruna jest zevnitř obestřena vnějším okvět- ním kruhem, totiž kalichem, jenž před rozkvětem korunu co puk v sobě zavírá a obyčejně zelený bývá. U mno- bých květin není kalicha, jako u lilie, tulipánu. © Častokrát zdá se, že kalich chybí, ač tomu tak není, poněvadž jako při máku hned při rozkvětu odpadává. Mnohé květiny mají dvojnásobný kalich, kdežto pak vnější slove kalíšek, jakový vidíme při slezu, vřesu atd. Kalich stojí těsně pod korunou, čímž se různí od toulce, jenž od květu trochu vzdálen jest a často více květův i se stopkami v sobě uzavírá, jako při česneku, a od obalu při okoličnatých (viz níže 26). S. 13. U mnohých chybí koruna a nachází se toliko kalich, jako při špenátu, kopřivě. Někdy není na mno- hých rostlinách ani koruny ani kalichu, jako při „jesenu, okřehku a t. d. Často nesnadno je rozeznati, zdali to, co před očima máme, kalich jest či koruna, a proto nejen v tomto pádu, ale i vůbec, když buď amo jí kalich, buď Samotná koruna se nalezá, užíváme názvu okvětí v užším smyslu. Někteří okvětí takovéto jednoduché prostě jen ka- lichem jmenují. Rostliny s jednoduchým okvětím slovou nedokonalé neb jednoobalné. S. 14. Zvláštní uspořádání mají spoluložné rostliny, k. p. slunečnice, salát, podběl, rmen. Zde jest to, co se prvnímu pohledu jabko! jediný květ představuje, při bedli- vějším ohledání vlastně z mnoha drobných kvítků složený strboul úborem nazvaný, z nichž každé má své tyčinky, neb čnělky a plody, neb oboje. Všecka tato kvítka jsou společným kalichem čili zákrovem zastřeny; často bývá 1 vnější ještě menší kalich, jmenovaný. zákroveček, Kvít- ka tato jsou nahromaděna na dnu zákrovu ježle zva— ném , ničím nejsouce sice od sebe rozdělena ; však předce častěji Šupinkami (plevami) proměšena, jako při slunečnici, řebříčku. © Ježle mnohých bodláků místo sněti poseto jest chloupky. © Kvítka tato jsou často | dvoji, jako při sedmikráse , hvězdníku, slunečnici: zde pro- středek z rourovitých 'kvítkův složený nazývá se terč XY kraj však, sestávající z kostův jazyčnatých, paprsek slove. U jedněch jsou všecky rourkovité, u jiných opět všecky ja- zykovité. U trubkovitých patrně viděti Sklanou trubkovi- tou korunku, stojící nad vaječníkem. Dvojklaná čnělka ční obyčejně z koruny , objata jsouc 5 tyčinkami, jejichžto praš- i semeníky, žádných však prašníkův. Kde jsou ale všecky kvítky jazyčnaté, jako při čekance, salátu, tam i prašníkův neschází. Jsou též spoluložné rostliny, jejichžto prašníky nejsou srostlé, jako u chrastavce: tyto však patří k jíné čeledi. Na plodu spoluložného květu nejčastěji nalezají se chlupy neb mázdřitá korunka, ktéré zovou se chmýrem (čmýrem). Jest pak chmýr vétvitý ; pérovitý, jsou-li chloupky jako pýrko menšími chloupky opatřené ; šupinovitý; mázdro- vitý atd. Čmýr sedí buď zrovna na semeníku, buď jest stopkou podepřený, jako při smetance; dá se pak nejlépe při zrajícím plodu (nažce) pozorovati. $. 15. Zvláštního uvážení zasluhuje květ trav. Okvětí trav skládá se z šupin po páru stojících. Sestavá-li kvítek ze © párův, tedy vnější považují se za kalich a slovou plevy, vnitřní pak za korunu, a nazývají se lupínky nebo hašpany (pluchy). Oboje, plevy + lupinky, podstaty jsou stejné. Každý kvítek obestřen jest dvěma lupinkama, z nichž jedna hořejší a druhá vstříční dolejsí slove. Hořejší lu- pinka bývá útlejší, čašto menší než dolejší, často i okra- jem této zastřená. Jeden pár plev často i více kvítků uzavírá, což kláskem se nazývá; ano i jediný plevami opa- třený kvítek klásek slove, Někdy se skládá okvětí ze 3 párů klapek, z nichž dvě vnitřní lupinky, a jedna vnější plevy jsou, jako při voňavce, lesknici. Lupinky a plevy často opatřeny jsou osénou, kteráž je buď spodeční, buď hřbetní, buď podkoneční, buď koneční. Klasy obilní - známé toho příklady dávají. Při šachorovitých, které též ku travám v širším smyslu přináležejí, stojí kvítky v klasech neb hlavách, které z šupin čili plev střechovitě neb dvou- řadně sřaděných sestávají: pod každou plevou nalezá- se je— diný kvítek, žádného jiného okvětí neb obalu nemající. 5. Plemenidla. S, 16, Nejpodstatnější částky rostliny a květu jsou ty, XVI které slouží k vyvinutí plodu a semene. Na vaječníku (semeníku) stojí obyčejně čnélka neb strmělka v podobě nitky neb sloupka, aneb i více čnělek podle sebe. Hořejší, konec čnělky jest často knoflíčkem neb hlavičkou opatřený aneb jest rozeklaný, ovlášený, neb jinak © znamenaný. Ho- řejší tento dílčnélky jmenuje se blizna ; je-li čnělka klaná, jest tedy více blizen, což však dlužno od toho pádu ro- zeznati, kdyby více docela různých čnělek bylo. Někdy čnělka chybí, a blizny sedí na vaječníku, jako při tulipánu, máku; blizna však nechybí nikdy, byť i prostému oku ně- viditelna byla, jako při bramboříku. Ona jest ústroj, jehož pomocí pyl prašníkový zúrodnivě na plod působí, V někte= rých pádech sedí blizna na boku čnělky, jako u kosatce. Vaječník, čnělka a blizna slovou v jedno pestík. S. 17. Vůkol pestíku neb čnělky, mezi touto a okvě= tim, aneb na lupeny přirostlé nalezají se obyčejně tyčinky, jejichž podstatné částky jsou prašníky. Tyto vysýpají v čas květení svůj pyl (prášek) na bliznu, čímž semeník zúrodněn bývá, totiž stává se možné, že plod až k úplné zralosti dospěje. Prašník jest obyčejně na konci ztky upevněn. Ty- činky stojí buď pod semeníkem na dně koruny umístěny, a slovou podplodné ; buď vůkol něho na lupenech, a jme- nují se obplodné; buď ze samého semeníka vyrostají, a na“ zývají se nadplodné. Obplodné tyčinky jsou zase buď ná- korunní, jestli na lupenech koruny, neb nákališné, jestli na lupenech kalicha umístěny jsou. Buď jsou nitky srostlé a květv slovou spojenomtné, působíce takto jeden neb více svazků čili trubek, na nichž jednotlivé prašníky jest ro= zeznati, jako při slezu, motýlovitých; anebo nitky jsou volné, prašníky však srostlé, a nazývají se květy srostlo- prašničné, jako při okurkách, violce, lilku, spoluložných, Při vstavačovitých sedí prašníky a blizna na zvláštním sloupců, jenž se nad semeníkem pne a spolu čnělku působí. S. 18. U nejmnožších rostlin nalezají se i tyčinky i čnělky pospolu, a takové se jmenují obojaké neb dvou- spolné. Jsou ale i takové, kde jedny květy mají jen ty- činky, jiné opět jen čnělky. Onyno se jmenují samčí, tyto samičí květy; stav pak tento různopohlaví se nazývá. Příklady toho máme na konopích, okurkách, smrku, vrbě a jiných lesních stromech. Při těchto posledních samčí a někdy i samičí květy působí jehnědy. Skládá se pak je- hněda neb kočička z mnohých na společné stopce skupe- ných květův, které místo kalicha neb koruny toliko šupi— nami jsou zastřeny. Jsou-li při samičích jehnědách šupiny tyto tvrdé a dřevnaté, tedy nazývají se šišky. Při různo- pohlavých pozorovati dlužno, zdali samčí a samičí květy na témž pni se nalezají (lísky, kdyně), čili na pněch různých a osobitných (konopě, vrby). Tamty jednodomé, tyto dvoj- domé slovou. (Na některých rostlinách nalezají se i obojaké i samčí květy ; na jiných opět i obojaké i samičí, — a ta- kové nazývají se mnohomanželné. Ústava samčích a sami- čích květů při některých rostlinách jest velmi od sebe roz- dílná, jak to při lísce, chmelu pozorovati můžeme ; u jiných rozdíl ten zakládá se v tom, že v jednom dílu květu praš- „níky, v jiném zase čnělky buď zcela chybí, buď nedoko- nalé a zakrpělé se nalezají. 6. Plod. S. 19, Budoucí ovoce, totiž již v květu patrný zárod plodu, jmenuje se vaječník (semeník), na jehož položení a ústrojí zvláštní ohled se bere. Dá se on obyčejně lépe po odkvětu skoumati. Vaječník stojí často svobodně a volně uvnitř kalicha neb koruny, t. j. není srostlý po stranách ani s kalichem ani s korunou, takže bez ublížení částkám jiným vyňat býti může, jako při tulipánu, máku, hřebíčku, Často ale stojí pod kalichem, vlastně pod kalichovými cípy, které z hořejšího jeho okraje vynikají, takže hořejší díl vaječníka dno kalicha neb koruny působí, jako při jabloni, hrušce, růži, Zde stojí vaječník vlastně též v kalichu, jest však s ním srostlý (kalichem obrostlý), takže jen hořejší díl kalicha a úšty jeho nadeň vynikají. Tento čnějící díl kalicha jest někdy tuze malý a nepatrný, často mizí docela, jako při svízeli, dřínu 2 mnohých okoličnatých. Někdy jen polovice vaječníka svobodně ční z kalichu, s jehož zpodem dolejší část vaječníka jest srostlá. Na jabkách a hruškách jsou ještě známky kalicha na hořejším konci jejich, a jest patrno, že se ovoce pod okvětím vyvinulo, Na jahodách a malinách jest to naopak. V tomto tedy případu slove vaječník nadobalný, v onom pak podobalný, t. j. buď nad obalem neb okvětím, buď pod ním stojící. Dále jest ve XVII XVIII květu buď jeden buď více patrně od sebe rozdělených va- ječníkův; v tomto případu jsou jednotlivé vaječníky oby- čejně velmi malé, hustě stojící. Někdy jsou v havu skupené, jako u pryskyřníků. Při malinách a jahodách, každé to zrnečko neb jadérko, z jakových jahoda sestává, již ve květu musí za jednotlivý semeníček považováno býti: šťávnatý a dužný onen díl slouží jim vlastně jen za lože. $. 20. Podstatný díl plodu jest jádro neb semeno. Dospělé a dokonalé jádro skládá se z kořínka, pérka a dělo, kteréžto částky při klíčení semene patrné jsou, ježto se kel neb kořínek do země, a pérko (budoucí peň) vzhůru obrací. Dělohy při vzejití jádra, v způsobu tlustých listů nejprv vi- ditelné, uzavírají pérko, brzo ale odpadají, jak mile se toto dále vyvinulo. Kel má při sobě neb vůkol sebe často i bílek, a jest s ním jednou neb více kožkami obtažený, Semena vnější takouto kožkou těsně otočená, slovou. nažky. Je-li kožka tato tvrdá, byť i ne vždy dřevnatá, tedy povstává tordka (ořech, oříšek), jako vidíme při bo- ráku, hluchavce, kamejce. Jmenují se pak nažky naproti oněm, které v schránce nějaké skryty jsou, jako hrách v lusku, jádro v jablku. Schránka taková chová obyčejně více semen, jsouc často přehrádkami ve více pouzder pře- pažena. S. 21. Suchá, nikoli dužná schránka jmenuje se též vůbec čobolka. Tato v čas zralosti často sama od sebe rozpukne se několika klapkam: (chlopněmi), které buď zcela, buď částečně, někdy jen na špici se rozevrou ; aneb otevře se pokryvkou, jenž vůkol odstane; aneb někola dir- kami, jako při hledíku, máku. Někdy i při úplné zralosti zůstane zavřena. Semena jsou v tobolce na rozličný způ- sob upevněna, buď na podýl šou mezi klapkami, buď na zvláštním sloupci (střední sloupec, semenice). Je-li tobolka obdýlná, 2klapečná, se semeny na obou švech upevněnými, slove šešulka neb šešulinka, Tobolka 2klapečná, v níž střídavě na obou klapkách, podýl však jednoho toliko švu, semena připevněna jsou, nazývá se lusk, Skládá-li se lusk z článků jednosemenných, jako u vičence, jmenuje se sťruk. Puška neb pušťička je plod kulatý, rovnovážně kolem ve dvé se dělící. Tobolka vlastně tak zvaná klapkami hvězdmo rozloženými se puká, Malovice neb bobule jest dužný, často XIX kapaličný, holá zrnka uzavírající plod, a působí jeden va- ječník, jako brusnice, kalina, hrozny vinné, Jahoda naproti tomu skládá se z více obdužných vaječníčkův, jako u ja- hodníka, maliníka, moruše. Jablko chová jádra v mázdři- tých pouzdrech, ležících ve středooplodí dužnatém; marhán pak v pouzdrech kostnatých jako u mišpulí. V peckovici, plodu dužném, vězí pecka skládající se ze škořepin, jako u slív, třešní. Ořech jest plod tvrdý, 2klapečný, kožna- tým obořeším zastřený. S. 22. Ustroj plodu poskytuje podstatných známek k rozeznání rodů rostlin, ba při mnohých jsou částky květu tak stejnotvárné, že rozdíl téměř výhradně na plodu spo- čívá. Tento pád je obyčejný při okoličnatých, křížatých a některých motýlovitých; pročež u takovýchto musí se k zpytování bráti plod ne-li docela zralý, aspoň dostatečně vyvinutý, aby jednotlivé částky jeho bylo rozeznati. Při okolíčnatých (kmín, petržel) musí plod tak dalece dospělý býti, aby v jeho příčrém průřezu bílek, vnitřní prostoru vyplynující, od osemení nebo vnější blány dokonale ro- zeznati se mohl, poněvadž na tvaru jeho mnoho záleží. Dále při plodu rostlin těchto (okoličnatých) i prouky neb proužky uvážení zasluhují, ježto jsou žlábky neb troubky jakési, v nichž se jistý olej, semenům těmto vlastní, odstavuje. Obyčejně prokmitají siličné tyto žlábky skrze vnější kostku v barevné pruty, a pozorují se obzvláště na plochých, kří- dlatých nažkách. Na příčném průřezu semene | spatřují se co barevné punkty. Semena tato, aby dobře pozoro- vána býti mohla, musejí sice dostatečně zrostlá, nevšak seschlá býti. Povypuklá, často křídlatá žebra neb šnorky, a mezi těmito táhnoucí se drázdy, v nichž často ony pruhy leží, malou prací rozeznati se mohou. Dvě čnělky sedí na zvýšeném sedle neb terč? | Dvě nažky dotýkají se spolu svými širšími neb užšími plochami (dřichem); vnější jejich povrch nazývá se hřbet. V dospělejším stavu, když - se rozdělují, viděti, kterak nitkovitou, nejvíce dvojklanou "semenicí jsou spojeny. Mimo povahu plodu také i na tvar Aupenu ohled se béře. c 6, 23. Při kapraďovitých sedí plod na rubu vějířů v hromádkách rozličným způsobem rozpostavených, záleží (D* XX pak v drašničce prstenem jakýmsi článkovitým a pružným (kroužek, zpruška zvaným) obejmuté. S. 24. Jsou-li na květu kromě tyčinek, čnělek, plodu, koruny a kalichu ještě i jiné nějaké částky, tedy dává se těmto vůbec jméno medníky, protože často k odlučování me- dové šťávy slouží. Ony. sestávají někdy jen ze žlázek (u tolije čili jednolístku), jamek neb důlkův (rebčík), řas dilie), kroužků (jilm), pahrbků (hledík), ostrok neb rohů (violka), šupin (ostřice, vrba). Neslouží-li částky tyto k od- stavování medu, tedy slovou věnce , jako vidíme při nar- císku, silenkách a jiných. 7. Květenství. S. 25. Kromě vnitřního ústrojí květův i jejich roz- postavení (květenství) uvážiti slušno, © Obyčejně vynikají květy na témž prutu, na kterém i listy, jsou pak buď stop- kou podepřené, buď sedavé t. j. nemají stopek. Stopka nese květ, řapík podpírá list, Jsou pak květy úžlabní, když z dolejšího kouta mezi řapíkem a pněm vyrostají; koneční, když na vrcholi lodyhy květou, S. 26. Rozmanité jsou způsoby květenství. Hrozen povstává, když jednotlivé, stejně dlouké stopky z rozličných mist tak vynikají, že celek podlouhlou má podobu (hrozen vinný, čilimník). Kytka je též hrozen, má však střední stop- ky delší a tužší, čímž eliptičnou podobu dostává (šeřík). Lat (lata) je též hrozen, jehožto stopky mnohokráte jsou | rozvětvené, dolejší obyčejně nejdelší, tak že květenství po- dlouhlé, homolovité vypadá (kukuřice, lipaice, mrvka.) Klas máme, když květy vůkol na ose sedí beze sto- pek , jako vídíme při obilí, lavenduli. Klásek vídime pří travách, jejichž květy dvouřadně neb osobitně stojí. Chocholék slove květenství takové, když dolejší stopky jsou nejdelší, vrh pak plochý neb málo klenutý. Okolík povstává, když stopky jednotlivé z téhož bodu aneb konce prutu vyrostají, na p. při prvosence, třešní, pupečníku (hydrocotyle). Nese-li každá stopka místo květu zase menší okolíček, tedy máme složený okolík, jako při mrkvě, petrželi, vůbec u větší části. ličnatých. Zde často pod okolíkem jest z několika listův složený obal, a pod okolíčkem obalíček. Vrcholík má po— dobu okolíka s tím rozdílem, že stopky všecky nevynikají z jednoho místa, nepravidelně se rozvětvujíce, ku p. u bezu, XXI kaliny. Strboul (hlava) skládá se z mnohých bezstopečných skupených květů, jako při dětelině. Přeslen povstává, když v jednom kruhu kolem prutu květy vynikají, jako při šalvěji a mnohých pyskatých. Klubko jsou květy bez pořádku nakupené. Palice jest klas v toulci uzavřený, jako při Aronu. Jehnéda (řasa, kočička) nastane, když na dlou- hé od pňe se odlomující stopce sedí kvéty šupinami za- střené neb nahé, k. p. u vrk, topolův. Šiška má šupiny dřevnaté a tvrdé. Hromádka jest skupení květův neb plo- dův ná rubu listu kapraďového. S. Oděv. S. 27. Oděv neb povrch rostliny jsvu chlupy, žlázy atd., a dobrých začasté poskytuje známek. Není místa na ce- lé rostlině, kdeby něco z toho býti nemohlo. Zvláště často na listech se pozoruje. Někdy jest jen kraj lupenu neb listu chlupy posetý a slove Oroztý, jsou-li chlupy tuhé, krát- ké. Často jest celý povrch listu neb rostliny vesměs chlu- patý, jsou-li chlupy jakékoliv. Dlouhé, ohebné, rovné chlupy slovou kosmina; vlna jsou dlouhé, husté, kadeřavé, nerovné chlupy; plsť chlupy spletené, husté, jednotlivě sotva k ro- zeznání, povrch rostliny hustě pokrývající; srsť jsou chlu— py tuhé, maličko položené, pýří chupy měkké a řídké; ak- samít chlupy přehusté, měkké, krátké, lesklé; mékkoost- ny jsou vlasy bylinné podstaty, a však tvrdší než předešlé, Osten jest výrostek z kory, jako u růže, trn pak ze pně jako u trnky. Háček jest chlup neb osina buď celkem buď na konci jen skřivená, kotva chlup na konci podhnutý atd. Posud provedené postačí začatečníku pochopiteiným učiniti spis tento, více-liby kdo žádal, odkazujeme ho na výborné p. Preslovy rostlinnické spisy. II. "Vřidění rostlin. S. 28. Rostliny v podstatných částkách květu a plo- du se srovnávající způsobují rod, a mají společné rodové jmeno. Rodní tedy charakter zahrnuje v sobě známky od květu a plodu vzaté, které celému rodu podstatně vlastní jsou, a které rostlina míti musí, aby k témuž rodu patřiti mohla, XXII S. 29. Rostliny téhož druhu musejí se ve všech vlastnostech srovnávati. Rod zajímá více takových druhův, které se mezi sebou v částkách ku květu a plodu nepatří- cích, aneb patřících však nepodstatných, liší a proto i svý- mi příjmeními se různí, takže v rostlinstvu každý druh, každá rostlina dvě jmena nese. Tak n. p. česnek, cibule pažítka, šalota, jsou jen rozdílní druhové téhož rodu. La- tinská jmena rostlin jsou nejobecněji tak, jak je Linné ve svém spisu „„Species plantarum““ určil, přijata. Poněvadž však v novějších časech rodové a druhové zevrubnéji ur- čeni, a mnozí jemu neznámí druhové nalezeni jsou, tedy názvy jeho mnohou utrpěli změnu, a protož potřebí jest ku každému jmenu i původní jmeno připojiti. S. 30. Když se rostliný jen v nepodstatných částkách, které však ne zcela případné býti mají, různí, tedy se jen co odrůdy téhož druhu považují. Tyto tedy musejí své známky ne sic z bezvýminečnou, však ale potažnou stálostí zachovávati. Takové různosti mohou od pova- hy půdy , ponebí a jiných okolností záviseti. Jsou rost= liny, které k převrhlosti tuze náchylny jsou a nezřídka v malém prostoru, kde rostou, velmi rozdílné jejich exemplary lze nalézti. Zdeby nestálo za práci, spíše k zmatku by vedlo, rozličné úchylky tyto co různé druhy znamenati. Od obyčejných v přírodě odrůd dlužno rozeznati uměním a pěstováním zahradnickým vyvedené porůdy. Sem se'po- čítají plné či štěpné květiny zahradní, jejich rozmanité barvy, nekonečné téměř odrodky stromův ovocných , kuchyňských zelenin aj. Barva se obyčejně nepokládá za dostatečnou znám- ku rozdílu druhového. A v skutku velmi často se ona převr— huje při divorostlých, však nejvíc dle jistých zákonů, a v nepočetných případech jest veskrz neměnitelná. Modrá a červená přecházejí často v bílou; vítod, dýmnivka, orlíček a j. hrají rozmanitými barvami; žlutá však spoluložných a pryskyřníků, bílá hvězdnic a příbuzných rodů a j. netrpí žádné výminky. Ve mnohých tedy pádech možno i barvy co dobré známky použiti, S. 341. Všecky rody v jakés pokolení, čeledi, řády, třídy sestavené dělají soustavu. Tato může býti buď úmyslná, umělecká, když na jedné věci, údu neb částce rostliny co na základu celá se osnuje; buď přirozená, když nešetříc jediné toliko částky na všecky ohled béře, a všecky rost- XXIII liny dle povahy a podobnosti srovnané sestavuje. Neoceni- telný náš Presl v prvním oddělení velikého svého Rostli- náře (1820) rozličné soustavy zevrubnějí opsal. Ješto pak « - výtečné dílo toto nekaždému přístupno jest, v krátkosti zde z něho toto uvedeme. S. 32. Lobel a Pena (1570) nejprvnější byli, kteří rostliny v soustavu jakousi, může-li ní slouti, uspořídali, Tito, jakož i pozdějí Cesalpin, professor Pisanský (1583), Pa- vel Hermann Rag (1686), Robert Morison (1715) ano i sám slavný Jos. Tournefort (1719) soustavy své hlavně na trvanlivosti rostlin, rozvržením jich totiž v byliny, kře a stromy, osnovali. V třídách onino nejvíce plod, tento ale poslední tvar koruny za základ brali. Adam Zalužanský z Zalužan, Čech, nejprvnější na tu pravdu přišel, že u rost- lin právě tak jako při živocích pohlaví a různosť jeho mí- sto má; on vypravuje že největší díl rostlin jsou obojaké, ostatní pak různopohlavé. Jeho soustava i tím jest doko— nalejší od současných, že se zvyku, rostliny dle trvanlivosti rozvrhovati , zpustil; více na přirozenost než trvání jejich ohled bera. Pozůstavil spis: „„Methodi rei herbariae““ v Pra- ze 1592, pak ve Frankobrodě 1604 na světlo daný. Au- gust Kvirín Rivín (1690) soustavu rostlin jedině na korunu a tvar její založil. Filosofická soustava Gledičová (1764) na poloze tyčinek , Hallerova pak (1767) na dělohách, okvětí a tyčinkách jsou postaveny. Zvláštním vtipem vy- vedená soustava P, Dobrovského, slavného vzkřísitele slovan-= ské literatury, která ve spisu „„Navržení soustavy rostlin podlé počtu a srování a t. d.““ v Praze 1802, se nalezá, zakládá se na počtu korunových neb obalových částek a potažném množství tyčinek. On rostliny s korunou jedno-čili srostlolupennou , klade dle počtu cípů mezi prostolupenné, S. 33. Nejrozšířenější a nejobecněji přijata jest Lin- néova tak nazvaná pohlavní soustava, jejíž rozdělení na počtu tyčinek a čnělek spočívá, Ačkoli soustava tato mno- hým podrobena jest chybám a nedostatkům, když často nej- rozdílnější rostliny do jedné třídy vedle sebe klade a na- opak nejpříbuznější sobě rody anobrž druhy do rozdílných tříd rozvrhuje, nicméně pro začátečníky velmi prospěšna jest; její zásluha záleží v jednoduchosti a snadném uvlast- nění zásady její, jakož i v častém shodování se s přiro- zenou soustavou. Obraz její jest následující : XXIV Rostliny mající t Třída Jednomužstvo 1. 3 Dvojmužstvo 2. Trojmužstvo 3. Ctvermužstvo 4. k Pětimužstvo 5. počtu určitého( Sestimužstvo 6. Sedmimužstvo T Osmimužstvo 8. Devítimužstvo 9. Desetimužstvo 10. Dvanáctimužstvo E bo počtu neur-) p ně 12. p © r ) : = =) Dvojmocenstvo 14. o délky určité a sice „ . . | Ctyrmocenstvo 15. = > 5 Jednobratrstvo 16. < A = | nitkami | Dvojbratrstvo 17. = NE E tyčin, vespolek lí : Mnohobratrstvo 18. E s |EA prašníky © Souprašn. čili spoluložst,| 19. E: ž tyčinky s čnělkou srostlé ©. . . « „ Sourodictvo 20. = * | Jednodomstvo i = rě úznopohlávě © « +s *:* «/« « -4 Dxojdomsivo . A. a ka Mnohomanželstvo > skrytá rodidla POE Z E59 eno 088 4 Tajnosnubsivo 4. XXV 6.34. Rostliny do prvních 10 tříd patřící mají tolik ty- činek, jakž počet ukazuje. Třída 11. obsahuje rostliny ma- jící přes 10aždo 19 tyčinek. V 12. třídě jsou rostliny ma- jící 20 -neb víc nákališních tyčinek, Třída 13. má rost- liny s mnohými podplodními tyčinkami, Třída 14. má dvě kratší a dvě delší: 15. pak dvě kratší a čtyry delší ty- činky. V následujících třech třídách jsou rostliny s nitkami srostlými, jmenovitě v 16. jsou tyčinky v jeden, v 17. ve dva, v 18. ve tři neb více svazků srostlé. V třídě 19. jsou naproti tomu tyčinky ne nitkami, nýbrž svými prašníky -v trubku srostlé. V 20. třídě sedí prašníky na čnělce, působíce tak jeden sloupec. V následujících třech třídách za- hrnuty jsou rostliny různopohlavé, tak sice, že v 21. jsou samčí a samičí květy různé, však na témž pni; v 88. jsou samčí a samičí květy na různých pněch ; v 23. jsou i obojaké 1 samčí neb samičí květy na témž neb rozličných pněch. Tří da 24. zaujímá rostliny čajnosnubné, S. 35. Každá z těchto tříd jest v řády rozdělena. Y prvních 13 třídách určují se řady dle počtu čnělek neb blizen: tedy jsou řády jedno- dvoj- troj- čtyrženstvo atd, Třída 14. dělív se v nahosemenstvo a krytosemenstvo 3 15. v sešulaté a šešulkaté. V třídách 16., 17., 20., 21., 22. určují se řády počtem tyčinek, v 18. počtem stažššlke a jmenují se podle tříd, jimž takový počet připadá, jedno- mužstvo, dvojmužstvo —— až do mnohomužstva ; třída 21, a 82. jí také řády jednobratrstvo a souprašnictvo. Třída 22. má řády jedno- dvoj- trojdomstvo, dle toho jak na témž neb na různých pněch různopohlavé květy se nalezají; nyní se však nepřirozená tato třída vynechává, rostliny její dle ostatních poměrův do ostatních tříd se vřadují. Třída 24. ob- sahuje kaprady, mechy, řasy, houby. Třída 19. dělívala se na mnohomanželstvo a jednomanželstvo (poly- a mo- nogamia). Jednomanželstvo jest v novější době vynecháno, a mnohomanželstvo značí své řady dle pohlaví a plodivosti kvítků, z nichž celý spoluložný květ sestává. Totiž a) mnohomanželství stejné, když jsou všecka kvítka plodná, obojaká a stejná, totiž buď trubkovitá buď jazyčnatá. b) Mnohomanželstvo nadbytné, když jsou všecky květy plodné sice, v terči však jsou obojaké trubkovité, v paprsku ja- zyčnaté samičí, c) Hnohomanželstvo marné, když jsou květy HI XXVI terčové plodné, obojaké, paprskové však bez rodidel, tedy neplodné. d) Mnohomanželstvo potřebné, když'jen v paprsku jsou květy plodné samičí, v terči ale neplodné obojaké, e) Hnohomanželstvo oddělené, když mimo zákrov © každý ještě květ má svůj kalíšek, S. 36. Zpytujeme-li rody rostlin, tedy u mnohých spa- třujeme znamenitou srovnalosť, nejen ohledem květu a plodu, ale i jiných částek. Tak vidíme příbuznost mezi vikou, hrá- chem a fazolí, — pak mezi tulipány, liliemi, narcisky, — dále mezi petrželí, kmínem, mrkví atd. Tím nabýváme ponětí jakéhos o přirozených čeledích rostlin, a © mož= nosti, celé rostlinstvo dle takových čeledí, rodův a druhův V přirozenou soustavu uspořádati. Vyvedení soustavy tako- véto zatím mnohým podrobeno jest obtížem, a mnohé již v tomto poli učiněné pokusy jen co přibližování se k pravdě považovány býti mohou. $. 37. Přirozené soustavy osnovali hlavně VW. Jussieu, Sprengel, Reichenbach, Decandolle, Lamark, Mirbel, Tussac, R. Brown, J.:Sv. Presl. Známky, jimiž se v soustavách těchto přirozené řády od sebe dělí, dají se těžko ve všeobecné, 1 V nejmenším srovnanlivé punkty uspořádati, a jsou, po- kud na povaze semen spočívají, pro začátečníky příliš ne- snadné. Nicméně i pro tyto mají svůj užitek, byť třeba ještě hned základům takového sestavení neporozuměli. Podlé děloh jsou obyčejně i hlavní oddíly přirozené soustavy spo- , řádány. © Rostlina totiž patří buď mezi bezděložné, buď mezi jednoděložné, buď pak mezi dvojděložné. Bezděložné sho— dují se s tajnosnubnými Linnéovy soustavy, při nichž rodního ústrojí buď není, buď prostýma očima neviděti. Z těchto jsou v přítomném spisu jen vyšší řády, jednosnubným vnější svojí ústavou podobné, uvedeny. Jednoděložné zahrnují rostliny s velmi nevyvinutým neb docela chybícím okvětím, trávy a cibu= lovité s příbuznými rody, také i některé dokonalejší vodní byliny. Všecky tyto různí se od dvojděložných nejen pod- statně svým vnitřním ústrojím, nýbrž i zevnitř jistými sou- hlasnými známkami, a celou podobou se před nimi vyzna= čují. Jmenovitě kořen rostlin jednoděložných často jest ci- bulnatý ; prut často uzlitě článkovitý, pošvami ovinutý ; listy: obyčejně střídavé, pošvaté, úzké , rovnoběžně. žilnaté ; okvělí a rodidla obyčejně 2- neb Gčetné; mezi kalichem a XXVII korunou není patrného rozdílu. © Dvojdéložné konečně za- hrnují větší díl jednosnubných rostlin. Známky jejich hlavně jsou tyto: Prut oblý neb 4hranný, někdy uzlitý; listy z husta řapíkem nepošvatým opatřené, síťožilné, často složené, V okvětích a jiných částkách květu panuje zhusta počet 4— 5, 8— 10. Kalich a koruna jsou obyčejně patrně roz- dílné. © Obraz soustavy přirozené, jakovou Vavr. Jussieu (1789) sestavil, jest následující: bezděložná : á : . ; Třída 1. pestons 3 í : 2. jednoděložná. Tyčinky obplodné . . M a. “ nadplodné . : 5 4. 5 Poaoplndné ků 5 = Rostliny bezkorunné, Tyčinky obplodné — „ 6 2) : : )podpledné „ TĚ = podplodná . : 8. "© [Koruna srostlolupenná ' obplodná ři 9, = | nadplod. Praš. (srostlé 10 S volné 11. "= | nadplodné 12. Koruna prostolupenná. Tyčinky o kn 13, ( obplodné 14. Rostliny různopohlavé ©. . S. 38. V soustavě této rozhodil Jussieu okres jedno- děložných dle položení okvělí, tyčinek a plodu ve tři části : 1. Rostliny s tyčinkami podplodními, jejichž tyčinky totiž na lůžku umístěny jsou. 2. Rostliny s tyčinkami obplodními a vaječníkem nadobalným, jejichž tyčinky jsou na okvětí upev- něné, vaječníky pak zůstávají volné. 3. Rostliny s vaječní- kem podobalným, jejichž tyčinky buď z plodu buď z okvětí s vaječníkem srostiého vynikají. Okres dvojděložných za- hrnuje: 1. Rostliny bezkorunné, s okvětím totiž jednoduchým neb žádným. %2. Rostliny s korunou srostlolupennou, mající okvětí dvojí. 3. Rostliny s korunou prostolupennou, okvětím též dvojnásobným. © Část bezkorunných opět jako u jedno- děložných rozdělil v rostliny tyčinek podplodních a nad- plodních. | Srostlolupenné rozhodil a) v rostliny s korunou podplodní, b) s korunou obplodní, ©) s korunou nadplodní a tyčinkami srostlými, d) s korunou nadplodní a tyčinkami volnými. Konečně prostolupenné opět dle postavení tyčinek IH“ XXVIII I v rostliny s tyčinkami nadplodními, podplodními a obplodními rozřešil. Rozvržení toto však, v mnohém jen na tyčinkách založené, není vesměs přirozené, ješto někdy blízké sobě řády musel odtrhnouti. S. 39. Jan Svatopluk Presl ve své přirozené soustavě vol- něji pokračuje. Na korunatosť neb nekorunatosť, na srostlo- neb prostolupennosť koruny, na různopohlavosť rostlin; ja- kožto na známky ne všeobecně platné, nestaví své oddíly a shluky, nýbrž uvolniv řády a čeledi z pouť je svírajících, dle největší příbuznosti je sestavuje. © Následující jest pře- hled rozborový soustavy jeho, v spisu jeho výše chvále- ném uvedený: podplodné k Shluk 1 nákorunné, | podplodní2 s pněm ji- / obplodné Koruna | adplsda X norodým. nadplodní 4 Tyčinky nákališné 5 jevnosnu- nadplodné : : PÁ = bné „ORAN T = s pněm jednorodým. Tyčinky podplod. 8 k | nadplod. 9 tejnósnnbné žílnaté, mimo sklípkovatinu i žily mající 10 pozídní, toliko ze skiípkovatiny složené 11 Nejnovější jeho botanické dílo jest Všeobecný Rost- linopis (1846—). Zde celé rostlinstvo v řády uvedené roz- padá se ve dva oddíly, totiž v rostliny cevnaté, ze sklíp- Kovatiny a cev složené, a rostliny bezcevé, složené toliko ze sklípkovatiny bez cev. Tyto jsou buď listnaté (mechy, parožnatce, jatrovky), buď bezlisté (tišejšníky, houby, plí- sně). Onyno cevnaté dělí se opět ve dvě části: jevnosnubné a čajnosnubné. Jevnosnubné zabírají dvě tiupy totiž dvoj- a jednoděložné. Jednoděložné rozvrhl v soumatečné, kde vaječník s okvětím jest srostlý, a prostomatečné, kde jest vaječník volný. Dvojděložné ve dva shluky se rozpadají: dvojobalné, kalichem a korunou opatřené, a jednoobalné mající okvětí jednoduché neb žádné. © Dvojobalné konečně zahrnují 3 třídy: rostliny lošnokvěté, jejichž koruny jsou pro- stolupenné, lůžka vyrostlé; kalichokvété, s kalichem srostlo- lupenným, na němž koruna a tyčinky umístěny; a koruno- XXIX květé, mající z lůžka vyniklou srostlolupennou korunu, na níž tyčinky připevněny jsou. Přirozené této, výborností a jednoduchostí svou zvláště vynikající soustavy obraz jest tento: i Třída ložnokět. 1 dvojoba!. © kalichokv. 2 korunoky. 3 dvojdělož. ( jednoobalné — « 4 nh 5 ní jednoděl. ©. «„ « + Prosio- > [cevnaté < matečné 6 = | tajnosnubné : : „7 S i listnaté 8 pepševe á u ) bezlisté 9 My v přítomném spisu, nemajíce lepších návodův, podrželi jsme prozatím soustavu Jussieu-ovu , příkladem Wimmry Flory slézské (1841) jen málo, asi takto pro- měněnou: 4 inopnabné nene = É jednoděložné M : : | s květy korunními hd ( jevnosnb. Rostlii korunou srost- j podplodní hoodia lolupennou Inadplodní s korunou |ložnokvět, prostolupennou ( kalichokvět. % Zde následujž přehled řádů v spisu tomto uvedených : OSU PŮ r- T XXX Je. Přehled čeledí rostlin dle přirozené soustavy v tomto spon =>] 10. pb M uvedených. A. ROSTLINY TAJNOSNUBNÉ. Cryptogamace. Parožnatcovité. Rostliny vodní. Prut sklípkovatý s pře- slenatými bezlistými větvemi. Plody na větvech dvo- jaké, vejčité, listeny podepřené. , Mičovkovité. Dvojaké plody na prutu v hustých oba- lech. Kořenovité pruty s listy střechovitými. . Plavuňovité, 2—3klapečné plody v uúžlabičkách aneb pod šupinami v stopečných klasech. Prut listnatý. Vratičkovité, Plody v klasech konečních, Brašničky na polo 2klapečné. „ Hroznatcovité, © Plody bez prstenu čili kruhu, štěrbinou na podýl pukající, stopečnaté. . Kapradovité, Plody článkovitým kruhem opatřené, se- davé neb stopečné, po straně příčmo pukavé. Přeslicovité. Prut článkovitý, poševnatý, s přeslena- tými větvemi. Plody v konečních klaseců. B. ROSTLINY JEVNOSNUBNÉ. Phanerocgámae. I. Jednoděložné. Monocotyledones. . Sáchorovité. Okvětí štětinovité, šupinovité, neb žádné, Trest hustá. Pošvy nerozčísnuté. . Trávy. Okvětí ze šupin složené. Stéblo duté, trub- kovité, - Pošvy rozčísnuté, Trojhrotovité. Květy v klasech. Okvětí Gdílné, podplodní. Síťovité. Okvětí Gdilné, plevnaté, podplodní. Stéblo poševnaté. 12. 13. 14 hd 15. 10. 17. 18. XXXI Ocúnovité. 6 lupenů okvětních, Čnělky rozdělené. To- bolka v zralosti 3dílná. Smidincovité. Okvětí kalichovité neb téměř koruno- vité, Gdílné. Tobolka 3pouzdrá. Bíserovité. Květy v řídkých hroznech. Plod bolulitý. Okvětí Gdílné, zřídka 4—Sdílné. Liliovité. Okvětí Glupenné, barvité, podplodní. Čnělky srostlé. Sněhovkovité. Okvětí korunovité, Glupenné, nadplodní ; 6 prašníkův, Kosatcovité. Vaječník podkvětní; 3 prašníky za 3 vnějšími cípy koruny. Vstavačovité. Cnělky a prašníky na společném sloupci. > Okvětí korunovité, tlamaté. 19. 20, 21. 28. zí 28. 29. 30, Aronovité. | Květy v palici. Malvice neb tobolka nad- okvětní. Orobincovité. Květy v palici. Okvětí 3dílné, šupino- vité neb štětinovité, Šmelovité. Tři zelené a 3 barvité lupeny okvětní. Plody mnohosemenné, Žabníkovité, Tři zelené a 3 barvité lupeny okvětní. Plody 1—2semenné. „ Vodňankovité. | Okvětí korunovité, dílné, nadplodní. . Rdestovité, | Květy v klasech. Okvětí 4Adílné, © Vodní rostliny. , Rečankovité. Květy jednotlivé, úžlabní. Okvětí z části Jistenovité, z části chybící. Vodní rostliny. . Okřenovité. Vodní rostliny s plochými. listovitými pruty, bez listův. — Okvětí toulovité. H. Dvojděložné. Dicotyledones. a. Bezkorunné. Apelalae. Podražcovité. Okvětí korunovité. Tyčinky s čnělkou svázané, Rdesnovité. Okvětí napolo korunovité. Plod nažka. Palisty pošvovitě v botku srostlé, Santalovité. Okvětí korunovité, Vaječník s okvětím srostlý. Lýkovcovité. Okvětí korunovité, Vaječník volný. XXXII 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 99. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. Leknínovité. Množné lupeny okvětní, zevnitřní zelené, vnitřní barvité. Vodní rostliny bez prutu. Rožnolistovité. Vodní rostliny s úžlabními 1domými květy a bodlavými nažkami. Žabincovité. Vodní rostliny. Koruna a tyčinky nákališné, nadplodní. Plody s pouzdry 1semennými. Merlíkovité. Koruna chybí. Tyčinky kolem čnělky. Vaječník Ipouzdrý, 1semenný. Plod stálým kalichem pokrytý. Laskavcovité. Koruna chybí. Kalich listeny ovinutý, su- chomázdřitý. Tyčinky pod čnělkou. Chmerkovité. Tyčinky okolo čnělky. Kališní trubka stvrdlá obaluje plod. Vaječník 1semenný. Nehtovcovité. Tyčinky kolem čnělky. Listy palisty po- depřené. Plod láčka neb tobolka. Chmelovité. Dvoudomstvo. Samičí květy s nerozděle- ným okvětím. Plod nažka. Kopřivovité. Jedno neb dvoudomstvo. Samičí okvětí rozdělené. Plod nažka. Pryšcovité. Jednodomstvo. Tobolka 3pouzdrá, 3se- menná. © Rostliny mléčnaté. Šichovité, Dvoudomstvo; 3 plátky a prašníky. © Malvice. Bezlistovité, © Dvoudomstvo. Jehnědy. Kře článkovité, poševnaté, h Jilmovité. Květy v chomáčích. Okvětí zvončité. Nažka křídlatá, 1semenná. Březovité. Křídlaté. nažky ve válcovitých, šupinatých jehnědách. © Jednodomstvo. Vrbovité. Dvojklapečné tobolky v jehnědách. Dvoj- domstvo. Ořešákovité. Jednodomstvo. Samčí květy v jehnědách. Plod ořech v pokryvce zdužnatělé obalený. Dubovité. Květy jednodomé; samčí v jehnědách. Samičí květ a plod kalichem čili mískou obestřený. © Nažka 1pouzdrá, 1semenná. Sosnovité, Jedno-, zřídka 2domstvo. Samčí květy dole Šupinami střechovitými obklíčené. © Samičí plod šiška hustě střechovitá, ze šupin zdřevnatělých. Nažka obyčejně křídlatá. : Jalovcovité. Jehnědy samičí ze šupin střechovitých slo- žené. Plod zmalvičnatělý. 50, XXXIII Jehnědy 2domé, 1květé. | Samičí okvětí zveličené, zdužnatělé. b. Srostloplátečné. © Monopetalae. a. Podplodné. Hypogynae. Jitrocelovité. Květy skupené. Koruny suchomázdřité. Čnělka jedna, Limonkoviié. Květy skupené. Koruny suchomázdřité ; 9 čnělek. Koulenkovité, Kalich 5klaný, rovněž koruna. Tyčinky 4, Vaječník 1pouzdrý. Čnělka 1. Květy nepravidelné. Bublinatkovité. © Kalich 2lupenný neb šŠklaný. Koruna 2pyská, ostrožnatá, — Tyčinky 2. Vaječník 1pouzdrý. Čnělka 1. Rostliny vodní a bahní. Prvosenkovité.“ Koruny pravidelné. Vaječník 1pouzdrý. Čnělka 1. Tobolka 4—7klapečná. Sporýšovité. Koruna téměř nepravidelná. Kalich Szubý. Tyčinky 2—4. Zralý plod rozděluje se v 4 vaječníky. Zárazovité. Koruna 2pyská. Tyčinky 4, dvojmocné, To- bolka 1pouzdrá. Kokrhelovité. Koruna 2pyská. | Tyčinky 4, 2mocné. Tobolka 2pouzdrá. Rozrazilovité. © Koruna téměř pravidelná. © Tyčinky 2 neb 4. Vaječník sloupkovitý. Květelovité. © Koruna 2pyská neb tlamatá. | Tyčinky 4 dvojmocné. Kalich 5dílný, nestejný. Tobolka dirkami pukavá. © Šalvějovité. Koruna nepravidelná. Tyčinky 4, z nichž jen 2 plodné; aneb jen 1. Vaječníky 4. Meduňkovité. Koruna nepravidelná. Tyčinky 4 plodné, Vaječníky 4. Kalich 2pyský. Marulkovité. © Koruna nepravidelná. © Tyčinky a vaje- čníky 4. Kalich Sklaný. + Diviznovité. Koruna kruhovitá, s krajem trochu nestej- ným. Tyčinek 5 nestejných. Tobolka 2klapečná. Lilkovité. Koruna pravidelná, Plod 2pouzdrý, mnoho- semenný. Tyčinek 5. Piplovité, © Koruna pravidelná; 4 spojené ořechy, ně- kdy 5. Tyčinek 5. Akantovité, Koruna 1pyská; Tyčinky 4, Tobolka 2- pouzdrá; pouzdra 2——4semenná. XXXIV 68. 69, 70. 71. Svlačcovité, © Koruna zvonkovitá. Tyčinek 5. Tobolka „2— 3pouzdrá; pouzdra 1— 2semenná. Zezulinovité. © 5—4 tyčinky; koruna 5——4dílná, tak- též kalich. Čnělky 2. Semeník 2pouzdrý; pouzdra B— 1semenná. Jirnicovité, © Koruna Sklaná. Tyčinek 6. Plod obyčejně 3pouzdrý, mnohosemenný. Olivovité. Koruna pravidelná, 4klaná. Tyčinky 2. Čnělka. 1 neb žádná. Plod peckovice neb tobolka 1—2pouz- drá, 1—2semenná. Jasanovité, Plod nožnička křídlatá, Isemenná, stlačená. Cesminovité, Kalich 4dílný. Koruna 4lupenná, Tyčinky 4, Plod peckovice 4—5pouzdrá, 2ssmenná. Tolitovité. Tyčinky okolo čnělky srostlé. Koruna 5- klaná, Plod ořech dvojitý, mnohosemenný. : Brčálovité. Tyčinky volné. Koruna Sklaná. Plod ořech dvojitý, 1—2pouzdrý. Čnělky 2, někdy srostlé, Vachtovité, Kalich Sdílný. Tyčinek 5. Tobolka 1pouzdrá, 2klapečná. Hořcovité. © Kalich A4-——5dílný. © Koruna 4—12klaná. Tobolka mnohosemenná, 2klapečná. P. Nadplodné. Perigynae. Vřesovité. Prašníky nahoře neb dole rozdělené, dir- kou pukavé. Tobolka 3—4pouzdrá, mnohosemenná. Samovratcovité, © Prašníky 1pouzdré, rozdílně, nevšak dirkami pukavé. Tobolka 4—5pouzdrá, mnohosemenná, Zvoncovité, Prašníky na podýl pukavé. Tobolka 2— Spouzdrá, mnohosemenná. Chylanovité. © Prašníky 2pouzdré, v trubku srostlé. Plod 1—3pouzdrý, mnohosemenný. Durkomanovité. © Květy spoluložné. Samčí květy v hlavě skupené; - samičí různé, po 1—2 v štětinatém obalu. Pcháčovité, Čnělka na špici článkovitá. © Hlavy oby- čejně kulaté. Lůžko štětinaté; nažky stlačené, Chocholičnaté. © Čnělka nečlánkatá. Všecky květy trub- kovité, neb v paprsku jazykovité, Čekankovité. Čnělka nečlánkatá. Všecky květy jazy- kovité a obojaké. Chrastavcovité. © Spoluložné květy. © Kalich „dvojná- sobný neb zákrov. Tyčinky 4. | 87. 88. 89. 90. 91. 100. 101. 102. XXXV Kozlíkovité. Kalich s vaječníkem srostlý; 4 neb méně tyčinek. Vaječník 3Spouzdrý, 2 pouzdra prázdná. Květy různé. Mořenovité. Prašníky volné, Listy přeslenaté. Dvoj- nažka. Bezovité. Prašníky volné. Koruna kruhovitá, © Malvice 1— 3semenná. Zimolezovité. Prašníky volné. Koruna trubkovitá. Plod malvičnatý, ze 3—4 spojených semeníků. Kdýňovité. Koruna hluboce dělená na kalichu. Prašníky dlouhé, obloučnaté. c. Mnohoplátečné. Polypetalae. a. Kalichokvěté. | Caliciflorae. Meruzalkovité. Koruny a tyčinky na kalichu. © Kalich se semeníkem srostlý. Malvice. Myrtovité, Tyčinek 20—40, Tobolka 4—19pouzdrá, s kalichem na polo srostlá. Krušinovité, Kališní trubka se semeníkem srostlá. Ty- činky s uštý kališními střídavé. Semeník 2—4pouzdrý. Čnělka 1. Kře. Brslenovité. Tyčinky mezi. plátky. Čnělka 1. Tobolka 3— Špouzdrá: pouzdra 1— 3semenná. Kře. Klokočovité, Tyčinek mezi plátky. Čnělky 2—3. To- bolka nadmutá, 2—3pouzdrá; pouzdra © 1—2se- menná. Kře. Růžovité. Kališní trubka zdužnělá, baňkovitá. Koruna Slupenná, Kře ostnité. k Mochnovité. Kalich rozprostřený. Semena obyčejně mnohá na vyvýšeném lůžku, často dužinou obalená. Tavolníkovité. Kalich Sklaný. Tyčinek 10—40. Plod 5—S8dílný. Semena 2—5. Totenovité. Květy 1domé neb mnohomanželné. Ty- činek 20—30. Kalich 3šupinný dole, A4dílný, ztvrdlý, 1semenný. Slivovité. © Plod peckovice 1—2semenná. Tyčinek asi 20. Koruna Slupenná. Jabloňovité. Kališní trubka s plodem srostlá, v dužninu rozšířená, Plod jablko 2—5pouzdré; ne 1—2- semenná. XXXVI 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 118. 113. 114. 115, 116. 117. 118. 119. 120. 121. Vikvovité. Květy motýlovité. Plod lusk obyčejně 1pouzdrý. | Tamaryškovité. Tobolka 3klapečná. Semena čmýřitá. Polokře. Vrbicovité. Plod tobolka volná, 1—4pouzdrá. Pupalkovité. Semeník 4pouzdrý, mnohosemenný. Hlošinovité, Okvětí 2— neb 4klané. Plod 1pouzdrý,. 1semenný. Jmelovité. Jedno- neb dvoudomstvo. Prasníky sedavé na plátkách. Semeník malvičnatý, 1semenný, s kališ- ní trubkou srostlý. Brečtanovité. © Jedna čnělka. Plod peckovice více- semenná. Šruchovité. Kalich často 2lupenný. Tobolka 1pouzdrá, mnohosemenná. Netřeskovité. Semeníky jen na dolejšku spojené. Listy dužné. Lomikamenovité, Dva, jen u vrchu prosté plody. Ka- lich 4—5dílný. Tyčinek 4—5, aneb 2krát tolik. Pížmovkovité. Okolík 5květý. Kalich 2— 5dílný, na po- lo s kalichem srostlý. Tyčinky klané. Malvice 2— 5se- menná. Okoličnaté. Plod dvojnažka. Čnělky 2. Tyčinek 5. Květy okoličnaté. P. Ložnokvěté. Thalamiflorae. Ptačincovité, © Kalich hluboce 4—S5dílný. Piátky pod čnělkou. Tobolka mnohosemenná. © Koukolovité. Kalich trubkovitý, 4—5zubý, Plátky okolo čnělky. Tobolka mnohosemenná. Úporovité, Tobolka 3—5pouzdrá. Pouzdra mnoho- semenná, na hřbetě klapek pukavá. Lnovité. © Kalich 4—5dílný; koruna 4— Šlupenná. Tobolka 4—5pouzdrá, 8—10semenná. Třezalkovité. Tobolka 3-——Spouzdrá, s klapkami ve- hnutými. Kalich 4—Odílný. Kakostovité. Koruna pravidelná; 5 čnělek; plody 1semenné, Šťávelovité. Koruna pravidělná, 5 čnělek a semení- kův. Tyto mnohosemenné. XXXVII Netykavkovité. Kalich 2lupenný. cz nepravidel— ná, ostrožnatá,. Třevdavovité. Kalich 5lupenný. Tyčinek 10. Plod z 5 měchýříkův složený; tyto 1— 2semenné, Routovité. Tobolka 3 — Spouzdrá. Čnělka 1. Nadsedovité. "Kalich 5lupenný. Tyčinek 40. Tobolky nepukavé, Spouzdré; pouzdra 1semenná, Slezovité. Kalich nepadavý. Prašníky 1pouzdré. Ty- činky srostlé. Lípovité. Kalich padavý. Prašníky 2pouzdré, Tyčinky volné. Maďalovité, Plod kulatý, s dvojnásobným kožnatým obalem, 3pouzdrý, 3klapečný, Javorovité. Kalich obyčejně Sdílný. Plod složený ze 2 stlačených, křídlatých, ipouzdrých, 1—2semenných nožniček, Škumpovité. Květy obojaké, mnohomauželné, neb dvojdomé. Čnělky 3, neb blizny 3. Peckoviče 1- pouzdrá, Dřístalovité. Kalich a koruna siřechovité. Peckovice. Révovité. Kalich malý, koruna 4—5lupenná. Mal- vice 1—2pouzdrá, málosemenná, Kře, Rosnatkovité. Koruny a tyčinky pod čnělkou, Plátky stejné. Tyčinek 5. „' Tolijovité. Kalich Šlupenný. Tyčinek 5. Tobolka 1- pouzdrá, na konci 4klapečná. Cistovité, Kalich Šlupenný, nepadavý. Tyčinky mnohé, 1 čnělka. Tobolka 1pouzdrá, Sklapečná, Violkovité. Kalich Slupenný, Koruna nestejná, ostro- hovitá. Tobolka 1pouzdrá. Čnělká 1, tyčinek 5. Vítodovité. Koruna nepravidelná. Tyčinky srostlé, Tobolka 2pouzdrá. Resedovité, Plátky rozčesané. Tobolka otevřená. Dýmnivkovité. Koruna nepravidelná. Kalich 2lupenný. Tyčinky ve 2 svazečkách. Mákovité. Kalich 2lupenný, koruna 4lupenná, pravi- delná. Pivoňkovité, Prašníky do vnitř pukavé. Tyčinky ne- určité. Plody různé. Pryskyřníkovité. Prašníky zevnitř pukavé. Tyčinky množné. Semeníky různé, XXXVIII 143. Křížaté. Kalich a koruna pravidelné, 4lupenné, Ty- činek 6, z nichž 2 kratší, Plod šešulka, V. © užívání následujících tabul při určování rostlin, a © pravidlech zde potřebných. S. 40. Dříve než začátečník k zpytování a určo- vání rostlin přikročí, musí se všem rostlinářským názvům naučili, čehož snadně bedlivým a opětným čtěním předchá— zejících čísel, a srovnáváním jich se živou přírodou docílí. S. 41. K zpytování nemají se příliš bujné, ale ani velmi útlé neb zakrpělé rostliny voliti. Všecky částky mu= sejí dokonale vyvinuty býti. Jednotlivé, odtržené větevky mnohokráte nestačí k poznání a určení rostliny, musíť se ona hned od kořene šetrně prohlídnouti. Jest vždy do- bře, ano při okoličnatých, řeřichovitých a mnohých vikvo- vitých naskrze potřebné, kromě květu i plod před sebou míti, kterýby dosti dospělý byl, Poněvadž pak při mnohých rostlinách, které rychle odkvětají a pozdě dozrávají, ne- možno jest květ i plod pospolu před očima míti, tedy co možno bral se ohled i na to, aby se takové i bez plodu určiti mohly. Přitom musíme více stejných jednotníkův rostliny míti a spolu srovnávati, abychom nepravidelnosti a úchylky, které se často nadhazují, vyšetřiti mohli, o S. 42. První tabule ze 741 čísel sestávající slouží k určení rodního jmena rostliny, kterou znáti chceme. S ta- kovouto rostlinou počne se hned od prvního čísla, a po- zoruje se, která z obou tam položených protisad na ni nej- lépe se vztahuje. Připojený takové sadě počet poukazuje na jiné číslo, k němuž se tedy přejíti musí, tak pokra— čuje se dále, až se přijde k latinskému rodovému jmenu rostliny. S. 43. Šestero prvních čísel ukazuje, do kterého z šesti hlavních oddílů rostiina náleží. Castějším cvičením se brzo 6 oněch prvních čísel vynecháme, a zrovna v patřič= ném oddílu hledati budeme. S. 44. Musejí se pak vždy obě protisady pozorně přečísti a s rostlinou srovnávati, První sada, ač někdy dosti , XXXIX zdá se zřetelná býli a na rostlinu dobře se vztahovati, předce čtením druhé lepšího světla nabývá. Bez šetření pra- vidla toho velmi snadno zbloudíme. $. 45. Přihází se, že obě sady vzhledem rostliny, kterou před rukama máme, nejsou dosti určité, tak že nelze rozhodnouti, která se na rostlinu lépe vztahuje. Tak na p. při koruně rozrazilové je nepravidelnost tak nepatrná, žeby ji někdo snadně za pravidelnou držel. V takových případ- nostech jest o to pečováno, aby se oběma sadami k cíli při- jíti mohlo; přijde-li se tedy cestou k témuž rodovému jmenu, tím bezpečněji je za pravé vzíti můžeme. S. 46. Majíce rodové jmeno rostliny, jdeme k názvu drahovému. K rodovému totiž jmenu připojené číslo pouka- zuje k druhé obšírnější tabuli, kde se zase na předešlý způsob ode čísla k číslu pokračovati musí. S. 47, Jsou příbuzné sobě druhy, které se nedají dů- kladně stálými známkami, nýbrž jen neurčitě více méně charakterisovat, Zde jeden toliko jednotník a jediné vy- šetřování není dostatečné. Takové rostliny musejí se častěji a na mnoze zpytovati, a s udanými známkami srov- návati. Také pro možné chybení a proměnění čísel jest radno, každé zpytování s rostlinou znovu opětovati. S. 48. Zpytování takové, jak řečeno , nemá se jen jedenkráte učiniti; raději to, co jsme poznali, ustavičně v paměti mějme, a v tabulích ten punkt vyhledejme, v kte- rém podobné sobě rostliny se liší a různí. Na ten způ- sob nejlépe i dřív učiněné chyby napravíme, a budeme též v stavu mnohou rostlinu, kterou jsme předtím marně zpy- tovali, se šťastnějším prospěchem určiši, S. 49. Pro snadnější jedněch rodů s druhými srovná— ování a jich vyhledávání, v každé čeledi jmena rodu latinská v druhé tabuli abecedním pořádkem jsme položili, čehož ja— kou takou výhodu jsme už zkusili. Ku každému také rodu jest počet třídy a řádu dle Linnéo-vy soustavy římským a arabským číslem připojen. S. 50, Následující příklady rostlin nejznámějších mohou k osvětlení výše položených pravidel sloužiti. Při určování bezu černého jde se následujícími čísly v první tabuli: 1. 2. 4. 5. 6. 7. 138. 140. 147. Sambucus 403. Číslo toto „ukazuje k druhé tabuli, kde čísly 1. 2. přijdeme na Sam- „bucus nigra, XL Při květu třešně obyčejně těmito čísly; 4. 2. 4. 5. 6. 158. 159. 160. 161.. 261. 266. 269. 274. 272. 273. 274. Prunus 436, 1. 3, 4, Prunus avium. Při květu maďalu neb divého kaštanu: 1, 2:.4 5,6, 158. 159. 160. 278. 283. 284, 296. Aesculus. 585. Aesculus Hippocastanum. Při květu jabloňovém: 1. 2. 4. 5. 6. 158. 348. 356. 411. 412. 414. 415. 416. Pyrus 442. 1. 2. 4. 7. 8. 9. 10. Pyrus Malus. Při květu tulipánu zahradního : 1. 2. 4. 5. 420. 429. 439. 492. 493. 494. 495, 527. 537. 538. 541. Při květu lísky: 542. 544. 545. 548. 549. 552. Tulipa. 99. Tulipa Gesneriana, 1. 2. 4. 593. 594.595. 596. 599, 600. 604. Corylus 197. 1. 2. Corylus Avellana. Při květu slunečnice : 1. 2..3. 663. 709.710. 720. 724. 725. 726. Helian- thus. 362. Helianthus annuus. Při rostlině přesličce polní: 1. 729. 738. Eguisetum 18.1. 2.3. Eguisoé dj arvense, Zdá se, že to postačí. Připojíme jen ještě rejistřík nejobyčejnějších v tomto úvodu a následujících tabulkách uží— vaných slov a názvů rostlinářských. V. Rejistřik. Aksamít, velumen, Sammet. (Oděv 8 Aksamítový, veluminosus, fam« metartig. Bambulina, bambulinatý. Viz Hlíza. Baňkovitý, urceolatus, utricu- losus, bůudig. (Koruna, plod.) Bezcevné rostliny, cellulares. Viz Sklípkovatina. | Bezděložné rostliny, acotyledo- nes. (Plod 6.) Bezkorunný, apetalus. Viz Nedo- konalý. Bezlistý, aphyllus, blattío8. Bezlupenný. Viz Nedokonalý. Bílek, běl, (Plod 6.) Blizna, stani Narbe. (Rod. 5.) Bobule, Viz Malvice. Bodlavý, aculeaius, borftig, bor= ftengábnig. Botka, oorce Gelenfiheide. Li- ) sty Rapfel. Brašnička „ (Plod 6.) Brázda, sulcus, tbůlden. (PL 6.) Brvitý, ciliatus, betvimpert. Brvy, cilia, Wimpern. Bublina*ý, vesiculosus, fhlaudf. Celokrajný, celý , integerrimns. ganzranĎig. albumen, (Gitoeif. capsula, Cevnaté rostliny, vasculares. Cevy, vascula, Befáfbindel, Ge- fáfge, trubky, jimiž se šťávy - rozcházejí. Cibulatý, bulbosus, ztiebelig. Cibule, bulbus, 3miebel. (Ko- řen 1.) Abe Cizopasné rostliny, parasiticae, parajitifh. Lárkovaný, striatus, geftreift. "Cárkovitý, linealis, linienfórm. Čepel, lamina, $Wlatte. Číšovitý, cyatiformis, nabffór= „ mig. (Koruna.) Clánek, carina, scaphidium, - Sdiffiden (u motýlovitých). Cmýr, pappus, $aarfrone (u „ spoluložných). „v Cnělka, stylus, ©riffel. (Rodidl.) Ctyrmocenstvo, Tetradynamia. « Třída Linn. XV. Čtyrmužstvo „ Tetrandria. Tř. „ Linn, IN. — Cuprinatý. Viz Chocholatý. Dělený, partitus, jertheilt. Děloha, Cotyledon, Samenlapp. (Plod.) jj i Desetimužstvo, Decandria. Tř. « Lin. IX. Devítimužstvo, Enneandria. Tř. Lín. X. - Dílný, m. p. Adílný, stheilig, 3. B. tiertheilig. Dolejšek, basis, Grund, Bafi8. Dolejší, inferus, unterftándig. Dříp, lacinia, řetgen, Jipfel. Dřípnatý, laciniatus, zerfeft, zer= riffen. Druh, species, Art. Drumínový, helveolus, firoh= farb. Důlek. Viz Jamka i Výřez. Dužný, carnosus, fleifbig. Dyvadcetimužstvo , Icosandria. Tř. Lin. XII. Dvanáctimužstvo, Dodecandria. Tř. Lin. XI. Dyvojbratrstvo, Diadelphia. Tř. Lin. XVII. Dvojčatný, geminatus, gegtvcit. XLI Dvojděložné rostliny, dicotyle- doncs. Dvojdomstvo , Dioecia. Třída Lin. XXII. Dvojdomý, dioicus, zmeibůujig. Dvojený, binatus, zmeizáblig. Dyojmocenstvo, Didynamia. Tř. Lin, XIV. Dyojmužstvo, Diandria. Tř.Lin.II. Dvojřízný, anceps, ensiformis, ameif$ncidig. Dvojspeřený , bipinnatus, dop» peltgefiedert. Dyojspolný. Viz Obojaký. Dvojženstvo, Digynia. Druhý řád. Lin. Dýně. Viz Kdýně. Elipsovitý, ellipsoideus. - Eliptičný,ovální, ellipticus, ova- lis. Háček, hamus, rostellam, $aďen. Háčkovitý, hamosus, haďeafórm. Hašpan, zástřeška. Viz Lupinka. Hlava, hlavička, strboulek, ca- pitulum, Kopiden, Hlíza, tuber, Rnollen. Hliznatý, tuberosus, fnollig. Homolovitý, conicus, fegelfórm. Hořejší, superus, obenftůnbdig. Hrálovitý. Viz. Kopovitý. Hranatý, angulatus, fantig. Hřbetní, dorsalis, růďenftánbig, k. p. osina. Hrdlo, faux, Racen. Hřeben, pecten, ammn. Viz Kýl. Hromádka, sorus, $rudthaufeu, u kapradí. ; Hrot, mucro, Sýpeer. Hrozen, racemus, $raube. (Kvě- tenství.) Hvězdovitý, stellatus, fternforut. Chlupy, pili, $paare. s Chlupatý, pilosus, behaart. Chlopeň, valvula. Chobot, sinus, Budt. Chobotnatý, sinuatus, budtig. Chochol, coma, Sthopf. Chocholatý, comosus, ($opfig. Chocholík, corymbus, ©Doldeli= tranbe, (Květenství.) (II XLII Chomáč. Viz Svazek. Chudosemenný. Viz Klabnose- me | Jahe. oádkí Apřel. (Plod.) Jádro, semeno, nuclčus, semen, Ren, Sne. Jahňada. Viz Jehněda. Jahoda, bacca , *Btert. Etod dužný, z mnoha semeníč ků složený.) Jalovinky, u jalovče. Jamka, fovea, Grůbden, důlek, žláza. Jařmo, jugum, cit Baar. (Listy.) Jařmý, n. p. dvojjařmý, —huus rig, 3. B. ztveipadrig. Jazýček, ligula, Dlatthůutden. (Trávy. Jazyčnatý, ligulatus, sungenfori. (Tež u spoluložných P C fosrulosus.) © Jednobratrstvo,! itohodoníů: Tř. Lin. XVI. i Jednoděložné rostliny, monoco- tyledones. Jednodomstvo, Monoecia. Tř. Lin. XXI. © Jednodomý, monoicus činhufia. Jednoduchý, simplex, einfa. Jednolupenný, Viz Srostlolup.. Jednomužný, jednoprašný, mon. andrus, einmámníd. * Jedno 0, Monandria. (1. Lin. 1.) Jednoobainý, monochlamydeus, apetalus. Viz Nedokonalý. Jednoženstvo, Monogynia. (Řád Lin. L) Jehličí, acerosus, Yabdel-. Jehněda,kočíčka, baruška, amen- tum, iulum, Kůkden. Jevnosnubné rostliny, phanero- gama, offenbar blůhende. Ježle, Blumenboden, receptacul. Kadeřavý, crispus, fraujig. Kalich, calix, Keld. Kalichokvěté rostliny, c caliciflora, fethblůthige. Kalíšek. caliculus, Der sKeld. úufere Kameňák. Viz Košinec. Kápovitý, cucullatus, fappenfrm. Kdýně, pepo, Kůrbid. (Plod.) Kel, klíček, embrio, Seim. © Klabnosemenný; oligospermus. Klaný, fissus, gefpalten. „eo Klapka, chlopně, valvula,Klaphe. Klapečný, flaphig (Sklapečný, bivalvis, 2tíappig). Klas, spica, Aehre. (Květenství.) : Klásek, spicula, locusta, Wehrz den. Trávy.) klenutý, formicatůs, getočlbt. Klínovitý, cuneiformis, feilfórm. Klubíčko, glomerulus, $nául, (Květenství.) Klukatý, floccosus, loci G. Kmen, truncus, Stamm. Kočička. Viz Jehněda. Kolenatý, geniculatus, miejdrm, u) gefnict. : Koleno, genicula,- futie, Geienf. Kolovitý. Viz Kruhovitý. © © Komolý, bezosinný ; můticus, grannenioé, Koneční, terminalis; endftůnbig. Kopisfovitý, spatmlatýs fpatpen- formig. Kopovitý, ke 2 lanceola- tus, pap ci w Kořen, radix, Ý Surgel. "l Kořínek, radicula, rostellum, 9Gurzelfeim. (Kel.) : Kořenivý, radicans , sarmento- sus, WWuržel, Kořenní, kořenový ; radicalis WBurgel-. rý corolla, Krone. (Okvětí. j Korunokvěté, colliflorae: B Kosmatý, viHlosus, zottig. Kosmina, villus, Joften. © Košanec, nucula, nux, Sůfden. Kotva, kotvička, glochis;, Mic- Derhaden. Krackovitý, runeinatus, zaďig, fdrottfágefrmig. © Kraj, margo, Stand. Křídlatý, alatus, geflůgelt. © Křídlo, ala, $lůgel, Zlůgeirand. Křivolaký, Hexuosus, Jin und "her gebogen. Křížaté rostliny, cruciatae, cru- ciferae, reuzblumen. Křovatý , keřnatý, fruticosus, ftraudig. Křovitý, firaudfórmig. Krpivý; nánus, giwergartid. "Kruhovitý, rotatus, radfórmig. -© (Koruna.) Kroužek. Viz Stavec, $Haarleiite. Kroužek, gyrus, Sing. (PI. kapr.) | Kroužek, annulus ; mední žláza, va k. p. u jilmu. © Krytosemenstvo, angiospermia. Řád v XIV třídě Lin. Kusý. Viz Ufatý. Květenství, inflorescencia, 3i. © Adreózeng, Blůtbenftand. Kyjovitý. Viz Paličkovitý. Kýl, hřeben, carina; Siel. Kýlatý. carinatus, geficit. Kýlovitý, feilfórmig. Kytka, Thyrsus, Strauf, Tpprfe. (Květenství) © Láčka, utriculus, $rudthůíte (u Ostřice). Záčkovitý. Viz Baňkovitý. Laločnatý (dvojlaločný), ioba- - tus,-gelappt (Gtoeilappig). Lalok. lobus, lacinia, Yapben. Lat, latka, lata, panicula, Wi6pc. (Květenství.) Lebka, galea, elm. Ledvinitý, ledvinovitý, renatus, -reniformis, nierenfórmid. - Letní, annuus, jáhrig. Líc, pagina superior, die redíc, obere Seite. (Listy.) Lichospeřený, imparipinnatus, uugieih geficdert. List, folium, Blatt. Lísteček, pinnula, giederden (k. p. u kapradu). - Lístek, foliolum, pinna, $iedern. -© Kisten, bractea, Deďblatt, Def- fbupbe. , Lodyha, caulis, Stengeí. Ložnokvěté rostl., thalamiflorae. > Lupen,sepalum. Ke(dblatt, Lupen XLIII kalichový, $eldblatt. Lupen korunní, Blumenb(. Viz Plátek. Lupinka, plucha, hašpan, zá- střeška, koruna u trav, glu- ma (Corolla Lin. Perianthium R. Brown.), Sbelze. Lusk, egumen, $Oůlfe (plod mo- týlovitých). Lůžko, thalamus, receptaculum, šrudtboden. Lýrovitý, lyratus, [eierfrm, (List) Malvice, bacca, Beere. (Plod dužný, ojedinělý.) Marhán, bataustia. (Plod, k. p, mispule.) Mázdra, membrana, $Hauf. Mázdrovitý, mázdřitý, membra- naceus, hůutig, k. p. čmýr. Mečovitý, ensiformis, fdmetif. Medník, nectarium, $Honiggefůf. Měkkoostenný, muricatus, toci- fiadelig. Mnohobratrstvo, Polyadelphia. Třída Lin. XVII. Mnohodomstvo. Viz Mnohoman- želstvo. : Mnohodomé rostl. polygamae, vielhůujig. Mnoholupenný. Viz Prostolu- penný. Mnohomanželstvo. Třída Lin, XXII. WMnohomanželstvo marné, poly- gamia frustranea. Rád III. Tř. Lin. XIX. | | Mnohomanželstvo nadbytečné, polygamia superflua. R. Il. Tř- XIX. Mnohomanželstvo oddělené,poly- gamia segregata. R. V. Tř.XIX. Mnohomanželstvo potřebné, po- Jygamia necessaria. © R. IV. Lř., XIX. Mnohomanželstvo stejné, poly- gamia aegnalis, R, I Tř.XIX. Mnohomužstvo, Polyandria. Tř. Lin. XIII. Motýlovité rostl., leguminosae, papilionaceae, Sdmetterlingé- bDlumen, Polygamia. XLIV Mrtnatý, chlupatý, pilosus. Nabrany, stažený eingefdnůrt. Naddutý convexus, eonber. Nadobalný, superus, oberftánbig. Nadplodní, epiginus. Nahosemenstvo, Gymnospermia, Ř. TRY XUV Nákališný, epicalicinus, felhftbg. Nákorunné, epipetala, epipeta- lia, fronenftándig, t. tyčinky. Nálevkovitý, infundibuliformis, tridteri:. Násadka, flosculus Anfatz. (Trávy. Nať, dad Kraut "ber Rflanzen. Nažka, achena, nafter Same. Nedokonalé rostl., apetala, mo- nochlamydea, imperfecta, un volíftánbige. Nehet, unguis, agel; lupenu. Nepravidelný, irregularis, un- regelmáfig. Nerozdělený, indivisus, unjere theiit. Nitka, filament,, Trůger, Staub- faben. (Rodidla.) Nožečný. Viz Rapíkatý. Nožka. Viz Řapík, Nožnička, forficula, samara, li- gelfrudt, k. p. u jasanu. Obal, involucrum ; okoličnatých). Obalíček, involucellum, befon- dere ÓHůlle. Obduží, sarcocarpi um. Obdýlný, oblongus, lánglid. Obhomolý, turbinatus, freišfrm. Objem. Viz Obvod. Objímavý, amplectens, umfafinb, Obloučnatý, falcatus, bogig, bogenfórmig. Oblý, hřídelovitý, teres, cilin- dricus, flieírund. Obojaký, androgynus, „$tvitterig. Obořeší, naucum, grůne Muf- (dale. Obplodní, perigynus, Obroční, annotinus, perennirenb, abortivus, stopka $ůlte (u : Obrost, oděv, povrch, velamén- tum, Beficibung der Pflanzen, Obsemení, perispermium. Obvod, alitus, Umfreió, Unrif. Odenek.rhyzoma, Stoď (kořen). Oděv obrostlý. Odrod , varietas, Ybart. Okolíček, umbellula, Důdlóden. Okolík, umbella, Dolde. Okvětí, perianthium, Blmenbilte. : Ořech, nux, Auf. Oříšek. nucula, Viz Košanec. Osa, axis, rachis, Spindel, Are, Osina, arista, Granne. Osmimužstvo, Octandria, Třída Lin. VIII. Osobitný, eingelnftehenb. Osten, cuspis, aculeus, Stadet, z kůry stromové ženoucí. Ostěra, indusium , Soleierýen (u kapradu). Ostnitý, aculeatus, spinosts, ftadelig. Ostruha, ostroha, roh, oč cornu, Shorn, $orn. Ovální. Viz Eliptičný. Ozimý, perennis, audbauernb. Palice, spadix, Rolben. (Květ.) Paličkovitý, clavatus, feilfórm. Palist, stipula, Yfterblatt, Neben- bláttehen, Blattanfatg, Rýně Pahrbek, protuberantia, $ůďer. (Medník). Pápeřitý. Viz Pýřitý. Paprsek, radius, Strahí. Paprskovitý, radiatus , ftrahl= blumig. Kvítky krajní u spo- luložných, Ranoblumeu. Pavézka, vexillum, fahne (u motýlovitých). Paždní, subaxillaris, vinřelftáno. Pecka, pyrena, Sluf, Kern. Peekovice, drupá , Steinfrudt. Peň, truncus, Štamm (vůbec celý strom). k Peřitý,plumosus,feberartig. Čmýr. Pérko. pinula, $icberchen (u ka- pradu). poj sov Blattfeberden. (Kel Pestik, pistillum, ber Stembel. Pětimužstvo,„Pentandria. T. L. V. „Pilovitý, serratus, gefůgt. Pírko. Viz Pérko. Plátek, petalum, Biumenblatt. Plazivý, repens, friedend. Pleva, palea, Relhřlappe.(Trávy.) Pleva, šupina, gluma, Balg. (Sáchorovité.) © Plod, fructus, $rudt. Plsí, tomentum, Řils. Plsťnatý, tomentosus, filsig. Poddutý, concavus, concab. - „Podkonečný,subapicular.(Osina) Podkovitý, podkovnatý, ungu- latus, bufeifonfórmig. Podobalný, infersus, unterftánd. Podplodný, hypogynus.. Pohárovitý, poculiformis, beherf. Pohlavní, sexualis. Pokraj korunný, limbus, Saum. Pokryvka, operculum, Deďel. Poloobjímavý, semiamplectens, balbumfafiend. Polospeřený, dimidiatopinnatus, balbgefiedert. Položený, procumbens, nicber- liegend. Polta. Viz Rozštěp. Poltěný, partitus, gertheit. Podruba, varietas, Spielart. Pošva, vagina, Speibe. Prašník, anthera, Staubbeutel. (Rodidla.) Pravidelný, regularis, regelmůáf. Přehrádka, přepážka, septum, dissipimentum, S heidetvand, Ouermanď. (U plodu.) Přeslen, verticillus, Ouirí, Wir+ bel. (Květenství.) Přeslenatý, verticillatus, guirlf. Přímý, rectus, gerade. Prorostlý, perfoliatus, ivadfcn. Prostolupenný, polyphyllus, biel- blátterig. Prostomatečné, eleutherogynae. Cine freie šrudt. Prostý. Viz Jednoduchý i Volný. Protažený, elongatus,borgezogen. burd= XLV Protisečný, pinnatifidus, fieber- fpaltig. Protisobný. Viz Vstříční. Protispeřený, jugatus, opposite pinnatus, glcidgefiedert. Proužek. Viz Pruh. Prsten, viz Kroužek. Prstnatý, dlanitý, digitatus, ge= fingert. (List.) Pruhy, trýmy, vittae, Striemen. (Plod okoličňáků.) Pruhovaný. Viz Cárkovaný. Prut, větev tenká, vimen; v ji- ném smyslu viz Lodyha. Pukavý, dehiscens, auffpringenbd. (Plod.) Puška, puštička, pyxidum, runbe Rapfel. (Plod.) . Pouzdro, locutamentum, $ad. (Plod.) Pyl, pel, Pollen, Staub. Pýří, pubes, $laumhaar. Pýřitý, pubescens, flaumhaarig. Pyskatý, labiatus, lippenfórm. Rapavý, drsný, asper, fharf. Rapík, pectiolus, Battftiel. Rapíkatý, petiolatus, geftielt, Rasy, medníky, plicae; též zá- , hyby, $alten. Rasy. Viz Jehněda. Rašiti, pučeti, aněfhlagen. Řepicovitý, hypocrateriformis, „ tellerfórmig (koruna). Repovitý, napiformis, růbení. (Kořen.) Ret, palatum, Gaumen. Rezový, zrzavý, ferugineus,roftf. Rod, genus, Gattung, Sippe. Rodidla, organa sexus, Ďe- fdiedtátheile, ©efwledt8org., Blůthentheile. Roh. Viz Ostruha. Rozčísnutý „ fisus, gefpalten, aufe gefdhlitst. Rozevřený, divergens, dibergrů. Rozklapený, platzend, fíafiend. Rozsochaný , dychotom., ga- belfp. Rozštěp, polta, fissura, Spalte. Roztroušený, sparsus, gzerftveut. VLVI Rub, pagina sinistra, Die. unferé Strite. Ručičky. Viz Uponka, Uponek. Rourovitý, tubulosus, rohrig. Růžička, rosetta, rosa, Stofette, Různopohlaví, idiogynia , g6= trennte OGefdledter. Samčí, masculinus, můnnlid. Samičí, femineus, tveiblich. Sbíhavý,decurrens, herablanfend. Sdvojený, binatus, giveizůhlig. Sedavý , sessilis, fitgend; bez stopky neb nožky. Sedlo, terč, stylopodium, Sfem= pbelpolfter (u okoličnatých). Sedmimužstvo, Heptandria. Tř, Lin, VII. Semenice, zárodečnice, tropho- spermum, placenta, recepta- culum, Samentrůger; místo,na němž semena upevněna jsou v tobolce. Semeník, „vaječník , germen, $rudtfnoten. Semeno, Same. Síťovaný, reticulatus , nefaderig. Síťkovitý, retiformis, netfdrin. Síťožilnatý. Viz Síťovaný. Sklípkovatina, cellulae, Jellgetv. Slamožlutý. Viz Drumínový. Složený, compositus, zufammen= gefetst. Sloupek, columna, Die Sádule; trubka ze srostlých nitek ty- činkovitých. Sněť, palea, Zpreubláttůen; u spoluložných. Sochatý, vidličnatý, furcatus, bi- furcus, gabetf., gabelíd., gabeljh. Speřený, pinatus, gefiedert. Spod, basis, Grund. Spodečný, basilaris. (Osina.) Spojenonitní, gamostomones (v Třídě Lin. 16. 17. 18). Spojenoprašní, gamantherae (v Tř. 19. Lin.) Spoluložní, compositiflorae, 3u» fammengefetste Blumen. Spoluložstvo, Syngenesia. Tř. Lin. XIX. ovarium Srostlolupenné kv., gamophylla, monopetala, cinblůttrige. Srostloprašné. Viz Spojenoprašn. Srpovitý, falcatus, fidelformig. Srsť, hirsuties, $udre. Srstnatý, hirsutus, badrig. © © Stavec,annulus, $aarleiftectrub=: ka u pyskatých). Stéblo, culmus, $ulm. (Trávy.) Stopka, pedunculus, Biumenff. Strboul, capitulum, Sýpirre. Středosloupec, semenice slou- peční, columna, Miittelfůule. Střední žilka, nervus medius,lon— gitudinalis, WMittelnerb. (List, šešulka.) “ Střechovitý, imbricatus, dadgic= gelfórmig. ší k Střelovitý, sagittatus, pfeilform. Střídavý, alternus, medfelftůnd.. Strmělka. Viz Únělka. Strojený, těrnatus, dreizůbhlig. © Struk, lomentum, $ůlfe. Stvol, scapus, Shaft. Styka, styčná plocha, břicho. paginae contiguae,gugenfldů.; „k. p. při plodu okoličnatých. Sudospeřený. Viz Protispeřený. Soumatečné , symphyogynae, Dič $rudt mit der Biumeu= bůlle bertoudfen. : Sourodnictvo, Gynandria. (Tř. Lin. XX.) Soustava, systema, Sýjftem. Svazečný, fasciculatus, bůfdelf. Svazek, fasciculus, Bůfdcl. Svraštělý, rugosus, runglid. Sašina, třtina, rákosí, Sestimužstvo, Hexandria. Třída „Žin. VL Sešulinka, silicula, Sdottdeu. - Sešulka, siligua, Sdotte. Sev, sutura, Ataht. Sídlovitý, subulatus, cuspidatus, „ $řriemenfórmig. Sípovitý, hastatus, fpiefgfórmig. Siška, conus, strobilus, Japfen. Sklebivý, personatus, maófirt, gůhnend. | Ustí zavřené. Trojmužstvo, Triandria. Škořepina, putamen, Nufi$aale. . (Ořech.). P Slahoun, sarmentum, © Muthe. “ Snorky, žebra, striae, Wiefern. Sňůra semenní, funiculus umbili- „ caris, Samenftrang, Nabelftr. Spičatý, acutus, fpifgig. Stětcovitý, penicillaris, pinfelf. Stětiny, setae, Borften. Stětinovitý, setaceus, borftenf. Stětinatý, setosus, borftig. Štítovitý, peltatus, sentatus (fo- „ Jium peltinerve), fhildřórm. Supina, sguama, Sduppe (li- „ steny šišek). Supina, sguamula nectarifera, - Honigáfonppe. Supinatý, sguamatus, fduphig. Supinovitý, Sguamosus, fduw- benartig. (Cmýr.) Tajnosnubstvo, Cryptogamia. Terč, discus, Seibe; též sedlo u okoličnatých. Terčovitý. Viz Štítovitý. Terčový, discoideus; flosculos.: Scheibenblumen (Spolusložné) Tlamatý, rigens (rictus), vathen- fórm. (Oustí nezavřené.) Tobolka. capsula, Kapfel. Fočivý, volubilis, mindbar. - Třepenatý, fimbriatus, gefrangt. Trest, calamus, $alm (u šácho- rovitých). Trn, spina, Dorn; z dřeva vyrostl. Vrojbočný, trigonus, dreifeitig. Trojhranný, irigueter, dreifantig. Třída Lin. HI. Trojspeřený , tripinnatus, DYči- fa gefiedert. - Trojuhelný, triangulus, drciefia. Trojženstvo, trigynia. R. L.TIÍ. Trubkovitý, rourovitý. Toulec, spatha, Blumenfhcibe. Tyčinky, stamina, Staubgcfáfe. Umyslný , artificialis, finftlid. Uponka, cirrhus, Stanfen. Uťatý, truncatus, abgeftubkt, Uzlitý, nodosus, fnotig. > Užlabíčko, axilla, Bíattminfel, Užlabní, axillaris, toinfelftánů. je XLVII Vaječník. Viz Semeník. Vejčitý, ovatus, eifórmig, tirunb. Vějíř, frons, 9Bebet. (Kaprad.) Věnec, corona, Štebenfrone, Větvitý, ramosus, dftig. Vidličnatý, sochatý, bifurcus, gabelfpaltig. i Vlasatý, pilosus,. beharrt. Vláseničko, radicula „ fibrilla, - Fafern. (Kořen.) Vlásenitý, fibraťus, faferig. Vlásenka. Viz Čmýr. Vlna, lana, AGolle. Vlnatý, lanatus, toollig. Vlnitý, undulatus, tellig. Volný, prostý, nesrostlý, frcijie= bend. Vřetenovitý, fusiformis, můfren= fórmig. (Kořen.) Vrcholík, cyma, Trugdolde, Aj- terdolĎe. Vřezaný, incisus, cingefdnitten. Vrubovaný, crenatus, aeferbt. Vstávavý, adscendens, aujfteigd. Vstavačovitý, orchideus. Vstříční, oppositus, gegenftándig. Vstoupavý. Viz Vstávavý. VYtočený, involutus, introvolutus. cingerolit. ; Vousatý, barbatus, bůrtig. Výběžky. Viz Výhonky. Vydůlený, excavatus, auSgehohlí. Vyhlodaný, vykousaný, erosus, gezuďt. Výhonky, Yuslůufer. Vyhrnutý, vyvinuiý, vytočený, evolutus, umgerollt. Vykrajovaný, vykrojený, repan- dus, aušgefdtocijt. Vykroužený, retusus, auSgeranb. Výřez na ose, dens racheos, Aušsfdnitt. (Důlek; Trávy.) Vyříznutý, emarginatus , fpifgig aušgerandet. Vyšinulý, vorfpringenb, ferau$- gefhiweift; k. p. kališní cípy na Helianthemum. Vyštěrbený. Viz Vyhlodaný. Vztýčený, erectus, aufredt, Záhyby, plicae, $alten, stolones, lagella, XLVIII Zádržka, carpophorum %$rudt. halter. Zákončitý, acuminatus, zugefpitt. Zákrov, anthodium, calix com- munis, Der geměinfhaftlide Kelh (spoluložné). Zákroveček, caliculus, der dufgere Kel. Zakrpělý, imperfectus, aborti- vus, nanus, berfimmert, zmmerg. Zavitý, spiralis, fpiral+, fhneďen= fórmig. Zoban, rostrum, Snabcí. Zostřený, Viz Zákončitý. Zpružka, Viz Kroužek. (Kaprad.) Zstřihaný. Viz Vřezaný. Zubatý, dentatus, gežůhnt. Zvonkovitý, zvonitý, campanu- +, latus, gloďig, gloďenfórmig. Zalud, glans, Gichel. Zebra, striae, Aiefen. (Pl.okol.) Zebro, příční žíla na listě, ner- „ vus lateralis, vena, %ippe. Zíla, vena, nervus longitudina- „ lis, erb. Zlábkovitý, canaliculatus, rin= „ nig, rinnenfórmig. R Zláza, glandula, Orůfe. , Tabule | k určení rodu rostliny. Rostliny jevnosnubné, v jejichžto květech se totiž ty- činky a čnělky rozeznati mohou. 2. Rostliny tajnosnubné, při nichž rodidel nevidno. 729. « Více kvítků v jednom společném kalichu čili zákrovu. 3. Zádný společný zákrov; kvítky osobitné, 4. . Prášníky v trubku, již čnělka prochází, srostlé; květy spoluložné. 663. Prášníky volné. 4. . Květy tyčinkami i čnělkami opatřené; rostliny obojňaké neb dvouspolné. 5. | Jiné květy s tyčinkami, jiné s čnělkami; rostliny různo- pohlavní. 593. „ Květy dokonalé, to jest mající i kalich i korunu. 6. Květy buď jen kalich, buď jen korunu, buď nic toho nemající; rostliny nedokonalé. 420. - Koruna srostlolupenná, totiž v jeden celek srostlá. %, Koruna prosto- neb mnoholupenná, z více nespojených lupenů složená. 158. Koruna srostlolupenná. 7. Semeník volně stojící na dně kalicha, takže jeho boky mejsou s ním srostlé. 8, tina PO . Semeník pod kalichem, aneb s kalichem srostlý. 138. l 2 Koruna srostlolupenná. 8. Koruna pravidelná, jejíž pokraj buď celý jest, buď ve stejné cípy rozdělený neb rozeklaný. 9 Koruna nepravidelná, 86. 9. 2—3 tyčinky. 10. 4 tyčinky. 14. 5 tyčinek. 25. Více než 5 tyčinek. 73. 10. 1 semeník. 11. 4 semeníky. Cípy koruny trochu nestejné. 108. 11. Keř neb strom. Koruna trubkovitá, 4klaná; 2 tyčinky. 12. Bylina. Cípy koruny trochu nestejné. 89. 12. Tyčinky z trubky vynikající. 13. Tyčinky vnitř trubky zavřené. Tobolka- 2pouzdrá, 2 klapečná, 4semenná. Syringa. 304. 13. Květ žlutý, Malvice neb peckovice pometáním 1semenná. Olea. 303. Květ bílý. Malvice černá, 2pouzdrá, 2 — 4semenná. | | Ligustrum. 309. 14, © semenik: 45, 4 semeníky. Koruna trochu nestejná. 111. Poznam. Při Spoříši (Verbena) 4 tyto semeníky teprv v čas zralosti se rozdělují, byvše v čas květu tuze je- ště spojeny. 15. 4 blizny beze čnělky. Koruna kruhovitá, Malvice 4se- menná, Keř bodlavých vždy zelených listů. Ilex. 306. Méně než 4 blizny neb čnělky. 16. 16. Bezlistná pnivá rostlina. 27. Listy z kořene neb prutu. 17. 17, Trubka koruny se semeníkem srostlá; 2-——3 lupeny ne- listy; 1 čnělka s bliznou štětcovitou; tobolka 1—8 semenná. Klas- skupený, brunokvětý. Sanguisorbu. 432. Koruna se semeníkem nesrostlá. 18. 18, Kalich Adílný, 19. Kalich Sdílný. 22. 19. Tyčinky daleko z koruny čnící; 1 čnělka; koruna má- zdrovitě prohledná, s- trubkou válcovitou a 4 ponejvíc vyvrácenými cípy; tobolka 2—4 pouzdrá; květenství kla- sovité, Plantago. 205, Tyčinky z koruny nečnící. 20. Koruna srostiolupenná. 3 20. Tobolka kolem pukající, mnohosemenná, Koruna velmi ma- lá, mnohem kratší než kalich. Centunculus,. 214, Tobolka 2klapečná, mnohosemenná. 21. 21. Trubka kóruny kulatá, baňkovitá. Čnělka nerozdělená, Blizna jednoduchá, ledva vykroužená. Prášníky po roz- puknutí nesvinuté. Květ žlutý. Exacum. 313. Trubka válcovitá. Blizna patrně 2klaná. 53. 2%. Kvítky v mnoholupenném zákrovu plevitými šupinami proměšené, 1semenné. Koruna trabkovitá , často nestejně dělená. Globularia. 208. Žádný zákrov. 23. 23. Mimo 5 lupenů ještě 2 přílistky neb listeny. Koruna trochu nestejná. 95, Kalich bez palístků, 24. ; 24. Koruna zvonkovitá, pravidelně 5klaná. Tobolka 1pou- zdrá, 2klapečná, s mnohými na sloupkovité semenici upev- něnými semeny. Jeden pár tyčinek hlouběji stojící než dru- tchý, Limosella. 233. Koruna trubkovitá aneb baňkovitá, trochu nestejná, 106, 25. 1 semeník. 26. : © semeníky, 54. 4 semeníky, které už v čas květní se oddělují. (Jen při otočníku, Heliotropium, jsou semeníky slepené až do času zralosti.) 56. 26. Keř! Tobolka 2—5 pouzdrá, mnohosemenná. Tyčinky na semeníku. Koruna zvonkovitá. Kalich Šklaný. Azalea. 316. Bylina, aneb keř s plodem malvičnatým neb jahodna- tým. 27. 27. Listy zcela chybí. Prut pnivý, nitný. Koruna trubko- vitá neb baňkovitá, 4—5klaná: 4—5 tyčinek, a pod tě- mito tolikéž šupinek; 1—3 čnělky; tobolka 2—4 semenná, Cuscuta. 300. k Listy z kořene neb na prutu. 28. 29. Koruna kruhovitá aneb nálevkovitá s rozestřeným na plocho krajem. Tobolka fpouzdrá, na Špici 5klapečná, aneb 2klapečná, 10 zubá, mnohosemenná' Prášníky často téměř srostlé, (Stvolse 7-—10 růžovými květy v okolíku, jenž 1 + 4 Koruna srostlolupenná. ý 3—5 kopinnými listy obestřen jest. Listy dlouze no- žečné, ledvinitě laločné, pilovité. Cortusa 215. Květ alisty jinak spořádané. 29. 29. Keř trnitý, položený. Koruna „trubkovitá; hrdlo brvami tyčinek zavřené; tyčinky zdélí koruny. Malvice 2 pouzdrá, mnohosemenná, vejčitá, žlutočervená. Kalich 2—3 klaný. Lycium. 276. Křoví beztrnné aneb bylina8 30. Ee 30. Listy buď kořenní, buď prutní, střídavé neb dvojité,. t. j. po dvou na tétýž straně prutu; buď stvol šupinatý. 31. Listy protisobné čili vstřícné; aneb přeslenaté, 49. 31. Kalich z mnoha na sobě ležících šupin složený. Kvítky v kulatou hlavu skupené, 685. Kalich 5klaný neb šdílný. 32. 32. Koruna na celém povrchu kosmatá, aneb po kraji dlou- ze brvitá, aneb s mnohoklanými cípy. Tobolka 1pouzdrá, mnohosemenná. 33. i Koruna holá, nanejvýš u otvoru trochu chlupatá, aneb velmi útle brvitá. Jejích 5 cípů nerozděleno, aneb kaž= dý 2klaný. 35. 33. Cípy koruny nerozdělené. 34. NÍ Cípy koruny ve více čárkovitých dřípů rozdělené, To- bolka pokryvkou a 10zubým otvorem pukající. "a Soldanella. 222. © 34. Celý povrch koruny kosmatý. Blizna plitee vykrouženáž Tobolka 2klapečná. Semena podél středu klapek vnitř upevněná. Menyanthes. 309. Jen hrdlo vousaté a kraj brvitý. Blizna 2dílná. Tobol= ka nepukavá, však 2 švy značená, podél nichž semena po obou. stranách ve dvou řadách připevněna jsou.- ; Villarsia. 310. © 35. Stvol nahý neb Ššupinatý, aneb listy pod vodou, Tobol ka Ipouzdrá, 5 neb 10 zuby neb. klapkami puka jící. Četná semena na středním sloupci. 36. 4 Prut s listy střídavými neb dvojitými, Malvice, neb ví cepouzdrá tobolka. 40. a itá, 36. Kraj květu rozestřený neb vztýčený ; trubka váleov Blizňa hlavatá, 3%. Koruna srostlolupenná. 3 Pokraj květu podvinutý, vyvrácený; trubka zvonkovitá. Čnělka špičatá, Cyclamen. 216. 37. Kalich až na dno Šdílný. Hrozen s větvemi přeslenatými. Hottonia. 2168. Kalich není přes polovici klaný. Tyčinky mezi sebou nespojené. Okolíky s malými obaly, aneb stvol kvě- tý. 38.: 38.. Koruna k vrchu pod pokrajem nabraná čili souže- ná. Květy malé, nejvíc bílé. 39. : -Trubka bez náběru v pokraj se rozšiřuje. Prémula. 220. 39. Tobolka chudo — téměř Ssemenná. Blizna plocho vtlačená, hlavovitá. Koruna řepicovitá , Sklaná. Stvol malými, pilo— vitými listy střechovitě pokrytý. Aretia. 213. Tobolka mnohosemenná, 5.klapkami pukající, 1pouzdrá, kulato-vejčitá. Blizna hlavatá. Koruna řepicovitá, v hrdle žlázkami zavřená. Stvol nahý neb kosmatý. Androsace. 212. 40. Čnělka s 3—2 při úplném rozvinu rozevřenými bliznami, Semena na středním sloupci. 41. : Čnělka s jedinou nerozdělenou aneb vykrouženou aneb ze 2 na sobě ležících ploch složenou bliznou. 42. 41. 3 blizny. Koruna s krátkou, širokým dolejškem tyčinek zavřenou trubkou. : Tobolka 3pouzdrá, 3klapečná, mnohosemenná. Přehrádky z prostřed klapek vycházející. Polemonium. 301. -2 blizny. Koruna zvonkovitá, nálevkovitá, řásnatá, té- měř nerozdělená. Tobolka 2pouzdrá, 2klapečná. Přehrád— ky z krajů klapek vynikající, někdy nedokonalé. Pou- zdra Žsemenná. Convolvulus. 399, 42. Koruna zvonkovitá aneb nálevkovitá. 43. Koruna kruhovitá aneb docela s krátkou trubkou. 47, 43. Koruna zvonkovitá, plitce 5klaná , tupá, 3krát delší ka- licha. Kalich zvonkovitý, Sklaný, nadmutý,, hladký. Tyčin- ky při samé čnělce. Tobolka kolem pukající, křížem čár- kovaná. Čnělka odpadavá. Scopolina. 279. Koruna buď nálevkovitá, aneb kratší než předešlá, a- neb malvice. 44. 44. Koruna šikmo sestřižená, nerovno 5Sktaná, tak že dolejší nářez hlouběji vniká, 6- Koruna srostlolupenná. © „ Tyčinky v stranu nachýlené. Tobolka 2pouzdrá, kolem pokryvkou pukající. Hyosciamus. 275. Koruna pravidelně, stejně klaná. 45, 45. Koruna zvonkovitá, bez záhybů. Tyčinky v oblouk skři- vené kosmatými dolejšky hrdlo koruny zavírají. Malvice „ve zveličeném kalichu. Atropa. 273. Koruna nálevkovitá, řásnatá. Tobolka 4klapečná. 46. 46. Kalich i po odkvětu stálý, Blizna nerozdělená, nanejvýš, vykroužená. Nicotiana. 277. Kalich odpadavý, lak že jen okrouhlý jeho dolejšek pod plodem zůstává. Blzna ze Ž ploch složená. Datura. 274. 47. Tyčinky odchýlivé, dílem hustou vlnou pokryté, Tobol- ka 2pouzdrá, 2klapečná. Verdbascum, 272. Tyčinky s prášníky k sobě nakloněnýmí. Malvice. 48. 48. Kalich, v čas zralosti fadmutý, malvici obestírá. Prášní- ky podél pukající. Stopky jednotlivé, 1květé, Physalis. 278. Kalich stejný, neměnitelný, Prášníky v trubku — čnělku obklíčující spojené, na špici dvěma dírkama pukající. Kvě- Uěnství v chocholíku. Solanum. 280. 49. Blizna jednoduchá. Semeník kulatý, Tobolka 1pouzdrá, semena na středním sloupci, 50. Blizna dvojitá. Semeník obdélný. Tobolka ipouzdrá, 2 klapečná, Semena ma klapečných do vnitř zahnutých kra- jích. 52. | 50. Listy na konci prulu přeslenatě sestavené, z jejichž středu stopky květů vynikají. Tobolka nepukavá. Obyčej-. ně více nežli 5 tyčinek. 83. Vytá Listy vstřícní, aneb mnohonásobně přeslenaté. 51. 91. Tobolka ma špici s 5—10 zuby, pukavá. Květ žlu- tý. Lysimachia. 219. Tobolka čili puštička kolem s pokryvkou pukavá. Květ červený neb modrý. Anagallis. 211. 92. Obrvené medníky na dolejšku každého z 5 cípů korunních. Koruna kruhovitá. Swertia. 315. Buď žádné, buď nebrvité medníky. 53. 53. Prášníky po rozpuknutí do závitku stočené. Koruna ná- Koruna srostlolupenná. 7 levkovitá s tenkou trubkou, ponejvíc růžočervená. v, Erythraea. 312. „ Prášníky přímé, Gentiana, 314. 54. Čnělka šídlovitá, špičatá. Semeníky dvojuzlé, 71. | Čnělka s hlavatou neb štítovitou bliznou. Dvě obdél- né, podélným švem pukající, málosemenné tobolky. 55. 55. Koruna trubkovitá, s pokrajem rozestřeným, 5 dílným, trochu šikmo stočeným; 2 semeníky s jedinou společnou čnělkou a 2 žlázkami medními. Semena bezčmýřitá. Zinca. 308. Koruna kruhovitá, Sdílná. Blizna veliká, tupě 5 hranná. Tyčinky ve válec srostlé. Mezi tyčinkami a korunou Sčlánkový kroužek. Semena čmýřitá. Cynanchum. 370. 56. Hrdlo koruny 5 klapkami neb šupinami , čHi jazyky zavřené, 51. Hrdlo koruny bez jazyků, aneb brvitými šupinami ob- sazené, .66. 5%. Koruna kruhovitá, plochá. Jazyky vykroužené. Tyčinky oklané. © Semena u dolejška bez jamky neb důlku. Borago. 284. Koruna v trubku súžená neb obdélně baňkovitá. 58. 58. Jazyky tupé neb vykroužené. Trubka koruny mnohem už- ší, než její rozestřený pokraj, 59. - Jazyky šídlovité, zašpičatěné, v kužílek skupené, Trub- ka jen málo užší než pokraj koruny. Nažky na dolej- šku tlustým krajem xh uvnitř. vydůlené, Symphytum. 297. 59. Čnělka volně stojící mezi 4 semeníky ; tyto jsou. jen dolejškem svým ke dnu kalicha připevněny. 60. Semeníky svými bočními hranami, aneb vnitřnímí stranami svých krajů k dolejšku čnělky připevněné „ te- dy čnělka nestojí volně uprostřed nich, 62. 60. Jazyky holé. Nažky na dolejšku nevydůlené. Myosotis. 293. Jazyky pýřité. 61. 61. Nažky u dolejška vypuklým bnajem otočené, vnitř vy- důlené. Květ modrý neb červený, Anchusa. 284. Nažky bez kraje, dole ploché. Kalich až na dno dě- 8 Koruna srostlolupenná. lený. Květ žlutobílý. Lithospermum officinale. 290. 62. Kalich po odkvětu plochostlačený, zveličený, chobotitě vyštěrbený, 10zubý. Rostlina zpět vyvrácenými háčky drsná a lípnoucí, Asperugo. 282. Kalich ipo odkvětu pravidelný, Suchý. 63. 63. Nažky křídlaté, širokou prohlednou mázdrou obroubené, hladké, lesklé, trochu dupné. Jazyky stlačené, vykrou= žené, purpurové. Čnělka šídlovitá, Ahranná, 2krát zdélí kalicha. Koruna nálevkovitá, trubkovitá, s trubkou Shrannou prismatickou. Pokraj koruny Šdílný, s čárkovitými tupými ústy. Ka- lich kosmalý, vlnatý. Mattia 292. Semeníky bezkřídlé, aneb jinak uspůsobené. 64. 64. Nažky mísovité, s mázdřitým do vnitř vtočeným krajem. k Omphalodes. 294. Nažky nikoli mísotvárné. 65. 95. Nažky tříhranně jehlanité, pichavkami obrvené. Echinospermum. 287. Nažky okrouhlé neb ovální, na přední straně | ploché. : Cynoglossum. 286. 66. Koruna s pokrajem patrně od trubky odstaveným, řepi- covitá neb nálevkovitá. 67. : Koruna od dolejska pomalu se. rozšiřující, baňkovitě trubkovitá aneb zvonkovitá 70. 97. Nažky před zralostí srostlé, jeden semeník představu- jící. Koruna mezi ústím řásnatá. Heliotropium. 289.. Nažky už v čas květu různé. 68. 68. Trubka korunní trochu štcmá, křivá. Nažky u dolejška tlu-— stým krajem obalené, u vnitř vydůlené, Květ brunočerve- ný. Hrdlo 5 obrvenými šupinami obsazené, však nezastřené. o Lycopsis. 291. Korunní trubka přímá. Nažky bez kraje a důlku. 69. 69. Kalich není přes polovici, 5klaný. Pulmonaria. 296. Kalich až na dno 5dílný, Lithospermum. 290. 70. Koruna pravidelná, válcovitá, zvonkovitá. 71. Koruna nestejně vřezaná, téměř 2pyská, hořejší“ dva cípy delší. Tyčinky nestejné, prášníky přiokrouhlé. — Echium. 288. Koruna srostlolůpenná. 9 71. Nažky po dvou srostlé. Koruna u pokraje baňkovitá, s hrdlem otevřeným. Kalich Šdílný, nestejný; 5 jamek u do- lejška trubky. Prášníky střelovité, trochu vroubkované. Rostlina na- modralá, Cerynthe. 285. Nažky 4 různé. Koruna zvonkovitá. 72. 72. Koruna zvonkovitá, baňkovitá, s hrdlem otevřeným. Květ žlutý neb bílý. Rostlina štětinatá. Onosma. 295. Koruna zvončitá, trubkovitá, s trubkou válcovitou. Hrdlo otevřené, ač 5 brvitýmí šupinami čili štětičkami obsazené. Kalich zvonkovitý, ústy nestejnými, dole prismaticky Shranný ; čnělka nitkovitá, zdélí kalicha, s tupou vykrouže- nou bliznou; 5 kratších tyčinek v trubce koruny. © Květ blankytný. Bessera. 283. 73. 6—10 tyčinek. 74. = 12 neb více tyčinek. 85. 74. Koruna 4—5uchá a dvakrát tolikonitná. 75. ť Koruna 6—neb víceuchá, tolikonitná. 82. 5. 1 čnělka. 76. 4—5 čnělek. 81. 76. S tyčinek. Koruna 4klaná neb 4zubá. Tobolka 4 pouzdrá, 4klapečná. Četná semena na sloupkové semenici. 77. 10 tyčinek. 78. 77. Kalich dvojnásobný, vnitřní brvitý, delší než koruna. Prášníky s 2 ozubčenými přívěsky na dolejším konci. Listy vstřícní, střelovité. Calluna. 319. Kalich prostý. Listy přeslenaté. Erica. 320. 78. Koruna téměř až na dno dělená. 224. Koruna Šzubá neb 5klaná, vejčitá neb zvonkovitá. 79. 79. Malvice peckovice 5zrná. Koruna vejčitá, Sklaná, u do- lejška prozračná. Lisiy žilosítnaté, Arctostaphylos. 317. Tobolka Spouzdrá, Šklapečná. 80. 80. Koruna kruhovitá, nálevkovitá. Tyčinky sehnuté. Tobol- ka. 5hranná, Spouzdrá, mnohosemenná, s přehrádkami kraj- ními, totiž z krajů do vnitř vehnutých klapek pošlými. Kalich Ďdílný. Rhododendron. 323. Koruna zvonkovitá, klaná, méně více vejčilá. Práš- níky 2rohé, prosté neb osinaté, svěsité. Tobolka Spou- 10 Koruna srostlolupenná. zdrá, klabnosemenná, přehrádkami příčními na středu kla- pek. Kalich Šdílný, barvitý, velmi malý. Andromeda. 316. S1. Kalich Sdílný. Koruna s 5 na dolejšku prostředkem zoubků spojenými, ostatně rozdělenými lupeny. © 260. Kalich 2-—3dílný, srostlý s dolejším dílem semeníka. 139. 82. Blizna jednoduchá. 83. Blizna dvojitá. 84. 83. Tobolka nepukavá, 1 pouzdrá; četná. semena na středním sloupei. Kalich 5—9dílný; koruna hluboce 5—9dílná; Ď— 9 tyčinek. Květ bílý. Listy téměř všecky na vrcho- li jednoduchého prutu. Trientalis. 223. Tobolka na špici mnohými klapkami pukající. Květ žlutý. Viz výše 51. Druhové z Lysimachiu 219. 84. Kalich až na dno v 8 čárkovitých, od sebe vzdáleně stojících uštů rozdělený. © Koruna trubkovitá s Sdílným rozloženým pokrajem; 8 prášníků, tobolka 2klaná, 1pou- . zdrá; semena na krajích do vnitř vtočených klapek sedící. Chlora. 311. Kalich G—Szubý až na dno nedělený; aneb kalich jen na jedné straně na způsob pošvy rozklapený. Koruna pa- ličkovitě zvončitá aneb kruhovitá. Viz výše 53. Některé druhy z Gentiana. 314. 85. 12—24 nespojených tyčinek. Polo tolik na dolejšku trochu se spoludržících lupenů. 320. Mnoho tyčinek, jejichž nitky srostlé jsou v trubku čnělky otáčející. Dolejšek trubky této spojuje i 5 oněch ostatně zcela různých plátků. 261. 86. 1 semeník. 87. 4 semeníky (které při spoříši (Verbena), teprv v čas zralosti se rozstupují.) 108. : 87. Tyčinky všecky aneb dílem sroštlé. 284.. Tyčinky volné. 88. 88. Květiny v společném kalichu. 22. Žádný společný kalich. 89. 89. 2 tyčinky. 90. 3 tyčinky. Čnělka, 3dílná. Kalich 2lupenný. Koruna ná- Koruna srostlolupenná. 11 levkovitá, trochu nestejná. Tobolka jednopouzdrá, 3klapečná, 3semenná. Montia. 416. (4 tyčinky, z michž 2 delší. 93. o tyčinek. 44. 90. koruna ostruhovitá, 2pyská. Tobolka 1pouzdrá; semena na kulatém, volně stojícím lůžku upevněná. 91. Koruna bez ostruhy trochu nestejně dělená. Tobolka - 2pouzdrá. 92. 91. Kalich Šklaný. Tobolka polo 2 klapečná, | Pinguicula. 209. Kalich 2lupenný. Tobolka kolem pukající. Utricularia. 210. 92. 2 tyčinky. Koruna 4Adílná, dolejší cíp obyčejně trochu užší. Kalich 4—Ďdílný. „Veromica. 234. 4 tyčinky, z nichž 2 kratší a bez prášníků. Kalich 5- lupenný s 2 palístky. 95. 93. -Rostlina bezlistá. Tobolka- fpouzdrá. Koruna 2pyská. Prut šupinatý. 94. | - Rostlina listů obyčejných. 95, 94.Volně stojící vejčitá žlázka z předu na dolejšku semení- ka. Kalich zvonkovitý, asi k polovici ve 4 stejné zuby klaný. Koruna po odkvětu neodděluje se od svého do- lejšku. Lathruea. 225. Žádná volně stojící žláza. Kalich častěji 2lupenný, s ce- - lými neb klanými lupeny; též i někdy 4—5klaný, 1lu- penný. Koruna po odkvětu oddělí se od svého žláznaté- ho dolejšku, ač hned neodpadne. Orobanche“ 226. 95. Koruna trubkovilá, s 4dílným, trochu nestejným pokrajem. Dvě kratší tyčinky bez prášníků. Kalich Šlupenný s 2 palístky, aneb %lupenný. Tobolka 2pouzdrá. : Gratiola. 238. Koruna. Tyčinky s dokonalými prášníky. © Tobolka (s výminkou lindernky a hornice) 2pouzdrá. 96.. 96. Kalich 2lupenný, 2klaný. Koruna 1pyská, sehnutá, 3- klaná, Tyčinky kosmaté. Acanthus. 298. Kalich víceklaný. Koruna 2pyská. 97. 97. Kalich se 4 celokrajnými ušty. 98. Kalich s 5 ušty neb lupeny, neb i s méně než 5, však vřezaně vrubovanými ušty. 102. 12 Koruna srostlolupenná. 98. Kalich nadmutý, vejčitý, širší než koruna, stlačený. Semena plochá, mázdřitým krajem otočená. Rhinanthus. 231. Kalich nikoli nadmutý, trubkovitý. 99. 99. Tobolka 1pouzdrá, Isemenná, kulatá. Hořejší pysk 2klaný. Květ žlutý. Tozzia. 232. Tobolka 2 pouzdrá, 100. 103. V každém pouzdře 1—2 hladká semena. Kraj hořejší- ho pysku podvinutý. Melampyrum. 229. Obě pouzdra mnohosemenná. 101, 101. Semena na jednom z krajů, několika mázdřitými kří- dly potažená. Barisia. 227. Semena podél útlými bezkřídlými žebry obložená. Euphrasia 228. (Viz společný rozbor 2 těchto rodů pod Euphrasia.) 102. Koruna u dolejška hrbovitá neb ostrohovitá. Kalich hluboce Šdílný. Tobolka na špici několika klapkami neb dírkami pu- kavá. 103. Dolejšek koruny bez hrbu neb ostruhy. 105. 103. Hrdlo koruny čnící dásní dolejšího pysku zavře- no. 104. plá Hrdlo otevřené. | Dolejší pysk bez dásně. Anarrhinum. 235. 104. Koruna na dolejšku hrbovitá. — Antéirrhinum. 236. Koruna ostruhovitá. Linariu. 239. 105. Koruna kratší než kalich. Tobolka 1pouzdrá; četná se- mena na sloupeční semenici. Lindernia. 240. Koruna delší kalicha. 106. 106. Koruna téměř kulatá, s krátkým pokrajem. Hořejší hýsk delší, 2klaný ; alejsího pysku střední cíp zpět vyvrácený. Scrophularia. 241. Koruna obdélná. 107%. jk 10%. Koruna šikmo zvonkovitá, otevřená, s nestejným, plitce vřezaným pokrajem. Kalich hluboce dílný aneb Slupenný. Digitalis. 237. Koruna tlamatá, s hořejším pyskem dutým (prápor) na- způsob přílby neb srpu. koruna srostlolupenná. 13 Kalich častěji s cípy vřezaně vrubovanými, však i celokrajnými, obyčejně nadmutý, Pedicularis. 230. 108. 2 tyčinky. 109. 4 tyčinky, z nichž 2 delší. 110, 5Ď tyčinek. 70. 109. Koruna téměř pravidelná, trubkovitá, 4klaná; širší onen lalok vykroužený. Lycopus. 242. Koruna tlamatá, Tyčinky napříč k stopečce připevněné. Kalich 2pyský. f Salvia. 243. 110. Kalich hranalý, Sklaný, nepyskatý. Hořejší pysk koru- ny položený, stlačený, kosmatý, Phlomis. 267. Kalich nehranatý, aneb rostlina jinak spořádaná. 111. 111. Tyčinky a čnělka, v trubce koruny skryté. 112. Tyčinky a čnělka, aneb aspoň tato, vynikající z trub- ky až do hrdla. 115. 112. Kalich u vrchu s malým přívěskem, jímž po odkvětu -co víčkem se zakrývá; jeho krátké zuby po odkvětu se vespolek svírají. Lavandula. 262. Kalich bez přívěsků šáh pokryvky. 113. 113. Koruna s úzkou trubkou a rozprostřeným Šklaným pokrajem; ušty nestejné, dolejší větší. Nažky 4 v čas zra- losti tepry se rozstupující. Verbena. 224. Koruna patrně tlamatá. 114. 114. Nažky tupohranné, u vrchu tupě zaokrouhlené. U domá- -cího druhu je kalich 2pyský; hořejší koruny pysk ne- rozdělený. Sideratis. 269. Nažky ostře Shranné, u vrchu uřaté. Kalich trubkovi- tý s 5 neb 10 zuby, které nejsou ve 2 pysky roz- dělené. Hořejší pysk koruny 2klaný, vztýčený. Marrubium. 204. 115. Tyčinky hned od dolejška vedlé sebe rovnoběžné, a pod hořejší pysk stočené; © někdy po odkvětu obě krajnější odchylují seu vrchu každá na svou stranu., 116. Tyčinky hned od dolejška se rozcházejí a u vrchu buď dále se rozstupují, buď k sobě nachylují. 131. 116. Hořejší pysk koruny velmi malý, daleko — kratší než tyčinky, aneb docela chybící. 117. Hořejší pysk koruny vystřený, aspoň tyčinek zdélí, 118. 117. Hořejší pysk koruny zcela chybí; na jeho místě jest 14 Koruna srostlolupenná. puklina aneb říz v trubce koruny, z něhož tyčinky vy- stupují. Korunní trubka u dolejška bez stavce. Teucrtum. 271. Hořejší pysk velmi krátký, vykroužený. Trubka u do- lejška stavcem opatřená, jemuž u vnitř. čmýřitý kroužek odpovídá, totiž trubka zdá se býti v místě tom jakoby nabraná, stažená. Ajuga. 253. 118. Kalich s 5 stejně rozdělenými, nikoli ve 2 pysky roz- stavěnými zuby. 119.. Kalich 2pyský, Szubý, aneb méně než Šzubý. 128. 119. Dolejší koruny pysk 2laločný. Hrdlo po obou stra- nách maličkým zoubkem obsazené. + Lamium. 261. Dolejší pysk 3laločný, aneb zdá se pro neúhlednosť bočních laločků nerozděleným býti. 120, 120. Dolejšek trubky vnitř čmýřitým kroužkem opatřený, jemuž zevnitř stavec odpovídá. 121. Trubka koruny bezstavečná. 124. 121. Ušty dolejšího koruny pysku buď špičaté jsou, buď jejich kraje tak se stáčejí, že se špičaté býti zdají. 122, Ušty dolejšího pysku tupé aneb vykroužené, 123. 122. Ušty So pysku špičaté. Květ žlutý. Galeobdolon. 257. Usty tupé, však že jsou stočené, zdají se býti špičaté. Nažky ostře 3hranné, svrchu uťaté. Květ bílý neb červe- navý. Leonurus. 263. 123. Tyčinky po odkvětu uchylují se každá na svou. stra- nu. Nažky zaokrouhleně tupé. Stachys. 270. Tyčinky přímé, Nažky zaokruúhleně tupé. Ballota. 254. (Viz rozbor 2 těchto rodů pod Stachys.) 134. Dolejší pysk koruny v hrdle 2 dutými prázdnými zu- by opatřený. Galeopsis. 258. Dolejší pysk bez zubů neb hrbů. 125. 125. Hořejší pysk hluboce vykroužený, aneb téměř dopoly eklaný. 126. Hořejší pysk celý, aneb jen plitce vykroužený. 127. 126. Střední lalok dolejšího pysku přiokrouhlý, nadmutý, vroubkovaný, velmi veliký; boční laloky malé, vypadající co vyvrácený kraj hrdla. Nepeta. 266. Koruna srostlolupenná. 15 -© Střední lalok opak srdčitý: boční laloky patrné. Kalich šikmo Šzubý. Každý pár prášníků působí kříž. k Glecoma 259. 127. Nažky u vrchu zakulatěné. Přeslen v klase konečním. Betonica. 255. Nažky ostře 3hranné neb uťaté. Přesleny úžlabiční, kratší než listy. | Chaiturus. 256. 128. Trubka vnitř čmýřitým slavcem — opatřená. Tyčinky výše prášníků vybíhají v krátký trn neb zubec. Hořejší pysk kalicha plochý, plitce 3zubý. Boční zuby v ostrý hřeben zahnuté. Prunella. 250. Trubka korunní bezstavečná; prášníky bezzubé, 129. 129. Kalich s bezzubými, po odkvětu zavřenými pysky ; hořejší pysk s šupinovitým přívěskem. Scutellaria. 251. Aspoň jeden pysk kališní rozdělený. 130. 130. Kalich zvonkovitý, mnohem prostrannější než trubka korunní, nepravidelně 3——4zubý. Hořejší korunní pysk ne- rozdělený, aneb plitce vykroužený. Melittis. 248. Kalich trubkovitý, patrně 2pyský. Hořejší pysk korun- ní 2dílný. Hrdlo nadmuté. Dracocephalum. 240, 131. Koruna téměř stejná. Tyčinky u vrchu od sebe se roz- cházejí. Kalich Szubý, nikoli 2pyský. Mentha. 2605. Koruna patrně 2pyská aneb tlamatá. 132. 132. Tyčinky , aspoň obě delší přímé, u vrchu odchý- livé. 133. Tyčinky všecky prášníky k sobě nakloněné. 135. 133. Střední cíp dolejšího pysku velmi široký, opak srd- čitý. Kalich Szubý, nikoli 2pyský. Hyssopus. 200. -Ušty dolejšího pysku skoro. stejné; střední málo větší. 134. 134. Kalichy listeny delšími než sám kalich, podepřené. Origanum. 249. Kalichy bez listenů, 2pyské, v hrdle brvitým věncem zavřené, Thymus. 252. 135. 5 stejně rozdělených kališních zubů. Střední lalok do- -lejšího pysku korany nemnoho větší ostatních. | Sutureja. 268. Kalich 2pyský. 136. 16 Koruna srostlolupenná. 136. Hořejší kališní pysk plochý; jeho boční zuby v hřeben zahnuté, kterýž působí hranici mezi hořejší a dolejší stranou, kalicha. Melissa. 247. Kalich trubkovitý, oblý, bez záhybu neb hřebenu, v hrdle brvami zavřený. 137. 137. Přeslen obalem z mnoha bodlavých neb. štětinatých listenů složeným otočený. Clinopodium. 245. Žádný obal. Calamintha. 244. 138, 8-—10 tyčinek. 139. 5 tyčinek. 140. 3—4 tyčinky. 148. 139. 1 nerozdělená čnělka. Malvice 4 — 5 pouzdrá. Vaccinium 324. 4—5 čnělek; kalich 2—3 klaný, s dolejškem seme- níka srostlý; koruna 4—Ď dílná, kruhovitá, zelenavá; malvice 4—Spouzdrá, 4— 5semenná. Adoxa. 496. Poznamen. Portulaca má korunu často srostlolupennou, a čnělku někdy až na dno 4 — Gklanou. Viz níže 411. 140. 1 nitkovitá čnělka. 141. 3 blizny bez čnělek; koruna Šklaná, Malvice. 147. 141. Mnohosemenná malvice, Květ trubkovitý, častěji 2pyský. Blizna hlavovitá. Křoví. Lonicera. 406. Tobolka. © Rostlina bylinná. 142. 142. Prášníky srostlé. 143. Prášníky různé. 145. 143. Koruna pravidelná. 144. Koruna 2pyská. Tobolka 2—3 pouzdrá. Lobelia. 329. 144. Okolík mnoholupenným obalem otočený. © Koruna té- měř na dno Šdílná. Prášníky svými dolejšky slepené. Tobolka 2pouzdrá, na špici pukající. Jasione. 327. Kvítky v kulatou hlavu skupené, bez (spolejného ka- licha. 685. 145. Blizna hlavovitá, jednoduchá; 5 mezi ušty Koruny umístěných šupin (aneb neplodných tyčinek). © Tobolka 1pouzdrá, polo 5klapečná. Samolus. 221. Blizna 2—3klaná. Tobolka 2—3pouzdrá, 2— 3 dír- kami (řídčeji třemi klapkami) na boku pukající. 146. 146. Koruna není přes polovici Šklaná, nejvíc zvonkovitá, Koruna srostlolupenná. 17 Tyčinky u nejmnožších druhů na dolejšku rozšířené, dno koruny zaslírající. Campanula. 326. > Koruna až na dno Sdílná, s čárkovitými, u vrchu často ještě i po odkvětu slepenými cípy. © Phyteuma. 328. 147. Koruna zvonkovitá. Malvice 1semenná, Viburnum. 404. Koruna krubovitá. | Malvice 3semenná, Listy speřené, Sambucus, 403. 148. 2 delší, 2 kratší tyčinky. Čnělka nerozdělená. Ko- runa A aalkovstás Sklaná, Pod semeníkem 4lupenný obal; nad ním. 4dílný kalich. Malvice. -- Linnaea. 405. 3—1 stejné tyčinky. 149, 149. Mnoho kvítků v mnoholupenném zákrovu na Štětinatém neb plevnatém lůžku v jeden květ skupeno. Každý kví- tek má dvojnásobný kalich; zevnitřní na hořejšku semeníka méně více značný kraj činící, Jednoduché semeno. 150. Žádný zákrov. 151. 150. Zevnitřní kalíšek jednotlivých kvítků patrně zubatý, aneb ve zvončitý pokraj rozestřený. Zoubky vnitřního ponejvíc osinaté, Scadiosa. 394. Zevnitřní kalíšek tvoří jen slabý, bezzubý pokraj. Dipsacus. 393. 151. Koruna obyčejně 4klaná, zřídka 3- neb 5klaná, Ty- činek tolik co korunních cípů. Čnělka 2klaná, Kalich ča- stěji sotva patrný. © Dvojsímě. Listy aspoň na dolejšku prutu přeslenaté. 152. Koruna 5klaná, trubkovitě zvonkovitá; 3 tyčinky. Čnělka nerozdělená, aneb s 3dílnou bliznou. Jednoseméné plod 157. 152. Kalich patrný, Gzubý, na plodu zůstávající. © Koruna nálevkovitá. Sherardia. 401. Kalich sledva patrným krajem, na plodu docela mizící, 153, 153. Koruna kruhovitá neb plocho zvončitá. 154. Koruna nálevkovitá aneb hlouběji zvonkovitá. 156. 154. Koruna samčí 3klaná, ponejvíc s 3 tyčinkami. Kalich » chybí, aneb je velmi nepatrný, celokrajný. Semeno - častěji jen jediné, druhé nedochůdče neb nevyrostlé, - Rostlina 2domá. Vallantia, 402. jů Koruna 4—5klaná. 155. (© 18 Koruna srostlolupenná. 155. Koruna 4- zřídka 3klaná. Semena téměř kulatá, často háčkovitá neb vlasatá, tenkým suchým obsemením otočená. Galium. 399. Koruna 5klaná. Semena obdužím malvičnatým obalená. z -© Rubia. 400. 156. Koruna 3—4klaná neb dílná. Kalich nepatrně 4zubý. Plody kulaté, tenkým suchým obsemením oděné. Asperula. 397. Koruna 5klaná, nálevkovitá, s nitkovitou trubkou. Ka- lich chybí, 2 semena holá. Crucianella. 398. 457. Kalich nanejvýš v několika náplodných zoubkách patrný. Blizna jednoduchá. Prut rozsochatě rozvětvený. Fedža. 395. Kalich po odkvětu vyvine se v čmýřitý neb pernatý obojek. Blizna 3klaná. Prut jednoduchý, aneb k vrchu vstřícné květoucí větve vyhánějící. — Valeriana. 396. Koruna prostolupenná. 158. Semeník volně stojící na dně kalicha, tak že jeho boky nejsou s ním srostlé. 159. k Semeník pod kalichem aneb s kalichem srostlý. 348. 159. 1 semeník. 160. . Více semeníků. 314. 160. Koruna pravidelná, bezostružná. 161. Koruna nepravidelná, aneb ostruhatá. 278. 161. 1—12 tyčinek. 162. Množité tyčinky. 261. 162. 2 květní lupeny „ kališné podstaty; kalich 2klapečný 2—3 tyčinky; 2 čnělky. Trávy. 439. 3 květní lupeny. 163. 4 květní lupeny. 165, -5 neb více květních lupenů. 216. 163. Velmi dlouhé z květu visící tyčinky. Květy čast různopohlavní 616. Tyčinky kratší, aneb nemnoho delší než koruna. 104 164. Blizny štětcovité, 530. , Koruna prostolupenná. 19 Blizny jednoduché, 215. 165. 1 čnělka, aneb 4 blizna bez čnělky. 166. 2 čnělky. 254. 3 čnělky 2klané, Tobolka 3klapečná, 3pouzdrá, stopečná. Kalich zvončitý; na jeho kraji 4—5 malých neodpada- vých korunních lupenů. Tyčinky neurčité až do 12. Rost= liny mléčnaté. (Pravěji se kalich co společný obal slože- ného květu považovali může; květní lupeny co žlázy; každá z článkovitých oněch tyčinek co stopečný samčí kvítek; stopečný semeník co samičí květ. Euphorbia. 183. 4 Čnělky, anebo 4 blizny beze čnělek. 212. 166. 4—0 tyčinek. 167. S tyčinek. 210. 167. Kalich srostlolupenný, 4klaný. Keř. 219. Kalich prosto — 4lupenný. 168. 168. Medníky 4 pohárovité, nálupenné. © Kalich 4lupenný, odpadavý. Tobolka neb šešulka obdýlná, zdlouha zakončitá, Prášníky 4 dvojité. Květní stopky po třech, s 3. listeny. : Epimedium. 589. Žádných medníků. Kalich 4iupenný; 4 nadol v nehet soužené kvělní lupeny ; 6 tyčinek, z nichž 4 delší; někdy však 2 neb 4 chybí. Plod je obyčejně. šešulka aneb šešulinka ; však při některých rodech nepukavý. Řád kří- žatých, t. s lupeny v kříž postavenými. 169. 169. Šešulka, neb plod obdýlný, 4—Gkrát delší než širší, 170. Šešulinka, neb plod kratší, tak že jeho šířka aspoň čtyrtinu délky obnáší. 184. 170. Šešulka 2 švy značená, podél nichž ona v čas zralosti 2 klapkami puká. 111. Šešulka beze švů, klapkami nepukavá, oblá, v homolitý zoban se končící, často mezi semeny soužená a protož kloubnatá; v tomto případu v čas zralosti články se na příč oddělují. Raphanus. 653. 171. Blizna ze 2 rovnoběžných na sobě ležících plošek složená , které se ani po odkvětu neskřivují. Hesperis. 643. Blizna nerozdělená, aneb jen vykroužená, aneb 2klaná s rozevřenými laloky. 172. * 20 Koruna prostolupenná. 172. Klapky (chlopně) tobolky bez střední žilky, aneb jen dole patrná její stopa, výše mizící. 173. Klapky veskrz střední žilkou opatřené. Při některých rodech působí žilka tato hřeben vystouplý, čímž šešulka Ahrannou se stává. 175. Poznamen. Jelikož střední žilka tato v některých případech není značná ; a poněvadž určení následujících rodů bez pozorování děloh a kořínka, jak tyto v nevyvinutém ještě kle leží, pro začátečníka nesnadné jest: tedy všecky sem patřící rostliny, jež bíle květou , hledej v rozboru Arabis, -a všecky žlutě květoucí v rozboru Sisymbrium, kdežto se pomocí zevnitřních známek určují. 173. Šešulka krátká, a často skutečná šešulinka, © Semena leží v každém pouzdře ve 2, ač ne vždy pravidelných řadách. © Kořínek na boku děloh, nikoli na nich. Nasturtium. 650. Šešulka víckrát delší než širší. Semena v každém pouzdře jednou právidelnou řadou. Kořínek jak v pře- dešlém. 174. 174. Šešulka čárkovitá. Dělohy ploché, Kořen vlašenitý. Cardamine. 632. Šešulka trochu čárkovitě kopinatá. Dělohy na. kraji zahnuté neb stočené. Kořen tlustý , dužný, šupinovitě vrubovaný aneb zubatý. i Dentaria. 637. 175. Klapky 3—5žilné, jelikož se po každé straně střední žilky ještě 1—2 boční žilky nalézají. 170. Klapky 1žilné bez bočních žilek. 177. 176. Šešulka zobanovitě končitá, zoban nejméně čtvrtinu šešulky obnáší. Semena téměř kulatá, jednořadá. Dělohy žlábkovitě zahnuté, Sinapis. 656. Šešulka se žádným aneb jen velmi krátkým zobanem. Semena obdýlná, jednořadá. Dělohy ploché; kořínek na nich, nikoli vedlé nich ležící, Sisymbrium. 657. 177. Dělohy ploché. 178. Dělohy žlábkovité. 182. | 178. Klapky ploché, aneb jen maličko nadduté , bezhran- né ; protož šešulka na plocho stlačená, aneb jen maličko přioblá. Kořínek vedlé děloh, nikoli na nich. Blizna tupá, jednoduchá. 179. Koruna prostolupenná. 21 Střední žilka hřebenitá ; pročež šešulka 4hranná, Semena fřadá. 180. 179. Semena v každém pouzdře jednou řadou. © Klapky, "pakli i střední žilka slabá jest, předce podél mnohými žilkami značené. Arabis. 622. Semena v každém „pouzdře 2řadá. Turritis. 661. 180. Kořínek na dělohách. Šešulka často téměř do uhlu A4hranná. Blizna celá neb vykroužená, však nikoli hluboce 2klaná.. á Erisymum. 041. Kořínek vedlé děloh. 181, 181. Blizna nerozdělená, tupá. Barbarea. 624. Blizna hluboce 2klaná; její laloky po odkvětu zpět chýlivé. Šešulka stlačeně 4hranná. Cheiranthus. 633. 182. Semena v každém 2řadá, elliptičná aneb obdýlná. Diplotaxis. 638. Semena v každém pouzdře 1Iřadá. 183. 183. Semena kulatá, Brassica. 626. Semena obdýlná, trochu stlačená. Erucastrum. 640. 184. Plod 1pouzdrý, aneb s pouzdry jednotlivě neb po páru na sobě, nikoli vedlé sebe ležícími. Pouzdra nepukající. 185. Plod ze 2 vedlé sebe ležících, stejných, 1 — vícesemen- ných pouzder složený. 193. 185. Šešulinka plocho stlačená, 1pouzdrá. 186. Šešulinka méně více nadmutá, neplochá. 287. 186. Šešulinka vykroužená, okrouhlá, 1 —2semenná, ve 2 části dělitelná. Tyčinky na dolejšku zoubkem opatřené. Šešu- linka paprskovými vlásky posetá. Clypeola. 634. Šešulinka tupá, obdýlná, opak vejčitá, 1semenná, ve 2 částky dělitelná, s klapkami člunovitě v hřeben stlačenými. Jsatis. 646. 187. Plod ze 2 patrně odstavených, nad sebou ležících článků sestavený, které se v čas zralosti rozdělují. 188. Plod nečlánkovitý. 190. 188. Články plodu 2řízné; hořejší mečovitý, e+dolejší opak vejčitý ; oba 1semenné, — Cakile. 628. Hořejší článek téměř kulatý ; dolejší stopce podobný. 189. 189. Obě pouzdra 1semenná ; semena na velmi krátké šňůrce upevněná. Tyčinky jednoduché. Rapistrum. 654. 22 Koruna prostolupenná. ' Dolejší pouzdro neplodné ; hořejší Isemenné; semeno na dlouhé šňůře. Delší tyčinky vidličnaté. Crambe. 636. 190. Pouzdra plodu nad sebou ležící, 191, Plod 1pouzdrý, aneb ze 2 vedlé sebe ležících pouzder, z michž jedno prázdné a V Čas zralosti sotva patrné jest; 1 semeno. 192. 191. Plod podobný hrušce ; dolejší pouzdro 1semenné, nad ním 2 prázdná vedlé sebe. Myagrum. 649. Plod vejčitý aneb obdýlný; 2 neb 4. jednosemenná pouzdra , tak že v posledním tomto případu po páru nad sebou stojí. Bunias. 627. 192. Plod kulatý, původně 2pouzdrý ; jedno pouzdro prázdné. Čnělka nitkovitá, odstavená, neodpadavá; květ žlutý. Neslia. 651. Plod okrouhlo-vejčitý, v krátkou, homolovitou čnělku zne— náhla se končící; původně 1pouzdrý, s 1 ze špice visícím semenem. Květ bílý. Calepina. 629. 193. Šešulinka celá, téměř okrouhlá, na plocho stlačená, nepu- kavá, 1-—9semenná. Květ bílý, koruna delší kalicha. Celá rostlina česnekem čpící. Peltaria. 652. Známky se veskrz neshodují: rostlina česnekem ne- čpící. 194. 194. Klapky člunovitě v hřeben sehnuté ; a proto šešulinka silně stlačená a přehrádka úzká. 195, Klapky ploché neb duté, nanejvýš polokulaté, bez znač- ného hřebenu; a proto přehrádka zšíří klapek. Šešulinka pukající. 202. 195. Každá ze 2 klapek představuje okrouhlý terč neb štít, mezi nimi stojí čnělka; v každé vězí jedno semeno, a v čas zralosti odstupují od čnělky, dále se nerozvírajíce. Biscutella. 625. Šešulinka jinou má podobu, okrouhlou, srdčitou 2 ledvinitou. 196. 196. Šešulinka síťožilnatá, rapavá neb svraskalá, ouzelná :; pouzdra 1semenná, nepukavá. Senebiera. 655. Šešulinka s hladkým povrchem, v čas zralosti pukavá. 197. 197. Na dolejšku každého prášníka nalézá se okrouhlá, k semeníku přiléhavá, malému květnímu lupenu podobná šupi- na. Šešulinka křídlatá : ; pouzdra 2semenná. Teesdalia.659. Koruna prostolupenná. 23 Tyčinky bezšupinné. 198, 198. Pouzdra 1semenná. 199. Pouzdra 2——více semenná. Semena časlo chybí, ale ze šňůr semenních dáse o původním počtu semen zavírati. 200, 199. Květní lupeny stejné neb chybící. | Lepidium. 647. Květní lupeny velmi nestejné; ty, jež jsou k zevnitřní straně okolíka obráceny , činí jako paprslek. Šešulinky s krajem křídlatým. © Iberis. 645. 200. Šešulinka, aspoň na hořejší polovici své patrně kří- dlatá, vykroužená. Tyčinky bez zubů. © Kořínek vedlé děloh. Thlaspi. 660. Šešulinka bez okřídlí. Kořínek na dělohách. 201. 201. Každé pouzdro 2semenné , aneb chybí-li semena, tedy v každém pouzdře jsou 2 šňůry semenní. Hutchinsia.644. Pouzdra vícesemenná, aneb s více semenními šňůrami. Capsella. 631. 202. Šešulinka na zvláštní stopce nad lůžkem na plocho stla- čená, u přirovnání k jiným příbuzným rodům velmi ve- liká. © Semenní šňůry ku přehrádce přirostlé, k Lunaria. 048. Šešulinka bez zvláštní stopky sedí bezpostředně na květní stopce. 2083. 203. Tyčinky na dolejšku dovnitř zubem opatřené, aneb křídlovitým | přívěskem značené; aneb 2 kratší | po každé straně jehlicí podepřené. 204. Tyčinky bez zubů neb přívěsků, přímo vstoupavé, 205. 204. Každé pouzdro 2—4 semenné, neb stolikýmiž šňůrami. Alyssum. 621. Pouzdra 6-vícesemenná, Farsetia. 642. 205. Klapky ploché aneb jen málo nadduté; proto šešu- linka hezky plochá; obdýlně vejčitá, s mnohosemennými pouzdry. Semenní šňůry ku přehrádce nepřirostlé. Draba. 639. Klapky neb šešulinky hodně nadmuté, 206. 206. Klapky na hřbetě bez střední žilky. 207. Klapky patrnou střední žilkou značené. 209. 207. Klapky na hřbetě v tupý záhyb sehnuté; šešulinka - trochu s boku stlačená, oválně obdýlná. Rostlina téměř bez prutu, s nahým stvolem, Subularia. 0658. % 24 Koruna prostolupenná. Klapky nadduté, Šešulinka oblá, obdýlná aneb skoro kulatá, Prut listnatý. 208. 208. Květ bílý. Šešulinka téměř kulatá. Armoracia. 623. Květ v druzích, které šešulinky mají, žlutý. Viz 173. | Nasturtium. 650. 209. Čnělka v čas rozpuknulí zůstane na přehrádce, Še- šulinka elliptičná, aneb přiokrouhlá. — Cochlearia. 635. Čnělka zůstane na jedné z klapek. Šešulinka opáčně vejčitá, téměř hruškovitá. Camelina. 630. Viz rozbor 4 předcházejících rodů pod Cochlearia. 210. Koruna dvojitá; vnitřní Aklaná jest vlastně koruna ; zevnitřní 4lupenná jest barvitý kalich. Viz %%. Koruna jednoduchá. 211. 211. Rostlina bezlistá. 223. Rostlina s listy složenými. 220. 212. 4 tyčinky. 213. 8 tyčinek. 215. 213. Kalich ze 4 nerozdělených lupenů. Tobolka 1pouzdrá, mnohosemenná. 214. Ušty 4klaného kalicha 2—3klané. Tobolka přiokrouhlá, Sklapečná, s 8 jednosemennými pouzdry. Radiola. 568. 214. Kalich za čas květu váhorovně rozestřený. © Tobolka až na dno 4 klapkami pukající. Sagina. 555. Kalich přímý. Tobolka na špici 8 zuby pukající. Moenchia. 554. 215. 4—3 vejčité květní lupeny; 8, 6 neb 3 tyčinky. Čnělky 4— 3. Tobolka u vrchu plochá; 4—3klapečná, I 4—3pouzdrá, mnohosemenná. Elatine. 566. Květní lupeny šídlovité, kalichovým podobné, však užší. Malvice 4pouzdrá, mnohosemenná. Paris. 83. 216. 1 čnělka, jednu neb více blizen nesoucí, aneb 1 bliz- na bez čnělky. 217%. Více čnělek, aneb více blizen bez čnělek, 230. 217. Listy jednoduché, nerozdělené aneb zcela chybící. 218. Listy složené neb vřezané. 225. 218. 4—5 tyčinek, 219. 6—12 tyčinek. 220. 219. Kalich zvonkovitý, 4—5klaný; 4—5 květních lupenů malých, mezi kališními cípy umístěných, a mezi nimi tolikéž Koruna prostolupenná. © RO tyčinek rovně nákališných. Malvice 2 —3pouzdrá, 2—4- semenná. Některé druhy různopohlavé, Keř. Rhkamnus. A1Á4, Kalich plochý neb podvinutý, 4—5klaný; 4—5 květních lupenů na kraji ploché kališní trubky. Tobolka 4—5hranná, barvitá, 4—5pouzdrá, 4—Ssemenná, s malvičnatým obdužím. Keř. Evonymus. 416. 220. Květní lupeny nákališné, Kalich 12zubý; zuby střídavě nestejné. Tobolka 2pouzdrá, mnohosemenná. 221. Květní lupeny z lůžka srostlé, 222. 221. Kalich zvonkovitý. Čnělka velmi krátká, Květní lupeny z hrdla kalicha, „snadno odpadavé, často chybící, 6 ty- činek. Peplis. 475. Kalich trubkovitý. Čnělka nitkovitá. Květní lupeny pod samými kališními cípy; 6— 12 tyčinek. Lythrum. 474, 222. 6 tyčinek. Kalich Glupenný; 6 květních lupenů, každý na dolejšku s 2 žlázami. — Blizna štítovitá bez čnělky. „ Malvice 2—3semenná. Keř. Berberis. 558. 8—10 tyčinek. 223. 223. Bezlistá rostlina, s prutem šupinatým. Kalich 4—5lu- penný, koruně podobný; 4—5 na dolejšku květních lupenů. Tobolka 4— 5pouzdrá, 4—5klapečná; přehrádky na prostředu klapek. Početná semenana středním sloupci. Monotropa. 325. Rostliny s listy vždy zelenými. Kalich 5Sklaný; 5 květních lupenů, 5 pouzder, 5 klapek. Četná semena na středním sloupci. 224. 224. Tobolka od dolejška pukající. Přehrádky z krajů klapek. © Listy od zpodu rezivou plstí pokryté. Ledum. 321. Tobolka na hranách pukající. Přehrádky z prostředu klapek. Listy oboustranně holé. Pyrola. 322. 229. Blizna jednoduchá. 220. 2 blizny. Kalich 5klaný; 5 květních lupenů, často kali- chové podoby; 8 tyčinek umístěných na terči semeník. obkličujícím; 2 srostlé, na plocho stlačené k venku okří— dlené, 1— 2semenné semeníky. Stromy. Některé květy samčí. Acer. 586. 5 blizen na jehlanité čnělce; 5 kališních, 5 květních lupenů. Plod Slaločný, ©z 5 srostlých isemenných, podél pukajících tobolek složený; tobolky tyto hvězdmo, - 26 koruna prostolupenná. vůkol osy sedí, s níž pomocí dlouhých, v čas zralosti zá— vitě se točících osin spojeny jsou; 5--10 tyčinek. 229. 226. Květ bělavý. | Kalich Slupenný ; někdy chybící. 227. Květ žlutavý. Kalich Šdílný. 228. 227. Květ růžobílý. Koruna trochu nestejná; tyčinky žláz- naté ; 5 srostlých, iševních, 1—2semenných tobolek. Ty- činky a čnělka v stranu odchýlené. Kořen a celá bylina aromatická. © Diciamnus. 57Á. Květ špinavě bílý, Koruna pravidelná; tyčinky na do- lejšku rozšířené ; tobolka 5 pouzdrá, mnohosemenná. Tyčinek 15. Kališní lupeny po obou stranách na dolejšku zoub- kem opatřené, který však někdy 1 chybí; i kalich někdy chybí. Peganum. 575. 228. Květ zelenožlutý; 6—10 na kraji plodonosného a to- likýmiž medníky obsazeného terče umístěných tyčinek; 4—5 kališních uštů: 4—6 květních lupenů, Tobolka 4 až Ópouzdrá. Ruta. 570. Květ sirkožlutý ; čnělka chybí ; 5 pahrbovitých, trnitých, mnohosemenných tobolek : 5 odsiávajících květních lupenů. Tribulus. 577. 229. Osiny tobolek čili mošniček z vnitřní strany chlupaté, stočené. Listy speřené. Hrodium. 570. Osiny holé, jednoduché, nechlupaté, © Listy laločnaté, aneb 3—-5dílné, (eranium. S57Á. 230. 2 Čnělky. 231. í Více než 2 čnělky, aneb blizny bez čnělek. 235. 231. 2 stálé čnělky, pročež tobolka 2rohá, 2pouzdrá, mezi čnělkami pukající. Početná semena ku přehrádce připe— vněná. © Kalich při některých druzích volný pod semení— kem; při jiných zcela se semeníkem srostlý. Saxvifraga. 495. Nitkovité, po odkvětu vadnoucí čnělky. Tobolka ipou- zdrá, na špici 4 klapkami pukajicí; početná semena na středním sloupci. Listy nerozdělené, vstřícné, 232. 232. Pod samým kalichem 1—2 páry šupin. Semena po. jedné straně vypuklá , po druhé prohloublá: na této po- slední vystouplým hřebenem přepažená. 233. Kalich bezšupinný. Semena ledvinitě okrouhlá, neb ku- latá. 234. + „ae "7 koruna prostolupenná. 27 233. Kalich zvonkovitý , nejméně na. čtvrlinu délky své Sklaný. Květní lupeny pomalu klínovitě dolů súžené ; hrdlo koruny tedy nezavřené. 1 Tunica. 365- Kalich trubkovitý, válcovitý, na špici Szubý. © Květní lupeny s patrně odstaveným nehtem, který | nejméně délku kalicha má ; hrdlo koruny tedy zavřené. Dianthus. 559. 234. Kalich zvonkovitý, aspoň na čtvrtinu 4klaný. Květní lupeny klínovitě súžené, hrdlo tedy otevřené, Gypsophylla. 561. Kalich trubkovitý neb jehlanitý ; krátce Šzubý; květní lupeny nehetnaté, s hrdlem zavřeným. Saponaria. 563. 2835. Listy jednoduché, nerozdělené. 2306. Listy vřezané neb složené. 258. 236. Nahý neb 1listý prut. 237. Listnatý prut, 240. 237. 4 blizny beze čnělek ; 5 tyčinek ; 5 žláznatými brvam: obsazených srdčitých medníků. Tobolka 1pouzdrá, 4klapečná. Parnassia. 592. Nitkovité čnělky. 238. 238. Kalich hluboko Sklaný ; 5 tyčinek; 3 — 4 téměř až , na dno 2 dílné čnělky. Tobolka 1pouzdrá, u vrchu více klapkami pukající, mnohosemenná. Drosera. 591. Kalich srostlolupenný, Szubý, řásnatý, k -vrchu sucho- mázdřitý:; 5 tyčinek i čnělek. Tobolka isemenná, nepu- kající. 239. 239. Květy v společném obalu v hlavu skupené. < Armeria. 206. Květy bezobalné, latnaté, Statice. 207. 240. 3 čnělky 2klané. Malé nákališní květní lupeny. 165, Čnělky neklané ; aneb blizny beze čnělek. 241. 241. 3 čnělky, aneb 3 blizny beze čnělek. 248. Ď čnělek. 255. 242. Listy střídavé. 243. > Listy vstřícné aneb přeslenaté. 240. 243. Prut bylinný; 5 tyčinek; 3 sedící blizny ; Šstramný 1semenný ořech, v stálém kalichu. © Corrigiola. 173.. Pruí keřnatý. 244. 2 * 28 Koruna prostolupenná. 244. 10 tyčinek; 3 blizny bez čnělek. Tobolka 3bočně jehlanitá, 1pouzdrá, Sklapečná, Semena stopečným čmýrem opatřená, Myricaria. 473. 5 tyčinek. 245. 245. Peckovice mázdřitá, s krajem křídlatým, 1—2semenná. Místo květních lupenů střídavě menší a větší šupiny náka- lišní , k ochraně tyčinek. Kalich trubkovitý. Plod 3pouzdrý. - Listy. mezi 2 trny. Zizyphus. 415. Malvice suchá , 1semenná, holá; 3—5 květních lupenů. Kalich 3—ó5klaný neb dílný. Listy celokrajné, jejich nožky, žebra a žíly červené. Rhus. k 246. Kalich srostlolupenný, Szubý. 247. Kalich prostolupenný z 5 lupenů. Tobolka 1pouzdrá. 249. 247. Tobolka kolem pukající, 1semenná , obříznutá.- Hrdlo ověnčéné. Květ bělavý neb purpurový ; 5 tyčinek ; listy šídlovité, téměř 3hranné, s bylinným ostnem. Prut ležící, 4hranný, nahoře vidličnatý, Drypis. 560. Tobolka mnohosemenná ; semena na středním sloupci. 248. 248. Kalich trubkovitý, aneb nadmutě vejčitý. © Tobolka dole 3pouzdrá, na špici 6 zuby pukající; četná semena na středním sloupci. , Silene. 564. Kalich zvončitý, Malvice kulatá, 1pouzdrá. Květní lu- peny 2klané, v hrdle ozubčené. Cucubalus. 558. 249. Květní lupeny hluboce 2klané neb A2dílné. — Tobolka 6 klapkami pukající. Stellaria. 537. Květní lupeny celé, aneb jen na špici zubaté, aneb plitce vykroužené. 250. . 250. Tobolka 1pouzdrá, 3klapečná, 2semenná. Semena stopkou podepřená. Květní lupeny chybí, místo -nich 5 vykrouže- ných lupenitých medníků. Tyčinky střídavě plodné. Květ žlutozelený. Listy 3hranně šídlovité, tupé. Cherleria. 551. Tobolka mnohosemenná ; semena na středním sloupci. Květní lupeny patrné, BY „Poěné pol, ©51. 3 tyčinky. 252. 10, řidčeji 5 tyčinek, 859. 252. Tobolka na špici 6. klapkami pukavá. Květní lupeny na špici ozubčené, něco delší kalicha. Holosteum. 552. Koruna prostolupenná. ; 29 Tobolka až na dno 3 klapkami, které se po kraji vtáčejí, pukavá. Květní lupeny vykroužené, kratší kalicha. Polycarpum. 176. 253. Tobolka 3klapečná. © Přídrsná semena bez přívěsků. Květní lupeny nerozdělené. Alsine. 548. Tobolka Gklapečná. 254. 254. Semena s belavým přívěskem , hladká, lesknavá ; 8—3 čnělky ; 4—5 kališních a květních lupenů; 8—10 ty- činek. Květní lupeny nerozdělené. © Moehringia. 553. Semena bez přívěsků, drsná. Květní lupeny nerozdě- lené, neb jen plitce vykroužené. Arenaria. 549. Viz pod Alsine společný rozbor 3 předcházejících rodů. 255. Kalich srostlolupenný, trubkovitý neb baňkovitý, 5zubý. Květní lupeny s nehtem patrně odstaveným. © Tobolka 5—10 zuby pukavá. Lychnis. 562. Kalich Slupenný. 256. 250. Lupeny korunní na špici celé, 257. © - Květní lupeny vroubkované neb klané. Tobolka 10 zu- by pukavá. Četná semena na středním sloupci. Cerastium. 550. 257. Tobolka 1pouzdrá, Sklapečná , s mnohými semeny na středním sloupei. Nejvíc 10 na dolejšku nespojených tyčinek, Spergula. 556. Tobolka 10Opouzdrá, 5 dvouklanými klapkami pakavá. Pouzdra Isemenná 3; 5 na dolejška svázaných tyčinek. Linum. 567. 258. 3—2 čnělky. Kalich 5dílný, bílý; 2—3 nadmuté, 1semenné, k polovici srostlé tobolky ; 5 tyčinek. Keř, Staphylea. 417. 5 čnělek neb blizen. 259. 259. 5 blizen na špici dlouhé čnělky aneb zobanitého se- meníka. 225. 5, řidčeji 10 čnělek. 260. 260. Kalich odílný ; 5 u dolejška zoubky sojených květních lupenů. Tyčinky někdy v celinu srostlé; 5. kratších. Tobolka Šklapečná, © Shranná, ŠSpouzdrá, mna. hranách pukavá. Semeno téměř osinaté; 5 nitkovitých čnělek. Oxalis. 572. Kalich 10 klaný; 5 nákalíšních žlutých květních lupenů 20 Koruna prostolupenná. 5, řidčeji 10 tyčinek; 5, zřídka 10 z boku semeníka vynikajících čnělek. Tobolka Ssemenná. Sibaldia. 433. 261. Tyčinky v trubku srostlé. Mnohodílná čnělka. 262. Tyčinky volné, aneb jen na dolejšku trochu spojené. 266. 262. Kalich jednoduchý, hranatý, s řásnatými lupeny ; 15 troj- semenných tobolek ; tobolky 2osinné, uťaté. Květ žlutý. - Sida. 583. Kalich dvojnásobný ; 1semenné, hvězdmo sřaděné tobolky ; 5 květních lupenů. 263. 263. Zevnitřní kalich ze 3 různých lupenů. Malva. 582. Zevnitřní kalich z 10—12 kopovitých lupenů, nadmutý, mázdřitý, žilnatý ; vnitřní kalich sítkovitý, hnědočervený, žilnatý ; tobolka Spouzdrá, mnohosemenná ; 5 blizen ; koruna bledě žlutá, s nachobrunátným zpoďkem. Hibiscus. 579. Kalich zevniiřní srostlolupenný, klaný. 264. 264. Zevnitřní Kalich 3klaný. Lavatera. 581. Zevnitřní kalich víceklaný. 265. 2065. Tobolky 1semenné, v přeslen sestavené. © Zevnitřní kalich 6 — 9 až i 12 klaný. Althaea. 578. Tobolky 1semenné, v hlavu skupené. © Zevnitřní kalich 1— 9klaný : vnitřní 5klaný ; semena ledvinovitá , černá. Koruna veliká, bílá. Kitaibelia 580. 206. Kalich 2lupenný, odpadavý ; 4 květní lupeny. 26%. Kalich z více než 2 iupenů , aneb víceklaný ; někdy nepatrný neb chybící, 209. 267. Semeník kulatý neb naličkovitý, s širokou hvězdoviteu bliznou. Makovice mnohopouzdrá, mnohosemenná, mezi paprsky blizny dírkami pukayvá. Papaver. 601. Semeník dlouhý, tenký. Šešulka 2klapečná, pukavá, 268. 268. Šešulka 1pouzdrá, s přehrádkou prolomenou, na jejíž vnitřním kraji po obou stranách semena připevněna jsou. Chelidontum. 599. Šešulka neb lusk 2pouzdrý ; semena v houbovitě sklíp- kované přehrádce pohřížená. Glaucium. 600. 269. 10 neb více květních lupenů ; veliká hvězdovitá blizna , malvice mnohopouzdrá. 270, 4— 5 lupenů. 271, 270. Kalich 4lupenný , stejně dlouhý s korunou. Květní lu- Koruna prostolupenná. 31 peny bílé, v imnohých řadách k dolejšku semeníka při- pevněné. © Blizna hvězdmo. klaná. Nymphaea. 152. Kalich Šlupenný , delší koruny. Květní lupeny žluté v 1—2 řadách, na hřbetě mední jamkou označené. Blizna po kraji vykrajovaná aneb vroubkovaná, hvězdovitá, však neklaná. Nuphar. 151. 271. 1 čnělka neb 1 blizna. 272. 3 — 5 čnělek. Tyčinky dole ve 3 neb 5 útanuěkůy spojené. Tobolka o ggá kojí 3—5pouzdrá, mnoho- semenná. Hypericum. 569. 212, Plod peckovice s 1 peckou. © Kalich 5Sklaný ; tyčinky a Jupeny nákališní. 215. Plod tobolka, malvice neb kokoška. Tyčinky a lupeny s kalichem nespojené. 215. 273. Peckovice suchá, Amygdalus. 434. Peckovice dužná, šťávnatá. 274. 274. Pecka svrasklá, dirkovaná, Persica. Á35. Pecka bez direk. Prunus. 436. 275. Koruna a kalich 4lupenný, brzo odpadavý. © Prášníky přímé, tyčinky k vrchu tlusté. Mnohosemenná malvice. Actaea. 603. Koruna 5lupenná. 2%6. | 276. Tyčinky množité. Listy celokrajné, jednoduché. 27%. 15 tyčinek ; kalich někdy chybí; listy mnohoklané, 227. 277. Kalich ze 3 větších, 2 menších lupenů. Tobolka 1pouzdrá, až na dno třemi klapkami pukavá , s četnými, uprostřed klapek na vypuklém žebře upevněnými semeny. | Helianthemum. 593. Kalich stejně Šlupenný. Tobolka mázdřitá, nepukavá, 2— 3semenná. © Strom. Tilia. 584. 278. Koruna ostruhovitá. 279. Koruna bez ostruhy. 283. 279. Více než 10 tyčinek; 1— 3 semeníky. 324. Méně než 10 tyčinek. 280. 280. 2 mázdřité tyčinky, každá s 3 prášníky. © Kalich 2lupenný neb chybící. Koruna tlamatá. 281. 5 tyčinek, s nachýlenými k sobě prášníky. 282. 281. Semeník obdýlný. Lusk 2klapečný , mnohosemenný. Corydalis, 597. 32 Koruna prostolupenná. Semeník kulatý, nepukavý, 1semenný. Fumaria. 598. 282. Kalich Šlupenný. Tobolka 1pouzdrá, 3klapečná. © Viola. 594. Kalich 2lupenný, „Tobolka Sklapečná, pružně pukavá. Impatiens. 573. 283. 3 krátké čnělky. Kalich: 4—%dílný.. Květní lupeny - mnohoklané. Tobolka 1pouzdrá, mnohosemenná, na špici otevřená, 10—20 tyčinek, © Reseda. 596. 1 čnělka neb blizna. 284. 284. Kalich srostlolupenný, jen dopola klaný ; aneb kalich Slupenný, 2listý. 286. Kalich ze 3 neb více různých lupenů, aneb až na dno ve více uštů klaný. 285. 285. Kalich ze 3 menších, a ze 2 větších barvitých i po odkvětu stálých lupenů. Mezi většími kališními lupeny trubkovitá koruna. Tobolka plochá, opak srdčitá, 2pou- zdrá, 2semenná. Polygala. 595. Kalich stejně 4lupenný. 197. Kalich až na dno 5klaný. 226. 286. Asi 7 srostlých tyčinek , které jsou na stranu nachý- leny, a do vnitř skřiveny. Tobolka s ©— klapkami, a 1semennými pouzdry. Aesculus. 585. Tyčinky všecky v mázdru, semeník otáčející srostlé ; někdy 1 tyčinka různo stojí, Nejvíc 10. tyčinek. Ko- runa motýlovitá, t. j. tyčinky a semeník (aspoň z po- čátku) jsou dolejším sehnutým lupenem neb člunkem, anebo kýlem zaobaleny ; naproti tomuto stojí pavézka , téměř vždy nahnutá, a dřív rozvinu ostatní zaobalující ; po boku člunku, pod pavézkou stojí 2 křídla. Řád rostlin luskovitých neb motýlovitých. 287. 287. Všecky tyčinky srostlé. Lusek eklapečný. 288. 1 tyčinka stojí různo. 292. 288. Kalich 2lupenný, Alistý. -Lusk nadmutý, krátký. UWex. Á71. Kalich není přes polovici klaný. 289, 289. Lusk vnitř nadmutého kalicha skrytý. | Kališní zuby nestejné. Listy speřené. - Anthyllis. AAA Lusk v otevřeném kalichu, aneb delší kalicha. Listy © trojité neb jednotlivé. 290. Koruna prostolupenná. 33 290. Kalich s 5 stejnými, stejně rozstavenými čárkovitými zuby. Lusk krátký. Květ červený, zřídka žlutý. Ononts. 461. Kalich 2pyský. Květ žlutý, zřídka červený. 291. 291. Člunek až do konce rodidla zaobalující. Listy trojité, > Cytisus. 449., Člunek konečně rodné částky neuzavírá, jelikož se nazad uchyluje; často jest i ze dvou na špici spojených, ano- i docela různých lupenů složený. Listy všecky neb z části jednoduché, Genista. 453. (292. Lusk 1 — 2 semenný, hnědočervený. © Kalich Ďzubý, 2pyský, hnědočervený. Tyčinky šídlovité. © Blizna hla- vatá. Květy malé, bělavé, v hlavičku skupené ; člunek na špici nachofialový ; křídla dhranná. Lístky 3—5zubé s bělavými vlásky. Dorycnium. 450. Lusk buď vícesemenný buď jiné známky neshodné. 293. 293. Listy po páru (1 — vícejarmé) aneb špeřené bez ko- nečního lístka ; zřídka jsou jednoduché neb chybící, tak že v posledním tomto případu jen palisty a úponky se jeví. Lusk 2klapečný, dřív plochý. 294. Listy speřené , mnohojarmé, s konečním lístkem. 299. Listy 3lístečné. 309. 294. Čnělka na plocho stlačená, aneb značně široká, na konci -z dolejší strany vlasatá. 295, Čnělka oblá neb nitkovitá, neb toliko na konci trochu plochá. 297. 295. Čnělka od dolejška vyžlabená. Pisum. 4607. Čnělka po obou stranách plochá. 296. 296. Čnělka všudy stejně široká. Hořejší dva kališní cípy kratší. Úponek přímý, rovný. Orobus. 463. Čnělka nejvíce k vrchu širší. Úponek otočený, Lathyrus. 457. 297. Čnělka na vše strany stejně vlasatá, aneb z dolejška značně vousalá. Vicia. 472. Čnělka dole hladká, holá, s hořejší strany podél málo viasatá. 298. 298. Stopky 1květé; semena hranatá: 4 hořejší kališní cípy na pavézce ležící. Cicer. 446. 34. koruna prostolupenná Stopky 2květé ; nažky stlačené ; kalich 5dílný. Ervum. 451. 299. Lusk 2klapečný. 300. Lusk čili struk z několika podél sřaděných, nepu- kavých, 1semenných, v čas zralosti se oddělujících článků sestavený ; aneb jen v jediném takovém článku zále- žející. 306. 300. Klapky na jednom ze švů do vnitř ohnuté, čímž se celá aneb nedokonalá přehrádka, lusk ve 2 pouzdra dělící. tvoří. 301. Žádné přehrádky. 303. 301. Lusk Ipouzdrý sice, hořejší však šev se něco do vnitř. prodlužuje ©a semena nese. Čnělka docela bez vousů. © Blizna hlavatá, Phaca. 465. Lusk nejvíc 2pouzdrý , hrbovitý; semena 2řadá. 302, 302. Člunek špičatý. Hořejší šev (k pavézce obrácený) do vnitř zahnutý a přehrádku tvořící. Orytropis. 464. Člunek tupý. Dolejší šev do vnitř vehnutý. s Astragalus. 445. 303. Rosilina bylinná. 304. Rostlina keřnatá, stromovitá. © Čnělka vlasatá. 305. 304. Kalich Szubý. Lusk váleovitý , šikmo čárkovaný mezi semeny. Čnělka holá. ; Galega. 452. Kalich 2pyský. Lusk vejčitě stlačený, 2—6semenný, -někdy i obloučnatě skřivený. Glycyrrhiza. 454, 305. Čnělka po jedné straně celou délkou vousatá. Lusk nadmutý. Colutea. 447. „Čnělka jen na hořejšku vlasatá. Lusk značně plochý. Robinia. 468. 306. Kalich s 5 stejnými, stejně rozdělenými zuby. 307%. Kalich patrně 2pyský. 308. 307. Struk obloučnatě skřivený. Lodka neb člunek velmi malý. Květy v hlavu skupené, speřeným listnem. pode- přené. © Ornithopus. 462. Struk rovný, z více článků, aneb i jen z jediného sestávající. Hedysarum. 455. 308. Články struku oblé aneb 4hranné, k oběma koncům súžené. Coronilla. 448. i Koruna prostolupenná. : 35 Struk na plocho stlačený, s několika na hořejším neb na obou krajích podkovitými vyřízky. © Hippocrepis. 456. 309. Sitruk kratší aneb sotva delší kalicha, © nepukavý, nejvíce korunou neodpadavou obalený. Trifolium. 469. Struk delší kalicha. Koruna odpadává. 310. 310. Struk obloučnatě aneb závitě (hlemjžďovitě) stočený. Medicago. 459. Struk nestočený. 311. 311. Struk krátký, asi 1—2 čárky dlouhý 1—2semenný. Melilotus. 460. Struk delší, vícesemenný. 312. 312. Člunek s prášníky a čnělkou točivě svinutý. © Ka- lich 2pyský., Phaseolus. 466. Člunek rovný. 313. 313. Člunek daleko kratší než křídla a pavézka, tak že ko- runa 3lupenná se býti zdá, Struk obloučnatý. Trigonella. 470. Clunek není kratší křídel. Koruna obyčejného moiý- lovitého tvaru. © Struk přímý. Lotus. Á58. 314. Počet tyčinek stejný s počtem lupenů., aneb dvojná- sobný. 315. Počet tyčinek není v žádném poměru ku počtu lupenů ; obyčejně velmi množitý. 322. 315. Lůžko, vůkol něhož semeníky klasovitě sřaděny jsou, konečně vysoko z koruny vyniká; 5—10 tyčinek; 5 na dolejšku šídlovitě prodloužených kališních lupenů. Úzké, ty- činkám podobné květní lupeny. Plody Isemenné, nepukavé. Myosurus. 616. "Lůžko ploché, aspoň nad korunu nevyvstávající. 316. 316. Kalich sestává z 1—2 listnů, z kterých hořejší 3la- ločný jest; 6 květních lupenů a tyčinek, 4 dole srostlé se- meníky. 566. Kališních cípů a květních lupenů stejně. Koruna někdy srostlolupenná. 31%. : 317. Jedna neb žádná čnělka: 5 tobolek; 5 lupenů, 228. Více čnělek. 318. 318, U dolejška každého semeníka k venku sedí šupina : jednoševní, mnohosemenné , do vnitř. pukavé tobolky. Prut listnatý: sedívé, nejvíc dužné listy. 319. 36 Koruna prostolupenná. Semeníky bez. šupin, nejméně šestery, nejčastěji množité; 1 semenné, nepukavé plody; Gtyčinek; 3 kališní a květní lupeny. Listy ploché, dlouzenožečné. í Alisma. 133. 319. 3 květní lupeny, tyčinky i semeníky. Kalich 3dílný ; tobolka 2semenná, mezi semeny súžená. Tě/laea. 493. 4 lupeny, tyčinky i semeníky. Kalich dopola 4klaný. Tobolka mnohosemenná. Bulliarda. 488. 5 neb víc lupenů; kalich Sklaný neb vícedílný. 320. 320. 6—12, u dolejška maličko mezi sebou a s tyčinkami „srostlých květních lupenů. Vůbec tolikéž semeníků a ještě jednou tolik tyčinek. © Vnitřní aneb i obě řady tyčinek převrhují se často vw nedokonalé semeníky. © Kulovaté růžičky listů, Sempervivum. 492. Š květních lupenů aneb cípů. Žadné růžičky. 321. 321. Kalich Sklaný. Koruna 5 (—8)lupenná; tež tolik lusko- vitých, rozdělených, do vnitř pukavých tobolek, Sedum. 491. Kalich Sklaný. Koruna dlupenná; 5 tobolek. Cotyledon. 489. 322. Kalich různolupenný; květní lupeny a tyčinky s ním nespojené. 323. Kalich není až na dno dělený. Květní lupeny a týčinky nákališní, 340. 323. Květina zcela nepravidelná, © Nejblíž u tyčinek sto- jí 1—2 ostrubovité aneb svinuté listky čili medníky, -a častěji několik malýeh bezostrožných lupenů. Tyto vespolek skládají korunu, a otočeny jsou většími koruno- vitými lupeny, které za kalich jmíny býti mají. Mnoho- semenné, na vnitřním švu pukavé tobolky. 324. Květní lupeny buď všecky, buď střídavě stejné, 325. 324. Hořejší na způsob lebky klenutý lupen zakrývá 2 dlouzestopečné trubkovité lupeny neb medníky; 3—5 se- meníků, Aconitum. 605. Hořejší ostrožnatý kališní lupen uzavírá 1—2 rovněž ostrožnaté květní lupeny; 1—3 semeníky, Delphinium. 612. 329: 5 ostrožnatých lupenů střídá se s 5 rovněž koruno- Koruna prostolupenná. 37 vitými bezostrožnými lupeny ; tyto poslednější mohou se považovali za kalich; 5 do vnitř pukavých tobolek. Aguilegia. 608. Květní lupeny veskrz stejné. 326. 326. Květní lupeny množité, čárkovité; pokrajní dyčinky lu- penům podobné, ná lůžku umísičné; 4 nepravé zevnitřní lupeny mohou se považovati za kalich. Tobolky množité, | peřitě ocasaté. Květy bledě fialové. Listy dvakrát irojmo- sečné. Keř pnivý. Atragene. 609. Kalich buď chybící, neb pravidelně tvořený. 32%. 927. Kalich Alupenný; koruna se 4 medníky;: 4 čnělky ; 4 tobolky; semena šupinatá, — Květy bělavé ve velmi větevnatých hroznech, © Ostatně počet všech částek květu velmi nestálý,- Cemicifuga. 602. Kalich 5- neb více- neb bezlupenný. 328. 928. Tyčinky věncem ouzkých malých lupenů otočeně ; tyto pak jsou buď ploché u dolejška medním důlkem ozna- čené, buď trubkovité. Lupeny tyto mohou býti korunou, zevnitřní pak korunovité kalichem, © Jednoševní, mnoho- semenné tobolky, 329. Žádný věnec z čárkovitých lupenů. 333. 329. Semeníky na dolejší polovici, aneb i výše spolusrostlé, tak že plod jest mnohopouzdrátobolka ; 5 modrých, na plocho rozesiřených kališních lupenů; květní lupeny (medníky) 2py- ské ; dolejší pysk větší, 2klaný, s mední jamkou, která (přikryta jest menším hořejším. Nigella. 617. Semeníky různé, aneb nanejvýš jen u dolejška malič- ko srostlé, 330. 990. 10 neb více barvitých, po odkvět“ odpadavých kališních lupenů (květní lupeny). Květní lupeny (medníky) čárkovité, ploché. Tobolky bezstopečné. Trollkus. 620. 9—8 kališních lupenů. Korunní lupeny trubkovité. 334. 9831. Kališní lupeny outlé, po odkvětu odpadavé. 332. Kališní lupeny nepadavé. "Tobolky bezstopečné, Listy prstnaté neb znožené. Helleborus. 614, 332. Tobolky po odkvětu stopečné. Květ žlutý, okrouhlým, mnohodílným, obalovým listem podepřený. Eranthis.613. Tobolky bezstopečné. Květ bílý, bezobalný, Isopyrum. 615. 38 Koruna prostolupenná. 333. Květiny s patrným i kalichem i korunou. 334. Samotná koruna. Místo kalicha někdy od květiny vzdá- lený obal. 337. 394. Lupeny nad dolejškem svým mední jamkou značené, která často šupinou přikryta jest. Plody jednosemenné, nepukavé. Ranunculus. 618. Lupeny bez medních důlků. 335. 995. 8—5 velikých semeníků ; mnohosemenné, švem do vnitř pukavé tobolky. Blizny veliké, jazykovité, stočené. Paeonia. 604. Více Isemenných, nepukavých, v hlavu skupených seme— níků. 336. 936. Místo kalicha maličko opodál koruny stojící, ze 3 lu- penů siožený aneb žádný obal. 337. Pod samou korunou stojící Slupenný kalich; 5 neb více žlutých nebo červených květních lupenů. Adonis, 606. 33%. Ze tří volných neb srostlých, nejvíc vřezaných a složených listů sestávající obal pod korunou. Plody 1semenné, nepukavé, Kraje lupenů leží v puku na sobě. Anemone. 607. Žádný 3lupenný obal. 338. 338. Mnohosemenné, švem do vnitř pukavé pledy ; 6 okrouhlých. zlatožlutých lupenů. Caltha. 610. Jednosemenné, nepukavé plody. Květ sirožlutý , bílý „neb červenavý. 339. 339. Květní lupeny nejvíce v čas květu odpadavé. Blizna bez čnělky. Thalictrum. 619. Lupeny až po odkvětu padavé. V puku jsou do vnitř zahnuté a stýkají se svými záhyby. Plody dlouhými, ne- padavými, peřitými neb holými čnělkami otočené. Clematis. 611. 340. Kalich s cípy stejnými. Toliktéž květních co kališních lupenů neb cípů. 341, : Kalich s 8——10, střídavě menšími a většími cípy; 4—5 květních lupenů. 343. 941. Peřitě ocasaté, 1semenné, nepukavé plody; 8——9 kališ- ních a květních uštů. © Dryas. 425. Semeníky bez peřitých ocasů. 342. 342. Jednosemenné nažky s malvičnatým obdužím, které tvoří slo- Koruna prostolupenná. 39 žený malvičnatý plod; 5 květních lupenů a kališních cípů. Lůžko homolovité. Rubus. 425. Suché 2klapečné, 1pouzdré tobolky, s 2 neb více semeny ; 5 neb více kališních cípů a lupenů. Spiraea. 428. 343. 2— 3 čnělky; tolikéž hnědých, vlasatých semen; 5 žlutých lupenů; 10 kališních cípů, které jsou vlasaté, na špici hnědým bodem značené. Tyčinky nákališní. Waldsteimia. 427. Jinoho čnělek 3; mnoho 1semenných nepukavých na- žek. 344. 344. Nažky nepadavou čnělkou otýčené, Geum. 423. -© Čnělka z boku semeníka vyniklá, při odkvětu odpa- davá; pročež nažky bezosinné, neb bezocasé. 345. 345. Lůžko po odkvětu méně více dužné neb šťávnaté; semena na povrchu lůžka; 5 lupenů. 346. Lůžko docela suché. 347. 346. Lůžko šťávnaté, měkké, jahodnaté. © Květ bílý. Fragaria. 422. Lůžko houbovité, tvrdé, bez šťávy. Květ hnědočer- vený. Comarum. 420. | Poznamen. © Obě stojí v rozboru, Potentilla. 347. 4 lupeny ; 8 kališních cípů. Tormentilla. 426. 5 lupenů; 10 kališních cípů. Potentilla. 424. 348. 2 lupeny ; 2 tyčinky; 1-——2semenná tobolka. Circaea. 476. 3 lupeny. 349. 4 lupeny. 351. 5 neb více lupenů. 356. 349. Lupeny stejné. 350. Lupeny nestejné. © Některé vstavačovité; při nichž zevnitřní lupeny co kalich se představují. 573. 350. 3 zevnitřní větší, a 3 vnitřní menší lupeny. 562. 3 květní lupeny ; 3 kališní lupeny, menší než koruna. - U některých rostlin tyčinky, u jiných čnělky nedoko- nalé. 633. - 991. 4 tyčinky. 352. 8 tyčinek, 354. 40 © Koruna prostolupenná. Množité tyčinky. © Čnělka' s 4— dílnou bliznou ; 4— 5klapečná tobolka ; 4—5mnohosemenných pouzder. Keř. Philadelphus. 413. 352. Strom, keř. Plod, peckovice dužná. 353. Rostlina vodní. Plod ořech lsemenný, tvrdý ; kalich 4klaný, po odkvětu zveličený a v 4 trny ztvrdlý ; 4 bílé lupeny. Trapa. 156. — 353. Kalich 4klaný, Makov, u vnitř žlutý. Koruna chybí. Peckovice v kalichu: plod červenohnědý , osladlý „ silně vonící. © Strom s větvemi bodlavými, listy stříbroskvělými, Elaeagnus. 480. Kalich velmi malý, aneb zcela zetřený. © Koruna 4lu- penná. Peckovice ořech 2pouzdrý. Keř. Cornus. 484. 954. Semeník polokulatý. Malvice. 139. Semeník obdýlný neb čárkovitý. © Tobolka 4klapečná, Apouzdrá, mnohosemenná. 355. 955. Kalich s dlouhou trubkou. Tobolka obdýlná. Semena nečmýřitá. Oenothera. 479, Kalich s docela krátkou trubkou, aneb bez trubky. Tobolka čárkovitá. Semena čmýřitá. Epilobium. 477. 356. 5 tyčinek. 357. 8 neb více tyčinek. 411. 357. Plod malvice. Křoví. 358. Plod není malvice. Prut bylinný. 359. 958. Kalich zvončitý s 5 patrnými cípy; mezi těmito 5 malých ivan: Malvice okrouhlá, mnohosemenná. Ribes. 412. Kalich s zetřelými zuby, jen co kraj na plodu sedící. | Blizna sedivá. © Malvice 5semenná. Hedera. 485. 359. 1 Čnělka. 142. 2 Čnělky. Kalich často Szubý, často však jen zetřený kraj na hořejšku semeníka tvořící. Plod ze 2 semýnek čili nažek složený. Květy nejvíce v okolík, někdy však i v hlavu neb jednoduchý okolík sestavené. Řád oko- ličnatých. 360., | 360. Každá ze 2 k sobě patřících nažek, 4mi hlavními řa- dami ostnů, které na 4 silně vypuklých žebrách sedí, ozbrojená. Mezi těmito, a podél kraju sebe žebra Ss menšími ostny neb tělálcamě: 361. Koruna prostolupenná, © 41 Plod jest buď bez ostnů neb štětin, anebo tyto nejsou výše popsaným způsobem spořádány. 363. 361. Bílek nažky svými kraji do vnitř vtočený. © Nažky stýkají se spolu svými užšími siranami. Caucalis. 508. Bílek tam, kde se nažky stýkají, plochý. 362. - 362. Ostny na vypuklých žebrech jednoduchou řadou. . Daucus. 516. Oskíy ve 2— — 3násobných řadách. Nežky stýkají se širšími stranami. - ; Platyspermun. 535. 363. Každá nažka s 4 silněji vystouplými, v mázdřitá křídla rozšířenými žebry. Mezi nimi a podél krajů > slabší bezkřídlá žebra. Laserpitium. 52.. Buď jen kraje křídlaté, buď 5 křídlatých žeber, buď všecka žebra bezkřídlá. 364. 364. Každá nažka s 9, střídavě více a méně vypuklými žebry. Siler. 542. Každá nažka, s 5, nanejvýš 6 žebry aneb bez žeber. 365. je 6 365. Nažky s rozšířeným křídlatým krajem. © Střední žebra buď bez křídel, buď jejich křídla mnohem užší nez kraj- ní. 366. Kraj buď bez křídel, buď křídla jeho k Širší než křídla žeber středních. 377. 366. Kraje obou nažek srostlé, (tak že se dřív zralostí ne- rozdělují, čímž plod, pokud nažky slepeny jsou, zdá se © býti bezkřídlý. 367. Kraje hned z počátku 'rozevřené, tak že ještě i ne- zralý plod po kraji 2křídlatý vypadá. 342. 367. Lupeny zavinuté, žluté. 368. + „Lupeny ploché, aneb jen na špici zahnuté. 369. 368. Plod široko vejčitý aneb „přiokrouhlý. Žebra s tu- -pými , málo vypuklými hřebeny; 2 krajní od středních daleko odstouplá. Listy široké. | i Pastinaca. 531.. Plod obdýlně vejčitý. Žebra s vystouplými hřebeny; krajní od středních méně vzdálená, Listy nitkovité. © | | Anethum. 499. 369. Kraj křídel tlustý, svraštělý, uzlitý. Tordylium. 545. Křídelní kraj nepatrně tlustý, rovný, 370. 9 „ - W Pe 42 Koruna prostolupenná. v: - 370. Kalich setřený. Imperatoria. 524. Kalich patrně Szubý. 371. 371. Pruhy paličkovité, asi u prostřed přetržené , značně do očí padající. Lupeny opak vejčité; krajní žebra dále odstouplá od ostatních. Heracleum. 522. Pruhy stejně široké , brázdy mezi žebry nadél pro- bíbající. Žebra od sebe stejně vzdálená. : Peucedanum. 5393. 372. Lupeny opak srdčité, 373. Lupeny s nerozdělenou špicí. 375, 373. Nažky s 5 prázdnými žebry. Kalich Szubý. Ostericum. 530. Žebra nejsou prázdná. 374. 374. V každé brázdě jeden pruh, Selinum. 539. V každé brázdě více pruhů. Conioselinum. 512 375. Jádro ve svém osemení volné, mnohými pruhy po- kryté, Lupeny vejčité, s útlou zahnutou špicí. Archangelica. 503. Jádro s osemením srostlé, tedy nažka. 376. 376. Lupeny kopovité, špičaté, bílé neb červenavé. Angelica. 500. Lupeny přiokrouhlé, s protaženou zahnutou špicí, žluté. Levisticum. 526. 377. Bílek na styku (kde se nažky stýkají) plochý neb naddutý. 378. Bílek na kraji vtočený, tak že průřez poloměsíci se podobá. 403. 378. Lupeny do vnitř zahnuté, žluté. 379. Lupeny ploché, aneb jen na špici zahnuté. 381. 379. Obalíčky jednotlivých okolíčků chybí. Plod oblý. Listy útle rozdělené. Foemculum. 520. Obalíčky přítomné, 380. | 380. Listy mnohonásobně rozdělené a složené; dolejší vstřícné, hořejší přeslenatě sestavené; lístky štětcovité, čárkovité. Obal vyvrácený 3; obalíky odstávavé. © Okolík obyčejně se 14, okolíčky s 12 paprsky. Na článcích prutu nejvíce po 4 okolíkách. Ferula. 519. Listy jednoduché, nerozdělené, podél žilami protkané. Plod z boku na styku stlačený. Bupleurum. 506. Koruna prostolupenná. © * 43 381. Květy v hlavu skupené, ostnitými šupinami proměšené, Kalich patrný. Lupeny od prostředka do vnitř zahnuté. Plod šupinatý bez žeber a pruhů. Er yngium. 518. Květy v okolíkách neb hlavách, žádnými šupinami ne- proměšené,. 382. 382. Listy přiokrouhlé, laločnaté neb vroubované. Plod bez pruhů. 383. Listy protisečné neb speřené. 386. 383. Kalich setřený. Plod na styku plochý, stlačený. Lu- - peny celé, s rovnou špicí, hvězdmo rozestřené. — Listy štítovité ; okolíky jednoduché. Hydrocotyle. 523. Kalich 5zubý. Lup. úzké, z prostředka do vnitř zahnuté. 384. 384. Žebra řásnatě štěrbená, prázdná, nadmutá ; u vnitř těchto jádro žebernaté. © Obalíčky mnoholnpenné, barvité. Astrantia. 504, Žebra jednoduchá, aneb plod bez žeber. 385. 385, Plod ostny pokrytý, téměř kulatý. Sanicula. 537. Plod holý, žebernatý, téměř 2uzlý. © Dondia. 517. 386. Lupeny patrně vykroužené, aneb pro zahnutou špici zdánlivě, srdčité. 387.. Lupeny nerozdělené, nesrdčité. 399. 387. Kalich patrně, aspoň v čas květu 5zubý. 388. Kalich hned od počátku setřený. 393. 388. Čnělky až k zralosti přímé, dlouhé, Kališní zuby patrné, na plodu zůstávající. Zádržka s vnitřními plo- čhami nažek srostlá, proto nažky 1 v čas zralosti spo- jené. Oenanthe. 529. Čnělky, aspoň po odkvětu, skřivují se zpět. 389. 369. Plod téměř oblý, holý neb krátce vlasatý. Kalich po odkvětu vadnoucí. Seseli, 540. Plod na styku mnažek silně stlačený , ač právě ne plochý. 390.- 390. Obal mnoholupenný 391. Obal 1—2lupenný aneb chybící. Kalich stálý, © Plod přiokrouhlý, 2uzlý. Žebra téměř plochá. Bílek v prů- řezu téměř. okrouhlý. Cicuta. 510. 391. Brázdy mezi žebry s 'jedním pruhem. Plod ob- dýlný. Listky podél celého žebra listu sbíhavé. Critamus. 515. 2*) 44 Koruna prostolupenná. Plod mnohopružný. © Listy prostě Speřené, s jedno- duchými širokými lístky. 392. o: 392. Pruhy na povrchu; po 3 v každé bráně.: Okolíky koneční. Stum. 543. Četné pruhy tlustokorým osemením pokryté, - Bílek téměř Ghranný. Okolíky listům vstřícné. Berula. 505. 393. Obalíčky v lupen jeden srostlé, © Seseli. 540. Obalíčky prostolupenné aneb chybící, 394. 394. Plod bez mála oblý, 395. Plod.z boku silně stlačený. 397. | 395. Brázdy 3pružné. Plod vejčitě obdýlný. Žebra ostrá, téměř křídlatá. Květy špinavě žluté. Silaus. 541. Brázdy 1pružné. Plod kulato-vejčitý. Květ čistobílý. 396. 396. Žebra tlustá, Obalíčky polovičnaté, z čárkovitých svěsitých lupenů sestávající. ! Aethusa. 498. Žebra téměř mázdřitě křídlatá. — Cnidium. 511. 397. Plodbez pruhů. pozná dvakrát trojmosečné s oválními lístky. ©- Aegopodium. 497. Plod s pruhy. 398. 398. Brázdy pružné. Listy dvojspeřené s lístky a lísteč- -ky čárkovitými, -0 Čarum. 507. Brázdy 3pružné. Dolejší listy nejvíc jednoduše spe- řené s širokými lístky; při některých však odrůdách jsou lístky protisečné. Pimpinella. 534. 399. Některé rostliny mají jen samčí květy bez plodu 3 jiné jen samičí aneb obojaké. © Žebra u vnitř. prázdná, olejem naplněná. Brázdy bezpružné. Trima. 947. Všecky rostliny dvouspolné. 400. 400. Lupeny přiokrouhlé, dlouhou zahnutou aneb zatočenou špicí končité. Kalich setřený. 401. Lupeny vejčité neb kopovité, beze špice, anebídé- nejvýš s krátkou, ledva zahnutou špicí, hvězdmo ro- zestřené. 402. ně 401. Obalíčky iudlelujemé s lupeny úzkými. Zádržka 2dílná. Laločky lupenů vehnuté. Petroselinum. 532. Žádných obalíčků. Zádržka prostá. Laloky těsně zavi- - nut, s; 72 j | Apium. 502. k kok Koruna prostolupenná. 45 402. Kalich 5zubý. Plod na styku nažek značně. stlačený. Brázdy pružné. Listy prostě speřené , aspoň hořejší: lístky znatně široké, častěji vejčité. © Helosciadium. 521. Kalich zetřený. Plod téměř oblý aneb málo stlačený. Brázdy mnohopružné. isty vícekrát speřené, s čárkovitě kopovitými, vláskovitými lístky. Meum. 527. 403. Plod delším neb kratším zobanem končitý, 404. -Plod bez zobanu. 405, 404. Zoban mnohokrát delší plodu. Plod 5 plochými žebry označený. Seandir. 536.- Zoban mnohem kratší plodu, £ brázdičkami označený. Plod bez žeber a bez pruhů. — Anthriscus. 501. 405. Rostlina bez obalu a obalíčku. © Lupeny dlouze špi- čaté, v hřeben složené, žluté, odpadavé. Plod vejčito— kulatý, klenutý , hranatě žebernatý. Listy prutní jedno- duché, objímavé. Smyrnium. 544. Rostlina s obalem neb obalíčkem „ neb obojími. 406. - 406. Lupeny opak srdčité s lalokem do vnitř zahnutým. 407. Lupeny celé, bezlaločné, rozestřené, Plod s 5 prázdnými nadmutými žebry, v nichž se 5 křídel vnitřního ose- mení. nalezá. Pleurospermum. 536. 407. Plod vejčitý neb kulatý. 408 Plod úzce obdýlný neb čárkovitý. 410. 408. Plod ostny: pokrytý. Bílek do vnitř vtočený. | Torilis. 546. © Plod holý. 409. 409. Každá nažka s 5 štěrbenými žebry. Žádných pruhů Bílek na styku hlubokou úzkou brázdou proříznutý. | Conium. 513. Každá nažka se 6 žebry; krajní žebra obou nažek | srostlá, tak že celý plod jen 10 žeber míti se zdá. Styční boky nažek podduté. Kalich patrný. Zevnitřní lupeny značně větší. © Coriandrum. 514. Myrrhis. 528. Žebra plná, dosti plochá a tupá. Chaerophyllum. 509. - 411. Kalich 2klaný, s dolejší polovicí semeníka srostlý : 5—6 nákališních , u dolejška maličko spojených lupenů ; 8—15 tyčinek. Čnělka s 3—6 bliznami, častěji téměř 410. Žebra prázdná, ostře hřebenitá. 46 Koruna prostolupenná. až na dno klaná. Tobolka 4pouzdrá, kolem pukavá, mnohosemenná, Portulaca. 487. Kalich Sklaný neb 5 zubý. 412. 412. Prut bylinný; 2 čnělky. 413. Keř neb strom. „Početné nákališní tyčinky. 414. 413. Kalich věncem háčkovitých ostnů, jakoby zákrovem otočený. Semeník štětinatý ; 10—12 nákališních tyči- nek; 1—2 semena ve stvrdlém kalichu uzavřená. Agrimona. 419. Kalich prostý. Tobolka neodpadavými čnělkami 2rohá, cele neb z části s kalichem srostlá neb volná. 231. 414. 1—5 čnělek. 415. Množité čnělky neb blizny. © Kališní trubka vejčitá neb kulatá, u krku súžená, dužná, mnohosemenná. Rosa. 418. 415. Jablko 2— Aoduzlné: pouzdra pergamenovou mázdrou vyložená. 416. Malvice 2—vícepouzdrá ; pouzdra velmi venkou. máz- drou vyložená. 41%. Peckovice z dřevnatými ořechy. 418. 416. Pouzdra 1—2semenná. „ Pyrus. 442. Pouzdra vícesemenná. Cydonia. 440. A417. 2—5 dvousemenných nerozdělených pouzder. > Sorbus. 443. 3 — 5 pouzder, z*“nichž každé ve 2 jednosemenné schránky dopolou rozevřeno jest. Aroma. 437. 418. Pecky dužinou obalené. 419. 3-——5 u vrchu volných, dole pak k dužnému kalichu přirostlých pecek. „Plod červený, zvící hrachu. Cotoneaster. 438. 419. Plod na hoře vydůlený neb vykroužený , s 5ti pec- kaini. Mespilus. 441. Plod okrouhlý, červený, 1—5 zrný. Crataegus. 439. Poznam. Viz rozbor posledních 7% rodů pod Pyrus. Nedokonalé květy. 47 . Nedokonalé květy. 420. Stromy a kře, aneb rostliny s pněm dřevnalým. 421. Prut bylinný. 429. 3 421. Okvětí docela chybí; 2 tyčinky; 2klaná- blizna. © Tobolka stlačená, 2pouzdrá, fsemenná, v křídlo rozšířená. Mimo obojaké i samčí a samičí květy. Fraxinus. 305. Okvětí patrné. 422. 422. Semeník volný, nad okvětím, 423, Semeník pod okvětím, aneb s tímto srostlý, 42%. 423. 1 Čnělka s jedinou neb více bliznami. 424. 2 čnělky na špici 2klaného' semeníka; 4—8 tyčinek. Okvětí kalichovité, zvonkovité , 4—8 klané ; 1semenný širokokřídlatý plod. Ulmus. 187. Množité semeníky. 339. 424, 4-—5 tyčinek. 425. S tyčinek, 4206. 10 tyčinek. Koruna s malým, snadně přehlednutelným Ózubým kalichem 224. | 425. Zvonkovitý, 4 — 5klaný kalich. Květní lupeny velmi malé, nákališní, často jen šupiny. 219. Velmi malý , Szubý nepatrný kalich; 5 na špici zele— ných, v způsobu čepičky odpadavých květních lupenů. Mal- vice Šsemenná. Vitis. 590. 426. Blizna jednoduchá, Čnělka krátká neb chybící. Ko- runa trubkovitá, 4klaná. © Jednosemenná peckovice. Daphne. 149. Čnělka 2klaná. Asi 5 květních lupenů, 225. 427. 4 tyčinky a lupeny. Peckovice.. Na Kraji semeníka jeví se někdy setřený kalich. 353. 5 tyčinek. 428, 8— 10 tyčinek. Dokonalý květ, jehož nad semeníkem čnící kalich snadno se přehlédne. 139. - 428. Kalich zvonkovitý, 5klaný. © Lupeny často šupino- vité, 358. 5 patrných lupenů, pod nimi kalich co kraj seme- níka, 358. 46 ř Nedokonalé květy. 429. Okvělí chybí zcela, aneb záleží z nepatrného kraje, aneb z jediné šupiny. 430., Okvětí patrné , kalich neb korunu představující, aneb z více šupin složené, 439. 430. Květy v paličce, klase neb hlavě skupené, 432. Květy jednotlivě anéb více pospolu, netvoříce však klasu, paličky neb hlavy. 431. 431. Bezlistý kloubnatý prut.. Okvětí baňkovité, neroz- dělené; 1—2 tyčinky; 1 semeno na dně okvětí. Salicornia. 166. Patrné listy buď ma prutu buď bez prutu, Vodní © rosiliny „© často s nepatrnými rodidly , ČANÁR různopo- hlavé. 657. 432. Tyčinky a sloupky beze všeho okvětí vůkol paličky sřaděné. Lupenitý touleo obaluje paličku, © aneb jí po straně stojí. 433. Okvětí skládá se z plev. Tyto leží střechovitě na sobě a tvoří klasy neb hlavy. Pod každou plevou 4 kvítek s 3 — 2 tyčinkami, 1 semeníkem, a jeunou 2 — 3klanou čnělkou. Plod košanec. Semeník častěji štětinami otočený, které se však nesmějí zmásti s ty- činkami. Listy trávovité neb sítinovité, pošvivé, s pošvou celou, Trest bezkloubná. Řád šáehoravikésů 435. 433. Rodidla jsou paličky ve 2 řadách na vnitřní straně v toulci uzavřené, ploché, čárkovité, Blizna klaná, škřivená, | | Zostera. 142. Rodidla kolem oblé paličky sestavená, © Malvice, 434. 434. Celá palička tyčinkami a sloupky pokrytá.. Calla. 129. Dolejší čásť paličky sloupky sotočená; střední tyčin- kami prášničnými ; hořejší tyčinkami neplodnými; nej- hořejší nahá, - Arum, 128. 435. Zrsjící semena měkkou, daleko z plev visutou vlnou obalená. Eriophorum. DŘ Štětiny, které košanec obklopují, i v čas zralosti kratší než plevy; aneb zcela chybí. 436. 436. Plevy velmi. pravidelně © 2řadně sestavené. © Klásky -na plocho stlačené, Žádných štětin, Cyperus. 21. Nedokonalé květy. 49 Plevy stejně na vše strany vůkol osy rozložené, aneb jen nepatrně 2řadé. 437. 437. Jedny z dolejších plev, značně menší, stojí vzdále- © něji. 438, Nenachází se tak. Scirpus. 24. 438. Košanec chruplavitou šupinou obalený. Listy široké, ostnitě pilovité; spolu složené strbouly. Cladium. 20, Košanec bezškořepý. Listy štětinovité neb nitkovité, Schoenus. 23. 439. Travovité rosiliny, vlastně lak zvané trávy. Okvětí 2klapečné čili 2plevé, kalichovité. Jest pak buď 1, buď 2, řidčeji 3 páry plev, v kterémžto případu vnitřní lupinky (hašpan), zevniťřní pak vlastně plevy slovou. U obo- jích bývá jedna někdy velmi malá, aneb celkem zákrplá, Častěji více kvítků, z nichž každé má 1 pár lupinek, složeno jest v Hásek - klásek takový oděn bývá 2 ple- vami, jakoby zákrovem ; 3—2 tyčinky; 2—1 čnělka neb blizna 3; 1 semeno neb nažka, obyčejně s osemením pevně srostlá, Steblo oblé, uzlité, z části pošvou zastřené. 440, Okvětí není 2plevé, nýbrž tvoří řádnou korunu neb kalich ; prosto- neb srostlolupenné ; aneb aspoň známky iravám vlastní odpadají. 492. 440. Každý kvítek 2 lupinami obalený ; žádné plevy ani zvláštní ani společné, 441. Lupiny buď bezprostředně plevami zavřené, buď více kvítků má společný zákrov, totiž 2 plevy. 443, 441. Jediná dlouhá, kosmatá, ze špice kvítka vynikající blizna. Semeno s lupinami srostlé, © Nardus. 56. 2 čnělky neb blizny. 442., ! 442. Nažka jen na dolejší části lupinami obestřená. Hořejší lupina osinatá; 2 tyčinky, “ PON Schmidtia, 64, Nažka celá v lupinách skrytá. Lupiny komolé (bezosinné) v hřeben stlačené, vždy zavřené, Leersia. 51. 443. Obě plevy na též straně kvítka neb klásku, tak že tento mezi oněmi a stéblem sedí. Obyčejně tři klásky podlé sebe, tak že jejich 3 páry plev Glupenný okrov představují. 444. 50 Nedokonalé květy. Plevy vstřícné, klásek objímající. Řidčeji chybí jedna z plev. 446. 444. Kalich 1—2plevý, s hřebenem drsným, ostrým. útle bodlavým. Květy v důlcích kloubů stebelních. Klásky ob- dýlné, 2květé ; klas velmi dlouhý. Rottboelia. 63. Kalich jinak spořádaný, aneb jiné známky neshodné, 445, 445. Klásky jednokvěté, s. osinovitou násaďkou ke. dru- hému kvítku. Hordeum. 48. Klásky vícekvěté, aneb lkvěté s mísovitou násadkou k druhému kvítku. Elymus. A3. Viz rodů těchto rozbor pod Hordeum. 446. Každý kvítek má své plevy, které mimo něj nanejvýš- ještě násadku k nevyvinutému kvítku chovají. 447. 2 neb více vyvinutých, © tyčinkami aneb semeníky opatřených kvítků spolu v jednom páru plev. 463. 447. Obě lupiny osinaté; dolejší lupina osinou podkoneční; hořejší pak osinou zpodeční ozbrojená. © Vnitř těchto ještě 2, polo tak dlouhé, komolé lupiny: 2 tyčinky. Anthoxanthum. 30. Jen jedna lupina osinatá, aneb obě komolé. 448. 448, Nad. kvítkem stopeční hlavička, ze 2—3. zákrplých neplodných kvítků složená. 413. Žádná hlavička. 449, 449. Plevy léměř stejné, nemnoho kratší . často delší než lupinky. 452. Plevy velmi nestejné. 450. 450. Kromě dokonalého kvítku ještě jiný zákrplý, jemuž ro- didla, a často i jedna z lupin chybí. Vezme-li se zákrplý kvítek tento za plevu, tedy se kalich 3plevným býti zdá. Někdy dolejší pleva zcela chybí. Plevy tyto jsou velmi nestejné; jedna aspoň o polovinu kratší samého kvítku ; aneb obě plevy sice nevelmi nestejné, však obě 0 po- lovic kratší. Panicum. 57. Jediný kvítek v kalichu. 451. | 451. Zevnitřní pleva větší, chruplavičná, Sžilná, purpurová, vnitřní malá, nahá, (žilná. Lupiny holé, prohledné , 1žilné. Stéblo téměř stlačené, holé, v kloubech sehnuté: místo ja- zýčka na pošvě řada vlásků, Lappago. 50. Nedokonalé květy. i Sl Plevy 1žilné, nestejné, stlačené. o- nestejné, Crypsis, 39. 452. Jedna z lupin zákrplá aneb chybící, 453, Aspoň pár lupin, patrně přítomných. 455 453. Jednoduchý, 1stranný klas. Lupiny Hrišanté neb bu- blinaté, po jedné straně rozpoltěné, na konci rozčísnuté, vlasatě brvité , komolé, Chamagrostis. 38. "Lat buďto rozestřený, buď v podobě hustého klasu slo- žený. 454. 454. Plevy a lupina v hřeben stlačené. Lupina bublinatá (láčkovitá), po jedné straně k vrchu rozčísnutá. Blizny ze špice čnějící. Klasnatý lat. Alopecurus. 26. Plevy a lupiny bez ostrého hřebena. Blizny z boku čnějící, Rozestřený lat, 463. 455. Obojaké květy se samčími anebo bezpohlavými smíše- né, tak že na každém kloubu klasu jeden sedivý dvou- spolný, a podlé něho 1—2 samčí nebo bezpohlavé sto- peční kvítky se nalézají. Častěji 3 Inpiny, z nichž střed- ní při obojakých osinatá jest. Andropogon. 29. Všecky kvítky obojaké, sobě rovné. 456. 456. Úzké, jednostranné aneb 2řadé klasy; téměř prstnatě seslavené. 457. Rozestřený, aneb hustý, válcovitý , klasu podobný lat. 458. 457%. Kvítky na plocho stlačené, tak že plevy a dolejší lupina v ostrý hřeben sehnuty jsou. Cynodon. 40. Kvítky stlačené, ale tak, že plevy a lupiny na plocho rozestřeny jsou. Druhové prosa, ve kterých dolejší pleva „chybí, a neplodný onen kvítek za plevu se pova- žuje. 450. 458. Čnělka dlouhá, Blizny kosmaté ze špice kvítka čnějící, Plevy ostrohřebenité, delší lupinek. 459. Čnělka krátká, Blizny peřité, dole po stranách kvítka . vycházející. 460. (459. Na zevnitřní straně každé lupiny sedí malá, holá neb brvitá šupina, Phalaris. 58. Lupiny bezšupinné, Hřebeny plev osinou končité, Phleum. 59. 3, 52 Nedokonalé květy. 460. Dolejší lupina dlouže osinatá; střední žilka na špici nabíhá v uzlík, z něhož osina běží. Stipa. 68. Dolejší lupina nemá žádnou, aneb jen slabou koneční: osinu; někdy hřbetní neb spodeční osinou opatřena, 461. 461. Plevy osinaté. © | Polypogon. 62. Plevy komolé. 4062. . | 468. Lupiny u dolejška věncem vlasů otočené, který nej- méně čtvrtinu délky lupiny obnáší , častěji však zdélí samé lupiny jest. © Arundo, 32. © Vlasy buď chybí, buď čtvrtiny lupin nedosahují. 463. 463. Lupiny kožnaté, lesknavé, posléz chruplavičně stvrdlé, © „nažku na poh škořepinky obkličující. Klásky baňkovité. : Milium. 54. Lupiny tence mázdřité, se semenem nesrostlé; jedna někdy velmi malá neb chybící. 464. 464. 2 lupiny: stlačené, menší než taktéž stlačené plevy. Větší lupina osinatá neb komolá, - Agrostis. 26. 1 lupina osinatá. Trichodium. 69. 465. Lupiny 3, osinaté. Semeno ovinuté kalichem a koru- nou, která na bezpohlavém kvítku chybí, * : Sorghum. 67. náplní 8, dnieh jiné shákloy: neshodné. 4606. 466. Blizny kosmaté ze špice kvítka čnějící, delší než toto. - Dolejší lupina: ostnitá aneb- zubatá, kteréžto zuby v krát- ké ostny vybíhají. Na spodku dolejších stopek nalézají - - se přiokrouhlé, nerozdělené listeny, čímž se patrně od následujících trav různí. © Sesleria. 66. Blizny peřité, z boku vynikající. 46%. 46%. Klásky stopečné, s patrnou, ač někdy velmi krátkou stopkou. 468. Klásky ve vyříznutých důlcích osy sedící, 488, 468, Lupiny s osinou hřbetní neb spodeční. 469. Lupiny s osinou koneční, neb Peuěpně aneb komo- ' lé. 473. 469. Dolejší jeden aneb oba kvítky samčí, 470, Všecky kvítky obojaké , aneb jen nejhořejší samčí. 471. | 470. Kalich se- 2 vyvinutými kvítky; dolejší samčí. Čnělka velmi krátká. Arrhenatherum. 31.. Nedokonalé květy. 93 -© Kalich Skvělý; 2 dolejší samčí. Čnělka dlouhá. Hřbet lupiny až ke středu rozpoltěný „ odkud vybíhá osina ; aneb lupina komolá. 483. 471. Klásek 2květý; dolejší kvítek pomokin, Kořejší; osinatý ponejvíc neplodný. Holcus. 47. Všecky kvítky aspoň dolejší osinaté. 472. 472. Osina až ke zralosti přímá, bezkolenná. Aira. 27. —Osina v koleno aneb ven vyhnutá. Avena. 33. Viz rozbor těchto pod Avena.. 473. Kromě vyvinutých ještě 2—3 nevyvinuté, jeden druhý uzavírající, a co jediná hlavička vypadající kvítky. Žádné osiny ; 1—2 vyvinuté kvítky. . Melica. 53. - Žádný, aneb jem jednoduchý návyvitadý kvítek. na špi- © ai klásku. 474. il 474. Každý klásek speřeným aneb hřebenitým listenem po- depřený. p * Cynosurus. A1. Žádných listenů. 475. 475. Kvítky od sebe vzdálené: ; dolejší samčí anebo bezpohla- vý, nahý; . ostatní obojaké , ve dvouřadé , Z osy vychá- zející dlouhé vlasy obalené. , Fhragmites. 60. Žádných vlasů. 476. 476. Zevnitřní lupina k oběma krajům zahnutá, a podél zá- bybů tuhými brvami obsazená, které jí hřebenitý pohled PEMONE 477. Zevnitřní lupina holá aneb útle brvitá. 478. 477. Dolejší lupina delší neb kratší podkoneční osinou ozbrojená. Klásky stopečné; stopky zdélí klásků, aneb delší. Bromus. 37. Lupina s osinou koneční; klásky velmi krátce sopečné, jednotlivě stojící, spolu: na klas tvořící. Beachypodvát l JS. 478. Kalich opak vejčitý, nadmutý. mnohem prostrannější než ony 2 kvítky, jež uzavírá. Zevnitřní lupina se zobanitou špicí. +- Beckmanna. JÁ. - Kalich jinak noRátané“ 479. 479. Dolejší lupina na hřbetě v ostrý. hřeben stlačená neb kýlovitá. 480. Lupina okrouhle klenutá bez hřebena. 182. 54 Nedokonalé květy. 480. Klásky po jedné straně ploché, po druhé nadduté. Plevy nestejně stlačené, na nadduté straně Širší. Špice plev a lupin v jednu stranu nahnuté. Lat se sklubenými klásky. Dactylis. 42. Klásky a plevy po obou stranách stejně rozměřené , aneb ne značně nestejné. 481. 481. Lat, dřív květu a po odkvětu v podobě laločitého klasu stažený: Klásky málo nad plevy vynikající. Koehleria.. 49. Lat rozestřený, nikoli laločnatý. jáosváké 1 0 8) A 482. Plevy zdélí klásku, aneb delší. 483. Plevy značně kratší než klásek. 485. 483. Dva dolejší kvítky samčí; hořejší obojaký. Plevy mázdřité. Lupiny pod špicí krátce osinaté, aneb s delší osinou, která z polty vybíhá. Hierochloa. 46. Všecky kvítky obojaké. 484. 484. Kalich 3—5 květý, s baňkovitě naddutými plevami. Do- lejší lupina na špici Jzubá; střední zub krátce osinatý. | Triodia. 70. Kalich 2květý. Dolejší lupina krátce 2klaná. Komolé od- růdy ovsa obecného. | Avena sativa. 33. 485. Dolejší lupina na dolejšku srdčitá, široká, nadmutě baňkovitá. Klásky na dlouhých tenkých stopkách při nej- menším pohnutí třesavé. Briza. 36. Dolejší lupinka nikoli sřdčitá. 486. 486. Kvítky ze zpodku baňkovitého v homolu sbíhající ; do— lejší lupina na dolejšku břišnatá s vytáhlou špicí. Molima. 55. Kvítky podlouhlé, neb kopovité, nikoli homolité, 487. 487. Kvítky kopovité aneb kopovitě šídlovilé. Festuca. 4. Kvítky podlouhlé, velmi tupé neb uťaté. Glyceria. 45. 488. Klásky hřbetem k ose obrácené, tak že jim mezi zevnitřními plevami a osou státi přijde. Vnitřní pleva chybí někdy, poněvadž osa místo její zastupuje. Lolium. 52. Klásky k ose širší stranou obrácené ; 2 plevy. 489. Nedokonalé květy. | D5 489. Kalich 2květý s násadkou k třetímu kvítku. | Kvítky vstřícné, sedivé. Plevy úzké, šídlovité. © Dolejší lupina dlouze osinatá. Secale. 65. Kalich 3——neb vícekvětý. 490. 490. Semeno volné, lupinami obalené. Kalich 3— 4květý (s jedním kvítkem nevyvinutým), baňkovitý , kožnatý, uťatý; plevy osinaté, povýšenými ostrými čárkami pota- žené, © Zevnilřní lupina Sžebrá, 3klaná. Klásky obdýlné v důlcích osy. Klas podlouhlý, válcovitý. Osa po kraji ostnitá. Aegilops. 25. Semeno s lupinami srostlé. Klas nikoli válcovitý. 491. 491. Vnitřní lupina na krajových záhybech útle, nikoli hře- benitě obrvená. ; Triticum. 71. Vnitřní lupina tuhými brvami hřebenitá. © Klásky krátce stopečné. 411. 492. Okvětí s množitými tyčinkami. Rostliny z čeledi pry- © skyřníků, kde kalich buď chybí, buď koruně se podobá. 323. Není přes (2 tyčinek. 493. 493. Četné semeníky klasovitě sřaděné. 315. Narejvýš 6 semeníků neb čnělék. 494. 494. Okvětí pravidelné. Úšty buď všecky, buď střídavě stejné; aneb okvětí s jedním lupenem. 495. Okvětí nepravidelné. 570. 495. Okvětí ze 2 šupinatých lístků, aneb s jedním lupe- nem. 654. Okvětí ze 3 částek (úštů, zubů, lupenů.) 496. Okvětí ze 4—5 částek. 500. Okvětí ze 6—12 částek. 527. Okvětí z 8—10 částek. 561. 496. Semeník podokvětný, aneb s okvětím srostlý. 497. Semeník nadokvětný. 498. 497. 3 tyčinky. | Kalich co zetřený kraj semeníka, aneb zcela k nepoznání. 151. 12 Tyčinek. © Blizna hvězditá. © Okvětí neodpadavé. Tobolka Gpouzdrá, nepukající. Ásarum. 145. 498. Plod malvičnatý. 499. Plod nikoli malvičnatý; (— 2 tyčinky. Květenství v listnatých ocasech. 518. : 56 © Nedokónalé květy. 499. 10 tyčinek; 10 čnělek; 3 lupeny. Malvice 1Opouzdrá, 4 Osemenná, černá, se šťávou červenou. Květenství v hroznech červenostopečních. 1 Plojtolacca. 170. - 1tyčinka ; 2 čnělky. Okvětí 3klané , po odkvětu jed- notlivá semena co jahodnatý obal pokkývaící Květenství úžlabiční neb koneční v sedivých klubíčkách. Blitum. 160. 500. 4—5 čnělek, aneb 4 blizny beze čnělek. 501. 4—3 čnělky, aneb 1—3 blizny bez čnělek. 503. 501. 8—10 tyčinek. 439.. 4 tyčinky. 502. | | 502. 1 semeník; 4 čnělky; 4 kališní lupeny; 4 zákrplé neb 1 chybící E c lupeny. 214. 4 semeníky ; blizny bez čnělek ; okvětí Alůpénné, s lu- peny do vnitř vehnutými, tyčinky chránícími; 4 semena. Vodní rostlina. ©- Potamogeton. 138. 503. Semeník nadokvětný. 504. Semeník podokvětný, neb s okvětím srostlý. 520. 504. 3 dvouklané čnělky na stopečném semeníku. 165. 1—2 (zřídka 3 neklané) čnělky neb eva 505. 505. Okvělí z 5 částek. 506. Okvětí z 5 částek. 510. 506. Samičí květy s obojakými smíšené. Okvětí kalicho-' vité, zvonkovité, Aklané. | Semeno v zůstávajícím ka- lichu zavřené; 4 tyčinky. Blizna hlavatá, štětcovitá. | | Parietaria. 180. Všecky květy obojaké. 50%. 507. Okvětí až na dno Adílné. 508. Okvětí trubkovité, Acípé aneb pohárovité. 509. 508. Okvětí korunovité, bílé, rozestřené; 4 | tyčinky. Malvice 2— 3pouzdrá, 2—3 saiénně. Majanihemum. 82. Kalich. 4lupenný; 2—6. tyčinek. Šešulka neb šešu- linka. Některé křížaté rostliny se zákrplými lupeny. 168. 509. 8 tyčinek v trubce umístěných, s krátkými nitkami. Jednosemenný plod v neodpadavém okvětí. Listy prosté, čárkovité. | Passerina. 150. 5—6 tyčinek. 514. ! Nedokonalé květy. © 97 1 — 4 tyčinky. | Často mezi 4 okvětními cípy ještě jiné 4, snadno nedopatřitelné zoubky. 567. 510. 1 čnělka prostá, šídlovitá. Tobolka 4 -— Ssemenná, (4pouzdrá, Sklapečná. (Okvětí zvonkovité, 5klané, barvité. Glaux. 217. 2—3 čnělky neb blizny. Plod 1—2 semenný. 511. 514. Plod tobolka 1pouzdrá, 3klapečná, 2semenná. © Vnitř 5 vykroužených lupenovitých medníků ; které korunou slouti mohou. 250. | Plod 1semenný v stálém okvětí zavřený. Nejvíc 2 neb 3 čnělky neb blizny. 512. 512. Listy vstřícné, 513. Aspoň hořejší listy střídavé, (514. 513. Okvětí trubkovité, 5Sklané; 10 neb méně tyčinek ; 2 čnělky ; 1 semeno na dně zůstávojícího okvětí. Listy. šídlovité. Scleranthus. 172. Okvětí až na dno šdílné, barvité; jeho cípy tlusté, vláskovou „špicí končité. Mimo 5 tyčinek ještě 5 ne- plodných nitek. (Čnělka krátká s bliznou jednoduchou, Tobolka 1semenná, mnohoklaná. Hlecebrum. 175. 514. Řapík neb nožka objímavou botkou opatřená. Okvětí 5— (zřídka 4) dílné, neodpadavé, ponejvíc barvité ; 5—9 tyčinek; 2—3klaná čnělka, aneb 2—3 čnělky. Nažka 3hranná, chruplavičným osemením otočená, anebo stlačená, dle toho, má-li 3 anebo 2 blizny. Folýsomní 146. Žádná objímavá botka. 515. ; 515. 5 neplodných s 5 plodnými tyčinkami střídavě. Cnělka tuze krátká s 2 bliznama; 1 semeno s chruplavičnou kožkou v tenkomázdřité nepukavé tobolce. Dolejší listy vstřícné, nestejné. Hernmiaria. 174. Všecky nitky plodné; 2 čnělky aneb 2klaná čnělka. 516 516. 2—3 pod okvětím umístěné osinaté, bílé listeny ; 4—5 tyčinek; 1semenná tenkomázdřitá tobolka. Polycnemum. 171. Žádných listenů. Ponejvíc 5 tyčinek. 51%. 517%. Mimo obojaké obyčejně neplodné, aneb samčí květy, ještě i větší samičí 2klapečné květy se stlačeným seme- . 58 : Nedokonalé květy. níkem ; £ semeno s kožkou chruplavičnou, na němž ještě útlá křehká škořepinka. Atriplex. 158. Všecky květy stejné. 518. 516. Osemení tvrdé, chruplavičné, křehkou škořepinkou obalené. Někdy, však zřídka, 3 kališní lupeny, a 1—8 tyčinky. © Chenopodium. 162. Jediné, velmi tenké osemení. Semeno v tenkomázdřité nepukavé, kalichem otočené tobolce. 519. — 519. Kel zavitě (šroubovitě) stočený, Salsola. 167. Kel podkovitě zahnutý. Kocha. 165. Viz jejich rozbor pod Chenopodium. 520, Okvětí se semeníkem těsně srostlé.. Mezi oběma není žádné patrné meze. Okvětí ipo odkvětu neodpadavé. 521. Okvětí nad semeníkem, od tohoto značně odmezené, po odkvětu odpadavé. Květ vlastně dokonalý, ale tak, že se semeníkem srostlý kalich buď zcela nepatrný jest,- buď jen co neznačný kraj na hořejšku semeníka se jeví. 526. 521. Jediná prostá čnělka. 522. 2— 3 čnělky. 524. 522. Blizna štětcovitá; 2 — 3 šupiny pod semeníkem , ka- lich představující. 1%, Blizna nikoli štětcovitá. 523. 523. 4-—5 tyčinek, mezi4— 5 okvětními cípy nlséných. a snadně pomíjející mnohoklanou šupinou obalených; 1 semeno. © Listy střídavé. Thesium. 148, 4 tyčinky ze dna okvětí vyniklé. . Tobolka 4pouzdrá, 4semenná, nepukavá. Listy vstřícné. © Isnardia. 478. 524. Okvětí 4klané, vnitř žluté; 8 tyčinek; 2 neodpadavé čnělky. Tobolka 1 pouzdrá, mnohosemenná. Chrysosplenčum. 494. Okvětí Sklané, 525. 599. Okvětí trubkovité. © Semeno v kališní trubce těsně zavřené; ačkoli s ní nesrostlé. Listy šídlovité. 513. Okvětí nikoli trubkovité. Semeník s ním polo srostlý; 2 — 3 (ivíce) širokých blizen; 1 semeno. Beta. 159. 526. Koruna srostlolupenná, 4—5klaná. 151. 4—5 lupenů. 348. | 527. Okvětí kalichu podobné, barvy neouhledné. 528. Nedokonalé květy. 99 ' Okvětí korunovité, živými barvami skvoucí. 537. 528. Květy hustě sřaděné vůkol tlusté palice, která vyniká z boku stvolu na plocho stlačeného, listu podobného. Blizny beze čnělek; Spouzdrá, tobolka. © Acorus. 127. Květy jinak sestavené. 529. 529. Okvětí I2zubé, zvonkovité; zuby střídavě menší a větší. Květní lupeny zřídka patrné, buď odpadavé, buď zákrplé a nevyvinuté. 221, Okvětí Gdílné, neb Glupenné. 530.. 930. Blizny štětcovité neb pápeřité, 531. Blizny holé, 534. 531. Košanec 1semenný, 3hranný, stálým okvětím obalený; 9 vyvrácené čnělky s bliznami štětcovitými; 3 zevnitřní lupeny obyčejně menší. Květy v přeslen sestavené. Rumexr. 147. Tobolka mnohosemenná. Listy travovité neb síťnaté. 532. : 532. 3 neb 6 na vrchu ležících aneb zpět vyvrácených štětcovitých blizen beze čnělek. Plodze 3 neb 6 srost- lých, v čas zralosti od dola odstávavých tobolek složený. Triglochin. 73. 3 zpřímené, nitkovité, pápeřité blizny na jedné, někdy docela krátké čnělce; 1 tobolka 3klapečná, od vrchu se otvírající. 533. : 999. 3pouzdrá tobolka, s četnými ku přehrádkám upev- něnými semeny. Listy holé, žlábkovité aneb oblé, Juncus. 74. 1pouzdrá tobolka, s 3 k dolejšku klapek připevněnými semeny. Listy travovité, ploché, částo dlouhými vlasy poseté. Luzula. 75. 594. 1 čnělka; malvice 3pouzdrá. 535. Více čnělek, aneb blizen beze čnělek. Plod ze 3—6 méně více srostlých tobolek sestávající. 563. 535. Rostlina Ždomá. Tobolka 3pouzdrá, chudosemenná (klabnosemenná). Listy svazečné neb srdčité. 536, Rostlina 1domá. Tobolka mnohosemenná. Listy vej- čité, objímavé. Medník důlkovitý na zpodku každého květního lupenu. Květy žlutozelené, na kolínkovitých 60- Nedokonalé květy. stopkách pod listy jednotlivě visící. Nachočervená mal- vice, - Streptopus. 85. 536. Plod podokvětný. Kalich Gdílný „ koruna chybící. Listy srdčité. Žlutozelené květy samčí v hroznech úžla- bičních. (Čnělka 3klaná ; semena 2. Malvice červená, později černohnědá. Tamus. 79. Plod nadokvětný. "Okvětí Gdílné, přímé, 3 vnitřní , lupeny na špici zpět vyvrácené. Malvice kulatá „ Spou- zdrá; pouzdra 2semenná. © Listy jehličnaté , svazečné. U některých tyčinky, u jiných sloupky nevyvinuté. Asparagus. 80. 537. 1 čnělka, neb 1 blizna beze čnělky. 538. Více čnělek, aneb více blizen beze čnělek. 563. 538. 3 tyčinky. Plod podokvětný. 539. 6 tyčinek. 541. ; 539. Květ s dlouhou, blízko nad kořenem povstávající. trubkou, a dosti stejnými , zpřímenými cípy. Blizna Ádílná s širokými cípy. | Crocus. 104. Květy na prutu sedící. 540. | 540. Koruna s 3 přímými a 3 vyvrácenými většími lupeny. Čnělka 3dílná, s úštami květním lupenům podobnými, na jejichžto dolejší straně blizna se nalézá. „ Iris, 106. Koruna s přímými nestejnými cípy » sm čř 2pyská. Nitkovitá čnělka zdélí tyčinek, s 3 bliznami. ! Gladiolus. 105. 541. Semeník nadokvětný. 548. | Semeník podobalný. Květní puky v mázdřitém toulci uzavřené ; tobolka 3pouzdrá. 559. 542. Květy v toulcích. 549. Květ nahý bez toulce. 544. 543. Květy množité v okolíku. 556. 2—3 dřív bílé, později lilakové, maličko rozevřené květy ; koruna Glupenná, nálovkovilá S velmi dlouhým nehty; tyčinky na lupenech umístěné. Bulbocodsvn 89. 544. Okvětí s dlouhou úzkou trubkou; a prostranným Gdíl- ným pokrajem. Tyčinky v stranu nachýlené 2 hořejší k sobě klonivé. Tobolka. Hemerocallis.. 92. Okvětí nikoli dlouze trubkovité. 545. Nedokonalé květy. o 61 545. Okvětí není přes polovic klané, 546. Okvětí až na dno, aneb blízko ke dnu dělené. 548. 546. Maivice 3pouzdrá. Listnatý prut, aneb hranatý stvol. i Convallaria. 81. Tobolka 3pouzdrá. Stvol oblý. 547. 547. Okvětí nadmuté, vejčité, pod krátkým Gzubým pokra- jem soužené, Muscari. 95. Okvětí nálevkovitě zvonkovité, polo Gklané, na dolej- šku trochu baňkovité. Hyacinthus. 93. 548. Květy v úžlabičkách listů, aneb na stranách větevna- tého listnatého prutu. Okvětí spíše kalichu než koruně podobné. Malvice. 535. Květenství koneční. Tobolka 3pouzdrá. 549. 549. Lupeny na dolejšku medníky opatřené. 550. Žádných medníků, 552. | 550. Medníky jsou 4 šupiny, na dolejšku lupenů 2 hrby působící. © Stvol nahý, 1květý; květ bílý , červenavý neb purpurový ; lupeny konečně zpět vyvrácené. Ponejvíc 2. vejčité, hnědoškvrnité, nákořenní listy. | Erythronium, 90. © Lupeny na dolejšku žlábkovitým neb důlkovitým med- níkem opatřené. Stvol listnatý. 551. 551. Lupeny se žlábkovitým neb trubkovitým medníkem. -— Koruna k vrchu zvonkovitě rozšířená aneb vyvrácená, 1:18 Lilium. 94. Lupeny -obdýlnou neb přiokrouhlou jamkou co mední- kem opatřené. © Koruna k vrchu se nerozšiřující, dole ši- roko zvonkovitá. Fritillaria. 91. 552. 3laločná blizna bez čnělky na semeníku sedící. i Tulipa. 99. Cnělka značně dlouhá. 553. D33. Tyčinky vousaté neb vlasaté. 554. - Tyčinky holé. 555. 554. Květ bílý; kořen bambulinatý. Tyčinky na dolejšku rozšířené, semeník zakrývající. Tobolka malvičnatá, 3 pouzdrá. Asphodelus. 88. -Květ žlutý, zevnitř zelenavý, neodpadavý; kořen vláse- nitý. Tobolka hranolitě Ghranná , 3klapečná , 3pouzdrá. Narthecium. 96. 555. Květy v okolíku. 556, Květy jinak sřaděné, 557. 62 Nedokonalé květy. 556. Okolik před rozkvětem 1—2 lupenným toulcem, jenž posléz usychá a odpadává , obalený. Květní lupeny po odkvětu vadnoucí. Tyčinky na dolejšku lupenů umístěné. Semena hranatá. Rostliny obyčejně silně čpavé. Allium. 86. Toulec listovitý, neproměnlivý. Lupeny po odkvětu zelenají a kalichu se podobají. Tyčinky ledva s lupeny spojené. Některé druhy Snědka. 557. 557. Okvětí po odkvětu zelené, kalichovité. Semena přio— krouhlá, nahá. Ornithogalum. 97. Okvětí po odkvětu vadnoucí. Tyčinky stejné, šídlo- vité, 558. 558. Tyčinky na dolejšku lapenů umístěné. Semena přio- krouhlá. Květ obyčejně modrý. Scilla. 98. Tyčinky s lupeny nespojené. „Semena hranatá. Květ bílý. — Anthericum. 97. 359, Květ žlutý. 560. Květ bílý. 561. 360. Medník věnec zvonkovitý, přímý. 561. Žádný medník. Koruna Gdílná, nálevkovitá. Tobolka téměř malvičnatá, nástopečná, pomerančová , s černými lesklými. semeny, Sternbergia. 103. 561. Okvětí s dlouhou trubkou : hrdlo trubky vybíhá v po- hárovitý neb zvonkovitý věnec. Narcissus. 102. Okvětí bez trubky. 562. 562. 6 stejných lupenů. Čnělka k vrchu tlustší, paličkovitá. Leucoium. 101. 3 vnitřní lupeny menší, vykroužené. © Čnělka nitkovitá. Galanthus. 100. 563. Koruna G6klaná, s velmi dlouhou z kořene vycházející trubkou; 3 čnělky ; 6 tyčinek ; tobolka 3laločná, na- dmutá, mnohosemenná. Colchicum. 77. 6 různých lupenů. 564.. 564. 9 tyčinek; 6 lupenů ; 6 mnohosemenných tobolek. Butomus. 132. 6 tyčinek. 565, 565. Čnělka chybící; 3—6 semeníků, na jejichž koncích k venku obdýlné blizny šikmo sedí. Tobolky nadmuté, 2 klapečné, 1—2semenné. Scheuchzeria. 72. Nedokonalé květy. 63 Čnělka. šídlovitá. Tobolky 3 srostlé, do vnitř prostým švem pukavé. 566. 966. Prášníky napříč pukavé. Semena křídlatá. Listy ši- roké, vejčité, kopovité, podél řásnaté, Veratrum. 78. Prášníky podél pukavé. Semena oblá; 1—?2 listeny blízko pod květem. Listy čárkovitě mečovité, na dolejšku rozčísnuté, pošvivé. Tofieldia. 76. 367. Okvětí ze 2 menších a 2 větších cípů neb zubů slo- žené. Tyčinky 2 krát tak dlouhé jak okvětí. Listy téměř dužné, šídlovité. Kalichy vejčité, stlačené. Camphorosma. 161. Okvětí ze 4 menších, někdy docela setřených , a 4 větších cípů; 1-—-— 4 tyčinky. Hrdlo koruny žlázovitým kroužkem otočené. Čnělka z boku semeníka vycházející : 1 semeno. 568. | Okvětí z S—10 lupenů; 4—53 zevnitřní považují se co kalich. 569. 568. 4 tyčinky. Listy přiokrouhlé, laločnaté. Květenství okoličnaté. Alchemilla. 429. 1 tyčinka za jedním z cípů. Listy klínovité, Kvě- tenství v klubíčkách. Aphanes. 430. 969. 4 blizny. 215. 1 čnělka. 223. 310. Semeník nadokvětný. 280. Semeník podokvětný. 571. 911. Okvětí srostlolupenné. 572. Okvětí prostolupenné. 573. 912. Okvětí nerozdělené, u dolejška baňkovité, skoro kulaté, k vrchu jazykovité; 6 prášníků pod Gdílnou bliznou umístěných. Tobolka Gpouzdrá, mnohosemenná. Aristolochia, 144, Okvětí Gklané, skoro 2pyské. 540. 973. 5 tyčinek i květních lupenů: 2 čnělky. © Okoličnáky se setřeným kalichem a nestejnými lupeny. 359. 1—3 tyčinky i s čnělkou aneb bliznou v jediný slou- pek srostlé. Prášníky jsou buď k přednímu dílu sloupce © přirostlé, buď*sťojí na jeho špici. — Blizna jeví se pod prášníky co šťávnatá škvrna neb jamka. Okvětí slo- ženo ze 6, zřídka 5 lupenů, z nichž jedny někdy slepe- 64 Nedokonalé květy. ny bývají. Šestý, od ostatních rozdílný lupen, jmenuje se mední pysk, anebo prostě jen pysk. Tobolka obdýlná, oblá, 3 silnějšími a 3 slabšími žebry značená, 3klapečná, po stranách pukavá, ipouzdrá. © Semena četná., — útlá. Čeleď vstavačovitých. 574. 574. Veliký, nadmutý, trepce podobný pysk, čtyrmi otevře- nými květními lupeny obklíčený; 2 různé -prášníky. Cypripedium. 110. Mimo pysk, jenž není nadmutý, ještě 5 ponejvíce růz- ných, zřídka slepených lupenů. 5%5. 575. Pysk dolů ostruhou neb míškem končitý. 576. Pysk bez ostrony neb míšku. 582. | 576. Rostlina bez obyčejných listů. © Místo těchto pošvy na stvolu. Prášník volný na špici sloupce. 57%. Rostlina listů obyčejných buď z kořene buď z prutu. Prášníky ve 2 pouzdrách, která ku přední straně sloupce přirostlá jsou. 578. | 577. Ostroha nadmutá, vztýčená. © Epipogium. 112. Ostroha šídlovitá, na stranu nachýlená. - Limodorum. 118. 58. Pysk něpoudělený. čárkovitý, celokrajný. Prášník šikmo vztýčený ; prašná pouzdra od sebe vzdálená, k dolejšku širokou plochou rozdělená. Plutanthera. 124, Pysk ve více laloků rozdělený, aneb po kraji vřezaný, neb vroubkovaný, 579. 579, Pysk v květu, pokud ještě není rozvinutý, skroucený, 4—2 palce dlouhý. Prašná pouzdra na dolejšku míškem spojená. Himantoglossum. 1%7. Pysk nestočený, daleko kratší. 580. 580. Pouzdra prašná mezi sebou rovnoběžná. 581. Pouzdra dole se rozcházející. Habenaria. 115. 581. Pouzdra dole míškem spojená. Orchis. 123. Pouzdra nespojená, — Gymnadenia. 114. 582. Pysk ze 2 patrně oddělených částek záležející. Zadní čásť jest prohloubený důlek; přední srdčitá neb přip- krouhlá, Prášník volný na špici oppkh 583. Pysk bez článků. 584. 383. Semeník krátce stopečný, visutý, nestočený. Epipactis. 111.. Nedokonalé květy. 65 Semeník bezstopečný, zpřímený, šikmo stočený. Cephalunthera. 108. 984. Rostlina bez obyčejných listů; prášník jo na špici sloupce. 585. Rostlina listů obyčejných, 586.: 585. Dolejší lupeny s pyskem trochu srostlé, © Pysk tupý; z předu nerozdělený, u dolejška po každé straně zoub- kem opatřený, Corallorrhiza. 109. kupeny volné, vztýčené. Pysk 2klaný. Neottia. 121. 586. Lupeny rozostřené, aneb květ otevřený. 58%. Lupeny vztýčené, aneb k sobě chýlivé. 589. 587. Pysk v zad obrácený, vztýčený. Prášník volný, ko- neční. 588, © Pysk ku předu obrácený, široký, © aksamítohnědý. Pouzdra k sloupci přirostlá, dole se rozstupující. Ophrys. 122. 588. Prášník stálý, Pysk zašpičatěný, poddutý. © Semeník nestočený. Malaxis. 120. Prášník odpadavý. 'Pysk tupý, vejčitý, šikmovztý— čený , žlábkovitý. Sturmia. 126. 589. Pysk dolejšími lupeny obklopený, anebo vztýčený. 590, Pysk volně visutý. © Lupeny na způsob lebky zavře- né. 592. 590. Prašná pouzdra k sloupci přirostlá, Pysk Sklaný s rozevřenými laloky, a jako i celé okvětí, vztýčený. © Hermintium. 146. Prášrík volný, koneční. Pysk nerozdělený. 591. 591. Prášník stopečný. Pysk z předu celokrajný, zašpičatěný, žlábkem značený, Goodyera. 1193. Prášník sedivý. Pysk tupý, z předu vroubkovaný, vy- vrácený. Spirantňes. 129. 592. Pouzdra se sloupkem srostlá, dole míškem spojená. Pysk Adílný; všecky 4 laloky dlouhé, úzké, střední vystřené. Aceras. 107. Prášník volný, koneční. Pysk 2klaný, s krátkými boč- ními zoubky, aneb bez nich. Prut s 2 vstřícnými- listy, Listera., 119. ©) 66 Různopohlavé rostliny. Různopohlavé rostliny. 593. Stromy, keře, aneb rostliny s prutem dřevnatým. 594. Rostliny s prutem bylinným. 622. | 594, Samčí květy jsou buď jahňady, buď záležejí ze svá- zečků tyčinek, nitkami svými spojených. 595. Samčí květy nejsou V jahňadách. Nitky jejich nespo- jené, 611. 595, Rostlina bezlistá. © Samčí květ jahňada; kalich 2klaná šupina; koruna chybí; tyčinky 4 nahoře, 3 dole. Samičí květ; kalich Šnásobný, 2dílný ; koruna chybí; 2 čnělky; 2 semena malvičnatým kalichem obalená. Rostlina po- švivá, S pošvami bílými, průhlednými, mázdřitými. Ephedra. 186. Rostlina listnatá. 5396. 596. Jehličnaté listí, které jest buď stálé, neodpadavé anebo aspoň v čas květu se zjevuje. 59T. © Listy nikoli jehličnaté, často až po odkvětu rašící. 599, 597%. Plod šiška. Samčí i samičí květy na témž pni, , Pinus. 201. Plod malvičnatý. © Samčí a samičí květy na různých pněch. 598. 598. Malvice na dolejšku několika krátkými, úzkými, špi- čatými šupinami otočená. Juniperus. 202. Malvice širokými tupými šupinami obklíčená. Prášníky štítovité. Tarus. 203. 599. Samčí a samičí květy na témž pni. 600. Na různých pněch. I samičí květy v jahňadách, 609. 600. Samičí květy v jahňadách aneb šiškách. 601. Nikoli v jahňadách neb šiškách, 604. 601. Prášníky na jednom konci vlasaté. Samičí jahňady řídké. Každá šupina obaluje 2 kvítky, z nichž každý zase Slaločnou Šupinou (středním lalokem delším) podepřen jest; 2 čnělky. Plod zubatým krajem věnčený. ed Carpinus. 195. Prášníky holé. Plod v stěsněných hustých šiškách. 602. 602. Samičí jahňady neb šišky nahé, trochu vlasaté, © Ka- Různopohlavé rostliny. 07 lich neb koruna chybí. Tobolky nadmuté, střechovitě ná sobě ležící, každá s jedním semenem na dně. © Samčí jahňady střechovitě šupinaté, s okvětím šupinatým. Ty- činky větevnaté. — Ostrya. 199. Samičí jahňady šupinaté. 603. 603. Samčí šupiny na dolejší straně třemi 4klanými Řalióhy opatřené, v' každém 4 tyčinky. Stopky šišek větevnaté. Alnus. 189. - Samčí šupiny mají místo kalicha prostější menší šupiny. Semena křídlatá; © Stopky samičích šišek jednoduché, aneb šišky sedivé. © Betula. 190. 604. Květ vychází před rašením listů. © Asi 8 tyčinek v každé šupině samčí jahňady. Ženský květ v listovém puku, z něhož jen červené čnělky vynikají. Jednojádrý ořech, lískovec, v jednolupenném zubatém kalichu. Corylus. 197. Květ se jeví zároveň s listy, aneb později. 605. 605. Listy jednoduché. 606. Listy speřené; 12—24 tyčinek v každém vádek 2 blizny. Kameňák se zeleným dužným oboreším a 2kla- pečným ořechem. -> Juglans. 194. 606. Plod dužný, jahodnatý. © Samčí jahňada, kalich 4díl- ný. samičí kalich 4Alupenný .. posléz šťávnatý. © Listy srdčité. Morus. 179. Plod tvrdý, suchý. 607. 607. Samičí kalich celokrajný, Iiplodý, tvrdě dřevnatý, mísečka. | Plod žalud vejčitý , oblý neb okrouhlý; 1 čnělka 2—5klaná, někdy i 2—5 čnělek. © Samčí jahňada řídká , nitkovitá, s roztrhanými šupinami; 5—10 ty- činek, Ouercus. 200. Samičí kalich klaný neb dělený, vždy bodlavý. 608. 608. Samčí jahňada nahá, nitkovitá, úžlabiční; koruna Slu- penná; 10—20 tyčinek. | Samičí květ u dolejšíů sam- čího; kalich 5—6 lupenný, stvrdlý , ostnitý; 3. blizny štětcovité; plod 3 ořechy méně více stlačené. Castanea. 196. Jahňada kulatá se zvonkovitými Sklanými kvítky; asi 12 tyčinek. Samičí květ; kalich 4klapečný, stvrdlý, ostnilý; 1—2 zma tříhranná. Fagus. 198, (37) 68: Různopohlavé rostliny. 609. Prášníky sedivé, po 4 v Každém kvítku. Semeník 3laločný, 1pouzdrý , 1semenný s 2 nitkovitými čnělkami. Semeno holé. © © Myrica. 191. Prášníky na delších neb kratších nmitkách. | Vejčitý neb homolovitý semeník; 2 neb více blizen. © Semeno ve 2—3klapečné tobolce vlnou obalené. 610. | 610. 8—30 tyčinek, které, jako i semeník, v číšovitém kalichu sedí. Populus. 192. Nejvíce 2, aneb 1, zřídka 3 -neb více tyčinek, beze zvláštního kalicha. Na dolejšku kybneb a semeníka na- lézá se žlázka. | Salix, 193. 611. Listy vždy zelené. 612. Listy každoročně odpadavé. 617. 612. Více samčích květů vůkol samičího; 2—3 kališní lu- “ peny, a tolikéž kalichovitých květních lupenů; 4 tyčinky; © 3pouzdrý semeník s třemi neodpadavými čnělkami a mno- hými semeny v každém pouzdře. Burus. 182. Samčí a samičí květy různo. 613. 613. Květy s korunou i s kalichem. 616. Květy nedokonalé, totiž okvětí jednoduché. 614. 614. Rostlina cizopasná, na ratolestech jiných stromů. 615. Nikoli cizopasná, 630. i 615. Samičí květ 4lupenný; čnělka chybí; malvice 1pou- zdrá, Isemenná, bílá. Samčí květ na druhém pni; okvětí 4klané neb dílné; prášníky bez tyčinek k okvětí při- rostlé. Květ žlutozelený. Listy tupé, kopovité. Viscum. 483. Koruna Gdílná, s cípy vyvrácenými ; kalich chybí, aneb místo něho náplodný kraj. Malvice 2pouzdrá, 1semenná, žlutá. Samčí květ s korunou 6— (někdy 4—5) dílnou, a tolika též tyčinkami, k- dolejšku lupenů přirostlými. Listy opak vejčité, Loranthus. 482. 616. Kalich 3dílný ; koruna 3lupenná; 3 dlouhé tyčinky. Blizna hvězdovitá ; malvice 6——9semenná. Jedny samčí, druhé samičí rostliny. Empetrum. 155. Kalich 4zubý ; koruna kruhovitá. 15. 617. Okvětí docela chybí. 421. Okvětí patrné. 618. Různopohlavé rostliny. 69 618. Okvětí samčí 2dílné; 4 prášníky. © Okvětí samičí 2klané ; 1 blizna; malvice 1seménná. Hippophaě. 481. Okvětí s 4 neb více částkami. 619. 619. 4 tyčinky. Semeník volný. 219. 5 tyčinek, © Semeník s kalichem srostlý. 358. : 6 tyčinek. 620. 1—8 tyčinek. 621... = 620. Rostlina 2domá. Malvice 3pouzdrá, 2semenná. 536. Rostlina 1domá. © Peckovice dpouzdrá, (semenná; 6—5 tyčinek ; plod černý. Celtis. 188. 621. Květní lupeny nestejné, bílé, červeně skvrnité ; slou— pek často pochybivý ; 7 tyčinek, 286. Květní lupeny -stejné , zelenožluté. © Některé květy samčí. 225. 622. Květiny dokonalé. 623. Květiny s okvětím jednoduchým neb žádným. 636. 623. Koruna, aspoň u samčího květu, srostlo- neb 1lu— penná. 624. © Koruna různo- neb prostolupenná. 631. 624. Koruna pravidelná. 625. Koruna 2pyská. Některé pyskaté rostliny, při nichž kromě obojakých i samy květy samičí se nacházejí. 111. 625. Koruna, aspoň samčího květu, A4klaná. 626. © Koruna šdílná. Kalich Szubý; 3—5 z částky spolu- srostlých nitek. Plod podkvětný. 627. 626. Okolo 20 tyčinek. 646. i 4 velmi dlouhé nitky. Kalich samčí 4klaný. Koruna Aklaná, trubkovitá. Samičí květy na též rostlině, téměř bezstopečné , nákořenní , u dolejška samčího 1květého stvolu. Kalich a koruna méně vyvinuté; 1 semeno v kalichu. Littorella. 204. 627. Plod malvičnatý, kulatý, nanejvýš Osemenný. Bryonia. 407. Plod veliký, kdyňovitý, újrdetřsdí šťávnatý, S pou- ždry mnohosemennými ; aneb plod 1semenný. 628. - 628. Plod 1semenný; čnělka 3klaná;“ prášníky srostlé. Koruna Sdílná; kalich Szubý. Květ žlutozelený ; samčí v hroznech, samičí v klubíckách. Sicyos, Á11. Plod mnohosemenný. 629. 0 Různopohlavé rostliny. 629. Semena plochá, tlustým krajem otočená. Cucurbita. 408. Semena plochá neb téměř oblá, bez kraje. 630. 630. Plod drsný, háčkovitý, ovální, 2palců zdélí, prstu ztlouští, na dlouhé vzlýčené stopce dolů visutý, V čas zralosti vodu a malá, tmavohnědá, téměř oblá semena vystřikující. Celá rostlina drsná. Žádných úponků. Momordica. 410. Plod hladký aneb nevelmi drsný, položený. © Rostlina úpončivá, Cucumis. 409. 631. 3 lupeny a 3dílný kalich. 638. 4 lupeny. 634. 5 lupenů. 635. | 632. V témž hroznu samčí i samičí květy, Žádný toulec. Tyčinky početné. | Více | Isemenných | semeníků vnitř květiny. Sagittaria. 134. Samčí a samičí květy na různých rostlinách. © Plod podkvětný. Několik Žklaných čnělek, 633. 633. 3 tyčinky; 3 čnělky; dlouhé peřité blizny. Udora. 137. 9 tyčinek; 6 čnělek. | Samčí květy z toulce. © Samičí květy jednotlivě bez toulce, s několika neplodnými nit- kami. Listy okrouhlé, splývavé. © Hydrocharis. 135. 12-—20 tyčinek. Též i samičí květy vybíhají z toulce, Mimo čnělky též neplodné nitky. Listy mečovité, ostnitě pilovité, ponořené ve vodě. Stratioles. 136. 634. Květní lupeny snadně odpadavé. 646. Květní lupeny až do konce vytrvavé, u samičích květů chybící. Kalich Adílný; 8 tyčinek, a u prostřed nich násadky k semeníkům a šupinám. © Samičí květ 4plodný, Ašupinný. Tobolka 1pouzdrá, do vnitř pukavá. | Rhodiola. 490. 635. Lupeny a výčinky nákališné, Několik semeníků a více než 10 tyčinek. 342. Lupeny s kalichem nespojené ; 10 tyčinek; 1 semeník, s 3 neb 5 čnělkami. 241. 636. Rostlina s listy vždy zelenými. Květ z listu, vyrostlý. Samčí kalich 6—8lupenný „ uprostřed medník vejčitý ; Různopohlavé rostliny. 71 samičí kalich Glupenný; malyvice červená, Spouzdrá, 2se- menná; 1 čnělka. Ruseus. 84. Rostlina s listy odpadavými; květ z listu nevyrůstá, 631. 637. Okvětí samčí z více než 6. čárkovitých lupenů; 12—20 tyčinek. Plod (semenný s nitkovitou stálou čnělkou., Květy v úžlabičkách přeslenatých, rozsochaných listů sedící, i - Ceratoplyllum. 153. Okvětí ze 6 neb méně částek. Na samičím květu nalézá se častěji méně cípů než na samčím, 638. 638. Samčí okvětí Gdílné, 536. z 5 částek. 639. 3 ze 4 částek. 646. nb „z méně než 4 částek; aneb jsou dyto z příčiny stěsnaných květů tak nepatrné, že se počét lupínků nemůže snadně určiti; nebo i zcela chybí. 650. 639. Samčí aneb dvouspolné květy na též rostlině. 640. Samčí a samičí květy na různých rostlinách. 643. 640. Více samčích kvítků v zákrovu, 641. -© Žádný zákrov. 642. 641. Zákrov samčích kvítků mnoholupenný , střechovitý ; okvětíčka trubkovitá neb nálevkovitá, Šzubá; tyčinky srostlé; lůžko snětivé. Samičí kvítky po 2 v bodlavých, stálých 2klaných obalech. Čnělka s 2 bliznama. Plod suchý, měkkoostnitý, 2klaný. Nanthium. 331. Zákrov 1lupenný. Okvětíčka 5klaná, nálevkovitá; lůžko nesnětivé, © Samičí kvítky s kalichem Ilupenným, celým, na baňce Šzubým, 1květým; korunka. chybí. Košanec 1semenný. Listy 2krát speřené, rozčísnuté. | Ambrosia. 330, 642. Samičí květy 2klapečné, větší. 51%. Samičí květy 5—3dílné; taktéž i samčí; 5—3 tyči- nek; 3 čnělky. Dokola pukavá, 1semenná, tobolka s trojí špicí.. Květy sklubené neb klasaté. Z NÍ Amarantus. 169. 643. 3 tyčinky ; 1 čnělka. Koruna nálevkovitá. © Semeník podkvětný, 157. , 5 tyčinek. Samčí okvětí kalichovité, Šdilné neb 5lu- penné, Více čnělek. Semeník volný ve květu, 644, , o) 2) ry 72 -© Různopohlavé rostliny. 644. 2 čnělky. Samčí květy v hroznech. 645. A4 čnělky. Květy sklubené. 647. 645. Samičí květy sedivé v hořejších uúžlabičkách listů ; jejich kalichy 1lupenné , ze strany podél pukavé ; 4 se- meno v stálém kalichu. Prut přímý ; listy prstnaté. © Cannabis. 177. Samičí květy v stopečných vejčitých, šiškovitých hla- vičkách, jejichžto šupiny střechovitě na soběleží ; 2 jedno-. semenné semeníky pod každou šupinou, Prut pnivý ; listy laločnaté, Humulus. 178. 646. 20 neb více tyčinek, © Okvětí Aklané; jeho trubka s plodem srostlá, a 8—3 mázdrovitými listeny otočená ; 2 čnělky s bliznami štětcovitými ; 2 semena. Samičí, samčí, často i obojaké květy v témž klase. © Poterium. 431. 8 tyčinek, © Kalich Alupenný; čtvrtý | prutní lupen . často zákrplý ; vnitř samčího kalicha ještě jiný menší Adílný. Květní lupeny velmi snadno odpadavé aneb k- vývinu nedospívající ; 4 semeníky v kalichu s ovlášenými bliznami bez čnělek. Vodní rostliny s útle proisečnými listy. Myriophyllum. 157. 4 tyčinky. 647. : 647. 4 čnělky. Jediné semeno v zatvrdlém kalichu. Sa- mičí květy bezstopečné, sklubené v úžlabičkách listů ; na jiné rostlině. Spinacie. 168. 2 čnělky.. Samičí květy: veliké, 2klapečné. Samčí neb obojaké velmi malé na též rostlině, 51%. : 1 čnělka aneb prostá blizna, 648. 648. Všecky květy 4klané; obojáky se samičími smíšené, 506. ; | Samčí květy Alupenné. Květy buď samčí, buď sa- mičí. 649, 649. Kalich samičí 2-——4lupenný ; semeno nahé. U pro- - střed okvětí malý číšovitý medník. Blizna kosmatá bez- čnělky. © Rostlina žíhavá. Urtica. 181. Kalich samičí 1lupenný, 2rohý; semeno 1 na dolejšku kosmaté, 2rohým kalichem obalené. Čnělka 2dílná. Diotis. 164, Y Různopohlavé rostliny. %3 650. Každý květ má patrně rozeznatelné 3dílné okvěli, 651. > Samčí květ má méně než 3 lupeny; anebo lupemny nejsou rozeznatelné; anebo okvětí docela chybí. 652. 651. 9 — 12 tyčinek. © Samičí květy na jiné rostlině 3 2 čnělky; 2laločná tobolka s 2 pouzdry 1semennými. Mercurialis. 184. 3 tyčinky. Samčí a samičí. květy v témž. klase; -3 čnělky. 642. 652. Květenství v paličkách, klasech neb hlavách. 653. Květy jednotlivě neb po 2. 657. | 653. Rodidla bez jakéhos okvětí vůkol paličky sřaděná. Toulec obkličuje paličku, anebo jí po boku stojí. 432. Klasy aneb hlavy, v nichž aneb samčí, aneb samič: aneb oboje okvětí v podobě šupin, plev nebo štětin se rozeznává; isemenní plody. 654. 654. Okvětí jednotlivých samčích kvítků v shlučených a stísněných hlavách neb klasech, nerozeznatelné, 656. Okvětí snadno rozeznatelné, nejvíc v klasech. 655. 655. Okvětí tak samčí jak samičí skládá se z plevy. Kvítky plevami svými střechovitě sřaděnými tvoří klas; 3 tyčinky. Semeník se svou 2—3klanou čnělkou jest v láčce trochu nadmuté uzavřený, z jejíhož rozevřeného otvoru čnělka ční, Carex. 19. Klas koneční neb. úžlabiční; 2, zřídka 1 lupen; 2 čnělky neb blizny; 5 neb méně tyčinek; semeník isemenný. Corispermum. 163. 656. Válcovité paličky, samčí nad samičími. Obojím slouží trest za společnou osu. Samičí květ 1plodý; semeník posléz nástopečný, štětinami obklíčený, nitkovitou čnělkou „otýčený. Typha. 131. Kulaté hlavy. Bezstopečné semeníky několika snětmi otočené. © Blizna sedivá. Sparganium. 130. 657. Samé splývavé listy bez prutu, beznožečné, aneb nož- kami křížem spojené. Okvětí mázdřitá pošva; 2 tyčinky; -4 čnělka s nálevkovitou“ bliznou. Plod 1-—2pouzdrý, © 2—4semenný. Květy často i obojaké. Lemna. 143. Prut patrný. 658. 658. Okvětí z jediného kusu anebo docela žádné. © Seme- ník 1semenný. 660, 4 74 Různopohlavé rostliny. ' Okvětí ze 2—5 lupenů. Semeník £— neb mnoho- semenný. 659. 659, Malvice mnohosemenná, zdužnělá, ipouzdrá. | Okvětí ze 4—5 plevovitých listenů. © Blizna jednoduchá., aneb 3——5klaná. Rostlina může se i za obojakou považovati : tyčinky čili prášníky čtvery neb patery, kulaté, pod plo- dem v dolejšku okvětních úštů sedící. Chara. 4. Tobolka stlačená , 4laločná „ 2pouzdrá , Asemenná. Okvětí ze 2. do vnitř vtočených úzkých listenů; 2 čnělky ; 4 tyčinka. Rostlina někdy domů, častěji fdomá. Se- mena holá s krajem mázdřitým. Callitriche. 1534. 660. Jediný semeník v uzrávajícím plodu. Květy v úžla- bičkách listů. 662. ! Více k vyvinutí dospívajících semeníků v každém květu. 661. 661. 1 tyčinka bez okvětí: 2—6. nástopečních semeníků, každý s 4 čnělkou a 1 šikmou, štítovitou bliznou vě zvončitém okvětí. Zannichellia. 139. 4 tyčinky, po 2 na krátkém oválním podsadku. Asi 4 semeníky s bliznami štítovitými beze čnělek. Dlouho- stopečné, šikmo vejčité oříšky, Okvětí chybí, Ruppia. 141. 662. 1 patrná tyčinka s prášníkem na semeníku ; semeník kališnatým krajem věnčený ; 1 čnělka s bliznou jedno- duchou. Kromě obojáků často i samčí neb samičí květy. Listy přeslenaté, nezoubkované. © Hippuris. 155. 1 na špici ozubený prášník bez nitky. Semeník odrůz- něný, s nitkovitou čnělkou a 2—3 bliznami, Listy zu- baté. Nařas. 140. n E yo S Spoluložné květy. rt Spoluložně květy. 663. Koruny jednotlivých kvítků jsou všecky jazykovité“ 664. Koruny všecky trubkovité s 5 (zřídka méně) stej- nými, zřídka trochu nestejnými zuby; anebo v okolku nalézají se spolu kvítky s korunou chybící aneb zákrplou, žádného tedy paprsku nepůsobící. 684. Koruny krajní jsou jazykovité a tvoří paprsek3- ostatní jsou trubkovité, Szubé. 709, 664, Semena patrně čmýřitá. 665. Semena nečmýřitá; aneb s čmýrem plevnatým. 081. 65. Vlásky čmýru jednoduché. 666. Vlásky čmýru větevnaté anebo peřité t. j. po stranách menšími vlásky opeřené. 674. 666. Kvítky s kruhem Iřadým, 5 v počtu. 667. Kvítky četnější, s dvoj- neb vícenásobnými řadami. 668. 667. Semena zobanitá. Květ žlutý. © Phoenicopus. 384. Semena bez zobanu. Květ nachočervený. : Prenanthes, 396. 668. Semena zobanitá, čímž čmýr nástopečným 5 stává. 671. Semena bez zobanu, a proto čmýr Pratt 669. 669. Semeno na plocho stlačené. — Listy holé , po kraji ostny obrvené. : > Sonchus. 389. Semeno oblé, aneh málo "zilákohé: Listy bez ostnitých brvů. 670. 670. Semena k vrchu se sužující. Crepis. 376. Semena až ke špici stejně široká. Hřeracium. 378. 671. Nahý, trubkovitý, ikvětý stvol. | Zákrov. ještě jiným © zákrovečkem otočený. Tararacum. 390. Listnatý, mnohokvětý prut. 672. | 672. Zoban semena (stopka čmýru) dole věncem malých plev obklíčení. Kvítky ve 2 řadách. Zákrov ještě i chudolupenným zákrovečkem otočený. Chondrilla. 374. Žádný věnec. 673. 4 * 6 Spoluložné květy. -3 673. Zákrov ze šupin nestejných, střechovitě na sobě leží— cích. Kvítky ve 2—3 řadách. Semena na plocho stla- čená. | Lactuca. 380. Zákrov ze šupin stejně dlouhých ; zákrovečkem oto- čený. Kvítky v mnohonásobných řadách. © Semena oblá, čárkovaná. Barkhausia. 373. 674. Lůžko snětivé, t. j. kvítky snětmi promíšené, Hypochoeris. 379. Lůžko nahé, nesnětivé, 615. | 675. Šupiny zákrovu stejně dlouhé. Žádný zákroveček. Tragopogon. 392. Šupiny zákrovu nestejné délky. 676. 676. Semena krajní, nejbližší zákrovu nemají čmýru, nýbrž místo tohoto mázdřitý, zubatý kraj. Thrincia. 391. Všecka semena čmýřitá, 671. 677. Šupiny zákrovu přilehavé. 679. Šupiny zákrovu méně více odstávavé. 678. 678. Zákroveček se zákrovem stejně dlouhý. Čmýr peř- nalý, nástopečný. © Semeno napříč čárkované. © Zákrov Slupenný ; zákroveček 5lupenný. Helminthia. 377. Zákroveček 3krát delší zákrovu. Čmýr peřitý, bezsto- pečný, na snadno odpadavém kroužku sedící. Picris. 383. 679. Boční vlásky čmýru tuhé, nespletené. Šupiny zákrovu téměř stejně široké, čárkovité kopovité. | Bezlistý stvol. Leontodon. 382. Boční vlásky čmýru slabší, vespolek spletené. © Šupiny zákrovu ze širokého dolejšku pomalu se sužující.“ Prut obyčejně listnatý. 680. 680. Dolejší zákrovu- šupiny na hřbelě malým odstávavým zoubkem opatřené. -Dolejší díl semena čili osemení značně tlustší, jakoby podstavek semena působící. , Podospermum. 385. Supiny bez odslávavého zubu. Semena bez podstavku. k Scorzonera. 399. 681. Supiny zákrovu odstávavé. © Semena kopovitými ple- vami věnčená. © Květ modrý. Cichorium. 375. Supiny přilehavé. © Semena čmýřilá. © Květ žlutý, 682. Spoluložné květy. 77 682. Zákrov hřídelovitý, oblý, zákrovečkem otočený. Se- mena bez patrného čmýřitého kraje. Prut listnatý. Lapsana. 381 . Žádný zákroveček. 683. 083. Semena s čmýrem krajovým. Zákrov baňkovitý, po- sléz téměř kulatý, Stvol nahý, pod květem nadmutý, Arnoseris. 372. Semena čmýřitá. © Lůžko s plevitou snětí, © Zákrov střechovitý, trnitý. Prášníky hnědé. © Scolymus. 367. 084. Každý kvítek má svůj kalíšek. 685. Jednotlivé kvítky bezkališné. 686. 685. Kalíšek, z více střechovitých šupinek složený, obkli- čuje semeno. Kvítky kulalou hlavu působící, bez znač- - ného zákrovu. Echinops. 337. Kalíšek Sdílný nad semeníkem. | Kvitky stopečné v mnoholupenném zákrovu. 144. 686. Semena patrně čmýřitá, 68%, Semena nečmýřitá, aneb s čmýrem mázdřitým. 703, 68%. Lůžko jehličím neb plevami snětivé, 688. Lůžko nahé, nesnětivé. 696. 688. Čmýrové vlásky jednoduché, hladké aneb zoubčené. 689. Čmýr vláskami peřnatý. 695. 689. Lůžko štětinami aneb špičatými plevami snětivé. 690. Sněť tupá, uřatá, sklípkovatinu působící. 694. 690. Květ žlutý. Zákrov střechovitý, se šupinami trnitě zubatými. Čmýr plevnatě vlasatý neb štětinatý , někdy i chybící. Semena 4hranná, bílá. Carthamus. 334. Květ méně více červený, nachový. 691. 691. Čmýr štětinovitý, kratší než semeno. 692. Čmýr delší semena. 693. 692. Šupiny zákrovu čárkovité, odstávavé, na špici v háček skřivené , ostnité. Zákrov kulatý. Všecky kvítky obo- jaké, stejné, Lappa. 338. Šupiny širší; zevnitřní na špici suchomázdřitou, často iřepenitou šupinou, aneb sychomázdřitým krajem, aneb 1 trnem končící. Kvítky krajní v nejmnožších druzích větší a bezplodé, Centaurea. 335. 48 ; Spoluložné květy. 693. Čmýr na kroužku, který při zralosti odpadává. Carduus. 332. Čmýr na plodu stálý ; střední vlásky delší. : ; Serratula. 340. 694. Šupiny zákrovu ostnem končící. Onopordon. 339. Šupiny bez ostnů, 702. 695. Vnitřní zákrovní šupiny delší, rozestřené, vnitř bílé neb žluté, paprsek působící. Větvičky čmýrového vlásku opět větvité, | Carlina. 333. Šupiny netvoří žádného paprsku. Cnicus. 336. 696. Všecky listy z kořene. Květní stvol šupinatý. 711. Prut listnatý. 697. 697. Zákrov se šupinami stejně dlouhými, se zákrovečkem anebo bez něho. 698. Zákrov s nestejně dlouhými střechovitými šupinami. 699. i 698. Zákrov jednoduchý, klabnošupinný. Květ červený. Adenostyles. 342. Zákrov zákrovečkem otočený. Šupiny na špici černé, Květ žlutý. 714. 699. Zákrovní šupiny listovité, zelené aneb od vlasů šedé, nanejvýš ouzkým prozračným krajem obroubené. 700. Šupiny suchomázdřité. Samičí kvítky s korunou zá- krplou po kraji; aneb jedny se samičími, jiné rostliny se samčími květy. — - Gnaphalium. 361. 100. Listy vtřícné , složené. , Nemnoho kvítků v zákrovu 3 všecky obojaké. Čnělka dlouhá. Květ červený. Eupatorium. 359. Listy střídavé. 701. 701. Kalich jehlanitý neb homolovitý , S přilehavými, šádovla- sými neb vlnatými šupinami , mezi nimiž jsou jednotlivé samičí kvítky. Filago. 360. - Zákrov s volnými, nikoli vlnatými šupinami. 702. 702. Všecky kvítky obojaké. Listy čárkovité. Chrysocoma. 353. Krajní kvítky samičí, s malou 3klanou korunou. Listy vejčité. Conyza. 355. 703. Lůžko plevami snětivé. 704. Lůžko štětinami neb vlásky snětivé, 705, f p / % - Spoluložné květy. 79 Lůžko nahé, nesnětivé, 706. : 704. Zákrov zákrovečkem otočený, Semeno 2—4mi kol- vičkovitými zoubky obsazené. Krajní kvítky někdy pa- prskovité. Bidens. 348. Zákrov se šupinami suchými ; vnitřní šupiny jeho delší, vystřené, paprskovité, barvité. Čmýr bezzubý. > Xeranthemum. 371. 705. Krajní kvítky trubkovité. nejvíc neplodné, větší než střední. 691. | -© Krajní kvítky samičí, s korunou zákrplou. 70%. 706. Kvítky 4klané. | Pokrajní semena široce na plocho stlačená. Cotula. 3506. : Kvítky Šklané. 10%. 107. Semena čmýřitá, totiž mázdřitou celokrajnou obrubou věnčená. © Pokrajní kvítky nejvíc 3klané, střední Sklané. Květenství v plochých chocholíkách. Tanacetum. 369. - Semena nečmýřitá. | pokrajní kvítky Sklané. Kvě- tenství v hroznech, v klasech, aneb úžlabiční. 708. 708. Semena u vrchu plochá. Lůžko nahé neb. snětivé. Zákrov vejčitý neb kulatý, Listy bělošedé neb šedoze- Jené. Květ malý. Artemisia. 345. Lůžko nesnětivé, Zákrov polokulatý, se šupinami ze- vnitřními trochu odstávavými. Květ dosti veliký, na konci visutý, aneb téměř jednotlivý. v úžlabičkách listů. Carpesium. 351. 709. Kvílky pokrajní působí patrný paprsek. 710. Kvítky pokrajní jsou sice jazykovité, však zákrplé a paprsku netvoří. 696. 710. Semena aspoň střední čmýřitá. (11. Semena nečmýřitá, aneb nepatrným mázdřitým krajem otýčená. 720. Pyl 711. Bezlistý, šupinalý. stvol. Listy často až po květu z kořene vyrážejí. Zákrov se šupinami stejně dlouhými, po kraji mázdřitými. Květ paprskovitý, aneb bez paprsku. Tussilago. 370. Prut listnatý. %12. 712. Paprsek žlutý. 713. Paprsek jiné barvy.. 718. 713. Šupiny zákrovu stejné délky. 714. 80 Spoluložné květy. Šupiny nestejné, mnohonásobně na sobě težící. 71%.. 714. Zákrov zákrovečkem podepřený ; šupiny na špici černé, Květ někdy bez paprsku. Senecio. 366. Žádného zákrovečku. 715. 715. Pokrajní semena nečmýřitá. © Blizny na špici tlustší, uťaté. Doromicum. 357. Všecka semena čmýřitá. 7106. 716. Blizny u vrchu tlusté, homolovitě zašpičatěné. Armca. 344. Blizny tupě uťaté aneb nitkovité. | Listy střídavé. Cineraria. 354. 717. Četné paprskovité kvítky. Prášníky na dolejším konci ve 2 ocásky se prodlužují. Inula. 363. 5—12 paprskovitých kvítků, Solidago. 367. 718. Zákrov se šupinami stejně dlouhými. © Krajní kvítky se semeny krátce čmýřitými. — Ve středních kvítkách delší vnitřní čmýrové vlásky otočeny jsou. zevnitřními na způsob věnce. Stenactis. 368. Zákrov s nestejnými, mnohonásobně na sobě ležícími Supinami. 719. 719. Samičí pokrajní kvítky ve mnohonásobných řadách. Zevnitřní jejich aneb i všecky řady jsou úzce jazykovité, a působí paprsek. Erigeron. 358. Samičí kvítky v jednoduché řadě, širší, jazykovité, znamenitý paprsek působící. Aster. 340. 420. Lůžko nahé. 721. Lůžko snětivé. 724. 721. Šupiny zákrovní bez patrného © mázdřitého © kraje, vše stejně dlouhé. 722. Supiny s patrným mázdřitým krajem. 723. 722. Všecky kvítky plodné. Semena všecka. stejnotvará. Nahý, 1květý stvol; paprsek bílý. Bellis. 347. Paprskovité kvítky plodné, terčovité neplodné. Semena tvaru nestejného, skřivená. © Prut listnatý. © Květ žlutý. Calendula. 350. 723. Lůžko na plocho klenuté, Chrysanthemum. 352. Lůžko homolovité. Matricaria. 364. 784. Čnělky neb blizny paprskovitých samičích kvítků ne- Spoluložné květy. 81 rozdělené. © Semena, zvláště krajní, na boku obroubená. Čmýr s krajem nepatrným. Květ žlutý. Buphthalmum. 349. Udané známky se vesměs neshodují. 725. 725. Zákrovní šupiny nestejné, střechovité. 726. Zákrov se šupinami stejně dlouhými. Zákroveček, 728. 726. Šupiny zákrovu přilehavé, Semena docela nečmýřitá. > U Šupiny na špici vyvrácené. Semena 2—4 snadně od- padavými zoubky neb plevami očmýřená, Helianthus. 362. 727. Paprskové květy velmi široké, téměř okrouhlé neb srdčité, sotva víc než 10. Achillea. 341. Paprskové květy četné , podlouhlé. © Kalich plocho- polokulatý. © Střední terčovité kvítky žluté. Anthemis. 345. 728. Semena na špici 2—4 zoubky očmýřená; zoubky kotvičkovité, © Lůžko ploché. 704. Semena s krajem ozubeným. © Lůžko homolovité, Rudbeckia. 365. Tajnosnubně rostliny. Poznamen. Zde jsou z tajnosnubných uvedeny toliko rody vyšších řádů , dokonalým rostlinám co do koře- ne, pně, listí, zrostu, velikosti atd. podobné, a oby- čejně v širším smyslu kapradě jmenované. Jejich dru- hové dají se snadno i bez pomoci drobnohledu roze- znati a určiti. 729. Rodidla nalézají se v podobě kuliček mezi kořeny anebo blízko nad nimi. Rostliny aneb ve vodě rostoucí, aneb na vodě splývavé. Řád Mičovkovitých, 730. Jiné vodní rostliny s těžce nalezitelnými rodidly viz výše. 657. Rodidla skládají se z brašniček, které na rozmanitý způsob mna rubu listu neb vějíře skupeny bývají. Braš- ničky jsou otočeny článkovitým pružným kroužkem čili zpružkou, jejížto mrštností se pukají. Kapradě. 733. 82 Tajnosnubné rostliny. Rodní částky jsou v klasy neb hrozny sjednoceny, aneb sedí v úžlabičkách listů. Vratičkovité, Osmundo-— vité, Plavuňovité a Přesličkovité. 738, : 730. Kulaté tobolky mezí kořeny anebo blízko nad nimi se nalézající, listem neobalené, 731. | Mázdřité tobolky na dolejším dílu listů, blízko nad kořenem. Kořen žene svazek vztýčených „ šídlovitých, polooblých listů, soětes. 2. 731. Jednopouzdré tobolky mezi kořeny. Semena na slou- pečku u prostřed oněch upevněná. Prut volně splývavý, s oválními vstřícnými listy (na způsob speřeného listu), na jejichž líci roztroušeny jsou svazečky malých štětinek, Salvinia. 5. Mnohopouzdré tobolky. Semena ku přehrádkám upev- něná. 132. 732. Tobolky 4pouzdré. Nitkovité listy z plazivého kořene. Pilularia. 4. Tobolky asi 14pouzdré. Listy dlouze nožečné, ze 4 klínovitých lístků složené. Marsilea. 3. 733. Brašničky jsou v mladším věku v okrouhlé hromádky skupené, any v starosti často vespolek splývají. 134. Brašničky v linie neb čáry roztažené. 735. Brašničky po celém rubu roztroušené, a podvinutými kraji vějíře přikryté. : Struthiopteris. 17. 734. Hromádky v mladším věku ostěrou přikryté. | Aspidium. 40. Hromádky hned od počátku bez oslěry. ©, Polypodium. 14. Viz rozbor těchto rodů. 735. Plodní čára (protažené skupení brašniček) tákne se neprotrženě po kraji vějíře., který ji svým vyvráceným krajem zakrývá, Pteris. 15. Plodní čára běží po obou stranách střední žíly lístků. Ostěra puká se the se strany od střední žíly. Blechnum. 12. Plodní čáry táhnou se napříč mezi bočními žebry lí- © stečků neb vějíře. 736. 136. Plodní čáry hned z počátku ostěrou pokryté. 737. Tajnosnubné rostliny. 83 Plodní čáry hned z počátku bez ostěry, a však šupinami přikryté, které celý rub vějíře obalují. Ceterach. 13. 737. Ostěra puká podél středu plodní čáry ve 2 polovice. List nerozdělený, jazykovitý, na dolejšku srdčitě vyříz- nutý. Scolopendrium. 16. Ostěra puká na vnitřní, k střední žíle obrácené straně. Asplentum. 11. 738. Prut složený z článků pošvivých, jeden v druhý navlí- knutých. Přeslenatě stojící větvičky , aneb stvol bezvětvý. Klas ze stopečných štítovitých šupin složený., na jejichž vnitřním povrchu neb rubu nalézají se plody. i | > Eguisetum. 18. Prut nikoli -článkovitý. Dvouklapečné, aneb štěrbinou pukavé brašničky. 739. | 739. Brašničky v šupinatých klasích aneb v. úžlahičkách BSE Lycopodtum. 6. Klasy neb hrozny, v nichž brašničky nejsou šupínami podepřeny. 740. 740. Jednoduchý, 2řadý , článkovitý klas. Jediný vejčitý list, | Ophioglossum. 8. Větevnaté hrozny neb klasy. 141. 741. Brašničky nástopečné. Hrozny vynikají z vysokého, speřenými listy obsazeného prutu na špici. Osmunda. 9. Brašničky beze stopek k větvem osy přirostlé. Jedno- neb dvojspeřený list sedí buď na klasonosném prutu, buď vedlé tohoto z kořene vyrůstá. Botrychium. 7. č i. Vabule k určení druhů rostlinných. [Čeleď I. Characeae. Parožnatcovité. [Rod] 4. Chara. Armleuchter. Parožnatec. Okvětí srostlolupenné, 5dílné, podplodné. Semeník 1pouzdrý, mnohosemenný , malvičnatý. © Rostlina dle Linné různopohlavá , jevnosnubná. „ Peň nahý, hladký. 2. Peň více méně drsný, háčkovitě ostnitý, 3. . Peň hladký, válcovitý, článkovitý, dole nahý, do pře- slena větvitý., 3 palců zvýší. Články s plochými šídlo— vitými lístky. © Malvice Žlutavá, 4-——5ti listeny neb štětinami podepřená, Rostlina s křehkými, mnohonásobně, spletenými větvemi, všudy v stojatých vodách rozšířená, smrdutá pletiva působící. P. obyčejný. Ch. vulgarěs. L. Nahý, prozračný peňů, zvýší do 1 stř., nitkovitý, zele- ný; větvičky nečlánkovité, stlačené, bezlisté , po 5—9 pře- slenaté, 2 — 3vidličné. Plody vejčité, žluté neb bělavé, dzrné, v rozsochách větviček. V hořením Rakousku, v jezerech. Čn. Če. P. hebký. Ch. flexilis. L. . Peň s mnohými dřív odstávavými „ později vyvrácenými ostny, dole plazivý, pak vstoupavý, 1—3 stř. zdélí. Větve drsné, s krátkými odpadavými lístky na dolejšku, téměř přeslenaté po 6—12. Listeny přiokrouhlé, šídlo- vité, delší než plod. V stojatých vodách. P. mrtnatý. Ch. hispida. L. Peň houbovitý, křehký, bradavičnatý, bělavý, prouho- vaný, s krátkými a tupými ostny. Větvičky dole přiob- lými, šídlovitými, vyvrácenými lístky opatřené. V stojatých vodách. Čn. P. plsťnatý. Ch. tomentosa. L. n] Mičovkovité. 85 IL Salviniaceae. Mičovkovité. 2. Isočtes. Brachsenkraut. Sídlatka. Plody v rozšířenině dolejška listového, 1pouzdré, bezklapečné. Hlíza mnoholetá. | Listy šídlovité, polooblé. © Plody vejčité, stlačené. Nad každým plodem šupina malá, hnědá, srdčitá. V jezerech., rybníkách , na bahnitých lukách. Če. Zář, Š. obecná. T. lacustris, L. 8. Harsilea. Marsilee. Různosemenka. Plody mnohopouzdré, obyčejně skupené po 2—3, nad dolejškem řopíka neb na řapíku. Prut niťovitý ; listy nožečné, štítovité, celokrajné, po 4 složené. Plody stopečné, vejčité, trochu stlačené. V stojatých vodách. Če. Srp. R. čtverolistá. M. ouadrifolia. L. 4. Pilularia. Pillenkraui. Míčovka. Jednotlivé na způsob kuliček mezi listy a kořeny se nalézající, Apouzdré, polo 4klapečné plody. Listy niťovité., svazečné. © Plody kulovaté, plsťnaté, Na bahnitých lukách, na dně rybníků, jezer. Če, Zář. M. nifolistá, P. globulifera. L. 5. Salvina. Nalvinie. Nepukalka. Plody po 4—9 mezi přeslenatými kořeny skupené, 1pouzdré, bezklapečné. Prut 3—6 p. dlouhý. Listy vlřícné, krátce nožečné, jednoduché, dole přisrdčité, na líci žlutozelené, brada- vlčnaté; na rubu bledozelené. Na vodách splývající. Čn. Srp. (Marsilea natans, L.). © N, splývající. S. natans. AH. HI Lycopodiaceae. Plavuňovité. 6. Lycopodium. © Bárlapp. Plavui. Plody v úžlabičkách listů neb šupin sedivé, 2 až Sklapečné, 1pouzdré. Prut listnatý. : „ Klasy na patrných šupinatých stopkách, po 2 a 2 sto- 12 VY + kk Mičovkovité. Plavuňovité. Jednotlivě stojící bezstopečné klasy; aneb brašničky úžlabiční. 3. Listy vláskem končité, čárkovité, husté, žlutozelené, Prut větvitý, plazivý, 3—6 střev. dlouhý - větve střídavé, též plazivé, rozdvojované. © Stopky koneční, 2—3 p. dlouhé; na konci vidličnaté. V planých lesích. Če. Srp. Babský šture ;. vidlice.. P. vidlačka. L. clavatum. L. Listy bezvlasé, čtverořadně na stlačeném, rozsochatém prutu ležící.. V suchých lesích, vřesoviskách, Če. Srp. P. smáčknutý. L. complanatum. L. . Klasy, jejichž šupiny rozdílné jsou od jiných listů. 4. Klasy, jejichž šupiny a prutní listy stejné jsou ; aneb * brašničky úžlabiční. 5. . Odstávavé, útle zubčené, ostnem končité listy. Prut pla- zivý, s malodělenými vstávavými větvemi. V. mecho- vitých jehličnatých lesích. © Čn. Zář. P. pučivý. by L. annotinum. L. Přilehavé, celokrajné, bezostné listy. 4 plazivého pně vynikají svazečně "stojící větve; klasy sedivé, oblé, Na Alpách, Krkonoších, v Tyrolsku, Krajinsku, Solnohr. Če.-Říj. PI. horní. L. alpinum. L. „ Listy bodlavě zubaté, © Klas listnalý. © Větve jednoduché vstávavé. Na vřesoviskách, mechovitých pastvištích, na Krkonoších, v Slézsku, Tyrol. Solnohr, Če. Zář. PI. bod- lavý. L. Selaginoides. L. Listy celokrajné, aneb nepatrně zubaté, 6. „ 4 plazivého pně vynikají jednoduché, listnatým klasem končité větve, Na rašelinných pastvištích, vlhkých vřeso- viskách. Čn, Zář. P. bahní, L. inundatum. L. Prut vztýčený aneb vslávavý , rozsochatě | větvitý. Brašničky úžlabiční. V hornatých lesích, vlhkých vřeso- viskách, v Krajinsku, Tyrolech. Srp. Zář. P, jedlový. L. Selago. L. Poznamen. Plavuů šplehavý : listy 4násobné, po 2 ro- zevřených a po 2 střechovitých ; klas vidličnatý, nifo- vitý ; peň a větvičky rozsochaté, stlačené. Na kořenech stromů, v Tyrol, Solnohr. (L. helveticum) L. radicans, L. Plavuňovité. Vratičkovité. 87 IV. Ophioglosseae. Vratičkovité. 7. Botrychtum. Mondraute. Vratička. Brašničky v klasech, polo 2klapečné, nežilkované- 1. Plodonosný stvol odděluje se od vějíře hned pod samými dolejšími lístky. 2. Odděluje se nad kořenem , tak že vějíř dlouzenožečný vypadá. Vějíř 3dílný ; díly ty téměř dvojspeřené; lí- - stečky obdýlné, tupé, V lesích , ve Slézsku „ vzácně, V. heřmánková. B. Matricarioides. Spreng. ©. Vějíř prostě speřený ; lístky poloměsíčité, Na suchých drnoviskách, lukách. Kv. Ún. (Osmunda ramosa. Osmunda Lunaria, L.) V. lunovitá B. Lunaria. Sw. Lístky protisečné, s úzkými dřípy. S předešlou, říd- čeji. V. routovitá B. rutaceum. Sw. S. Ophioglossum. Nattersunge. Hadíjazyk. Klas článkovitý, 2řadý. Články na příč pukavé, 2kla- pečné. — Vějíř vejčitý ; stvol jednoduchý. Na lukách, mokrých pastvištích. Kv. Čn. H. obecný, 0. vulgatum. L. Y. Osmundacea?. Osmundovité. 9. Osmunda. Traubenfarrn. Hroznatka. Vějíř dvojspeřený ; lístky kopovité, útle zubčité. Hro- zen koneční. Ve vlhkých lesích, v Slézsku, vzácně. Čn. Če. H. královská (Podezřeň.) 0. regalis. L. VI Polypodiaceae. Kapradovité. 10. Aspidium. Wurmfarrn. | Kaprad. Hromádky přiokrouhlé, rozprsknuté. Ostěry kruho- vité neb ledvinovité, ke středu neb k boku připnuté. © Papratka Pr. 1, Vějíř protisečný , s celokrajnými nerozdělenými lístky. - Viz Polypodium. Vějíř jeden- neb vícekrát speřený. 2. - cdístky. | V hornatých lesích, na skalách Krkonošských, v Tatrách, Chorvatsku, Slézsku, Krajinsku , Rakousích, s8 Vratičkovité. Osmundovité. Kapradovité. Solnohr. Tyrolech, Kv. Říj. (Polypodium Lonchitis, L. ; Polystichum Lonchitis, Roth.) K. chobotitý. A, Lonchitis. Sw. Lístky rozdělené neb složené. 3. 3. Pérka nerozdělená. 4. Pérka šložená, aneb aspoň dopolou plen z | přirostlá. Viz: Polypodium. Pérka volná. 5. i í 5. Pérka celokrajná aneb tupě vykrajovaná. 6. Pérka pilovitá, aneb vroubkovaná, 8. 6. Lístky nemají více 6—8 pérek po každé straně. Viz: Polypodium. © Mnohem více než 6—8 pérek. 7. %. Pérka dole malými klovitými žlázami obsazená. © Hro- mádky vždy různě rozprsknuté, Kraj málo aneb nic ne- vyvrácený. © Kořen vlásenitý. V hornatých lesích, na Tatrách, v Marmaroši, v Železné stolici, v Sedmihradsku. Čn. če: (Polypod. Oreopteris: Ehrh.; Polyp. Thelypteris, Bolt.; Polystichium montanum, Roth.) K. lesní. A. Oreopteris. Sw. Pérka beze žlázek, čárkovilě kopovitá, hladká, © Hro- mádky posléz splývavé. Kraj velmi vyvrácený, © Kořen plazivý. © Ve vlhkých lesích. Čn-Říj. (Polypod. Thely- pteris, L, ; Polypodium cristatum, Lumn. ; Polystichium The- lypteris, Roth; Acrostichum Thelypteris, Bolt.; Nephro- dium Thelypteris, Stremp.) K. bahní. © A. Thelypteris. Sw. S. Pérka dlouze, ostnitě brvitá , měsíčkovitá. V hornatých lesích, všudy. Ún-Říj. (Polypod. aculeatum. L.; Polyp. lobatum , Huds. ; Polystichium aculeatum, Roth.) K. bo- dlavý. A. aculeatum. Sw. Pérka vroubkovaná, k špici zpilovaná ; hromádky 2řadé. V lesích, obyčejné. Kv. Říj. (Polyp. Filix mas, L.; Polystichum Filix mas, Roth.: Nephrodium Filix mas. Stremp.) K. obecný , Poračiná: Čertovo. žebro. A, fiix.mas. Sw. Poznamen. © Kaprad hřebenitý: © vějíř užší; lístky kratší, dole širší, hladké, tuhé ; pérka podlouhlá, tupá, dvojpilovitá. Hromádky Z2řadé , zřídka splývavé. V mokrých lesích, na Tatrách, u Záhřebu, vzácně, © Če. Kapradovilé. 69 Srp. (Polyp. Callipt., Ehrh.; Polyp. erist., L.; Acrostichum Callipt., Ehrh.; Polystichium crist., Roth; Nephrodium crist., Stremp.) K. hřebenitý. A, cristatum. Sw. 9. Zuby pérek ostnité. 10. Zuby neostnité, 11. 10. Vějíř dvojspeřený ; pérka obdýlná, sbíhavá ; pérka do- - lejších lístků až téměř k střední žílce protisečná, s ob- dýlnými, vřezanými dřípy. Hromádky různé, ostěry žláz- naté. Výška 1—2 střev. V lesích v létě. (Polypod. spinulosum, Retz.; Polyp. eristatum, Hoffm.; Nephrodium spinulosum. Stremp, ; Polystichlum spinosum , Roth.) K. ostnitý. A. spinulosum. Sw. Vějíř dvojspeřený ; pérka klínovitá, vřezaná. — Rostlina sotva víc než prstu zdélí. V Zemplínské stolici; na vlhkých skalách při koupelíck Pezinských v Prešp. stolici 3 v letě. (Asplenium Halleri, R. Br.; Aspidium fontanum, Sw.; Athyrium Halleri, Roth. ; Polypod. fontanum, Lumn.) K. Hallerův. A. Halleri. Willd. 11. Vějíř tak asi široký jak dlouhý, objemu jrojehojeno: Viz: Polypodium. Vějíř obdýlný. 12. Lístky s 12—20 pérky po každé straně, Dřípy néšek na špici 2— 3zubé. 19. Lístky mají sotva 10 méně více vřezaných pérek, Rostlina velmi proměnlivá. Na skalách, zdech, v lesích, (Aspidium rhaeticum 3; Aspidium Hiniánonse, Ač Athy- rium fragile, Šířonip. ; Polypodium fragile, Lin, ; Polypod: rhaeticum, Lumn.; Cyathea fragilis, Slm.; Cistopteris fra- gilis, Bernh.) K. křehký. A. fragile. Sw. 12. Hromádky hned z počátku bez ostěry, Viz Polypodium. Hromádky ostěrou přikryté. Vějíř vejčito-kopovitý 3 lístky obdýlně kopovité, vřezaně pilovité, vřezy 2 až ozubé. Ve vlhkých lesích. © (Asplenium Filix femina, Spr.; Athyrium Filix femina, Roth.; Polypod. Filix fe- mina, L.; Nephrodium Filix femina, Slrempel.) K. ne- pravý, Čertovo žebro, Peračka. A. Fólixr femina. Sw. Poznamen. Kaprad střední: vějíř speřený ; lístky čár— kovitě kopovité, u dolejška protisečné, zubatě pilovité; zuby trnité. Hromádky různé, Kořen přitloustlý, Výška 6—3 palců. (4) 90 Kapradoviié. U prostřed mezi Kapr. chobotitým a bodlavým. Ve vlh- kých lesích; v Oravě pod Černou horou, ve Zvoleně. Srp. Zář. (Aspid. intermedium, Sadler.) A. mamitum. Kaulf. 41. Asplenium. Streifenfarrn. Slezinék. Hromádky čárkovité; ostěry mázdřité , ploché, od střední žíly pukavé. 1. Vějíř 2—3 klaný; dřípy čárkovité, na špici 2——3zubé. Hromádky posléz splývavé. V rozpuklinách skalních. Čn-Říj. (Seolopendrium septemtrionale, Roth ; Aerostichum * septemtr. L.) S. severní. © A. septemtrionale. Hoffm. Vějíř speřený, s patrně různými lístky. 2. 2. Vějíř prostě speřený , S elliptičnými neb přiokrouhlými, nerozdělenými, vroubkovanými listy. 3. Listy aspoň dolejší rozdělené neb složené. 4. | 3. ša celou délkou hnědá. Vějíř čárkovitý ; lístky přio— krouhlé, obdýlné , vrubované. V rozsedlinách skalních, na zdech. © Dub. Říj. .(Asplen. trichomanoides , Willd. ; Asplen. Adiantum nigrum. Lumn.) Sleziník číšnatěnec, (Sníček). A. Trichomanes. L. Osa zelená, jen na dolejšku hnědá. Vějíř čárkovitý ; lístky vejčitě přiokrouhlé, tupé, nestejně vrubované, Na skalách Krkonošských ; v Špiši, Marmaroši, Banátě, Chor- vatsku, Sedmihrad, Če. Zář. S. zelený, A. věrěde. Huds. A. Dolejší lístky zase speřené. 5. Dolejší lístky 2—3klané; hořejší prosté , klínovité, úzké. Vějíř vejčito-kopovitý. V skalách, na Tatrách, v Marmaroši , Hontě , . Rakousích , Korutanech. Čn. Říj. (Asplen. alternifolium, Sm.; Asplen, Breynii, Retz.; Scolo- pendrium alterniťol. Roth.) S. německý. | A. germanicum. Weiss. 5. Pérka protisečná, se dřípy vřezaně pilovitými. 6. Pérka prostá aneb 3dílná, routovitá, úzce vroubkovaná. Hromádky posléz splývavé. Na zdech, skalách. Čn. Říj. S. routovitý. (Sníček) A. Ruta muraria. L. 6. Dřípy vejčito-kopovité ; lístky střídavé; vějíř vejčitě Suhelný. V skalních rozsedlinách. © Dub,Říj. (Asplen. trichomanoides, Lumn.) S. černý. y | | A, Adiantum měgrum. L. - Kapradovité. 9 Dřípy klínovité , z předu uťaté, ostře pilovité. Na skalách, v Čechách, Slézsku. (Adiantum lanceolatum.) S. kapli. ; A, lanceolatum. Huds. 12. Blechnum. Rippenfarrn. Žebrovinec. Vějíř hluboce protisečný, hladký; vějíř plodný jest speřený , s- úzkými, rovnoběžnými, špičatými lístky. V hornatých, skalnatých lesích a vřesoviskách, Kv. Čn. (omaria Spicant, Desv.; Osmunda Spicant, L.; Acrostichum Spicant, Willd.; Blechnum Spicant, Smith. ; Ónocléa Spi- cant, Hoffm.: Střaihioptaris Spicant. Šcóp) Ž. severní. Bi. boreale. Sw. 13. Cetérach. Kyvor. Vějíř prstu zdélí, protisečný, čárkovitě Kópovší dřípy © tupé, střídavé. V řoapuklekach skalních, na starých zdech, vápencích; u Budína, u lázní Hestulových v Banátě, : jeskyně Veteranské v Banátě, na Tatrách, v stol. Ba- raňanské, Saladské, v Chorvatsku atd. Čn-Srp. (Gymno- gramme Četerach, Spr.; Grammitis Ceterach, Sw.; Asple- num Ceterach, L.: Scolopendrium Ceterach, Sm.); Kyvor lékařský. C. ojfficinarum. Willd, 14. Polypodium. Engelsůss. Osládič. Hromádky přiokrouhlé, rozptýlené, nězastřené, t. j. bez ostěry. | | 1. Vějíř speřený ; lístky vřezané neb speřené. 2. Vějíř protisečný, hladký ; lístky obdýlně kopovité, tupé, nedělené , celokrajné, k vrchu menší. Kořen šupinatý, sladký. ©V kamenitých lesích, na skalách, Kv. Říj. Osladič obecný. (Sladič. Papradkaj. P. vulgare. L. , 2. Lístky vlasaté, protisečné. 3. Lístky holé, 1—2speřené. 4. 3. Dvě. Kjdblejší pérka každého lístku se pněm srostlá ; lístky čárkovitě kopovité, dva nejdolejší vyvrácené ; pérka - obdýlná, tupá, brvitá. V bukovinách, jedlinách, na Tatrách, -v Marmaroši, v stolici Železné, Prešpuřské, Satmarské, 45 2 Kapradovité. v Chorvatsku. Kv. Říj, (Polystichium, Phegopteris, Roth.) O. bukovinný. P. Phegopteris. L. Pérka volná; tupě vykrajovaná, z dola silně vlasatá ; lístky vtřícné, kopovité, protisečné. © Peň prstu zdélí, šu- pinatý. Na skalách, v Lužicích, Čechách, na Tatrách, na hoře Sitně u Šťávnice, v Chorvatsku. (Woodsia il- vensis, R. Br.; Acrostichum ilvense, L.) O. skalní. P, ilvense. Sw. Poznamen.- Osladič horní: vějíř čárkovitě kopovitý, speřený, na rubu pýřitý ; lístky vejčité, tupé. Peů hladký. Hromádky posléz splývavé. (Na skalách horních; v Sed- mihradsku. Srp. Zář. (Woodsia hyperborea, R.Br.; Ce- © terach alpinum, Lam.; Polypod. arvonicum , Sm.; Polyp. ilvense , Vill,; Acrostichum ilvense, Huds.; Acrostichum alpinum, Bolt.; Acrostichum hyperboreum. Liljebl.) P. hyperboreum. Sw. . Vějíř asi stejné šířky i délky, objemu 3uhelného. © Pérka polospeřená. 5. Vějíř vícekrát delší než širší, objemu obdýlného. Pérka polospeřená ; dřípy na špici vřezaně pilovité. © Kapradu nepravému až na chybící ostěru zcela podobný. Na Kr- konoších. 0. podhorní. P. alpestre. Hoppe. „ Vějíř útlé povahy, hladký; hořejší jeho díl zvrácený. Dřípy obdýlné, tupé, vrubované. Hromádky 2řadé, až do konce různé. V stinných lesích. Če. Srp. (Polysti- ehium Dryopteris, Roth.) O. doubravní. P. Dryopteris. L. Vějíř tvrdší, tužší, rovný, na rubu malými žlázkami posetý. Dřípy obdýlné, poněkud tupé, téměř celé. Hro- mádky 2řadé, posléz splynulé. Kraje dřípů trochu vto- čené. Na zdech, vápnitých skalách, v Tatranském pod- hoří, v Sedmihradsku, v doubravách Matranských ; Srp. (Polyp. calcarium, Spr.; Nephrodium Dryopteris, Michaux.) O. vápeneční. P, calcareum. Sm. Poznamen. Osladič chlupatý : vějíř dvojprotisečný, na. rubu šupinatý; hromádky po kraji, chlupy zastřené. Peů pídi zdélí. Na skalách, v Sremsku, u Záhřebu, vzácné. Ce. Srp. (Nothochlaena Marantae, R. Br.; Acrostichum Marantae, L.) P. Warantae. - Kapradovité. | 93 15. Pteris. Saumfarrn. Křídlalěnec. Hromádky běží po kraji vějíře, krajem zavinuté. Ostěra do vnitř pukavá. Vějíř Sspeřený ; lístky speřené, kopovité, téméř celé, (dolejší protisečné , pérka neb dřípy obdýlné, tupé. Peň hladký, 1—5 střev. zvýší. V lesích, obecný. Če. Srp. (Pteris lanuginosa, Spr.)-K. orličí. P. aguilina, L. vějíř ©— Jspeřený ; lístky vějířů neplodných vejčité, na špici vřezané ; plodných pak užší, čárkovitě obdýlné, nerozdělené, © Na skaliskách Krkonošských. Kv. (Čn. (Allosurus crispus , Bernh.; © Osmunda crispa, FI. dan.; Onoclea crispa, Hoffm.; Acrostichum crispum , Vill.) K. kadeřavý. P, crispa. Sw. 16. Scolopendrium. Hirschzunge. Bindas. Ostěra středem ve 2 půlky pukavá. Vějíř hladký, jednoduchý , srdčitě kopovitý. © Peň krátký, plevnatý. Na skalách, v lesích, Srp. Zář. (Asplenium Scolopen- drium, L.; Scolopendrium Phyllitis, Roth.; Scolopendrium r sagittatum, Presl.) B. lékařský. S. officinale, Sw. 17. Struthiopteris. Straussfarrn. Perovnéh. Hromádky po celém rubu rozptýlené; kraj vějike vyvrácený. Vějíř neplodný, vejčitý, dvojprotisečný ; pérka neb ra- ději lístky obdýlně kopovité; dřípy vejčité, celé, poněkud tupé ; peň krátký. Vějíř plodný, kopovitý, menší, speřený 3 lístky čárkovité, střídavé ; peň prodloužený, Hladký. Při ručejích, v lesích ; v Rakousích, Soln. Če. Zář. (Osmunda Struth., L.; oáů- clea Struth., Sw.) P. německý. © S. germamca. Willd. VII. Eguisetaceae. Přesličkovité. 18. Eguisetum. Schachtelhalm. Přeslička. Klas vejčitý; plody štítovité, z dola pukavé, 4 až Tpouzdré. 94 Kapradovité. 1. Prut bezvětvý, aneb s větvemi nerozdělenými. 2. Větve jsou opět větevnaté aneb rozdělené. V mokrých lesích, lukách a rolech. Dub. Kv. P. lesní. E. silvaticum, L. 2. Plodný peň bílý neb žlutavý ; pošvy zubů nestejných, 3. Plodný peň zelený ; pošvy stejnozubé. 4. 3. Pošvy 20- neb vícezubé. Neplodný prut též bílý s 20 neb více větvemi v přeslenu. Na říčních břehách , ve vlhkých lesích; Kv. Srp. (Eguis. fluviatile, L.) P, ríčná, E. Telmateja. Ehrh. Pošvy 6—1šzubé. Neplodné pně zelené, 6—1óvětvé. Na poli mezi osením obyčejná. P, polní, E. arvense. L. 4. Pošvy bezzubé, aneb zubů brzo odpadavých. Peň nejvíc bezvětvý, drsný. Na břehách, vlhkých místech. Kv. Srp. P. zimní. (Škříp.) E, lnemale. L. — Pošvy se stálými špičatými zuby. 5. 5, Peň s 12—20 nepatrně vypuklými pruhy, docela hladký, větvitý neb bezvětvý. V bažinách; Kv. Ún. P, blatní. (Cepílek) ; E. limosum. L. - Peň se 6—12 vypuklými žebry a brázdami mezi nimi. "Žebra více méně drsná. 6, 6. Poševní zuby 3hranné, bez vlasové špice ; přeslen: 6. až i2větvý. Žebra hladší. V příkopech, bažinatých lukách ; Kv. Če. P. bahní, s © E, palustre. L. Mladší zuby končí se útlou vláskovou špicí. Větve někdy chybí. Žebra trochu drsnější. V. písečních mí- stech, na břehách ; v Čechách. P. peřestá. E. variegatum. L. VII. Cyperaceae. Šáchorovité. 19. Carex. Segge. Ostřice. Klásky střechovité, jednotlivé, aneb v jeden klas. složené. Okvětí záleží z plev; 3 tyčinky ; ; čnělka 2—3klaná; semeník nadmulou, na špici otevřenou láčkou obalený. XXI. 3. i 1. Jediný, zcela prostý, jednoduchý klas. 2. - Více klasů, aneb z více klásků složený klas. %. 2. Dvě blizny; nažka stlačená. 3. Tři blizny ; nažka 3Shranná. 5. Přesličkovité. 95 3. Všecky klasy jsou nahoře samčí, dole samičí. Nažky k oběma koncům zákončité,. dřív zelené, pak hnědé, lesklé, konečně zpět vztýčené. Plevy odpadavé, rezavě hnědé. Listy jehlité ; tresť tenká, 4—8 palců zdélí. Na vlhkých lukách. Kv. Čn. 0. blešná (Špinavka, Rus.) C. pulicaris. L. Klasy 2domé; jedny rostliny se samčími, jiné se sa- - mičími klasy, Které nanejvýš u vrchu několik samčích kvítků mají. 4. 4. Nažka kopovitě šídlovitá, Kakkňně: zpět vykřivená, ka- štanově černavá. Tresť a kraje listů ostré, drsné. Kořen vlásenitý , husté drniště ženoucí. Na bahnitých lukách. Dub. Kv. O. Davallova. C. Davalliana. Smith. Nažka vejčitá, se širší, kratší špicí, téměř vztýčená, posléz vodorovně odstávavá. Klas samčí čárkovitý, dru- mínový ; samičí válcovitý; Šupiny vejčité, rezavé, po kraji bělomázdřité. © Tresť a kraje listů téměř hladké ; tresť nitovitá, 3—6 palců zvýší; kořen plazivý, isdnolhvé trsti ženoucí. © Na močálovitých lukách, v Slézsku, Uhrách, Cechách. Kv. (Car. laevis, Hoppe; Carex Linnaeana.) O. dvoudomá. C. dioica. L. 5. Trest velmi ostrá, drsná, zkřivená, 3—4 palců zdélí. Listy ploché, čárkovité, zkřivené, po kraji ostré. © Klas 1—10květý, u vrchu se samčími, dole se samičími květy. Plevy rezavé, na hořejším kraji bělomázdřité, nejdolejší ostnitá, Nažka opak vejčitá, stlačeně Shranná , kratší než pleva. Na vlhkých skalách, na Krkonoších, v Sléz- sku. Čn. Če, 0. skalní.. C. rupestris. All. Trest více méně tupouhelná, hladká. 6. 6. Klásky jen 4—Skvěté , z nichž jen 1—%2 koneční samčí jsou. Vzdáleně stojící, k oběma koncům šídlovitě špi- čaté, rozevřené , bělavé nažky. Kořen vlásenitý, © Na horách, podhořích; v rašelinných bahniskách ; v Krko- noších. (Carex Leucoglochin , 4%.) O. klabnokvětá. C. pauciflera. Light. Klásky vícekvěté ; hořejší dílsamčí, Vejčitě obdýlné nažky. Na mokrých lukách, na Alpách, v Štýrsku, Korutansku, řídce. Čn. Če, (Carex Bellardi; Kobresia scirpina, Wild, Elyne spicata, Schrad.) O. klasatá. — C. spěcata, Schk. 96 Šáchorovité. 7. 2 Blizny ; nažky stlačené, S. 3 Blizny; nažky 3hranné. 34. S. Klásky krátké, nejvíc smíšeného pohlaví, častěji v jeden klas sjednocené. 9. Delší, dle pohlaví patrně odrůzněné klasy; hořejší samčí, dolejší samičí. 29. 9. Klásky dle pravidla všecky ze samčích a samičích květů složené. 10. Žnačný díl klásků toliko samčí, aneb toliko samičí 28, 10. Dolejší kvítky každého klásku samičí. 11. Dolejší kvítky samčí, což se po odkvětlých prázdných plevách poznati může. 19. 11. Klásky všecky na špici trsti v hlavu skupené. 12. Klásky dále od sebe stojící, patrně složený, obdýlný klas, působící, Nažky 3hranného objemu, po jedné straně ploché , po druhé duté ; jejich kraje obyčejně ostré, *a zvláště ke špici drsné. 13. 12. Klásky v jediný klas vejčitý skupené po 2—3, 5 až 12květé. Nažky vejčitě kulaté, žilnatě proužkované, s málo vypnutými hladkými kraji, s krátkým hladkým zo- banem ; plevy špičaté ; Boby nitovitě svinuté ; tresť na dolejšku často větvitá, |, str. zvýší; kořen plazivý. Na rašelinných lukách, bahniskách. Čn, Če. 0. větevnatá. C. chordorrhiza. Ehrh. Klásky v kulatý klas složené ) jen některé vzdálenější. Nažky zelenavé, na špici hnědé ; 2 hnědé blizny ; velmi dlouhé bílé tyčinky. Krátké, tupé, uschlé listeny ; plevy vejčité, hnědé, na kraji bělavé. Listy kratší než tresť; trest krátká, nakřivená. Na Korutanských Alpách. © Dub. Květ. O. nakřivená. C. incurva. L. 13. Nažky konečně hvězdmo rozevřené , v dospělém věku hnědozelené, slabolesklé, značně veliké. 14. Nažky álů rozevřené, konečně lesklohnědé „menší, 16. 14. Trest ostře 3uhelná s prohloublými boky, tlustá; mocná, tuhá, 2—3 stř. zvýší. Listy 2—3 čárky široké. Klas dvojsložený, obdýlný, vejčitý, na dolejšku obyčejně přetr- žený ; nažky vejčité , naplocho duté, ostrohranné, obdýlně 7— 9proužkované ; zoban 2klaný, pilovitý. Plevy ost= i © Šáchorovité. 97 nitě špičaté, kratší, Kořen vlásenitý. Na mokrých lu- kách, v příkopech, obyčejně. Kv. Čn. 0. liščí. C. vulpina. L. Trest 3hranná, neb 3bočná s plochými boky. 15. 15. Klásky jednoduché s listeny ledva delšími nežli jsou samy. Listy nejsou přes čárku široké, žlábkovité. Tresť 3hranná, Nažky 2krát tak široké jak dlouhé; zoban pilovitý : plevy ostnité, kratší. Na lukách, lesích, suchých houštích : Kv. Čn. O. měkkoostenná. C. muricata. L. Klásky spolusložené, s delšími listovitými listeny ; do- lejší klásky. vzdálenější nežli při předcházející. © Lisiv širší a celá rostlina větší. V podobných místech ; snad jen odrůda předešlé. 0. zelená. — C. virens. Lam. 16. Latnaté klasy. 17. Složené, nikoli latnaté klasy. 18. 17. Klas obyčejně s patrnými, často 1—2 prstů dlouhými. odstávavými větvemi. Listy asi 2 čárky široké, kylnaté, malými ostny bodlavé, Nejdolejší pošvy Šupinaté, čer- navé, bodlavé. Trest, 2—4 stř. zvýší, dokonale 3hranná, nahoře ostrá. Listeny a plevy široce vejčité, méně více zrzavé, nahoře bělavé ; zvláště plevy hnědé, široce máz- dřité. Nažky zelenavé, vejčité, hladké, útle čárkova- né, po kraji brvité, pilovité; zoban ostrý, pilovitý, 2zubý se zuby odstávavými. Kořen vlásenitý, mnohé drnoví ženoucí. V příkopech, bažinách, lesních močálech, zmolách. Kv. Čn. 0. latnatá. C. pamiculata. L, Klas s krátkými větvemi, tak že se jen jednoduše slo- žený býti zdá. Listy mnohem užší ; klas vejčitě obdýiný, Trest dole, kde pošvou ovinuta jest, oblá, nahoře 3bočná, hladká, Plevy zrzavé, bílou mázdrou obroubené, vejčité, hladkohřebenité. Nažky hnědé, na špici háčko- vité, nepatrně 3žilné. Kořen trochu plazivý, rozptýlený, malé odeňky působící, šikmý. Někdy jen Ž tyčinky, pročež C. diandra, Roth. Na bažinných lukách, na rovi- nách. Kv. Čn. 0. přioblá. C. teretiuscula. Schk. Poznamen, Ostřice neobyčejná: nažky patrně žilnaté 3 plevy zrzavé, po kraji bílé, později docela šedé; 2 dlouhé blizny. Listy žlábkovité, na špici 3hranné ; pošvy černo- 5 v ( 98 Sáchorovité. hnědé. © Tresť nahoře 3řízná, ostrá. Předešlé podobná, však větší. Na rašelinných lukách. C. paradozra.Willd. 18. Klas složený, u dolejška téměř větvitý ; klásky vejčité, husté, dolejší vzdálené ; nažky vějčitě obdýlné, jejichž délka má se k šírce jako 5 ke 2, plocho duté, 2zubé, obrou— bené , po kraji nevlasaté ; plevy hladké, někdy. bledo- hnědé, nejvíce na špici bělavé. Tresť přímá, nahoře něco nakřivená , 3hranná s hranami ostrými ; listy přímo od- stávavé, po kraji a hřebenu útle bodlavé. Na vlhkých lukách. Kv. O. přetržená. C. divulsa. L. Klas složený ; klásky obdýlné, husté; dolejší klásek trochu vzdálený, širokým, hnědým, na hřbetě ostrým li- stenem podepřený. Celý klas obdýlný , něco nakřivený, téměř 2řadý, ze 4—6 klásků složený. Plevy zrzavé, obdýlné, špičaté , téměř měkkoostenné, nevlasaté. © Práš- níky s mázdřitou násadkou ; nažky s povýšenými čárkami.. Na pahrbcích, při vinicích. © Kv. 0. šášinovitá, C, Schoenoides. Host. * 19. Listeny dlouhé, stéblo daleko přesahající. 20. Listeny krátké, šupinaté neb štělité. 21. 20. Klásky v přiokrouhlou hlavu skupené. Čárkovité, šídlo - vité plevy, barvy zelené. Klas kulatý, třemi obalovitými listeny otočený. Trest Jhranná, prázdná; listy bledo- zelené, žlábkovité. Nažsy dlouhé, k oběma koncům špi- čaté, dlouze zobanité, po kraji trochu ostré. Na travna- -čých krajích rybníků, na rovinách, ve vyschlých rybní- cích, bažinách. © Če. Srp. (Schelhammeria cyperoides, Moench.) | O. šáchorovitá. C. Cyperoides. L. Klásky od sebe vzdálené, úžlabičné, aneb listeny listo— vité, dlouhé. Trest slabá, © outlá, tenká '/—1 stř. zvýší. Nažky vztýčené , 'na plocho stlačené, vejčité, dlouze špičaté, s krajem tupým; zoban 2zubý, pilovitě ostrý. Plevy hladké, nahoře žlutavé, vejčité, kopovité. Listy útle čárkované, žlábkované. Klásky špičaté, zelené, velmi malé. Kořen vlásenitý. V stinných bažinatých le- sích, mokrých huštinách, lesních zákopech. Kv. (Čm. 0. různoklasá. C. remota. L. Poznamen. Ostřice úžlabičná má mocnější trest; do- lejší klásky po 3 složené, Nažky vejčité, dlouze špičaté, Šáchorovité. 99 poněkud plocho duté; kraje ostré, — pilovitě brvité 3 ústí hluboce 2klané. Na mokrých lukách, v Haliči. Ó nallae: Good.. 21. Klásky stísněné, tak že každý dolejší svou špicí oby- čejně přes polovici hořejšího přesahuje. 22. Klásky různěji rozestavené, tak že dolejší ledva přes zpodek vyššího klásku přásáhě: 25. 22. Květoucí klásky žlutobílé neb žlutozelené, lesklé, tenké. špičaté, něco ven nakřivené, asi patery. Klas téměř 2řadý. Nažky vztýčené, obdýlné, plocho vyduté, p« kraji drsné, pilovitě brvité, s ústím 2klaným. Tre. Shranná, nahoře nahá. V huštinách, na mokrých lesníc:: lukách, v stinných lesích. Kv. Čn. O. třeslicová. C. brizoides. L. Květoucí klásky hnědé, neb hnědozelené, 23. 23. Klásky kopovité, špičaté. Nažky vejčité, bezmázdřité, 2zubé, po kraji bodlavé, s krátkým zobanem. Plevy rezovité , vejčitokopovité. Klas tu přímý , tu nakřivený, ze 3—7 dvouřadých klásků složený. Místo listenů máz- dřité šupiny, dolejší však někdy v list přecházejí. Trest 3—4 prstů zdélí, později delší, na špici ostrá; listy úzké, ledva půl čárky široké, žlábkovité, drsné. Kořen plazivý, tu i tam hnědými šupinami pokrytý. Časně kvě- toucí, na tučných suchých trávníkách, pasinkách, při ce- stách, Dub. Kv. (Car. brizoides L, campestris, Wimm.) 0. Šréberová. C. Schreberi. Schrank. Klásky ovální, tupé ; trest 3hranná. 24. 24, Klas ze 3—4 klásků složený. Nažky ovalní, sploštěné, dlouze špičaté. Listy žlábkovité, dlouhou 3hrannou špicí končité; plevy trochu malé, tupé. Listeny vejčité, osi- naté. Na štýrských a korutanských Alpách. 0. zblížená, - C. approrimata. Hopp. Klas ze 4-—6 klásků složený. | Nažky vejčité, 2zubé, - zpilovaně brvité, vztýčené, na plocho stlačené, s bílou mázdrou aneb křídlatým krajem. Tresť prázdná, vstou- pavá, ostrá, "/$o—1 střev. vysoká, Hořejší listeny máz- dřité, dolejší v list prodloužené, Plevy rezovité, lesklé, zdélí plodu. Kořen vlásenitý, dřevnatý, hnědý. Na mo- krých lukách, husté drniště ženoucích, na vlhkých, neúrod- ka 100- Šáchorovité. ných, písečnatých lesních místech, © Čn. Če. (Car. ovalis, Gooden.) 0. zaječí. C. leporina. L. 25. Nažky konečně hvězdmo rozestřené v klásku, plocho- . duté, vejčité, homolovitě soužené; zoban 2zubý, pilovitě zubatý, drsný. Plevy bělají se do žluta, hladké neb drsné ; 3—5 velmi krátkých, trochu vzdálených klásků. Trest- „ve tuhá, trochu zelená, v. čas zralosti "/»—1 stř. zvýší, hladká. © Kořen vlásenitý. © Na bažinných , rašelinných lukách. Čn. 0. hvězdičková. C. stellulata, Good, Nažky málo aneb nic nerozevřené, tak že klásek vej- čitě podlouhlý zůstává. Tresť často 1 stř. i více zvýší. 26. (26. Klásky trochu oddáleně stojící, chudokvěté, malé, bě- lavé. Plevy krátké; nažky duté, tupé, s ústím celokraj- ním. Listeny štětinovité ; listy velmi úzké, útlé; tresť hladká. Kořen plazivý. V Haliči. Ostř. mylkovitá. | C. loliacea. £. Klásky těsněji složené. 27. 2€. 5—6 eliptičných , tupých, mnohokvětých , bělavých klásků, nejdolejší listenatý. © Nažky široké, vejčité , s ústím 2zubým. Plevy vejčité , trochu špičaté, a tak jako nažky bělozelené. © Kořen vlásenitý; trest 1—2 stř, zvýší; listy velmi úzké. Na bažinách, v Čechách, na štýrských Alpách. (Car. curta, Good.) O. šedivělá. C. canescens. L, 8— 12 něco delších, dřív žlutavých, pak hnědozele- ných klásků. © Nažky kopovité, na plocho stlačené, s ústím nerozděleným. Plevy často 3zubé , hnědé , dolejší často štětité. © V. příkopech, rašeliništích , bažinách. v Uhrách, Korutanech, Čechách, Haliči. Kv. Čn. O, zdloužená. ©, C. elongata. L. 28. Nejhořejší a nejdolejší klásky samičí; střední samčí. Nažky nemázdřité, 9—1Ožilnaté, 2zubé , plocho duté, Kořen tlustý, plazivý, hnědý. | Trest přímá, jen dole listnatá, 1—1"/, stř. zvýší. Na mokrých a bažinatých lukách, v zákopech. © Kv. (Car. disticha, Huds.) 0., střední. C. intermedia. W. Nejdolejší klásky samičí, nejhořejší samčí; střední na- hoře se samčími, dole se samičími květy, Nažky s kra- jem mázdřitým , na plocho stlačené, %—9žilné; plevy - Šáchorovité. 101 dlouze špičaté , zdélí nažek. Kořen dlouhý., tlustý, pla- zivý, šupinatý, článkovitý; vlásením obalený na každém článku. V písečné půdě; v Haliči, Slézsku, Kv. Čn. 0. píseční. C, arenaria. L. 29. Pošvy nákořenních listů rozlikují se po kraji ve vláse- nité bělavé nitky. Listy a trsti tuhé; tresť přímá, silná, nahoře nachýlená, 2 neb více slř. zvýší; listy žlábko- vité, na 3 strany rozložené. Listeny obyčejně nepřesa- ojí: samčích klásků. Nažky ploché, vejčité, špičaté, hladké, se zobanem krátkým, oblým , nerozděleným. Plevy obdýlnokopovité, špičaté, černavé. Kořen hnědý, výhonky ženoucí. V příkopech, lesních bažinách, na říčních a rybničních břehách, husté drnoví působící. Kv. Čn. 0. tuhá. C. stricta. Good. Pošvy po kraji nerozčesané, 30. 30. 2—3 samčí klásky na hořejšku ; samičí klásky štíhlé, k oběma koncům soužené, často patrně stopečné, v čas zralosti visuté. Nažky holé, ovální, stlačené, s. nepatr- nými žilkami a krátkým, nerozděleným zobanem. Plevy černavé -neb červené, zelenokylné. © Listeny často tresť přesahují ; tato 2—3 stř. zvýší. V příkopech ; rybníkách, na mokrých lukách. Kv, Čn. O. končitá. © C. acuta. L. Nejvíc jen jediný samčí klásek, 31. 31. Kořen dřevnatý ; tresť přímá, nahoře po jedné straně plochá, po druhé dutá, ostatně oblá. Listy nitkovité, na špici stlačené, mečovité, dole žlábkovité, Listeny malé, objímávé, téměř listovité. Samičí klasy 2, těsně stýkavé, 3hranné, krátce stopečné ; někdy jen jeden samičí klas. - Plevy hnědé; „nažky © po jedné straně velmi duté, po druhé ploché, útle brvité. © No korutanských © Alpách. Čn. 0. brotitá, C. mucronata. L. Kořen nedřevnatý, aneb jiné známky neshodné. 32. 32. Nažky se zobanem 2zubým, vejčité, holé, plocho duté; klásky rezivohnědé, hořejší klásek čárkovitý, u do- lejška často samičí květ nesoucí; boční 2 — 4 klásky mnohem kratší, válcovité, stěsněné, bezstopečné. Listeny bezpošvé; listy čárkovité, ploché. © Trsti jednotlivé; štíhlé, tenké, */, stř. zvýší. Na bahnitých lukách. Čn. O. maloklasá. C. microstachya. Ehrh. 102 Šáchorovité. Nažky se zobanem bezzubým eliptičné. 33. 33. Tresť tuhá, silná, 3bočná, přímá. Kořen plazivý, oblouč- naté trsti po stranách vyhánějící. Listy tuhé, vodozelené, 2 čárek zšíří; hořejší klásek samčí; 3boční samičí, vztýčené, válcovité, dolejší stopečnatý a kopovitým, ušetnatým bezpošvým listenem podepřený. Nažky holé, ovální, šocovitě stlačené, téměř 3hranné, hladké, zelené, posléz hnědočerné, s velmi krátkým bezzubým zobanem. Na lukách, kamenitých a bažinatých místech, © horních hřebenech; na Krkonoších, slovenských Tatrách. Čn. Če. (Carex úsida Good). 0. skalní, © C. saratilis. Wild. Trest nejvíc nakřivená, v hustých trsech, 1/4 — 1 stř. zvýší. Kořen plazivý. Listy vztýčené zdélí téměř trsti. | Hořejší klásek (zřídka 2) samčí; boční 3 samičí, vztýčené , válcovité, sedivé, aneb dolejší jen stopčitý s bezpošvým listenem. © Nažky holé, eliptičné, tupé, plané, hladké , Ořadé, na dolejšku příčmo řásnaté, ble- dozelené, s krátkým nerozděleným zobanem, plevy černé, rosilina menší než předešlá. Na mokrých lukách. Kv. Čn. ©. trsnatá. C. | caespitosa. L. P. compacta, Klásky sedivé, stěsněné. C. compacta, Krock. y. gracilis. Trest štíhlá a tenká, klásky velmi úzké. 34. Žádný klas zcela samčí; samčí květy nalézají se oby- čejně na dolejšku hořejších klásků. 35. Aspoň nejhořejší klas docela samčí. 38. 95. Hořejš klásky s květy nahoře samčími, dole samičími ; dolejší docela samičí. Klas nejvíc trochu skřivený; nej- dolejší klásek velikou šupinou podepřený; klásky někdy opět skládané. Nažky přiokrouhlé, stlačené, s 3 kosma- tými bliznami; prášníky na špici mázdřité ; plevy © hnědé. Listy vtočené, 2siranné, po kraji a hřebenu útle bodlavé, v stáří sem a tam křivolaké.. Tresť přioblá, něco zkřivená, hladká, dole poševnatá, Ž — 4. prstů zdélí, pozdějí delší. Na Alpách, v Pk Korutanech. — Čn. Če. 0. kři- volistá. C. curoula. Allion. Hořejší klásky s květy samičími. 36. 36. Klásky v hlavu skupené; nejhořejší klásek celý sa- mičí ; aneb s květy samčími a samičími spolu, v kte- rémžto případu © dolejší klásky jsou samičí, hořejší pak Šáchorovité. 193 obojaké. © Dolejší klásky mají listeny, krátkým listem končité a hořejší jsou nahé. Nažka na hřbetě trochu klenutá; 3 kosmaté blizny; čnělky dvojnásobnou plevou přikryté, vnitřní pleva mázdřitá. © Listy žlábkovité na špici 3hranné; trest přímá, téměř J3hranná. Na Korutan- ských Alpách. Čn. 0. divná. C. mirabilis. Host. Klásky méně více roztažené, © Hořejší klásek nikdy zcela samičí. Pleva jednoduchá 37. 8%. Nažky Sbočné; holé, tupé, s krátkým zobanem, zelené, Plevy kaštanohnědé, se zelenou, osinatou střední žilou. Ho- řejší klásekopak vejčitý, s květy nahoře samičími, dole samčími; dolejší 3 klásky samičí, nejdolejší krátce sto- pečný s 2ušetným listenem. © Listy vodozelené; pošvy na kraji ve vlásenitou síť rozličené; tresť tuze přímá, 1 — k stř. zvýší, vodozelená. Na mokrých lukách, bažinách. Kv. Čn. (Carex polygama, Schkuhr). 0. ahanno el C. Buxbaumii. Vahl. Nažky holé, okrouhle vejčité, s krátkým zobanem ; zele- navé, později černavé. Plevy špičaté, však bezosinné, málo delší než plod, fialočerné; 3—5 klásků; hořejší na dolejšku má samčí, u vrchu pak samičí květy ; ostatní samičí, obyčejně stopečné, visuté. Listy 1——3 čárek zšíří, slabě vodozelené. © Trest 1 —2 stř. zvýší, téměř vztýčená, hladká. Kořen vlásenitý. Na skalních srázech, na travnatých polohách horských; na Krkonoších, Šášíce: Alpách. Čn. Če. 0. černavá. C. atraia. L. Poznam. Ostřice malokvětá: hořejší klásek sedivý, obdýlný, se Samičími a samčími květy; dolejší 3 samičí těsně stýkavé, téměř sedivé. © Nažky eliptičné, 3hranné, stla- čené, něco zobanité, hladké, s ústím nerozděleným, Plevy itmavonachové, na špici krátce brvité. — Klásky přímé, téměř Jhranné. | Listy žlábkovité, živě zelené. © Trest jen u vrchu ostrá. Kořen téměř plazivý, hnědošupinný. Na štýrských Alpách, C. parviflora. L. 99. Nažky obdýlné, stlačené, 3hranné, po kraji háčkovité, něco vzdálené mezi kébon. Ústí mózdřité oušetné, delší než plevy. Plevy obdýlné, špičaté. © Klásky samičí 3, vzdáleněji stojící, 2 dolejší stopečnaté, outlé , černé; samčí obyčejně obdýlný, samičí čárkovité. Listy tyrdé, 204 Šáchorovité. vylrvavé, méně více široké. Na Alpách, Čn. 0. zrzavá. C. ferruginea. Pozn. Ostřice hladká má užší, žlábkovité listy ; pošvo- vitý listen působí list zdélí klasní stopky. Nažky ob- dýlné, eliptičné, dlouze špičaté, po kraji háčkovité, s ústím mázdřitým, 2ušetným. © Na chorvatských Alpách. C. laevis. Kitaib. Nažky buď s ústím bezmázdřitým; buď -jiné pegy šd se neshodují. 39. 39. Nažky na celém povrchu patrně ovlašené neb Kosmáté. 40. Nažky holé, nanejvýš na hranách ostré neb brvité. 58. | 40. Špice hořejšíhé samičího klásku dosahuje aneb přesa- huje špici samčího. © Prostranné, pošvovité listeny. 41. Samčí klásek jest nad samičí se 42. 44. Všecky klasy podlé sebe téměř prstnatě © položené. Listeny krátké, pošvovité, šikmé, na kraji mázdřité. Nažky. opak vejčité, větší než plevy; plevy opak vejčité. Listy úzké; trest skřivená, silačená. Na pohořích a Alpách. O. ptačínoha. C. ornithopoda. Willd. Dolejší samičí klasy značně od ostatních vzdálené, Listeny pošvovité, beziisté, trochu odstávavé. © Nažky klínovité, opak vejčité, u dolejška prodloužené, 3hranné, zdélí plev, krátce zobanité. Plevy opak vejčité, ob- dýlné, nachohnědé, měkkoostenné. Listy krátké, nevla- saté. Trest čárkovaná, téměř 3hranná. Kořen vlásenitý, hnědý, s nachovými šupinami. V horských lesích, stin- ných hájích, jehličnatých lesích. 0. prstnatá. C. digitata. L. 42. Kořen dřevnatý. Samčí klas má někdy i samičí kvítky ; 1—3 samičí klásky, sedivé; samičí plevy s bylinným ostnem, hnědé. Nažky hranaté, plsťnaté; zoban neroz- dělený. Listy žlábkovité, na hranách útle ostnité. Trest nahoře 3hranná, útle ostnitá, dřív krátká, pak velmi dlouhá. Na mokrých lukách, v lesích. O. dlouholistá. C. longifolia. Host. Kořen ndrevnátěe aneb jiné známky neshodné. 43. 43. Samičí klasy chudokvěté. 44. Samičí klasy mnohokvěté. 45. 44 Samičí klasy 2 —4 květé, podýl celé trsti rozstavené, Šáchorovité, 105 z počátku téměř zcela mázdřitými lesklými pošvami oba- lené. Plevy červenohnědé, širokým bílým krajem obrou- bené. © Nažky téměř kulaté, ma dolejšku prodloužené, opak vejčité, 3hranné. © Listy žlábkovité, nitkovité, po kraji ostré, 3krát tak dlouhé jak tresť. Tresť nepatrně 3hranná. Listeny pošvité, nahoře průhledné , prostranné, bezlisté, tupé,- suché. © Kořen vlásenitý. © Při plotech; na výsluních, travnatých pahorkách. (Car. clandestina, Good). 0. nízká. C. humilis. Leyss. Samičí klasy 3 — Skvěté; | nejdolejší velmi dlouhý, stopečný, hořejší ledva stopečné. © Plevy obdýlné, zr- zavé, na kraji bílé, zdélí plodu. Nažky někdy hladké, obdýlné, 3hranné, s malou násadkou na špici a s la- lokena v ústí. | Dolejší listen listovitý, hořejší krátce poševnaté, v útle zašpičatěné listy přecházející. | Trest květoucí velmi dlouhá, přímá, později ležící. Kořen čer- ný, více bezlistých a bezklasých trstí ženoucí. V hor- ních lesích, pohořích. © (Car. Gynobasis; Car. diversi- flora). O. podhorní, C. alpestris. Allion. * 45. Nažky tupé, aneb s krátkou špicí. Samičí klasy krátké, téměř vejčité neb kulaté, 5— neb vícekvěté. 46. Nažky s delším 2zubým zobanem. 51. 46. Nažky téměř kulaté. 47. Nažky k dolejšku patrně súžené, Klasy obyčejně stě- sněné. 48. — 47. Nažky pistnaté, kulatě vejčité, 3hranné, krátce zoba- nité. „Plevy špičaté neb i tupé; obdýlné, kratší plodu, hnědozelené neb nachové. | Samičí | klasy konečně od samčího a mezi sebou značně vzdálené. © Listeny oby- čejně delší než klasy, objímavé, listovité. Listy tuhé, žlábkovité, dole šedozelené, ostré, úzké. Tresť přímá, 1 stř. zdélí, dole nachovými pošvami obalená, čárkovaná. Kořen plazivý, větevnatý, hnědošupinný, výhončivý. Na lesních lukách, lesních krajích, při křovinách, mokrých lukách. Kv. Čn. 0. plsťnatá. C. tomentosa. L. Nažky měkkoostenné , © brázdité, kulaté, šikmo utťaté, Plevy žlutobílé, tak jako ipošvy nadmuté, seschlé, stříbrné ; 3 kosmaté blizny, které 2krát tak dlouhé jsou jak plevy. Samčí klas obdýlný, nákoneční; samičí 2, v čas květu 106 Šáchorovité. vztýčené, plodné, visuté, 5 — neb vícekvěté. © Listy ší- dlovité. © Tresť téměř nahá, pošvatá, téměř | 3hranná, krátce vlasatá, nahoře pod samčím klasem brázditá. Kořen tenký, hnědošupinný. V podhořích, lesnatých vrších. 0. bílá C. alba. L, 48. Mužské, čili samčích klasů plevy bělokrajné. 49. Samčí plevy bez bílého kraje. 50. 49. Samičí plevy se zelenou ostnitou střední žilou. © Nažky trochu kulaté, špičaté, nepatrně 3hranné, bělavozelené, Listeny ne zcela objímavé, častěji listovité, delší klasu, ohranné, nejdolejší však listóvitý, přímo odstávavý. Trest dřív květení ležící , útle pilovitá, slabá. Nejhořejší klas samčí; Ostatní 3 samičí,, přiokrouhlé, sedivé. Husté dr- niště. V suchých lesích , vřesoviskách. Dub. Kv. © 0. vlasatá. Sa) C. pilulifera. L. Samičí plevy zcela hnědé, velmi tupé, po kraji útle brvité. „Nažky opak vejčité, s krátkým uťatým zobanem. Nejhořejší klas samčí, kopovitý; 1-——3 samičí klasy, vejčité ; nejdolejší trochu stopečný, největší. Listeny hnědé, pošvaté, objímavé, zřídka listovité, plevnaté, mázdřité, Listy zdélí květoucí trsťi, tuhé, tvrdé, po kra- jích ostré, trochu široké, dlouze zašpičatěné, u- pošev purpurové, © Trest z dola vstoupavá, '/,„ — 1 střev. zdélí, téměř oblá. Kořen vlásenitý, dlouhý, tenký. V jehličných lesích, řídké pískovině, v březinách, vřeso- viskách, na pahorkách. Dub. Květ, (Car. ciliata, Willd.). „ 0. brvitá. C. ericetorum. Poll. 50. Plevy zrzavožluté, ostnité, © Nažky opak vejčité, 3hranné, pýřité, s krátkým, trochu vykrouženým zobanem. Nej- hořejší klas samčí; boční 2-—3 samičí, obdýlně vej- čité; nejdolejší často stopečný. Listeny pošvaté, objí- mavé, mázdřité. „Listy sytě zelené, Na svobodných les- ních prostorách, krajích lesů, drnitých pahorkách. Dub. Kv. 0. ranní. C. praecox. Jacgu. Plevy černočervené, tupě ostnité. Nažky obdýlně vej- čité, 3hranné , nadmuté, krátce zobanité , bledozelené, krátce vlasaté. © Hořejší“ klas samčí; boční 1 —2 sa- mičí, vejčité. Listeny objímavé, mázdřité, však ne „pošvaté. Listy trochu žlábkovité, jen na špici ostré, po Šáchorovité. 107 odkvětu 4krát delší, vytrvavé až k roku, jasně zelené. Trest téměř 3hranná, na špici ostrá, v čas květu 3—5 palců zvýší, slabá, skřivená, s nachovými pošvami na dolejšku. Kořen vlásenitý, dřevnatý. V horních lesích, huštinách. © Dub. Kv. (Carex collina, Willd.). — ©. chlumní, C. montana. L. Poznamen. Ostřice vykroužená, podobná ranní, různí se od této vykrouženými plevami. © Samičí klasy po páru, blízko sedící, obdýlné. © Nažky téměř © okrouhlovejčité, měkkovlasé. V kamenité půdě; v Uhrách. C. emarginata. Schkuhr. 51. Klasy na špici skupené, krátké, krátce stopečné ; ho- řejší samčí, opak vejčítý. Nažky stlačené, opak vejčité, měkkovlasé, zobanité, s ústím, 2zubým. Plevy bledozrzavé, na dolejšku bělavé, útle osinaté, Listy žlábkovité, čár- kované, po kraji ostré. Tresť 1 střev. zdélí, i delší, visutá, Jhranná, jen u vrchu | ostrá, později delší a polo- žená. Kořen vlásenitý, téměř plazivý. Na lesních lukách, v Slézsku; v stinných lesích. © O. stinná. | C. umbrosa. Host. Poznamen. © Ostřice Michelova. Klasy zavřeně sto- pečné, © obtloustlé, krátké; samčí klas téměř | vejčitý, žlutavý; samičí užší, špičaté. Nažky široké, opak vej- čité, dvojšpičaté, nadmuté, baňkovité, téměř 3hranné. Plevy dlouze špičaté, zdélí plodu, bilé, mázdřité ; dolejší na klase samčím jsou trochu tupé, s krátkou špicí; na samičím klase útle špičaté; po kraji ostnité, ostré. Listy žlábkovité, pošvaté. © Kořen hnědý, plazivý. Na lesních lukách, pahorkách. Kv. © C. Michelii. W. Klasy vzdáleně stojící; dolejší klasy v úžlabičkách. 32. 52. Samičí klasy krátce- neb bezstopečné , kratší sam- čího: někdy i 2 samčí klasy; 2— 3 samičí obdýlné, přímé. Plevy červenohnědé, útle špičaté, nahoře brvité, Nažky obdýlně vejčité, trochu nadmuté, krátce vlasaté, Listeny útle špičaté, ledva pošvaté. Listy velmi dlouhé, úzké, žlábkovité, holé, bez ostrého hřebene. Trest 3- bočná, tupohranná. © V rašelinných bažinách. © Kv. Ún. © (Car. lasiocarpa, Ehrh). O. nitkovitá. C. filiformis. L. Samičí klasy patrně stopečné; stopky z větší částky 108 Šáchorovité. pošvou pokryté; 2 — 3 samčí klasy. Plevy s osinatou špicí. Nažky vejčité, krátce vlasaté. Listy široké, plo- ché, kylnaté, a rovněž jako pošvy vlasaté. © Tresť hladká. Kořen plazivý , rozkladitý, hnědý, Na mokrých lukách, suchých písčinách, obyčejná. 0, srstnatá, | C. hirta. L. 53. Dle pravidla jediný samčí klas. Zřídka druhý menší, těsně přilehavý. 54. Více samčích klasů. 78. 94. Nažky dlouhou zobanitou špicí, aneb ústím patrně 2zubým končité. 55. Nažky nahoře tupé, tak že ústí jen krátkou špici aneb nepatrně zubatý zoban činí. 69. 55. Tresť nahoře po jedné straně dutá, po druhé žlábko-, vitá, ostatně přioblá, dřív velmi krátká, později dlouháy © slabá.. Listy krátké, žlábkovité. úzké, vtočené. Pošy na špici brvité; listeny pošvaté, trochu listovité. »Plevý krátké, téměř měkkoostenné, Hořejší klas samčí; 1 — samičí; dolejší dlouze stopečné. Klasy úzké, krátké: s květy roztracenými. Nažky kopovité, 2zubé, nevlasaté ; blizna 3klaná. Na Alpách, v Štýrsku, Uhrách. Čn. (Ca- rex tenuis L.) Ostř. krátkoklasá. C. brachystachys. Schk. Poznamen. | Ostřice stlačená: tresť stlačená; asi 2 samičí klásky; nažky obdýlné, k oběma koncům súžené, Shranné, nevlasaté, 2zubé, delší plev; plevy měkkoostenné, obdýlné, vykroužené. Na chorvatských Alpách. C. compressa. Kit. „Trest 3hranná, aneb jiné známky neshodné. 56. 56. Plevy osinaté, zdélí plodu, obdýlně kopovité s ostrou osinou. © Nažky hladké, modrozelené, dole 3hranné, na „špici smáčknuté, vejčitě dlouhé, zašpičatěné, 2zubé. Hořejší klas samčí; ostatní 3 samičí, velmi vzdálené, do— lejší stopečný. © Listy dolejší široké, přímé, delší než trest, hořejší však kratší, napříč svraštělé. Trest ostře Shranná, přímá, 1 — 2 stř. zdélí. Kořen plazivý, hnědý. Na mokrých lukách, u Lvova. Kv. 0. Šráderova. C. Schraderi. Schk, Plevy bezosinné, aneb jiné známky se neshodují. 5%. svr v saté, silně žilovaté, 1 — 4 čárek zšíří. | Tresť téměř Sáchorovité. 109 bezlistá. © Hořejší klas samčí, vzdálený, paličkovitý, čer- venohnědý: dolejší 2 samičí, vzdálené, vztýčené, sto- pečné, řídké, s listovitým, poševnatým listenem. Nažky kulaté, opak vejčité, 3hranné, holé, proužkované ; zobam omázdřitý, šikmo uťatý, vykroužený. Plevy zelené, s čer- venavým .krajem. V lesích. © Dub. Kv. O. chlupatá. C. pilosa. Scopol. Listy a stopky nebrvité, nevlasaté, 58. 38. Nažky nadmuté, láčkovité. © Plevy bílé, mázdřité, © Klas samčí žlutavý. © Kořen hnědý, plazivý. Viz 0. Mi- chelova. 51. Známky udané se nesrovnávají. 59. 59, Klasy v čas zralosti visuté, 60. Klasy vztýčené, nejvíc krátce stopečné. 64, 60. Plevy šťětovité, po kraji hustými , krátkými ostny po- seté, čárkovitě šídlovité , drsné. © Klasy dlouhé, dlouze stopečné ; hořejší samčí, dolejší 4 — 6 samičí, se stop- kami sem i tam skřivenými, válcovité, visuté, © Nažky dlouze zobanité, 2zubé , hladké , lesknavé , vykřivené, Žilnaté , vejčitě kopovité, holé. Listeny dlouhé, listo— vité, pošvaté. Trest 3řízná, vztýčená, čárkovaná, 1 — 2 stř. zdélí. Listy ostré, útle vráskované, žlutozelené, V „příkopech, lesních bahniskách. Čn. Če. 0, nedošáchor. C. Pseudocyperus. L. Plevy mázdřité, celokrajné, 61. 61. Stopky samičí aspoň do polovice pošvou přikryté. Velmi dlouhé klasy, 5 — 7, válcovité, hustokvěté. Nažky eliptičné , 3bočné, hladké, s krátkým 3hranným, vykrou- ženým zobanem, útle ostnité, tčené. „Plevy červenohnědé se zeleným hřebenem. © Listy slabě vodozelené, tuhé, dlouhé, široko kopovitě čárkovité. — Listeny listovité, mejdolejší trochu pošvaté. Trest dbočná, 3— 6 stř. zdélí. © Jeden z největších druhů. Na vlhkých lesních prostorách. -Čn. 0. odvislá (Bičík, Rus). (Carex ma- xima, Scopol. Car. Agastachys, Ehrh.) C. pendula. Good. — Poznamen. © Ostřice útloklasá dělí se od předešlé kratšími klasy. Samičí klasy patery, útlé, hořejší se- divý, ostatní stopečné, © Nažky obdýlné, zobanité, s 2díl- 110 Šáchorovité. ným ústím, delší než plevy. Plevy obdýlně kopovité, měkkoostenné. Na chorvatských Alpách. JC. psilostachya, Kit. Stopky samičích klasů buď ledva do polovic pošvou obalené, buď dokonce neobalené. Nažky řidčeji stojící, dlouze zobanité. 62. 62. Klasy 6-—-12 květé, řídké, úzké, dlouzé stopečné, zpět vyvrácené. Samčí klas obdýlný, 3hranný, žlutavý čili stříbrohnědý , vztýčený , téměř 10Okvětý. © Nažky se zobanem nerozděleným, trochu nadmuté, 3hranné, hladké, lesklé, hnědé, čárkované, delší než plevy. Plevy hnědé, bělokrajné. Listeny poševnaté, krátké, listovité. Listy úzké, čárkovité. Trest 3řízná, tenká, 3 — 6 prstů zdélí, přímá, téměř oblá, hladká. "Kořen vlásenitý, Na Krkonoších , Tatrách, podhořích. Čn. Če. 0. vláskovitá. C. capillaris. L. Klasy mnohokvěté. Samičí klasy 4, vzdálené, čárko- vité, řídké, dlouze stopečné, převislé; samčí klas ob- dýlný, vztýčený , žlutavý. Nažky se zobanem 2kla- ným, obdýlné, 3hranné, zcela hladké. Plevy Zelené, bělokrajné, dlouze špičaté, zdélí plodu, mázdrovité. Li- steny dlouhé, pošvaté, -listovité, vzdálené. Listy žlábko- — vité, nevlasaté, ostré. Trest 1—2 střev. zvýší, přímá, hladká, téměř 3hranná, na špici schýlená, často celá v oblouk skřivená. Kořen tlustý, hnědý. V vlhkých: stin- ných lesích. Kv. Čn. (Car, Drymeia, Ehrh.) 0. lesní (Smička). | C. silvatica. Huds. - Poznamen. © Ostřice hřbílkovatá jest nižší, s listy širšími, tenčími, rozvlačitějšími , více zpřimenými. klasy ; s jednoduchou, tupou špicí na plodu. (Car. leptosta- chys, Ehrh.) C. strigosa. Good. 63. Samičí klasy chudokvěté, 1—2, sedivé, bezstopečné ; samčí klas špičatý, 3bočný, obdýlný. | Nažky téměř okrouhlé, hladké, holé. Listy úzké, žlábkovité, po kraji a hřebenu měkkoostenné, Plevy vejčité, jasnohnědé, bělo- krajné. Trest 3hranná, nejvíc celá nahá. Kořen plazivý. Na pastvištích, drnoviskách, v Rakousích, Moravě, Dub. Ky, 0. stepní. C. campestris. Host. Udané známky neshodují se vesměš, 64.. Šáchorovité. 1l1 64. Listeny dolejších samičích klasů listovité. 65. Listeny šupinovité, hustě stojící, téměř objímavé. Samčí klas obdýlný , tenký ; 1-—2 samičí téměř kulaté, sedivé, těsně pří samčím. Nažky s krátkým 2zubým zobanem, trochu kulaté, hladké, téměř zdélí plev. Trest slabá. Na výslunních , kamenitých lukách ; na suchých místech ; v Čechách. (C. glomerata, Schk.) 0. leživá. C. supina. Willd. - 65. Nažky velmi rozevřené, téměř kulovaté, s dlouhým zo- banem ; nejdolejší téměř dolu zvrácené, 66. Nažky sotva rozevřené ; klasy od sebe vzdáleně sto- jící. 68. o 66. Kořen plazivý, trest dřív z pídi dlouhá, později na střevíc, Listy trochu široké, ploché, Samčí klas kopo- vitý; samičí okrouhlovejčité. © Plevy vejčité, © Listeny listovité, trochu pošvaté, posléze vyvrácené. Nažky ku- latovejčité, žilnaté, nadmuté; zoban po kraji pilovitě drsný. V mechatých prostorách, na bahnitých neb mokrých lukách. Kv. Čn. 0. rusá. C. flava. W. Kořen nikoli plazivý. Trest dřív 3—4 palců zdélí, později na střevíc. Listy hřebenité neb žlábkovité. Samčí klas obdýlný: samičí trochu eliptičné. © Plevy eliptičně obdýlné neb měkkoostenné. 0%. 67. Plevy méně více žlutavé, měkkoostenné. © Klasy vzdá- leněji stojící než při předešlé. Listy žlábkovité. Až do podzimu květoucí. Na vlhkých lukách. 0. Oederová. C. Oederi. Host. Klasy hustě stojící; samčí obdýlný, 3hranný. Plevy eliptičně © obdýlné. Zobany přímé neb zpět vyvrácené. Čnělky odstávavé. Listy měkké, kylnaté. V dubn. a kv. květoucí, O. rozevřená. - C. 'patula. Host. 68. Nažky k vrchu pomalu soužené, 2zubé, vejčité, 3hranné, vnitř ploché, zvenku duté, holé, žilnaté, bledozelené. Plevy špičaté, ostnem končité, zrzavé, po kraji bělavé. Samičí klasy od samčího a mezi sebou odlehle vzdálené, vejčitě obdýlné, nejdolejší patrně stopečný. Listy od- stávavé, tuhé, vodozelené. Trest hladká, 1—1'/, stř, zdélí, vodozelená, křivě vstoupavá. Kořen vlásenitý. 112 Šáchorovíté. Na vlhkých lukách, neourodných hlinovitých písčinách, Kv. Čn. O. odlehlá. C. distans. L. Nažky s patrně odstouplým, dlouhým, 2zubým zobanem, vejčité, po obou stranách vypuklé, žilnaté. © Plevy tmavší než při předešlé , tmavo- neb žlutohnědé. © Klas méně oddálený než při předešlé, Trsti hustě drnovité, nahoře drsné. Na bažinných' lukách, příkopech. Kv. Čn. 0. vlčatá. Ř C. fulva. Good. Poznamen. Ostřice Hornšuchova : s plazivým kořenem, jednotlivými , hladkými tresťmi, kratšími listeny bledoze- lenými, kalnými, kratčeji zobanitými nažkami. C. Hornschuchiana. Hopp. (69. Kořen dřevnatý, vlásenitý. Tresť přímá, 3bočná, list- natá, nahoře ostrá, dole větve a kořeny ženoucí. Listy ostré, po kraji ploché, u prostřed brázdité, krátkou špicí končité, po kraji a na hřebenu útle ostnité. Pošvy na špici s mázdřitou násadkou, Plevy měkkoostenné a br- vité, žlutobílé, na samčím klase obdýlné, na samičím vejčité, vykroužené, kylnaté. Nažky nevlasaté, jen po kraji ostnité, plocho vypuklé; zoban krátký. © Blizna © 2klaná, kosmatá. V Uhrách; př' lázních, Kv. 0. žlutavá, C. flavescens. Host. Kořen nedřevnatý, aneb jiné známky neshodné, %0. 70. Samičí klásky bezstopečné; nažka krátce zobanitá. 63. Samičí klasy patrně stopečné, %1. 71. Kořen velmi plazivý. Trest 3hranná, a rovněž jako listy na hranách útle ostnitá; 2 — 5 samičích, obdýlných, vejčitých, vzdálených klasů. Listeny krátce pošvaté, listo—- . vité, vzdálené. Plevy široce vejčité, tupé, bílé a hnědé, Nažky trochu ostré, vejčité, s násadkou na špici a tupým jednoušetným ústím. © Na vápnitých skalách; v Uhrách. 0. jarní. C. vérna. L. Známky jmenované se neshodují. 7%. 72. Rub listu a hořejší díl trsti vlasatý. Dlouhé,téměř bez- pošvé listeny. Listy ostré, jasně zelené, s pošvami vlasa- tými. Samičí klasy převislé, 2—3, obdýlnévejčité, stopečné, Plevy zrzavé, se širokým zeleným hřebenem, protož. celý klas bledozelený. Nažky vejčité , zelené, odbdýlné, tupé, po obou stranách vypuklé, bez patrných žilek Šáchorovité. 113 s zobanu , lesklé. © Kořen hnědý, vlásenitý. © Na vrchách, nnaných lukách, v lesích, křovinách. Kv. Čn. O. zabledlá. C. pallescens. L. ©- Rostlina nevlasatá. 73. : 73. Listy blyskavé, žlábkovité, po kraji a hňebenu ostré, - dlouhou, útlou špicí končité, © Tresť ostrá, 3hranná, 3—10. palců zdélí. Plevy lesklé, zrzavé, bělokrajné. © Nažky kulaté, baňkovité, s 2klaným ústím, lesklé, nevlasaté, Samčí klas obdýlný, břišnatý, téměř paličkovitý; 2 až 6 samčích klasů. Kořen hnědý, plazivý. Na pahrbkách, při vinicích, podobná ranní a uherské. osiřici. 0, lesklá. C. mitida. Host. Rostlina nelesklá, aneb jiné známky se vesměs nesho- dují. 74. 74. Samičí listeny pošaté; pošva obaluje aspoň třetinu stopky. 75. Listeny bezpošvé ; aneb pošvy daleko kratší. 77, 75. Klasy s malými, stísněnými, krátce zobanitými nažkami, zdélí palce. 61. Daleko kratší klasy; 2—3 samičí. 76. (76. Pošvy prostranné, téměř nálevkovité, krátkou špicí kon- čité, Listy jasnozelené, krátké, téměř čárkovité. Trest čárkovaná, listnatá. Samčí klas před květením šikmým uhlem zlomený; 1—3 samičí, přímé, řídké. Nažky ku- lato-vejčité, 3hranné, holé, s oblým, šikmo uťatým, vy- krouženým zobanem. © Kořen vyhánějící Na. Krkonoších, na hornatých, pramenitých srázech. Čn, Če. — (C. sub- spathacea, Wormskiold). O. pošvatá. C. vaginata, Tausch. Pošva neznačně prostranná. Listeny listovité. © Listy vodozelené, čárkovité ; tresť trochu přioblá, křivá, jen u vrchu trochu ostrá. © Samičí klasy 2, vzdálené, přímé, řídkokvěté; dolejší patrně stopečný. Nažky hladké, ku- latě vejčité, s krátkým uťatým zobanem, trochu nadmuté, tupé, žlutozelené , později hnědé, černě škvrnité, delší než plevy. „Plevy červenohnědé, zelenokylnaté. © Kořen plazivý, bělavý, © hnědošupinatý, © Na mokrých lukách, obyčejná. Kv. Čn. 0. prosová, C. pamcea. L, Poznamen, Oslřice uherská, obyčejně se Á samičími (5) 114 Šáchorovité. klasy, z nichž hořejší mají stopky v pošvách, zavřené ; dolejší patrně stopečný. Nažky kulaté, lesklé, krátce zobanité, s 2zubým ústím, delší než plevy. Plevy vej- čité, trochu měkkoostenné. Na písečnaté půdě; v U- hrách. 0. uherská. © C. conglobata. Kčt. 77. Nažky stlačené, vejčité, tupé, holé, bezžilné, s malič- kým zobanem. Samčí klas jediný; 41—2 samičí, vej- - čité, odvislé. © Rostlina štíhlá, 1 stř. zvýší. © Listy slabě vodozelené; plevy cihločervené © aneb zrzavé. © Kořen vyhánějící. V bažinách, rašeliniskách. Kv. Čn. 0. > bažinná C. limosa, L.. Nažky nestlačené, ovální, tupé, nežilnaté, šedozelené, s krátkým vykrouženým zobanem. © Více válcovitých, vi- sutých, samičích klasů. Obyčejně více než jeden samčí klas. Listeny listovité, nejdolejší trochu poševnaté. Trest 1 stř. zvýší, hladká. © Plevy zrzavé neb tmavočervené. Kořen vyhánějící. Na mokrých bažinatých lukách, zvláště . v lesnatých krajinách, v příkopech. Kv. Čn. (c. recur= va, Huds.) 0. sivá. i C. glauca, Scop. 78. Nažky zcela tupé, s ústím R 000 Viz předcháze- PO, Nažky se špicí patrně 2zubou. 79. 79. Tresť tupě 3hranná. 80. Tresť ostře 3hranná, s boky plochými Tobolky po- malu v špici se sbíhající.. 81. — n : 80. Klasy v pošvách stopečné, široce kopovité. Listeny krátce pošvité, dlouze listovité. Plevy mázdřité, žluto- bílé. Nažky obdýlné, dlouze zašpičatěné, zobanité, s ústím o Zklaným, po kraji brvité,. vyduté , s krajem © bílým, mázdřitým. -Listy méně více tuhé, žlábkovité, na špici. 3Shranné, na kraji a hřebeni ostré. Trest téměř 3hranná, prouhovaná. Kořen vlásenitý, hnědý. V bažinách, mo- © čálech. Dub. Kv. (C€. hordeiformis). 0. žitná. C. secalina. Wahlenb, 1—3 samčí; 2—3 samičí, krátce stopečné, válco- vité, tlusté klasy. Listeny bezpošvé. Plevy hnědé, ze- lenokýlné, Nažky nadmuté, téměř kulaté, holé, se z0- „banem patrně odstaveným, dlouhým, 2dělným. © Listy ostré, vodozelené, žlábkovité. © Tresť tupohranatá, vztý- Šáchorovité. | 115 čená, hladká, 1—2 stř. vysoká, přioblá. Kořen tlustý, plazivý, hnědě šupinatý, Čn. 0. bublinatá. | C. ampullacea. Good. 81. Klasy krátce stopečné; listeny objímavé. Plevy často měkkoostenné, často osinaté, 82. Klasy sedivé, obdýlné, vzdálené po páru stojící samčí i sa- mičí ; na konci stojí klas velmi dlouhý, paličkovatý, špicatý ; dolejší jsou kratší, užší, válcovité, s vejčitým listenem; 2 sa- mičí klasy, tenké, obdýlné, 3hranné, krátkým, mazdřitým, na špici hnědým listenem podepřené. Plevy vejčité, kopo- vité, purpurové, nahoře brvité. Nažky vejčité, žilnaté, nadmuté, čárkované, na špici 2klané, delší než plevy. Listy po kraji a hřebeně. ostré, na hřebeně šedozelené, Tresť 3hranná, ostrá, 1—2 střev. dlouhá. Kořen velmi plazivý, hnědý. Na stinných místech; při Mostě nad Litavou, při silnici, Důb. Kv. O. chýlivá. C. nutans. Host. 82. Samčí klasy tlusté, často 3hranné, tmavě hnědé aneb černavé. Plevy samičí často ostnité. 83, 1—3 klasy tenké samčí; 2—3 samičí, vzdálené, ob- dýlně válcovité, husté, sedivé neb krátce stopečné, vztýčené, bledě zrzavé. Plevy samičí zašpičatěné, však neostnité, zele— nohnědé, bledé. Nažky nadmuté, vejčitě homolovití, holé, blýskavé, znenáhla v hluboce klaný zoban končité, hnědo- zelené neb žlutavé, silně žilnaté. | Listeny nepošvaté. Listy u vrchu útle kadeřavé, na kraji a kýle drsné, S červenavými pošvami. Tresť ostře 3hranná, vztýčená, 1—2 stř. zvýší. © Kořen bílý, plazivý, hnědošupinatý. Na bažinných lukách, příkopech, říčních břehách ; oby- čejná, Čn. 0. puchýřitá. C. vesicaria. L. 83. Nažky nadmuté; homolovité s oblými kraji, po obou stranách duté, útle žilnaté, holé, pomalu ve 2klaný zoban súžené. Plevy samičí osinatou špicí koněité; samčí ostré, zašpičatěné. © Klasy samčí 3—5; samičí 3—4, válcovité, husté, sedivé neb stopečné, vztýčené. Listeny nepošvaté. | Listy 3 — 6 čárek široké, tuhé, vodoze- lené., Kořen velmi plazivý, často tlustý. Druh tento je ze všech nejsilnější a nejtužší. V příkopech, břehách řek, 6" 116 Šáchorovité. jezer, rybníků, v bažinách. Čn. 0. pobřežní. C. riparia. Curtis. Nažky nenadmuté , krátce 2zubé, bez zobanu, holé, žilnaté, stlačené, neznačně 3hranné, vejčité, hnědozelené,: zdélí plev. Plevy užší, kopovitě špičaté, červenohnědé, Samčí klasy 2—3 nachohnědé, dole' častěji s několika samičími kvítky; samičí klasy 2—4 sedivé aneb krátce stopečné, dřív přímé, později někdy odvislé, válcovité, husté. Listeny téměř objímavé , listovité, vzdáleně sto- jící. Listy zdélí trsti, 2—3 čárek zšíří, po kraji a hře- beéně velmi osiré. Tresť v květu 1—8 stř., později ke 4 stř. vysoká, Kořen velmi plazivý. V bažinách, močá- lech, s předešlou. Čn. © 0. kalužní. C. paludosa. Good. 20.: Claudium. Sumpfgras. Mařice. Kalich 4—5levý; plevy džilné; 2—3 blizny. Kvítky listenité, lesklohnědé. © Chocholíky z částky ko- neční, z částky po stranách. Listy přímé, tuhé, na konci 3hranné, na kraji a hřebeně háčkovité; pošvy nevlasaté. Trest přioblá, nahoře 3hranná, větvitá, uzlitá , 2—6 stř. zvýší; květoplodné větve smáčknuté, ke špici ostré. V bažinách, na mokrých lukách. Če. Srp. II, 2. (Schoe- nus Mariscus, L.) M.německá, | C. germanmicum. Schrad. 21. Cyperus. Cypergras. Sáchor. Plevy kýlovité, všecky květonosné, aneb PE nej- dolejší prázdné a menší. Okvětí chybí, HI. 1. Obal 5—6lupenný ; obalíček nejvíc Slupenný ; 5-8 hla- viček v jednom často 3paprskovém okolíku; hlavičky vejčité, častěji 3hranné, z mnohých malých, čárkovitých, 9— 13květlých klásků sklubené, sedivé neb stopečné. Plevy červenavé neb zrzavé se zelenou žilou. © Obalo- vací lupeny listům podobné, však více ostré po kraji, nejdelší z nich často i na © stř. zdélí. Pošvy bledé, z šedozelena do hněda. Listy čárkovité, dlouze špičaté, kýlnaté, hořejší delší než tresť. Trest '/„—3 stř. zvýší, vstoupavá, 3hranná. © Kořen přitloustlý, hnědý. V baži- nách, močálech ; v Temešském Banátě. Srp. Žáří. (Cy- perus glomeralus.) Š. klubečný. C. australis. Willd. Šáchorovité. 117 Známky udané se neshodují: buď tresť bezlistá, buď větevnatá, buď mnohem kratší; bud klásky nesklubené, nýbrž speřeně sedící. 2. 2. 2 blizny. 3. 3 blizny. 5. 3. Tresť bezlistá, vstoupavá neb položená, hladká, dole pošvatá, pošva hořejší nejdelší. 1—5 obdýlných, tupých, krátce stopečných klásků , z nichž 2—3 dolejší s líst-. kem, ostatní bezlisté. Plevy vejčité, na hřebeně zelené, po kraji bílé neb zrzavé. Prášníky s mázdrovitou špicí. Kořen roční. Na dunajských výspách , při slatinných bažinách v Uhrách, při jezeře Neziderském. Srp. Žáří. Š. uherský. C. pannonicus, L. Tresť listnatá. 4. 4. Tresť tupá, 3hranná, 1—6 palců zdélí, šikmo vztýčená; drsnatá. (Cbal Slupenný, řidčeji s 4 nestejnými lupeny, s nichž největší 1—1'/, palce zdélí. Okolík skládá se ze 2—4 svazečků čili okolíčků. Klásky kopoviié, téměř sedivé, žlutozelené neb špinavožluté. Plevy tupé, lesklé, jasno- neb žlutohnědé , zelenožilné. Listy měkké, velmi úzké, čárkovité, kýlnaté, na kraji a hřebeně trochu ostré, zdélí trsti. Pošvy nahé. Nažka černá, nepatrně krope- natá neb tčená. V bažinách, při vodách , naplaveninách, velkých písčinách, na břehách řek. Če. Žář. Š. žlutavý. (C. flavescens. L. Trest 3hranná, 2—3 stř. zvýší. Složený, 4—5lupenný okolík. Klásky kopovité, množité, tupé, trochu přitloustlé, lesklé, 11—19květé, na paprscích jako speřeně sedící, Plevy vejčité , tupé, zrzavé, střední žíla zelená. Listy čárkovité, kýlovité, jen na špici ostré, brzo delší, brzo kratší než tresť. Nažka hnědá, opak vejčitá, stlačená. Kořen tlustý, hnědý. V Uhrách, na rýžových polích. Če. Srp. Š. Montův. C. Monti. L. 5. — Obal 3lupenný , dlouhý. 6. ; Obal 4— 6lupenný, velmi dlouhý. Okolík mnohoná- sobně složený, Stopky 4 — Sklasé. Klásky čárkovité, sedivé i stopečné, 11 —19květé. Plevy obdýlné, vejčité, špičaté, střechovité, přitlačené, zrzavé, zeleně žilkované, Nažka černá. Listy zdélí trsti, aneb kratší, čárkovité, + 118 | Šáchorovité. dlouze špičaté, blýskavé, hnědopošvé. Trest 1—3 stř. zdélí, ostrohranná, holá, dole pošvatá. Kořen tlustý, hnědočerný, plazivý. V přiopoonh při Bádnu ; v Uhrách. Če. Srp. Š. dlouhý. © C. žádní L. 6. Tresť nahoře 3bočná, hladká, dole 3hranná. Okolík po- nejvíc Spaprskový. Klásky čárkovitě kopovité, na do- lejšku 2šupinné, žlutavé, zrzavé a zelené, v čas květu přímé, později odstávavé. Plevy na špici měkkoostnité. Pošvy hladké. © Větve dole tlusté, dolejší rozevřené. Blizna kosmatá, 3klaná; nažka Jhranná , velmi malá. Na písčinách , v dunajských výspách, při vodách, v Ba- nátu. Če. Srp. Š. rozevřený. © C. alien L. Trest ostrohranná, nejvýš '/, stř. zdélí, šikmo vstou- -pavá, trochu volná, ocháblá. Okolík nejvíce z 5 sedi- vých a stopečných okolíčků neb hlaviček složený. © Klásky čárkovité. Plevy špičaté, tmavohnědé neb rachové, se širokou zelenou žilou. Stopky 3hranné. Kořen vláse- nitý. Nažka 3hranná, bílá. Na vlhkých lukách, bažinách, břehách jezer, řek, rybníků. Če. Žář. © Š. hnědý. C. fuscus. L. 22. Eriophorum. Wollgras. Zápeřnék. Klásky vůkol střechovité ; okvětí pápeřité. Nažky bez patrného zbytku čnělky.: Klasy jédnotlivé neb množité. III. 1. Vlásenka; Štrbáček; Pomět; Kočičky ; Suchopeřník, Suchopeř, Presl. | 1. Tresť s klasem jediným. 2. Tresť s mnohými, odvislými klasy. 4. 2. Trest přioblá, nahá, 2— 3uzeiná, Listy žlábkovité, ledva „trsii zdélí; střední však pošva žene list delší než tresf, Plevy úzké; nejdolejší -slouží klasu za obal. Klásky okrouhlé. Kořen velmi plazivý. Na alpských rašelini- skách; v Štýrsku. © Čn, Če. © (Erioph. Scheuchzeri.). P. hlavatý. E. capitatum. Host. Tresť 3hranná. Klas obdýlný. 3. 3. Tresť až přes polovici několika nadmutými pošvami .opa- třená, 3bočná, dole tlustá. Klas obdýlně vejčitý. Vlna neb pápeří 2—3krát delší než klásek. Plevy bezkýlné, dlouze špičaté, olověno- neb černošedé, tenkomázdřité, 4. 5, 1. Šáchorovité. 119 Na lesních lukách, horských bažinách; na Krkonoších, Tatrách. Dub. Kv. (E. cespitosum.) P. pošvatý. E. vaginatum, L. Tresť jen při kořenu několika pošvami obalená. © Pá- peří kadeřavé, 2—3krát delší než klas. Klas obdýlný, © červenožlutý, velmi malý, asi 2 čárky dlouhý, stlačený. Plevy vejčité, tupě špičaté, žlutavé, zrzavé, zelenožilné. Někdy jen 1—2 tyčinky. Kořen plazivý, šupinatý. Na rašeliniskách, horských bažinách ; na Alpách, Krkonoších. V čas květu velmi podobný skřípině trsnaté. (Scirpus cespitosus) Kv. Čn. P. horní. E. alpium. L. Klasní stopky docela hladké. Listy žlábkovité, k vrchu Shranné. Tresť 3bočná, skoro oblá. Klasy 3-—5, s pá- peřím nejdelším. Plevy neznačně rapavé, 1žilné, zelené a nachohnědé. © Na.. vršních bažinách, i na rovinách, močálovitých lukách. Dub. Kv. (Erioph. polystachyum E. L.) P. úzkolistý. + E. ungustifoum. Roth, Klasní stopky drsné, neb plstnaté. 5. Listy ploché, jen na špici 3hranné. © Stopky drsné. Plevy 4žilné, černě zelené neb špínavě žlutozelené, bě- lokrajné, s pápeřím krátkým. 5 — 7 vejčitých klásků. Kořen hnědý. Na mokrých lukách. V Moravě, na Slo- vensku, v Čechách, Dub. Kv. (Erioph. polystachyum f. L) P. širolistý, E. latifolum. Hoppe. Listy 3hranné; stopky klasů šedoplstnaté, přídrsné; 2—4 klasy, malé, obdýlné, nestejně stopečné. Trest nepatrně 3hranná, tuhá, štíhlá, nahoře tenká, 6—8 palců zvýší. Na močálovitých lukách, bažinách. Kv. Čn. (Eri- oph. triguetrum, Hopp?) © P. štíhlý. © E. gracile. Koch. 23. Schoenus. Knopfgras. Sášina. Košanec bezškořepý, s dlouhým, dole stlačeným zbyt- kem čnělky. Okvětí ze 3—10 štětin. Klásky nepa- trně 2řadé, střechovité, chudokvěté, s 2—3 kvítky a několika prázdnými plevami. III. 1. : Klásky ve svazky spojené. 2. Klásky v prostý 2řadý klas sřaděné. Viz: Secirpus com- pressus. © 2. Trest listnatá, obyčejně několik chomáčů květních ne- 120 Í Šáchorovité. soucí. Klásky bělavé neb bledohnědé. Nažka zobanitá. 3. Trest vždy jednoduchá , s jediným květním chomáčem. Plevy černohnědé. Košanec tupý, s krátkým ostnem. 4. 3.. Chomáče bílé, později drumínové, stejné délky s nej- větším listenem. Klásky 2květé ; 8 — 10 štětin při se- meníku; 3—5 květní stopky po straně, nejvíce po páru, A—5 na konci.. Blizny kratší než čnělky ; nejvíc 2 ty- činky. Listy čárkovité, žlábkovitě kýlnaté. © Tresť přímá, neb od dolu vstoupavá , 3hranná, listnatá, slabá, 1 stř, zvýší. Kořen vlásenitý. V rašelinných bažinách, lukách. Če. Srp. (Rhynchospora alba, Vahl.). Š. bílá. S. albus. L. Chomáče hnědé s listenem daleko delším. Klásky ob- dýlně vejčité, rezavé, blýskavé, téměř 3květé, s malým jasnějším listenem ; 3 štětiny v lůžku, dvakrát tak dlouhé jak košanec. Plevy 1žilné. Chomáče koneční, nejvíc po páru. © Blizny delší než čnělky. Listy 8—3 na trsti, na kořenu více, štětinovité, žlábkovitě kýlnaté, V rašeli- niskách ; v Haliči. (Rhynchosporo fusca, Róm.) Š. hnědá. S. fuscus. L. - 4. Chomáč kopovitý neb čárkovitý, 2—3 klasý, s liste- nem stejné délky. © Zevnitřní klásek větší , patrněji sto- pečný, nejvíc 5—6 plevý ; jen dvě dolejší plevy plodné; A—5 háčkovitých štětin vůkol plodu. © Trest přioblá. Na bažinatých lukách , rašeliniskách. © Kv. Čn. Š. re- zavá. S. ferrugineus. L. Chomáč vejčitý neb přiokrouhlý, z 5—10 kopovitých zašpičatěných, © stlačených , blýskavých , nachohnědých klásků složený.. Obal Šlupenný, neb s listenem delším klásu. Klásky 6—7 květé. Košanec hladký, 3hranný; žádných štětin. Trest přioblá, bezlistenná, bezuzlá, jen na dolejšku pošvivá, '/„—1'/„ stř. zvýší. Listy nestejné délky, někdy delší než trest, štětinovité, dlouze špičaté, po krajích ostré, jedny 3hranné, jiné žlábkovité, Vni- třní pošva celá, ostatní klané. Kořen mnohotresfný a mnoholistý. Na mokrých, bažinatých lukách. © Kv. Čn. S. černavá. S, nágricans. IL. Šáchorovité. 121 24. Scirpus. Binse. Sňřípina. Okvětí plevnaté; Klásky kolem střechovité; dolejší prázdné, plevy větší. III. 1. (Palach. Ostrava.) „ Jediný klas na konci trsti, který nad sebou žádného více listenu nemá. 2. Jeden listen ční nad kiasem, podobný prodloužené trsti, pročež zdá se býti klas na boku trsti; aneb jest více - klasů. 10. „ Dolejšek čnělky vejčitě rozšířený, neodpadavý , tak že semeno vypadá 2článečné. Plod 3—6 štětinami otočený. Pošvy bezlisté, (Heleocharis, Brown.) 3. Dolejšek čnělky nerozšířený, Nažka krátce ostnitá. %. 3. 2 Blizny. 5. 3 Blizny. 4. „ Tresť oblá, čárkovaná, tlustší než u následující. Plevy zaokrouhlené, tupé. Kořen neplazivý. Š. mnohopňová. S. multicaulis. Trest šídlovitě tenká, brázditá, 4bočná, nevlasatá, člán— kovitě uzlitá, 2—6 palců zdélí. Klas nahý, vejčitý, za- špičatěný, 7 — 41květý. Plevy vejčité, tupé, blýskavé, purpůrohnědé , zelenožilné, 2 dolejší největší. Košanec obdýlný, bílý, útle čárkovaný. © Obyčejně bez štětin. Kořen nahý, plazivý, nitkovitý. Na naplaveninách, při je- zerech, příkopech, močálech. Srp. Žár. S. jehlovitá. S. acicularis. L. 5. Klas široce vejčitý, asi polovic tak široký jak dlouhý, nahý, tupý, lesklý, zrzavý, zelenožilný. Plevy přiokrouhlé, tupé, zelené, -později hnědé, bělokrajné. — Tyčinky 2, blizny 2. Košanec menší než při následující, opak vej- čitý, hladký, stlačený, s kraji ostrými; 6 štětin delších než plod. Trest oblá, nepatrně čárkovaná, pod klasem trochu soužená, Kořen vlásenitý. Na náplaveninách, bře- hách jezer, řek, rybníků, v studenějších polohách; Čn. Če. Š. obdlouhlá, S. ovatus, L. Klas obdýlný. Plevy špičaté. 6. » Nejdolejší pleva poněkud tupá, vejčitá, neplodná, klas- napolo objímající ; plevy blýskavě hnědé , na špici jasnější, u prostřed zelené, © Klas obdýlně homolovitý, 3—6 čárek 6 122 © Šáchorovité. dlouhý, nahý. © Košanec opak vejčitý, hladký, stlačený , po kraji tupě vykrajovaný. Trest přioblá, "/4—1'/, stř. zvýší, přímá neb nahnutá, s bezlistými pošvami; některé nerodné; 4 štětiny. © Kořen plazivý, trsnatý. V příkopech, išánách, z pac don lukách, naplaveninách; obyčejná. Čn. Srp. S. bahní. S. palustris. L. Ndjmšnárše pléna polookrouhlá, klas dokola objímající. Nažky opak vejčité, hladké, stlačené, po kraji tupě okrou- ohlené. Trest oblá, něco štíhlejší, nejvíc "/„—1 stř. zdělí. -i Kořen plazivý. V bažinách, rašelinných lukách. Čn. Če. Š. jednoplevá. S. umglumis, L. „ Trest větevnatá, měkká neb splývavá, listnatá. Žádných štětin. V stojatých vodách; v doleních Sasích. Š. splývavá. S. fluitans. L. Tresť docela prostá, jednoduchá, přímá.. Plod štěti— nami otočený. 8. | Trest bezpošvá a bezlistá. Rostlina velmi malá. Š. maličká. S. parvulus. R. et Sch. Trest u dolejška pošvivá. Dvě delejší plevy větší, klas obalující. 9. . Pošva v krátký list vybíhavá. — Nejdolejší pleva ostnitá. osten zelený. Blizny 3. Nažka černá, Shranná; 6 na zad háčkovaných štětin, delších než plod. Klasy malé, ovální, zrzavé, klabnokvěté. Trest přioblá, hluboce čár- Kovaná, do '/, stř. zvýší, později i vyšší, dole žlitými šu- pinami obalená. V hustých trsech celé bažiny pokrýva- jící, na Krkonoších , severních vřesoviskách, na Alpách a pohořích. Kv. Čn. (Limnochloe cespitosa , Rchb.) Š. trsnatá, S. cespitosus. Liu. Pošva bezlistá. Plevy tupé; nejdolejší objímavá delší než klas. Tresť přioblá. © Blizny 3. © Klásky hladké, hnědé, 4—7 květé. Nažka 3hranná, žlutolesklá ; 6 ště- tin vůkol plodu. Kořen méně více plazivý, 2—5 jednot- livých, tenkých, hladkých, 3 — 6 palců vysokých trstá Ženoucí. Na bažinách, rašelinných lukách, břehách. Čn. Če. (Limnochloe pauciflora, Lightf. Eleocharis Baeothryon, Roem.) Š. klabnokvětá. „8 Baeothryon. Ehrh. Poznamen. Škřípina malá: různí se od předešlé trsti Pachorovité 123 1—2 palců dlouhou ; klasy: 2—3 květé. S. minor. Drev. et Hayne. 10. Klásky v jednoduchý 2řadý, smáčknutý klas sřaděné, O— Skvěté , lesklé, zrzavé , sedivé. "Tresť nepatrně 3- hranná; listy kýlnaté; 6. štětin na zad háčkovitých, Listeny kratší než klásky, jen nejdolejší jest prodlou= žen v list, samý klas přesahující. Na bahnitých lukách, -močálech. (Čn. Če. (Blysmus compressus, Link. Schoe- nus compressus, Linn. Carex uliginosa, Linn. Scirpus caricinus, Schrad.) Š. ostřižná. S. compressus. Pers. Poznamen. Škřípina ryšavá: Klásky o— ókvěté; li- steny stejně dlouhé; nejdolejší krátkým listem končit; aneb bezlistý. S. rufus. Klásky v chomáčích, latech, aneb jednotlivé, 11, 11. Trest oblá aneb stlačená. Dolejší listen nahoru vztý- čený, podobný prodloužené trsti. 12. Tresť 3hranná neb 3bočná, 17. : 12. Klásky v kulovatá klubíčka skupené. © Větší listen vztý- čený. Plevy opak vejčité, nahoře měkkovlasé, nacho- hnědé, uťaté, ostnité. © Čnělka 3klaná; nažka melá, černá, 3hranná; žádné štětiny. Nejvíce 3 hlavy, 1 se- divá, 2 stopečné. © Kořen plazivý. Na vlhkých lukách, při jezerech, řekách, bažinách, naplavených písčinách. Čn. Če. (Holoschoenus vulgaris, Link. Se. romanus) Š. šášinovitá S, Holoschoenus. L. « Klásky nejsou kulatě sklubené. 13. 13. Klásky v složeném strbouli ; štětiny u plodu. 14. Klásky bezstopečné, sklubené, neb jednotlivé; žádných štětin u plodu. 16. 14. 3 blizny; prášníky na špici vousaté; 6. štětin zpět háčkovitých. Nažka 3hranná , hladká, bledožlutá. Plevy hladké, třepenaté, vykroužené , ostnité, Tresť oblá, tra- vozelená, přímá, vztýčená, 3—4, až i 6 stř. vysoká. v jezerech, rybnících, na břehách tichých řek, v sto- -jatých vodách. Čn. Če. Š. jezerní. © S. lacustris. L. 2 blizny; prášníky holé. 15. 15. Tresť oblá, vodozelená, 1 ——3 stř. zvýší. Plevy ostře tčené, třepenaté, vykroužené, ostnité. Nažky vypuklé, téměř Jhranné; 2 blizny ; štětiny zpět K Klásky 124 Sáchorovité. v chomáčích skupené. Ve vodách, na břehách rybníků. jezer; u Vratislavi. Čn. Úc. Š. Tabernemontanova. S. Tabernaemontani. Gmel. Tresť nepatrně 3bočná, na jedné straně plochá ; 2 blizny ; prášníky holé. Okolo Hamburku, Řezna. - Š. Duvalova. S. Duvalii. 16. Klásky sklubené asi u prostřed přioblé irsti, po 3 až 5 neb více. Plevy značně měkkoostnité. © Pošvy listo- vité. Při bažinách, močálech, v Braniborsku, Rakousích. Uhřích. © Če. Srp. (Isolepis supina). © Š. nízká, S. supinus. L. Klásky po 1—4, blíže špice trsťní; trest 2—6 palců zdélí, nilkovitá, tuhá, přímá neb zkřivená. Listy velmi krátké, jehlité. Nažka malá , stlačená, podél čárkovaná. Husté drniště. Na vlhkých píščinách, břehách jezerních, mokrých lukách. Če. Srp. (Isolepis setacea. R. Brown), S. nitková. -8 setaceus. L. 17. Jen jeden list prodloužený, prodloužené trsti podobný; druhý šupinovitý neb chybící. Štětiny u plodu. 18. Strboul 3 neb více listovitými listeny otočený, © Trest listnatá. 20. 19. Plevy silně vykroužené, osinité ; 1—6 sedivých, sklu- bených klásků; 2 blizny. 19. Plevy nevykroužené s oslnem vyvráceným ; 10—20 klásků; 5—6 štětin; 3 blizny; nažka hnědá, blýskavá. Spice trsti, aneb listen v starobě vodorovně zpět vyvrá- cený. V rybnících a příkopech. Če. Srp. Š. hrotitá. SŠ. mucronatus. 19. Prášníky na špici brvitě ozoubčené. Na říčných bře- hách. S. Rothova. © S. Rotbiůi, Hopp. Prášníky holé; 3 štětiny při plodu; pošvy listovité: kořen plazivý. V příkopech, při jezerech. Če. Srp. (Scirpus glomeratus. Host). Š. trojhranná, S. trigueter. 20. Plod 3—6 štěty otočený. Trest. 1—3 stř. vysoká, Mnoholetý, plazivý kořen, 21. Žádné štětiny. Klásky chudokvěté, bledě žlutozelené, Obyčejně 2 prášníky a 2 blizny. Strboul v kulatou hlavu © sklubený. | Trest 3hranná, 1—5 palců zdélí, dole červe- navá. Kořen vlásenitý, Rostlina šáchoru hnědému velmi Šáchorovité. 125 - podobná, jen že jsou listeny končitější. Na naplaveninách, břehách říčných; v Slézsku, Korutanech, při Mároši, Drávě, Dunaji. Če. Říj. (Dichostylis Micheliana, Nees ab EÉsenb.) Š. Michelova. © S. Michelianus. L. > 21. Trest 3hranná. Klásky buď bezstopečné, buď nemnoho jich na jedné stopce spolu. Plevy hnědé, 3klané, dlouze ostnité, Stopky strboule hned kratší, hned delší. Trest 2—4 stř. zvýší. Kořen téměř bambulovitý. V zákopech, - rybnících, na břehách. Čn. Če. Š. mořská. S, maritimus. L. Poznam. © Příbuzná Škřípina hustá, Va—1 stř. vy- soká, 1—2klasá. Na místech, kde voda vysákla a se ztratila, S. compactus. Krock. Trest tupě Jhranná. Klásky v chocholičnatém strbouli dvojnásobně složené. Plevy černě zelené, malé. 22. 22. Často i více klásků na jedné stopce. Přímé štěty zdélí plodu. Plevy tupé, ostnité. Klásky malé, vejčité, Listy dlouhé, 5—6 čárek široké. Trest 1—3 stř. zvýší. Kořen tlustý, přisladlý. © Na vlhkých, bažinatých, lesních lukách, č vlhkých hájích , křovinách, lesích, při potůč- kách. . Če. Š. lesní. S. selvaticus. L. na 4klasé. Skroucené, stočené štětiny, 3—4krát delší než plod. Plevy tupé, bezostné. Klásky kopovité, končité. Listy na trsti a pod strboulem ploché, rovné. Trest 2—3 stř. zvýší : neplodné trsi až k zemi neb k vodě v oblouk sehnuté, ze špice listy i kořeny ženoucí. Při potokách, na hřehách, v močálech, Če. Srp. Š. ko- řenivá. S. radicans. Schkuhr. . JX. Gramina. Trávy. 25. Aegilops. Walch. Mnohostěť. Plevy 3—4navěté, baňkovité, kožnaté, ufaté, osina- „té ze špice. Zevnitřní lupina téměř komolá, Sžilná, dklaná. III. 2. Listy ploché, prouhované, drsné, nahoře s jednotlivými vlásky; jazýček velmi krátký. Steblo hladké , přímé aneb dole zkřivené, 1—1'/, stř. zdélí; osa po kraji bodlavá. Na výslunných místech , po kraji vinohradů a 126 Trávy. rolí, okolo Budína, Pešti. Kv. Čn. M. oblý. A. Cylindrica. W. K. 26. Agrostis. Windhalm. Chundelka. Klásky 1květé, někdy s násadkou k druhému kvítku. Stopky krátce vlasaté. III. 2. Psineček; Apera. 1. Osina podkoneční, 3—4krát delší než lupina. 2. Osina hlouběji sedící neb chybící, aneb kratičká na špici. 3. ; 2, Lat rozestřený. Listy odstávavé, pošvy holé; jazýček prodloužený , tupý, útle rozstřapený. © Stéblo přímé, 1—2 i více stř. zdélí. Dolejší pleva kratší než hořejší ; zevnitřní lupina nepatrně Sžebrá , tčená , s každé strany jedním štětcem podepřená, s vlnitou osinou podkoneční. Klásky ikvěté, s malou násadkou k druhému kvítku. Prášníky obdýlné, úzké. Na planých rolích, v obilí, na. úhorech; obyčejná. (n. Če. © Metlice. Ch. povětrná. (Apera, Adanson). A. Spica Venti. L. Lat stažený, ztenčený. | Rostlina předešlé velmi podobná, však ve všech částkách menší, 1—1'/, stř. zvýší. Listy méně odstávavé; lat často přetržený; větve kratší, méně dě- lené, polopřeslenatě sestavené , dolejší trochu vzdálené. U cest; u Vídně. Čn. Če. Ch. přetržená, A. interrupta. L. 9. Lupina osinatá, 4. Lupina komolá, bezosinná. 9. 4. Lat rozestřený. 5. Lat stažený, ztenčený, 8. | | 5. Jazýček krátký, špičatý neb tupý. Zevnitřní lupina někdy komolá, aneb krátce osinatá. © Stéblo položené, hladké. Listy krátké, ploché, dlouze špičaté. Osa na- hoře ostrá; větve bodlavé. © Na bažinatých lukách, při vodách, Čn. Če. Ch. rozložená. A. diffusa. Host. Jazýček aspoň u hořejších pošev obdýlný. 6. G. Stéblo lehavé, hladké. Osina hřbetní. Listy ploché, ostré. Osa na špici útle bodlavá. Větve dlouhé, niťo— vité, © Vnitřní pleva 3žebrá. Zevnitřní lupina ma špici ozubená , 5žebrá; po každé straně květu krátký ště- hb Trávy. : 127 tec. Kořen plazivý. V lesích; v Uhřích.“ Čn. Če. Ch. položená. A. decumbens. | Kit. Stéblo přímé, vztýčené, aneb jiné známky neshodné. %. 7. Osina hřbetní. © Stéblo velmi tenké 1'/,— 2 stř. zvýší, « hladké, nevlasaté. Listy čárkovité, velmi úzké, v dlou- hou jehlitou špici vybíhající. Jazýček na dolejších po- švách krátký, na hořejších obdýlný. Plevy fialové, téměř stejné, s kýlem brvitě háčkovitým. © Zevnitřní lupina ce- lokrajná , Š5žilná. Osina 2krát zdélí lupinky. © Kořen vlásenitý s vlásením vlnatým. V Uhřích, v lesích. Ch. zanedbaná.. A. neglecta. Schult, Osina maličko nadhřbetní, středně dlouhá. Stéblo 1 stř. 1 více zvýší. Listy odstávavé, dlouze špičaté. © Pošvy čárkované. Jazýček obdýlný, tupý, v starobě rozstřa- pený. Zevnitřní pleva Sžebrá; boční žíly v útlé ostny vybíhavé. Na štýrských Alpách. Če. Srp. Ch. chudokvětá. A. pauciflora, Schwáarich. 8. Osina podhřbetní 3krát zdélí lupinky, Stéblo vstávavé, hladké, dole často větevnaté, 2 i více střev. zvýší. Vnitřní pleva 3žebrá; plevy po kraji fialové. © Osa a větve útle ostnité. © Na lukách; v Banátu. Ch. Kitai- belová. Á. Kitasbeli. Schultes, Zevnitřní lupina Sžebrá; střední žíla někdy krátce osi- natá, často komolá. Stéblo vztýčené, hladké, na ně- kterých kolénkách sehnuté, Osa a větve bodlavé. Klásky obdýlné, špičaté, zelené, bíle a nachově kropenaté, nej- víc komolé. Na lukách, u cest. Čn. Ch. peřestá. A. varia. Host. 9. Jazýček velmi krátký, kusý. 10. Jazýček obdýlný. 11. 10. Lat dřív ipo odkvětu rozestřený, vejčitý, nejvíc 1—8 stř. zvýší. Větve polopřeslenaté, mnohokvěté. © Osa „přioblá, dole bezvlasá. Plevy špičaté, 1žilné, zeleně a purpurově barvené, blýskavé, na kýle obyčejně hladké; zevnitřní lupina 3žebrá. Při cestách, na úhorech, krajích, rolí, lesů, v křovinách, pastviskách, lukách. © Ún. Srp. (Agrostis rubra. W. et Gr. sil. Vilfa vulgaris, B.). Ch. obecná. A. vulgaris, Withering. 128- - Trávy. Poznamen. © Chundelka krpivá, s plodem snětivým, a proto jen 4—6 palců vysoká. „ A, pumila. L. Lat s větvemi staženými, chudokvětými. Stéblo tenké, až po lat pošvou obaléné; pošva hluboce čárkovaná. Plevy zelené, kopcvité, dlouze končité, téměř hladké, 3žebré; zevnitřní lupina delší plev, 3žebrá, dole s krát- kými vlásky. Listy dlouhé, úzké, přímé. V lesích, „ v Uhřích. Ch. štíhlá. A. gracilis. Ki. 11. Větve vodorovně aneb dolů vyrácené, po odkvětu však stažené. Lat obdýlný, homolovitý. Stopky a větve ostré. Listy čárkovité. | Stéblo obyčejně 1 siř. zvýší, dole v kolénko sehnuté, kořenivé; v křovinách však vyšší, mnohokvěté, přímé, | Plevy zeleně purpurové, na kýle ostré, trochu větší než u Ch. obecné. Na vlhkých. místech, písčinách, obyčejná. (Čn. Srp. (Agrostis stolo- nifera. L. Vilfa alba. B.). Ch. bílá. A. alba. Schrader. Větve stažené. 12. 12.. Stéblo vstávavé, ledva 5—— 6 palců zvýší, na dolej- ším kolénku sehnuté, © Lat téměř v klas stažený. | Ste- belní listy čárkovitě kopovité, ploché, hluboce brázdité, po kraji ostré. Větve velmi krátké, stočené, trochu háčkovité ; plevy žlutozelené , na kýle brvitě háčkovité, kopovité, dlouze zašpičatěné, zevnitřní lupinka 3žebrá. V lesích; v Uhřích. Ch. malá. — A. parvula, Schult. Stéblo vztýčené, někdy na kolénku sehnuté. © Listy přímé, velmi ostré. © Pošvy u počátku listů ostré. Ja- zýček tupý, obdýlný, háčkovitý. Lat stažený, obdýlný, s větvemi velmi drsnými, často z jednoho bodu vyni- klými. Plevy brvitě ostnité. © Zevnitřní lupina Sžebrá. Kořen plazivý. Na lesních lukách. Čn. (Če.) Ch. lesní. A. silvatica. Host. + 27. Atra. Schmielen. Metlice. Lat polo neb zcela otevřený, řídce klasovitý. Klásky 2—3 květé. Osina až do zralosti přímá bez kolénka. IL 2. © | 1. Lupinky komolé. Kvítky jeden obojaký , druhý bezpo- hlavní. Plevy špičaté, kopovité. | Stéblo hladké; listy = Trávy. 129 ocháblé ;: jazýček špičatý. Větve útle oslnité, Na lukách ; v Uhřích. Metlice poloobojaká. A, semineutra W. Kat. Lupinky osinaté. 2. 2. Lat téměř klasovitý. Osina delší plev, zpět vyvrácená. Klásky - špičaté, stlačené, 2 — 3 květé, hnědozelené a purpurové ; hořejší pleva větší 3žebrá, dolejší 1žebrá. Lupinky 2klané, zevnitřní větší, ižebrá , osinatá, vnitřní malá, tupá. Lat vztýčený,, obdýlně vejčitý. | Jazýček krátký, útle rozstřapený. © Pošvy čárkované, méně více vlasaté. Listy čárkovité, špičaté, na kraji a kýle ostré, Stéblo prstu neb pídi zdélí, dole pošvou obalené, ko- smaté. Na nejvyšších štyrských a korutanských Alpách. Čn. Če. Metlice klasatá. A. subspicata. L. Poznam. © Metlice horní má šídlovité listy, lat hustý, osiny krátké, kvítky vlasaté. A. alpina. Lat s větvemi odstávavými. 3. 9. Listy jehlovité, sehnuté, v hustém, šedozeleném drništi. Osina paličkovitá, v středu článkovitá a vláskovým pře- slenem otočená. Prášníky fialové. Klásky 2 — 3květé, barvy pleťní. Hořejší pošvy trochu nadmuté. Na písči- nách, v Čechách, Moravě, Slézsku, Slovensku. Če. Srp. (Corynephorus canescens, P. de Beauvois). Metlice še- divá; Paličkovice. A. canescens. L. Listy ploché. 4. 4, Lat odstávavý ; kvítky hladké, delší plev. Stéblo vztý- -© čené; Kořen roční. U cest; na vlhkých místech; v Slavonsku. © Metlice útlá. A. tenera. [íit. Lat rozložený. © Listy rovné, brázdité. © Osina všudy stejně tlustá, málo v oči padající. Kvítky téměř zdélí plev ; dolejší pleva kratší než hořejší. Stéblo nevla- saté, 2—3 stř. zvýší. (Osa a větve ostré. Lupiny knsé, zubaté. Na lukách, po krajích lesů, v houštích; oby- čejná. (Čn, Srp. Metlice trsnatá. © (Deschampia caespi- tosa B.) A. caespitosa. L. Poznam. © Metlice trsnatá má následující odrody: Metlice obecná, © Ařra vulgaris, s klásky zelenožlu- tými do fialova, a osinou delší kvítka. Metlice zele- navá, Ařra virescens, s klásky malými, bledozelenými, 130 Trávy. | 1. často ikvětými, s násadkou k druhémukvítku ; v stinných lesích. Metlice peřestá, Ařra varia, má klásky strakaté ze žluta, fialova a stříbroběla, lat stažený, osinu často velmi krátkou neb chybící; na vlhkých, tučných pohorských krkonošských lučinách. © Metlice zlatá, Atra aurea, je klásků velikých, žlutavých, má plevy brvitě rozstřapené, pak lupinky často komolé neb krátce osinaté ; na kamenitých polohách hřebenů horských. 28. Alopecurus. Fuchsschwanz. Ocáskovec. Lat klasovitý ; klásky ikvěté z polosrosilými ple- vami. Lupinka jediná, plevnatá, nadmutá, na vnitřní straně klaná ; osina hřbetní. II. 2. Psárka. Plevy na kýle dlouze brvité. 2. Plevy velmi krátce brvité, mna kýle úzce křídlaté, končité, k polovici srostlé. Klas k oběma koncům zá- končitý. Stéblo přímé , nahoře přídrsné. © Větve 1—2 „květé." Klas čili lat zelenavý do fialova. — Osina nad zpodkem vyniklá, nahoře zlomená. Na rolích; v západ- ním Německu, Slésku. Čn. 0. rolní | A. agrestis, L. ©. Stéblo vztýčené. © Klas válcovitý. © Větve 4 — Gkvěté. Hořejší pošvy trochu nadmuté. © Plevy končité, ke středu srostlé, kosmatě brvité, bělavé, s zelenavými čárkami a žebry. Stébla s černavými uzly, 2—4 stř. zvýší; 2 zrostlé čnělky. © Lupiny Šžebré; © osina stočená, zpět vyhnutá. © Na lukách, pasinkách. Kv. Čn. 0. luční, A. pratensis. L. Stéblo na dolejších kolénkách zlomené, položené; ho- řejší část zpřímená. 3. 3. Osina hřbetní, z prostředka vyniklá, sotva delší než kl.sek, Stéblo dole položené, výše vstoupavé, holé. Plevy dole srostlé, tupé. Prášníky šafránové neb pome- rančové, po vypylení bledé. Lat téměř bělavý. Rost- lina vodozelená, zvláště její nadmuté pošvy. Na mo- krých lukách, naplaveninách , písčinách, příkopech; řid- čeji než následující. Kv. Če. (Alopec. paludosus, P. de „Beauv). 0. bahní. Á. fulvus, Smith. Osina podhřbetní, delší než klásek. Klas neb lat k obě- Trávy. 131. -ma koncům soužený, bělozelený. © Plevy dole srostlé, tupé. Hořejší pošvy slabě nadmuté. Prášníky dřív špi- navě hlinkové, pak žlutohnědé. Na náplavech; obyčejný. Kv. Če. 0. kolenatý. A. geniculatus. L, 29. Andropogon. Bartgras. Vousatka. Obojaké, se samčími a neplodnými květy smíše- né. (Často 3 lupiny, z nichž prostřední u oboja- kých osinatá jest. III. 2. 1. Stéblo na uzlech vlasaté neb kosmaté. 2. Stéblo holé. 3. Ah 2. Lat větevnatý, mnohokvětý, "/„— 1stř. zvýší, při vzniku větví hedbávitě vlasatý. Stéblo 2—6 stř. dlouhé, tuhé, přímé, s bělovlasými uzly. Listy kopovité, dlouze kon- čité, u vzniku kosmaté; - dolejší 2 stř. zdélí. Kvítky jednostranné, špičaté, blýskavé, střední ovlášený, blede— zelený neb červenavý, zřídka komolý, sedivý. Lupiny 2—3zubé, zevnitřní 7— „vnitřní 3žebrá ; zevnitřní lupinka brvitá, osinatá, S osinou stočenou. . Při rlotech, příko- pech; v Banátu. Čn. Ce. (Holeus halepensis.) V. rákoso- vitá. A, arundinaceus. Lat zpřímený; klásky ikvěté, krátce osinaté, s dlou- hými, bílými neb purpurovými vlásky nejvíc po 2 na jedné straně. © Lupinky 3, střední 2klaná. Stéblo 2—4 stř. zvýší, na uzlech kosmaté. | Listy čárkovité, kopo- vité, u vzniku dlouze vlasaté , bělokýlnaté. © Jazýček krátký, brvitý. Osa a větve kosmaté. Na suchých dr- niskách, ve nmehadech v Sremsku. Če. Srp. V. vztý- čená. A, 'strictus. W. Kůt, 3, Větve nanejvýš jednoduché, 3květé, nitkovité, přeslenaté, velmi dlouhé, s purpurovými klásečky. Stéblo 2—3 stř. zvýší, tuhé, dole trochu smáčknuté, s 4—5 červenými uzly. Zevnitřní pleva obojakého kvítka jest neznačně 7-, vnitřní Sžebrá; osina hřbetní. Lupinky 3, purpurové, zevnitřní komolá, Na pahrbčitých lukách, u cest; v - Uhřích. © Čn. Če. V. nachová. A. Gryllus. Ovlášené, prstnatě sestavené klásky. Stéblo 1'/; stř. zvýší, z dolejších kloubů zase kořenivé. Pošvy stlačené, holé. Listy čárkovité, u vzniku štětcem neb vláskovým 132 Trávy. chomáčem opatřené, © Místo jazýčka řada vlásků. © Obo- jaký květ sedivý, osinatý ; samčí květ stopečný, komolý. Blizny červené, peřité. (Na suchých lukách a pahorkách, v okolí vinohradů. Srp. Žář. (And. angustifolius, Smith.) V. mnohoklasá. A, Ischaemum. 30. Anthoxanthum. Ruchgras. Voňavka. Lat stažený, v stínu někdy velmi řídký, Klásky 3květé ; střední a spolu hořejší květ obojaký, 2mužný. Lat klasovitý, válcovitý, často přetržený, dole velmi soužený. Prášníky zlatožluté. Pošvy po kraji vlasovým věncem opatřené.: Stéblo 1 stř. zvýší. IMI. 2. Na lukách. — Dub. Kv. V. obecná : Seníčko; Tomka. A. odoratum. 31.. Arrhenatherum. — Glatlhafer. © Ovséh. Lat otevřený. Klásky 2květé; dolejší květ jen samčí; hořejší obojaký. II. 2. Ovsíř, Presl. Kořen bambulitý. Články stebelní kosmaté. © Hořejší obojaký květ téměř. komolý. © Osina samčí článkovitá. Na lukách; v Marmaroši. Kv, Ún. (Avena bulbosa. Ho- leus bulbosus. Avena elatior 9. L.) Ovsík bambulinatý. A. bulbosum. Kořen uzlovitý. Články stebelní bezvlasé. © Klásky Zkvěté; dolejší květ samčí, osinatý, s osinou hřbetní sehnutou. © Větve krátké. © Zevnitřní pleva © polovinu delší; zevniiřní lupiny 3žebré. © Na lukách, štěpnicíeh : obyčejný. Kv. Čn. (Holeus avenaceus Smith. Avena ela- tor, L.) A. elatius M. et K. 32. Arundo. leithgras. Rákos. Lat otevřený. Klásky dkvěté, někdy s násadkou k druhému květu. Plevy téměř stejně dlouhé. Stopka chomáčem vlásků opatřená. III. 2. Tresť. 1. Lupinky komolé. 2. Lupinky osinaté, 3. Ž ©. Lat odstávavý, na špici nejvíce převislý. © Stéblo holé, z dolejších článků kořenivé ; pošvy drsné; jazýček holý, klaný. Osa velmi drsná. Klásky obdýlné, dlouze za- špičatěné, na špici purpurové. Plevy téměř stejné, dlouze Trávy. © 133 zákončité , zevnitřní (—, vnitřní 3žebrá. © Lupiny bělo- vlasé, zevnitřní Sžebrá. Na Alpách; v Uhřích, Štyrsku, Če, Srp. (Calamagrostis alpina, L.). R. horní. A. alpina. Host. Lat téměř klasovilý. Stéblo 2—3 stř. zvýší, přímé, listy čárkovité, vtočené, dlouze končité, bodlavé, tuhé, vodozelené. Pošvy méně více drsné; jazýček obdýlný. dlouze končitý, 2Ždílný. © Klas hustý, přímý, k oběma koncům soužený. Osa a větvičky háčkovité. — Zevnitřní lupina Sžebrá, někdy krátce osinatá; vnitřní Ažebrá, se 4 špicemi, Vlasy kratší lupin. Pošvy někdy nachové. Na písčinách, pastviskách ; v Čechách, Če, Srp. (Ammo- phila arundinacea). R. píseční, A. arenaria. Poznam.* Piíbuzný Rákos baltický má lat laločnatý, mnohokvětý, hnědočervený: klásky kratší; plevy špiča- tější. A. baltica. Osina koneční, 4. : Osina hřbetní aneb zpodeční. 7. Osina zpět zlomená, odstávavá, drsná. Kořen vlásenitý. Stéblo 2 — 3 stř. zdélí, trochu tuhé. © Listy čárkovité, dlouze špičaté, dole po každé straně štětcem opatře- né; jazýček nepatrný. Lat rozestřený, 3 — 6 palců zdélí. © Plevy bělozelené, | v starosti hedbávité. | Ze- vnitřní lupinka ovlášená, © Prášníky mna konci 2štětné. Na vápencích; v Banátu, na horních lukách v Chorvai- sku, na Krkonoších. Čec. Srp. (Calamagrostis speciosa. Agrostis Calamagrostis, L.), R. úhledný. 4. speciosa. Schrad. Osina krátká. 5. Lat přímý. Stéblo přímé, nahoře drsné, z jednoho neb druhého článku větve ženoucí. Kořen plazivý, niťovitě vláse— nitý. Listy ploché, drsné, trochu úzké. Pošvy přídrsné, Jazýček kusý, holý. Osa poněkud drsná. Větve nilo- vité, trochu stlačené, bodlavé, velmi rozvětvené. © Klásky malé, obdýlné. Plevy obdýlné, dlouze končité, ostré; zevnitřní 1—, vnitřní 3žebrá. © Semeno 2 malými šupi- nami opatřené. © Lupiny dlouhými vlásky podepřené, zevnitřní Sžebrá; střední žebro krátce osinaté. Na. pís- činách; v Uhřích. Čn. (Calamagrostis) R. větevnatý, A. ramosa. Host. 134 ; Trávy. ' Lat rozevřený, rozestřený. 6. 6. Stéblo 1'/,—2 stř. zvýší, dole ležící, potom vstoupavé, | trochu tuhé. Listy čárkovité, dlouze končité, drsné a podobně pošvám šedozelené. © Lat dříve přímý, později trochu přehnutý, 4— 6 palců zdélí. © Větve křivolaké, trochu . háčkovité. | Kořen plazivý. © Jazýček ven čnějící, tupý. Osina krátká, a podobně vláskům téměř zdélí plev. Na dunajských výspách; v Uhřích. (Če. Srp. R. březní. A. litorea. Schrad. Stéblo 2—5 stř. zvýší. Listy čárkovité, dlouze kon- čité „, na hřbetě a krajích drsné. Pošvy holé. Jazýček čnějící, tupý. Lat volný, na konci přehnutý, 4—6 palců zdélí. (Osa drsná jako i větevky, Plevy kopovitě špi- čaté, lesklé, nachové , zevnitřní 1-, vnitřní 3žebrá. © Lupinky menší plev, zevnitřní 4žebrá, klaná. Osina krátká, z vykroužené neb klané špice vyniklá, útlá; vlásky delší než zevnitřní lupina. V mokrých lesích, bažinách, na břehách. Če. Srp. (Calamagrostis Janecalsilsí Roth.) R. ! A, Calamagrostis. L. 7. Osina hřbetní. 8. Osina zpodeční aneb podhřbetní. 13. 8. Osina kolénkovitá. 9. Osina: přímá. 11. 9, Osina přesahuje klásek, Lat otevřený, dlouhý, ouzký, žlutozelený. Plevy špičaté. - Štětec kratší než zevnitřní lupina. © Stopečnatá násadka k druhému kvítku. V su- chých, kamenitých lesích. Če. Srp. (Calamagrostis silva- tica. De C.) R. lesní. A. stlvatica. L. Osina ledva delší než plevy. 10. 10 Vlásky zdélí lupinek. Stéblo 1—2 stř. zvýší, nejvíc jednoduché, trochu tuhé: Listy čárkovité, dlouze končité, drsné, šedozelené. Jazýček čnějící, tupý, celokrajný neb. štěrbený, později roztrhaný. © Lat 2—3 palců zdélí. Plevy nachové. Lupinky zevnitřní Sžebré, drsně tčené; střední žebro v háčkovitou osinu, boční pak v bylinaté špice vybíhající. Na mokrých lukách a bažinách, pří horách a pohořích. Čn. Srp. (Calamagrostis varia). R, barvitý, A, varia. Schrad. -> ( i Trávy. 135 Vlásky kratší lupinek, Stéblo vyšší a tužší než u před- cházejícího; rovněž 1 listy delší a širší; lat více přímý a rovný; kvítky větší ; plevy dlouze zakončité. Na mo- krých lukách, říčních břehách. (Ún. Čec. (Arundo acuti- flora). R. střední. : -A. Agrostis. Scop.- 11. Lat přímý, trochu otevřený, sklubeně laločitý. © Stéblo 3—5 stř. zvýší. Listy méně více stočené, kopovitě čárkovité, dlouze končité, trochu tuhé, po obou stranách drsné. Jazýček čnějící, špičatý, konečně klaný. Kvítky jednostranně střechovitě na sobě ležící. Plevy kopovitě -v šídlovitou špici vybíhající, zevnitřní 1- , vnitřní 3- žebrá. Lupina o polovinu kratší, zevnitřní 2klaná, 4- žebrá, vnitřní 2krát menší. Vlásky čili štětec delší než lupinka. Na horských lukách, v křovinách, lesích, na říčních břehách, suchých pahorkách. © Če. Srp. (Cala- magrostis Epigeios, Roth.) R. obecný ; Milava. | A. Epigeios. L. Lat pravidelnější, aneb jinak spořádaný. 12. 12. Lat rozestřený, zprvu přímý, pozdějt něco přešinutý, 4— 6 palců zdélí. Větve křivolaké, trochu háčkovité, obyčejně outlé. Stéblo 2—3, v dobré půdě i více stř. zvýší, jednoduché neb větvité. Listy čárkovité, dlouze končité. Plevy dlouze špičaté, na kýle háčkovité; ze- vnitřní lupina 2klaná, Ažebrá. Štětec maličko kratší plev, však vždy delší lupinek, Na mokrých lukách, na břehách potoků. Če. Srp. (Arundo Schleicheri, Bess.) R. ne- pravý. A. pseudophragmtes. Hall. fil. Poznam. Příbuzný Rákos volný značí se latem volným, na špici schýleným; stéblem dole větevnatým ; pošvamt hladkými ; osou něco stiačenou, jen nahoře drsnou 3; klásky „dlouže končitými ; plevami nestejnými, obdýlnými ; ze- vnitřní lupinkou 2klanou, 3žebrou ; dlouhou osinou. Na písčinách, u Dunaje, u Černé a j. (Ún. Če. (Calama- grostis). R. volný. A. larva. Host. Lat obdýlný, obyčejně trochu skřivený. © Větve nitko- vité, velmi drsné , nejdolejší začasté dlouhým kožnatým, čárkovitým listem opatřené, Stéblo útlé, přímé, hladké, holé. Listy trochu ploché, měkké, ostré; pošvy drsné. Klásky, obdýlně kopovité, dlouze končité.. Plevy brvité, « 136 Trávy. Zevnitřní lupina Sžebrá, boční žebra útle vyzubená. Kořen tenký, vlásenitý. Semeno. téměř okrouhlé. „Na českých a slovenských Alpách a předhořích. Če. Srp. (Calamagrostis tenella,) R. útlý. A. tenelia. Host. 13. Osina podhřbetní, 14. Osina nadzpodeční, 15. 14. Štětec 3krát kratší než lupinky. Lat přímý. Kořen šupinatý , téměř plazivý. © Stéblo drsné, rovné, někdy u dolejška kolénkovité, Listy ploché, svrchu hladké, na hřbetě velmi drsné. Pošvy drsné. Osa dolé ostrá, na- hoře bodlavá. Větve nitkovité. Klásky obdýlné, přize— lenalé, aneb zelené a nachové. Plevy dlouze končité, zevnitřní 1-, vnitřní 3žebrá. Zevnitřní lupinka 2klaná, cípy celokrajné neb zase 2klané ; osina dvakrát tak dlouhá. Semeno okrouhlé s 2 šupinami. V lesích; v Uhřích, u Bruku při Litavě. Čn. Če. (Calamagrostis.) R. jehla- nitý. A. pyramidalis. Host. Štětec delší než zevnitřní lupinka. Lat otevřený, roz- ložený, zelenavý do fialova, aneb tmavě fialový, s lesk- lými , stejně rozpoloženými klásky. Stéblo 2—3 stř. zvýší. Listy v stínu a v lesích ploché, na výslunní sto- čené. © Plevy kopovitě zakončené, Osina lupinku maličko » přesahající. Na písčitých a neourodných lesních prosto- . rách, na pahořitých lukách, na polohách a hřebenech horských. Če, Srp.. (Calamagrostis Halleriana, De C.) R. Hallerův. A. Halleriana. Gaud. 15. Osina 2krát tak dlouhá jako její lupinka, © Štětec čili vlásky u vnější lupinky velmi dlouhé. © Kořen dřevnatý, rozvětvený, © Stéhlo velmi vysoké, hladké, jen nahoře trochu ostré.: Listy téměř žlábkovité, útle končité, po kraji a hřbetě ostré, vlásky poseté, Pošvy hladké. Ja- zýček mázdřitý, dlouhý, tupý. Lat velmí dlouhý, přímý. Osa drsná.. Větve křivolaké, vlasaté. Klásky kopovité, dlouze končité. Plevy téměř dlouhé, dlouze špičaté, dole červenavé, po kraji žlutobílé. Zevnitřní lupinka Ažebrá. "Semeno kulovaté. V hornatých lesích. © Čn: Če. (Cala- magr.) | R. horský. A. montana. Host, Osina delší než lupinka , kratší než plevy, aneb ledva delší, Vlásky delší než zevnitřní lupinka. Kořen pla- Trávy. : 137 zivý. Stéblo přímé, holé, ostré. Listy volné, trochu drsné, tenkou a ostrou špicí končité. Pošvy ostré. Ja- zýček obdýlný. Lat přímý, aneb jen na konci převislý. Osa drsná. Větve niťovité, bodlavé. Klásky vejčité, ze- lené, na špici červenavé,. © Zevnitřní lupinka ŠSžebrá, Na horách českých a rakouských. (Če. R. hájní. | A. nemorosa. Schulí, 33. Avéna. Hafer. Oves. Lat otevřený aneb polootevřený. © Klásky 2-neb vícekvěté, Dolejší pleva kratší než hořejší. Zevnitřní lupinka osinatá; osina v kolénko skřívená, dole skrou- cená, hřbetní. III. 2. 1. Listy šídlovité, úzké, štětinovité. 2. Listy patrně širší, ploché neb žlábkovité, 5. 2. Osina nahoře paličkovitá, rovná. Viz Aira. 2%. Osina stejná, později u prostřed v kolénko sehnutá. 3. 3, Lupinka 4zubá. Osina nadzpodeční, 2krát zdélí lupinky. Plevy zdélí kvítka. Klásky 2květé. Lat otevřený, roze- střený, před květením stažený , nahoře přechýlený. © Rost- lina 1—2 stř. zvýší. V lesích, suchých výslunních písči- tých pahrbcích, horních polohách. Čn. Če. (Aira fle- xuosa, L.) 0. křivolaký, A. flexuosa. M. et. K. P. Lupina 2zubá. Osina podhřbetní. Plevy delší kvítka. Rostlina nižší, 4. 4, Lat rozevřený. Stéblo na uzlech, zvláště dolejších, se- hnuté, nahoře hranaté. Listy krátké. Pošvy čárkované, volné, dlouhé. Lat a stéblo růžové. Výška 1 stř. Kvítky malé. Rostlina tenká, útlá. Na suchých, písčitých pro- storách; na Holstýně. Čn. (Aira caryophyllea, L.), 0, pe- řestý. A. caryophyllea. Wiggers. Lat vždy stažený, téměř klasovitý, obdýlný, žlutozelený.: Stéblo 1—3 palců zvýší. Pošvy holé. Kvitky dole ne- patrně vlasaté. Klásky zelenobílé, později šedé. Jazýček obdýlný, tupý, konečně roztrhaný. V mokrém písku ; v Čechách, Slézsku. Kv. Čn. (Aira praecox, L.) 0. ranný. A. praecox. Pal. de B, 5. Květenství v hroznu neb klase. 6. Květenství v latu. 8. ; (6) 138 Trávy. 6, Klas článkovitý, křehký. | Stéblo, 1—2 stř. zvýší, oby- čejně z dolejších uzlů kořenivé, větevnaté, Listy čárko- vité, končité, ploché. Pošvy trochu stlačené, nahoře ovlásené. Jazýček krátký, tupý, často zubatý. Klas 3—4 palců zdélí, Osa křivolaká, kloubnatá, křehká. Klásky jednotlivě, střídavě sedící, kopovité, stlačené, 5-, až Gkvěté. Větší pleva tupá, Gžilná ; menší 2— 3žilná, Ze- vnitřní lupinka Šžilná, pod 2klanóu špicí osinatá, Na su- chých, neourodných místech; v Čechách (?) 0. křehký, | A. fragilis. L. Hrozen jednoduchý. © Osina hřbetní neb nadhřbetní, Plevy 2—3žilné. Klásky 4—Skvěté. 7. 7. Osina hřbetní delší než lupinka. Lat stažený, hroznatý, zelenavý; dolejší větve po 2, hořejší jednotlivé, 1 — 2klasé. Klásky 4—5květé. Stéblo oblé. Pošvy oblé neb maličko stlačené. Osa vlasatá. Listy čárkovité, nejdolejší vždy stočené, svinuté, na kraji drsné, Plevy dlouze končité, stlačené, 3žilné. Zevnitřní lupina Sžilná, na špici 2 až 3klaná. Na suchých lukách, stráních. Če. Čn. 0. luční. A. pratensis. L. Osina nadhřbetní, dvakrát zdélí lupinky, pod článkem skroucená. Klásky kopovité, lesklé, Skvěté, Hrozen přímý neb málo převislý. Větvičky krátké.. Pošvy holé. Jazýček končitý, obdýlný. © Kořenní listy delší, užší, méně drsné než ostatní. Pleva dolejší 1-, hořejší 3žilná. Lupina 2klaná, 3—4zubá. Na korutanských Alpách. Čes Srp. (Avena Scheuchzeri, Sturm.) O. barvitý. ; A, versicolor. L. 8. Lat jednostranný. Klásky 2květé. Plevy 5 —11žilné. 9. Lat stejně rozložený. Klásky obyčejně vícekvěté. še 1— 3žilné. 11. 9. Dolejší lupina na konci dvěma osinami, a nad to hřbetní osi— nou opatřená. Plevy zdélí kvítků, hořejší 7 — 9žilné, nestejné, Kvítky holé, Lupina zevnitřní 6— /žilná, kopovitá. Pošvy dole dlouze vlasaté. Jazýček krátký, tupý, útle pilovaný, posledně klaný,. Stéblo 2——3 stř. zvýší. Osa holá. Dole u hořejšího kvítka štětec. Klásky kopovité, při- okrouhlé. Mezi osením, při plotech, cestách, tu i tamy -+ Trávy. 139. mezi Ovsem obecným. Če. Srp. 0. hřebílkovatý. : A. strigosa. Schreb, Lupina 2klaná. 10, k 10. Osina hřbetní, zlomená. Stéblo 2—3 stř. zvýší. Listy čárkovitě kopovité, končité, Pošvy holé, Jazýček krátký, kusý, útle zlomený. Klásky 2—3květé, krátké, přiokrouhlé, vejčitě kopovité. Všecky kvítky osinaté. Plevy trochu stlačené , 7—9žilné, končité. Lupiny tupé, zevnitřní Zžilná. „Mezi osením. Če. O. krátký. © A. brevis. L. -Osina nadhřbetní, delší než lupina. Stéblo 3—4 stř. zvýší. Listy volné, ostré, ploché. Pošvy holé. Jazýček krátký, tupý, celý: posléz roztrhaný. Plevy -kopovíé, téměř stejné, dlouze končité, 9—11žilné. Zevnitční lu- pina dolejšího kvítka 2—3klaná, %žilná ; hořejší kvítek ve všech částkách větší. Kvítky holé; dole u dolního kvítka štětec, Klásky kopovité, přiokrouhlé, 2květé, Osa holá. | Větve ratolestnaté, © Tu i tam vzdělávrný. Če. Srp. 0. turecký. A. orientalis. Schreb, 11. Zevnitřní lupina 4žilná, 2klaná; její osina 2krít tak dlouhá, dřív přímá, pak sehnutá, © Vnitřní lupina ledva menší, 2klaná, Listy holé, 2řadé. Stéblo 1—2 stř. zvýší, dole obyčejně ležící, na uzlech někdy kosmaté. Pošvy holé. Jazýček krátký, uťatý, brvitý. Lat přímý, chudokvětý. Na korutanských Alpách a pohořích. © Ce. 0, stříbrný. A. argentea. Willa. Lupiny obyčejně 5žilné, 12. 12. Klásky 2květé. Kvítky kratší pletí dole nahé. Stéblo hladké a holé. Listy široké, trochu žlábkovité. Jazýček krátký, tupý, na hřbetě kosmatý. Klásky po odkvětu odvislé. Větve latu měkkoostenné, Hořejší kvítek ko- © molý, dolejší komolý neb osinatý, Semeno hned bílé, hned hnědé, Osa holá. Dole na dolením kvítku malý: štětec, Tento, jakož i hřebílkovatý , turecký „, holý a hluchý oves značně se různí od ostatních druhů. Če. 0. pospolitý. | A. sativa. L, Klásky vícekvěté. Kvítky osinaté, 13. 13. Plevy 7--9žilné, 14. -Plevy 1—3žilné. : Lupiny obyčejně Sžilné. 16.. 14. Klásky odvislé, 3květé, kopovité , přiokrouhlé. © Kvítky N (6 “ 140 Trávy. menší než plevy, dolé vlasaté, © Hořejší pleva 9žilná, kopovitá. © Zevnitřní lupinka 2klaná, 5— Zžilná. | Osa klásková po celé jedné straně hustě vlasatá. © Stéblo 3—4 stř, zvýší, na dolejších článkách sehnuté. © Listy čárkovitě kopovité, končité, ostré, Pošvy holé. Jazýček krátký, útle zubatý, později klaný. Zralý lat obyčejně převislý, jeho mnohé nifovité větvičky trochu drsné. Mezi osením a ovsem. (Če. Srp. 0. hluchý. © Ovsiva. Ovsiha, A. fatua. L. Buď klásky přímé ; buď kvítky delší plev; buď dole tytýž bezvlasé, 15. 15. Kvítky dole holé, Stéblo 2 stř. zvýší, holé. Listy drsné, čárkovitě kopovité. Pošvy holé. . Jazýček krátký, ve více nestejných cípů rozdělený. Osa křivolaká. Větve niťovité. Klásky kopovitě čárkovité. Nejhořejší kvítek obyčejně jalový. Plevy kopovité, málo nestejné, %žilné. © Koruna mázdřitá, útlá ; zevnitřní lupina 3klaná, © %žilná ; střední žilka nedlouhou osinou končitá. Mezi osetím, u cest. Če. 0. holý. A. nuda. L. Stéblo 1—1%, stř. zvýší, přímé, drsné, Listy čárko- vité, dlouze končité, ploché, později svinuté, na kraji a kýle drsné. Pošvy oblé. Jazýček dlouhý , trochu končitý, později 2- neb víceklaný. Osa pod hořejšími kvítky vlasatá. Větve po 2—3, niťovité, drsné. Klásky kopovité, k hořejšku střídavé, k větvím přitlačené, téměř sedivé. Koruna delší plev ; menší pleva 7-, větší 9žilná, Zevnitřní lupina Šžilná, u hořejšího kvítka končitě osi- natá, u dolejších však kvítků na konci s dvěma osinami, a nadto i hřbetní zlomenou osinou ozbrojená, Lat přímý, na špici převislý, po odkvětu odstávavý. Na výslunních pahrbkách. Čn. 0. útlý. A. tenuis. Mónch. 16. Stéblo méně více stlačené, Klásky 4— 7květé. 1%. Stéblo oblé. Klásky 4——2květé. 18. 17. Lat odstávavý. Klásky 4květé. Stéblo trochu stlačené, nevlasaté. Pošvy stlačené, vlasaté, Listy žlábkovité ;- po kraji uútle bodlavé a jednotlivými vlásky obrvené. Osa nahoře útle bodlavá, Kvítky u dolejška vlasaté.- Zevnitřní menší pleva 1—3žilná; zevnitřnílupinka 4zubá, Trávy. 141 Bžilná, s osinou hřbetní. Na Tatrách. Čn. 0. slovenský. A. carpathica. Kit. Lat stažený, dlouhý, s 2—5 větvemi v přeslenu, z- nichž delší mají po 2—3 kláskách ; větve přímé, krátké, vlasovité, Klásky 4—6květé, čárkovitě kopovité, po- zději stlačené. Stéblo 2řízné, na plocho stlačené, 2 až 3 stř. zvýší, přímé, hluboce čárkované, přes polovinu v pošvy obalené, jen nahoře drsné, Pošvy stlačené, drsné. Listy stebelní krátké, 3 čárky široké, tupé; ná- kořenní ploché, holé, útle končité. Kvíiky delší plev, poslední vždy jalový. Plevy d3žilné, prozračné, útlé a jako lupinky bíle obroubené, zeleně a žlutě, aneb žlutě a fialkově stinkované. Zevnitřní lupina Sžilná, 2— 3zubá, na hřbetě osinatá, s dlouhou zlomenou osinou. Na mo- krých místech, v Čechách, na Moravě, v Uhřích, na pramenitých, položitých lukách horských. Če. Srp. (Avena latifolia, Rochel,) O. plaskostéblý. Á. planiculmis, Schrad. 18. Klásky 3— 4květé. 19. Klásky 3— 2květé,. 20. 19, Listy čárkovité, špičaté, po obou stranách měkkovlasé, po kraji dlouhovlasé. Pošvy měkkovlasé. Klásky 3 až A4květé, žlutě, zeleně a fialkově řásené. Stéblo 3—6 palců zdélí, tenké; v mladosti krátce vlasaté. © Zevnitřní lupina bžilná; 2- neb Azubá. Na rakouských Alpách. © Če. Žár. O. horní. A. alpestris. Host. Listy čárkovité, dlouze špičaté , častěji šedozelené, svrchu čárkované, trochu svinuté po stranách. Pošvy holé. Klásky obdýlné, stlačené, 4květé, Stéblo 1 —2 stř. zvýší, dole položité, trochu drsné. Plevy nestejné, menší 1-, větší 3žilná; zevnitřní lupina 2klaná, %žilná, osinou nedlouhou, nadhřbetní , z počátku přímou, pak zlomenou a skroucenou opatřená. Poslední kvítek obyčejně ne- plodný. Na alpských skalách rakouských, Če. Srp. 0, vždy zelený. A. sempervirens. Villars, 20. Rostlina holá, bezvlasá. Klásky 2—3květé, Třetí kvítek komolý. Plevy a lupiny hnědé. Lupiny hluboce a četně klané; zevnitřní 5žilná. Jazýček obdýlný. Na tatranských skaliskách. 0. hnědý. A. fusca, Kit. Rostlina méně více vlasatá. 21. 142 Trávy. 21. Lat rozvláčitý, stejný; s 5—8 větvemi v přeslenu. Plod na špici holý. Klásky 4květé. Zevnitřní lupina Sžilná, s osinou nadhřbetní. Stéblo vždy jednotlivé, štíhlé, volné, 1—2 stř. zvýší. Listy ploché, na líci měkkovlasé. Plevy 1—3žilné ; hořejší vejčitě kopovitá, se zlomenou nadhřbetní osinou. © Osa vlasatá. © Klásky zlatozelené, lesklé, někdy fialově řásené. Na tučných lukách, mezi křovím, Čn. Če. 0. žlutavý. A. flavescens. L. Lat téměř hroznatý, stejný, se 4—5 větvemi v pře- slenu. Plod na špici vousatý. Klásky 2— 3květé. Kratší větvičky 1-, delší 2klasé, Dolejší listy a pošvy vlasaté. Stéblo 1—2 stř. zdélí. Pošvy trochu stlačené. Na konci stojící kvítek neplodný. Plevy kopovité, prozračné, útlé. Zevnitřní lupinka ostře tčená, 5žebrá, 3—5Szubá, s osi- nou hřbetní. Osa vlasatá. Na lukách; obyčejný. Kv. Čn. 0. pýřitý. A. pubescens. L. 34. Beckmannia. Housenec. Lat klasovitý, dole ze složených, nahoře z je- dnoduchých, jednostranných, střídavých klád sesta— vený, zelený. Klásky 2květé. : Stéblo přímé, hladké, 1—2 stř. zvýší. Listy 2 až 3 čárek široké. Plevy opak srdčité, po stranách baň- kovitě klenuté. Zevnitřní lupina v osten vybíhavá, Na bažinatých lukách, v Slézsku, v Uhřích při Tise, v Ba- nátě. (Čn. (Cynosurus erucaeformis ; Phalaris.) IMI. 2. H. křezovitý, B. erucaeformis. Host.. 35. Brachypodium. Zwenke. Válečka. Hrozen dvouřadý. Klásky jednotlivé na ústupkách osy, krátce stopečné, válcovité, 5- neb vícekvěté. Plevy kratší než kvítky. Zevnitřní lupiná s 3, v širokou osinu sbíhajícími žilami ; vnitřní B kraji hře- benitě brvitá. II. 2. Mrvka Pr. Klas převislý. Osiny delší lupinek. Listy volné. Stéblo -3—5 stř. zvýší. Kořen vlásenitý. Hrozen v oblouk sehnutý, Klásky hned holé, hned měkkovlasé. © Rostlina Trávy. 143- slabě tmavozelená. V křovinách, horách, Če. pe ABro- mus pinnatus 9. Lin.) V. lesní. B. sileaticum. R. et Schult. © Klas přímý. Osiny kratší lupinek, Listy tuhé. Stéblo (3—4 stř. zvýší. Kořen plazivý. Hrozen přímější. Klásky - jako u předcházejícího, © Rostlina jasně zelená. V pase- - kách, na pokrajích lesů, suchých lukách. Čn. Če. (Bro- mus pinnatus, L. Festuca pinnata, Mónch.) V. prapořitá. B. pinnatum, P. de B. 86. Briza. Zitiergras. Třeslice. | Lat otevřený. Klásky mmohokvěté, vejčité, ko- molé. Plevy a zevnitřní lupiny vejčité, téměř srd- čité, břišnaté, na hřbetě zaokrouhlené, bezkýlné. Tanečník. JII. < Ploštková tráva. Klásky. 3hranné, 5 — Vkvěté , visuté , lesklé, třesavé, komolé. Plevy větší lupinek, baňkovité , velmí tupé. trochu stlačené, 4— Šžiiné, zelené; na kraji mázdřité, bílé, holé. © Zevnitřní lupina měkkovlasá, vnitřní menší 2k*ná. Stéblo ledva 6 palců zdélí, holé. © Na lukách, volésních Uhřích, okolo Pětikostelů ; v Haliči, Bukovině. m T. malá. B. minor. L. Klásky srdčitě vejčité, 5—9 květé, holé, lesklé, ze- lené a fialové, komolé. Plevy menší lupinek, nejvíc 3žilné. Stéblo 1—1'/, stř. zdélí, přímé, svrchu nahé. Jazýček velmi krátký, uťatý ; lat zelený do fialova. Větve tenké, třesavé. Listy krátké, Na lukách ; obyčejná. Čn. Če. T. prostřední. | ' B. media. L. 37. Bromus. Trespe. Steřep. Lat neb hrozen. © Klásky mnohokvěté, kopovité neb válcovité. Zevnitřní lupina kýlnatá neb zaokrou-— hlená; s přímou neb zlomenou osinou ze špice. Se- meník na špici vlasatý. Čnělka krátká, z boku čně- jící. Blizny pernaté, dole z boku vynikající. .. 2. Stoklas. | 1. Osina dole přímá, na špici vyvrácená. © Pošva hustě kosmatá, © Stéblo 1 — 1/2 stř. zdélí , holé. © Jazýček krátký, trochu tupý, měkkovlasý, později roztrhaný. Větve 144 Trávy. útlé, jednostranné, ke špici hmotnější. Klásky zdélí palce, zelenavé, holé, lesklé (někdy měkkovlasé), 11—15květé. Větší pleva 9-, menší Ďžilná. — Zevnitřní lupina 9žilná, 2klaná, s osinou podkoneční ; vnitřní tupá, celá. Na su- chých, neourodných lukách; v Uhřích obyčejný. Čn. S. kostrbatý. B. souarrosus. (Osina přímá; pošva holá neb ovlášená, zřídka ko- smatá. 2. 2. Pošva hustě kosmatá, s rovně odstávavými vlasy. (Osina téměř lupinek zdélí, přímá. Stéblo do 3 stř. zvýší. Ja- zýček krátký, trochu roztrhaný. © Větve outlé, jednoduché neb rozdělené. Klásky méně více drsné, lesklé, zelené, 9—11 květé. Plevy nestejné, trochu stlačené, větší 7—9-, menší 4—5žilná. Zevnitřní lupina tupá, 9žilná, na špici trochu klaná. © Mezi osením, u cest, plotův; řídce. Kv, Čn. (Bromus multiflorus, Willd.) S. mnohokvětý. B. commutatus, Schrad. Pošva jen ovlášená, aneb holá. 3. 3. Klásky ke špici širší. Dolejší pleva 1—, hořejší Sžilná, Vnitřní lupina hřebenitě brvitá. 4. ČSu Klásky ke špici užší. 6. ně 4. Osina stejně dlouhá, s lupinkou. Lat téměř jednostranný, převislý. Klásky čárkovité, nejvíc kosmaté. Stéblo pod latem pápeřité, do 1"/, stř. zvýší. Zevnitřní lupina 2zubá, Zžilná. Na střechách, zdech, skalách, suchých cestách, písčitých pahrbcích, v nevzdělávaných rolích. Čn, Srp. S. střešní. B. tectorum. L. Osina delší než lupina. 5. 5. Listy ploché, volné, měkké, po kraji, zvláště k dolejšku dlouze brvité. Pošvy ovlášené, Stéblo pod latem holé, jakož i kvítky. Větve velmi dlouhé, na konci klonivé. Klásky téměř zdélí palce, zelené, fialové neb červenavé, 5—9květé. © Osina svrchu purpurová. © Hořejší kvítky obyčejně neplodné, Při cestách, zdech, plotech, rumech, ouhorech, © Kr. Srp. S. jalový. B. sterilis. L. Listy méně ovlášené, někdy holé; rovněž i pošvy. Stéblo 1 stř. zdélí, holé. Osina svrchu purpurová. Na. neourodných prostorách, velmi malý a chudokvětý ; v Čechách. Kv. Čn. S. madritský, B, madritensis. Trávy. ON 145. 6. Dolejší pleva 1-, hořejší Sžilná. | Vnitřní lupina na kraji krátce, uútle ovlašená 7. Zevnitřní pleva 3 — Džilná, vnitřní 5- i. vícežilná, Vnitřní lupinka na kraji hřebenitě brvitá. 9, „7. Lat převislý, větvitý. © Listy ovlašené, kosmaté, velmi dlouhé. Pošvy ovlašené. © Klásky stlačené, měkkovlasé. Osiny kratší lupinek. © Klásky %——9 květé. © Zevnitřní lupina 2Žzubá, s 3 patrnými a 2 neznačnými žilkami, Stéblo 2—4 stř. zdélí. V hornatých lesích. Čn. (Festuca aspera. Mert. et Koch.) S. drsný ; Žitnice, B, asper. Murray. Lat přímý ; dolejší větve po 3—6. Stéblo 1'/, až 2 stř, zdélí. 8. Listy ploché, holé. Pošvy holé. Klásky 5— 10květé, čárkovité, téměř oblé, dlouhé. Kvítky komolé neb krátce osinaté. © Prášníky zlatožluté. Lupinky tupé, bledozelené, z předu červenožlutým páskem značené. Semeno vou- saté. Na lukách, stěpnicích. Čn. Če. (Festuca inermis, De C.) S. komolý. B. inermis. Leysser. Listy nákořenní svazečnaté, svinuté , niťovité ; stebelní širší. Dolejší pošvy měkkovlasé; hořejší velmi dlouhé, holé, aneb řídkými vlásky poseté, Klásky zelené, trochu fialové, stlačené. © Větve 1—2klasé. Osiny přímé, kratší lupinek, hřbetní. Zevnitřní lupina 2zubá, 3—5žilná. Na pahrbkách, pasinkách, lukách. Kv. Čn. Festuca montana Savi. Bromus agrestis, Róm.) S. vztýčený. B. erectus. Hudson. Poznam. Tři předcházející druhy počítají někteří k Mrvce (Festuca). Jelikož však zde čnělka z boku mezi špicí a středem vyniká, tedy se právem mohou sem připsati, 9. Pošvy holé. Lat otevřený, v zralosti odvislý. Klásky vždy holé. Osina nikdy delší, často kratší než lupinky. Kvítky konečně rozdělené. Zevnitřní lupinka zdélí vnitřní, pod 2klanou špicí osinatá: osina někdy chybící. Mezi osetím, obzvláště ve rži. n, Če. S. režný. Stoklas. : B. secalinus. L. Poznam. Příbuzný Sveřep holemý má klásky tu holé; tu vlasaté, osinu zdélí lupinek. Mezi obilím. | B. grossus. Gaud. 7 146 6 A Trávy. Pošvy ovlašené. 10. 40. Klásky ovlašené, vejčitě oddýlke: šedozelené, 5 až 10květé. Stéblo. pod latem obyčejně pápeřité, '/, a 3 stř. zdélí; jeho články kosmaté. Větve krátké, Kota lat skupený ,. tlustý, přímý. Osina téměř zdélí lupiny. Listy a pošvy ovlašené. Kraj- lupinky uprostřed vybí- havý. Na lukách, pastvištích, u cest. Kv. Čn. S. měkký. B. mollis. L. Klásky holé. 11. 11. Kraj lupinky | uprostřed vybíhavý. Lat otevřený, po- zději nachýlený. Klásky kopovité, stlačené, zeleně a fia- lově stínkované. Stéblo pod latem docela hladké, 1 až 11/, stř. zdélí. Větve dlouhé, mnohokvěté. © Osina dosti dlouhá, přímá, později ven vyhnutá. Listy a pošvy ovla- šené. U cest, mezi obilím. Čn. Če. S. rolní. B. arvensis. L. Poznam. Příbuzný Sveřep otevřený značí se laiem rozvlačitějším, klásky širšími, kopovitými, osinami vyvrá— cenými, krajem lupinky tupě vybíhavým, časnějším květe- ním, 3krát kratšími prášníky, Mezi oselím, řidčeji. B. patulus. M. et k. Kraj lupiny s. obloukem pravidelným. © Lat přímý, při zralosti stažený, s větvemi krátkými. Klásky obdýlně vejčité, holé. Zevnitřní lupinka %žilná, delší než vnitřní. Osiny krátké, přímé. Listy a pošvy měkkovlasé. Stéblo svrchu drsné, přímé, 1—2 stř. zdélí. U cest, v štěpni- cích, na lukách; řidčeji. Če. Srp. (Bromus pratensis, Ehrh.) S. hroznitý. B. racemosus. L.. 38. Chamagrostis. Zwerggras. Maluška. Klas jednoduchý, jednostranný. Plevy téměř stejné, uťaté, volné. Lupiny láčkovité, po jedné straně ro- zeklané, posléz rozčesané, vlasatě brvité, komolé. III, 2. Stéblo 14—3 palců zdélí, vláskovité, hladké, lesklé, nahoře červenavé. Listy žlábkovité, krátké, svinuté, štěbi- novité. © Dolejší pošvy šupinovité. Jazýček krátký, tupý, po obou stranách sbíhavý. Plevy obdýlné, kopovité, kusé, útle štěrbené, bělavé. © Prášníky 2rohé. Na písči- tých prostorách 3- u Prahy. Kv. Čne, (Agrostis minima, Trávy. 147 L. Sturmia minima, Hoppe. Chamagrostis minima, Bork- haus.) M. jarní. Ch. verna. 39. Crypsis. Dornengras. Skrytěnka. E75 Klásek dkvětý: plevy stlačené, nestejné; lupinky nestejné, větší plev. Semeno volné, lupinou oba- ené. I. 2. 1. Stéblo oblé, jednoduché, až nahoru v pošvy obalené. Pošvy prouhované. Kvítky komolé, 3prašné, zvenčí nad- duté, u vnitř trochu podduté. Plevy 1žilné, na kýle velmi útle třepenité. Rostlina z mládi zelená, později purpurová, posléz šedá. Na bažinatých lukách; v Uhřích, Sedmihradsku, Slavonsku. Srp. Zář. (Heleochlea, Roch.) S. ocáskovitá, C. Alopecuroides. Schrader. Stéblo stlačené, větevnaté. 2. ©. 2 Prášníky. Lat téměř klasovitý, polokulatý, s listovi- tým obalem. Listy odstávavé ; rostlina šedozelená, Kvítky nachové. Někdy 4 prášníky. Na bažinatých lukách, Čec. Srp. (Phleum Schoenoides, Jacg. Antoxanthum aculeatum, L. Schoenus aculeatus, L.) S. bodlavá. C. aculeata. Lam. 3 Prášníky. Lat obdýlný, téměř klasovitý, dole pošev- natý. Podobná S. ocáskovité, však tvrdší ve všech část- kách; listy drsnější s vlásky krátkými; kratší, více vej- čité klasy ; ostatně hned jasně hned šedě zelená, někdy do fialova, Na bažinatých lukách. Če. Srp. (Phleum Schoenoides, L. Heleochloa schoenoides, Host.) $. šá- šinovitá, C. schoenoides. Lam, 40. Cynodon. Hundszahn. Palečkovec. Klasy prstovitě rozpoložené. Klásky jednostranné, Ikvěté, s násadkou k druhému květu. Plevy 2 kratší než lupiny trochu nestejné. III. 2. Plazivé výběžky. Listy čárkovité, dlouze končité, někdy „ovlašené, po kraji brvité, šedozelené. Pošvy volné, stla- © čené, Místo jazýčka řada vlásků., Klásky jednostranné, okoličnaté, 4—7, Osa křivolaká, 3hranná, po hranách drsná | Plevy džilné. Na lukách, pastvištích, štěpnicích. v a 148 | Trávy. Če. Srp. Zář. (Panicum Dactylon, L. Digitaria stoloni- fera, Schrad.) P. plazivý. C. Dactylon. Richard. 41. Cynosurus. Kammgras. Poháňka. Klas jednostranný, 2řadý. Klásky po 2 na vý- © stupkách osy, z nichž jeden 3—5květý jest, se zá- končitými, kýlnatými vnitřními lupeny ; druhý prázdný z hřebenitých listenů neb plev složený. 1.2 Klásky osinaté. Listy kopovité, dole objímavé. Lat stěsněný, vejčitý, jednostranný, ledva zdélí palce. © Ze- vnitřní lupina Sžilná. Na písčitých neourodných prosto- rách; v Chorvatsku. Kv. Čn. P. ježatá. C. echinatus. L. Klásky komolé, obdýlné, stlačené, | Listy čárkovité. Hrozen klasovitý, 2řadý. Klásky po 2 na každém zubu osy. Stéblo 1—2 stř. zvýší. Lat neb klas hustý. Práš- -níky fialové. Na suchých úlehlích, lukách, pastvištích. Čn. Čec.. P. hřebenitá. C. cristatus. L. 49. Dactylis. Knaulgras. Srha. Lai laločnatý, polo-jednostranný, sklubený. Klásky mnohokvěté, kopovité, po jedné straně vyduté, po druhé vydůlené. | Plevy stlačené , větší 4—5žilná, menší úzká, 1žilná. Zevnitřní lupina Šžilná, vnitřní Sklaná ; zevnitřní lupina kýlovitě stlačená, na špici k boku sehnutá, v krátkou osinu soužená. Stéblo 2—4 stř. zvýší. Listy kýlovité, tuhé, ostré, dlouhé, Na lukách, u cest. Čn. Če. III. 2. S. uzlitá. Kluběnka, Presl; Říznačka. D. glomerata. L. 43. Elymus. Haargras. Ječmenka. Klas 2řadý. Klásky 2—4 na každém výstupku osy, bokem k ose obrácené, 2—vícekvěté. Plevy uzší než lupiny, na zevnitřní straně klásku vedlé sebe stojící. III. 2. Vlasatec ; Vousatec ; Režnice. 1. Klásky osinaté. 2. Plevy komolé. Listy tuhé , svinuté , brazdité , holé. Klásky měkkovlasé, nejvíc 3květé, vodozelené, kožnaté. Stéblo 3—4 střevíce zdélí. Plevy na kýle drsné, měkko- vlasé, 4 — 5žilné, brvité. Lupinka zevnitřní na hřbetě Trávy. č 149 brvitá, 5—7žilná , širší než plevy. Klásky někdy holé, Na písčitých místech; v Čechách, Slézsku. © Če. Srp. V. písečný. E. arenarius. 2. Plevy štětinovité, u dolejška chrupinkami spojené, od- stávavé. Klásky po páru, 2květé, někdy 1květé. | Ze- vnitřní lupinka drsně bodlavá. Stéblo hladké, 1 stř. zdélí, přímé neb vstoupavé. Na písčitých neourodných místech, v Uhřích. Kv. Ún, (Elymus crinitus, Roch.) V. vlasatý. E. caput Medusae. Plevy čárkovitě © kopovité, nepatrně 3žilné. Klásky po 2—3, stopečné, 1—2květé. Zevnitřní lupina 5žilná, osinatá. Stéblo hladké, 2 stř. zdélí, s 3—4 uzly. V hor- natých lesích. Cn. Če. V. evropský. E. europaeus. L. 44. Festuca. Schwingel. Mrvka. Lat anebo klas. Klásky mmohokvěté, kopovité. Zevniiřní lupina kopovitá, neb šídlovitě kopovitá, na hřbelě oblá, zákončitá a v koneční osinu souže- ná; vnitřní útle brvitá.“ Čnělka velmi krátká ; pér- „ naté blizny, které u dolejška květu z boku čnějí. II. 2. Kostřava. Pr. 1. Osina dlouhá. Jazýček bezušetný. 2 Osina: krátká neb žádná. Jazýček 2ušetný neb bez- ušetný. 6. : 2. Plevy 1— 3žilné. 3. Plevy 4— Žžilné. 5. 3. Lat otevřený, volný, na konci převislý, Klásky malé, 5— 8květé, kopovité, stlačené, holé, zelené, Listy mečo- vité, dlouze špičaté, holé, 4 čárek zšíři , 1 stř. zdélí. Stéblo 2—4 stř., ve vodě i 6 stř. zvýší, holé, 4—5uzelné. Jazýček velmi krátký, chruplavičný, kusý, náhnědý. Ze- vnitřní lupina nepatrně 5žilná; střední žíla v. útlou oblou-— čnatou aneb křivolakou osinu vybíhavá, V stinných le- sích, houštích. Če. (Bromus giganteus, L.) M. obrovská, F. gigantea. Villars. Lat stažený, téměř klasovitý. 4. 4. Lat jednostranný, klasovitý , hned nad poslední pošvou počínající. Stéblo "/„—1 pstř. zvýší. Dolejší pleva kratší 150 Trávy. než hořejší. Zevnitřní lupina drsná, šídlovitě kopovitá, osinou končitá. Osina dvakrát zdělí lupiny, Kořen vlá- senitý, Na suchých drniskách, písčitých místech, suchých zákopech. Kv. Čn. (Vulpia, Gmelin. ; Festuca Pseudo- Myurus, Soyer Willemet). M. ocasná. F. Myurus. W. G. Lat. prostější; pošvy nedosahují latu. Příbuzná pře- deslé. M. sveřepá. F. bromočdes. 5, Pošvy holé. Nejvíc po 2 kláskách. Listy krátké, kon- čité, ploché. Jazýček krátký, uťatý, brvitý, z mládi celý, pak roztrhaný. Osa holá, na jedné straně dutá, čárko- vaná, na druhé vydůlená, hladká. Zevnitřní pleva 7 —, vnitřní 4—5žilná, menší. V Čechách, Istrii, na výslunných pa- © hrbkách. Kv. Čn. (Bromus. distachyos). M. dvouklasá. F. distuchyos. Roth. Pošvy vlasaté, fWozen klasovitý, chýlivý. Listy od- stávavé, ploché, měkké, zelené, krátkými vlásky poseté, obzvláště dole. Jazýček čnějící, tupý, brvitý , posléz roztrhaný. © Osa trochu drsná. Klásky téměř sedivé, přímé, méně více měkkovlasé a drsné, později stlačené, zelenavé, 5 — 9květé. Plevy končité, větší %-, menší 5— Gžilná. © Zevnitřní lupina osinatá, s osinou křivoáltou óžilná. U plotů, v houštích. Čn. Če. (Bromus silva- ticus F. D.; Bromus gracilis, L.) M. štíhlá, F. gracilis. Mónch. 6. Jazýček 2ušetný. %. Jazýček bezušetný, obdýlný neb uťatý, 16. 7%. Kvítky komolé. 8. Kvítky méně více osinaté. 11, 8. Listy šídlovitě svinuté, 10.. Listy širší, ploché. 9. 9. Stéblo 1—2 stř. zvýší, v pošvách, veskrz obalené. Všecky částky holé. Klásky obyčejně Gkvěté. Lat jedno- stranný , trochu odstávavý. Na. písčinách: v Uhřích. - M. poševnatá. F. vaginata. Wald. Kit. Stéblo 2—4 stř. zdélí, tuhé, trochu stlačené. © Klásky A—5květé, později stlačené. Lat odstávavý, oblý. Listy čárkovité, the, bodlavé. Plevy kopovité, dolejší 1-, ho- řejší 3žilná. Zevnitřní lupina Šžilná, Na nejvyšších korutanských Alpách. Čn.- Srp. (Anthoxanthum panicula- Trávy. 151 tum, kl: Poa kppdipea, Koehler.) - M višňová. F. spadicea. L. 10. Stéblo 1—2 stř. zdélí, přímé, hladké, tuhé, ke špici fialové. Listy dlouze končité, po kraji drsné, nahoře útle vlasaté, později fialové. Pošvy hladké. © Jazýček velmi uťatý, jeho ušty brvité. Lat květnatý, téměř jedno- stranný „ bledozelený, posléz fialový, Osa a větve fia- lové; dolejší větve po 2—3, hořejší jednotlivé. Lupina komolá, aneb krátce osinatá. -Na suchých výslunných - pahrbkách, kolem viničných bud. Čn. Če. M. fialová, F. amethystina. Host, Stéblo 4hranné; 1 stř. zdélí. Listy velmi tenké, volné, hladké, méně více drsné. Pošvy trochu stlačené. © Lat -odstávavý, před květením stažený, chudokvětý, přímý, téměř © krátký. Větve krátké po 1—2. Zevnitřní lupinka ko- molá, 5žilná. Na horách, v hornatých lesích. Kv. Čn. M. tenkolistá.. F. tenuifolia. Sobth. 11. Kořen plazivý, výhončivý, drnitý. Lat v čas květení otevřený, Klásky obdýlné, 4—5květé. Zevnitřní lupiny kopovité, kratčeji neb dloužeji osinaté, Na lukách, písčinách, krajích lesních; obyčejná. Kv: Čn. M. červená. F. rubrá. L. Kořen vlásenitý, aneb rostlina jinak spořádaná, 12. 12. Listy tuhé, šídlovité, na špici chruplavičné, bodlavé. 13, Listy měkčí, nebodlavé, 14. 13, Klásky kopovité, krátce osinaté, někdy komolé. Lat jednostranný. Stéblo oblé, 1-1, stř. zdélí. Listy shora trochu kosmaté; nákořenní velmi dlouhé. Osa a větve ostře bodlavé. Klásky žlutozelené, 4— 2květé. Pleva menší 3—, větší žilná. Semeno u dolejška 2šu- pinné. Na vápencích, v Banatě, u Mehádie. Čn. M. žlu- tavá. F. flavescens. Klásky holé, osinaté. Lat jednostranný, chudokvětý. Listy rovné, přímé „ dlouhou , válcovitou, šídlovitou špicí. končité, Rostlina bledě zelená, veskrz holá, Na chor- vatských Alpách. M. bodavá. F. pungens. Kit. 14. Stéblo 2—3 stř. zdélí, Nákořenní listy velmi dlouhé, štětinovité ; stebelní ploché. © Lat veliký, hojnokvětý, otevřený, Klásky 4—Okvěté. | Zevnitřní lupina kopo- 152 Trávy. vitá, méně více osinatá. V lesích, pasekách. Kv. Čn. M. jinolistá, F. heterophylla. Lam. Poznamen. Festuca heterophylla, Haenke: kořen vlá- senitý, husté drniště. Festuca heterophylla, Host: lat tenký, jednostranný; klásky osinaté, holé, kopovité, 6- květé; jazýček obdýlný, tupý. Stéblo 1"/, — 1 stř. zdělí. 15. 15. Stéblo 41 stř. zdélí; husté drniště. Lat stažený, pří- mý. Klásky obdýlné, obyčejně 4květé. Osina třetinu délky lupiny dosahující. Listy štětinovité. — Kořen vlá- senitý. Na suchých lukách, náspech, u vodních průtoků, Kv. Čn. (Festuca tenuifolia, Schrader. ; Festuca ovina c. Koch. Syn.). M. ovčí. F. ovina. L. Stéblo 1 — 1 '/, stř. zdélí. Lat jednostranný, s vět- vemi dalece odstávavými. Klásky obdýlně kopovité, 4—5- květé, větší než u předešlé. sina zdélí polovice lu- piny. Listy a kořen jako u předešlé. Na lukách, ou- lehlích, při cestách. Kv. Čn. (Festuca ovina, Schrader; Festuca ovina 8. Koch. Syn.) M. přitvrdlá. F. duriuscula. L. Poznamen. Příbuzná Mrvka sivá různí se tuhými, vo- dozelenými listy a stéblem někdy červeně naběhlým. Osiny někdy velmi krátké. F. glauca. Schrad. 16. Květy osinaté. 1%. Květy komolé. 24. 17. Stéblo tuhé, mnohými pošvami pokryté. Klásky 2—5- květé, obdýlné, k větvem lnoucí. Listy velmi krátké, ploché, pevné, drsné, po kraji háčkovité, vodorovně neb vyvráceně odstávavé. Místo jazýčka řádek vlásků. Lat přímý, zeleně a fialkově stínkovaný. Kvítky odstávající, odpadavé. Plevy vejčitě kopovité, bělavé, zelenožilné. Lupina 5žilná, osinatá, dole štětinatá. © Kořen dřev- natý. Na výslunných, suchých pahorkách; v Uhřích, Slovensku. Srp. Zář. (Agrostis serotina, Willd.). M. pozdní. . F. serotina. Host. Stéblo méně poševnaté, jazýček krátký neb obdýlný. 18. 18. Listy štětinovité. 19. Listy aspoň stebelní širší. 21. 19. Lat jednostranný. Listy po vrchu méně více kosmaté. 20. * Trávy. 153 Lat odstávavý. © Klásky 5-—— Skvěté, stlačené, zeleně, fialově a zlatožlutě stínkované. Jazýček obdýlný, tupý, někdy trochu špičatý, zřídka 2klaný. © Zevnitřní lupina kopovitá, Sžilná. Semeník nahoře vlasatý. Stéblo /„—1 stř. zvýší, V skalních puklinách, na příkrých horních stráních, na štýrských, korutanských, českých Alpách, na Babíhoře. Če. Srp. M. peřestá. F. varia. Hánke. Poznam. Příbuzná Mrvka nízká má nižší zrůst; stéblo jen 6 pálců zdélí; lat odstávavý, chudokvětý; klásky 3—4-,řidčeji Skvěté; značněji osiraté kvítky než před- cházející; jazýček na hřbetě háčkovitý, obdýlný ; klásky hnědé. (Na rakousk, a štýrsk. Alpách, mna Krkonoších. Če. Srp. F. pumila. Host. 20. Lat obdýlný, obyčejně nachýlený., Klásky květé, osinaté. Stéblo vztýčené aneb málo nahnuté, dole hlu- boce čárkované, nahoře trochu štětinovité. Pošvy hladké. Jazýček kusý, brvitý. Plevy 1—3žilné. Zevnitřní lu- pina jakož i pleva brvitá. Semeník 2šupinný. Na pa- horkách, suchých lukách; v Rakousích, Uhřích. Kv. Čn. M. uherská. F. pannonica. Wulf. Lat chudokvětý. Klásky holé, osinaté. Listy bodlavé, nahoře zpět zvrácené. © Jazýček krátký a tupý. Stéblo přioblé. Na horských lukách, v Rakousku, Uhřích. Čn. Če. M. bledá. F. pallens. Host. Poznam. Mrvka tvrdá má tuhé, žlábkovité listy; lat jednoduchý vztýčený ; klásky s delšími osinami, vždy fialově a žlutě stínkované; jazýček brvitý ; stéblo téměř hranaté, dole zlomené. | Na štýrsk. a uhersk. Alpách. Čec. Srp. F. dura, Host. 21. Dolejší listy tenké, žlábkovité, drsné. Lat obdýlný, téměř stejný. Klásky obdýlné, krátce osinaté, nejvíc A4květé, zeleně, bíle a fialově barvené. © Stéblo téměř oblé, dole hladké, nahoře drsné. Jazýček obdýlný. Ze- vnitřní lupina dole vlasatá, 5žilná. Na marmarošských Tatrách. Če. Srp. M. lípničí. F, poaeformus. W. Kit. Listy stejné, ploché. 22. 22. Lat téměř jednostranný, volný, převislý. Klásky obdýl- né, 3—4květé, stlačené, krátce osinaté, zeleně a bíle, aneb fialově a žlutě stínkované. Listy úzké. © Jazýček 154 Trávy. ' 2klaný. Stéblo 1 —2 stř. zdélí, tenké, oblé, holé. Na horách a pahořích korutanských, Čn. Če. M. ochablá, F. laxa. Host. Lat odstávavý. 23. | ov c 23. Kratší větve 1—2-, delší 3 — bklasé. Stéblo 1—3 stř. zdélí. Lat téměř jednostranný, v čas květu otevřený. Plevy tupé. Zevnitřní lupina našpici zubatá, ko- molá neb krátce osinatá pod špicí. © Semeník hladký. „Listy ploché, čárkovitě kopovité. Na tučných lukách, příkopech, u cest. (Ún. Če. (Festuca pratensis, Hudson. W. et G.) M. vyvýšená. F. elatior. L. suec. Kratší větve 4-, delší 5 — Ióklasé. | Stéblo 2—4 stř. zvýší. Lat. rozvláčitý. © Klásky 4— škvěté. — Lu- „Pina komolá neb osinatá pod špicí. Semeník holý. Listy rovné, čárkovitě kopovité. Na tučných lukách, mokrých houštích, na rovinách i podhořích. Čn,. Če. (Festuca . elatior, Smith.) M. rákosovitá. F, arundinacea. Schreb. Poznam. Mrvka severní různí se od předešlé dlou- hým jazýčkem a 2 štětičkami u dolejška kvítků. V Bra- niborech, při hlubokých příkopech. F. borealis. L. © 24. Stéblo ledva zdélí prstu, velmi tenké. © Lat skupený, ouzký, tenký. Klásky komolé, čárkovité. © Plevy delší než lapinky. Listy dole ovlášené, V Uhřích. (Festuca muralis u někt.) M. španielská. E. calycina. Stéblo značně delší. 25. 25. Lat rozvláčitý, vztýčený neb převislý, velmi větevnatý. Větve drsné, dolejší po 3-——4. Klásky 3—5květé. Stéblo 3—5 stř. zvýší. Zevnitřní lupina soužená, přikončitá, komolá, 3žilná. Šemeník nahoře vlasatý. V stinných lesích, předhořích. Čn. Če, M. lesní. F. silvatica. Villars. Lat jednostranný neb hroznitý. 20. 26. Lupina 3žilná, Stéblo hladké, 1—3 stř. zdélí, Listy © široké, Pošvy drsné. © Jazýček tupý, nitkovitě roztr= haný. Větve ledva drsné, nitovité. Plevy hladké, větší džilná. Semeník stlačený, nahoře vlasatý, dole Szanináý: V lesích; v Čechách, Uhřích. © Čn. Če. M. trestinovitá, F. calamaria. Smith. Lupina Sžilná. 27%. | 87. Klasovitý, roztažený, téměř chýlivý hrozen, Stéblo 2 Trávy. 155 stř. zdélí, holé. Jazýček ledva čnějící, tupý. Hrozen 2—3 „palců zdélí. Osa na hranách háčkovitá , střídavě dutá a dupná, © Klásky 2řadé, plochým bokem k ose přiti- sklé, v čas květu šikmo odstávající. Kvítky válcovité, bíle.a zeleně stínkované, Plevy obdýlně kopovité; ze- vnitřní 4—5-, vnitřní 1žebrá, Na vlhkých lukách, past- viskách 3; v Čechách, z daleka Jilku mnoholetému po- dobná. Kv. Čn. M. jilkovitá, F. loltacea. Curt. Lat jednostranný, převislý, volný. Klásky komolé, obyčejně Gkvěté, háčkovité. Stéblo hladké, Listy dlouhé, téměř žlábkovité, na „hřbetě hladké, nahoře a po kraji drsné. © Pošvy hladké. | Jazýček krátký, tupý. | Osa hladká. Větve tu i tam outle bodlavé. © Menší pleva 1-, větší 3žilná. Pod semeníkem 2 šupiny. Na ra- kousk. a štýrsk. Alpách. Če. Srp. M. převislá. F. cernua. Schultes. 45. Glyceria. Siůssgras. Odemka. | Lat otevřený. Klásky 2- i vícekvěté, téměř válco- vité, komolé. Plevy a lupiny tupé, s poloválcovi- tým hřbetem. III. 2. 4. Klásky obyčejně 2květé, čárkovité, fialové, stlačené- Větší lupina tupá, obdýlná, silně 3žebrá , zlatohnědá, s krajem bělomázdřitým. Pošvy téměř stlačené, opuštěné, holé. Stéblo do 2 stř. zdélí. Listy 3 čárek. zšíří. V příkopech, na břehách rybníků, u pramenů, potoků, bažin. Čn. Če. (Aira aguatica, Linn.) 0. vodní. G. aguatica. Presl. Klásky vícekvěté. Lupina 5— Zžilná. 2. 2. Dolejší lupina slabě Sžilná. 3. Dolejší lupina silně %žilná. 4. 3. Větve v čas zralosti odstávavé. Klásky 5—Gkvěté, čár- kovité, dřív oblé, posléz stlačené. Stéblo 1—1', stř. zdélí, šikmo vstávavé. Listy od dola holé, na vrchu čárkované a drsné. Jazýček krátký, obyčejně tupý. Dolejší osy díl polooblý, holý ; hořejší hranatý a drsný, - Kořen vlásenitý, V příkopech. Čn. Zář. (Poa distans, Lin.) O. rozkladitá. G. distans. Wahlenb. Větve v čas zralosti stažené. Klásky Skvěté, na špicí 156 Trávy. obyčejně namodralé. Kořen plazivý. Každá pleva 3žebrá. U jezer, u mořských nábřeží. (Poa maritima.) 0. po- mořská. G. maritima. M. et K. A. Stéblo tuhé, vztýčené, 3—6 stř. zvýší, trochu stlačené. Veliký, na vše strany stejně rozložený lat. © Klásky trochu přitlačené, 5—9květé. Listy do 4 čárek zšíří. Plevy nestejné, trochu tupé, blýskavé, 1žilné. Zevnitřní lupina obdýlně vejčitá, tupá, vnitřní 2klaná. V stoja- tých vodách, rybnících. Če. Srp. (Poa aguatica.) O. okázalá. G. spectabilis. M. et R, Stéblo slabé, položené; často v vodě splývavé, 1 až 4 stř. zdělí. Lat jednostranný. © Klásky 6— 10květé, úzké, dlouhé. Plevy fžilné. © Zevnitřní lupina tupá ; vnitřní něco delší, 2klaná. Při příkopech, vodách, řekách, od jara do podzimku. (Festuca fluitans, L.; Poa fluitans, Schrad.) 0.. splývavá. Lámanice. G. fluitans. R. Br. 46. Hierochloa. Mariengras. Doojosinec. Lat polootevřený. Klásky 3Skvěté: hořejší střední kvítek obojaký, prašný ; dva dolejší boční skládá- jíse ze 2 plev čili lupin, a mají po 3 prášníkách, však čnělek žádných. III. 2. Tomkovice. Stopečky pod kláskem vlasaté. © Obojaké kvítky ko- molé, dolejší samčí kvítek pod špicí krátce osinatý; ho- řejší kvítek článkovitou hřbetní osinou opatřený; klásek 3květý. Plevy obdýlně vejčité, příliš tupé, útle končité, hořejší 3—5žilná. Zevnitřní lupina užší, méně kosmatá. Medníky téměř okrouhlé. Samčí kvítky 2klané. Na ka- menitých lukách, v lesích. Kv. Čn. (Holcus odoratus, L. ; Holeus australis, Schrad.) D. jižní. H. australis, R. et Sch. Stopečky pod kláskem holé. Klásky 3květé. © Obojaké kvítky komolé; samčí komolé neb krátce osinaté. Stéblo 1—1'/, stř. zdélí. Samčí květy 3—, obojaké 2praš- ničné, Plevy častěji bylinným ostnem končité, větší 5—7-, menší 3—5žilná. Zevnitřní lupina samčí stlačená, Sžilná, svrchu kosmatá, © Medníky: A2dělné šupiny. Na vlhkých lukách, písčitých trávníkách, hrázech. © Dub, Kv. "á Trávy. 157 (Holcus odoratus repens, Schk.; Holcus borealis, Schrad.) D. severní, H. borealis. R.et Sch. 47. Holcus. Honiggras. Medynek. Lat polootevřený. Klásek 2—3 květý; dolejší květ obojaký, komolý ; hořejší samčí s osinou hřbetní na zevnitřní plevě. XXIII. 1. Osina v kalichu zavřená, zpět vyvrácená. | Listy a pošvy kosmaté, pápeřité. Plevy s ostnem bylinným. Hořejší květ vždy samčí, u dolejška ovlašený. © Stéblo 1—2 stř. zdélí. Kořen vlásenitý. Na lukách, vlhkých pastvištích. (Čn, Srp. M. vlnatý. H. lanatus. S. Osina čnějící, kolenatá, pod kolénkem skroucená. Listy a pošvy aksamítové. Dolejší květ obojaký, ko- molý; samčí osinaté, dolejší samčí 2osinný. Někdy jsou oba kvítky obojaké, a některé kalichy 3plevé a 3květé. Stéblo 2—3 stř. zdélí, holé, s 3-——4 kosmatými články. Kořen plazivý. Na lukách, po mezích,- po krajích lesů. Če. Srp. M. měkký. H. mollis. S. 48. Hordeum. Gerste. Ječmen. Klas 2řadý. © Na každém výstupku osy 3 klásky, bokem k ose obrácené, 1květé, někdy s násadkou k druhému kvítku. Střední květ obojaký, boční oby- čejně jen samčí. Plevy užší než lupiny, na zevnitř- ní straně klásku vedlé sebe stojící. III. 2. 1. Všecky kláský komolé. Viz Elymus. 43, -Aspoň střední klásky osinaté. 2. 2. Hořejší pošvy holé. .3. Pošvy vlasaté. Viz Elymus. o. Všecky klásky obojaké, osinaté, 4. Střední klásky obojaké, boční samčí. 6. 4, Zrající klas má 6 vystouplých řad zrn. Květy obojaké, osinaté, Seje se. J, šestiřadý. H. hexastichon. S. Zrající klas má sice 6 řad, z nichž však 2 po každé - straně více vynikají, a jedna hlouběji leží. Klasy obo- jaké, dlouze osinaté. 5, m8 Trávy. 5, Zrna plevami z části přirostlými opatřená. Seje se. J. obecný. H. vulgare. S. Zrna holá, nahá. Seje se. (Hordeum vulgare G. coe= leste L.) Ječmen holý. H. coeleste. 6. Samčí květy komolé, %. Všecky květy osinaté, 8. 7. Obojaké osinaté, střední řady přitlačené ; hranatá zrna střechovitě na sobě ležící. Seje se. J. dvouřadý. H. distichon. Střední řady odstávavé, osinaté. Široký, jehlanitý klas. Osiny vějířnatě rozestřené, © Seje se. J. vousatý. H. zeocriton. S. Stéblo '/„—2 stř. zvýší. Plevy bočních klásků obě štětinovité, drsné, neobrvené, 9. Stéblo zdélí prstu aneb málo více, na článkách zlo- mené, obyčejně položené. Listy a klasy 2krát menší „ než při následujících. Klas eliptičný, často purpurový, z hořejší pošvy ledva vyniklý. © Všecky plevy drsné; vnitřní pleva bočních klásků polokopovitá, ostatní štěti- novité. Na břehách severního moře; na rovinách uher- ských, v hojnosti. Kv. Čn. J. pomorský. H. maritimum. 9. Plevy středních klásků čárkovitě kopovité; obrvené; zevnitřní štětinovité. Stéblo 1—1'/, stř. zdélí. Hořejší pošvy trochu nadmuté. Klas hustý, vejčitě obdýlný, osi- natý, 2 palců zdélí, 2řadý. | Osa článkovitá, křehká, křivolaká. Střední květ obojaký, téměř sedivý, boční krátce stopečné, samčí neb prázdné, U cest, na zdech, na zbořeniskách. Čn. Zár. J. zední. (J. myší.). H. murinum. L. Plevy štětinovité. © Stéblo vyšší, přímější, uvrchu nahé. Klasy užší. Boční kvítky s delšími stopkami a kratšími osinami. © Kořen téměř bambulovitý (proto i Hordeum nodosum). Na lukách, pastvištích, u cest. Čn. Če. J. luční, H. pratense. Huds. 49. Koehleria. Koehlerie. Skorpina. Lat klasovitý stažený. Klásky stlačené, 2- neb vícekvěté. © Dolejší pleva kratší než hořejší. Ze- Trávy. 159 vnitřní lupina ostnem neb koneční osinou opatřená. IMI. 2. Smělek. Dolejší lupina končitá. Listy ploché, trávozelené, do- lejší obrvené, © Pošvy nevlásenité, třeba byly zvadlé. Klásky 2—-4 květé. Lat zelený , i žlutozelený, někdy © velmi veliký, jehlanitý. Lupiny vnitřní 2klané. Pošvy outle vlasaté. Na lukách, pomezích, u cest, na suchých pahrbkách. Čn. Če. (Aira cristata, L. Poa cristata, Roch.) Š. hřebenitá. : K. cristata. Pers. - Dolejší lupina poněkud tupá, někdy maličko špičatá. Listy modravozelené, holé. Lat červenavý neb šedofia- lový. © Pošvy jako u předešlého. Na písčinách. Š. sivá. K. glauca. D. C. 50. Lappago. Stachelgras. Ostrokvět. Klásky Ikvěté; na zádech nadduté, na předu ploché. - Stéblo téměř stlačené, docela holé, na kolénkách ohnuté, ležící, 3—4 palců zdélí. Pošvy trochu stlačené, holé, hořejší velmi dlouhá. Místo jazýčka řada vlasů. Hrozen purpurový, dole pošvou obalený. Zevnitřní pleva purpurová, Sžilná, vnitřní 1žilná; ostny jejích háčkovité. Lupiny prozračné, 1žilné. V poledních Uhřích, v Chor- vatsku. III. 2. (Cenchrus racemosus, Lin. Tragus race- mosus, Desf.) O. hroznatý (Bodloplev). L. racemosa.. W. 50. Leersia. Leersie. Tajnička. Lat zřídka vychází zcela z pošvy; dolejší větve po 2—3, hořejší jednotlivé. Kvítky komolé, zelenavé, vždy zavřené. Klásky 1květé, snadno odpadavé. Dvě papírovité, téměř stejně dlouhé, komolé lupiny, do- lejší širší. Listy ploché, čárkovité, dlouze končité, drsné. Pošvy velmi drsné. Jazýček krátce uťatý, na "Špici trochu ozubený. © Stéblo 2—3 stř. zdélí, článko- vitými kosmatými pošvami obalené; lat odstávavý, s vět= + vemi obloučnatými. Při zákopech, břehách rybníků, na mokrých lukách. Srp. Zár. III 2. (Phalaris oryzoides, E.) T. rýžovitá, L. oryzoides. Swartz, 160 Trávy. 52. Lolium. Lolch. Mylek. M Klas 2řadý. Klásky jednotlivé, oběma boky od osy odvrácené, 3- neb vícekvěté. Lupiny jen na hořejším klásku dokonalé; na ostatních hořejší lu- pina buď zcela buď zčásti zákrplá. III. 2. Jilek. Opilec. 1. Osiny přímé, delší než plevy a lupiny. Stéblo 2—3 stř. zdélí s 4—5 články. | Klásky 5-—7květé, zdélí plev. Jazýček krátký, kusý, útle štěrbený. Lupiny 2krát kratší plev, zevnitřní Sžilná. Kořen roční. Mezi osetím, žitem, ovsem, ječmenem. Čn. Če. M. opilec. L. temulentum. L. Poznam. Příbuzný M. úhledný, značí se kratšími, vi- nutými, nestejnými osinami; kalichem delším klásku. L. speciosum. Osina ledva nad lupinku čnějící, aneb chybící, Kopo- vité kvítky. 2. 2. Pleva nejdolejšího klásku zdélí klásku. Klásky 4—8- květé, obdýlné, o třetinu delší než plevy. Zevnitřní lu- pina vejčitě kopovitá, krátce osinatá. Stéblo 1—1'/, stř. zvýší. Kořen vlásenitý, roční. Mezi Inem. Čn. Če. (Lol. annuum, Bernh.) M. rolní. L. arvense. With. Pleva nejdolejšího klásku polovic tak dlouhá, Zevnitř= ní lupina kopovitá , s krátkou aneb žádnou osinou. Stéblo 1—2 stř. zvýší, šikmo vyvstávající, téměř stla- čené. Kvítky čnějí ve 2 řadách nad 1plevým, jen Y po- sledním klásku 2plevým kalichem. © Kořen mnoholetý. Na lukách, mezích, u cest. Čn. Zář. M. ozimý. L. perenne. L. 53. Melica. Perlgras. Sirdivka. Klásky 1—2květé, s baňkovitými, téměř stejně dlouhými plevami. Plevy komolé, mázdřité, posléz „chruplavité. Nad nimi násadka ku kvítku. III. 2. Strďovka. 1. Dolejší lupina dlouze brvitá. Lat stejný, klasovitě skupený, bělozelený, později drumínový. Stéblo 1-—2 stř, zdélí, holé, Klásek kopovitý, špičatý, 3květý, blý- skavý. Plevy bžilné, Násadka k třetímu kvítku ze 2 Trávy. 161 prázdných plev a sloupečka složená. © Na horních lu- kách, skalách, kamenitých pahorkách. Čn. Čec. S. brvitá. M. ciliata. L, Dolejší lupina holá, 2. 2. Stéblo 3—4 stř. zdélí, drsné. Jazýček šikmo ufatý, po kraji nepravidelně klaný. Lat obdýlný, 4—6 palců zdélí, jednostranný, skupený, velmi větvitý. Stopky na špici stloustlé, převislé, háčkovité. Klásky obdýlné, před květením válcovité, nachové, zeleně a bíle stínkované, Zevnitřní pleva %žilná. © Dolejší kvítek sedivý, hořejší stopečný, a mezi nimi hruškovitá násadka. V Uhřích, okolo Budína; na Haličských Tatrách. Čn. Sr. vy- soká, M. altissima, L. Stéblo kratší, * 9. Dva vyvinuté kvítky v kalichu, třetí nedokonalý. Stéblo štíhlé, trochu stlačené, nahoře 4hranné, na hranách drsné, 1—1, stř. zdélí. Pošvy téměř Jřínné, stlačené, drsné. Místo jazýčka krátký, bělavý, mázdřitý - Lat keháno vitý. © Klásky visuté, vejčité, nadmuté, Plevy vejčité, téměř Sžilné, holé, nachové; po kraji bělavé. Koruna chruplavitá. Zevnitřní lupina %žilná. V stinných lesích, mezi ploty. Kv. Čn. S. chýlivá. Ploštková tráva. M. nutans. S. Jeden vyvinutý, druhý nedokonalý kvítek. Lat větvitý, jednostranný, dolejší větve dlouhé. Klásky vztýčené, menší. Plevy končité, větší 5-, menší 3žilná. Na horách, v lesích, houštích. Kv. Čn. S. jednokvětá. : M. uniflora. Retzius. 54. Milium. Hirsegras. Pšeníčho. Lat otevřený, bez štětin. Klásky 1květé, bez ná- sadky. Plevy téměř stejné, aneb dolejší něco delší. III. 2. 4. Kvítky komolé. Lat rozestřený, světvemi vodorovně ležícími. Stéblo 2—3 stř. dlouhé, holé. Lupiny kon- čité, chruplavité, Plevy 3žilné, drsné, tupé. Listy čár- kovitě kopovité. Na lesních lukách, v mladých pasekách. Kv. Čn. P. rozkladité. M. effusum. S, Kvítky osinaté. 2. (9) 162 Trávy. 2. Latodstávavý, mnohokvětý. Stéblo do 2 stř. zdélí, hladké, tuhé. Pošvy holé. Jazýček krátký, ufatý. Kvítky baň- kovité, Plevy vejčitě kopovité, častěji 3žilné. Lupiny zcela hladké a lesklé, Osina zdělí plev. Na trávníkách 3 v Šomodské stolici, v Uhřích. © (Agrestis miliacea,) P. mnohokvěté. M. multiflorum. Cavanill. Lat odstávavý, chudokvětý, opuštěný, volný. Stéblo do 3 stř. zdélí, přímé, na dolejších článkách kolenaté. Jazýček krátký, uťatý, po každé straně štětcovitý. - Květy veliké, baňkovité, lesklé, zeleně a bíle stínkované. Plevy obě 3žilné, zevnitřní však i 5žilná. Lupinky chrupla- vité, lesklé, zevnitřní dlouze osinatá. Mezi houštěmi; v Uhřích. Čn. Če. P. cizotvárné. M. paradovum. L. 55. Molinia. Molinie. Bezkolenec. Klásky obyčejně Jkvěté, komolé. © Dolejší lupina na dolejšku baňkovitá, s protaženou špicí. Čnělky dole ksobě zblížené na špici semeníka. III. 2. Stéblo téměř bezlisté, nahé, bezuzlé. Kořen hlíznatě tlustý. Klásky vztýčené, obdýlně válcovité. Listy tuhé, přímé, B—3 čárek zšíří. Plevy 1žilné, končité, hořejší trochu větší. Zevnitřní lupina Sžilná, vnitřní 2klaná. Stopečnatá násadka k třetímu kvítku. Na vlhkých lukách, bažina- © tých pasekách, obzvláště na horách. Če. Srp. (Melica caerulea, L.; Enodium caeruelum, Gaud.). Bezkolenec modrý; Bezuzlice; Smrdi, Smrděnka. M. caerulea. Mónck. 96. Nardus. Borstengras. Smilka. Klas jednostranný, 2řadý. Klásky jednotlivé, 1květé bez plev. Zevnitřní lupina šídlovilá, kožnatá; vnitřní mázdřitá. III. 1. Stéblo téměř A4bočné, tuhé, šedo- zelené, v květu 2—4 palců zdélí, posléz vyšší. Listy žlábkovité, štětinovité, dlouze končité, šedozelené, 2—3 na stéble. Klas štíhlý. Klásky téměř sedivé. Na ho- rách, neúrodných. lukách, vřesoviskách, rašeliniskách, bažinách, Čn. Če. S. tuhá; Matúšek, © N. strcta. IL. 57. Panicum. Fennich. Proso. Klásky od hřbetu stlačené; z předu ploché, ze. - Trávy. : 163 zadá vypuklé: buď 2květé, hořejší obojaký, dolejší - samčí; buď jednokvěté s 3 plevami, z nichž jedna může se považovati co násadka ku kvítku. Zevnitř- ní pleva menší než vnitřní, někdy chybící. Lu- piny chruplavité, kožnaté neb papírovité. © Čnělky dlouhé. II. 2. Bér; Ježanka; Rosička; Klásečky; Slapka. 1. Stopky osinatými štětinami čili obaly, delšími než klá- sek, otočené. Skupené klasovité laty. Někdy však jsou obaly kratší klásků. 2. Stopky květné bez osinatých obalů. 6.. - 2. Štětiny obalové háčkovitě bodlavé, drsné, lípnoucí. Klas. skupený, dole často přetržený. Pošvy holé. Místo ja- zýčka řada vlásků v ústí pošvy. Osa háčkovitá, k vrchu téměř 3hranná. Obal 1—3 štětý. Plevy mázdřité, větší tupá, Sžilná; menší končitá, 3žilná. Lupiny obojakého kvítka chruplavité, lesklé, zevnitřní Sžilná. © Všudy na poli, v zahradách. (Ce. Srp. (Setaria verticillata, Palis de B.). P. přeslenovité. (Klásečky). P. verticillatum. L. Štětiny obalové nahoru obrácené, nechytlavé. 3, 3. Klas válcovitý. 4. Klas složený, laločitý neb sklubený. 5. 4. Hořejší pleva zdélí polovice lupiny. Stéblo */,—1 stř. zdélí. Stopky velmi krátké, nejvíce 1-, zřídka 2květé, Obaly žlutavé, 9—14štěté. | Prázdný kvítek často 2- plevý, jedna pleva bílá. V zahradách, u cest, na úho- rech. Če. Šrp. (Setaria glauca P. B.). P. sivé. P. glaucum L. Hořejší pleva zdélí lupinek. Osa hranatá, kosmatá, brázditá, často háčkovitá. | Obaly dole 7-, uprostřed 3—4-, nahoře 1 — 2štěté , nejvíce 2květé. | Pošvy měkkovlasé. Lupinky hořejšího kvítka hladké. Stéblo 2—6 palců zdélí. Na rolích, v zahradách. Če. Srp. (Setaria viridis P. B.). P. žělené. P. viride. L. 5, Klas dvojnásobně složený, laločitý. Lupiny hařejšího kvítka hladké. Klas větší než u předešlých, obyčejně špinavě hnědý. Štětiny délky nestálé. Stéblo 2—3 stř. zdélí. V jižní Evropě domovem, u nás tu i tam se (3*) 104 Trávy. seje, zdivočelé. Če. Srp. (Setaria italica, P. B.) P. vlaské. P. italicum:; Klas složený, stěsněný, klásky sklubené, Osa drsná. Stéblo nahoře drsné, jednoduché neb větvité. Listy na špici často svinuté. Pošvy brvité. „Místo jazýčka řada vlasů. © Dolejší pleva 3-, hořejší 5-, střední Sžilná, všecky komolé. Zevnitřní lupina ŠSžilná. U cest, na poli; v Rakousích, Uhřích. (Če. Srp. (Setaria germanica, B.). P. německé. P, germamcum.- Poznam. © Příbuzné Proso skupené (Panicum compa- ctum, Kit.) v Uhřích, Rakousích, má obaly kratší než květy. 6. Klásky osinaté. 7. Klásky komolé. 8. 7. Osa hranatá Větve střídavé. © Kalich 2—3květý, háčkovitý. Stéblo u latu háčkovité. © Místo jazýčka řada * vlasů.. Větve žláznatými štětinami opatřené. Plevy brvité, Na rýžových polích, v Banátu. Če. Zář. P. jezerní, P. stagninum. Host, Osa brázditá, křivolaká, 3—5hranná. Žádný jazýček. Stéblo tlusté 1—1"/, stř. zdélí. Pošvy volné, silačené, Větve dole dlouze ostnité. — Klásky 2květé, nachové, končité. Menší pleva 3-, větší Sžilná. Zevnitřní lupina prázdného kvítka háčkovitá, O—Ožilná ; střední žilka osi- natá. Obyčejně při zákopech, v zobrndách. rolích. Če. Zár. (Echinochloe Crus Galli, P. B.; Panicum Crus Corvi, Pers.) P. kuřínoha ; Šisnlsu. Jeřnska, P. Črus Galli. 8. Klásky ve mnohých jednoduchých, téměř prstnatě na krátké společné ose upevněných klasech. © Klásky po — páru, jeden sedivý, druhý krátce stopečný. 9, Lat otevřený, bez štětin. Dolejší kvítek každého klásku samčí aneb prázdný. 11. 9. Listy a pošvy holé. Kvítky vejčité; hořejší pleva rovná lupinkám, dolejší malá neb chybící. Hořejší stopky obyčejně 1květé, dolejší 3květé. V písčitých krajích, Če. Srp. (Syntherisma glabrum, Schrad.; Panicum Ischaemum, Schreb.; Digitaria filiformis, Koehl.; Panicum sanGuinale,' Poll,; Pancum lineare, Krock.) Proso holé, P. glabrum. Gaud. Listy a pošvy méně více vlasaté. 10. | Trávy. 165 10. Stéblo 1—2 stř. zdélí, volné, šikmo vstoupavé. © Osa křídlatá. Klásky po 5, odstávavé, Listy a pošvy vla- saté; vyvýšené punkty na pošvách. Pleva 38 —óžilná, po kraji vlasatá. Prázdný kvítek holý. Husté drniště. V ob- dělávané zemi, v zahradách. V Čechách se místy seje pod jménem Rosy. Če. Srp. (Digitaria sanguinalis, Scop.; Paspalum sangu. Lam.; Dactylon sansu. Will; Phalaris velutina, Forsk.; Syntherisma vulgare; Schrad.; Oryza bohemica.) P. české, Rosa, Rosička obecná. á P. sanguinale. L. Poznam. Příbuzné Proso brvité, obyčejně něco delší než předešlé. Kvítky dlouze brvité. Osa po jedné straně plochá, po druhé vyvýšeně prouhovaná. Plevy 5 — 7žebré, Na písčitých rolích, lukách. Če. Srp. (Syntherisma ciliare, Schrad.; Digitaria ciliaris, Koehl.) P. ciliare. Will. Osa holá. Listy dole brvité, Stéblo vstoupavé, hladké. Květy střídavé, 2řadé. Kalich 2plevý, Skvětý; plevy kýlnaté, končité, nestejné. Lupiny končité, kýlovité ; se- meho volné. Na suchých prostorách, v jižních Uhřích. Čn. (Cynosurus aegyptius;, Dactyloctenium aegypiiacum, Willd.; Syntherisma aegypt. Schrad.) Proso egyptské. P. aegypiiacum. 11. Lat volný, chýlivý, rozvláčitý. Listy kopovité, i s po- švami vlasaté, Místo jazýčka řada vlasů. Stéblo 1—2 stř. zdělí, tlusté, přímé, nahoře hranaté, „s články kos- matými. Plevy ostnitě končité. Klásky vejčité, ekvěté, baňkovité, zelené neb nachové. Seje se, (Pan. Milium, Pers.; Pan. esculentum , Moench.) Proso obecné; P. pšeničné, Pšeno, Jáhly. P. miliaceum. L. Vláskovitý, přímý, odstávavý lat. Stopky rovně vztý- čené, Kalichy hladké, dlouze končité. Pošvy drsné. Listy dole drsné. Če. Srp. P, vláskovité. P. capillare. 99. Phalaris. Glanzgras. Lesknice. Lat laločitý neb klasovitý. Klásky 1květé s 2 šupinami, co násadkami ke dyčma dolejším kvítkům. III. 2. Chrastice. Lat klasovitý. Klásky ikvěté. Lupiny s křídlatým ký- lem, chruplavité, 1žilné, Stéblo Ve—1 stř. zvýší. Pošvy 166 Trávy. volné, hořejší nadmuté, Setá; sem tam i divoká; původ- ně vjižní Evropě. Če. Srp. L. ptačí. Ph. canariensis. L. Lat rozestřený, laločitý. Klásky 1květé, Lupiny s dr- sným bezkřídlým kýlem. Stéblo 1—5 stř. zdélí, oblé, holé. Kvítky jednostranné, Klásky zelené, růžově a ble- dofialově naběhlé, 3žilné. Listy velmi dlouhé, 6—8 čá- rek zšíří. Při řekách, bažinách. Čn. Srp. (Baldingera, FI. der W.) L. isto vá: Ph. arundinacea. L. Poznam. Příbuzná Lesknice prouhovaná má listy na podýl zeleně a bíle prouhované. (Baldingera picta, Band- gras. Pentličky.) „ „Pl picta. | 59. Phleum. Lische. Bojnek. | Lat klasovitý. Klásky 1květé. Plevy téměř stejné. Dvě mázdřité lupiny. IL 2. Pásník. Ocásek:. © / 4. Hrozen klasovitý. 2. Lat větevnatý. 3. 2. Hrozen válcovitý, často 3—6 palců dlouhý, tenký. Stéblo 1—3 stř. zdélí. Osina plevní asi třetinu plevy obnášející. Plevy příčmo uťaté, na kýle štětinovitě brvité, Listy končité, ploché, někdy skroucené. Jazýček čně- jící, tupý, později klaný; Stopky krátké, 1-, řidčeji 2—3 květé. Plevy 3žilné, na hřbetě kropenité, drsné. Lupiny o polovic kratší. Hořejší pošva trochu nadmutá. Na lukách. Čn. Če. B. luční (Ocásek), Ph. pratense. L. Poznam. Příbuzný B. uzlitý je nižší, dole položený ; stéblo dole hlíznatě naběhlé. Hrozen kratší, nachozelený, holý. U cest, na neúrodných místech. Čn. Če. Ph. nodosum. L. Hrozen vejčitě obdýlný, zeleně fialový. Stéblo "/„—1'/, stř. zdélí, na dolejších článcích kolenaté. Osina zdélí plev. Plevy rovně uťaté, na kýle štětinovitě brvité, fialové. Hořejší pošvy volné, nadmuté. Na Alpách, šléž= ských holech, Krkonoších, Čn. Če. (Phl. pratense, Schr.) B. horní. Ph. alpinum. L. o. Lat válcovitý, stejný. 4. Trávy. 167 Lat obdýlný, opak vejčitý, dole soužený ; aneb hroz- nitý, téměř okrouhlý klas. Stéblo až do vrchu listnaté, 6. 4. Plevy klínovité, s bylinným ostnem, drsné. Stéblo 16—1 stř. zdélí, hladké, přes polovic listy obalené, , Pošvy oblé, holé, trochu drsné. Jazýček čnějící, tupý. -= Lat trochu stlačený, tuhý, drsný, zelený. Plevy nahoru nadmutě hranaté, dvakrát tak veliké jako lupinky, 3žilné, po kraji trochu mázdřité, -Lupinky dole krátce vlasaté. Na písčitých rolech, lukách; v Čechách, Uhřích. Če. Srp. (Chilochloa aspera, B.; Phleum paniculatum; Sm.; Phl. ventricosum, Moench.; Phl. viride, Allion.; Phalaris aspera, Willd.; Phl. paniculata, Aiton.) B. drsný. Ph. asperum. Vill. Plevy kopovité. Lupiny Sžilné. 5. 5. Plevy tupé, šikmo 'uťaté, ostnité. Stéblo do 2 stř. zdélí, tuhé, trochu sivé. Lat zelený. Pošvy oblé, hořejší nadmutá. Jazýček tupý, ledva čnějící. Větevky krátké. Na suchých písčitých místech, u cest; v Slézsku při Opavě. Čn. Če. (Phl. Phalaroides, Koel.; Phalaris phleoi- des, Willd.; Phl. Phalaris Pers.) B. Boehmerův, P. Bcehmeri. Wibel. Plevy dlouze končité, na kýle brvité. Kořen téměř plazivý. Stéblo 1 stř. zdélí a výše, hladké, přes polovici listy pokryté. Jazýček čnějící, tupý. Plevy téměř stejné, nachové, Sžilné. Zevnitřní lupina Sžilná, vnitřní dole ná- sadkou k osině opatřená. Na holech a pohořích. Čn. Če. (Fhalaris alpina, L.) B. Michelův. PA. Michelit. Allion. 6. Lat obvejčitý, dole soužený. Plevy kopovitě kon- čité, na kýle brvité. Stéblo jednoduché i. větvité, hladké, téměř až k vrchu listnaté. Listy krátké, ploché. Pošvy trochu nadmuté. Zevnitřní lupina na špici ozubená, nejvíc bělavá, zelenokýlnatá. Na písčinách; v Haliči, Če- chách. Čn. Če. (Phalaris arenaria, Willd.; Crypsis, Desf.) B, písečný. Ph. arenarium. L. Hroznovitý, téměř okrouhlý lat čili klas. Plevy kopo- vité, dlouze končité, kosmaté, Kořen v starosti dřevnatý - a hlíznatý. Stéblo položené, 3—8 palců zdélí, až po klas téměř listnaté. © Hořejší pošvy trochu nadmuté, Ja- zýček krátký, uťfatý, útle vrubovaný. | Plevy v osten 168 Trávy. soužené, 3žilné, bělavé, někdy trochu fialové. Na nej- vyšších korutanských a štýrských Alpách. (Čn: Srp. B. Gerardův. Ph. Gerardi. 60. Phragmités. Rohrschilf. Palašina. Lat rozestřený. Klásky mnohokvěté, komolé, kuže- lovité. Květy na hřbetě oblé; nejdolejší samčí, ostatní obojaké; stopky dlouze vlasaté. Zevnitřní lupina zá- končitá. II. 2. Rákos. Lat velmi větvitý, rozložený, Klásky 4—5květé. Stéblo 5—8 stř. zdélí. Listy ko- povité, ploché. Pošvy holé. Místo jazýčka vlasy. Větve a ratolestky u dolejška dlouze bělovlasaté. Plevy hnědé, končité, 3žilné. Kvítky na hřbetě oblé. Lupiny dlouze špičaté, zevnitřní džilná, vnitřní 3krát menší. U jezer, rybníků, stoků, příkopů, v lesních bažinách, Srp. Zář. (Arundo Phragmites, L.; Arundo palustris, Matth.- P. obecná; Trest bahnivá. Ph. communis. Trimus. © 61. Poa. Rispengras. Lipnice. Lat otevřený. Klásky 2-i vícekvěté, komolé. Plevy a zevnitřní lupiny vejčité neb kopovité, na hřbetě kýlovitě stlačené. III. 2. 1. Místo jazýčka vlasy. £. Jazýček obyčejný, dlouhý neb krátký, tupý neb uťatý. 4. 2, Klásky 5-——9květé. Lat stejný, v čas květu stažený, později rozložený, větve dole a na rozvětvích dlouze vlasaté. Listy ploché, dole po obou stranách štětcovité. © Pošvy téměř holé. Klásky .stlačené, zelené ; plevy 1žilné. Ze- vnitřní lupina 3žilná. Na rolích, vinicích; v Uhřích. L. vlasatá. P. pilosa. L. Klásky 9— 25květé, 3. . 3. Lat stejný, odstávavý; větve jednotlivé neb po 2, dole vlasaté. Klásky kopovité, 9—15květé, stlačené, lesklé, Dolejší kvítky odpadavé. Pošvy stlačené; k vrchu vla- saté. Stéblo 1—1'/, stř. zdélí a výše. Plevy stlačené, na kýle drsné, menší 1—, větší 3žilná. © Zevnitřní lupina 3-, řidčeji 5žilná, na kraji zahnutá a brvitá. V zahradách, v písčité půdě. Srp. Zář. (Eragrostis poaeoides, P. B.; Brizo Eragrostis. Scop.) L. sličná. Milička. P. Eragrostis. L. Trávy. 169 Lat stejný, odstávavý; větve dole vlasaté, však kratší, křivolaké. Klásky kopovité, však větší, tupější, 3—-5 čárek zdélí, 15—25květé. Listy delší, tužší, vlasatější u vzniku pošev. Na rolích, písčinách, u cest, Čn. Če. (Eragrostis major; Briza Eragrostis, Willd.; Poa Eragr. - Gavan.; Poa multiflora, Torsk.; Briza oblongata, Moench.) L. veleklasá. © Milička. : P. megastachys. Koel. 4. Kvítky dole kosminou spojené. 5. Kvítky prosté, volné. 11. o. Jazýček velmi dlouhý. Lat stažený, téměř chudokvětý ; větve nanejvýš 3—5 klasé. Klásky oddýlně vejčité, 2—3květé. | Kalich © polovinu menší než kvítko. Osa a větve bodlavě háčkovité. Stéblo 1 stř. zdélí. Pošvy hluboce prouhované a jako listy drsné; tyto štětino- vité, svinuté. © Větší pleva 3žilná. Kvítky dole kosmaté. Na výslunných polohách Matry, v Uhřích. L. drsná. P. aspera. Rit. Jazýček kratší. 6. 6. Zevnitřní lupina 1žilná. %. Zevnitřní lupina Šžilná. 8. 7. Jazýček oddýlný, trochu končitý. Lat stažený, na špici v stranu nachýlený; větve po 2, hladké, tenké, obloučnaté. Klásky nejvíce 3květé. Stéblo "/„—1 stř. zdélí, volně vstoupavé; drniště. Lat hustý, růžový. Pošvy stlačené, holé. Plevy 3žilné. Na českých, slovenských, korutanských, štýrských Alpách, na Babíhoře. (Če. Srp. (Poa flexuosa, Sm.). L. plihá. S. Jara. Haenke. Jazýček krátký, trochu končitý. Lat stejný, rozlo- žený, přímý, chudokvětý. Stéblo nad kořenem hlíznatě naběhlé, 6—8 palců zdélí. Větve drsné, po 8—3. Klásky 4—6 květé. | Pošvy holé, zelené, při kořenu, hustě na sobě ležící. Větší pleva 3-, menší 1žilná. Na výslunných písčitých místech. Čn. (Poa crispa, Thuill. ; Poa prolifera, Schm.). L. cibulatá. S, bulbosa. L. 8. Klásky nejvíc 6 (5—9)květé, kopovité. | Lat sku- pený, často jednostranný, s větvemi krátkými a drsnými. Stéblo 2řízně stlačené, 1 stř. zdélí, dole položené. Větve po 2—5. Lupiny nepatrně 5žilné. Na ní. při zdech, 170 Trávy. cestách, na střechách. Kv. Čn. (Poa muralis, Wib.) L. smáčknutá. P. compressa, L. Klásky 3-—5květé. 9. 9. Jazýček protažený, končitý. Lat stejný, rozložený, s větvemi drsnými, po 5. Klásky vejčité, 3-——4květé, stlačené, malé, končité. Stéblo 2—3 stř. zdélí, a jako i pošvy drsné. Zevnitřní lupina značně Sžilná. Na pa- sinkách, lukách. Čn. Če. (Poa scabra, Ehrh.; Poa pra- tensis, Roth; Poa dubia, Leers.) L. pocestní. | P. tvivialis. L. Jazýček krátký neb uťatý. 10. 10 Stéblo a pošvy holé, hladké, stlačené. Jazýček krátký, ufatý. Větve drsné, po 5. Klásky 3-—5květé. Plevy stlačené, jedna 1-, druhá 3žilná, Kořen plazivý. Všudy rozšířená. Čn. Če. L. luční. P. pratensis. L. Poznam. Odrody: «. Humilis: stéblo stlačené, nízké; listy krátké, široké; na mokrých písčinách. © P. Elatior: stéblo vyšší; všecky listy široké, sivé; na lesních lu- kách. 9. Heterophylla: stéblo vyšší; dolejší listy svinuté, stebelní ploché; na suchých Inikách a pomezích. Stéblo, listy a pošvy méně více drsné. Plevy 3žilné. Zevnitřní lupina Sžilná. Jazýček velmi krátký. Klásky vejčitě kopovité, nejvíc Skvěté. Kořen téměř plazivý. Na bažinatých lukách, při zdech, příkopech. Čn. Zář. (Poa fertilis, Host.; P. polymorpha, Wib.; P. riparia, Wolff; P. elegans, Haller; P. palustris Koel.; Poa pra- tensis, Leers.). L. pozdní, P. serotina. Elirh. 11. Jazýček, aspoň na dolejších pošvách krátký. 12. Jazýček vesměs obdýlný, končitý. 18. 42. Jazýček na dolejších pošvách krátký a tupý, na hořej- ších obdýlný, špičatý. 13. - Jazýček vesměs krátký. 14. (43. Lat stejně rozložený, chudokvětý, s větvemi jednotli- vými, jednoduchými, holými. Klásky obdýlné, 4—G6květé. Květy tupé, dole maličko kosmaté, volné. Plevy na špici holé, hladké. Kořen plazivý. Na nejvyšších holech, v Štýrsku, na Tatrách. Čn. Če. L. nízká. ' P. supina. Schrad. Lat stejně rozložený , opuštěný. Klásky 4—G6květé, Trávy. 11 vejčité, stlačené, bledozelené aneb zelené a nachové. Hořejší pleva 3—5-, dolejší 3žilná. Lupina zevnitřní 4žilná, končitá, na dolejšku hřbetu hedbávitě kosmatá, Stéblo do 1'/, stř. zdélí, vztýčené. Listy nákořenní v svazcích. Kořen krátký, šikmý, dole vlásenitý. Hřbet „plev zkřivený. © Na holech a pohořích. Čn. Srp. L. horní. P. alpina. L. „ Poznam. Příbuzná L. kopeční má tužší listy; klásky až likvěté; plevy zevnitřní 3-, vnitřní 1 —3žilné; lupiny Sžilné, měkkovlasé. „Na výslunných pahrbkách; v Ra-. kousích, Moravě, Uhřích. Kv. Čn. (Poa collina, Roch.) P. baidemsis: Wild. 14. Více položených, co prst dlouhých, tuhých, stla- čených, pošvami pokrytých, dole častěji větvitých stebel. Lat jednostranný, tuhý, hustý, se stopkami a větvemi zcela krátkými. Větve a osa hranaté, holé, Klásky tupé, stlačené. Plevy a lupiny mázdřité, tupé, silně žebry čili © žilkami značené. Klásky kopovité, 3—5květé, Kořen vlásenitý. Na písčinách, neúrodných místech, u cest řidčeji. Kv. Čn. (Cynosurus durus. Willd. Elenáhie hru. Lam.) L. tvrdá. B. dura. Scop. Stéblo delší; lat stejně rozložený. 15. 15. Jazýček 2klaný. Lat velmi rozestřený; větve útlé. Klásky kopovité, 2—3květé. Plevy 3žilné, na kýle drsné, háčkovité. Větve vláskovité, velmi dlouhé. Stéblo přes 3 stř. zdélí, hladké, Listy čárkovitě štětinovité, svinuté, drsné. V lesích abaujvarské stolice. L, prosná. P. miliacea. Kitaib. Jazýček celý aneb vrubovaný. 16. 16. Stéblo a pošvy 2řízně stlačené, ono 3—4 stř. zdélí. Lat stejný, obdýlný neb jehlanitý. Větve drsné, po 4—5, Klásky obdýlné, vejčité, nejvíc 3květé. Kvítky veskrz holé. Menší pleva 1-, větší 3žilná. Zevnitřní lupina bžilná, drsně kýlnatá, Ve vlhkých horách; na Krkono- ších, Tatrách, Babíhoře. Čn. Če. L. krkonošská, | Y: P, sudetica. Haenke. Poznam. Příbuzná lipnice zvrhlá značí se latem roz- 4 8* 172 Trávy. ň vláčitým, dlouhými větvemi, stopkami vlnou obrostlými. V nižších polohách hor; v Slézsku; na. Babíhoře. P. hybrida. Gaudin. * Stéblo nižší, více oblé. 1%í 17. Lat rozestřený, nanejvýš 5—6Gvětvý, s jednotlivými, 3—5květými klásky na konci větviček. Stéblo 1—1'/, stř. zdélí, hladké. Listy ploché, drsné, vztýčeně odstávavé, Větve: velmi drsné; klásky vejčitě špičaté, zelené a bílé.V „le— sích; v Uhřích. L. chudokvětá. P. depáuperata. K. Lat často trochu jednostranný. Větve po 2--5, drsné. Klásky eliptičné, 2—5květé ; stopky slabě kosmaté. Lu- pina nepatrně žilnatá, přítupá. Listy nad pošvami trochu řásené; nejhořejší list delší než pošva. Jazýček krátký, často chybící. Kořen výhončivý. Po všech rovinách až na hory. Čn. Če, L. hájní. P. nemoralis. L. Poznam. Odrody: Vulgaris: stéhlo volné, klásky 1—2květé; jazýček hned krátký, hned chybící; lat ble- dozelený, stéblo hladké; listy volné, téměř vodorovně odstávavé; v lesích, Fertilis: stéblo tuhé, hladké neb drsné; klásky 3-——5květé; jazýček tu kratší, tu delší; lat zelenavý ; listy volné; na lukách. Maxima: stéblo tuhé a vysoké; lat jehlanitý, hojnokvětý; klásky. 3—5 květé; listy široké; lat zelený; na lukách, příkopech. P Glauca: stéblo tuhé; lat chudokvětý; klásky 2květé na tenkých, tuhých stopkách; listy vodozelené; na skal- natých horách, Babíhoře. Montana: stéblo štíhlé; lat chudokvětý ; klásky veliké, 3—5květé, na dlouhých ten- kých stopkách; na skalnatých místech. 18. Klasovitý, vejčitý, 2řadý. hrozen. Stéblo 3—6 palců zdélí, trochu tuhé, k hořejšku drsné, dole 2kolené. Listy holé neb málo drsné; stebelní ploché, krátké; do- lejší svinuté, štětinovité. Pošvy trochu stlačené, méně více vlasaté. (Osa krátce vlasatá. Klásky vejčité, stla- čené, lesklé, 4—5květé, modře, zeleně, hnědě a bíle stínkované, Plevy téměř stejné, nejvíc 3žilné ; zevnitřní © lupina Sžilná, střední žílka ostnem končitá. Na skalách, nejvyšších štýrských a korutanských Alpách; Tatrách. Čn. Srp. (Poa mo Sturm.) L, dvouřadá. P. disticha. Wulfen. Trávy. 173 Lat jinak spořádaný, stejný neb jednostranný. 19. '49. Listy na dvě strany stojící. Osa křivolaká, po bocích bodlavá.: Klásky téměř Skvěté, vejčité, končité; plevy 3žilné, zákončité, na kýle bodlavé, jakož i lupinky ; ze- vnitřní lupina Sžilná, dole vlasatá. Stéblo dole položené a kořenivé; listy odstávavé, žlábkovité, na kraji a kýle bodlavé. Lat na špici nachýlený. Na holech. Čn. L. křivo- laká. P. distichophylla. Gaud. -Listy jinak sestavené, aneb osa přímá. 20. | 20. Klásky 3květé. Lat stejně rozložený, s větvemi velmi drsnými. Kvítky téměř 5žilné, na dolejšku nahé. Stéblo a pošvy nahoru, listy k dolejšku drsné; tyto úzké, bo- dlavě končité. Klásky malé, trochu tupé, 2—3květé, zeleně, bíle a nachově stínkované. Pošvy hluboce čár- kované. V Sremsku. L. Kitaibelova. P. Kitaibeli. Schult. Klásky 3— 11květé. 21. 21. Lat 2řadě jednostranný, zhuštěný, tuhý. Klásky čár- kovité, končité, 5-—11květé. Květy volné , nepatrně Sžilné; plevy kopovitě končité, větší 2—3žilná. Větší - Jupina na špice stlačená a drsná. Stéblo 3—6 palců zdélí, tuhé, trochu smačknuté, veskrz hladké, lesklé. Listy čárkovité, končité, někdy svinutě štětinovité; na kraji drsné. Jazýček obdýlný, trochu končitý, posléz roztrhaný. (Osa na hranách velmi drsná. Větve mají po jednom klásku na konci. Kořen vlásenitý. V. jižních Uhřích. Kv. Čn. (Triticum maritimum. Wulfen.) L. tuhá. P. rigida. L. Lat téměř jednostranný, rozevřený. Větve hladké, v čas zralosti v stranu nachýlené, jednotlivé neb po 2. Klásky vejčité, 3—7květé. Stéblo stlačené, měkké, ohebné, holé, 1—1'/, stř. zdélí, dole větevnaté, šikmo vstoupavé. Menší pleva 1-, větší 3žilná. Zevnitřní lu- pina tupá, žilná, dole trochu kosmatá. Všudy u cest; přes celý rok květe. L. jará. P. annua. L. 62. Polypogon. Bůrstengras. Mnohovouska. Klásek 1květý; plevy přístejné, stlač ené, osinaté ; zevnitřní lupina osinatá. Semeno volné, Ml. 2. 174 Trávy. M Osiny téměř zdélí plev. Kořen plazivý. M. pobřežní. - | P. litoralis. Sm. Plevy 2krát zdélí lupínek, bělavé, tuhovlasé, dlouze vlasaté, po kraji hladké. Lupiny holé, lesklé, krátce osi- naté. Jazýček tupý, obdýlný, krátkými vlásky posetý. Stopky krátké, tlusté. V Haliči, Čechách (?).- Kv. Čn. (Santia plu- mosa, Savi; Agrostis panicea, Willd.; Phleum monspelliense, Koel.; Agrostis crinita, Moench ; Phleum crinitum, Schreb.) M. vlasatá. P., monspeliensis. Desfont. 63. Rottboellia. Klasec. Plevy 1—2, na straně stojící, Klásky v důlcích osy sedící. m. 2. - -© Kalich 2květý; květy obojaké. Stéblo hladké, kole- naté, 3—-6 palců zdélí. Klas dlouhý; klásky, obdýlné. Plevy na hřbetě drsné, útle bodlavé. Na slatinných mí- stech, v Uhřích. KL. uherský. | R. pannonica. W. Kl. 64. Schmidtia. Puchyrka. Lat jednoduchý, volný. Plevy nestejné, větší osinatá. III. 2. Jen několik palců zdélí. © Ve vysycha— jících rybníkách; v Čechách. Čo. Zář. (Coleanthus sub- tilis, Seidl.)..P. lačkovitá | S. učriculata. Presl. | 65. Secale. Roggen. Žilo (R62). Klas 2řadý. Klásky jednotlivé, střechovité, bokem k ose obrácené, stlačené, 3— i vícekvěté. Plevy ší- dlovité. Zevnitřní lupina s kratší neb delší osinou ze špice. II. 2. 1. Kalich kratší než klásek. Plevy a osiny drsně brvité, Seté co jarní a ozimé žito, Ž. obecné (Réž). P. cereale. L. Udané známky se neshodují. 2. ' 1. Zevnitřní lupina 5žilná, dlouze osinatá. Plevy bílým, mázdřitým krajem obroubené a něco kratčeji osinaté. Klásky obyčejně 3květé, sedivé, stlačené. Klas 2řadý, 1—1'|, palce zdélí. Jazýček krátký, útle štěrbený. © Pošvy holé, Listy čárkovitě kopovité, méně více vlasaté. Stéblo 2 stř. zdélí, hladké. V Uhřích mezi osením. Kv. Čn. Ž. vlasaté, S. villosum. L. Trávy. 175 Lupina 3žilná, dlouze osinatá ; 2 široké, brvité šupiny vůkol zrna. Plevy úzké, 4žilné, po kraji brvité, každá "dlouze osinatá. Klas 2řadý. | Jazýček krátký, vykou- snutý, měkkovlasý. Dolejší pošvy vlasaté. Listy na vrchu měkkovlasé. | Stéblo jen nahoře trochu ovlasené. Osa po kraji vlasatá. Na uherských pustinách, vůkol Kečke- metu, Kišteleku. Čn. (Secale silvestre.) Ž. polní, S. campestre. Kul. 66. Sesleria. Pěchava. Klas složený, obalený. Obal mnoholupenný. Plevy nestejné, 2—4květé. Lupina hořejší 2klaně zubatá; dolejší nepravidelně 2zubá, osinatá. III. 2. 1. Zevnitřní lupina osinatá, © Klasovitý,. téměř kulatý, obalem čili listeny podepřený hrozen. Klásky 3květé, obdýlné, krátce stopečné, stlačené, © Listeny 2—3, u dolejška klasu široko vejčité, duté, nestejně 2 —5 zubé, lesklé. Plevy kopovité, 1žilné. © Zevnitřní lupina měkko— vlasá, džilná; žilka krátce osinatá. Na skalách nejvyš- ších Alp korutanských. Če. Srp. (Cynosurus sphaeroce- phalus, Jacg.) P. kulatá. S. sphaerocephala. Zevnitřní lupina 5osinná, 2. 2. Klasovitý, obdýlný hrozen s listeny tupými, brvitými. Klásky 2—3květé. Zevnitřní lupina 3—5osinná, Šžilná. Plevy stlačené, na kýle drsné, na kraji brvité, krátce osinaté. Hrozen hustý; klásky krátce stopečné, nejvíc po 2, stlačené, sivé. Na vlhkých kamenitých trávníkách ; na vápenci; bažinatých místech. © Dub. Kv. (Cynosurus coeruleus, Willd.; Cynosuras cylindricus. Balbi.) P. modrá. | S. coerulea. Arduin. Klasovitý, vejčitý, téměř nahý hrozen. Klásky Zkvěté. Lupina 5žilná, 5osinná; osiny delší lupinek; vnitřní lu- pina 2klaná. Na nejvyšších alpských lukách, v Koru- tansku. Čn. Če. P. útlá. S. tenella. Host. Poznam. P. bělavá značí se hroznem bezlistenným; plevami vejčitě kopovitými, krátce osinatými ; žlutobílými lupinami ; listy sotva 3 palce dlouhými; stéblem 1—1'/; stř. dlouhým. Na tatranských skalách. S.albicans. út. 176 | Trávy. 67. Sorghum. Sorg. Čirok. Kalich 2plevý. Koruna Slupinná, osinatá. Rostlina s některými prázdnými květy. III. 2. Surok. 1. Kalich kosmatý. Plod kulatý. Lat skupený,. vejčitý,; převislý. V jižních Uhřích setý. (C. převislý. S. cernuum. L. Kalich vlasatý. Plod smáčknutý. 2. 2. Lat hustý, obdýlně vejčitý, vztýčený. © Kalich opak vejčitý, lesklý, trochu vlasatý; mna špici měkkovlasý. Setý v jižních Uhřích. | Srp. Zář. (Holeus Sorghum, L.) C.'obecný, S. vulgare. Lat rozšířený, velmi větvitý, s větvemi dlouhými. Plevy obdýlné, končité, měkkovlasé. S předešlými. (C. ©- kernatý. S. saccharatum, 68. Stipa. Pfriemengras. Kavil. Lat jednoduchý. Kalich 2plevý, 1květý. Zevnil'ní lupina dlouze osinatá, s osinou koneční. III. 2. Osina péřitá, koneční, často i na střevíc dlouhá. Ko- řen tvrdý. Stéblo 1'/, 2 stř. zvýší, tuhé, 2—3uulé. Pošvy velmi dlouhé. Jazýček krátký, kusý, později klaný. Lat 1—1", stř. zdélí, dole pošvami obalený. Klásky 6—8 čárek dlouhé. Zevnitřaí pleva 3—5-, vnitř- ní 3—4žilná. Lupiny bezžebré; zevnitřní dole vlasaté, Na suchých písčitých místech. 'Kv. Čn. K. péřitý. S. pennata. L. Osina nahá, drsná, asi "/, stř. zdélí. Stéblo tlustší, tužší, víceuzlé. Jazýček obdýlný. Lupiny menší plev., S předešlým. Ún, Če. (Stúpa juncea Willd.) K. vláskovitý. S. capillata. L. 69. Trichodium. Straussgras. Vlasatka. Kalich 2plevý, 1květý. © Koruna často ilupinná, menší než kalich, osinatá, na dolejšku štětcem PPA- iřená. III. 2. 1. Stéblo drsné, v pošvy obalené. Listy vztýčené, na konci měkkoostnité, zřídka po kraji svinuté. © Jazýček obdýlný, dlouze končitý. © Klásky obdýlné, žlutozelené. Plevy 3žilné. © Zevnitřní lupina 2krát tak dlouhou osi- Trávy. 117 nou opatřená; na dolejšku lupin 2 štětičky. -Kořen pla- zivý. © Na nejvyšších korutanských holech. © (Agrostis flavescens; Avena aurata, Allion.) | V. žlutavá. T. flavescens. Stéblo od pošev volnější, aneb jiné známky ne- shodné. 2. 2. Lupina 5žilná. © Jazýček tupý. © Na dolejšku lupiny 1—2 štětce. Větve méně více drsné. 3. Lupina Ažilná, útle vrubovaná, nadzpodeční osinou ozbrojená. Jazýček tupý neb špičatý. Vlasy na dolejšku lupin ve 4 svazečky spojené. © Větve hladké, téměř 3dílně vidličnaté. Lat úzký, otevřený, obdýlný. Klásky červenavé neb drumínové. Stéblo výšky nestálé, na píď i na střevíc dlouhé. Plevy kopovité. © Husté drniště. Někdy i vnitřní lupina vyvinutá a osinatá. Na kameni- tých horních hřebenech, v roztržinách skalních; na Kr- konoších, na Sněžce. Če. Zář. (Agrostis rupestris, Al- hon). V. skalní. T. rupestre. Poznam. Příbuzná V. zanedbaná značí se větvemi 3dílně vidličnatými, méně více drsnými, vláskovitými, křivolakými; stéblem tenkým, a jako i listy hladkým; kalichem dlouze končitým, purpurovým; osinou nadzpodeční ; kořenem vlásenitým. Na suchých trávníkách v Uhřích. V. zanedbaná. T. neglectum. Schult, 3. Lat otevřený, úzký, chudokvětý, zdélí palce, s vět- vemi trochu křivolakými, holými, drsnými, dolejšími po 2—3. Lupina vejčitě kopovitá, trochu tčená, na špici tupá, Sžilná, Žosinná ze špice, nadto osinou podhřbetní ozbrojená. Plevy vejčitě kopovité. Jazýček tupý. Husté drniště, stébla prstu i pídi zdélí. Na skalních strminách alpských, na horních lukách. Če. (Agrostis alpina, Willd.; Agrostis rupestris; Agrostis montana, Pohl; Agr. festu- coides, Vill.) V. horní. T. alpinum. Schr. Lat rozvláčitý, vejčitý, volný; větve rozevřené, drsné, křivolaké. Lupina Sžilná, vroubkovaná; osina podhřbetní, do vnitř zahnutá. Jazýček obdýlný, tupý, posléz roz- trbaný ; pošvy holé. Lat 4—6 palců zdélí, po odkvětu stažený. Delší pleva na celém hřbetě, kratší jen na konci háčkovitá. Stéblo 1—1'/z stř. zdélí. Na dolejšku lu- k 178 Trávy. piny štětec. © Na lukách, pastvištích.“ Če. Srp. (Agrostis canina, Aut.; Agr. geniculata, Lam.; Agr. pallida, Schk.) V. psí. T. caninum. Schrad, Poznam. Y. Kitaibelova má větve 3dílné, trochu háčko- vité; kalich končitý, osinu hřbetní. Na uherských po- hořích. T. Kitaibeli. Schult. 70. Triodon. Dreizahn. Trojzubec. Klásky 3—5květé; plevy téměř stejně dlouhé, baňkovité, bezkýlné. Zevnitřní lupina 2klaná, s krát- kou osinou v poltě, III. 2. Klásky zeleně fialové, Lat hroznovitý. Listy a pošvy vlasaté. © Stéblo před květe- ním položené neb šikmé, "/, stř. zdélí; v čas květu vstávavé. Na neúrodných lukách, vřesoviskách, lesích, Čn. Če. (Festuca decumbens, Lin.; Poa decumbens, Scop.; Danthonia decumb., Dec.; Bromus dec., Koel.; Melica ri- gida, Wib,; Melica dec., Web.; Sieglingia, Bernh.) T. vstoupavý. T. decumbens. P. de B. 74. Triticum. Waizen. Pšenice. (Žito). Klas 2řadý. Klásky jednotlivé, bokem k ose obrá- cené, stlačené, 3-neb vícekvěté. III. 2. 1. Plevy baňkovité, nadmuté, uťaté a zubaté. © Zevnitřní lupina ze špice Ošinata neb komolá. Druhy seté (Triti- cum). 2. Plevy nenadmuté, špičaté neb uťaté, šídlovité neb kopovité, © Zevnitřní lupina s menší neb větší koneční osinou. Divé druhy. Pýr. (Agropyrum). 12. 2. Klásky 2květé. 3.. Klásky 3- neb vícekvěté. 4. | 9. Plevy Jzubé. Klásky nejvíc 2květé, baňkovité, stře- chovitě na sobě ležící, osinaté ; jen dolejší kvítek plodný, dlouze osinatý, neplodný s osinou krátkou. © Jazýček velmi krátký, ozubený. Pošvy zvenčí krvité. © Listy svrchu drsné, dole brvitě kosmaté. Stéblo jen na uzlech trochu kosmaté. V Uhřích. Čn. Če. P. jednozrná. | T. monococcon. L. Plevy vlasaté. Klásky Zkvěté, střechovité, měkko- vlasé, osinaté, dřív šedozelené, nachové, pak černé, Trávy. © 179 Pošvy hladké, holé. Listy dole brvité, volné, po. kraji útle bodlavé. Stéblo jen na článkách měkkovlasé; články osy po kraji vlasaté. Tu i tam setá. P. černá. T. atratum. Host. 4, Klásky 3—4květé, 5. - Klásky 5—6květé. 11. 5, Semeno na hřbetě vtlačené. Klásky obyčejně 4květé, osinaté neb komolé, vzdáleně od sebe stojící. Osa na bocích vlasatá; články její delší než- klásky. Listy téměř žlábkovité, nahoře drsné, na kraji útle bodlavé, jen dole kosmaté, po kraji brvité. Jazýček brvitý. P. rýžová, T. Zea. Host. Semeno jinak spořádané. Klásky skupené neb stře- chovité. 6. ©. Klásky 3květé, zhuštěné, osinaté, drsné, baňkovité. Klas dole spolusložený. Listy křivolaké, hladké. © Stéblo nahoře dřenovité. Řidčeji setá. P. mnohoklasá. T, compositum. Klásky 3—4květé ; pravidelnější klas. 7. 7. Plevy velmi veliké, téměř listovité, Lupiny nestejné, vnitřní o polovinu větší než zevnitřní: tato brvitá. Se- meno velmi dlouhé. Klas velmi dlouhý. Klásky 3-, řidčeji Akvěté, trochu drsné, střechovité, osinaté, Jen dva kvítky plodné. Stéblo a. listy holé, hladké. Jazýček > Kusý. P. polská. T. polonicum. © Plevy, lupiny, semeno jinak spořádané. 8. 8. Jyzýček krátký, po každé straně štětcem opatřený. . Klásky široké, vejčité, 3—4květé, hned krátce, hned dloužeji osinaté. Klas skupený. Krátké články osy. Stéblo na uzlech kosmaté, Listy žlábkovité, volné a jako i po- švy drsné, Tu i tam setá v Štýrsku. P. skupená. T. compactum. Host. Jazýček neštětitý; listy holé neb hedbávité; klas 2—4- řadý, střechovitý. 9. : 9. Klásky 3— 4květé, baňkovité, trochu drsné, střecho- vité, holé, Prostřední kvítek komolý, neplodný. Plevy vejčité. Stéblo na uzlech útle vlasaté. Články osy po kraji holé. Listy hedbávité. Pošvy nahoru trochu kos- f 180 Trávy. maté, jako i jazýček. P. špaldová; (Špalda; samopše; tenkel; slovenská rýža). |- T. Spelta. Klásky 4květé, kosmaté neb holé. 10. 10. Klas 4hranný. Klásky baňkovité, holé, střechovité, ko- molé neb osinaté. Plevy vejčité, končité, pod špicí stla- čené, na hřbetě oblí, vydmuté, s tupými žebry. P. obecná. (Ozimá, hibernum; jará, aestivum; komolá, muticum 3; osi- natá, aristatum,) T. vulgare. Villars. Klas 2řadý. Klásky baňkovité, kosmaté, střechovité, tupé, trochu osinaté, posléz nachové. Listy hladké, velmi malými vlásky poseté. Řidčeji setá, P. anglická. T. turgidum. 11. Klásky Skvěté, vejčitě široké, osinaté; osiny Skrát zdélí klasu. Klas 2řadý. Stéblo na uzlech trochu vla- saté. Listy měkké, Posvy hladké. Klásky 3krát tak dlouhé jako dva uzly osní. (Triticum typhinum, Dodon). P. ječmenovitá. T. hordeiforme. Host. Klásky 5-——Gkvěté, osinaté, kosmaté. Plevy na kýle vlasaté. Listy holé, hladké. Stéblo hladké a holé, jako 1 pošvy. Jazýček krátký, mázdřitý , ozubený. Klásky delší než 3 uzly osy. (Triticum durum, Desf,) P, kos- matá, OT. villosum. Host. Pozn. Následující druhy Gártner pod jménem Agropy- rum (pýr) spojil a od Triticum odloučil. 12, Zrno nahoře kosmaté, s 2 obdýlnými, dlouze. konči- tými, roztrhanými Šupinami. © Zevnitřní lupina na hřbetě čárkovaná, tupá neb uťatá; střední čárka drsná. Plevy tupé, po kraji brvité. Klásky mnohokvěté, holé neb krátce vlasaté. Jazýček krátký, holý. Pošvy hladké, br- vité. Listy někdy šedozelené, nahoře drsné, tence kos- maté, někdy však holé. Stéblo čárkované, 1—3 stř. zdélí. Kořen plazivý s obdýlnými končitými šupinami, Na písčitých pahorkách, u cest. Čn. Če. P. střední. T. intermedium. Host. Zrno a lupiny jinak spořádané. 13. 13. Plevy osinaté. 14. -Plevy komolé, tupé. 15. 14. Plevy odstávavé, na konci krátce osinaté. Klásky ble- dozelené, stlačené, osinaté, 3—6květé, dvoubočné. Stéblo Trávy. 181 nahoře měkkovlasé, vztýčené, s dolejškem položeným, kořenivým, větve ženoucím.. Listy vztýčené, čárkované, po kraji drsné, povrchu krátkými vlásky poseté. Pošvy holé, Jazýček velmi krátký, kusý, útle vřezaný. Osa kosmatá, po obou stranách bělavá, žlábkovitá a střídavě zoubkovaná. Kořen plazivý. Na suchých slatinných mí- stech v Pešťanské stolici. Čn. Če. (Bromus cristatus, L.) P, hřebenitá. T. cristatum. Schr eber. Plevy krátce osinaté, 3žilné, téměř Skvěté. © Lupina Sžilná; osinatá; osina velmi dlouhá, obloučnatá, nachová. Stéblo 2—3 stř. zdélí, holé, na kolénkách skřivené. Listy tuhé, na hřbetě a kraji drsné. Jazýček krátký, tupý, útle zubatý. Klas 2řadý, 2—3 palce dlouhý, po- zději na špici schýlený. Kořen vlásenitý, mnoholetý. V lesích, mezi křovím, u plotů. Cn. Srp. (Elymus caninus, L.) P. psí. : T. caninum. Schreb. 15. Klásky 4—5květé, 16. Klásky 7—11květé. Plevy velmi tupé, brázdité, téměř Tzilné. Kvítky komolé. Osa háčkovitá. Téměř plazivý kořen. Na písčitých pahorkách, v Rakousích, Čechách. Čn. Če. (Triticum elongatum, Host.; Trit. junceum, Schópf; Festuca juncea, Moench; Triticum intermedium, H.) P. tuhá. T. rigidum. Schrad. 16. Plevy nejvíc 9 (—11) žilné, tupé, 4—5květé. Kvítky komolé. Osa hladká, v čas zralosti na článcích křehká. Klásky jednotlivé, obdýlně kopovité. Stéblo 1"/,—2 siř. zdélí, holé, na dolejsku položené. Pošvy velmi hladké. Jazýček krátký, útle zubatý. Listy na špici svinuté, tuhé, vodozelené, po vrchu krátce vlasaté, na špici bodlavé. Na písčitých místech; v Istrii, Čn. Če. (Bromus trun- catus, Scop.) P. síťovitá. T. junceum. Willd. Plevy 5Sžilné, kopovité. Lupiny končité neb tupé, ko- molé neb osinaté. Listy svrchu útle tčené a drsné. Ko- řen plazivý. V houštích, při plotech, u cest, rolí, Čn. Če. (Triticum arvense, Schreb). P. plazivá. (Pýr,) T. repens. L, Poznam. Jedni počítají ještě 1 následující: Triticum subulatum, Schreb. Klásky obdýlné, téměř Gkvěté; plevy šídlovité na špici; lupiny krátké, měkkobodlavé, delší 182 Trojhrotité. než plevy; na rolích, u plotů. — Triticum dumetorum, - Honk. Klásky jednotlivé, po páru neb po 3, obdýlné, 5— 8květé; plevy i lupiny krátce osinaté, osiny ledva zdélí čárky ; u plotů, mezi křovím. -— — Triťicum Vasil- lantianum, Wulf. Klásky obdýlně vejčité, téměř 5květé; osiny lupin delší než osiny plev; v zahradách, na trávní- cích. — Triticum Leersianum, Wulf. Klásky obdýlné, téměř Skvěté; plevy a lupiny osinaté; klásky někdy po 2—3; v zahradách, u plotů. (Triticum Sepium, Thuill.). X. Juncagineae. Trojhrotité. | 72. Scheuchzeria. Scheuchzerie. Hrůznmce. Prášníky tenké. Tři semeníky, každý žsemenný. Čnělka chybí. "Tři dole spojené, 2klasečné tobolky. VI. 3. Nitky tenké. Blizna na boku, Klas 2— Gkvětý. Prut vztýčený , 4—8 palců zdéli, s pošvivými, žlábko— vitými listy, Kořen šikmý, článkovitý. Na jizerském po- hoří v Čechách; Slézsku, Haliči, Uhřích. H. bahní.. F: palustris. L 73. Triglochin. Dreizack. Trojhrotnák. Nitky velmi krátké; 3— 6 jednosemenných seme- níků. Čnělka chybí. Tři neb 6 tobolek na ose; to- bolky do vnitř podélným švem pukavé. VI. 3. Sto- jatka; Bařička Pr. | Plod čárkovitý, 3pouzdrý, hladký. Stvol dole hlíznatě naběhlý, 1 stř, zdélí, tenký. Listy úzké, čárkovité, Květy malé, zelenavé, s péřitými bliznami. Plody k ose při- tlačené. Na mokrých , bažinatých lukách. -Čn. Če. T. bahní, T. palustre. L. Plod vejčitý, Gpouzdrý, brázditý. Prut vyšší, Hustší, do 1"/, stř, zdélí. Listy čárkovité, dužnatější, Blizny pé- řité, zpět zkřivené. Plody odstávavé. V slatinných ba- žinách ; v Slézsku, Rakousích, v Uhřích od Nezidera až do Liptova a Spiše. Kv. Srp. T. pomořský, T, maritimum. L. Siťovité. 183 XI. Junceae. Sítovité. 74. Juncus. Simse. Sítina. š Tobolka 2pouzdrá, mmnohosemenná. VI. 1. Sílí; áší. 1. Listy šídlovité, stéhlu podobné, na dolejšku bezlistými neb ostnitými pošvami otočené. Stéblo jednoduché. Str= boul zdánlivě na boku, jelikož dolejší listen vzhůru ční, jakoby pokračování stébla. 2. Listy od stebel rozdílné. 6. 2. Nákořenní pošvy v oblé listy vybíhavé. Strboul téměř koneční, přímý. Kališní lupeny nevykroužené, zevnitřní končité ; zdélí tobolky, Semena s mázdřitým přívěskem, Na mořských břehách, S. pomorská, J. maritimus. L. Pošvy bezlisté. Strboul boční. Semena bez přívěsků. 3- 3. Strboul 2—10květý, asi v polovici stébla; stopky obyčejně 2květé, Stéblo nahé, nitkovité, nahoře pře- chýlené, hladké, 1 stř. zdélí. Číby okvětí kopovité. To- bolka krátká, krátce ostnitá, Lupeny žlutozelené. Čnělka krátká ; blizna červenavá. Častokráte na pošvě krátký, žlábkovitý list. Na bažinatých lukách, rašeliniskách; na Krkonoších, v Slézsku, Rakousku, Štýrsku. Čn, Če. Sítina nitkovitá. J. filiformis. L. Strboul mnohokvětý, v hořejší polovině stébla. 4. 4. Stéblo nahé, hluboce čárkované, pouzdřitě protrhaným dřenem vyplněné, štíhlé, modrozelené. Strboulek červeno- hnědý, vztýčený. Tobolka obdýlně eliptičná, tupá, na špici nepohnutá, ostnitá. (Cípy okvětní kopovité, Čnělka patrná, Prášníků 6. Stéblo 2—3 siř. zdélí, sivozelené, Pošvy hned lesklé. Na mokrých písčitých místěch, u pří- kopů, vedlé cest. Čec, Srp. S. šeromodrá. J. glaucus. Ehrh. Stéblo nahé, tuhé, hustě dřenovité. Strboul na všecky strany rozložený. Tobolka okolo čnělky prohloubená. 5. 9. Stéblo bezlisté, hladké. Strboul mnohonásobně slo- žený, častokrát rozestřený. Pošvy bezlisté. Cípy okvětní kopovité, s prohloubeným kýlem. Dolejší listen na do- lejšku nabraný, Semeno vejčité. Tři prášníky. Na mo- 184 — Síťovité. krých neúrodných místech, ve zmolách, bažinatých polo- hách. Če. Srp. S. rozestřená. J. effusus. L. Stéblo nahé, útle čárkované, Strboul mnohonásobně složený, často sklubený. Cípy okvětní kopovité, na kýle neprohloubené. Pošvy bezlisté. Dolejší listen na dolejšku nadmutý. Semeno obdýlné. S předešlou. Če. Srp. S. klubičnatá. J. conglomeratus. L. Poznam. Příbuzná sítina baltická značí se vztýčeným strboulem, delší čnělkou, kaštanovými listeny. J. balticus. 6. 1——4 kvítky na konci stébla. 7. Četné kvítky v strboulech neb. hlavičkách. 8. 7. Květy otočené třemi vztýčenými štětinovitými listeny. Stéblo nahé, nitovité, dole pošvami obalené. Nejhořejší pošva má krátký, šídlovitý, žlábkovitý list. Jazýček bělo- mázdřitý, rozčísnutý. Květy hnědé, Tobolka tmavě ka- štanová, obdýlně tupá, s vejčitými klapkami. Na Krko- noších, holech, u vodopádů, ručejů. Če. Srp. (Juneus monanthos). S. trojklaná, J. trifidus. L. Kvítky obyčejně 3., tolikýmiž mázdřitými , tupými, vejčitými listeny neb ibn: otočené. Tobolka obdýlná, končitá, delší lupenů. Při potocích na Alpách, v Štýrsku, Korutanech. Čn. Če. S. trojplevá, J. triglumis. L. 8. Listy žlábkovité, nikoli trubkovité. 9. Listy trubkovité ,, přepážkami v pouzdra rozdělené.. Kvítky v malých hlavičkách na strboulových větvích, 14. 9. Větve 1květé, 10. Květy v hlavičkách. 13. 10. Stéblo nahé, tuhé, jako i nákořenní listy. Obaly a listeny mázdřité, bělavé; jen nejdolejší obalec někdy list- natě zákončitý. Stéblo slabě hranaté. Cípy končité neb přitupělé, zdélí tobolek, Listy vodorovně odstávavé, tuhé, Na rašeliniskách. Če. Srp. S. tuhá. — J. souarrosus. k Stéblo listnaté; obaly listnaté. 11. 12. Kališní lupeny velmi tupé, vejčitě obdýlné, v udlosti kratší než tobolka, která jest téměř kulatá. Strboul koneční, složený, s větvičkami vztýčenými. Stéblo tenké, ohebné, stlačené, 4—14 palců zdélí, listnaté, obyčejně s jedním listem uprostřed. Blizny růžové. Na mokrých Síťovité. 185 lukách. Čec. Srp. (Juncus bulbosus L.) S. cibulaťá. -JJ compressus. Jacý. Kališní lupeny špičaté, ostnité, 12. 12. Tobolka přiokrouhlá, velmi tupá, málo kratší než ka- © Jišní lupery. Strboulové větve rozevřenější než při ná- sledující. „Stéblo téměř větevnaté , vidličnaté , hladké, Pošvý po kraji bílé. Kvítky jednotlivé. V bažinách, naplavených písčinách. Če. Srp. S. roční. : , J. Tenageja. Ehrh. Tobolka obdýlná, o hodně kratší než kališní lupeny. Stopky strboulu vztýčené, prodloužené, 2klané. Stéblo listnaté, 4—12 palců zdélí. Květy jednotlivé; cípy ko. povité, končité. Na mokrých písčinách, v příkopech, na rolích. Če. Zář. Š. žabí. J. bufonius. L. 13. 1—3 hlavičky, 5—10květé. Kališní lupeny útle zá- končité, delší než tobolky. Tobolka tupá, vejčitá. Stéblo nahé, niťovité, 1—4 palců zdélí; 3 prášníky. Na vlh- kých písčinách. Če. Srp. S. hlavatá. J. capitatus. Weg. Hlavička 3—5květá. Vnitřní kališní lupeny tupé, Stéblo nitovité, 4-—5 palců zdélí. Listy téměř šídlovité, štětinovité, svrchu úzce žlábkovité. Uprostřed hlaviček jsou často malé listnaté svazečky, které kořeny pouštějí, když stéblo leží. V bažinách, spuštěných rybnících. Če. Srp. (Juncus supinus, Mónch.) S. rašelinná. J. uliginosus. Roth. 14. Kališní lupeny všecky tupě zakulatěné. 15. | Aspoň zevnitřní lupeny končité. Kvítky hnědé neb černavé. 16. © 15. Kvítky a listeny před květením bělavé. Strboul vel- mi složený, s větvemi posléz zpět zlomenými. Pošvy na hřbetě tupé. Stéblo listnaté. Tobolka vejčitá, kon- čitá, zdélí lupenů. Na rašelinných lukách. Ce. Srp. S. tupokvětá. J. obtusiflorus. Ehrh. Květy a listeny černohnědé. Větve strboulu vztýčené. Pošvy na hřbetě kýlnaté, Listy troubkovité, s patrnými přepážkami. Strboul koneční, složený. Stéblo slabě skři- vené, 1 stř. zdélí. V bažinách. Če. (Juncus fuscoater Schreb.) S. horní. J, alpinus. Vall. (8) 186 Síťovité. 16. Vnitřní tři kališní lupeny tupé, © mic delší než ze- vnitřní. Stéblo na dolejšku často položené ,, listnaté. Pošvy a listy přioblé, přepažené, Strboul koneční, mno- , honásobně složerý, s odstávavými rozevřenými větvemi. Tobolka krátká, vejčitá, ostnitá, delší než lupeny. Na mokrých místech, obyčejná. Čec. Srp. (Juncus lamprocar- pos, Ehrh.) S. členitá, J. articulatus. L. Všecky kališní lupeny končité; zevnitřní kratší. To- bolka vejčitá, zobanitá, delší než lupeny. Stéblo tuhé, přímé, listnaté, štíhlé, do 3 stř. zdélí, Pošvy a listy jako u předcházející. Na bažinatých lesních prostorách, vlhkých, neúrodných vřesoviskách. Če. Srp. (Juncus acu- tiflorus, Ehrh.) —J. silvaticus. Reichard. 75. Luzula. Hainsimse. Bika. Tobolka 1pouzdrá, 3semenná. VÍ. 1. Chlupaňa, 1. Každá stopka strboulu 1kvělá. 2. Květy v malých chomáčích neb kláskách, Semena bez patrného přívěsku na hořejším konci, 5. 2. Větve strboulu vztýčené, 3. : Větve z části zpět zlomené, aneb dolejší odvislé. 4, 3. Tobolka zákončitá. Semeno s přímým přívěskem, Listy čárkovité, nemnoho přes čárku zšíří. V lesích; řidčeji. © B. Forsterova. L. Forsteri. Dec. Listy brvité, na dolejšku trochu žlábkovité.. Pošvy na špici vlasaté ; strboul vztýčený. Stéblo hladké, přímé neb vstoupavé. Kališní lupeny brvité, končité, žlutavé jako i lupeny; 3 zevnitřní delší. Na korutanských Al- Čpách, c. Srp. B. žlutavá. L. flavescens, | Host. A4. Větve strboulů po odkvětu z části vyvrácené. To- bolka pod špicí tupá. Semeno s přívěskem srpovitým na konci. Listy kopovité, 3—4 čárek zšíří, ovlašené vlásky odpadavými. © Stéblo téměř oblé, hladké, přímé, Pošvy hladké. Okvětí kaštanové, s bělomázdřitým kra- jem. Kališní lupeny vejčité, hladké; lupeny „nachové, V lesích hořejších krajů. Dub. Kv. (Luzula vernalis, DC. Juncus Luzula, Krock.) B. vlasatá, L. pilosa. Willd. Dolejší větve odvislé, někdy i více než 1květé. Listy téměř žlábkovité, brvité, široké, po kraji vlasaté. Stéblo Síťovité, - 187 přímé, do 4 stř. zdélí, téměř oblé, hladké, Pošvy ma= ličko vlasaté. Strboul složený. Kališní lupeny dlouze končité neb brvité ; lupeny dlouze končité, obdýlné, hnědé, po kraji žluté. Na holech. Če. (Juncus intermedius, Sturm.) B. hiadká. L. glabrata. Hoppe. 5. Chomáče 2—5květé. Strboul složený. Semeno bez přívěsků. 6. Klásky vejčité, více než 4květé. Semeno dole s ho- molovitým přívěskem, 9. 6. Kališní lupeny černohnědé, patrně ostnité. 7, Kališní lupeny bílé. 8. | 7. Listy ploché, vlasaté, kopovitě čárkovité , 3—5 čárek zšíří, dlouhé, lesklé, přitloustlé. Větve strboulu do uhlu rozevřené. Hlavičky obyčejně Skvěté. Pošvy u vzniku stébla vousaté. Strboul vícekrát složený, delší než listen. Výška rostliny 1—3 stř. Lupeny bodlavě osinaté, zdélí tobolek; vnitřní často ozubené, ke špici nachové. Kališní lupeny brvité. V horních lesích, pohořích, holech. © Kv. Čn. (Junous latifolius, Wulfen.) B. největší. L. maxima. Dec.» Listy čárkovité, 1—2 čárek zšíří, dole vousaté, žláb- kovité. Větve méně rozevřené; stopky k vrchu oblouč- naté, 3—-—4květé. Jen ústí pošev vlasaté, i toto někdy holé. Strboul složený, delší než listen. Stéblo přímé, hladké, 3—12 palců zdélí. Tyčinky 4krát kratší než jejich prášníky. Čnělka zdélí semeníka. Kališní lupeny vejčité, špičaté; lupeny odstávavé, dlouze končité, čer- venohnědé, delší než tobolky. Na „Alpách štýrských, - Korutanských, slovenských, na temeni Babíhory, Čn. Če. B. višňová, L. spadicea. Dec. 8. Kališní lupeny bělavé, zákončité, bez patrného však ostnu, dosti mezi sebou stejné. Strboul složený, kratší než listeny; stopky 3-—4květé, Nitky docela krátké. Stéblo 2—3 stř. zdélí, trochu vstoupavé, poševnaté. Listy dlouhé, úzké, s dlouhými odpadavými vlasy. Na výslunných pahorkách, světlých prostorách lesů. Čn, Če. (Juncus niveus, Krock.; Juncus angustifolius, Wulf.; Lu- zula čuprina) B, bělavá; Chlupaňa. L. albida. Dec. (8) 188 Síťovité. Lupeny kališní i korunní sněhobílé; tyto končité, vnitřní 2krát delší. Strboul složený , třočiků skupený, kratší než listy. Hlavičky 5Skvěté. Dolejší větve velmi dlouhé. Na českých a korutanských Alpách. Čn, Če. B. sněhová. E. nmivea. P. 9. Klásky sedivé, v obdýlný, klonivý klas spojené. Cípy okvětní ostnité, delší než tobolka, černohnědé, -3 ze- vnitřní větší. Tobolka oblá, vejčitá, ostnitá. Stéblo 1/—1 stř. zdélí. Nitky o polovic kratší než prášníky. Pošvy brvité. Na rašeliniskách, na horách mezi ska- lami; na Sněžce. Čn. Če. B. klasnatá. L. spicata. Dec. Květenství v strbouli. 10. 10. Klásky z části stopečné, z části sedivé. 11. Strboul vztýčený, sklubený. Listy po kraji drsné, svrchu žlábkovité, na rubu duté, vlasaté. Pošvy vlasaté, zvláště u vzniku listů. © Kališní lupeny obdýlné, dlouze končité, brvité; lupeny delší než tobolka, na špici vy- vrácené, nachové. Na Alpách, Tatrách, Sudetech. Čn. Če. B. krkonošská. L. sudetica, Willd. 11. Větve strboulu později převislé. Listy na kraji vla- « saté, později holé. Stéblo 2—6 palců zdélí. Cípy ko- runy končité, delší než tobolka; tato ostnitá. Nitky Gkrát kratší než jejích prášníky. Na pomezích, lukách, obyčejná. Dub. Kv. (Juncus nemorosus) B. ladní. E. campestris. Dec. Větve tuhé. Listy jako u předešlé. Cípy koruny a tobolka jako u předešlé. Nitky téměř zdélí prášníků. V hájích, pasekách. Kv, Ún. B. mnohokvětá. L. multiflora. Lejeune. 76. Tofieldia. Povrženka. Okvětí hluboce Gdílné. Prášníky napodýl pukavé. Tři mnohosemenné, přes polovici slepené on semena obdýlná. VI. 1. Mečovité listy. Klasy dlouhé, válcovité, hroznaté. Prut "do 2 střev. zdélí, přímý. Listy nákořenní, drniště; prutní 2—3 kratší. Květy žluté; pod každým malý, hnědý, 3klaný listen. Hrozen 2—6 palců zdélí. Na slínovi- tých pahorkách. (Hebelia collina, Gm.) P. kopeční. © T. collina. Schult. Ocúnovité. 189. Mečovité listy. Klas vejčitě kulatý. Prut '/„—1 stř. zdélí. Listy trávovité, velmi končité, mnohožilné. Květy malé, bledě žluté; pod každým 2 listeny, dolejší totiž obdýlný, hořejší 3laločný, kalichovitý. Na bažinných lu- kách, na pramenitých půdách; v Slézsku. Če. Srp. (An- thericum calyculatum, Lin.; Helonias borealis, Willd. ; Scheuchzeria Pseudoasphodelos, Scop.) P. zákrovní. T. calyculata. Wahlenb. XIL Colchicaceae. Ocůnovité. 77. Colchicum. Zeitlose. Ocún. Okvětí nálevkovité s dlouhou trubkou, na jejímž , konci 6 prášníků, 1 semeník s 3 čnělkami. Tobolka nadmutá; pouzdra na špici pukavé. VI. 3. Sirotka ; Naháč. Jesenka. Listy ploché, široce kopovité, přímé, zákončité. Žluto- hnědá kožka na cibuli; cibule ostrá, trpká, jedovatá, 1—2květá. Květ bledo-růžolilakový, do 3 palců zvýší. Na podzim zjevuje se květ, listy pak a tobolky na jaře, Na vlhkých lukách. 0. jesenní. C. autumnale. L. Listy kopovitě čárkovité, vztýčené, žlábkovité. Mázdra cibule černohnědá. Cibule jemnější, nikoli trpká, 1-, řidčeji 2květá. Květ lilakový, téměř nachofialový, nižší. Tobolka k oběma koncům špičatá. Čas květu a plodu jako u předcházející. Na písčinách okolo Pešti. 0. pí- sečný. C. arenarium. W, Kit. 78. Veratrum. Germer. Kýchavice. Okvětí hluboce Gdílné. Prášníky příčmo 2 klap- kami pukavé. Tři dole spojené, mnohosemenné to- bolky; semena stlačená. XXIII. 1. VI. 1. | 1. Květní lupeny tmavonachové, odstávavé. Hrozen lat- natý, mnohonásobně složený. Vejčilé, řasnaté listy. Prut čárkovaný, trochu kosmatý. Prášníky červené. Listeny čárkovitě kopovité, špičaté, velmi dlouhé, delší než květní stopky; tyto plstnaté. V horních lesích. Če. Srp. K. černá. V. mgrum. L. Květní lupeny bílé neb zelenavé. 2. 190. Smldincovité. Bíserovité. 2. Květní lupeny zelenavé, rozestřené, ozubené, delší než stopky. Hrozen složený. Listeny téměř zdélí lupenů. Větve měkkovlasé. Listy eliptičné, žilnaté, Prut 2—4 stř. zdélí, silný, oblý, trubkovitý, nahoře slabě kosmatý, Kořen krátký, silný, uvnitř bílý, vlásenitý. Na horních lukách, bažinatých polohách; na Tatrách, Krkonoších. Če. Srp. Květe však jen v hořejších krajích. K. zelená. | V. Lobelianum. Bernh. Květní lupeny bílé, rozestřené, stopečné, trochu žlu- tavé, ozubčené. Hrozen téměř mnohonásobně složený. Listeny téměř zdélí stopek. Prut přes polovici, jakož i rub listů, lupenů a stopky kosmaté. Na holech a po- hořích, na vlhkých lukách. Če. Srp. K. bílá. V. album. L. XHL Tameae. Smldincovité. 79, Tamus. Schmeerwurz. Smldinec. Dvoudomstvo. Kalich 6dílný. Koruna chybí. Čnělka 3klaná. Malvice Spouzdrá. XXIIL 2. VL 1. Listy srd- čité, nerozdělené. Prut slabý, hladký, 3—6 stř. zděélí. po vedlejších předmětech vzhůru se pnoucí, Samčí květy žlutozelené, na volných úžlabičních hroznech; samičí V bočních chomáčísh. Malvice červená, posléz černohnědá. Při plotech, lesních zásekách; v Uhřích. Kv. Ún. S. obecný. | T. communis. L. XIV. Smilacinae. Bíserovité. 80. Asparagus. Spargel. Chřesí. Květy často 2domé. Okvětí zvonkovité, Gdílné; 6 prášníků; 3 blizny. Semeník 3pouzdrý, 6semenný. VI. 1. Spargl. : 1. Květy obojaké. Dlouhé, pod kvítkem uzlité stopky. Dvojnásobné palisty. Nízký, bylinný, listnatý, velmi vě- tevnatý prut. V Uhřích. Srp. Ch. útlolistý. A. tenuifolius. Lam. Květy 2domé, 2. Bíserovité. 191 2. Jednoduché palisty. Listy šídlovité, polo- a zcela pře- slenaté, Prut bylinný, vztýčený. Květy úžlabiční, na boku nad listovými chomáčky. Stopky pod kvítkami uzlité. Lupeny na špici vyvrácené. Listy delší než při následujícím. Malvice 3krát větší. Při Herkulových lá- zních; v Chorvatsku. Kv. Ch. lesní. A. silvaticus. W. Kit. Palisty dvojité. Listy při samých větvích šupinaté, šídlovité. Prut 3—4 siř. zdělí, oblý, latnatý. Kvítky bělavé neb žlutozelené, malé, odvislé; stopky uprostřed členité. Malvice červené. Prášníky zdélí nitek. Na lu- kách, při řekách; často pěstovaný. Čn. Čec. obecná. A. officinalis. L. 81. Convallaria. Maililie. Bíser. Květy v hroznech konečních neb úžlabičních. Okvětí Gdílné; 6 prášníků, Malvice 2pouzdrá, Gsemen- ná. VI 41. Konvalinka; Lanka; Lanuška; Kokořík; Ličidlo. 1. Prut nahý. Koruna zvonkovitá, bílá, s vyvrácenými cípy, vonná. Listy vejčité, po 2, žilnaté, hladké. Stvol polooblý. Stopky květé, listenem podepřené. Výška 1y—1 střev. V stinných lesích, na lukách. Kv. Ún. B. jarní; Konvalinka. C. majalis. L. Prut listnatý, Koruna nálevkovitá,. Kvílky úžlabiční, 2. 2. Listy přeslenaté, kopovitě čárkovité. Prut přímý, hra- natý, jednoduchý, dole červeně kropený, 1—2 stř. zvýší. Květy malé, bílé se zelenavými zoubky. Malvice červená * neb modrá. Jednotlivé, větvité, odvislé květní stopky v úžlabičkách. Listy po 3—4 i více. Na holech, po- hořích. Kv. Čn. (Polygonatum vert. Mónch.) B. přeslenatý. C. verticillata. L. Listy střídavé, eliptičné. 3. 3, Prut oblý, do 2 stř. zvýší, na špici převislý. Dolejší stopky 3—5Skvěté, Nitky vlasaté. Koruna úzce trub- kovitá, bílá, zelenozubá, Malvice černomodrá. Nitky vla- saté. Listy veliké, vejčité, objímavé. V stinných, vlhkých lesích. Kv, Čn. (Polygon. multiflorum, Měónch) B. mnoho- květý. C. multiflova. L. 192 Bíserovité. Prut hranatý. 4. ; ; A, Stopky dle pravidla 4květé. Prut ostře hranatý. Nitky holé. Květy bílé, zelenozubé; zuby vousaté, Listy elip- tičné, tupé, objímavé. Květ vonný. Malvice modrá. Na pahrbkách, v houštích. Kv. Čn. (Polygonatum vulgare; Polygon. anceps, Mónch.) B. hranatý; Kokořík; Lanuška. C. Polygonatum. L. Stopky vícekvěté. Prut hranatý. Listy dlouze kon- čité, objímavé. Dle postavy mnohokvětému, dle květu hranatému, dle listů jarnímu Bíseru podobný. Koruna krát větší. Malvice černomodrá. S předešlými. B. ši- rolistý. | | C. latifolia. L. 89: Maianthemum. Schattenblume. Přestupmička. Květy v hrozneeh. | Okvětí 4- (neb 6) dílné; 4 (neb 6) prášníky. Únělka jednoduchá. Malvice 3- pouzdrá, 3semenná. VI. 1. Stínovka; Lupenice ; Stračí jahoda. Listy srdčité, 1—2, střídavé. Okvětí Adílné; 4 prá- šníky. Kvítky obyčejně po 8, malé, sněhobílé, vonné. Blizna 2klaná. Zralé malvice červené , ©— 3pouzdré; pouzdra 1—2semenná. Květenství v konečním hroznu. V lesích. Kv. Čn. (Convallaria bifolia, L. Smilacina bif., Desf.) P. dvoulistá. M. běfolium. Dec. Listy objímavé, po 3, vejčitě kopovité. Hrozen ko- neční, jednoduchý. © Rostlina ledva 3—4 palců zvýší. Květy bílé. V haličských lesích. Kv. (Convall. trifolia, L.) P. trojlistá. M. trifolum. 83. Paris. Einbeere. Vranovec. Okvětí vodorovně rozestřené , hluboce ŠSdílné ; vnitřní cípy 4 užší; 8 prášníků; nitky dole rozšířené a spolu srostlé; 4 čnělky. Malvice 4pouzdrá. VIII 4. Vraní oko; psí jahoda. Listy v přeslenu, široce vejčité. Blizny nachohnědé, Ve vlhkých stinných lesích, Kv. čtverolistý. P. ouadrifola. L. 94. Ruseus. Máusdorn. Listnotec. Dvoudomstvo. Malvice 3pouzdrá. Čnělka 4. Kalich Glupenný. XXII. 2. VL 1. | Lihovité. 193 Listy útle špičaté, bodlavé, nahé. Rostlina 1—3 stř. zvýší, větvitá, vždy zelená, Květy jednotlivé, krátce sto- pečné, zelenožluté, někdy Slupenné, z prostředu listu vy- rostlé. Medník fialový. © Malvice červená. V lesích; v jižních Uhřích, Dub. Kv. L. bodlavý. R. aculeatus. L. Listy vejčitě kopovité, dolejší přeslenaté. Květy ma hořejší straně listu malým lístkem podepřené. © Fialový obal okolo semeníka. Malvice červená, Rostlina vždy ze- -lená. V stinných lesích, v Uhřích; v Kuchyňských, Mo- dranských horách pod Kuglem. Břez. L. jazyčný. (Ze- leň). R. Hypoglossum. L. 85. Streptopus. Knotenfuss. Čípek. Okvětí na dně Gdílné ; 6 prášníků ; tupá blizna ; malvice 3pouzdrá. VI. 1. Babí jahoda. Tobolka čili malvice. mnohosemenná, červená. Květy odvislé, bílé. Stopky ikvěté, kolenaté. Listy objímavé, holé. Prut větevnatý. © Na horách slézských, uherských, českých. Če. (St. distortus, Michaux; Uvularia amplexifolia L.) Č. objímavý. © S. amplexzifolius, Dec. 15. Liliaceae. Liliovité. 86. Allium. Lauch. Česnek. Okvětí hluboce Gdílné, otevřené neb zvonkovité, bez medníku. Tyčinky na dolejšku s lupený a mezi sebou srostlé; prášníky na středu hřbetu upevněné. Blizna tupá. Semena hranatá. Květy toulovité, 1-2 odpadavými listeny podepřené. VI. 1. 1. Toulec mimo květy přikrývá též množství malých ci- — bulek, 2. Žádných cibulek v toulci. 8. ©. Tyčinky jednoduché, nerozdělené. 3. Tyčinky 3zubé, aneb střídavě 3klané. 5. 3. Lupeny červenavé, eliptičné, tupé, na špici vyvrácené. Stvol oblý, křivolaký, do 4 stř. zdélí, hladký, přes po- lovici poševnatý. Toulec 2klapečný, vejčitý, obdýlný; 20—40 květů na nitovitých, červených, " palce dlou- 9 194 Liliovité. hých stopkách. Na drnovitých pahrbkách a chorvatských Alpách. Če. Srp. Č. křivý. A. flexum. W. Ki. Lupeny bělavé neb bledozelené. 4. . 4. Tyčinky delší než koruna. Čípy koruny kusé neb vy- kroužené, nahoře k sobě chýlivé. Stvol listnatý; listy rovné. V houštích; v Slézsku. Če. Č. rolní. É A. carinatum. Smith. (Tyčinky zdélí koruny. Květní lupeny tupé, s malou špicí, bělozelené, červenavě neb hnědě naběhlé: květy dlouze stopečné, otevřené, zvončité; stvol listnatý, 4—2 stř. zvýší. Listy trubkovité, na vrchu ploché neb málo žlábkovité, dole vypuklými žilami hranaté, v čas květu obyčejně již seschlé. V houštích, na poli, při plotech, obyčejný. Čn. Če. Č. domácí. A. oleraceum. L. 5. Listy ploché. 6. Listy oblé neb trubkovité. €. 6. Listy široce kopovité; v toulci 20 —30 cibulek. Květ bledý, zřídka dokonale vyvinutý. © Stvol před rozkvětem pod toulcem v prsten stočený. Toulec dlouze zoba- nitý. Tyčinky delší než koruna. Rosilina velmi čpavá, pěstovaná. Če. Srp. Č. obecný. A. sativum. L. "Listy rovné, po kraji útle pilovité a drsné. Stvol přímý. Tyčinky kratší než koruna; prostřední špice kratší než sama nitka. Toulec zákončitý. Na lukách, rolích, vlništích. Čn. Č. hadí. A. Serorodoprasum. S. 7%. Listy šídlovité, oblé, trubkovité. Dva krátké listeny, kratší než toulec. Toulec kulatý, často bezcibulý. Ty- činky 3zubé. © Přichází zřídka do květu; květ lilakový. Cibulky slouží za úpravu do jídel. Pěstovaný. Če. Srp. Č. ošlejch ; Šalota; Šarlota. A. ascalonicum L. - Listy „polooblé, na vnitřní straně k vrchu žlábkovité; uvnitř duté, před vyvinutím stvolu u vrchu zavilě sto- čené. © Toulec skupený. © Prášníky delší než koruna; střední špice delší než nitka sama. Květ růžový, * temně nachový a fialový. Na rolích, úhorech, písči- tých pahrbkách. Čn. Če. (Allium vineale, Koch.) Č. písečný. | A. arenarium. S. 8. Koruna krásně žlutá. 9. Koruna méně žlutá neb jiné barvy. 10. 2 Liliovité. 195 9. Květy visuté, žluté, zelenokýlné; lupeny vejčité“ Prášníky delší než koruna. Listy před květením 'oby- čejně zvadlé. "Toulec ze dvou vyvrácených listů © slo- "žený, z nichž jeden velmi dlouhý. © Na suchých místech, zdech, skalách. Če. Srp. Č. žlutý. A. flavum. Květy veliké, žluté, Stvol téměř válcovitý, '/,—1 stř. zdélí. Listy kopovité, zákončité, sedivé. Okolík Ch vysoký. V Uhřích. Čn. Če. Č. zlatý. © A. Moly. L 10. Cibule vejčitě obdýlná, šikmá, konečně odporně knilé čpavá. Stvol 3—5 palců zvýší, nitovitý; na. dolejšku též tak dlouhými 4—5 jat opatřený, přioblý. Listy štěti- novité, šídlovité, brvitě pilovité, nahoře téměř žlábkovité, dole téměř hranaté. Lupeny vykroužené, bělavé, na- chokýlné; stopky květní 2krát tak dlouhé; prášníky na- chové. Okolík 10—30 květý. V Uhřích okolo Budína, na kamenitých místech. Srp. Č, štětinovitý. A. setaceum. W. Kit. Udané známky se neshodují. 11. 41. Prášníky jednoduché, nerozdělené, bezzubé. 12. Prášníky 3zubé. 13. 12. Listy eliptičné; široké, stopečné. 43. Listy čárkovité, kopovité neb trubkovité, 14. 153. Stvol oblý, k hořejšku hranatý, od dolu listnatý. Listy krátce stopečné, kopovité neb eliptičné, ploché, obyčejně -po 3. Jeden listen. Toulec kulovatý. Květy žlutobílé neb zelenobílé. Prášníky delší než koruna, Cibule síťo— vitou šupinou potažená, Na horních lukách. Če. Srp. Ů. oděný. A. Victorialis. L. Stvol tupě 3hranný, nahý, 1—1", stř. zdélí, Listy dlouze stopečné, eliptičně kopovité. Jeden listen. Toulec © 8—12květý. Květy bílé, Prášníky kratší než koruna. Ci- bule eliptičně Po V stinných lesích. Kv. (Ún. Ú. planý. A. ursinum. L. 14. Listy ploché neb kýlnaté, méně. více široké, bi: Listy trubkovité neb ohlé. 22. 15. Stvol 2řízný. 16. Stvol přioblý. 18. 16, Obal a okolík na vrchu téměř rovný. Stvol u vrchu čárkovaný , hranatý, téměř 4hrřanný. © Listy čárkovité,- 196 © Liliovité. delší než stvol, 2krát tak široké jak při následujícím, narubu Sžilné; střední žíla vyniklá, ostrou hranu působící. Toulec mázdřitý, bílý, Lupeny nachočervené neb fialové. Plod bílý. Prášníky zdélí koruny. Na vlhkých lukách j na vrchách. Če. Srp. (Allium angulosum, Matt. Kr.) Č. hranatý. A. acutangulum. Schrad. +. Toulec a okolík na vrchu oblý neb dutý. 1%. 17. Stvol polooblý, 2řízný, nachový, 1/2 stř. zvýší. | Listy čárkovité, ploché, trávovité, křatší než stvol, tupé. Toulec malý, prozračný, 2rohý; okolík polodutý. Stopky krátké, nachové; lupeny seschlé, červenavé, přímé, vejčité, 3 vnitřní větší. Prášníky šídlovité, 2krát delší než ko- runa, žluté. Na. skalnaté půdě; při Vltavě. Čn. Če.“ Č. chlumní. 7 A, montanum. Schmidt. Stvol u dolejška dvěma vypuklými čárkami hranatý, holý. Listy čárkovité, rovné, bezkýlné. Toulec okrouhlý. Prášníky delší než koruna. Lupeny růžové, žlábkovitě vehnuté. Na výslunných skalách, kamenitých pahrbkách ; v Čechách, Slézsku, Haliči, Uhřích. Úe. (Allium fallax, Don). Č. zšedivělý. A. senescens. W. et Gr. 18. Koruna tmavočervená, zelenokýlná, rozevřená, vonná. Cibule stlačená, mnohými -menšími cibulkami obsazená. Okolík 100- i vícekvětý; stopky palce zdélí. © Stvol 3—4 stř. zvýší. Listy 4 stř. zdélí, palce zšíří, po kraji drsné. Mezi osetím, v jížních Uhřích. Če. Č. černona=- chový. A. atropurpureum. W. Kat. Koruna žlutavá neb bělavá, 19. 19. Cibule veliká, množitá, mnohými menšími obklíčená. Listy kořenní veliké, ploché, téměř mečovité, kopovité, nejvíce po 4. Toulec veliký, hustokvětý. Koruna bělavá, lupeny zelenožilné. Nitky na dolejšku srostlé. Semeníky černé. V Rakousích, Čn. Če. (AIL. multibulbosum. Gouan. Allium monspessulanum). Č. černý, —©—— A. nigrum. L. Cibule jednoduchá. 20. 20. Toulec velmi dlouhý, Alistý, často delší než stvol. Stvol obyčejně 1 stř. zdélí. Listy 2—3, téměř stvolu zdélí, čarkovité, trochu útlé vrubované, dole hranaté. Koruna žlutavá; lupeny na kýle a kraji hnědé, uvnitř dole bílou. mázdrou spojené. Tobolka tupě 3hranná, 3pouzdrá, 2se= / Liliovité 197 menná, Protivně čpavý. Na vápencích, v Banátě, okolo Herkulových lázní. Če. Č. hnědý. A. fuscum. W. Kit. Okolík téměř kulatý. 21. 21. Koruna žlutobílá do zelena; lupeny eliptičné, tupé, zevnitřní kratší. Nitky štětinovité, 2krát delší než koruna; stopky sotva 3 čárek zdélí. Stvol oblý, s jednou hranou, na píď dlouhý. Listy čárkovité, tupé, zdola 5— 7žilné, trochu široké, po 3, kratší stvolu, Na holech, v Chor- vatsku. Srp. Č. běložlutý. | A. ochroleucum. W. Kit. Koruna bílá do červena; lupeny vejčité, končité, 3 ze- vnitřní kratší. Nitky šídlovité, dvakrát zdélí koruny. Stvol nahý, téměř přioblý. Listy končité, žlábkovité, u dolejška pošvaté, čárkovité, kýlnaté. Toulec 2kiapečný, nejvíc čer— venavý. Tobolka vejčitá, tupá. Na vlhkých lukách; v Ra- kousích. Če. Zář. Č. vonný. A, suaveolens. 22. Koruna červená neb lilaková. 23. Koruna zelená neb bílá. 25. 23. Prášníky kratší než koruna. Listy čárkovitě kopovité, oblé, trubkovité. Stvol bezlistý, 6—10 palců zdéli, jen na dolejšku maličko listnatý. Dva listeny zdélí toulce. Okojík kulatý, mnohokvětý. Cibule válcovitá, tenká. Koruna růžová, bělavá, s nachovými žilkami; lupeny vztýčené, téměř vejčité, u prostřed šírší. Nitky dole mázdřitě rozšířené; prášníky žluté. Tobolka ostře hranatá, s boky slabě vtlačenými. © Na štýrských a korutanských Alpách; na břehách řek; u nás pěstovaný. Čn. Če. Č. pažitka. A. Schoenoprasum. L. Prášníky aspoň zdélí koruny. 24. 24. Obal malý, vejčitý; okolík stejně vysoký; 2 listeny zdélí toulce; stvol dole listnatý; listy čárkovité, polooblé, “k vrchu na plocho stlačené, trubkovité, Nitky šídlovité, prášníky lilakové. Lupeny růžolilakové, téměř nachočer— vené, fialokýlné, obdýlně kopovité, se špicí zahnutou. Tobolka tupě 3hranná. Na pramenitých místech, u ručejů hor, na Krkonoších, marmarošských a Snišských Tatrách. čr- ČuŮ. Saský. A. sibiricum. Willd. Toulec velmi dlouhý, šídlovitě končitý. Listy téměř oblé, šídlovité, žlábkované. Obyčejně 2 cibule. Stopky velmi dlouhé, nitovité, opuštěné, rozprostřené, jen pro- 198 Liliovité. střední vztýčené. Lupeny jasně nachové, zdélí tyčinek. Na suchých pahrbkách a skalách. Če. Srp. Č. latnatý. A. pamculatum. 25. Listy oblé, téměř Zhranné, vztýčené. © Stvol 2 stř. © zdélí. | Toulec šídlovitý. věky (visuté, téměř zvon-. kovité, špinavobilé, s tupými, prázdnými lupeny. Nitky jednoduché, téměř zdélí koruny; čnělka velmi krátká. V Uhřích. Če. Srp. Č. bledý. A. pallens. L. Listy 1 stvol u: prostřed baňkovité, trubkovité, © Toulec kulatý, Květy zelenobílé. Nitky delší než koruna. Ci- bule obdýlné, množité, Pěstovaný. Čn. Če. Č. zimní; zimní cibule, A. féstulosum. S. © 26. Listy po vrchu ploché, dole duté. Stvol oblý. Okolík. téměř kulatý. Šupiny. cibulní. síťovité. Prášníky zdélí koruny. V Čechách. Čn. (AIL reticulatum?) Č. síťovitý. A, strěctum. Schrad. Listy, stvol a jiné známky „se nedbal Tyčinky dklané s cípy dlouhými. 27, 27. Stvol baňkovitý, trubkovitý, jakož i listy. Toulec ku- latý. Květy bílé. Cibule na plocho stlačená, žlutošupinná, Pěstovaná. Čn. Če. Č. Luk; obyčejná cibule. A. Cepa. S. 28. Tyčinky daleko“ dolšt: než koruna. „Listy trubkovité, polooblé. Stvol 1—1"|, stř. zdélí. Květy nachočervené, v sd oje vejčitém toulci. Na skalách, ve vinicích. Čn. Srp. Č . kulatohlavý. A. sphaeročephalum. S. Poznam. | Příbuzný Česnek stoupavý má černočervené květy, A. descendens. S. Tyčinky ledva delší než koruna. Listy ploché. Cibule množitá. Stéblo lokte zdélí, i vyšší, až ke středu listnaté, Toulec krátký, okrouhlý, roztrhaný. Květy nachové. Na lukách, vzdělávaných místech, rolích, vinicích. Čn. Če. Č. okrouhlý. A. rotundum, L. © Poznam. 1.) Příbuzný Česnek divý má 2—3 malé, čer- vené cibule; stvol 1——2 stř. zdélí, křivolaký. Koruna černočervená, vejčitá; lupeny zevnitřní kratší a užší. Plod téměř 3hranný, 6 čárkami značený. Ve vinohradech, po- lích, v Sremsku. Čn. Pokoj, ampeloprasum. W. Kit. Eo ekaan 2.) Česnek Por, Puri, má cibuli jednoduchou, © obdýlnou, trochu: tenkou; stvol oblý; listy ploché, holé, Liliovité. 199 na kraji brvité; toulec kulatý, hlavovitý, větší než u pře- "dešlého; květy bělavé neb jasnočervenavé, červenokýlné; lupeny ná kýle přidrsné; prášníky kratší než koruny. -V jižní Evropě domovem; u nás pěstovaný. Čn. Če. s el A. Porrum, S, 97.. Anihericum. Zaunblume. Plotnice. Okvětí otevřené, bez medníků. Stopky článkovité. Prášníky z lůžka vynikající, prostředem hřbetu k nil- kám upevněné. Semena hranatá. VI. 1. Bělozárka. Kohátka, Presl. | 1. Stvol větevnatý, s 1—4 tenkými, obyčejně odstáva- vými větvemi; 1—2 stř. zvýší, téměř latnatý, © Čnělka přímá, paličkovitá. Koruna bílá, na plocho rozevřená; 3 lupeny a 3 prášníky střídavě menší. Blizna Shranná, se stopečnými žlázkami. Semeno černou, křehkou šupi- nou otočené. Kořen krátký, vlásenitý. Na vysokých lu- kách, výslunních krovnatých pahorkách. Ún. Če. P. vět- vitá. A. ramosum. L. Stvol jednoduchý. 2. 29. Stvol téměř 1květý, zdélí dlaně, vztýčený. © Cibule ob- dýiná, skřivená, © Květ vztýčený, nahoře bílý, dole červe- navý, obyčejně 3 červenavými čárkami a žlutým důlkem na spodku značený. Tyčinky holé. Tobolka Spouzdrá. Listy kořenní, delší stvolu, poloválcovité, nitovité; prutn dole porozšířené. Na Alpách, v Korutanech, Štýrsku, Chor- vatsku. Če. Srp. P. pozdní. A. serotinum. Stvol hroznovitý, vícekvětý. 3. 3. Listy kopovitě čárkovité, žlábkované, na tupé špici duté, 4—6, zdélí stvolu. Stvol 1 stř, zvýší. Hrozen 2Okvětý, 3—4 palců dlouhý; stopky něco delší než květy, v čas květu odstávavé. © Květy sírožluté, rozprostřené; lupeny obdýlně eliptičné, na tupé špici trochu duté. U Herkulových lázní. Kv. P. sirková. A. sulphureum. W. Kit. Listy ploché; aneb koruna bílá; aneb hrozen 7—10 květý. 4. 4. Listy a lupeny ploché. Stvol 1—1', stř. zdélí. Hro- zen jednoduchý, 7—10 květý. Koruna rozložená, daleko m 200 Liliovité. větší než u P. větvité. Čnělka sehnutá. Na suchých pahorkách; v Uhřích, Čechách. Ún. Če. P. liliová, A. Liliago. L. Listy téměř ploché neb žlábkovité. Koruna bílá, zvon- — kovitá, lilii podobná. © Nitky sehnuté. Kořen svazečný, dužnatě vlásenitý, Na suchých místech; v Haliči. (He- merocalli, Liliastrum, Willd.). P. křínovitá. A. Loltastrum. - 88. Asphodelus. Affodil. Kopíčko. Okvětí Gdílné. Tyčinky dole rozšířené, se šesti ši- rokými šupinami semeník pokrývajícími. — Tobolka malvičnatá, JSpouzdrá. VI. 1. Stvol nahý, větvitý. Stopky střídavé, delší než listen. Listy mečovité, kýlnaté, hladké. © Lupeny a stopky bílé. Prut zdélí lokte, křivolaký. Kořen hlíznatý, jedlý. Nitky. vousaté. V Uhřích. Dub. Čn. K. větvité. A. ramosus. L. Stvol nahý, jednoduchý. Stopky zdélí listenu. © Listy čárkovité, kýlnaté, hladké. Květy bílé, menší nežu přede- šlého. Ve východní Haliči, v Podolsku, (Čn. (Asphod. secundus, Clus.) K. bílé. A, albus. L. 89. Pxulbocodium. Uchiblume, Kobzolec. Okvětí Gdílné, nálevkovité; nehty lupenů velmi dlouhé; tyčinky na těchto. VI. 1. Plod nadokvětný. Cibule žene několik úzce kopovi- tých, žlábkovitých listů, a 2—3, nejprv bílé, pak lila- kové, trochu otevřené květy; cípy koruny 2krát delší než tyčinky. V lesích, okolo Debrecína. Dub. K. jarní. | B. vernum. L. 90. Erythronium. Hundszahn. Kandík. Okvětí Glupenné, zvonkovité, na dolejšku střídavě na sobě ležící, na Špici vyvrácené; 4 šupiny na do- lejšku lupenů, 2 hrby působící. VI. I. Květy bílé, červenavé neb nachové. © Listy kořenní, hnědoškvrnité, vejčité, obyčejně 2. Na horních lukách ; v Štýrsku, Ko- rutanech, v Uhřích, v Šomodské, Marmorošské stol. Dub. K. psozubý. L. Dens canis. L. Liliovité. 201 91. Fri tillaria. Schachblume. Rebčík. Okvětí Glupenné, zvonkovité, nad nehty důlkovi- tými medníky opatřené. Tyčinky zdélí koruny: VI. 1. Stvol téměř 1květý, 1—1'/, stř. zděélí, listnatý. Malé, okrouhlé, mnohé cibulky. „Květ převislý, s 4hrannými nachovými škvrnami na červené neb bílé půdě. Čnělka 2krát zdélí semeníka. Medník čárkovitý, zvenku čnějící důlek. Na bažinných lukách; v Uhřích, Čechách. Dub. Kv. R. strakatý. F. meleagris. L. Více květů, chomáčem listů věnčených. V zahradách. R. královský. i F. imperialis. 92. Hemero callis. Tagblume. Denivka. Okvětí G6lupenné, zvonkovité, s válcovitou trub- kou. Tyčinky zpět vychýlené, 2 hořejší slepené. k s M k Květy jasnožluié. © Lupeny ploché, končité, s nerozděle- nými žilami; vnitřní cípy širší, po kraji vlnitě kadeřavé. U Břetislavi, v jižních Uhřích. Kv. Čn. D. žlutá. H. flava. L, Květy větší, červenožluté; žilky mnohými bočními že- brami spojené. V zahradách. D. hnědá. H. fulva. L. 93. Hyacinthus. Hyacinihe. Jacek. Okvětí nálevkovitě zvonkovité, polo Gklané. VI. 1- Koruna. dole trochu baňkovitá, vonná. Tobolka 3pouzdrá, Stvol oblý. V zahradách. Dub. J. východní; Jacint; Bazatuta ; Březnový květ. H. orientalis, L, 94. Lilium. Lilie. Lilie. Okvětí hluboce Gdílné, s vyvrácenými neb vztýče- nými cípy; na těchto důlkové medníky, Čnělka dlou- há. Blizna Jhranná. IV. 1. 1. Listy přeslenaté, vejčitě kopovité. Květy odvislé; lupeny vyvrácené, růžonachové, kropenaté. © Cibule žlutá, Prut 1—2 stř. zdélí, kropenatý. V hornatých lesích, Če. Srp. L. zlatohlavá; Zlatohlav; Máselník. | L. Martagon. L. Listy roztroušené. © Koruna obýčejně zvonkovitá. 2. 2. Bílé, uvnitř hladké květní lupeny. © Cibule bílé. V za- hradách, (Čn. L. bílá. L. candidum. L. M 202 Liliovité. Koruna jiné barvy. 3. 3. Cibule bílá, žlutavá, vejčitá, s volnými střechovitými šupinami. Stvol 1—1"/,; stř. zvýší, mnoholistý. Malé, okrouhlé, cibulovité pupence v úžlabičkách listů. "Koruny zvonkovité vztýčené, uvnitř drsné, pomerančové; lupeny odstávavé, nevyvrácené. Na horách apohořích; v zahra- dách. Čn. Če. L. cibulonosná. —© © L. bulbiferum. L Cibule žlutá, šupinatá. Stvol 1—2 stř. zdélí, až do vrchu listnatý. Listy čárkovitě kopovité, po kraji žláznaté. Květy s vyvrácenými stopkami; lupeny vyvrácené, šarlatové, uvnitř černě kropené, na špici plstnaté. V Korutanech, Uhřích. Čn. Če. L. chalcedonská, L. chalcedonicum. L. 95. Muscari. Schopfhyacinthe. Modřenec. Okvětí Gklané, kulaté, vejčité neb válcovité, s krát- kým 6Zubým krajem. VI. 1. Blehijač, Presl. 1. Hořejší květy přímé, prázdné, s daleko delšími stopkami © než dolejší, modré; dolejší vodorovně odstávavé, válco— vité, hranaté, zelenavé, © Cibule vejčitá, velmi hluboce v zemi. Na poli, i na skalnatých místech, Kv. Čn. M. chocholatý, M. comosum. Mill. Všecky stopky stejné asi délky; dolejší odvislé. 2. ©. Listy čárkovité, ledva přes čárku zšíří, v podzim vy- cházející, a včas květení v jaře volné, schlípené. Květy vejčité, modré, s bělavými zoubky, chýlivé, skupené, hořejší vztýčené, prázdné. Cibule vejčitě okrouhlá. Ve vinohradeck, na rolích; v zahradách. Kv. M. hroznovitý. M. racemosum. Miller, Listy kopovitě čárkovité, více čárek zšíří, na jaře spolu s květem vycházející. Květy kulatější, nevonné, jasně fia- lové, © Klas hroznoviiý, 20—30květý. © Na vzdělávaných místech; v Uhřích; v zahradách. Kv. M. tuholistý: A. botryoides. Mill. 96. Narthecičum. Aehrenlilie. Liliovec. Okvětí Gdilné, po odkvětu neodpadavé. © Tyčinky vlasaté. Tobolka Ghranná,.prismatická. VI. 4. Listy mečovité, Květní lupeny žluté, zvenčí zelenavé. Tobolka Lilkovité, 203 šídlovitá, zlatožlutá, 3pouzdrá, 3klapečná, Na. rašelini- šlích; na Krkonoších; v Haliči, Če. Srp. (Anthericum ossifragum L., přeložením písmen Narthecium) L. bahní3 Kostilomka. N. ossifragum. Smith. 97. Ornithogalum. Vogelmilch. Snědek. Okvětí Gdílné bez medníků. Tyčinky stejné neb dole rozšířené. Tobolka 3pouzdrá. VI. 1. Křivatec. © 1. Květy bílé. 2. Květy žluté. 5. 2. Prut 4-—5 palců, zdélí. 3. Prut 1—3 stř. zvýší. 4. 3. Hrozen kuželovitý, téměř 20Okvětý. Stopky zpět: vy- vrácené, jakoby zlomené ; dolejší 3krát zdélí květů. Listy žlábkovité, holé, čárkovité. Prut 4—5 palců zvýší. Ko- runa bělolupenná ; >, lupeny na hřbeté zelené, Na trávní- kách, u vinic; v Uhřích, v Modré, Břetislavi, Kv. S. vyvrá- cený, | | 0. refractum. L. -© Květenství v chocholíku. © Květní stopky dolejší pro- dloužené. Listy čárkovité, holé, uvnitř s bílým žebrem čili žilkou. Listeny kratší než stopky. Květy bílé. Prut do 1 stř. zvýší. Tyčinky kopovité, bezzubé, k dolejšku rozšířené, Na rolích, mezi ploty. Dub. Kv. S. vrcholič- natý. 0. umbellatum. L. 4. Hrozen koneční, posléz jednostranný, s krátce stopeč- „nými visutými květy. Tyčinky 2zubé na zvonkovitém med- níku. Listeny bělomázdřité. Květy bílé neb zelenavé sbí- dou mázdřitou obrubou. Rostlina do 1'/, stř. zvýší. Na © lukách, štěpnicích, rolích, Dub. Kv. S. odvislý, O. nutans. L. Hrozen velmi dlouhý. Tyčinky rozšířené. Květní stopky v čas květení odstávavé, stejně dlouhé, později k prutu přitlačené. Prut téměř 3 stř, zvýší. Listy kořenní dlouhé, "žlábkovité. Na trávníkách, v rolích; v Rakousích, v Uhřích, ; na Moravě pod Hostýnem. Čn. Če. S. štíhlý; divoký česnéke O. pyrenaicum, L. 5. Prut téměř jednokvětý, s kopovitými, střídavými. listy; listy kořenní nřťovité, žlábkovité. Cibule ze dvou spo-. lečnou šupinou obtažených cibulek složená, z nichž každá 204 Liliovité. jeden list žene. Stvol a stopky kosmaté. Lupeny žluté, tupé, tři vnitřní více přímé. Na pahorčitých, kamenitých místech; v Čechách u Vltavy; v Slézsku u Opavy, Tě- šína. Dub. Čn. (Gagea bohemica, Schult.) S. český. O. bohemicum. Zausth. Prut vícekvětý; Stvol má 1—2 toulce neb obaly pod“ okolíkem; mimo to jsou jednotlivé stopky u nejmnož- ších druhů listeny podepřené; jiných však listů nemá kromě kořenních. Květy v okolíku neb chocholíku. 6, 6. Dva vstříční toulce pod samým okolíkem, mimo ně však žádné listeny. Cibule jednoduchá, jediný, plochý, čárko— vitě kopovitý, vztýčený, ostře kýlnatý, tupě a oble kon- čitý list ženoucí. Stopky holé, větvité; 3—4 žlutoze- lené květy; lupeny obdýlné, tupé, holé. Stvol hranatý, 1/,—1 stř. zdélí, trochu stlačený. Na lukách, v lesích, stinných houštích. Bř. Dub. (Gagea lutea, Schult. ; Ornithog. silvaticum, Pers.) S. žlutý. O. luteum, L. Poznam. Příbuzný S,slovenský značí se jediným čárko- vitým, na špici kornoutkovitým kořenním, jakož i prut- ním listem; stopkou 1—4květou; stopkami střídavými ; korunou žlutau; lupeny kopovitými, končitými, holými. Na tatranských pohořích, v Uhřích. O. callosum. L. Mimo 2 vstřícní, neb jediný toulec, ještě i malé listeny. 7. 7. Dvě společnou šupinou obtažené cibulky. Listeny stojí výše na rozvětvích chocholíkových, aneb na zpodku oko- líka. 8. 5 Tři cibule spojené, žádnou šupinou neobalené, jediný list ženoucí. — Stvol téměř 3hranný. Obaly téměř proti sobě stojící, vedlé nichž listeny ; při některých odrodech stojí jeden z obalů nížeji, a jest více pošvitý. Kvítky bledožluté, 2—3, s čárkovitě eliptičnými cípy. © Stopky jednoduché, téměř okoličnaté, a podobně lupenům holé; tyto tupé. Na suchých trávníkách, pomezích rolních, u cest, obyčejný. Dub. Kv, (Gagea stenopetala, Reich, Ornith. luteum, Schult.) S. luční. O. stenopetalum. Fries. 8. Jen jeden poševnatý obal níže okolíka. Květní stopky holé. 9. Dva vstřícní obaly. Chocholík složený. Dva čárko- vité, žlábkovité, tupě kýlnaté, nahoře vyvrácené listy z kořeně, Stvol a stopky kosmaté, jakoby útlou pavuči- Liliovité. 205 nou potažené. Květy uvnitř žluté, 4—10, cípy kopo- vité, končité. Na rolích, mezi osením. Dub. Kv. (Gagea © arvensis, Schult.; Ornithog. arvense) S. kosmatý. 0. villosum. M. Bieb. 9. Lupeny končité, posléz trochu vyvrácené. © Obyčejně jeden přímý, čárkovitý, žlábkovitý list z kořene. Stopky větvité, hladké. © Stvol útlý, slabý, nitovitý, 2-—4 palců zdélí. © Na travnatých místech, na světlých prostorách lesních, v štěpnicích, křovinách. Dub. Kv. (Gagea minima, Schult, ; Ornithog. Sternbergii, Hoppe). S. nejmenší. O. minimum, L. Lupeny: tupé. Dva oblé, vztýčené listy z kořene. Okolík obyčejně 2—3květý, 4—5listenný ; květy někdy jednotlivé, někdy pak v chocholíku. Ve vlhkých hušti- nách, v Lužici, dolením Sasku. S. toulovitý. ; O. spataceum. Hayne. Poznam. Snědek chocholatý značí se hroznem velmi krátkým; listy sivozelenými, končitými, vadnoucími; toul-- cem uvnitř bílým, zevnitř zeleným , květními lupeny žluto- zelenými, tupými. V Rakousích; okolo Budína. Ún. O. comosum. 98. Scilla. Meerzwiebel. Skyla. Okvětí hluboce Gdílné, polo- neb cele otevřené, bez medníků. Tyčinky vynikají na dolejšku cípů; prášníky hřbetem připevněné. Blizna tupá. ' Semena okrouhlá. Stopky jednoduché; květy v hroznu. VI. 1. 4. Lupeny až do prostředu vztýčené, dole trochu srostlé ; listeny po 2. V houštích; v zahradách. S. odvislá. S. nutans. Smith. Lupeny hvězdmo rozevřené, 2. 2. Stopky bezlistenné. Kvéty modré, 4—10, dlouze sto- pečné, zřídka bílé neb červenavé; lupeny trochu tupé; nitky u dolejška bílé. Listy 2—3kopovitě čárkovité, v oblouk vyvrácené, oblou špicí končité. Prut '/, stř. zvýší. V houštích, hornatých lesích; v Čechách, Slézsku, v Uhřích okolo Modry. Dub, Kv. S. dvoulistá, S. befolia. L. Stopky listeny podepřené. Stvol hranatý. 3. 8. Hrozen 15—40květý. Květy malé, fialomodré, © Listy "206 Liliovité. 3—4, čárkovitě kopovité, v oblouk vyvrácené, delší než - prut, na špici hranatě přioblé. Květní stopky 3 —4krát delší než kvítky. Na lukách, v Chorvatsku. Kv. S. luční, S. pratensis. W. Kit. 23 modré květy, na dolejšku bílou, modře přečár- nutou skvrnou značené. Stopky listenité, kratší než květy, Nitky modré. Tobolky žlutohnědé, Bisty obyčejně 4, ploché, tupé, odstávavé. © Na dunajských výspách. Dub, Kv. S. sličná. . S. amoena. L. 99. Tulipa. Tulpe. Tulipán. Okvětí hluboce Gdílné, bez medníků. Blizna 3laločná, sedivá. VI. 1. Koruna žlutá, vonná, před rozvitím odvislá: vnitřní lu- peny a tyčinky na dolejšku vousaté. Stvol 1 stř. zdélí, 1květý. Lupeny a listy užší než při následujícím. Na travnatých místech, štěpnicích, doubravách, Kv. Čn. T. planý. T. silvestris. L. > Lupeny a prášníky holé. V zahradách. T. obecný.. T, Gesneriana. 19. Amaryllideae. Sněženkovité. 100. Galanthus. Schneeglóckchen. Sněženka. Okvětí Gdílné ; 3 zevnitřní cípy odstávavé, 3 vnitřní přímé, kratší. VI. 1. Vyskočilka ; Kozí dříst. Stvol 1květý, 2listý. © Květ bílý, převislý ; zevnitřní lupeny vejčité; vnitřní vykroužené, na konci zeleně skvr- mité, zeleně čárkované. Na vlhkých lukách, v hornatých lesích. Ún. Bř. S. lepá. G. mvalis. L. 101. Leucoium. Knotenblume. Blednivka. Okvětí v 6 stejných, na špici silustlých cípů roz- dělené. VI. 1. Bledule. Stvol 1—, zřídka 2květý. Čnělka paličkovitá. Květy - bílé, pod špicí červeně značené, převislé. Zvýší */„—1 stř, Na vlhkých místech, v lesích, na lukách, u potoků. Bř. Dub. B. jarní. L. vernum. L, / Sněženkovité. 207 Stvol 3—6květý, 21, stř. zvýší, 2řízný. Čnělka méně -paličkovitá, Listy čárkovité. Lupeny bílé, na špici žlutě a zeleně skvrnité, Na vlkkých lukách. Kv. Čn.B. letní. L. aestivum. L. 102. Narcissus. Narcisse. Narcís. Okvětí s dlouhou trubkou a stejně Gdílným kra- jem; zvonkovilý věneček v hrdle; 6 prášníků z trubky, z nichž 3 delší. VÍ. 1. Jaroko. 1. Květ bílý, veliký, vonný. Věnec mnohem kratší, žlutý, s červeným krajem. © Toulec (květý, mázdřitý. © Stvol 2řízný, u vrchu zlomený. V zahradách, pěstovaný. Kv. N. bílý. N. počticus. L. Květ žlutý. 2. 2. Věnec málo deiší než koruna, kadeřavý, přímý, zvonko- vitý. Stvol 1květý, do 1 stř. zdélí, spolu s 3 listy bělo— mázdřitou pošvou neb toulcem otočený. V štěpnicích, sadech, lukách horních. Kv. N. kadeřavý. N. Pseudonarcissus. L. Věnec o polovic kratší než lupeny. © Stvol 1květý. V sadech; zdivočiý. © N. pěkný.. N, dnčomparabilis. 103. Sternbergia. Lužaně. Okvětí Gdilné, nálevkovité. Tyčinky v hrdle trubky... Tobolka téměř malvičnatá. VI. 4. | Listy nejvíc pe 5, čárkovité, šikmo stočené, přímé, po kraji drsné, u vrchu žlábkovité, zdélí prstu. Květy žluté, cípy na špici duté, s outlou násadkou, vnitřní tupé. Tobolka pome-— rančová, stopečná; semena černá, lesklá. Na vápencích, v Uhřích, okolo Fůredu. Zář. L. ocúnovitá. | S. colchiciflora. 17.lrideae. Kosatcovité. 104. Crocus. Safran. Šafrán. Okvětí s dlouhou trubkou; kraj zvonkovitý, pravi- delně Gdilný. Blizna 3dílná, cípy kyjovité, u vrchu kápovitě svinuté, zubaté neb vřezané. HI. 1. : 1. Květ bílý se žlutou trubkou, cípy nevykroužené, celé, 208 Kosatcovité. tupé. Prášníky 2krát zdélí nitek. Na holech a paho— řích; v Tyrolech, Chorvatsku. Dub. S. bílý. C. albiflorus. Kčt. Květ jinobarvý. 8%. 2. Blizna 3laločná, lupeny otočená; laloky svinuté, šafrá- nové, nevonné, Listy čárkovité, žlábkovité, ve 3—4pošvy obalené, Hrdlo koruny vousaté; tato bledě fialová. Trubka koruny hned z cibule vyniklá. Na pohorních lukách; v Štýrsku, v Slézsku u Opavy, v Čechách. © Bř. Dub. (Cr. sativus 6. vernus, L.) Š. jarní. C. vernus. Allione. Blizna 3klaná, zastřená; cípy mnohoklaně roztrhané, štětcovité, žluté. Listy přímé. Tobolky eliptičné, 3brázdé, Květ se zdá býti bezlupenný, nachofialový. Na písčitých prostorách, v stinných lesích; v Sedmihr., Biharské stol. Srp. Zář. Š. nahý. C, nudiflorus. Sm. 105. Gladiolus. Siegwurz. Mečík. Okvětí Gdílné, s nestejnými, téměř dvoupyskatě složenými cípy. Blizny 3. Semena spleštěná. III. 1. Zebříčkovatá tráva; Devatero odění. Listy čárkovitě mečovité, žilnaté, 2—3 čárek zšíří. Květy jednostranné, 2pyské, jeden druhého se dotýkající. Cípy hořejšího pysku k sobě nakloněné; dolejšího ob- dýlné, nejdolejší trochu kratší. Nitky 1'/,krát zdélí prášníků. Prut 1—1"/, stř. zvýší, 1—5květý, Na bažinných i su- chých lukách, na pohořích. Čn. Če. M. obecný. Žebří- ček. , G. communis. L. Listy mečovité, žilnaté;, 4—6 palce zšíří. Květy jedno- stranné, 2pyské, jeden druhý zčásti kryjící, nachočervené do fialova, menší než předcházejí cího ; hořejší cípy trochu odstávavé, střední klínovité, nejdolejší delší, Tyčinky 2krát zdélí prášníků. Prut 1'/,—2 stř. zvýší. Cibule 0 polovic menší, vejčitá, dvojitá. Semena menší, nepatrnějí brázdité než u předešlého. © Na vlhkých lukách okolo Krakova, Opavy, v Uhřích. Čn. Če. (Gladiolus galiciensis, Bess.; Glad, rossicus, Pers,; Glad, neglectus, Schult.). M. střechovitý, G. imbricatus, L. 5 Kosatcovité. 209 106. Iris. Schwertlilie. Kosatec Okvětí hluboce Gdílné; 3zevnitřní vyvrácené, 3 vnitř- ní lupeny do vnitř vehnuté. Blizny 3, dlouhé, listo—- vité, 2pyské; pod nimi prášníky ukryté. Semena spleštěná. III. 1. Lilie. 1. Zevnitřní vyvrácené cípy koruny bradaté neb vousaté. 2. Zevnitřní cípy holé, bezvousé, 6. 2. Stvol 1květý, často zdělí palce, kratší než listy. Tou- lec 2lupenný, téměř zdélí korunové trubky; tato 2—3 palce dlouhá. Květy modré, však i bílé, žluté, červené ; cípy vlnité, vousy modré, na špici žluté. © Blizna 2klaná, na konci méně více pilovitá. © Na výslunních pahrbkách; v zahradách. Dub. Maj. K. nízký. I. pumila. Lin. Stvol vícekvětý. 3. 3. Koruna žlutá. 4. Koruna modrá. 5. 4. Stvol 4—5květý, 1—1"/, stř. zdélí, trochu křivolaka, vyšší než listy. Toulec 2lupenný, zelený, baňkovitý, kon— čitý. Vousy žluté, na špici brunaté. Na mokrých lu- kách, K. peřestý. I. variegata. L. Stvol 2Zkvětý, nízký. Toulec 3klapečný, delší než trubka. Květní lupeny žluté, tupé, vykroužené, trochu vroubko- vané, u dolejška fialově žilnaté; vousy šafránové, © Na su- chých písčitých pahorkách, u Dunaje pod Ostřihomem. Dub. K. písečný. I. arenaria. W. Kčt. 5. Toulec širokou prozračnou mázdrou obroubený. Trubka koruny 2— 3krát delší než semeník. Květ modrý; přímé cípy jeho na špici celé, Stvol 1'/,„—2 stř. zdélí, 3—4- květý, trochu stlačený. -Na skalách, ve viničních "krajích, na zříceninách; v zahradách. Kv. Čn. (Iris vulgaris, Pohl. ; Iris silvestris. Matth.) K. oDecný Kořen fialový. I germanica. L. Poznam. Příbuzný Kosatec bezový má přímé květní cípy vykroužené; zevnitřní ploché vyvrácené; onyno fia- lové, tyto špinavomodré, do žluta. Blizna pilovitá, trochu - končitá, modrokýlná. V. Čechách u Troje. Kv. Čn. I. sambucina. L. Toulec docela bylinný, do modra zelený. Zevnitřní (9) 210 : Kosatcovité. lupeny opak vejčité. Listy sivozelené, 6 čárek zšíři. Stvol 1, stř. zvýší, 2—3květý. V pasekách, lesích; v Čechách u Troje, Milešova. Kv. (Iris domestica, Matth.; Iris aphylla, Vahl.; Iris nudicaulis, Lam.; I. extrafoliacea, Mik,) K. český. I. bohemica. Schm. Poznam. Kosatec uherský: toulec nadmutý, nejhořejší 2květý, fialový, 2krát zdělí trubky korunní, 2klapečný. Lupeny fialové, převráceně klínovité, po kraji bílé, čárko— vané; vousy žlutavé a bílé; blizny na špici vykousané, zubaté. © Stvol 1—1'/, stř. zděli, 3—4květý. Na travna- tých prostorách, u Tokaje. I. hungarica. W. Kčt. 6. Květ žlutý; přímé lupeny kratší než blizna; zevnitřní vejčité, se širokým nehtem. Místo vousů žlutá skvrna. Listy mečovité. U rybníků, na břehách. Čn. Čc. K. vodní. I. Pseud-Acorus. L. Květ modrý, řidčeji bílý. V. 7. Semeník 3hranný. 8. ; Semeník Ghranný. 9. 9. Prut 1hranný, mnohokvětý. Listy mečovité, užší než při předcházejícím, více tmavozelené, zdélí prutu, odporně čpávé.. Semeník 3hranný, hrany hluboce brázdité, téměř 2klané. Květy malé, špinavomodré, Zevnitřní lupeny pod nehtem svraštělé ; vnitřní odstávavé, delší než blizna. Při - příkopech; v Uhřích. Čn. Če. K. smrdutý, I. foetědisstma, Prut oblý, 3květý. Listy přímé, kratší prutu, 2— 3 čá- rek zšíří. Květy fialomodré, žilkované. © Tobolka krátce špičatá. Na vlhkých lukách. Kv. Čn. K. sibiřský. I. sibirica. L. 9. Prut přioblý, 2—3 stř. zdélí, delší listů, 2—3květý. Tobolka dlouze zobanitá. Korunní trubka velmi krátká ; zevnitřní cípy koruny bělavé, modře čárkované. Na vlh- kých lukách; řidčeji. Čn. K. zvrhlý. I. spuria. Lin. Prut 2řízný, ledva do střev. zdélí, 1—2květý. Listy čárkovité, do 1 stř. zdělí, žilkované. © Vnitřní lupeny fialové, zevnitřní bledší, vonné, Na lesních lukách; v v Slézsku, Čechách. Kv. Čn. K. travolistý. I. graminea. L. 211 18. Orchideae. Vstavačovité. „ 107. Aceras. Ohnhorn. Bezrožka. Pouzdra prášníků se sloupkem srostlé a dole míš- -kem spojené. Pysk 4dílný; cípy dlouhé, úzké, střední protažené. XX. 1. Bezostrožka. Květy zelenožluté, častěji hnědnými kraji roubené, Na výslunních pahrbkách ; zřídka. B. bradatá. A. anthropophora. R. B. Poznam. Ophrys anthropophora u Šultesa opisuje se s kvě- tem nachovým a žlutavým, dvěma hrby na dolejšku ko- runy; stvolem 1 stř. dlouhým; 3--4 kořenními listy; pyskem delším plodu. Na vlhkých lesních lukách; v Uhřích ; při Vltavě. Kv. Čn. 108. Cepňalanthera. Kulatička. Cípy lebky stejné, polootevřené. Pysk ze 2 od- stouplých článků sestávající: zadní čásť prodůlená, přední na špici zpět zvrácená. Sloupec polookrouhlý. Prášníky stopečně. Semeník bezstopečný, zpřímený, šikmo stopečný. XX. 1. Stříž; Ostříž; Okrotice. 1. Semeník pápeřitý. Květ červený; cípy koruny všecky špičaté; přední díl pysku vejčitý, špičatý. Maličký rů- žek. Listy kopovité, objímavé. © Listeny delší plodu. V hornatých vlhkých lesích. Čn. Če. (Serapias rubra, L.; Epipactis rubra, Sw.). K. červená. C. rubra. Rich. Semeník holý. Květ bílý. 2. 2. Listeny delší než semeník. Fřední část pysku srdčitě vejčitá, širší než delší; všecky květní cípy tupé; květy vztýčené, bílé, se zlatožlutou skvrnou na dolejšku pysku. Listy vejčité a vejčitě kopovité, končité, Prut tuhý, přímý, 1—1'/, stř. zdélí. Kořen v svazku vlásenitém. V stin- ných lesích, horách, Ún. (Serapias grandiflora, L.) K. zažloutlá. C. pallens. Rich. Listeny kratší než semeník; přední čásť pysku velmi © dupá, širší než delší; boční cípy koruny špičaté. Květy bílé, Listy kopovité, hořejší dlouze končité, téměř 2řadé, Prut 1—1'/, stř. zdélí. Na výslunních kopcích, pasekách, (9) 212 Vstavačovité. lesích. Čn. (Serap. ensifolia, L.; Epipactis ensifolia, Sw.) K. mečolistá. C. ensifolia. Rich. 109. Corallorrhiza. Corallemvurz. Koralice. Dolejší lupeny s pyskem trochu srostlé. © Pysk tupý, zpředu nerozdělený, u dolejška po každé straně zoubkem opatřený. Prášník volný na špici sloupce. XX. 1. Pysk obdýlný, tupý. Klas chudokvětý. Květy zelenožluté; semeník nestočený,.převislý, Prut hnědoze- lený, s 2—3 pošvatými šupinami. Rostlina bělozelená V stinných lesích, pohořích. Če. Srp. (Ophrys corallor- rhiza. L.; Cymbidium Corallorrhiza. Sv.) K. přirostlá. 8 C. inmnata. R. Br. 110. Cypripedium. Frauenschuh. Siřevičnék. Pysk nadmutý. Dva boční cípy lebky pod pyskem zčásti srostlé. Sloupec 2dílný; boční dva díly práš- ničné, střední listovitý. XX. 1. Střední lalok koruny vejčitý, tupý, dolů sehnutý ; pysk kratší než cípy; tyto kopovité, hnědočervené; květy 1—2. Listy široko vejčité, žilnaté, © Prut listnatý, 4 stř. zdělí. V lesích, na vápnité půdě, Kv. Čn, S. evropský. C. Calceolus. L, 111. Epipactis. Sumpfwurz. Zezhulka. Cípy koruny stejné, polootevřené. Pysk ze 2 dílů sestavený; zadní dutý, přední širší, s 2 dutinami na dolejšku. Sloupec oblý. Prášník leží na vztýčeném, téměř 4hranném výstavku blizny. XX. i Ruměnek; Kruštík. 1. Listy vejčité. 2. Listy kopovité. 3. 2. Listy vejčité, tmavozelené, objímavé. © Listeny kopovité, delší než semeník. Prut listnatý, 1—1, stř. zdélí; klas řídký, jednostranný. Květy zelenavé aneb zelenavě čer- venohnědé; přední díl pysku špičatý, skřivený, nachový, uprostřed žlutavý. Semeník Gžilný, Na vlhkých horských lukách, v stinných lesích. Če. Srp. (Serapias latifolia, L.) Z. širokolistá, E. latifolia. Allion. - Vstavačovité, 213 ov. 8, Listy vejčité, objímavé. © Rostlina téměř o polovinu menší méně visutých, tmavočervených květů. Pysk kratší, zdélí cípů. Na lesních lukách; v Haliči; v Uhřích. Če. Srp. (Epip. latifolia 6, Willd.). Ž. černočervená. E. atrorubens. Hofim. 3. Listy kopovité, objímavé. Prut 1 stř. zvýší; klas řídký, jednostranný, s osou útle vlasatou. © Přední díl pysku tupý, okrouhlý ; zevnitřní cípy uvnitř hnědonachové, zevnitř hnědé, útle vlasaté ; vnitřní dva útlé, bílé, červeně prouhované. Pysk u dolejška náhnědý, zpředu bílý. Na bažinách, vlhkých lukách. Ce. Srp. (Serapias longifolia, L.) Ž. bahní. E. palustris, Crantz. Listy kopovité, sedivé, krátké. © Listeny téměř zdélí květu. Květy zelené, jednostranné, odvislé; pysk kon- čitý, vroubkovaný, zdélí cípů. Prut 1—1", stř. zdélí, trochu křivolaký, 5-7květý. Kořen dlouhý. V horra- tých lesích; v Uhřích, Čechách, u Karlovarů. Čn. Če. Ž. malokvětá. E. microphylla. Sw. Poznam. Serapias Lingea se opisuje s pyskem 3laloč= ným; bočními laloky tupými, k sobě nachýlenými; střed- ním lalokem obdýlně kopovitým, téměř holým, visutým, trochu končiťým; květy zrzavými; prutem 1/,—1 stř. dlou- hým, prázdným, 5-——7květým; listy úzkými, končitými. V Uhřích. 112. Epipogium. Sťávinka. Květy zpět vyvrácené, otevřené. Cípy koruny té- měř stejné, polootevřené, dolů obrácené. Pysk v ko- lénko odstouplý; přední díl vztýčený, ze zadu v na- dmutý, vztýčený roh končitý. Prášník krátce stopečný. Blízna Jklaná. © XX. 4. Nabradec. © Stvol šupinatě pošvatý, chudokvětý, prozračný. Klas řídký, téměř jedno- stranný. Květy žlutobílé, vonné, zpět nahnuté, otevřené ; cípy téměř stejnotvárné, polootevřené, dolů. obrácené, Pysk v kolénku odstavený. V stinných lesích; řídce. Čn. Če. (Satyrium Epipogium, L.; Limodorum Epipogium, Sw.) © Š. Gmelinova. E. Gmelini, Rich. 214 Vstavačovité. 113. Goodyera. Hranopelka. Oba boční cípy otevřené; střední k sobě chýlivé. Pysk protažený, na dolejšku prodůlený, z předu zá-. končilý, prostředem žlábkovitý. © Blizna s 2rohým zobanitým výstupkem. .Prášník svislý. XX. 1. Prut 4—Ópalců zdélí, pošvatě šupinatý, nahoře měkko- vlasý. Listy přitloustlé, vejčité, stopečné, síťkovité, Klas“ řídký, válcovitý. Květy bělavé, vonné, jednostranné, kratší listenů. V jehličnatých lesích. Če. Srp. (Neottia repens, Sw.; Satyrium repens, L.) H. plazivá. G. repens. R. Br, 114. Gymnademna. Hóswurz. Pětiprstka. Pysk rozdělený, laločnatý, v nerozvinutém ještě květu nestočený. Pouzdra rovnoběžná, nespojená. XX. 1. Uzděnka, Presl. 1. Ostroha čili roh 3krát kratší než semeník. Pysk Sklaný, s laloky celokrajnými. Květy malé, bělavé. Prut 4—6 palců zdélí, tuhý, přímý, listnatý, © Listy opak vejčitě: kopovité. Klas válcovitý, hustý. Na travnatých polo- hách, horských lukách. © Če. Srp. (Satyrium albidum, L; Orchis albida, Sw,; Habenaria albida, R. Br.; Coeloglossum albidum, Hartmann.).. P. bílá. © G. albida. Rich, Roh zdélí aneb delší plodu. Dva zevnitřní cípy da- leko odstávavé. Květ červený, zřídka bílý. 8. i 2. Roh 2krát zdélí plodu, nitkovitý. Pysk Sklaný, s vej- čitými, tupými laloky. Květy barvy pletní, neb jasně nachočer— vené. Listy obdýlně kopovité. Prut 1—1i', stř. zdělí, štíhlý, listnatý, dole nejvíc červenavý. © Klas obdýlný, značně hustý. Na lukách; obyčejná. Kv. Čn. (Orchis conopsea, L.) P. obecná. G. conopsea. R. Er. Roh zdélí plodu, aneb málo kratší, zkřivený. © Listy úzké, často čárkovité. Pysk tupě 3laločný. © Prášníky žluté. Klas trochu volný; květy nachové, jasnočervené, neb bílé. Na horních lukách. Čn. Če. (Orchis odora- issima, L.) P. vonná. G. odoratissíma, Rich. Vstavačovité. ls 115. Habenaria. Uzděnka. Pysk rozdělený, laločnatý, v nerozvinutém květu nestočený. Pouzdra nikoli rovnoběžná, nýbrž dole se rozcházející. XX. 1. | Prut zpídi dlouhý, listnatý. Nejdolejší listy široko vejčité, tupé; hořejší kopovité. Pysk čárkovitý, na špici 3zubý, střední cíp krátký ; roh krátký, tupý. Květ zelený. Li- steny 2krát zdélí květů. Klas mnohokvětý. Na horských lukách. Če. (Satyrium víride, L.; Orchis viridis, Sw.: Coelo- glossum viride, Hartmann ; Gymandenia viridis, Rich. ; Himan- togiossum viride, Spr.) U. zelená. H. věridis. R. Br. 116. Herminium. Ragwurz. Dvojlistec. Pysk šípovitý, Slaločný, na dolejšku prodůlený, bez ostrohy, s cípy lebky zvonkovitě skloněný. Prášník šikmo vztýčený, s odstávavými pouzdry XX. 1. Prut 3—5 palců zdélí, nad dolejškem s 2 eliptičnými listy. Klas čárkovitý, trochu řídký. Květy zelenožluté, později hnědozelené, vonné, malé. I dva hořejší cípy jsou na dolejšku dvojzubé neb 3laločné. Rostlina útlá. Čn. (Ophrys Monorchis, L.) D. bambulitý; Hrboluška, ; H. Monorchis. R. B. 117. Himanioglossum. Riemenzunge. Jazýček. Pysk rozdělený, v nerozvinutém ještě květu sto- čený, 1—2 palců zdélí. Pouzdra dole míškem spo- jená. XX. 1. Stvol prázdný, s šupinatými suenými pa- listy, a široce kopovitými, sivozelenými listy; listeny nachové. Květní cípy ělozelené, prozračnými nachovými proužky a kropkami značné; vnitřní lupeny čárkovité, Pysk 3dílný ; střední cíp 2klaný, 3krát zdélí plodu. Na lesních lukách; řídce. Kv. Čn. (Satyrium hircinum, L.; Orchis hircina, Swartz). J. kozí. © H. hircinum. Rich. 118. Limodorum. Dingel. Hnědenec. Prášníky ve dvou pouzdrech, které ku přední straně sloupce přirostlé jsou. Roh šídlovitý, v stranu nachýlený. XX. 1. Stvol bezlistý, pošvivý, 8— 16květý, 216 Vstavačovité. sivý do fialova. Květy veliké, fialové, 2 vnitřní Iupeny užší; pysk bledonachový, žlutě skvrnitý. Roh šídlovitý, zdélí semeníka. V hornatých lesích, jedna z největších vstavačovitých; zřídka; Kv, (Orchis abortiva, L.) H. zvrhlý. L. abortivum. Sw. 119. Listera. Zweiblatt. Dvoják. Cípy koruny stejné, k sobě vespolek chýlivé. Pysk dolů svislý, 2dílný, na dolejšku plochý. Sloupec velmi krátký; prášník na vztýčeném výstavku XX. 4. Listerka, Presl. Bradáč; dvojačky; protáhlička. Dva vejčité, téměř vstřícní, přitloustié, žilnaté listy, Prut 1—2 stř. zvýší. Klas obdýlný, řídký, někdy 6—10 palců zdélí. Květy zelené. Pysk čárkovitý, 2klaný. Na. lesních lukách, v houštích. Kv. Čn. (Ophrys ovata, L. Epipactis ov. All.) D. vejčitý. L. ovata. R. Br. © Dva srdčité, téměř vstřícní, tenkomázdřité listy. © Prut útlý, 4—6 palců zdélí. Klas řídký, 6—10květý. Květy malé, hnědozelené. Pysk 3klaný, boční cípy čárkovité, krátké ; střední 2klaný. Na horských lukách.: Čn. (Ophrys cordata, L.; Epip. cordata, All.) D. srdčitý. L. cordata. R. Br. 120. Malaxis. Weichkraut. Měkčilka. Pysk na dolejšku vydůlený. Cípy lebky od sebe odstávavé. Prášník volný, na špici stojící. Semeník nestočený. XX. 1. Prut 3hranný, s 1—2 vejčitými listy, 3—4, palců zdélí, Klas čárkovitý, trochu řídký. Květy malé, žluto- zelené. Na horských lukách. Čn. (Ophrys monophyllos, L,) M. jednolistá. M. monophyllos. Sw. Prut Shranný, 3—4listý. Klas hroznovitý, 9— 41květý, Květy zelenožluté; 2 zevnitřní lupeny vejčitě obdýlné, vyvrácené ; 2 vnitřní vehnuté; pysk zpět vyvrácený, celo- © krajný. Na vlhkých rašelinných lukách; v Plzeňském kraji3 v Uhřích; řídce. Če. Srp. (Úphess paludosa, L.) M. bahní. M. paludosa. Sw.- Vstavačovité, 217 421. Neollia. Nestwurz. Hlístník. Cípy lebky stejné, k sobě nachýlené. Pysk dolů zvrácený, z předu 2laločný, ze zadu s 2bočnými la- „ločky, na dolejšku vydůlený. Sloupec krátký, oblý. XX. 1.Hnízdník: Hnilák; Křivočnělka, Pr.; Hnízdovka. Stvol 1 stř. zdélí, šupinatý. Květy a celá rostlina žlutohnědá. Kořen tučně vlásenitý, hnízdu podobný. V stinných vlhkých lesích. Kv. Čn. (Ophrys Nidus avis, L. Epipaetis N. avis, Sw.) H. hnízdivý. N. Nědus avis. Rich. 122. Ophrys. Knabenkraut. Bezostrožka. Pysk ku předu obrácený, široký, hnědě aksamí- tový. Pouzdra k sloupci přirostlá, dole se rozcháze- jiec XX.12Torič, Pr. 1. Stvol nahý, chudokvětý. Obyčejně Ažlábkovité kořenní listy, stvolu zdélí, a u dolejška i se stvolem v dvojité pošvě vězící. Listeny zelené, delší než květy; tyto pře- © wislé, žlutozelené, neb červené a zelené po 4—5. Pysk nerozdělený, tupý, po každé straně 1zubý, žlutavý, ledva delší ostatních cípů. Listy čárkovité, štěiinovité. © Bam- buliny dvě okrouhlé., V hornatých, lesích, na mokrých horských lukách. Če. Zář. B. horní.. O. alpina. L. Prut listnatý, aneb jiné známky neshodné. 2. ©. Pysk z předu s malým žlutým přívěskem. Tři zevnitřní lupeny bílé neb červenavé, značně veliké. 3. Pysk bez přívěsku. Zevnitřní cípy zelené, kalichovité. 4. 3. Přívěsek 3zubý, krátký, nevyvrácený. Pysk plitce 3la- ločný, aksamítový. Cípy odstávavé; 3 zevnitřní obdýlné, tupé, 2 vnitřní kopovité, velmi krátké“ Na lukách hor- ních, v lesích, na výslunných pahrbkách, Čn. B. pavučí. O. Arachnites. Reich. | Přívěsek nerozdělený, čárkovitý, dole zpět vyvrácený, Pysk značněji 3laločný, s vyvrácenými bočními laloky. S předešlou. B. včelí. O. apifera. Huds. A4. Vnitřní lupeny zelené, široké, holé. Pysk nepatrně la- lokatý. S předešlými, jimž podobna jest. B. zelená. O. araneifera. Huds. — Vnitřní lupeny černavé, vlasaté ; pysk AlOCNN černo- 10. 218 Vstavačovité. krvavý, aksamítový. Na podobných místech ; řidčeji. Čn“ Če. (Ophrys Myodes Sw. Ophrys insectifera, L.) B. muší: O. muscifera. Huds. 123. Orchis. Knabenwura. Vstavač. Pysk 3—4laločný, dole v ostrohu neb roh vychá- zející. Prášník šikmo vztýčený. Pouzdra dole míškem spojená. XX. 1. Kukačka; Žežhulka. 1. Lupeny dlouze špičaté, na špici maličkým uzlíčkem končité, obdýlné, střední širší, z předu uťatý, vykrou- žený. Pysk do polovice 3klaný, nachově kropenatý; roh válcovitý v oblouk vstupující. Prut 1—1', stř. zdélí, tuhý, listnatý; listy kopovité. Listeny zdélí plodu; klas téměř kulovatý. Květy růžové a bílé, neb růžonachové. Na horských lukách, Kv. Čn. V. hlavatý. O. globosa. L. Lupeny bezuzlé, 2. 2. Lupeny v stavu vyvinutém zavírají se v podobu lebky. 3. Dva zevnitřní lupeny odstávají, aneb zpět se vyvra- cují. 18. 3.. Roh nahoru vstoupavý. 4. Roh dolů obrácený. 5. 4. Květy růžočerveně; lupeny kápovitě zavřené; pysk 3dílný, boční cípy niťovité, střední delší, čárkovitý ; roh kratší plodu, někdy na spůsob s zkřivený. Listeny ko- povitě šídlovité, téměř květů zdélí. Prut téměř nahý; kořenní listy po 2, vejčité; prutní 1—2 kopovité, dlouze končité, sedivé. Rostlina 3— 12 palců zdélí. Bambuliny téměř kulaté, Na pahrbkách v Haliči. Če. V. kápovitý. 0. cuculiata. Květy hnědé neb zelenočervené, zeleně proužkované, žilnaté, zřídka bílé; lupeny tupé; pysk 3laločný, laloky široké, střední z předu uťatý, vykroužený; roh válcovitý neb paličkovitý zdélí plodu. Listeny zdélí semeníka. Klas trochu řídký, obdýlně vejčitý, Prut '/, stř. zdélí; listy obdýlně kopovité. Prášníky 2laločné. Bambuliny téměř kulovaté. Na lukách. Kv. V. obecný. O. Morio. L. 5. Pysk 2—3klaný. 6. Pysk 4klaný, prostřední totiž lalok je 2klaný. 9. 6. Střední lalok kratší než dva boční, aneb pysk 2klaný, Vstavačovité. © : 219 s malou špicí uprostřed, Roh měchýřitý. Květ zelený. Habenaria 115. Střední lalok aspoň s bočními stejný. 7. 7. Rohnazpůsob měchýře. Květ bílý. Viz Gymnadenia. 114. Roh homolovitý neb šídlovitý. 8, S. Střední lalok velmi veliký; lupeny přímé, k sobě na- chýlené, zelenavé, nachově čárkované; střední lalok pysku vykousnutý, štěrbený. © Roh šídlovitý. Na horních lukách, v Doubravách; v Královéhradecku. Kv. Čn. V. moravský. O. moravica. Jacý. Laloky téměř stejné, odvislé; lupeny končité, hnědo- červené; pysk jasnočervený, s tmavoČervenými punkty, cípy zelenavé. © Roh homolovitý, zkřivený. Listeny delší plodu. Klas obdýlný. Prut 1 stř, zdélí, dosti tuhý, list- natý. Listy čárkovitě kopovité. Květy mají vůni stěnic. Na vlhkých lukách. Čn. V. stinkový. O. coriophora. L. 9. Rosilina 1—2 stř. zdélí. Listeny dolejších květů, Jedva čtvrtiny plodu dosahující, mázdřité, 4žilné. © Pysk dílný, bělavé anebo pietní barvy s iMiočert enými punkty; čárkovité boční cípy; délka pysku asi ", palce; lebka barvy pletní neb růžové, Listy ovální; dolejší větší, hořejší svinuté. Ostroha ledva na polo zdélí semeníka. Na úrod- ných lesních lůkách, na horách, zřídka. Kv. Čn. V. šedý. 00. mělitářiš“ L. Poznam. Příbuzný Vstavač hnědý jest největší ze všech Vslavačů. Klas válcovitě vejčitý; květy nachočěrvené ; lebka tmavěji prouhovaná; pysk 3dílný, drsně kropenatý; boční laloky obdýlné, střední veliký, eklaný, vrubovaný, s útiou špicí uprostřed; zevnitřní strana lupenů černo- červená. Roh 3krát kratší, listeny 4krát kratší plodu. Na lesních lukách, Kv. 0. fusca. Jaca. Rostlina 4 stř. zdélí. Květy 2—3krát menší néž u předešlých. Listeny asi polovici plodu obnášející. 10. 10. Lupeny tupé, zvláště dva vnitřní, zevmiř červené ; -pysk bílý, s nachočervenými, krátce vlastlýhni skvrnami. Ostroha třetina semeníka dosahující. Klas válcovitý ; květý malé, husté; prut '/; stř. zdélí; listy obdýlně Ko- povité neb vejčité. Na suchých pahrbkách, bujných lu- kách. Kv. V. osmáhlý. 0. ustulata. L. 10* 220 Vstavačovité. Květní lupeny špičaté. 11, 14. Pysk 3dílný, kropený, holý; boční cípy obdělné“ střední široký, opak srdčitý. Zevnitřní 3 lupeny 2krát delší. Ostroha něco delší než polovina semeníka. | Li- steny ižilné, polovinu semeníka dosahující. Listy ob- dýlné. Na horských lukách. Kv. Čn. V. peřestý. O. variegeta. All, Pysk 3dílný, hladký; střední lalok 2klaný, uútle kon- čitý, uprostřed červený, vypukle kropenatý. Ostroha 2krát delší plodu, téměř měchýřitá. Listeny velmi krátké. Pruť 1 stř. i více zdélí. Listy vejčitě kopovité, zákončité. Klas trochu volný. Na horských lukách, Čn. Če. (Orchis Columnae.) V. sivokvětý, O. tephrosanthos. Val. 12. Bambuliny celé, nerozdělené. 13. Bambuliny prstnatě rozdělené. 16. 13. Ostroha dolů obrácená. Na vrchní straně pysku pod hrdlem dvě vyvýšeniny. Květy nachočervené. © Ostroha velmi tenká, Listeny nachové. Klas krátký, pyramidální, hustý, posléz obdýlný. Listy čárkovitě kopovité, hořejší pošvivě svinuté. Prut 1—1', stř. zdélí, štíhlý, Plod tenký. Na horách, pohořích, horských lukách. Čn. Če. (Anacamptis syramidalis, Rich.) V. jehlanitý. O. pyramidalis. H. Ostroha nahoru obrácená, značně tlustá. Pysk Sla- ločný; střední lalok často vykroužený. 14. 14. Listeny 3—5žilné. Klas řídký, obdýlný. Prut 1 stř. zdélí, štíhlý, listnatý. Květy veliké, s velikým pyskem, nachočervené:; lupeny tupé. fdstroba válcovitá, kratší plodu. Pysk 3laločný; boční laloky zaokrouhlené, střední hluboce vykroužený. Listy vztýčeně odstávavé, čárkovitě kopovité. Na bažinných a rašelinných lukách ; řídce,- Čn, (Orchis laxiflora, Lam.) V. bahní. © O. oba Jaca. Listeny 1žilné, Listy obdýlné neb široko kopovité, 15. 15. Květy červené, zřídka bílé. Klas mnohokvětý, se silnou osou. Listeny zeleno-nachové. Listy obdýlné, červeně kropené. Prut 1—1'/, stř. zdélí, 3—4listý. 'Pysk hlu- boce 3dílný; střední, lalok vykroužený, zubčitý. . Ostrcha válcovitá, zdélí plodu. Na horských lukách. Kv. Čn, V- lékarský, O. maseula, L. Vstavačovité. 221 Květy bledožluté, Pysk plitce Slaločný, téměř celo- krajný. Prut 9 palců zvýší, 3—4listý; listy veliké. Li- steny zdélí plodu. © Ostroha válcovitá, kratší plodu. Na lesních lukách. Čn. V. bledý. O. pallens. L. 16. Pysk nerozdělený, vejčitý, dlouze končitý, někdy předce maličko 3laločný. Lupeny odstávavé, tmavonachové, té- měř černočervené, © Ostroha tupá, velmi krátká, měchý- řitá; prášníky žluté. Klas hustý, vejčitý. Listy čárko- vité. Na alpských lukách. Če: Srp. (Satyrium nigrum, L. Nigritella angustifolia, Richard.) V. černý. O. nigra. Sw. Pysk buď 3laločný, buď nekončitý a vrubovaný. 17. 17. Pysk 3laločný, 18. Pysk vejčitý, vrubovaný, nerozdělený, srdčitě jetřání- žený. Květy nachočervené; 3 zevnitřní květní lupeny odstávavé ; ostroha kollátoid napolo zdélí semeníka. Listeny nachové, kratší než plod. Listy kopovité, černo- zelené, s krvavými skvrnami. Na vlhkých lukách. Kv. Čn. V. krvavý. : 0. cruenta. L. 18. Ostroha zdélí plodu. 19. Ostroha kratší než plod. 20. 19. Pysk plitee 3laločný. © Ostroha homolá, válcovitá, dolů sehnutá; boční květní cípy odstávavé; listeny mnoho- žilné, delší než květ, Květy běložluté aneb jasnonachové. Prut do "/, stř. zdélí. Listy široké, obdýlně kopovité, k dolejšku ztenčené, jazykovité, Bambuliny plitce 2— 3- klané. Na lesních lukách, výslunných pahrbkách. © Kv. V. bezový; Kukačka. O. sambucina. L, Pysk 3klaný, plochý, vroubkovaný; střední lalok širší. Roh tupý, přímý. Hořejší květní cípy k sobě chýlivé; listeny 2krát zdélí plodu, čárkovité, téměř štětinovité. Květy pletní barvy, neskvrnité, Listy na líci nachově plá- mité. Klas velmi hustý, kulatý, později obdýlný. Na vlhkých horách, Kv. Čn. V. chocholatý. O. comosa. Schmidt. 20. Prut dutý, silný. Listy často černě plámité. 21. Prut hustý, plný, štíhlejší. 22. 21. Dolejší listeny delší než květy, 3žilné. Prut trubko- vitý, 4—Glistý, tlustý, do 1 stř. zdélí. Listy ovální, tuné, obdýlné:; hořejší menší, kopovitě končité; často červenohnědými plámami skvrnité. Květy barvy pletní 222 Vstavačovilé. neb nachočervené, skvrnité. © Střední lalok pysku hned kratší, hned delší. Na vlhkých a mokrých lukách. Kv. Čn. V. širokolistý; Kukačka. O. latifolia. L. Všecky listeny vesměs delší než květy, 3žilné, žilko- vané. Prut 1—2 stř. zdélí, často velmi tlustý. © Listy obyčejně neskvrnité, duté, vztýčené, obdýlně kopovité. Květy obyčejně bledší, barvy pletní neb jasně nachové. Na bažinných a rašelinných lesních lukách. Čn., něco později než předešlý. V. úzkolistý. O. angustifola. W im. 28. Listy neskvrnité, čárkovitě obdýlné, ke špici širší, tupé, Pysk neznačně 3laločný, vroubkovaný. © Listeny téměř zdélí květu. Květy bledonachové, s tmavočervenými li- steny; květní lupeny tupé, obdýlné, volné, někdy špi- čaté. Klas dlouhý, sek Bambuliny 2klané. V hou- ších; v Haliči. Kv. V. pletní. O. incarnata. L. Listy obdýlné, „ké jazykovité, červenohnědými, neb hnědočernými plámami značené. Pysk Slaločný. Li- steny nejsou delší květu. © Květy bělorůžové, nachově kropené a prouhované, zřídka bílé. Klas vejčitě ob- dýlný. Prut 1—1"/, stř. zdélí, štíhlý. Ve vlhkých le- sích, lukách. Čn. V. plámitý. 0. maculata. L. 124. Plalanthera. Kukusblume. Vemenník. Pysk dlouhý, úzký, nerozdělený; dlouhý, niťovitý roh. Zevnilřní lupeny odstávavé, ostatní k sobě chý- livé. Prášníky šikmo vztýčené. Pouzdra různá. XX. 4. Pysk dlouhý, čárkovitý. Roh 1'/,—2krát zdélí plodu. Klas dlouhý, řídký. Květy bílé, vonné. Pouzdra prašná rovnoběžná. Dva veliké nevyvinuté prášníky (Staminodia). Prut 1—1/, stř. zdélí, obyčejně Žlistý. Listy široké, vejčité. © Na lesních lukách, v houštích. © Čn. (Orchis montana, Schm.; Orchis bifolia, L.) V. dvoulistý. P. bifoha. Rich. Pysk kratší a širší, na špici zcela zelený. © Ostroha nitkovitá, na konci maličko tlustší, 2krát zdélí plodu. Klas velmi řídký. © Květy zelenobílé. © Pouzdra nahoře k sobě, dole od sebe chýlivá. Ve vlhkých lesích. Čn. Če. Y. zelenokvětý. P. chlorantha. Custor. Vstavačovité. 223 125. Spiranthes. Dreháhre. Svihlík. Květní cípy k sobě schýlené, boční posléz vyvrá- cené. Pysk bez ostrohy, na dolejšku žlábkovitý, z předu slřapatý, vyvrácený. © Blizna s 2klaným ná- stavkem. XX. 1. Zakrutěnka, Presl.; Krutěnka. Listy čárkovité kopovité. Stvol holý. © V bažinatých - místech, při břehách, Š. letní. S. aestivalis. Richard. Listy vejčité, široké, sivozelené. Stvol bezlistý, od vrchu trochu pápeřitý, poševnatý. Květy bělavé. Pysk klínovitý. Klas zakroucený. Na soumezích, travnatých polohách, lukách. © Če. Srp. (Neottia spiralis, Swarz.; Ophrys spiralis, L.) Š. podzimní. S. autumnalis. Rich. 126. Sturmia. Dvérážka. Květní lupeny odstávavé, čárkovité. Pysk šikmo vztýčený, žlábkovitý. © XX. 14. Prut nahoře 3hranný, dole 2řízný, pošvivý, 2listý; na dolejšku prutu na boku zelená bambulina. Listy stopečné, jasnozelené, žilnaté, tupé, obdýlně kopovité. Klas 3——Skvětý. Pysk obdýlný zpředu uříznutý, útle vrubovaný, na doiejšku uprostřed žlábkovitý. Květní lupeny čárkovité, odstávavé, žlutoze- lené; 3zevnitřní svinuté, 2 vnitřní úzké, niťovité. Semeník „opak vejčitý. Rostlina žlutozelená, 3—4 palců zvýsí. Na rašelinných, vlhkých lukách, v bažinách ; v Slézsku, Uhřích při Blatoni. Čn. Če. (Ophrys Loeselii, L.; Malaxis L. Sw.; Liparis L. Rich.). D. bahní. S, Loeselů. Reich, hi 19. Aroideae. Aronovité. 127. Acorus. Kalmus. Sišvorec. Květní palice na boku, sedivá, celá květy posetá Listen vypadá co pokračování prutu. Květy obojaké s okvětím Glupenným; Gprášníků; Tobolka 2—Jse- menná. VI 1. Puškvorec; Talarák. Listy chomáčovité, dlouhé, mečovité. | Prut 3bočný, na vnitřní straně žlábkovitý, ma zevnitřní přiostřený, Květní palice téměř válcovitá, 2—3 palců zdélí; květy zelené, Kořen tlustý, dužný, kroužkovaný. Ve vodách, při rybníkách, bahništích. Kv. Če. P. lékařský, A. calamus, L. 224 Aronovité. Orobincovité. 128. Arum. Aron. Květní palice koneční, nahá, jedním kornoutovi- tým, pošvitým listeném ovinutá. Okvětí chybí. Mal- . vice Isemenná. XX. %. Bláznivee: Židová brada ; Áronová brada; Štiplavec. nan: Listy celokrajné, někdy běloskvrnité. © Palice kopo- vítá, kratší než listen. © Listen -zevnitř zelený, uvnitř černonachový. | Prut 2—3 stř. zdélí, mramorovaný. Mal- vice. červená. V lesích, v Chorvatsku. © Dub. Kv. A. kropenatý. © A. Dracuneulus. L. Listy celokrajné, "šípovité neb. střelovité, stopečné, často neplámité. Palice u vrchu červenavá, přímá, kratší než listen; tento uvnitř bělavý. Mezi prášníky a čnělkami stojí 2—3 řady stopeěčných. žlázek, © Malvice šarlatová, 1— 3semenná. © Bambulina vejčitá. © V stinných lesích, pasekách, v plotech, mezi trním, u cest. Kv. A. plámitý. „3 A. maculatum. L. 129. Calla. Schlangenkraut. Dáblék. Květní palice květy pokrytá, velikým pošvivým li- stenem „oločená. © Okvětí čhybi. Matyioě vzlýčená, > chudoseinenná. XX. %. Listy srdčité, špičalé, kožnaté, lesklé, křídlostopečné, Listeny zevnitř zelené, uvnitř bílé, lžičnaté.“ Plod ku- latý: Malvice červená. Kořen článkovitý. V lesích, ba- žinách, hlubokých KOPÁLECH. Kv. Čn. Ď. bahní. C. ps L. 20. Tyohaniae. Orobincovité. 130. Sparganium. Igelskopf. Jehličák. Květy. v jednodomých kulovatých klasech, © Samčí hlavy nahoře; jednoduché prášníky; plevité šupiny co okvětí. Semeník sedivý, 3 šupinami otočený. XXI. 3. Špargan; Zevar. | 1. Listy tuhé, vztýčené, dole patrně 3hrasné. 2. Listy ploché, prozračné, čárkovité, dlouhé, splývavé neb ležící. Rostlina často do 8 stř. zdélí. Prut jedno- duchý. 2—3samičí, i samčí hlavička; blizna obdýlná, Orobincovité. Šmelovitě 225. -zdélí plodu. Kalich „bělozelený. Plod 1semenný. V pří- : kopech, rybníkách. Čn. Če. J. splývavý. S. natans. L. © A Prut jednoduchý, 1—1'/, stř. zdélí, Listy dole 3řízné, s planými boky. Blizna čárkovitá. Samčí hlavy maličko menší než samičí. Kalich zelený. V bažinách, příko- pech, na břehách rybníků. Čn. Če. (Sparganium ere- etum P. L.) ;J. jednoduchý. S. simplex. Huds, Prut větvitý, silný, 1—4 stř. zvýší. lisiy mečovitě čárkovité, dole 3řízné, s boky žlabovitými. Blizna čárko- vitá. Samčí hlavy mnoho menší než, samičí. Prášníky | paličkovité. Kalich hnědý. Okolo rybníků, močálů, Čn. Če. (Sparganium erectum.c. L.) J. větevnatý. S. ramosum. Huds. 131. Typha. Kolbenrohr. Orobinec. Květy v jednodomých, nad sebou stojících, válco- vitých klasech na společné ose; listeny odpadavé. Tyčinky, každá s několika prášníky a Svlasým okvě- tím. Samičí okvětí z více na konci zllustlých vlasů - složeno. Semeník stopečný. XXI. 3. Kominář; Pa- lach ; Paličky. 1. Listy štětinovité, žlábkovité, téměř prutu zdélí, Samičí klasy eliptičné, od samčích vzdálené. V hořeních Rakou- „sích, 0. nejmenší. T. minima. Funk. Listy čárkovité. 2. 2. Klasy samčí a samičí blízko sebe. — Ploché, čárkovité listy. Prut často až po 6 stř. zvýší, jednoduchý, ne- uzlitý, jen dole listnatý. © Všecky klasy válcovité; 1—4 prášníky na jedné nitce. V příkopech, bažinách. Čn. Če. 0. širolistý. T. latifolia. L. Klasy samčí. a samičí od sebe různo; tyto válcovité,- A—5 palců zdélí. Listy dole žlábkovité, polo tak širo- © ké, jak u předešlého, tmavěji zelené. S. předešlým. Čec. 0. úzkolistý. T. angustifolia. L. 21. Butomeae. Šmelovité. 132. Butomus. Schaafheu. Smel. Okvětí Gdílné; 9 prášníků; 6 dole spojených, do vnitř pukavých tobolek. IX. 4. 226 Šmelovité. Žabník ovité, Prut 1'/„—2 stř. zvýší, bezlistý. Listy mnohé, čárko- vité. Okolík 15—20květý ; květy červené. Kořen silný, V příkopech u silnic, u rybníků, při splavech. (Čn. Srp. Š. okoličnatý. B. umbellatus. L. 22. Alismaceae. Žabnikovité. 133. Alisma. Froschlojfel. Žabnák. Lat složený, přeslenatý. Okvětí Gdílné; 6 neb více čárkovilě složených, 1semenních tobolek. VI. 5. Panská lžíce; Lopatka lžíce; Lopatka; Babka vodní. 1. Prut listnatý, z vody rostoucí, článkovitý, Listy elip- tučné, tupé, splývavé; dolejší ponořené, čárkovité. Květy rovněž splývavé, bělavé; stopky 1květé, jednotlivé. To- bolky končité, čárkované. V stojatých vodách; v Lu- žicích, v Čechách okolo Mělníka. (Če. Srp. Ž. splývavý. A. natans. L. Listy z kořene. Prut přeslenatě větvitý. 2. 2. Listy srdčité, téměř okrouhlé, končité, dlouze stopečné, žilnaté; stopky listní neb řapíky článkovité; choboty u řapíku špičaté. Květy bílé. Tobolky osinaté. V stoja- tých vodách; v Uhřích, Ž. tolijelistý. A. parnassifolium. L. Listy vejčité neb kopovilé. Tobolky tupé, neb krátce končité, bezosinné,- 3. 3. Plod kulovatý, ze špičatých semeníček složený, 5hranný. Listy čárkovitě kopovité. Prut nízký, 3—5palců zvýší; 1—2 přesleny; 5--11 bledě nachových květů. Na ba- žinách, stojatých vodách; v Haliči, Čechách, Uhřích. Srp. Ž. pryskyřníkový. A. ranunculoides. L. Plod tupě. Shranný, přítupý; semeníky přítupé, na hřbetě brázdité, Listy srdčité neb vejčité, neb. kopo- vité. Prut přímý, často zvýší do 4 stř. | Květenství pyramidální. © Tři vnitřní květní lupeny přiokrouhlé, bílé, barvy pletní neb růžové. Při vodách, řekách ; Čec. Srp. Z. jitrocelovitý, O. Plantago. L. 134. Sagitiaria. Pfeilkraut. Roháč. Jednodomé květy v úžlabičkách, hořejší samčí, dolejší samičí. Množité semeníky šroubovitě na ku- Žabníkovité. Vodňankovité. 227 latém lůžku sestavené. XXI. 8. Šípověnka, Pr.; Ši- penka. Květní lupeny ovální, duté, zelené; vnitřní bílé, krátce nehetnaté. Listy na dlouhých 3hranných řapíkách, šípovité. Prut bezlistý, s 3—4 přesleny; tyto 3květé. V rybníkách, kalužinách, (Čn. Srp. R. šípovitý. S. sagittaefolia. L. 23. Hydrocharideae. Vodňankovité. 155. Hydrocharis. Froschbiss. Vodňanka. Květy 2domé. Samčí květy obyčejně po 3, s 2 společnými listeny; 9 prášníků, 3 zevnitřní obyčejně neplodné. Samičí květy jednotlivé, s jedním liste— nem a 2 neplodnými tyčinkami. Malvice Gpouzdrá, vejčitá. XXII. 8. Prut bezlistý, 1—2 palců zdélí. Listy okrouhié, ledvinité, stopečné, splývavé, na líci lesklé, tmavozelené, na rubu obyčejně červenavé. 3 vnitřní květní lupeny větší, útlé, bílé. V siojatých vodách, pří- kopech. (Če. Srp. V. žabí. H. Morsus Ranae, L. 136. Stratiotes. Krebsscheere. Vojič. Květy 2domé. Samčí kvěly v okolíku, s pošvi- tým listenem na dolejšku každé stopky; přes 20 ty- činek, zevnitřní neplodné. Samičí květy jednotlivé s mnohými neplodnými nitkami. Malvice Gpouzdrá, GOhranná. XIII. 6. Rezan. Tři vnitřní lupeny větší než zevnitřní, útlé, bílé, Listy Shranně mečovité, bodlavě brvité. Prut bezlistý. V stojatých vodách, při řekách. Če. Srp. V. obecný. S. aloides. L. 437. Udora.-Udore. Jezerník. Dvoudomstvo; 3 prášníky; 3 čnělky ; dlouhé, per- naté blizny. XXII. 3. Listy čárkovitě kopovité, útle bodlavě pilovité; zuby ku předu obrácené. V stojatých vodách. | J. západní. U. occidentalis. Spr. 228 24. Potamogetoneae. Rdestovité. 138. Potamogeton. Samkraut. Rdesi. Obojaké květy v klasech. Okvětí ze 4 nebarvi- tých šupin; 4tyčinky s Šupinovitými nitkami. IV. 4. 1. Všecky listy vstřícní, objímavé, vejčité, dlouzé kon- čité, Prut vidličnatý. © Květní stopky vyvrácené, chudo- květé , z vidliček vyrostlé. Klas někdy 6-, však i Skvělý, bledozelený, Rostlina až po klas ve vodě. Ún. Če. R. hustolistý, P. densus. L. Hořejší toliko listy vstřícní; ostatní střídavé. Stopky , úžlabiční. 3. 2. Listy na dolejším konci v objímavou pošvu. rozšířené, čárkovité neb šídlovité, prozračné, ponořené, ve 2 řa- dách stojící. Semeník kýlnatý, na hřbetě. svraštělý. Žádných volných palistů. Při řekách; v stojatých vo- dách. (Če. Srp. (Potamogeton marinus, W. et. Gr.) R. - hřebenatý. P. pectinatus. E. Listy bezpošvé, palistnaté; palisty s listem nesrostlé, u některých brzo odpadající. 3. 3. Hořejší listy od dolejších rozdílné; hořejší ploché, na vodě rozprostřené, kožnaté, neprohledné; dolejší pono- řené, nejvíc prozračně mázdříté. 4. i Všecky listy ponořené, stejně prozračné. %. 4. Všecky' listy dlouze stopečné; hořejší splývavé, na dolejšku zaokrouhlené, téměř srdčité; onyno pohřížené, v čas květu ponejvíc již shnilé. © Klas hustý; květní stopky stejně tlusté; semena stlačená, na hřbetě tupá. Prut jednoduchý. V stojatých i tekutých vodách. o. Srp. R. splývavý. P. natans. L. Poznam. Potamogeton spathulatus různí se nejdolejšími téměř- sedivými listy a ostře kýlnatým plodem. P. plan- tagineus má hořejší listy kratčeji. stopečné, prozračné, Ponořené listy bez řapíků. 5. 5. Ponořené listy na dél soužené, sedivé, neGhiitavé. 6. Dolejší listy zaokrouhlené, póloobjímavé. Plod po krajích tupý, Květní stopky k vrcbu tlustší. Prut vě- tevnatý. R. křivolistý. P, curvifolius. Hartm. 6. Listy přítupé, splývavé, až po odkvětu dokonale vy- Rdestovité. 229 vinuté, kožnaté;, v krátkou stopku soužené; ponořené listy sedivé, mázdřité, prozračné, obdýlně kopovité, pří- tupé. Květní stopky stejně tlusté, Plod stlačený, kýlo- vitý, Prut jednoduchý. V tekutých vodách, Če. Srp. R. červenavý. P. rufescens. Schrad. Listy špičaté neb osinaté. — Květní stopky k vrchu © tlustší. Prut větvitý. © Plod stlačený, s tupým kýlem. V tiše tekutých vodách. Ce. Srp. (Potam. gramineus, L.) R. jinolistý. P. heterophyllus. Schred. Poznam. R. širokolistý má prut krátký, větvitě roze- střený, listy kožnaté, ovální, neb široce kopovité, často vlnité, ostnité. Čn. Če. P. latifolius. 7. Listy patrně pilovité, na kraji vlnité, kožnaté, pro- zračné, sedivé, čárkovitě obdýlné, přítupé. Plod za- špičatěný, zobanitý. Prut větevnatý, stlačený. V stojatých a tekutých vodách, Če. Srp. R. kadeřavý. P. crispus. L. Listy nepilovité, nanejvýš po kraji drsné, 8. 9. Listy kopovité neb okrouhlé, 9. Listy čárkovité. 12. 9. Listy objímavé, dole zaokrouhlené. Stopky stejněllusté, 10. Listy neobjímavé. 11. 10. Listy srdčité, zcela objímavé, pod vodou, kožnaté, prozračné. Prut trochu větvitý. Rostlina špinavě zelená. Plod s krajem tupým. V stojatých i tekutých vodách. Če. Srp. R. prorostlý, | P. perfoliatus. L Listy vejčité, poloobjímavé; na špici kápovitě stažené. Plod kýlnatý. R. dlouhý. P. praelongus. Wulf. 11. Listy po kraji drsné, často méně více stopečné, ost- nité. Květní stopky k vrchu tlustší. Plod stlačený, ský- lem tupým. Prut větvitý. V stojatých 1 tekutých vo- dách. ,Če. Srp. R. světlý. P, lucens, L. Listy hladké. 6. | 12. Prut na způsob listu stlačený, Ořízný. 13. Prut oblý, často stlačený, však nikoli 2řízný. 14. 13. Klas válcovitý, 10—12 květý. Listy tupé, krátce špi- čaté. (Potamog. compressus, Wim.). Če. Srp. R, smáč- knutý. P. zosteraefolius. Schum. Klas v čas zralosti okrouhlý, 4—Gkvětý. Lisiy po- zvolna špičaté, R, špičatolistý. — P. acutifolius, Link. 230 Rdestovité. i 14. Klas. zdélí stopky, 6—Skvětý, nepřetržený. © Listy 3—5žilné. | Prut stlačený, tupě hranatý, mnohovětvý. V rybníkách, příkopech. Če. Srp. R. tupolistý. P. obtusifohus. M. et- K. Klas 2—3krát kratší nežli stopka, 2—vícekvětý. Listy 4—3žilné. Prut příoblý. V bažinách, příkopech, poto- cích. Če. Srp. R. maličký. P. pusillus. L. 139. Zamichellia. Sejdračka. Květy tdomé, úžlabiční. Samčí květ podlé sami- čího, s jedním prášníkem bez okvětí. © Samičí květ s listenovitým okvětím. Blizna šikmá na neodpadavé čnělce. XXL 4. Prut vidličnatě větvitý, niťovitý, člán- kovitý. V stojatých vodách. Čn. Srp. Š. babní. Z. palustris. L. 25. Naiadeae. Rečankovité. 140. Naias. Najade. Rečanka. Květy idomé. © Samčí květy okvětím otočené, Prášník 4pouzdrý, na špici pukavý, na krátké nitce XXL "k | S Listy kopovité, rovné, ozubené, na špici 3zubé, Samčí okvětí 2laločné, V jezerech. Ř. veliká. N. major. L. Listy čárkovité, šídlovité, zpět vyvrácené, ostnitě zu- baté. Pošvy brvitě zubaté, V jezerech, stojatých vo- dách. Srp. Zář. (Čaulinia fragilis, Willd.). R. malá. N. minor. Allion. Poznam. Naias flexilis, Rostk. má útlé ostenní zoubky a nevykřivené listy, V Pomorsku. 141. Ruppia. Táhlice. Čtyry prášníky; asi 4 semeníky se štítovitými bliznami bez čnělky. Okvětí chybí. IVY. 4. V pří- kopech, na břehách jezerních. T. morská. R. maritima. E. 149. Zostera. Wasserriemen. Pásemmice. Plod 1semenný. Blizna 2—3klaná, zkřivená. Prášník. 4. I. 1. Vocha. * Řečankovité. Okřehkovité. 231 Listy 3žilné, Stopu: pahčková k vrchu širší, Plod čárkovaný, isemenný. Listy úzké, útle zubaté, zelené, vyvrácené. V letě; v jezerech, vodách stojatých; okolo Břetislavy v Uhřích. P. pomorská. Z. marina. L. Listy 1žilné. Paličková stopka stejně široká. Plod slaběji čárkovaný. P. krpivá. Z. nana. Roth. 26. Lemneae. Okrehkovité. 143. Lemna. Wasserlinse. Okřehek. Dva prášníky, z nichž jeden menší a později Vy- vinutý. Semeník volný, s 2—4 semeny na dolejšku ; krátká čnělka s prohlubenou bliznou. Prut z člán- kovitých, listům podobných plátek složený, které na vodě splývají. XXX. 2; 1. Žabí tráva; Vodní plešina. 1. Listy, aneb vlastně čiánky prutu okrouhlé. V Uhřích. 0. okrouhlolistý. k. orbicularis. Kit. Listy obdýlně okrouhlé neb kopovité. 2. 2. Listy kopovité, po kraji trochu vykrajované, maličko končité, později stopečné a vespolek stopkami na kříž spojované. Okvětí tlupenné; tyčinky vstoupavé; plod vejčitý s 2klanou bliznou. V příkopech, jezerech. n. Srp. 0. trojbrázdý. L. trisulca. L. Listy obdýlně okrouhlé, bezstopečné. 3. 3. Každý list čili článek prutu má více kořenů; listy 2—3krát větší než při následujícím, více okrouhlé a tupé, zdola často černonachové. Na vodě splývavý. Če. Srp. 0. mnohokořenný. L. polyrrhiza, L, Jediný kořen. 4. 4. Listy téměř polokulovaté, klenuté. Podobný následu- =- však větší. Ve vodách ; řidčeji. Če. Srp. 0. hrbatý, P. gibba. L. Listy ploché, na vodě splývavé. Na hřbetě každého lístku kořínek. Všudy v stojatých vodách. Če. Srp. 0. menší. L. minor. P. řaj 232 27. Aristolochieae. Podražcovité. 144. Aristolochia. Osterluzei. Podražee. Okvětí s dlouhou trubkou; 6 prášníků; nitky s čněl- kou srostlé. Tobolka Gklapečná, kožnatá. XX. 3. Vlčí jablko. 1. Kořen okrouhlý. Jazyk nebo pysk obdýlný. na špici vtlačený. 2. | : Kořen válcovitý. = h 2. Listy téměř sedivé, tupé, srdčité. Prut slabý, téměř jednoduchý, 1—2 stř. zdélí. Stopky jednotlivé, jedno- . duché. Květy veliké, žlutavé, s černočerveným pýskem, V lesích. Čn. Če. P. okrouhlý. A. rotunda. L. Listy stopečné, tupé, vykroužené, srdčitě vejčité; la- loky daleko rozevřené, na rubu bledé, Prut téměř vztý— čený, křivolaký, dole plazivý. Květní stopky jednotlivé, 1květé. Květy špinavě žlutozelené, uvnitř. černonachově prouhované, kosmaté. Kořen bambulitý, zvící vejce neb © ořechu. V lesích; v Chorvatsku, v Záhřebu. Kv. P. bledý. | A. pallida. L.. 3. Prut ležící, trochu plazivý, pnivý, 1—1', stř. zděélí. Pysk kopovitý, končitý. Stopky delší květů; tyto čer- © venavé s pyskem černohnědým. Kořen mrkvovitý. V Ha- liči. Čn. Če. P. dlouhý. A. longa. L. © Prut přímý, 2—4 stř. zvýší, téměř jednoduchý. Listy © po kraji trochu chobolité, drsné, trochu tupé. Pysk ob- . dýlný. Květy žlutavé, v úžlabičkách, na dolejšku kulatě nadmuté, 6-—% v chomáči. V plotech, na rolích, ve vinicích, Čn. P. obecný. A. Clematitis. L. 145. Asarum. Hasehourz. Kopylník. Okvětí zvonkovité, s 3klaným krajem. 12 volných tyčinek. Tobolka kožnatá, Spouzdrá, nestejně pukavá. XI. 1. Listy ledvinité, tupé. Prut po zemi plazivý. Květ hnědočervený. V stinných lesích, mezi listím. Bř, Dub. K, evropský. ©, A, europaeum. L. - 233 28. Polygoneae. Rdesenovité. 146. Polygonum. Knělerich. Rdesen. Okvětí šdílné, 3 cípy do vnitř, 2 ven obrácené. Prá- šníků 5—8. Semeník Shranný, šocovilý. VII, 3. A. Listy vejčité, kopovité neb čárkovité. 2, Listy 3hranné, srdčité, šípovité; 8 prášníků. 12. 2. 8 prášníků. 3, 5—6 prášníků; prut větvitý, mnohoklasý ; čnělka 2— 3- klaná. 7%. : 3. Jediný klas; prut jednoduchý ; 3 čnělky; dolejší listy dlouze stopečné. 4, Prut větvitý, víceklasý ; aneb kvítky v úžlabičkách. 4. Řapík křídlatý, Listy obdýlné, téměř ávkovil: s na dolejšku srděité, na rubu bělošedé. Klas válcovitý, hustý. Prut 3—4 stř. zdélí, jen na dolejšku listnatý. Na vlhkých lukách. Čn. Srp. R. kadileářen. P. Bistorta. L. Řapík bezkřídlý. Listy ma kraji trochu zavinuté, žil- naté. Semena ještě ve kvítku klíčivá. Častěji 2 čnělky ; 7—10 prášníků. Na pohořích ; vKrkonoších. Če. Říj. R. klíčivý, P. viviparum. 5. Květy v úžlabičkách listů. 6. Květy v bezlistých konečních klasech, červenavé, po odkvětu černočervené. Prut větvitý, na dolejšku křivo- laký; větve delší než prut sám. Listy čárkovitě kopo- vité, sivozelené, na dolejšku súžené; palisty červenavé. Na písčinách, neúrodných místech; v Uhřích. Srp. List. - R. písečný. | P. arenavium, W. et Kit. 6. Prut přímý, 2—3 stř. zdélí, tuhý, hranatý, brázditý, téměř vidličnatý. Palisty čili botky brvité. Listy kopo- vitě špičaté, eliptičné, 1—1', palce zdélí, 4—6 čárek zšíří. Květy červenavé, po 1--5, v úžlabičkách ; větší než u následujícího. V 'Uhřích. Če. Zář. R. Bellardův. P. Bellardi. Prut roztažený, mnohovětvý. Botky holé, brvité. Listy eliptičně kopovité neb ovální, po kraji drsné. Květy po E 4, krátce stopečné, bělozelené neb červenavé, Nažky Šstře 3hranné. Na cestách, obyčejný. Čn. Zář. R. vrabčí; Ucestka; Truskavec, P. aviculare. L. (10 234 Rdesenovité. 7. Listy na dolejšku okrouhlé, často plitce srdčité; 5 prášníků. 8. Listy k řapíku zakončité; 6 prášníků. Kořen 1roční, větevnatě vlásenitý. 9. 8. Klas hustý, oblý, vztýčený. Listy obdýlné, a obdýlně kopovité. Botky brvité, holé. Prut 1—1'/pstř. zdélí. Květy barvy pletní neb bledorůžové. Nažky vejčité, trochu stla- čené, lesklé. Ve vodách splývavý, aneb vztýčený ve vy- sychajících bažinách. Čn. Če. R. obojživelný. P. amphibium. L. Poznam. «. aguaticum: hořejší listy splývavé, na líci lesklé; holé. 6. terrestre: obdýlně kopovité, tuhými vlasy obsazené. Klas řídký, niťovitý, štíhlý, čárkovitý, téměř vztýčený. Listy čárkovitě kopovité. Botky dlouze brvité. Prut někdy jednoduchý; nejvíc však s větvemi rozevřenými, 4—1'/, stř. zdélí. Květy bělorůžové., Nažky lesklé, 3hranné, neb 3hranně stlačené. Na mokrých a bažina- tých lukách. Če. Srp. R. menší. P. úvinus. Huds. 9. Klasy husté, obdýlně oblé, vztýčené aneb málo nachý- lené. Květy červené neb bělavé. 10. Klasy řídké, niťovité, odvislé. 11. 10. Botky jen zevnitř, málo a krátce brvité. Listy obdýlně neb vejčitě okrouhlé. Prut větvitý, 1— 2 stř. zdélí. Klas obdýlný, válcovitý, hustý, vztýčený, stopky žláznatě drsné. Nažky stlačené. Na rolích, zahradách. Če. Zář. R. lep- kavý. P. lapathifolium. L. Poznam. ©. věride: listy obdýlně kopovité; prut a květy zelenavé; stopky silně žláznaté. P. agreste: listy čárkovitě kopovité, na rubu slabě sivoplstnaté; prut a květy zelenavé; osy žláznaté. 1. nodosum: lisly obdýlně kopovité, po obou stranách zelené; prut přímý, červeně skvrnitý, s články naběhlými. Květy bílé neb červenavé; osy hladké neb slabě žláznaté. O. prostratum: lisly vej- čitě okrouhlé, tupé, na rubu běloplstnaté; prut rozestřený s články naběhlými; osy hladké neb slabě žláznaté, Botky dlouze vlasaté, s dlouhými a tuhými brvami. Listy obdýlně kopovité, holé. Klasy obdýiné, válcovité, vztýčené, se stopkami hladkými. Nažky z části 3hranné, = Rdesenovité. 235 z části stlačené. Květy bílé neb červenavé, Prut /„—1'> stř. zvýší, rozestřený neb vstoupavý, s roztaženými ko- lenatými větvemi. Listy po obou stranách bíle kropenaté, na rubu někdy sivé. Na rolích, obecný. Úm. Srp. R. blešník: Červivec. P. Persicaria. L. 141. Botky téměř holé, krátce brvité. Květy žláznatě tčené, zelenavé, řidčeji červené. Nažky Shranné, slabě svraštělé, Listy široce vejčité, dlouze končité, po kraji vlnité, holé. Prut 1—1", stř. zdélí, větevnatý, holý, s napuchlými články, zelenočervený. Klasy čárkovité, řídké, převislé, na dol pomalu v úžlabiční klubíčka přecházející a tedy bezstopečné. Na mokrých místech, na návsích, obyčejný. Če. Srp. R. pálečník; Peprník; Pepřec; R. prudký. P. Hydropiper. L. Botky drsně vlasaté, dlouze brvité. Květy nežláznaté, červené. Nažky lesklé. Klásky patrně stopečné, řídké, prodloužené, na špici převislé, Listy obdýlně kopovité, dlouze končité, holé. V příkopech, na břehách rybníků, při plotech. Če. Srp. R. volnokvětý. P. larxiflorum. Weihe. 12. Klasy koneční, neb hrozny v lat sestavené. Nažka z koruny čnějící. Prut vztýčený; 3 čnělky. 13. Květy v úžlabičkách sklubené; hořejší v přetržený hro- zen sřaděné. Nažky docela okvělím zastřené. Prut pnivý. Krátká čnělka, s 3 bliznami. 14. 13. Květy bílé neb růžové, v hroznech - okoličnatě sesta- vených ; každý květ listenem podepřený. Hrany na naž- kách celokrajné; S prášníků; 3 čnělky s kulovatými bliznami. Listy srdčitě šípovité. Obyčejná pohanka pě- stovaná. R. pohanka. P. Fagopyrum. L. Květy zelenavé, v neprolržených, visutých, bezlistých klasech. Hrany nažek tupě zubaté. Mezi předešlým iu i tam, R. tatarský, Tatarka. P. tataricum. © 14. Kalich po odkvětu 3hranný: hrany s mázdřitými vy- neslými křídly. Listy srdčitě 3hranné, dlouze končité. Nažky 3hranné, slabě lesklé, tčeně svraštělé ; 8 prášníků. V plotech, houštích. Če, Srp. R. plotní. P. dumetorum. L. Kalich Jhranný, bezkřídlý. Listy srdčité, šípovité. Nažky 3hranné, úelesklé, Botky nepatrné. Květy visuté, ze- 236 Rdesenovité, - lenobílé; 8 prášníků. V půdě vzdělávané. Čec. Srp.. R. svlačec; Opletka. | P. Convolvulus. L. 147. Rumex. Ampfer. Šťovík. Okvětí na dno Gdílné; 3 vnitřní cípy větší, nažku kryjící; prášníků 6; 3 čnělky s bliznami štělinovi- tými. Plod 3hranná nažka. VL 3. Šťáv; Šťável. 1. Květy obojaké. 2. Květy 2domé. 13. 2. Vnitřní lupeny po odkvětu všecky tři, aneb aspoň jeden malým zrnem značené. 3. Lupeny bezzrnité. 11. 3. Lupeny obyčejně nestejné, jeden větší než ostatní dva; po kraji zubaté, dole právě tak široké jak dlouhé, vej- čité, tupé. Listy. srdčitě dlouhé. Na vlhkých mistech, mezi R. crispus a obtusifolius, u nichž v prostředu stojí. Š. luční. R. pratensis. M. K. Květní lupeny stejné. 4. 4. Lupeny po obou stranách s 2 štětinovitými zoubky; tyto lupenů zdélí. Listy čárkovitě kopovité, Rostlina 1—3 stř. zdélí, velmi větevnatá, žlutozelená , později téměř celá žlutá. V příkopech, bažinách, pří rybníkách. Če. Srp. Š. pomořský. R. maritimus. L. Lupeny kratčeji ozubené aneb bezzubé. 5. 5. Lupeny čárkovitě obdýlné, aneb jejich hořejší část v obdýlnou špici protažená. 6. Lupeny srdčité neb okřonblé: na špici neprotažené ; celokrajné, aneb ledva ozubené. 8. 6. Lupeny hned od dolejška čárkovitě kopovité, celo- krajné, Listy obdýlné, ledva srdčité. %. Lupeny s dolejškem vejčitě 3hranným, v dlouhou špici protažené, žilkované, na dolejšku štětinovitě zubaté. Nej- dolejší listy srdčité, tepé; hořejší špičaté, obdýlné; nej- hořejší kopovité. Přesleny bezlistenné, © Prut 2—4 stř. „zdélí, a podobně květům špinavě červený. Kořen tlustý, žlutý. Při plotech, na mokrých místech, obyčejný. Čn. Zář. Š. tupolistý, R. obtusifolus. L, 7. Jen jeden z lupenů patrně zrnitý. Přeslen obyčejně bezlistý. © Listy srdčitě obdýlné, hořejší kopovité, zákon- Rdesenovité. 237 čité. Větve rovné, vztýčeně odstávavé, Výška 2—3 stř. Na vlhkých místech, u cest. (Če. Srp. (R. sanguineus, L.) Š. hájní. R. Nemolapathum. Ehrh. Všecky tři lupeny zrnité; téměř všecky přesleny listem podepřené. © Větve téměř vodorovně odstávavé. © Prut 2—3 stř. zdélí; někdy podobně listům špinavě červený. V stinných houštích, na břehách řek, rybníků. Če. Srp. Š. sklublený. R. conglomeratus. Mur. 8. Listy vlnitě kadeřavé, kopovité. © Lupeny okrouhle vejčité, tupé, obyčejně všecky zrnité. © Přesleny bezli- stenné. Výška 2—4 stř. Rostlina špinavě zelená, často červenavá, Dolní listy stopečné. Na lukách, v zahra- dách. (Čn. Srp. Š. kadeřavý. R. crispus. L. Listy rovné, nepatrně kadeřavé, 9. "dd 9. Jen jeden lupen zrnitý. Lupeny okrouhlé, srdčité, tupé. Listy vejčitě kopovité, končité.. Listeny zvonko- vité, prorostlé, mázdřité, šikmo ufaté. Setý. Š. za- hradní. R. patientia. L. Všecky 3 lupeny zrnité, 3hranně srdčité. © Rostlina 3—6 stř. zvýší. 10. 10. Listy kořenní kopovité, k oběma koncům soužené, po kraji slabě vlnité, se stopkami svrchu plochými. Pře- sleny bezlístenné. Lupeny vejčitě 3hranné, celokrajné, neb na dolejšku ozubené, zrnité. Prut 2-—5 stř. zvýší. V hlubokých příkopech, v tekutých neb stojatých vodách. Če. Srp. (R. actus, Krock. R. aguaticus, L.) Š. říční. R. Hydrolapathum, Huds. Listy srdčité neb ško vejčité, k dolejšku nesoužené. Řapíky svrchu žlábkovité. Lupeny dole patrněji ozubené než při předešlém. "Tamž řídčeji. Š. okazalý. R. maximus. Schreb. 11. Prut na píď dlouhý, téměř nahý. Listy nejvíc z ko- řene, dlouze stopečné, vykroužené, bledozelené, ledvinité, Lupeny červené, vykroužené, po 2, vejčité, celokrajné; 2 čnělky. Na pohořích, Alpách. Če, Srp. Š. dvojsamičí. R. digynus. L, Prut 1—3 stř, zvýší. 12. 12. Listy srdčitě šípovité, dlouze stopečné, sivozelené, šťávnaté. © Květy přeslenaté, po 3—73 lupeny téměř 238 Rdesenovité. srdčité, červené, Prut 1—£ stř. zdélí. Na zříceninách, skalách, na zdech; v jižních Uhřích, na Tatrách, v Če- chách, Kv. Čn. Š. štítnatý. R. scututus. L, Listy dole široké, srdčité, zaokrouhlené, špičaté; řa- pík svrchu žlábkovitý. Přeslen bezlistenný. Lupeny srd-. čité, celokrajné neb ozubené, Prut 3 stř. zvýší. U po- toků, řek, rybníků. Čn, Srp. (Rum. Hippolapathum f. Fries.). S. vodní; koňský šťáv. “ R. aguaticus. L. 13. Listy šípovité. 14. Listy velmi veliké, srdčité, okrouhle tupé, dolejší dlouze stopečné; řapík žlábkovitý. Přeslen hustý, bezlistenný, - Prut 2—3 i více stř, zvýší, velmi tlustý, brázditý, hnědo- červený. Kořen velmi veliký, uvnitř žlutě a bíle stín- kovaný, pod jmenem R. Rhabarbari Monachorum známý. Lupeny celokrajné. © Dvouspolné, samčí a samičí květy v hustých klasech. © Na Krkonoších, Alpách. Če. Srp. S. horní. R. alpinus. L. 14. Tři zevnitřní samičí květní lupeny vyvrácené. Listy šípovité; laloky s řapíkem téměř rovnoběžné. Květy čer- vené. © Prut 1—1'f$ stř. zdélí. Samčí rostlina menší než samičí. Nalukách. Kv. Čn. Š. obecný. R. Acetosa. L. Poznam. Příbuzný Šťovík áronovitý značí se většími listy, z michž dolejší značně zaokrouhlené laloky mají; od řapíka běží 5—7 žilek, Na Krkonošech, Babíhoře, v Uhřích. R. ařifolius. All. Všecky samčí lupeny vztýčené, zavřené. Listy šípovité ; laloky od řapíka do úhlu odstávavé. Prut "4—1 stř. zdélí. Vnitřní lupeny vejčité, celokrajné, bezzrné. Na písčité půdě, na rolích. Kv. Zář. Š. malý. A. Acetosella. L. Poznam. Příbuzný Š. mnohoklaný, značí se mnohokla- nými, v čárkovité cípy rozdělenými listy. R. multifidus, L. 29. Santaleač. Santalovité. 148. Thesium. Vermeinkraut. Tien Pokraj okvětí uvnitř holý. Tyčinky na zevniiřní straně vousaté. © Prášníků há: čnělka 1. © Plod isemenný. V. 1. Santalovité. 139 1. Pod každým květem jediný listen. Hrozen k vrchu samými listy končící. Okvětí po odkvětu svinuté, kratší plodu. Nažky ovální, kožnaté. Prut */, stř. zdélí. Listy úzké, Na lesních prostorách; v Slézsku. Kv. Čn. Lňěnka bezlistenná. Th. ebracteatum. Hayne. 3 listeny. 2. 2. Listy kopovité, k oběma koncům súžené, uprostřed pilovité. Květy úžlabiční, krátce stopečné; okvětí 4 klané. Na horách, v Turčanské stolici. L. pilovitá, TA. serratum. Kit. Listy čárkovité neb čárkovitě, kopovité. 3. „ 3. Okvětí po odkvětu až po plod svinuté, a na tomlo malý uzel působící. Květ Sklaný. 4. Okvětí po odkvětu trubkovité, zdélí aneb delší plodu, 5. 4. Listy 5žilné; čnělka prášníků nedosahující. Nažka kulovatá. © Rostlina větší než následující. Na horních lu- kách. (Th. linophyllum, y.). L. chlumní, Th. montanum. Ehrh. Listy 3žilné; čnělka zdélí prášníků. Nažky ovální. Na horských lukách. Čn. Če. (Th. linophyllum. 8.). L. střední. TA. intermedium. Schrad. 5. Větve hroznu jednoduché, vztýčené, jednostranné. Nažky ovální. Květy 4klané, 4mužné. Listy úzké, čárkovité, odstávavé, sedivé. Prut '/, stř. zdélí, šikmo vstoupavý. Na trávníkách, pahorkách, horních polohách, polích. Čn. Čec. L. horní. TA. alpinum. L. "Větve častěji ratolestnaté, rozevřené, Listy širší než při předcházející, s 2 slabými žilami. Trubka kratší a tlustší. Osa hroznu křivolaká. © Na lukách. L. luční, ve Th. pratense. Ehrh. 30. Thymeleae. Lýkovcovité. 149. Daphne. Kellerhals. Lýkovec. Okvětí opadavé. Plod: malvice měkká, kožnatá, 1semenná. VIM. 1. Vlčí lýko. 1, Listy vždy zelené, 2. Listy © kopovité, holé, -až po květu rašící. Květy sedivé po 2—-3, na bokách větviček, červené, vonné, 240 Lýkovcovité. Leknínovité. lupeny vejčité, končité. Keř s větvemi odstávavými, 1—4 stř. zvýší, s hladkou sivou korou. V lesích, při poto- cích, v houštích. Bř, L. lékařský. | D. Mezereum. L. ©. Květy v krátkých převislých úžlabičních hroznech, žlu- tozelené. Malvice černé. Keř 2--3 stř. zvýší. Na horách. Bř. Dub. L. vždy zelený. D. Laureola. L. Květy v konečních chomáčích, červené, vonné. Mal- vice suchá, žlutozelená, žlutohnědá. Listy čárkovitě klí- novité, tupé, ostnité, Prutneb keř dlouze větevnatý, a—1 stř. zdélí. Na suchých kamenitých pahorkách; po celých Uhřích, v Čechách. Kv. Zář. L. vonný. D. Cneorum. L. 150. Passerina. Vogelkopf. Vrabečnice. Okvětí neodpadavé, plod pokrývající. Plod 1se- menná nažka. VIII 1. Prut holý, tuhý, obyčejně jednoduchý aneb málovětvý, 1/a—1 stř. zdélí, tenký a štíhlý. Listy čárkovité, trochu odstávavé. Květy uúžlabiční, malé, bělavé. Na výslunných, suchých úhorách, rolích, Če. Srp. (Stellera Passérina, L.) V. letní. P. annua. Wickstróm. 31. Nymphaeaceae. Lekninovité. 151. Nuphar. Teichrose. Stulík. Pět lupenů zevnitř zelených; ostatní medníkem opatřené. | Blizna vykrojená neb hvězditá. XIII. 1. Blizna 10—20 paprsky věnčená, slabě vykrajovaná; prášníky čárkovitě obdýlné; listy ovální, dole srdčité, s laloky sblíženými. Květy zšíří palce, Plod hruškovitý, homolý. V bažinách, jezerech, tiše plynoucích vodách. Če. (Nymphaea lutea, L.) L. žlutý. N. luteum. Sm. Blizna 10 špičatými paprsky na způsob hvězdy ob- sazená; prášníky téměř 4hranné, 1'/,krát delší než širší. Listy vejčité s laloky odstávavými, na rubu útle vlasaté, 2—3 palců zdélí. Květy zelenožluté, V rybnících. Čn. Če. L. krpivý. N. pumilum. Sm. 152. Nymphaea. Seerose. Leknén. "© Čtyry lupeny zevnitř zelené; ostatní zoubkovitě Leknínovité. © Rožnoiistovité. 241 „ na semeníku sřaděné. Blizna s mňobými paprsky. XII. 1. Listy srdčité, zubaté, holé, štítovité, 1—2 stř. dlouhé. Květy veliké, bílé, 2Olupenné, zvenku červeně stínkované. Kořen plazivý: bambuliny jedlé. U Vel. Varadína v teplé vodě (199 R.), v Uhřích. Dub. Kv. S. egyptský. N. Lotus. - Listy srdčité, celokrajné, veliké, splývavé, na líci tmavo- zelené, kožnaté. Květy 2 palců zšíří, bílé. Tyčinky žluté, často v lupeny se zvrhující. Plod tupý; blizna žlutá, o 12—20 paprscích. V rybnících, jezerech. Če. S. bílý: vodní tulipán: vodní růže. N. alba. L. 32. Ceratophylleae. Rožnolistovité. 153. Ceratophyllum. Zinken. Roznolist. Květy 1domé, úžlabiční. Okvělí hluboce klané, cípy zpředu ufaté, s 2—3 bodlavými špicemi. Mnohé téměř sedivé prášníky; 1 semeník jednoduchý. Rost- lina vodní. XXI. 8. Růžkatec. 1, Plod mimo trnovité neodpadavé čnělky ještě po každé straně trnem opatřený, 2. Plod beze trnů, bez křídel. Čnělka několikrát kratší než plod. Listy 3krát vidličnaté, hlouběji dělené než u následujícího, užší a obyčejně hladké. Kališní cípy na špici zubaté. Plody okrouhle vejčité, stlačené. V sto- jatých vodách; v Uhřích, Slézsku. Srp. R. hladký. | C. submersum. L. 2. Plod bezkřídlý. Čnělka zdélí aneb delší plodu. Listy 2—3kráte vidličnaté, v čárkovité, nitkovité cípy rozdě- lené. Květy malé, téměř jednotlivě v přeslenech sedící. Prut niťovitý, slabý, dlouhý, holý, červenavý, větvitý, hustě listnatý. Listy rohovité, na hřbetě ozubené, tma- věji zelené, méně útlé než při předešlém. V stojatých vodách. Če. Srp. R. ponořený. C. demersum. L. Plod mezi trny křídlatý. Čnělka delší plodu. Boční trny ploché. V stojatých a tiše plynoucích vodách, Če. Zář; v Slézsku. R. křídlatý. C. platyacanthum. Chamiss. 1 242 33. Gallitricheae. Žabincovité. 154. Callitriche. Wasserstern. Zabinec. Dva vstřícní korunovité listeny na dolejšku květu. Okvětí chybí. Jedna tyčinka s ledvinitým, 1pouzdrým prášníkem. Plod se rozpadá ve 4 jednosemenné nažky. I. 2. Žabí vlas. 1. Všecky listy čárkovité, k vrchu úžeji vybíhavé. Plod Ahranný, na hranách křídlatý. V stojatých vodách; řídce, Ž. jesenní. C. autumnalis. L. Hořejší listy naopak vejčité. 2. : 2. Též i dolejší listy opak vejčité, kopišsťovité, Hrany plodu křídlaté, Čnělka neodpadavá, zpět zkřivená. V stojatých | neb tiše tekoucích vodách, Ž. jezerní. C, stagnalis. Scop. Dolejší listy čárkovité, 3. : 3.. Listeny na špici háčkovité, srpovité. Plod křidlatý. Cnělka velmi dlouhá. Tamž. Ž. háčkovitý. C. hamulata. Kůtz. Listeny bez háčků. 1. 4. Čnělka neodpadavá , posléz zpět vyvrácená. — Listeny srpovité, na špici rovné, Plod na hranách šířeji křídlatý. Tamž. Ž. plochosemenný. C. platycarpa. Kůtz. Cnělka vztýčená, brzo odpadavá, Plod ostře kýlnatý, aneb jen úzce křídlatý. Ž. jarní. C. vernalis. Kůtz. 155. Hippuris. Tannwedel. Truskavec. Kalich nepatrný. Koruna chybí. Jeden prášník -z kraje kališní trubky. Nažka 1semenná s chrupla- vitým osemením. I. 1. Blizna v brázdě prášníku sedící. „Listy čárkovité, v přeslenech. © Rostlina přímá, jedno- duchá, řidčeji větvitá, 1—1"/, stř. zvýší; prut článko- vitý. © Všudy v stojatých vodách, přesličce lesní podobný. Čn. Srp. T. obecný. H. vulgaris. L.. 150. Trapa. Wassernuss. Kotvice. Kalich. Adílný; koruna Alupenná; 4 prášníky; 1 čnělka. Plod košanec 1semenný se 4 trny. IV. 4. Bodlák. Košanec zelený, posléz černý, jedlý, 4roký. Květ bílý. Listy routovité, pilovité, kožnaté, lesklé; * řapíky často nadmuté. V stojatých, kalných, bahnitých vodách, Čn. K. splývavá. T. natans, L. „Žabincovité. Merlíkovilé. 243 157. Myriophyllum. Federkraut. Stolístek. Květy v konečních klasech. Dolejší květy s čněl- kami bez kalicha a koruny; hořejší s prášníky, 4dílným kalichem a Alupennou korunou; lupeny od- padavé. © Košanec 4pouzdrý, dsemenný. XXL 8. Kroceň Pr. 1. Všecky květy v klasech přeslenaté, aneb v uúžlabič- kách přeslenatých listů. 2. — Samčí kvěly střídavé, asi Gkvětý klas působící; samičí květy v úžlabičkách pod samčím klasem. V čistých vo- dách; řídce. S. střídavý. MH. alternifolium. Dec. 2. Všecky listeny hřebenité, protisečné, delší než květní přesleny, však i kratší; odpadne-li voda, proměnují se li- steny v listy, tak že potom květy v úžlabičkách vězí. Blizna nachočervená. V stojatých i tekutých vodách. Če. Srp. S. přeslenatý. M. verticillatum. L. Listeny hořejších přeslenů nerozdělené, kratší než kvítky; dolejší vřezané. Květy barvy pletní. Blizny štět- covité, růžovité, © Listy přeslenaté, pernaté, ve vlásko- vité cípy rozdělené. Prut“ větevnatý, červenavý. | V sto- jatých neb tiše tekoucích vodách. (Če. Srp. S. klasatý. M. spicatum. L, 34. Chenopodiaceae. Merlikovité. 158. Atriplex. Melde. Lebeda. Květy polorůzné, i s obojakými smíšené. Samčí květy s 3—5dílným kalichem a 3—5 prášníky z lůžka; samičí květy s kalichem 2dílným, jehož laloky plucho k sobě přilehají, se zvětšují a plod pokrývají. XXIII. 1. Linné, u pozdějších V. 2. 4. Samičí lupeny nejsou přes polovici srostlé. 2. © Lupeny přes polovici srostlé, k vrchu 2-—3 laločné, k dolejšku klínovitě soužené. Listy opak vejčité, tupé, 10. 2. Listy na rubu stříbrobílé. 3. Listy na rubu zelené neb načervenalé, 5. 3. Lupeny samičí celokrajné, vejčité, zašpičatěné, žilko- vané na způsob sítě, Prut přímý, 2—5 stř. zvýší. Listy 117 244 Merlíkovité. na líci lesklé, tmavozelené, srdčitě 3hranné, veliké, zu— baté. © Samičí okvětí 2dílné; dvouspolné, pak 3—5dilné. Na návsech, při plotech, zříceninách, ne často. | Srp. Říj. L. lesknavá. A. mitens. Rebentisch. Poznam. Příbuzná L. zákoučitá, Prut 4—8 stř. zdélí. Listy 3hranné , šípovité, na rubu bílé, s vrchu lesklé, 3žilné, chobotnatě zubaté, se zuby trochu zpět zkřive- nými; hořejší celokrajné. © Květy v klasech sklubené. Samčí okvětí Sdílné; prášníky bledožlulé: čnělka sami- čího květu 2dílná. Květní stopky a kalichy bílé, pro- zračně žláznaté. Při příkopech, vinicích; v Uhřích. Srp. A. ačuminatum. W. Kit. Lupeny po kraji zubaté. © Rostlina sivozelená, rozkla- ditě větvitá, Šupinatě neb moučnatě potroušená. 4. 4. Lupeny routovitě Shranné, končité, ozubené. © Květy v úžlabičních a konečních hromádkách. | Listy chobotnatě zubaté, bělozelené, routovité, Prut 1'|,—2 stř. zdělí, a jako i větve bělavý: větve rozevřené. V dědinách, při zdech, plotech. © Če; Zář. (Atr. album, Scopoli). L. růžová. * A. roseum. L. Lupeny 3laločné, veliké; střední lalok delší, boční kusé. Listy hluboce chobotnatě zubaté, dole bělavé, na- hoře sivozelené, tupé, 3hranné. Prášníky žluté. Na ru- mech, v příkopech, při slatinách, © Če. Srp. ušetnatá. A. laciniatum. L. 5. Všecky listy, vyjma nejhořejší, Jhranné neb šípovité. 6, Žádné, aneb jen nejdolejší 3hranné neb šípovité. 8: 6. Lupeny chobotnatě zubaté, s šídlovitými, útle špičatými zuby, srdčitě 3hranné, Listy Jhranně šípovité, hluboce zubaté, stejnobarevné. Prut velmi větevnatý, 1—1', stř. zdělí, rozestřený. Všudy na zříceninách, v příkopech; Če. Srp. L. šípovitá. A. hastatum. L. Lupeny krátce zubaté neb celokrajné, %. 7. Lupeny samičí Shranné, častěji trochu zubčené, Větve rozevřené. Listy po obou stranách zelené, 3hranně ší- povité, hořejší kopovité, někdy přitloustlé, méně více zu- baté, U vesních cest. Če. Zář. (Atripl. patulum, Sm.) 1. širolistá, A. latifolium. Wahlenb. Lupeny. přiokrouhlé, vejčité, celokrajné, žilnaté na . Merlíkovité. - 245 způsob sítě. Prut přímý, vysoký, s větvemi vztýčenými. Listy po obou stranách zelené neb červené, srdčitě 3— hranné. V zahradách vzdělávaná; v jednom odrodu do- cela červená. L. zahradní. A. hortense. L. 9. Listy jasnozelené, čárkovilé kopovité, stopečné, roz- ličné délky a šířky, na rubu poprášené. © Lupeny vejčité, zubaté, zákončité. | Prut hranatý, s větvemi vztýčenými. Klasy vejčité, válcovité, tupé, husté, téměř bezlisté, Na písčité, slatinné půdě, v Uhřích, (Če. Zář. L. slatinná, t A. litorale. L. Listy sivozolené. 9. 9. Dolejší větve rozevřené, Nejdolejší listy šípovité: pak obdýlně kopovité; nejhořejší čárkovité, zelené. Lupeny routovitě šípovité. © Rostlina špinavě zelená, od několika „palců až do několika střevíců zdélí. V dělané půdě, u cest, obyčejná. Če. Zář. (Atripl, angustifolium, Sm.) L. úzkolistá. : A. patulum. L. Všecky větve vztýčené, Lisiy širší: prut vyšší; plod více vejčitý; klasy řidší. | Listy vejčitě kopovité, dolejší téměř kopinaté, celokrajné, Kališní lupeny hnědé, v čas zralosti srdčitě vejčité, celokrajné. Rostiina šedozelená. Na podobných místech; v Uůřích, okolo Budína, ve vi- nicích; Srp. L. obdýlnolistá. — A oblongifolium. W. Kit. 10. Plody sedivé, 3laločné. Prut keřnatý. Lebeda kuří nohá. A. portulacoides. L. Plody stopečné, 2laločné, se zubem uprostřed, Prut bylinný. Při slatinách, L. stopečná, A. pedunculatum. 159. Beta. Mangold. Cvikla. Kvěly obojaké. Kalich 5klaný; 5 tyčinek umístě- ných na kroužku plod otáčejícím. Plod kulovatý. V. 2. Burák; Kvaka; Karpel. | 1. Květy s 3 čnělkami; v dlouhých, téměř bezlistých klasech. Listy srdčité, špičaté, nestejné, trochu kosmaté, Prut 2—3 stř. zdélí, bledozelený, trochu vlasatý, Listeny čárk ovitě kopovité, na špici bělokosmaté, delší než květy. Semeno černé. V Sremsku. Kv. trojsamiční. | B. trigyna. W. K. Květy s 2 strmělkami. 2. 246 Merlíkovité. 2. Květy skupené v klasech listnatých. Listy srdčité, vej- čitě obdýlné, tupé, po kraji trochu vlnité, holé, lesklé; hořejší routovitě vejčité. Kořen jedlý, dg neb bílý. C. obecná. B. vulgaris. L. Květy 3čelné; kořenní listy stopečné, prutní doj klasy dlouhé, Pěstovaná, Srp. C. kvaka. B. Cicla. L. 160. Blitum. Erdbeerspiniď. Žminda. Květy dvouspolné; 41—5 tyčinek na lůžku. Plod Jsemenný, šťávnatým, malvičnatým kalichem pokrytý. Semeno téměř kulovaté. I. 2. 1. Klubíčka na konci vklas sřaděné, bez listů. Prut přímý ; listy dlouze stopečné, šípovité, zubaté. Plod červený jako JPY Pěstovaná; tu i tam zdivočelá. Ž. hlavatá. B. capitalum. L. Klubíčka v úžlabičkách listů. 2. 2. Prut 2—4 stř. zdélí, tupě hranatý, veimi větvitý. Listy dlouze stopečné, 3hranné, šípovité, nerovně chobotnaté, zu- baté ; hořejší krátce stopečné, jen na dolejšku zubaté. Kalich brát“ semena stlačená, vejčitá. Rostlina dužná. Okolo Lvova, Věličky. Kv. Čn. Ž. merlíkovitá. B. chenopodioides. L. Prut vztýčený, dole větvitý, holý, "/4—1'/, stř. zvýší. Listy hluboce: zubaté, obdýlně šípovité. Hořejší květ kaž- dého klubíčka 4—5klaný, s tolikýmiž tyčinkami, boční toliko 1sameční. Semena na kraji tupá. V zahradách, i divoce. Ž. prutnatá. K B. virgatum. L. 161. Camphorosma. Kampferkraui. Kafratka. Koruna chybí: Kalich pohárovitý, 4zubý neb 4klaný. Vstřícní zuby střídavě malé. IV. 1. Prut v neúrodné půdě jednoduchý, přímý, do 2 palců, v úrodné větvitý, 1 stř. zvýší. Listy odstávavé, na špici do vnitř zkřivené, v mládí vlasaté, později holé. Květy po 1—3, v úžla- bičkách, na konci klasaté. Dva větší květní lupeny tupé; tyčinky 2krát zdélí květu. Na uherských pustinách. Srp. Zář. K. vejčitá. C. ovata. L. Merlíkovité. 247 162. Chenopodium. Gůnsefuss. Merlík. Kvěly obojaké, 2—5 tyčinek z lůžka. Plod jedno- dlivý, neproměněným neb ztvrdlým kalichem otočený. Semena vodorovná neb dílem vztýčená, čárkovitá. V. 2. Bílý kořen. 1. Listy úzké, čárkovité neb šídlovité. Květy jednotlivé v úžlabičkách, anebo po 2—3, sedící. 2. Listy s povrchem širokým. Květy v klubíčkách, kla- sech neb chvostéch. 5. ©. Listy šídlovité; starší na špici trnité. Viz Salsola. 167. Listy čárkovité, bez ostnů. 3. 3. Listy holé, polooblé neb niťovité. Kalich v čas zra- losti trochu nadmutý. 4. Listy vlasaté. Viz Kochia 165. 4. Listy šídlovité, polooblé, trochu zákončité, dužné, slané. Prut přímý, velmi větvitý. Květy sklubené, 2listenné, v úžla- bičkách. Semeno lesklé. Při slaných jezerech v Uhřích, při moři. Če. Srp. (Suaeda chenopodioides, Pall.) M. pomořský. CA. maritimum. Listy niťovité, trochu končité, dužné. Prut vztýčený, velmi věbvitý, bylinný; větve latnaté, vztýčené. © Květy stopečné, obyčejně po 3, s 2—3 čnělkami. Na vlhkých slatinných půdách; v Uhřích. (Suaeda altissima, Pallas. Salsola altissima). M. nejvyšší. Ch. altisstmum. 5. Listy, zvláště na rubu modro- neb sivozelené. 6, Listy po obou stranách zelené. 10. ©. Listy routovitě vejčité, bezzubé, celokrajné. Prut roz- tažený, dole větevnatý, sivým prachem pokrytý. Semena Jesklá, útle tčená. © Ve vsech, na zdech, při plotech, ce- stách. Če. Zář. (Chenopod. Vulvaria, L.). M. smrdutý. Ch. olidum. Curtis. Aspoň dolejší listy zubaté. %. 7. Listy všecky obdýlné, tupé, vzdáleně zubaté, plitce chobotnaté, na rubu bělošedé. Prut dole větvitý, položený, tlustý. © Klubíčka krátká, bezlistá; hořejší květy Sprašné, dolejší 2—3samčí, se semeny kolmými neb vztýče- nými. Na zbořeninách, veských ulicích. Če. Zář. M. sivý. Ch. glaucum. L. 248- Merlikovité. k Dolejší listy méně více routovité, po obou stranách téměř stejně barvité, hlouběji zubaté; hořejší málo zu- baté neb celokrajné. 8. 8. Dolejší listy krátké, routovitě okrouhlé, tupé s útlou špicí, Slaločné, chobotnatě zubaté; hořejší vejčité neb ko- povité, Semena hladká, lesklá. Při plotech, zdech. Srp, Zář. M. kalinový. Ch. opulifolium. Schrad. Dolejší listy obdýlné, asi 2krát tak dlouhé jak široké. 9. 9. Dolejší listy 3laločné, šípovité ; střední lalok obdýlný, téměř stejně široký, tupý; hořejší čárkovitě kopovité, celokrajné. Semena lesklá, útle tčená. Při plotech, zdech, ve vsech. Če. Srp. M, smokvolistý. Ck. ficifolium. Smith. Listy routovitě vejčité, zubaté, často 3laločné, vyštěrbené ; hořejší obdýlné, kopovité, celokrajné. Semeno hladké, lesklé. Prut '/„—4 stř. zvýší, tupě hranatý. Květenství hned klubečnaté neb vrcholičné, hned klasaté. V zahra- dách, rolích, návsech. Če. Zář. M. bílý. Ch. album. L. Poznam. Merlík zelený má romboičně chobotnaté listy; květy menší než u předešlého; klubíčka více skupená, listnatá. S předešlým. Ch. viride. L. 10. Listy vejčité, celokrajné. 11. Listy 3hranné neb routovité, anebo znbaté. 12. 11. Prut vztýčený, 1—2 stř, vysoký, často ztlouští brku. Hrozny klasaté, vztýčené. Listy zákončité, větší než u následujícího. Na vzdělávané půdě, v Uhřích, Slavonsku. M. ostrolistý. Ch. acutifolium. Kit. Prut rozestřený, ležící, šikmo vstávavý, větvitý, 1/— 1"/, stř. zdélí. Listy vejčité, celokrajné, holé, útle špi- čaté. Semeno lesklé, útle tčené, v polootevřeném ka- lichu. V zahradách, na rolích, obecný. Če. Zář. M. mnoho- semenný. Ch. polyspermum. L. 12. Rostlina žláznatě vlasatá, lepkavá. Listy obdýlné, té- měř protisečně chobotnaté, tupě zubaté; hořejší kopovité, celokrajné; listeny listovité; semeno lesklé, útle tčené, Výška "/, stř., vůně silná. U cest; v Slézsku, Uhřích, Sremsku; Če. Srp. M. hroznovitý. Ch. Botrys. L. Rostlina holá, hladká. 19. | 13. Listy 3hranpné, celokrajné, šípovité. Květy v úžlabič- kách a konečních klasech. © Prut jednoduchý, 1—2 stř. Merlíkovité. 249 - zdélí. Kalick v čas zralosti ani větší ani tyrdší. Semeno leží kolmo na kraji. Na návsech, u plotů, zdí, při ce- stách. © Cn. Srp. M. Všedobr; bílý kořen. Ch. Bonus Henricus. L. Poznam. Někteří kladou druh předcházející pod Blitum, poněvadž semena dílem, aneb i všecka, nikoli na ploše ale krajem kolmo sedí. Správněji však mohly by druhy Ch. B. Henricus, Ch. rubrum, Ch. glaucum ve zvláštním rodu umístěny býti. Listy s krajem zubatým, 14. 14. Hrozny neb květní chvosty listnaté. 15. Hrozny neb klasy bezlisté. Semena vodorovně ležící. Květy 5dílné. 1%. 45. Hořejší květy v každém klubíčku Smužné, se semenem vodorovným ; boční 3klané, 1—3mužné, se semenem kol- mým. Listy rontovitě 3hranné a téměř šípovitě 2laločné, hluboce vhobotnaté, zubaté. Prut '/„—1", střev. zdélí, dole větvitý, vztýčený, dužný. | Ve vsech, při zdech, plotech. Če. Zář. M. červený. Ch. rubrum. L. - Květy v jednoduchých hroznech. Listy kopovité neb vejčité. 16. 16, Prut vztýčený, brázditý, 1"/4—2 stř. zvýší. Listy kopo- vité, vzdáleně zubaté, téměř sedivé, zelené, roztracené, odporně vonné. V jižních Uhřích, Chorvatsku, Slavonsku. Čn. Ce. M. ambroziový. Ch. ambrosioides. L. Prut vztýčený, 6—8 palců zdélí, trochu branatý, zelený, často hned od kořene větvitý. Listy vejčité, chobotnaté, jasnozelené; řapíky brázdité, holé, 4—5 čárek zdélí, Květy červenavé, téměř sedivé, velmi malé a četné. Kališní lupeny tupě kopovité; 5 velmi dlouhých tyči- nek; blizna peřitá; nažka svraštělá, brázditá. U zdí, plotů, na suchých místech; v Čechách, Kv. Čn. M, plotní. Ň Ch. sepium. Gmel. - 47. Listy na celém obvodu s 5—9 špičatými zuby, dolejší srdčité ; hořejší 3laločné, šípovité. Květenství vrcholičné, Prut 1—3 stř, zvýší, do úhlu hranatý, s větvemi daleko odstávavými. Nažky prohloubeně tčené. V zahradách, rolích, ve vsech. Ce. Srp. M. zvrhlý. C4. hybridum. L. 250 Merlíkovité, Listy v obvodu 10—20zubé. © Dolejšek méně více vřapík soužený. 18. 18. Dlouhé, tuhé, k prutu úšileliišvé chvosty. Nažky hladké. Listy Sbraáně, na dolejšku v. řapík protažené, trochu sivé, přitloustlé, lesklé, s hlubšími neb plitšími zuby. Ve vsech a j. Srp. Zář. M. městský. Ch. urbicum. L. Krátké, rozestřené hrozny neb vrcholíky, kratší než květy. Listy routovité, špičaté, chobotnatě zubaté, tmavo-— zelené, trochu přitloustlé, slabě poprášené. Nažky nelesklé, na kraji kýlnaté. Prut 1—%2 stř. zdéli, obyčejně hned od „dolejška větvitý. S předešlými. (Če. Zář. M. zední, Ch. murale. L. 163. Corispermum. Wanzensame. Velbloudník. Kalich chybí; koruna 2lupenná ; semeno nahé, vej- čité, I..2, 1. Klasy koneční. 2. Kiasy úžlabiční. Květy střechovitě na sobě skupené. Listy bezžilné, více kopovilé, dlouze končité, se špicí téměř bodlavou. V, Haliči. V. kostrbatý, C. sguarrosum. L. 2. Květy v klasech, vzdáleně od sebe. 3. Květy blízko od sebe stojící, 2lupenné, prašné. Listy bezžilné, a jako i listeny komolé. Nažky vykroužené, Celá rostlina krátce chomáčovitě vlasatá, a proto sedivá. V písčinách ; v Uhřích. V. zšedivělý. C. eanescens. Rit, 3. Nažky stlačené, eliptičné, na špici naříznuté. - Listy střídavé, čárkovité, uprostřed běložebré. Prut '/—1stř. zdélí, červenavý, měldiov čá V Haliči; v Uhřích. Kv. Čn, V. vzopový. C. hyssopifolium. L. „Nažky téměř okrouhlovejčité. Listy čárkovité, bezžil- né, komolé. Květy 1dlupenné, 5prašné. Čnělky později delší než semeník. V Uhřích; (Srp. V. lesklý. C. nilidum. Kit. 164. Diotis. Doppelohr. Dvourožka. Kvěly jednodomé. Koruna chybí. Samčí okvělí 4lupenné; samičí jednolupenné, 2rohé. Čnělka 2dílná. Semeno dole kosmalé. XXI. 4. Dvojuška. Rostlina téměř keřnatá, s větvemi položenými. Listy Merlíkovité. 251 - P kopovité, plstnaté. © Květy v úžlabičkách, velmi malé; samičí vlnaté. Na suchých lukách mezi křovím; v Uhřích. Srp. Zář. (Axiris ceratoides, L.) D, východní. D. ceratoides. W. 165. Kochia. Bytel. Květy obojaké. Okvětí 5klané neb 5dílné. Čnělka 1 s 2 bliznami. Semeno 1, nahé, kalichem obalené ; kel podkovitě složený. V. 2. | 1. Rostlina keřnatá, vstoupavá. nahoře, téměř plstnatá neb červená; listy čárkovité, vlasaté, komolé. Květy malé, v úžlabičkách skluhené. Prášníky nachové, na do- lejšku 2klané. Na písčinách. Če. Srp. (Salsola prostrata, L. Pall.). D. rozložený. K. prostrata. Prut bylinný. 2. 2. Kalich po odkvětu v seschlý neb trnovitý přívěsek vy- rostlý. 3. Kalich maličko změněný, jen málo zveličený. Prut zvýší pídi až do 1'/, stř. větvitý: větve trochu vztýčené, hořejší kratší, a proto rostlina jehlanitá, Listy čárkovité, tupé, téměř masité, nahoře ploché, dole trochu nadmuté, dlouze vlasaté; hořejší přitlačené, dolejší odstávavé. Květy úžlabiční po 2—3;3 kalich dřív okrouhlý, pak vejčitě obdýlný ; cípy nikdy neodstávavé. Nitky krátké; práš- níky bledožluté: čnělka 2klaná; semeno černé, dvojité. Nr vápenitých a slínovitých pahrbkách, okolo Budína. Srp. (Salsola cinerea). C. popelavý. K. cinerea. W. Kit. 3. Kalich po odkvětu v 5 šídlovitých ostnů vyrostlý; výrostky trnité, vodorovné. Rostlina drsně vlasatá. Na břehách jezerních, B. chlupatý. K. hirsuta. Nolte. Poznam. Kochia hyssopifolia opisuje se u Šultesa: o měkkovlasá, bylinná; listy čárkovité, ploché, nebrvité ;, prut 1 stř. zdélí, již na dolejsku větvitý, červenavý; květy úžlabiční, vlnou obalené; trny na hřbetě kalichu háčkovitě vyhnuté; prášníky růžové; čnělky dlouhé, čer- vené. Na písčinách ; v Uhřích. Kalich po odkvětu v 5 seschlých přívěsků přerostlý. 4. 4. Listy ploché, čárkovitě kopovité, po kraji brvité, Prut 3—5 stř. vysoký, s větvemi vztýčenými. Květy úžla- 252 „ Merlíkovité. biční, sklubené, zprvu kosmaté; v hořejších úžlabičkách po 2 květech. V Uhřích u Mostu a níže; v Haliči. Če. Srp. B. metlovitý. K. scoparia. L. Listy čárkovité, sivozelené, měkkovlasé, téměř masité. Prut '/$—1 stř. -zdélí, nejvíc položený neb vstoupavý, od dolejška větevnatý. Květy v úžlabičkách, nejvíc po 3, před řozvitím hustou vlnou obalené. Přívěsky kališní tupé, suchomázdřité, routovité, bělavé neb červenavé. Prášníky barvy pletní. Na písčinách; Srp. Říj. B. pí- seční. : É K. arenaria. 166. Salicornia. Glasschmalz. Slanorožec. Květy obojaké. Kalich 1lupenný, 4hranný, kusý, baňkovitý, celokrajný. Blizna 2—Sklaná, někdy dvo- jitá. Semeno 1, nahé. Obyčejně 2 prášníky, znichž druhý až po několika dnech vyniká. II. 1. Prut bylinný, trochu rozestřený; rostlina bezlistá, dužná, jakoby z vosku. Klasy koneční, na špici ztenčené, ob- dýlné, kolenaté. Články stlačené, vykroužené, 2klané. U Litavy, při Nezideru, v Uhřích. Če. Srp. S. bylinný, S. herbacea, Prut dřevnatý. Klasy nadmuté, obdýlné, Články slabě vykroužené. S předešlým na jezerních břehách, na sla- lině. S. kořenivý. © S. radicans. Sm, 167. Salsola. Salzkraut. Slanénka. Květy obojaké. Kalich šdílný neb Šlupenný, po- sléz obyčejně změněný. Čnělka s 2 bliznami, aneb 2 čnělky. Kel vsemenu zavitý. X. 2. 1. Listy válcovité, hladké, holé. Prut bylinný, rozvláčitý. Květy sklubené. V Uhřích. S. sklubená, S. sativa. L. Listy šídlovité, na špici trnité neb ostnité. © Květy úžlabiční, téměř jedpotlivé. 2. : ©. Rostlina drsná; prut tuhý, větvitý, položený. © Listy šídlovité, na špici ostnité, žlábkovité, odstávavé, drsné. Kalichy chruplavičné, červenavé, sechlé, s okrouhlými, plochými, barvitými přívěsky, vykrouženými lupeny. Jed- - notlivé květy úžlabiční, s 3 listovitými, bodlavými li- Merlíkovité. Laskavcovité. 253 steny. Čnělka často 3klaná. Na písčinách: v Uhřích. Čec. S. barevná. S. Kali. Rostlina holá. Listy šídlovité, uútle ostnité, Kalichy téměř jednotlivé, nebarvené. Okolo Prahy; v Uhřích. Srp. S. bezbarvá. S. Tragus. L. 168. Spinacia. Spenát. Květy různopohlavé. © Samčí květy Adílným kali- „chem a 4 tyčinkami z lůžka. Samičí květy s 2—3- klaným kalichem a 4 čnělkami. Kalich ztvrdlý a se semenem srostlý. XXII. 5. Listy vejčitě obdýlné, na dolejšku téměř šípovité. Plod hned rohatý, hned tupý, (Sp. spinosa; Sp. inermis.). V zahradách; pěstovaný. Š. zelní. S. oleracea, 35. Amarantaceae. Laskavcovité. 169. Amarantus. Amarant. Laskavec. Kvěly různopohlavé, 3 listeny podepřené. 3—5 volných tyčinek. 3 čnělky. Tobolka isemenná, vůkol pukavá. XXI. 5. Sibačky. 1. Květy Sdílné, Sprašné. © Prut vztýčený, 2——3 stř. zdélí, vlasatý, od listu k listu křivolaký. Listy vejčité, vlnité, bledozelené, šupinatě tčené, končité. © Listeny ostnité, delší než kalichy, kopovité, bělomázdřité. Dolejší větve dřív skřivené, pak vztýčené, na dolejšku rozevřeně od- stávavé. © Květy v klubíčkách neb raději v konečním klase. Na návsech, sutinách. Čec. Srp. L. podhnutý. A. retroflerus. L. Květy 3dílné, 4prašné. 2. 2. Prut obyčejně položený. Květy sklubené. 4. Prut vztýčený, 1'/,—2 stř. zvýší, často červenavý. Květy v hustých, bělavých neb zelenobílých, konečních klasech. Listy vejčitě obdýlné, po kraji a na žilách čer- venavé. Prut trochu větvitý. Na rolích, zahradách, zbo- - řeninách. L. klasatý. A. spicatus. Lam. 3. Květy v klasovitých bělozelených klubíčkácčh. © Prut 1'4—3 stř. zvýší, nepatrně hranatý, položený, velmi větvitý, Listy romboičně vejčité, trochu tupé, vtlačené, “ 234 Laskavcovité. Chmerkovité. po kraji trochu vlnité. © Samčí květy 3-, samičí Slupenné, Na sutinách, v príkopech, u silnic. Če. Srp. (Amaran- lus viridis, Hoffm.) L. rozestřený. — A. prostratus. Balb. Květy sklubené; klubíčka úžlabiční, k vrchu v bez- listý klas skupená. Prut položený neb vstoupavý, 1— 1',, stř. zdélí. Listy po kraji slabě vlnité, plámité aneb neplámité, vejčitě routovité. Listeny V ejčié, kratší než kalichy. Květy jako u předešlého. Na rolích, v zahra- dách. n. Zář. (Amarantus. adscendens, W. et Gr.). L. vstoupavý. A, Blitum. [. 170. Phytolacca. Kermesbeere. Ličidlo. Okvětí Slupenné. | Malvice 10Opouzdrá, 10semenná. X. 8. Červec; Karmazín; Alkermeš. Listy vejčité ; květy v hroznech, červenostopečné: malvice černé, s čer- * venou. šťávou; 10 prášníků; 10 čnělek. V Uhřích, Sremsku. I. obecné. Ph. decandra. L. 171. Polycnemum. Knorpelkraut. Chruplavník. Květy obojaké, Slupenné, 2 listeny podepřené ; 3 na dolejšku v kroužek srostlé tyčinky. Dvě blizny, Ii. 1. Květy v úžlabičkách sedivé, 5 lupenné, 2listenné ; 1semenná nažka. Kališní lupeny bělomázdřité. © Rostlina 1 palce až 1 střev, zvýší, rozložená, suchá, rozevřeně větvitá, špinavě zelená. Na suchých, neúrodných rolích, úhorech. Ce. Zář. Ch. rolní. - P, arvense. L. 36. Sclerantheae. Chmerkovité. 172. Scleranthus. Knaul. Chmerek. Kalich Sklaný ; 10 tyčinek; 2 čnělky. Listy šídlo- vitě čárkovité, X. 2. Žabí kolénko. Kališní cípy trochu, špičaté, s úzkým mázdřitým kra- jem, na plodu odstávavé; květy okoličnaté, Rostlina po- ložená, větvitá, bělavá, slabě zelená. Na písčitých půdách. rolích; obyčejná. Čn. Řij. Uh. bezbraný. S. annuus, L. Kališní círy tupé, se širokým, bílým, mázdřitým kra- jem, na plodu zavřené; rostlina více vztýčená , tužší, s květy více skupenými. „Na suchém písku. Přes celé léto do jeseni. Ch, zavřený. 10008 perennis. L. 37. Ilecebrae. Nehtovcovité. 173. Corrigiola. Strandling. Drobnokvět. Kalich 6dílný; 5 květních lupenů na dolejšku kalicha umístěných ; 5 tyčinek; 3 sedivé blizny. Plod 1se- menný, nepukavý. V. 3. Prut položený, mnohovětvý, '/„—1 stř. zdélí. Listnaté chocholíky. Listy čárkovitě klínovité. Koruny bílé; ka- lichy červenavé. © Semeno na šňurce visuté, Na písčitých břehách řek; v Slézsku, na dunajských výspách. Srp. Zář, D. pobřežní. - C. čitoralis. L. 174. Herniaria. Bruchkraut. Průtřžník. Kalich Sdílný, uvnitř bílý neb běložlutý; koruna chybí; 10 tyčinek, z nichž patero neplodných. Plod 1semenný, vejčitý, nepukavý. V. 2. Listy opak vejčité, obdýlné, holé, celokrajné, téměř vstřícní, trochu brvité. Rostlina položená, holá. Květy v listnatých hroznech sklubené, malé, žlutozelené; 8—10 tyčinek, z nichž 4—5 neplodných. "Na písčitých. místech, u cest, na břehách řek. Čn. Říj. P. holý: Úplavičník. H. glabra. L. Listy opak vejčité, a jako 1i prut a kalichy vlasaté, Klubíčka chudo-, často jen Gkvětá. V Slézsku, Rakousích, Uhřích; řidčeji. H. hirsuta. L. 175. Illecebrum. Knorpelkraut. Nehtovec. Kalich Sdílný s kápovitými, končitými cípy. Koruna chybí; 410 tyčinek, z nichž 5 neslodných. Tobolka 1semenná, kalichem obalená, brázditá, pukavá. VI. 1. Paronychia, Lam. 1. Květy v přeslenech, nahé, bílé; 2 tupé blizny; 10 tyčinek, z nichž 5 neplodných; tyto zastávají místo ko- runy; kalichy bílé, téměř chruplavičné, osinaté. Prut ni- čovitý, červenavý, ležící, 2—6 palců zdélí. Listy vejčité, holé, vstřícní, celokrajné, dužné, málo stopečné. Palisty seschlé, roztrhané. Ve vlhké písčité půdě; v Rakousích, Čechách, Uhřích, Slézsku. Če. Srp. N. přeslenkovitý. I. verticillatum. L, 256 Nehtovcovité. Chmelovité . Květy v konečních hlavičkách, aneb v úžlabičních klu- bíčkách. | Listeny lesklé, stříbrné. Listy vlasaté. 2. 2. Prut 2—3 palců zdélí, téměř vztýčený, rovný. Květní hlavičky koneční, lesklými, stříbrnými listeny obalené. Listy téměř čárkovité, malé, tuhé, špičaté, brvité, dole kosmaté. Na písčitých pahrbkách, v Uhřích. N. hlavatý. | | 1. capitatum. L. Prut 6-—8 palců zdélí, ležící, vlasatý. Květy v úžlabič- kách skupené; listeny stříbrné, prozračné, lesklé. Listy kopovité, srstnaté, krátce končité, jasnozelené; 2 bílé, prozračné palisty. V Uhřích. N.lesklý. I. Paronychia. L. 170. Polycarpum. Nagelkraut. Kuřinka. Kalich Sdílný, s kýlovitými cípy; 5 korunních lu- penů; 3—5 tyčinek; 3 čnělky; tobolka 2klapečná, mnohosemenná. Listy po čtyrech. II. 3. Kýlatka Pr. Listy přeslenaté, po 4 na prutu, po 2 na větvích, tupé, opak vejčité, trochu dužné. Květy malé, četné, chocholičnaté; prut někdy vstoupavý, */, stř. zdélí, hned na dolejšku rozsochatý. Na rolích, písčitých polích ; v Slézsku, Uhřích. Srp. Říj. K. čtverolistá. P. tetraphyllum. L. 38. Humulaceae. Chmelovité. - 177. Cannabis. Hanf. Konopí. Samčí květy s okvětím Šdilným a 5 tyčinkami. Samičí s láčkovitým, po jedné straně na podél ro- zeklaným okvětím. XXII. 5. Prut 2—3 stř. zvýší. Listy prstnaté, 5S-——%laločné ; lístky kopovité, pilovité, drsné; na samičí rostlině tma- věji zelené. Samičí květy skupené ; samčí ve vztýčených hroznech. K. obecné. C. sativa. L. 178. Humulus. Hopfen. Chmel. Samčí květy s Šdílným okvětím a 5 tyčinkami. Samičí s šupinaltým, otevřeným okvětím. Listeny ve- ké, střechovitě v hlavičku skupené. XXII. 5.. Prut pnivý, drsný. Listy stopečné, 3laločné; boční laloky 2klané. Samičí květy ve visutých střapcech. Pě- Chmelovité. Kopřivovité, 257 stovaný ; též divoce na plotech, trniskách. Če. Srp. Ch. obecný. H. Lupulus. L. 179. Morus. Maulbeere. Moruše. Koruna chybí. Samčí okvětí Adílné. Samičí kalich 4lupenný, posléz šťávnatý, Isemenný. XXI. 4. na- hodový strom. Strom. Listy hluboce srdčité, též 1 vejčité neb laločné, pilovité, téměř bladké, Maliny bílé neb červené, aneb nachové. Pěstovaný, též divoce. Čn. M. bílá. M. alba. L. 39. Urticeae. Kopřivovité. 180. Parietaria. Glaskraut. Drnavec. Květy v přeslenovitých strboulech v úžlabičkách ; nejdolejší v každém strbouli jsou samičí, střední obojaké, nejhořejší samčí květy. Okvětí 4—5dílné. XXIII. 1. 1. Prut položený, rozestřený, velmi větvitý. Listy a celá rostlina daleko menší než následující. Na zdech. D. ro- zestřený. P. diffusa. M. K. Prut vztýčený, 2. 2. Prut.přímý, drsný, 1'/,—3 stř. zdélí, jako sklo lesklý, téměř jednoduchý. Listy střídavé, stopečné, obdýlně vej- čité, špičaté, průhledně tčené, krátce vlasaté. © Listeny sedivé, Květy přeslenaté v úžlabiékách sklubené; stopky 2dílné; kalichy Žlisté, po kraji nachové; prášníky pružné; tyčinky delší kalicha; blizny červené, štětcovité, Chuti slané. Na zdech, sutinách. Če. Zář. (Parietaria officinalis, Willd.) D. vztýčený. P. erecta. M. K. Prut vztýčený. Listy vejčitě kopovité. Květy nejvíce jen na větvích. Samčí květy válcovité, dlouhé. V jižních Uhřích, Če. Srp. D. nízký. P. judaica. 181. Urtica. Nessel. Kopřiva. Květy 1 neb 2domé, v klasech neb hlavách. Samčí květy s 4—ó5dílným okvělím; samičí 4dílné; 2 cípy malé neb zcela zakrplé, 2 větší neodpadavé. XXI. 4. Žihlava; Prlice. ' 258 : Kopřivovité. Pryšcovité. Prut 1—3 stř. zvýší. Květy 2domé. Listy obdýlně srdčité, dlouze končité, hrubě pilovité. Lýko může se jako konopné neb lněné vlákno potřebovati. K. dvoudomá. U. dioica. E. > Prut do 1 stř. zdélí Květy 1domé. Listy routovitě špičaté, vřezaně zubaté. Rostlina jasně zelená, chuti ky- selavě chladící. Čn. Srp. K. žáhavá. U. urens, L., 40. Euphorbiaceae. Pryšcovité. 189. Buxus. Buchsbaum. Zimostráz. Jednodomstvo. Samčí kalich 3-, koruna 2listá, Samičí kalich 4-, koruna 3lupenná.. Tobolka 3rohá, 3pouzdrá, ve trépukavá. XXI. 3. Pnšpán; Krušpánek. Keř nízký, vždy zelený. Listy vejčité; nožky po kraji ' trochu vlasaté. Prášníky vejčité, střelovité; 3. medníky okolo čnělky. Bř. Dub. Z. obecný. B. sempervirens. L. 183. Euphorbia. Wolfsmilch. Pryšec. Květy 4domé. Vůkol samičího stojí jeden neb více přeslenů samčích květů; 4—5klaný obal; 4—5 samčích květů v každém přeslenu. Tobolka. převi- slá, 3pouzdrá. XI. 3. Mléč; Žabí mléko; Mléčník: Vlčí mléko. 1. Listy holé, téměř okrouhlé, šikmo srdčité, útle vroub- kované, vstřícní. -Květní lupeny bílé, vrubované; ka- lichy červené; květy jednotlivé v uúžlabičkách; tobolka čili praskavka hladká s několika vlásky. Prut položený, červený, 3—6 palců zdélí. Na vzdělávaných, písčitých prostorách; v Haliči. Kv. Zář. P. nízký. E. Chamaesyce. Známky udané v listech a lupenech se neshodují. 2. ©. Lupeny 2rohé aneb poloměsíčité. 3. Lupeny zaokrouhlené, 18. 9. Listy vstřícní, na prulu 4 řadami aneb křížem sesta- vené, čárkovité, sedivé, trochu lesklé, hořejší na dolej- šku srdčité. | Lístky druhého obalu ohdáduč vejčité, špi- čaté; 4 paprsky. Prut 1%4—2 stř. zdélí. V Uhřích, na rolích, u příkopů. Čn. Če. P,skočcový. E. Lathyris, L. Listy roztracené. 4. Pryšcovité, * 259 4. Lupeny obalu po 2 a 2 celým dolejškem srostlé, Mnoho paprsků; stopky vícekrát klané. Praskavka hladká, útle tčená. Listy opak vejčitě kopovité, v řapík souže- né, měkkovlasé, tmavozelené. Prut 1—2 stř. zdélí. V stin- ných lesích, pohořích. Kv. Čn, (Euphorbia silvatica, Jaeg.) P. Zimozelen. E. amygdaloides. L. Obaly nesrostlé, rozdělené. 5. 5. Okolík 3—5klaný, 6. Okolík mnohoklaný. Lupeny obalu srdčitě okrouhlé. 12. 6. Lupeny obalu čárkovitě kopovité, končité; 3 paprsky; stopky víckrát klané; praskavka hladká; semena hrbatá, svraštělá. Listy čárkovité, z předu nejvíc přítupé a vtla- čené, aneb i ostnité, Prut nejvíc vstoupavý, hned jed- notlivý, hned zmožený, 1—6 palců zdélí. Na rolích. Če. Srp. P. drobný. E. erigua. L. Lupeny obalu vejčité neb srdčité. 7. 7. Listy opak vejčité, celokrajné, stopečné; 3- paprsky; stopky vícekrát. 2klané; pouzdra praskavek na hřbetě Zkýlné; květy zelenožiuté. Prut půl stř. zdélí, slabě si- vozelený. Ve vzdělané půdě. Čn. Říj. P. okrouhlý ; Čer- tovo mléko. E. Peplus. L. Listy kopovité, aneb čárkovitě kopovité. 8. S. Praskavky hladké, holé. 9. Praskavky drsné, ostré. 10. 9. Okolík 3klaný, zřídka 4—5klaný, 2krát vidličnatý. Květy malé, sedivé; kalich zvončitý ; lupeny nestejné, Prut 6—12 palců zdélí, trochu vztýčený, větevnatý. Listy kopovité, na dolejšku soužené, téměř klínovité,. dolejší tupé, hořejší špičaté, sivozelené s krajem velmi útle zubčitým. Na vzdělané půdě. Ce. Srp. P. srpkový. E. falcata. L. Okolík 4 — 5klaný, vidličnatý. Květy malé, sedivé, plodné; ; : 4 lupeny,.z nichž 2 dvakrát širší. Prut velmi větvitý, rozestřerý. Listy čárkovitě klínovité, vykroužené, útle končité, celokrajné, téměř sedivé, Na rolích: v Rakoů- sích. Če. Zář. P. rozložený, E. diffusa. L. 10. Prut položený, s větvemi vztýčenými. Obaly srdčité, obalíky ledvinité, s útlou špicí.. Listy čárkovité, kopi- sťovité, někdy trochu vykroužené, nežilnaté, sivozelené, (119) k 260 « Pryšcovité. docela celokrajné, sedivé, někdy trochu srdčité, Květy sedivé, střední 5-. ostatní Alupenné, špinavě — žluté. Kalich zvenčí holý, po kraji mnohozubý. Praskavka holá, 3hranná, vejčitá, velmi drsná. Na vápencích. Kv. P. skalní. E. saratilis. Prut vztýčený. 11. : 14. Okolík Sklaný, vidličnatý. Prut někdy skvrnitý, tuhý, přímý. Listy nepatrně nožečné, celokrajné, čárkovité. kopovité. Obaly srdčilé, končité; květy plodné; se- divé; 4 žluté lupeny. Praskavka trochu chrastavá, na hranách drsně lčená; semena důlkovaná, síťovaná. Okolík často zdéli celé rostliny; pod ním ještě některé kvě- toucí větve. Na rolích. Dub, List. P. rolní. E. segetalis. L. Okolík 5klaný, pak 2klaný a vidličnatý. Lupeny obalu vejčité, žilnaté. Listy velmi žilnaté, kopovité, dolejší tupé, s bylinným ostnem. Semena šikmo svraštělá, ne- důlkovaná, síťovaná. Na polích, okolo Segedína, v Uhřích. P. žilnašý. E. arvvensis. Kit. 12. Praskavky drsné neb tčené. 19. Praskavky hladké neb holé. 16. 13. Listy čárkovitě šídlovité, holé. Mnohé paprsky; stopky vícekrát 2klané. Prut '/,—1 stř. zdélí, na dolejšku při- červenalý, hustě listnatý. Praskavky zrnitě tčené, měk- koostnité, 3hranné. Rub listů u druhu tohoto často po- kryt jest jakousi zrzavou snětí. (Aecidium Euphorbiae, Pers.) Dub. Če. P. Chvojka. E. Cyparissias. L. Listy čárkovitě kopovité, neb kopovité. 14. 14. Listy sedivé, vztýčené, kopovitě čárkovité, hořejší širší. Obaly téměř 3hranné, širší než delší. Květy stopečné, zelenolupenné. © Praskavka drsná, zrnitě tčená. Po ce- lých Uhřích i Chorvatsku; v Čechách; u příkopů, na mezích. Čn. P. metlitý. E. virgata, W. Kit. Listy široce kopovité, 15. 15. Listy holé, lesklé, kopovité. Stopky víckrát 2klané. Praskavka útle zrnitě tčená; lupeny druhých obalů vej- čitě routovité. První květ 5—7, ostatní 4—6 lupenné. Kalich trochu měkkovlasý; 10 paprsků. Prut 2—4 stř. zdélí, přímý, dutý.. Na pastvách, mezi pobřežním hou- štím; vSlézsku, Uhřích. Kv. P, lesklý. E. Zucida. W. Kit. Pryšcovité. 261 Listy kosmaté, kopovité, sedivé, odstávavé, sivozelené, trochu tupé; 8— 10 paprsků, všecky hranatě stlačené, z michž některé úžlabiční. Prut vstoupavý neb vztýčený, 1 V2—?2 stř. zvýší, čárkovavý, krátkými vlasy tence po- setý. Praskavka na hranách drsná. V Rakousích; Uhřích, okolo Budína; mezi křovím. Kv. Ún. P. vrbolistý, E. salicifolia. Host, 16. Listy kopisťovité, odstávavé, dužnaté, po kraji útle pi- lovité, s ostnem bylinným. Prut. dolu sehnutý; 8—9 paprsků ; lupeny obalu téměř srdčité ; kalich pilovitý; lu- peny žluté, Žrohé. © Praskavka hladká. Na břehách moř- ských ; v Ilirsku. P. jižní. + E. Myrsinites. L. Listy čárkovité neb kopovitě soužené, 1%. 17. Listy útle vlasaté po obou stranách, trochu tupé, ke špici soužené, kopovité, dole sivozelené. Prut jednoduchý, 4—2 stř. zdélí, holý. Paprsky krátké, často 4klané. Na suchých lesních pahrbkách ; okolo Břetislavi; Kv. Čn. (Euph. amygdaloides, Lumn. poson.). P, bledý. E. pallida. Listy čárkovité, holé; dolejší ke špici klínovitě roz- šířené, k dolejšku soužené, Prut I—1'/, stř. zděélí. Okolík o mnoho paprscích; stopky vícekrát 2klané, Květní lupeny žluté, častokráte na plodu nachočervené, Na cestách, u příkopů, vhouštích; Kv. Čn,P. obecný. E. Esula. L. 18. Okolík mnohoklaný, aneb dolejší květní větve spojují se s ním v jediný chomáč. 19. , Okolík nanejvýš Š5klaný; dolejší vělve nespojují se s ním. 23. 19. Listy úzce kopovité neb čárkovité, hořejší širší, kou- čité, bezžilné, sedivé, sivozelené. Praskavka hladká, velmi útle, vyvýšeně tčená. Lupeny obalu široce srdčité, té- měř okrouhlé, bledozelené; 10—12 paprsků; tyto 2— 3- krát vidličnaté. © Květy sedivé, plodné, květní lupeny žlutobnědé. U cest, na pahrbkách; u Vídně; v Uhřích při Dunaji. (Čn. Če. P. Gerardův. E. Gerardiana. Jaca. Listy kopovité. 20. 20. Praskavka holá, Prut přioblý, vstoupavý neb vztýčený, červenavý, jednoduchý. Listy sedivé, kopovité, téměř kožnaté, sivozelené, tuhé, téměř klínovité, tupé, 's bylin- ným, na špici trochu vyvráceným ostnem. Lupeny obalu 262 Pryscovité, srdčité, téměř okrouhlé, celokrajné, žlutozelené. © Okolík z 5—10 paprsků. Květní lupeny krátce 2rohé aneb celo- krajné, žluté. © Na suchých, však ne písčitých místech ; v Uhřích. Ún. P. nissanský. E, micaeensis. Praskavka chrastavá neb drsná. 21. 21. Listy tupé, celokrajné, stejné, opak vejčité, holé, Prut jednoduchý, do 2 stř. zdélí, na dolejšku někdy větvitý. Květní lupeny ledvinité, lutoknědě: praskavky chrastavé, měkkoostenné, Na kamenitých pahorkách; v Rakousích, Haliči. Kv. Ún. P. zimní. E. hyberna. Listy kopovité. 22. 22. Prut poprášený. Lupeny obalu eliptičně kopovité. Pra- skavka drsně vlasatá. Okolík vidličnatý. Rostlina podobná P. nissanskému. V Nitranské stolici. P. poprášený. - E. pulverulenta. Prut tlustý, dutý, 1-—3 stř. dlouhý, vztýčený, větev- natý, v jeseni i s listy červený. Lupeny obalu eliptičné aneb okrouhlé, tupé. Listy. kopovité, téměř celokrajné, hladké. Praskavka chrastami posetá. Květní lupeny tmavě žluté. Okolík mnohopaprsečný, pak 3- a A2klaný. Na vlhkých lesních místech, mokrých lukách. Kv. Čn. P. bahní. E. palustris. 23. Praskavky ač často dktnsřvé: však hladké a holé. 24. Praskavky chrastavé, drsné neb vlasaté. 29. 24. Listy velmi krátce stopečné, velmi odstávavé, celo- krajné, kopovitě končité, po kraji téměř prozračné. Pa- prsky na špici převislé, 2klané. Prut 1—1'/, stř. zdélí, červenavý, k vrchu trochu vlasatý. Z hořejších úžlabiček krátké, 2klané, 2květé větve. Kalich zvonkovitý, bělo— vlasý, Szubý; květní lupeny okrouhlé, celé, žluté; lupeny obalu vejčité, celokrajné, Květy obyčejně neplodné. Pra- skavka holá, chrastavá. Na Tatrách; v Haliči. Čus: krajinský. ! „ E. carmolica. Udané známky se nesnodují. 25, 25. Listy holé. 26. „ Listy vlasaté. 28. 26. Listy klínovité, opak vejčité, z předu zubaté, jasně — zelené, téměř nožečné, Prut 2—8 palců zdélí, jednoduchý neb větvitý. Okolík 3—5 paprsečný; stopky 3dílné a Pryšcovité, | 263 vidličnaté. Obaly pilovité, opak vejčité, Semena síťkovaná, sklípkovitá. Květní lupeny 4, celé, zelené. Na vzdělané půdě. Dub. List. P. kolovratec. E. helioscopia, Listy kopovité, tupé. 27. „8 Listy holé, tupé, kopovité. Prut brázditý, dole oblý, do úhlu vstoupavý. Květní lupeny po 5, eliptičné, žluto- zelené, jakož i lupeny obalu. Kořen plazivý s kulatými bambulinami. Na křovitých pahrbkách; v Rakousích; od Krakova ke Lvovu. Kv. Čn. P, čárkovaný. E. anoculata. Listy elipličně kopovité, tupé, útle zubaté, krátce sto- pečné, velmi odstávavé, dole bledé, holé, na líci s ně- kterými odpadavými vlásky. Prut jednoduchý, ztlouští stébla, dole přioblý, nahoře trochu hranatý a řídce vlasatý. Květní lupeny 4, zelené. Praskavka téměř okrouhlá. Obal Slu- penný, nestejný; lístky jedny delší, jiné kratší než pa- prsky: tyto zdélí palce. Velmi řídce; v Chorvatsku, v le- sích. Čn. P. zelenokvětý. E. viridiflora. W. Kult., 28, Květní lupeny pomerančové, štítovité , obdýlné, trochu duté, celokrajné. Okolík jen jedenkrát vidličnatý. Pra- skavky někdy vlasaté, vždy holé, chrastavé, tupě Shranné, Listy. kopovité, tupé, krátce stopečné, na špici někdy krátce ostnité, po obou stranách vlasaté, trochu brvité. Paprsky a stopky téměř 1 palce zdélí. Kořen šikmý, 1—2 stř. zdélí, hnědý, ztlouští prstu. V lesích; v Uhřích, Chor- vatsku. Kv. P. obojetný. E. ambigua. W. Kott. Květní lupeny šafránové neb žluté. Okolík Spaprsečný ; stopky 3- a 2klané, Praskavka někdy vlasatá, 32. 29. Listy s krajem, docela hladkým, kopovité, tupé, vtla- čené, dole vlasaté. Prut vztýčený, hustý, měkkovlasý, a podobně listům méně více červenavý. Na každém paprsku 3 okolíčky, z těchto 2 zevnitřní 2klané, vnitřní pak dkvětý. Květní lupeny duté, žluté, okrouhlé, na plodných květech po 3—4, na neplodných po 5. Semeník žluto- červený. Kalich zvonkovitý, Sklaný, s obdýlaými, k sobě schýlenými zuby, které na špici zase ozubčeny jsou. Na suchých kamenitých místech. Kv. Čn, P. žiutolupenný. E. epithymotdes. Listy s krajem méně více zubatým, 30. 30. Okolík s paprsky 2klanými. Praskavka vlasatá, později 264 Pryšcovité. holá, chrastavá; listy obdýlné, k dolejšku užší, tupé, celo- krajné, velmi útle zubčité. Květní lupeny červené neb. žluté; květy malé, mnohé neplodné, V stinných lesích. Dub. Kv. P. sladký. E. dulcis. L. Okolík s paprsky 3klanými. 31. 31. Prut vztýčený, holý, "/„—1', stř. zdělí, Okolík 85 paprsečný ; paprsky 3klané a 2dílné. Listy kopovité, útle zubaté, dolejší opak vejčité, sedivé, končité, sivozelené. Lupeny obalu pilovité, aspoň na kýle vlasaté. Praskavka hrbatá, drsná, chrastavá. Semena hladká, šocovitá. Na ro- lích, u cest. Čn. Zář. P. plocholistý. E. platiphyllos. L. Poznam. Příbuzný Pryšec tuhý má listy užší; 3—4pa- prsečný okolík; praskavky značněji chrastavé; podobu útlejší; skorejší květ. E. stricta. Smith. Prut položený neb sehnutý, obloučnatý, 32. 392. Listy téměř ostnité, útle pilovité, sedivé, ploché, od- stávavé, často vyvrácené, kopovité, žlutozelené, v starobě téměř holé. Prut méně více vsloupavý aneb položený, jednoduchý, holý, 1—1"/, stř. dlouhý. Lupeny obalu po 5, eliptičné, tupé, odstávavé. Praskavka téměř bodlavě- chrastavá. Na horách, v lesích, dunajských hájích. Kv. Čn. P. chrastavý. E. verrucosa. L. Listy obdýlně kopovité, ku předu uútle zubaté, zdola vlasaté, téměř hedbávitě kosmaté. Lupeny obalu vejčité, tupé. Okolík Spaprsečný ; stopky 3- a 2klané, Praskavka někdy holá, někdy vlasatá. Na výslunních lesních pro- storách ; v Slézsku, Uhřích. Čn. (Euph. procera Marsch. Bieb,) P. kosmatý. E. villosa. W. Kitt. 184. Mercurialis. Bíngelkraut. Bažanka. Květy 2domé neb 1domé. Okvětí 3—4dilné. Samčí květy v přervaných klasech, Sprašné. Samičí květy v sedivých chomáčích, s 2 neplodnými tyčinkami. Tobolka 2pouzdrá, 2semenná. XXII 8. Prut bezvětvý, jednoduchý, 1 stř. zdélí. Listy vstřícné, krátce nožečné, cbdýlně vejčité, vroubkovaač pilovité. Samičí květy dlouze stopečné. Tobolky štětinaté. Rosi- lina sušená zmodrá a drží v sobě indich. V stinných le- sích, na horách. Dub. Kv. B. mnoholetá. W. perennis, L. . Šichovité. Bezlistovité. Jilmovité. 265 Prut sěbviký. 4 stř. zvýší, uzlitě člankovitý, Listy vstříc= ní, eliptičné, nožečné, obdýlné, Samičí květy sedivé. V zelniskách, ve vzdělané půdě; Srp. Zář, B. roční. M. annua. L. 41. Empetreae. Sichovité. 185. Empetrum. Kráhenbeere. Sicha. Kalich 3lupenný; 3 tyčinky; prášníky 2pouzdré. Čnělka krátká, tlustá, 3—6paprsečná. Malvice 6—3 semenná. Dvoudomstvo. XXII 3. Bahnovka. Květy úžlabičné. Malvice černá. Listy čárkovité, s vy- vrácenými kraji. Keř nízký, mnohovětvý , s listy stře- chovitými ; podobný vřesu. Na mechovitých a skalnatých v místech. Kv. Čn. Š. černá. E. nigrum, L. 42. Gasuarinae. Bezlistovité. 186. Ephedra. Meertráubel. Bezlisi. Dvoudomstvo. Samčí okvětí 2klaná šupina; % ty- činek. Samičí okvětí 2dílné, Šnásobné; 2 čnělky; 2- semena. XXII. 6. Chvojník. Keř 3—4 stř. zvýší, bezlistý, přesličce podobný; pruty článkovité: pošvy tupé, 2zubé, průhledné, mázdřité, bílé. Stopky delší než jehnědy. Plod červený. V Uhřích, na suchých, písčitých pahrbkách, Zář. Říj. B. jednoklasý. E. monostachya. 43. Ulmeae. Jilmovité. 187. Ulmus. Růster. Jilm. Okvětí zvonkovité, 4—5-, zřídkaSdílné. Tyčinky obyčejně po jedné za květními cípy: Semeník volný, 1—2pouzdrý. Čnělky 2, dlouhé. X. 2. Ilmek;-Vaz; Brest, „ 1. Listy na dolejší straně měkkovlasé, jako i nožka, velmi bledé; na líci tmavozelené a trochu drsné, drsné pilovité, na dolejšku nestejně končité, 2 palce zdélí, Kůra stro- mová sivohnědá, bladká, nerapavá. Strom. V Uhřích. J. bílý. U. alba. Kit. 12 266 Jilmovité. | Březovité. Udané, známky se neshodují. 2. 2. Semeník holý. Květy 4— prašné. 3. Semeník na kraji brvitý. Květy 6—8prašné. a. 3. Květy prašné, téměř sedivé, sklubené. Kůra větví korkovitě křídlatá. Na horách. Bř. Dub. (Ulmus tetrandra). J. korkový: Brest. U. suberosa. W. Gr. Květy Smužné, téměř sedivé, v malých sedivých hla- vičkách, Listy na dolejšku nestejné. V lesích, při ce- stách. © Dub. J. polní. | U. campestris. L. 4. Květy obyčejně Sprašné, dlouze stopečné, rozestřené, visuté, Semeník na kraji kosmatě brvitý. S předcháze— jícím. Bř. Dub. (Ulmus montana, Smith, © Ulmus octandra). J. brvitý. Vaz. -U effusa. Willd. Květy 6mužné. Tyčinky téměř 3krát delší než kalich ; tento nachový: semeníky téměř okrouhlé, na dolejšku za- okrouhlené, na špici zahnuté, křídlaté. J. zaokrouhlený. U. rotundata. Hayn. Poznam. Ulmus glabra, Mill. má tyčinky 2krát delší kalichu ; listy hladké; kališní lupeny nachočervené; seme- níky téměř okrouhlé, dlouze špičaté. (Ulmus acuminata; H. Ulmus discolor, W. Gr.). Ulmus inflexa, podobný předcházejícímu, jen špice se- meníka vehnutá. 1 Ulmus oblongata; květy téměř Sprašné ; tyčinky ledva delší než kalich; semeník k dolejšku soužený. 188. Celtis. Zůrgelbaum. Břestovec. Mnohodomstvo. Okvětí 5dílné; peckovice 1pouzdrá, 1semenná. Samčí okvětí Gdílné, Gprašné. XXHL. 1. VL 1. Listy obdýlně kopovité, dlouze končité, ostře a útle pilovité, svrchu drsné, na rubu měkkovlasé. Strom 30— — 54 stř. zvýší, hladkokorý. Květy malé, zelenavé, úžla- bičné. Plod peckovice černá, až po s mrazu zralá. Na krajích lesů ; v Banátě. Dub. Kv. B. obecný. C.australis. 45. Betulinae. Březovité. 189. Alnus. Erle. Olše. 6+ Květy 2 neb Aprašné, po 2-—-3 pod každou šu- Březovité. 267 pinou neb listenem. Samičí květy pod štítovitým li- stenem. Nažky bezkřídlé. XXI. 4. Jelše; olše. 1. Listy vejčité, zákončité, dvojnásobně a drsně pilovité. 2. 2 opsk vejčité, téměř okrouhlé, nestejně pilovité, vtlačené. © Strom 4—6 sáhů dlouhý, červenavou, černo- hnědou korou oděný. Samičí listeny zveličené, zdřevnatělé, v šišku sestavené. Listy lepkavé, na rubu v koutech ži- lek kosmaté; 3—4 obdýlné, dvojité prášníky. Při vo- dách, bažinách. Bř. Dub. (Betula Alnus, L.). O. lepká. A. glutinosa. D. 2. Listy na rubu měkkovlasé, plstnaté, sivé, dvojnásobně pilovité, vejčitě obdýlné, zakončité. © Kůra stromu hladké, sivá. Samičí jehnědy obdýlné , delší než u předešlé. - Na vlhkých místech, břehách řek, v lesích. Bř. Dub. 0. šedivá. A. incana. L. Listy po obou stranách holé, zelené; jen žilky na rubu vlasaté; na rubu žláznatě lepkavé. Podobná bříze. Na horách; v hořením Slézsku. O. zelená, A. věridis. Dec. 190. Betula. Birke. Bříza. Květy obyčejně 2prašné, po 3 pod listenem; práš- níky klané. Samičí květy po 3 pod jedním plochým dlaločným listenem. Nažky 2křídlé. XXI. 4, Bříza. 1. Listy routovité, neb tříhranně srdčité. Stromy. 8. Listy vejčité, ovální neb okrouhlé. Keře. 4. ©. Listy vlasaté, zvláště na rubu, v koutech žilek, tří- hranně srdčité neb vejčité, končité, nestejně pilovité. Se- mena opak vejčitá; kraj křídlovitý zšíří samého semena, boční laloky listenů vstoupavé, brvité. | Strom výšky střední. Na písečných pahrbkách; v Haliči, Slézsku; - Uhřích. Kv. (Betula odorata, Bechstein). B. pýřitá. | 3 B. pubescens. Ehrk. Listy holé. 3. 3. Listy routovitě 3hranné, dlouze končité, dvojnásobně pilovité, a jako i nožky, holé. Semena eliptičná, s kří- © dlem dvakrát zšíří každého semena. Boční laloky listenů dolů zahnuté. Strom se sivou, rapavou korou; mladší však stromy a větve jsou bílou pokožkou obtaženy. 9 268 Březovité. Samčí květy v dlouhých jehnědách na špici větviček, samičí v krátkých, zelených, válcovitých jednědách na boku. Na suchých, vysokých,. pahrbčitých místech, Bř. B. bílá. B. alba „L Poznam. 6. pendula má listy velmi diouze špičaté; větve velmi odvislé. %. microphylla: listy malé, vejčitě špičaté, na dolejšku okrouhlé, hrubě a nejvíc jednoduše pilovité, Listy routovité, dvojnásobně. pilovité, krátce špičaté, na dolejšku celokrajné; nožky holé, delší než stopky. Listeny jehněd brvité, cípy obdýlné, šikmo kusé. Na uherských Tatrách, Krkonoších. Kv. B. tatranská. B, carpathica. W. Kti. 4. Listy okrouhlé, vroubované, holé, krátce nožečné, 1), palce zdélí, na rubu síťkované, žilnaté. Keř nízký, 1—2 stř. zdélí, s červenohnědou korou; větve položené. Samičí květy ve vejčitých jehnědách; jehnědy malé, vál- covité, s listeny hluboce Sdílnými; cípy tupé, stejné. Na rašeliniskách; štýrských a. korutanských holech ; v Slézsku. Kv. Ún. B. nízká. „© Bo nana. k. Listy vejčité. 5. 5. Cípy jehnědových listenů stejné, uťatě, žilnaté. © Samičí stopky větvité. Listy dvojnásobně pilovité, holé. Keř 6 stř. zvýší. Na štýrských, korutanských holech, na Ta- trách. Kv, Čn. (Alnobetula, Kern.) B, Křestice. B. ovata. W Cípy listenů nestejné. 6. 6. Listy vejčité, špičaté, měkkoostenně pilovité, holé, tčené, S/4—1 palce zdélí, na rubu trochu bledší; nožky krátké, červené, volné, holé. Listeny samičí odstávavé, téměř nahé; boční cípy tupě Jhranné. © Semeník 2pouzdrý; v každém pouzdře jedna opět vejčitá, plochá, hnědá, ku předu černě obroubená, křídlatá nažka, s 2 niťovitými, neodpadavými čnělkami. U Krakova. B. oycovská. B. oycoviensis. Bess. Listy téměř okrouhlé, vejčité, špičatě vroubované, “/, palce dlouhé: mladší řásnaté, na rubu vlasaté, později holé; nažky neodpadavé zůstávají CO malé trny až do jara. Keř 4—6 stř. vysoký; mladé větve popelavohnědé, bílé kropenaté; puky vlasaté. Samčí kočičky jednotlivé, Vrbovité. 269 někdy i četnější; samičí obdýlné. V rašeliniskách; v Ha- liči. Dub. Kv. B. keřnatá. B. fruticosa. L.. © s 45. Salicineae. Vrbovité. 191 MHyrica. Gagel. Voskovník. Prášníky sedivé, po 4 v každém kvělu. Semeník Alaločný, 1pouzdrý, 1semenný; 2 niťovité čnělky. Se- meno holé. XXII. 4. Mravenec. Keř nízký s klínovitě kopovitými, na špici pilovitým listy, V rašelinných bažinách. V. Gala. M. Gale. L, 192. Populus. Fappel. Topol. Listeny laločnaté. Okvětí pohárovité; 8—30 tyčinek XXII 7. 4. Listy na rubu plstnaté, bílé neb sivé. 2. Listy holé, hladké. 3. 2. Listy na rubu sněhobílé, srděitě okrouhlé, hranatě zu- baté, téměř 3—o5laločné. © Nožky běloplstnaté, © Listeny klané, brvité. Jehnědy vejčité, 1 palce zdélí. Při ře- kách, potocích. Strom. Bř. Dub. T. bílý. P. alba. L. Listy na rubu sivé, šedé, téměř okrouhlé, hranatě zu- baté, vykrajované. Nažky oblé, vlnaté. © Jehnědy válco- vité, volné ; listeny na kraji dlouze bělovlasé. Kůra po- pelavošedá. V lesích. při řekách. Dub. T. Linda. P. canescens, Nm. 3. Větve stromu vztýčené, ku pni přilehavé; zrůst vysoký, kuželovitý. Listy routovité, Prášníky červené. U cest, silnic.. Z Lombardie přinešený. © Dub vlaský; turecký topol; turecká vrba; Inda; pop. P. pyramidalis. Rozier. Větve odstávavé. 4. 4, Listy přtokrouhlé, přítupé, zubaté, při nejmenším větru vanutí třesavé, z jara hedbávitě kosmaté, potom holé. Šupiny neb. listeny pernatě vřezané, kosmatě brvité, a proto jehňedy šedé. Prášníky červené, Kůra hladká, si- vozeleně, bělavá. V lesích, Bř. Dub. T, Osyka. P. tremula. L. Listy 3hranně vejčité, špičaté, zubaté, Šupiny bez- A : brvé. © Prášníky červené ; samčí květy zelené. Puky „MBW Vrbovité. » veliké, hnědožluté, vonné, lepké. © Na. vlhkých místech ; u cest, silnic. Dub. T. černý. - P. mgra. L. 193. Salix. Weide. Vrba. Listeny nerozdělené. - Samčí i samičí květy bez okvětí, s 1—2žlázkami na dolejšku ; obyčejně 2, zřídka 3 neb 1 prašník. XXII. 2. Druhové rodu tohoto bez samičích květů a plodů ne- snadně se dají určiti. U časně květoucích stromů musí se i později list zpytovati. © Mnozí druhové nestálí jsou ohledem podoby, ovlášení, zubů na listech, palistů, atd. pročež při určování veliké opatrnosti potřebí, 1. Listy s krajem celým, bezzůbým, holé. 2. Listy buď pilovité, buď vlasaté, buď obé. 5. ©. Jehnědy chudokvěté, obdýlné; šupiny zdělí semeníka. Listy opak vejčité, špičaté neb vykroužené, na líci lesklé, na rubu rovnoběžně žilnaté. Větve bylinné; peň plazivý ; kořen černý. Na holech. Če. Srp. V. vykroužená. S. relusa. Poznam. Vrba douškolistá: jehnědy chudokvěté, ob- dýlné ; listy vejčité aneb vejčitě kopovité, celokrajné, špičaté, lesklé. Semeník eliptičný, holý ; blizny sedivé. V Krajinsku, S. serpillifoha. Scop. Jehnědy mnohokvěté , aneb listy na rubu šíťkovaně žilnaté. 3. | 3. Jehnědy mnohokvěté, válcovité, koneční, vztýčené, Listy rovnoběžně žilkované, opak vejčité, kopovité, vykroužené, na líci lesklé, palce zdélí. Větve černohnědé, v mla- dosti lesklé. © Šupiny obdýlné, vtlačené, holé, jen na špici trochu vlasaté, 3krát kratší než semeník. Semeník hladký, stopečný, vejčitě kopovitý. Čnělka ©klaná ; blizna 2klaná. Na Tatrách. V. Kitaibelova. S. Kitoilélsau Listy sitkovaně žilnaté. Semeník obyčejně vlasatý. 4. 4. Listy eliptičně okrouhlé, velmi tupé, téměř zcela holé, na rubu sivozelené, dlouze nožečné, odstávavé , po kraji zavinuté, červenožilné, v mládi vlasaté, nejvíce po 3 z jednoho puku. Větve červenavé; pruty velmi větvité, holé, popelavé, po zemi plazivé. © Jehnědy malé, dlou- ze stopečné, trochu paličkovité, koneční; šupiny měkko- Vrbovité, 271 vlasé, krátké, tupé. Semeník vejčitý, vlasatý. © Červené tyčinky; 2dílné blizny. Na holech. Kv. Čn. V. sít- - kovaná. i S. reticulala. Listy eliptičné, končité, bodlavé, na dolejšku plitce - srdčité, celokrajné, holé; větve černohnědé. © Jehnědy samičí dlouze stopečné, válcovité; šupiny obdýlné, tupé, holé, téměř vykroužené.- Semeník vejčitý, kosmatý, někdy holý; stopká 3—4krát delší než žláza. © Na ko- rutanských holech; v Slézsku; v lesních bažinách, Ky, Čn. (Salix caesia.) V. modrošedá. S. myrtilloides. Listy holé, pilovité neb zubaté. 6. Listy vlasaté, celokrajné neb zubaté. 25. „ Velmi veliké, srdčité palisty. Listy docela holé, elip- tičně obdýlné, vykrajovaně zubaté , trochu suché, tuhé, na kraji záhnuté, na líci jasné, na rubu sivozelené, silně žilnaté, 2 palců zdélí; nožky silné, na dolejšku široké, krátké. Keř 3 stř zvýší, mladé jabloni podobný; větve černé neb žlutohnědé, chřastavé. © Puky holé, ploché, žlutě zrzavé. © Samičí jehněda “/, palců zdélí; šupiny kopovité, trochu tupé, kosmaté. Čnělka krátká; blizna téměř hlavatá, 2laločná, nachová. V Haliči. V, palistná. S. malifolia. Sm. Palisty menší, aneb jiné známky se neshodují. %. . Semeník holý, hladký. 8. Semeník vlasatý. 19. „ Listy palce zdélí, velmi hladké, vejčitě eliptičné , špi- čaté, k řapíku soužené, zuby zdola žláznaté; na líci lesklé, na rubu sivozelené. Větve stočené, trochu vstoupavé. Samčí jehnědy '/, palce dlouhé, válcovité; zároveň s listem. Semeník vejčitě kopovitý, holý. Čnělky dlouhé, do polou dělené; blizny tupé, vykroužené. Malý keř. Prášníky bílé, s jednotlivými vlásky; samičí jehnědy 1 palce zdélí. Na holech. V. lesklá. S. coruscans. W. Udané známky se nesrovnávají. 9. „ Tyčinky velmi dlouhé, bledožluté, s olověmými prášníky. Čnělka prostředně dlouhá, 2klaná. © Semeník kopovitý, holý. © Jehnědy dřív listu: samčí 1, samičí 1'/,'palce zdélí, tyto s obdýlnými, na kraji kogmatýnii , onyno S okrouhlými, hnědovlasými šupinami. Palisty malé, pilovité. 272 Vrbovilé. vejčité, neodpadavé. | Listy obdýlně eliptičné, končité, na rubu sivozelené, na líci lesklé, 1——2 palců zdělí, v mládi na žilách kosmaté: nožky dlouhé, měkkovlasé, Strom s hnědými, v mládi měkkovlasými větvemi. Na holech, okolo Celovce ; na Křiváni. Dub. Kv. V. Amanova. ; S. Amamana. Willd. Tyčinky krátké , aneb jiné známky neshodné. 10. 10. Semeníky stopečné. 11. Semeníky sedivé. 1%. 14. Keř krpivý, ledva prstu zdélí, ležící, dřevnatý, vět- vitý. Listy okrouhle ovální, tupé, někdy vtlačené, pilo- vité, holé, lesklé po obou stranách, sítťkovaně žilnaté, krátce stopečné. Větve listnaté, 4—2 palců zdělí. Jeh- nědy chudokvěté, vejčité, 2-—— 3 čárek zdéli, stopečné, koneční; šupiny obdýlně čárkovité, zrzavé. Semeník holý, vejčitě homolý, téměř sedivý. Na horách; v Krkonoších, v Slézsku. © Kv. Čn. V. bylinná. S. herbacea. L. Keř neb strom mnohem větší. © Listy eliptičné. 12. 12: Dlouhá čnělka. 13. | Čnělka krátká neb chybící. 14. 13. Nízký keř, s krátkými, rozevřenými, červenohnědými větvemi. Listy jasně zelené, na rubu sivozelené, vej- čitě eliptičné, holé, pilovité. Jehnědy skoré; šupiny zr- zavé, dlouze vlasaté, vlasy bílé hedbávité. © Semeník znenáhla špičatý, vejčitě šídlovitý, holý. stopečný ; stopka 1, krát zdélí mední žlázky. Na bažinatých horních polohách; na Krkonoších; v Korutanech. Kv. Ún. V. šípovitá, S, hastata. L. Strom vysoký, s. lesklými, zelenohnědými větvemi. Listy dlouze špičaté, pilovité, s vehnutými, na špici žláz- onatými zuby; rub zvláště v mládi hedbávitě vlasatý. Jehnědy stejně s listy, palisty malé, šikmo vejčité, špi— čaté, ozubené. © Semeník hladký, šídlovilý , stopečný. Čnělka dlouhá: blizna Ždílná; 3 prášníky. U cest; v Slézsku. © Dub. Kv. V. Russelova. S. Russeliana. L. | 14. Jehnědy dřív listu; samičí přes '/, palce zdéli. © Listy eliptičné, k oběma koncům špičaté, zubaté, přes 2 palce zdélí a 14 čárek zšíří, na líci tmavo —, na rubu ble- «lozelené : střední žíla, nožka a mladé listy měkkovlasé, Vrbovilé. 213 Větve hladké, slabě hnědé. © Semeník vejčitý, kopovitý, holý, stopečný. Čnělka ledva patrná. Na Krkonoších. „ Dub. V. slézská. S. stlestaca. L. Jěhnědy zároveň s listy; 2—3 prášníky. 15. 15. 2 prášníky v každém květu. © Semeník vejčitě kopo- vitý, holý, stopečný ; stopka 2—3krát tak dlouhá jake mední žlázka. Listy kopovité, dlouze špičaté, holé, s vehnutými zuby, na líci slabě lesklé, na rubu bledoze- lené. Větve velmi křehké. © Strom vysoký; u «est, při potocich. © Dub. Kv. V. křehká. S. fragilis. L. 3 prášníky. 16. 16. Keř, často strom 30. stř. zvýší. | Jehnědy samičí neb samčí na koncích jednoročních prutů, vztýčené; samčí tenké, válcovité, řídké, se šupinami bělozelenými, samičí se šupinami zrzavými, © Semeník holý, stopečný, nahnědlý : stopka třikrát zdélí medníka. Listy kopovité, dlouhé, špičaté, pilovité , holé. Čnělka téměř chybící. Na břehách řek, potoků. Dub.Kv. V. mandlová. S. amygdalina. L. «. concolor: listy na rubu zelené neb slabě sivuze- lené. | S.triandra, L. Krock. sil, 6. diseolor: listy na rubu sivé neb sivobílé, S. amyg- dalina, L. Krock. Peň s větvemi žlutohnědými, 6—8 stř. dlouhými. Je- hnědy válcovité, téměř 2 palců zdélí, někdy mnohodomé (totiž 2domé i obojaké). Semeník holý, stopečný, ob- dýlně kopovitý. Listy kopovité, na oba konce soužené. pilovité, dole sivozelené, krátce nožeční, na dolejšku celokrajné, na líci lesklozelené. © Palisty polosrdčité. Čnělka chybící ; sedivé 2klané blizny; prášníky nemnoho delší než šupiny. . Při Visle a jiných řekách. © Dub. Kv. V. mnohodomá. S. Hoppeana. 17. Jehnědy na boku prutu sedící, velmi tlusté, veliké, * obdýlné, kosmaté. © Šupiny na špici barevné, hedbávitě vlasaté. Listy žláznatě pilovité, obdýlně kopovité, ko- nečně holé. Palisty polosrdčité. © Semeník vejčitě ho- molý., sedivý, holý. © Prášníky po vypylení žluté, delší než kosminy. Puky kulaté, popelavé, 2klané.“ Cnělka dlouhá; 2 válcovité, přitloustlé blizny. © Strom vysoký, s křehkými, hladkými, zelenožlutými, v starobě hnědými 274 Vrbovité, » větvemi. Na břehách řek; u Opavy a j. Bř. Dub. (Sa- lix fragilis, Host. Salix praecox, Hoppe) V. ranná. S, daphnoides. Vl. Poznam. | Příbuzná Vrba ostrolistá různí se čárkovitě om dlouze špičatými listy, a kopovitými palisty, S. acutifolia. Willd. Jehnědy na bočních listnatých ratolístkách koneční, Šupiny jednoduché, žlutozelené, před uzráním plodu od- padavé. 18. 18. 2 nesrostlé tyčinky; sedivé 2laločné blizny. Soíiehík sedivý, holý, kopovitý. Jehnědy válcovité, končité; šu- piny měkkovlasé. Palisty žádné. Listy kopovité, dlouze končité, na rubu sivozelené, trochu hedbávité ; zuby chrup- lavičné, husté. Nažky krátké, trochu vlasaté. © Strom neb keř; větve vztýčené, lesklé, žluté, Při potocích, příkopech. Kv. V, potočnice; Zlatolýč. © S, větellina. 5—10 prášníků dole kosmatých; blizny trochu zpět vyvrácené, vykroužené. Semeník holý, krátce stopečný ; stopka 2krát zdélí medníka. Jehnědy samčí velmi tlusté. Palisty téměř žádné. Listy vejčitokopovité, holé, krátce nožečné, hustě zubaté, žláznaté, vonné ; nožky ku předu žláznaté. Strom neb keř s větvemi hladkými, lesklými. Ve vlhkých lesích, při řekách; v Haliči, Slézsku. Kv. Čn. V. pětimužná. S. pentandra. L. Poznam. | Vrba jehlitá značí se listy více špičatými, polosrděitýmí, šikmými palisty, a dloužeji stopečnými semeníky. | S. cuspidata. Schultz. 19. Listy uprostřed pilovité, na špici a na dolejšku oby- čejně celokrajné. 20. "Listy řádně pilovité ; 1—3 prášníky. 22. 20. Listy opak vejčité, eliptičné, na špici a dolejšku ce- lokrajné, někdy i veskrz celé zdélí "/, palce a výše, na rubu sivozelené, na líci lesklé. © Hnědé, v mládi holé větve. Jehnědy zároveň s listy ; samičí 4 palce zdélí, i delší, se žlutými, mázdřitými šupinami; samčí něco - kratší, s kopovitými, červenými šupinami. — Palisty malé, kopovité. © Semeník kopovitý, hedbávitě vlasatý. © Únělka Sklaná ; blizny vykroužené. © Na chorvatských holech, S. Waldsteiniana. W. DE: Vrbovité. 275 Lísty eliptičné neb obdýlné, 21. 24. Čnělka dlouhá; blizny trochu tlusté a 2dílné. Seme- ník s dolejškem vejčitým, šídlovitě stopečný ; stopka © 3—3krát delší než medník. Listy vejčitoeliptičné, téměř celokrajné, aneb vykrajovaně zubaté, na rubu sivozelené do modra, na líci lesklozelené, holé, v mládi však hed- bávité. Palisty velmi malé, kopovitě šidlovité. Keř 4 stř. zvýší, s hladkými, červenohnědými, lesklými větvemi. Na horských polohách; na Krkonoších. Kv. Čn. (Salix Weigeliana, Willd. Salix Arbuseula, Wim.) V. dvoubarevná. PM | S. bicolor. Ehrh. (Čnělka krátká, 2klaná, blizny tupé, 2klané. Semeník kopovitý, hedbávitě kosmatý. © Samíčí jehnědy ledva palce zdélí. Listy obdýlné, špičaté, v středu zubaté, na kraji brvité, na líci lesklé, síťkožilnaté, na rubu sivoze- lené. Palisty malé, kopovitě šídlovité. Větve červenohnědé, Na korutanských holech. (Salix ení Scop.) V. sličná. 8. formosa. 22. 3 prášníky : čnělka dlouhá ; semeník stopečný, obdýlně 1 oldudlšké měkkoviasý , stopka 2krát zdélí medníka ; pa- sty veliké, polosrdčité, trapezovité. © Listy kopovité, dlouze končité, na dolejšku tupé, žláznaté, útle vlnitě pi- lovité, s vehnutými, na špici žláznatými zuby, lesklé, na rubu bledší; nožky velmi krátké. Větve popelavožluté. Keř. Na vlhkých místech: v Haliči. Dub. Kv. V. vlnitá. S. undulata. 1 prášník. 23. 29. Dlouhá niťovitá čnělka, s čárkovitými bliznami; pome- rančový prášník. Semeník vlnatý. Malý, ledva 10 stř. vysoký, štíhlý stromek; větve prutnaté , vazké, holé, lesklé, popelavé neb zelenonachové ; listy kopovité, dlouze zákončité, útle pilovité, k oběma koncům soužené, sto- pečné, střídavé neb vstřicní. Při vodách. Dub. V. po- toční. © S. Helix. Velmi krátká neb chybící čnělka. 24. 24. Keř obyčejně nízký, rozložený, 3—4 stř. vysoký. Větve vstoupavé, štíhlé, jívnaté, vazké, lesklé, tenké, ohebké, -často purpurové. Listy kopovité, zákončité, ku předu něco širší, ostře pilovité, holé, někdy téměř čárkovité. © Jehně- 2706 Vrbovité, dy tenké, válcovité, téměř sedivé, střídavé neb vstřícní. Prášník dvojitý neb 4laločný, před vypylením červený; dvě až k vrchu srostlé tyčinky v každém květu.. Blizna © krátká, vejčitá, téměř sedivá. Semeník vejčitý, tupý, sedivý, plstnatý. © Čnělka velmi krátká neb žádná. Na vlhkých místech, na břehách řek, potoků, mokrých lukách, Bř. Dub, (Salix monandra , Hoffm.) V. nachová. S. purpurea. L. Peň vztýčený. „Wědre mnohé, rozevřené, popelavě žluté, často nachové. Listy širší, opak vejčité , -kopovité, kon- čité, krátce stopečné. © ehnědy tlustší. © Blizna nachová, krátká, vejčitá, vykroužená. | Semeník vejčitý, tlustý, hed- bávitý , s krátkou čnělkou. Bři vodách, u Visly. V. Lam- bertová. S. Lambertiana, Sm. 25. Čnělka dlouhá. 26. Čnělka krátká neb chybící. 36. | 26. Veliké, obdýlné, ke špici pilovité palisty. © Samičí jeh- nědy válcovité , štíhlé: černočervené, brvité šupiny; 2kla- né blizny; semeník eliptičný, měkkovlasý. Listy "/, palce „ a nadto zdélí, eliptičné, k oběma koncům soužené, lesklé, dole vlasaté a sílkované, po kraji brvité, špinavě ea Keř plazivý; větve přioblé, hnědé, v mládi měkkovlasé. Na holech. Čn. Če. V. Jacguinova. S. Jaguiniana. Buď menší palisty a peň vztýčený., aneb jiné známky neshodné. 27. 27. Listy celokrajné , aneb téměř celckrajné. 28. Listy zubaté, pilovité, aneb aspoň hořejší vrubované. 32. 28. Listy široké, nanejvýš 2 — Skrát tak dlouhé jak široké kopovitě vejčité neb eliptičné, zákončité , celé, zpočátku hedbavitě kosmaté, později povrchu svraštělé, na rubu hustě sivo —- neb běloplstnaté, Semeník ledva stopečný neb sedivý, vejčitokopovitý. — Blizny čárkovité, 2klané. Listeny na špici barvité. Jehnědy husté, kosmaté, tlusté, později krátce stopečné „, boční. | Prášníky po vypylení žluté. Velmi větvité kře , s krátkými, pahrbčitými vět- vemi. Na pramenitých bahnitých polohách hor; v Sléz- sku, Štýrsku. Kv. Čn. (Salix arenaria, Willd. Sal. limosa, Wahlenb). V. laponská. S. Lapponum, L. Listy úzké, asi 4 — neb vícekrát delší než širší. 29. 29. Listy obdý)ně kopovité, asi 4krát delší než širší, dlou- 1 k, i Vrbovilé. 277 ze končité, na rubu plstnaté, dolejší celokrajné, hořejší méně více zubaté. Keř vysoký, neb i strom. — Blizny „nerozdělené, niťovité; čnělka zdélí blizny. Semeník vej- čitokopovitý, stopečný, stopka kratší než meědník. Pa- listy ledvinité, srdčité, veliké, nestejně zubaté. © Krátké řapíky neb nožky. Na břehách řek, při vodách; Bř. Dub. V. zakončitá, S. acuminata. L. Listy proti šířce mnohem delší. 30. 30. Listy po obou stranách zelené, téměř celokrajné, čár- kovitě kopovité, na rubu přitlačeně vlasaté. © Nitky ne- srostlé; prášníky před vypylením červené. Semeník vejčitě homolý. Vlasy samčích šupin zdélí blizen. Podobná následu— jící. Při vodách. V. měkkolistá. © S. mollassíma. Eňrh. Listy na dolejšku hedbávitě bílé; aneb semeník sto- pečný. 31. 31. Semeník sedivý, plstnatý , vejčitě kopovitý. © Blizny niťovité. Palisty čárkovité , malé, mázdřité, odpadavé. Listy kopovité neb čárkovité, dlouze končité, téměř celo- krajné, na rubu hedbavitě bělavé, na líci lesklé, zelené, žlutě žilnaté, dlouhé, Nožky krátké , nahoře žlábkovité, dole rozšířené, Keř vysoký, s dlouhými, vazkými, jasně žlutými neb olivovými větvemi; mladší pruty aksamítové, s dlouhými i širokými, na rubu stříbrnými listy. © Listeny s černou špicí. Na břehách vod, potoků, řek, obyčejná, Bř. Dub. V. ohebná. S. viminalis. L. Semeník stopečný. Blizny 2klané. © Palisty vztýčené, kopovité, téměř celokrajné. Listy čárkovitě kopovité, téměř celokrajné. krátce nožečné, přímé, vztýčené, 1"/, palce zdélí, končité, na kraji někdy žláznaté, v mládi na líci měkkovlasé , v stáří na rubu hedbávité. © Krátké, boční, převislé jehnědy. Hnědé, hustě listnaté pruty, v mládí hedbávité. Při horních potocích. © Dub. Ky. V. rozmari- nová. +8 rosmarinifolia. 32. Dolejší listy často celokrajné. 29. I dolejší listy pilovité, aneb vlnitě zubaté, 33. 33. Semeník vždy holý, stopečný , se stopkou dvakrát tak dlouhou jako medník, vejčitě kopovitý. © Únělka prodlou- žená; blizna válcovitá, 2klaná, © Jehnědy obloučnaté, dřív listu. Keř s olivovými neb kaštanovými větvemi. 218 Vrbovité. Listy čárkovitě kopovité, dlouze končité, uútle zubaté, -po kraji trochu zavinuté; na rubu svraštěle žilnaté ; se střední žilou zrzavou, tlustou; na rubu bělavě plstnaté, na líci tmavozelené, měkkovlasé, později holé, řapíky běloplstnaté. Na písčitých břehách řek. Dub. Kv. (Sa- lix riparia, Willd). V. pořičná. © S. dncana. Sehrank. Semeník holý neb vlasatý; aneb vždy vlasatý. 34. 34. Semeník vždy plstnatý, sedivý, vejčitý. Dvě dopolou srostlé tyčinky v každém květu; prášníky před vypy- lením červené. © Blizny obdýlně čárkovité neb niťovité. Jehnědy listeny podepřené. © Listy dlouze kopovité, dlou- ze končité, vykrajované, zubaté, dřív útle vlasaté, později na líci holé a lesklé. Palisty čárkovité. Podébná vrbě nachové, Na břehách řek, mokrých lukách. Dub. (Sa- lix fissa, Ehrh.) V. červená. S. rubra. Huds. Semeník holý neb vlasatý. 35. 35. Listy široké, nanejvýš 2— 3krát tak dlouhé jak široké, na kraji ponejvíc vlnitě zubaté. Semeník znenáhla vel- mi dlouze končitý, s dlouhou čnělkou, holý neb vlasatý, se stopou delší než medník. sa V. černavá, S. migricans. Fries. Listy úzce kopovité, velmi dlouhé, dlouze končité, útle žláznatě zubaté, později holé, svrchu lesklé, hned rovné, hned po kraji slabě vlnité. Semeník stopečný, holý neb plstnatý, se stopkou zdélí medníka. Tři tyčinky v kaž- dém květu, aneb dvě. © Supiny vlasaté , bledorůžové neb cihlové. Keř. Při vodách, řekách. Dub, Kv. V. dlouho- listá. 4 S. hippophaěfoha. Thužll. 36. Semeník holý. 37. h Semeník vlasatý. 38. ; 37. Semeník s dolejškem vejčitým , kopovitý , stopečný, holý, v mladi vlasatý; stopka 2—3krát delší než medník. Čnělka krátká s vejčitou 2klanou bliznou. © Samičí jeh- nědy stopečné. Listy čárkovitě kopovité, neb ovální, lesklé, ponejvíc po obou stranách hladce přilehavě hed- bávité, se šikmo skroucenou špicí. © Palisty kopovité. Keř plazivý, nejvíc 1—, řidčeji 3 stř. zdélí; větve vztý- čené. Prášníky červenožluté, po vypylení černavé. Blizny hned žlutavé, hned růžové. © Na lukách, vřeso- Vrbovité. 279 viskách, na suchých, písčitých místech, rašeliništích. Dub. Kv. (Salix polymorpha, Ehrh. Sal. depressa, Hoffm.) V. plazivá, S. repens. L. - Semeník ledva stopečný, špičatě vejčitý, tupý, holý; -stopka ledva medníka zdélí. — Čnělka krátká; blizna 2- klaná; 2 tyčinky v každém květu. © Jehnědy zároveň s listy, válcovité; samčí tenké, zdélí palce, s vejčitými, tupými, žlutými, uvnitř vlasatými šupinami ; samičí krátké, tlustší, s eliptičnými, trochu končitými, zelenými šupi- nami a střechovitě na sobě ležícími semeníky, delšími než šupiny. Listy kopovité, dlouze končité, pilovité, po obou stranách hedbávitě vlasaté, stříbrné. Palisty kopovité. Strom vysoký; větve křehké; řapíky krátké, žluté. Jedna z nejobecnějších. Dub. Kv. V. bílá. S. alba. L. 38. Semeník stopečný, hedbávitý, kopovitý ; 4 nachové blizny beze čnělky, aneb téměř sedivé. Jehnědy dřív listu, zdélí nehtu. Keř 2 — 3 stř. vysoký, trochu vztýčený, se žlutavými větvemi. Listy zdélí palce, na líci bledo- zelené a lesklé, holé, na rubu sivé, téměř hedbávité; tupé, kopovité, k oběma koncům soužené, klenuté. Na bahnitých lukách. Dub. K, (Salix angustifolia, Wulfen.). V. úzkolistá. S. imcubacea. Známky udané se neshodují. 39. 39, Listy kopovité, dlouze končité, našpici ozubčené, 23 palce dlouhé; na líci téměř holé, na střední žíle vlasáték na rubu řapavě žilnaté, se žilkami vystouplými, oblonkůute měkkoplstnaté. Semeník kopovitý, plstnatý. Palisty malé, zubaté, měsícovité. Řapíky měkkovlasé, na dolejšku roz- šířené, Větve hnědé, v mládi měkkovlasé, Jehnědy samičí skoré, válcovité, 1 palce zdélí; šupiny obdýlné, tupé, kos- maté. Blizny 2, vejčité, tupé, sedivé. Na Dunaji; po- " dobná Vrbě ohebné, V. aksamitová, S. holosericea. W. Listy větším dílem eliptičné, opak vejčité. Semeník stopečný. Palisty srdčité, ledvinité. 40. 40. Blizna sedivá. Palisty vždy okrouhlé, klenuté, ozub- čené. Semeník kopovitý, stopečný, kosmatý. © Supiny jehněd černohnědé, s kosminou kadeřavou. Listy opak vejčité, eliptičné, téměř pilovité, končité, ploché, sotva řapavé, na vrchu zelené, měkkovlasé, na rubu sivozelené, 280 Vrhbovité. 41 trochu vlasaté a sítkované. Hned keř, hned strom, s ko- rou podél svraštělou, jakoby seschlou. © Při bažinách, v lesích. Dub. V. vodní. N. aguatica. W. Čnělka velmi krátká, 41. . Semeník s dolejškem vejčitým „ čárkovitě válcovitý, plsťtnatý ; stopka krát zdélí medníka. — Čnělka velmi krátká. Palisty ledvinité. © Samičí jehnědy dlouze válco- vité, volné, často trochu skřivené, a v čas zralosti dlouze stopečné. | Listy eliptičné aneb opak vejčité, krátce špi- čalé, vyštěrbenězubaté, na rubu sivozelené , v stáří hladké, rovné, holé, celokrajné. Nízký keř s dlouhými, tenkými, vazkými, olivovými ratolestmi. V Slézsku. © Dub. (Salix Starkeana, Willd.). V. Štarková. ©. depressa. L. Fr. Semeník s dolejškem vejčitým, soužený, šídlovitý. 42. 42. Puky šedovlasé. Listy obdýlně kopovité, opak vejčité, 43 krátce končité, ploché, vlnitě pilovité, popelavě zelené, na rubu šedé, měkkovlasé neb plstnaté. | Větve pope- lavé, a v mládi vždy aksamitové. Palisty ledvinité, Jeh- nědy slabě vlasaté neb holé, vejčité, obdýlné; šupiny na špici černé. Semeník soužený, dlouze kopovitý, plsí— natý (neb i holý); stopka 4krát zdélí medníka. © Čnělka velmi krátká; vejčité, 2klané blizny. © Na vlhkých mí- stech, při vodách, na lukách ; Bř. Dub. (Salix acuminata, Hoffm.). V. popelavá. 8. cínerea. L. Puky holé. Konec listu šikmo skřivený. 43. . Listy vejčité neb eliptičné., slabě vlnitě vrubované ; na líci hladké, slabě lesklé, holé; na rubu sivoplstnaté, Palisty ledvinité. Jehnědy tlusté, vejčitě obdýlné, © Se- meník šídlovitý; stopka 4—6krát delší medníka. Čnělky velmi krátké, s vejčitými 2klanými bliznami. Strom, řid— čeji keř: větve a puky velmi tlusté. Na vlhkých lesních lukách, též však i na písčitých, vřesovitých, suchých mí- stech. | Bř. Dub.; s vrbou rannou nejbrzčí ze všech vrb. V. Jíva. S. caprea. L. klínovité, vlnitě zubaté, velmi řapavé; na rubu sivé, sif- kovaně žilnaté, krátce plstnaté. © Semeník šídlovitý, plsť- natý; stopka 3—4krát zdélí medníka. Palisty ledvinité. Keř často několik střev. zvýší, s větvemi špinavě hně- Ořešákovité. Dubovité, 28l dými, neb 1 červenými a kašianovými. — Na vlhkých mí- stech, v lesích. — Dub. Kv. V. ušatá; rokytka; makyt. 8. aurita. L. Poznam. Příbuzná Vrba bažinná značí se zvláště vět- ším zrostem, většími listy a delšími, vztýčenými větvemi. Rokyta, S. předešlou, obyčejná. MN. uliginosa. Willd. 46. Juglandeae. Ořešákovité. 194. Jaglans. Wallnuss. Ořesák. Jednodomstvo. Listy speřené; !2—24tyčinek: 2 blizny. Plod ořech kamenáč, 2klapečný, s zeleným dužným obořeším. XXI. 8. Křapák. Listy speřené, s 5—9 lístky: lístky vejčité, trochu pilo- vité: plody kulaté. © Prášníky 4 — 181 více, Kalich šupina 4klaná: koruna Gdílná; 2 čnělky. Samčí květy v střecho— vitých, šupinatých jehnědách, Dub. Kv, O, královský. /.regča. 47. Auercineae. Dubovité. 195 Carpinus. Hainbučhe, Habr. Samčí jehněda válcovitá; 12— 20 tyčinek na do- lejšku vejčitých listenů; žádné okvětí. Samičí jehněda řídká ; květy po 2 pod odpadavým listenem; okvětí 3laločná šŠupina, dopolou se semeníkem srostlá: 2 ni- ťovité blizny. Plod mnohohbranný. XXI. 6. Hrab. Supiny samičích jehněd 3dílné. Listy stopečné, s krát- kými nožkami, holé, dvojnásobně vřezané, řásnaté, V lesích a horách. Kv. H. tvrdý. C. Betulus. L. Šupiny jehněd vejčité, na dolejšku nerozdělené, trochu hranaté, nestejně vřezané, žilnaté, ploché. Listy 1 palce zdélí , obdýlně vejčité, končité, s jednotlivými vlasy na rubu. Strom kůry něco tmavější než předcházející. V Sremsku, Slavonsku, Banátě. (Carpinus duinensis, Scop.) H. východní. C. orientalis. 196. Castanea. Kaštan. Samčí jehněda nahá; 10—2) tyčinek; okvělí 5- lupenné. © Samičí okvětí 5— Glupenné, měkkoostenné; plody 3. XXL 6. (12) 282 Dubovité. je Listy obdýlně kopovite, dlouze končité, pilovité, kož- naté, 6 palců zdélí, Samčí jehnědy delší listů, nifovité, v úžlabičkách listů ; samičí 1"/, palce zdélí, vejčité, na dolejšku samčích. Okolo Šoproně: v lesích jižních Uher. Čn. Če. K. dobrý. C. vesca. L. 197. Corylus. P ken Líska. Samčí jehnědy válcovité; 8 tyčinek. Samičí květy jednotlivé ze střechovitě šupinatý chpuků vynikající; 2 niťovité blizny. Nezralý plod houbovitý. XXL 8. . Kalich na lískovci dvojitý ; vnitřní; 3-, zevnitřní ví- cedílný, cípy prstovité, se šídlovitými laloky. © Palisty kopovité, dlouze špičaté. Listy téměř okrouhle vejčité, srdčité, nestejně vřezané, trochu vlasaté. Lískovce 3—4 pospolu. Kalich Skrát větší lískovce: tento veliký, okrou— hlý, vilačený. V Sremsku, Banátu, v lesích. Bř. Líska uherská. Strom 12 sáhů vysoký, s korou korkovitou, korunou pyramidální. C. Colurna. Kalich jednoduchý. 2. „ Kalich trubkovitý, válcovitý, na, špici trochu stažený, vřezaně zubatý. Palisty obdýlnéě, tupé. © Listy téměř okrouhlé, srdčité, dlouze špičaté. V jižních Uhřích , Čechách. L. trubkovitá. -C. tubulosa. W. Kalich zvonkovitý,- z předu trochu otevřený, rozir- haně zubatý. Palisty obdýlně tupé. Listy srdčité okrou- hlé, zakončité, drsně vlasaté, pilovité; hlavní žíly rubu zrzavými, žláznatými štětinami posázené. Blizny nachové., Keř dosti vysoký, s dlouhými ratolestm. V lesích, při plotech. Ún. Bř. L. obecná, C. Avellana. L. 198. Fagus. Rothbuche. Buk. - Samčí kočičky kulaté, stopečné, s malými odpada- vými listeny a zvončitými, 5— 6 dílnými okvětími: 8—12 prášníků. | Samičí květy stopečné. Semeník Jpouzdrý; 2 tříhranné plody, bukvy, 4klapečnou to- bolkou otočené. XXI. 8. - Listy vejčité, zubaté, holé, téměř kožnaté, jasnozelené, na kraji brvité; z jara hedbávitě kosmaté, Stopky je- hněd vlnaté ; plod bukva, barvitá, hranatá. V lesích. Dub. Kv. B. lesní. F, silvatica. I. Dubovité. 283 199. Ostrya. Hopfenbuche. Habrovec. Samčí kočička střechovitě šupinatá; tyčinky větev- naté. Samičí kočička nahá; tobolky nadmuté, stře- chovitě na sobě ležící, 1semenné. XXI. 6. Listy obdýlně vejčité,. krátce špičaté, pilovité, přes 2'/o palce zdélí, jen na rubu trochu vlasaté:; nožky vlasaté. Puky tupé, vejčité, Jehnědy vejčité, visuté, se šupinami nadmutými, a proto chmelu podobné. V Chorvatsku. Kv. (Carpinus Óstrya, L.) H. obecný. © O. vulgaris. W. 200. Ouercus. Eiche. Dub. Samčí jehnědy dlouhé, nestejné, visuté; okvětí 5—9 pyské; 9—9 tyčinek. Samičí kvěly jednotlivé neb skupené, aneb na prodloužené ose, s mnohými střechovitými listeny, které na plodu v dřevnatý . kalich srostají. Plod žalud. XXI. 8. 1. Kalich štětinatě bodlavý, polokulatý. 2. Kalich řapavý, šupinatý neb vlasatý. 3. 2. Listy 2—4 palců zdélí, na špici tupé, obdýlné, plitce chobotnaté , k dolejšku soužené, na rubu měkkovlasé : laloky velmi krátké, „opak vejčité, celokrajné, trochu špičaté. © Větve oblé, černohnědé, trochu chrastavé, v mládi útle vlasaté. — Žaludy vejčité. Kv. D. rakouský. 0. austriaca. W. Listy obdýlné, protisečně chobotnaté, krátce nožečné, na dolejšku okrouhlé, tupě špičaté, na rubu drsně vla- saté, 2—3 palců zdélí, 1'/, zšíří; řapík 2 čárek zdélí, měkkovlasý. Zalud obdýlně válcovitý. © Květ. D. ce- rový ; Čer. O0. Cerris. L. 3. Žaludy hustě skupené. Kalichy téměř sedivé, měkko- vlasé, s volnými šupinami. Listy téměř sedivé , ke špici širší; na dolejšku srdčité, speřeně chobotnaté, na rubu měkkovlasé ; plstnaté; laloky tupé, celokrajné, aneb opět laločnaté. V Slavonsku. D. skupený. ©. conferta. Kit. Žaludy prosté, nejvíce 3 — 4 na stopce. 4. 4. Žaludy malé, obdýlně vejčité; kalichy útle šupaté, bě- Jovlasé, téměř stopečné. Listy malé, něco přes 2 palce zdélí, ke špici širší, na dolejšku trochu srdčité, nožečné, (12 * 284 Dubovité. So snovilé. chobotnaté, na rubu měkkovlasé; laloky tupé, obdýlné: řapík 4 čárek zdélí, útle vlasatý. © Větve oblé, hnědé, trochu chrastavé, v mládi krátce vlasaté. V Rakousích, Uhřích, Čechách. Kv. D. šipák. 0. ná K; Žaludy větší aneb jiné známky neshodné, 5 : Žaludy stopečné. 0. Žaludy sedivé neb velmi krátce stopečné. %. . Listy nožečné, tupé, chobotnaté, na dolejsku klínovité, na rubu měkkovlasé; stopky dlouhé, visuté, mělkkovlasé, jakož i kalichy. Na horách ; v Uhřích. D. odvislý. O. pendulina. Ki. Listy téměř sedivé, obdýlně opak vejčité, hluboce chobotnaté, s laloky zaokrouhlenými, holé. © Žaludy ob- dýlné, válcovité, jednotlivé neb po 2—3; stopka 1'/ palce zdélí. Květy samčí žlutozelenavé, samičí červe- navé. V lesích, zvláště na rovinách. Br. Kv. D. kře- melák, O. pedunculata. Ehrh. „ Listy obdýlně kopovité, nepravidelně tupě a nepatrně laloč- naté, téměř celokrajné, holé, Žaludy sedivé, obdýlné; kalichy polokulaté, se šupinami přitlačenými. V okolí Kesthelu ; u Blatoně, v Uhřích. D. nedolaločný. — ©. sublodata. K%ť. listy stopečné, opak vejčité, chobotnaté, s laloky okrou- hlými, holé: žaludy obdýlné, po 2— 4 na špici velmi krátké stopky. V lesích, s. předcházejícími. Dub. Kv. D. drňák. O0. Robur. L. 48. Abietinae. Sosnovité. M: 201. Pinus. Fichte. Sosna. Supiny šišek zralých dřevnaté, 2 SSE kryjící. Listy jehličnaté v chomáčích neb po 1, 2, 5. Rásolesk obyčejně přeslenatě postavené. XXI 9. . Jehlice v chomáčích neb svazečkách pošvou ovininých, více než 5 pospolu, na zimu odpadavé. Šišky vejčité, s tupými šupinami; samčí žluté, okrouhlé; samičí čer- vené.. „Strom štíhlý , zrostu rychlého. V lesích. Kv. Modřín; břím , dřín. (Larix, Lam.) P. Larix. L. Jehlice po 5 pospolu: šišky vejčité, tupé, tlusté, a krátké; listeny. přitlačené, na špici tlusté. © Semena bez- křídlá, tvrdým osemením obalená, Slrom prostřední výšky: Ě Sosnovilé. 286 větve rozložené. Na nejvyšších holech ; v Rakousích, Uh- řích. Kv. Čn. S. tvrdosemenná; Limba. © P. Čembra. Jehlice po 2 v pošvičkách. 2. Jehlice jednotlivé. Strom vysoký. 5. 2. Peň vysoký, přímý. Listeny šišek uvnitř duté. 3. Peň obyčejně nízký , křovitý. 4. 3. Šišky před rozvinutím vejčitě homolé, zpět vyvrácené, po 2— 4 pospolu na koncích letošních prutů, červené; šišky samčí žlulé na koncích lonských ratolestí, žlutým prachem naplněné. © Eisteny uvnitř. duté ,- obdýlné, na špici 4hranné, se Ahranným štítem a chrastavým pupkem : nejdolejší vždy přilehavé: křídlo semena 3krát zdélí sa- mého semene. Strom se pněm štíhlým, přímým, © samotě - však neb svobodněji stojící, často s křivým, 50-— 100 stř, vy- sokým. s korou zrzavou a Supinatou. V písčitých, su- chých místech. Kv. S. borovice: Bor. P. silvestris. L, Poznam. Sosna červená má kratší namodralé listy neb jehlice; šišky malé, 2——4 spolu, téměř 4Anranně jehla- nité ; výrostky červenavé 1 dřevo více červené než u předešlé. V horních lesích: horních Uhřích, Haliči, Kv. Ún., P. rubra. Miller. Šišky před rozvinutím vejčité, šikmo odstávavé; listeny uvnitř duté, kopisťovité, se šlítem routovitým a pupkem k dolejšku špičatým; dolejší vždy přilehavé; křídlo dya- krát zdélí semene. Strom 30—40 siř. vysoký, v nepo- hodných však místech krpivý. se pněm šikmým, přero— stlým ; ano 1 keř s dlouhými větvemi. Kůra v mládi popelavá, pak šupinatá: dřevo hustě a těžké. V lesních bažinách: v Slézsku. Kv. Čn, (Pinus uliginosa , Neum) S. křivá. | P. oblinua. Suter. 4.. Šišky vejčité, obdýlné, odstávavé; listeny uvnitř ploché, kopisťovité, na špici uťaté, s routovitým štítem, © Jehlice asi palce zdélí, tuhé; šišky zdélí jehlic. Keř; větve po - zemi rozložené, na koncích vstoupavé. Na Tatrách ; v "Chorvatsku; na Krkonoších; Babíhoře. Kv. Čn. (Pi- nus Pumilio, Clus.). S. kosodřevina. P. Pumilio. Hánke. Šišky vztýčené (7), okrouhlé. Peň hned od kořene v položené větve rozdělený, Na bolech, Krkonoších. S, norní; Kosodřevina. P. Mughus. Scop. 286 Sosnovité. © Jalovcovité. 5. wÍ Jehlice hřebenitě sřaděné, mna špici něco vykroužené, na rubu dvěma bílými čárkami značené. © Sišky vztýčené; listeny tupé, přitlačené, Strom. s korunou pyramidální, dolejšími větvemi na dol sehnutými; s korou hladkou, "bělavou. V lesích a horách; Kv. (Abies. pectinata, — D.) S. jedle. © P. Abies. L. Jehlice stlačené, téměř 3hranné, bodlavé, jednotlivě roztracené vůkol prutu. Šišky visuté; listeny vykousané, ozubčené. Kůra hladká, šedočervená. V lesích, horách. Kv. (Abies excelsa, Lamarck.) S. smrk. © P. Pécea. L. 49. Juniperineae. Jalovcovité. 202. Juniperus. Wachholder. Jalovec. Šupiny čili listeny na zralé šišce dužné, v mal- vici srostlé. XXII. 12. Borovec . Jehlice tupé, vstřícní, 4řadé, střechovitě na sobě po- ložené. Keř 8 — 10 stř. zvýší; květy malé na koncích větviček ; plod jalovinka © okrouhlá, modročerná. | Při stinných lesích, v pohořích ; v hor. Rakousích, Štýrsku, Korutansku. © Dub. Kv. J. smrdutý; Netáta; Možucha ; Chvojka ; Břinka. J. Sabina. Jehlice špičaté, po 3 v přeslenu. 2. . Keř vztýčený, 3 — 4 stř. zvýší, s větvemi odstávavými. Jehlice na rubu šedé, odstávavé, čárkovité, šídlovité, tří- . hranné, bodlavé. Květy 2domé. Jalovinky (někde borovičky) zrají až v druhém roce, 2 — 3krát kratší než jehlice. V jehličnatých lesích: Dub. Kv. J.pospolitý. © J. commumas. Keř položený, s větvemi rozloženými, 1—2 stř. zvýší; starší větve jasnohnědé ; mladší žlutohnědé, s bráz- dami vystouplými. Jehlice po 3 v svazečkách, skřivené, kopovitě čárkovité, bodlavé. © Květy mezi jehličím. Ja- lovinky zdélí jehlic. Na horách, pohořích. Kv. Čn. J. nizounký. J. nana. L. 50. Taxeae. Tisovité. i 203. Taxus. Eibenbaum. Tis. Šupiny na zralé šišce dužné, v malvici nahoře prodůlenou srostlé. XXII. 12. Dvoudomstvo, listy čárkovité, špičaté, vždy zelené, 2řadé, tmavozelené. Plod červený. Strom neb keř velmi bo Tisovité. © Jitrocelovilé, 287 větvitý. © Dřevo červenohnědé, Na horách. Dub. T, čer- vený. T. baccata. L. ol. Plantagineae. Jitrocelovité. 204. Litorella. Strándling. Brežněnka. Samčí kalich 4klaný; 4 velmi dlouhé tyčinky; ko- runa 4klaná, trubkovitá. Samičí květ na též rost- lině ; kalich a koruna méně vyvinutá. Semeník 1- semenný. XXI, 4. Stvol jednokvětý. Na břehách je- zer a velikých rybníků. B. jezerní. L. lacustris. 205. Plantago. Wegerich. Jitrocel. Korunní trubka vejčitá, kraj vyvrácený. Tobolka kolem pukavá. Stvol často bezlistý: listy z kořene. IV. 1. Ranocel; Skorocel. . Prut větevnatý , listnatý. 2. Prut neb stvol bezlistý, nahý. 4. „ Prut dřevnatý, tvrdý, větvitý, 1 stř. zdélí, purpurový. Listy celokrajné, nitovité, tuhé, žlábkovité, 3bočné, vztý- čené neb odstávavé, křivolaké, trochu kosmaté, vstřícní. Hlavičky téměř bezlisté ; dolejší listeny hlaviček ostnité, trochu odstávavé; hořejší mezikvětní vejčité, duté. Stopky v úžlabičkách listů, téměř listů zdélí. © Prášníky velmi dlouhé, Na krajích lesů; v Haliči. Čm. krovitý. : P. Cynops. Matt. ©. Prut bylinný. 3. . Rostlina šedovlasá, větvitá, vztýčená, s píd dlouhá. Listy téměř celokrajné, špičaté, čárkovité. © Hlavičky listnaté: listeny tupé; . kališní cípy nestejné, vejčité. Na písči- tých místech; v Uhřích. Če. Srp. J. písečný. P. arenaria. W. Kút. Rostlina lepká , vlasatá, větvitá, slabá. | Listy téměř zubaté, zpět zkřivené. Hlavičky bezlisté. Prášníky žluté, jako při předcházejícím. Na pahrbkách, okolo viničných bud; v Uhřích. Če. Srp. J. mamivý. P. Psyllium. Krock. k ist čárkovité. 5. Listy kopovité neb eliptičné. 9, „ Listy protisečné, vlasaté, zubaté, na zemi hvězdmo položené. Stvol oblý, vstoupavý, Klas válcovitý, 1 palce zdélí, 288 Jilrocelovité. někdy i kratší, téměř hlavatý. Prášníky se špicí máz- dřítou. Na písčitých místech; v Haliči. Čn. Kolocír, „ZV P. Coronopus. Listy celokrajné. 6. 6. Listy čárkovité, k oběma koncům soužené, ploché, 3-. *žilné. Stvol oblý. J. Wulfenův. Če. Srp, P. Wulfeni. Spr. Listy poloválcovité, žlábkovité. 7%. 27. Listy holé, čárkovité, žlábkovité, dužné a tuhé. Ko- runní trubka pápeřitá. Listeny přítupé, vejčité, ma kraji mázdřité. © Kališní cípy mázdřité, kýlnaté. © Stvol oblý. Klas válcovitý, úzký, čárkovitý. Stvol 2—4 palců zvýší, v oblouku vstoupavý. © Kořen tlustý, válcovitý. Na pís- činách, Če. Srp. J. pomorský. P.. maritima. L. Poznam. © Jitrocel. zubatý sem patřící má kopovité, * dužné, trochu ploché, holé, 3žilné, tu i tam ozubčené listy ; stvol oblý, kosmatý; prášníky žluté. Na písečných Inkách; v Uhřích, Rakousích. Čn. Če. P. dentatu. Listy vlasaté neb šiětinaté, 8. s. Poloválcovité, téměř Jhranné, suché, 1—2 palců dlouhé. po kraji štětinami posázené, na dolejšku vlnaté — listy. Sivol oblý, měkkovlasý, 2krát tak dlouhý jako listy. Klas válcovitý, 1 palce zdělí, dřív odvislý, pak vztýčený. Li- steny trochu vlnaté, maličko kratší než kalich. Na pís- čitých, suchých místech: v Chorvatsku. (Plant. subulata, Wuiť.) J. Gerardův. P. Gerardi. Schult, Čárkovité, téměř celokrajné, zřídka 1 — 3zubé, tupé. dužné, po obou stranách vlasaté listy; vlasy bílé, na © dolejšku hnědé. Stvol téměř oblý, trochu vlasatý, 3—4 palce dlouhý ; ve vlhké půdě někdy s 3 — 4 poloválco- vitými listy. Klas vztýčený , květy vzdáleně od sebe stojící, s pokrajem vztýčeným, jasně hnědé, | Prášníky jasně žluté. Na písčitých prostorách , v Bělehradské a Pe- štanské stol. Kv. Čn. J. řídkokvětý. P. tenuiflora. W. Kót. 9. Listy kopovité, 10. | Listy vejčité, elipličné, 14. 10. Stvol oblý. 11. Stvol hranatý. 12. | 14. Stvol "/, stř. zvýší, vlasatý, © Klas náhnědý, v čas zralosti černý, vějčitý, téměř kulatý, nahý. Listeny ši- Jitrocelovité, 289 roce vejčité, tupé, krátce špičaté, suchomázdřité, na špici vousaté, černohnědé, se zelenou čárkou. © Kališní cípy mázdřité, bezkýlné, na špici vousaté. © Listy celé, meb slabě zubaté, 3 — Sžilné, místy bílými vlasy opatřené, Na travnatých místech, skalnatých polohách horních ; v Sléz- sku, Čechách, Rakonsiel“ Čn. Srp. (Plant. montana; Lam.) J. černavý. P. atrata. Hoppe. Stvol 1 —1//, stř. zdělí, s. přitlačenými , hedbávitými vlasy. Klas vejčitý. Listeny kopovité, seschlé , hnědé. Kalichy 3lupenné. © Prášníky bledě žlutavé. © Tobolka 1—2 semenná. Listy nepatrně zubčité, dlouze špičaté, vlasaté. © Kořen ukousnutý. | Na vápnitých pahrbkách; v Bělehradské, Saladské stolici. Čn. Če. J. hedbávitý. P. sericea. W. Kůt. 12. Stvol vstoupavý, zdélí prstu až i pídi, vlasatý, Shranný, dvě hrany tak blízko sebe, že brázdu působí. Listy trochu zubaté, Sžilné, na dtejsků velmi vlasaté. © Klas téměř vejčitý, nahý. Koruna hnědá; prášníky žlutavé ; 5 tobolka 2pouzdrá, 2semenná. V Hontské stolici, Čn. Če. J. uherský. P. hungarica. W. Kůt. Stvol vyšší; listy téměř holé, 13. 13. Stvol drsný, nejvíc Shranný, 3 stř. zvýší. Listy 5— 7- žilné, zubaté, někdy celé, holé, přitloustlé. Listeny hnědé, trochu prozračné ; klas obdýlně válcovitý. V Uhřích ; na dunajských výspách. Če. Srp. J.nejvyšší. P. altissima, 'K. Stvol hluboce brázditý, 5 — Zhranný, často skroucený, '/k—1'/+ stř. zvýší. Listy hned čárkovité, hned kopo- vité, dlouhé i krátké, položené neb vstávavé, slabě zub- čité, 3— 7žilné, holé neb ovlášené, Listeny vejčitě za- končité, mázdřité; klas vejčitý neb válcovitý , krátký. Kališní cípy kýlovité, na špici hnědé; prášníky sirkové, pak hnědé. Na lukách u cest. Kv. Říj. J. kopovitý; Psí jazyk ; Beraní jazyk; Myší ocas. P. lanceolata, L. 14, Listy měkkovlasé. 15. Listy holé aneb velmi málo vlasaté, vejčité, 3 — 11- žilné, nožečné, po kraji plitce vykrajované, někdy na Holejsků zubaté. Stvol oblý, 1 palce až 2 stř. zvýší, u vrchu hranatý. Klas čárkovitě válcovitý, 1—6 palců zdélí. Listeny vejčité, přítupé, kýlovité, po kraji mázdřité. Ka- a 290 Jitrocelovité. Limonkovité. lišní lupeny zelenokýlné. Tobolka Ssemenná. U cest. Kv. Zár. J. větší; Volské ucho. P. major. L. Poznam. B. agrestis : malý ; listy na zemi položené ; stvol 3—Skvětý, vstoupavý, kratší listů, 7. paniculata: s latnatými klasy. d. foliata: s listovitými listeny. e. uliginosa: listy holé, chobotnaté, 3žilné, klas. vej- „čitý. (Na břehách Vltavy, u Prahy. J. bahní. F. uliginosa. Sclm, Č. limosa: listy zubaté, vejčitě kopovité, 5žilné. V Uhřích. J. blatní. P. limosa, Kit. 15. Listy vejčité, téměř okrouhlé, vlnitě zubaté, šedovlasé. Stvoly od dolejška každého listu položené, šedoplstnaté. Klasy vztýčené, vejčité. Celá rostlina ledva palce zdélí. (Plant. nana L.). J. nejmenší. P. minima. Dec. Listy vejčité, měkkovlasé, celokrajné, aneb málo ozub- čené. 16. 16. Listy velmi veliké , téměř ozubčené, obyčejně 9žilné, Klas válcovitý. Květy střechovitě na sobě ležící. Stvol oblý, často 3 stř. zdélí. Na vlhkých lukách; v Uhřích. Čn. Če. J. největší, P. marima. L. Listy celokrajné, někdy však zubaté, 6 — 9žilné, v kratší nožku soužené.. Klas obdýlný , krátký, válcovitý, před rozkvětem převislý. Stvol oblý, do 1'/, stř. zvýší. Listeny vejčité, zakončité, na kraji mázdřité. Korunní trubka hladká. Prášníky růžové, Skrát delší než květ. Tobolka obyčejně 2 — can Na lukách, u cest. Kv. Ún. J. prostřední, P. media. L. 92. Plumbagineae. Limonkovité. 206. Armeria. Grasnelke. Trávnička. Koruna téměř šlapenná; 5 čnělek. V. 5. 1. Listy kopovitě čárkovité, 3—Zžilné. T. jitrocelová. A. plantaginea. Al. Listy čárkovité, 2. 2. Stvol vlasatý, oblý. Lupeny zákrovů ploché, tupé. Listy čárkovité, ploché, tupé, na dolejšku brvité. Na Alpách, na Sněžce. Če. Srp. T. pomorská. A. maritima, Stvol holý. 3. Limonkovitésů kódlelikovité. 291 3. Stvol trochu stlačený. Listy čárkovité, ploché, končité ; po kraji téměř mázdřité. © Lupeny © zákrovní eliptičně okrouhlé.. Na korutanských Alpách. (Statice Armeria alpina, Hoppe). T. horní. A. alpina. Stvol oblý, bezlistý, s květní hlavou. Listy čárkovité, ploché, tupé, 1žilné, brvité. — Lupeny „zákrovu uútle kon- čité; kališní tupé, ostnité. Koruny růžové; při každém čtu jeden listen. Na suchých místech. Čn. Zář. (Sta- tice Armeria, L.; Statice elongata, Hoffm.) T. obecná. A. vulgaris. Willd. 207.. Statice. Seestrandsnelke. | Limonka. Květy latnaté, bez zákrovu čili společného obalu, Koruna Szubá; 5 prášníků; 5 čnělek. Tobolka 1- semenná. V. 5. Závtah. Stvol oblý, latnatý. Listy vejčitě obdýlně, ostnité. Na pomoří, L. obecná. S. Limonium. L. Stvol hranatý, latnatý. Listy ploché, vykroužené, obdýlné, opak vejčité, chruplavičně obroubené , bylinatě ostnité. Květy malé, bledomodré. Na rovinách jižních Uher. Če. Zář. L. Gmelinová. S. Gmelini. 53. Globulariae. Koulenkovité. 208. Globularia. Kugelblume. | Koulenka. Kvítky v společném, mnoholupenném kalichu, plevnatými šupinami promíšené. Koruny trubkovité, často nestejně dělené; 1 semeno. Kalich Sdílný ; 4 prášníky. IV. 4. 1. Prut bezlistý. 2. ; Prut až do vrchu listnatý. © Prutní listy kopovité, ku prutu přitlačené; kořenní trochu vykroužené, na špici 3zubé, střední žíla v osten prodloužená. Květy modré, zřídka bílé; 2 tyčinky delší. Na suchých vápennitých pahorkách ; v hořením Slézsku. Kv. Čn. K. obecná. G. vulgaris, L. ©. Listy kopovité, celokrajné; kořenní velmi tlusté. © Prut k vrchu -nachový, s 2—3 šupinatými listy. Květy 3—4- klané, modré, fialové. Na holech a pohořích, Čn. Če. K. bezlistá, G. nudicaulis. 13* 292 Bublinatkovité. , Listy opak srdčité, s 3 útlými špicemi , tmavozelené, tuhé. Bezlisté květní stopky z položeného dřevnatého prutu vstoupavé ; pruty černé. © Hlavičky menší, červe— navě jasnomodré, i lilakové. Na výslunných horních lu— kách, skalnatých polohách, Kv. Če. K. srdcelistá. © G. cordifoha, 94. Lentibulariae. Bublinatkovité. 209. Pinguicula. | Fetikraut. | Tučnice. Kalich Šdílný. Koruna tlamatá. Tobolka dopolou 2klapečná; 2 tyčinky; 1 čnělka s 2 bliznami. II. 1. 1. Roh homolovitý. 2. Roh šídlovitý, stejně tenký, přímý, kratší než koruna, válcovitý. Cípy koruny oddělené, odstávavé, fialové ; květy převislé. Prášníky kulaté, Tobolka vejčitá. Stvol oblý, dužný, lepkavý, se žlázkovými vlasy, 2—4 palců zdélí, hned jednotlivý, hned po 2—4. Listy obdýlné, jasnozelené, dužné, po kraji zavinuté, lepké., s červena- vou žilou. Na mechovitých, bažinných lukách; Čn. T. obecná. P. vulgaris. L. 2. Roh trochu skřivený , kratší než koruna. Květ bělavě žlutavý. Cípy dolejšího pysku trochu zakulatěné. Na prame- nitých horních místech; na Tatrách. T. horní. P. alpina. Roh téměř přímý. Květ bělavý, později žlutavý; hrdlo žluté. Hořejší pysk vykroužený; bočrí laloky dolejšího pysku tupé, střední plocho vykroužené. Na holech; Ta- trách. T. žlutavá. P, flavescens. Flórk. 210.. Utricularia. Wasserschlauch. Bublinatka. Kalich 2lupenný. Koruna zakuklená. Tobolka ko- lem pukavá. 2 tyčinky. IH. 4. 1. Roh čili ostruha homolá, téměř zdélí hrdla dolejšího pysku. Hořejší pysk celý. 2. Roh zcela krátký, kýlnatý. Hořejší pysk vykroužený, zdélí hrdla; dolejší opak vejčitý. Květ menší nežu ná- sledující, sirkově žlutý, tlamatý; stopka zpět vyvrácená. Blizna tupě 3hranná. (Listy na všecky strany rozpolo- žené, 3dílně vidličnaté, obvodu vejčitého ; cípy štětino- vité, bezzubé, hladké; mezi těmito vzdušné bubliny. V 2 Bublinatkovité. Prvosenkovité, (293 dojátých vodách, příkopech, na boku 'Čn. Srp. B. menší. Xa4 U. shinor, ok Prášníky spolu srostlé. 3. Prášníky volné. Listy na vše strany roklóžené. Ho- "řejší pysk víc než 2krát zdélí hrdla. © Bubliny: na prutu 1 na listech. B. zanedbaná. U. neglecta. Lehmann. s Listy na vše strany rozložené, speřené, s mnohoklanými, jh . vláskovitými cípy, obvodem vejčité, Bubliny mezí cípy. Ostruha zpět zahnutá. Květ zlatožlutý s pomerančovými čárkami v hrdle; hořejší pysk okrouhle vejčitý, nepa- trně 3ialočný, tupý: dolejší téměř okrouhlý, na bokách zpět zahnutý, téměř řásnatý; hrdlo 2laločné, zdélí ho- řejšího pysku. | Květní stopky s vejčitými šupinami ; 4—8 květů v hroznu, s jednotlivými listeny. Prut oblý, vidličnatě rozdělený, pod vodou ležící. V příkopech,. rybníkách; v Slézsku ; v, důnajských hájích. Če. Srp. B. obecná. U. vulgaris, L. Listy 2řadé, vidličnatě 3dílné, s objemem ledvinitým ; cípy štětinovité, útlými bodlinami ozbrojené. Bubliny na kořenu a na prutu. Roh homolý. Květ sirkový, s hně- dými čárkami v hrdle; hořejší pysk celý, vejčitý , vztýčený, červeně čárkovaný , téměř 2krát zdélí hrdla; dolejší téměř plochý. Květní palice 2 — 3květá, výše středu jednou srdčitou šupinou opatřená; stopky vztýčené. Prut 4—5 palců zdélí. V bažinách, lučních příkopech. Če. Srp. B. prostřední, U. intermedia. Hayn. 55. Primulaceae. Prvosenkovité. © 211. Anagallis. Gauchheil. Drchnička, Kalich Šdílný. © Koruna kruhovitá s Sdílným ro- zestřeným krajem. "Tyčinka z hrdla vynikající. To- bolka kolem pukavá. V. 1. Námožníček. Květy modré. 2. Květy růžové neb červené. 3. „ Listy srdčité, objímavé, trochu tupé, žilnaté, na rubu bledě tčené. Prut vztýčený, větvitý, stlačený 3 stlačené boky 3krát širší, úzké téměř křídlaté. Koruna modrá, na dně nachová, jako i nitky: prášníky žluté; stopky oblé, jako i u následující.. Na rolích ; v Uhřích. Če. Srp. D. širo- listá. A. latifolia. 294 Prvosenkovité. Listy vejčitě kopovité, nejvíc Sžilné, na rubu černě kropenaté. Prut položený. Koruna modrá; cípy žláz- naté, častěji pilovité. Tobolka čili puštička kratší než u následující, 1 kališní cípy dloužeji končité; ostatně jí“ - ve všem podobná. V dělané půdě, Kv. Srp. (Anag. arvensis 8. L.) D. modrá. A. caerulea: Schreb. 3. Listy vejčitě kopovité, 3žilné, sedivé, vstřícní, řidčeji po 3—4, na dolejšku černě tčené. Prut hranatý. Ko- runa červená, zřídka bílá; cípy bez žlázek. © Puštička asi zdélí kalicha; kališní cípy kopovité. © Mezi osením v zahrádách. Ún. Zář. (Anagallis arvensis «.). D.- čer- vená; Námožníček, A. phoenicea. Lam. Listy vstřícní, stopečné, vejčité, končité, © Prut polo- žený, nifovitý, 3 palců zdélí, kořenivý. © Koruna bledě růžová ; stopky delší listů. Nitky kosmaté. Na raše- liniskách; v Rakousích, Čechách, Uhřích; Čn. Zář. (Ira- seckia alpina, Schmidt). D. útlá. A. tenella. 212. Androsace. Mannsschild. Pochybek. Kalich 5zubý neb Sklaný. Koruna řepicovitá neb ná- levkovitá; trubka baňkovitá v hrdle soužená, s 5klapeč- nou korunkou. Tobolka na špici Sklapečná. V. 1, 1. Obdýlně tupé listy; rostlina na stvolu, kalichu, stop- kách hedbávitě kosmatá, s dlouhými jednoduchými vlasy. Květy bílé se žlutavým neb červeným kroužkem, po 5 v okolíku ; stopky kratší než obal. Na Tatrách, chor- vatských holech. Kv. Čn. P. kosmatý. A. ošllosa, Listy kopovité, vejčité neb šídlovité; rostlina krátce vlasatá, neb holá. 2. ©. Květy bílé. Listy vejčité neb kopovité, 3. Květy barvy pletní. Listy šídlovité, holé neb brvité, přitloustlé, brázdité. Listeny téměř zdélí obalů, někdy 1 delší. Na horách ; vzácná. P.plefový. A. carnea. 3. Stvol 1—4květý, nifovitý. Listy kopovité, holé; ko- řenní úzce kopovité, na kraji trochu drsné. © Květní lu- peny opak srdčité, sněhobílé, se žlutým hrdlem. © Okolík mnohem delší než obal, Na horách a holech. (Če. Srp. P. mlékový. A. lactea. Stvol obyčejně vícekvětý, 4. Prvosenkovilé. 295 4. Koruna kratší než kalich, 5. Koruna delší kalicha. © Stvol vlasatý. 0. 5. Stvol a květní stopky trochu kosmaté, © Listy vejčité, přes polovici zubaté, vůkol stvolu hvězdmo rozložené, Kalich po odkvětu velmi veliký, Rs obl obalu kožnaté, často ŠSzubé, odstávavé, velmi široké. © Květy v oko- líku. bílé, v hrdle žluté; stopky kratší než obaly. Na rolech, v zahradách. Dub, Kv. P. velekvětý. A- marima. Stvol a stopky krátkými, hvězdovitými vlasy poseté, Listy kopovité, téměř zubaté. © Kalich stejný. Lupeny obalu celokrajné, kratší než stopky; tyto po odkvětu velmi prodloužené, nestejné. © Ponejvíc jen prostřední stvol je vztýčený , boční odstávavé. © Koruna bílá se - žlutou trubkou. Na lukách, rolích. Dub, Kv. P. pro- dloužený. A. elongata. L. 6. Kalich holý. Stvol hvězdovlasý. Listy kopovité, nej- víc zubaté, Okolík často 10- i vícekvětý; stopky delší než obal: lupeny obaiu kopovité. — Stvol tlustý, 3—5 palců zdélí. Koruna mléková. Na. písčitých úhorech, při zdech. Čn. Če. P. severní. A. septemtrivnalis. L. Kalich krátkovlasý, plstnatý, jakož i stvol, stopky a obaly. Listy eliptičné, brvité, k dolejšku soužené, holé. Kalichy hranaté. Obaiy velmi krátké. Koruna bílá s hrd- „lem červenavým. © Květní stopky dlouhé. Na holech a pohořích. Čn. Če. P. tupolistý. A. obtusifolia. All. Poznam. Příbuzný Pochybek brvitý: listy po kraji brvité, vejčitě kopovité, k dolejšku soužené , a podobně stvolu měkkovlasé, kosmaté, © Kalichy drsné; 2—3 lu- peny na obalu, téměř kratší stopek. Kvítky po 2—8 v okolíku, mlékobílé, v hrdle načervenalé, s celými neb vykrouženými cípy. „Na horních lukách, Kv. Čn. A. Chamaejasme. Host. 213. Aretia. Aretie. Horbýl. Koruna řepicovitá, Sklaná, s vejčitou, v hrdle souženou trubkou. Blizna plochá, vllačená, hlavatá. Tobolka 1pouzdrá, kulatá, téměř Ssemenná. V. 1. Listy obdýlné, malé, pilovité, měkkovlasé, vlásky vě- tevnaté, hvězdovité, střechovitě celý prut pokrývající. Prut 296 Prvosenkovité. krátký, přímý. Květy nejvíc jednotlivé, bílé, se žlutými žlázkami v hrdle, na konci sedivé. Na špišských Tatrách. Ču. Srp. H. tatranský. A, helvetica. Listy čárkovité, odstávavé , holé neb kosmaté, po Kraji brvité, často i kopovité neb eliptičné. © Prut nebo stvol nízký, ponejvíc 1květý. Květy bílé neb červené, s cípy vykrouženými, stopeční. © Kalich Sklaný, drsný. Na štýrských a korutanských holech. Čn. Če. (Andro- sace ?) H. horní. A. alpina. 214.. Centunculus. Kleinling. Drobýšek. Korunní trubka téměř kulatá. Tobolka kolem pu- kavá. Květ 4klaný. IV. 1. Malé sedivé květy v úžlabičkách listů , bílé a pro- zračné, Listy malé, vejčité, střídavé, celokrajné. © Prut“ obyčejně jednoduchý, však i větevnatý, tenký, 1— 2 palců zdélí. Puštička v zralosti veliká, červená, kulatá, Kališní cípy čárkovité. Na dunajských výspách ; v písku, mokrých brázdách rolních. (Čn. Če. D. podlouhlý. C. minimus. L. 215. Cortusa. Kruhatka. Koruna kruhovitá neb nálevkovitá s plochým po- krajem. Blizna téměř hlavatá. Tobolka 1pouzdrá, vej- čitá,na špici 5klapečná, 10zubá, mnohosemenná. V. 1. Listy diouze řapíkaté, ledvinatě laločné, pilovité, Stvol se 7—10 růžovými květy v okolíku, jejž 3 —5 kopo- © vitých, pilovitých. listků neb obalů objímá. © Kalichy kratší než koruny. Na holech „ v lesích; -na Krkono- ších, Tatrách. Kv. Čn. K. Matthiolova. © C. Matthioli. 216. Cyclamen. Erdscheibe. Brambořik. Tobolka 1pouzdrá, mnohosemenná. © Pokraj ko- runy zpět vyvrácený; trubka zvonkovitá. Čnělka špi- čatá. V. 1. Listy srdčité, hranaté, ozubčené, nejvíce po 2, ma líci bíle aké a žilkované, na dolejšku fialové: Květy nachové, červené, vonné, zpět vyvrácené. V čas zra- losti svine se stvol co, péro hodinové. (V stinných le- sích. Dub. Kv. Srp. Říj. B. evropský. C. europaeum. L. Prvosenkovité. kg 297 217. Glaux. Milchkraut. Sivěnka. v Kalich zvonkovitý, 5klaný, barvitý. Korana chybí, Tobolka 5klapečná. V. 4. Květy téměř sedivé v uúžlabičkách, barvy pleťové. Ka- lich Sklaný. Prut kořenivý, 2 — 3 palců zdélí, vztý- čený, listnatý, trochu větvitý. | Listy obdýlně kopovité, tčené, jasné, trochu sivozelené a dužné, Ystřícné. Na slatinách; v Čechách, Slézsku „ v Hontě. Kv. Čn. G. maritima. L. 218. j5 452 Řebratka. (Kalich hluboce odílný. Korunní trubka válcovitá. Tobolka 5klapečná. V. 1. - Květy stopečné v přeslenech, bělorůžové ; přesleny 4—5- květé, s malými listeny. Prut žene pod vodou do kola větve a mnohoklané protisečné listy s niťovitými cípy; z pro- středu vyniká nahý, oblý, vztýčený, 8 — 10 palců“ dlouký květní stvol. Květy často 6— 8klané, s toliký- miž tyčinkami, V příkopech, bažinách a jiných stoja- tých vodách. Kv. Čn. Ř. bahní. G. palustris, L. 219.. Lysimachia. © Vrbina. Kalich Sdílný. Koruna kruhovitá s š5dílným po- krajem. Tyčinky z hrdla vynikající. Tobolka 5- klapečná. V. 1. Bazanovec. Pr. Květenství v latu neb hroznu, 2. Jednokvěté stopky. 2. „ Prut přímý, 2—4 stř. zvýší. Listy vejčitě obdýlné, - vstřícní, aneb i po 3—4 v přeslenu, na rubu často měkkovlasé neb aksamítové. Květy v latu, na úžlabič- ních, hroznatých stopkách. Koruna zlatožlutá s eliptič- nými cípy. Polosrostlé tyčinky zakrývají dno. Ve vlh- kých pasekách, houštích, rolích, při vodách mezi lukami. Kv. Čn. V. obecná. L. vulgaris. L. Prut dole kořenivý, vztýčený, 6—8 palců zvýší. Listy -kopovité, čárkovité, poloobjímavé, útle černě tčené. Květy v úžlabičných, stopečných hroznech; hrozny husté, vej- čité, obdýlné. Koruny malé, žluté, s čárkovitými cípy a malými zoubky mezi těmito. Tyčinky na dolejšku ouzkým kroužkem spojené. Květy často i 6— Zklané. U při- 298 - Prvosenkovité. kopův , na břehách rybníků, mezi vodním houštím. Ky. Čn. V. kytkovitá. L. thyrsiflora. L. 3. Prut vlasatý. Listy v přeslenech. 4. ' Rostlina holá, položená. 5. 4. Listy téměř sedivé, na rubu tčené, vstřícní neb po 3—4 v přeslenu, kopovité. Prut přímý., Květy po 1—2 v úž- labičkách, žluté, s červenou trubkou; stopky „vztýčené, trochu krátké, tkvěté; květní cípy vejčité, špičaté, žláz- natě brvité ; kalichy měkkovlasé; tyčinky dole srostlé, Na vlhkých lukách. Čn. Če. V. skropená, L, punctata. L. Poznam. Vrbina kosmatá; listy vstřícní, nožečné, vej- čitě kopovité; prut 4hranný, kosmatý; květy jedno- tlivé úžlabiční. V Plzeňském kraji. L. villosa. Schm. Listy stopečné, přeslenaté, obdýlně kopovité. © Prut měkkovlasý. Květy žluté, v složeném přeslenatém latu. - Stopky 1—3květé. | Květní cípy vejčité, špičaté, žláz- natě brvité; kalichy delší než tobolky; tobolky skvrnaté. Na mokrých místech, při vodách ; v Uhřích. Čn. Če. V. přeslenatá. L. verticillata. 5. Přiokrouhlé, tupé, srdčité listy. "Stopky krátké , jedno- tlivé úžlabičné. Květy veliké, zlatožluté, podobně listům červeně tčené. Kališní cípy srděitě ovální, kopovité. Prut jednoduchý, plazivý, 1 stř, zdélí. — Na lukách, při potocích, vlhkých místech. Čn. Če. V. penízková.- Ži- lová zelina. E. Nummularia. L. Listy vejčité, končité. — Stopky jednotlivé, úžlabičné, delší listů, obloučnaté. Květy bledě zlatožluté, © Kališní cípy čárkovitě šídlovité, Prut slabý, 4 — 6 palců zdělí, na dolejšku kořenivý, červenavý., V. stinných lesích, v mokrých houštích. Čn. Če. V. hajní; Úložník ; Lazivec, jako i předcházející. L. Nemorum. L. 220. Primula. Himmelsschlissel. © Prvosenka. Kalich 5klaný. Korunní trubka válcovitá. Tobolka na špici Sklaná. V. 1. en kropáč ; kadrlka. 1. Listy řapavé. 2. Listy lepkavé. 5. Listy tučné, dužné. 8. Listy pomoučené, vrubované, holé; na líci jasně ze- lené, na rubu bílé, žilnaté, Stvol delší než listy. Květy Prvosenkovité. 299 v okolíku, barvy broskvové, s pokrajem plochým. Ka- lich delší než půl trubky. Patrné, žluté klapky v hrdle koruny. Na vlhkých lukách. Dub, Kv. P. pomoučená. P. farinosa. L. 2. Květ- jasně lilakový; hrdlo žluté ; trubka velmi dlouhá- Okolík odvislý; lupehy obalu čárkovitě kopovité. Listy svraštělé, holé, pilovité, Na alpských lukách; v Koru- tanech. Čn. Če. P. dlouhokvětá. P. longiflora. Květ žlutý; trubka kratší. 3. 3, Jednokvěté paličky z kořene asi listů zdélí. © Listy řa- pavé, zubaté. © Koruna sirková, bledší než následující, větší, s plochým pokrajem; cípy opak srdčité. V hlu- bokých cestách, horních srázech. Bř. Dub. U nás pě- stovaná s rozmanitými barvami. P. bezepňová. P, acaulis. Jaca. " Květy v okolíkách. 4. 4. Stvol útle plsťnatě ovlášený, do 1 stř. zdélí. Listy řa- pavé, na rubu aksamítové. Okolík mnohok větý, s 5—/5 květními stopkami převislými. Kalich žlutozelený, trochu nadmutý, s vejčitými, krátce špičatými zuby. © Pokraj koruny prohnutě dutý, s pomerančovými skyrnami okolo hrdla, medožlutý; květ vonný. Tento a následující druh jest mnóhodomý, proto máme koruny dvojího tvaru, totiž s krátkou čnělkou , nadmutým koncem trubky a tyčinkami z hrdla, „pak s dlouhou čnělkou, válcovitě roz— šířenou trubkou a tyčinkami z prostředu trubky. Na suchých lukách ; Dub. Kv. (Primula veris, c. L.), P. jarní. P. officinalis. Jaca. Stvol kosmatě ovlášený, do 1'/, stř. zvýší. Listy vejčité, na rubu vlasaté. © Okolík mnohokvětý. Kalich s vejčitými, zašpičatěnými zuby. Pokraj koruny plochý ; květ větší, bledší než u předcházejícího, sirkový , ne- vonný. Z tohoto druhu pocházejí ty mnohé různoba- revné prvosenky zahradní, V hornatých krajích, na lesních lukách, při horních potocích. Kv, Čn. P. vyvýšená, P. elatior. Jacg. 5. Listy méně více zubaté neb pilovité, 6. Listy celokrajné, kosmatě lepké. © Koruna řepicovitá ; 300 Prvosenkovité. okolíky vztýčené. Listy vonné. Na holech chorvatských, P. lepká. P. viscosa.. AU. 6. Listy neznačně pilovité, kopovité, lepké, vonné, často čárkovitě kopovité. Květy sedivé, tmavě fialové, s bí- lým kroužkem. Lupeny obalu kožnaté, nachové, zdélí květů. Na výslunných horních lukách, = Štýrsku, Ko- rutansku. Če. klovatá, P. glutinosa, isty útle pilovité, ploché, vlasaté, 7. 7. Čnělka krátká, ledva delší kalicha; tyčinky u prostřed trubky; trubka dlouhá, tenká; květy červené, v hrdle žluté. Palička 1-——4květá. Listy ploché, útle pilovité, trochu kosmaté, krátce vlasaté, lepkavé, Na horách. Dub. P. pýřitá. P. pubescens. Wolf. Tyčinky na dně trubky ; čnělka přes jejich střed čně- jící; trubka bílá; květy na pokraji modrofialové, v hrdle bílé, vonné. Stvol krátký, kosmatý. | Okolík 2 — 12- květý; lupeny obalu po 5— 7%. Listy ploché, na špici útle pilovité, měkkovlasé, lepké. Na korutanských ho- lech. Čn. Če. P. kosmatá. P. villosa. 8. Listy opak vejčité, aneb eliptičné. 9. Listy klínovité, po stranách celokrajné, z předu uťaté a zubaté, holé, tučné a dužné. Stvol ponejvíc I-, však i 8- Skvěty: krátký. © Kalich více než polóvicí trubky obnášející.. Koruny růžonachové, až po trubku Sdílné; laloky 2klané neb 5dílné. © Na Alpách, na nej- vyšších skalách Krkonošských. Čn. Říj. P, nejmenší. P. minima, L. 9. Listy pilovité, holé, vejčité, opak dužné, na rubu žláznaté, jakoby pomoučené. © Stvol 4—12květý. Obal krátký. Ka- lichy téměř pomoučené, tupé, krátké, méně než polo- vici korunní trubky obnášející. Koruna obyčejně špi- navě žlutá; pokraj plochý; trubka válcovitá; hrdlo po- moučené. Na horách a pohořích. Čn. P. zahradní. P. Auricula. Listy celokrajné, eliptičné, dužné, po kraji trochu vroubeně chruplavičné, někdy brvité. Okolík vztýčený, 2— 4květý. Květy fialové neb nachové. © Kalich tupý, dlouze trubkovitý. Na Alpách. Kv. Čn. P. celolistá, P. integrifolia. Prvosenkovité. : 301 221. Samolus. Pungen. Potočnivka. Blizna hlavatá, jednoduchá ; patero mezi cípy ko- runními umístěných šupin aneb neplodných tyčinek. Tobolka 1pouzdrá, polo šklapečná. V. 1. Žilenec. Prut istřevíce zdélí, . Listy tupé , vejčité, celokrajné, „obdýlné, téměř střídavé. Hrozen mnohokvětý, na konci „prutu a větví. Květy bílé, obyčejně po 2 na zlomených stopkách ; stopky listeny podepřené. Rostlina holá, du- žinná. (Na mokrých lukách, při bažinách; v Rakousích, Čechách, Uhřích. Če, Srp. P. nejobecnější. S. Valerandi. 222. Soldanella. Drottelblume. Dřípatka. Koruna nálevkovitě zvončitá, s Sklaným pokrajem a mnohodílnými cípy. Tobolka malými zuby pukavá. V. 1. „ Stvol vícekvětý ; listy kořenní dlouze řapíkaté; ledvinité, 2. Stvol jednokvětý, ledva prstu zdélí, Listy okrouhlé, |, celokrajné. Květ převislý, mlékomodrý, delší než čnělka, 2 listeny podepřený. Prášníky fialové. © Tobolka téměř válcovitá, modrá. V hořením Rakousku, v Korutanech ; na konci Bodenského údolí; vzácná, Čn. D. malá. S. měníma. Hop. „ Listy okrouhlé; ledvinité; chobot nožky plitký. Květní stopky žláznaté. Listy kořenní kožnaté, někdy lalokaté, na líci leskle zelené, na rubu bledé neb nachové. Nožky hladké. Čnělka kratší než koruna; prášníky žluté; to- bolka obdýlná , baňkovitá, zelená. Koruna až do pro-. středu klaná, fialomodrá. Stvol obyčejně 3květý, 3—4 palců zdélí. Na holech; v hořením Slézsku; na vrchu Babíhoře. Kv. Čn. D, horní. S. alpina. L. Listy okrouhlé, srdčité, s chobotem špičatým u nožky ; kořenní jako u předešlé; nožky dole trochu pýřité. Cnělka delší než koruna; prášníky žluté. Koruna fialová, vět- ší než u předešlé, 10klaná; cípy po každé straně zu- bem opatřené, tak že se 3klané býti zdají; v hrdle 5 šupin, rovněž jako u předešlé; stopky krátce žláznatě vlasaté. Na lesnatých horách; v Čechách. Kv. Zář. (Sol- dan. alrina, Jaeg.; ; Sold. kdíha major, Clus.). D. chlumní. S. montana. Willd. 302 Sporýšovi té. 223. Trientalis. Siebenstern. Jednokviítek. Kalich 5—8dílný ; koruna s velmi krátkou trub- kou a 5—8dilným rozestřeným pokrajem ; 7 týčinek. Tobolka 5 — 8 posléz vyvrácenými klapkami A VII 1. Prut 2-—4 1 více palců zdélí, dole bezlistý, na koli vejčitě obdýlné listy v způsobu obalu nesoucí, z jehož prostředu 1 — 4 krátké jednokvěté stopky. © Květy bílé; cípy koruny uútle špičaté, 2krát kalicha zdélí. Práš- níky po odkčtu v kroužek svinuté, Kořen plazivý, zu- batý. Vevlhkých lesích; v Rakousích, Čechách, Uhřích Kv. Zář. J. evropský. T. europaea. L. 56. Verbenaceae. Sporýšovité. — 224. Verbena. Eisenkraut. Sporýš. Kalich Sklaný. Koruna řepicovitá s Sklaným , té- měř 2pyským pokrajem. Plod ve 4 nažky rozpadavý. II. 4. Železník; Vrbenka. Květ malý, Hilákové modrý, v tenkých klasech. Ty- činky velmi krátké. Listy 3klané. Prut tuhý, 1—3 stř. zvýší, s tuhými odstávavými větvemi. — Při zdech, plotech, potocích. Čn. Zář. S. pospolitý. V, officinalis, L. 57. Orobancheae. Zárazovité. 225. Laihraea. Schuppenwurz. Podbilek. Hrozen jednostranný. © Kalich 4klaný. © Koruna s nerozděleným hořejším pyskem a neodpadavou trub- kou. XIV. 2. Neboj se ; Smetaník ; Babízub. Rostlina červenavá. Kořen větvitý, válcovitý, bělošu— pinatý. Prut vztýčený, šupinatý, '/,„ stř. zvýší. Hrozen - jednostranný, s květy převislými. Koruna bledě růžová. Prášníky šípovité, vlasaté. © Kalich bílý. | Rostlina celá dužná, šťávnatá, cizopaska na kořenech stromů, v. stin- © ných lesích. Bř. Dub. P. odvislý. L. souammaria. L. 226. Orobanche. Sommerwurz. Záraza. Kalich 4klaný aneb 2listý. Koruna s vykrouže- ným hořejším pyskem; trubka od svého dolejška od- padavá. XIV. 2. * Zárazovié. 303 1. Tři listeny pod kalichem, Kalich 4—5klaný, vřezy ne- dosahují dna, a protož je dokola zavřený, © Květ modrý. © Hořejší pysk -2klaný. 2. | Jediný listen pod kalichem. © Kalich nepravidelný, je- hož cípy se na zadní straně nezavírají. 4. ©. Prut jednoduchý. 3. Prut rozvětvený, žlutavý, a jako i celá rostlina, vla- satý, '/, stř. zvýší. Klas řídký. Kalich 1lupenný, se 4 vejčitě 3hrannými zuby. Koruna bledě nachová, modrá, o polovic menší než u následující. — Trubka k dolejšku soužená; pokraj Slaločný, třepenitý, Prášníky holé. Ci- zopaska na kořenech konopných. Čn. Če. Z. větevnatá, | O. ramosa. L. 9. Kalich Sklaný ; s kopovitými, špičatými zuby. Koruna modrá, Sklaná ; cípy špičaté ;- trubka dlouhá, zkřivená. Prášhíky holé. Prut "/, stř. zdélí, modře naběhlý, krátce žláznatě vlasatý. Na kořenech Řebríčka. Čn. Z. modrá. O0. caerulea. Vill. Kalich 4klaný, s násadkou ku pátému cípu, trubko- vitý. © Koruna měkkovlasá; trubka koruny přímá; cípy dolejšího pysku zpět vyvinuté po stranách. © Tyčinky zavřené ; blizna 2laločná. V Haliči, u Lvova. Če. Z. písečná. 0. arenaria. Fl. W. 4. Tyčinky na dolejšku hustě. vlasaté. © Kališní cípy více než 2žilné, 5. Tyčinky holé neb slabě ovlášené: %. 9. Blizna žlutá neb fialová. 6. Blizna hnědá, hedbávitá, bez vypuklého kraje. Kalich mnohožilný, stejně 2klaný, polovinu trubky korunní obsa- hující. © Koruna od dolejška pomalu zvonkovitě rozší- řená, na hřbetě skřivená,: špinavě běložlutá, k pyskům načervenalá neb lilaková; pysky s útlými, nestejnými zuby; hořejší lebkovitý, s přímo vstoupavými boky; cípy dolejšího pysku vejčité, značně stejné, o polovic kratší trubky. Tyčinky vynikají nade dnem trubky, hustě vla- saté neb žláznaté. Čnělka žláznatá. Rostlina asi 1 stř. zdélí. © Klas dosti hustý. Na Svízeli pravém (Galium verum, G. Molugo). Če. © Orobanche caryophyllea, Z. svízelová. 0. Galii. Duby. 304 Zárazovité, f 6. Blizna žlutá. %. Blizna fialová. Koruna veliká, tenká, papírová, modře žilkovaná, zvonkovitá, na hřbetě. slabě skřivená, s roze- střenými, řásnatými, kadeřavými, tupě ozubčenými pysky; hořejší A2laločný ; cípy dolejšího okrouhlené ; střední cíp ještě jednou tak veliký. Tyčinky nade dnem koruny,- dole kosmaté, na špici, jako 1 čnělka, žláznaté. © Kališní lupeny Šžilné, ve 2 úzké, téměř stejné cípy klané, zdélí trubky. Z. jínovitá, O. pruinosa. Lapeyr. 7. Květní lupeny mnohožilné, široce vejčité, šídlovité, za- špičatěné, z předu i zadu se zoubkem, aneb nestejně 2klané, zdélí korunní trubky, z předu méně více srostlé, Koruna od dolejška skřivená, trubkovitě zvončitá, s pří- mým hřbetem a lebkovitou zvrácenou špicí, značně ve- liká, bělavá neb drumínová , s nahnědlými žilami, po kraji nepravidelně vrubovaná. © Pysky nestejně zubaté ; hořejší elaločný, s odstávavými laloky ; cípý dolejšího vejčité, téměř stejně veliké, boční odstávavé, střední obdýlný, něco delší než boční. Tyčinky vynikají z křiviny trub- kové, obloučnatě k sobě nachýlené, vlasaté, Čnělka u vrchu obloučnatě vstoupavá, nečnějící, Prut hnědočervený, 1"|, stř. zvýší. Klas dole trochu řídký, nahoře hustý. Ka- lichy nehojně žláznaté. © Blizna aksamítová, bez vypu- klého kraje. Na kořenech Tolice (Medicago falcata, sa- tiva). Čn. Z. tolicová. | O. rubens. Wallroth. Kališní lupeny téměř stejně 2klané, s přímými kopo- vitými cípy, bez patrných žilek, trochu kratší než koru- nová trubka, často srostlé, dílné : zevnitřní cípy něco delší, žláznaté, © Koruna trubkovitě zvončitá, na hřbetě obloučnatá, do % čárek dlouhá, ku předu málo rozší- řená, na dolejšku žlutavá, z předu žlutohnědá , s slabě červenavým „nástinem 3; hoření pysk nepatrně 2laločný, s přímými laloky; dolejší s 3 obdýlně okrouhlými, té- měř stejně velikými laloky; oba na kraji vykousaně zu- baté. „Nitky vynikají pod středem trubky, dole kosmatě vlasaté, nahoře slabě žláznaté, v oblouk vstoupavé. Čnělka nehojně žláznatá, Blizna téměř až do kraje hořejšího pysku čnějící, s vypuklými, ven vyvrácenými, velmi útle aksamítovými laloky. Prut hustě žláznatý, na dolejšku Zárazovité. Kokrhelovité, 305 nevelmi naběhlý, 1 — 1, stř. zdélí. Klas do '/, stř. dlouhý, hustý, 20 — 30květý. © Listeny kopovité , zdélí koruny. Na kořenu Charpy (Centaurea scabiosa). Z. char- pová, O. Stigmatodes. Wim. Poznam. © Orobanche Picridis, Schultz, různí se od oné přímým hřbetem korunové trubky, tupými zuby pysků a fialovou bliznou. © Takž Orobanche Salviae, Schultz, liší se od Z. cnarpové nesehnutými tyčinkami. . Květ modrý. Bilizna bílá. Korunní trubka skřivená, dole vejčitě rozšířená; asi v středu jejím tyčinky holé umí- stěné. Hořejší pysk 2klaný. Rostlina bílou vlnou ovlá- šená. Na zoo EPO RTS ém (Artemisia campestris) okolo Litoměřic. v Čechách. Z. černobýlová. O. caerulescens. Steph. Květ bělavý. 9. Koruna bělavá, modře žilkovaná. © Blizna tmavá, červená, Tyčinky v dolejším dílu trubky umístěné. Na kořenu je- telovém. Z. jetelová. O. minor. Sult. Koruna téměř bělavá. modře žilkovaná, na dolejšku bledožlutá, veliká, zvonkovitá, na prostředu hřbetu rovná, nahoře ku předu skřivená, zvenčí žláznatě vlasatá ; pysky slabě kaštanové, uvnitř žlutavé, červeně žilkované, žláz- natě vlasaté, nestejné, s útlými špičatými zuby, na kraji kadeřavé; hořejší na špici zakřivený, 2laločný, s laloky odstávavými; cípy dolejšího téměř stejné. Kalichy mno- hožilné, Siroko rejšits, šídlovitě © špičaté, zdélí korunní trubky. Tyčinky vznikají blízko dna koruny, dole slabě vlasaté, nahoře holé, obloučnatě k sobě nakloněné. Čnělka nahoře žláznatě ovlášená. Blizna kaštanová. Prut 1—1", stř. zvýší. Klas '/, stř. zdéli, 15—20květý. Na kářenu pcháčovém. (Cirsium arvense.) Ún. Z. pcháčová. 0. pallidiflora. Wim. 58. Rhinanthaceae. Kokrhelovité. 227. Bartsia. Bartsie. Lepmice. Kalich zvonkovitý, 4klaný. Koruna s lebkovitým, nerozděleným hořejším, a 3dílným dolejším pyskem. Tobolka vejčitá, stlačená. © Semena žebernatá; boční žebra křídlatá. XIV. 2. fe L , 306 Kokrhelovité. Listy vstřícní, srdcovejčité , poloobjímavé , pilovité, svraštělé, pýřité, tmavozelené; hořejší (fialové. © Prut často z dolejška větvitý, s jednoduchými vztýčenými větvemi, '/ stř. zvýší, slabě kosmatý. | Květy jednotlivé, uúžla- bičné; koruny tmavofialové ; kalichy lepké. Na prame- úitýelé místech, při ručejích horních, na Krkonoších, Ba- bíhoře. Čn. Če. L. horní, B. alpina. L. 228. Euphrasia. Augentrost. Světlík. Koruna s plochým, vykrouženým neb zubatým ho- řejším pyskem. © Tobolka obdýlná, silačená , tupá. Semena prouhovaná. XIV, 2. 1. Laloky dolejšího pysku 3, celokrajné. 2. Každý lalok vykroužený ; hořejší pysk 2laločný, s ro- zestřenými, vykrouženými laloky. — Květy | úžlabičné, vstřícní, bílé, s fialovými čárkami a žlutými skvrnami v hrdle, někdy zcela fialové, zvláště při následujících Bay. Prut 4 — 8 palců zdélí, hned prostý, hned vět- vitý. Listy vejčité, sedivé, špičaté, ostře pilovité, s 4—5 zuby na každé straně. Na lukách a otevřených lesních prostorách. Če, Zář. S. lékařský; Ambrožka. E. officinalis. L. Poznam. «. pratensis: vlasy odstávavé; nahoře žláz- natý; zuby listů Dodlavě končité, na vlhkých lukách. E. Rostkoviana. Hayne. B. nemorosa: vlasy přilehavé, kadeřavé ; žádných žláz; zuby listů obdýlně končité, téměř šídlovité. © Prut oby- čejně jednoduchý ; v suchých lesinách, březovinách, vře- soviskách. 'E. nemorosa. Persoon. 1. alpestris: vlasy přilehavé, kadeřavé, bez žlázek; zuby listů ostnošpičaté. © Prut prostý, chudolistý, © Na polohách a lukách horních; na Krkonoších. ©. Prut docela prostý. Listy široce srdcovejčité, pilovité. Dolejší pysk krátký, zvrácený. Viz Bartschia. 227. Prut větvitý. 3. 3. Listy čárkovité, kopovité, všecky pilovité. Listeny delší než květy. Prut přímo vztýčený, v prostředu vstoupavě větvitý, '/, — 1 stř. zdélí, útle vlasatý. Květy jednot- livé, úžlabičné, v klase jednostranném. © Koruna špinavě Kokrhelovité. 307 růžová, zvenku útlovlasá, Na vlhkých místech, lukách, rolích. (Če. Zář. (Bartsia Odontites, W. et Gr. Odo: tites verna, Reichenb. Odont. rubra, Porad S. Zdravínek, E. Odontites. L. Listy čárkovité, pilovité; hořejší celokrajné, brvité, dole sehnuté. Prut 5-—8 palců zvýší ; větve drsně brvité neb holé, vstřícní a odstávavé. © Kalich 4klaný ; koruna žlutá; boční cípy dolejšího pysku ozubčené; tyčinky téměř stejně dlouhé; čnělka na dolejším ysku ležící ; tobolka drsná. Na suchých písčinách; v Rakousích, Če- chách, Uhřích. Srp. Zář. (Bartsia lutea, Jaeg.) S. žlutý. E. lutea. L.- 229. Melampyrum. Wachtelweizen. Černýš. Kalich nestejně Sklaný. Koruna s krátkým, ho- molým, stlačeným hořejším pyskem. Tobolka slabě stlačená, zobanitá, 2 — 4 semenná. Listeny často © barvité. XIV. 2. Černidlo. 4. . Květy v klasech na vše strany rozdělené. 2. Květy po 2 stojící, jednostranné. 4. . Klas ostře 4hranný, hustě střechovitý ; listeny srdčité, ku předu sehnuté, hřebenitě zubaté, bělozelené a růžo= vité. Koruny bělavé s červeným nástinem a žlutým do- lejším pyskem. Prut přímý, málo větvitý, do 1 stř. zdélí. Mezi houštím, na lesních lukách. Čn. Čec. Č. hře- benitý. M. cristatum. L. Klas homolý, volný. 3. „ Listeny růžonachové, vejčitě kopovité, v štětinovité zuby rozeklané, na dolejšku 2 řadami kropenaté, © Koruny růžové a žluté, zavřené. Kalichy drsné. Listy kopovité, přítupé, hořejší často šípovité. Klas řídký. Prut 1 stř. zdélí. Mezi obilím. Čn. Če. Č. rolní. M. arvense. L. Listeny žlutozelené, kopovité, špičaté , šídlovitě zu- baté, na dolejšku vousaté, netčené. Koruny žlutozelené, stopečné, otevřené, Kalichy po obou stranách kosmaté, se zuby vousatými, žlutozelené. © Klas volný. Prut na hranách vlasatý, z pídi dlouhý. Mezi obilím; v jižních Uhřích. Čn. Č. vousatý. M. bavrbatum. W. Kit. Kalich kosmatý. Koruna zlatožlutá, s tmavší trubkou. Listeny hřebenitě zubaté , hořejší fialomodré , bezkvěté, (13*) 308 Kokrhelovité. srdcovité , kopovité, Listy krátce řapíkaté, celokrajné, vejčitě kopovité, hořejší na dolejšku špičatě zubaté. Klas řídký. Prut 1—2 stř. zvýší, často velmi větev- "natý, rozevřený. V stinných houštích, vřesoviskách. Če. Srp. Č. lužní. M. nemorosum. L. Kalich. holý. Listeny kopovité, zelené. 5.. 5. Listeny šípovitě zubaté, s 1-—2 zuby na dolejšku. Ka- lišní cípy vstoupavé, dolejší užší. © Koruna bledožlutá neb bělavá, zřídka zlatožlutá, trubka rovná s hrdlem zavřeným. © Listy čárkovitě kopovité. Klas řídký. Prut tenký, a stř. dk Na suchých lesních místech, lesních lukách. Čn. „ (Melamp. vulgatum, Persoon). Č. luční. M. pratense. L. Listeny celokrajné aneb na dolejšku téměř šípovité, kališní cípy téměř stejné, s krajem vyvráceným. © Koruna zlatožlutá. Trubka skřivená, s hrdlem otevřeným. Listy kopo- vité, Klas řídký. Prut košt, A—1 stř. zdélí, Čec. Srp. (Mel.alpestre Pers.) Č. lesní, M. silvaticum. L. 230. Pedicularis. Lůáusekraut. Všivec. Kalich nadmutý ; pátý zub velmi krátký. Koruna 2pyská, s lebkovitým stlačeným hořením pyskem. Tobolka stlačená, zobanitá, mnohosemenná. Semena důlkovaně síťkovaná, XIV. 2 | 1. Koruna žlutá. 2. Koruna červená neb bělavá. © 6. ©. Hořejší pysk koruny tupý. 3. Hoření pysk končitý. 5. 3. Kořen bambulinatý, Listy speřené, lístky vejčité, tupé, dvojnásobně zubaté, střechovitě na sobě ležící, na rubu kropenaté, na líci z mládí hedbávitě lesklé. — Kalichy bledé, červeně skvrnité, Szubé. Hoření pysk. citronový, S ohnivými skvrnami po každém boku a s černavou špicí. Na Tatrách. Čn. Če. V. plamenný, P. flammea. Kořen, listy, kalichy jinak spořádané, 4. 4. Květy úžlabičné, pročež klas listnatý. © Hoření pysk bledošpinavě žlutý. Hrdlo zavřené 3; na středním cípu dolejšího pysku 2 vypuklé čárky. Kalichy 5zubé; ho- řejší zub největší, všecky vlasaté. — Listy hluboce spe- řené, rozčesané. Tyčinky kosmaté. Na pohořích, hor- Kokrhelovité. 309 ních lukách 3; v Rakousích, Uhřích. © Kv. Srp. V. list- natý. P. foliosa. Květy velmi veliké, červeně žluté, s nachovými krajemi, v odstávavých přeslenech, po 3 — 4, s jedním listenem, Listy protisečné, roztroušené, obdýlné, trochu duté, se široce vejčitými, tupými vykrajovanými laloky. Prut 1—3 stř. zvýší. Na špišských Tatrách; okolo Lvova na bažinných lukách ; Če. Srp. V. velekvětý. P. Sceptirum Carolinum, Hoření pysk háčkovitě dlouze končitý, vykroužený ; květy nevelmi veliké, tlamaté, žlutavé. © Kalich někdy jen 4- klaný, trubkovitý, nejvíce holý neb málo ovlášený; cípy kopovité, na špici zubaté. © Klas protažený, listnatý, s černočervenými 3zubými listeny. — Listy špeřené, svra- štělé, dužné; lístky hluboce speřené, čárkovité, zubaté, Kořen bambulinatý, rozdělený. V Korutanech. Če. Srp. V. hliznatý. P. tuberosa. Hoření pysk 2zubý, končitý, vykroužený; zuby pře- vislé ; květy žluté. Kalich trubkovitý, Sklaný, málo vla- satý; cípy téměř stejné, celokrajné. © Klas listnatý. Listy speřené; lístky speřeně rozčesané, trochu zubaté. Kořen bambulitý, jako u Tavolníka ořešnatého. © Na Tatrách, Če. Srp. V. chocholatý. P. comosa. . Prut větvitý neb jednoduchý. 7. Květní palice neb stvoly velmi krátké, kratší než ka- lich, 4—6 z kořene. Listy speřené; lístky vejčité, tupé, zubaté. © Stopky 1květé. Květy veliké, bělavé neb pletní; střední cíp doleního pysku na dolejšku dvoj- násobně kýlovitý ; hoření pysk protažený, tupý. Na ko- rutanských Alpách. Kv. V. bezepňový. P. acaulis. , Prut větvitý. 8. Frut jednoduchý. 9. „ Prut přímý, s. odstávavými- vztýčenými větvemi, zdélí 1 stř. a vyšší. Listy speřené; lístky protisečné. © Ka- lich 2laločný, s vřezanými, zubatými kadeřavými laloky. Květy jednotlivé, úžlabičné, obdýlný hrozen působící. Koruna růžonachová, se srpovitým zobanitým hořením py- skem. Na bažinatých lukách. Kv. Čn. V, bahní. P. palustris. Prut nižší, 4—6 palců zdélí, s rozloženými větvemi 3 % i 310 Kokrhelovité. na dolejšku vejčitými, vrubovanými neb protisečnými šu— pinami oděný. Listy speřené ; cípy protisečně laločnaté, Kalich Sklaný, s kopovitými, pilovitými zuby. © Květy bledě nachové, srpovitě zobanité. Na bažinných, raše- linných lukách. Kv. Čn. V. lesní. P. silvatica. L. 9, Kalich vlasatý. 10. Kalich holý, nestejně Szubý, zvončitý , barvitý neb zelený. Hoření pysk koruny velmi tupý, bezzubý; květy sedivé, úžlabičné, nachofialové, © Klas trochu listnatý, té- měř vejčitý, hustý. Tyčinky deiší než koruny ; dolejší pysk 3klaný, se stejnými laloky. Listy hluboce speřené ; lístky kopovité, zubaté, opět speřené. Kořen bambu- litý. © Na vlhkých lesních a horních lukách; na Tatrách: v Rakousích. Kv. Srp. V. plchý. P. recutita. 10. Prutní listy speřeněrozčesané, čtveřené; lístky obdýlné, tupé, zubaté; kořenní listy speřené; lístky téměř vstřícní, obdýlné, tupé. Kalich vejčitý, nadmutý, s 10 čárkami a5 velmi krátkými zuby, drsně vlasatý. Květy nachové ; hoření - pysk tupý. Klas hlavatý. Prut prostý, trochu kosmatý. Na horách; v Rakousích, Uhřích. Če. Srp. V. přeslenatý. P. verticillata. Známky udané v listech, kalichu a j. se neshodují. 11. 11. Hoření pysk tupý. 12. Hoření pysk dlouze končitý. 13. 12. Klas hustý, 1 — 2palců zdélí; listeny listovité, delší než ka- lichy. Kalichy 5klané, drsné, nestejné, červenožilnaté. Hoření pysk červený, tupý, na špici 2dílný;. prášníky na kraji kosmaté. Listy speřené; lístky čárkovité, končité, spe- řené, často jen 3dílné, někdy na rubu červenavé, Prut prstu zdélí. Na korutanských holech. © Če. V. růžový. P. rosea. Klas bezlistý, aneb hrozen obdýlný s osou kosmatě vlasatou. Kalichy Sklané, na hranách kosmaté, s kopo- vitými pilovými zuby. © Koruna jasně nachová.. Listy protisečné, © Prut do 1 stř. zdélí, na dolejšku něco vstoupavý. V bažinách a „prámenitých místech hřebenů horních; na Krkonoších. Čn. Čv. V. krkonošský. P. sudetica. 13. Zoban hořejního pysku hákovitý, dlouze končitý, uťatý, Kokrbělóvité. 311 v levo obracený. © Koruna tmavě nachová. © Kalich 5- klaný, vlasatý; cípy nachové, zubaté. Květy jednotlivé, v hlavičce na konci ležícího neb vstoupavého, 2— 3 palce dlouhého prutu. © Velmi mnohé, speřené listy z ko- řene. Na holech, rakouských a uherských, Če. Srp. V. zobanitý. P. rostrata. Zoban přímý. 14. 14. Kořen hlíznatý; kořenní listy 2— 3 palců dlouhé, speřené, Květy jasně nachové v konečním, 2— 3 palce dlouhém klase, dole vzdálené od sebe, nahoře pak skupené. Ho- ření pysk častěji hnědý neb zelenobílý; dolení pysk pak červenavý. Kalich trubkovitý, plsťnatý, s nachovými pruhy a hluboce 3klanými čárkovitými listeny. © Dlouhá bělavá vlna kryje listeny, kalichy i květy. Na holech, v Rakousích, Uhřích. Če. Srp. V. bledočervený. P. incarnata. Kořen větvitý, žlutý. Listy speřené, do 2 palců zdélí; lístky tupé, s 1—3 nepatrnými tupými zuby. Prut 2—3 palců zvýší , přímý; 3——7 purpurových květů na špici prutu. Kalich: trubkovitý, pýřitý, s 5 brázdami; zuby kopovité, na špici vehnuté. Trubky koruny zdélí kalicha; hoření pysk hákovitý, dlouze končitý ; dolejší 3laločný, tupý; střední cíp užší a delší. Na korutanských Alpách. Če. Srp. V. sleziníkový. P. asplemflora. Floerke. 231. Rhénanthus. Klappertopf. Kokrhel. „Kalich stlačený, baňkovitý ; pokraj soužený, 4zubý. Koruna s homolým, stlačeným, tupým hořením pyskem. Tobolka smačknutá. Semena plochá, obroubená. XIV. 2. Hrklavice; Hrklač; Penízky. 1. Osa, kalich i listeny kosmaté. Korunní trubka skřivená, kalicha zdélí. Hoření pysk s 8 vejčitými zuby. Únělka čnějící. Semeno úzkým mázdrovitým krajem obroubené. Na vlhkých rolích. Čn. Če. (Alectorolophus hirsutus, AI. ; Alectorol. villosus, Wim.; Rhinanthus Crista Galli 1. Willd). K. chlupatý: R. Alectorolophus. Pol. Kalich holý. 2. 2, Listy úzce čárkovité, často sotva zšíří čárky, tupě pi- lovité, sedivé. Prut ramenatý, velmi větvitý, 2—3 stř. 312 Kokrhelovité, zvýší, tenčí než při kokrheli větším, někdy však i jednoduchý. Listeny vejčité , dlouze končité, dloužeji osinaté než u jme- novaného, i kalichy a koruny menší o polovici, i květy ve více hlavatých klasech. © Na suchých místech a pa- hrbkách. Če, Zář. K. úzkolistý. R. angustifolius. Gm. Listy kopovité. 3. 3, Korunní trubka přímá, kratší než kaliéké koruna špinavá, žlutá, téměř hnědožlutá; zuby hořeního pysku bledé, zřídka fialové, vejčité. Čnělka zavřená; semena křídlatě obroubená. Listeny zelené neb nahnědlé. Listy obdýlné, kopovitě čárkovité, vroubovaně pilovité. Prut '/„— 1 stř. zdélí, hladký, Ahranný, obyčejně neskvrnitý. | Na lukách; Kv. Čn. (Rhin, Crista Galli, Alectorol. minor, Hall.) K. menší. R. minor. Ehrh. Korunní trubka skřivená. 4. 4. Listeny "a kalichy holé, černě čárkované a kropenaté. Korůnní trubka téměř kalicha zdélí; hoření pysk s 2 obdýlnými, fialovými zuby, vytažený „ vstoupavý ; dolení pysk modře plámitý. Čnělka čnějící ; semena — křídlatá. Na lukách a bujných polohách horních; na Krkonošíck : Če. Srp. (Alectorolophus pulcher, Schum. ; Rhin. pulcher, Schum.) K. horní. R. alpinus. Baumg. Listeny bledé. © Korunní trubka zdélí kalicha; hoření pysk s 2 fialovými, vejčitými zuby, klenutý, jasně žlutý. Čnělka čnějící. — Semena křídlatá. © Prut 1—1'/, stř. zvýší, často větvitý, černě čárkovaný neb tčený. Na lukách, vlhkých rolích, mezi osením. © Kv. Ce. (Rhin. Crista Galli, Alectorol. major, Reichenb.) K, větší. R. major, Ehrk. 232. Tozzia. Hornice. Kalich Szubý. Korunní trubka k vrchu rozší- řená. Pokraj 2pyský, pysky téměř stejně veliké, hořejší 2-, dolejší Jdílný. Tobolka © 1se- menná, 2klapečná. XIV. 2. Prut rozložený, vstou- pavý, do 1 stř. zdélí, u prostřed větvitý, sklovitě lesklý. Listy sedivé, vejčité, hrubě pilovité, ponejvíc bledoze- lené, „Květy jednotlivé, úžlabičné, na konci stopečné, žluté, na dolením pysku tmavěji tčené, © Prášníky na do- lejšku osinaté. Zralé tobolky skloněné, © Kořen téměř Rozraziloviié, 313 okrouhlý, vejčitými šupinami pokrytý: Na holech a po- hořích. Čn. Če. H. obecná. T. alpina. L, Veroniceae. Rozrazilovité. 233. Limosella. Schlammling. Blatěnka. -© Koruna zvončitá. — Tyčinky 4 stejně dlouhé. Tobolka okrouhlá, do polou 2pouzdrá, XIV. 2. Listy dlouze řapíkaté, kopisťovité, Plazivé, koře- nivé výhonky. Rostlina holá. Květy jednotlivé na sto- pečkách, skupené mezi listy. Koruny malé, běločervené, Prut 1—2 palce zdélí. Kalich často i 4klaný, téměř pravidelný ; trubka koruny baňkovitá. Blizna kulatá, té— měř sedivá. Tobolka vejčitá ; prášní pouzdra splynulá. Na bažinách, při rybníkách. C. Srp. B. obecná. L. aguatica. L. 234. Veronica. Ehrenpreis. Rozrazil. Koruna s válcovitou trubkou a 4dílným pokrajem, jehož cípy trochu nestejné jsou; 2 tyčinky; tobolka stlačená, vykroužená, 2 neb 4klapečná. I. 1. Vero- nika; Úložník. . Květy v klasech neb hroznech, 2. Jednotlivé květy v úžlabičkách, později často v hrozen neb klas splývavé. 25. . Hrozny neb klasy úžlabičné. 3. Hrozny neb klasy koneční. 14. „ Listy dlouhé, čárkovitě kopovité. 4. Listy, jejichžto délka šířku nanejvýš 2— 3krát převy- šuje. 5. „ Listy končité, 4— 8krát delší než širší se vzdálenými, ven vyvrácenými zuby. Hrozny střídavé, diouhé, řídké. Koruny bílé a bledě pletní; stopky dlouhé, odstávavé. Tobolka stlačená, hluboce vykroužená, | Prut 1 — 1, stř. zvýší, slabý, často od dola větvitý, Na náplavách, vlhkých místech, lukách, © Če. Srp. R. štítovitý. V. scutellata. L. Listy čárkovitě kopovité, vstřícní, neb po 3, nestejně pilovité, na dolejšku soužené. © Dolejší listeny delší než květy, hořejší zdélí květních stopek. © Kalich Sklaný, ne- M 314 Rozrazilovité, stejný, drsně vlasatý , brvitý. — Hrozny velmi dlouhé, Květy modré, V. Čechách. R. latnatý. V. paniculata. Wild. 5. Kalichy háčkovité, 5Sdílné. | Listy sedivé, polospeřené, úzké, cípy zřídka zubaté. Prut téměř vstoupavý, vztýčený, v suché půdě sotva "/» stř., v bujné pák až do 1'/, stř, zvýší. V Rakousích, Čechách, Chorvatsku. Kv. Čn. R. rakouský, | V. austridca. Kalichy a listy jinak spořádané. 6. 0. Prut a celá rostlina holá, 7. Prut, listy, méně více vlasaté. 8. %. Listy krátce stopečné, eliptičné neb obdýlné, tupé, vru- bovaně zubaté, Hrozny vstřícní. © Koruny tmavomodré, Tobolka okrouhlá, slabě vykroužená. © Rostlina tmavoze- lená, trochu dužná; prut oblý, z prostředu teprv vstou- pavý, dole kořenivý. Při vřídlech, pramenech, v teku- tých i stojatých vodách. Čn. Srp. R. potoční; Potočka ; Potočník; Bobovník. V. Beccabunga. L. Listy sedivé, kopovité a vejčité, končité a pilovité. Hrozny vstřícní, dlouhé. © Koruny bledě lilakové. © To- bolka jako u předešlého. Prut nahý, 1—-2 stř. zdélí, 1 vyšší, téměř 4bočný, přímý, zřídka položený, holý. V tekutých i stojatých vodách. © Čn. Srp. R. vodní; po- točník. V. Anagalis. L, Poznam. Rozrazil útlý má ploché celokrajné listy, přímé pruty, hrozny koneéní i úžlabičné, kalichy 4Acípé, s cípy stejnými. Ve Vltavě u Prahy, nedaleko Vyše- hradu; v Uhřích. V. tenerrima. Schm. 8, Listy všecky, aneb aspoň dolejší sedivé, 19. Listy všecky, neb dolejší stopečné. 12. 9. Kalich 4klaný. 10. Kalich Sklaný. 11. : 10. Prut dvěma řadami vstřícně vlasatý , vstoupavý. Listy téměř sedivé, vejčité, vrubovaně pilované, aneb i vře- zané, téměř protisečné. © Koruny bledě blankytné, modré, tmavě čárkované, zřídka červené neb bílé. © Toboiky 3- hranné, opak srdčité, brvité. Na lukách, v houštích, le- sích. Kv. Čn. R. rezekvítek. V. Chamaedrys. L. Prut velmi prostý, jednoduchý, přímý, vztýčený. Listy sedivé, ovlášené, srdčitě vejčité, končité, zubaté; upro- Rozrazilovité. 315 střed stojící pár listů větší.. Květní stopky © mnohem delší než listeny; hrozny vstřícní, dlouhé, tenké. © Ko- „runy přimodralé, krátce vlasaté. Tobolky téměř okrouhlé, vykroužené. V lesích a horách. Kv. Čs. R. kopřivový. V. urticaefohia. 11. Listy sedivé, vejčitě kopovité, nestejně pilované, dolejší tupé, hořejší končité, oboje na špici a dolejšku celo- krajné. Prut vztýčený, plsťnatý. Ka!ichy Sklané ; cípy a listeny čárkovitě šídlovité, tyto poslední delší než slopky. Hrozny úžlabičné, ledva 1krát zdélí listů. © To- bolka téměř okrouhlá, vykroužená. © V Uhřích, na vý- slunných pahrbkách, řídce. R. šídlovitý. V. crésta. Kat. Listy sedivé, maličko srdčité , vejčité neb 'obdýlné, vřezaně zubaté, Prut přímý, jen na dolejšku obloučnatě vstoupavý , častěji křivolaký, krátce kadeřavě vlasatý, 1—2 siř. zdélí. Hrozny husté, dlouhé; koruny modré neb růžové. Pátý cíp kalichu menší. © Tobolka ostře vykroužená. Na výslunných travnatých místech, v hou- štích. Če. Srp. (Veronica Teucrium, L. W.) R. širolistý. V. latifolia. L. Poznam. Příbuzný Rozrazil položený má prut polo- žený, kořenivý; listy krátce řapíkaté, hustěji pilované ; kalich 4—5klaný, hladký; tobolku holou; hrozny krátké. Na výslunných, suchých místech. Kv. Čn. V. prostrata. L. Rozrazil květnatý: prut po obou stranách háčkovitý, přímý; listy vejčité, téměř sedivé, pýřité, stejně zubaté; boční hrozny vstřícní; kalichy 4klané. V. florita. Schm. 12. Hrozen 4 — škvětý. Listy dlouze řapíkaté, vejčité, vřezané, vrubovaně zubaté, svraštělé, po kraji často pur- purové. Prut na dolejšku plazivý, kořenivý, slabý, vla- satý. Listeny kratší než květní stopky. — Kalichy útle vlasaté s dvěma užšími cípy. Koruna bělomodrá s kr- vavými čárkami. Tobolka plochá, velmi široká, po obou stranách vykroužená. V stinných lesích. Kv. Cn.R. chlumní. V. montana. L. Hrozen vicekvětý. 13. 13. Dolejší listy krátce řapíkaté, hořejší sedivé, vlasaté, vstřícní, řasnaté, hluboce zubaié , vejčitě srdčité. © Prut nejvíc vztýčený, s dlouhými, bílými vlasy. © Kalichy 4- l4 * - 316 Rozrazilovité. klané, 2 cípy větší. Listeny čárkovité, zdélí stopek. Na horských pastvištích. Kv. Čn. R. řasnatý. V. plicata. Všecky listy v krátké řapíky soužené, opak vejčité, obdýlné neb eliptičné pilované, trochu přitloustlé, bledě zelené, drsné. Prut plazivý, na konci vstoupavý, 2—12 palců zdélí. Listeny delší než květní stopky. Koruny neve— liké, lilakové neb bělavé. Hrozny husté, mnohokvěté. To- bolka opak srdčitá, 3hranná , tupě $vkaoaiéná: žláznatá, Na suchých místech, v houštích. Čn. Srp. R. lékařský ; Úložník. V. officinalis. L. 14. Květenství v klasatých hroznech. 15. Květenství okoličnaté neb chocholičnaté, 21. 15. Prut bylinný. 16. Prut dřevnatý, na dolejšku ležící, tu i tam na člán- cích kořenivý , s letními vztýčenými , útlovlasými, píď dlouhými větvemi. Listy vstřícní, přitloustlé , bledoze- lené, po kraji outle vlasaté; hořejší obdýlné, nepatrně zubaté; dolejší skupené, opak vejčité, v krátký řapík soužené, nejvíce bezzubé; všecky trochu žlábkovité, Květy střídavé. Kalich a stopky krátce vlasaté; kalich 4dílný, s cípy téměř stejnými, končitými. — Koruna bledočervená, s nachovými žilkami. Tobolka pýřitá, okrouhle vejčitá, ledva větší než kalich. Na Krkonoších. Če. Srp. R. křo- vitý. V. frulicosa. 16. Listy holé, téměř lesklé , vejčité neb obdýlné, slabě vroubkované; dolejší malé, přiokrouhlé ; hořejší kopo- vité, celokrajné. Prut vstoupavý, dole často větvitý, na- hoře jednoduchý, '/„ — 4 stř. zvýší. © Klas častěji velmi dlouhý, řídký. Listeny široké. © Koruny lilakové a bilé, čárkované, na suchých místech tmavější. © Tobolka stla- čená, tupě vykroužená, opak srdčitá, krátká a široká. Na vlhkých místech, lukách, vodních písčinách. © Dub. Zář. R. douškolistý. V serpyllifolia. L. Prut a listy obyčejně vlasaté. 17, 17. Prutní listy někdy střídavé, k oběma koncům soužení; z kořene řapíkaté, obdýlné, tupé; vstřícní, kopovitě kon- čité, pilované, na dolejšku klínovité a celokrajné, © Na horách; v Baraňanské stolici. Če. Srp. (Veron. canes- cens, Schraď). (R, zanedbaný! V. neglecta. Vahl. Rozrazilovité. 317 Poznamenaní. © Rozrazil šedivý má listy prutní též někdy střídavé, k. dolejšku soužené; kořenní v řa- pík sbíhavé , obdýlné , opak vejčité; vstřícní, kopovité, tupé, celokrajné neb zubaté. © Koruna modrá. © Rostlina šedoplsťnatá, jako i předcházející. V Uhřích, na písči- nách, řídce. V. incana. Listy vstřícní neb přeslenaté: aneb jiné známky ne- shodné. 18. 18. Listy vstřícní, vejčitě obdýlné neb kopovité, vrubovaně pilované, ku předu někdy celokrajné, dolejší tupé; někdy až čárkovitě obdýlné. Prut "/„—1 stř. zdélí, tenký, ob- loučnatě vstoupavý aneb vztýčený. © Klas neb hrozen hustý, klasovitý, obyčejně jednotlivý. © Koruna: modrá. Tobolka přiokrouhlá, něco nadmutá, vykroužená. © Rost- lina kadeřavými , přilenavými, malými vlasy pokrytá, a proto příšedá. Čn. Srp. R. klasnatý. V, spicata. L. 6. hybrida: dolejší listy vejčité, na dolejšku slabě srdčité, ostře pilované, vstřícní, pýřité; prutní téměř se- divé, eliptičně obdýlné, mocnější i tužší než u přede- ošlého, i zuby silnější; více zelené, drsnější. Na pahrb- kách; okolo Pětikostelů; v Banátě. Čec. Srp. R. zvrhlý, | | : V. hybrida. L. Watt. v. orchidea: listy prutní obdýlné, vroubovaně pilo- vané; kořenní opak vejčité. v řapík sbíhavé. © Kalich často Sdílný. Koruna jasně modrá, trubkovitá; hořejší cíp vejčitě © kopovitý, v špici prodloužený, na hřbetě kýlovitý; ostatní cípy kopovitě čárkovité, křivolaké, před rozvitím vztýčené, později dolů spuštěné, tak že koruna jako 2pyská vypadá. V Slézsku; okolo Lvova. © Če. Srp. (Veron. cristata. Bernh. V. Crantzii, Schults.) (R. vstavačový. *' V. orchidea. Crantz. Listy často po 2—4 přeslenaté. 19. 19. Listy na dolejšku srdčité, kopovité, dlouze končité, ostře pilované, po 2— 4 v přeslenu. Hrozny dlouhé do 10 palců, vztýčené, volné, husté, jednotlivé, neb s ně- koiika kratšími bočními. Koruny tmavě modré, někdy červenavé 1 bělavé. Kališní cípy 4, kopovité. Tobolka přiokrouhlá, sllačená, na špici vykroužená. © Prut tuhý, vztýčený, 2—4 stř. zdélí. Na vlhkých míslech, mezi > * 318 Rozrazilovité. houštlím, vrbovím , při vodách, řekách. Če. „Srp. (Ve- ron. maritima, M. K.) R. dlouholistý, W, longefolia. L. Listy kopovité neb vejčité. 20. 20. Listy kopovité, nikoli vejčité, končité, pilované až do špice, pýřité, plsťnaté, jako i prut , po 2-——3; zuby ne- stejné a zhuštěné, Dub. Čn. R. prostřední, V. media. Schrad. Listy vejčité neb vejčitě kopovité, nestejně pilované, krátce řapíkaté, vztýčeně odstávavé, trochu tuhé. © Klasy nejvíc vztýčené, dlouhé, volné. Koruny modré neb li- lakové, Listeny o polovic kraiší stopek. © Kalich 4klaný s tupými cípy. Tobolky větší než kalich, nepatrně vy- kroužené. Na vlhkých lukách, v Uhřích, Ún. Srp. R, list- natý. V. foliosa. 21. Chocholík, Prut nahý, velmi krátký, 1—1'/, palce zdělí. Listy opak vejčité, někdy vrubované, po obou stranách kosmaté, s vlásky článkovitými; někdy však je prut do polovice listnatý. Květy 2—4, veliké, modré. © Tobolka opak vejčitá, vykroužená. Na Sněžce. Če. Srp. R. bez- listý. V. aphylla. Okolíky čili chocholíky hroznité. 22. - 22. Prut křovitý, dřevnatý, položený; větve kratší než u R. křovitého, hořejší vstoupavé; listy menší než u té- hož, 1 u prostřed pilované, tmavě zelené, obdýlné, opak vejčité. Chocholíky chudokvěté, v jednoduchý hrozen splý- vavé. Květy tmavě modré. Tobolky vejčité, větší než kalich. Na holech, mezi skalami, Čn. Če. R. skalní, V. saxatilis. Prut bylinný. 23. 23. Listy opak vejčité, tupé. 24. | Listy vejčitě eliptičné neb kopovité, 4 neb více párů na prutě, dolejší menší, celo- neb zubokrajné , péřité. Pruty jednotlivé neb množité, outlé, vstoupavé, 2—3 palců zdélí, k vrchu hustě vlasaté, jinde však téměř holé. Hrozen koneční, chudokvětý, vlasatý. © Koruny. lilakové, menší než při následujícím. © Kalichy háčkovité, 3dílné. Listeny něco delší než květní stopky. Na holech, mezi skalami; na Krkonoších, Če. Srp. R. horní. V, alpina. L. 24. Koruna modrá; hořejší cíp někdy vykroužený. © Kalich 4- však i 3-, Šdílný. © Tobolka opak srdčitá, vejčitá, Rozrazilovité. 319 Pruty vstoupavé, 'o—1 palce zdélí, jednoduché, © Listy na špici 1—3zubé, vlasaté. © Květní stopky 2 — 3krát delší než prut, vlasaté, jako i kalichy. Na vápenných skalách; v Liptově. Srp. R. chudokvětý. V. depauperata. W. Kit. Koruna blankytně modrá, s bílým hrdlem. Kalich vla- satý; cípy téměř stejné. © Tobolka nadmutá, opak vej- čitá, trochu vykroužená. © Prut vstoupavý, jednoduchý, vlasatý, 2—3 palce zdélí, v stáří trochu dřevnatý, Listy opak vejčité, tupé, slabě vroubkované, 1 — 3 páry na prutu, trochu tlusté, téměř kožnaté ; dolejší větší, sku- pené, hvězdmo postavené. © Chocholík krátký, chudo- květý, posléz hrozen. © Rostlina celá článkovitě vlasatá, Na štýrských Alpách. Če. Srp. R. chudobkovitý. V. bellidioides. L. 25. Květy sedivé. 26. Květy méně více stopečné. 2%. 26. Jednotlivé, sedivé, skupené květy. Listy vejčité, te- měř sedivé. Větve položené. Na suchých pastvištích ; v Uhřích. R. skrčený. V. depressa. Kit. Květy sedivé; koruny malé, modré, někdy bílé. To- bolka opak srdčitá, stlačená. © Kališní cípy kopovité, Listy obdýlné, téměř pilované; z kořene opak vejčité, po řapíku sbíhavé; prutní téměř sedivé; hořejší sedivé a užší. „Prut přímý, vztýčený, jednoduchý, neb u spodu větvitý. V Rakousích, Čechách, Uhřích. Kv. Čn, R. cizí. V. peregrina. 27. Hořejší listy téměř až k dolejšku 3—5klané, 28. Listy nerozdělené, aneb sotva k polovici vřezané neb chobotité. 29. 28. Stopky aspoň zdélí kalicha neb deiší. Koruna téměř zdélí kalicha, tmavě blankytná. Tobolky žláznaté, něco nadmuté. Hrozny řídké; listy prstnatě rozdělené ; do- lejší vejčité, nedělené ; nejhořejší kopovité, špinavě ze- lené, na rubu často červené, žláznaté. © Prut obyčejně © z prostředu neb dolejška větvitý, nahoře žláznatý. Na rolích, úhorech. Bř. Kv. R. třílistý. W. triphyllos. L. Stopky kratší než kalich. © Koruna blankytná, malá, ledva napolo zdélí kalicha. © Tobolka stlačená, s čnělkou 320 Rozrazilovité. stejně dlouhou. © Hrozny řídké, mnohokvěté. Kališní cípy nestejné. Listy. dolejší vejčité, nerozdělené ; nejhořejší kopovité, na rubu často náčervenalé. © Prut jednoduchý aneb od dolejška větvitý, 3—4 palců zdélí, drsný, s hora žláznatý. Na písčitých rolích. Dub. Kv, R. jarní. V. verna. L, 29. Květy téměř sedivé, velmi krátce stopečné, blankytné, velmi malé, sotva delší než kalich, Tobolka stlačená ; čnělka delší. Hrozen řídký , klasovitý. © Prut větvitý, 3—4 pal. zdélí , všudy krátce vlasatý , dvěma pak řadami dloužeji ovlášený. Listy srdčité, vejčité, vrubované, ho- řejší kopovité, celokrajné. © Na rolích, úhorech, ve vzdě- lávané půdě. Bř. Dub. a podzim. R. rolní. W, arvensis. L. Květy patrně stopečné. 30. 30. Listy všecky stejného tvaru, řapíkaté. Stopky posléz zpět vyhnuté. 31. ! Dolejší listy srdcovejčité, vřezaně pilovité; hořejší ko- povité, málo aneb nic nevřezané. Květní stopky vztýčené. Na rolích ; řidčeji. Dub, Kv. R. ranný. W. praecox. AU. 31. Listy 3-—5laločné, srdčité, měkkovlasé, krátce řapíkaté ; střední lalok větší. Prut položený, dlouze větvitý, na hranách vlasatý. © Kalich brvitý; cípy srdčité. Tobolka sobva vykroužená, kulatá, 4laločná, v jehlanitém kalichu zavřená. (Na rolích, soumezích, v zahradách. Bř. Kv. R. břečtanolistý. V. hederaefoha. L. Listy vejčité, vřezaně zubaté. Kalich otevřený, krátce brvitý. Tobolka velmi vykroužená. 32. 92, Květní stopky ast listů zdélí. 33. Stopky aspoň hořejší delší než listy. © Listy vejčitě okrouhlé, hluboce vrubované, pilované, srdčité, vlasaté. Kališní cípy vejcokopovité, končité. © Tobolka sítkovitě žilnatá, stlačená, v tupý uhel vykroužená s rozevřenými laloky. Koruna blankytná, menší cíp bledý neb bělavý. Prut dole větvitý, rozložený, vlasatý. Na rolích, úhorech. Rostlina větší než obě následující. Dub. Kv. Jeseň. (V. ho- spita, M. et K). R. Buxbauinův, V. Burbaumů. Ten. 33. Listy obdýlně vejčité, vrubovaně pilované, a podobně prutu trochu tučné, dužné, tmavozelené, Kališní cípy eliptičné, tupé. | Tobolka přiokrouhlá, nadmutá, v. špičatý uhel vyříznutá ; laloky na švu stlačené, Koruny bledě modré, * Rozrazilovité. 321 často bělavé. Na suchých rolích, želništích. Dub. Kv. (Ver. agrestis B. opaca, W. et Gr.) R. polní. V. agreslis. L. Listy okrouhle vejčité, hluboce vrubované, pilované ; prut téměř nifovitý. Kališní cípy vejčité, špičaté. To- bolka nadmutá, přiokrouhlá, špičatým chobotem — vyříz- nutá; laloky na švu zaokrouhlené. © Koruny blankytné, užší cíp bílý. Rostlina menší i tenší než předešlá, jas- ně zelená, Na rolích, v zahradách, při plotech , zdech. Dub. Kv. Jeseň. (Veron. agrestis, W. et (Gr. V. polita, Fries. Wim.), R. blíženec. (V. děidyma. Tenore. 60. Linariae. Květelovité. 235. Anarrhinum. Lochschlund. Otevřenka. Koruna tlamatá. Kalich 5dílný. Tobolka dirkami pukavá. Hrdlo koruny otevřené. XIV. 2. Listy ko- řenní nerozdělené ; prutní v 5—7 čárkovitých, ostnitých cípů rozdělené. O. sedmikrásová. | A. bellidifolium. Desf. 236. Antirrhinum. Lówenmaul. Hledik. Koruna tlamatá, dole hrbolatá. "Tobolka na špici 3 dirkami pukavá. XIV. 2. Papula. © Kališní lupeny krátké, vejčité, tupé, žláznaté. © Koruny veliké, nachové neb bílé, v hrdle žlutě plamité. Hrozen hustý. Listy vstřícní neb střídavé, obdýlně kopovité, holé. Na zdech, skalnatých nistědl v lesích, Čn. Če. H. větší. A. majus. L. Kališní lupeny kopovité, delší než koruna. Koruny růžové neb jasně nachové, s bledší trubkou. Prut chu- dokvětý ; květy vzdálené. — Listy kopovitě čárkovité. Na rolích, úhorech, v písčité půdě. Čn. Zář. H. menší; Hleď na mne. A. Orontium. L. 237. Digitalis. Fingerhut. Náprstník. Koruna dole trubkovitá, nahoře zvončilá, se šik- mým 4klaným pokrajem; 4 tyčinky, z nichž 2 delší; prášníky příčmo pukavé. Tobolka 2pouzdrá. XIV. 2. Náprstek. „ Koruna červená neb bílá, zvenčí holá: cípy dolejšího pysku krátce vejčité, zaokrouhlené. © Listy vejčitě kopo- vité, vrubované, slabě svraštělé, na rubu plsťnaté, sífko- G1 322 Květelovité. vané. Kahšní lupeny široce vejčité. V lesnatých túdo- lích; v Prešpurské stolici, v Modranských horách. Čn, Če. Náprstník červený. i D. purpurea. L. Koruna bledožlutá neb zrzavá. 2. . Listy celokrajné, 3. Listy vrubované neb zubaté. 4. . Kališní lupeny vlasaté, vlnaté, kopovité, trochu končité ; dva dolejší širší s 5, hořejší pak užší s 3 čárkami. Květy téměř sedivé, odstávavé, v klase ( stř. dlouhém. Koruna zrzavě čárkovaná, zvenčí lepkavě vlasatá ; do- lejší pysk bílý, trochu zpět zvrácený, boční jeho cípy končité, střední obdýlný, holý, plochý. Listeny kopo- , vité, vlnaté, delší než kalich. Listy kopovité, 5žilné, na dolejšku brvité. Prut 1',—2 stř. zvýší, hranatý. Mezi houštěmi, na plotech vinic; u Karlovic ; při veteranské jeskyni. Čn. N. vlnatý, D. lanata. W. Kit. Kališní cípy holé, velmi tupé, obdýlné; 3. hořejší skupeně stojící. Květy vzdálené ; jednotlivé stopky velmi krátké; z každého hořejšího úžlabička vztýčený hrozen. Koruna baňkovitá, dole hrbovitá, málo delší než kalich, © pýřitá, uvnitř žlutá ; dva hořejší cípy nepatrné; boční cípy dole na pysku končité, střední obdýlný, drsný, dutý. Listeny kopovité, holé, zdélí kalichu. Listy kopovité, sedivé, hladké, pruhované. © Prut přímý, do 6 stř. vy- soký, hladký. © Na kamenitých pahorkách, v Uhřích. Kv. Čn. N. zrzavý. D. feruginea. Listy po obou stranách holé. 5. | Listy aspoň va rubu vlasaté. 6. . Kališní lupeny kopovité, nahé; 2 dolejší trochu delší. Květy stopečné, vzdálené, v dlouhých úžlabičných, jed- nostranných hroznech. Koruna 2krát zdélí kalicha, na- hoře zrzavá, žlutě stinkovaná, vždy dále žlutavější; ho- - řejší pysk trochu vyhrnutý:; dolejší uvnitř vlasatý, střední cíp vejčitý. Listy kopovité, s vyvráceným bylinným ostnem, vzdáleně zubaté, hladké a lesklé, na dolejšku trochu žilnaté; prutní u dolejška červenonachové. Prut 14—2 stř. zdélí, hladký, dole zrzavý, se vztýčenými, trochu hranatými větvemi. Na vápencích; v hornatém Chorvatsku. Úc. N. hladký. D. laevigata. W. Ki. Květelovité. 323 Kališní lupeny kopovitě čárkovité, kosmaté , šedo- zelené , hořejší šídlovitý, velmi krátký. Květy stopeč- né; koruna bledožlutá , nahoře zrzavá; hořejší pysk výkroužený ; cípy dolejšího špičaté. Listy pilovaně ozu- bené, téměř objímavé, téměř sbíhavé, široce kopovité, po obou stranách holé, trochu brvité; zuby na špici černé. Prut téměř 2 stř. zdélí, jednoduchý, vztýčený,listy pokrytý, Mezi houštím, v hornatém (Chorvatsku. Čn. N. nahnědlý. D, fuscescens. W. Kit. 6. Hoření pysk tupě vykroužený; cípy dolejšího pysku 3hranné. Koruny veliké, jednostranné, bledě žluté, uvnitř s hnědými síťkovanými plamami. | Stopky , jako i prut, k vrchu žláznatě ovlášené , rovněž i koruna. Listy kopovité, obdýlné, pilované, měkkovlasé, hořejší po- loobjímavé; kořenní dleuhé, eliptičné, v řapík sbíhavé. Tobolka s 2 brázdami a 2 švy. © Prut do 2 stř. zdělí, prostý, vztýčený. Na výslunných pahrbkách, mezi hou- štím, v kamenitých dolinách. Čn. Če. (Digit. ochroleuca, Jacg. Digitalis ambigua, Willd.) N. velekvětý. D. grandiflora. Lam. Hořejší pysk koruny "špičatě vyříznutý , 2laločný, tedy koruna Sklaná, bledožlutá, holá, trubkovitá, málo baňko- vitá, 3krát menší než u předešlého. Klas neb hrozen delší, hustší. Listy na líci holé, na rubu jen na žilách ' ovlášené, zubaté, Prut do 3 stř. zvýší, rovný, vztýčený, hranatější než u předešlého, a podobně květním stopkám téměř holý. V Haliči. Če. N. žlutý. D. lutea. L. 238. | Gratiola. Gnadenkraut. Konitrud. Koruna 2pyská; hořejší pysk vyvrácený, vykrou- žený. Dvě tyčinky, s násadkou k druhým dvěma. Blizna 2 laločná. Tobolka polo-4klapečná. IL 1. Listy pilované; sedivé, kopovité, křížem, totiž střídavě vstřícní, Květní stopky uúžlabičné, ikvété; koruny bílé, červeně pruhované ; trubka žlutavá, delší kalicha. Kalich 2pyský. Prut do 1 stř. zdélí, nahoře Ahranný. Tobolka vejčitá, dlouze končitá. Na vlhkých lukách. Če, Srp. K. lé- kařský. G. officinalis L. Listy celokrajné, po kraji drsné. © Květy stopečné, Aprašné, 2 tyčinky zpět položené. V bažinách, močálech ; u Tisy v Uhřích, Srp. K. vodní. G. čnundata, Kif. 324 Květelovité. 239.. Linaria. Leinkraut. Květel. Koruna tlamatá s ostrohou čili rohem na dolejšku. "Tobolka na špici 2 — 6 zuby pukavá. XIV. 2. istec; len p. Marie; Čistík. 1. Listy široké, s odblávekáu nožkou. Prut položený. 2. Listy úzké, kopovité neb čárkovité, sedivé , aneb pomalu v řapík soužené. Prut přímý neb vstoupavý. 4. 2. Rostlina holá. Listy srdčité, Slaločné, holé, ledvinité, přitloustlé. Prut plazivý, úpončivý, mnohovětvý, Ko- runa jasně fialová, s bílým hrdlem a 2 žlutými hrby. Na starých zdech, skalách; v Slézsku , Štýrsku, Uhřích. Kv. List. K. hranolistý. L. Cymbalaria. Mill. Rostlina vlasatá. Listy nerozdělené. 3. 3. Hořejší listy šípovité, v tučné půdě větší., na dolejšku zubaté, vejčité. Prut niťovitý. rozložený, 1 stř. zdělí, od dola dlouze větvitý, obloučnatý „, odstávavě vlasatý. Stopky téměř vláskovitě tenké, dlouhé, obloučnaté, úžla- bičné , roztroušené, holé. Roh přímý. Koruna' bledo- žlutá; dolejší pysk sirkový „, hořejší s lialovým krajem. Na rolích, v rovinách. Če. Zář. K. zavěšený. L. Elatine. Mill. Všecky listy vejčité, téměř celokrajné, © Prut nifovitý, položený, něco kratší než u předešlého, více vlasatý. Stopky kosmaté. Roh skřivený. Koruna větší, barvená jako předcházející. Na rolích, s předešlým; v Rakousích, Uhřích, Slézsku. Če. Zář. K. nepravý. L. spuria. Mill. 4. Koruna modrá. Listy dolejší vstřícní, neb přeslenaté po čtyrech. 5. Koruna žlutá. Listy obyčejně roztroušené. 7. 5. Roh přímý, šídlovitý, dlouze končitý. Květy v hroz- nech; koruny fialové, hrdlo kosminou zavřené, © Kališní cípy čárkovité, na kulatém dolejšku bělavé, jeden z nich delší. Listy po 4, čárkovitě kopovité, šedozelené, trochu dužné ; hořejší střídavé. © Prut vstoupavý , rozestřený, 4— S palců zdélí. V Rakousích; na vlhkých skalách alp- ských; na břehách řeky Enže. Če. Zář. K. horní. L. alpina. Roh sehnutý aneb krátký. 6. 6. Rostlina žláznatá. Květy dlouze stopečnaté v úžlabičkách, jednotlivé. Koruny růžové neb fialové, se žlutým hrdlem; Květelovité. 325 - bělavými pysky. Semena obdýlná, brázděná. Listy ko- povité, tupé, dolejší vstřícní, féměř kopisfovité. © Roh - krátký , končitý. © Na rolích, mezi osením, v úhorech. Čn. Zář. K. menší. L. minor. Desf. Rostlina holá. Květy krátce stopečné, v klase dřív hlavatém, se šídlovitými listeny. Koruny malé, fialové, s bílým neb žlutým, modře čárkovaným hrdlem. Semena křídlatá. Listy čárkovité, dolejší po 4 v přeslenu. Roh zpět vyhnutý. Prut tenký, štíhlý, 4 — 8 palců zdélí, jednoduchý neb větvitý. © Na rolích, píscitých kopcích ; v Slézsku, Haliči, Moravě, Čechách. Če. Srp. K. rolní. L. arvensis. Desf. 7. Květy v hroznech, střechovitě na sobě ležící. Koruny veliké, žluté. © Osa a stopky žláznaté ovlášené. © Listy čárkovitě kopovité, husté, Sžilné, končité, trochu sivo- zelené. Prut obyčejně jednoduchý, přímý. U cest. Če. Srp. Rostlina tato velmi náchylná jest k zvrhlosti: na- lézají se netvory s korunou pravidelnou, 5klanou, Srohou, Ďmužnou , 2rohou, bézrohou , a t. d. (Peloria, L.) K. obecný. L. vulgaris. Mill. Květy v dlouhých, řídkých hroznech. S. , 8. Květy v prutnatém, křivolakém latu, střídavé, vzdálené, žluté, s pomerančovou bradou a malým středním cípem na dolejším pysku. Stopky zdélí kalicha. Kališní lupény holé, končité, zdélí tobolky. Listy holé, sivozelené, se- divé , dužnaté, kopovité, končité. Prut položený neb vstoupavý, někdy až do 5 stř. zvýší. Na výslunných suchých kopcích. Če. Srp. K. kručinkový, L. genistifolía. Květy v dlouhém, přímém hroznu, malé, žluté, s hrdlem uvnitř kosmatým. Stopky vzdálené, kratší listenů, zdélí ostrohy ; tato přímá, zdélí květu. Kališní cípy končité, krátké. Listy úzce kopovité, 3žilné, vzdálené, hladké, velmi dlouze končité. Prut oblý, vztýčený, hladký. V Ha-- liči, Uhřích, K. Inolistý. L. linifolia. L. 240. Lindernia. Padalka. Koruna 2pyská; hořejší pysk vykroužený, dolejší dklaný. - Blizna hlavatá. Tobolka 2 pouzdrá. XIV. 2. 326 Květelovité. Listy obdýlně vejčité, celokrajné, sedivé, vstřícní, 3žilné, © Prut položený neb šikmo vztýčený, 4hranný, 1— 6 palců zdělí; rostlina dužná, lesklá , holá, hnědo- zelená, Květy úžlabičné, jednotlivé , stopočně. koruny brzo odpadavé, jen dopoledne: otevřené, lilakově růžové. Na naplaveninách; v Slézsku, Čechách, Uhřích, Koruta- nech. Če. Zář. (Anagalloides procumbehs, Krock. Ca- praria gratioloides, L.) P. rozestřená, L. pyridaria. All. 241. Scrophularia. Braunwurz. Hlizovnék. Korsna téměř kulatá, s krátkým 2pyským pokrajem a vyhrnutým dolejším "pyskem. Dva nestejné páry tyčinek, a násadka k páté od hořejším pyskem. Tobolka polo 2klapečná. XIV. 2. Krtičník. Pr. 1. Zisty speřené, mnohodílné, Květy v přímých, mnoho- květých hroznech; koruny hnědočervené, po kraji bělavé; hořejší pysk 3krát kratší než trubka, © Květní stopky 2 — 3klané, s šídlovitými listeny, Kalichy po kraji bíle obroubené, Prut větvitý, dřevnatý, hnědý, 3 stř. zvýší. Při plotech, zákopech, zdech 3; v Uhřích, Korutanech. Čn. Srp. H. psí. S. canina. L. Listy jednoduché, vejčité neb srdčité, 2, ©. Listy holé, 3. Listy vlasaté, 5, 3. Listy obdýlné, vejčité, po kraji laločné, téměř ušetné, po obou stranách holé, téměř kožnaté, tmavozelené , na líci lesklé. Prut 1—1"/, stř. zvýší, na úžlabičkách a hranách nachový, 4Ahranný. © Větve a. stopky žláznatě vlasaté ; větve vidličnaté, křivolaké, 2 — Skvěté. Koruny červenobílé, uvnitř tmavočervené. Na vápencích ; v Chor- vatsku. Čn. Čec. H. lalokatý. S. lacinata. W. Kit. Listy vejčitě obdýlné, holé, pilované, 4. 4. Dolejší zuby listů delší a končitější. — Prut 4hranný, tuhý, obyčejně jednoduchý, 2 — 4 stř. zvýší. Kališní ušty vejčité, tupé, s úzkým mázdřitým krajem. Květní stopky žlázovité. Koruny hnědočervené, zelenavé, zřídka docela žlutozelené. Kořen uzlitě stloustlý.“ Na. vlhkých místech, mezi houšlím, v lesích, při zákopech. © Čn. Srp. H. obecný, S. nodosa. L. Květelovité. Šalvějovité. 327 Dolejší zuby listů kratší, menší, Prut a nožky Ahranné, široce křídlaté, 2— 4 stř. zvýší; větve v oblouk vstou- pavé. Kališní cípy přiokrouhlé, tupé, se širokým máz- dřitým krajem. Koruny hnědozelené : přívěsek hořejšího pysku opak srdčitý, s rozevřenými ušty. Tobolka okrouhlá, dlouze špičatá. Při vodách, rybníkách. (Čn. Srp. H. vodní. 5. aguatica. L. 5. Květy žlutozelené. 6. Květy hnědozelené neb hnědonachové, ve vztýčeném hroznu. © Kališní cípy okrouhlé, tupé, široce mázdřité ; kalichy a stopky žláznaté. Prut tuhý, do 3 stř. zvýší, a jako i řapíky, kosmatý. Listy vejčitě obdýlné, vrubo- vané, vlasaté, dolejší tupé. © Celý hořejší díl rostliny vlasatý ; na špici vlasů černé žlázy. Na suchých polo- hách lesních; v Šlézsku, Moravě, Liptově, Oravě. Čn. Srp. (Seroph. glandulosa, W. et Kit.) H. žláznatý. S. Scopolii. Hop. 6. Listy tupé, vrubovaně zubaté, řapavé. Prut 1— 2 stř. zdélí, jednoduchý, hranatý, s bílými odstávavými vlasy. Stopky uúžlabičné, vidličnatě chocholaté, 3— 7květé, Ka- lišní cípy obdýlné, končité, bez mázdřitého kraje. Ko- runy jasné, žlutozelené, nepatrně 2pyské ; hořejší pysk kratší, s 3 hrby. Násadka ku 5té tyčince zde chybí. Tobolka, vejčitá, dlouze končitá. V pohorních křovinách; v Slézsku, Uhřích, Čechách, Kv. Zář. H.jarní, Scroph. vernalis. L. Listy končité, pilované, srdčité, žilnaté, plsťnaté, na do- lejšku 3žebré. Prut 4hbranný, vlasatý. Stopky složené. Kalich pýřitý. Koruny žlutozelené, se žlutočervenou ob- - rubou. Tobolka holá, téměř okrouhlá, zákončitá. Hrozen listnatý. V mokrých místech, při plotech; v Uhřích. Ún. Srp. H. meduňkový. S. Scorodona. 61. Salviaceae. Šalvějovité. 242. Lycopus. Wolfsfuss. Katuška. Jeden pár tyčinek s prášníky; někdy násadka « dru- hému páru. 11. 4. Vlčínoha; Konrádka; Karbinec; Střílí; Stříly; Střílenka. Listy vejčitě obdýlné , chobotitě zubaté, na dolejšku prolisečné, vstřícní, k vrchu vždy menší, holé neb útle 3 8 Šalvějovité. vlasaté. © Prut vztýčený, 1—3 stř. zvýší, 4hranný, často jednoduchý. Květy v úžlabičkách skupené. Kališní cípy ostře končité. © Koruny malé, bílé, růžově tčené. Na mokrých, stinných místech, v lesních úvozech. Če. Srp. K. obecná. L. europaeus. L. Listy protisečné, roztrhané, drsně žláznaté ; laloky hned pilované, hned celé. Na suchých místech; vUhřích, Ba- natě, Slavonsku. © Srp. K. vysoká. IL. exraltatus. L. 243. Salvia. Salbei. Šalvěj. Dva prášníky. Posadka prášníků niťovitá, příčmo na nitce ležící , k hořejšímu pysku vstoupavá, na konci prašní pouzdro nesoucí; druhý kratší konec s násadkou k druhému pouzdru. 11. 1. Šalfia. 1. Kalich 3zubý; koruna veliká, špinavě sirková, s čer- venavými punkty. Listeny kalichu zdélí. Osa, listeny, kalichy žláznatě vlasaté, lepké. Listy veliké, široké, šípovitě srdčité, hrubě pilované ; hořejší dlouze končité. Prut 2—4 stř. zvýší, bylinný. V hornatých lesích, ře- kách, Čn. Če. Š. lepká. Medrunice, S. glutinosa. Kalich Szubý. Koruny modré neb bělavé. 2. 2. 13—24 květů v přeslenu; přesleny téměř kulaté, Listy téměř 3hranně srdčité, nejstejně vroubkovaně zubaté, vla- saté. Prut 1—2 stř. zvýší, vlasatý. Řapíky dolojších listů zubaté. © Koruny malé, jasně fialové, © Na trávníkách, úhorech, při cestách. Ún, Če. Š. přeslenatá; babské ucho. S. verticillata, L. 3—6 květů v přeslenu. 3. 3. Koruna obyčejně bělavá. 4. Koruna modrá. 5. 4. Prut kosmatý , lepký, 4Ahranný, Listy kořenní k zem? přitlačené, na líci téměř holé, na rubních žilách vlasaté ; prutní objímavé, 1—2 páry, srdčitě vejčité,- vykousaně chobotité aneb speřeně roztrhané; přesleny Gkvěté, Glisten- é; dva listeny srdčitě vejčité, zdélí kalichu, ostatní ší- dlovité, a právě tak jako i kalichy kosmaté. Koruna špi- navě bílá; hořejší pysk srpovitý, něco delší než dolejší, s fialovými žláznatými vlasy; boční cípy dolejšího pysku přímé, tupé, střední dutý, útle vroubkovaný. Tyčinky Šalvějovité. 329 2krát zdélí koruny. Na suchých trávníkách: u Vídně; v Uhřích, hojně. Kv, Čn. Š. rakouská. S. austriaca. Prut 2—3 stř. zvýší; přímý, vztýčený, větvitý, s od- stávavými, vztýčenými, latnatými větvemi. Dolejší listy speřeně roztrhané, řapíkaté; ostatní chobotité neb vy- kousané, sedivé, řapavé, žilnaté, na kraji útle vrubované, a jako i přesleny, velmi vlnaté. Přesleny 2——6květé; 2 listeny srdčité, dlouze končité, téměř osinaté. © Kalichy Szubé ; zuby osinaté. Koruny bílé, pýřité, nejvíc s na- chovými žlázovitými vlasy: trnbka kratší než kalich; střední cíp dolejšího pysku 'klaný. Na suchých kamenitých místech. Čn. Če. Š. uherská. S. Aethtopis. 5. Listy vejčitě kopovité, řapíkaté, řapavé, sivozelené. Pruty 2—3 stř. zvýší, dřevnaté. © Kališní cípy v trnitou osinu vy- bíhavé. Přesleny 6— 12květé, s odpadavými listeny. © Ko- runa fialová; trubka uvnitř čmýřitým kroužkem značená. Prut dřevnatý. Š. lékařská. -8 officinalis. L. Listy srdčité, 6. 6. Květní klasy visuté; kalichy šlěnovité, šedivé, 5zubé, hořejší zuby srostlé, dolejší útle špičaté. Květy fialové. Listy hrubě vrubované, na rubu pyřité, plstnaté. © Prut téměř nahý, jen s £ —2 páry listů, jednoduchý, 4hranný. Na buj- ných lukách ; v Uhřích, v Bačské a Békešské stolici. Kv. Čn. Š, odvislá. S. nutans. W. Kči. Hrozny obyčejně vztýčené neb obloučnaté. %. %. Listeny kratší než kalichy. © Kalich brázditě hranatý, žlá- znatě vlasatý ; hořejší pysk 3zubý, řásnatý, dolejší 2klaný. Koruna veliká, krásně modrá; hořejší pysk vykroužený, do- lejší 3klaný ; boční laloky obdýlné, tupé, střední dutý, sněho- bílý. Klas prutnatý. © Prutní listy řapíkaté, srdčité, obdýlné, řapavé, vroubkované zubaté. Na suchých lukách v Bačské stolici. Š. peřestá. — / N. variegata. Kit. Listeny aspoň zdélí kalicha, aneb jiné známky neshodné. 8. 8. Listeny delší než kalich, dlouze končité, duté. Listy srdčité, špičaté, vrubované, řapavé, vlasaté, veliké :dolejší řapíkaté, hořejší sedivé, Přesleny 3— Gkvěté. © Kalichy útle vlasaté, lepké, Sklané, zuby bylinným ostnem končité. © Koruna mo- dravá ; boční laloky dolejšího pysku zpět zvrácené. © Tyčinky vyčnívající. Prut 2—3 stř. zvýší, kosmatý, téměř lepký, na- (14 » 330 Šalvějovité. Meduňkovité. hoře větvitý s větvemi vztýčenými. U cest, na rolních me- zích; okolo Prahy (?); v Uhřích, v Baraňanské stolici; v Sla- vonsku. Čn. Če, Š. vonná, S. sclarea. L. Listeny asi kalicha zdélí. 9, 9. Listeny dlouze končité, dřív zelené, pak nachové. © Listy řapavé, pilované ; dolejší dlouze, hořejší krátce řapíkaté, nej- hořejší sedivé, poloobjímavé. Dlouhé klasy; přesleny 6- květé, | Kalich čárkovaný, kosmatý, špičatě zubatý. Koruna fialomodrá, zřídka bílá neb červená. Trubka zdélí kalicha, Lebka bílými žlázkami vlasatá, tčená. Prut vztýčený, větvitý. kosmatý ; klasy úžlabičné a koneční, z vétví a z prutu. Na lukách. Kv. Říj. Š. lesní. S. silvestris. L. Poznam. | Příbuzná šalvěj hájní: prut a větve méně vla- saté; rostlina méně větvitá; listy méně plstnaté; květy menší; klásý před rozkvětem Ahranné ; kalichy žlutými žlázkami tčené. Narolích, v lesích. Če. Srp. S. nemorosa. Listeny zelené, 2 dolejší vejčité, zubaté, někdy 1 delší než kalich, ostatní menší, celokrajné. Listy obdýlné, srdčité, vroubkované neb vřezané. Přesleny Gkvěté. © Koruna veli- ká s lebkou klenutou, v níž prášníky ukryty jsou, modrá často s bílou proměšená. Čnělka 2krát zdélí tyčinek. Prut, listeny, kalichy lepkavě vlasaté; prut 1—2 stř. zvýší. Na snských lukách. Čn. Če. Š. luční; Rapaňa. S. pratensis. L. Poznam. Příbuzná šalvěj zobanitá ; listy srdčité, obdýlné, vrubované, po kraji téměř laločnaté ; prut drsně vlasatý, jako i listeny ; kalichy brvité ; hořejší koruny pysk srpovitě zobani- tý, 2krát větší než dolejší. S. rostrata. Schm. 62. Melisseae. Meduňkovité. 244.. Calamintha. Calaminthe. Doušník. Koruna 2pyská. Tyčinky uvrchu k sobě chýlivé. Kalich 2pyský. Přeslen bezobalný. XIV. 1. Kocourník. Pamětník. . Psí mateřidouška. © Marulka. 1. Přeslen ze 6 krátkých, jednoduchých květních stopek složený. Koruny červenavě modré neb i bílé. Kališní zuby v čas zra- losti zavřené. Prut %—1 stř. zdélí, Na suchých, položi- tých pahorkách, úhorech. Če. Srp. (Thymus Acinos, L.). D. obecný; Pamětník ; psí mateřidouška; mateřidouška větší ; Ulehelka. C. Ácinos. Claivville, Meduňkovité. 331 Poznam. P. Acinos villosus. Prut větevnatý; listy vej- čité; rostlina větší, kosmatá, chlupatá. V Uhřích. Přeslen z vidličnatých stopek složený. 2. 2. Květní stopky delší listů. Listy pilované, končité, vejčitě kopovité, '/, palce.zšíří. Dolejší kališní zuby kratší než pří následujícím, hořejší zpět vyvrácené ; koruna rovněž menší; ledva 4 čárek zdélí. Kosminy z kalicha čnějící. Na pabrb- kách, na výslunných vápencích; v Štýrsku, Uhřích; Srp. (Melissa Nepeta, L. Thymus Nepeta). D. marulkový, C. Nepeta. Stopky ledva zdélí listů, 3— Skvěté. Listy nepatrně pilo- vané, trochu tupé, vejčitě srdčité, 1 palce zšíří, po obou stra- "nách vlasaté, na rubu bledší. Kalich tčený; 2 dolejší zuby « delší než hořejší , tyto přímé, trochu rozevřené. Koruna 2krát kalicha zdélí, bledě fialová. Vlasy v kalichu ukryté, málo čnějící. Nažky přiokrouhlé. V houštích, na vápen- cích. Če. Zář. (Melissa Calamintha, L. Thymus Calamintha). D. lékařský. C. officinalis. Mónch. Poznam. Doušník horní ; přeslen Gkvětý ; listy přiokrouhlé, přítupé, duté, pilované. Koruny nadmuté. Na Krkonoších, na výslunných místech, Če, Srp. (Acinos alp., Pers.) C. alpina. Lam. 245. Clinopodium. Wirbeldost. Nátchovice. Koruna 2pyská. Prášníky nahoře k sobě nakloněné. Kalich 2pyský. Přeslen jehličnatým obalem otočený. XIV. 1. Klinopád, Pr. Nátchova zelina. Stoříšek. Prut vztýčený, kosmatý. © Přesleny hlavaté. Listeny ště- tinové, obal působící. Listy obdýlně vejčité, vzdáleně zubaté, na líci vlasaté. Koruny nachové neb bílé. Vhouštích; obecná. Če. Srp. N. obecná. C. vulgare. L. 246. | Dracocephalum. Drachenkopf. Dračí hlava. Kalich 5zubý neb 2pyský; hořejší pysk celý, dolejší Szubý. Koruna v hrdle nadmutá; lebka dutá. XIV. 1. Včelník. | 1. Prutní listy u dolejška 3—-5dílné, větevnaté, jednoduché. Listeny 3dílné, téměř srpovité. Květy obyčejně po 2, v úžlabičkách, veliké, trochu drsné, méně více nachové, fia- lové; dolejší pysk těený. Prášníky vousaté, krajem nacho- vým. V Čechách, Rakousích, Uhřích, Kv. Ún. D. ušetnatá. ; ž D. austriacum. L. (4)* 332 Meduňkovité. | Listy kopovité, 2. 2. Listy čárkovitě kopovité, bezosinné, holé ; takži listeny. Květy v klasech přeslenatých. Koruna bleději modrá. Ve východní Haliči, okolo Lvova. D. bledá. D. Ruyschianum. L, Listy kopovité, s hluboce vřezanými osinatými zuby, na rubu kropenaté ; dolejší zuby trochu brvité, © Prut velmi vět- vitý. Květy v přeslenu. Koruny krásně modré, vonné. Srp. D. zubatá. D. Moldavicum. L. 247. Melissa. Melisse. Meduňka. Kalich seschlý, po kraji trochu plochý; hořejší pysk téměř stejně vysoký. Hořejší pysk koruny klenutý, 2klaný ; střední cíp dolejšího pysku srdčitý. XIV. 1. Medunice; Rojovník; Meduň; Doubravník; Matečník. Květní stopky prosté, jednoduché. Kalichy seschlé; hořejší pysk 3zubý, střední zub malý. © Koruna bílá. Přesleny polo- viční. © Listeny obdýlné, stopečné, jehličnaté, vlasaté, kratší kalichů, Listy vejčité, srdčité, pilované, řapavé, vonné. Prut 1/2 stř. zdélí, vztýčený. V Rakousích, Uhřích. Če. Zář. Meduňka néé Rojovník. M. officinalis. L. Stopky vidličnaté, v úžlabičkách. © Kalich v hrdle nahý, rozevřený, téměř 2laločný ; dolejší jeho zuby delší, brázdité, Koruna bílá, Skrát zdélí kalicha; dolejší pysk ve 2 řadách nachovými skvrnami značený. Od příbuzného Doušníka (Calam. Nepeta, et officinalis) různí se i téměř plsťnatými stopkami , dolejšími kališními cípy, jenž sotva delší jsou než hořejší pysk kalicha, květy v dlouhý hrozen sestavenými, postavou nižší. Na vapehesoh: ano na samých holech; v Chor- vatsku. Če. Srp. M. bílá, M. atba. W. Kit. 248. Melittis. Immenblaii. Doubravník. Kalich zvonkovitý. © Hořejší pysk koruny plochý. přímý ; dolejší pysk s opak vejčitým, plochým střed- ním lalokem. Prášníky po páru v kříž sestavené. XIV. 4. Bezvrška, Dobronika, Medovník. Více prutů z kořene, 1—1"/, stř. zvýší, vztýčené, vlasaté, Listy vejčité, slabě srdčité, drsné; 1—3 květy, stopečné, úžlabičné, jednostranné, © Hořejší pysk koruny celokrajný neb vykroužený ; koruna veliká, bílá a nachová. Na krajích lesů hornatých; v Čechách, Moravě, Uhřích. Ky. B. růžová. M. Melissophyilum. L. Meduňkovilé. „383 249.. Origanum. Dost. Dobrámysl. Květy v klasech, s listeny střechovitými. Tyčinky u vrchu rozcházivé. Kalich stejně šzubý, neb šikmo klaný a na špici Szubý neb celý. XIV. 1. | Kalich Szubý. Listy vejčité, končité, téměř holé. Prut vztýčený, dole téměř kosmatý, nejvíc hnědočervený, 1—2 stř. zvýší. Listeny tmavě růžofialové, Koruny nachové, menší neb větší. Květy mnohodomé, Na výslunných ka- menitých půdách. Če. D. obecná. 0. vulgare. L. „- Kalich na dolejší straně hluboce rozčísnutý, bezzubý, vej- čitý. | Listy řapíkaté, eliptičné, tupé, po obou stranách šedo- plsťnaté, Listeny hustě střechovité. Koruny bílé. Bytem v Portugalsku a severní Africe; u nás pěstovaná. Če, Srp. D. majorán; Marjánka, O. Maiorana. E. 250. Prunella.. Braunelle. Černohlávek. Kalich 2pyský, Šzubý. Korunní trubka krátká s čmýřitým kroužkem. Hořejší pysk lebkovitý, na hřbetě žlábkovaný; dolejší pysk s 2 vejčitě kopovi- tými, ostrošpičatými zuby. XIV. 4. Hlavěnka; Hla- vuška; Svalník. 1. Dolejší pysk kalicha přímými žilkami značený ; zuby hřebe- nité, tuhými, dlouhými brvamiovlášené. © Neplodný zub del- ších tyčinek trnovitý, ku předu nachýlený. © Koruna žlutobílá. Č. bílý; Hlavěnka bílá. | P. alba. Pall. Dolejší pysk s křivými bočními žilkami: zuby jen málo br- vité. Koruna obyčejně modrá. Listy nerozdělené. 2. ©. Delší tyčinky na špici malým hrbem opatřené. © Hořejší pysk kalicha s širokovejčitými, končitě osinatými zuby. Ko- runa 3—4krát delší než kalich, fialová; hořejší pysk na hřbetě pýřitý. Na lukách, pomezích. Kv. Čn. (Prunella vul- garis G. grandiflora, L.) Č. velekvětý. P. grandiflora. L. Delší tyčinky na špici trnovitým zubem značené. © Hořejší pysk kalicha s 3 setřelými, dolejší pysk s 2 vejčitými ostni- tými zuby. Prut dole položený neb vstoupavý. Listy řa- píkaté, s roztroušenými, jehlitými vlasy, vejčitě obdýlné, roz- vláčně zubaté. Přesleny v obdýlnou koneční hlavu sřaděné, © listy podepřené. © Koruna fialová neb bílá; hořejší pysk holý. Na lukách, mezích. Čn. Zář. Č, obecný. P. vulgaris, L. 334 Meduňkovité, 251.. Scutellaria. | Helmkraui. Sišák. Kalich s 2 celokrajnými, po odkvětu zavřenými pysky; hořejší pysk s dutou, posléz odpadavou šupi- nou na hřbetě. Korunní trubka v hrdle rozšířená, bez kroužku; hořejší pysk 3klaný; dolejší pysk ne- rozdělený ; 4 rovnoběžné tyčinky, XIV. 1. 1. Dolejší listy šípovité neb střelovité, s ostrými rohy, celo- krajné. Květy po 2, k jedné straně obrácené, 2. Listy srdcovité, zubaté neb vrubované. 3. 2. Korunní trubka přímá, krátká. © Kalich krátce vlasatý beze žlazek. Rostlina menší než následující. Š. malý. S. ménor. Korunní trubka dole téměř do uhlu skřivená., delší než kalich; tento žláznatě pýřitý. Koruna modrá; hrdlo nadmuté. Při zákopech, na vlhkých lukách, v v houštích, u cest. Če. Srp. Š. střelolistý. S. hastifoha. L. 3. Květy v oblých, téměř 4hranných klasech, střechovité. 4. Květy jednotlivé po páru, v feduěteudných klasech. 5. 4. Koruna jasně nachová, fialová. Listeny na špici červenavé:; květy v jejich úžlabičkách jednotlivé. (Kalichy s lepkými vlasy. Listy tupé, na rubu tčené, po kraji brvité, jako i řapíky. Prut na dolejšku ležící, téměř keřnatý ; větve křivo— laké, nachové. Na chorv atských holech. Če. Srp. Š. horní. S. alpina. Koruna bledožlutá, žláznatě kropenatá ; hořejší pysk na špici po každém boku s modrou skvrnou; zuby v hrdle modré, dolejší pysk okrouhlý, málo vykroužený. © Prášníky 2klané, kosmaté, černomodré. Listeny vejčité, končité, mázdřité, bledé, na špici modré, po kraji vlasaté, odpadavé; pod kaž- dým jeden květ, Kalichy v čas zralosti 3krát větší než za květení; dolejší pysk kusý. Květní stopky vztýčené, zdélí kalicha, kosmaté, žláznaté. Listy tupé , trochu dužné, na rubu tčené, krátce řapíkaté, s širokými brvitými řapíky, té- měř holé. Prut vstoupavý, přioble 4hranný, v mládí sivoze- lený. V Uhřích; v Haliči. Dub. Květ. Š. jarní. S. verna. Bess. 9. Listy pilováně: Klasy dlouhé. Listeny stopečné, vejčité. 6. Listy řapavé, vroubkované, krátce řapíkaté, odstávavé, žil- naté, na rubu bledší. Prut */„—1 stř. zvýší, slabý, z dolejška větvitý, ostře 4hranný. Kalichy holé; květy fialové, modré; dolejší pysk uvnitř modře tčený; hrdlo téměř zavřené. Práš- Meduňkovité. 335 níky vousaté. Při zákopech, na břehách potoků. Čn. Srp. Š. hrálový ; Produšník. S. galericulata. L. 6. Listeny delší než kalich. Klasy "/„—1 stř. zdélí, uvrchu převislé; hořejší pysk koruny nachofialový; dolejší bělavý neb žlutavý. Listy na dolejšku trochu prodloužené, hrubě a tupě pilované, na líci holé, tmavozelené, na rubu bledozelené, Prut 4hranný, vstoupavý neb vztýčený s větvemi křížem položenými. © V lesích okolo Budína; v jižních Uhřích. Kv. S. cizí. S. peregrina. Listeny kratší kalichu. Koruna 3krát větší než u přede- - šlého, 9—12 čárek zdélí. Prut nižší, 9—12 palců zvýší. V jížních Uhřích. S. Kolumnův. S. Columnae. 252. | Thymus. Thymian. Douska. Přesleny v klasy neb hlavy sestavené. Tyčinky u vrchu rozcházivé. Kalich 2pyský. Květy mnoho- domé, proto jedny s většími korunami a čnějícími tyčinkami, jiné s menšími korunami a zavřenými ty- činkami. XIV. 1. Mateřidouška. 1. Listy kosmaté. 2. Listy holé. 5. 2. Polokře. 3. % Byliny. 4 3. Listy na rubu útle plsťnaté, s krajem vyvinutým. Nízký polokeř. Pěstovaný. D. zahradní; Tymián. TA. vulgaris. L. Listy vejčitě eliptičné, tupé, ploché, 2—3 čárek zdélí, na líci kosmaté, s dlouhými bílými vlasy, jakož i na rubní střední žilce. Prut plazivý, chlupatý, s pnd hustými vlasy. V Uhřích, Če. D. vlnatá. 0. lanuginosus. 4. Prut vstoupavý, 6 palců zvýší, dole bm často dřev- natý, chlupatý. Listy po kraji trochu vyhrnuté, obdýlné, tupé, celokrajné, 4—5 čárek zdélí, po obou stranách chlupaté, Kalich velmi vlasatý. Koruna bledě fialová, hořejší pysk příčmo široký. V Čechách; Uhřích. Če. Zář. D. uherská. Th. pannonicus. All. Prut plazivý, pýřitý; větve vstoupavé, kosmaté. Dolejší průtní listy okrouhlé, hořejší vejčité, na líci kosmaté. Čnělka delší než koruna; tyčinky kratší. V Trenčanské stolici. Če. Zář. D. okrouhlolistá, T2. nummulareus. M. Bieberst. 336 - Meduňkovilé. 5. Listy vejčité. 6. Listy kopovité neb čárkovité, 8. 6. Prut položený. %. Prut z mládí vztýčený, později vstoupavý; vlasy na hra- nách zpět sehnuté. Listy 4—5 čárek zdélí, vejčité, celokrajné, tupé, holé, na dolejšku něco brvité. Stopky ikvěté. Kalichy jen po kraji tuhými vlasy obsazené, Koruny bledě iialové, Na pahrbkách, v jižních Uhřích, v Banátu. Če. Říj. D. chlumní, TA. montanus. 7. Dolejší zuby kalichu delší než jeho trubka. Listy eliptičné, na rubu pruhované, tuhé. Větve na plochách pýřité, na hranách vlasaté neb kosmaté, Koruny nachočervené neb fialové, aneb bílé. Dle Friesa jest tento pravý Thymus Serpyl- lum, L. Na píščité půdě, v sbořeninách, vřesoviskách. Če. Srp. (Thymus Serpyllum f angustifolium, Koch, Syn.) D. úzkolistá. Th. angustifolius. Pers, Dolejší kališní zuby zdélí jeho trubky. Listy ovální neb okrouhlé, stopečné, na rubu rovné, mnohý mi prohloubenými, olejnatými žlázkami tčené. Prut a větve na hranách vlasaté neb kosmaté, Koruny rů žonachové neb bílé. Na trávníkách, u cest, če. Zář. (Thymus Chamaedrys, Fries.). D. mateří TA. Serpyllum. Z. | Poznam. «. glabratus: kalich a listy holé: tyto často okrouhlé. Viz níže. | 8. vulgaris: kalichy vlasaté; listy opak vejčité; hlavy květů krátké. 7. caudatus: kalichy vlasaté ; listy vejčité ; květní klasy velmi dlouhé. O. adscendens: kalichy vlasaté; listy eliptičné; větve velmi dlouhé, vstoupavé, nahoře plstnaté ; dolejší pře- sleny vzdálené, hořejší v obdýlné hlavě. s. lanuginosus : kalichy chlupaté, listy po obou stranách vlasaté. © Th. lanuginosus, W. et Gr. sil. Viz výše. 8. Listy kopovité, tupé, holé, na dolejšku brvité, soužené, celokrajné, ploché, 4 čárek zdélí, na líci tmavě, na rubu jasně zelené. Kalich s krátkými tupými vlasy. © Koruna tmavofialová. © Prut položený., chlupatý. V Uhřích, "Če. D. holá. Th. glabrescens. Marulkovilé. 337 Listy čárkovité, na rubu žilnaté a brázdité, žlábkovité, tuhé. | Hořejší pysk kalichu nahý.. Koruna nachočer- vená. Prut plazivý ; větve kratší. Na vápencích ; v Chor- vatsku. © Če. Srp. D. jehličná. Tk. acicularis. W. Kit. 63. Nepeteae. Marulkovité. 253. Ajuga. Giůnsel. Zhěhovec. Hořejší pysk koruny z 2 malých laločků sestá- -vající; dolejší pysk 3laločný. Trubka s dokonalým čmýrovým kroužkem. XIV. 1. Traňk. . Koruna modrá. 2. Koruna žlutá. Listy 3dílné, s cípy čárkovitými, vla-- saté, © Prut 2 — 4 palců zvýší, chlupatý. | Na suchých kamenitých úhorech. Kv. Čn, (Teucrium Chamaepitys, L. Chamaepitys vulgaris, Link.) Z. yvas žlutý traňk. A. C. Chamaepitys. Schreb., . Plazivé výhonky. Prut '/, stř. zdélí, vztýčený, listnatý, nachový, téměř holý. Listy téměř holé, obdýlně opak vejčité, tupé, slabě vroubkovaně zubaté, k řapíku sou- žené. © Přesleny mnohokvěté. Kalich vlasatý.. Koruna modrá, fialová, červená, masová, bílá; dolejší pysk 4- laločný. Na vlhkých lukách, lesích, v houštích. © Kv. Čn. Z. plazivý. A. reptans. L. Žádných výhonků. 3. „ Kisteny zelené, chobotitě zubaté, sedivé, © Listy téměř nahé, trochu tlusté, nožečné, husté, chobotité, Prut vštou- pavý, větevnatý, pýřitý. Květy malé, tmavomodré, v konečních přeslenech. Na horách ; v Uhřích. Z. listnatý. A. foliosa. Trait: Listeny obyčejně barvité, 4. „ Klas, 4hranný, pyramidáiní, kosmatý. Listy kořenní velmi veliké. Listeny slabě ozubčené, křížem v jehlanec se- řaděné ; hořejší 2krát zdélí květů, na rubu obyčejně na- chové, fialové. Květy modré, někdy bílé. V lesích, na horách 3; v Uhřích. Bř. Říj. Z. velkolistý. A. pyramidalis. L. Květy v přeslenech, klasaté. 5. . Přesleny Gkvěté, v obdýlném klasu. Květy modré, někdy fialové, červené a bílé. Dolejší listeny ponejvíc Slaloč- né; hořejší kratší květů, ozubčené, přimodralé. — Listy 15 338 Marulkovité. kosmaté, obdýlné, vřezaně zubaté, opak vejčité; listy kořenní zdélí aneb menší prutních; tyto sedivé. © Prut přímý, 1 stř. zvýší. Na lukách, krajích lesů, v štěpni- cích. Kv, Čn. (Ajuga alpina, L. Wim.) Z. malolistý. A. genevensis. L. Přesleny 1Okvěté, v přeslenech vzdálených. Květy tmavě modré neb hosdté: Listeny barvité neb zelené. Listy jen trochu vlasaté, obdýlně vejčité ; kořenní nestej- ně zubaté, zdélí prutních. Prut vstoupavý, 1 stř. zdélí. Na suchých horních lukách; v Rakousích, Uhřích. Če. Z. horní. -G alpina L. 254. Ballola. Gotiesvergess. Šedívka. Kalich nálevkovitý. | Korunní trubka nerozšířená "S šikmým kroužkem. Hořejší pysk plocho klenutý; střední lalok dolejšího pysku opak srdčitý. Tyčinky- po odkvětu přímé, Nažky přítupé. XIV, 1. Měrnice. Kalich s 5 vejčitými, osinatými zuby; osiny delší než samy zuby. Listy téměř obdýlně 3hranné, pilovitě zu- baté. Prut méně více vlasatý, větvitý, 1— 2 stř. zvýší. Koruna špinavě nachová neb bílá. (Ballota alba, L.), ze- vnitř pýřitá. © Rostiina tmavozelená, často špinavě červe- ná. V houštích; u plotů, zdí, u cest, obecná. Če. Srp. (Ballota vulgaris, Link? Ballota ruderalis, Wim.) L. černá, B. migra.. L., Kalich ozbrojený osinami, které nejsou delší než samy zuby. Snad jen odrod druhů předcházejících. S. smr- dutá. B. foetida. 255. Betonicu. Betonie. Bukvice. Korunní trubka válcovitá, bez kroužku, v hrdle nerozšířená ; hořejší pysk klenutý ; střední lalok do- lejšího pysku tupý. Nažky přiokrouhlé, přítupé. XIV.1. 1. Hořejší pysk koruny celokrajný. 2. Hořejší pysk 2klaný. 3. 2. Střední cíp dolejšího pysku vykroužený. Kalichy téměř holé. Koruny zevnitř pýřité, nachové. Listy vlasaté neb holé, obdýiné, vejčité, na dolejšku srdčité, rapavé. Prut jednoduchý, tuhý, vztýčený, téměř nahý, 1 — 1"/, stř. Marulkovité, 339 zvýší. Na suchých lučnatých pahrbkách , mezi houštěmi. Če. Srp. B. brunatá. B. officinalis. L. Střední cíp dolejšího pysku vrubovaně vlnitý. Kalichy vlasaté. Koruna zevnitř vlasatá, pýřitá; trubka kratší než u předešlé. Listeny třepenilé, | Listy širší i kosma- tější, prut tužší i vlasatější než u předešlé. Na sůchých pahrbkách, s předešlou. B. vztýčená. — B. stricta. Ait. 9, Koruna žlutobílá. Přesleny 16 — 20květé. | Tyčinky kosmaté, někdy v stranu nachýlené. Listeny celokrajné, měkké. Listy kořenní , srdčitě vejčité, tupé, pýřité; oby- “ čejně 2 páry listů prutních. Na holech a pohořích, Če. Srp. (Sideritis). © B. žlutá. B. Alopecurus. Koruna nachová, zevnitř plsťtnatá; trubka Z2krát kratší než kalich. Kalich obdýlný , prestranný; zuby přímé, bodlavé, zvenčí chlupaté, 3krát kratší než trubka koruny. Listy hlouběji vrubované než u B. brunaté; 2— 3 páry na prutu, nejhořejší na dol zvrácené. © Rostlina chlupatá, s vlasy na dol schýlenými. V Haliči; Srp. B. zšedivělá. B. incana. Ait, 256. Chaeturus. | Katzenschwanz. Kočí chvost. Kalich obhomolý. Korunní trubka bez kroužku, nerozšířená ; hořejší pysk plocho klenutý ; dolejší pysk téměř vztýčený s tupým středním lalokem. XIV. 1. Listy obdýlné, nahoře i dole soužené, zubaté, vejčité. Prut vzlýčený, od dola větevnatý, 1—82 stř. zvýší, pý- "řitý. © Rostlina jasně i slabě zelená. Koruna růžová, bíle kropenatá. Tyčinky ledva trubky zdélí. Při plotech, zdech. Čec. Zář. (Chaeturus leonuroides, Ehrh. Leonurus. Marrubiastrum, Lin.) K. obecný, Ch. Marrudiastrum. Reich. 257. Galeobdolon. Waldnessel. | Urdik. Kalich trubkovitý. Korunní trubka v hrdle roz- šířená; hořejší pysk do lebky klenutý; dolejší pysk s končitými cípy. XIV. 1. Pitulník, Pr. Listy okrouhle vejčité, nožečné, prvnější skvrnité. Prut dole kořenivý, s vstoupavými, na hranách vlasatými vět- vemi ; vlasy nadol sehnuté, Přesleny 6— 12květé. Koruny veliké, žluté, uvnitř hnědě skvrnité, V stinných místech, pod houštěmi, Kv, Čn. (Pollichia, Willd, Leonurus, Seop. j5* 340 Marulkovité. Lamium , Crantz. Galeopsis Galeobdolon,'Lin.)“ U. žlutý. G. Juteum. Sm. Poznam. ($. montanum. © Hořejší listy kopovité, dlou- ze končité, Přesleny Gkvěté. 258. Galeopsis. Hohlzahn. Žabr. Kalich trubkovitý. Korunní trubka nahoře rozšíře- ná; hořejší pysk slabě klenutý; dolejší pysk s tu- pým neb vykrouženým středním cípem ; v hrdle dva duté zubý. Prašníky ve 2 klapky otevřené. XIV.1. Konopice. Pr. 1. Listy kopovité neb ouzce vejčité, s 3 — 8 zuby na každém boku. Kališní zuby, asi polovinu délky jeho trubky obsahující, osinaté. Prut na dol přitlačenými vlasy posetý, pode články repatrně ztloustlý, 2. Listy široce vejčité, s 10—— 18 zuby po stranách. Kališní zuby asi zdélí kališní trubky, v silnější osinu vybíhavé. Prut pod listy neb články značně tlustý. 3. 2. Květ červený, zvenčí pýřitý, s dlouhou trubkou; ho- řejší pysk slabě zubčený. Kalich žláznatý, vlasatý. Listy úzce kopovité, neb obdýlně kopovité; hořejší často, celo- krajné. Prut s měkkými, na dol přitlačenými vlasy. Na rolích, úhorech., Če, Srp. Ž. rolní. G. Ladanum. L. Poznam. a. latifolia. Listy obdýlně kopovité, stejně zubaté, pilovité. Kalichy drsné, chlupaté. Přesleny vzdá- lenější od sebe než u předešlé. S předešlým. (Gal. intermedia Vill.) Ž. širolistý. G. latifolia. Hoffm. b. angustifolia. Listy čárkovitě kopovité, nestejně zu- baté. Kalichy šedě kosmaté, beze žlázek ; zuby nestej- né, 3 z nich zdélí samého kalicha. Prut větevnatý, hnědý, hladký. Na suchýchrolích, Ž.úzkolistý. G. angustifolia. Ehrh. Květ bledožlutý, značně. větší než u předešlých; ho- řejší pysk silněji zubatý neb vřezaný; dolejší veliký, vrubovaný, u prostřed žlutý, delší než hořejší. Kalich bodlavý, dlouhý, zelený, chlupatý, krátce“ osinatý, © Pře- sleny chudokvěté, vzdálené. © Listy vejčitě kopovité, zu- baté, pilovité, šedozelené, kosmaté. © Prut kosmatě vla- satý. Na polích, rolích. (Galeopsis ochroleuca , Pers. v Gal. villosa, Smith.) Ž. velokvětý. G. grandiflora. Marulkovité. 341 -3. Prut s měkkými, na dol obrácenými přitlačenými vlasy, pode články tuhými vlasy obsazený,- 1—2 stř. zvýší, často větvitý. „Listy široce vejčité, zákončité, dolejší té- měř srdčité, měkké, brzo. vadnoucí. © Hořejší přesleny sblížené. Kalichy po kraji brvitě .vousaté; zuby žláznaté. „Koruna nachová, "/„ neb '/, menší než.u následujícího ; hořejší pysk zřídka žlutý; střední lalok dolejšího pysku útle vrubovaný ; trubka delší než kalich, bílá neb hnědo- žlutá. U cest; příkopů, při plotech, v houštích. Če. Srp. Ž. pýřitý. G. pubescens. Bess. Prut tuhými, odstávavými vlasy posetý. 4. 4. Kališní zuby k hrdlu koruny sáhající. Koruny malé, rozličně barvité. 5. Kališní zuby jen do polovice krmí trubky dosahující. © Koruna veliká, žlutá; střední lalok dolejšího pysku útle vrubovaný, nachový. Listy obdýlně vejčité, dlouze kon- čité. Prut 2—3 stř. zvýší, háčkovitý. Přesleny 4—12- květé, hořejší hustě stojící. Na mokrých, bažinatých, lesních polohách, mezi houštěmi. Če. Srp. (Galeopsis Te- trahit 2. L. Gal. cannabina, Roth.) Ž. strakatý ; horská kopřiva. G. versicolor, Curt. 5. Střední lalok dolejšího pysku téměř 4hranný, ozubčený, tupý, neb slabě vykroužený, plochý, strakatě čárkovaný. Koruna nachová, masová neb bělavá, se žlutým, červeně skvrnitým polem na dolejšku dolejšího pysku; trubka té- měř kalicha zdélí. Listy obdýlně vejčité, dlouze končité, Prut vztýčený, do 1 siř. zvýší, prostý neb větvitý. Na rolích, při plotech; na břehách potoků. Če. Zář. Ž. polní. G. Tetrahit. L. Střední lalok obdýlný, celokrajný, hluboce vykroužený, posléz po stranách zpět vyhrnutý. Koruna červená. Na podobných místech. Ž. vykroužený. G. bifidia v. Bůnninghausen. 259. Glechoma. (Gundelrebe. Opoňka. Květy v úžlabičných zdánlivých přeslenech. Střed- ní cíp dolejšího pysku plochý, opak srdčitý. XIV. 1. , Popenec, Oponec, Budra, Zádušník. Listy ledvinité, vrubované, hořejší téměř srdčité, Pruty 342 Marulkovité, plazivé, kořenivé, na článkách, vlásky okroužené. Květní stopky 2 — Skvěté, vělvité jednostranné, kratší řapíka. Koruna menší neb větší, modrá, zřídka červená neb bílá. Kališní zuby 3krát kratší než korunní trubka, Při plo- tech, zdech. Dub. Kv. 0. obecná. (G. hederaceum. L. Poznam. P. rigidum. Trubka koruny zdélí kalicha. V lesích, na vrchu Slrašove (?) v Trenčanské stolici, Listy srdčité, vroubky celé, Stopky téměř 3květé. Koruna víc než 2krát zdélí kalicha. Kališní zuby šídlo— vité. Tyčinky pod špicí prášníky opatřené , zdélí cípu hořejšího pysku. © Rostlina šedozelená, ve všem 3krát větší než předešlá. Řapíky zdélí neb delší článků prut- ních.. V lesích, v jižních Uhřích, Dub. O. chlupatá. G. hirsuta. W. Kit. 260. Hyssopus. Izop. | Kalich Szubý, Dolejší pysk koruny 3dilný; střed- ní cíp vrubovaný. Tyčinky přímé, odslávavé. XIV. 1. Hysop. Malý keř. Listy kopovité, končité, bezzubé, na rubu tčené. Květy v jednostranných hroznech , ma krátkých mnohokvětých stopkách, modré, řidčeji bílé meb červe- navé; střední cíp 2laločný. © Prášníky křížem k sobě vespolek chýlivé. V Chorvatsku divoce; zde pěstovaný i zdivočelý. Čn, Zář. I. lékařský, © H. officinalis. L. 261. Lamium. Bienensaug. | Hluchavka. Kalich trubkovitý. Korunní trubka v hrdle rozší- řená ; hořejší pysk v lebku klenutý; boční laloky. dolejšího pysku uťaté, zubotvárné, střední lalok ši- roký, vykroužený, na dolejšku soužený. Blizny zá- končité. XIV. 1.. Hluchavec; hluchá kopřiva; Jas- nola, Psoser. | 1. Prut hladký, 9—12 palců zdélí, nachočervenavý. © Ka- Jichy holé, zdélí korunní trubky, zuby 2krát zdélí samého kalichu. © Přesleny obyčejně 10Okvěté. © Boční zuby ko- - runy kopovité, nikoli štětinovité: dolejší pysk odstávavý ; cípy nevyhrnuté. Listy srdčité, pilovité, trochu pýřité. V Haliči. H. hladká. L. laevigatum., Prut vlasatý; aneb: jiné známky neshodné. 8. Marulkovité. » 343 2. Kalich barvitý, na špici nachový, s kopovilými, šídlo- vitými zuby. Koruna 1 palce zdélí, v hrdle nadmutá; hořejší pysk nachový, 3— Gzubý ; dolejší pysk po každé straně 3zubý, nachově prouhovaný : střední cíp 2laločný. Prášníky holé. Přesleny 12 — 20květé, Listy srdčité, velmi veliké, někdy pídidlouhé, končité, hrubě pilovité, po obou stranách pýřité. Prut 1—2 stř. zvýší, jedno- duchý, 4hranný. Kořen plazivý. V lesích, -mezi houštím:; v Chorvatsku a sousedním Uhersku. Kv. Če. H. vele- květá, L. Orvala. Kalich zelený, aneb jiné známky koruny a listů se ne- shodují. 3. 9. Korunní trubka přímá : koruna menší než u následují- cích. Listy ponejvíc tupé, aneb s tupou špicí a tupými zuby. 4. Korunní trubka zkřivená, uvnitř čmýřitým p Pr opatřená. Koruna asi palce zdélí. Listy ostře končité, nožečné, 6. - 4. Trubka uvnitř s kroužkem, Koruny po 10—12, na- chové neb masové, zřídka bílé: hořejší pysk celokrajný. Listy vejčitě srdčité, nožečné, nestejně pilovité, řapavé, dolejší přiokrouhlé, často, zvláště z jara, červené. Prut 1, stř. zvýší, leskl“, téměř holý, vstoupavý, s odstáva- vými větvemi. V dělané půdě. Un. Pras. H. krvavá. E. purpureum. L. Trubka beze kroužku. 5. 5. Listy srdčité neb vejčité, vřezaně vrubkované; i hořejší ještě krátce nožečné, Kališní zuby po odkvětu otevřené. Koruna užší než kolich. Na rolích , zahradách; okolo Pětikostelů, v Uhřích. Kv. Čn, H, vřezaná. L. incisum. Willd. Listy přiokrouhié, ledvinité, tupé: hořejší objímavé, té- měř laločnaté. Zuby kalichu před květením a po květení téměř sevřené ; kalichy kosmaté. Koruny nachové s dlou- hou tenkou trubkou, často nevyvinuté. Prut '/, stř, zdélí. +Na rolích vorné půdě. Bř. Kv. a v jeseni. (Pollichia am- plexicaulis). H. objímavá. L. amplexicaule. L. 6. Koruny bílé. Kroužek trubky šikmý; trubka zkřivená, Kraj hrdla s 3 zoubky, a po každé straně větším šídlo- vitým zubem opatřený, Listy srdčité, dlouze končité, ne- 344 Marulkovité. stejně vřezané, řapíkaté. © Prašníky černé, jako i kalichy na dolejšku; zuby kalichu štětinovité. Přesleny 12—20 květé. Při plotech, u zdí. Kv. Řij. H. bílá; hluchá kopřiva. 0 album. L. Koruny červené. © Trubka skřivená, u vnitř. vodorov- ným kroužkem ovlažená. Kraj hrdla po každém boku šídlovitým zubem obsazený, Listy často z mládi bíle skvrnité, srdčité, tupě končité, © Květy v přeslenu po 10—16. Prut u dolejška kořenivý, z dola větevnatý, dole položený a vstoupavý, 1—2 stř. zvýší, lesklý. Při plo- tech, v lesích; Kv. Čn. H. plamatá. | L. maculatum. L. 262. Lavandula. Lavendel. Levandule. Kalich, vejčitý, listenem podepřený. Prašníky u sí třubky. XIV. 1. Nevendula. y sedavé, čárkovité kopovité, s krajem vyvráce- Bla klas přervaný, nahý ; listeny vejčité, končité. Pě- stovaná neb zdivočelá. Keř. Če. L. lékařská. L, Spica. L. 263. Leonurus. Lówenschwanz. Srdečník. Kalich homolovitý. Korunní trubka nerozšířená, kroužkem opatřená. Hořejší pysk téměř plochý ; laloky dolejšího tupé, obyčejně vyhrnuté. XIV. 1. Hojička, Dolejší listy © dlanité Sdílné, vřezaně pilované; ho- řejší obdýlné, 3klané, dole klínovité, téměř celokrajné. Přesleny listnaté, © Kalichy bodlavé. Koruny malé, rů- žové neb bílé, Při plotech, stěnách, v dědinách, Če. Zář. Rostlina tmavozelená, vztýčená, větvitá, 1—2 stř. zvýší. S. obecný. L. Cardiaca. L. 264.. Marrubium. Andorn. Jablečník. Tyčinky a čnělka v trubce skryté; trubka s pře- trženým kroužkem. XIV. 1. Šedivá zelina. 5 šídlovitých, přímých, plsťnatých zubů na kalichu. Pře- sleny 6—20 květé, skupené. Květy bílé, malé v úžla— bičkách. Listy obdýlné, rapavé, žilnaté, zubaté, šedo- zelené, stříbrné. Na suchých pahrbkách, u cest; Úe. Říj. J. šedivý. ; M. peregrimisi. 7—8 přímých, šídlovitých, kališních zubů. Přesleny mnoho- květé, vzdálené od sebe. Listy obdýlné, bělozelené, ra- Marulkovité. 345 „ pavé, žilnáté, zubaté. V Uhřích, okolo Pětikostelů, na suchých místech u cest, Če. Srp. (Marrubium peregrinum, Hal. Fl.) J. vzdálený. M. remotum. Ků. 10. háčkovitých, štětinovitých , střídavě menších kališních zubů. Přesleny mnohokvěté, velmi kosmaté. Koruny bílé, malé. Listy přiokrouhlé, vejčité, žilnaté, rapavé, řapíkaté, bělošedé, pisťnaté. Prut do 1—1"/, stř. zvýší, větvitý kfedůbdučhými, vstoupavými větvemi. Rostlina celá bělo- šedá. -Při zdech, zbořeniskách, u cest a silnic. Če. Zář. J. obecný M. vulgare. L. 265. Mentha. Miinze. Máta. Čtyry tyčinky s prašnikoma; koruna nálevkovitá s 4, téměř stejnými cípy. © Rostlina mnohodomá: květy s malými korunami a krátkými tyčinkami ; květy s většími korunami a čnějícími tyčinkami. XIV. 1. Divoký balšán ; balšínek; koňský balšám ; polajka. 1. Kalich po údkvětu: brvitým věncem zavřený. 2. © Hrdlo kalichu bezbrvé. 3. 2. Stopky holé, nachové. Kalichy trubkovité, tčené, s dlou- hými kopovitými, špičatými zuby, chlupaté. Květy malé, lila- kové, s tupými cípy; hrdlo chlupy uzavřené; tyčinky -v hrdle skryté. Listy vejčité, řapíkaté, pilované, chlu- paté, zuby malé, vzdálené. Prut pídi dlouhý, na hranách chlupatý, s chlupy na dol vrhnutými, vztýčený. Na vlh- kých lukách; v Rakousích, Uhřích. Srp. M. rakouská. M. austriaca. . Stopky plsťnaté jako i kalichy ; tyto 2pyské, trubko- vité, v čas zralosti věncem chlupův zavřené. Listy vej- čité, tupé, roztracené, zubaté. Koruny lilakové, Prut dole kořenivý, vstoupavý, chlupatý. Na vlhkých strávníkách, při řekách, lesních jezerech. Če. Srp. M. polajka. M. pens ve L. 3. Listy tem ěř sedavé. Klasy čárkovitě válcovité, 4. Listy značně řapíkaté. 5. 4. Listeny kopovité, delší než květy. Kalichy kulatě: beůko- vité, malé, skopovitě šídlovitými, k sobě chýlivými zuby. Prašůtký dělší než koruny. Listy vejčité, ponejvíc okrou- hlé, tupé, s krátkou špicí, řapavé, zvláště na rubu šedo- 346 Marulkovité. plstnaté, vrubované. Na vlhkých lukách; v Rakousích. Srp. Žář. M. okrouhlolistá. M. rotundifolia. Listeny úzké, čárkovitě šídlovité. Kalichy obdýlně baň- kovité; zuby čárkovitě šídlovité, méně zavřené, v čas zralosti k sobě přichýlené. Listy vejčité, až i úzce ko- povité, zubatě pilované, téměř sedavé. Koruna bledě mo- drá, Přesleny v klase válcovitém. Při potocích, na vlh- kých místech, Srp. Zář. M.lesní; koní nať, (M, silvestris. L. «. nemorosa: Prut a listy na líci téměř holé, na rubu řídce plsťnaté, šedozelené ; klas oblý, skupený. Če. Srp. N. nemorosa. W. B. genuina: Prut řídce plsťnatý. Listy na líci řídce plsťnaté, sivozelené; na rubu hustě šedoplstnaté. 7. tomentosa: Prut a listy po obou stranách hustě bě- loplstnaté. | Poznam. | Příbuzná máta zelená: Přesleny v přetrženém klase. Listy téměř sedavé, kopovité, končité, holé. Listeny jehlité. © Kalichy vejčité, holé; zuby chlupaté, jehlité, Prut velmi větvitý, holý, červenavý, 1—2 stř. zvýší. V Slézsku, Čechách, Uhřích, Rokonsith. Če. Srp. (Mentha“ silvestris, Ó. slohrav Koch. Syn.) M. viridis. L. 5. Květy v konečních hlavách neb klasech. 6. Květy v přeslenech, tak že se s prutními listy končí. %. 6. Zaokrouhlenákvětní hlava na konci prutu, kalichy obdýlné s jehlitými, šídlovitými zuby. Listy vejčité, řapíkaté, pi- lované. Prut ponejvíc vztýčený, "/„—8 stř. zvýší. Na „vlhkých místech. Če. Srp. M. vodní. M. aguatica. L. «. capitata: Hořejší přesleny v hlavu skupené (Mentha aguatica, Koch. Syn). a) glabrata: Listy a prut téměř holý, Stopky a kalichy chlupaté. d) hirsuta: Listy, pruty, stopky a kalichy chlupaté. É. verticillata: Přesleny oddělené. (Menthasativa, Koch. Syn.) a) glabrata: Listy a pruty téměř kolé. 6) Listy a pruty krátce chlupaté. Obdýlné, válcovité klasy. Kališní zuby kopovité, šídlovité. Kalich brázděný. Pěstovaná i divoká. Če. Srp. M. peprná. Ho- řejší listeny kopovité, Listy obdýlné, vejčité. M. peperila Hud. Poznam. Příbuzná Máta marulková: Listy široce vej- čité jako u máty vodní: klas delší skupenější, s užšími listeny, jako u M. lesní. M. nepetoides. Marulkovité. i 347 Poznam. | Máta kadeřavá: Klas hlavatý, přetržený. Listy vejčité, srdčité, končitě pilované, vlnité, téměř sedavé, příhladké, Kalich na dolejšku hladký. Pěstovaná i divoká. Če. Srp. M. erispa. L. %. Kalich trubkovitý, s 3hranně kopovitými zuby. Ostatně velmi proměnlivá. . Na břehách. M. zubatá. © M. sativa. Kalich krátce zvončitý, s Široce 3hrannými zuby, je- jichž šířka délce se rovná, Listy vejčité, zubatě pilované, řapíkaté. Koruna modrá a lilaková, na vlhkých místech, zvláště na rolích po žních. Čec. Srp. M. nátchová; Nát- chovice. M. arvensis. L. «. aguatica: Téměř holá. Listy vejčité, pilované, 6.. lancifolia: Listy obdýlné, kopovité, k oběma kon- cům špičaté, 7. legitima: Prut a stopky květní chlupaté. 266. Nepeta. Katzenmiůnze. Marulka. Tyčinky rovnoběžné. Koruna 2pyská. Střední cíp dolejšího pysku přiokrouhlený, dutý. XIV. 1. Kočičí dunda. Santa. 1. Listy řapíkaté, 2. Listy sedavé, tupé, žilnaté, špinavě zelené, pilované, obdýlně srdčité, po obou stranách drsné. Prut do 2 stř. zvýší, v stáří červeně hnědý, s prutovými větvemi. Květy v nabých z přeslenů složených hroznech. Koruny hned. bílé s červenavými punkty na dolejším pysku, hned bledě mo- dré, Na pahorkách, mezi houštím, u plotů. (Nepeta pan- nonica, L.) M. nahá. N. nuda. Jaca. 2. Květy v tupých klasech ; klasy neb hrozny hustší, moc- nější, více listnaté, méně větvité; dolejší přesleny dlouze stopkaté ; stopky hojnokvěté, Kališní zuby ostnité, téměř stejné; kalich žilnatý. © Koruny běložluté, v hrdle fialové tčené, řadou chlupův značené, Semena hladká a holá. Prut do 2 stř. zvýší, bělošedý, vztýčený. Listy řapíkalé, od- visle odstávavé, útle pýřité, na líci rapavé, na rubu šedo— plstnaté, vejčité, zubatě pilované, U plotů, zdí, v štěpnicích, u cest, Če, Srp. M. kočičí; kočičí dunda. N. Cataria. L. Květy vrcholičnaté, v složených latnatých hroznech, s dlouhými prutovými větvemi. Stopky vidličnaté. Kališní 346 Marulkovité. zuby bez ostnů. Koruny bílé neb bledě. modré, lilakové, v hrdle tmavěji tčené; boční laloky ohrnuté, Listeny ště- tinovité, brvité. Semena ovlášená, Prut do 2 stř. zvýší, holý, drsný. Listy téměř holé, dolejší krátce řapíkaté, hořejší téměř sedavé, obdýlně kopovité, srdčité, nepatrně vrubované. V houštích, u plotů. (Nepeta paniculata, Crantz. Nepeta nuda, Murray). M. uherská. N. pannonica. Jacg. 267. Phlomis. Sápa. Kalich hranatý. Koruna nachová; hořejší pysk po- ložený, stlačený, kosmatý. Listeny šiídlovité. XIV. 1. Sapě. Prut 2 stř. zvýší, S mnohými odstávavými větvemi, chlupatý. Listy řapíkaté, pilované, na dolejšku čélokrajné, na líci drsné, na rubu plsfnaté, téměř 3žilné, obdýlně kopovité, dolejší obdýlně vejčité. Přesleny 6—8květé ; A4dílné listeny pod každým přeslenem. © Kalichy s 10 hlu- bokými brázdami ; zuby žílovité, odstávavé ; zdélí listenů, Koruny nachové; trubka ledva delší kalicha; lebka veliká, dutá, trochu tupá; střední cíp srdčitý. Na Tatrách, S. bo- dlavá. Ph. pungens. Prut 3—5 stř. zvýší, holý. Dolejší listy srdčité, drsné; hořejší obdýlně kopovité. Listeny šídlovité, háčkovité. Kalichy chlupaté s odstávavými zuby. Koruny špinavě nachové; hořejší pysk ozubený. Na písčitých polích ; okolo Mostu u Litavy. Čn. Čec. S. hliznatá. Ph. tuberosa. 268. Satureja. Pfefferkraut. Čibr. Kalich Szubý. Laloky koruny téměř stejné, hořejší vykroužený. Tyčinky od sebe různé, pod hořejším pyskem, *XIV. 1. Ščubřík ; Santořinka ; Saturajka ; Čabr; Čubr. Kališní cípy dlouze končité, měkkoostnité, © Koruny malé, bílé neb bledě fialové, zřídka červenavé. Květy téměř jednostranné, v úžlabičných vrcholíkách, Listy tuhé, čárkovitě kopovité, celokrajné, vstřícní, k dolejšku zou- žené a trochu brvité, tčené. Prut s hnědými, oblými, trochu chlupatými, položenými větvemi. Na výslunních vá- penných skalách; v Chorvatsku, Banátě, Če. Říj. Č. chlumní. S. montana. Marulkovité. 349 Kališní cípy tupé, bezostenné. Koruny červenobílé s na- chovými skvrnami. Květenství jako u předešlého. Listy té- měř okrouhle vejčité, na dolejšku soužené, zubaté, trochu tupé, vstřícní, tčené. Prut dřevnatý, 6 palcův zvýší a jako větvičky 4hranný, hnědý. Na vápencích; v jižních Uhřích. Č. skalní. S. rupestris. Wulf. Poznam, Čibr zahradní: Prut bilinný, letní, sám se vysívající, ramenatý. Stopky úžlabiční. Listy kopovité, celé, Če. Srp. S. hortensis.: 269. Sideritis. Gliedkraut. Chlapina. Kalich šklaný. Koruna tlamatá; hořejší pysk 2— 3klaný ; dolejší pysk 2—3dílný. Tyčinky v korunní irubce. XIV. 1. Rostlina bylinná bez listenův. Prut vstoupavý neb vztý- čený. Listy obdýlné, chlupaté, zpět vyvrácené, nepatrně zubaté. Přesleny 4— Gkvěté. Kalichy brzo větší než koruny, trnité ; hořejší 2 trny zpět vyvrácené. Koruny. dřív žlutavé, posléz po kraji nachové; hořejší pysk malý. Na suchých - pahrbkách; okolo Vídně: v Uhřích. Čn. Če. Ch. chlumní. L. montana. 270. Stachys. Ziest. Čistec. Korunní trubka válcovitá, uvnitř kroužkem ovlá- šená; v hrdle nerozšířená; hořejší pysk málo kle- nutý neb plochý; dolejší pysk s velikým obvejčitým neb srdčitým středním cípem. Tyčinky po odkvětu v stranu nachýlené. Nažky okrouhlé, tupé, XIV. 4. . Listy bílou vinou pokryté. Pruty na dolejšku položené a kořenivé. Přesleny mnohokvěté. V Uhřích. Ún. Ce. Č. vlnatý. S. lanata. Udané známky se neshodují. 2. . Koruna běložluiá, 3. Koruna červená neb červenavá, 5. „ Listy obdýlně kopovité, 4. Listy šikmo srdčité, vroubkované, tupé, chlupaté, 4— Skrát delší než širší. Listeny celokrajné, kratší než ka- lichy, vejčitě kopovité, dlouhými chlupy obrvené, po 8—10. pod každým přeslenem. Prut vztýčený neb vstoupavý, pídi zdélí, jednoduchý, bělochlupatý. © Přesleny hořejší 350 Marulkovité. P 6 , dolejší 1Okvěté, | Květy krátce stopečné v pře- slenatých klasech. Kalich chlupatý, trochu žláznatý, Szubý ; zuby bodlavé, dolejší přímé, hořejší odstávavé. Koruna Skrát delší kalicha, sírožtutá; dolejší pysk dutý, vlnitý, červeně tčený, rovný, nevyvrácený. Na suchých kame-— nitých místech, lukách, v Chorválsku, řídce. Čn. Č. šikmý. S. obligua. W. Kit. Přesleny 4—Gkvěté. „Prut u vrehu pýřitý, jednoduchý neb dole větvitý, '/> stř. zvýší. Listy řapíkaté, vrubovaně pilované; dolejší eliptičné, obdýlné ; hořejší kopovité, celokrajné. Listeny čárkovité, Kalichy kosmaté s pýřitými ostny. Koruny běložluté, Kořen 1roční. Na suchých ro- lích, úhorech. Srp. Zář. Č. roční. S. annua. | Přesleny 6-—12květé. | Prut vstoupavý, chlupatý, tuhý, 1 stř. zvýší. Listy řapíkaté, obdýlně kopovité, vrubo- vaně pilované; hořejší vejčité, zakončité, celokrajné. Lis- teny kratší přeslenův, vejčité, celokrajné, osinaté, Kalichy chlupaté, se žlutými, holými ostny. Koruny žiutavé, uvnitř hnědočervené, čárkované. Kořen mnoholetý. Na suchých pa- horkách, Gomoznléh cestách. Čn. Srp. Č. přímý. S.erecta L. : Přeslény z větvitých stopek složené. Viz Ballota. 254. - Vřesleny z sedavých květův složené. 6. . Listy sedavé, aneb jen dolejší krátce řapíkaté ; srdčité, kaj- -povité, vrubovaně pilované, pýřité ; ; hořejší poloobjímavé. Prut přímý, vztýčený, 1—2 stř. zvýší, se štětinovitými, na dol obrácenými vlasy, prostý, často červenavý. Pře- sleny 6—12květé. Kališní zuby šídlovité, ostnité. Ko- runy 2krát delší kalicha, nachové, s plamatým dolejším pyskem. Na vlhkých místech, rolích, v mokrých houštích. Če. Zář. Č. bahní. S. palustris. L. Poznam. Příbuzný Čistec podezřelý: Listy patrně řa- píkaté. Svou tmavější barvou koruny a chudokvětými, vzdálenými přesleny podobá se čistei lesnímu. S. ambigua. Listy značně řapíkaté, nanejvýš hořejší sedavé. %. . Přesleny Okvěté. 8. Přesleny mnohokvěté. 9, „ Koruna daleko delší kalicha, špinavě nachová ; dolejší pysk krvavě tčený. Kalichy zkřivené, barvité; zuby ší- dlovité, ostnité. Listy vejčitě srdčité, zakončité, pilované, Marulkovité. 301 chlupaté, tmavozelené: listeny kopovité. Přesleny z části bezlisté. Prut 1'/4—2 stř. zdélí, chlupatý, u vrchu roz- větvený, žláznatý ; poskytuje vlákna ku předení, jako len.: © V mokrých a stinných lesích, v bahnitých pasekách. Čn. 0 Srp. Č. lesní; Medrunice vonná. S. silvatica, L. Koruna lédvá delší než kalich, malá, bledě červená. Kali- chy chlupaté, s kopovitými, ústutiýiil zuby. Listy vejčité, srdčité, tupé, vrubované, slabě chlupaté, Přeslený 3— 6květé, Prut ský: jednoduchý, aneb od spodu větvitý, 1, stř. ZVÝŠÍ, tuhými chlupy oděný. Na úhorech, suchých rolích. Če. Zář. Č. polní. S. arvensis. L „ Celá rostlina hustou, bílou, kosmatou plstí pokrytá, beze žlázek. Prut vlnatý, 1—1'/, stř. zdélí. Listy obdýlné, vejčitě srdčité, vlnaté; hořejší kopovité, sedavé. Hořejší přesleny velmi husté, téměř klas působící, 40 — 50květé.Ka- lišní zuby vejčité, končité, ostnité. Koruny malé, nachové, Ve vsech, při plotech. Če. Srp. Č.německý. S. germanica. Rostlina zelená, nahnědlá, méně chlupatá. Prut chlu- patý, nahoře žláznatý, 2—3 stř. zvýší. Listy vejčitě srd- čité, končité, pilované, širší než u předcházejícího. Zuby kalichu tupé, králce osinaté, ma špici nahnědlé, široce kopovité, nestejné, 3 hořejší větší a širší. Koruny špi- navě krvavé, V horských lesích, pohořích, suchých po- lohách. Čn. Srp. Č. horní. S. alpina. L. 271.. Teucrium. Gamander. Ozanka. Korunní trubka krátká, bez kroužku.- Hořejší pysk hluboce 2dílný, jeho cípy leží na dolejšku dolejšího pysku, takže tento šdílný vypadá; tyčinky vynikají přes poltu hořejšího pysku. XIV. 1. „ Listy hluboce v čárkovité cipy rozdělené. 2. Listy nejsou přes polovici. 3. „ Listy 3klané, 5 nerozdělenými laloky. Květy žluté, Viz Ajuga. 253. Listy dvojnásobně protisečné. Koruny bledě nachové, se žlutavým, černě tčeným hrdlem. Květy po 2—6 v pře- slenech. Prut '/, stř. zvýší, od dolejška větvitý, trochu lepký. Na rolích, úhorech, kamenitých, suchých místech, v Slézsku, Rakousích, Uhřích; Ún. Srp. O, hrozničková. T. Botrys. L. 352 Marulkovité. 3.. Listy celokrajné, aneb jen maličko ke špici ozubené, 4. Listy zubatě vrubované, neb pilované. 5. 4. Listy celokrajné, čárkovitě kopovité, na rubu běloplstnaté. Žlutavé květy v hlavatých chocholíkách. © Prut: položený, na špici vstoupavý, 3—9 palcův zdélí. Na suchých pa- hrbkách, skalách. Če. Srp. 0. chlumní. T, montanum. L. Listy téměř celokrajné, vejčitě obdýlné, kosmaté, tčené, drsné, žilnaté, sedavé; dolejší užší a kratší, ke špici trochu pilované, Květy špinavě žluté, nachově čárkované. Kalichy vejčité, zvenčí i uvnitř chlupaté, sedavé, jedno- tlivé v úžlabičkách. Prut přímý neb vstoupavý, neb ko- kečně položený, 1—1'/, stř. dlouhý. Kořen plazivý, s bí- lými bambulinami, Na výslunných prostorách; od Pešti a Bělehradu dolů po Uhřích, Kv, Čn, 0, Laxmanová. T. Loxrmanni. 5, Květy červené v úžlabičkách neb přeslenech, 6. Květy žlutavé v jednostranných hroznech; hrozny v úžla- bičkách. Listy řapíkaté, srdčité, obdýlné, vrubované, rá- pavé, pýřité, trochu lepké, odporně čpavé a hořké. Prut do 2 stř. zvýší, přímý, chlupatý. Při plotech, v horách ; v Chorvatsku, Če. C. čpavá, T. Scorodomia. 6. Listy na dolejšku klínovité, v řapík soužené, vřezaně vrubované, trochu lesklé, tuhé. Prut chlupatý, oblý, po- ložený. Listeny pilované neb celé. Kalichy červenavé, chlupaté. Květy stopečné, po 2—4, v úžlabičkách, na- chové, zřídka bílé. Na suchých, lučních pahorkách. Če. Zář. O, Kalamandra. T. Chamaedris. L. Listy sedavé, obdýlné, kopovité, hrubě pilované, pýřité. Prut vztýčený, kosmatý, '/4—1 stř. zdélí, s krátkými list- natými výhonky na dolejsku. Kalichy kosmaté, po 2—3 v úžlabičkách, stopečné, často i po 4 v přeslenech ; ko- runy bledé únobavé: V příkopech, při rybníkách. Čec. Srp. O. bahní. T. Scordium. L. 64. Verbasceae. Diviznovité. 272. Verbascum. Wolikraut. Divizna. Koruna kruhovitá, s 5dílným, téměř stejným pokra- jem; 5 trochu nestejných tyčinek, Tobolka na špici 6. Diviznovité. 353 2klapečná. Rostlina vlnatá ; dlouhé květní klasy. V. 1. Divizna; Onuca ; Divina; Děvina. Koruna bílá. Prašníky červenožluté, Klas větevnatý. Prut hranatý. Listy srdčité, obdýlné, téměř vroubkované , do- Jejší řapíkaté, hořejsí sedavé, střídavé. Rostlina plsťna- tější i hroznatější než Verb. Lichnitis. V Haliči: Čn. Čec. D. bílá. V. album. lilónch. Koruna žlutá ne fialová. Listy obyčejné vejčité. 2. Květy v svazečkách po 3 neb více pospolu, hustý, kla- sovitý hrozen působících. 3. Hrozny z jednotlivých, vzdálených, delších, 1květých sto- pek složené. 18. . Koruna zvenčí zrzavě brunatná, uvnitř žlutočervená, k trubce fialově skvrnitá; hořejší cípy velmi malé. Vlna na tyčinkách fialová, 3 dolejší tyčinky na špici bělovlnaté, Listeny kratší než stopky. Květy po 2—4 v hroznech svinutých. Listy na líci často holé, na rubu kosmaté, s ce- lou často šikmo skroucenou špicí; dolejší řapíkaté, dvoj- násobně vrubované; hořejší sedavé, prostě vrubované. Prut nahoře větvitý, často červenobrunatný, 3—4 stř. zvýší. Okolo Pešti, Vácova. Kv. Ún. D. rezavá. V. rubiginosum. W. K. Koruna žlutá neb fialová. 4. „ Dvě delší tyčinky málo ochlupěné. Listy ponejvíc méně neb více sbíhavé. 5. Všecky tyčinky vinité. 9. , Listy vroubkované, dolejší obdýlně vejčité, v řapík sou- žené, na líci pýřité, na rubu slabě šedoplsťnaté; hořejší sedavé, vejčité neb přiokrouhlé, s dlouhou útlou špicí, po obou stranách slabě plstnaté. Prut větvitými chlupy plsťnatý, u vrchu ostře hranatý. Hrozen řídký, z od- dálených, 3 —5květých chomáčův složený: květy krátce stopečné. Tyčinky nestejné; 2 delší téměř holé, s obdýl- nými prašníky, 3 kratší bledě fialovou vlnou pokryté. Rostlina u prostřed mezi V. thapsiforme a nigrum, V Slézsku, u Vratislavi. Če. D. zvrhlá. V. adulterinum. Koch. Listy méně více sbíhavé ; neb jiné známky se neshodují, 6. Listy až k nejbližším listům sbíhavé. %. Listy krátké neh polosbíhavé. 8. (15) (DD Diviznovilé. 7. Koruna téměř nálevkovitá, */;palce široká, sírožlutá. Ty- činky nestejné: 2 delší s delšími prašvíky. Klas z malých chomáčů složený, přímo vztýčený; stopky krátké. Listy úte vrubované, s řídkou žlutavou plstí. Prut 2—5 stř. zvýší. Korunní cípy obdýlné, tupé Ussilnic, na výslunných místech, v lesích. Čec. Srp. (Verbascum Thapsns, Schrad. Verb, Schrad. Mey.) D. obecná. V. Thapsus. Lin. dle Wahl. a Fries. Koruna kruhovitá, 2—3krát větší; cípy opak vejčité, zaokrouhlené. Tyčinky nestejné ; 2 delší holé, s obdýlnými prašníky, 2krát zdélí prasníkův,. Koruna tmavožlutá. Hro— zen obyčejně hustý, jen zřídka na dolejšku přetržený : stopky velmi krátké. Listy vrubované, hustou žlutavou plstí pokryté. Na písčitých, kamenitých, neúrodných půdách, vysokých úlehlích, Če. Srp. (Verb. Thapsus. Koch. Syn). D. velekvětá, - V. thapsiforme. Schrad. S. Prašníky 2 delších tyčinek obdýlné, jejich nitky holé, 2krát zdélí prašníků. Koruna kruhovitá. Klas obyčejně je- den, dole přeiržený : stopky krátké. Listy vrubované, hu- stou žlutavou vlnou pokryté; hořejší obyčejné široké, téměř okrouhlé, náhle v útlou kopovitou špivi přecháze- jící. S předešlou, však řidčeji. Če, Srp. Č. D. sápovitá. V. Phlomoides. L. Všecky prašníky téměř stejné. Koruna menší než při předcházející. Obzvláště v horkých místech. D. chlumní. V. montanum. Sehrad. 9. Vlna tyčinek bílá neb žlutavá. Dolejší listy v krátký řa- pík soužené. 10. Vlna tyčinek nachová neb fialová. 11. 10. Listy silně vrubované, na líci téměř holé, na rubu plstí poprášené, bělošedé ; dolejší eliptičně obdýlné, v řapík soužené; hořejší sedavé, vejčité, dlouze končité. Prut u vrchu větvitý, pyramidálně lainatý, 3—4 stř. zdélí. Ka- lich běloplsťnatý, koruny jasně žluté, ledva poloviční délky od V. thapsiforme. Tyčinky bělovlnaté. Na suchých pa- hrbkách a písčinách. © Če. Srp. D. knotovkovitá. V. Lychmitis. L. Listy slabě vroubkované, vejčité, sedavé; dolejší téměř řapíkaté, na rubu hustě vlnaté, plsťnaté. Prut větvitý, 3—4 stř, zdélí, pod plstí kuohový zcela listy pokrytý, hustě Diviznovité. 855 plsťnatý. Listeny dlouze končité, Kališní cípy čárkovité, špičaté. Koruna žlutá, s téměř vykrouženými cípy. Ty- činky“ vlnité, 3 hořejší zcela, dolejší jen u prostřed bělo- vlnité. Celá rostlina plstí bílá. V Šomodské a Saladské stolici. Čn. Če. D. běloplsťnatá. V. floccosum. W. Kit. 11, Listy vrubované, na líci téměř holé, tmavozelené, na rubu plsťnaté; dolejší pratní listy obdýlně vejčité, na do- lejšku srdčité, dlouze řapíkaté; hořejší vejčitě obdýlné. Prut 2—4 stř. zdélí, větvitými chloupky potroušený, na- hoře ostře hranatý, s prodlouženým hroznem. © Koruna tmavožlutá. © Nitky purpurové, vlnaté, © Stopky 2krát zdélí kalicha. V houštích, při plotech, u cest. (Če. Srp. D. černá, V. nigrum. L. Listy vrubované, polosbíhavé, plsťnaté; hořejší obdýlné, končité. Prut nahoře osiře hranatý. Hrozen z Skvělých chomáčů .složený. Koruna žiutá, Nitky nachově vlnaté; prašníky stejnotvárné. © Stopky zdéli kalichů. | Rostlina uprostřed mezi V. nigrum a Thapsus. V. Slézsku. Če. Srp. D. kopeční. V. .collinum. Schrad. 12, Koruna fialová. Prut vztýčený, pýřitý, chudolistý, je- dnoduchý, 1'/+—2 stř. zvýší. Listy na líci lesklé, na rubu pýřité; dolejší řapíkaté, vejčité, vrubované, na dolejšku široké. Na travnatých krajích lesův. Čn. Če. D. bru- natná. V. phoeniceum. L. Koruna žlntá , zřídka bělavá. Prut vztýčený, 1',—2 stř, zdélí. Listy holé, dolejší obdýlně chobotnaté. Květní stopky a kalichy stopečnými žlázkami poseté. Prašníky stejnotvárné; dvě delší tyčinky jen na dolejšku, 3 kratší pak veskrz fialově vlnaté. Na cestách , krajích zákopů, na výslunných kamenitých místech. © Čn. Če. D, červíková. V. Blattaria. L. 65. Solaneae. Lilkovité. 273.. Atropa. Tollkirsche. © Rulík. Koruna zvonkovitá. Tyčinky zastírají hrdlo, u vrchu (i s čnělkou skřivené. Plod 2pouzdrá malvice. V. 4, Lulák; Psinky. [isty vejčité, celokrajné, široké, končité, krátce řapí- katé, trochu dužné, na žilách pýřité. Prut bylinný, 3—4 (15*) 356 Lilkovité. stř. zvýší, tlustý, lesklý, hnědočervený, nahoře větvitý. Stopky úžlabičné po 1—3, žláznatě ovlášené. Koruna špinavě fialová, hnědě čárkovaná, s krátkým, vyvráceným pokrajem. Malvice kulatá, dřív zelená, pak černě modrá. Na výslunných lesních polohách, v pasekách. Čn. Če. R. zlomocný. A. Belladonna. L. 274.. Durata. Stechapfel. Durman. Koruna nálevkovitá s 5laločným řasnatým pokra- jem. "Tobolka 4pouzdrá, 4klapečná. V. 1. Sviňské jablko. Koruna bílá, veliká, řasnatá, v rozsochách prutu; květy jednotlivé, střídavé, krátce stopečné. Tobolky veliké, trnité , zelené , mnohosemenné. Listy okrouhle vejčité, holé, do uhlu aneb chobotu zubaté. Prut do 4 stř, zvýší, jednoduchý neb větvitý; hořejší větve listům vstřícní, Při plotech, u zdí, silnic, na příkopech. (Čn. Zář. D. obecný. D. Stramonum. L. Koruna lilaková, bledě modrá. Tobolky trnité, vztý- čené, vejčité. Listy vejčité, téměř srdčité, holé, hranatě zubaté. Prut nachový, jako i žilky listův a kalichy, bělo- skvrnitý. Podobný předešlému, však větší. V, jižních Uhřích. Čn. Zář. D. lilakový. D. Tatula. L. 275. Hyoscyamus. | Bilsenkraui. | Blén. Koruna nálevkovitá s Slaločným, trochu nestejným pokrajem, žilkovaná. Tobolka 2 pouzdrá, pokryvkou opatřená. V. 1. 4. Listy řapíkaté, téměř okrouhle vejčité, tupé, hranatě zu- baté. Koruny bělavé neb bledožluté, sedavé neb sto- pečné. Prut nižší a méně větvitý než při následujících. V Štýrsku. B. bílý. H. albus. L. Listy sedavé, polosbíhavé neb objímavé. Květy sedavé 2. ©. Prut vztýčený, nahoře větvitý, 2-—3 stř. zvýší, kosmatý a lepkavě chlupatý. Listy vejčité, obdýlné, chobotnatě protisečné , kosmatě lepce chlupaté; nejdolejší řapíkaté, prutní poloobjímavé. Květy jednotlivé, sedavé v uúžla- bičkách. Koruny běložluté, s fialovou sítí, žilkované, Tobolky, na dolejšku baňkovité, nahoře nabrané, v jedno- stranný klas sestavené, Tyčinky dole chlupaté, s fialo- Lilkovité. 337 vými prášníky. Na zbořeništích, u zdí; Čn. Zář. B. černý. H. niger. L. Prut jednoduchý pýřitý, do 1 stř. zvýší. Listy sedavé, polosbíhavé, plitkými choboty zubaté, téměř holé. Květy menší, bleděžluté, v úžlabičkách, však nikdy v klas ne-. sestavené, Rostlina 1roční, žlutozelená, Na rolích (Hyose. niger 9 annuus.) B, rolní. H. agrestis. W. K. Pozn. Příbuzný Blín bledý: Listy objímavé, rohaté, hranatě zubaté. Koruny bledožluté, jednobarevné, nežil- naté. H. pallidus. 276. Lycium. | Bochksdorn. © Kustovnice. Koruna trubkovitá; hrdlo vousami tyčinek zavřené. Malvice 2 pouzdrá, mnohosemenná. V. 1. Červený trn. Pruty bílé, dřevnaté, položené, trnité, Listy kopovité. Kalichy 2—3 laločné.. Koruny uvnitř bledě červené; ty- činky zdélí pokraje koruny; malvice vejčité, žlutočervené. Keř. V Uhřích, Moravě. Če. Srp. K. barbarská, L. barbarum. L. 277.. Nicotianá. Tabak. Tabák. Koruna nálevkovitá s 5laločným řasnatým pokrajem. Tobolka na špici 4klapečná. V. 1. Dohán. Bašák. 1. Koruna s Skončitými cípy ; hrdlo baňkovitě nadmuté. 2, Koruna s tupými, zaokrouhlenými cípy, žlutozelená, Listy řapíkaté, vejčité, celokrajné, žlutavé. © Prut 2—3 stř. zvýší. Korunní trubka válcovitá, 2krát zdélí kalicha. V Uhřích. Če. Srp. T. prýzlový; Prýzl. N. rustica. L. ©. Listy obdýlně kopovité, dlouze končité. -Prut 3—6 stř. zvýší. Koruny růžové. V Uhřích. Če. Srp. T. dohán. N. Tabacum. L. Listy vejčitě kopovité, na dolejšku ušetnaté, sbíhavé. Jako předcházející. (Nicotiana macrophylla; Spř.) T. ši- roký. N. latissima. Mill. 278. Physalis. Judenkirsche. Mochyně. Kalich šzubý. Koruna kruhovitá. Tyčinky k sobě chýlivé. Malvice 2chlopní v nadmutém kalichu. V. 1. Židovské třešně; Psí višně; Židoviny; mechuňka; mořská višně ; liščí jablíčko. 356 Lilkovilé. Listy vejčité, po 2, celokrajné, končité, téměř srdčité. Prut bylinný, z dola větvitý, vztýčený, 1-—1'/, stř. zvýší. Kalichy v čas zralosti nadmuté, žlutočervené, © Koruna špinavě bílá, Malvice červená, V lesích, hájích, vini- cech. Kv. Srp. M. baborolka. Ph. Alkekengi. L. 279.. Scopolina. © Visalka. Koruna irubkoviiě zvončitá, Slaločná. Tobolka při- okrouhlá, na dolejšku obříznutě pukavá. V. 1. Prut 1 stř. zdélí, příobiý, vztýčený, vidličnatě větvitý. ve dvě prosté větve rozdělený. Listy ovální, celokrajné, holé, trochu řapavé, řapíkaté, na prutu jednotlivé, pod rozsochami po 3, na větvích po 2. Kalichy nadmuté, zvonkovité, hladké, dlouzestopečné , visuté, jednotlivé; stopky tenké. Koruna hnědočervenavá , uvnitř zeleno- žlutá. Čnělky odpadavé. Tobolky křížem čárkované, přio— Krouhlé, na dolejšku kolem pukavé. V Krajinsku, Slézsku, Uhřích. Dub. Kv. (Scopolia carniolica, Jacg. Hyose. Sco- polia, E.) V rulíková. S. atropotdes. Schuk. 280.. Solanum. | Nachischatten. — Lilek. Koruna kruhovitá. Prašníky v homoli skupené, na špici dirkou pukavé. Plod malvice. V. 1. . Prut dřevnatý, obloučnatý, pnivý, 3—4 stř. zdélí, často přimodralý, větvitý. Listy vejčitě srdčité, hořejší šípo- vité neb ušetnaté.. Květy v rozevřených chocholíkách ; chocholíky listům vstřícní. © Koruny fialové, na dolejšku s 40 zelenými skvrnami. Malvice červené, V houštích, na vlhkých místech, při rybníkách. Če. Srp. L. sladko- hořký; potměchuť; psí víno. S. Dulcamara. L. Poznam. 1. Lilek skalní: prut vztýčený; listy vejčité, celokrajné; hrozny chýlivé, visuté, málokvěté, vidličnaté, S. rupestre. Schm. ©. Lilek dřevnatý: listy chlupaté. Květy jako při předešlých. (Dulcamara marina). S. lignosum, Rayi. Prut bylinný. 2. Listy jednoduché. 3. Listy nestejně speřené. Kořen hlíznatý. Pěstovaný v mno- hých odrůdách. Čn. Če. Brambor; zemské jablko ; jablíčko ; zemňák; zemák; zemják; zemče; zemňa; krumpel; krum- Lilkovité. 359 polec; krompach; grumbír; grumbolec; bobai; kobzola: švábka ; bandúrek ; budka 3; grůl; šupák. S. tuberosum. L. 3. Listy celokrajné, holé, vejčité, vodorovně odstávavé, Pruty oblé, holé. Stopky niťovité, chudokvěté. Vrcholíky i s ovocem vztýčeně odstávavé. L. Dilleniův. Ž: S. Dillemi. Schult. Listy méně více zubaté neb vrubované. 4. 4. Maivice černé (někdy však i červené). 5. Malvice jiné barvy. .„6. 5. Prut trochu bodlavý ; bodliny ku spodu skřivené ; větve měkkoostnité. Listy vejčité , rohaté , téměř holé; řapíky „sbíhavé a proto větve 4hranné. Hrozny stojí pod listy. Koruny bílé; prašníky žinté. © Malvice ku spodu skřivené. V Haliči. Če. Srp. L. židovský. © Solanum judaicum. Prut vztýčený, větvitý, '/„—3 stř. zvýší. Listy vej- čité, routovité, vykrajovaně neb chobotnatě zubaté, méně více holé. Květní stopky na špici ztluštěné, dolů se- hnuté. Koruny malé, bílé. Malvice zvící hráchu, Na rolích, zahradách, při zdech, plotech. n. Říj. L. černý, v S. nigrum. ©. genuinum: útle chlupatý. Listy chobotnatě zubalé. Malvice černé. S. nigrum, Koch, Srp. 8. humile: nízký, téměř holý. Listy celokrajné neb vykrajovaně zubaté. Malvice zelenožluté. Viz Solanum humile, Bernh. 7. miniatum: chlupatý neb slabě kosmatý. Listy cho- botnatě zubaté. Malvice červené. Viz Solanum miniatum. 6. Malvice červená. Listy málo chlupaté, téměř holé, vej- čité, vykrajované. Hrozny téměř v okolíkách, stopkaté, mimo listy. Větve štětinatě pýřité, zubatě hranaté, V Uhřích. L. červený. S. mintatum. Bernh,. Malvice žluté, hnědé neb zelené. %. 7%. Větve holé, zubatě hranaté, Prut nízký, rozložený. Listy vejčité, téměř vykroužené , hořejší celokrajné. Hrozny téměř v okolíkách, mimo listy stopečné. Malvice malé, zelené. V Uhřích. L. nízký. S. humile. Bernh. Prut a větve chlupaté neb plsfnaté. 8, 8. Listy rohatě zubaté. 9. Listy téměř celokrajné, jen na dolejšku vykrajované, 360 Lilkovité. Piplovité. 4 4 plsťnatě pýřité, ledva 1 palce zdélí. Chocholík chudo- květý; obyčejně jen 4, zřídka 5 barvitých malvic. V Uhřích. L. Kitaibelův, S. Kitaibeli. Sch. Malvice žlutá. Hrozny téměř v okolíkách, mimo listy stopečné. Listy kosmaté, pýřité, vejčité. Větve oblé, chlupaté; L. kosmatý. S. villosum. L. Malvice žlutavá, později černohnědá. Květy v chocho- líkách trochu nakloněných, žlutavé; chocholíky chudokvěté. Listy kopovitě vejčité, chlupaté. V Uhřích, L. žlutý. , S. flavum. Kit. 66. Boragineae. Piplovité. > 281.. Anchusa. Ochsenzunge. Pilát. Korunní trubka přímá neb skřivená, s plocho kle- nutými šupinami, které hrdlo koruny zavírají ; 4 volné, dole vyhloubené tvrdky. V. 1. „ Koruna žlutobílá. © Kalich Sklaný, zdélí korunní trubky, v čas zralosti nadmutý, převislý. Klasy jednostranné; květy trochu vzdálené. Listeny kratší než kalichy. Listy trochu vlnité, brvité, tčené, štětinaté, čárkovitě kopovité. Na lučních pohrbkách; v Sremsku. P. hlinožlutý. A. ochroleuca. Koruna modrá neb jinobarvá. 2. „ Listy čárkovitě kopovité. 3. Listy obdýlně kopovité. 4. „ Listy vykrajovaně zubaté, vlnité, poloobjímavé, běloště- tinaté, Prut vztýčený, ponejvíc jednoduchý, 1 stř. zdélí, bílými, tuhými štětinami posetý. © Patrné šupiny čili klapky. Kalichy i po odkvětu vztýčené. © Koruny bledě modré, uvnitř červenavé , s nestejnými cípy, trubkou uprostřed v kolénko sehnutou. Na rolích. Če. Srp. (Lycopsis ar- vensis, L.) P. rolní; Prlina, A. arvensis. M. Bieb. Listy tupé, bělochlupaté. Kořen červenohnědý , více vstoupavých, 3—6 palců dlouhých prutů ženoucí, které na vrchu často vidličnatě rozděleny jsou, © Kalichy Sdělné, Kratší než trubka korunní; cípy čárkovité. © Koruny modré neb fialové, s téměř otevřeným hrdlem. Semeno hrbaté, nebrázděné. Květy v jednostranných klasech, střechovitě. na sobě ležící. Na písčitých neúrodných pahrbkách ; v Uhřích. Kv. Če. P. barvířský. A. tinctoria. L. Piplovité. 361 4. Kalich Sdílný. Koruny tmavě fialové, v hrdle: purpurově vousaté. Květy vzdálené ; hrozny jednostranné, po páru. Listy tmavozelené, lesklé, téměř chřastavě štětinaté, k oběma koncům soužené. Prut často do 2 stř. zvýší; celá rost- „lina štěčinatá. Na suchých irávníkách ; v jižních Uhřích, Rakousích. P, vlaský. A. italica. L. Kalich Sklaný neb šzubý. Korunní trubka přímá. 5, 5. Kalich Szubý. Koruna blankytná, menší než u předchá- zejícího. Květy klasaté; klasy neb hrozny po páru, 2listé, Listy téměř čárkovitě kopovité, téměř útlé zubaté, tma- vozelené, chlupaté, však nikoli štětinaté, Prut 1—1", stř. zvýší. V Rakousích. Kv. P, úzkolistý. A. angustifolia, Kalich 5klaný, v čas zralosti téměř kulatě vejčitý. Ko- runa fialová, s bílými, plsťnatými klapkami v hrdle, zřídka červená neb bílá. Klasy jednostranné po párn. Listy ko- povité, štětinaté. Prut do 2 stř. zvýší, téměř větvitý, latnatý, chlupatý s odstávavými chlupy. U cesti, na su- chých, neúrodných místech. Čn. Čec. P. lékařský. A. officinalis. L. 282. Asperugo. Scharfkraut. Ostrolist. Kalich Sklaný, s 2 zuby v každém chobotu. Ko- runa nálevkovitá, s tupými, hrdlo zavírajícími šupi- nami. V, 4. rut hranatý, dlouze větvitý, s křivými měkkými ostny, Zisty obdýlné, zpředu širší, 2—3 blízko sebe sedící, s ostnitými štětinami po kraji a kýle. Květy listům vstří- cní. téměř sedavé po 2—3. Koruny malé, purpurově modré. Rostlina chytlavá jako svízel, položená. Na rolích, při plotech. O. položený. A. procumbens. L. 283. Bessera. Srstnačka. Kalich zvonkovitý, s nestejnýmí vřezy, na dolejšku Shranný. Koruna trubkovitě zvonkovitá, v hrdle s 5 brvitými šupinami. V. 4. Prut na píď dlouhý, vztýčený, oble hranatý, listnatý, -se srstí ku spodu obrácenou. Listy štětinatě háčkovité ; kořenní obdýlně kopovité, dlouze špičaté , celokrajné, ploché, na rubu ještě více štětinaté, na píď dlouhé, -palec „široké, v řapík soužené; řapík obroubený; hořejší čár- 16 362 Piplovité. kovitě kopovité, na dolejšku objímavé, soužené, sbíhavé. Hrozny volné, zavité, koneční; stopky v čas květu vztý- čené, téměř o polovici kratší než kalichy, později chý— livé a zdélí kalicha, báčkovité, listenité. © Kalich do po- lou Sklaný, zvonkovitý ; cípy nestejné, končité, na do- lejšku kýlnaté, proto kalich prismaticky Shranný. Trubka koruny válcovitá, na dolejšku 4hranná, u prostřed zten- -čená, kratší než kalich; pokraj Sušetný, zvončitý, delší kalicha; ušty přiokrouhlé, odstávavé. Hrdlo otevřené, 5 štětičkami obsazené. Prašníky v trubce skryté. Čnělka ni- tovitá. (Pulmonaria azurea, Bess. Pulmonaria austriaca, CI. Pulmon, angustifolia, L.) V Rakousích, Uhřích, Čechách. Čn. Če. S. modrá. B. azurea. Schult. 284. Borago. Boretsch. Brutnák. Koruna kruhovitá, s tupými vztýčenými šupinami v hrdle. Nitky 2ramenné, vnitřní kratší nese pra- šník. Prašníky v homoli skupené ; 4 volné, vydůlené tvrdky V. 1. Borák. Listy eliptičné, tupé, a podobně prutu tuhými štěti— nami poseté, trochu dužné. Prut vztýčený, větvitý. © Ko- „runa blankytná. Prašníky přičernalé, celá rostlina drsna, bodlavá. Čn. Če. B. lékařský. B, officinalis. 255. Cerinthe. Wachsblume. Voskovka. Koruna téměř válcovilá, bez jazyků v hrdle. Pra- šníky šípovité, na dolejšku spojené. Dvě 2pouzdré volné tvrdky. Rostlina holá. V. 1. Voskovka Pr. Ho- lica. Mléčka. 1. Listy ušetnatě objímavé, celokrajné. 2. Listy mnohem užší, delší; nejhořejší delší než květy, hustě nad sebou ležící, kaki žluté a fialové, špičaté, trochu otevřené. Cípy odkvětlého kalicha čárkovitě ko- „povité, trochu špičaté, Na Tatrách, V. horní. C. alpina. Kit. 2. Tupé, trochu otevřené na špici, baňkovité, zvončité, žlutě a červeně stinkované, jen na kraji Slaločné koruny kratší než kalich. Tyčinky kratší než koruna. Listy v stáří na- modrale zelené, jazykovité. V jižních Uhřích,. Čn. Če. V. větší. | C. major. L. Spičaté, zavřené, téměř do polou Sklané, žluté ko- Piplovité. 363 runy, delší než kalich. Tyčinky 4krát kratší než prašníky. Kořenní listy obdýlné, opak vejčité, běloplamaté; listy prutní široké, jazykovité, ušetnatě objímavé, sivé, modro- zelené, přídužné. Prut vztýčnný, 1 stř. zvýší. Mezi obilím, na krajích rolních, u cest. Kv. Čn. V. menší. C. minor. L. 286. Cynoglossum. Hundssunge. Užanka. Korura nálevkovitá, s vztýčenými, hrdlo z části zavírajícími jazyky; 4 bodlavé, nahoře ploché tvrdky. V. 1. Myšinec. „ Koruna špinavě červená. Nažky obroubené, s šípovitými měkkými listy. Listy sivě plstnaté, dolejší eliptžčné. v řa- és soužené, hořejší kopovitě poloobjímavé. Prut vztýčený, 2 stř, zvýší. Hrozny jednostranné, U poh při veských plo- těch. Kv. Čn. U. lékařská; Myšinec. C. officinale. L. Koruna modrá. 2. „ Listy kopisťovitě, kopovité, lesklé, jasnozelené, neplst- naté, téměř nahé, na rubu drsné, k dolejšku trochu chlu- paté. Prut chlupatý. Hrozny roztracené, Kalich chlupatý. Koruna modročervená, nevonná, Na stinných místech.. Čn. Če. U. lesní. C. silvaticum. Smith. Listy kopovité, plsťnaté neb po obou stranách drsné. 3. „ Listy plsťnaté, hořejší vejčitě kopovité, srdčité, objímavé. Čípy“ kalichu vejčité. Koruny rozestřené, ledva delší než kalichy, jasně modré aneb bílé a červeně čárkované. Na lukách, u cest, v Uhřích. Če. Srp. (Cynogl. cheirifolium, Jacg.) U. peřestá. C. pictum, Listy po obou stranách drsné, ploché, téměř sedavé, . vzdáleně stojící. Rostlina sivozelená. Semena řapavá. Ko- runy namodralé, Prut nižší než při U. lékařské, Na lesních pahorkách, při plotech ; v Uhřích. Čn, Če. (Cynoglossum officinale 5 W. silvaticum.) U, Haenkova. C. Haenkei. Schult. 287. Echinospermum. Igelsame. Ježanec. Koruna řepicovitá, s plochým pokrajem a ploše klenutými šupinami, hrdlo zavírajícími. Tyrdky 3hranné, po kraji bodlavé. V. 1. Strošek. Stopky květní vztýčené ; koruny blankytné; > tyrdky | dvěma řadami šípovitých, měkkých ostnův obsazené, Listy kopovité, přilehavě chlupaté, Prut vztýčený, 1 stř. zdélí, 16 * 364 Piplovité. a nahoře větevnatý. Rostlina hedbávitými šedými chlupy posetá. Na zdech, střechách, místech kamenitých. Ky. Čn. i v jeseni. (Myosotis Lappula, L.) J. obecný. E. Laputa. Lehm. Stopky ohnuté ; tvrdky jednou řadou šípovitých ostnův obsazené. Listy kopovité s odstávavými chlupy. Prut od středu větvitý. Na kamenítých, výslunných lesních pa- hrbkách. Čn. (Myosotis deflexa, Wahlenb.) J. skřivený. E. deflexum. Lehm. 288. Echium. Naiterkopf. Haděnec. Koruna nálevkovitá, s šikmým, téměř 2pyským po- krajem, bez jazyků. Prašníky ovální, volné ; 4 volné tvrdky na rovném 3hranném terči. V. 1. Liščí ocas; : vlčí ocas; žebrák; panská láska. Listy kopovité. 8. Lísty čárkovitě kopovité. 3. „ Koruny dřív růžové pak fialové, řidčeji bílé; korunní trubka kratší než kalich, Tyčinky sehnuté, na kraji ko- runy položené. Cnělka na špici rozeklaná. Listy kopo- ( vité. Prut 1—3 stř. zvýší, drsný, štětinatý. Na, rolích, úhorech. Čn, Zář. H. obecný. E. vulgare. L. Koruny fialové, čárkované, chlupaté; trubka kratší než kalich. Tyčinky holé, zdélí koruny. Čnělka chlupatá, hro- zny dlouhé. Listy téměř vstřícní, háčkovité; hořejší na dolejšku srdčité, objímavé. Pruty volné, sělaí větvité, háčkovité. V Rukousích, Uhřích. Čn. Říj. H. fialový. 1 E. violaceum. ons karmazínová, téměř pravidelná. Klas koneční, 1—2 stř. dlouhý, z krátkých hroznův složený. Prut vztý- čený, 3—4 stř. vysoký, háčkovitý, podobně listům. V ji- žním Rakousku, Uhřích, Čn. H. červený. © E. rubrum. Koruna bílá, někdy načervenalá neb namodralá, téměř „pravidelná. © Klasy skrácené; květy střechovitě na sobě ležící. Tyčinky 2krát delší než koruny, Kalichy téměř bodlavé, velmi drsné, žlutě chlupaté. Prut vztýčený, často přes 6 stř. zvýší, bělochlupatý, jakož i listy. Listy ště= sve wo tinaté, drsné, dolejší žilnaté, trochu přitloustlé. U cest, kamenišť; v Rakousích, Uhřích. Če. Srp. (Echium altis simum) H. italský. E. italicum. Piplovité. 305 289. Heliotropium. Sonnenwende. Otočník. Koruna řepicovitá, 5klaná, s malými zuby mezi cípy. Hrdlo řasnatě stažené. V. 1. Prut přímý, bylinný, Listy měkké, sivozelené, řapíkaté, vstřícní, plsťnaté, řapavé, celokrajné, vejčité. Dolejší klasy obyčejně jednoduché, hořejší po páru, zpět svinuté. Květy bílé, jednostranné. Na výslunných místech ; v jižním Ra- kousku; v Uhřích na písčinách. Če. Zář. O, evropský. H. europaeum. 290. Lithospermum. Steinsame. Kamejka, Koruna nálevkovitá, s 5 krátkými šupinami v otevře- ném hrdle; 4 volné tvrdky va plochém terči. V. 1. Vrabí semeno. Kamýka. 1. Koruna blankytná, později nachočervená, s bílou hvěz- dou, 2krát zdélí kalichu, Kalich červenavý; cípy velmi úzké. Květy v dvojitých hroznech, Listy kopovité, špi- čaté, bezžilné, - Květní pruty vztýčené; neplodné pak položené, koře- nivé, rozložené. Kořen dřevnatý. Nažky hladké, Na lesnatých chlumech. Kv. Čn. K. fialová. L. purpureocoeruleum. Koruna bílá neb žlutavá, sotva delší kalicha. 8. - 2. Koruna špinavě žlulá. Tvrdky hiadké, lesklé, bílé, tvrdé; 5 šupin v hrdle. Listy široké, kopovité, žilnaté, trochu končité. Prut velmi větvitý, hustě listnatý, 1—2 stř. zdélí. Na neúrodných místech, u cest, v houštích. Kv. Čn. K. lékařská, L. officinale. L. Koruna žlutobílá, řídce námodralá, bez jazykův. Tvrdky -řapavé, hnědé. Listy jazykovité, čárkovitě kopovité, hed- bávitě šedé. Prut '/„—1 stř. zvýší, jednoduchý neb vět- vitý. Kořen červeně barvivý. Na rolích, úhorech, D. Kv. (Rhytispermum ary, Wim). K.rolní. L. arvénse. L. 291.. Lycopsis. Krummhals. Pipla. Koruna nálevkovitá, řepicovitá; hrdlo věncem chlu- pův neb malými drsnými šupinami obsazené; 4 volné, vydůlené tvrdky na ploše klenutém terči. V. 4.. Prut položený. Koruna sotva delší kalichu, tmavě fia- 366 Piplovité, lová. Kalichy v čas zralosti nadmulté, odvislé. Na poli; u Vídně; v | Čechách. Čn. ČC nadmutá (Nonnia). L. vesicaria. L. Prut dí U/,—1 stř. zdělí, prostý. Květy je- dnostranné, delší než kalichy. Koruna hnědočervená; po- kraj zdélí trubky; trubka Shranná , s 5 punkty na do- lejšku, a 5 nachovými šupinami, Kalichy nadmuté, od- vislé. Listy kopovité, s přitlačenými chlupy, podobně předešlé celokrajná. U cest, na písčitých místech. Kv. Čn. (Nonnia pulla, De C.) P. osmahlá. L. pulla. L. Matt. 292. Maiiia. Mattie.. Kosmalec. Koruna trubkovitě mnálevkovitá: trubka hranolitě Shranná; cípy pokrajní čárkovité; vykroužené šu- piny v hrdle; prašníky nad ně vynikající; tvrdky křídlaté. V. 1. Prut jednoduchý, vztýčený, 1 stř. zvýší, na špici bráz- děný. Listy kopovité , šedozelené , pýřité, celokrajné, vztýčené. Květy v hroznech, po 10—20, odvislé, po- zději přímé, žlutočervené, s nachovými šupinami ; hrozny v okolík sestavené. © Kalichy kosmatě vlnaté, Sdílné, s čár- kovitě kopovitými, tupými cípy. Koruna s krajem 5díl- ným, cípy čárkovitými, tupými, Na písčitých pahrbkách ; v Banátu. Dub. Květ. (Cynoglossum umbellatum). K. oko- ličnatý. M. umbellata. Schult, 293.. Myosotis. Mauseohr. Pomněnka. Koruna nálevkovitá neb řepicovitá s ploše klenu- tými šupinami, které hrdlo zavírají; 4 volné tyrdky. V. 4. Vranní očko; Žabí oko ; Zuzanka; Nezabudka. 4. Kalich s Skins chlupy, irávozelený, v čas. zralosti otevřený , zvončitý, dlouze stopečný. Tyrdky po kraji hladké. 2. ' Kalich s odstávavými, u spodu s háčkovitými chlupy, šedý. Tvrdky hladké neb řapavé. 3. 2. Kalich 5zubý, Čnělka zdélí kalichu. Koruna rozličné velikosti, vonná neb nevonná, dřív růžově pletní, potom blankytná, řidčeji pouze. růžová neb bílá. Prut hranatý, 1/,—2 stř. zdélí. - Listy obdýlně kopovité , trochu kon- čité. Kořen šikmý, plazivý. Na vlhkých místech, lukách. Piplovité. 367 Kv. Če, P. bahní; Nezabudka; Zuzanka; Žabí oko. M. palustris. Wither. Kalich 5klaný. Čnělka velmi krátká. © Koruna vždy malá. Hrozen velmi dlouhý. Prut oblý. Listy kořenní jazykovité; dolejší prutní čárkovitě obdýlné, přítupé. Ko- řen vlásenitý, letní. Při příkopech, bažinách. Če: Zář. P. trsnatá. M. cespitosa. Schultz. „ Tvrdka 3hranná, řapavá; korunní trubka 4hranná jako při Anchusa; koruna blankytná s bílou hvězdou. © Kalich odílný, delší než stopka: cípy velmi tupé, téměř kopi- sťové, bíle chlupaté. Listeny čárkovité, © Hrozny po páru, nahé. Listy obdýlné kopovité, končité; hořejší sedavé, téměř ostnitě zubaté; dolejší řapíkaté. Prut přímý, lat- natý, 1—-2 stř. zvýší, tupě hranatý. Při plotech; v Uhřích, Haliči. © Čn. Če. (Anchusa Barrelieri). P. tupá. M. obtusa. W. Kůí. Nažka hladká, neb na kraji útle pilovitá. 4. . Prut chudokvětý , jednoduchý; hrozny často jen 2—3- květé, Kalichy plsťnaté. Koruny veliké, blankytné. Tyrdky irochu hladké, na kraji útle pilované. Listy šedozelené, trochu tuhé. Výška 1—4 palce. Na holech; na Sněžce, Krkonoších; Kv. Čn. (Myosolis tergloviensis). P. trpa- slčná. ži. nana. Vill. Prut květnatější, aneb jiné známky se neshodují. 5. . Stopky dolejších květů zdélí aneb i delší kalichův. 6. Stopky dolejší zdélí aneb kratší kalichův. 9. . Hrozny 5—10Okvěté, na dolejšku listnaté, tak že dolejší květy jsou úžlabičné, © Stopky mnohem delší kalichů, zpět vyvrácené. © Kalichy hluboce Šklané, chlupaté. Koruny bledě modré. © Listy prutní obdýlně kopovité, špičaté. Rostlina zelená, rozvláčitě větvitá, brzo vadnoucí, podobná Pupkovci (Omphal. scorpioid.) Kořen vlásenitý , dolů stoupavý. V stinných houštích. Kv. Čn. (Myos. sepium, Schulies). P. různokvětá. M. sparsiflora. Mikan, Hrozny hojnokvěté, bezlisté. Kořen šikmý. %. „ Pokraj koruny ploše rozestřený.“ Kališní cípy v čas zra» losti k sobě schýlené. Koruna obyčejně veliká, blankytná. Kalichy hluboce 5dílné, -s odstávavými chlupy. Stopka trochu delší než kalich. Prut "/„—1'j» stř. zvýší. Rost- 368 Piplovité, A liaa chlupy šedolesklá. V lesích. Kv. Če. P. lesní. M. silvatica. Ehrh. Hoffm. Pozn. Příbuzná Pomněnka podhorní: nižší; hrozny kratší; chlupy hustší, Listy kopovité, trochu tupé a drsné, na dolejšku 3žilné. Koruna tmavomodrá. © Na holech, v Korutanech, Uhřích, Čechách, Slézsku. M. alpestris. Schm. Pokraj koruny vztýčený, a proto koruna poddutá. 8. . Kalich 2-—3krát kratší než stopka, zcela zavřený, hlu— boce Šdílný, odstávavě chlupatý. Koruna bledší a méně význačná než u Ž. lesního. Listy obdýlně kopovité, hustě chlupaté, šedé, Pruty nejvíce trsnaté, 1—1'/, stř. zvýší. Na rolích, zahradách. Čn. Srp. P. střední. M. intermedia. link. Kalich dolejších květův asi stopky zdélí, trochu ote- vřený, téměř 2pyský, Sklaný, odstávavě chlupatý; hořejší stopky velmi krátké. Koruna velmi malá, modrá. © Lisiy šedé, s přímými chlupy. Prut '/„—1 stř. zvýší, Při plotech, násypech, travnatých pahorkách. Dub. Ún. P. draslavá. M. hispida. Schlechtendal. Koruna zprvu jásnožlutá; trubka zdélí kalichu; později modrá s prodlouženou trubkou, zřídka až do konce žlutá. Kalich hluboce Sklaný, v čas zralosti zavřený, chlupatý. Stopky kratší než kalich. Hrozny stopkaté. Listy- šedě chlupaté, mimo to po kraji jednotlivě dlouze brvité. Prut "/, stř. zvýší. Na krajích rolí, v úhorech, houštích. Kv. Čn. P. strakatá. M. versicolor. Pers, Koruna hned zpočátku modrá. 10. 10. Stopka téměř zdélí kalichu. Žluté patrné klapky v hrdle koruny. Viz výše M. hispida 8. Kalich téměř sedavý, hluboce Sklaný, v čas zralosti homolovitě zavřený, chlupatý. Koruna velmi malá, ble- domodrá, s nepatrnými přimodralými klapkami. Hrozny dole listnaté.. Listy na rubu háčkovitě chlupaté, | Pruty často trsnaté, 3—9. palcův zdélí. Rostlina šedá, hustě chlupatá. Na rolích, úhorech, písčinách. Dub. Čn. hojně. P. tuhá, - M. stricta. Link. 294. Omphalodes. Gedenkmein. Pupkovec. Koruna řepicovitá, s Šupinami v hrdle; 4 tvrdky, u vrchu vtlačené. V. 1. Pupenka. Piplovité. | 369 Kořenní listy srdčité, vejčité. Květní pruty hroznité, - neplodné, pak plazivé. Koruny jasně blankytné, s bílým hrdlem, kruhovité, Obyčejně 1 tvrdka, po kraji zubatá. V lesích uherských, chorvatských. Bř. Dub. P. jarní. O. verna. Měnch. Dolejší listy kopisťovité, hořejší kopovité „ přídrsné. Stopky úžlabičné, 1květé, v čas zralosti sehnuté, Pruty položené, nahoře vidličnaté, posléze mnohovětvé „ slabé, do 1 stř. zvýší. Koruny bledě blankytné. Na výslun- ných místech, v pasekách, lesích. Dub. Kv. (Cynoglos- sum scorpioides L.) P. žabický. P. pomněnkovitá. O. scorpioides. Lehm. 295. Omosma. Lotwurz. Ruměnice. Koruna zvonkovitá, baňkovitá neb válcovitá, s ote- vřeným hrdlem; 4 tvrdky. V. 1. 1. t5 Koruna válcovitá, 2. Koruna baňkovitá, žlutá, s hrdlem otevřeným, © Kalich až na dno rozdělený. Květy visuté ve 2 hroznech, v něž „se prut na špici rozkládá ; prut na píď dlouhý, vstoupavý neb přímý. Listy kopovité, háčkovité, trochu špičaté ; štětiny hvězdité. Na vápnitých skalách; v Chorvatsku. Cn. R. hvězdovitá. O. stellulatum. W. Ktt. . Koruna žlutá, válcovitě paličkovitá, 2krát zdélí kalichu. Větve kratší, velmi odstávavé, zpět skřivené; listy širší a tupější; listeny vejčité, kopovité; kališní cípy kopovité, kratší než při následující. Více prutův z kořene. Praš- níky po. kraji patrně štěrbené, Na suchých, písčitých lukách. Kv. Čn. R, písečná. 0. arenarium. W. K. Koruna bílá, posléz žlutavá, převislá, s pokrajem velmi krátkým „ válcovitá, tupá; prašníky na -špici mázdřité, hrdlo zavírající. Listy háčkovité. Větve, úžlabiční stopky a kalichy chlupaté. Prut nachočervený , bíle chlupatý. Kořen červenavý. Na suchých pahrbkách; v Rakousích, Uhřích, Čn. Če. (Cerinthe, Scop. Symphytum, Hall). R, haděncovitá. 0. echioides, 296. Pulmonaria.. Lungenkraut. | Plicnék. = Koruna nálevkovitá s 5 šlěličkami v otevřeném hrdle; čtyry volné tyrdky na rovném terči. V. 4. 370 Piplovité, Akantovité. Listy kořenní vejčitě kopovité, pýřité; prutní objímavé, Kalichy 5klané. Viz Bessera. Kořenní listy řapíkaté, srdčité; dolejší prutní obdýlné, hořejší maličko sbíhavé; drsné, často bíle plámaté. Prut štětinami a žlázami posetý, Kalich zvonkovitý. Koruna v hrdle baňkovitá, dřív červená, posléz nachofialová. Zvýší 11 stř. V lesích, Bř. Kv. P. lékařský. P, officinalis. L. 297.. Symphytum. | Beinwell, © Kostivál. Koruna válcovitě zvončitá, s Šzubým pokrajem a šídlovitými, v homoli skupenými šupinami; 4 volné, vydůlené tvrdky. V. 1. 1. Listy vejčité, méně více sbíhavé. Koruna červená neb žlutobílá. 2. Listy srdčité, vejčité, dlouze končité, drsné, celokrajné ; dolejší řapíkaté hořejší sedavé, téměř vstřícní. Prut prostý. Koruny zelenobílé. V Uhřích. Kv. Čn. K. srdčitý. S. cordatum. W. K. 2. Prot jednoduchý aneh u vrchu 2 klaný, "/„—1 stř. zvýší, drsně štětinatý. Hořejší listy málo menší než dolejší, drsně chlupaté, málo úzce sbíhavé ; dolejší vejčité, v řapík soužené. © Kalich do polovice koruny sáhající. Koruna běložlutá. © Ve vlhkých lesích. Dub. Kv. K. hlíznatý. S. tuberosum. L. Prut větevnatý, štětinatě chlupatý, 2 —3 stř. zvýší. Listy po kraji vlnité neb vykrajované , sbíhavé; dolejší vejčitě kopovité, v řapík soužené, hořejší kopovité. Ka- lich sáhá až do špice koruny. Korena nachová neb čer- veně modrá, někdy bílá. Na vlhké půdě, na lukách. Kv. Čn. K. lékařský. S, officinale. L. 67. Acanthaceae. Akantovité. 298. | Acanthus. Bárenklaue. Paznehtník. Kalich 2lupenný, 2 klaný. Koruna 1 pyská;, se- hnutá, 3klaná. Tobolka 2 pouzdrá. Prašníky kos- maté. XIV. 2. Medvědí pazour. Listy chobotnaté, speřeně rozčesané, lesklé, bezbranné. Prut přímý, vztýčený, jednoduchý, 2 stř. zvýší. Květy od středu až do špice prutu, žlutobílé. Ve vlhké. půdě; v jižních Uhřích, Banátu, Sremsku. P. pravý. A. mollis, L. + Svlačcovité. 301 Listy speřené, trnité, tmavozelené, lesklé, ponejvíc jen kořenní, aneb jen na dolejšku prutu. Prut do 1", stř. zvýší. Koruny bílé neb červenavé, v konečním klasu. V Sřemsku, na vlhkých místech. P, bodlavý. A. spěnosus. 68. (Convolvulaceae. Svlačcovité. 299. Convolvůlus. Winde. Svlačec.- Koruna nálevkovitě zvončitá, hranatě 5laločná, s 5 řasami. Únělka nerozdělená, 2 blizná. V. 1. Slak; svlak; opletník; pupenec. „ Listy čárkovitě kopovité, končité, trochu sivozelené, po obou stranách chlupaté. Prut větvitý , trochu vztýčený. Kalich chlupatý ; ponejvíc 2květé stopky; koruny bledě růžové, červeně čárkované. Na výslunných, neúrodných místech, Kv. Ún. S. růžový. C. cantabricus, Listy šípovité, srdčité neb ledvinité. 2. „ Listy ledvinité. Květní stopky křídlaté. Na pomoří. S. pomořský. C. Soldanella. Listy šípovité neb srdčité. 3. „ Listeny čárkovité, šídlovité, od květu vzdálené. Listy šípovité,. se špičatými usty. Stopky úžlabičné, obyčejně 1květé, (Koruny bílé neb růžové , vonné. Při plotech, na rolích. (Čn. Če. (Convolvulus prostratus, Schm.) S. rolní. C. arvensis. Poznam. Convolvulus arvensis, Schmidt: prut pnivý; listy. k oběma koncům tupé; stopky 2květé; koruny bílé, na dolejšku červené, nikoli zelené. Listeny srdčité neb vejčité, 4. 4, Listy šípovitě srdčité, s ufatými , ozubenými ušty. Prut pnivý, do 4—5 stř. zdélí. Kalich dvěma srděitými li- steny obestřený, Stopky 4hranné, 1květé. Koruna ve- liká, bílá. V stinných, vlhkých plotech, v houštích. Če. Zář. (Cálystegia Sepium, Brown.) S. plotní; Opletník. C. sepium. L. Listy srdčité , laloky hranaté. Prut často do 3 sáhů dlouhý. Listeny vejčité, nadmuté , baňkovité, tupé, jako i kališní cípy. Koruny bílé, větší. U Mehadie, u Her- kulových lázní. S. lesní. C. silvaticus. W. Kit. © 379 Zezulinovité. Jirnicovité, 69. Cuscuteae. Zezulinovité. 300. Cuscuta. | Flachsseide. Zezulina. Kalich 4—5klaný. Koruna zvončitá, 4—5klaná ; 1—2 čnělky. Tobolka kolem pukavá. IV. 2. Koko- lice; Vláčník; Kopřivník; Kazilen; Hubilen. 1. Jediná čnělka s bliznou hlavatou. Tobolka vejčitá, ve- liká. © Korunní trubka válcovitá, 2krát zdélí pokraje, s vztý- © čenými, k trubce přilehavými šupinami; květy posléz sto- pečné, v klasech. © Rostlina větevnatá; pruty červené, něco tlustší než při Z. evropské. Na vrbách, "úladých topolech. Če. Srp. (Cusouta lupuliformis, Krackor). Z. jednoženská, C. monogyna. Vahl. 2— 3.niťovité čnělky. 2. 2. Prut větevnatý. | Klubíčko jedním listenem podepřené. Koruna trubkovitá. Trubka v čas květu zdélí pokraje. 3. Prut jednoduchý. Klubíčka bez listenův, Koruna ku-. latá, baňkovitá; trubka 2krát zdélí pokraje koruny, s vztý- čenými, k truhce přilehavými šupinami. Tobolka kulatá, Prut ztlouští silné niti, Ve Inu. Če. Srp.. Z, obecná. C. Epilinum. Weihe. 3. Hrdlo trubky pod tyčinkami, svíravými šupinami zavřené. Prut niťovitý. Květy hustě skupené. Na lesních prosto- rách; na vřesu, doušce, kručince. Če. Srp. Z. menší, C. Epithymum. L, Šupiny ke koruně přitlačené, málo patrné, hrdlo, neza- vírající. Tobolka vejčitá. Květy v hustých klubíčkách. Prut nifovitý, ponejvíc červenavý, lesklý. -V houštích ; na vrbách, topolech, kopřivě, chmelu, vratiči, konopía,j. "Če. Srp. Z. evropská. C. europcea. L. 70. Poleémoniae. Jirnicovité. 301. Polemonium. Speerkrauť. Jirnice. Koruna Šdílná. Blizna 3klaná, Tobolka 3pouzdrá. Semena hranatá. V. 1. Prut vztýčený, 2—3 stř. zvýší. Listy speřené ; lístky vejčitě kopovité, celokrajné. Květy vztýčené; kalichy delší než trubka koruny. Koruny modré, zřídka bílé. © Mezi houštím ; v Uhřích, Haliči, Čechách, Čn. J. modrá, P. coeruleum. Olivovité. Jesenovité. 373. 71. Oleaceae. Olívovité. 302. Ligustrum. Hartriegel. Ptačízob. Kalich 4zubý, koruna ze Aklaným pokrajem ; 2—4- semenná malvice. II. 1. Zimolíz; Zobačky. Keř. Listy obdýlně kopovité, holé, celokrajné, Květy v konečních latech. Koruny bílé, vonné. Malvice černé, s moučnatou fialovou dužinou. Čn. Če. P. obecný. L. vulgare. L. 303. Olea. Olivenbaum. Oliva. Kalich srostlolupenný, dělený, stálý. Koruna 4klaná, -cípy téměř vejčité. Peckovice 1semenná. II. 1. Strom. Listy kopovité, na líci tmavěji zelené, na rubu . bělostříbrné, celokrajné ; květy běložluté, v hustých hro-— „ znech z úžlabiček vynikající, vonné. V Uhřích tu i tam zasárený, však k ovoci nedospívající. O domácí. 9. europaea. L. „304. Syringa. Flieder. Šeřík. Kalich A4žubý. Koruna 4klaná Tobolka 1—2semenná, 2klapečná. II. 1. Střenka ; španělský bez ; vlaský bez. Listy srdčité, zašpičatěné. © Květy v konečních latech, bílé, červenavé neb fialové, vonně. Keř, téměř strom, 8—20 stř. zvýší. Na vápenných skalách, v Banátu divoce. - Dub. Kv. Š. obecný. S. vulgaris. L. 72. Fraxineae. Jesenovité. 305. Fraxinus. Esche. Jesen. Kalich 3—Adílný neb chybící. Koruna 3—4lu- penná neb žádná. Plod plochostlačená křídlatá nažka. „XXIII 2. Jasan. Jasen. „ Květy mnohodomé, bez koruny a kalicha, v přiokrouhlých neb obdýlných latech, s seďavými prašníky a čnělkami. Listy speřené; lístky sedavé, kopovité, dlouze končité, pilované. Strom vysoký, hladkokorý, s přitloustlými vět- vemi. V lesích. Dub. J. stepilý. F. excelsior. L. -Květy s 3—4dílnými korunami a kalichy, 2. „ Listy stopečné, obdýlně kopovité, dlouze končité, pilo- vané, vtřícní, po %—9. Strom 20—85 stř., zvýší. Puky 374 Cesminovité. Tolitovité. Brčálovité. poprášené. Laty na koncích větví. Kalich malý, 4dílný; 4 bílé čárkovité květní lupeny. V Uhřích. Kv. J. zimnář, F. ornus, L. Lístky téměř sedavé, okrouhlé, trochu končité, pilované, po %—9, na dolejšku klínovité, © Strom nízký se žlutě kropenatými větvemi; puky hnědé. V jižních Uhřích, Dub. J. okrouhlolistý. F. rotundifolia. L. 73. Hicinae. (esminovité. 306. Hex. Hůlsen. Cesmina. Kalich 3—4zubý. Koruna 4lupenná, kruhovitá, 3— 4klaná. Čnělka chybí; blizny 4. Malvice 3— Asemenná. IV. 4. Keř, 3—5 stř. zvýší, s korou zelenou. Listy vždy ze- lené, střídavé, řapíkaté, vejčité, špičaté, vlnité, lesklé, tr- nité, Květy téměř v okolíkách úžlabičných. Stopky 1květé ; květy bílé neb červenobílé : malvice červené, zvící krachu. V Uhřích; v lesích, Kv, Čn, C. bodlavá. I Aguifolium. 74. Asclepiadeae. Tolitovité. 307. Cynanchum. Schwalbenwurz. Tolila. Koruna kruhovitá, hluboce 5Sklaná. Tyčinky v 5la- iočnou korunku srostlé. V. 2. Kvěly bílé v úžiabičných okolíkách, Listy vstřícní vej- čité, dlouze končité, krátce řapíkaté, hořejší kopovité. Prut jednoduchý, 1—2 stř. zdélí, vztýčený. V houštích. Cn. Srp. (Asclepias Vincet. L, V. vulgare, Med.) T. po- spolitá, C. Vincetoricum. R. Br. Květy hnědočerveně; okolíky jednoduché, chudokvěté 3 stopky krátké. Listy užší, srdčité, vejčité, kopovité, dlouze končité, vstřícní, na dolejšku vdusaté. Prut pnivý, 2— 4 stř, zdelí, Kv. Čn. (Vincetox. nigrum). T. černá, C, nigrum. 75. Apocyneae. Brčálovité. 308. Vinea. Sinngrůn. Brčál. Koruna řepicovitá s 5hraným hrdlem; Blizna ter- čovitá; 2 tobolky. V. 2. Barvínek; Zimozelen, 1, Listy á kališní cípy brvité. V Uhřích. B. veliký, V. major., Listy po kraji nechiupaté aneb štětinaté, 2. © Vachtovité. Hořcovité. 375 2. Listy vždy zelené, kožnaté, kopovitě eliptičné vstřícní, lesklé, © Prut položený, kořenivý. Koruny modře fialové, s bílým hrdlem. Kalich zvonkovitý s krátkými bezbr- vými cípy. Květy stopečné, V lesích a horách. Dub. Kv, B. menší. V. minor. L. Listy přes zimu netrvavé, holé, s útlými štětinatými chlupy po kraji, obdýlně kopovité. Pruty položené, oby- čejně jednoduché, do 2 stř. zdélí. Květy fialové, zřídka bílé, v hrdle chlupaté, 4—5 na jednom prutu, na jednot- livých vztýčených stopkách. Na písčinách, vápenitých skalách, okolo Budína, Pešti. D. Kv. B, bylinný. V. herbacea. W. K. 76. Menyantheae. Vachtovité. 309. WHenyanthes. Bitterklee. Třílistník. Koruna nálevkovitá, s vousatým pokrajem. Vaječník na brvitém kroužku. Semena okrouhle stlačená. V. 1. Hořká jetelina; Trojan; Bobřek; Vachta; Limonka. Listy strojené na dlouhých, dole pošvatých řapících; lístky široce vejčité, lesklé, trochu dužné. Dlouhý úžlabičný stvol nese obdýlný klas neb hrozen, s krátce stopkatými „bělorůžovými květy. V bažinách, rašeliniskách. Kv. Ún. T. obyčejný. © M. trifoliata. L. 340. Villarsia. Seekanne. Plavín. Koruna kruhoviítá s vousatým hrdlem ; 5 žlázek mezi tyčinkami, na dolejšku vaječníka. Semena obroubená, brvitá. V. 1. Prut oblý, vidličnatě rozdělený. Listy srdčité, okrouhlé, -kožnaté, splývavé. Koruny zlatožluté. Tobolky ovální, dlouze končité. V stojatých vodách a rybníkách, Ce. Srp. - (Cimanthemum nymphoides, (Gmel. Menyanthes nymph, L. Waldschmidia nymph. Pers.) P. leknínovitý. V. nymphoides. Vent. 77. Gentianeae. Hořcovité. 311. Chlora. Bitterling. Žarcanka. "Kalich Slupenný pod vaječníkem. Koruna 6—8dílná. Tobolka 1pouzdrá, 2klapečná, mnohosemená. Čnělka do polou 2klaná. VIII. 1. Listy téměř Shranné, dolejškem svým na prutu srostlé, 376 Hořcovité. celokrajné; kořenní vejčité, Prut vztýčený, 1—2 stř, zdělí, nahoře vidličnatý, Koruny žluté; blízna 2díiná cihlová. Kalich kratší koruny. Na vlhkých místech, podunajských © lukách; v Uhřích, Čechách, Kv. Čn. (Cenisna perfoliata). Ž. prorostlá. Ch. perfoliata. Listy vejčitě obdýlné, na dolejšku zaokrouhlené, - Kališní cípy širší, téměř zdélí koruny. Ž. pozdní. Ch. serotina. 312. Erythraea. Tausendguldenkraut. Zeměžluč. Koruna nálevkovitá s Sklaným pokrajem. Prašníky po vypylení šroubovitě svinuté. V. 2. Hlístník, „ Listy čárkovité, obdýlné; kořenní hvězdmo rozložené. Prut z přostředu latnatý, se vztýčenými větvemi, Cípy ko- runy vejčité. Na lukách. Ž. úzkolistá, E. lšnarifolia. Pers. Listy vejčité. 2. Cípy koruny obdýlné, na špici vykroužené, bělonachové, Kalichy -přes třetinu délky klané; cípy šídlovité. Listy kratší než články prutu, po kraji prozračné, obdýlně věj- čité, nepatrně Sžilné, © Prut 4hranný, na špici vidličnatý, „zdélí prstu. Květy stopeéné, Na vlhkých lukách; v Pešťan- ské stolici, v Banátu. Zář. (Hippocentaurea emarg. W. Kit.) Z. vykroužená. E. emarginata. Cípy koruny vejčité neb kopovité. 3. Prut jednoduchý, přímý, vztýčený, Ahranný, 1 stř. zvýší. Listy kořenní v růžičku sestavené, oválně obdýlné, šžilné. Koruny tmavě růžové, s bělavou trubkou; cípy vejčité, Květy v chocholíkách, Na výslunných místech, v pasekách. Čn. Srp. (Gentiana Centaurium, L, Hippocentaurea Cen- taurium,.Chironia Centaurium.) Z. lékařská. E. Centaurium. Pers. « Kořenní listy delší, téměř kopisťovité ; Prut do 2 stř. vysoký, velmi větvitý; věbve prutnaté, vztýčené, na konci 3dílné, vidličnaté; letorostky 2klané, na každém konci 3květé. Trubka třikrát zdélí kalichu. | Cent. majus. Schm. 6. Kořenní listy širší, opak vejčité, zaokrouhlené, Sžilné; prutní poloobjímavé, ovální, tupé; prut 1 stř, zdélí, na dolejšku větvitý; větve vztýčené, jednoduché ; na špici % Hořcovité. 377 3dílně vidličnaté, s 3klanými, Skvělými letorosty; listeny štětinovité; kalichy zdélí korunní trubky. Cent. medium. Schmidt. v. Kořenní listy opak vejčité; dolejší prutní obdýlné, hořejší čárkovité, všecky tupé; prut jednoduchý, vztý- čený, zdélí prstu, 2—3klaný, 2— Skvětý na konci větví; jeden květ sedavý, druhý stopkatý. | Cenť, minus. Schm. č. Kořenní listy jako u 9. Prut zvýší dlaně, 3dílně vidličnatý; větve rozdělené; prutní listy obdýlné, trochu špičaté, Cent. palustre. Schm. ©. Kořenní listy trochu drsné. Cent. collinum. Schm. Prut nízký, mnohovětvý, 1— 6 palcův zvýší. Listy ovální. Květy krátce stopečné, úžlabičné. © Koruny růžonachové neb bíle; cípy kopovité: trubka bílá z kalicha čnějící. Na vlhkých písčitých místech, úhorech, Srp. Zář. (Erythr. ramosissima, Pers. Hippocent. pulchella, Smith.) Z. pěkná, E. pulchella. Fries. 343. Exacum. Bitterblait. Hořepník. Kalich Ádílný. Koruna téměř zvonkovitá, 4klaná. Tobolka 2pouzdrá, stlačená. Čnělka 2klaná, IV. 1. Prut niťtovitý, téměř větvitý, ledva 2 palců zvýší; větve častěji vidličnaté, Kořenní listy téměř okrouhlé; prutní šídlovité. Koruny malé, běložluté V bahnitých místech; v Rakousích. Srp. Zář. (Gentiana filoformis, L.) H. niťo- vitý. E. filiforme. 314. Gentiana. Enzian. Hořec. | Korunní trubka válcovitá neb nálevkovitá. Pokraj 5—9klaný. Prašníky po vypylení neproměnné, stejné. Tobolka 1pouzdrá. V. 2. Trlíč, Prostřelenec. . Koruna buď jen po kraji brvitá, buď v hrdle opatřená věncem šupinatých brvy. 2. Koruny zcela bezbrvé, 10. . Kornna 4klaná, s brvitými cípy, blankytná, Listy čárko- vitě kopovité. Pruty trochu vstoupavé, obloučnaté, 3—- (43 palců zvýší, obyčejně 1i—3květé. Na výslunných hor- ských polohách, chlumních lukách. Če. Zář. (Hippion ci- liatum Schm.) H. brvitý. G. ciliata. L. Koruna v hrdle brvitým věncem opatřená, 3. (16) 378 Hořcovité. 3. Koruna žlutavá, někdy jasně modravá, zvončitá, 4—5- klaná, se vztýčeným pokrajem; trubka kratší než kalich. Kalich nehluboce klaný ; dva cípy širší, aneb vždycky té- měř stejné. Listy kořenní opak vejčité, kopisťovité, velmi tupé. Rostlina vztýčená, zdéli prstu; větve 1květé, Na Krkonoších. Zář. H. tupolistý, G. obtusifolia. L. Koruna modrá neb fialová. 4. Lísty vejčité. 5. 4. Listy kopovité, dlouze ko něčité neb příkončité. 8, 5. Koruna 4klaná. 6. | Koruna Šklaná. %. | 6. Kališní cípy nestejné, © dva zevnitřní široce eliptičné. Květy úžlabičné vstřícní, jednotlivé aneb na 3květých větevkách stopečné. Koruny modré. Listy vejčitě kopo- vité ; kořenní opak vejčité, řapíkaié, Prut vztýčený, 3—5 pale. zdélí. Na lukách, horských prostorách. Srp. Zář. (Hippiou campestre, Schm.) H. polní. G. campestris. L. Kališní cípy nestejné, dva kopovité, větší; někdy však stejné, Trubka bledá; cípy tmavomodré, obdýlné; stopky dlouhé, fkvěté; prut sám někdy 1květý. Listy vejčité, tupé. © Na holech; v Korutanech, na Tatrách. Če. Zář. H. lední. G. glacialis. L. ©. Koruna 3-—5klaná, zvonkovitá, tmavomodrá, zřídka bílá, v hrdle bělochlupaté. Stopky dlouhé. Listy vejčité, tupé; často jen 4—6 na kořenu. Prut téměř vidličnatý, někdy jednoduchý. Na horách korutanských, Srp. Zář. H. nízký. G. nana. Koruna 5—4klaná, kruhovitá, modrozelená. © Stopky velmi dlouhé. Prut vstoupavý, často jednoduchý, 1květý. Listy vejčité, tupé. Vaječník Shranný. Na holech koru- tanských. Srp. Zář. (Sweertia carinthiaca,. Sturm.) H. ko- rutanský. G. carinihiaca. 8. Kalich cípův stejných. 9. , Kališní cípy nestejné, čárkovité, dva větší ; kalich zvon- kovitý, o polovic menší než koruna. Koruny 4— 5klané, jasně fialové, nachové; úšty vejčité, tupé. Stopky hra- naté, často velmi kráiké. Listy kopovité, špičaté, po kraji ostré; kořenní kopisťovité. Prut Ghranný, 3—6 palcův zdélí. Na Tatrách; Babí hoře. Srp. Říj. (Gentiana cam- pestris, Pallas.) H. luční. G. pratensis. Hoicovilé, „379 9. Koruna 4—5klaná, blankytná. Listy sedavé, obdýlné, špičaté; kořenní opak vejčité, řapíkaté. Prut vztýčený, 4—6 palců zdélí, mnobokvětý. Vaječník dole silně sou- žený. Na bujných, trochu vlhkých lukách. Če. Zář. H. německý. G. germanica. Willd. Koruna Sklaná, téměř o polovic menší, liiaková neb bledě fialová. Listy sedavé, s dolejškem širokým, objí- mavým, kopovité, dlouze končité; kořenní obdýlné řapí- katé. Prut vztýčený, 4—6 palcův zdélí, prostý neb vět- vitý. Vaječník dole sotva soužený. Na vlhkých likách, Srp. Zář. (Hippion Amarella Schm.) H. hořký. Trlič, G. Amarella. L. 10. Květy v přeslenech; obyčejně žluté, zřídka modré. 11. Květy jednotlivé, v úžlabičkách neb na konci; oby- čejně modré, zřídka žluté. 16. 11. Koruna 4klaná, modrá, blankylná, řepicovitá; trubka pa- ličkovitá. Prut přitloustlý, vstoupavý, do 1 stř.. zvýší. Listy kopovité, Sžilné, na dolejšku pošvatě spojené. Na výslunných polohách lesních a chiumních; Če. Srp. (Hipp. cruciat. Schm.) H.křížatý; Prostřelené koření, G. cruciata. L, Koruna 5—Sklaná, žlutá; obyčejně zvonkovitá. 12. 12. Koruna kruhovitá, 6 — 7klaná, zlatožlutá. Prašníky srostlé, Tobolka vejčitá, Kalichy touicovité, Listy vejčité, žilnaté; prut do 2'/, stř. zvýší, listnatý. Na holech chorvátských ; na Krkonoších. Úc. Srp. H. žlutý. G. lutea. Koruna zvonkovitá. 13. | : 43. Koruna %klaná, nekropenatá; 6— 9 tyčinek, | Kalichy bělavé, zamodralé, pánvicovité, krátké, téměř uťaté. Va- ječník 2 modrými čárkomi značený. Listy tmavozelené, 5— Zžilné; 2— 3 přešleny. Na Alpách, v Korutanech. Če. Srp. H. zvonkovitý. G. campanulata. Koruna tčená. 14. 14. Koruna čárkovaně tčená, zvenku žlutavá, uvnitř tmavo- nachová, polo 5—%klaná, cípy přiokrouhlé. Kalichy kožnaté, pošvaté; tyčinky s prašníky srostlými. Listy vejčitě kopovité, Sžilné. Prut do 1 stř. zdélí. Na Kr- konoších. ©H. červený. G. purpurea. „Koruna hustě nepravidelně kropenatá. 15. 15. Koruna 6klaná, s trubkou zvončitou, žlutá s červenými (16 + 380 Hořcovité. punkty. Kalich zvonkovitý s oválními vztýčenými zuby. - Listy veliké; žilnaté; dolejší řapíkaté, eliptičné. Prut jed- noduchý, s 3—4 přesleny, do 1'/, stř. zvýší. Na českých, štýrských, korutanských, uherských alpách, Úc. Srp. H. kropenatý. - punctata. Koruna 5—7 klaná, nálevkovitě zvončitá, žlutavá, po kraji purpurová, černočerveně tčená. © Kalichy kožnaté, uťaté, zvončité, neznačně Okranné. © Prašníky srostlé, žluté. Vaječník černě tčený. Listy prutní kopovité, dlouze kon- čité. Na horách a pohořích. Srp. Zář. (Pneumonanthe, Schm.) H. uherský. G. pannonica. 16. Koruna žlutá, 5klaná, nálevkovilá, s krátkými, šídlovi- tými, odstávavými cípy; blizna žiuiá. © Kalich trochu baň- kovitý, žlutozelený. © Květ ledva 3—4 čárek zdélí, Prut tkvětý, listy střechovitě pokrytý. — Na suchých pastviskách ; v Rakousíců. © Ún. Ce. H. malokvětý. (. flava. Koruna modrá. 14. 17. Koruna 1Oklaná, nálevkovitá, v stáří řepicovitá; cípy tupé, střídavě menší, vrubované; 2 tupé blizny. Kalich Ohranný: cípy šídiovité. — Květ ponejvíc zvící samého prutu.. Listy. kopovitě čárkovité, prut kolem obalující. Na Bereckých Tatrách. Če. H. pyrenejský, G. pyrenaica. Koruna Sklaná. 18. 18. Koruna řepicovitá, modrá, zřídka bílá; přívěsky na do- lejšku cípů 2klané, | Blizna uprostřed vtlačená , štítovitá. Kalich kýlnatý, křídlatý, 5— Gřasý. | Prutní listy kopisto- vité, vejčité. Prut prostý neb větvitý, 4hranný. Na Al- pách. Če. Srp. H. láčkoviiý. G. utriculosa. Koruna zvonkovitá neb nálevkovitá. 19, 19. Koruna zvonkovitá. 20. Koruna nálevkovitá. 23. 20. Prui tkvětý ; květ asi zdélí prutu čili stopky ; tato 4hranná, Na holech; při horních ručejích. Kv. Srp. H. bezepňový, = G. acaulis. Prut vícekvětý. 21. 21. Prut velmi krátký. Květy obyčejně po 2, na konci sedící; koruny téměř prozračné, papírovité, jasně modré, tčené; cípy tupé. Kořenní listy obdýlně čárkovité; ho- řejší bezžilné, kopovité. Na Tatrách. Čo. H, prozračný. G. frigida. Hánke. Hořcovité. 381 Prut 1—2 stř. zvýší, mnohokvětý. 22. 22. Listy čárkovité, aneb úzce čárkovitě kopovité , na do- lejšku jen málo srostlé, krátce pošvaté, tupé, 3žilné, s kra- jem vyhrnutým. Prut 1 stř, zvýší. Kalich ufatý, s dlou- hými, čárkovitě kopovitými cípy. Koruna veliká, řasnatá, s zelenými záhyby, zvenčí tmavommodrá, zeleně kropenatá. Na vlhkých a bujných lesních lukách. Srp. Zář, (Pneu- monanthe vulgaris Schm.) H. hořepník. (G. Pneumonanthe. Listy z vejčitého dolejška kopovité, dlouze špičaté, se- davé. Prut 1—2 stř. zvýší. Kalich uťatý s krátkými kopovitými zuby. Koruna blankytná s hrdlem tčeným, Čnělky odstávavé, zpět vykroucené. Při lesích, na les- - ních lukách. Srp. Zář. (Pneumonanthe asclep. Schm.) H. tolitový. G. asclepiadea. L. 23. Listy kopovitě čárkovité. Prut velmi krátký , 1květý. Kalich ostře Shranný ; cípy dlouze končité. Koruna téměř řepicovitá , téměř pilovaná, velmi tmavě modrá; žlutá trubka; přívěsky bělavé, 2klané, © Na nejvyšších vrcholech horních. Če. Zář. H. trpasličný. G. pumila. L. Listy širší, kopovité neb vejčité. 24. 24. Listy husté, střechovité, 25. Listy nikoli střechovité, 27. 20. Listy tupé. 26. Listy končité, vejčité, po kraji ostré. Koruna delší než prut, tmavomodrá. Na štrýských a korutanských holech. Srp. Zář. H. střechovitý. G. imbricata. 26. Kalich zelený, bělozubý. Koruna obyčejně zavřená, modrá, se světlými přívěsky. Listy tupé, téměř střecho- vité. Prut tkvětý , položený; květ téměř zdélí prutu, s cípy kopovitými, celokrajnými. Na štýrských, korutan- ských holech, Če. Srp. H. položený. G. prostrata. Kalich fialový. © Koruna blankytná; přívěsky 2klané, ohranné; blizna dvojitá. Listy vejčité, tupé; dolejší husté; hořejší větší. Prut 1—3 palcův zdélí, 1květý. Na štýr- ských, korutanských, českých holech. H. bavorský. ; G. bavarica. 27. Kalich téměř prozračný, žilnatý, © Koruna Sklaná, květ * sedavý. Listy opak vejčité, všecky sedavé; prutní vzdá- lené od sebe. Na Tatrách. H. tatranský. (G. carpathica. 382 - Hořcovité. Vřesovité. Kalich kýlnatý neb křídlatý, Listy špičaté, 28. 28. Listy eliptičné, zákončité; kořenní růžičkovité. Pruty 1květé, 2—3 palce zvýší, vstoupavé, s 8—3 páry listův. Kalich 4klaný, s křídlatými hranami. Koruna tmavomo— drá, trubka válcovitá. Na vlhkých pramenitých místech, a polohách horních. Čn. Če. H. jarní. G. verna. Listy prutní kopovité; kořenní vejčité, špičaté, v malé růžičce. Prut krátký, vztýčený, listnatý, s rozloženými vztýčenými větvemi. Kalich kýlnatý , Shranný. © Květy vztýčené, štíhlé, blankytné, zevnitř zelené. Předcházející různí se od tohoto dílem ještě trubkou úzkou, patrně odstavenou ; čnělkou nerozdělenou; listy po kraji pří- drsnými. Na horách a pohořích. Če. Srp. H. sněžní, G. nivalis. 315. Sweertia. Dubanka. Koruna kruhovitá s plochým pokrajem, Šdílná; na dolejšku každého cípu 2 brvité mední jamky. To- bolka 1pouzdrá. V. 2. Prut 14—1 stř. zdélí, jednoduchý. © Listy 'eliptičné, střídavé, máločetné, krátce neb dlouze řapíkaté, trochu dužné, Květní stopky téměř křídlatě 4hranné. Koruny modré, kropenaté. Na bažinných horních lukách, mezi skalami na Krkonoších. Če. Srp. D. ozimá. S. peremmis. 78. Ericineae. Vřesovité. 316.. Andromeda. Gránke. Bahmitka. Kalich Sklaný; koruna s Sklaným pokrajem. Plod © tobolka 5Sklapečná, Spouzdrá. X. 41. Bahenka. Peň '/„—1 stř. zvýší, vstoupavý. Listy kožnaté, čár- kovitě kopovité, na líci lesklé, na rubu sivé, po kraji vyhrnuté. Stopky a kalichy růžové. Koruny obdýlně džbánovité, pletní. © Na rašeliniskách, v lesích, vřesoviskách. Čn. Če. B. polejolistá. A. polifolia. L. 317. | Arctostaphylos. Bárentraube. Medvědice. Kalich 5klaný. Koruna vejčitá s Sklaným pokra- jem; 40 tyčinek; prašníky u vrchu dirkami pukavé. Plod 5semenná malvice. X. 1. Tolokněnka, Kostrůnek. Vřesovité. 383 Listy pilované, řapavé, opak vejčité, končité, na do- lejšku v řapík soužené. Pruty položené. Listeny brvité. Květy bílé v konečních hroznech. Malvice kulatá, čer- vená, pak černá, (Na holech. Kv. M. horní. A. alpina. Listy celokrajné, obdýlné, opak vejčité, vždy zelené, síťožilnaté, kožnaté, na líci lesklé. Peň rozložený, na špici vstoupavý, velmi větevnstý. Listeny vejčité, kon- čité. Květy bledé, pletní, v krátkých konečních hroz- nech. V rašeliniskách, vřeroviskách. Kv. Cn. (Arbutus Uva Ursi). M. lékařská. A. officinalis. W. Gr. 318. Azalea. Odur. Koruna zvonkovitá. Tyčinky na lůžku. Tobolka 2—5pouzdrá, mnohosemenná. Kalich Sklaný. V. 1. Listy kopovité, holé, brvité. Květy v konečních oko- líkách. © Korunní trubka žláznatě chlupatá, © Koruny žiuté. V Haliči, na ruských hranicích. Ún. Če. 0. černomorský. A. pontica. Listy vejčité, na kraji ohrnuté , vstřícní, řapíkaté, od- stávavé., celokrajné; řapíky brvité. Větve rozestřené, položené. Stopky po 2; koruny vztýčené , růžové. Na Sněžce. Kv. Čna. 0. položený.: A. procumbens 319.. Calluna. Heide. Vřes. Kalich Alupenný, delší než koruna. Tato 4klaná: S tyčinek. "Tobolka 4pouzdrá, 4klapečná. © Modravé neb růžověčervené květy. VHI. 1. Modrý rozchod; Chvojčina. Březíní. Keř větvitý, 1—3 stř. zdélí. Listy 4řadé, střechovité, šípovité , vstřícní. © Kalich dvojitý, vnitřní barvitý. Květy převisié, v jednostranných hroznech; koruny zvonkovité. Čnělka čnějcí. Prašníky na dolejšku Zosinné. Na ne- ourodných planinách. Če. Zář, (Erica vulgaris L) Vřes obecný. C. vulgaris. Salisbury. 320. Erica. Haidekraut. Chvojčina. Kalich 4lupenný neb údíiný. Koruna 4klaná; 8 ty- činek. "Tobolka 4pouzdrá, 4klapečná. Přehrádky na prostředku klapek. VIII. 1. Bano Pr. 1. Prašníky na dolejšku 2 přívěsky opatřené. 2. Prašníky bez přívéskův, 3. 384 Vřesovité. 2, Listy nejvíc po 4, brvité, čárkovité. Keř 4—8 palců zvýší. Řapíky plsťnaté. Květy koneční v hlavatých oko- líkách. Korany růžové. V rašeliniskách. Če. Srp. Ch. bahní. | E. Tetralir. L. Listy po 3, holé, čárkovité, 3hranné, Prut 1'/, stř. zvýší. IMrozny koneční, v přeslenech. Květy převislé, modročervené. © Kalich holý: Semeník Sbrázdý. V Haliči, Čechách. Čn. Če. Ch. popelavá. E. cinerea. 3. Listy po 5 v přeslenech, čárkovité, holé, odstávavé. Koruny červené, zvončité. Stopky zdélí květův , úžla- bičné. Kališní cípy vejčité, po kraji brvité. Prut 3—5 stř. zvýší. Mezi vřesem. Čn. Če. Ch. mnohokvětá. E. multiflora. L. Listy po 3—4 v přeslenech, čárkovité, holé. Koruny růžové, trubkovitě zvončité. Květy jednostranné, úžla- bičné. © Vhornatých lesích; v Slézsku, Čechách. Bř. Dub. (Erica carnea, Jacg.) Ch. kříčkovitá. © E. herbacea. Willd, 321. Lelum. Porst. Rojovník, Kalich velmi malý, Szubý. Koruna Šlupenná. Praš- níky nahoře dirkami pukavé. Tebolka Spouzdrá, od dola k vrchu 5 klapkami pukavá. X. 1. 05, Keř do 5 stř. zvýší; větve zrzavě plsťnaté. | Listy čár- kovité, po kraji vyhrnuté, na rubu zrzavě plsťnaté, Květy: koneční v okolíkách neb chocholíkách. Stopky dlouhé, útlé. Koruny bílé, lupeny obdýlné, V rašeliniskách, les- ních bažinách; v Rakousích, Čechách, Uhřích. Če. Srp. R. bahní. L. palustre. L. 322. Pyrola. Wintergrůn. Hruštice. Kalich Sdílný. Koruna Šlupenná. Tobolka Spou- zdrá, v 5 puklin se otvírající. Přehrádky z prostředku klapek. X. I. 1. Stvol 1květý, bezlistý, 1—3 palcův zdélí, Listy téměř okrouhlé, pilované. Koruna mlékobílá, "Tyčinky po 2 k sobě nachýlené; nitky tříhranné. Čnělka přímá. V stin- ných mechovitých lesích. Čn. H. jednokvětá. P. uniflora. L. Stvol neb prut vícekvětý. 2. 2. Květy chocholičnaté. Nitky při dolejšku v terč roze- střené, © Koruny růžonachové, — Listy uprostřed prutu Vřesovité. 385 v 1—2 nepravidelných přeslenech, kopistové, pilováné, kožnaté, na líci lesklé, tmavozelené. Prut vstoupavý, 6—10 palcův zdélí. V jehličných lesích. Čn. Če. (Chi- mophile, Pursh.) H. okoličnatá, P. umbellata. L. Květy v hroznech. 3. 3. Koruna vejčitá, zelenavá, s obdýlnými lupeny. Hrozen jednostranný. Listy pilované, vejčité. Prut do polovice listnatý, 2 —5 palcův zdélí. Čnělka čnějící, V lesích. Kv. Čn. H. odvislá, P. secunda. L. Koruna kulatá neb otevřená. Květy na vše strany roz- iožené. 4. . Prašníky nad vaječníkem stejně schýlené. Čnělka přímá neb šikmá, však nikoli skřivená. © Koruna kulatá, bílá neb červenavá. 5. Prašníky k vrchu skřivené. Čnělka na stranu schý- lená, na konci sehnutá. Koruna otevřená, 6. . Čnělka kolmá na vaječníku; blizna ještě jednou tak ši- roká jak čnělka, Šzubá. Květy malé; koruny bělavé neb bledě pletní; hrozen hustý. Listy menší než u ná- sledující. Prut 6 — 8 palcův zvýší. V lesích. Čn. H. menší. P. minor. L. Čnělka šikmá, u vrchu širší než blizna. Koruny bílé. Listy veliké. Prut 1 stř. zvýší. Rostlina větší než pře- dešlá. V lesích; Čn. H. střední. P. media. Swartz. „ Lupeny bílé, duté, opak vejčité. Kališní cípy kopovité, o polovic kratší koruny, na špici vyhrnuté. Čnělka se- hnutá, ku předu obloučnatá. Prut 1 stř. zdélí. V lesích. Čn. H. okrouhlolistá. P. rotundifolia, L. Lupeny zelenavé. Cípy kalichové vejčité, přitlačené, třikrát delší než koruna. Čnělka jako u předešlé. Listy malé, tmavěji zelené než u předešlé, Prut 6—8 palců zvýší. V lesích; Čn. H. žiutozelená, P. chlorantha. Sw. Poznam. Tento a 4 předcházející druhy mají šídlo- vité tyčinky, a kraje klapek plsfnatou vlnou spojené, Dva první jsou snad zvlášťní rody. 323. | Rhododendron. Alpbalsam. Pěnišník. Kalich Sdílný. Koruna kruhovitě nálevkovitá. Ty- 1 386 Vřesovité, činky schnuté. Tobolka Šhranná, Špouzdrá, mnoho— semenná. X. 1. Vždyzelen. Koruna nálevkovilá. 2. Koruna kruhovitá s tupými ušty, namodrale červená; prašníky černé. Kalich červenavý; stopky kosmaté, je— dnotlivé neb po 2. Listy ovální trochu končité, žláznatě brvité, nahé. © Keř. Na rakouských a štýrských vápenných holech. Kv. Čn. P. žláznatý; Vždyzelen, * R. Chamaecistus. Listy holé, eliptičné, končité na obou koncích, kožnaté, po kraji trochu vyhrnuté, na rubu zrzavými šupinami po- kryté. Květy v sedivých okolíkách, červené, žláznatě tčené; 2 dolejší lupeny užší. Na Alpách. (Čn. Če, P. Zrzavý. R. ferrugineum. Listy brvité, eliptičné, trochu špičaté, na dolejšku sou- žené , trochu vrubované , na rubu tčené, vždy zelené. Květy na koncích větviček, dlouze stopečné; po 41, růžové cípy: tupé, třepenité. Na Alpách a pohořích. Čn. P. chlupatý. R. hirsutum. 324. Vaccinium. Heidelbeere. Brusnice. Kalich 4—5zubý. Koruna 4—5klaná neb zubá. Malvice kulatá. VII. 1. | Vždy zelené listy. Koruna rozdělená neb klaná. 2. Listy v zimě odpadavé. Koruny pod ústím nabrané, s krátkými zuby 3. „ Koruna až na dno rozdělená, kruhovitá, bílá a bledona- chová. Malvice kulatá, veliká, červená, nakyslá, jedlá. Listy vejčité, špičaté, na rubu popelavé. Prut plazivý ; větvé niťovité, roztažené. Stopky dlouhé, chýlivé. V ra- šeliniskách, bažinách, Čn. Čec. (Schollera (Oxycoccos, Willd.) B. klikva. V. Oxvycoccos. L. Koruna asi na třetinu klaná, zvonkovitá, při ústí nena- braná, červená. © Malvice červená, kyslavá, trpká, zrající až v Září. Květy vkonečních odvislých hroznech. Prášníky bez osin, Listy opak vejčité, na rubu tčené, kožnmaté, V lesích. Kv. Čn. B. Kyhanka. V. Vitis idaea. L. „ Koruna kulatá, bělozelená, k vrchu růžová. Malvice čer- nomodrá, Listy vejčité, útle pilované, kožnaté. Květy jednotlivé odvislé, úžlabičné, krátce stopečné. Keř do Vřesovité. Samovratcovité. Zvonkovité. 387 1'/, stř. zvýší. V jehličích lesích, často veliké prostory kryjící. Dub. Kv. zrající v Čci. Srp. B. borůvka; Brusinky; Čičurátka; Čečerjetky. V. Myrtillus. L. Koruna vejčitá, bílá neb červenavá. Malvice černomo- drá, větší než u předešié. Listy špinavě zelené, opak vejčité, celokrajné, kožnaté. Květy skupené, odvislé, Keř s větvemi oblými. V lesích bažinných. Kv. Čn. B. bažinná, V. uliginosum. L. 79. Monotropeae. Samovratcovité. 325. Monotropa. Ohmblatt. Samovratec. Kalich 2lupenný. Koruna Šlupenná, lupeny na dolej- šku hrbaté. Tobolka 4—5pouzdrá, až do polovice ve 4—5 klapkách pakavá. X. 4. Podbílek; Hnilák. Stvol '/„—1 stř. zvýší, vejčitými šupinami pokrytý, bezlistý. Květy v konečním, hustém, převislém, později vztýčeném klasu. Lupeny obdýlné, trubkovité, útle zubaté, Všecky částky běložluté; rostlina cizopaska, na stromech jehličnatých. Čn. Če. S. cizopasný. © M. Hypopitys. L. «. glabra: všecky části holé. Somovratec hladký (Mo- notropa hypophegea, Wall.) M. glabra. Bernh. 6. hirsuta: prut u vrchu pýřitý. Lupeny, tyčinky a čnělky chlupaté. 80. Campanalaceae. Zvonkovité. 326. Campanula. (Glockendlume. Zvonec. Kališní trubka obhomolá. Koruna zvončitá, s ote- vřeným Sklaným pokrajem. Tyčinky na dně rozšířené.. Tobolka 2—3pouzdrá, bočními poltami pukavá. V. 1. „ Tyčinky na dolejšku rozšířené , vejčité, dno květu za- krývající. 2. Tyčinky šídlovité, na dolejšku jen maličko rozšířené, 41, „ Choboty kališních cípů opatřené přívěsky, které jsouce vyvrácené tobolku zastírají. 3. Choboty kališní bez přívěskův. 9. . Listy čárkovité; celokrajné, vlnité neb nepatrně vrubo- vané; prutní objímavé. Prut 1 stř. zdélí, větvitý; větve a prut v dlouhý květnatý klas vybihavé. Květy střídavé, 18 388 Zvonkovité. sedavé, trochu malé, válcovité, světlomodré. Celá rost- lina bílými chlupy háčkovitá. Na Krkonoších. Če. Z. kla— sovitý. C. spicata. Listy kopovité neb ovalní. 4. . Květy na konci vhlavu skupené, po 3 v chomáči, dlou- hým brvitým listenem podepřené; korunní trubka 5hranná: cípy vztýčené, špičaté, fialové. Listy kopovité, tupé, vru- bované, po kraji vlnití. Prut jednoduchý, 1 stř. zvýší, běloštětinatý, © V Sremsku; okolo Karlovic; v Banátu, u Mehadie, v lesích. Kv. Z. jazykovitý. C. lingulata. W. Kut. Květy nikoli v hlavě. 5. Koruna vousatá, převislá, obdýlně zvončitá, tmavě blan- kytná, řídce bělavá. Kališní cípy vejčitě kopovité. Květy stopečné, úžlabičné, v krátkých hroznech. Listy obdýlné, kopovité, často celokrajné. © Stopky obloučnaté., Prut (1 stř. zdélí, vstoupavě vztýčený, chudolistý, 3—ókvětý. Celá rostlina chlupatá, Na horních lukách. Če. Srp. Z. vousatý. C. barbata. L. Koruna z předu holá, aneb jiné známky neshodné. 6. „ Prut háčkovitý, jednoduchý, někdy větvitý. L'sty kupo— vité, tupě pilované, sedavé, na dolejšku 3žilné. Květy vztý- čené; koruny více než 3krát zdélí kalichu, obyčejně světle fialové, zřídka bílé; blizna obyčejně 5dílná. V jižních Uhřích, divoce. Čn. Srp. Z. velekvětý. C. Medium. Prut pýřitý neb holý. 7%. „ Listy eliptičné, žlutozelené, chlupaté, přitlačené, Prut jednoduchý, 3—30květý. Stopky úžlabiční, 1květé, 2li- stenné. Kalich hnědý; medníky a vaječník zamodralé. Ko- runy bledomodré. © Rostlina 4—12 palcův zvýší, někdy 1květá, téměř holá. Na nejvyšších Alpách; na Sněžce. Čn. Srp. Z. horní. C. alpina. - Listy kopovité; stopky často 3květé, převislé. 8, . Prut latnatý, trochu hranatý, vztýčený, dole červenavý, '/2—1 stř. vysoký, krátce běloštětinatý. Listy kopovité, vl- nité, trochu tupé, po obou stranách drsné, trochu kos- maté a objímavé. Květy často po 3 na jedné stopečce; kalichy brvité, cípy kopovitě šídlovité; koruny obdýlné, kulatě zvončité, bledofialové, převislé, zřídko vztýčené, na žilách chlupaté. Rostlina krátce chlupatá, Na lučnatých Zvonkovité. 489 pahrbkách; v Rakousích, Čechách, Uhřích,' Čn. Srp. Z. sibirský. C. sibirica. L. Prut prostý, tlustší, pýřitý.: Větve chudokvěté. © Listy 3krát širší než předešlého, kopovité, tupě pilované, se- davé, žilnaté; dolejší téměř kopovité. — Stopky 3květé, úžlabiční, hořejší převislé, téměř holé. Koruna 3krát větší než u předcházejícího, a více obdýlně zvončitá, na hra- nách chlupatá. Na vápencích, v Banátě, okolo Mehadie. -Čn. (Campanula divergens, Willd. Capanulla pannonica). Z. kopisfovitý. C. spathulata. W. Kit. 9. Listy hladké, neb skrovně chlupaté. 10. Listy chlupaté neb drsné. 27. 140. Pruty 1— 3květé. 11. „Pruty vícekvěté. 17. 11. Koruna zdélí kalichu. Listy obdýlné. Prut vztýčený, 1květý. Na Tatrách. Čn. Srp. Ž. jednokvětý. C. umflora. Koruna obyčejně delší kalichu ; aneb jiné známky ne- shodné. 12, 12. Hořejší listy čárkovité, 13. Hořejší listy širší aneb vejčité. 15. 13. Hořejší listy celokrajné; dolejší obvejčité, klínovité, vru= bované. Prut velmi jednoduchý, ikvětý. Na Tatrách mezi Liptovskou a Turčanskou stolicí. Z. malolistý. : C. měcrophylla. Kit. Hořejší listy zubaté, pilované neb vrubované. 14, — 14. Rostlina pýřitá. Kořenní listy opak vejčité, téměř okrou- hlé: prutní čárkovitě kopovité, téměř zubaté. Prut je- dnoduchý, ponejvíc 1květý, zřídka větvitý. — Kališní zuby štětinovité. Květ modrý, převislý, kratší než zuby kališné, na lukách a rolích, v Čechách: "na horách, v Rakousích, Uhřích. Čn. Zář. Z. Inolistý. C. linifolia. Jaca. Rostlina holá. Listy kořenní vejčité a obvejčité; prutní obdýlně kopovité; nejhořejší čárkovité; všecky tupě vru- bované. Prut jednoduchý, ikvětý. Koruna otevřená; ka- lich chlupatý. Listy trochu vlnité, prozračné, na dolejšku v dlouhý, brvitý řapík soužené. V Špišské stolici, v le- sích. Z. vlnatý. C. dasycarpa. Kit. 45. Prut položený, hranatý, chlupatý. Listy řapíkaté, pilo- vané, holé; kořenní srdčité; dolejší prutní vejčité, ostatní 390 Zvonkovité. kopovité. Koruny Krátké, prostranné, Na skalách, v lesích ; v Čechách. Čn. Če. Z. pýřitý. C. pubescení Schm. Prut vstoupavý neb vztýčený. 16. 16. Listy holé, srdčité, pilované, dlouze řapíkaté. Prut nej- víc dkvětý, stř. zdélí, někdy i 3—Avětvý, řídce chlupatý, vstoupavý. Stopky dlouné; kalicky lepké, zpět vyvrácené ; koruna prostranná, otevřená, veliká, světle fialová, nálev- kovitě zvončitá. Na Tatrách. Čn. Srp. Z. tatranský, C. car pathica. Listy vejčité, vrubované; ponejvíc srdčité, dlouze řa- píkaté s odstávavými vroubky. Prut ikvětý, niťovitý, 2— 6 palcův zvýší. Kalichy převislé. Koruny tmavomodré. Na horních lukách. Čn. Zář. .Z. osmáhlý, C. pulla. 17. Listy kopovité neb vejčité. 18. Hořejší listy čárkovitě kopovité. 22. 18. Prut položený. Koruna krátká, prostranná. 15. Prut vztýčený neb vstoupavý. 19. 19. Prut křivolaký, zdélí prstu. Listy vzčáleně zubaté; ho- © řejší kopovité, dolejší vejčité; stopky 4—7, jednokvěté, dvěma krátkými listeny podepřené, Kalich 1Ohranný; cípy šídlovité, na dolejšku zubaté, odstávavé neb zpět vyvrácené. Koruny vztýčené, fialové, s tupými, hlubokými, zpět vyvrá- ceným cípy. Rostlina obyčejně hoťá. Na skalách v Chor- vatsku. Če. Z. křivolaký. C. flexuosa. W. Kit. Prut vztýčený, vyšší. Květenství v hroznech neb pyra- midálních klasech. 20. ©0, Prut přímý, větvitý; větve v jehlan stažené, Listy hladké, chruplavičně pilované, hořejší -kopovité. © Dolejší stopky téměř 3květé; koruny světle nodpěe V jižních Uhřích. Z. « jehlanitý. C. pyramdalis, Prut klasatý neb hroznatý, a. 21. Dolejší listy sedavé, téměř rhomboičné, pilované; prutní vejčitě končité. Prut jednoduchý, pruhovaný, 1 stř. zdélí i vyšší. Květy téměř v klasech, jednostranné; klas krátký. Kališní cípy útlé, jehlité. Koruny světlomodré, zřídka bílé. Čnělka kratší než květ. Na holech ; v Korutanech, Uhřích. Če. Srp. Z. routolistý, C. rhomboidea. Listy dolejší krátce řapíkaté, pilované, Prut 1—3 stř. zvýší. Květy v rozvlačitém latu. Kališní cípy žláznatě pilo- Zvonkovité. 391 vané. Koruna světlomodrá, zvonkovitá, s otevřeným, Skla- ným pokrajem: ze dna koruny vyniklý kroužek prodlou- žený v trubku, která dolejšeků čnělky obtáčí; čnělka na bok schýlená, paličkovitá, z koruny čnějící; blizna modrá. „V hornatých lesích, v Slézsku, Oravě, Srp. Zář. (Adeno- phora suavcolens, Fischer) Z. liliolistý. C. liléofolia. W. Gr. 22. Prut hranaty. Listy skupené, dolejší holé, vejčité, pilo- vané, trochu řasnatě zubaté; hořejší kopovitě čárkovité, celokrajné. Koruny převislé, baňkovité, tmavomodré, 4— Skrát delší než kališní cípy; tobolka (Ohranná; čnělka obyčejně 2—, nikoli 3klaná. Na bolech; v horním Ra- kousku, Štýrsku. Če. Srp. (Campan. rótnndifolia 1. Willd.) Z. trsnatý. C. cespitosa. Scop. > Prut oblý, aneb jiné známky se neshodují. 23. 23. Kořenní listy přiokrouhlé, srdčité, aneb aspoň u řapíku zaokrouhlené. 24. Listy kořenní obdýlné, pozvolna v řapík scházející. 25. 24. Všecky prutní listy čárkovité, celokrajné. Prut latnatý, větvitý, mnohokvětý, ponejvíc 1 stř. zvýší. Kališní cípy šídlovité. Koruny vejčité, krátce zvonkovité, bledoblan- kytné. Na suchých pomezích, lesních prostorách, vřeso= - soviskách. Čn. Če. Z. okrouhlolistý. C. rotundifolia. L. B. grandiflora; s 1—5 většími, hluboce zvončitými květy; nízkým, téměř jadnodach Vir prutem; vrubovanými, kopovitými listy na dolejšku ne Na Tatrách, Če. Zář. Z. Seuchzerův. A Stěevksékí. Vili. v. pusilla: s 1—3 polokulatě amu květy; krpi- vým prostým prutem, eliptičnými dolejšími listy prutními. Viz C. pusilla, Prutní listy eliptičné, pilované ; kořenní srděčitě vejčité, řapíkaté, tuhé, lesklé. (Cípy kalichu šídiovšté. Koruny 2krát zdélí kališních cípův, světle modré. Rostlina trsnatá, Na Krkonoších. Če. Srp. Z. maličký. C. pusilla. Hánke. 25. Kališní cípy kopovité. Květy v chudokvětém hroznu. Koruny veliké, širší než delší, dole polokulaté, bledě blankytné neb bílé. Listy s útlými, vzdálenými zuby; kořenní obdýlně kopovité, v řapík soužené, Prut tuhý, vztýčený, 2—3 stř. zvýší, jednoduchý. Na výslunných lesních polohách. Čn. Če. Z. broskvolistý. C. persicifolia. L. 392 Zvonkovité. 6. eriocarpa: Kališní trubka bíle štětinatá. Kališní cípy šídlovité. Hrozen neb lat složený. 26, 26. Větve vzlýčené; prut 2—3 stř. zdélí, přímý, tenký, krátce chlupatý; lat dlouhý, úzký, mnohovětvý, Listy trochu vlnité, vrubované; kořenní obdýlně vejčité, v řa- pík soužené, prutní čárkovitě kopovité, sedavé. Koruny modré, s pokrajem vztýčeným. Na lesních trávníkách, mezi honóím ; v Slézsku, Čechách, Uhřích. Kv. Čn, Z. latnatý. C. Rapunculus. L. Větve rozvlačité, rozestřené; méně květů a však větší; prut slabý, vztýčený, 1 stř. zdélí. Lat rozvlačitý, téméř chocholičný. Listy ploché, vrubované. © Koruny červeno- modré neb fialové, zřídka bílé. Na lukách, v houštích, úhorech. Kv. Čn. Z. rozkladitý. C. patula. L. B. hirta: prut a větve zdola krátce chlupaté, 27. Květenství sklubené, v hlavách konečních. 28. Květy obyčejně stopečné, úžlabiční, v klasech obdýl- ných neb kytkách, 33. 28. Listy eliptičné neb vejčité. 29. Listy čárkovité neb čárkovitě kopovité. 31. 29. Květy mimo hlavu často i v úžlabičkách sedící. 30. Květy toliko v hlavě skupené; listeny pod klubíčkem delší než květy. Koruny tmavomodré. © Prut jednoduchý, hranatý. Listy cliptičné, tupé, větším dílem řapíkaté, v řapík soužené, objímavé. © Rostlina chlupatá. (Campan. glomerata. 6 L.) Z. eliptičný. C. elliptica. Kit. 30. Listy vejčitě obdýlné, trochu tupé, pilované, chlupaté, sedavé, na rubu plsťnaté. © Prut jednoduchý, hranatý. Květy fialové. Na Krkonoších; v Uhřích. Če. Srp. Z. skalní. | C. petraea. h Listy úlle štěrbené, dolejší vejčité neb vejčitě kopo— vité,- na dolejšku zakulatěné neb srdčité; ostatně velmi proničnlicé; Prut jednoduchý, 1—3 stř. zdélí, trochu přioblý a drsný. Květy fialové často i v úžlabičkách po třech, někdy bílé, uvnitř bělochlupé. Kališní cípy čár- © kovitě kopovité, zakončité. © Listeny pod klubíčkem kratší: než květy. Na suchých lukách. Čn. Če. (Campan. be- tonicaefolia, Gilib.) Z. klubičnatý. | C. glomerata. L. 31. Listy čárkovité. Mnoho prutův z kořene. 32. Zvonkovité. : 393 " Listy kopovitě čárkovité, po kraji vlnité. Prut 1—3 stř. zvýší, s tuhými, bílými štětinami. © Kališní cípy vej- o čité, tupé. Květy v úžlabičních a konečních hlavičkách ; koruna jasně modrá, obdýlně zvončitá. | Celá rostlina drsná, štětinatá, jasnozelená. Na suchých lesních prosto- rách. Če. Srp. Z. haděncový. C. cervicaria. L. 32. Květy' na konci v hlavě po 12—15; kalichy kosmaté; koruny trubkovitě zvončité, fialové, uvnitř iakoby opavu- čené; korunní cípy a tobolky vztýčené. Listy útle ště- tinaté. Na vápencích, v Chorvatsku, Čn. Če. Z. úzkolistý. R C. tenuifolia. W. K. Květy na konci prutu, obyčejně po 5; koruny zdélí palce, fialomodré; cípy trochu odstávavé; klapky tobolky zpět vyvrácené; blizna 2klaná. Listeny vejčité, na špici šídlovité. Listy čárkovitě šídlovité, na dolejšku brvité; prutní objímavé. Prutův 6—12 z jednoho kořene, všecky červené, jednoduché, 1—5 palců zdélí, ledva delší listů. Předešlému velmi podobný, jen něco menší ve všech část-, kách. V jižních Uhřích; v Banátu. Čn. Če. Z, trávolistý. C. graminifolia. 33. Prut hranatý, drsný. 34. Prut oblý aneb tupě hranatý. 35. 34. Prut 1—4 stř. zvýší, drsný, tuhý, přitloustlý, ostře hranatý. Listy hrubě pilované, krátce chlupaté; dolejší dlouze řapíkaté, vejčitě srdčité: hořejší obdýlné, sedavé. Stopky 1—3květé, úžlabiční, klas působící. Kališní cípy vejčitě kopovité. Koruny obdýlné, modrofialové, zřídka bílé, uvnitř chlupaté, V houštích, v lesích., Čn. Če. Z. modřenkový. C, Tracholium. Prut hranatý, háčkovitý. Listy vejčitě kopovité, hrubě pilované, dolejší srdčité, hořejší na dolejšku soužené. © Stopky 1květé, úžlabičné, převislé. Kalichy drsné. Ko- . runy veliké, modré. V stinných hornatých lesích. Čn. Ce. Z. kopřivový. C. urticaefoha. Schm. 35. Velmi dlouhé hrozny neb klasy; neb obdýlně vejčitá kytka, 36. Květy uúžlabiční, neb v kratších hroznech. 38. 36. Koruna špinavě bílá, krátce stopečná, brvitá. © Obdýlně vejčitá kytka. Listy kopovitě čárkovité, brvité, na rubu 394 Zvonkovitě. bledé. Prut nachový, chlupatý, drsný, jednoduchý. Na holéch, na Sněžce, Čn. Če. Z. kytkovitý. C. thyrsoidea. Koruna fialová; velmi dlouhé hrozny. 37. 37%. Oblý, plsťnatý prut. Listy na rubu plstnaté; dolejší srděitě kopovité, řapíkaté; hořejší sedavé. Kalichy šedo- zelené; cípy vztýčené. Koruny fialové. Veimi dlouhý koneční hrozen. Na výslunných kopcích, mezi houštěmi:; v Uhřích. Če. Srp. Z. rusňácký. C. ruthenica. Biéberst. Prut přioblý, 2—3 stř. dlouhý, jednoduchý. © Listy jako i prut chlupaté, obdýlné, vrubované, sedavé.. Květy v dlouhý, mnohokvětý klas sřaděné, velmi malé, dole po 6—7, na hoře po 3, trubkovité, bledofialové, dvakrát zdélí cípů kališních, Listeny kratší než kalichy.. V Ba- nátu; na vrchu Veršci. Če. (Camp. macrostachya, Willd.) Z. mnohokvětý. C. multiflora. W. Kot. 38. Stopky tkvěté. 39. Stopky často vícekvěté. 40. 39. Koruny veliké do 1'/, palce zdélí, obdýlně zvončité, fialomodré; s dlouze špičatými, třepenitými cípy. Kališní cípy vejčitě kopovité, holé, trochu pilované , téměř br- vité. Stopky uúžlabiční, 1květé, cdvislé, v hroznu. Prut vztýčený, 2—4 stř. zdélí, ponejvíc holý, pruhovaný. Listy vejčitě kopovité, dlouze končité, hrubě pilované, pý- řité, krátce řapíkaté, téměř sedavé; dolejší v řapík sou- žené. V lesích, stinných houštích, Če. Srp. Z. širo- listý. C. latifolia. L. Koruny malé, tmavomodré. Kališní cípy delší než trubka, úzké. Stopky 1květé, krátké; kalich holý. Hrozen jednoduchý. Prut jednoduchý, pýřitý. Listy pýřité, se- davé, vejčitě kopovité, vrubované; podkvětní ledva delší než květní stopky. Na výslunných kamenitých chlumech. Čec. Srp. (Campanula bononiensis, Allion.) Z. jednoduchý. C. simplex. D. C. 40. Prut oblý, pýřitý, do 4 stř. zvýší. Listy vrubovaně pilované, na rubu šedoplsťnaté; dolejší srdčité, dlouze řapíkaté; hořejší vejčité, zakončité, sedavé. Květenství v hroznu konečním, jednoduchém neb latnatém, mnoho- květém, na vše strany rozpoloženém, často v jehlanci. Kališní cípy vztýčené. Koruny modré, téměř homolovitě Zvonkovité, 395 zvončité. Na lesních, výslunných chlumech. Če, Srp. Z. boloňský. Camp. bonomensis. L. Prut tupě hranatý. Listy nest-jně pilované, krátce chlupaté, dolejší dlouze řapíkaté, obdýlné, hořejší kopovité. | Květenství v konečních, bezlistých, jednostranných klasech, Kališní cípy kopovité, posléz zpět vyvrácené. Koruny homolovitě zvončité, bledofialové, Rostlina dole holá, 1—3 stř. zvýší. Kořen plazivý, výhoačivý. Na rolích, v zahradách. Úc. Srp. Z. řepkovitý. | C. rapunculoides. 41. Koruna téměř kruhovitá. Kališní trubka prismaticky hranatá. 42. Koruna trubkovitě zvončitá. Listy přiokrouhlé, 5laločné, Tobolka 3klapečná. V slatinné půdě. Z. břečtánový. C. hederacea. 42. Kališní cípy asi zdélí semeníka, delší neb kratší než - koruna ; tato nachofialová, zřídka bílá; květy jednotlivé v rozsochách. Listy obdýlné, trochu vrubované. Prut '$—1 stř. zvýší, větvitý, téměř položený, rozestřený. Na rolích. Čn. Říj. (Prismatacorpus Speculum). Z. úhledný. C. Speculum. Kališkí cípy 2krát kratší semeníka, a často 2krát delší koruny. Květy na konci sedavé, po 3——4, fialové, často, nevyvinuté. Listy obdýlné (sedavé neb řapíkaté), vroub- kované, vlnité, Prut vztýčený, přímý, na dolejšku trochu větvitý. Na rolích. Ce. Srp. Z. zvrhlý. C. hybrida. 327. | Jasione. Pavinec. Koruna šdílná, s čárkovitými cípy. Tyčinky šídlo- vité. Prašníky na dolejšku slepené. Tobolka 2pouzdrá, na špici 2klapečná. XIX., 6. V. 1. Chudina; Jasionka. Pr. Chamúz. Kořen bez výhonkův, jednoduchý. Prut z dola dlouze větvitý neb jednoduchý, strboulní. Strbouly ploché, ko- neční. Listy obyčejně krátce chlupaté, čárkovité, vlnitě kadeřavé. Koruny modré neb bílé. Rostlina chrastavci podobná. Na suchých místech, úhorech. Čn. Če. P. chlumní; Chudina. J. montana. L. Kořen vytrvalý, výhončivý. Prut zcela jednoduchý ; 396 Zvonkovité. Jisty čárkovité, téměř holé, ploché, trochu tupé. Na po- dobných místech; řidčeji. P. ozimý. J. perennis. Lam. 328. Phyteuma. Teufelskrallen. Řepka. Koruna Sdílná s čárkovitými cípy. Prašníky volné. Tobolka 2—3pouzdrá, bočními poltami pukavá. V. 1. Zerva. Pr. | 1. Květy v okrouhlých hlavách. 2. Hlavy vejčité, neb klasy obdýlné aneb listnaté. 4. 2, Kořenní listy kopovité, na dolejšku nerovně srdčité, pi- lované; prutní čárkovité, hořejší sedavé, celokrajné. Hlava téměř kulatá. Na horách a pohořích; v Oravě. Řepka ne- stejná. Ph. inaeguatum.. Kůt. Kořenní listy jinak spořádané. 3. 3. Hlava kulatá, 20—50květá. Květy modré, před rozvi- tím dovnitř skřivené. © Zevnitřní listeny vejčitě kopovité, slabě pilované. Dolejší listy řapíkaté, obdýlné, srdčité, vrubované; hořejší čárkovité, Prut '/„—1 stř. zdélí, jedno- duchý, vztýčený. Na lesních lukách, na chlumech. Čn. Če. Ř. kulatá. Ph. orbiculare. L. Hlava téměř kulatá. Květy modré, zřídka. bílé, Listeny vejčité. Listy čárkovité, téměř celokrajné, volné. Na ho- lech; v Štýrsku, Korutanech, Če. Srp. Ř. polokulatá. Ph. hemisphaericum. A. Koruna sírožlutá. Hlava obdýlná, homolovitá, později prodloužená. — Listy dolejší hluboce srdčité, okrouhle vej- čité: střední 3hranné, dlouze končité; nejhořejší čárkovité, celokrajné. © Prut 1—3 stř. zvýší, jednoduchý, holý, u vrchu bezlistý. V pasekách, vlhkých lesích, podlé po- tokův hajních. Čn. Če. Ř. klasatá. © Ph. spěcatum. L. Koruna modrá neb lilaková. 5. 5. Listy čárkovitě kopovité, trochu vrubované, © Listeny ve- liké, srdčité, vejčité, brvité. © Hlava téměř listnatá. © Prut vztýčený, 1—5 palcův zdélí, černě červený, 2— Gkvětý. Koruny itmavomodré, zřídka bílé. Čnělka 2klaná; to- bolka 2—3pouzdrá. Na štýrských, korutanských holech. Čn. Če. Ř. málokvětá. Ph. pauciflorum. Listy kopovité. 6. ; 6. Celá rostlina útlou, šedou, plsínatou kosminou pokrytá. Zvonkovité. Chylanovité, Durkomanovité, 397 Prut 1—2 stř. zdélí, vstoupavý neb položený, červeno- hnědý. Listy sedavé, vrubované, (každý vroubek útlým zubem opatřený); dolejší opak vejčité, pilované; hořejší kopovité, celokrajné. Květy krátce stopečné, uúžlabiční; hrozen z více malých, hustě listnatých bočních hroznův složený. Kališní cípy odstávavé, kratší než koruny. Ko- runy šilakové; cípy jen na dolejšku trochu srostlé, od- stávavé, trochu zpět vyvrácené. Blizna 3klaná. Na vý- slunních chlumech, okolo Budína až k Sedmihradsku. Če. Říj. Ř. ošedivělá. Ph. canescens. W. Kit. Rostlina zelená. Listy řapíkaté. % 7. Hlava téměř listnatá, vejčitá, dvěma velmi dlouhými, čár- kovitými listeny podepřená. Listy dlouze eliptičné, dlouze řapíkaté, zubaté; prutní až po hlavu sáhající. Na Krko- nošských pohořích. Čn. Če. Ř. Seuchzerová. | Ph. Scheuchzeri. All. Hlava neb klas menšími listeny opatřená. 8. 8. Koruna černěfialová. Klas vejčitý; listeny štětinovité. Listy jednoduše zubaté; dolejší srdčité; prutní kopovité, - objímavé; dlouze řapíkaté. Okolo Karlových varův. Čn. Če. Ř. černá. Ph. nigrum. Schm. Koruny modré. Klas vejčitý, tlustý; listeny čárkovité. Listy řapíkaté, dolejší srdčité, dvojnásobně pilované ; ho- řejší kopovité, jednoduše pilované. Čnělka chlupatá, vy- krouženě „2klaná, delší než koruna. Na horních lukách. Kv. Čn. Ř. vejčitá, Ph. ovatum. Scům. 81. Lobeliaceae. Chylanovité. 329.. Lobelia. Lobelie. Chylan. Prašníky spolusrostlé. Koruna 2pyská. Tobolka 2—3 pouzdrá. Únělka nifovitá. V. 1. Listy čárkovité, duté, 2pouzdré; sivol nahý, jedno- duchý, hroznatý. U jezer. V severním Německu. Ch. potopený. L. Dortmanna. 82. Ambrosiaceae. Durkomanovité. 330. Ambrosia. Ambrosie. © Ambrožka. Samčí zákrov 1lupenný; koruna 1lupenná, Sklaná, nálevkovitá. Lůžko nahé. Samičí kalich 1lupenný, 398 Durkomanovité. Pcháčovité, celý, ikvěiý. Koruna chybí. Nažka 1semenná. V. 2. XXL 5. Božíbyt. Listy téměř holé, dvojspeřené; nožky dlouze brvité ; hrozny koneční, latnaté. — Rostlina prutnatá. Na úhorech. A. vysoká. Amůrosia. elatior. L. Listy na rubu šedozelené, dvojspeřené; nejhořejší spe- řené; nejdolejší při vzniku větví nerozdělené , obdýiné, celokrajné, Prut ledva 1 stř. zvýší; 3 koneční hrozny. Větve vyšší než u předešlé. Na písečných lukách; v Ha- liči. A. černobýlová. © A. arlemisiaefolia. 331.. Xanthium. Spitzklette. Durkoman, Rostlina jednodomá; samčí květy trubkovité, ple- vami rozměšené, mnoholupenným obalem otočené. Samičí květy po 2, jednolupenným, 2zobanným ztvrd- lým obalem ovinuté. XXI. 5. Bodlák. Řepka. Prsl. Rostlina bez trnů. Prut obyčejně jednoduchý, 1'/,—%2 stř. zvýší. Listy srdčité, 3 — Slaločné, střídavé, 3žilné. Květy na konci prutu, aneb v úžlabičkách skupené. Se- meník háčkovitě ostnitý. U cest, při plotech, na násy- pech, při zákopech, Če. Říj. D. obecný. X. strumarium. L. Rostlina trnitá; trny po 3 při vzniku řapíků , žluté. Prut 4—1'/2 stř. zvýši , velmi větvitý; listy Slaločné. Samčí květy v chomáčích; samičí obyčejně po 2, vuúžla- bičkách sedavé, žlutavé. V jižních Uhřích; V Moravě u Holešova. Okolo Prahy (zřídka). D. úrnitý. X. spinosum. L. 83. Oynareae. Pocháčovité. 332.. Carduus. Distel. Bodlák. Zákrov střechovitý, s šupinami kopovitými, konči- tými neb ostnitými. Květy obojaké, trubkovité, Sklané. Lůžko štětinovité. Nažky stlačené. Čmýr speřený. XIX. 1. . Listy sedavé. 2. Listy sbíhavé. 4. Listy běloskvrnité, objímavé, šípovitě speřené, trnité, roz- česané, veliké, lesklé. Prut brázděný , 3—5 stř. zvýší. Kališní trny žlábkovité, větevnaté, © Květy veliké, nachové. Nažky černobruné, lesklé. V zahradách, a zdivočelý. Ún. Če. (Silybum Marianum, Gaertn.) B. volčec. C. marianus. L. Pcháčovité. 399 Listy zelené, 3. 3. Vnitřní šupiny zákrovu seschlé, bárríkě, zpět vyvrácené, odstávavé. Květ vztýčený, štředěl velikosti, namodrale nachový; stopka hranatá. Prut fkvětý, jednoduchý, přímý, 1—1'/, stř. zvýší, trochu brázděný, hranatý, dole chlu- patý. Listy tmavozelené, krátkými, bílými chlupy poseté, trochu drsné, téměř kožnaté, bezbranné. Chlupy čmýru bílé, ploché. Na vápencích okolo Paloty ve Vesprýmské stolici. B. lesklý. C. nitidus. W. Kit. Vmitřní šupiny mázdřité, barvité, čárkovité, dlouze vy- střené. Květy jednotlivé na konci větviček, nachofialové. Prut přímý, 1"/, stř. zvýší, hranatý, krátce běloostný, na dolejšku nachový. Listy ploché, po kraji krátce bě- loštětinaté , hřebenitě speřené , rozčesané , nahé , drsné. Nažka brunatná. Na výslunních vápencích, okolo Budína, Paloty, Pětikostelů. Čn. B. paprskový. C. radiatus. W. Kit. 4. Kvéty sedavé neb stopečné, však skupené. 5. Stopky ikvěté. 7%. 5, Listy na rubu kosmaté neb vlnaté. 6. Listy na rubu nahé, hluboce kracovité, chobotnaté, br- vité; hořejší kopovité , vykousané, kadeřavé, málo bo- dlavé. Prut 4 stř. zvýší. Stopky kadeřavé; květy často po 3—4 skupené, téměř sedavé. Pokrajní kvítky nacho- červené , v terči pletní. Prašníky fialové; čnělka bílá ; blizna nachóvá. Na Šuru, u sv. Jiří v Prešpurské sto- lici. B. mnohokvětý, C. polyanthemus. 6. Listy docela sbíhavé, a proto prut velmi kadeřavý a bo- dlavý; na rubu vlnatě plsťnaté, obdýlné, chobotnatě proti- sečné, s 3laločnými a ozubenými cípy, útle trnitě brvité; hořejší někdy nerozdělené, chobotnatě zubaté. Prut 2—4 stř. zdélí, nahoře větvitý. Stopky krátké, vlnaté, trnité, Květy z části skupené, z části jednotné, Ve vlhkých křo- vinách, u příkopů, v dělané půdě, u plotův. Če. Zář. B. kadeřavý. C. crispus. L. Eisty méně a užšími křídly sbíhavé, a proto prut není kadeřavý:; na rubu plsťnatě pavučinné, trnitě brvité; ho- řejší nerozdělené, vejčité neb kopovité, pílované; dolejší široce vejčité, až po střední žilu protisečné; někdy však téměř holé na rubu, zelenavé. Prut 2 — 4 stř. zvýší, 400 Pcháčovité. hranatý, méně více větvitý. Květy nachové po 4—8 v hlavu skupené, Šupiny zákrovu, zpět vykřivené. Na Krkonoších; při horních ručejích; v Rakousích, Slézsku. Uhřích. Če. Srp. (Arctium Personata, L.)- B. lopuchovitý. C. Personata, Jaca. 7, Květy převislé, veliké, nachové, zřídka bílé. Šupiny zá- krovní, 3klané, odstávavé, obyčejně nachové, velmi bo- dlavé a tuhé, Listy sbíhavé, hluboce protisečné, s 3kla- nými cípy, trnitě brvité a trnem končité, Stopky dlouhé, plstnaté. © Prut do 2 stř. zvýší, někdy jednoduchý, jindy u vrchu krátce větvitý; větve 1—3květé. Na úhorech, u cest. Če. Zář. B. převislý. C. nutans. L. Květy vztýčené, přímé, aneb málo bodlavé,. 8. 8. Šupiny přímo odstávavé , šídlovité , zevnitřní vyvráceně odstálé; v čas zralosti odpadavé. Stopky ikvěté, plsí- naté, někdy kadeřavé, oblé, vztýčené. Zákrov vejčitý, na špici a na dolejšku nachobrunatný. Květ nachočer— vený. Prašníky fialové; sivozelené, Listy protisečné, ho- řejší kopovité, na rubu plstnaté; laloky vyštěrbeně zu- baté ; trny žlutavohnědé, dole hustě plsťnaté, stvozelené, nahoře pavučinaté. Prut 2—3 stř. zdélí, přímo vztýčený, někdy trochu větvitý; větve jako i prut sivoplsťnaté, jednoduché aneb 2—3květé. Na pahorkách, mezi vini- cemi; v Hontě, Novohradě, Heveši, Boršodu, Zemplíně. Kv. B. kopeční. C. collinus. W. K. Šupiny neopadavé; aneb jiné známky neshodné, 9. 9. Zákrovy a celá rostlina bodlavá. 10. Zákrovy ledva bodlavé. 11. 10. Květy značně veliké, na tuhých , dlouhých , plsťnatých stopkách, nachočervené, Zákrovy stlačené, téměř okrouhlé, ponejvíc cele nachové, rozevřené; šupiny často háčkovitě -vyvrácené, s jednotlivými pavučinami; vnitřní supiny bez- branné, na špici žluté. Prašníky fialové; nažky barnavé, Listy kadikávů zubaté, po obou kirená chi zelené, na rubu bledší, kopovité, protisečné, trnité, na rubu, zvláště na střední žíle kosmaté; trny nestejšé: bledobruné, jehlité. Prut přímý, 2—4 stř. zvýší. Na suchých lukách, v uher- ských rovinách. Čn. Če. B. háčkovitý. (. hamulosus. Ehrň. Květy menší, trochu přechýlené, na kratších, trnitých, Pcháčovité. | 401 kadeřavě křídlatých stopkách, nachočervené, zřídka bílé, Zákrov kulatý; šupiny čárkovité, tuhé, vyvrácené, na do- lejšku kosmaté. Nažky lesklé, tčeně pruhované. Listy sbíhavé, chobotnaté, protisečné, trnitě brvité, cípy ost- nité, zelené, na rubu bledší. Prut 2—4 stř. zdélí, vět- vitý, vztýčený, brázděný „ málo chlupatý; větve -dlouhé, trochu odstávavé. U cest, a rolí. Če. Zář. B. mnoho- trný. C. aeanthoides. L. i1. Zákrov vejčitý, baňkovitý, nachočervený, V čas zralosti odvislý a odpadavý ; šupiny ledva bodlavé, málo pavuč- naté; stopky 1květé, šupinatě plstnaté, dlouhé , bezlisté; květ nachový; šupiny zákrovu šídlovité, přímé; nažky velmi bledohnědé. Listy na líci chlupaté a tmavozelené, kopovité, polosbíhavé, na rubu běloplstnaté, trnité; trny bělavé, jehlité. V Temešské stolici, na Vršci. Čn, Če. B. bělostný. C. candicans. Zákrov neodvislý, neodpadavý; šupiny odstávavé; aneb jiné známky neshodné. 18. 12. Šupiny zákrovu čárkovitě šídlovité, odstávavé, dole trochu brvité, zvenku pýřité, na špici nachové. © Zákrov polokulatý, vejčitý, rozevřený. Květy jednotlivé, přímé, na bělopisťnatých, trochu hranatých stopkách, nachofialové: prašníky fialové. Listy polosbíhavé, rozčesané, dlouze končité, ploché: cípy 2laločné, brvitě trnité, ku předu vyhnuté , kopovité. Prut 1 — 1, stř. zdélí, u vrchu 2—3větvý, rourovitý, Shranný, pruhovaně chlupatý. Na holech a pohořích Chorvatských. B. podhorní. C. alpestris. W. Kit. Šupiny vejčité, kopovité, neb jinak spořádané, Stopky velmi diouhé. 15. (43. Listy celokrajné, měkkými ostny brvité, kopovité, po- losbíhavé. Stopka velmi dlouhá, vlnatá, ikvětá, Zákrov Srpkovému podobný; šupiny bělokýlné: květy bledo- nachové i žlutobílé. Na suchých polohách, v Uhřích, Če. Srp. (Cnicus pannonicus) B. uherský. C. pannomicus. Listy buď protisečné buď kopovité, však méně více trnité. 14. 14, Listy sbíhavé, holé, protisečné, trnité ; trny žlutavé, dlou- hé, listy kořenní speřené, trnitě zubaté, cípy nestejně vřezané, (17 402 Pcháčovité. Prut /„— 1; stř. zvýší. Stopky přímé, ikvěté, bez- branné, pod květem vlnaté. Květy jako při lesním Bodl. Na holech štyrských a korutanských. Če, Zář. pupavitý. C. carlinaefolius. Lam. Pozn. Příbuzný bodlák polonahý : listy polosbíhavé, kopovité, trnitě zubaté, kratší pilované, na rubu sivé. Stopka dlouhá , dkvětá, vlnaláz šupiny © odstávavé. V Uhřích, ve Zvoleně, Špiší, Šáriši. C. seminudus. M. Bieb. „Listy polosbíhavé, kopovité aneb i protisečné, pilo- vané, trochu irnitě brvité, nahé, na líci bledé, na rubu sivozelené, trocho tučné, lesklé, Prut 2—4 stř. zvýší, hranatý, málo chlupatý, málo větvitý, v dlouhé stopky. vybíhavý ; tyto bezlisté, 1květé, vlnaté. Šupiny zákrovu vejčitě kopovité, končité, ledva bodlavé, holé, na špici hnědé. Květy značně veliké, nachové, zřídka bílé, vztý- čené neb odváslé. Na horních a chlumních lukách. Čec. Srp. B. lesní. C. defloratus. 333. Carlina. | Eberwurz. | Pupava. Šupiny zákrovu slřechovité , zevnitř podobné prutním listům ; vnitřní seschlé, hvězdmo rozestře- né. Květy trubkovité a obojaké. Čmýr větevnatý, speřený. Lůžko sklípkovaté. XIX. 1. Řepka. . Prut velmi krátký aneb chybící, ikvětý. Listy osetko- vité, protisečné, s hranatě laločnatými cípy, bodlavé, na rubu často pavučinaté, jinak nahé, Květ 2—4 palcův zšíří ; zevnitřní šupiny protisečné ; vnitřní dlouhé, čár- kovitě kopovité, suché, stříbrolesklé, v paprsek rozlo- žené. Semena hedbávitá. Na suchých pahrbkách. Če. Zář. P. bezepřová; řepka zaječí. C. acaulis. L. Prut '/„—1', stř. zvýší. 2. Prut vícekvětý, vztýčený, listnatý, uvrchu větvitý, 1 5 stř. zdélí. Listy obdýlně kopovité chobotnaté, zubaté, trnité, na rubu trochu pavučinaté. Květy v chocholíku po 3—10. Zevnitřní šupiny listovité, vnitřní hnědotrnité, nejvnitřnější v čárkovité, pergamenové, běložluté ja- zýčky podloužené. Na suchých lesnatých pahorkách, u Pcháčovité. 403 cest, v neúrodné písčité půdě, Če. Zář. P. obecná. C. vulgaris. Lin. Mnohé, 1květé, prosté, skupené pruty. Listy hluboce - speřené, protisečné, trnité; trny na špici barvité. Zákrov velmi trnitý, s 3 řadami volných šupin; květ 2—3 pal- cův zšíří; kvítky bledě žlutozelené. Na výslunních holech a podhořích, v Berecké, Marmarošské stolici, v Chorvatsku. Srp. (Carlina simplex) P, hromadná, © C. aggregata. W. K. 334. Carthamus. Saflor. Nvětlice. Lůžko plevnatě štětinaté. Šupiny střechovité, trni- tě zubaté. Čmýr plevnatě vlasatý, i chybící. XIX. 1. Sviňský bodlák. Prut vlnatý, nahoře větvitý. 1'/4—2 stř. Listy žil- naté, tvrdé, rozcesaně zubaté, hořejší objímavé, trnité, Květy žluté, chocholičnaté. Zevnitění šupiny rozčísnuté, vnitřní chruplavičné, brvité; zevnitřní kvítky často ja- lové; nažky 4hranné, bílé. V jižních Uhřích, okolo Pětikostelův, u cest. Če. Srp. (Atraetylis, Scop.) S. vlnatá. U. lanatus. 335. Ceniaurea. | Flockenblume. © Charpa. Šupiny střechovité, Kvítky trubkovité s rozšířeným pokrajem; kvítky terče obojaké se stejně Sklaným krajem ; paprskové větší prázdné, s prodlouženým, nepravidelným krajem. ČÚmýr štětinovitý z několika řad vlasův sestávající; vnitřní řada kratší. Nažky stlačené. Lůžko štětinovité. XIX, 3. | : Šupiny zákrovu dlouze třrnité; trny opět trnitě zubaté, 2. Šupiny beztrnité, 3. Květ červený neb bílý, úžlabiční neb konečný ; ; paprskové kvítky sotva delší terčových. Trny šupin mocné běložluté, hvězdité. Čmýr chybící, Listy prutní poloobjímav é, vrotisečné : nesbíhavé, čárkovité, zubaté, Prut do 2 stř. zvýši, vztý- čený, přitloustlý ; větve rozevřené, rozdělené. Na výslun- ních suchých místech, u cest; v Rakousích, Uhřích. Čn. Če. Ch. hvězditá, C. Caleitrapa. Květ žlutý, téměř bezpaprsečný, jednotlivý, koneční. Trny Szubé, střední delší, rozevřeně odstávavé, 2krát G7) 404 Peháčovité: zdélí zákrovu, přímé, Zákrov vejčitý. Listy sbíhavé, čárkovité, sivozelené, nerozdělené, celokrajné; kořenní lýrovité, cípy končité, zubaté. Prut do 2 stř. zdélí, větvitý, křídlatý; větve odstávavé. (Celá rostlina vlnatě sivá, trochu lepká a velmi hořká. Na výslunních místech, úhorech; zřídka; v Rakousích, Uhřích, Če. Srp. Ch. letní, C. solsticialis. L. 3. Šupiny celokrajné, aneb jen na špici nepravidelně roz- trhané, suchomázdřité. 4. Šupiny brvité neb pilované, 6. 4. Šupiny kopovité, čárkovité, hladké, Květy jednotlivé, nachové, na konci nahých větví; lůžko plevnaté; nažky 4hranné, uvrchu pýřité; čmýr červenavý, pak černý. Květy paprskové, nemnohé. Listy speřené, drsné; lístky útle pilované, čárkovité, končité; kořenní celé, vejčité; prutní téměř útle trnité. Prut přímo vztýčený, jednoduchý neb málo větvitý, holý, brázděný, 1—3 stř. zvýší. V Uhřích. Ch. útlolistá. C. crupina. Šupiny vejčité. Listy kopovité, celokrajné. 5. 5. Šupiny červenohnědé; zevnitřní trochu brvité, vnitřní seschlé a na špici ozubené, vejčité, Květ nachový neb bílý; nažky jednořadým čmýrem věnčené, pročež co bez- čmýřité se považovati mohou. © Rostlina velmi nestálá a proměnlivá. Prut 1—2 stř. zvýší, přímý neb vstoupavý, jednoduchý neb větvitý, pýřitý neb drsný, neb vlnatý, Listy hned celé, hned vřezané, obdýlné; hořejší čárkovitě kopovité, nerozdělené neb chobotnaté, neb protisečné, Větve hranaté. Všudy na lukách. Srp. Říj. Ch. obecná, C. Jacea. L. Šupiny bílé a téměř celokrajné. Květ něco svěllejší. Prut položený. Listy kopovité, celokrajné, více sivoze- lené. Snad jen odrod předešlé. Na výslunních pahrb- kách; okolo Břetislavi. Če. Srp. Ch. hořká. C. amara. 0. Brvy šupin dlouhé, přímé neb zkřivené, jehlité, samy opět brvité. Květ nachočervený. %. Brvy šupin krátké, přímé, jednoduché, aneb jen po kraji maličko ozubené. 7. Květy bezpaprsečné, totiž krajní kvítky ostatním podobné, Supiny zákrovu široké, téměř vejčité, krátce brvité, černé, Pcháčovité. | 405 hustě na sobě ležící; zákrov kulatý, baňkovitý. Listy kořenní obdýlné, téměř protisečné; prutní nerozdělené, pilované. Prut silný, téměř hladký. Na lukách, při plo- tech; v Rakousích, Uhřích. Če. Srp. Ch. černá, C. nigra. Krajní kvítky delší; šupiny obyčejně úzké, dlouze brvité, na špici škřivené. 8, 8. Prut vztýčený, 1'/, stř. zvýší, silný, brázděný, hranatý, přídrsný, málo větvitý, často 1květý, načervenalý, uvrchu chocholičnatý. Prutní listy vejčitě kopovité, celokrajné neb zubaté, dolejší krátce řapíkaté, hořejší poloobjímavé, přídrsné neb chlupaté. Větve pod květem naběhlé, 1květé, Zákrov kulatý, černohnědý, šupiny kopovité, přitlačené. Květ veliký, nachový; krajní kvítky větší, neplodné. Čmýr 3krát kratší než nažka. Na bujných pohorských lukách ; v Rakousích, Uhřích, Slézsku, Haliči. Če. Říj. Ch. třepí- natá. C. phrygia. Poznam. Charpa rakouská : jen dolejší listy vejčitě ko- povité, hořejší obdýlně kopovité, nestejně vřezané a zu- bsté; zuby na dolejšku hlubší, než hořejší celokrajné, Zákrovy více bledé na dolejšku. Šupiny vnitřní černo- hnědé, roztrhané, zaokrouhlené; itvěty nachové. Na pa= hrbkách, mezi křovím: v Rakousích, Slézsku, Uhřích. Če. Říj. Ch. rakouská, C. austriaca. Prut vztýčený, vyšší, více větvitý. Listy prutní dolejší chobotnatě speřené, hořejší a větevní nerozdělené ; více plstnaté, na špici velikým tupým lalokem opatřené, Květy 2krát menší; zákrov jen na dolejšku přičernalý. V hor- ních lesích, na skalách ; v Uhřích. Ch. hřebenítá, C. pectinata. Krock. 9. Listy prolisečné neb speřené, Květy červené, nachové. 10. Listy nerozdělené, nanejvýš jen dolejší vřezané neb protisečné, 14. 10. Zákrov sechlý; šupiny vejčité, kopovité, pilovaně brvité, zevnitřní šupiny na špici hnědé s bílými, lesklými, bod- lavými brvami. Květ veliký, jednotlivý, na květní palici hranatě brázděné, bělovlnaté, prázdné, brunatnými šupi- nami poseté; kvítky černočervené, 120 v zákrovu; krajní téměř zdélí oněch v terči; nažky černohnědé ; 406 Pcháčovité. čmýr v starobě hnědý. Listy 1— Znásobně speřené, s čár- kovitě kopovitými cípy. © Prut obyčejně jednotlivý 1—4 stř. zdélí, větvitý, hranatý, plsťnatě vinatý. Na vápnitých skalách; v Banátě, u Herkulových lázné, u Veteranské jeskyně. Čn, Če. černonachová. C. atropurpurea. Kif. Zákrov méně seschlý, aneb jiné známky neshodné. 11. 11. Prut 1—2 stř. zvýší, obyčejně vztýčený, hned od zpodu větvitý, sivozelený, trochu drsný, latnatý, často červený, a plsťnatou odpadavou vlnou přioděný, mno- hokvětý. Prutní listy 1-, — kořenní Znásobně speřené, sivozelené, pýřité, ponejvíc ku prulu zvrácené; cípy čárkovité. Květy mnohé, malé, biedočervené, lilakové, zřídka bílé, vonné. Šupiny zákrovu vejčité, s hnědými, 3hrannými, třepenatými přívěsky: zákrov obdýlný. Čmýr špinavě bílý, 2krát kratší nažky. Při suchých cestách, krajích rolí, příkopův. Če. Říj. Ch. latnatá. C. paniculata. L. Prut méně větvitý, málokvětý. 12. 12. Zákrov pýřitý, přikulatělý; šupiny přickrouhlé, s čer- nými, 3hrannými, koačitými, třepenatými přívěsky, po kraji hnědé. Kvěly jednotlivé, značně veliké, dlouze řapíkaté, nachočervené. Čmýr zdélí nažky. Listy 1-—2krát protisečné, cípy širší než u předešlé, kopovité; nejvíce kratce chlupaté, přídrsné, někdy holé, přitloustlé a téměř kožnaté. Prut do 2 stř. zvýší, tlustý a silný, „větvitý, vztýčený. Při cestách, rolích, na výslunních © pahor- kách. Če. Zář. Ch. chrastavcová. C. Scabiosa. L. Zákrov brvitý, obyčejně holý. 13, 13. Listy protisečné, drsné, téměř lesklé; laloky obdýlné, kopovité, končité, Nažky polooblé. Zákrov kulatý; šupi- ny téměř lesklé; kvítky nachočervené. Všecky částky malé. V hornatých lesích; v Nitranské, Turčanské stolici. Če. Ch. kožnatá. C. coriacea. W. Kót. Listy kožnaté: laloky čárkovité, téměř srpovité, s kra— jem chruplavičným ; kořenní uprostřed dvojspeřené, roz- česané. Prut téměř 1květý. Šupiny bíle třepenaté, holé. Příbuzná oběma předešlým, Na pahrbkách ; v Rakousích, Ch. badenská. -ČC badensis. Tralt. 14, Květy červené, 15. Pcháčoviié. 407 Květy modré. 17%. 15. Šupiny ploché, brvité, na špici mázdřité, seschlé ; pří- věsky pernaté. Krajní kvítky v paprsek rozložené, Listy ckopovité, zubaté, holé; hořejší téměř listenům podobné. Na lukách; v Trenčanské stolici, okolo Rovného, Če, Srp. Ch. luční. C. pratensis. Pers. Šupiny bez přívěskův, aneb jinak neshodné. 16. 16. Listy sbíhavé, kopovité, krátce končité, úplně celo- krajné, trochu kožnaté, pavučinaté, sivozelené, na špici stočené, ohnuté. Pruty přímo vztýčené, do 2 stř. zdélí. 3—5 z kořene, hranaté, pavučinaté, vlnaté, s 4—6 vztýčenými větvemi na špici; 5—-% jednotlivých kvě- tův, někdy i 2—3. květy na špici větve, na. hranatě brázděné stopce. Šupiny trochu pruhované, trochu pý- řité, po kraji hnědé, bělozubé. Krajní kvítky 2krát delší zákrovu, nachové, 3-——ódílné. Prašníky Černočer- vené. Nažky u dolejška vousaté. Čmýr brunatný, Na pa- - horkách a vinicích, v Zemněnské stolici. Kv. Ch. vztý- čená. : C. stricta. W. Kit. Prutní listy v řapík soužené, útle pilované. © Vnitřní šupiny seschlé, hnědé ; krajní kvítky nachové. Na lučních pabrbkách; v Uhřích, Rakousku, Haliči. Ún. Srp. Ch. černavá. | C. migrescens. L. 17. Listy sbíhavé, nerozdělené, obdýlně kopovité , bělo- plstnaté. 18. Listy nesbíhavé, čárkovitě kopovilé; dolejší na do- lejšku zubaté, kořenní opak vejčitě kopovilé, na do- lejsku protisečné, na rubu málo vlnaté. Prut větevnatý. 1 — 2 stř. zdélí, s květými větvemi. Šupiny černo- hnědě obroubené, třepenaté. Vniiřní kvítky červeněmodré, krajní modré; však i bílé, červené. Čmýr zdélí nažky. Na rolích mezi osetím, všudy. Čn. Srp. Ch. sinokvět:; modrák. C. Cyanus. L, 18, Listy polosbíhavé, široce kopovité, ozubčené, na rubu vlnatě pavučinaié, Prut jednoduchý, 1květý. Květ veliký, 1'/, palce v průměru. Šupiny pilovité. Ve Zvoleně, Lip- tově, Spíši. Úc. Ch. měkká, (Centaurea montana, Jacg.) C. mollis. W Kit. Listy cele sbíhavé, kopovité, obyčejně celokrajné, 19. 9. Prut fkvětý aneb chudovětvý, 1 -— 1" stř. zvýší. 408 Pcháčovité. Listy obdýlně kopovité, nerozdělené, celokrajné, aneb jen na dolejšku chobotité, útle pavučinaté, na rubu nékdy sivoplsťnaté: Šupiny černě obroubené, třepenaté, brvy černé. Květ veliký; kvítky v terči kiddhoČerveikí, krajní blankytné. Na výslunných pahrbkách; v Rakous. Uhř. Slezsk. Čn. Zár. Ch. chlumní. C. montana. L. Prut vícekvětý, trochu | vétvitý. Listy kopovité; do- lejší dole chobotité. Stopky tkvěté, koneční a boční, V Uhřích, v hornatých krajích. Rostlina s menšími květy než předešlá. (Cent. variegata, Lam.) Ch. úžlabičná. C. axillaris. Wilid. 336. Cnicus (Cirsium). Kratzdistel. Pcháč. Šupiny střechovité, kopovité, zákončité neb ost- nité. Kvítky obojaké, trubkovité, 5klané. ÚČmýr drsno- vlasý, dole dužným kroužkem spojený. Nažky silače- né. Lůžko štětinami poseté. U. Linné všecky pod. rodem Carduus. XIX. 1. Čubek. Štrbát. . Listy sbíhavé, 8. Listy sedivé, nesbíhavé, aneb málo sbíhavé, 4. Šupiny zákrovu odstávavé, v silný osten končité, kopo- vité. Zákrov vejčitý. Kvěiy jednotlivé, vztýčené, středně veliké; kvítky bledě nachočervené. Listy na líci tuhými ostny, na rubu pavučinou opatřené, hluboce protisečné, s 2 klanými ostnitými cípy. Prut přímý, s větvemi od- stávavými, 2 — 4 stř, zvýší. U cest, na úhorech, v ne- dělané půdě. Čn. Zář. Pcháč hrálovitý. C. lanceolatus. Scop. Šupiny přilehavé, s krátkou, odstávavou, nebodlavou © špicí. Listy na líci holé, neb krátce vlasaté. 3. „ Listy s měkkými brvitými ostny, obdýlně kopovité, rozvlačitě zubaté aneb chobotitě protisečné, s 3hrannými, ponejvíc Blaločnými cípy ; dolejší prutní listy sbíhavé, Prut ikvétý, aneb v několik dlouhých dkvětých stopek rozdělený, 1—3 stř. zdélí. Květy polokulaté; kvítky nachové, zříd- ka bílé, Kořen se svazečnatým, přitloustlým, téměř bambu-— linatým vlášením. Na. vlhkých lukách, v bujné půdě. Če. Srp. Pcháč šedý. C. canus. All. Listy roztraceně vlasaté, hluboce protisečné, s 2klaný- Pcháčovité. 409 mi cípy. Prut křídlatý, vztýčeně přímý, jednoduchý, načer— venalý, 2—4 stř. zdélí. Květy na koncích větví hroz- natě skupené; kvítky nachové ; stopky bělovlnaté. Na bažinných lukách. Čn. Srp. P. bahní. C. palustris. Scop. 4. Listy bodlavé, s ostny tvrdými, 5. Listy brvité, s ostny měkkými. 12. 5. Květy bledožluté. 6. Květy červené, řídce bílé. 7. 6. Listy obdýlně kopovité, zubaté, nerozdělené, aneb jen dolejší chobotitě © protisečné; prutní | krátce sbíhavé. Prut 1květý, aneb v dlouhé jednokvěté stopky rozděle- ný. Květy válcovité s 2—3. čárkovitými, trnitými liste- ny podepřené. Kvítky bledožluté, někdy do červena. Rostlina 2—3 stř. zvýší. Na vlhkých lukách v společ- nosti P. šedého a zelného, z nichžto nepochybně zvrhnutím pochodí. Če. Srp. P, tatarský. (Ch. tataricus. L. W. et. Gr. Listy protisečné, objímavé, trnitě zubaté ; dolejší v kří— dlatý , zubatý řapík rozšířené; cípy kopovité, končité, ' Květy 2—4, koneční, skunené, kopovitými zubatými li- steny podepřené. Šupiny u vrchu odstávavé. Na lesních lukách ; zvrhel potočního a zeleného P. (Cnicus hybri- dus, Koch.) P. zvrhlý, C. praemorsus. Michl. 7. Květy špinavě bílé, na konci prutu skupené; žlutavé, pýřité listeny. © Zákrov obdýlný, hladký ; šupiny kopovi— té, trnité. Listy objímavé, trochu sbíhavé , protisečné, zubaté, trnité, pýřité. Prut '/„ — 1 stř. zvýší, jedno- duchý. Na korutanských Alpách. Čec. Srp. P. trnitý. C. spinosissimus. Květy nachové, zřídka bílé, 8. 9. Květy skupené po 2—3 i více pospolu. 9. Květy se stopkami 1květými, aneb v latnatém chocho— líku. 10. 9. Šupiny vejčité, na špici odstávavé, Květy skupené; kvítky nachočervené. Prutní listy objímavé, protisečné, drsné, trnitě obrvené; laloky obdýlně kopovité , střídavě džebré. Prut větvitý. Na suchých vrších chorvatských, P. chlumní. C. montanus. W. Kit, Šupiny čárkovitě kopovití. Květy skupené, aneb po 18 410 Pcháčovité. 2—3, převislé. Kvítky 2krát zdélí zákrovu, nachové; prašníky fialové; zákrov černonachový, lepký. Stopky vlnou opavučené. Listy velmi veliké; přes 1'/, stř. zdělí, přes píď zšíří, objímavé, vejčité , téměř lýrovité, trnité, pilované, drsné; dolejší a kořenní řapíkaté, Prut 4—6 stř. zvýší, přímý, nepatrně hranatý, pruhovaný, krátce chlu— patý, ponejvíc jednoduchý. V jehličnatých lesích; v Mar- maroši. Srp. P. velelistý C. pauciflorus. W. Koi, 10. Šupiny odstávavé, trnité, kopovité. © Zákrov kulatý, vlnou propletený, veliký. Květy veliké, jednotlivé, tma- vonachové. -Listy objímavé , na líci bodlavé, na rubu běloplstnaté, hluboce protisečné, s Ždílnými trnitými cípy. Prut 3-—4 stř. zvýší. Na lesnatých chlumech, © Če. Srp. P. vlnatý, C. eriophorus. Roth. Šupiny přilehavé, s krátkou nebodlavou špicí. 11. 11. Květ jednotlivý, nachový. Listy holé, kopovité, cho- botnatě protisečné, s vejčitými 3klanými trnitými cípy. Prut velmi králký neb chybící; 2—6 palcův zvýší. Na suchých lukách. Srp. Zář. P. bezprutý. C. acaulis. All. Květy v latnatém chocholíku , téměř kulaté. Kvítky špinavě růžové, zřídka bílé. Listy maličko sbíhavé, ob- dýině kopovité, trnitě obrvené, nerozdělené aneb chobot- natě rozčesané; cípy trnité. Prut 2—4 stř. zvýší, uvrchu větvitý, Na rolích, úhorech. Če. Srp. (Serratula arven- sis, L.) P. oset. - C. arvensis. W. «. horridus. Listy vlnitě protisečné, se silnými trny. G6. mitis. Listy chobolnatě protisečné; větevní s nemno— hými slabšími trny. 7. integrifolius. Všecky listy ploché, celokrajné neb zu- baté, po kraji štělinatě obrvené, (Serratula setosa, Wiild.) C. selosus, d. vestitus. Všecky listy na s běloplsťfnaté, ploché, . celokrajné, 12. Květy bledožluté, zřídka červené. 13. Květy nachové, zřídka žluté. 14. 13. Listeny veliké, vejčité, žlutozelené ; zákrov vejčitě vál- covitý; šupiny úzce kopovité, dlouze končité, měkko- ostnité, na špici odstávavé ; kvítky běložluté; květy na konci skupené, Listy veliké, protisečné, trnitě obrvené, Pcháčovité. 411 objímavé. Prut 1—2 stř. zvýší, přímý, jednoduchý. Na mokrých lesních lukách. Če. Srp. P. zelený. C. oleraceus. Scop. Listeny chybící, aneb po 1—2 pod zákrovem, kratší než tento; zákrov lepký; šupiny kopovité , trochu od- stávavé; kvítky nemnohé, bledožluté, někdy však i na- červenalé, dalcko ze zákrovu čnící. Květy na dlouhých, trochu převislých stopkách. Listy objímavé, brvité, spe- řeně rozčesané ; cípy čárkovitě kopovité, 3žebré. Prut 3—5 stř. zdélí. V lesnatých horách. Če. Srp. P. lepký. C. Erisithales. L, 14. Listy na rubu běloplsfnaté. 15. Listy po obou stranách zelené. 17. 15. Prut vícekvětý. 16. Prut téměř 1květý, 2—3 stř. zvýší; u vrchu vlnatý a bezlistý. Květy 1—3, veliké, tmavonachové, dlouze sto- pečné, bezlistenné. Šupiny přilehavé, Listy na rubu "sněhobíté, plsťnaté, na líci holé, trnité obrvené, objímavé, eliptičné kopovití, dlouze končité, nerozdělené ; aneb prostřední chobotnaté; dolejší ušetnaté. Na vlhkých lu- kách horských. Čn. Če. P. jinolistý, C. heterophyllus. Willd. ©. integrifolius: všecky listy nedělené, | B. diversifolius: dolejší listy nedělené , střední chobot- naté, : 16. Květy po 3—4 pospolu, nikoli jednotlivé, 2krát menší než u předešlého; šupiny kopovité, přitlačené, s útlou špicí. Listy téměř srdčité, objímavé, kopovité, brvité, nerozdělené, na rubu bělavé; dolejší trochu vřezané. Prut ještě jednou tak vysoký, a listnatější než u předešlého. V Haliči. P. omanový. C. helentioides. Květy téměř v okolíku ; zákrov trochu chlupatý, vej- čitý; šupiny tupé, nachohnědé, bělohedbávité; kvítky nachočervené ; prašníky fialové. Listy na rubu kosmaté; dolejší a kořenní řapíkaté. Prut jednoduchý, přímý, při- oblý, pruhovaný, vlnatý. Na rakouských Alpách. Če. Srp. (Serratula alpina.) P. horní. C. alpinus. L. 17. Květy po 2—4, na špici dlouhé stopky pospolu; li- steny celokrajné, čárkovité; šupiny přitlačené; květy na- 18 * 412 Pcháčovilé. chové. Listy trnitě obrvené, protisečné, objímavé; do- lejší v křídlatý, ozubený řapík soužené; cípy kopovité, sem tam ozubené, Prut na vrchu bezlistý, vlnatý, 1-——-3 stř. zdélí. Na mokrých lukách hor a lesův. Čn. Če. (Cnicus Erisithales, Krock.) P. potoční. C. rěvularis. Willd. Stopky ikvěté. 18. 18. Prut nízký, do 6 palcův zvýší, (květý, kasmatý. Listy čárkovitě kopovité, drsné, po kraji vyvinuté, Šupiny vej- čitě kopovité, přitlačené ; kvítky do modra nachočervené ; prašníky fialové ; střední kvítka a semena přímá , krajní dovnitř. skřivená. © Rostlina bezbranná. © Na rakouských, štýrských, uherských holech. — Če. Srp. '(Serratula pyg- maea). P. krpivý. C. pygmaeus. Prut 2—3 stř. zvýší. 19. 19. Prut 2—3 stř. zdélí, ledva brázděný, větyiů, Lis ty kopovité , brvité, na rubu štětinatě chlupaté, přítučné, drsné, trochu ohjímavé: Stopky 1květé; zákrovy obdýl- ně vejčité, bezbranné, častěji nachové, trochu pavučinaté ; šupiny obdýlně kopovité, měkkoostenné, na špici vyvrá- cené, však i přímé někdy; kvítky červené. Na výslun= ných suchých pahrbkách ; v Rakousích, Uhřích, Haliči. Čn. Zář. (Carduus pannonicus, Host.) P. srpkový. C. serratuloides, Prut 2—3 siř. zvýší, hranatě brázděný, trochu drsný, 1květý, 1 —2vělvý, u vrchu běloplsťnatý. Listy objímavé, protisečné, brvitě trnité; cípy 2laločné. Stopky dlouhé; zákrov trochu kulatý; šupiny kopovité, útle špičaté ; květy přímé neb málo chýlivé, nachové, červenavé, zříd- ka žlutavé. Na vlhkých lukách; v Rakousku, v Čechách, na Moravě. Če. Srp. P. bambulitý. C. fuběrosus, Willd. 337. Echinops. Kugeldistel. Bělotrn. Lůžko štětinaté, kulaté; čmýr nepatrný. Koruna irubkovitá. Zákrov z mnohých šídiovitých, vyvráce- ných šupin; květy působí kulatou hlavu. XIX. 5. Listy na líci chlupaté, na rubu šedovlnaté, protisečné, Prut 1—3 stř. zdělí, kosmatý, brázděný, větvitý. Kvítky modrobílé, ve velikých hlavách. Semena žlutá, chlupatá. V Uhřích. Če. Srp. L. obecný. E, sphaerocephalus. L. Pěkáčovsé? 2“ 413 Listy na líci téměř, holé, na rubu bílé. Prut jedno- duchý, sotva 1 stř. zvýší. Kvitky jasně modré; hlavy menší. Na suchých pahrbkách, v Uhřích. Čn. Čec. B. hlad- kolistý. E. Ritro. 338. Lappa. Kleite. Lopuch. Šupiny střechovité, v háčkovitou špici vybíhavé. Všecky kvítky trubkovité a obojaké. Čmýr z mno- hých řad chlupův složený ; chlupy dole nesrosilé. (Arctium Linn.) XIX. 1. Vlky; Lopún. 1. Šupiny zákrovu šídlovité, na špici háčkovité. 2. Vnitřní šupiny tupé, kopovité, s přímou špicí, barvité; jen zevnitřní háčkovité, zákrov pavučinou protkaný. Květy červené, zřídka bílé. Listy na rubu útle šedo- plstnaté, široce vejčité, hluboce srdčité. Květenství cho- choličnaté. Při plotech, zdech. Ce. Srp. (Arctium Bardana) Lin. L. vinatý. L. tomentosa. Lam. 2. Všecky šupiny stejnobarevné, zelené, háčkovité, téměř holé. Zákrov téměř holý. Květy nachové, Listy veliké, široce vejčité, na dolejšku okrouhlé, slabě srdčité. Prut 2 stř. zdélí; stopky dlouhé. Květenství chocholičnaté. S předešlým. Če. Srp. (Arctium majus. Arctium Lappa.) L. plchý. L. major. Gaertn. Vnitřní šupiny barvité, slabě pavučinaté ; zákrovy ma- lé, krátce stopečné; kvítky bledočervené, Listy plitce srdčité. Květenství v hroznu. S předešlými o 14 dní dřív. (Arctium minus.) L. malý. L. minor. De, C. 339. Onopordon. Krebsdistel. Ostropes. Šupiny střechovité, kopovité, končité neb ostnité. Kvítky obojaké, trubkovité, Gklané. Nažky stlačené, Cmýr drsnovlasý, dužným kroužkem spojený. Lůžko sklípkovaté, s mázdřitě zubatými kraji. XIX. 1. Trubil. Prut 3—5 stř. zvýší, křídlatý, větvitý, Větve na špici 1květé. Listy široké, nerovné, někdy kadeřavé, eliptičně obdýlné, chobotnaté, pavučinaté. Šupiny šídlovité, na do- lejšku vejčité, nejdolejší dalece odstávavé. Kvítky růžo- vé a jasně nachové. U cest, při zdech, okolo měst a vesnic. Čn. Srp. 0. obecný. O. Acanthium. L. 414 Pcháčovité. © Chocholičnaté. 340. Serratula. Scharie. Srpek. Šupiny střechovité; vnitřní delší, na špici sucho- mázařité. Samičí a samčí květy na též rostiině v různých. úborech aneb samé obojáky. XIX. 1. Šart. 1. Prut chudokvětý (1—2), plsťnatý, zelený, červeně stín- kovaný, téměř bezlistý, 1—3 stř. zvýší. Listy na rubu bělopisťnaté, protisečné, s cípy čárkovitými. Šupiny plstnaté, vejčitě kopovité, rozevřené; vnitřní nachové, bělovlnaté. Nažky hladké. Na suchých pahrbkách. Kv. Čn. (Carduus cyanoides ; Carduus molis.) S. chrpovitý. S. Hoorn DC. Prut ulčekvětý. 2. 2. Květenství chocholičnaté. Šupiny červenavé; kvítky na- chové ; čmýr červenavý. Listy holé, nerozdělené neb vřezané,, pilované, vejčité, přídrsné, Prut přímý, nahoře větvitě chocholičný, 1—2 stř. zvýší. Na lukách. Če. Srp. S. barvířský. S. činctoria. L. Květenství v latu. Listy speřené, dolejší 3—-, hořejší ponejvíc 8jařmé ; lístky dlouze končité, ostře pila kn ; hořejší čárkovité, celokrajné. V houštích; v Berecké stolici. S. speřený. S. pinnata. Kit. 84. Corymbiferae. (hocholičnaté. 311. Achillea. Schafgarbe. Řebříček. Hlavy vejčité; samičí kvítky 4—20, s krátkýmí širokými jazýčky a stlačenou trubkou. Obojaké kvítky v terči, Szubé s trubkou nahoře sliačenou. Nažky stlačené, s krátkým neb žádným čmýrem. Lůžko plevnaté, XIX. 2. Žebříček; Krvavník, 1. Listy jednoduché, narpadělené: 8. Listy speřené. 4. ©. Listy obdýlné, tupé. 3. : Listy čárkovitě kopovité, ostře pilované, dlouze kon- čité, holé. Zákrov polokulatý, měkce chlupatý; 8—10 bílých, paprskových kvítků. Semena křídlalá. Prut přímý, 2—3 stř. zdélí, jednoduchý. Kořen plazivý. Na lukách, mezi houštěmi ; v Uhřích, Slézsku. Če. Srp. Ř. (persán „ bertrám ; tarkán: A. Ptarmica. L. 3. Listy pýřité, brvité, útle pilované, obdýlně čárkovité, Chocholičnaté. 415 jazykovité. Prut přímý, do 2 stř. zvýší, jednoduchý, hra- natý, kosmatý. Květy veliké; zákrov vejčitý, chlupatý : šupiny tupé, kýlovité, po kraji černohnědé; paprskové kvítky po 9, 3laločné, bílé; terčové se žlutou trubkou. Na sáchodních holech uherských, v satmarské, marma- rošské stolici v Sedmihradsku. Če. Ř. jazykavétýl A. ligulata. W. Kit. Listy holé, pilované, v řapík súžené, svazečnatě pospolu stojící, v mládi trochu Jepkavé. Prut přímý, holý, do 1'"/, stř. zvýší, k vrchu větvitý. Kvítky žluté, malé, skupené, Na pastvištích, v Podolsku. Srp. Zář. Ř. ko- řenný. A. Ageratum. 4. Listy prostě speřené, 5. 5. Listy vícekrát speřené, 8. Květy žlutobílé, vonné. Chocholík naddutý, asi 1 palce v průměru, zákrov vejčitý; šupiny trochu kýlnatě hra- naté, po kraji bledožluté: 5—6 paprskových, vejčitých, tupých, 3laločných kvítkův. Listy hřebenité ; cípy čár- kovité, šídlovité, celokrajné, velmi krátké. Mnoho přímých prutův : nekvětoucí 3—4 palcův, květoucí 1 stř. zvýší, u vrchu hranaté, jednoduché. Prut i listy šedoplsťnaté. Na suchých pahrbkách a písčinách, od Dunaje u Pešti až po Tisu; v bělehradské a tolnanské stol.: řídce. Čn. Srp. (Achillea ochroleuca, Roch.) Ř. hřebenitý. A. pectinata. Květy bílé. 6. „ Listy kosmaté ; cípy čárkovité, tupé. Prut velmi jedno- duchý, šedozelený, z pídi dlouhý. Chocholík jednoduchý ; stopky 1květé, skrácené ; šupiny seschlé, po kraji černo- hnědé; 4—5 sněhobílých, téměř okrouhlých, velikých, 3zubých paprskových kvítkův. Celá rostlina běle kosmatá. Na nejvyšších holech. Če. Srp. Ř. hořký. A. Clavennae. Listy holé. 1. „ Listy hřebenitě speřené;, lístky čárkovité, dlouze kon- čité, téměř 3dílné. Prut přímý, jednoduchý. Chocholík jednoduchý, stěsněný. Stopky pýřité; šupiny vykousané, černě obroubené, Paprskové květy bílé, dosti veliké. Na nejvyšších holech rakouských, Srp. Zář. Ř. černý. A. atrata. L. 416 Chocholičnaté. Listy hřebenité; lístky čárkovité, přítupé, celokrajné, tčené. Prut jednoduchý, 3— Gpalcův dlouhý, téměř holý, neb málo pýřitý. Chocholík skupený ; 5—8 květův; pa- prskové -kvítky bílé; šupiny hnědě obroubené. Na ko- rutanských Alpách; řídce. Če. Srp. (Ach. livia, Scop.) Ř. pižmový. A. moschata. 8. Terčové kvítky žlutozelené; paprskové špinavě bílé, velmi široké, téměř celokrajné, 4—5. Plevy seschlé, trochu roztrhané,. zeleným pruhem značené. Zákrov vej- čitý, hranatý, trochu kosmatý; šupiny seschlé, lesklé, žlutavé, s dvojitým zeleným pruhem. Listy pýřité; do- lejší 4—6 palců zdélí, někdy i 4krát speřené, ko- řenní 3krát speřené, aneb jen 2krát s 3dílnými lístky ; cípy čárkovité, tupé. Prut vstávavý neb přímý ,- zpídi — až 1 siř. zvýší, nejvíce jednoduchý, trochu hranatý, na hranách červený, hustě bělovlasý. Na kamenité půdě, u Mehádie a Veršce. Čn. Ř. motarolistý. A. crithmifolia. W. K. Kvítky bílé neb červené. 9. 9. Cípy neb lístky vzdálené, po žebru sbíhavé, kopovité, vřezaně pilované; kořenní přes 41 stř. dlouhé, trochu kosmaté, veliké. Prut pýřitý, 2—3 stř. zvýší, jednoduchý. Chocholík složený; zákrov. pýřitý; květy špinavobílé, paprskové opak srdčité. V Banátu, při příkopech. Če. Zář. Ř. vysoký. A. distans. W. K. Lístky nesbíhavé, aneb nevzdálené. 10. 10. Hlavní žebro mezi lístky, zuby posázené, 8—12 jař- mé; kořenní listy 3krát speřené; lístky více pýřité než u následujícího, jakož i celá rostlina šedě chlupatá. Zákrov více obdýlný, válcovitý; šupiny po kraji žluté, nikoli hnědé, paprskové kvítky široké , nepatrně 3zubé, nejčastěji vyvrácené, špinavobílé, obyčejně po 5.. Prut obyčejně nízký, nepatrně hranatě brázděný. Na výslun- ných místech, v okolí vinic. Če. Srp. Ř. pravý. A. nobilis. Žebro bezzubé, 15—25 jařmé, Listy daleko užší než u předešlého; lístky 2—5klané s čárkovitými lístečky; kořenní listy 2speřené, s lístky vřezanými. Květy bílé, často červenavé neb docela červené, Prut přímý, 1—2 stř. zvýší, Čn. List. Ř. obecný; krvavník. A. Millefolčum. L. Chocholičnaté. 417 Poznam. 1) Řebříček vlnatý: listy kosmatě pýřité. Lístky kopovité, tupé. Chocholík složený. A. lanata. Spreng. 2) Řebříček štětinovitý: listy vlasaté, 2—víckrát speřené, Lístky čárkovité, štětinovité, útle špičaté, hustě skupené. Květy malé, bílé, po Šli paprskových a 15—20 terčo- výeh obsahující; plevy průhledné. Prut ledva zpídi dlouhý, jednoduchý, dlouze bělochlupatý. (Na písčitých pahorkách a rovinách východních Uher. Kv. A. setacea. W. Kit. 3) Řebříček vonný: listy 2speřené, na rubu chlupaté ; lístky čárkovité, celokrajné, končité. Prut prstu zdélí. Chocholík jednoduchý; zákrov pýřitý; květy bílé, vonné, A. odorata. Wulf. 4) Řebříček veliký: listy kořenní přes 4 stř. dlouhé, 3spe- řené; lístky úzce kopovité, končité; žebro křídlaté, bez- zubé. Prut do 3 stř. zvýší, trochu chlupatý. Chocholík složený. Květy bílé, veliké. Če. Srp. © A. magna. L. 342. Adenostylium. Pestwurz. Havez. Šupiny vnitřní v jedné řadě, zevnitřní kratší. Všecky. kvítky trubkovité, se zvončitě rozšířeným pokrajem. Cmýr vlásenitý, XIX. 1. Listy řapíkaté, ledvinitě srdčité, zubaté, holé; kořenní velmi veliké, ledvinitě okrouhlé, chobotnatě zubaté, bolé, kožnaté; řapíky nahé, bezušetné. Květy množité, jasně pletní a červenobílé; 3—4 šupiny, nachové, kratší než kvítka; tato 4klaná, 4prašná, s fialovými prašníky. Prut 1/4—3 stř. vysoký, přímý, hranatý, u vrchu pýřitý. Na horách, při lesních zákopech, u ručejův. (Če. Srp. (Ca- calia alpina.) H. horní. A. alpinum. Listy řapíkaté, srdčité, zubaté, na rubu bělošedé, plsť- naté; kořenní velmi veliké, ledvinitě šípovité; prutní -trochu objímavé; řapíky ušetnaté. Kvítky 3-—-5 v zákrovu, vonné, méně otevřené než u předešlého. Pruty 2—4 stř. zvýší. Na Tatrách, Krkonoších. Če. Srp. (Cacalia albi- frons, L.) H. kčožinký, A. albifrons, Koch. 4168 Chocholičnaté. 343.. Anthemis. Gille.. Rmen. Samičí kvítky po kraji, s obdýlnými jazyky, někdy neplodné. Obojaké v terči, s plochostlačenou trub- kou a Szubým krajem. Čmýr jen čnějící kraj, neb docela chybící. Lůžko klenuté, plevnaté. XIX. 2.. 1. Paprsek bílý. 2. Paprsek žlutý, jakož i terč. - Lůžko téměř polokulaté; plevy kopovité, končité; nažky Ahranně stlačené. — Listy šedovlasé, 2Žspeřené; listky hřebenitě pilované. Prut 1—2 stř. zvýší, šedovlasý, jednoduchý, neb větvitý, přímý, list- natý. Na kamenité půdě, na silnicích, úhorech. © Čn, Če, R. barvířský. A. tinctoria. L. 2. Nehty paprskových květův žluté; šupiny zákrovu brvité ; nažky holé; plevy obdýlné, útle končité. Listy 2speřené, a jako i celá rostlina, kosmaté; cípy lístkův krátké, při- tloustlé, útle končité. Prut vztýčený, latnatý. V Rakou- sích, Uhřích, na suchých prostorách, u cest, Čn. Srp. R. pákou: A. austriaca. Nehty ponejvíc bílé. 3. 3. Paprsek nahoře bílý, na rubu: červený, veliký; nažky stlačené, po kraji obroubené , na špici mázdřité. Listy 3speřené; lístky čárkovité, dužnaté. Prut položený, často jednoduchý, ikvětý; větve úžlabičné, 1květé. V Haliči, Čn. Če. R. římbabý. A. Pyrethrum. Paprsek obyčejně stejnobarvý. 4. 4. Prut 1—3květý. 5. Prut ponejvíc vícekvětý, 6. 5, Prut pýřitý, 1—3květý, obyčejně nachový, 4—6 paicův zdéli. Prutní listy sedavé, speřené, pýřité; kořenní řa- píkaté, holé; cípy čárkovitě šídlovité, vzdálené od sebe, téměř celokrajné. Lupeny zákrovu po kraji připálené, jakož i plevy; paprskové kvítky vejčité. Na rakouských alpách. Če. Srp. R. horní. A. alpina. Prut holý, ikvětý, prstu neb pídi dlouhý, jen pod květem trochu pýřitý. Listy speřené; cípy čárkovité, celokrajné, tupé. Lupeny zákrovu po kraji připálené; paprskové kvítky veliké. Na Tatrách. Če. Srp. R. slo- venský. A. carpathica. W. Kat. 6. Paprskové kvítky obdýlně vejčité, tupé, 3zubé; střední Chocholičnaté. 419 zub velmi malý. Lupeny zákrovu po kraji černohnědé, Listy trochu šedozelené, dužné; lístky čárkovité, trochu pýřité, buď celokrajné, buď na konci 2— Szúhé; pod- květní listy jednoduché, Prut pídi — neb 1 stř. zdélí, vztýčený neb vstoupavý, větvitý. Na skalách, v Uhřích. Čn. Čec. (A. hungarica, Bot.) R. skalní. — A. saratilis. Známky udané se neshodují, 7. ; « Prut položený neb vstoupavý. 8. Prut obyčejně přímý, od dola větvitý, 1 stř. zvýší; větve čárkované, trochu pýřité. Listy holé. © Lupeny zákrovu kopovité, tupé, na kraji mázdřité; plevy čárko- vitě štětinovité; lůžko homolé; nažky téměř oblé, štěr- beným krajem věnčéné; obdýlné. „Na úhorech, rolích, za- hradách. (Čn. Zář. R. smrdutý. * A. Cotula. L. . Prut G—9 palcův zvýší, položený, jakož i větve. Listy 2speřené, bledě žlutozelené; lístky 3dílné, čárkovitě šídlovité, trochu kosmaté. © Semena nahá, lesklá. V Ha- liči mezi osením, u cest, Če. Srp. R. vzácný. A. nobilis. Prut '/„—1/, stř. zdélí, obyčejně přímý, větvitý, nahoře pýřitý; větve ratolestné, vstoupavé. Listy vlnatě pýřité, 2speřené. Zevnitřní lupeny po kraji roztrhané; plevy kopovité, zákončité. Nažky věnčené, tupě 4hranné ; lůžko homolé. U cest, plotův, na rolích, obyčejný. Čn. Zář. R. rolní. A. arvensis. L. 344, | Arnica. Wohlverlei. | Prha. Zákrov válcovitý, ze 2 řad stejných lupenův se- stávající. Blizna ku předu přitloustlá, pýřitá. Ty- činky paprskové se známkami prašníků. Nažky pru- hované. Čmýr z jedné řady drsných chlupův s'ožený. Listy vstřícní. XIX. 2. Konilék. . Květy žluté, 2. Paprsek bílý, někdy načervenalý ; semena kosmatá ; lupeny zákrovu čárkovilě kopovité, vztýčené, Prut nahý, 1květý, do 1'/, stř. zvýší, obyčejně přičervenalý. Listy řapíkaté, opak vejčité, vykrajované; kořenní někdy zu- batě pilované, se zuby žláznatými, přitloustlé, po obou stranách kosmaté. Na holech a pohořích, v Rakousích, Uhřích, Dub. Čn. (Doronicum Bellidiastrum) P. bílá, A. bellidiastrum. 420 Chocholičnaté. 2, Prut listnatý; listy roztracené,. 3. Dva vstřícní listy na prutu (zřídka 2 páry) srostlé, tupé, žilnaté, pýřité; kořenní obdýlné, obvejčité, Prut chudokvětý, 1-—1'/, stř. zvýší. Květy trochu převislé, zlatožluté, dlouze stopečné ; paprskové kvítky veliké, dlouhé, čárkovitě eliptičné; lůžko plstnaté; zákrov válcovitý; lupeny červenozelené, končité, kopovité. Nažky černavé, pýřité; čmýr žlutavý. Na horských lukách ; na Krkono- ších, v Slézsku, v Čechách, Uhřích. Čn, Če. P. chlumní, A. montana. L. 3, Listy vzdáleně zubaté, drsné; kořenní obdýlné, řapíkaté, k dolejšku soužené, Prut 6 —12 palcův zvýší, dlouze chlupatý, obyčejně 1květý. Květ žlutý, menší než u ná- sledující, vonný ; lupeny zákrovu velmi odstávavé; po-- krajní kvítky neplodné ; na holech rakouských a slovenských. Čec. Srp. P. horní. A. Doronicum. Listy ozubené; zuby dlouze končité; prutní sedavé, brzo objímavé, měkké, holé; kořenní téměř okrouhlé, eliptičné, Prut 9-12 palců zvýší, jednoduchý, listnatý, ponejvíc ikvětý. Květ veliký, žlutý. Lupeny zákrovu 3řadé, kosmaté; lůžko polokulaté. Na holech ve vápenci ; - v Rakousích, Štýrsku, Korutanech. Čec. Srp. P. sladká. A. scorpioides, Poznam. Příbuzná Prha lesní: listy téměř ozubené, brzo drsné; kořenní řapíkaté, obdýlné, na dolejšku za- okrouhlené; prutní obdýlně kopovité. Prut nižší. Květ "jako u předešlé. Kořen šikmo vstoupavý, přisládlý, se střechovitě na sobě položenými kroužky. Na nejvyšších korutanských holech. Če. Srp. © A. glacialis. Wulfen, 345. | Artemisia. Beifuss. Pelyněk. Korunky oblé; kvítky buď všecky obojaké; buď 3zubé, samičí kvítky v paprsku a obojaké v terči. Nažky opak vejčité, bezčmýrné. Lůžko nahé neb kosmaté. Hlavy malé, vejčité, v latu. Zákrovy ze- lené. Květy větším dílem žluté, XIX. 2. 1. Prut téměř keřnatý. 2. Prut bylinný. 3. 2. Listy kopovité, k oběma koncům soužené, holé, celo- Chocholičnaté. 421 krajné, jasně zelené, Prut 2—4 stř. zvýší, přímý. Květy téměř kulaté, stopečné, převislé, v hroznatém latu, obyčejně po páru, žlutavé neb rezovité, Zákrov zelený, ledva pý- řitý; 6 samičích, 12 dvouspolných kvítkův. V Haliči, Rakousích ; v zahradách. Srp. Zář. P. ještěr. A. Dracunculus. Listy velmi útlé; cípy úzké, čárkovité, niťovité, von- né. V zahradách. Pelyněk božídřevec. Brotan. A. Abrotanum. „ Prut z pídi dlouhý, jednoduchý ; květy v hroznu. Listy dlanité. 4. Prut vyšší, větvitý; květy v'latu. Listy složené, pro- tisečné. 6. „ Všecky listy prstnatě inadkoklsté, Lůžko chlupaté. 5. Kořenní listy dlanitě mnohoklané ; prutní protisečné, po- nejvíc 3—5laločné ; nejhořejší čárkovité, © celokrajné, tupé, šedé, hedbávité. Prut vstoupavý, 1—5 palcův zvýší, trochu plsťnatý. Šupiny zákrovu po kraji připálené, Květy přižloutlé. Na nejvyšších holech štýrských a korutanských, na vápnitých skalnatých Tatrách špišských. Če. Srp. P. klasatý. A. spicata. „ Květy na konci prutu, sklubené, sedavé, kulaté, po 3—4, na velmi krátkých stopkách. Zákrov kosmatý; 40 kvítků v zákrovu. Listy bílé, hedbávité, čárkovité, tupé, útle rozdělené, menší než u následujícího, Pruty vstoupavé. z pídi dlouhé, běloplsťnaté. Na korutanských Alpách. Če. Srp. P. lední. A. glacialis. Květy úžlabičné, zřídka koneční, hořejší sedavé, do- lejší stopečné, obdýlné, menší než předešlého, Zákrov obdýlný, hranatý, běloplsťnatý, obyčejně 14 kvítků v zá- krovu. Listy bělavé, hedbávité. Prut vstoupavý, pídi dlouhý. Na korutanských holech. Če. Srp. P. malý. A. mutellina. Vill, „ Lůžko chlupaté. 7. Lůžko holé. 8, „ Listy hedbávité, šedé, 2—3násobně protisečné, s kopo- vitými cípy; řapíky bezzubé. Prut 2—3 stř. zvýší, u vrchu latnatě větvitý. Květy kulaté, chýlivé, žluté, sto- pečné. Lupeny šedé, vnitřní tupé, zevnitřní čárkovité, 422 Chocholičnaté. onyno pokraji, tyto na špici suchomázdřité. Če. Srp. P. obecný. A. Absinthium. L. Listy bělošedé, obyčejně málo chlupaté; podkvětní „ nerozdělené, čárkovité; lístky 3klané, čárkovité, Prut 1— 3 stř. zdélí, přímý, téměř krovitý. Květy žluté, ku- laté; krátce stopečné, převislé. Na výslunních skalách, v Korutanech; v zabradách, v Uhřích. Če. Zář. (Alitdmi sia humulis, Scop.) P. kafrovitý. A. camphorata. Poznam. (Curie opisuje Pelinek strminný, Artemisia rupestris, s listy holými, řapíky protisečně zubatými, cípy čárkovitě kopoviltými, podkvětními listy hřebenitě prolisečnými. Na slatinách. | i 8. Květy neb zákrovy kulaté, 9. Květy obdýlné. 12. | 9. Listy konečně holé; cípy kopovité; řapík na dolejšku bezušetný. Na slatinné půdě (Artem. Mertensiana.) P, dřípnatý. A. laciniata. Wilid. Listy obyčejně késmelů neb chlupaté; cípy čárko- vité; 10 10. Prut běloplsfnatý, do 1'/> stř. zvýší, přímý, latnatý ; větve dlouhé, jednoduché, odvislé. Listy šedohedbávné ; dolejší speřené; větevní 3dílné i jednoduché; lístky úzké, čárkovité, 3dílné. Květy stopečné, odvislé ; lupe- ny zákrovu tupé, plsťnaté; obyčejně 8 samičích, 4 0bo- jaké kvítky; tyto bezkorunné. Na suchých, výslunných zákopech ; v Rakousích; okolo Budína, na Gebhardském vrchu. Zář. Říj. P. rakouský. A. austriaca. Prut šedý neb málo pýřitý. 11. © 11. Prut do 2 stř. zvýší, u vrchu pýřitý, vstoupavý, velmi větvitý, latnatý. Prutní listy šedozelené, speřené, pod- květní nerozdělené, čárkovité ; lístky čárkovité, niťovité, končité, celokrajné, aneb tu i tam zubaté; podkvětní lístky tupé. Zákrov kulatě hranatý; odvislý, šedý. Na vápencích a písčinách ; v Uhřích. Če. Zář. P. skalní, A. saxatilis. W. K. Prut do 3 stř. zvýší, šedý; celá rostlina šedoplsťna— tá. Listy na líci namodrale šedozelené, na rubu bělavé ; prutní 2speřené ; větevní nedělené neb protisečné; lístky čárkovité, končité, husté. Květy stopečné, převislé, malé, Chocholičnaté. 423 žluté, 24 obojakých, 6—8 samičích, Řapík ušetnatý. Na suchých příkopech a polích; v Rakousích, Uhřích, Če- chách. Zář. Říj. P. pontický. A. ponlica. 12. Listy sněhobílé, plsťnaté, speřené:; lístky čárkovité, tupé ; větevní nedělené, tupé ; lístky dolejších listů 3dílné. Prut vstonpavý neb položený, brázděný ; větve odvislé. Květy plstnaté, sedavé; šupiny zákrovu vlnaté, na kraji seschlé. Na slatinách ; v Sedmihradsku. (Art. Seriphium.) P, pomorský. A. maritima. Listy zelené neb šedé. Květy stopečné. 13. 13. Květy vztýčené, červené, 14. Květy převislé. 15. 14. Prut 3—6 stř. zvýší, přímý, hranatý, zelený a čer- vený, holý, velmi větvitý, s. větvemi vztýčeně odstáva- vými. Listy na líci tmavozelené, holé, na rubu bělopisťna— té; prutní protisečné; cípy kopovité, trochu zubaté, špičaté. Zákrov plsťnatý, téměř sedavý; samičí kvítky obyčejně po 5; obojaké po 12—18, červenavé. Při plotech, oestách, Čec. Zář. P. černobýl; bylina sv. Jana. A. vulgaris. L. Prut do 1'/, stř. zvýší, položený, pak vstoupavý, lat- natý, téměř křovitý, šedoplsťnatý, hranatý; větve hranaté, vztýčeně odstávavé.:- Větevní listy nedělené, čárkovité; -prutní protisečné, objímavé ; kořenní mnohoklané, neb 2- speřené, šedozelené; lístky přitloustlé, na kraji trochu vyhrnuté. Květy v krátkých, přímých, nejvíc jednotlivých hroznech, © dolejší stopečné; hořejší obyčejně sedavé; 5 kvítků nachových; lupeny zákrovu lesklé, zelené, někdy na špici červené, jen nejdolejší plsťnaté, Na slatinách ; v Bělohradské, Pešťanské, Hevešské stolici. Srp. P. jedno- ženný. A. monogyna. W. K. 15. Prutní listy jednoduše speřené, sedavé, sivozelené ; vě- tevní tupé; lístky čárkovité. Prut přímý, latnatý, 1"/, stř. zvýší; větve trochu vztýčené. Stopky listenité; květy šedé; šupiny zákrovu na kraji kožnaté. Na slatinách ; Y Uhřích. Če, Zář. (Artemisia maritima, Leys) P. slatinný. A. salina. Listy vícekrát speřené; lístky čárkovitě štětinovité ; květy červené; prut do 2—5 stř. zvýší. 16. 424 Chocholičnaté. 46, Prut přímý, obyčejně jednotlivý, 2—3 stř. zvýší, tro- chu hranatý, nachočervený. Kořenní listy mnohoklaně protisečné, hedbávné, řapíkaté. Květy krátce stopečné, v krátkých hroznech, jednostranné; zákrovy zelené a nachové, lesklé, holé; 3 samičí zelenavé, a 5. větších obojakých, černonachových kvítkův. Po Uňřích až do Srbska a Valachie, v Čechách, na suchých písčitých pa- hrbkách a rovinách. Srp. Zář. P. metlovitý. A. scoparia. W. K. Prut vstoupavý, často do 4 stř. zvýší, téměř dřevnatý, obyčejně po jedné straně nachohnědý, velmi větvitý. Listy mnohoklaně speřené, holé, zřídka hedbávité, s čárkovi- tými, útle končitými cípy. Neplodné pruty trsnaté, s listy svazečnými v chomáčích. Květy vejčité, převislé, jedno- stranné, stopečné, v hroznech; zákrov černohnědý, holý ; lupeny vejčité; 7—30 kvítkův červenavých, Na suchých pahrbkách ; u cest. Če. Říj. P, ladní. A. campestris, L. 346. Aster. Sternblume. Hvě zdník. Zákrov střechovitý. Paprskové kvítky samičí, ja- zykovité; terčové obojaké , trubkovité. Nažky stla- čené, s chlupaltým čmýrem. XIX, 2. Pleskáč. Prut 1květý; vstoupavý, 4-—6 palcův zvýší. Listy uútle chlupaté, celokrajné, dolejší kopisťovité, hořejší kopovité. Lupiny zákrovu kopovité, ke špici náčervenalé, přítupé, téměř stejné. Paprsek jasně modrofialový, terč žlutý. Nažky krátce štělinaté. Na skalnatých srázech, holech ; v Rakousích. Uhřích. Čn. Srp. H. horní. © A. alpinus. L. Prut obyčejně mnohokvětý. 2. . Listy vejčitě klínovité, hrubě zubaté ; hořejší kopovité, celokrajné. Větve ikvěté; květy veliké. V zahradách. H. kytajský. A. chinensis. L. Listy ponejvíc kopovité, celokrajné neb utle zubaté, Květy v chocholíku neb latu. 3. . Listy chlupaté. 4. Listy lysé. 6. „ Listy úplně celokrajné. 5. Dolejší listy pilované. Paprsek Plý, odstávavý, (Aster annus.) Viz Stenactis. Chocholičnaté, 425 5. Listy 3žilné, čárkovitě kopovité, po obou slranách pý- řité, plstnaté, šedé; sedavé, velmi odstávavé, často do- . -vnitř vehnuté, končité; na špici hnědé, po kraji malými štětinami drsné. Větve rozevřené. Pruly mnohé, šedo- plstnaté, do 2 stř. vysoké, u vrchu větevnaté, přímé. Květy mnohé, trochu vonné, středně veliké; stopky 1- květé, pod květem tlusté. Šupiny přilehavé, střechovité. Obyčejně 8 lilakových kvítkův v paprsku; terč žlutý. Lůžko nahé, důlkované. Mezi křovím, v Banátu, u Vršce. Zář. H. šedý. Á. canus. W. K. Listy obdýlně kopovité, špičaté, slabě pilované, ponej- » víc však celokrajné, drsné ; dolejší řapíkaté, hořejší se- davé, téměř objímavé, téměř 3žilné. Větve chocholič- naté, Prut do 1'/, stř. zvýší, přímý, přiokrouhlý, drsný, Supiny střechovité, tupé, odstávavé; vnitřní kožnaté, na špici červenavé. Paprsek veliký, modrolilakový , zřídka bílý, odstávavý; terč žlutý: blizny kulaté. Na výslun- ných lesních pahorkách. Srp. Zář. ©H, tupý. A. Amellus. L. 6. Listy pilované. %. Listy celokrajné. 9. %. Paprsek modrý, zřídka bílý; terč zlatožlutý. © Supiny přilehavé, stejné, neznačně brvité ; nažky štětinaté. Listy čárkovitě kopovité, dužné , 3žebré . celokrajné ; dolejší na špici trochu pilované, řapíkaté. Prut oblý, dutý, po- nejvíc přímý, listnatý, holý, chocholičnatý. Při slatinách, u Mostu při Litavě:; u Nezideru v Uhřích, Čn. Říj. H. slatinný. A. Tripolium. Paprsek z prvu bílý, později barvitý. 8. 8. Prut oblý , holý. Listy kopovité, pilované, sedavé, holé ; větve prutnaté. Šupiny střechovité. Paprsek bílý, posléz červenavý. V Čechách (?). Srp. Zář. H. virginský. A, Tradescanti. Prut brázděný, pruhovaný, chlupatý, obyčejně červenavý, 3—4£ stř. zvýší. Prutní listy kopovité, k oběma koncům súžené, z předu končité, po kraji drsné, uprostřed slabě zubaté, tmavozelené; větevní čárkovitě kopovité , celo- krajné. Květy hroznité, v klas sjednocené, Šupiny volné. Terč žlutý, pak červenavý ; paprsek bílý, pak bledolila- (18) 426 Chocholičnaté. kový. Na břehách řek; v písečné půdě; v Uhřích, Slézsku. Srp. Zář. H. vrbolistý. © A. salignus. Willd. Poznam. | Příbuzný Hvězdník Wimmrův: listy po kraji úttými štětinami brvité, na dolejšku méně súžené, jasněji zelené. (Květní stopky podepřené, listy tedy úžlabičné, Paprsek bílý, širší; terč jasně červenavý, později nacho— červený. V Slézsku, Srp. Zář. (Aster frutetorum, Wim.) A. Wimmert. 9. Listy po kraji drsné, háčkovité neb brvité. 10. Listy drsné sice, však nikoli po kraji čárkovitě ko- povité, 3žilné. Větve okoličnatě chocholičné. Prut 1—8 stř. dlouhý, tvrdý, brázděný, téměř holý, velmi listnatý. Květní stopky listnaté a rozvětvené. Šupiny střechovité. Květy jako u H. slatinného barvité, však menší, V Uhřích mezi Dunajem a Tisou. (A. sedifolius, Gou). H, prudký. A. acris. 10. Listy 3žilné, dlouze končitě, holé, tčené, po kraji drsně — brvité, skroucené. © Větve rozevřené, hranaté. Prut 2—3 | stř. zvýší, na dolejšku nachový. Stopky listnaté ; šupiny střechovité, 2krát kratší než terč, tlusté, hustě přileha- vé, zákrov obdýlný, opak homolý. Ponejvíc 10. bledo- fialových kvítků v paprsku; terč žlutý , se Špicemi na- chovými,. Lůžko téměř plevnaté. Na slatinné půdě, v Čengrádské stolici. Srp. (Aster hyssopifolius, Cavan.) -H. tčený. A. punctatus. W. Ku. Listy bezžilné, po kraji háčkovité, velmi úzké, 2—3 palcův zdélí. Prut jednoduchý, na konci chocholičnatý. holý. Šupiny zákrovu kopovité, tupé , stejné; paprsek červenofialový. © Hvězdníku slatinnému příbuzný , jehož Jisty jsou však širší, kratší, 3žilné. V bažinách ; v Uhřích. Srp. Zář. H. uherský. A. pannonicus. 347. Bellis.. Masliebe. © Chudobka. Šupiny stejné, 2řadé. Samičí jazykovité kvítky v paprsku ; obojaké, trubkovité v terči. Nažky plocho- stlačené, bezčmýřité. XIX, A. Sedmikrása; jiskerka. Stvol bezlistý, 1květý. © Listy kopisťovité, vrubované. "Terč žlutý; paprsek bílý, často na rubu a špici červený. Na trávníkách, přes celý rok. Ch. ozimá. B. perennis. Lin. P. / Chocholičnaté. 427 348. Bidens. Zweizahn. © Dvojzubec. Šupiny 2řadé. Všecky kvítky obojaké a trubko- vité; aneb krajní jazyčnaté a prázdné. Nažky s 2-5 | háčkovitými osinami. Listy vsiřícní. XIX. 2. Listy 3dílné, vstřícní. Prut do 1 stř, zvýší, téměř holý. © Rostlina tmavozelená. v jeseni často červenavá. Květy špinavě tmavožluté. © Nažky obvejčité. V mokré půdě, u jezer, řek. Če. Říj. D. trojdílný. B, tripartita. L. «. discoidea: bez paprsku. 8. radiata: s paprskem. 7. minima: krpivý, p mně často tkvětý, s listy ne- rozdělenými. Listy kopovité, zčásti na dolejšku srostlé. Prut 1 i více stř. zvýší. Rostlina jasnozelená. Květy visuté neb chýlivé. Zevnitřní šupiny delší než kvítky. Nažky ob- klínovité. S předešlým. Če. Říj. D, nící. B. cernua. L. «. discoidea: bez paprsku. B. radiata: s paprskem. Coreopsis Bidene, L. Mait. Krock. 7. minima: bez paprsku, krpivý: listy čárkovité, na ra- šeliných lukách. B. minima. L. Watt. Kr. 349.. Buphthalmum. | Rindsauge. © Volské oko. Zákrov střechovitý, listovitý; šupiny bylinné. Lůž- ko plevnaté. Nažky téměř stejné, „věnčené krajem vřezaným. XIX. 2. 1. Prut do 6 palců zdélí, válcovitý. pýřitý, vidličnatý. Listy obdýlné, tupé, střídavé, sedavé, téměř úplně celo- krajné. Květy žluté, malé, v úžlabičkách větví a na koncích sedící. Při vodách; v Uhřích. Čn. Srp. V. vodní. B. aguaticum. Prut vysoký. 2. 2. Listy velmi veliké, často 1 stř. zdélí, na líci nahé, na rubu trochu chlupaté, dolejší řapíkaté, srdčité, 2krát pi- lované; hořejší sedavé, vejčité, pilované. © Prut bylinný, 3—6 stř. zvýší, na dolejšku často prstu zilouští, bráz- děně hranatý , kosmatý. © Květy zlatožluté, veliké, 1'/, palce v průměru, jednotlivé, po 3—%, na dutých, trochu hranatých stopkách. © Zákrov stlačený: zevnitřní šupiny (18*) 428 Chocholičnaté. zpět vykřivené, odstávavé, velmi tupé; do 100. kvítkův v paprsku; terč klenutý ; plevy štětinaté. Na vlhké půdě ; v Banátu, Chorvatsku, Haliči, Čechách. © Čn. (Buphthal- mum speciosum, Schreb.) V. srdcolistý, B. cordifolium. W. Kit. Listy menší, málo pilované, 3. 3. Listy kosmaté, trochu pilované, dvojnásobně 3žebré, obdýlně kopovité; dolejší řapíkaté, opak vejčité, kopo- vité, trochu tupé. Pruty přímé, 1"/, stř. dlouhé, bráz- děně hranaté, více méně chlupaté. Květy veliké, zlato- žluté; zákrov trochu kosmatý. Paprskové kvítky velmi odstávavé; nažky hranaté, po kraji brvité. Na lesna- tých pahrbkách. Čn. Zář. V. vrbolistý. © B. salicifolium. Listy holé, trochu zubaté, kopovité. © Zákrov nahý. Prut bylinný. S předešlým. V. velekvětý. B. grandiflorum. 350. Calendula. Ringelblume. © Měsíček. Lůžko nahé. Čmýr žádný. Zákrov mnoholupen- ný; Šupiny úzce kopovité , téměř stejné. © Nažky terčové mázdřité, křivé. XIX. 4. Měsíčky; pazour- ky; pahnostky; slunéčko; krusíček; pampalík. Všecky nažky skřivené. V zahradách. M. obecný. C. officinalis. Zevnitřní nažky vzlýčené, kopovité, šídlovité, na hřbetě měkce trnité ; vnitřní člunovité, měkce trnité, dovnitř skři- vené. Šupiny čárkovité, trochu kosmaté, © Květy žluté, prostředně veliké. Listy poloobjímavé, srdéitě kopovité, po kraji trochu chobotnatě zubaté , přídrsné. Prut do 1 stř. zvýší, vstávavý, větvitý, hranatý. Na poli; okolo Prahy. (Če. Zář. M. rolní. C. arvensis. 351. Carpesium. Kragenblume. Krajka. Lůžko nahé. Zákrov polokulatý ; zevnitřní šupiny trochu odstávavé. Všecky kvítky Sklané. Nažky bez- čmýrné. XIX. 2. Listy široce kopovité, v řapík soužené, nepatrně vru- bované, prstu zdélí. Prut do 2 stř. zvýší, větvitý, tvrdý. Květy téměř jednotlivé v úžlabičkách, sedavé aneb krát- ce řapíkaté, převislé, zvící léskovce. Zákrov pupečnatý. 2. Chocholičnaté, -429 Nažky obdýlné, nahé. Ý stinných místech ; v Baraňanské stolici; u Drávy, v Slavonsku. Če. Zář. © K. úžlabičná. C. abrotanoides. Listy obdýlně kopovité, chlupaté. © Prut do 2 stř. zvýší, přímý, chlupatý, trochu vidličnatý. © Stopky na špici ztloustlé, květy veliké, bledé, špinavě žluté, jedno- tlivé, koneční, převislé. Při plolech; na mokrých lukách ; v Rakousích, Uhřích. Če. Srp. K. odvislá. C. cernuum, 352.. Chrysanthemum. Wucherblume. — Kopretina. Lůžko ploché neb polokulaté, nahé. Nažky stejné, oblé neb hranaté. Cmýr chybí, aneb se jeví co krátký kraj neb mázdřitý věnec. XIX. 2. Bylice. Paprsek žlutý, jako i terč. Květy jednotlivé na špici větví. Nažky s krátkým krajem. © Listy obdýlně kopo- vité, vřezaně zubaté, ku předu širší, na dolejšku objí= mavé , šedozelené , holé. Prut 1—2 stř. zdélí, větvitý, přímý, hranatý, listnatý. Na rolích: v Rakousích, Uhřích. Čn. Srp. K. osenní. Ch. segetum. L. Paprsek bílý. 2. 2. Terč špinavě bílý, s trubkovitými asi 40 kvítky; 6-8 odstávavých, téměř 3laločných kvítkův v paprsku. Šu- piny téměř čárkovité, nadol súžené, kýlnaté, k vrchu roztrhané, připálené, černohnědé. Zákrov téměř okrouhlý, trochu hranatý. Chocholík stejně vysoký. | Listy chlu= paté, téměř sedavé, široké, ploché: kořenní speřené, často 1 stř, zdélí ; prutní sbíhavé, speřené. Prut přímý, 3—4 stř. zvýší, jednoduchý. Celá rostlina pýřitá. V Chor- vatsku, Slavonsku, Banátě, Čn. Srp. (Chrysanth. corym- bosum, Pill. Achillea macrophylla). K. velelistá. Ch. macrophyllum. Terč žlutý. 3. 3. Listy jednoduché, více méně vřezané neb nerozdělené. 4. Listy speřené, aneb až k žebru protisečné, Pyrethrum, Willd. 7. 4. Listy nejdolejší téměř srdčitě okrouhlé, hořejší vejčité, řapíkaté, pilované, na líci krátce běle chlupaté, na rubu holé. Pruty buď jednotlivé, buď množité z kořene, přímé neb vstoupavé, do 1'/, stř. zvýší, obyčejně jednoduché, 430 Chocholičnaté. 1květé, Šhranné, s nachovými hranami. Šupiny obdýlné, tupé , plochokýlnaté, po- kraji. černé, zubaté, na špici připálené. | Květy veliké; 20 i více kvítkův v paprsku. Nažky hnědé, nečmýřité. Na holech a pohořích; v Be- recké a Marmarošské stolici v Sedmihradsku. Če. Srp. K. okrouhlolistá, Ch. aloe oso W. K Listy klínovité neb Bp 5. 5. Prut větvitý, přímý, do 1" /„ stř. zvýší, holý, neb chlu- patý, často £ jednoduchý. Listy dolejší dlouze řapíkaté, opak vejčité, kopisfovité, vrubované ; hořejší čárkovitě obdýlné, sedavé, objímavé, pilované neb vřezané. Květy veliké, ploché. Šupiny po kraji přičernalé. Nažky ne- čmýřité, Na lukách, obvčejná. Čn. Če. K. luční; Rmenec. Ch. Leucanthemum. 1.. Prut ponejvíce jednoduchý, 1květý. 6. 6. Dolejší listy řapíkaté, kopistovité, pilované. Prut nej- častěji tkvětý. Na horách a pohořích; v Chorvatsku, Uhřích. Če. Zář. K. chlumní. Ch. montanum. Všecky hsty klínovité. obdýlné, trochu dužné, ostře pilované. | Prut přímý . jednoduchý . 1květý. Šupiny po kraji černohnědé, Na pohořích a horních lukách. Če. „Srp. K. černá. Ch. atratum. 7. Listy hluboce vřezané, neb protisečné. 8. Listy jednou neb vícekrát speřené. 9, 8. Listy kopovité, hluboce piiované. © Prut přímý, na špici větvitý. V hažinách : v Uhřích. Srp. Zář. © (Pyrethrum ulig. W. Kit) K. bažinná. Ch. uliginosum. Listy klínovité, v řapík soužené ; dolejší protisečně zubaté ; hořejší čárkovité, celokrajné, Prut ikvětý, dole položený , 6—9 palcův zdélí. Šupiny na kraji hnědé. Květy prostředně veliké ; kvítky v paprsku častěji na špici červené. Na štýrských. korutanských, uherských holech. | Ce. Zář. K. horní. Ch. alpinum. 9. Listy speřené. 10. : Listky 2krát speřené ; lístky nitkovité. 11. 10. Lístky dolejších listů prasiidětié protisečné ; lístečky kon- čité, ostře pilované; na rubu někdy hedbávitě šedé. Chocholík stejně vysoký. Šupiny no kraji hnědé. © Terč vyvýšený; paprskové kVítky eliptičné. Nažky s čmýrem . Chocholičnaté. 431 mázdřitým. © Na výslunných lesnatých pahorkáci, ve váp- nité půdě. Čn. Če. K. chocholičnatá. C4. corymbosum. L. a. Se žlutým paprskem, u Mostu nad Litavou. Listy vřezané ; lístečky široké , tupe, pýřité. Prut 2 stř. zdélí, větvitý. © Šupiny čárkovité, obdýlné, dutokýlné. Terč žlutý; paprskové kvítky opak vejčité. Čmýr krátký, mázdřitý. U plotův , ohrad , v zahradách. Če, Srp. K. heřmánková ; Římbaba. Ch. Parthemum. Pers. 11. Prut jednoduchý s chocholíkem na konci. Listy 2spe- řené, holé: cípy šídlovité, nitovité, velmi špičaté. © Mezi osením; v Šomodské stolici. v Sedmihradsku. K. útlolistá. Ců. tenuifolium. Kit. Prut rozvláčitě větvitý, 1—2 stř. zvýší. Listy 2—3- speřené, cípy čárkovitě niťovité, holé, tmavozelené. Květy zšíří palce, koneční, jednotiivé. Šupiny hladké, po kraji hnědé. Lůžko polokulaté, Nažky s mázdřitým čmýrem. Na rolích. Čn. Če. K. nevonná, Ch. inodorum. L. 353.. Chrysocoma. Goldhaar. | Zlatovlas. Šupiny střechovité. Kvítky obojaké , trubkovilé. Nažky stlačené, s chlupatým čmýrem. XIX. 4. 1. Listy čárkovité, holé, odstávavé, přídrsné. Prut 1 —2 stř. zdélí, přímý. tvrdý, trochu drsný, větvitý, tenký, hustě listnatý. Květy v konečním chocholíku, Šupiny volné, odstávavé.. Kvítky zlatožluté. Na lesnatých, vý- slunných chlumech. v písčité půdě; v Štýrsku, Rakou- sích, Uhřích, Čechách. Srp. Říj. Z. Inolistý. Ch. Linosyris. L. Listy kopovité. 2. 2. Listy nahé, tčené, 3žebré, tuhé, trochu vyhrnuté. Šu- piny obdýlné, volné. Rostlina latnatá. Na suchých pa- hrbkách. Če. Zář. Z. dvojkvětý. Ch. biflora. Listy plstnaté, neb kosmaté. © Mnoho prutův z kořene, které hustě stojí, jsouce křivolaké, jednoduché, vztýče- né, běloplsťnaté, 1 stř. dlouhé, na dolejšku hnědými šu- pinami a bambulinami obsazené. Květy žluté, 7—8. kvít- kův. Šupiny zákrovní u prostřed hnědé, Na suchých prostorách a pastvištích; na jižní straně Tokaje a na jižních rovinách Uher. pod Tisou, Srp. Z. kosmatý, | Ch. villosa. 432 Chocholičnaté. 354. | Cineraria. Aschenpflanze. © Popelník. Zákrov homolovitý ; šupiny stejné, 1řadé. Blizná štětcovitá. Nažky brázděné. Čmýr chlupatý; na po- krajních nažkách odpadavý. XIX. 2. Popelivka popelka. 1. Květenství v hroznu jednoduchém ; květy veliké, často v pídi dlouhém hroznu, jednotlivé, řídce po 2, zlato- žluté, s 2—3 listeny ; 8—3 kvílkův v paprsku; 8—10 šupin na zákrovu. Listy srdčité, tupé, ozubené, hladké ; kořenní často na 1 stř. dlouhém řapíku. Prut jedno- duchý, 1—3listý, 4—5 stř. vysoký. Na českých ho- rách; na Tatrách. Če. P. sibirský. C. sábirica. Květenství v okolíku neb chocholíku. 2. 2. Květenství v chocholíku. Listy chlupaté neb vlnaté, jako 1.průti 9 Květenství téměř v jednoduchém okolíku., 4. 9. Kořenní listy řapíkaté, vejčité, vrubované, vinaté; prutní objímavé, kopovité, celokrajné, vlnaté, © Prut pruhovaný, 1'/, stř. zvýší, jednoduchý, vlnatý. Stopky tlusté, krátké, 1květé. Květy veliké, zlatožluté, po 5-—7. Na lukách, travnatých pahorcích. V Čechách. © Čn. Če. (Ciner. integrifolia pratensis, Jacg. integrifolia, Eng. lanceolata Gmel. pratensis, Hop.) P. pastvinný. C. campestris. DC, Kořenní listy v řapík sbíhavé, široce kopovité, chobotnatě zubaté; hořejší objímavé, celokrajné, obdýlně kopovité. Prut 1—3 stř. dlouhý, nahoře větvitý, a jako i listy kosma- tý, až do vrchu listnatý, Květy sírožluté. © Nažky 10- hranné, holé. Lůžko důlkované. Na bažinných lukách, řeči- štízh. Čn. Če. (Senecio, E. Meyer). P, bahní. C. palustris 4. Prut 1—3květý, jednoduchý. Listy méně více chlupaté neb plsťfnaté; dolejší vejčité, tupé, řapíkaté, trochu vroub- kované; hořejší kopovité, celokrajné. Šupiny na špici trochu připáleké: Na suchých lukách; okolo Celjovce; v Uhřích. Čn. Če. P. pomorančový. C "oil Matné Prut vícekvětý. 5. 5. Listy dužné, tlusté; dolejší eliptičné, vykrajované; ho- řejší celokrajné, čárkovitě kopovilé; nejhořejší čárkovité. Květy žluté, nikoli pomorančové, po 3—6 v okolíku. Na holech jižního Illirska. P. dužnolistý. — C. crassifolia. Listy méně dužné, pavučinaté neb chlupaté. 6. Chocholičnaté. 433 6. Listy více drsné a chlupaté než vlnaté; dolejší řapíkaté, vejčité , téměř kopisťovité, tupé; prutní objímavé, ko- pisťovitě vejčité; nejhořejší čárkovité, celokrajné, tuhé, Prut prostý, 2—3 stř. zdélí. Květy v kytkovitých oko- líkách, zlatožluté, veliké. Střední stopka velmi krátká. Na pohořích; v Rakousku, Uhřích. (Ciner. alpina, Hop. Spathulaefolia, Gmel.) Kv. Čn. P. celolistý. C. integrifolia. „Listy srdčité, vejčité; hořejší kopovité, téměř celo- krajné; hořejší řapíky široce křídlaté; kořenní bezkřídlé, Prut 1—4 stř. zvýší, přímý, prostý, na špici okoličnatý, hned s -kratšími, hned s delšími stopkami, Všecky částky rostliny pavučinaté, vinaté, Květy jasně zlatožluté, neb pomorančové; paprskové kvítky čárkovité. Nažky holé. Na pramenitých místech, bažinných lesních lukách, při ručejích horních. Čn. Če. (Ciner. alpina, Matt. Kr. Cin. palustris, Krvek.) P. kadeřavý. C. crispa. Jacgu. a. genuina. Listy kadeřavě zubaté; řapíky široce křídlaté, a kadeřavě zubaté, Vysoká, tlustá, dužná. í É. rivularis. Řapíky a listy ozubené neb celokrajné. Supiny zelené. Prut do 2 stř. zvýší. Vrcholík. Při potokách, v tmavých údolích Matry. Kv. P. potoční, C. rsvularis. W. Kčt. 7. sudetica. Náprutní řapíky zubaté neb celokrajné. Šupiny zvláště k vrchu červenosnětné. Nažky holé. Na Krko- noších. P. krkonošský. C. sudetica. Koch. d. crocea, Řupiny červenosnětné. Květy šafránové, veliké, po 4—8. Prut křivolaký do 1'/, stř. zdélí, často ztlouští prstu, k vrchu běloplsťnatý. Na haličských Tatrách. P. šafránový. C. crocea, Tratt. 355. Conyza. Diirrwurz. | Hnidák. Šupiny střechovité. Všecky květy trubkovité. Krajní samičí květy mnohořadé, Jzubé; terčové obojaké, ozubé. Čmýr vlasatý. XIX. 2. Blešník, zlatý traňk. Listy sbíhavé, vejčité, plstnaté, útle špičaté; dolejší pilované. Květenství chocholičnaté. © Na výslunních vyso- činách, v Uhřích, Če. Srp. H. diviznový, C. thapsoides. M. Bieberst. 19 434 Chocholičnaté. Listy eliptičně kopovité, dolejší v řapík súžené; -útle zubaté, pýřité. Prut větvitý, 2—3 stř, vysoký; větve chocholičnaté. Šupiny volné; vnitřní na špici fialové, Květy žlutavé. © Rostlina krátce chlupatá. Na suchých kamenitých lesních sev biz Če. Srp. H. obecný. C. sguarrosa, L. 396.. Cotula. Laugenblume. | Pupelka. Nažky bezčmýrné; lůžko nahé; květy 4klané; semena paprsková Široce stlačená. XIX. 2. Listy zubaté, protisečné, čárkovité, U cest, příkopův ; na pomorských břehách. P, vranínohá. C. coronopifolia. 357. Doronicum. Gemswurz. | Kamzičník. Zákrov plochý neb klenutý ze 2—3 řad stejných Šupin. Blizna obojakých kvílkův odstavená. Nažky brázděné; čmýr v terči chlupatý, v paprsku žádný. P, o, V 1. Kořenní listy řapíkaté; kořen olinkavity, B. Kořenní listy chybějí; prulní mnohé ozubené; hořejší kopovité, objímavé; střední kopisťovité, vejčité; dolejší srdčité, vejčité, ušetnaté, Kořen kusý; žádných výhon- kův. Prut 3—4 stř. zvýší. Šupiny dlouze útlošpičaté, kosmaté. Lůžko kosmaté, Na holech a horách; v Ra- kousích, Slézsku na Babíhoře, v Uhřích, Čechách. Če. Srp. (Arnica austriaca, Vest). Kamzičník podlouhlý. D. austriacum. 2. Kořenní listy ušetnaté, 3. Kořenní listy bezušetné; náprutní objímavé, Žžláznatě chlupaté. "Prut 1 stř. zvýší, obyč. tkvětý, prostý, žláz- natě chlupatý. Pod zákrovem několik bílých chlupův., Na písčitých lésních prostorách; v Uhřích. Čn. Čec. (Doron. minus, Dalech). K. jitrocelový. D. plantagineum. 3. Koréhní listy vejčité, ledva ušetné neb srdčité, řapíkaté; hořejší obdýlné, objímavé ; dolejší vejčité; řapíky ušetnaté, křídlaté. Kořen kolenkatý. Prut a listy méně chlupaté. Na rakonských, haličských pohořích. Če. Srp. (Dor. plantagineum, Roth.) K. článkovitý. D. scorpioides. Kořenní listy hluboce srdčité; střední ušetnaté, kopi- Chocholičnaté, i 435 šťovité, srdčité, měkké, žilnaté, žláznatě zubaté. © Prut 2—5 stř. zvýší, pruhovaný, nahý. Kořen článkovitý, plazivý, výhončivý, Květy dlouze stopkaté, žluté, veliké; šupiny Žřadé; lůžko trochu kosmaté. Na holech a ho- rách ; v Rakousích, Uhřích, Čechách, Če. Srp. K. srd- čitý. D. Pardalianches. 358. Erigeron. Berufkraut. Turánm. Šupiny střechovité. Samičí kvítky působí paprsek ve více řadách, a jsou buď všecky jazykovité, buď onyno vniiřní niťovité; terčové kvílky trubkovité, obojaké. CÚmýr chiupatý. XIX. 2. Turánek. 1. Květy bílé neb žluté. 2. Květy fialové neb červenavé. 3. 2. Prut velmi větvitý, chlupatý, brázděný, 1—2 stř. zvýší. Hořejší listy čárkovitě kopovité; dolejší kopovité, na špici ozubené. Květy malé, žlutobílé. Nažky pýřité, Na zdech, zbořeniskách, v písčité půdě, Čn. Zař. T. kanadský. ! E. canadense. Prut přímý, nachový; dolejší větve jednoduché. | Listy téměř čárkovité, celokrajné, sedavé, kopovité, s lepkými čpavými chlupy. Zákrov obdýlný, s odstávavými, na špici nachovými šupinami. Květy žluté, s krátkým vztýčeným paprskem. V Haliči, na polích. T. čpavý. E. graveolens. 3. Prut 1—3květý. 4 Prut mnohokvětý , přímý, listnatý, pruhovaný, drsný, červenavý, chlupatý, 1—2 stř. dlouhý. Hrozen neb cho- cholík. Větve 1—3květé. Listy kopovité, sedavé. Zá- krov chlupatý. Terč žlutozelený; paprsek lilakový neb fialový. Lůžko důlkované. Na suchých pastvinách, úho- „„rech, písčinách. Če. Zář. T. ostrý. E. acre. L. 4. Prut 1květý, zřídka 2květý. Listy čárkovitě kopovité; hořejší u spodu rozšířené, Zákrov více kulatý, černě brunatný, vlnatý. Paprsek lilakový, pak červenavý, po- zději vyblediý. Na alpách, v Korutanech, Uhřích. | T, jednokvětý. E. 'uniflorum Prut 1—3kvělý , hranatý, přímý, nevysoký, uv rchu chlupatý. Listy sedavé, kopovité, tupé, žilnaté, brvité, na rubu kosmaté, Zákrov trochu drsný, | ohtupatý pa- 436 Chocholičnaté. prsek nachový, 2krát zdélí terče. Nažky štětinaté; čmýr červenavý. Na ipdrooty a uherských pohořích: T. horní. E. alpinum. 359. Řktorků. Dostenkraut. Konopač. Zákrov válcovitý, střechovitý. Nemnohé, trubko— vitě nálevkovité kvítky. Cmýr chlupatý. Listy vstřícné. XIX. 1. Konopěnee. Pr. Divoké konopě; konopjač ; sadec. Listy řapíkaté, 3—5dílné, s kopovitými pilovanými cípy, z nichžto střední delší jest, Prut 3—4 sůř. zvýší, tlustý, přímý. špinavě červený. © Květy malé, skupené, v konečních latnatých chocholíkách, jasně nachové. Ve vlhkých lesních úvozech, při potocích. Če, Srp. K. obecná. E. cannabinum. 360. Filago. Fadenkraut. Plesnivec. Zákrovy zvenku 5hranné, střechovité. Lůžko kyjo- vité, plevnaté neb šupinaté, Terčové kvítky obojaké, trubkovilé, 4zubé ; krajní květy samičí, niťovité. Čmýr v terči chlupatý; na kraji obyčejně chybící. XIX. 4. Mlynářík; Bělolist. Gnaphalium. 1. Prut jednoduchý, 3—4 palcův zdélí, a jako celá rost- -lina, běloplstnatý. Listy čárkovitě kopovité, na rubu plsťnaté. Květy na konci prutu skupeně sedící; zákrovy vlnaté, kosmaté; listeny kopovité, vlnaté, na konci prutu Bčho odstávavé. Na nejvyšších Alpách rakouských a uherských. Če. Srp. (Gnaph. Leontopodium). P. hvěz- ditý. F. Leontopodium. L. Prut vidličnatý neb latnatý. 2. 2, Prut na 2 palce zdélí, větvitý. Listy kopovité, kopišťo- vité, pýřité. Květy na konci a v úžlabičkách, Shranné py- ramídy působící, plstnaté, jako i celá rostlina, Na su- chých polích, okolo Badenu, Srp. Zář. P. jehlanitý. F. pyramidata. Prut vyšší. Listy čárkovitě kopovité, 3. 3. Šupiay zákrovu v dlouhou červenavou špici vybíhavé, Květy v konečních a úžlabičných klubkách; kulatá. Prut vidličnatý, větvitý, ",„—1 stř. zdělí, Lisy kopovité. Na suchých rolích, úhorech, Če. Zář. P, obevný, F, germamica. Chocholič naté. 437 Supiny bez prodloužené špice, 4. 4. Listy čárkovité, šídlovité, delší než květy. Květy sklub- čené, úžlabičné. Prut vztýčený, téměř vidličnatý. V Če- chách, na písčinách. Če. Zář. P. nitkovitý. F. gallica. Listy kopovité, neb čárkovitě Mepvlčy nepřečnívající květy. 5. 5. Zákrov pyramidální, s vypuklými zelenavými žebry; šupiny přítupé, na špici holé. Květy v bočních, úžlabič- ních a konečních klubkách. Prut s větvemi vidličnatými. Rostlina plsfnatá, Na suchých písčitých pahrbkách, úho- rech. Če. Zář. (Gn. montanum, Filago montana) P. chlu- mní ; Úplavičník, F. minima, Fries. Zákrov homolovitý, bez patrných žeber, vlnou pokry- tý; šupiny tupé, vlnaté. Květy v bočních a konečních klubkách. Prut '/,—-1 stř. zdélí, větvitý, latnatý, hustě wlnatý. Listy čárkovitě obdýlné. Na výslunních rolích, úhorech, písčinách. Čec. Zář. (F. montana, Wahlenb.) P. rolní. — F, arvensis. L. 361. Gnaphalium. Ruhrkraut. Prolěz. Šupiny střechovité, suchomázdřité, barvité. Čmýr jednořadý, chlupatý. Lůžko ploché neb klenuté, na- hé neb krátce brvité. XIX. 2. Kociánek. 1. ZákfĎy oblý neb kulatý.. Šupiny na hořejšku. sucho= mázdřité, iesklé, barevné. 2. Zákrov pyramidální neb homolovitý, s šedoplsťnalými nelesklými šupinami., mezi nimiž samičí kvítky. Viz Filago. 2. Zákrov žlutý neb bílý. 3. Zákrov zelenohnědý neb černavý. 4, 3. Zákrov žlutý. 4. Zákrov bělavý. 5. 4. Zákrov zlatožlutý, střechovitý. Kvítky buď všecky cbo- jaké, buď několik samičích kvítkův v jedné řadě po kraji; všecky trubkovi'é, 5klané. Čmýr jednořadý, vlasy přídrsné. Květenství v nločéném chocholíku. Dolejší listy kopišťo- vité, hořejší čárkovitě kopovité; plsťnaté. Prut 1. stř. zdélí, vstoupavý, často trsnatý. Na písčinách, suchých dou- bravách. Če, Zář. (Helichrysum aren. DC ) P, písečná. G. arenarium. L. 438 Checholičnaté. * Zákrov zelenožlulý; šupiny téměř prozračné, slamní čili drumínové. Květy v konečních hlavách skupené ; samičí kvítky víceřadé. Listy plsťnaté, kopovité, objímavé; do- lejší ku špici širší, tupé, Nažky útlé, zrnité. Prut 1 stř. zvýší, jednoduchý, aneb s vstávavým větvemi, k vrchu často bezlistý. Na vlhkých písčitých půdách, rolech, ře- čištích, Če. Zář. P, žlutobílá, G. luteoalbum. L. . Výhonky kořenní položené, plazivé, neplodné; prut 4—10 palcův zvýší. Listy na rubu vlnaté. Samičí a obojaké květy na různých jednotníkách. Květenství chocholičnaté; hlavy skupené, Šupiny bílé, růžové neb nachové. Lůžko klenuté, důlkované. Na vřesovištích, suchých pahrbkách. Če. Zář. (Antennaria dioica, R. Brown.) P. dvoudomá; Kocianek. G. dioicum. L. Žádné výhonky. 6. „ Prut 2 stř. zvýší, přímý, listnatý, vlnatý, na konci vět- vitý, choličnatý, Listy trochu zpět vyhrnuté, na líci ze- lené, na rubu -bílé, končité, čárkovitě kopovité. Šupiny uvnitř duté, k sobě nachýlené, sněhobílé, nelesklé, Na jedněch rostlinách více obojakých, na jiných více sami- čích kvítkův, Na „vlhkých lukách, v horním Rakousku, Srp. Zář. P. perlová. G. meargaritaceum. Prut často jen do 3 palců zvýší, jednoduchý. Listy kořenní kopovité, Šupiny mázdřité, na špici snědočer- vené, trochu vlnaté: vnitřní delší, špičaté, Květy husté, téměř v hlavu na konci skůpené, sedavé. Na Alpách v Štýrsku, horním Rakousku, na Tatrách. Če. Zář. P. horní. © G. alpinum. . Prut velmi větvitý; větve rozložené ; výška '/„—1 stř. Listy šedovlnaté, , čárkovitě kopovité. Květy užlabičné a koneční, sklubené. Šupiny zelenchnědé, Nažky hladké. Na náplaveninách, v příkopech, při jezerách, Úe, Říj. (Gnaph. glomeratum, Krock.) P, bažinná. (č. uliginosum. Prut jednoduchý, aneb s krátkými, př.iéhavými vět- vemi. 8. Prut obyčejně 1 palce zvýší., 1 nižší, 1—3 květý, niťovitý, s plavivými výhonky z kořene. © Listy čárko- vitě kopovité. ne po kraji brunatné. Na kamenitých hřebenech hor; vw Krkonoších; na Babíhoře. Če. Srp. Chocholičnaté, 439 (Gnaphal. pusillum, Hánke. Gnaph. alpinum, Krock.) P.. položená. | G. supinum. L. Prut vyšší. 9. ; 9, Listy čárkovité, neb úzce čárkovitě kopovité, přiléhavě hedbávité. Prut na 2 stř. zvýší, latnatě mnohokvětý, pří- mý; květy na konci a v uúžlabičkách klasovitě sedící, Šupiny na špici jasně hnědočervené, Na lesních lukách, obyčejná. Če. Zář. P. přímá. G. rectum. Sm, Poznam. Wimmer Fl. v. Schles. opisuje Gnaphalium silvaticum, L. Krock, následovně: Listy kopovité ; hořejší vždy menší, čárkovité, na rubu běloplstnaté, na líci poz- ději holé. Prut 1—1'/, stř. zdélí, vlnatý, přímý. Květen- ství v klase; květy jednotlivě neb po páru sedící, aneb na 3— 4 květých stopkách, v úžlabičkách. Šupiny záhio= vu zelenavé, často ku špici jasnohnědé, (Gnaph. silvaticum « pediophilum, W. eb Gr. sil) , Listy kopoviié, všudy stejně veliké, 3žebré, po obou stranách vlnaté, dlouhé. Květenství v klasu; květy více k vrchu úkupené, Šupiny brunatné, téměř černé. Na vy- sokých vrchách; na Krkonoších; v. Uhřích. Čn. Srp. (Gnaph. norvegicum, Gunner; (G. silvaticum £. oreophi- lum, W. et Gr. sil.) P, lesní. G. silvaticum. Wimmer. 962. Helianthus. Sonnenblume. Slunečnice. Šupiny střechovité. Paprskové květy jazykovité, prázdné; terčové trubkovité, obojaké, Cmýr plevnatý; opadavý. XIX. 3. Květy převislé, velmi veliké ; stop ky stiouštlé. Všecky listy srdčité. Pochodí z Peru, Vzdělávaná. Če. Zář. S. letní, « H. annus, L. Květy vstýčené. Listy dolejší srdčitě vejčité, hořejší obdýlné, vejčité, kopovité. Kořen hlíznatý, Pochodí z Rra- zilie, Vzdělávaná. Zář. Říj. S. bambulitá; zemská jablka. H. tuberosus. 363. Inmala. Alant. Oman. Šupiny siřechovité. Paprskové kvěiy samičí ,-jazy- kovité; terčové trubkovité, obojaké. Čmýr chlupatý. Lůžko holé. Paprsek i terč žlutý. XIX. 2. 1. Šupiny jehlité, neznačně široké. Čmýr 2řadý, totíž 440 Chocholičnaté. 0 zevnější řada z šupinatého zubatého kraje, vnitřní pak z chlupův záležící. Listy objímavé. Pulicaria. Gártn. g. Šupiny listovité, patrně široké. Čmýr chlupatý, 1řadý 2. „ Velmi krátký nepatrný paprsek, špinavě žlutý. Zevnější čmýr mázdřitý, v štětinaté zuby roztřepený. Květy po- lokulaté. Listy obdýlně kopovité, vlnité, poloobjímavé, kosmaté. 3—12 p. zvýší, položený neb vstoupavý, trochu vinatý. Na vihkých lukách, v příkopech ; u jezer a mo- čálův. Če. Zář. (Pulicaria vulgaris Gártn.) O. blešník ; Blešník. I. Pulicaria. Okazalý paprsek, zlatožlutý. Květy jednotlivé na konci prutu a větví, Listy objímavé, obdýlné, srdčité, na rubu plsťnaté, pilované. © Prut plsťnatý, latnatý, větvitý, do 2 stř. zvýší; větve delší prutu, odstávavé. Na vlhkých lukách, příkopech; v Rakousích, Uhřích. Če. Srp. (Puli- caria dysenterica). 0. pochvistný; Blešník. I. dysenterica. L. „ Listy objímavé. 4. Listy sedavé, neb poloobjímavé, neb sbíhavé. %. „ Listy celokrajné. 5. Listy méně více zubaté. 6. . Prut tlustý, aromatický, přímý, 3— 6 stř. vysoký, dole brázděný. Listy dolejší řapíkaté; hořejší srdčité, objí- mavé ; na rubu běle plstnaté. Květy veliké, jednotlivé na konci, zlatožluté. © Vnitřní šupiny kopišťovité; zevnější listovité, ovální. Na lesvích lukách; v štěpnicích. Če. Srp. O0. lékařský; Oman, I. Helenium. Prut vlasatý do 1'/. stř. zvýší. Listy obdýlné, chlu— paté; dolejší řapíkaté, řapíky ušetnaté. Celá rostlina lesklou, bílou plstí pokrytá, Květy vonné; květy jazy- kové, z části celé, z části 2—3zubé. Na suchých pa- hrbkách, v Rakousích, Uhřích. Če. 0. bělolistý. I. Oculus Christi, „ Listy kořenní veliké, v řapík sbíhavé, veičité; máprutní trochu srdčité, objímavé, kopovité, ozubené, bělochlupaté, zvláště na rubu. Prut chudokvětý, nahý, do 2 stř. zvýší, zvlášť k vrchu velmi chlupatý. Květy 2—3, veliké šupiny kopovité, na špici trochu osinaté. Na slatinných. - pasinkách; v jižních Uhřích. Če. Srp. 0. vonný. I. odora. L. Chocholičnaté. 441 Listy objímavé, kopovité, na dolejšku pilované, na rubu chlupaté, na líci jasnozelené, téměř holé. Prut vlnatě kosmatý, 2—5květý, 2—3 stř. vysoký. Květy jedno- tlivé na konci prutu a větví, zlatožluté, veliké. Šupiny čárkovitě kopovité, chlupaté. Na vlhkých lukách, u cest,- při potocích, jezerách. Če. Srp. 0. britanský. I. brittanica. I. 7. Listy sedavé, obdýlné, chruplavičně zubaté, drsné, tuhé. Prut do 1%, stř. zdélí, hned jednoduchý, hned větvitý, a obyčejně jako i větve, 2květý. Supiny volné, vejčitě kopovité, na špici vyvrácené, brunatné; paprsky Szubé. Na suchých lukách, při plotech; v Uhřích. Če. Srp. 0. chruplavičný, I. Bubontum. Listy nikoli chruplavičné. 8. 8. Rostlina lepkavá. 9. Rostlina nelepkavá. 10. 9. Listy vejčité, obdýlné, sbíhavé, ozubené, na špici celé, trochu řapavé, téměř holé. Prut 1'/,„—2 stř. zvýší, čer- venavý, větvitý, řídce ovlášený. Květy malé, v hustém chocholíku, listeny obklíčené; jazyky krátké. Mezi křo- vím; v Uhřích. Če. Srp. 0. křídlatý. 1. bifrons. Listy kopovité, trochu pilované; hořejší celokrajné, trochu sbíhavé, vonné. Prut k vrchu větvitý, přímý, ko- © smatý, 4 stř. zvýší. Stopky listnaté, 1květé. Květy veliké, žluté ; šupiny čárkovité, holé. Nažky pýřité. (Erigeron viscosum, L.) O. lepký. I. viscosa. 10. Mnohé, malé, chocholičnaté květy, s mnohými jazyky. Zákrov válcovitý, baňkovitý; šupiny kopovité, špičaté, na špici brunatné, zpět vyvrácené. Listy sedavé, ohdýlné, téměř vejčitě kopovité, poloobjímavé, špičaté, úplně celé, trochu kosmatě chlupaté. Prut 1—2 stř. zvýší, pýřitý, u vrchu větvitý. Na rolních mezích, v křovinách. Če. Srp. (Pulicaria germ.) O. hustokvétý. © I. germanica. Obyčejně 3—5 velikých květů, zřídka více. 11. 11. Listy aspoň na líci holé; obyčejně i prut holý. 12. Listy i pruty chlupaté. 13. 12. Listy kopovité, trochu vykřivené, pilované, drsné, polo- objímavé, na líci holé, na rubu lesklé, Prut do 2 stř. vysoký, hranatý; větve hranaté. Květy po 3, veliké, 442 Chocholičnaté. Šupiny listovité, vejčitě kopovité, trochu vykřivené, na špici brvité, nachové. V doubravách, na lesních lukách. Če. Srp. 0. vrbolistý. I. salicina. © Listy čárkovité, sedavé, dlouze špičaté, žilnaté, holé, po kraji brvité. Prut 1květý, '/„—1 stř. zvýší. Šupiny chlupaté; na špici brunatné, odstávavé; květ vonný. Na výslunních pahrbkách. Srp. 0. mečovitý. I. ensifoha. 13. Listy nepatrně pilované, sedavé, kopovité, tuhé, chlu— paté, po kraji drsné. Prut kosmatý, hned ra dělení. hned Akvětý, 1 stř. zvýší. Šupiny kopovitě šídlovité, dlouhé, čer- venobrunatnými chlupy brvité. Květ vonný, veliký, zlato- žlutý; jazyky úzké. Na suchých lučních pahorkách. Čn. Če. (Pulicaria hir.) O. chlupatý. I. hirta. Listy celé, sedavé, kopovité, chlupaté, na rubu bělo- plstnaté, Prut kosmatý, hranatý, drsný, u vrchu nahý, 6 —12palců zdélí, tkvětý. Zákrov krátký, šupiny stře- chovité, chlupatě kosmaté. Květ veliký, žlutý, téměř na 1 pal. v průměru. Řídce. Srp. Zář. 0. chlumní. I. montana. 364. Matricaria. Mutterkraut. Heřmánek. Krajní samičí kvítky s obdýlným jazykem a u vrchu stlačenou trubkou; terčovité obojáky se silačenou trubkou a Szubým pokrajem. Čnýr chybí, aneb co mázdřitý věneček se jevící. Nažky stejné, 4hranné ; lůžko válcovitě homolé, nahé. XIX. 2. Kamilky. - Listy 3speřené ; cípy velmi útlé. Šupiny špičaté; kvě- ty menší než u následujícího; jazyky vyvrácené. Ču. Če. H. vonný. M. suaveolens. Listy dvojspeřené, s čárkovibými cípy. Šupiny tupé. Květy příjemně vonné; terč žlutý, paprsek bílý. Lůžko duté. Prut 1 stř. zvýší, obyčejně větvitý. Rostlina -holá, Na rolech, úhorech. Kv. Čne. H. obecný. I. Chamomailla. 365. Rudbeckia. Střapalka. Paprsek patrný; nažky bezčmýrné, toliko ozube- ným krajem věnčené; lůžko homolé plevnaté ; zá- krov. stejnolupenný u spodu; jiným odstávavým zákrovečkem opatřený. XIX. 2. | Listy složené, vřezané. Nažky s krajem ozubeným, j á Chocholičnaté. 443 | V zahradách; tu i tam zdivočelá. S. dřípnatá. R. laciniala, 366. Nenecio. Kreuzkraut. Starček. Zákrov válcovitý neb homolý, stejnolupenný, zá- krovečkem opatřený. Paprsek někdy chybí. Blizny štětcovité. Čmýr vlasatý, na krajních nažkách pa- davý. XIX. 2. Přímět; Úložník. 1. Paprsek buď chybí, buď jest ohrnutý. 2. Patrný neohrnutý paprsek. 5. 2. Paprsek chybí, 3. Paprsek ohrnutý. 4. 3. Listy dvojpilované, trochu tupé, obdylně vejčité neb kopovité, holé, na rubu žilnaté a biedé, na dolejšku celé a trochu brvité. Prut obyčejně jednotlivý, 1'/,—3 stř. zvýší, hranatý, na hranách nachový, jednoduchý. Ho- řejší stopky krátké, 4květé, dolejší dlouhé, 5——7květé, pýřité; listeny čárkovitě šídlovité, brvité; zákroveček 3—5 šupinný; šupiny na špici červené, později brunatné. Květy po 20, žlutobílé a bílé. Chlupy na stopkách, listenách a zákrovu žláznaté, V chorvatských lesích ; u Záhřebu, i na Alpách. Če. S. horvatský. © S. croaticus. W. K. Listy protisečné, holé neb pavučinaté ; hořejší na do- lejšku všetnaté, objímavé; cípy tupé, zubaté, šířky roz- -ličné. Prut "„—1 stř. zvýší, přímý, trochu hranatý, větvitý i jednoduchý. Zákrov válcovitý ; šupiny na Špieí černé; kvítky žluté; nažky pýřité, pruhované.. Květen- ství v malých chocholíkách, roztracené. Všudy v zdělá- vané půdě; přes celý rok. S. obecný, Úložník. NĚ vulgaris. L. 4. Listy protisečné, lepce chlupaté, s kopovitými, chobot- natými cípy. Prut 1 stř. zvýší, k vrchu větvitý, lepka- vý. Zákroveček o polovic kratší zákrovu, odstávavý. Terč bledožlutý; paprsek zlatožlutý. Na písčité půdě na zdech, zbořeništích. Čn. Srp. (Jacobaea Presl.) S. lep- kavý. S. visosus. L. „Listy hluboce protisečné, útle pavučinaté, s čárkovitý- mi, ozubenými cípy. Prut přímý, s větším chocholíkem. 444 Chocholičnaté. . Zákroveček krátký, přiléhavý. Nažky šedochlupaté. V pa- sekách, Čn. Čec. (Jacobaea, Pr.) S. lesní. S. silvaticus. L. 5, Listy nedělené. 6. Listy protisečné neb speřené. 10. ©. Paprsek 12—-1Gjazyčný. Chocholík obyčejně hojnokvětý. Listy úzce kopovité, téměř mečovité, útle zubaté, polo- objímavé, na rubu trochu vlnaté na líci hiadké, dlouze špičaté, Prut přímý, rovný, listnatý, rourovitý. Květy veliké, zlatožluté; zákrov válcovitý; jazyky čárkovité, dlouhé, Szubé, Na bažinách, Če. Srp. S. bahní. S. paludosus. 5 —8 jazyků v paprsku. %. 7. Prut nerozdělený, jednoduchý, kosmatý, 9—-12 p. zdělí, téměř 1květý. Listy nerozdělené, pilované; nákořenní obdýlně vejčité, řapíkaté, pilované, trochu tupé, tlusté, sivozelené , na rubu kosmaté:; náprutní malé , kopovité, téměř šídlovité. Květy veliké, žluté, uěkdý) po 2—5, na dlouhých stopkách. Na Alpách pohořích v Štýrsku, Korutanech, Uhřích; Če. Srp. S. pohorní. S. Doronicum. Prut buď větevnatý, buď vyšší a květnatější. 8. 8. Paprsek Sjazyčný. Zákrow 2krát delší než širší, vál- covitý. Květenství v pyramidálním chocholíku. © Listy eliptičně kopovité neb vejčité, zašpičatěné, pilované, s zuby přímými. Prut přímý, listnatý, holý, nahoře větvi- dý, pyramídálně chocholičnatý, 2—4 stř. vysoký, častěji vlnitě skřivený. Nažky hladké. V lesích, na lesních lu- kách, v pasekách, vlhkých polohách. Če. Srp. (Jaco- baea, Pr.) S. hajní; Bosakýr. S. nemorensis. L. AŽ do 8 jazyků v paprsku. 9. 9. Prut holý, hranatý, brázděný, přímý, 4-——5 stř. zvýší. Listy obdýlně kopovité, špičaté, na dolejšku klínovité, pilované, s zuby zkřivenými. Chocholík jehlanitý, mno- hokvětý. Zákrov téměř stejně- široký a vysoký. Pa- prsek %——Sjazyčný. © Nažky hladké. © Mezi křovím, na břehách , písčité půdě. Če. Srp. (Jacobaea, Pr.) S. sara- censký. S. saracenicus. L. Poznam. © Příbuzný Starček Fuchsův : Listy vejčitě ko— povité, špičaté, ostře pilované, po obou stranách hladké, v řapík súžené. Prut kratší, ohnutý, červený. Chocholík Chocholičnaté. 445 méně hustý, V suchých lesích. Če. Srp. S. Fuchsit. Reich. Prut hustě běloplsťnatý, brázděně hranatý, jednoduchý, jednotlivý, do 3 stř. zdělí. Listy zubaté, trochu tlusté, > kožnaté, na rubu bledší s chlupy. přiléhavými; dolejší vejčité, v řapík sbíhavé ; hořejší srdčité, obdýlné, objí- mavé. Řapíky vlnitě brvité. Chocholík často na píď širo- -ký. | Obyčejně 8 jazyků v paprsku. Terč klenutý. V Lip- tově; u hradu Oravy. Srp. Zář. S. stinny. S. umbrosus. W. K, 10. Listy vlnaté, plstnaté. 11. Listy holé, neb nevelmi chlupaté. 14. 11. Listy lýrovité, dolejší řapíkaté, hořejší objímavé, na dolejšku ušetnaté; koneční cíp velmi veliký, na do- lejších srdčitý , na hořejších klínovitý. Prut 1—3 stř. zvýší; větve rozevřené, odstávavé Šupiny krátké. Ja- o zyky eliptičné; nažky v terči chlupaté, v paprsku holé. Málokdy jsou dolejší listy nerozdělené. Rostlina smutné- ho, špinavého vzhledu, často odpadavou vlnou pokrytá. Na vlhkých lukách, po kraji vlhkých lesin, v neúrodné půdě. Če. Srp. (Sen. erraticus, Bertoloni: Sen, erucifo— Ius, Matt. En.; Sen. aguaticus. W. et Gr. sil.) S. lý- rovitý. S. barbaraeifolius. Krock, Listy protisečné neb speřené. 18. 12. Listy po obou stranách sněhobíle plstnaté, protisečné, cípy čárkovité, na dolejších tupé, náprutních špičaté, Prut jednoduchý, 1—3 stř. zdélí, běloplsťtnatý. Chocho- lík skupený, kulatý; 8-—10 pomorančových květů, na 1květých stopkách. Ponejvíc 6 kvítků v paprsku. Na Al- pách, v Štýrsku, Korutanech, Uhřích. Če. Srp. S. šedivý. S. dncanus. Poznam. Příbuzný Starček krajinský: Jen v mládi bílý. Listy kopovité, trochu protisečné neb zubaté, na rubu šedozelené. Chocholík sklubený, Zákrov pýřitý ; špice šu= pin připálené. Na horách, Alpách. Če. Srp. (Senecio in- canus, Scop.) S. earniolicus, Listy buď zelené, buď kadeřavé. 13. 13. Listy protisečné, obdýlné, vlnaté, se stejnými, krátký— mi, špičatými a kadeřavými cípy; náprutní objímavé, 446 Chocbkoličnaté. Prut 1 stř. zdélí, vlnatý. Chocholík řídký. Zevnější šupiny se slabou špičkou. Nažky šedopýřité. V hlínovité půdě na poli; v Slézsku, Haliči; při plotech, v Sremsku. Dub. Kv. S, jarní. S. vernalis. W. K. Listy speřené; lístky čárkovité, zubaté neb protisečné, a jako i prut vlnou odpadavou pokryté. Prut 2—4 stř. zvýší. Lai chocholičnatý. Zákroveček o polovic kratší zákrovu. Nažky drsně chlupaté. Kořen plazivý. Stopky plstnaté, U cest, plotů, mezi houštím, na vlhkých místech. Čn. Srp. (Senecio sgualidus, Krock. sil.) S. hledý. S. erucifolius. L. 14. Listy objímavé, na líci téměř. holé, na rubu málo chlu— paté; cípy hranaté, laločnaté a zubaté. Prut vztýčený, nahý, hranatý, dole nachový, hustě listnatý, méně více větvitý, z pídi dlouhý. © Zuby listův tupé, na špici svinuté, - Stopky krátké, vztýčené, 3—4květé. Šupiny zákrovečku po stopce sbíhavé ; 12—15 jazyků v paprsku. V Chorvatsku „na vápencích a písčinách. Kv. Čec. S. skalní. S. rupestris. W. Kit. Listy lýrovité neb protisečné a speřené. 15. 15. Listy speřené neb protisečné; cípy čárkovité. 16. Listy lýrovité, protisečné, 17. ; 16. Zákrov téměř polokulatý. Květy zlatožluté v chudokvě- tých chocholíkách; jazyky široké, posléz ohrnuté. Nažky plstnaté. Listy poloobjímavé, sedavé, ušetnaté, proti- sečné, holé neb chlupaté; lístky čárkovité, vzdálené, trochu zubaté, na rubu trochu fialové. Prut větvilý, holý, neb málo chlupatý, přímý. V Sremsku. Čn. Říj. S. špinavý. S. sgualidus, | Zákrov © zvončitý. Květy šafránové, veliké; jazyky 3—bzubé, po 10—12 v paprsku. Stopky téměř 2květé, Listy speřené; lístky čárkovité, holé, lesklé, špičaté, Prut vstoapavý, jednoduchý, '/„—1 stř. zvýší, ponejvíc červený, u vrchu nahý, 1—3květý. Na Alpácha poho- řích; v Rakousích, Uhřích. Če. Srp. S. úzkolistý. -8 abrotanifolus. 17. Listy na rubu někdy slabě vinaté, jinak holé; dolejší opak vejčité, obdýlné, na dolejšku lýrovité; hořejší spe- řené, na dolejšku mnohodílnými úšky objímavé. Prut Chocholičnaté. 447 1—3 stř. zdélí, vslýčený, větvitý, téměř holý. © Zákrove- ček krátký. Květy zlatožluté; jazyky čárkovité, obdýlné, v stáří ohrnuté, 3zubé. Nažky terčové drsné, v paprsku holé. Kořen uťatý, vlásenitý. Na lukách, lesních pro- storách, Čec. Srp. (Jacobaea vulgaris. Prsl.) S. přímětník; Křížatec. Roztrhaná zelina. 08 Jacobaea. L. P. discoideus. Paprsek chybí. Listy na rubu, na žilkách krátce chlupaté, a často, zvláště při «, i s prutem špinavě nachové, řapíkaté, srdco- vejčité, nestejně zubaté, nerozdělené, aneb na dolejška lýrovitéj hořejší ušetnatě objímavé. Řapíky hořejší kří- dlaté, dolejší hladké. Prut 1—2 stř. zdélí, jednoduchý, na vrchu chocholičnatě větvilý, přímý, 4—8květý. Nažky holé. Terč žlutý, paprsek pomorančový. Zákrov na. dolejšku pavučinatý. Na bažinných lukách, lesních baži-. nách; na Babíhoře. Če. Srp. (S. alpinus. W. et Gr. sil.) S. podhorní. S. subalpinus. Koch. «, cordifolius. Nápruiní listy všecky, neb větším dílem srdčité, vejčité, nerozdělené. S. srdcolistý. S. cordifolius. 6. aurieulatus. Větší; náprutní listy ponejvíc na do- lejšku lýrovité, ušetnaté. 367.. Solidago. Goldruthe. Celék. Zákrov střechovitý; paprsek samičí; terč obojaký. Nažky oblé, čmýřité. XIX. 2. 1. Prut holý, přímý, prostý, 1. stř. zvýší, jen na špici trochu plsťnatý. Listy eliptičně kopovité, dolejší pilo- vané. Květenství téměř v klase, skupené ; jednotlivé hrozny 3.—7květé; květy žluté; v terči 10—20, v pa- prsku 5—8 dlouhých kvítků. Na Alpách, v Uhřích, Chorvatsku, Haliči, mezi jehličím. Če. Srp. C. podhorní. S. alpestris. W. K Prut pýřitý neb chlupatý. 2. 2. Prut velmi jednoduchý, chlupatý, 3—9 p. zvýší. Listy kopovité, končité, pilované, holé. Stopky 2krát delší květu, 1květé, pýřité. Květy 2krát tak veliké jak pří následujícím. Na Tatrách, Čn. Če. C. malý. | S. minuta. Krock.' 448 : Chocholičnaté. Prut na hoře větvitý, brázděný, červenavý, pýřitý, do 3 stř. zdélí. Prutní listy kopovité, k oběma koncům súžené, pilované; dolejší eliptičné, tuhé, někdy celokrajné, řapíkaté, trochu chlupaté. © Hrozny vztýčené, uúžlabičné, v lat spojené. Stopky kratší než květy; tyto žluté ; 5—10 dlouhých jazykův. V pasekách, lesních zákopech. Če. Zář. C. obecný. S. Virga aurea. L. 368. Stenactis. | Jiskerník. Zákrov stejnolupenný. Krajní kvítky s velmi krát- kým čmýrem; v terči vnitřní čmýr otočen jest krat- ším čmýrovým věncem. XIX. 2. Jinochmýr. Dolejší listy vejčité, zpilované ; hořejší kopovité, celo- krajné; trochu chlupaté. Prut do 3 stř. zvýší, brázděný, pruhovaný; chlupatý, jasnozelený. Květy v chocholíku; zákrov polokulatý ; šupiny jehlitě chlupaté, Paprsek bílý. Na lukách; od Břetislavy až po Pětikostely. Úe. Zář. (Aster annuus. L.) J. letní. S. annua. Cassini. 369. Tanacetum. Rainfarn. Vratič. Hlavy polokulaté. Kvílky buď všecky obojaké, trubkovité, 5zubé; buď krajní samičí, 3zubé, niťfovité. Nažky hranaté, s krátkým mázdřitým čmýrem, neb bez něho. XIX. 2. Vrátečka; Vrátečník. Listy dvakrát protisečné, s cípy pilovanými, holé. Prut vztýčený, 2—-3 stř. zvýší, hranatý, často červený. Chocholík pyramidální. Květy žluté, Při cestách, houštěch, na pasinkách. Če. Zář. V. obecný. T. vulgare. L. Listy eliptičné, pilované, pýřité, vonné. V zahradách, pěstovaný. V. mařílist. T. Balsamita. 370.. Tussilago. Huflattig. Fodběl. Zákrov stejnořadý; zákroveček menší. Samičí pa- prskové kvítky hned 1-, hned víceřadé. XIX. 2. Devěsil; Devasilje; Majíky ; Podbělice; Babuša ; Lo- pušice. 1. Květy žluté, s paprskem rozestřeným, R. Květy bezpaprsečné. 3. « / 2. Stvol tkvětý, téměř holý, šupinatý, do 1 stř. zvýší. Listy později nežli květ, v objemu okrouhlé, zubaté, srd- Chocholičnaté. 449 čité, na rubu pýřité, neb šedoplsťnaté, později téměř kožnaté, až do 1 stř. v průměru. Čmýr chlupatý. Čn. Bř. P. podkova; Májík; Babuša; Podbělice. F Farfara. L, Stvol mnohokvětý , tlustý, 6—8 p. zvýší, širokými bledozelenými šupinami pokrytý. Hrozen 10—1škvětý. Supiny zákrovní čárkovitě kopovité, dlouhé; květ žlutý: 30 i více obojakých kvítkův v terči; asi 15 samičích po kraji. Listy trochu dužné, tupé, pilované, holé, té- měř okrouhlé. V Rakovnickém kraji. Dub. (Tussil. bohe- mica). P. český. F. laevigata. 3. Stvol ikvětý. 4 Stvol mnohokvětý. 6. 4. Listy -na rubu plstnaté, bílé, zubaté, tlusté, ledvinité, špičaté. Stvol ikvětý, téměř nahý, trochu kosmatý, nachový, s 3 listeny, z nichž dolejší vejčitý, hořejší ko- povité. Šupiny zákrovu nachové. Květy jasně nachové. Na rakouských alpách. Če. jekýn P. dvojbarvý. : T. děscolor. Listy holé, 5. 5. Stvol 1—3květý, téměř nahý, s 3—5 šupinami, z nichž dvě dolejší pošvaté neb toulcovité, pak výše palistnaté, nejhořejší pak sedavé, kopovité. Listy holé, ledvinité, nepatrně %laločné; střední lalok 3zubý :; po obou stra- nách zelené, na rubu trochu bledší, měkké, s krátkou útlou špicí na zubech. Řapíky řídce chlupaté. © Zákrov nachový; kvítky bledočervené neb bílé. Kořen neplazivý. V horách a pohořích; v Štýrsku, Korutanech, Kv. Čn. P. lesní. T. silvestris. Stvol ikvětý, téměř nahý, na dolejšku vlnatý, jako i řapíky, 4—12 p. vysoký, vstoupavě přímý; nejvíce s 3 šupinami, z nichžto hořejší obdýlně kopovitý jest. střední vejčitý, dolejší pak pošvatý, palistnatý. Listy 2—3, okrouhle ledvinité, srdčité, vrubovaně zubaté, holé, na líci lesklé. Zákrov brunatně krvavý. Kvítky jasně - na- chové, zřídka bílé. Kořen plazivý. Na bažinných hor- ských "lukách ; na Krkonoších, v Slézsku, Rakousích, Uhřích, Čn. Zář. (Petasites: alpina; Homogyne alp. Cassini). P, horní. T. alpina. (19) 450 Chocholičnaté. 6. Listy 3hranně šípovité, chobotnaté, na líci vlnou po- prášené, na rubu hustě běloplsťnaté, Prut '/, stř. a nad to zvýší, pruhovaný, zelenavě bílý, s vejčitými kopovi- tými šupinami. © Hrozen chudokvětý; šupiny zákrovu trochu červenohnědé; kvítky žlutobílé, 1 trochu červenavé. Na Alpách; v mokrých, stinných údolích, na říčných bře- hách. Dub. Čn, P. plafnatý. : T. nivea. Villars. Listy okrouhlé, na rubu šedé, na líci zelené. 7. 7. Květy .žlutobílé, Blizny. obojakých kvítkův čárkovitě kopovité, špičaté. © Hrozen vejčitý; stopky obyčejně více- květé. Stvol bělovlnatý, trochu nižší než následující. Listy na rubu útle vlnaté, plsťnaté, zaokrouhlené, ostřeji zubaté než následující. Na vysokých korách, bažinách. Kv. (Petasites albus, Gártner.) P. bílý; Podbělice. T. alba. L. Květy červené. Blizny obojakých kvítkův krátce vej- číté; stopky ponejvíc 1květé. | Stvol šupinatý, '/„—1 stř. zvýší, vlnatý. Listy velmí veliké, až do 1'/, stř. zvýší, vlnatý. Listy velmt veliké, až do t'/, stř. v průměru, dlouze řapíkaté, srdčité, okrouhlé, chobotnatě zubaté, na rubu uútle vlnaté, sivé. Při potocích, a pramenitých lu- kách nižin horských. Bř. Dub. (Petasites vušgaris; Petas, officinalis. Mónch.) P. obecný; Devěsil; Lopušice, T. Petasites. L. Foznam. Příbuzný Podbýl zvrhlý: stopky listenité, delší a užší; květy menší; stvol delší, do 1'/, stř. zvýší, a tenčí. V hlinaté půdě, při příkopech. Dub Ky. T. hybrida. L. 371.. Xeranthemum. © Spreublume. © Suchokvět. Lůžko plevnaté. Šupiny zákrovu seschlé; vnitřní delší, paprskovitě rozestřené, barvité. Úmýr terčo- , vých kvítkův s 5 plev sestávající. XIX. 2. Šupiny zákrovu tupé, seschlé; zevnější špinavě bílé, odstávavé ; vnitřní lilakové, řídce bílé, lesklé, Listy ko— povité, odstávavé, po obou stranách plstnaté, kosmaté, šedozelené. Prut 9 p. až do 1'/, stř. zvýší, plstnatý: Na suchých pahrbkách a polích; v Čechách, Rakousích, Uhřích, Če. Zář. S. otevřený: X. annuum. Lin. Chocholičnaté. Čekankovité, 451 Šupiny špičaté, po kraji mázdřité; zevnější trochu plstnaté; vnitřní kopovité, špičaté, k sobě schýlené, Zá- krov menší. Na písčitých polích; v Uhřích. Če, Zář. S. zavřený. X. inapertum. 85. Cichoraceae. Čekankovité. 372.. Arnoseris. Milchen.. Písečňatka. - Zákrov mnohokvětý ; šupiny fřadé, a několik krat- ších dokola. Nažky ŠShranné s nerozděleným, mázdři- -tým čmýrem. Lůžko beze plev. XIX. 1. Stvol 1—3květý, nahý, prstu neb pídi zdélí, často rozestřený, větvitý, téměř chlupatý. Listy kořenní hvězdmo po zemi rozložené, kopišťovité, obdýlné, útlozubé, při- tlustlé, dužné. Stopky pod zákrovem tlusté, nadmuté. Květy citronové, bledožiuté, jednotlivé. Na písčitých po- Jích a rolech; v Slézsku, v Uhřích okolo Břetislavy; na Moravě čkolo N. Jičína. Čn. Srp, (Hyoseris minima, L.; Armos. pusilla; Lapsana pusilla, Wild.) P. nizounká. Á. minima. Gárln. Stvol ikvětý, 5—7 p. zvýší; pod květem trochu chlupatý. Listy po 5—7, řapíkaté, kracovitě protisečné; koneční cíp romboičný. Zákrov černozelený, válcovitý, dřív a po odkvětu převislý, na dolejšku 3——4mi k sobě nakloněnými lupeny otočený. Květy zlatožluté, V Rakou- sích, Korutanech na vrších; v Biharské stolici v Banatě; v stinných místech rovinních. Kv. (Hyoseris foetida. L. Lapsana foetida.) P. smrdutá. A. foetida. 373. Barkhausia. Smelanník. Šupiny střechovité, zevnější kratší, odstávavé. Kvítky mnohořadé. Nažky oblé, pruhované, v niťo- "zoban vybíhavé. Lůžko holé. XIX. 1, Crepis. Z0- banka. 1. Listy holé. 2. Listy chlupaté neb šiětinaté, 3. 2. Listy kopovité, opak vejčité, zubaté, s vyvrácenými zuby ; prutní čárkovitě kopovité, na dolejšku téměř celé, trochu sbíhavé. Prut hranatý, dole drsný, brázděný , (19)* 452 Čekankovité. 1—1"/, stř. vysoký, 1—3listý, 2—3 květý. Stopky černavé, háčkovité. Šupiny zákrovu černavé, štětinaté. Květy zlatožluté ; prašníky brunatné. Na horských lukách. Če. Srp. (Hieracium stipitatum, Jacg. Crepis apargioides) S. pampelišný, B. apargioides. Listy vejčitě kopišťovité, v řapík sbíhavé, bledoze- lené ; prutní obdýlně kopovité, sedavé, téměř celé. Prut jednotlivý, vztýčený, téměř 2 stř. vysoký, Shranný, holý, 3—5listý, 3—4větvý; větve někdy s Zkvětými stop- kami. Stopky černě štětinaté, žláznaté, © Zákrov vejčitě obdýlný. Květy v konečním chocholíku. Čmýr bílý. V Ba- koňském lese. Če. (Crepis hieracioides, W. Kit.) S. je- střábníkový. B. hieracioides. 3. Listy kracovité, 4. Listy kořenní opak vejčité, klínovité, zubaté, tuhé, drsné; prutní šípovité, objímavé. Prut 3—4'/, stř. zvýší, přímý, hranatý, na dolejšku červený, běle chlupatý, na hoře brázděný a křivolaký, Květy v hroznatých latech. Zákrov pýřitý, šedozelený ; zevnější šupiny na- špici hnědé; zákrov obyčejně 14hranný, vejčitý. Na horách okolo Budína, Tokaje. Če. Srp. (Crepis rigida, W. Kit.) S. tuhý. B. rvigida. 4. Květy dřív rozvití odvišlé, rozvláčité; stopky pod květem tlusté, trochu šupinaté, 1ikvěté. Zákrov kosmatý, šedý, s šupinami kýlnatými; kvítky bledožluté, dole čer- venavé; lůžko sklípkovaté, s důlky brvitými; nažky žluté, Listy kracovité, protisečné, drsné, sedavé, krátce chlupaté, poslední cíp téměř Shranný ; dolejší kopovité. Prut 1 stř. zdélí, rozložený. Na výslunních kamenitých polích u cest. Čn. Srp. (Crepis foetida L.) S. smradlavý. B. foetida. DC. Květy před rozvinutím vztýčené, chocholičné stopky hranaté, háčkovité, nestejné; zákrov, jako i stopky, jehlitý, štětinatý, vejčitý ; kvítky citronové; nažky drsné, dlouhé, šídlovité ; čmýr sněhobílý. Listy kracovité, neroz- dělené, zubaté, aneb slabě kracovité, štětinaté, svinuté, na dolejšku ušetnaté, Prut vztýčený, do 3 stř. zvýší, jednoduchý, na hoře větvitý, listnatý; větve vztýčeně odstávavé, latnaté, dlouze brvité, běloštětinaté. Na úho- “ Čekankovité. 453 rech; v Slészku; v jižních a východních Uhřích; v Banátě, Sremsku, Slavonsku, Chorvat. Kv. Srp. (Crepis hispida, W. Kit.) S. štětinatý, B. setosa. DC. 374. Chondrilla. Sonnenwirbel. Radyk. Šupiny téměř 2řadé; vnitřní po 8, zevnější krátké ; 8—12 kvítkův ve 2 řadách. Nažky oblé, zobanité, na- hoře bodlavé, na dolejšku zobanu věncem mázdři- tých šupin ovinuté. XIX. 1. Hořejší listy eliptičné, kopovité. Zoban zdélí nažky. R. šírolistý. Ch. latifolia. M. B. Hořejší listy čárkovité, aneb čárkovitě kopovité; ko- řenní často na rubu po siředním žebru bodlavé, kraco- vité, Prut dole obyčejně bodlavý, hranatý, 2—3 stř. zvýší, od dola v prutovité větve rozdělený. Květy po stranách větví, po 1—3. Zákrov válcovitý. Květy síro- žluté. Zoban 4'/„krát zdélí nažky. Na výslunných suchých místech. Če. Srp. R. prutnatý. Ch. juncea. L. 375. Cichorium. Wegwarte. Čekanka. Zákrov mnohokvětý. Šupiny na dolejšku srostlé, 2řadé, 5 zevnějších, 8—10 vnitřních. Nažka pru- hovaná, mnohými krátkými plevnatými šupinami věn- čená. Květy medré. XíX. 1. Čaganka. Listy hořejší kopovité, s širokým, trochu objímavým dolejškem ; kořenní kracovité. Prut přímý, tuhý, rozevře- ně větvitý, hranatý, 1'/—3 stř. zvýší. Dva, i více zčásti stopečné květy. U cest. Srp. Říj. Č. obecná. C. Intybus. L. Listy obdýlné, ozubené, holé, široce vejčité, se srděi- tým, objímavým dolejškem. Prut křivolaký; stopky úžla- bičné, jedna dlouhá, ikvétá, druhá krátká, obyčejně v A4květá. Kořen roční. Pěstovaná. Ú. štěrbák. C. Endivia. 376. Črepis. Pippau. Skerda. Šupiny střechovité, zevnější často odstávavé. Kvít- ky mnohořadé. Nažky oblé, neb trochu stlačené, s 10—30 prouhami, na špici súžené ne však zoba- nité. Čmýr útle chlupatý. XIX. 1. 1. Prut bezlistý, 1—3 stř. zvýší, přitloustlý, trochu hra- 454 Čekankovité. natý. Listy obdýlné, k dolejšku súžené, tupé vejčité. Květy v konečním hroznu; dolejší stopky větvité, 2—3 květé, hořejší 1květé, Kořen useknutý. Na lesních lukách., úhorech. Kv. Če. (Hieracium | praemorsum, L, Intybus praem. Fries. ) z překousnutá. C. praemorsa. Tausch, Prut listnatý, 2 2. Kořepní listy foovité: kracovité, nahé, holé, ledva br- vité; prutní šípovitě kopovité, objímavé, s ozubenými úškami; větevní čárkovité. Prut 1 stř. zvýší, trochu hra- natý, téměř hladký ; větve rozevřené. Stopky dlouhé, na- hé, vstávavé, 1květé. Květ žlutý, dole červenavý. Zákrov kosmatý, v čas zralosti téměř okrouhlý, vejčitý a hra- natý, moučnatý, dřív rozvinu nepřevislý, háčkovitě kýl- natý ; zevnější šupiny nitkovité. V Uhřích, Haliči. Čn. Srp. (Hieracium, Tab. S. Dioskoridova. C. Dioscoridis. L. Listy kopovité neb kracovité. 3, ) 3. Čmýr bílý. 4. Čmýr špinavobílý, na dolejšku brunatný, křekký. 8. 4. Nejdolejší šupiny tvoří zákroveček okolo zákrovu. 5. Žádný zákroveček, aneb jen nepatrný. Šupiny oby- čejně žláznatě chlupaté, “. | 5. Zákroveček odstávavý: šupiny zákrovu na vnitřní straně přilehavě chlupaté, 6. Zákroveček přilehavý ; šupiny zákrovu na vnitřní stra- ně holé. Celá rostlina nejvíce holá, jasně zelená, měk- ká. Listy hořejší téměř celokrajné, šípovité; kořenní ko- povité, tupé. Prut '/„—1"/, stř. vys. Květy malé žluté ; čnělky žluté; šupiny zákrovu pýřité. Na rolích, u cest. (Crepis polymorpha, Wallr. Lapsana capillaris, L. Hiera- cium.) S. polní. C. virens. Vill. Poznam. Příbuzná Skerda protisečná: listy holé, sedavé kopovité, hřebenitě protisečné, na špici celokrajné. Prut vztýčený, větvitý, Zákrovy pýřité. (Crepis virens. Hofim.) C. pinnatifida. Willd. 6. Čnělka brunatná; kvítky sírožluté; nažky 10žebré, k vrchu súžené a drsné; zákrovy šedé. Listy proměnli- vé, chobotnatě zubaté neb protisečné : hořejší čárkovité, šípovité, po kraji vyhrňuté. Prut vztýčený, větvitý ; rost- Čekankovité. 455 liny šedozelené. Na neúrodných rolích, úhorech, písči- nách. Čn. Zář. S. střešní. C. tectorum. L. Čnělka žlutá; kvítky tmavožluté; nažky 10žebré, k vrchu stažené, hladké; zákrovy šedě chlupaté, šupiny stejně široké, tupé. Listy po kraji nevyvrácené, trochu objímavé, na dolejšku zubaté, málo šípovité, Prut přímý, 3—4 stř. vysoký, listnatý, pýřitý, drsný, latnatý, bráz- děný, u spodu nachový, Na lukách, po bios rolních, u cest. Čn. Srp. S. ozimá. . biennis. Pozn. Příbuzná Skerda Gmelínova: listy jde háčko- vité; kořenní stejně kracovité ; prutní téměř protisečné, Květy téměř v latu. Zákrovy trochu pýřité, štětinaté, v čas zralosti vejčité, brázděné. Květ zlatožlutý. Nažky obdýlné, na špici trochu stenčené, brázděné, bledé. (Cre- pis eeonae Bess. ÚCrepis biennis « runcinata, Wim.) C. Gmelimi. Schult. 7. Listy šípovitě objímavé; dolejší obdýlně kopovité, v ši- roký řapík súžené, žláznatě pířité , zubaté, někdy téměř protisečné, zuby obyčejně nazpě obrácené. Prut silný a tlustý, vstoupavý, 3—Skvětý, hranatý, jednoduchý aneb uvrchu vidličnatý, 1—ó5listý. Květy veliké, 1 p. v prů- měru, tmavožluté ; šupiny. chlupaté, přiléhavé; zevnější o polovic kratší, špičaté a volnější. Nažky k vrchu trochu súžené. Na Jolkách a polohách horských; na Krkonoších, Tatrách, Če. Srp. (Hieracium pappoleucon, Vill. Hier. co- nyzaefolium, (Gouan. Hierac. grandiflorum, AIL Hierac, amplexicaule et Sprengerianum, Kroeí. sil. Catenia, Mónch.) S. velekvětá. C. grandiflora. Tausch. Listy dlouze řapíkaté, vejčitě obdýlné, celokrajné, aneb krátce zubaté; hořejší užší, sedavé aneb jen málo ob- jímavé. Prut u vrchu větvitý, vztýčený, 1—2 stř. zdélí, Větve rozvláčitě chocholičné. Rostlina jasnozelená, holá, neb málo chlupatá. Stopky a šupiny krátce chlupaté a žláznaté, zevnější kratší, přitlačené. Květy špinavě. žluto- červené. Na vlhkých a bažinných lukách hor a pohoří. Čec. Srp. (Hierac. succis. Allion; Homalockine, Cass.)-S. čertkusová. C. succisaefola. Tausch. S. Prut přímý, větviiý, holý, do 3 stř. zvýší. Listy holé; hořejší vejčité, srdčitě objímavé s dlouhou špicí; dolejší 456 Čekankovité, obdýlné, špičaté, kracovitě zubaté; řapík křídlatý. Šupiny žláznatě chlupaté. © Nažky 10Ožebré. Květy latnatě spojené, špinavě červenožiuté, Na bažinných lukách, v lesích a hou- štěch. Čn. Če. (Hieracium palustre. L. Hooiolonhád Cass.) S. bahní. C. paludosa. Mónch. Prut přímý, chlupatý, 3— 4 stř. zvýší, hranatě brázděný, . u vrchu málo větvitý, 3— 6Gkvětý, Listy eliptičně obdýlné, hrubě zubaté; na rubu kučeravě chlupaté; hořejší vejčité, objímavé; dolejší v řapík sbíhavé ; řapík kracovitý, kří- dlatý, dole objímavý. Šupiny dlouze štětinaté, černo- zelenavé. Květy v konečním chocholíku, žluté, téměř na 1 p. v průměru. Nažky u vrchu stlačené, s 30 pruhami. Na horských lukách; v Uhřích, v Trenčanské stolici; na slézském pohoří. Če. Srp. (Hierac. sibir. Willd. Catonia, Měnch.) S. sibirská. C. sibirica. L. 377.. Helminthia. Wurmsalat. Bodlavka. -Lůžko nahé. Zákrov nestejný, Slupenný; zákro- veček Šlupenný, zdélí zákrovu. Nažky napříč čár- kované. Čmýr speřený, stopečný. XIX. 14. Rostlina všudy útlými, bodlavými trny obsazená. © Prut na 2 stř. zvýší, velmi větvitý; listy vykrajované, jasně lesklé, zelené; kořenní obvejčité: prutní srdčité, objímavé, odstávavé. Stopky ikvěté; květy zlatožluté. © Zevnější šupiny veliké, volné, srdčité; vnitřní na špici nachovou speřenou osinou opatřené. Čmýrní stopka delší než nažka, Na mezích, rolích: v Haliči. Čn. Če. (Picris echioides. L.) B. padikootá. H. echioides. 378. | Hieracium. | Habichtskraut. | Jestřábněk. Šupiny střechovité. Kvítky mnohořadé. © Nažky s 10 pruhami, přioblé neb prismatické, stejně tlusté. Čmýr útle chlupatý, křehký. Lůžko holé, sklípkované. XIX. 1. Listnačka. 1. Stvol nahý, aneb jen na dolejšku 1—3listý. 2. -Prut hojně listnatý. 19. 2. Stvol chudokvětý, s 1—5 květy. 9. Stvol hojnokvětý, obyčejně .10—20 i více úborův mající. 14, Cekankovité. 457 3. Stvol zcela bezlistý, obyčejně 4—5 pal. zvýší, 1květý. Mnohé a dlouhé výhonky z kořene. Listy obvejčitě ko- povité, štětinaté, na rubu šedo- neb běloplsťnaté, na líci modrozelené. Zákrov válcovitý. Kvítky sírožluté, ze- vnitřní na rubu jasnočervenou pruhou značené ; s poledne už zavřené. Obyčejně na suchých trávníkách. Kv. Zář. J. chlupáček: Myší úško. H. Pilosella. L. Stvol 1- neb vícelistý, 1- neb vícekvětý, 4. 4. Stvol 1květý, 1listý. 5. Stvol vícekvětý. 8. 5. Listy holé. 6. Listy pýřité neb kosmaté. 7, 6. Stvol '/, stř. a nad to zvýší, u vrchu háčkovitý, 1-, zřídka 2květý, s jednou neb více čárkovitými šupinami. Listy kopovitě kopisťovité, kracovitě zubaté, téměř holé. Zákrov háčkovitý, černě chlupatý; vnitřní šupiny mno- hem kratší, než 5—7 zevnitřních. Kvítky zlatožluté, dole šafránové. Čmýr sněhobílý. Na Alpách, v Rakou- sích a Chorvatsku, Če. Zář. (Leontodon aureus. L. Jacg. Apargia aurea, Host. Andryala aurea, Scop.) J. zlatý. H. aureum. Stvol na 3 p. zvýší, u vrchu kosmatě plsťnatý, na do- lejšku jedním čárkovitě kopovitým, téměř celokrajným li- stem, pod zákrovem pak čárkovitou špičatou šupinou opatřený. Listy zdélí palce, zpět vykřiveně zubaté, holé, někdy dole protisečné. Zákrov válcovitý, plsťnatý. Kvítky žinté. Na horách a pohořích, v Rakousích. Čn. Če. J, podhorní. H. alpestre. 7, Listy kopovité, kracovitě zubaté, trochu pýřité; kořenní 3—3 p. zdélí, s kopovitými, zpět vyvrácenými 'zuby. Stvol vstávavý, 1-, zřídka 2květý, tlistý, '/, stř. zvýší; pod zákrovem čárkovitá šupina. Zákrov drsný, chlupatý; šupiny kopovité. Květ veliký, žlutý. (Cmýr chlupovitý; téměř sedavý. Na Alpách v horním Rakousku, Štýrsku, Korutanech. Čn. Zář. J. skalní. H. rupestre. Listy eliptičně kopovité, na rubu pisťnaté, | Stvol 1 stř. i více zdélí. Výhonky plazivé, velmi krátké, Supiny zákrovu obdýlně kopovitě vejčité, trochu tupé. © Ubory 2krát tak veliké jako při J. chlupáčku. k rakouských 0 458 Čekankovité. holech. Srp. Zář. (Hierac. Pilosella alpina, Hoppe. Hierac. Pilosella grandiflora, Fl. fr.) J. velekvětý, | | H. Hoppeanum. 8. Listy holé. 9. ; Listy chlupaté. 12. i 9. Stvol 1—2květý, 3 p. zvýší, pod zákrovem pýřitý, s 2—3 čárkovité kopovitými listy. Listy kopovité, špi— čaté, celokrajné, holé; kořenní 1'/> p. zdélí, k oběma koncům súžené, © Zákrov kosmatý, bíle chlupatý. Na ra- kouských a štýrských alpách. J. hladký. H. glabratum. Hop. Stvol 2—5květý. 10. | 10. Listy a celá rostlina tmavě zelená. Stvolna dolejšku chudolistý, 1—3krát vidličnatý, dlouhými, tuhými, od- stávavými štětinami posetý. Listy opak kopovité, obdýlné, tuhoštětinné, na rubu řídce hvězdovilými chlupy posázené, Přechod k tvorům mnohokvětým. | Zákrov na dolejšku trochu bažkovitý, černoštětinný, hvězdnatě chlupatý, žláz- natý. Kvítky 2krát zdélí šupin, zlatožluté; zevnitřní někdy na rubu červeně pruhované. Na travníkách, lukách, zřídka, Kv. Čn. J. květnatý. H. floribundum. W. et Gr. ©. pedunculare, Prut 1 stř. zvýší, vidličnatě 2květý; květy dlouze stopečné. © (Hier. pedunculare, Wallr, Hier, Pilosella peduncul.) | P. furcatum. Prut 1—"/, stř. zvýší, vidličnatě 4květý. Květy dlouze stopečné. (Hier. floribundum 6 furcatum., W. Gr) + ý 7. subcymosum. Prut 1— ", stř, zvýší, v vrchu hroznatě vrcholičný; květy krátce stopečné. | (Hier. floribundum © subcymosum, W. Gr.) Listy bledo- neb vodozelené. 11. 11. Stvol téméř nahý, větvitý, obyčejně Sklaný, holý, přímý, 1 stř. zvýší, 3kvěvý, s malým úzkým listem pod větvemi. Listy bledozelené, holé, na rubu někdy moučnaté, trochu tupé, čárkovitě kopovité, ozubené, © Stopky šupinaté, ztloustlé. Květy veliké; šupiny čárkovité, špičaté, trochu plsťnaté. Na výslunných, písečných a skalnatých pahrb- kách, v horním Rakovsku a Uhřích, Ce. Srp. J. trávměkový. H. staticaefohum. Čekankovité. © 459 Stvol s jedním aneb žádným listem, obyčejně "p stř. zvýší, dole celý holý, nahoře hvězdnatě chlupatý, černě žláznatý, obyčejně 2—3květý, zřídka 1- neb 5- a více- květý ; na dolejšku výhončivý. Listy dlouhými, bílými chlupy obrvené, vodozelené, téměř stejně široké, jazyko- vité, štětinaté, ostatně holé. Zákrov krátce válcovitý, žláznatý a hvězdnatě chlupatý. Kvítky citronové. Na lukách , mezích, suchých místech. Kv. Čn. (Hierac, du- bium, Sm. Willd.) J. pastvinný. H. Auricula. L. 12. Stvol 2-3-, zřídka 4květý, 1listý, chlupatý. Listy 1— 1" p. zdélí, téměř špičaté, chlupaté, čárkovitě kopovité, Zádné výhonky. Zákrov chlupatý. Výška 3—4 p. Na korutanských alpách. Če. Srp. J. úzkolistý. H. angustifobum. Hoppe. Stvol 2—4květý, chudolistý, 1—3krát vidličnatý, řídce štětinatý, nikdy 1květý, obyčejně 1 stř. zvýší, však i více, veskrz hvězdnatě chlupatý, u vrchu žláznatý. Listy opak vejčitě obdýlné neb kopovité, měkkoštětinné, hvězdnatě chlupaté. 13. 13. Krajní kvítka na rubu červená, Zákrov dole baňkovitý ; listy na líci zelené. Výhonky květonosné. — Listy kopisťo- vité. Stvol pídi — až i stř. zvýší. Stopky. s černými žláznatými chlupy, jakož i zákrov. V písčité půdě, na mezích; v Čechách, Slézsku, Ubřích nehojně. Kv. Čn. J. dlouze stopečný. H. stoloniflorum. W. K. Kvílky stejně barvené, žluté. Zákrov méně baňkovitý. Listy na líci více modrozelené, Květy menší než u pře- dešlého. Na suchých pahrbkách. (Hier. collinum, Bess.) J. vídličnatý, H. bifurcum. H. B. 14. Květenství v dlouhém hroznu. Viz Crepis. Květenství chocholičné, 15, 15, Kvítky krásně masové barvy; prašníky nachové, bělo- „prehované. Květenství hroznatě chocholičné. Listy obdýl- né, tupé, ozubené, háčkovitě drsné, chlupaté, opak vej- čité, podlouhié, přídužné, Stvol nahý, na dolejšku drsný. Na korutanských holech. Če, Srp, J. červenavý., i H. incarnatum. Květy žluté. 16. 16. Listy šedo- neb modrozelené, kopovité, úzk“, holé, tu— 20 * 460 Čekankovité. hými štětinami, obzvláště na kraji, posázené, Stvol štíhlý, téměř bezlistý, holý neb řídce štětinatý a hvězdnatě chlupatý, obyčejně 1'/, stě. zvýší. Chocholík řídký, mno— hokvětý. ÚLory malé, citronové ; zákrovy a stopky chlu- paté a hvězdnatě chlupaté. Na líci listův nejsou nikdy hvězdnaté chloupky, které na rubu i na prutu někdy viděti, Na suchých drnitých pahorkách, na zdech, písči- nách, hrázích. Kv. Čn. J. vysoký. H. praealtum. Vill. c. verum. Prut téměř zcela holý. Listy po kraji a na střední žilce štětinatě brvité. Dlouhé výhonky. (Hier. florentinum, © Willd.) J. Bauhinův. -H. Bauhiu, Schult. Bess. 8. fallax. Prut holý aneb řídce štětinatý. Listy na líci neb i na rubu dlouhými štětinami poseté. H. Fallax. DC. Koch. 7. hirsutum. Prut štětinatý a hvězdnatě chlupatý. Listy na rubu hvězdnatě chlupaté. Listy travozelené, aneb jen málo do modra hrající. 17. 17. Květy pomorančové. Chocholík mnohokvětý, trochu říd- ký. Listy obdýlné neb kopovité, dlouhými, měkkými chlapy poseté; žádných hvězdnatých chlupův. Stvol dole listnatý, měkce chlupatý; nahoře žláznatý a černě chlu= patý; obyčejně bez výhonkův, 1 stř. zvýší. Na horních lukách 3; na Krkonoších, Beskydách. Čn. Če. J. pomoran- čový. " H. aurantiacum. L. Květy žluté. 18. 18. Prut a listy krátkými štětinamí poseté, prut dole list- natý, '/„—3 stř. zvýší, hvězdnatě chlupatý. Listy kopo- vitě jazykovité, po obou stranách hvězdnatýmí chloupky a krátkými chlupy posázené. Chocholík mnohokvětý, sku- pený. Květy obyčejně v nestejné výšce. Kvítky zlato- žluté. Obyčejně žádné výhonky. Na suchých pahrbkách, lesních lukách, chlamních polohách, Kv. Čn. (Hier. cy- mosum, Řehbch.) J. Nestlerův. H. Nestleri. Vill. «. pubescens. Listy velmi krátce chlupaté. Prut krátce chlupatý neb holý. B. hirtum. Listy po obou stranách krátce chlupaté. Prub řídce chlupatý. Prut a listy dlouhými, tenkými chlupy hustě poseté; Cekankovité. 461 řídce hvězdnatě chlupatý. Prut dole listnatý, dlouze chlu- patý, nahoře plsťnatý, žláznatý a černě- chlupatý, 1—3 stř. zvýší, obyčejně mocnější než předešlý. Listy obdýl- ně kopovité, žádné hvězdnaté chlupy aneb jen nemnohé na rubu, listy hustě zubaté. Stopky a zákrovy vždycky téměř černavé. Druh tento značí se dlouhými a měkký- mi chlupy na listech a prutu, bílými z černého zpodu, ke konci prutu černými. Květy zlatožluté. Na travníkách, lukách, hrázích, v štěpnicích. Kv. Čn. (Hier, dubium, Linn Suec. Hier, pratense, Tansch. Hier, cymosum Wiilld.) J. kopeční. H. collinum, Gochn. 19. Dolejší šupiny tvoří patrný zákroveček. Viz Crepis, Žádný zákroveček. 20. 20. Listy šípovité, objímavé, na dolejšku po obou stranách končité, Crepis. listy neobjímavé, aneb srdčitým, nikoli šípovítým do- lejškem objímavé, tak že konce jsou přiokrouhlené. 21. 21. Zákrov mimo černých tuhých štětin aneb hvězdnaté plsti ještě i dlouhými, ohebnými chlupy oděny. 22. Chlupy tyto scházejí aneb jsou krátk é, ohebné, málo do očí padající. 23. 22. Prut pravidelně listnatý, 1——3květý, 6—8 p.. zděélí, dlouze chlupatý. Listy modrozelené, hořejší vejčité, objí- mavé, kosmaté. Zákrov dlouze bělochlupatý; šupiny vej- čité, špičaté, zevnitřní dalece odstávavé. Květy zlatožluté, Tento druh různí se od následujícího i tím, že šupiny zákrovu odstávají a jsou zelené, jelikož mimo kosminy ani žlázami ani hvězdnatými chlupy posety nejsou. Na skalnatých srázech a polohách: v horním Slézsku. Čn. Če. J. kosmatý. H. villosum. L. Prut 1—3květý, kosmatý , hvězdnatě chlupatý, černě žláznatý. Listy kopisťovité neb obdýlně kopovité, v řapík sbíhavé, celokrajné neb zubaté; často jen 1 list neb málo více na prutu. Stopky vztýčeně odstávavé. Na hře- benech hor. Če. Srp. J. horní. H. alpinum. L. «. villosissimum. Prut nízký, ikvětý, chudolistý, kos- matý. Listy kosmaté, kopisťovité, "Šupiny hustě a dlouze kosmaté. Prut obyčejně hustě oděný, a siče 4násobně: dlouhými, bělošedými, na dolejšku černými kosminami, při- 462 Čekankovité. léhavými, hvězdnatými chloupky, černými tuhými štětina- mi, a k vrchu černohnědými stopečnými žlázkami. Na Krkonoších, Babíhoře. B. pumilum. Prut nízký, 1květý, chudolistý, slabě kos- matý. Listy slabě kosmaté, kopovité, někdy ozubené. Šu- piny zákrovu řídce kosmaté, ale hustě černými štěti- nami a žlázkami poseté. Na Krkonoších. H. pumilum. Hopp. Y. inapertum, Prut fkvětý, chudolistý, kosmatý. Listy kosmaté, obdýlné, neb obdýlně kopovité. Šupiny hustě kosmaté, Kvítky svinuté, nikdy nerozestřené. Na Krko- noších, : ©. stylosum. Prut 1—2květý, listnatý, kosmatý. Listy kosmaté, obdýlně kopovité. Šupiny kosmaté; kvítky za- krpělé; čnělky daleko čnějící; květy zavřené. Na Krko- noších. : e. latifolium. Prut nízký, 1květý. Listy vejčitě obdýlné, na obou koncích špičaté, jakež i prut a zákrov šedo- kosmalé, Prut často obloučnatý; kosminy téměř štětino- vité 3; rostlina tuhá a silná. Na Krkonoších. H. Halleri » spurium. Č. sudeticum. Prut vyšší, 2—3 květý, vícelistý, kos- matý. Listy kopovité, zubaté, kosmaté. Šupiny šedokos- maté. © Obyčejně veliké květy. Sem patří i Hier. glos- sophy!lum FI. sil. a Hier. sudeticum, Sternberg. 1. oblongifolium. Prut 1—vícekvětý, krátce chlupatý neb huňelý. Listy obdýlně vejčité, na dolejšku slabě srd- čité, nejvíce zubaté, Šupiny černě chlupaté. Sem. H. Halleri. Villars. Ů. nigrescens. Prut vyšší, větvitě mnohokvětý, slabě chlupatý, nejvíce 1—2listý. | Listy vejčitě obdýlné neb kopovité, hořejší špičaté, chobotnatě zubaté, slabě chlu- paté. Šupiny černě chlupaté, trochu kosmaté, Sem Hier. nigrescens, Willd,; Hier. villosum Kr. sil. 23. Zákrov a stopky hustě běloplsťnaté, Chocholík mnoho- květý, trochu rozvláčný, řídký, stejně vysoký. Listy ko- povité, šedozelené, na rubu hvězdnatě plsťnaté, po obou stranách bílými štětinami poseté. Prut listnatý, hvězdnatě plsťnatý a štětinatý. Na výslunných pahorkách, okolo Čekankovité. 463 Břetislavi, Budína, mezi Dumajem a Tisou. Čn. Srp. J. haděncový. H. echioides. W. Kit. Hvězdnatá plsť velmi řídká, tak že zákrov nevypadá bílý; aneb chybí docela. 24. 24. Listy kořenní v čas kvělu ještě čerstvé; prutní nehoj- né, oddálené. 25. -Listy kořenní buď zcela chybí, buď v čas květu už jich není. 28. 25. Prut pravidelně mnoholistý. 26. Prut obyčejně 4lístý; i tento často zakrpělý. 27. 26. Listy celokrajné aneb krátce zubaté; dolejší dlouze řa- píkaté, vejčitě obdýlné, úzké, sedavé neb „málo objí- mavé. Chocholík rozvláčitý. Celá rostlina holá, jasně ze- lená; aneb krátce a měkce chlupatá. Viz Crepis sucecisa€— folia. k Listy obyčejně silně zubaté, obdýlně vejčité, k do- lejšku klínovitě súžené, krátce chlupaté; řapík kosmatý. Stopky odstávavé, hvězdnatě plsťnaté a krátce chlupaté. Zákrov přitlačeně pýřitý. Prut 2—4 stř. zvýší, často na dolejšku kosmatý. Příbuzný Jestř. zednímu. V lesích, pasekách, na místech výslunních. Kv. Čn. (Hierac. vul- gatum, Fries.) J. lesčí. H. siloaticum. Fl. Dan. © «. litigiosum. Prut nižší, okoličnatý, jednoduchý, s 8—3 plitce zubatými listy. B. latifolium. Prut latnatý, s několika široce vejčitými, hrubě zubatými listy. ». angustifolium. Prut latnatý, s několika obdýlně ko- povitými, choboinatě zubatými, holými neb chlupatými listy. 27. Listy vejčité, na dolejšku často srdčité, zelené, krátce chlupaté. Prut dole s 1—2 listy, chocholičnatý, mnoho- květý, (až i 20květý). Květy citronové. Zákrov nikdy kosmatý; šupiny u prostřed šedé nel černavé, po kraji zelené. Stopky odstávavé, hvězdnatě chlupaté. V lesích, na zdech. Čn. Srp. J. zední. H. murorum. L. Jasty vejčitě kopovité, častěji pomalu v řapík sbíhavé, namodralé, po kraji a na rubu obloučnatými štětinami řídce poseté. Prut dole s 1—2 listy, chudokvětý, s 2—6 květy v chocholíku ; nělkdy však vidličnatě 2květý, © Koruny 461 Čekankovité. veliké, tmavě zlatožluté. Na skalách a vysočinách. Čn. Če. (Hier. Schmidtii, Tausch.) J. bledý. © H. pallescens. W. K. 28. Listy srdčitým dolejškem objímavé, na rubu modrozelené, vejčitě obdýlné, aneb obdýlně kopovité, zubaté, chlupaté, útle brvité. Prut 1—2 st. zvýší, listnatý, dole pýřitý, nahoře latnatě větvitý;. větve mnohokvěté, obyčejně 3květé. Stopky a šupiny žláznaté, přičernalé. © Květy zlatožluté. Na Krkonoších, horních lukách. Če. Srp. I. věsenkový, H. prenanthoides. L. ©. lancifolium. Prutní listy obdýlně kopovité, končité. 6. bupleurifolium. © Listy široce vejčité, obdýlné; do- lejší na dolejšku téměř ušetnaié. Listy na dolejšku neobjímavé, toliko sedavé. 29. 29. Šupiny na špici zpět vykřivené, téměř holé, mnohořadé. Listy čárkovité, neb čárkovitě kopovité, zubaté, zřídka celokrajní. Obyčejná forma má hojnokvětý chocholík i květnaté boční větve. Prut tuhý, listnatý, nahoře větvitý, 2—3 stř. zvýší, nejvíce holý, někdy řídce chlupatý. Květy zlatožiuté. Na lesních lukách, v houštích, hojně. Če. Zář. J. okoličnatý. H. umbellatum. L. ©. angustifolium, s velmi úzce čárkovitými listy. Šupiny přilehavé, aneb jen maličko odstávavé, téměř holé, mnohořadé, posléze však též odstávavé. Listy vej- čité, neb široce kopovité, chobotnatě zubaté, hořejší té- měř poloobjímavé; kořenní scházejí. Prut 2—4 stř. zvýší, přímý, obyčejně hustě listnatý, někdy i holý. V lesích, houštinách, obyčejný. © Če. Zář. (Hier. sabaudum. Matt. Krock.) J. severní. Listnačka. H. boreale. Fries. B. lacerum. Téměř holý; listy nerovně protisečné, Poznam. | Příbuzný J. hladký: šupiny po kraji bledší ; zevnitřní šupiny se nad pukem obloučnatě na způsob ko- runky k sobě schylují. H. laevigatum. Willd. 379. Hypochoeris. 'erkelkraut. Seletnice. Šupiny střechovité. Nažky měkkoostnité, všecky aneb jen střední zobanité. Chlupy čmýru pérovité. Lůžko plevnaié. XIX. 1. 1. Prut chlupatý, jedním neb několika listy opatřený. Nažky dlouze zobanité, 2. Čekankovité. 465 Stvol holý, bezlistý. 3. 2. Prut pod květem ztloustlý, tuhý, 1—1", stř. zvýší, 1květý, na dolejšku listnatý, © Listy obdýlně kopovité, útle zubaté, © Zákrov černými chlupy posetý; šupiny po kraji třepenité. Květ tlustý; kvítky zlatožluté. Na Kr- konoších, na uherských, korutanských, štýrských horních lukách. © Če. Srp. (Hypoch. helvetica, Jacg.) S. jedno- květá. H. uniflora. Vill, Prut nepatrně ztloustlý, 1— 3květý, 1listý, 1—2 stř. zvýší. Listy vejčitě obdýlné, obyčejně na líci brunatně blamaté; někdy kracovité. Zákrev černě brunatný; šu- piny celokrajné. Květ veliký; kvítky zlatožluté, Na pa- horkách, položitých lukách. Čn. Srp. S. blamatá. Salát ovčí. H. maculata. L. 3. Nažky všecky dlouze zobanité, „Kvítky žluté., zevnitř zelenavé, delší než šupiny. Prut 1—2 stř. zdélí, přímý, vidličnatě 2květý, neb víceklaný a vícekvětý, holý, bezlistý. Kořenní listy přítupé, tuze chlupaté, kracovité. Na vlh- kých a písčitých travníkách, lukách, v pasekách, hojně. Čn. Srp. S. kořenivá. H. radicata. L. Nažky krajní bez zobanu (aneb čmýr bezstopečný). 4. 4. Prut téměř nahý a hladký, málo větvitý, přímý, pídi dlouhý. Listy zubaté, trochu drsné, kopovité, tupé, bí- lými tuhými chlupy, obávláší z mládi. Šupiny na kýle brvité; zákrov obdýlný, střechovitý ; kvítky žluté. © Na haličských Tatrách, Babí hoře. Srp. Zař. (Hyp. hispida, Roth.) S. malá. © H. minima. Desf. Prut bezlistý, větvitý, holý, '/„—1 stř. zdélí. Kořenní listy obdýlné, tupé, chobotnatě zubaté. Šupiny zdélí pa- prsku; květy malé; kvítky žluté, zevnitř zelenavé. Na písčitých rolích, úhorech. Če. Srp. S. holá, H. glabra. L. 380. Lactuca. Salat. Locika. Šupiny střechovité; kvítky 2—3řadé. Nažky stla- čené, v niťovitý zoban vybíhavé. Lůžko holé. Květy malé, žluté, v latu. XIX. 1. 4. Květy červenavě modré neb fialové, zřídka bílé; kvě- tenství v latu. Listy protisečné; cípy čárkovité, nahoře zubaté; zelenošedé, objímavé. Prut 1—2 stř, zdělí, 466 Čekankovité. brázděný, holý; větve odstávavé. Na kamenitých pahrb- kách, ve vinnicích. Čn. Srp. L. modrá. L. perennis, L. Květy žluté, 2. 2. Listy na hřbetním kýle hladké. 3. Listy na hřbeléě bodlavé. 5. 3. Kořenní listy přiokrouhlé ; prutní srdčité, objímavé, zu- baté, nerozdělené neb kracovité, Lat rozložený, stejně vy- soký. Prut 2—3 stř. zdélí. K salátu upotřebují se hlávkové odrody. L. hlávková; Salát. | L. sativa. L. Listy lýrovité neb k dolejšku súžené; hořejší šípo- vité. 4. | A. Prut přímý, 3—4 stř, zvýší. Kořen dužný. Listy útlé, jemné, tenké, hladké, šípovité; dolejší obdýlné, dole sú- žené, ozubené; „hořejší celokrajné, kopovité, Chocholík na píď široký, téměř stejně vysoký. Zákrov obdýlně vál- covitý ; šupiny s krajem nachovým, nachově kropenaté, zevnitřní krátké, téměř vejčité, špičaté, vnitřní čárkovité, trochu tupé, v čas zralosti vyvrácené; 12—14 kvítkův, jazyky 5zubé, zevnitřní u zpodu nachové. Rostlina bledo- zelena. V lesích, v © Uhřích. Čec. L. šípovitá. L. sagillata. W. Kit. Prut 4—8 stř. zvýší. Kořenní listy mnohonásobné: vej- čité, obdýlně vejčité, srdčité, kracovité; koneční cíp ve- liký; hořejší kracovitě protisečné, lýrovité, šípovité ; z0— ban o polovic kratší nažky. V houštích, lesích; v Uhřích okolo Budína, u Blatoně; v Chorvatsku, Čechách. Čn. Srp. (Lactuca guercina). L. tuhá. — L. stricta. W. Kit. 5. Listy prutní úzce čárkovité, celokrajné, šípovité, $piča- té, kořenní kopovité, protisečné. Prut 1—2 stř. zvýší, přímý, hladký, bílý. Květenství téměř v hroznu; listeny šípovité. Obyčejně 15 kvítkův v zákrovu. Čmýr plášti tý; nažky přičernalé. Na zdech, rolních mezích, v Ra- kousku, Uhřích. Če. Srp. L. vrbolistá. — L. saiošéz, L. Lis široké, 6. 6. Nažky s krajem širokým, ku špici holé, černé, s z0- banem bílým. Listy často nerozdělené, aneb chobotnaté ; obdýlně vejčité, šípovité, po kraji ostnatě zubaté. Při plotech, příkopech ; v Uhřích. Če. Srp. L. jedovatá. L. virosa. L. Čekankovité. m“ Nažky s úzkým krajem, k vrchu štétinaté, šedohnědé, s zobanem bílým. Listy obyčejně kracovité neb protisečné; obdýlně vejčité, šípovité, po kraji ostnatě zubaté. Lat jehlanitý, prut asi 2 stř. zvýší, bledý, tuhý. Květy šíro- žluté. U cest, hrází, příkopův. Če. Srp. L. lesní. L. Scariola, L. 381. Lapsana. Warzenkraut. Kapusťka. Zákrov 8— I2květý ; Šupiny jednořadé, vzlýčené, 8—10, s 2—3kratšími lístky na dolejšku. Nažky bez patrného, čmýru, stlačené, útle čárkované. Lůžko plché, XIX. 1. Všudybyl. Prut 2—3 stř. zvýší, přímý, u vrchu latnatý. Listy s velikými přiokrouhlými cípy konečními; hořejší vejčité, dolejší lýrovité. Květy malé, bledožluté; 8—12 kvítkův ; šupiny vztýčené. V houštích, vzdělávané půdě, při zdech., Če. Srp. K. pospolitá. L. communis. L. 382. Leoriodon. Lówenzahn. Kačinec. Vnitřní šupiny 1—2 řadami kratších šupin otočené. Nažky zobanité, napříč svraštělé. Čmýr 2řadý ; vnitřní chlupy pérovité, zevnitřní krátké, drsné. Lůžko plché. XIX. 1. Apargia, Willd. Pampeliška. Stvol větvitý, pod zákrovem trochu. napuchlý ; stopky Šupinaté. Šupiny zákrovu na špici černavé. Květy zlato- žlaté. Čmýr špinavě bílý, sedavý. Na lukách, travníkách, Srp. Říj. Oporina autumnalis, Don. K. podzimní. L. autumnalis. Stvol ikvětý, 1— 2šupinný, k vrchu napuchlý, 1—1, stř. zdélí. Listy obdýlné, v řapík súžené, zubaté neb pro- tisečné, Květy žluté. Na lukách, obyčejný. Čn. Zář. K. luční. L. hastilis. «. vulgaris. Listy, někdy i stvol a zákrovní šupiny krát- kými klanými chlupy poseté. Stvol nahý, 1květý; listy kracovitě zubaté, chlupaté. Apargia hispida, Wilid.) Če. Zář. K. draslavý. L. hispida. L. B. 'glabratus. Listy, stvol a šupiny holé, neb nepatrně chlupaté. 7. opimus. Krátce chlupatý 3 listy široké; stvol ztloustlý ; šupiny černě chlupaté ; květy zlatožluté. 468 Čekankovité, 383. Picris. Bitterig. Draslavec. Šupiny 2řadé ; zevnitřní odstávavé. Nažky krátce zo- banité. Čmýr 2řadý ; vnitřní chlupy pérovité. Lůžko holé. XIX. 1. - Listy objímavé, kopovité, zubaté, vlnité. Prut 2—3 stř. zvýší, přímý, větvitý. Květy žluté; zevnitřní šupiny kopovité, vnitřní kosmaté; kvítky 2krát zdélí šupin. Nažky pod čmýrem nabrané, příčmo svraštělé. Na trávníkách, v houštích, u cest, Če. Srp. D. jestřábníkový. P. hieraciotdes. Listy kopovité, brvitě zubaté ; kořenní zdélí palce, úzce kopovité, háčkovité, Prut přímý, háčkovitý, "/, stř. zvýší. Stopky a šupiny háčkovité; zevnitřní šupiny odstávavé. © Květy malé. Nažky příčmo svraštělé. Na skalách; okolo Prehy. Čn. Če. D. rumný. Pier, ruderalis. Schm. 384. Phoenicopus. Waldlattich. Zaječí keř. Šupiny téměř 2řadé ; vnitřní po 8, zevnitřní krátké ; 5 kvítkův v jedné řadě. Nažky plochostlačené, v ni- fovitý zoban vybíhavé. XIX. 1. Zaječí mléko. — My- celis. Cass. Dolejšek listův po prutu sbíhavý. Dolejší listy proti- sečné; hořejší nerozdělené, úzce čárkovité. Květy žluté, Zákrov z nestejných, na sobě ležících šupin sestávající. Nažky zobanité. Prut 1—3 stř. zdélí, přímý, holý, bílý. - Na výslunných, kamenitých pahrbkách : v Čechách, Rakou- sích, Uhřích. Če, (Prenanthes víminea. L.) Z. teké: Ph. vimineus. Reich. Listy nesbíhavé, holé, na rubu šedozelené, jemné, brzo vadnoucí, lýrovitě protisečné. Květenství v latu. Zákrov ókvětý. Nažky stlačené. Prut 1—3 stř. zvýší, vztýčený, hladký, křehký. Květy žluté. V lesích, pasekách, při zdech a skalách. Če. Srp. (Prenanthes muralis, L.) Z. zední; zaječí mléko. -© Ph. muralis. Koch. 385. Podospermum. Stielsame. Mléčka. Dolejší šupiny zákrovu na hřbelé malým, odstáva- vým zobakem opatřené. Dolejší díl nažky patrně tlustší, jakoby podstavek semena působící. XIX. 1. Čekáikovité * 469 Kořen 2letý, jediný prut ženoucí. Prut 6—12 p. zvýší, od dolejška větvitý, pruhovaný, holý neb chlupatý. Listy hořejší celé, čárkovité, kořenní kopišťovité, řapíkaté, později protisečné. Zákrov plchý; květy malé, žluté, Čmýr sedavý. Kořen mléčnatý. U cest; v Uhřích, Rakou- sích, Čechách, Kv. Čn. (Scorzonera laciniata, L.) Mléčka ušetnatá, L. laciniatum: D C. 386. Prenanthes. Berglattich. Věsenka. Supiny 2řadé ; vnilřní po 8, zevnitřní kratší, stře- chovité; 5 kvílkův v jedné řadě. Nažky stlačené, bez zobanu. Lůžko holé. XIX. 1. Květ nachový, převislý. Prut 2—4 stř. zvýší, latnatý. Listy na dolejšku objímavé, holé, útlé, brzo vadnoucí, obdýlně kopovité, chobotnaté ; hořejší kopovité, celokrajné, V stinných mokrých lesích, v pasekách. Če. Srp. V. nachová. P. purpurea. L. Květy žluté, malé; čmýr sedavý. Zákrov válcovitý, hladký, krátce šupinatý. Prut 3—5 stř. zvýší, u vrchu holý, brázděný. Kořenní listy lýrovitě kracované; prutní vejčitě kopovité, na dolejšku ozubené, šípovité, trochu lepkavé. U plotův cest; v Uhřích. Čn. Srp. (Crepis pul- - chra, L, Lapsana chodriloides, Moris. Chodrilla, Lam.) V. žlutá. P. hieracifolia. 387. Scolymus. Golddistel. Drahušice. Lůžko plevnaté. Šupiny. střechovité, trnité. © Čmýr chybí. XIX. 1. | Prut 2—3 stř. zvýší, křídlatě zubatý, s větvemi roz- loženými. Listy lesklé, často bíle skvrnité, po kraji trnité a bělochruplavičné, na rubu kosmaté. Květy zlato- žluté, v úžlabičkách větví, jednotlivé; prašníky hnědé. V Rakousích, okolo Vídně. Če. Zář. D. plamatá. S. maculatus. L. 388. Scorzonerua. Nattermilch. Hadí mord. - Šupiny střechovité. Nažky v krátký zoban súžené. Cmýr dřadý, pérovitý; Lůžko plché. XIX. 1. 1. Květy červené. 2. Květy žluté. 3. 470 Čekankovité. 2. Listy kopovitě čárkovité, ploché; prutní kýlnaté, čár- kovité, Prut 1květý, velmi jednoduchý, 6—12 p. zvýší. Květy bledě růžové, nevonné, veliké, Na Tatrách ; v Uhřích, Haliči, Sedmihradsku, Chorvatsku: Čn. Če. (Seakunnera graminifolia, Host, Scorz. purpurea, Scop.) H. růžový. S. rosea. W. K. Listy čárkovitě šídlovité, žlabnatě 3hranné. Prut list- natý, 1—vícekvětý, větvitý, dole často vlnatý, 1 stř. zdélí. Květy růžonachové, do modra ; prašníky bílé; čmýr červenavý. Šapiny zevnitřní zelenonachové, zdélí kvítkův, vejčitě kopovité. Na suchých pahrbkách ; v Rakousích, Uhřích, Čechách; Kv. Čn. H. nachový. . S. pupurea. L. 3. Listy šídlovité a čářkovitě kopovité, žlabnaté, žilnaté, chlupaté, brvité, Prut holý neb chlupatý, vstoupavý, jednoduchý neb větvitý; pídi dlouhý, dutý. Stopky dlouhé, hranaté, pod květem ztloustlé, Zákrov vejčitý, hranatý, chlupatý ; zevnitřní šupiny © polovici kratší; vnitřní na špici a kraji nachové. Nažky popelavé, hranaté. Na su- chých lukách; v Rakousích, Uhřích, Chorvatsku. Čn. H. úzkolistý. S. angustifolia. Listy ponejvíc kopovité, 4. 4. Prut větvitý. 5. Prut obyčejně jednoduchý, 4—3květý. 6. 5. Listy objímavé, kopovité, celokrajné, jen na dolejšku trochu zubaté, dlouze špičaté, trochu vlnité. Prut větvitý, „8—-5 stř. zvýší, listnatý. Zevnitřní šupiny trojhranně vej- čité, vnitřní vejčitě kopovité; všecky zakončité. Nažky ei trochu drsné, Na lesních pahrbkách, v Rakousích, Uhřích. Čn. Če. H. hispanský. © Scorzonera hispanica. Listy kopovité, mečovité, holé, žilnaté, ploché. Pruty větvité, dole listnaté; větve 1květé, Šupiny na špici hnědé, květy zřídka docela otevřené ; obyčejně 5 štětin okolo každého kvítku ; paprsek kratší šupin. Na bažinných lu- kách ; u Nezidera; v Čechách. Kv. Čn. H. drobnokvětý. S. parviflora. Jaca. 6. „Pruž téměř nahý, 1květý, jakož i Pupiny zákrovu, pichý. dujícího. Na únanýc lučních Halčbiakché v Rakousích, Ubřích. Dub. Kv. H. rakouský. S, austriaca, Čekankovité. ; 471 Prut 2—Jlistý, '/„—1. stř, vysoký, vlnatý. Kořenní listy hned čárkovité, hned kopovitě vejčité. Zevnitřní šu- piny vejčitě kopovité, zakončité, na konci však tupé. Koruny sírožluté, zevnitřní trochu načervenalé. Nažky pruhované, plché, hladké. Na mokrých, bažinných lukách, v lesích. Kv. Ce. H. nízký, S. humilis, L. 389. Sonchus. Gánsedistel. Mléč. Šupiny střechovité. Kvítky mnohořadé. Nažky stlačené bez patrného zobanu. Lůžko plché. XIX, 1 1. Květ modrý. 2. Květ žlutý. 3. 2. Stopky šupinaté; květy v hroznu. Listy kracovité, dlouze končité, holé, na rubu šedozelené; prut jednodu- chý, často 5—6 stř, zvýší. Na Tatrách. Če. Srp. M. horní. S. alpinus. L. Stopky a zákrovy chlupaté, v hroznu. Listy veliké, hole, na rubu slabě šedozelené, útlé, brzo vadnoucí, lý- rovité; koneční cíp veliký, Shranně šípovitý, dlouze kon- čitý ; hořejší v křídlatý řapík sbíhavé, objímavé. Kvě- tenství v konečním hroznu. Prut 2—4 stř. zvýší, jedno- duchý, dole holý, přímý. Na vlhkých horních lukách. Če. Srp. Sonchus alpinus, L. Wimmer. Sonchus canadensis, L. Hieracium coeruleum, Scop, Mulgedium alpinum, Cas- sini.) M. modrá. S. coeruleus. Sm. 3. Listy na dolejšku zaokrouhlené, objímavé, ná líci lesklé, Prut jednoduchý, 2—4 stř. zdélí. Květenství v konečním chocholíku. Stopky a šupiny obyčejně stopečnými, zlato- žlutými žlázkami hustě poseté. Nažky pruhované ; pruhy příčmo svraštělé. Kořen plazivý. Na rolích a úhorech; obyčejná. Čn. Srp. M. polní, S. arvensis. L, Listy na dolejšku šípovité; aneb šupiny a stopky plché, holé. 4. 4. Stopky a šupiny holé, aneb řídce štětinami posázené. 5. Stopky a šupiny hustě. žlázkami pokryté, háčkovité, Květy žluté, 2král zdélí zákrovu. Listy kracovité, na dotejšku šípovité, po kraji drsné, na rubu bělavé, končité, Prut přímý, do 6 stř. zvýší, téměř jednoduchý, hranatý. listnatý. Kořen větvitý, neplazivý. Při vlhkých zákopech, při vodách. Če. Srp. M. bahní, S, palustris. 472 Čekankovité. 5. Nažky hladké, s krajem vystouplým, po obou stranách s 3 pruhy. Květy tmavožluté, Prut větvitý, holý, Listy - obdýlné, obyčejně nerozdělené, řidčeji plitece kracovité, trnitě zubaté, tužší než při nástědajichnis na líci lesklé; prutní objiněvé, tupě ušetnaté. Na vzdělávané půdě. Čn. Říj. M. drsná. „S. asper. Villars. Nažky šikmo svrašťělé, po obou stranách s 3 prouž=- ky. Květy jasně sírožluté. Prut větvitý, holý, 1—3 stř. zdélí ; jen stopky vlnaté. Listy obdýlné, nerozdělené neb © protisečné; prutní objímavé, špičatě ušetnaté. Ve vzdě- lávané půdě. Čn. Říj. M. zelná. S. oleraceus. L. 390. Taraxacum. Maiblume. Smetanka. Vnitřní šupiny dřadé; zevnitřní střechovité. Kvítky mnohořadé. Nažky na žebrech měkce ostnité, zeba- nité. Čmýr mnohořadý, hladce chlupatý. © Lůžko holé. Žádný prut; stvol 1květý. XIX. 1. Pupava; Pléška. Leontodon. L. Zákroveček zpět vyvrácený. Listy kracovité, s širokými 3hrannými cípy. Nažky ku špici neznačně súžené. Na lukách; Dub. Zář. S. obecná. T officinale. Wigg. Zákroveček vztýčený, šupiny vejčité. © Listy čárkovité, obdýlné, zubaté, Na mokrých lukách. S. bahní. T. palustre. DC, 391: Thriacia. Thrincie. Fupavik. Lůžko sklípkovaně tčené. Zákrov Shranný, Slupenný. Čmýr po kraji z mnohoklané mázdry sestávající; v prostředku pérovitý, stopečný. XIX. 1. i Stvol ikvětý, chlupatý. Listy kopovité, chobotnatě zubaté, jednoduchými i složenými, často 3klanými chlupy opatřené. Zákrov málo chlupatý, na dolejšku s malými šupinami. Květ 2krát menší než při Leontodon hispidus, dřív převislý, posléz přímý, tmavožlutý, dole červenavý. Nažky v zoban súžené. Na trávníkách, lukách; v jižních Uhřích, okolo Pětikostelův. Če. Srp. (Leontodon hirtus, L. Apargia hirta. Hoffman.; Hedypnois hirta, Engl. Bot.) P. chlupatý. T. hirta. Roth. Cekankovité, 473 392. Tragopogon. Bocksbart. Kozí brada. Šupiny na dolejšku srostlé, třadé. Nažky zoba- nité. Čmýr mnohořadý, pérovitý. Lůžko plché, důl- kované. XIX. 1. 3. Květní stopky pomalu ztloustlé, napuchlé, © Šupiny delší než květy. 2. Stopky neznačně ztloustlé. Květy žluté, sotva kratší, často delší než zákrov. 3. 2. Květ modročervený, kachofialový, plochý. Zákrov 8lupenný, Nažky po kraji šupinaté, zdélí zobanu. Listy vztýčené, čárkovitě kopovité, dlouze končité, ploché. Vzdělávaný i zdivočelý. Čn. Če. K. česnekový. T. porrifolius. L. Květ žlutý: zákrov obyčejně 12lupenný. Nažky ostro- hranné, po kraji šupinatými ostny posázené, zdélí zobanu. Prut nižší než u předešlé, asi 1 stř, zvýší. Na trávní- kách, suchých pahrbkách, při plotech, n cest, Čn. Če, K. větší. j i T. major. L. 3. Krajní nažky dlouze zobanité. Úmýr tedy dlouze sto- pečný. 4. Nažky s krátkým zobanem, na dolejšku téměř hladké, k vrchu drsné, brázděně hranaté. Zákrov Slupenný, klu- katý. Listy úzce čárkovité, žlábkovité, 5— 7žilné. Prut jediný, přímý, 2-—4 stř. zvýší, trochu křivolaký. Rostlina plsťnatá. V písčinách, okolo Pešti, Kv, (Trago- pogon cánus.) K. klukatá, T. floccosus. W. K. 4. Nažky po kraji zrnité, drsné, zdélí zobanu; zákrov 8- Jupenný, zdélí květu; stopky pod květem maličko ztloustlé, Květ zlatožlutý. Listy kýlnaté. Prut 2—4 stř. zvýší, někdy nachový, větvitý. Květ po východu -slunce ote- vřený, po 9té hodině se už zavírá. Na lukách. Kv. Čn. K. luční. T. pratensis. L. B. mieranthes. Šupiny delší než květ. | 7. tortilis. Listy vlnité, na špici zavitě stočené, Nažky po kraji šupinatými ostny posázené, delší než zoban. Šupiny po 8, zdélí květu, často kratší; stopky málo ztloustlé. Květ 2krát větší než u předešlého, zlato- žlutý, až o poledni se zavírající; prašníky žluté, Listy celokrajné, trochu vlnité, na špici často zavité. Prut 2-—3 stř. zvýší, silnější než u předešlé. Na úrodných, (20) 474 Čekankovité. Chrastavcovité. trochu vlhkých lukách; v Slézsku, Uhbřích. Kv. Čn. K. východní. |. T. orientalis. L. 86. Dipsaceae. (Uhrastavcovité. 393. Dipsacus. Karden. Štětka. Lůžko plevnaté. Zevnitřní listeny velmi dlouhé. Zevnitřní kalich 4hranný, 8brázdý, s krátkým vrubo- vaným neb zubatým pokrajem ; vnitřní srostlý, s mno- hozubým neb nerozděleným krajem. Koruna 4dílná. Blizna nerozdělená. IV. 1. Kotačky. Kršačky. 1. Listy řapíkaté, veliké, široce vejčité, s ušetnatými pří- věsky na konci řapíku, vstřícní, pilované, chlupaté. Prut 3—5 stř. zvýší, dole chlupatý, nahoře bodlavý. Úbory téměř kulaté; koruny bělavé, lilakové. Sněť obvejčitá, "štětinatě brvitá, přímá, osinatá. Obalní lupeny sehnuté. Ve vlhkých lesích, houštích, u plotův, při vodách. Če. Srp. Š. srstnatá. D. pilosus, L. Listy dolejškem srostlé, objímavé. 2. 2. Sněť háčkovitá, s útlou vyvrácenou osinou, tuhá, ob- dýlná. Obal odstávavý. Listy sedavé, vrubované; prutní srostlé, nerozdělené, Toliko v jižní Evropě (Istrii) domácí, u nás pěstovaná. Če. Srp. Š. soukenická, D. Fullonum. L, Sněť přímá, osinatá. 3. 3. Listy po kraji štětinami brvité:; dolejší oo k do- lejšku súžené, laločnatě vrubované ; ; střední srostlé, proti- sečné; kořenní na líci chlupaté, štětinaté aneb útle ostnité. Obaly tuhé, v oblouk vstávavé, kratší a širší než při ná- sledujícím, Koruny bledé, lilakové. Sněť ohebná, obdýlná, útle osinatá, přímá, delší než květy. Na řečištích, na břehách vod a příkopův, u cest, Če. Srp. Š. laločnatá, D. lacimatus. L. Listy po kraji holé. neb tu i onde ostnité: kořenní obdýlné, dole súžené, holé, silně ostnité; střední srostlé, nerozdělené aneb protisečné. © Obaly v oblouk vstoupavé, Sněť ohebná, obdýlně obvejčitá, útle osinatá, přímá, delší než květy. Prut 2—3 stř. zvýší, s ostny jn zpodu obrá- cenými, bělavými. Květ modrý, lilakový. Na suchých, Chrastavcovité. 475 kamenitých místech, u cest, na vesních drahách, palou- kách. (Čn. Zář. Š, lesní D. silcestris. Miller, 394.. Scabiosa. Chrastavec. "Lůžko chlupaté neb plevnaté. Šupiny zákrovní střechovité neb 1—2řadé. Blizna vykroužená neb 2laločná. IV. 1. 4. Kvítky 4klané. 2. Kvítky Sklané, 11.. 2. Lůžko chlupaté neb štětinaté. 3. Lůžko plevnaté. 4. 3. Střední prutní listy obyčejně protisečné, bledozelené, chlupaté, vejčité. Prut 1--1'/, stř. zvýší, jednoduchý, aneb uvrchu 3vidličnatý, s 1květým: větvemi, krátce chlu- palý, drsný. Úbory plochoduté ; krajní kvítky větší, fialové, lilakové, pletní, v stínu často bílé. Lůžko chlupaté. Šu- piny 1—2řadé. Zevnitřní kalich krátce stopečný, stlačený, s 4 důlky pod krajem; vnitřní kalich srostlý, číšovitý, s 8—16 kopovitě jehlitými zuby. Blizna vykroužená. Na suchých úrodných lukách, úhorech a travnatých mezích. Čec. Srp. (Knautia arvensis, Coulton.) Ch. polní. S. arvensis. L. Všecky: listy nerozdělené, elipličně kopovité, zelené, holé, pilované. Prut k vrchu holý. Lůžko kosmaté, Prut 3—5 stř. zvýší. Květy nachofialové. Na chlumních lukách. Če. Zář. (Knautia silv.) Ch. lesní, S. sileatica. L. 4. Květy stejně vřezané, 5. Květy paprskem rozložené, nestejně vřezané. 8. 5. Nažky chlupaté, 6. Nažky holé. Sněť čárkovitě kopovitá. Květy kulaté, Kalichy komolé. Prut jednoduchý. Listy kopovité, vej- čité; prutní téměř zubaté, Kvítky bledomodré, vonné, © stejně klané. Na výslunních lukách; v Uhřích. Če. Zář. Ch. jižní. © S. australis. Wulfen. ©. Kvítky bledožluté. Sněť bodlavá, 1. Kvítky modré, zřídka bílé, 4dílné. © Zákrov střechovitý. Zevnější kalich s 8 brázdami a Adílným krajem; vnitřní srostlý. Prut holý, přímý, 1—2 stř. zvýší, 3vidličný, 3— Zkvětý, 2—3jařmý. | Dolejší "é Yak vejčité, 20 * i 416 Chrastavcovité. řapíkaté; hořejší kopovité, končité, srostlé; holé neb chlupaté. Na vlhkých a bažinných lukách. Srp. Zář. (Suceisa, pratensis, Mónch.) Ch. Čertkus. S. Succisa. L. 7. Listy speřené, holé; lístky kopovité, celokrajné, sbíhavé, lesklé, téměř kožnaté. Prut 1—2 stř. zdělí, hladký, lesklý, křehký, dole oblý, uvrchu téměř 4hranný, vidlič- natý. Stopky 4Ahranné, často 1 stř. dlouhé. © Květy trochu chýlivé. Zákrov střechovitý; kvítka drumínová; cípy tupé; prašníky špinavě žluté; nažky pýřité, 4hranné. V Banatě, u Veteranské jeskyně, u Mehadie. Če. Ch. hladký. S. laevigata. W. K. Dolejší listy speřené; lístky obvejčité, chlupaté. Prut ©—3 stř. zvýší, 4hranný. Stopky 4hranné, přes 1 stř, dlouhé. Kvítky bledožluté; cípy tupé; prašníky žluté do nachova; nažky 4hranné, bělokosmaté, s 4mi rožkami na hranách, a tolikéž malými zoubky mezi nimi. Sněť ko- povitá, bodlavá, brvitá. V Banatě, k Sedmihradsku. Če. Zář. Ch. růžkovatý. 8 cormicučata. W. Kit. 8. Květy bledožlaté. 9. i Květy fialové, lilakové neb červenavé. 10. 9. Šupiny zákrovu vejčité, velmi chlupaté, zdélí kvítkův. Prut a listy pýřité; prutní listy vejčité, obdýlné, pilované; nejhořejší kopovité, celokrajné; kořenní lýrovité, speřené. Prašníky žlutohnědé. V Uhřích. Ch. pýřitý. S, pubescens. W. K. Šupiny kopovité, třepenité, zdélí kvítkův. Kvítky špi- navě bílé, nažloutlé; prašníky fialové. Sněť dřív barvitá, posléz bílá. Plod 4hranný, Szubý. Prut háčkovitý, ja- kož 1 listy. Prutní listy vejčitě kopovité, vřezané, zubaté, prorostlé. Na lukách. V Uhřích, okolo Trnavy. Čn. Če. (Scabiosa hispida. Scab. amplexicaulis. Scab. tatarica, Lumn. Scab. Kitaibeli, Schultes.) Ch. Pí S. ciliata. Spreng. 10. Listy celokrajné, přítlusté, kožnaté, k vrchu duté, k dolejšku brvité; kořenní obvejčitě paličkovité; hořejší speřené, Pruty jednoduché, neb jednoduše vidličnaté, tenké, šedoplstnaté, oblé, pídi dlouhé i nižší. Zákrov odstávavý , T— dílný. Květy bledofialové, něco delší než šupiny, s tupými cípy. Prašníky nachočervené, © Plod hustě bělochlupý, Sštětinný. Chrastavcovité. 477 Sněť kopovitá, trochu tupá. Na vápencích, na chorvat- ských Alpách. Če. Ch. silenkový. S. silenifolia. W. K, Dolejší listy obdýlně vejčité: hořejší na dolejšku proti- sečné ; cípy celokrajné, špičaté, Pruty obyčejně jedno- duché, pídi dlouhé, přímé neb vstoupavé. Stopky dole hladké, nahoře chlupaté. © Zákrov 10— 12lupenný; lupeny čárkovitě kopovité. Květy modrolilakové ; prašníky bledo— červené. Semeník Shranný, šSštětinný. Lůžko homolovité; sněť kopovitá, šídlovitá. Na chorvatských Alpách. Čn. Ch. vztýčený. S. strěcta. W. Kit, 11. Listy čárkovitě kopovité, celokrajné, šedozelené, na rubu hedbávitě vlnaté. Prut u dolejška krovatý, pídi dlouhý, 1květý, vstoupavý. Zákrov chlupatý: květy modré. Sněť vejčitě kopovitá. Na horních lukách; v Krkonoších ; v Uhřích. Če. Srp. Ch. travní. S. graminifolia. Listy vejčité, neb kopovité, neb lýrovité a speřené. 12. 12. Prut 2—4 stř. zvýší, na dolejšku zpět vyvrácenými chlupy opatřený. 19. Prut nižší, 1—2 stř. zdélí. 14. 13. Prut 2—6 stř. zdélí, oblý, na kolénkách nachočervený. Kořenní listy téměř lýrovité; prutní 1 —3krát protisečné: lístky čárkovité. Zákrov odstávavý, obyčejně 1Olupenný, s čárkovitými, pýřitými, fřadými lupeny. Květy bledo- lilakové, na stopkách pídi až i střevíce dlouhých. Seme- ník Shranný, na hranách pýřitý; lůžko homolé: sněť té- měř čárkovitá, ledva zdélí plcdu. Prašníky červenavé. Na suchých lukách; v Uhřích, Chorvatsku. Ch. rolní. S. agrestis. W. K. Prut 2—4 stř. zvýší, téměř A4hranný, na dolejšku a na článkách bíle chlupatý, modrošedý; větve křížem kladené. Kořenní listy pýřité, lýrovité ; prutní téměř 2krát proti- sečné; cípy čárkovité, brvité, s bílými chlupy na konci. Zákrovní lupeny čárkovitě šídlovité, útlou štětinou kon- čité. Květy bledočervené neb žlutavé, na kraji červené; stopky 1 stř. zdélí, chlupaté. © Semeník 8žebrý, óštětinný. Lůžko sloupovité; sněť čárkovitě šídlovitá. © Prašníky bledočervené. Na skalách; v Banátě. Če, Ch. banátský. | S. banatica. W. K. 14. Kořenní listy, jakož i dolejší prutní obdýlné reb ko- " 478 Chrastavcovité, Kozlíkovité. povité a celokrajné; ostatní protisečné, s čárkovitými, celokrajnými cípy. Prut štíhlý do 2 stř. zvýší. Koruny bledomodré; štětiny čili osiny kališní 1'/krát zdélí po- kraje zevnějšího kalichu. © Sněť kosmatá, kopisťovitá, Prašníky nachové. © Zákrovní lupeny 2—3krát kratší než květy. Na suchých pahrbkách, vřesovištích; v Slézsku, Čechách, Uhřích. (Če. Srp. (Scab, suaveolens, Desf,) Ch. našedivělý. S. canescens. W. K. Kořenní listy obdýlné, řapíkaté, nerozdělené neb lýro- vité, | Kališní osiny 3—-4krát delší než kraj zevnitřního kalicha. 15. 15. Dolejší prutní listy lýrovité, ostatní protisečné, © Prut 1—1"/, stř. zdélí, holý, 3vidličný, větvitý. Osiny na dolejšku stlačené, bezžilné. (U cest, na rolních mezích, na výslunných pahrbkách, v úvozech. Če. Srp. Ch. hlaváč. (Columbaria vulgaris.) S. Celumbaria. L. c. Koruny modročervené, neb červenofialové. 8. Columbaria. L. 9. Koruny, běložluté, Listy hluboce protisečné, laloky čárkovité, Na pahrbkách. Če. Zář. (Astrocephalus ochrol.) Ch. hlínožlutý. S. ochroleuca. L. Dolejší prutní listy nerozdělené, neb na dolejšku proti- sečné: hořejší protisečné. Prut do 1 stř. zvýší, obyčejně jen 3květý, Osiny na dolejšku široké a ploché, kýlovité, Koruny nachové do fialova. Na skalnatých polohách, horních srázech; v Krkonoších. Če. Srp. (Scabiosa norica, Vest.) Ch. světlý. S, lucida. Vill. 87. Valerianeae. Kozlikovité. — 395. Fedia. Rapunzel. Teruna. Pokraj kalicha: vztýčený, nestejně zubatý, neod- padavý. Koruna nálevkovitá, s téměř stejně Sklaným krajem. Plod Jpouzdrý; dvě pouzdra prázdná. III. 1. Olitoria Wim. Valerianella, Tournef. Kozlíček. 1. Plod bez koruny, na špici s 1-——3 nepatrnými zoubky; plod 1semenný, Spouzdrý. 2. Plod patrnou, často šikmou (zubatou) korunou věn- čený. 3. kv, ©. Semeník téměř okrouhlý, stlačený, po kraji brázděný, Kozlikovité. 479 a po každé straně 2žebrý. Koruna mleční. Kalich slabě 8zubý. Dolejší listy obvejčité neb jazykovité. Prut slabý, od prostředku vidličnatě větvitý, © Rostlina holá, tmavo- zelená. '/» stř. zvýší. Na rolích, úhorech, při plotech. Dub. Čn. (Olitoria verna, Wim. Valerianella olitoria, Mónch. Valeriana Locusta olitoria. L. Matt, Krock.) T. lo- ciková; polní salát. F. olitoria. Gártmn, Semeník 4hranný, po jedné straně hluboce vybrázděný. S předešlou. T. kýlovitá. F. carinata. Loisel. 9, Koruna na semeníku zvonkovitá, Gzubá; zuby holé, dole kožkou spojené. Dvě pouzdra prázdná. T. korunitá, F. coronata. Vahl. Koruna šikmá, s nestejnými zuby, 4. 4. Semeník 1pouzdrý; po jedné straně plochý, 4žebrý: po druhé klenutý, 1žebrý. 5. Plod 3pouzdrý (dvě pouzdra prázdná), na dole baňko- vitý, téměř kulatovejčitý, 1brázdý, s útlými žebry. Kalich šikmý; zadní zub větší, obdýlný, tupý. Listy nejvíce protisečné, obdýlně kopovité, trochu přídrsné. Prut 1—1 A v stř. zdélí, Mezi osením., hojně, Če, Srp. (Valerianella Auricula, DC.) T. ušatá. F. Auricula. M. K. 5. Stopky křídlaté, malé, k jedné straně nachýlené klásky nesoucí. T. křídlatá, F, eriocarpa. Desv. Stopky brázděné. Kalich šikmý, končitý, útle zubatý. Semeník vejčitě homolovitý, po jedné straně klenutý, Sžebrý, po druhé plochý; dvě pouzdra prázdná, velmi tenká, v podobě nitkové trubky. Listy obdýlně kopovité, někdy hořejší protisečné, přídrsné. Mezi osením, obyčejná. Če. Srp. (Valerianella Morisonii DC. T. zubatá, Parožka. T. dentata. Vahl. 396. Valeriana. Baldrian. Kozlík. Kraj kalichu chlupatý, hnutý, po odkvětu co čmýr se rozkládající, potom odpadavý. Koruna nálevkovitá, na dolejšku hrbatá, s 5klaným pokrajem. Květy něk- dy 2domé, v konečním chocholíku, III. 1. Dřeveňak Odolen , Kozelec. 1. Všecky listy špeřené. 2 Kořenní listy jednoduché, nerozdělené, 3. 480 Kozlíkovité. 2. Listy s 3—5 páry lístkův ; lístky hrubě pilované. Trubka koruny delší než pokraj. Prut brázděný, nižší než násle- dující, i květenství skupenější; plazivé výhonky. Ve vlh- kých houštích, na břehách řek a potokův. V Slézsku, Čechách. Kv. Čn. bezolistý. V. sambucifolia. Mik. Listy 6—10jařmé ; lístky kopovité, zubaté; řapíky na dolejšku širší, spojené. Prut přímý, jednoduchý, 2—4 stř. zvýší, příoblý, brázděný. Trubka zdélí pokra © ko- runy; koruna pletní neb bělavá, vonná. Žádné výhonky. V sušších houštích, lesích, při rybnících. Čn. Če. K. lé- kařský. V. officinalis. L. 3. Květy žluté. 4. Květy bílé, pletní neb červenavé. 5. 5, Koruna špinavě žlutá. Prut ledva pěsti zvýší, pruho- vaný, příoblý. Listy žilnaté, na líci tmavo -, na rubu bledozelené ; dolejší řapíkaté, téměř celokrajné; střední a hořejší objímavé , vejčité neb srdčitovejčité, zubaté, Rostlina holá, lesklá. Na Alpách, vlhkých skalách.- Če. Srp. K. prodloužený. V. elongata. Koruna více méně bledožlutá, zevnitř červenavá; praš- níky kratší než koruna. Květy v protisobných chocho- líkách, dolejší stopečné , hořejší sedavé. Listy obdýlně vejčité; celokrajné; kořenní řapíkaté, trochu tlusté, téměř dužné, na rubu bledší. Na skalách, na žule, vápenitých Alpách. Čn. Srp. K. celtický. V. celtica. 5, Prutní listy rozdělené, speřené neb 3dílné. 6. Prutní listy nerozdělené. 8. 6. Prutní listy 3dílné; listy výhonkův dlouze řapíkaté, vej- čitě srdčité, Kořen silný, více chomáčův listových vůkol prutu ženoucí. Prut nejvíce 1 stř. zdélí. Rostlina téměř holá, aneb málo pýřitá. Koruny pletní. Na vlhkých lesních - místech, při potocích, pramenech. Kv. Če. K. trojlistý. V. Tripteris. L. Prutní listý speřené, aneb hluboce protisečné. 7.. 7. Všecky květy stejné, obojaké, bílé, Listy holé, žilnaté, kořenní nerozdělené, vejčité aneb obvejčité, celokrajné, někdy i ozubené, dlouze řapíkaté, nejbližší 2—3laločné ; dolejší prutní krátce řapíkaté, polospeřené, s laloky ce- lými. Prut 2—3 stř. zvýší, příoblý, hladký , šedozelený, © Kozlíkovité, Mařinkovité. 481 Kořen tlustý, šikmý, Květ vonný. V Čechách, Slézsku. Čn. Če. K. veliký. V. Phu. -Rostlina 2domá, totiž buď má obojaké květý s čnějí- cími tyčinkami a čnělkami, aneb jen samičí květy s čně- jícími čnělkami a zakrpělými, v trubce skrytými práš- níky; v tomto případu jsou i květy, i celá rostlina menší. Prut jednoduchý '/„—1 stř. zvýší. Listy výhonkův dlouze řapíkaté, vejčité ; dolejší prutní listy eliptičné, ho- řejší protisečné; kořenní vejčité neb okrouhlé; někdy však všecky nerozdělené. Kořen výhončivý. Koruny ble- dé, pletní neb bílé, nevonné. Na pramenitých a bažinných lukách. Kv. Čn. K. dvoudomý. V. dioica. L. 8. Květ bílý, často 4prašný, téměř. nálevkovitý. © Rostlina 2domá, totiž obojaká a samčí aneb obojaká a samičí. Kořenní listy vejčité, 3—5žebré , v dlouhý řapík sbíhavé, prutní čárkovitě kopovité. Prut '/„—1f stř. zdélí, pruho- vaný, holý, obyčejně ve 2 větve rozdělený. Kořen vonný, Mezi horními skalami. Čn, Če. K. skalní. V. saratilis. Květ červenavý, 9. > 9 Listy kořenní paličkovité; prutní obdýlně obvejčité, žil- naté, po kraji krátce brvité, více méně zubaté, nebi ce- lokrajné ; 5-—7 kvělův v jedné kytce, každý 2 brvitými, čárkovitě kopovitými listeny podepřený. Koruny červe- navé. Prut oblý, pruhovaný, pýřitý. Na nejvyšších koru- tanských sněžkách. Če. Srp. K. nízký, V. supina. Kořenní listy vejčité, aneb srděitě vejčité, téměř zu- baté; dolejší prutní krátce řapíkaté, vejčité, více méně zubaté, Prut 1—1'/, stř. zvýší, hluboce čárkovaný, hned kosmatý, hned chlupatý, hned holý. Řapíky útle chlupaté. Cho— cholíky husté. Květy bledě pletní neb červené; cípy často -útle vrubované, Na horách a pohořích. Čn. Srp. K. chlumní, V. montana. L, 88. Rubiacéae. Marinkovité. 397. Asperula. Waldmeister. Muřinka. Pokraj kalichu velmi krátký. Koruna nálevkovitá neb zvonkovitá, 3—4dílná. Čnělky. zčásti srostlé. Plod dvě spojené nažky, IV. 1. DraDoKa 482 Mařinkovité. 1. Květy uvnitř nachočervené, nejvíce 4—, zřídka 3klané, © Skrát delší než semeník, po 2—3, zřídka jednotlivě mezi - 4 listeny sedící; cípy 2zubé. Listy čárkovité, po 4, po kraji drsné, šídlovitě končité, obyčejně 2 delší. Na chor- vatských Alpách. Če. M. dlouhokvětá. A. longiflora. W. Kit. Květy jinobarvé : bílé, růžové neb modré. 2. 2. Listy po 6—7 v přeslenu, nikdy po čtyrech. 3. Listy po 4, dole někdy po 6—?. 3. Semeník háčkovitými štětinami posetý; koruny bílé, vonné. Květy v stopečných ' chocholíkách. Prut 4—8 p. zdélí, jednoduchý, Listy na líci lesklé, po 6—8, široce kopovité, po kraji a kýle drsné, V stinných lesích. Kv. Čn. M. vonná. Voňavka; Drůbňava. A. odorata, L. Semeník holý. 4. A. Semeníky zrnité. Koruny bílé, nálevkovitě zvončité. Květy v rozvláčitém latu. Listy kopovité, po 8, po kraji a kýle, jako i prut, vyvrácenými ostny poseté. Prut vět- vitý, rozložitý, 2—3 stř. zdélí, obyčejně meži houštím se pnoucí. Listy na líci lesklé. Ve vlhkých houštích; v Slézsku, Moravě. Če. Srp. (Asper. rivalis, Sibth.) M. drsná. A. Aparine. Schot.. Semeníky hladké, 5. 5. Prut 4hranný. 6. Prut nepatrně hranatý, přímý. Listy obyčejně po 8, tuhé, ostnité, po kraji vyhrnuté ; koruna s krátkou, trub- Koa; téměř zvonětě. Na skalnatých místech. M. svízelová. i A. galioides. M. B. 6. Listy na rubu drsné, chlupaté, po kraji trochu vyhr- nuté, po 6—8 čárkovitě kopovité. Prut přímý, do 1 stř. zdélí. Kořen nachový. Květy v konečním chomáči ; liste— ny štětinami brvité. Koruna modrá. Na rolích; u Fulne- ka, u Jankovic pod Hostýnem na Moravě; vzácná. Kv. Čn. M. modrá. A. arvensis. L. Listy holé, hladké, trochu tuhé, po 6, po kraji drsné. Prut 5—6 p. zvýší, Ahranný, Květy na konci v malých okolíkách, téměř sedavé, nad listeny čnějící; koruny rů- žově červené. Semeníky hladké, vejčité. Na vápencích u Mehadie. (Asperula copitata, Kit.) M. červená. A. heraphylla. All. Mařinkovité. . 483 7. Listy po 4 v přeslenu; květy nejvíce bílé. 8. Listy dolejší po 6, hořejší po 4—10. 8. Listy eliptičné, hiadké, po kraji holé, nikoli 3žilné, tmavozelené. Prut 1 stř. zdélí. Listeny štětinovité; etopky krátké ; květy bílé, trubkovitě zvončité, Semeník drsný. VY Krkonoších, Tatrách. Če. Srp. M. hladká. A. laevigala. Listy kopovité, buď 3žebré, buď po kraji drsné, 9. 9. Listy vejčitě kopovité, 3žilné, 1 p. zšíří, a 14'/, p. zdélí. Prut přímý, vztýčený, 1 stř. dlouhý. Květy mnoho- domé v konečních chomáčích neb přeslenech. © Koruny bílé; listy těmto nejbližší brvité. Čnělka 2dílná. V lesích v Baňátě, Sremsku, M. turínská. A. taurinensis. Listy čárkovité, po kraji drsné. Prut velmi větvitý, s větvemi nejvíce k jedné straně nachýlenými, 1 stř. dlouhý, Květy v chocholičném latu. Listeny kopovité, ostnité. Nažky zrnité. Koruny bělavé, zevnitř červenavé, 4klané, Často 2 čnělky. Na výslunních pahrbkách, vřesovištích, suchých pasekách, pokrajích hor. Ún. Če. M. psí. A. cynanchica. 10. Koruny nejvíce 3klané, bílé, zvenku červenavé, s dlou- nou trubkou. Semeník hladký. Květy v konečních cho- cholíkách, s vejčitými listeny, nejvíce po 3. Listy čár- kovité, po kraji drsné. Prut jednotlivý, přímý, s větvemi vztýčeně odstávavými, 1—2 stř. zdélí, někdy položený; články trochu nadmuté, nachové. Kořen plazivý, žluto- červený. Na výslunních pahrbkách, vřesovištích, kameni- tých pasekách. Čn. Če. (Galium album,) M. barvířská. A tinctoria. L, Koruny 4klané, zevnitř drsné. Listy širší, méně tuhé, čárkovité, dolejší po 6, střední po 4, hořejší vstřícní, Prut slabý. Na pahrbkách, v lesích; v Čechách, Uhřích. Čn. Če. M. chlumní, A. montana. Kit. 398. Crucianella. Kreuzblati. © Brolinka. Koruna nálevkovitá s niťovitou trubkou. Kalich chybí. Obal 2—3lupenný, 4květý. Semeníky dva holé. IV. 1. | Listy čárkovitě kopovité, po Kern Květy 484 Mařinkovité. v stopečných chomáčích, na konci a v úžlabičkách.. Ko- runy Šklané, Na písčinách; v Uhřích, okolo Méneše, (Asperula tubiflora). B. povázková, © C. molluginoides. 399.. Galium. Labkraut. Svizel. Kalich nepatrný. Koruna kruhovitá s 4—3 klaným plochým pokrajem. © Čnělka rozdělená. Plod: dvě spojené nažky bez kališního kraje. IV. 1. 1. Stopky po odkvětu v oblouk nazpět vykřivené. Často jeden obojaký, mezi dvěma samčími květy. 2. Stopky zůstanou přímé. Všecky květy obojaké. 5. ©. Listy 3žebré, ovální, po 4. Stopky větvité, v úžla- bičkách. čb žluté. 3. Listy bez bočních žilek, čárkovitě kopovité, po 6—8. Prut nazpět bodlavý. Květ špinavě bílý. 4. 3. Stopky listeny podepřené; semeník holý; koruny zele- navě zlatožluté; koneční kvěí obojaký , boční samčí; stopky mnohokvěté, chlupaté. Listy eliptičné neb vej- čité, 3žilné, jasně zelené, po 4. Prut 1 stř. zvýší, drsný, od dolejška dlouze větvitý. © Ve vlhkých houštích. Dub. Kv, (Valantia Cruciata, L.) Svízel křížnatý. G. Cruciata. Scop. Stopky bez listenův; semeník holý; koruny bledoze- lené;.květy mnohodomé; stopky chudokvěté. Listy čár- Kavié eliptičné, po kraji útle brvité, po 4. Prut holý, do 41 stř. zvýší. Na stinných hrázích, březinách, ve vlhkých lesinách, Kv. Čn. (Valantia glabra, L.) S. jarní. G. vernum. Scop. 4. Stopky kratší než plod: semeník veliký, bradavičnatý ; © koruny žlutobílé, Listy téměř po 7, čárkovité, po kraji ostnité, drsné. Prut do 1 stř. udělí. Při plotečhi, na ro- lích ; řídce. Čn. Če. (Val. saccharata; Val. Aparine, L.) S. cukrnatý. G. Sa Ckoralu AU. Stopky nejméně zdélí plodu, převislé, 3dílné, 3květé; semeník kulatý, bradavičně zrnitý, Květy bělavé, boční obyčejně samčí, střední obojaké, Listy po 8, nazpět ostnité, M dk Čn. Če. (Val. tricornis. Roth). s. trojrohý. G. tricorne, With. 5. Listy řílné,. po 4, 6. Mařinkovité. 485 „ Listy bez bočních žilek. 7. ©. Listy ovální, iP n kraji štětinaté, krátce na špici © ostnité, Prut slabý, "/, stř. zdélí, křehký, Ahranný. Stopky v konečním, ohndalistém latu, Karin bílé, Semeník háč- kovitý, štětinatý, V jehličích lesích. Če. Srp, S. okrouhlo- listý. a G. rotundifoltum. L. Listy kopovité, holé, bez ostnu. Prut 1 stř. zdélí, tuhý, přímý, holý neb útle chlupatý. Lat koneční, Stopky odstávavé. Semeníky hustě štětinatě háčkovité. Na su- chých lesních lukách, Če. Srp. S. severní. G. boreale. L. %. Listy tupé, bezostenné, po 4 v přeslenu, nestejné, 1žilné, čárkovitě obdýlné , po kraji nazpět drsné. Prut 4kranný, obyčejně 1 stř. zvýší. Stopky rozvláčité, latnaté, v uhel odstávavé. Koruny bílé. Semeník holý a hladký. Na vlhkých prostorách, v příkopech, na břehách řek, bažin- ných lukách. Kv. Čn. S. bahní. G. palustre. L. Listy ostnem končité, stejné, po ©—8 v přeslenu. 8. 8. Prut drsný, nazpět ostnitý. 9. Prut hladký neb chlupatý. 12. 9. Koruna širší než semeník, bílá. Plody holé, útlozrnité. Stopky krátké, latnaté. © Prut 4hranný, slabý, rozložený, 2—3 p. až 1 stř. zdélí. Listy po 6, čárkovitě kopo- vité, 1žilné, po kraji a kýle nazpět ostnité. Na bažinných lukách; močálech. Ún. Če. S. bažinný. G. uliginosum. L. Koruna ledva širší než semeník. Listy štětinaté. 10. 10. Ostny po kraji listův nahoru vztýčené. Stopky vztý- čeně odstávavé. Na rolích. S. štíhlý, (G. gracile. Wallr. Ostny dolů obrácené. Stopky téměř do uhlu roz- ložené. 11. 11. Semeník zrnitý, chlupatý neb holý. Prut 4hranný, zpět háčkovitý, volný, do 5 stř. zdélí. Listy po 6, čárkovitě kopovité, 1žilné. Při plotech, houštích, zdech. Čn. Zář. S. obecný; lepký rozmarýn. G. Aparine, £. Semeník o polovic menší, štětinatý, 7. Semeník o polovic menší, holý, v mládi však chlu- patý. Listy obyčejně po 6, čárkovitě kopovité, kýlnaté, - po kraji zpět drsné. Stopky rozevřené, větvité, Prut "/2—1"/, stř. zvýší, vstoupavý neb položený, 4hranný; články štětinaté, Květy bělavé neb žlutozelené, v úžla- 486 Mařinkovité. bičkách, jednotlivé neb po 2—3. Mezi osením, ve vzdělá- vané půdě; na dunajských výspách, v Čechách. Čn. Če. S. odrodilý. G. spuršum. Semeník sotva zrnitý, často holý. Články prutu oby- čejně holé. S. rolní. G. agresle. Wallr. 12. Listy úzce čárkovité, pe kraji zpět vyhrnuté. 13. Listy čárkovitě kopovité, neb kopovité, aneb i obvej- čité, po kraji nevyvrácené, Květy nejvíce bílé. 14. 13. Koruna zvonkovitá, trochu nálevkovitá. Květ bílý. Viz Asperula galioides. Koruna plochá, nejvíce žlutá. Semeník holý, hladký, Cípy květu tupé, krátce špičaté. Stopky plodu vodorovně odstávavé. Prut tuhý, oblý, Ažebrý, 1—28 stř. zvýší; větve téměř do uhlu odstávavé, rozevřené. Listy po 8, na rubu aksamitově plsťnaté, na líci lesklé, Při cestách, mezech, v houštích. Čn. Srp. S. syřišťový. G. verum. L. 14. Prut značně oblý, aneb s.4 setřelými hranami, přímý, obyčejně holý, 2—4 stř. zvýší, bělavý, s nadmutými ko- lénkami, Listy sivé, po 8, obdýlně kopovité, tupé, ostnem končité, po kraji drsné, pod květem jen po 2. Stopky tenké, před květením odvislé, potom vztýčeně odstávavé. Semeníky holé, slabě svraštělé. Koruny bílé. V suchých © lesích, obyčejný. Ún. Če. S. lesní; Strapaňa. G. silvaticum. L. Prut patrně a ostře 4hranný, slabý. 15. 15. Hustý lat; větve odstávavé. Prut na článcích nadmutý, bělavý, vstoupavý. Listy po 8, kopovité, ku předu.širší, ostnem končité. Stopky v uhel odstávavé; cípy koruny útle končité. Nažky holé, slabě svraštělé. © Při. plotech, v úvozech, houštích, na lukách, Čn. Če. S. povázka, G. Mollugo. L. Větve a stopky plodu vztýčeně odstávavé. Prut po- ložený neb vstoupavý, 4hranný, 2 p. až 1 2'/, stř. zvýší. Listy po 8, čárkovitě kopovité, ku předu širší, 1žilné, ostnem končité,. Koruny bílé; cípy špičaté; nažky slabě zrnité. Na suchých pahrbcích. Čn. Čec. S. hvozdní. D. silvestre. Poll. Poznam. Příbuzný Svízel skalní: prut 4hranný, holý, rozložený, 3—12 p. zdélí. Listy po 6, 1žilné, ostnem Mařinkovité. 487 končité, dolejší obvejčité, hořejší obkopovité. © Koruny bílé; nažky zrnité. Na suchých a kamenitých prostorách. Če. Srp. (Gal. hercynicum, Weig.) G. saratile. L. 400. Rubia. Róthe. Mořena. - Kalich krátký 4zubý. Koruna zvončitě nálevkovitá. Čnělka rozdělená. Plod: 2 dužnaté, slívovité, spojené nažky. IV. 1. Prut 1—1'/, stř. zvýší, na hranách bodlavý. Listy po 4, siťkované, zpátečně ostnité, po kraji široce kopovité. Stopky úžlabičné, 3vidličné. Koruny zelenožluté. V jižní Evropě domácí, u nas zdivočelá a pěstovaná; mezi Dě- vínem a Břetislavou při plotech. Če. Srp. M. barvířská, R. tinctorum. L. 401. Sheradia. Sherardie. Bračka. Kalich 4zubý. Koruna nálevkovitá, 4klaná. Čnělka u vrchu krátce rozdělena. Plod: dvě spojené naž- ky. IV. 1. Prut vstoupavý, 4—6 p. zdělí, trochu chlupatý. Kořen plazivý, červený. Červené, tmavě lilakové květy. Listy po 4, hořejší po 4—8 v přeslenu. Na rolích mezi ose- ním. Čn. Srp. B. rolní. S. arvensis. L. 402. Vaillantia. Vaillantka. Rostlina mnohodomá. Kalich chybí neb jest nepa- trný. Koruna 4Aklaná ; samčí často 3klaná, 2mužná. Nažky často jediná, druhá zakrpělá. Čnělka 2kla- ná. IV. 1. : 4. Listy eliptičné, síťované, po 4, holé neb draslavé, 8. Listy obdýlně vejčité, po 4, brvité. 3. 2, Listy eliptičné, síťované, holé, tupé. Prut jednoduchý, hladký, 2—4 p. zdélí, Koruny žlutozelené, Při zdech ; v Uhřích. Kv. Čn. V. zední. V. muralis. L. Listy eliptičně obdýlné, džilné , síťované, draslavé ; stopky větvité, brvité, šupinaté neb palistnaté ; palístky obdýlné, brvité. Plody holé. V lesích vlhkýčh v Čechách. Kv. Čn. V. brvitá. V. ciliata. Opic. 3.Semeník háčkovitý. Koruny bílé. Stopky pod list zvracené. Listy cbvejčitě podlouhlé, bezžilné, trochu drsné. Prut přímý, - 488 Mařinkovité. Bezovité. háčkovitý, Při plotech, na lukách, u Břetislavy v Uhřích. Kv. V. draslavá. V. Mispida. Semeník prostý neb dvojitý, hladký. Květy bledožluté. Stopky téměř 2klané, brvité, Listy háčkovité, 1žilné. - Prut 1—1, stř, zdélí, bodlavý. Na suchých místech v Uhřích. Kv. V. piemontská. V. pedemontana. 89. Sambucineae. Bezovité. 403. Sambucus. Hollunder. Bez. Malvice 3—5 semenná, s nepatrným kalichem ; 5 prašníkův. Listy speřené. V. 3. Chebz. 4. Malvice červené. Květy špinavě bílé ve vejčitém hroznu, Keř 4—6 stř. zvýší. V lesích. Dub. Kv. Bez červený; Babulka ; Babulinky. S. racemosa. L. Malvice černé, Květenství vrcholičné. 2. ©. Prut bylinný, 3—5 stř. zvýší, Listy speřené; dolejší lístky trojité. Květy v Sklaných vrcholíkách. Veliké pa- listy, vejčité, pilované. Koruny bílé, zevnitř červenavé. V lesích, na rolích, mezích. Čn. Če. B. pozemní; pod- zemní chebz. © S. Ebulus. L. Keř stromovitý. Listy speřené, s 5 lístky. Květy vrcholíku (chebzičky, kozinky). Žádné palisty, aneb místo nich bradavice. Koruny žlutobílé. Malvice modročerné. Čn. Zář. B. černý. S. nigra, L. 404. Viburnum. | Schneeball. Kalina. Malvice 1semenná, neodpadavým Szubým kalichem věnčená; 5 prašníků Keř s listy rozdělenými , vstřícními, bez palistů ; květenství vrcholičné. V. 1. Listy 3laločné, srdčité, dlouze špičaté, zubaté ; řapíky žláznaté, plché. Chocholíky koneční; pokrajní koruny veliké, neplodné. Malvice červené, kaliny; květy bílé, Keř 4—8 stř. zvýší. V lesích, houštích, při vodách a potocích. Kv. Čn. Kalina žláznatá ; Kalinkebeeren v Slézsku. V. Opulus. L. Listy ovální, plstnaté, pilované , žilnaté, na rubu svraštělé řapavé. Větve z mládi plsťnaté. Vrch olík 6—7 paprský; paprsky 3klané. Květy malé, bílé. Malvice čer- vené, později modročerné, obdýlné, připloché, V lesích, Bezovité. Zimolezovité. 489 v plotech. Kv. Kalina chudovina; ptači chléb; Bankyta. V. Lantana. L. 90. (Caprifoliaceae. Zimolezovité. 405. Linnaea. Linnáe. Zimozel. Kalich Slaločný; cípy dlouze špičaté, odpadavé. Koruna zvončilá s Sklaným, téměř stejným pokrajem. Dvě delší a dvě kratší tyčinky. Malvice suchá, 1se- menná. XIV. 2. Prut téměř dřevnatý, plazivý ; větve vztýčené, '/, stř. zdélí. Květy po 2, koruny bílé, uvnitř červené, s 2 zve- ličenými listeny srostlé, Listy přiokčouhlé, vždy zelené. V lesích, vřesovištích; v Slézsku, Uhřích, Korutanech. Čec. Srp. Z. severní. L. borealis. 406. Lonicera. Loniizere. Zimoléz. Kalich krátký Szubý. Koruna zvonkovitě nálevko- vitá, neb trubkovitě zvončitá, s nepravidelným 5kla- ným pokrajem; 5 tyčinek. Malvice 41—3pouzdrá, málosemenná. Hořejší listy často srostlé. V. 1. 1. Prut pnivý. Květy v hlavách skupené. 2. Stopky 2květé. 3. 2 Hořejší listy prorostlé, srostlé. Květy v přeslenech a hlavách; koneční hlava sedavá. Koruny bělavé neb ple- tní, zvláště u večer vonné ; hořejší pysk vyhrnutý. Mal- vice červené, neodpadavým kalichem věnčené. V zahra- dách. Kv. Čn. Z. kozí list. L. Caprifolium. L. Listy nesrostlé, Květy v stopečných hlavách. Koruny bělavě žluté, trochu žláznaté, chlupaté, červenavě stinko- vané. Malvice s Šzubým kalichem. Při plotech, ohradách, v houštích a lesích. Čn. Če. Z, popínavý. : L. Periclymenum. L. 9. Malvice téměř až do vrchu srostlé. 4. Malvice různé, nanejvýš jen dole srostlé, 5. 4. Malvice červené. Koruny 2pyské, žlutozelené a krvavé, na dolejšku hrbaté; hoření pysk Szubý, dolejší šikmo „vyvrácený. Prut 3—4 stř. zdélí. Listy vejčitě kopovité, po kraji a na rubu pýřité, téměř vstřícní. V horních úvozech; na Alpách. Kv. Čn. Z. horní. L. alpigena. L. 490 Zimolezovité. Kdýňovité. Malvice černomodrá, s hnědými skvrnami po straně. Koruny žlutobílé, s 2 hrby na dolejšku; kalich 4zubý. Prut 3-—4 stř. zdélí; listy obdýlné, žilnaté. Čn. Če. Z. modrý. L. caerulea. 5. Listy holé, jen z počátku trochu pýřité, obdýlně elip- tičné, zelenotmavé. Prut 2—4 stř. zdélí. Větve obloučnaté, nepnivé. Koruny červenobílé, Malvice černé, po 2 na do- lejšku srostlé, Blizna veliká, zelená. Tři listeny pod se- meníkem, 2 zevnitřní kopovité, vnitřní 4klaný. V horních lesích, ve vlhkých a stinných místech. Kv. Z. černý. L. mgra. L. Listy pýřité, ovální, celokrajné. Prut 3—5 stř. zvýší, S přímými rozevřenými větvemi. Květy. úžlabičné ; koruny útle chlupaté, bílé, žlutavé, s zeleným hrbem na dolejšku trubky. Malvice červené, u spodu srostlé. Stopky 2květé, kosmaté, zdélí listův. Ve vlhkých houštích a lesích, při potocích. Kv. Čn. Z. obecný. L. Xylosteum. L. 91. Cucurbitaceae. Kdýňovité. 407. Bryonia. Zaunrůbe. Posed. Koruna hluboce Sdílná. Tři tyčinky: 2 s 2pou- zdrými, jedna s jednopouzdrým prašníkem. Tobolka malvičnatá, kulatá, Jpouzdrá. XXI. 10. Rostina 2domá; květy v hroznu. Malvice červené. Při plotech. P. červený. B. dioica. L. Rostlina 1domá , květy v prodloužených chocholíkách, Koruny žlutozelené, špinavé bílé; prašníky veliké, sku- pené. Malvice černé. Listy 5-—%laločné, drsné; laloky končité , zubaté, Samičí kalichy zdélí koruny. Prut pnivý 6—8 stř. ony Při plotech. Če. Srp. P. bílý. B. alba. L. 408. Cucurbila. Kůrbiss. Kdýně. Kalich 5zubý. Koruna 4klaná. Tyčinky 3. Čnělka Jklaná. Semena obroubená. XXI. 10. Plod kdýně hladká, okrouhlá neb obdýlná, někdy velmi veliká. Listy 5laločné, přítupé, srdčité, zubaté. Čn. Če. K. plucár, Tykev ; tekvice. C. Pepo. L. Kdýňovité. Meruzalkovité. 491 409.. Cucumis. Gurke. Okůrka. © Kalich samčí Szubý. Koruna šdíiná. Tyčinky 3; Čnělka 3klaná. Semena neobroubená. XXI. 10. Oharek. Plody okůrky drsné. Listy Slaločné, choboty rovno- uhelné. Kv. Srp. 0. obecná, C. sativus, L. 410. Momordica. Balsamapfel. Tykvor. Tyčinky srostlé. Kalich Sklaný; koruna 5dílná. Čnělka 3klaná. Plod drsný, bodlavý. XXI. 40. Plod eliptičný, háčkovitý. Koruny žlutozelené; stopky zvláště v čas zralosti vztýčené. Listy srdčité, tupé, drsné. Žádné úponky. V Sremsku. Če. T. pružný. M. Elaterium. 411. Sicyos. Haargurke. Lubenka. „ Kalich Szubý. Koruna 5dílná. Tyčinky srostlé, Cnělka 3klaná. Tekvice 1semenná. XXI. 10. Smek. Rostlina pnivá, posedu podobná. Listy Shranné, drsné, zubaté, srdčité. Květy žlutozelené; samčí v hroznech, samičí v hlavách. U plotů; v Boršodské stolici, v Haliči, Ce. Srp. L. hranatá. S. angulata. 92. Grossularieae. Meruzalkovité. 412. Ribes. Johannisbeere. Meruzalka. Kališní trubka se semeníkem srostlá ; pokraj 4—5- dílný. Plátky mezi kališními cípy v hrdle kalichu umístěné ; 4—5 tyčinek; 2 čnělky s tupými bliznami. Plod mnohosemenná malvice. V. 1. 1, Rostlina trnitá, keř bodlavý. 2. Žádných trnův. 2. 2. Malvice štětinatá, kulatá neb obdýlná, bělozelená neb červenavá. Stopky 1—3květé, s 2—3 listeny. Kalich zvončitý, s cípy vyvrácenými. Chomáče listův podepřené 3dílnými ostny. Listy prstnaté, 3— 5laločné. Keř 2—3 stř, zvýší. Při plotech, zdech. © Dub. Kv. M. Srstka; Angrešt, Egreš. © R. Grossularia. L. Malvice holá, velikosti a barvy rozličné. © Stopky oby- čejně 1květé. Listeny 2—3lupenné. Cípy kalichu elip- tičné. Koruny zelenočervené. © Ostny jen pod puky neb chomáči listův. Listy pýřité, nelesklé, V plotech. Dub. Kv. M. Chlupatka. R. Uva crispa. L. 492 Meruzalkovité. Myrtovité. 3. Listeny delší než stopky. Keř 2domý; samčí květy v dlouhých, mnohokvětých, samičí v krátkých, 3—5kvě- tých hroznech; tyto poslední mají i prázdné prašníky. Listy Slaločné. Větve tenké. Kalichy ploché, holé. Ko- runy žlutozelené, lupeny kopisťovité, Hrozny vztýčené, žláznatě chlupěné. Malvice eliptičné, červené, Výška 3—4 stř. Na horách, v lesích. Kv. Čn. horní. R. alpinum. L. Listeny kratší stopek, 4. 4, Hrozny odvislé. 5. Hrozny aspoň zpočátku vztýčené. 6. 5. Kalich holý, téměř plochý. Koruny žlutozelené; lupeny kopisťovité. Malvice červené. Hrozny téměř holé, přechý- — lené, v čas zralosti odvislé. Větve přitloustlé. Výška 3—4 stř. V lesích, v plotech, Dub, Kv. M. červená; červený rybís; Ryvís. R. rubrum. L. Malvice černé, větší. Hrozny pýřité. Větve ztloustlé. Listy ólaločné. Výška 3—4 stř. Při potocích, Dub. Ky. M, černá. R. nigrum. L. 6. Malvice červené. Květy bělozelené, červenými punkty kropené; lupeny kopisťovité, Kalich holý, zvončitý, s cípy brvitými. Hrozny trochu kosmaté, dřív vztýčené, posléze odvislé. Laloky listův špičaté. Výška 3—4 stř. Na ho- rách. Čn. M. strminná, R. petraeum. Wulf. Květy červenobrunatné, krátce stopečné. Laloky a zuby listův špičaté. Plátky obdýlné. Listeny velmi malé. Hrozny klasaté, vztýčené. V Chorvatsku. (Ribes multiflorum Kit.) M. klasatá. R. spicatum. Robson. 93. Myrtaceae. Myrtovité. 413. Philadelphus. Pfeifenstrauch. Pustoryl. Kalich 4—5dilný, nadplodný. Koruna 4—5lupenná. Čnělka 4klaná. Tobolka 4—5pouzdrá, mnohosemenná. XII. 1. Špaňhelský trn. Kvítko sedmero bratří. Keř 6—8 stř. zvýší; puky malé, zelené; listy vstřícní, vejčitě eliptičné, dlouze končité, zubaté. Květy bílé, krátce stopečné, na koncích větví. Polodivý jako Šeřík. V plo- tech. Kv. Čn. P. vonný. Ph. coronarius. L. Krušinovité. 493 94. Rhamneae. Krušinovité. 414. Rhamnus. Kreuzdorn. Řešetlák. Kalich po odkvětu obříznutě odpadavý. Plod: mal- vice dužnatá neb kožnatá, 2—4pouzdrá. V. 1. 1. Kře neb stromy trnité, 2. Kře beztrné. 5. ©. Pruty položené, 3. Kře neb stromy vztýčené, 4. 3. Listy na rubu trochu kosmaté, vejčitě kopovité, vykra- jované, útle pilované, Keř nízký; pruty položené; kora větví černá. Květy velmi malé, hojné, v chomáčích žlu- tavé. V jižních Uhřích. Kv, Ř. barvivý. R. infectoria. L. Listy holé, jen v mládi chlupaté, vejčité neb kopovité, pilované. Více '/„—1 siř. vysokých prutův z kořene, které po zemi se rozkládají. Květy různopohlavé; cípy samčích kalichův větší než samičích, žluté. © Hnědé šupiny na tyčinkách. Na výslunních kamenitých prostorách ; v Ra- kousích, Uhřích. Kv. Čn. Ř skalní, R. saxatilis. L. 4. Listy v chomáčích, řapíkaté, žilnaté, s žilkami obloučna- tými, útle pilované, ovální, jasně zelené. Větve vstřícní, Keř neb strom 4—6 stř. vysoký. Květy mnohodomé, svazečné, úžlabičné; kališní cípy vyvrácené; plátky čár- kovité, zelenožluté. © Malvice neb peckovice zvící hrachu, černá, s dužinou zelenavou. V plotech, houšlích. Ky. Ún. Ř. počistivý, R. cathartica. L. Listy často vstřícní, vejčité, tupé, pilované, pýřité. Keř 4—5 stř. zvýší, s korou popelavou. Stopky kratší aneb zdélí kaiichův, kalich žlutozelený, s cípy vyvráce- nými; lupeny 2krát menší než kalich. Malvice černé, lesklé. Při vinicích; v Sremsku, Banatě. Kv. Ř. banátský. | | R. tincioria. W. Kůť. 5. Keř plazivý; kora červenohnědá. Listy řapíkaté, vejčité, vrubované, po kraji chruplavičné; žilky zrzavoplstnité. Květy 2domé a obojaké, v hroznech úžlabičných; kalich červenavý; koruna bílá ; malvice tmavočervená, V jižních Uhřích, Kv. Čn. Ř. nízký. R. pumila. L. Keř neb strom vysoký. 6. 6. Listý celokrajné, ovalní, Keř 4—20 stř. vysoký; větve 494 Krušinovité, Brslenovité, střídavé, Květy úžlabičné, jednotlivé, neb skupené. Koruny pletní, Sdílné; lupeny kopovité, Plod peckovice dřív čer- vená, pak černá. Květy obojaké. V houštích, vlhkých lesích, Kv. Čn. Ř. Krušina. R. Frangula. L. Listy žláznatě útle vrubované, vejčitě kopovité, drsné, jasnozelené, někdy srdčité, s žilkami přímými, rovnoběž- nými. Keř 8—10 stř. zvýší, s korou černočervenou, černě skvrnitou. Květy 2domé, žluté, posléz černočervené; lu- peny eklané. V jižních Uhřích. Kv. Čn. Ř. horní. R. alpina. L. 415. Zizyphus. Judenbaum. Číšník. Kalich trubkovitý. Místo patik k šupiny na kalichu umístěné. Peckovice 1-2semenná, V. 1. Cicimek; jujub. Hrozny boční, kratší než listy; listy vejčité; řapík mezi 2 trny. Květy s 3 čnělkami; lupeny střídavě menší. Plod peckovice mázdřitá, s krajem křídlatým, 3pouzdrá. Na, pahrbkách; v Uhřích okolo Budína. Kv. Čn. (Rhamnus v Paliurus.) C. červený. Z. Paliurus. 95. Evonymeae. Brslenovité. 416. Evonymus. Spindelbaum. Brslen. Kalich sedí na štítovitém terči; 4—5 tyčinek , to- > bolka 3—5hranná. V. 1. 1. Tobolky na hranách křídlaté, růžově červené. Lupeny květu přiokrouhlé, zelenavě červené. © Stopky nitkovité, mnohokvěté; obyčejně 5 prašníkův. Listy široce vejčité, stejně zubaté. Na horách, v houštích; zřídka, Kv. Čn. B. širolistý. E. latifolius. L, Tobolky bezkřídlé, 2. | 2. Lupeny zelenavé, netčené, obdýlné. Tobolky růžové ; semena bílá, červeným dužným obalem pokrytá.. Květy chocholičné, úžlabičné, Keř 4—5 stř. zvýší: větve 4hran- né, hladké. V houštinách. Kv. Čn. B. obecný. E. europaeus. L. Lupeny zelenavé, červeně tčené, přiokrouhlé. Tobolky vtlačené, běložluté a červenavé ; semena jen poloobale- ná. Větve oblé, bradavičnaté, Listy jasně zelené, dlouze řapíkaté. V lesích. Kv. Čn. B. bradavičný. E. verrucosus. Klokočovité. Růžovité. 495 96. Staphyleaceae. Klokočovité. 417. Staphylea. Pimpernuss. Klokoč. Kalich šdílný. Semeník 2—3laločný; tobolka 2—3 pouzdrá, dovnitř pukavá, s několika semeny v kaž- dém pouzdře. V. 3. Listy speřené ; lístky obdýlně kopovité, pilované, po 5— 7. Květenství v hroznech, Květy bílé. Tobolky nadmuté, semena tvrdá, bílá neb hnědá, lesklá, V lesích. Kv. Čn. K. speřený. S. pinnata. L. 97. Rosaceae. Růžovité. 418. Rosa. Rose. Růže. Kališní trubka džbánovitá, dužná, v hrdle žlázna-. tým kroužkem súžená. Plod: zdánlivá malvice. XII 5. Šíp. Šípek. 1. Čnělky asi zdélí prašníků, v sloup srostlé. Lístky přio- krouhlé, eliptičné, na rubu šedé, holé, Palisty čárkovité; jejichž konce nejsou na zpod sehnotě, Dlouhé, ležící větve. Květy malé, nejvíce bílé. V lesích. Čn. Čec, R. polní. R. urvensis. L. Čnělky daleko kratší než tyčinky. 2. 2. Květ žlutý, aneb uvnitř žlutočervený, zvenku. žlutý. Lístky po obou stranách stejně zelené. Plod kulatý. R. žlutá. R. lutea. Mill. Květ červený neb bílý. 3. 3. Kališní cípy bezzubé, nanejvýš na bujných jednotnících nepravidelně zubaté, Šípek neodpadavým kalichem věn- čený. 4. Kališní cípy střídavě, pravidelně dlouhými zuby opa- třené, a protož protisečné; pátý cíp jen po jedné straně zubatý. 7%. 4. Kališní cípy o polovic kratší než otevřená koruna; tato nejvíce bílá, veliká, Plod plochokulatý, černý. Keř oby- čejně jen několik střev. zvýší, s četnými přímými, šídlovitými ostny. Malé přiokrouhlé lístky. Na neúrodných pahrbkách. Kv. Čn. R. malolistá. © R. půmpinellifolia. Kališní cípy s otevřenou korunou aspoň stejné délky, v kopovitou špici prodloužené, Květ červený, 5. 496 Růžovité. 5. Ratolesti bez ostnův, ostny jen na mladších pněch. 6 Ratolesti ostnité ; ostny po 2 pod palisty sedící. Lístky po 5—7, vejčitě obdýlné, jednoduše pilované bez žlázek; na rubu šedé a pápeřité, jako i řapík. Palisty na nekvět= ných ratolestech na kraji v žlábek svinuté. Květy růžové neb pletní, téměř vždy z polovice plné, Semeníky v do- lejšku kališní trubky na krátké stopce. Šípek přiokrouhlý, holý; stopka přímá, vztýčená, holá. Výška 4—5 střev. R. svatodušní; růže škořicová. R. cinnamomea. L. 6. Stopky po odkvětu zpět vyvrácené, hladké; šípky dlouhé, úzké, převislé. Kališní cípy obyčejně delší než lupeny, hladké. Květy nejvíce tmavonachové, po 1—2. Lístky po 7—11, obdýlně eliptičné, holé neb útle chlu- paté. Staré pruty bezostné, mladé přímými ostny hustě poseté. Výška 2—4 stř. Semeníky v dolejšku kališní trubky na krátké stopce. Na horách, v Slézsku, Čechách, Uhřích, Čn. Če. R. horní, R. alpina. L. Pozn. Růže pyrenejská: stopky a kalichy zcela neb částečně žláznatými štětinami poseté. Květy tmavočervené, lupeny vykroužené. Šípek červený. Na Krkonoších, Uhřích. Ce. R. pyrenaica. Gou. Stopka přímá vztýčená, žláznatě štětinatá, Lístky žil= natě řásnaté, Palisty listů květů nejbližších širší, eliptičné. Listeny často přiokrouhlé, Kališní trubka obhomolovitá, žláznatá; cípy častěji zubaté, R. šamrhovatá, R. turbinata. Ait. 7. Palisty všecky čárkovité, mnohem delší než širší. Li- steny čárkovité neb úzce kopovité. Roční pruty nestej- nými, většími i menšími ostny a žláznatými štětinami hustě poseté. Lístky eliptičné, veliké, kožnaté, na rubu sivé. Kališní cípy protisečné, vyvrácené, kratší než ko- runy, v čas zralosti odpadavé. Lupeny veliké, obyčejně nachočervené. Výška 4—12 p. Šípky téměř kulaté, vztýčené. Ve výslunních houštích, Čn. Če. (R. pumila, Jacg. Matt.) R. nízká. R. gallica. E. Pozn. Příbuzná R. stolistá různí se bledším vonným květem, a méně kožnatými, na rubu zelenými listy, ja- kož i širšími palisty, Plod vejčitý; stopky draslavé; Čn. Če. R. centifolia. L. Růžovité. 497 Palisty nejblíž u květu eliptičné, širší než ostatní. 8. S. Ratolesti bez ostnův. Viz R. turbinata. 6, Ratolesti ostnité; ostny nejvíce po 2, pod palisty. 9. 9. Listy šedozelené, sivoplsťnaté, na rubu žláznaté neb beze žlázek ; kališní cípy protisečné, zdélí koruny, v čas zralosti odpadavé. Ostny silné, stlačené, přímé, na vět- vích obloučnaté. Šípky vztýčené, kulaté, na dolejšku stopečnými žlázkami poseté, veliké, růžově červené. Květy po 3—5, vonné. Semeníky zde i při následujících v dolejšku kališní trubky, na dlouhé stopce upevněné. V houštích, při cestách. Čn. Če. (Rosa villosa, Matt.) R, plsťnatá. R. tomentosa. Smith. Listy trávozelené aneb s lehce setřelým modrozele- ným nádchem, holé, neb chlupaté, neb žláznaté. Ostny obloučnaté. Plod častěji vejčitý než kulatý, 10. 10. Stopky, šípky a listy zcela holé. Květ často bílý neb bledý. V houštích, úvozech, při rolích obyčejná. Čn. R. šípková. R. canina. L. Jedna neb druhá jmenovaná částka chlupatá neb žláz- natá. Sem patřící druhy následující, s výminkou R. rubi- ginosa, jsou ve Wimmrově Floře slézské s předcháze- jícím spojené. 11. 11. Rub listů zrzavými žlázkami pokrytý, jež listu vůně příjemné dodávají. 12. Listy beze žlázek, aneb řídce žláznaté, 13. 12. Malé růžově červené květy, jednotlivé neb po 3—5, Kališní trubka vejčitá, nejvíce holá. Stopky štětinaté. Kališní cípy protisečné zdélí lupenů, v čas zralosti od- padavé. Šípky kulaté, vztýčené. Ostny silné, stlačené, obloučnaté; lístky po 5—7, dvojitými odstávavými zoubky přiokrouhlé neb -eliptičné, V houštích. Čn. Če. R. rezová. vonný šípek. R. rubiginosa. Květ bílý neb bledočervený. Stopky a kalichy nahé. - Řapíky a rub, někdy i líc listů od žlázek lepké. V hou- štích (Rosa canina. O. sepium, Wim. Sem též patří R. Kluckii W, et Gr.) R. plotní. R. sepium. Thuill. 43. Stopka holá, jako i kalich. Řapíky a rub nebo i líc lístův pýřité. Květ obyčejně bledý. (R. canina £. dume- torum. Wim.) R. hájní. R. CS Thuill, 21 498 Růžovité. Mochnovité. Stopka ostnitě štětinatá. Listy holé neb chlupaté, Ka- lich též brzo holý, brzo štětinatý. Květ bledý. (Rosa ca- nina 3. collina, Wim.) R. kopeční. © R. collina. Jacy. Poznam. Růže bílá různí se velikými, plnými květy. Kalich vejčitý, holý; stopky draslavé; prut a řapíky pý- řité, ostnité ; lístky holé; kališní cípy protisečné. V plo- tech. Čn. Če. R. alba, L. 98. Potentilleae. Mochnovité. 419.. Agrimonia. | Odermenig. Řepik. Kalich hruškovitý, brázděný, po kraji háčkovitě štětinatý; 2 nažky. XI. 2. Řepíček; Útrobník. Semeník háčkovitý, obhomolovitý, hluboce brázděný, krátce stopečný. Koruna 2krát delší kalicha, zlatožlutá. Květy v klase. Listy přetrženě speřené, na rubu šedě- chlupaté. Prut do 2 stř. zdélí, hranatý. Na suchých lu- kách. Čn. Čec. Ř. lékařský. Á, Eupatorium. L. Semeník hladký. Kalich často 10—12klaný. Květy v dlouhém klase, tmavožluté; často jen 8 prašníků. Listy trojné, chlupaté. Prut 3—4 stř. zvýší, přímý. V lesích; v Chorvatsku, Sremsku. Čn. Ř. trojlistý. A. agrimonáoides, 420. Comarum. © Blutauge. Zábělnék. Kalich plochý, s Sklaným krajem a 5 malými li- steny mezi cípy kališními. Čnělky odpadavé. Nažky množité. Kalich barvitý; koruna krvočervená. Listy speřené. XII. 5. Listy po 5, speřené, dlouze řapízaté; lístky obdýlné, pilované, na robu šedozelené, kožnaté. Kališní cípy vej- čité, dlouze končité, uvnitř špinavě krvavé. © Koruny 3krát kratší kalichu, Serobervené. jakož 1 prašníky a čnělky. Na bažinách. Čn. Če. Z. bahní. C. palustre. L. 421. Dryas. Dryade. Dryjadka. Kalich 5-8-10klaný; cípy téměř stejné; koruna 5—8lupenná. Nažky s dlouhými péřitými ocasy. XII. 5. 8 bílých, eliptičných lupenův delších kalichu. Kalich žláznatě chlupatý. Stopka 1květá. Osiny na semeníku 1"/, p. zdélí. Listy: pilované, vejčité, trochu srdčité, na Mochnovilé. 499 4 líci tmavozelené, lesklé, na rubu běloplsťnaté, vždy zelené, Na Alpách. ÚČe. Zář. D, horní. D. octopetala.. 422. Fragaria. Erdbeere. Jahodník. Kalich plochý s Sklaným krajem a 5 menšími listeny mezi cípy. Čnělky odpadavé. Plod jahoda, totiž duž- naté zveličené lůžko s mnohými semeny. Koruna bílá. Prut téměř bezlistý. Květy koneční, po 2-——-7 v cho- cholíku. XII 5. 4. Jahoda dužná, šťávnatá. 2. Jahoda malá, suchá; květy po 23—3, dlouze stopečné; kalich kosmatý, na dolejšku nachový, zdélí lupenův, Listy chlupaté, na špici 3zubé. Prut položený, neplazivý: květní větve volné. vztýčeně odstávavé, téměř 2květé, 2listé, U prostřed mezi Comarum 2 Fragaria, však ne Potentila. V lesích na Matře, v Slavonsku, Haliči. Bř. Dub. (Coma- rum fragarioides, Roth.) J. suchý. F. sterilis. 2. Kalich odstávavý neb zpět vyvrácený. Kalich přitlačený k plodu, neb vztýčený. 4. 3. Stopky a řapíky s chlupy odstávavými. Lupeny k do- lejšku klenuté, s kraji rozdělenými. Jahody veliké, po jedné strané bílé, přitvrdlé, chuti mělké. Listy po obou stranách chlupaté. Prut '/„—1 stř. zvýší. Buď čnělky, buď tyčinky scházejí. V lesích. pasekách. Kv. Čn. J. bujice. F. elatior. Elirh. Stopky s odstávavými. řapíky s přiléhavými chlupy. Lupeny téměř rovnoploché. Jahody červené, menší, chuti libovonné. Listy Sčetné, ra žílách řasené. Prut 2—6 p. zvýší. Kv. Čn. J. pospolitý. F. vesca. L. 4. Listy na líci holé, tmavozelené, Jahoda velmi veliká. V zahradách pěstovaná. J. ananasová. F. grandiflora, Listy po obou stranách chlupaté, pýřité. 5. 5. Stopky s přilehavými, řapíky s odstávavými chlupy. Lupeny téměř ploché, vespolek svými kraji se stýka- jící neb přikrývající. Listy ostře pilované. V houštích, pasekách. Kv. Čn. J. truskavee. F, collina. Ehrh. Stopky a řapíky odstávavě chlupaté. Stopky 1- neb vícekvěté. Listy na líci chlupaté, na rubu hedbávité. Hned po sněhu. V Sremsku, J. rončí. F. praecox. Kit. (217) 500 Mochnovité. 423. Geum. Nelkenwurz. Kuklík. Kalich plocho- neb dutoklenutý, 5klaný, s 5 men- šími listeny mezi cípy. Lůžko. válcovité. Holénky suché, neodpadavými článkovitými čnělkami věnčené. Listy větším dílem lýrovité. XII. 5. | 1, Prut 1květý. Osina přímá, kosmatá. 2. « Prut mohokvětý. Osina v kolénko skřivená, 3. ©. Prut bez výhonků, na dolejšku listnatý, 1 stř. zvýší. Listy přetrženě speřené a lýrovité; koneční cíp „velmi veliký, s tupými laloky. Kalich zelený, plochý. Lupeny krátce nehetnaté, srdčitě okrouhlé, pomerančové. Na ho- rách, Krkonoších. Kv. Če. K. chlumní. G. montanum. L. Prut s výhonky plazivými, červenými. Listy speřené, vřezané, chlupaté. Kalich černočervený, veliký. Lupeny žluté. Na nejvyšších Alpách, mezi Štýrskem a Korutany, na Tatrách. Če. Srp. K. plazivý. G. reptans. L. 3. Hořejší osiny článek holý, jen na dolejšku trochu chlu- patý. 4. Osina kosmatá. Květy převislé. Kalich zvončitý, hnědo- červený. 5. 4. Kalich na plodu vyvrácený. Lupeny obvejčité, odstávavé, žluté, zdélí aneb kratší kalichu; květ vztýčený. Došejší čásť čnělky uútle chlupatá, 4krát delší než hořejší, Listy kořenní lýrovitě speřené, s velikým konečním cípem a vřezanými pilovanými cípky; prutní nejvíce trojené neb 3klané. Prut 1—1'/, stř. zvýší, větvitý, V hájích, houštích, při plotech. Če. Srp. K. lskařský; Benedik. G. urbanum. L. Kalich rozestřený. Lupeny přiokrouhlé, krátce nehetnaté, odstávavé, žluté neb červenožluté, Květ někdy i přechý- lený. Dolejší osiny díl chlupatý, 4krát delší než hořejší. Rostlina u prostřed mezi předcházejícím a následujícím, buď k tomuto buď k onomu se blížící. Ve vlhkých houšti- nách; Kv. K. prostřední, G. intermedium. Ehr. 5, Lůžko na stopce povýšené. Lupeny dlouze nehetnaté, červenožluté neb bledožluté, s červeným nádchem. Kališní cípy vztýčené, zavřené, zevnitřní hnědočervené. Dolejší díl čnělky zdélí hořejšího. Lístky chlupaté, téměř řasnaté. Prut 1 stř. zvýší. Na mokrých lukách, při lesích, vodách. Dub. Kv. K. potoční. G. rivale. L. Mochnovité. ; 501 Lůžko ledva zvýšené. Lupeny krátce nehetnaté, Kalich polootevřený, zelenohnědý. Květy větší než při předešlém, Čnělka kosmatá, dolejší díl 2krát delší hořejšího. Prut 2—4květý, 1 stř. zvýší. Zdá se býti zvrhel mezi G. montanum a rivale. Na horách, Krkonoších; Čn. (G. su- deticum, Tausch.). K. krkonošský. G. pyrenaicum. Ram. 424. Potentilla. Fingerkraut. © Mochna. - Kalich plochý, 5klaný, s menšími cípy mezi úšty. Čnělky odpadavé. Lůžko povýšené, suché, mnoho- semenné. Koruny bíléneb žluté. Listy speřené neb 3— četné. XII. 5. 1. Listy aspoň dolejší speřené. 2. -Listy prstnatě po 3—9 stojící. 5. 2. Plátky hnědé. Viz Comarum. Plátky žluté. 3. Plátky bílé; palisty rozdělené. Listy kořenní speřené; prutní 3četné; lístky přiokrouhlé, pýřité, vřezaně zubaté. Prut 4—1'/, stř. zvýší, vztýčený, uvrchu vidličnatý. Rostlina lepká, obyčejně červeně naběhlá. Na kamenité, suché půdě, v lesích. Kv. Čn. M. strminná. P. rupestris. L. 3. Listy 2speřené, 4jařmé, aneb obyčejně %četné, na líci holé, na rubu plsťnaté, Lístky s 5—7 čárkovitě kopo- vitými, od sebe vzdálenými cípy. Prut položený. Na lu- kách; v Haliči, Čn, M. mnohoklaná. P. multifida. Listy jednoduše speřené. 4. 4. Prut plazivý, kořenivý, v podobě výhonkův. Listy pře- trženě speřené, na líci zelené, na rubu bělohedbávité, aneb po obou stranách bílé, aneb zelené, slabě chlupaté. Palisty mnohoklané. Stopky jednotlivé. U cest, na ná- vsích. Kv. Zář. M. husí; kachnička; husí mýdlo, stříbrník. P. Anserina. L. Prut položený | neb vstávavý, vidiičnatý, do 1 stř. zdélí. Květy úžlabičné, jednotlivé. Koruny sírožluté, menší než kalich; stopky zpět vyvrácené, Palisty vejčité, celo- krajné. Lístky vřezaně pilované, po obou stranách zele- né. Na mokrých, písčitých naplaveninách, v příkopech, Če. Zář. M. položená, P, supina. L, 5. Květy bílé. 6. 502 Mochnovité. Květy růžočervené. 8. Květy žluté, 9. 6. Listy 3četné. Lupeny srdčité. Listy na rubu kosmaté, v mládi hedbávité. Při plotech, v úvozech. M. jahodová. P. Fragariastrum. Elirh. Listy 5Sčetné. %. 7. Prut chudokvětý, položený, vstávavý, '/„—1 stř. zvýší. Listy 5— i %četné, na dlouhých nožkách, na líci tmavo- zelené, na rubu a po kraji stříbrolesklé, hedbávití; líst- ky obdýlné, obvejčité, na konci pilované; zuby k sobě nachýlené. Lupeny obsrdčité; koruny veliké, bílé. Ty- činky holé; semeníky chlupaté; lůžko chlapaté. V su- chých lesích; na lesních lukách. Kv. M. bílá. P. alba. L. Prut mnokokvětý, položený, na špici vstávavý. Listy četné, po obou stranách leskle kosmaté ; lístky na špici 3—7 zubé; prutní listy 3četné, se širšími palisty, Květy ve vztýčených, často 20Okvětých chocholíkách; lupeny, obvejčité, kratší než kalich. Kalich odstávavý, chlupatý. Semena bíle chlupatá, lůžko chlupaté, hnědé, Na skalách, na Alpách a pohořích. Čec, Srp. M. mnohokvětá. P. caulescens. S. Lístky často 3četné, plstnaté, 3zubé; zuby k sobě nachýlené. Několík vztýčených neb položených prutův. Palisty kopovité, Stopky 1květé. Květ jednotlivý, růžový, koneční. Cípy kalichu na špici červené, jakož i rodidla, Lůžko vlnaté. Na štýrských a korutanských holech. Če. Zář. M. lesklá. P. mlida. Lístky 5Sčetné, na špici 3zubé, s zuby stejnými. Prut položený, trochu vstoupavý, mnohokvětý. Stopky červe- navé; chocholík 5—10Okvětý. Kalich chlupatý, nachový, lupeny téměř okrouhlé. Lůžko chlupaté, červené. Na ra- kouských, štýrských, korutanských Alpách. Če. Srp. M. červená. P. clusiana. 9. Listy aspoň hořejší 3četné, 10, Listy 5 — %četné. 11. 10. Listy Sčetné (dolejší často po 5 speřené), chlupaté. Prut vztýčený, chlupatý, '/„—1'/, stř. zvýší. Dolejší květy uúžlabičné. Lupeny sírožluté, menší než kalich. Mochnovité. 503 V letě a jesení. V řečištích, při rybníkách. M. norvežská. ; P. norvegica. L. Listy * kořenní dlouze řapíkaté, hladké. Prut ležící. Květy koneční, dlouze stopečné. Lupeny trochu vykrou= žené, kalichu zdélí. Semeníky brunatné, hranaté. Na ra- kouských holech. Kv. Čn. M. Braunová. P. Brauneana. Hopp. 11. Prut zcela vztýčený, aneb jen na dolejšku maličko le- žící, větším dílem zpřímený. Žádných neplodných, leží- cích prutův. 12. Prut obyčejně zpoly neb docela ležící; aneb trs z le- žících prutů, z něhož 1! květní pruty vyhánějí. 13. 12. Květy nejvíce sírožluté, okazalé. Prut přímý dlouhými na dolejšku ztloustlými a krátkými žláznatými chlupy po- setý. Listy 5— 7četné; lístky obdýlné k dolejšku klíno- vité, súžené, hrubě pilované, po obou stranách zelené, dlouze chlupaté. Výška 1—1"/ stř. Nažky křídlatým krajem obroubené a svraštělé, drsné. Na lesnatých, kame- nitých místech. Ún. Če. M. přímá. Sedmilist, P. recta. L. Květy tmavožluté, značně menší. Prut na dolejšku le- žicí, kosmatý neb plsťnatý, 1 stř. zvýší. Listy bčetné, na rubu šedovlnaté, plstnaté ; celá rostlina nadto dlouze kosmatá; lístky "kopovitě kopisťovité, hluboce pilované, po kraji a žilách dlouze chlupaté. Nažky bez křídlatého kraje, útle svraštělé. Na výslunních pahrbkách. Čn. Čec, (P. canescens. Bess.) M. lehavá, R. inclinata. Vill, 13. Prut jednoduchý, kořenivý, plazivý, řídce listnatý, často mnoho střevícův se vlekoucí. Stopky jednotlivé, ikvěté, úžlabičné,. Listy Ščetné; lístky obvejčité, s roz- troušenými přilehavými chlupy, hluboce pilované. Koruny zlatožluté. © Nažky zrnité. Na travníkách, lukách, rolních mezích. Ún. Srp. M. lezavá; Pětiprstka, P. reptans. L. Prut dělí se ve více květnatých větví. 14, 14. Chlupy na prutu neb listech přilehavé, neb plsťnaté. 15. Chlupy odstávavé. Prut docela ležící. 18. 15. Prut a žily listův přilehavě chlupaté; jisty bčetné: lístky obdýlné, holé, pokraji lesklými hedbávitými chlupy obroubené, na špici drsně pilované. Prut vstávavý, '/—1 304 Mochnovité. stř. zdélí. Koruny veliké, zlatožluté. Na horních lukách, Krkonoších, Babíhoře. Čn. Če. M. zlatá. P. aurea. L. Listy na rubu plsťnaté, 16. 16. Celá rostlina krátkými, hvězdnatými chlupy posetá, še- dopisťnatá. Dolejší listy 5-,neb hořejší 3četné, Lístky klí- novité, na špici pilované, k dolejšku soužené, celokrajné, na rubu čárkované. Velmi nestálá co do velikosti, oby- čejně 2—3 p. zdélí, však i na 1 stř. V písčité půdě, v jehličnatých lesích. Bř. Dub. (P. verna, W. et Gr; Pot. incana, Wim.) popelavá. « P. cinerea. Chair. Rub listův plstnatý, však nikoli hvězdnatě chlupatý. 1%. 17. Listy Sčetné ; lístky obvejčité neb kopišťovité, s úzkým celokrajným dolejškem ; po kraji vyhrnuté; na rubu bě- loplsťnaté, zpředu hluboce pilované, s odstávavými zuby, na líci obyčejně holé, však i šedoplsťnaté, Prut dole le- žící, vstávavý, pak přímý, někdy červenavý, 1 stř. zvýší, nahoře latnatý. V písčité půdě, u cest, při zdech. Čn. Čec. M. stříbrná ; stříbrník. P. argentea. L. Listy Sčetné; lístky kopisťovité, klínovité, na kraji rovné, ploché, na rubu řídce plsťnaté, hluboce pilované, zuby k předu obrácené. Prut na dolejšku položený, kos- matě plstnatý, už od zpoda větvitý. Na suchých pahrb- kách. Kv. (P. Wiemanniana. (Giint, Pot. opaca, Krock.) M. Gůntherova. P. Gůntheri. Pohl. 18. Stopky po odkvětu přímé. Prut vstoupavý, chlupatý. Listy 5— a 3četné; lístky klínovité, obdýlné, mna špici pilované, na žilách a po kraji dlouze chlupaté. Na su- chých pahrbkách, kamenitých prostorách, Dub. M. jarní. P. verna. L. Stopky po odkvětu v oblouk sehnuté. Prut obloukem vstávavý, niťovitý, hustě chlupatý. Listy 7— a Ščetné, po obou stranách dlouhými, odstávavými chlupy oděné. Lístky kopovitě klínovité, hluboce vřezaně pilované, na špici ufaté neb vtlačené, Na suchých pahrbkách; Kv. M. tmavá. P. opaca. L. Pozn. Mochna rozevřená. Prut vztýčený; žádných pla- zivých prutův. Listy po obou stranách zelené, a jakož i prut a řapíky dlouze chlupaté. Kalich kratší než lupe- ny. V Slézsku, na Moravě, v Uhřích, na Matře. ; P. patula. hd Mochnovité. 905 425. Rubus. Brombeere. Malinik. Kalich téměř plochý, stálý, jednořadý. Semeníky četné na homolovilém, houbovitém lůžku v malinu spojené. XII. 5. 1. Prut bylinný. 2. Keř. 3. 2. Listy 3četné ; lístky routovitě špičaté, vřezaně zubaté, Výhonky plazivé ; květní pruty tupě hranaté. © Výška Vy—1 stř. Květy malé; lupeny čárkovité. Malina čer- vená, příjemně zákyslá ze 3—4 značně velikých zrn © složená, V lesích na kamenitých vrších. Kv. Čn. M. skalní, R. saratalis. L. Prut jednoduchý Žlistý, tkvětý; 2—4 p. zvýší. Listy okrouhlé, slezinité, řasnaté, plitce laločnaté, Květ veliký, bílý, Maliny veliké, červené. V rašelinné půdě, na bažinných, horních lukách, na Krkonoších. Kv. Čn. M. nízký. R. Chamaemorus. L, 3. Keř bezžlázný, Výstřelky nejvíce hranaté, ostnité, chlu- paté, zřídka žláznaté. 4. © Keř žláznatý. Výstřelky obyčejně oblé, neb málo hra- naté , štětinami, chlupy, žlázkami, ostny poseté; ostny rozličné velikosti a podoby. 6. 4. Lat rozkladitý, rozvláčný. 5. „ Lat obdýlný, úzký, s plsťnatými, zpět ostnitými stop- kami. Výstřelky holé, hranaté, s roztroušenými, téměř přímýmí ostny. Listy 5-, dolejší 3četné, obbýlně vejčité, špičaté, nepravidelně pilované, slabě srdčité, na rubu šedo- neb běloplsťtnaté; později kožnaté, Plátky bílé neb růžové. Na suchých, výslunních lesních prostorách. Čec. (Rubus fruticosus Smith.) M. kytkovitý. R. thyrsoideus. Wim. B. cordifolius. Výstřelky obyčejně málo chlupaté a žláz— paté, Listy široké, na rubu pýřité neb kosmaté, Stopky žláznaté, R. silesiacus. Weih. 7. apricus. Výstřelky holé, křivě ostnité; listy široké, krátce špičaté, srdčité, zubaté. Lat jehlanitý, listnatý, R. Grabovski, Weih. 5, Výstřelky obyčejně chlupaté, hranaté, se silnými, trochu skřivenými ostny. Listy Sčetné; lístky ij *hoano vejčiié 206 Mochnovité. zakončité, na líci holé, na rubu pýřité neb sedokosmaté, s ostnitými zuby. Stopky kosmaté, s menšími i většími ostny. Lupeny okrouhlé, duté, růžové, zřídka bílé, Na výslunních lesních prostorách. Čn. Če, M. obecný., R. vulgaris. Weil. «. viridis. Listy zelené, na rubu pýřité; výstřelky holé, s tenkými ostny. R. vulgaris. Weih, B. mollis. Listy na rubu šedo- neb běloplsťnaté; vý- střelky chlupaté i kosmaté, beze žlázek. R. villicaulis W. et Gr. 7. glandulosus. Listy na rubu šedo- neb běloplsťnaté. Výstřelky, stopky a kalichy žláznaté. (R. villicaulis d. W. et Gr.) | R. Radula. Weih. Výstřelky né hranaté, S roztracenými, KÝM ko- 67 "7 M bčetné; lístky domě A tirostál: na dýl žilek řaseně, na líci holé, na rubu útle chlupaté neb aksamitové, zelené, silné pilované. © Lat rozvlačitý, málo ostnitý. Plátky při- okrouhlé, pletní neb bílé. Maliny krvavě černé, lesklé, při— tyrdlé, sladce kyselé. Při plotech, v houštích. Čn. Če. M. ostružník; Ostruží. : R. fruticosus, L. 6. Výstřelky hranaté, slabě poprášené, s roztroušenými chlupy a šídlovitými ostny. Listy 3- neb Sčetné,: při- okrouhlé, krátce špičaté; boční sedavé, vřezaně zubaté, široké, na rubu obyčejně sivozelené, aksamítové, Lat chocholičnatý ; stopky chlupaté i plsťnaté, Plátky okrouhlé, bílé, široké, svými kraji se vespolek dotýkající, . Maliny černé, nepoprášené. V plotech, na hrázích, ve vlhkých houštích. Čn. Srp. M. hajní. R. nemorosus. Hayne. B. grandiflorus. Koruny veliké; kališní cípy listovité, prodloužené. 1. ferox. Výsiřelky s mnohými a rozličnými -ostny, Stopky s odstávavými jehlicemi a žláznatými chloupky. O. tomentosus. Listy na rubu běloplstnaté, Výstřelky oblé, neb slabě hranaté. 7%. 7. Listy 3četné. 8. Listy 3-Ďčetné, 9. 8. Plátky obdýlné, o hoúšené Maliny modročerné, sivě poprášené. Výstřelky tenké, oblé, do šeda poprášené; listy Mochnovité. 507 routovitě vejčité, útle špičatě zubaté, boční sedavé, Lat. chudokvětý, roztroušený. V plotech, na hrázích, ve vlh- kých houštích. Cn. Srp. M. šeromodrý. © R. caesius. L. Plátky vejčité, bílé, veliké. Výstřelky oblé, do šeda po- prášené, slabě chlupaté, s šídlovitými, trochu křivými ostny, jehlami, žlázkami. Listy jasně zelené, trojité, na rubu někdy slabě sivozelené, eliptičně odbdýlné, v náhlou kopovitou špici prodloužené, s žilkami na rubu vystoup- lými. Lat 4hranný, obdýlný; stopky hustě žlázkami a jehlami, řídce křivými ostny poseté, hořejší odstávavé, dolejší vztýčeně odstávající. V lesích, pasekách. Čn. Če. M. Bel- ladrův. R. Bellardi. W.N. 9. Listy na rubu sněhobílé, plsťnaté, široce vejčité, spe- - řené, 3- neb Sčetné. Výstřelky oblé, s širokými křivými ostny; prut hnědou, loupavou koeží pokrytý. Stopky plstnaté, bezostenné, Lupeny malé, obdýlné: maliny měkké, červené, někdy i žluté. V pasekách. Kv. Čn. M. obecný; červené maliny. R. Idaeus. L. Listy pýřité neb chlupaté, zelené. 10. 10. Lat obdýlný, uvrchu přechýlený; stopky plsťnaté a skrovně © jehlité, Pruty oblé, s kopovitě šídiovitými, menšími i vět- šímí ostny, přímými jehlami, žlázami a chlupy. Listy 3-, však i Sčetné; lístky vejčité, špičaté, malé, bledozelené. Lupeny eliptičné, vykroužené, Na úyslnnních pahorkách, v kamenitých lesích, Čn. Če. M. Šleicherův. R. Schleicheri. Weih. P. aciculatus. Stopky bezplsťné, však jehlité a žláznatě chlupaté. Lat vztýčený, obdýlný neb pyramidální, 11. 11. Lupeny obdýlné, malé; maliny černé. Výstřelky oblé -neb slabě hranaté, chlupaté, s kopovitě šídlovitými, pří- mými, šikmými ostny, jehlami a žlázkami. Listy četné neb prstovitě Ščetné, široce vejčité, pýřité; nejhořejší listy pod latem na líci stopečně žláznaté, tmavozelené, © Stopky pisťnaté, a jakož i kalichy červenočernými žláz- kami hustě poseté, odstávavé, Lat veliký, hustokvětý, — a často pro mnohé červené jehly a žlázy hnědočervený. V lesích, pasekách, na horách. Čn. Čec. M. srstnatý. R. hirtus. W. Kč. 2- * 508 Mochnovité. Lupeny eliptičné, vykroužené. Výstřelky oblé neb slabě hranaté, se silnými, kopovitě šídlovitými, většími i meén— šími ostny, jehlami, žlázami a některými chlupy, obyčejně červené, Listy 5Sčetne; lístky široce vejčité, špičaté, na líci holé, kožnaté, téměř lesklé, tmavozelené. Lat jehla- nitý, na dolejšku listnatý, s 3klanými aneb vejčitými ne- rozdělenými lístky. Stopky odstávavé, kosmaté, se žláz- kami, jehlami a štětinami. V lesích, pasekách, na horách. Čn. Čec. M. Kóhlerův. R. Kóhleri. Weihe et Nees. 126. Tornentlla. Nátržník. Kalich plochý, Sklaný aneb 4klaný, s 4 menšími cípy; koruna 4-5lupenná. Lůžko suché, Listy 3-5četné. XII. 5. | | Prut ležící, plazivý, kořenivý, niťovitý, tenký, */»—1 stř. zdélí, Lístky jednotlivé, neb 3—Sčetné, obdýlné, na špici pilované. Palisty kopovité, nerozdělené, neb ©— 3klané. Lupeny zlatožluté, větší než u následujícího. Nažky svraštělé. V hájích, lesích, Čn. Če. (Potent. ne- moralis. Nestler.) N, lezavý. T. reptans. L. Prut vztýčený neb vstoupavý. Listy 3četné, prutní se- davé. Palisty prstovitě vřezané. Stopky jednotlivé, úžla— biční. Kořen ztlustlý, uzlitě křivý, zvenku hnědý, uvnitř červenobílý. Na lukách, v lesích, houštích. Ča. Srp. (Potent. Tormentilla, Schrank.) N. přímý. | T. erecta, L. 427. Waldsteinia. Žlutenec. Kalich 1Oklaný, cípy střídavě menší. Koruna 5lu- penná; 2 obvejčité nažky. XII. 2. Kořen černohnědý, plazivý. Prut šikmý neb vztýčený, přes '/, stř. zvýší. Kořenní listy dlouze řapíkaté, ledvi- nité, Slaločné, po obou stranách chlupaté; laloky opět vřezané ; prutní nemnohé, krátce řapíkaté, odstávavé, 3laločné, vždy menší. Prut Avětvý; jedna větev ledva 1 p. zdélí, 1listá, 1květá, druhá obyčejně 2listá, 3květá. Kališní cípy odstávavé, chlupaté. Plátky žluté, lesklé; delší kalicha, celé neb vykroužené, Na stinných vrších , okolo Budína, Pětikostelů, Dub. Kv. Ž. kuklíkový. W. geoides. W. Tavolníkovité. 509 99. Spiraeaceae. Tavolnikovité. ' 428. Spiraea. | Geisbart. Tavolník. -, Kalich Sklaný ; koruna Šlupenná; 3—5 měchýřo- vitých, 2—6 semenných tobolek, s tolikerými čněl- kami. XII. 5. 1. Bylina. 2. Keř. 4. 2. Listy 2—3krát speřené; lístky vejčitě obdýlné, vřezaně zubaté; žádných palistův, Lat z klasovitých větví složený. „Prut dole téměř dřevnatý, 3—4 stř. zvýší. Koruny žluto- bílé. Samčí a samičí květy různé, Ve vlhkých. lesích, na břehách řek, potokův. Čn. Če. T. udatný. S. Aruncus. L. -Listy jednoduše speřené, s palisty. Květenství vrcho— ličnaté. 3. : 3. Listy přetrženě speřené; lístky obdýlné, vřezaně pilo- vané neb protisečné. Prut přímý, jednoduchý, 1—2 stř. zvýší. Chocholík. Plátky bílé, někdy načervenalé. Seme= níky rovné, útle chlupaté. Bambuliny vonné, jedlé. „Na lukách, mezích, Čn. Če. T. tužebník. S. Filipendula. L. Listy přetrženě speřené ; lístky ovální, pilované, ne- © rozdělené koneční 3— Slaločný, Prut hranatý, jednoduchý, 2—4 stř. zvýší. Jedny stopky nad ostatní prodloužené, opět menší chocholíky nesoucí. Květy bílé. Semeníky holé, srpovité. Ve vlhkých houštích, na břehách rybníkův řek. Čn. Č. T. jilmový. S. Ulmaria. L. 4. Květy růžové neb pletní v konečních hustých hroznech skupené. Listy obdýlně kopovité, nestejně pilované, holé. Prut 4—5 stř. zvýší; větve vztyčené, žlutohnědé. Na plotech, v houštích. Čn. Če. T. vrbolistý. S. salicifolia. L, Květy obyčejně bílé. 5. 5. Listy ostře, téměř dvojnásob pilované, vejčité i kopo- vité, 2 p. zdélí 1'/, zšíří, na dolejšku široce zaokrou- hlené, ku špici súžené; řapík '/, p. zdélí. Chocholík ko- neční, ještě jednou tak veliký jako při Sp. oblongifolia. Výška 4—5 stř., větve šedohnědé. V Uhřích. Kv. Ún. (Sp. chamaedryfoiia, Schm.) T. jilmolistý. S. ulmifoha. Scap. 510 Tavolníkovité. Listy na špici vřezaně zubaté, neb tupě pilované, ostatně celé. 6 6. Listy obyčejně celokrajné, aneb málo ma špici zubaté, vejčité, špičaté, kosmatě šedé, obzvláště na rubu hedba- © ovitě chlupaté, krátce řapíkaté. Stopky kosmaté. Chocho— líky koneční na bočních větvích, stopečné, Kališní cípy odstávavé, trochu tupé. Koruny bílé, malé; plátky tro- chu vykroužené, Tobolky trochu kosmaté. Prut přímý neb vstoupavý, zilouští brka, zvýší 1—2 stř., hnědý. Na nejvyšších vápenitých skalách; v Chorvatsku. Kv. T. šedý. S. cana. W. Kit. Listy na špici vřezané, holé, hladké neb pýřité, %. 7. Chocholílky úžlabičné, sedavé ; květy bílé, Listy obvej- čité, tupé, na špici nestejně tupě zubaté, 3násobně žil- naté, hladké, k dolejšku súžené, ", p. zdélí. Výška 4—5 stř. V Uhřích. Kv. T. uherský. S. obovata. Chocholíky stopečné. 8, 8. Větve jasně hnědé, jako i puky. Keř okrouhlý, velmi větvitý, 3—5 siř. zvýší. Listy 1'/, p. zdélí, V zšíří, k dolejšku klínovité, po kraji celé, na špici (široké, 5— 7zubé neb vřezané. za : p. zdélí. Květy bílé, To- © bolky pýřité. V Uhřích. Kv. Ún. (Spiraea media.) T. si- birský. S. chamaedryfoha. Větve šedo- neb tmavohnědé, 9, 9. Listy obdýlně kopovité, špičaté, na špici vřezaně zu- © baté, někdy i celokrajné, pýřité, v starobě téměř holé, brvité, 1—1'/> p. zdélí. Keř 6—-% stř. zvýší ; větve šedohnědé. © Kališní trubka delší než cípy. Květy bílé, menší než při předešlém. Čnělky posléz vodorovně od- © stávavé. V Uhřích. Kv. Čn. T. obdýlnolistý. S. oblongifolia. W. Kit. Kásky obvejčité, špičaté, 3žilné, od prostředu ku špici krátce a nepravidelně jednoduše zubaté, šedozelené. Prut © 4—5 stř. zvýší; větve tmavohnědé. Chocholík shloučený, stopečný. Květy bílé, zvící předešlého, V Uhřích. Kv. T. vrubovaná. S. crenata. © ke "3 70 84 Totenovité. 511 100. Sanguisorbeae. Totenovité. 429. Alchemil'a. Sinau. Kontryhel. Kalich zvončitý, Aklaný, s 4 menšími cípy; 4 ty- činky mezi cípy. Čnělka z boku čnějící. Blizna hla- vatá; 1 nažka. Listy okrouhlé, laločnaté. Květy má- lé, zelené, v chocholíku. IV. 1. Husínožka ; Přivrátník. 1. Listy prstovité, 7četné, kopovitě paličkovité, tupé, na rubu hedbávité. Palístky brunatné. Květy téměř přeslenaté. Na vyšších Alpách rakouských, štýrských , korutanských. Čn. Srp. K. horní. A. alpina. Listy ledvimité, 7— 9laločné, 2. 2. Laloky listův dokola pilované, třetinu listu dosahující ; listy řapíkaté, na dolejšku řapíku 2 srostlé, pilované pa- listy; choboty lalokův listních špičaté, Listy zelenožluté, z počátku řasnaté, Prut ležící, pak vstoupavý. Na vlhkých bažinných lukách. na vrchách. Kv. Čn. K. obyčejný. A, vulgaris. L. «. glabrata. Rostlina téměř holá a tmavozelená. É. pubescens. Docela pýřitá a žlutozelená, 7. subsericea. Listy dlouhými hedbávitými chlupy oděné. Laloky svrčhu pilované ,. dole celokrajné, polovici iistův obsahující, Choboty laloků Vyuroužené, Prut více přímý, 1 stř. zdélí, Rostlina holá, tmavozelená. V úva- lech a propastech krkonošských, Če. K. klaný. A. fissa. Schum. 430. Aphanes. Ořmkraui. Nepatrnec. Kalich zvončilý, 4klaný, s A4malými aneb nepatr- nými listeny mezi cípy. Čnělka boční. Blizna hlavatá, í nažka. IV. %. Listy na dolejšku klínovité, prstnaté, 3klané , hedbá- vitě chlupaté, šedé. Prut 1--3 p. zdélí,. položený neb šikmo vstávavý. Květy sklubené v úžlabičkách. Palisty kos- maté a brvité. Na suchých písčitých rolích. Čn. Če. (Alchemilla Aphanes. W.) N. rolní. A. arvenses, L. 431. Poterium. Becherblume. Krvavec. Kalich 4 dílný; na dolejšku trubky 2—3 listeny; 20—30 tyčinek. Čnělka koneční; blizna šlětcovitá ; 512 Tetanovité. o 2—3nažky, v zivrdlém kalichu. Květy v hlavách ; listy speřené. XXI. 8. Zelenohlávek. Prut vstávavý neb vztýčený, 1—2 stř. zvýší. Listy speřené, nejařmé; lístky přiokrouhlé, hrubě pilované, jasně neb vodozelené. Kalich zelenavě nachový, trubka v čas zralosti tvrdá, se 4 tupými uhly, Blizna nachočer- -vená. Dole samčí a obojaké, na hoře samičí květy. Na suchých lukách, pahrbkách, v úvozech. Čn. Če. K. obecný; Zelenohlávek. P. Sangutsorba. L. Prut hranatý, ještě jednou tak vysoký jak předešlý. Listy speřené, 10—12jařmé; lístky kopovité, šedoze- lené, nahé. Řapíky nahé, žlábkovité. Klasy hlavaté, více eliptičné, krátčeji stopečné a na konci prutu a větví v hrozen sestavené, Kalichy brvité, nahé, Nejhořejší květy v klase samičí, ostatní samčí a obojaké. Na suchých pa- žitech, v Biharské a Baraňanské stolici, v Banatě. Kv. Čn. K. uherský. P. polygamum. W. K. 432. Sangusorda. Wiesenknopf. Toten. Kališní trubka 4hranná; kalich údílný s 3 listeny ; 4 tyčinky. Čnělky koneční. Blizna štětcovitá; 1—2 nažky. Květy v hlavách. Lisly speřené. IV. Krvavé koření ; Baruška. Klasy hlavaté, vejčitě obdýlné, červenohnědé, © Kališní cípy červenohnědé. Lístky střídavé, obdýlné, zubaté, pi- lované. Palisty obyčejně chybují. Rostlina štíhlá, nahoře — větvitá, s dlouhými květními stopkami, výška do 3 stř. Na úrodných, trochu vlhkých lukách. Če. Srp. T. lé- kařský. S. officinalis. L. 433. Sibaldia. Zubatka. Kalich 40klaný ; koruna Šlupenná na kalichu umí- stěná. Čnělky z boku semeníka, 5 semen. V. 5. Obkiínovité 3zubé lístky, chlupaté, Listy dlouze řapíkaté, 3četné. Prut krátký. Kořen černý. Kvěly malé, žluté, v okolíkách. Kališní cípy střídavě větší. Zřídka 10 čně- lek. Na vrcholech Špytských a korutanských Alp. Če. Z. položená. S. procumbens. Slívovité. : 513 101. Prunaceae. Slívovité. 434. Amygdalus. Mandelbaum. Mandlovnék. Kalich Sklaný. Peckovice suchá. Listy prostě pilo- „vané. XII. 1. | Nejdolejší zuby listův a řapíky žláznaté, Květy po 2 sedící; lupeny větší než kalich ; pecka velmi tvrdá; ka- „ Jišní trubka zvončitá. Hořký. je červenokvětý, sladký bě- lokvětý. V chorvatských lesích divoce; u nás pěstovaný. Bř. Dub. M. obecný. A, communis. L, Listy obvejčité, na dolejšku súžené, prosté, ostře pi-, lované, na dolejšku celokrajné, Květy broskvočervené, krátce stopečné, dříve listu. Keř 1—2 stř. zvýší. U Mo- stu, u Litavy, v teplejších krajích Uher. Bř. Dub, M. krpivý. A. nana. 435. Persica. Pfirsich. Broskev. Kalich Sklaný; koruna Šiupenná. Peckovice dužná. XII. 1. Břeskyně. Listy kopovité, dvojitě pilované, beze žlázek. Květy obyčejně jednotlivé, Pěstovaná. B. obecná, P. vulgaris, Mill. 436. Prunus. Pflaumenbaum. Slíva. Kalich Sklaný ; 5 lupenův ; plod slíva dužná s oby- čejně hladkou peckou. Koruny větším dílem bílé. XII. 1. Slíva; švestka ; trnka atd. 1. Stopky hroznité neb chocholičnaté. 2. Stopky 1květé, neb po 2, v okolíkách sestavené, 3. 2. Květy v obdýlných visutých hroznech. Rapíky 2 žláz- kami obsazené. Listy eliptičné, pilované, měkké, trochu drsné čili svraštělé. Květy vonné, však mamivé. Pecko- „vice černá; pecka drsná. Keř a strom často vysoký. Ve vlhkých lesích. Kv. Střemcha. P. Padus. L. Chocholíky 6—12květé. Plod červený, pak černý. Listy vejčité, s prodlouženou špicí, na dolejšku trochu srdčité, na líci trochu lesklé. Keř 6—10 síř. zvýší, s hnědými větvemi a bílými bradavicemi. Na skalnatých pahorkách. Bř. Dub. S. skalní; turecká višeň. P. Mahaleb. 3. Květy ve 2—Skvětých okolíkách, dlouze stopečné. Listy 514 Slívovité. v čas rašení osobitné, podýl řasnaté. Plod hladký, ne- poprášený. 4, Květy po 1—2, krátce stopečné. Listy při vyrážení svinuté, jedno druhé ovinující. 5, 4. Řapík 2 žlázkami obsazený. Listy trochu svraštělé, na rubu pýřité; šupiny pukův bezlisté. Plod třešeň černá, žlutá neb červená (Bělice, Černice, Uherské atd.). V le- sích, i pěstovaný a šlechtěný. Dub. Kv. Třešeň; Střešňa; Ptáčnice. P. pa L. Řapíky beze žlázek. Listy holé, hladké, téměř kožnaté, Vnitřní šupiny květního peku vyvinují se v dokonalé listy, Strom s visutými ratolestmi. Pěstovaný i zdivočelý, Kv. Višeň; višňák; hamrla. P. Cerasus. L. © Poenání Ryslák liší se svým krpivým zrůstem něko- Jika střevícův. Listy obvejčité a přiokrouhle tupé, holé, žláznatě pilované, obdýlné, '/2—*/, p. zdélí. Plod černo- červený, zvící hráchu. Okolíky sedavé. Keř po zemi pla- zivý, v zahradách však 5—6 stř. zvýší. V Trenčanské stolici. Kv. P. Chamaecerasus. Jucg. 5. Stopka krátká, z puku nevynikající. Plod nepoprášený, aksamítový. Listy téměř srdčité, Pěstovaný; Dub. Meruňka; Marulka ; Marhulák, P. Armeniaca. L. Stopka delší. Plod hladký, poprášený. 6. 6. Stopka holá. Ratolesti pýřité, často v bezlisté, trnité špice vycházející. Listy eliptičné. Plod kulatý, vztýčený, kedy k trpký. Keř. Dub. Květ. S. planá. Trnka, P. spinosa. L. Stopka pýřitá. Plody odvislé. %. %. Plod okrouhlý. Větve krátkým aksamítovým pápeřím pokryté, 1 holé. Listy vejčité, Trnky okrouhlé, tmavo- Halové, 2—3krát větší než plané. Květy po 8, bílé; stopky pýřité. Pěstovaný i zdivočelý. Dub. Kv. Prcavka; švestka; ranky; sralky; okruhličky; slivečky, s mnohými odrůdami. P. insilitia. L. Triky obdýlné, poprášené. Větve holé. Puky 2květé; stopky pýřité. Listy eliptičné. Květ nazelenalý, vodobílý. Ve mnohých odrůdách pěstovaný. Kv. Slíva; karlátka; švestky; trnky; atd. P. domestica. L. Jabloňovité. 515 102. Pomaceae. Jabloňovité. 437. Aronia. Felsenbirnbaum. Muchovník. Plod 3—5pouzdrý ; pouzdra do polovice rozdělená, 2semenná. XII. 3. Listy téměř okrouhlé, eliptičné, išpičaté, na rubu pý- řité, pilované, 1 p. zdélí, na líci tmavozelené, v stáří holé. Květy hroznaté. Lupeny kopovitě klínovité, úzké, dlouhé, tupé, špinavobílé, vonné, na dolení straně kosmaté. Kališní cípy červené, holé. „Stopky a semeníky téměř kosmaté. Plot černomodrý, 6—10Opouzdrý, 6—10se- menný. Keř 4—6 stř. zvýší; puky 4hranné. Na kameni- tých pahrbkách, v Rakousích; ve Vesprýmské, Trenčanské stol, Dub. Kv. (Mespillus Amolaiičhier, L. Prunus Ame- lanchier). M. okrouhlolistý. © A. rotunděfolia. Pers. 458. | Cotoneaster. © Zwergmispel. Nkalnek. Semeník 2—5pouzdrý, 4—10semenný ; pecky jen, zvenku dužným kalichem ovimuté. XII. 2. 1. Keř vysoký neb strom 12—25 stř. zvýší. Listy laloč= natě chobotnaté, pilované, na dolejšku uťaté, téměř klí- novité, na rubu kosmatě šedozelené; řapíky, žilky listův, listeny, palisty, stopky a kalichy v stáří zčervenají. Pa- listy obdýlně kopovité, ostře pilované. Kalichy kosmaté ; květy bílé, koneční, v malých chocholíkách; plody černé: 5 čnělek. V Chorvatsku, Slavonsku, Sremsku , Uhřích, na dunajských a považských výspách. Kv. (Mespillus nigra, W. Kit.) S. černý. C. miger. L. „ Keř nízký, 3—5 stř. zvýší. 2. 2. Plod malvičnatý, červený, zvící hráchu. Plátky vztý- čené, růžové; květy po 3—4. Listy eliptičně přiokrouhlé, na rubu běloplsťnaté, na líci tmavozelené, utle špičaté, Kalichy holé. Stopky pýřité, s ovocem převislým; 2—3 čnělky. Na výslunních a kamenitých pahrbkách, v lesích, Kv. Čn. (Mesp. Coteneaster, L.) S. gdoulový. C. vulgaris. Lindl, Plod větší, šarlatový, plsťnatý, jakož i stopky, 4—5- semenný. Listy okrouhlejší, celokrajné, na vrchu pýřité, na rubu plsťnaté. Keř 3—4 stř. zvýší; větvičky a letní 516 Jabloňovité. výstřelky delší, Na vápenitých úlíslách, v Bělehradské, Vesprýmské stolici, v Banátě. Čn. Če. S. šarlatový. C. coceineus. W. K. 439.. Crataegus. Weissdorn. Hloh. Semeník 2—5pouzdrý, 4—10semenný; plod hlo- hyně u vrchu stažená, červená, dužnatá. XII. 2, Hlo- šinky; hložinky. Obyčejně 2 čnělky, 2 zrna v plodu. Stopky holé; kalichy hladké, málo žláznaté ; květy bílé, v malých cho- cholíkách. Palisty úzké, čárkovitě kopovité, žláznatě zu- baté, odpadavé. Listy krátce 3laločné, tupé, dvojitě pilo- vané, holé. V houštích. Plod: Hlohyně č červená, moučnatá, Kv. Čn. (Mespil. S EYAeARNÍY Sm. H). tvrdý. C. Oxyacantha. L. Obyčejně 1 čnělka, 1 zrno. Stopky kosmaté; kalichy téměř pýřité, cípy vyvrácené, k trubce přilehavé, dlouze špičaté; květy bílé, vonné, v okolíkách. Listy hlouběji 3klanné, špičaté, pilované, holé, V houštích. Plod kula- tější. (Mesp. monogyna, Sm.) H. jednoženský.. C. monogyna. Ehrh, 440. Cydenia. Ouittenbaum. Gdoule. Kalich Sklaný, listovitý, 5 lupenů; jablko Spouzdré; pouzdra mnohosemenná. XII. 5. Gutny; Kutna. Listy celokrajné, vejčité, na rubu plsťnaté. Květy jednotlivé, na běloplstnatých stopkách; plátky červeno- bílé. Keř neb strom. Kališní cípy prodloužené. Pěstovaná neb divoká; v houštích, plotech, při potocích. Dub. Ky, (Pyrus Cydonia. L.) (G. obecná, C. vulgaris. Pers. 441. Mespilus. Mispel. Mišpule. Kalich 5Sklaný ; 5 lupenův. Plod s 2-5 jádry. XII. 2. Nešpule. | Listy kopovité, na rubu plsťnaté, králce řapíkaté, 5 p. zdélí, 2 zšíří, po kraji rozvláčitě zubaté neb celé. Květy bílé, jednotlivé, krátce stopečné; plátky na špici vrubo- vané. Kališní cípy delší než koruna. Plod mišpule dužná, zvící vlaského ořechu. V Uhřích, divoce. Kv. M. domácí. M. germanica. Jabloňovité. 517 Listy vejčité, špičatě zubaté, holé, řapíkaté, 2 p. zdélí, zšíří. Okolík rozšířený. Květy růžobílé; lupeny vztýčené. Kališní cípy kratší než trubka. Obyčejně 2 čnělky. Plod žlutočervený, později černý, vlnatý, V Uhřích; na Ta- trách. Čn. M. nízká. M. Chamaemespilus. 442. Pyrus. Birnbaum. Hruška. Semeník 2—5 pouzdrý, 4—10 semený; plod 2—5 pouzdré jablko. Pouzdra mázdřitou kožkou neb per- gamenem potažená, 2semenná, často dovnitř otevře- ná. XII. 4. 1. Listy jednoduché. 2. Listy speřené. Viz Sorbus. 3. Listy méně více vřezané, neb dvojitě pilované. 3. Listy nerozdělené, celokrajné, neb Janody pilované, neb vrubované, 4. 3. Keř trnitý, Listy 3klané. Viz Crataegus. Keř neb strom beztrný. Viz Sorbus. 4. Květy jednotlivé. Lupeny přiokrouhlé, 5. Květy v chocholíkách. 7%. 5. Čnělka holá, 6. | Čnělka na dolejšku vlnitá. Kališní cípy listovité, pro- dloužené, Viz Cydonia. 6. Kališní cípy listovité, daleko přes korunu čnějící. Viz Mespilus. Kališní cípy přes květ nesáhající. 8. 7, Plátky kopovitě klínovité , 4——5krát delší než širší, „Viz Aronia. Plátky přiokrouhlé, 8. 8. Malé květy v chudokvětých chocholíkách; někdy je- dnotlivé. Listy celokrajné, na rubu plsťnaťé. Viz Co- toneaster. Květy okázalé; 5 čnělek. 9. 9. Listy vejčitě elipličné, tupé, na špici trochu pilované, na rubu plstnaté, často celokrajné, i na líci trochu chlu- paté, 2 p. zdélí. Květy v chocholíkách, vonné. Kalich velmi plstnatý. Strom menší než u plané hrušky; ovoce vwev H. sněžní, be nivalis. Jaců: hd 518 Jabloňovité. Listy vejčitě: obdýlné, obyčejně holé; kalichy více méně plsťnaté. Stromy. 10. 10. Čnělky na dolejšku volné. Květy v chocholíkách. Plátky přiokrouhlé, duté, bílé. Plod hruška, okrouhlá neb na dolejšku súžená, prodloužená, Listy vejčité, útle pilo- vané. © Řapíky zdéli listův, V lesích a v mnohých odrů- dách pěstovaná a šlechtěná. Kv. H. obecná. P. communis. L. «. glabra, Listy, stopky, kalichy útlé pavučinaté, vlnaté, posléz holé. B. tomentosa, Listy, stopky, kalichy s trvanlivou vlna- tou plstí. Čnělky na dolejšku srostlé. Květy v chocholíkách. Plátky duté, přiokrouhlé, bílé neb červenavé aneb uvnitř bílé, zevnitř Červenavé, Plod jablko kulaté, u stop- ky prohlubené. Listy široce vejčité, někdy kožnaté, tupě pilované, Řapíky z polovice listův dlouhé. © V lesích, a pěstovaná v mnohých odrůdách. Kv. Jabloň. P. Malus. L. «. glabra. Listy a kalichy holé. * B. tomentosa. Kalichy a listy na rubu plsfnaté, 443. Sorbus. Eberesche. Jeřáb. Semeník Spouzdrý, 10semený. Plod malvice neb jeřabinka s pouzdry tenko mázdřitými , 1—5semenná. XII. 3 4. Listy speřené. 2. Listy jednoduché. 4, ©. Listy na líci pýřité, na rubu jako i stopky a plody vlnatě plsťnaté. Plody okrouhlé, podobné plodu následu- jícího, však menší. U prostřed mezi S, domestica a Au- cuparia. Na lesnatých vrchách; vUhřích, Čechách, Kv. J. vlnitý. P. lanuginosa. W. lit. Listy méně pýřité, aneb holé, 3. 3, Plod oskeruše hruškovitá, žlutočervenavá, zvící plané hrušky. Květy bílé v mnohokoličném hroznu. Lístky té- měř stejné, pilované, na líci svraštěle žilnaté, na rubu tro- chu kosmaté, bělavé, po 13—15. Řapík pýřitý. Letní výstřelky bělochlupé. V lesích, vinicích; pěstovaný. Kv. (Pyrus domestica, Smith.) Oskeruše. S, domzsiita. Jabloňovité. Motýlovité. 519 - Plod jeřabinka, červená, zvící hrachu neb větší. Květy - bílé, vrcholičnaté, Lístky na líci holé, na rubu plsťnaté, často i holé, obdýlné, špičatě pilované. Pupeny listův tlusté, plstnaté. Řapík pýřitý. V lesích. Kv, Čn. J. ptačí, obyčejný jeřáb, S. Aucuparia. L. © 4. Listy na rubu holé, asi %laločné, laloky špičaté, pilo- vané, dolejší rozevřené. Květy vrcholičné, bílé, Plod bra- kyně, bračinka eliptičná, hnědá, šedožlutě kropená. Strom často vysoký. V lesích. Kv. (Pyrus torminalis W.). Brak. S, torminalis. Crantz. Listy na rubu běloplsťnaté. 5. | 5. Listy na rubu plsťnaté, pilované, vřezaně laločnaté, vej- - čité, obdýlné, přes 4 p. zdélí, 2—2"'/, zšíří. Vrcholíky mnohokvěté, ploché. Jeřabiny téměř kulaté, V lesích. Kv. (Craegus Aria, G. suecica. Pyrus intermedia. W.) J. pro- střední. S. ontermedia. Listy na rubu šedoplstnaté, dvojpilované, neb slabě laločnaté, vejčitě obdýlné, přes 3 p. zdélí, 2'/, zšíří, řapík 41 p. zdélí. Kvéty vrcholičné, Lílé. Plod mukyně, eliptičné, červenomoučné. Stopky hustě plstnaté. Keř 3—6 stř. zvýší, často však i vyšší. Na lesnatých vrchách, Kv. (Crataegus Aria, L, Pyrus Aria, W.) Muk. S. Aria. Crantz. 103. Papilionaceae. Motýlovité. 444. Anthyllis. Wundklee. Úročnék. Kalich válcovitý, krátce Szubý, na plodu zavřený. Plátky téměř stejně dlouhé. Tyčinky k vrchu roz- cházivé. XVII 3. Uročka. Listy speřené; lístky nestejné, na rubu chlupaté neb kosmaté, koneční mnohem větší, obdýlný. Květy citro- nové, v dvojité koneční hlavě ; hlava prstnatě rozděleným listenem podepřená. Prut z obloučnatého dolejška vztý- © čený, 1 stř. zvýší. Na suchých pahrbkách. Čn. Če. Ú. lékařský, © A. Vulneraria. L. Listy speřené ; lístky stejné, vejčité kopovité, hedbá- vitě chlupaté, koneční málo větší. Květy v dvojitých hla- o vách. Koruny šikmé, tmavonachové, nikoli delší než li- : 520 Motýlovité. steny. Pavézka ku straně obrácená. Prut 1/, stř. zvýší, Jednoduchý, ležící, Na lučních pahrbkách; v Rakousích, Chorvatsku. Kv. Čn. U. chlumní, A. montana. L. 445. Astragalus. Bůrenschote. Kozinec. Koruna s tupým kýlem. Lusk přioblý, válcovitý neb vejčitý; dolejší dovnitř vstočený, celou neb půl stěny působící, proto lusk polo neb cele 2pouzdrý. XVII 3. Vlčí hrách. © 1. Květy téměř bezstopečné, žluté, rovno z kořene s listy vyrostlé. Lusk vejčitý, kosmatý, jako i listy. List pídi dlouhý, s červeným řapíkem 3: lístky pa 21—23, obdýlné, tupé. Kalich baňkovitý, bělozelený, pýřitý. Na pasekách, suchých pahrbkách; v Uhřích, Čechách. Kv: Čn. K. bezprutý. - A. erscapus. L. Klasy neb hrozny stopečné, 2. | 2, Lusk v oblouk zkřivený, zkroucený, pýřitý, mázdřitý. Květy v stopečných hroznech shlučené; stopky velmi krátké v úžlabičkách listův. Lístky obvejčité, vykroužené, Rostlina ležící, pýřitá, dle rozdílnosti půdy též rozdílná někdy právě bezprutá. V Banatě, na slatinách, písečných pastvách. Kv. Čn. K. stočený. A. contortuplicatas. Udané známky se neshodují. 3. 3. Květy žluté. 4. Květy modré neb červenonachové. 7%. Květy bílé. Lusky polovejčité, dlouze špičaté, stlačené, 3hranné, zpět vyvrácené, pýřité, na dolejšku s prohlu- beným důlkem, téměř srdčité. Lístky čárkovité, na do- lejšku súžené, Šjařmé. Hlavy téměř sedavé. Rostlina po- ložená. V Haliči na mezích rolních, Čec. (Glaux minima.) K. položený, A. Epiglottis. 4. Prut vztýčený. 5. Prut položený. 6. 5. Prut, listy, stopky a kalichy černými, krátkými, přitla- čenými štětinami poseté, drsné. Lístky čárkovitě kopo-. vité. Klasy stopečné; květní stopky delší listův , vztý- čeně přímé. Lusky obdýlně kopovité, 3hranné; květy žlutobílé neb jasně žlutozelené. Na lukách; v Uhřích u Nezideru ; Kv. Čn. (A. chloranthus, Pall.) K. drsný. A. asper. Motýlovité. 521 Celá rostlina dlouhými , bílými chlupy posetá. Listy - zděélí pídi, 15—1Sjařmé. -Listy celokrajné, dlouze kon= čité. Hlavy kulaté, stopečné. Květní stopky velmi dlouhé. Koruna žlutá. Na suchých píščitých pahrbkách; v Sa- bolčské , Báčské stol., v: Banátě, okolo Tokaje. Če. K. uherský. 4: pannonicus. Schult. 6. Lusk holý, obloučnatý , téměř 3hranný. Stopky kratší Jistův. Koruny špinavé, bledožluté, Palisty svobodné, ovální a špičaté. Listy 5—Ojařmé.. Listy vejčité. © Prut do 3 stř, zdélí, větvitý, tlustý, často červenavý. Rostlina holá, ležící. 'Na suchých pahorkách, chlumních lukách, lesních prostorách. Čn. Srp. K. sladký. A. glycyphyllos. L. kusk chlupatý, přioblý, nadmutý, téměř sedavý, poz- ději černý. Koruny běložluté. Hořejší palisty srostlé, listům vstřícní, Listy 8—12jařmé. Lístky ovální, ostno— špičaté, © Kalichy černými štětinami poseté, Květy v hla- vatých klasech. Prut nejvíce 3—4 stř. zdélí, v houštích vstávavý. Rostlina chlupatá, rozložená. Na keřnatých hrázích, pahrbkách. Cn. Čec. cizrnovitý. A. Cicer. L. 7. Prut vstoupavý. 8. Prut rozložený. 9. 8. Rostlina holá; prut brázděný. Lístky 8—9jařmé, čár- © kovitě kopovité , holé. Palisty kopovité, Hrozny delší listův, volné, Květní stopky přímo vztýčeně, 3krát delší než listy. Kvítky malé, fialové; kalich krátký. Lusky obdýlné, vztýčené , 3hranné, ipouzdré. Na pastvách; v Uhřích, u Nezideru. Cn. Srp. (Astrag. Leptostachys.) K. brázděný. A. sulcatus. Rostlina křovnatá, pídi dlouhá; větve bylinné 1 stř. zdélí. Lístky obyčejně Gjařmé, čárkovitě kopovité, sivoze- lené. Hrozny klasovité, dlouhé, Květy fialové , téměř sedavé. Lusky obdýlné, Shranné. Na pasinkách; v Ubřích ; Čn. Če. K. prutnatý. A. virgatus. 9. Lusk čárkovitý, neb úzce obdýlný, 10. Lusk oblý, vejčitý neb nadmutý, 11. 10. Křídla koruny nerozdělená. Lusk uvnitř kalicha sto- pečný. Hořejší palisty srostlé, listům vstřícní. — Listy (3—4jařmé; listy čárkovité, tupé. Květy v 4—Skvětých hroznech. Koruny bledofialové.. Prut ležící, prostý neb (22) 522 Motýlovité. od dola větvitý. V píščité půdě; v Haliči. Čnm. K. pí- sečný. A, arenarius. 8 Křídla dilaňá: Lusk Shranný, kopovitý, odvislý , stopečný, malý. Lístky %--8jařmé , čárkovité , úlu žené, uťaté. Hrozny stopečné, delší listův. Koruny jas- ně nachové, modravé a bělavé. Prut do kola rozložený. Křídla na dolejšku s přívěsky. Na lukách; v Moravě, Uhřích. Kv. Čn. (A. dichopterus, Pall.) K. rakouský. A. austriacus. Cn. 11. Listy Sjařmé ; lístky eliptičné, tupé, chlupaté. © Klasy hlavaté, 8— 12květé. Kalichy nachové, bělo- a černo- chlupé, nadmuté, Lusky obdýlně vejčité, chlupaté, nad- muté. Rostlina téměř keřnatá, rozložená , šedozelená; . pruty ledva pídi zdélí, s běloplstnatými větvemi. Na suchých, vápenných vrchách , okolo Budína. Kv, Cn. (Astragalus albidus, Willd.) K. měchýřnatý. A. vesicar?us, L. Listy 8—10jařmé ; lístky eliptičné, dolejší vykroužené. Hořejší palisty srostlé, listům vstřícní. Klasy hlavaté, ovální, skupené, dlouze stopečné. Kalichy bílými a hně- dými chlupy poseté. Lusky oblé, vejčité, v kalichu sto- pečné, vztýčené , chlupaté. Koruny modré, na dolejšku slamožluté, © Rostlina chlupatá, rozložená; pruty '/, stř. zvýší, 3hranné. Na píščitých příkopech ; v Slézsku, Če- chách. Kv. Čn. K. jazykovitý. A. Hypoglottis. L. 446. Cicer. Kichern. | Cízrnák. Kalich Sdílný, zdélí koruny; 4 hořejší lupeny na © pavézce ležící. Lusk nadmutý, 2semenný. XVII 3. Cicer; cicerka ; cizrna. Stopky ikvěté; květy bílé, běločervenavé, © Zrna ku- latá, hranatá, Lístky pilované, Čn. Če. C. obecný. C. arietinum. L. 447.. Colutea. Blasenstrauch. | Zanovec. Kalich 5klaný. Kýl čili člunek tupý. Čnělka na dolní straně podýl chlupatá Lusk velmi nadmutý. XVII. 3. Měchýřník; Janofit.. Lusk na špici zavřený. Květy v uúžlabičních hroznech, po 3—6, Pavézka s 2 obdýlnými hrby. Listy speřené; lístky po 9—11 , na rubu trochu chlupaté, trávozelené, Motýlovité. 523 obvejčité, vtlačené, V Uhřích divoce, okolo Pětikostelů ; v Čechách. Čn. Srp. Ž. stromní. | C. arborescens. L. Lusk na špici otevřený, Koruna žlutá, červeně proužko-— vaná ; stopky 3květé. | Listy modrozelené, speřené ; lístky přiokrouhlé, na špici kusé. V plotech, (Čn. Srp. " Ž. krvavý. C. cruenta. Ait. 448. | Coronilla. © Kronenwicke. Čičorka. Kalich zvončilý, Zpyský , dva hořejší zuby přes polovici srostlé. Kýl čili člunek končitě zobanitý. Lusk dlouhý, oblý neb 4hranný, s isemennými články. XVIL 3. Věnečenka. Pr. Čičorečka. 1. Keř. 2. Prut bylinný, neb polokeř. 3. S. Větve červené, vztýčené, 3 stř. zvýší. Lístky po 7, „ velmi tupé, klínovité-, s ostnem bylinným. Palisty od- stávavé, kopovité. Květy žluté, ve dne libovonné, v noci nevonné. V Uhřích. Č. sívá. C. glauca. L. Větve zelené, dlouhé, hranatě brázděné; keř 4—6 stř. zvýší. Listy speřené, nejařmé ; lístky po 7—9, obdýlné, k dolejšku súžené, na špici zakulatěné, s ostnem bylin- ným; stopka 3— 4kvétá; nehty Inoknůů 3krát delší ka- licha. © Struk šídlovitý , článkovitý, 2 p. zdélí, V plo- tech, lesích, na horách. Ky. Cne. (Coron. major, Kern.) Ů. větší. C. Emerus, L. 3. Prut vztýčený, 1—2 stř. zvýší; lístky eliptičné, po 9. holé, sivozelené, obvejčité; nejdolejší dva při samém prutu. Palisty listům vstřícní, kopovité. Okolík 20 —26- květý ; květy žluté, převislé, vonné ; křídla velmi veliká. Lusk hnědý, převislý, hladký, válcovitý, šídlovitě zakon- čitý, článkův oblých. Na suchých kamenitých pahrbkách ; v Rakousku, Uhřích. Čn. (Coron. coronata.) Č. chlumní. C. montana. Scop. Prut položený. 4. 4. Květy bílé a červené, pavézka růžová, křídla bílá, člu- nek bílý, s tmavočervenou špicí. Listy 1Ojařmé; lístky obdýlné , tupé. © Palisty volné, kopovité. © Kvétenství v mnohokvětých okolíkách. Lusky 4Ahranné, bílé, slabě na- bírané. Listy sivozelené, Prut položený , větvitý. Při (22) 524 Motýlovité. rolích, cestách, v úvozech. Čn. Če. Č. strakatá. C. varia. L. Květy zlatožluté, vonné, po 5+—-8; pavézka 2krát delší člunku. © Palisty kožnatě, 2klané neb vykroužené. Lístky obyčejně po 9, obvejčité, tupé, trochu osinaté, dužné, malé. Prut prstu neb pídi zdélí, položený. © Lusk téměř 4hranný, uzlitý, hnědý, 4 — Gzrný. Na lesnatých horách, pohořích. Čn. Srp. Č. nejmenší. C. minima, L. 449.. Cylisus. | Geishlee. Cilimník. Kalich 2pyský. Pavézka vejčitá. Člunek tupý, tyčinky obalující. Cnělka šídlovitá, vstoupavá. Blizna šikmo na zevnitřek sehnutá. XVII 3. 1. Strom 10—20 stř. zvýší. Hrozny jednoduché, odvislé, 2. Keř neb polokeř, mnohem nižší. 3. 2. Lusky přitlačené chlupaté, po kraji stlustlé, 1" pe zdélí. Hrozen 6 p. zdélí; květy žluté; pavézka s 2 čer- venohnědými čárkami na dolejšku. Listy dlouze stopečné, 3četné; lístky vejčitě obdýlné, po kraji brvité, na rubu bělochlupé. Strom 15—20. stř. zvýší. Kališní trubka krátká ; blizna brvitá. Na lesuatých vrších, v Krajinsku; u nás pěstovaný. p Čn. Č. odvislý, žlutý akát. C. Laburnum. L. Lusky holé, obroubené. Hrozen 5—% p. zdélí. Květy bledožluté, téměř polomenší než u předešlého; pavézka na dolejšku nepatrně značená, Kalich s vejčitým dolej- škem zakulatělý. Lístky vejčitě obdýlné, krátce řapíkaté, užší, holé, po obou stranách, Strom něco nižší, zřídka přes 2 sáhy; kora zelená, a kropená. Na poho- řích, horách ; v Uhřích. Čn. Če. Ú. horní. C. alpinus. a. Květy bílé neb nachočervené, i : Květy žluté, 5. .4. Květy v konečních okolíkách, bílé, trochu do žluta pa- dající, někdy v hlavách téměř sedavých. Pruty vztýčené, 3 stř. zvýší, s oblými, vstávavými, chlupatými větvemi. Kalich bledožlutý, hnědovlasý. V lesích; v Banátě, mezi Aradem a Lipou; v Haliči okolo Břežan. Čn. Če, Č. bělokvětý. | C. leucanthus. Květy jednotlivé v úžlabičkách, jasně nacbočervené. — ) | ) 4 ; Motýlovité. 525 Prut položený, 1 stř. zvýší ; větve vystouplé, čárkované, hladké. Kalich baňkovitý, 3klaný, Listy dlouze řapíkaté ; lístky obvejčité. Lusk čárkovitý, holý, černý. -V Koru- tanech, Chorvatsku, Ún. Č. červený. © C. purpureus. 5. Květy v konečních střapcích, neb hlavách, 6. Kvéty po 2—6, v úžlabičkách. 8. 6. Lístky eliptičné, neb široce obvejčité. 7. Lístky úzce kopovité, téměř čárkovitě kopovité, k obě- ma koncům suúžené , stříbrošedě zelené. Květy po 3- 10 na koncích větví, bledožluté, © Kalich přižloutlý. Lusky hnědočervené , bělokosmaté. Prut přímý, 82 stř. diouhý , vztýčený. Na výslunních, suchých pahorkách ; v Tolnanské stolici. Čn. Zář. Č. rakouský. G. austriacus. 7. Kališní trubka válcovitá, s listepy. Květy v konečních hlavách, často i v úžlabičkách listův, koruny žluté, často uvnitř červenožiuté. © Blizna holá. Větve, listy a kalichy odstávavě chlupaté, Rostlina špinavě tmavozelená, 1—1', stř. zdélí. V suchých. březinách : v písčité půdě. Ún. Srp. Č. hlavatý ; úročník nepravý. — C. capitatus. L. Kališní trubka krátká, zvončitá : žádných listenův. Květy v dlouhých klasech ; koruny žluté; blizna brvitá. Větve, kalichy a lusky hedbávitě bělošedé, Rostlina krátce a přilehavě chlupatá, 2—4 stř. zvýší. V suchých houštích, úvozech. Čn. Če. Č, černající, černá jetelina, C. něgricans. L. 8. Listy obvejčité. 9. Listy obdýlně kopovité., neb úzce obvejčité. Kališní trubka válcovitá s listeny; kalich hedbávitě šedý neb stříbrobílý, Květy boční, po 2, v úžlabičkách. © Blizna holá. Prut položený, 1 stř. -zdélí; větve vstoupavé; rostlina přilehavě chlupatá. V jehličích lesích. "Ún. Srp. (Cyt. supinus, W.). Č. dvojkvětý. C. běflorus. L'Herit. 9. Prut vztýčený, 3—5 stř. zdélí, větve dlouhé, tíží listův a květův obloučnatě převislé. Listy dlouze řapíkaté ; lístky tupé, na líci zelené, na rubu bělavé, po obou stra- nách přilehavě chlupaté, Kalich trubkovitý, válcovitý, ni- koli baňkovitý, 3klaný, přiléhavě chlupatý, bělavý. Květy žluté, po 2—6, v úžlabičkách, krátce stopečné. © Lusky černé , stlačené, přiléhavě bělovlasé. V Banátě, Be- ké stol. ; v lesích, Kv. Č. prodloužený. C. elongatus. W. K. 326 Motýlovité, Prut sehnutý. trochu větvitý, s ratolestmi sehnutými, 1—3 stř. zvýší. Lístky -na obou. stranách přilehavými chlupy oděné. Kalich válcovitý, trochu baňkovitý, Sklaný, odstávavě chlupatý. Květy stopečné, vztýčené, po 2—3, v úžlabičkách; koruny jasnožluté, veliké, v stáří zrzavo- hnědé. Lusky 1 p. zdélí, stlačené, trochu srpovité, ohnu- té, chlupaté, černé. Na vápnitých pahrbkách, v lesích ; v Banátě, Chorvatsku. Kv. Čn. Č. srpovitý. C. falcatus. W. K, 450. Dorycnium. | Bílojetel. Kalich 5zubý, 2pyský. Tyčinky šidlovité. © Blizna hlavatá. Lusk nabraný, 1—2semenný. XVIL 3. Prut bylinný, vstoupavý. Lístky 9—5zubé. Květy v hla- vách, malé, bělavé, Člunek na špici nachofialový. © Křídla kann: kalich brunočervený, cípy vejčité. Na suchých pahrbkách ; v Rakousích, Uhřích. Če. Zář. B. bilinný. : D. herbaceum. 451. Ervum. Linse. Čočka. Čnělka niťovitá, ku předu rozšířená, sploštěná, k straně skroucená. Lusk jednopouzdrý. Zmma stla- čená, okrouhlá, vypuklá. XVI. 3. Šocovice ; čečúvka: čečka. J. Lusky chlupaté. Viz Vicia. Lusky holé, 2. 2. Kalich z polovice koruny dlouhý. Viz Vicia. Kalich zdélí koruny. Stopky 1—2květé. Palisty ne- zubaté. Koruny bledomodré. Listy Gjařmé; lístky eliptičné, i čárkovité, útle chlupaté. Prut přímý, 4 stř. zdělí. Listy routovité, 2semenné, holé. Pěstovaná. Čn. Če. (Lens escu- lenta, Mónch). Č. obyčejná. E. Lens. L. 452. Galega. Geisrauie. Jesiřabina. Kalich zvončitý, stejně Szubý. Úlunek tupý. Zadní tyčinka do polovice srostlá. Lusk čárkovitý, šikmo pruhovaný. Listy speřené. XVII 3. Stědřenec. Presl. Lístky kopovité, ostnošpičaté, holé, mnohojařmé, do 2- p. zdélí. Prut vztýčený, trubkovitý, ětvitý: 3—4 stř. zdélí. Kalich zvončitý, stejnozubý. Květy v hroznech; pavézka 9. 6, Motýlovité. =" modrá; člunek a křídla bílá. Lusky přímé, vztýčené. Na vlhkých Inkách lesních. Čn. J. obecná. C. officinalis. [. 453. Genista. Ginster. Kručínka. Kalich 2pyský. Pavézka obdýlnš vejčitá. Člunek posléz dole sehnutý, tupý, tyčinky zrovna nezakrý- vající. Čnělka šídlovitá, vstoupavá. Blizna šikmá, do- wniiř zahnutá. Koruny žluté. Listy jednoduché. XVII. 3. Janovec. . Prut trnitý. 2. Prut beztrnný. 4. . Rostlina chlupatá, 5. Rostlina holá. V rašelinné půdě, na vřesovištích. K, anglická. | G. anglica. Listy po obou stranách chlupaté, eliptičně kopovité. Prut 1—1"/, stř. zvýší, s vtýčenými, větvitými ratolestmi ; větve hnědé, brázděné ; vatolístky dřevnaté, s krátkými složenými trny: mladé větve zelené, pruhované, s od- stávavými bílými trny. Květy v konečních hroznech. Li- steny šídlovité, kratší než květní stopky. Pavézka kratší než člunek, tento ŽZiupenný. Lusk krátký, trochu drsný. 2—3zrný. Na lesních lukách, suchých návrších. Čn. Če. K. bradavičná; Jehlička žlutá. G. germamica. L. Listy jen na rubu kosmaté, čárkovítě kopovité. Prut prostý, pruhovaný, měkký, trochu kosmatý. Trny větvité, ohebné. Hrozen koneční. Člunek. 2krát zdélí křídel. Ka- lich nepříliš chlupatý. © Na lesních lukách a návrších; v Chorvátsku. Kv. Čn. (Gen. hispanica, Wulf.) K. lesní. G. silvestris. Scop. . Prut a vělve 2řízné, široce křídlaté, článkovité, © Listy vejčitě kopovité. Kalichy žlutavé. Květy žluté; hrozny 6— 10květé. V Rakousích, Uhřích, na lučních pahrbkách. Kv. Čn. K. křídlatá. G. sagittalis. Prut nekřídlatý, často hranatý. 5. Pavézka téměř okrouhlá, kruhovitá. Čnělka obyčejně sto- čená. 6. Pavézka vejčitá, obdýlná. Čnělka šídlovitá, vstoupavá. 8. Listy obvejčité neb kopovité, chlupaté, neb holé, tupé. 7. Listy čárkovité, trojité, vstřícní, téměř sedavé, tenké, 528 Motýlovité, trochu pýřité. Řapíky neodpadavé, rozšířené, tlusté. Květy v konečních hlavatých hroznech, bledožluté, obyčejně po 3; pavézka vykroužená. Lusk nejvíce 1semenný. Prut 1—2 stř. zvýší; větve 4bočné, hranaté, proti sobě skupeně stojící. Na skalách; v Banátě: okolo Herkulových lázní, Kv. Čn. (Spartium radiatum.) K. paprsková.. G. radiata. č Listy trojité i jednotlivé, hustě hedbávitě chlupaté, krátce řapíkaté, bezzubé, tupé. Květy po 1—2, v úžlabičkách listův, veliké, zlatožluté, Lusk plochý, po krajích kosmatý. Imědý. Keř 2—6 stř. zvýší, vztýčený. V písčité půdě, na vrchách, Kv. Čn. (Corema scoparium. Presl. ; Sarotham- nus scop. Koch; Sarolhamnus vulgaris. Vini. Spartium scoparium. L.; Čitisns scopartus, Link.) K. metlová; výte- čník; janovec. G. scoparia. Lam. Listy. holé, kopovité, málo břvité. Květy po, 2—3, v úžlabičkách ; stopky delší než listy. © Lusky obdýlné, stlačené, černavé, chlupaté. Pruty a větve: rozložené, ležící, trochu kosmaté; větve 3hranné. V Štyrsku, na Ja- novickém vrchu (?) Kv. Čn. PPan decumbens, Host, Genista diffusa, „Willd.) K. roz! něsně 7 GPV Wulf: 8. Lusky holé. 9. Lusky chlupaté. 11. 9. Větve 3hranné, vstoupavé; pruty úzké, křídlaté; výška 8—12 p. Listy kopovité, na kraji prohlédavé; dolejší vejčité, neb obvejčité, tupé. i vykroužené, tuhé. Květy jednotlivé žluté, úžlabičné. Lusk čárkovitý, plochý, 4—5 semenný. V Ronal na vápencích; v Herkulových lázní. Čn. Če. K. trojhranná. G. triangularis, Větve oblé, brázděné, někdy i hranaté. Výška 2—6 střevícův, 10. 10. Prut vstoupavý, 1—2 stř. zvýší, nahoře útle chlupatý. Listy krátce stopečné, zmládí brvité, obdýlné neb kopovité, šírší neb užší, holé. Květy v konečních hroznech, i je- dnotlivé, Lusky malé, trochu stlačené, černé, srpovité. Na houšťnatých návnšlch, suchých hilsch, Čn. Če. K. bar- vířská. -G tinetoria. L. Keř často do 5 stř. zvýší, v stáří i do 3 p. ztlouští, přímý, metlovitý. Větve brázdiié, holé, zelené. Palisty Motýlovité. 529 často šídlovité. Květy žluté. Listy kopovité, holé. V Uhřích. Če. Srp. K. prutnatá, G. virgata. 14. Lusk téméř 2semenný, stlačený, chlupatý. Pavézka a člunek hedbávité, tmavozelené, šedohedbávité. Prut polo- žený, uzlitý, 1 stř. zdélí; větve chlupaté. V písčitých lesích, houštích, Čn, Če. K. chlupatá. G. pilosa. L. Lusk Ssemenný, čárkovitý, plochý, bělochlupatý. Květy žluté, v konečních hroznech. Listy vejčité, žilnaté, lesklé, na díci holé. Pruty vstoupavé, větvité, '/,—1 stř. zdélí, čárkované. Na pahrbkách ; v Banátě. Kv. Ún. K. vejčitá. G. ovata. W. Kit. +454. Glycyrrhiza. Sůsshols. Lékořice. Kalich 2pyský. Lusk vejčitý, stlačený, 2—6se- menný, někdy trochu srpovitý. XVII. 3. Sladké dřevo; sladký kořen. 41. Lusky žláznaté neb ostnité. 2. Lusky hladké. Květy hroznaté, klasy obdýlné ; žádné palisty. Listy speřené ; lístky vejčité, trochu vtlačené, na rubu trochu lepké, nejhořejší řapíkatý. Rostlina 6—10 stř. zdélí. V Uhřích; v hájích ; při lesích; na Moravě. Če. Zář. L. hladká. G. glabra. 2. Lusky veskrz měkkoostnité. Květy v hlavách, neb v ku- latých téměř klasech, jasně fialové. Palisty kopovité, ně- kdy zubaté. Řapík obrodbelý : lístky holé, ohdýlné, ko- povitě vejčité, nejhořejší sedavý. Rostlina 4—6 stř. zvýší. Na pastvách, mezi houštěmi; v Uhřích. Čn. Srp. L. bo- dlavá. G. echinata. Lusky žláznatě měkkoostnité, téměř šídlovité, 4—6se- menné, dřív nachočervené, pak hnědé. Květy tmavofialové, v hroznech. Člunek 2dílný. Palisty vadnoucí. List Sjařmý; lístky obdýlně kopovité, vykroužené; poslední lístek ob- vejčitý, dlouze stopečný. Rostlina 2—3 sůř, zdélí, na špici trochu lepkavá. U Budína, na výspě Markety. Ún. Co. L. žláznatá, G. glandulifera. W. K, 455. Hedysarum. Sůssklee. Vičenec. Struk z mnohých stlačených, přiokrouhlých, 1se- menných článkův složený. Člunek šikmo ufalý, delší než křídla. XVII. 3. Kopýšník. - 530 Motýlovité, 1. Struk jsemenný, chlupatý neb holý. 2. Struk z více fsemenných článkův složený, odvislý, holý. Prut vztýčený ; listy. holé. Prodloužené hrozny v úžlabičkách. Květy fialové neb červenavé. 4. ©. Struky pýřité, bodlavě zubaté, Křídla kratší než kalich, 3. Struk holý, bodlavě zubatý. Křídla zdélí pavézky. Listy speřené ; listy kopovité, Prut vstoupavý. V Uhřích. V. ta- tránský. © | H. carpathicum. W. K. 3. Květy růžočervené, tmavěji čárkované, střechovitě ve válcovitém klase sedící. Struky polookrouhlé, nepukavé, na předním kraji kýlnaté, trnitými zuby obsazené. Listy speřené ; lístky eliptičně kopovité, na rubu přilehavě chlu— paté. Prut vstoupavý, 1—2 stř. zvýší. Na suchých pa- hrbkách ; nad Bečvou mezi Vysokou a Dubem, v Moravě, Kv. Čn. (Onobrychis sativa, Tournef,) V. setební; Špar- setka, Ligrus. H. Onobrychis. L. Květy bílé, téměř sedavé; stopky téměř hranaté, chlu— paté ; člunek téměř pavézky zdélí. Struky pýřité, bodlavě zubaté, Isemenné. Lístky čárkovité, na rubu hedbávité, Prut vztýčený, téměř hranatý, hustě chlupatý. Celá rostlina, vyjma líc listův, bělolesklými chlupy pokrytá. V Banatě, Čn. V. bílý. H. album. 4. Listeny delší než květní stopky; palisty 2klané, trochu © osinaté ; květy nachočervené do fialova, Prut '/„—1 stř. zvýší, jednoduchý, 2—3lislý; listy holé, 5—9jařmé. Na horních lukách; v Rakousích, Krkonoších. Čn. Srp. V. tmavý. H. obscurum. L. Listeny kratší než květní stopky; palisty kratší než u pře- dešlého ; lístky užší, holé; prut něco vyšší. Květy čer- venavé. Na horách, V. horní. H. alpinum. 456. | Hippocrepis. Pferdehuf. Podkovka. Siruk stlačený; články na hořejším kraji polo- okrcuhle vyříznuté. Kalich 2pyský. XVIL 3. Prut položený, brázděný, pídi dlouhý, větvitý. Lístky 6— Tjařmé, obvejčité, vykroužené, Palisty kopovité, neb vejčitě končité. Stopky dlouhé; květy žluté, v hlavatých okolíkách. Kalich červenavý, holý, zvončitý. Lusky sto= pečné, shloučené, obyčejně po G, obioučnatě skřivené, trochu Motýlovité. 1 o31 -na článkách drsné. Na pohořích, lesnatých vrchách ; v Rakousku, Uhřích. Kv. Srp. P. chocholatá. H. comosa. 457. Lathyrus. Platterbse. Hrachor. Čnělka k vrchu obyčejně širší; lusk 1pouzdrý; hořejší kališní zuby kratší. Řapík v skroucený úpo- nek vybíhavý. XVII 3. 1. Žádných vlastně listův; veliké srdčité palisty, celo- krajné. Stopky Ikvěté; květy žluté, malé, převislé. Lusk stlačený, holý, 7—8zrný. Mezi osením, v houštích ; v Sremsku. Kv, Čn. H. bezlistý. L. Aphaca. Listy i palisty. 2. | 2. Listy jednoduché, čárkovité, končité, delší než stopky. Stopky 1-, zřídka 2květé. Palisty šídlovité, vlasovité, krátké. Pavézka krvavá, křídla a člunek bílé, červeně stínkované. Lusk převislý, čárkovitý, oblý, holý. Na ro- lích, rolních zákopech; zřídka; v Uhřích; Kv. Čn. H. prostolistý. L. Nyssolia. Speřené aneb zjařmené listy. 3. 3. Semeník a lusky chlupaté. Stopky 1—3květé, delší než list. Koruna neveliká, modrá. Úponky 2dílné. List Jjařmý ; lístky čárkovitě kopovité, špičaté, chlupaté. Pa- listy pološípovité, Kalich chlupatý. Prut slabý, vztýčený, křídlatý, 2 stř. zvýší. Mezi osením ; v Siézsku, Uhřích. Če. H. chlupatý. L. hirsutus. Semeník holý. Stopky vícekvěté. 4. , 4. Květy žluté. 5. Květy červené neb modré. 6, 5. Listy 1jařmé, lístky kopovité neb vejčité, zákončité. Palisty šípovité. Stopky mnohokvěté, delší než listy. Lusky holé, s šikmými, vystouplými žilkami. Prut ležící, neb vstávavý, 2—4 stř. zdélí, hranatě křídlatý. Na lukách, pasekách. Čn. Če. H. luční. L. pratensis. Listy holé, delší. Palisty hákovité, šípovité, Jeden neb oba lístky krátce řapíkaté. Květy jednostranné; kališní zuby téměř stejné. H. plotní. L. septum. Scop. 6. Prut hranatý, hranami v kožnatá křídla rozšířenými. 7., Prut hranatý bez křídel, pnivý, 2—3 stř. zdélí, holý, trochu sivozelený. Listy Zjařmé; lístky P na: Stopky k 532 Motýlovité.. mnohokvěté, delší než listy. Lusky holé, síťované, Koruny růžonachové. Mezi obilím. Čn, Če. H. hlíznatý; červené ořeší, L. tuberosus. L. 7. Řapík křídlatý. List 1jařmý. 8. Řapík beze křídel, hranatý. Listy 2—3jařmé ; lístky kopovité, ostnošpičaté, Palisty šípovité. Prut holý, 1—3 stř. zdélí. Stopky 3—Gkvěté, delší než listy. Lusky čár- kovitě obdýlné, hladké. Koruny fialomodré. Na' mokrých a bažinných lukách, v houštích. Če. Srp. H. bahní. L. palustris. L. 8. Široké, eliptičné lístky, ožilné, tupé, ostnošpičaté, 1-2- jařmé. Stopky mnohokvěté, delší než listy. Palisty šircce kopovité. Koruny sůžočeniéné: Lusk obdýlně čárkovitý, hladký. Prut i řapíky křídlaté. Na houšťnatých návrších. Čn. Če. H. širolistý. L. latifolius. L. Úzké, kopovitě mečovité, 3žilné, špičaté, bledozelené,. holé, jukni lístky. Stopky mnoholknět delší než listy. Palisty čárkovitě kopovité. Koruny řůžonacko lí do modra. Pavézka na hřbetě zelenavá. Lusk čárkovitě obdýlný, hladký. Prut větvitý, holý, ležící neb šplehavý. Na su- chých, písčitých pahorkách, mezi houštím, ve vyšoké trávě. Čn. Srp. H. lesní. L. silvestris. L. Poznam. Příbuzný Hrachor jinolistý, u prostřed stojí mezi oběma předcházejícíma. Hořejší listy 2— 3jařmé; lístky kopovité. Úponky 1klané; květy po 3—4, nachové; « kalich červenavý. Tu i tam s předešlými. L. heterophyllus. Krock. A458. Lotus. Hornklee. Šitrovník. Člunek zobanitý, vstoupavý. Tyčinky střídavě na špici rozšířené, Čnělka hladká, zakončitá. Blizna tupá. Koruny žluté. Listy trojité. XVII. 3. Stručina; Ledenec. 1. Květy 1—3, žluté, 2. Květy po 5—10, v stopečných okoličnatých hlavách. Lusky oblé. 3. 2. Stopky dkvěté; květy sírožluté, s tmavějšími škvrnami, Listeny kopovité, Lusk přímý, Áhranně křídlatý, Listy při- Houstlé, jhsně zelené, Prut ležící, Čnělka holá, k. vrchu Motýlovité. 533 ztloustlá ; blizna žlábkovitá. Rostlina větvitá, chlupatá, (41 stř. zvýší. V mokrých místech. Čn. Če. (Tetra- gonolobus siligu Roth.) Š. močální, L. síliguosus. L. Stopky 1—3květé; květy malé; pavézka obsrdčitá; člunek 2lupenný. Listeny 3lupenné, Lusk "/, p. zdělí, hladký, šídlovitý, přioblý, přímý, Kalich brvitý, chlupatý, Listy obdýlné, obvejčité, tupé, útle špičaté, dlouhovlasě. Prut přímý, vztýčený, pídi neb 1 stř. zdélí, niťovitý, chlupatý. Na vlhkých slatinných lukách, nižinách; v Arad- ské stolici, okolo Temešváru. Čn. Srp. Š. ztepilý. L. gracilis. W. K. 3. Kališní zuby dřív rozvité koruny přilehavé. Květy po 5, žluté, někdy až červenavé. Lístky obvejčité, obdýlné. Pavézka téměř routovitá, mezi křídloma čnějící. Prut plný, hned od dola větvitý, '/„—1 stř. zdélí, ležící. Na suchých lukách. Čn. Zář. Š. mnohotvárný. L. corniculatus. L. 6. tenuifolius. Pruty tenké, prodloužené; lístky a pa- listy obdýlně kopovité. Kališní zuby před květením zpět vyvrácené. Květy po 10 v hlavách. Pavézka v zoban súžená, křídloma zakrytá. Prut prázdný, trubkovitý, větší, dužnější než předešlý, vztýčený neb vstávavý. Na vlhkých a bažinných prosto- rách, v příkopech, na mokrých lukách. Če. Srp. (Lotus uliginosus, Schk. Lotus corniculatus. 9. uliginosus W. et Gr.) Š. veliký. L. major. Scop. 459. Medicago. Schneckenklee. Tolice. Kalich Szubý neb Šklaný. Člunek tupý. Semeník a trubka tyčinek oblcučnatě skřivená, Lusk srpovitý neb šnekovilý. Listy trojité. XVII 3. 1. Květy modré. 8. Květy žluté. 3. 2. Květy fialomodré v obdýlných hroznech. Listeny jehlité na každé stopce. Kalich trochu chlupatý. Palisty polo- vejčité, dlouze končité. Lusk asi 3krát zavinutý. Lístky obdýlně obvejčité. Prut vztýčený, 1—2 stř. zvýší. Čn. Zář. T. setební; lucerna; vojtěška; modrá jetelina. M. sativa. L. 934 Motýlovité. Květy žlutavé, pak zelené, posléz modré neb fialové, téměř chocholičné. Lístky klínovitě čárkovité, na špici trochu zubaté, na rubu něco chlupaté. Kořen více pla- zivý. Rostlina u prostřed mezi předešlou a M. falcata. T. zvrhlá, M. media. Pers. 3. Stopky obyčejně 2květé. 4. Stopky vícekvěté, neb hroznaté. 5. 4. Lusky ostnité, s přímými, háčkovitými, šídlovitými ostny, kosmaté, s 4—5 závitky. Palisty štětinatě zubaté a květy malé. Lístky obvejčité, zubaté, Prut 3-——9 p. zdélí. Rost- lina šedozelená, kosmatá. Na slatinných pasekách ; v Uhřích, Čn. Zář. T. anadová, M. Gerardi. Lusky bezostné, téměř v ploché kruhy zavité. Palisty jehlitě mnohoklané. Květy malé. Lístky obvejčité, zubaté. Prut ležící. Stopky 1—2, i vícekvěté, osinaté neb holé, Tu i tam po polích; v Uhřích. Če. Zář. T. kruhovitá. M. orbicularis. 5. Lusky jednoduše, nanejvýš 2krát zavité, 6. Lusky 3- i víckrát zavité, ostnité. 8. 6. Lusky srpovité; lístky obdýlné, na špici zubaté. %. Lusky ledvirité, 1semenné, svraštělé, chlupaté, černé, na špici zavité, Palisty obyčejně celokrajné. Lístky obsrdčité neb vejčité. Květy malé, po 15—30 ve vejčitých skupe- ných klasech. Listy na rubu slabě hedbávité. Koruny bledožluté. Prut položený , 1—12 p. zdélí. Na rolech, lukách, u cest. Kv. Zář. T. dětelová. L. lupulina. L. 7. Prut obyčejně vstávavý, 1—1'/, stř. zdélí, někdy i vyšší. Palisty mázdřité, kopovité, bělavé, Květy žluté, s jehlitými listeny, lasky srpovité, pýřité. Lístky vejčitě obdýlné. Na Vy ga lukách, rolích, Če. Srp. T. srp- ková. + H. falcata. L. Poznam. Příbuzná Tolice rozestřená: K čty v hroznech; lusky hladké, šnekovité. Palisty na dolejšícu zubaté, Lístky čárkovité, na špici ozubené, trochu širší, téměř klínovité, V Uhřích; na výslunních, kamenitých pasekách, při ska- lách, Čn. Zář. M. prostrata. Prut delší, položený. Palisty na dolejšku zubaté, polo- šípovité, listovité, Květy větší. Lusky srpovité, téměř holé, Lístky obdýlné, na konci zubaté. V Haliči, Čechách, Uhřích, Motýlovité, 535 Čn. Zář. (Med. intermedia, Schult.) T. položená. M. procumbens. Bess. 8. Palisty nezubaté, celokrajné, aneb velmi útle zubaté. Koruna delší než kalich. Stopky 1—4květé. Lusky nesí- fované, téměř kulaté, 5krát zavité, po kraji 2 řadami háčkovitých, přímých ostnův ozbrojené. Lístky obvejžité, pýřité. Rostlina hedbávitě kosmatá, palce neb prstu zdélí, položená neb vstoupavá. Na suchých návrších, Čn. Če. (Medic. polymorpha, 7 minima. L.) T. nejmenší. M. minima. Lam. Palisty brvitě zubaté. Korura ledva delší než kalich. Stopky 5— Zkvěté. Lusk s 3 závitky síťovaný; ostny hvězdmo rozbíhavé. T. zubatá. — W, denticulata. Willd, Schultes Medicago muricata následovně opisuje: Stopky mnohokvěté; lusky šnekovité, s 5 závitky, nechlupaté, ostnité; ostny šídlovité, paprskovité. Palisty brvitě zubaté ; dístky kosovitě obvejčité, chlupaté, zubaté, Na suchých, písčitých polích; v Ubřích, Če. Zář. 460. Melilotus. Steinklee. , Komonice. Kalich zvončitý, téměř stejně Szubý. Člunek tupý. Semeník přímý; lusk léměř kulatý neb obdýlný, příčmo svraskalý. Květy v klasech. Listy trojité. XVII. 3. Trifolium, Lin. 1. Květy jasně modré: stopky delší než listy. Hrozny dlouze stopečné, husté, vejčité neb kulaté. Lusky nadmuté čili baňkovité, polonahé, 2semenné. Kališní zuby stejně dlouhé. Lístky ozubené, vejčité. Prut 1—3 stř. zvýší, vztýčený. Palisty kopovité, kožnaté, ozubené. Na lukách ; v Čechách, Uhřích. Če. Zář. K. modrá. W. caerulea. Pers. Květy žluté neb bílé. Hrozen obyčejně protáhlý. 2. 2. Květy bílé. 3. Květy obyčejně žluté. 4. 3. Křídla koruny delší než člunek, a kratší než pavézka. Lusky obvejčité, důlkované, svraštělé; 1semenné, špičaté, Semena bez hrbu, hnědá. Palisty celokrajné. Listy chobot- natě zubaté. Prut vztýčený. Na suchých, kamenitých pro- storách, u cest, rolí, hrázi. Če. Srp. K. obecná. M. vulgaris. Willd. 336 Motýlovité. Křídla zdélí člunku. Květy velmi veliké. Lusky krátké, velmi malé, drsné, 1semenné, končité. Pavézka vykrou- žená, po stranách zpět vyhrnutá, nevšak sehnutá. Palisty štětinovité. Lístky veliké, zubaté, obvejčité. Prut přímý, vztýčený, téměř keřnatý, pruhovaný, 7—8 stř. zvýší, V Uhřích. K. obrovská. M. altissima. Gm. — 4. Květy velmi malé, bledožluté. Lusky odvislé, vejčité, trochu drsné. Palisty čárkovitě kopovité. Lístky na do- lejšku súžené, zubaté. Prut vztýčený, přímý, větvitý. V Uhřích, při Váhu. K. malokvětá, © M. parviflora. Lam. Květy veliké, neb jiné známky neshodné. 5. 5. Kořen přes 2 stř. do země dlouhý, u vrchu palce zHlouští. Prut 2—4 stř. zvýší, nachočervený, a jako 1 větve vstoupavý. Lístky tupé, krátce končité, ostře vzdáleně pilované, čárkovité; zuby ku špici čČervenavé. Palisty šídlovité. Kališní cípy sídlovité , téměř stejné, Květy malé; pavézka hnědě pruhovaná; člunek 2dílný. Lusky svraštělé, nahé, 1semenné. Semena hnědá, vejčitá. Na slatinných vlhkých místech, v Uhřích. Čn. Říj. K. dlouho- kořenná. M. macrorrhiza. W. K. -© Kořep menší; lusky obyčejně 2semenné, 6. 6. Listy chobotnatě zubaté, Palisty celokrajné. 7. Listy brvitě zubaté, Palisty šídiovité, k dolejšku roz- šířené, vřezaně zubaté. Hrozny z počátku husté. Květy malé, bledožluté. Lusky síťované, svraštělé, 2semenné ; semena hrbatá. Prut vstoupavý, 2—3 stř. zvýší. Při pří- kopech, na lukách. Če. Srp. (Mel. Kochiana. W.) K. zu- batá. M. dentata. Willd. 7. Semena bez hrbu, olivozelená.. Lusky eovalní příčmo svraštělé, holé. Křídla a pavézka stejné asi velikosti, delší než člunek, Listy dolejší obvejčité, hořejší kopo- vité. (Schultes jmenuje květy bílé, lusky 1semenné.) Na suchých kamenitých prostorách, polích, úhorech. Čo. Zář. „ K. Petitpierrová. M. Petitpierreana. Hayn. Semena hrbatá, olivozelená. Lusky šikmovejčité, důl- kované, drsné. Křídla, pavézka, článek stejně veliké. Pa- listy úzce šídlovité, bezzubé. Prut 2—4 stř. zvýší. V hou- šlích, na lukách. Če. Srp. K. lékařská, M. officinalis. Willd. Motýlovité, 537 Poznam. Příbuzná Komonice bahní u prostřed mezi předešlou a M. macrorrhiza. Lusky 1 semenné, drsné, v hroznech. Prut a větve vztýčené, Lístky čárkovité. Ko- řen 2—3 léta trvavý, do5stř. dlouhý. Různí se od Kom. lékařské mnohými a delšími (často 6—7 stř. vysokými) pruty z kořeně; čárkovitými, nepatrně zubatými, téměř 2krát delšími listy ; většími květy. Od Komonice dlouho- kořenné líší se tež vztýčenými, 2krát vyššími, dutými, zelenými, nikdy však červenými vztýčenými větvemi; celokrajnými palisty; převislými květy. V bažinách, v Te- mešské stolici; mezi mosty u Vídně. Čn. Če.. M. palustris. W. Kit. 461. Ononis. Hauhechel. Jehlice. Kalich téměř stejně Sklaný, neodpadavý. Pavézka široká, pruhovaná. Člunek zobanitě končitý. Lusky madmuté. XVII 3. Babí hněv; jehlíčí; řepík. 1. Květ žlutý. Kališní cípy šídlovité, delší než lusk a ko- runa, později seschlé. Lusk vejčitý, hnědý, pýřitý. Květy v úžlabičkách hořejších listův sedící, listnatý klas půso- bící, Palisty kopovité, ozubené, šídlovitě končité, Dolejší listy 3četné, obdýlné, pýřité. Rostlina sotva 6 p. zvýší. V Uhřích, na výslunních pahrbkách. Čn. Če. J. chlumní. O, Columnae. Květy růžové, zřídka bílé. 2. 2. Květní stopky obyčejně 3četné, 2květé, koruna veliká ; pavézka růžová trochu chlupatá, křídla kratší než člunek, tento žiutavý ; kalichy 3 listenné, Listy trochu kosmaté , lepkavé, 3četné, vejčité zubaté. Prut vstoupavý. Rostlina křovitá. Na pohořích v horním Korutansku. Kv. Če. J. okrouhlolistá. O. rotundifolia, Květní stopky obyčejně 1—2květé. 3. 3. Květy po 2, v úžlabičkách, v hustém klase, růžové. Větve kosmaté, prut: kosmatý a žláznatý, nejvíce špina- vě červený, od dola větbvitý, 1—1'/, stř. zdélí, často i vyšší nekořenivý, Listy eliptičné, špičaté, pilované, do- lejší Jčetné. Semena útle zrnitá, obyčejně po 2. Na trá- vníkách, u cest a příkopův. Čn. Zář. (Ononis arvensis, Matt. Ononis altissima, Lam. J. smrdutá. O. hircina. Jaco. 338 Motýlovité. Květy jednotlivé, řídší neb protržený klas působící. 4. 4. Prut položený, větve na konci trny špičaté, květy jednotlivé v úžlabičkách. U cest. Če. (Ononis repens) J. plazivá. O. procurrens. Wallr. Prut vstávavý neb vztýčený, nekořenivý, s kosmatými, jednou řadou posazenými chlupy. Listy obdýlné, tupé. Větve trnité, Na pasekách, rolích. Čn. Zář. J. obecná, O. spinosa. L. Poznam. «. mitis. Prut a větve kosmaté, beztrnné; prut nižší, hnědozelený, Listy větší, obdýlné, dole chlupaté, 3četné neb jednotlivé. Kališní lupený čárkovité, žláznaté, lepké. S předešlou. Čn. Zář. beztrnná, 0. milis. 462. Ornithopus. Klauenschote. Plačinoha. Kalich trubkovitý ; 2 hoření zuby na dolejšku srost- lé. Člunek tupý. Lusk čárkovitý, sllačený, s 1semen- nými články. XVII. 3. Hlavy speřenými listeny podepřené. Koruny malé; pa- vézka a křídia bělavé, červeně pruhované, člunek žlu- tavý. Stopky 3—4květé, delší než listy. Listy speřené; lístky malé, Prut ležící, 1—12 p. zdélí. Na písčitých ro- lech. Čn. P. malá. O. purpusillus, L. 463. Orobus. Walderbse. Lecha. Čnělka všudy stejně široká; lusk 1pouzdrý, hořej- ší kališní zuby kratší. Řapík V jednoduchou, přímou špici vybíhavý. XVIL Květ žlutý. 2. 1. Květ modrý, purpurový, červený neb bílý. 4. ©. Listy obyčejně 10jařmé; lístky na rubu kosmaté a té- měř brvité, vejčitě kopovité. Prut vstoupavý, kosmatý. Palisty 1—2zubé, neb 2klané, Květy běložluté, po 6—20 v dlouhých hroznech. Kalichy bledozelené, s 5 prouhami; nejdolejší zub je nejdelší a přímý, ostatní 4 trochu skři- vené. Křídla kratší než pavézka, a delší než člukek. Lusk kopovitý, nahý, trochu stlačený, hnědý, obyčejně 4semen- ný. V lesích, okolo Budína. Dub. Kv. L. běložlutá. O. ochroleucus. W. Kit. Listy 3—5jařmé, Palisty pološípovité, ozubené. Stopky dlouhé, 5— 14květé. Prut nejvíce jednoduchý. 3, Motýlovité. 539 3. Květy veliké, jasnožluté, po 5-—10. Kalichy trochu kosmaté, dolejší 2 zuby vejčité. Lístky vejčitě obdýlné, Prut 3—4 stř. zdélí. V horních lesích, pohořích, a Al- -pách chorvatských. Čn. Če. L. žlutá, 0. luteus. Květy žlutobílé, posléz žlutohnědé, po 5—14 v. jedno- stranném hroznu. Kalich krátký, nachově pruhovaný. Pa- vézka zpět vyvrácená odstávavá, s pomerančovými pru- hami; člunek polokruhovitý. * Lusk vztýčený, stlačený, hladký. Lístky vejčité, útle končité, po kraji ostré, bě- lavé, hladké. Prut přímý, 1—1'/; stř. zdélí, tuhý, dole červenavý. Na chorvatských holech, v Haliči okolo Lvo- va. Čn. L. hladká. 0. laevigatus. W. K. 4. Květ bílý, zřídka červenavý, po 6—8 v jednostranných hroznech. Lusk čárkovitý, přímý, černohnědý, stopky černé. Palisty pološípovité, jednoduché. Lístky mečovité, řapíkaté, 2jařmé, na špici tuhé, na rubu 3žilné. Prut“té— měř 3hranný, "/„ stř. zdélí, obyčejně vztýčený. Na pahorkách,: vlhkých lukách. Kv. Čn. (Or. pannonicus, Cr.) L. bílá. O. albus. L. Květ modrý neb červený. 5. 5, Prut větvitý, s větvemi odstávavými, holý, tuhý, 2—3 stř. zdělí. Lístky vejčité, 4—6 jařmé, přitloustlé, Stop- ky 6—-2květé, koruny špinavě nachočervené, Lusky dlouhé, válcovití, odvislé, černé, V křovinách, pasekách, Kv. Čn. (Lath. niger, Wim.) L. černá. 0. nger. L. „Prut jednoduchý, bezvětvý. 06. 6. Prut křídlatý, "/„-—1 stř. zvýší. Palisty pološípovité, Lístky 2— Sjařmé, na rubu modrozelené, obdýlně kopo- vité. Květy veliké, růžonachové, posléze namodralé, pře- vislé, po 4—9 v hroznech, Na výslunních lesinách; na Kozím vrchu u Břetislavy ; v Slézsku okolo Opavy, Vra- tislavy a j. Kv. Čn (Lath. macrorrhizus, Wim ) L. hlíz= natá. O. tuberosus. L. Poznam. Příbuzná Lecha úzkolistá. Listy 2—3jařmé, čárkovité. Prut nahoře křídlatý, dole 4hranný. JF 0. tenuifolius. Prut hranatý, bezkřídlý. 7. 7. Lístky 5— ?žilné, útle končité, 2—4jařmé, čárkovitě kopovité. Prut '/„—2 stř. zvýší, prostý, v středu téměř 540 Motýlovité, © 4hranný, slabý , často „položený , někdy vztýčený neb. vstoupavý. Kořen vlásenitý. Květy červenavé, v jedno- stranných hroznech ; kalich olovitě nachový, pavézka trochu vykroužená, s 2 důlky u nehtů nachový, posléz mo- dravá; křídla delší než člunek, tento bělavý, na špici žlutavý, na kýle nachovy. Lusk vztýčený, čárkovitý, stla- čený, k dolejšku súžený, na špici trochu zahnutý, téměř Ssemenný, Rostlina nahá. V Chorvatsku. Kv. Čn. L. po- horní. O. alpestris. W. K. Lístky 3žilné, jasnozelené, 2—3jařmé, široce vejčité, poznenáhla diouze špičaté. © Prut vztýčený, 1 stř. zdélí, holý, hranatý. Kořen uzlovitý, Kvěly nachové, pak mo- dré; kalich často červeně značený. Křídla s člunkem téměř srostlá. Lusky přímé, válcovité, 9—10 semenné. V. lesích. Bř. Kv. (Lathyrus. Wim.) L. jarní; holoub- ky; kohoutky. 0. vernus. L. © 464. Oxylropis. Spitzfahne. Vlnice. Člunek špicí končítý. Hořejší k pavézce obrácený šev lusku dovnitř vehnutý, lusk tedy 2pouzdrý aneb téměř 2pouzdrý. XVII. 3. Prut vztýčený. Rostlina kosmatá. Palisty s řapíkem ne- srostlé, kopovité, Lístky kopovité, špičaté. Květy žluté Lusky šídlovité, oblé, kosmaté, vztýčené. Na suchých pahorkách, Če. Srp. V. obecná, O. pilosa. L. 465. Phaca. Berglinse. Hořanka. Člunek tupý. Čnělka bezvousá. Blizna hlavatá. Lusk 1pouzdrý, trochu nabraný, hořejší šev do vnitř vybíuavý a semena nesoucí. XVII. 3. Čečorka. 4, Prut vstoupavý, větvitý. Lístky 6—Sjařmé, šedozelené, - v mládi chlupaté, kopovité, koneční téměř sedavý. Stopky velmi dlouhé ; květy žlutavé, bělavé i červenavé s fialo- vým člunkem; křídla 2klaná. Na korutanských Alpách. Čn. Če. H. jižní, Ph. australis. L. Prut vztýčený. Lístky tupé. Lusky nadmuté. 2. 2. Prut větvitý, pýřitý, 9—15 p. zdélí. Lístky na rubu pýřité, po 15—23, obdýlně kopovité. Palisty malé, čar- kovitě kopovité, Květy v dlouhých hroznech odvislé, žlu— tobílé, se štětinovitými listeny. Kalich černě chlupatý, s 5 Motýlovité, -54 outlými zuby. Lusky polovejčité, špičaté, odvislé, téměř holé, trochu zkřivené, Na korutanských a uherských Al- pách. Če. Srp. H. slovenská, Ph. alpina. Prut nerozdělený, holý, 6—9 p.zvýší. Lístky holé, po 7—11, vejčité, téměř třepenité. Palisty veliké, vejčité, listovité. Květy běložluté, s obdýlnými listovitými listeny. Kalich holý, krátce Szubý. Lusky obdýlné, chlupaté, té- měř člunovité. Na nejvyšších rakouských, štýrských a korutanských Alpách. Če. Srp. (Phaca ochreala, Crantz. Phaca alpina, Lin.) H. studená. Ph. frigida. Jacg. » 466. Phaseolus. Bohne. Fazol. Kalich zvončitý, 2pyský, čnělka s tyčinkami a člun- kem zavitě stočená. Semeník na dolejšku pošvalou žlázou ovinuiý. XVII 3. 4. Prut vinutý, vysoký. 2. Prut nízký, nepnivý, vztýčený, oblý. Květy hlavaté, Lusky stlačené, visuté, svraštělé, Čn. F. nízká; (Phaseolus vulgaris, 6. nanus. W.) Ph. nanus. L. ©. Hrozen kratší než list, Květ bílý. Lusk odvislý, přímý; stopky dvojité. Čn. Srp. F. ledvinková; bílé husičky ; holoubata; ledvinkový hrách; bob. Ph. vulgaris. L. Hrozen delší než list. Květy bílé neb šarlatové. Lusk odvislý, srpovitý. Prut vinutý, vysoký. F. mnokokvětá. Ph. multiflorus. Willd, 467. Pisum. Erbse. Hrách. Hořejší 2 cípy kalicha kratší. Čnělka 3hranná, uvr— chu žlábkovaná a pýřitá. Lusk nafouklý. XVIL 3. 1. Palisty šípovité,. Řapík nahoře plochý. H. pomořský. P. maritimum, L. Palisty vrubované. 2. 2. Stopky dkvěté ; květy bílé. Řapíky Alisté, Listy často všecky vrubované. Rostlina ve všech částech menší než následující. V Rakousích; v Uhřích mezi osením. H. divoký, P. arvense. L. Stopky mnohokvěté. Řapíky oblé, 4listé. Palisty dole zaokrouhlené, Čn. Srp. H. domácí, R. sativum. L. 542 Motýlovité. i 468. Robinia. Čímišník. Kalich 4klaný, hořejší cíp 2dílný. Lusk hrbatý, pro- ložený. XVII. 3. Akácia, luštník, akát, agastr, trnovník, Odvislé jedroduché hrozny. Palisty trnité. Lusky hladké. Květ bílý. Lístky speřené. V zahradách se též pěstuje druh s květem červeným, velikým, listy střídavými, 4— 6- jařmými ; lístky široce vejčitými neb i okrouhlými na konci měkkoostnitými, s ratolestmi křehkými, posetými červenými, měkkými, dlouhými štětinami. Čn. Č. obecný. R. Pseudacacia. L. 469. Trifolium. Klee. Jetel. Koruna s tupým člunkem. Tyčinky k špici trochu širší, na dolejšku s korunou trochu srostlé, Čnělka hladká. Lusk vejčitý, 1—2 semenný, aneb obdýlný 3—4 semenný, kalichem aneb zvadlou korunou obalený. Květy v hlavatých klasech. Listy trojité. XVII. 3. 1. Květy červené neb bílé, neb žlutobílé. 2. Květy žluté neb žlutohnědé. Pavézka zahnutá. 27. ©. Kalichy holé. Lusky obyčejně skryté, obalené, mnoho- semenné. 3. Kalichy chlupaté, zvláště na zubech. 10. 3. Kalich z počátku obdýlný, opak homolý, později nadmutý, opak vejčitý, žilnatý ; zuby červenavé, štětinovité, téměř stejné, v čas zralosti odpadavé. Koruna 4lupenné, špi- navě bílá, někdy červenavá, posléz příhnědá; pavézka kopovitá, velmi dlouhá; člunek trochu kratší než pa- vézka. Lusk obdýlně vejčitý, hnědy, 3semenný. Hlavy vej- čité, posléz obdýlné. Stopky £—2 p. zdélí. Listy s útlý- mi, štětinovitými, pilovanými zoubky, zmládí často červe= navé, posléz běloskvrnité. Prut vztýčený, 1—% stř. zdélí, trochu křivolaký, hladký, lesklý, obyčejně nachový, vel- mi větvitý ; dolejší větve často 2 stř. zdélí, položené, hořejší na špici vstávavé. Na lukách u Děnděše; pod Matrou; v Uhřích. Če. J. vykřivený, T. recurvum. Kalich stejnotvárný. 4. 4. Lusky 2semenné, 5. Lusky 4semenné. 8. Motýlovité. 543 5. Květy bílé neb červenavé. 6. Květ bledožlutý ; koruna 2krát zdélí kalicha; pavézka delší než křídla. Kalich krátký, s 10 pruhy, 2 hořejší zu- by delší než dolní. Prut prstu zdélí, dole položený, pak vstávavý. Řapíky 2 p. zdélí; listy obvejčité, na konci zaokrouhlené, ozubené, krátce špičaté, Na korutanských Alpách J. žlutavý. T.. pallescens. Schreb. 6. Kalich delší než koruna; zuby nestejné, šídlovité, od- stávavé, zpět vyvrácené, někdy trochu chlupaté. Květy velmi malé , bílé, vztýčené, posléz odstávavé, pak vyvrácené, pavézka obdýlná, trochu červenavá, člu- nek kratší křídel; lusk mázdřitý, bledohnědý, žluto- semenný. Listeny šídlovité. © Prut položený, nachový, křivolaký. | Listy dlouze řapíkaté ; lístky tupé , krátce špičaté, opak vejčité, trochu pilované. Palisty široké, bělomázdřité. Na slatinné půdě, na neúrodných místech jižních Uher. Čn. Če. (Trif. strictum, Scbreb.) J. malo- květý. T. parviflorum. Ehrh, Kalich zdélí koruny, neb kratší. 7. 7. Prut pídi dlouhý neb vyšší, trochu větvitý a tenký, vztýčený neb vstávavý. Lístky pruhované; dolejší tupé, obvejčité; hořejší eliptičné, špičaté, útle pilované, Palisty široké, bělomázdřité, na dolejšku srostlé. Hlavy téměř okrouhle vejčité ; stopky delší listů; -kalichy 10Ohranné zuby štětiťé, v čas zralosti odstávavé. Květ ledva delší než kalich, bělavočervený; pavézka téměř vykroužená; křídla 2krát kratší. Lusk nahý, stlačený, zobanitý, 2 se- menný, na dolejšku hrbatý; semena hnědá. Rostlina holá. Na vlhkých lukách, v Biharské, Békešská stolici. Kv. J. vztýčený. T: strictum. Prut 1—2 stř. zdélí, pruhovaně brázděný, holý, vstou- pavý, trubkovitý. Lístky eliptičně routovité, útle pilované, vykroužené, holé, krátce řapíkaté, tupé. Palisty vejčitě kopovité, dlouze špičaté, osinaté, Hlavy přiokrouhlé; stopky 2—3krát delší než kališní trubka. Kalich kratší než koruna; zuby téměř stejné. Dolejší kvítky odvislé, růžové neb pletní, později hnědé; hořejší do červena bělavé, vztýčeně odstávavé. Lusk často 4semenný. Na lu- kách, v houštích; od jara až do podzimku (Tr. elegans Savi) J. zvrhlý. T. hybridum. L. 544 Motýlovité, 8. Prut vstávavý. Dolejší kvítky červené, hořejší bílé. 7. Prut položený neb plazivý. Kvítky stejnobarvé. 9. 9. Prut položený, hranatě brázděný, křivolaký, Lístky ob- srdčité neb vejčité, vykroužené, pilované, s útlou, zpět vyvrácenou špicí. Palisty široce objímavé, dlouze kon- čité. Květy malé, červenavé, 4lupenné ; pavézka špičatá. Kalich krátký, mázdřitý, bledý; zuby téměř stejné, na špici hnědé, vždy přímé, delší než kališní trnbká. Lusk téměř celý z kalicha čnějící, téměř pavézky zdélí, čárkovitý, kožnatý; semena černohnědá. Rostlina holá. Na slatinách, v Békešské, Biharské, Satmarské stolici. Čn. J. hranatý, T. angulatum. W. K. Prut plazivý, kořenivý, 1—1'/, stř. zdélí, Lístky ob- vejčité, útle pilované, holé, často bílé neb hnědě skvr- nité, Palisty mázdřité, s odstouplou útlou špicí. Květy bílé neb červenaví, později odvislé, hnědé, Stopky zdélí kališní trubky, po odkvětu vyvrácené. Lusk obdýlný, holý. Na pastvištích, u cest, na lukách. Kv. Žář. J. pla- zivý. T. repens. L. 10. Květy bílé, žlutobílé neb bělavé. 11. Květy červené, nachové neb červenavé. 17. 11. Květy žlutozelené neb žtutobilé. 12. Květy bilé. 13. 12. Lístky obdýlně kopovité, celokrajné, po kraji nnéhotvé, tupé, zřídka vykroužené. Palisty šídlovité. Prut 1'/,—2 stř zdélí, vstoupavý, trochu větvitý. Hlavy husté, obdýl- ně eliptičné, jednotlivé. Květy žlutozelené; koruna s lupeny srostlými, trubkou chlupatou ; kalich chlupatý, dolejší zub deiší než korunní trubka. © Lusk hladký. Na lukách, v :dunajských výspách, v Uhřích. Če. Srp. J. uherský. T. pannonicum. Lístky obdýlné; dolejší vykroužené. Palisty čárkovitě kopovité. Prut 1—1", stř. zvýší, častěji v oblouk vztý= čený, málo větvitý. Hlavy kulaté, jednotlivé, nejvíce oba- lem podepřené, kosmaté. Květy běložluté; koruna srost- lolupenná, s dlouhou pavézkou. Kalich s 10 žilkami; zu- by jehlovité, dolejší vyvrácený, zdélí trubky. Lusk- jedno— semenný. Na pastvištích, na krajích lesů. Če. Srp. J. ble- dožlutý. T. ochroleucum. L. Motýlovité. 545 13. Kalich delší než koruna, velmi kosmatý; zuby štětino= vité. Koruny malé, bílé neb červenavé, Alupenné. Hlavy ovální, pak válcovité jednotlivé, velmi chlupaté, čárkovitě obdýlné, útle osinité. Prut vztýčený, větvitý, kosmatý, A s stř. zvýší. Ná uúhorech, rolích, písčinách, Če. Zář. T. arvense, L. Kalich Kratší než koruna. 14. 14. Kališní zuby nestejné. 15. Kališní zuby téměř stejné. 16. 15. Kalich bělavý, kosmatý, s dlouhými nachovými, heb- kými zuby. Květy bílé, seschlé však žluté. Hlavy pře- vislé, Lístky jasnozelené, ovální, útle chlupaté, vejčité, ce- lokrajné. Řapíky chlupaté. Prut hranatý, chlupatý, prostý, sehnutý, Na korutanských Alpách, Če. J. norický. T. noricum. Wulf. Kalich válcovitý, s rozloženými, trochu skřivenými, tu- hými, kopovitými, ostnitými zuby. Květy bílé. Hlavy vej- čité, husté, chlupaťé, na konci a v úžlabičkách sedíví. Lístky chlupaté, obvejčité, útle pilované, Palisty seschlé, vlasaté, kopovité. Prut položený, tuhý, drsný. Lusk bě- lavý, 1semenný. Na suchých pastvištích, v hořeních Ra- kousích, řídce. Čn. Srp. J. ostrý. T. scabrum. 16. Prut ležící, rozložený, tuhý. Lístky buď okrouhle vej- čité, buď obvejčité a kopovité. Palisty vejčité, osinaté, Hlavy kulaté, jednotlivé, husté; květy veliké bílé; ko- runy srostlolupenné; kališní zuby zdélí korunní trubky. V lesích. Čn. Če. J. jinolistý. T. heterophyllum. Tratt. Prut vstoupavý, tuhý, chlupatý, 1—1', stř. zdélí. Lístky obdýlně kopovité, ostře pilované, na rubu chlu- paté, po kraji hustými, mocnými žilkami prorostlé. Pa- listy kopovité, dlouze špičaté. Hlavy přiokrouhlé, pak vejčité; s téměř střechovitě ležícími kvítky, obyčejně po 3. Květy bílé; koruny 4lupenné, neodpadavé; pavézka šídlo- vitá, vykroužená. Kalichy nahé, na hranách chlupaté, s přímými, šídlovitými zuby. Stopký Skrát kratší než kališní trubka, po odkvětu sehnuté, Lusky 1semenné, Na horských lukách; hrázích. Čn. Zář. J. chlumní. T. montanum. L. (23) 546 Motýlovité, 17. Kalich po odkvětu zavřený a nadmutý, síťkovaný. Ko- runy pletní. Květní hlavy hráchu zvící, v čas zra- losti co leskovec veliké, kulaté, úžlabiční. Lístky opak vejčité, holé, ozubené. Prut plazivý, z článkův dolů ko- řeny, nahoru listy a květy ženoucí. Na vlhkých lukách, pasekách, při zákopech. Čn. Zář. J. jahodnatý. T. fragiferum. L. Kalich nenadmutý. 18. 18. Hlavy válcovité neb homolé. 19. Hlavy vejčité, okrouhlé a kulaté, Kališní zuby nestej- né. 22. 19. Květ červený, nachový, srostlolupenný. Kalich holý, s 20 žilkami; zuby dlouze brvité, dolejší prodloužený. Hlava obdýlně válcovitá, téměř obalená, někdy dvojitá. Palisty kopavilé, piiované, veliké, pošvalě holé. Lístky obdýlně kopovité, útle - pilované, holé, žilkované, tupé, Prut prostý neb větvitý, 1—2"/, stř. zdélí, vztýčený, holý, pruhovaný. Na horských tukách, travnatých pahor- kách. Kv. Čn, J. červenavý. T. rudens. L. Květ kledůbarvený: pletní neb bělavý. 20, 20. Lístky téměř okrouhlé, obsrdčité, vejčité, vrubované, kosmaté, někdy však celokrajné. Palisty obdýlné, kopo- vité. Hlavy obdýlné, kosmaté, tupé, bezlisté, v čas zra- losti šikmo v stranu nachýlene. Květy bledě pletní; pa- vézka diouhá; kališní zuby stejně dlouhé, špičaté, téměř bodlavé, kratší než koruna. Prut vztýčený, prostý neb větvitý, 1—1'/; stř. zvýší. Na vlhkých lukách, v Tatrách. J. nachový. T. incarnatum. Lístky čárkovitě kopovité, neb čárkovitě obdýlné. 21. 21. Hlavy velmi kosmaté, válcovité. Kališní zuby delší než koruna, 13. Hlavy kosmaté, obdýlně homolovité, Kališní zuby ště- tinovité, téměř stejné, dolejší téměř koruny zdélí. Koruny ble- dočervenavé. Palisty pošvaté, prut objímající, dlouze špičaté, Listy 3krát delší než květní stopky ; lístky čárkovitě ko- povité, špičaté. Prut vztýčený, tuhý, kosmatý, 6—12 p. zvýší. Na suchých pastvištích, v Uhřích. Čn. Srp. J, úz- kolistý. T. angustifolum. 22, Kalich. téměř zdélí koruny, 23. | Motýlovité. 547 Kalich mnohem kratší než koruna. 24. 23. Koruna srostlolupenná, bledočervená; pavézka vykroužená se zoubkem uprostřed; křídla jen na špici červená; lusk vejčitý, bělohnědý, ledva z kalicha čnějící, dokola puka- vý, 2semenný. Kalich na dolejšku vrtochovitý, bledý, s 10 pruhy, uvnitř vlásky zastřený ; zuby vztýčené, šťětinovité, nestejné, Palisty bělomázdřité. Hlavy kosmaté, téměř okrouhlovejčité, téměř stopečné, s 1—2 listeny, Lístky obdýlné, téměř ozubené, útle špičaté, obyčejně uprostřed příčmo skvrnité; dožejší po obou stranách chlupaté. Prut v bujné půdě ležící, v neúrodné vztýčený, 1 stř. zdélí, bledozelený, dlouze Dělovlasý, z úžlabiček větvitý. V Uhřích okolo V, Kéreša, Váču ; na poli. Čn. Če. J. rozkladitý. T. diffusum. Ehrh. Koruna 4lupenná, bledonachová; pavézka vykroužéná; křídla bělavá, zdélí člunku ; lusk bledohnědý, mázdřitý, 1s:menný. Kalich 10Ohranný, pruhovaný, chiupalý, v čas zralosti trochu nadmutý:; zuby vztýčené, ostnošpičaté, do- lejší delší. Palisty široce vejčité, šídlovitě špičaté, po " kraji trochu vyvrácené. Hiavy ovalní, později téměř vál- covité, obalené, v úžlabičkách a na koncích téměř je- dnotlivě sedavé. Lístky obvejčité, ku předu útlé pilované, pýřité, pruhované, šedozelené, útle špičaté, Prut je-li je- dnotlivý, tedy jest vztýčený; pakli více, tedy střední je zpřímený, ostatní ležící, pídi neb 1 stř, dlouhé , pruho- vané, bělošedě chlupaté. Na suchých trávníkách, pahrb- kách, na rolích a lukách. V Uhřích, Čechách, Slézsku. Kv. Čn. J. pruhovaný. © T. striatum. L. 24. Prut položený, jen na špici vstávavý, 1—2 slř. zdélí, Koruna srostlolupenná, bledonachová, 2krát zdélí kalicha, pavézka vykroužená, nestejně vrubovaná, čárkovaná ; křídla červeně obroubená; člunek kratší než křídla; lusk hnědý, obvejčitý, Kalich bledý, trubkovitý ; zuby šídlovité, ostno— špičaté. Lístky trochu ozubené, obvejčité, dolejší obsrd— čité. Palisty zelené, brvité, šídlovité. Prut bělovlasý. Při Temeši, u Pančovy, v Uhřích. Ún. J. zvrácený. T. reclinatum. W. K. Prut vstávavý neb vztýčený. 25. 25. Hlavy kulaté, obalené, obyčejně dvojité, 26. (23%) 548 Motýlovité. Hlava kulatá, bez obalu, jednotlivá. Kalich s 10 žil- kami, holý, s dolejším zubem prodlouženým. Koruna tmavonachová. Palisty čárkovitě kopovité, kopovitě. špi- čaté. Lístky eliptičné, útle zubaté, útle chlupaté. © Prut obloučnatý, křivolaký, 1—2 stř. zdélí, pýřitý. Na hor- ských lukách, v lesích. Čn. Če. (Trif.. flexuosum, Sturm) J. křivolaký. T. medium. L. 26. Lístky kopovité, obdýlné, útle pilované, běložilnaté. Kalich kosmatý, s prodlouženým dolejším zubem, s 20 žilkami. Koruna nachová. Palisty úzké, kopovitě šídlovité, zelené. Prut 1 stř. zdělí, tuhý, přímý, bezvětvý. Na su- -chýčh lesních prostorách, Čn. Če. J. podhorní, T. alpestre. L. Lístky vejčité, pýřité, téměř celokrajné, méně žilnaté, "Kalich útle chlupatý, s 10 žilkami a niťovitými, brvitými zuby. Koruna nachová, růžová, zřídka bílá. Palisty vej= čité, s šídlovitou špicí, žilovité, mázdřitě prozračné, jen na špici zelené, Prut vstávavý, '/„—1'/, stř. zdélí. Na lukách, obyčejně setý. Kv. Ún. J. luční; dětel, : T. pratense. L. 87. Hlavy 10 —20 květé, malé, řídké, dlouze stopečné, Ko- runy úzké, bledo- neb zlatožluté, později jasně hnědé; pavézka slabě čárkovaná, dutá. Palisty polosrdčité. Ka- lichy holé. Květní stopky po odkvětu dolu sehnuté. Líst- ky klínovité, vykroužené, útle zubaté; střední méně více nožečný. Prut tenký, niťovitý, vztýčený neb položený, holý, '/4—“/, stř. zdélí. Na lukách, rolích, písčinách. Čn. Zář. J. niťovitý. T. filiforme. L. Hlavy 20—40- i vícekvěté, květy široké, střechovité pavézka značně čárkovaná. 28, 28. Pavézka koruny poddutá; koruna žlutá, hnědožlutá, posléz kaštanová. © Hlavy koneční | posléz válcovité ; stopky po odkvětu schnuté. Palisty- obdýlně kopo= povité. Kališní zuby vlasaté. Lusk jako i při předcháze= jícím a následujících uvnitř kalicha krátce stopečný. Prut 1/—1 stř. zdélí, holý. Na bažinných lukách. Če. Srp. J. višňový. T. spadiceum, Foznam. Příbuzný Jetel kaštanový. Pavézka sehnutá, neodpadavá, obdýlná, 2krát zdélí křídel. Koruna po od- Motýlovité. 549 květu kaštanová, © Kalich chlupatý, 2 zuby velmi krátké. Hlavy přiokrouhlé. Lístky obdýlné, vykroužené, pilova— né, jasně zelené. Prut 2—6 p. zdélí, tuhý, vztýčený, kos- matý, někdy červenavý, prostý. Na korutanských Alpách, u paty Křivánu. Čn. Če. K. badenský. T. badium. Pavézka koruny naddutá. 29. 29. Koneční lístek stopečný, trochu vykroužený. Palisty vejčité, polosrdčité, brvité. Hlavy boční, přiokrouhié a eliptičné. Koruny žluté, stopky po odkvětu schnuté. Prut obyčejně větvitý, posléz položený, pýřitý. Na lukách, ro- lích, hrázích. Čn. Srp. (Trif. procumbens, L.) J. polní. T. campestre. W. K. Lístky bezstopečné, obdýlné. Palisty obdýlně kopovité. Hlavy přiokrouhlé a eliptičné. Koruny zlatožluté, posléz - jasnohnědé; stopky po odkvětu dolu sehnuté. Kališní zu- by holé, jen na špici málo chlupaté. Prut málo větvitý, vztýčený, holý, 1 stř. zdélí. Na suchých lesnatých pa- horkách, pasekách, Čn. Če. J. nivní. T. agrarium. L. © Á70. Trigonella. Kuhhornklee. Pískavice. lunek přímý, kratší než křídla a pavézka, tak že koruna 3lupenná se býti zdá; pavézka a křídla té- měř stejné, odstávavé. Lusky obloučnaté. XVII 3. Seněnka. Presl. Rostlinář. Lístky ostře zubaté, pýřité. Květy bledožluté, malé, po 3—10 skupené, téměř sedavé. Kalichy pýřité. Lusky obloučnatě zkřivené, rozevřeně stojící, krátké , šikmo vráskované, pýřité. Celá rostlina chlupatá. V Čechách, okolo Elie: okolo Pešti a Budína; v jižních Uhřích na suchých pahrbkách,. Čn. Če. P. francouzská, T. monspeliaca. 471. Ulex. Žonhaniá. Hlodař. Kalich 2lupenný, 2 malými listeny podepřený. Lusk nadmutý, krátký. Koruna obrácená; pavézka dole; člunek 2lupenný. XVII. 3. Hlodáš, Keř 2—4 stř. zvýší, větve velmi husté, brázdité, chlu= paté, velmi trnité, vztýčené; trny přímé, složené, hra- naté, bodlavé, holé, vždy zelené. Listy na dolejšku trnů šídlovité, bodlavé. Stopky v úžlabičkách, jednotlivé neb 550 Motýlovité. po 2, 1květé, kosmaté. Kalich plsťnatý; koruna zlato- žlutá. Lusk obdýlný, pýřitý, téměř 4semenný. Na suchých místech, pahrbkách. Čn. Zář. H. evropský, U. europaeus. L. 472. Vicia. Wicke. Vikev. Hořejší kališní zuby kratší. Čnělka nifovítá. Lusk 2klapečný, bez přepážky, aneb jen s nedokonalou stěnou. Semena obdýlná neb kulatá. XVIi. 3. Vika; vička ; kolovačka. 4. Květy v dlouze stopečných hroznech, aneb sedí jednot- livě neb více na stopkách, jenž mnohem delší jsou než květy samy. 2. Květy na úžlabičných stopkách, které kratší jsou než samy květy. 16. p. Květy žluté. 3. Květy modré, nachové neb bílé. 4. 3. Stopky mnohokvěté; květy žluté do zelena; lupeny téměř stejné. Palisty okrouhlovejčité, pološípovité, ozu- bené. Lusky stlačené, odvislé, 1 p. zdélí, 3—4 semenné. Čnělka od prostředu stejně rozdělenými chlupy opatřená. Listy Sklané, 3—4 jařmé; lístky široko vejčité, tupé, holé, nejdolejší při samém prutu sedící, k jeseni téměř kožnaté; na rubu trochu šedé, na dolejšku přiokrouhlé, Hrozen kratší než list. Prut pnivý, holý, bledě žlutoze- lený, 3—4 stř. zdélí, slabý. Na výslunných lesních po- lohách. Čn. Če. V. hrachovitá. V. pisiformis. L. Stopky nejvíce Akvěté, kratší než list ; květy na krát- kých stopkách; pavézka. odstávavá , vykroužená, bledě žlutohnědá ; křídla žlutavá. Lusk odstávavý, holý, lesklý, 7—10semenný. Palisty dlouze špičaté, pološípovité, na dolejšku ozubené, Lístky 2—3jařmé, vejčité, dlouze špi- © čaté; dolejší téměř okrouhlé, tupé. Prut jednotlivý, 1—1', stř. zdélí, jednoduchý. V Uhřích, okolo Varaždína, v le- sích mezi Drávou a Sávou. Kv. V. lesní, V. oroboides. Wulf. 4. Květní stopky s 1—6 květy. 5. - Stopky mnohokvěté, v hroznech. 9. 5. Palisty nestejné: jeden čárkovitý, nerozdělený, sedavý ; - Motýlovité. D51 druhý poloměsíčný, stopečný, s dlouhými štětinovými zuby. Sem tam vzdělávaná. (Vicia multifida, Wallr, Ervum, L.) V. jednokvětá. V. monantha. Koch. Palisty stejné, pološípovité, 6. 6. Lusky chlupaté, 2semenné, obdýlné, Koruny mléko- „modré neb bělavé. Stopky 2— Gkvěté, Listy Gjařmé. Rost- lina útlá, tenká, pýřitá. Mezi obilím, vzahradáci, při plo- kpeh: Ču. Čec. (Ervum hirsutum L.) V. chlupatá. V. hirsuta. Koch. Lusky holé. “ 7. Listy 12—16jařmé, obyčejně bezúponečné, lístky ob- dýlné, kusé holé. Palisty šípovité, kopovité. Stopky 2—3 květé, kratší listů. Květy veliké, odvislé, bělavé do fia- lova, lusky článkovité, 3—Ssemenné. Mezi obilím tu i tam, řídce. Čn, Srp. (Ervum, L.) V. čočková. V. Ervilia. Willd. Listy asi 4jařmé. 8. 8. Stopky ponejvíc jen 1květé, asi listu zdélí. Květy bílé a modré. Lusky obdýlné, 4semenné, holé. Listy 3—4- - jařmé. Rostlina útla, tenká. Ve vzdělávané půdě mezi obilím. Čn. Če. (Ervum, L.) V. čtverozrná. V. tetrasperma. Kocň. Stopky 1—4květé, delší než listy, Lusk 5—8semen- ný. V. štíhlá. V. gracilis. Lois. 9. Palisty zubaté. 10. Palisty celokrajné, aneb tupé, nepatrné, na dolejšku zubaté, 11. 10. Hrozen delší než list, řídký, 12—15květý. Koruny bě- lavé; pavézka lilakově čárkovaná; člunek na špici fialo- vý. Lusk téměř čárkovitě válcovitý, Palisty poloměsíčné, štětinovitě zubaté. Listy 6G— Sjařmé; lístky eliptičně tupé, © Prut pnivý, 3—4 stř. zdélí, holý, Čnělka od středu stejně roziroušenými chlupy ohadzené; V pasekách, na krajích lesů, na pahorkách. Čn. Če. V. lesní, V. silvatica. L. Hrozen zdélí listu, 6— 13květý. Koruny slabě nachové, žilkované. Lusk útle chlupatý. Čnělka na hořejšku po jedné straně vousatá. Palisty poloměsíčité, zubaté, Listy Sjařmé ; lístky vejčité, tupé, nejdolejší od prutu vzdále- 552 Motýlovité. né. Prut pnivý, 3—4 stř. zdélí, holý. Ve vlhkých hou- štinách, vlhkých lesních polohách. v plotech lesních. Kv. Čn. V. krovištní. V. dumetorum. L. 11. Květní hrozen kratší než list. Koruny purpurové a modré; stopky vztýčené. Čnělka uvrchu útle chlupatá; lusk téměř routovitý, holý, 2semenný. Palisty pološípo— vité, celokrajné. Listy 13—1ójařmé; lístky skupené, obdýlné a kopovité, tupé, na rubu uútle chlupaté. © Prut jednoduchý, vztýčený, 1—2 stř. zdélí, zprvu téměř kos- matý, posléz holý. (V suchých lesinách, na lesnatých pahrbkách. Čn. Če. (Vicia militans, Crantz.) V. kašubská. V. cassubica. L Květní hrozen delší, neb aspoň zdélí listu, 12. 12. Listy vejčitě kopovité, neb kopovité. 13. Listy čárkovitě kopovité, neb čárkovité. 14. 13. Hořejší široký díl pavézky jen polozdělí dolejšího úzkého. Koruny modré neb fialové; křídla mlékobilá, namodralá; lusky obdýlně rutovité, na špici hákovité, Palisty pološípovité, celokrajné. © Hrozen zdélí, neb delší listu, hustý, téměř jednostranný. Lístky buď eliptičné, slabě kosmaté , buď úzkolisté, silně kosmaté. © Prut kos- malý, často mnohovětvý, 2—3 stř. zdélí. Kořen roční. Mezi obilím, na rolích; Čn. Če. V. chlupatá. | : V. villosa. Roth. ©. latifolia. Listy eliptičné, slabě kosmaté, B. angustifolia. Listy kopovité, velmi kosmaté. Plocha pavézky zdélí jejího nehtu. Koruny modro- fialové. Lusk čárkovitě obdýlný, tupý, hákovitý. Semena černá, po jedné straně mramorová. Hrozen zdélí listu, Palisty pološípovité, celokrajné. Stopky odstávavé. Lístky hned vejčité, s odstávavými chlupy, hned obdýlně kopo- vité, delší a špičatější, pýřité. Prut pnivý, 2—4 stř. zdélí. Kořen plazivý. V houštích, na lukách, hrázích, v obilí. Čn. Če. V. ptačí. V. Cracca. L. 14. Květy hroznaté, střechovitě na sobě ležíci, 15. Květy vzdáleně stojící, po 10—12, 3krát větší než při předešlé, nachové neb fialové © Lusky velmi široké, Květní stopky 2krát delší listů, čárkované, Palisty po- lošípovité, čárkovitě kopovité, na dolejšku ozubené. Motýlovité. 558 Lístky velmi úzké, vzdálené, po 6—7 párech. Ve vi- nohradech, okolo Pětikostelů v Uhřích, V. rozvláčná. V. onobrychioides, 15. Listy 7—9jařmé, vodorovně odstávavé, s dlouhými bílými chlupy, střídavé, neb téměř vstřícní, čárkovitě kopovité, špičaté. Palisty pološípovité, kopovité, celo- krajné, Stopky vztýčené, tuhé; kvéty jednostranné, od- vislé; pavézka fialová, hluboce vykroužená; křídla téměř pavézky zdélí, modravá; člunek na špici vykroužený, s fialovou skvrnou po každé straně; lusky obdýlně vejčité, lesklé, nahé, ponejvíc 5 semenné, © Kalich fialový, šikmo ozubý; zuby šídlovité, 2 hořejší kratší. Na rolích, suchých polích; v Uhřích, Haliči, Kv. Čn. V. mnoholistá. V. polyphkylla. Listy čárkovité, na rubu chlupaté, 3žilné; řapíky vo- dorovně odstávavé, dolejší i dolů sehnuté, Palisty po- lošípovité, celokrajné, čárkovité, Prut vziýčený, tuhý, u vrchu v kolénko sehnutý, větvitý. © Květní stopky vztýčené. © Pavézka a člunek světlemodrý; křídla bě- lavá ; plocha pavézky 2 krát zdélí nehtu jejího; lusk čárkovitě obdýlný, špičatý; čněika u vrchu po jedné „Straně vousatá. Na lukách, v houštích. Kv. Čn. V. $rojžilná. V. tenuifolia. | Roth. 16. Květy bledožluté. 17. Květý bělavé, červené, fialové. 21. 17. Lusky hladké, po 2, neb jednotlivé. 18. Lusky chlupaté, po 3, neb jednotlivé, 19, : 18. Prut 1 stř. zdélí, hladký, hranatý. Lístky po 10-—12, obsrdčité, s bylinným ostnem. Palisty prosté, velmi malé, vejčité, zašpičatěné, s rezavou skvrnou. Uponky dlouhé, větvité, Kalich téméř hladký, na zubech chlu- patý. Květ bledožlutý, fialově stinkovaný. Lusky téměř sedavé, brzo vztýčené, hladké, hnědé, 6-—8semenné; semena okrouhlá, červenohnědá. Na rolích; v Korutanech, řídce. Čn. Čec. V. velekvětá. | V. grandiflora. Scop. Prut 1—3 stř. zvýší, položený, na dolejšku 4hranný, na hoře mnohostranný. Lístky po 10—12, střídavé, obdýlně vejčité, vtlačené, na líci holé, celokrajné, útle - špičaté. Palisty celokrajné, aneb dole ozubené, dlouze A 24 554 Motýlovité. končité, hnědoskvrnité. | Kalich téměř Shranný; zuby ší- dlovité. Květy veliké; pavézka bledožlutá, odstávavá, vykroužená; křídla biedozelená; krátká; člunek na. špici fialový. Lusky holé, v stáří černé, téměř sedavé po 8, neb jednotiivé, zpět vyvrácené, neb odstávavé, 7—10- semenné; semena černě těcná, Vjižních Uhřích, na lukách. Kv. Če. V. špinavá. V. sordida. L. 19. Pavézka holá; koruna bledožlutá, popelavě čárkovaná, někdy bělavá. Lusk jednotlivý, stlačený, velim chlupatý, široký; 5—6 téměř okrouhlých semen. Palisty zubaté, neb celokrajné, barvité. Lístky 5—Gjařmé, eliptičné, kopovité, někdy vilačené, na rubu chlupaté. Prut, 1—2 stř. zvýší, rozložený, holý, málo větvitý. Na křovnatých pahrbkách, při rolích. © Srp. V. žlutá. V. lutea. L.. Pavézka chlupatá. 20. 20. Lusky sedavé, jednotlivé, vyvrácené, chlupaté, Květy bledožluté, často červené pruhované. Pavézka zevnitř chlupatá. Lístky vykroužené, tupé. Palisty zelené, někdy hnědé skvrnité. Na suchých mezích rolních, řídce. Čn. Če. V. zvrhlá. V. hybrida. Lusky stopečné, nejvíc po 3, chlupaté. Květy žluto- bílé aneb nachové. Lístky něco delší a méně vilačené než při předešlé. Palisty celokrajné, hnědoskvrnité, kopovité. Prut hranatý, 2 stř. zdélí, položený neb vstávavý, méně více holý. V Rakousích, Uhřích; na polích a lukách, Čn. Srp. V. uherská. V. pannmonica. u. Květ žlutobílý. B. Květ nachofialový; lístky čárkovitě kopovité. 21. Lusky po 2—8, v úžlabičkách. 22. Lusky po 2, neb jednotlivě, úžlabičné. 24. 22. Lístky pilované, vejčité. Palisty pilované, téměř okrouhlé. Pavézka vztýčená, velmi široká, černonachová, 2klaná, na dolejšku trochu mozolovitá ; křídla krvavá; lusky krátce stopečné; semena černá, lusky po 3—6. Prut ostře Ahranmný, 1—2 stř. zdělí. Na vlikých lukách, příkopech; v Uhřích. Čn. Če. V. pilovaná. V. serratifolia. Listy celokrajné. 23, : 23. Prut tuhý, přímý, 2—3 stř. zdélí. Listy ponejvíc po Motýlovité. 555 „ páru, téměř dužné. © Květy bílé, na člunku černoskvrnité, v úžlabičních, 2—4květých hroznech. Řapík v štětinu vybíhavý. Hořejší kališní zuby kratší. Čnělka niťovitá, téměř v uhel sehnutá, pod bliznau bradatá. Lusk příč- nými sklípkovatými stěnami přepažený. © Zrna obdýlné boby. © Vzdělávaná. (Faba vulgaris, Mónch). V. bob; obyčejný bob. V. Faba. L. Prut slabý, rozložený, pnivý, 2—5 stř, zdélí, Lístky Sjařmé, široce vejčité, z předu ufaté, vtlačené, špičaté. Květy špinavě fialové, na dolejšku žlutavé. Řapík úpon- čitý. Stopky Skvěté. Palisty zubaté. Lusky čárkovité, holé; semena hnědočerná. V houštích, na lesních lukách, plotech. | Dub. Čn. V. plotní. V. sepium. L. 24. Úponky stočené. Palisty obyčejně zubaté. 25. Úponky nevyvinuté. Palisty celokrajné, pološípovité. Lístky vejčité, 2—-3jařmé, Prut položený, 1—4 p. zdélí. Květy jednotlivé, úžlabiční, téměř sedavé, malé, lilakově úalové. Lusky čárkovité, holé. Na lukách, hrázech. Dub. Kv. V. hrachorová. V. lathyroides. 25. Palisty skvrnité. 20. Palisty neskvrnité, 3zubé, obdýlně kopovité“ Úponky 2—3dílné, Květy veliké, červenobílé, červeně neb fia- lově stinkované, Kalich holý, červeně stinkovaný. Lístky krátce řapíkaté, tupé, čárkovitě kopovité , 7—9jařmé. Prut hranatý, hladký, 1'/ stř. zvýší. V Uhřích. Čn. Če. Y. obilní. V. segetalis. Thuil. 26. Lístky 5jařmé; dolejších listů opak vejčité, vykrou- žené; hořejších čárkovitě kopovité, tupé neb ufaté. Pa- listy útle zubaté. Koruny stejnobarvé, nachové. Lusky odstávavé, čárkovité, posléz holé; semena kulatá, zrnitá, černá. Prut slabý, pýřitý neb útlé chlupatý, 1—3 stř. zdélí. Na rolích, mezi obilím. Čn. Če. V. úzkolistá,- V. angustifolia. Roth. Lístky %jařmé, obvejčité, vykroužené. Palisty často zubaté, blamaté. Pavézka jasně nachočervená; křídla fialová; člunek bělavý. Lusky vztýčené, obdýlné, pýřité; "semena slabě stlačená, hladká, olivozelená, hnědě mra- morovaná. Prut vztýčený, méně více kosmatý, 1—2 stř. 24 * 556 Motýlovité. Tamaryškovité. | Vrbičovité. zdélí. Stopky 2květé. Na rolích, mezi obilím; vzdě- lávaná. Kv. Čn. V. setební. V. sativa. L. 104. Tamariscineae. Tamaryskovité. 473. Muricaria. Myricarie. Tamaryšek, Patero delších tyčinek, s 5 kratšími střídavých s nitky až do prostřed srostlé. Blizna sedavá. Semena se stopečným čmýrem. VY. 3. Damarys. Zidovinník. Keř 3—5 stř. zvýší, s holými, oblými, prutovitými, šedokorými větvemi. | Listy malé, čárkovité, trochu dužné, „popelavozelené. © Hrozny jednoduché, koneční; květy malé, bledočervené. Listeny delší než stopky. Tobolky vztýčeně odstávavé. V řečištích; na výspách. Če. T. obecný. M. germanica. Desvaux. 195. Salicaricae. Vrbicovité. 474, Lythrum. Weiderich. © Vrbice. Kalich válcovitý, s 4—6 vnitřními a tolikéž ze=, vnitřními zuby. Tobolka obdýlná, 2pouzdrá, na špici 2 neb 4 zuby pukavá. XI. 4. Krvavnice; Vlčí ocas; Liščí ocas; Kyprej. Jednotlivé květy v úžlabičkách; koruny malé, lilakové neb nacholialové. Vnitřní a zevnitřní kališní zuby stejné; 5—6 prašníků. Listy holé, čárkovité, střídavé, trochu šťávnaté. Květní lupeny snadno odpadavé. Prut jedno- duchý, aneb dole větvitý, '/, stř. zvýší, vstoupavý, často na dolejšku kořenivý, bledý neb špinavě zelený. Při zá- kopech, jezerech, v bažinách, (Če. Zář. V. yzopolistá. L. hyssopifolum. L. Květy v dlouhých hroznech neb klasech. Asi 12 praš- níků. © Dolejší lístky vstřícní. 2. 2. Listy kopovité, lesklé, s dolejškem zaokrouhleným, téměř sedavé. Kvěly v hořejším díle klasu jednotlivé, Koruny nachočervené; stopky krátké, 2-—4květé. Ka- lišní zuby stejné. Rostlina menší než následující, docela hladká. V Čechách, Uhřích, na dunajských výspách, Čn. Če. V. metlatá. L. virgatum. L. Vrbičovité. Pupalkovité. 557 Listy kopovité, s dolejškem srdčitým. 3. 3. Listy vstřícní, neb po 3 stojící, na líci holé. Prut na 3 stř. zdélí, Ahranný, obyčejně jednoduchý. Listeny vejčité, ploché, kratší než květy. Koruny nachokrvavé, Y přeslenatých klasech. Kalich červený; vnitřní zuby 2krát zdélí zevnitřních. Prašníky střídavě delší, vehnuté, To- bolky eliptičné, malé. Na vlhkých lukách, příkopech. Čn. Srp. V. obecná. L. Sařicaria. L. Listy vstřícní neb po 3—4 přeslenech, po obou stranách pýřité. Prut větší než u předešlé, více větvitý. Listeny kopovitě vlnité, delší květů. Čnělka 2krát zdélí kalicha. V Rakousích, Haliči. V. pochybná. S. dubium. Scůult, 475. Peplis. Zipfelkraut. © Kuřinec. Kalich králký, zvončitý, Ižzubý, 2řadý; 6 odpa- © davých neb žádných lupenů; 6 tyčinek. Tobolka téměř kulatá, 2pouzdrá, nepravidelně pukavá. VI. 1. Náplavník. Listy řapíkaté, vstřícní, obvejčité, dužné, hladké, malé. Prut 1—4 p. zdélí, rozložený, mnohovětvý, červenavý, dole kořenivý, holý. Květy jednotlivé v úžlabičkách, " sedavé, malé. Lupeny odpadavé neb žádné, pletně čer- vené; 6 prašníků. Tobolka 2pouzdrá, téměř kulatá. Kalich krátký s 6 zevnitřními, a 6 vnitřními zuby. Na krajích jezer, řek, v písčité půdě. Čn. Zář. K. kalužní. P. Portula. L. 106. Onagrariae. Pupalkovité. 476. Circaea. Hexenkraut. Čarovník. Kalich 2dílný. Plátky 2, obsrděité. Tyčinky 2 mezi lupeny. Tobolka Zpouzdrá, 2klapečná, hruš- kovitá, háčkovitá, II. 1. Opaka. 1. Žádných listenů. Listy vejčité, slabě srdčité, rozvla- čitě zubaté, dlouze řapíkaté, vstřícní, na žilách útle chiupaté, jakož i na kraji, tmavozelené. Prut jednoduchý, vztýčený, 1—1', stř. zdélí, holý neb útle chlupatý, řa- píky žlábkovité, 2—3krát kratší než listy. Klas ko- neční, též i jiný z hořejšího úžlabíčka, Lupeny červeno- 558 Pupalkovité. bílé, širokým dolejškem sedící. Plod obvejčitý. V stinných vlhký místech lesních. Če. Srp. Č. lesklý; Opaka. C. lutetiana. L. Listeny štětinovité, malé, Značně srdčité, zubaté listy. Prut holý, téměř prozračný, 2. 2. Prut často jen prstu zdélí, ponejvíc červenavý, sklo- vitý, u vrchu s 1—8 květními klasy. Listy tučně lesklé, široce vejčité, hluboce srdčité, rozvláčitě zubaté, Řapíky ploché. Květy velmi malé, červenobílé: lupeny kratší než kalich. Plody obdýlně paličkovité, V stinných lesích, v dupných stromech, na hnilých pněch. Če. Srp. Č. keéní. Pařezník. C. alpina. L, Prut 1 siř. i více zvýší, ponejvíc velmi včúvilý ; oby- čejně s 3—4květní klasy. Listy vejčité, srdčité, rozvláčitě zubaté; řapíky žlábkovité. Květy větší než u přede- šlého. V mokrých, bažinných prostorách lesů. Če. Č. prosiřední. C. intermedia. Eňrh. 477. Epilobium. | Schotenmweiderich. | Vrbka. Kališní cípy a lupeny; 4—8 tyčinek. Tobolka pris- maticky 4hranná. Semena čmýřita. Kališní trubka delší než semeník. VHI. 1. Vrbovka. 1. Prašníky a čnělky skřivené, dolů schýlené. Lupeny . © aneb plitce vykroužené. Listy roztroušené. 2. Prašníky přímé. Lupeny vyříznuté, Lupeny střídavé neb vstřícní. 3. 2. Listy kopoviié, příčmožebré, vrbovité, celokrajné neb slabě pilované. © Prut holý, prostý, 1—3 stř. zvýší, často červený. Klas koneční, řídký, Lupeny nachové, zřídka bílé, obvejčité, nehetnaté, V suchých hájích, pa- sekách, na kamenité půdě. Če. Srp. V. úzkolistá. | E. angustifolium. L. Listy úzce čárkoviié, bezžebré, celokrajné neb slabě zubaté. Prut trochu vstávavý, 1—2 stř. zdélí, obyčejně © červený, nahoře běloplstný, prostý neb větvitý. © Lupeny nachové, vejčité, k dolejšku soužené. Čnělka jen dole | ovlášená, zdélí tyčinek. V křemenité půdě, na břehách řek; při Dunaji, v Čechách, Slézsku, Uhřích. Če. Srp. (Epilobium angustissimum, Crit.) V. rozmarinová. E. Dodonaei. Vill. Pupalkovité. 959 3, Blizna nerozdělená. 4. Blizna v úplném vyvinutí patrně 4dílná., 8. A4. Dolejšek listův neb řapíkův čtyřmi úzkými hránkami sbíhá na dol prutu; častokrát dvě v jedno splývají. Listy zubaté. 5. Listy nesbíhavé, kopovité neb eliptičné, celokrajné neb nepatrně zubaté, dole klíňovité; dolejší vstřícní, Prut oblý, téměř nečárkovaný, kadeřavými, přitlačenými chlupy oděný, 2 p. až 1, stř. zvýší, prostý neb vět- vitý. Plátky lilákové neb nachofiaiové; květy před květením "chýlivé. Na pramenitých a bažinných místech. Če. Srp. V. bahní. E. palustre, L, B. alpinum: Nižší ; prut jednoduchý, ležící; listy ovální, vstřícní, tupé, celokrajné. © Tobolka koneční sedavá. Čne. Srp. V. horní, E. alpinum. L. 5. Prut při dokonalých jednotnících velmi větvitý. 6. Prut jednoduchý, aneb jen na konci s několika vět-, vemi. %. ©. Listy palrně řapíkaté, elipličně kopovité, po obou koncích špičaté, nestejně útle pilované; dolejší vstřícní, Prut s2—4 zlistů sbíhavými čárkami, 1'/,—2 stř. zdélí, Plátky malé, růžové. Ve vlhžých lesích, při jezerech, Če. Srp. V. růžová. E. roseum. Schreb. Listy sedavé, poloobjímavé, s dolejškem širokým, k vrchu nenáhle soužené, lesklé, © kopovité, pilované; střední sbíhavé; dolejší velmi krátce řapíkaté, Prut mno- hovětvý, metlatý, 2—3. siř. zdélí, často červenavý, Plátky malé, růžové, V příkopech, při potocích. Če. Zář. V. čtverhranná. E. tetragonum. L 7. Listy sedavé, téměř objímavé, vejčité obdýlné, vstřícní aneb po 3—4 v přeslenu, nestejně pilované; hořejší střídavé. Prut s 2—4 sbíhavými čárkami, 1—3. stř. zvýší, obyčejně prostý, často červenavý. Plátky tmavě růžočervené. V úvalech a dolinách horních, při ručejích a pramenech. Če. Srp. (Ep. alpesire, Krock,) V. tří- hranná. E. trigonum, Schrank. Listy trochu řapíkaté, lesklé, téměř dužné, vejčitě obdýlné, rozvláčitě zubaté, zašpičatěné; dolejší tupé; nejhořejší střídavé. Prut 8— 1% p. zvýší, uvrchu pře- 560 Pupalkovité, chýlený, jednoduchý, Plátky nachofialové, © Rostlina holá, lesklá, 1—4květá. | Při potocích, v bažinných Místoch horních; na Babí hoře. (Če. Srp. V. lesklá. E. origanifolium. Lam. 8. Hrany z dolejška listů po prutu sbíhavé, Prut 1—1', stř. zvýší. Listy kopovité, vzdáleně zubaté, na dolejšku zaokrouhlené; dolejší vstřícní. Plátky lilakové neb na- chofialové. Na vlhkých chlumních polohách. Če. Srp. V. metlitá. E. vsrgalum. © Fries. Žádných sbíhavých hran. 9. 9. Rostlina přílehavě chlupatá. Prut oblý, uútle chlupatý, často červený, 2 p. až 2 stř. zvýší. Listy vejčitě ob- dýlné, nestejně pilované, téměř holé; dolejší vstřícní, řapíkaté. Lupeny pletní. V lesích, hájích, houštích, na suchých místech. Čn. Zář. V. chlumní, E. montanum. L. B. collinum. » Gmel. Epilop. montanum £. minus. W. et Gr. Menší listy silně a chobotnatě zubaté, nejvice střídavé, často od dolejška mnohovětvé. Pozn. Vrbice třezalková v Čechách různí se od pře- dešlé jen dokonale celokrajnými listy, E. hypericifolium. Tausch. Prut kosmatý, neb odstávavě chlupatý. 10. 19. Listy krátce řapíkaté, kopovité, špičaté, útle zubaté; dolejší vstřícní. Prut oblý, pýřitý neb krátce kosmatý, 1—2 stř. zvýší. Květy malé, tmavé, pletní neb bílé. Žádných výhonků z kořene. Při příkopech, břehách jezer, rybníků, při pramenech, na lukách. Čn. Srp. (Ep. pubes- cens. Roth. Wild. E. hirsutum p. L. villosum, Krock.) V. malokvětá. E. parviflorum. Schreb. Listy sedavé, objímavé, sbíhavé, vstřícní, obdýlně ko- povité, pilované ; hořejší střídavé. Prut oblý, mnohovětvý, méně více kosmatý, 3—4 stř. zvýší. Květy veliké. Ko- runy růžonachové, lupeny 2krát zvící kališníhko cípu, Mnohé výhonky z kořene. Ve vlhkých houštích. Če. Srp. V. chlupatá, E. hirsutum. L, 478. Isnardia. Zakucelka. Koruna chybí. Kalich 4klaný, zvončitý. Tobolka Apouzdrá, kalichem otočená. IV. 1. Pupalkovité. Hlošinovité. 561 Listy řapíkaté, vejčité, vstřícní, celokrajné, tučné, Prut 1—1'/, stř. zvýší, červenavý, ve vodě splývavý. Květy jednotlivé, uúžlabičné, vstřícní, V Čechách, Uhřích, Ko- rutanech , vodách. Čn. Če. Z. bahní. J palástris. 479. Oenothera. Nachtkerze. Pupalka. Kališní cípy a korunní lupeny 4, tyčinek 8. To- bolka obdýlná neb kyjovitá. Semena hola. VIII. 1. Listy vejčitě kopovité. Prut chlupatý, 2 stř. zdélí. Plátky bledě citronové, veliké, okrouhlé, krátce nehetna= té. Tyčinky kratší než koruny. Kořen mrkvovitý, jedlý. Na písčitých břehách řek, mezi houštěmi, Čn. Srp. Pu- palka Řepka. O. biennis. L. Listy kopovité. Prašníky zdélí koruny. Květy menší než u předešlé. P. kolcatá. O. muricata. L. 107. Elaeagneae. Hlošinovité. 450. Elaeagnus. Oleaster. Hlošina. Kalich zvončitý, Áklaný, nadplodný. Koruna chybí. - Plod 1semenný. IV. 4 Strom výšky střední s větvemi bodlavými. Listy ko- povité, celokrajné, siříbrolesklé. Kalich uvnitř žlutý ; plody malé, sladké, červenohnědé. Na vlhkých místech ; v Čechách, okolo Brandýsa, u Labe. Kv, Čn. H. úzko- listá. E. angustifolia. L. 481. Hippophae. Sanddorn. Rakytník. Květy různopohlavé. Koruna chybí. Samčí kalich 4lupenný, 2laločný neb 4úklapečný. Samičí kalich 1lupenný, trubkovitý, 2klaný; 1 čnělka. Malvice 1- pouzdrá, isemenná. Semeno tvrdé, lesklé. IV. 4. XXII. 4. Malý strom neb keř, 3—9 stř. zvýší. Listy čárkovitě kopovité, bledo neb šedozelené, na rubu stříbrobílé, na líci hladké; šupinaté, střídavé, celokrajné, téměř sedavé, Větve s leskými, přímými, zrzavými trny. Květy zrzavé, úžlabičné. Malvice obdýlně polokulaté, žlutočervené, od- porně zakyslé. U Mostu nad Litavou Kv. R. vrbolistý. H. rhamnoides. 562 Jmelovité. Břečťfanovité. 108. Lorantheae. Jmélovité. A482. Loranthus. Riemenblume. Ochmet. Kalich žádný aneb jen krátký dutý kraj. Koruna Gdílná, vyhrnutá; plátky čárkovitě kopišťovité, Mal- vice 1semenná. VÍ. 1. Rostlina cizopasná, obzvláště na dubech, vždy zelená, velmi větvitá, vidličnatě rozsochacená, na článcích křeh- ká. Listy obvejčité, trochu dužné, Hrozny prosté, ko- neční. Květy 2domé, žlutozelené. Kalich nepatrně Gzubý. Malvice lepká, žlutavá. Dub. Kv. 0. evropský. L. europaeus. A483. Visum. © Mistel. | Jměl. Rosilina 1—2dvmá, cizopasná, 4 prašníky bez ty- činek s 4 dužnými, na dolejšku spojenými plátky ; kalich žádný neb nepatrný. Semeník s blíznou seda- vou, 4 volnými korunními lupeny a kalichem oloče= ný, jchož trubka jest srosilá a pokraj nepatrný. Mal- vice 1semenná. XXII 4. Jemelo; jímelí. Rostlina cizopasná na větvích stromů, vždy | zelená, vidličnatě mnohovětvá. Listy kopisťfovitě kopisťovité, tučné, tlusté, kožnaté, vstřícní, celokrajné, žlutozelené, © Květní klasy v úžlabičkách. Kalich žlutý. Malvice bílé kulaté. Ún. Dub. J. bílý. V. album. L. 109. Araliaceae. Brečtanovité. 484. Cornus. Hornstrauch. Dřín. Kalich Szubý. Plátky a tyčinky 4. Čnělka 1. Plod 2pouzdrý, 2semenný. IV. 1. | 1. Prut bylinný, Obal 4lupenný. © Okolík stopečný, menší než obal, V rašelinné půdě. D. zelinný. V 0 C. suecica.. Keř. 2. | i ©. Květ žlutý, v okolíkách, 4lupenným obalem | ovinutých. Listy dlouze špičaté. Plod dřínka elipličná, červená, je- dlá. Strom výšky střední, V lesích. Ún. Bř. D. obecný. C. mascula, L. Břečřanovité. Sruchovité. 563 Květ bílý ve vrcholíkách. 3. 3, Větve přímo vztýčené, na podzim krvočervené. Keř 4— 6 stř. zvýší. Listy po obou stranách zelené, vejčité, Yrcho- líky Sdílné, bez obalů, s odpadavými palisty. Lupeny bílé kopovité, se žlutým medníkem. Malvice černé, zvící hra- chu. V plotech, lesích. Kv. Čn. Dřín. Svída; Svíb. © C. sangvinea. L. Větve zpět vyvrácené, bradavičnaté. Listy široce vej- čité, na rubu šedozelené, červenožilné, Malvice z mládí fialově, pozdějí bllé, Květ bílý, dno černé. Na chlumech a pahrbhách, při plotech, ohradách, v Čechách, D. bílý. C. alba. 485. Hedera. Epheu. Břečíam. Kalich krátce Szubý ; 5—10 plátků, tolikéž tyčinek. Malvice 5- neb 1Opouzará. V. (. Rostlina plazivá neb pnivá, kořenivá, Listy 3— 5laloč- né, lesklé, kožnaté, vždy zelené; na květních větvích vejčité, špičaté, žilnaté, nelaločné. Okolík vztýčený. Lu- peny zeienobílé. Malvice černé, moučnaté, vonné. Květní stopky s plstí hvězditou, Na stromích, zdech. Říj. Blušť. H. Heliz. L. 110. Portulaceae. Šruchovité. 486. Montia. ilontie. Potočka. Kalich trvavý, 5 dole trubkovitě srostiých plátkův; 2 větší, J menší. Za oněmi 3 menšími vězí 3 tyčinky, Čnělka srálků. Semeník hruškovitý. Tobolka 3kla- pečná. II. 5. Monika; červený kozlík, zdrojovka. Květy úžlabičné. Koruna má obdýinou poltu, která až na duo jde, mimo to jest kraj Sklaný neb Šdílný, malý, bílý. Tobolka mnohosemenná; semena lesklá, šupinatě oštítěná. Listy vstřícní, kopisfovité, tupé, celokrajné. Pruty splývavé, tenké, však šťávnaté, dužné, 2—12 p. zvyší. Stopky 1květé, palistnaté. Na pramenitých místech, v horních potocích. Přes léto. (Montia fontana c. flui- tans. W.) P. obecná. M. fontana. W. et. Gr. Květy koneční, Semena zrnitá, nelesklá, Prut vztýče- 564 Šruchovité. Netřeskovité, ný, větvitý, ledva palce zvýší. Na vlhkých rolích, v ro- vinách. P. menší, M. mimor... 4S7. Portulaca. Portulak. Kuří noha. Kalich odpadavý ; 4—9 lupenův, 8i více tyčinek, čnělka 3—5dílná. Semeník přiokrouhlý. Tobolka ko- lem pukavá. XI. 1. Šrucha. Kališní cípy na kýle křídlaté. Někde vzdělávaná. Kuří noha setební. « P, sativa. Haworth. Kališní cípy tupě kýlnaté. Lupeny žluté. Květy po 2—3 v úžlabičkách. Listy obdýlně. klínovité, dužné, se- davé, tupé; na dolejšku listů malý věnec chlupů místo palistův. Prut položený, dole větvitý, '/, stř. dlouhý, dužný, zelenočervený, Ve vzdělávané půdě, v zelništích. Srp. Říj. K. obecná. P. oleracea. L. 111. Crassulaceae. Netreskovité. 488. Bulliarda. Bulliarde. Masnice. Čtyři květní lupeny, tyčinky a semeníky. Kalich do polou 4klaný. Tobolky mnohosemenné, IV, 4. Prut vztýčený neb položený, článkovitý, 1—3 p. zdélí, nechlupatý ; dolejší větve kořenivé. Listy vstřícní, téměř čárkovité, dužné, obdýlně končité, kratší než květy. Ko- runa bledorůžová, lupeny obsrdčité , stopky hned delší hned kratší než listy. V stojatých vodách, na dunajských výspách, Kv. Čn. (Tillaea Vaillantii, W, Tillaea aguatica) M. vodní. B. aguatica, DC. 459. Cotyledon. Nabelkraut. Cimbálek. Kalich Sklaný. Koruna 1lupenná, s 5 šupinami na dolejšku semeníka. Tobolky patrné. X. 5. Pupovice. Listy vejčité, vrubované. Prut jednoduchý, dužný, kla- sovitý. | Kořen vlásenitý. Květy nachové; stopky 2—3— květé. Na starých zdech v Haliči. Če. C pilovaný. © C. serrata. Listy štítovité, vrubované, Prut téměř jednoduchý, čer- vený. Kořen bambulinatý, Květy žlutavé, převislé, po kraji zelené. Listeny celé, Rostlina slabě zelená, šťávnatá. S předešlým. C. obecný. C. Umbilicus. Netřeskovité. 565 490. Rhodiola. Rosenwurz. Růžovník. Pohlaví různé. Kalich 4dílný. Koruna 4lupenná, v samičím květu často chybící ; 4 medníky, 8 tyčinek, 4 nadmuté tobolky. XXIL 7. Prut střechovitě listnatý, 4—6 p. zvýší, jednoduchý, vztýčený. Rostlina šedozelená. Listy obdýlně klínovité, na špici pilované, ploché. Chocholík koneční, hustý. Květy žluté do červena neb zelené a červeně stinkované, Na Alpách, Tatrách, Krkonoších, Babíhoře. Čn. Če. (Sedum Rhodiola De C.) R. horní. R. rosea. L. 491. Sedum. Feitthenne. Rozchodnék. Kalich Šdílný. Koruna Šlupenná. Tyčinek 10 ve 2 kruzích, 5 medníkův, 5 tobolek, V. 5. Rozchod. 1. Listy ploché, široké. 2. Listy úzké a tlusté, bez mála oblé, 6. 2. Prut, stopky a kalichy žláznatě chlupaté. Květy v latu. Lupeny osinaté. R. latnatý. S. Cepaca. Rostlina holá, květenství obyčejně v plochých cho- cholíkách, 3. 3. Listy na dolejšku srdčité, objímavé, šedozelené. Cho- cholíky asi s prostředu prutu z úžlabiček vynikající, však s konečními nesplývají. Lupeny zelenožlutavé, na špici v růžek prodloužené. Větší než Rozch. obecný. Na skalách. R. širolistý. S. latifolium. Bertol. Listy na dolejška větším dílem zaokrouhlené, neob- jímavé. 4. 4. Listy celokrajné, tupé, po kraji nepatrně ostré a pý— řité, vstřícní, aneb po 3—43 dolejší kopisťovité, hořejší klínovité, © Hořejší rostliny díl žláznatě chlupatý; prut nachočervený s větvemi odstávavými; 1—2 stř. zděélí. položený ; v prvním roce 4 p. zvýší, vztýčený. © Koruna 3krát zdélí kalicha, bílá a červená, blizny špičaté. Na skalách, v Banatě, od Mehadie ke Ršavě. Srp. Zář. R. kopisťovitý. S. spatulatum. W. K. * Listy pilované. 5. 5, Listy vejčitě přiokrouhlé a vejčitě obdýlné, na dolejšku slabě, někdy i patrně srděité, nestejně tupě pilované, 566 Netřeskovité. namodrale zelené; dolejší často po 2—3 tak sblížené, že se zdají býti vstřícní neb přeslenaté. Chocholíky bez- listé, ponejvíc z hořejších úžlabiček s konečními splý- vavé. Koruny červenavé neb bělavé. Na suché, výslunné, lesnaté půdě, na zdech. Če. Zář. R. obecný ; tučný mužík, S. Telephtum. L. Listy obdýlně eliptičné, k dolejšku trochu soužené, tupě a neslejně pilované, všecky střídavé, zelené bez modrosti. Chocholíky maličko listnaté. Prut vztýčený, 1—1", stř. zdélí. Lupeny nachové. V. skalních roz- sedlinách, na Babíhoře, v Čechách. Ce. Srp. (Sed. Faba- ria, Koch; Teleph. purpureum majus, Bauhin. Sed. Tele- phíom B. purpureum. L.) R. nachový. S. purpureum. Bauch. 6. Květy bílé neb čsrvenavé, %. Květy žluté. 12. 7. Prut lepký, 8. Prut hladký. 9. 8. Prut 2—3 p. zvýší, dole položený, vstoupavý, prostý, nahoře kosmatý, lepkavý, slabý. Listy vstřícní, vejčité, tupé, dužné, u vrchu trochu vydůlené, červenými žil- kami a punkty znamenané, Květy ve vrcholíkách roztra— cené ; 6 lupenů bílých, červeně stinkovaných, 12 tmavo- červených prašníků. Na starých zdech, v Štýrsku, Ko- rutanech. Če. Srp. R. jínovatý, S. dasyphyllum. Prut 3—4 p. zvýší, vztýčený, prostý, jednotlivý bez výhonků, trochu lepký, s nachohnědými punkty, Listy té- měř oblé, střídavé, čárkovité, tupé a jako i květní stopky žláznatě obvlášené; tyto jednokvěté, úžlabičné. Vrcholík chudokvětý. Lupeny bílé neb růžové s jedním nachovým pruhem. Tobolka nachová. Na horních lukách, bažinatých místech. Čn. Če. R, kosmatý. | S. villosum. L. 9. Kalichy a semeníky černonachové; lupeny bílé neb čer- venavé, zdélí kalicha; stopky jednotlivé, 1květé. © Listy obdýlné, trochu drsné. Vrcholíky stejně vysoké, Prut se vztý- čenými větvemi u kořene, stejné výšky s prutem. Na Alpách a pohořích, Če. Srp. R. černavý. S. atřatum. Známky udané se neshodují. 10. | Netřeskovité. 67 10. Listy trochu špičaté, čárkovité přioblé, roztracené ; ko- řenní v svazečkách, sivozelené. Vrcholík odstávavý, 3—4- klaný, s jedním uprostřed sedícím květem. Květy 5—6 lupenné, bílé, s červenými žilkami. Na horních skalách ; n Kůrutánech. Če. Srp. R. španielský. | S. kispanicum. Listy tupé. 11. 11. Listy šedozelené , kratší a tupější než při předešíém. Prut 3krát nižší, vstoupavý. Vrcholík Sklaný; větve zpět vyvrácené, odstávavé. © Květy i2prašné, Glupenné; lu- peny 1žilné, útlošpičaté, bílé, červenožehré. Na písečních pahrLkách v Banatě, na porfyrových skalách Matry, okolo Tokaje. Čn. R. sivý. S. glaucum. W. Kit. Listy zelené, válcovité, roztřacené, tupé, holé. Prut pídi dlouhý, dole položený, plazivý; chocholík latnatý, větvitý. Lupeny 2krát zdélí kalicha, bělavé do růžova. Prašníky hnědočervené. Na zdech, kolko: Čn. R. bílý, S. album. L. 12. Listy tupé. 13. Listy špičaté. 14, 13. Listy roztracené, polooblé, tupé. Prut větvitý , ležící , vstoupavý. Květy 4rcholičné, žiuté. Na Alpách, v Štýrsku, Tatrách, Čne. Srp. R. skalní, S. savatile. Listy nejvíce po 3, oblé, čárkovité, na dolejšku s ma- lou špicí sedavé, odstávavě vztýčené. Vrcholík 2klaný, listnatý. Květní upóny špičaté, ekrát zdélí kalicha, Na písčité půdě, na zdech. Čn. Če. R, šestihranný. S. serangulare. L. 14. Listy vejčité, dužné, na hřbetě hrbolaté, na dolejšku tupé, odstávavé, na jalových větvích v 6 řadách, krátké, tlusté, končité. Prut 2—4 p. zdélí, větvitý, položený. Okolík často jen vidličnatý, s jedním sedavým květem v rozsochách. Květy přímé, lupeny špičaté, 2krát zdélí kalicha, Kalichy tupé. Rostlina chuti ostré, Na zdech, střechách, písčinách, suchých místech, Čn. Če. R. ostrý ; obecný rozchod ; cvalníček, tlustý mužík. S. acre. L, Listy čárkovité, sídlovité, 15. 15. Lupeny tupé, asi o '/„ delší než kalich, Tobolky, ano celá rostlina často špinavě červená. Vrcholík chudokvětý 568 Netřeskovité. často jednotlivé květy. Listy čárkovité, stlačeně válco— vité, k dolejšku stejně široké. Prut "/„—2 p. zdélí. Na Krkonoších, Babíhoře, v skalních puklinách. Čn. (S. re- pens, Sphlschoni) R. červenavý. — S. rubens. Hánke. Lupeny 2krát zdélí kalicha. Vrcholík před květením převislý. Listy čárkovitě šídlovité, špičaté, oblé, odstá- vavé, sivozelené neb i modrošedé. Prut 9—12 p. zvýší listy řídce posázený. Častěii 6-——7květních lupenů. Ka- -lich špičatý. Na skalách, písčitých pahrbkách. Če. Srp. (S. collinum, W. et Gr. Sedum reflexum et S, rupestra Matt. Krock.) R. podhnutý, S. reflerum. L. Poznam. Rozchodník lepý má listy po ohou stranách ploché, vodozelené ; kališní cípy okrouhle tupé. Řídce. S. elegans. Lej. 492. Sempervivum. Hauswurz. Netřesk. Kalich obyčejně 12(6—20) dílný, tolikéž na do- lejšku obyčejně srostlých plátkův. Tyčinky ve 2 kru- zích, Medníkův a tobolek tolik co plátkův. Listy u kořene růžičkovité. XI. 6. Hromotřesk; Rojník. 4. Listy pavučinou potkané, na špici červenavěl v stáří hladké. Výhonky kulaté; 8—12 cípů a lupenů; plátky růžové s nachovými špicemi. Prašníky tmavě nachočer- vené. Na korutanských Alpách, Če. Srp. N. pavučinatý. S. arachnoideum. Listy brvité. 2, ©. Květy růžové. 3. Květy žlutavé. 4. 3. Lupeny na dolejšku srostlé, hvězdmo rozestřené, růžo- nachové do fialova. Medníky 4hranné. Listy obdýlně klínovité, krátce zakončité, po obou stranách žláznatě pýřité, po kraji brvité, na dolejšku žlutavé, k špici na- chově naběhlé, Prut téměř křídlatý, '/, stř. zvýší. Na vrchu Babí hory, na Tatrách, Štýrsku a korutanských holech. Čn. N. chlumní, S. montanum. L. Lupeny na dolejšku nesrostlé, hvězdmo rozložené, růžonachové, kopovité, 2krát zdélí kalicha, obyčejně po 12. Medníky krátké, tlusté, žláznaté; 24 prašníků ve -2 řadách; 12 semeníkův; vnitřní kruh prašníků často v Netřeskovité, Lomikamenovité. 569 semeníky se proměňující. Listy tmavozelené, obdýlně obvejčité, náhle končité špicí ostnitou, po kraji brvité, ostatně holé. Květní prut tlustý, pýřitý, 1—1'/, stř. zvýší. Na skalách, zdech, střechách. Če, Srp. N. obecný ; Hromotřesk. S. tectorum. L. 4. Lupeny žluté po 6—11—-20; tolikéž čárkovitých cípů ; kalich polokulatý, cípi na špici červenávé; 6 čnělek, Prut kratší; výhonky menší než u předešlého, Listy br- vité, výhonky neb růžičky kulovaté. Na skalách, v Štýrsku, Korutanech, na Alpách. Če, Srp. N. kulopupenitý. S. globiferum. Květy žlutobílé neb žlutozelené, po 6, zvonkovité s lupeny vztýčenými; 12 prašníků, 6 semeníků. Listy růžiček obdýlně klínovité, končité, po obou. stranách holé, po kraji brvité, jasně zelené. Růžičky z počátku kulatě zavřené ; prutní listy obdýlné, brvité, Na skalách, v horní Lužici, Čechách, Slézsku. Prut 9—12 p. zvýší. Če. Srp. (S. kiehém: Krock.) N. pupenatý. S. soboliferum, Sims. 493. Tillaea. Nadsobička. Kalich 3dílný. Tobolky 2semenné, mezi semeny. soužené; 3 lupeny, tyčinky a semeníky. EL 3. Prut položený; listy kopovité; květy stopečné ; stopky kratší listů. Na bažinných, naplavených místech. Srp. N, položená. T. prostrata. 112. Saxifrageae. Lomikamenovite. 494. Chrysosplenium. © Milzkraut. Slezinnék, Kalich plochý, Alaločný; dva vstřícní cípy kratší. Koruna chybí; 8 tyčinek. Tobolka krátká, 2zobanná, Apouzdrá , do polou ve 2 klapky pukavá. Někdy jest kalich ólaločný, 10Oprašný. Pod květem veliké barvité listeny. X. 2. Mokrýš. Žluleník. ó Listy střídavé, okrouhloledvinité, hluboce vrubované, řapíkaté, na líci s několika štětinovými chlupy. © Prut jednoduchý, vztýčený, nahoře vidličnalý, skleně lesklý, Vrcholík plochý. Listeny a kalichy zlatožluté. Na bažinných, (24) * 570 Lomikamenovité. pramenitých místech, v lesích, Bř. Dub. S. střídavý. Ch. alternifoltum. L. Listy vstřícní, polookrouhlé, rozvláčně vrubované, téměř srdčité. Předešlému podobný, však menší a bledší ;' prut 4hranný, někdy větvitý. Všecky květy Sprašné, Aklané, menší než předešlého. S předešlým, později květoucí, na pramenitých místech, mezi mechem, (Čn. S. vstříčnolistý. Ch. óppositifolium. L. A495. Saxifraga. | Steinbrech. | Lomikamem. Kalich Sdílný; 5 lupenův. Tobolka 2Žrohá, 2pou- zdrá, mezi rohoma pukavá. X. 2. 1. Všecky listy rozdělené neb vřezané. 2. Listy kořenní celé i 3klané, 5. Všecky kořenní listy celé. 10. 2. Laloky vřezané neb zubaté, 3. Laloky listův celé. 4. 3. Lupeny 3krát větší než kalich, vykroužené; kališní cípy velmi krátké; květy jednotlivé, dlouze stopečné, bílé. © Dolejší listy dlouze řapíkaté, papírovité,. prstnatě 3dílné, s něco tupými, nestejnými laloky; prutní 3— 5la- ločné, sedavé, trochu chlupaté; laloky' téměř 3klané, Prut velmi větvitý, vstoupavý. Na uherských Alpách. Čec. Srp. (S. geranioides, Host. 5. petraea, Wulf.) L. dřípnatý, S. Ponae. Sternb. B. Lomikamen skalní: listy kořenní 5-, prutní 3la- ločné, 3 s tupějšími a širšími laloky. S. rupestris. Willd, Lupeny 2Žkrát větší kalicha, úzce kopovité, velmi dlouhé, bílé; kalich hluboce klaný; květy v latu téměř okoličném. Čnělka velmi dlouhá. Listy klínovité, 5klané, neb prstnatě 3dílné, na rubu UWlustožilné; laloky klané. Prut lepký, přímý, chlupatý, 2—3 p. zdélí. Na Ta- trách, v Marmaroši, Korutanech. Če. Srp. (Sax. cy- mosa, W. K. S. heteropbylla, Sternb. S. cespitosa, Wulf). L. různolistý. S. pedemontana. All. 4. Lat krátký, volný, na špici téměř nahého stvolu. Květy bělavé; lupeny vejčité, 2krát zdélí kalicha, 3žilné. Listy pýřité, trochu lepké, v řapík soužené, na špici 3—5= laločné ; dolejší přímé, střední odstávavé, hořejší vyvrá- ( Lomikamenovité. o71 cené; laloky tupé, čárkovité, © Stvol téměř holý, pýřitý. Na rakouských holech, Tatrách. L. pýřitý. S. pubescens. Lat větvitý, rozvláčený ; květy krátce stopečné, někdy i sedavé na konci větví; lupeny téměř okrouhlé, celé - neb trochu vllačené, 2krát zdélí kalicha, mnohem širší než kališní cípy, bílé; kalich ŠSdílný, cípy čárkovité, kožnaté, špičaté, brvité, žláznatě chlupaté. Listy dla- nité, Sklané a 3klané; laloky čárkovité, přítupé. Pruty trsnaté, rozložené, vslávavé. Na skalách. v Čechách. Čn. (Sax. palmata, Smith. Sax. villosa, Willd). L. dlanitý. S. decipiens. Ehrh. 5. Květy žluté. 6. Květy bílé. 8. 6. Rostlina lepká. Kořenní listy skupené, čárkovité, celé i 3klané, lepkavě chlupaté, delší než při následujícím. Prut delší, větevnatější. Květy dlouze stopečné. © Na nejvyšších kolech korutanských. Če. Srp. L. pížmový. S, moschata. Rostlina nelepká. 7%. -7 Plátky tupé, obdýlné, sírožluté, Listy celé neb 3klané, čárkovité, hiadké. Prut 1—4 p, zdélí, přímý, 1listý, A— Skvětý. Na horních skalách ; na Krkonoších. Čn. L. mechový. S. muscoides. Wulfen. Květní lupeny špičaté, čárkovité, sírožluté, delší než kalich. Listy vejčitě kopovité, celé neb 3klané. Prut 1—2 p. zdélí, zřídka dlistý. Kalich holý. Tobolka hrbatá. V hořením Rakousku, na Aipách, Če. Srp. L. bezlistý. S. aphylla. Sternb. 8. Prut obyčejně 1listý, chlupatý, chudokvětý (2—3kv.), vztýčený. Listy kopovité, tupé a celé, aneb klínovité a 3četné; kořenní s článkovitými chloupky. Květy 2krát zdélí kalicha; lupeny eliptičné, bílé; prašníky žluté; kalichy velmi chlupaté. V Rakousích, Štýrsku, na Alpách, Tatrách. Če. Srp. L. pochybkový. S. androsacea, Prut listnatý. 9. 9. Plátky 2krát zdélí kalicha, vykroužené, bílé, Prut hojně listnatý, větvitý, 3—6 p. zvýší; kořenní listy skupené, klínovité, buď celé, buď 3-——-5Szubé, chlupaté, (24)* 572 Lomikamenovité. lepkavé. Stopky nejvíce 3květé ; jednotlivé stopečky zdélí semeníka. Na slézském pohoří, na Tatrách. © Če. Srp. L. pochybný. S. controversa. Stern. Plátky sotva větší než kalich, ledva vykroužené, malé, bílé. Prašníky žluté. Prut slabší než předešlého, 2--6 p. zdélí, listnatý, žláznatě chlupatý, obyčejně větvitý, často červenavý, vztýčený. Dolejší listy kopisťovité, nerozdě- lené, vyšší 3klané, hořejší dlanitě 3klané. Stopky Ikvěté, několikráte delší plodu. Na písečných rolích, zdech, skalách. Dub. Čn. L. skalní. S tridačtýliteš. L. 10. Listy téměř 3hranné, střechovilě na sobě ležící. 11. Listy nikoli 3hranné, značně široké. 12. 11. Prut 1květý, červený, 2—3 p. zdélí. Listy kořenní na špici odstávavé, šídlovité, hladké, vodozelené, na líci ploché, na rubu kýlnaté, tuhou špicí končité; prutní žláznatě chlupaté, do polou červené. Květy veliké; lupeny téměř 3krát zdélí kalicha, téměř okrouhlé, bílé, 3žilné ; kališní cípy červené, žláznatlě chlupaté, vejčité, „Na korutanských Alpách. Če. Srp. L. Burserův. S. Burseriana. Prut mnohokvětý, chudolistý, 3—5 p. zvýší, holý neb chlupatý. Kořenní listy skupené, vodozelené, zpět vy- vrácené, polo provrtané, tlusté, tvrdé, tenkou vápennou korou potažené. Květy bílé, po 4—6, větší než kalich. Na vápnitých Alpách, v Rakousích, Štýrsku, na Tatrách. Cc. Srp. L. namodralý. S. caesia. 12. Listy střechovitě na sobě ležící, brvité. Prut plazivý. 13. Listy nikoli střechovité ; ale jsou-li slřechovité, dy ostnité. 15. 13. Květy jednotlivé. 14. Květy po 2, téměř sedavé; lupeny čárkovité, zdělí prašníků, růžové, někdy i bílé. Listy obvejčité, na do- lejšku brvité. Na NOV ších holech. Če. Srp. L. dvoukvětý. S. biflora. 14, Květy téměř sedavé, červené, později modré; lupeny vejčité, 2krát zdélí prašníků. Listy vstřícní, bstě, ve 4 řadách, brvité, tupé. Prut plazivý, mnohovětvý, bla 2 P- záěké Na horních skalách, v Korutanech, Štýrsku, na Tatrách. Ky. Če, L. vstřícnolistý. S. odpokái Fott Lomikamenovité, -593 Květy stopečné; lupeny sotva zdélí kalicha, červené, prašníky čnějící, Listy vstřícní, špičaté, A4řadé, holé, na dolejšku brvité, vykroužené, Na korutanských Alpách. Če. Srp. L. vykroužený. S. retusa. 15. Listy dlanité neb dřípnaté. 16. Listy nikoli dlanité, aniž laločnaté. 47, 16. Listy jak kořenní tak prutní řapíkaté, ledvinité, prstna- tě zubaté, na dolejšku pošvitě objímavé, nejhořejší vej- čitý, kopisťovitý. Prut 3 p. zvýší, téměř Zkvětý. Lupeny bílé, ledva delší kalicha. Na Tatrách. Čn. Srp. L. po- toční, S. rěvularis. Listy vstřícní i střídavé, dlouze řapíkaté, ledvinitě srd- čité, rozvláčně, tupě a hluboce vykrajované, téměř 7—3 laločné.. Pruty dřív položené, pak vstávavé, slabé. Stop- ky nitkovité, květy bělozelené, malé, plátky s kalichem srostlé; prašníky žluté. Kořen vlásenitý. Na korutanských Alpách. Če. L. podivný. S. paradora. Sternb, 17. Listy ostnitě brvité, s ostnem bylinným na konci. 18. Eisty nikoli ostnité. 20. 18. Plátky bílé, neskvrnité, úzké. Kalich kosmatý, a jako i semeník trochu lepký, s bylinnými ostny, trochu háč= kovitý. Prut na nejvyšších korutanských Alpách 2—3- květý, na Tatrách 4— 6 květý. Kořenní listy střechovitě na sobě ležící, na dolejšku brvité, prutní malé, k do- lejšku rozšířené, Če, Srp L. útlý, S. tenella, Plátky bledožluté neb žlutozelené. 19, 19. Prut 3—5kvělý. Lupeny 2krát zdélí kalicha, Kalich hluboce klaný, cípy s bylinnými ostny na špici. - Listy střídavé, čárkovilě kopovité, oslnitě brvité. Prut člán- kovitý, na dolejšku položený. © Rostlina bledozelená. . Na Alpách, v Korutansku ; na Krkonoších. Čn. Če. L. drsný. S. aspera. Prut dkvětý, vstoupavý, s malými střídavými listy. Listy čárkovitě kopovité, s trnitou špicí, brvité, Neplodné pruty hustě listnaté, trsnaté, s listy v kulaté puky sku= penými; plodné 3—4 p. zdélí. Lupeny delší kalicha, žlu- tozelené, s tmavými punkly; květní stopky zdélí palce, 1květé. Rostlina bělozelená, Na nejvyšších korutanských Alpách, Tatrách, v Slézsku, Čechách. Če. Srp. L. skro- pený. S. bryoides, L. 574 Lomikamenovité. 20. Listy ledvinité, zubaté. Prut latnatý, Květy bílé. 21, Listy nikoli ledvinité. 23. 21. Kořen bambulinalý. Květy bílé. 22. Květy bílé, žlutě a červeně tčené. Listy na líci tma- vozelené, na rubu bledé, chlupaté, špičatě zubaté, ko- řenní dlouze řapíkaté. Prut větvitý, 1—1'/, stř. zvýší, a jako i řapíky s článkovitými chlupy. Na stinných pro- storách, na pohořích. Pe Srp. L. okrouhlolistý, S. rotundifoka. 22. Prut větvitě chocholičnatý, drsný, trochu lepký, 1—1'/2 stř. zvýší, 2—3listý. | Dolejší listy ledvinité, vrubovaně dřípnaté, řapíkaté, Kořen zrnovatý. Květy slabě vonné; plátky kopisťovité, 2krát zdélí kalicha. Na suchých pa- hrbkách, lukách, pastvištích, Kv. Čn. L. zrnatý.- S. granulata. L. Prut listnatý, též cibulonosný. © Kořenní listy ledvinité, řapíkaté, tupozubé, dolejší prutní prstnatě vřezané, ho- řejší celé, sedavé. Květy více otevřené než u předešlého, krát zdélí prašníků. Na suchých trávníkách 3; okolo Vídně, v Uhřích. © Kv. L. cibulonosný, S. bulbifera. L. 23. Prut listnatý. 24. Prut bezlistý, 32. 24. Prut vztýčený, mnohovětvý, 2 stř. zvýší; větve pyramidalně © sestavené, © Kořenní listy široké, jazy- kovité, na špici obvejčité, pilozubé, střední zub na špici něco silnější a delší; prutní do poly brvité. Kalich žlá— znatě chlupatý, cípy Červeně barvité, květní lupeny úzké obvejčité, tupé? 2krát zdélí kalicha; prašníky červené, Na štýrských Alpách. Čn. Če. L. jehlanilý. S. pyramidalis. Lam. Udané známky se neshodují. 20. 25. Květy bílé 206. Květy žluté. 27. 26. Plátky přiokrouhlé, bílé, útlými červenymi punkty tče- né. Prut na by hroznitý, přímý, s krátkými 1—3kvě- tými větvemi, '/„—1 stř. zvýší. Listy jazykovité, pilo- vané, po kebji prohloubeně tčené; důlky tyto malými uhlokyselými, vápnitými šupinami pokryté. Z kořene vy- Lomikamenovité, 975 rostají krátké pruty s růžičkovitými listy jako u Ne- třesku. Na vrchu Babíhory, na skalách hor českých, slézských, uherských. Čec. L. vždyživý. S. Aizoon. Jacg, Plátky mlékobílé, obdýlné, 2krát zdélí kalicha, prašní- ky žluté. Pruty, větve a květní stopky se žláznatými chlupy. Kořenní listy po kroji vápničité; důlkovité ; prut latnatý, 1—1'", stř. zdélí, méně více větvitý; lat přímý, vztýčený. Na korutanských Alpách. Če. Srp. (Saxifraga longifolia 9. media; Sax. Cotyledon W.) L. dlouholistý, S. longifolia. Lam. 7. Lomikamen kornatý: listy jazykovité, celokrajné, ko- řenní velmi úzké, Prut vztýčený, "o stř. zdélí, méně více žláznatě chlupatý. Plátky 2krát zdélí kalicha, obvejčité, bílé, prašníky žluté, kalich Sklaný, žláznatě chlupatý, Větve nejvíce ikvěté. Na jižních Alpách, v Korutanech, Če. (Sax, longifolia minor). : 8. crustata. 27. Listy kopovité, roztracené ; na dolejšku prutu množné. 28, Listy kořenní množité, jazykovitě kopisťovité, s krát- kým bylinným ostnem na špici, holé; prutní žláznatě chlu- paté. Květy latnaté, plátky citronové, delší než kalich ; kalich žláznatě chlupatý, v čas květu nachočervený. V Mar- maroši. Če. Srp. L. žlutonachový. © S. luteopurpurea. 28. Kališní cípy čárkovité, zpět vyvrácené, lupeny zlato- žluté, na dolejšku skvrnité, žilnaté ; stopky pod květem pýřité, hnědě chlupaté, 1květé. Květní prut vztýčený, list- natý, 3—6 p. zdélí; boční pruty niťovité. Listy kopo- vičé, holé, celokrajné, sedavé ; kořenní řapíkaté. Na ba- žinných, rašelinných lukách, na horách. Če. L. bažinný. S. Hirculus. L. Kališní cípy kratší neb delší než koruna, přímé neb vztýčené. 29. 29. Plátky kratší než kalich, vejčitě špičaté, bledožluté, Stopky velmi dlouhé, ikvěté, téměř bezlisté, Kořenní listy skupené, čárkovitě kopovité, brvité. Na horách v Ra- kousích, Štýrsku, Korutanech. Če. Srp. L. rozchodníkový, | S. sedoides. Plátky méně více delší než kalich, 30. 570 Lomikamenovité. 30. Listy holé, ploché, celokrajné, čárkovité neb kopovité, roztroušené. © Prut vstoupavý, hroznitý, 3—8 p. zdélí; 4—5 neb 8—10 květův; lupeny méně více žluté, větší než kalich. Na horách a pohořích. Čn. Zář. S. podzimní. S. ačzoides. Listy chlupaté. 31. 34. Plátky 2krát zdélí kalicha, trochu vtlačené neb vykrou- žené, citronové; květy po (1—3. Kořenní listy hustě skupené, obdýlné, tupé, trochu lesklé, žlutozelené, téměř čárkovité. Prut ledva 1 p. zvýší, lepký, chlupatý, Na Kar- patech. Če. Srp. L. plocholistý. S. plamfolia, Plátky ledva delší než kalich, čárkovité, zelenožluté, nejprv jen na špici, posléz celé nachohnědé, prašníky růžočervené. Kalichy chlupaté. Listy skupené, kopovité, chlupaté, na konci vlasem končité. Pruty 2—3 p. zdéli, vstávavé, na konci 3-——5květé, neplodné velmi krátké, listnaté. Na Alpách, Korutanech. Če. L. Hohenwarthův. S. Hohenwarthi. Vest. 32. Plátky červenavé, tčené, kališní cípy vyvrácené, Prut nahý, latnatý. Řapíky stejně široké, na líci ploché, brvi- té, Výhony trsnaté , růžičkově, s „obsajlátjímů po kraji chruplavými, srubovanými Jistý, Na pohořích, v horním Slézsku. L. stinný. S. umbrosa. Plátky bílé neb zelenavé. 33.. 33. Listy klípovité, velmi tupé, vyříznuté, trochu dužné; nejdolejší na rubu nachové. Prut křehký, nahý, větvitý, pídi dlouhý, dole trochu listnatý. Květy na koncích latních větví, obyčejně po 2, zřídka po 3—4. Kališní cípy chlu- paté; plátky bílé, dolé žluté, téměř o. něco. delší než kalich, prašníky červené; cípy kalicha posléz vyvrácené. Na korutanských Alpách, na planinách uherských, na stinných a mokrých místech, Kv, Srp. L. klínovitý, S. cuneifolia. Listy obdýlné, zubaté; prut téměř bezlistý, latnatý. 34. 34. Plátky bílé. 35. Plátky zelenavé, na špici červenavé, téměř zdélí ka- © licha. Prašníky bledorůžové. Kořenní listy skupené, vej- čitě obdýlné, rozvláčně zubaté, pokraji útle brvité, v řa- pík sbíhavé. Prut bezlistý, téměř hroznitý, 1—1, stř. , i Lomikamenovité. Pížmovkovité. Okoličnaté. 577 zdélí. Na Roháči, v Oravě, na špíšských Alpách. Srp. L. jestřábníkový, S. hieracifolia. L. 85. Kořenní listy skupené, obdýlně klínovité, trochu dužné, na špici celé neb zubaté. Stvol větvitý. Plátky obdýlné, dlouze končité, Rostlina velmi nestálá: hned 2 p. hned 1 stř. zvýší, chlupatá neb holá; 5 neb 10 bílých, na do- lejšku žlutých plátkův, 10—20 růžových prašníků. Ka- lišní cípy po odkvětu zpět vyvrácené. Na štýrských Al- pách. Če. L. hvězditý. S. stellaris. Kořenní listy obvejčité, kopisťovité, vroubkované, rů- žičkovité, k dolejšku soužené. Stvol bezlistý, pod kvě- ty ztloustlý, žláznatě chlupatý, lepký, 3—4 palcův zdělí. Květy na špici skupené, krátce stopečné, téměř okoličné po 6—8. Plátky malé, bílé, málo delší než kalich; tento červenavý. Na Krkonoších, horních skalách. Če. L. sněžní. | S. mivalis. L. 113. Adoxeae. Pižmovkovité. 496. Adoxa. Bisamkraut. Pižmovka. Kališní trubka do polou se semeníkem srostlá ; kraj 2—3 neb 4—5dílný. Tyčinky hluboce klané. Semeník 4—5dílný, 3—5semenný. VIII. 4 Pruty jednotlivé neb po páru, sklovíté, červenobílé, 2—4 stř. zvýší. | Kořenní listy řapíkaté, po 2, prutní vstřícní 2, dvakrát trojité; lístky 3 laločné, útlé, bledo- zeleně, téměř dužné. Květy v konečním okolíku, po 5, zelené, krátce stopečné, pížmem vonící. V lesích na stin— ných místech, obzvláště okolo starých pňů, v doupnatých stromech, Dub. Bř. P. evropská. A. moschatellina. L, 114. Umbeliiferae. Okoličnaté. 497. Aegopodium. Gersch. Kozí noha. Kalich nepatrný; lupeny vykroužené. Plod obdýl- ný, 5 niťovitých stejných žeber. Žlábky bez pruhův. Zádržka krátce. klaná. V. 2. Jarus, Bršlice. Obojí obaly chybí. Kořenní listy 2krát trojité ; lístky vej= čitě obdýlně, nestejně pilované; pošvy nadmuté. Prut vziý— 25 578 Okoličnaté. čený, tuhý, dutý, 3-—4 stř. zvýší, obyčejně holý, někdy útlovlasý. Plátky bílé. Při plotech, hrázích, na lukách ; v houštích. Kv. Čn. (Sison Podagraria, Sgr.) K. pnakavá S. Podagraria. L. 498. Aelhusa. Gleisse. Kozí pysk. Kalich nepatrný. Plod kulatovejčitý. Žebra tlustá s ostrým hřebenem; boční trochu kratší a krátko- křídlý kraj působící. Žlábky s 1 pruhem; stýčná plocha s 2 pruhy. Zádržka 2 dílná. Obalíky vyvrá— cené. V. 2. Tetlucha; Blekot. Prut 1—3 stř, zvýší, vztýčený, větvitý, ojíněný. Listy 2 — 3násobně speřené , tmavozelené, na rubu lesklé, s vejčitými protisečnými lístky. Obal chybí. Obalíky po 3, delší než okolíky. Zevnitřní stopky 2krát delší než plod. Na rolích, v zahradách, při plotech, Čn. Zář. K. dlouho- obalný. A. Cynapium. L. B. agrestis: 1—3 p. zvýší. Okoliční stopky kratší než listy. Na úhorech. Čn. Zář. K. rolní. A. agreslis. 499. Anethum. Dill. Kopr. Kalich nepatrný. © Plátky přiokrouhlé , stočené , se 4hranným cípem. Plod se širokým plochým kra- jem. Zebra stejně od sebe vzdálená ; 3 střední ostro- kýlné, 2boční nepatrné, do kraje vbíhavé. Žlábky s pruhy. V. 2. Listy vodozelené, s vlásenitě rozdělenými cípy. Plátky žluté. Výška 2—3 stř.; žádných obalův. Na lukách, Če. Srp. (Ferula graveolens, Spr.) K. zahradnický. A. graveolens. L. 500. Angelica. Brustwurz. Janoklika. Kalich nepatrný. Lupeny kopovité, zakončité, pří- mé neb vkřivené. Plocha stýční velmi úzká. Pro- střední 3 žebra niťovitá, čnějící 2boční křídlatá. Žláb- -ky s pruhy. Okolíčky kulaté; cípy listů široké a veliké. V. 2. Svat. Ducha koření; andělička; děhel. Listy 3speřené; lístky vejčité, neb široce kopovilé, Okoličnaté. 579 ostře pilované. Prut oblý, prázdný, často ojíněný, 3- dílný. Lupeny bělavé, do špinava růžové. V houštích; na lesních lukách. Če. Srp. (Imperatoria silvestris.) J. lesní, A. silvestris, L. B. alpestris. Listy větší a širší, na rubu přídrsné, nej- hořejší lístky sbíhavé. Na Krkonoších ; v Siézsku. Če. Srp. J. chlumní. | A. montana. Schleich. 501. Anthriscus. Kerbel. Třebule. Kalich nepatrný. Plátky s vtočenými špicemi. Plod zobanitý; 5 žeber jen na zobanu patrných. Pruhy chybí. V. 2. 1. Nažky nejvíce zřídka chlupaté. Čnělky přinejméně zdélí sedla. 3. Nažky háčkovitě skřivenými ostny poseté. A. 2. Prut holý do 1'/, stř. zvýší. Okoliky často listům vstřícní, s nemnohými paprsky. Koruny bílé, velmi malé, Nažky vejčité, 3krát zdélí zobanu, Listy velmi útlé, 3spe- řené, na rubu žeber roztraceně chlupaté. V dědinách, na zdech, při plotech, u cest. Če. Srp. (Caucalis scandicina, - Scandix Anthriscus, L.; Chaerophyllum Anthriscus, Lam; Myrrchis chaerophyliea, Jacg.; Torilis scandicina, Adans.) T. obecná. Á. vulgaris. Pers. Prut háčkovitý; háčky měkké, štětinovité, na dol se- hnuté ; články nadmuté, Obalíčky 2—5Slupenné, šídlovité, malé, Nažky téměř válcovité, štětiny nahoru obrácené. Listy 3krát 3četné, vřezané, ostré, odstávavé, lístky vřezaně pilované, tupé. Mezi křovím; v Uhřích, Čechách Kv. T. uzlovitá (Scandix nodosa, L.) A. nodosa. Pers. 3. Okolíky koneční, dlouze stopečné, 8— 12paprsečné. „ Koruny bílé. Nažky obdýlné, nahé, hladké, 4krát zdélí zobanu, na dolejšku bělošiětinaté, Obalíky Slupenné, kos= matě brvité. Prut dole chlupatý, 3—4 stř. zvýší. Listy na rubu, na hlavních žebrech útle štětinaté, 2speřené, s lístky protisečnými, v miádí silně chlupaté, V houštích, při plotech, štěpnicích ua lesních lukách, Če. Srp. (Chaeroph. silvestre, L.) T. lesní, A. silvestris Iloffm. B. alpestris. Cípy listův širší, krajní květy okolíků větší ; nažky obyčejně tupými hrbky ke? poseté. 20" j 580 Okoličnaté. V údolích a úžlabích horních, Ce, Srp. T. podhorní. A. alpestris, Fl. sil. Okolíky boční, krátce stopečné, 4—5 paprsečné. Ko- runy bílé, téměř stejné. Nažky čárkovité, holé, krát zdélí zobanu. Obalíky 2—3lupenné. Prut nad články útlovlasý, hladký, 1 stř. zdélí. Listy útlé, 3speřené, na rubních žebrech roztraceně chlupaté. V dědinách , při plotech. Čn. Če. Vzdělávaná i zdivočelá. (Scandix Cere- folium, L. Chaeroph. Cerefolium, Crantz.) T. lékařská, Sto- kláska, A. Cerefolium. Hoffm. 502. Aptum. Sellerie. Miřík. Kalich nepatrný. Plátky přiokrouhlé, nevykroužéné. Sedlo ploché. Plod přiokrouhlý; 5 niťfovitých, stejných žeber. Zlábky ipružné. Zádržka nerozdělená. V. 2. Listy speřené, hořejší trojité, lístky trojité. Prut bráz— děný, 1—1'|, stř. zvýší, často s přeslenatými větvemi. Okolíky nestejné, někdy sedavé. Vzdělávaný; v příko-- pech, slatinách, při moři Jaderském divoký. Srp. Celer. - A, graveolens. L. 503. | Archangelica. Engehvurz. | Andělika. Kalich Szubý. Plátky eliptičné, zákončité, se Špicí vkřivenou. Plocha stýčná, úzká, J střední žebra vy- puklá, přitloustlá s křídlatým kýlem, dvě boční širo- křídlá. Osemení volné. V. 2. Listy 2speřené, se srdčitými, nestejně pilovanými lístky ; poslední lístek laločitý. Pošvy veliké, baňkovitě nadmuté. Okolíky polokulaté. Okolíčky téměř kulaté, obaly z nemnohých čárkovitých, odpadavých lupenů složené; obalíky téměř Slupenné. Plátky bělozelené, vejčité. Prut tlustý, holý, pruhovaný, do 5 stř. zvýší, V horních úžlabinách. Čn. Srp. (Augelica Archangelica, L.) A. lé- kařská. A. officinalis. Hoffm, 504. Astrantia. Stránze. Hvězdovka. Okolíčky hlavaté, stejně dlouhými obaly opatřené, v jeden okolík sřaděné. Plod na hřbetě stlačený. Nažky s 5 tupými, nadmutými žebry, bez pruhů. V. 2. Jarmanka. Okoličnat é. 581 4. Kořenní listy prstnaté , lístky po 7—9, kopovité, špi- čaté, hluboce zubaté © Rostlina 6—6 p. zvýší. Obalíky špičaté Na Alpách v Korutansku. Če. Srp, H. menší. A. minor. | Kořenní listy 5laločné. 2. 2. Obal 2—5klaný, plátky celokrajné. Obalíčky 6—12 klané, Laloky listův obdýlné, trochu špičaté, téměř 3- klané, měkce ostnité, zubaté, bělavé. V horách, při Drávě, v jížních Korutanech. Če. Srp. (Astrant. minor Scop.) H. ihyrská. A, carniolica. Obal mnoholupenný, hvězditý, bělozelený, s červenavýmí žilkami, vztýčeně odstávavý, někdy delší než sám okolík; plátky obalu vejčité, celokrajné, neb k vrchu zubaté, Kalich listovitý:; kališní zuby špičaté. © Kořenní listy dla- nitě pětidílné ; laloky 3klané, špičaté, zubaté. Prut 1—2 stř. zdéjí, větvitý, pruhovaný. Na vlhkých lesních lukách, v horách. Čn. Srp. H. větší; Partán. — A. major. L. Poznam. H. bledá : koření listy Slaločné, laloky 3klané, špičatě pilované ; hořejší listy 3klané; obalíčky brvitě zubaté, barvité, 2krát zdélí okolíčku. V houštích, lesích; v Čechách. Čn. Čec. (Astrant. caucasica, Spr.) A' pallida. 505. Berula. Berle. Berla. Pruhy množné , lustokorým osemením obalené. Bílek téměř ř Ghranný. Okolíky listům vsiřícní. V. 2. Prut do 2 stř. zvýší, oblý, proužkovaný, vztýčený, větvitý, dutý. Listy speřené; Jístky vřezaně zubaté; nejprvnější listy pod vodou, vlásenitě rozdělené. Pošvy obdýlné. Okolíky malé, ploché, stopečné, 15—20 pa- | prsečné. Plátky obalu protisečné, 5—7četné, nestejné; obalíky 5—-%lupenné, téměř speřené, Květy bílé, téměř „jednaké ; nažky malé, černé. V hlubokých, bažinných příkopech, při jezerech. Čec. Srp. (Apium, Crantz, Sium angustifolium, L.) B.úzkolistá. B. angustifolia. M. et K, 506. Bupleurum. | Hasenohr. Prorostlík. Kalich nepatrný. Plátky obdýlné, do vnitř sto- čené, s ufatou špicí. Plod obdýlný, s plochým se- 582 Okoličnaté. dlem; 5 stejných, niťfovitých neb křídlatých žeber. Žlábky s pruhy neb bez nich. V. 2. Pupovník. 1. Žádné obaly., Listy prorostlé, vejčité, téměř kožnaté, bledozelené do šeda, končité; dolejší ke spodku soužené. Plátky obalíčků vejčité. Prut větvitý, tuhý, 1/,—2 stř. zvýší. Květy žluté. Ve vápnité půdě, mezi osením. Čn. Če. P. okrouhlolistý. © B. rotundifolium. L. Rostlina s obaly i obalíky. 2. 2. Stvol flistý, jednoduchý. Kořenní listy čárkovité, trá—- vovité. © Někdy jen 2 květy na prutu.. Obal obyčejně 3lupenný; obalíky 5— %lupenné; ledva spolusrostlé, Na horních skalách, v jižních Korutanech. Če. Srp. (Bupleurum petraeum, Wulf.) P, travolistý. B. graminifoltum. Vahl. Prut listnatý, aneb jiné známky neshodné. 3. 3. Nažky drsné, zrnité. 4. Nažky nezrnité. 5, 4. Listy kopovité, tupé, měkkoostnité Prut '/„—1 stř. zvýší, velmi větvitý. Okolíky malé, uúžlabiční neb ko- neční. Květy téměř sedavé; nažky drsné. Obaly a oba- líky Slupenné; plátky čárkovitě kopovité. Na slatinné půdě, v Uhřích. Če. Zář. P. polosložený. B semicomposilum. Listy čárkovitě kopovité, špičaté. Prut tuhý, drsný, štíhlý, od dolejška větvitý; větve křivolaké, vztýčeně odstávávé. Obaly Slupenné, plátky šídlovité. © Okolíky téměř sedavé, prosté, 3květé. Nažky s povrchem zrnitým. Rostlina malá. Na slatinách; v Uhřích, Čechách. Srp. Zář. (Isophyllam tenuiss. Presl. Odontites, Srp.) P. Ušatka. B. tenuissimum. 5. Listy obdýlné, k oběma koncům špičaté; hořejší ko— povité, sedavé; 5 —7žilné, slabě obloučnaté, šedozelené, Plátky obalu kopovité. Prut větvitý, 1—2 stř. zdélí. Žebra plodu úzce křídlatá ; brázdy s 3 pruhy. Na suchých, -© výslunních pahrbkách. Srp. Zář. P. srpkovitý. B. falcatum L. Listy srděitě objímavé, obdýlné, sedavé; dolejší v řapík soužené, vejčitě obdýlné. Plátky obalu eliptičné, zdélí okolíčků. Prut jednoduchý neb nahoře větvitý, 1—1Y, stř. zvýší, a často jako i listy ojíněný. Žebra nekřídlatá, však ostrá, tak- že nažky Shranné vypadají ; brázdy Spružné. Na travnatých polohách horních v Čechách, Če. Srp. P. dlouholistý. B. longifolium. L. Okoličnaté. 583 507. Carum. Kůmmel. kmín. Kalich nepatrný. Plátky vykroužené. Plod ob- dýlný ; 5 niťovitých, stejných žeber ; brázdy 1pružné. Styka plochá. V. 2. Obalíky chybí, často i obaly, místo nichž někdy jen 2—3 štětinovité lístky se nalezají. Okolíky trochu prohnuté. Prut hranatý, 1—2 stř, zvýši. Listy 2spe- řené; lístky mnohoklané, úile dělené, Květy bílé. Na lukách. K. luční, C. Carvi. L. Obaly a obalíky mnoholupepné. Okolíčky skupené, bílé. Prut pruhovaný, holý, 1—1"/2 stř. zvýší. Listy 3speřené, jednostejné; cípy čárkovité, často 3Sklané. Nažky válcovité, ke špici tlustší; čnělky vyvrácené, odpadavé. Kořen hlíznatý, téměř okrouhlý. Na lukách; v Haliči. Čn. K. hlíznatý. (Bunium Bulbocastanum, L.) C. Bulbocastanum, Hoch. 508. Caucalis. Hafidolde. Dývorec. Plod téměř stlačený; pašero hlavních, štětinami a ostny opatřených žeber; čtvero vedlejších, silněji vynikajících, jednořadě ostnitých žeber. V. 2. 3. Ostny žeber 1řadé, hladké, na špici káčkovité, Oko- liky obyčejně 3klané, Koruny zprvu červenavé, pak bílé. Obal chybí. Prut 1 stř. zvýší, holý, nahoře brázditý. Listy 2—3speřené. Mezi obilím, na rolích. (Čn. Če. D. mrkvovitý. C. daucoides. L. Ostny vypuklých žeber asi 3řadé, ostře háčkovité. 2. 2. Listy 1speřené, s kopovitými, vřezaně pilovanými lístky, sivozelené. Prut vztýčený, do 3 stř. zvýší, větbvitý, Okolíky 3klané, obalené; obalíky Dplodé. Květy čer- venavé, zřídka bílé, trochu paprskovité, větším dílem ne- plodné. Nažky vejčíté, s nachovými štětinkami na 3 žebrech, jimž po stranách 2 méně patrné leží. Na rolích ; v Rakousích, Uhřích, Čechách. Čn. Če. (Tordylium latifo= lium.) D, širolistý, C. latifolia. Listy 2speřené, s čárkovitými vřezanými dřípy. Obal chybí. © Obalíky ŠSlupenné; okolík 2—-3klaný. V Ra- kousích, Čechách, Haliči, mezi osením. Čn. Če. D. úzkolistý- C. leptophylla. 584 Okoličnaté. 509. Chaerophyllum. © Kálberkropf. Kerblik. Semeník bezzobanný; S stejných, tupých žeber. Žlábky 1pružné. V. 2. Krabilice. 1. Prut na článkách trochu nadmutý. 2. Prut stejně tlustý. 5. 2. Obalíky brvité, 3. Obalíky holé. Čnělka zpět zvrácená, asi zdélí alb: plátky čistě bílé. Pruty 3—4 stř. zvýší, na dolejšku štětinovité, nahoře holé, duté, dole obyčejně krvavě škvrnité, nahoře mnohovětvé. Kořen mrkvovitý, zmládí kulatý, sladký, jedlý. Listy mnohonásobně složené, se špičatými, čárkovitě kopovitými cípy; nejprvnější listy holé. Ve vzdělávané půdě,“ mezi houštěmi, v plotech, při vinicích, Čn. Če. (Myrrhis bulbosa, Sp.) K. bam- bulinatý; Krkoška. Ch. bulbosum. L. 3. Čnělka není delší než sedlo, přehnutá; sedlo homo- lovité. Prut dole tuhovlasý, nahoře krátkovlasý, 1—1, stř. zdélí, na dolejšku často špinavě červeně skvrnitý, Listy 2speřené, lístky laločnatě protisečné, s tupými la- loky. Plátky obalíkův vejčitě kopovité, brvité. Květní plátky špinavě bílé. Okolíky před květením převislé. Rostlina celá chlupatá, špinavozelená. V houštích, lesích, mezi křovím, v neúrodné půdě. Ún. Če. (Mytehis, Spr.) K. mámivý. + Ch. temulum. L. Čnělky značně delší než sedlo plodu. 4. 4, Lístky nerozdělené, vejčitě obdýlné, pilované, tmavo- zelené, na rubu útlovlasé, vonné. Listy 2——3krát 3četné. „Prut 3—4 stř. zdélí, dutý, dole běloštětinný. Květní lupeny bílé; nažky veliké; čnělky odstávavé. Okolíky 12—18 paprsečné; obaly 6—1O0lupenné. Rostlina chlu- patá, Aegopodium Podagraria podobná. © Na vlhkých, lesnatých místech, v houštích, na břehách. Čn. (Myrrhis, - Sp.) K. kořenný. Ch. aromaticum. L. Lístky opět protisečné. Prut 2—3 sti. zvýší, modře ojíněný, skvrnitý, trochu proužkovaný, dřenovitý. Plátky bílé, polo 2klané; nažky obdýlné, žlutozelené neb nacho- hnědé. Čnělky odstávavé neb vyvrácené. Prašníky na- chové. © Obaly někdy jen Ilupenné; obalíky 5—6lu-- penné. Rostlina podobná Třebuli podhorní, V houštích, Okoličnaté 385 na stinných místech hor; v Slézsku, Čechách. Čn. Če. (Myrrhis Sp.) K. zlatý. Ch. aureum. L. 5. Plátky vykroužené, červenavé, posléz bílé. Listy 2spe- řené, jen málo chlupaté. Lístky srdčité, obdýlné, vře- -zané. Prut hladký, vyšší než při následujícím. Při po- tocích, pramenech, na mokrých lesních prostorách. - Ge. Srp. (Chaeroph. hirsutum BO K. rozpukový. Ch. Cicutaria. Vill. Lupeny srdčité, brvité, bílé neb růžové. Čnělky vztý- čené. Listy 2krát dčetné, Lístky téměř protisečné, vře- zaně pilované. Prut 1—3 stř. zvýší, dutý, brázděný, obyčejně trochu šikmý, chlupatý. Plátky obalu široké, kopovité, brvité. Na pramenitých a bažinných lukách, v horách a pohořích. Čn. Srp. (Myrrhis, Sp.) K. chlu- patý. Ch. hirsutum. L, 510. Cicula. Wasserschierling. © Rozpuk. Kališní zuby listovité; plátky opak srdčité. Se- meník přiokrouhlý; 5 plochoklenutých žeber; brázdy 4pružné. » Bílek okrouhlý. Kulaté okolíčky s čet- nými čárkovitými obalíky. V. 2. Okolíky 10—2Opaprsečné. Obal žádný, neb 1—3lu- penný. Okolíčky kulaté. Obalíky čárkovitě šídlovité, nestejné, odstávavě vyvrácené. Listy 2— 3speřené. Lístky 2—3dílné, s čárkovitě kopovitými, špičatě pilovanými dřípy. Prut dutý, 2 stř. zdélí, dole článkovitý, na článkách vlásenitý. Řapíky oblé, trubkovité, Pošvy obdýlné. Boční okolíky často listům vstřícní, menší než koneční. Koruny bílé. Nažky malé, 2 úly tvo- řící. V příkopech, bažinách. Če. Srp. R. nisdvě. C. virosa. L. Okolíky Spaprsečné, chudokvěté, listům vstřícní. Listy 2— 3speřené. Lístky 3klané; | dřípy úzce čárkovité, hluboce vřezané, Prut štíhlejší, méně větvitý, Na mo- krých lukách. R, úzkolistý. C. angustifolia. Kit. 511. Cnidium. Brenndolde. © Koromaé. Kalich nepatrný. Semeník v průměru oblý; 5 stej- ných, úzkokřídlých žeber. Brázdy 1pružné. V. 2. Prut holý, 1—%2 stř. přímo vztýčený, jednoduchý, 586 Okoličnaté. neb nahoře větvitý. Větve nemnohé, vztýčené. Hořejší pošvy prut obalující. © Listy 2speřené, s čárkovitými cípy, v oblouk převislé, Lístky prozračně žilnaté a tčené. Plátky obalíků šídlovité, holé. Okolíky na vrchu plo- chokutaté. Na lukách, zvláště v houštích, a na lesních lukách. Če. Srp. (Seseli annuum, Ehrh. Seseli dubium, Schk, Seseli venosum Hoffm.) K. žilnatý. C. venosum. Koch. 512. Comoselinum. Grausilge. Sabrina. Kalich nepatrný. Plátky obsrdčilé; 5 mázdro- křídlých žeber; 2 krajní křídla 2krát tak široká. Brázdy s tolikýmiž pruhy. V. 2. Prut oblý, ojíněný, 2—3 stř. zdélí; větve brázděné; pošvy nadmuté. Listy 3speřené, s objemem rhomboičným; cípy obdýlné, s útlými bílými špicemi a vyhrnutým krajem. Okolíky značně ploché. Květní plátky špinavě bílé. V lesnatých kamenitých polohách horních. Če. Srp.. (Con. Fischeri Wim. et Gr.; Angelica chaerophyllea, Lotter- moser) Š. tatarská. C. tataricum. Fischer. 513. Conium. Schierling. © Bolehlav. Kalich nepatrný. Lupeny obsrdčilé. 5 čnějících, stejných, vlnitě vroubkovaných žeber. Brázdy bez pruhův. V. 2. Všivec; Sviní veška; Sviňská veš. Lupeny obalíků čárkovité, a téměř zdélí paprsků oko- líčkových. | Cípy listů více tupé. Nažky čárkovaně brázděné. Na ssutinách, náspech. V Chorvátsku. Čn. Srp. B. chorvátský. 1 croaticum. W, Kit. Lupeny obalíků 2—3, jednostranné, kopovité, mnohem kratší než paprsky okolíčků. Prut 2—4 stř. zvýší, trubkovitý, oblý, holý, k vrchu slabě brázděný, ma do- lejšku červeně skvrnitý, Listy tmavozelené, holé, 1—-3spe- řené. Lístky kopovité, protisečné; dřípy a zuby bělo- špičaté, Při plotech, v orné půdě. Čn. Če. (Coriandrum, Crantz.) B. sviňský, sviní veška. C. maculalum. L. Pozn. Příbuzný Bolehlav vztýčený: Pruty rozšířené, rozkladité, velmi větvité, vztýčené, 2 stř, zvýší; Zoby listův věhs končité. Okolíky a okolíčky velmi chudo- květé. Stopky vztýčené. Květy menší než při předešlém, V Uhřích. C. strictum. | Tratt, Okoličnaté. 587 544. Coriandrum, Koriandr. Semeník kulatý, s 5 křivolakými hlavními žebry bez pruhů. V. 2. Kyšnec. > Krajní květy okolíku větší, paprsek působící. Dolejší listy jednoduše speřené s přiokrouhlými lístky; hořejší 2speřené. Prut 1—2 stř. zvýší. Čn. Če. K. domácí. C. sativum. L. 515. Critlamus. Sichelmoehre. Srpenec. Kalich šzubý; Plátky vykroužené. Semeník ob- dýlný; 5 stejných niťfovitých žeber. Brázdy 1pružné. V. 2. Srpek; Pilečka; Kosinka; Tylan; Stračí nožka. Obaly a obalíky 7 — 10Olupenné; lupeny nestejné, čárkovitě kopovité. Květní plátky bílé ; nažky před zralostí červené. Listy modrozelené, ostře pilované; lístky čár- kovitě mečovité, špičaté, ploché, sbíhavé, srostlé. Prut 2—4 stř. zdélí, tuhý. Na suchých rolích, lukách. Če. * Srp. S. rolní. (Sium Falcaria, L. Seseli. Crantz. Falcaria Rivini, Host). (C. agrestis. Bess. 516. Daucus. Mohrrůbe. Mrkev. Zevnitřní květní plátky větší, hluboce 2klané. Hlavní žebra štětinaté ; 4 vedlejší ostnokřídlatá žebra; mezi nimi 1pružné brázdy. V. 2. Prut háčkovitý, 1—3 stř. zvýší. Listy 2— 3speřené, Lupeny obalu protisečné, zdélí samých okolíků; po od- květu okolík v hromadu stažený. Nažky bodlavé. Kořen divoké rostliny jest ostrý, aromatický; obyčejné však mrkve sladký, větší. Na lukách, krajích rolí, lesů. (Ún. Zář. M. zahradní; mrkev polní; mrkvús. D. Carota. L. 517.. Dondia. Zubatec. Kulatý okolík, obelem 3krát delším otočený. Nažky hrbaté, s Sniťovitými žebry. V. 3. Jarní zelí; Dondka. Nahý, hranatý, jednoduchý stvol. Okolík sklubený, hlavovitý. © Obal žlutozelený, 5 — Zlupenný hvězdmo rozestřený ; lupeny obdýlné, vejčité neb obvejčité, k vrchu pilované. Květy žlutozelené, samčí stopečné, sa- mičí sedavé. Nažky na hranách hladké, Listy trojité, 588 Okoličnaté. dlouze řapíkaté; lístky obvejčitoklínovité, s končitými pilovitými zuby. Květní stvol " stř. zvýší. V stinných lesích. Bř. Dub. (Astrantiia Epipactis, L. Hacguetia, Epi- - „pactis, DC.) Z. hvězdovitý. D. Epipactis. Spreng. 518. Eryngium. Mannstreu. Máčka. Květy v hlavách. Semeník v průměru oblý, šu- pinkami neb uzlíky pokrytý, bez brázd a pruhův. V. 2. Královské zelí; Zrádce; Kotačka ; Větrník. 4. Listy kadeřavé, trnité, prozračně žilnaté; © kořenní Jspeřené neb protisečné "hořejší prutní Sdílné, 3klané, na dolejšku téměř speřené, Několik 1-44 stř, vy- - sokých fialových prutův. Hlavy polokulaté; obaly 8—10- lupenné; lupeny čárkovitě kopovité, obyčejně celé, aneb s 1—2 tmitými zuby, delší než hlavy, jasně modré. Květní lupeny modré, na špici 3klané. Na suchých pro- storách, horních stranách Chorvátska a Štýrska. Srp. M. sivá. E. amethystinum. Udané známky se neshodují. 2. 2. Lupeny obalu čárkovitě kopovité. 3. Lupeny široce vejčité, trnité, k vrchu 3laločné. © Listy přiokrouhlé, laločnaté, trnité. Na břehách mořských. M, mořské. E. maritimum. 3. Kořenní listy srdčité, 4, Dolejší listy trojité a 2krát protisečné; prutní objí— mavé, roztrhané, sivozelené, běložilné. Prut rozkladitě větvitý, 1—2 stř. zdélí. Obal ŠSlupenný; lupeny delší než okolík. Květy malé, bělavé, sivozelené. Kalich delší než koruna. Na písčitých místech, na břehách hlubokých potokův, řek. Če. Srp. M. polní; Chuť. E. campestre.' A. Prut 2—4 siř. zvýší, sivozelený, nahoře namodralý, často 3dílný. Kořenní listy vejčitě srdčité, tupé, při- - loustlé, nerozdělené; řapíkaté, ploché, pilovaně vrubo- vané; prutní trnité, sedavé. Hlavy vejčité, stopečné, Lupeny obalu čárkovitě kopovité, trnitě pilované. Květy © © modré, jako i prašníky. Při příkopech, na dunajských o výspách. „Čn. Srp. M. plochá. E. planum,. . Prut é stř. zvýší, vztýčený, prostý. Kořenní listy stděité ; prutní po 3, vřezané; dolejší amo hořejší Okoličnaté. 89 sedavé. Obaly trnitě speřené, brvité; lupeny úzké, po © 3—7. Hlavy vejčitě válcovité; květy modré. Na chor- vatských Alpách. Če. Srp. M. horní. E. alpinum. 519. Ferula. Seckenkraut. Meilovka. Obal často odpadavý ; obalík mnoholupenný. . Květ- ní plátky vtočené, celé. Nažky plochostlačené, s 3 žebry. V. 2. Ločidlo. Prut 4—6 stř. zvýší, latnatý, na článcích prutu oby- čejně 4 okolíky v přeslenu. Obaly zpět vyvrácené; oba- líky odstávavé, lupeny kopovité, špičaté. Okolík 14-, okolíčky 12paprsečné. Květy žluté. Dolejší prutní listy vstřícní , hořejší v přeslen postavené, mnohonásobně slo- žené, lístky čárkovitě štětinovité, velmi úzké, přívěsky opatřené. Na lukách, v Uhřích, též i na Karpatech. Úc. Srp. M. uzlokvětá. (Ferula Ferulago, L.) F. nodiflora. Jacg. 520. Foenículum. Fenchel. Fenikl. Kalich nadmutý, nepatrný. Plátky přiokrouhlé, viočené. Plod v průměru oblý. Zebra čnějící tupo- -kýlná. Zlaby 1pružné. V. 2. Listy 3—i víckrát speřené , cípy vlásenité, Květy žluté. Celá rostlina sivozelená, šedě ojíněná. Nažky vej- čité. Při vinicích, v Uhřích, divoký. Če. Srp. (Foen. vul- gare, Gaertn. Anethum Foeniculum, L. Ligusticum, Roth.) F. lékařský, vlaský kopr. F. officinale. Allion. 521. Helosciadium. Sumpfschirm. Vodnice. Kalich 5zubý. Semeník z boku, kde se nažky stýkají, stlačený. Brázdy ipružné. Listy prostě spe- řené, aspoň hořejší; lístky značně široké, často vej- čité. V. 2. Sium. Marek. 1. Pohřížené listy vlásenitě rozdělené, hořejší speřené, s klínovitými, 3- i víceklanými lístky. Okolíky 2klané, stopečné, úžlabiční; okolíčky velmi malé; květy bílé, V Rakousích, Haliči, v stojatých vodách. Če. Srp. (Si- son inund. L. Sium, Lam.) V. ponořená. : H. inundatum. Koch. 590 Okoličnaté. Listy stejné. Okolíky víceklané. 2. 2. Okoliky téměř sedavé, listům vstřícní, Listy speřené ; lístky vejčité, stejně a tupě pilované, často žlutě tčené. Prut položený, často kořenivý. Obal často odpadavý. V příkopech, potocích. Če. Srp. (Sium nodiflorum, L.) V. uzlokvětá. H. nodiflorum. Koch. Stopky okolíkův delší než jejich paprsky. Listy spe- řené, lístky sedavé, vstřícní, téměř okrouhlé, hranaté, nestejně pilované, zubaté. Prut plazivý, kořenivý. Květy bělavé ; prašníky veliké, nachové. Na vlňkých lukách, při Dunaji, v Čechách. Če. Říj. (Sium rep. L.) V. pla- zivá, H. repens. Koch. 522. Heracleum. Heilkraut. Bolševník. Kalich šzubý. Plátky obvejčité, vykroužené, s la- loky vehnutými. Semeník se širokým, plochým kra- jem. Žebra velmi útlá; 2 boční dále odstávavá a do kraje vbíhavá. Brázdy 1pružné, pruhy jen do polo- vice dosahující, na dol ztloustlé. Květy krajní oby- čejně větší a neplodné. Veliké široké listy. V. 2. 1. Listy speřené, po obou stranách drsné, na rubu plsť- naté, bledé, s přívěsky kopovitými. Okolík trochu dutý, 13—15paprsečný. Obal chybící málolupenný, obalíky obyčejně Glupenné. Krajní květy veliké; plátky 2klané, bílé do červena. Prut obyčejně jednoduchý, 1'/4—2 stř. zdélí, Na výslunných horních lukách, na skalách. B. ra- kouský. H. austriacum. Listy speřené, neb hluboce protisečné, s laločnými, dla- nitě rozdělenými lístky, drsně chlupaté. 2. 2. Koruny po kraji okolíka větší, bělavé, někdy do ze- lena neb červena. Semeník chlupatý; nažky ovální, tupé, vykroůžené , holé. Okolík a okolíky ploché; obalíky množité, kopovité, Pošvy nadmuté. Prut 2—4 stř. zvýší, hranatě brázděný, často 3dílný. Na trochu vlhkých buj- ných lukách, mezi křovím. Čn. Zář. B. obecný; Andělička. j H. Sphond ylium, L. B. elegans. Cípy listů prodloužené, špičaté, Na polohách © a stráních horních. Koruny téměř -všecky stejné. Semeník hladký; š nažky : Okoličnaté. -5% okrouhle vejčité, u vrchu srdčité. V horních úžiabinách ; na Krkonoších, Če. Srp. (H. Sphondylium, 7. angustifo- hum W. et Gr.) B. sibirský, H. sibiricum. L. Pozn. Bolševník podhorní: listy jednoduché, srdčité, nepatrně laločné, laloky téměř 3kiané, málo chlupaté. Obal odpadavý. Květy paprsečné, bílé. Na. Tatrách. Srp. H. alpinum. L.. 523. Hydrocotile. Wassernabel. Pupečník. Semeník v podobě dvojitého štítu bez pruhů. Ka- lich nepatrný. Prut plazivý. Listy štítovité. V. 2. Listy okrouhlé, řapíky a stopky vynikají z kořennivých uzlů plazivého prutu. Okolíky hlavaté. Koruny bělavé, někdy do červena. Prut 1—10 p. zvýší. V bažinách, močálech, rašelinných lukách. Ce. Srp. P. pospolitý, H. vulgaris. L. 524. Imperatoria. Meisterwurz. Všedobr. Kalich nepatrný. Korunní plátky obvejčité, k vrchu v lalok zahnutý prodloužené. Plod se širokým plo- chým krajem. Žebra stejně vzdálená; boční do kra- je vbíhavá. Žlábky 4—3pružné. V. 2. Listy 2krát trojité, veliké, široké, lístky široké, vej- čité, 2krát pilované. Žádné. obaly. Koruny bílé. Nažky téměř okrouhlé. Výška 3—4 stř. Na horních lukách. (Selinum Imperatoria, Úrantz.) V. horní. J. Ostruthium. L. Listy trojnásobně speřené, rozevřené, tmavozelené, lesklé; lístky Shranně vejčité, pilované. Květní stopky v přeslenu vůkol prutu; plátky zelené, celokrajné, ve- hnuté. Nažky srdčitě vejčitě, tupé, hladké, stlačené, Prut často muže zvýší; modře ojíněný, často nachový. U Švar- cavy, na Krkonoších, Če. Srp. (Angelica vert.) V. pře- slenatý. —J verticillaris. 525. Laserpitium. Laserkraui. Hladýš. Kalich 5zubý; 4 vedlejší žebra křídlatá ; brázdy 1pružné. V. 2. 1. Květní lupeny zelenožluté, nachově obroubené, Obal 592 Okoličnaté. 2— Slupenný zřídka © chybící; obalíky mnoholupenné, odstávavé. Okolíky 8—15 paprsečné. Kořenní listy oby— čejně po 8; listy 2krát 3četné, na líci lesklé, na růbu šedozelené; lístky vejčité, téměř 3Jlaločné, pilované, Pošvy nadmuté, hořejší bezlisté. Prut 1—3 stř. zvýší, jen u vrchu ve 2—4 větve, neb raději řapíky rozděle- ný. V chorvatských lesích. Čn. H. obroubený. L. marginatum. W. Kit. Plátky bílé, zřídka červenavé, 2. 2. Prut 2—3 stř. zvýší, často prstu ztlouští, uvrchu vět- vitý, pod větvemi hranatý; větve vstřícní i přeslenatě sestavené. Listy tmavozelené, na rubu bledší, holé, ob- dýlně vejčité, špičaté, vřezaně pilované. Obyčejně jeden 3speřený kořenní list a 2 prutní; zuby lístkův bělošpi— čaté, Dolejší okolíky vstřícní neb přeslenaté; okolíčky konečních okolíků 15 —16květé, bočních pak 5— Gkvěté. Obal 4—10Olupenný ; obalíky 2—5lupenné, Květy bílé, zevnitř nachové. Na chorvatských Alpách. Če, H. pře- slenatý. L. verticillatum. W. Kit. Větve nikoli přeslenaté, ancb jiné známky neshodné. 3. 3. Lístky čárkovitě kopovité, žilnatě síťkované, proužko— vané, sedavé, celokrajné; listy mnohonásobně speřené. Paprsky okolíku s 5—10 plodnými červenavými květy. Semeník obdýlný, kalichem vztýčenou čnělkou věnčený. Na Alpách a pohořích chorvatských, Če. Srp. H. smldní- kový. L. peucedanoides. Listy kopovité neb vejčité neb srdčité. 4. 4. Lístky protisečné s kopovitými dřípy. 5. Lístky vejčité neb srdčité. 6. 5. Listy mnohonásobně speřené; lístky protisečné ; dřípy kopovité, Obal obyčejně chybící; obalíky mnoholupenné. Prut holý ; kořen příčný, mnohoklaný. Čnělky delší plátkův, plody eliptičné ; tyčinky velmi dlouhé. V jižních Uhřích. Čec. Srp. siličkový. L. silaifolium. Listy speřeně; lístky protisečnéj dřípy kopovité, ce- lokrajné, po kraji chlupaté. Obalíkové lupeny vyvrácené. Prut 1—2 stř. zvýší, hranatě brázdéný, chlupatý s chlupy zpět obrácenými, Květní lupeny bílé, seschlé, žluté, Se- meník pýřitý; nažky konečně holé. Na vlhkých lesních Okoličnaté. 93 lukách. Če. Zář. (Laserp. selinoides, Crantz.) H. pruský. . L, prutenicum. L. 6, Lístky srdčité. 7. Lístky vejčité, 6. %. Prut 2—4 stř. zvýší, holý, oblý, útie čárkovaný, tro- chu modře ojíněný. Listy ztrojené , 2speřené ; lístky vej- čitě okrouhlé neb obdýlné, na dolejšku srdčité, pilované šedoželené. Pošvy nadmuté; lístky téměř palce zdélí. Koruny bílé. Plod široce vejčitý. Kořen mléčnatý, Na křovnatých pahorkách, Če. Srp. H. širolistý. L. lalifolum. L: Prut nižší, £—2 stř. zvýší. 8. 8. Lístky šikmo srdčité, pilované, háčkovité, drsné, na rubu modrozelené, na líci tmavozelené, řapíky drsné. Okolíky menší než při předešlém, 2% — 30paprsečné , i plody obdýlnější, s křídií o polovic menším:. Na první pohled Smidníku jelenímu podobný. V lesích. Ún. Srp. (Laserp, „ asperum. CČraniz.) H. jelení. L. Cervaria. Gmel, -Lístky srdčité a vejčité, 3díiné neb ceié, hrubě pilo- vané, po kraji ostré, na líci lesklé, na rubu sivozelené, na žilách chlupaté. Okolíky 12—24paprsečné, paprsky na vnitř straně drsné. Obaly G— Slupenné, květy bělavé, čnělky posléz delší, nachové. Semeníky háčkovité. V Mar- maroši. Srp. H. horní. L. alpinum. W. Kút. 9. Listy 3speřené, na rubu jako i řapíky chlupaté: lístky vejčité, nestejné pilované, hořejší klínovitě sbíhavé; ko- neční lístek 3laločný. Hořejší pošvy nadmuté. Obalní lu- peny diouhé, čárkovité, v oblouk vstoupavé. Koruny bílé. Plody hladké, s křídly trochu vlnitými. Prut 3—4 stř. zvýší, dlouze kosmatý, chlupatý, brázděný. Na hor- ních polohách , lesnatých chlumech, stinných skalách, v Uhřích, Slézsku. Čec. Srp. H. trojlaločný. L. Archangelica. Wulf. Listy 2speřené ; lístky úzce vejčitě kopovité, celo- krajné, řapíkaté, obyčejně po 3, šedo—žlutozelené. Oko- + lík veliký, 40—50paprsečný ; plátky bílé, krajní větší. Prašníky bílé. Semeníky téměř okrouhlé. Na chlumech a horách. H. pospolitý. L. Siler. | (25) 594 Okoličnaté. 526. Levisticum. Liebstóckel. Libeček. Kalich nepatrný ; lupeny přiokrouhlé dovnitř vkři- vené, s prodlouženou špicí. Plod na kraji rozčísnu- tý; 3 střední žebra křídlatá. Zlaby pružné. V. 2. Lubeček. Ligusticum L. 1. Listy speřené. 8. Listy 3krát 3četné, lístky 3klané, zubaté, Prut 1—2 stř. zvýší. Obal Glupenný; lupeny krátké, špičaté, čár- kovité, obalíky 3lupenné. Květní lupeny vchnuté, bílé; plody kulatě vejčité, hladké, bezžebré, bezkřídlé, Čnělky velmi rozevřené, neodpadavé. Ve vinicech, v Sremsku. (Da- naa aguil. Allion.) L. orlíčkový. L. aguilegifoltum. 2. Květy bílé, veliké, vonné. Kalich. Szubý. Viz Pleuro- spermum. ; Květy žluté; stopky velmi krátké, Obalní lupeny ko- povité. Listy 3speřené, lístky široce vejčité, Sklané, zubaté, přitlousté, téměř dužné, řapíky holé. Prut 4—5 stř. vysoký, trubkovitý, běle ojíněný. Kořen tlustý, vět- vitý, hnědožlutý, uvnitř bílý, klovatě mléčnatý. V zahra- dách pěstovaný; u plotův. Čn Čec. (Kigusticum Levisti- cum, L.) L. lékařský. L. officinale. Koch. 527. Meuin. Bárwurz. Koprněk. Kalich nepatrný. Plátky celé, eliptičné, nahoře a dole špičaté. Patero čnějících ostrokýlných žeber. Žlábky mnohopružné. V. 2. Dřípy listů vlásenité, téměř přeslenaté ; listy 2speřené, Prut '/„—1 stř. zvýší. Květy bílé. Obal srostlolupenný, někdy chybící. Kořen aromatický. Na horách; v Slézsku, Čechách, Uhřích, Če. Srp. (Athamantha Meum, L. Aethu- sa Willd, přenetoum, Crantz. Seseli, Scop.) K. štětolistý. M. athamanticum. Jaca, . Dřípy čárkovitě kopovité ; listy 2speřené. Prut bt) stř. zvýší. Květy růžové neb nachočervené. Obalíky Slu- penné. Na Alpách; v Slézsku, Čechách, Uhřích na Ba- bíhoře. Če. Srp. (Ligasticum Mutellina, Crantz. Aethusa, Lam. Oenanthe Lum. Phellandrium, L.) K. úzkolistý, M. Hutellina, Gártn. Okoličnaté. 595 528. Myrrhis. | Sůssdolde. © Krabilice. Semeník stlačený. Nažky mají dvojí osemení; ze- vnitř má ostrokýlná, vnitřní prázdná žebra, vnitř jest s nažkou srostlé. Pruhy chybí. V. 2. Čechřice. Pr. Listy veliké, 2—3speřené, na rubu černě kosmaté, lístky obalíkův vyvrácené, Obal chybící, Okolík málo klenutý. Plátky bílé. Semeníky téměř '/, p. zdélí. V hor- natých lesích, v Čechách, Slézsku, Uhřích. Čec. Srp. (Scandix, Liny. K. vonná.. H. odorata. Scop. 529. Oenanthe. Rebendolde. Tužebnék. Kalich Szubý. Semeník hruškovitý neb obdýlný, s dlouhými, vztýčenými čnělkami. Zebra tupá, boční trochu Širsí. Brázdy pružné. V. 2. Ha- lucha. Pr. 1. Obaly vhybící, aneb chudolupenné, 2. Obaly mnoholupenné. 4. ©. Lístky prutních listů trubkovité, oblé, jakož i řapíky jejich; listy 2—3 speřené. Kořen chomáčovitý s bambu- linatým vlášením. Prut veskrz prázdný, slabý, 1—2 siř. zvýší, na článcích stažený. Okolíky koneční, 3— 7 papr- sečné, pozdější okolíky mají po kraji neplodné květy. Koruny bílé, červenavé, Na vlhkých lukách, v příkopech, , Če. Srp. T. trubkovitý. : 0. Atuhica. L. Lístky nikoli trubkovité, 3. 3. Kořen bambulinatý, Kořenní listy 2 -, prutní 1spe- řené, všecky špičaté, lístky čárkovité, Okolíčky ploché. Květy u prostřed červené, po kraji okolíčkův bělavé, Čnělky zdélí plodu. V příkopech; bažinách; v Uhřích. Čn. T. smldníkový. O. peucedanifoha. Kořen mrkvovitý. Listy velmi odstávavé, 3speřené ; lístky vřezané, čárkovitě kopovité, Prut prázdný, křivo- laký. Okolíky mnohopaprsečné, listům vstřícní; okolíčky velmi husté. Obalíčky štétinovité, Květy bílé, paprskující, Čnělky kratší plodu. VY prutech žije škrabuška z Lycus parapleticus. V příkopech „ při potocích. Če. Srp. (Phel- landrium aguaticum, L. Ligusticum. Crantz.) T. vodní , Kmín vodní. O. Phellandrium. Lam. 4. Kořen vlásenitý, vlásení tenké, niťovité neb kyjovité, ) (25* 596 Okoličnaté. Obal 4—6 lupenný. Dolejší listy s tupě vrubovanými lístky. Semeník k dolejšku soužený, pod kalichem na- braný. Na vlhkých lukách. T. Lachenalův. 0. Lachenalii, ob Kořen bambulinatý. 5. . Okolíky trochu ploché, koneční, obaly macholupenné: ae Květy bílé, zevnitř častěji červenavé, dí- lem paprskující, Z vělší častky pometané. Kališní zuby vejčité. Prutní listy čárkovité, celé, dlouhé; kořenní 2- speřené; lístky klané, klínovité. Kořen jsko při Tavol- níku. V příkopech, na ih lukách. Kv. Čn. T, bedr- níkový. O. pimpinelloides, Okolíky polokulaté, mnohopaprsečné. Obaly a obalíky mnoholupenné, trochu tupé; květy bílé, téměř paprskující. Listy tmavozelené, 2speřené, vřezané, vstřícní, a střídavé ; lístky klínovité, mnohoklané, tupé, téměř stejné. Kořen bambulinatý, žlutě šťávnatý. Prut téměř vidličnatý, bráz- děný. V Čechách, Haliči. Čn. Če. T. jizlivý. 0. crocata. Pozn. Tužebník Tabernaemontanův : kořen bambulinatý, s bambulinami jakoby na nitkách navlékanými; prutní listy speřené, niťovité, Obal 4— %lupenný. V příkopech, okolo Pětikostelů. Čn, Če. O. Tabernaemontani. Gmel. 530. Ostericum. Mutterwurzel. Matizna. Nažky hned z počátku rozevřené, tak že plod po kraji 2křídlý vypadá. Květní lapeny obsrdčité. Nažky - s 5 prázdnými žebry. Kalicu Szubý. V. 2. Rostlina Janoklice lesní podobná. Listy víckrat speřené, Na bažinatých lukách, v Čechách. M. bahní. Ostřík, O. palustre. Bess. 531. Pastinaca. Pasiinák. Kalich velmi malý. Plátky přiokroublé, do vnitř svinuté. Semeník s plochým, širokým krajem. Žebra velmi útlá, 2 boční oddálená. Brázdy se stejně dlou- hými pruhy. V. 2. Paštrnák. Dřenka. Listy speřené, na rubu pýřité, na líci lesklé ; lístky vejčitě obdýlné, tupé, vrubkovaně © pilované. © Prut tka v k k Okoličnaté. 597 přímý, 1—2 stř. zdélí, hranatě brázděný, téméř vždy 3 dílný. Obaly -a obaliky“ chybí. Květy zlatožluté. Na lu- kách, příkopech, mezi houštím, též vzdělávaný. Če. P. pospolitý. P. sativa. L. Listy 2—-3krát speřené, lístky na dolejšku vyříznuté, řapíky štětinovité, plevité. Prut 5—7 stř. zvýší. Květy žluté. © Kořen 2 stř. zhloubí, ruky ztlouští. V Uhřích, Chorvatsku. Čn. Če. P. mámivý, P. Opopanarz. 532. Petroselínum. Petrsilge. Petržel. Kalich nepatrný. Plátky přiokrouhlé, s trochu ve- hnutými konci. Sedlo vypuklé. Semeník vejčitý. Pět nitkovitých, stejných žeber. Brázdy pružné. V. 2. Perašín. Prut hranatý, 1—2 siř. zvýší. Listy lesklé, 3speřené; listky vejčitě klínovité. Koruny malé, zelenožluté. Kořen vřetenovitý, bílý, aromatický. Čn. Če. (Apium Petros. L.) P. obecná, P. sativum, Hoffm. 533. Peucedanum. Haarsirang. Smldník. Kalich šzubý. Plátky obvejčité, k vrchu v lalok do vnitř zavinutý prodloužené. Semeník se širokým, plochým krajem. Žebra stejně od cebe vzdálená, boční do kraje vybíhavá. Žlábky vaze Pruhy stýční, plochy zvenku viditelné. V. | 1. Obal mnoholupenný. 2. Obal chybící, aneb 1—2lupenný. 4. 2. Listy mlékodužné, 3speřené, lístky hluboce protisečné, dřípy čárkovitě kopovité, celokrajné, po kraji přídrsné, Prut brázděný, na dolejšku často červený, 3—4 stř. zvýší. Okolíčky povyduté. Květní lupeny bílé; obalní lupeny četné, zpět vyvrácené. Pruhy stýční plochy šu- pinou zastřené a z venku neviditelné. Na břehách vod, v příkopech, při řekách a jezerech. Čec. Zář. (Thysseli- num palustre, Hoffm. Selinum pal. L. Thysselinum Plinii 7. Spr.) S. Jarva. P. palustre. Mónch. Pozn. Smldník lesní: Listy 2speřené, řapíčky rozevře- né, vyvrácené. (Selinum silvestre L. Selinum Schiwerekii, Bess, Thysselinum Plinii ©. Špr.) P. silvestre. , 508 Okoličnaté, Listy bez mlélkoduží ; lístky širší. Prut proužkovaný, 2 pruhy stýční plochy leží na povrchu, 3. 3. Lístky kolem ostnitě pilované, vejčité, na rubu modro- zelené, listy Sspeřené, šedé trochu přitloustlé a tuhé, Prut. přímý , (1—5 stř. zvýší, uvrchu obyčejně 3dílný, Koruny bílé. Okolík trochu vydutý. Obalní lupeny četné, zpět vyvrácené. Pruhy stýčné plochy přímé, rovnoběžné. Na suchých pahrbíkách, vysokých lukách. Če. Srp. (Seli- num, Scop. Athamanta Červ. L.) S. jelení. Po Červaria. Lapeyr. Lístky vřezané, vejčité. Listy 3 speřené, rozvětvenost. nožek na vše strany rozevřená , což listu zvláštní podobu dává, dřípy nepilované, Prui 2—3 stř, zvýší, pruhovaný. Obalní lupeny četné, zpět vyvrácené, Koruny bělavé. Čnělky rozevřené. Pruhy na týční ploše oblouč- naté. V písčité půdě. Če. Srp. (Seliaum, Scop, Atha- manta Oreoselinum, L.) S. chlumní. P. Oreoselinum. Món. 4. Listy víckrát speřené. 5. Listy Skrát 4dílné, lístky úzce čárkovité, nerozdělené, celé. Prut 3—5 stř. zvýší, proužkovaný. Okolíky veliké, mnohopaprsečné. Obainí lupeny nehojné, krátké, štětino— vité, obalíky 2krát kratší stopek, stopky vlásenité, žluto- květé. Kališní zuby jako 1 květní lupeny vehnuté. Na vlhkých © slatinných místech v Uhřích, © Čechách. Čn. k S. lékařský. P. officinale. L. . Listy téměř 4speřené, /a—1 stř. zdélí, lístky čárko- jh tupé, na špici hnědé, trochu tuhé, vztýčené. Oko- látky stopečné, 5-—7klané po každé věteh Obal 1—2- lupenný, často i chybící, obalíky mnoholupenné, čárko-, vitě šídlovitých lupenův. Květy žluté, plody s tlustým bezkřídlým krajem. Prut přímý, vztýčený, 5—6 stř. zvý- ší, větvitý, větve delší než prut. Na písčinách, okolo Pešti. Kořen Sroční. Srp. Říj. S. písečný. P. arenaricum. W. K. Listy 5—-Gnásobně speřené, lístky úzce čárkovité, trochu žlábkovité, velmi špičaté a dlouhé, na špici hnědé řapíky brku ztlouští, Okolík veliký, řídký 18—25klaný, Okoličnaté. 599 Obal chybící neb 1lupenný; oobalíky 1Žiupenné, Na vápencích, v Banatě, Ce. S. dlouholistý. P. longifolium, W. Kit. 534. Pimpinella. Bibernelle. Bedrník. Kalich nepatrný. Piátky vykroužené. Plod vejčitý s vyvrácenými čnělkami nitovitých, stejných žeber. Brázdy mnohopružné. V. 2. 1. Listy srdčitě okrouhlé, vřezaně pilované, střední spe- © řené; s klínovitými lístky. © Prut 1 stř. zvýší, útle žláb- kovaný, pýřitý. Koruny bílé. Plody pýřité, Če. B. Anýz, Anýz obecný (Sison Anisum, Spr.) P. Anisum. L. Listy speřené. Plody holé. 2. 2. Prut oblý, útle žlábkovaný, 1—%2 stř. zvýší. Listy spe- řené; lístky vejčité, iupé, zubaté, laločnaté neb dřípnaté. Okolíky neveliké, ploché, bezobalné. Koruny bilé. Čnělky kratší než semeník. Obyčejný na suchých místech, tráv- níkách. Čec. Srp. B. Lomikamen, Sladká zelina, Chuť. P. Saxifraga. L. Prut brázděný neb hranatý. 5. 3. Listy speřené, lístky vejčité, špičaté, zubatě pilované neb laločnaté, nebo dřípnaté. Pošvy kopovité. Květy bílé neb růžové. Čnělky posléz delší než semeník, semeník holý. Okolíky veliké. V. stinných místech, v lesích. Čn. Če. B. velký. P. magna. L. £. Bedrník mnohodílný : všecky listy speřené, lístky mnohodílné ; dřípy kopovité, špičaté, Více prutů z ko- řene. Na Alpách, v Rakousích, v Čechách na suchých místech. Če. Srp. P. dissec*a. Retx, ». Bedrník červený : kořenní listy speřené, trochu chlu- paté a drsné, střední lístek ma dolejsku ušetnatý : prutní listy speřené. © Květ červený, někdy bílý. Na Alpách a pohořích. Če. Srp. (Pimp. orientalis, Gou.) P. rubra, Hoppe: Listy 3—4 speřené. Okolíky složené, Prut hranatý velmi větvitý, větve často vstřícní. Okolo Budína, v jižních. Uhřích. Če. B. sivý. zů glauča. 600 Okoličnaté. 535. Plalyspermum. Breilsame. Sirosemenka. Nažky stýkají se širokými stranami; bílek na stýční ploše plochý. Ostny na vypuklých žebrech ve 2—3- řadách. V. 2. Obaly Slupenné; lupepy nestejné, obalíky 3— 6lu- penné. Zevnitřní plátek bílý, velmi veliký, Zklaný, tedy krajní květy paprsek působící. Listy vícekrát speřené ; lístky malé, kopovité, vespolek splývavé. Prut 1—2 stř. zvýší, trochu křivolaký. Větve rozestřené, ramenaté. Na lukách, při zákopech. Kv. Čn. (Caucalis grandiflora, L. Orlaya grandif. Hoffm.) Š. velekvětá. P, grandiflorum. M. K, 536. Pleurospermum. Rippensame. Mázdřinec. Kalich Szubý. Plátky obvejčité, 5 nadmutých práz- dných, u vnitř pak jiných 5 žeber. Pod vnitřními brázdami po 1—4 pruhách. V. 2. Rostlina okázalá. Okolíky velmi veliké, 20 — 40klané, okolíčky hlavaté, Květy bílé, vehké, vonné, s vejčitými, velmi odstávavými, takměř 2pouzdrými lupeny. © Obal mnoholupenný, někdy listovitý , lupeny často 3klané. Obalíky obyčejně Olupenné, Prut 3—4 stř. zvýší, tlustý, brázděný, trubkovitý, na uzlech nepřepažený. Listy 2— 3- speřené, lístky do sebe vbíhavé, vřezané, celokrajné. Na horách, v Čechách, Slézsku, Uhřích. Če. Srp. (Ligusti- cam austriacum, L.) M. rakouský. P. austriacum. Hoffm. 537. Sanicula. Sanikel. Žindava. Okolíky z více hlavatých okolíčků složené. Plod téměř okrouhlý, hustě mnohými ostny posetý, takže žebra nepatrná jsou. Listy laločné. Prut chudolistý. V. 2. Zaňkl; Zanikel. Okolík 3—Šklaný. Květy bílé, mnohodomé, © Obal 3-—Ďlupenný, s 3dílnými lupeny. Prut holý, 1 stř. zvýší, Kořenní listy dlanitě laločnaté, cípy 3klané, nestejně pi- lované, téměř brvité. V stinných lesích. Kv. Če. (Sani- cula vulgaris, Koch.) Ž. obecná. S. europaea. L. . 538. Scandix. Nadelkerbel. Vochlice. Okolík složený. Obal chybí, obalíky Slupenné. Semeník dlouze zobanitý, téměř čárkovitý, hranatý ; žebra přiostrá. V. 2. Okoličnaté. 601 Semeník dlouze zobanitý, trochu drsný, 2řízný. Květy bílé. Okolík 2—3klaný. Prut rozložený, nízký. Listy 3- speřené, útle dřípaté, Na polích, rolích, mezi obilím. Kv. Čn. V. hřebenitá, S. Pectemn. L. 3 539. Selinum. Silge. Olešník. Kalich nepatrný. Plátky obvejčité, vykroužené. Plocha stýční úzká, 3 střední žebra křídlatá. Brázdy 1—2 pružné. V. 2. Prut hranatě brázděný, 2—3 stř. zvýší. Listy 3spe- řené, lísiky čárkovitě kopovité, hluboce protisečné, s cípy bělošpičatými. Obal chybící. Okolík plochý. Květy bílé, blizny červenavé, Stopky okolíčků holé. V houštích, na lukách. Če. Srp. 0. kmínolistý, — S. Carvifolia. L 540. Seseli. | Sesel. Kalich Szubý. Semeník ovální neb podlouhlý, v ob- jemu oblý, s vyvrácenými čnělkami. Zebra čnějící, tlusté, kornaté. Brázdy 1—3pružné. V. 2. Černohlav. 1. Obal mnoholupenný. Listy trochu sivozelené s cípy rozevřenými, cípy špičaté, kopovité, pošvy obdýlné. Prut hranatý, brázděný, 1—2 stř. zvýší. Okolíčky kulaté. Květní lupeny špinavobílé. Plody téměř plsťnaté. Nejdo- lejší lístky křížem stojící. Na skalnatých, výslunných pa- hrbkách. Če. Srp. (Athamanta Libanotis L.; Libanotis montana, Allion) S. širolistý, S Libanotis. Koch. Obai 1iupenný neb chybící. 2. ©. Lupeny obalíčku v jeden srostlé. Prut větvitý, hladký, 1— 1'/, stř. zdélí, šedozelený. Pošvy dlouze špičaté. Lístky čárkovitě niťovité, téměř 3klané. Okolíky duté, 6—10 klané. Na výslunných místech. Če. Srp. S. feni- klovitý. S. Hippomarathrum. L. Lupeny obalíčků různé, suchomázdřité, zelenožebré. Prut 1—2 stř. zvýší, často červený. Obal chybící. Okolíky téměř kulaté, 16—20 klané, s paprsky pýřitými. Listy dspeřené, s řapíky žlábkovitými, dřípy čárkovité. Květy bílé, Plody pýřité. Na suchých, písčitých pahrbkách, Srp. Zář. (Seseli. coloratum, Ehrh. Pium annuum, Roth.) L. letní, S. annuum. L. 26 602 Okoličnaté. 541. Silaus. Silau. Silička. Kalich nepatrný. Plátky na dolejšku široké; 5 stejných, téměř křídlatých žeber. Brázdy pružné. V. 2. Koromáč. Pr. Prut hranatý, holý, 2—3 stř. zvýší. Listy 3—Aná-- sobně speřené; dřípy čárkovitě kopovité, ostrošpičaté, žilnaté. © Obal chybící, neb 1—2lupenný. Pošvy malé. Okolík trochu prohnutý; okolíčky duté. Koruny bledo- „žluté. Na lukách. Čn. Če. (Sium Roth; Seseli Crantz; Ligusticum Lam, ; Peucedanum Klaus, L.) S. luční. S. pratensis. Bess, 542. Siler. Rosskůmmel. Timoj. Kalich 5zubý. Plátky vykroužené, s lalokem ve- hnutým. Semeník na hřbetě stlačený. Zebra nifo— vitá, vystouplá, tupá; brázdy 1pružné. V. 2. Prut 2—6 stř. zvýší, přímý, oblý, plný, útle bráz- děný. Kořenní listy veliké, dlouze řapíkaté, 2krát 3dílné. Okolík plochý , mnohoklaný. Na vápencích, mezi houštím. Če. Srp. (Siler trilobum, Scop.; Laserpi- tium aguilegifolium, Jacg.) T. orlíčkolistý, i S. aguilegifolium. Gaerin. - 543. Sium. Wassermerk. Sevlák. > Kalich 5zubý. Plátky vykroužené s lalokem ve- hnutým. Plod obdýlný; sedlo poduškovité; čnělky © vyvrácené ; 5 niťovitých, trochu tupých žeber. Brázdy © Opružné. V. 2. Požír. Pr. ) Prut 2—5 stř. zvýší, dutý, hranatě brázděný. Listy- speřené; kořenové pod vodou ve vlásenité dřípy hřebenitě © rozdělené ; lístky obdýlně kopovité, na dolejšku ostře, nestejně pilované. Obal mnoholupenný. © Okolíky ko- neční, trochu duté. Koruny bílé. V tekuté i stojaté 4 vodě. Če. Srp. (Coriandrum, Crantz). S. širolistý. ! S. lalifolium. L. 544. Smyrnium. Myrrhenkraul. Tromín. -© Kalich nepatrný. Plátky kopovité, zákončité, se špicí vehnutou. Nažky ledvinitě kulaté. © Brázdy mnohopružné. V. 2. Okoličnaté. 603 Kořen vřetenovitý, bambulinatý. Prut hranatý, nahoře křídlatý. © Kořenní listy mnohonásobně složené; prosté, objímavé : hořejší 1krát, dolejší 3krát dčetné, ostatní jednoduché, vejčité. Okolíky úžlabiční „ 4—9klané; oko- líčky 16—1Skvěté. Květy žluté, odpadavé. Černohnědá semena. U Břetislavi na Kobyle , Děvíně, v jižních Uhřích a Slavonsku. Čn. Če. T. křídlatý. S. perfolatum. Mill. 945. Tordylium. Zirmet. | Zapalička. Kalich Šzubý. Plátky vykroužené, s lalokem ve- hnutým, z venku paprskující. Plod na hřbetě stla- čený. Brázdy 1—i vícepružné; proužky čárkovité.V.2. Frut vztýčený, 3—4 stř. zvýší, větvitý, brázděný, ště- tinami drsný. Kořenní listy speřené: lístky téměř srdčité, vrubované; prutní, kopovité, obdýlné. Okolíky listům vstřícní. Při plotech, zdech, Čn. Čec. Z. veliká, T. maximum. 540. Torilis. Borstdolde. Tořice. Kalich Szubý. Plátky vykroužené s vehnutou špicí ; 5 hlavních, útle štětinatých žeber, jelikož brázdy celé jsou ostny vyplněné. V. 2. Prut štětinovitý, brázděný, 2 stř. zvýší. Listy Žspe- řené; lístky obdýlné, vřezaně zubaté. Okolíky ploché, dlouze stopečné. © Obaly mnoholupenné. Květy špinavě červené. Ostny plodu skřivené, špičaté. Plod vejčitý, zelený, na konci fialový. Při plotech, v houštích. Čt. Če. (Tordylium Anthriscus, L.; Caucalis Anthriscus, Scop.). T. třebulovitá. T. Anthriscus. Gmel. Prut drsný, vodorovně rozvětvený. Listy speřené, - špinavě zelené, trochu ostré; lístky protisečné. Okolíky dlouze stopečné; okolíčky velmi skupené, polokulaté. Květy bílé. Plody obdýlné, tupé, hnědé, s přímými, na špici háčkovitými ostny. Obaly 1lupenné neb chybící. Na rolích; v Uhřích, Rakousích. Če. Srp. (Caucalis in- festa, Vest. ; Scandix infesta) T, háčkovitá. T. tnfesta. Hoffm. 547. Trinia. Trínie. Bezobalka. Jedny rostliny mají jen samčí iz: bez seme- 6 = 604 Okoličnaté. Ptačincovité. níkův; jiné pak jen samičí neb obojaké. Žebra uvnitř dutá, olejem vyplněná. Brázdy bez proužků. V. 2. Prut ledva 1 stř. zvýší, brázděný, často nachový. L'sty mnohonásobně složené, šedozelené, holé, útle roz— dělené. Semeník holý; nažky tupožebré. Žádných obalí- kův. Na suchých vápencích, Kv. Čn. (Pimpinella dioica, L.; Pimpin. pumila. Seseli glaucum, Lam.). B. obecná. T. vulgaris. DC. 115. Alsineae. Ptačincovité. ; 548. Alsine. Miere. Kuřáčka. Kalich Sdílný. Koruna Šlupenná; 10 neb 4—5 tyčinek; 3 čnělky. Tobolka Jklapečná. X. 3. Kuříčka ; Ptačinec. ! ý | 1. Listy na dolejšku mázdřitými palisty podepřené. 2. Listy bez palistův. 3. 2. Plátky polozdélí kališních lupenů ; plátky suchomázdřité se zeleným kýlem. Prut vztýčený, velmi větvitý. Listy nifovité, © ostnošpičaté. Květy vidiičnatě stojící. © Mezi osením.. K. obilní. A. segetalis. Plátky kalichu zdélí, červené. Kalich zelený, bělo- mázdřitý na kraji, bezžilný. Semena tupě 3hranná, útle zrnitá, drsná, © Prut položený, rozevřený. Listy úzce čárkovité, osinaté, ploché, sivozelené. Na suchých pís- - činách, u cest. Če. Srp, (Lepigonum rubrum. Fries'* Lepidogonum Wimm.; Arenaria rubra L.) K. červená" A. rubra. Wahlenb. Příbuzná kuřáčka pomořská : listy polooblé, méně osi- naté, dužné, Semena plocho. stlačená. Plátky 2krát toliké jak u předešlé, jasněji červené. Na slatinných místech, v Uhřích; u Nezideru. A. marina. 3. Listy čárkovitě šídlovité, Sžilné, aspoň tenkrát, když seschnou. 4, Listy vejčité. 7%. 4, Plátky delší kalichu. Pruty trsnaté, vytrvavé. 5. Plátky nanejvýš zdélí kalichu. Pruty jednotlivé. Kořen 1—2letý. 6.. 5. Kališní lupeny 3žilné, po kraji mázdřité. Plátky vej- © Ptačincovité, 605 čité, na dolejšku široké, s odstaveným krátkým nehtem, bílé. Prášníky červené. Květní prut vstávavý, na konci 1- neb vícekvětý. Květní stopky obyčejně 3dílné. Listy « vztýčené, 3žilné, čárkovitě šídlovité, trochu tupé, žláb- kovité, dole 3žebré, obyčejně holé. Na horních skalách, Čn. (Arenaria verna, L.) K. jarní. A. verna. Bartling. „Kališní lupeny mázdřité, bílé, jen s jedním, zeleným, Ažilným pruhem. Plátky k dolejšku pomalu užší, Na skalách: okolo sv. Ivana v Čechách. K. štětinatá. d A. setacea. M. K. ©. Kališní lupeny bílé, jen s jedním, zeleným, 1žilným hřbetním pruhem, 3krát delší než koruny. Květy v sva- zečkách; stopky nikoli delší než kalich. Prut přímo vztýčený , s větvemi přilehavými,. Na výslunních kame- nitých pahrbkách. K. Jacguinova. A. Jacguiní. Koch. Kališní lupeny po kraji mázdřité, 3žilné. Stopky do- lejších květů několikrát delší než kalich. Květní lupeny -délky proměnlivé. Prut vztýčený, vidličnatě větvitý, Květy v chomáčích. Listy štětinatě šídlovité, krátké ; rostlina žláznatá neb holá. Na písčitých a kamenitých © místech, úhorech. Čn. Če. (Arenaria viscidula, Thuill,) K. tenkolistá. A, tenwmfolia. Wahl. 7. Prut 4hranný, a jako celá rostlina, holý, dužný. Ka- lišní lupeny džilné. K. tučná. A. peploides. Wahlenb. Prut oblý, pýřitý. 8. 8. Dolejší listy řapíkaté s 3—5 patrnými žilkami. Viz Moehringia. Všecky listy sedavé, aneb ledva řapíkaté, bez patrných žilek. Viz Arenaria serpyllifolia. 549. Arenaria. Sandkraut. Pisečnice. Kalich Slupenný. Lupeny koruny palery, neroz- dělené ; 10 tyčinek; 3 čnělky. "Tobolka Gklapečná. Semena přídrsná bez přívěsků, X. 3. 4. Listy prozračně tčené, sedavé, vejčitě špičaté, 1—2 čárek zšíří, Prut vidličnatě větvitý, 1—2 p. zvýší. Ka- lišní lupeny 1'/„krát zdélí koruny, 3žilné. Na rolích, neúrodných místech. Po celé léto. P. douškolistá. A. serpyllifolia. L. Listy obvejčité, tupé , aneb brvité, 2. 606 Ptačincovité. 2. Listy obvejčité, tupé, na dolejšku brvité, 3. Listy obdýlně vejčité, neb vejčitě kopovite, brvité. 4, 3. Prut vstoupavý, ledva 2 p. zvýší, pýřitý, 1—2květý. Dolejší listy vstřícní; hořejší téměř přeslenaté,. Květ trochu převislý. Kališní lupeny vejčité, končité, Plátky delší než kalich, Na vrcholech Tater. P. útlá. A. tenella. Kit. Prut položený, listnatý. Listy bezžilné, holé, na do- lejšku jen brvité, hořejší vstřícní. Stopky delší než listy, jednotlivé, 1—3květé. Plátky bílé, delší než kalich. Na Alpách v Korutanech. Če. Srp. P. dvoukvětá. A, běflora. 4. Listy obdýlně vejčité, málo řapíkaté, žilnaté, Prut ni- fovitý, vidličnatý, Koruny větší než kalich, bílé, větší než u následující. Kališní lupeny kopovité, téměř žil- © naté. Na Tatrách, korutanských Alpách. Če. Srp. P. brvitá, A. aliata. Listy vejčitě kopovité, sedivé, dužné, téměř kožnaté, Koruny větší kalicha, sněhobílé. Kališní lupeny vejčitě kopovité, téměř bezžilné. Na vrcholech rakouských, štyr- ských, korutanských AA Čec. Srp. P. mnohoprutá. A. multicaulis. 550. Cerastium. Hornkraut. Rožec.. Kalich Slupenný; 5 dvouklaných květních lupenův; 10 tyčinek; 5 čnělek. Tobolka u vrchu 10 klapkami pukavá, ipouzdrá, válcovitá neb kulatá. X. 5. Úvratka, 1. Plátky téměř až na dno 2dílné, delší než kalich, bílé ; cípy čárkovité, Tobolka až do prostřed Dklaná; iduploý ezubé. Listy srdčitě vejčité, sedavé, jen na neplodných prutech stopečné. Kalich ahořejší díl prutu žláznatě chlu- patý. Prut hranatý, dole ležící a kořenivý, do 1 stř. zvýší. Lat rozvláčitý, vidličnatý, Na vlhkých místech, při bažinách. Če. Srp. z piezšícnu aguaticurm, Fries.). R. vodní. C. aguaticum. L. Plátky nikoli přes polovici klané. 2. ©. Plátky téměř 2krát zdélí kalicha. 3. Plátky sotva delší, raději kratší než kalich. 9. 3. Tobolka kulatá. 4. i Ptačincovité, 607 Tobolka obdýlná. 6. 4. Listy čárkovité. 5. Listy vejčité, špičaté, holé, trochu brvité, téměř se- -davé. Prut prstu zdélí, vztýčený. Společná květní stopka dlouhá, vidličnatá ; jednotlivé stopky ikvěté; květní lu- - peny 3krát větší než kalich. Na korutanských Alpách. R. vejčitolistý. C. ovatum. Hopp. 5. Listy na rubu holé, na líci trochu chlupaté, trochu špičaté, brvité. Prut vstoupavý, dole uzlitý, takměř zlo- mený. Stopky a kalichy chlupaté; tobolka holá. Plátky bílé, mnohem delší než kalich, do předu 2klané. Na chorvatských Alpách. Če. Srp. R. brvitý. C. ciliatum. W. Kit. Listy plstnaté, na rubu kýlnaté, na líci ploché, nej- prv vodorovně, pak vyvráceně odstávavé ; hořejší delší i širší; nejhořejší téměř čárkovitě kopovité, méně plstí- naté. Květy bílé, největší v tomto rodu otevřené ; Plátky posléz zpět vyvrácené. Na chorvátských Alpách. Čec. R. velekvětý. C. grandiflorum. W. K. ©. Tobolka 2krát zdélí kalichu. 7%. Tobolka zdélí kalicha, aneb něco delší než kalich. 8. 7. Listy pýřité, obdýlné, až do 8 čárek zdélí, a 8—3. č. zšíří. Prut sotva 2—3 v. zdélí; větve vidličnaté, polo- žené do '/„ stř. zdélí ; jedna větevka obyčejně %květá. Koruna bílá, zvonkovitá; kalich téměř hladký. Na Alpách, v Korutanech. Če. Če. R. korutanský. C. carinthiacum. Vest. Listy po obou stranách trochu chlupaté, na špici něco chruplavé; dolejší vejčité, ostatní vejčitě kopovité. Lat o vidličnatý, někdy Sdílný. Prut z článků kořenivý. Kališní lupeny kopovité, na hřbetě chlupaté. Plátky do pro- střed 2klané, bílé, Ve vlhkých lesních údolích, v Sremsku, Banátě. (Čn. Če. R. lesní. C. siloaticum. W. Kit Poznam. Rožec vlnatý: Listy tupé, eliptičně kopovité; na neplodných prutech obvejčité. Pruty vlnaté. Na Ta- trách. C. eriophorum, Kit. „ Prut 1 —5květý, položeně vstoupavý, 2—3 p. zdélí. Listy eliptičné; listeny kopovité, po kraji úzce kožnaté. Plátky na čtvrtinu 2klané, o polovic delší než kalich, 90] 608 Ptačincovité. aneb právě 2krát zdélí kalicha. Na Alpách, Babí hoře. Čec. (Cerast. lanatum, Pers.) R. horní. C. alpinum. L. Prut 7—15 květý, vstoupavě vztýčený, '/„—1. stř. zdélí. Listy čárkovitě kopovité; listeny se širokým kož= -„natým krajem. Plátky obsrdčité, 2krát zdélí kalicha 3 stopky krátce chlupaté, obyčejně bez žlázek. Na suchých, trávnatých krajích cest, rolí. Kv. Čn. R. polní. C. arvense, L. 9. Listeny listovité, zelené, ajako 1 kališní lupeny, až do Špice vousaté. 10. Hořejší listeny mázdřitým, prozračným krajem obrou= bené, a jako i kalichy, na špici holé. 11. 10. Stopky 2—3krát delší než kalich. © Kališní lupeny zdělí aneb něco delší než koruny. Listy obdýlně vejčité, ovální. Prut téměř vztýčený, 2—10 p. zdělí. Rostlina - dloukými, šedými chlupy, zvláště na kalichu značná. © Na suchých, trávnatých pahrbkách; v Slézsku. Kv. R. krát- „koplátečný. C. brachypetalum. Desp. Stopky zdélí aneb kratší kalicha. Listy přiokrouhlé neb ovální. Větvičky skupené, sklubčené. © Rostlina žlu= tozelená, chlupatá, hořejší díl žláznatě lepkavý. Plátky rěkdy chybící. Na písčitých rolích, v létě. (Cerast. ovale, Pers.; Cerast. viscosum; Cerast. rotundifolium, Rchbch.) R. sklubčený. C. glomeratum. Thuill. 11. Prut vztýčený aneb ležící, nekořenivý, 1—12 p. zdélí. Listy obyčejně ovální a přítupé. Listeny dopolou kožnaté, Stopky 2— 3krát delší než kalich, Lupeny zdélí, aneb kratší kalicha. Listeny a kališní plátky hned s užším bělomázdřitým krajem (Čer. semidecandrum), hned se širším (Cer. pumilum, Curtis; Cer. glutinosum, Fries ; Cer. viscidum, Link,). Rostlina často velmi malá, 5mužná, obyčejně jasnozelené barvy, s krátkými, hustými, odstá— vavými chlupy, nejvíce od dola, obyčejně však na větvích, méně více žláznatě lepká. V písčité půdě. Kv. (Cer. semidecandrum et glutinosum Wim.; Čer. semidecandrum et viscidum, W. et Gr; Cer. semidecandrum et pumilum, Koch.) R. pětimužný. C. semidecandrum. L. Prut pololežící, vstoupavý, na dolejších článcích ko- - řenivý, větší než předcházející. Listy obdýlné. Listeny Ptačincovité. 609 "do polou mázdřité. Stopky 2—3krát delší než kalich, Plátky zdélí aneb málo delší kalicha. © Rostlina často 1 stř. zdélí, někdy červenavá, 10mužná, obyčejně tma- vozelená, s roztracenými, nazpět obrácenými chlupy, nejvíce beze žlázek. Na lukách, travnatých prostorách, mezi hovuštěmi. Kv. Jeseň. (Cer. triviale, Link, W. et Gr. Koch.) R. obecný, C. vulgatum. L. 551. Cherleria. „Dřevěna. Kaliců 5lupenný. Květní lupeny chybí; na místo těchto patero vykroužených, plátkovitých medníkův. Tyčinky střídavě plodné, Tobolka 4pouzdrá, 3kla- pečná, 2semenná. Semena stopečná. X. 3. Pruty trsnaté, Listy 3hranné, šídlovité, tupé. Stopka jedrotlivá, koneční, s 2 listeny. Květy žlutozelené, Na nejvyšších holech. Čn. Če, D. horní. Ch. sedoides. 552. Holosteum. Spurre. Plevel. Kalich šlupenný. Korunní lupeny patery, zubalě. Tyčinek 5 — 3. Čnělky 3. Tobolka 1pouzdrá, na špici Gklapečná. IL. 3. Rostlina vztýčená, '/, stř, zvýší, jednoduchá. Listy ovální, trochu dužné, tučné, Stopky plodu dlouhé, vy- "křivené, zlomené. Koruny bělavé, málo deiší než kalich. Květenství v okolíku. © Na suchých polohách, rolích, úhorech. Dub. Kv. P. okoličnatý. (Cerastium umbellatum, Huds.) H. umbellatum. L. 9553. Moehringia. Mateřka. Kalich Slupenný; 5 nerozdělených plátkův; 10 ty- činek; 3 čnělky. Tobolka Gklapečná. Semena na pupku vydmutá, totiž bělavým přívěskem opatřená, hladká, lesklá. X. 3 Listy vejčité, 3—Ó5žilné, netčené, dolejší řapíkaté, 3—4 zšíří. Prut větvitý, 2—6 p. zdélí, útlý, slabý, po jedné straně útle chlupatý. Kališní lupeny něco delší než koruny; 6 plátkův malých, bílých. Stopky 1květé. V stinných houšťích, doupnatých stromech, na zdech, 610 Ptačincovité. vlhkých úbočích. Kv. Čn. (Arenaria trinervia, L.) M. troj- žebrá. M. trinervia. Clairv. Listy čárkovité, niťovité, polooblé, Pruty 2—5 p. zdélí; niťovité, trsnaté, větvité. © Kališní lupeny -po kraji bílé, kratší než koruny; 4 bílé, tupé plátky. © Stopky 1květé, dlouhé, úžlabiční. Při skalních pramenech, na popoňtsk Če. Srp. (Arenaria muscosa). M. trsnatá. M. muscosa. 554. Moenchia. Bělička. Kalich 4lupenný; plátky 4 nerozdělené; 4 neb 8 tyčinek; 4 čnělky. Tobolka uvrchu 8 klapkami pu-. kavá. IV. 3. Rostlina vztýčená, 1—2 p. zvýší, 1—2květá, trochu šedozelená. Listy dolejší 2 — 3 č. zdélíl, čárkovité, k vrchu něco širší; na prutu 2—3 páry; hořejší vejčité, špičaté. © Kališní lupeny bělokrajné. Plátky bílé, kalicha zdélí. Na pahrbčitých úhorech. © Dub. Kv. (Moenchia guaternella, Ehrh.; Sagina erecta, L.) B. vztýčená, M. erecta. Pers. 555. Sagina. Mastkraut. | Urazník. Kalich Alupenný. Plátky čtvery nerozdělené; 4 tyčinky; 4 čnělky. Tobolka 4Aklapečná, mnoho- semenná. IV. 3. Krmnivka Pr. 1. Listy holé; kališní lupeny tupé. 2. Listy brvité, aspoň na dolejšku. 3. ©. V prostředu listové chomáče; po stranách položené, kořenivé, pak vstoupavé větve. Listy velmi úzce čár= kovité, krátce špičaté, na dolejšku kožkou spojené, jako i při ostatních. Stopky po odkvětu přehnuté, později vztýčené, z hořejších úžlabiček. Plátky 3—4krát kratší než kalich. Výška 1 palce. Na vlhkých písčitých trávní= kách, úhorech, neúrodných rolích, Kv. Čn. U. leživý. S. procumbens. L. Prut a větve vztýčené. Květy i po odkvětu vztýčené, (Sagina maritima, Don.) U. vztýčený. S. stricta. Fraes. 3. Květy po odkvětu chýlivé, pak vztýčené. Dva zevnitřní kališní lupeny zašpičatěné, ostnošpičaté. U. brvitý. S. ciliata. Fries, > Ptačincovité. 611 Květy vždy vztýčené. Kališní lupeny tupé, dva ze- vnitřní se skřivenon ostenní špicí. Plátky 3—4krát kratší než kalich. Listy ostnokónčité. Prut a větve něco štíhlejší, tenčší a vyšší než u U, leživého. Na polích, rolech. Ún. Srp. U. nepatrný. S. apetala,. L. 556. Spergula. Spark. Kolemec. Kalich Sdílný, 5 přiokrouhlých plátkův, 10 tyčinek a blizen na velmi krátkých čnělkách. Tobolka 1pouz- drá, Sklapečná, mnohosemenná. Semena okrouhlá, stlačená, křídlatá. X. 5. 1. Listy v přeslenech, dole nespojené. Dva malé mázdro- vité palisty. 2. Listy vstřícní, dole mázdrou spojené. Žádných pali- stův. 3. 2. Listy travozelené, na rubu brázdou vyhlubené, čárko- vitě šídlovité, Prut uzlitě čárkovitý, '/„—1'/» stř. zvýší. Semena čečkovitá, bradavičnatá, úzkým mázdřitým krajem okřídlená, Na rolích, úhorech, Čn. Srp. K. rolní. S, arvensis. L. ©. sativa. Semena černá, úzce obroubená, útlými punkty drsná. Prut 5—Zčlánkový, a jako i listy, žláznatý, K. setební. S. sativa. B. vulgaris. Semena bílými, později hnědými bradavice- mi posetá, šířeji obroubená. K. domácí. S. vulgaris. 7. maxima. Semena jako u předešlého, Žkrát tolikerá, Prut 2—3 stř. zvýší, %— Guzelný, a jako i listy beze žlázek. Mezi Inem. K, největší. S. marima. Weihe. Listy modré, tmavozelené, nebrázděné, oblé, čárkovitě šídlovité, Pruty hned jednotlivé, hned trsnaté, "/, stř. dlouhé. Semena plochostlačená, hladká, širokým, hvězdmo proužkovaným mázdřitým krajem okřídlená. Stopky a kalichy hladké. Obyčejně jen polovice tyčinek má praš- níky. Na písčité půdě. Kv. K. pětimužný. S. pentandra. L. 3. Plátky zdélí aneb kratší kalichu. 4. Plátky delší než kalich, stopky vždy vztýčené ; květy jen o poledni rozestřené. Listy ostnošpičaté, čárkovitě niťovité. Pruty jen v prvním roku vztýčené, potom le- 612 Ptačincovité. žící a kořenívé, obyčejně holé, někdy i žláznaté. Na mokrých písčinách, vlhkých rolích. Ce. Srp. (Sagina no- dosa, E. Meyer) K. uzlitý. S. nodosa. L. 4. Kališní lupeny zdélí koruny, úlře chlupaté. Stopky velmi. dlouhé, nahoře jednotlivými chlupy poseté, po od- květu odvislé, později vztýčené. Listy ostnošpičaté, čár- kovitě šídlovité. Pruty trsnaté, 1 stř. zvýší. Na písečných © úlehlích. Ce. (Sagina subulata, Wimmer; Spergula laricina Wulf.) K. šídlovitý. S. subulata. Sw. Kališní lupeny holé, delší než koruny, k tobolce při- tlačené. Stopky jako u předešlého, jen chlupaté, málo delší, Listy krátce ostnošpičaté, čárkovité, holé, na kame— nitých horních úbočích, v Slézsku, Uhřích. Čn. (Sagina saxatilis, Wimm.; Spargula saxatilis, Wim. FI. Sch.) K. úrazníkový. S. saginoides. L. 557. Stellaria. Slernmiere. Plačinec. Kalich Šlupenný; 5 dvouklaných neb 2dílných plál- kův, 10 (někdy 3 neb 5) tyčinek, 3 čnělky. Tobolka Sklapečná, mnohosemenná. X. 2. Hvězdnice, bílá ku- řáčka. 1. Dolejší listy na květných prutech řapíkaté, 2. Všecky listy květního prutu bezřapičné, 4, ©. Plátky do třetiny délky 2klané, delší než kalich. Ka- lišní lupeny tupé, žláznaté. Stopky lepkavě- chlupaté, ja- kož i prut, kalichy a kraje listů. Listy čárkovité, dolejší kopisťovité, V písčitě půdě, v Slézsku, Uhřích, Kv. (Ce- rasticum anomalum, W. Kit.) P. lepkavý. S. viscida. M. v. Biebrst, Plátky téměř až na dno Adílné. 3. i 3. Plátky 2krát zdélí kalicha. Tobolka obdýlná, až do poly klapkami pukavá ; semenice dlouhá. Kalich obyčejně jen na dolejšku chlupatý. Kvšty v konečním vidličnatém latu. Listy měkké, obdýlně vejčité, dolejší srdčité, řapí- katé. Prut slabý, 1 stř: zvýší, u vrchu pýřitý. Ve vlhké půdě, v stinných lesích a houštích. Čn. P. luzní. S. nemorum. L. Plátky kratší než kalich. Tobolka delší než kalich, do poly klapkami pukavá, semenice velmi krátká. Květy Ptačincovité. 613 jednotlivé, vidličnaté, 3—5 prašníků, Listy vejčité, krát- ce špičaté, dolejší řapíkaté, Prut řadou chlupův zname- naný. V každé půdě, přes celé léto. (Alsine media. L.) P. obecný, kuřímor, bílá Kuříčka, kuří střevce. S. media. Vill. 4. Plátky do poly 2klané, 2krát zdélí kalicha. Kališní lu- peny po kraji bělomázdřité, bezžilné, zdélí tobolky, tato kulovatá. Semena tvrdá. Listy silně kýlovité, po kraji ostré, dlouze spičaté, kopovité. Chocholík vidličnatý, li- steny bylinné. Prut vztýčený, '/, stř. zvýší, 4hranný. Ko- řen plazivý. V houštích, na suché půdě, Dub. Kv. P, plevelovitý. S. Holestea. L. Plátky až na dno 2dílné. 5. 9. Listy oválně kopovité, uprostřed neb něco výše nej- širší. 6. Listy téměř čárkovité, při dolejšku nejširší pomalu soužené. 8. 6. Listeny suchomázdřité. 7. Listeny listovitě zelené, Listy obdýlně kopovité, cel- kem holé. Kališní lupeny bezžilné, a jako i tobolka, kratší než lupeny korunní. Na vlhkých rašelinných lukách. P. lustolistý. S. erassifolia. Ehrh. 7. Listy čárkovitě kopovité, po kraji a na střední žíle drsné, špičaté, k dolejšku soužené. Lat chudokvětý, vi- dličnatý, s listeny mázdřitými, Prut 4hranný, 4—10 p. zdélí. Kališní lupeny bezžilné, zdélí koruny ; tobolka ob- dýlná, delší než kalich. Na trávníkách, Če. (Stell. Frie- siana, Sering) P. dlouholistý. S. longifolia. Fries. Listy obdýlně kopovité, hladké, na dolejšku brvité. Lat žlutavý, s mázdřitými , po kraji holými listeny, Prut 4hranný, 2—6 p. zdélí. Kališní lupeny delší než koruny, džilné. Tobolka vejčitá, kalicha zdélí. Rostlina holá, tro- chu do šedozelena. Na pramenitých místech, u potokův Kv. Čn. (Stell. graminea y. L. Stell. aguatica, Pollich ; Stell. lateriflora, Krock; Stellaria Alsine, Rehbch.) P. ba- žinný. S. uliginosa. Murr. 8, Prut obyčejně rozložený, ležící, do 2 stř. zdélí, 4hran- ný, holý, vidličnatě větvitý; chocholík koneční latnatý. Listy trávozelené, dole brvité, kopovité, končité, holé, 614 Ptačincovité. Koukolovité. Listeny mázdřité, brvité, Květní lupeny asi kalicha zdélí, Kališní lupeny 3žilné, kratší než tobolka, tato obdýlná, Květy mnohodomé. Na krajích rolí, plotův. Kv. Če. P. trávovitý. S. graminea. L. Prut více vztýčený, 1 stř. zvýší, Ahranný, s vidlična- tým, méně rozkladitým chocholíkem. Listy nejvíce šedo- zelené, Čárkovitě kopovité, špičaté; Listeny mázdřité, ne- brvité, holé. Květní lupeny delší než kalich, Kališní lu- peny 3žilné, zdélí tobolky, tato eliptičná. Květy mnoho- domé. Na břehách jezer, rybníků, v bažinách, Čn. Če. (Stell. graminea 9. L. Stell. palustris, Retz.) P. sivý. S. glauca. Withering. 116. Sileneae. Koukolovité. 558. Cucubalus. Hiihnerbiss. Nadmuťice. Kalich Szubý, bez listenů; 5 plátkův v ústí věn- čitých; 3 čnělky; tobolka psumáně, kulatá, malvična— tá.; X3. Prut 4hranný, 2—4 stř. zvýší, slabý, v houštích pnivý, úile chlupatý, s ramenatě roztaženými , 3vidličnými vět- vemi. Listy obdýlně vejčité, brvitě zubaté. Kalich baňko- vitě zvončitý, s kadeřavými chloupky. Koruny zeleno- bílé. Tobolky zelené, posléz leskle černé. Ve vlhkých houštích a plotech. Če. Srp. (Silene baccifera, Willd.; Viscago bacecifera, Hall.; Scribaea divaricata, Fl. Wett.) Ň. malvicovitá. C. baccifer. L. 559. | Dianthus. Nelke. Hvozdik. Kalich válcovilý, 5Szubý, na dolejšku střechovitě li- - steny otočený. 5 lupenů, jejichž široké plálky v úzké nehty sbíhají. 2 čnělky. Tobolka dpouzdrá, u vrchu 4klapečná. Semena štítovitá. X. 2. Karafiát, slzičky , klínček, hřebíček. 1. Květy skupené, 2. Květy jednotlivé. 9. ©. Listeny čili kališní šupiny zaokrouhleně tupé, bez ost- naté špice, delší než kališní trubka, slamožluté. Lupeny malé, jen na výslunní rozevřené, růžové,, vonné, Prut Koukolovité. 615 tenký, jednoduchý, květy hlavovitě skupené. Na písečné půdě, suchých hrázech a pahorkách. Če. Srp. H. pro- rostlý. D. prolifer. L. Šupiny zašpičatěné aneb ostnokončité. 3, 3. Šupiny kosmaté, chlupaté, kopovitě šídlovité, zdélí ka- lišní trubky. Koruny malé, bledě nachové, jen před polednem rozestřené. Květy v chomáčích. Prut přímý, 1 stř. zdélí, uvrchu větvitý, s větvemi téměř vztýčenými. Prut, listy a kalichy nejvíce trochu chlupaté, pýřité, někdy však i holé. Listy čárkovitě kopovité. Na suchých pahrbkách, v lesích, na hrázích. Čn. Srp, H. krátkokvětý. D. Armeria. L. Šupiny nejvíce holé. 4. 4. Listy kopovité, Šupiny podkališní vejčitě šídlovité,- 5. Listy čárkovité, neb úzce čárkovitě kopovité, 6. 5. Šupin obyčejně 6, zdélí kališní trubky, osinatých, někdy i delších. Květy nachové a pestré, v hrdle vousaté a skvrnité, Listy kopovité, žilnaté, často "/, p. zšíří, v krátký řapík soužené. Prut /„—1"/, stř. zvýší, oblý, jednoduchý. Kořen trsnatý. Na Tatrách; též v zahra- dách pěstovaný. Če. Srp. H. bradatý. D. barbatus. L. Šupiny delší kalicha, a jako i kalich černě nachové. Květy červené. Listy prutuí dlouze zašpičatěné, brvité. Pruty vstoupavé, hladké. © Květy skupené v hlavatém chomáči. Na Berečských, Satmarských , Marmarošských horách. H. skupený. D. compactus. 6. Květy ve třech svazcích neb chomáčích. Kališní šu- piny vejčité, útle špičaté, téměř kalicha zdélí. Listy čárkovitě kopovité, %žilné a jako i prut hladké. V ba- natských lesích. H. trojsvazečný. D. črifasciculatus. ot. Květy v +—2 hlavách, skupené. 7%. 7. Květní plátky vousaté, nachočervené, zřídka bílé. Květy po 6 skupené. Šupiny obkališní (6—8) hnědé, sucho- mázdřité, obvejčité, velmi tupé, S osinou odstavenou, polozdélí kalicha. Listy čárkovité, 3žilné, na kořenu schomáčené. Pošvy delší než 4násobná šířka listů. Prut přímý, tenký, přihranatělý, —' z stř. zvýší. Na su- chých pahrbcích, též v zahradách. Čn. Zář. H. kartouzek ; planý karafiát; Slzičky P. Marie. D. Carthustanorum. L. Plátky olilapaté. 8. 616 Koukolovité, 8. Květy jasnočervené neb bílé, malé; 4 vejčité, měkko- ostnité, téměř mázdřité šupiny. Květy skupené. Listy čárkovité, po kraji ostré, kratší než články prutu, ostatně jako 1 prut hladké. Prut 1—2 stř. zvýší, V jeseni někdy ikvětý. Na písečných pahrbkách ; v Uhřích. Kv. Říj. D. diutinus. Kit. Květy tmavočervené, téměř sedavé. Šupiny vejčité, osinaté, kratší kalicha, Květy v hlavě. Listy čárkovitě kopovité, bezžilné. V Haliči. Če. Srp. H. tmavočervený. D. atrorubens. 9. Prut vícekvětý; květy ojedinělé, 10. Prut 1květý. 17. 10. Plátky mnohoklané. 11. Plátky vrubované neb zubaté. 13. 11. Rostlina trsnatá. Květy bílé. 12. Pruty nikoli trsnaté, 1—-2 stř. zvýší, větvité, 2— neb vícekvěté. | Listy. čárkovitě kopovité, dolejší přítupé. Obkališní šupiny vejčité, osinou končité, Plátky proti- sečně rozdělené, růžové, neb lilonachové, červenovlasé ; střední nerozdělený cíp obdýlný, úzký. Na vlhkých lu- kách; po krajích lesů, v houštích. Če. Srp. H. pyšný. D. superbus. L. 42. Koruny v hrdle pýřité, asi do poly prstnatě rozeklané ; střední nerozdělený dříp obvejčitý. Kalich dlouhý, tenký 3 šupiny obyčejrě čtyry, téměř vejčité, velmi krátké a tupé, komolé. Pruty, pídi dlouhé, šedozelené, 2—5Skvěté. Listy trochu usté, čárkovitě šídlovité, neb čárkovitě kopo- vité. Na výslunných skalách; též v zahradách se pě- stuje; často růžový, plnokvětý. Čn. Če. H. peřitý. D. plumarius, L. Koruny téměř nahé, bílé, vonné. Kalich palce zdélí, s dlouze špičatými, trochu brvitými cípy; -obyčejně 6 obvejčitých, měkkoostnitých šupin, které jsou 4krát kratší než kalich. Prut '/„— 1 stř. zvýší, obyčejně ekvětý, ohnutlý, S—12článkový, obyčejně jednoduchý, na článcích trochu nadmutý. Listy šídlovité, na špici S malými štětinkami, Na písčitých pahrbkách, v Uhřích, Haliči; též v zahradách. Če. sí. H. pozdní. D. serotinus. Kit. Koukolovité. | 617 13. Hrdlo koruny holé. 14. Hrdlo koruny krátkými chlupy vousaté.15, 14. Šupiny obkališní krátce zakončité, přitlačené, přio- krouhlé, Akrát kratší kalicha. Hrdlo koruny holé; plátky opak obvejšité, vrubované, pletní; kalich válcovitý. Listy čárkovité, vstřícní, srostlé, hladké, žlábkovité, Peň na dolejšku posléz dřevnatý, rozložený ; ; pruty mnohé, přímé, 1—3 stř. zvýší, na článcích uzlité. Na skalách jižní Evropy; u nás pěstovaný, často plnokvětý, rozličnými barvami skvělý. Čn. Srp. H. karafiát. D, Caryoph yllus. L. Šupiny obdýlné, v listovitou špici. prodloužené, zdélí kalicha neb něco kratší. Plátky vejčité, vykousaně zu- cbaté, růžové neb bílé, uprostřed tmavonachově plamaté. Květy jednotlivé neb po 2, nevonné, čárkovitě šídlovi- tými listeny podepřené. sy čárkovitě kopovité, k do- lejšků soužené, srostlé. Pruty vstoupavé, na článcích de Šv jk měj pěstovaný. H. řiké! D. chinensis, L. 150 Obyčejně jen 2 šupiny podkališní, elipličné, s osinou šídlovitou. Květy vždy jednotlivé; čepel obdýlně obvej- čitá. Listy útle zubaté, čárkovitě kopovité, dolejší tupé, k. dolejšku soužené. Prut volný, vstoupavý, útlými chlupy drsný, vidličnatě větvitý vy o —1 stř. zdélí. Na suchých lukách, hrázích, Ún. Zář. H. deltovitý. M D. deltoides. L. Obyčejně 2 páry šupin. 16. | 16. Šupiny vejčitě kopovité, třikrát kratší kalicha. Plátky krvavé, skřivenou tmavočervenou čárkou značené, dole bledě červené, dvojnásobně zubaté. Květy jednotlivé neb v chomáčích, téměř okoličnatě sřaděné, Čepel plátku Shranná. Listy čárkovitě kopovité, nepatrně 3žilné, holé, po kraji útle chruplavičně pilované, Na horách, lesních chlumech ; v Čechách, na Krkonoších. Če. (D. Seguierii, Vill.) H. lesní. © D. silvaticus. Hoppe. Šupiny šídlovité, dlouze končité, do poly kalicha. Plátky zubaté, červené, dole biedší, žlutohnědými chlupy a 3 tmavými čárkami značené, Květy téměř jednotlivé, ponejvíc po 2—3. Kalich ledva třetinu palce zdélí, na- rodem útle a špičatě zubatý. Listy pon e holé, 618 Koukolovité. ieskié, po kraji trochu ostré. Prut vztýčený neb vstou= pavý, 5—Ouzlový, 4—12 p. zdélí, Na. vápenitých ho- rách; v Liptově. Srp. Zář. H. lesklý, DD. mtidus. W. 17. Květy růžové. 17. Květy bílé, 19, 18. Plátky až do prostřed v kopovité cípy rozeklané, vou- saté. Podkališní šupiny vejčité, tupé, krátké, ostnošpi- čaté, asi čtvrtinu kalicha dosahující. Kalich šedozelený, červeně naběhlý. Listy čárkovité, tupé, sivozelené. Pruty hustě trsnaté, ponejvíc ikvěté, nahoře bezlisté, vztýčené, 4—6 p. zvýší. Na skalách, v písku; v Slézsku; také i v zahradách s plným kvělst: Kv. Čn. H. rychlíček. * D, caesius. Smith. Plátky vrubované, veliké, jasně růžové, nevonné, málo chlupaté. Kalich zelený, ke špici červenavý; šupiny listovité, téměř kališní trubky zdélí. Listy čárkovité, ploché, tupé. Pruty obyčejně Sčlánkové, prstu zdélí. Na Alpách a předhořích, Čn. Říj. H. horní. D. alpinus. G. Hřebíček lední: téměř bezpsutý. Kalichy a šupiny červenohnědé; šupiny protažené, dlouze končité, delší než kalich. Plátky hned větší, hned menší, červené, v brdle bělavé, trochu vousaté, s 3 tmavějšími čárkami, Listy čárkovité, delší než květ. Na sněžné čáře, Če, Zář. D. glacialis. 19. Listy sivozelené, šídlovité, brvité. Prut 1=, zřídka ekvětý , Ahranný, 1—1"|, stř. zdélí. Kalich hned sivo- zelený, hned nachový; Šupiny podkališní velmi krátké, téměř okrouhlé, špičaté. Plátky mnohoklané. Květy dřív než všecky ostatní. Na špišských, liptovských Tatrách. (Dianthus arenarius, Townson.) H. slovenský. : D. hungaricus. Pers. Listy zelené. 20. 20. Lupeny mnohoklané, nahé, bezvlasé. Šupiny čtvery, obvejčité, na špici měkko ostnité. Listy šídlovité, celo- krajné, holé, hladké, jasnozelené. Pruty téměř 1květé, v stáří u kořene téměř křovité, vstoupavé, dlaně zvýší. Na vápencích, v Banatě. Kv, Čn. H. skalní, D. petraeus. W. Ku, Lupeny protisečně meohodílné, nachočerveně chlupalé; prostřední dříp kopovitý, Ka“ oo M Šupiny vejčité, o Kcukolovité. 919 -© tupé, krátkošpičaté, Listy čárkovitě šídlovité, po kraji přídrsné. Prut obyčejně ikvětý (někdy na uzlech kolén- katý;, 6—8 p., zvýší, 2—3květý). Na písečné půdě mezi bory, v Slézsku. Ce. Zář. H, píseční. D. arenarius. L. 960. Drypis. Knotenkrauí. Roztrhazec. alich Szubý, koruna Šlupenná. Tobolka kolem pukavá, 1semenná. V. 3. : Pruty položené, 4hranné, nahoře vidličnaté. Listy šídlo- vité, téměř Shranné, s ostnem bylinným na, špici; ony v rozsochách kopovité po obou bocích 3zubé. Květy bě- lavé neb nachové, v hrdle věnčené. Na chorvatských Alps R. trnitý. D. spinosa. 561. Gypsophila. Gypskraut. Sater. Kalich ózubý bez lislenův, 5 v klínovitý nehet. soužených plátkův. 2 čnělky. Semena ledvinitá, 10 tyčinek. Tobolka 1pouzdrá, na konci Sklapečná. X. 2. + Pruty trsnaté, ležící, články nejvíce červenavé. Listy kopovitě čarkovité, sivozelené, trochu dužné, Lat téměř vidličnatý. Kališní cípy prostředem tmavozelenou čárou © značené. Koruna téměř zvonkovitá, bílá neb červenavá, iupeny ht tyčinky kratší než lupeny. Na Alpách. Če. Srp. Š. plazivý. G. vepens. L. Pruty vztýčené> neb přímé. 2. ©. Prut nízký, 1—6 p. zvýší, niťovitý, vidličnatě větvitý, vztýčený. Listy čárkovitě šídlovité. Květy dlouze stopeč- né, roztroušené, Iupeny běločervenavé, na špici vrubované, tmavě žilkované; kalich vrtochovitý. Na písčinách, rolích, 00 Če. Sr Š. rolní, G. muralis. L, „4—3 stř. zvýší. 3. 3, Pra až 4 stř. zvýší, vstoupavý, uzlitý, téměř cele ve k: ý lat rozvinutý. Listy čárkovitě kopovité, trochu dužné, po kraji drsné. Květy malé, bledočervenavé neb bělavé; plátky vyvrácené, kratší než čnělky; tyčinky malé, Na suchých písčinách, v Korutanech, Uhřích. Če. Š. latnatý. G. panáculaža, Prut nižší, 1—%2 stř. zdélí. 4. 4. Listy ploché, trochu „dužné, čárkovité, bezžilné, ojíněné. ; C6)* 620 Koukolovité. Prut 1—2 střev. zvýší, šikmý neb vstávavý, jednoduchý, chocholík téměř stejně vysoký, vidličnatě rozdělený. Stopky trochu kosmaté, kališní cípy tupé, po kraji máz-— dřité. Květní lupeny bílé, tupé, celé, neznačně vykrouže- né. Na písčitých pahrbkách, v Rábské, Komárenské sto- lici, v Čechách, Srp. Š. písečný. G. ardhm. W. K Listy méně více 3hranné, 5. : 5. Hořejší listy kopovitě čárkovité, nepatrně Shra d lejší kopovité, tupé, ožilné. Prut jednoduchý, vstoupavý, do 1"/, stř. zvýší, chocholík plochý, stejně vysoký, větve lepké, útlovlasé. Květy bílé, plátky celé “"Kalichy zvon- kovité. Tyčinky a čnělky z koruny čnějící. V řídkých písčinách, na pahorkách, mezi bory a břízami. Ge. Srp. Š. dlouzestopečný. G. fastigiata. Listy čárkovité, trochu dužné, S3hranné, špičaté ; žá lejší 2— 2"/, p. zdélí, hořejší kratší a ploché, dole 1 lovité; nejhořejší listoněha podobné, tupé. Prut 1: siř. zdělí, vztýčený, vidličnatý, s klabnými, odstávavými, ho- lými větvemi. Stopky u kalicha stloustlé, téměř Shranné. Kalichy zvončité; cípy tupé, na kýle trochu ostré. Lu- peny tapé, obdýlné, 2krát zdélí kalicha, nevyvrácené, odstávavé. Tyčinky a čnělky o polovic delší než kalich ; prašníky červené. V Haliči, v Čechách, mezi kamením. Srp. Zář. (G. serotina W.) Š. vidličnatý. G. dichotoma. Bess. 562. Lychnis. Lichinelke. Knotovka. Kalich Szubý, trubkovitý, bez listenův, kratší než koruna. 5 často věnčitých plátkův. 5 čněiek; tobolka 1—5pouzdrá, nahoře 5zubá, 10 tyčinek. X. 4. | 1. Plátky 4klané, neb 4laločné. 2. Plátky 2klané neb vykroužené. 3. P 2. Plátky nachové neb pletní, řídce bílé, přes polovic klané, volné. Kalichy zvonkovité, 10Ožebré. Květy v- rozvláčném. Listy. ko) ovité. Prut brázdovaný, 1—2 stř. zvýší, trochu drsný a a lepký, vztýčený, často červený. Na vlhkých lukách. Kv. Čn. Knotovka sv. Víta, sv. Marie růže; Kohoutek. L. Flos oúsuli, L. Plátky sněhobílé, 4 laločné neb 4zubé, někdy i Gzubé, neb jen vykroužené, Květy peneně: Tobolka Ghranná, Koukolovité. 621 Gklapečná, 3—5 čnělek, Listy čárkovité, holé, zpět skři- vené. Prut někdy jen dkvětý, vidličnatý. Na Alpách, skalách, Če. Zář. (Silene guadrifida.) K. čtverozubá. L. guadridentata. 3. Plátky nanejvýš plocho vykroužené. 4. Plátky 2klané, 6. 4. Kališní cípy velmi dlouhé, obyčejně. přes plátky sáha- jící. Kalich rozšířený , přítvrdlý , tobolku pokrývající. Plátky růžonachové. Semena černá, zrnitá, 4stěnná, Listý čárkovitě kopoviié, šedovlasé, ostré, dole 3žilné. Prut nahoře větvitý, 2—4 stř. zvýší, chlupatý. V obílí. (Agro- stemma Githago L.) K. L. Githago. Lam. Kališní cípy menší než koruna. 5. 5. Rostlina běloplsťnatá. Stopky velmi dlouhé, jednotlivé v rozsochách a na konci větví. Věnec hrdla 10zubý ; zuby přímé, tuhé, ostré. Kalich 10žebrý ; žebra střídavě vypuklejší. Lupeny červené (neb bělavé), vejčitě zaokrou- hlené, ledva vykroužené, nepatrně vrubované. Listy se- davé, dole srostlé. Prut 1—1', stř. zvýší, vidličnatý. Na pahrbkách a skalách, v Ubřích. I V Zahradách. Čn. Srp. (Agrostemma čVronašíů: L.) K. Růže sv. Marie; K, zahradní. L. coronaria. Lam. Rostlina holá. Hořejší články prutu lepké, červené, prut přímý, 1—1'/, stř. zvýší. Listy holé, kopisťovité, ořejší čárkovité. Květy téměř přeslenaté, lupeny nacho— vé, nerozdělené, věnčité. Na suchých travnatých pahor- kách, hrázích, v zahradách, plnokvětá. Kv. Ún. (Viscaria Foputee, Wim.) Smolnička, mastný kohoutek. L. Viscaria. L. 6. Rostlina chlupatá. 7%. G Rostlina holá. 9. „ Rostlina 2domá, 8. Květy obojaké. Prut 1",—3 stř. zvýší, přímý, jedno- duchý, oblý, drsně vlnatý. Listy vejčitě kopovité, drsné, dole trochu srdčité, objímavé, strostlé trávozelené, na líci drsné, na rubu chlupaté. Vrcholík „ mnohokvětý. Květy krátdllů stopečné, ohnivé, listeny k Dvitými pode- přené, lupeny 2klané, věnčené "Šupindini 2klanými, kalich kýlovitý, oblý, 10žebrý, světle zelený, chlupatý. U nás v zahradách pěstovaná. Čn. Srp. Plamenčice ; horoucí láska, .. : L. chalcedonica, L. 622 Koukolovité. 8. Plátky růžonachové, s laloky rozevřenými, nevonné. Kalichy občejně špinavě červené. Tobolka okrouhlovej— čitá, s vyvrácenými zuby. Prut, listy a kalichy kosmaté. Listy kořenní dlouze řapíkaté, prut 1—3 stř. zvýší, pří- mý, vidličnatě větvitý. Ve vlhkých lesích a houštích. Kv. Čn. (Lychnis dioica, «. L. Lychnis silvestris, Hoppe.) K. červená. L. diurna. Sibthorp. Plátky bílé se širokými, k sobě sblíženými laloky, vonné, de polou 2klané. Kalichy často přičervenalé, Tobolka více homolitá s přímými zuby. Prut dole kosmatý, přímý, vidličnatě větvitý, 1—3 stř. zdélí, Listy obvejčité a kopovité, krátce žláznatě chlupaté. Na krajích rolí, su- chých lukách. Čn. Srp. (Lychnis dicica, L.) K. bílá, L. vespehřina! Sibt. 9, Květy v hlavovitých okolíkách skupené, plátky nacho- vé, na dolejšku s 2krátkými, čárkovitými přívěsky. Ka- lich nadmutý. 4—5 dlouhých čnělek. Listy čárkovitě ko- povité, holé. Prut přímý. Na Alpách, v Uhřích. K. horní. L. alpina. Květy jednotlivé neb po 3, koneční ; lupeny elaločné, tupé, nevěnčené. Listy brvité,. V Uhřích, K. sněžní, L. něvalis. Kit. 563. Vjkotků Sesfenkraut. Mydlice. Kalich Szubý, bez listenův, trubkovitý neb baňatý o lupenů s čárkovitými dlouhými nehty ; 2 čnělky, 10 tyčinek. Tobolka ipouzdrá, Ázuba. Semena ledvino— vitá. X. 2. 1. Kalich jehlanitý, Shranně křídlatý. Lupený vykroužené, nepravidelně vrubované, růžové, zřídka bílé. Stopky dlou- hé, koneční a úžlabiční. Listy kopovité, holé. Chocholík řídký. Prut vztýčený, nahoře 3vidličně rozdělený, 1— ; stř, zdélí, holé. Na rolích mezi osením. Če. Srp. (Vac- caria pyramidata, FI. Wett. Gyprophila Vacearia, Smith.) M. jehlanitá. — S. Vaccaria. L, Kalich válcovitý. 2. ©. Prut položený, vidličnatý , chlupatý, uzlitý, přes skály a zdi převislý. Listy vejčitě kopovité, na dolejšku brvité. Květy jednotlivé, koneční a úžlabiční, Kalich válcovitý, kosmatý, červený. Lupeny růžové. Na skalách, zdech, i i : v horním Korutansku. Čn, Če. M. položená. S, ocymoties. | Koukoloviié. 623 Prut vztýčený, oblý, 2—3 stř, zvýší, nahoře větvitý, často červený. Listy obdýlné, kopovité, holé, 3žilné, Květy v chomáčovitém chocholíku; lupeny kopisťovité, vykrou— - žené, bledě pletní neb bílé, věnčené. © Při příkopech, plo- tech, v písčité půdě, na čekběnách. mezi křovím; v za- hradách plnokvětá. Če. Srp. M. lékařská. S. ojheinalit L. 564. Silene. Leimkraut. Silémnka. Kalich Šzubý, bez listenův; 5 plátkův (někdy věn- čených v hrdle) ; 3 čnělky; 10 tyčinek; tobolka dole 3pouzdrá, nahoře Gklapečná. Semena ledvinitá. X.3 4. Plátky v ústí věnčené. 2. Plátky bez věnečku, 10. 2. Kalich s 30 žebry. 3. Kalich 10žebrý. 4. 9. Plátky obsrdčité neb 2klané, bledočervené, zřídka bílé. Kalich nadmutý. Tobolka obdýlně vejčitá. Stopky vztý- čené, kosmaté. Listy čárkovitě kopovité, sivozelené, měkké, po kraji vyvrácené, Prut do 1 stř. zvýší. Na suchých polích. Čn. Če. S. homolovitá. S. conica. L, Plátky nevykroužené, vrubované. Tobolka plochokulatá, dlouze zobanitá. Mezi osením; zřídka. S, zobanitá. S. conoidea. L, 4. Plátky nerozdělené, nanejvýš mělce vykroužené, 5. Plátky 2klané neb 2dílné. 8. 5. Pruty velmi krátké, hustě trsnaté, ikvěté, Ahyřejě Alisté, kratší než sám květ. Listy čárkovitě k neb kopistovité. Květ veliký; plátky růžové, vykrojené s 2 jasnějšími zoubky v hrdle, Kalichy téměř asté zvončitě nadmuté, chlupaté, zelené a černočerveně stin- kované. Na horách korutanských. Če. Zář. (Cueubalus pumilio. L. Caryophyllus silv. Clus.) S. trpasličná, S. Pumilio, Wulf. Pruty vícekvěté. 6. 6. Květy střídavé, v hroznech; květní větve lepkavě pý- řité, vztýčené, Kalich tubkotiký: chlupatý, s kopovitě špičatými zuby, žebernatý, po odkvětu vejčitý. Stopky odstávavé neb vyvrácené. Plátky špinavě růžové, někdy útlozubaté. Listy čárkovitě obdýlné, dolejší kopistovité. Prut často červenavý, 6—12 p. zvýší, vztýčený, nejvíce 634 © Koukolovité. větvitý. Na písčitých rolích, přes léto. (Silene ceras- toides). S. francouzská. „8 gallica. L. Květy ve vidličkách, neb na konci. 7. 7. Zhustěný, hojnokvětý chomáč. Rostlina holá, Prut hladký, na článkách lepkavý, přímý, oblý, '/„—1'/, stř. zvýší. Listy sivozelené, holé, vejčité, oljíiioet nejhořsjší dole srdčité; nejdolejší soužené, Kalich dlouze kyjovitý, 10- žebrý; plátky trochu vykroužené, celé, karmínové, s věn— cem 10zubým. V Banátě; Haliči; i v zahradách. Čn., Zář. S. kůpková. S. Armeria. L. Květy v rozsochách a na koncích větevních roztracené, Rostlina krátkým pýrem drsná. Mezi Inem. S. ne Kalich baňkovitě nabo tí : ke l 9 ná -Listy pistovilé cy „Prut u vrchu. vidličnatý, lepkavě rě kc jsmatý, chlupatý, někdy tkvětý, !/„—1 stř. zvýší. Na't6 ích, mezi osením, na úhorech. Čo, Srp. S. noční. S. noc £ Květy v latech neb hroznech, v čas květu k té ž straně odvislé. 9,. Větve i— 3květé. Květy žiutozelené, dole zelené. Ka- lich bzubý, válcovitý, holý, bělozelený. Plátky čárkovité, Aklané, věnčité. Kořenní listy řapíkaté, obdýlné, plšatě, holé, po kraji drsné. Prut 1—2 stř. zvýší, holý, téměř istý, V Slézsku, m Čn. Če. S. zelená, : es ko S. chlorantha. Ehrh. ilenka slánaké Prut na hoře lepkavý, dole chlnišát] 2—3 stř, vysoký. Listy kopovitě vejčité, drsné, Větve latu a stopky niťovité, Květy malé, bělavé ; kalichy nálevkovité; plátky 2dílné; tyčinky dlouhé. V Haliči. Čn. (Cucubalus catholicus, Krock). S. catholica. | Větve 3— 7květé, žlazolepké, odstávavě ohnuté, Lat © jednostranný. Prut vztýčený, 1—2 stř. zvýší, nahoře © přechýlený, pýřitý. Listy kopovitě eliptičné, u kořene chomáčovité. Stopky párné, 3vidličné, Kalich trubkovitě i kyjovitý, špicozubý. Plátky bílé, 2klané, věnčené ; praš- © níky fialové. Zuby tobolky vyvrácené. Na ká lesů, v houštích, Čn. Čec. (Silene infracta, W.) S. nachýlená. © S. nutans. L. Koukolovité, i 625 10. Plátky nerozdělené, čárkovité, zelenavé, nevěnčené, malé. Kalich samičí kulatý, samčí kyjovitý; tupozubý. Lat pře- slenatý, s větvemi holými. Prut a listy útle chlupaté; prut přímý, 1—1'/ stř, zvýší, chudolistý; listy kopovitě kopisťovité, lysé, sivé. V písku na pahorkách, na hrázích. Čn. Če. (Cucubalus Otites. L.) S. ušnice, S. Otites. Smith. Lupeny 2klané neb 2dílné. 11, 11. Květy ve vidličkách neb koneční, mnohodomé. Plátky bílé, Z2dílné, v hrdle 2hrbé. Kalich vejčitý, nadmutý, mnohožilný a sífkovaný, s vejčitými, špičatými zuby. Listy vejčitě obdýlné, i kopovité, nejvíce holé, sivozelené, na- modralé. Prut vstoupavý, 1—2 stř. zdélí. Na trávnatých výšinách, Čc. Srp. (Cucubalus Behen. L.) S. nadmutá; Bublina. S. inflata. Sm. Hrozny s vstřícními neb přeslenatými větvemi. Kalichy válcovité neb kyjovité. 12. 12. Větve latu 1— 3květé. 13. Větve 3—-%květé, lepkavé. Lat vztýčený, zhustěný. Prut 1—2 siř. zdélí, na článkách trochu nadmutý. Listy kosmaté, dolejší kopisťovité, sivozelené, téměř Ižičnaté. Plátky hluboce edílné, bílé, nevěnčené. Čnělky bílé. Mezi houštěmi ; v Čechách, Slézsku; Uhřích. Kv. Čn. S. hajní. S. nemoralis. W. Kit. - 13. Rostlina lepkavě kosmatá. Prut jednoduchý. Listy vlnité; prutní objímavé, a jako i prut, pýřité, vykrajovaně zubaté, Plátky 2klané; kalichy 1Ohranné, tupozubé. Stopky 3květé. Na suchých Inkáck: v Čechách, Uhřích. Čn. (Cucubalus viscosus). S. lepkavá. S. viscosa. Pers, Rostlina holá. Prut jednoduchý. Listy čárkovité kopo- vité. Plátky 2dílné, bílé. Kališní zuby špičaté. Na lu- kách, v Haliči. (Cucubalus tataricus, L.) S. tatarská. S. tatarica. Pers. . 565. Tunica. Felsnelke. Hvozdíček. Kalich zvončitý, aspoň na čtvrtinu délky Sklaný, šupinami otočený. Plátky patery, klínovitě soužené ; ústí tedy koruny nezavřené. X. 2. Listy čárkovité, špičaté, nahé, Prut nahý, vstoupavý, 1/2—1 stř. zdélí. Kalich hranatý, 4 šupinami podepřený. 27 626 Koukolovité. Úporovité. Lnovité, Stopky dlouhé; květy malé, červenavé, jednotlivé; plátky vykroužené. Dle kalicha Dianthus, dle koruny Gypso- phila. Na suchých pahrbkách, pastvištích, u cest, v Če- chách, Če. Říj. (Gypsophila Saxifraga). H. onak T. Sarifraga. Scop. 117. Elatineae. Úporovité. 566. Elatine. Támnel. Úpor. Kalich 3—4dílný. Koruna 3—4lupenná; 3, 4, 6 neb 8 tyčinek; 3—4 čnělky. Tobolka 3— —Apouzdrá, mnohosemenná. VIH. 4. 1. Listy přeslenaté, po 3—4, sedavé, obdýlné, hořejší vejčité, zubaté, dolejší čárkovité. Prut 2—12 p. zdélí, Hustý, dutý, článkovitý. V rybnících, v jezerech, často splývavý. Úpor přeslenatý. E. Alsinastrum. L. Listy vstřícní, řapíkaté. 2. 2. Plátky 4, bledorůžové; kalich 3— Aklaný;. tobolka 4- pouzdrá, 4klapečná; 8 prašníků. Semena polokruhovitě skřivená, Květy sedavé aneb krátce stopečné. Listy při- tloustlé, kopisťovité, krátce řapíkaté. Prut 1—3 p. zdélí, položený, kořenivý, červenavý. Na vlhkých písčinách, při potocích; v Uhřích, Slézsku, Čechách. Če. Srp. Ú. peprný. E. Hydropiper. L. Příbuzný Úpor větší: stopky delší; semena málo skři- vená, nikoli podkovitá, * E. major. Plátky 3, Semena volně sok. Listy kratčeji řapíkaté než u předešlých. 3. 3. Prašníky a čnělky 3; tobolka 3pouzdrá; kališní iným Listy a květy vstřícní. s. předešlými. Ú. trojmužný. E. triuňdra. Schk. Prašníkův 6; kališní cípy 3. Květy s delšími stop- kami. něž u předešlých. S.*předcházejícími. Ú. šestimužný. ; E, hexandra. D. C. 118. Lineae. Lnovité. 567. Linum. Lein. Lem. Kališních lupenův, plátkův a tyčinek po 5. Čnělek 9, zřídka 3. Tobolka s 5 neb 5 rozeklanými klap- kami V. 5. Lnovité. 627 1. Listy vstřícní, vejčité. Prut niťovitý, větvitý, vidličnatý, 1—4 p. zvýší. Plátky bílé, 2krát delší kalichu, s žil- kami průhlednými, žlutým nehtem; stopky dlouhé, před rozkvětem přechýlené. Na vlhkých lukách. Če. Srp. L, čistivý. L. catharticum. L. Listy střídavé. 2. 2. Květy žluté. 3. ©- Květy modré neb červenavé. 5. 9. Kališní lupeny vejčité, málo špičaté. Listy kopovité, čárkovité ; dolejší vstřícní, eliptičné. Prut 1—1'/ stř. zvýší. Stopky ikvěté. V Rakousích, okolo Badenu. Srp. Zář. L. planý. L. maritimum. Kališní lupeny kopovité. 4. 4, Kališní lupeny kopovitě šídlovité, trochu brvité, 3žilné, Květní plátky zlatožluté, obdýlné, vykroužené, něco větší než u L. čistivého. Tobolka zakončitá, Stopky 1květé, delší než kalich. Listy čárkovité, Prut 1 — stř. zvýší, tenký, nahoře větvitý; větve 1—2krát dělené. V Šo- modské stolici okolo Sigetu; v Chorvátsku. Če. (L. libur- nicum, Scop). L. zlatý. L. aureum. W. Kit. Kališní lupeny po kraji téměř pilovaně drsné, kopo- vRé. Plátky a rodidla žluté; 4—5 čnělek. Květy v la- tech. Prut hranatý. Listy úzce kopovité, špičaté, žláznaté, na dolejšku hnědě skvrnité, sbíhavé. Na suchých vrších, pahorkách ; v Čechách. Če. Srp. L. žlutý. L. flavum. L. Poznam. Příbuzný Len hlavatý: květy v hlavách ; ka- olichy dlouze špičaté, trochu pilované. Listy na dolejšku žláznaté; dolejší téměř kopisťovité, po kraji hladké; ho- řejší kopovité, po kraji drsné, Na ilyrských holech. L. capitatum. W. Kit. 5, Listy po kraji krátkými, ostnitými brvami posázené, čár- kovitě štětinovité, šedozelené. Prut */„—1. stř. zvýší, vztýčený neb vstoupavý, od dolejška větvitý. Kališní lupeny vejčité, osinatě špičaté, žláznatě chlupaté, 3žilné, na do- lejšku bledé. Plátky jasně fialové, červenavé, s nacho- vými pruhami, zřídka bílé. Na výslunných pahrbkách; v Čechách. Če. Srp. L. tenkolistý. — L. tenuifolium. L. Listy po kraji hladké, aneb trochu ostré. 6. 6. Květy červené, klešovité kalichy dlouze špičaté. Listy vejčitě kopovité, pýřité, Sžilné, po » žláznatě stope- v * 628 Lnovité. čné. Prut vztýčený, kosmatý, lepkavý. Na horách ko- rutanských. Kv. Čn. L. lepkavý. L. viscosum. L. Květy modré. 7%. 7. Kališní lupeny špičaté, 8. Kališní lupeny tupé. 10. 8. Listy chlupaté, brvité, na větvích vstříční, Prut oblý. Kalichy chlupaté, dlouze špičaté. Květní plátky tupé, mo— dré, žlutonehetné ; obyčejně 4 čnělky; tobolka často 4- pouzdrá. Na suchých pahrbkách ; v Uhřích, Rakousích.. Čn. Čec. chlupatý. L. hirsutum. Listy holé, 9. 9. Kališní lupeny vejčité, ostré, 3žilné, šídlovitě špičaté, holé, útle brvité, po kraji trochu mázdřité. Květní lupeny dosti veliké, opak vejčité, delší kalicha, nepatrně vrubo- vané, světle modré jako 1 tyčinky; tobolka dlouze neb krátce špičatá, skoro kulatá. Blizna kyjovitá. Listy ko- povité, dlouze končité, 3žilné. Pruty jednotlivé, nahoře větvité, Vzdělávaný. Čn. Srp. L. přeužitečný. L. usitatissimum. L. «. Len slepý (mlacový, špendlíčkový, vingál) s pru- tem vyšším; květem, plodem a listem menším. Semeno tmavší v tobolce nepukavé. L. sativum. Bl. B. Len zrací (rácký, zralý, práhlý, hledivý). Prut nižší, větvitý ; listy kopovité, větší; květy větší; plátky vy- kroužené; kališní lupeny končité ; tobolky s bylin ost- nem, větší, pukavé; semena bledší, L. humále. Kališní lupeny kopovité, šídlovitě špičaté, 3-——Sžilné, holé, po kraji ozubené. Plátky veliké se 7 nahoře dvou- dílnými pruhami a hnědými nehty, vykroužené aneb krátce špičaté, trochu vrubované. Tyčinky chlupaté. Prut tuhý, vztýčený, 1'/, stř. zvýší, dole chlupatý, útle kro— penatý, na špici větvitý. Listy tuhé, po kraji bělavé, dr- sné, kopovité, špičaté, lysé. Okolo Pančovy v dolních Uhřích. L, žilnatý. L. nervosum. W. K. 40. Prut hustě listnatý, dolův sehnutý. Listy střechovité, čárkovité, trochu špičaté, Květy veliké, bledomodré ; ka- lišní plátky zaokrouhlené, tupé, z části i špičaté, Na Al- pách; Če. Srp. L. horní, L. alpinum. Prut méně listnatý. 11. 14. Listy čárkovitě kopovité, džilné, sivozelené, na špici Lnovité. Třezalkovité. 629 žrochu zahnuté, Pruty množité, vstoupavé neb položené. Kališní lupeny obvejčité, holé, téměř Šžilné, vnitřní vel- mi tupé, kratší než tobolka. Stopky vzlýčené. Plátky modré, vykroužené,. Tyčinky kalicha zdélí. Blizny klaso- vité, Tobolka přítupá. Na dunajských výspách 3; okolo Břetislavy; při Nezideru. Čn. Če. L. sibirský. E. perenne. L. Listy čárkovité, špičaté, téměř přímé. © Pruty položené, neb vstávavé, nahoře větvité, 2—3 stř. zdélí. Stopky niťovité, ikvěté, © Kališní lupeny tupé, zaokrouhlené. Plátky modré, červenými žilkami čárkované, celé, žluto- nehetné, dole bledé. Prašníky bílé; čnělky vyvrácené, blizny hlavovité, kratší kalicha. Obecnému lnu podobný; v píséinách. Če. Srp. L. rakouský. L. auslriacum. L. 568. Radiola. Zwergfiachs. Stozrník. Kalich 4klaný, s 2—3klanými cípy. Tobolka 8- pouzdrá, Sklapečná. V. 5. Prut hned od dolejška ve mnohé větve vidličnatě roz- dělený, ledva palce zvýší. Listy vejčité, vstříční, celo- krajné. Květy malé, bílé, ve vidličkách. Plátky obvej- žité. V písčité, vlhké půdě. Če. Srp. (Radiola millegrana, Sm Linum Radiola, L.) S. lenovitý. L. linoides. Gmel. 119. Hypěricineae. Třezalkovité. 569. Hypericum. Johanniskraut. Třezalka. Kalich 5Sdílný, ušty méně více srostlé, nestejné. Koruna 5lupenná. Čnělky 3: tyčinky množité. To- bolka tenkostěnná, 3—5pouzdrá, 3—5klapečná. Listy vstříční bez palistův. XVIII. 3. Zvonečky. 4. Kališní lupeny po kraji celé. 2. Kališní lupeny po kraji žláznalě, neb dlouze brvité. 5. 2, Prut 4hranný. 3. Prut oblý neb 2hranný. 4. 3. Prut ostře hranatý, křídlatý, vztýčený, %,—1'/, stř. zvýší. Květenství skupenější a květy o polovic menší než u následující. Kališní lupeny kopovité, krátce špičaté. Plátky nekropenaté. Na vlhkých místech, rašeliništích, v příkopech. Če. (Hypericum guadrangulare Smith.) T. čtverokřídlá, H. tetrapterum. Fries. 630 Třezalkovité. Prut stlačeně hranatý, vztýčený, málo větvitý, 1—2 stř. zvýší. Listy ovální, širší než při následující, patrně žil- naté, nepatrně aneb docela netčené. Kališní lupeny ovální, zaokrouhleně tupé. Plátky eliptičné, zlatožluté, černými punkty neb čárkami znamenané, V houštích, lesích, Če, Srp. (H. dubium, Lcers.) T. čtverhranná. H. gucdrangulare. L. 4, Prut položený, 2řízný, nifovitý, 1—3 p. zdélí. Kališní lupeny obdýlné, delší než koruny. Kalich i koruna často červeně žláznaté. Koruny jen na slunci rozevřené. Na vlhké, písčité půdě. Čn. Zář. T. rozestřená. N. humifusum. L. Prut vztýčený, Ařízný, 1—3 stř. zvýší, nahoře vět- vitý; lat chocholičnatý, © Kališní lupeny kopovitě špičaté. Plátky žlulé, obvejčité, po kraji tčené. Listy oválně ob- dýlné, prozračně tčené. Na výslunných místech, u cest. Čn. Če. T. obecná; Zvonešky, H. perforatum. L. 5. Rostlina chlupatá. 6. Rostlina lysá. %. 6. Listy vejčitě obdýlné, v krátký řapík soužené, tmavoze- lené, na rubu pýřité, prozračně tčené. Prut slabě kos- matý, oblý, vztýčený. Lat obdýlně chocholičný. V hou- štích, lesích, Če. T. srsťnatá, H. hirsutum. L. Listy přiokrouhlé, širokým dolejškem sedavé, neb tro- chu objímavé, Prut slabý, často položený. Blizny hla- vaté. V rašelinné půdě. T. bahní. H. elodes. %. Kališní lupeny brvitě, nikoli žláznatě zubaté, s dlou- hými vlasovitými brvami a černými punkty. Květy v latu, žluté, trochu brvitě pilované. Listy k prutu přitlačené, tčené, obdýlně kopovité. Prut vztýčený, holý, */4—8 stř. zvýší, přioblý, jednoduchý. Na lesních lukách ; v Ra- kousích, okolo Hadersdorfu; v Ubřích, Kv. Če. T. vou- salá. H. barbatum. L. Kališní lupeny méně brvité, neb celokrajné. 8. 8. Kališní lupeny tupé, s červenohnědými žlázkami. Listeny celokrajné. Plátky pilované, zlatožluté, dole červenavě neb červeně čárkované. Větve latu obyčejně 3květé, Listy velmi tupé, objímavé, srdčité, holé, útle tčené, po kraji trochu vyvrácené, na rubu sivozelené. Prut přímý, vztýčený, 1— 2 stř. zvýší, holý, zřídka větvitý, červenavý. V suchých lesích, horách, v Čechách. Ún. Čec. (Hyp. elegantissimum, Crantz). T. pěkná. H. pulchrum. L. Třezalkovité. Kokostovité, 631 Kališní lupeny špičaté. 9, 9. Prut 1—2 stř. zdélí, jednoduchý, oblý, holý ; chocholík skupený, téměř hlávátý; chudokvětý. Listy sedavé, srd- čitě vejčité, téměř ojíněné, s prozračnými, na kraji čer- nými punkty. Kališní lupeny po kraji se stopečnými kulatými žlázkami. Na výslunních pahrbkách. Čn. Če. T. chlumní. H. montanum. L. Prut pídi dlouhý, vztýčený, vidličnatý, latnatý, na konci téměř Ařízný. Listy vejčité, poloobjímavé, netčené, po kraji černě skvrnité, Kališní lupeny vejčité, kopovité, dlouze špičaté. Semeník černě kropený. V Marmarošské stolici. Čn. Če. T. horní. H. alpinum. W. Kit. 120. Geraniaceae. Kokostovité. 570, Erodium. Reiherschnabel. Pumpava. Kalich Slupenný, stejný. Koruna Šlupenná. Osiny šroubovitě stočené. Tyčinek 10, z nichž 5 bezpra- šničných. XVI. 2. 4. Řapík mezi lístky zubatý; listy veliké, lístky široké, cípy tupé. Prut 1'/, stř. zvýší, tlustý, válcovitý, polože- ný, štětinatě chlupatý, Stopky úžlabní, 2—Gkvěté, květy fialové, lupeny obdýlné, tupé, dva větší častěji vy- kroužené, Kališní lupeny proužkované, osinaté, Zobany to- bolek na 3—3"/, p. zdélí. Na lukách. v jižních Uhřích. Kv. Cn. P. zobanitá. E. cicontum. Willd. Řapík nezubatý, listy menší. 2. 2. Lístky řapíkaté. Palisty vejčité, tupé. Prut dřív přímý, krátký, posléz položený, dlouhý, do 2 stř. kosmatý. Stopky 5—9květé, a jako i stopečky a kalichy žláznatě pýřité. Plátky růžové neb lilakové, ledva kalichu zdélí, Rostlina větší než následující, s vůní pižmovou. Na po- lích, zbořeništích. Kv. Zář. (Geranium moschatum, Jac.) P. pížmová. L. moschatum. Ait. Lístky sedavé, neb téméř sedavé, 3. 3. Koruny větší než. kalichy, nachové, do modra růžové, neb bělavé, tupé, vejčité, celokrajné. Prut přitloustlý, často krvočervený, ponejvíc položený, jen na špici vstá— vavý, —1'/, stř. zdélí, chlupatý, Lístky protisečné a vřezané, kořenní listy dlouze řapíkaté, prutní téměř se= 632 Kakostovité. davé, chlupaté. Stopky uúžlabiční dlouhé, červené, kos- maté, 3—— 7květé. Větve rozkladité. U cest, na úhoreeh. Bř. Čn. P. bolehlavovitá. L. cicutarium. L'Her. Koruna něco menší než kalich, nehet plátku obyčejně zelený. Osiny holé, chlupaté. Lístky na dolejšku širší, vejčité, téměř sedavé, vřezaně zubaté. Plátky srdčité, nerozdělené, nikoli Slaločné. Stopky mnohokvěté. Prut větevnatý, položený, trochu chlupatý. S předešlým; v Uhřích. P. bedrníková. E. pimpinellifolium. Cav. 571. Geranium. Storchschnabel. Kakosi. Kalich Šlupenný. "Tyčinek 10, obyčejně všecky plodné. Osiny (čnělky) se šnekovitě nadvinují. XVI. 3, Kopytník. | 1. Stopky jednotlivé, jednokvěté , po odkvětu často se- hnuté. Kvěly nachočervené, největší, přes palec zšíří 3 plátky srdčitě vykroužené, však celé. Kališní lupeny krátce osinaté. Tobolky někdy 2semenné, klapky hladké, s roz- troušenými nežláznatými vlásky. Listy hluboce dílné, s cípy čárkovitými. Prut uvrchu rozevřeně větvitý, dole často červený, na článcích nadmutý, s bezžlázými, od- stávavýci chlupy. V písčité půdě, na výslunných pahrb- kách, mezi křovím, houštím. Cn. Srp. K. krvavý. G. sanguineum. L. Slopky 2květé. 2. 2. Lupeny celokrajné. 3. Lupeny vykroužené neb 2laločné, 11. 3. Listy 3—5dilné. 4. Listy buď až na dno nevřezané, aneb cípy bezno- žečné. 4. 4. Plátky 2krát zdélí kalicha, špinavě jasnočervené, s bí- lými čárkami, někdy však 2—3klané. Tobolky holé, síť- kovaně drsné. Kalichy trochu lepkavé, 10hranné, štěti- naté, osinaté. Listy 3četné aneb až k žebru 3klané; lístky krátce řapíkaté, 3klané, protisečně vřezané. Prut vztýčený, obyčejně 1 stř. zdélí, často i s listy červený. V kamenitých, vlhkých, stinných místech, na zdech. Kv. Čec. K. smradlavý, Čápí půsek; Čapina ; Býčník. G. Robertianum. L. Plátky ledva o něco delší než kalich. Kalich osinatý ; Kakostovité. 633 mošničky s třemi příčnými vráskami. Listy 3—5četné, 3klaně protisečné, mnohokrát menší než u předešlého. Prut vstoupavý. V Uhřích. Čn. Zář. K. nachový. G. purpureum, 5, Kalich kulatý, nadmutý ; korunní lupeny krvavé, kopi- sťovité. — Mošničky příčmo svraštělé. Tyčinky sehnuté, Čnělka nachýlená, Prut vidličnatý, 1—2 stř. zvýší. Listy 5—Slaločné, na líci měkké, po kraji červenavé. Na pa- hrbkách a horách, na skalách, v jížních Uhřích, na Kr- konoších, Čn. K. velekořenný. © G. macrorrhizum. L. Kalich rozložený, nikoli kulatý. 6, 6. Plátky ledva delší kalicha. Kořen roční. Obyčejně malé květy. 4. Plátky značně delší kalicha. Kořen mnohoroční. Laloky listův končité. Květy veliké. 8. 7. Listy asi dopolou v široké, tupé laloky rozdělené, vstříční, dlouze nožečné , ledvinité, okrouhlé, plsťnaté, trochu lepkavé. Kalich kosmatý, osinatý. Lupeny růžočer— vené, tupé, klínovité, s nehty zelenavými. Mošničky chlu— paté, síťkované, Prašníků 10 žlutých. U cest, v kame- nitých místech. Čn. Če. Kakost okrouhlolistý. G. rotundifolium. Listy až k žebru v úzké, čárkovité laloky rozdělené. Květní lupeny často vykroužené. 15. 8. Plátky černohnědé, po kraji vlnitě kadeřavé, plocho - rozetřené neb trochu vyvrácené, na dolejšku vousaté, Klapky plodu příčmo řásnaté. Tyčinky dole brvité, Listy prstnatě 5—7dílné, s Sklanými, vřezaně zubatými laloky, na líci uútlovlasé, na rubu šedolesklé. Prut vztýčený, s roztroušenými listy. V houštích, lesích, vlhkých za- hradách. V letě. K. hnědý. C. phaeum. L. Plátky modré -neb červené, nekadeřavé. Mošničky chlu— paté, nesvraštělé. 9. 9. Stopky po odkvětu sehnuté, zpět vyvrácené, 10., Stopky po odkvětu vztýčené, s vodorovně odstávavými žláznatými chlupy. Květy lilakové lazurové, krátce vousaté. Kalichy kosmaté, krátce osinaté. Klapky hladké, s od- stávavými žláznatými chloupky. Semena útle tčená. Ty- činky kopovité, prstnatě Zklané, po obou stranách pýřité, kořenní dlouze řapíkaté. Prut u vrchu žláznatě chlupatý, 634 Kokostovité. vztýčený, 1%,—2 stř. zvýší. Na lesních lukách. Čn. Čec. K. lesní. G. siloaticum. L. 10. Prat nahoře žláznatě chlupatý, přitloustlý, do 2 stř. zvýší, útle plsťnatý, na článcích, přinadmutý. Listy dla- nitě 7dílné. Stopky vodorovně žláznatě chlupaté. Kališní lupeny dlouhoosinné. Plátky modré, nevykroužené, Klapky hladké, odstávavě žláznatě oklěpaté, Tyčinky dole v troj— hran rozšířené, Na bujných lukách. Čn. Če. K. luční. G. pratense. L. Prut nahoře s bezžlázými, zpět položenými chlupy, rozevřeně větvitý. Listy chlupaté, dlanitě Šklané. Stopky dlouhé, bezžlázými, na dol obrácenými chlupy pokryté. Plátky nachočervené. Klapky hladké s odstávavými ne- žláznatými vlasy. Tyčinky kopovité. Na bažinných lukách Če. Srp. K. bahní. G. palustre. L, 11. Kalich a celá rostlina holá. Kalich jehlanitě zavřený, příčmo švraštělý. Mošničky mnohonásobně brázděné, ob- dýlné, trochu. stlačené, na špici chlupaté, Květy maté, růžové, lupeny úzké, celé. Listy okrouhlé, Slaločné, la— loky 3klané, lesklé. Prut křehký, položený neb vstoupa- - vý, holý, s články nadmutými, červený. Na stinných skalách, v horách. Kv. Čn. L. lesklý. G. lucidum. L. Kalich chlupatý. 12. 12. Kališní lupeny v dlouhou osinu vybíhavé. 13. Kališní lupeny bez osiny; častěji v uzlík končité. Cípy hstů široké, přítupé. 16. 13. Prut vztýčený. Plátky 2krát zdélí kalicha, mělce vykrou- žené neb celé, 9, Prut rozložený. Plátky kratší aneb ledva delší než ka- lich i s osinami. 14, 14. Listy asi do polou v obdýlně kopovité, zubaté laloky rozdělené. Rostlina žláznatě chlupatá. Květy modré, plát- ky na dolejšku a kraji brvité. Mošničky chlupaté, bez vrásek. V Lužicích, Čechách, zřídka. Če. Zář. K. český. G. bohemicum. Listy téměř až na žebro v čárkovité sípy rozdělené. Květ červený. 15. 15. Květní stopka delší než list, kališní lupeny dlouze osi- naté, zdélí květních lupenů, lupeny vykroužené, na do- Kokostovité. Šťavelovité. 635 lejšku bradaté, jasně nachové. Klapky hladké aholé, se- mena sítkovaně důlkovaná. Listy 5—7dílné. Prut polo- © žený a rozevřený, pýřitý. Na suché lesní půdě, na hrá- zích. Ce. K. tenkolistý. G. columbinum. L. Stopka kratší než list, kališní lupeny osinaté, zdélí lupenův korunních, tyto vykroužené, nad nehtem vousaté, na- chové. Klapky hladké, chlupaté, semena důikovaně tčená, Listy 5— Zdílné. Prut krátce chlupatý. V rolní půdě, mezi osením, na úhorech, V letě, K. rozsekaný, G. disseclum. L. 16. Prut s krátkými, ledva jednotlivě rozeznatelnými chlupy, ležící neb vztýčený, '/„—1'/, stř. zvýší. Listy téměř okrouhlé, %-—9díiné. Kalich krátce osinatý. — Plátky Sklaně vyříznuté, nad nehtem trochu brvité, kalicha zdék, lilakově nachové, Klapky hladké, pýřité, semena hladká. Na rolích, v zahradách. Čn. Zář. K. nízký. | G. pusillum. L. Prut s odstávavými, jednotlivě patrnými chlupy. 17. 17. Plátky 2—3krát delší než kalich, obsrdčité, © 2klané, Hlanachové. Kalich jen s jednou osinou. Stopky po od- odkvětu sehnuté. Klapky hladké, pýřité, bez žlázek. Listy 7—8 klané, s tupě vrubovanými cípy. Pruta listy pýřité, kosmaté, V houštích, zřídka, K. pyrenejský. G. pyrenaicum. L. Plátky ledva delší kalicha, nachové, na dolejšku brvité, Sklané. Kalich krátce ostnošpičatý. Klapky šikmo svra- štělé, holé; semena hladká, Listy ledvinitě okrouhlé, 7—9klané. Prut útie kosmatý, rozvlačitě větvitý, do 4 stř. zvýší. Při plotech, u cest. Kv. Če. K. měkký. G. molle. L. 121. Oxalideae. Štavelovité. 579. Oxalis. Sauerklee. Sfavel. / Kalich a koruna Šlupenná. Tyčinky na dolejšku srostlé, 5 zevnitřních kraiších. Tobolka obdýlná, Sboká. Rostlina zakyslá. X. 4. Šťavík; šoška jete- lová; kyselá dětelina: zaječí šťáva ; zaječí zelí; ky- sánek; aleluja; plicník. 4. Květy žluté; prut listnatý. 2. 636 Šťávelovité. Netykavkovilté. Květy bílé neb nachové. 3. 2. Řapík na dolejšku s 2 palisty, oblý. Stopky kratší než řapíky, po odkvětu vyvrácené. Prut větvitý, polo- žený, kořenivý, červený. Listy potrojné, opak srdčité, Plátky obklínovité, na špici trochu vykousnuté. V stin- ných vlhkých místech, při plotech, zdech. Kv. Říj. Š. růžkovatý. O. cormculata. L. Řapík bezpalistý, polooblý. Stopky kratší než řapíky vztýčené, Pruty jednotlivé, vztýčené, větvité. | Listy po- trojné, opak srdčité. Plátky obvejčité, celokrajné neb mělce vykroužené, 2krát zdélí kalicha. Kořen výhončivý, V stinných místech, u plotů, na rolích. — Čn. Zář. Š. tuhý, 0. strictá. L. 3. Stvol bezlistý. Kořen plazivý, šupinatě zubatý, bílý. Listy potrojné, řapíkaté; lístky obsrděčité, útle chlupaté. Kvét bílý neb růžový, zřídka fialový, s nachovými pruhami a žlutou skvrnou na dolejšku. Při plotech, v lesích, na skalách, v stínu, Dub, Kv. Š. kyselý; zaječí šťavel. 0. Acetosella. L. Stvol žádný. Kořen řepovitý, dlouhý, tlustý, jedlý. Lístky na řapíku 4, vejčité, málo vykroužené. © Plátky nachové; čnělky kratší než tyčinky. Původně v Mexiku; u nás v zahradách vzdělávaný. Š. jedlý. O. esculenta. L. 122. Balsamineae. Netykavkovite. 573. Impatiens. Springsame. Netykavka. Prašníků 5. Blizen 5 srostlých neb rozdělených. Tobolky obdýlné s klapkami zpružně pukavými. XIX. 6. V. 1. Prašníky 2pouzdré. Blizny rozdělené, Stopky 1květé; však i 2—4květé ; květy červené neb bílé, a mezi těmito prostřední. Tobolka Sbrázdá, vejčitá, žlutozelená, pýřitá. Prut dužný, tlustý, 1-—%2 stř. zvýší. Listy sedivé, kopo- vité, na dol soužené. Ve východní Indii; u nás v zahra- dách. (Balsamina hofsnn Desp.) N. balzamína. I. Balsamina. L. Prašníky 3 dčojposminí. 2 jednopouzdré, Blizny srostlé. Stopky 2—4květé, úžlabiční; květy zlatožluté. Tobolka - hranolová, příoblá, obdýlná, zelená. Prut dužný, prů- Netykavkovité. Třevdavovité. Routovité. 637 hledný, lesklý, na kolénkách ztloustlý, větvitý, 1—2 stř. zvýší. Listy dlouze řapíkaté, vejčité, tupé, hrubě pilo- vané. Ve vlhkých stinných lesích, při potocích. Úe. Srp. N. evropská; Slabonoha, I. Noli tangere, L. 123. Dictamneae. Třevdavovité. 574. Dictamnus. Díptam. Třevdava. Kalich Sdílný, odpadavý. Květní lupeny patery, ne- stejné. Tyčinek sehnutých 10. Semeníkův 5, dole srostlých, 1—2semenných. X. 1.- Koruny okázalé, bílé neb červené ; lupeny špičaté, elip- tičné, Kališní lupeny čárkovitě kopovité. Klasy koneční. Listy lichospeřené; lístky “/, p. zdélí, přitloustlé, žláznaté, tčené, pilované. Prut 1—2 stř. zvýší, přímý, prostý, dole pýřitý, nahoře žláznatý, lepkavý. Na výslunných lesních polohách; v Slézsku, Čechách, Uhřích, u Břetislavi. Čn. (Dictamnus Fraxinella. Pers). T. bílá. D. albus. L. 124. Rutaceae. Routovité. 575. Peganum. Harmelraute. Harmala. Kalich Sdílný, neodpadavý; úšty dlouhé. Koruna Slupenná. Tyčinek 3krát tolik co lupenův, nitky dole rozšířené. Čnělka 3hranná. Tobolka zakulatělá, 3- pouzdrá, mnohosemenná. X. 1. Prut vztýčený, 1—2 stř. vysoký, lysý neb pýřitý, trochu lepký, méně více větvitý. Listy sedavé, mnoho- klané; dolejší 3—ó5sečné, Plátky špinavě bílé, 3žilné, tupé. Kalich něco delší než koruna. Na písčinách 3; v Uhřích, Čn. Srp, H. mnohodílná. P. Harmala. L. 576. Růta. Raute. Routa. Kalich 3—5- (obyčejně 4-) dílný, taktéž koruna. 3—5lupenná. Tyčinek 2krát tolik. Únělka 41. To- bolka kulatá. X. 1. Listy 3speřené, v obvodu téměř Jhranné; lístky ob- dýlné, vejčité. Květy vrcholičnaté; plátky vejčité, pro- hloubené, náhle v nehet soužené, žluté, zelenavé, Klapky plodu tupé. Pěstovaná; v Uhřích polodivoká. Čn. Srp. R. obecná. R. graveolens, L. 638 Routovité. Nadsedovité. Slézovité. Poznam. Routa listenatá značí se velikými, širokými, vejčitými neb srdčitými listeny; listy tmavě zelenými; to- bolkou kulatěiší. V zahradách. Kv. Čn. R. bracteosa. DC. 125. Tribuleae. Nadsedovité. 577. Tribulus. Burzeldorn. Nadseda. Kalich Slupenný, odpadavý. Koruna Slupenná, Ty- činek 10. Blizna polokulatá, Špaprsečná. X. 1. Kol- čalka; zemská kotva. Listy 6— 7jařmé; lístky téměř stejné. Pruty položené, kosmaté, '/,„—1 stř. zdéli. Květy jednotlivé, úžlabiční; stopky kratší než listy; plátgy sírožluté, vykroužené. Semena 4rohá. Na písečných prostorách ; v Uhřích hojně. Čec. Říj. N. obecná, T. terrestris. L. 126. Malvaceae. Slézovité. 578. Altňaea. Eibisch. Proskurník. Kalíšek 6—9klaný; tobolky isemenné, v přeslen © postavené. XVI. 5. 4. Listy 3— %laločné, nerozdělené. 2. Hořejší listy 3dílné. 4. 2, Kalich dolejší, čili kalíšek, 6——%klaný. 3. Kalíšek 9—12klaný. Květy běločervenavé, s červena- vými žilkami, ano i bílé. Listy šedozeleně plstnaté, měkké, obdýlné, srdčitě vejčité, nepatrně 3—Slaločné, zubaté. Kořen dlouhý, vřetenovitý, uvnitř bílý. Prut 3—5 stř. zvýší, jednoduchý, bělopisťnatý. Na vlhkých lukách, při plotech. Čn. Zář. P, lékařský; Sléz vysoký ; Ibišek, A. officinalis. L. 3. Listy srdčité, nepatrně 3— 5laločné ; laloky téměř okrouhlé, řapíky kropenaté Kalíšek Gklaný. Plátky 2laločné, bledo— červené, na dolejšku žlutavé. Celá rostlina žluto-šedo— zelená. Na suchých lukách a rolích; v Kumánsku až dolů do Banátu a Sremska. Ún. Zář. P. bledý. - A. pallida. W. K. Listy okrouhlé, srdčité, 5-——%laločné, vroubkované, svraštělé. Palisty 3—5klané. Květy jednotlivé, úžlabiční, v hrozen klasovitý , veliký spojené, Kalíšek 6— %klaný. Slézovité. 639 Plátky vykroužené, delší než kalich, růžové i hnědé, kr- vavé, žluté neb bílé. Prut přímý, 4—8 stř. zvýší, nahoře trochu větvitý, a jakož i listy a kalichy, chlupatý. V za- hradách pěstovaný. Če. Říj. P. topolovka. A.rosea. Cav. 4. Listy plsťnatě drsné; dolejší prstnaté, hořejší četné, Prut u kořenu téměř dřevnatý, přímý, vztýčený, tenký, 4—6 stř. zvýší, a jako i celá rostlina, hvězdnatými chlupy posetý a šedý. Stopky v úžlabičkách delší lstův. Plátky růžové, s tmavšími čárkami, útle vroubkované. Při plotech: v Rakousích, Uhřích, Chorvatsku. Če. Zář. P. konopní, Á. cannabina. L, Listy na líci řídce chlupaté, srdčité, tupé, Slaločné; kořenní okrouhle ledvinité, %——5laločné, tupě pilované; hořejší prstnaté, hluboce Škleané, pilované; nejhořejší 3dílné. Prut položený neb vstávavý, často již od do- lejška větvitý, chlupatý. Kalíšek 7—Sdílný; cípy brvité, Koruna malá, běločervenavá, něco delší kalicha; plátky trochu vroubkované, Na kamenitých a výslunných místech; v Uhřích, Rakousích; Čn. Zář. P. chlupatý. A. hirsuta, L, 579. Hibiscus. | Prosvirnék. Kalich Sklaný; kalíšek 5- i vícelupenný; 5 dole srostlých čnělek s bliznami hlavovitými. Tobolky srostlé v semeník Špouzdrý, Sklapečný. XVI 5. Ibišek. ž Prut včivitý, 4—1'/, stř. zvýší. Listy zubaté, holé, řapíkaté; hořejší 3dílné; cípy kopovité, Květy jednotlivé na chlupatých stopkách. Kalichy nadmuté, mázdřité, žil- naté; kalíšek z 10—12 kopovitých lístků složený; ka- lich síťkovaný s hnědočervenými žilkami. Koruna bledo-— žlutá. Ve vzdělávané půdě, u cest; v Uhřích, Rakousích. Če.; | Říj. P. hodinový. H. trionum. Lm. Keř 6—8 stř. vysoký, šedokorý. Listy krátce řapí- katé, kožnaté, 3žilné. Květy krátce stopečné, jednotlivé, v úžlabičkách, Kalíšek téměř kalicha zdélí. Koruna delší než kalich; plátky růžové neb bílé, krvavě skvrnité, To- bolka hvězdnatě chlupatá. V Krajinsku. Ce. Srp. P. syr- ský. H, syriacus. L. 640 Slézovité. 580. Kttaibelia. Lupenec. Čnělky mnohé. Kalíšek 6—9klaný. Tobolky 1se- menné, množité, v hlavu skupené. XVI. 5. Rostlina 6—8 stř. vysoká, cele žláznatými, lepkavými chlupy pokrytá. Prut vztýčený, prstu stlouští. Listy řa- píkaté, 7laločné, 9žebré, často pídi široké ; hořejší 5la- ločné, %žilné; laloky špičaté, nerovně zubaté. Palisty šikmo přirostlé, šikmo srdčité. Květy v úžlabičkách, sto- pečné, po třech. Koruna veliká, bílá; lupeny delší než kalíšek, obsrděité, klínovité, uvnitř po kraji vousaté,. Cípy zevnitřního kalicha celokrajné, téměř 3žilné; vnitřní Sklaný. Tobolky černavé, pýřité ; semena ledvinitá, černá. V bujné půdě; v Sremsku, u Vukováru, mezi Petrovara- dínem a Karlovicemi. Čn, Srp. L. vínkovitý. K. vitifola. W. K, 581. Lavatera. Lavaiere. Stola. Kalíšek Jklaný. Kalich Sklaný. Tobolky v přeslen postavené. XVI. 5. Prut hustě hvězdnatě chlupatý, větvitý, 2—3 stř. zdélí. Listy 5—3laločné, a jako i prut, šedoplsťnaté. © Kalíšek s ušty vejčitými. Plátky obsrdčité, růžové. Stopky jednot- “ né, ikvěté, delší než řapíky. U cest, plotů, Če. Srp. S. obecná. L. thuringiaca. L. 582. Malva: Malve. Sléz. Kalíšek Slupenný; kalich 5klaný. Čnělek mnoho srostlých. Tobolky mnohé, přeslenovité, na vnitřní straně pukavé. XVI. 5. 1. Listy nejsou přes prostředek vřezané. 2. Listy téměř až k žebru vřezané. 6. 2. Květ veliký, červený; plátky vykroužené, 3krát delší kalicha. Stopky po odkvětu vztýčené. Listy okrouhlé, 5-- 7laločné. Prut vztýčený, 1'/,—3 stř. zvýší, a jako i stopky, krátkými, tuhými chlupy. ' drsný, U cest, Če. Srp. S. lesní. M. silvestris. L. Příbuzný Sléz mouřenínský. Prut vyšší, silnější, přímý, hladký. Listy tupější, Slaločné, jako 1 řapíky a stopky lysé, aspoň nechlupaté. Květy větší, tmavější; plátky širší, plitce vykroužené; cípy kalíška vejčité. V zahradách a zdivočelý, (M. mauritiana, L.) M. mauritanica. Spr. Slézovilé. 641 Květy malé, bledé. Listy přiokrouhlé, velmi mělce la- lokaté. 3. 3. Prut vysoký, přímý. 4. Prut položený. Listy nekadeřavé. 5. 4. Prut 1—3 stř. zvýší, málo větvitý, téměř lysý. Listy srdčitě okrouhlé, tupě Šlaločné. Květy kráice stopečné, úžlabní skupené, prut objímající © Kalich trochu na- dmutý, hvězdnatě chlupatý ; kalíšek lupenů čárkovitě ko- povitých. Květy malé; plátky 2krát delší kalicha, dole bělavé, nahoře červenavé. V zahradách, Čn. Zář. S. pře- slenatý. M. verticillata. L. Prut 4—6 siř. zvýší, jednoduchý, Listy veliké, okrou- hlé, hluboce srdčité, %laločné, zubaté, s obvodem kade- řavým. Květy malé, bílé neb bledočervenavé, v úžlabič- kách sklubčené, sedavé. Na návsích, u zahrad. Srp. Zář. S. kadeřavý. Ai. crispa. L. 5. Plátky 2krát zdélí kalicha, červenavé, bledě lilakové, vykroužené. Stopky po odkvětu sehnuté, Listy srděité, ohrouhlé, plitce 5-—— %laločné, dlouzenožečné. Prut vět- vitý, oblý, připýřitý, 4 stř. zdélí. Tobolky s povrchem hladkým. Na návsích, u cest všudy hojně. Če. Zář, (Malva neglecta, Wallr.) S. okrouhlolistý; zaječí sléz; pána boha koláčky; syrečky ; patáčky; pagáčky; pagačice. M. rotundifolia. L. Plátky zdélí kalicha, vykroužené, bílé. Stopky po od- květu sehnuté. Listy srdčité, okrouhlé, piitce 5— %laloč- né. Tobolky sítkované. Jest jasněji zelený než přede- šlý, tlustší a dužnější. S předešlým, však řidčeji. Čn. Zář, (Malva rotundifolia, Wallr.) S. severní. M. borealis. Laljeblad, 6. Tobolky holé. Květy veliké, 2 p. v průměru široké; plátky hiuboce vykroužené, růžové, na nehtu brvité. Ko- řenní listy srděitě okrouhlé, laločnaté ; prutní dlanitě 5- dílné, s 3klanými protisečnými cípy, na líci s jednodu- chými chlupy, na rubu hvězdnatě chlupaté. Prut vztýčený, přímý, 2—4 stř. vysoký, hvězdnatě chlupatý. Na vý- slunních pahorkách, v hlinovité půdě. Úe. Srp. S. jíno- listý. M. Alcea. L Tobolky srstnaté. Kalíšek s ušty čárkovitými. Květy menší než při předešlém, s vůní ný Dolejší listy 27 0642 Slézovité. Lípovité. ledvinité; hořejší hlouběji a úHleji mnohodílné; dřípy více zubaté, užší než u předešlého, čárkovité. S přede- šlým. S. pížmový. M. moschata. L. 583. Sida. Podslunečník. Kalich 5klaný; kalíšek žádný. Čnělek mnoho dole srostlých. Tobolky přeslenaté. XVL 5. Prut téměř jednoduchý, oblý, 2—5 stř. zvýší, a jako i celá rostlina, útlými, dlouhými, měkkými chlupy po- krytý. Listy téměř okrouhlosrdčité, dlouze zakončité, dlouze řapíkaté, zubaté, plstnaté. Stopky jednotlivé, nad prostředem kloubnaté, kratší než řapík, úžlabní , 1květé. Květy žluté, lupeny uřaté, obvejčité, 2krát kalicha zdělí. Kalich řasnatý; ušty kopovitě vejčité, zveličené ; 15 čer- ných, uřatých, chlupatých, Žrohých, 3semenných tobolek. Okolo vesnic, v jižných Uhřích, Čn. Zář. (Abutilon Avi- cennae, Mat.) P. dvojrohý. S. Abutilon. L. Tiliaceae. Lipovité. 584. Tilia. Linde, Lípa. Kalich odpadavý, Slupenný ; 5 plátkův se šupinou na dolejšku, neb bez ní. Tyčinky mnohé; semeník Spouzdrý ; tobolká pometáním 4pouzdrá, i—2se- menná. Čnělka 1. Dolejší polovice stopky s liste- -nem srostlá. XIII 1. 1. Listy po obou stranách holé, šikmo srdčité, okrouhlé, zubaté, na líci tmavější, na rubu šedozelené. Řapíky holé, Stopky úžlabní, dole s jazykovitým žlutavým listenem až do polovice srostlé, s 5—7 květy v okolíku. Plod. kožnatý, útle plsťnatý, slabě proužkovaný, nepatrně 5- hranný, zobanitý. Plátky bledožluté. Laloky blizny ko- j nečně vodorovně odstávavé. Strom až do 60 stř, zvýší, Če. (Tilia microphylla Vent.) L. malolistá, T. parvifolia. Ehrh, Listy aspoň na rubu chlupaté, aneb jiné známky ne- - shodné, 2. | p ©. Vrcholíky 6-i šockyčte: 3. Vrcholíky 1— 3květé. 4. 3. Vrcholík G-vícekvětý,. Listeny na stopkách až dolů při- Lípovité. 643 rostlé. Plátky šupinou neb medníkem opatřené ; šupiny téměř kališních lupenův zdělí. Tobolka zakulatělá, bez- žebrá. Listy široce vejčité, dole nerovně srdčité, dlouze končité, pilované, tiusté, po kraji brvitě pýřité, ostatně téměř holé. Strom 60—80 stř. zvýší. V Americe pů- vodně, u nás v sadech a stromořadích. (T, americana. L. T. candensis, Mich.) L. lysá. T. glabra. Vent. VYrcholíky 9—30květé, řídké. Listeny 2—4 p. zdélí, pýřité. Plátky čárkovitě obdýlné, hluboce vykroužené; šupiny trochu kratší než kalich. Tobolka vejčitě kulatá, zvící hrachu, šedá, bezžebrá. Listy srdčité, z mládí ak- samitové, posiez holé, někdy na mladých větvích až do 1 stř. zdélí. Strom 40—60 stř. zvýší. Původně v Americe. - (T. pubescens, Ait.; T. caroliniana Mill.) L. řídkokvětá. T. laxviflora. Mich. 4. Květy medníky opatřené; tyto plátkům podobné. Vrcho- jík chudokvětý. Řapíky bělovlasé. Listy do 5 p. zdělí, 5, zšíří, dlouze zubaté, někdy téměř laločnaté, srdčité, na dolejšku nestejné, na rubu běloplsťnaté. Mladší větve útlé, bělovlasé. V Uhřích, v Baraňanské a Tolňanské a jižních stolicích. Če. Srp. (T. rotundifolia, Vent.; T, ar- gentea Desf.; Til. tomentosa, Moench.) L. bílá. T. alba. W. Kit. Květy bez medníkův. 5. 5, Tobolka nepatrně žebernatá, plsťnatá, kulatá, tvrdá. Ka- Jišní lupeny kopovité, po kraji bílé, plsfnaté. Stopka 1— 3květá, delší než řapík. Rapíky kratší než listy, hustě chlupaté. Listy krátce zakončité, po kraji pilované; zuby zakončité, 5žilné; na líci tmavozelené, na rubu na ži- lách chlupaté. V Čechách. L. chlupatá. T. pilosa. Presl. Tobolka vypuklá, 3—5žebrá, tlustá, dřevnatá, krátce špičatá, kulatá. Ušty bliznové, přímé, vztýčéné. Listeny až dolů po stopce sbíhavé. Rapíky útlé kosmaté, pak lysé. Vrcholík 2—3květý. Listy zakončité, ostře pilované, na líci tmavozelené, na žilách uútle pýřité, na rubu ja- snější a pýřité. Květe o 2—3 neděle dřív než L. malo- listá. (T. pauciflora, Hayne ; T. cordifolia Bess.; T. platy- phylla, Scop.; T. cordata, Mill.; T, europaea 8.1.) L. slo- vanská. T. grandifolia, Ehrh. (27*) 644 Lípovité. Maďalovité. Javorovité. Poznam. Lípa chlupatá podobá se L. malolisté, listy © má však větší, na rubu na žilách chlupaté tobolky elip- sovité, huňaté, Sžebré ; listeny zdélí stopky aneb málo kratší, medníky pod korunou. | T. kčrsuta. Sv. Presl. 128. Aeseuleae. Madalovité. 585. Aesculus. Rosskastanie. Madal. Kalich zvonkovitý. Tyčinek 7, s nitkami skřivenými, vstoupavými. Koruna Šlupenná. Tobolka kožnatá, ostnitá. VII 1. Sviňské kaštany ; divoký kaštan, koň- ský kaštan. Strom 60—80 stř. zvýší. Listy vstříční, prstnatě 7——5— dílné, lístky obdýlně klínovité, z úzkého dolejška hrubě zubaté. Květy v hroznech konečních vztýčených ; kalich nestejně Gklaný, plátky přiokrouhlé, tupé, pýřité, bílé a růžové. Tobolka 3pouzdrá, 3klapečná, pometáním 1—2- pouzdrá, Kv. Čn. M. obecný. © A. Hippocastanum. L. 129. Acerineae. Javorovité. 586. Acer. Ahorn. Javor. Kalich 5dílný. Koruna 5lupenná. Tyčinek S. Květy mnohomanželné. XXII. 1. VII 1. 1. Listy vejčitě srdčité, sotva trochu vřezané, nestejně Slaločné, po obou stranách hladké. Chocholíky vztýčené. Květy bělavé; nožničky červené. Keř 15—20 stř. zvýší. Na haličských a slovenských Tatrách. Kv. Čn. J. habro- listý. A. tataricum. L, Listy 5laločné. 2. 2. Květy zelené, v dlouhých odvislých hroznech, které až po listech přicházejí. Plody s křídly rovnoběžnými. Listy na rubu šedozelené, na líci tmavozelené, s vrubovaně zubatými cípy. Strom 30—-60 stř. zvýší, ano i mnohem vyšší, hladkokorý. V lesích a horách. Kv. Čn. Klen, klenka. : A. Pseudo-Platanus. L, Květy v chocholíkách vztýčených. 3. 3. Laloky listův ostře špičatými. zuby ozbrojené, listy samy 3—4 p. zdélí. Puky ve vejčité, červenohnědé, plsť- naté šupiny zaobalené, Koruny zelenožluté, plody s křídly Javorovité. Škumpovité. Dřístalovité, 645 vodorovně odstávavými. Strom vysoký, hladkokorý, s ve- sele zeleným lupením. Dub. Kv. .J. mléčnatý. " Á. platanoides. L, "Laloky listův nezubaté, aneb tupě zubaté. 4, 4. Strom zvýší předešlých. Listy mělce šlaločné, tupé, vykrajované, do 3 p. zdélí a zšíří, na rubu pýřité, še- dozelené, s chlupy bělavými. Řapík 2— —2'/, p. zděélí. Křídla plodu vodorovně odstávavá, V Uhřích, Chorvatsku, J. ztupený. A. obtusatum. L. Strom výšky střední, často jen keř. Kora korkovitá, křídlatá. Listy do 2 p. zdélí a zšíří, cípy celokrajné, obdýlné, tupé, však často hrubě zubaté. Koruny žluto- zelené. Křídla plodu čárkovitě obdýlná, tupá, vodorovně rozevřená. V plotech, v lesích, Kv. Babyka, černý klen. A. campestre. L. Pozn. Příbuzný Javor rakouský: řapíky delší, téměř plstnaté, květy větší, křídla rozevřená, laloky listů dlou- ze špičaté, S předešlým v Uhřích, Á. austriacum. Tratt. 130. Sumachineae. Škumpovité. 587. Rhus. Sumach. Skumpa. Květy různopohlavé. Kalich malý, Sdílný, neodpa- davý. Plátkův 5. Tyčinek 5. Semeník 1pouzdrý. Čnělky krátké 3, neb 3 blizny sedavé. V. 3. Škum- ina. : Listy jednoduché, celokrajné, obvejčité, lysé. Řapíky, žebra a žíly listů červené. Květy vlatech s niťovitými li- steny. Kalichy 3—5klané. Koruna 3— Šlupenná. Plody polosrdčité, holé, zelené, pak černavé. Keř. 4—6 stř. zvýší. V Uhřích. Kv. Čn. Š. Ruj. R. cotinus. L. Listy lichospeřené, 8—19jařmé, lístky kopovité, za— končité, pilované, Řapík srstnatý. Květy červenavé neb žlutavé, mnohé, v přímý, hustý koneční hrozen sesta— vené. V Americe, u nás v zahradách. Čne. Š. ocetná. R. Typkina. L, 131. Berberideae. Drístalovité. 588. Berberis. Sauerdorn. | Dřístal. Kalich Glupenný; koruna Glupenná ; každý lupen s 2 medními žlázkami. Plod vejčitý, 1pouzd , 8—3- semenný. VI. 1. Vančar, pivník, dřišťal. 646 Dřístalovité. Révovité. Rosnatkovité, Keř 4—8 stř. zvýší, trnitý. Listy obvejčité, lysé, na líci zelené, na rubu bledší, po kraji více méně pilované, v chomáčích, 3dílnými trny podepřené. Květy v odvislých hroznech neb klasech. Kalich podepřen 3 malými listeny, Plátky žluté s pomerančovými žlázkami, Malvice eliptičné, červené. Kora i dřevo žluté. V plotech, zdivočelý. Kv. Čn. D. obevný. B. vulgaris. L, 5589. Epimedium. Sockenblume. Sladkoměška. Kalich odpadavý, 4Alupenný. Plátky 4 podduté. Ty- činky 4. Čnělka jedna. Tobolka 1pouzdrá, Žklapečná, mnohosemenná. IV. 1. Dolejší listy 2—3násobně 3četné, s obdýlnými, šikmo srdčitými „, trochu pilovaně brvitými , tuhými, lesklými lístky. Stopky po 3, s 3 listeny. Květy špinavě tma- vočervené. V Chorvatsku, v jižních Uhřích. Dub, Ky, S. horní. E. alpinum. L. 132. Ampelideae. Révovité. 590. Vitis. Weinstock. Réva. Kalich Azubý ; koruna Slupenná ; 5 tyčinek ; 1 čnělka. Malvice 1ipouzdrá, 2—4semenná. V. 1. Keř pnivý. Listy dlouze řapíkaté, okrouhlé, srdčité, 3—5laločné, zmládí na rubu vlnaté. Ručičky vidličnaté. Květy žlutavě zelené, vonné, Pěstovaná v nezčíslných . odrodech. R. vinná. V, vimifera. L. 133. Droseracéae. Rosnatkovité. 594. Drosera. Sonnenthau. Rosnatka,. Kalich neodpadavý, hluboce 5Sdílný. Koruna 5lu- penná, vadnoucí, 5 tyčinek, 3—5 čnělek. Tobolka 1- pouzdrá, 3—5klapečná, mnohosemenná. V. 5. 1. Listy okroublé, kořenní růžičkovité, dužné, na líci a -po kraji brvité; na rubu lysé, %žilné. Stvol bezlistý, 3—4 p. zvýší. Květní lupeny malé, bílé, jen na poled- ním slunci rozevřené, Blizny kyjovité, nerozděleně, V ba- žinách, rašeliniskách. Če. Srp. R. okrouhlolistá, rosička, sluneční rosa, rosník, D. rotundifola. Lin. Listy obdýlné. 2. Rosnatkovité, Tolijovité. Cistovité. "647 2. Čnělky 2klané neb vykroužené. Listy kopistovité, vej- čité, Řapíky delší než listy. Stvol na dolejšku položený, obloukem vstávavý, málo delší než listy. Na rašelinštích. Čn. Srp. (Dr. longifolia, L.) R. vstoupavá. D, intermedia. Drev. - Blizny kyjovité, nerozdělené. Listy čárkovitě kopisto- vité, Řapíky sotva delší listův. Stvoly přímé, 2krát zdélí © listů. Tobolky obdýlné. V rašeliništích. Če, (Dr. anglica, Huds.) S. dlouholistá. D. longifolia. Drev. et. Hayn. 184. Parnassieae. Tolijovité. 592. Parnassia. Herzblatt. Tolije. Kalich a koruna Šlupenná, 5 brvitých, žlázovitých šupin v koruně. Tyčinek 5. Tobolka 1pouzdrá, na špici 4klapečná. V. 4. Devaterník, samolístek. Prut ponejvíc 1listý, jednoduchý, vztýčený, '/„—1 stř. zvýší, ikvětý. Několik řapíkatých, srdčitých, kořenních listův. Plátky eliptičné, přitloustlé, bílé, žilnaté, tupé. Na vlhkých lukách, bažinách, železitých močálech. Srp. Zář. T. bahní. P. palustris. L. 135. (istineae. Gistovité. 593. Helianthemum. Sonnenróschen. Devaterník. Kalich ze 3 větších a 2 menších lupenův složený. Koruna Šlupenná, odpadavá. Tyčinek mnoho. Čnělka -4 neb žádná, blizna hlavovitá. Tobolka 1pouzdrá, Sklapečná. XIII. 1. 1. Listy palistnaté, 2. Listy bez palistův, 3. 2. Listy kopovité, po obou stranách kosmaté, téměř plo- ché. Rostlina téměř křovitá, rozložená. Palisty delší ka- licha. Stopky a kalichy kosmaté, zevnitřní kališní lupe- ny menší. Plátky žluté, celokrajné. Na Alpách. Úne. Zář, D. velekvětý. H. grandiflorum, Scop. * Listy obdýlné, ovální, krátce. chlupaté, na rubu téměř plstnaté, po kraji brvité a vyhrnuté, vstřícní. Palisty ko- povité, Pruty na dolejšku dřevnaté, vstoupavé, trochu chlupaté. Klas koneční, krátký, rozvláčitý. Květy jedno- 648 Cistovité. Violkovité. stranné, Kališní lupeny s vyšinůlou špicí, mázdřité, pro- zračné, 3—ÓSžilné. Stopky plodu sehnuté. Na výslunných pahrbkách, v houštích. Čn. (Cistus Helianthemum.) D. obecný. Roztočilka. H. vulgare. Gaertn, 3. Prut bylinný. Kořen jednoroční. Listy obdýlné, chlupa- té. Plátky celokrajné, žluté, s červenou skvrnou na do- lejšku. D. skvrmitý, H. gultatum. Mill. Prut trochu dřevnatý. 4. 4. Listy úzce čárkovité, po kraji drsné, brvité; jinak holé, tvrdé, sedavé, sttdavé, Stopky 1kvělé; květy malé, žluté, úžlabní, Na suchých pahrbkách. Čn. D. úzkolistý. H. Fumana. Mill. Listy vejčíté neb kopovité. 5 5. Listy řapíkaté, ploché, vejčitě obdýlné neb kopovité, na - líci zelené, s přillačenými štětinami, na rubu šedoplsťnaté, Prut dole položený, pídi dlouhý. Hrozny chudokvěté, pýřité; květy malé, zlatožluté; plátky obvejčité, celo- krajné, 4—5. Kalich pýřitý, Čnělka kolénkovitá. Na su- chých pahrbkách, Kv. Čn. (Cistus canus, Dillen). D. douš- kolistý. H. marifólium. Pers. Listy obdýlně kopovité, tupé, tmavozelené, na líci více než na rubu ovlášené. Prut ležící. Řapíky brvité. Květy koneční v hroznech. Kalich více méně chlupatý ; koruny žiuté, později pomerančové, celé neb vykroužené. Na Al- pách. Če. Srp. (Cistus oelandicus, Jaeg.) D. horní. H. alspestre. Rchb, Příbuzný Devaterník viniční: listy vejčitě obdýlné, na rubu bělošedé, vstřícní. Na vyslunných pahrbkách. H. vineale. Pers, 136. Violarieae. Violkovité. 594. Viola. Veilchen. Violka. Kališní lupeny ze zadu v přívěsek prodloužené. Do- lejší korunní lupen ostružnatý. © Tyčinky ve válec spojené, nesrosilé. Tobolka 41pouzdrá, 3klapečná. > XIX. 6. V. 1. Fialka. 4. Stopky z kořene; žádný prut, aneb jen plazivé výhonky. Kališní lupeny tupé. 2. © Pruty větvité, neplazivé; květy úžlabní, Kališní lu- peny obyčejně špičaté, 5. Violkovité. -649 ©. Listy více méně chlupaté, Blizna háčkovitá. 3. Listy holé. Blizna tupá, uťatá, 4 3, Kořen větvitý, bez výhonkův. Rostlina chlupatá. © Listy dhranně vejčité, srdčité, na rubu krátkovlasé, později veliké, zvláště v stínu; řapíky do 1 stř. zdélí. Plátky xakrosčené, bledě modro lilakové. Roh krátký, homolitý. Na suchých místech, hrázích, v plotech. Dub. Kv. V. srsťnatá. V. hirta. L. Kořen výhončivý, plazivý. Rostlina pýřitá. Listy okrou- hlé a vejčitě okrouhlé, nejprvnější srdčitě ledvinité, pý- řité. Plátky tmavomodré, fialové , hořejší zaokrouhlené, vonné. Roh vá!covitý, na špici do. vnitř zahnutý. V plo- tech, zahradách, Bř, Kv. V. vonná. V. odorata. L. 4, Listy srdčité, do špice vybíhavé, však ma špici tupé, 3hranně obdýlné, kopistovité. Řapík křídlatý, Palisty do poly s řapíkem srostlé. Stopky 2—4 p. zdélí. Plátky nachomodré, oba prostřední na dolejšku miškovité, V le- sních bažinách. Dub. Kv. V. bažinná. V. uliginosa. Schrad. Listy ledvinité, velmi tupé, okrouhlé, srdčité. Palisty. vejčité, žláznaté pilované, Kališní lupeny tupé. Plátky přiokrouhlé, bledé, lilakové, s tmavšími žiikami. Na ba- žinných lukách. Dub. Kv. V. bahní. | W. palustris. L, o, Květy modré. 0. Květy žluté, 13. 6. Květy korunní s kořene, bezkorunní z prutu. Koruny lilakové, vonné. Palisty kopovitě špičaté, celokrajné, ho- řejší po kraji brvité. Kališní lupeny špičaté. Listy ble- dozelené, při rozvinu kornoutkovitě stočené; okrouhlé, leávinitě srdčité, s krátkou tupou špicí. Prut řadou chlu- pův opatřený. V kypré, úrodné půdě; v lesích. Bř. Dub. Y. divná. V. mirabilis. L. Žádné květy z kořene, všecky z prutu. 7. 7. Pruty přímo neb šikmo vztýčené. 8. Pruty položené a vstávavé, 11. 8. Listy okrouhlé, hluboce srdčité, útlovlasé, zřídka holé, » šedozelenavé, na rubu obyčejně olovitě neb černavě na- běhlé. Pruty trsnaté, jednoduché, šikmo vztýčené. Pa- listy vejčitě, obdýlné, hřebenitě pilované. Kališní lu— peny špičaté, na dolejšku celé, Koruna sE Pk, Ostruha 650 Violkovité. čili roh válcovitý. © Tobolka špičatá, pýřitá. V řídké, písečné zemi, v borech. Dub. V. písečná. V. arenaria. DC. Listy obdýlné. 9. 9. Roh krátký. Plátky oxrouhle vejčité, mlékobílé trochu do modra neb lilákova Palisty čárkovité neb kopovité, ozubené neb nepravidelně pilované. Listy jazykovité neb obdýlně kopovité, s krajem rovným, přímým, na dolejšku uťaté a vřapík sbíhavé. Řapík slabě křídlatý. Pruty vztý= čené, obyčejně hustě trsnaté, Na mokrých a bažinných lukách. Kv. (Viola lactea, Sm. Viola stagnina, Kit.) V. broskvolistá. V. persicifolia. Rupp. Roh homolovilý. 10. 10. Palisty kopovitě špičaté, útle pilované, bylinné, © Listy vejčitě neb tříhranně obdýlné, trochu srdčité, v slabě kří— dlatý řapík irochu sbíhavé, po kraji maličko obloučnaté, Prut přímo vztýčený, trsnatý, Plátky obdýlné; roh homo- lovitý; tobolka tupá; květy veliké, dřív mlékobílé, potom bledolilákové. Na vlhkých úrodných lukách. Kv. V, Ruppova. V. Ruppii. Allion. «. humilis. Prut '/, stř. zvýší, šikmo vztýčený, zblí- ženými listy a palisty hustě posetý; palisty veliké ; listy srdčitě obdýlné, pilované, V lesních bažinách. Kv. Čn. V. chlumní. (V. pratensis ©. 8. Wimm.) V. montana. W. Gr. B. elatior. — Prut 1 stř. zdélí, vztýčený, s listy vzdá— lenými. (Viola Ruppii Rchbch.) V. hájní. V. nemoralis. Kůtz. Palisty listovité, široce kopovité, hrubě pilované, k vrchu nerozdělené, delší než řapík. Listy obdýlně kopo- vité, na dolejšku uťaté, aneb klínovitě v řapík sbíbavé, s krajem přímým; řapík šírokřídlý, Prut vztýčený, tuhý. Koruny veliké, lilákové ; plátky obdýlné; kališní lupeny špičaté. Na úrodných, trochu suchých lukách. Kv. Čn. V. zvýšená, V. elalior. Clus. «. pratensis; 3—6 p. zvýší, holá; listy k oběma kon- cům soužené, na dolejšku klínovitě sbíhavé. (V. lactea Fries.). W. pratensis. Koch. P. dumetorum; '/4—1 stř. zvýší, pýřitá. Listy tupé, aneb mělce srdčité. (V. elatior, Wim. V. persicifolia. Rbch.) Violkovité. 651 11. Roh irochu smáčknutý, skrácený, nobsýřitýí bělavý. - Plátky vejčité, lazurově modré. Kališní lupeny špičaté, Tobolka tupá. Palisty polovejčité neb obdýlně kopovité, bylinné, pilované neb brvitě pilované, krátké. Listy srd- čitě vejčité, s krajem obloučnatým, obyčejně na líci les- klé, tmavozelené, Prut dole položený, pak vstoupavý, 1—12 pal. zvýší. Na lesních prostorách- Dub. Čn. V, psí; podléštka. V. canina. L, «. acaulis, FI. sil. nízká, bezvětvá, často popélavě neb červeně zelená. p. ericetorum, Schrad, větvitá, dole položená, nízká, lesklolistá. | 7. lucorum, Rbch. větvitá, vstoupavě vztýčená, s jasně zelenými listy a většími palisty. Roh válcovitý. Prut vstoupavý, nahoře větvitý, 12. 12. Kališní lupeny na dolejšku kusé. Lupeny obdýlné, za- okrouhlené, širší než u následující, i samy květy větší, více do modra než fialova. Roh válcovitý, často bělavý. Palisty kopovité, mázdřité, v útlé třepení rozeklané, kratší, než řapíky. Listy téměř okrouhlé, srdčitě ledvinité, hlou— bějí vrubované, a zelenejší než u následující. Prut vstou— pavý. Mezi houšlím a' křovím. Dab. Kv, (D. silvestris B. macrantha, Wim. V. silvestris p. Koch) V. Rivinová. V. Riviniana. Rbch. Kališní lupeny na dolejšku špičaté. Plátky vejčitě ob- . dýlné, fialové do červena. Roh válcovitý, prodloužený. Tobolka špičatá. Palisty kopovité, mázdřité, brvitě pilo- vané, kratší než řapíky. Listy přiokrouhlé, ke špici užší, na dolejšku hluboce srdčité. V lesní půdě; Dub. Kv., o 10 dní dřív než předešlá. V. canina A. silvatica, Fries.) V. lesní. V. silvestris. Lam. 13. Listy ledvinité, okrouhlé, jemné, živě zelené, vrubované. Prut Zlistý, 14—2květý. Palisty ovální, celokrajné. Kališní lupeny špičaté. Koruny čistě žluté, s hnědými čárkami. Blizna plochá. Na vlhkých, pramenitých, kamenitých le- sních prostorách. Kv. Čn. V. dvojkvětá. V. biflora. L. Listy vejčité neb obdýlné. Palisty obyčejně proti- sečné. 14. -44 Palisty kopovité, celokrajné. Kořenní listy vejčité, vru- bované, řapíkaté, Prut krátký, vztýčený, dhranný, pru- 28* 652 Violkovité. Vítodovité. hovaný, úkvětý. Roh šídlovitý, modrý, téměř plátkův zdélí, Květy velmi veliké, nachýlené, žluté, Na koru- tánských Alpách, Tatrách. Če. Zoysová. V. Zoysií. Wulfen. Palisty protisečné, 15. 15. Palisty prstnatě rozdělené; cípy čárkovité, téměř stejně veliké. Listy vrubované, brvité; dolejší srdčitě vejčité, Prut 3hranný, prostý, vztýčený, '/„—1 stř. zdélí. Stopky 3krát delší než listy. Květy veliké, žluté, někdy i fia- lově skvrnité, Roh krátký. Kořen větvitý, plazivý. Na horních lukách, Krkonoších, Tatrách. Čn. Če. V. žlutá. V. lutea. Sm. Palisty nikoli prstnaté. 10, 16. Palisty lýrovitě protisečné, poslední cíp prodloužený, listovitý. Listy vrubované, dolejší srdčitě vejčité, přio- krouhlé, hořejší vejčité. Prut hranatý, rozkladitý. Koruna hned menší, hned 2krát větší kalicha, běložlutá, sírožlutá, zlatožlutá, tmavě fialově brvitá, aneb fialová se žlutými pruhy. Kališní přílístky tupé, trochu zubaté neb vykrou- žené. Při plotech, v štěpnicích, na rolích. Kv. Zář. (V. arvensis, Murray).. Violka trojice; Maceška; Sirotky. V. tricolor. L. Ý Palisty protisečné, 17. 17. Prut slabý, 3hranný. Listy vejčité, zubaté; dolejší té- měř okrouhlé. Roh 2krát zdélí. kalicha, však kratší plát- kův, dlouze špičatý. Květ velmi veliký, žlutý ; plátky vejčité, Na Krkonoších, Alpách rakouských. Če. Srp. (V. calcarata, Haenke). V. velekvětá, V. grandiflora. L. Prut vztýčený, 4hranný. Dolejší listy vejčité, tupé, hrubě vrubované, hořejší kopovité, vrubovaně zubaté, Palisty protisečné, střední cíp kopovitý. Koruna 2krát zvící kalicha, sírožlutá ; dolejší lupen zlatožlutý, černě pruhovaný. Na skalách: v Čechách, Haliči, na Tatrách. Kv. (Viola lutea, Bess.) V. skalní. W. Pagani Schmidt. 137. Polygalede. Vítodovité. 595. Polygala. Kreutzblume. Vítod. Kalich 5-—4lupenný, 2 vnitřní lupeny křídlovité. Koruna nepravidelná; dolejší lupen kýlnatý s hřebe- nitým lalokem. Tyčinek obyčejně 8. Cnělka 1, zřídka Z 7 Vitodovité. 653- 2. Tobolka plochá, 2pouzdrá, 2semenná. XVII. 2. Mléčnice; Torbice. 1. Koruna s přívěškem štětcovitým 3; 3 menší kališní lupeny téměř stejné. Květ modrý, bílý neb červený. 2. Koruna bez přívěskův, veliká, bledožlutá, krátce sto- pečná. Kalich bílý, zadní lupen větší. Stopky koneční a úžlabiční, nejvíce 2květé. Listy obdýlně kopovité, špi- čaté, kožnaté, vždy zelené, Keř malý. V horách na stin- „ných skalách; v Rakousích, Čechách, Uhřích. Dub. Čn. V. dvojkvětý. B Obimáčliěníh L. sb Květy v hroznech asi 5květých. Pruty velmi větvité, položené. Na rašelinných lukách. (P. serpillacea, Weihe), V. douškolistý. P. depressa. Wender. Hrozny koneční, mnohokvěté, 3. 3. Květy vždy jasně nachočervené, růžové (jako i stopky), :/, p. dlouhé. Kališní lupeny mnohožebré, tupé, útle špi- čaté, kratší než koruna ; křídla eliptičná, 3žilná. Stopka v čas květu 3—4krát delši semeníka. Listy čárkovitě kopovité. Prut téměř vztýčený, trochu větvitý. Na su- sýc pahrbkách, v Rakousích, Ubřích. Kv. Če. V. větší. P. major. Jacg. Barva květu měnivá, modrá, bílá, nachová. 4. A4. Listeny před rozviiím květu přesahují špici klasu v způ= sobu malého chochole. Hrozny koneční mnohokvété; boční žilky křídel větvité žilkované a na konci příčním žebrem spojené. Kalich a koruna azurová neb nachočer- vená, řídce bělavá. Kořenní listy eliptičné, Prnt nejvíc jen dole vstoupavý, pak vztýčený. Na suchých lukách. V létě a v jeseni. V. čuprinatý. P. comosa. Schk. Listeny kratší než květní puky. 5. 5. Boční žíly křídel příčními žebry se střední žilou spo- jené. Křídla a koruny lazurové, mlékobílé, zřídka lilo-* nachové neb růžové; křídla posléz sezelenají. Listy čár- kovitě kopovité, často jednostranné; kořenní eliptičné, Pruty trsnaté, však nikoli růžičkovité, šikmé neb dolejškem položené, '/, stř. zdélí, Tobolka vejčitá, vykroužená, dole v krátkou nožku soužená. S předešlým. V. pospolitý. P, vulgaris. L. «. major (Pol. vulgaris Rbch, Křídélka tobolky zšíří, a maličko delší než ona. 654 Vítodovité. Rezedovité. B. oxyptera. Rbch. Křídélka mnohem užší než tobolka, 1. alpestris. Nižší, listý kratší a širší, hrozny krátké, - husté. Boční žíly křídel rozvětvené, však příčnými žebry se střední žilou nahoře nespojené. Semeník v čas květu ledva stopečný. Květy menší, tmavomodré, mlékomodré, mlé- kobílé. Kořenní listy obvejčité, větší, růžičkovité. Prut nižší jak u předešlého. Na vlhkých lukách. Kv, Če. V. hořký. P. amara. L. ©. genuina Jacg. Květy větší, tmavomodré ; křídélka buď, užší než dospělá tobolka, aneb tak široká jak ona. B. alpestris Rbch. Nižší; hořejší listy eliptičné, do- lejší někdy růžičkovité. 1. parviflora, austriaca Rbch., uliginosa Rbch. Květy 2krát menší. 136. Resedacéae. Rezedovité. 596. | Reseda. Resede. Rezedka. Kalich 3—G6dílný. Tyčinek 10-—24. Čnělky 3—6. Tobolka 3--5Shranná, ipouzdrá , mnohosemenná. XI. 3. Rýt. 1. Kalich 4dílný; koruna 4lupenná ; Ilupeny bledě žluté, nestejné, Listy kopovité, celokrajné, na dolejšku po každé straně, zubem opatřené, jasně zelené, lesklé, Prut vztý- čený, přímý, větvitý, čárkovaný, 1-—-3 stř, zvýší, lysý. Tyčinek 20—24. Tobolka Ghranná, zakulatělá. U cest, při zdech. Če. Zář. R. obecná. R. luteola. L. Kalich Gdílný. 2. ©. Dolejší listy 2krát protisečné, hořejší 3klané, kořenní častěji jednoduché, Plátky žlutobílé, vrubovaně brvité, na hřbetě přívěsky opatřené. Medník třepenitý. Tobolka 3hranná; tyčinek 18. Prut příoblý, čárkovaný, vstoupavý, rozestřený, 1—1'/, stř. zvýší. Na suchých prostorách, u cest. ÚČn. Zář. R. žlutá. R. lutea. L. Listy z části celé, z části 3laločné, 3. 3. Květy ožluté, vonné; plátkův 6.. Kalich Gdílný; ušty čárkovité, tupé, bezžilné. Tyčinek obyčejně 19. Stopky 2krát delší kalicha. Listy střídavé, obdýlně neb čárkovitě kopovité, tupé neb přiostré, vykrajované, brvité. © Prut Rezedovité. Dymnivkovité. "1665 přímý neb vstávavý, '/„—1 stř. zdélí, hranatý, dole na hranách srstnatý, od dolejška vštevnatý. Původně v Africe; u nás v zahradách, sama se vysívající. R. vonná; rezedka zahradní. R. odorata. L. Květy bílé, 4. A4. Kalichy velmi veliké. Plátky bílé, vonné, téměř okrouhlé, malé, zubatě vykroužené, hořejší 2rohé. Prašníky červe- navé, Tobolka nadmutá, Ghranná, svislá. Listy holé,- z čásli úzce obvejčité, z části laločité. Na polích, v již- ních Rakousích; Če. Zář. R. malá. R. Phyteuma. Kalich kratší než koruna; cípy čárkovité, Plátky bílé; 2 dolejší 3dílné, 2 střední Zdílné, dolejší čárkovité, Prašníky bledé, Semeník ledva delší kalicha. Žádná čnělka. Květy v dlouhém vztýčeném hroznu. Dolejší listy kopovité, celé, na rubu ostré; hořejší 3laločné. Prut 1 stř. zvýší, vstávavý neb vztýčený, na hoře větvitý, drsný. Na písči- nách, v Uhřích. Čn. Srp. R. středozemní, R. medilerranea, 139. Famariaceae. Dymnivkovité. 597. Corydalis. Lerchensporn. Dymnivka. Koruna úlupenná; hořejší lupen ostrožnatý. Ty- činky 2brairé. Sešulka sllačená, 2klapečná, puavá, mnohosemenná. XVII. 1. Podražec; Smetaník. 1. Prut velmi větvitý. Květy žluté, neb žlutobílé. 2. Prut jednoduchý, nanejvýš nad kořenem 2větvý. 3. ©. Prut úpončivými řapíky šplehavý. V houštích, lesích, D. vidličnatá. C. claviculata. Desv. Prut nešplehavý, roziožený. Listeny kratší než stopečky. Semena lesklá. Na zdech. D. žlutá, C. lutea, DC. Prut rozložený, ostře hranatý. Listy prutní 2krát 3četné ; cípy vejčité, laločité. Květy bílé do žiuta, s rohem šídlo— vitým. Hrozen chudokvětý. Listeny velmi malé, šídlovité, Šešulky čárkovité, 4hranné, delší než stopky. © Obyčejně jen 2 prašníky. Na kamenitých suchých pahrbcích, v Uhřích, Haliči. Čn, Če. D. bílá. C. capnoides. L. 3. Listeny až do prostřed prstnatě vřezané. Hrozen 6—8-— květý. Kvěiy červené neb bělavé; roh ztloustlý, téměř přímý. Stopky zdélí tobolky. Prut jednoduchý, přímý, 656 Dymnivkovité. pod nejdolejším listem šupinou podepřený. Listy 3—4, řapíkaté, 2—3sečné. V houštích. Bř. Dub. (Corydalis solida Smith., Corydalis Halleri, W.et Gr. Fumaria bul- bosa. 3. L. Fumaria solida Ehrh., Corydalis bulbosa DC.) D. prstnatá, C. digitata. Pers. Listy nerozdělené. 4. 4. Hrozen 10—20květý, hlízy duté, po dole bez šu- piny. 5. Hrozen 2—Skvětý. Květy červené. Roh přímý, homo- litý. Kořenní listy chybící. Prut 4—5 p. zvýší, přímý, jednoduchý, 2listý, 2klaně větvitý, pod větvemi šupinou opatřený. Hlízy celistvé. V lesích, Bř. Dub. (Fumaria „bulbosa 6. L., Fumaria fabacea Retz., Fumaria intermedia, Ehrh.) D. pevná. C. fabacea. Pers. 5. Květ bílý, hořejší a dolejší plátky na špici klenuté, ne kýlnaté, roh zkřivený, sehnutý, sotva delší než stop- ka, na'špici vykroužený, na dolejšku po obou stranách vtlačený. Prut jednoduchý, listy 2krát 3četné, lístky ob- dýlné, trochu špičaté, Hrozen koneční, voaný. V lesích, S následující, však řidčeji. Bř. Dub. D. bělokvětá. C. albiflora. Kit. Květ červený, někdy běložlutý, plátky na špici- kýlnaté, roh 2krát zdélí stopky, téměř vodorovný, přioblý, přímý, jen na špici skřivený, nevykroužený. Prut jednoduchý, 1 stř. zvýší, 2listý, listy 2krát 3četné, tupými cípy vře- zané, kořenní často chybíci. Hrozen koneční, bělavý-li, vonný, pak-li červený, nevonný, Rostlina holá jako i předešlá, trochu šedozelená. V lesích. Bř. Dub. (Fumaria bulbosa, ©. L., Fumaria cava, Mill., Corydalis tuberosa DC.) D. dutá, C. cava. Schweigg. et Koerte. 598. Fumaria. Erdrauch. Routička. Kalich, koruna a tyčinky, jako u předešlé. Seme- ník vejčitý neb kulatý, nepukavý, isemenný. XVII. 1. Polní routa, zemědým. 1. Kališní lupeny polozdělí koruny. Koruna jásněřlutá, často na hřbetě a na špici tmavočervená. Plody kulaté, tupé, stopky často vyvrácené. Rapíky často v úponky vybíhavé, Dřípy listův obdýlně vejčité. Prut pnivý. Na plotech. R. pnivá. F. capreolata. L. Dymnivkovité. Makovité. 657 Kališní lupeny kratší než do poly koruny. 2. 2. Kališní lupeny koruny zšíří, však kratší než tato, kro- mě ostrohy. Piod kulatý, špičatý. Květy bílé, na špici červené. Listy velmi složené, dřípy žlábkovité, Prut roz- ložený, hrozny řídké. Na rolích. R. malokvětá. “ F. parviflora. Lam. Kališní lupeny užší než koruna. 3. 3. Kališní lupeny 3krát kratší než koruna, širší než stopka. Koruny růžové, na špici nachové, 2—3čárek zdélí. Klas prodloužený, řídký. Tobolky přikulatělé, však příčmo širší, na vrchu jako pšeničné zrno mělce vydůlené. Listy šedozelené, 2krát protisečné , cípy čárkovitě obdýlné, Prut hned vztýčený, hned položený, 1 stř. zvýší. Na ro- lích v letě. R. pospolitá. F. officinalis. L. Kališní lupeny Gkrát kratší než koruna, užší než stop- ka. Koruny bledší, často pletní neb běločervené. Klas neb hrozen krátký. Tobolky kulaté, slabě vtlačené s ma- ličkou špicí. Listy velmi složené, cípy čárkovité. Prut přímý. Rostlina předešlé podobná, obyčejně menší, útlejší, šedozelená. S předešlou. R. bledokvětá. F. Vaillantii. Loisel. 140. Papaveraceae. Makovité. 599. Chelidonium. Schóllkraui. Lastovičnék. Kalich 2lupenný. Koruna 4lupenná. Sešulka 2kla- pečná, 1pouzdrá. Tyčinek mnoho. Čnělka 1 dvojla- ločná. XIII. 1. Celidana; Celigana; nebeský dar; Kr- vavník. Listy protisečné, lístky trochu laločnaté, laloky při- okrouhlé, chobotnatě zubaté. Prut 2—-3 stř. zvýší, vztý— čený, roztroušeně chlupatý, šedomodře ojíněný. Květy v okolících, koruny žluté, kalich trochu chlupatý, žluta— vý, lusk nadmutý. Ve vzdělávané půdě. Kv. Srp. V. větší. ' Ch. majus. L. Listy speřeně sečné, lístky dřípnaté, dřípy čárkovité, ostře špičaté. Květy okoličnaté, větší, lupeny pilované, žlutější, lusk tenčší. V Uhřích okolo Pětikostelů. V. dříp- natý. Ch. laciniatum. L. 658 Makovité. 600. Glaucium. Hornmohn. Růžkovatec. Kalich 2-, koruna álupenná. Tyčinek mnoho. To- bolka šesulitá, 2klapečná, 2pouzdrá. XIII 1. Hořejší listy srdčité, objímavé. Plod bradavičnatý , drsný, šešulitý, trochu skřivený, téměř 4 stř. zdélí. Lu- peny veliké, okrouhlé, žluté, tupé, celé, na nehtu černo- hnědé. Kališní lupeny vejčité, sivé, měkkoostnité, Tyči- nek přes 60. Prut přímý, 1—1'/, stř. zvýší, lysý, sivý, málo větvitý. V Rakousích. Dub, Če. (Chelidoniuia glau- eium, L.) R. žlutý. C. luteum. Scop. Hořejší listy sedlé, neobjímavé. Lusk štětinatý. Lupe- ny bledošarlátové, na dolejšku tmavočervené. Prut háč- kovitý. Na písčinách, rolích, v Uhřích, Čechách. Čn. Če. (GI. phoeniceum. Sm.) R. Sarlatový. G. corniculatum. Curfis. 601. Papaver. Mohn. Mák. Plod makovice ipouzdrá, kulatá neb obdýlná, pod bliznou dirkami pukavá. Blizna sedlá, terčovitá, paprs- kovitá. Tyčinky mnohé. Kalich 2lupenný, odpadavý. Koruna úlupenná. XIII. 1. 1. Makovice háčkovitá neb štětinatá. 2. Makovice lysá. 5. Prut listnatý. 3. Stvol bezlistý. 4. 3. Malvice kyjovitá, obdýlná, téměř Shranná, se vztýče- nými štětinami. Lupeny šarlatočervené, opak vejčité, na dolejšku černě skvrnité, Listy dvojprotiseéné, s čárkovitě kopovitými dřípy. Prut */„—1", stř. zdélí, jednotlivý, jednoduchý, chudokvětý, v písčité půdě. Tyčinky k vrchu rozšířené. Mezi osením, na rolích. Kv. Če. M. rolní. P. Argemone. L. Makovice přiokrouhlá, brázděná, tlustá, s odstávavými štětinami. Blizna ©—8 paprsečná. Kalich žlutě stětinatý, Listy 3dílné, protisečné, s čárkovitými , osinatými cípy, Větve 1květé. Prut tenký, větvitý, s přitlačenými štěti- nami. Na poli, v Uhřích. Čn. Če. M. zvrhlý. P. hybrédum. L. 4. Listy chlupaté, 2speřené, lístky 2— 3klané i celé, še- dozelené, po obou stranách bělovlasé, listy kořenní na Makovité. : 659 dlouhých nachových řapíkách. Stvol 1květý, háčkovaný, vztýčený, '/„—1 stř. zvýší. Květ veliký, sněhobílý, lu- peny napodýl svraštělé. Makovice opak vejčitá, neb ra- ději obdýlná, Blizna- 4—6klaná. Na nízkých holech, v Rakousích. Če. Zář. M, Burserův. P. Burseri. Crantg. Listy holé, hladké, 3speřené, lístky 3klané, cípy stej- ně široké, špičaté, 20 — 30 háčkovaných, 1květých, polo- © žených stvolův z kořene, Květ žlutý. Na nejvyšších ko- rutanských Alpách. Čn. M. horní. P. alpinum. 5. Rostlina lysá. 6. Rostlina chlupatá. %, G Makovice pod bliznou 8 dirkami zavřenými ; semena bílá. Větší ve všech částkách než následující. M. bílý. P. officinale. Gm. fl. bad. Makovice s dirkami otevřenými, téměř kulatá, s bliz- nou 8- i vícepramennou. Semena černá, ledvinitá, síťko— vaná. Nitky k vrchu tlustší. Listy objímavé, vřezaně zu- baté. Prut jediný, přímý, 2—3 stř. zvýší, málovětvý, ojíněný. Domovem v jižních krajinách, u nás pěstovaný. Čn. Srp. (Pap. somniferum luridum,. Roch.) M. snodárný. P. sommferum. L. «. Divoký mák, málokvětý, kalichy a stopky štětinaté, zuby listní v štělinu vybíhavé. Od toho pochodí náš vzdělávaný mák zahradní. B. Černý mák, tobolky zakulatělejší, pod bliznou pukavé; semena šerá neb černavá, lupeny lilakové, bledě čer— vené, se skvrnou tmavofialovou. P. nigrum, 9. Mák bílý. Tobolka vejčitá, nepukavá, Semena a lupeny bílé, Viz Papaver officinale, Gm. Papaver olbum. Ó. Mák plný. Lupeny třepenité rozličných barev. V za- hradách, (P. s. fl. pl.) 7. Makovice opak vejčitá, dole zaokrouhlená, modře ojí- něná. Blizna 7—14 klaná. Lupeny téměř okrouhlé, šar- Jatočervené, dole černě plámité, bez nehtů. Tyčinky ší- dlovité, Listy protisečně vřezané neb pilované. Prut 1—3 stř. zvýší, s odstávavými štětinami. Mezi obilím, Kv. Če. M. vlčí, slepý mák, pleskanec, pukavec, kohoutky. P. Rhoeas. L. Makovice kyjovitá, dole soužená, Blizna 6—7paprseč- ná. Lupeny s krátkým nehtem, bledě šarlatové neb žlu- 660 Makovitě. Pivoňkovité. tobílé, na dolejšku černě skvrnité. Tyčinky šídlovité, „ Listy dvojprotisečné, s cípy vzdáleně zubatými. Prut 1—3 stř. zvýší, nahoře větvitý, odstávavě štětitý. Na písči— tých úhorech, řidčeji. Čn. M. pochybný. © P. dubium. L. Poznam. Mák velekvětý. Prut 2—2/, stř. zvýší, je- dnokvětý, a jako i listy a kalich štětinatě drsný. Listy speřeně dělené, cípy obdýlné. hrubě. pilované. Blizna 12— 1óklaná. Tobolka lysá, zakulatělá. Květy 4—9 p. v průměru mající, ohnivě červené. Domovem v Asii, u nás v zahradách tu i tam. P. orientale, Lin. 141. Paeoniaceae. Pivoňkovité. 602. Cimicifuga. Wanzenkraut. Plostiéník. Kalich a koruna 4—5lupenná. Kalich stálý. Plod ze 2—5 mošniček neb měchýřků složený, tyto puka- vé. Rostlina různopohlavá. XIII. 4. Prut někdy i 6 stř. zvýší, oblý, pýřitý, větvitý. Do- lejší listy 1—2trojité, dlouze nožečné. Lat klasatý, ko- neční. Stopky pýřité, stopečky 1květé. Kalich 4lupenný; koruna 4lupenná; samičí květ mnoholupenný. Květy bě- lavé. Na Tatrách, v hájích, v lesích. Srp. Zář. P. smrdutý. C. foetidu. L. 603. | Actaea. Christophskraut. Samorostlik. Kalich odpadavý. Koruna 4—5lupenná. Malvice mnohosemenná. XIII 1. Beraní rožky; Černina; Vranec. . Hrozen vejčitý. Květy bílé; lupeny odpadavé, čár- kovitě obdýlné. Kalich odpadavý, lupeny okrouhlé, tupé. Malvice lesklá, černá, mnohosemenná; semena pookrouhlá, Listy 2krát trojčetné; lístky vřezaně pilované. Prut vztý— čený, 2—3 stř. zvýší, na dolejšku mázdrovitými pošvami otočený, s jedním kořenním listem a několika prutními. V lesích; Kv. Čn. S. klasatý. A. spicata. L. 604. Paeonia. Pfingstrose. Pivoňka. Kalich trvalý, Slupenný, lupenů nestejných, okrou- hlých. Koruna 5 (někdy 6—10)lupenná; lupeny okrou- - hlé, stejné. Tyčinek mnoho. Semeník ze 2—5 více- semenných tobolek složený. XIII. 2. Pivoňkovité. Pryskyřníkovité. 601 Listy 2krát 3četné; lístky nahé, lysé, vejčité, celo- krajné. Tobolky plsťnaté, zpět vyvrácené, od dola se- hnuté a skřivené. Kořenní níťovité, nikoli hlíznaté, V Illyr— sku. P, celá. © P. corallina. Retz. Listy 2—-3krát 3četné; lístky kopovité neb obdýlné, lysé neb málo pýřité. Zralé tobolky vztýčené, maličko odstávavé, nad prostředem podhnuté, na špici zakřivené, plstnaté. Semena vejčitá, červená, pak černá, lesklá. Ko- runy veliké, 8lupenné (též i plné); lupeny přiokrouhlé, nachokrvavé, nestejně vykrajované. Prut přímý, 1—2 stř. zvýší, tuhý, oblý, lysý, listnatý. Kořen hlíznatý. V Uhřích, na horách, v Korutansku; u nás v zahradách. Kv. Čn. P. lékařská. P. officinalis. L. Poznam. Pivoňka cizí: listy Sčetné; lístky žlábkovitě prohnuté, 2—3laločné, nelesklé, na líci sivé, na rubu šedivé. Tobolky plsťnaté, více odstávavé, skřivené. Květ karmazínový, neplný. V jižní Evropě; u nás v zahradách. P. peregrina. Mill. Ranunculaceae. Pryskyřnikovité. 605. Aconitum. Etsenhut. Oměj. Kalich Slupenný, barvitý; hořejší lupen na způsob lebky klenutý; 2 poboční křídlovitě okrouhlé; 2 do- lejší obdýlné. Koruna Slupenná, 2 hořejší kápovité, pod lebkou skryté. Tyčinek mnoho. Tobolky 3—5, válcovité, nesrostié, mnohosemenné. XIII. 3. Květy běložluté,. 2. Květy modré, neb do běla padající. Lebka ještě je- dnou tak vysoká jak široká. 3. Ostroha niťovitá, zavitá; medníky vztýčené ; lebka ho- molitá, dlouze protažená, 3krát delší než širší, trochu pýřitá. Tobolky 3; semena tupá, Shranná, s kýlem ostrým, na vše strany svraštěle řasnaté. Kalich sírožlutý. Listy obvodem okrouhloledvinité, přes polovici dlanité, 5—7- dílné, s klínovitými, 3klanými, obdýlnými cípy, pýřité. Klas jednoduchý, hustý. Prut přímý, 2—2"/, stř. vy- soký, oblý, hladký, pýřitý, někdy témeř lysý. V chlum- ních lesích. Čc. Srp. (Aconitum Vulparia, Rbch ) 0. psí- mor; vlčímor. A. Lycoctonum. L. 662 Pryskyřníkovité. Ostroha háčkovitě vyvrácená. © Lebka homolitá, za- okrouhlená, nad koncem ku předu vtlačená; pobočné lupeny přiokronuhlé, rohaté, u vnitř a po kraji chlupaté, Tobolek 5 pýřitých. Listy 5— 7laločné; cípy čárkovité, špičaté. Hrozen mnohokvětý. Stopka, stopečky, květy a plody pýřité. Prut 1'4—2 stř. zvýší, oblý, přímý, hustě listnatý, holý neb trochu pýřitý. Na vápenitých horách ; v Rakousích, Ubřích. Srp. Zář. V. jedhoj; Mníšek dobrý. A. Ánthora. L. 3. Lebka homolitě klenutá, medníky vztýčené neb šikmo nakloněné ; ostroha hákovitá; tobolky zpočátku rovno- běžné, obyčejně po 5; semena ostře 3hranná, příčmo řasnatá ; řasy na hřbetě křídlatě mázdřité, vlnité. V le- sích, na lesních lukách, mezi houštěmi. Če. Srp. (Acon. Cammarum, Lin. Jacg.; Acon. Cammarum et rostratum, Rbch.) V. strakatý. A. variegatum. L. «. gracile. Prut oblcučnatý, slabý; květenství řídké ; kukle homolitá s krátkým zobanem. P. macranthum. Prut přímý, vztýčený ; květenství sku- pené. Lebka široce zvončitá, téměř všudy stejně široká, s velmi krátkým zobanem. 7. nasutum. © Lebka homolá, s protaženým, dolů se- hnutým zobanem. 0. aduncum. Lebka homolá, zpředu nad zobanem vy- kroužená, s protáhlým, vstoupavým zobanem. Lebka polokulatá, stlačená, nižší než u předešlého. Obyčejně 3 semeníky. 4. Mladší semeníky rozevřeně stojící; semena ostrá, 3hranná, s tupými vráskami na hřbetě, Ostroha trochu skřivená; medníky na obloučnatém nehtu vodorovné, chýlivé. Ka- lichy jasně neb fialově modré; lebka téměř polokulatá, ve velmi krátký aneb žádný zoban vybíhavá, s vodoro- vným- aneb šikmo vstoupavým dolejším krajem. Korunní lupeny kápovité, u vrchu zaokrouhlené aneb v hlavu ku předu skřivenou končící ; tři dolejší velmi malé, čárko- vité, často chybící. Stopky méně více odstávavé. Kořen dvě řapíkovité bambuliny. Prut 2—3 stř. zvýší, obyčejně přímý, vztýčený, jednoduchý. Listy krátce nožečné, 3dílné ; střední cíp 3dílný s klanými dřípy; boční nerovně 3dílné, téměř prstnaté; k vrchu přecházejí v 3klané i nerozdělené, Pryskyřníkovité. 663 čárkovité podkvětní listeny. V lesích chlumních. Če. Srp. (Aconitum pyramidale W. et Gr.; Aconit. vulgare DC.; Acon. variabile, Wim,) V. Šelamounek; mordovník; zlý "mníšek. A. Napellus. L. Mladší semeníky dovnitř skřivené, nahoře k sobě chý- livé; semena ostře 3hranná, s ostrými vráskami na hřbetě. Ostruha háčkovitá. © Medníky na obloučnatém nehtu šikmo nachýlené. Květy často modře a bíle bar- vité. Plod často pochybivý. Rostlina ostatně předešlé po- dobná; lebka trochu vyšší, a cípy listu trochu » širší. S předešlým. Če. Srp. (Acon. Cammarum, Wim.; Aconit. intermedium, DC.; Acon.n eomontanum, Wilid.) V. pravý z Šalamounek ; zlý mníšek; mor dovník ; svolina. A. Stoerkianum Růdch. 606. Adonis. Hlaváček. Kalich Slupenný. Koruna 5—1šlupenná. Semeníky hranaté, na válcovitém neb kulatém lůžku, bezocasé, krátkou čnělkou ostnité. XIII. 7. Ohníček. 1. Koruna Š—Slupenná. Kořen roční, 2. Koruna 10—15lupenná; lupeny velmi odstávavé, vy- kousané, citronové; obyčejně jeden veliký květ na konci prutu. Kalich lupenů obdýlných, dole chlupatých. Plod vejčitý; semena rovná, na špici ztloustlá, pýřitá. Květy koneční, jednotlivé, krsteo stopečné. © Prut 6—18 p. zvýší. Listy mnohodílné; cípy čárkovitě kopinaté neb štětinovité, jasaě zelené, Na chlumích a lesních lukách. Dub. Kv. (Adonis apenninus, Lumm.) H. jarní. A. vernalis. Hayn. 2. Květy polokulatě zavíravé; lupeny obvejčité, na konci zaokrouhlené, podduté, krvavé, na dně černé, osmery. Kališní lupeny rozložené, holé. Semeníky obdýlně vej- čiteu hlavu působící, kratší než u následujících; přímě špičaté. Prut přímý, 9—12 p. zvýší, větvitý, holý. Listy 3násobně vyštěrbené ; cípy krátké, čárkovité, ostré. Na (polích, v Rakousích, Haliči. Kv. Čn. H. podzimní. A. autumnalis. L. „ Květy otevřenější; lupeny více ploché, žlutočervené neb bledožluté. Plod hřídelovitý; nažky obyčejně háko- vitě špičaté, 3. 664 Pryskyřníkovité. 9. Květy obyčejně Slupenné; lupeny úzké, žlutočervené, té- měř ploché. Plod válcovitý ; kalich holý, někdy jen na dolejšku vlasatý. Semena na špici stejně barvitá. Listy pernatě mnohodíiné. V obilí. Kv. Čn. H. letní; Slepý mák. Á. aeslivalis. L. Květy obyčejně Slupenné; lupeny kopovité neb vej= čilé. 4. 4. Lupeny kopovitě špičaté, rozložené, rovné, stejnobarevné, šarlatové, Kališní lupeny chlupaté. © Plody válcovité; nažky na špici přižehnuté. Listy mnohoklané; cípy úzké, dlouhé. Prut vlasatý. © Mezi osením. Čn. Če. H. plamenný. A. flammeus. Murr. Jacg. Lupeny opak vejčité, obdýlné, trochu ploché, s tma- - vými skvrnami na dolejšku, Plody válcovité; semena svraštěle důlkovaná, na dolejšku se špičatým hrbem. Listy mnohodílné, cípy dlouhé. Na polích; v Rakousích, Čechách. Kv. Čn. (Adonis citrina, Hoffm.) H. miniový. A. mimatus. Jacg. Poznam. Hlaváček jarvový. Kořenní listy dlouzeno- žečné ; řapíky trojsečné ; cípy mnohosečné, nejhořejší se- dlé. Nažky vejčité, hladké, dole na příč obroubené, stla- čeným, svinutým zobanem končité. V Uhřích. A. pyrenaicus. DC. 601. Anemone. Windróschen. Sasanka. Na místě kalicha Jlupenný, méně více listovitý, od koruny vzdálený obal. Koruna -5—1šlupenná. Tyčinky mnohé. Plod: (1semenné, ocasaté neb bez- ocasé holénky na polokulatém neb homolitém lůžku. XIII. 7. Pohanina ; Stulíš ; Zavilec ; Koniklec; Podlíska ; Jaterník. 1. Kořenní listy jednoduché, 3laločné, celokrajné, srdčité, nožečné, kožnaté, tmavozelené, na rubu často červenavé. Pruty bezlisté, 2—3 p. dlouhé, 1květé, kosmaté. Kalich 3listý, od koruny krátkou stopkou oddálený, lupeny ze= lené, vejčité. Koruna světlemodrá; lupeny 6—9četné. Semeníky bezocasé, isemenné, na sklípkovatém lůžku. V lesích, na chlumech. Bř. Dub. (Hepatica triloba Chaix). S. jaterník; Plicník, A. Hepatica. L. Listy složené, aneb až dolův rozdělené. 2. Pryskyřníkovité. 665 2. Semeníky v dlouhý, pérovitý ocas vybíhavé. Pulsatilla, Willd. 3. Semeníky bezocasé. Anemone. 9, 3. Kalich neb obal ze 3 složených, nožečných listů se- stávající. 4. Obaly na dolejšku srostlé, sedlé, kosmsté, v čárkovité dřípy rozdělené. 5. 4. Lupeny žlutavé. Obaly více černozelené, kosmatější než u následujícího, trojité, složené; lístky protisečně zubaté, dlouze zašpičatěné. Semena vlasatá. Na korutanských Alpách. Čn. Srp. S. celerolistá, A. apiifolia. Kr. Koruna veliká, rozevřená, Glupenná, bílá. Nažky s oca- sem vousatým. Listy trojité; lístky tupé, dvojsložené, s cípy vřezanými; obaly rovněž takové. Stvol /—1stř. zvýší, 1květý. Na Krkonoších. Če. Srp. S. horní. © A. alpina. L. 5. Kořenní listy přiokrouhlé, až na dno 3dílné neb 3četné; lístky s čárkovitě obdýlnými, na špici vřezaně zubatými cípy, střední 3-—, boční 2dílné. Stvol bezlistý, 1květý, 3—8 p. zvýší. Obal špinavě fialový neb zelený, bělo- kosmatý. Koruna vztýčená, Glupenná; lupeny odstávavé, fialové, zvenčí bělokosmaté, 1—1", p. zdélí. Na výslun- ných pahrbkách, v písčitých borech; v Uhřích, Čechách, Slézsku. Bř. Dub. S. otevřená. A. palens. L. Kořenní listy speřené neb protisečné. 6. 6. Kořenní listy jednoduše speřené. 7. „Listy 2— Sspeřené, s čárkovitými, velmi úzkými dřípy. 8. 7. Lístky 2—3klané, tupé, málo chlupaté; cípy kopovité, na špici 3—4klané, ozubené, Květ vztýčený, Glupenný ; lupeny 1- p. sdělí; uvnitř žlutobíié, zvenčí červenavé, kosmaté. Stvol 3—12 p. zvýší; obal uvnitř hladký, zvenku kosmatý. Na suchých pahorkách, Dub. Čn. S. jarní. A. vernalis. L. Lístky 3dílné, dlouze špičaté, dlouze a hustě kosmaté, Koruna trochu vztýčená; plátky zvenčí více nachofialové, uvnitř více bílé než u předešlé. Na korutanských Alpách ; v Uhřích, Čechách. Dub. Kv. (Pulsatilla hybrida, Mikan.) S. Hallerova. A, Halleri. Allion. 8. Lupeny vztýčené, se špicí zpět vyhrnutou, tmavofialové, někdy sarlatové, zvenčí kosmaté, bělovlasé, '/„—1f, ( 666 Pryskyřníkovité. p. zdélí, po 6; květ sám zvončitý, odvislý, Listy 3spe- řené, s čárkovitými cípy; lupeny obalu téměř pernatě vřezané. Stvol '/„—1, stř. zdélí. Na výslunných pa- horkách, v písčitých borech. Dub. Kv. S. luční. A. pratensis. L. Lupeny odstávavé, přímé, nevyvrácené, modrofialové ; koruna zvončitá, Glupenná, trochu chýlivá, větší nežu pře— dešlé, Listy speřeně mnohodílné, s čárkovitými, špičatými cípy. - Stvol "/„—1 stř. zvýší, 1květý, V písčitých bo- -rech. Dub. | (Pulsatilla vulgaris Mill.) S. koniklec., A, Pulsatilla. L. 9. Obal sedlý, prstnatě rozdělený, dole srostlý. Kořenní listy okrouhlé, prstnatě Sdílné, s 3klanými a vřezanými cípy. Stvol mnohokvětý, zřídka ikvětý, 1—2 stř. zvýší, kosmatý. Květy v okolíku; koruny bílé. Na Krkonoších, Babíhoře. Kv. Čn. S. narcisokvětá. — A. marcissiflora. L. Obaly nožečné, 3dílné, s laloky vřezanými. 10. 10. Semeníky vlnaté, s krátkými holými čnělkami. Koruna veliká, bílá; lupeny '/, p. zdélí, zvenčí vlnaté, po 6—3. Stopka prodloužená, téměř vztýčená, dole vlnatá, nahoře hedbávitá. Obaly a listy pýřité; tyto 3—ó5dílné; lístky 3dílné; cípy 3 — Šzubé. Stvol vlnatý, 1květý, 1 stř. zvýší. Na suchých, lesnatých chlumech. Čn. S. lesní. A. silvestris. L. Semeníky holé neb krátce chlupaté. Kořenní listy Fausto chybící. 11. | 11. Koruna žlutá, Slupenná; lupeny zvenku pýřité. Stopky obalní mnohem kratší než obaly; tyto trojité, s hluboce 3klanými, přítupými lístky, Stvol 1—3kvělý, obyčejně 2květý., V stinných houštích, lesích. Dub. Kv. S. pry- skyřníková, A. ranunculoides. L. Koruna bílá, růžová, G— 9lupenná; lupeny po obou stranách holé. Stopky obalní polozdélí obalů; tyto tro- jité, s 3klanými, vřezaně pilovanými, špičatými lístky. „Stvol $—1 stř. zvýší, 1květý. S předešlou. Bř. Kv. S. hajní. A. nemorosa. L. Poznam. N zahradách pěstují se ješté 1 tyto druhy, s kořenem bambulinatým (Presl. Rostiinop.): —- Sasanka proměnlivá, Kořenní listy dlouhořapečné, 3- hranné, 3sečné. Obalní lupeny sedlé, mnohodílné, Květ Pryskyřníkovité, 667 2—3/, p. široký, červený neb nachový, fialový, modrý, lilakový, žlutavý, bílý neb peřestý, někdy plný, nejčastěji Glupenný, Bř. Kv. A. coronaria. L. Sasanka peřestá, Listy 3dílné ; dřípy klínovité, zubaté. Obalní lupeny sedlé, obdýlné, celé neb trochu zubčené. Koruna 10—12lupenná ; lupeny kopovité, ostré. Bř. Kv. (An. hortensis iatifolia, Clus.) A. pavonina. Lam. Sasanka hvězdovitá. Listy 3dílné ; dřípy klínovité, stří— haně zubaté. Obalní lupeny sedlé, obdýlné, celé neb trochu stříhané. © Koruna 10— 12lupenná; lupeny obdýlné, pří- - tupé. Bř. Kv. (Anem. hortensis, Lin.). A. stellata. Lam. Sasanka srdčitá. Listy srdčité, přiokrouhlé, tupě 3—5- laločné, zubaté, Obalní lupeny sedilé, 3dílné. Koruna 10— 12lupenná; lupeny obdýlné, žluté, A. palmařa. Lin. 608. | Aguilegia. Ackelei. Orlíčeh. Kalich Slupenný ; lupeny barevné, padavé. Koruna Slupenná ; lupeny nahoře otevřené, 2pyské, nálev- kovité, dole v ostruhu. končité. Tyčinky mnohé, v 5—10 svazcích; 5 válcovitých tobolek, XII. 5. Randlíčky. Prut témeř nahý, 1—3květý, lepký, žláznatě chlupatý jako i celá rostlina, pídi dlouhý. Listy šedozelené, té- měř 3laločné; kořenní 2krát Jnásobné. Květy bledě fialo- modré; 5—7 čnělek; medníky zkřivené. Na vápencích ; v Chorvatsku, v Korutanech. Če. 0. lepkavý. A. viscosa. Prut vztýčený, 1—3 stř. zvýší, pýřitý, větvitý. Listy 2krát 3četné; kořenní dlouze nožečné ; lístky 3Slaločné, vrubované, s pýřitými žilkami. Květy fialomodré neb bílé. Medníky na špici do vnitř zkřivené. Na pahorna- tých lukách, Če. O. obecný. A. vulgaris. L. Poznam. Orlíček jacní, podobný předešlému; medníky rovné; čnělky a tyčinky čnějící; kališní lupeny něco delší korunních lupenů, přiostré; dřípy listů 3četné, na konci přítupé, zubaté, V zahradách pěstovaný. A, canadensis. L. 609. Atragene. Zelenec. Obal žádný. Kalich 4lupenný. Koruna mnoholupenná, polokratší kalicha, Nažky dlouhoocasé, vousaté. XIII. 7. Větvina, Pr. (28") 665 Pryskyřníkovité. Keř často sáh vysoký, téměř pnivý, položený. Listy 2krát 3sečné, pilované, dlouze špičaté ; prutní jen 3četné, na rubu bledé. Květy modré, bledofialové, převislé; lu— peny tupé, kopisťovité. Na vlhliých skalách, na horách ; v Uhřích, Rakousích, Krajinsku. Če. Srp.sZ. horní. A. alpina. L. Jaca. 610. Caliha. Schmalzblume. Záruží. Kalich barevný, padavý, Slupenný. Koruna chybí; 5—10 stlačených, rozložených, mnohosemenných to- bolek. Tyčinek mnoho. XIII. 7. Blaťouch; Zaruž; Máselka; Žluťák; Koňské kopyto. Prut obýčejně vstoupavý, trubkovitý, šťávnatý, holý, oblý, listnatý, dole často červenavý. Listy nožečné, srd- čitě ledvinité, vrubované, lesklé, lysé. Květ veliký, zlato- žlutý, lesklý, téměř 1 palce zšíří. Tobolky svraštělé, hrotité. Na lukách, v močálech. Dub. Kv. Z. bahní. C. palustris. L. 611. Clematis. Waldrebe. Plamének. Obal a koruny žádné. Kalich 4—5lupenný, koru- novitý. Tyčinky mnohé. Tobolky osinaté, s niťovitou čnělkou. XIII. 7. Labuť; Rabudí; Barvínek. 1. Listy jednoduché, sedlé, vejčitě kopovité, vstříční, na dolejšku často fialové, trochu kožnaté. Prut 1—4 stř. zvýší, vztýčený. Stopky 1květé, květy odvislé, špinavě fialové. Tyčinky, čnělky, semena chlupaté. Na dunajských výspách, u Mostu na Litavě, u Nezideru, v Rakousích, Krajinsku. Čn. Če. P. odvislý. B. integrifoha. L Listy speřené, květy špinavě bílé. 2. 2. Prut pnivý, často. několik sáhů dlouhý, hebký, větvitý, křovitý. Listy prostě speřené, lístky srdčité vejčité, celé neb vřezané, diouze špičaté, řapíky úpončivé. Květní lu- peny bílé, po obou stranách pisťnaté, uvnitř žlutobilé, Tobolky vejčité, stlačené, čnělka prodloužená, chlupatě ocasatá. Na plotech, v lesích. Úc. Zář. P. plotní, barví- nek; rabuď; labuť, C. Vitalba. L. Prut vátybéhy; holý, 2—3 stř. zvýší. Listy prostě spe- řevé , nožečné , hořejší 3četné, lístky srdčitě vejčité, zašpičatěné, celokrajné, někdy i vřezané. Květy v ko- Pryskyřníkovité, 669 nečním, vztýčenym latu, stopky ponejvíc 3květé, lupeny obdýlné, tupé, uvnitř lysé, po vrchu na kraji útlovlasé, bílé. Čnělka pýřitá, 8—30 prašníků. © Na chlumních lu- kách, na suchých lesních prostorách. Čn. Zář. P. přímý. C. erecta. L. 612. Delphinium. Riitersporn. Stračka. Kalich 5lupenný, barvitý, lupeny padavé, v dutou ostruhu prodloužené. Koruna buď úlupenná (2 ho- řejší lupeny ostruhovité, v kališní ostruze skryté), bud v jediný ostrubovitý lupen srostlá. Tyčinky mno- hé. Tobolky 14—5 (obyčejně 3) válcovité, nesrostlé XIII. 3. Pána boha nohavičky; stračička ; stračí nož- Brisé kozí brádka. den semeník, jeden ostruhovitý lupen, ostruhou ka- Vítěně obalený. Listy útle rozdělené. 2. Obyčejně 3 semeníky. 4. 2. Stopka kratší než listen, uprostřed ještě s 2 listeny. Květy modré, fialové, růžové, bílé, strakaté. Kališní ostro— ha rovná neb vzhůru obrácená. Tobolka jednoduchá, 1 p. dlouhá, plsťnatě pýřitá, na konci uťatá, čnělka krátká. Listy mnohonásobně 3—ósečné, dřípy čárkovité. Prut vztýčený, 1—2 stř.. vysoký, méně více pýřitý, jedno- duchý , mnohokvětý. V zahradách. (Delphinium elatius, Clus.) S. znamenaná; Svalník královský. © D. Ajacis L. Stopka delší než listen. 3. 3. Tobolky pýřité, vejčito-obdýlné. Rostlina předešlé po- dobná, má však prut vyšší, 2—2"/, zvýší, štíhlejší, od- © stávavě větvitý; ostruhu lupenovou 2krát delší, také čněl- ku 2krát delší. Květy modré, dílem plné. V zahradách. (Delph. consolid. luxurians, Sibth.). S. pýřitá. D. pubescens. DC. Tobolky holé, válcovité, ojedinělé. Ostruha kališná maličko nahnutá, oblá, přítupá; hrozen koneční, řídký, krátký, modrokvětý , sotva více než % květů nesoucí. Listy 3sečné, mnohodílné, s cípy čarkovitými. Prut 1—2 stř. zvýší, větvitý, pýřitý, oblý. Mezi obilím. Ču. Če. Stračka, svalník, boží nohavičky. S. polní, D. consolida. L. 4. Laloky listův široké. 5. 670 Pryskyřníkovité. Laloky čárkovité, tupé , tupé, listy prstnaté, kořenní T- .„ prulní Sdílné, chlupaté, nožečné ; řapíky chlupaté, u dolejška v objímavou nožku rozšířené, Prut prostý, 3—4 stř. zvýší, čárkovaný , chlupatý, dřenitý. Hrozen jednoduchý, koneční často 1 stř. dlouhý, 3 chlupaté li- steny pod každou stopkou. Květy lazurové , ostroha přímá, vodorovně odstávavá. V Uhřích, u Herkulových lázní. Če. Srp. S. klaná. D. fissum. W. Kit. 5, Listy hlavně 3—5dílné, se širokými, 3klanými, vře- zanými laloky, nožečné, hořejší téměř sedlé, tmavě ze- lené. Prut 3—5 stř. zvýší, dutý, holý neb chlupatý, často šedomodře, ojíněný, hrozen větvitý, jednoduchý, mnohokvětý. Koruna 4lupenná, hořejší lupeny tvrdé, holé, ostrožnaté, dolejší žlutými chlupy vousaté, květy azurové, stopky Ž čárkovitými listeny podepřené, sodrolisy rozevřené, téměř válcovité, ostnošpičaté, žilkované, Na Krkonoších, také v zahradách. Čn. Čec. S. vysoká. D. elatum. L. Listy %laločné, laloky. 3klané, vřezané, cípy vejčito- kopovité, všecky částky pýřité, řapíky Jhranné, prázdné. Prut 3—5 stř. zvýší, jednoduchý, řídce ovlášený, práz- dný. Hrozen hustý, často 1 stř. zdélí. Listeny 3, čárko- vité, pýřité. V horních úvalech, v Liptově, Spiši, Zvolení. Srp. S. horní. D. alpinum. W. K. 613. Eranthis. Winteriing. Talovén. Pod květem obal mnohosečný. Kalich 5—8lupen- ný; lupeny barevné, korunovité, obdýlné, odpadavé. Koruna 6—8lupenná; lupeny krátké, trubkovilé, ne- stejně 2pyské. Tyčinek 22— 30. Semeník z 5—6 tobolex složený. XIII %. Stvol jednoduchý, oblý, několik palců zdélí. Kořenní listy dlouhořapečné, mnohoklané, štítovité, hlavně Sdílné, lysé. Obal. 5Sdíiný, listovitý pod samým květem. Květ žlutý. Kališní lupeny obdýlné. Na lesnatých kopcích; v Uhřích ; Ún. Bř. (Helleborus hiemalis, L.) T. západní. “ E. hiemalis, Salisb. 614. Helleborus. Niesewurs. Čemeřice. | Kalich neodpadavý, kožnalý, z 5 zelených, často © Pryskyřníkovité 671 barevných lupenů. Koruna 5—10Olupenná, lupeny velmi krátké, nehelnaté, trubkovité, dole užší, 2pyské, na dně mední jamkou opatřené. Tyčinek 30—60. Tobolek 3—10, kožnatých. Listy kožnaté, znožené neh dlanité. XIH. %. Cemerka; Černý kořen. 1. Stvol jen několika vejčitými šupinami opatřený, z máz= drovité pošvy '/„—1 stř. vysoký, 1—2květý, oblý, trochu nižší než listy, s jediným listem. Kořenní listy dlouze řápečné, hladké, znoženě dělené; 5, 7, 9 obdýl- ně oválních, krátce nožečných, kožnatých, lysých, pilova- ných cípů. Květy veliké 1'/, p. v průměru, nachýlené, kališní lupeny okrouhlovejčité nebo eliptičné, tupé neb přiostré, bílé, na rubu obyčejně zelenavé, na líci často růžově nastíněné. Lupeny číškovité, krátké, 2pyské, žlu- tozelené, padavé, krátce nehetnaté. Čnělka nahnutá. V hor- ních lesích, v Uhřích, Čechách, Slézsku. Pros. Břez. Č. černá, čemerka, kýchavka, sv. ducha koření. H. niger. L. Stvol listnatý. 2. 2. Lai hojnokvětý, 3. stř. zvýší, prut přímý, oblý. Listy toliko prutní znožené po 9—15; lístky pilované, tmavo- zelené, kožnaté, tuhé, obdýlně čárkovité, k hořejšku zvětšuje se řapík, a zmenšují se listy, až u vrchu v li- steny přecházejí. Květy odvislé, v hrozen sestavené, stopečné, u vzniku stopek listenem opatřené. Kalich ku- latý, baňatý; lupeny jeho přiokrouhlé, tupé, žlutozelena= vé. Lupeny koruny krátké, číšovité, téměř 2pyské, krátce nehetnaté; 2—5 čnělek, tolikéž tobolek nadmutých. Na vápnitých chlumech, v Štýrsku.. Bř. Kv. Č. smrdutá. | H. foetidus. L. Prut. obyčejně ve 2 větve klaný, z nichž každá 1—2 květy nese. 3 3. Kořenní listy zároveň s prutem, holé, znožené. Prut 2klaný; větve listnaté, 1—3květé. Květy zelené, téměř jako u předešlé. Při plotech, v houštích; v jižních Uhřích, v Štýrsku. Dub, Č. plotní. H. dumetorum, W. K. Kořenní listy až po květení neb za-ného vynikají ze země. 4. 4. Květy zelené, nažloutlé, převislé. Kalich Slupenný ; lu- peny přiokrouhlé, přiostré,. Korunní lupeny číšovité, stla— čené, s vyvinutými pysky; 3—5 čnělek a tobolek ; čnělky 72 Pryskyřníkovité, vztýčené. Prut 2klaný, pod větvemi listnatý; větve 1—2-; květé, Listy řápečné, znožené, posléz vyšší než pruty; prutní sedavé; cípy sedlé, dlouze kopovité, ostré, na dolejšku nestejně pilované, 4 rubu žilosvraštělé. V ka- menitých houštích; v horách, Bř, Dub. Č. zelená; černý kořen. H. cirádisí Lin. Květy nachové, neb zelené a červeně stínkované, „ Listy na rubu pýřité, na líci lesklé, 5S-——7prsté; lístky 2klané. Prut 1 stř. zvýší, nachový, ponejvíc 2klaný ; větve 1—2květé. Květy veliké. Kališní lupeny uvnitř bledé, nachozelené, zevnitř šedonachové; 3-——6 čnělek. V lesích Matranských ; mezi Ostřihomem a St. Budínem. Bř. Dub. Č. nachovatějící. H. purpurescens. W. K. Listy holé, nožečné, lístky široce kopovité, ostře pi- lované, po 13—15. Prut klaný, větve listnaté, 3květé ; pošvy na špici zubaté, nachové, Květy velikosti střední, zelené a tmavočerveně naběhlé; lupeny po kraji máz— dřité, prozračné, 4—5 čnělek. V lesích a houštích hor- natého Chorvátska; v zimě. Č. černonachová. H. atropurpureus. W. K. 615. Isopurum. Muschelblume. Zapalice. Kalich barevný, odpadavý, Slupenný. Kališní lupeny menší s krátkým nehtem a 2pyskou čepelí. Tobolky smáčknuté. XIII. %. Stračka. Kořen plazivý, vlásenité chomáčky v odstávkách že- noucí, Prut jednotlivý, lysý, na do- lejšku bílými pošvami úbvinátý“ nahoře listnatý, ve 3—5 jednokvěté stopky rozdělený, Listy útlé, trojité; lístky trojité neb 3klané neb 3dílné. Kalich a koruny bílé; 2—3 tobolky. V lesích; Bř. Dub. Z. žluťuchovitá. J. thalictroides. Jacy. 616. Myosurus. Máuseschwanz. Myší ocásek. Kalich Slupenný; lupeny s šídlovitým přívěskem na dolejšku. Koruna Slupenná; lupeny s niťovitým neh- tem a trubkovitou mední jamkou na čepeli. Seme- níky Jhranné. V. 6. Ocáska, Slob. Prut bezlistý, ikvětý, 1—4 p. zvýší. Kořenní listy kopisfovité, čárkovité, celokrajné. Květní lupeny běloze- 6 Pryskyřníkovité. 673 lenavé ; lůžko ve válcovitou homoli až do 1, p. pro- dloužené; 5—20 tyčinek. V písčité, vlhké půdě, na ro- lích, Dub. Čn. M. 0. malý. M. minimus. L. 617. Nigella. Schwarzkimmel. Černucha. Kalich Siupenný, barevný, korunovitý, odpadavý. Koruna Šiupenná; lbipeny malé, 2pyské, nehetnaté, na nehtu s jamkou medovou. Tyčinky mnohé, v 8— 10 svazcích; 5—10 méně více srostlých, dlouhými čnělkami končitých, válcovitých tobolek. XIII 7%. Černý kmín. Semeníky něco přes polovici spolu srostlé ; semena černá, Shranná, útle zrnitá. Prašníky osinaté, Kališní lupeny dlouze nehetnaté; čepel přiokrouhlá, špičatá, bledomo-— drá, na rubu zeleně žilkovaná. Korunní lupeny strakaté. Obal žádný. Listy speřeně mnohoklané, s cípy štětino- -vitě čárkovitými, Prut '/, stř. zvýší, prostý neb větvitý. přímý, přes 1 stř. zvýší, holý. V za V hlinité a vápnité půdě, na rolích, úhorech. Če. Zář. Č. polní, N. arvensis. L. Semeníky zcela v jednu vejčitou neb kulatou tobolku srostlé. 2. Květy bez obalu, koneční, jednotlivé na stopkách, bílé neb žluté, neb modravě mlékobílé. Kališní lupeny vejčito— obdýlné, nehetnaté , žilnaté; © korunní lupeny mnohem kratší, 2pyské, zelené. Prašníky tupé. (Čnělky přímé. Tobolky žlázodrsné, nenadmuté, Semena mnohá, obdýlná, příčmosvraštělá, černá. Listy pýřité, objemu .srdčitého, zpeřeně 2dílné; cípy čárkovitě kopinaté, Prut 1—2 stř. zvýší, přímý, hranatý, pýřitý. V zahradách a polodivoká. Čn. Če. Č. domácí. - N. sativa. L. Květy 7—10dílným obalem obestřené, konečné, jedno— tlivé, bledomodré; obaly prutním listům podobné, Kališní Jupeny obdýlně kopovité, ostré, tmavě žilkované, modré. Korunní lupeny jasně zelené, modře naběhlé, po 5—8. Prašníky bezosinné. Čnělky podvinuté. Tobolky hladké, nafouklé, mázdřité, patery, v jedno srostlé, © Semena příčmo svraštělá, černá. Listy objemu kopovitého, ho- řejší širší, 2krát speřené; cípy čárkovité, ostré. Prut adáců. Ún. Ce. Č. (N, damascena. L. 29 zahradní. 674 Pryskyřníkovité. G18. Ranunculus. Hahnenfuss. Pryskyřník. Kalich Slupenný, padavý ; zřídka Slupenný. Ko- runa 5-, zřídka 9—10lupenná; lupeny uvnitř na nehtu jamkou medovou, často ještě i Šupinou opa- iřené. Tyčinky a semeníky mnohé ; semeníky stla- čené, zobanité neb tupé, hladké neb bodlavé. XIII. ré Blyskáč. 1. Květy bílé. 3. Květy žluté. 11. ©. Listy jednoduché. 3. Listy vřezané neb dělené, 5. 3. Prut mnohokvětý, jednoduchý, chlupatý, na konci 2lu— nenným obalem opatřený. Listy žilnaté, trochu kožnaté, celokrajné, na líci pýřilé, na dolejšku vevinuté; kořenní téměř okrouhlé, vejčité, trochu srdčité, tupé; prutní se- dlé, vejčitě kopovité. Kalich nachový ; koruny bílé s na- chovými pruhami. Na korutanských Alpách. Čn. Če. P. to- ljolistý. R. parnassifolus. Prut 1—21květý. 4. 4. Prut obyčejně 2květý, pruhovaný, vztýčený, niťovitý, prstu zdélí, s 1—2 vztýčenými, čárkovitými, nerozděle- nými listy. Květ stopečný; kališní lupeny po kraji bílé. Semena téměř ckrouhlá, špičatá. Na Alpách hornokoru— tanských. Kv. Čn. P. pyrenejský. R. pyrenaicus. Prut 1květý, 1—1'/, p. zvýší, s 1—2 čárkovitými listy. Listy kořenní vrubované, srdčité, téměř okrouhlé, vrubky černošpičaté. | Kalich vztýčený; korunní lupeny na špici vrubkované, Na marmarošských Tatrách. Srp. P. vrubovaný. „ R. crenatus. W. K. 5. Pohřížené ve vodě listy mnohoklané, v útlé, téměř vlá- senité cípy rozdělené. Medníky bez šupin. Batrachium DC. Lakušník, Presl. 6. Listy nevlásenité. Medníky šupinami pokryté. 8. 6. Cípy ponořených iistův prodloužené, rovnoběžné, štětino— vité. Prut oblý, často několik stř. dlouhý. Lupeny opak vejčité, k dolejšku klínovitě soužené, po 9—12, delší než kalichy. Sem íky holé, příčmo svraštělé, k oohraae bené, krátce špič s tekabšch vodách. Čn. Če. (Ra- nunc. aguatilis ©, peucedanifolius, MÉ Gr. Ranune. flu- viatilis, L.) P. říčný, R. fluitans. Lam. o Pryskyřníkovité. 675 Cípy pohřížených listů od sebe odstávavé, kratší. Prut tupohranný ; 5 opak vejčitých květních lupenů. Prašníky delší než semeníky; tyto chlupaté, háčkovité. 7. T. Splývavé listy lalokaté neb klané, kožnaté, lesklé; pod- vodní v mnohé štětinovité, na vše strany odstávaté cípy rozdělené; obvod celého listu širší než delší. Prut splý- vavý, mnohovětvý. Stopky v oblouk stoupavé. © Lůžko vejčitě kulaté, Blizna sedlá. V stojatýchi tekutých vodách. Kv. Čn. P. vláskovitý. R. aguatilis. L, Všecky listy pod vodou skryté, téměř sedlé; cípy mnohé, krátké, štětinovité, v okrouhlý terč rozprostřené, tuhé. Prut a listy jako u Parožnatce vápnitým pokostem pokryté, tedy velmi křehké, Koruny menší než u pře- dešlého, Lůžko plochokulaté , blizna s krátkou čnělkou. V stojatých mutných vodách. Čn. Če. (Ran. rigidus. Hoffm.) P. křehký. R. divaricatus. Schrad. Poznam. Pryskyřník břečtanovitý, prut plazivý a ko- , řenivý, Položený neb splývavý, větvitý. | Listy stejné, okrouhlé, ledvinité, tupě 3—5laločné, celokrajné, dlouze nožečné, trochu dužné. Květy malé, listům vstřícní; medník bez šupiny; semeníky holé; 5—10 tyčinek. V čerstvých pramenech, v horách. Kv. Srp. : R. hederaceus. 8. Prut 1—3 stř. vysoký, hojnokvětý. 9. Prut 1—3 p. vysoký, 1—3květý, 10. 9. Stopky dlouhé, chlupaté; květy na konci prutu a větví, jednotlivé, malé, sněhobílé, někdy s plným květem. Ka- lich malý, zelený, po kraji nachočervený, odpadavý ; květní lupeny okrouhlé, trochu pilované, velmi odstávavé, po 5—7; semeníky háčkovité, zobanité ; nejvíc 12 čně- lek; hořejší medníka kraj v šupinu prodloužený. Listy prstnatě ve 3—Ť řezaně pilovaných cípů rozdělené; ko- řenní dlouze nožečné. Prut 1— 4 stř. zvýší, vztýčený, prázdný, oblý, nahoře vidličnatě větvitý. V kypré, úrod- ní, lesní a luční rs, Če. Srp. P. omějolistý. R. acomtifolius. L. Stopky holé ; květy, listy a celá rostlina větší než u předcházejícího. Listy 5-, %-, Slaločné, zubaté; laloky - tupé, střední 3klané, úějhořejší pod květy prstnaté, se- 29* 676 Pryskyřníkovité. dlé, čárkovitě šídlovíté; na líci holé, lesklé, Na horách, v Uhřích. Čn. Srp. P. platanolistý. © R. platanifolius. 10. Prut obyčejně 1květý. Listy kořenní téměř srdčité, tupé, 3dílné, lesklé; prutní kopovité, celokrajné. © Kalich posléz vyvrácený, holý, na špici žlutavý; korunní lu- peny opak srdčité, na nehtu žluté. Na Alpách. Če. Srp. P. podhorní, R. alpestris. Prut nejvíce 3květý. Listy dčetné; lístky 3dílné, mno- hokiané; laloky špičaté; prutní sodie Kališní lupeny chlupaté, červenavé, na špici ožehnuté. © Korunní lupeny často na rubu červenavé. Na štýrských a korutanských le- © dovcích; na Křiváni. Če. Srp. P. lední. — R. glacialis. 11. Kalich 3lupenný; květních lupenů 9—10; medníky bez šupin. Plody stlačené, tupé, holé, Listy trochu dužné, lesklé, téměř okrcuhle srdčité, hranaté. Prut dole polo- “žený, pak vstoupavý, obyčejně na dolejšku nachočervený, lesklý, dužný, obyčejně 1květý. Kořen hlíznatý. V lesích, u plotů. Bř. Dub. (Ficaria ranunculoides, Mónch. Ficaria verna, Huds.) Orsej; Manna, R. Ficaria. L. Kalich obyčejně Slupenný ; koruna Slupenná; medníky šupinaté neb bez šupin; pruty vícekvěté. 12. 12. Listy nerozdělené, jednoduché. 13. Aspoň prutní, často i kořenní listy rozdělené neb: slo- žené. 18. 13. Kořenní listy ledvinité neb žádné. 14. Listy vejčití, kopovité neb čárkovité. 15. 14. Obyčejně jeden kořenní list, tvrdý, nožečný, ledvinitý, téměř znožený, 8 klapky trochu kýlnaté , aneb siřední žilou opatřené, která ve dvě boční nepatrné žilky vybíhá. Únělka nepadavá. Semena v každém pouzdře 1řadá. Kvě- ty žluté. XV. 2. Zelí. 1. Sešulky k prutu přitlačené, s 2řízným zobanem. Lupeny žluté ; kalich polootevřený. Listy dolejší lýrovité, hořejší kopovité, celokrajné, všecky nožečné. Tu i tam vzdělá- vaná ; na břehách řek. (Sinapis nigra, L.) Hořčice čer- ná ; K. hořčičná. B. měgra. Koch. Šešulky odstávavé. © Hořejší listy širokým dolejškem sedlé, neb srdčitě objímavé, přimodralé. 2. ©. Kališní lupeny vztýčené, dole sevřené. Lupeny jasno- žluté. Tyčinky všecky vztýčené. Hořejší listy na do- lejšku nesrdčité , obdýlné, sedlé; dolejší často lýrovité ; holé, sivozelené. Prut 2 —3 stř. zvýší, tlustý, uvrchu větvitý, holý. Vzdělávaná v mnohých odrodech. K. obecná. B. oleracea. L. J. Sv. Presl rozeznává následující odrody: «. Kapusta divoká, Br. ol. silvestris. p. Kapusta zimní, Jarmus, Brassica ol. acephala. Sem. a. Jarmus celolistý, integrifolia. b. Jarmus kadeřavý, sabelica. - ©. Kapusta pupenatá, gemmifera. 3. Kapusta hlavatá. Br. ol. capitata. a. Kapusta vlastně tak řečená, kadeřavé zelí. Crispa. b. Hlavatice, hlávkové zelí, hlávky. Křížaté, 689 ©. Brukev, řepné zelí, keieráb. Br. ol. Caulo-rapa; Gon- gyloides. e. Kapusta květná. Br. ol. Botrytis. a. Prokolice, asparagoides. b. Zelí květné, Karfiol. : Kališní lopeitý 'vátýšené: posléz polo- neb docela ote— vřené. Kratší tyčinky odstávavé. Hořejší listyna dolejšku srdčité. 3. 3. Dolejší listy rávankné: po obou střanách chlupaté, lýrovité; hořejší vejčité, zašpičatělé, srdčitým dolejškem objímavé. Květní hrozny na vrcholu ploché. Kalichy - posléz vodorovně odstávavé. Koruny zlatožluté, Šešulky téměř vztýčené ; tyčinky vstávavé, Rovněž v mnohých odrodech pěstovaná. K. Řepa. B. Rapa. L. U Presla dva odrody: a. Řepák, Br. R. oleifera. Sem: řepák jarní a ozimý. B. Řepa. Br. R. rapifera. Sem: okrouhlice, vodnice, kolník. Příbuzná : Kapusta polní. Kořen a prut tenký; tento vzlýčený,- větvitý, 1—3 stř. vysoký. Kořenní listy lý- rovité, zubaté, trochu háčkovité; prutní srdčité, dlouze špičaté, objímavé, celokrajné, hladké, Šešulky vztýčené, tupě 4hranné, © p.. zdélí. Na rolích; v Rakousích, Ha- liči. Kv, Čn' B. caspěstatě. L. Dolejší listy vodozelené, na líci holé, lýrovité ; hořejší obdýlné, k dolejšku rozšířené, srdčitě objímavé. Hrozny prodloužené, Kalichy Rolootevřené. Koruny žluté. Šešulky 'odstávavé, Tyčinky přilehavé. V. vzdělávaná. K. řepka, B. Napus. L. Presl má tyto odrody: ©. Řepka, olejka. Br. N. oleifera. Sem náleží řepka jarní a ozimá. B. Tuřín, dumlík. Br. N. rapifera, Napobrassica. 627.. Bumias. Zachenschotte. © Rukevnák. Šešulka vejčitá neb obdýlná, 2- neb 4pouzdrá, v tomto druhém pádu leží pouzdra po páru nad se- bou. Pouzdra 1semenná. XV. 1. 1. Květy žluté, 2. Květy bílé neb červenavé. 3. P. Šešulka šikmo vejčitá, bezkřídlá, bradavičná. Chocholík (29) 690 Křížatě. latovitý, Listy dolejší kracovitě lýrovité, neb chobotnatě zubaté, hořejší zubaté, kopovité. Prut vztýčený, 2—4 stř. zvýší. V Uhřích, Haliči, Čn. Če. R. východní. B. orientalis. L. Šešulka 4hranná, trochu zubatá, Apouzdrá, 4semenná. Kalich odpadavý. Listy kořenní kracovité , prutní kopo- vité. Prut na 1'/, stř. zvýší, od dola účtvitý: Na polích, v Rakousích, Uhřích. Kv. Čn. R. kolcatý. B. Erucago. L. 3. Šešulka vejčitá, přítupá, zelená, pravidelná, později Ahranná, rapavá, černosemenná, Květy v hustých chocho- líkách. Kalich žlutozelený, Lupeny bílé, klínovité, vztý- čeně odstávavé; 4 žlázky. Prutní listy obdýlné, šípovité, objímavé; kořenní nožečné, téměř lýrovité. Prut pídi zdélí, trochu hranatý. Na rolích; pod Gerhardským vr- chem, okolo Budína, u Oseku, v Haliči. Dub, (U některých Rapistrum, Crambe, Myagrum, Cochlearia). R. lžičníkový. B. cochlearioides. Šešulka kulatá, téměř 3hranná, drsná, zobanitá ; čnělka přehnutá ; květy bílé neb červenavé. Listy kopovité, špi- čaté, nožečné, šedozelené, obdýlné, hned celé, hned vru- hovant Prut pídi zdělí, velmi větvitý. V suchých přík o- pech, u cest; v Uhřích, fahoe Rakousích. Kv. Čn. (Myagrum rostratum, Scop. A hustajita syriaca, L.) Rukevník zoba- nitý. B. syriaca. 628.. Cakile. Meersenf. Cikla. Šešulka ze 2 na sobě ležících článků složená ; ho- řejší článek mečovitý , dolejší opak vejčitý; oba "Asemenné. XV. 1. Články šešulky 2řízné. Květy jasně fialové. Na bře- hách mořských. C. obecná, C. maritima. Scop. 629, Calepina. Kalepinka. Šešulka okrouhlo-vejčitá, v krátkou homolitou čněl- ku pomálu zakončilá ; původně ipouzdrá, s 1 ze špice visícím semenem. XV. 1. Rostlinka letní. Kořenní listy chobotnatě protisečné ; prutní obdýlné, šípovité. Květy bílé. Na rolích, u Kolína. K. Korvínova. : C, Corvini. Deso. Křížaté. 691 630. Camelina. Leindolter. Lnice. Šešulka hruškovitá ; klapky k vrchu ve špici pro- dloužené ; pouzdra obyčejně 2semenná, XV. 1. Listy kopovité, celokrajné neb trochu zubaté, k do- Jejšku neznačně soužené, šípovitě objímavé. Prut 1 stř. zvýší, téměř jednoduchý, oblý, s vidličnatými chlupy. Květní klas řídký; šešulky zvící čočky, 8—12semenné. Na úhorech, mezi obilím, Čn. Če. (Myagruin sativum, L.) L. obecná. C. sativa. Crantz. Listy čárkovitě obdýlné, chobotnatě zubaté neb proli- sečné, k dolejšku soužené a šípovitě objímavé. Šešulky po boku Ažebré, Semena 2krát větší. Mezi Inem. (Myagrum dent. Willa.) L. zubatá. C. dentata. Pers. 631.. Capsella. Táschelkraut. Kokoška. Šešulka plochá, 3hranná, s přehrádkou čárkovi- tou; klapky kýlnaté, nekřídlaté; pouzdra mnoho- semenná. XV. 1. Kokošky; tašky; suchá Běta; to- bolka. Šešulka ovální neb obdýlná, tupá neb plitce vykrou-. žená. Listy hluboce protisečné. Na slatinách. K. ovální. C. elliptica. Heyer. Šešulka 3hranně opak srdčilá, Listy často růžičkovité, obdýlně kopovité, zřídka celokrajné, nejvíce kracovité, někdy protisečné. Prut oblý, větevnatý. Květ bílý, drobný; někdy bezlupenný s 10 tyčinkami, jelikož plátky v ty- činky se zvrhly (Var. apetala). V nevzdělané půdě. Bř. Zář. (Thlaspi Bursa pastoris, L.) K. pospolitá, C. Bursa pastoris. Mónch. 632. Cardamine. Schaumkraut. Řeřicha. Šešulka čárkovitá, stlačená ; klapky ploché, bez- kýlné, bezžilné. Semena v každém pouzdře 1řadá. XV. 2. Vodní řeřicha; žabí květ; slovensky: režucha. 1. Listy jednoduché, obdýlně vejčité, celokrajné; prutní po 2, krátce nožečné; kořenní dlouze nožečné. Lupeny bílé; šešulky přímé, tenké, hnědé, Rostlina travozelená, hladká, kožnatá. Na štýrských a korutanských Alpách. Če, Zář. Ř, horní. C. alpina. (29*) - 692 Křížaté. Listy aspoň hořejší speřené. 2. 2. Květní lupeny bledočervené, 2krát zdélí kalicha, klíno- vité, vykroužené, Květy krátce stopečné v chocholíku; kališní lupeny čárkovité, nachově stínkované. Lístky tupé, Wřezaně zubaté, vejčité, nožečné, po 3—5. Prut oby- čejně prostý, htánatý: vztýčený. Na chorvatských horách. Čn. Če. Ř. červená. C. chelidoma. Květní lupeny nejvíce bílé, 3. 3. Dolejší listy, z čásůi nerozdělené, vejčité, dlouzenožečné ; hořejší lýrovité, neb lýrovitě protisečné, 2 —3jařmé; lístky obdýlně klínovité, Rostlina holá. Řapíky šípovitě ušetnaté. Prut 1—3 stř. zvýší, jednotlivý. Krátký sku- pený hrozen. - Koruny bílé; stopky vztýčené; šešulky vztýčené, skupené. Na Krkonoších. Ř. rytolistá, C. resedifolia. L. Též i dolejší listy speřené neb trojčetné. 4. 4. Listy 3četné; lístky přiokrouhlé , rozvláčně zubaté, s ostnitou špicí. Prut vstoupavý, bezlistý neb 1listý, jednoduchý, červenavý. Plazivé výběžky. Koneční cho- cholík. Koruny bílé, Na vlhkých lukách, v stinných le- sích; v Čechách, Slézsku, Uhřích, Čn. Ř. trojlistá, C. trifolia. L. Listy speřené. 5. 5. Řapíky s objímavými ušty. Listy útlé, lehce vadnoucí; jasně zelené; lístky dolejších 8- 5klané, krátce nožečné. Prut "/—1 stř. zvýší. Květní lupeny někdy chybící. V stinných lesích. Ún. R. nedůtklivá; Prskavka. ; G, Impatiens. Řapíky bezušetné. 6. 6. Prašníky před rozpuknutím červené; čnělka šídlovitá, dlouhá; lupeny 3krát zdélí kalicha, bělavé, žlutonehetnaté, Tyčinky 3krát zdélí koruny. Listy speřené; lístky dolej- ších listů do úhlu zubaté, koneční větší. Prut hranatý, hustý, často na dolejšku kořenivý. Na pramenitých místech, lesních potocích. Dub. Kv. (Sisymbrium Nasturtium, Matt. Krock.) Ř. hořká. C. amara. L. 6. hirta FI. sil. Prut krátce vlasatý; stopky lysé; celá postava skupená, přímá; listy husté, mnohojařmé, 7. subalpina Koch Syn. (umbrosa FL, sil). Prut a stopky krátkovlasé; na Krkonoších. Dub. k Křížaté. 693 Prašníky žluté, %. 7. Lupeny i s nehtem přes '/, p>zdélí, Skrát zdélí kalicha, bílé s červenavými žilami, neb Mlskóváš kališní lupeny žlnté; čnělka válcovitá, krátká. Chocholík koneční. Listy speřené; lístky prutních listů čárkovité, neb úzce kopovité; dolejších přiokrouhlé, vykrajované neb zubaté, koneční větší. Prut trubkovitý, oblý, k vrchu útle čárkovaný, holý, vztý- čený, 1—1'/2 stř. zvýší. Na lukách. Dub. Kv. Žabí květ; Ř. luční, C. pratensis. L. Lupeny daleko menší, bílé. 8. 8. Lístky stejné, mnohojařmé, celokrajné; koneční téměř stejné velikosti s ostatními; dolejších listů obdýlné, ho- řéjších čárkovité. Prut holý, 2—12 p. zvýší, hned jedno- duchý, bned od dolejška větvitý. Stopky odstávavé, še- šulky vztýčené. Květy velmi malé. Na vlhké půdě, při jezerech. Čn. Žář. Ř. malokvětá. C. parviflora. L. Lístky dolejších listů přiokrouhlé, vykrajované neb zu- baté, koneční větší. Lupeny 2krát jddká kalicha. 9, 9, Čnělka zdélí šířky šešulečné; šešulky trochu odstá- vavé; 6 prašníků ; lupeny kopisťovité. List tmavý, snadno vadnoucí. Prut jednoduchý a větvitý, ponejvíc krátkými, tubými chlupy posetý. V stinných lesích. Kv. Čn. (Carda- mine hirsuta 9. silvatica, W. et Gr.; C. hirsuta B. sil- vestris, Fries,) Ř. lesní. C. silvatica. Link, Čnělka kratší než šířka šešulky ; šešulka více vztýčená ; 4 prašníky. Lístky užší a tužší s něco hlubšími zuby. Prut méně listnatý. Na lesních prostorách, při vinicích, Kv. Čn. (Cardam. hirsuta ©. sabulosa, W. et Gr.; Card, hirsuta c. campestris, Fries.) Ř. chlupatá: C. hirsuta. L. 633. Cheiranthus. Lack. Fiala. Šešulka oblá neb stlačená. Blizna 2laločná. Semena 1řadá, vejčitá, plochá, často obroubená. Květy žluté, bílé, červené. XV. 2, Fiala; Chejr; Lak. 1. Květy žluté. 2. Květy bílé neb červené, neb hnědé. Mathiola. 4. ©. Listy celokrajné, špičáté kopovité, na líci zelené, Prut dřevnatý, větevnatý, 1—%2 stř. zvýší; větve hranaté. Květy žluté; šešulky stlačené, 2—2'/, p. zdéli; blizna 694 Křížaté. veliká. Na starých zdech; v Uhřích, okolo Břeti- slavi, Kv. Casto v zahradách pěstovaná, zušlechtěná. (Cheiranthus fruticulosus, L.) Fiala obecná; fiala žlutá. Ch. Cheiri. L, Listy zubaté, Prut 2—3 stř. zvýší, přímý, vztýčený, * jednoduchý. Lupeny sírožluté. 3. 3. Šešulky Ahranné, blizna veliká na šešulce bez čnělky sedící, lupeny vykroužené, Prut čárkovaný. Listy úzké, trochu špičaté, sedlé, tmavozelené, někdy čárkovité , někdy obdýlně kopovité, obyčejně celokrajné, jen dolej- ší zubaté, přídrsné, Na výslunních suchých místech, v Rakousích. Kv. Čn. Ř. trýzlová. Ch. erysimoides. Šešulky široce 2řízné, vztýčené, přilehavé. Čnělka patrně dlouhá, lupeny sírožluté, plátek opak vejčitý, " odstávavý, celý neb trochu vykroužený. Hrozen téměř pídi zdélí, kalichy Ahranné, šedozelené. Kořenní listy no- žečné, vykrajovaně zubaté, prutní sedlé, zubaté, hořejší pilované. Pruty jednotlivé, nahoře větvité. Na vápencích, u Herkulových lázní. Čn. F. končitá. Ch. cuspidatus. Bieb. 4. Rostlina křovitá, dřevnatá, prut větvitý, šedivě pýřitý, 1—2 stř. zvýší. Listy kopovité, tupé, celokrajné. Květy v hroznech, vonné, bílé neb červené, neb peřesté. Lu- peny obvejčité, kališní lupeny čárkovité, šešulka 4—5 p. zdélí. Péstovaná, (Mathiola incana, R. Brown) F. zimní. Ch. incanus. L. Rostlina s pněm bylinným, prut přímý, 9—13 p. zvý- ší, listy kopovité, tupé, sedavé. Lupeny více vykrouže- né než u předešlé. V zahradách pěstovaná. (Mathiola annua, Swe.) F. letní, Ch. annuus. L, Poznam. Fiala krlatá. Prut 8—12 p. zvýší, přímý. Listy uvrchu skupené, podhnuté, tupé, plsťnaté, celé. Hrozen mnohokvětý. © Šešulky pýřité, bezžlázé , dole něco širší. Semena rohatá, po kraji téměř křídlatá. Pě- stovaná. (Math. fenestralis R. Br.) Ch. fenestralis. L. 634. Clypeola. Schildkraut. Paveznice. Šešulka vykroužená, okrouhlá, 1—2semenná/ ve 2 části dělitelná, hvězdovitými chloupky posetá. Ty- činky na dolejšku zoubkem opatřené. XY. 1. Křížaté. 695 Prut nízký, s větvemi položenými. Listy malé, kopisťo- vité, šedozelené. Květy malé, žlutavé, v hustých klasech. Šešulky okrouhlé, 1pouzdré , 1 — Žsemenné. Tyčinky zu- bem podepřené. Na polích, v Haliči, Če. P, položená. C. Jonthlaspi. L. 635. Cochlearia. Lóffelkraut. Lzičník. Šešulinka zaokrouhlená neb ovální, často nadmutá, 2pouzdrá, mnohosemenná. Klapky na kýle zakula- cené. XV. 1. 1. Květy bílé. 2. Květy žluté. 7%. 2. Listy speřené. Viz Nasturtium. Listy jednoduché. 9. 3. Kořenní listy velmi veliké. Viz Armoracia. Listy menší, obyčejně celokrajné, aneb málo zubaté, neb vykrajované, 4. 4. Šešulky eliptičné, nadmuté, veliké, mnohosemenné. Lu- peny opak vejčité, klínovité, delší než kalich. Kališní lupeny obdýlné, tupé. Kořenní listy srdčitě vejčité, vru- bované, prutní kopovité, chruplavičně zubaté. Prut vztý- čený, 2—3 stř. zdélí, křivolaký. Na vlhkých lukách, v Čechách, Banátu, Jazigii, Hevešské stolici, Kv. L. ve- leplodý. C. macrocarpa. W. K. Sešulky nenadmuté. 5. 5. Prutní listy všecky nožečné, kořenní srdčité, Na bře- hách mořských. L. pomořský. C. danica. L. Listy hořejší srdčitě objímavé. 6. : -6. Kořenní listy téměř okrouhlé, trochu srdčité, prutní obdýlně vejčité, trochu chobotité. Prut hranatý, '/, stř. zvýší. Chocholík mnohokvětý. Kališní lupeny odstávavé, tupé; korunní lupeny opak vejčité, celokrajné ; čnělka velmi krátká ; šešulky téměř kulaté, trochu stlačené ; klapky vyduté, Ve vlhkých příkopech na slatinách v Uhřích. L. lékařský. C. officinalis. L. Kořenní listy na dolejšku zaokrouhlené aneb v řapík sbíhavé, prutní obdýlné. Na půlnočním pomoří. L. an-. slický, C. anglica. 7. Šešulka hruškovitá. Květ bledožlutý. Viz Camelina, Šešulka kulatá, Květ žloutkožlutý. Viz Nasturtium. 696 Křížaté. 636. Crambe. Meerkohl. Katrán. Šešulka ze 2 článků sestavená, články Ipouzdré, nepukavé, fsemenné. © Čnělka žádná neb krátká, Anh Prut 1—2 stř. zvýší, asi prstu ztlouští, oblý, rozvět- vený. Listy dužné, vlnité, špičatými zuby vřezané, mo- drozelené. Květ bílý, šešulky vejčitě zakulatěné. Delší tyčinky vidličnatě rozeklané. Na pomoří. Kv. Čn. po- mořský. C. maritima, L Prut 2—3 stř. zvýší, hranatý, vidličnatě větvitý. Ko- řen tlustý, jednoduchý, 28—4 stř. dlouhý, Listy mnoho- násobně složené, vřezaně zubaté, lysé. Květ bílý, še- šulky © kulaté, hladké, žlutočervené. Delší | tyčinky rozeklané. Bř. Kv. V Moravě okolo Čajče, Hovoran, v Uhřích od Břetislavi dolů, v Sedmihradsku. Bř. Dub. K. východní. C. tatarica. Jaca. 637. Dentaria. Zahnwurz. Kyčelnice, Šešulka kopovilá, sedavá, na konci ztenčená, klap- ky ploché, nekýlnaté. Semena, v každém pouzdře 1řadá. XV. 2. Babí zub. 4, Květy nachové, po 3—5; tyčinky polozdélí koruny ; ka- lišní lupeny čárkovitě ovalní; šešulky 1 p. zdéli, stlačené, Listy 3, přeslenaté, 3četné; lístky kopovitě obdýlné, mezi každýma dvěma jedna žlázka. Prut jednotlivý, vztýčený, hladký, dole holý, jednoduchý, */4—1 siř. zvýší. V le- sích, houštích, v Uhřích, Slézsku, Moravě nad Bečvou k Vsetínu. Dub. Kv. K. žláznatá, Babí zub. D. glandulosa. W. K. Květy bílé, do fialova neb žluta. 2. 2. Květy žlutobílé. 2. Květy bílé neb bělofialové. 4. 3- Listy čelné, speřené, lístky po 9— 11, kopovité, úlie špičaté, nestejně a hrubě pilované. Prut 1 stř. zvýší, holý, jednoduchý, Chocholík krátký, 7—14květý. Kalich žlutozelený, květy veliké, šešulky čárkovitě ko- povité, zobanité. Ve vlhkých lesích, v Chorvatsku. Kv. Čn. K. mnoholistá, D. poluphyllos. W. K. Listy tři, přeslenaté, 3četné; lístky vejčitě kopovité, zubaté, holé. Prut */, stř. zvýší, 4—10kvělý. Kalichy Křížaté. 697 odpadavé, šešulky vztýčené, tyčinky zdélí koruny. V stin- ných lesích. Dub. Kv. K. devítilistá, Brabor. D. enneaphyllos. L. 4. Listy střídavé, S3četné, nožečné, boční lístky šikmé, střední vejčitě kopovité. Prut vstávavý, jednoduchý, dole kosmatý, 1 stř. zdélí. Chocholík 6—15květý, stopky 4 p. zdélí, žlázkami podepřené. Kališní iupeny obdýlné, korunní lupeny bílé, 3krát delší kalicha, opak vejčité, celokrajné, tyčinky delší než kalich, Květy vonné. V les- ních údolích, v Chorvatsku. Kv, K. trojlistá, D. trifolia. W. K. Listy mnohočetné, speřené neb prstnaté, Květy bílé do fialova, 5. 5. Listy hořejší prstnaté, 5četné. V podhorních lesích, Y Rakousích, jižních Uhřích, Haliči, D. Kv. K. pětilistá. D. pentaphyllos. L. Listy speřené, 6. 6. Dolejší listy speřené, hořejší jednoduché, kořenní %-, prutní 3—5četně; list kopovité, pilované, Listy stří- davé. Prut do 2 stř. zvýší, holý. V úžlabičkách listů na- lezají se šupinovité, posléz černočervené pupeny neb cibulky. Koruny bílé neb lilakové. Na chlumních lesích. Dub. Kv. K. cibulonosná; Konopáč. © D. bulbifera. L. Dolejší listy po 7, hořejší po 5 speřené, lístky vej- "čitě kopovité, pilované, lysé. Květy bílé, do fialova neb nachova. V Rakousích, Uhřích, v lesích. Kv. (Dent. se- cunda, Tabern.; Dent, pinnata, Willd.) K. sedmilistá. , D. heptaphyllos. Villars. 638. Diplotaxis. Doppelsame. Křezalka. Klapky 1žilné, bez bočních žilek. Semena v kaž- dém pouzdře 2řadá, eliptičná neb obdýlná. XVI. 2. Prut listnatý, dole téměř křovitý, 1'/, stř. zvýší, vět- vitý, šedozelený. Listy holé, trochu dužné, hladké, do- lejší protisečné, s čárkovitými cípy. Květy veliké, bledo- žluté, „ostře vonné, kališní lupeny odstávavé, na špici trochu ovlášené. Šešulka vztýčená, obdýlná. Stopka 2- krát zdélí květu. U cest, na zdech, suchých kamenitých místech. Srp. (Sisymbrium tenuifolium) K, úzkolistá. D. tenuifolia. DC, 30 698 - Křížaté. 3. Prut téměř nahý, bylinný, na dolejšku položený, pak vstoupavý. Listy s obvodem kopovitým, chobotitě pilo- vané aneb protisečné, nožečné, jen dole trochu chlupaté. Květy veliké; lupeny velmi tupé, žluté, Čnělka dlouhá; šešulka přitlousilá, trochu stlačená, Nehet lupenu patrně odstouplý; stopka zdélí květu. Na zdech, kamenitých pro- sborách, u cest. Če, Říj, (Šisymbrium mona K. zední. D. muralis. DÚ. Příbuzná Křezalka jívnatá: květy menší, skupenější ; lupeny poznenáhla v, nehet soužené, D. viminea. 639. Draba. Hungerblume. Osívka. Šešulka vejčitá, stlačená, mnohosemenná. Semena neobroubena. Tyčinky bezzubé. Lupeny často klané. Prut větším dílem bezlistý ; kořenní listy často v rů- žičce. XV. 1. Chudinka. „ Květy bílé. 2. Květy žluté neb červené. 5. „ Lupeny 2klané ; šešulky obdýlné, slabě ozubené, hvězdo— vlasé. Prut hned jednotlivý, s 3—3 stopečnými květy, hned množitý, vstávavý, bezlistý, 1—6 p. zvýší. Na suchých, písčitých prostorách. Un. Kv. (Erophila vulga— ris, D. C.) 0. jarní; Chudinka. D. verna. L. Lupeny celé neb vykroužené. 3. Prut listnatý, do 6 p. zvýší. Listy vejčité, zubaté, ob- jímavé, pýřité s vidličnatými chloupky. Květy malé v cho- cholíku ; lupeny téměř okrouhlé, deiší než kalich. Šešulka čárkovitě eliptičná, holá, asi polo zdélí stopky. Na stin- ných kamenitých místech; v Uhřích, Čechách, Slézsku. Kv. Čn. 0. zední. D. Ba L. Prut nahý, neb 1—3listý. 4. . Listy lysé, jen na kýle s 2—3 dlouhými chlupy, a na špici zubů s jedním chloupkem, obdýlné, tupé, vrubované, po kraji brvitě zubaté. Prut 3listý. Lupeny zdélí kalicha; šešulky obdýlné, špičaté. Na slovenských holech, Ún, 0. pochybková. D. androsacea. Listy pýřité, po obou stranách hvězdité, šedozelené, obdýlné, trochu tupé, celokrajné neb zubaté, brvité. Prut často s jedním zubatým listem, vztýčený, Květy v cho- cholíku; lupeny celokrajné; šešulka obdýlná, Na skalách, Křížaté. 699 na rakouských a štýrských Alpách. Čn. Če. (Draba hirta, Cr.) O. hvězdochlupá. D. stellata. Jaca. . Květy bledočervené, Listy klínovité, dlanité, 3laločné, malé, tlusté, lesklé; dolejší Šklané; po kraji a na špici brvité. Pruty nahé, malé, asi ŠSkvěté. © Na nejvyšších Alpách, v skalách; zřídka. Kv. O. pyrenejská. D. pyrenaica. Jacg. Květy žluté, 6. „ Listy přímé ,: čárkovité neb kopovité, kýlnaté, po kraji bělobrvité. Prut 4-—4 p. zdélí, jednoduchý, nahý. Cho- cholík koneční; květy s tuhými, někdy vykrouženými lupenýy ; kalich polozdélí lupenů; šešulka kopovitá, žlutavá, trochu kosmatá ; čnělka asi zdélí šířky šešuleční; tyčinky asi zdélí [upenů. Na chlumech, podhořích, holech. Bř. Kv. O. zimní. D. Atzoides. L. « Listy vejčité. 7. Prut nahý, prostý, roztroušeně chlupatý. Listy obdýlně vejčité, celokrajné, na líci chlupaté, nebrvité. © Květy plitce vykroužené. Šešuška obdýlná; čnělka patrná. Rost- lina předešlé podobná. Na slovenských holech. O. horní, D. alpina. Prut listnatý, větvitý. Listy prutní vejčité , sedavé, zubaté, pýřité. Stopky 2krát zdélí šešulky; šešulka pý— řitá, 30- i vícesemenná. Koruna žlutá. Na skalnatých, stinných místech, v Uhřích. Kv. Čn. O. hajní. D. nemoralis. Ehrh. 640. Erucastrum. Rempe. Řetkevník. Šešulky s klapkami 4žilnými bez bočních žilek; se- mena dřadá, obdýlná, trochu silačená. Květ žlu- tavý. XV. 2. Prut 1—1'/, stř. zvýší, vztýčený neb ležící, háčko- vitý, listnatý. Listy kracovité aneb hluboce protisečné, neb speřené, s tupě zubatými cípy. Lupeny nežilkované ; šešulky hladké, odstávavé, s prutem rovnoběžné, tupě Ahranné ; čnělka mečovitá; kališní lupeny vztýčeně od- stávavé; delší tyčinky k čnělce přilehavé. Na rolích, u cest; v Rakousích, Čn. Srp. Ř. rolní. E. Pollichii, Schimp. Spenn. 30* 700) , Křížaté. 641. Erysimum. Hederich. Trýzel. Blizna nerozdělená. Šešulka Ahranná neb 2řízná. Klapky kýlnaté. XV. 2. | 1, Listy prutní vejčité, hluboce srdčitým dolejškem objí— mavé, zaokrouhleně tupé; kořenní v krátkou nožku sbí- havé. Prut vztýčený, jednoduchý. Lupeny malé, běložluté. Šešulky velmi dlouhé, 4hranné, stlačené, šídlovité. Rost= lina modrozelená. Na rolích. Čn. (Bisatou or. L.; Ery- simum perfoliatum, Crantz.; Conringia perfoliata, Link). T. objímavý. E. oriéntale. R. Listy prutní obdýlně kopovité, neobjímavé. Květy žluté. 2. 2, Stopečky 2—3krát delší než kalich, a o tolikéž kratší než dospělá šešulka, vodorovně odstávavé; šešulky hladké s roztracenými chlupy. Rozestřená koruna jen 2—3 čár- ky zšíří. Listy krátce a vzdáleně zubaté, na líci hvězdnaté, chlupaté. V dělané půdě. Čn. Srp. T. fiala. © E. cheirantkoides. L. Stopečky ledva zdélí aneb kratší kalicha. 3. 3. Listy na líci stejnými hvězdovitými chloupky poseté. Do- spělé šešulky 4—8krát delší než jejich vztýčené, odstávavé stopky; přímé, (zbrě čené, s prutem téměř rovnoběžně, ostře hranaté. 4. Hvězdovité chloupky ma líci listů s jednoduchých chloupky smíšené. Šešulky v poměru k stopkám ještě delší, méně přímé, často křivolaké, aneb od prutu od- stávavě tupěji hranaté; stopky vodorovně odstávavé. 5. 4. Květ okázalý, asi '/, P. zšíří, sírožlutý; lupeny téměř“ okrouhlé. Šešulky šedoplsťnaté, 4hranné se zelenými hra- nami, v dlouhých hroznech, Blizna hlavovitá, 2laločná, veliká. Prut větvitý, brázdovaný; větve odstávavé. Listy obdýlně kopovité, vzdáleně špičatě zubaté, na -dolejšku soužené, téměř sedavé; mna špici trochu zaokrouhlené, utle špičaté. Na suchých, výslunných, kamenitých mí- " stech, v příkopech, u cest, Čn. Srp. T. vonný. E. odoratum. Ehrh. 2. Květy menší, žluté, lupeny obdýlné; šešulky stejnobarvé, zelenavé, hvězdnatě chlupaté; stopky zdélí kalicha. Listy vidličnými chloupky poseté, obdýlně kopovité, vykra- Křížaté. 701 jovaně ozubené, Prut přímý, vztýčený, 1—2 stř. zdélí. Na písčitých, kamenitých místech, na břehách řek, u zdí. (Erys. hieracifolium, L.). T. vztýčený. i E. strictum. Fl. Wett. Příbuzný Trýzel metlatý: listy užší, kopovité, jen málo zubaté, Prut velmi větvitý, prutnatý, přímý, jen nahoře brázditý. Květní lupeny kopovité, opak vejčité, Šešulky ku prutu přitlačené, Na zdech, rumech; v Uhřích, Čechách, Čn. Srp. E. virgatum. Roth. 5. Šešulky znenáhla v čnělku soužené, tlusté, uzlité, roze= vřené, poléz téměř dolův zvrácené. Prut u -vrchu vlnitě křivolaký. Listy vykrajovaně zubaté. V orné půdě; v Če- chách, Uhřích. Kv. Čn. (Erys. ramosissimum , Crantz). T. největevnatější. E. vepandum. L. Sešulky nesoužené, méně odstávavé, štíhlejší. Kališní lupeny k dolejšku míškovité. Listy často šedozelené, vy- krajovaně zubaté, Na skalách, pahrbkách; v Čechách. T. skerdolistý, E. crepidifolium. Rchbch. 642. Farsetia. Prašivka. Šešulka vejčitá, sllačená ; pouzdra mnohosemenná. Semena obroubená. Tyčinky s zubovitými rozšířeni- nami.. Lupeny klaní. XV. 1. Rostlina hvězdnatě chlupatá, šedobílá. Prut vstávavý, 1 stř, zvýší. Listy kopovité, v řapík soužené. Lupeny bílé, 2klané; delší tyčinky křídlatými zuby podepřené 3, šešulky pýřité, zvící čnělky. Na suchých písečnatých mí— stech, pahrbkách, u cest, plotův. (Alyssum incanum, L. Berteroa incana, DC.; Camelina incana, Presl) P. šedivá. F. incana, R. Br. 643. Hesperis. Nachiviole. Materna. Šešulka téměř 4bočná neb stlačená. Semena 1řadá, téměř Jhranná. Blizna ze vztýčených lalůčkův se- stávající. XV. 2. 1. Prut pídi dlouhý, větvitý, rozestřený, hranatý ; větve od- stávavé, hranaté. Listy kopovité, nožečné, špičatě zubaté, drsné, v řapík soužené, Hrozen 1'/,—2 p. zdélí; květy téměř sedavé ; kališní lupeny tupé, žlábkovitě čárkovité ; korunní lupeny malé, bledě lilakové, plátek obdýlný, tupý, E Křížaté. celokrajný ; medníky na dolejšku tyčinek; šešulky se- davé, přioblé, z počátku nakřivené, pak rovné, do 2 p. zdélí. Celá rostlina bílými, 2—3klanými vlasy pokrytá a proto šedozelená, Na suchých, neúrodných místech; okolo Budína. Dub. M. rozvětvená. H. africana. Prut 1—4 stř. zvýší. 2. Lupeny hnědé neb žlutobílé; šešulky stopečné, velmi dlouhé, trochu stlačené, prosiředem kýlovité. Listy srd- čité a vejčitě kopovité, chlupaté, jako i kalichy. Prut 1—2 stř. zvýší, vztýčený a vstoupavý, háčkovitý, vět- vitý ; větve odstávavé. Na rolích, v lesinách; v Rakou- sích, v Moravě na polavských břehách; v Hodonínském lese; u Ratiškovic. Kv. M. smutaá. H. tristis. L. Lupeny lilakové. 3. Prut 3—5 stř. vysoký, nad prostředkem větvitý, vztý- čený. Listy háčkovité, šedozelené ; dolejší kracovité, po- © slední cíp delší; hořejší úzce zašpičatěné, Větve v čas květu vodorovně odstávavé. © Rostlina lepká, chlupatá. Květy v chocholíku; lupeny krátce špičaté, bledolilakové, později bílé; šešulky po 3—4 p. zdélí, 4hranné, Mezi o oýé V- Baraňákské stolici. Kv. M. kracovitá, H. runcinata. W. K. Prut do 2 stř. zvýší, jednoduchý, vztýčený; květy li- lakové, méně více červenavé neb modré; kalich barvitý, chlupatý. 4. „ Listy téměř šípovitě zubaté, větší než u následující, více srdčité a dloužeji špičaté, méně drsné, ačkoli chlu— paté a trochu lepkavé, zubatě pilované. Květní ' lupeny tupé. Ve vinicích, na lesních chlumech. Kv. Čn. (H, ino- dora, L.) K. lesní. H. silvestris. Crants, Listy vejčité, kopovité, zubaté ; dolejší kýlovité, hořejší poloobjímavé. Prut 1—2 stř. zvýší, čárkovaný, chlupatý. Hrozen dlouhý, koneční. Stopky asi zdélí kalicha. Lu- peny opak vejčité, lilakové. © (V zahradách pěstovaná, s květem bílým, plným, vonným,) Na lesnatých pahrbkách, ve vinicích; na Moravě, v Uhřích, Kv. Čn. M. změnná. H. matronalis. L. | 644, Hutchinsia. Řeřišník. - Šešulka bezkřídlá ; v každém pouzdře 2 semena, = Křížaté, 703 aneb pometají-li tato, 2 semenice. Blizna sedavá. Květy malé, bílé. XV. 1. Prut větvitý, listnatý, trochu pýřitý, 3 p. dlouhý. Listy speřené; lístky celokrajné, vstřícní, eliptičné neb kopi- sťovité, tmavozelené. Květy malé, bílé v chocholíku. Ka- lišní lupeny ovální, tupé, trochu odstávavé, po kraji se- schlé; šešulka obdýlně eliptičná, stlačená, tupá, nepatrně vykroužená. Na kamenitých, výslunných, neúrodných mí- stech. Bř. Dub. (Lepidium petracum L.) Ř. skalní, H. petraea. R. Br. 645. Iberis. Bauernsenf. Slěničník. Šešulka stlačená ; klapky kýlnalé, člunkovité, 1se- menné. Tyčinky jednoduché. Lupeny nestejné, dva zevnitřní větší, v chocholíku paprsek působící. XV. 1. „ Listy hluboce protisečné, trochu dužné ; dřípy čárkovité. Květy bílé v chocholíku: kališní lupeny fialové, bělo- krajné. Pruty vztýčené, bylinné, 4—9 p. dlouhé. Na su- chých pastviskách; u Váhu, okolo Rovného; zřídka. Čn. Če. S. speřený. I. pinnata. Listy obyčejně prosté, celokrajné. 2. „ Listy kopovité, někdy trochu zubaté. 3. Listy vejčité neb kopisťovité, tupé, celokrajné. 4. . Hrozny v chocholík sestavené, pak prodloužené, Květy bílé, veliké, často fialové; plátky vejčitě klínovité. © Se- šulky téměř okrouhlé, 2špičaté, k dolejšku klínovilě v řapík soužené, po každém boku 2—3zubé, lysé. Prut přímý , větvitý. Na kamenitých písčitých rolích. Čec. Zář. (Thlaspi amarum, Crantz) S. hořký. I. amara. L. Chocholíky i po odkvětu nadduté , neprodloužené. Květy téměř nachové, zřídka bílé, husté; šešulky vejčité, nahoře vykrojené, s laloky ostrými, 3hrannými, Listy dolejší kopovité, vřapík soužené, ostré, někdy trochu zubaté; hořejší celé, kopovité, někdy čárkovité, Prut přímý, lysý, větvitý, 6— 12 p. vysoký. Obyčejně v zahradách sázený. Gn. Srp. S. okoličnatý, + L umbejlata. L. „ Listy trochu dužné, holé; dolejší trochu vroubkované, nožečné, téměř okrouhlé, vejčité; hořejší obdýlné, objí- mavé, šedozelené, celokrajné. Prut plazivý. Květy téměř pravidelné, bledočervenavé ; šešulka trochu 4hranná. Na 704 Křížaté. horních skalách, v Korutanech, Če. Srp. S. okrouhlolistý. 1. rotundifolia. L. Listy kopisťovité, trochu dužné, skupené, celokrajné, na špici bělavě obroubené a vykroužené. Prut křivolaký, ©—3 p.zdélí. Květy v stejně, vysokém chocholíku, husté; kališní lupeny odstávavé, velmi tupé, vejčité ; Koral lupeny bílé neb červenavé, opak vejčité, celokrajné, 2 zevnitřní 2—3krát větší. Šešulka hluboce vykroužená, ezubá, s čnělkou u prostředu. Na jihozápadních Alpách chorvátských. Če. Srp. S. dužný. -SL carnosa. 646. Isatis. Waid. Boryt. Šešulka na plocho stlačená, obdýlná, 1pouzdrá, 1semenná. Klapky člunkovilé, více méně křídlaté. XV. 1. Vajt. Sešulka opak klínovitá, holá, vykroužená, v zralosti odvislá, černá, lesklá. Květy malé, žluté, v chocholíku, Prut vztýčený, holý, 1—-3 stř, zvýší. Listy prutní šípo- vité, šedozelené, holé; kořenní vroubkované a jako i do- lejší prutní trochu nožečné, vejčitě kopovité, trochu chlu- paté. Na polích, při zdech, řekách ; na Moravě, v Uhřích ; pěstovaná. Kv. Čn. B. barvířský. I. tinctoria. L. Předešlé podobný, jen kořenní listy kopisťovité, celo- krajné, v dlouhý řapík sbíhavé, velmi veliké, v mládi trochu pýřité ; střední žíla bílá; květy větší, méně sku- pené. Na polích, v Uhřích. Čn, B, velelistý, I. praecox. Tratt. 6 647. Lepidium. RKresse. Vesnovka. « Šešulka vejčitá neb přiokrouhlá; pouzdra 1se- menná ; klapky kýlnaté. XV. 1, Reřicha. 1. Šešulky na hořejšku patrně vykroužené aneb vyří- znuté. 2. Šešulky nevykroužené, aneb neznačně vykroužené. 4. 2. Listy prutní šípovitě objímavé, zubaté, ohbdýlné; dolejší „obdýlné,, chobotnaté. Prut do 1 stř. zvýší, přímý, vztý— čený, často načervenalý, hustě listnatý, a jako i listy pýřitý. Šešulky od prosiředu široce mázdřité, vejčité, tčené. Koruny malé, bělavé, V hlínovité půdě, na rolích, (Thlaspi camp. L.) V. rolní. L. campestre, R. Br, Křížaté. 705 Listy neobjímavé, lysé. 3. 4 Šešulky k ose přitlačené, s patrným mázilřítým krajem, křídlaté, okrouhlovejčité. Lupeny krát zdélí kalicha. Listy dolejší jednoduše neb dvojnásobně speřené, vře- zané. Vzdělávaná, na salát užívaná, V. řeřicha, L. sativum, L. Šešulky odstávavé, na špici ouzce křídlaté, okrouhlo— vejčité. Lupeny a 4tyčinky chybící, tedy jen 2 prašníky, Listy kořenní jedno- neb dvojprotisečné; hořejší čárkovité, nerozdělené. © Prut do 1 stř. zvýší, větvitě rozevřený. U cest, okolo lidských obydlí, (Nasturtium ruderale, Scop). V. rumní. L. ruderale. L. 4. Prutní listy šípovité, 5. Listy sedavé, neobjímavé, 6. 5. Listy prutní kopovité, šípovitě objímavé, chlupaté, zubaté, nerozdělené. Prut 1 stř. zvýší. Květenství v obráceném jehlanci. Koruny malé, bílé, odpadavé; šešulky posléz na dolejšku srdčité, Šsemenné. Na rolních krajích, při záko— pech, cestách. © Čn. (Cochlearia Draba L.) V. objímavá. L. Draba. L. Ř Listy tlusté, celokrajné, prutní sedavé, kopovité a ší- © povité; kořenní nožečné, vejčité. Prut zpídi dlouhý, dřív položený; pak vstoupavý neb vztýčený, hranatý, té- měř nahý. Květenství v hroznech. Lupeny 3krát delší kalicha, vejčitě lžičnaté, celé, zřídka vykroužené. Šešulky stlačené, trochu drsné, vejčité, špičaté; pouzdra 2semenná. Větve, stopky a kalichy krátce chlupaté. Na suchých, slatinných místech, v Bělehradské stolici. Čn. V. tlusto- listá. © L. crassifolium. W. Kat, 6. Šešulka vejčitá, končitá. Listy prutní čárkovité, celo- krajné; kořenní pilované, dole protisečné. Prut 1—3 stř. zvýší, oblý, hladký. Květy malé, bílé. Kalichy červenavé, Na. vlhkých písčinách, v Uhřích. Kv. V. trávolistá. L. graminifolium. Šešulky přiokrouhlé, plitce vykroužené, s bliznou se- davou. Listy kořenní vejčité, dlouze nožečné, vrubované, trochu přitloustlé. Květy malé, bílé, trochu delší než kalich, Kořen velmi dlouhý, V Haliči. Kv. Čn. V, šíro- listá, L. latifohum. L. 706 Křížaté, 648. Lunaria. Mondviole. Měsíčnice. Šešulka eliptičná neb okrouhlá, na dolejšku nož- katá, 2pouzdrá, plochá. Semena nemnohá, křídlatá. Tyčinky bezzubé. XV. 1. Postalina. Šešulky eliptičně kopovité, nahoře i dole špičaté, květy bledě fialové, vonné, Listy veliké, široké, srdčitě vejčité, špičatě zubaté. Prut 2—3 stř. zvýší. Kořen dlou- hotrvalý. V horních lesích. Če. (Viola latifolia Clus.) M. zostřená. L. rediviva. L. Šešulky okrouhlé, nahoře i dole tupé ; květy nacho- fialové, nevonné. Listy tupě zubaté, srdčité, dolejší vstřícní, hořejší střídavé, Prut 2--3 stř. zvýší, vztý- čený, chlupatý. V stinných lesích, v Rakousích, Haliči. Kv. Čn. (Lun. annua L.) M. ztupěná. L. biennáis. Mónch. 649. Myagrum. Hohldotter. Povázka. Šešulka hruškovitá, pouzdra nad sebou ležící, do- lejší pouzdro 1semenné, nad ním 2 prázdná vedle sebe. XV. 1. Šešulky opak srdčité, isemenné, 3pouzdré. Květy malé, běložluté. Listy objímavé, šedozelené, holé, Prut 1 stř. zdélí, vztýčený, holý, větvitý. Na rolích a úho- rech, v Uhřích, Kv. Ún. P. prorostlá. M. perfoliatum. 650. Nasturtium.. Brunnenkresse. Rukev. Šešulka čárkovitá neb obdýlná, klapky bez patr- ného hřebene. Semena v každém pouzdře 2řadá. XV 2 1. Květ bílý, neveliký, prašníky žluté, šešulky čárkovité, obloučnaté, asi stopky zdélí. Listy speřené, téměř dužné, lístky vykrajovaně eliptičné , hořejší okrouhlo-srdčitý. Prut tlustý, šťávnatý, kořenivý, hranatý, V pramenitých vodách. Kv. Čn. (Sisymbrium Nasturtium, L.) Řeřicha potoční. N. officinale. R. Br. Příbuzná Rukev sevláková: pruty dlouhé, splývavé, lístky větší, kopovitě soužené. N. sěifoltium. Rchb, Květy žluté, 2. Á 2. Lupeny zdélí kalicha. Šešulky obdýlné, nadmuté, na- hoře i dole tupé, s krátkou čnělkou. Listy lýrovitě pro- Křížaté. 707 tisečné, s tupě zubatými cípy, tmavozelené, často špi- navě kaštanové. Prut '/„—3 stř. zvýší, větvitý. Ve vlh- ké půdě, v příkopech. Ún. Zář. (Sisymbrium terrestre, Sm.; Sisymbr. palustre, Leysser; Nasturtium terrestre, R. Br.) R. bahní. N. palustre. DC. Plátky delší než kalich. 3. 3. Šešulky čárkovité, téměř oblé, asi //, p. zdélí. Listy speřené neb protisečné, s pírkami pilovaně zubatými neb vřezanými. Prut vstoupavý, 1 stř. zvýší, brázdovaný, křivolaký , listnatý, větvitý. V mokré i suché půdě, u cest, příkopů. Če. Zář. (Sisymbrium silvestre , L.) R. lesní. N. silvestre. R. Br. Pozn. Rukev lýrovitá má kratší, obdýlné šešulky, listy lýrovité. Snad jen zvrhel dvou předcházejících. N. anceps. Rbch. Šešulky ovální neb přiokrouhlé, 3—4krát kratší než stopky. 4. 4. Šešulky eliptičné. Koruny zlatožluté. Listy nadvodní nerozdělené, kopovité, nahoře a dole špičaté, zubatě pi- lované, podvodní lýrovité neb hřebenitě protisečné, až vlásenité. Prut do 4 stř. zdélí, obloučnatý neb vstoupa- vý, kořenivý; Ve vodách, při potocích, v houštích. Kv. Čn. (Sisymbrium amphibium, L.; Armoracia amphibia, E. Meyer.) R. vodní. N. amphibium. R. Br. Šešulky kulaté, v křídlatou stopku soužené, Listy po- nejvíc nerozdělené, obdýiné, k dolejšku soužené, hluboce srdčitým dolejškem objímavé, ozubené, někdy i protiseč- ně vřezané. Prut dutý, hranatý, 2—3 stř. zdélí“ (Mya- grum austriacum, Jacg.; Camelina austriaca, Pers, ; Armo— racia austr. Wimmer.) R. rakouská. N. austriacum. Cranlz. 651. Neslia. Neslie. Tobolina. Šešulky kulovaté, 1pouzdré, isemenné. Květy zla- tožluté. XV. 1. Prut vztýčený, neznačně hranatý, 2—3 stř. zvýší, nahoře větvitý, hvězdnatě chlupatý. Listy nerozdělené, obdýlně kopovité, šípovité. Květy zlatožluté, lupeny tupé, sotva delší kalicha. Šešulka síťkovaně řapavá. Na rolích. 708 Křížaté, (Myagrum paniculatum. L.; Alyssum paniculatum, Willd. ; Ra- pistrum panic. Gártn,; Vogelia sagittata, Medik.) T. latnatá. N. paniculata. Desv. 652. Feltaria. Scheibenkraut. Havnice. Šešulinka celá , téměř okrouhlá , plochostlačená, nepukavá, 1—3semenná. Koruna delší kalicha. Květ bílý. Rostlina česnekem čpící. XV. 4. Štítovka. Listy objímavé, obdýlné, nerozdělené, kořenní srdčitě vejčité, nožečné, prutní kopovité, šedozelené, lysé, tro- chu dužné. Prut 1—2 stř. zvýší. Lupeny bílé, větší než kalich. Na stinných skalách, v Rakousích, Uhřích. Kv. Čn. H. česneková. P, alliacea. 653. Raphanus. Reilig. Ohnice. Šešulka obdýlná, z jednoho neb více obdýlnoku- latých článkův složená, oblá. Semena jednořadá, ku- datá. XV. 2. Šešulky oblé, nepatrně pruhované, zašpičatěné, korko— vité. Koruny lilakové neb fialové. Listy lýrovité, drsné, Prut rozevřeně větvitý. Řetkev. OR. sativus. L. J. Sv. Presl počítá následující odrody: ©. Řetkev olejná. Raphanus sat. oleiferus, R. chinensis, B. Řetkev polní a zahradní. Raph. sat. vulgaris, y. Řetvička, ředkevka. Raph. sat,, Radicula. Šešulky oblé, pruhované, růžencovité, ve mnohé 1se- menné, mázdřité články rozdělené, Koruny sírožluté neb bělavé. Přední a zadní kališní lupen na dolejšku míško— vitě rozšířený. Listy lýrovité, drsné, Prut 1 stř. zvýší, u vrchu s 1—3 odstávavými větvemi, šedozelený, štěli— natý. Na rolích. (Raphanistrum segetum. Baumg.) Čn. Zář. O. rolní. R. Raphanistrum. L. 654. Bapistrum. Repsdotler. Řepinka. Šešulka ze 2 článků 1semenných složená, struko- vatá. Čnělka dlouhá, niťovitá. XV. 2. Povázka, Presl. Všeob. Přírodop. Hořejší článek šešulky vejčitý, delší než čnělka, tato homolovitá. Květy drobné, žluté, Listy protisečné, ko- neční cíp veliký. Prut vztýčený, větvitý, 1—2 stř. Křížaté. 709 zvýší, oblý, čárkovaný. Kořen dlouhý, bílý, prudký. Na rolích, v Rakousích, Uhřích, na Moravě. Čn. Če. (Mya- grum biartioulatum; Crantz, Myagrum perenne L.) Ř. ozi- ma, Povázka. R. perenne. All, Hořejší článek kulatý, svraštělý, zdélí čnělky neb kratší; tato niťovitá, Listy obdýlné, tupé, zubaté; ko- řenní nožečné, prutní sedavé, chlupaté. Prut 1—2 stř. zvýší, brázděný , chlupatý, větvitý. Na suchých rolích ; v Uhřích, Kv. Čn. (Myagrum rugosum, L.) Ř. svraštělá, R. rugosum. All. 655. Senebiera. Samenkresse. Vraní noha. Šešulka síťožilnatá, ledvinitá , stlačená, 2uzelná ; -pouzdra 1semenná, nepukavá. XV. 1. Lopatka, Slo- boda. Stopky kratší než květy, tyto malé, bílé, šešulka ce- lokrajná, hřebenitě zubatá, svraštělá, čnělka čnějící. Listy protisečné, trochu sivozelené, Prut větvitý, holý, po zemi rozložený. V písčité půdě, u cest, chodníků, Čn. Srp.. (Cochlearia Coronopus, L. Coronopus; Ruellii, Allione Wimm. FI, v. Schl.) V. n. rozprostřená, S. Coronopus. Potr. Stopky delší šešulky s krajem bezhřebenným, bez čnělky. V. n. německá. S. didyma. Pers, 656. Sinapis. Senf. Hořčice. « Šešulka čárkovitá neb obdýlná, přioblá, 2pouzdrá, zobanitá. Klapky s 3 neb 5 přímými žilami. Seme- na kulatá, v každém pouzdře 1řadá. XV. 2. 1. Zoban 2řízný. 2. Zoban oblý neb 4hranný. 3. 2. Šešulka kratší než zoban, chlupatá, nadmutá, obyčejně Asemenná; klapky Šžilné. Květy žluté. Listy speřené; pérka hrubě zubatá, téměř laločnatá, tři hořejší v jedno splývavé, Na rolích; v Rakousích; Čechách. Če. Srp. H. bílá. S. alba. L. Šešulka delší než zoban, holá aneb krátce štětinatá, nadmutá, mnohohranná; klapky 3žilné; zoban Ařízný, krátký, brázditý. Květy žluté. Listy chlupaté, vejčité, ne- stejně zubaté, dolejší na dolejšku ušetnaté neb lýrovité, Na rolích, mezi obilím, Kv, Srp. H. rolní, S, arvensis. L, . 710 křížaté. - 3. Šešulky trochu kosmaté, hladké, krátké, přímé, 5—7- semenné; zoban tlustý, krátký. Lupeny 2krát zdélí ka- licha. Listy dolejší lýrovité, drsné jako i prut; hořejší kopovité. Prut 2—3 stř. zvýší, krátce kosmatý, šedo- zelený, větvitý; větve ramenaté. Na rolech; v Uhřích. Čn. Srp. H. šedivá, S. čncana. L. Šešulky lysé, 4hranné. 4. 4. Zoban krátký, 4hranně Ařízný; šešulky k prutu přitla- čené, mnohosemenné, Květy malé, žluté, Prut 2—3 stř. zvýší, větvitý, hladký. Viz Brassica nigra. Zoban oblý, šídlovitý, čárkovaný, čtvrtinu šešulky ob= nášející, šešulky žilnaté, mezi semeny trochu soužené. Lu- peny žluté, opak vejčité, celokrajné ; kališní lupeny čár— kovitě obdýlné, holé. Listy opak vejčité, nedělené, dvoj- násobně zubaté, v řapík soužené, hladké. Prut vztýčený, přioblý, hladký, u vrchu větvitý. Na pahrbkách, na poli, okolo Krakova. Če. Srp. (Sinapis torulosa, Pers.) KH. polní. S. campestris. Bess. 657. Sisymbrium. Rauře. Hulevník. Blizna nerozdělená. Šešulka přioble 4— neb Ghranná. Klapky 3kýlné. Květy žluté neb bílé. XV. 2. Křez. V tomto rozboru jsou mimo Hulevníka všecky žlutě květoucí křížaté rostliny s dlouhými pukavými šešul- kami zahrnuty. 1. Květy žluté. %. Květy bílé. 20. 2. Nejhořejší listy vodozelené, lysé. 3. Listy trávozelené, aneb šedé. 4. 3. Semena v každém pouzdře 2řadá. Viz Diplotaxis. Semena v každém pouzdře 1řadá, Viz Brassica. 4. Listy po 3 přeslenaté, 3četné, Viz Dentaria, Listy střídavé. 5. 5. Lupeny kratší než kalich. 6. Lupeny delší než kalich. %, 6. Šešulky krátké, přitloustlé, Listy protisečné, s obdýl- nými zubatými cípy, značně Široké, trávozelené, Viz Nasturtium. Šešulky dlouhé, úzké, odstávavé, přioblé, přímé, lysé. Lupeny velmi malé, žluté, kratší než kalich; kalich lysý. Křížaté, 711 Tyčinky zdélí kalichu. Stopky niťovité, Akrát delší než kalich. Listy 3speřené, s hvězdovitými chloupky, - šedo- zelené, s malými čárkovitými cípy. Prut 1—2 stř. vy- soký, přímý, oblý, větvitý, pýřitý. Na úhorech, u „cest, v rumech, Če. H. mnohodilný. S. Sophia. L. „ Sešulka ve 2řízný neb mečovitý zoban vybíhavá, jenž k eoh čtvrtinu neb třetinu šešulky obnáší. 8. Šešulka krátko- aneb bezzobanná. 9. 8. Šešulky k ose přitlačené. Viz Brassica nigra. Šešulky odstávavé. Viz Sinapis. 9. Šešulky krátké, ovální. Viz Nasturtium, Šešulky čárkovité, úzké, 10. 10. Listy nedělené, obdýlně kopovité, celokrajné neb zu- baté. 11. Listy protisečné neb spolu složené, 12, 11. Klapky 1žilné, tedy šešulka 4hranná. Viz Erysimum neb Cheiranthus, Klapky 3žilné; šešulka téměř oblá, odstávavá, holá, 9— 12 čárek zdélí. Lupeny žluté. Kalich posléz roze- vřený. | Listy zašpičatěné , zubaté, ovlášené, nožečné. V houštích, při vodách, příkopech, plotech. Čn. Srp. H. vztýčený. S. strictisstmum. L. 12, Listy širokými, zaokrouhlenými úšky objímavé, lýrovitě speřené. Klapky 1žilné, a proto šešuiky značně 4hranné, Viz Barbaraea. Listy neobjímavé, 13, 13. Šešulky i se stopkami k ose přitisknuté, Shranné, čár- kovitě šídlovité, pýřité. Lupeny malé, tupé, klínovité, žluté. Listy kracovitě speřené neb protisečné; koneční cíp 3hranný. Prut 1'/,—3 stř. zvýší, s rozevřenými větvemi. Květenství v dlouhých hroznech. Okolo lidských obydlí, na zdech, u plotů, na rumech, náspech, na střechách, Čn, Říj. sáacmum officinale, L.) H. obecný. S. officinale. Scop. Šešulky nikoli přitlačené, 4. 14. Cípy dolejších, kracovitě protisečných listů na dolejšku vztýčeným zubem neb přívěskem opatřené, Květy bledo- žluté. 15. Žádný takový přívěsek. 16. 15. Kališní lupeny odstávavé. Korunní lupeny žlutobělavé, 712 Křížaté. tupé, delší než kalich. Šešulka velmi tenká, 3 p. zdélí, „ holá, vodorovně odstávavá. Listy dolejší kracovitě zubaté, hořejší špeřené; lístky čárkovité, celokrajné. U cest, na rolních krajích; v Čechách, Uhřích. Kv. Čn, H. uherský. S. pannonicum. L. Kališní lupeny vztýčené, zavřené, bělavé; lupeny bledo- žluté, 2krát zdélí kalicha. Šešulka přioblá, bledě šedo- zelená, trochu drsná, vztýčená, na odstávavé stopce, Listy kracovitě zubaté, pýřité a šedozelené jako i prut; cípy hořejších listův více kopovité. U cest; v Čechách, Uhřích. Čn. Srp. (Sisymbrium Irio, Crantz.) H. Columnův. S. Columnae. L. 16. Klapky bezžebré, sotva "/, p. zdélí. Cípy listův kopo- vité neb čárkovité, zubaté. Viz Nasturtium silvestre, ; Klapky 1—3žebré. 16. 17. Semena v každém pouzdře 2řadá, Viz Diplotaxis. Semena 1řadá. 18. 18. Listy protisečné neb speřené, s tupými cípy a choboty. Pérka chobotitě zubatá. Prut u dolejška chlupatý, roz- loženě větvitý. Květy sírožiuté. Viz Erucastrum. Dřípy listů zašpičatěné. Šešulky oblé. 19. 19. Rostlina holá ; listy kořenní nožečné, lesklé, tupé, 3—5 p. zdélí, úzké , nestejně zubaté; cípy 3hranně špičaté, Lupeny žluté, vejčitě zaokrouhlené, odstávavé, delší než kalich. Šešulky hustě stojící, tenké, oblé, přímé neb skřivené, 1—2 p. zdélí, trochu odstávavé. Na kameni- tých chlumech, stinných skalách. Kv, H. rakouský. S. austriaeum. Rostlina chlupatá, s chlupy na prutu zpět vyvrácenými. - Listy kracovité, špičaté ; dolejší speřené, hořejší proti- . sečné, s konečním cípem 3hranným, velikým. Prut vztý- čený, 1—2 stř. zdélí, s dlouhými bílými chlupy, velmi “ listnatý. Plátky tmavožluté, o něco delší než kalich; ka- lišní lupeny žlutozelené, velmi odstávavé. Šešulky roz- vláčně rozložené, přioblé, vztýčeně odstávavé, holé. Na © suchých pastvištích, u cest, při zdech. Kv. Če. H. Loeselův. S, Loeseli. 20. Listy obdýlně kopovité, větvitými chloupky poseté, ozubené. Prut někdy větvitý, větví tenkých, málo listnatý, do 1 stř, zvýší, Květy malé, bílé; šešulka vstoupavá, Křížaté. 713 trochu zkřivená, nepatrně 4hranná; kalich o polovic menší než koruna. Na písčitých rolích, úhorech. Dub. Kv. (Ara- bis Thaliana, L.) H. rolní. S. Thalianum. Gaud, Listy srdčité, nožečné, hrubě vrubované. . Prut vztý- čený, do 1—3 stř. zdélí. Květy bílé, Šešulky odstávavé, mnohem delší než stopky, přioblé, 4hranné, dlouhé, tenké ; klapky s 1 silným a 2 bočníma slabšíma kýloma. Blizna nerozdělená. Při plotech, cestách, v houštích. Kv. (Al- liaria officialis DC.j Erysimum Alliaria, L.) H. česnekový. - Česnáček Presl. K stuláa! S. Alliaria. Scopol. 658. Subularia. Pfriemenkresse. Šídlice. Šešulka trochu z boku stlačená, eliptičně obtkýlná ; Klapky na hřbetě v tupý záhyb sehnuté. Rostlina - téměř bez prutu, s nahým stvolem. XV. 4. Listy šídlovité, celé, holé, kořenivé. Stvol malý, často celý pod vodou. Květy lé, bílé, v hroznech. V jeze- rech, rybnících, bažinách; v Uhřích, Haliči, Čn, Š. vodní. i S. agualica, 659. Teesdalia. Nahál. Šešulka ovální, nahoře vykroužená, křídlatá, 2- pouzdrá; pouzdra 2semenná. Na dolejšku každého prašníka nalezá se okrouhlá, k semeníku přilehavá, malému květnímu lupenu podobná šupina. XV, 1. Lupeny nestejné, malé, bílé, Šešulky opak srdčité, s krátkou čnělkou, Listy hluboce lýrovitě protisečné, dole růžičkovité, Prut 1—6 palců zdélí, vztýčený, téměř nahý, bezlistý, jednoduchý. Na písečné půdě. Kv. (Iberis nu- dicaulis, L,) N. píseční. T. nudicaulis. R. Br. 660. Thlaspi. Táschelkraut. Penizek. Šešulka ovální, nahoře vykroužená, plochá, 2pouz- drá; klapky člunkovité, křídlaté; pouzdra 2-1 více semenná. Tyčinky bezzubé, dvě kratší dvěma med- dními žlázkami opatřené, XV. 1. Penízky; Tašky; Kokošky. é 1. Sešulky 3hranně srdčité, k dolejšku soužené. Únělka krátká. 2. Šešulky okrouhlé, aneb na dolejšku přiokrouhlené, u vrchu vykroužené, ploché, 3. (30) 714 Křížaté. 2. Prašníky červené, čnějící; šešulky přísrdčité+ s čnělkou o polovic menší; pouzdro 4—8semenné; plátky čár-, kovitě klínovité. Prutní listy šípovité, obyčejně celo- krajné, neb řídce zubaté, holé, kořenní přídužné, vejčité, celokrajné. Pruty jednoduché, trochu vztýčené, Na hor- ních lukách. Při potocích lesních. V Čechách. Dub. Kv. (Thl. coerulescens. Presl.) P. podhorní, T. alpestre. L. -© Prašníky žluté, nečnějící; šešulka mnohosemenná, pouz- dra 4semenná, semena hladká. Plodní stopky vodorovné, Květy malé, bílé, 2krát zdélí kalicha. Prutní listy srd- čité, objímavé. Prut "/, stř. zdélí. Na planých rolích, u zdí. Kv. P. prorostlý. T. perfoliatum. L. 3. Listy celokrajné; prutní obdýlné, objímavé, téměř šípo— vité, holé. Prut 8—6 p. zdélí, jednoduchý, holý. Květy v chocholíku; kalichy nachočervené, bělokrajné; květní lupeny sněhobílé, opak vejčité. Prašníky žluté. © Sešulky stlačené, lysé; pouzdra 1— 2semenná. Na suchých vý- slunných pahrbkách, Dub, Kv. P. chlumní, | T. montanum. L. Prutní listy zubaté, obdýlné, šípovité. Prut jen nahoře větvitý, 1 stř. zdélí. Květy v dlouhých klasech; stopky obloučnaté. Pouzdra mnohosemenná; přepážky prozračné; šešulky široce křídlaté, Rostlina sivozelená. Na rolích, zahradách, u zdí. Kv. Zář. P. polní. — T. arvense. E. 664. Turrilis. Thurmiraui. Šešulka čárkovitá; klapky hřebeniié. Semena v každém pouzdře 2řadá, neobroubená. XV. 2. Prut 2—4 stř. zvýší, přímý, vztýčený, jednoduchý, sivomodrý, holý, lysý. isty z mládí chlupaté, později lysé; prutní šípovitě objímavé, Květy žlutavobílé; še- *šulky zpřímené, k prutu přitlačené, čárkovité, dlouhé, V křemenité a písčité půdě, Kv. Če. T. glabra. L. Prut */„—1 stř. zvýší, jednoduchý aneb větvitý, kři- „ volaký, chlupatý. Listy chlupaté, objímavé, vejčité, šípo- vité, vykrajovaně zubaté. Květy malé, bílé; kališní lupeny čárkovité, odpadavé; lupeny 2krát zdélí kalicha, opak vejčitě klínovité; šešulky tenké, téměř stlačeně 4hranné,. hladké. © Na suchých písčitých pahorkách, okolo Pešti, v Čechách. Kv. T. patula. Ekrh. Ukazatel latinský, Jména tištěná kursivou jsou synonyma, prokládaným písmem pak (30)* čeledi. Stránka Stránka Stránka Abies 286| Alyssum 23, 682|Armeria 27, 290 Abietinac 284| Amarantac. | 253|Armoracia | 24, 686 Abutilon 042| Amarantus 71, 233|Arnica 80, 419 Acanthaceae 370, A maryllideae 206 Arnoseris 77, 451 Acanthus 11, 370) Ambrosia 71, 397|Aroideae 223 Acer 29, 644| Ambrosiac. | 397/Aronia 46, 515 Acerineae 644, Ammophilla 133| Arrhenatherum52,132 Aceras 65, 211| Ampelideae 646, Artemisia | 79, 420 Achillea 81, 414| Amygdalus 31, 513|Arum 48, 224 Acinos 331, Anacamplis 220 |Arnndo 52, 132 Aconitum — 36, 661| Anagallis 6, 293| Asarum 55, 232 Acorus. 59, 223| Anagalloides 326 Asclepiadeae 374 Acrostichum 88| Anarrhinum 12, 321) Asclepias 374 Actaea 31, 660) Anastatica 690|Asparagus © 60, 190 Adenophora 991| Anchusa 7, 360 Asperugo 8, 361 Adenostyles 78, 417| Andromeda 10, 382, Asperula 18, 481 Adiantum 90| Andropogon 51, 131/Asphodelus 61, 200 Adonis 38, 663| Androsace 5, 294 |Aspidium 82, 87 Adoxa 16, 577| Andryala 457 |Asplenium 83, 90 A doxeae 977| Anemoné 38, 664|Aster 80, 424 Adyseton 683| Anethum 41, 578'/Asiragalus | 34, 520 Aegilops 55, 125, Angelica 42, 578|Astrantia 43, 580 Aegopodium 44, 577| Antennaria 438, Athamanta 994 Aesculeae 644| Anthemis 81, 418| Alhyrium 89 Aesgulus 32, 644| Anthericum 62, 199' Atractylis 403 -Aethusa | 44, 578| Anthoxanthum 50,132|Atragene 37, 667 Agrimonia © 46, 498| Anthriscus 45, 579|Atriplex 58, 243 Agropyrum 180| Anthyllis 32, 519|Atropa 6, 355 Agrostemma © 621, Antirrhinum 12, 321|Avena 93, 137 Á grostis 92, 120, Apargia 467 | Axyris 251 Aira 53, 128| Apera 126 | Azalea 3, 383 Ajuga 14, 337) Aphanes 63, 511 |Baldingeras „166 Alectorolophkus © 311, Apium 44, 580|Ballota 14, 338 Alchemilla | 63, 511, Apocyneae | 374 | Balsamina 636 Alisma 36, 226, Aguilegia — 37, 667 Balsamineae 636 Alismaceae 226, Arabis 21, 694|Barbarea 21, 687 Alharia 713, Araliaceac 502|Barkhausia © 76, 451 Allium 62, 193) Arbutus' 383 |Bartsia 12, 305 Alosurus 93, Archangelica 42, 580| Balrachium 674 Alnobetula 268| Arctiumn 413 |Beckmannia 53, 142. Alnus 67, 266, Arctostaphylos 9, 382| Bellis 80, 426 Alopecurus 51, 130| Arenaria 29, 605 Berberideae 645 Alsine 29, 601| Aretia 5, 295 | Berberis 25, 645 Alsineae 604| Aristolochia 63, 232|Berteroa 701, Althaea 30, 638] Aristoloch. | 232 |Berula 44, 581 716 Camphorosma 63, Cannabis - 72, Capraria Caprifoliac. Capsella 23, Cardamine 20, Carduus Stránka Bessera 9, 361 Beta 58, 245 Betonica 15, 338 Betula 67, 267 Betuleae 266 Bidens 79, 427 Biscutella | 22, 687 Blechnum | 82, 9 Blitum 56, 246 Blysmus 123 Boragineae 360 Borago 7, 362 Botrychium © 83, 87 Brachypod. 53, 142 Brassica 21, 688 Briza 54, 143 Bromus 33, 143 Bryonia 69, 490 Bulbocodium 60, 200 Bulliarda 36, 564 Bunias 22, 689 Bunium 583 Buphtkalmum81, 427 Bupleurum 42, 581 Butomeae 225 Butomus 62, 225 Buxus 68, 258 Cacalia 417 Cakile 21, 690 Calamagrostis | 133 Calamintha 16, 330 Calendula © 80, 428| Calepina 22, 690, Calla 48, 224 Callitriche © 74, 242 Callitrichin. 242 Calluna * 9 383| Caltha 38, 668 Calystegia 371 Camelina 24, 691| Campanula 17, 387 C ampanulac. 387 246 256 3206 489 691 691 78, 398; Circaea Stránka Stránka Carex 73, 94| Cirsium 408 Carlina 78, 402|Cistineae 647 Carpesium © 79, 428|Cistopteris 89 Carpinus 66, 281) Cistus 648 Carthamus 77, 403|Cladium 49, 116. Carum 44, 583| Clematis 38, 668 Caryophyllus: 623 Clinopodium 16, 331 Castanea 67, 281|Clypeola 21, 694 Casuarinae | 265 Únicus 78, 408 Catonia 455| Cnidium 44, 585 Caucalis 41, 583|Cochlearia 24, 695 Caulima 230| Coeloglossum 214 Celtis 69, 266|,Colchicaceae 189 Cenchrus 159|Colchicum | 62, 189 Centaurea 77, 403, Coleanthus 174 Centaurium 376| Columbarma 478 Ceniunculus 3, 296, Colutea 34, 522 Cephalanthera 65, 211|Comarum — 39, 498 Cerastium © 29, 606|Conioselinum 42, 586 Ceratophyll. 241|Conium 45, 586 Ceratophyllum 71,241|Convallaria 61, 191 Cerinthe 9, 362 Convolvulac., 371 Ceterach 83, 91|Convolvulus 5, 371 Chaerophyll. 45, 584|Conyza 78, 433 Chaiturus Chamaep'iys 15, Chamagrostis 51, Chara Characeae Cheiranthus 21, Chelidonium 30, Chenopodiac. Chenopodium 58, Cherleria 28, Chilochloa Chimophila Chinoria Chlora 10, Chondrilla © 75, Chrysanthem. 80, Chrysocoma 78, Chrysosplen. 58, Cicer 33, Cichoraceae Cichorium | 76, Cicuta 43, Cimicifuga 37, Cineraria 80, 39, 339|Corallorrhiza 65 212 S87 Poréma 146 528 Coriandrum 45, 587 74, 84|Corispermum 73, 250 84! Cornus 40, 562 693| Coronilla key E 657| Coronopus 709 243|Corrigiola © 27, 255 247|Corlusa 4, 296 609| Corydalis 31, 655 167|Corylus 67, 282 385|Corymbiferae414 376|Corynephorus 129 375|Cotoneaster 46, 515 453 |Cotula 79, 434 429|Cotyledon | 36, 564 431|Crambe 22, 696 569|Crassulaceae 504 922 |Urataegus 46, 516 451 |Crepis 75, 453 453 | Critamus 43, 587 585| (Crocus 60, 207 660|Crucianella 18, 483 432|Cruciferae © 682 097 Úrypsis 91, 147 Stránka Cucubalus | 28, 614 Cucumis 70, 491 Cucurbita © 70, 490 Cucubitac. 490 Cuscuta 3, 372 Cuscuteae 372 Cyathea 89 Cyclamen 5, 296 Cydonia 46, 516 Cymbidium 212 Cynanchum | 7, 374 Cynareae | 398 Cynodon 51, 143 , Cynoglossum 8, 363 Cynosurus — 53, 148 Cyperaceae 9 Cyperus 48, 116 Cypripedium 64, 212 Cytisus 33, 524 Dactylis 54, 148 Dactyloctentum | 165 Dactylon 165 Danaa 94 Danthonia 178 Daphne 47, 239 Datura 6, 356 Daucus 41, 587 Delphinium 36, 669 Dentaria 20, 696 Deschamptia 129 Dianthus 27, 614 Wischostylis 125 Dictamneae 637 Dictamnus © 26, 637 Digitalis 12, 321 Digitaria 164 Diotis 72, 250 Diplotaxis — 21, 697 Dipsaceae 474 Dipsacus 17, 47 Dondia 43, 587 Doronicum 80, 434 Dorycnium 33, 526 Draba 23, 698 Dracocephal, 15, 331 Drosera 27, 646 Droseraceae 646 Dryas 38, 498 Drypis 28, 619 + U o u ———————————————————————ŤŤt + FŘ] 717 Stránka Stránka Dulcamara 358|Farsetia 23, 701 Echinops 77, 412|Fedia 18, 478 Echinochloč 164|Ferula 42, 589 Echinosperm. 8, 363|Festuca 94, 149 Echium 8, 364 |Ficaria 676 Elaeagneae 561 Filago 78, 436 Elaeagnus © 40, 561|Foeniculum 42, 589 Elatine 24, 626 Fragaria 39, 499 Elatineae 626|Fraxineae 373 Eleocharis 122 Fraxinus 47, 373 Eleochloč 147 |Fritillaria 61, 201 Eleusine 171 |Fumaria 32, 656 Elichrysum 437 Fumariaceae 655 Elymus 50, 148|Gagea 204 Elyne 95|Galanthus 62, 206 Empetreae © 265 |Galega 34, 526 Empetrum © 68, 265 Galeobdolon 14, 339 Enodium 162 |Galeopsis 14, 340 Ephedra 66, 265| Galium 18, 484 Epilobium © 40, 558 Genista 33, 527 Epimedium 19, 646'Gentiana 7, 377 Epipactis 64, 212 Gentianeae © 37% Epipogium 64, 213 Geraniaceae 631 Eguisetaceae 93|Geranium © 26, 632 Eguisetum 83, 93|Geum 39, 500 Eragrostis 168|Gladiolus 60, 208 Eranthis 37, 670|Glaucium 30, 658 Erica 9, 383|Glaux 97, 297 Ericinae 382|(Glechoma 15, 341 Erigeron 80, 455|Globularia 3,291 Eriophorum 48, 118 Globulariae 291 Erodium 26, 631|Glyceria - 94, 155 Erophila 698|Glycyrrhiza 34, 529 Erucastrum 21, 699/Gnaphalium 78, 437 Ervum 34, 526|Goodyera © 65, 214 Eryngium , 43, 588|Gramina 125 Erysimum © 21, 700 Grammitis 91 Erythraea 7, 376 Gratiola 11, 323 Erythronium 61, 200 |Grossularieae 491 Euonymeae | 494/Gymnadenia 64, 214 „Euonymus — 25, 494|Gymnogramme 91 Eupatorium 78, 496|Gypsophilla 27, 619 Euphorbiac. 258/|Habenaria | 64, 215 Euphorbia © 19, 258| Hacguelia 588 Euphrasia © 12, 306, Hebelia 188 Exacum 3, 377 | Hedera 40, 563 Faba 959 | Hedypnois 472 Fagus 67, 282 Hedysarum 34, 529 Falcaria 987| Heleocharis 122 718 Stránka Heleochloé 147 Helianthemum 31, 647 Helianthus 81, 439 Helichrysum 437 Heliotropium 8, 365 Helleborus | 37, 670 Helminthia 76, 456 Helomas 189 Heliosciadium 45, 589 Hemerocallis 60, 201 Hepatica 664 Heracleum © 42, 590 Herminium © 65, 215 Herniaria 7, 295 Hesperis © 19, 701 Hibiscus 30, 639 Hieracium — 75, 456 Hierochloa 54, 156 Himantogloss. 64,215 Hippion 377 Hippocentaurea 376 Hippocrepis 35, 530 Hippophaé © 69, 561 Hippuris 74, 242 Holeus 5351157 Holoschoenus 123 Holosteum 28, 609 Homaloch'ne 455 Homogyne 449 Hordeum 50, 157| Hottonia 5, 297 Humulaceae 256 Hamulus 72, 256 Hutschinsia 23, 702 Hyacinthus 61, 201 Hydrocharid. 227 Hydrocharis 70, 227 Hydrocotyle 43, 591 Hyoscyamus 6, 356 Hyoseris 451 Hypericinae 629 Hypericum 31, 629 Hypochoeris 76, 464 Hyssopus 15, 342 Jacobaea - 443 Jasione 16, 395 Iberis dy 003 Ilex 2, 374 Hicinae 374 Stránka Siránka Illecebreae © 255|Levisticum © 42, 594 Hlecebrum © 57, 255 | Libanotis 601 Impatiens 32, 636|Ligusticum 589, 594 Imperatoria 42, 591|Ligustrum 2, 373 Intibus 407|Liliaceae 195. Inula 80, 454|Lilium 61, 203 Irasechia 239|Limnanthemum 371 Irideae 294 Limnochloe 122 Iris 60, 209 Limodorum 64, 215 Isatis 21, 704|Limosella 3,313, isnardia 8, 560 Linaria 12, 324 Isoětes 82, 85 Linarieae 321 Isolepis 124|Lindernia © 12, 325 Isophyllum 582 Lineae 626 Isopyrum © 3%, 672|Linnaea 17, 489 Juglandeae 281|Linum 29, 626 Juglans 67, 281|Liparis 223 Juncagineae 182| Listera 65, 216 Junceae 183|Lithospermum 8, 365 Juncus 99, 183 |Litorella 69, 287 Juniperinae 286 |Lobelia 16, 397 Juniperus 66, 286 Lobeliceae 397 Kitaibelia 30, 640 |Lolium 54, 160 Knaulia 475 |Lomaria 91 Kobresia 95 |Lonicera 16, 489 Kochia 58, 251|Lorantheae 5062 Koehleria © 54, 158 Loranthus — 68, 562 Laciuca 76, 455,Lotus 35, 532 Lamium 14, 342 |Lunaria 23, 706 Lappa 77, 413|Luzula 56, 186 Lappago 50, 159|Lychnis 29, 620 Lapsana 77, 477|Lycium 4, 357 Larix 284|Lycopodiac. 85 Laserpitium 41, 591|Lycopodium 83, 85 Lathraea 11, 302|Lycopsis 8, 365 Lathyrus 33, 531|Lycopus 13, 323 Lavandula © 13, 344|Lysimachia — 6, 297 Lavatera 30, 640|/Lyhrum 25, 556 Ledum 25, 384|Majanthemum 56,192, Leersia 49, 159| Malachium 606 Lemna 73, 231 |Malaxis 65, 216 Lemneae 231|Malva 30, 640 Lens 526 Malvaceae — 638 Lentibulariae 292 Marrubium 13, 344 Leontodon © 76, 467 |Marsilea 82, 85 Leonurus 14, 344| Mathiola 694 Lepidium 23, 704|Matricaria © 80, 442 Lepidogonum — 604|Matia 8, 366 Leucojum © 62, 206|Medicago — 35, 533. oi Stránka Melampyrum 12, 3)7 Melica 93, 160 Melilotus , © 35, 535 Melissa 16, 332 Mellisseae | 330 Melittis 15, 332 Mentha 15, 345 Menyantheae37 Menyanthes | 4, 375 Mercurialis 73, 264 Mespilus 46, 516 Meum 45, 594 Miliam 92, 161 Moehringia 29, 609 Moenchia 24, 610 Molinia 54, 162 Momordica 70, 491 Monotropa © 25, 387 Monotropeac 387 Montia 11, 563 Morus 67, 257 Mulgedium 471 Muscari 61, 202 Myagrum 22, 706 Mycelis 468 Myosotis 7, 366 Myosurus 35, 672 Myrica 68, 269 Myricaria 28, 556 Myriophyllum 72, 243 Myrrhis 45, 595 Myrtaceae 492 Najdeae 230 - Najas 74, 230 Narcissus 62, 207 Nardus 49, 162 Narthecium © 61, 202 Nasturtium © 20, 706 Neottia 65, 217 Nepeta 14, 347 Nepeteae 337 Nephrodium 88 Neslia 20 407. Nicotiana 6, 35% Nigella 37, 673 Nigritella 221 Nonnia 366 Nothochlaena 92 Nuphar 31, 240 719 Stráuka -Stránka Nymphaea © 31, 240|Pastinaca 41, 596 Nymphaeac. 240 Pedicularis 13, 308 Odontites 307| Peganum 26, 637 Oenanthe 43, 595| Peloria 325 Oenothera © 40, 561|Peltaria 22, 708 Olea 2, 373, Peplis 25, 557 Oleaceae 372|Persica 31, 513 Olitoria 478| Petasiies 450 Omphalodes 8, 368|Petroselinum 44, 567 Onagrariae © 557|Peucedanum 42, 597 Onobrychs 930| Phaca 34, 540 Onoclea 91 Phalaris „> 165 Ononis 33, 537| Phaseolus 35, 541 Onopordon | 78, 413| Phegopteris 92 Onosma 9, 369, Phellandrium 595 „Ophioglosseae 87 Philadelphus 40, 492 Ophioglossum 83, 87| Phleum 51, 166 Ophrys 65, 217|Phlomis 13, 348 Oporina 467| Phoenicopus 75, 468 Orchideae 211| Physalis 6,35% ' Orchis 64, 218| Phyteuma 17, 296 Origanum © 15, 333|Phytolacca © 56, 264 Orlaya 600|Picris 76, 468 Ornithogalum 62, 203| Pilosella 458 Ornithopus 34, 538| Pilularia 82, 85 Orobanche © 11, 302|Pimpinella | 44, 599 Orobancbeae 302 Pinguicula | 11, 292 Orobus 33, 538| Pinus 66, 284 Oryza 165 Pisum 33, 541 Osmunda 83, 87|Plantagineae 287 Osmundaceae 87 Plantago 2, 287 Ostericum © 42, 596|Platanthera +- 64, 222 Ostrya 67, 283|Platyspermum 41, 600 Oxalideae 635 |Pleurosperm. 45, 600 Oxalis 29, 635 Plumbagineae290 Oxytropis 34, 534|Pneumonanthe © 380 Paeonia 38, 660|Poa 54, 168 Paeoniaceae 660|Podospermum 76, 468 Panicum 90, 162/Polemonieae 372 Papaver 30, 658/Polemonium 5, 372 Papavereae. 657 Pollicha 339 Papilionaceae519|Polycarpum 29, 256 Parietaria 56, 257 |Polycnemum 57, 254 Paris 24, 195|Polygala 32, 652 Parnassia 27, 647|Polygala 32, 652 Parnassieae 647 | Polygonatum 161 Paronycha 295|Polygoneae 233 Paspalum 165|Polygonum | 57, 233 Passerina 56, 240|Polypodiaceae87. 720 Stránka Polypodium © 82, 91 Polypogon | 52, 173 Polystichtum 88 Pomaceae 515 Populus 68, 264 Portulaca 46, 563 Portulaceae 568 Potamogeton 56, 228 Potamogeton. 209 Potentilla 39, 501 Potentilleae 498 Poterium l Prenanthes 75, 469 Primula 5, 298 Primulaceae 293 Prismatocarpus 311 Prunaceae 513 Prunella 1551393 Prunus 317015 Pteris 82, 93 Pulhcaria 440 Pulmonaria © 8, 369 Pulsatilla 665 Pyrethrum 430 Pyrolla 25, 384 Pyrus 46, 517 Ouercineae 281 Ouercus 67, 283 Radiola 24, 629 Ranunculac. 661 Ranunculus | 38, 674 Raphanistrum 708 Raphanus 19, 708 Rapistrum © 21, 708 Reseda 32, 654 Resedaceae 654 R hamneae 493 Rhamnus 25, 493 R hinantheae 305 Rhinanthus 12, 311 Rhodiola 70, 565 Rhododendron 9, 385 Rhus 28, 645 Rhynchospora 120 Rhytispermum © 365 Ribes 40, 491 Robinia 34, 542 Rosa 46, 495 Rosaceae 293 Stránka Stránka Rubus 39,-505 |Scrophularia 12, 326 Rudbeckia © 81, 442 |Scutellaria | 15, 334 Rumex 59, 236 |Secale 55, 174 Ruppia 74, 230 Sedum 36, 565 Ruscus 71, 192 |Selinum 42, 601 Ruta 26, 637|Sempervivum 36, 568 Rutaceae 637 |Senebiera 22, 709 Sagina 24, 610|Senecio 80, 443 Sagitaria © 70, 226 Serapias 211 Salicarieae 556 Serratula 78, 414 Salicineae 269 |Seseli 43. 44, 601 Salicornia 48, 252 Sesleria 52, 175 Salix 68, 570 |Selaria 163 Salsola 58, 252|Sherardia 17, 487 Salvia 13, 328 |Sibaldia ' 30, 512 Salviaceae 32%|Sicyos 69, 491 Salvinia 82, 85|Sida 90, 642 Salviniaceae 85|Sideritis 13, 349 Sa-m bucineae 488 Sieglingia 178 Sambucus — 17, 488 Silaus 44, 602 Samolus 16, 301 |Silene 28, 623 Sanguisorba 2, 512 Sileneae 6l4 Sanguisorb. 511jSiler 41, 602 Sanicula 43, 600|Stybum 398 Santaleae 238|Sinapis 20, 709 Santia 174|Sison 589 Saponaria 27, 622|Sisymbrium - 20, 710 Sarothamnus 528|Sium 44, 602. Satureja 15, 248|Smilacina 190 Salyrium 213|Smilacineae 190 Saxifraga 26, 570|Smyrnium © 45, 602 Saxifrageae 5069|Solaneae 835 Scabiosa 17, 475| Solanum 6, 858 Scandix 45, 600|Soldanella 4, 301 Schelhammeria 98| Solidago 80, 447 Scheuchzeria 62, 182|Sonchus 75, 471 Schmidtia 49, 174| Sorbus 46, 518 Schoenus 49, 119|Sorghum 52, 176 Schollera 396| Sparganium 73, 224 Scilla 62, 205| Spartium 528 Scirpus 49, 121|Spergula 29, 611 S clerantheae 254|Spinacia 72, 253 Scleranthus 57, 254|Spiraea 39, 509 Scolopendrium 83, 93|Spiraeaceae 509 Scolymus 77, 469|Spiranthes — 65, 223 Scopolia 358 | Stachys 14, 349 Scopolina 5, 358|Staphylea 29, 495 Scorzonera 76, 469|Staphyleac. | 945 Scribaea 614|Statice 27, 191 Stránka „ Stellaria 28, 612 Stellera 240 Stenactis 80, 448 Sternbergia 62, 207 Stipa 52, 176 Stratiotes 70, 227 Streptopus © 60, 193 Struthiopteris 82, 93 Sturmia 65, 223 Sturmia 147 Suaeda 247 Subularia 23; 103 Succisa 476 Sumachineae 645 Sweertia 6, 382 Symphytum 7, 370 Syntherisma 164 Syringa © 373 Tamariscin, 556 Tameae 190 Tamus 69, 190 anacetum | 79, 448 Taraxacum | 75; 472 T axeae -286 Taxus 66, 256 Teesdalia 22, 713 Telephium 266 Tetragonolobus © 533 Teucrium 14, 351 Thalictrum © 38, 680 Thesium 58, 238 Thlaspi 23, 713 hrincia 76, 47 Phymeleae | 239 Tnymus 15, 335 Thysselinum 597 Tilia 31, 642 Stránka Tiliaceae Tillaea 36, Tofieldia 63, Tordylium © 41, Torilis 45, Tormentilla 39, Tozzia 12, Tragopogon 76, Tragus Trapa 40, Tribuleae - Tribulus 26, Trichodium 52, Trientalis 10, Trifolium 35, Triglochin © 59, Trigonella © 35, Trinia 44, Triodia 4, Triticam D3, Trollius a Tulipa 61, Tunica 27, Turritis 2l, Tussilago 79, Typha 13, Typhaceae Udora 70, Ulex 32, Ulmeae Ulmus 47, Umbelliferae (Uriiceae j Urtica 72, Utricularia © 11, Uvularia | Vaccaria 31 Stránka 642|Vaccinium © 16, 386 569|Vaillantia 17, 487 188| Valeriana 18, 479 603|Valerianeae 478 603| Valerianella 418 308| Veratrum 63, 189 812Verbasceae 352 473|Verbascum 6, 352 159|Verbena 13, 302 242 Verbenaceae 302 638|Veronica 11, 313 638|Veroniceae 313 176|Viburnum © 17, 488 302|Vicia 33, 550 342 |Villarsia 4, 375 182, Vilfa 127 49|Vinca 7, 374 603| Vincelovicum 374 178| Viola 32, 648 178|Violacea 648 682| Viscago 614 206) Visearia 621 625 | Viscum 68, 562 714|Vitis 47, 646 448| Vogelia 709 225| Vulpia 150 224| Vulvaria 247 227| Waldschmid*a 375 349|Waldsteinia 39, 508 + 205| Woodsia 92 265|Xanthium 71, 398 977| Xaranthemum 79, 450 257|Zanichella © 74, 230 257|Zizyphus 28, 494 292| Zostera 48, 230 103, 622 Akácia A kantovité Akát žlutý Aleluja Alkermeš „Ambrožka Ambrožka Andělička Andělika Angrešt Anýz Aron 578, Aronovité Babí hněv Babí jahoda Babí zub Babka Babka vodní Baborolka Babské ucho 908, Babský sturc Babulka Babuse Babyka Bahenka Bahnitka Bahnovka Balšínek Balzamína Bankyta Bano Baborka Bařička Barvínek Baruska Basák Bazanovec Bazatuta Bažanka Bedrník Bělička Bělolist 374, Ukazatel český, Stránka 542 Bělotrn Bělozářka Benedik Bér Stránka Beraní jazyk Beraní rošky Berla Bertrám Bez Bezovité Bezkolenec Bezlist Bezlistovité Bezobalka Bezostrožka Bezrožka Bezuzlice Bezvrška Bičík Bika Bílojetel Bílý kořen Bindas Bíser Bíserovité Blatěnka Blaťouch Bláznivec Blednivka Bledule Blehyjač Blekot Blešník 235, Blín Blust Blyzkáč Bob Bobovník Bobřek Bodlák Bodlék Bodlavka 433, 941 . 242, Stránka 412|Bodloplev 159 199|Bojínek 166 500|Bolehlav 586 163|Bolševníic 590 284| Bor 285 660|Borák 362 581 |Borovec 286. 4 !4|Borovice 285 488| Borůvka 487 488|Boryt 704 162| Bosakýr 444 265|Boší byt 398 265|Boží dřevec 421 603| Boží koláčky 641 217|Boší nohavičky 669 21 |Brabor 697 162 |Bračka 487 332 | Bradáč 216 109| Brak 519 186|Brambor 358 526| Brambořík 296 249|Brčál 374 93|Brčálovité 374 191|Brečtan 563 190|Břečtanovité 562 313) Břeskyné D13 668| Břest 266 224|Břestovec 266 206| Březa 267 206| Březíní 383 202| Březnový květ 201 o78|Břežněnka ; 440|Břím 284 356| Břinka 286 63|Bříza 267 674| Břízovité 206 555|Broskev © 513 314|Brotan 421 375 Brotinka 483 398 | Brslen 494 398 Brslenovité 494 456| Brslice , 57 357Gutna 3 * 723 Stránka Stránka Stránka Brukev 689| Cernohlav 601| Dondka 387 Brusnice 386| Cernohlávek 939| Doubravník 332 Brutnák 362| Cernucha 673| Douška 335 Bublina 625| Černý klen 645|Doušník 330 Bublinatka 292| Černý kmín 373|Dračí hlava 331 Bublinatkov. 292| Cerný kořen 672 Drahušice 469 Budra 8341| Cernýš 307|Draslavec -468 Bujice 499| Certkus 476| Dřenka „96 Buk 282| Certovo mléko © 259| Dřeveňák 479 Bukvice 338| Certovo žebro 88, 89|Dřevěnka 609 Burák 245| Červee © 234|Drchnička 293 Býčník 632| Cervené ořest © 532|Dřín 562 Býlice 429| Červený kozlík © 563) Dřín 284 Bylina sv. Jana 423| Červený trn 891|Dřípatka 901 Bytel 251| Cervivec 295, Dřístal 645 Capina 632| Cesnáček 713|Dřistalovité 645 Celer 580| Česnek 193| Drňák 284 Celidanc 657| Cesnek divoký © 203|Drnavec 237 Celik 417) Gibr 384|Drobnokvět 255 Cepílek 94| Čičorka 923 |Drobýšek 296 Cesmina 374| Čučurátka 387| Drůbňava 482 Cesminovité 374, Čilimník 524|Dryjadka 498 Cer 283| Čimišnik 942|Dub R83 Cibule 198| CČípek 193|Dubovité 281 Cicer 522| (Cistec 949 | Dubanka 382 Cicimek 494| Čístec 324|Durkoman 398 Cikla 690, Cisnaténec 90Durkomanov. 39% Cimbálek 564| Číšník 494|Durman 356 Cirok 176| Čočka 926!Dvérážka 229 Cistovité —— 647| Čubet 408|Dvoják 26 Cizrník 522| CČubr 348|Dvojlistec 215 "Cvalníček 567| Ďáblík 224|Dyvojosinec 156 Cvikla 245| Damarys 556| Dvojuška 250 Cabr 348| Děhel 578|Dvojzubec 427 Caganka 453| Denivka 201|Dvourožka 250 Capí nůsek 632, Dětel 548, Dvouštítka 687 Carovník 557| Devasilje 448| Dymnivka 655 Cečerjetky 386| Devaterník 647|Dymnivkovité 655 Cečorka 540| Devatero oděné © 208| Dyné 490 Cečůtvka 226, Dovésil 450|Dejvorec 83 Cechřice 595| Dévina 993| Egres 491 Cekanka 458| Divizna 992 | Wazol 541 CGekankovité 451, Diviznovité J52, Fenikl 589 Cemeřice 670| Divoké konepě © 436|Fiala 693 Cemerka 671| Divoký balšan — 345| Fialka 648 Černá jetelina © 525, Divoký kastan © 644| Fialový ňořen © 209 Cernidlo 307| Dobrámysl 333 | Gála 269 Cernina 660, Dobroniku 332 | Gdoule 516 Cernobýl 423| Dohán 516 724 2811 Chvojka Stránka| Stránka Stránka Habr 583| Hrách 541 |Chvojník 265 Habrovec 283| Hrách vlčí 20 Chylan 397 Haděnec 364| Hrachor 531| Chylanovité 397 Hadí jazyk 87| Hranopelka 214|Ibišek 638, 639 Hadí kořen 235| Hrboluska 215 |Ilmek 205 Hadí mord 469| Hřebíček 614|Izop 342 Halucha 595| Hrklác 311|Jablečník 344 Hamrla 344| Iromotřesk 569|Jabloň 18 Harmala 637| Hroznatka 87|Jabloňovité 515. Havez 41%) Hruška 517|Jacek 201 Hávnice 708| Hruštice 384 |Jacint 201 Heřmánek 442| Hrůznice 182|Jáhly 165 Hladýsš 91, Hubilen 372 |Jahodník 499 Hlaváč 478| Hulevník 710|Jahodový strom 257 Hlaváček 663, Husí mvýdlo 901 | Jalovec 286 Hlavalice 688| Iusí nožka 5t4|Jalovcovité 286 Hlavěnka 333| Hvézdnice 612|Janofit 522 Hledík 321| Hvězdník 424 |Janoklika 078 -Hledď na mne 321| Hvězdovka 580 |Janovec 528 > Hlístník 217| Hvozdíček 625 |Jarmanka D80 Hlástnák 376, Hvozdík 614|Jarmus 688 Hlizovník 326, Hysop 342|Jarní zelí 87 Hlodař 949| Chamuz 395 |Jaroko 207 Hloch 516, Charpa 403 |Jarus 577 Hlošina 561| Chebz 488 |Jarva 597 Hlošinovité“ 561, Čhejr . 693|Jasen 373 Hluchá kopřiva © 342| Chlapina , 349 |Jastonka 395 Hluchavka 342| Chlupáček 457 |Jasnola 342 Hnědenec 215| Chlupaňa 187|Jaterník 664 inidák 433| Chlupatka 491 |Javor 644 Hmilák. 217, 387| Chmel 256|Javorovité — 644 Hnízdník 217| Chmelovité | 256|Jazýček 215 Hojička 344| Chmerek 254|Ječmen 157 Holica 362| Chmerkovité 254|Ječmenka 148 Holoubky 540| Chocholičnat. 414 Jedhoj 662 Hořanka 540| Chrastavcov. 474|Jedle 286 Horbýl 29| Chrastavec 475 |Jednokvítek 302 Hořcovité 375| Chrastice 165 | Jehlice 937 Hořčice 709| Chren 686| Jehličák 224 Hořčice černá — 688| Chřest 190! Jehličí 537 Hořec 377, Chruplavník 254| Jehlička žlutá © 52 Hořepník 377| Chudina 395| Jelše 267 Hořepník 381| Chudinka 698| Jemelo 62 Hořká jetelina © 375| Chudobka 426'Jeřáb 518 Hornice 312| Chudovina 489|Jesen 373 Horoucí láska - 621) Chundelka 120|Jesenovité 373 Housenec 142, Chuť 599|Jesenka 189 Housenník 684, Chvojčina 383 |Jestřabina 526 Hrab 260, 286|Jestřabník 456 Kastan svinský Katrán Stránka Ještěr 421 Jetel 542 Jetelina černá © 52 Jetelina modrá 333 Jezerník 227 Ježanec 363 Ježanka 163 dešatka 164 Jilek 160 Jilm 265 Jilmovité 265 Jímelí 562 Jinochmýr 448 Jirnice 372 Jirnicovité 372 Jiskerka 426 Jiskerník 448 Jitrocel 287 Jitrocelovité 287 Jíva 280 Jmél 562 Jmélovité 502 Jujub 494 Kačinec 467 Kadrlka 298 Kafratka 246 Kachnička D01 Kakost 632 Kakostovité 0631 Kalamandra 352 Kalepinka 690 Kalina 488 Kamejka 365 Kamilky 442 Kamzičník 434 Kandík 200 Kaprád 87 Kapradovité 87 Kapusta 688 Kapustka 467 Karafiat 614 Karbinec 327 Karfiol 689 Karmazin 254 Karpel 245 Kartouzek 615 Kaštan 281 644| Konopí 6961 Konopice Stránka Stránka Katuška 327, Konrádka 327 Kavil 176, Koňské kopyto © 668 Kazilen * 372, Koňský balšám © 345 Kdýně 490| Koňský kaštan © 644 K dýňovité 490, Koňský šťáv 238 Keleráb 689| Kontryhel olí Korblík 984| Konvalinka 191 Klasec 174|Kopíčko 200 Klen 644|Kopr 578 Klikva 386| Kopretina 429 Klínček 614|Kopřiva 2D Klinopád 331| Kopřiva horská 341 Klokoč 495/ Kopřivník 372 Klokočovité 495 Kopřivovité 257 Kiubénka 148 Koprník 294. Kmín 583| Kopýšník 529 Kmín vodní 995, Kopytník 232 Knotovka 620| Kopytník 632 Kobzolec 200| Koralice 212 Kociánek 438| Koriandr 287 Kocourník 330| Koromač 585 Kočičky 118, Koromač 602 Kočičí dunda 347|IKosatcovité 207 Kočičí chvost 339|Kosalec 209 Kohátka * 199, Kosinka 587 Kohoutek. 620|Kosmatec 366 Kohoutky | 540, 659, Kosodřevina 285 Kokořík 191| Kostilomka 203 Kokošska 691| Kostivál 370 Kokosky 713, Kostrava 149 Kokotice 372, Kostrunek 382 Kokrhel 311| Kolačka 288 Kokrhelovité 305|Kotačky 474 Kolčatka 638 Kotra zemská 638 Ko!lenec 611 Kotvice 242 Kolník 689| Koukol 621 Kolocír 288|Koukolovité 614 Kolovratec 263 |Koulenka 291 Kominář 223|Koulenkovité 291 Komonice 533|Kozelec x 479 Koniklec 666|Kozí brada 473 Koní lék 419' Kozí brádka 669 Koní nať 346|Kozí dříst 200 Konitrud 323 | Kozí list 489 Konopač 436 Kozinec 520 Konopač 697 Kozí noha 977 Konopénec 436 Kozí pysk 78 256|Kozlíček 478 340 Kozlík 479 725 720 Krabilice Krabilice Krajka Královo zelí Křapák Křemelák Křen Křeslice Křezalka Křídlatěnec Křivatec Křivočnělka Křížaté Kříšatec Krkoska Krmnivka Kroceň Kropáč Krouténka Krsačky Krtičníh Kručinka Kruhatka Krusiíček Krušina Krušinovité Kruspán Krusték Krvavec Krvavé koření 416, Krvavnice Krvavník Kukačka Kuklík Kulatčka Kulovačka Kuřačka Kuřáčka bílá Kuří 'mor Kuřinec Kuřinka Kuří noha Kuří noha Kuří slřevce Kustovnice Kutna Květel Stránka Kozlík červený Kozlíkovité 563 478 95 584 428 88 281 284 686 268 697 93 203 217 682 447 594 610 243 298 223 474 326 521 296 428 494 493 258 212 511 512 556 657 218 00 Stránka Stránka Květelovité 321|Lípa 642 Kvaka 245 | Lipnice 168 Kvítko 7 bratří 492|Lípovité 642 Kyčelnice 696|Líska 282 Kyhanka 386 | Listérka 216 Kýchavice 189| Listnačka 464 Kýchavka 671|Listnatec 192 Kýlatka 256|Lišří jablko 357 Kyprej 556| Liščí ocas 304, 556 Kysánek 635|Lněnka 238 Kyselá dětelina © 635|Lnice 691 Kysnec 587|Lnovité 626 Kyvor 91|Locika 465 Labuť 668| Ločidlo 589 Lak 693|Loinikamen 570 Lakusník 674! Lomikamen 599, 626 Lámanice 156,Lomikamenov,569 Lanka 191 | Lopatka 226, 709 Laskavcovité 253|Lopúch 413 Laskavec 253 | Lopusice 450 Lastovičník 657|Lubeček 94 Lazivec 298 |Lubenka 491 Lebeda 243 | Lucerna 333 Ledenec 532|Luk 198 Lechá 588|Lulák 355 Leknín 240|Lupenec 640 Leknínovité 240 Lupenice 192 Lékořice 529 ,Lustníh 542 Len 626 |Lužaně 204 Len P. Marie © 324|Lýkovcovité 239 Lepkí rozmarýn 485 |Lýkovec 239 Lepnice 305 |Lžičník 695 Lesknice 165|Maceška 652 Levandule 344|Máčka 588 Libeček 594|Maďal 644 Ličidlo 254/|Maďalovité 644 Ličidlo 191|Májík 449 Ligrus 530 | Majorán 333 Lilek 358|Mák 658 Lilie 201|Makovité 65% Lilie 209| Makyt 281 Liliovec 202|Malinník 505 Liliovité 193|Maluska 146 Lilkovité 355 |Mandlovník 513 Limba 285 | Manna 676 Limonka 291 |Marek 589 Limonka 375 |Marhulák, 5l4 Limonkovité 290| Marjánka 333 Linda 269 |Mařice 116 ; Stránka Maří list 448 Mařinka 481 Mařinkovité 481 Marulka 347 Marulka © 330, 514 Marulkovité 337 Máselka 668 Máselník 201 Masnice 564 Mastný kohoutek 621 Máta 345 Matečník 332 Mateří douska © 335 Mateřka 609 Materna 701 Matizna = 596 Malúšek 162 Mázdřinec 600 Mečík © 208 Medovnil: 332 Medrunice 328 Medrnice vonná 351 Meduňka 332 Meduňkovité 330 Medvědice © 382 Medvědí pazour 370 Medyněk 157 Měchuňka 357 Měchýřník 522 Merlík 247 Merlíkovité 243 Měrnice 338 eruňka 514 Meruzalka 491 Meruzalkov. 491 Měsíček 428 Měsíčnice 706 Metlice 128 Metlice 126 Metlovka 589 Mičovka 85 Mičovkovité 85 Milava 135 Milička 168 Miřík 580 Mišpule 516 Mléč ATI Mléč 258 Mléčka - 468 Mléčka Mléčnice Mlynářík Mníšek Mnohoštět Mnohovouska Modrák Modřenec Modřín Modrý rozchod Mochna Mochnovité Mochyně Mokrýš Mordovník >| Mořena Mořská višně Moruše Motýlovité Možucha Mrkev Mrkvůs Mrvka Mrcka Muchovník Muk Mydlice Mýlek Myrtovité Mysinec Mysí ocas Myší ocásek Mysí ouško Nabreadec Nadmutice Nadseda Nadsedovité Nadsobička Naháč Nahál Námožníček Náplavník Náprstník Narcis Nátchovice Nátchovice Nátržník Nebeský dar Neboj se Stránka 662 + 727 Stranka 362 Nehtovcovité 255 653 Nehtovec 456 Nepatrnec 663 Nepukalka 125 Nespule 173 Netáta 407 Netřesk 202 Netřeskovité 284 Netykavka 383 Netykavkov. 6 501 Nevendula 498 Nezabudka 857. Ocásek 569 Ocáska 663 Ocáskovec 487 Ocún 85% Ocúnovité 257 Odemka 519 Odolen 286 Odur 587 Oharek 587 Ohnice 149 Ohníček 142 Ochmet 515 Okoličnaté 519 Okřehek 622 Okřehkovité 160 Okrotice 492 Okrouhlice 514, 363 Okůrka 289 Olejka 672 Olešník 457 Olíva 213 Olívovité 614 Olše 638 Oman 638 Oměj 569 Onuca 189 Opaka 713, Opilec 294 Oplelka 957] Opletník 321| Oponec 207| Oponka 331|Ořešák 347 Ořešákovité 508| Ořesí červené 657|Orlíček 302/Orobinec > 255 728 Strá Orsej Oset Osívka Oskeruse Osládič Osmundovité Ostrava Ostřice Ostřík Ostříž Ostrokvět Ostrolist Ostropes Ostruzí Osyka Oslejch Otevřenka * Otočník Oves Ovstha Ovsík Ožanka Padalka Pagačice Pahnostky Palach Palašina Paleckovec Palečmk Paličkovice Paličky . Pamětník - Bampalík Pampeliška Panská láska Panská Izice Paprádka Papula Pařezník Parožka Parožnatcov. Parožnatec Parlán Patácky Pásemnice Pásník Pastinák Paveznice Pavinec 2 m 1, 87 nka| 676. 410 Paznehtník Pazourky Pasšitka ! Pěchava Pelyněk Pěněnka Pěnišník Penízek | Penázky | Pentličky Peprník Peračina | Perasín Pérovník Persán Pětiprstka Pětiprstka Petrklíč | Petržel Pcháč Pilát Pilečha Pipla 428| Piplovité 22| Písečnatka 1681 Písečnice 147| Pískavice 2351 Pitulník 1291 Pívník 225| Pivoňka 330 428 467| 364 220 91 321 D38 479 84 84 281 641 230 166 296 694 395 Pižmovka Plamenčice Plamének Plamének Plavín Plavuň Pleskáč Pleskanec Plesnivec Plešina Pléška Plevel Plicník Plicník Ploštičník Stránka| Pcháčovité Pivoňkovité Pižmovkovité Plavuňovité -635, Stránka 370 |Plostk. tráva 143,161, 428 |Plotnice 199 197 Plucár 490 175 „Podběl 448 420'Podbilek 302 691. Podbílek 387 385 | Podezřen 87 713 Podkova. 449 311 Podkovka 30 166 Podlestka © 651. 935 Podlíska 664 S38 Podražcovité 232 597 Podražec 232 93 Podražec úkko 414 Podslunečník © 642 214 Pohanina 664 503 Pohanka 235 298. Poháňka 148 597 Pochybek 294 408 Polajka 345 398 Polní rula 656 360 Polní salát 479 587. Pomét 118 365 Pomněnka 369 360, Pop 269 451 Popelník 432. 605 Poponec 4. 341 549. For 198 339 Posed 490 645 Postalina 706 660 Potméchuťf 358 660 Potočka 563 577 Potočnice 274 577 Potočník did 621 Potočnivka 301- 668 Povázka 06 T 677 Povázka 486, 709 373 Povrženka 188. 85 Požír 602 85 Prašivka 701 (424 Přeslička 93 659 Přesličkovité 93 436 Přestupnička 192 231|Prha 419 472! Přímét 443 609, Přímětník 447 369. Přívratník 511 664 Prlice 257 660, Prlina 360 Produsníl: Prokolice Prorostlík Proskurník Proso Prostřelenec Prostřel. koření Prosvirník Protáhlička Protěž Prskavlka Průtržník Prvosenka Prvosenkov. Pryskyřník Pryskyřníkov. Pryšcovité Pryšec Prýzel Psárka Psí jahoda Psí jazyk Psí mateřidouška Psí mor Psinečel: Psinky Psí víno Psí višně Psoser Pšenice Pšeníčko Pšeno Ptačí chiéb Ptačincovité Ptačinec Piačinec Ptačí noha Ptačí zob Ptáčnice Puchýrka Pukanec Pumpava Pupalka Pupalkovité Pupava Pupavík Pupečník Pupelka Pupenec Stránka! 335, Pupkovec 689, Pupovice 81| Pupovníl 638| Puri 162, Pustoryl 377. Puskvorec 379 Puspán 639 Pýr 216, Rabudí 437| Radyk 692| Rákos 255, Rákos 298| Rakytník 293, Randličky 674, Ranocel 661| Rapaňa 258, Rdesen 258, Rdesenovité Rdest Rdestovité Rebčík Rebratka Rebříček Rečanka 557 130 192 289 330 661 126 355, Repa 358| Repík 357| Repíl 342. Repinka 178, Řepka 161 165 489 604 612 604 538 373 14 RŘeřicha Reřicha Reřisník Řešetlák Retkev Retkevník Réva Révovité 174! Rezan 659| Rezedka 631| Rezodovité 561! Rez 557, Režmice 402 Rezucha 472 Rimbaba 591, Ríznačka 434| Rmen 371, Rmenec Rečankovité Stránka! Řep Ř. 398,402,561, 430.Samovratcov. (31) 729 Stránka 368| Roháč 226 564| Rojník 508 582| Rojovník 384 198| Rojovník 332 492| Rokyta 251 223, Rosa 165 258|Rosnatka 646 180|Rosnatkovité 646 668| Routa 637 453| Routička 656 132| Routka 680 168|Routovité 637 561| Rozekvátek 314 667|Rozchodník 565 287| Rozpuk 585 330|Rozrazil 313 233'Rozrazilov. 313 233 | Roztočilka 648 228, Roztrhaná zelina 44% 228| Roztrhanec 619 201 Rožec 606 297) Rožnolist 241 414|Rožnolistov. 241 230, Ruj 645 230|Rukev 706 689 Rukevník 689 498| Rulík 855 537|Rumének 212 708! Rumčěnice 369 396|Různosemenka 85 689|Růže 495 691 | Růže P. M. 620 704| Růže vodní 241 702 | Růžkatec 241 493|Růžkovatec 658 708|Růžovité 495 699|Růžovník 965 646) Rýbis 492 646 |Rychlíček 618 227|Rýt 654 654|Rýze slovenská 180 654|Sadec * 436 174| Salát 466 148|Salát ovčí 465 691|Salát polní 479 431|Samolístek 647 148| Samopse 180 418|Samorostlík -660 987 730 Sťránka Samovratec 387 Santalovité | 238 Sápa 348 Sasanka 664 Saturajka 348 Sedmikrása 426 Sedmilina 203 Seletnice 464 Senénka 349 Senéčko 132 Sesel 601 Sevlák 602 Silénka 623 Silička 602 Sinokvět 407 Sirotka 189 Strotky 652 Sítí 183 Sítina 183 -> Síťovité 183 Sivěnka 297 Skalník 515 Skerda 453 Skorocel 287 Skrytěnka 147 Skyla 205 Slabonoh 637 Sladič 91 Sladká zelina 599 Sladké dřevo 529 Sladkoměška 646 Slak 371 Slaněnka 252 Slanorožec 28 Slepý mák 659, 664 Sléz 640 Slezinník 90 Slezinnák. 269 Sléz vysoký 038 Slezovité 638 Slíva 313 Slívovitáé 513 Slunečko 428 Slunečnice 439 Slaičky P. M. 615 Smek 491 Smělek 159 Smetanka 472 Smetanník 451 Stránka! Stránka Smelanník' 302, 655| Stručina "532 Smička 110|Stulík 240 Smilka 162, Stulíš 664 Smldincovité 190|Suchá Běla 691 Smldinec 190| Suchokvět 450 Smldník 997| Suchopeř 118 Smolníčka 621 Surok 176 , Smrděnka 162 Svalník —— 333, 669 Smrk 286, Sv. D. koření 578, 671 Snědek 203|Sveřep 143 Sněženka 206|Světlice 403 Sněženkovité 206 Světlík 306 Sníček 90| Svída 963 Sosna 284 Sotní veška 586 Sosnovité 284| Soinské jablko © 356 Sporýš 302 Svinský bodlák 403 Sporýšovité 302 Svinský kastan 644 Srdečník 344|Svízel 484 Brha 148 Svlačcovité 371 Srpek 414|Svlačec 371 Srpek 587 | Svolina 663 Srpenec 987 | Syrečky 641 Srstnačka 361|Sabřina 586 Srstka 491 |Safrán 207 Starček 443 Sáchor 116 Stěničník 103 Sáchorovité 94 Sténovka 192| Salomounek 663 Stojatka 182 Salfia 328 Stoklas 143, 145|Salota 194 Stokláska 580 | Salvěj 328 Stola - 640 Salvějovité | 327 Stolístek 243| Santa 347 Stoříšek 331 Sarlota 194 Stozrník -629 Sart 414 Stračička 669 Ss 183 Stračí jahoda © 192 Šašina 119 Stračí noška 587,0669 Sater 619 Stračka 669 Sčubřík 348 Stračka 672 Sedivá zelina 344 Strupaňa 486 Sedivka 338 Strapatka - 442 | Sejdračka 230 Strdivka 160 Šeřík 373 Siřemcha 513 Sibačky 253 Střenka 373 Sídlatka 85. Střevičník 212 Sidlice 713 Stříbrnák 501|Sicha 265 Střílenka 327|Sichovité 265 Střeé 211| Šíp 495 Strosek 363| Stpák 284 > Stránka fítémmka 227 Sirosemenka 6N0 Šišák 334 Sišvorec 223 Skorpina 15 Skřip 94 Skřípina 121 Skumpa 645 Škumpovité 645 Slapka 164 Smel 225 Smelovité 225 Nocovice 326 oska jetelová | 635 Spalda 180 Španielský bes | 378 Španielský ý trn. 49, Spargán 224| Spargl 190 Sparseth « 580 - Špenát z Spinavka Srucha 404 1 Šruchovité 563 Štáv 236 Sťáve! 635 Štável 239, Šťávelovité 635 Šťávinka 213 Stědř enec 26 Stěrbák 453 Štětka 474 Štiplavec 224 Štírovník 532 Štátov ka 708, Šťovík 9 236, Štrbáčel: 118 | Strbák 408 Svestka 51 4, | Svihlík 223 Tabák 357 Táhlice 230 Tajnička 159 Talovín 670 Tamaryšek 956 Tamaryškov. 956 Tanečníl 143 Tařice 682 Tarkan 414 Stránka Tasky 691, 713 | Trojzubec Tatarák 223 |Tromín Talarka 235 |(Trubil Tavolník 509 |Truskavec Tavolníkovité 509|Truskavec Tekvice Tenkel Teruna Tetlucha Timoj Tis Tisovité Tlusiý mužík Tobolina Tobolka Tolice Tolije Tolijovité Tolita Tolitovité Tolokněnka Tomka Tomkorice Topol Topolovka Torbice Tořice tořič Toten Totenovité Trank Trávnička Trávy | Třebule Třeslice Trest Třesen Třevdava Třevdavovité Třezalka Třezalkovité Třílistník Trlíč Trnka Trnovník Trojan Trojhrotité 2| Trojhrotník Trojice 132, 490 Trýzel 180 |Tučnice 478 Tučný mužík 578 Tulipán 731 Stránka 178 602 413 242 233, 499 700 292 966 206 632 | Tulipán vodní — 241 286 |Turán 4835 286 Turecká višeň 513 567 | Turecký topol — 269 707 |Tuřín 689 691 'Tužebníík 295 533 |Tužebnk 509 647 | Tykev 490 647 |Tykvor 491 374 | Tytana 587 374 Ucestka 233 382 Ulehelka 330 132, Uložník 298, 316, +43 136, Uplavičník 225, 437 269 Upolín 682 639 Upor 626 653 Uporovité 626 603 Urazník 610 217 Urdík 339 512 Úročník 519 511, Úlošník nepravý 525 337 Ušatka 582 290 Usnice 625 125, Urrobníl: 498 979, Úvratka 606 143 Uzděnka 215 168| Uzdénka 214 514 Užanka 363 637|Vachta 375 637 Vachtovité 375 629 Vajt 704 629, Vaillantka 487 375| Válečka 142 379, Vančar 645 514 Vaz 266 542| Včelník 331 275 |Velbloudník 250 182|Vemenník 22 182| Věnečesnka 23 652! Veronika 313 (31)* 732 Stránka Vesnovka 704 Věšenka 469 Větrník 588 , Větvina 667 Věžovka 714 Vičenec 529 Vidlačka 86 Vikev 550 Violka 648 Violkovité 648 Visalka 358 Visen 514 Vítod 652 Vitodovité 652 Vláčník 372 Vlasatec 148 Vlasatka 176 Vlásenka 118 Vlaský bez 373 Vlaský kopr 589 Vičí hrách D20 Vičí jablko 232 Vlčí lýko 239 Vičí mák 659 Vlčí mléko RO8 Vlčí mor 061 Vičí noha d2Y Vlčí ocas — 364,-556 Vlky 413 Vlnice 540 Vodňsnka 227 Vodňanko vité 227 Vodnice 389 Vodnice - 689 Vodní kmín 595 Vodní růže 241 Vodní tulipán © 241 Vojič „+ Vojtěska 333 Vocha 230 Vochlice 600 Volčec 398 Volské oko 427 Volské ucho 290 Voňavka 132 Voňavka 482 Voskovka 362 Voskovník 2069 Vousatec 148 Vousatka Vrabečnice Vranec Vraní noha Vraní oko 192, Vranovec Vrátečka Vratič Vratička Vratičkovité Vrba Vrba turecká Vrbenka Vrbice Vrbicovité Vrbina Vrbka Vrbovité Vrbovka Vřes Vřesoviié Vstavač Vstavačovité Všedobr Vsšedobr Vsivec Vsivec Vsudybyl Vyskočilka Výtečník Vždyzelen Yva Zábělník Zádusník Zaječí keř Zaječí sléz Zaječí zelí Zaječí sťável Zakruténka Zakucelka Zapalice Záperník Zapalička Záraza Zárazovité Záruží Zavilec Závtah Zběhovec Štránka Stránka 131 | Zdravínek 307 240 Zdrojovka 263 660 Zeleň 193 709, Zelenec 667 366|Z elenohlávek 512 192 Zelí 688 448|Zemědým 656 448 | Zeměžluč 376 87 Zemňák 358 87 Zemská kotva 638 270 Zemské jablko © 439 269|Zerva 396 302, Zevar 224 556 Zezulina 372 556 Zezulinovité 372 297| Zimnář 374 558 Zimoléz 489 269 Zimolezovité 489 558 Zimolíz dc 383 | Zimostráz 208, 382 Zimozel 489 218 Zimozelen | 259, 374 211 Zlatohlav 201 591 Zlatolýč 274 249 Zlatovlas 431 308 | Zlatý traňk 433 586| Zlý mnísek 663 467|Zobačky 373 206 Zobanka 451 528|Zrádce 988 386. Zubatec 587 337 Zubatka 512 498| Zuzanka 366 341 |Zvonec 387 468 Zvonečky 630 641 Zvonkovité 387 635 Zabí kolénko 254 636 Zabí květ 693 223| Žabí mléko 258 360 Žabincovité 242 672 Žabinec 242 118 Žabí oko 366 603 Žabí tráva 231 302 | Žabí vlas 242 302 Žabník 226 668 Žabníkovité 226 664 |Žabr 340 291 Žamikel 600 337|Žaňkl 600 : Stránka, , Žanovec 522| Židovinník Zarcánka © 375 Zebrák 364 Zebřiček | 208, 414 Zebříčková tráva 298 Zebrovinec -9 Zelezník 302 Zežhulka 212 Zežhulka 218 Zidová brada 224 Zidovské třesně „733 Stránka|, Stránka 556|Zulo 178 857 |Zlutá jehlička © 527 357|Zluřák „668 . 257 Zlutenec 08 901|Zluteník 969 298, Zluťucha 680 600 |Zlutý akát —— 524 145 | Zlutý traúk 337 174|Zminda 246 32 Hrubší chyby v tisku, 2.řád. z dola stůj čárkovitý místo čávkovitý. 7. — zhora — kopisťovitý místo: kopišťovitý, 13 — © — — ušty místo: ústy. 2 — zdola — dvojnásobný místo: dvoj 4. — z hora — Květův místo: Kostův 3 — z hora — hlavu místo: bavu 16a 15 z dola — kožku co barevné pruhy místo: kostky | v barevné pruty, 4. — z dola stuj okoličnatých místo : ličnatých. 10. — z dola* — Wimmrovy místo: Wimmry, 4. číslo, stůj: obojaké, místo: obojňaké. 17. —, © — 223 lupeny, místo: lupeny nelisty. 23 —, | — čistenův, místo: palístkův. 95 —, c- 265 místo: 95 y 97 —, —— 67 místo: 97 74 —, — Cerinthe místo: Cerynthe 02 —, | — čísteny místo: palístky. 95 —, — Koruna pyskatá. místo: Koruna, 126. —, | — Glechoma místo: Glecoma. 165 —, © — květ.) místo: květ. 260. —, | — spojemých místo: sojemých. 287 —, — lusk místo: lusek © 360. —, © — kKrajův místo: kraju 365. —, | — než místo: nez 366 -—, | — 2křídlý místo: 2křídlatý 371. —, © — probíhající místo: probíbající 433. —, © — skřivená místo: škřivená 470. —, © — dolejší květy místo dolejší: 522 —, „— Kalich místo: alíeh 043. —, dlouhými místo: dlouhým 605 —, | — obořeší místo: oboreší. 626. —, | — Eitorella místo: Littorella 036. —, | — Ruseus. místo: Ruseus, —, — obojaké místo: obojáky 20 řád. budiž vynecháno: Vějíř obdýlmý. 12. 21 řád. před Lístky stůj: 12. Vějíř obdýlný. 29 řád. stůj: 13. místo: 12. 14 zdola, stůj hořejsí, místo: hořejs na konci posledního řádku chybi a 14 řád. z dola Na místo: Na. 14 — | stůj: Cladium, místo; Claudium. 11 — | — alpinum. místo: alpium, 17 — | — a. místo: L. znamení stránky 120 místo: 20 10. řád. stůj: Hostyné místo: Holstýné. 13 — | — 8. Lisly místo: Listy. 166 192 213 117 2206 237 257 286 286 297 315 337 337 338 338 339 341 344 346 347 347 348 350 350 353 353 353 356 364 369 374 393 402 408 422 424 443 450 466 469 492 549 962 569 969 F 9-47 174 4:79 YY VY SYJ 1 řád. — — Bojínek místo: Bojnek — z dola stůj Ruscus. Listnatec místo: Ruseus. i " Lisnotec, — z hora — Lingua místo: Lingea. — | — — Epipactis místo: Eptpaelis. — Lopatku lšíce vynechati -— zdola stůj R. acutus místo: R. actus — | — — Jahodoví místo: nahodový. — zhora — (P. Abies. Du Roi.) P. Picea. L. místo: P. Abies. L. — | — — (Picea. Plinius, Abies Picea. Millegran.) P. Abies. L. — zhoru stůj' H, místo G. — zdola — florida místo: florita. | — z hora — Zběhovec místo: Zhéhovec, — © — — A místo A, C. —- © — — A místo. Č. — zdola — druhu předcházejícího. místo: druhů předcházejících. — zhora — kočičí místo: kočí. — z dola — bifida místo: bifidia. — zhora — ovlašená místo: ovlažená. — | — — M. místo: N. — | — — erispa místo: erispa. — | — — Sania míste: Santa — zdola — sú- místo: zou- — zhora — recta místo; erecta — zdola — čistci místo: čistei. — zhora — Lychnitis místo: Lichnitis — © — — nebo místo: ne — z dolu — vlnaté místo: vlnité. — z horu — Datura místo: Durata — © — — Lapulla místo: Laputa. — | — — Onosma místo: Omosma. — zdola — Vinca místo: Vinea. — © — — Trachelium místo : Tracholium. — | — — bezpňová místo: bezpřová — | — — Čalcitrapa — Čaleitrapa. — zhora — humilis místo: humulis — z dola -— annuus místo: aunus. — | — — vwiscosus místo; visosus. — z hora vynech sadu od: Listy velmi veliké, až do 1'/, stř. z výší, vlnatý. — zhora stůj: sagiltata místo: sagillata. — z dola — Chondrilla místo : Chodrilla. — | — — sedmera místo; sedmoro. — zhora vynech: badenský, — © — = stup. Viscum místo: Visum. — z dola — Zluteník míst 0: Slezinník, — | — — Slezinník mís to: Zluteník 574 78 979 589 91 601 609 612 621 624 631 662 663 682 687 700 8 — + — — na konci řádku stůj 25 místo: 26. 3 —z hora stůj plouhavá místo: pouhavá 21. — © — — HMyrrhis místo; Myrrchis. 10. — zdola — Heliosciadium místo: Helosciadium © — zhora — Hydrocotyle místo: Hydrocotile. 2 — zdola — Sium mísio: Pium. 8 — zhora — Děvěnka místo: Dřevěna. "44 — © — — Spergula místo: Spargula, 12 — © — — K místo: K. koukol, číslo stránky stůj 624 místo: 634. 1 řádek z hora — Kakostovité místo: kokost, 9 a 16— — — 0. místo: V 3 a13— — — 0. místo: V. 7. — z dola — A. saxatile místo: saxatilis, 7 — při Biscutella chybí: Dvouštítka. 18 — zhora stůj. E. cheiranthoides, místo : cheirantkoides, Na někteřých místech počíná se nová řádka, ježto by měla býti na předešlou přivěšena, k. p. na str. 4 řádka 27, — na str. 6, řd. 1 náleží k poslední řádce stránky,5 — na str. 8, řd. 9 zhoraa řd. 2 z dola, — na str. 9. řd. 4 z hora a I z dola — na str. 13 řd, 1 zhora k řádce poslední stránky 12. O PRA = ld ih . já = ud M .. by m : 1 - i + : - - s - “ a < o ' = i m = = 8 . * A : - LARS = - a : hi $ . > =“ = m al m : - a = =c . . i > - » jm a - eo- P =- EM > u . 5 a m s = > > s . = + sl = : = . 2-4 - ře = : - r- i = č : “ 4 3 . . Á = = S- n — - : = . n “ e = a - é M = g a ký kp dk ha - + dě o a s p pode k je + : = : Bo% 16 = s ne : ( - « . s : . ye = = ča E a mo pk p še zo Šká s : : : = bo a > Eee : M. a m skba 3 i dý ob : . : = Z . E 50 še by Abu 7 a . - : = 5 A od jer s A H . . ck - . - a a . * = * Bu 2 ze Pro 0 Ae A č se = je = : č př B Any 03 ený 4 . nala ní n = „ - S bed = a si M4 a - a É . P Je M . a a = = - i - S kuí + -. -S = dr ha - ň m “ . - > „ -* = : = 8 > - : : v m in a : prám šáh pt dg i ah . - + — P i * . je kt 0 Pěny 32 kop t á w5 V . . + je JmprR řiděy vá Ká 50z VRŘĚ V oN Ty o ETR s A TĚM 0 B o m : Hp aokáy sko A FoR E V ps 0 E ný . = a 1- Brýle Pony 7 ukr o Pb © Pe o. B P p B Kor P dny 2 1 vě on Bo pe © 7 r k 5 = > roi dod „02 zi" do 8 věty - eo m ýé se 1 ka oh p ev F A on 2 5 RUE T B n E A 9 M P 0 a — a SA pec JA ný B A Bee R "0 a o go ER Ke edn Demona lan 8 < 8 ei Pa B ně p PE z o 2 A eh 2 6 mý u -2 P PB 5 sb bos Bl dý € 5 r rok ký dy ea sa M; 90 GOŘĚ- po p Ce A opal U č be m € eli nar ě S fet nj . 2 dy 100082 B eMřko Mady ABĚ Ja DA Vl nné PA tý toč orál < p ara po By% oz Šejk že P Aa E n KONÁ SO ppb ČP VĚ T ork nm Sí Mn : je oj bj Pá ie "Z P 0M AAC věž Pe bou VĚ KE LE RÉKT VĚ EE ae Aho M 1 yo wp Ao S by 0 o = ZV V zk rd Vie i 68m Po fn 1 vě n = kan odb A532 bys dě Ba dd =51 0 něž P VT EVE RSD. zná PAE Boj TM Dané ye 57 ze = VO en SV RN M o She ne e . ně. Nasi o 0 P Zr ry 1-20 Bode Škpý GRE 7 Bv P od ně Sopnke, M5 tap -AU a bm Šuk i Bonn GSE A Be ES onu S n P S - . js -= v k 5 Sp ly z 5 I ŽV 08 DY Z r hon ve S ee 0 mk tě Oy : ed did dátní m 00 ji Fe db bm . p v k m p eo ad er Bo n še m p 55 ada a r ei o bee ny py E yo zů P > Zap ěě ao; 00 by gřé 37 55 r 05 BĚ OM Wh dě uš ye V "rt Mne TÝ as hle akA 55 Dea aké my es Pika dh 6 PSO V v 3 l o řkm , K P n E 1 BA va VA 6 Mer "a mm 6 he 8, ko r rc LA p, A r A Ze 0 bal EC no 46lg“. ji Pp ří ŽB o lnásko sí s háku alko sko sdsíáh avasieikidávěkí nory bo a Pipe T hu věŠem vá dně ua 5 vl dny my ae dk 8 eě T ee ŠM P Bendl Ponary 128500 0 9 rdáným 8 Hey 35- PRA B olo © odb y oV čna Mr lryno r č pe- 6 zůšu koměkíběd Mě Dým oužoM, zdát o Vy © me Pepe nár: Aha > gti wa "Ako ráj 5 — E o kr S R 7 AA o E AE, Weby le F o o,