Skip to main content

Full text of "M. Jana Husi Korespondence a dokumenty / vydal Václav Novotný"

See other formats 


Pzirchased  for  the 

LIBRARY  of  the 

UNIVERSITY   OF   TORONTO 

from  the 

KATHLEEN  MADILL  BEQUEST 


Y 


fť 


SBÍRKA  PRAMENI} 

ČESKÉHO  HNUTÍ  NÁBOŽENSKÉHO 

VE  XIV.  A  XV.  STOLETÍ. 


CfSLO  CELÉ  SBÍRKY  XIV. 


SPISY  M.  JANA  husí. 

Č.  9. 

KORESPONDENCE  A  DOKUMENTY 


V  PRAZE  1920. 


M.  JANA  husí 

KORESPONDENCE 


DOKUMENTY. 


SPISŮV  M.  JANA  husí  Č  9 


VYDAL 


VÁCLAV  NOVOTNÝ 


v  PRAZE  1920. 
NÁKLADEM  KOMISE  PRO  VYDÁVÁNÍ  PRAMENŮ  NÁBOŽENSKÉHO  HNUTÍ  ČESKÉHO. 


TAMÁTrE 
FRANTIŠKA    PAI.ACKKIK). 


ÍJsty  Husovy!  Kdo  by  jich  neznal,  kdo  by  aspoň  něklerélio  nebyl 
eetl  nebo  slyšel!  Bývaly  s  napětím  —  a  zvláště  v  době  utrpení  kostnic- 
kého —  přijímány  od  těch,  jimž  byly  určeny,  bývaly  v  netrpělivém 
rozechvění  očekávány  ode  všech  četných  jeho  přátel,  bývaly  s  tesknými 
dojmy  opisovány  i  předčítány  od  nadšených  ctitelů  jeho,  když  se  stal 
muceníkem.  A  pomáhaly-li  tenkrát  síliti  odpor  proti  „znemravnělým" 
původcům  jeho  smrti  i  proti  „zkažené"  církvi  Římské,  dodávaly-li  od- 
vahy a  vytrvalosti  v  boji,  stávaly  se  stejně  pramenem  útěchy  a  posily 
v  dobách  protivenství,  jako  i  v  dobách  mnohem  pozdějších  dovedly  osvě- 
žovati památku  nikdy  nezapomenutou  a  buditi  naděje  v  lepší  příští  .  .  . 
Ale  i  kdyby  ani  toho  nebylo,  co  jen  samy  o  sobě  znamenají!  Známe 
dnes  Husa  vyškoleného  filosofa  z  jeho  odborných  kvestií  a  traktátů, 
známe  sčetlého  a  vroucně  zbožného  theologa  z  jeho  učených  a  přesvěd- 
čivých výkladů,  známe  (i  když  pouhým  zápisem  dojem  bezprostřednosti 
jest  setřen)  ohnivého  kazatele,  nadšeného  pro  vše  veliké  a  krásné  a  umě- 
jícího své  nadšení  vštípiti  jiným,  z  četných  sbírek  i  jednotlivých  kázání, 
známe  příkladného  a  horlivého  vychovatele  lidu  z  hojných  českých  spisů 
vzdělávacích  —  a  přece  bychom  Husa  neznali,  kdyby  nebylo  jeho  listů. 

Není  však  úkolem  tohoto  úvodu  mluviti  o  jejich  ceně  a  významu. 
Místo  vroucího  ocenění  jen  několik  suchých  dat  o  jejich  dochování,  do- 
savadních vydáních  a  způsobu  této  sbírky. 

Již  Fr.  Palacký,  vydávaje  r.  1869  svoje  znamenitá  „Documenta", 
jimiž  tak  platně  přispěl  k  lepšímu  poznání  osobnosti  i  doby  Husovy, 
mohl,  zejména  pokud  jde  o  listy,  za  nejdůležitější  pramen  svůj  označili 
rukopis  knihovny  Musea  království  Českého  (dříve  4  F  35,  nyní  Vlil  F  85), 
kterému  sám  dal  jméno  rukopisu  Mladoňovicova,  ač  zároveň  —  bohužel 
marně  pro  mnohé  badatele  —  připomněl,  že  rukopis  nebyl  ani  majetkem 
ani  dílem  písařské  dovednosti  Petrovy.'  Po  mém  soudu  mýlil  se  sice 
Palacký  ve  vročení  rukopisu  do  r.  1417,  a  jeho  důvod,  ač  nevyslovený, 
opíral-li  se  on  skutečně,^  nestačí,  rukopis  pochází  spíše  ze  čtyřicátých 
let  15.  stol.,  ale  o  tom  nelze  pochybovati,  že  rukopis  jest  pro  poznání 
listů  i  jiných  dokumentů  Husových  nejdůležitější,   a   že   přední   zásluhu 


'Palacky,  Documenta  Majf.  .Johannis  Hus  vitam,  doctrinam,  causám  in  Conslan- 
tlensi  concilio  actam  et  controversias  de  religione  in  Bohemia  annis  1403 — 1418  motas 
illustťantia  (Pragac  1869),  úvod  str.  IX.  a  d. 

^Soudím  —  Palacký  toho  důvodu  nikde  výslovně  neuvedl,  —  že  důvodem  pro 
vrocení  byla  Palackému  písařskíl  chyba,  v  níž  písař,  mluvě  o  událostech  r.  1415,  mylně 
napsal  1417.  Ale  celý  ráz  písma  vzpírá  se  tak  časnému  vročení. 

I* 


IV 

o  to  smí  si  osobití,  třeba  jen  nepřímo,  Petr  z  Mladoiiovic.  Ne  ovšem  tak, 
jak  tomu  někdy  bývá  rozuměno. 

Čteme-li  na  př.  ve  Flajšhansově  vydání  zejména  Listů  z  Kostnice 
v  úvodech  k  jednotlivým  listům  nesčetněkrát,  že  jsou  zachovány  ve 
„zprávě  Mladenovicově",  jest  to  omyl,  který  i  u  badatele  svou  povrch- 
ností tak  proslulého  může  překvapiti. 

Jest  sice  pravda,  že  Petr  z  Mladoňovic,  odhodlav  se  hned  za  pobytu 
v  Kostnici  —  bude  to  ukázáno  jinde  —  vypsati  osudy  Mistrovy  v  po- 
sledních měsících  —  okrouhle  řečeno  v  posledním  roce  jeho  života  (neboť 
i  tento  program  vznikl  asi  již  v  Kostnici),  hned  také  jal  se  sbírati  ma- 
teriál k  tomu.  Jest  dále  pravda,  že  za  tím  účelem  opisoval  pilně  listy 
i  traktáty  Husovy  z  vězení  (a  částečně  i  hsty  přátel  jemu  psané),  a  jemu 
nepochybně  smíme  děkovati  za  to,  že  také  jiné  dokumenty  k  procesu 
Mistrovu  se  vztahující  sbíral  a  opisoval.  A  jest  konečně  pravda,  že  ně- 
které z  těchto  dokumentů,  zejména  i  některé  listy  žalářní,  pojal  vědomě 
do  své  zprávy  —  to  i  při  neurovnané  formě  jejího  dochování  jasně  lze 
poznati.  Ale  nesprávné  jest,  že  by  ve  své  „zprávě''  byl  zachoval  všecky, 
nebo  i  jen  většinu  listů  Husových.  Zde  nutno  dobře  rozeznávati  mezi 
„zprávou",  tedy  historickým  vypravováním  takto  zamýšleným  a  poja- 
tým (a  některými  listy  Husovými  vyzdobeným),  které  mělo  svůj  přesný 
program  a  rozvrh,  a  mezi  materiálem,  který  pieta  k  Mistrovi  (a  později 
k  památce  Mistrově)  dílem  již  v  Kostnici  shromáždila  a  materiálem  od 
Husa  samého  k  obraně  připraveným  rozhojnila,  dílem  v  Praze  rozšířila. 

Pro  poznání  listů  Husových  tedy  „zpráva''  Mladoňovicova  není  pra- 
menem nejdůležitějším,  ale  jest  jím  ovšem  dotčený  rukopis  Musejní,  obsa- 
hující vedle  „zprávy"  Petrovy  (ač  nespořádané)  také  onen  jiný  materiál 
v  Kostnici  i  jinde  sebraný.  To  však  není  zásluhou  Petrovou,  leda  ne- 
přímou, potud  totiž,  že  rukopis  Musejní  jest  opis  materiálu  Petrem  se- 
braného. Není  to  však  opis  jediný  ani  nejstarší,  máme  jiné,  starší,  jež, 
třebas  co  do  úplnosti  materiálu  pro  hsty  i  vůbec  nemohou  se  rovnati 
rukopisu  Musejnímu  —  podržme  hned  nyní  proň  zkratku  Ař,  jíž  ho  po- 
zději označuji, —  zejména  pokud  jde  o  listy  žalářní,  zaujímají  místo  před- 
nější. Jsou  to  zejména  rukopisy  Vídeňské  dvorní  knihovny  4524  a  4557 
a  dílem  i  jiné,  o  nichž  ještě  níže  bude  řeč. 

Záhy  však  můžeme,  pozorovati  v  materiálu,  který  nás  došel,  jistou 
vlastnost,  již  by  bylo  lze  nazvati  kritičností,  kdyby  jejím  pramenem  ne- 
byla záliba,  anebo  u  níž  by  bylo  lze  mluviti  o  výběru,  kdyby  příčinou 
její  nebyla  toliko  náhoda.  V  některých  rukopisech  pozorujeme  totiž,  že 
se  jejich  písaři  omezují  jen  na  opisy  některých  listů,  aniž  vždy  lze  tu 
mluviti  o  úmyslu,  i  když  někdy  listy,  jež  nás  v  těchto  rukopisech  došly, 
tvoří  jakési  skupiny,  obsahově  nebo  původem  blízké.  Tak  bylo  arci  zcela 
přirozené,  že  pozornosti  písařů  vyžádaly  si  listy  v  Kostnici,  v  žaláři 
psané.  Některé  rukopisy  (na  př.  kapit.  N  48,  Vídeňské  4524,  4557,  4902, 
4916,  i  sáni  M  a  jiné),  přinášejíce  řadu  žalářních  listů,  výslovně  je  takto 


v 

označují  (v.  o  tom  v  podrobnějších  datech  o  jednothvých  rukopisech 
níže),  jiné  však  (na  př.  kapit.  F  20,  D  50,  universitní  X  E  24  a  j.)  ome- 
zují se  na  Hsty  z  vyhnanství,  opět  jiné  (na  př.  univ.  III  G  6)  na  listy 
určité  osobě  (nebo  domněle  jí)  zaslané.  Zvláštní  skupinu  pak  dosti  záhy 
začíná  tu  tvořiti  řada  českých  dopisů  v  žaláři  psaných.  Nejstarší  rukopis, 
v  němž  tuto  zvláštní  skupinu  (vedle  jiných  listů)  samostatně  najdeme, 
jest  rukopis  dvorní  knihovny  Vídeňské  4524  (Vdn),  kdež  na  f.  119  a  d. 
s  označením  „Tyto  epištoly  jsú  napsány  v  žaláři  v  oková ch 
Jana  Hu[sil  ruku"  čtou  se  čtyři  česky  psané  listy  žalářní  (naší  sbírky 
č.  153,  147,  129,  156).  S  ním  asi  souvěký  jest  jiný  rukopis  téže  knihovny 
4557  (Vidb),  kde  f.  140'  označením  „Epištoly  M.  .lana  Hus  i  z  Kon- 
stancie" zahájena  jest  delší  řada  listů  zase  oněmi  kusy  (v  tomto  po- 
řádku 153,  147,  156,  129). 

Není  správné  tvrzení,  že  by  tyto  listy  byly  od  počátku  seskupovány 
za  tím  účelem,  aby  se  staly  „epištolami"  Husovskými  vedle  „evangelia" 
—  českého  znění  poslední  části  zprávy  Petra  z  Mladoňovic.  V  obou 
právě  zmíněných  rukopisech  jest  sice  čtení  toto  obsaženo  také  (ve  Vidb 
dokonce  právě  před  listy),  ale  účelnosti  toho  druhu  nikde  tu  není  vi- 
děti. Zatím  jenom  sestavení  českých  listů  v  žaláři  psaných  pro  široký 
kruh  posluchačů  samo  sobě  bylo  účelem,'  který  ostatně  vždy  ani  ne- 
proniká. V  rukopise  4902  (Vnb)  ony  čtyři  listy,  snad  ne  náhodou,  ale 
sotva  vědomě,  tvoří  (v  pořádku  129,  147,  153,  156)  závěr  dlouhé  řady 
listů,  ač  zde  české  zprávy  Mladoňovicovy  vůbec  není,  podobně  najdeme 
skupinu  tuto  samotnu  v  rukopisech  jiných  (univ.  XI  D  9  =  Us)  bez  čes- 
kého spisku  onoho,  nebo  vedle  něho,  ale  bez  označení  souvislosti  (ve 
Freiberském),  anebo  konečně  (v  Křižovnickém)  sice  v  souvislosti  s  ním, 
ale  již  porušenu  přidáním  listů  dalších. 

Vše  to  tedy  neprozrazuje  ještě  vědomého  nebo  uvědomělého  vytvá- 
ření pašijí  a  epištol  novému  světci,  neboť  i  tam,  kde  zdá  se,  že  se  vě- 
domí dostavilo,  ustupuje  touze  po  sebrání  hojnější  látky.  Tu  však  přece 
lze  již  mluviti  o  porušení.  Zde  totiž  myšlenka  na  ono  spojení  mohla  se 
dostaviti  velmi  záhy.  Nejstarším  jejím  dokladem  jest,  pokud  vím,  rukopis 
Vid.  dv.  kn.  4519  (Vndb)  z  druhé  půle  15.  stol.,  v  němž  po  české  zprávě 
Mladoňovicově  čteme  (f.  168):  „Skonávásě  pašije  a  počíná  sě 
prvá  epištola  Mistra  Jana  Hussi",  prvá  ze  čtyř,  ač  ne  všech, 
které  bychom  očekávali.  Jen  tři  z  oné  skupiny  zde  nalezneme  (153,  147, 
156),  čtvrtá  nahrazena  českým  překladem  listu  jiného  (č.  139*).  A  tak 
v  plném  uvědomění  vystupuje  onen  pokus  o  jakési  liturgické  sesku- 
pení kusů  těchto  teprve  v  Passionále  Jenském  a  jeho  přetisku  z  r.  1525. 

•  Nejlíp  je  to  patriio  z  toho,  že  v  rukopise  Vdn  řeský  text  Mladouovicův  rte  se  před 
dlouhou  radou  Kostnických  listů  Husových,  načež  teprve  po  četných  jiných  různoro- 
dých kusech  (mezi  nimi  jsou  i  žalářní  traktáty  Husovy)  následuje  naše  skupina.  Ve 
Vidb  sice  jdou  listy  ony  hned  za  českým  textem  Petrovým,  ale  jakožto  začátek  dlouhé 
řady  i  jiných  listů  žalářních. 


ví 

Odtud  ťtení  toto  vchází  ve  známost  širšího  čtenářstva,  k  čemuž  arci 
zvláště  také  zájem  reformací  vzbuzený  přispívá.  Život  Husův,  s  oněmi 
rtyřmi  listy  vychází  v  latinském  překladu,  vycházejí  i  překlady  něme- 
cké.' Jestliže  však  v  samých  Čechách  zájem  bohoslužebný  ustupuje  touze 
sběratelské,  děje  se  tak  i  jinde.  R.  1537  vycházejí  s  předmluvou  Luthero- 
vou  E  p  i  s  t  o  1  a  e  p  i  i  s  s  i  m  a  e,  otisk  materiálu  Petrem  z  Mladoňovic  sebra- 
ného, jímž  znalost  listů  Husových  neobyčejně  rozšířena.  A  snaha  po  roz- 
šíření dalším  odtud  převládá.  Sice  ještě  později  spisovatelé  „Akt  muče- 
li íků",  opírajíce  se  jinak  o  líčení  „Epistolae'*,  v  podávání  ukázek  epi- 
stolografické  činnosti  Husovy  dávají  přednost  latinským  překladům  oněch 
čtyř  listů,-  ale  při  slavném  Norimberském  vydání^  přirozeně  hlavním 
účelem  bylo  rozhojniti  materiál,  což   se   také   o   několik   kusů   podařilo. 

Materiál  zde  shromážděný  byl  podstatněji  rozšířen  teprve  Palackým, 
a  jeho  památné  vydání  v  ,Documenta  Mgri  Johannis  Hus'  zůstává  po- 
ilnes  základem  yědeckého  zkoumání,  třebas  materiál  i  později  ještě  po- 
někud byl  rozšířen.  Ale  nebyl  to  jen  tento  zevní  přírůstek,  který  vzbudil 
potřebu  nového  vydání,  a  nebyly  to  jen  pokroky  v  jednotlivých  kritií-- 

'  První  vydíhií  lalinské  má  titul:  Třes  epistolae  sanctissimi  niartyris  .1  o- 
h  a  n  n  i  s  H  u  s s  i  i  e  c  a  r  c  e r  e  C  o  u s  t a  u t  i  e  n s  i  ad  B  o h  e  m  o  s  s f  i-  i  p  t a  e.  Cum  p  r a  e- 
ťa  tioue  Mart.  Lutheri.  Vittemberge  l.ó3tí  (Vitte  mbergae  excudebat  .To- 
sephup  Klug  1Ó3G).  Německy  překlad  těchto  listů  —  jsou  vlastně  čtyři,  nikoliv  tři, 
a  jest  připojen  latinský  text  protestního  listu  české  šlechty  ze  dne  2.  září  1416  (!),  po- 
řízený z  českého  překladu  —  vyšel  s  titulem:  Vier  Christliche  Briefe,  so  .lo- 
liaun  Hus  der  heylig  marterer  aus  dem  gefengcknuss  zu  Costenz  im 
( ;  o  n  c  i  1  i  o  a  n  d  i  e  B  e  h  e  ni  g  e  s  c  h  r  i  b  e  n  h  a  t,  v  e  r  t  e  u  t  s  c  h  t  s  a  m  p  t  e  i  n  e  r  v  o  r- 
rede  D.  Marth.  Lnthers,  das  zukiinfftig  Concilium  betrefťent  (Getruckt 
au  no  1536  29  Novem  bris.)  Druhé  vydání  má  titul:  Etliche  Brieue  .lohannis 
H  u  s  s  d  e  s  h  e  i  1  i  g  e  n  M  e  r  t  e  i'  e  r  s  aus  dem  g  e  f  e  n  g  n  i  s  z  u  C  o  s  t  e  n  t  z  a  n  d  i  e  B  e- 
hemen  geschrieben.  Mit  einer  Vorrhede  Doct.  Mart.  Luthers  ((iedruckl 
zu  Wittemberg  durch  Joseph  Klug  anno  MDXXXVII).  A  tamtéž  téhož  roku 
vychází  vydání  třetí,  jež  má  titul:  Etliche  Brieffe  Johannis  Husz  des  heili- 
^en  merterer  aus  dem  gefengnisz  zu  Costentz  an  die  Behemen  ge- 
scliríl)eu.  Mít  einer  Vorrede  Doct.  Mart.  Luthers.  ...MDXXXVII.  Ke  čtvr- 
tému vydání  došlo  l.")37  ve  Štrassburce.  Má  titul:  Etliche  Briefe  .lohannis  Hus 
iles  heyligen  Merterers  aus  dem  gefángniiss  zu  Costentz  an  die  Behe- 
men geschrieben.  Mít  einer  vorrhede  Doct.  Mart.  Luthers.  Gedruckl 
zu  Straszburg  durch  Wendel  Ridel  1537.  A  konečně  pátý  překlad  vychází 
v  létech  padesátých  v  Magdehurce.  Nadpis  zní:  Des  heiligen  Merterers  Magi 
.1  o  a  n.  H  u  s  s  e  n  1 1 1 1  brieffe  aus  dem  g  e  f  e  n  g  n  i  s  i  m  C  o  n  c  i  1  i  o  z  u  C  o  s  t  n  i  t  z 
andie  Behmeu  gesch  rieben.  Der  Behmischen  und  Mererischen  lierrii 
brieffe  ans  Co  ncilium.  Mi  t  einer  Vorrede  D.  Martins  Luthers  zu  Magde- 
l)urg  verdeutschet.  Srvn.  O.  Clemen,  D.  Martin  Luthers  Werke.  Kritische  Cíesaml- 
ausgabe  L.  (Weimar  1914),  .str.  20  n.,  Chytil-No  vo  tn  ý,  Katalog  výsLavy,  kterou  po- 
řádá na  pětístoletou  pamět  límrtí  rektora  pražského  vysokého  učení  M.  .lana  Husí 
!•.  k.  česká  universita  Karlo-Ferdinandova  15.  června  1915  do  22.  července  1915  v  míst- 
nosti Musea  království  Českého.  V  Praze  1915  str.  28  n.  č.  90—95,  Novotný  ČČM 
1915  str.  :í7(). 

-Mejicli  výčet  s  tituly  v.  níže  v  úvodě.  sir.  LI  ad. 
Tíikt'   újiliiý   liliil   lohotn   xyiláni   uxcden  jest   ui/e,  sir.   Li, 


VII 

kých  otázkách,  které  ji  sílily.  Již  dávno  pociťována  obecně  a  již  dávno, 
lze  říci,  vědecké  vydání  Husovy  korespondence  bylo  starý  dluh,  který 
splatiti  jest  otázkou  cti  české  vědy  a  zejména  českého  studia  doby  Hu- 
sovy. Není  to  nijaké  snižování  významu  Palackého  nebo  znehodnoco- 
vání jeho  veliké  práce,  pravím-li,  že  Palackého  Documenta,  třeba  jsou 
prací  neobyčejně  záslužnou  a  cennou  a  třeba  zůstanou  knihou,  jíž  stále 
ještě  lze  používati,  vědeckým  požadavkům,  jak  je  dnes  klademe,  ne- 
vyhovují zcela  a  nevyhovovala  vlastně  ani  při  svém  vydání.  Palacký 
k  svému  vydání  snesl  velmi  hojný  materiál  rukopisný,  přispěl  měrou 
velmi  značnou  k  poznání  nových,  dříve  neznámých  nebo  málo  známých 
dokumentů,  uvedl  u  jednotlivých  čísel  své  sbírky  hojnost  rukopisů, 
v  nichž  čísla  ona  jsou  obsažena,  ale  nelze  říci,  že  všeho  toho  také  mě- 
rou vyčerpávající  užil.  Jednotlivé  kusy  jsou  tu  vydány  bez  variant 
a  zpravidla  vůbec  bez  poznámek,  jako  by  čtení  v  Documentech  podané 
bylo  také  čtením  rukopisným  anebo  čtením  rukopisů  všech. 

Dlouholetá  zkušenost  a  osvědčená  kritičnost,  s  nimiž  Palacký  k  vy- 
dání Document  přistupoval,  opravňovaly  ho  do  jisté  míry  k  tomuto 
postupu,  k  němuž  ho  pobízela  i  jeho  snaha  poskytnouti  četby  co  možná 
pohodlné,  jež  ho  ani  v  jeho  edicích  neopouštěla.  A  není  arci  pochyb- 
nosti, že  vydání  Document  snáze  a  pohodlněji  se  užívá,  než  vydání  za- 
tíženého a  snad  až  přetíženého  poznámkami  přinášejícími  různočtení 
jednotlivých  rukopisů.  A  přece  ani  nebezpečenství,  že  tím  pohodlné  uží- 
vání edice  bude  ohroženo,  nesmí  provedení  této  vydavatelské  povinnosti 
zabrániti.  Ani  jediný  z  listů  Husových  není  zachován  v  originále  jeho 
rukou  psaném,  máme  vesměs  jen  opisy,  namnoze  opisy  opisů.  Vyda- 
vatel musí  se  snažiti,  aby  z  těchto  textů  dobral  se  znění,  jak  asi  vyšlo 
z  péra  Husova.  Není  to  práce  snadná  a  jistě  vždy  jest  v  ní  mnoho  sub- 
jektivního. Neupírám  také,  že  Palacký  pokusil  se  o  svůj  úkol  s  poroz- 
uměním a  obratností,  v  podstatě  lze  opakovati,  že  texty  jím  podané  zů- 
stávají základem,  ale  přece  nelze  tu  jeho  ediční  zásady  podržeti,  jako 
nelze  ani  podržeti  jeho  ediční  praxe.  Zpravidla  i  tam,  kde  uvádí  také 
rukopisy  jiné,  jež  jistě  znal,  Palacký  spokojuje  se  otiskem  textu  podle 
jediného  jen.  Ve  svém  vzácném  taktu  Palacký  tu  zpravidla  volil  ruko- 
pis opravdu  nejsprávnější.  Ale  ani  tu  nerozpakoval  se  opustiti  svůj  text 
základní  a  nahraditi  jeho  znění  textem  rukopisu  jiného,  nebo  i  emen- 
dací,  kontaminací  atd.,  kde  jeho  úvaze  lépe  vyhovovala,  aniž  ovšem  na 
to  nějak  upozornil.  Palacký  snad  směl  si  dovoliti  něco  podobného,  ale 
dovoleno  takové  počínání  není  —  a  nezáleží  na  tom,  že  snad  i  v  tom 
Palacký  zhusta  uhodil  na  řešení  správné.  Zjišťování  nebo  dohadování 
správného  textu  má  vždy,  opakuji  to,  něco  subjektivního  —  kdo  mojí 
edice  bude  k  vědeckým  účelům  užívati,  uvidí,  jak  často  se  v  jednotli- 
vostech můj  text  liší  od  Palackého,  jak  věřím,  na  prospěch  věci,  —  ale 
především  musí  tomu,  kdo  edice  k  vědeckým  účelům  užívá,  býti  dána 
možnost  kontroly,  příležitost  poznati,  je-li  čtení,  pro  něž  jsem  se  rozhodl, 


Vlil 

opravdu  nejsprávnější,  č\  mýlil-li  jsem  se.  A  již  proto  miisil  jsem  se 
odhodlati  —  kdyby  ani  nebylo  toho,  že  vydání  má  podávati  přesný  obraz 
jednotHvých  rukopisů  —  sphiiti  onu  povinnost  měrou  co  nejúzkostli- 
vější, prihh'žeje  podle  možnosti  k  variantám  všem,  zdánlivě  i  malicherným. 

Zašel-li  jsem  někde  příliš  daleko,  nemohu  rozhodovati,  ale  nebojíin 
se  té  výtky,  i  kdyby  se  ozvala  se  strany  opravdu  vážného  badatele. 
Jdeť  o  Husa,  jehož  poznání  jsme  ještě  tolik  dlužní  a  při  němž  má  dů- 
ležitost vše,  co  se  nám  o  něm  dochovalo.  Ale  není  vždy  malicherné, 
co  se  malicherným  zdá.  Někdy  i  pouhá  ortografická  zvláštnost  někte- 
rého rukopisu  dovede  vysvětliti  omyl  rukopisu  jiného  a  tím  nepřímo 
přispěti  k  zjištění  správného  textu,  a  kde  ani  toho  není,  jistě  stačí 
upozornění,  že  nevíme  bezpečně,  jakým  pravopisem  Hus  sám  to  které 
slovo  psal.  Při  tom  arci  hleděl  jsem  vždy  přidržeti  se  co  nejtěsněji 
podání  rukopisného  —  a  zakládám  si  na  tom,  že  se  mi  tím  podařilo  v  ne- 
jednom  případě  zjistiti  ctění  jistě  správnější,  než  má  Palacký.  Jen  v  la- 
tinských textech,  jež  nás  došly  jen  v  Ep  ci  Op,  bez  rozpaků  —  nemu- 
sím toho  omlouvati,  jest  to  samozřejmé  a  provádí  se  obecně  —  na- 
hradil jsem  zklasicisovanou  orthografii  formami  středověkými,  ac  i  tu 
hleděl  jsem  podržeti  způsob  psaní,  který  se,  byť  jen  ojediněle,  vysky- 
tuje v  rukopisech  středověkých  vedle  obvyklého  jiného  (např.  condem- 
nare  m.  condempnare,  mihi  m.  michi  a  p.).  Ale  ovšem  v  textech,  jež 
vedle  Ep  ci  Op  dochovány  také  rukopisně,  neuvádím  zpravidla  různo- 
čtení  Ep  ci  Op,  kde  běží  zřejmě  o  humanistickou  úpravu,  a  varianty 
pravopisné  z  Ep  či  Op  zpravidla  jen  tam,  kde  jsou  doloženy  také 
rukopisně,  nebo  kde  různoctení  rukopisná  vyžádala  si  poznámek. 

Pravou  svízel  působily  však  texty  české.  Jsou  zachovány  (zejména 
čtyři  listy  žalářní)  v  celé  řadě  rukopisů,  a  písaři  všech  vedou  si  ne- 
důsledně, ano  jeden  a  týž  písař  na  témž  řádku  stejné  slovo  po  druhé 
píše  jinak,  kdežto  druhý,  veda  si  také  tak,  užívá  zase  orthografie  opačné. 
Jsem  přesvědčen,  že  uvádění  těchto  variant  jest  neužitečná  přítěž,  a 
nerozpakoval  jsem  se  tedy  zvláště  u  rukopisů  pozdějších  (Křiž.,  Freib.) 
na  př.  jejich  důsledné  „se"  místo  „sě"  mezi  variantami  pravidelně 
pomíjeti,  poněvadž  v  textech  tak  pozdních  nejotované  „se"  rozumí  se 
vlastně  samo  sebou.  Jistě  stejným  právem  byl  bych  mohl  vypustiti 
(a  někdy  jsem  tak  mlčky  učinil,  na  př.  u  č.  129)  řadu  variant  jiných 
(jsem  —  sem,  jsú  —  sú,  jenž,  jě  —  jenž,  je  nebo  zdvojování  souhlásek) 
a  byl  bych  nejraději  učinil  tak  vždy.  Ale  nějaká  jednotná  methoda  pro 
transkripci  není  ještě  stanovena,  a  o  tom,  na  čem  opravdu  záleží,  úsudky 
filologů  se  rozcházejí,  jak  jsem  se  v  četných  rozhovorech  přesvědčil. 
A  tak  nezbylo  než  přetížiti  text  poznámkami  a  různočteními  jistě  na- 
mnoze bezcennými,  v  jejichž  záplavě  mnohdy  utápí  se,  na  čem  záleží;  ne- 
bylo však  jiné  pomoci  při  kolísavé  orthografii  rukopisů  a  při  nejednotě 
zásad  transkripčních.  Snad  konečně  tento  důkaz  ad  oculos  pohne  filology 
odhoniíky,  aby  stanovili  luřitá  pravidla,  jimiž  by  se  bylo  lze  říditi. 


IX 

To  však  ostatně  jsou  věci  samozřejmé,  o  nichž  netřeba  ztráceti 
slov.  Jinak  si  podle  dnešnícii  edičních  zásad  nelze  vésti.  Závažnější 
jsou  rozdíly  v  uspořádání  látky.  Palackého  Documenta  nemají  nadarmo 
obšírný  název,  z  něhož  vyplývá,  že  látka,  již  přinášejí,  týká  se  života 
a  učení  Husova,  jeho  pře  v  Kostnici  a  náboženských  rozmíšek  v  Cechách 
do  r.  1419  —  a  neváhám  přiznati  zase,  že  to  byla  snůška  materiálu 
na  ten  čas  vzorná  a  nesmírně  bohatá,  i  když  z  části  jen  správným 
ětením    nahrazovala    bídnou    při    vší    své    záslužnosti    edici    Hoflerovu. 

A  zase  není  újmou  —  o  edičních  zásadách  platí  arci  totéž,  co  ře- 
čeno svrchu,  —  řeknu-li,  že  dnes  již  bádání  pokročilo  mnohem  dále. 
Bylo  by  možno  opakovati,  že  dnes  nové  vydání  Document  jest  nalé- 
havou potřebou,  ale  dnes  ovšem  musí  vypadati  zcela  jinak.  Právě  po 
léto  stránce  ti,  kdo  přišli  po  Palackém,  rozmnožili  známosti  dosavadní 
—  ac  ovšem  bádání  daleko  není  ukončeno  —  měrou  neobyčejnou,  ru- 
kopisný materiál  zněkolikeronásoben,  také  kritika  pokročila  dále,  a  sama 
povaha  materiálu  nutí  dnes  k  rozeznávání.  Prameny  historiografické 
mají  dnes  své  zvláštní  sbírky,  do  nichž  celým  svým  rázem  náleží,  ne- 
méně pro  traktáty  a  polemiky  náboženské  určeny  jsou  dnes  zvláštní 
publikace  atd.,  v  té  podobě,  jak  to  učinil  Palacký,  nelze  dnes  nových 
„Document"  vydávati.  Zde  nové  vydání  nutně  musí  se  omeziti  na  jed- 
notlivé skupiny,  v  něž  Palacký  svoji  sbírku  rozvrhl. 

Zmiňuji  se  o  tom,  co  každý  ví,  z  jiné  příčiny.  V  čem  spočívá  lite- 
rární, a  snad  by  bylo  možno  říci,  i  umělecký  význam  Document,  jest 
právě  jednotnost  hlediska,  s  něhož  materiál  sestaven.  Palacký  sám  jistě 
znal  materiálu,  jímž  by  svoji  sbírku  byl  mohl  rozhojniti,  více,  a  třeba 
vždy  také  spolupůsobila  jeho  nechut  k  theologickým  sporům  —  přes 
jeho  vlastní  přiznání  téměř  nepochopitelná  u  toho,  kdo  sám  k  jejich 
poznání  tolik  přispěl,  —  přece  také  ono  jednotné  hledisko  nebylo  pu- 
štěno se  zřetele,  nutíc  omezovati  se  jen  na  věci  úzce  s  thematem  sou- 
vislé, při  čemž  arci  široký  program  byl  značnou  výhodou. 

Výhoda  však  objevila  se  i  jinak  ještě  —  v  uspořádání  jednotlivých 
skupin.  Palacký  sice  nebyl  tak  úzkostlivý,  aby  se  obával  porušiti  jed- 
notnost toho  kterého  oddílu,  kde  toho  věcná  souvislost  žádala  — 
i  v  jeho  prvním  oddíle,  věnovaném  listům  Husovým,  najdeme  listy  nejen 
tíusem,  nýbrž  i  některé  Husovi  psané,  —  nicméně  široký  program  sbírky 
lunožňoval  nui  bez  porušení  souvislosti  věcné  dbáti  důsledněji  jednot- 
nosti jednotlivých  oddílů  a  odkládati  do  jiných,  čeho  k  porozumění 
věcné  souvislosti  kusů  oddělení  jiného  bylo  třeba. 

Této  výhody  jest  přirozeně  zbaven  vydavatel  nynější,  když  není 
dnes  možno  vydávati  Documenta  znovu  tak,  jak  byla  vydána,  zde  při- 
rozeně více  padá  na  váhu  zájem  věcný,  jenž  musí  určovati  jednotnost 
hlediska  poněkud  jinak.  Je-li  dnes  nutno  odhodlati  se  k  zvláštnínui  vy- 
dání jednotlivých  oddílů  Palackého  Document  s  věcného  hlediska  ve 
zvláštních  publikacích,  čili  jinými  slovy,  nutno-li  dnes  nové  vydáni  jediné 


knihy  Palackého  rozvrhnouti  do  někohka  svazků,  nelze,  i  když  innoho- 
svazková  publikace  jednotně  jest  míněna,  odkládati  jednotlivých  kusů, 
když  k  porozumění  jsou  nutné,  do  svazků  dalších,  jež  snad  ani  ne- 
vyjdou, anebo  teprve  po  dlouhé  řadě  let.  Tím  i  při  zásadním  podržení 
rozvrhu  Palackého  musí  se  změniti  i  plán  jednotlivých  dílů.  Čtvrtá 
část  Palackého  Document,  obsahující  velikou  relaci  Petra  z  Mladoňovic, 
může  se  jeviti  jako  druhý  svazek  nového  jejich  vydání,  jenž  však,  jsa 
určen  pro  Prameny  dějin  českých  a  již  k  tisku  připraven,  neomezí  se 
jen  na  zprávu  Mladoňovicovu,  nýbrž  přinese  i  některé  kusy  v  páté 
části  Document  otištěné,  a  ovšem  i  mnohé  tam  netištěné. 

Přítomná  kniha  chce  býti  novým  vydáním  první  části  Document, 
ovšem  se  změnou  (částečnou)  programu  svrchu  naznačenou,  o  čemž  po- 
třebí ještě  několika  slov.  Jest  to  k  o  r  e  s  p  o  n  d  e  n  c  e  H  u  s  o  v  a,  a  tedy 
ovšem  netoliko  sbírka  listů  Husem  samým  psaných,  nýbrž  i  jemu  adre- 
sovaných, bez  ohledu  na  to,  máme-li  k  nim  zachovány  odpovědi  Husovy 
a  byly-li  odpovědi  k  nim  vůbec  napsány.  A  tu  arci  nebylo  zase  možno 
omeziti  se  jenom  na  zachované  listy  Husovi  určené,  nýbrž  bylo  třeba 
zjistiti  také  listy  ztracené,  na  něž  máme  zachovány  odpovědi  Husovy, 
anebo  u  nichž  je  aspoň,  i  když  dnes  jsou  ztraceny,  konstatovati  lze. 

Z  písemných  projevů  Husových  pojato  do  sbírky  vše,  co  má  povahu 
listu  nebo  prohlášení,  ať  se  již  do  veřejnosti  dostalo  anebo  ať  již  pro 
veřejnost  bylo  určeno,  čili  nic.  Zde  ovšem  úzkostlivě  hleděl  jsem  právě 
k  dotčené  povaze  listu  nebo  prohlášení.  Vypustil  jsem  úplně  vše  to, 
co  této  povahy  nemá,  i  když  při  vzniku  bylo  třeba  s  veřejností  počí- 
táno (na  př.  odpovědi  na  žalobní  artikuly  z  r.  1409  nebo  na  „Deposi- 
ciones  testium"  a  p.),  naproti  tomu  bylo  nutno  pojmouti  odpovědi  na 
žaloby  z  r.  1408,  poněvadž  mají  vyslovenou  formu  dopisu. 

Věcný  zájem  však  vedl  tu  ještě  k  rozšíření  dalšímu.  Bylo  nutno 
l)řibrati  některé  listiny,  bez  nichž  by  některé  projevy  Husovy  byly 
nesrozumitelné,  anebo  které  doplňují  a  osvětlují  projevy  Husovy  také 
po  jiných  stránkách.  Kusy  toho  druhu  seřaděny  jsou  ve  zvláštním 
oddílu  vzadu  jakožto  přílohy,  a  jejich  připojení  jistě  nesetká  se  s  ná- 
mitkami. Spíše  snad  bylo  by  možno  očekávati  námitku,  nemělo-li  jich 
býti  více  a  nemělo-li  do  počtu  příloh  zařaděno  býti  také  něco  z  toho, 
co  se  ocitlo  ve  vydání  vlastním.  A  tu,  myslím,  jsem  povinen  vyložiti 
důvody,  ze  kterých  se  tak  stalo  nebo  nestalo. 

Vedle  písemných  projevů  (listů  a  prohlášení)  Husových  a  jemu  od 
jiných  zaslaných  zachovala  se  totiž  řada  dokumentů,  jež  sice  nevyply- 
ludy  přímo  z  péra  Husova  a  nebyly  právě  jenom  jemu  určeny,  ale  na 
jejichž  vznik  měla  osobnost  Husova  nesporný,  ať  již  přímý  či  nepřímý 
vliv  a  nezřídka  je  přímo  podnítila.  Zdálo  se  mi  samozřejmé,  že  také 
tyto  kusy  dlužno  do  mé  sbírky  pojmouti,  nejen  proto,  že  přinášejícre 
určitá  positivní  data  pro  život  a  činnost  Husovu  a  při  tom  namnoze 
v  publikacích    ne  vždy    snadno    přístupných    roztroušeny,    samy    sebou 


Xí 

zasluhují  nového  vydání,  ale  také  proto,  že  nikde  jinde  není  k  tonui 
místo  vhodnější,  než  právě  ve  sbírce  této.  Arei  do  korespondence  ve 
vlastním  smyslu  dokumenty  tyto  nenáleží,  oprávnění  k  tomu,  že  jsem 
je  sem  zařadil,  beru  si  z  rozšířeného  titulu,  že  sbírka  přináší  korespon- 
denci a  dokumenty  Husovy. 

Učinil  jsem  tak  po  zralém  uvážení.  Jest  pravda,  že  tím  jednotnost, 
zejména  položíme-li  důraz  na  osobní  stránku  každé  korespondence,  po- 
někud trpí.  Ale  ta  vlastně  jest  již  porušena  rozšířením  programu  na 
písemné  projevy  Husovy  vůbec,  a  porušil  ji  vlastně  i  sám  Palacký 
v  Documentech,  neboť  také  on,  ac  některé  veřejné  projevy  Husovy 
odkázal  do  páté  části  své  knihy  (jak  mu  to  její  rozšířený  program  do- 
voloval), jiné  beze  znatelných  důvodů  otiskl  již  v  části  první,  mezi  listy 
Husovými.  Běží  tudíž  jen  o  důsledné  provedení  zásady,  jež  sbírce  této 
učiněna  základem  a  jež  ji  poněkud  odlišuje  od  hlediska  Palackého. 

.  Námitky,  že  dokumenty  takové  mohly  býti  vřaděny  do  příloh,  ne- 
musím se,  myslím,  obávati.  Uvažoval  jsem  o  ní  mnoho,  bral  dotaz 
i  u  svých  vědeckých  přátel  (netajím,  že  jsme  se  ve  všem  a  vždy  ne- 
shodli) a  na  konec  rozhodl  jsem  se  pro  způsob,  který  jsem  volil.  Zdálo 
se  mi  nevhodným  rozbíjeti  jednotnou  chronologickou  řadu  —  jistě  se 
každý  přesvědčil,  že  to  jest  značnou  závadou  výborných  jinak  „Docu- 
ment"  —  z  důvodu,  o  jehož  naprosté  vědecké  platnosti  jistě  může  býti 
spor.  Jest  pravda,  že  také  „Přílohami"  jednotná  chronologická  řada  do 
jisté  míry  jest  porušena,  a  přiznávám,  že  dlouho  jsem  byl  právě  proto 
na  vahách.  Ale  přes  to  mám  za  to,  že  na  konec  nebylo  možno  rozhod- 
nouti se  jinak.  „Přílohy"  jsou  právě  jenom  dokumenty  průvodní,  jež 
k  osobě  Husově  nejsou  v  přímém  vztahu  —  to  bylo  pro  mne  rozhodující 
jak  po  této,  tak  po  jiné  ještě  stránce.  Z  dokumentů  svrchu  naznačených 
(jež  nevyplynuly  přímo  z  péra  Husova)  přibral  jsem  jenom  ty,  které  jsou 
v  přímém  a  bezprostředním  vztahu  k  Husovi,  a  i  tu  hleděl  jsem  po- 
držeti jen  to,  co  přináší  positivní  životopisná  nebo  literární  data,  pomíjeje 
všeho,  co  lze  nahraditi  odkazem,  a  spokojiv  se  pouhým  regestem  také 
tam,  kdo  nové  vydání  Petra  z  Mladoňovic  nahradí  vydání  dosavadní 
a  činí  na  tomto  místě  nový  otisk  zbytečným. 

Z  dokumentů  a  korespondence  Husovy  pojato  tedy  do  sbírky  této 
vše,  co  vyhovuje  podmínkám  svrchu  uvedeným,  s  jedinou  jen  výminkou. 
Polemické  projevy  Husovy  k  synodě  r.  1413  a  k  jednání  z  ní  vzešlému,  ač 
ovšem  mají  povahu  veřejných  prohlášení,  nepojaty  sem  z  části  úmyslně, 
z  důvodu  každému,  kdo  poněkud  Husem  se  obíral,  samozřejmého.  Jsou 
v  nerozlučné  souvislosti  s  Husovými  traktáty  De  ecclesia,  Contra  Stani- 
slaum,  Contra  Palecz  a  Contra  octo  doctores,  bez  nich  zůstávají  kusými, 
jako  zase  ony  traktáty  je  předpokládají.  Tyto  kusy  nutně  bylo  odložili 
do  chystaného  akademického  vydání  oněch  traktátů,  kde  jako  přílohy 
najdou  místo,  a  kde  také  bude  lze  (snad  i  při  jiné  příležitosti)  uveřejniti 
i  odpovědi  na  jednotlivé  žaloby. 


XII 

Závažnější  mohla  by  býti  námitka  jediná  —  vracím  se  ještě  k  onomu 
rozšíření  programu  své  sbírky,  —  že  totiž  souvislost  listů  Husových, 
toho  nejcennějšího  snad  pro  poznání  Husa-clověka  odkazu,  jest  tím  po- 
někud roztříštěna.  Přiznávám,  že  mi  toho  opravdu  bylo  líto,  a  nedo- 
vedu ani  této  námitky  úplně  odzbrojiti,  nicméně  lze,  tuším,  uvedené  již 
tlůvody  ještě  zesíliti.  Také  listy  Husovy  ve  vlastním  smyslu  byly  na- 
mnoze —  poznáme  to  ještě  —  určeny  pro  veřejnost,  cistě  intimních 
sdělení,  jaká  nám  znamená  korespondence  dnes,  mezi  nimi  (mimo  žalánu) 
není,  nebo  aspoň  ne  mnoho  —  tím  nemá  býti  řečeno,  že  nejsou  upřínnié, 
neboť  právě  proto  jsou  nám  tím  vzácnější.  Zdá  se  mi  však,  že  toto  dů- 
ležité měřítko  literární  při  vědeckém  vydání  nenu°iže  býti  rozhodující, 
a  lomu,  kdo  chtěl  by  v  souvislosti  čísti  kritictké  vydání  jen  listů  Hu.so- 
vých,  poslouží  snad  seznam  čísel  podle  původců,  vzadu  přidaný,  kde  je 
postupně  spořádány  nalezne. 

Začal  jsem  se  studiemi  o  Husovi  obírati  před  více  než  25  léty 
a  kritická  studie  o  chronologii  listů  Husových,  před  20  léty  vydaná  (VUSp 
1898  č.  IV),  byla  jedním  z  prvních  výsledků.  Byla  přijata  příznivě,  ale 
ještě  více  bylo  mi  milé,  že  také  její  resultáty  od  badatelů  o  Husovi 
byly  přijaty  téměř  veskrze  —  pokusy  o  opravy  nebyly  vždy  opravami,  — 
zejména  však,  když  některé  pozdější  nálezy  rukopisné  potvrdily  správnost 
mého  datování.  Přes  to  však  —  i  to  se  rozumí  samo  sebou,  —  chystaje 
kritické  vydání  listů  Husových,  přihlédl  jsem  znovu  ke  všem  příslušným 
otázkám  a  odchylným  názorům,  od  té  doby  (i  dříve)  proneseným.  Bylo 
mi  zacasté  zadostuciněním,  když  ve  většině  případů  mohl  jsem,  i  přes 
námitky  a  pokusy  jiné,  setrvati  při  názoru  v  oné  studii  proneseném, 
ale  neváhal  jsem  arci  zříci  se  ho,  kde  jsem  shledal  námitky  odůvodně- 
nými, jako  jsem  zase  jindy  dospěl  sám  novým  studiem  k  mínění  od- 
chylnému. Ve  většině  případů  mohl  jsem  arci,  jak  řečeno,  setrvati  při 
nu'nění  svém  —  mohu  tedy  v  úvodních  poznámkách  zpravidla  odkazo- 
vati k  oné  své  studii.  Kde  jsem  své  starší  mínění  změnil,  jsou  důvody 
rovněž  stručně  uvedeny  v  poznámkách  úvodních,  mimo  to  mohu  nyní 
také  odkázati  k  svému  a  Kybalovu  velikénui  dílu,  takže  zde  mohu  se 
omeziti  jen  na  věci  nejdůležitější. 

Největší  měrou  rozšířen  materiál  korespondence  Husovy  od  doby, 
kdy  vyšla  má  studie,  v  skupině  nejstarších  listů,  psaných  do  doby  vy- 
hnanství  Husova  r.  1412.  Z  dokumentů  Husových  pojal  jsem  sem  jeho 
ustanovení  správcem  kaple  Betlémské  (č.  2),  listinu  o  uklizení  jeho  sporu 
s  Zeiselmeisterem  o  důchody  Betlémské  (č.  4),  a  listinu,  v  níž  jménem 
českého  národa  i  university  přijímá  darování  kaple  Božího  těla  (c.  5), 
listinu  o  založení  kolleje  králové  Hedviky  Husem  zpečetěnou  (c.  30) 
a  konečně  notářský  spis  o  pověření  Husova  traktátu  De  tribus  dubiis 
(ě.  40).  Z  listů  Husovi  zaslaných  (vedle  dávno  známý(;h  Oldcastleova 
a  Wycheova  c.  21  a  22)  zvláště  jest  důležit  list  Jana  z  Rakovin'ka,  dávno 


XIII 

známý  Palackému  (v.  Ober  Foriiielb.  II,  ^>),  ale  polom  /apomenutý  a  teprve 
nedávno  znovu  objevený  Sedlákem.  Není  však  nejmenšího  důvodu  do- 
mnívati se,  že  by  Hus  na  list  byl  odpověděl,  a  proto  ani  jakožto  ztracená 
není  jeho  odpověď  registrována. 

Z  vlastních  písemností  dvě  čísla  jsou  zde  uveřejněna  po  prvé.  Jest 
to  především  c.  2,  známé  již  Palackému,  který  je  vlastnoručně  opsal 
(opis  je  v  diplomatáři  Musejním),  ale  nedocenil.  Jeho  poznámka  na  konci 
opisu,  že  jde  o  pouhou  písařskou  hříčku,  v  podstatě  ovšem  jest  správná, 
nicméně  význam  dokumentu  jest  mnohem  větší.  Jest  to  sice  pouhé  slo- 
hové cvičení,  fingovaný  dopis  krále  Václava,  který  ovšem  z  kanceláře 
královské  nikdy  nevyšel  a  nikdy  v  ní  nebyl  napsán,  ale  jest  zvláště 
cenný  pro  poznání  svého  původce  —  a  tím  jest  Hus,  dokument  pochází 
z  jeho  Rhetoriky.  A  cena  roste  tím,  že  jest  —  jako  celý  rukopis  —  bez- 
pečně datován,  a  to  tak,  že  o  správnosti  data  nemůže  býti  pochybností. 
Neníť  obsaženo  v  listě  samém  —  tu  by  mohlo  býti  fingováno,  —  nýbrž 
ve  zvláštním  závěru,  a  jeho  spolehlivost  jest  také  jinak  pověřena.  A  tu 
ovšem  obsah  —  hrozba,  nepřičiní-li  se  papež  o  nápravu,  že  sám  král 
dá  výtržné  knězi  utopiti  —  jest  pro  smýšlení  mladého  Husa  r.  1402 
neobyčejně  karakteristická. 

Druhé  č.  23  jest  zachováno  jen  jako  formulář,  ale  o  jeho  authcn- 
tičnosti  nemůže  býti  pochybnosti.  Palacký  znal  rukopis,  v  němž  jest  za- 
chováno, a  řadu  listin  —  dostáváme  se  jimi  k  r.  1410  a  k  hromadným 
žádostem  z  Cech  ke  kurii,  aby  osobní  půhon  na  Husa  byl  zrušen  — 
uveřejnil,  ač  nikoli  všecky;  mezi  vypuštěnými  —  také  většina  z  těch, 
jež  Palacký  uveřejnil,  jsou  pouhé  formuláře  —  jest  i  náš  dokument, 
nový  list  Husův.  Není  sice  výslovně  dosvědčeno,  že  tenkrát  také  Hus 
sám  (vedle  krále,  králové,  předních  šlechticů,  měst  Pražských  i  univer- 
sity) papeži  psal,  ale  není  to  také  nikde  popřeno  —  zmínky  o  zakro- 
čení ostatních  písemného  projevu  Husova  nevylučují,  —  a  smíme-li  bez 
rozpaků  věřiti  ve  správnost  ostatních  formulářů  v  onom  rukopise  zacho- 
vaných, jistě  není  důvodu  pochybovati  o  ní  zde.  —  Správnější  čtení  ně- 
která podařilo  se  mi  s  pomocí  koll.  Friedricha  zjistiti  u  č.  27,  takže  tím 
licence  nejnovějšího  překladu  stávají  se  ještě  nápadnějšími.  A  snad  i  to 
smím  uvésti,  že  č.  17,  odvolání  Husovo  k  papeži,  jest  zde  po  prvé  oti- 
štěno v  úplné  a  správné  formě.  Konečně  rozšířil  jsem  materiál  Docu- 
ment  nálezem  č.  36,  které  zatím  tiskem  vydal  také  Sedlák,  a  č.  44,  které 
po  jednom  velmi  nemilém  nedopatření  překotně  uveřejnil  Flajšhans.  Jest 
to  náčrt  obrany,  v  němž  Hus  stručně  přehlíží  průběh  svého  sporu  s  hier- 
archií, který  podle  všeho,  ač  původně  pro  veřejnost  určen,  potom  uve- 
řejněn nebyl  a  náleží  (z  důvodů  v  úvodních  poznámkách  vyložených) 
asi  do  července-srpna  1412. 

Z  kusů  dříve  známých  nebo  jinými  objevených  zařaděno  sem  po 
příkladě  Flajšhansově  č.  9  o  odúmrtech,  poněvatlž  má  vyslovenou  formu 
listu  nějakému  vládykovi,  a  č.  7,  objevené  Zíbrtem,  ač  autorství  Husovo 


XIV 

jest  dosvědčeno  jen  svědectvím  velmi  pozdním.  Naproti  tomu  jistě  co 
nejrozhodněji  lze  autorství  Husova  hájiti  i  n  c.  6,  u  listu  pověstnému  Ja- 
novi Hiibnerovi  psaného.  Jos.  Truhlář,  který  list  nalezl,  správně,  ac  po- 
někud nesměle  měl  za  původce  Husa,  Sedlák  velmi  rozhodně,  ale  bez 
důvodů,  prohlásil  autorem  Stanislava  ze  Znojma,  a  jeho  mínění  n  ne- 
kritických lidí  převládlo  tak,  že  je  zastrašilo  počítati  list  i  jen  mezi  ne- 
jisté. V  bádání  historickém  bývá  mnohdy  mnoho  nejistého,  nic  však  není 
zajisté  bezpečnější,  nežli  to,  že  Stanislav  autorem  býti  nemůže.  Jeho 
stanovisko  r.  1408  a  1404  známe  velmi  dobře,  a  to  se,  hájíc  článků 
Wyclifových  všech  a  vůbec,  nesmiřitelně  rozchází  se  stanoviskem  pisatele 
listu,  jenž  pochybuje  o  autentičnosti  článků,  jak  to  (vedle  Mikuláše  z  Li- 
tomyšle) činil  r.  1403  a  dlouho  potom  právě  Hus,  na  něhož  tedy  jest 
nejpřirozenější  mysliti.  Konečně  pokud  jde  o  změnu  v  datování,  správné 
datum  u  č.  39  dáno  zjištěním  správného  čtení  rukopisného,  jako  jím 
byla  dána  i  změna  v  datu  a  určení  č.  10.  což  vyloženo  v  úvodních  po- 
známkách k  němu. 

Nejpronikavější  změny  i  co  do  datování  i  co  do  formy  a  povahy 
listů  Husových  dostavily  se  vUvem  bádání  cizího  i  vlastního  ve  skupině 
listů,  již  lze  označiti  jako  „listy  z  vyhnanství",  i  když  některé  psány 
byly  v  Praze.  Byl  to  především  nález  č.  49,  které  dosud  známo  bylo 
jen  ve  znění  latinském,  také  po  česku  (v  rukopise  Vid.  4916,  také  na 
to  upozornili  nyní  i  Flajšhans  a  Sedlák).  Bylo  mi  po  bližším  srovnám' 
jasno,  že  český  text,  třebas  necelý,  jest  nepochybně  původní.  A  tu  se 
přirozeně  vynořila  otázka,  není-li  tomu  tak  i  jinde,  jak  ji,  nepodav  arci 
důvodů,  nadhodil  již  Flajšhans.'  To  tedy  nutilo  k  dalšímu  pátrání,  které, 
tuším,  aspoň  někde  mohlo  pro  domněnku  Flajšhansovu  poskytnouti 
dokladů. 

O  to  arci  sotva  bude  spor,  že  listy  Husovy  z  vyhnanství  posílané 
bývaly  v  Betlémě  předčítány.  Jest  to  tak  samozřejmé,  že  to  ani  zvlášt- 
ního důkazu  nepotřebuje,  nicméně  jistě  smí  tu  býti  vzpomenuto,  že  jen 
tím  lze  asi  vysvětliti  omyl  rukopisu  křižovnického  XXII  A  4,  jenž,  při- 
nášeje list  č.  48  dvakrát  (po  druhé  ve  skupině  šesti  listů  domněle  žalář- 
mch),  po  prvé  (na  str.  215)  jej  zahajuje  označením:  ,Počíná  se  jiná 
řeč  velmi  pěkná  a  užitečná  od  M.  Jana  Hussi  svaté  paměti 
kázaná  v  Bethlemě  takto.'  Pro  posluchače  ovšem  slova  Husova, 
měla-li  býti  jakousi  náhradou  za  kázání,  musila  zníti  česky,  a  máme 
skutečně  i  listy  česky  zachované  (č.  74),  a  jinde  zase  nutno  si  aspoň 
položiti  otázku,  jaké  bylo  jejich  znění  původní.  Jest  totiž  nápadné,  že 
u  latinských  pio  Pražany  určených  listů,  pokud  vedle  Op  dochovány 
jsou  také  rukopisně,  znění  rukopisného  textu  rozchází  se  velmi  značně 
s  textem  Op,  takže  toho  pouhými  změnami  slohovými  a  podobnou  úpra- 
vou, v  níž  si  vydavatelé  Op  libovali,  vysvětliti  nelze.  Na  důležitou  okol- 

'  Některé  důvody  pro  toto  minění  ve  své  edici  vysloveué  uvedl  potom  ř^lajšhans 
v  Osv.  XLV  (1915),  str.  402  n. 


XV 

nost  upozornil  tu  také  Sedlák,  toliž  na  nepřesnost  citátů  biblických  v  ně- 
kterých z  těchto  listů ;  a  ta  zajisté  velmi  překvapuje  u  Husa,  jenž  i  v  ža- 
láři, a  tedy  z  paměti  dovedl  bibli  citovati  přesně,  a  o  jehož  biblické 
znalosti  i  z  mého  vydání,  po  zjištění  četných  citátů,  lze  se  přesvědčiti. 
To  tedy  zase  spíše  žádá  výkladu,  že  text  latinský  není  původní,  že  listy, 
aspoň  některé,  podle  svého  určení  psány  česky.  Než  tu  ještě  jiná  okol- 
nost zasluhuje  povšimnutí.  Závěr  nesmí  býti  pronášen  ukvapeně. 

Nelze  nevzpomenout!  toho  zjevu,  že  Hus  i  pro  kázání,  která  jistě 
pronesl  po  česku,  své  přípravy  psal  latinsky,  a  někdy  celá  kázání,  ač 
česky  promluvená,  po  latinsku  vypracoval.  Vždy  je  tudíž  možno,  že  také 
listy,  ač  pro  posluchače  byly  určeny,  psal  latinsky,  a  že  teprve  při  před- 
nášení překládány.  Vskutku  také,  a  zejména  při  textech  vedle  Op  také 
rukopisně  doložených,  nelze  této  otázky  vždy  určitě  rozřešiti,  zde  (na  př. 
u  č.  50,  71)  vždy  jest  možno,  jak  svými  místy  upozorněno,  že  latinské 
znění  původní  pro  předčítání  přeloženo  a  do  Op  přešel  pak  zpětný  pře- 
klad do  latiny. 

Všude  však  s  tímto  výkladem  nevystačíme.  Někdy  jsou  uvedené  již 
okolnosti  tak  nápadné,  že  jest  pravděpodobnější  předpokládati  české 
znění  původní,  a  někdy  se  předpoklad  mění  téměř  v  jistotu.  Byl  to  ze- 
jména nález  Sedlákův  —  nález  českého  citátu  z  listu  jen  latinsky  do- 
chovaného (č.  72),  —  který  má  jistě  značný  význam,  a  snad  smím  zde  také 
výslovně  upozorniti  na  vyšetření  své,  na  němž,  nevím,  zda  právem,  si 
zakládám,  že  totiž  záhadné  místo  v  č.  70:  „parte  utraque  pensata,  eius 
dignacionem  . . .  et  iusticiam  . . .,  confirmate  corda  vestra"  —  jiný  rukopis 
opravuje:  „parte  utraque  pensata,  per  eius  dignacionem ...  confirmate", 
což  však  souvislost  ruší  —  lze  nejsnáze  vysvětliti  neobratným  překladem 
českého:  „Uvážíce  obojí  stranu,  jeho  důstojnost . . .".'  Podle  tolio  u.  č.  55, 
69,  70,  72  lze  míti  za  to,  že  původně  psány  byly  česky. 

Změny  v  datování  jsou  odůvodněny  v  úvodních  poznámkách  jechio- 
tlivých  čísel  (jsou  to  hlavně  č.  53,  58,  64—66,  68,  69),  a  není  třeba  jich 
zde  blíže  rozváděti,  spočívají  hlavně  na  lepším  srovnání  obsahu  a  po- 
měru listů  těchto  k  sobě  navzájem  a  jejich  poměru  k  ostatní  čin- 
nosti Husově.  Zde  ovšem  plné  bezpečnosti  nelze  dojíti  a  zůstane  tu 
vždy  mnoho  nejistého,  názory  mohou  a  budou  se  vždy  měniti  (na  př. 
U  č.  71  a   j.),   a  nezbývá   než  spokojili  se  pravděpodobností   přibližnou. 

Ve  skupině  listů  souvislých  s  přípravami  i  cestou  na  koncil  a  s  prvním 
pobytem  v  Kostnici  není  velkých  změn.  Mezi  dokumenty  pojat  také 
„Ordo  procedendi"  podle  souhlasného  svědectví  rukopisného  Husem  se- 
psaný —  stalo  se  tak  až  v  Kostnici,  —  k  němuž  však  jistě  přispěl  také 
zejména  hojnými  a  obratně  volenými  doklady  z  kanonického  práva 
přítel  a  právní  rádce  Husův  Jan  z  Jesenice  již  za  pobytu  v  Praze.   Po- 


'  Jak  ve  vydání  upozorněno  (v.  str.  181  pozn.  6),  potvrzuje  se  toto  vyšetřeni  tnké 
překladem  Op  (1  f.  98'),  jenž  tam  uveden. 


XVI 

slední  čásl  tohoto  kusu  Palacký  potlačil,  asi  v  domjiěin',  že  jest  zby- 
tečná, nebo  že  k  celku  nepatří.  Že  neprávem,  viděti  odtud,  že  se 
čte  ve  všech  rukopisech  i  v  Op,  a  dále  z  toho,  že  tvoří  přirozený 
závěr  celku. 

Žalářní  listy  Husovy  jsou  ovšem  z  jeho  odkazu  nejcennější.  Velikou 
většinou,  ač  mezi  nimi  nechybí  ani  listů,  jež  pro  veřejnost  byly  určeny, 
neboť  mají  formu  veřejných  prohlášení,  jsou  to  intimní  sdělení,  přá- 
telská upozornění,  důvěrná  přání,  jež  diktovala  nálada  okamžiku, 
přízeň  příležitosti,  potřeba  chvíle.  To  však  nezůstalo  bez  vlivu  na  jejich 
formu  po  stránce  zevní.  Upozornil  jsem  hned  ve  své  první  studii '  na 
tuto  okolnost  a  užil  jí  již  tenkrát  vydatně  pro  kritiku  a  datování  listů, 
zdá  se  mi  však  nutné  tehdejší  svá  pozorování  doplniti  a  k  věci  se  ještě 
jednou  vrátiti. 

Po  stránce  textově  formální  ona  důvěrná  sdělení  —  listy  a  pro- 
hlášení pro  veřejnost  určené  zachovávají  ovšem  obvyklou  formu  listťi 
a  prohlášení  —  mají  svůj  zvláštní  ráz.  Velmi  často  okamžitá  nutnost 
zbavila  je  do  jisté  míry  téměř  formy  dopisu  vůbec,  nemají  někdy  ani 
oslovení",  nebo  jsou  to  docela  stručná  sdělení  chvatně  načrtnutá,  jak 
právě  bylo  možno,  ba  po  této  stránce  ani  dlouhé  dopisy  přátelům 
Kostnickým  nečiní  někdy  výjimky.  Jestliže  již  ku  svému  listu  přátelům 
do  Cech  ze  dne  19.  ledna,  prvnímu  do  Cech  z  vězení  (č.  109),  byl  Hus 
nucen  užiti  neúhledného  kousku  papíru,  který  jeho  zástupce  v  Betlémě, 
od  nového  hnutí  již  již  se  odklánějícího  Havlíka,  svedl  k  surovému 
výsměšku\  tím  spíše  bylo  tomu  tak  při  důvěrných  sděleních  přátelům. 
Byly  to  poznámky  psané  na  útržcích  papíru  nebo  jiné  psací  látky,  malé 
lístky  \  někdy  přímo  na  zadní  straně  dopisu  přáteP,  listy  delší  snad 
začasté  na  několika  cedulkách.  Okolnost  tato,  jak  jsem  hned  tenkrát 
upozornil,  není  bevýznamná  pro  kritiku  listů,  jež  známe  toliko  z  vy- 
dání Lutherových  Epistolae  a  z  vydání  Op.  Právě  pro  zjev  posléze 
znuněný  mohu  nyní  uvésti  zajímavé  doklady  rukopisné. 

V  rukopise  universitní  knihovny  Pražské  XI  D  9  (Us)  najdeme  řadu. 
žalářních  listů  Husových,    ale  tak,    že  velmi  často  není  tu  listů  celých, 
jak  je  známe  z  rukopisů  jiných,    nýbrž  jen  jednotlivé  části,    často  pro- 
pletené částmi  listů  jiných.    Mysliti  při  tom  na  nedbalost  písařovu  není 


'  Srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  45. 

'Na  př.  č.  104,  lOB,  110,  111,  116,  120,  121,  121,  123,  12«,  127,  KJl,  li:].  11!).  150. 
160,  163. 

^  Srvn.  svědectví  Petr.i  z  Mladoňovic  v  přípisku  k  <•.  100  a  slova  .lana  /.  Chlumu 
(('.  117):  Caiia  triangularis  et  defluens. 

\cedule'  nazývá  je  Petr  z  Mladoňovii- ;  v.  1'alackv,  Docum.  322. 

''Srvn.  na  př.  C.  114  (v  Docum.  .57-1^52,  zde  str.  244),  kde  Hus  přimo  praví:  a<l 
vestram  carlani  non  audeo  scribere  responsiones  ma  články  (íersonovy),  ve  věcech  méně 
choulostivých  tak  tedy  patrně  činil.  Tím  se  snad  i  vysvětlí  omyl  Husův  s  opisem  listu 
Jakoubkova,  o  němž  v.  č.  110  (Doc.  48;  srvn.  zde  str.  222,  č.  99). 


XVII 

flobře  možno,  neboť  .jiiulo  zase  mívá  rukopis  čtení  správnější.  Mimo  lo 
pak  najdeme  zde  mezi  těmito  fragmenty  jeden,  kterého  do  žádného  ze 
zachovaných  Hstů  vřaditi  nelze,  ač  ani  o  původu  jeho  z  péra  Husova 
pochybovati  nelze  —  jest  to  č.  159,  fragment  nového,  ztraceného  listu 
Husova. ' 

I  kdyby  úryvky  č.  128  v  Us  zachované  mohly  nasvědčovati,  že 
úmyslně  vybrány  —  oba  vyjadřují  přání  Husovo,  aby  raději  jeho  utr- 
pení byl  učiněn  rychlý  konec,  —  již  při  č.  124  nevystačíme  s  tímto 
výkladem,  a  také  u  č.  143,  kde  zase  rukopis  Vídeň.  4916  (=  Vdb)  na- 
jednou, jako  by  začínal  nový  list,  vkládá  začátek  č.  161,  žádá  výkladu 
jiného.  Na  stopu  vede  zde  č.  126.  Zde  najdeme  v  textu  jinak  s  ostat- 
inini  rukopisy  souhlasném  vložen  nejprve  úryvek  z  č.  124  (v.  ve  vydání 
č.  126  pozn.  rač.  124  pozn.  aa),  potom  (v.  č.  126  pozn.  hh)  přípisek, 
který  ve  všech  ostatních  rukopisech  chybí,  a  konečně  (v.  č.  126  pozn.  nn) 
slova,  jimiž  v  č.  127  latinsky  naznačeno,  co  se  má  státi  s  českým  lístkem 
(č.  127).  Může-li  to  býti  důkazem,  že  tento  list  panu  Škopkovi  (č.  127) 
doručen  byl  přátelům  Kostnickým  současně  s  listem  č.  126,  aby  od 
nich  dále  adresátovi  byl  poslán,  a  že  tedy  onen  latinský  přípisek,  jenž 
v  Us  pojat  do  č.  126,  četl  se  snad  na  zadní  straně  listu  Škopkovi,  nebo 
připsán  v  doušce  k  č,  126,  vede  to  zároveň  také  dále,  dává  to  odpověď 
k  otázce,  jak  ono  přeházení  v  rukopise  Us  (a  z  části  Vdb)  lze  vysvětliti, 
jak  lze  vysvětliti,  že  v  rukopisech  těchto  (častěji  než  v  jiných)  jednot- 
livé listy  nebývají  celé,  nebo  zase  (v  Us)  jsou  doplňky  jinde  nezacho- 
vané. Vysvětlení  —  přibéřeme-li  i  správnost  (poměrnou)  čtení  rukopisu 
Us,  sotva  může  býti  jiné,  nežli  to,  ze  rukopis  Us  vznikl  opisem  onécli 
původních  drobných  cedulek  a  útržků  papíru,  na  nichž  listij  Husovi/ 
vlastnoručně  byly  psány,  anebo,  coz  jest  pravděpodobnější,  opisem  z  před- 
lohy, která  na  základe  oněch  lístků  vznikla. 

Dostáváme  se  tím  na  stopu  rukopisu  dnes  asi  ztraceného,  ale  jistě 
z  i)ůvodních  zápisů  Husových  a  patrně  neodvisle  od  opisů  Petra  z  Mla- 
doňovic  vzniklého,  jehož  písař  nevyznal  se  dobře  v  přeházeném  mate- 
riálu, srovnaném  správně  teprve  piétní  rukou  Petr^  z  Mladoňovic, 
k  tomu  jistě  nejpovolanějšího.  Je-li  oním  rukopisem,  což  se  nezdá 
pravděpodobným,  rukopis  Us  sám,  anebo  je-li,  jak  za  to  mám,  opisem 
z  oné  ztracené  předlohy,  jest  konečně  věcí  již  vedlejší ;  jistě  však 
umožňuje  nám  rukopis  Us,  vzniklý  nezávisle  na  kanónu  Petrem  z  Mla- 
doňovic pořízeném,  poznání,  aspoň  nepřímé,  původní  formy  lístků  Huso- 
vých a  potvrzuje  zjev,  který  jsem  již  před  bedlivějším  prozkoumáním 
rukopisu  Us  konstatoval,  že  žalářní  listy  Husovy  byly  původně  volné 
cedulky,  jejichž  obsahovou  a  věcnou  souvislost  určiti  připadlo  oddanému 
Petrovi  z  Mladoňovic  —  a  on   tak   učinil   hned  v  Kostnici;  —  na  jeho 


'Upozornil  na  to  zatím,  jak  na  ijvém  místě  uvedeno,  také  Sedlák,  Několik  textů 
111,  str.  6. 

Jí 


XVIII 

srovnání,  jistě  správném,  zakládají  se  všecky  ostatní  rukopisy,  ovšem 
zejména  nejdůležitější,  Vdn,  Vidb,  M  a  Vnb. 

Než  ono  poznání,  že  rukopis  Us  někdy  jest,  třeba  svými  omyly,  pů- 
vodnímu písmu  Husovu  nejbližší,  potvrzuje  jím  samým  (a  z  části  i  ru- 
kopisem M)  ještě  jedna  okolnost,  tuším,  ještě  zajímavější.  Bylo  zajisté 
již  mnohému  nápadno,  že  žalářní  listy  Husovy,  důvěrným  přátelům  po- 
sílané, jsou  vesměs  psány  latinsky,  a  nelze  pochybovati,  že  hned  původně 
tak  psány  byly.  Byl-li  to  zvyk,  kterému  pisatel  téměř  nevěda  podléhal, 
ci  byla-li  to  jiná  příčina,  která  ukládala  užívati  latiny,  těžko  rozhodnouti. 
Jistě  čeština  byla  by  velmi  dobře  mohla  sloužiti  tomu,  čeho  přání  téměř 
každý  z  těchto  projevů  Husových  provázelo,  totiž  aby  nepovolanému 
zůstal  nesrozumitelným.  Jestliže  však  právě  proto  (z  ohledu  na  pro- 
středkovatele  nebo  pod.)  užívání  latiny  stalo  se  téměř  příkazem,  byl 
přece  po  ruce  prostředek,  jímž  nesrozumitelnosti  pro  nezasvěceného 
mohlo  býti  dosaženo.  Na  stopu  vede,  tuším,  opět  rukopis  Us  (a  z  části  M). 

Nacházíme-li  v  č.  139  v  rukopise  Us  napomenutí  panu  Václavovi 
z  Dube,  aby  se  oženil,  a  čteme-Ii  tu  místo  „uxorem"  jiných  rukopisu 
čtyři  nesouvislá  písmena,  může  to  snad  býti  jen  nezřetelně  psáno.  Ale 
v  č.  126,  témž,  o  němž  víme,  že  jest  v  rukopise  složeno  z  několika 
úryvků,  najdeme  —  a  není  asi  náhoda,  že  právě  v  něm  naponnná  Hus 
přátele  k  opatrnosti  s  listy  —  tam,  kde  Hus  mluví  o  svých  snech,  a  kde 
ostatní  rukopisy  čtou  ,,post  narracionem  dominus  Johaimes  stalim  in 
nocte  dixiť'  (v  č.  126  pozn.  tt),  nnsto  slov  ,dominus  Johannes'  záhadnou 
skupinu : 

V^  ***^  **í^*Í  .  A  ještě  nápadněji  vystupuje  to  ku  konci  téhož  čísla 
(v.  č.  126  pozn.  bz),  kde  v  českém  přípisku  slova  „král  ne  uherský" 
nahrazena  značkou  „král  VXC  ^*t  <^.|  fl^í  ''.  Zde,  myslím,  nelze  se  spo- 
kojiti vysvětlením  ze  špatného  čtení  nebo  nezřetelného  psaní,  zde  spíše 
připadneme  na  vysvětlení,  že  toto  místo,  třeba  česky  psané,  nemá  býti 
srozumitelno  každému. 

To  pak  nabývá  významu  ještě  jedním  místem  z  rukopisu  M.  Tam 
v  č.  159  Hus,  mluvě  o  knihách  svého  majetku,  o  nichž  učinil  pořízení 
zvláštním  listem  M.  Martinovi  z  Volyně,  dnes  ztraceným  (v.  č.  134),  praví 
Petrovi  z  Mladoňovic,  jemuž  list  jest  psán:  „et  aliquos  Vicleph,  qui  tibi 
placebunt,  accipies'';  ale  závadné  slovo  „Vicleph"  není  v  rukopise  vy- 
psáno, nýbrž  místo  něho  najdeme  J^f  ^^  •  ^  ^^  ^^^  nejde  o  pře- 
psání, nýbrž  o  značku,  která  by  nebyla  každému  srozumitelná,  patrno 
z  toho,  že  rukopis  Vidb  slovo  toto  vůbec  vynechává  a  Vdn  nusto 
něho  vkládá  „ex  eis"  (v.  č.  160  pozn.  gg).  Byla  jim  patrně  značka 
již  nesrozumitelná.  Zde  jest,   tuším,   úplně   jasno,   že   smíme   v   tom   ve 


XIX 

všem  oidéti  sío/ji/  fajnélio,  šifrouané/w  písma,  jímž  měla  choulostivá 
místa  některá  býti  zatajena  (tak  u  poznámky  ve  snu  slyšené  její  pů- 
vodce, při  vzkaze  Janovi  z  Chlunni  narážka  na  Zikmunda,  v  jehož 
službách  býval,  pri  odkaze  knih  Wyclifových  zmínka,  jež  obdarovanému 
mohla  by  uškoditi).  Jistě  tím  bude  možno  přispěti  budoucímu  šetření 
k  objasnění  některých  míst,  jež  i  nyní  ještě  zůstávají  záhadná.  Bohužel 
srovnávacího  materiálu  jest  tu  příliš  málo  a  do  vratkých  dohadů  nemínil 
a  nechtěl  jsem  se  pouštěti. 

Přesnější  probrání  rukopisů  ř^e  zřením  ke  všem  těmto  poznatkům 
také  jinde  vedlo  k  potvrzení  mých  starších  názorů,  jinou  cestou  získa- 
ných. Tak  na  př.  důkaz,  že  číslo  66  Document  nutno  rozděliti  v  listy 
dva,  časově  od  sebe  dosti  vzdálené  (č.  125  a  149),  k  němuž  jsem  ve  své 
prvé  studii  dospěl  z  důvodů  vnitřních,'  třeba  v  rukopisech  obě  čísla  ná- 
sledují za  sebou,  jest  nyní  potvrzeno  tím,  že  dva  nejdůležitější  rukopisy 
Vdn  a  M  druhou  část  čísla  domněle  jednotného  začínají  sice  beze 
zvláštního  nadpisu  a  hned  za  částí  prvou,  ale  přece  novou  řádkou,  jak 
činí  u  jednotlivých  listů  pravidelně.  Na  jiné  detaily  nemusím  zde  upo- 
zorňovati, a  také  tam,  kde  jsem  své  názory  o  datování  změnil,  jest  to 
v  úvodních  poznámkách  k  jednotlivým  listům  vyloženo  dostatečně. 

Zvláštní  důležitosti  nabývá  však  poznání  oné  formální  stránky  ža- 
lářních listů  Husových  pro  jednu  jejich  skupinu.  V  Ep  f.  H  1'  (a  v  Op 
f.  71)  čteme  totiž  nad  určitou  skupinou  listů  toto  záhlaví:  ,Literas 
sivé  epistolas  sequentes  scripsit  Magister  Johannes  Hus 
de  carceribus,  in  quibus  primům  detentus  fuit  apud  fra- 
tres  Predicatores  in  stagno  Constanciensiextra  mu  ros 
civitatis.  (Prior  est  ad  Petrům  scripta).'  Po  dokončení  pak  této 
skupiny  mají  obě  vydaní  (Ep  J  6',  Op  f.  75):  ,Testimonium  Petři 
notarii:  Iste  carte  premissé  omneš  šunt  de  cedulis  Ma- 
gistři Johan nis  Hus  de  manu  ipsius  scriptis  bona  fide 
reddite;  respondent  enim  de  verbo  ad  verbum  cum  suis 
originalibus.'  Oba  tyto  zápisy  objímají  skupinu  patnácti  (vlastně 
jenom  čtrnácti  podle  dnešního  počítání)  listů  psaných  ještě  v  klášteře 
u  Dominikánů.  Jdou  za  sebou  v  tomto  pořádku  (podle  mého  datování): 
č.  110  (114  druhá  část),  115,  116,  105,  106,  111,  117,  118,  114,  108, 
103,  104,  120,  121,  a  jsou  to  tedy  opravdu  všecky  (až  na  český  list 
z  19.  ledna  č.  109)  zachované  listy  Husovy,  psané  v  prvním  žaláři.  Ru- 
kopisně (mimo  český  list  č.  109,  jehož  ovšem  v  Ep,  Op  zde  není)  za- 
chován jest  jediný  (č.  118),  o  němž  ještě  níže  bude  znn'nka,  nicméně 
závěrečná  i  začáteční  poznamenání  v  Ep  (Op),  která,  byť  snad  ne  beze 
změn,  jistě  jsou  původu  rukopisného,  jsou  jakousi  zárukou,  že  zde  v  tisku 
16  stol.  máme  zachován  nějaký  opis  listů  Husových,  který,  ať  přímo  či 
nepřímo,  lze  redukovati  na  opis  původně  Petrem  z  Mladoňovic  pořízený. 


Srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  65—68,  78—79. 


XX 

Tím  ovšem  nemá  býti  řečeno,  že  by  si  vydavatelé  Ep  (a  Op)  ne- 
byli dovolili  vůbec  žádných  změn  —  dotknu  se  toho  ještě,  —  nemáme  zde 
však  dostatečné  možnosti  kontroly.  Jak  řečeno,  jediný  z  těchto  kusů 
zachován  jest  mimo  Ep  (Op)  ještě  rukopisně,  č.  118  v  rukopise  kapi- 
tulní knihovny  D  50  (Kp)  a  Vídeňské  dvorní  knihovny  4916  (Vdb).  Zde 
však  najdeme  značné  rozdíly,  mezery  i  přemístění.  Především  verše, 
jimiž  list  jest  zahájen  a  jež  pak  dále  v  text  vsunuty,  najdeme  v  obou 
rukopisech  na  jiných  místech  než  v  Ep  (Op);  Vdb  spojuje  obojí  verše 
a  klade  je  na  začátek  celého  listu,  vynechav,  co  v  Kp  (a  Ep)  mezi  obe 
části  vsunuto,  ale  také  Kp,  ač  rozdělení  na  dvě  části  podržuje,  umisťuje 
část  druhou  na  jiné  místo,  než  ji  čteme  v  Ep  (Op).  Zde  však,  tuším,  ne- 
bylo těžko  rozhodnouti,  kterému  čtení  přísluší  přednost.  Mohou-li  ony 
rozdíly  býti  zárukou,  že  předloha  rukopisu  Kp  a  Vdb  (u  obou  jistě  různá) 
nemohla  býti  táž  jako  předloha  Ep  (Op),  a  je-li  spojení  druhé  části  veršů 
s  první  ve  Vdb  i  přemístění  její  ve  Kp  do  jisté  míry  aspoň  zárukou 
(nebo  snad  stopou),  že  také  tento  lístek  byl  původně  psán  na  několika 
cedulkách,  logická  souvislost  ručí  tu  za  správnost  zařazení,  jakého  se 
veršům  dostalo  v  Kp.  Po  zmínce  o  vytrvalosti,  jež  zjedná  pomoci  bož- 
ské, následují  verše  o  utrpení  Kristově,  neskonale  větším,  než  jest  naše, 
k  němuž  jest  třeba  přispění  Kristova,  a  na  závěr  zmínka  o  modlitbách 
kněžských  v  žaláři,  k  níž  hned  se  pojí  úvaha  prosou  psaná  o  tom,  jak 
to  (modlení  v  žaláři)  přispívá  k  porozumění  žaltáři  i  prorokům  a  zprá- 
vám o  umučení.  Naproti  tomu  uspořádáním  v  Ep  (Op),  kde  po  zmínce 
o  stálosti  a  o  srozumitelnosti  žaltáře  ve  vězení  následují  teprve  verše  o  mo- 
dlení hodinek  a  o  umučení  Kristově,  logický  smysl  zdá  se  mi  býti  porušen.' 

Dávám-li  tudíž  v  tomto  případě  přednost  čtení  rukopisu  Kp,  nechci 
tím  říci,  že  by  vydavatel  Ep  samovolně  byl  porušil  znění  své  předlohy, 
ač  toho  úplně  vylučovati  nelze,  poněvadž  si  i  jindy  dovoloval  změny 
podle  svého  vkusu,  ale  nechci  ani  říci,  že  by  se  byl  při  opisování  ce- 
dulek Husových  zmýlil  již  Petr  z  Mladoňovic.  Rukopisu,  jehož  užívaly 
Ep,  a  který  se  redukuje,  ať  přímo  či  nepřímo,  na  Petrovy  opisy  cedulek 
Husových,  neznáme,  jest  velmi  dobře  možno,  že  v  něm  (anebo  již  v  pů- 
vodním opise  Petrově,  byl-li  rozdílný  od  předlohy  Ep)  bylo  upozorněno, 
kam  vložiti  příslušné  verše,  původně  při  opisování  z  roztroušených  ce- 
dulek nesprávně  zapsané,  nějakým  znaménkem,  jehož  si  písař  nebo  vy- 
davatel nepovšiml,  snad  byly  verše  původně  vtěsnány  na  okraj  a  p., 
zkrátka  není  příčiny,  i  když  zde  dáme  přednost  čtení  rukopisnému,  po- 
chybovati jinak  o  přesnosti  textu  Ep  (arci  relativní). 


'Zde  by  se  ovšem  mohlo  mimitnouti,  že  Ep,  navazujíce  myšlenku  o  srozumitel- 
nosti žaltáře  a  umučeni  Kristova  hned  na  zmínku  o  stálosti,  potom  verši  zde  vlože- 
nými tuto  myšlenku  prosou  vyslovenou  jen  opakují,  fimž  by  se  získávalo  logické 
souvislosti;  ale  v  tom  případě  byla  by  to  již,  hledíme-li  k  stejnému  pořadu  (třeba  ne 
umístění)  veršů  v  obou  nikopisech,  kombinace  Petra  z  Mladoňovic,  a  překáží  tomuto 
vykladu,  že  mezi  tím  čte  se  v  Ep  místo  o  doktoru  Bibrašském. 


XXI 

To  zvláště  padá  na  váhu  při  mezerách  a  výpustcích,  nebo  i  pří- 
davcích rukopisů,  zejména  Kp,  neboť  Vdb  jest  zřejmě  neúphiý.  Po  ukon- 
čení začátečních  veršů  ctěme  v  Kp  poznámku,  jíž  nemají  ani  Vdb  ani 
Ep  (Op) :  „Alia  omnia  mihi  placent  preter  quartum  etc."  Nerozpakoval 
jsem  se  vzíti  ji  do  textu,  poněvadž  při  povaze  opisu  Petrova  a  jeho 
práce  vůbec  nelze  vylučovati  možnosti,  že  ve  své  snaze  zastříti,  co  by 
mohlo  poškoditi  památku  milovaného  Mistra,  zmínku  onu  Petr  sám  vy- 
pustil, anebo  že  tak  učinil,  nerozuměje  jí,  vydavatel  Ep  (vykládám  to 
na  zmínku  o  Zuzanně,  jejíhož  případu  —  usvědčení  křivých  svědků  — 
Hus  již  pro  sebe  neočekával). 

Důležitější  jest,  že  zmínka  o  doktoru  Bibrašském  a  celý  konec  chybí 
v  Kp.  Přiznávám  se,  že  jsem  dlouho  uvažoval,  nemám-li  tyto  části,  ru- 
kopisně nedoložené,  pokládati  za  zvláštní  list,  v  Ep  omylem  s  oněmi 
verši  a  co  k  nim  náleží,  spojený.  Zvítězila-li  na  konec  autorita,  abych 
tak  řekl,  Mladoňovicova,  již  zaručují  svými  přípisky  Ep,  přispěla  k  tonui 
ovšem  i  ta  okolnost,  že  list  jest  zároveň  odpovědí  na  dopis  Jana  z  Chlumu, 
do  níž  právě  ony  části  dobře  zapadají,  ale  v  neposlední  řadě  byla  to 
také  důvěra  ve  spolehlivost  textu  Ep  (Op),  pokud  jde  o  skutečné  za- 
chycení textu  Petrem  z  Mladoňovic  zachovaného. 

Ovšem  to  neznamená,  že  by  se  na  ni  bylo  možno  spolehnouti  všude, 
a  zejména  chronologie  jednotlivých  listů  jest  tu,  jako  v  rukopisech  listů 
Husových  vždy,  téměř  úplně  zvrácená.  Ale  tu  nejčastěji  postačí  vnitřní 
kritika  sama,  u  listů  pak,  jež  jsou  si  navzájem  odpovědmi,  datum  jednoho 
stává  se  oporou  druhého.  Jestliže  na  př.  v  Ep  (Op)  celá  tato  skupina  za- 
hájena jest  listem  (č.  110),  v  němž  Hus  oznamuje,  že  z  tohoto  žaláře  psal 
dosud  jediný  list,  v  němž  žádal,  aby  se  adresáti  za  něho  modlili,  a  jenž 
měl  býti  od  přátel  Kostnických  teprve  vlastním  adresátům  doručen, 
není  nesnadno  poznati,  že  list  musí  náležeti  do  doby  po  9.  lednu,  kdy 
Hus  vězení  u  Dominikánů  změnil  —  z  prvního  žaláře  nebyl  by  mohl 
psáti  o  „tomto"  vězení,  což  předpokládá  již  předcházející  vězení  jiné,  — 
a  rovněž  snadno  lze  poznati,  že  list  musí  náležeti  až  za  19.  leden,  kdy 
je  datován  onen  list  se  žádostí  o  modlitbu  (č.  109),  když  list  tento  musil 
býti  teprve  od  přátel  dále  expedován  a  tedy  určen  byl  do  Cech.  Podobně 
není  nesnadno  uhodnouti,  že  list  č.  103,  v  Ep  (Op)  až  na  12.  místo  za- 
řazený, musí  býti  vlastně  prvním  vůbec,  když  v  něm  Hus  sám  nazna- 
čuje osobu,  která  může  autentičnost  jeho  písma  pověřiti.'  A  poznal-li 
již  sám  Petr  v  listech,  jež  položil  na  druhé,  třetí  (a  čtvrté)  místo,  vzá- 
jemné odpovědi,  pevná  data  v  prvních  dvou  z  nich  uvedená  (č.  114 
a  115)  určují  jejich  místo  v  chronologické  řadě,  jakož  i  příslušnost  jiného 
(v  Ep  až  na  desáté  místo  položeného),  rovněž  pevně  datovaného,  k  prvnínui 
z  nich  atd.,  jak  jsem  tyto  otázky  již  před  léty  měl  příležitost  podrobněji 
probrati. 


Srvn.  k  tomu  i  chilsíími  Novotný,  Listy   Husovy  str.  M\  n. 


XXlí 

Pokud  tedy  jde  o  časový  porad  listů,  nelze  na  pořádek  v  Ep  spo- 
léhati, jako  to  nelze  ani  pri  žádném  jiném  rukopise.  Ale  tím  nic  se 
nepraví  k  ujmě  věcného  a  obsahového  spořádání  textu  jednotlivých 
listů.  Poznali  jsme  již  Petra  z  Miadoňovic  jako  obratného  a  šťastného 
pořadatele  jednotlivých  rozletitých  cedulek  Husových.  Lze  sice  připustiti, 
že  se  mohl  mýliti  (ač  mnoho  dokladů  v  té  příčině  není),  mohl  lístek, 
žádající  o  výklad  snu,  přiložený  k  listu  jinému,  pokládati  za  samostatný 
list,  zvláště  když  odpověď  přátel  téměř  výhradně  snu  byla  věnována, 
ale  na  omyl  při  sestavování  jednotlivých  lístků  v  celek  sotva  lze  myslili. 
A  ježto  také  Ep  (Op),  jak  jsme  viděH,  předlohu,  o  niž  se  opírají  a  prací 
Petrovou  vzniklou,  reprodukují  celkem  věrně,  lze  míti  i  text  této  skupiny 
žalářních  listů  relativně  za  dobře  pověřený  a  nelze  ho  bez  vnitřních 
hlubokých  důvodů  měniti. 

Zmiňuji  se  podrobněji  o  této  věci,  poněvadž  příklad  mnou  v  pokuse 
o  nové,  kritické  spořádání  listů  Husových  daný  působil  nakažlivě ; 
pokusil  se  ho  následovati  Václav  P^lajšhans  ve  svých  , Listech  z  Kost- 
nice'. Jenže,  jak  bývá  pravidelně,  jeho  zlákaly  jen  dobré  výsletlky, 
nikoli  namáhavá  práce  předchozí,  nikoliv  pracné  shánění  důkazu.  K  čemu 
jsem  já  dospěl  dlouhými  úvahami,  srovnáváními  a  studiemi,  toho  on 
dosahuje  hravě,  ovšem  tak,  že  vnitřní  důvody  nahrazuje  tvrzením, 
věcné  doklady  libovůlí !  Tak  hned  při  čísle  103  tvrdí  (str.  35),  že  konec 
tohoto  listu  první  tisk  připojil  k  následujícímu,  a  skutečně  zakončuje 
list  č.  103  začátkem  listu  následujícího  !  Ptáme-ii  se  po  důvodech,  ne- 
slyšíme o  nich  nikde,  ba  nikde  není  ani  stopy,  že  by  po  nějakých  byl 
se  ohlížel.  Ale  také  —  lze  dodati  —  nikde  nelze  nějakých  nalézti.  C.  103 
jest  první  list  Husův  ze  žaláře,  na  něm  jest  ještě  patrno,  jak  běží  jen 
o  navázání  styků,  o  němž  Hus  neví,  podaří-li  se,  tu  jistě  jest  málo 
pravděpodobné,  že  by  Hus  hned  zde  byl  se  zmiňoval  o  Pálčovi,  voz 
vždy  bylo  velmi  choulostivé. 

Než  dejme  tomu,  že  by  tento  omyl  skutečně  byl  možný,  že  by  za- 
čátek listu  104  náležel  na  závěr  103  —  jedné  okolnosti,  již  tu  nutno 
vzíti  v  úvahu,  dotknu  se  hned,  —  mnohem  závažnější  jest,  že  Flajšhans 
číslo  104  roztrhává  ve  dva  kusy  (č.  13  a  14  své  sbírky  dotčené,  č.  LVU 
a  LVllI  Listů),  jež  všelijak  divně  proplétá,  či  podle  své  domněnky  roz- 
plétá. Důvodů  zase  nepodává,  i  uezbývá,  než  ohlédnouti  se,  jaké  by 
mohly  býti.  V  Ep  č.  103  a  104  (jdou  zde  za  sebou,  ač  vřaděny  jinak 
nesprávně)  odděleny  jsou  zvláštním  nadpisem  (k  č.  104),  jak  tomu  bývá 
u  všech  samostatných  listů  i  v  rukopisech.  Jenže  zde  nadpis  netoliko 
není  rukopisného  původu,  nýbrž  hned  na  první  pohled  jest  patrno,  že 
jest  pořízen  teprve  od  vydavatelů  (v.  jen  omyl,  v  němž  má  Jana  Kar- 
dinála za  kardinála  Ostijského).  Bylo  by  tedy  možno,  že  teprve  vyda- 
vatelé svým  nadpisem  oddělili  list,  v  původní  předloze  (a  tedy  od  Petra 
z  Miadoňovic)  za  samostatný  neoznačený  —  a  to  by  byl  jeiiiný  důvod 
pro  přičleMČiií    jclio    začátku  k  číslu    předcliázcjícínui,    ač  proti  vážným 


XXlIt 

námitkám  ani  on  neobstojí.  Další  část  upravuje  Flajšhans  tak,  že  (ve 
svém  č.  13)  na  začátek  klade  závěrečné  odstavce  č.  104,  potom  beze 
vší  vnitřní  souvislosti  připojuje  začáteční  (mimo  první)  odstavce  čísla 
tohoto  a  na  konec  dodává  opět  třetí  od  konce  odstavec  jeho ;  střed  jeho 
tvoří  mu  zvláštní  číslo  (14).  Kdyby  bylo  správné  mínění  jeho,  že  zmínkou 
o  pohnaných  z  Cech  míněni  jsou  ti,  jež  chtěl  pohnati  Páleč  (str.  37), 
nemožnost  jeho  pokusu  byla  by  na  první  pohled  patrná,  neboť  o  tom 
mluví  se  teprve  v  jeho  čísle  následujícím  (str.  41).  Výklad  jeho  sice 
jest  nemožný,  ale  pokus  jeho  není  tím  zachráněn.  Jest  až  trapné  za- 
bývati se  jím.  Zmínka  o  článku  Wyclifově  (o  odnětí  statků  str.  38) 
objevuje  se  v  jeho  uspořádání  zcela  nemotivována,  ač  v  původním  seřa- 
dění  (v  Ep)  Hus  byl  na  ni  jistě  přiveden  články  Palcovými  (jichž  ne- 
známe) ;  že  by  následkem  stížnosti  Husovy  na  nedostatek  návštěv  byla 
návštěva  Jana  Bradáčka,  není  nikde  doloženo  (a  proč  by  mu  byl  Hus 
hned  v  č.  14  předkládal  novou  žádost,  když  mu  ji  mohl  sděliti  ústně  ?), 
zkrátka  pokusu  Flajšhansova  nelze  ničím  věcným  odůvodniti.  I  kdyby 
byli  si  vydavatelé  Ep  dovolili  změny  v  uspořádání  své  předlohy  (proč 
nemáme  důvodu),  takto  v  oné  předloze  —  opakuji,  uspořádané  Mlado- 
ňovicem  —  listy  nemohly  vypadati.  —  Pokus  Flajšhansův  rozpárati  staré 
roucho  a  sešíti  je  ve  dvoje  nové  šit  jest  horkou  jehlou  a  rozpadá  se 
hned  při  pouhé  prohlídce,  není  důvodu  od  uspořádání  Petrova,  Ep  za- 
ručeného, zde  ustupovati.  Podobně  nesprávné  jest  tvrzení  (str.  47),  že  list 
Husův  č.  108  psán  již  z  nového  vězení,  prvním  odtud  jest  (vedle  č.  109) 
č.  110!  Jinými  drobnějšími  nemožnostmi  nemám   chuti  zde  se  zabývati. 

Pokud  jde  o  přílohy,  připojení  č.  166  jest,  tuším,  samozřejmé,  poně- 
vadž jde  o  dokument,  na  nějž  list  č.  12  jest  odpovědí,  který  však  po- 
vahou svou  vymykal  se  umístění  v  korespondenci  Husově.  C.  167  sou- 
visí s  korespondencí  potud,  že  dovoluje  poznati  poměr  duchovenstva 
k  Zbyňkovi  na  počátku  rozchodu  jeho  se  stranou  Husovou  a,  zdá  se, 
může  přispěli  i  k  vyjasnění  narážek  v  č.  36.  Konečně  č.  168 — 171  jsou 
průvodní  zjevy  listu  č.  67. 

Zbývá  ještě  zmíniti  se  o  rukopisech,  jichž  k  tomuto  vydání  užUo, 
po  případě  v  nichž  listy  Husovy  jsou  zachovány. 

M.  Na  prvním  místě  jest  to  rukopis  knihovny  zemského  Musea  Če- 
ského Vin  F  38  (stará  signatura,  již  uvádí  Palacký,  Doc.  IX,  byla  4  F  35), 
jenuiž  se  od  dob  a  po  příkladu  Palackého  dává  jméno  rukopisu  Mlado- 
ňovicova,  ač  Palacký  sám  již  upozornil,  že  není  psán  rukou  Petra  z  Mla- 
doňovic  a  nikdy  nebyl  jeho  majetkem.  Jest  to  opis  materiálu  k  dějinám 
Husovým,  který  v  Praze  i  v  Kostnici  shromáždil  Petr  z  Mladoňovic,  a  zá- 
roveň opis  jeho  veliké  relace  o  Husovi  ve  druhé,  obšírnější  poněkud 
redakci.  Ta  jest  zde  obsažena  úplně,  ač  nikoli  v  náležitém  pořádku, 
nýbrž  všelijak  přeházena  a  rozličnými  jinými  kusy  promíchána.  Rukopis 
jest  bez  odporu  nejdůležitější  a  nejobsažnější,  ač  ne  nejstarší  ze  všecíh 
příslušných  kodexů,  právě  prolo,  že  nám  zachoval  (byť  ne   sám)   mate- 


XXIV 

riál  Petrem  z  Mladoňovic  sebraný  a  z  části  zpracovaný,  dílem  ve  torine 
původní,  jak  Petrem  byl  sbírán,  dílem  již  ve  formě  poslední  definitivní 
úpravy,  ač  ta  zde  vystupuje  ještě  v  podobě  neurovnané.  Proto  jest  zá- 
hodno  zmíniti  se  o  něm  podrobněji. 

Jest  to  úhledný  rukopis  malého  kvartového  formátu  o  346  stranách 
dnes,  psaný  (až  na  poslední  traktát)  jednou  rukou  dosti  úhledně  —  časté 
rubrikace  svědčí,  že  písař  chtěl  vytvořiti  dílo  pěkného  vzhledu,  —  ač 
ne  zvláště  čtitelně  a  nikoli  bez  četných  chyb.  Vázán  jest  pěkně  v  hnědé 
kůži  s  mosaznými  sponkami  (dolní  jest  poškozena)  a  rohovými  ozdo- 
bami, na  přední  desce  vytlačeno:  „Spůsob  concilium  Konstant- 
ského",  na  zadní  vročení  vazby:  ,Anno  domini  MDXLIT.  U  pří- 
deští  všity  čtyři  listy  (vlastně  tři,  první  přilepen  na  desku,  a  tak  i  vzadu), 
na  prvním  rukou  16.  stol.  s  nadpisem  .,Baptizmus'*  česká  křestní  for- 
mule, na  zadní  stránce  jeho  a  dalších  ,Copulatio  matrimonii',  český 
výklad  o  manželství  (před  nastávajícími  manžely).  Nyní  jest  rukopis 
paginován  rukou  Palackého  podle  jednothvých  stran  dílem  jen  lichými 
čísly  na  stranách  prvých,  dílem  i  sudými  na  druhých.  Původně  byl  ozna- 
čován jen  podle  sexternů,  jichž  objímá  15  (dílem  porušených)  a  jež  byly 
takto  označovány:  První  má  na  prvním  listu  (dnes  str.  1)  dole  napsáno 
,A*,  na  posledním  (str.  24)  dole  ,primus'  a  vedle  kustos ;  podobným  způ- 
sobem označeny  ostatní:  ,B',  [,secundus'  oříznuto],  kustos;  ,C',  ,tercius' 
(zpola  oříznuto),  kustos;  ,D',  [quartus],  kustos;  ,E',  ,5"",  kustos  mylný; 
,F',  ,Sextus\  kustos ;  ,G',  ,septimus',  kustos ;  jH",  [octavus],  kustos ;  ,1'  (oříz- 
luito),  kustos,  a  tak  i  v  následujících  všech:  ,K*,  ,L',  ,M',  ,N',  ,0',  ,P'.  Ze 
sexternů  XII,  označeného  písmenem  M,  zbylo  dnes  jen  tré  listů  a  stopy 
po  jednom  vytrženém,  naproti  tomu  složka  poslední  (XV,  P)  obsahuje 
listů  14,  poslední  prázdný,  takže  schéma,  jež  dnes  podává  rukopis,  jest 
(i  s  přídeštím)  toto :  (3)  +  12  +  12  t-  12  -^  12  +  12  +  12  +  12  -t-  12  ^  12  i  12 
^12  +  3  (4)  +  12  -+- 12  +  14  +  (3)  čili  173  Hstů  =  346  stran. 

Bylo  již  upozorněno,'  že  Palacký  kladl  rukopis  do  r.  1417,  a  že  po 
mém  soudu  mínění  toto  není  správné,  že  rukopis  spíše  třeba  klásti  do 
čtyřicátých  let  stol.  15.  Ze  pak  jest  to  opis,  jest  patrno  z  četných  chyb 
písařských,  z  nichž  některé  vytknul  již  Palacký  (str.  IX.),  a  jichž  všech 
jistě  netřeba  vypočítávati.  Cena  však  jeho  spočívá  v  tom,  že  jest  to,  jak 
již  pověděno,  opis  materiálu  Petrova  a  to,  jak  se  podobá,  již  toho,  kte- 
rým mladý  bakalář  po  návratu  do  Prahy  (r.  1415)  doplnil  látku  v  Kost- 
nici sebranou  (již  sama  poslední  redakce  jeho  „zprávy"    pro  to  svědčí). 

Jsou  to  především  žalobní  články  z  r.  1410,  t.  zv.  Deposiciones  tes- 
tium,  s  odpovědmi  Husovými  z  r.  1414  (str.  1 — 7  =  Doc.  str.  174 — 185), 
dále  žaloby  z  r.  1409  s  odpovědmi  rovněž  teprve  r.  1414  připsanými 
(str.  8 — 12  =^  Doc.  164 — 169),  dále  první  žaloby  Michalovy  u  kurie  (sir. 
12 — 15  =^  Doc.  169 — 174),   tedy   část   obranného    materiálu,  který  si  Hus 


'Srvii.  svirliu  ťivuci.  str.   III, 


XXV 

již  před  nastoupením  cesty  do  Kostnice  v  Praze  připravil.  Potom  od 
str.  15  začíná  první  část  relace  Petra  z  Mladoňovic  (Doc.  str.  237  n.)  s  jed- 
notlivými dokumenty,  listy  a  listinami  sem  vloženými  (výčet  jejich  v. 
v  souhrnu  podaném  na  konci  tohoto  popisu  s  udáním  čísel  naší  sbírky) ; 
sahá  až  do  str.  29,  kde  se  k  ní  připojuje  druhá  část  relace  Petrovy  (Doc. 
247  n.),  rovněž  se  všemi  listy  a  listinami  příslušnými  (i  nepříslušnými, 
lak  jsou  tu  i  známé  listy  Ferdinanda  Aragonského  Zikmundovi  (str.  G3 
až  64  =  Doc.  539 — 540)  a  na  str.  69  nový  opis  glejtu),  vše  nedosti  urov- 
náno, jak  patrně  písař  opisoval  z  konceptu  Petrova;  ale  o  tom  bude 
výhodnější  pojednati  v  rozboru  celého  rukopisu  v  úvodě  k  vydání  relace 
Petrovy.  Od  str.  71  do  str.  100  jde  pak  nejcennější  pro  naše  vydání  část 
rukopisu,  listy  Husovy  z  Kostnických  žalářů  psané,  tuším,  nejúplnější 
siu°iška  tohoto  materiálu.  Podrobný  výčet  v.  níže.  Na  str.  101 — 108  čte  se 
poslední  část  zprávy  Mladoňovicovy  (Doc.  316 — 324),  načež  zapsány  žalobiu' 
}u-tikuly  v  Kostnici  na  Husa  přednesené  a  jeho  odpovědi  k  nim  (str.  109 
až  113  =  Doc.  194—199,  sir.  113— 115 -- Doc.  185—188,  str.  115—133, 
jež  také  Petr  pojal  do  své  zprávy  =  Doc.  286 — 308,  str.  133 — 139  =  Doc. 
225 — 234).  Pak  na  str.  140 — 154  třetí  část  zprávy  Petrovy  =  Doc.  273  až 
285  s  připomenutím,  že  artikuly,  jež  sem  Petr  pojal,  psány  již  dříve 
(str.  154),  a  konečně  dokončení  této  části  díla  Petrova  (str.  154 — 160  == 
Doc.  308—315). 

Potom  následuje  Husův  traktát  De  libris  hereticorum  legendis  (sti*. 
160— 168  =  Op  I  f.  102—104')  až  na  poslední  dva  odstavce,  str.  168  až 
179  Husova  kvestie  De  sufficiencia  legis  Christi  pro  Kostnici  chystaná 
( -^  Op  I  f.  44' — 48),  pak  zase  str.  180 — 198  odpovědi  na  články  Pálčovy 
(=  Doc.  204—224),  str.  198—204  Ordo  procedendi  (v.  níže),  str.  204—205 
list,  jejž  měl  psáti  Zbyněk  papeži  (Doc.  441 — 443),  rozsudek  koncilu  proti 
Husovi  (str.  208 — 209),  řeč  biskupa  Lodského  (do  211),  rozličná  nařízení  Kost- 
nická, žaloby  na  Jana  XXIII  (str.  220 — 242),  kdež  se  čte  závěr  ,Hec 
igitur  considerantes,  f aciamus  vitam  pape  ad  vitam  sancte 
m  e  m  o  r  i  e  Magistři  J  o  h  a  n  n  i  s,  e  t  h  a  b  e  b  i  m  u  s  i  n  t  e  n  t  u  m',  listiny 
o  založení  university  a  jejích  privilegiích,  dekret  Kutnohorský,  potom 
str.  248  n.  rozličné  protestace,  str.  251 — 254  protestní  list  české  šlechty, 
str.  255 — 270  Husovo  chystané  kázání  De  páce  (Op  I  f.  52 — 56)  a  ko- 
nečně 271  do  konce  veliký  traktát  o  přijímání  dítek,  také  jinde  často 
zachovaný. 

Z  různorodého  obsahu  jest  i  při  jeho  neuspořádání  přece  na  první 
pohled  patrno,  že  převážná  jeho  část  odnáší  se  k  osudům  Husovým, 
jež  zůstávají  jakousi  jednotící  ideou  tohoto  rozptýleného  shluku  doku- 
mentů a  vypravování.  A  právě  ona  nespořádanost  stává  se  tu  do  jisté 
míry  předností;  jeť,  poněvadž  rukopis,  jak  víme,  jest  opisem,  jakousi 
zárukou,  že  rukopis  nebyl  nějak  uměle  redigován,  že  jest  skutečně  pou- 
hým opisem  látky  Petrem  z  Mladoňovic  sebrané,  pokud  jde  o  jeho  relaci, 
asi  přímo  opisem  —  bude  to  ukázáno  jinde  —  konceptu  její  druhé  red- 


XXVÍ 

akce.  A  tím  arci  roste  i  cena  jeho.  Ač  máme  i  rukopisy  starší  (a  snad 
bližší  původním  poznámkám  Petrovým,  na  místě  sdělávaným),  bylo  přece 
nutno  položiti  M  za  základ  při  vydání  —  ne  ovšem  tak,  že  by  jeho  čtení 
byla  podržena  všude,  ale  že  zpravidla  a  zejména  tam,  kde  jde  o  vari- 
anty slovosledné  a  p.,  podrženo  čtení  jeho.  Podávám  na  konec  úhrnný 
přehled  látky  odtud  čerpané  s  udáním  čísel  své  edice.  .Jsou  pak  tu  jed- 
notlivá její  čísla  v  tomto  pořádku  (podle  stran  rukopisu)  —  látka,  jak 
patrno,  vztahuje  se  většinou  ke  Kostnickému  období  života  Husova: 

Z  první  části  relace  Petrovy  (str.  15—28)  č.  88,  75,  76,  78,  86,  87, 
89,  93,  96,  98,  97,  100;  z  druhé  a  třetí  části  (str.  29—70)  č.  109,  31,  79. 

Na  str.  71  začíná  se  nejcennější  pro  naši  edici  část  rukopisu  čer- 
veně psaným  záhlavím:  Tyto  epištoly  psal  jest  Mistr  Jan  Hus, 
b  a  c  c  a  1  á  r  Písma  svatého,  s  v  ú  ruku  v  C  o  n  s  t  a  n  c  i  v  žaláři 
k  napomínánie  obce  královstvie  zvláště  Českého,  jich  po- 
siluje a  je  těše,  .  .  .  atd.  v.  u  č.  129.  Jest  jich  tu  (po  str.  100)  neméně 
nežli  31  v  tomto. pořádku  podle  nynějšího  číslování:  129,  153,  147,  163, 
141,  154,  155,  156,  139,  140,  152,  161,  165,  130,  164,  132,  160,  145,  143, 
150,  126,  131,  128,  124,  125,  149,  ia5— 138,  127. 

Konečně  z  dalšího  obsahu  prohlášení  na  str.  140  jest  naše  č.  133 
a  str.  198—204  č.  101. 

Vdn.  Bohatstvím  materiálu  a  významem  blíží  se  tomuto  rukopisu  M, 
stářím  nad  něj  vynikajíce,  některé  rukopisy  dvorní  knihovny  Vídeňské, 
především  rukopis  4524  (Vdn). 

Jest  to  úhledný  rukopis  kvartového  formátu  o  212  listech  popsa- 
ných několika  rukami  časného  15.  stol.,  jistě  asi  ze  dvacátých  let  stol. 
15.  Složen  jest  téměř  veskrze  ze  sexternň  (se  dvěma  výminkami),  takže 
za  pergamenovým  přídeštím  a  jedním  listem  následují  pak  složky  12  + 
12  -  12  -^  12  -  12  +  12  ^  12  +  12  +  12  -  20  -  12  -  12  ~  12  12  +  10  +  12 
+  12.  Na  zadní  straně  vždy  posledního  listu  byly  jednotlivé  složky  čís- 
lovány, ale  dnes  jsou  označení  většinou  oříznuta,  takže  zbyly  jen  ne- 
patrné zbytky  (na  nynějších  str.  14',  26',  38',  50',  62',  74',  86',  98',  kde 
znatelnější  VIII,  112',  kde  IX,  130',  kde  zbytek  X)  a  kustos  polooříznutý 
(na  f.  178).  Stará,  v  době  blízké  vzniku  rukopisu  provedená  foliace  po- 
stupuje schématem  A  1—10,  B  1—10,  C  1—10,  D  1—10,  E  1—10,  F  1—10, 
Gl— 10,  Hl— 10,  11—10  (10  dvakrát),  K 1—10,  LI— 10,  Ml— 10,  NI— KK 
0  1— 10,  PÍ— 10,  Ql— 10,  Rl— 7,  list  nepag.,  R  8— 10,  S  1— 10,  list  ne- 
pag..  Sil — 20,  dva  listy  nepag.,  TI — 12.  Provedena  jest  beze  zření 
k  sexternům,  list  u  přídeští  nečítán.  Teprve  později  provedena  foliace 
nová,  probíhající  od  1 — 212  (i  s  přídeštím).  Na  nynějším  f.  2  napsán, 
patrně  tím  písařem,  jenž  prováděl  fóliaci  číslovanými  písmeny,  obsah 
celého  rukopisu  s  odkazy  na  písmena  jednotlivých  folií. 

Jest  tu  nejprve  f.  3 — 25':  M.  Jacobellus  de  communione,  známý  traktát 
Quod  non  solum  sacerdotes,  f.  26 — 38':  Missa  Constanciam  hec  siml 
(autority  pro  přijímání  pod  obojí       v.  d.  Hanit  lil,  S04),  f.  39—46:  Sermo 


XXVII 

M.  Jacobelli  de  purgatorio.  Další  část  má  pro  nás  zajímavost  větší:  Na 
f.  45' — 53'  čte  se  česká  relace  Petra  z  Mladoňovic  o  upálení  Husově 
(„Znamenav"),  na  str.  54 — 57'  poslední  část  jeho  veliké  relace  latinské 
(Docum.  316  n.),  potom  f.  58 — 78  část  její  třetí  a  čtvrtá  (Docum.  273 — 315). 
Nato  f.  78' — 89'  jest  bez  nějakého  zvláštního  označení  řada  žalářních  listů 
Husových  (výčet  v.  níže),  na  f.  90 — 101  druhá  část  Petra  z  Mladoňovic 
(Doc.  247 — 272)  poněkud  v  jiném  pořádku,  f.  101 — 104  artikuly  Kostnické 
(Docum.  225 — 239).  Pak  následují  žalářní  traktáty  Kostnické  na  ť.  104 
až  116'  (De  matrimonio,  De  sacramento  corporis  et  sang.,  De  maudatis, 
De  peccato  mortali  ^=  Op  1  f.  33 — 34',  38'  — 42,  29' — 32')  psané  pro  žalář- 
in'ka  Roberta  se  zajímavým  označením  úvodním  (v.  níže).  F.  117 — 118  jsou 
prázdné,  načež  se  zvláštním  nadpisem  jdou  čtyři  české  listy  žalářní 
(v.  níže)  —  další  důkaz,  že  tyto  listy  vybírány  ve  zvláštní  skupinu  již 
dříve,  než  se  pomýšlelo  na  sestavení  „evangelia  a  epištol"  novému  mu- 
čeníku.  Potom  jsou  rozličné  zápisy  lékařské,  kanonistické,  traktát  o  svá- 
tostech (ť.  124—161),  dále  ť.  167—181  Husovo  kázání  State  succincti  (Op 
[i,  32 — 36)  a  jiné  zápisy  (také  o  přijímání  pod  obojí),  jež  mne  zde 
nezajímají.  Na  konec  na  vloženém  lístku  u  fol.  203  a  211  poznámka, 
jež  snad  ukazuje  k  někdejším  majetníkům  „Pan  Pawel  a  Bartojj 
přiyatele  wafi  mili  z  Raczczina  diediczowe". 

Také  tato  zajímavá  snůška  materiálu  značnou  část  svého  zájmu 
obrací  k  osobě  Husově,  ale  právě  po  této  stránce  činí  ji  bližší  přihléd- 
nutí ještě  zajímavější.  Také  tento  rukopis  jest  opis. 

Vedle  písařských  chyb,  ač  poměrně  nečetných,  prozrazuje  se  to 
zvláště  pozoruhodným  způsobem.  Na  f.  89'  totiž  čteme  záhlaví:  ,Arti- 
c  u  1  i  e  X  t  r  a  c  t  i  d  e  libro  d  e  E  c  c  1  e  s  i  a  e  t  q  u  i  b  u  s  d  a  m  a  1  i  i  s  t  r  a  c- 
tatibus  Johannis  Hus',  ale  artikulů  zde  nenajdeme,  jejich  znění  písař 
nahrazuje  poznámkou:  ,Scripsi  supra,  ideo  hic  obmitto'.  Které 
to  byly  artikuly,  jež  tu  měly  býti  vepsány,  naznačuje  vedle  titulu,  s  nímž 
se  ještě  setkáme,  i  ta  okolnost,  že  hned  po  uvedených  slovech  najdeme 
prohlášení  Husovo  ze  dne  20.  června,  připojené  na  závěr  posledních 
článků.  Ale  udání  autorovo,  že  články  psal  již  svrchu,  není  správné, 
v  předcházející  části  kodexu  článků  nenajdeme,  čtou  se  teprve  na  f.  101 
až  104'  s  označením:  ,Articuli  Johannis  Hus  extracti  de  libro 
de  Ecclesia  et  quibusdam  aliis  tractatibus  eius',  ale  zase 
bez  onoho  závěrečného  prohlášení,  jež  opsáno  již  svrchu.  Zde  jest  jen 
dvojí  možnost.  První  byla  by,  že  sextern,  na  němž  čtou  se  ony  články 
skutečně,  psán  byl  dříve  a  špatně  vevázán  —  ale  tomu  překáží,  že  text 
lui  hranici  obou  sexternů  (f.  96 — 97)  plyne  nepřetržitě  a  nikde  není  stopy, 
že  by  sextern  následující  byl  psán  dříve.  Zbývá  tedy  jen  možnost  druhá ; 
písař  rukopisu  Vdn  opsal,  nepovšimnuv  si,  že  nepřiléhají,  slova  tato  ze 
své  předlohy.  O  ní  si  tedy  můžeme  zatím  učiniti  představu,  že,  obsa- 
hujíc látku  k  osobě  Husově  se  vztahující,  měla  někde  v  prvin'  své  části 
ony  artikuly,  na  něž  Hus  odpovídal    dne  20.  června,  a  když  na  ně  pak 


XXVIII 

přišla  ještě  jednou,  neopisovala  jich  znovu,  nýbrž  poukázala,  že  psány 
jsou  svrchu,  odkazem,  který  písař  Vdn  byl  by  bezmyšlenkovitě  opsal. 
Tomu  pak  nasvědčuje  i  to,  že  ve  Vdn  ctěme,  jak  řečeno,  hned  potom  závěr 
oněch  odpovědí  Husových,  který  pak  v  odpovědech  samých,  když  je 
písař  opsal,  zase  chybí.  To  sotva  lze  vysvětliti  jinak,  nežli  tak,  že  v  před- 
loze písař,  poznav,  že  artikuly  vlastní  psal  již  dříve,  spokojil  se  odka- 
zem na  ně  a  připsal  jen  závěr  prve  vynechaný,  a  písař  Vdn,  opisuje 
z  něho,  učinil  rovněž  tak  a  artikuly  vlastní  opsal  pak  sice  z  tétéž  před- 
lohy, ale  na  jiné  místo,  rovněž  bez  závěru. 

To  přímo  vnucuje  domněnku,  tím  spíše,  že  písař  Vdn,  jak  uvidíme, 
nejeví  se  jinak  pouhým  bezmyšlenkovitým  kopistou.  Jak  řečeno,  plyne 
text  dokumentů  do  Vdn  potom  pojatých  nepřetržitým  proudem,  nikde  na 
rozhraní  jednotlivých  sexternů  nekončí  žádný  kus,  ale  také  v  partii 
předcházející  nikde  nenajdeme  mezery  mezi  jednotlivými  sexterny,  všude 
dokumenty  přesahují  z  jednoho  sexternů  do  druhého.  Ale  uvažme,  že 
Vdn  jest  opis,  a  přehlédněme  v  tom  vědomí  ještě  jednou  jeho  další  obsah. 
V  témž  sexternů,  který  obsahuje  onu  záhadnou  poznámku  o  artikulech, 
začíná  se  pak  (f.  90)  druhá  část  relace  Mladoňovicovy,  jež,  vyplňujíc 
zbytek  sexternů  a  přesahujíc  do  následujícího,  připojuje  dále  ony 
artikuly,  žalářní  traktáty  Husovýma  čtyři  české  listy  žalářní,  a  dostává  se 
tím  opět  do  sexternů  dalšího  (po  f.  124),  Co  následuje,  jest  nesourodý 
přídavek,  ale  ani  jím  zbytek  sexternů  není  vyplněn;  listy  od  126  nepo- 
psány (do  130).  Jest  patrno,  že  písař  Vdn,  když  ani  přibráním  cizokraj- 
ného  kusu  vyplnění  celého  sexternů  nedospěl,  sourodého  materiálu  ve 
své  předloze  více  nenašel,  že  jeho  předloha  neměla  více,  než  on  nám 
zachoval.  Příčiny  mohly  býti  rozličné,  mezi  nimi  i  ta,  že  obsahem,  pokud 
se  k  Husovi  odnáší,  byla  v  předloze  právě  vyplněna  a  ukončena  jedna 
složka,  jeden  sextern.  To,  co  máme  ve  Vdn  zachováno  po  druhé  části 
relace  Petrovy  (artikuly,  traktáty,  listy),  mohlo  zcela  dobře  býti  k  ní 
přidáno  již  v  předloze  samé  (a  tím  sextern  vyplněn).  Očekávali  bychom, 
že  nyní  bude  následovati  část  třetí  atd.,  ty  však  čteme  ve  Vdn  již  na- 
před, aniž  by  na  nějaké  přehození  sexternů  bylo  lze  mysliti.  Jest  však 
zcela  dobře  možno,  že  sextern  obsahující  část  druhou  s  příslušenstvím, 
byl  přehozen  již  v  předloze  původní,  jež  v  tomto  již  změteném  pořádku 
do  Vdn  přešla.  Pak  by  onen  záhadný  odkaz  na  artikuly  výše  psané 
vysvětlil  se  velmi  snadno  . . . 

Ovšem  s  domněnkami  takovými  v  případech,  kde  běží  o  diploma- 
tickou kritiku,  nedospěje  se  nikdy  daleko,  zde  však  přece  nutno  se  u  nich 
zdržeti.  Jde  o  to,  že  písař  Vdn  jinak  přece  jen  neopisuje  bezmyšlenko- 
vitě. Hned  po  záhadné  zmínce  o  vynechaných  artikulech  čteme  totiž 
(f.  90):  ,Ordo  procedendi  in  causa  Magistři  Johanu  i  s  Hus 
a  p  r  i  n  c  i  p  i  o  i  n  t  e  r  i  p  s  u  m  e  t  P  r  a  g  e  n  s  e  s  a  r  c  h  i  e  p  i  s  c  o  p  o  s  per 
i  psům  met  alias  (tonsignatus  ideo  hic  obmittitur  propter 
brevitatem  temporis.'  Zde  arci  sotva  bude  spor,  že  místo  toto  přejal 


XXIX 

písař  Vdii  již  ze  své  předlohy.  liiikopis  Vdii  nejeví  niklerak  známky, 
že  by  byl  psán  na  rychlo,  že  by  pro  krátkost  časn  niusil  něco  vyne- 
chávati. Spíše  tedy  plyne  z  toho,  že  jest  opisem  materiálu  sneseného 
a  na  rychlo  opisovaného,  ze  kterého,  když  bylo  nutno,  co  bylo  méné 
důležité,  vynecháno.  A  to  zase  vede  dále. 

Žalářní  traktáty  uvedeny  jsou  tímto  nadpisem:  ,Tractatulos  suh- 
sequentes,  de  quibus  supra  fit  mencio,'  M.  Johannes  Hus 
compilavit  in  carceribus  aput  fraterculos  Predicatores 
Constancie  positus,  nu  11  um  librum  habens  in  suffragiuin, 
ad  instantes  přec  es  custodum  carceris  predicti,  de  quibus 
custodibus  ipse  Magister  Johannes  in  fine  tractatuloruni 
metrice,  alias  versifice  facit  mencionem,  et  hoc  anno  do- 
mini M°CCCC°XV°  in  carnisprivio;  qui  tractatuli  ex  origi- 
nál i  m  a  n  u  s  s  u  e  p  r  e  s  e  n  t  i  b  u  s  šunt  c  o  p  i  a  t  i  e  t  u  n  u  s  d  e  m  a  n  u 
eius  habetur  in  memoriam  eius.  Et  primus  sequitur  ,De 
matrimonio'  i  n  titulatus.'  Zapiš  jistě  v  nejednom  směru  zajímavý. 
Kdybychom  mu  směli  věřiti  doslovně,  byly  by  následující  traktáty  opsány 
přímo  z  rukopisu  Husova.  Ale  to  právě  nezdá  se  dosti  pravděpodobné, 
jde  patrně  —  důvodů  nemohu  zde  vykládati  —  o  opisy  z  opisů,  a  pří- 
slušná zmínka  přejata  již  z  předlohy  rukopisu  Vdn.  Ale  jeví-li  se  tím 
písař  opět  závislým  na  své  předloze,  jeví  se  také  zároveň  dosti  samo- 
statným. Že  zápis  tento  četl  se  již  v  jeho  předloze,  vyplývá  z  toho,  že 
se  s  ním  shledáváme  také  v  rukopise  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíně 
IV"  24  (-=  Gd)  ve  znění  doslovně  shodném,  až  na  to,  že  na  kopec  praví 
se,  že  jeden  z  oněch  traktátů  byl  sem  na  památku   Mistrovu   vevázán.^ 

Nepochybuji,  ac  ve  Vdn  nejsou  traktáty  všecky,  nýbrž  jen  Rober- 
tovi psané,  že  i  původní  zápis  v  předloze,  z  níž  vzešel  Vdn,  zněl  tak, 
jak  ho  reprodukuje  Gd,  a  že  písař  Vdn,  poznav,  že  by  zapsal  tvrzení 
nesprávné,  zápis  opravil.  Tu  však  nutno  uvážiti,  že  Petr  z  Mladoňovic 
ve  své  relaci  sám  slibuje  žalářní  traktáty  do  své  zprávy  pojmouti.^  Odkaz 
v  našem  zápise  uvedený  nutno  tedy  vztahovati  k  onomu  slibu,  viděti 
v  něm  jeho  splnění,  cíli  jinými  slovy  nutno  v  předloze  rukopisu  Vdn  spa- 
třovati materiál  Petrem  z  Mladoňovic  v  Kostnici  sehraní],  viděti  v  rukopise 
Vdn  jeho  opis,  tím  spise,  ze  zde  Jeho  relaci  nacházíme  v  první  redakci, 
která,  jak  jinde  bude  ukázáno,  aspoň  v  základě  vznikla  již   v  Kostnici. 


'  Totiž  v  předcházející  druhé  části  zprávy  Mladoňovicovy  (Doc.  254— 2').'3,  Vdn  f.  9Í)  n.). 

^  Zápis  zní  Gd  f.  75  Tractatulos  subsequentes,  de  quibus  supra  fit  mencio  (pod- 
tržené později  škrtnuto,  poněvadž  v  Gd  relace  Mladoňovicovy  není),  M.  Johannes  Hus 
compilavit  in  carceribus  aput  fraterculos  Predicatores  Constancie  positus,  nulluni  librum 
habens  in  suffragium,  ad  instantes  preces  custodum  carceris  predicti,  de  quibus  custo- 
dibus ipse  M.  Johannes  Hus  in  fine  tractatulorum  metrice  aliasve  facit  mencionem,  et  hoc 
anno  domini  MCCCCXV"  in  carnisprivio;  qui  tractatuli  ex  orir/inali  manus  sue  prc- 
senlibus  šunt  copiati,  et  unus  de  manu  eius  Iiic  alíigatus  est  in  memoriam  eius.  Et 
primus  sequitur  de  matrimonio  titulatus. 

^  Petr  z  Mladoňovic,  Doc.  255. 


XXX 

Títii  tedy  důležitost  rukopisu  Vdu  roste,  rovná  se  téměř  diiležitosti 
rukopisu  M,  nad  který  Vdn  i  svým  stářím  vyniká.  To  má  ovšem  největší 
eenu  pro  relaci  Petrovu  samu,  ale  jistě  také  pro  zjišťování  authentickélio 
textu  listů  Husových  přísluší  mu  význam  znamenitý  (někdy  větší  než 
samému  M),  tím  spíše,  že  neznáme  originálů  z  ruky  Husovy  vzešlých 
a  za  opisy  tak  blízké  tudíž  tím  více  musíme  býti  vděční.  V  našem  vy- 
dání užito  rukopisu  Vdn  při  všech  kusech  v  něm  zastoupených,  jež  jdou 
za  sebou  v  tomto  pořádku.  Na  f.  78—90,  kde,  jak  řečeno,  začíná  se 
řada  žalářních  listů  Husových  bez  nějakého  výslovného  označení,  ná- 
sledují po  sobě  čísla:  165,  141,  154,  155,  139,  140,  152,  161,  164,  130, 
163,  132,  160,  145,  143,  150,  126,  131,  128,  124,  125,  149,  135—138,  127, 
133,  101.  Potom  ve  druhé  části  relace  Petrovy  f.  98'  č.  31,  f.  100'  č.  79. 
Po  žalářních  traktátech  pak  na  f.  119 — 124  se  záhlavím:  ,Tyto  epi- 
štoly j  s  ú  napsány  v  žaláři  v  o  k  o  v  á  c  h  Jana  H  u  s  i  ruku'  ná- 
sledují čtyři  české  listy  žalářní  č.  153,  147,  129  a  156. 

Vidb.  Rovněž  velmi  značná  a  z  části  téhož  rázu  cena  náleží  i  ruko- 
pisu Vídeňské  dvorní  knihovny  4557  (Vidb).  Jest  to  malý  oktáv,  vázaný 
ve  dřevěných,  kozí  potažených  deskách,  o  258  listech  popsaných  od 
několika  písařů  z  15.  a  díjem  zač.  16.  stol.,  ale  nestejně  pečlivě  a  v  ne- 
stejných dobách.  Paginace  provedena  později  jednotně  (asi  v  17.  stol.), 
bez  ohledu  na  původní  složk>%  začíná,  počítajíc  patrně  i  přídeští,  listem 
2;  z  původních  složek  lze  sestaviti  toto  schéma:  6^22  (napřed  list 
vyříznut)  ~  12  -  12  -  12  ^  10  (poslední  2  totiž  vyříznuty)  r  14  +  12  +  10 
+  13  (první  vyříznut)  -i-  12  -r  10  ^  4  -r  12  +  12  --  13  (první  vyříznut)  r  12 
-rll  (poslední  vyříznut)  —  12  +  16  —  12 -^  8  (první  vyříznut).  Poslední 
listy  jednotlivých  složek  mívají  kustody,  dílem  oříznuté.  Obsah  jest  dosti 
pestrý.  Na  f.  2  Incipiunt  articuli  sinodi  generalis  cleri  regni  Boemie 
celebrate  anno  domini  M"  CCCC  XXXIIIP  in  festo  sancti  Jacobi  apostoli 
in  civitate  inclita  Pragensi  (otiskl  Palacký,  UB  II,  425  z  rukopisu  Gersd. 
IV,  24),  f.  7  jinou  rukou  (16.  st.)  řada  čísel  tisícových,  f.  8 — 12:  Forma 
literarum,  in  quibus  inseruntur  compactata,  sigillata  et  expedita  Iglavie 
a  13 — 28'  další  jednání  o  kompaktáta,  f.  30:  ludex  in  Egra  concor- 
datus,  zajímavý  traktát,  obsahující  autority  ve  prospěch  přijímání 
pod  obojí,  f.  73'  zakládací  listina  university,  f.  74'  český  zápis:  Před 
přijímáním  těla  božieho  které  věci  sluší  člověku  zachovati,  f.  75 — 75' 
Articuli  Boemorum  et  Moravorum  regi  W.  presentati,  inde  autem  ad 
dominům  sedis  apostolice  legatum  Budam  missi  anno  Christi  1502.  f.  76 
až  88':  Knížky  o  přijímání  (z  r.  1417),  Figura  božího  těla  (v.  Menčík, 
Rozmanitosti  I,  86  n..  Dobiáš.  Cas.  Hist.  1,  52;  srvn.  Nejedlý,  Hus. 
zpěv  118  n.),  f.  90 — 97':  „o  dvanácti  užitcích  z  přijímánie  hodného 
těla  a  krve  pána  Ihesu  Krista",  f.  97' — 101'  Počíná  se  vyloženie  listu 
toho,  jejžto  jest  poslal  Jeremiáš  prorok  ...  f.  102 — 105'  Skládánie  Mistra 
Husí  svaté  paměti  odúmrti  (bez  začátku,  jenž  vytržen,  v.  Erben  III, 
192—196  a   níže  zde),  f.  106 — 118  Husův  spis  o   manželství   (Erben   III, 


XXXI 

1!)7 — 211)   s   dotlalkom    (lio    122),    kterého    Erben    nepojal,   dále   Seneca 
a  jiné  verše. 

Následuje  část  pro  nás  nejdůležitější,  nejprve  český  text  relaee 
Mladoňovicovy  f.  125 — 139',  velmi  krásně  psaný,  s  červenými  iniciálkami, 
potom  f .  140  se  záhlavím  červeně  psaným :  ,E  p  i  š  t  o  1  y  M.  Jana  H  u  s  i 
z  Konstancie'  rada  žalářních  listů  Husových  (vyčet  v.  níže),  jež 
jde  do  f.  163  a  k  níž  se  dodatečně  ještě  na  f.  174 — 174'  připojuje 
jeden  list  a  nadpis  jiného  (Havlíkovi),  již  dříve  psaného.  V  naznačené 
prostoře  mezi  oběma  částmi  listů  najdeme  před  opisem  rozsudku  a  řeči 
Lodského  na  f.  163:  ,Articuli  lecti  contra  doctrinam  Joh.  H. 
die  Marti s  XVIIP  mensis  Junii  in  congregacione  publica  et 
traditi  notario',  ale  není  ani  tu  vlastních  artikulů,  toliko  známé  nám 
již  prohlášení  Husovo  je  pak  opsáno,  zjev  ne  nezajímavý  pro  záhadu, 
jež  nás  při  podobné  příležitosti  zajímala  u  rukopisu  Vdn.  Potom  násle- 
duje (f.  163—165)  rozsudek  koncilu  proti  Husovi  a  (f.  165—167)  řeč 
biskupa  Lodského,  načež  po  některých  přípiscích,  naznačujících,  co  vy- 
necháno, od  f.  167'  do  173  třetí  část  relace  Mladoňovicovy  (Doc.  str. 
273—285),  a  dále,  za  dokončením  řady  listů,  na  f.  175—187'  část  druhé 
části  relace  Mladoňovicovy  (Doc.  266  n.),  ale  poněkud  přeházena  a  pro- 
vázena jinými  dokumenty,  s  ní  již  v  rukopise  Vdn  spojenými  (listy  če- 
ských pánů,  glejt  atd.). 

Konečně  —  není  již  třeba  další  přehled  různorodého  obsahu  uvá- 
děti tak  podrobně  —  v  další  části  může  poněkud  zajímati  na  f.  207—207 
píseň  ,V  naději  boží',  a  na  str.  211—215  domnělý  Husův  katechismus 
(Doc.  705  n.),  na  f.  225—229  Husovo  , Jádro'  a  mravoučné  verše  (Erben 
III,  255—259). 

Také  tento  rukopis,  jak  řečeno,  jest  opis,  ale  v  jednotlivých  částech 
v  nestejných  dobách  vzniklý.  Co  do  vročení,  nehledě  k  částem  jistě  až 
v  16.  stol.  dodatečně  psaným,  neboť  listy  nás  se  týkající  psány  jsou 
vesměs  písaři  15.  stol.,  může  zajímati  zápis  na  f.  199—199':  Jsta  tabula 
per  modům  oraciuncule  edita  ostendit  numeros  septimanarum  (předtím 
škrtnuto  ebdomadarum)  intervalli  carnisprivialis  incipiendo  computare 
seplimanas  a  prima  dominica  post  festům  Nativitatis  Christi  usque  ad 
dominicam  Esto  michi.  Et  durat  hec  tabula  ad  annos  LXII,  et 
incipit  anno  nativitatis  eiusdem  M'' CCCC  vicesimo.  Verte  fo- 
liům etc.',  na  druhé  straně  pak  zakončil  písař  tabulku :  ,Finivi  cum 
lumine  sabbato  in  die  Valentini  ante  dominicam  Exurge 
etc'  Byla  tedy  tato  tabulka  dokončena  dne  14.  února  některého  roku, 
kdy  tento  den  připadl  na  sobotu  po  Devítníku  (čili  před  osmou  nedělí 
předvelikonoční).  To  může  býti  v  15.  stol.  jen  rok  1422  nebo  1433.  Jest 
ovšem  svrchovaně  obtížno  určovati  písmo  na  tak  krátké  lhůty,  nicméně 
myslím,  že  zde  spíše,  třeba  ne  z  důvodů  grafických,  snáze  se  rozhod- 
neme pro  r.  1422,  již  proto,  že  jest  onomu  východisku  výpočtu  neděl 
(1420)  bližší.   Ovšem    písař   mohl   výpočet   tento   později   teprve   nalézti 


XXXII 

a  teprve  r.  14'33  opsati  —  ale  zápisy  o  kompaktátech  nemohou  /de 
býti  podporou,  neboť  jsou  psány  rukou  jinou,  —  přece  však  zdá  se 
mi  r.  1422  pravděpodobnější.  Buď  jak  buď,  jisto  jest,  že  část  Vidb  psána 
jest  r.  1422  nebo  1433.  Nejdůležitější  však  jest,  že  také  všecky  věci, 
které  nás  se  týkají,  psány  jsou  veskrze  písmem  —  druhdy  vehni  krás- 
ným, —  kterého  po  mém  soudu  za  počátek  druhé  čtvrti  15.  stol.  posunouti 
nelze.  A  také  tato  část  jest  již  opis. 

Poučuje  nás  o  tom  zase  vedle  písarských  chyb  rukopis  sám  způ- 
sobem nadmíru  zajímavým.  Právě  v  části,  která  nás  zde  zajímá  — 
a  jenom  té  si  všímám  —  po  řeči  biskupa  Lodského  a  tedy  před  úryvky 
z  Mladoňovice  čteme  na  f.  167:  ,Appellacio  M.  Jo  H  ad  deum 
post  ibidem  continebatur,  que  sic  incipit:  ,Quia  deus  omni- 
potens,  unus  in  essencia,  trinus  in  personis'  etc.  et  post 
.modus  passionis  et  degradaci  oni  s  Mgri  H',  načež  na  f.  lf)7' 
čteme :  ,H  o  c  s  u  b  s  c  r  i  p  t  u  m  c  o  n  t  i  n  u  a  b  a  t  u  r  post  literám  s  a  1  v  i 
conductus,  ut  alibi.'  Potom,  jak  víme,  jde  třetí  část  relace  Mlado- 
novicovy  do  f.  173',  kde  na  jejím  konci  připsáno:  ,Audiencia  arti- 
culorum  ex  libris  Magistři  hic  demberet  (!)  contineri,  [ji- 
nou rukou]  sed  su  spěn  sum,'  Rukopis  Vidb  jest  tedy  opisován 
z  předlohy,  v  níž  po  opisu  glejtu  —  a  ten,  jak  víme,  býval  připisován 
ke  druhé  části  relace  Mladoňovicovy  a  jest  i  zde  na  jejím  konci  (f.  187'), 
srvn.  i  rukopis  M  —  následovalo  odvolání  ku  Kristu  (také  to  bylo  na 
koncilu  čteno)  a  pak  poslední  část  Mladoňovice,  v  níž  patrně  byla  již  po- 
známka, že  po  třetí  části  měla  by  přijíti  čtvrtá  (audiencia  articulorum  ex 
libris  =  8.  června),  jíž  tam  patrně  již  nebylo.  Přičteme-li,  že  zápisky  ze 
druhé  části  (f.  175 — 187')  jsou  zřejmě  neurovnány,  a  že  zcela  určitě  hlásí 
se  jako  opisy  záznamů  pořizovaných  téhož  dne,  kdy  jednotlivé  události 
se  sběhly  —  důkaz  musím  odložiti  do  úvodu  k  vydání  Petra  z  Mlado- 
iiovic,  —  poznáme,  ze  předlohou  Vidb  pro  naši  část  byl  patrné  rozptfilenfi 
materiál  Petrem  v  Kostnici  sebraný  a  z  části  hned  zredigouani/  (Jde  zase 
o  pruní  redakci),  čímž  také  Vidb  nabývá  neobyčejné  váhy. 

Schéma  obsahu,  pokud  k  tonmto  vydání  posloužil,  jest  toto:  f.  102 
až  105'  č.  9;  f.  140'-163  a  174—174':  č.  153,  147,  156,  129,  141,  154,  155, 
139,  140,  152,  161,  164,  130,  163,  132,  160,  145,  143,  150,  126,  131,  128, 
124,  125,  149,  135,  136,  127,  137,  138,  133  a  165;  dále  f.  176'— 180  č.  31, 
79,  f.  187'  č.  88. 

Vnb.  Konečně  třetí  z  rukopisů  Vídeňských,  jehož  obsah  souvisí  po- 
někud se  zprávou  Petra  z  Mladoňovic,  jest  č.  4902  (Vnb).  Jest  to  opět 
kodex  kvartového  formátu,  vázaný  ve  dřevěné  desky  (na  zadní  straně 
svrchní  desky  obsah :  ,Registrum  huius  libelli')  o  248  listech  popsaných 
několika  písaři  15.  stol.,  vzniklý  svázáním  několika  původně  samostat- 
ných částí.  Jednotlivé  složky  činí  tento  obraz:  (pergam.  přídeští)  2-^ 
+  16  ^  12  -r  1  -f  22  (dva  listy  z  původních  24  vytrženy)  12^  12  -i- 14^  12 
12  +  12  +  19  (předposlední  vytržen)  +  12  +  12  +  12+16  +  12  +  12  +  11 


XXXIII 

(dvanáctý  vytržen)  +10  +  8  (Ť-pergam.  přídeští).  Stará  paginace  A  1 
až  20,  B  1—10  a  tak  dále  po  deseti  C,  D,  E,  F,  G,  H,  I,  K,  L,  M,  N,  O 
(zde  pátý  list  po  paginování  vytržen),  P,  Q,  R,  S,  T,  V,  X,  Y,  Z  a  7 
1 — 11.  Později  provedena  paginace  nová  od  1 — 248  (počínaje  drahou 
složkou).  Obsah  jest  velmi  pestrý,  odnášeje  se  značnou  částí  k  osobě 
Husově  a  koncilu  Kostnickému.  Na  f.  2 — 29  s  nadpisem  (mylným)  , Epi- 
štola Andree  doctoris  Brode  missa  M.  Joh.  Hus'  (,insulsa  et  falsa'  dodala 
jiná  ruka)  jest  známý  spisek  Eloquenti  viro  (v.  d.  Hardt  III,  338  n.),  f.  30 
Abiuracio  Johannis  de  Alkmaria  in  concilio  Constanciensi  facta,  quod 
layci  non  debent  auffere  bona  temporalia  a  clerieis,  k  čemuž  červeně 
dodáno:  Male  fecisti,  quod  abiurasti,  penitens  in  illo  mundo. 

F.  33 — 35'  Accusacio  regi  Vngarie  (nad  tím  červ.  Sigismundo)  super 
sacerdotes  Hussitas  in  regno  Bohemie  (jinou  rukou  červ.  frivola  eí  in- 
iusta)  =  Docum.  647 ;  f.  36—49'  žalobně  artikuly  proti  Janovi  XXIU,  f.  50 
až  51'  ,Processus  circa  condempnacionem  Johannis  pape  supra  et  infra 
descriptus,  quem  propter  tot  enormia  condempnatum  velud  alterum  la- 
tronem  Barrabam  dimiserunt,  innocentes  vero  magistros  Jo  Hus  et  Jero- 
nimum  propter  mendosos  articulos  confictos  condempnarunt.' 

Potom  f.  52 — 55'  s  červeným  označením  ,Passio  martiris  glo- 
riosiM.  Joh.  Hus,  patroni  incliti  Bohemorum'  jest  poslední 
část  relace  Petra  z  Mladoňovic  (Docum.  316  n),  pod  níž  čtou  se  tyto 
odkazy  na  další  obsah  knihy:  ,Protestacio  et  appellacio  Magi- 
stři Johannis  Hus  habetur  in  magno  prope  finem.  Inci  pit 
sic:  Quia  deus  omnipotens',  a  pod  tím  (u  habetur)  hic  v e r t e n- 
do  tria  folia  (v.  f.  59)  —  jest  to  snad  odkaz  na  onu  knihu,  z  níž 
opisoval  i  Vidb?  A  níže:  Item  copia  intimacionis  applicata  in 
ecclesiis  in  civitate  Constanciensi  habetur  vertendo  post 
50  folia  (odkaz  k  f.  107).  Na  f.  58 — 57  jsou  články  a  listy  Ger- 
sonovy  (Doc.  526 — 530),  články  biskupa  Litomyšlského,  o  nichž  jindy, 
list  koncilu  biskupu  Litomyšlskému  (Doc.  578 — 579)  a  jiné  písemnosti, 
f.  59—59'  odvolání  Husovo  ke  Kristu,  f.  60 — 63  traktát  de  ritibus  in  missa 
currentibus,  f.  63'  ,Ymnus  de  M.  Joh.  Hus':  Plaudat  chorus  fidelium  a  pro- 
test university  proti  spálení  knih  Wyclifových  (Doc.  386). 

Teprve  pak  začínají  kusy  pro  nás  zajímavější,  na  f.  69 — 89'  výpisy 
a  přípravy  k  Husovým  kázáním  v  Kostnici  chystaným,  a  konečně  f.  90 
listy  Husovy;  nahoře  nad  textem  červený  nadpis:  ,M.  Hus',  a  Hsty  jdou 
do  f.  92,  kde  zakončeny  sdělením  o  paličské  řeči  Zikmundově  dne  8.  června,, 
o  němž  rovněž  jindy.  F.  93 — 96'  jest  Falkenbergův  traktát  De  absolu- 
cione  a  pěna  et  culpa,  f.  97 — 98'  čtyři  listiny  Řehoře  VTI  (první  dvě 
Friedrich,  CDB  I,  č.  81,  77),  f.  99—99':  Condemnacio  librorum  M.  Joh. 
Wykleff  per  concilium  Constanciense  (ale  jest  odsouzení  koncilem  Řím- 
ským, Doc.  467—469),  f.  100—101'  list  koncilu  do  Čech  (Doc.  615—619) 
a  konečně  f.  102—108  zase  žalářní  listy  Husovy.  Na  fol.  107—108  jest 
obrana  uvězněného  Husa  ,Attendanť  (v.  Novotný,  Hus  v  Kostnici  str.  46 

III 


XXXIV 

až  50),  f.  108  list  Jana  Litomyšlského  (Doc.  566—568),  dále  109  až 
113  list  Jana  XXIII,  projev  university,  list  Ferdinanda  Arag.,  verše 
na  Jana  XXIII,  list  Rvačkův  a  konečně  žaloby  na  Václava  (Docum. 
638—642). 

Potom  následuje  f.  114' — 120  rada  formulářů,  táhnoucích  se  k  udá- 
lostem r.  1410,  z  nichž  některé  uveřejnil  Palacký  (Docum.  408 — 429), 
ale  mezi  nimiž  jeden,  nejspíš  Husův,  dosud  nebyl  uveřejněn,  f.  121 — 121' 
list  Husův  papeži  ze  dne  1.  září  1411  a  kardinálům  (f.  122)  a  na  f.  122' 
až  124  čtyři  další  listy  Huso\^,  z  nichž  jeden  uveřejnil  Sedlák,  Hus 
str.  99*. 

Potom  jsou  f.  128  opět  přípravy  k  Husovým  kázáním  na  koncilu, 
zde  zejména  k  řeči  „De  páce",  nějaké  protestace  atd.  Potom  na  str.  127 
až  144'  nějaký  slovník  s  rozličnými  přípisky  (f.  136  o  postu,  v  rohu  čer- 
veně ,Scripta  M"  Hus'),  f.  142'  dekret  koncilu  proti  kahchu  z  15.  června 
1415  a  poznámka  o  smrti  Husově,  f.  143 — 144  dokumenty  s  koncilem 
Basilejským  souvislé,  f.  145 — 166  traktát  Reinerův  proti  Valdenským, 
bludy  Sangerhausských,  f.  169 — 176  Sermo  ad  clerum  M.  Jacobelli  (Hec 
omnia  dabo  tibi,  v.  Sedlák,  Studie  a  texty  I,  414),  f.  181 — 186  Descripcio 
tabularum  Christi  et  Antichristi  (neúplný,  Mikuláše  z  Drážďan),  potom 
f.  186' — 194  známý  traktát  Rvačkův  proti  přijímání  pod  obojí  ,Aposto- 
lica  doceť,  zde  se  zajímavým  zakončením:  Explicit  tractatulus  Magistři 
Mauricii  de  Praga  correctus  per  me  Michaelem  de  Broda  Theutunicali 
procuratorem  in  causis  fidei  Constancie  editus  sub  anno  domini  M°  CCCC° 
XVIP,  dále  pak  po  listu  (195—196)  Borotínově  Rokycanovi,  f.  197—209 
Incipit  sermo  sinodalis  Magistři  Johannis  dicti  Hus  Diliges  dominům 
(Op  U  f.  27'— 31),  f.  209'— 220  Sermo  ad  clerum  M.  Hus  (State  suc- 
cincti  =  Op  n  f.  32—36'),  f.  221—229  Sermo  ad  clerum  M.  Johannis  Hus 
(Dixit  Martha  =  Op  H  f.  48'— 53) ;  f.  229'— 230  Scriptum  Mgri  Johannis 
Przibram  de  certis  punctis  a  konečně  několik  kázání  a  výpisků. 

Rukopis  nejeví  té  značné  příbuznosti  s  činností  Petra  z  Mladoňovic, 
jako  tomu  bylo  u  všech  předešlých,  ale  jestliže  již  materiál  Kostnický 
v  něm  sebraný  sám,  i  potom  odkaz  na  onu  „velikou  knihu",  jíž  by  mohla 
býti  předloha  Vidb,  a  konečně  zmínka  o  paličské  řeči  Zikmundově  uka- 
zují, že  ani  Vnb  nebyl  onoho  materiálu  Petrem  sebraného  příliš  vzdálen, 
zachování  látky  z  r.  1410 — 1411,  byť  i  jen  ve  formulářích,  a  jedinečné 
kusy  souvislé  s  Husovou  cestou  na  koncil  i  s  pobytem  tam  zjednávají 
také  jemu  ceny  velmi  značné. 

Látka  naší  edice  v  něm  obsažená  jest  tato: 

f.  59—59'  č.  46,  f.  90-92'  č.  131,  128,  124,  125,  149,  135,  136,  138, 
137,  127;  f.  102—108  č.  122  (jen  zde),  129,  147,  153,  156;  f.  117—117' 
č.  23;  f.  121—122'  č.  31,  32;  f.  122—124  č.  36,  39,  42. 

Z  ostatních  rukopisů,  jichž  k  našemu  vydání  užito,  souvisí,  ať  přímo 
či  nepřímo,  s  materiálem,  který  sebral  Petr  z  Mladoňovic,  tři  rukopisy 
Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíně. 


XXXV 

Gr,  Jest  to  především  rukopis  IV  22  (^=  Gr)  kvartového  formátu 
o  273  listech,  v  dřevěných  původních  deskách,  na  zadní  stránce  prvé 
desky  „Contenta  hbri",  podrobný  obsah,  z  něhož  uvádím  f.  1 — 9  zají- 
mavý traktát  (Jakoubkův?),  může-li  pouhý  kněz  udíleti  svěcení  kněž- 
ské, f.  10' — 50'  Incipit  tractatus  pro  communione  utriusque  speciei  quo 
ad  adultos  et  parvulos  pro  audiencia  Basiliensi  adaptatus  (Ad  honorem 
domini  Jesu)  a  dále  jiné  věci  (f.  51 — 78)  souvislé  částečné  s  jednáním 
v  Basileji  a  o  kompaktáta,  f.  79'— 83'  Jakoubek:  De  utilitatibus  corporis 
et  sanguinis  sub  utraque  specie  (Corde  credendum  est  ad  iusticiam),  f.  89 
až  91  De  communione  parvulorum  baptisatorum  (nad  tím  červ.  tužkou : 
In  parietibus  Betlemiticis),  f.  91 — 100  Jakoubkův  traktát  Salvátor  noster, 
f.  101  —  106  autority  pro  kalich,  f,  107' — 113  Co  dobrého  činí  pod  obojí 
spóssobú  těla  božieho  a  krve  přijímáme,  a  že  ne  tohkéž  přijímá  pod 
jednu  zpóssobú  bera,  jako  pod  oběma;  f.  113'  verše  Esca  salutaris,  f.  114 
až  115  Prophecia  Hildegardis  . . .,  Jacobi  de  Tharano,  f.  116—128  výpisy 
z  Matěje  z  Janova,  f.  128—132  kázání  ,Probet  autem  se  ipsum  homo', 
f.  133—160  autority  pro  kalich  (Cenantibus)  a  zlomek  nějakého  kázání; 
f,  161  zápis  o  Zikmundově  paličské  řeči,  f.  161'  výtah  z  kázání  biskupa 
Lodského,  jichž  bude  užito  při  vydání  Petra  z  Mladoňovic,  f.  162  arti- 
kuly na  Jana  XXIII,  Zikmundův  list  (AČ  III,  397),  list  Zbyňkův  papeži 
s  českým  překladem  f.  163— 164  =  Doc.  441—442,  f.  165  list  Husův  Hav- 
líkovi a  zlomek  listu  jiného,  f.  165'— 169  172—182  Jakoubek:  Utrum 
omnem  sentenciam  cuiuslibet  concilii . . .  christianus  teneatur  . . .  appro- 
bare  . . .,  f.  169  snesení  koncilu  proti  kalichu,  ť.  184'— 185  odvolání  En- 
glišovo  latinsky  a  česky,  f.  186—203  traktát  Husův  O  šesti  bludích  (Erben 
III,  212—240),  f.  208—207  ,List  Mistra  Jana  Husi  po  vypověděnie  z  Prahy', 
f.  207—212  M.  Jana  Husi  Jádro  učení  (Erben  III,  255  n.),  f.  213—270 
Alanus,  273—273'  žaloba  na  koncil  Kostnický  latinská  (O  quam  per  con- 
trarium)  i  česká  (O  svolánie). 

V  naší  edici  mají  jednotlivé  kusy  v  Gr  obsažené  tato  čísla :  (fol.  165) 
č.  141,  165  (f.  203 — 207)  č.  48.  Jakožto  zvláštnost  rukopisu  lze  uvésti, 
že  v  českých  kusech  (zejména  v  č.  48),  užívaje  celkem  pravopisu  Hu- 
sova (zvláště  ř  =^  ř  vždy),  píše  také  zpravidla  (ač  přece  ne  vždy)  v  =  w. 

Gd.  Další  rukopis  téže  knihovny  IV  24  (=  Gd)  jest  rovněž  kvarto- 
vého formátu  o  229  listech,  psaný,  tuším,  v  1.  1418 — 1421  (v.  níže).  Na 
přídeští  (f.  1)  zaznamenán  obsah  jeho.  Jest  tu  nejprve  (f.  2—2')  ,Litera 
salvi  conductus  M.  H',  f.  3—4  list,  který  Husovi  psal  „Pater"  a  odpo- 
věď Husova  (v.  níže),  f.  4  začátek  Husova  odvolání  ku  Kristu.  Na  to  ná- 
sledují (f.  4' — 24')  artikuly  Pálčovy  ze  spisu  Husova  o  církvi  s  odpo- 
vědnu (Doc.  204—224),  potom  f.  24' — 25'  rukou  16.  stol.  pod  záhlavím: 
,Feria  V*^  ante  festům  Spiritus  sancti,  qu§  erat  XVI  mensis  Maii'  zápis 
o  jednání  ve  příčině  slyšení  Husova,  o  němž  vypravuje  (jde  o  odpověď 
biskupu  Litomyšlskému)  Mladoňovic  (Doc.  259),  dále  f.  26 — 34  (rukou 
psavší  první   folia)   ,Forma   inquisicionis   concilii  Constanciensis',  známá 

III* 


XXXVI 

i  z  jiných  rukopisů,  velmi  zajímavá  v  tomto  rukopise  i  svými  odpo- 
vědmi,  o  nichž  ještě  bude  zmínka.  Na  f.  35  začínají  žalobní  artikuly 
proti  Husovi  s  jeho  odpovědmi,  tytéž,  které  známe  z  rukopisu  M,  a  to : 
f.  35—43'  Deposiciones  testium  (Docum,  174—185),  f.  43'— 48  články 
z  r.  1409  (Docum.  164—169),  f.  48—52  články  Mchala  de  Causis  před- 
ložené kurii  (Doc.  169—173),  tedy  v  témž  pořádku  a  s  týmiž  nadpisy 
jako  v  M  —  jistě  důkaz  společné  předlohy.  Potom  f.  53—74'  jde  Mate- 
ria  processus  in  condempnacione  Johannis  pape  XXIII,  nunc  Baltazaři  de 
Coxa  nuncupati,  quemmet  vidi  et  audivi  (k  tomu  rukou  16.  stol. 
poznamenáno:  Jo  Hus  aut  Petrus  Mladonowicz) ;  začíná:  Anno  domini 
M°  CCCC  XV  sabbato  post  sanctorum  Philippi   et  Jacobi   appostolorum 

—  notorietas  inexcusabilis.  Et  sic  est  finis  ištorum  articulorum  contra 
Johannem  papám  editi;  a  ruka  16.  stol.  k  tomu  připojila:  Conferamus 
hune  papám  cum  Johanne  Hus   et   habebimus   intencionem 

—  tedy  opět  nápadná  příbuznost  s  rukopisem  Maz  části  i  s  rukopisem  Vnb. 
K  tomu  se  pojí  na  f.  75 — 104'  žalářní  traktáty  Husovy,  uvedené  opět  nad- 
pisem, který  známe  z  rukopisu  Vdn '  a  ukazujícím  opět  na  stejnou  předlohu, 
tím  spíše,  že  zde  traktáty  ony  nacházíme  všecky,  takže  k  nim  se  nad- 
pis lépe  hodí  (f.  75'— 78  De  matrimonio,  f.  79—89'  De  corpore  et  san- 
gwine  domini  s  datem  feria  III^  post  dominicam  Oculi  =  5.  března,  f.  90 
až  95'  De  mandatis  dei  et  oracione  dominica,  f.  95' — 96'  De  peccato  mortali, 
f.  97 — 99'  De  cognicione  et  dileccione  dei,  f.  99—101  De  tribus  hostibus, 
f.  101'— 104'  De  penitencia).  Potom  (f.  105—108)  jiná  ruka  z  konce  15. 
stol.  psala  „Zpravidlo  k  traktátu  o  svatokupectví",  jenž  za  tím  vepsán 
na  f.  109—207  rukou,  jež  psala  (mimo  uvedené  výminky)  celý  kodex;  na 
konci  traktátu  rukou  16.  stol.  napsán  tento  verš  přičítaný  Husovi:  ,Dusí 
mamon  kupce,  Šimon  žáky,  Asmodeus  všecky',  překlad  to  následujícího 
hned  potom  verše:  Ssimon  amat  clerum,  Mammon  merces,  Asmodeus 
omneš,  a  pod  tím  jinou  rukou  zapsáno  jméno  majetníka:  Knížka  tato 
jest  pana  Šimona  vod  Heykův.  Na  f.  207'  jest  výpis  z  dekretu,  f.  208 
až  209  Husův  list  Křišťanovi  (v.  níže),  209'— 210  rozličné  \^pisky,  f.  210' 
až  211'  Hst  Rokycanův  z  r.  1434  (Urkdl.  Btge  II,  399)  a  snesení  synody 
Jakubské  t.  r.  (f.  212—215  tamtéž  425,  jako  ve  Vidb),  f.  215'— 217  Ust 
Husův  Janovi  „Barbat"  (v.  níže),  f.  217—218'  rukou  16.  stol.,  jež  odtud 
píše  až  do  konce,  invektiva  „Attendant"  (v.  Novotný,  Hus  v  Kostnici 
str.  46—50).  Konečně  pod  záhlavím  Sequitur  conspiratio  contra 
innocentem  Mgrum  Johannem  Hus  in  concilio  Constanci- 
ensi  facta  (f.  218'  až  220),  zase  úryvek  z  Mladoňovice,  jehož  bude  užito 
jinde,  snesení  koncilu  o  kalichu  (15.  června)  a  jeho  list  do  Cech  (Doc.  572), 
protestní  Hst  český  ze  dne  2.  září  (f.  222—225)  s  dodatkem  na  konci, 
týmž,  který  se  čte  v  M  (v.  Novotný,  Hus  v  Kostnici  str.  71),  f.  225'  až 
228  zápis  české  šlechty  z  5.  září  1415  (Docum.  590)  a  naposled  228' — 229' 
polemika   Arguunt  pseudofratres  . . . 

'  Sn-n.  svrchu  str.  XXIX,  pozn.  2. 


XXXVII 

Zdánlivě  neposkytuje  tedy  rukopis  Gd  mnoho  výtěžku  pro  látku 
v  této  edici  obsaženou,  nicméně  bližší  povšimnutí  může  snad  vésti  k  vý- 
sledkům, které  přece  zasluhují  pozornosti,  byť  i  nesměly  činiti  vyšších 
nároků  než  pouhá  domněnka.  Především  jest  to  nápadná  shoda,  jak 
v  uspořádání  (pokud  o  něm  lze  mluviti),  tak  také  v  jiných  okolnostech, 
s  látkou,  kterou  známe  z  rukopisu  M  (a  dílem  i  Vdn  a  Vidb).  Části, 
nebo  spíše  ukázky  z  vlastní  relace  Petra  z  Mladoňovic  by  nepadaly 
příhš  na  váhu,  jsouť,  jak  řečeno,  psány  rukou  16.  stol.  Přece  však  i  ony 
mohou  býti  svědectvím,  že  ještě  v  té  době  jejich  původci  byl  lehko  do- 
stupný rukopis,  z  něhož  je  mohl  převzíti,  a  tedy  jistě  blízký  onomu, 
na  který  upomínají  zápisy  s  M  shodné.  Závažnější  pak  jest,  že  zejména 
dotčená  svrchu  „Forma  inquisicionis",  jak  řečeno,  také  z  jiných  ruko- 
pisů (na  př.  Vid  4941)  známá,  má  v  Gd  zvláštní  rysy  osobního  zabar- 
vení, nasvědčující,  že  autor  (nebo  původní  písař)  cítil  se  jistým  způso- 
bem osobně  dotčen  oním  vyšetřováním  pro  souhlas  s  Husem  a  napsal 
tedy  na  ně  své  odpovědi.  Jest  zde  dále  nápadný  zájem,  který  Gd  jeví 
ve  věci  koncilu  Kostnického,  ten  však  přece  neplatí  jen  Husovi,  právě 
naopak,  máme-h  právo  tušiti  v  písaři  Čecha,  jeví  se  zájem  jeho  o  Husa 
v  Kostnici  menší,  než  bychom  očekávali.  A  tu  není  bez  zajímavosti,  že 
opisuje  žalobní  články  —  tedy  obranný  materiál,  který  si  Hus  přichy- 
stal do  Kostnice,  potom  žalářní  traktáty  Husovy  —  ty  ovšem  z  před- 
lohy, jíž  užil  také  Vdn,  —  ale  jinak  z  průběhu  procesu  Husova  nic,  ač  to 
pro  předlohu  Vdn  předpokládati  musíme.  Podle  toho  zájem  jeho  platí  za- 
čátkům kostnické  cesty,  ale  v  Kostnici  samé  drží  rovnováhu  se  zájmem 
o  jiné  události  (Jana  XXIII).  A  právě  zde  hlásí  se  Gd  jako  osobní  účast- 
ník těchto  běhů  poznámkou  o  Janovi  XXIII  ,quem  met  vidi  et  au- 
d  i  v  i'.  Již  v  16.  stol.  bylo  kterémusi  čtenáři  rukopisu  záhadno,  kdo  jest 
tím  míněn,  myslil  na  Husa  nebo  Petra  z  Mladoňovic,  ale  jistě  mohl  to 
býti  i  někdo  jiný.  Uvažme,  že  materiál  obranný,  který  Hus  do  Kostnice 
si  uchystal,  snadno  mohl  poznati,  kdo  byl  s  Husem  v  jeho  průvodu, 
nebo  aspoň,  jsa  v  Kostnici,  s  Husem  ve  styku,  že  dále  neméně  snadno 
mohl  si  od  Petra  z  Mladoňovic  —  a  na  toho  ukazuje  nadpis  k  ža- 
lářním spiskům  —  opatřiti,  kdo  sám  byl  v  Kostnici,  jeho  exemplář 
těchto  spisů,  jež  i  s  nadpisem  opsal,  nechávaje  stranou,  co  o  Husovi 
jinak  zde  mohl  nalézti,  ač  zase  jinými  opisy  své  účastenství  š  Husem 
prozrazuje. 

Něco  světla  vrhá  tu,  tuším,  rukopis  sám.  Také  rukopis,  jak  již  bylo 
řečeno,  jest  opis,  ale  psaný  celkem  jen  třemi  písaři.  Poslední,  ruka  C, 
píšící  až  asi  počátkem  16.  stol.,  psal  f.  24' — 25'  a  f.  217—229,  čih  vy- 
plňoval prázdná  místa  v  rukopise  opisy  výpisků  z  relace  Petrovy  i  ji- 
nými věcmi  většinou  Husa  se  týkajícími.  Druhý  (B)  napsal  asi  koncem 
15.  stol.  „zpravidlo"  ke  spisu  o  svatokupectví  (f.  105—108)  a  konečně 
první  psal  vše  ostatní  (f.  1-24',  26—104',  109-217).  Na  f.  207'  po  vý- 
pisku z  dekretu  čteme  tu:  ,anno  et  c.  XXI  in  Czierkwicz',  jest  tedy 


XXXVIII 

tato  část  psána  r.  1421  v  Církvici.'  Bohužel  Jest  to  příliš  málo,  aby  nám 
pomohlo  mx-iti  blíže  původce  rukopisu  neb  jeho  předlohy,  a  zejména  nic 
odtud  nezískáváme  pro  druhé  určení,  které  nám,  zdá  se,  rukopis  nabízí. 
Žaloby  Michalovy  u  kurie  v  Gd  Jsou  ukončeny  (f.  52)  přípiskem:  ,Ó  Bi- 
skupče  i  s  mníškem,  patř  veliké  bezpráví,  trpmež  také  míle 
etc'  Není,  tuším,  pochybnosti,  že   zde  písař   (nebo  písař  předlohy.  Již 
Gd  opisuje  slovně)  apostrofuje  sebe.  Potvrzuje  to  sám,   když   na   f.  24' 
opis  Husových  odpovědí  na  Pálčovy  články   o   církvi   zakončuje   datem 
ukončení  svého  opisu:  ,Anno  etc.  18  die  Prisce  (=  18.  ledna)  per 
Johannem  Biskupczonem.'  Jest  tedy  tato  část  psána  r.  1418  a  po- 
znáváme také  Jejího  písaře;  jmenoval  se  Biskupec.   Na  Mikuláše  z  Pel- 
hřimova nelze  tu  arci  mysliti,  když  křestní  Jméno  Biskupce  našeho  bylo 
Jan.  Než  Jana  s  tímto  příjmím  lze  ze  současných  pramenů,  pokud  vím, 
doložiti  jediného,  jest  Jím  Jan  Biskupec,  kterého  r.  1417  připomíná  starý 
letopisec  Jakožto  kaplana  Rožmberského  v  Krumlově.-  A  tu  se  bezděky 
vynoří  domněnka,  nevede-U  snad  zjištění  tohoto  písaře  k  odhalení  nebo 
aspoň  poodhalení  dlouholeté  záhady.   Jest   sotva   nahodilé,   že   v   tomto 
Jediném  rukopise  nacházíme  také  list  Husův  psaný   ,Johanni   Barbat  et 
Crumlowiensibus'.  Osobnost  adresátova  Jest  záhadná,  nikde  není  o  něm 
zmínky,  až  na  to,  že  se  v  žalářních  listech  Husových  (zejména  z  první 
doby)  několikrát  setkáváme   s  tímto  Jménem.    Poznávali   bychom   tedy, 
Je-li    ztotožnění    možné,    přívržence    Husova  —  tím   ho  prozrazuje   celý 
kodex,  —  Jakým  byl  i  kaplan  Rožmberský  a  který  také  byl  v  průvodu 
nebo  okolí  Husově  v  Kostnici,  který   zde  snadno  mohl  poznati  a  opsati 
Husův  obranný  materiál   i  jeho   žalářní   traktáty,   ale   také   ho   doplniti 
staršími  památkami  činnosti  Husovy  i  svých  styků   s  ním,   a  který  ko- 
nečně mohl   pominouti   vypravování  Mladoňovicova,   poněvadž  byl   od- 
hodlán vypsati  Husovo   umučení   sám,   otázka,   která   žádá   býti   řešena 
v  Jiné  souvislosti.  Buď  jak  buď,  zajisté   i  tyto  stopy  mohou  vésti  k  po- 
znání, že  i  rukopis  Gd,  ať  Již  způsobem  užším  či  volnějším,  Jest  blízký 
těm,  Jež  vznikly  pod  živým  dojmem  událostí  kostnických.  Z  Jeho  obsahu 
Jsou  v  této  edici  č.  88,  137,  138,  46  (zač.),  52,  28. 


'Sedlák,  Studie  a  texty,  I  str.  XXVIII  vykládá  přípisek  na  f.  217:  ,Finis  feria  II 
die  Urbani  Rogacionum  P.  M.',  že  prý  jest  to  poznámka  Petra  z  Mladoňovic,  jenž  ru- 
kopis opisoval  a  25.  května  1416  dokončil.  Ale  neznám  jiného  dokladu,  že  by  Petr  své 
jméno  takto  byl  podepisoval.  Ovšem  jest  pravděpodobné,  že  poznámka  vztahuje  se  na 
dokončení  opisu  (arci  sotva  Petrem),  ale  pak  patrně  byla  by  to  již  poznámka  před- 
lohy, již  Gd  opsal,  neboť  není  pravděpodobné,  že  by  první  část  sexternu  byla  psána 
r.  1421  a  druhá  již  1416.  Ostatně  není  nemožno  —  na  tak  krátké  lhůty  nelze  se  určitě 
rozhodovati,  —  že  také  ostatní  data  byla  již  v  předloze,  odkud  je  Gd  převzal,  píše  až 
po  r.  1434,  ale  na  věci  se  tím  nic  nemění. 

-  Staré  letop.  str.  23.  Sice  v  rukopise  univ.  knih.  XIII  D  2  (psaném  ve  13. — 14.  stol.) 
připomíná  na  desce  jeho  majetník  (14.— 1.5.  stol.):  Hune  líbrum  emí  a  Johanne  Lusk 
dieto  episcopus  feria  IV  post  Martini  (Truhlář  Catal.  II,  22-5),  ale  tu  není  jisto,  zněla-li 
jeho  latinská  přezdívka  česky  Biskupec,  nebo  nebyl-li  to  tyž,  co  svrchu. 


XXXIX 

Grs.  Rukopis  téže  knihovny  VIII  7  (=  Grs),  oktávového  formátu  o  362 
h'stech  (dílem  pergamenových),  v  dřevěných  deskách,  z  nichž  na  první 
asi  majetník  jeho  napsal  si  poznámku,  kde  se  najde  zmínka  o  očistci 
(De  purgatorio  in  medio  libro  post  tractatum  de  cibo  Emanuelis),  a  pod 
tím  jiná  ruka  16.  stol.  napsala  částečný  přehled  obsahu,  totiž  pokračo- 
vání seznamu  začatého  na  zadní  straně  pergamenového  přídeští.  Na 
pergamenovém  přídeští  čte  se  nejprve  distychon 

Temporibus  duris  cum  Cerberus  arma  movebat 
occiderat  Boemus  tunc  Rochezana  pius 

a  po  nějakých  poznámkách  jméno  majetníka:  Liber  cuiusdam  Wen- 
czeslai  de  Czaslauia  sacerdotis.  Na  zadní  straně  přídeští  velmi 
podrobný  přehled  obsahu,  dokončený,  jak  řečeno,  na  vrchní  desce:  Jest 
tu  především  f.  1 — 9'  Contra  M.  Przibram  pro  Wikleff  Tripes  M.  Petři 
Anglici,  f,  10—12'  De  sabbato,  pak  list  nepag.,  f.  13—19'  tuším,  vý- 
pisky z  Wyclifa,  pak  20  a  další  čtyři  listy  prázdné,  f.  21—29'  zají- 
mavé kázání  na  théma:  Probet  autem,  f.  29—30'  verše  o  přijímání.  Na 
f.  31  začínají  žalářní  traktáty  Husovy,  jež  ruka  16,  stol.  označila  nad- 
pisem: Jo  Hus  ad  instanciam  custodum  carceris  Constanci§  tractatuh 
editi,  v  tomto  pořádku:  f.  31—37  De  sacr.  corp.  Chr.,  f.  37—40  De 
matrimonio,  na  jehož  konci  rukou  16.  stol.  poznamenáno:  De  his  duobus 
suprascriptis  tractatibus  ipse  facit  mencionem  in  una  epištola  ad  dom. 
Jo  de  Chlum  etc.  sic  inquiens:  Hodie  complevi  unum  tractatulum  de 
corpore  Christi  et  heri  unum  de  matrimonio;  f.  40  De  tribus  hostibus, 
f.  41  —  De  cognicione  —  znatel  Husových  spisů  poznamenal  při  seznamu 
na  přídeští,  které  traktáty  zde  chybí,  f.  43'— 54  Husovo  chystané  kázání 
,De  páce',  f.  54' — 68  Fried.  Epinge,  De  excomunicacione.  Pak  kázání  Hu- 
sova, f.  68' — 73  Confirmate  corda  vestra  s  nadpisem :  In  commemoracione 
domini  imperatoris  circa  s.  Clementem  prope  pontem ;  f.  74 — 78'  In  missa 
universitatis  studii  Pragensis  ad  s.  Jacobum  a,  d.  M  quadringentesimo  X*^ 
M.  Jo.  Hus  etc.  (Spiritum  nolite  extingwere)  Op  II  f.  40—44;  f.  79—84' 
Actus  pro  defensione  libri  Joh.  Wikleff  de  Trinitate  anno  1410  dominico 
die  post  festům  s.  Jacobi  Jo.  Hus  (Op  I  f.  105—107'),  f.  85—98  State 
succincti  (Op  II  f.  32—36')  f.  98'— 99'  appellace  Husova  ke  Kristu,  f.  100 
až  106'  appellace  k  papeži  r.  1410;  f.  106—109'  „Nova  Scocie"  (v.  Se- 
dlák, Hus  182*— 188*),  f.  110'— 115'  chiliastické  Msty  české  (Arch.  Č. 
VI,  41 — 44,  Jastrebov  Etjudy  52)  a  odpověď  Jesenicova  (114);  f.  114' 
Husův  glejt,  f.  115—117  list  koncilu  do  Čech  (Doc.  615—619)  s  českým 
překladem  necelým  (117—119),  f.  119'— 120  známé  vysvědčení  Oxfordské 
o  Wyclifovi,  f.  120 — 121  přiznání  university  ke  kalichu  z  10.  března  1417 
(Op  II  f.  364—364'),  f.  122'— 124  odvolání  Petra  z  Uničova  (Loserth,  Hus 
296—298  a  před  tím  Op  II,  365—366),  f.  124'— 127  výpisy  z  Augustina 
a  j.,  f.  128 — 130  verše  o  ctnostech  a  hříších  lat,  dále  jiné  věci,  jichž 
netřeba  uváděti,  f.  167'  list  Husův   (v.  níže),   f.  168—170:  Vyznání  víry 


XL 

O  svátosti  oltářní  (Jakoubek,  v.  Sedlák,  Několik  textů  II,  4 — 5),  na  konec 
Husovy  traktáty,  f.  191—204'  Contra  occult.  advers.  (Op  I  f.  135—143), 
f.  205—209'  Contra  Stokes  (tamže  f.  108—110'),  f.  210—213  De  tribus 
dubiis  (tamže  f.  167' — 169)  f.  213 — 220  Contra  predicatorem  Plzn.  (tamže 
f.  144—148)  a  kázání  Dixit  Martha  (tamže  U  t  48—54).  Na  f.  233—245' 
kázání  Stupnovo  z  r.  1406  a  konečně  od  246  výpisky  z  Matěje  z  Ja- 
nova. V  naší  edici  jest  rukopis  Grs  zastoupen,  f.  98' — 99'  č.  46,  f.  100 
až  106  č.  17,  f.  114'  č.  88,  f.  167'  č.  152,  f.  191  č.  37. 

Z  jiných  rukopisů  téže  knihovny  rukopis  IV  23  (=  Gs)  kvartového 
formátu  o  311  listech,  rovněž  z  15.  stol.,  obsahuje  mimo  jiné  Stanislavův 
traktát  Utrum  corpus  Christi  sit  tantum  et  taňte  sacramentaliter,  quan- 
tum  existit  in  celo  localiter  f.  1 — 1',  f.  2 — 2'  Utrum  de  labore  manuum 
vivere  sit  perfeccius  quam  de  ewangelio  et  mendicacione,  f.  2' — 5'  Hu- 
sova kvestie  de  adoracione  imagimiim  (Op  I  f.  340 — 343),  f.  5' — 10  Hu- 
sova appellaee  k  papeži,  f.  10' — 15'  Husova  kázání  o  poslušnosti  a  klatbě 
(vydal  z  části  Sedlák,  Hus  str.  127*  n.),  f.  17' — 21'  Husova  obrana  spisu 
Wyclifova  De  Trinitate,  potom  na  f.  29  list  Richarda  Wyche  Husovi, 
f.  30 — 31'  list  Chvojnovského  faráře  Jana  Židka  Zbyňkovi,  na  f.  32' — 44 
Jakoubkova,  Šimona  z  Tišnova  a  Prokopa  z  Plzně  obrany  spisů  Wycli- 
fových  r.  1410,  psané  r.  1411  (f.  37:  Scriptum  anno  domini  M°CCCC°XI° 
et  finitum  eodem  anno  feria  5*  ante  Augustini  (=  Aug.  27);  f.  39'  Scrip- 
tum a.  d.  M°CCCC°XP  feria  2'  ante  Nativitatem  b.  Virginis  =  7.  září) 
a  dále  jiné  věci  méně  význačné.  Jsou  zde  tedy  tato  čísla  tohoto  vy- 
dání: f.  5'— 10'  č.  17,  f.  29  č.  22,  f.  30—31  č.  166  (příl.). 

Konečně  důležitý  rukopis  F°  51  (G),  jehož  podrobný  popis  podává 
Erben  III,  327  n.,  obsahující  zejména  krásně  psaný  „Vyklaď*  Husův,  má 
na  f.  147  list  č.  48.  Rukopisu  však  nemohlo  býti  užito,  poněvadž  v  ny- 
nější nejisté  době  správa  knihovny,  jinak  všem  mým  požadavkům  s  nej- 
větší ochotou  vstříc  vycházející,  neodvážila  se  tak  vzácné  památky  vj^- 
dati  nebezpečí  ztráty.  Varianty  uvedeny  podle  vydání  Erbenova. 

Při  ohromném  množství  rukopisů,  jichž  k  této  edici  užito,  není  možno, 
a  nemělo  by  ani  smyslu  podávati  podrobný  jejich  popis  v  těch  rozmě- 
rech tak,  jako  se  stalo  při  většině  dosud  uvedených.  Spokoj  ují  se  proto 
v  dálejšku  namnoze  pouze  výčtem  kusů  této  edice  v  nich  obsažených, 
jiného  obsahu  zpravidla  si  nevšímaje,  nebo  jen  zcela  zběžně.  Jest  to 
možno  tím  spíše,  poněvadž  některé  z  nich  jsou  již  dobře  popsány,  ať 
v  katalozích,  ať  jednotlivě  —  a  k  těmto  popisům  ovšem  odkazuji,  — 
u  jiných  (kapitulních,  musejních)  popis  v  dohledné  době  bude  podán, 
zvláště  však  proto,  že  dokumenty  do  nich  pojaté,  i  když  někdy  v  jejich 
sbírání  lze  pozorovati  jistý  účel  nebo  aspoň  hledisko,  přece  tam  dostaly 
se  více  méně  náhodou,  tak  totiž,  že  sebrání  tohoto  materiálu  nebylo  je- 
diným nebo  vedoucím  účelem  vzniku  těchto  rukopisů,  jak  tomu  bylo 
zpravidla  při  těch,  jež  dosud  popisovány.  Postupuji  při  tom  podle  jed- 
notlivcích knihoven. 


XLÍ 

B.  starší  doby  epistolografie  Husovy  týká  se  rukopis  kapituly  Bo- 
leslavské C  132  (=B),  jehož  dobrý  popis  podal  Ne  doma,  Boleslavský 
kodex  z  doby  husitské  (V.  král.  č.  spol.  Nauk  1891  str.  26  n.)  Z  naší 
edice  jsou  v  něm  čísla  f.  150—163:  č.  31,  46,  22,  24,  47,  68,  18,  27,  25, 
8,  21,  166  (prii.),  1  a  na  fol.  171—173  č.  46*,  37. 

Z  knihovny  kapituly  Svatovítské  užito  osmi  rukopisů  (popis  jejich 
dílem  již  podal,  dílem  v  blízké  době  podá  Podlaha).  Jsou  to 

Cp;  rukopis  C  115  (Cp,  Podlaha  str.  312),  v  němž  na  f.  50—51' 
čte  se  naše  č.  46. 

Cap;  rukopis  D  XIV,  2  (Cap,  Podlaha  str.  328)  má  na  f.  220'  č.  162. 

Kp;  rukopis  D  L  (Kp,  Podlaha  str.  350—354)  na  f.  31—34'  č.  50,  71, 
53,  56,  72,  55,  na  f.  237—238  č.  44,  na  f.  264—264'  č.  118. 

Kpt;  rukopis  D  LI  (Kpt,  Podlaha  str.  354—361)  f.  221'— 223  č.  73. 

Kpl ;  rukopis  F  20  (Kpl)  kvartového  formátu  o  241  listech.  Na  zadní 
desce  připojen  podrobný  seznam.  Na  f.  1  začínají  se  kázání,  jež  starý 
seznam  a  nápis  na  druhé  straně  přední  desky  připisují  Husovi  (Sermo- 
nes  quidam  ipsius  Magistři  Hussy,  in  quibus  multe  hereses  [continentur] 
zní  nápis  na  desce).  Z  hojného  obsahu  lze  vzpomenouti  spisů  Augusti- 
nových, Ambrožových,  Wyclifových,  Frimariových  a  j. ;  na  f.  155' — 160 
čte  se  Husovo  kázání  Confirmate  corda  vestra,  vročené  zde  k  r.  1410 
(Op  II  f.  40—43'),  f.  166'— 172'  jeho  kázání  Diliges  dominům  (Op  II,  37 
až  39')  a  f.  177—186'  State  succincti  (Op  II  f.  32—36'),  konečně  f.  235' 
až  241'  traktát  De  sex  erroribus  (Op  I  f.  191' — 196).  Z  listů  Husových 
jest  zde  6  listů  Pražanům  z  vyhnanství  psaných  f.  111 — 114,  některé  — 
v.  o  tom  svrchu  —  patrně  v  latinském  překladu.  Starý  seznam  na  konci 
kodexu  praví  o  nich:  Epištole  Mgri  Jo h.  Hussonis  heretici  suis 
Pragensibus  discipulis  erroniosis,  ut  venenum  heresis  et 
male  dietám  suam  doctrinam  retineant  (za  tím  škrtnuto  non 
omittant)  directe.  Jsou  to  čísla  50,  70,  53,  71,  72,  55. 

Cpi.  Nejbohatší  pro  naše  účely  jest  rukopis,  jehož  již  Palacký  hojně 
užil,  položiv  jej  namnoze  za  základ  svého  vydání,  N  48  (Cpi).  Jest  to 
zase  papírový  rukopis  kvartového  formátu  o  295  listech,  vázaný  v  per- 
gamenových deskách,  psaný  písařem  Matějem  Flaškou,  jenž  se  podepsal 
na  přední  straně  zadní  desky:  ,Mathias  Flassca  scripsit  hune  librum', 
a  pod  tím  jinou  rukou  zápis  o  smrti  Jana  Zelivského.  Na  zadní  straně 
přední  desky  pod  rozličnými  poznámkami  najdeme  pěkný  monogram 
majetníka  kodexu  Mistra  Václava  (z  Křižanova?),  při  němž  přípisek  pro- 
zrazuje i  starší  osudy  kodexu:  ,Liber  Magistři  Wenceslai  a  Magistro 
Procopio  (patrně  z  Kladrub)  bone  memorie,  in  quo  consignata  continen- 
tur —  [majetník  začal  pod  tím  psáti  obsah]  et  cum  hoc  Magistři  Hus 
dieta  et  epištole.'  Psán  jest  rukopis  r.  1420,  jak  svědčí  poznámka  na 
f .  254':  Explicit  liber  Tuli  Marci  Ciceronis  per  manus  Ma- 
thie  Flašce  anno  domini  M  CCCC  XX°  ante  festům  Martini, 
cuius  festům  erat  secunda  feriaproximeprecedenti  (=  mezi 


XLII 

11. — 17.  listopadem),  in  collegio  regis  Wenceslai  —  jistě  není  ne- 
zajímavé, že  toho  roku  někdo  v  kolleji  krále  Václava  opisoval  Cicerona ! 

Tím  zajímavější  jest  pak  sousedství,  v  němž  se  tento  projev  huma- 
nistické záliby  vyskytuje.  Najdeme  zde  vedle  listů  Grossetesteových 
(f.  1 — 70  a  84' — 87  a  90)  výpis  ze  zlaté  bully  (f.  89),  vzory  rozličných 
listů  (f.  99  —  104  a  87' — 89),  mezi  nimi  i  formulář  z  hstiny  krále  Václava 
o  obsazení  oltáře  sv.  Diviše  v  kostele  Pražském  ze  dne  13.  prosince  1418, 
spisy  Řehořovy,  Augustinovy,  Origenovy,  Hugovy,  Bernardovy,  nebo 
\'ýpisy  z  nich,  ale  také  věci  husitské,  tak  na  f.  71  prohlášení  university 
(Docum.  654—656),  na  f.  90'  listinu  Martina  V.  z  10.  července  1419  a  p., 
ale  také  věci  Husovy  nebo  jím  se  obírající.  Jsou  to  především  (f.  72  až 
80')  s  označením  později  připsaným :  ,Magistri  Johannis  Hus  epištole  ex 
Constancia',  žalářní  listy  Husovy  (v.  výčet  níže),  na  f.  81' — 84  jest  po- 
slední část  relace  Mladoňovicovy  (Docum.  316  n.),  na  f.  94 — 99  české 
čtyři  listy  žalářní  (v.  níže)  f.  105 — 109  chystané  kázání  Husovo  ,De  fidei 
elucidacione'  (Op  I  f.  48' — 51')  a  ,De  páce'  (f.  109' — 116',  tamže  f.  52 — 56'), 
f.  116' — 119'  kázání  na  thema  ,Probet  autem'  (Husovo?,  Štěpána  z  Ko- 
lína?), f.  119' — 122  Husův  traktát  o  přijímání  pod  obojí  (Op  I,  42 — 44), 
na  f.  257 — 269'  pak  Husovo  kázání  , State  succincti'  (Op  II  f.  32  n.). 

Máme  zde  tedy  listy  a  dokumenty  Husovy:  na  f.  72 — 80  č.  155, 
163,  141,  154,  139,  140,  152,  161,  130,  165,  132,  160,  145,  143,  150,  126, 
131,  128,  124,  125,  149,  135,  136,  127,  137,  138  a  na  f.  94—99  č.  153, 
147,  156,  129. 

Cl.  Rukopis  kapitulní  O  13  (=  Cl)  kvartového  formátu  o  214  listech 
ve  vazbě  nové  obsahuje  vedle  chiliastických  traktátů  a  úvah  o  dovole- 
nosti  války,  jež  odtud  uveřejnil  Goll,  zejména  traktáty  pro  přijímání  pod 
obojí  a  proti  němu  vydané  z  největší  části  v.  d.  Hardtem  III,  ze  spisů 
Husových  kázání  ,Diliges  dominům'  (f.  39 — 48  Op  II,  27' — 31).  f.  52 — 61 
obranu  článku  Wyclifova  ,Domini  temporales'  (Op  1  f.  118 — 124),  část 
traktátu  (f.  117—117)  De  sex  erroribus  (Op  I  f.  191—193).  Z  listů  obsa- 
žena jest  zde  appellace  ke  Kristu  f.  38 — 38'  č.  46. 

Ka.  Rukopis  kapitulní  G  19  {=^  Ka),  obsahující  několik  sbírek  for- 
mulářů, posloužil  již,  když  vydával  Palacký  ,Uber  Formelb.*,  kdež 
(I,  8)  najdeme  i  jeho  popis;  na  f.  104 — 107  čte  se  naší  sbírky  č.  14. 

Kl.  Konečně  rukopis  O  71  (=  Kl),  malý  oktáv  o  196  listech,  přináší 
mimo  jiné  f.  1—2'  část  traktátu  De  sex  erroribus  (Op  I  f.  193 — 194),  f.  5—9' 
Husův  spisek  o  přijímání  pod  obojí  (Op  I  f.  42 — 44),  f.  43' — 46  žalářní  traktát 
De  matrimonio  (Op  I  f.  33—34),  f.  172—182  s  označením  ,Sermo  M.  J. 
Hus  in  curia  archiepiscopali',  kázání  na  thema  Vos  estis  sal  terre  roz- 
dílné od  textu  Op  (v.  o  tom  nyní  v  mém  životopise  Husově),  potom 
f.  182—184'  část  tohoto  kázání  v  textu  Op  (H  f.  44),  f.  184—190  ká- 
zání ,Spiritum  nolite  extingwere'  (Op  11  f.  42' — 49)  vročené  k  r.  1410, 
f.  190 — 196'  kázání  ,Confirmate  corda  vestra',  položené  k  r.  1409  (Op  II 
f.  40 — 42).  Z  listů  Husových  jest  zde  na  f.  5' — 6   list   universitě   č.   155. 


XLIII 

Z  rukopisů  musejních  vedle  uvedeného  již  Mladoňovicova  rukopis 
I  E  26  (=  Mus)  —  popis  vyjde  v  katalogu  —  má  na  f.  11—12  č.  37  a  38, 
rukopis  IV  H  8  (zde  16.  stol.)  na  f.  71—76  č.  7. 

Největším  počtem  rukopisů  zastoupena  jest  v  našem  vydání  Pražská 
universitní  knihovna.  Popis  jejich  jest  v  Truhlářově  katalogu  podán  způ- 
sobem úplně  postačujícím,  spokojuji  se  proto  výhradně  jen  výčtem  kusů 
v  tomto  vydání  obsažených. 

Un  =  I  F  26  (Truhlář  I  str.  106,  č.  258)  na  zadní  desce  č.  155. 

Unvt  =  I  Gll'^  (Truhláři  str.  121  n.,  č.  285)  u  f.  105  č.  112. 

Urt  =  I  Gir  (Truhlář  I  str.  123  n.,  č.  287)  f.  89—89'  č.  170,  67, 
171  (fragm.). 

U  =  in  G6  (Truhláři  str.  209  n.,  č.  531)  obsahuje  na  f.  11—15' 
listy  určené  M.  Křišťanovi  z  Prachatic  (a  M.  Janovi  Kardinálovi  z  Rejn- 
štejna,  jak  proti  mínění  staršímu   mnou   bylo  zjištěno)  č.  60,  63,  58,  52. 

Uvt  --  III  G  8  (Truhlář  I  str.  210  n.,  č.  533)  na  f.  101—103'  č.  101, 
na  f.  145  č.  37. 

Uv  =  m  Gll  (Truhláři,  str.  213  n.,  č.  536)  na  f.  271'  č.  37. 

Ur  =  111  G16  (Truhlář  I  str.  217  n.,  č.  541)  f.  69—71  č.  166,  12; 
f.  84—84'  č.  22*. 

Uiv  =  IV  F  25  (Truhlář  I  str.  289,  č.  731)  f.  197—200'  č.  101 ;  f.  203 
č.  133  (frgm.). 

Unit  =IV  G13  (Truhlář  I  str.  296  n.,  č.  745)  f.  97—98  č.  41,  42; 
f.  122—123  č.  40. 

Ut  =  IV   G25   (Truhlář  1   str.   303,   č.   757)  f.  91'— 93'  č.  40,  41,  42. 

Uir  -=  Vm  F  2  (Truhlář  I  str.  575,  č.  1556)  f.  73'— 75  č.  166,  12. 

Unv  --IX  B  1  (Truhlář  n  str.  5,  č.  1687)  přídeští  č.  22,  167,  6. 

Univ  =  X  E24  (Truhlář  II  str.  81  n.,  č.  1925)  f.  167—168  č.  72,55; 
f.  384 — 385'  č.  50,  70,  53  a  71,  tedy  šest  listů  Pražanům  z  vyhnanství 
(jako  v  Kpl  nebo  Kp). 

Unr  =  X  F  10  (Truhlář  II  str.  89,  č.  1936)  f.  54—55  č.  37,  38. 

Ui  =  X  H  12  (Truhlář  H  str.  109  n.,  č.  1990)  f.  75—76  č.  22. 

Us  =  XI  D  9  (Truhlář  II  str.  147  n.,  č.  2043),  o  němž  již  svrchu 
byla  řeč,  zachoval  nám,  jak  pověděno,  mimo  jiné,  list  Plzeňským,  známé 
čtyři  české  listy  žalářní  a  řadu  úryvků  z  jiných  listů  žalářních,  při  opi- 
sování z  cedulek  ne  vždy  správně  zařazených.  Uvádím  jednotlivá  čísla 
podle  pořadu,  jak  v  rukopise  jsou  zachována,  opakuje-li  se  číslo,  zna- 
mená to,  že  mezi  jeho  jednotlivé  části  vsunuto  číslo  jiné.  Jsou  to  f.  67 
až  69  č.  35,  f.  204'— 208'  č.  143,  145,  150,  136,  137,  163,  149,  138,  126, 
124,  126,  127,  126,  159,  139,  140,  85,  a  konečně  na  f.  215—220'  č.  153, 
147,  156,  129. 

Unt  =  XI  E  3  (Truhlář  II  str.  152  n.,  č.  2050)  na  f.  112'— 113  č.  22  a  24. 

Ust  =XIII  F21  (Truhlář  II  str.  253  n.,  č.  2359)  f.  63  č.  37;  f.  146 
až  148  č.  21  a  22. 


XLIV 

V  katalogu  českých  rukopisů  uvádí  Truhlář  (str.  45  č.  123)  rukopis 
XVn  C  46,  v  němž  jsou  č.  9  a  10  a  pak  listy  žalářní  (opisy  z  Vidb),  ale 
to  jsou  moderní  přepisy  známých  rukopisů,  jichž  užito  při  vydání  Er- 
benově. 

Skoro  bezvýznamný  pro  tuto  edici  jest  rukopis  knihovny  Lobko- 
vické, jehož  popis  podal  Jos.  Jireček  ve  Věstníku  král.  č.  spol.  Nauk 
1883  str.  119  n.  Z  našich  kusů  jest  zde  na  f.  4'  vyhláška  č.  75,  opsaná 
patrně  již  z  tisku  Op. 

Za  to  důležitější  jest  rukopis  křižovnické  knihovny  XXII  A4{=  Cr), 
malý  kvart  z  konce  15.  stol.,  o  744  stranách  paginovaných  tužkou  (do 
str.  437  rukou  Palackého).  Dobrý  jeho  popis  podal  Polívka,  Dvě  povídky 
staročeské  literát.,  str.  95—98,  uvádím  jen,  co  pro  nás  má  zajímavost. 

Na  str.  137—214:  ,Počínají  se  dóvodové,  jenž  sú  na  stěně 
vBethlemě  napsány  latině,  a  totakto'  (nad  tím  rukou  Palackého 
tužkou  připsáno  ,M.  J.  H.  spis  o  šesti  bludích') ;  v.  E  r  b  e  n  LQ  str.  212  n. ; 
str.  214 — 218:  ,Počíná  se  jiná  řeč  velmi  pěkná  a  užitečná  od 
Mistra  Jana  Hussi  svaté  paměti  kázaná  v  Bethlémě  takto', 
ale  jest  to  vlastně  (o  tom  svrchu)  list  z  vyhnanství,  str.  348—354 :  Jádro 
učení  křesťanského  a  mravoučné  verše  Husovy  (Erben  lil,  255 — 259)- 
Str.  367 — 400:  ,Tuto  se  počíná  život  Mistra  Jana  Hussi  svaté 
paměti  (český  Mladoňovic)  a  str.  400  ,Již  se  jesti  dokonal  život 
Mistra  Jana  Hussi  svaté  paměti.  Tuto  se  počínají  epištoly 
jeho,  kteréž  jesti  psal  svým  věrným,  v  žaláři  když  jesti 
seděl',  končící  na  str.  436  zase  poznámkou:  ,Tuto  se  skonávají 
epištoly  Mistra  Jana  Hussi  svaté  paměti,  kteréžto  jesti 
psal  svým  věrným,  kdyžto  jesti  seděl  v  Konstancí  v  tom 
městě  v  žaláři  u  vězení.'  Mezi  nimi  onen,  jenž  svrchu  mylně  byl 
označen  jako  ,řeč',  vrací  se  znovu.  Jsou  zde  tedy  tato  čísla  tohoto  vy- 
dání str.  214—218  č.  48;  str.  400—436  č.  129,  147,  153,  156,  74,  100,  109, 
87  a  48. 

Z  jiných  knihoven  mimopražských  zastoupen  jest  archio  Třeboňský 
čtyřmi  rukopisy. 

Jest  to  především  důležitý  kodex  A  16  (=^  Tr)  kvartového  formátu 
o  330  listech,  psaný  částečně  rukou  Kříže  z  Telče  a  vyplněný  mimo  jiné 
traktáty  Příbramovými,  Stanislavovými  i  jinými  věcmi,  jež  se  táhnou 
k  osudům  Husovým,  o  nichž  jinde  bude  zmínka,  a  také  několika  listy 
Husovými.  Jsou  to  naší  edice  tato  čísla:  f.  91' — 94'  č.  37,  45,  46,  f.  114 
č.  33  a  f.  254  č.  86. 

Další  B  3  (=  Trn)  —  tedy  nikoli  63,  jak  mylně  udává  Š  e  m  b  e  r  a, 
M.  Jana  Hus!  Ortografie  česká  str.  7  a  11  —  obsahuje  č.  9  této  edice; 
rukopisu  neměl  jsem  v  rukou,  příslušný  kus  opsal  mi  laskavě  p.  Hodač 
a  koUacionoval  s  nevšední  ochotou  p.  řed.  F.  Mareš. 

Dále  rukopis  C  6  (Tbn,  v.  o  něm  Palacký,  Uber  Formelb.  II,  13,  Ne- 
jedlý, Počátky  husitského  zpěvu  219);  z  něho  vyplynulo  č.  3.  I  zde  za- 


XLV 

vázal  si  mne  k  zvláštním  díkům  za  srovnání  opisu  mého  s  originálem 
p,  ředitel  Mareš. 

Konečně  N  179  (Trb)  jest  několik  listii  vytržených  z  nějakého  kodexu 
15.  stol.,  obsahem  táhne  se  veskrze  k  dějinám  Husovým  —  jest  zde  f.  1' — 3 
rozsudek  proti  Husovi,  f.  3 — 4  list  o  odsouzení  Husově  (Doc.  559),  f.  4' 
až  5  lisí  Husův,  f.  5 — 8  zpráva  o  bludech  v  Ústí  (Doc.  636),  f.  6 — 7  píseň 
Ó  svolánie  Konstanské  latinsky  a  česky,  f.  7' — 9  Passio  Hus  (Docum. 
556)  a  f.  9'  list  arcibiskupa  Konráda  (Doc.  630).  Pro  tuto  edici  užito 
listu  Husova  f.  4'— 5  =  č.  86. 

Bibliotheka  kláštera  Vijšňobrodského  chová  malý  rukopis  z  15.  stol. 
kvartového  formátu  o  46  listech  paginovaných,  sign.  83  (=  Alt)  —  popis 
v.  Raphael  Pavel,  Beschreibung  der  im  Stifte  Hohenfurt  befindlichen 
Handschriften  str.  104—105 ;  na  f.  14—14'  obsažena  č.  37  a  38. 

Zemský  archiv  v  Br/zď posloužil  dvěma  rukopisy,  na  kteréž  upozornil 
po  prvé  Sedlák;  jsou  to  Cerr  II  263  (=  Cerr),  v  němž  na  f.  21 — 29,  a  ru- 
kopis Cerr  II  386  (=  Cerrb),  v  němž  na  f.  191 — 200  čte  se  č.  14  této  edice. 

Knížecí  Dietrichsteinská  knihovna  v  Mikulově  —  popis  v.  Dudik, 
Handschriften  der  fiirstl.  Dietrichsteinschen  Bibl.  zu  Nikolsburg,  AÓG 
XXXIX  aPatera-Špaldák,  Bohemika  kníž.  Dietrichst.  knihovny  v  Miku- 
lově. Soupis  rukopisů  3,  a  k  tomu  mé  poznáinky  CMM  XL  139  n.,  —  náleží 
sem  třemi  rukopisy.  Jsou  tyto:  I  48  (=Nic;  v.  Dudik  47  n.  =  72;  Pa- 
tera-Špaldák  20  n.)  f.  325'— 326' č.  22.  Dále  I  67  (Patera-Špaldák 
str.  26,  Novotný  139),  v  němž  na  f.  139—139'  čteme  č.  10.  Potom 
II  24  (=Mik;  v.  Dudik  54—56,  Patera-Špaldák  str.  36  n.,  No- 
votný 140)  na  f.  33'— 34'  č. -87  a  93. 

V  universitní  knihovně  ve  Lvové  \qsí  rukopis  sign.  2  C 41  (=  Le) 
malého  kvartu  o  121  listech,  jehož  obsah  z  největší  části  vyplňuje  za- 
jímavý formulář  (také  studentské  listy  z  Prahy),  ale  v  němž  najdeme 
i  zajímavé  věci  z  doby  Husovy  (list  Oxfordský  o  Wyclifovi  f.  75',  kve- 
stii Jičínovu  z  r.  1412  de  universalibus  f.  110—112'  a  j.).  Popis,  který 
podal  Dudik,  Archive  im  Kgr.  Galizien  und  Lodomirien,  AOG  39,  dnes 
již  nevyhovuje  ve  všem,  zde  však  není  místo  doplňovati  ho.  Na  f.  23 
až  23'  čteme  tu  č.  46. 

Gymnasijní  knihovna  v  saském  Freiberce  má  nesignovaný  rukopis 
(=  Fr)  z  konce  15.  stol.,  z  něhož  zajímavé  ukázky  uveřejnil  a  dobrý 
popis  podal  G  o  1 1,  SB  kgl.  b.  Ges.  Wiss.  1877  str.  381  n.  Jest  psán  velmi 
pěkně  s  ozdobnými  iniciálkami  a  malbami  na  okrajích  listů.  Na  f.  103 
až  110  za  nadpisem  ,Mistr  Jan  Hus'  následují  čtyři  žalářní  Husovy 
listy  české,  tedy  č.  147,  129,  153,  156,  jež  písař  zakončil  přípiskem: 
,Tyto  epištoly  psal  jest  v  žaláři  v  Constancí  v  okovách 
české  obci  Mistr  Jan  Hus  svú  ruku.'  Zvláštností  rukopisu  jest 
zejména  to,  že  ,ie'  píše  skoro  vždy  dlouze:  ,íe'  (iie). 

Velmi  značným  počtem  zastoupena  jest  dvorní  knihovna  Vídeň- 
ská.   Také   zde   lze   se   spokojiti   odkazem   na   stručný  přehled  obsahu. 


XLVl 

kterj^  podávají  Tabulae  codicum  (jen  v  několika  málo  případech  uvádím 
obsah  podrobněji,  jinak  spokojuje  se  odkazem  na  ně)  a  vj^čísti  prostě 
čísla  v  jednotlivcích  rukopisech  obsažená. 

Vbd  =  4176  (Tab.  in,  191)  mezi  jinými  zajímavými  kusy  pro  spory 
v  době  Husově  i  o  začátky  kalicha  na  f.  106  b — 108'a  č.  47. 

Vd  =  4299  (Tab.  III,  232)  obsahuje  kusy  táhnoucí  se  ku  srážce  s  Ja- 
nem Sywartem  a  to  na  f.  230—233'  č.  169,  68,  168,  170,  171. 

Vidn  =  4313  (Tab.  III,  237)  jest  zajímavý  rukopis  kvartového  for- 
mátu, o  němž  v  nejbližší  době  doufám  jinde  podati  podrobnější  zprávu. 
Jest  psán  celý  jednou  rukou  z  polovice  16.  stol.  a  obsahuje  polemiku 
málo  známého  minority  Jana  Foelixe  z  kláštera  Kadaňského  proti  Luthe- 
rovi  a  jinověrcům  víibec.  Zde  nás  zajímá  toliko  jedna  jeho  část.  Na 
f.  279'  začíná  se  ,Libellus  Hus-Luther  vocitandus,  translatus  de  lingua  Bo- 
hemica  in  linguam  latinám  per  Johannem  Foelicem  Polonum  et  correctus, 
de  vita  et  cremacione  Johannis  de  Hussinecz  et  Jeronimi  de  Praga  per 
discipulum  eorum  Petrům  de  Mladenavecz,  qui  fuit  notarius  domini  Jo- 
hannis de  Chluma . . .'  Jest  to  jedna  část  zmíněného  polemického  díla, 
namířená  proti  vydání  spisků  Mladoňovicových  nepochybně  z  r.  1525, 
jež  obsahuje'  vedle  české  zprávy  Mladoňovicovy  o  Husovi  a  Jeroný- 
movi český  překlad  protestního  Mstu  české  šlechty,  čtyři  české  žalářní 
listy  Husovy  a  český  překlad  listu  Poggiova.  Překlad  pořízen  jest  samo- 
statně patrně  autorem  samým,  nezávisle  na  latinském  překladu  zprávy 
o  Husovi,  mezitím  rovněž  již  vydané,  praví-li  však,  že  jest  z  češtiny  pře- 
loženo vše,  autor  nemluví  pravdu  zcela.  Autor  totiž  vždy  jednotlivé  od- 
stavce zpráv  Mladoňovicových  provází  svou  polemikou,  tu  pak  do  života 
Husova  vkládá  ukázky  netoliko  ze  čtyř  českých  listů  žalářních  (těch 
také  potom  nepřekládá),  jež  tedy  pořízeny  z  češtiny,  ale  také  ukázky 
•tří  listů  jiných,  jichž  jistě  z  latiny  nepřekládal,  poněvadž  byly  již  pů- 
vodně psány  latinsky,  a  jež  vybral  z  vydání  Epistolae.  Jsou  zde  tedy 
úryvky  z  těchto  čísel  f.  283  č.  153,  f.  282'— 283  č.  147,  f.  283'  č.  129 
(překlady  z  češtiny),  f.  283'— 284  č.  126,  f.  284—284'  č.  114,  f.  284' 
č.  106  a  f.  285  č.  156  (opět  překlad  z  češtiny).  Při  latinských  textech 
bylo  tohoto  rukopisu  užito,  ale  poněvadž  všecka  ona  čísla  máme  za- 
chována v  rukopisech  15.  stol.  a  základem  našeho  rukopisu  byl  tu  text 
Ep,  nepřísluší  mu  žádný  význam. 

Viděn  =  4483  (Tab.  m,  281)  obsahuje  mimo  jiné  na  f.  176'— 179  ža- 
lobní artikuly  farářů  Pražských  z  r.  1408  s  odpovědmi  Husovými,  tedv 
č.  166  a  12.  "^ 

Vbnd  =  4511  (Tab.  III,  293)  má  vedle  jiných  spisů  Husových  a  j. 
f.  109—112  Ordo  procedendi,  tedy  č.  101. 

W  =  4512  (Tab.  III,  294)  přináší  zase  mimo  jiné  na  f.  1 — 6  žalobní 
články  z  r.  1408  s  odpovědmi,  tedy  č.  166  a  12. 

*  Srvn.  S.  Souček,  Čas.  mor.  zem.  Mus.  XI,  136  n.,  Flajšhans,  O  mučenicích 
českých  knihy  paterý  str.  101  a  níže  zde  str.  L. 


XLVII 

Vid  =  4518  (Tab.  III,  296)  mimo  jiné  s  traktátem  Contra  occultum 
adversarium  a  v  něm  na  f.  52' — 53  č.  37. 

Vndb  =  4519  (Tab.  III,  297)  stýká  se  poněkud  s  kodexy  svrchu  po- 
drobně popisovanými,  přinášeje  vedle  jiného  na  f.  159 — 168  s  nadpisem : 
,Pašijě  Mistra  Jana  Hussi'  českou  relaci  Petrovu,  a  za  ní  na  f.  168 
až  172'  s  označením  , Skonává  sě  pašije  a  počíná  se  prvá  epi- 
štola Mistra  Jana  Hussi'  čtvero  listů  českých;  ale  z  obvyklých 
listů  jsou  zde  jenom  tři,  místo  čtvrtého  připojen  (jinou  rukou)  volný 
překlad  listu  č.  139.  Jsou  zde  tedy  této  edice   č.    153,   147,   156   a   139*. 

Vdn  — ^  4524  popsán  svrchu. 

Vnd  =  4536  (Tab.  III,  304)  má  zase  traktát  Contra  occultum  adver- 
sarium a  v  něm  na  ť.  217 — 217'  č.  37. 

Vn  =  4550  (Tab.  IIÍ,  308)  objemný  rukopis  oktávového  formátu  s  ob- 
sahem neobyčejně  zajímavým,  ač  nikoliv  pro  účely  této  edice ;  psán  byl 
r.  1420,  přinášeje  na  f.  13 — 26'  český  text  relace  Petrovy,  jinak  budí  zde 
naši  pozornost  jediným,  ale  v  původním  českém  znění  zachovaným  ci- 
tátem z  listu  č.  72  na  f.  4'. 

Vidb  =  4557  popsán  svrchu. 

Vnb  ^  4902  popsán  svrchu. 

Vdb=4916  (Tab.  III,  417)  mimo  jiné  má  také  poslední  část  latinské 
relace  Mladoňovicovy  f.  39 — 43  a  řadu  listů  Husových,  zajímavou  (mimo 
to,  že  zachovala  jediné  české  znění  jednoho  listu  dříve  jen  v  latinském 
textu  Op  a  překladu  Postihy  známého)  také  tím,  že  jsou  to,  jak  již  na- 
značeno svrchu,  patrně  opisy  předlohy  vzniklé  asi  na  základě  původ- 
ních cedulek  Husových,  takže  mnoho  listů  jest  neúplných.  Jsou  tu  na 
f.  1—1' +  4  č.  87,  f.  2—3'  č.  49,  pak  na  f.  14'— 23'  řada  hstů  v  tomto 
pořádku:  č.  161,  139,  140,  141,  154,  161  (frgm.),  145,  143,  150,  118  (frgm.), 
143  (frgm.),  126,  131,  128  (frgm.),  124,  135—138,  149  (frgm.)  a  konečně 
f.  37'— 39  č.  46. 

Vb  =  4933  (Tab.  III,  425)  má  na  f.  23'— 26'  č.  40,  41  a  45  a  na 
f.  158—158'  č.  33,  tedy  hsty  provázející  styky  Husovy  s  klášterem  Dolan- 
ským  na  Moravě. 

Vien  =  4935  (Tab.  III,  426)  na  f.  73—73'  č.  48. 

Vbn  =  4936  (Tab.  lU,  428)  na  f.  252'— 253  č.  152  a  155. 

Vib  =  4937  (Tab.  III,  429)  na  f.  74'— 75  č.  13. 

Vin  =  4940  (Tab.  III,  433)  na  f.  273—273'  č.  86. 

V  =-  4941  (Tab.  III,  433)  obsahu  rozmanitého  a  zajímavého,  mezi 
jiným  na  f.  25—26'  č.  54  a  57,  na  f.  238'— 239  č.  68. 

Vidnb  -^  5097  (Tab.  IV,  21)  f.  96—96'  č.  81,  75,  77. 

7650  (Tab.  V,  166)  f.  98  č.  19  (užito  jen  vydání  Gollova  ve  FRB  V). 

Konečně  rukopis  4673  (Tab.  III,  342)  obsahuje  na  f.  53—53'  č.  46, 
nemohlo  ho  však  býti  užito,  poněvadž  jeho  dnešní  stav  nedovolil  jeho 
zaslání  do  Prahy. 


XLVIII 

Z  rukopisů  Mnichovské  král.  dvorní  bibliotéky  užito  dvou,  a  to 
č.  14.029  (Mn  2)  f.  126'  a  17.833  (Mn  1)  f.  141,  v  nichž  obou  čte  se  č.  162. 

Vedle  uvedených  ještě  rukopis  British  Mus.  Arund.  158  f.  90  a  ru- 
kopis knihovny  Wolfenbiittelské  č.  743  (6.80  Helmst)  f.  352—354  ob- 
sahují č.  46,  jich  však  rovněž  nemohlo  býti  užito,  rovněž  jako  mi  zůstal 
nepřístupen  rukopis  2110  a  2111  knihovny  Lipské  (z  18.  stol.),  kde  prý 
jsou  obsaženy  ,Epistolae  M.  J.  Hus'.  Kromě  toho  jsem  příliš  pozdě 
zpozoroval,  že  č.  44  čte  se  také  v  rukopise  kapitulním  E  31,  jehož  jsem 
již  nemohl  užíti ;  jest  to  tím  nepříjemnější,  že  právě  toto  číslo  má  textový 
základ  dosti  slabý. 

Knihovna  katolického  gymnasia  v  Kladsku  chová  „Liber  collecta- 
neus  Glacensis"  (v.  Em.  Beck,  Prg.  kath.  G.  Glatz  1882),  v  němž 
M.  Jakub  Weydener  de  Nissa  v  jednom  z  polemických  dopisů  knězi  Jakubu 
de  Zelcz  ve  Sternberce  cituje  list  Husův  Leonardovi.  Úryvek  otiskl 
Goll,  Některé  prameny  k  nábož.  dějinám  v  15.  st.  v  Spol.  Nauk  1898 
č.  I  str.  2.  Běží  patrně  o  polemický  projev  Husův  proti  generálu  domi- 
nikánů  Leonardovi  Statii  de  Datis  z  doby  kol  21.  června.  Bohužel  má 
žádost  o  zapůjčení  rukopisu  nebo  poskytnutí  opisu  zůstala  bez  odpo- 
vědi, musil  js€m  se  pro  úplnost  spokojiti  otištěním  úryvku  Gollova 
(č.  142). 

Záhadného  původu  jest  č.  11.  Palacký  (Docum.  str.  3 — 4  č.  1)  praví, 
že  je  otisk]  ,e  cod.  ms.  seculi  XV,  quondam  comitum  Mitrowsky  in  Mo- 
ravia',  ale  nalézti  rukopis  tento  nepodařilo  se  ani  přičinění  p.  ředitele 
Bretholze  a  pana  archiváře  Navrátila,  musil  jsem  se  spokojiti  otiskem 
podle  Palackého  s  upozorněním  na  přípisky,  patrně  ze  srovnání  s  ruko- 
pisem vyplynuvší,  v  exempláři  Document  v  moravském  zemském  archivu. 

Z  originálů  (nebo  domnělých  originálů)  konečně  otištěny  jsou  v  naší 
edici  kusy  č.  2,  4,  5,  15,  30,  31,  83,  popis  originálů  podán  v  poznám- 
kách k  jednotlivým  číslům. 

V  rukopisech  nedochována,  nýbrž  pouze  z  otisku  v  Ep  nebo  Op  (či 
Post.)  známa  jsou  č.  16,  20,  49*  (Post.),  69,  95  (95*  Post),  103—106,  108, 
110,  111,  115,  116,  117,  120,  121. 

F.  Bartoš  v  ČČH  XVIU,  252  tvrdí,  že  list  č.  14  zachován  jest  také 
v  rukopise  kapit.  G17;  ale  rukopis  tento  není  v  kapitulní  knihovně  již 
déle  30  let.  Jest  to  patrně  chyba  tisku  místo  G  19,  jak  cituje  Palacký 
,Formelb.  11,  8',  v  němž  se  na  f.  104 — 107  vyskytuje  list  Jana  z  Rakov- 
níka skutečně;  v.  svrchu  v  popise  rukopisů  kapitulních. 

Tamtéž  mluví  se  o  „listě  panně  Anně"  o  panenství  a  popírá  se 
možnost,  že  by  to  byl  spisek,  z  něhož  zlomek  uveřejnil  Sedlák,  Několik 
textů  I,  70 — 72.  Ale  ze  seznamu  otištěného  u  Erbena  III,  318  neplyne 
nikterak,  že  by  spisek  ,0  panenství'  byl  listem,  a  námitka  Bartošova, 
že  ve  zlomku  vyskytuje  se  „oslovení"  ,panno  a  vdovo',  neváží  nic,  po- 
něvadž to  není  oslovení,  nýbrž  pouhá  apostrofa;  to  by  tedy  nijak  ne- 
bránilo ztotožnění  zlomku  Sedlákova  se  spiskem  ,0  panenství'   v  Erbe- 


XLIX 

nově  seznamu  dotčeným.  Více  překáží  sloh,  který  přes  opačné  tvrzení 
Sedlákí)vo  nejen  není  vehni  ])0(lohen  sk)hu  Husovu  (na  př.  v  v.  10  nebo 
v  Dcerce),  nýl)rž  po  mém  z(k'uu  zcela  se  od  ného  liší.  Ale  ať  tonui  jak- 
koliv, jistě  nález  Sedlákův  nenáleží  mezi  listy. 

Na  konec  třeba  ještě  poznámky  o  několika  kuších,  jež  do  této  sbírky 
nepojaty,  ač  za  Husovy  bývají  prohlašovány.  Jest  to  především  známá 
obrana  dekretu  Kutnohorského  (Palacký,  Doc.  str.  355 — 36B,  Flajšhans, 
Proti  Němcům  str.  17 — 31),  o  níž  Flajšhans  urputně  tvrdí  —  arci  bez 
důkazů,  —  že  jest  dílo  Husovo,  ač  každý,  kdo  se  Husem  opravdu  vážně 
obíral,  pozná  na  první  pohled,  že  to  není  možno,  jako  také  již  Palacký, 
po  mém  soudu  právem,  přičet!  ji  Janovi  z  Jesenice.  Tento  spis  tedy 
naprosto  sem  nenáleží.  Z  téhož  důvodu  musil  býti  pominut  i  kus,  na 
který  upozornil  Sedlák  a  otiskl  jej  jako  , List  Husův  Kbelovi',  Několik 
textů  III,  19 — 22.  Nevidím  nikde  nejmenší  záruky,  že  by  to  byl  opravdu 
dotaz  Husův,  naopak  směli  bychom  jistě,  kdyby  list  Husův  byl,  v  jeho 
zmínkách  o  stycích  s  Kbelem  nějakou  narážku  očekávati.  A  tvrdí-li 
Sedlák,  že  Hus  ve  svém  Výkladě  Sentencí  přihlíží  k  odpovědi  Kbelově 
a  námitkám  Jiřího  z  Boru,  jest  i  toto  tvrzení  zcela  neodůvodněno. 
Ohledání  rukopisu  samého  mne  pak  v  mých  pochybnostech  naprosto 
utvrdilo. 

Poněkud  jinak  má  se  věc  s  míněním,  jež  pronesl  Sedlák,  Stud. 
texty  I,  str.  XXI 11.  Běží  o  známý  polemický  projev,  začínající  slovy 
Eloquenti  viro,  zachovaný  v  nespočetných  téměř  rukopisech  a  přičítaný 
v  nich  i  v  literatuře  nejrůznějším  původcům.  Sedlák  má  za  původce 
Štěpána  z  Dolan  —  nechme  stranou  úvahu,  j)okud  právem  —  a  uka- 
zuje, že  projev,  mimo  část  týkající  se  kalicha,  nn'ří  ])roti  Husovi.  Sedlák 
se  svým  objevem  přichází  poněkud  pozdě ;  již  r.  1859  z  podobných 
a  dílem  lepších  důvodů  pokusil  se  hájiti  uiínění,  že  projev  míví  proti 
Husovi,  Schwab,  Joh.  Gerson  str.  579  pozn.,  a  není  nemožno  —  nemohu 
zde  pouštěti  se  do  podrobností,  —  že  opravdu  pisatel  mínil  Husa,  když 
svůj  spisek  skládati  počal.  Jestliže  přes  to  nepojal  jsem  ho  do  své  sbírky, 
není  příčina  v  tom,  že  kritické  vydání  {)ři  roztroušenosti  rukopisů  po 
celé  Evropě  není  dnes  dobře  možné,  ale  hluboce  věcná.  I  když  snad 
původně  s  ohhnlem  na  Husa  začat,  list  přece  nikdy  Husa  nedošel,  jak 
řekl  již  Schwab,  ale  více,  nikdy  nui  ani  nebyl  poslán.  Autor  dokončil 
práci  svou  jistě  až  po  odchodu  Husově  z  Cech  a  za  změněných  okol- 
ností změnil  také  její  určení,  vystupuje  v  ní  nikoliv  již  proti  jednotlivci 
pouze,  nýbrž  proti  celému  směru  (jak  správně  vytušil,  ač  důsledků  nevy- 
vodil,  Sedlák).  Nejde  tedy  o  list  Husovi  psaný  a  nem'  proh  v  této  sbírce 
místa  ani  v  přílohách,  poněvadž,  přihlížeje  již  k  začátkům  kalicha,  ce- 
lým svým  rázem  náleží  do  skupiny  jiné.  Konečně  Sedlák,  Několik  textů 
11,  str.  24  n.  (ot.  z  Hlídky  1912),  uveřejňuje  námitky  Husovy  proti  bulle 
odpustkové,  o  nichž  tvrdí,  že  mají  formu  dopisu  (aspoň  z  počátku).  Ale 
jediný  obrat  „mi  frater"  po  mém  soudu  k  důkazu  nestačí,  a  ježto  jinak 

IV 


poznámky  ani  ťoriny  veřejného  prohlásein'  nemají,  nepojal  jsem  jich  do 
své  sbírky. 

Konečně  třeba  ještě  opraviti  omyl  dlouho  se  udržující  o  ztraceném 
„listě'*,  jejž  prý  Hus  u  vězení  psal  „svému  hospodáři",  jak  praví  V.  Ko- 
randa  ve  spisku  Mikulášovi  Trckovl  (Truhlář,  Manuálník  184),  čili  jak 
praví  ve  spise  O  rozdávání  dítkám,  ,svému  hospodáři  Robertovi  několik 
napsal  naučení'  (Krof  ta,  O  spisech  Václ.  Korandy,  ot.  z  LFil.  XXXIX,  11 
pozn.)  —  jde  patrně  o  týž  citát,  který  má  na  mysli  Stelcar  Zeletavský 
(v.  Tobolka,  Český  slovník  bibliograf.  69).  Koranda  nemíní  nějaký  list, 
jak  myslili  Truhlář  i  Krofta,  nýbrž  traktát  (žalářní)  De  corpore  Christi, 
v  němž  se  citát  v  Manuálníku  uvedený  čte  (Op  I  f.  39';  začátek  citátu 
Kroftova  tamtéž  41). 

Zbývá  ještě  zmínka  o  vydáních  dosavadních;  sice  při  jednotlivých 
číslech  jsou  vydání  vypočtena,  ale  nebude  snad  vaditi,  připojím-li  ještě 
tento   přehled,   již    proto,   že   zde   lze   také   některá   upozornění    dodati 

Bylo  již  pověděno,  že  po  prvé  tiskem  vydány  byly  čtyři  české  listy 
žalářní  v  Passionále  Jenském  asi  r.  1495,  v  němž  tedy  jdou  za  sebou 
na  f.  30  a — 41b  tato  čísla  153,  147,  129,  156.  Vydání  toto  posloužilo  za 
základ  latinského  i  německého  překladu;  vydán  byl  latinský  r.  1536, 
německých  vyšlo  několik.' 

Sbírka  pro  Passionál  pořízená  byla  však  již  r.  1525  přetištěna,^  takže 
zde  nacházíme  vedle  českých  relací  Mladoňovicových  o  Husovi  a  Jero- 
nýmovi, překladu  Poggia  a  překladu  protestního  listu  českého  na  f .  A  1 
až  B  1  tato  čísla  naší  edice:  153,  147,  129,  156.  Znám  toto  \'ydání  jen 
z  defektního  exempláře  mor.  zem.  archivu  XVIII  e  5. 

Brzy  poté,  a  snad  již  dříve  —  Zíbrt  II,  č.  14.1()0  udává  r.  1533, 
ale  nevím,  na  jakém  základě  —  vychází  ,Zivot,  to  jest  šlechetné 
obcování  ctného  svatého  kněze  M  i  s  t  r  a  J  a  n  a  H  u  s  i  kazatele 
českého  od  kněze  Jiříka  Heremíry,  věrného  kazatele  če- 
ského sepsaný  a  nyní  v  nově  vytištěný',  v  němž  na  f.  B  Ilť  až 
C  lír  vydány  pod  záhlavím :  ,Epištoly,  kteréž  jest  psal  M.  Jan  Hus  v  žaláři 
v  Konstancí  české  obci'  tři  žalářní  listy  české  v  tomto  pořádku  č.  1'29,  147 
(pak  vložen  český  text  Mladoňovicův  poněkud  přepracovaný).   156. 

Nato  dochází  r.  1537  k  vehkému  vydání  Epistolae  quaedam 
p i  i s s i m a e  e  t  e r  u  d i t i  s s i m  a e  J o h  a n n  i  s  Hus,  q u a e  s o  1  a e  s a t i  s 
declarant,  papistarumpietates  esse  Satanae  furias.  Addita 
est  D.  Martini  Lutheri  praefatio.  Vitembergae  ex  officina 
Johannis  Lufft  anno  MD XXXVI 1,  k  němuž  užito  nějakého  ruko- 
pisu (nebo  snad  dvou),  jenž  obsahoval  jednak  materiál  Petrem  z  Mla- 
doňovic  hned  v  Kostnici  sebraný  a  poněkud  jen  (pokud  jde  o  první 
část)  zredigovaný,   jednak   (nebyl-li   to   rukopis   jiný)   všecky   části   díla 


'  Srv:i.  svn-liu  -Ir.  VI,  póza.  1. 

^  Srvu.  Souček.  Cas.  mor.  zem.  mii».  XI.  13i!  ii. 


LI 

Mladoňovicova  v  první  redakci,  jak  asi  hned  v  Kostnici  vznikly  (bude 
o  tom  podrobněji  pojednáno  jinde).  Vydavatelé  nepovšimli  si  toho,  a  tak 
některé  dokumenty  a  věcná  část  vypravování  uveřejněného  na  f.  B  1 
až  C  4  kryje  se  s  tím,  co  se  otiskuje  na  f.  L  7 — M  5'  znovu.  Jenže  zde 
vydavatel  Ep  nespokojil  se  pouhým  otiskem  své  předlohy,  nýbrž  měnil 
ji  po  stránce  slohové  a  tuším  i  věcné,  jak  o  tom  na  jiném  místě  bude 
pověděno  více.  Podávám  zde  přehled,  pokud  čísla  tohoto  vydání  jsou 
v  Ep  zastoupena :  88,  75,  76  (lat.  překl.),  78  (lat.  překl.),  86,  87  (lat. 
překl.),  89,  93,  98,  96,  97,  100  (lat.  př.),  129  (lat.  překl.),  153  (lat.  překl.), 
147  (lat.  př.),  156  (lat.  př.),  163,  141,  154,  155,  139,  140,  152,  161,  165 
(lat.  př.),  130  (lat.  př.),  164.  132,  160,  145,  143,  150,  126,  131,  128,  124, 
125,  149,  135—138,  127  (z  části  lat.  př.),  110,  114  (druhá  část),  115,  116, 
105,  106,  111,  117,  118,  114  (první  část),  108,  103,  104,  120,  121,  109 
(lat.  př.),  88,  75,  79,  89,  31,  46. 

Potom  r.  1558  dochází  k  známému  vydání  Norimberskému  (Op), 
jež  má  titul:  Joannis  Hus  et  Hieronymi  Pragensis  conťesso- 
rum  Christi  historia  et  monument  a,  part  i  m  annis  superi- 
or i  b  u  s  p  u  b  1  i  c  a  t  a,  p  a  r  t  i  m  n  ii  n  c  d  e  m  u  m  i  n  1  u  c  e  m  p  r  o  1  a  t  a 
e  t  e  d  i  t  a,  cum  s  c  r  i  p  t  i  s  e  t  t  e  s  t  i  m  o  n  i  i  s  m  u  1 1  o  r  u  m  n  o  b  i  1  i  t  a  t  e, 
e  r  u  d  i  t  i  o  n  e  a  t  q  u  e  p  i  e  t  a  t  e.  p  r  a  e  s  t  a  n  t  i  u  m,  q  u  i  s  a  n  c  t  o  r  u  m  m  a  r- 
tyrum  doctrina  praeclare  institut!,  tandem  tractationum 
omnium  i  n  synodo  C  o  n  s  t  a  n  t  i  e  n  s  i  c  o  n  s  c  i  i  e  t  c  r  u  d  e  I  i  u  m 
et  indig nissi morům  supplicionum  spectatores  ťuerunt... 
Impressa  Noribergae  in  oťficina  Joannis  Montani  et  VI- 
rici  Neuber  i  anno  domini  MDLVIII,  a  přejímajíc  materiál  Ep, 
rozhojňuje  ho  několika  čísly  a  pořádek  pozměňuje.  Čísla  tohoto  vy- 
dání jdou  v  něm  takto  za  sebou:  88,  75,  76  (lat.  př.),  78  (lat.  př.),  79, 
89,  31,  86,  87  (lat.  př.),  93,  98,  96,  97,  100  (lat.  př.),  48  (lat.  př.),  95, 
109  (lat.  př.),  129  (lat.  př.)  a  odtud  pořad  kryje  se  s  Ep  až  do  c.  121, 
načež  Op  mají  ještě  na  víc  v  tomto  pořádku  č.  101,  17,  32,  20,  47,  52,  28, 
49*,  50,  72,  53,  70,  55,  71,  69,  16,  22,  37.  Vydání  toto  s  novou  obálkou, 
datovanou  r.  1568,  jest  s  tiskem  prvým  úphiě  shodné,  jest  to  patrně 
t.  zv.  vydání  obálkové,  proto  jeho  listy  a  čísla  při  jednotlivých  kusech 
neuváděny.  Nové  vydání  učiněno  r.  1715  v  pořádku  nezměněném  (strany 
označovány  P  str. . . .). 

Materiál  Ep  a  Op  potom  na  dlouho  zůstával  základem,  z  něhož  spíše 
na  ukázku,  nežli  za  účely  edičními  uveřejňovány  některé  listy  Husovy  — 
jsou  to  zpravidla  čtyři  žalářní  listy  české  a  pak  některé  dokumenty  po- 
jaté do  té  části  Mladoňovice,  jež  se  v  Ep  čte  na  místě  druhém  (f.  L  7  a  d.). 

Tak  již  r.  1556  vychází  v  Ženevě  kniha:  Acta  martyrům  eorum 
videlicet,  qui  hoc  seculo  in  Gallia,  Germania,  Anglia,  Flandria,  Italia 
constans  dederunt  nomen  evangelio  idque  sanguine  suo  obsignarunt 
ab  Wicleffo  et  Husso  ad  hune  usque  diem  (apud  Jo  Crispinum  anno 
MDl.VI).  Životopis  Husův  jest  zde,  poněkud  zkráceně,  ))řevzat  z  druhé 


Lil 

části  Ep,  takže  některé  dokumenty  chybí.  Jsou  zde  čísla  naší  edice 
v  tomto  pořádku:  88,  75,  89,  43,  87, 'lOÍ),  129,  156,  147  (v  lat.  prekl.),  125, 
145  (zlomek),  140      155  (kombinovaný  zlomek). 

O  toto  vydání  opírá  se  druhé  vydání  Actiones  et  monimenta  mar- 
tyrům eorum,  qui  a  Wicleffo  et  Hussio  ad  nostram  hanc  aetatein  in 
Germania,  Gallia,  Britannia.  Fiandria,  Italia  et  ipsa  demum  Hispania 
veritatem  evangelicam  sanj^uine  suo  constanter  obsignaverunt  (v  Zenevě 
1560);  některé  dokumenty  vy])u.stěny.  Jsou  zde  č.  88,  89,  87,  100,  129, 
156.  147,  126,  145  (zlomek),  140  ^  155  (kombinovaný  zlomek). 

Znovu  užito  pak  téhož  materiálu,  jak  autor  výslovné  udává,  ve  spisku 
Joach.  Camerarii  Pabepergensis  Histor.  narratio  de  Fratrum  or- 
thodoxorum  ecclesiis  in  Bohemia,  Moravia  et  Polonia  (Heidelberg  1605), 
takže  i  zde  najdeme  č.  8S,  89,  87,  100,  129,  156,  147,  126  (zl.),  140  r  155 
(zlomek).  Podobně  o  týž  materiál  opírá  se  kniha  —  uveďme  hned  zde 
tyto  věci,  které  jsou  vlastně  přítěží:  Historia  piissimi  ac  sanctissimi  mar- 
tyris  Joannis  Hussi  (sacrosanctae  memoriae),  quae  cum  sóla  satis  evi- 
deiiter  declaret  papistarum  pietates  esse  diaboli  ťurlas,  omnium  homi- 
num  cognitione  est  dignissima;  cum  praefatione  Megalandri  Lutheri 
Antichristipiiontae.  qui  etiam  tertius  Elias  recte  dicitur.  Accesserunt 
etiam  epistolae,  quas  conscripsit  Joannes  Hussus  in  carcere  Constantiae 
ad  Bohemos,  cum  sununariis  earnndem  ex  Bohemico  versis.  De  integro 
excusa  impr.  Georgii  Olai  V])saliensis  Gryphiswakliae  ab  Auguslino  Fer- 
bero  anno  MDXXCVI.  Jest  to  opět  druhá  část  Ep  s  některými  změ- 
nami a  krácením,  takže  Jsou  zde  Jen   (ť.   A  8)   č.   89,  129,  153,  147,  156. 

A  Jen  pro  úplnost  uvádím,  že  také  známá  Antiqua  et  constans  con- 
fessio  fidei  ecclesiae  Christi  in  regno  Boiemiae  et  marchionatu  Moraviae, 
(juam  vulgo  partem  sub  utraque  sacramentum  venerabile  corporis  et 
sanguinis  domini  Jesu  Christi  communicanciuin  appellant  (anno  MDLXXIIÍI) 
přináší  některé  ukázky  listu  Husových,  ale  Jen  ťragmentárně  (až  na 
prvý)  a  velmi  volně.  Jsou  to  č.  124  téměř  celé  (ač  místy  pozměněno), 
pak  volně  užité  ziondíy  z  č.  104  (?),  106  (?),  153  a  147. 

Zde  pak  také  lze  se  zmíniti  o  ukázkách,  které,  dovolávaje  se  Op, 
vložil  Samuel  Martinius  z  Dražova  do  svého  díla:  Hussius  et  Lu- 
therus,  id  est  collatio  historica  duorum  fortissiinorum  Jesu  Christi  mi- 
litum  .  . .  (1618).  Jsou  zde  čísla  (nebo  zlomky  z  nich)  69,  76,  79,  88,  89. 

Zatím  Již  došlo  r.  1563  v  Norimberce  k  českému  vydání  Postihy, 
l)otom  častěji  přetištěné.  Vydavatelé  hned  za  předmluvou  lui  obranu 
proti  tvrzení,  že  Hus  neučil  přijímání  pod  obojí,  otiskli  na  dvou  listech 
(B  7 — 7',  B  8)  nejprve  překlad  listu  Havlíkovi  ze  dne  21.  června  a  úryvek 
z  listu  Janovi  z  Chlumu  a  Václavovi  z  Dube,  v  němž  Hus  horlí  proti 
zákazu  kalicha  koncilem,  potom  na  ť.  244 — 249  pod  záhlavím :  ,Pět  epi- 
štol od  M.  Jana  Husi  v  žaláři  složených  a  k  Cechům  poslaných  .  . .'  pět 
českých  listů  Husových.  I  jsou  v  této  edici  tato  čísla  vydání  našeho: 
141  (český  překl.),  139  (koiiec  v  českém  překl.),  48,  129,  147,  153  a  156. 


LIIl 

Také  druhé  vydání  Postilly  z  r.  1564  podržuje  oba  zmíněné  překlady 
na  stejném  místě,  ale  na  konci  (ť.  215 — 221)  přináší  „Sedm  epištol  od 
Mistra  Jana  Husi  v  žaláři  složených  a  k  Cechuom  poslaných  . . .",  roz- 
množujíc tedy  ])očet  jich  o  dva  další.  Jsou  tu  tedy  c.  141  (český  př.), 
139  (zíomek  v  českém  překl.),  48,  121),  147,  153,  156,  49,  95. 

Při  vydání  českého  života  Mladoňovicova  někdy  v  druhé  polovici 
stol.  16.  vytištěném :  Počíná  se  život .  . .  M.  Jana  Husi  ...  (v  musejním 
exempláři  jest  na  zadním  listu  připsáno  jméno  Jan  Trojan  Bylanský  z  By- 
lan,  a  podle  toho  bývá  prohlašován  za  autora),  jsou  na  f.  B  3' — B  7'  při- 
tištěny  listy  c.  129  a  147. 

V  novém  vydání,  které  asi  na  začátku  17.  stol.  pořídil  Sixt  Palma 
Mocidlanský,  cte  se  na  f.C2 — C3  c.  129.  Konečně  nuioho  materiálu,  ovšem 
jen  v  Op  vydaného,  sebral  ve  své  práci  Wilhelm  Seyfried,  Dissertatio 
hist.  de  Johannis  Hussi  martyris  ortu,  educatione,  studiis  doctrina,  vita, 
mořte  et  scriptis  (Jenae  1698).  Práce,  na  svou  dobu  velmi  dobrá  (třeba 
se  opírala  jen  o  materiál  tiskem  přístupný),  vyšla  r.  1711  ve  druhém  a 
1739  ve  třetím  vydání,  tuším,  nezmě)iěném.  Nové  vydání  pořídil,  dosti 
je  rozšířiv  poznámkami,  Jan  K  r  i  š  t  o  ť  M  y  1  i  u  s :  Wilhelmi  Seyfriedi  Norim- 
bergensis  connnentatio  de  Johannis  Hussi  martyris,  vita,  fatis  et 
scriptis  (Jenae  1743).  Odkazuji  pi'i  materiálu  zde  otištěném  jen  na  vydám' 
prvé  a  čtvrté. 

Vydání  tato  většinou  ani  nezasluhují  jména  vydání.  Jsou  to  nannioze 
pouhé  přetisky  buď  Passionáhi  Jenského  nebo  vydám'  z  r.  1525,  anebo, 
pokud  jde  o  texty  latinské,  přetisky  z  Ep  a  Op  dílem  jen  jako  ukázky 
k  jiným  pracím  přitištěné.  Ukázek  takových  zajisté  dalo  by  se  shledati 
více,  ale  uváděti  je  nemělo  by,  tuším,  smyslu.  A  k  novým  vědeckým 
vydáním  dochází  teprve  zase  ve  století  19. 

Začátek  činí  redakce  Časopisu  Českého  Musea  (J.  E.  V  o  c  e  1),  přinesši 
r.  1848  ve  svém  třetíín  sv.  na  str.  401—415  české  listy  Husovy  z  rukopisu 
Křižovnického  počtem  9,  této  nynější  edice  č.  100,  109,  48,  87,  74,  147,  153, 
156,  129.  Nepochybně  z  druhého  vytlání  Postilly  přetiskl  pak  pět  listů 
Husových  ,Českobratrský  hlasatel'  r.  1849  č.  99,  101  a  103  str.  559, 
570—571,  575—576.  Jsou  to  čísla  48,  129,  147,  153  a  156. 

V  1.  1856—1866  vychází  památná  publikace  Hof lerova  Geschicht- 
schreiber  der  husitischen  Bewegung  I— III.  (Fontes  rerum  austriacarum. 
I.  Scriptores  6,  8,  9),  obsahující  vedle  materiálu  již  dříve  známého  také 
materiál  nový.  Svazek  první,  věnovaný  po  výtce  pramenům  kronikář- 
ským,  materiál  listinný  přináší  sice  jenom  nahodile,  pokud  ho  kronikáři 
užili,  ale  poněvadž  Hofler,  vydávaje  zde  také  Petra  z  Mladoňovic,  otiskl 
zároveň  (nepoznav  jeho  povahy)  skoro  celý  rukopis  M,  najdeme  zde  i  mnoho 
látky  v  naší  edici  zahrnuté.  Jsou  zde  čísla  (v  t.  zv.  Chron.  univ.)  19, 
a  pak  (v  relaci  Mladoňovicově  a  z  rukopisu  M)  88,  75,  76,  78,  86,  87, 
89,  93,  96,  98,  97,  100,  109,  31,  79,  133,  101, 


LÍV 

Ve  svazku  druhém  jdou  za  sebou  (příslušné  strany  udány  jsou  vždy 
v  úvodních  poznámkách  k  jednothvým  číslům)  166,  12,  15,  13,  170,  171 
(zlomek),  42,  67,  22,  24,  50,  70,  71,  53,  72,  55,  52,  60  (jedna  část),  58,  63, 
60  (druhá  část).  81,  85.  A  konečné  ve  svazku  III  č.  75,  77,  112. 

K.  J.  Erben  vydávaje  v  1.  1865 — 68  .Mistra  Jana  Husi  sebrané  spisy 
české*  vydal  zde  ve  IIÍ  sv.  č.  9,  a  připojil  na  str.  269—290  a  299—300 
řadu  listů  českých.  Jsou  to  č.  10,  35,  48,  76,  78,  87,  100,  109,  127,  129, 
130,  147,  153,  156.  161,  165,  74.  Všecky  tyto  kusy  ve  stejném  pořádku 
přetiskuje  z  Erbena  také  pěkná  populární  knížka  ,Duch  Jana  Husi  zjevný 
v  jeho  spisech'  v  Praze  1870. 

Mezitím  r.  1869  F.  Palacký  vydal  svoje  znamenitá  Documenta  M. 
Joannis  Hus  vitam  doctrinam,  causám  in  Constantiensi  concilio  actam 
et  controversias  de  religione  in  Bohemia  annis  1403 — 1418  motas  illu- 
strantia,  o  jejichž  významu  byla  řeč  již  svrchu.  Jejich  obsah  srovnán 
s  obsahem  tohoto  vydání  podle  čísel  ve  zvláštní  tabulce  vzadu. 

Nové  rozhojnění  podal  potom  X  e  d  o  m  a :  ,Boleslavský  kodex  z  doby 
husitské*.  Vest.  král.  č.  spol.  nauk  1891,  o  němž  rovněž  již  stala  se  zmínka 
(srvn.  při  popise  rukopisu  B).  V  přílohách  uveřejněna  tu  tato  čísla  pří- 
tomného vydání:  18,  27,  25,  8,  21,  167,  1  a  47  (část.)  Jeho  nálezu  mohl 
již  užíti,  chystaje  své  vydání  všech  listů  Husových  —  latinských  v  českém 
překladu  —  B.  Mareš,  Listy  Husovy  (Comenium,  Vědecký  odbor  I,  Praha 
1891),  jež  přináší  celkem  99  čísel.  Poněvadž  vydání  toto  sleduje  především 
cíle  populární  a  v  chronologickém  uspořádání  látky  téměř  za  Palackého 
se  nedostává,  není  zapotřebí  srovnávati  jeho  čísel  s  čísly  nynějšího  vydání. 
Druhé  vydání  knihy  Marešovy  vyšlo  ])o  deseti  letech  v  Praze  1901  (ná- 
kladem Samostatnosti),  třetí  1911  (v  Praze  nákladem  Dr.  Ant.  Hajná); 
toto  vydání  bylo  pak  ještě  dvakráte  přetištěno,  ale  stran  těchto  přetisků, 
poněvadž  se  kryjí  s  vydámin  1911.  neuvádím.  Z  CCM.  1848  přetiskl 
Horal ek,  M.  Jana  Husi  listy  ze  žaláře  a  jiné  (č.  87,  100,  109,  129,  147, 
153,  156,  74);  otisk  tento  vyšel  ve  čtyřech  vydáních  od  r.  1893  do  1900, 
uvádím  strany  jen  podle  posledního. 

Vypočítávati  zde  jednotlivé  nálezy  porůznu  uveřejiiované  nemělo  by 
smyslu,  jsou  uvedeny  vždy  při  jednotlivých  číslech.  Zmiňuji  se  na  konec 
jen  ještě  o  posledních  souborných  vydáních,  v  nichž  k  těmto  objevům 
z  části  již  hleděno,  a  jež  pořídil  Václav  Flajšhans.  Jsou  to  nejprve  vy- 
dání ve  Světové  bibliotéce  (Listy  z  Prahy  č.  1183—1184.  Listy  z  vyhnanství 
1197—1198  a  Listy  z  Kostnice  1201—1203,  k  nimž  se  řadí  Obrany  v  Praze 
1238—1239,  Obrany  ve  vyhnanství  1248—1249,  Obrany  v  Kostnici  1253 
až  1254).  K  nim  pak  přistoupilo  (opět  bez  udání  roku!)  souborné  vydání: 
MistraJanaHusi  veškeré  listy,  opět  vydání  nesledující  vědeckých 
cílů  a  se  známou  povrchností  a  nezodpovědností  vydavatelovou  sestavo- 
vané, proti  poslednímu  vydání  ve  Světové  bibliotéce  o  to  zhoršené,  že  vy- 
davatel, aby  dosáhl  okrouhlého  čísla  100,  libovolně  vypouští  některé  doku- 
menty,  které  mezi  listy   určitě  ])atří,    Vydání  pořízeno   ve  trojí  úpravě. 


LV 

bibliofilské,  laciné  a  prostřední;  strany  citnji  podle  tohoto.  O  způsobu 
jeho  byla,  pokud  třeba,  zmínka  již  svrchu.  Poněvadž  zpravidla  podržuje 
někdejší  datování  mé,  a  kde  se  uchyluje,  zpravidla  se  mýlí,  a  poněvadž 
dále  není  to  vydání  vědecké,  není  zapotřebí  jeho  čísel  zde  uváděti. 

Zbývá  na  konec  povinnost  nejpříjemnější,  povinnost  poděkovati  všem, 
kdo  mne  v  mojí  práci  jakkoh  podporovali.  Začal  jsem,  nehletlě  k  starším 
přípravám  a  příležitostnému  jich  doplňování,  což  trvá  již  po  léta,  sou- 
stavně edici  tuto  připravovati  r.  1914  doufaje,  že  ji  dokončím  k  roku 
jubilejnímu,  a  pokročil  jsem,  užívaje  všestranné  ochoty  v  archivech  a  bi- 
bliothekách  pražských  i  mimopražských,  hodně  daleko,  když  tu  lítice 
válečná  jako  ve  všem  jiném  i  v  této  práci  navalila  překážky.  Cestování 
po  knihovnách  stalo  se  téměř  nemožností,  zasílání  cizích  rukopisů  do  Prahy 
bylo  zastaveno  a  teprve  ve  třetím  roce  války  r.  1917  došlo  k  němu  zase. 
Všem  oněm  ústavům  a  jednotlivcům,  kteří  mne  za  osobních  návštěv  na 
nn'stě  i  ochotným  zapůjčováním  rukopisů  do  Prahy,  nebo  zase  pro- 
středkováním  výpůjček  anebo  jakkoli  jinak  podporovali,  vzdávám  zde 
své  nejupřímnější  díky. 

Jsou  to:  správa  veřejné  a  universitní  knihovny  v  Praze,  správa 
knihovny  zemského  Musea  Českého  a  její  ředitel  p.  prof.  Dr.  C.  Zíbrt, 
kapitulní  knihovna  a  její  správce  vid.  p.  kanovník  Dr.  Ant.  Podlaha, 
zemský  archiv  Český  a  jeho  chef  pan  ředitel  Dr.  J.  B.  Novák  i  všecko 
úřednictvo,  zvláště  pan  Dr.  J.  Borovička,  jenž  neúnavně  obstarával 
četné  objednávky  rukopisů  z  bibliothek  cizích,  městský  archiv  Pražský 
a  v  něm  zvláště  p.  adjunkt  Dr.  V.  Vojtíšek,  universitní  archiv  a  jeho 
správce  p.  J.  Bergl,  Schwarzenberský  archiv  v  Třeboni,  jehož  ředitel 
p.  Fr.  Mareš  mimo  to  ještě  zavázal  si  mne  k  zvláštním  díkům  za  ochotné 
srovnání  některých  opisů,  o  jejichž  pořízení  přičinil  se  také  pan  assistent 
Hodáč,  Dietrichsteinská  knihovna  v  Mikulově  a  její  správce  p.  J.  Matzura, 
zemský  archiv  v  Brně  a  v  něm  jnoji  milí  přátelé,  ředitel  prof.  Dr.  B.  Bret- 
holz  a  archivář  Dr.  B.  Navrátil. 

Nemenší  měrou  platí  dík  můj  všem  ústavům,  které  mi  laskavým 
zasíláním  rukopisů  dokončení  práce  i  v  této  tlobě  umožnily.  Vedle  ně- 
kterých již  jmenovaných  jsou  to  zvláště :  někdy  c.  a  k.  dvorní  knihovna  ve 
Vídni,  ředitelství  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíně,  ředitelství  gymna- 
sijní  knihovny  ve  Freiberce,  ředitelství  dvorní  knihovny  v  Mnichově, 
knihovna  staroslavného  kláštera  ve  Vyššním  Brodě  a  knihovna  kapitulní 
ve  St.  Boleslavi. 

A  konečně,  ač  ne  v  poslední  řadě,  děkuji  za  některé  cenné  pokyny 
a  upozornění  milým  kolegům  a  přátelům  prof.  Dr.  G.  Friedrichovi,  prof. 
Dr.  R.  Dvořákovi,  prof.  Dr.  Hennerovi,  prof.  Dr.  O.  Jiránimu,  prof.  Dr.  J.  Zu- 
batému a  Dr.  F.  Bartošovi.  Vedle  nich  však  k  zvláštním  díkům  zavázal 
si  mne  ještě  můj  mladý  přítel  Dr.  Jar.  Prokeš,  koncipista  v  archivu  mini- 
sterstva vnitra,  jenž  s  nevšední  ochotou  četl  se  mnou  korektury  a  platně 
přispěl  hojným  upozorněním  k  správnosti  textu. 


LVI 

Odevzdávám  své  vydání  veřejnosti  připsáno  památce  muže,  který 
o  dějiny  české  a  zvláště  o  správné  ocenění,  ale  zároveň  i  skutečné  po- 
znání osoby  i  doby  Husovy  získal  si  zásluh  největších  a  k  němuž  i  jinak 
vždycky  každý  Čech  bude  vzhlížeti  s  úctou  —  Frant.  Palackému,  ne 
aby  jeho  jméno  bylo  nui  záštitou,  ale  v  neskonalé  úctě  a  obdivu  k  jeho 
veliké  práci.  Znamená-li  vydání  moje  nějaký  pokrok,  byl  umožněn  jenom 
tím,  že  Palacký  položil  k  němu  základ. 

*V  Pi-aze-na  Smíchově,  dne  2:).  i-íjna  1918. 

Václítu  Novotný. 


1. 

M.  Jan  Hus  kterémusi  příteli,  jenž  přijal  úřad  soudce,  udílí  rady,  jak  se 

v  úřade  chovati. 


Rukopis  kapituly  Boleslavské  C  132  (=  B)  f.  163'— 164. 

Nedoma,  Boleslavský  kodex  z  doby  husitské  (Vést.  král.  c.  spol.  nauk  1891) 
str.  49  č.  VII  (zB);  srvn.  Sedlák,  Nékolik  te.xtů  z  doby  husitské,  Řada  třetí 
(Hlídka  1913)  zvi.  ot.  str.  5.  —  Český  překlad  Mareš,  Listy  Husovy  str.  15  c.  6 
=  str.  21  č.6^  =  str.  10  c.  6^  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  (Sv.  knih.  1183—4) 
str.  15  č.  II  =  Flajšhans,  Listy  str.  5 — 6  č.  2. 

O  čase  srvn.  Nedoma  40 — 41,  Novotný,  Listy  Husovy  (Vést.  král.  č.  spol. 
nauk  1898)  str.  5. 

Zdá  se,  že  list  náleží  starší  dobé  činnosti  Husovy. 

Salus  a  domino  Ihesu  Christo.  Arnice  karissime!  Ultra  meum  consi- 
lium,  nescio,  an  sanum,  officium  magnis  periculis*  involutum  actenus 
suscepisti.  Ergo  volve  et  revolve  illiid  publicanis  per  Christi  baptistam 
verbum  propositum':  „Nichil  aliud,  quam  quod  constitutum  est  vobis,'' 
faciatis,"  et  addicias  illud  Christi  ewangelicum ^ :  „Quid  prodest  homini, 
si  universum  mundum  lucretur,  anime  vero  sue  detrimentum  paciatur?" 
Quo  pacto,  quod  iustum  est,  facito.  Hábe  iustissimum  iudicem  pre  oculis, 
ut  nec  iustum  scienter  vexes,  nec  iniquum  palpe.  Excute  ^  „manus  a  mu- 
nere",  quod  frenum  iniquitati  et  insollencie  conswevit  laxare.  Vide,  ne 
personam  accipias ;  ut  diviti  sic  pauperi  officii  tui  prebe  ministerium,  nec 
mortem  affectes  eciam  hominis  impii  propter  questum.  Didicisti  etenim 
dogma  Kathonis*: 

„In  mortem  alterius  spem  tu  tibi  ponere  noli/ 

Noli  rixis  gaudere,  ut  solent  iniqui  iudices. 


^v  B  opraveno  z  periculus.  —  ^ nobis  B. 

'  Luc.  3,13  (nihíl  amplius...).  —  ==  Mat.  16,26.  —  ^  Srvn.  Isai.  33,15:  „Excutit  ma- 
ňas suas  ab  omni  munere".  —  "  Catlio  Dist.  1. 1, 19  (Poetae  lat.  min.  III,  218). 

1 


2  C.  1,  2.     1402,  Mart.  14. 

„De  morbo  medicus,  de  mořte  gaudet  sacerdos'* 
et  de  rixis  inimicus''  iudex.  *Non  sic  tu,  sed  sedá  lites,  compesce  in- 
solentes,  meretricia  destrue  et  presertim  clericorum ;  non  te  favor  a  iusto 
correccionis  tramite  deiciat  vel  timor.  Melius  enim  tibi  foret  non  accep- 
tare  '*  officium,  quam  illud  suscipere  et  non  irripere  per  illud  iniquitatem. 
Ergo  fortis  animi  esto,  ut  et  iniquitatem  destruas  et  iusticiam  elleves; 
si  enim  ,,medio,  tutissimus  ibis,'' '"  nec  sic  ibis,^  nisi  „queras  et  pulses''.^ 
Queras  a  Christo  de  peccatis  veniam,  et  pulses,  ut  prestet  in  auxilium 
graciam,  que  preveniat,  mediet  et  perficiat  tuum  ministerium  ad  utilita- 
tem  ecclesie  sancte  dei.  Vale  in  Christo  Ihesu  et  saluta  amicos  perpetue 
veritatis.  Hoc  dictum  Magistři  J,  H.  d.  H. 

Nadpisu  není. 

2. 

Generální  vikář  Ojíř  z  Domanic  ustanovuje  M.  Jana  Husa  správcem 

kaple  Betlémské. 

V  Praze  1402,  Mart.  14. 

Originál  v  společném  archivu  c.  k.  university  Pražské  f  =  A) 
Pelzel,  Lebensgesch.  des  Róm.  und  Bóhm.  Kónigs  Wenceslaus,  II,  Urkdb. 
str.  95  č.  189  (z  A);  Monum.  univ.  Prag.  II,  1,  str.  397  č.  50  (=  z  A). 

O  jmenování  srovn.  také  zápis  v  knihách  konfirmačních  (L  Conf  VI;  vyd. 
Emler  str.  65) :  ,Ogerius  etc,  quod  nos  ad  presentacionem  nobilis  domini  Jo- 
hannis  de  Mulheim  ad  capellam  sanctorum  Innocentum  alias  Bethlehem  nun- 
cupatam  sitam  in  Maiori  ci\itate  Pragensi,  per  liberam  resignacionem  M. 
Stephani  de  Colonia  vacantem.  honorabilem  virům  dominům  M.  Johannem 
de  Hussinecz,  presbiterum  Pragensis  diocesis,  erida  etc.  Prage  anno  domini 
1402  die  XIV.  Marcii.' 

Ogerius  rector  altaris  sancte  Dorothee  in  ecclesia  Pragensi  et  cor- 
rector  cleri  diocesis  Pragensis,  vicarius  in  spiritualibus  reverendissim 
in  Christo  patris  et  domini,  domini  Wolframi,  sancte  Pragensis  ecclesie 
archiepiscopi,  apostolice  sedis  legati,  generalis,  notum  facimus  tenore  pre- 
sencium  universis,  quod  nos  ad  presentacionem.  et  peticionem  nobilis 
\iri,  domini  Johannis  de  Mulheim  in  et  ad  cappellam  sanctorum  Inno- 
centum, dietám  wlgariter  Bethlehem,  sitam  in  Maiori  civitate  Pragensi, 
per  hberam  resignacionem  honorabilis  vu'i  Magistři  Stephani  de  Colonia, 


•^  inicus  B.  —  ^  attemptare  B ;  opravil  Nedoma.  —  '  nec  si  ibi  B. 

'  Ovidius,  Metám.  II,  138.   —   ^  Srvn.  Mat.  7,  7  (Luc.  11,  9):  quaeríte  et  invenietis, 
piilsate  et  aperíetiir  vobis. 


Č.  2,  3.     1402,  Mart.  14— Aug.  24.  3 

ultimi  et  inmediati  ipsius  capelle  rectoris,  in  manibus  nostris  factam,  per 
nos  receptam  et  admissam,  vaeantem,  honorabilem  virům  Magistrům  Jo- 
hannem  de  Hussinecz,  presbiterum  Pragensis  diocesis,  crida  seu  procla- 
macione  premissa  rectorem  legitimum  instituimus  et  plebanum,  ipsumque 
de  predicta  cappella  cum  omnibus  iuribus  et  pertinenciis  suis  investi- 
vimus  et  presentibus  investimus,  curam  et  administracionem  dicte  cap- 
pelle  eidem  committimus,  ipsum  ad  eandem  in  dei  nomine  confirmantes. 
In  cuius  rei  testimonium  presentes  literas  fieri  et  sigilli  vicariatus  ar- 
chiepiscopatus  Pragensis,  quo  ad  presens  utimur,  appensione  iussimus 
comuniri. 

Datum  Prage  anno  domini  M°  CCCC  H"  die  XIIIP  mensis  Marcii. 

Pečeť  utržena,  zbyl  jen  kus  pergamenového  proužku.  Na  rubu  (mimo 
pozdní  německý  regest)  rukou  z  konce  15.  nebo  spíše  zač.  16.  stol.:  Intro- 
ductio  M'  Jo  Hus  in  Betlem,  15  (to  —  patrné  číslo  inventáře  archivního  — 
škrtnuto).  Rozméry  listiny  23  X  13  cm. 


3. 

M.  Jan  Hus  skládá  slohové  cvičení:  fingovaný  list  krále   Václava  IV. 
papeži  Bonifáciovi  IX.  se  stížnostmi  na  vykořisťující  systém  kurie  a  po- 
hrůžkou svépomoci. 

IV  Praze]  1402,  August  24. 

Rkp.  arch.  Třeboň,  (z  r.  1402)  C  6  (=  Tbn)  f.  61 ;  opis  Palackého  v  mu- 
sejním diplomatáři ;  za  srovnání  s  originálem  zavázal  si  mne  k  zvláštním 
díkům  p.  ředitel  Fr.  Mareš. 

Dosud  netištén. 

Není  ovšem  pochybnosti,  že  jde  o  pouhé  slohové  cvičení  bez  věcného 
základu  historického ;  poněvadž  však  cvičení  samo  psáno  jest  bezpečně  r.  1402, 
stává  se  tím  neobyčejně  důležitým  dokladem  o  smýšlení  Husově,  zejména  co 
do  poměru  moci  duchovní  a  světské. 

Rex  Romanorum  scribit  domino  pape. 

Sanctissimo  in  Christo  domino  et  domino  Bonifacio,  sacrosancte  Ro- 
mane ecclesie  summo  pontifici,  osculum  benignum  beatis  pedibus  subin- 
pressum  et  in  omnibus  sinceriter  obedire.  Quemvis  in  imum  deprimunt 
gravamina  regulis  repugnancia  legalibus,  firmiori  ritus  si  inpugnat,^  et 
que**  in  scandalum  oportunum  vergeant,  hiis  remedium  salubre  ponatur 
extemplo,  ne  insopita  plurimorum  oriantur  in  scandalum,  quo  cristicole 
deffectum    animarum    scelestissime  paterentur.    Hinc   est,  pater  sanctis- 


^  tak  Tbn.  —  ^  chybí  v  Tbn. 


4  C.  3,  4.     1402,  Aug.  24.— 1403,  Apr.  1. 

sime,  cum  predecessorum  temporibus  gratuitis  regnum  Bohemie  nullis 
tenebatur  gravaminum  generibus,  sed  legum  ac  canonum  fundamentis  ex- 
titit  fulcitiim,  Romane  ac  universalis  ecclesie  sacrosancte  obediens,  sin- 
gula  contraria  omni  farigia  evitando,  siibieccione  umillima  quolibet  absque 
honerum  gravamine  fideliter  congaudentes,  in  fide  Ihesu  Christi  domini 
delectando:  venientibus  autem  diebus  novissimis,  in  quos  finis  mundi,* 
venerunt  nocive  "^  novitates.  lam  pro  dolor  perplectitur  exaccionibus  scri- 
pture  sacre  dissonis,  eximiis  periculis  induitur  extraneorum  amplexibus 
et  gravatur.  Nam  quo  terigena  gratulanter  deberet  potiri,''  aligenigena- 
rum  morsibus  spoliatur,  Galicorum  molle  gravior  sarcina,  que  spolium 
esse^  dinoscitur,  prebendarum  a  suffragio  avidissime  spoliatur. 

Quapropter  sanctitatem*  vestram  benignissimam  singulis  fidelibus 
flexis  genibus  inploramus,  quatenus  predecessorum  suorum  graciose  re- 
tinendo  statuta,  huiusmodi  scelerata  gravamina  dignetur  ^  graciosius 
ámovere,  ne  cristicollis  graviora  incumbant  scandalla,  quibus  in  profun- 
dum  scelerum  demergantur.  Alias  si  quempiam  atemptancium  siccine 
nostra  reprehendat  ^  magestas,  ori  inposito  repagulo,  camisia  induta  sac- 
cinea,  talem  in  Multaviam  finaliter  adaquabo 

Wenceslaus,  dei  gracia. 

Ad  mandátům  domini  domini  regis 

A.  notarius  In. 

Explicit  exercicium  rhetorice  datum  per  Magistrům  Johanem  dictum 
Huss  anno  domini  millesimo  CCCC"  2,"  feria  quinta  scriptum  in  die  sancti 
Bartholomei. '  Amen. 

Na  opise  musejním  přípisek  rukou  Palackého:  ,NB.  Forma  literarum 
superius  scripta  nil  nisi  lusum  pennae  praesefert.  P.' 


4. 

Notářský  spis  o   výroku,  který  učinil  M.  Jan   Eliášův  mezi  zástupcem 
M.  Mikuláše   Zeiselmeistera,  faráře  u  sv.  Filipa  a  Jakuba,  a  M.  Janem 
Husí,  správcem  kaple  Betlémské',   ve  sporu  o  podílu  farářové  na  důcho- 
dech kaple  Betlémské'. 

V  Praze,  1403,  Apr.  1. 

Originál  pergamenový   ve  společném   archive   university   Karlovy-Ferdi- 
nandovy  v  Praze  f=  A). 

Monum.  univ.  Pragen.  II,  1  str.  399 — 406  č.  LIL   ■ 


\ 


^  nociva   Tbn.  —  ^  pateri  Tbn.  —  *  nezřetelné.  —   *  sanctissimam   Tbn.  —   ^  dig- 
nentui"  Tbn.  —  ^  reprehendent  Tbn. 

'  R.  1402  dne  24  srpna,  což  toho  roho  rohu  skutečně  bylo  ve  čtvrtek. 


Č.  4.     1403,  Apr.  1.  5 

In  nomine  domini  amen.  Anno  nativitatis  eiusdem  millesimo  qua- 
dringentesimo  tercio,  indiccione  undecima,  die  prima  mensis  Aprilis,  hora 
vesperorum  vel  quasi,  pontificatus  sanctissimi  in  Christo  patris  et  do- 
mini nostri  domini  Bonifacii,  divina  providencia  pape  Noni,  anno  XUIP, 
in  Maiori  civitate  Pragensi,  in  commodo  honorabilis  viri  Magistři  Johan- 
nis  Elie,'  sacre  theologie  professoris,  archidiaconi  Pilznensis  in  ecelesia 
Pragensi,  šito  in  collegio  Karoli,  in  mei . .  notarii  publici  infrascripti  et 
testium  presencia  subscriptorum,  ad  hoc  specialiter  vocatorum  et  roga- 
torum,  constituti  personaliter  honorabiles  viri  Marcus  de  Grecz  Regině,^ 
magister  in  artibus,  procurator  et  nomine  procuratorio  nomine  Magistři 
Nicolai  Czeislmeistr,^  rectoris  ecclesie  parochialis  sanetorum  Philipi  et 
Jacobi  apostolorum  dicte  civitatis  Pragensis,  et  ipsius  ecclesie  nomine, 
de  cuius  procuracionis  mandato  michi  notario  publico  infrascripto  bene 
constat,  ex  una,  et  Johannes  de  Hussinecz,  similiter  magister  in  artibus, 
universitatis  studii  Pragensis  rector*  et  predicator  cappelle  dicte  Beth- 
leem,  site  prope  ecclesiam  sanetorum  Philippi  et  Jacobi,  suo  et  dicte  ca- 
pelle  nomine  parte  ex  altera,  ubi  iidem  magistři  non  compulsi  nec  coacti, 
sed  sponte  et  Ubere  ac  voluntarie  et  ex  čerta  ipsorum  sciencia,  propter 
bonům  pacis  et  concordie,  ac  volentes  hincinde  parcere  laboribus  et  ex- 
pensis  de  et  super  omnibus  et  singulis  causis,  litibus  et  controversiis 
inter  eos  quomodolibet  exortis,  et  presertim  racione  capelle  Bethleem 
predicte,  que  circa  dietám  ecclesiam  sanetorum  Philipi  et  Jacobi  infra 
fines  et  limites  eiusdem  ecclesie  est  constructa  et  edificata,  ac  preiudi- 
cio  ^  dicte  ecclesie  ex  eiusdem  capelle  constructione  facte  *  ac  aliis  im- 
pedimentis  et  causis  quibuscumque  meliori  módo,  via,  iure  et  forma, 
quibus  melius  et  efficacius  de  iure  fieri  potest  et  debet,  in  honorabilem 
et  scientificum  virům  Magistrům  Johannem  Elie  supradictum,  ibidem  tunc 
presentem  et  onus  huiusmodi  in  se  sponte  et  libere  suscipientem,  tam- 
quam  in  arbitrům,  arbitratorem  et  amicabilem  compositorem,  de  alto  et 


*  tak  A,  místo  facto. 

'  M.  Jan  Eliášův,  profesor  theologie  a  kanovník,  později  nepřítel  Husův  i  nového 
hnutí.  —  '^  M.  Marek  z  Hradce,  kanovník  Pražský,  soudruh  a  zejména  později  přítel 
Husův,  s  nímž  jednoho  dne  došel  hodnosti  mistra.  —  ^  M.  Mikuláš  Zeiselmeister  z  mě- 
šťanské rodiny  pražské,  v  létech  139S — 1404  farář  u  sv.  Filipa  a  Jakuba,  později  ofi- 
ciál  arcibiskupský  a  veliký  mnohoobročník,  odpůrce  nového  hnutí;  on  byl  původcem 
sporů,  o  nichž  v  listině  řeč,  hledaje  většího  zisku ;  srovn.  násl.  pozn.  5.  —  *  Jest  to  jediná 
zmínka  o  rektorském  úřadě  Husově  od  října  1402  do  dubna  1403,  jak  aspoň  vyklá- 
dají Palacký  a  Tomek;  ač  není  nemožná  interpunkce  ,magister  in  artibus  univ.  stud. 
Prag,  rector  eť,  pro  niž  i  jiné  doklady  mohly  by  mluviti  (v.  na  př.  titul  Husův  na 
konci  této  listiny  nebo  v  č.  15.),  nechci,  poněvadž  Hus  již  tehdy  začínal  mezi  kollegy  za- 
ujímati vynikající  místo,  výkladu  již  ustáleného  se  zříkati;  srovn.  Novotný-Kybal,  Hus  I. 
—  ^  Hned  při  založení  kaple  Betlémské  učinil  Jan  z  Můlheima  dne  10.  dubna  1391 
s  tehdejším  farářem  u  sv.  Filipa  a  Jakuba  Oldřichem,  kanovníkem  Boleslavským,  na- 
rovnání, podle  něhož  mu  z  důchodů  kaple  Betlémské  mělo  za  ušlý  zisk  býti  vypláceno 
90  grošů  ročně  (v.  MUPr  II,  1,  392—395) ;  Zeiselmeister,  nejsa  s  odškodným  spokojem 
vymohl  si  nynější  zvýšení. 


6  C.  4.     1403,  Apr.  1. 

basso  et  sub  pěna  quinquaginta  sexagenarum  grossorum  monetě  Pra- 
gensis  parti  tenenti  arbitrium  huiusmodi  per  partem  non  tenentem  sol- 
vendarum  compromisenint ;  dantes  et  concedentes  dicte  partes  hincinde 
prefato  arbitro,  arbitratori  et  amicabili  compositori  plenám,  liberam  et 
omnimodam  potestatem  ac  mandátům  speciále  de  et  super  omnibus  et 
singulis  causis,  litibus  et  controversiis  suprascriptis  et  aliis  circa  ea  ge- 
neraliter  vel  specialiter  expressis  ac  emergentibus,  incidentibus,  connexis 
et  dependentibus  ab  eisdem,  ipsis  cognitis  vel  non  cognitis,  per  modům 
indicii  cum  recepcione  et  examine  testium,  sivé  summarie  et  de  piano, 
semel  vel  pluries  pronuncciandi,  terminandi,  laudandi,  sentenciandi,  dif- 
finiendi,  arbitrandi  et  dicendi,  verbo  vel  in  scriptis,  partibus  vocatis  vel 
non  vocatis,  presentibus  vel  absentibus,  aut  una  parte  presente  et  alia 
absente,  servata  vel  non  servata  huiusmodi  compromissi  forma  et  ei 
addendo  vel  minuendo,  stando  vel  sedendo  diebus  feriatis  vel  non  fe- 
riatis,  iuris  ordine  servato  vel  non  servato,  ubi,  quando,  prout,  et  quo- 
ciens  ipsi  arbitro  visum  fuerit  expedire;  promittentes  dicte  partes  hinc- 
inde michi  notario  publico  infrascripto  ut  persone  publice  legitime  sti- 
pulanti  vice  et  nomine  omnium,  quorum  interest  vel  interesse  poterit 
quomodolibet  in  futurum,  staré,  obedire  et  non  contravenire  de  iure  vel 
de  facto  aliqua  racione  vel  causa  omni  ipsius  arbitři,  arbitratoris  et  ami- 
cabilis  compositoris  laudo,  arbitrio,  dieto,  diffinicioni  et  pronuncciacioni, 
quod  vel  quam  inter  ipsas  partes  fecerit  super  premissis  aut  aliquo 
premissorum  vel  aliis  quibuscumque  causis  ad  premissa  quomodocum- 
que  spectantibus  seu  predictorum  occasione  emergentibus,  incidentibus, 
dependentibus  et  connexis,  et  ea,  que  super  premissis  dixerit,  pronunc- 
ciaverit,  laudaverit,  diffiniverit,  terminaverit  seu  mandaverit,  firma,  rata 
et  grata  tenere  et  inviolabiliter  perpetuis  temporibus  observare ;  cedentes 
et  renuncciantes  dicte  partes  expresse  hincinde  omni  liti,  cause  et  que- 
stioni  inter  eas  occasione  premissorum  coram  quibuscumque  iudicibus 
vertentibus,  instrumentis  publicis,  literis  et  rescriptis  impetratis,  arbitrio 
boni  \ári  et  recursum  habendo  ad  arbitrium  boni  viri,  omnibusque  aliis 
et  singulis  ad  premissa  spectantibus  quovismodo,  et  quod  contra  ipsius 
arbitři  pronuncciacionem,  preceptum,  laudum,  arbitrium  et  diffinicionem 
non  appellabunt,  nec  appellacionem  prosequentur,  nec  restitucionem  in 
integrum  petent,  nec  ad  arbitrium  boni  viri  recurrent,  nullam  excepcio- 
nem  iuris  vel  facti  opponent;  renuncciantes  eciam  dicte  partes  et  que- 
libet  earum  in  premissis  per  pactum  expressům  excepcioni  doli,  malum 
factum  accioni,  non  sic  celebrati  compromissi,  aliter  fuisse  scriptum  quam 
dictum  et  e  contra,  omni  privilegio,  iuris  canonici  et  civilis  auxilio  omni- 
busque excepcionibus,  allegacionibus,  racionibus  et  ceteris  auxiliis  iuris, 
facti  et  loci  ac  patrie,  quibus  possent  dicte  partes  contra  premissa  vel 
aliquod  premissorum  in  presenti  instrumento  contenta  facere  vel  venire, 
et  contra  presens  instrumentum  obici  vel  opponi,  et  specialiter  iuri  di- 
centi,  generálem  renuncciacionem  non  valere,  nisi   precesserit   specialis, 


I 


Č.  4.     1403,  April  1.  7 

ac  omnibus  aliis  obieccionibus,  que  infirmare  aut  viciare  possent  hoc 
compromissum  seu  arbitrium  in  toto  vel  in  parte,  sivé  ex  persona  arbitři, 
sivé  ex  personis  compromitencium,  aut  ex  rébus  vel  causis,  de  et  super 
quibus  est  compromissum,  aut  ex  quacumque  alia  causa  seu  racione; 
sed  omnia  et  singula  in  huiusmodi  compromisso  contenta  dicte  partes 
hincinde  sub  pěna  predicta  firmiter  et  inviolabiliter  perpetuo  tenere  pro- 
miserunt  et  observare. 

Quo  quidem  compromisso  sic  facto,  prefatus  Magister  Johannes  Elie, 
arbiter,  arbitrator  et  amicabilis  compositor  supradictus,  habita  informa- 
cione  a  dictis  partibus,  et  matura  deliberacione  facta  super  premissis, 
mox  ibidem  in  presencia  parcium  suprascriptarum  quandam  pronunc- 
ciacionem  manu  sua  scriptam  fecit  ac  pronuncciavit  et  arbitratus  est  per 
omnia  sub  hiis  verbis: 

Inprimis  pronuncciamus,  quod  annis  singulis  in  futurum  et  irnper- 
petuum  rector  cappelle,  qui  pro  tempore  fuerit,  det  plebano  ecclesie 
sanctorum  Philipi  et  Jacobi  třes  sexagenas  grossorum  divisim,  videlicet 
mediam  alteram  circa  Georgii,  et  alteram  mediam  circa  Galii,  in  proximo 
sancti  Georgii  incipiendo.  Item  que  parcium  voluerit,  acquirat  sibi  con- 
firmacionem  ab  ordinario  vel  a  papá.  Item  de  legatis  et  testamentis,  que 
legabuntur  pro  cappella  predicta  per  parrochianos  predicte  ecclesie  sanc- 
torum Philippi  et  Jacobi  ad  quemcumque  usům,  sivé  rectori  cappelle, 
sivé  pro  ornamentis  aut  scolaribus,  quod  rector  parrochialis  ecclesie  pre- 
dicte medietatem  illorum  habeat.  Si  vero  aliquis  ex  parrochialibus  in  vita 
aliquid  donaverit,  de  illis  plebanus  nichil  debet  habere.  Item  de  offer- 
torio  et  oblacionibus  ad  sacculum  plebano  nullum  ius  competit  in  illis. 
Item  de  donatis  vel  legatis  ab  extraneis,  qui  non  šunt  de  illa  parrochia, 
plebanus  penitus  nichil  habebit.  Item  offieia  sic  debent  ordinari  et  dein- 
ceps  celebrari,  quod  una  missa  poterit  decantari  ante  sermonem,  qui  fit 
de  mane  omni  die ;  sed  post  sermonem  non  debent  cantari,  sed  legi  sub- 
misse.  In  solempnitatibus  vero  capelle,  utputa  diebus  patronorum  capelle, 
ut  Innocentum,*  Mathie^  et  Mathei*  apostolorum,  quatuor  doctorum  ec- 
clesie^ et  in  dedicacione  eiusdem  capelle  et  presente  funere  et  in  die 
Translacionis  sancti  Venceslai,'"  et  missas"  defunctorum  in  presencia 
funeris,  aut  in  exequiis  misse  eciam  post  sermonem  poterint  decantari. 
Item,  quod  liberum  sit  cuilibet  eligere  sibi  sepulturam  in  dieta  capella, 
sivé  sint  parrochiani,  sivé  extranei.  Item  rector  capelle,  qui  pro  tempore 


^  tak  v  A  místo  misse. 

^  Dne  28.  prosince.  —  '  dne  24.  února.  —  ^  dne  21.  září;  těmto  dvěma  světcům  za- 
svěcen byl  oltář  v  Betlémě,  jenž  měl  zvláštního  oltářníka.  —  "  totiž  Augustina  (28.  srpna), 
Jeronýma  (30.  září),  Ambrože  (4.  dubna)  a  Řehoře  (12.  března).  —  ^^ dne  4.  března; 
ustanovení  rozumím  tak,  že  v  tento  den  smí  se  mše  zpívati  i  po  kázání,  koná-li  se 
zároveň  pohřeb ;  při  pohřbech,  jak  hned  další  článek  stanoví,  směly  se  sice  zpívati 
mše,  ale  zádušní,  i  po  kázání,  kdežto  v  ten  den  —  zasvěcený  svátek  —  nebyla  to  mše 
zádušní. 


8  Č.  4.     1403,  Apr.  1. 

fuerit,  poterit  redimere  census  illos  triům  sexagenarum  grossorum  assig- 
nando  alibi  eque  bonos  in  distancia  triům  miliarium  a  Praga.  Item  re- 
tenta  solvantur  in  terminis  infrascriptis :  primo,  due  sexagene  grossorum 
solvantur  circa  festům  sancti  Spiritus,"  due  circa  Assumpcionem  beate 
Virginis  infra  octavas/^  et  residuum  circa  Galii  una  cum  censu. 

Qua  quidem  pronuncciacione  sic  facta  dominus  arbiter  dictas  partes 
interrogavit,  an  pronuncciacioni  sue  staře  vellent  et  eidem  obedire? 
Qui  quidem  magistři:  Marcus,  procurator  et  nomine  procuratorio,  quo 
supra,  ac  ecclesie  prefate,  et  Johannes  de  Hussynecz,  rector  capelle  pre- 
nominate,  suo  et  eius  capelle  ac  successorum  suorum,  rectorum  et  pre- 
dicatorum  ipsius  capelle  nominibus  dietám  pronuncciacionem  approba- 
verunt  et  ratam  et  gratam  habuerunt,  petentes  ipsis  hincinde  super 
omnibus  et  singulis  suprascriptis  fieri  et  confici  unum  vel  plura,  si  opus 
fuerit,  publicum  seu  publica  instrumenta. 

Acta  šunt  hec  anno,  indiccione,  die,  mense,  hora,  pontificatu  et  loco, 
quibus  supra,  presentibus  honorabilibus  et  discretis  viris  domino  Jacobo 
de  Zihobecz,"  decretorum  doctore,  Stanislao  de  Znoyma,"  sacre  theologie 
baccalario  formato  et  magistris  in  artibus,  Gregorio  de  Praga  et  Martino 
Cunssonis  de  Praga,  baccalariis  in  artibus  universitatis  studii  Pragensis, 
testibus  ad  premissa  vocatis  specialiter  et  rogatis. 

(not.  znamení.)  Et  ego  Nicolaus  Hodislai  de  Swidna  Pragensis  diocesis,  publicus 
auctoritate  imperiali  notarius,  predictis  compromissioni,  arbitři  eleccioni, 
pene  adieccioni,  promissioni,  pronuncciacioni,  ratificacioni,  approbacioni, 
peticioni  omnibusque  aliis  et  singulis,  dum  sic,  ut  premittitur,  fierent 
et  agerentur,  una  cum  prenominatis  testibus  presens  interfui  eaque  omnia 
et  singula  sic  fieri  vidi  et  audivi,  manu  propria  conscribens  in  hanc 
formám  publicam  redegi  signoque  et  nomine  meis  solitis  consignavi 
requisitus,   in   fidem   et  testimonium  omnium  premisorum. 

Pečeti  není ;  na  rubu  originálu  nadpis  rukou  15.  stol. :  ,Ad  Betleem  et 
ecclesiam  Philippi  et  Jacobi  apostolorum'  a  níže  rukou  pozdní  ,N°  20', 
načež  následuje  r.  16.  st.  nadpis  (nezcela  správný) :  ,Instrumentum  publicum, 
quo  refertur  arbitři  inter  plebanum  sanctorum  Philippi  et  .Jacobi  et  procu- 
ratorem  capelle  Bethleem  pronunciacio  de  proventibus  quibusdam  ab  utraque 
participandis  1403.' 


"  dne  3.  června  1403.  —  *-  dne  15.  srpna  1403.  —  "  Dr.  Jakub  ze  Žihobec,  kanovník 
vyšehradský,  činný  i  ve  službách  krále  Václava.  —  "  M.  Stanislav  ze  Znojma,  tenkrát 
učitel  a  přítel  Husův,  později  jeho  urputný  nepřítel. 


€.  5.    1403,  Juni  28.  9 

5. 

Notářský  spis  o  darování  kaple  Božího  těla  na  Novém  městě  Pražském 
od  hejtmanů  Bratrstva  s  obručí  a  kladivem   národu   českému   v  univer- 
sitě, jehož  jménem  darování  přejímá  M.  Jan  Hus. 

V  Praze,  1403,  Juni  28. 

Originál  pergamenový  ve  společném  archive  university  Karlovy -Ferdi- 
nandovy v  Praze  (A) 

Monum.  univ.  Prag.  II,  1  str.  406—410  č.  LIII. 

In  nomine  domini  amen.  Anno  nativitatis  eiusdem  millesimo  qua- 
dringentesimo  tercio,  indiccione  undecima,  die  Jovis  vicesima  octava  men- 
sis  Junii,  hora  vesperorum  vel  quasi,  pontificatus  sanctissimi  in  Christo 
patris  et  domini  nostri,  domini  Bonifatii,  divina  providencia  pape  Vlin, 
anno  quartodecimo,  in  domo  naeionis  Boemorum,  šita  in  parrochia  ecclesie 
parrochialis  sancti  Galii  confessoris  Maioris  civitatis  Pragensis,  in  mei 
Michaelis,  notarii  publici  infrascripti  testiumque  presencia  subscriptorum, 
ad  hoc  specialiter  vocatorum,  constituti  personaliter  famosi  viri  Zacha- 
rias  de  Swynarz,'  Sczieeh  de  Lopucz^  et  Petrus  dictus  Quass  de  Wssenor,^ 
armigeri  Pragensis  diocesis,  capitanei  fratres  seu  fratree  societatis*  et 
fundatores  capelle  Corporis  Christi,  site  in  Nova  civitate  Pragensi,  per 
alios  socios  fratree  societatis  dicte  capelle  pro  anno  presenti  predicto 
ad  regendum  et  gubernandum  dietám  capellam  de  ipsaque  disponendum 
et  ordinandum  cum  ipsa  ac  ministros  presentandum  ad  eandem,  ut  di- 
cebant,  electi  et  deputati,  sani  mentě  et  corpore  per  omnia  et  compotes 
racionis  existentes,  non  compulsi  nec  coacti  nec  aliquo  seducti  errore 
aut  fraude  circumventi,  sed  matura  deliberacione  prehabita,  sponte,  libere 
et  voluntarie,  pure  et  simplieiter  donacione  irrevocabili  inter  vivos,  nulla 
spe  lucri  aut  commodi  temporalis  ipsis  in  subscripta  donacione  reser- 
vatis,  meliori  módo,  via,  iure  et  forma,  quibus  melioribus  de  iure  fieri 
potuit  et  debuit,  suo  et  dicte  fratree  societatis  nominibus  dederunt  et 
donaverunt  pura  et  gratuita  donacione  dietám  capellam  Corporis  Christi, 
cum  omnibus  iuribus,  censibus,  redditibus  et  proventibus  ac  pertinenciis 
ipsius  universis  et  pecuniis  promptis  ipsi  capelle  debitis  et  datis,  iure 
patronatus  seu  presentandi  ad  eandem  sibi  et  aliis  sociis,  fratream  so- 
cietatem  ipsius  capelle  gerentibus  et  facientibus,  specialiter  reservato  et 
excepto,  honorabilibus  et  scientificis  viris,  dominis  magistris,  doctoribus, 
baccalariis  et  studentibus  universitatis  studii  Pragensis  de  nacione  Boe- 
morum dumtaxat  existentibus,  presentibus  et  futuris,  ad  tenendum,  re- 
gendum et  gubernandum,  ministros,   presbiteros   et  officiales   eidem  ne- 


^  Zachař  ze  Svinař.  —  ^  Stech   z   Lopúce.  —  ^  Petr  Kvas  ze  Všenor.  —  *  Bratrstvo 
s  obručí  a  kladivem ;  o  něm  a  o  darování  v.  Tomek    IIP,  203 — 204,  434. 


10  ■  Č.  5.     1403,  Juni  28. 

cessarios  instituendum  in  eadem  et  destituendum  ipsaque  utifruendum, 
census,  redditus,  fructus  ad  eandem  pertinentes,  qui  nunc  šunt  vel  auc- 
tore  domino  augebuntur  in  futurum,  tollendum,  percipiendum  et  levan- 
dum  et  in  usus  suos  convertendum,  ipsisque  magistris,  doctoribus,  bac- 
calariis  et  studentibus  dicte  nacionis  Boemorum  presentibus  et  futuris 
eandem  capellam  Corporis  Christi  cum  censibus,  redditibus  et  fructibus 
ac  emolumentis  suis,  suo  et  dicte  fratree  societatis  ipsorum  nominibus 
ibidem  simpliciter  et  expresse  resignaverunt  ipsisque  condescenderunt 
de  eadem,  cedentes  et  renuncciantes  dicti  Zacharias,  Sczech  et  Petrus 
Qwass  suo  et  societatis  fratree  ipsorum  predictorum  nominibus  prefatis 
magistris,  doctoribus,  baccalariis  et  studentibus  nacionis  Boemorum  atque 
in  ipsos  transferentes  et  transfundentes  totum  suum  ius,  iure  patronatus, 
ut  prefertur,  excepto,  quod  ipsis  et  dicte  fratree  societati,  quoad*  ean- 
dem capellam  competebat,  seu  habebant  et  habere  poterant  quoquo  módo, 
constituentes  eciam  et  ponentes  eosdem  magistros,  doctores,  baccalarios 
et  studentes  in  locum  suum,  quod  deinceps  et  in  antea  suo  proprio  no- 
mine  vel  cum  adiutorio  ipsorum  donancium,  si  id  habere  voluerint  et 
ipsis  placuerit,  possent  contra  et  adversus  quoscumque  prescripte  dona- 
cionis  et  cessionis  contradictores  et  ipsos  in  iure  possesionis  dicte  ca- 
pelle  iurium  et  pertinenciarum  ipsius  impedientes,  accionibus  utilibus 
seu  directis,  coram  quibuscumque  iudicibus  spiritualibus  vel  secularibus, 
delegatis,  subdelegatis,  ordinariis,  extraordinariis,  datis  vel  dandis,  agere 
et  experiri,  consequi  et  se  tueri,  ac  omnia  et  siRgula  iure  cessionis  et 
donacionis  huiusmodi  facere,  quemadmodum  et  que  ipsi  donantes  et  fra- 
trea  societas,  cedentes  et  translatores,  facere  possent,  promittentes  so- 
lempni  stipulacione  ad  manus  mei,  notarii  publici  infrascripti,  predictam 
cessionem  et  donacionem  ac  omnia  alia  et  singula  suprascripta  non  in- 
mutare  nec  revocare,  sed  ea  omnia  rata,  grata  et  firma  habere  et  te- 
nere,  nec  contravenire  aut  contrafacere  in  vita  vel  in  mořte  per  se  vel 
alium  seu  alios  aliqua  racione,  ingenio  sivé  módo,  sed  omnia  predicta 
cessa  et  donata  ipsis  tueri  et  deřensare  ac  inviolabiliter  perpetuo  obser- 
vare.  Super  quibus  omnibus  et  singulis  honorabilis  vir.  Magister  Johannes 
Huss  de  Hussinecz,  suo  et  dicte  nacionis  Boemorum  nominibus  petivit 
sibi  per  me  notarium  publicum  infrascriptum  fieri  et  confici  unum  vel 
plura  publicum  seu  publica  instrumentum  seu  instrumenta. 

Acta  šunt  hec  anno,  indiccione,  die,  mense,  hora,  pontificatu  et  loco, 
quibus  supra,  presentibus  discretis  viris  Mathia'  presbitero,  capellano 
capelle  dicte  Betleem,  site  in  Maiori  civitate  Pragensi  predicta,  Laurencio 
de  Wollenow  alias  de  Lochkow,  Andrea  de  Suchomast,  armigeris  Pra- 
gensis  diocesis,  Stephano  dieto  ad  flaveam  rotám,  civě  dicte  civitatis 
Pragensis,  Egidio  Mathie  de  Praga,  baccalario  arcium  studii  Pragensis, 
et  multis  aliis  testibus  fide  dignis  circa  premissa. 

^  písař  původně  napsal  quod,  ale  hned  mezi  psaním  opravil  na  quoad. 
^  Matěj  z  Tiičap,  oltářník  sv.  Matouše  a  Matěje  v  kapli  Betlémské. 


Č.  5,  6.     1403,  Juni  28.— 1404,  Jan.  11 

zrnění).  Et  cgo  Míchael  natus  quondam  Nicolai  de  Prachaticz  Pragensis  diocesis, 
piiblicus  imperiali  auctoritate  notarius,  predictis  donacioni,  cessioni  iuris, 
translacioni,  promissioni,  peticioni  omnibusque  et  singulis  aliis  supra- 
scriptis,  dum  sic,  ut  premittitur,  fierent  et  agerentiir,  unacum  prenomi- 
natis  testibus  presens  interfui  et  sic  fieri  vidi  et  audivi,  manu  propria 
conscripsi,  publicavi  et  in  hanc  formám  publicam  redegi,  signo  et  no- 
mine  meis  consuetis  consignavi  rogatus  et  requisitus,  in  fidem  et  testi- 
monium  omnium  et  singulorum  premissorum. 

Na  rubu  rukou  15.  st. :  ,De  decessione  fundatorum  magistris  capelle 
Corporis  Christi.'  Nad  tím  rukou  moderní:  ,Testatur  notarius  hoc  instru- 
niento  capellam  Corporis  Christi  cum  omnibus  prorsus  suis  pertinenciis,  iuri- 
bus  etc.  donatam  a  fraternitate  Corporis  Christi  universitati  Pragensi.'  Pod 
tím  v  levo  touž  rukou  ,N''  9',  a  vedle  rukou  starší  ,a.  1403'. 


6. 

Nejmenovaný  pisatel,  nepochybné  M.  Jan  Hus,  vytýká  M.  Janovi  Hůb- 

nerovi,  ze  nedávno  (asi  při  kvodlibetu)  nazval  kacířem  Wyclifa,  i  ty,  kdo 

jeho  knihy  čtou,  a  vyvrací  jeho  domněle'  důvody. 

[V  Praze],  1404,  [JanuarJ. 

Rkp.  univ.  knih.  IX  B 1  (=  Unv.)  na  poslední  straně  pergamenové' ho 
přídeští. 

J.  Truhlář,  VČAk.  1900  str.  353  n.  (část  z  Unv.) ;  Sedlák,  M.  Jan  Hus 
(v  Praze  1915),  příl.   VIIL,  str.  94* — 98*  (s  libovolnými  změnami  a  přídavky). 

Sedlák  na  uv.  m.  102,  srov.  i  tamtéž  93  a  také  jinde,  na  př.  Studie 
a  texty  11. ,  369  a  j.  často,  prohlašuje  pisatelem  Stanislava  ze  Znojma,  jenž 
v  tu  dobu  byl  ovšem  vůdcem  strany ;  ale  stanovisko  Stanislavovo  jest  naprosto 
odchylné  od  pisatelova,  kryje  se  však  úplné  s  tím,  kterého  tenkrát  zastával 
Hus,  že  artikuly  vybrány  falešné,  a  lze  tedy  správnéji  mysliti  na  Husa.  Také 
o  datu  není  příčiny  pochybovati,  jak  činí  Truhlář  na  uv.  m.,  a  zvlášté  Sedlák, 
Hus  93  pozn.  1,  jenž  dokonce  tvrdí,  že  se  list  hlásí  jasné  na  začátek  1403  (!) ; 
jest  patrno,  že  náleží  za  kvodlibet,  a  tedy  do  ledna  1404,  jak  nyní  poznal 
také  Bartoš  ČMM.  XL  str.  162. 

Venerabilis  magister!  Dixistis  in  proximo,  quod  Vicleph  sit  hereti- 
cus.'  Racio :  quia  in  libris  suis  scripserit  heresim.  Hec  non  videtur  causa 

'  Běží  patrně  o  výroky,  jinak  nedoložené,  jež  Hiibner  učinil  ve  svém  kvodlibetu 
začátkem  ledna  1404.  Na  jeho  udání  bylo,  jali  známo,  dne  28.  května  1403  odsouzeno 
43  artikulů  Wyclifových  na  universitní  schůzi  proti  hlasům  českým  většinou  německou, 
která  dále  demonstrovala  i  tím,  že  v  červnu  t.  r.  zvolila  Hubnera  za  kvodlibetáře  pro 
příští  leden  (srovn.  MUPr.  I,  1,  375).  Patrně  při  této  příležitosti  provokoval  Hiibner 
svými  novými  urážkami.  Také  datum  listu  potvrzuje  tento   výklad. 


12  C.  6.     1404,  Jan. 

sufficiens,  cum  per  idem  beatus  Augustinus  et  quotquot  alii  forent  he- 
retici, in  dictis  suis  scolastice  ponentes  hereses,  ut  Magister  Sentencia- 
rum,  sanctus  Thomas  etc.  in  pluribus  locis.  Cur  igitur  non  tam  exacer- 
bamini  in  hos,  ut  in  istum?  Timeo,  ne  sit  ibi  aliud  quam  caritas. 

Item  dixistis,  quod  Vicleph  appellet  sanctam  matrem  ecclesiam  sy- 
nagogám Sathane.  Hoc  non  est  verum  salva  reverencia.  Et  fortassis,  si 
ita  sit  scriptum  in  libro  vestro,  est  ex  errore,  aut  non  bene  legistis 
vel  perlecta  non  bene  memorie  comendatis.  Nam  non  sequitur:  curia 
Romana  est  synagoga  Sathane,  ergo  sancta  mater  ecclesia  est  synagoga 
Sathane;  et  si  diceret:  ecclesia,  non  addendo  sancta,  conchors  foret 
Dauid   dicenti:-   ^Odivi   ecclesiam  malignancium". 

Et  quid,  mi  domine  magister,  si  foret  hereticus,  dato  et  non  con- 
cesso,  non  foret  fortassis  mirum,  cum  supposita  ydyomatis  vestri  ut 
frequenter  šunt  heretica  ex  comuni  fáma:  ^Teotunicus  hereticus,  Boemus 
fur  naturaliter" ;  et  cum  ipse  Vicleph  sit  Anglicus.  qui  ex  ydyomate 
saxonico  ex  cronicis  ortům  traxerunt,  concludatis. 

De  hiis  vero,  qui  libros  suos  habent,  legunt,  publicant,  disputant, 
et  defendunt*  si  vera  šunt,  a  spiritu  sancto  šunt,  si  falsa  et  scolastice 
fiunt,  ymo  cum  protestacione,  quomodo  potestis  hos  dicere  hereticos, 
nisi  falše? 

Item  dixistis,  quod  preláti,  scihcet  capitulum  Pragense,  pro  vobis 
quid  declaraverit  seu  pro  parte  articulorum  vestrorum,  quos  falše  et 
sinistro  oculo  tamquam  privata  persona,  non  in  karitate,  sed  nescio,  quo 
ductus  spiritu,  obtuleratis,^  quorum  nullum  credo  ipsum  Vicleph  aut  se- 
quentes  suos  asertive  tenuisse  aut  tenere.  Quomodo,  queso.  ceci  iudica- 
bunt  de  coloribus,  ut  hii  de  doctrina  sacra,  quos  dixistis?  Nec  est  verum, 
quod  conclusissent  aliquid,  sed  bene  retrocedunt,  dicentes,  se  fóre  male 
informatos/  Et  esto,  quod  aliquid  concluderent,  quanta  ipsis  fides  adhi- 
beri  deberet,  cum  sint"  omneš  et  fere  singuli  simoniaci,  et  in  propria 
causa  nemo  iudex. 

Item  dicitis :  qui  dicit  contra  canones,  hereticus  est.  Falsum  univer- 
saliter,  ymo  dicendo  contra  canones  sanctus  est  in  času.  Dicunt  namque 
canones,  quod  si  iudici  constet  habenti  potestatem,  Sortem  esse  iustum, 
et  convincitur  a  Platone  falsis  testibus  esse  reus,  secundum  canones 
debet    abiudicari   tamquam   reus;'   et   hoc   hodie   tenetur   et   practicatur 


^  V  Unv.  et  defendunt  touž  rukou  in  margine.  —  ''  cum  sint  v  Unv.  dvakrát,  prvé 
škrtnuto. 

*  Psalm.  25,  o.  —  ^  Míněni]  jsou  artikuly,  fez  Hiibner  podal  kapitule,  přidav  k  24 
článkům  odsouzeným  synodou  Londýnskou  21  článku  dalších  ze  spisů  Wyclifových. 
Stanovisko  pisatele  listu  k  nim  jest  totéž,  jaké  zaujal  Hus  ve  schůzi  universitní,  po- 
píraje, ze  artikuly  správné  vypsány  (Palacký,  Docum.  179),  a  liší  se  zásadně  od  sta- 
noviska Stanislavova,  jenž  byl  hotov  hájiti  jich  i  tak.  —  ^  Souvisí  to  asi  s  nastoupením 
Zbyňkovým,  kdy  kapitula  byla  nucena  své  stanovisko  zmírniti,  jak  bude  vyloženo 
v  mém  díle  o  Husovi.  —  -''  Srovn.  podobné  místo  v  Husově  výkladu  na  epištoly.  Op. 
II,  163. 


C.  6.     1404,  Jan.  15 

contra  conscienciam  et  Christi  doctrinam  atque  apostoli  et  doctorum 
pagine  sacre.  Multique  šunt  casus  alii,  qui  sacre  adversantur  Christi 
doctrine. 

Item  dicitis,  quod  summo  pontifici  est  simpliciter  obediendum  et  iii 
nullo  debemus  eum  reprehendere.  Dicitis  contra  canones,  ergo  estis  he- 
reticus,  si  asertive  et  pertinaciter  hoc  tenetis.  Consequencia  est  vestra, 
et  assumptum  patet  per  plures  canones,  in  quibus  continetur,  quod  plures 
pontifices  summi  šunt  reprehensi  usque  ad  deposicionem  ipsorum,  quia 
heretici.  Et  cum  hic  sit  talis,  ut  ex  operibus  suis  convincitur,  quia  sy- 
moniacus  publicus  et  manifestus,  quod  negare  non  poteritis,  et  cum^ 
licet  vos  negastis,  symonia  sit  prima  et  pessima  heresis,  cur  instatis  ad 
oppositum  ? 

Tres^  namque  šunt  maneries  heresis  secundum  doctores  plus  famose,  sci- 
licet  simonia,  blasphemia  et  apostasya,^  que  licet  non  distingwantur  realiter  ex 
opposito,  racione  tamen  distingwuntur,  cum  apostasia  sit  generaliter  secundum  raci- 
onem,  qua  homo  a  religione  dei  exorbitat,  blasphemia  secundum  racionem,  qua  homo 
virtuti  dei  imponit  calumpniam,  sed  symonia  secundum  racionem,  qua  homo  nititur 
ordinacionem  dei  dirumpere.  Et  sic  per  istam  triplicitatem  tota  trinitas  est  offensa. 
Per  apostasiam  deus  pater,  qui  secundum  religionem  mundam  et  immaculatam  potenter 
ligat  sponsam  sibi;  per  blasphemiam  deus  filius,  cum  sit  virtus  et  sapiencia  dei;  et 
deus  spiritus  sanctus,  qui  cum  ex  summa  benignitate  sapienter  ordinat  et  pacifice  do- 
mům suam,  ex  prawitate  symoniaca  ordinacioni  ^  COntraria  sui.*  Nititur  symoniacus 
spiritum  sanctum  benignum  blaspheme  dissolvere,  isti  ordinacioni  resistens,  et 
sic  patenter  .  Unde  cum  secundum  veritatis  testimonium '  peccatum  in  spiritum  sanc- 
tum sit  irremissibile  tam  in  hoc  seculo,  quam  in  futuro,  quod  est  symonia,  que 
est  lepra  contracta  ex  nátura  morbi  et  induracione  eius  continua,  inpotens  est,  nisi 
per  insolitum  miraculum  fleret  (?),  quod  sanetur.  ^  Unde  ^  Parisiensis  tractatu  de  ava- 
ricia  narrando,  que  faciunt  ad  detestacionem  huius  peccati,  dicit  in  eius  horrorem,^ 
quod  est  spiritualis  Sodoma.  Sicut  enim  in  corporali  Sodoma  contra  náturám  semen 
perditur,  ex  quo  individuum  humani  generis  formaretur,  sic  in  ista  symonia  semen 
verbi  dei  deicitur,  per  quod  Christo  Ihesu  spiritualis  generacio  crearetur.  Et  ita  sicut 
Sodoma  tempore  legis  nature  contra  ipsam  náturám  erat  unum  de  peccatis  gravissi- 
mis,  sic  symonia  est  tempore  grácie  contra  ipsam  graciam  gravissimum  peccatorum. 
Et  cum  gravius  peccant  membra  diaboli  tempore  legis  grácie,  quam  tempore  legis  na- 
ture peccaverant,  signanter  dicit  Christus  simoniacis  Mat.  decimo,"  quod  tollerabilius 


=  zde  končí,  co  uveřejnil  Truhlář.  —  ^  opraveno  z  ordinacionis  Unv.  —  ^  v  Unv^ 
in  marg.  místo  původního,  ,sua'  v  textu,  jež  podtečkováno ;  celé  místo  nezřetelně  psané. 
Sedlák  zde  libovolně  klade  text  Wyclifáv,  jenž  zní  (str.  1.):  „ex  pravitate  simoniaca 
ordinacioni  contraria  sue  [irritatur]"-.  —  ^nezřetelné;  Sedlák  má  nemožné  ,pacem', 
zase  podle  Wyclifa,  kde  však  celá  konstrukce  jiná:  ,Symoniacus  enim  resistens  spiritui 
sancto,  nititur  istum  ordinem  benignum  blaspheme  dissolvere  et  sic  pacem\ 

*  Místo  Třes  —  sanetur  jest  s  nepatrnými  změnami  přejato  z  Wyclifova  trak- 
tátu De  simonia  (vyd.  Herzberg-Fránkel  a  Dziewicki)  kap.  I.  str.  1—2.  —  '  Srvn.  Marc. 
3,  29,  Mat.  12,  31,  Luc.  13,  10.  —  \Unde  Parisiensis.  —  Mat.  21''' v.  Wyclif  De  simonia 
str.  8.  —  'Mat.  10,  15. 


14  C.  6.     1404,  Jan. 

erit  terre  Sodomorum  in  die  iudicii,  quam"  populo  eicienti  dignos  prepositos.  Et  in 
signum  detestacionis  huius  peccati  Christus  legitur  bis  intrasse  templům,  ut  dominus, 
Johannis  *"  2°  et  Mat.«  21°,  quia  secundum  Gregorium  in  Omeliis  super  ewan- 
gelia"  omelial7:  „Subditorum  culpas  percutit  per  pastores,  sed  pasto- 
rům vicia  per  semet  ipsum  ferit''. 

Quod  eciam  symonia  sit  prima  et  precipua  heresis,  sacri  edocent 
canones,  quibus  vos  contraire  pro  heresi  reputatis.  Unde  '^  questione  prima 
ultima  ex  decreto  Pascasii  sic  habetur  :  „Patet  simoniacos  veluti  prinios  et  precipuos 
hereticos  ab  omnibus  fidelibus  esse  respuendos,  et  si  commoniti  non  resipiscant,  ab 
exteris  eciam  potestatibus  opprimendos.  Omnia  enim  crimina  ad  comparacionem  sy- 
moniace  heresis  quasi  pro  nuUo  reputantur."  Ab  exteris,  dicit  glosa,  id  est  a 
laycis,  qui  habent  potestatem  hanc  extra  cleri  ecelesiam,  ut  distinccione 
IT'^:  „Nec  licuif"  et  23  questione  quinta:  „Principes".'^  Ex  quibus  patet, 
quod  symoniaca  heresis  non  est  par  predictis^  aliis,  ymo  maxima,  quia 
peccatum  in  spiritum  sanctum,  et  pessima,  quia  Sodoma  spiritualis,  et 
contagiosa,  quia  lepra  spiritualis. 

Vellem  igitur,  bone  domine  magister,  quod  dimissis  ambagibus^  ac 
glosis  extraneis  in  caritate  vera  cum  Christo  Ihesu  paupertatem  ewan- 
gelisaretis,  quod  idem  dominus  noster  docuit  verbo  et  exemplo,  et  dis- 
cipuli  sui,  ut  Petrus  et  Johannes"*:  „Argentum  et  aurum  non  est  michi", 
Paulus'^:  „Habentes  victum  et  quibus  tegimur,  hiis  contenti  sumus". 
Augustinus  testamentům  nullum  fecit,  quia  pauper  Christi  unde  facere 
non  habuit,  Martinus  ante  pauper  et  modicus,  celum  dives  ingreditur, 
Nicolaus  třes  massas  auri  proiecit  etc.  Beatus  quoque  Bernardus  '^  dočet 
presbiterum  „nulli'  blandiri,  palpare  neminem,  sed  nudám  nudě  pro- 
mere  veritatem.  Clericus,  inquit,  qui  partem  habet  in  terra,  non  ha- 
betit  partem  in  celo.  Item  quod  si  clericus  quidpiam  habuerit  preter 
deum,  pars  eius  non  erit  dominus,  verbi  gracia  si  aurum,  si  argentum, 
si  possessiones,  si  variam  supellectilem,  cum  istis  dominus  pars  eius 
fieri  dedignatur". 

Pacem  igitur  et  caritatem  diligentes,  rogemus   dominům  cum  eccle- 


"  v  Unv.  touž  rukou  in  margine  opraveno  místo  nezřetelně  psaného  slova  toho 
v  textu,  kde  by  se  mohlo  číst  jako  peccatis.  —  ^  v  Unv.  následuje  mezera  několika  cm., 
jez   vůbec  nebyla  popsána.  —  '  nullum  Unv. 

^"Srvn.  Joh.  2,  14  a  d,  Mat.  21,  12.  —  ^^  Greg.  Omel  sup.  evg.  17,  Migne  Patrol.  76, 
1145.  —  ^-Následující  citát  má  i  Wyclif,  De  sim.  4.  ~  ^^  c  27  C  Iq  7  (Friedberg  I,  437) ; 
jest  výrok  papeže  Pascala.  — '^  c  4  D  XVII  (Friedberg  I,  51).—  '^  c  20  C  XXIII  q  5  (Fried- 
berg I,  936).  —  '« Srvn.  Act.  3,  6.  —  »'  1.  Tim.  6,  8.  —  '« Bernard  (vlastně  Gaufridus 
abbas,  Declamationes  de  colloquio  Simonis  cum  lesu  ex  s.  Bernardi  sermonibus  coll., 
vyd.  v  Paříži  1729  S.  Bernardi  Opera  V,  301,  Migne  PL  184,  443;  jest  to  zejména  od 
slov  ,Clericus  inquiť  citát  z  Jeronýma  ad  Nepot.  uvedený  v  Corp.  iur.  can.  c  5  C  XII 
q  1  (Friedberg  I  678).  Sedlák  str.  97*  zde  znění  rkpné  přímo  falšuje,  položiv  místo 
zcela  zřetelného  rkpného  ,Bernardus'  své  vlastní  ,Jeronimus'  a  připojuje  dotčený 
citát  z  Jeronýma  (z  Dekretu),  ač  v  rkpe  nic  z  něho  není  mimo  poslední  část,  jíž  užil 
Bernard! 


Č.  6,  7.     1404,  Jan .  15 

sia,  ut  nos   dignetur   custodire  a  symoniaca  heresi  et  pravitate.   Amen. 
Anno  domini  M°CCCC°  4'°. 

V  Unv.  připsáno :  ,Johannis  et  Henrici  pater  vocatur  Brethe  ^  Kaltreyter 
et  moratur  in  Posco.' 


7. 

M.  Jan  Hus  nějaké  šlechtičně  vdově,  kteráž,  ač  jinak  řádné  živa,   na 
svém  zboží  trpí  tance  a  hry,  proti  nimž  pisatel  ostře  horlí. 


Rkp.  Mus.  IVH8f.  71  —  76  (=Ms). 

Zíbrt,  Jak  se  kdy  v  Čechách  tancovalo  str.  47 — 48  (fragm.  z  Ms)  =  Flajš- 
hans,  VČAk.  XI.  (1902)  str.  752—756;  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  8—14, 
č.  1.  =  Flajšhans,  Listy  str.  1 — 5,  c.  L 

Autorství  Husovo  dosvědčeno  toliko  svědectvím  —  pozdním,  ze  16.  st. 
—  skladatele  rkpu  Musejního  IV H  8  f.  71:  „abych  dlauhý  v  díwodích  nebyl, 
zavru  apoštolem  naším  českým  M.  Janem  svaté  paměti,  kterýž  paní  jedné 
tento  list  napsat ,  a  jest  tedy  velmi  nejisté,  ač  názory  proti  tanci  pronášené 
s  Husovými  se  shodují.  Také  osoba  adresátčina  a  doba  vzniku  jsou  neurčité, 
jen  okolnost,  že  Hus  zde  již  vystupuje  jako  muž  značného  vlivu,  brání  my- 
sliti na  dobu  nejstarší ;  srvn.  i  Flajšhans,  VCAk.  X,  342  n. 

Prospěch  ve  všem  dobrém  a  svaté  skonání  račť  dáti  milosrdný  spa- 
sitel, aby,  jsauc  vedle  vůle  jeho  živa,  s  ním  i  na  věky  po  smrti  pře- 
bývala. 

Paní  urozená,  slyším,  že  své  vdovství  řádně  vedeš,  ale  v  tom  nemáš 
opatrnosti,  že  na  svém  zboží  her  a  tanců  dopauštíš,  jenž  jest  zjevné 
božího  přikázání  přestaupení.  Neb  ve  hře  cizího  žádají,  zle  lají,  tepau^ 
se,  někdy  bohu  i  svatým  lají,*  nevěru  sobě  činí,  dílo  užitečné  meškají, 
*  71'  svátků  nesvětí,  a  prohrajíce,  pánům  svým  i  rodičům  přikrádají,  *a  druhdy 
i  na  cestách  pro  to  laupí,  lidi  mordují  věrné  i  jiné.  A  jsau-li  sedláci, 
druhdy  dědiny  a  své  hospodářství  opustíce,  pryč  běží,  aby  volněji 
v  kostky  a  v  jiné  hry  hrajíc,  ve  dne  i  v  noci  v  krčmách  leželi.  A  z  toho 
veliké  škody  jim  samým  i  pánům  jich  neb  dětem  přicházejí.  Pakli  ta- 
nečníci a  tanečnice  kdy  tancují,  svůj  čas  vešken  od  pána  boha  propůj- 
Čenej  zle  a  nehodně  strávíc  v  hříších  smrtedlných  mnohých  proti  při- 
kázání božímu  mrhají,  vzláště  a  nejvíce  v  neděli  aneb  v  jiné  svátky, 
v  nichžto  by  se  nejvíce  měli  pro  své  spasení  ke  všemu  dobrému  snažně 
v  náboženství  velikém  připravovati  a''    hříchův   se  vystříhati,   o  pánu 

C.  6:  ^v  Unv  opraveno  z  Brothe. 

Č.  7:  ^tepau  —  lají  doplněno  v  Ms  touž  rukou  dole  pod  textem.  —  ^k  Ms. 


16  C.  7.  -  - 

bohu  sladce  mysliti  a  tělesného  díla  všeho,  v  němž  všední  den  se  obí- 
rajíce, své  spasení  meškají,  ponechati,  slovo  boží  pilně  slyšeti,  nábožně 
se  modliti,  k  tělu  božímu  a  krvi  přistupovati.  Tu  pak  tancujíce,  boží 
přikázá*ní  přestupují,  všecky  hříchy  rozličné  smrtedlné  rodí,  a  tak  po  ' 
cestě  Antykrystově  chodí,  neb  o  své  spasení  v  tanci  nic  nedbají,  ale 
pánu  bohu  svému  i  jeho  svatým  se  porauhají,  příkladem  starým  židov- 
ským ohavným.  Jakož  o  tom  píše  svatý  Bernart,  řka':  ^Tanečníci  i  ta- 
nečnice bohu,  pánu  a  spasiteli  svému,  v  tanci  se  porauhají.  Neb  Krystus 
za  ně  pod  trnovau  korunau  byl  roztažen  a  jednu  nohu  přes  druhau  po- 
ložil, a  oni  pod  věnci  pyšnými  ruce  roztahují,""  nohy  překládají,  ne  aby 
pokorně  hříchův  zbyli,  ale  aby  v  lehkosti  se  pyšně  ukázali." 

Aj,  kdo  tu  v  tanci  tancuje  a  dívaje''  se  neb  stoje,\jest  bez  hříchu? 
Kdo  jest  s  bohem  neb  kromě  boha,  vizme.  Ano  se  tu  pohříchu   mnoho 
smrtelných,  nýbrž  i  němých  hříchů  děje,  smilným,   nečistým  myšlením, 
frejováním,    neřádným   vzhledáním,   řečí    oplzlau,    *marnau    a    mnohau,  *72' 
údóv^  dotýkáním,  makáním,  objímáním  i  jiným  zlým  pácháním.  Tu  jest 
smíchův,  svárův  i  křikův  dosti,  tu  pejchy,  závisti,  hněvové  i  jiné  mnohé 
zlosti.-  Tu  ten   čas   jest   opuštění  věcí  lepších   a   dopuštění   zlých,   času 
zmaření,  duší  mnohých  věčné  zatracení.  Tu  jest  ďábelské   chji;ré  poku- 
šení, a  dívkám  i  pacholkům  v  srdci  veliké  zprznění;   neb   z   domu  vy- 
jdauce  přijdau  k  tanci,  nemajíce  některých  hříchův  poznání,  a  domů  se 
vrátíce,  a  mají  zlá  myšlení,  lenivá,  tesklivá  svého   díla   opatrování,  těla       ■ 
svá  ztraudíce,  raucho  a  střevíce  derauce;  někteří  neb   některá  stratí  tu      | 
košilku  bílau,  to  jest  panenství  neb   vdovství,   manželství,   jenž  stojí  za 
všeho  světa  zboží,  a  již  bůh  (jakž  dí  svatý  Jeroným^)  nemůž  navrátiti, 
ačkoli  jest  všemohaucí.  Neb  též   vdova   i   manželka  jako   panna,   jsauci 
zlých  žádostí  *  velice  naplněna,  vrátí  se  domů  od  tance,  jsauce  na  svém  *  75 
stavu  poskvrněna. 

Aj  vizme  a  znamenejme,  co  zlého  tanečníkům  a  tanečnicem  od  tance 
přichází,  kterak  jim  k  nebi  přijíti  překáží.  Jakož  o  tom  písmo  svaté  staré 
ukazuje  Exodus  24.  kapitole,^  kterak  pro  jeden  tanec,  jejž  jsau  učinili  před 
teletem,  boží  slauha  Moyžíš  spůsobem  božím  kázal  těm,  kteříž  sau  ne- 
tancovali,  aby  každý,  opáše  se  mečem,  bil  bratra  a  bližního  svého ;  a  tak 
zabili  jsau  jich  třimecítma  tisícův.  A  poněvadž  tak  mnoho  hříchův  v  tanci 
se  děje,  a  skrze  tanec  ďábel  tak  mnoho  duší  sobě  získává,  slušíť  se  kře- 
sťanům jeho  pilně  varovati  a  každému  od  něho  utíkati. 

Ale  jistě  *  toto  jest  znamenati,  že  řekl  by  snad  někdo  ^:  Poněvadž 
jest  tanec  aučinek  nebo  sebrání  takového  velmi  zlého  a  příčina  hříchův 


*  V  Ms  in  marg. :  ,Otázka'. 

■^  v  Ms  původně  rozkládají,  opraveno  škrtnutím  a  připsáním  tahují.  —  ^  dívají 
Ms.  —  *  stojí  Ms.  —  opsáno  wdow.  —  ^v  Ms  následuje  škrtnuté  že. 

'  Ve  spisech  Bernardových  citátu  podobného  není.  —  ^  Není  nemožné,  že  se  tu 
ozývají  stopy  veršů.  —  •■  Jeroným,  Epištola  XXII  ad  Eustochium,  Migne  PL  22,  397.  — 
'  Srvn.  Exod.  32,  27. 


Č.  7. 17 

mnohých,  však  proto  mnozí  *  dávno  i  nyní  rádi  tancují,  anebo  se  tanci 
dívají;  kterak  jest  jich  ďábel  tak  mnoho  oslepil,  že  jedni  řkau:  Není 
hřích  tancovati,  neb  jest  to  obyčej  dávní  a  starý;  a  druzí  dějí,  že  má 
tanec  býti,  neb  se  tudy  mají  přátelé  poznati  a  své  děti  k  manželství 
vydávati.  A  také  dějí:  Však  i  kněží  tancují;  byť  to  hřích  byl,  knězi  by 
netancovali,  ani  žáci,  ale  tohoť  by  bránili! 

Odpověď  toho  jest  taková:  Tanec  jest  hřích  přetěžký  a  smrtedlný 
před  bohem  a  jeho  svatými,  skutek  velmi  ohavný,  dávno  od  mnohého 
svatého  písma  potupený.  A  že  mnozí  lidé  rádi  tancují,  to  jest  tady :  Nej- 
prve že  kněží  zlí,  zauffalí,  smilní  tancují,  zlý  příklad  lidem  sprostným 
dávají,  pána  boha  svého  se  nebojí,  pravdy  a  spravedlnosti  boží  nemi- 
lují, ani  na  ni  dbají,  na  saudný  den  a  na  peklo  horaucí  nepomnějí,  *ani 
o  tom  jiným  neumělejším  praviti  chtí.  Neb  se  jim  zatracení  více  duší 
lidských  nežli  spasení  líbí.  Druhé*  snad  proto  se  děje,  že  páni  světští, 
zákona  a  přikázání  božího  nemilujíc,  toho  nestavují  a  nebrání,  nýbrž 
v  tom  rozkoš  a  utěšení  mají.  A  tak  sau  všickni  vespolek  těmi  ďábel- 
skými tanci  dávno  přivyklými  oslepeni. 

Ach  přetěžké  lidské  omámení!  Ach  přenemaudré  a  hlaupé  takové 
oslepení!  Ach  hanebné  panské  a  jiných  hdí  auřadných  nedbání!  Ach 
přelenivé  kněžské  zmeškání,  že  tak  lehce  své  i  jiných  duše  váží,  kte- 
réžto pán  Krystus  přetěžce  na  kříži  svau  předrahau  krví  vykaupil. 

Co  k  tomu  dí,  když  z  toho  ze  všeho  Krystus  bude  v  den  saudný 
počet  bráti  a  na  ně  jich  hříšné  svědomí  s  ďábly  a  se  vším  stvořením 
bude  žalovati  a  na  pomstu  jich  křikem  velikým  bude  volati.  Aj,  učení, 
slyšme  a  *  pilně  znamenejme  pánův  světských  i  jich  auředníkův  nedbání 
a  mnohých  kněží,  ani  lidu  světského  podlé  povinností  svých  nevystří- 
hají.  Někdy  páni  i  jich  auředníci  člověka  některého  snad  chudého  obě- 
siti káží,  když  snad  pro  nauzi  svau  kozu  aneb  krávu  ukradne,  a  to  jest 
jeden  hřích,  jehož  ihned  náhle  pomstí.  Ale  tance  býti  dopauští,  v  němž 
se  mnozí  zárodové  hříchův  a  zlostí  dějí,  v  němž  jeden  druhému  dceru 
neb  sestru  nebo  ženu  ulaudí,  neb  dívku  zprzní,  až  i  nezví.  Ty  sau  da- 
leko lepší,  dražší,  nežli  všecky  kozy,  krávy  i  koně,  ani  která  věc  na 
všem  světě  nejdražší. 

Že  pak  páni  kostek,  také  i  jiných  her  dopauštějí,  činí  to  pro  svůj 
zisk,  aby  jim  platův,  aurokův  přibývalo.  Neb  se  chudoby  tělesné  zde 
na  světě,  brzo  pomíjející,  bojí  a  pánu  bohu  svému  úplně  nedauffají**  ani 
věří,  by  on  je  *  milostivě  smrti  dochoval  a  tělesnau  potřebu  dal;  ale 
v  tom  ti  jistí  více  se  klamají,  nežli  sobě '  tím  pomáhají.  Neboť  jest  to 
zjevná  věc,  že  ti,  jenž  nehrají,  netancují,  lépe  se  mívají  a  bohatější  i  šle- 
chetnější bývají  a  více  sau  takoví  pilní  díla  svého  i  spíš  pánu  svému 
auroky  a  platy  zaplacují.  Ale  buď  to,   že  by  kdo  od  kostek  aneb  od 

*  V  Ms.  in  marg. :  ,2'. 

^v  Ms  opraveno  z  původního  nezřetelného  opakováním  písmen  uffa.  —  '  v  Ms  nad 
škrtnutým:  sebe. 


18  C.  7,  8. 1406. 

tancův  bohat  ^  byl,  i  co  by  to  jemu  plátno  bylo  zboží  míti,  když  za  to ' 
svau  duši  aneb  ženy  i  ""  dětí  stratí.  Jakož  dí  sám  spasitel  ve  čtení  sva- 
tého Matauše  v  13  kap/:  ^Co  jest  plátno  člověku,  aby  všecken  svět  zí- 
skal, ale  své  duši  nedostatek  by  trpěl."  A  jiné  o  tom  mnohé  písma  slý- 
cháme, že  zle  dobytého  zboží  dědic  třetí  nedědí,  nýbrž  i  to  sami  vídáme, 
že  ten  sám  zlý  dob\H^ač  zboží  ani  jeho  děti  často  nedlauho  požívají  tako- 
vého zboží.  Neb  (snad  božím  dopuštěním)  hlavy  slamují,  zbiti,  stínáni, 
*  oběšeni  bývají,  snad  jim  zlodějové  pobera,  snad  jim  oheň  hromový  aneb 
jiný  spálí,  snad  proto  náhlau  smrtí  a  němí,  bez  spovědi  a  bez  přijímání 
těla  a  krve  boží  umírají. 

Ach  přehrozná  a  přetěžká  taká  odtucha,  ach  přebídné  jich  starosti, 
jimižto  v  tomto  světě  tak  s\aij  život  dokonávají  v  marnosti.  Potomť  po- 
znají, potomť  své  oči  protrau,  když  to  duše  jich  z  těla  vyskočí. 

Protož  tyto  věci  tak  pověděné  poznajíc,  paní  milá  a  vdovo  boží,  ať 
pán  bůh  zde  i  po  smrti  na  tě  nepřepustí  zatracení  ďábelské  moci  a  bíd 
všech  duchovních  i  tělesných,  ať  tě  zbaví  i  ostřeže  škod  a  ať  tobě  dí 
na  smrti  tvé:  ,,Má  milá  choti,  podiž  ke  mně  do  nebes,  ať  dám  věčnau 
radost",  a  odejme  od  tebe  zatracených  žalost,  *  ať  se  tvá  všecka  dobrá 
vůle  naplní  a  žádost.  Zastav  hry,  tance  na  svém  zboží,  pán  bůh  tě  tudy 
zde  na  světě  ve  všem  dobrém  rozmnoží.^  Zastav,  což  na  tobě  jest,  všecky 
marnosti,  a  dá  tobě  pán  bůh  s  tvými  se  všemi  nebeskou  radost.  Amen. 

8. 

M.  Jan  Hus  panu  Janovi  Chudobovi  z  Wartenberka  a  na  Ralsku:  vy- 
týká, že  znovu  dal  se  na  loupení,  a  žádaje,  aby  byl  pamétliv  svého  slibu, 
ze  tak  činiti  nebude,  přimlouvá  se,  aby  propustil  zajatého  Viléma. 

[1406  (?)  ante  Aug.  21.  (?)] 

Opis  v  kodexu  kapituly  Boleslavské  C  132  (=  B)  f.  160—160'. 

Nedoma,  Bol.  kod.  str.  43 — 44  (z  B) ;  srvn.  Sedlák,  Několik  textů  III,  5. 

Český  překlad  Mareš  str.  16—18  c.  7  =  23—25  č.  7'  =  11—12  c.  7^; 
Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  28—30  č.  4  =  Ftajšhans,  Listy  12—13  č.  IV. 

O  datu  v.  Nedoma  36,  Mareš  a  Flajšhans  na  uv.  m.,  Novotný,  Listy 
Husovy  5 — 6;  že  béží  o  loupeže  za  války  o  Bělou  po  smrti  markrabí  Pro- 
kopa (1405)  a  před  smířením  (21.  srpna  1406),  mám  dnes  za  zcela  pravdě- 
podobné. 

Salus  et  gracia  a  domino  Ihesu  Christo.  Nobilis  domine !  Cum  magna 
cordis  percepi  tristicia,  quod  aliqui  famant  homines,  qualiter  vestra  no- 
bilitas  in  rapturam  sit  conversa,  nunc   arestando  bona   hominum,   nunc 


''  v  Ms  nad  škrtnutým :  spálen.  —  '  v  Ms  opraveno  z  původního  to  za.  —  •"  y  Ms 
opraveno  z  od. 

^  Mat.  16,  26.  —  ^'  Snad  i  zde  jest  pozorovati  stopy  veršů. 


Č.  8,  9.     1403—1407.  19 

capiendo  clientes,  bona  eorum  auferendo.  Si  ita  est  in  te,  nescio,  et  uti- 
nam  non  esset!  Nam  heu,  sepius  michi  proiecerunt  in  faciem  dicentes: 
^Ecce  tuus  devotus  filius  Chudoba,'  quem  voluisti  ultra  celos  extollere, 
cuius  penitenciam  aušus  es  publice  proclamare,  iam  bene  penitet;  quod 
prius  non  potuit  rapere,^  rapit;  ad  hoc  recepit  miliciam,  ut  iam  esset 
ad  rapiendum  audacior."  Et  ecce,  iste  sermo  mea  transfodit  precordia! 
Sed  revera,  non  ille  sermo  offenderet,  dum  scirem,  quod  ita  non  esset. 
De  me  enim  gpaviora  dicuntur,  sed  pura  letificat  consciencia,  dum,  quod 
inimici  asserunt,  refutat,  sciens  fóre,  indubitanter  fóre  falsum.  Quapropter, 
nobilis  domine  et  in  Christo  dilecte,  hortor  humiliter  pro  dei  clemencia, 
misericordia  et  iusticia,  que  peccatoribus  parciť'  penitentibus  et  punit 
incessabiliter  delinquentes,  habete  perpetue  glorie  et  pene  memoriam, 
pensate  honorem  vestrum  et  statě  fixe  in  priori  bono  proposito  et  nolite 
)'B  rapture  intendere,  quia  dicit  *dominus-:  „Ve  qui  predaris,  nonne  et  tu 
predaberis!"  Orrenda*"  est  hec  comunicacio,  quam  vestra,  reor,  pensabit 
nobilitas  et  tenebit  Diesu  Christo  domino,  quod  promisit. 

Quidam  amici  Wilhelmi,^  quem  vestra  in  Bolonia^  captivavit  nobi- 
litas, petiverunt  eciam,  quod  pie  intercederem  pro  Vilhelmo.  Unde  rogo 
propter  salutem  anime  plus  vestre,  quam  propter  Wilhelmum,  si  absque 
culpa  eum  detinuit  vestra  gracia,  quod  eum  dimittat  liberum  cum  rébus 
omnibus,  sicud  eum  captivavit.  Scimus  enim  ex  scriptura,^  quod  plus 
sibi  nocet,  alii  iniuste  quidquam  auferens,  quam  illi,  cui  abstulit.  Hec 
scripsi  cupiens  vestram  nobilitatem  in  honoře  et  gracia  Ihesu  Christi 
domini''  nunc  et  in  futuro  totaliter  permanere.  Quod  ipse  prestare  dig- 
netur,  qui  voluit  pro  nobis  peccatoribus  spoliari. 

V  B  červený  nadpis:  ,Magister  Johannes  Hus  culdam  baroni.' 


9. 

Mistr  Jan  Hus  nějakému  vladykovi  dává  poučení,  jak  se  chovati  pň  braní 

odúmrtí. 

Asi  1407. 

Rkp.  arch.  Třeboň.  B  3  (-=  Trn)  f.  160—164;  rkp.  dvorní  knihovny  ve 
Vídni  4557  (=  Vidb)  f.  102—105';  rkp.  studijní  knihovny  v  Olomouci  I  34 
(=  Ol)  f.  54' — 56'  ("=  opis  Bočkův  v  mor.  zem.  arch.  R  III^);  rkp.  kapit. 


^  před  tím  škrtnuto  v  B  reperire.  —  ''  precipit  čte  mylně  Nedoma ;  srvn.  Sedlák  na 
uv.  m.  5  pozn.  5.  —  "^  orienda  (?)  B ;  Nedoma  čte  contemnenda,  Sedlák  navrhuje  timenda; 
horrenda  (orrenda)  emenduje  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  28.  —  ^  domino  B. 

*  Míněn  jest  Jan  Chudoba  z  Wartenberka  a  na  Ralsku,  po  nějaký  čas  stranník 
Husův,  později  oddaný  stoupenec  krále  Zikmunda ;  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  5—6. 

—  ^Isai.  33,  1.  —  ^  Osobnost  neznámá.  —  *  Tak  (Bolo^)  má  B;  nelze  zjistiti,  oč  tu  běží. 

—  *  Nemohu  zjistiti,  co  míněno. 

2* 


20  C.  9.     1407. 

knihovny  Pražské  B  XVII,  1  (=  Kt)  f.  201'— 204';  jiný  rukopis  zastupuje  vy- 
dání v  Postille  Norimberské  z  r.  1563  (=^  P)  a  Veleslavínův  Hospodář  1587 
(:=  Vel).  Varianty  Kt  podle  edice  Flajšhansovy  ve  V  USp.,  Ol  podle  edice  Vy- 
bíralovy,  Trn  kolacionoval  laskavé  p.  ředitel  Mareš. 

Postilla  (v  Norimberce  1563  =  P)  f.  251—252  =  Dan.  Adam  z  Veleslavína, 
Hospodář  (1587  =  Vel)  str.  260—270;  Erben  III,  191—196  (z  Vidb,  Trn,  P) 
=  Duch  Jana  Husi  str.  69 — 78  =^  Jireček,  Anthologie  II,  11 — 16  (část);  = 
Flajšhans,  M.  Jana  Husi  sebr.  sp.  V,  11 — 16  (libovolné);  Flajšhans,  Traktát 
o  otmrti.  V  Sp  N.  1902  c.  V  str.  3—9  (z  Kt,  Ol?);  Vybíral,  České  husovské  ruko- 
pisy c.  k.  stud.  bibl.  v  Olomouci  (Čas.  vlast.  sp.  M.  Olom.  1914,  str.  12 — 17,  zvi. 
ot.  12—17,  z  Ol)  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  18—27  č.  3  =  Flajšhans, 
Listy  str.  6—12  č.  III. 

Podle  závéru  list  psán  nějakému  vladykovi;  mysliti  na  Jana  z  Ústí,  jak 
chtél  Flajšhans,  jest  úplné  nemožné  (v.  Novotný,  L.  fil.  1900  str.  470);  psán 
po  r.  1407,  kdy  Hus  o  véci  kázal  a  nepochybné  brzo  po  té,  jak  svédčí  hojnéjší 
v  té  dobé  případy  vzdání  odúmrtí ;  v.  Novotný -Ky bal,  Hus,  I. 

Pán  buoh  rač  tvú  žádost  v  ^  dobrém  ^  naplniti  skrze  zaslúženie  pána 
našeho  Jezu''  Krista.  Milý  přieteli!  Žádáš,  abych  tě  zpravil,  kterak  sě 
máš''^  mieti,  aby  v  brání  odmrtí*"  nepochybil,  duše  neposkvrnil,  boha** 
nerozhněval,  královstvie^  věcného  neztratil,  a  zatracenie  těla  i  duše  ne- 
zaslúžil.  Chválím  tvú  žádost,  neb  má  pochop  v  ^  slovu '  pána  Jezu  Krista, 
jenž  die  skrze  =  svatého  Marka  v'^  osmé  kapitule*':  ^Co'  plátno  Jest  člo- 
věku, že  by  vešken '  svět  získal  a  své  duši  by  "'  škodu  trpěl  ?  anebo  kterú 
dá  člověk^''  otměnu*"  za  duši'  svú?'^  Jako  by  řekl""  milý  spasitel:  Nic 
nenie  plátno,"  ač  by  vešken'  svět  získal,  a  duši  své  lakomstvím  uškodil, 
jenž  jest  lepšie  i  dražšie,°  nežli  všechno  sbožie  světa  tohoto*"?  Ale  po- 
hřiechu!  té  pravdy  milovníci  světa  neznají;  protož  směle  hřešie,  duši 
málo  vážie''  a  na  sbožie  věčné  málo  tbají/  A  však  mají  slyšeti:  „Co 
plátno  jest  člověku,  že'  by  vešken  svět  získal  a  své  duši*  škodu  trpěl," 
že  by  z  nie  ducha  svatého  vyhnal,  ďábla  by  v  ni  upustil,  v  jeho  moc 
by  ji  dal,  a  milosti  božie"  by  ji  zbavil,  a  k  věčnému  by  ji  zatracenie'' 
připravil?  Již""  zná  bohatec^  v  pekle  pohřebený,  co  jest  plátno  jeho  duši, 
jenž  jest  sbožie  choval,  na  chudého  Lazara  netbal ;  kterú  již  otměnu  dá " 


^  chybí  v  Trn.  — ''Ježiše  Trn,  kde  další:  Milý  —  nezaslúžil  chybí.  —  i'»máš  se  P, 
Vel.  —  '^odmrti  odumrti  Ol;  odúmrtí  P,  Vel.  —  ''buoha  Ol.  —  ^králevstvle  Ol.  —  ^ chybí 
v  Kt.  —  ^^ chybí  v  Vel.  —  ^^ chybí  v  P,  Vel.  —  s skrze  Kt,  Trn,  P,  Vel.  —  '"kapitole:  Což 
Trn.  —  'všechen  Kt.  —  '^ chybí  v  Kt,  P,  Vel.  —  ''odměnu  P,  Vel  vždy ;  odm.  člov.  Trn. 
—  'du(!)  Trn.  —  ""řekli  Kt.  —  "plátno  člověku  Trn.  —  "lepší  a  dražší  Trn,  P,  Vel.  — 
Ptohot  Ol;  toho  Trn;  všeckno  zboží  s  v.  toho.  P,  Vel.  —  i  hřeší...  váží  Trn,  P,  Vel.  — 
"■  dbají  Ol,  P,  Vel,  v  těchto  dvou  vždy.  —  =že  by  —  trpěl  chybí  v  Trn.  —  'své  duše  by 
Ol.  —  ""buožie  Kt,  Ol.  — ^zatrecení  Ol;  věc.  zatrac.  by  Ji  Trn;  zatracení  Kt ;  by  zatra- 
cení ji  P,  Vel.  —  ^Jižť  Trn.  —  "dá  odm.  či.  Trn,  P,  Vel;  dá  odm.  Kt 

'  Mar.  8,  36—37.  —  ^  Srun.  Luc.  16,  19. 


Č.  9.     1407.  21 

za  svú  duši,  aby  ji  z  věčného  zatracenie  vykúpil  ?  Jistě  ^  všeckno  '^  sbožie 
světa  tohoto  by^^  za  Jeho  duši  dali,  již  by  jie  z  muk  věčných  nevykú- 
pili''''!  Neb  die  Pravda^:  „Kterú  dá  člověk  otměnu"  za  duši  svú?"  Jako 
by  řekla  Pravda:  Nenie  nižádné  otměny'"'',  jíž  by  duši  vykúpil  na  věky 
zatracenu. 

To  znamenajíc  lidé,  mají  pilni  býti,  aby  lakomstvím  své  duše  neza- 
tratili,"  pamatujíc,  že  die  pán  Ježíš  ^:  „Pilně  sě  ostřiehajte"  ot"  každého 
lakomstvie ^^ ! "  A  že  v'*'  brání  odmrtí''''  aneb"  nápadóv  veliké  sě  přidrží 
lakomstvie,  ^^  protož  mají  věrní  křesťané  ^^  pilně  patřiti,  aby  lakomstvie  ^^ 
sě  vystřěhli,"  bližním  milosrdní  byli,  věčného  sbožie  neztratili,  a  potom 
u  věčnu  muku  neupadli.""" 

Dvě""  straně  jsta  při  nápadiech°°:  jedna  bráti,  druhá  nebrati."''  Druhu 
ktož  drží,  ten'*'  nezablúdí  v*''  odmrtech''''  a""  nápadiech,'''  jedné  ač  nezřie- 
zeně  odmrti  ^^  vydával  '*'>  by.  *  Prvé  strany  ktož  sě  drží,  brzy  ^^  padne,  aneb 
že  nedá  svobody''  svým  lidem,  aby  mohli  své^  prodati,  aneb*^  prátelóm** 
otkázati""  za'^  živa,  a  chudým  rozdávati;  aneb'''  také  že^  vezma  sbo- 
žíce,**  lehce""  je  utratí,  neb  dá  něco  na  kostel,  aby  boha  té  kořisti 
účastná  učinil."^  Protož  já^^  *to"  znamenaje,  radím,  aby  sě  každý  pán 
strany  jistějšie  držel;''  a*''  chce-li  kto  dokonaně  s  těmi  nápady  učiniti, 
tehdy  neber''  jich. 

Ale  snad  die  někto  ^\  Když  nižádného  přietele  nemá  mój '"  člověk,  komuž  ^ 
má  býti  to  zbožice^?  Krátká  otpověď*":  Komuž  on  dá  své,  toho  bude. 
Ale  dieš:  Až'  umře,  nedada  nižádnému?  Chceš-li"  vždy'"  dokonanie 
dobře '  učiniti,  rozdajž  chudým,  najprvé '''  dluhy  zplatě,"*  jsú-li  kteří.  Když 
tak  učiníš,  jistě  nezablúdíš ;  neb  to  zbožice "  jest  jeho  úsilé,  a  on  jest 
pán  toho  zbožice,"  a  ty,  pane,  byl  si  aneb  jsi  jedné  jeho  obránce  a  súdcě,° 
a  za  to  béřeš  platy  a  službu,  a  v  núzi  veUkú "  kuobraně  móžeš  skrovnú 


yješče  Kt.  —  ^všechno  Trn;  všecko  P,  Vel.  —  ^^by  juž  Trn.  —  ''"již  by  ji  —  nevyk. 
Trn;  ješčě  by  jí  Kt;  již  by  jí  —  nevyplatUi  P,  Vel.  —  "či.  odm.  Kt,  P,  Vel;  odm.  či. 
Trn,  kde  další  nahrazeno,  etc.  —  ''''  ižádné  otm.  Trn ;  niž.  odra.  Kt,  P,  Vel.  —  ^^  ne- 
ztratili P,  Vel.  —  "se  vystřiehajte  Trn.  —  "od  Kt,  Trn,  P,  Vel.  —  ee lakomství  Trn,  P, 
Vel.  —  hhodúmrti  Trn,  P,  Vel.  —  "neb  Ol;  v  P,  Vel  chybí.  —  •'''křesťané  Ol.  —  "sě  lak. 
vystř.  ^ř;  vj^střiehali  Trn;  se  vystřihli  P,  Vel.  —  """neupadli  Amen  Kt;  u  věčné  muky 
neup.  P,  Vel.  —  ""  u  Trn  červeně  označeno :  Capitola  druhá.  —  °°  nápadech  Ol,  P,  Vel.  — 
°Py  P,  Vel  nyní  věta  v  ostatních  níže  položená:  Prvé  —  padne.  —  PPodúmrt.  Ol,  Trn,  P, 
Vel  —  11  vzal  Trn.  —  "brzie  Ol;  brzo  Kt.  —  "svobiti  Kt.  —  **neb  Ol.  —  «přietelóm 
Kt.  —  ""odkaz.  Kt,  Trn,  P,  Vel.  —  ^"za  —  učinil  chybí  v  P.  Vel.  —  ^^neb  Trn.  — 
** sbožie  Trn.  —  ''Mehce  Kt,  Trn.  —  yyjá,  Mistr  Hus  Kt.  —  "tím  slovem  počíná  Vidb. 
—  '^ chybí  v  Trn.  —  "držel  Ol,  P,  Vel.  —  <^nebrž  Trn.  —  ^díme  kdo  P.  —  'komu  Kt.  — 
^ chybí  v  Kt.  —  ^^ chybí  v  Vel.  —  ^^ chybí  v  P,  Vel.  —  ^^ chybí  ve  Vidb.  —  e sbožie  Trn; 
zboží  P,  Vel  a  tak  vidy.  —  "odpověď  Vidb,  Kt,  Trn,  P,  Vel,  v  těchto  dvou  vždy.  —  'ač 
Trn,  Vel.  —  '^ chybí  v  Kt,  P,  Vel.  —  '"chybí  v  P.  —  ''chceši  P;  chce  Trn.  —  'dobře 
všecky  mimo  OL  —  «" záplatě  Kt,  Ol;  a  dluhy  zaplať  Vel,  P.  —  "sbožiece  Trn;  sbožice 
Ol.  —  "  jediné  obránce  a  sudce  jeho  Trn.  —  p  v  núze  pomoc  velikú  k  obraně  Trn ;  v  núzi 
vel.  móžeš  kuobr.  Kt. 

^  Mar.  8,  37.  —  '  Luc.  12,  15. 


22  =  C.  9.     1407. 

pomoc  vzieti.^  Neb  Jinak,  by  všecko  tvé''  mělo  býti,  co  sedláci""  tvoji 
mají,  tehdy  by  ves,  již'  za  tři  sta  kupíš,  musel'  snad  za  tisíc  kupiti. 
Protož  kupujíce  vsi,  hledie"  na  plat,  ale  ne  na'  nábytky  lidí,  jedné  tak, 
aby  mohli  dobře"  plat  dávati  pánu,  jenž  má  panovati,  tupě  zlé,  mstě 
nad  nimi,  velebě  dobré,  zbraňuje''  jich,  zákon  boží  veda,  dávaje^'  kaž- 
dému, co^  na  něho  slušie,  a  požívaje  zbožie  vedle  ^^  božieho  přikázanie. 
Věrně  *ktožť'''' tak  panstvie''''  vede,  tenť  na  věky  nezahyne;  neb  tak  do 
skonánie'"''  stoje,  zachová  božie  přikázanie,  pro  než  mieti  bude"  věčný 
život." 

Ale  že  málo  lidí  nalézám,  kteří  ^"  by  tak  úplně  sě  odmrtí*'''  a  ná- 
padóv"  varovah,  *neb  jsú  velme''''  k  času  posledniemu  světa ^  toho"  v^  la- 
komstvie^  zablúdili,  vedle  svatého"""  písma  proroct\ae, ""  a  písma  svatého 
nenalézám,  by  velelo  tak  bráti  otmrti,°°  jakož  beru,  protož  nesmiem 
raditi,  kdy  mají  bráti,  a  kdy  nemají.  A  ze  všech  příhod  ku  braní  nevizi ''"' 
jistějšie,'*''  než  když"  poddací  člověk  die:  Kamť  pán  obrátí  mój  statek, 
tam  buď!  A  také  když  poddací''  umře  bez  poručenstvie,"  nemaje  nižád- 
ného přietele.  A  to  má  vzvěděno ""  býti  vzjevným ' ''  ohlášením  v  sudech 
*  a  v  trziech,'^"'  neb  v  ^  kostelech.  A  tak  ohlašují  ti,  kteříž  nechtie  lakom- 
stvím svého  zbožie  i  své  duše""  naprzniti.  Ale  ta  zpráva  lakomým  jest 
velme *^  protivná,  ač  jest  viece  nežU  odmrti"  k  spasení'"'  i  k  zboží '"^  pro- 
spěšná; neb  milý  pán  buoh  dává  věrným  svým  také  i  zde  prospěch, 
jakož ''*  Písmo  svědčí.  Protož  kto'''  nechce  lakomstvím  své  duše*'"  po- 
skvrniti a  chce  pánu  bohu  sě  ''*'  líbiti,  duši  spasiti,  ^'  a  řádem  vedle  boha 
i  zde  prospěch  mieti,  ten  drž  ty  zprávy  již  řečené;  neb''"'  Písmo  svaté 
velme'''  volá  na  pomstu  těch,  kteříž  křivě'  beru  lidem  jich  statečky,*"" 
a  zvláště''"  na  ty,  kteříž  ustavují  sobě  práva,  aby  lid  svój  dřeli.'"' 


1  ve  Vidb  za  tím  škrt.  bylo ;  Kt.  všecko  by  tvé  —  ■■  sedláčkové  Kt.  —  ^  kterúž  Trn ; 
když  za  —  kaupě  P,  Vel.  —  *musil  by  Trn;  mosil  by  Kt;  musel  by  P,  Vel.  —  "hledíte 
Kt;  hleďte  Vel;  hledě  P.  —  ^' ve  Vidb  mezi  řádky.  —  "^  dobře  F/d6;  aby  dobře  plat 
mohli  platiti  Trn.  —  "zbraňuje  Ol,  Trn.  —  >' dávaje  OL  —  ^což  Trn.  —  *^ požívaje  sbožie 
podle  Trn.  —  ''''V.  ktož  Kt,  Trn;  věr.  Kdož  P;  Věř  mi,  kdož  Vel.  —  "pak  tak  panství 
Trn.  —  'i 'í dokonaně  Kt,  Trn;  do  skon.  stoje  Ol.  —  "bude  m.  Kt,  P,  Vel.  —  "živ.  věc.  Trn. 
kde  následuje  červené'  označení:  Capitola  třetie.  —  sg  kteříž  Kt;  kteří  by  sě  tak  úpl. 
Trn.  —  •'•'odúmrti  Ol,  Trn,  P,  Vel.  —  ''nápaduov  Trn,  P.  —  ''•'velmi  Ol;  neb  sú  velmi 
Trn.  —  "tohoto  Ol,  P,  Vel,  v  Trn  chybí.  —  ""'starého  Trn.  —  "" prorocstvie  Trn,  P, 
Vel.  —  o°odmrti  Kt;  odúmrti  Ol,  Trn,  P,  Vel.  —  pp nevědě  Ol;  neuzří  P,  Vel.  —  i'>ji- 
stějšé  Ol;  jistější  Trn;  jistějšieho  Kt.  —  '■''kdy  Ol;  když  podací  Trn.  —  ^^ podací  Trn 
a  vždy;  poddaný  P.  —  "porucenství  Trn,  P,  Vel.  —  ""zvěděno  Trn,  P;  zvěďmo  Vel.  — 
^^' zjevným  Trn,  P,  Vel;  v  zjevných  ohlášeních  Kt.  —  ^''*' trzích  T'e/ ;  tvrzích  P;  v  třech 
neb  čtyřech  Trn.  —  ""duše  Kt;  a  své  duše  Trn.  —  >y velmi  Ol,  Trn,  P,  Vel.  —  "od- 
úmrti Trn;  od  smrti  P,  Vel.  —  '"^spassení  Ol,  Vidb,  kde  však  sse  nad  řádkem.  —  '"'sbožie 
Trn.  —  ''^jako  i  Trn.  —  "^ktož  Kt,  Trn;  kdož  P,  Vel.  —  "ssvé  duše  lak.  Kt;  lak.  své 
duše  zprzniti  Trn.  —  ''•'sě  p.  buohu  Kt.  —  '''spassiti  Vidb.  —  ''•'ne  Trn.  —  '''velmi  Trn, 
P,  Vel.  —  "-"statky  Kt,  Trn,  P,  Vel.  —  ''"zvlášče  Ol;  vzláště  Kt.  —  ''"dřeli  Vidb,  Trn, 
Vel;  drželi  P. 

'•"Podobné  vyjadřuje  se  Štítný,  Knihy  šestery  154,  156. 


Č.  9.     1407.  23 

Na**  ty  kvielí'"'  pán  bóh'">  skrze  Yzaiáše'"'  v  desáté  kapitule,*"  řka^: 
„Běda,"*  kteříž  ustavují  zákony  neb  práva   křivá,   a  píšíce   nespravedli- 

idb  vost!  Psali  sú,  aby  v  sudu  *  utiskli  chudé,""  a  násile  učinili  při  pokor- 
ných hdu  mého,  aby  byly  vdovy  kořist  neb  lúpež  jich  a^"  sirotky  roz- 
trhali. Co  učiníte  v  den  navštievenie  ""^  a  truchlosti  z  daleka  jdúcieho? 
k  čí""  utečete  pomoci?"  Jako  by  řekl:  K  ničíž!""'  „A  kde  opustíte  slávu 
svú?"^"  Jako  by  řekl:  Nikdež!""  neb  nižádné"^  nebudete  mieti  pomoci 
ani"^  slávy,  a  tak  budete  bez  pomoci"'  biední,  hanební"  a  zatracení"; 
neb  práva  sobě  ustavujíc,  mój'*  lid  ste  mútili  a  zákon  mój  ste  zavrhli' 
pro  svá**  ustavenie."  Neb  psáno"  jest  v  zákoně  božiem,  v  knihách'  Nu- 
meri,  v  sedmémezcietmé '"  kapitole^:  „Dcerky  Salfatovy  stály  sú  přeď' 
Mojžiešem   a  přěd^   Eleazarem   knězem,   a  přede  "^   všemi   kniežaty  lidu 

3Kt  a  řekly  sú:  Otec  náš  *  umřel  jest  a  neměl  jest  synóv;  daj  nám  dědič- 
stvie'  mezi  přirozenými  otce  našeho.  A  aj,  Mojžieš,"  spravedlivý  súďcě"" 
a  vuodcě  i '"  knieže  ^"  lidu,'"  nechopil  sě  lakomě  odmrti  neb "  nápadu,  aniž 
jest  všetečně  súdil;  ale  „podaF  jest  přě°  těch  dievek  osiřelých"  k  sudu 
božiemu.  A  řekl  jest  buoh'^  k  němu:  Spravedlivé'  věci  žádají  dcerky' 
Salfatovy;  daj  jim  dědičstvie'  mezi  příbuznými"  otce  jich,  ať  po  něm  v  dě- 
dičstvie""  vstúpie".  A  chtě'  pán  bóh,  aby  ten  zákon  byl  držien'''  po  vše- 
chny" časy,  die   dále   pán  buoh:'"   „A  k   synóm   Yzrahelským '^   mluviti 

«oi  budeš  toto:  „Člověk  když'  umře  bez  syna,  ke^^  dcerce  jeho  pojde  *dě- 

náb  dičstvie';  pakli  dcerky  *  nebude  mieti,  ale^  bude"  mieti"  vstupce"  v" 
dědicstvie'  bratří  svú'''';  pakH  by"  bratří  neměl,  dáte''  dědicstvie '  bratří 
otce  jeho";  a  pakh  by  ani  strýcóv  měl,^^  dáno  bude""  dědicstvie'  těm, 
kteříž  jemu  najpříbuznější  jsú.  A  bude  toto""  synóm  Yzrahelským "  svaté 
neb  stvrzené  zákonem  věčným." 

Aj "  slyšíš  zákon  boží,"  jejž  jest  ^^  sám  vydal,  zákon  svatý,  ne  křivý ; 


''Pkvelí  Ol.  —  ''ibuoh  Kt,  Trn,  Vel;  bůh  P  (vidy).  —  '"'Iz.  proroka  Trn.  —  ^^  capi- 
tole  a  Trn.  —  '''Bida  Ol.  —  ''"chudého  ut.  v  súdú  Kt.  —  *'^navščievenie  Ol;  lidem 
v  navšt.  a  tr.  v  den  Trn.  —  ''*  k  čí  —  ničíž  chybí  v  P,  Vel.  —  '"'  nikděž  Trn ;  nikdyž  Kt. 
''yižádné  Trn.  —  ''^ani  —  pomoci  v  P  opakováno.  —  ^ chybí  v  Trn.  —  •'hubení  Kt.  — 
'zatrecení  Ol.  —  ••mój  —  ustavenie  chybí  v  Kt.  —  ^zavrhali  Ol.  —  ^ chybí  v  Kt.  — 
^^ chybí  v  Vel.  —  ^^ chybí  v  P,  Vel.  —  ^  ustavení  Trn;  ustanovení  P,  Vel;  ustavně  Kt. 
--  h takto  ps.  jest  Ol,  Trn;  takto  j.  ps.  Kt,  tak  ps.  j.  P,  Vel.  —  'kniehách  Ol,  Trn; 
v  IIII  kn.  Moyžíšových  XXVII  k.  P,  Vel.  —  '^sedmézcietmé  Ol,  Trn,  —  ''před  ost. 
mimo  Ol  (tak  i  další).  —  'dědicstvl  Trn.  —  ""sudce  a  vuodce  i  kniežě  Trn;  sudce 
Vidb.  —  "odúmrti  aneb  Trn.  —  °pře  Trn,  v  Kt  chybí.  —  p  dcerek  neb  diev.  Kt ;  diev. 
sirých  a  osiřalých  Trn.  —  'ibóh  Ol.  —  ''spravedlivéť  Kt.  —  *  dcery  Trn.  —  'dědičtvie 
Vidb;  dědicstvi  Trn.  —  "priebuzn.  Ol.  —  ^Ach  die  Kt;  A  chce  Trn.  —  ^držán  Trn,  Vel; 
držen  P.  —  ''všeckj-  Trn,  P,  Vel.  —  y  Izrahelitskym  Kt.  —  ^  kdy  Ol.  —  «»k  O/;  k  dcerce  Kt; 
ke  dceři  Trn.  —  ''''dědicstvie  Trn.  —  "^"^ vstupte  Kt;  vstúpí  Trn.  —  'i'' jeho  Kt.  —  ^^dajte  Kt. 
—  "jeho  otce  Kt.  —  s^strvcuov  neměl  Trn  (P,  Vel).  —  ''^buď  Trn.  —  ''''to  Vidb.  —  "(červ.) 
Capitola  čtvrtá:  Ej   slyš  Trn.  —  ''•'jiež  j.  Ol,  Vidb,   kde  za  jiež  škrt.  die;  jenž  jej  Trn. 

*  V  celé  další  partii  (srovn.  pozn.  ^^)  přidržuje  se  Hus  těsné  svého  kázání  „State 
succincti"  Op  II,  35—35'  z  r.  1407.  —  ' Isa.  10,  l—3.—^Num.  27, 1—4  (kráceno).  —  "> Num. 
27,  4—6.  —  '"Num.  27,  7—11. 


24  C.  9.     1407. 

zákon  věčný,  ne  vedle  vuole""*  lidské  proměnědlný ";  zákon  zjevný,"""  ne 
k  rozumu  zastieněný "" !  Rozuměl  °°  tomu  zákonu  svatý  *  Řehoř ;  protož 
jako  papež  v  svých  knihách,''''  jenž^''  slovu  ^''  Registrum,^''  die":  „Poznali 
sme,  že  některým  poddacím  lidem,  neb"'  poddaným,^'' rodiči  jich,  točíš '''' 
otec,  mátě,"  neb  děd,  neb  bába,  nebývají"  dopúštieni  k  dědičství,"  ale 
jich  zbožíčko,  neb"'  jich^''  věci,^''  ku  požitku  kostelniemu  přitaženy  bý- 
vají. O  kteréžto  věci""  usúdili  sme,  neb"'  ustavili"'  sme,'"  aby  přietelé 
mrúcích  neb "'  mrtvých "',  kteříž '  v  vladařství  kostelniem """^  jsú,  jako  dě- 
dicové po  nich  v  zbožice ""  vstúpiti  měli,  aniž  co  z  statku "  mrtvých  buď 
utrženo  neb"  ujato."'  Pakli  by  dietky  malé  po  sobě  ostavili,  dokavad*"" 
by  k  letóm  takým "'  nepřišly,  aby  statek  svój  zpravovati  ^^  mohly,  osoby 
neb  lidé  buďte  vyvoleni  opatrní,^^  jimž  jich  přátel  věci  dány  neb  poru- 
čeny mají  býti  kuostřiehání.^* "  Tak  mluví  svatý  Řehoř. 

*  Pak  ''=  svatý  **  Augustin  v  ^^  omelí  ^^  neb  ^''  v  obecném  kázaní  na  ono 
slovo  svatého  Lukáše  ^^  třetie  kapitoly :  „Nic  viece,  než  co  ustaveno  jest 
vám,"''  nečiňte!  *die  takto:'-  „Bývá  netrpědlná,  to  jest  přeukrutná  věc, 
když  nuznitelé  núzě  ^^  *  shromažďují,  hřiechóm  svým  hřiechy  přidvojují  ""'i 
to  jest,  že  lsti  své  a  lúpeže  požitky  nazývají,  když  lúpež  vnesena  bude 
v  komoru.  A  to  *""  ještě ''"  přidávají  svým  hřiechóm,  že  kteréž  nuznějšie '"' 
a  bez  obrany  vidie,''''  ty  radějše'"'  nuzie  neb  pudie,  a  mnějí,  že  by  po- 
žitky*" obecné  zklamali,  když  by  domov  nezklamali  sirotčích,*"  tak  že 
kterých  sirotkóv''*  otec  před  dvěma*'"  dnoma  snad  byl  jest  přietel,*'"  neb 
tovařiš,  neb  bratr,  i^  až*"*  smrt  zajde,  jeho  dietky  mají  jako  neznámé, 
biedné  a  psotné  *'"';  a  vdova,  bude-li  *"*  která,  aneb  křivdami  bude  puzena, 
aby  muže  pojala,  aneb**"  bude-li  chtieti  v  úmysle*'^  čistoty  ostati,  *dadúci 
dary,  v  statečku  neb^*'  zbožici'*'  jedva*'^  ostane.  Protož  těmi  Istěmi*'  na- 
plnili*' sú^  miešky  své;  vidíte  je  veselý,  zásobny,  a'^  ani  kostelu  dávají 
a  bohu  děkují,  jako  by  oť*  něho  ti  peniezi^   jim   dáni   byli,  i  tiem  také 


*  ve  Vidb  in  marg.  červ.:  Gregorius.     '**  ve  Vidb  in  marg.  červ.:  Augustinus. 

''^vóle  Ol.  —  "proměnitedlnv  Trn;  proměněny  P,  Vel.  —  """jevny  Trn.  —  ""za- 
stěný  Kt.  —  °oRozom.  Trn.  —  ppknieh.  Ol,  Trn.  —  i^i  totiž  Trn,  P,  Vel.  —  "mAW  Kt;má\j& 
nebo  Ol.  —  *=  nebýval  Kt.  —  "dědictví  Vidb;  dědicství  Trn.  —  ""O  kterýchžto  věcech  Kt. 

—  ^*smy  Kt;  aneb  ust.  sme  Trn;  v  P,  Vel  chybí.  —  *^vladarst.  kost.  Vidb ;  vladař,  ko- 
stelním Trn.  —  ^''sbožiece  Trn.  —  y^statka  Ol,  v  P,  Vel  chybí.  —  "aneb  Trn,  v  P, 
Vel  chybí;  neb  vyňato  Kt.  —  '"^dokovad  Vidb;  doňovad  Kt.  —  ^"'zpravati  Ol.  —  ''^op. 
b.  vyv.  Kt.  —  •''k  ostřiehání  Trn;  býti  mají  ku  ost  Kt.  —  ^gj  Trn.  —  '''"Lucáše  Ol; 
Luk.  v  třetie  kapitole  Trn.  —  *''  což  ust.  vám  jest  Kt.  —  *'•'  núzi  Trn  ;  nuzitelé  něčí  P,  Vel. 

—  '''přidv.  neb  přidávají  Kt.  —  '""A  to  —  psotné  chybí  v  P,  Vel.  —  ''"jež  die  Kt.  — 
''"nuznější  Trn.  —  ''Pvidie  a  bez  obrany  opakuje  Trn.  —  '"'radějšie  Ol,  Trn.  —  '"'puo- 
žitky  Trn;  ob.  pož.  Kt.  —  ''* sirotčiech  Trn.  —  ''*sirotkuov  Trn. —  ''"přě  dvěma  Ol.  — 
^"v  Ol  nadepsáno  jich.  —  ''*jakž  Trn.  —  ''"bude-li  —  aneh  chybí  v  P,  Vel ;  místo  aneb 
v  Trn  neb.  —  ^y  v  mysle  Ol.  —  ^^v  Kt.  chybí;  sotva  P,  Vel.  —  ^ chybí  v  Trn.  —  •'Istmi 
Ol,  Trn;  listmi  P,  Vel.  —  "^naplní  Trn.  —  ^tak  Ol;  od  ost.  —  Hy  penieze  Trn;  jim  ty 
penieze  od  něho  Kt.  —  ^  chybí  v  Kt.  —  ^^  chybí  v  Vel.  —  ^^  chybí  v  Vel,  P.  —  ^'^  chybí 
ve  Vidb. 

"  Greg.  Epist.  lib.  I  ep.  XLIV  (Migne,  PL  77  st.  502).  -—   ^^  Nemohl  jsem   zjistiti. 


Č.  9.     1407.  25 

hřěšiece,  že^  lúpežóv  svých  boha*'  chtie  býti  účastná."  Takť  mluví  svatý* 
Augustin.'^ 

Již  máš  dovoď'  z  božieho  zákona  a  z'''  řečí  velikú  dvú^  svatů,'  že 
oímrti""  slušějí  na'*"  najbližšie"  přátely,  a  že  jsú  nuzitelé  neb°  násilníci 
chudých  sirotkóv''  a  vdov,  kteříž  je  od  zbožice  jich  mrtvých  přátelóv'' 
tisknu.  Neb  die  pán  ^  buoh ""  skrze ''  Yzaiáše  v  třetie  kapitole ":  „Lid  mój 

ndb  nuzitelé  jich  lúpili''  sú."  A  neto*liko  ti,  kteříž  tak  nuzie  své  lidi,  ale 
i  kněžie,'  jenž  navodie  lidi,'''  aby  jim  otcové,  nechajíc  dětí  a  přátel,*  svá 
dědicstvie"  dávali.  Toho  sě  svatý'''  Augustin  varoval;  protož  die^  v  ká- 
zaní o  životu  kněžském":  „Ktož  kolivěk  chce,  vydědě''  syna,  dědicem 
učiniti  kostel,"  hledaj  jiného,  jenž  by  přijal,  než  Augustina".  Věděl  Au- 
gustin svatý,  že  hlas  jest  dědicóv"  v  pláči  svatého  Jeremiáše"^:  „Dědic- 
tvie^  naše  obrátilo  sě^  k  cizím!"  Ale  toho  hlasu  nechtie  lakomci  slyšeti ^^; 
neb  viece  vážie  tohoto  světa  zbožie,  nežli  věčné  spasenie. 

Ale  ty'^  ne  tak,  pamatuje''*'  slovo  pána  Ježíše,  jenž  die:'^  „Lačen 
sem  byl,  a  nedali  ste  mi  jiesti;  žieznil"  sem,  a  nedali  ste  mi  píti;  hosf'' 
sem  byl,  a  nepřijeli  ste  mne ;  nah,"  a  neoděli  ste  mne ;  nemocen  a  v  ža- 

(4Kt  láři,  a  nenavštieviU  ste  mne":  jděte  ode  mne,  *  zlořečení,  v "  oheň  věčný, 
jenž  připraven  jest  ďáblu  a  angelóm  jeho"!"  Na  to  mluví  svatý  Augu- 
stin, řka'^:  „Poňavadž^"  v  oheň  puštěn  bude,  kterýž  jest  nedával  věci 
své :  kdeť  sě '  zdá,'  kterýž ''''  chápal  sě  cizie,"  puštěn  ^^  má  býti  ?  a  poňa- 
vadž  ^^  s  ďáblem  hořeti "  má,  ktož  jest  nahého  neoděl :  kdeť  sě  zdá,  hořeti 
bude,  jenž  jest  lúpil?"  —  Toto"""  ty  pamatuje,  měj  na  svém  dosti,  nehla- 
daj ""  z  úmrti  kořisti,  buď  chudým  milosrdný,  aby  došel  milosrdenstvie.  "^ 

/idb  *  Také ''''  napomínám  tě,  aby,  když  súdíš,''''  peněz  řečí  "■'  nehonil,  jakož 

mnozí  činie,  že  sprostná  "  nebožátka  pro  jedno  slovo  z  sprostnosti  řečené, 
odsuzují''  o  penieze"  a  někdy  i"'  o  hrdlo.""  Ale   tu   jest   znamenati,   že 


eže  z  Kt.  —  ''bohu  Trn.  —  'sv.  Augustyn  Vidb,  P,  Vel  a  dále  vidy.  —  '^ chybí  v  Kf 
P,  Vel.  —  ''^  chybí  v  P.  —  '^  chybí  v  Ol,  Trn.  —  ''diiovod  Trn.  —  'dvú  vel.  sv.  Trn.  — 
"•  odúmrti  slušejí  Ol,  Trn ,  otm.  slušejí  Kf.  —  "  najbližší  Trn.  —  °  aneb  Trn,  Vel.  — 
P  sirotkuov  . . .  přáteluov  Trn.  —  ^  tak  Ol,  skrze  ost.  —  >■  lupilu  Vidb ;  lúp.  jsú  Ol.  —  ^  knižie 
Ol.  —  *  př.  svých  Trn.  —  "  dědictvie  Vidb ;  dědicství  Trn ;  didicstvie  Ol.  —  "  viděti  Trn. 

—  * kostelnieho  Kt,  —  "dědicuov  Trn.  —  ydědicstvie  Vidb;  dědicství  Trn;  dědici, 
naše  Ol.  —  ^se  Vidb;  sě  jest  Trn.  —  "slyšeti  Kt,  Trn.  —  ''"pamatuji  Trn.  —  "žiezniv 
sem  byl  Kt;  v  Trn  místo  žieznil  —  mne  Jen  etc.  —  «''' hostem  Ol.  —  "nah  sem  byl  Kt. 

—  ^^  místo  v  —  jeho  v  Trn  etc.  —  ^e  Poněvadž  Ol,  Trn,  P,  Vel.  —  h*"  kteří  Kt.  —  "cizie 
věc  Ol;  ve  Vidb  před  tím  škrtnuto  jest.  —  ''•'puščen  Kt.  —  "hořeti  Ol.  —  """To  Ol, 
P,  Vel.  —  ""nehledaj  Kt,  Trn.  —  °°milosrd.  Amen  Kt;  milosrdenství  Trn.  —  ppy  Trn 
před  tím  červ.:  Capitola  pátá.  —  iikdyž  súd.,  aby  Kt.  —  "řeči  Ol.  —  ^^ odsuzuje  Trn. 

—  "peniezě  Ol.  —  ""hrdla  Trn. 

'3  V  předchozí  partii  (v.  pozn.  '')  přidržuje  se  Hus  těsně  svého  kázání  Sta^e  succincti 
z  r.  1407  (Op.  II  f.  35—35').  —  '*  Isa  3,  12.  —  '^  Aug.  Sermo  355,  5  (Migne  39, 1572),  cito- 
váno asi  podle  dekretu  c  43  C  XVII  q  4  (Friedberg  827) ;  místa  toho  vzpomíná  i  Štítný. 

—  '«  Thren  5,  2.  —  »'  Mat.  25,  42—43.  —  '« Srovn.  Aug.  Sermo  256  (Migne,  PL  38,  2218) 
a  sermo  77  (ib.  39,  1896);  ale  úplně  se  citáty  neshodují.  —  '''Podobné  stížnosti  před- 
náší Štítný,  K.  Šest.  148;  srovn.  i,  co  později  Hus  praví  ve  Výkladu  (Erben  I,  149). 


26  C.  9.     1407. 

jiné  jest,  *když  z  neopatrnosti  bez  zlosti  člověk  promluví,  a  jiné,  když 
ze  zlosti  ku  pohanění  pána  nebo  súdcích."'  A  to  má  múdrý  sudce""* 
dobrotivě  roztíkati,  bez  prchlivosti:  mluvil-li'"'  by  nepokorně,"'  ale  vsa- 
diti "  jeho  v  kládu,  aby  přišel  k  sobě  a  pokořil  sě ;  též  urazil-li ""  by  koho 
aby  utrpěl  na  životě,  a^  straně^  dosti  učinil  podlé  úmluvy,'"'  a  pánu  aby 
sě  pokořil;  pakli  by  zabil  ze  zlosti,  peněz  nemá  pán'  bráti,  aby  mordéře'"' 
propustil,  A  zdá  mi  sě  najjistějšie''^  strana,  když  pán  položí  pod  penězi 
pokutu,  a  kto  ji  přěstúpí,*"  aby  vezma  tu  pokutu,  dal  chudým,  neb''= 
cestu''''  opravil,  neb  na  jiné  dobré  obecné  obrátil;  neb  tak  by'''  lakom- 
stvie  sě  ostřiehl,  jehož  sě  nebrzy''''  ostřeže,  ktož  ty  pokuty  na  sě'''  tie- 
hne.  Ne'""  pohřiechu!  taký''"  rád  vidí,  když  jeho  poddací  sě  co^''  pře- 
stupně''" dopustí;  raduje  sě  někdy  sěcbě,  jako  ""lékař  ráně  a  kněz  smrti, 
aby  pán  vzal  \inu,  lékař  za  uléčenú  ránu,^''  a  kněz  ofěru.  Ale  ne  tak 
člověk'"'  nelakomý;  *neb  k  svému  požitku  tělestnému '"^  nehledí. 

Také  kdyžť"  sě  udá  býti  domnievacem,  ješto  řiekáte  ubrmanem: 
kterúž  stranu  uzříš  pravú,  neutrhuj'"  jie,  jedné  ač  bj^  ta*""  strana  při- 
vohla;  neb  někteří  mají  obyčej,*"'  že  pravé  strany  utrhnu  a  křivé  při- 
dadie,  a  tak  sami  shřěšie,''*  a  stranu  křivú  v  hřiech  věččí'"'  zavedu,  že 
přijme  cizie  jako  své. 

Také  udá-liť  sě  kdy  ^^'  súditi,  a  vieš  jednu  stranu  pravú,  odsuď  inhed, 
a  nepuď  ''^  na  domnievače  neb  ubrmany ,''  jako  činie  mnozí,  nechtiec  pravdy 
učiniti,  aneb''  jedné"  *  straně  nepřejí,''  aneb**  že^  nechtie  sě''"  pro  pravdu 
ostuditi,  aneb  že=  nuzie  stranu  chudší,  aby  sě  jie  stesklo,  a  tak  aby  svého 
statka**  darmo,  neb  za  kus  chleba  ustúpila  neb'  své  pravdy;  a  tak  jsú 
nadávce,''  neb  nuzníci,  neb'  odstrkači,  protiv*"  božiemu  přikázaní." 

Tyto  věci,  zdá  mi  sě,  běžie  °  obecně  mezi  vládykami ;  protož  tobě  sem 
napsal,  aby  sě  uměl  zpraviti,''  a  jiné  témuž  pro  pána  boha  naučiti,  aby  vzal 
věčnu  otplatu''  za   malú.   Tohoť  pán  Ježíš  pomoz,  požehnán j^  na  věkyM 


^vye  Vidb  oprav,  ze  sudích;  sudiech  Trn;  sudí  Kt.  —  ^■''■' dobrý  súdcě  01.  — 
*"  mluvílíby . . .  urazilíby  Ol,  Vidb.  —  yyve  Vidb  opr.  z  neporkorně.  —  ^^  vsaď  Kt. 
^^v  Kt  opr.  z  umluvenie.  —  '"'mordéře  Ol.  —  ''^najjístější  Trn.  —  '''přest.  Trn.  — 
''Snebo  Trn;  v  Ol,  P,  Vel  chybí.  —  ''•'cestu  Kt,  Trn.  —  ^'ve  Vidb  za  tím  škrtn.  sě; 
tak  sě  lakomství  ostř.  Trn;  aby  sě  lak.  ost.  Kt.  —  ''•'nebrsie  Ol;  nebrzo  Kt.  —  ''■nasse 
Vidb.  —  •""  Neb  Kt,  P.  —  ''"  tak  Trn ;  taký  řád  P.  —  ''"  přěstúpenie  Vidb ;  co  přestupně 
neb  sě  Kt;  přestupně  Trn.  —  ''Pza  vlečenu  r.  Ol;  za  uléčenie  rány  Kt,  Trn,  P,  Vel.  — 
''ičlověl  Ol.  —  '"■puožítku  télesn.  Trn.  —  ''^když  Kt.  —  ''^neutrhaj  Kt.  —  ^"^  chybí  v  Ol. 
—  '''■  obyčej  Ol.  —  ''"'hřěšíe  Ol;  shřěší  Trn.  —  '"'větčí  Vidb;  větčí  přivedu  Trn;  věčný 
Vel.  —  ^y  v  Ol  před  tím  škrt.  byty.  —  ''^  nebuď  Kt;  nepodávej  a  nepuď  P,  Vel.  — 
^ chybí  v  Trn.  —  ''na  ubrm.  Trn.  —  '^ ve  Vidb  touž  rukou  pod  textem.  —  ''a  ne  že  sš 
pro  pr.  nechtie  Kt.  —  ^  chybí  v  Trn,  P,  Vel.  —  ^  chybí  v  Kt.  —  '^  chybí  v  Vel.  —  ^^  chybí 
v  Vel,  P.  —  ^^ chybí  ve  Vidb.  —  ^ chybí  v  Ol,  Kt;  anebo  (bez  že)  Trn.  —  ''statku  Kt, 
P,  Vel.  —  'jen  v  Kt.  —  "nadá vel  Kt.  —  'aneb  Trn.  —  "'proti  Ol,  Trn,  P,  Vel.  —  "při- 
kázanie  Trn.  —  °že  běžie  Kt.  —  Pzpravati  Kt;  zpraviti  uměl  Trn.  —  *! odplatu  Vidb, 
Kt,  Trn.  —  ""pomozz,  p.  n.  věky  věkuov  Amen  Trn;  na  věky  Amen,  Tak  buoh  daj  Kt; 
na  v.  Amen  Ol;  na  věky  pož.  Amen  P,  Vel. 

*"  Ozývá  se  zde  patrné  sentence,  jiz  Hus  latinsky  uvádí  také'  na  př.  v  č.  1. 


Č.  9,  10.     1407— po  1408.  27 

Ve  Vidb  červený  dodatek:  ,Skládánie  Mistra  Husi  svaté  paměti  odúmrtí 
neb  nápadóv  odumrlých  věcí';  nadpisu  není,  podobně  ani  v  Ol;  v  Kt  nej- 
prve :  ,De  devolutionibus',  pod  tím  jinou  rukou :  ,Epistola  Magistři  Johannis 
Hus'  a  dále:  ,Odmrti  bráti  jest  protivné  bohu'  vesměs  pozdější  přípisky. 
V  P,  Vel:  ,Traktát  odúmrtí,"  písmo  přivodí  M.  Jan  Hus'. 

10. 

Mistr  Jan  Hus  pannám  společné  (kdesi  na   venkove?)   žijícím  udílí  na- 
pomenutí k  životu  ctnostne'mu,  a  slibuje  příležitostně  znovu  psáti,  posílá 
píseň  zpívanou  o  nešpoře  panen  svatých. 

[V  Praze  po  r.  1408 J 

Rkp.  kníž.  Dietrichsteinské  knihovny  v  Mikulově  I,  67  f.  139 — 139' ,  (opis 
Bočkův  v  moravském  zemském  archive  12.263). 

Erben,  Spisy  III,  269 — 270  č.  1  (z  opisu  Bočkova)  =  Duch  Jana  Husi 
zjevný  v  jeho  spisech  str.  164 — 166  č.  1;  Palacký,  Docum.  str.  7 — 8  č.  3 
(z  opisu  Bočkova)  =  Mareš  str.  12 — 13  č.  4  =  str.  17 — 19  č.  4"  =  str. 
8 — 9  č.  4^  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  51 — 52  č.  11  =^  Flajšhans, 
Listy  str.  19 — 20  č.   VIII.  —  Latinský  překlad  Palacký,   Docum.   str.   8 — 9. 

Novotný,  Listy  Husovy  42 — 43  klade  list,  domnívaje  se,  že  psán  pannám 
u  Betléma  žijícím,  do  doby  vy hnanství  Husova;  po  nynějším  stanovení  správ- 
ného textu  ,kterúž  spievámé  (nikoli  která  spievána  buď)  jest  pravdě  podob- 
nější, že  list  psán  z  Prahy,  poněvadž  na  venkově  Hus  sotva  mohl  hned  za- 
váděti zvláštní  písně;  ale  poněvadž  běží  o  píseň,  jistě  českou,  která  již  se 
zpívá,  náleží  list  jistě  za  r.  1408,  kdy  Husova  reforma  zpěvu  byla  provedena. 

Milost  svú  a  potvrzenie  v  milosti  a  v  panenství  rač  vám  dáti  chot 
pán  Ježíš,  jehož  ste  sobě  nade  všeckny  jiné  zalíbily,  a  jisstě  velme  mú- 
dře:  neb  on  jest  král  najmúdřejší,  najmocnější,  najbohatější,  najsilnější, 
najkraší^  a  tak  najutěšěnější ";  neb  on  svých  chotí  neruší,  neprzní,  ne- 
teskní, jim  se  nestará,  jim  se  nikdy  neproněvěří,''  aniž  móž  se  starati 
i  pronevěřiti''  jim.  On  s  nimi  na  věky  bude,  a  ony  budú^  mieti,  jakož 
samy  budu  chtieti,  jeho  k  své  vóH;  a  tak  každá  bude  plná  králová  bez 
újmy  královstvie  nebezského,  v  němž  každý  i  každá  bude^  k  jejie  vóh: 
neb  každá  bude  mieti,  co  bude  chtieti,  a  nic  zlého  nebude  moci  chtieti. 

Ó  važte  to,  milé  choti  krále  Christa  tak  slavného !  Neodpúštějte  jeho 
pro  jiného  hriešného,  mrzkého,  biedného  i  zprznilého,  s  nímž  viece  jest 
tesknosti  než  utěšěnie,  buď  jakž  buď.  Neb  bude-li°  krásný,  tožť^  bolest, 
aby  sě  jiné  nechopil;  bude-li  škaredý,  tožť'  tesknost;  bude-li  opilý,  náhlý 

^o  odúm.  Vel. 

'^ psáno:  naykraiíy.  —  opsáno:  nayutyeííyenyeyífi.  —  opsáno;  nepronyewyerzy.  — 
•^y  rkp.  mylně  nepronewěřiti.  —  ^následuje  škrtnuté  ínymy.  —  ^v  rkpe:  každý  i  každá 
bude  každý  k...  —  sNebudeli  rkp.  —  opsáno:  tozt.  —  'psáno:  tozzt. 


28  Č.  10,  11.     po  1408—1408  Juni  16— Juli  16. 

neb  jinak  biedný,  tožť''  ďábla  dosti.  Počne-li  od  něho  dietě,  tožť''  bolest 
v  nošení  i  v  rození  i  v  chování;  nebude-liť  plodu  mieti,  tožť''  hanba, 
tesknost  a  daremné  spolu  léhánie ;  urodí-li  sě  dietě,  strach  mrtvého  neb 
jinak  nezdařilého. 

A  kto  by  mohl  ty  psotné  příhody  vypsati,  od  nichž  drahé  panictvo 
v  Christovi  a  panenstvie  v  jeho  matce '  jest  vysvobozeno,  a  nad ""  vdov- 
stvo  a  manželstvo  velme  povýšeno!  O  němž  písmo  svědci,^  v  němž  an- 
gele sě  kochají,  k  němuž  pán  Ježíš  volá  řka-:  ^kto  móž  přijieti,  přijmi!" 
A  sv.  PaveP  radí  mnohými  duovody. 

Protož  militké  panny,  choti  Christovy  i  dcerky,  zachovajte  jemu  čisté 
panenstvie,  jenž  jest  zachovánie  vole  od  tělesného  porušenie  v  tom  neb 
v  té,  jenž  jest  nikdy  nepřivolil,  jako  Christus,  ani  přivolila,  jako  panna 
Maria,  *  k  tělesné  libosti.  Ó  blaze  bude  tomu  panici  neb  té  panně,"  když 
tak  stojiece  a  jiná  božie  přikázanie  plniece,  vezmu  zvláštnie°  korunu, 
to  jest  odplatu,  u  věčné  radosti!  Jiež  sě,''  milé  choti  Kristovy,  silně  až 
do  smrti  držte.  Lehce,  věrně  zdržíte,  když  věčné  královstvie  vážiti  bu- 
dete, marnost  světa  tohoto  spatříte,  obcovánie  sě  mrzkého  varovati  bu- 
dete,'' pokoru  v  skutciech  mieti  budete,  rúcha  pyšného  milovati  nebudete, 
a  těla  Christova  často  požívati. 

Za  to  prosím,  aby  pilně  tyto  věci  "^  pamatovaly :  a  když  mi  buoh  dá 
prázdnost  a  posla,  napíši  vám  viece.  A  posielám  vám  pieseň,  kterúž  zpie- 
váme  na  nešpoře  panen  svatých,^  abyste  slova  vážíce,  radost  v  srdci 
měly  a  ústy  zpievaly ;  ale  aby  muže '  neslyšeli,  nebť  by  hnutie  zlé  měli, 
a  vy  by  v  hřiech  pýchy  neb  pohoršenie  upadly. 

Mistr  Jan  H.,  kněz  nestatečný. 

11. 

M.  Jan  Hus  arcibiskupu  Zbyňkovi:  na  základe  dovoleni,  kterého  mu 
arcibiskup  při  svém  nastoupení  udělil,  upozorňuje  na  Četné  vady  v  ži- 
votě knězi  i  na  nedostatek  řádných  kazatelů  a  vybizi,  aby  se  neztotož- 
ňoval se  zvrhlými  a  nebránil  činnosti  příkladných  a  horlivých  knězi 
žalařováním  a  vypovídáním  jich. 

[V  Praze  1408,  Juli  6—16.] 

Rukopis  (podle  Palackého)  z  15.  stol.  někdy  hrabat  Mitrovských  (quon- 
dam  comitum  Mitrowsky  in  Moravia),  nyní  nezvěstný  (=^  X).  Otištěno  podle 


opsáno:  tost  —  opsáno:  matczye.  —  '^následuje  škrtnuté:  wdw.  —  "y  rkp.  mylně 
paní  (pany).  —  °  psáno:  zwlaítnye.  —  pv  rkpe  mezera  asi  jedné  slabiky.  —  i  u  rkpe:  obco- 
wánie  sě  mrzkého   warowati   sě  budete.   —   opsáno:  weczy.   —  opsáno:  muzze. 

*  Na  četných  místech.  —  ^  Mat.  19,  12.  —  ^  1.  Cor.  7.  —  ^  Nelze  zjistiti,  která  to 
píseň;  slova  Husova  zadají  —  známe  je  teprve  nyní  ve  správné  formě  —  výkladu, 
ze  jde  o  píseň  v  Betlémě  zpívanou. 


Č.  11.    1408,  Juni  16— Juli  15.  29 

Palackého  Document,  jen  s  pravopisnými  změnami  podle  orthografie  15.  stol. ; 
o  variantách  v.  pozn.  a  i  b. 

Palacký,  Documenta  Mag.  Joannis  Hus  str.  3 — 4  c.  1  (z  X). 

Český  překlad :  Mareš,  Listy  Husovy  str.  4 — 6  c.  1  =  8 — 11  c.l^=^  2 — 4  c.  1 ' 
=  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  34—37  č.  6  =  Flajšhans,  Listy  str.  15—16  č.  VL 

Čas  jest  udán  poznámkou  v  rkpe,  že  list  psán  ,pro  Abraham' ,  čímž 
míněna  pře  Abrahama  z  Velemovic  1408  v  červenci,  a  tím,  že  tu  není  zmínky 
o  žalobách  na  Husa;  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  6 — 9. 

Me  ipsum  humilem  fide  et  veritate  domini  nostri  Ihesu  Christi.  Re- 
verendissime  pater! 

Sepissime  reitero,  qualiter  in  principio  vestri  regiminis'  mihi  pro 
regula  paternitas  vestra  instituerat,  ut  quocienscumque  aliquem  defec- 
tum  erga  regimen  conspicerem,  mox  personaliter,  aut  in  absencia  per 
literám  defectum  huiusmodi  nunciarem.^  Hac  regula  nunc  compellor  ex- 
primere,  qualiter  hoc  est,  quod  incestuosi^  et  varie  criminosi  absque 
rigo  correccionis  tamquam  tauri  indomiti  et  „equi  emissarii"^  collis  ex- 
tentis  incedunt  Ubere,  sacerdotes  autem  humiles,  spinas  peccati  evellentes, 
officium  vestri  implentes  regiminis  ex  bono  affectu,  non  sequentes  ava- 
riciam,  sed  gratis  pro  deo  se  offerentes  ad  ewangelizacionis  laborem,  tam- 
quam heretici  mancipantur  carceribus  et  exilium  propter  ewangelizacio- 
nem  ipsius  ewangelii  paciuntur.  O  pater,  que  pietas  est,  prohibere  ewan- 
gelizare,  quod  precepit  Christus  suis  discipulis  principaliter  dicens*:  „Pre- 
dicate  ewangelium  omni  creature" ;  que  discrecio,  diligentem  laboratorem 
et  fidelem  a  labore  cohibere?  Revera  estimo,  non  vestra  paternitas,  sed 
aliorum  immanitas  talia  serit.  Quis  ergo  pauper  sacerdos  audebit  im- 
pugnare  crimina?  Quis  audebit  arguere  vicia?  „Vere  messis  multa  est, 
sed  operarii  pauci"  veraces  sunt.^ 

Ergo,  pater,  rogate  dominům  messis,  ut  mittat  fideles  operarios  in 
messem.  Vestre  enim  paternitati  restat  totam  messem  regni  Bohemie 
metére,  in  horreum  domini  colligere  et  racionem  de  quolibet  manipulo 
reddere  in  die  mortis.  Sed  quo  módo  poteriť"  vestra  paternitas  tantam 
multitudinem  manipulorum  in  horreum  domini  deducere,  falcem  vocis 
messoribus  auferens  ad  libitum  ociosorum,  qui  per  se  non  metunt  et 
alios  prohibent,  cum  verbo  domini  tanguntur  eorum  crimina?  In  quibus 
proh  dolor  impletur  illud  apostoli  dicentis^  „Sanam  doctrinam  non  sus- 


^v  exempláři  Document  v  Brněnském  zemském  archivu  jest  tu  po  straně  tužkou 
připsána  (rukou  zcela  neznámou)  varianta  nepochybně  jiného  rukopisu:  id  est  amiei 
cum  amicis  mulieribus.  —  ^tamže  touž  rukou  in  margine  mihi  (m)  a  poterit  v  textu 
škrtnuto. 

•  Arcibiskup  Zbyněk  nastoupil  úřad  r.  1403.  —  ^  O  počátečním  důvěrném  poměru 
Husově  ke  Zbyňkovi  srovn.,  co  svým  způsobem  praví  Páleč;  v.  Sedlák,  Pálčův  Antihus 
Hlídka  1910,  zvi.  ot.  str.  28,  pozn.  1,  36,  a  jeho  vydání  tohoto  traktátu,  příl.  Hlídky 
1913  str.  147.  —  ^  Srovn.  Jerem.  5,  8:  „Equi  amatores  et  emissarii".  —  *  Marc.  16,  15. 
—  '  Mat.  9,  37,  Luc.  10,  2.  —  "^  2.  Tím.  4,  3—4. 


30  Č.  11,  12.     1408,  Juni  16— Juli  16.  1408  Aug.-Sept. 

tinebunt,  a  veritate  auditům  avertent,  ad  fabulas  autem  convertentur, 
et  coacervabunt  sibi  magistros  prurientes  auribus'*.  Vere  implebitur  hoc 
dictum  apostoli,  eo  quod  refriguit  caritas  in  clero  et  superhabundavit 
iniquitas  in  populo  ^  ex  defectu  caritatis  in  clero,  qui  deficit  a  pia  ewan- 
gelizacione  et  a  Christi  vera  imitacione.  Quis  enim  ex  nobis,  heu,  sequitur 
vitam  Christi  in  paupertate,  castitate  et  humilitate  et  assidua  predica- 
cione?  Ve,  ve,  ve!  Impletur  verbum  apostoli^:  ^ Omneš,  que  sua  šunt, 
querunt,  non  que  Jesu  Christi". 

Ergo,  pater  reverendissime,  aperite  ocuhun  intus  vel  intrinsecus, 
diligite  bonos,  conspicite  malos,  non  vos  demulceant  pomposi,  avari,  sed 
delectent  humiles  et  amatores  paupertatis.  Pellite  ociosos  ad  laborem, 
nolite  prohibere  fideliter  laborantes  in  messe  domini ;  quod  non  est  alli- 
gatum,  quo  perficitur  salus  animorum.  Plus  scriberem,  sed  labor  ewan- 
gelizandi  impedit.  Dominus  omnipotens  mentem  vestre  paternitatis  in 
suprascriptis  dirigat,  ut  possitis  pastoři  pastorům  racionem  debitam  red- 
dere  in  tempore  opportuno. 

V  X  (podle  Palackého)  nadpis:  ,Sbynkoni  archiepiscopo  Pragensi  M. 
Jo.  H.  pro  Abraham.' 

12. 

M.  Jan  Hus  arcibiskupu  Zbyňkovi:  odpovídá  na  žaloby  farářů  Pražských. 

[V  Praze,  1408,  Aug.—SeptJ 

Rkp.  univ.  knih.  III G  16  (=  Ur)  f.  69'— 71;  rkp.  téže  knih.  VIII F 2 
(=^  Uir)  /.  74'— 78;  rkp.  Vídeň,  dvorní  knih.  4483  (Viděn)  f.  177— 179 ;  rkp. 
téže  knih.  4512  (=  W)  f.  2—6. 

Hófler,  Geschichtschreiber  der  hus.  Bewegung  II  (FRAust.  I,  6),  str.  145 
až  153  (vadné  z  Ur);  Palacký  Docum.  155—163  (z  Ur,  Viděn,  W). 

Český  překlad,  naprosto  nesprávný  (v.  Novotný,  LFilol  1903  str.  377  n.), 
Flajšhans-Mil.  Svoboda,  M.  Jana  Husí  Sebrané  spisy  (Praha  1904)  I,  34 — 41  = 
Flajšhans,  M.  Jan  Hus,  Obrany  v  Praze  (Svét.  knih.  1238—1239)  str.  12—28  c.  1. 

O  dobé  vzniku  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  7  pozn.  a  úvodní  po- 
známky k  č.  166. 

Quia,  pater  reverendisime,  coram  paternitatis  vestre  gracia  tamquam 
scandalosus,  erroneus  et  sancte  matri  ecclesie  predicator  contrarius  et 
sic  in  fide  devius  sum^  per  meos  adversarios ''  delatus,"  sed  auxiliante 
michi"  domino   frivole   et  mendose'':   ideo   ad  confutandam  inimicorum 


Č.  11 :  '  Srovn.  Mat.  24, 12.  —  « Philippen.  2,  21. 

^  v  Ur  za  tím  škrtnuto  de.  —  ^v  Ur  za  tím  škrtnuto  sum.  —  '^ chybí  v  Ur.  —  •'devius, 
sed  auxil.  michi  domino  {ve  W  opraveno  z  dom.  michi)  sum  del.  friv.  et  mend.  Uir,  W,Viden. 

Č.  12 :  '  Totiž  žalobami  farářů.  Pražských ;  v.  Palacký  Docum.  153—155  a  v  přílohách 
zde  é.  166. 


Č.  12.    1408,  Aug.-Sept.  31 

accusacionem  frivolam  vestre  graciosissime  paternitati  secundum  regu- 
lam  beati  Petři '  apostoli '  cupio  humiliter  et  fideliter  de  fide  mea  et  spe, 
et  de  michi  coram  paternitate  vestra  obiectis  reddere  racionem.  Dicit 
enim  Christi  immediatus  vicarius  1^  Petři ^  3":  Deum-  „sanctificate  in  cor- 
dibus  vestris,  párati  semper  ad  satisfaccionem  omni  poscenti "  vos  racio- 
nem de  ea,  que  in  vobis"  est,"  fide  et  „spe',  sed  cum  modestia''  eť 
timore,  conscienciam  habentes  bonám,  ut  in  eo,  quod  detrahunť"  de*" 
vobis"  tamquam  de  malefactoribus,  „confundantur,  qui  calumpniantur  in 
vobis  bonám  in  Christo  conservacionem"".  Ad  confutandam  ergo°  et  eli- 
dendam  de  me  adversariorum  meorum  estimacionem  sinistram  primo  in 
universali  confiteor,  quod  quidquid ''  wlt  dominus  Ihesus  Christus  et  sua 
universalis  ecciesia,  ut  credatur,  hoc  firmiter  credo,  et  quidquid '*  creden- 
dum  singulariter  doctus  fuero,  volo  credere  firmiter  de  hoc  et  tenere': 
quia  non  solum  vestre  reverencie,^  sed  cuilibet  poscenti  secundum  dictum 
beati  *  Petři "  apostoli "  paratus  sum '  reddere  racionem,"'  ut  qui  michi  tam- 
quam malefactori  detrahunt,  confundantur." 

Responsio^  ad  primům  articulum.^ 

Ad  primům  ergo  articulum,  qui  dicit:  „Magister  Johannes  Hus" 
coram  omni  multitudine  populi  utriusque ''''  sexus  dixit  et  dicere  non  est 
veritus"  contra  determinacionem  sancte  matris  ecclesie''''  et  sancciones '*'' 
patrům "  "  etc.  reddo  racionem,  negando "  ipsum  °  et  dicendo  "  ipsum  fóre  " 
2'  w  falsum :  primo  *  ex  hoc,  quia  nichil  ^^  coram  omni  multitudine  populi  ^^ 
dixi,  cum  non  omnis  multitudo  hominum"  fuit  ipso  die,  quo  predicavi, 
in  Praga.  Non  enim  coram  multitudine  utriusque  sexus,  que  tunc''  fuit 
Róme,  aliquid  dixi,  nec  coram  ^"^  multitudine,  que  tunc*"^  fuit  in  Jerusa- 
lem,*'*' aliquid*  dixi':  ergo'  etc' 

2"  responsio"  ad''"'  1""  '''* articulum.'''' 

Secundo  dico  fóre  istum  articulum  falsum,"  quia  nichil  ■"*"  dixi  contra 
determinacionem   sancte  matris  ecclesie,   sed  pocius  dixi  sancte  matris 


^ appost.  Ur,  Uir.  —  ' iramed.  vic.  Chr.  prima  Petři  W.  —  ^v  W  in  marg.  místo 
mylného  omnipotenti  v  textu.  —  ''que  est  in  vob.  Viděn.  —  'spe  reddere  Viděn.  — 
''modestia,  fide  Viděn.  —  ^  chybí  ve  W.  —  ""detractant  Viděn.  —  "  conversacionem  Uir. 

—  ° chybí  ve  Viděn.  —  Pquicquid  Ur.  —  iquicquid  Ur;  quamquam  W.  —  ■'volo  firm. 
cred.  et  ten.  de  hoc  Uir,  W,  Viděn.  —  ^v  Ur  jinou  rukou   nad  původním  paternitati. 

—  ^ chybí  v  Uir,  W,  Viděn.  —  "chybí  v  Uir.  —  ^appost.  Ur;  secundum  illud  dictum 
Petři  ap.  Viděn.  —  ^  racionem  redd.  Uir,  TV.  —  "  confundantur  etc.  W.  —  y  nadpis  v  Uir 
červené,  v  Viděn  in  marg.,  v  W  chybí.  —  ^articulum  fictum  Uir.  —  ^^Huss  Uir,  W.  — 
''''utriusque  —  ecclesie  chybí  v  Viděn.  —  '^'^tak  původně  i  Ur,  ale  in  marg.  jinou  rukou 
opraveno  erubuit.  —  '''' sanxiones  Uir;  ve  Viděn  chybí.—  ^^dico  Viděn.  —  "fóre  ipsum 
Uir.  —  sísnon  Ur.  —  g^y  Ur  za  tím  škrtnuto  omni.  —  ^^  chybí  v  Ur,  Viděn.  —  ^^  Iherusa- 
lem  Viděn;  Iherusalem  etc.  í7/r ;Jerus.  etc.  W.  —  "nadpis  Uir  červeně,  v  Viděn  in  marg., 
v  W  chybí.  —  ^^  chybí  v  Uir,  Viděn.  —  "art.  ist.  fóre  fals.  Uir,  W,  Viděn.  —  """nil  W. 

^1.  Pet.  3,  15—16. 


32  Č.  12.     1408,  Aug.-Sept. 

ecclesie  determinacionem,  istam  informacionem ""  allegando  ex  concilio 
Triburiensi,  que  ponitur  prima  q°°  3':  „Dictum^  est  solere  in  quibusdam 
locis  pro  percepcione  crismatis  nummos  dari,  similiter  pro  baptismo  et 
comunione:  hec  symoniace  ^heresis"''  esse'  detestata  est°  sancta  synodus 
et  anathematizavit,  ut  de  cetero  nec  pro  ordinacione,  *nec  pro  crismate 
vel'  baptismo  vel''''  sepultura  vel  comunione  aliquid'"''  exigatur,  statuit,'' 
sed  gratis  dona  Christi  gratiiita  dispensacione  donentur.''  Et  tunc  dixi, 
quod°  quicumque  pro  sacramentis  peeuniam  exigit  et  ab  exaccionibus 
desistere  non  intendit,  et"  presertim  si  exigit  et  inportune  ad  dandum 
pauperes"  inpellit,  quilibet  talis  et  omneš,  qui  tales  šunt,  omneš'  illi' 
šunt  falši  prophete,  symoniaci""  et  consequenter  heretici/'' 

3^  responsio  ad  eundem  articulum.** 

Tercio""  dico  istum  articulum  contra'  me'  propositum*  fóre  falsum, 
quia  dicit,  quod  in  hoc  dixi  contra  determinacionem  sancte  matris  ecclesie, 
quia  dixi,  non  exprimens  tunc  nec"'  distinguens,  utrum  ante  vel  post 
ministracionem  sacramentorum  pecunias  *  exigendo  et  ab  exaccionibus 
huiusmodi"  desistere  non  intendens  esset  hereticus  etc*  Ecce  dico,  quoď 
dicendo"  determinacionem  sancte  matris  ecclesie  supradictam,  non  ex- 
primens^'' ante  vel  post,  non''  dixi''  contra  determinacionem  sancte  matris 
ecclesie,  quia  tunc  Triburiensis  sancta  synodus  dixisset  contra  determi- 
nacionem sancte  matris  ecclesie,  eo  quod  tunc  dixiť  non  exprimens  nec 
distingvens,'  utrum ''''  ante  vel  post,  et  per  consequens  foret  heretica.  Et 
si  ista  racio  accusancium^'  procederet,  dominus  Ihesus  foret  iniquus*'* 
predicator,  quia  dicendo*  -^Hoc  est  corpus  meum"  accepto  pane,  quem 
transsubstanciavit,  et  non  tunc  exprimens  nec  tunc  *  distingvens,  quod 
post  consecracionem  non  manet  panis  materialis,  sic  dixisset  contra  de- 
terminacionem sancte  matris  ecclesie,  quod  est  stultissimum  dicere.  Si- 
militer dicendo^  „Pater  maior^^  me  est",  eť  non  exprimens  „ut  homine", 
dicereť"^  contra"  determinacionem"  sancte  matris'^  ecclesie,  que ^'' dicit ^: 
^In  hac  trinitate  nichil  prius  aut  posterius,  nichil  maius  vel^'  minus." 
Ymmo^""  si  eorum  stultum"'  argumentům  ab  auctoritate  negative  arguens 


*  v  Uir  in  marg.  červené:  ,[Hicl  tanguntur  Sjínonis  heredes.' 
"°in  forma  Uir,  Viděn.  —  °°13  q  3^  Ur,  Uir;  1*  q  1*  W.  —  PPheresis  iniquitas  Ur.  — 
^i^inec  pro  sepult.  W,  Uir.  —  '"'■  quidquid  Uir;  quidquam  W.  —  ^^sed  Uir.  —  "et  ad 
dand.  paup.  inp.  Viděn.  —  ""et  syin.  Uir.  —  ^*' heretici  etc.  W.  —  *"*y  Uir  červ.  3^  re- 
sponsio ad  primům  articulum.  Responsio:  ve  Viděn  in  marg.  3*  responsio;  ve  W  nad- 
pisu není.  —  ""3°  Ur,  Viděn.  —  y^nec  tunc  Uir,  W.  —  ^^huiusm.  exacc.  Viděn.  —  '^v  W 
za  tím  podtečkované  nec  distingwens.  —  ^"^  accus.  racio  Viděn.  —  ^^  inpius  Uir,  Videa.  — 
^^me  maior  Ur.  —  ^^contradiceret  Viděn,  načež  škrtnuto  contra  a  další  v  dative.  —  ^^matri 
Viděn.  —  ^•'y  Ur  před  tím  škrtnuto  similiter.  —  ^'aut  Uir,  W,  Viděn.  —  ^''ymo  Viděn. 
—  ^'  stulticia  stultum  W. 

3  Decr.  Grat.  I;  c  105  C  I  q  1  (Friedberg  399—400).  —  "  Mat.  26,  26,  Luc.  22.  19.  — 
^  Joh.  14,  28.  —  '^Symbolům  Athanasianum  v.  25;  v.  Denzinger,  Enchiridion  symbolo- 
rum  et  definitionum  (Freib.  B.,  9.  vyd.)  str.  36. 


Č.  12.    1408,  Aug.-Sept.  33 

procederet  vel*  valeret/  multa  capitula  in  iure  canonico  condempnaret, 
quia  quodcumque  capitulum  non  omnia  consequencia  "■"  exprimeret  et 
distingveret,  deberet"  dicere^"  contra"  *  determinacionem  sancte  matris 
ecclesie,  que  in  aliis  capitulis  plenius'"'  determinat;  et  sic  capitulum^ 
„Cum"  in  ecclesie"  et  capitulum®  „Suam*''  nobis"  dicerent"'  contra"  de- 
terminacionem °  sancte  matris  *=  ecclesie ;  et  sic  et  Innocencius  foret  cum 
capitulis  in^'  eadem  condempnacione/'  in  qua  ego,°  cum  in'*  illis  pro- 
hibet  exaccionem  importunam'  non  exprimens  ante  vel  post  in  illis  ca- 
pitulis. Et  cum'"  vera  sint  illa  capitula,  et  ego  dixi,  que  dicunt  illa  capi- 
tula, igitur*''  verum  dixi''*'.  Et  cum  nuUum  verum  sit"'  sancte  matri 
ecclesie  contrarium,  igitur  accusantes  decipit  argumentům.  Si  enim  audi- 
vissent  in  scolis,  quod  argumentům  ab  auctoritate  negative  non  válet, 
cam  non  sequitur:  Hoc  Christus  non  dixit'^  in  ewangelio  expresse,'' 
„beacius^  est  dare  quam  accipere,"  ergo  non  est  verum,  vel  ergo  male, 
vel  ergo  dixit  contra  determinacionem  °  sancte  matris  ecclesie  *"":  et  ^^  tamen '"' 
sub  auctoritate  Pauli  dicit  Actuum''^  20:  „Beacius''  *est  magis  dare  quam 
accipere."  " 

Solucio''"  contra  ante  vel  post.''^ 

Nec  suffragantur  exactores ''''  pecunie  pro  sacramentis,  quod  liceret 
eis  post  pro  sacramentis  exigere.  Nam  dicit  auctoritas  ecclesie  sub  auc- 
toritate Innocencii  pape  1°  q'''  3'  et''''  capitulo  finali'":  „Si  quis  prebendas 
vel  prioratum  seu  decanatum  vel  promocionem  aliquam  ecclesiasticam 
seu  quodlibet  sacramentum  ecclesiasticum,  ut  puta  crisma  vel  oleum 
sanctum  et  consecraciones  altarium  vel  ecclesiarum  interveniente  execra- 
bili^''  ardore  avaricie  per  pecuniam  aquisierit,'"'  honoře  male  aquisito 
careat,  et  emptor  atque  venditor  et  interventor  nota  infamie  percellan- 
tur,*""  et  nec  pro  pastu,  nec  sub  obtentu''"  alicuius  conswetudinis  ante 
vel  post  aliquid  exigatur  vel  ipse  dare ""  presumat,  quoniam  symoniacum 
est."  Ecce  tria'"'  innuit'"':  primo,  *quod  sub  nullius  conswetudinis  obtentu 
pro  sacramentis  aliquid  exigatur;   secundo,'''  quoď  nec   ante   nec*"  post 


»■" consequencia  sibi  Viděn.  —  ^"diceret  Viděn;  v  Uir  chybí.  —  ^"planius  Ur;  de- 
terminat plenius  Uir,  W;  deterininavit  plenius  Viděn.  —  ^PSentencia  Ur,  a  nad  tím 
jinou  rukou  simonia.  —  ^i  diceretur  contradicere  Viděn.  —  ^''  et  est  in  Viděn.  —  ^^  damp- 
nacione  Uir;  condempnacione  vel  dampnacione  W.  —  ""^  chybí  ve  W,  Viděn.  —  ^'^  tamen 
Ur.  —  «vibi  W.  —  »*dixi  verum  Uir,  W,  Viděn.  —  ^"est  W.  —  ^^non  dix.  Chr.  Uir,  W, 
Viden.  —  "expresse  in  ewang.  Viděn.  —  b<^sanctam  matrem  eccles.  Viděn.  —  '"'que 
Uir,  Viděn;  et  que  W.  —  ''^Act.  2°  W,  Viděn  i  Uir,  kde  opraveno  (červené)  z  20.  — 
**accipere  etc.  W.  —  ^s  nadpis  v  Ur,  Viděn  in  marg.,  v  Uir  červené,  v  W  chybí.  —  ''•'exac- 
ciones  a  za  tím  škrtnuto  ante  Viděn.  —  "'  I''  q  1^  W.  —  '"'  exsecrabili  W,  Viděn.  —  "'  aqui- 
sivit  Uir,  W.  —  '""percelantur  Uir.  —  ''"sub  ottentu  Ur;  sub  optentu  Uir.  —''° aliquid 
dare  Viděn.  —  "pS^  W.  —  "linuit  Uir.  —  ''■•2<'  Ur,  Uir,  W.  —  ''^vel  Ur. 

'  Decr.  Grat.  II;  Greg.  IX  de  sim.  V,  3,  9  (Friedberg  II,  751).  —  '  Decr.  Grat.  II; 
Greg.  IX  de  sim.  V.  3,  29  (Friedberg  II,  759).  —  "  Act.  20,  35.  —  "  Decr.  Gr.  c  15  C  I  q  3 
(Friedberg  I,  418). 

3 


34  C.  12.     1408,  Aug.-Sept. 

exigatur"*;  et  tercio^"  causa  subditiir:  „qiioniam  symoniacum"  et°  per** 
consequens"  hereticum°  est.'"'  Unde  qui  ante  pro  sacramentis  exigunt 
vel  porrigunt,  dicuntur  proprie  Symoniaci  a  Symone  mago,  qui  Actuum  ^^'' 
8°  obtulit  pecuniam  apostolis,^  dicens":  ^Date  mihi  hanc  potestatem,  ut 
cuicumque  imposuero  manus,  accipiat  spiritum  sanctum.°  Petrus  autem 
dixit  ad  eum:  Pecunia  tua  tecum  sit'"'  in  perdicionem,  quoniam  donum 
dei  existimasti  pecunia'  possideri'"'*.  Gezite  autem  dicuntur^'  proprie,  qui 
de  post  exigunt,  a  Gezi,  qui  post''  factam  sanitatem*  Naaman''  principi*^ 
Sýrie  ^  per  Elizeum  prophetam,  ab  ipso  principe  munera  postulavit  *^; 
unde  scribitur  4*'  Regum"  5'°:  „Secutus'- est  Gezi**  post  tergum  Naaman** 
et  dixit:  Dominus  meus  misit  me,  dicens:  módo  venerunť  ad  me  duo 
adolescentes  de  monte  Effraym  ex  filiis  prophetarum,  da  eis  talentům 
argenti  et  vestes  mutatorias  duplices."  Et  sequitur  pěna  Gezi""  per  pro- 
phetam indicta"":  ,,lepra  Naaman''  adherebit  tibi  et  semini  tuo  in  sem- 
piternum;  et  egressus  est  ab  eo  leprosus  quasi  nix". 

Et  patet,  quod  Symonis  heredes  proprie"  šunt  emptores  donorum 
dei,  et  Gezite  vel  semen  Gezi  proprie"  šunt,  qui  pro  sacramentis ^  exi- 
gunt, quamvis  comuni  nomine  utrique  Symoniaci  šunt  censendi,  eo  quod 
Symon  primo  voluit  emere  donum  dei,  et  postea  more  Gezi  voluit  exi- 
gere.  Patet  ista  distinccio  per°  Magistrům"  in"  4*°  Sentenciarum  distin- 
cione  25%  ubi  dicit  sic*^:  „Liceť^  Symoniaci  proprie"  dicantur,  qui  ad 
instar  Symonis  magi  impreciabilem  graciam*"  precio  conducere  volunt,  et 
qui  pro  ministerio  sacro  precium  re*cipiunt  in  modům  Gezi,  Gezite  vo-  *  i: 
candi  šunt:  omneš  tamen,  et  dantes  et  accipientes,  Symoniaci  dicuntur 
et  utrique  *eadem  sentencia  percelluntur".  Et  Extra  de  Symonia,  capi-  *7e 
tulo  „Cum  in  ecclesie"  dicitur'^  „Ne  pro  sacramentis  aliquid  exigatur, 
districcius  prohibemus;  si  quis  autem"  contra  hec  venire  presumpserit, 
porcionem  cum  Gezi  ille*  noverit^  se'  habiturum"  *. 

4^  responsio''  ad  primům  articulum". 
Quarto*  dico  istum  articulum"   fóre  falsum,   quia   dicitur  in  eo  per 
adversarios,  *  quod  fuissem  inferens  ex  dictis,  quod  omneš  plebani  ex  hoc  *  4 

'^  v  Uir  a  W  připsáno :  ,A  táli  poreione  libera  nos,  domina'  (etc.  dodává  W). 

^^ve  Viděn  za  tím  škrtnuto  vel   ipse   aliquid  dare  presumat.   —   ^"3°  Ur,  Uir,  W. 

—  *'^est  heret.  W.  —  ^w^ct.  VIII°  Viděn;  8^°  Uir.  —  "''sit  tecum  W.  —  ''ypossidere  W, 
Viděn.  —  ^^ve  W  za  tím  d.  —  ^v  Ur  za  tím  škrtnuto  et.  —  ^ Namaan  W.  —  '^ cřiybí  v  Ur. 

—  "^principe  Ur,  W.  —  ^appost.  Ur,  Uir.  —  *Sirie  Viděn.  —  ^^v  Ur  před  tím  škrtnuto 
recepit.  —  ^scrib.  4^'  Reg  (škrtnuto  4°)  5*°  Uir;  scribitur  Reg.  V*°  W.  —  ''Yezy  Ur.  — 
'  veniunt  Viděn.  —  ^  Yezi  Ur.  —  '  chybí  ve  W.  —  •"  v  Uir  in  marg.  opraveno  indita.  — 
"  prope  W.  —  °  chybí  ve  Viděn.  —  p  v  Ur  jinou  rukou  nad  sacris.  —  i  chybí  v   Uir,  W. 

—  ^  v  Ur  in  marg.  místo  původního  gloriam.  —  ^se  novit  Uir;  se  nover.  Viděn.  — 
^ chybí  v  Uir,  W,  Viděn.  —  ^ chybí  v  Uir.  —  "v  Uir  červené;  ve  Viděn  in  marg.:  4**  res- 
ponsio;  ve  W  chybí.  —  *4*°  Ur.  —  "art.  ist.  Uir,  W,  Viděn. 

''Act.  8, 19—20.  —  '^4  Reg.  5,  21—27.  —  '^  Petři  Lombarbi  Lib.  Sent.  IV  dist.  XXV 
(Migne,PL.  222  st.  397);  Hus  tohoto  místa  dovolává  se  potom  častěji  (na  př.  Vykl.  Sent 
ed.  Flajšhans  638  a  j.).  —  "  Greg.  IX.  De  sim.  V,  3,  9  (Friedberg  II,  751). 


Č.  12.     1408,  Aug.-Sept.  35 

essent^  heretici.  Nam  hec  enormis  eorum"  conclusio,  teste  iudice,  qui  et 
me  et  michi  illam "  ascribentes  ^^  horrende  iudicabit,  *  numquam "  in  cor 
meum,-  nec  consequenter°  in  os'"*  in  meo  sermone  ascendit.  Nosco  enim 
multos  plebanos,  quorum  non  sum  dignus  calciamenta ''  deducere,"  et 
quorum  plantas^^  propter  eorum  sanctam  conversacionem  vellem  Hben- 
tissime  osculari.  Si  autem  adversarii,  posita  maiori  proposicione,  scilicet 
ista:  „Quicumque  pro  sacramentis  exigunt  pecuniam  et  ab  exaccionibus 
cessare"''  nolunt,  šunt"  symoniaci  et  sic  heretici",  subsumunt  minorem 
istam:  ^Seá  omneš  plebani  pro  sacramentis  exigunt  pecuniam  et  ab 
exaccionibus  cessare  nolunt,""  et  ipsi  volunt"  illam"  concedere,  sequitur 
formaliter,  quod  omneš  plebani  šunt  heretici.  Sed  ego  nego  minorem, 
quia  scio  multos  plebanos,  qui  numquam"""  exigunt,  sed  quando  necesse 
est,  de  propriis  procurant,  audientes  illius  capituli  „Suam""  nobis°"  glo- 
sám, que  dicit'^•  „Si  sacerdos,  qui  ex  officio  ad  hoc  tenetur  et  qui  habet 
victum  suum,°°  suis  sumptibus  tenetur  spiritualia  ministrare".  De  Con. 
dist.  prima  p^  Sufficit. 

5^  responsio ''''  ad°  primům  °  articulum  """^  accusancium.'''' 

Quinto  "  dico  articulum  fóre  '*  f alsum,  quia  dicunt "  me  laudabiles  con- 
suetudines  velle "  infringere,  cum  tamen  ego  *'  pravas  exacciones  in  sermone 
prohibui,  concordans  cum  illo  dieto  capituli  „Ad  Apostolicam,"" "  quo  dici- 
tur'^:  „pravas  exacciones  fieri  prohibemus".  Que  enim  pravior  consuetudo, 
quam  que  est  a  sanctis  patribus  et  ab  ecclesia  prohibita,  puta  pecunie"'' 
inportuna  pro "''  sacramentis  ^"^  exaccio,  que  per  longam  temporis  "^  morám  "* 
non  potest  in  bonám  converti  conswetudinem,  cum  sit  de  se  malá.  Unde 
pro  isto  dicit  capitulum  „Cum'^  in  ecclesie "" ":  „putant  autem  plures  ex 
hoc^^  licere,  quia  legem  mortis  de  longa  invaluisse  conswetudine  arbi- 
trantur,  non  attendentes,  quod  tanto  graviora  šunt  crimina,  quanto  diucius 
infelicem  animam  tenuerint"  alligatam".  Ecce  appellant"''  exaccionem 
legem  mortis,  que  non  potest  licita  fieri  propter  longam  conswetudinem, 
sed  quanto  longius  durabit,  tanto  exactores  suos  gravius^"  condempna- 
bit.^''  Quod  autem  exaccio   illa   sit  pravá  conswetudo,  patet  13^  q'^  3  ex 

y  essent  ex  hoc  Viděn.  —  ^  eorum  enormis  Uir.  —  ^^  iam  Viděn.  —  ^^  ascribende  Ur.  — 
'='^numcquara  Ur.  —  '''^os  meum  Viděn  —  ^^calceam.  Ur.  —  "deduere  Uir.  —  srgfplantas 
etc.  Viděn.  —  '''' desistere  Uir,  W,  Viděn  —  "šunt  —  nolunt  chybí  ve  Viděn.  —  ^^ chybí 
v  Uir,  Viděn.  —  "  nolunt  Ur.  —  """  non  Viděn.  —  ""  sentenciam  Ur,  Viděn.  —  °°  chybí  v  Ur, 
W.  —  PPl^  Z7r;  prima:  Suff.  etc.  W.  —  11  y  Uir  červené,  ve  Viděn  in  máry.,  ve  W nadpis 
chybí.  —  ■■'■5°  Ur,  Viděn.  —  ^^esse  Uir,  W,  Viděn.  —  *^y  Uir  opakováno,  druhé'  škrtnuto. 

—  **dicitur  in  eo  Uir,  W,  Viděn.  —  ""appost.  Ur.  —  "''chybí  v  Ur,  W,  Viděn.  —  «'*sacra- 
mentorum  Ur,  W,  Viděn.  —  ^^v  Ur  nezřetelné,  opakováno  in  máry.  —  '"'ecclesia  Uir. 

—  yyex  hoc  plures  Uir.  —  ^'^  longius  tenuerint  Viděn.  —  ^^'appellat  Uir.  —  *<^grav.  suos 
Uir.  —  *"  cruciabit  Viděn.  —  ^^  13  q  2^  Ur;  13  q  2  Uir,  W. 

'^  ,Suam  nobis'  jest  Grey.  IX.  De  sim.  V,  3,  29  (Friedbery  II,  759),  ale  tam  citátu 
není;  ,Sufficiť  jest  c  53  D  I  de  cons.  (Friedbery  I,  1307),  ale  ani  tam  citovaného  výroku 
nevidím.  —  '^  Grey.  De  sim.  V,  3,  42  (Friedbery  II.  766).  —  ''  Grey.  De  sim.  V,  3,  9 
(Friedbery  II,   751). 


36  C.  12.    1408,  Aug.-Sept. 

Registro  beati  Gregorii,  qui°  diciť':  „Questa'^  est  nobis"^  Nereida,^''  cla- 
rissima  feinina,  quod  ab  ea  solidos  pro  filie  sue  *sepultura  fraternitas  *76 
vestra  exigere  velit.  Hoc  autem  vicium  et  nos,  postquam  deo  auctore  ad 
episcopatus  honorem  *  accessimus,  de  ecclesia  nostra  omnino  vetuimus^'  *4' 
et  per  pravam  conswetudinem  usurpari  nequaquam  permisimus/'' "  Ecce 
quod*  iste  sanctissimus  papá  exaccionem''  pro  sepultura  vocat*"'  vicium 
omnino  prohibitum  et  per  consequens  omnino  illicitum,  secundo^"  nullo- 
modo  per  pravam  conswetudinem  usurpandum.  Concordo  eciam  in  pre- 
dicacione  cum°  capitulo°  „Ad  apostolicam ' "  in  illa  particula '":  „pias 
conswetudines  ^°  precipimus  observare^'' **;  quia  predicavi  persepius,  quod 
plebesiani"^  tenentur  sub  pěna  peccati  mortalis"  presbiteris  cum  ipsis 
laborantibus  in  verbo  dei  et  in  sacramentis,  de  vité  necessariis  gratuite 
providere:^'  Item^*  prima  q  1*  ex  concilio  Cabiloniensi  ^°:  „Statuimus,  ut 
sicut  pro  dedicandis  ecclesiis  et  dandis  ordinibus  nichil  accipiendum  est, 
ita  eciam  pro  balsamo  seu  pro  luminaribus  emendis  nichil  presbiteri 
crisma  accepturi  dent*";  episcopi  itaque  de  facultatibus  ecclesie  sue  bal- 
samum  emant  et  luminaria  singuli  in  ecclesiis  suis".  Idem  ex  concilio 
Bracarensi"'  2°:  „Placuit,  ut  nullus  episcoporum  pro  balsami  modico,  quod 
benedictum  pro  baptismi  sacramento  per  ecclesias  datur,  quia  singuli 
tremissem*  pro  ipso  exigere  solent,  aliquid  ulterius  exigant,  ne  forte 
quod  pro  salute  animarum  per  invocacionem  sancti  spiritus  consecratur, 
sicut  Symón  mágus  donum  dei  pecunia  volnit  emere,  ita  nos  venum- 
dantes  dampnabiliter  venumdemus'*.  Idem  Ex.  de  Symonia  capitulo"; 
item  libro  sexto  ^^  ex  decretali  Innocentii  3"  etc. 

*  Prima''''  responsio  Magistři''''  Hus''''  ad  2'"  articulum/'  *^ 

Ad  2*"  articulum  dico,  quod  adversarii  eum  sincopaverunt,^''  quia  dixi 
post  nominacionem  multorum  magistrorum  defunctorum,  volens  movere 
populum  ad  mortis  memoriam,  ne  peccarent  ^"i    „Ecce  Magister   Petrus"* 

'  y  ř/r  in  marg.  ,Tremissus  dicitur  tercia  pars  solidi/ 

^fsic  dicente  Viděn.  —  *sa  nob.  Ur.  —  ^''Nereyda  Viděn.  —  ^'vet.  omn.  Ur.  —  ^''per- 
missimus  W.  —  ^'primo  exacc.  Viděn.  —  ^""provocat  Viděn.  —  ^^2°  Ur,  Uir,  Viděn.  — 
^°consuetudines  pocius  precip.  W.  —  ^Pobservare  alias  ve  W  opraveno  z  observ.  al. 
přec.  —  ^iplebizani  Viděn.  —  ^■'mort.  pece.  Viděn.  —  ^^providere  etc.  W;  vše  další:  Item 
—  3"  etc.  chybí  v  Uir,  W,  Viděn.  —  ^^y  Ur  za  tím  škrtnuto  q.  —  ^"debent  acceptari 
opraveno  z  debent  accepturi;  text  opraven  podle  Dekretu.  —  ^''nadpis  v  Uir  červeně, 
ve  W  chybí.  —  ^"^^  siacopant  Ur.  —  ^"peccaret  Uir,  W. 

'^c  12  C  XIII  q  2  (Friedberg  I,  724).  —  '"  Greg.  De  sim.  V,  3,  42  (Friedberg  II, 
766).  —  ^"clOeC  Iq  1  (Friedberg  I,  400).  —  ^' cl02  C  I  q  1  (Friedberg  I,  399).  —  "  Extra 
De  sim.  V,  1, 1, 1,  2  (Friedberg  Íl,  1287—1290.)  —  -^Nemohu  určiti;  v  lib.  VI  není Inno- 
cencius  III  citován.  —  ^'  M.  Petr  ze  Všerub,  dlouholetý  úředník  kanceláře  papežské', 
kde  si  vysloužil  četná  beneflcia,  tak  ze  náležel  k  největším  mnohoobročníkům  (byl  mimo 
jiné  kanovníkem  Pražským,  Vyšehradským,  Olomouckým,  arcijáhnem  Horšovským  atd.), 
ač  směru  pokrokovému  nebyl  nepřízniv  (byl  členem  bratrstva  obruče  s  kladivem)  a  také 
se  dvorem  královským  ve  stycích,  slouživ  častěji  v  posláních  diplomatických;  zemřel 
mezi  květnem— srpnem  1407;  srovn.  i  příl.  č.  166  pozn.  2. 


Č.  12.     1408,  Aug.-Sept.  '37 

Wsserub'^  eciam  est  mortuus,  propter"  quod  oretis  deum"'  pro  anima  eius, 
quia  spem  habeo  cum  dei  gracia,  quod  sit  salvus,  eť"*  timeo  eciam,  ne  sit 
dampnatus;  stát  enim  in  dei  iudicio".  Unde  volens  cleri  multitudinem, 
que  fuit  tunc  in  sermone,  ab  avara  beneficiorum  pluralitate  *"  retrahere 
dixi:  „Opinione"  mea,  salvo  dei  iudicio,  ego'  non  reciperem  totum  mun- 
dum,  quod  vellem  moři  in  tantis  eV  tot*  beneficiis".  Nec  hoc  dixi  pro 
laude  mea,  sed  pro  clericorum  amonicione "^^  ex'  bono  affectu,  deo  teste"''; 
řecique  secundum  dictum  beati  Gregorii,  qui  dicit,^^  quod  predicatores  in 
laudem  dei  possunt  se  ponere"'  plebi  in  exemplum,  dicentes  se  peccata 
odire  et  virtutes  diligere,  sicut  fecit  predicator '"'  principalis "'  Christus; 
illic''''  et  vas  eleccionis,*""  dicens  Actuum  20"":  „Argentum^^  et  aurum"° 
nullius  concupivi""  aut  vestem,  sicut""  ipsi  scitis".  Similiter'  Samuel*'' 
primi*  Reg.'  8°*  et°  2"  Cor.  11°  diciť^:  „Gratis  ewangelium  dei  ewange- 
lisavi"'  vobis,  alias  ecclesias  exspoliavi, "'  accipiens  stipendium  ad  mini- 
sterium vestrum,  eť'  cum  essem  apud  vos  et  egerem,  nulli  onerosus"* 
fui";  et  multa  alia  dicit  ibidem,  concludens:  „Quis  inťirmatur  et  ego  non 
iden  infirmor,  quis  scandalizatur  et  ego  non  uror?"  *Si  ergo  apostolus,'  volens 
avarum  populum  retrahere""  dixit-^  „Nullius  argentum  aut  aurum  aut 
vestem  concupivi",  quare  non  liceret  michi  dicere''''  propter  confutacio- 
nem  avaricie,  quod  nullomodo  vellem  multa  beneficia  possidere  et  om- 
nino  in  illis  decedere""?  Quia  satis  habet"*  facere  unusquisque,  ut  de 
uno  beneřicio  reddat  debitam  racionem.  Nec  dicendo  illa  verba  negavi 
Magistrům  Petrům  pie"''  memorie  fuisse  bonům  Christianům  et  fidelem 
zelatorem"^  fidei,  sed  orans"^  pro  eo  et  dicens  „habeo  spem,  quod  sit 
salvus",  asserui  implicite,  quod  fuit^  bonus  christianus  et  fidelis." 

7 lir  *  2'  responsio "  ad °  2"" °  articulum." 

■■sw  Ad  2""  partem  articuli,  qua  asserunt  me  mei  adversarii*  dixisse  an*te 

tempora,  quod  vellem  animam  meam  ibi  fóre,  ubi  est^  anima  Wycleff": 
ecce''  iterum  sincopant,  et  non  quid  dicant,  sed  ut  solum  dicant  ranco- 
Tose,'  ebuliunt.  Confiteor  enim  me  dixisse,  quod  vellem  esse  in  spe,''  ubi 

*yWserub  Tí^;  Wssyerub  Uir.  —  ^^ve  W  za  tím  škrtnuto  quid. —  '"^u  Uir  in  marg 

—  bdged  Viděn.  —  *'*pravitate  Viděn.  —  ^^oppin.  Uir.  —  ''^  ammonicione  Ur.  —  ^^vUr 
za  tím  škrtnuto  dixique.  —  '''ponere  se  Uir.  —  ^^v  Ur  za  tím  škrtnuto  Paulus.  —  '''prin- 

-eip.  predic.  Uir,  W,  Viděn.  —  '""ellecc.  Uir.  —  *">  2°  alias  Ur.  —  ''°  aurum  et  arg.  Viděn. 

:—  ''Pnuli,  aut  vest.  conc.  Uir,  W,  Viděn.  —  ^^^ doplněno  podle  Viilg.;  v  rkpech  chybí; 

ipsis  W. —  *"" ewangelizavi  Viděn;  ewangelisari  W,  Uir.  —  ''^expoliavi  W.  —  '''honerosus 
Uir,  W.  —  ''"  ab  avar icia  retrahere  Viděn,  Uir.  —  ^^  decidere  Uir.  —  ''*  est  habet  W.  — 
-''"bone  Uir,  W,  Viděn.  —  ''y bonům  et  fidelem  christ,  zel.  fid.  Viděn.  —  ''^horans  W.  — 
^fuerit  Viděn.  —  ''fidelis  etc.  W.  —  "^ chybí  v  Ur.  —  ^nadpis  v  Uir  červené,  ve  Viděn 
in  marg.,  ve  W  chybí  —  ^appost.  Ur,  Uir.  —  *emuli  Viděn.  —  ^foret  Viděn,  v  Uir  chybí. 

—  >>  Wikleff  Ur;  Viclef  Viděn;  Wikleff  esset  W;  Wycleff  esset  Uir.  —  »'»  chybí  v  Ur,  Viděn. 
~ —  '  v  W  opraveno  z  ut  dic.  sol.,  ale  zůstalo  caucorose.  —  "^  in  spe  esse  Uir,  W,  Viděn. 

^  chybí  ve  W. 

**  Výroku  toho  ve  spisech  Řehořových  nenacházím.  —  *^  Act.  20,  33 — 34.  —  ^'  Srovn. 
1.  Reg.  8,  3.  —  ^""2.   Cor.  11,   7—9,  29. 


38  C.  12.     1408,  Aug.-Sept. 

est  anima^  Wycleff "";  quia  quemlibet  hominem,  queni  non  scio  ex  scrip- 
tura  aut  revelacione  dampnatum,  supra  me  fóre  incomparabiliter  estimo " 
melioreni.  Recumbens  enim"  invitatus  ad  nupcias  Christi^"  in  novissimo 
loco,  sedere''  doceor,''  ne  ^veniens  Christus,  qui  me  invitavit  et  illuin, 
dicat  michi:  „Da  huic  locum'',  et  tunc  incipiam  cum  rubore  novissimum 
locum  tenere",  Luce"^  14".  Nullum  eciam,  quem  non  dampnat  scriptura 
aut  ecclesia  revelacione  informata,  audeo  condempnare,'  quia  dicit  veritas, 
cuius  est  dampnacionis '  iudicium.  Luče*  6°:  „Nolite^'  iudicare  et  non 
iudicabimini."  nolite  condempnare  et  non  condempnabimini**/  Unde  stul- 
tum  esť  argumentům^'  et  temerarie ''*'  contra  legem  Christi  iudicancium : 
Iste"  posuit  heresim,  igitur*^*^  est  condempnatus  ^^;  similiter:  Iste  fuit  lu- 
deus,  paganus,"  usurarius  vel  publicanus,  igitur  est  dampnatus^":  cum 
latro  blasphemus  in  mortis  articulo  existens  audivit*'''  dominům*  sibi 
promittentem':  „Hodie^'  mecum  eris  in  paradiso"  Luče  23°.  Discant  ergo' 
ceci  catuli  et  temerarii°  iudices  sic  arguere:  „lile  homo  posuit  heresim 
illam,"  et  non  penituit  de  illa,"  ergo  est  dampnatus",  tunc  enim  erit  bona 
consequencia."""  Sed  minorem  tunc*  probabunt,""  quando  in  die  indicii 
coram  omnibus  sanctis  de''"'  temerario  iudicio  reddent  racionem  utinam 
bonám.'''' 

Ad"^  finem  huius  articuli.  reverendissime  pater,  ubi  dicitur:  „Re- 
manencie  adhuc''  remanent  heu  apud  multos  in  hac  civitate'',  vellem, 
quod  vestra  paternitas  attenderet  et  preciperet  ipsis  adversariis  illas 
remanencias  notificare''  et '' ostendere ;  quia  dicendo:  adhuc"  remanencie 
remanent  heu""  apud°  multos °  in  hac  civitate,  contradicunt  vestre  pa- 
ternitatis ''''''  edicto  synodali.^'  quo  pronuncciatum  est,  quod  vestra  reve- 
rencia  diligenti  inquisicione  habita  nullum  errantem  circa  venerabile 
sacramentum  potuit  reperire"";  et  ipsi  dicunt,  quod  adhuc"  remanencie 
remanent  circa  multos.  Ostendant  illos  multos."  si  šunt-  veridici,  et  cre- 


■"Wikleff  Ur,  PT;  Viclef  Viděn.  —  "yen  Viděn.  —  "chybí  ve  Viděn.  —  ^  jen  ve  Viděn 
in  marg.  —  ^ chybí  v  Uir  W.  —  ""Luče  14°  v  Ur  in  marg.  touž  rukou  místo  původního 
Lc  v  te.xtu.  —  ^condempn.  audeo  Uir,  W,  Viděn.  —  ^ chybí  v  Uir,  W,  Viděn.  —  ^  chybí 
v  Uir.  —  ^ dampnacione  Ur.  —  *y  Ur  in  marg.:  Mat  6.  —  ''iudicemiui  Ur.  —  >condemp- 
nemini  Ur.  —  ^  v  Ur  škrtnuto  a  in  marg.  dicere.  —  ^^articulum  Ur.  —  ''^temerarium 
Ur,  Viděn.  —  "y  Ur  opraveno  z  posuit  iste.  —  '^''ergo  Viděn.  —  ^^dampnatus  Uir,  W, 
Viděn.  —  ^^pagan.,  Jud.  Uir,  W,  Viděn.  —  es  condempnatus  W.  —  ^^  chybí  v  Ur,  Viděn.  — 
''''  ostendit  W;  v  Ur  za  tím  škrtnuto  ho.  —  "  illam  heres.  Uir,  W,  Viděn.  —  ^^  chybí  v  Uir, 
Viděn.  —  "illo  Uir,  W.  —  """  cons.  erit  bona  Uir,  Viděn;  erit  cons.  bona  W.  —  ^'^v  Ur 
opraveno  z  probabunt  tunc.  —  °°  chybí  v  Ur,  W.  —  PPpro  Viděn.  —  iiredd.  utiq.  bonám 
rac.  etc.  Viděn;  redd.  bon.  utiq.  rac.  Uir;  bon.  utiq.  rac.  etc.  W.  —  '■■'Et  ad  Uir,  W.  — 
s^aduc  Vr.  —  "aduc  Ur;  v  Viděn  škrtnuto.  —  '^"  y  Viděn  následuje  škrtnuté  remanent 
a  pak  adliuc.  —  '■'■chybí  Ur,  W,  Viděn.  —  **paternitati  W;  paternitati  ed.  sinod.  Ur. 
—  '^"repper.  Ur.  —  >ysint  Ur,  W. 

^^ K  výroku  tomuto,  od  protivníků  častěji  vytýkanému,  hlásí  se  Hus  vidy  bez 
zastírání;  srovn.  na  př.  Palacký,  Docum.  168,  177.  —  ^^  Srovn.  Luc.  14,  8—9.  — 
^^Luc.  6,  37.  —  ^^  Luc.  23,  43.  —  ^^  Na  mimořádné  synodě  16.  července  1408;  srovn. 
č.  17. 


Č.  12.     1408,  Aug.-Sept.  39 

demus"  eis;  et  si  non  ostenderint,  incident^''  in  „laqueum/*  quem  para- 
verunt  pedibus  meis",  scilicet  in  detraccionem  et  diffamacionem  vestre 
dyocesis  et  specialiter  Pragensis  civitatis.  Et  cum  ipsi  sint  pastores,  qui 
debent  errantes  reducere^"  oves  et  ad  viam^''  inducere  veritatis,  et"  hoc 
non''^  faciunt,  funem,  quo  capiuntur^"  a  domino,  sibimet  ipsi^^  imponunt/' 

*Responsio  Magistři''''  Hus''''  ad  S""  articulum."'' 

Ad  S™  articulum,  in  quo  dicunt  adversarii,  quod  quamvis  synodali- 
ter^'  *  omnibus  sit^''  prohibitum  predicare"  excessive  contra  clerum,  de 
anno  *presenti  etc,"  ad  illud"  respondeo  breviter,  negando,""  quia  nec 
contra  mandátům  feci,  nec  excessive  contra  clerum  predicavi.'"  Excessive  * 
enim  predicare  est  falše,  adulatorie  vel '"  trepide '''  predicare ;  sed  secun- 
dum  scripturam  legis  domini  et  sanctorum  canonum  ad"*  edificacionem 
cleri  et  populi  peccata  cleri  detegere,  est  vere,  iuste,  non  adulatorie,  et 
intrepide  predicare;  quia  alias  salvator  noster  excessive  contra  clerum 
predicasset  et  per  consequens  iniuste,  dicens  scribis,  Phariseis "  et ''  prin- 
cipibus  sacerdotum:  „Vos"^  ex  patře  dyabolo  estis",  Johan.  VIII,°  et  Mat. 
12°  dicens"'  scribis  et  Phariseis:  „Generacio'^  pravá,"''  malá'  et  adultera 
signum  querit,"  et  Mat.**  15:  „Quare^^  vos  transgrednnini  mandata  dei 
propter  tradiciones  vestras?"  Nec*'  scandalizacio '"  malorum  prohibuit 
Christum  contra  cleri  maliciam  predicare.  Nam  dicentibus  discipuhs  Mat."' 
15°:  „Magister,  scis,  quia  Pharisei  audito  hoc  verbo  scandahzati  šunt? 
respondit  dominus:  Omnis  plantacio,  quam  non  plantavit  pater  meus 
celestis,  eradicabitur"^;  sinite  illos,  ceci  šunt  et"  duces  cecorum""".  Et 
Mat.^' 23°  inproperans  eis,"^  octuplex"'  „ve*"  dědit*  super*  eos.*  Et  Luče"' 
XI°,  cum  eis  inproperaret,  surgens  „quidam  de  legisperitis,  dixit:  ,Ma- 
gister,  hec  dicens  eciam  contumeliam  nobis"''  facis'.  Et  cum 'hec  ad  illos*"* 
diceret,  ceperunt  Pharisei  et  legisperiti  graviter  resistere  et  os  eius  com- 
primere"'  de'  multis,  ei*  in^idiantes  et  querentes  aliquid  capere  de  ore 
eius,  ut  accusarent  eum". 


*  Zde  ve  Win  rnarg.  jinou  rukou  připsáno:  ,Quid  est  excessive  predi- 
care'. —  **  v  Uir  in  marg.  červené:  ,Mať. 

"credimus  Uir,  W;  credemus  illis  Viděn.  —  ^"iacidant  Uirt  incidunt  TF.  —  ^<^red- 
ducere  Uir.  —  '"^ve  W  za  tím  škrtnuto  re.  —  ^^  capiantur  Uir,  Viděn;  et  hoc  non 
faciant,  funě,  quo  capiantur  W.  —  ■^' semetipsi  Viděn.  —  ^srponunt  Uir,  W,  Viděn.  — 
^hy  Uir  červeně,  v  W  cliybí.  —  »'sinod.  Ur.  —  ^''sit  omnib.  Viděn.  —  ^'id  Uir.  — 
^■"negando  hoc  Viděn.  —  »"pred.  cont.  cl.  Uir,  W.  —  »°vel  ad  minus  Viděn.  —  ^w  Ur 
tre  nadepsáno  nad  tepide.  —  ^^et  ad  Viděn  —  ^■'et  Pharizeis  Viděn;  t^k  zpravidla.  — 
^^ye  W  za  tím  šlirtmito  scribens.  —  "' ubi  Ur;  ut  W.  —  ^"scandalum  Viděn.  —  '''' číslo  ka- 
pitoly (15)  doplněno  ve  W  jiným  inkoustem.  —  ''^  erradicabitur  Ur,  Uir.  —  ^''eorum 
W.  —  ^y  illis  Viděn.  —  ^zoccursari,  ale  opraveno  na  multiplex  Viděn.  —  *"=  eciam  nobis 
contum.  Uir.  —  '"'hoc  ad  eos  Viděn.  —  ''^oprimere  Vir. 

=*  Srovn.  Ps.  56,  7.  —  '■''dne  16.  června  1408;  v.  Hófler,  Conc.  Prag.  str.  52  (Palacký, 
Docum.  383);  Hus  tu  arci  cituje  žaloby  farářů  (v.  příl.  č.  166).  —  ""''  Joh.  8,  U.  —  ^'  Mat. 
12,  39.  —  '^Mat.  15,  3.  —  ^^  Mat.  23,  13—16,  23—29.  —  *' Luc.  11,  45,  53—54. 


40  C.  12.     1408,  Aug.-Sept. 

Ecce  summi  predicatoris,  salvatoris  nostri,  legisperiti,  scribe  et  Pha- 
risei  diff amarunt "  predicacionem,  primo  dicentes:  contumeliam  nobis 
facis,  2°  quia  graviter  institerunt  contra  eum,  3"  quia  ceperunt  compri- 
mere''^  os  eius,  4°  quia  erant  insidiantes  ei,  5°  volentes  capere  aliquid^'' 
de  *"'  oře  eius  sancto,'  ut  accusarent  eum.  Cum  autem  ^^  ego  peccator  non 
sim'''  supra  illum  predicatorem,  cum  „non''"'  sit*'  discipulus  supra  magi- 
strům suum,  neque  servus  supra  dominům  suum,"  et  ipsum  persecuti 
šunt,  quid  miri,  si  me  in  sermonibus  persequntur?  Nam  Sapiencie  5" 
dicitur':  „Dixerunt*-  enim''"  impii  „apud*""  se,  non  recte  cogitantes: 
Circumveniamus  iustum,**"  quoniam''''  inutilis  est  nobis  et  contrarius  est 
operibus  nostris  et  inproperat  nobis  *  peccata  legis  et  diff amat  in  nobis  ""^  *  179 
peccata  disciplině  nostre". 

Ecce  quid  dicunt  impii,  diffamantes  iustum,  quod  ipse  inproperaret 
et  diff amaret  *"  in  eos  peccata  disciplině  eorum.  Sicud  ''^  me  diffamantes  *"        i 

*  et  falsum  michi  ascribentes  dicunt,  quod  diffamo  ipsum  clerum.  Cum  enim  *  78 1 
sanctam  scripturam  predico,  non  ego,""  sed  principaliter  spiritus  sanctus 

*  et  demum  propheta  Christus  vel  apostolus  ^  suus  illam  dicit.  Ut  cum  *  e  v 
dico":  „Popule  meus,  qui  beatum  te  dicunt,  ipsi  te  decipiunt  et  viam 
gressuum  tuorum  dissipant,"  Ysaias""  dicit  3"  capitulo;  et  dicens,"*  quia 
„Hec  dicit  dominus,"  dicit"  Ysaias.'"'  Similiter  cum  dico:  „Sacerdos"  et 
propheta  nescierunt  pre  ebritate,  absorpti  šunt  a  vino,  erraverunt"'  in 
ebrietate,"  Ysaias'"'  dicit  24°  capitulo."'  Similiter  cum  dico^^  „Propter 
peccata  prophetarum  eius  et  iniquitates  sacerdotum  eius,  quia  effuderunt 
sanguinem^  iustorum  in  medio   eius",  Jeremiáš"   dicit  Trenorum  4°,  et 

sic  de  singulis  prophetis,°  Christo,"  apostolis'  et  suis  sanctis  predicato- 
ribus,  qui  clerum  corrigunt  de  peccato.  Et  patet,  quod  nec  excessivam, 
nec  detractoriam,  sed  rectam  et  sanativam'  predicacionem  volentibus  sa- 
nari  predico  veritatem.  Si  enim  aliqui^  de  veritate  predicata**  scandali- 
zantur,  „tucius  est,  aiť  Gregorius"^  omelia"'  super  "^  Ezech.**  Vil",  quod 
scandalum    oriatur,    quam   veritas   relinquatur".    Quia   sciens   salvator,"" 


''Miffamant  Uir,  W.  —  *'Sopprimere  Uir;  opriraere  Viděn.  —  ^''querentes  aliquid 
capere  Uir,  W;  querebant  aliquid  capere  Viděn.  —  ^'ex  Viděn.  —  ^''ergo  Uir,  W,  Viděn. 

—  '''sim  non  W,  Viděn;  sum  non  Uir,  ale  in  marg.  opraveno  sim.  —  '""ye  W  jinou 
rukou  nad  řádkem.  —  ''"aput  Ur.  —  ''°eum  iustum  W.  —  ''Pquia  Viděn.  —  '"»nos  Uir, 
Viděn.  —  *""  diffamaret  et  improperaret  Viděn.  —  ''^sic  Uir,  Viděn.  —  *>*  diffamatores 
Viděn ;  v  Ur  papír  vydrolen.  —  ''"  non  ego  v  Uir  dvakrát,  prve'  škrtnuto.  —  ^^  Ysay  Uir. 
_  bwy  jjr  jiQfi  fifji  jinou  rukou:  Ysaias.  —  ''"Ysayas  Uir;  v  Ur  chybí.  —  ''yerrant  Ur, 
Uir,  Viděn;  v  W  chybí  (opraveno  podle  Vulg.).  —  ''^capitulo  28  Uir,  Viděn.  —  »saguin. 
Uir.  —  ^v  W  opraveno  z  Jeronimus.  —  "^ chybí  v  Ur.  —  ^ Christo  et  Viděn.  —  * appost. 
Ur,  Uir.  —  *  sanatam  W;  sanam  Ur,  Viděn.  —  «  ve  W  opraveno  z  aliquid.  —  ^  predicta 
Ur,  W.  —  ^^  chybí  v    Ur,  Viděn.   —   'ayt   Ur.   —  "Ezech.   7»  Uir;  7°  Ur;  v  W  chybí. 

—  ^ chybí  v  W.  —  "quod  se.  salv.  Ur;  quia  salv.  sciens  Uir;  sed  et  Salvátor  sciens 
Viděn. 

^»  Mat.  10,  24.  —  "  Sap.  2,  1  a  12.  —  "  Isa  3,  12.  —  '' Isa  28,  7.  —  ''  Thren.  4, 13.  — 
■'^^  Gregor.,  Homil.  in  Ezech.  lib.  I,  hom.  7  (Migne,  PL  76,  842):  utilius  permittitur  nasci 
scandalum,  quam  veritas  relinquatur. 


Č.  12.     1408,  Aug.-Sept.  41 

scribas  et  Phariseos  scandalizari  de  veritate,  non  obmisit  predicare"  ve- 
ritatem,  dicens  Mat.''  15°:  ^Sinite*^  eos,"  scilicet  scandalizari,  „ceci  šunt 
et "  duces  cecorum/  "  Ex  quibus  patet,  quod  veritas  sacre  scripture,  que 
omni  populo  scripta  est  ad  memoriam,'  quoď'  ipsa"  debet  omni  populo 
declarari  secundum  capacitatem  audiencium  atque  tempus. 

Ex  dictis  patet,  reverendissime  pater,  quod  primus  articulus  est 
falsus,  secundus"  syncopatus"^  et  tercius"  negatus.  Quamvis  autem  ad- 
versarii  mei,  sed  deo  teste  michi  dilecti,  ascripserunt^  michi***  frivole 
huiusmodi  articulos^:  non  tamen  opto  vindictam  in  eis,  sed  committo^^ 
ipsam  potentissimo,  scientissimo  et  optimo  iudici,  qui  dicit  Deuteron/* 
32°:  „Michi "^  vindictam"'*'  et  ego  retribuam",  demumque  vestre  reveren- 
dissime paternitati,  subiciens  me "  humiliter  vestre  piissime  informacioni, 
correccioni  et  proteccioni,  tamquam  filius  obediens,  revelans  causám 
meam  „domino^''  Sabaoth,'''*  qui  iuste  iudicat,  probans  renes  et  corda," 
et  „reddens"  unicuique  iuxta  opera  sua,"  dampnat  impios  et  finaliter 
salvat  iustos.  Ipsi  honor  et  gloria  in  secula  seculorum.  Amen. 

V  rukopisech  předcházejí  žalobní  artikuly  a  podle  toho  upraveny  také 
nadpisy  a  závěrečné  poznámky.  Ve  Viděn  nad  žalobami :  ,Articuli  contra  Ma- 
gistrům Hus  et  responsiones  ad  eosdem',  nad  listem  Husovým :  ,Responsi- 
ones  M.  Hus'  a  na  konci:  ,Expliciunt  articuli  plebanorum  civitatis  Pragensis 
contra  Magistrům  Johannem  Hus  domino  archiepiscopo  assignati  cum  respon- 
sionibus  ad  eosdem  anno  MCCCCVIIF  etc' ;  v  Ur  nad  žalobními  články  ,In- 
sulsa"  Querimonia  cleri  archiepiscopo  Pragensi  contra  Magistrům  Johannem 
Hus',  a  nad  odpovédmi  Husovými:  ,Responsio  M."  Hus"  ad  articulos';  v  Uir 
nad  články  nadpisu  není,  nad  odpovédmi  červené:  ,Responsio  Magistři  Jo- 
hannis  Huss  ad  articulos  falsos';  ve  W  nad  články  nadpisu  není,  začátek  od- 
povédi  Husovy  označen  pouhou  marginálií,  jinou  rukou  psanou :  ,Responsio 
M"^'  Johannis  Hus',  na  konec  pak  připsáno:  ,Expliciunt  responsiones  reve- 
rendi Magistři  Johannis  dicti  Huss  contra  principes  avaricie  nec  non  auctores 
symoniace  heresis  et  destructores  ac  impugnatores  veritatis'. 


"quin  diceret  Uir,  W,  Vídeň.  —  "chybí  ve  Viděn.  —  PMat  15  Uir,  Vídeň;  Mat.  25 
,Ur.  ■ — ^chybl  v  Uir,  W.  —  ■'eoruni  W.  —  '■v  Ur  za  tím  škrtnuto:  quidem  omni  popule, 
quod;  ve  W:  quam  debet  omni  populo  scripta  ad  memoriam,  quod  ipsa.  —  ^cfiybí  v  Uir, 
W,  Vídeň.  —  "^  chybí  v  Uir.  —  ^2"^  W,  Viděn.  —  *sincopatus  U,  Uir.  —  "3"^  ř/r,  W,  Viděn. 
—  yasscrips.  W.  —  ==art.  huiusm.  Uir,  W,  Vídeň.  —  "comitto  Ur  —  "Deut.  32  Uir; 
Deut  22°  Ur  —  ^b  vindicta  W.  —  "  me  subic.  Vídeň.  —  '^  Sabbaoth  PT.  —  "  y  Ur  při- 
pojeno později.  —  *^  nad  řádttem  v  Ur. 

''Mat.  15,  14.  —  '^Deut.  32,  35;  srovn.  Heb.  lO,  30.  —  '^ Srovn.  Jer.  11,  20.  — 
="  Srovn.  Rom.  2,  6.  \ 


42  C.  13.     1408  ex. 

13. 

M.  Jan  Hus  arcibiskupovi  Zbyňkovi :  stěžuje  si  na  jeho  postup  vůči  sobe 
pro  neutralitu  a  vykládá  pojem  neutrality. 

[V  Praze,  1408  ex.  (Octob.—Decemb.)  ] 

Rkp.  Vid.  dv.  knih.  4937  (=  Vib)  f.   74'— 75'. 

Hófler  II,  168—170  (z  Vib);  Palacký,  Docum.  sír.  5—7  č.  2  (z  Vib). 
Český  překlad  Mareš  str.  6—9  č.  2  =  11—15  c.  2"  =  4—6  c.  2\  =  Flajš- 
hans,  Listy  z  Prahy  str.  39—43  č.  8  =  Flajšhans,  Listy  str.  17—19  č.  VIII. 

Subieccione  humili  et  debita  nunc  et  semper.  Salvatoris  exposcit 
regiila,'  ne  pater  in  filii  prorumpat  infamiam,  nisi  patris  preceptum  fílius 
refutet  et  de  eius  contiimacia  lucide  constet.  Nec  decet  patrem  familias 
a  messe  laborantem  filium  repellere,  nisi  prius  cognoverit  lucide,  quod 
velit  filius  messem  patris  turpiter  dissipare.  Unde  Luče  XVI  per  Salvá- 
torem nostrum  ostenditur,  quod  dives  villicum  diffamatum  ex  auditu 
infamie  non  prodidit,  sed  prudenter  eum  advocans,  alt  illi^:  „Quid  hoc 
audio  de  te?  Redde  racionem  villicacionis  tue'".  Nec  salvator  noster  quem- 
dam  demonia  eicientem  et  non  sequentem  demonia  prohibuit  eicere,  sed 
in  eiectione  huiusmodi  pocius  auctoritatem  voluit  confirmare.  Nam  Luee 
IX  scribitur,  quod  dixerunt  discipuli  ad  Ihesum^:  „Preceptor,  vidimus 
quemdam  in  nomine  tuo  demonia  eicientem  et  prohibuimus  eum,  quia 
non  sequitur  te  nobiscum.  Et  ait  ad  illos  Ihesus:  Nolite  prohibere;  qui 
enim  non  est  adversum  nos,  pro  nobis  est." 

Ecce,  reverendissime,  hiis  paternitas  vestra  salvatoris  *  nostri  edocta 
exemplis  non  ad  emulorum  infamiam  pretensam  me  debuit  tam  latino 
quam  wlgari  lingwagio  scriptotenus  filium  sancte  matris  ecclesie  inobe- 
dientem  infamare  et  insinuare  publice/  sed  comperta  veritate,  dicendo: 
^Quid  hoc  audio  de  te.' "  si  errassem,  piam  correccionem  imponere,  et 
nisi  ab  inobediencia  sancte  matris  ecclesie  desisterem.  ex  tunc  modis 
convenientibus  adhibitis  velud  iuobedientem  publicare  et  a  sancti  ewan- 
gelii  predicacione  iuxta  expedienciam  prohibere.  Unde  scire  debet  pater- 
nitas vestra,  quod  numquam  fuit  nec  erit,  prout  confido  in  domino,  in- 
tencionis  mee,  a  sancte  matris  ecclesie  obediencia  recedere,  sed  iuxta 
preceptum  beati  Petři  apostoli,^  non  solum  Romano  pontifici  ac  pater- 
nitati  vestre  mee  intencionis  est  obedire,  sed  „omni  humane  creature 
subici  propter  deum,"  sivé  regi^  precellenti,  sivé   ducibus   tamquam   ab 


*  Vib:  gregi,  opravil  Hefele  VII,  39  pozn.  2.;  za  tím  následuje  (omylem)  q. 

'  Srovn.  Eph.  6,  2—4,  Coloss.  3,  20—21.  —  ''  Luc.  16,  1—2.  —  =  Luc.  9,  49—50.  — 
*  Míní  se  asi  nařízení,  jímž  Zbyněk  českým  mistrům  a  zvláště  Husovi  pro  jejich,  při- 
lnulí ke  kardinálům  zakázal  všecky  výkony  kněžské,  o  němž  jest  zmínka  v  Husově 
listě  kardinálům  ze  září  r.  1411  (v.  č.  32),  a  jez  vydáno  asi  v  říjnu  1408;  srovn.  Tomek 
IIP,  465  n.  pozn.,  Novotný,  Listy  Husovy  str.  8  n.  —  ''Luc.  16,  2.—  «í.  Petr.  2,  13. 


C.  13.     1408  ex.  43 

eo  missis.  Eťinfra  subditur^:  „Subditi  estote''  in  omni  timore  dominis, 
non  tantum  bonis  et  modestis,  sed  eciam  discolis''.  Ecce  precipit  Christi 
apostolus  omni  creature  humane  et  prepositis  obedire  discolis,  sed  propter 
deum,  non  in  discolis,  sed  mandatis  licitis,  sonantibus  in  laudem  omni- 
potentis  dei,  servi  ut  obediant  dominis  suis  et  prelatis.  Quicquid  ergo 
Romanus  pontifex  Gregorius  duodecimus  vel  sancta  mater  ecclesia  ymmo 
paternitas  vestra  licite  mandaverit,  volo  humiliter  obedire. 

Contencionem  autem  pro  maioritate  laudis  nequeo  imponere,  quia  illam 
salvator  prohibuit*  discipulis  Luče  XII,  nec  domino  apostolico  adherere 
in  hoc,  quod  iuramentum  factum  et  toti  quasi  christianitati  manifestům 
non  teneať,  quia  ut  sic  forem  contrarius  Christo,  qui  dicit  Mat.  V:  „Siť" 
sermo  vester  est,  est,  non,  non,"  et  qui  dicit  per  prophetam":  „Vovete 
et  reddite  domino  deo  vestro'*.  Et  sic  quoad  ista  duo,  scilicet  ad  con- 
tencionem pape  et  antipape  et  non  tencionem  iuramenti,  sum  neutralis. 
Non  sicut  grossi  accipiunt,  qui  non  sciunt,  quomodo  iste  terminus,  „ne- 
utralis" est  relativum,  sicut  eius  simplex,  a  quo  componitur,  requirens 
substancie  adiacenciam.''  Unde  non  est  intelligibile,  cum  dicitur:  „iste  est 
neutralis",  si  non  addatur:  ad  illa  duo,  et  determinetur,  in  quo  est  ne- 
utralis, quoad  auxilium  in  contencione.''  Et  ulterius  non  sequitur,  quod 
lile  tercius  sit  neutralis,  quod  neutři  illorum  velit  obedire,  ut  exempli 
gracia,  si  Petři"  mater  contendit  cum  patře,  Petrus  ut  filius  fidelis  ne- 
utralis debet  esse  in  auxilio  in  contencione  ad  patrem  et  matrem,  et 
tamen  patři  quam  matri  obedire  debet  in  licitis.  Unde  Petrus  non  debet 
esse  neutralis  quoad  obedienciam,  sed  neutralis  quoad  auxilium  conten- 
cionis,  quia  debet  secundum  posse  contencionem  huiusmodi  impedire,  ut 
tam  pater  quam  mater  apprehensa  páce,  tucius  amorose  convenientes, 
generent  Petro  fratres. 

Ceterum,  pater  karissime  simulque  reverendissihie,  michi  impingunt 
mei  inimici  convicia,  sicut  consveverunt  longo  tempore,  de  quibus  longum 
foret  scribere,  sed  nunc  ad  tantum  sufficiat,  quod  si  vestra  paternitas 
in  me  culpam  invenerit,  volo  pene  humiliter  subiacere.  Rogo  tamen  hu- 
militer propter  deum,  ne  paternitas  vestra  omnibus  fidem  adhibeat  et 
vib  michi  predicacionis  suspendat  *  officium,  quia  percepit  literale  testimo- 
nium,'-  quod  ab  obediencia  Romani  pontificis  Gregorii  XII  non  discessi, 
ymo  die  dominico  proxime  preterito  '^  publice  in  ambone  predicavi,  quod 
non  recessi  a  papá  domino  Gregorio,  sed  sancte  Romane  ecclesie  et  ipsi 
domino  in  omnibus  volo  Ucitis  obedire.  Unde  si  hoc  vestra  cognovisset 
paternitas,  forsitan  non  me  in  suis  literis  primům  inobedientem  posuisset 


''Estoto  Vib.  —  =  substanciam  adiacenciam  Vib.  —  'i  iiiteiicione  Vib.  —  ^v  Vib  opra- 
veno in  marg.;  v  textu  jest:  patři. 

''  1.  Petr.  2,  18.  —  ^  Srovn.  Liic.  22,  24—25.  —  ^Narážka  na  slavnostní  slib,  jímž 
se  Řehoř  XII.  při  nastoupení  zavázal,  ze  odstoupí,  učiní-li  tak  i  jeho  protivník ;  srovn. 
Palacký  III,  1,  87,  Tomek  IIP,  465.  —  •"  Mat.  5,  37.  —  "  Psalm.  75,  12.  —  '-  Nelze  říci, 
co  tím  míněno.  —  '''  Která  neděle  z  konce  roku  1408  se  míní,  nelze  bohužel  určiti. 


44  Č.  13,  14.     1408  ex. 

filium  qu[asi]  signum  ad  sagittam.  Ego  autem  debeo  pati  humiliter,  quia 
dicit*  Salvátor":  „Gaudete  et  exultate,  quoniam  merces  vestra  copiosa 
est  in  celis".  Quam  paternitati  vestre  dignetur  tribuere  dominus  noster 
Ihesus  Cristus.  Amen. 

Ve  Vib  nadpis :  ,Istam  literám  Magister  Johannes  Hus  misit  archiepiscopo, 
eo  quod  ex  relacione  quorumdam,  ipsum  neutralem  esse  dicencium,  sibi  inhi- 
buerat  predicare.  In  qua  ostendit,  quid  sit  de  neutralitate  intelligendum.' 

14. 

Jan  z  Rakovníka,  někdy  mistr  a  nyní  řeholník,  M.  Janovi  Husovi:  uzná- 
vaje jeho  záslužnou  činnost,  jejíž  protivníci  záminkou  proti  ní  užívají 
šíření  zásad  Wyclifových,  žádá,  aby  se  Hus  s  Wyclifem  nestotozňoval, 
nýbrž  přispěl  k  utišení  rozmíšek  odmítnutím  Wyclifa  otevřeněji,  nez 
v  odpovědech  na  artikuly  farářů  Pražských  r.  1408. 

1408  ex. 

Rukop.  kapit.  G19(=  Ka)f.  104'— 107 ;  rkp.  morav.  zem.  arch.  CerrU,  263 
(=  Cerr)  f.  21—29;  rkp.  téhož  archivu  Cerr  II,  386  (Cerrb)  f.  191—200  (necelý). 

Sedlák,  List  Jana  z  Rakovníka  Husovi,  Hlídka  1909  sfr.  472—475, 
529—533  (z  Cerr);  zvi.  ot.  v  Brné  1909  str.  12—19. 

Odesílatel,  jak  sám  praví,  býval  dříve  mistrem,  nez  se  stal  mnichem 
a  býval  znám  s  Husem,  kterého  zve  svým  příznivcem.  Cas,  kdy  list  psán, 
vyplývá  ze  zmínky  o  odpovědi  Husové  na  artikuly  z  r.  1408,  vydané  asi 
v  srpnu — září  t.  r.  (v.  č.  12). 

Honorabili  ac  cordialiter  dilecto  Magistro  Johanni  dieto ^  Hus''  frater 
Johannes  dictus  Racownik/  quondam''  magisterii  gaudens  titulo,  nunc 
in  domino  humilis  vester,  suum  optans  caritatis  nudare  affectum. 

Venerande  magister!  Novit  optirae  vestri  sagacitas  ingenii,  quid  sa- 
piens  pectoris^  proferat  ex  calato'  ^meliora'  esse  verbera^  diligentis 
-quam  fraudulenta  oscula  odientis".  Fideli  amico  obiurgante  culpe  reddi- 
tur''  sanitas,  caput  autem  oleo  ungens,  ruině  fomenta  ministrat.  Divino 
in  se  loquente  spiritu,  ait  virorum  prudentissimus  ^ :  ^Iniqus  homo  lactat 
amicum  suum  et  ducit  eum  per  viam  non  bonám".  David,  secundum  cor 
domini  electus,  qui  Christum  venturum'  sacrato  cantarat  oře,  inter  pre- 


Č.  13:    fdici  Vib. 

Č.  13:  ''Mat.  5,  12. 

Č.  14:  ^  chybí  v  Cerrb.  —  *'Huss  Cerr,  Cerrb.  —  '^Rakownyk  Cerr;  Rakownyck  Cerrb. 
—  "^condam  Cerr,  Cerrb.  —  ^v  Cerr  opraveno  na  proferat  sap.  pectoris.  —  'ex  alto  ex 
celato  Ka.  —  e verba  Cerr;  vera  Cerrb.  —  •'ředit.  Cerr,  Cerrb.  —  '  deum   Ka. 

C.  14:  '  Prov.  27,  6:  Meliora  šunt  oulnera  diligentis,  quam  fraudulenta  oscula 
odientis.  —  -Prov.  16,  29. 


Č.  14.     1408  ex.  45 

cipuas  effusiones''  precuin  hac  voce  clamitat  ad  dominům-:  „Corripiet 
me  iustus  in  misericordia,  oleum  autem  peccatoris  non  inpingwet  caput 
meum".  Quoniam  prefacionibus  coloratis'  et  acurato  fastu  verborum  sin- 
cera  non  eget  affeccio,  delicatis  auribus  loquendum  mihi""  est,  insipiens 
prudenti,  indoctus  docto"  providencie  dogmata"  invitor  spargere,  ut  in- 
fortunia  sivé  quosque  casuales  eventus  communione ''  coaptem  '^  gratissima. 

Vobis  accessit  negatum  ceteris.  Ni  fallor,  Danielis  spiritus,  quo  lon- 
gevos  iudicarat  "^  atque  impudicos  senes  lasciva '  dampnavit  in  etate,*  ve- 
jKa  strum  pectus  inhabitat.  Huius  *wlgatur  indicio:  Perfecte  etatis  necdum 
complestis  numerům,  iuvenilibus  sub  annis  senes  atteritis,  montes  verbi 
divini  compellitis  fumigare/  Revera  positus  estis  in  lucem  gencium,^  qui 
ut  lucerna  posita  super  candelabrum^  dei  lucetis  in  domo. 

Sed,  mi  dilecte  magister,  nostis  plerumque  šeřena'  tegi  nubilo;  ca- 
ligine  nubis  claritas  obscuratur  solis.  Quodsi  ^consciencia  wlnus  non 
habeat,  habet  tamen  fáma  ignominiam  malorum  ex  contubernio.  Apo- 
stolus  tercii  celi  post  raptům  inquit:^  „Corrumpunt  bonos  mores"  con- 
sorcia  pravá,  et  „qui^  tangit  picem,  inquinabitur  ab  ea''.  Quapropter, 
venerande,  aperite,  queso,  aures  et  civitatum  audite  clamorem.  lam  pro- 
pria  cum  iunctis"  perdidistis  vocabula,  a  Wykleff  suscepistis  cognomen,"' 
cerr  ubique  f  actus  estis  f abula  et  rumor  *  in  populo.  Sed  ^  tamen  an  veritatis 
zelatores  sint,  an  emuli,  in  dubium  vertitur;  omneš  ex  equo  capiunt," 
sed  non  equo^  certamine  disseminant.  Huius  ducis  reprobati  Wykleřf 
pře  aliis  vos  asserunt  gestare  vexillum.  Ideo  si  quempiam  contingat  cor- 
ripere,  non  edificacio,^  sed  scintilla  ruině*'''  suscitatur  amplior. 

Rumore  comperi:  adversariorum  contrarietas  heresiacam  pravitatem 
obicit.  Čerte  ingens  tenebra  absorbet  minorem''"  et  minus  crimen  cupit 
latere  sub  maiori.  Pudet  dicere,  sed  tamen  necesse  est :  quod  fuit  glorie, 
vertitur  in  dedecus.  Nam  Moysi  coluber,  qui  ante  vorarat  magorům  ser- 
pentes,'"  módo  laceratur,  et  eductus  draco  Egipti  concutitur  a  dracone. 
Quomodo  ergo  reprehendit  alterum,'*''  cum  ipse,  qui  accipit  potestatem, 
reprehensionis  exhibeat  materiam? 

Noví  propriam  vobis  prudenciam  sufficere,  nec  alieni  consilii  egere 
suffragia,  tamen  scriptum  est."  „Da  occasionem  sapienti  et  addetur  ei 
sapiencia."  Leprosi  nuncciaverunt  salutem  Israhel'^  et  rudé  iumentum  ses- 


i' offensiones  Ka.  —  'colloratis  Ka.  —  '"milii  loquendum  Ka.  —  "opraveno 
z  docta  Ka.  —  °  docmata  Cerr,  Cerrb.  —  f  comunione  Ka.  —  <»  coapte  Cerrb.  —  "  v  Cerr 
in  marg.  místo  chybného  indicai-at  v  textu,  jež  má  i  Cerrb.  —  ^lascivia  Ka.  —  ^v  Cerr 
za  tím  škrtnuto  dei.  —  "iunctivo  Cerr,  Cerrb.  —  ^Wiklef  Ka.  —  "'congnomen  Cerr, 
Cerrb.  —  '^carpluut  Ka.  —  y  v  Ka  touž  rukou  in  marg.  —  ^fi  v  Ka  nad  řádkem.  — 
^ chybí  v  Cerrb.  —  ''''mirre  Cerr  (po  opravě);  mirrhae  Cerrb.  —  "rumorem  Cerrb.  — 
^^  chybí  v  Ka. 

^Psal.  140,  5.  —  *Srvn.  Dan.  13,  45  a  d.  —  ^  Srvn.  Psal.  143,  5:  tange  montes  et 
fumigabunt.  —  "Srvn.  Act.  13,  47,  Isai.  49,  6.  —  '  Srvn.  Mat.  5,  15.  —  "^  Srvn.  1.  Cor. 
15,  3.8.  —  ''Ecclus  13,  1.  —  '"  Srvn.  Exod.  7,  10—12.  —  ^^Prov.  9,  9.  —  ''Srvn.  4.  Reg. 
7,  8  n. 


46  C.  14.    1408  ex. 

sorem  Balaam''''  a  via  revocavit  illicita. "  Et  quia,  ut  arbitror,  concupis- 
citis  irreprehensibilis  inveniri  in  testimonio  bone  conversacionis,  munere 
ab  huius"  scissoris''  revocate  animiim.  Veteránům  ^^  scelus  Chore,'* 
Dathan  et  Abyron*'''  quodam  módo"  recidivo  venenoso  propaginis  um- 
bratica  arte  instauravit,  ne  eorumdem  involvamini  scelere,  Grave  fortassis 
istius  módi  gestare  vocabulum,  set''''  gravius  plecti  tormento.  Nisi  Cineus 
mandante  Saul  ab  Amelech  fuisset  segregatus,'^  sevi  mucronis"  tulisset 
sentenciam,  et  Yosaphat""",  quamquam  sacra  scriptura  iustum  comme- 
morat,  correptus  est  a  propheta,""  societate  quia°"  iunctus  est  impio.'^ 
Numquid  immensus  fons  sacre  Scripture  defuit,'''^  ut  pelago  sanctorum 
derelicto  ''■'  ad  salivas  '*''  gurgitum  animum  converteretis  ?  Salubrius  f oret 
apostolorum  simplicitati  acquiescere,  quam  subtilitatis  sectari "  argumenta, 
scientes  illud  scriptum " :  v,Perdam  sapienciam  sapiencium  et  prudencium 
prudenciam''  reprobabo".  „Fatuum'^  dei  sapiencius  est"  hominibus." 
Dampnat  ea  apostolus,  que  šunt  *  radonem  habencia""  sapiencie  secun- 
dum  doctrinas  hominum,  si  non  edificant"  ad  salutem. 

Sed  fortasse  rugata  fronte  poteritis  libertate  animi  obicere,  unde 
hune  nossem  eť"'"'  quomodo  longe  sepositus  in  virům  non  me  ledentem 
iactitem^^  oculos?  Cur  cellule  secreta  reserarim"'  et  ligwam  extenderim, 
manum  calamo  sinám  vagari  per  orbem?  Nosse  cupio:  quorumdam  te- 
meritas  et  articuli  oblati  '**  ad "  loquendum  compulerunt,  adversus  quorum 
pravitatem  congesta*"  noveritis:  ipsis  imputandum  est,  non  mihi.  Aucto- 
ris"  macularunt  caput  iacentis,''''  archanum  prodiderunt,  venena  pectoris 
evomentes.  Ipse  namque  subtilitate  usus  dyabolica,  suo ''  se  confodit  pu- 
gione.  Magistrorum  silencia  rabies  profert  discipulorum. 

Infelix  homo  et  omni  fonte  lacrimarum  plangendus,  enixus  Anglie 
in  partibus,  primům  ibidem,  dehinc  Romanům  invasit  portům,  demum 
tempestate  suscitata  huius  terre  tranquillitatem  conturbavit,  fonti  puris- 
simo  lutosa^  permiscuit  *vestigia/  Cuius  sacrilegiis  simplicium"  anime 
subvertuntur.  Is  oris  absque  reseracione  *"  corde  dixit  cum  apostata  an- 
gelo':  ,,Ascendam^''  in  celum,  super  sydera  ponam''^  thronum  meum  et 
ero  similis  altissimo". 


^^  opraveno  na  hoc  Cerrb.  —  f^scissore  Cerrb. —  sgVeteramini  Cerrb.  —  ''''Abiron 
Ka.  —  ^'^  chybí  v  Cerr,  Cerrb.  —  '''^sic  Ka.  —  "  semimucronis  Ce/r ;  semimutronis  Cerrb. 
"""losaphat  Ka.  —  ""prophana  Ka.  —  °°que  Cerrb.  —  PPdelicto  Ka.  —  iisalinas  Cerrb.  — 
"■■■y  Cerr  opraveno  z  facturi.  —  ==prudenciam  prudenciuin  Cerrb;  sapientum  et  prudě n- 
ciam  prudentum  Ka.    —   "est  esse  Ka.  —   "" subvertencia   Ka.  —  ^■'' aedificat  Cerrb. 

—  '*'^^eciam  Ka.  —  ''^  iacticem  Ka,  Cerrb.  —  y^i-eserarin  Cerrb.  —  ^^  nemají  rukopisy; 
doplnil  Sedlák.  —  ^  chybí  v  Cerrb.  —  ^  congestam  Cerr,  Cerrb.  —  '=  auctor  Cerr,  Cerrb. 

—  ''sua  Ka.  —  ^lutusa  Cerrb.  —  ^documenta  Ka.  —  ssupplicium  Cerrb. —  ''reserva- 
tione  Cerrb;  v  Cerr  za  tím  škrtnuto  dixit.  —  'Anglo  Cerrb;  v  Cerr  opraveno  z  angelo 
apostata.  —  ''^et  ponam  Ka,  kde  před  tím  něco  vy  radováno. 

^^Srvn.  Num.  22.  —  "SVwn.  Num.  16,  27  n.  —  ^^  Srvn.  1.  Reg.  15.  —  "^Srvn.  2 
Páral.  20.  —  '' 1.  Cor.  1,  19.  —  '^  1.  Cor.  1,  25.  —  '''Míněno  asi  45  článků  Wyclifových 
r.  1403  odsouzených ;  v.  Palacký  Docum.  str.  328—330.  —  -''Podle  Is.  14,  13—14. 


Č.  14.     1408  ex.  47 

Hoc  fatentur  scripta:  Negat"  eminenciam  pape,  sanctis  derogat,  du- 
bitans  fóre  in  celo,  quos  veneratur  ecclesia,  claustralem  detestatur  mili- 
ciam.  Quenam '  potest  fieri  temeritas,  cuiquam  maiori  nolle  subici,  sanc- 
torum  glorie  derogare,  nisi  vendicare  equalitatem  dei? 

Brevi  sentencia  hereticorum  venena""  complexus  expressit:  nullum 
esse  papám,  Romanám  ecclesiam  sivé  kathedram"  sancti'^'*  Petři,  que 
apostolico  ore  commendata"  fuit"  et"  est,"  unde  queque"  fidelis  anima 
cibum  confortacionis  postulát  et  Christi  regnantis'  suscipit  vestimenta. 
Nam  quidam  prescripte  cohortis  ex  numero,  prout  ab  assertoribus^  di- 
dici,  procacis  ligwe  post  extensionem  in  apostolicum  in"  dogmate"  in- 
terrogatus,  an  kartarum  *  in  direccione "  principi  ecclesie  titulům "  sancti- 
tatis  offerat,  respondit:  „Scribo,  sed  mencior",  mallens"'  proprii  oris 
dedecorari "  ictu,  quam  tocius  mundi  tenenti  ^  principátům,  quorumdam  '^^ 
positis,''''  humilem  deferre  reverendám.  Huiuscemodi  furiosus  ligandus 
est  testimoniis  scripturarum,  quasi  Ypacratis  vinculo  precidenda  est  ligwa 
icer  a  medicis,^  ymmo  insanum  curandum  caput,  *ut  qui  loqui  nescit,^^  reti- 
cere  discat. 

A  veneracione  sanctorum  sicienti "  dnimo "  dubio  ^^  stemate  inexper- 
torum  corda  pertrahit,  caliditate  utens  maligni  spiritus,"  oblata"  primis 
par^entibus.  Nonne  hec  est"  illa  calliditas"  dyaboli,  qua  innoxios  primům 
vacillare  compulit,^^  demum  domini''''  contra  sentenciam  perduxit  in  er- 
rorem  ?  Quid  scelestius  atque  tam  f acile,  quam  nondum  exaratum ''''  wlgus 
volubilitate  sermonis  decipere?  Id  quod  non  intelligit,  plus  miratur,  an- 
tiquatam  "  fastidit  veritatem,  curiosa ""°  mens  secreti ''''  animo ''''  offensiva& 
licet  haurit  novitates. 

Eruperunt  quidam  scioli,  huius  infecti  dogmate,  solidacionis ""  ante 
tempus  assumunt  sibi  supercilium,  ut  sint  prius  imperitorum  magistři 
quam  doctorum  discipuli,  garrulitatem  prudenciam  reputant.  De  quibus 
refert  apostolus"':  „Circumferuntur  omni  vento  doctrine",  „semper^- dis- 
centes  et  ad  scienciam  veritatis  numquam  pervenientes".  Inepciarum 
suarum  multis  cachinum  generant,  inter  texturas  mulierum  in  tabernis- 
que°°  plebem  indoctam  provocant,  de  baratro  pectoris''''  evomunt  spur- 
cicias,  scripture  absque  armamento '■''  dicere  non  verentur:  Is  martir,  ab 
ecclesia  veneratus,  potest  esse  in  celo,  sed  ego  dubito.  Benedictus,  Bern- 


■'Negant  Cerr,  Cerrb.  —  'que  enim  Cerrb.  —  ""venenata  Ka.  —  "cathed.  Ka.  — 
°comend.  Ka.  —  Psunt  Cerr,  Cerrb.  —  iquoque  Cerrb.  —  ""regeneratus  Cerr,  Cerrb.  — 
^  asserentibus  Cerr,  Cerrb.  —  *  cartharum  Ka.  —  "  dirreccione  Cerr,  Cerrb.  —  ^  tytiilum  Cerr, 
Cerrb  a  tak  i  níže.  —  '"'malens  Cerrb.  —  ''decorari  Ka.  —  >tenendi  Cerr,  Cerrb.  —  ^vKa 
mendicis,  ale  opraveno.  —  ^*y  Cerr  jinou  rukou  nad  škrtnutým  discat.  —  ''''duUio  Ka. 
—  "maligni  spiritus  utens  Ka.  —  ^^ chybí  v  Ka.  —  "oblatam  Ka.  —  "caliditas  Cerr, 
Cerrb.  —  ss  compullit  Ka.  —  ^^  dominům  Cerrb.  —  »  chybí  v  Cerr,  Cerrb.  —  ^^  exarratum 
Ka.  —  "  antiquam  Ka,  antiquam  tam  Cerrb.  —  """  curiosam  Cerr,  Cerrb.  —  ""  docmate  solid. 
Cerr;  doctrine  solidatoris  Cerrb.  —  ""thabern.  Cerr,  Cerrb.  —  PPpecatoris  Cerrb.  — 
I''  ornamento  Ka,  Cerrb. 

''Eph.  4,  14.  —  "2  Tím.  3,  7. 


48  C.  14.    1408  ex. 

hardus,  Augustinus  dampnati  šunt,  nisi  ^'^  penituerint.'''' "  Quid  aliud  talis 
dubitacio   perdocet,   nisi  veneracionem  sanctorum   predari   et  honorem? 

Quid  amplius?  Calidissimus  serpens  plagas,  quas  a  religiosis  susce- 
pif^""  imitatoribus  Christi,  astute  dissimulans  in  propriis,  in  suo  confitetur 
satellite.  Quo  mediante  ficta  sub  luče  regularem  conatur  destruere  mili- 
ciam,-^  ne  tyro  nowiis,''''  iunctus  ceteris,  robur  superaddat  antiqum  contra 
hostem,  et  arte  callida  laudes  sathagit  furari  creatori.  Sed  lamentatur 
propheta,  obsequium,  quod  dominus  dulciter  amplectitur,  cordis  profert 
ex  thezauro  et  animam''  revincit  presumentis,  dicens^^:  „Beatus  homo, 
qui  semper  est  pavidus";  „sedebit-^  solitarius"  et  tacebit,  levabit  se 
super  se".  Ubinam?  Procul  dubio  cenobii  sub  clausura,  ubi  vere""  ha- 
betur ^'^  secretum  solitudinis,  locus  penitencie ;  inibi *'''  fovetur  pax  anime, 
contemplacionis  archanum,  gaudium  in  spiritu  saneto  et  in  omnibus 
efficax  beneficium  medicine. 

Multo  plura  in  oblatis  reperta  šunt,  sed  ad  explieandum  longo  *egerent 
volumine,  que  sine  dubio  erroneo  manarunť"'  ex  fonte, 

Animadvertite  et  verba  oris  mei  auře  pietatis  percipite"  et"  aus- 
cultate,  an  iusto  procedant  ex  dolore,  ipse  iudicate.  Si  detecti"'  seeleris 
veraciter  qualitatem  perhorresco,  sacrilegium  tantum  *  pacienter  ferre  non 
potui.  Recolo  austeritatem  ^^  Phynees,"  in  Ananyam  et  Zaphyram ''  factam  ^ 
Pauli  constanciam,  qui  Elymam  magum  eterna  dampnavit  cecitate.^  Cru- 
delitas  pro  deo  pietas  est.  Vetus  lex  precipit  dicens^'':  „Si  frater  tuus  et 
amicus  et  uxor,  que  est  in  sinu*"  tuo,  depravare''  te  voluerit,  sit  manus 
tua  super  eos"  et  effunde  sanguinem^  eorum,  „et^'  auferes  malum  de 
medio"  Israel.  Manus  domino^  consecraverunt,' frater  in  fratrem  iniciens 
manus  ydolatras  trucidans  Moyse  adhortante.^ 

Referam,''  unde  et  amplius  torqueor,  magistři  fautorisque  ponam  pře 
oculis,  concepta  non  celabo.  Inde  doloris  suspicor  remedium,  si  aperto 
oře  digeřam.'  Nam  ulcus  supeřatum''  tumoře,  evapořans  in  publicum, 
řefrigeřium  přestat  passioni. 

Magister  dilecte!  Ve^^  přimum  abiit,  secundum  veniť  amplioři  cum 


'■''suscipit  Cerr,  Cerrb.  —  "animi  Cerrb.  —  **  semper  est  solitaiůus  Cerrb.  —  ""vero 
Ka.  —  ^^habentur  Cerr.  —  *"'ubi  Cerrb.  —  ""Jeronimi  manaverunt  Ka.  —  y^detectis 
Cerr  a  původně  i  Cerrb,  zde  však  opraveno.  —  ^^Finees  Ka.  —  ^  chybí  v  Cerrb.  — 
^  factam  ia  Anyam  (za  tím  škrtnuto  iaj  et  Zaphiram  Ka.  —  •=  synu  Ka  a  tak  i  níže.  — 
''dampnare  Cerr,  Cerrb.  —  ^saguinem  Cerr,  Cerrb  a  vždy.  —  ^consecrarunt  Cerr,  Cerrb. 
—  ^Moysi  adhortati  Ka;  Moysi  adortato  Cerr,  Cerrb.  —  *'referram  Ka.  —  'y  Cerr  opra- 
veno na  degeram;  Cerrb:  dirigam.  —  ''superatus  Ka.  —  'invenit  Cerrb. 

"  Zde  se  ozývá  ohlas  nedávné'  disputace  mistrů  Pražských  s  Jakubem  z  Nouviona 
(vyd.  Sedlák  str.  8),  o  níž  asi  studenti  vyprávěli,  ale  jest  to  článek  Wyclifův  (44.  z  od- 
souzených). —  -'/  toho  dotklo  se  hádání  s  Nouvionem,  a  všímá  si  toho  několik  článků 
Wyclifových.  —  -'Prav.  28,  14.  —  -'^Thren.  3,  28.  —  ^' Srvn.  Num.  25,  7—8.  —  ^^ Srvn. 
Act.  5,  5  a  11.  —  ■■'Srvn.  Act.  13,  11  n.  —  ""^  Srvn.  Deut.  13,  6  a  9.  —  ^' Deut.  13,  5.  — 
^-Exo.  32,  29:  Consecrastis  manus  vestras  hodie  domino.  —  ^-^Srvn.  Apok.  9,  12:  Vae 
unum  abiit,  et  ecce  veniunt  adhuc  duo  vae  post  haec. 


Č.  14.     1408  ex. 


49 


calamitate.  Inter  principes  baronesque  terre  extitit  contrarietas,  domino 
concedente  crispantis'"  equoris  collisio  tranquillatur."  Sopita  prima,  mai- 
oris  periculi  tempestas  excitatur  stellarum  per  contrarietatem.^^  Donec 
ecclasiastici  viri  caritatis  herebant  glutinio,  non  magno  opere  curaba- 
tur,°  nec  grande  imminebaf  periculum.  Vacillante  seculari  ense  spi- 
ritualis''  precum  amminiculo/  ne  iurgii  per  dissidium'  consumeretur, 
refovit. 

Quoniam  „si^'  vir  in  virům  peccaverit,"  „orabit^'^  pro  eo  sacerdos"; 
peccante  sacerdote,  „quis-^  orabit  pro  eo?"  Čerte  feliciter  errat  disci- 
pulus  magistro  presente*;  contencionem  apostolorum,  quia  presens  ex- 
titit," Salvátor  correxit.^^  Secularia  foventur "  spiritualibus,  quasi  *  minora 
maioribus,  sed  maior  minore  non  potest  supportari. 

Perpendite:  „vos^^  estis  sal  terre";  sále  deficiente,  in  quo  salietur " ? 
Ad  vos^  gentis  vota  respiciunt.  Famatur  communiter,  presens  nutriri 
dissidium'  aut  dissimulacione,  aut  fortassis^  doctrine  eonsilio.  Unde  eli- 
gibilius  foret  carne  exui,  quam  tanti  dissidii'  sustinere  dedecus.  Nostis 
domini  tunicam*"  nec  a  militibus  fuisse^^  conscissam,''''  Non  sit  glorie, 
quod  alii  vestro,  alii  Christi  signantur"  nomine.  Melius  est  estimacio- 
nem "  periclitari  quam  caritatem,"  qua  lesa  ^^  anime  in  ruinám  tenderent. 
*Non  vereamini  humiliari  cum  lona  et  dicere^':  Si  ista  tempestas  mei 
causa  extat,  „tollite  me""  et  in  maře''''  proicite".  Etenim  lona  humili- 
atus  et  absorptus  in  typo  domini  gloriosior  resurrexit.  Dominicus ''''  sermo 
intonat^-:  „Nisi  granum  frumenti  mortuum  fuerit,  ipsum  solum  manet, 
si  autem  mortuum  fuerit,  hoc^  est  aura"  exutum  populari,  fructum  por- 
tabit  multiplicem".  „Sani"  non  egent  medico,  sed  male  habentes."  Dis- 
persis  ovibus  porrigite  manum,  saguine  '*''  respersis  scelerum,  fletibus  ut 
laventur,  qui  fertis  orthamenta.'"'"  Cuius  gracia?  Ut""  unusquisque  re- 
currat  ad  conscienciam  suam  et  tocius  crimina  plangat  etatis.  Fructus 
arva  non  afferunt,  nisi  mundata  sentibus.  Medicína  frustratur  wlneri 
applicata,  sagitta  remanente.  Tocius  orbis  pater  familias,  migraturus  a  se- 
culo,  medicínám  utiliorem,  quam  novit,  discipulis  recomendat  dicens*^: 
„Pacem  meam  do  vobis,  pacem  relinquo  vobis,"  et  Psal/^:  „Ecce,  quam 


'"trispantis  Cerrb.  —  "traaquillat  Ka.  —  "curabat  Ka.  —  Pminebat  Ka,  —  ispiri- 
tuali  Cerrb.  —  ''aminiculo  Ka.  —  ^discid.  Ka.  —  *presente  magistro  Ka.  —  "y  Cerr  in 
marg.  —  ^homo  neuter  Ka.  —  *quod  Ka.  —  "salientur  Cerrb.  —  ^nos  Cerrb.  —  ^for- 
tasse  Cerrb.  —  ^^a  milibus  fuisse  (opraveno  z  fuisset^  Cerr.  —  ''''domini  ruinám  nec 
aurilibus  fuisse  concissa  Cerrb.  —  "signentur  Ka.  —  ^^  chybí  v  Ka.  —  "estimacione 
Ka,  Cerr,  Cerrb.  —  "caritate  Cerr,  Cerrb.  —  se  lese  rkpy.  —  ''hmari  Ka,  Cerrb.  —  "chybí 
v  Cerr,  Cerrb.  —  '<'« Ewangelicus  Ka.  —  "y  Cerr  opakováno  in  marg.;  a  via  Cerrb; 
a  nátura  Ka.  —  """ hortamenta  Cerrb;  ornamenta  Ka.  —  ""vKa  mezi  řádky. 

^*  Naráží  asi  na  odboje  panské'  proti  králi  Václavovi,  které  po  r.  1403  se  uklid- 
ňují, kdežto  odtud  začínají  spory  o  Wyclifa.  —  ^^1.  Reg.  2,  25.  —  ^'^Lev.  19,  22  (srvn. 
5,  6  a  10,  12,  8).  —  ^' 1  Reg.  2,  25.  —  -'Srvn.  Luc.  22,  24  a  d.  —  ^'^ Mat.  5, 13.  —  '"Srvn. 
Joh.  19,  23—24.  —  ''Jon.  1,  12.  —  '^Joh.  12,  24—25.  —  '^ Luc.  5,  31.  —  ''Joh.14,  27. 
—  '"Psal.  132,  1—2. 

4 


50  C.  14.    1408  ex. 

bonům  et  quam  iocundum°°  habitare  fratres  in  unum,"  et  paulo  post: 
„Sicut  unguentum ''''  in  capite,  quod  descendit  in"  barbam"  Aaron.""  Et 
vos  in  presenti  huius  unguenti  continetis  pigmentarium.''''  Ideo,  quantum 
prevalent  vires,  unitatis  pacem  reforniare  satagite,"^  sine  qua  nec  obla- 
ciones  placent  creatori. 

Sed  fortassis"  in  devium"  adducens  spiritus  furtive  subsibillat: 
„Quis  me  constitui'"  ^''  arbitrům,  non  me  partes  audiunt."  Alti  consilii  vir 
extimplo  respondet*^:  „Hominis  est  disponere  animum,  et""  domini  est 
gubernare."  Angeli  cel  i  proferunt  ex  thesauro  non  tantum  operis  effectum, 
sed  bonám  commendanť''  voluntatem  dicentes**:  „Gloria  in  excelsis 
deo,  et  in"'*  terra  pax  hominibus  bone  voluntatis, "'''*'  Sed  indecens  est 
unum'"'  tueri  et  ceteros  corripere.  Arbiter  redditur  suspectus  uni  incli- 
natus  parti.  „Aput*-  dominům  non  est  personarum  accepcio."  Vas  sub- 
missum  *  quatuor  iniciis  celica  in  visione  declaravit  Petro,  munda  et  im- 
munda  edenda  fore.^"  Ambiciosorum  crimina  predicacionis  insequitur 
gladius,  scissorum  pretertactum  proprie  manus  stilus  cavit  *^  in  respon- 
sione  articulorum  vobis  obiectorum.^'  Responsio  quidem  non  clara  facie, 
sed  dyalectica"  velata  cali*gine  offertur  aspectibus.  Ubi  dixistis":  Vellem'' 
esse  in  spe,  ubi  est  anima  Wykleff,"  et  totum  mundum  non  caperem 
moři''  cum  tot  prebendis,  cum  quibus  Wsserub  mortuus  est."  Sine  dubio 
zelo  dei  concitante  movemini^  ad  persequendum  ambicionem  et  avari- 
ciam  clericorum  lucra  sectancium  in  Christi  milicia  sub  pretextu  elemo- 
sinarum.  Nec  ab  re.  Nummum  addunt  nummo'  et  marsubia"  plurima'*'^ 
plenitudine  suffocant,  principům  opes  venerantur''  obsequiis,  šunt  dici- 
ores  clerici  quam  viventes  in"  seculo,  possident  opes*"  sub  paupere  Chri- 
sto,  quas  non  habuerunt  dyabolo  sub  locuplete.  Nunc  suspirat'  eos 
ecclesia  divites,  quos  seculum  ante  fovit  mendicos.  Quorum  ex  sinu  sce- 
lestes"*  progressi  infantes,  matrum  gestati  in  ulnis  vagiunt,'  carnis  erum- 
pentes  per  speculum  poUute  libidinis,  genitorum  secreta  quasi""  nautico 
clamore  denudant.  Patrimonium  salvatoris  canes  devorant,  in  edibus  re- 
serváte meretrices." 


o°iucunduin  Cerrb;  místo  habitare  —  unum  mají  Cerr  a  Cerrb  jen  etc.  —  ppuu- 
gentuni  Ea  a  tak  vidy.  —  ii  pigmentorium  Cerrb.  —  '"'■  sathagite  Cerr,  Cerrb.  —  ^^for- 
tasse  Cerr,  Cerrb.  —  "deum  Cerrb.  —  ""  y  Cerr  mezi  řádky.  —  ^^comend.  Ka  a  vidy. 

—  '*^  místo  et  —  voluntatis  mají  Cerr  a  Cerrb  jen  etc.  Sequitur:  bone  voluntatis  etc. 

—  XX  virům  Cerrb.  —  y^canit  Ka,  Cerrb.  —  ^^dyaletica  Cerr;  dialect.  Cerrb.  —  ^  chybí 
v  Cerrb.  —  •'velle  Ka.  —  *^Wiklef  Ka.  —  ''et  moři  rkpy.  —  *nemini  Cerrb.  —  ^mini- 
mum addunt  minimo  Cerr,  Cerrb.  —  smarsupia  Cerrb.  —  ''venerantur  (vlastně  vene- 
ratur)  —  opes  v  Ka  in  maryine.  —  'superias  Ka.  —  ''celestes  Cerrb.  —  'in  \Tilvis 
vagunt  Cerrb.  —  '"secretaque  Cerrb.  -^  "et  meretrices  Ka. 

'^^ Srvn.  Luc.  12,  14:  quis  me  constituit  iudicem.  —  *^ Srvn.  Prov.  16,1.  —  '*^Luc. 
2,  14.  —  "iřo/n.  2,  11,  Eph.  6,  9,  Coloc.  3,  25.  —  ""Act.  10,  11—16.  —  ^'Míněny  odpo- 
vědi Husovy  na  ialoby  farářů  Praiských  r.  1408;  v.  Palacký,  Doc.  155 — 163  a  zde 
svrchu  č.  12.  —  ^-Viz  Docum.  161  a  160  a  zde  str.  37—38.  —  ^^Srvn.  k  tomu  svrchu 
č.  12  str.  37. 


Č.  14.     1408  ex.  51 

Actamen  equm  non  est  minora  persequi,"  maiora  crimina  relinquere. 
Corripmntur  Phiarisei"  ob  tale  iudicium,''  contra  quos  dicitur":  „liquantes 
culicem,''  camelum  glucientes/  Scissor  unitatis  camelus  est  avari  in  re- 
spectu.  Rubigo  queque  eruginanda  est  ingenciori,  acrior '  purgator  elimato." 
Deformitas  et  pěna  culpe  declarant  magnitudinem.  iVvarus  dives  tonante 
ewangelio  stultus  dicitur,  in  spe  diviciarum  fraudem  reportat,  diviciis  et 
vita  privatus."^'  Prodigus  filius  atteritur  penuria,  sed  egestatis  post  pres- 
suram  ad  penitenciam  reducitiir.^^  Dives  epulo,  inferni  clausus  sepul- 
tura,  incendium  sustinet,  eternos  ferens  eruciatus."  Scissor  unitatis  pre 
istis  abhominabilem  titulům  de  mercede  iniquitatis  meretur  et  penam. 
Edocet  regum  historia'':  Syba,^^  filius  Bochri,'''  filius  Belial"  appellatus 
est/'*  truncatus  capite  in  sanguine  scelerum  volutari  cogitur  concrepante 
tuba  —  a  Dauid^  retraxit  populmn.  Chore,  Dathan  et  Abyron  nature^ 
preter  cursum  nova  plectuntur^^  pěna,  terre  vorati  per  hyatum.^^ 

Ex  hac  peste  gingnitur ''''  inobediencia,  subditi  contra  primates  intu- 
mescunt  per  nephas,  heu,  evacuatur  obediencie  bonům,  in  qua  erat 
unica  spes  salutis  et  prevaricacionis  antique  remedium,  servi  in  dominos, 
filii  armantur  in  parentes.  Nuper  quidam  veniens  de  Praga  inobedienciam 
glorie  ascripsit,  titulo  quorum  audientibus  exorsus "  est :  Archiepiscopum 
audire  noluimus,"  carmina'^^  quedam  laudis  demere  volentem."  Sed  audi- 
entes,  primatis"^  zelantes  pro  honoře,  compassione  ducti  taňte  protervi- 
tatis  de  ruina,  dixerunt,  male  factum  esse.  Respondit:  Quis  me  a  laude 
divina  prohibere  potest  ?  In  munimen  malicie  ewangelicum  adduxit  dictum, 
quo  ludei  reprehensi  šunt  a  domino,  qui  voces  cupienbant  prohibere*"'' 
puerorum  laudancium  dominům,  sed  dominus  fertur  dixisse^':  „Si  hos 
prohibueritis,''''  lapides  claniabunf.  Sed  illico  audiat  zelotes,  quia  „litera  *- 
occidit,  spiritus  autem  vivificať'.  „Sugat^^  mel"  de  petra  oleumque  de 
saxo  durissimo",  id  quod  legimus  in  divinis  libris^^:  „Nitet  quidem  et 
fulget  in  cortice,  sed  dulcius  in  medulla".  Qui  vult  edere  nucleum,  fran- 
gat  nucem.  „Revela'""""  inquit  propheta,*^^  „revela""  oculos  meos  et  con- 
siderabo  mirabilia  de  lege  tua".  Si  tantus  propheta  de  se  tenebras  igno- 
rancie°°  confitetur,  qua  putas  parvulos  et  pene  lactantes  insciencie  ver- 


°v  Cerr  opraveno  in  marg.  z  prosequi.  —  Pcarpuntur  philosophi  Cerr;  carpuntur 
et  philos.  Cerrh.  —  lindicium  Cerrb.  —  ""y  Cerr  in  marg.;  calicem  Cerrb.  —  =gluc. 
cam.  Cerr,  Cerrb.  —  *actio  Ka;  ingenio  et  acrior  Cerrb.  —  "elimacio  Ka,  Cerr,  elematio 
Cerrb.  —  ^hystoria  Ka.  —  '^Botri  Ka.  —  ''Belyal  Cerr,  Cerrb.  —  yaddit  Ka.  —  ^vere 
Cerrb.  —  ^^v  Cerr  za  tím  škrtnuto  terre  vor.  —  ^'''giguitur  Cerr,  Cerrb.  —  "exhorsus 
Ka.  —  '^^  chybí  v  Ka.  —  "  nolumus  Ka ;  voluimus  Cerrb.  —  "  voleate  Cerrb.  —  s^s  primates 
Ka.  —  •'''prohibere  cupiebant  Cerr,  Cerrb.  —  ''chybí  v  Cerr,  Cerrb.  —  •''' prohiberitis 
Cerrb.  —  "/řm  končí  Cerrb.  —  '"■"revera  Cerr.  —  ""levabo  Cerr.  —  °°teaeb.  ignor.  de 
se  Cerr. 

^^Srvn.  Mat.  23,  24.  —  ^^Srvn.  Luc.  12,  20.  —  "•' Srvn.  Luc.  15,  14.  —  '•" Luc.  16, 
19—24.  —  ^^  2.  Reg.  20,  1  a  22.  —  ^°  Num.  16,  32.  —  ''"  Narážka  na  arcibiskupův  zákaz 
nových  písní  na  synodě  1408  (Hófler,  Conc.  Prg.  str.  52).  —  "' Srvn.  Luc.  19,  40.  —  ^'2 
Cor.  3,  6.  —  8^Z)euí.  32,  13.  —  '''Neznámo  kterých.  —  '^"Psal.  118,  18. 

4* 


52  C.  14.     1408  ex. 

sari''P  nocte.  Velamen  non  solum  in  facie  Moysi  positum  est,^  sed  in 
ewangelistis  et  apostolis.  Turbis  salvator  loquens  in  parabolis,  conte- 
stans  misticum  esse,  qiiod  dicebatiir,  ait'''':  „Qui"  habet  aures  audiendi, 
audiat".  Sed  nisi  apperta"  fuerint  universa  ab  eo,  qui  habet  „clavem** 
Dauid,  qui  apperit"  et  nemo  claudit,  *  claudit  et  nemo  aperit"",  nullo 
alio  reserante  pandentur.''  Reserabitur"  idriam""  humilitatis  in  mergenti 
et  audiet  obedienciam  victimis  anteferri.*^  Laqueo,  quo  captus  est  Saul, 
cupit  evitare  Dauid,  et  ideo  ne  capiatur,  precatur  dominům™:  „Non''"  de- 
clines  cor  meum  in  verba  malicie  ad  faciendas  excusaciones  in  peccatis." 
Prevaricatus  est  Saul  preceptum  domini,  et  předám,  quam  tulit  ab  Ama- 
lech,  domino  volnit  ymolare ;  sed  mox  Samuelem  audit  increpantem ;  cui 
dixit.^"  „Melior  est  obediencia  quam  victime."  Obediencia  virtutibus  pre- 
fertur,  sub  qua  et  altissimi  filius  cupivit  militare,  „patři  ^'  factus*""  obe- 
diens  usque  ad  mortem,  mortem  autem""  crueis".  Quare  sanies  terre, 
pellis  morticina,  animal  iamiamque  solvendum  erigitur  in  superbiam  et 
non  wlt  subici  homini,  cui  deus^'^  subiectus  est?  Inquit  ewangelista ^^ : 
„Erat  subditus"  illis".  „Quis^^  quibus?  Deus  hominibus."  Ideoque  uti- 
liter  interdum  quiescit  privata  laus  obediencie  propter  bonům,  Angelus 
obedienciam  amplectitur  et  sydera  occultantur  sole  rutillante.  Inobediens 
ad  frugem  melioris  condicionis  non  potest  exhortari,  sed  ad  crimen  ar- 
riolandi^  et  ydolatrie  ducitur  teste  scriptura^^:  „Peccatum  arriolandi^  est 
repungnare  et  quasi  scelus  ydolatrie  nolle  acquiescere". 

Si  quid  stilo  rudi  imperante  durius  expressi,  non  temeritati,  sed 
dolori  ascribite'':  „Ex"  habundacia  enim'*'^  os  loquitur".  „Emulor™  enim 
vos  emulacione  dei"  „eť^^  caritate  non  ficta".  Ideo  mihi  utile  videbatur 
vestram  adire  reverendám,  ut  occasionem''  materie  offerrem  ad  refor- 
mandum  sediciones  et  scissuras,  nec  non  ad  humilitatis  subieccionem 
commonere  subditorum  cervicem  et  presumencium  caput  sacrato  com- 
primere  ense. 

Valete  in  Christo!  Me  vestre  favorabilitati  et  oracionibus  recom- 
mendo. 

Explicit '^  epištola  contra  Magistrům  Huss.'* 

V  Ka  nadpisu  není.  —  V  Cerr  nadpis:  , Epištola  Johannis  Rakownik 
contra  Joanem  Huss.'  —  V  Cerrb  nadpis:  ,Epistola  fratris  Johannis  dicti 
Rakownyk  contra  errores  Mgri  Johannis  Huss.' 


ppversali  Cerr.  —  '^^  chybí  v  rkpech;  doplnil  Sedlák.  —  ■"■'aper.  Cerr.  —  ^^pande- 
tur  Ka.  —  "reserabit  Ka.  —  ""ydriam  Cerr.  —  ^'^Ne  Cerr.  —  '^''^' chybí  v  Cerr.  —  ""autem 
pertulit  Cerr.  —  >'>y  Ka  za  tím  podtržené':  Ideoque  utiliter  interdum  quiescit.  ^ 
"y  Cerr  in  marg.  místo  mylného  subiectus  v  textu.  —  ^areolandi  Ka.  —  ''ascribito  Ka, 
Cerr.  —  "^occasione  Cerr.  —  ''Explicit  —  Huss  chybí  v  Ka. 

^^Srvn.  Exod.  32,  35.  —  '''Mat.  13,  9  a  13,  43.  —  "/s.  22,  22  (podle  antifony  ad- 
ventní, v.  Sedlák  na  uv.  m.).  —  "'^ Srvn.  1.  Reg.  15,  22.  —  '"Psal.  140,  4.  —  ''Philip  2,  8. 
—  '-Luc.  2,  51.  —  '^Bernard,  hom  I  super  Missiis  est  (Migne  183,  60).  —  ''^1.  Reg.  15, 
23.  —  ''Luc.  6,  45,  Mat.  12,  34.  —  ""2.  Cor.  11,  2.  —  '"2.  Cor.  6,  6. 


Č.  15.     1409  post  Oct.  17.  53 

15. 

M.  Jan  Hus  brání  se   veřejným   osvědčením  proti  pomluvám,   ze  hlásá 
bludy  a  ze  vypudil  Némce  z  university. 

[V  Praze  1409  post  Oct  17?] 

Domnělý  originál  v  bibliote'ce  Musea  král.  č.,  Kim.  vitr.  25  (^  A). 

Facsimile :  Hanka,  SB  kgl.  bóhm.  Ges.  Wiss.  1860  (malá  část),  Flajšhans, 
M.  Jan  Hus  str.  185;  F.   Vratislav,  M.  Jan  Hus  (1915)  145. 

Hanka,  SB.  kgl.  bóhm.  Ges.  Wiss.  1860  str.  111  (z  A);  Hófler  H,  166 
až  167  (z  A);  Palacký,  Docum.  str.  353—354  (z  A).  —  Český  překlad :  Mareš, 
Listy  str.  10—12  č.  3  =  str.  15—17  č.  3^  =  str.  6—8  č.  3^  =  Flajšhans,  M. 
Jan  Hus  proti  Němcům  cizozemcům  str.  14 — 16  ^  Flajšhans,  Listy  z  Prahy 
str.  46—49  c.  10. 

Johannes  Hus,  magister  in  artibus,  sacre  theologie  baecalariu[s  for- 
matus  universitatis  studii]  Pragensis  rector  et  predicator  verbi  Ihesu 
Christi  in  capella  s[anctorum  Innocentum]  in  civitate  Pragensi,  omnibus 
Christi  fidelibus,  ad  quos  presens  scriptum  per[venerit      .    .  ]  ad  salutem, 

Quamvis  detraccio,  que  est  perversa  locucio  de  liomine,  [illi,  cui 
dejtrahitur,  non   noceat,    si    ipsam   ferens,   vité   innocenciam   more    sui 

ca[ mezera  ],  pietatis  tamen  requirit  condicio,   ut 

sanativum  et  preservativum  opponatur  [  .    .    .  ,  ut]  detraccionis  auditores 

ab  hoc  pestifero  vicio  sint  purgati.  N[am ]  detractor  et  libens 

auditor  uterque  dyabolum  portat  in  lingua.  [ ]  proximos  meos 

versetur  detraccio,  malui  hoc  scripto  pie  occurrere  voIen[ti 

mezera         ]  iure(?). 

Percepi  etenim,  quod  quidam  proximi,  nolo  furiose  dicere  veritatis 
[emuli  (?),    dicunt  (?)],    quod    Hus    heresim    predicat,    Hus    Theutonicos 

expulit,  Hus   est  [ ,    detrac]tores   ipsi   senciunt,   quia  si  in 

tercio  membro  detraccionis  ipsis  s[  .    .    .  mezera  ]ori,  šunt 

veritati  contrarii  et  se  ipsos   et  proximos   decipiunt  sic  fr[ 

]  manu  propria  scripsi  vivo,  quod  [  .    .    .    .  mezera 

mezera  ]stionem(?)  et  .    .    .  reddere  racionem,  quod  est  contra 

inposicionem  heresis,  et  expellere,  qu[od  mezera  ]  est  contra 

tercium  detraccionis  membrum.   Sed  contra  illud  expulsionis  m[    .    .    . 
mezera  ]  conpromissum,  quod  Theutonicos  de  studii'' 

Pragensis  expulit  [  mezera  qua]tuor,  scilicet^  periurii,  privacionis  ho- 

noris,  excomunicacionis  et  pěna  [centům   sexag.,  quod  antequam]  vellent  nacioni  Bo- 
hemice  třes  voces  admittere,  quod  vellent  [pocius  prefatam  universitatem]  exire  et 


^  tak  A ;  chybí  snad  universitate  ('?). 

^Srvn.  formuli  přísahy  německých  mistrů  a  studentů  (Palacký,   Docum.   str.  352 
az  353),  již  zde  Hus  cituje  místy  slovně. 


54  Č.  15,  16.    1409  post  Oct.  17  —  ca  1410. 

numquam  causa  studii  reverti.  Orta  enim  de  adhesione  [cardinalibus  dis- 
sensione] ,  noluerunt  illustrissimo  principi,  domino  Wenceslao  Romano- 
rum  et  Bohe[mie  regi  consentire  (?)  et(?)  mandata  (?)  ]  eius  spreverunt, 
que  foret  longum  inserere.  Propter  quod  prefatus  [rex  nacioni  Bohemice 
prejdicte,  iit  iiixta  erreccionem  sancte  memorie  imperatoris  Karoli,  regis 
[Bohemie,  .  .  .  admittatur]  ad  třes  voces,  que  admissio  detraccionis  semi- 

narium(?)  occasio  [ ]est,  iit  a  proximis   iudicer,   diim- 

modo  in  spe   vivens   servem   manda[ta ]   committo, 

rogans  ab  eo  detractoribus  graciam  et  remiss[ionem]. 

Nadpis  rukou,  jak  myslí  Palacký,  Sixta  z  Ottersdorfu :  ,Haec  subsequens 
epištola  propria  manu  perscripta  est  a  sacrae  et  pi§  memoriae  divo  Joanne 
Hufiio,    constantissimo  Jesu  Christi  domini  nostri  martjTe'. 

Na  rubu  rukou  Berghauerovou :  Superscriptio  hujus  epistolae  scripta  est 
ab  haeretico  Hussita.  Inventa  est  haec  epištola  in  Bibliotheca  collegii  archi- 
episcopalis  a  Joanne  Thoma  Berghauer,  tuno  temporis  alumno  praefati  col- 
legii 1706,  et  pro  memoria  antiquitatis  post  vitrum  posita,  ut  legentes  ini- 
quitates  haeresiarchae  detestent,  ab  eodem  1711. 


16. 

M.  Jan  Hus  Lounským :  chválí  jejích  svornost  a  stálost  a   vybízí  spise 
ku  mstění  křivd  bozích  než  lidských. 

asi  1410. 

Rukopis  nezachován,  zastupují  ho  Opera  (Op.) 

Opera  1  f.  100—101  č.  XIIII^P  p.  125—126  č.  XIIII=  Palacký,  Do- 
cum.  str.  10 — 11  č.  5.  —  Český  překlad  Mareš  str.  36 — 38  c.  10=^str.  46 — 
49  c.  W^  str.  24—26  c.  10^—  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  53—55  č.  12 
=-Flajšhans,  Listy  str.  20—22  č.   IX. 

O  pravdě  podob  ne'm  vročení  (podle  obdobných  míst  v  jiných  projevech 
Husových  z  te'to  doby)  v.  Novotný,  Listy  Husovy  11 — 12.  —  Dobicer  v  CCM 
1847  sv.  H,  324  bez  udání  pramene  praví,  že  M.  Petr  z  Loun,  správce  školy 
tamní,  jest  adresátem ;  jisté  mylně. 

Magister  Johannes*  Hus,  servus  dei  indignus,  fidelibus,  qui  šunt 
Luně,  civibus,  gracia  et  pax  domini  nostri  lesu  Christi, 

Licet  vos,  carissimi,  meis  ocuHs  externis  non  viderim,  sed  internis, 
de  vestra  tamen  constanti  fide  et  caritate  erga  deum  ac  eius  ewangehum 
audio,  quomodo  ipse  salvator  vos  in  fide,  páce,  caritate  et  audicione 
verbi  dei  univerit,  ita  quod  vestra  concordia  et  unanimitas  preter  omneš 
alias  civitates  regni  Boemie  in   meis   visceribus   recondita   est.   Obtestor 

^Joanne 5  Op. 


J 


Č.  16    ca  1410.  .  55 

igitur  vos,  carissimi,  licet  vobis  tamen  facie  ignotus',  verum  fidelis  in 
deo  ad  vestram  salutem,  diligite  vos  invicem,  statě  in  unitate,  et  ne  pa- 
ciamini  vos  ullo  módo  inter  vos  ipsos  separari.  Nam  illa  unitas,  que  est 
per  veram  fidem,  deo  salvos  servabit  vos.  Deus  vicissim  prosperos  per 
suam  misericordiam  vobis  concedat  successus,  ut  carnem,  mundum  et 
diabolum  possitis  vincere. 

Hoc,  carissimi,  animadvertentes,  mementote,  ne  per  vos  aliqua  schis- 
mata, prodiciones,  invidie,  ire  etc  oriantur.  Si  quis  inter  vos  est  intrac- 
tabilis  et  discordiarum  seminator,  hune  inter  vos  tamquam  fratrem  co- 
arguite.  Coram  iudicio  ne  contendatis,  nam  utrimque  magnum  detrimen- 
tum  fit  in  anima,  corpore  et  opibus.  Studete  magis  iniuriam,  que  fit 
deo,  quam  que  vobis,  vindicare.  In  quo  proch  dolor  totus  mundus  errat, 
quod  mortales  magis  suam  iniuriam,  quam  dei,  vindicare  cupiunt.  Hanč 
viam  maximě  Antichristus  preparát,  et  pulcre  sternit,  presertim  nobis 
sacerdotibus,  qui  nolumus,*"  ut  hominum  statuta  exaccius  quam  verbum 
dei  serventur.-  Ecce  hic  sacerdos,  monachus  aut  prelatus  mechatur  aut 
adulteratur,  hoc  facinus  impune  abit,  et  si  quid  iuxta  voluntatem  suam 
dočet,  hoc  wlt  sub  anathemate  observari.  Seculares  simihter,  si  quis 
deimi  opprobrio  afficit,  non  puniunt:  sed  si  quis  dicit  ad  illos :  „patres 
conscripti,  iniuste  me  condempnastis",  quod  sepius  ita  fit,  tunc  gladio, 
quod  iudices  iniusticie  arguat,  puniunt.^ 

Ego  autem  in  domino  confido,  quod  ab  istis  malis  vos  hberabit,  ut 
magis  illius  legem  custodiatis,  quam  statuta  hominum.  Hanč  cum  serva- 
veritis,  nemo  vobis  nocere  poterit.^  Idcirco,  carissimi,"  habete  racionem 
earum  rerum,  que  šunt  eterne  et  que  numquam  pereunt.  Due  enim  šunt 
res,  condempnacio  et  vita  eterna.  In  condempnacione  ignis  perpetuus, 
tenebre,  cruciatus  ingens  et  cum  diabohs  sempiterna  inustio.  In  vita 
autem  eterna  gaudium  perfectum,  lux,  ubi  nullus  dolor  neque  cruciatus, 
et  cum  ipso  deo  angelisque  eius  conversacio.  Ut  sanctus  Paulus  dicit  ^: 
„Quod  oculus  non  vidit  et  auris  non  audivit,  neque  in  cor  hominis  — 
intelligite  hic  hominis''  plenarie  —  ascendit,  deus'  diligentibus  se  pre- 
paravit".  Beati  ergo  erimus,  dum  beatitudine  illa  fruemur,  ubi  perfecta 
dileccio  erit ;  ibi  enim  videbimus,  quis  sit  anathematizatus,  dampnatus  et 
maledictus,  ibi  omnia  peccata  nunc  in  corde  hominum  latencia  conspi- 
cientur,  ibi  tale  gaudium  et  consolacionem  experiemur,  qua  numquam 
privabimur.  Et  si  quid  hic  propter  Christum  paciemur,  beati  erimus. 
Nam  per  crucem  et  afflicciones  sicut  aurum  igne  probamur  fabro,  qui 
universum  mundum  ex  nihilo  condidit.  Beati  igitur  erimus,  si  in  bono 
usque  ad  finem  perseveraverimus. 


•^volumus  Op.  —  '^  clarissimi  Op.  —  ''homini  Op.  —  =quid  deus  Op. 

'Srvn.  Gal.  1,  22  „eram  autem  ignotus  facie.  —  -  Sron.  Výklad  kap.  42C  (Erben 
I,  149):  jenž  chtie,  aby  jejich  nálezkové  byli  pilnějie  zachováni,  nei  bozie  přikázánie. 
""Srvn.  Výklad  na  uv.  m.,  kap.  LXIX  F  (str.  256).  —  '  Srvn.  I  Mach.  5,  48,  Luc.  10,  19. 
""I.  Cor.  2,  9. 


56  C.  16,  17    ca  1410  —  1410  Juni  25. 

Hec,  carissimi,  scientes,  quod  mundus  in  peius  ruat,  mors  pro  foribus 
sit,  et  nos  brevi  hinc  migraturi  simus,  primům  pie  et  sancte  peccatis 
abrenuncciantes  vivite,  deinde,  que  šunt  celestia,  ea  affectate,  postremo 
deum  ex  toto  corde  diligite,  et  in  eum  confidite,  quod  vos  propter  merita 
lesu  Christi  in  sua  gloria  ornabit   et  sui  regni   participes   faciet.   Amen. 

V  Op.  nadpis:  ,Ad  Lunenses,  quorum  concordiam  in  doctrina  et  vita 
predicat  et  contumelias,  quibus  adficitur  Deus,  pocius  quam  hominum  iniu- 
rias  vindicandas  doceť. 

17. 

Notářský  spis  o  odvolání  k  papeži  Janovi  XXIII,  které  podali  M.  Jan 
Hus,  M.  Zdislav  ze  Zvířetic,  Jan  z  Brandýsa,  Beneš  z  Lysé,  Petr  ze 
Sepekova,  Petr  z  Valencie,  Michal  z  Drnovic  a  Jan  z  Lainštena  jménem 
ostatních  přívrženců  proti  vyhlášce  arcibiskupa  Zbyňka  ze  dne  16.  června 
1410  o  vydání  knih  Wyclifových  na  oheň  a  o  zákaze  kázání  v  kaplích. 

V  Praze,  v  Betléme,  1410,  Juni  25. 

Rkp.  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíně  ¥111°  7  (=  Grs)  f.  100—106; 
rkps  tétéž  knihovny  IV°  23  ("=  Gs)  f.  5' — 10' ;  vydání  Normberské  (Op)  opírá 
se  nepochybně  o  Grs. 

Op.  I  f.  89— 92' =- Op  n  p.  112— 116.=- Palacký,  Docum.  387—396 
(z  Op);  srvn.  Sedlák,  Stud.  a  texty  I  str.  VII  n.  —  Český  překlad  Mareš 
str.  20—35  č.  9  =  str.  27—45  č.  9^  =  14—24  c.  9^;  Flajšhans,  Obrany 
v  Praze  str.  35 — 57. 

In  nomine  domini.  Amen.  Anno  nativitatis  eiusdem  M^CCCCX"/ 
indicione  tercia,  die  vicesima  quinta ''  mensis  lunii,  hora  vesperorum  vel 
quasi,  sanctissimi  in  Christo  patris  et  domini,  domini  lohannis,  digna 
dei  providencia  pape  vicesimi  tercii,"  pontificatus '^  anno  primo,  in  An- 
tiqua  civitate  Pragensi,  in  capella  sanctorum  Innocentum,  Bethleem  no- 
minata,  in  mei  notarii  publici  infrascripti  ^  et  testium  presencia^  subscrip- 
torum,  ad  hoc  specialiter  vocatorum  et^  rogatorum,^  constituti  personaliter 
honorabilis  et  scienti*ficus  vir  dominus  lohannes  de  Husinecz,"  arcium 
liberalium  magister,  sacre''  theologie'  baccalarius  formatus,  rector  et 
predicator  capelle  sanctorum  Innocentum  Bethleem  nuncupate''  in  An- 
tiqua  et  Magna  civitate  Pragensi,  nobilis  vir  dominus  Sdislaus  de  Zwie- 
rzieticz,'  magister  arcium  liberalium,  Johannes  de  Brandiss,"'  Benessius" 


''M°CCCCX°  Gs,  1410  Op.  —  ''XXV  Gs.  —  ^  XXIII  Gs,  Op.  —  <>  potificatus  Gs.  — 
^ chybí  v  Gs.  —  fpreseucium  Grs,  Gs.  —  =Hus3ynecz  Gs,  Hussinetz  Op.  —  ''et  sacre 
Grs,  Op.  —  'theoloie  Grs.  —  ''nucupate  Grs.  —  'Zdyslaus  de  Zwyerzeticz  Gs,  Zdislaus 
de  Zwirzeticz  Op.  —  ""Prandys  Grs,  Brandis  Op.  —  "Benesius  Gs. 


Č.  17.     1410,  Juni  25.  57 

de  Lyssa,"  Petrus  de  Sepekow,''  Petrus  de  Walencia,'i  Michael  de  Drno- 
wicz  et  lohannes  de^  Lainsten/  baccalarii  et  studentes  almě  universi- 
tatis  studii  Pragensis,'  suo  et  omnium  aliorum  magistrorum,  doctorum, 
licenciatorum,  baccalariorum  et  scolarium  dietě  universitatis  Pragensis, 
nec  non  omnium^  et  singulorum  spectabiliura  et  generosorum  dominorum 
barronum,'  nobilium,  militum,  clientum,  provinciarum,  districtuum,  civitatum 
castrorum,  opidorum,  villarum  et  communitatum  *  rectorum  et  guberna- 
torum,  ac  eciam  aliarum  quarumcumque  personarum,  tam  spiritualium 
quam  secularium,  exemtarum  et  non  exemtarum,"  omniumque  Christi 
fidelium,  cuiuscumque  status,  gradus,  condicionis,  dignitatis  et  preemi- 
nencie  existant,  eisque"  adherencium  et  adherere  volencium  nominibus, 
quandam  appellacionem  in  papiro*  conscriptam,  quam  tuno  ibidem  ex- 
hibuerunt,  more  consueto  publicaverunt  et  interposuerunt,  cuius  tenor 
per  omnia  de  verbo  ad  verbum  sequitur,''  et  est  talis : 

Cum  racio  naturalis^  adversus  pericula  defendendi  et  iuris  comunis 
provisio  contra  insultus  violentos  resistendi^  tribuit  facultatem,  non  mi- 
rum,  si  sacri  canones  et  leges  iuris  naturalis,  media  disponentes  secun- 
dum  racionis  equitatem,  minus  iuste  gravatis  et  oppressis  beneficio  pro- 
viderunt  appellacionis,^^  qua  iusticia  et  veritas  conculcata ''''  equo  tramite 
in  statum  debitum  revocetur.  Hinc  est,  quod  nos  Johannes  de  Husinecz," 
magister  in  artibus,  sacre  theologie  baccalarius  formatus,  rector  et  pre- 
dicator  capelle  sanctorum '''^  Innocentum  dicte  Bethleem  in  Magna"  civi- 
tate  Pragensi,  Zdislaus"  de  Zwierzieticz,=°  liberalium  arcium  magister, 
Johannes ''''  de  Brandýs,"  Benessius  de  Lyssa,  Petrus  de  Sepekow,  Petrus 
de  Walencia,''''  Michael  de  Drnowicz,  et  Johannes  de  Laynsten,'"''  bacca- 
larii et  studentes "  almě  universitatis  studii  Pragensis,  nostro  et  omnium 
aliorum  magistrorum,  doctorum,  licenciatorum,  baccalariorum  et  scolarium 
dicte  universitatis,  nec  non  omnium   et   singulorum   spectabilium   et  ge- 


°L.  Gs,  Lysca  Op.  —  PSopekow  Op.  —  iValencia  Gs,  Valentia  Op.  —  •'Laynsten 
Op;  v  Gs  chybí.  —  ^baronům  Gs,  Op.  —  '  comunitatum  Gs.  —  " exemptarum  et  non 
exemptarum  Op,  exemptorum  et  non  exemptorum  Gs.  —  ^eis  Gs.  —  *papireo  Gs.  — 
"tenor  per  omnia  sequitur  de  verbo  ad  verb.  Gs.  —  yy  Gs  následuje  škrtnuté  d.  — 
^re^istendo  Gs,  Grs.  ~  ^^  appellationem  0/>.  — '^'' occultata  Op.  —  "Hussynecz  Gs,  Hus- 
sinstz  Op.  —  ^'^  chybí  v  Op.  —  ^^y  Grs  opraveno  z  Mangna.  —  "Zdysslaus  Gs.  —  ^"Z. 
Gs,  Zwierzinecz  Grs,  Zwierzeticz  Op.  —  ^^  místo  Johannes  —  Laynsten  má  Gs  pouze 
Jo  de  B,  S.  de  Pe  (!)  —  "Prandiss  Grs.  —  '*'<  Valentia  Op.  —  "studens  Gs. 

^Bakalářem  byl  z  účastníků  jmenovitě  uvedených  Petr  ze  Sepekova  (od  r.  1408), 
Petr  z  Valencie  (od  r.  1409)  a  snad  Jan  z  Brandýsa  (srvn.  MUPr  I,  397,  402,  404), 
ostatní  byli  studenti.  Tomek  lil-,  485  jmenuje,  nevím,  oč  opřen,  také  Beneše  z  Lysé  baka- 
lářem a  Petra  z  Valencie  studentem;  ale  jest  to  patrně  týž  Petrus  Hispanus  de  Ara- 
gonia,  jenž  se  r.  1409  stává  bakalářem  a  jenž  se  těšil  podpoře  M.  Jeronýma  (v.  d. 
Hardt  IV,  642).  Tři  účastníci  v  apelaci  posléze  jmenovaní  byli  mezi  oněmi  pěti,  kteří 
již  r.  1409  proti  vydání  knih  Wyclifových  se  ohradili  (v.  Palacký,  Doc.  379),  z  nichž 
však  dva  ostatní,  Přibík  z  Houžné  a  Hroch  z  Podvek,  násilnostmi  arcibiskupovými 
a  strachem  dali  se  pohnouti  k  ústupu;  srvn.  Chr.  univ.  Prg.  (FRBV,  572). 


58  C.  17.     1410,  Juni  25. 

nerosorum  dominorum,  barronum,'""'  nobilium,  militum,  clientum,  pro- 
vinciarum,""  districtimm,  civitatum,  castrorum,  opidorum,""  villarum  et 
comuiiitatum  rectoriim  et  giibernatorum.  nec  non  eciam  aliarum  quarum- 
ciimque  personarum,  tam  spiritualium  quam  secularium,  exemptarum  et 
non  exemptarum.  omniumque  Christi  fídelium,  cuiuscumque  status,  gra- 
dus, dignitatis  et  preeminencie  existant,  nobis  adherencium  et  adherere 
volencium  nominibus,  coram  honorabilibus  viris  hic  presentibus,  et  te°° 
notario  publico,  persona  autentica  ef^  fideli,  animo  et  intencione  pro- 
vocandi  et  appellandi  proponimns  et  dicimus : 

Quod  licet  dudum  reverendus  pater,  dominus  Sbinko''''  archiepi- 
scopus  Pragensis,  apostolice  sedis  legatus,  almě  universitatis  studii  Pra- 
gensis  cancellarius,  quasdam  pretensas  sentencias  et  processus  penales, 
frivolos,  nullos,  iniquos  et  iniustos,  varios  errores""'  ef  plurima  grava- 
mina  in  se  *  continentes.  contra''''  ef''  adversus"  omneš  et  singulos  dominos  *6 
magistros,  doctores,  licenciatos,  baccalarios,  studentes  et  presbiteros  pre- 
dicte  universitatis  et  alios  cuiuscumque  status,  gradus,  condicionis,  dig- 
nitatis et  eminencie  existant,  in  scriptis  fulminasset,  habentes  et  deti- 
nentes  apud  se  libros  seu  dieta  Magistři  lohannis  Wycleff,""  quatenus 
dictos  libros  et  dieta  in  camera ''  thezaurarie ""'^  prefati  domini  Sbinkonis "" 
archiepiscopi  deponanf"  et  deportent  ad  comburrendum  -  infra  termi- 
nům in  dictis  pretensis  processibus  ac  sentenciis  designatum.°°  Insuper" 
ipse  dominus  Sbinco^  prefatus  ibidem^  mandavit  dilligenter ''  et  sub  pěna 
excomunicacionis  diserte  predicare  et  omnibus  Christi  fidelibus  sibi  subiectis 
declarare,  quod  post  prolacionem  verborum  a  sacerdote  in  missa  *  ipso  facto  et  statnn  ^j^ 
non  manet  nec  est  aliud,  nisi  verum  corpus,  et  simiiiter  in  ealioe  sagwis*^  domini 
nostri  Diesu  Christi,'  cum  tamen  sancta  mater  universalis  ecclesia  fideliter 
credit,'*  quod  ibi  sit  illa  summa  divina  nátura,  vera  anima  Christi,  ossa 
et  sagwis  ^  sub  utraque  specie,  que  per  substanciam  šunt  alia  a  corpore 
Christi  et  corpus  Christi  a  saguine'  tam  in  calice,  quam  eciam  sub 
specie  panis." 

A  quibus  quidem  mandatis,  sentenciis  et  processibus  prefati  domini 
Sbinconis^  archiepiscopi,  sic,  ut  prefertur,  frivolis  et  nullis,  ymmo*"  ex- 
presse errorem  in   se   continentibus,   ex   eo,   cum   simus'   privilegiati   et 


"""baronům  Gs,  Op.  —  "" provinciarum  —  opidorum  chybí  v  Op.  —  °° chybí  v  Gs. 
—  pp chybí  v  Grs,  Op.  —  'iiSbinco  Gs,  Sbynko  Op.  —  '"''et  errores  Gs.  —  ^^ac  Gs.  —  "que 
ad  versus  Grs,  Op.  —  ""M.  Jo  Wy  Grs;  M.  Joannis  Wigieff  Op.—  ^'^'curia  Grs,  Op.  — 
""  *  thezaurarii  Grs,  thesaurarii  Op.  —  ""Sbinconis  Gs,  Sbynkonis  Op.  —  >ycomburen- 
diun  Gs,  Op.  —  ^^  Insuper  —  specie  panis  v  Op  vynecháno,  a  vlivem  toho  chybí  i  u 
Palackého  v  Docum.  sír.  388.  —  ^Sbinko  Gs.  —  ''diligenter  Gs.  —  <=sanguis  Gs.  — 
''  credat  Gs.  —  ^  chybí  v  Gs.  —  '  sanguine  Gs.  —  ^  Sbinkonis  Gs,  Sbynkonis  Op.  —  ''  ymo 
Gs,  imo  Op.  —  'fuerimus  Grs,  Op. 

-Míněno  první  nařízení  Zbyňkovo  o  vydání  knih  Wyclifových  a  proti  remanenci^ 
vydané  v  červnu  1408  (v.  Hofler,  Conc.  Prag.  60);  srvn.  Tomek  III  ^,  460;  r.  Í410  arci- 
biskup zákaz  remanence  opakoval  (v.  Hófler,Conc.  69 — 70);  odtud  převzato,  co  tištěno 
drobněji. 


Č.  17.     1410,  Juni  25.  59 

exempti  per  sedem  apostolicam  ab  omnibus  iudicibiis  ordinariis,  eciam 
legatis  natis,  aut  eciam  delegatis  seu  subdelegatis,  per  quecumque''  re- 
scripta  a  sede  apostolica  predicta  inpetratis '  vel  imposterum  inpetrandis, 
in  omnibus  causis,  iuribus  et  accionibus  civilibus,  criminalibus,  secula- 
ribus  vel  profanis  et  aliis  rébus  quibuscumque,  dictosque  libros  et  dieta 
M.  lohannis  Wyclef ""  predicti,  sicud  et  alios  libros  quoscumque  civiliter 
habeamus  et  possideamus,  magnis  laboribus,  pecuniis  et  sumptibus  per 
nos  emptos  et  comparatos,  ad  sanctam  sedem  apostolicam  *  tunc  provoca- 
vimus  et  appellavimus,^  prout  hec  omnia  cum  aliis  gravaminibus  intolle- 
rabilibus,  infamiis,  scandalis  et  iniuriis  christianissimo  regno  Bohemie  et 
eius  corone  ac "  nobis  per  dictum  dominům  Sbinkonem,  nullis  nostris  exi- 
gentibus  demeritis,  factis  et  illatis,  in  appellacione  per  nos  interposita, 
a  qua  nos  non  recessisse,  nec  recedere  velle  publice  protestamur,  et  quam 
pro  iustificacione  presentis  appellacionis  hic  de  de  verbo  ad  verbum  inserui- 
mus°  et  pro  inserta  volumus  habere,  planius''  et  expressius  continentur. 

Demum  appellacione  predicta  in  cúria  Romana  pendente,  predictus 
dominus  Sbinco''  archiepiscopus  ex  comissione  sedis  apostolice  per  re- 
verendům patrem,  dominům  Henricum  Crumharť^  de  Westrholcz,'  utrius- 
que  iuris  doctorem,  decanum  sancti  Andree  Colloniensem,*  domini "  nostri 
pape  capellanum  et  ipsius  sacri  pallacii"  apostolici  causarum  auditorem," 
ad  instanciam  nostri  ad  sedem  apostolicam  citatus  extitit  et  vocatus^; 
inhibens  consequenter  per  suas  patentes  literas^  dieto  domino  Sbinkoni 
Grs  et  eius  officialibus  ac  aliis  sua  interesse  putantibus  *  eadem ""  auctoritate 
7Gs  apostolica,  ne  per  se  vel  per  alium  seu  *alios  quovis  módo  publice  vel 
occulte,"  directe  vel  indirecte,  in  vilipendium  litispendencie  et  iurisdici- 
onem  suam,  ac  in  preiudicium  nostrum  quidquam  attemptare  vel  reno- 
vare  presumať'  veP  presumant;  quod  si  secus  factum  fuerit,  quod^ 
totum  revocare  et  in  statum  pristinum  auctoritate  apostolica^  reducere 
curabit,  deo  et  iusticia  mediante. 

Hec  omnia  et  singula  premissa"''  ipse  dominus  Sbinco'"''  archiepi- 
copus  prenominatus  ^''  minime  curans  et  advertens,  certos  suos  nunccios 
et  procuratores  speciales,  veritatis  et  iusticie  emulos,"  discordiarum  utique 
seminatores,  non  publice,   sed   occulte"   ad   curiam   Romanám   dirigens,^ 


*  V  Op  zde  in  marg.  pozn. :  Gregorium  XII. 

■*  quemcumque  Gs.  —  'impetratis  Gs,  Op.  —  ""M.  Joh.  Wy  Grs,  M.  Jo  Wi  Gs,  M  Joan. 
Wigleff  Op.  —  "ut  Grs.  —  °inseriinus  Grs  a  iv  Gs  původně.  —  Pplenius  Gs.  —  ''Sbinko 
Gs,  Sbynko  Op.  —  ■■  Crymhart  Gs.  —  ^iWesterholtz  Op.  —  *  Colonien.  Gs,  Op.  —  "  domini 

—  pallacii  chybí  v  Grs,  Op.  —  ^auditore  Gs.  —  ^quod  Gs.  —  "oculte  Grs.  —  ^id  Gs. 

—  ^predicta  Gs.  —  ^^ chybí  v  Grs,  Op.  —  ''•'Sbinko   Gs,   Sbynko   Op.  —  "  emules  Gs. 

^  Míněno  odvolání  pěti  studentů  (srvn.  svrchu  pozn.  1)  podané  ke  kurii  asi  v  březnu 
1409;-srvn.  Novotný -Ky bal,  M.  Jan  Hus.  Odvolání  podáno  asi  již  po  zastavení  po- 
slušnosti Řehořovi  XII;  mínění,  že  došlo  k  němu  již  r.  1408,  dlouho  se  drževší  (srvn. 
i  marginálii  Op,  pozn  *),  jest  asi  mylné.  —  ^  Dne  8.  prosince  14G9  (v.  Hofler,  SS  I,  11). 

—  ^Posly  Zbyňkovými  byli  kanovník  Jakeš  Jinoch    a   Minorita  Jaroslav    z  Bezměře, 
světící  biskup  Sareptský. 


60  17.     1410,  Jun.  25. 

quandam  pretensam  bullám  et  surrepticiam  ^  per  nimias  et  impor- 
tunas  preces  sinistris  informacionibus  et  malignis  persuasionibus  vento 
adulacionis  et  mendacii  a  sancte  memorie  domino  Allexandro,  divina 
providencia  papá  Quinto/'*  sic  ut  premittitur  inducto,"  ymmo"  verius 
circumvento  et  callide  seducto,"  tacita  veritate  et  suggesta"=  falsitate,  in 
vilipendium  litispendencie  et  iurisdicionis  ^^  dirti  domini  Henrici  auditoris 
et  in  preiudicium  nostrum,  ante  terminům"  per''''  prefatum  dominům 
Henricum  auditorem  ad  comparendum  legitime  in  curia  Romana"  ipsi 
domino  Sbinconi """  assignatum,""  nobis  et  nostris  procuratoribus  in  curia 
Romana  penitus  ignorantibus  et  dissencientibus,'^''  sic,  ut  prefertur,  sur- 
repticie  impetravit/"^  Qua''  bulla  sic  surrepticie  impetrata  inter  cetera, 
licet  falše/'  narratur,  quod  ad  ^  audienciam  domini  Allexandri  prefati  °°  pape 
Quinti  quam  plurium  fide  dignorum  relacione  pervenit,  quomodo  in  civttate  Pra- 
gensi  et""  regno  Bohemie  ac  marchionatu  Morauie "  et  quibusdam  aliis  provinciis 
nonnulli  articuli  erronei,  qui  scissuram  sen  heresim  in  fide  katholica  sapiunt,  pullula- 
runt  et  multorum  corda  graviter  infecerunt,  quod  quamvis  postmodum  per  ecclesiam 
iusto  iudicio  reprobati**  fuissent,  expedit  tamen  propter  magnam  multitudinem  eorum, 
qui  huiusmodi  perversis  articulis  et  docmatibus  šunt  infecti,  ut  remedium  correccionis, "" 
ne  ulterius  pullulent  et  gregem  dominicum  peramplius  inficiant,  celeriter  adhibeatur; 
quodque  ad  hoc  necessarium  sit  prohibicio,  ne  per  aliquos,  eciam  si  sint  super  hec 
*  apostolíco  vel  alio  quovis  indulto  muniti,  predicaciones  et  sermone  3  ad  populum  fiant, 
ni3i  in  kathedralibu;,  collegiatis,"'  parrochialibus  aut  monasteriorum  ecclesiis  iuxta  iuris 
ordinem  et  antiquam  conswetudinem,  cum  aliis  in  dieta  pretensa°°  bulla 
scriptis  et  contentis,  quam  hic  inserimus"  et  pro  iustificacione  dicendo- 
rum  infra  volumus  habere  pro  inserta.^  Vigore  cuius  quidem  bulle  sur- 
repticie et,  ut  verisimiliter  creditur,  per  falsificacionem  signaturarum ''  et 
literarum  domini  pape  et  ipsius  vicecancellarii  cuiusdam  fratris''  et  monachi 
Oliueti,'^  nuper  die'  XVP  mensis'  Maii'  anni'  presentis  in'  curia ^  Ro- 
mana'' publice'  scalati,^  emanate,''  ipse  dominus  Sbinco'  prenominatus  de 
anno  presenti  die  XV?  mensis''  lunii  in  curia  sua  archiepiscopali,  síta  in 
Minori  civitate  Pragensi,  in  presencia  nonnullorum  dominorum  preiatorum, 
abbatum,  priorům,  plebanorum  et  alicrum  Christi  fidelium,  ad  sinodum  ibi- 


<*^.5°  Gs.  —  "inductus  Gs.  —  f*ymmo  —  seducto  chybí  v  Grs,  Op.  —  ==sugesta 
Grs.  —  *'•' iuridicionem  Grs,  iurisdictionem  Op.  —  ''testimonium  Op.  —  ^^  chybí  v  Grs, 
Gs.  —  "y  Gs  následuje  škrtnuté'  penitus  ignorantibus.  —  """Sbinkoni  Gs,  Sbynkoni 
Op.  —  ""asignatum  Grs.  —  °°  chybí  v  Gs.  —  pp  chybí  v  Grs,  Op.  —  ii  dissensientibus 
Grs.  —  ^ impetivit  Grs.  —  ""In  qua  Gs.  —  "falsa  Gs.  —  ""in  Op.  —  ^^  Moravie  Gs.  — 
'**reprobandi  Op.  —  ''^^ correccio  Gs.  —  >>fa/f  Gs  a  listina  Alexandrova ;  collegiatis,  ka- 
tliedralibus  Grs,  Op.  —  "inseruimus  Op.  —  ^inserto  Gs.  —  •'figurarum  Grs,  Op.  — 
<^facti3  Gs.  —  ''Oliverii  Gs.  —  ^ chybí  v  Gs.  —  ^16  Op;  i>  Gs  chybí.  —  g^civitíite  Op; 
v  Gs  chybí.  —  ''emanante  Grs,  Op.  —  'Sbinko  Gs,  Sbynco  Op.  —  ''XIII  meusis  Gs,  16 
mensis  Op. 

^Listinu  Alexandra  V  z  20.  prosince  140.9  otiskl  Palacký,  Doc.  374—376.  —  'Od- 
volání opírá  se  tu  o  dotčenou  listinu  Alexandrovu,  z  níž,  co  drobnéji  tištěno,  převzato 
doslovně.  —  ^Podrobností  nepodařilo  se  mi  zjistiti. 


Č.  17,     1410,  Jun.  25.  q^ 

dem  congregatorum,  malá  malis  accumiilans,'  quandam  pretensam  senten- 

ciam  difinitivam  et  processus  frivolos,""  iniquos,  iniustos  et  nullos,  varias 

in  se  continentes  penas  et  censuras  intollerabiles,  tulit,  pronuncciavit,  ful- 

■  minavit  et  publicavit,  talem  vel  consimilem  in  se  tenorem  continentem : 

Cristi"  nomine  invocato,  pro  tribiinali  sedentes  et  ipsum  deum  solum  pře  oculis 
habentes  per  hanc  nostram  sentenciam  diffinitivam  pronuncciamus,  decerninius"  et 
declaramus  in  hiis  scriptis  libros  et  tractatus  Johannis  Wyclef°  infrascriptos,  videlicet 
Dialoguni,P  Trialogům,  De  incarnacione  verbi  divini,^  De  corpore  Christi,  De  Trinitate, 
De  ydeis,  De  materia  et  forma,  De  ypoteticis,  De  individuacione  temporis,  De  proba- 
cionibus  proposicionum,  De  universalibus,  Super  ewangelia  sermones  per  circulum  anni, 
De  dominio  civili,  Decalogum,  De  simonia,""  De  attributis,^  cum  manifeste  in  se  here- 
sim  et  errorem  contineant,  condempnandos  fóre  et  presentibus  condempnamus  et  ut 
a  fidelium  oculis*  amoveri"  valeant,  decerninius  esse  cremandos  et  ipsos,  quantum  in 
nobis  est,  a  fidelium  oculis  pér  ignis  voraginem  amovenius  sentencialiter  et  diffinitive 
in  hiis  scriptis  etc.^ 

Et  infra:  Cum  autem  ex  nominibus  prenominati  Michael  de  Drnowicz,^  Petrus 
de  Walencia,*  Johannes  de  Laynsten''  et  ipsis  adherentes,y  necnon  Magister  Marcus  de 
Grecz  Regině  universitatis  studii  Pragensis,  procurator  eorum  expressus,  nostris  pri- 
oribus  processibus  se  opposuerunt  et  ad  nos  per  sedem  apostolicam  remissi,  obedire 
hucusque  non  curaverunt  neque^  libros  seil  dieta  predicti  M.^  Johannis  Wycleť*^  in 
curia''''  nostra  reposuerunt,  contra  ipsos  nominatim  et  ipsis  adherentes^  in  genere 
decrevimus  auctoritate  apostolica  procedendum.  Quapropter  eosdem  Marcum,MichaeIem, 
Petrům,^  Johannem  et  ipsis  adherentes,  qui  prefati  Johannis  Wyclef'^'^  libros  seu  dieta 
habent  et  in  sua  detinent  potestate,  primo,  2°,  3°  ef''  peremptorie,  comuniter  et  divi- 
sim  ac  eciam «  ex  ^^  superhabundanti  presentibus  "  requirimus  et  monemus,  quatenus 
infra  sex  dies  a  notificacione  presencium  se  continuo  s:k  et  immediate  sequentes  libros '''' 
et  tractatus  sepenominati  Johannis  Wyclef "  in  curia  nostra  archiepiscopali  in  camera 
thezaurarie '*''  deponatis  cum  effectu. 

Insuper  post  alia  multa  frivola,  iniusta  et  nulla,  in  ipsis  processibus 
et  sentencia"  contenta"""  ipse  dominus  Sbinco""  prefatus  subiunxit  in- 
frascripta '° : 

'acumulans  Grs.  —  ""frivolos  processus  Gs.  —  "decrevimus  Gs,  Grs.  —  °Johannes 
Wycleff  Gs,  Joh  Wy  Grs,  Joannis  Vikleff  Op.  —  PDyalogum  Gs.  —  i  domini  Gs.  — 
■■  symonia  Gs.  —  ^  atributis  Grs.  —  *  ab  oculis  fidelium  Gs.  —  "  semoveri  Gs.  —  ^  Drno- 
wycz  Gs,  Drnowitz  Op.  —  *P.  de  V.  Gs.  —  ^de  Laysten  Grs,  de  S.  Gs.  —  ^ad- 
herentibus  Grs,  Gs.  —  ^  nec  que  Op.  —  ^^  Joh.  Wy  Gs,  Jo.  Wy  Grs,  Joannis  Wikleff  Op. 
—  ''''camera  Gs.  —  "Joh.  Wycleff  Gs;  Johannis  Wy  Grs;  Joannis  Wycleff  Op.  —  '•''2° 
et  3°  et  Grs,  secundo  et  tercio  et  Op.  —  ^^de  Gs.  —  ^^  chybí  v  Grs,  Op.  —  ^econtinue 
Gs.  —  ''"et  libros  Gs.  —  "Jo  Wyc*^  Gs,  Jo  Wy  Grs;  Johannis  Wicleff  Op.  —  "^thesau- 
rarii  Op.  —  "in  dictis  processibus  et  sentencie  Gs.  —  """ contentis  Grs,  Op.  —  ""Sbinko 
Gs,  Sbynko  Op. 

''Co  tištěno  drobněji,  převzato  z  vyhlášky  Zbyňkovy  na  synodě  16.  června  1410, 
jak  i  v  odvolání  samém  jest  uvedeno,  ač  úřední  vyhláška  Zbyňkova  (Palacký,  Docum. 
380—381,  v.  i  Hófler,  Conc.  Prag.  65—66)  má  znění  širší  a  jména  spisů  Wyclifových 
uvádí  v  jiném  pořádku.  —  "  Také  zde  odvolání  opírá  se  o  úřední  vyhlášku  Zbyňkovu, 
jež  však  není  tu  citována  doslovně,  nýbrž  volněji. 


62  C.  17.     1410,  Jun.  25. 

Uoiversis  et  singulis  presbiteris  et  clericis,  dierum  sex°°  monicione  canonica  pre- 
missa,  sub  excomunicacionis  peua  et  in  virtute  sancte  obedieucie  districte  precipiendo 
maudamus,  ne  peramplius  aliquis  vestrum  et  ex  vobis  audeat  predicaciones  et"  sermo- 
nes*'  facere  ad  populum  in  locis  privatis  civitatis  Pragensis  predicte,  nisiPP  in  • 
ecclesiis  kathedralibus,  collegiatis,  pairochialibus,  monasteriis  et  eorum  cimiteriis,  non 
obstantibus,  quod  aliqui  super  hoc^  indulto  apostolico  et  privilegiis  sint  muniti,  sed 
ab  huiusmodi  predicacionibus  in  locis  privatis  omneš  cessetis  et  desistatis,  ac  effectu- 
aliter  desistere  et  cessarei''  studeatis.  Alioquin  in  vos  superius  nominatos  et^'  de- 
scriptos,  et  quos  huiusmodi  nostri  processus,  ut  premittitur,  tangunt  et  concer- 
nunt,  ac  generaliter  in  omneš  et  singulos  comuniter  *  et  divisim,  si  forte  premissa  *8  c 
omnia  et  singula  aut  aliquod  premissorum  non  feceritis  aut  non  impleveritis,  aut  ali- 
quis vestruin  nonfecerit  seu  non  impleverit  et  aliquid  in"  contrarium  feceritis  aut 
fecerit,  et  in  culpabiles  quomodolibef''  in  premissis  aut  in  aliquo  premissorum,  ac" 
ipsos  defendentes  ipsisque  credentes  defensoresque  eorundem,  cuiuscumque  status, 
gradus,  condicionis,^  ordinis,  dignitatis  et  preeminencie  existant,  *  predicta  sex  *  lo: 
dierum  monicione  canonica  premissa,  auctoritate  apostolica  singulariter  in  singulos,  ex 
nunc  prout  extunc,  et  extunc  prout  exnunc  excomunicacionis  sentenciam  ferimus 
et  eciam "  promulgamus  in  hiis  'scriptis,  ad  penas  captivacionis  personarum,  privaci- 
onis"  beneficiorum  et  inhabilitacionum""  et  ad"  alias  penas  ulteriores  processuri. 

Quam  quidem  sentenciam  et  processus,  sic  ut  premittitur,'"  frivolos 
et  nullos,  pro  presentis  appellacionis  iustificacione,  hic"  de  verbo  ad 
verbum  inserimus--   et  volumus  habere  pro  insertis." 

Nos  igitur  Johannes  et  Zdislaus  ^  magistři,  loiiannes,  Benessius,*"  Pe- 
trus,''  Michael,''  Petrus,^  loliannes"  baccalarii  et  studentes  prenominati, 
cum  omnibus  nobis  adherentibus  et  adherere  volentibus,  scientes  iuxta 
sacrorum  canonum  et  legum  instituta,  quod  mendax  procurator*"  carere 
debet  penitus  impetratis  fraus  quoque  et  dolus  nulh  debenť  patrocinari, 
et  quibus  rescripta  diriguntur,  šunt  puniendi,  si  precum  mendacia  vetu- 
erint*"  argui  et  reprehendi,'  rescripta  eciam  iuri  generah  et  utiHtati  pu- 
blice  adversa  et  scandalosa,  et  precipue  ewangelio  Christi,  penitus  sunť" 
abicienda,  presertim  cum  sedes  apostolica  pacienter  sustinet  et  tollerat, 
si  mandátům  suum,"  quod  pravá  sibi  fuerit  insinuacione  suggestum,  ex 
causis  iustis  et  racionabilibus  non  impletur:  predicte  bulle  surrepticie 
et  vehementer  de  falsificacione "  suspecte  processibusque  ef  sentenciis 
predicti  domini  Sbinconis''  archiepiscopi  inde  fulminatis  et  secutis,  tam- 
quam  frivolis  et  nullis  ef  omni  veritate  et  iusticia  destitutis,  ex  causis 
premissis  et  aliis  infra  scriptis  parere   et  obedire  non   intendimus,  quo- 


°°sex  dierum  Gs.  —  ppucc  Op.  —  iicessare  et  desistere   Gs.  —  '■'■quemlibet  Grs, 
Op.  —  =^ aut  Gs.  —  " privacionibus  Gs.  —  "" inhabilitatis  Gs.  —  '•'■' ut  predictum  est  Gs. 

—  ""huiusmodi  Gs.  —  y^inseruimus  Op.  —  ^^pro  sertis  Gs.  ^  ^ Sdyslaus  Gs,  Zidislaus 
Grs.  —  "Be  řrs.  —  cp  Gis.  —  '•M  Gs.  —  ^  chybí  v  Gs.  —  fP  Gs,  Pe  Grs.  —  &Jo  Gs, 
Grs.  —  ^  precator  Gs.  —  '  debet  Gs.  —  ^  potuerint  Gs.  —  '  deprehendi  Gs.  —  "■  sint  Gs. 

—  °y  Grs  opakováno.  —  °de  falsitate  Gs,  defalsificatae  Grs,  Op.  —  Pac  Gs.  —  i  Sbin- 
konis  Gs,  Sbynkonis  Op. 


Č.  17.     1410,  Juu.  25.  63 

usque  ex  čerta  sedis  apostolice  sciencia  de  singulis  premissis  ac  eius 
determinacioiie,  deo  et  iusticia  mediante,  plene  et  expresse  non'  fueri- 
mus  dočti'  et  informati. 

Constat  namque  toti  regno  Bohemie,  primam  partem  bulle,  sentencie 
et  processuum  iiide  secutorum  de  pullulacione  errorum  et  heresum'  in 
regno  Bohemie  et  marchionalu  Moravie "  fóre  falsam  et  nullam.  Nam  ipse 
dominus  Sbinco "  prefatus  in  sinodo  ^  generali  omnium  suorum  prelatorum, 
magistrorum,"  doctorum,  studentům,^  plebanorum  et  aliorum  Christi  fide- 
lium  in  curia  sua  archiepiscopali  Pragensi  de  anno  domini  M°  CCCC°  VIIP 
XVP  die^  mensis  lulii^^  celebrata,"omnibus  ibidem  insinuavit,  intimavit,'''' 

Grs  notifícavit  et  solempniter  *publicari  precepit,  quod  ipse  per  se  et  suos 
vicarios  in  spiritualibus,  officiales  ^^  et  prelatos,  de  consensu  et  voluntate 
expressis   serenissimi   principis  et  domini  nostri,"  domini  Wenceslai  Ro- 

'  Gs  manorum  regis  semper  Augusti  et  Bohemie  regis,  *  in  civitate,  diocesi ''' 
ac^  provincia  sua  Pragensi,  facta  et  habita  diligenti"  eciam^  et  exacta 
inquisicione,  neminem  erroneum  vel  hereticum  reperit,^"  nec  potuit  re- 
perire.  Quomodo  ergo  et  ubi  ac  in  quibus  hominibus  dietě  hereses  et 
errores,  ut  falše  et  mendose  asseritur,  puUularunt? 

Patet  eciam  manifeste,  nos  per  dominům  Allexandrum  sancte  me- 
morie  papám  Quintum  prenominatum,  ex  sinistra  et  falsa  dicti  domini 
Sbinconis'*  suorumque  nuncciorum  relacione  fóre  multipliciter  gravatos 
ex  eo,  quod  ipse  dominus  papá  in  vilipendium  litispendencie  et"  iuris- 
dicionis  predicti  domini  Henrici  auditoris,  cui  causa  appellacionis  erat'''' 
commissa,"  ab  eodem  in  nostrum  preiudicium,  nobis''''  non  consencien- 
tibus  nec  procuratoribus  nostris,  qui  ad  hoc  faciendum  habuissent  man- 
dátům speciále,  ut  tamen  asseritur,  licet  falše,  contra  formám  gene- 
rálem et  iuris  comunis  disposicionem,  ad  prenominatum  dominům  Sbin- 
conem,"  partem  adversam,  et  iudicium  suum,  a  quo  extitit  ad  sedem 
apostolicam,  ut  prefertur,  appellatum,  nos  nobisque  adherentes  remisit 
iudicandos. 

Constat  denique,  sentencias  et  processus  pretensos"  prefati  domini 
Sbinconis,"  et  si  premissa  non  obstarent,"""  nullius  esse  roboris  vel  mo- 
menti,""  eo  quod  post  mortem  prefati  domini  Allexandri  re  integra  exi- 
stente  emanaverunt,""  iure  comuni  disponente  videlicet,"  quod  mandatore 
mortuo,  ut  in  premissis  factum  est,  ipsius  mandátům,  re  integra  non' 
manente,  nuUum  est  et  expirat. 


■■vero  Gs.  —  =edocU  Op.  —  Mieresim  Gs.  —  "Morawie  Gs.  —  ^Sbinko  Gs,  Sbynko 
Op.  —  w synodo  Gs,  Op.  —  "et  magistrorum  Op.  —  ystudeacium  Gs.  —  ^ sexta  die  Gs, 
1408  17  die  Op.  —  ^Munii  Gs.  —  ^b  nimcciavit  Gs.  —  "officiis  Op.  —  '*<»dyocesi  Gs.  — 
"dilligenti  Grs.  —  ^^  chybí  v  Grs,  Op.  —  g^repeňit  Grs.  —  "^Mt  Op,  Grs.  —  "comissa 
Grs.  —  "''et  nobis  Gs.  —  "Sbiak.  Gs,  Sbynk.  Op.  —  """obsteat  Grs,  Op.  —  ""muni- 
menti  Grs,  Op.  —  °°  remanarunt  Gs. 

^'Srvn.  Tomek  IIP,  462,  Novotný,  Listy  Husovy  7;  datum  synody  nutno  nyní,  po 
zjištění  čtení  rukopisného,  místo  17.  opraviti  na  16.  červenec. 


64  Č.  17.     1410,  Jun.  25. 

Insuper  qiiis  saně  mentis  et  doctus,  nisi  ydiota,  sciencie''''  et  legis 
dei  ac  sacrorum  canoniim  ignarus,  libros  logicales,''''  phisicales,"  morales, 
mathematicales  et  methaphisicales,''  multarum  nobilium"  et^  pnlcher- 
rimarum  veritatum,  nullos  errores  seu  articulos  erroneos  in  se  conti- 
nentes,  quales  šunt  libri  De  materia  et  forma,  De  probacionibus  propo- 
sicionum,""  De  proposicionibus  ypoteticis,"'  De  individuacione  temporis, 
De  ydeis,  cum  sibi^  similibiis  aliis  libris  M.  lohannis  Wyclef,*"  diffiniat'"' 
et  sentenciet  ac  condempnet  igne  comburendos  ?  Cum  ipsa  sancta  mater 
ecclesia  in  Veteri  testamente  saerosanctos ''^  Moisen"  et  Danielem  cum 
aliis  sanctis^  patribus''  Egipciorum,  Caldeorum,''  gentilium  et^  infídelium, 
qucrum**  supersticiones  perhorrebant,  libros  habuisse  et  omni  *sciencia 
eorum  eruditos  fuisse  perhibet  et  testatur,  ipsa  eciam*  in  Novo  testa- 
mento  suis  epistolis  non  libros  gentilium,  sed  hereticorum  pro  necessi- 
tate  et  tempore  legere  precepit,"  non  ut  eosdem  teneant,  sed  ut  errores 
repudient  et  detestentur,  et  ut^  utilia,  que  in  eis  invenerint,  ad  usům 
sacre  erudicionis  devoti  convertant.  Quod  et  ipse  Paulus  magister  gencium 
approbans,  versus^  et  metra  gentilium  erudicionis  exemplo  suis  immis- 
cuit  scripturis.  Preterea  in  universitatibus  studiorum  per  sedem  aposto- 
licam  approbatorum  necesse  est,  ut^  scolares  et  studentes  libros  Aristo- 
telis,  Auerois**  commentatoris  et  aliorum  philosophorum  gentilium,  prin- 
cipales  articulos  fidei  negantes  et  continentes  in  se  errores'  innumera- 
biles  et  hereses  manifestas,  addiscere,  studere,"*  legere  et^  disputare  et 
alios  docere,  pro  honoře,  gradu  et  dignitate  magistrali  possent.^  Quo- 
modo,  inquam,  magistři  et  doctores  scolastici  sancte  matri '  sue,™  univer- 
sali  ecclesie,  obviando  arguciis  hereticorum,  possent"  succurrere,  et  uti- 
liter  verbo  ac  opere  servire,  si  omneš  et  singuli  libri,^  errores  vel  hereses 
continentes,  ut  pretensa  sentencia  domini  Sbinconis "  pretendit,  igne  com- 
burerentur?  Revera  tunc''  et^  libri  Magistři  Sentenciarum,  qui  in  multis 
punctis  et  articulis  per  doctores  non  tenentur,  libri "  Origenis  et  aliorum '' 
doctorum,  quod  nephas  est"^  dicere,  igne  crem£iri'  oporteret. 

Protestamur*  propter  emulos  tamen  ex  superhabundanti "  publice 
et  expresse  quemadmodum'  et"  antea  sepius  sumus'"  protestati,  quod 
nullum    errorem   vel"    articulum"    erroneum"    quorumcumque  librorum 


ppnec  idiota  sacrae  Op,  a  po  nich  Palacký,  Doc,  kdež  ještě  dodáno  scripturae.  — 
iiloicales  Gs.  —  '^'■philosophicos  Op.  —  ^'et  methaph.  Gs;  theophisicales  Grs,  Op.  — 
"et  nobilium  Op;  v  Grs  et  škrtnuto.  —  ""De  proposicionum  probacionibus  Gs.  — 
^^  yppot.  Gs,  hypotet.  Op.  —  ^'■'^  Mgri  Joh.  Wy "  Gs,  M  Jo  Wy  Grs,  Magistři  Joannis  Wy- 
kleff  Op.  —  ''"diffamat  Gs,  definiat  Op.  —  "sanctos  Gs.  —  ^^Moysen  Gs,  Op.  —  *sci- 
enciis  Op.  —  ''pluribus  Op.  —  "^et  Cald.  Gs.  —  'squarům  Op.  —  ^  chybí  v  Gs.  —  *  ec- 
clesia Grs,  Op.  —  ^percepit  Gs.  —  ''Averoys  Gs,  Auerrois  Op.  —  'in  se  hereses,  er- 
rores Grs,  Op.  —  ''adiscere  et  studere  Gs.  —  'y  Grs  opraveno  z  matris;  Gs  magistři. 
—  '"ecclesie  Gs.  —  "possint  Gs.  —  °Sbynk.  Op;  Sbink.  Gs.  —  Psunt  Grs,  Op.  —  lali- 
arum  Grs.  —  ""es  Grs.  —  HTemare  Gs.  —  *Protestamar  tamen  Op,  kde  ovšem  tamen 
dále  následující  chybí.  —  "  superhabundant  Gs.  —  ^'y  Grs  doplněno  in  marg.  —  *su- 
perius  fuimus  Grs,  Op. 


Č.  17.     1410,  Jun.  25.  65 

tenuimus  aut  defendimus,   tenereque   aut   defendere  intendimus   quoquo 
módo. 

Insuper  ista  interpretacio  certorum  verborum,  in  premissa  bulla  sur- 
repticia  positorum,  non  est  conveniens,"  efficax  et  racionabilis,  videlicet, 
quod^  libri  M.  lohannis  Wyclef^  debent  ab  oculis  fidelium  removeri,^ 
quod  ergo^^  hec  amocio  ab  oculis  fidelium  fiat  per  ignis  combuscionem, 
toti  regno  Bohemie  et  marchionatui  Morauie  et ''''  aliis  provinciis,  et  pre- 
sertim  universitati  Pragensis  studii "  exosam  et  nimis  scandalosam.  Nam 
ipsa  alma  universitas  studii  Pragensis  de  anno  presenti  die  quintadecima '^'' 
mensis  lunii,'"  facta  plena  congregacione  magistrorum,  doctorum,  licenciato- 
rum,  baccalariorum  et  studentům  suorum,  sub  pěna  prestiti  iuramenti  con- 
clusit  et  habuit  pro  concluso,  quod  ipsa  universitas  prefata  domino  Sbinconi  ° 

Grs  *  archiepiscopo  cum  suis  prelatis  ad  combuscionem  librorum  Magistři  lohannis  Wyclif  «^ 
nullo  mode  consentit,  ne  exinde  toti  regno  Bohemie  et  presertim  universi- 
tati predicte  confusio  inf eratur ;  advertentes  non  immerito,  quod  rescripta 
huiusmodi  odiosa  "^  iuris  ordine  swadente  pocius  šunt  restringenda  quam 
amplianda,  et  quod  sedis  apostolice  et  nou  aliis  *'*'  sit  talia  rescripta  cor- 
rigere"  et  interpretari,  et  maximě  cum  prenominati  libri  et  tractatus, 
sicut''''  premittitur,  comburendi,  tam  in  sentenciis,  quam  eciam''''  in  quan- 
titate  šunt  *"  multi  et  magni^  et "  in  tam  brevi  tempore,  videlicet  a  data 
bulle "  predicte  usque  ad  dictorum  processuum  emanacionem,  per  dictum 
dominům  Sbinconem"  et  deputatos '"""  per  eundem  videri,  corrigi,  exa- 
minari  et  articulari  debite  non  poterant,  ut  in  dictis""  sentencia  et  pro- 
cessibus,  licet  falše,  continetur. 

Demum  *  siquidem  nobilis  et  famosus  vir,  dominus  ^  Johannes  dictus "° 
Mulheym  de  Pardubicz°°  miles,  ac  eciam  discretus  vir  Crux  institor, 
civis  Pragensis,  olym^^  divina  inspiracione '^  provide  considerantes,  quod 
licet  in  civitate  Pragensi  multa  loca  existerent  ecclesiastica,  pro  usu  divini  cultus 
ordinata,  illa  tamen  per  plures  alios  actus  sacros  adeo  occuparentur,ii  quod  nullus 
locorum  eorumdem  privilegiatus   ad  predicacionis  verbi   dei  ministerium  ^  ibi- 

y  Gs   dem  specialiter  esset  *  deputatus,  sed  predicantes  in  wlgari  Bohemico,   quod  ibi- 


*  U  tohoto  odstavce  jest  v  Grs  in  margine  jinou  rukou  připsána  po- 
známka ,Bethleem'. 

"quiens  Op.  —  yM  JoWy  Grs,  Mgri  Joh.  Wy"  Gs,  Magistři  Joannis  Wikleff  Op. 

—  ^amoveri  Op.  —  ^^et  quod  (ergo  chybí)  Op.  —  >'''ac   Gs.  —  "studii  Pragensis  Gs. 

—  ''"XIIIP  Grs,  14  Op.  —  "M  Jo  Wy  Grs,  Mgri  Jo  Wy"  Gs,  Magistři  Joannis  Wikleff 
Op.  —  ^^  chybí  v  Grs,  Op.  —  e^odiosi  Grs.  —  h^alius  Gs.  —  "scripta  coUigere  Gs.  — 
''•'sicut  —  eciam  v  Grs  doplněno  nad  textem.  —  "^^  sint  Gs.  —  "belle  Gs.  —  ""^  depu- 
tacionibus  Gs.  —  ""  dieta  Gs.  —  "°  chybí  u  Op.  —  °°  Pordubicz   Gs.  —  pp  olim  Gs,  Op. 

—  I''  occupantur  Grs,  Op.  —  '''■  ad  predicacionem  verbi  dei  ministerii  Gs. 

'^  Usnesení  universitní  schůze,  lionané  dne  15.  června  1415,  otis/tl  z  knihy  Statut 
univ.  Pelzel,  Wenzel,  I  i  Urkdb.  N°  220  sír.  130,  (v.  i  Hofler  II,  187);  co  zde  tištěno 
drobněji,  vzato  odtud  doslovně;  notářský  opis  usnesení  vezl  prý  s  sebou  Hus  do  Kostnice. 

—  ^^  Co  tištěno  drobněji,  převzato  ze  zakládací  listiny  kaple  Betlémské;  v.  MUPr  II, 
1,  str.  300  n. 

5 


66  C.  17.     1410,  Jun.  25. 

dem^'  naturale  existit,  plenimque  per  domo?  et  latebras  cogCrentur  divagari.  Et 
ut  Christi  fideles  ac  habitatores  et  incole  dicte  civitatis  ad  certum  et 
determinatum  locum  in  eadein  civitate  consistentem  ad  audiendum  ver- 
bum" dei  huiusmodi  sive^'  sermones  publicos  in  festivitatibus  et  diebus 
consuetis  convenire  possent,  prefatus  ci\is  quandam  areám  sivé  certum 
locum  ad  hoc  congruum  et  honestum.  prope  parrochialem  ecclesiam 
sanctorum  Philippi  et  Jacobi  apostolorum  Pragensem""  et  infra  eius 
parrochiam  consistentem/'  quem  idem  civis  legitime''^  acquisivit  et  quem 
Bethleem  nuncupari  censuit.  pro  usu  predicacionis  verbi  dei  huiusmodi  pia 
largicione  donavit,  ipsique  miles  et  civis  *'""'  ibidem "  quandam  capellam  in 
honorem""  et  sub  vocabulo  sanctorum  Innocentum  pro  dicti^-  cultus 
augmento"  canonice  fundari  fecerunt,  ac  de  bonis  sibi  a  deo  collatis 
pro  duobus  rectoribus'^  ipsius  capelle  et  predicatoribus  in  dieto  wlgari, 
iure  patronatus  eiusdem  capelle  et  presentandi  rectores  ad  eandem  sibi 
suisque  heredibus  in  perpetuum  reservato,  competenter  dotaverunt.  Ad 
quam  eciam'"  capellam  sic  pro  predicacione  ewangelii  et"  verbi  dei 
errectam,  fundatam  et  dotatam  *ac  honorifice  et  ample  constructam, 
ipsi  fideles  regni  Bohemie  et  presertim  civitatis  Pragensis  magnum 
gerunt  devocionis  affectum,  frequensque  concursus  ad  audiendum  ver- 
bum  dei  ipsorum  fidelium  habetur  ad  eandem. 

Accedente*  ad  hoc  sancte  sedis  apostolice,  serenissimi  principis  et 
domini,  domini^  Wenceslai  Romanorum  et  Bohemie  regis  predicti,  reve- 
rendi patris  dive''  memorie  Johannis,''^  archiepiscopi  Pragensis  et"  pre- 
dicti domini  Sbinconis  °  antecessoris,  dictorum  militis  et  civis  ac  rectoris 
dicte  parrochialis  ecclesie  consensu  et  voluntate  expressis,  qui  omnia  et 
singula  premissa,  di\ini  utique  cultus  augmentům  ac  fidei  katholice 
propagacionem  concernencia,  graciose  ac  clementer  tundaverunt,  erexe- 
runt,  ratificaverunt,  auctorisaverunt,^  approbaverunt ^  et^  canonice'  con- 
fimaverunt,^  prout  in  literis  apostolicis  et  aliis  autenticis  inde  confecds 
sigillo  Maiestatis  Regie,''^  domini  archiepiscopi  et  militis  dictorum  hec 
omnia  plenius  et  expressius  continentur.'^ 

Cum  autem  Christus  Ihesus  misericors  '^  et  miserator,  domiaus.  qui  escam 
in  semine  verbi  sui  timentibus  se  reliquit,  sic  per  sanctorum  patrům  instituta  Ordi- 
navit,  ne  verbum  dei  alligetur,  quinymo  "^  ille  actus  ceterorum  liberrimus  et  ecclesie 


*^  ibi  Op.  —  "  verbi  Gs.  —  ""  Pragensium  Op.  —  *'*'  consistentes  Op.  —  ^'^  legitimo  Gs. 
—  *"*■  cives  Gs.  —  "'<  in  honoře  Grs,  Gs.  —  >>' predicti  Grs,  č)p;produci  Gs.  —  ^^  a  regi- 
mente Grs,  argmnento  Op.  —  ^  accedentem  Gs.  —  ^  divine  Grs,  Gs,  Op.  —  ^^  domini  Johan- 
nis  Gs.  —  *^  errex.  Gs.  —  "^  quinymmo  Gs ;  quinimo  Op.  —  ^^  regio  Gs;  magestatis  regie  Grs. 
^  chybí  v  Gs. 

^*  Původní  nadání  Jana  z  MUlheimu  jmenovalo  jen  jednoho  správce-kazatele,  dru- 
hého zřídil,  vyhradiv  si  k  tomu  právo  od  počátku,  Křlz  kramář.  —  '^  Příslušné  listiny 
jsou  tištěny  v  MUPr.  II,  1  str.  300—320,  323—324,  329—334,  389—396,  425—427;  srvn. 
i  Teige,  Základy  II,  795  n.,  Krofta  MB  V  V  č.  586.  —  ^'' Co  tištěno  drobně  ji,  převzato 
ze  zakládací  listiny  Jana  z  MUlheimu,  jak  z  části  poznal  již  Loserth,  Hus  und  Wiclif 
290—291. 


Č.  17.     1410.  Jun.  25.  67 

sue  sancte  ipsiusque  membris  utilissimus,  quem  \'eteris  Novique  testamenti  patres  et 
ipse  Salvátor  noster  constanter  super  omnia  opera"  eius "  usque  ad '^  mortem  in 
synagogis,  in  vicis,  in  plateis,  in  via,  in  inari,  in  monte,  in  campestribus, 
in  deserto  predicando  prosequentes  f  fóre  necessarium  comprobamnt.g  Nisi  enim 
ipse  verbi  dei  et  sancte  predicacionis  semen  reliquisset  i'  nobis,  quasi  Sodoma  et  Go- 
0  Gs  morra  *  fuissemus.  Ipse  etenim  salvator  *  discipulis  suis  post  resurreccionem  suam 
manifestus  apparens,  in  eius  •<  perhennem  memoriam  predicacionis  officium  tradidit 
exequendum,'  dicens  in  ewangelio'^:  „Euntes  in  mundum,  universum" 
predicate  ewangelium  omni  creature".  Ipse  etenim™  salvator  dixit  servo 
suo'^:  „Exi  čito  in  plateas  et"  vicos  civitatis,  et  pauperes  ac  debiles, 
cecos  et  claudos"  introduc  huc".  Et  alteri  servo  dixit '":  „Exi  in  vias  et 
sepes,  et  compelle  intrare,  ut  domus  mea  impleatur". 

Cul  nimirum  ewangelio  et  sanctorum  patrům  decreto  contradicit  pre- 
tensa  sentencia  domini  Sbinconis"  archiepiscopi  prenominati,  nuper''  in 
sinodo  publicata,'^  inhibens,  ne  presbiteri  et  sacerdotes  ad  officium  pre- 
dicacionis rite  et  legitime  missi  et  deputati,  ac  super  hoc  indulto  sedis 
apostolice  et  ordinarii  muniti,  verbum  dei  in  locis  publicis  et  capellis 
in  beneficia  ecclesiastica  canonice  erectis,  fundatis,  dotatis  et"  privile- 
giatis,  libere  ewangelisent. 

Sed  quia  deo  est  magis '  obediendum  quam  hominibus  ^  in  hiis,  que 
Grs  šunt  *necessaria  ad  salutem:  nos  igitur*"  magistři  Johannes  rector  et" 
predicator"  capelle  prescripte,'  et  Zdisslaus  de  Zwierzeticz*  prenominati, 
Johannes,  Beness,  Petrus,  Michael,  Petrus,  et  Johannes,  baccalarii  et 
studentes  suprascripti,"  cum  omnibus  nobis  adherentibus  et  adherere 
volentibus,  sencientes  nos  multipHciter  fóre  gravatos,  et  vehementer  ti- 
mentes  inposterum''  durius  posse  gravari,  a  predictis  sentenciis,  proces- 
sibus  et  censuris,  frivolis,  iniquis  et  nullis,  super  inportacione  et  com- 
buscione  librorum  predictorum*  et  inhibicione  predicacionis"  verbi  dei, 
nec  non  omnibus  et  singulis  gravaminibus  et  perturbacionibus  supra 
dictis,  illatis  vel  inferendis,  ac  ab  aliis,''  que  inde  sequi  possent  quomo- 
dolibet  in  futurum,  in  dei  nomine  ad  sanctissimum  in  Christo  patrem 
et  dominům  dominům  lohannem,  digna  dei  providencia  papám  XXIU, 
et  eius  sanctam  sedem  apostolicam,  quam  semper  corde,  ore  et  opere 
profitemur,  et  contra  ipsum  dominům  Sbinconem"  predictum  archiepi- 
scopum^  provocamus  ^'^  et  appellamus  in  hiis  scriptis,  petentes  nobis 
super  huiusmodi  appellacione,  primo,   2°,  3",  instanter,   instancius  et  in- 


* persequentes  Grs;  per  se  quentes  Op;  opraveno  podle  zakládací  listiny  Betlém- 
ské'. —  ^  comprobavit  Grs,  Op.  —  ^  relinquisset  Grs.  —  '  Gomora  Grs.  —  ''  sui  Op. 
—  '  ex  sequentibus  Gs.  —  "*  denique  Gs.  —  "  další  až  po  claudos  chybí  v  Gs.  — 
^  Sbyok.  Op,  Sbink.  Gs.  —  p  et  nuper  Grs,  Op.  —  i  prelibata  Grs,  Op.  —  ■■  magis  est 
Gs.  —  5  predicte  Gs.  —  '  Zdislaus  de  (!)  Gs,  Zdislaus  de  Zwierzinecz  Grs,  Zdislaus  de 
Zwietzeticz  Op.  —  "  subscripti  Grs,  Op.  —  '^  in  futurum  Gs.  —  *  prescriptorum  Gs.  — 
""  predicacione  Gs.  —  y  nec  ab  hiis  Gs.  —  ^  archiepiscopum  predictum  Gs.  —  ^*  procamus  Gs. 

»'  Marc.  16,  15.  —  '«  Luc.  14,  21.  —  '» Luc.  14,  23.  —  '"  Srvn.  Act.  5,  29. 


68  C.  17.     1410,  Jun.  25. 

stantissime  ac  cum  omni  debita  iuris  instancia ""  responderi,  et  apostolos  ^' 
decerni,  si  quis  est,  qui"  nobis  eosdem  dare'''^  et  decernere  possit.  Alio- 
quin  a  vobis  dominis  honorabilibus  hic  presentibus  et  a  te  notario  pu- 
blico,  apostolos^'  testimoniales  petimus  nobis  dari  et  decerni,  subicientes 
nos,  statum  nostrum,  libertates,  iura,  privilegia  et  omneš  nobis  adhe- 
rentes  et  adherere  volentes,  proteccioni "  et  presidio  domini  nostri  pape 
et  eius  sancte  sedis"^  apostolice,  protestantes  expresse,  quod  presentem ''*' 
appellacionem  per  nos  interpositam  dieto  domino  Sbinconi,"  ac''"'  ipsius 
vicariis  in  spiritualibus,  quantocius  comode"  poterimus  et  securum  ac- 
cessum  hatuerimus,  intimare  curabimus  et  insinuare  copiamque  ipsius 
tradere  requisiti.  Inhibentes  nichilominus  vigore  huiusmodi"""  appella- 
cionis,  ne  ipsa  pendente  in  preiudicium  litispendencie  quicquam  quovis 
módo  per  quemquam  attemptetur  vel  innovetur.  Non  astringentes  nos 
ad  probaciones  superfluas,  sed  dumtaxat  ad  eas,  que  intencionem  no- 
stram  fundare  videbuntur. 

Invocantes  ad  premissa  omnia  et  singula  *  testimonium ""  dominorum 
nostorum  hic  *presencium,  ac  tuum  officium,  publice  notarie,  inplora- 
mus,°°  petentes  nobis  et  nobis  adherentibus  ^^  et  adherere  volentibus 
per  te  de  et  super  '•'*  premissis  unum  vel  plura  confici  instrumentum  seu 
publica  instrumenta;  salvo  iure  presentem  appellacionem  et  alia  con- 
tenta  in  eadem  corrigendi,"  declarandi,  addendi,  minuendi,  de  novo  con- 
cipiendi "  verbo  vel  in  scriptis,  et  aliis  quibuslibet  iuris  beneficiis  ma- 
nentibus^  semper  salvis. 

Interposita  est  hec  appellacio  et  acta  šunt  hec  anno,  indiccione, 
die  mensis,^'  hora,  loco  et  pontifice,  quibus  supra,  presentibus  honora- 
bilibus" et  discretis  viris,  Mathia  de  Tuczap"  presbitero,  Petro  de 
Bystrzicz,""  lohanne  de  Tusskovv,"  studentibus,  clericis  Pragensis  et" 
Olomucensis  **  diocesis,  et '"'  Gallo  de  Knin  ^'^  armigero  dicte  "  Pragensis  " 
diocesis,"  et  multis  aliis  testibus  fide  dignis,  ad  premissa  vocatis  spe- 
cialiter  et  rogatis." 

Et  ego  Michael  natus  quondam  Nicolai  de  Prachaticz,  Pragensis 
diocesis,  publicus  auctoritate  imperiali,  ac  dominorum  magistrorum,  doc- 
tormn  et  scolarium  universitatis  studii  Pragensis  predicte  iuratus  nota- 
rius,  premissis  appellacionis  publicacioni   et  interposicioni,  protestacioni, 


*'•'  iusticia  Grs,  Op.  —  '^'^  v  Grs  předchází  škrtnuté  quis.  —  ^^  v  Grs  opraveno 
z  daret.  —  ^^  protestacioni  Grs,  Op.  —  "  chybí  v  Grs,  Op.  —  s^  šedi  Gs,  opraveno  ze  sedis. 
—  ^^  per  presentem  Grs,  Op.  —  "  Sbinko  Gs,  SbjTikoni  Op.  —  ^^  aut  Gs.  —  "  quomodo 
Gs.  —  "i™  huius  Op.  —  ""  testimonia  Op.  —  °°  implorantes  Gs  —  pp  nobis  et  vobis  et 
nobis  adher.  Grs,  nobis  et  vobis  adher.  Gs.  —  i<i  supra  Gs.  —  '"'■  gorigendi  Gs.  —  "  con- 
cipiendo  Gs.  —  ^^  mense  Gs.  —  "  et  honorabilibus  Gs.  —  ""  Bisstrzicz  Gs.  —  ""  Tuczkow 
Gs.  —  ^Colom.  Grs;  Coloniensis  Op.  —  *"  ac  Gs.  —  >yKmyn  Gs,  Kin  Grs,  Op.  — 
^^  rogatis  etc.  Gs,  kde  následující  podpis  notářův  chybí. 

2«  =  listiny  při  appellačním  procese  vydávané,  v.  Sáymiiller,  Kirchenrecht  685  n.  — 
--  Matěj  z  Tučap,  oltářník  sv.  Matěje  a  Matouše  v  Betlémě  (1396—1412). 


Č.  17,  18.     1410,  Jun.  25.  —  Juni  16— Juli  16.  69 

peticioni  omnibusque  aliis  singulis  supra  scriptis,  dum  sic,  ut  premit- 
titur,  fierent  et  agerentur,  una  cum  prenominatis  testibus  presens  inter- 
fui  eaque  omnia  et  singula  sic  fieri  vidi  et  audivi,  et  ocupatus  aliis  ne- 
gociis  per  alium  fideliter  scribi  proeuravi  meque  manu  propria  subscri- 
bens,  premissa  publicavi  et  in  hanc  formám  redegi,  signo  et  nomine 
meis  solitis  consignavi  in  fidem  et  testimonium  omnium  et  singulorum, 
vocatus  et  petitus  ac  requisitus. 

V  Grs  nadpis:  ,Tenor  appellacionis  M.  Jo  cum  sibi  adherentibus  a  sen- 
tencia  domini  archiepiscopi  Pragensis  contra  combuscionem  librorum  M.  Jo 
Wy  et  contra  alia  in  eadem  appellacione  (!)  contenta' ;  v  Op  jest  takto  po- 
změněn :  ,Tenor  appellacionis  Magistři  Joannis  Hus  cum  sibi  adhaerentibus 
a  sentencia  archiepiscopi  Pragensis  contra  combustionem  librorum  Joannis 
Wigleff  et  contra  alia  in  eadem  appellacione  contenta  ad  sedem  apostolicam'. 


18. 

M.  Jan  Hus  jakémusi  šlechtici:  brání  se  proti  kaceřování  a  prohlašuje, 
ze  nemíní  se  podrobiti  zákazu  kázání  v  kaplích,  poněvadž  zákaz  tento 

odporuje  přikázání  božímu. 

[V  Praze,  1410,  Juni  16  —  Juli  16j 

Rukopis  kapitulní  knihovny  ve  Staré'  Boleslavi  C  132  (=^  B)  f.  158 — 158'. 

Nedoma,  Boleslavský  kodex  z  doby  husitské'.  Vést.  král.  spol.  nauk  1891, 
str.  41 — 42  č.  I  (^  z  B);  srvn.  Sedlák,  Několik  te.xtů  z  doby  husitské,  Řada 
třetí  (Hlídka  1913;  zvi.  ot.  str.  5  pozn.  5.). 

Český  překlad.  Mareš,  Listy  Husovy  str.  18 — 19  c.  8  =  25 — 27  c.  8^  = 
12—13  c.  8^  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy,  str.  58—60  c.  XIV  =  Flajšhans, 
Listy  str  22—24  c.  X. 

Čas  jest  udán  narážkami  na  arcibiskupův  zákaz  kázání  v  kaplích  (16. 
června  1410),  i  tím,  že  tu  není  ještě  zmínky  o  spálení  knih  Wyclifových 
(16.  července  1410);  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  9 — 11. 

Salus  et  gracia  a  domino  Ihesu  Christo.  Nobilis  domine!  A  quam 
pluribus  percepi  veridice,  quod  multi,  timore  domini  dei "  postposito,  me 
coram  vestra  nobilitate  hereticant,  dum  tamen  nullus  eorum  audet  se 
partem  ponere,"  sed  neque  archiepiscopus,  qui  cum  sibi  adherentibus 
solum  quodam  astuto  subterfugio  et  falsa  accusacione  coram  papá  de- 
tulerunt,'  ymmo,  ut  estimo,  vestram  nobilitatem  contra  me  concitaverunt. 


^v  B  touž  rukou  mezi  řádky.  —  '' opponere  B. 

'  Míní  se  žaloba  Zbyňkova  u  kurie,  podaná  někdy  po  2.  září  1409,  na  jejímž  zá- 
kladě vydán  zákaz  kázání  v  kaplích,  v.  pozn.  násl. 


70  Č.  18,  19.     1410,  Juni  16.— Juli  16  —  JulL 

Sed  numquid  ista  pavebo,  ut  veritatem  taceo''  ewangelii?  Čerte  non, 
cum  ipsi  sint  ewangelio  Ihesu  Christi  contrarii,  ipsum  volentes  constrin- 
gere,  ne  predicaretiir  libere,  ut  piissimus  dominus  demandavit.  Vere 
gentilium  et  Phariseorum  nunc  preláti  induerunt  animum,  in  capellis  et 
in  aliis  locis  competentibus  ewangelio  predicacionem  prohibentes !  ^  Estne 
in  lege  *  Christi  posita  ista  regula,  ut  nullibi,  quam  in  parrochiis  et 
claustris  evvangelium  predicetur?  Vere  forte  wlt"  istam  deglutire  regu- 
lam  ^ :  „Ite  in  universum  mundum  et  predicate  ewangelium  omni  creature". 
Et  illam  similiter  wlt  suffocare  vocem*:  „At  illi  predicaverunt  ubique 
domino  cooperante",  et  sic  de  aliis  regulis  a  Christo  domino  tam  verbo 
tam  opere  promulgatis.  Numquid  ego  debeo  obedire  archiepiscopo  in 
mandato  suo,  mandato  dei  contrario  ?  Absit !  „Magis  enim  oportet  deo 
obedire,  quam  hominibus",  dixerunt  apostoli/  dum  pontifices  prohibe- 
bant.  Numquid  ego  maior  sum  Christo  et  suis  apostolis,  ut  non  pro 
ewangelio  paciar?  Absit!  Ait  enim  salvator  noster^:  „Non  est  servus 
maior  domino,  neque  discipulus  magistro  suo".  „Si^  enim  patrem  fami- 
lias  vocaverunt  Belzebub,  quanto  magis  domesticos^  eius,"  „si^  me  per- 
secuti  šunt,  et  vos  persequentur!"  O  Christe,  quam  amara  est  perse- 
cucio  nolentibus'  te  imitari,  dominům.  Ergo  da  auxillium,  ut  sequantur 
te  humiliter  spirituales  preláti  et  seculares  domini,  qui  ewangelium  tuum 
nituntur  operibus  suffocare. 

Dominus  sit  vobiscum.  Amen. 

V  B  červený  nadpis :  ,Magister  Johannes  Hus  ad  quendam  baronem'. 

19. 

M.  Jan  Hus,  Jakoubek  ze  Stříbra,  Prokop  z  Plzně,  Zdislav  ze  Zvířetic 
a  z  Wartenberka  a  Šimon  z  Tišnova  ohlašují,  ze  budou  hájiti  některých 

spisů   Wyclifových. 

[V  Praze,  1410,  JuliJ 

Zachováno  v  t.  zv.  Chron.  univ.  Prag.,  rkp.  Vídeň.  dv.  knih.  7650  f.  98; 
otištěno  podle  vydání  Gollova. 

Hófler,  Geschichtschreiber  I  str.  22  (ve  Chronicon) ; —  Palacký,  Docum, 
399-400  (z  rkpu  Chron.);  Goll,  FRB  V,  572   (v  Chronicon).  —  Český  pře- 


^  tak  v  B.  —  ^  v  B  následuje  škrtnuté  iss.  —  *  domestici  B,  opraveno  podle  bible. 
—  ^  Nedoma  čte  volentibus. 

-  Listina  Alexandra  V,  obsahující  mimo  jiné  i  záiiaz  kázání  v  kaplích,  vydána 
dne  20.  prosince  1409,  ale  do  Prahy  došla  teprve  9.  března  1410;  v.  Chron.  Boh.  Lips. 
(Hófler  I,  11,  Docum.  733).  Na  jejím  základe  arcibiskup  dne  16.  června  1410  zakázal 
kázáni  mimo  kostely  kathedrální,  kollegiátní,  klášterní  a  farní  (Docum.  str.  378).  — 
^  Marc.  16,  15.  —  '  Marc.  16,  20.  —  '■>  Act.  5,  29.  —  'Joh.  15,  20;  srvn.  Mat.  10,24,  Luc, 
6,40.  —  '  Mat.  10,  25.  —  « Joh.  15,  20. 


Č.  19.     1410,  Juli.  71 

klad  Mareš  str.  39—40  č.  11  =  str.  49—50  c.  11-  =  sír.  26—27   c.  11^  = 
Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  62—63  c.  16. 

Magister  lohannes  de  Hussinecz,  sacre  theologie  baccalarius  formatus, 
die  dominico  proximo'  stabit  adversus  condempnatores  pro  defensione 
libri  Magistři  lohannis  Wicleff  ,De  increata  benedicta  et  venerabili  tri- 
nitate'.- 

Magister  Jacobus  de  Miza,  sacre  theologie  baccalarius,  feria  secimda 
proxima,^  hora  undecima  stabit  in  kathedra  ad  defendendum  ,Decalogum' 
Magistři  Johannis  Wigleff*  contra  condemnatores  asserentes  predictum 
librum  in  se  manifestas  hereses  continere. 

Magister  Procopius  de  Plzna^  feria  ^  V  stabit  in  cathedra  ad  defen- 
dendum scholastice,  quod  tractatus  ,De  ydeis'  Magistři  lohannis  Wicleff 
nullam  heresim  firmiter  asserit,  nec  errorem  fidem  catholicam  impug- 
nantem/ 

Sdislaus  de  Wartemberg  alias  de  Zwierzeticz,^  magister  arcium  li- 
beralium  studii  universitatis  Pragensis,  proxima  feria  IV  ad  octo  dies ' 
hora  XI  stabit  in  cathedra,  paratus  ad  defendendum  librum  Magistři  lohannis 
Wigleff  in  materia"  ,De  universalibus'  contra  venerabilem  dominům 
Sbinkonem,  archiepiscopum  Pragensem,  et  eius  sentenciam  minus  iuste 
latám  et  contra  omneš  alios,  quomodolibet  dietám  sentenciam*  impug- 
nantes. 

Magister  Simon  de  Tissnow,"  sacre  theologie  baccalarius,  proxima 
feria  III  ventura '"  hora  undecima  premittendo  protestacionem  fidelem, 
vult  defendere  tractatum  ,De  probacionibus  proposicionum'  Magistři 
lohannis  Wigleff"  contra  condemnatores  eiusdem  tractatus  et  sustinebit, 
quod  nulla  heresis  nec  aliquis  manifestus  error  in  eodem  continetur.'* 


^  tak  rkp.  místo  raateriam. 

'  Dne  27.  července.  —  *  Obrana  Husova  tištěna   v   Op.  I  f.  105  n.  (P  str.  131  n.), 

—  ^  Dne  28.  července.  —  ^  Obranu  Jakoubkovu  otiskl  (malou  ukázku  má  Loserth,  Hus 
und  Wiclif  271)  Sedlák,  Studie  a  te.xty  II  str.  316—328.  —  '■>  Prokop  z  Plzně  stal  se 
bakalářem  r.  1403,  mistrem  1408  a  byl  z  velmi  horlivýcli  stoupenců  Husových.  —  '^  Dne 
31.  července.  —  '  Obranu  Prokopa  z  Plzně  uveřejnil  Loserth,  Hus  und  Wiclif  277— 285. 

—  8  Zdislav  ze  Zvířetic  stal  se  mistrem  teprve  krátce  před  tím  r.  1410;  promotorem 
byl  mu  při  této  i  bakalářské  promoci  M.  Jan  Hus.  —  "  Dne  6.  srpna.  —  *'  Obranu 
Zdislavovu  uveřejnil  Loserth,  Hus  und  Wiclif  285—289.  —  ''Šimon  z  Tišnova,  horlivý 
stoupenec  Husův,  bakalář  od  r.  1395,  mistr  od  r.  1399.  —  ''Dne  29.  července.  — 
'3  Obranu  Šimonovu  otiskl  Loserth,  Hus  und  Wiclif  271—276.  —  "  Vedle  jmenovaných 
účastnil  se  tenkrát  obrany  Wiclifa  také  mladý  Jan  z  Jičína  (srvn.  MVGDB  XXXVII, 
321,  kde  však  mu  mylně  přičtena  obrana  De  hypetheticis),  bakalář  od  r.  1404,  mistr 
od  r.  1408.  Jeho  obrana  spisu  De  materia  et  forma  mimo  ukázku,  již  podal  Loserth 
str.  289—290,  není  dosud  tištěna;  čte  se  rkp.  Vid  4002. 


72  .  Č.  20.     1410,  Aug.  (post  Juli  16). 

20. 

Mistr  Jan  Hus  M.  Závišovi  ze  Zap,  faráři  v  Prachaticích :  činí  výtky,  ze 
ho  nazval  kacířem  a  upozorňuje  na  jeho  vlastní  nedodržování  residence 

a  hromadění  beneflcií. 

[V  Praze,  1410,  Aug.  (post  Juli  16)]. 

Rukopis  nezachován,  zastupují  ho  Opera. 

Opera  I  f.  93'  č.  II  =  P  str.  117  č.  II  =  Palacký,  Docum.  str.  9—10  č.  4. 

Český  překlad  Mareš,  Listy  str.  14 — 15  č.  5  =^  str.  20 — 21  č.  5^=  str. 
10  č.  5^  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  67 — 69  č.  18  =  Flajšhans,  Listy 
str.  24—25  c.  XI. 

Cas  dán  jest  zmínkou  o  spálení  knih  Wyclifových ;  srvn.  Novotný,  Listy 
Husovy  str.  11. 

Salus  a  domino  lesu  Christo.  Magister  reverende!  Pervenit  ad  me, 
quod  dixeritis  expresse  me  hereticum.  Si  ita  est,  rogo,  reseribatis  mihi, 
et  tunc  videbitis  cum  dei  gracia,  quod  fidem,  quam  teneo,  publice  con- 
fitebor  et  defendam,  non  in  angulis  detrahendo,  sed  sicut  decet  verum 
Christianům.  Et  utinam  agnosceretis  vosmet  ipsum,  quomodo  forte  a  tri- 
ginta  annis  vel  citra  tondetis  oves  in  Prachaticz,'  et  ubi  residencia,  ubi 
labor,  ubi  pastus  ovium?  Non  meministis  verbi  dom4ni':Ve  pastoribus, 
qui  pascunt  se  ipsos,  oves  autem  non  pascebant !  Ubi,  rogo,  illud  Christi 
ewangelium  in  vobis  impletur^:  Bonus  pastor  „ante  oves  yadit,  et  oves 
eum  sequuntur,  quia  sciunt  vocem  eius"  ?  Rogo,  quomodo  transitis  ante 
oves,  et  quomodo  vos  sequuntur  aut  audiunt,  cum  in  multis  annis  raro 
vos  conspiciunt?  Veniet  dies,  in  quo  reddetis  racionem  de  ovibus  et  de 
beneficiis  pluribus,  de  quibus  legitis  in  iuribus  vestris,  quod,  qui  potest 
de  uno  competenter  vivere,  non  potest  aliud  sine  peccato  mortali  retinere/ 

Ista  debetis  in  mentě  revolvere,  non  proximum  hereticare.  Vel  si 
sciretis  eum  esse  hereticum,  deberetis  secundum  regulam  apostoli  ^  primo 
et  secundo  admonere,  et  si  non  caperet  monicionem,  tunc  tamquam  he- 
reticum devitare.  Et  presertim,  cum  sitis  magister  et  doctor,  qui  potestis, 
imo  debetis  cathedram  magistrátem  pubHce  pro  veritate  tuenda  ascen- 
dere,  immo  cum  sitis  de  condemnatoribus  unus  electus,  deberetis  con- 
demnacionem  et  combustionem  hbrorum^  probare  autentice  ex  scriptura. 


'  Kdy  se  M.  Závise  stal  farářem  v  Prachaticích,  nelze  určiti;  srvn.  o  něm  Palacký, 
Docum.  str.  9  pozn.,  J^ovotný,  Listy  str.  11,  Nejedlý,  Mistr  Závise,  ČČH  XI,  427,  týž, 
Počátky  Iiusitskélio  zpěvu  101  n.,  ač  jeho  domněnku  o  totožnosti  tohoto  Závise  se  skla- 
datelem toho  jména  nemám  za  prokázánu.  Jistě  však  číslo  Husem  uvedené  jest  toliko 
přibližné.  —  ^  Srvn.  Judae  12:  Vae  .  .  .  semet  ipsos  pascentes.  —  ^  Srvn.  Joh.  10,  4.  — 
'  Glos.  ord.  in  c.  Dudům,  c.  54  X  De  el.  I,  6.  —  "Srvn.  Mat.  18,  16—17.  —  ^Narážka 
na  spálení  knih  Wiclifových  dne  16.  července  1410;  kdo  mimo  Závise  byl  členem  oné 
komise,  není  známo  přesně:  v.  Novotný-Kybal,  Hus. 


Č.  20,  21.     1410,  Aug.— Sept.  8.  73 

Hec  scribo  vobis,  monendo  vos  fraterne  secundum  regulam  Christi, 
que  dicit:^  „Si  peccaverit  frater  tuus  in  te,  corripe  eum  inter  te  et 
ipsum".  Ergo,  frater,  accipite,  et  si  de  me  estis  taliter  loquutus,  respoiidete, 
et  dum  probaveritis,  quod  sum  hereticus,  emendabor  humiliter,  et  vos 
accipietis  prémium,  hominem  reducendo  ab  errore.  Spero  tamen  de 
omnipotentis  dei  gracia,  quod  tantam  fidem  teneo  lesu  Christi  domini, 
quantam  vos,  et  tam  bene,  paratus  pro  ea  in  spe  humiliter  mortem  pati. 

V  Op.  nadpis:  ,Ad  Magistrům  Zawyssium  calumniatorem  Joannis  Hus'. 


21. 

John  Oldcastel  lord  z  Cobhamu  Voksovi  z  Valdstejna,  po  případe  Zdi- 
slavovi  ze  Zvířetic:  chválí  jejich  horlivost  u  víře  a  vybízí  k  činnosti  další. 

Cowling,  1410,  Sept.  8. 

Rkp.  kapituly  Boleslavslié  C  132  (=  B)  f.  160—161';  rkp.  univ.  bibl. 
XIII  F  21  (^  Ust)  f.  146—146'. 

Loserth,  Uber  die  Beziehungen  zív.  den  engl.  und  bohm.  Wiclifiten, 
MIÚG  XII,  266—267  (z  Ust);  Nedoma,  Boleslavský  kodex  str.  44— 46  (z  B). 

Přes  označení  v  B  (v.  závěrečné  poznámky)  není  pravděpodobné,  že  by 
list  byl  adresován  Husovi,  ač  ovšem  jisté  mu  byl  oznámen  a  tedy  nepřímo  do 
korespondence  může  býti  pojat ;  srvn  Novotný,  Listy  Husovy  12;  o  Oldcastleovi 
srvn.  Loserth  na  uv.  m.  263. 

Viarum  domini  cognicionem  ipsarumque  cordialem  dileccionem  et 
salutem.  Gracias  ago  domino  ^  meo,  qui,  ut  audivi  *"  per  quosdam  veri- 
tatis  amatores,  cor  vestrum*"  animaviť"  ad  zelandum  et  certandum  pro 
iusticia  legis  dei.  Utinam  secundum  Sapientis'  sentenciam  sit  „usque 
ad  mortem,"  nam  ut  ait  salvator-;  „Qui  perseveraverit  in^  veritate^ 
usque  ^  in  finem,  hic  salvus  erit." 

Eya,  frater  karissime,  multum  de  te  congaudeo,  et  ultra  quam  scri- 
bere  sufficio,  condelectatur  in  te  anima  mea.  Pro  quo?  Quod^  pompa 
antichristianorum ^  non  te  terret,  sed  quod  cum''  fiducia  verbum  dei  et 
eius  veraces  promulgatores  promoves'  iuxta  posse.  lam  enim,  ut  lucu- 
lenter  cernere*'  possumus,  lex  domini  inmaculata  fuerať  nimis  diu^  per 
antichristianos  ™  presbiteros  suffocata  et  ab  ipsis,  quibus   Christus  com- 


C.  20:  'Mat.  18,  15. 

Č.  21 :  ^  deo  Ust.  —  ''  audivit  Ust.  —  "  uostrum  B.  —  ^  amavit  B.  —  « chybí  v  B. 
—  f  Pro  eo,  quod  Ust.  —  e  Antichristorum  Ust.  —  ^  chybí  v  Ust.  —  ■  prowlgatores  pro- 
movens  Ust.  —  ^  tenere  B.  —   '  fuerat  immac.  Ust.  —  ">  Antichristos  Ust. 

Č.  21 :  '  Eclus.  4,  33.  -  '•  Mat.  10,  22. 


74  C.  21.     1410,  Sept.  8. 

miserat "  gladium  ob  defensionem  sue  legis,  nimis  vecorditer  parvipensa. 
Ad  quod  nimis  parum  attendunt  reges  et  domini  temporales.  Et  ideo, 
lit  dicit  *Ysodorus^  reddent°  domino  racionem,  a  quo  accepermit  eccle- 
siam  potestative  contiiendam.  O  qiiam  timere  possumus  nos  miseri,  qui 
vires  nostras  et  affectus  tociens  in  peccatis  carnalibus  et  causis  mun- 
dialibiis  expendimus,  sed  in  causa  domini  nos  in  quoquam  exponere 
inhiímaniter  resilimiis !  Recordemur  idcirco  Mathathie,''  Finees,''  lude 
Machabei  et  alionim  zeliim  domini  habencium,  qui  in  scripturis  divinis^ 
meruerunt  a  deo  commendari/  ut  ipsorum  zelus  et  opera  relinquantur 
posteris  in  exemplal  Simus  ipsorum  imitatores,  mercedem  cum  ipsis 
finaliter  recepturi !  Quid  igitur  nos  moveret  propter  vanum  nomen  huius 
mundi/  quod  transit  velut  umbra,  vel  lucnim  temporalium  caducorum* 
tam  audacter  nos  ponere.  sed  in  causa  Christi  post  tot  accepta  beneficia 
propter  statuam  fictam^  terrificam  nimis  stolide"  formidare?  Čerte  si- 
quidem'  Antichristus.  timor,  superbia  et  temporalium  affluencia  nos  ni- 
mium  excecarunt.  Pensemus  ergo,''  tu  et  ego  et  ceteri  nobis  consimiles, 
quod  non  solum  sufficit  corde  credere  ad  iusticiam,  nisi  eciam  ore  con- 
fiteamur  dominům  Ihesum  Christum.^  Nam  meritum  et  penam  ipsemet 
in  ewangelio  nobis  profert;  meritum,  ubi  dicit  ^:  ^Qui  me  *confessus 
fuerit  coram  hominibus,  confitebor  et  ego  eum  coram  patře  meo".  Et 
econtrario  penam,  ubi  dicit*:  ,,Qui  me  negaverit  vel  erubuerit  coram 
hominibus,  hune  ego  negabo  et  erubescam  in  conspectu  patris  mei  et 
sanctorum  angelorum.'* 

Diligamus  ideo  dominům  Ihesum  Christum,  ipsum  corde  et  opere 
humiliter  confitendo,  et  quoscumque  inpedientes  ciirsum  liberum  sue 
legis  nullatenus  defendamus,  quia  quicumque  inpediverit  "^  verbum  dei, 
ne  libere  ecclesie  sue  proficiat,  tunc  sit^  indubie  Antichristus,  cum  Chri- 
stus,  autor  "^  salutis,  propter  promulgacionem  ^^  sue  legis  penas  crudelis- 
simas  subiit  atque  mortem;  nec  excomunicaciones ''^  hominum  fičte  a 
bonis  operibus  nos  terreant,  quia  per  Yzaiam  prophetam  dicit  dominus  ^ : 
„Quis  tu,  ut  timeas  ab  hoinine  *mortali  et  a  fiho  hominis,  qui  quasi 
fenum  ita  arescet,  et  oblitus  es  domini  tui?"  Et  ut  testatur  Crisosto- 
mus'":  ,,Pro  certo  proditor  veritatis  est  non  solum  ille,  qui  transgredi- 
endo  veritatem,  palam  pro  veritate  loquitur  mendacium,  sed  eciam  ille, 
qui  non'^"  hbere  pronuncciat  veritatem,  quam  libere  pronuncciare  opor- 
tet,  aut  non'^''  libere  defendit  veritatem,  quam  libere  defendere  convenit." 

"  comiserat  Ust.  —  °  reddeunt  B.  —  p  Malachie  Ust.  —  'i  Fines  B.  —  ■■  comendari 
Ust.  —  s  seculi  Ust.  —  '  caducarum  Ust.  —  "  stollide  Ust.  —  "  nisi  quod  Ust  —  *  igi- 
tur Ust.  —  '■inpedierit  Ust.  —  y  místo:  tunc  sit  má  Ust:  et  sic  ut.  —  ^  auctor  Ust.  — 
^*  prowlgacionem  Ust.  —  ^^  eciam  comunicacionem  B.  —  "  y  fi  následuje  škrtnuté: 
est.  —  'i<i  nam  Ust.  —  ^^  conven.  defend.  Ust. 

^  Nebylo  možno  citátu  zjistiti.  —  ^  Srvn.  1.  Mach.  2  a  d.  —  ^  Srvn.  Dan.  2.  —  « Srvn. 
Rom.  10,  10.  —  '  Mat.  10,  32,  Marc.  8,  38,  Luc.  12,  8.  —  ^  Mat.  10,  33,  Luc.  12,  8.  — 
'Isai.  51,  12—13.  —  ^'> Citát  vzat  z  t.  zv.  Opus  imperf.  sup.  Matth.  25,  jež  obecně 
přičítáno  Chrysostomovi,  snad  převzat  z  Dekr.  c.  76  C  XI  q  3  (Friedberg  667). 


Č.  21,  22.     1410,  Sept.  8.  75 

Nam  sicut  sacerdos  est  debitor,  ut  veritatem,  quam  audivit  a  deo,  li- 
bere  predicet,"  et  nullo  módo,  neque  propter  timorem  neque  propter 
amorem  hoc**  omittere,"^  cum  valde  sit  grave'"''  veritatem  non  libere 
pronuncciare,  sic "  laicus  ^^  debitor  est,  ut  veritatem,  quam  audivit  a  sa- 
cerdotibus,  probatam  in  scripturis,  defendat "  fideliter ;  quod  si  non  fecerit, 
prodidit  veritatem." 

Ecce,  karissime,  hec  et  hiis  similia  me  movent,  moveant  et  te  et 
tuos"""  consimiles,""  ut  simul  omneš  stemus  viriliter  cum  veritate,  et  si 
finaliter  perstiterimus,  a  remuneracione ''°  condigna  nos  non  defraudabit '''' 
dominus  veritatis.  Et  quia,  si  deus"''  dignabitur"  nos  adiuvare,  ut  spe- 
ramus,  nos''  non  intendimus*'  recedere  ab  hac  veritate  usque  ad  mor- 
tem,  ideo  sigillum  armorum  nostrorum,  quod  numquam  apponimus  ad 
literám,  que  deberet  in  posterům  cassari,""  decrevi  hanc  literám  eodem 
sigillare. 

Datum ""  in  nostro  castello  de  Culing  in  die  Nativitatis "  sancte  Marie 
anno  domini  M°  CCCC  X*"  per  lohannem  Oldcastel   dictum  de  Cobham.*" 

V  B  červený  nadpis :  ,Quidam  miles  de  Anglia  ad  Magistrům  Johannem 
Hus';  v  Ust:  ,Nobili  Wokse,  in  absencia  autem  sui  domino  Zdyslao  de  Zwe- 
rzeticz,  michi  predilectis'. 


22. 

Richard  Wyche,  zák  Wyclifůu,  Husovi  a  jeho  přátelům :  vybízí  je 
k  horlivé  a  neohrožené  práci  pro  opravy. 

V  Londýně,  1410,  Sept.  8. 

Rukopis  kapituly  Boleslavské  C  132  (=  B)  f.  154=^155;  rkp.  Gersdorfské 
knih.  v  Budyšíné  4""  23  f=  Gs)  f.  29—29';  rkp.  Dietrichst.  knih.  v  Mikulove 
/,  48  f=  Nic)  f.  325'  n. ;  rkp.  univ.  knih.  IX  B  1  (=--  Unv)  na  předním  per- 
gamenovém přídeští;  rkp.  tétéž  knih.  X  H  12  (=^  Ui)  f.  75  76;  rkp.  tetez 
knih.  XI  E  3  (=  Unt)  f.  112'— 113;  rkp.  tétéž  knih.  XIII  F  21  f=  Ust) 
f.  147 — 148;  jiný  rkp.  zastupují  Op. 

M.  Joh.  Hus  Monum.  (=  Op)  I  f.  101—101'  č.  XV  =  P  str.  126—127 
č.  XV;  Hófler  II,  210—212  (z  Unt). 

«  y  fí  opraveno  z  predicat.  —  es:  obmittere  Ust.  —  *'•'  grave  sit  Ust.  —  "v  B  opra- 
veno ze:  sed.  -  "•<  laycus  Ust.  -  »  defendant  Ust.  -  """tul  Ust.  -  ""  o  B  consimilis 
(po  opravě  ze  similis>.  —  °°  v  B  opraveno  z  cominacione  (?).  —  pp  fraudabit  Ust.  — 
11  dominus  Ust.  —  "  dedignabitur  Ust.  —  '' v  B  následuje  škrtnuté:  a  domino.  — 
"intendamus  Ust.  -  ""  cessari  Ust.  -  -  Datis  Ust.  -  -- Oldecasstel  summi  de  Cob- 
ham  Ust,  Oidesistel  B. 

''8.  září  1410. 


76  Č.  22.     1410,  Sept.  8. 

Salutem  et  quidquiď  dulcius  excogitari  sufficit"  in  visceribus  Ihesu 
Christi. 

Dilectissimi '  in  domino,'^  quos^  ego  diligo  in  veritate,  et  non  ego 
solus,  sed  omneš,  qui*  de  vestris  constanciis  audierunt  et^  qui  cogno- 
verunt^  veritatem''  propter'  veritatem,'  que  permanet  in  vobis  eť'  vo- 
biscum  erit  per  dei  graciam  in  eternum. 

Gavisus  sum  valde  venientibus  dilectissimis  mihi '  fratribus  et  testi- 
monium  perhibentibus "*  veritati  vestre,  quomodo  et  vos  in  veritate" 
ambulatis.  Audivi,  fratres,  quam°  aeriter  vos  turbat"  Antichristus,  tri- 
bulaciones  varias  et  inauditas  Christi  fidelibus  inferendo.  Nec  mirum 
utique,  si  apuď*  vos,  cum  iam  quasi  ubique  terrarum""  per  adversarios 
lex  Christi  inpungnatur  nimium,'  et  draco  ille  ruffus,*  tot  habens  capita, 
de  quo  in  Apokalipsi,'  iam  de  ore  suo  emiserit"  flumen""  magnum,  per 
quod  absorbere"  nititur  mulierem.^  Sed  deus*'  graciosissimus  ^  unicam 
sibi  fidelissimam  sponsam  finaUter"  hberabit."" 

Confortemur  igitur  in  domino  deo  nostro  et  eius "  inmensa  bonitate, 
firmiter  in  ipso*^*^  sperantes,  qui^^  non  sinet  suos  amatores  ab  aliquo 
bono"  proposito  inmisericorditer ^=  defraudari,  si  nos  ipsum,  ut  debe- 
mus,  dilexerimus  toto  corde,****  quia  in  nobis  nullatenus"  regnaret"''  ad- 
versitas,  si  nulla  dominaretur"  iniquitas.  Nulla  idcireo"""  tribulacio  vel 
angustia  propter ""  Christum  nos  deiciat,  scientes  *  pro  certo,  quia  quos- 
cumque  dominus  in  °°  filios  ^^  dignatur ''''  recipere,"  hos "  flagellat.  Wlt 
enim  ipse"  misericors  pater,  quod""  in  hac  vita''''  miserabili  per  perse- 
cuciones  seu  persecucionibus  probemur,   uf"  postmodum  nobis   parcat. 


^quicquid  Nic,  Ui,   Op;  quitquid  Uiw,  Ust.  —  ^v  Ui  předchází  škrtnuté  poterit. 

—  <^  Dilectissime  B;  Dilecti  Unt;  Dulcissimi  Op.  —  '' in  Christo  Nic.  —  ^  quem  B.  — 
f  qui  —  et  má  jediný  B.  —  ^  congnov.  B,  Gs,  Unv ;  agaoverunt  Op.  —  ^  chybí  v  Gs.  — 
^  chybí  v  Nic,  Op.  —  ^  chybí  v  Unt.  —  'mihi  v  Gs  doplněno  mezi  řádky,  v  Op  chybí,' 
mihi  dilectissimis  B,  Ui,  Unt,  Ust.  —  "•  perhibentes  B ;  prohibentibus  Unt.  —  "  karitate 
Nic.  —  <^qao  módo  Nic.  —  p  turbat  vos  Nic;  vos  tribulat  Gs,  Op,  Unv,  Ust,  Ui,  Unt.  — 
1  aput  B,  Gs,  Nic,  Unt,  Unv,  Ust.  —  ■■  iam  et  ubique  quasi  terrarum  B.  —  ^  nimium 
impugnatur  B,  Nic,  Op,  Ui,  Unt;  nimium  inpungnatur  Gs,  Ust,  Unv,  kde  opraveno 
z  inpungn.  nimium.  —  *  russus  Ui.  —  "  emisit  Ui;  emiserunt  Ust.  —  '■'opraveno  z  ful- 
men  Gs;  fiammam  nebo  fuhnen  B. —  ^' absolvere  B.  —  ^  meliorem  Unt.  —  >' dominus 
Unt,  Unv,  Ust.  —  ^  omnipotens  Nic.  —  ^^  chybí  v  Unv.  —  ^^  liberavit  Ui,  Unv.  —  =*=  de 
eius  Nic.  —  ^'^  opraveno  z  in  ipsos  Unv;  in  Christo  Nic.  —  '^^  que  Unt.  —  ^  chybí  v  Gs, 
Op ;  v  Unt  opraveno  z  proposito  bono.  —  °^  misericorditer  Unt.  —  *•'•  toto  corde  dile- 
xerimus Ui.  —  "  nullotenus  B.  —  ^^  regnabit  Ui;  generaretur  Nic.  —  "  dominetur  ř/ř- 

—  """igitur  Ui.  —  ^"  místo  propter  Christum  má  Ui:  aut  persecucio.  —  °°  ut  B,  Nic; 
v  Ui  chybí.  —  PP  í)  Ui  chybí.  —  ii  dignetur  Nic;  dignatus  est  B.  —  ■■■■  accipere  Ust.  — 
"  os  Unt.  —  "  chybí  v  Unt.  —  ""  chybí  v  Ust.  —  '''  miserabili  persecucionibus  probe- 
mur, ut  fi,  Unv,  Unt;  miserabili  per  seu  in  persecucionibus  probemur,  ut  Nic;  misera- 
bili persecucione  puniamur,  ut  Ui;  miserabili  ut  persecucionibus  percuciamur  (?),  ut 
Ust;  miserabili  per  persecuc.  seu  persee.  probentur,  ut  Op. 

'Srvn.  Apok.  12.  3—15. 


Č.  22.     1410,  Sept.  8.  77 

Aurum  enim,  quod  summus  iste**  artifex  hic  elligit,'"'  igne  hic^'^  purgat 
et  examinat,  ut"  in  suo  thezauro  mundissimo  post^*"  reponat,^''  Videmus/'' 
quod^^  tempus,  quod  hic  habituri^^  sumus,  breve  est  et  transitorium, 
vita/^  quam  in  futuro  speramus,  beatifica^""  et  sempiterna.^'  Laboremus 
igitur,'*'  dum  tempus*'  habemus,  ut  in*""  illam  requiem  ingredi  valeamus.*" 
Quid  ahud  in  hac  vita  fragili*°  cernimus,  nisi  dolorem,  merorem  et  tri- 
sticiam,  et*"*  quod  magis  fideles  movere  deberet,*''  legis  domini  deiec- 
cionem*''  nimiam"  et  contemptum.  Conemur*'  igitur,  quantum*'  suffici- 
mus/"  ad  apprehendendum/'  que  eterna  et  permanencia  ^"^  šunt,  post- 
ponentes  in  animo  transitoria"  et  caduca/^  Consideremus  contubernium 
ust  patrům  precedencium/''  consideremus  *  sanctos  utriusque  testamenti.* 
Nonne  omneš  in  hoc  mari ""  tribulacionis ''  et  persecucionis "  transierunt,'' 
nonne  „ahi  sečti  šunt,  ahi  lapidati  šunt  et^  in  occisione  gladii  mortui 
šunt.  AHi  circuierunt^  in  mellotis^  et  in*"  pelUbus  caprinis",  ut  testatur 
apostolus^  ad  Hebreos.'  Omneš  "^  utique  custodierunt  vias  duras,'  Christi 
vestigia  sic""  secuti,  qui  dixit^:  ^Qui  michi  ministrat,  me  sequatur,  et 
ubi  ego  sum,  ilhc "  et  minister  mens  erit." " 

^Ideo ''  et  nos,"  tantam  habentes  ■'  sanctorum  precedencium  positam '' 
exemplacionem,'^  deponentes  pro  viribus  omne  pondus  et  circumstans' 
nos*  peccatum,''  per  pacienciam  curramus"  ad  propositum  nobis  certa- 
men,  aspicientes "  in  auctorem  fídei  et  consumatorem  *  Ihesum,  qui  pro- 
posito  sibi  gaudio"  sustinuit^  crucem  confusione  contempta."^  Recogi- 
temus*^    eum,    qui    talem    sustinuit   a  peccatoribus ''''   adversum"   semet 

**  iste  summus  B;  summus  ista  Ust;  summus  ipse  Ui.  —  ""  eligit  Nic,  Unt,  Ust, 
Ui,  Op  i  Gs,  kde  chybí  předcházející  hic.  —  yy  hoc  Op.  —  "  et  Ui.  —  ^''postea  Ui; 
v  Ust  chybí.  —  ^'^  reponatur  5.  —  ^"^  Videamus  Nic;  Post  videmus  Ust;  Videmus  enim 
Gs,  Op.  —  ^^  v  Ust  následuje  škrtnuté'  Christus.  —  ^^  abituri  Unv ;  quo  hic  habitaturi  Ui, 
Op.  —  ^s  vita  vero  Ui.  —  ^^  beatificat  Unt.  —  "  sempit.  est  Unt.  —  *■*  ergo  Nic.  - 
*'  tempus  dum  Ust.  —  ^^  chybí  v  Gs,  Op.  —  *"  valleamus  Unv.  —  ^°  fragilli  B,  Unt.  — 
^°*  chybí  v  Gs.  —  ^p  magis  movere  fideles  debeat  ř7/;  magis  fideles  nimiam  movere  de- 
beret  B,  (kde  opraveno  z  fideles  movere  deberet),  legis  dom.  deiect.  et  cont.  nimium ; 
srvn.  pozn.  ^^  —  *i  deiectionem  Nic,  Ui,  Unv,  Op.  —  ^^  chybí  v  B;  v.  pozn.  *p.  — 
"  Convenit  Ui.  —  ^*  quando  Unv.  —  ^"  sufficiamus  Ui;  sufficiat  Op.  —  ^^  aprehend.  Unt, 
Unv.  —  **  permanenda  Ui.  —  ^^  que  transitoria  šunt  Ui.  —  ^y  caduca  šunt  Nic.  —  *^  pre- 
ced.  patrům  B.  —  ^  testanti  Ui.  —  ^  tribulaciones  Unv ;  turbacionis  Nic.  —  "  perse- 
cucionibus  Nic.  —  <i  transsierunt  Unt.  —  ^  chybí  v  Nic.  —  fckcuerunt  Gs;  circumierunt 
Op.  —  s^melotis  B,  Nic,  Ui,  Unt,  Unv,  Ust.  —  ^  chybí  v  B.  —  *  Ebreos  Unt.  —  ^  Unv 
dodává  igitur,  jez  však  podtečkováno.  —  '  divinas  B,  Nic.  —  ■"  šunt  Nic,  Ui,  Unt.  — 
""  místo:  illic  —  sum  mají  B,  Gs,  Unt,  Unv,  Ust,  Op  jen  etc;  illic  sit  et  min.  meus  Ui. 

—  °  vos  B,  Gs,  Ui,  Op.  —  P  habentes  tantam  Ui;  v  B  Ideo  et  vos  tantam  opakováno, 
ale  škrtnuto;  tanta  Op.  —  1  posita  Op;  v  Ui  chybí.  —  ■■  exaccionem  Ui;  exempla  Op. 

—  ^v  B  opraveno  z  circumstantes ;  circumstantibus  Unt.  —  *  nobis  Unt.  —  "  curamus  B, 
Unt.  —  ''  asspicientes  Ust.  —  *  conservatorem  Uv.  —  "  y  Unv  opraveno  z  gaudio  sibi. 

—  y  sustinuit  sibi  Ui.  —  ^  v  Unv  předchází  škrtnuté  contenta,  jak  má  i  Nic.  —  ^^  Ro- 
gitemus  Gs,  Op;  Rogittemus  Unv;  Rogemus  B;  čtení  hořejšího  žádá  i  český  překlad. 

—  ^*'  v  Unv  následuje  škrtnuté'  se.  —  "  adversus  Nic. 

^Heb.  11,  37:  lapidati  šunt,  sečti  šunt,  tentati  šunt,  in  occisione  yladii  mortui  šunt, 
circuierunt  in  melotis,  in  pellibus  caprinis  ...  —  ^  Joh.  12,  26.  —  *  Heb.  12,  1 — 2. 


78  Č.  22.     1410,  Sept.  8. 

ipsum  contradiccionem,  ut  non  fatigemur,'*''  aniinis  nostris"  deficientes, 
sed  deprecemur "  ex  corde  auxilium  a  domino  et  contra  eius  adversa- 
rium  Antichristum  viriliter'^  militemus.  Diligamus  eius  legem  et  non 
simus  operarii  subdoli,^  sed  in  singulis,  prout  dominus  dare  dignatur,^^ 
fiducialiter  againus  et  in  causa  domini  laboremus ''''  sub  spe"  prémii 
sempiterni.'''' 

Tu  ergo  Hus,"  frater  in  Christo  predilecte,"""  licet  ignotus^  michi"" 
facie,°°  non  tamen  fide''''  et  dileccione,  quia'**'  non  terrarum  spacia  suf- 
fidunt"  disiungere,  quos  nectit  efficaciter  amor  Christi,  confortare  in 
gracia,  que  data  est  tibi,  labora  sicud "  bonus  miles  *  Christi  Jesu. "  Pre- 
dica,  insta  verbo  et  exemplo,  et  quos  poteris,''  ad  viam  revoca  veritatis, 
quia  non  propter  censuras  frivolas ""  et  fnlminaciones  ''"^  Antichristianas """ 
est  veritas  ewangelica  subticenda.  Et  ideo  membra^'^  Christi  per  dyabo- 
lum  debihtata"  robora^''  pro  viribus  et  comfirma,^"  et  si  dignatus  fuerit^'' 
altissimus,^^  in  proximo^'  terminabitur  Antichristus.  Et  unum  est,  super 
quo  gaudeo,^"  quod  in  regno  nostro''''  et  ahbi  deus^'  corda  quorumdam^'' 
adeo^'  animaverat,^""  quod  eciam  usque  ad  carceres,  exilium  et^"  mortem 
gaudenter  sustinent^  propter  ^°  verbum  Christi.^'' 

Ulterius,  dilectissimi,^'*  nescio,  quid  vobis  scribam,  sed  fateor,^'  quod 
cor  meum  effundere  cuperem,  si  per^'  hoc  vos  in  lege**  domini  confor- 
tarem.  Et  omneš  fideles  legis  dominice  amatores  ex  intimis  meis  precor- 
diis  nunc  saluto,  et  speciaHter  vestrum^"  in  ewangeUo  eoadiutorem 
Jacobellum,  rogans,  quod  pro  me  ad^""  dominům  interpellent  ^*  et^''  uni- 
versali  ecclesia  Ihesu  Christi.  *Et  „deus^  pacis,  qui^^' eduxit  de  mortuis" 
pastorem  ovium  magnum''^  dominům  Ihesum  Christum,  „aptet"'  vos^ 
in  omni  bono,  ut  faciatis  voluntatem  eius,"  faciens  in  vobis,''  *  quod  pla- 

^^  fatigemini  Nic,  Unt.  —  «^  vestris  Nic,  Unt.  —  ^  precemur  B,  Gs,  Ui,  Op.  —  ^^  chybí 
v  Gs,  Op.  —  2s  dignetur  Ui;  dignatur  dare  B.  —  ^^  labores  Nic.  —  "  specie  Ui.  —  ^^  eterni  Ui. 

—  "  Huss  Unt,  Unv.  —  """  predil.  in  Chr.  Nic.  —  ""  chybí  v  Nic.  —  °°  chybí  v  Gs,  Op. 

—  pp  in  fide  Ust.  —  ii  qui  Ui.  —  "  sufficit  Gs,  Ui,  Ust,  Op;  v  Unv,  Unt  zkráceno,  tak 
ze  lze  čísti  jako  sufficiunt.  —   ^^  sicut  Nic,  Op.  —  "  Ihesu  Christi  Ui.  —  ""  chybí  v  Ust. 

—  ""  poteritis  B.  —  ^^  simniaciones  Ui.  —  ""  Antichristinas  Unt,  Unv,  Ust.  —  yy  v  B 
opraveno  z  membrum.  —  ^^  debilitate  Unv.  —  ^^  roborata  Nic.  —  ^'^  confirmata  Nic ; 
confirmanda  původně  v  Ui,  ale  nda  škrtnuto.  —  ^'^  dignaverit  Unt,  Unv,  Ust;  dignatus 
Nic,  další  uříznuto.  —  ^^  v  B  na  rasuře,  —  ^^  in  prox.  termino  terminab.  Ui.  —  ^^  gaudio 
Unt ;  sup.  quo  ego  gaudeo  Nic.  —  ^^  vestro  B,  Gs,  Nic,  Ui,  Unt,  Op.  —  ^'  chybí  v  Unt, 
B,  Nic.  —  ^^  corda  vestra  corundam  Unt.  —  ^'  chybí  v  Ui.  —  ^"^  animaverit  Unt.  — 
^"  chybí  v  Nic.  —  ^°  chybí  v  Unt,  Unv,  Ust.  —  ^p  dei  Nic,  Ui,  kde  připsáno  Christi 
Jinou  rukou.  —  ^i  dilectissime  Ui.  —  ^''  frater  Unt.  —  ^^  místo  si  per  má  Ui:  super.  — 
^*  in  legem  Unt,  Unv,  Ust.  —  ^^  v  B  předchází  škrtnuté'  nr;  další  v  Unv  opraveno  z  ve- 
strum  coadiut.  in  ewang.  —  ^^  apud  Ui.  —  ^*  interpellat  Nic,  Unt;  interpellant  JS,  Unv, 
Ust;  interpellet  Op.  —  ^^  in  B,  Gs,  Nic,  Unt,  Op.  —  *y  que  Unt.  —  ^^  a  mortuis  Nic.  — 
^  past.  mag.  ov.  B,  Ui,  Unv,  Ust.  —  ^  aptat  Unt.  —  '  y  Unt  předchází  škrtnuté'  d.  — 
^  místo  faciens  in  vob.  má  Nic  ia  omnibus. 

^  Srvn.  2.  Cor.  11,  13.  —  ^  Srvn.  Gal.  1,  22.  —  'Míněna  nějaká  pronásledováni 
přívrženců  Wiclifových  v  Anglii,  nikoli  v  Čechách,  jak  myslí  Loserth,  MIÓG  XII,  260; 
plyne   tak  z   českého  překladu.  —  ^  Heb.  13,  20.  —  '•>  Heb.  13,  21. 


Č.  22,  22*.     1410,  Sept.  8.  79 

ceat  coram  se".  Salutant  vos^  omneš  ^  amici,  qui  de  vestris  constaneiis 
audierunt.  Cuperem  eciam  vestra  rescripta^  videre,  quia  scitote,  quod*' 
non  modica  solacia  nobis  prestant.' 

Scriptuin  Londonie''  in  Nativitate"'  virginis  gloriose'  anno  domini 
M°  CCCC°  X°. 

Vester  servus,  cupiens  in  labore'"  fieri  socius 

Richardus  Wyche,"  infimus  sacerdotum." 

V  B  červený  nadpis:  .Magister  Richardus  Oxoniensis  ad  Magistrům  Jo- 
hannem  Hus' ;  v  Gs  nadpis  ,Epistola  dirrecta  Mgro  Johanni  Hus  de  Anglia" : 
v  Nic  nadpis:  ,Epistola  Richardi,  ut  patet  in  fine';  v  Ui  nadpis:  ,Epistola 
Richardi  Wigleph  ad  dive  memorie  Mgrm.  Johannem  Hus,  veritatis  ewan- 
gelice  fervidum  zelatorem' ;  u  Unt  nadpis :  ,Epistola  ad  Hus  de  Anglia' ; 
v  Unv  nadpis:  ,Fratri  in  Christo  sibi  dilecto  Mgro  Jo  Huss  presentetur' ; 
v  Ust  nadpis:  ,Fratri  in  Christo  sibi  dilecto  Magistro  Johanni  Hus  presen- 
tetur'; Op  nadpisují  (sotva  podle  rukopisu):  ,Epistola  cuiusdam  Wiclefici 
sacerdotis  scripta  ex  Anglia  ad  Hus  et  eius  socios  et  auditores'. 

22*. 

Starý  (Husův?)  překlad  předcházejícího  listu. 

V  Londýne  [1410]  Sept.  8. 

Rkp.  univ.  knih.  III  G  16  (=  Ur)  f.  84—84'. 

Zdravie  a  cožkolivěk  vymyšleno  muož  býti  v  trevách  Ihesu  Krista. 
Najmilejší"  v  buohu,  kteréž  já  miluji  v  pravdě,  a"  netoliko  já,  ale*^ 
i  všichni,  kteříž  sú  poznali  pravdu  pro  pravdu,  jenž  prěbý\^á  u  vás 
a  s  vámi  bude  skrze''  boží  milost  na  věky. 

Radoval  sem  sě  velmi,  když  jsú  přišli  najmilejší '  mně  bratřie  a  vy- 
dali jsú  svědectvie  pravdě  vašie,  kterak  i  vy  v  pravdě^  chodíte.  Slyšal 


Č.  22:  ^v  Unv  doplněno  mezi  řádky.  —  ^  cfiybí  v  Nic.  —  s  scripta  B,  Xic ;  v  Unt 
mezi  re  a  scripta  škrtnuté  si.  —  ^  chybí  v  B,  Nic.  —  '  prestarent  B ;  prestareat  scripta 
Nic.  —  "Lundonie  B,  Ui,  Unv,  Ust.  —  'gloriose  etc.  Unv,  Ust;  datum  chybí  v  B,  Nic, 
Ui,  Unt,  Unv,  Ust.  —  ""  in  laboribus  Ui,  v  B  chybí  —  "  Ricus  Wychewicz,  infimus 
sacerdotum  etc.  B;  Ricus  Wyche  wycze  inf.  sac.  Gs;  Ricliardus  inf.  sac.  Nic;  Richardus 
Wigleph  infimus  sacerd.  Ui;  Richardus  Vicze  inf.  sac.  Unt;  Ricus  Wiche  inf.  sac.  a 
něco  níže  připsáno  Wicz  Ust;  Ricus  Wychewitze  inf.  sac.  Op;  v  Unv  celý  podpis  chybí. 

Č.  22:  "&  září.  —  ^'Richard  Wyche  —  dodatky  Wicz  v  některých  rkpch  mají 
patrné  naznačovati  výslovnost,  —  stoupenec  WycUfův  upálený  r.  1431;  srvn.  Loserth, 
MIÓG  XII,  260,  269,  Lechler,  Joh.  v.  Wiclif  II,  351. 

Č.  22*:  ^Namilejši  Ur.  —  ^v  Ur  touž  rukou  nad  řádkem.  —  "^  alle  Ur.  — 
•^k  skrzye  Ur.  —  « najmiliší  Ur  —  ^w  prawdv  Ur. 


80  C.  22*.     1410,  Sept.  8. 

sem,  bratrie,  kterak  ukrutně  vás  mútí  Antikrist,  trápenie  mnohá  a  ne- 
slýchaná Krystu  věrným  čině.  Aniž  diev,^  že  u  vás,  ponydž  po  všech 
zemích  od  protivníkóv  zákon  Kristóv  odbuoj  trpí,  a  drak*"  onen  črvený, 
tolik  maje  hlav,  o  němž  v  Zevení  svatého'  Jana,'  již  z  úst  svých  vy- 
pustil tok  veliký,  jímž  požřieti''  miení  ženu,  cierkev  svatů.  Ale""  pán 
najmilostivější  jedinkú  sobě  choť  konečně  vysvobodí. 

Protož  posíleni  buďme  v  buohu  a  v  jeho  nesmiernej  dobrotě,  silně 
v  něho  úffajícě,  jenž  neprěpustí  milovníkóv  svých  od  nižádného  dobrého 
úmysla  nemilosrdně  zklamánu  býti  neb  odpadnuti,  budeme-li  my'  jeho, 
jakož  dlužní  sme,  milovati  celým""  srdcem";  neb  nad  námi  nikoli  nebude 
kralovati  protivnost,  nebude-li  nižádná  panovati  lest.  Protož  nižádné 
múcenie°  a  súženie''  pro  Krista  nás  neporazuj,  jistě''  že  kteréžkolivěk 
pán  za  syny  ráčí  vzieti,  ty  mrská.  Neb  chce  milosrdný  otec,  abychom 
v  tomto  životě  biedném  protivnostmi"^  skúšeni  byli,  aby  potom  odpustil. 
Neb  zlato,  kteréž  tento  najvyší  řemeslník  vybierá,  ohněm  zde  čistí  a  zku- 
šuje, aby  v  svém  pokladě  najčistšiem '  potom  položil.  Vidíme,  že  čas  již 
zde  mieti  máme  krátký  a  pominúcí,'  život,  jehož  potom  zdáme,  blažený 
i  věčný.  Protož  pracujme,  doniž  čas  máme,  abychom  v  ono  odpočinutie 
vjíti  mohli.  Co"  jiného  v  tomto  *  životě  křehkém  vidíme,  jedné  buolest, 
truchlost  a  tesklivost.  A  že  najviec  má  věrnými  hnuti  zákona  buožieho 
zavržeme  přielišné  i  potupenie,  protož  snažme  sě,  jakž  móžme,  dosti- 
hnuti věčných  věcí,  nechajíce  z  úmysla  minujících  i  padúcích  věcí.  Zna- 
menajme  obyčeje  otcóv  prvnějších,"  znamenajme  svaté  obého  zákona. 
Však  všichni  v  tomto  moři  zamúcenie  a  protivnosti  cěstili  (?)  sú,  však 
„sekáni  sú,  někteří  kamenováni  sú,  aby  i  bitím  meče  zemřeli  sú.  Jiní 
chodili  jsú  v  húniech,  v  kožkách  kozích",  jakož  svědčí  apoštol^  k*  Zi- 
dóm.  Jistě"  všickni  ostřiehsQi  sú  cesty  tvrdé,  Kristovy  šlápěje^  tak  ná- 
sledujíc, jenž  řekl  jest^:  „Kto  mě  slúží,  di  po  mě,  a  kdež  já  sem,  tu 
bude  i  sluha  mój". 

„Protož^  i  my,  taký  příklad  položený  majíc  svatých  předních,  slo- 
žiece  silaime^  (?)  každé  břiemě  a  obkličující  nás  hřiech  trpělivostí" 
běžme  k  buoji  nám  položenému,  hlediec  k  stvořiteli  viery  a  k  dokonanci '''' 
Ježíšovi,  jenž,  předloživ  sobě  radost,  strpěl  jest  kříž,  hanby  netbay". 
Vzpomeňme  na   něho,  jenž  takú"  od  hřiešníkóv  proti   sobě   strpěl  jest 


s  dyew  Ur.  —  •'  draak  Ur,  kde  za  tím  škrtnuto  a  —  '  v  Ur  za  tím  škrtnuto  Jak. 
—  opsáno  pozzrzieti  Ur.  —  ^  v  Ur  opraveno  z  budelmelimy  a  před  tím  škrtnuto  d  — 
■"  psáno  cyelim  Ur.  —  "  opraveno  ze  srdczym  Ur.  —  °  nucenie  Ur;  opraveno  podle  lat. 
textu.  —  P  zuzzenie  Ur.  —  '^  v  Ur  nadepsáno  věrně  a  za  tím  škrtn.  k  i.  —  ^  v  Ur  opra- 
veno z  protivnostirni.  —  'poslední  i  (y)  v  Ur  nad  řádkem.  —  ^  v  Ur  opraveno  z  po- 
minuty nadepsáním  ci.  —  "  y  Ur  oprav,  z  což.  —  "•'  v  Ur  psáno  prwniessich.  —  ^  v  Ur 
před  tím  škrtnuto  czl.  —  "^  v  Ur  psáno:  jisstě.  —  ^  v  Ur  první  e  nad  řádkem.  —  ^  tak 
v  Ur;  or.  pro  viribus.  —  ^*  trpylowsty  Ur.  —  ^^  dokonaczi  Ur;  or.  consumatorem.  — 
"y  Ur  oprav,  z:  taťikuu. 

'  Apok.  12,  3—15.  —  -  Heb.  11,  37.  —  ^  Joh.  12,  26.  —  *  Heb.  12,  1—2. 


C.  22*.     1410,  Sept.  8.  81 

protivnost,  abychom  nezůstali  myslmi  našimi  hnúce,  ale'  žádajme  z'''^ 
srdce  pomoci  od  pána"  a  proti  jeho  protivníku  Antichristu  silně  rytie- 
řujme,  milujme  Krystóv  zákon  a  nebuďme  dělníci  lstiví,'  ale'  ve  všech 
věcech,  jakož  pán  ráčí  dáti,  věrně  čiňme  ^'  a  v  jeho  při  pracujme  pod 
nadějí  odplaty  věcné. 

Protož  ty,  Hussi,  bratře  v  Kristu  milý,  ac  neznámý  mně  v  tváři," 
ale"  však  ne  u  vieři^^  a  v  milování,'"''  však  dalekost  zemí  nemóž  rozlú- 
čiti,  kderéž  svázalo  jest  Kristovo  *  milovánie,  posil  sebe  v  daru,  jenž  dán 
jest"  tobě,  pracuj  jako  dobrý  rytieř  Jezu"  Krista,  kaž,  pilen  stoj  slovem 
i  příkladem,  a  kteréž''''  moci  budeš,  k  cestě  zase  přivolaj"  pravdy.  Neb 
pro  domněnie"""  neb  ustavenie  marná  a  pro  blýskánie  Antikristovská 
pravda  čtenie  nemá""  býti  zamlčána.  Protož  údóv  zemdlených  od  ďábla 
posiluj,  jakž  móžeš,  a  potvrzuj.  A  bude-liť  ráčiti  najvyší  pán,  skoro  do- 
konat' sě  Antikrist.  A  jedna  věc  jest,  z  niež  sě  raduji,  že  v  království 
našem  i  jinde  buoh  srdcí  některých  lidí""  tak  velmi  posilnil,  že  také  až 
do  žaláře,  do  vypověděnie  i  do  smrti  držie  slovo  Kristovo.^ 

Viec,  najmilejší,"  neviem,  co  bych  vám  psal,  ale"  vyznávám,  že  srdce 
mé  vylíti  bych  žádal,  bychť  tiem  vás  v  zákoně  božiem  potvrdil.  A  všech 
věrných  zákona  buožieho  milovníkóv  z  najvětcích  žádostí  mého  srdce  po- 
zdravuji, a  zvláště  vašeho  v  kázání  svatého  ctenie  pomocníka  Jakubka, 
prose,  aby  za  mě  k  buohu  orudovali  a  za  obecnú  cierkev  Jesu''^  Kri- 
stovu. A  „buoh''  pokoje,  jenž  je''''  vyvedl  z  mrtvých  pastýře  velikého 
ovcí,"  pána  Jezu  Krista,  „szpósob'"'^  vás"  ve  všem  dobrém,  aby  činiU 
vuoli  jeho,  cině^'  v  vás,  co  jest  libé  před  ním".  Pozdravují  vás  všichni 
přietelé,  kteříž  o  vašich  ustavičnostech  slyšeli.  Žádám  také  vaše  odpo- 
vědi věděti,  neb  vězte,  že  veliká  utěšenie  nám  dávají. 

Psáno  v  Lodonu  na  urozenie  panny  Marie '^ 

Váš  sluha,  žádaje  v  práci  býti  tovařiš,  Rikard  Wicz,"  najmenší 
z  kněží. 

V  Uv  červené  psaný  nadpis :  ,Epistola  Mgri  Johannis  Hus  de  carcere 
missa'.  Nad  tím  rukou  17.  stol.:  ,Ricardi  Wicz  Angli'.  Vedle  jinou  rukou 
17.  stol:  ,latinam  vide  libro  in  4'"  sub  NC  2'.  Dole  pod  textem:  ,latinam 
vide  libro  in  é^^sub  NC  4'. 


•"^  Ur  psáno  s.  —  «^y  Ur  za  tím  ^linuto:  wšak  dále.  —  "í'  Ur  psino  czynmye, 
před  tím  škrtnuto  czil.  —  s^  neuwyerzy  Ur.  —  '■''  ano  milovaný  Ur..  —  "  opraveno 
z  geni  Ur;  za  tím  škrtnuto  de.  —  ^^  ktezz  Ur.  —  "  přivolav  Ur.  —  '""•  v  Ur  před  tím 
škrtnuto:  nepromnyenye.  —  ""má  Ur.  —  °°  touž  rukou  in  marg.  Ur.  —  ''p  y  Ur  před- 
chází nadepsané  Kri.  —  ^'^  psáno  gye  Ur.  —  ''■■  v  Ur  oprav,  ze  szbosob.  —  *^  y  Ur  oprav. 
z  činí. 

'^  Srvn.  2  Cor.  11,  13.  —  '' Srvn.  Gal.  1,  22.  —  '  Vztahuje  se  na  pronásledování 
Lollardň  v  Anglii.  —  ^  Heb.  13,  20.  -  "  Heh.  Í3,  21.  —  "^  dne  8.  září.  —  "  Richard  Wi/che, 
srvn.  poznámku  při  lat.  originále. 

6 


82  Č.  23.     1410,  Septemb.  12^19. 


23. 

Mistr  Jan  Hus  papeži  Janovi  XXIII:  zadá,  aby  zrušil  zákaz  kázání 
v  kaplích  a  nedovolil  dalšího  spalování  knih   Wijclifových. 

V  Praze,  1410,  Septemb.  12.-19. 

Rkp.   Vid.  4902  (^  Vnb)  f.  117—117'. 

List,  dosud  netištěný,  podle  největší  pravděpodobnosti  Husův,  poslán 
papeži  Janovi  XXIII  v  měsíci  září,  kdy  král,  královna,  četní  pánové'  a  mésta 
i  universita  přimlouvali  se,  aby  opatření  Zbyňkova  byla  odvolána.  Na  Husa 
jako  autora  vedle  jiného  ukazuje  zejme'na  místo  o  následcích  spálení,  jež 
připomíná  podobný  obrat  v  jeho  obraně  Wyclifa  (v.  pozn.  5.). 

Subieccionem  huniilem  pediim  cum  osculo  beatorum.  Pater  beatis- 
sime!  Sanctitatis  vestre  niinccium  Antoniům  de  Montecatino'  cum  ťiliali 
suscepimus  reverencia  et  sanctitatis  vestre  voluntatem  attentis  percipi- 
entes  auribus.  grates  salvatori  nostro  humili  obtulimus  animo,  quod 
pastorem  nobis  vestram  sanctitatem  constituit,  qua  presidente  suani 
sanctam  ecclesiam  in  semitis  iusticie  regulabit.  Unde  speramus  confi- 
denter,  pater  beatissime,  quod  ^  magis  pie  ac  sapiencius  vestra  sanctitas 
nos  respiciet,  quam  Allexander,^  sancte  memorie  predecessor  vestre  '  be- 
atitudinis,  qui  ex  nomine  civitatem  Pragensem,  quod  multorum  corda 
sint  heresi  in  ipsa  infecta,  graviter  annotavit,'  cum  přestaňte  Iliesu 
Christo  domino  ex  integro  omneš  et  singuli  profitemur  catliolicam  fidem. 

Vestram  ergo,  o  clementissime  pater,  flexis  genibus  rogamus  beati- 
tudinem,  humilime  supplicantes.  quatenus  pii  patris  gerens  affectura,  a 
filiis  obediencie  famam  illicitam  per  cassacionem  sentencie,^  que  ex  fun- 
damento  emulorum  falso  surrepsit,  dignaretur  vestra  sanctitas  removere, 
quos  predicacionis  sancte  prohibicio  et  librorum  combustio  graviter  con- 
turbavit,  nec  quicquam  boni  attulit,  sed  discordias,  lites,  odia  et  homi- 
cidia  procuravit,'  que  non  cessabunt  concito,  nisi  vestre  sanctitatis  be- 
nignitas  verbum  domini  liberet  et  sentenciam  combustionis  librorum 
anullet,  que  filios  vestre  sanctitatis  humiles  tamquam  hereticos  iam  con- 


*  ve  Vnb  následuje  škrtnuté  mag.  v 

'  Antonius  de  Montecatino  a  Jakub  Devinionis  z  Lukky  byli  nuncii  s  listinou  o  na- 
.stoupení  .lanové  ze  dne  1.  června  1410,  (Doc.  str.  376),  do  Prahy  arci  přišli  mnohem 
pozdéji.  —  -  Alexander  V,  f  3.  května  1410.  —  ^  Míní  se  listina  Alexandra  V  ze  dne 
20.  prosince  1409  (Doc.  374—376),  jež  se  tu  dílem  slovné  ozývá.  —  '  Míní  se  výrok 
Zbyňkův  ze  16.  června  1410  (Doc.  378—385)  na  základe  předešlé  listiny  vydaný.  — 
'-' Srvn.  Hus,  Defensio  Wyclif  (Op  I,  106):  que  combustio  nullum  peccatum  de  cordibus 
hominum  .  . .  sustulif,  sed  . .  .  in  populo  disturbia,  invidias,  diffamaciones,  odia  multipli- 
cavit  et  homicidia. 


(".  23,  24.     UK),  ňeptemb.  12—19.  -    1411,  post  Mart.  1.5.  8B 

fluidit."  Sed  speramiis,  quod  piissiini  patris  sanctitas  honorem  filioruin 
obediencium  graciosissiine  reforinabit.  Datum  ut  supra.''  [Prage  die  XII 
mensis  Septembris  ?] 


24. 

M.  Jan  Hus  Richardovi  Wycheovi:  odpovídá  na  jeho  dopis  (c.  22)  a  dává 

zpráv  1/  o  věcech  českých. 

[V  Praze  1411,  post  Mart.  15.] 

Bolest.  C  132  (-^  B),  /'.  155— 156' ;  Univ.  bibl.  XI  E  3  (=  Unt)  f.  113. 

Hófler  n,  212—214  (z  Unt) ;  Palacký ,  Dociim.  str.  12—14  c.  6  (z  Unt); 
srvn.  Sedlák  na  iw.  m.  str.  2 — 3.  —  Český  překlad  Mareš,  Listy  str.  43—45 
c.  13  =  str.  54—56  c.  13^=  str.  29—31  č.  13^  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy 
str.   74—77  c.  20  =  Flajšhans,  Listy  str  29—32  c.  XIV. 

O  čase  Novotný,  Listy  Husovy  str.  12 — 14,  Sedlák,  Několik  te.xtú  z  doby 
husitské'  (řada  III,  Hlídka  1913,  zvi.  ot.  3) ;  mylně  Tomek,  Dějepis  university 
Pražské  I  str.  206  pozn. ;  srvn.  však  týž,  Dějepis  Prahy  IlP,  491 — 492.  Srvn. 
i  Nedoma,  Boleslavský  kodex  z  doby  husitské.  Vést.  král.  spol.  nauk  1891 
str.  29. 

Pax  Christi  habundet  in  cordibus  vestris  per  spiritum  sanctuni,  qui 
datus  est  vobis,  carissime''  in  Christo  Ihesu! 

Tue  earitatis"  epištola,''  que  desursum  a  patře''  descendit  luminum,^ 
in  Christi  fratribus  vehementer  accendit  animum:  quia  tantiim  dulce- 
dinis,  efficacie,  roboracionis  et  consolacionis  in'  se^  continet,  quod,  si 
alia  scripta  singula  per  Antichristi  consummerentur  voraginem,  ipsa 
Christi  fidehbus  sufficeret  ad  sahitem.  Unde  eius  medullam^  et  vigoro- 
sitatem  in  meo  revolvens  animo,  dixi  coram  multis  hominibus  in  ser- 
mone pubhco,  in  quo,  ut  estimo,  fuerunt  prope  decem  milia '  hominum : 
„*Ecce  fratres  dilectissimi,  quantam  curam  de  vestra  salute  Christi  pre- 
dicatores  fidelissimi  in  alienis  gerunt  partibus,  quod  cupiímt  ^  totum  cor 
suum  effundere,  si  possent  nos  in  lege""  Christi  veť  domini^  confortare'. 


Č.  23:  •'confiidit  Vnb.  -  "datum  doplněno  podle  předcliázející  datované  listinu, 
jež  tištěna  Doc.  str.  411,  ale  ta  nepředcliází  před  tímto  listem  bezprostředně ;  mezi  ní 
a  Husovým  listem  Jest  projev  pánů  z  Kravař  (Doc.  411—412)  nedatovaný ;  poněvadž 
listy  ostatnídi  šlechticů  jsou  datováni/  19.  září,  jest  možno,  že  i  list  Husův  jest  teprve 
z  toho  dne. 

Č.  24 :  ^  karissime  B.  —  ^  karitat.  Unt.  —  "  epištole  Unt.  —  ^  v  B  za  tím  škrtnuto 
hominum.  —  ^  luminum  descendit  Unt.  —  '  chybí  v  B.  —  ^  v  B  druhé  1  připsáno  po- 
zději; medulam  Unt.  —  ^v  B  in  marg.  -    '  conservare  Unt. 

Č.  24:  '  Číslo  jest  ati  poněkud  nadsazeno.  —  -  Citováno  z  listu  Wijcheova;  v.  ě.  22. 


84  Č.  24.     1411.  post  Mart.  15. 

Et  subiunxi :  „Ecce  karissimus  ťrater  noster  Rychardus,  M/  lohannis 
Wyoleřf"  iii  ewangelii  laboribus  consocius,  scripsit  iiobis'  taňte  confor- 
tacionis  epištolám,  quod  si  ego  nullam  haberem  scripturam  aliam,  de- 
berem  me  pro  Christi  ewangelio  exponere  usque  ad  morteni ;  et  faciam, 
auxiliante  domino  nostro^  Ihesu  Christo".  Sic  autem  exarserunt  fideles 
Ciiristi^  in  epištola  ipsa,"'  quod  rogaverunt  me,  ut  ipsam  transponerem 
in  lingwarium"  nostre  gentis.^ 

Quid  vero°  scribere  tue  caritati^'  cum  ceteris  fratribus  debeam, 
ignoro.  Minus  doctus  docciores ''  informare  "^  non  valeo,  debilior  forciores 
in  Christi  milicia  numquid  debeo  confortare?  Et  quid  dicam?  Informa- 
cionis  eť^  confortacionis '  verba  tua,  karissime,  preripuit  epištola/  Só- 
lům michi  superest,  ut  petam  et  regracier.'  Petam"^  oracionis  auxilium, 
et  regracier,'  quod  de  benedicta  Anglia  tanta  bona  per  tuum  laborem 
přestaňte  Ihesu  Christo  domino  Boemia  iam  suscepit.  Nec  mirum,  si 
„aliis^  odor  in"  mortem'',  sed  gaudium,  quia  multis  „odor  in  vitam" 
eternam.  Ad  tantum  enim  inimicus  homo^  zyzaniam'  in  nostro  regno 
sparserat,  quod  vix  et  raro  granum  tritici  apparebat;  „totum"^  repleve- 
rant*'  *urtice  agrum  hominis",  quod  graviter  poterat  inveniri''  via  salutis. 

lam  autem  „populus,'  qui  ambulabat  in  teuebris,  vidit  lucem  mag- 
nam"  Ihesu  Christi/  quia  habitantibus  „in  regione  umbre  mortis  lux 
eis"  apparuiť  veritatis;  quam  přestaňte  salvatore  nostro  ardentissime 
suscipiunt  populi,  barones,^'  milites,  cives''*"  et  comunes  plebei.  Quodsi''" 
vestra""  illud  ad  plenům  percipereť'  Anglie  sancta  comunitas,  letanter 
cordis  tripudio  prorumperet  ^ :  „Letare  sterilis,  que  non  paris,  erumpe  et 
clama,  que  non  parturis,  quia  multi  filii  deserti." 

Scito,"  dilectissime  frater,  quod  populus  non  wlt  audire,  nisi  scrip- 
turam sacram""  eť^  presertim  ewangelium  et  epistolas;  et  ubicumque 
in  civitate''''  vel"  opido,  sivé  villa  *aut  in""  castro  comparet''''  sancte 
conversacionis "  predicator,  caterwatim  confluunt  populi,  clerum  indis- 
positum  aspernentes.'"""  Ex  quo  consurrexit ""  Sathanas,^  quia  iam  cauda 
mota  est  ipsius  Vehemoth,  et  restat,  ut  dominus  Ihesus  Christus^ 
conterat  caput  eius.  Ecce  caput  eius  leňte  tetigi,  et  apperuit""  os  suum, 
ut  me  cum  fratribus  pariter  deglutiret.  Furit  nunc  et  mendaci  verbo 
nunc  hereticat,  nunc  blandit,  nunc  flammam  censure  multiplicat,  expandit 

^  Wiclef  Unt.  —  '  vobis  Unt.  —  ■"  in  ipsa  epist.  Unt  —  "  lingwam  Unt  —  °  ergo  B. 

—  p  Ni  mis  docciores  Unt.  —  ^  instruere  Unt.  —  '^  chybí  v  Unt.  —  ^  petam  et  repetam 
Unt.  —  *  regracior  Unt.  —  "  odor  et  mortem  Unt;  odor  in  mořte  B.  —  ^' zizaniam  Unt. 

—  *  repleverat  B,  Unt.  —  "  inven.  poter.  Unt.  —  >'  Ihesum  Christum  B.  —  ^  apar.  Unt. 

—  »a  barron.  Unt.  —  ''''  comítes  Unt.  —  "^"^  Quod  Unt.  —  '*''  recta  B  na  rasuře.  —  *^  per- 
cipiet  Unt.  —  *^  v  B  in  marg.  místo  Dato  v  textu.  —  e»  sacr.  script.  Unt.  —  ^^  v  Unt  za  tím 
škrtnuto  clerum.  —  "v  Unt  za  tím  škrtnuto  dispositum.  —  ^^  apparet  Unt.  —  "  veri- 
tatis Unt.  —  """  aspernantes  Unt.  —  ""  consurexit  B.  —  °°  aperuit  Unt. 

^  Český  překlad  v.  č.  22*.  —  '  Srvn.  2.  Cor.  2,  16.  —  '•>  Srvn.  Mat.  13,  25.  —  ^  Prov. 
24,  31.  —  '  Mat.  4,  16.  —  "  Gal.  4,  27.  —  '•'  Zde  i  v  dalším  vracejí  se  časté',  místy  po- 
někud obměněné  frase  biblické. 


Č.  24.     1411,  post  Mart.  15. 


85 


facein''"'  fulminacionis  horride^^^  in  terrarum  circiimiacencium  "■■■  dioce- 
sibus,  et  domi  non  audet  meum  verticem  tangere.^"  „Nondum"  enim 
hora  venit",  quia  nondum  de  ore  siio  eripuit  per  me  et  fratres  meos 
dominus,  quos  ad  vitam  glorie  preelegit;  propter  quos^'  dabit  fortitu- 
dinem  ewangelizantibus,  iit  ipsum  Vehemoth  saltim  in  cauda  **  tribulent, 
donec  caput  ipsius  cum  membris  eius  singulis  totaliter  conteratur.  Id 
optamus  ex  animo,  pro  illo  laboramus,  eť  prout  tua  grata  scribit  cari- 
tas,""  pro'-  illo  debemus  mortein  humiliter  sustinere,  nec  debemus  de 
auxilio  omnipotentis  domini  diffidere;^  cum  dicat  piissimus  dominus'^: 
„Cum  ipso  sum  in  tribulacione,  eripiam^'"  eum  et  glorificabo  eum". 
O  adessencia,  o  erepcio,'"'  o  glorifícacio,  expectas^^  Rychardum"  cum 
fratribus,  qui  multas  iam  tribulaciones  sustinuit.  Suscipe  et  me  mise- 
rum,  ut  cum  fratribus  meis  sim,  qui  tuam  legem  in  medio  „genera- 
cionis"  pravé'  et  adultere"  intrepide  confitentur.  „Da'^  nobis  auxi- 
lium  de  tribulacione,  quia  vana  salus  hominum";  in  te  sit  spes  nostra, 
ad  te  nos  trahat  „triplex"*  funiculus",  quem  nequit  Antichristus ■■  di- 
rumpere,  quia  ipsum  construit"'  dominus  Ihesus  Christus.  Ipse,  dilectis- 
sime  frater,  prestet  tibi  cum  tuis  adiutoribus  vitam  in  gracia'  inco- 
lumem,  ut  possis  longis  temporibus  vivere,  et  oves  errantes  ad  viam'' 
deducere"  veritatis, 

Valde  gavisus  sum  et  omneš,"  qui  diligimus  ewangelium,  quod  tua 
caritas"  se  benignum'  nobis  exhibuit,  nos  salubriter  informando.  De"" 
aliis  Nicolaus,'^  cui  scribunt,  faciet  mencionem.  Liteře  portate  šunt  nobis 
primo  in  2'  dominica  ieiunii,'*  quia  Symon '"  fuit  in  Vngaria  cum  eis.'' 
Dominus  rex-"  noster  totaque  curia  sua,  regina,-'  barones  et  comunis 
populus  šunt  pro  verbo  Ihesu  Christi.'  Salutat  Christi  ecclesia'"  de^  Bo- 
emia  'ecclesiam  Christi  in  Anglia,  optans  esse  particeps  confessionis 
sancte  fidei  in  gracia  domini  Ihesu  Christi.  Deus  graciosus"  sit  merces 
vestra,  quod  tantis  laboribus  exemplaria''  nobis  egentibus  ministrastis." 
Pax  vobis,  que  exsuperať'  omnem  sensum.  Amen. 


pp  faciem  B,  Unt.  —  44  horide  B.  —  ■''■  iaceuciuni  Unt.  —  "  quod  Unt.  —  "  saltem 
per  caiidam  Unt;  v  B  causa  ale  s  vyškrabáno.  —  ""  prout  vestra  (za  tím  mylné  ])  gra- 
cia scripsit,  ut  scribit  karitas  Unt.  —  ^'^  deficere  Unt.  —  ^^'^erripiam  B.  —  ""  errepcio  B ; 
o  sanctissima  erep.  Unt.  —  y^expectes  Unt.  ~  ^^  Richardům  Unt.  —  ^^prawe  Unt.  — 
■'construxit  Unt.  —  '^gloria  Unt.  —  '^  v  B  opraveno  z  vitam.—  ^  redire  Unt.  —  ^  chybí 
v  B.  —  s  gavisi  sumus  omneš  Unt.  —  ''  karitas  Unt.  —  '  benigně  Unt.  —  "^  De  aliis  — 
cum  eis  chybí  v  Unt.  —  ^  v  B  za  tím  škrtnuto  in  Anglia.  —  '"  eccl.  Chr.  Unt  a  původně 
i  B.  —  ^  gloriosus  Unt.  —  °  exempla  Unt.  —  ''  superat  B. 

'"  Narážka  na  klatbu  pro  nestání,  jež  v  Praze  vyhlášena  15.  března  1411 ;  v.  Novotný, 
Listy  Husovy  13.  —  "  >S/-y«.  Joh.  2,  4  (7,  30).  —  '- Srvn.  c.  22.  —  '^  Ps.  90, 15.  —  ''  Srvn. 
Mat.  12,  39  (16,  4).  —  '^  Ps.  59,  13.  —  "'  Srvn.  Eccles.  4,  12.  —  ''  Osoba  neznámá  (Mi- 
kuláš Faulfiš?).  —  '^rfne  8.  března  1411.  —  ''^Osobnost  neznámá,  jistě  ne  Šimon 
z  Tišnova.  —  ^o  Václav  IV.  —  -'  Žofie.  —  "  Týče  se  .mad  poslání  knih  Wyclifových 
v  náhradu  za  ty,  jez  v  Praze  spáleny. 


86  Č.  24,  25.     1411,  post  M;irt.  15.         1411,  P^ebr.-MMil. 

V  B  nadpis  červené:  .Rescriptuni  a  Mgro  Hus  aď*  Rycřrardum'.  Nad 
textem  v  Unt  touže  rukou  nadpis:  ,Responsio  ad  Angliam'  a  jinou  rukou 
červené:  ,Magistri  Hus'.  Dole  (za  Amen):  ,Exspirat  Magistři  Hus  epištola  in 
Angliam'. 

25. 

M.  Jan  Hus  králi  polskému   Vladislavovi:  teší  se  z  velikého  vítězství  nad 
Německým  řádem  [u  Grunwaldu]  i  ze  smíření  jiz  uzavřeného  a  doporii- 

čaje  brzký  mír. 

[V  Praze  1411,  Febr.-Mart.J 

Rkp.  kapit.  Bolest.  C  132  (^  B)  f.  159—160. 

Xedoma,  Boleslavský  kodex  str.  42 — 43  č.  III  (z  B)  a  podle  ného  Le- 
ivicki,  Cod.  epist.  saec.  XV  sv.  III  str.  500 — 501. 

Český  překlad  Mareš  str.  40—42  c.  12  =  str.  50—53  č.  12'  =-  str.  28 
č.  12^  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  65—66  č.  17  =  Flajšhans,  Listy  str. 
28—29  č.  XIII. 

O  čase  srvn.  Nedoma  34 — 35,  Goll,  Čechy  a  Prusy  str.  128,  Novotný, 
Listy  Husovy  str.  14. 

Lewicki  na  uv.  m.  myslí  na  prosinec  1410.  List  předpokládá  znalost 
dopisu  Vladislavova  z  11.  listopadu  1410  panu  z  Rosenberka  nebo  nějakého 
listu  podobného,  ale  sama  zmínka  o  míru  vede  k  únoru-březnu  1411. 

Salus  et  gracia,  pax  et  victoria  a  deo  patře  et  domino  Ihesu  Christo. 
lllustrissime  princeps  et  rex  magnifice !  Dum  Oness '  de  Huorka,"  Vestre 
Maiestatis  nunccius,  victorie  et  laudabilis  concordie-  čerta  nova  retulit, 
magnam  cordi  meo  intulit  leticiam,  qiiam  nec  calamus  describere,  nec 
vox  mea  válet  exprimere,  ut  deceret.''  Scio  tamen,  rex  christianissime, 
quod  non  Vestre  Magnificencie  potencia,  sed  summi  regis  pacifici  Ihesu 
Christi  domini  hostes  superbos,  *  vestri  honoris  inimicos  et  emulos,  hu-  *  1= 
miliavit  potentissime,  de  sede  superbie  deposuit  et  exaltavit  humiles,  ut 
utrique,  ipsius  regis  pacifici  pre  oculis  habentes  potenciam,  tremerent 
et  ipsius  auxilium  in  suis  necessitatibus  invocarent  scirentque,  quia  non 
est  victoria  nisi  ab  illo,  quem*"  nullus  hominum  potest  vincere,  et  qui 
humilibus  solet  dare  victoriam  et  pro  humilitate  finaliter  exaltare.  Do- 
cuit  namque  docens  sepius^:  „Omnis,  qui  se  exaltat,  humiliabitur,  et  qui 
se  humiliat,  exaltabitur".  Impletum  est   utrumque,  Ubi  ergo  šunt   inimi- 

Č.  24:  'ly  ^  toiiz  rukou,  ale  černijni  inkoustem.  —  "chybí  v  Unt. 

Č.  25:  ^Huovka  B.  —  '' diceret  B.  —  "  qvú  (?  qi)  B. 

Č.  25:  ^  Nesl  list;/  Vladislavovy  o  vítězství  do  Čech.  -  -  Vztahuje  se  asi  na  pří- 
měří zavřeně  10.  prosince  1410,  po  němž  pak  následoval  mír  v  Toruni  í.  února  1411; 
Goll,  Čechy  a  Prusy  115,  126.  —  "^  Luc,  14,  11. 


Č.  25,  2fi.     Ull,  Febr.-Mart.  -    1411.  87 

corum  duo  gladii  ^  ?  Revera  illis  šunt  prostrati,  quibus  terrere  conabantur 
humilem!  Ecce,  duos  direxerunt,  violencie''  et  superbie,  et  multa  milia 
perdiderunt  depressi  inportuiie!  Ubi  šunt  gladii,  equi  falerati,  loricati 
armati,  in  quibus  confidebant  ?  Ubi  innumerabiles  florini "  sivé  thezauri  ? 

Čerte  omnia  defecerunt !  Non  crediderimt  superbi,  quod  paupertates, 
quorum  ingrederetur  huinilis,  decepti  šunt,  qui  fiduciam  in  Ihesu  domino 
principialiter  non  habuerunt!  Quapropter,  princeps  illustrissime,  hec  in 
vestre  sapiencie  revolventes  animo,  tenete  humilitatem,  quia  ipsa  exaltat. 
Regem  sequimini,  regem  pacificum  Ihesum  Christum  dominům,  tendite 
ad  pacem  cum  illustrissimo  principe  rege  Sygismundo,'  et  si  ipse  aliqua 
voluerit  ex  táli  arogancia,  quod  přestaňte  domino  non  faciet,  Vestra 
tamen  Maiestas  temperamentum  semper  humilitatis  teneat,  ne  effundatur 
sanguis  christianorum  iterum  et  proveniat  grande  periculum  animarum. 

Ego  autem,  servus  Christi  inutilis,  cum  toto  populo  non  desinam 
graciam  omnipotentis  domini  super  concordia  huius  módi,  ut  ipsam  dig- 
naretur  piissimus  dominus  concedere,  humiliter  invocare.  Opto  iam,  rex 
'"•"'  magnifice,  cordintime  vestram  personam  *oculis  videre  corporalibus, 
quod,  spero,  Ihesus  Christus  dominus  dignabitur  michi  concedere,  si 
sciverit  ad  profectum  Vestre  Maiestatis  aut  mee  predicacionis  quomo- 
dolibet  provenire.  Dominus  omnipotens  dignetur  Vestre  Maiestati  assi- 
stere  per  Salvátorem  nostrum,  mediatorem  dei  et  hominum,  dominům 
Ihesum  Christum.  Amen. 

V  B  červený  nadpis:  ,Magister  Johannes  Hus  regi  Polonie'. 

26. 

Neznámý  kněz   —   Hus    ho    nazývá  ,honorabilis   domine,   ymmo  pater 

reverende'  —  M.  Janovi  Husovi:  vybízí  ho  k  vytrvalosti  po  příkladě  otců 

svatých  a  žádá  nejspíš  o  zaslání  Wyclifova  Dialogu. 

[1411.] 

Ztracen.  Víme  o  něm  jen  z  odpovědi  Husovy  (v.  č.  27),  kde  se  čte: 
,Valde  gavisus  sum  de  vestre  paternitatis  littera'. 

"  benivolencie  (?  buuiobe)  B.  —  ^  flori  B. 

^  Jest  to  nepochybně  ohlas  sdělení  Vladislavova.  Před  zahájením  bitvy  totiž  vel- 
mistr poslal  do  tábora  pols/tého  dva  meče,  pro  Vladislava  a  Vitolda,  aby  měli  čím 
bojovati.  V  listech  Vladislavových  o  bitvě  jest  o  tom  podrobnější  zmín/ta  (srvn.  na  př. 
list  cíiotijeho  SS  rr  Prus.  III,  425—426,  nebo  bis/tupu  Poznaňskému  (t.  426— 427) ;  patrně 
táž  zmínka  byla  i  v  listu  do  Čech ;  cle  se  aspoň  v  listě  poslaném  Jindřichovi  z  Ro- 
senberka  11.  list.  1410;  srvn.  Cod.  ep.  saec.  XV  sv.  III,  502,  Pubitsclika  V,  2,  Anhang 
XXXIV— XXXVII.  —  •'  O  jednání  Zikmundově  srvn.  Goll,  Čecliy  a  Prusy  130,  139; 
Voigt,  Gesch.  Preussens  Vil,  57,  63  n.  Zmínka  Husova  není  bohužel  zcela  jasná.  Zik- 
mund nejprve  (r.  1410)  hrozil  válkou  Polsku  (srvn.  smlouvu  ze  dne  31.  března  1410, 
již  uveřejnil  Lewicki  Cod.  ep.  saec.  XV,  sv.  II,  35-36),  pak  (r.  1410)  čině  se  prostřed- 
níkem, nezaclwval  se  řádu :  srvn.  i  c.  27. 


88  Č.  27.     141 K  post  Febr.-MarL 

27. 

M.  Jan  Hus  neznámému  knězi:  děkuje  za  dopis,  slibuje  spisy  Wiclifovy 
a  oznamuje  noviny  o  míru  Polska  s  řádem  Německým  a  o  své  při  u  kurie. 

[V  Praze,  1411,  post  Febr.-Mavt.J 

Rkp.  kapituly  Boleslavské  C  132  ("=  B)  f.  158' —159 ;  část  listu  byla 
kdysi  vyškrabána  a  nečitelná,  ale  nověji  od  někoho  tinkturou  Giobertiho 
osvěžena,  takže  aspoň  poněkud  lze  ji  přečísti. 

Nedoma,  Vest.  král.  č.  spol.  nauk  1891,  str.  42  č.  II;  nečitelně  jemu 
místo  luští  Sedlák,  Několik  textů,  řada  III  (otisk  z  Hlídky  1913  str.  3 — 4). 
Český  překlad  Mareš  str.  46—47  č.  14  =  str.  57—59  č.  14^  =  str.  32  č.  14^  = 
Flajšhans,  Listy  z  Prahy  85—86  č.  22  =  Flajšhans,  Listy  str.  32—33  č.  XV. 

Salus  et  gracia  a  domino  Ihesu  Christo.  Honorabilis  domine,  ymnio 
et  pater  reverende.  Valde  gavisus  sum  de  vestre  paternitatis  litera '  ma- 
gisque  in  comparacionibus  accepi  fortitudinem,  ut  pro  lege  Ihesu  Christi 
saltim"  secundum  aliquod  vestigimn  precedencium  patrům  militarem. 
Nec  enim  proch  dolor  dignus  passionum  reperior,  quas  sancti  patres 
pro  domino  sustulerunt,  ac  tamen  sicut  catulus  debeo  scrutari  antiquo- 
rum  vestigia,  quibus  venacionem  dyaboli  evaserunt.  Vos  ut  leo,  pater, 
precedite,  ego  ut  catulus,  si  quovismodo  valuero,  imitabor  patrem  filius, 
ut  nequicias  seculi  pariter  evadamus,  přestaňte  duce  domino  Ihesu 
Christo. 

Dyalogum^'  faciam  augeri  (?),  'quam  čito  habere  potero  exemplár 
correctum,  quia  cura  fieret  (?)  inutilis  corrigendo.-  Rex  Polonie,^  quia 
humiliter  processit,  victoriam  habet,  quia  iam  concordia  facta  est,*  et 
comuniter  dicitur,  quod  debent  Pruteni  perpetuis  temporibus  servire  regi 
Polonie  cum  trecentis  lanceis  contra  quemvis  hominem  in  regno  (?) 
Boemie.  Item  debent  sibi  (?)  dare  trecenta  mília  marcarum  auri  (?) . . ." 
Pro  terra  '^  Pomoranie "  debet  fieri  edictum  per  dominům  (?) . . . .  .^  debent 
regi  solvere  duas . . .",  unam  auro  plenám  et  alteram  argento.  Postea 
planius  scribam  sicud  prescivero  (?)'' Valete  in  domino  Ihesu  Christo. 


^  saltiu  B.  —  ^  Celé  toto  místo  v  B  vyškrabáno  a  teprve  v  nedávné'  době  osvěženo 
tinkturou  Giobertitio,  coz  však  neučinilo  všeho  čitelným.  —  '^  asi  jedno  slovo  nečitelné. 

—  ^  Propterea  B.  —  ^  Poinoi-awie  B.  —  '  několik  nečitelnýcli  slov,  snad  by  mezi  nimi 
bylo  lze  čísti:  uam  clenienter.  —  s  zde  v  B  znaménko,  k  němuž  in  maryine  připsána 
asi  tři  slova,  jez  však,  poněvadž  tinkturou  nepotřena,  nejsou  čitelná. 

'  List  jest  ztracen ;  srvn.  č.  26.  —  -  Míní  se  ovšem  Dialog  Wyclifův.  —  ^  Vladislav. 

—  ^  Vítězstvím  míní  se  arci  bitva  pod  Grunwaldem  15.  července  1410,  smířením  zajisté 
mír  v  Toruni  dne  1.  února  1411  uzavřený  (srvn.  Goll  Čechy  a  Prusy  117,  128),  nikoli 
příměří  v  prosinci  1410  smluvené,  jak  ze  zmínky  o  válečné  náhradě  Řádu  (ve  formě 
platů,  a  pomoci  branné)  patrno,  ač  jinak  zprávy  (jak  i  v  listě  se  praví)  vyplynuly  jen 
z  veřejného  mínění. 


C.  27,  28.     1411,  Febr.-M.irt.  —  1411,  (post  Mart.)  Mai?  89 

De  causa  mea  lis  facta  est  in  curia  inter  cardinales,  et  cardiiialis  de 
Columiia,^  iudex  meus,  valde  irascitur,  quod  instrumenta''  portata  šunt  ad 
Boemiam  de  hoc,  quod  libri  ^  non  deberent  (?)  comburi  *'  per  conclusionem 
magistrorum,  qui  tunc  eranť  in  Bononia;  unde  habui  scriptum  tam  ad 
me  quam  ad  ^  dominům  Nicolaum  de  Praga/  quod  bonům  esset,  ut  con- 
cordaret  rex  factum,  vel  quod  in  toto  committerem  causám  ipsi  de  Co- 
lumpna  cardinali/  quia  Magister  Marcus®  fecit  proposicionem  coram 
papá,''  ut  alteri  cardinali  committeret  causám   meam.  Valete'  in  domino. 

V  B  červený  nadpis:  , Magister  Johannes  Hus  cuidam  predicatori'. 

28. 

M.  Jan  Hus  Janovi  Bradatému  (Barbat)  a  Krumlovským :  vzpomíná  jejich 

protivenství,  a  zmíniv  se  o  klatbě,  jiz  naň  vydal  kardinál   Oddo  de  Co- 

lonna,  uvádí  výroky  Písma  i  otců  církevních  o  pravé  poslušnosti. 

[V  Praze,  1411,  (post  Mart.)  Mai?] 

Rukopis  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíně  IV  24  (=  Gd)  f.  215'— 217; 
varianty  uvedl  Sedlák,  Studie  a  texty  I  str.  XXVIII—XXIX ;  druhý  rkpis  za- 
stupují Opera  (=^  Op). 

Opera  I  94'— 95'  č.  V  ~-  P  str.  119  c.  V;  Palacký,  Docum.  16—18  č.  8. 
Český  překlad  Mareš,  Listy  str.  51—53  č.  16  =~  str.  62—66  c.  16^  —  str. 
34—36  c.  16^  ^  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  79—83  c.  31 ;  =  Flajšhans, 
Listy  str.  25—28  c.  XIL 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  14 — 15,  co  namítá  mlčky  Flajšhans 
78,  jest  nemožné'.  Obtíže,  jež  činil  přípisek  v  rkpe  Gd,  pokládaný  za  datum, 
chce  odstraniti  Sedlák,  Stud.  text.  L  str.  XXVHI  domněnkou,  že  je  to  datum 
opisu  (25.  kv.  1416);  ale  tomu  překáží,  že  rukopis  psán  jest  v  1.  1418^1421 ; 
musilo  by  to  tedtj  býti  datum  předlohy  prosté  opsané.  Osoba  adresátova,  ač 
se  s  ní  v  listech  Husových  setkáváme  častéji,  není  blíže  známa;  tvrdí-li 
Flajšhans  78,  že  byl  farářem  v  Krumlove,  jest  to  čirý  výmysl;  tím  byl  v  1. 
1369—1414  Hostislav ;  rovnéž  co  chce  Bartoš  ČMM  XL  169  n.,  mám  za  ne- 
možné. Spíše  bylo  by  lze  mysliti  na  kaplana  Rožmberského  Jana  Biskupce, 
písaře  kodexu ;  v.  o  tom  v  úvode  při  popise  rkpu  Gd. 


^  toto  místo  vyškrabáno;  v.  pozn.  b.  —  '  eram  5.  —  "^  d  nadepsáno  B.  —  '  Vale  B. 

'"  Odo  de  Colonna  (pozdější  papež  Martin  V),  kardinál  titulu  sv.  Řehoře  ad  vel.. 
Jenž  řídil  proces  Husův  od  25.  srpna  1410  do  března  1411.  —  ''Míní  se  asi  listina 
o  snesení  university  Boloynské  ze  dne  25.  list.  1410,  vyžádaná  od  M.  Jana  z  Jesenice 
a  vyzněvší  proti  mínění,  ze  by  kni/iy  Wyclifovy  měly  býti  páleny;  v.  Docum.  str. 
426—428.  —  'Mikuláš  Bohatý  z  Prahy  (čili  z  Okoře,  Egerberka),  o  němž  srvn- 
Tomek  111-  zvi.  468,  473  n.,  497;  o  jeho  stycích  s  kruhy  kurii  blízkými  srvn.  i  Docum. 
424.  —  "  M.  Marek  z  Hradce,  který  přejal  zastupování  pěti  studentci  při  jejich  odvo- 
lán' k  papeži;  srvn.  c,  17.  -    ''Jan  XXIII. 


00  Č.  28.     1411.  (i)ost  Mart.)  Mai? 

Salus  et  gracia  a  domino  Ihesu  Christo.  Dilectissimi !  Audivi  tribu- 
lacioneni  vestram';  ergo  gaudium  existimate,  quia  temptaciones  varias 
ad  probandum  vestram  constanciam  incidistis.  Ego,  carissimi,  primo 
incipio  temptari,  sed  in  hoc  gaudium  existimo,  quia  propter  ewangelium 
hereticus  appellor  et  excomunicor  tanquam  maleficus  et  inobediens.^ 
Sed  ad  proteccionem  gaudii  venit  mihi  in  mentem  vita  et  verbum  Christi 
et  verbum  appostolorum ;  nam"  habetur'  Actuum"  4°,  quomodo^  ^Annas 
princeps  sacerdotum  et  Cayphas  et  Johannes  et  Allexander  et  quotquot 
erant  de  genere  sacerdotum'*,  vocantes  appostolos  denunciaverunt,  ne 
omnino  loquerentur  neque  docerent  in  nomine  Ihesu.  „Petrus^  vero  et 
lohannes  respondentes  dixerunt  ad  illos:  Si  iustum  est  in  conspectu 
domini,  vos  pocius  audire  quam  deum,  iudicate;  non  enim  possumus, 
que  audivimus  et  vidimus,  non  loqui."  Et  iterum  eisdem  pontificibus 
mandantibus,  ne  predicent,  dixerunt  Actuum  V:  „obedire'  oportet  magis 
deo.  quam  hominibus".  Et  in  isto  textu  sistunt  pagani,  Tudei,  heretici, 
dicentes,  quod  deo  super  omnia  est  parendum. 

Sed  proch  dolor,  Antichristiani  in  illa  regula  šunt  cecati,  non  autem 
sancti''  appostoli  et  veri  Christi  discipuli.  Unde  beatus  Jeronymus  in 
epištola  ad  Ephesios  dicit":  „Si  dominus  vel  prelatus  iubet  ea,  que  non 
šunt  contraria  fidei  vel  adversa  sacris  scripturis,  subicitur  illi  servus; 
si  vero  contraria  precipit,  magis  obediat  spiritus  quam  cor*poris  domino". 
Et  infra:  „Si  bonům  est,  quod  precipit  imperator,  iubentis  exequere  vo- 
luntatem;  si  malum,  responde:  oportet  deo  magis  obedire  quam  homi- 
nibus". Item  Augustinus  Omelia  6  de  verbis  domini^:  „Si  illud  iubet 
potestas,  quod  non  debeas  facere,  hic  saně  contempne  potestatem,  ti- 
mendo  maiorem  potestatem.  Ipsarum  humanarum  rerum  gradus  adverte. 
Si  quid  iusserit  procurator,  numquid  faciendum  est,  si  contra  procon- 
sulem  iubeat?  Rursus,  si  quid  ipse  proconsul  iubeat,  et  aliud  iubeat 
imperator,  numquid  dubitatur.  illo  contempto  isti*"  esse  serviendum? 
Ergo  si  aliud  iubet  imperator  a  deo,  eo  contempto''  obtemperandum  est 
deo,  Potestati  ergo  dyaboli  vel  hominis  tunc  resistimus,^  cum  aliquid 
contra  deum  suggesserit;  in  quo  dei  ordinacioni  non  resistimus,  sed 
obtemperaraus.  Sic  enim  deus  precepit.  ut  in  malis  nulli  potestati  obe- 
diamus".   Hec  Augustinus. 

Ad  idem  dicit  Gregorius  ultimo  Moralium :  "^   „Sciendum,  inquit,  est, 

'^  chybí  v  Op.    -   ^' Actoruin  cap.  4  Oj).  —  "  illi  Gd.    -  ''  imperator  ad  deo  contempto 
Gd.  —  ^restitimus  Gd. 

^  Nelze  určiti,  čeho  se  tijká.  —  -Míněna  klatba,  jíž  v  únoru  r.  1411  stihl  Husa 
pro  nestání  kardinál  Odo  de  Colonna.  —  '  Srvn.  Act.  4,  6;  jest  to  zároveň  i  narážka 
na  zákaz  Ale.xandra  V.  kázati  v  kaplích,  jak  jí  Hus  také  užívá  v  t.  zv.  Betlémských 
kázáních  z  r.  1410—1411  (HI  B  20)  f.  imb;  srvn.  tamtéž  f.  161b.  —  'Act.  4,  19—20. 
"Act.  o,  29.  —  ''Citáty  uvedeny  také  v  Husově  kázání, , Cum  turbe',  Sedlák,  Hus  163*, 
z  něhoz  patrno,  ie  Hus  cituje  podle  Dekretu  c.  93  C  XI  (j  3.  —  '  V  dotčeném  právě 
kázání  (str.  163*j  citát  uveden  podle  Lombarda  11  dist,  Migne  192,  758.  —  "  Greg, 
Moral.  XXXV,  19,  Migne  76,    766;  také  tento  citát  Jest   v  uvedeném  kázání  (str.  161*). 


C.  28.     1411,  (post  Mart.)  Mai?  ^  ()1 

quod  numquam  per  obedienciam  malum  debet  fieri".  Item  beatus  Ber- 
nardus  in  quadam  epištola"  dicit:  „Facere  malum  quodlibet,  eciam^ 
iubente,  constat  non  esse  obedienciam,  sed  inobedienciam".  Item  beatus 
Isidorus/"  et  habetur  XI  quest.  3":  „Si  is,  qui  preest,  fecerit  quidquam, 
quod  a  domino  [prohibitum]  est,  aut  facere  iusserit,  vel  quod  scriptum 
est,  preterierit,  aut  preterire  mandaverit,  sancti  Pauli  sentencia  inge- 
renda  sit^  sibi,  dicentis:  Eciam  si  nos  vel  angelus  de  celo  descenderit 
et  ewangelisaverit  vobis  preterquam  ewangelisavimus,  anathema  sit; 
et  sequitur:  „Si  quis  prohibet  vobis,  quod  a  domino  preceptum  est,  vel 
rursus  imperet  fieri,  quod  dominus  fieri  'prohibet,  execrabilis  sit  omni- 
bus, qui  diligunt  dominům".  Et  sequitur:  „Is,  qui  preest,  si  preter  vo- 
luntatem  dei  vel  preter  quod  in  scripturis  sanctis  evidenter  precipitur, 
dicit  aliquid  vel  imperat,  tamquam  falsus  testis  dei  habeatur,''  aut  sacri- 
legus  habeatur". 

Ex  hiis  videtur,  quod  prohibentes  predicare  šunt  falši  testes  et  sacri- 
legi  et  per  consequens  a  domino  excomunicati,  iuxta  dictum  prophete 
excomunicacionem  pronunciantis " :  „Maledicti,  qui  declinant  a  mandatis 
tuis".  Et  quoad  meum  propositum  Jeronymus  ad  Rusticum  Narbonen- 
sem  episcopum  dicit'-;  „Nemohinc*'  episcoporum  invidia  dyabolice  tem- 
ptacionis  infletur,  irascatur,  si  plebem  interdum  presbiteri  exhortentur, 
si  in  ecclesiis  predicent,  si  plebi,  ut  dictum  est,  benedicant;  etenim  ab- 
neganti  mihi  ista  sic  dicam :  Qui  non  wlt  facere  presbiteros,  que  iubentur 
a  deo,  dicat,  quoď  maius  est  Christo".  Item  Běda  super  illo:  Invenietis 
asinam  alligatam  et  pullum  cum  ea,  solvite  et  adducite  mihi :  Et  si  quis 
aliquid  vobis  ■"  dixerit,  dicite,  quia  dominus  hiis  opus  habet,  dicit '^ :  „Hic 
mistice  precipit  doctoribus,  ut,  si  quid  obstiterit  adversitatis,  si  quis  pro- 
hibuerit  peccatores  a  laqueis  solvi,  per  confessionem  fidei  domino  ad- 
duci,'  non  tamen  a  predicando  desistant,  sed  constanter  insinuent,  quod 
dominus  talibus  ad  edificandam  ecclesiam  opus  habet".  Et  quis  posset 
omnia  sanctorum  dieta  conscribere,  que  omnia  docent,  obedire  deo  ma- 
gis'"  quam  hominibus. 

Et  contra  ista  obiciunt  trutanni"  illud  Mat.  23:  „Quecumque'^  di- 
cunt,  facite".  Quibus  statim  os  obstruit  consequens  prohibicio,  que  dicit : 


f  v  Gd  jinou  nikou  nad  škrtnutým  eam ;  Op :  eaiii.  —  =  est  Op.  -—  ''  huic  Gd.  — 
Uak  Gd  i  Op  a  také  Dek,  kde  však  následuje  niaior;  Sedlák  navrhuje,  tuším  zbytečně, 
opravu  v  quid.  —  "^  vobis  aliquid  Op  (podle  Vulg.).  —  '  aduci  Gd.  —  "\clii/b[  v  Gd.  — 
"  tyranni  Op  (i  Doc). 

''  Bernard  Ep.  VII  ad  Adam  monach.,  v.  Migne  182,  95;  citováno  v  kázání  Husově: 
,Obedite  prepositis',  Sedlák,  Hus  142%  —  '"Citováno,  jak  Hus  sám  praví,  podle  dekretu 
c.  101  C  XI  q  3;  týz  citál  v  kázání  dotčeném  v  pozn.  předcIi.  str.  143*  a  v  kázáních 
Betl.  f.  160' b,  161b.  —  "  Ps.  IIS,  21.  —  '- Ti/ž  citát  v  kázání  ,Cum  turbe  irruerent, 
(str.  161");  citováno  asi  podle  dekretu  d  95c.  6  (Friedberg  333).  —  '''Běda,  Sup.  Math. 
III,  21,  Migne  92,  91,  ale  citát  není  přesný;  citátu  s  doslovným  označením  místa  užito 
lakě  v  kázání  ,Cum  turbe'  (str.  162*).  —  "  Srvn.  Mat.  23,  3:  ,Omnia  ergo,  quaecumque 
dixfrint  vobis,  servate  et  facite;  seciindum  opera  aero  c.oruni  noUte  facere.' 


92  Č.  28,  29.     1411.  (post  Mart.)  Mai?  —  1411  [post  Mart.  IH]       14i:i. 

^Secundum  opera  'eorum  nolite  facere".  Unde  Deuteronomii  24  dicit 
deus^':  „Facies  quecumque  docuerint  te  sacerdotes  Leuitici,  iuxta  illud," 
quod  precepi  eis".  Ecce  wlt  dominus,  quod  obedieneiarius  debet  solum 
obedire  iuxta  preceptum  suum.  Unde  illud  Petři  T  Petři  2°:  „Servi/^ 
subditi  estote  in  omni  timore  dominis  vestris",  infra:  „eciam  discolis"; 
seď'  absit,  quod  obediat  quis  discolis,  sic  enim  obediret  dyabolo.  Vo- 
luntas  ergo  dei  dočet  et  scriptura,  quoď*  solum  in  licitis  superioribus 
est  parendum. 

Istis  innixus,  malui  plus  in  predicacione  obedire  deo,  quam  pape  et 
archiepiscopo  et  ceteris  satrapis  contrariantibus  verbo  Christi  isti^: 
„Ite'^  in  universum  mundum"  etc.  Ista  signavi,  ut  sciatis  dyaboli  ca- 
nibus  obviare. 

V  Gd  následuje :  ,Finis  feria  ir  die  Vrbami  Rogacionum  P.  M.' ;  ze  jest 
to  přípisek  písaře  (Petra  z  Mladoňovic?)  domnívá  se,  nezcela  důvodně,  Sedlák, 
Stud.  text.  I  str.  XXVIII .  —  V  Gd  nadpis:  ,Doniino  Johanni  Barbat  in 
Chrumpnaw  Magister  Hus' ;  Op  nadpisují:  Ad  dominům  Joannem  Barbat  in 
Chrumpnaw,  consolans  eum  et  se  excusans,  cur  maluerit  deo  obedire,  prae- 
dicare  praecipienti,  quam  papae  et  archiepiscopo  caeterisque  praedicare  sibi 
prohibentibus'. 

29. 

M.  Jan  Hus  kterémusi  příteli:  zmiňuje  se  o  listech  z  Anglie  a  zvláště 
o  listě,  který  mu  psal  Richard  Wyche  (v.  c.  22.),  slovy :  ,Habeo  literas 
de  Anglia  et  presertim  unam  bonám  epištolám,  quam  fidelibus  Christi 
et  specialiter  michi  scripsit  Richardus  Witz,'  presbyter  Magistři  Johannis 
Wicleff,  confortando  nos,  ut  sine  advertencia  censure  fulminacionum 
predicemus  efficaciter  verbum  dei'. 

1411  [post  Mart.  16]  —  1413. 

Ztracen ;  pouze  citát  z  něho  zachoval  Páleč  v  polemickém  traktátu  proti 
Husovu  spisu  o  církvi,  odkud  otiskl  Sedlák,  Pálčův  spis  proti  Husovu  trak- 
tátu „de  ecclesia'  (Hlídka  1912  str.  509  pozn.  1.,  zvi  ot.  Brno  1912  str.  27 
pozn.  4.)  a  nyní  týž  Hus  248*. 

Český  překlad  Flajšhans,  Listy  str.  33  č.  XVI. 

R.  1411 — 1412  jest  jako  doba  vzniku  nejpravděpodobnější \  list  byl  psán 
po  obdržení  listu  Wycheova  (č.  22),  jenž  do  Čech  dodán  teprve  8.  března 
1411  (srvn.  c.  24  pozn.  18.),  a  před  r.  1413,  kdy  psán   onen  traktát  Pálčův. 


Č.  28:  "illos  Gd.  —  i' quod  Op.  —  '' et  ideo  quod  Gd. 

C.  28:  ^"Deuf.  24,  8.  —  "' 1.  Petr.  2,  18.  —   ^'  Srvn.  Marc.  1ti,  15:  Eiintes  in  man- 
dám universum,  praedicate  .  .  . 
Č.  29:  '  Viz  c.  22. 


C.  :5().     1411,  Apr.  29.  9B 

30. 

M.  Jan  Hus  jako  svědek  zařízení  kolleje  královny  Hedviky  Křížem  kra- 
mářem přivéšuje  pečeť  k  listině  o  tom  vyhotovené'. 

V  Praze,  1411,  Apr.  29. 

Originál  pergamenový  ve  společném  archivu  university  Karlovy  v  Praze 
(=z  A) ;  opis  v  pergam.  sbírce  zápisů  této  kolleje  se  týkajících  z  15.  stol. 
v  archivu  arcibiskupském  v  Praze  ("=  Ar)  f.  4 — 9' . 

Mon.   Univ.  Prag.  II,  2  str.  1-12  č.  LXI  (z  A). 

In^  nomine  domini  Amen.  Anno  nativitatis  eiusdem  millesimo  qua- 
dringentesimo  undecimo,  indictione ""  quarta,  die  penultima  mensis  Aprilis, 
hora  vesperorum,  pontificatus  sanctissimi  in  Christo  patris  et  domini 
nostri,  domini"  Johannis,  divina  providencia  pape  vicesimi  tercii  anno 
primo,  in  Maiori  civitate  Pragensi,  in  palacio  superioři  domus  habitaci- 
onis  providi  viri,  domini  Crucis,  institoris'  et  civis  dicte  civitatis,  con- 
tigua  pretorio  civitatis  prefate,-  in  mei,  notarii  piiblici  infrascripti,  et 
testium  presencia  subscriptorum  ad  hoc  specialiter  vocatorum  constitutus 
personaliter  prefatus  dominus  Crux  civis,  procurator  et  ordinator  legit- 
timus  ac  executor  et  fidei  commissarius  illustris  principis,  quondam 
Hedwigis  regine  Polonie,  ut  dicebat,^  quandam  ordinacionem  et  disposi- 
cionem  de  et  super  certis  censibus  annuis  ac  domo  šita  in  loco,  qui 
dicitur  Jerusalem/  in  dieta  civitate  Pragensi  šita,  per  eum  pro  magistro 
et  studentibus  in  eadem  domo  morantibus,  presentibus  et  futuris,  per 
eum  factam  et  in  scriptis  redactam  fecit,  disposuit,  condidit  et  ordinavit, 
ipsamque  de  verbo  ad  verbum  legi  fecit  coram  magistro  et  studen- 
tibus dicte  domus  in  Jerusalem ''  site.  Cuius  tenor  de  verbo  ad  verbum 
sequitur  et  est  talis: 

(následuje  znění  listiny  o  zřízeni  kolleje  s  pravidly  pro  Její  členy  a  slih  Jejích  členů, 

ze  Je  budou  zachovávati.) 

In  quorum  omnium  et  singulorum  testimonium  et  robur  přemi sso- 
rum  prefatus  dominus  Crux  presens  publicum  instrumentum  huiusmodi 
ordinationem  ^   et  disposicionem   suam   in   se  continens   exinde  per   me 


^  v  Ar  červené.  — ''  indiccione  Ar.  —  *^  domini,  domini,  domini  Ar.  —  '^  Iherusalem 
Ar.  —  ^  ordinacionem  Ar. 

'  Kříž  liramář,  spoluzakladatel  kaple  Betlémské.  —  -  Kříž  mél  dům  vedle  tehdejší 
(na  méstišti  nynéjší)  radnice  (čp.  708a)  a  nedaleko  dům  později  Greenovský  zvaný 
{čp.  9.36),  nedávno  zbořený.  —  ^  Srvn.  o  tom  listinu  králové  Hedviky  ze  dne  10.  list. 
1397  v  MUPr  II,  1  str.  359—363  č.  XLII.  —  '  Dům  někdy  Milíčův,  po  Jehož  smrti  se 
dostal  řádu  Cisterciáckému;  o  osudech  kolleje  (Jež  brzo  přenesena  Jinam)  v.  Tomek 
in\  610. 


94  ('.  HO.     1411,  A])!-.  29. 

Michaelem,  nolariuin  pulilicimi  ijitVascripliiin,  fieri  et  iii  piihlieaiii  formám 
redigi  petivit  et  sigilli  sui  et  Wenceslai  filii  siii  rectoratiisque  studii 
universitatis  Pragensis  et  magistroriim  Johannis  de  Hiissynecz/  sacre 
theologie  baccalarii  formati,  rectoris  capelle"  Bethleem,''  ac  Nicolai  de 
Miliczin,  predicatoris  ibidem  in  Bethleem,''  sigillorum  fecit  et  petivit  ap- 
pensione  communiri. 

Datum  et  actum  Prage  anno,  indictione,''  die,  mense,  hora,  pontifi- 
catu  et  loco,  quibus  supra,  presentibus  providis  et  circumspectis  viris, 
dominis  Stephano  de  Glacz,  Nicolao  Johlini,  Benessio  de  Ponte  institore, 
Johanne  Mugliczer.  Nicolao  Bohunconis'  dieto  Nastoyte,  Leoně  institore, 
Wenceslao  ^  de  Stetieticz  Maioris  et  Mauricio  de  Bykew,  notario  actorum 
curie  arcliiepiscopalis  Pragensis,  Minoris  civitatum  Pragensium  civibus, 
et  miiltis  aliis  testibus  fide  dignis  cirea  premissa. 

(not.  znamení.)  Et '  cgo  Michael,  uatus  Quondani  Nicolai  de  Prachaticz  Pragensis 
diocesis,  publicus  auctoritate  imperiali  ac  dominorum  magistrorum,  doc- 
torum  et  scolarimn  universitatis  studii  Pragensis  iuratus  notarius,  pre- 
dictis  disposicioni,  ordinacioni  et  ipsius  leccioni,  requisicioni,  promissioni, 
peticioni  omnibusque  aliis  et  singulis  suprascriptis,  dum  sic,  ut  premit- 
titur,  fierent  et  agerentur,  una  cum  suprascriptis  testibus  presens  inter- 
fui  eaque  omnia  et  singula  sic  fieri  vidi  et  audivi,  et  occupatus  aliis 
negociis  per  alium  fideliter  scribi  procuravi,  meque  hic  manu  propria 
subscribens  in  hanc  formám  publicam  redegi  et  publicavi,  signo  et  no- 
mine  meis  solitis  et  consuetis  una  cum  appensione  sigillorum  dominorum 
Crucis,  Wenceslai  filii  sui,  rectoratus  studii  Pragensis  ac  magistrorum 
Johannis  et  Nicolai  suprascriptorum  de  mandato  dicti  domini  Crucis 
consignavi  rogatus  et  requisitus  in  fidem  et  testimonium  omnium  et  sin- 
gulorum  premissorum.' 

Originálu  přivéšeno  bylo  na  pergamenových  proužcích  pět  pečetí,  z  nichž 
první.  Křížová,  nyní  utržena;  druhá  Vacka  Křížová,  třetí  rektorátu,  táž  jako 
u  c.  80,  pátá  Mikuláše  z  Miličína.  Pečeť  Husova  okrouhlá  v  průměru  27  mm 
z  černého  vosku  vtlačeného  v  přirozený;  na  ní  sv.  Kateřina;  legenda: 
S.  MAGISTŘI  lOHANNIS  HUS.  Na  rubu  rukou  15.  stol.  ,Crux  civis  Pragensis. 
procurator  Hedwigis  regine  Polonie,  erigit  pro  studentibus' ;  mimo  to  pozdní 
rukou  obšírný  regest  a  značka,  .?.  N.  4'.  V  Ar  nadpis  (červeně)  .Statuta  col- 
legii  Regině'. 


'Hussinecz  Ar.  —  ^cappelle  .4/-.  —  '' Betleem  Ar.  —   '  Bohunkonis  Ar.  —  •*  Wen- 
czeslai  Ar.  —  'Et  —  premissorum  v  A  jinou  rukou;  v  Ar  chybí. 


C.  P>1.     1411,  Sepl.   1   [4].  g- 

31. 

M.  Jan  Hus  papeži  Janovi  XXIII:  dává  počet  ze  své  víry,  žádaje,   aby 
byl  sproštěn  osobního  půhomi,  poněvadž  s  arcibiskupem  Zbyňkem  jest 

jiz  smířen. 

V  Praze,  1411,  Sept.  1,  [4]. 

Originál  notářske'ho  spisu  ze  dne  1.  záři  1411  ve  společném  archivu 
university  Karlovy  v  Praze  (=  A  1) ;  opis  jeho  v  rkpe  f.  zv.  Mladoňovicové 
(=  M)  str.  56—59  (pojat  do  jeho  relace)  a  v  rkpe  dvorní  knihovny  Ví- 
deňské 4557  r=  Vidb)  f.  176' —179,  jiný  rkp.  zastupují  Ep,  Op;  list  Husův 
sám  v  rkpe  kapit.  Boleslavské  C  132  (=  B)  f.  150—151'  a  v  rkpe  dvorní 
knih.   Vid.    4902   (=  Vnb)  f.    121—121'. 

Tisk  notářského  spisu  :  Epistolae  f.  O  5' — O  7'  -^  Op  I  f.  9—10'  =  /-  str. 
12— IH  =  Pelzel,  Wenzel  IV,  TheU  II,  Urkundenbuch  str.  144— 148  (z  A  1) ; 
MUPr.  //,  2  str.  22—29  é.  64  (z  AI);  Hófler  1  .str.  164—166  (z  M  v  textu 
relace  Mladoňovicovy) ;  Palacký,  Docum.  str.  271—272  (z  M)  bez  listu  Husova, 
který  otiskl  Palacký,  Docum.  .str.  18—20  c.  9  (z  M,  Vidb,  Vnb).  Část  listu 
Husova  (Debitani  percutere)  otiskl  Natalis  Ale.xander,  Hist.  eccl.  Vet.  et 
Noví  test.  (1714)  sv.  VIII  str.  81,  jak  sáni  praví:  M.  Joannes  Przibram  in 
libro  De  non  remanentia  panis  in  sacram.  altaris,  s  některýnd  variantami, 
jez  v.sak  jsou  patrné  dílem  samovolné  opravy,  dílem  špatná  čtení,  tak  že  k  nim 
zde  nehleděno.  Český  překlad  (jen  Mstu  Husova)  Mareš  str.  55—57  č  17  = 
str.  67—70  č.  17-  -=  str.  37—39  č.  17''=^  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str. 
88—91  č.  23  =  Flajšhans,  Listy  str.  33     36  č.  XVIII. 

In  nomine  domini  Amen.  Anno  nativitatis  eiusdem  millesimo  quadringen- 
tesimo  undecimo,*  indiccione''  quarta,"  die  prima  mensis  Septenibris,  hora'' 
vesperorum''  'vel''  quasi,''  pontificatus  sanctissimi  in  Christo  patris  et  domini 
nostri,  domini  Johannis,  divina  providencia  pape  vicesimi  tercii*  anno  secundo, 
in  Maiori  civitate  Pragensi,  in  stuba''  faeultatis''  collegii^  Karoli,  ubi  facta" 
eť*  negocia  ardua  universitatis  studii''  Pragensis  tractari  solent,  in''  nostro- 
rum,'  notariorum  publicorum  infrascriptorum  et  testium  presencia  subscrip- 
torum  ad  hoc  specialiter  vocatorum,  constitutus  personaliter ''  lionorabilis  et 
scientificus  "^  vir,  Johannes  de  Hussinecz,'  magister  in  artibus  et  sacre  theo- 
logie baccalarius  [formlatus"'  dicte''  universitatis''  ac  predicator  verbi  dei  in 
capella  Bethleem"  nuncupata,"  in''  dieta''  Maiori''    civitate''    Pragensi''    šita,'' 


='M°  CCCC  XI  M,  Vidb;  MCCCCXI  Ep,  Op.  —  '^  indicione  M,  Vidb;  v  Ep,  Op  chi^bí. 
—  <^IIIP  M;  IIII  Vidb;  v  Ep,  Op  chybí.  —  '^  chybí  v  Ep,  Op.  —  M^esperarum  M;  v  Ep, 
Op  chybí.  —  ♦23  M,  Op;  XXIII  Vidb,  Ep.  —  ^  collegio  Ep,  Op.  —  '' ia  —  persona- 
liter chybí  v  Ep,  Op.  —  •  ineorum  Vidb.  —  •'  sanctificus  Ep,  Op.  —  '  Husseuitz  Ep,  Op.  — 
"' v  A  1  pergamen  v  ohbu  vydrolen;  v  Ep,  Op  chybí.  —  "  Bethleheni  Ep,  Op.—  "  miuc- 
cup.  M. 


9fi  Č.  31.     1411,  Sept.  1,  [4]. 

corani  veiierabili  viro  domino  Simoně'  de  Tyssnow,''  magistro  in  artibus  et 
sacre  theologie  baccalario,  rectore''  universitatis  studii''  Pragensis  memorati, 
ipso  tunc  ibidem  cum  magistris  ipsius  universitatis,  per  eum  specialiter  per 
iuratos  nunccios  suos  evocatis,  in  plena  congregacione  constituto,  ubi  idem 
Magister  Johannes  Hus""  quandam'  cartam*  per  modům  Utere''  seu''  epištole" 
manu  sua  propria  conscriptam'  in'''  papiro.  cnius  manum  nos  notarii  sub- 
scripti  bene  cognovimus"  et  cognoscimus,''  exhibuiť  ipsamque  de  verbo  ad 
verbum  legit.''  Cuius  tenor  de  verbo  ad  verbum^  erat  talis: 

Debitam^'  reverendám''''  Ihesu"  Christi''''  ecclesie " .  supremoque " 
eius''  pontifici  exhibendam. 

Paratus  -  semper  ad  satisfaccionem  "^  omni  poscenti  *'*'  de  ea  fide,  quam 
teneo,  radonem  reddere,"  confiteor  corde  integro  Ihesum  Christum  do- 
minům esse  verum  deum  et  vermn  hominem,  totamque  legem  eius'*'' 
tam  firmě  veritatis  existere,  quod"  nullum  iota"""  vel  apex  ipsius  fallere 
potest.  Demum  suam  sanctam  ecdesiam"  fundatam  tam  firmiter  supra"" 
firmám  petram,  quod  porte  inferi  non  possunt  adversus  eam  quomodo- 
libet  prevalere.  *  Promptusque  in''"  spe  ipsius  capitis,  Ihesu"  Christi  do- 
mini,''"' mortis  dire'*''  pocius  sustinere  supplicium,"  quam  eledive''  dicere 
vel  asserere,  quod  foret  Christi  sueque  ecdesie  contrarium  voluntati,'' 
ex  hiis  **  fidenter,  veraciter ""  et  ^  constanter  ^  assero,  quod  a  veritatis 
emulis  sinistre''  sedl  apostolice"'  sum  delatus. 

*False  siquidem  detulerunt  etdeferunt,quoddocuerim''"  populum,  quod 
in  sacramento  altaris  remanet  substancia  panis  materialis.  Falše,  quod "" 
quando  elevatur  hostia/''  tunc  est  corpus  Christi,  et  quando  ponitur, 
tunc  non  est."  Falše  ^  quod  sacerdos  in  peccato  mortali''  non  conficit\ 
Falše,  quod  domini  a  clero  auferant"  temporalia,  quod  decimas  non  sol- 

*  V  Vnb  in  margine:  ,Protestacio  M"  Hus'.  —  **  Ve  Vnb  in  marg.:  ,Culpe 
M'"  Johanni  Hus  ascripte'. 

p  Tissuow  Vidb,  Ep;  Thissnow  Op.  —  ^  rectori  M.  —  ^  místo  studii  —  Hus  v  Ep,  Op: 
et  toto  coUegio  doctorum  et  magistrorum,  praesentibus  etiani  notariis  publicis.  —  *  quem- 
dam  M.  —  *  cartham  Vidb;  chartám  quandam  Ep,  Op.  —  "  seu  literám  per  med.  epist. 
M,  Vidb.  —  ''  conscripta  M,  Vidb.  —  '''  in  papiro  —  cognoscimiis  chybí  o  Ep.  Op.  — 
"  congn.  Vidb.  —  ^' Ep,  Op.  dodávají:  missurus  eam  ad  sanctissimum.  —  ^  místo: 
legií  —  verbum  mají  Ep,  Op:  ipsaque  de  verbo  ad  verb. 

aa  Ad  debitam  Ep,  Op.  —  ^^  obedieneiam  Vnb.  —  '^'^  lesu  Vnb,  Ep,  Op.  —  ^"^  Christo 
Ep,  Op.  —  ^^  chybí  v  M,  Vidb,  Ep,  Op.  —  "  supremo  Ep,  Op.  —  se  satisfactionem  Vnb, 
Ep,  Op.  —  ^^  postulanti  Ep,  Op.  —  "  red.  rat.  Ep,  Op.  —  ^^  chybí  v  M.  —  "  quod  nul- 
lum —  eccíesiam  v  B  in  marg.  —  """  yota  B.  —  ""super  M.  —  °°  sum  in  Ep,  Op.  — 
pp  dom.  J.  Ch.  M,  Ep,  Op.  —  '^^  dir.  mor.  Ep,  Op.  —  '"'■  suplicium  Vnb.  —  ^^  ecclesie 
původně  B,  škrtnuto  a  in  marg.  elective  aliquod;  Vnb  elective  aliquid.  —  "  volunt. 
contrar.  Ep,  Op.  —  ""  et  verac.  Ep,  Op.  —  '■'"'  apostollice  B.  —  ''*  docerem  B.  —  ""*  u  M 
za  tím  škrtnuto  quam  —  >y  hostia  elev.  Ep,  Op.  —  "  «e  Vnb  za  tím  škrtnuto:  Falše, 
quod  indulgencie  nichil  siint.  —  *  Falše  —  conficit  chybí  v  M.  —  ^  chybí  o  B;  mortali 
peccato   Vidb.  —  <^  aufferant  M;  auferunt  Ep ;  bona  auferant  B,   Vnb. 

'  Šimon  z  Tišnova ;  v.  o  něm  v.  19  pozn.  11.  —  ■  Srvn.  1.  Pet.  3,  15. 


Č.  31.     1411,  Sept.  1,  [4].  '  97 

vaiit.  Falše,  qiiod  indulgencie  nichil  šunt.  Falše,  quod  gladio  materiali 
swaserim'  clením'  percuttere.*^  False,  quod  predicaverim  vel  tenuerim 
aliquos''  vel  aliquem  errores  vel  errorem  vel  aliquam  heresim,  vel'  se- 
duxerim''  a  via  veritatis  populum  quoquo  módo.'  False,  quod  causa'" 
extiterim,"  quod"  quidam  magistři  Theutonici''  expulsi  de  Praga  fuerint,'* 
cum  ipsi,  nolentes   almě   universitatis   studii''   Pragensis'^   tenere  funda- 

7M  cionis  privilegium,'  nec  serenissimi  principis  eť'  domini,  *  domini '^  Wen- 
ceslai,  Romanorum  regis  semper  Augusti  et  Bohemie'  regis,  volentes" 
parere  mandatis  licitis,  putantes,  quod"   absque   eorum*   presencia   non 

/ni.  valereť'  Pragensis  universitas  'subsistere,  nullo-  pellente  aď  propria, 
vel  quo  ipsis  placuit,  recesserunt.^ 

Fateor  autem,  me  a  reverendissimi  in  Christo  patris,^^  domini  Sbin- 
konis''*'  sentencia  ad  sedem  appellasse ""  apostolicam,^  demum''''  a  pro- 
cessibus,^'  qui  ex  informacione  sinistra"  a  sancta--  sede  apostolica 
emanarunt.^  Sinistre  etenim  veritatis  emuli,  honoris  sui''  et''''  salutis'''' 
inmemores,"  šedi  apostolice  suggesserunt,  quod  in  regno  Bohemie,'  in'' 
civitate''  Pragensi''  et  marchionatu  Moravie  errores  pululassent"  eť' 
hereses ''  et  multorum  corda  infecissent  adeo,  quod """  propter  eorum 
nmltitudinem,""  qui  talibus  erroribus  šunt  infecti,  necessarium  foret  cor- 
reccionis  remedium  adhiberi.°° 

False  denique  suggesserunt,  quod*  capella''"'  Bethleem''^  foret  locus 
privatus,  cum  ipsa"^"^  sit  ab  ordinario''  locus  in  beneficium  ecclesiasti- 
cum"  confirmatus,  cuius  destruccio  honorem  dei  aliquantulum ""  in  po- 
pulo''  tolleret,  animarum  profectum  minueret,  causaret  scandalum  ""'^  et 
populum  contra  destructores  non  modice  provocaret. 

i(ii.  Citatus  *  autem   personaliter  ad  Romanám   curiam,  optabam  compa- 

rere  humiliter;  sed  quia  mortis  insidie  tam  in  regno,  quan:  exlra  regnum, 

*   Ve  Vnb  in  margine :  ,De  Bethleem'. 

''  chi/bí  v  Ep,  Op.  —  ^  o  B  za  tím  škrtnuto  Petru m.  —  *  chybí  ve  Vidb.  —  =  percutere 
B,  M,  Vidb,  Vnb,  Ep,  Op.  —  ''  alios  Vnb.  —  '  sen  Vidb;  sen  quod  Ep,  Op  ;  v  M  chjbl.  —  ■*  seu 
duxeriiii  M;sedux.  popili.  Ep,  Op.  —  '  quoquomodo  popul.  Vidb ;  popul.  aliquo  módo  B.  — 
'"  caussa  Ep.  —  "  extit.  caus.  Ep,  Op.  —  °  quam  ob  rem  Ep,  Op.  —  ''  Tlieotun.  Vidb ; 
Teuton.  Ep,  Op.  —  i  fuerunt  Vidb.  "^  Pragensi  Ep;  v  M,  Vidb  chybí.  —  '^  priv.  fund. 
ten.  Ep,  Op.  —  *  Boemie  M,  Vidb.  —  "nolentes  B,  M,  Vidb;  ve  Vnb  za  tím  šitrtnuto 
parere  ma;  v  Ep,  Op  cfiybí  a  dále:  licitis  mandatis  parere.  —  ^' v  M  nadepsáno  nad 
původním  que.  —  *  ipsorum  B,  Vnb.  —  '^  válet  Vilb.  —  >' et  nullo  B.  —  ^  místo:  ad  — 
recesserunt  v  Ep,  Op:  abierunt.  —  ^^  v  M  za  tím  š/irtnuto  et.  —  ''''  Sbinconis  B,  M,  Vidb, 
Ep,  Op.  —  '="  apost.  appell.  Ep,  Op ;  apellasse  apost.  Vnb.  —  '*''  et  demum  M,  Vidb.  — 
<="^  approcessibus  M.  —  "  sinist.  inform.  Ep,  Op.  —  ^^  chybí  v  B.  —  ^^  v  M  doplněno  in 
máry.  —  "  salut,  suae  immem.  Ep,  Op.  —  ^^  chybí  v  M.  —  "  pulliilassent  M,  Ep,  Op. 
—  '""'  ut  Ep,  Op.  —  ""  mnltit.  eor.  Ep,  Op.  —-  °°  adhibere  B.  —  pp  capelle  M.  — 
♦i^Betlehem  F/iř>;  Betlilehem  Ep,  Op.  —  ^  ipse  Vnb.  —  ^^  ordiii.  episcopo  Ep,  Op.  — 
*'  v  M  opakováno,  prvé  škrtnuto.  —  ""  aliquantum  B,  Vnb.  —  ^'''  in  pop.  aliquantnl.  Ep, 
Op.   —  *^  í'   M  opraveno   ze  scandalium. 

'  V  prvním  odvolání  od  zákazu  Zbyňkova  uvedeno  jmenovité  jen  5  studentů.  — 
*  viz  č.  17. 

7 


m  C.  31.     1411,  Sept.  1,  [4]. 

presertim  ^''  a  Theutonicis ''  šunt  niichi  posite,  ideo  inultorum  fretus  '•' 
consilio,  iudicavi,  quod  foret  deiim  temptare  vitam  morti  tradere  profectu 
ecclesie  iioii  urgente.  Igitur  non  parui  personaliter,  sed  advocatos  et 
procuratores  constitui,  volens  sancte  šedi  apostolice"  obedire. 

Quapropter,  šumme  Ctiristi  vicarie,^  humiliter  vestre''  sanctitatis  Im- 
ploro''  clemenciam,  quatenus  me^  a"^  comparicione  ^  personali  et^  ceteris" 
inde  secutis^  propter  omnipotentis  dei  misericordiam  benigniter*'  absol- 
vere  dignaretur,  quia  per  serenissimum  principem  ef  dominům,"*  domi- 
nům Wenceslaum,  Romanorum  regem  et  Bohemie '  regem,  nec  non  per 
reverendissimos '  patres  illustresque  principes  dominům  Wenceslaum  ^  pa- 
triarcham ''  Anthiocenum,'  dominům  Conradum  ^  Olomucensem  episcopum, 
illustrem  principem  dominům '"  Rudolfům "  ducem  Saxonie/  sacri  imperii 
electorem,°  per  ceteros.  principes,  barones ''  et  dominos,  per  magnificum 
dominům  Stiborium"  ambasiatorem '•  illustrissimi  principis  eť*  domini/ 
domini  Sigismundi""  Hungarie'  regis,  cum  prefato  reverendissimo  in 
Christo  patře,  domino^  Sbinkone"  sum  totaliter  concordatus.'°  —  Nam 
offerebam  me  ad  respondendum  omnibus  et  singulis  obiciendis  eciam'' 
ref erens  me  ad  totum  auditorium,  quod,  si  quid  contra  me  "^  deduceretur, 
vellem  eciam''  ignis  incendio,  nisi  cederem,''  emendari.^  Paratusque '"^  sum 
hodie  coram  universitate  Pragensi  et  omnium  prelatorum  multitudine 
de  obiciendis,  si  quis  ex  adverso  consurget,^''  reddere  racionem.  Sed^*" 
nec  usque  huc*^  quisquam  wlt^^  se'''  ponere '^  partem,"*  *qui  se  ad  pene 
talionem  astringeret^*'  iuxta  canonicas  sancciones."' 

Scriptum  Prage  manu  mea"*  propria  in  die  sanc^ti  Egidii." 

Magister''''  Johannes  Hus,  sanctitatis  vestre  presbiter' 
minimus "' 


"'*  et  preseitiiu  B.  —  >>  chybí  ve  Vnh.  —  ^^  sau.  ap.  šedi  B.  —  ^  vicari  Ep,  Op.  — 
''vestre  humiliter  Vnb.  — Miiploro  B.  —  '^  chybí  v  Ep,  Op.  — ^  chybí  v  B,  Vnb.  —  ^com- 
paratione  Ep.  —  «■  ceterisque  B,  Vnb.  —  '' me  benigniter  B,  Vnb.  —  •  reverendos  B; 
v  M  opraveno  z  reverendos.  —  ■*  Vencesl.  Vidb.  —  '  Antiocenum  B.  —  ">  vě  Vnb  za  tím 
škrtnuto  Lu.  —  "  Rudolphum  Vidb,  Ep,  Op.  —  °  ellectorem  AI.  —  "^  barrones  M.  — 
'I  ambaxiatorem  M,  Vidb;  legatum  Ep,  Op.  —  i"  Sygismundi  B;  Sigismudi  M.  —  =  Vnga- 
i-ie  B,  Vidb.  —  ^Boemie  M,  Vidb.  —  "  Sbincone  M,  Vidb,  Ep,  Op;  o  B,  Vnb  chybí.— 
"  v  B  in  marg.  místo  škrtnutého  v   textu  ecclesiam.  —  "■''  chybí  v  M,  Vidb,  Ep,   Op. 

—  "^v   M  za   tím   škrtnuto  g  —   >"  ť  AI  pergamen    v   ohbu    vydrolen;  crederem  M. 

—  ^ve  Vidb  opraveno  z  emendare  připsáním  i;  M:  emendare.  —  ^''Paratus  B.  — 
^•^  consm'geret  M.  —  ^'^  ve  Vnb  opraveno  ze  sed.  —  "^  hucusque  B;  neque  usque  hiic 
Vidb,  Vnb.  —  ^^  v  B  jinou  rukou  in  marg;  voluit  se  Ep,  Op.  —  ^^opponere  Ep,  Op; 
partem  pouere  B,  Vnb. —  ^i' asstringeret  5 ;  aut  stringeret  M.  —  *' sanctiones  Vnb,  Ep, 
Op,  Vidb,  kde  opraveno  ze  sanxctiones.  —  ^^  Magister  —  minimus  chybí  v  Ep,  Op ;  Ma- 
gister chybí  v  M,  Vidb ;  v  B :  M.  J.  H.  s.  v.  minimus.   —   ^'  minimus  sacerdos  Vnb. 

^  Míněna  klatba  pro  nestání,  již  vydal  Odo  de  Colonna,  v  Praze  známá  od  února 
1411.  —  ^Václav  Králík  z  Buřenic,  probošt  Vyšehradský.  —  'Konrád  z  Vechty,  biskup 
Olomoucký.  —  ^Rudolf,  kurfiřt  saský.  —  ^' Stibor  ze  Stibořic,  vévoda  Sedmihradský, 
vyslanec  krále  Zikmunda.  —  '''  Smlouva  těmito  i  jinými  úmluvci  navržena  dne  6.  čer- 
verce  1411;  v.  Palacký,  Docum.  str,  437 — 439.  —  '^  dne  1.  září. 


C.  31.     1611,  Sept.  1,  [4].  % 

Qua  carta  sivé  epištola""  sic  exhibita  et   lecta,    preťatus'"   Magister   Jo- 

idb  hannes  petivit  eandem  per  nos  notarios  subscriptos  ad  maiorem  *  evidenciam 
et  credub'tatein  transsumi  et  in  publicam  formám  redigi  et  sigillo  univer- 
sitatis  predicte  per  prefatum  dominům  rectorem,  doctores  et  magistros  sigil- 
lari/°  Qui^dominus  Simon  "^  rector,  habito  consilio  et  deliberacione  cum  ma- 
gistris/''  per  eum,  uf"  prefertur,  evocatis,  votisque  omnium  et  singulorum 
scrutatis,  de^""  ipsorum  consilio  ^^  unanimi  eť'  assensu  peticioni  predicte 
dicti^"  Magistři  Johannis  annuens,  suprascriptam  cartam  per  nos  notarios 
subscriptos  transsumi  et  in""''  publicam  formani  redigi  mandavit,  ut^'  fidem 
facere  ipsi'''  Magistro  Johanni  valeat  in  agendis,''  et  ad  maiorem  credulitatem 
sigillum  universitatis  studii''  predicti'"  huiusmodi'' instrument© "^  seu'' publico 
transsumpto  iussit  appendi.  Super  quibus  omnibus  et  singulis  prefatus  Ma- 
gister Johannes  Hus ''  petivit  sibi  per  nos  notarios  publicos  infrascriptos  fieri '' 
eť'  confici  unum  vel  plura  publica  instrumenta."'' 

Acta  šunt  hec  anno,"'"  indiccione/"  die,  mense,  hora,  pontificatu^^  et 
loco  quibus"'''  supra,  presentibus  honorabilibus  et  discretis  viris,  dominis'^"' 
Vito  preposito  in  Mirzin'"*  Olomucensis  diocesis,  professo''  ordinis''  sancti'' 
Benedicti,''  Jacobo  de  Tachowia,  Johanne  de  Tepla  presbíteris,  Mathia  de 
Chlumczzan ''^  clerico,  publico''^  auctoritate  imperiali  notario,  Johanne  dieto'' 
Zapasnyk^'^  armigero  Pragensis,''''  Antonio""  de  Roycze,'^'''  Georgio*"'  Michaelis'"" 
de  Drenow  clericis  Zagrabiensis ''"  diocesum''  et  aliis  multis  testibus  fide 
dignis"^"  circa  premissa  ac''  vocatis''  aď*  premissa.'' 

lení.)  Eť''' ego  Michael,  natus'*  quondam''  Nicolai''  de  Prachaticz  Pragensis 
diocesis,  publicus  auctoritate  imperiali  ac  dominorum  magistrorum,  doctorum 
et''''  scolarium'"'  universitatis  studii  Pragensis  iuratus  notarius,  quia'"'  pre- 
dictis  liteře  exhibicioni,  leccioni,''"  peticioni,  exemplacioni,'''  transsumpcioni 
omnibusque  aliis  et  singulis  suprascriptis  una  cum  prenominatis  testibus  et 
Nicolao    Mathie   de   Brunna,""'    notario   publico    et    collega    meo    infrascripto 

idh  *  presens  interfui  eaque  omnia  et  singula  sic  fieri  vidi  et  audivi,  occupatiis- 
que  aliis  negociis  per  alium   fideliter  scribi   feci,   et   facta   prius   per   me   et 

'í»  M  collegam  meum  *  predictum  cum  presenti  transsumpto  ad  ipsam  literám  ori- 
ginálem auscultacione  diligenti,  quia  ea  simul  de  verbo  ad   verbum    concor- 

""'  cedula  Vidb.  —  =•"  chybí  ve  Vidb.  —  ^°  sigillatíi  Vidb.  —  ""v  místo  magistris  — 
consilio  v  Ep,  Op:  toto  collegio.  —  =>i  et  de  M.  —  ^^  v  M  před  tím  škrtnuto  co.  —  ^^  \\\. 

—  agendis  chybí  v  Ep,  Op.  —  "*  ve  Vidb  oprav,  z  ipso.  —  ="'  Prag.  predicti  M,  Vidb ; 
v  Ep,  Op  chybí.  —^^  v  Ep,  Op  confici  na  konci  vety.  —  ^'"  místo  anno  —  quibus  v  Ep,  Op  ut. 

—  ^^  indicione  M,  Vidb.  —  ^y  pontificatus  Vidb.  —  '"^  et  doniinis  Ep,  Op.  —  '"'  Myzzin  Ep,  Op. 

—  ^^  Chhimczan  M,  Vidb ;  Chlumptzan  Ep,  Op.  —  ^^  et  publico  Ep,  Op.  —  ^^  Zápasník 
M,  Vidb;  Zapasnick  Ep;  Xapasnick  Op.  —  ''''Prag.  diocesis  M;  Pragensi  Ep,  Op.  — 
''■  Anthonio  M,  Vidb.  —  ^^  de  Roycz  M;  de  Roic  Vidb ;  de  Reyce  Ep ;  Recze  Op.  — 
''' y  Ep,»Op  chybí;  et  Georgio  M,  Vidb.  —  """Michaele  Ep,  Op.  —  ''"  Zagrawien.  Vidb; 
v  Ep,  Op  chybí.  —  ^° jen  v  AI.  —  ^pEí  —  premissorum  v  AI  jinou  rukou;  Et  ego 
chybí  v  Ep,  Op;  not.  znamení  jen  v  A  1,  M.  —  ^^^  doct.  mag.  et  scolasticorum  Ep,  Op.  — 
^'"^ odtud  do  konce  mají  Ep,  Op  jen:  Nicolaus  de  Brunna,  Olomutzensis  diocesis,  publi- 
cus apostolica  et  imperiali  authoritate  notarius.  —  '"^  v  M  za  tím  škrtnuto  omnibus.  — 
^^  ve  Vidb  oprav,  z  exemplacione.  —  '"'  Nicolaus  Mattiie  de  Bruna   M. 


100  C.  31.     1411,  Sept.  1,  [4]. 

dare  inveni,  ideo'"'  presens  transsuinptuin'"'  publicum,  nil  addendo,  ininuendo 
aut  transponendo,  quod  fact[i  substanciam] '"  inutet  aut  variet  intellectum, 
exinde  confeci,  publicavi''-'  et  in  hanc  formám  publicam''"  redegi,  .signo  et 
nomine  meis'"'  solitis  et  consuetis  una  cum  a[ppen] slone"''  sigilli  universi- 
tatis  studii  Pragensis  predicti  de  voluntate  rectoris  et  magistrorum  eiusdem 
universitatis  consignavi  rogatus  et  requisitus  in  lidem  et  testimonium  om- 
nium premissorum.'''' 
(not.  znamení.)  Et "  ego  Nicolaus  quondam  Mathie  de  Brunna'^  Olomucensis  diocesis, 
publicus"^  apostolica  et  imperiali  auctoritate  notarius,  quia  predictis  liteře 
exhibicioni,  leccioni,  petitioni,  exemplacioni,  transsumpcioni'^'  una  cum  Mi- 
chaele quondam  Nicolai  de  Prachaticz,  notario  publico  suprascripto,  meo  in 
hac  parte  coliega,  ac  testibus  prenominatis  presens  interfui'^''  eaque  omnia 
et  singula  sic  fieri  vidi  et  audivi,^''  sed  me  aliis  arduis  negociis  prepedito,  per 
alium  fideliter  scribi  procuravi,  et  facta  prius  de  presenti  publico '''  trans- 
sumpto  ad  ipsam  literám  originálem  diligenti  auscultacione,  quia  ea  simul 
concordare  inveni,  in  hanc  publicam  formám,  nil  addendo,  minuendo  aut 
variando,  quod  sensum  mutet  aut  variet  intellectum,  redegi  signoque''"'  et 
nomine  meis  solitis  et  consuetis  una  cum  "'  appensione  sigilli  universitatis*^' 
studii  Pragensis*^'"  de  mandato  eť^"  voluntate  rectoris  ac  magistrorum  eius- 
dem universitatis  consignavi  rogatus  et  requisitus  in  fidem  et  testiinonium 
omnium'^"  et  singulorum  premissorum.'"^ 

Originál  notářské  listiny  opatřen  jest  krásně  zachovanou  universitní  pe- 
četí známého  typu  (před  stojícím,  o  korouhev  opřeným  a  štít  držícím  sv. 
Václavem  klečí  Karel  IV.  podávaje  mu  listinu  s  pečetí),  okrouhlou  s  le- 
gendou SIGILLVM  VNIVERSITATIS  SCOLARIUM  STUDII  PRAGENSIS.  Na 
rubu  listiny  současná  poznámka:  ,Instrumentum  confessionis  sancti  Hus', 
pod  tím  rukou  16.  st.:  ,NB  Aperi  et  vide  summam  intus  scriptam'.  Na  druhé 
přeložené  části  rukou  16.  stol.  obšírný  regest.  —  T^  M  červený  nadpis: 
,Hic  fidem  confitetur  M'  Joh.  Hus  suam  pape',  nad  čímž  pozdější  rukou 
připsáno  černým  inkoustem,  jímž  psáno  i  znamení  zkratky  nad  , suam' :  ,pu- 
blice'.  -  Ve  Vnb  nad  listem  nadpis  (rukou,  jež  psala  marginálie,  rozdílnou 
od  té,  jež  psala  text):  , Litera  pape  scripta  per  M.  Hus  excusativa  a  compa- 
ricione  personali',  pod  te.xtem  na  fo.  121' :  ,Epistolam  hanc  scribit  M""  Joh. 
Hus  de  Huss[inecz]  sacre  theologie  baccalarius  formatus  Johaniii  pape  23" 
fidem  suam  seque  falše  et  inique  apud  sedem  apostolicam  delatum  confi- 
tendo  a.  d.  M  CCCC  XI'.  Ve  Vibd  na  vrchním  okraji  f.  177  polooříznutý  nad- 
pis: ,W  Hus  scripsit  pape'. 

''^  iani  M.  —  ''*■  oe  Vidb  oprav,  z  trausscriptum.  —  ''"  y  AI  pergamen  vydrolen.  — 
^>  feci  publicam  M.  —  ^'^  v  M  opraveno  z  hanc  publ.  formám,  jak  má  Vidb.  -•  '^'^  meo 
Vidb.  —  "  Et  —  premissorum  v  AI  opět  jinou  rukou;  not.  znamení  jen  v  AI;  v  M  za 
Et  polovymazané  h.  —  '^f  Bruna  M.  —  <^2publicus  etc.  Vidb,  kde  další  až  po  ivAnsiiwm^- 
cioni  chybí.  —  ^^'  iaterfui  etc.  Vidb,  kde  další  po  audivi  chybí.  —  <^'  et  publico  M.  — 
'^^  signo  quoque  Vidb.  —  '^'  cum  etc.  Vidb,  kde  další  až  po  universitatis  chybí.  —  '^'"  ve 
Vidb  opraveno  z  Pragm.  —  <^"  ac  M,  Vidb.  —  ^°  tím  končí  Vidb. 


C.  32.     1411.  Sept.  1-5.  101 

32. 

M.  Jan  Hus  koUegiu  kardinálů :  vysvětluje  začátky  svého  sporu  s  arci- 
biskupem Zbyňkem  a  prosí  za  přímluvu,  aby  se  nemusit  osobně  stavěti 

v  Římě. 

[V  Praze,  1411,  Sept.  1-^5.] 

Rkp.  Vid.  4902  (~^  Vnb)  f.  122  (Jen  jatio  formulář);  Jiný  rukopis  zastu- 
pují Opera. 

Opera  I,  98  č.  I  ^  P  str.  117  č.  I;  Palacký,  Docum.  str.  20—21  č.  10  (z  Vnb). 
—  Český  překlad  Mareš  str.  59—60  č.  19  -  str.  72—73  č.  19'  --  str.  40—41 
c.  19'  —  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  92—93  c.  24  -^  Flajšhans,  Listy  str.  36 
a  87  c.  XIX. 

Doba  napsáni  dána  datem  předcházejícího  listu,  k  němuž  obsahem  ná- 
leží; srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  16. 

Subieccioiiem  humilem  cum  omni  reverencia  iii  niandatis. 

Patres  iu  Christo  reverendissimi,  qui  apostolorum  typům''  geritis, 
cum  sitis  positi  velud  precipua  luminaria,  que  debent  singula  mundi 
illustrare  climata,  cumque  sitis  positi  in  potestate,  ut  possitis  mundi  tol- 
lere  crimina,  de  faucibus  sathane  animas  erripere,  oppressisque  in  Christi 
nomine  subvenire:  ad  vestrarum  paternitatum  humiliter  procidens  con- 
fugio  presidia,  gravamen  oneris  michi  impositi  nequiens  supportare,  quod 
super  me  pauperem  incubuit,  principaliter  inde  trahens  originem,  quia 
tempore  discessionis  a  Gregorio  12"  adhesionem  sacro  cardinalium  col- 
legio  pro  unione  sancte  matris  ecclesie  suadebani  efficaciter  principibus, 
baronibus"  et  dominis,  clero  et  populo  constanter  predicabam';  unde 
reverendissiinus  in  Christo  pater  dominus  Sbinko  Pragensis  archiepisco- 
pus/  tunc  sacri  collegii  cardinalium  adversarius,  omnibus  magistris  uni- 
versitatis  studii  Pragensis,  qui  sacro  collegio  adheserant,  sed  presertim 
michi  ex  nomine,  per  affixionem  ad  valvas  ecclesiarum  suarum  literarum 
patentem  omneš  et  singulos  actus  sacerdotales  in  sua  dyocesi  exercere 
prohibuit,^  causám  subiciens,  quia  magistři  universitatis  studii  Pragensis 
male  informati  a  sanctissimo  in  Christo  patře  Gregorio  12"  et  ab  obedi- 
encia  sedis  apostolice  recesserunt.  Sed  quia  exitus  acta  probant,  postremo 
patuit,  dum  consumato  coneilio  Pisano  compulsus,  magistrorum  discessio- 
nem  opere  proprio  comprobavit.^  Ecce  accusacionis  mee  ac  gravaminis 
exordium  principále. 

'^  typuin  apostolorum  Op.   —  ^  baronibus,  priiicipibus  Op.   —   "^  episcopus  Vnb. 

■  Stanovisko  Husovo  teřidejší  krylo  se  s  politickým  postupem  krále  Václava,  Jen-' 
sice  sblížil  se  s  kardinály,  ale  Řelioře  neodrekl  se  fined,  míně  zachovávati  neutralita 
(v.  č.  13),  ale  ovšem  nezdar  Jednání  s  papežem  musit  ve'sti  k  opuštění  Nehoře  XIL,  takže 
Hus  smí  se  toho  výsledku  zde  dovolávati.  —  -  Stalo  se  asi  v  říjnu-listopadu  1408;  srvn. 
Tomek  III-  466  n.  a  zde  č.  13.  —  'Zbyněk  podrobil  se  papeži  Alexandrovi  V.  v  Pise 
zvolenému  dne  2.  září  1409, 


102  C.  32,  33.     UU.  Sept.  1—5.  —  Sept.  13. 

Sed  quia  prefatum  sacrum  cardinalium  colegium  adherentibus  exhi- 
bere  multa  beneficia  tunc  spondebat,  ideo  promissionis  facte  gerens 
memoriam,  firmiter  credens  ipsam  subsistere,  cum  sit  promissio  ecclesie 
columpnarum,  vestras  clementes  reverencias  invoco,  flexis  poplitibus 
suplicando,  quatenus  pietatis  oculis  ine  pauperem  dignarentur  respicere 
et  a  personalis  comparicionis  et  ceteris  ad  comparicionem  dependentibus 
gravaminibus  gracioso  iuvamine  liberare.^  Innocens  etenim  sum  in  hiis 
teste  Ihesu  Christo  domino,  in  quibus''  adversarii  me  accusant.  Paratus 
'namque  sum  coram  alma  universitate  studii  Pragensis  omnibusque  pre- 
latis  omnique  populo''  mei  auditorii,  ad  quod  me  refero,  de  řide,  quam 
corde  teneo,  verbo  et  scripto  profiteor/  eciam  igne  ad  audienciam  posito, 
plenám  et '  claram  reddere  radonem.  De  qua  quidem  confessione  instru- 
menta °  publica^  cum  universitatis  Pragensis  testimonio  vestras  piissimas 
reverencias  plenarie  informabunt.''  Scriptum  etc. 

Ve  Vnb  nad  začátkem  na  levém  okraji:  ,Cardinalibus' ;  pod  textem  násle- 
duje dodatek:  ,Hanc  epištolám  Mgr  Johannes  Huss.  sacre  theologie  baccala- 
rius  formatus,  scribit  collegio  cardinalium  de  confessione  sue  fidei  anno 
domini  M"  CCCC  Xr '.  —  T"  Op.  má  list  nadpis  od  vydavatelů  pořízený  nebo 
upravený:  ,Epistola  Johannis'  Hus  ad  coUegium  cardinalium  scripta  1411, 
qua  falso  se  delatum  queritur  et  a  personali  comparitione  absolvi  humiliter 
petit,  quo  arguniento  ad  Johannem''  XXÍII  scripsit  epištolám,  que  est  inserta 
historiae."  Cum  testimonio  academiae  Pragensis.' 


33. 

A)  Mistr  Jan  Hus   veřejnou  vyhláškou  ohlašuje  disputaci  o  urážlivých 
výrocích,  jez  o  Wyclifovi  i  jeho  čtenářích  pronesl  Angličan  John  Stokes, 

a  zve  ho  k  ní. 

B)  John  Stokes  odmítá  pozvání  a  oznamuje,  kde  a  za  jakých  okolnosti 

bijl  by  ochoten  disputaci  podstoupiti. 

V  Praze,  1411,  Sept.  13. 

A :  Rukp.  arch.  Třeb.  A  16  (=  Tr)  f.  114.  —B:  rkp.  arch.  Třeb.  A  16  (^  Tr.) 
f.  114;  rkp.  dvorní  knih.  Vídeňské  4983  (=  Vb)  f.  158—158'. 

Palacký,  Documenta  str.  447 — 448  č.  44  (z  Tr).  —  Srvn.  Loserth,  Hus  und 


''  quibus  —  popuio  í'e  Vnh  vynecháno.  —  "^  profiteri  Op.  —  *  ve  Vnb  in  máry.  jinou  ru- 
kou. ~  '  v  Vnb  opakováno  in  máry.  zřetelněji.  —  '■  inforiuare  poterimt  Op.,  kde  další 
chybí.  —  '  Joaunis  Op.  —  ■*  Joaiiuem  Op. 

*  Míněna  obsílka,  již  v  srpnu  vydal  kardinál  Odo  de  Colonna,  a  nepochybně  již 
také  klatba  pro  nestání,  známá  v  Praze  od  února  1411.  —  'Míněna  veřejná  listina  uni- 
versity obsahující  list  Husův  papeži,  č.SJ.  —  ''Míněno  úvodní  vypravování  v  Op,  kde  se 
listina  cte  na  f.  fJ'—10 . 


C.  :5:-}.    1411,  Sept.  18.  lo:; 

Wiclif  str.  126  pozn.  1.  Český  překlad  vyhlášky  Husovy  Mareš  str.  58  č.  18 
--  str.  71  6.  W  =  str.  39—40  č.  18^  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  96  č.  25 
=  Flajšhans,  Listy  str.  33  č.  XVII. 


Intimacio." 

Quia  quidam  advena,  Johannes  Stokes  de  Anglia,  licenciatus  in  le- 
gibus  universitatis  Cantabriensis,'  trahens  morám  in  hac  domo,  asseruit, 
quod  quicumque  legeret  libros  Magistři  Johannis  Wikleff  vel  stiiduerit 
in  eisdem,  eciam  sit  quomodocumque ''  dispositus  a  nátura  vel  radicatus 
in  bona  fide,  ex  processu  temporis  involvetur  in  heresim :  quare  M.  Jo- 
hannes Huss  de  Hussinecz,  sacre  theologie  baccalarius  formatus,  ad  claram 
evidenciam,  an  poterit  dieta  proposicio  in  veritate  subsistere,  die  domi- 
nico  ante  Exaltacionein  sancte  Crucis^  hora  XVIIP  ipsam  determinabit. 
Unde  ex  nunc  prefatum  licenciátům  evocat  ad  defendendum  sua  dieta, 
ut  supradicta  die  et  hora  compareat,  si  satagit  fidem  sibi  aliquam  adhi- 
beri,*"  in  lectorio  ordinariaruni  disputacionum. 

B. 

Ex"  adverso"  ad  hec''  dico  ego  Johannes  Stokes  de  Anglia  aute- 
dictus,  quod  quoad  premissa  habeo  ius  revocandi  domům,  quia  ob  aliam 
causám  veni  in  ambasiata  et  in  legacione  serenissimi  in  Christo  principis 
Henrici,  dei  gracia  regis  Anglie,'^  ad  serenissimum ''  dominům ''  Sigis- 
mundum  dei  gracia  regem  Vngarie,^  nec"  non'  ad^  regem  Romanorum 
electum:  verumtamen"  si  placuerit  dieto  Magistro  Johanni  Huss,  bacca- 
larium  formátům''  in  sacra  pagina  se  pretendenti,  vel  cuicumque  alteri,' 
aut^  cuicumque''  ex  suis  adherentibus  et  complicibus'  in  hac  parte,  ve- 
nire  Parysius  vel  ad  curiam  Romanám  vel  ad  quodcumque  aliuď*  studium 
generále"'  approbatum,  utrique  parti  indifferens,  et  ibi  aliqua  determinare: 
protestor,  quod  ero"  paratus  ad  defendendum  dieta  mea,°  que  dixi,  diebus 
et  horis  oportunis.  Et  hec  fuerunt  dieta  mea:  „quod  si  scirem  aliquem 
talem,  qui  legeret"  vel  studeret^'  in  libris  Wikleff,'  vel  qui  vellet  fovere 
et  retinere'  suas  opiniones,  ego  vellem  sibi  consulere  ex  parte  dei  et 
ex''  caritativa  dileccione,  quam  proximus  habere  tenetur  ad  proximum,* 
quod  desisteret,  quia  bene  cognosco  tanta  malá  ex  táli  studio,  quod  vix 


A :  =>  F  Tv  in  marg.  —  ''  quicumque  Tr.  —  "^  adhibere  Tr. 

B :  3  chybí  ve  Vb.  —  ^  hoc  Vb.  —  "  Anglie  etc.  Vb.  —  ^  chybí  v  Tr.  —  ^  Viigarie  elc 
Vb.  —  f  niodo  Vb.  —  ^  unicum  Tr,  Vb,  opravil  Loserth.  —  ^  baccalario  fonnato  Vb.  — 
'  alii  Tr.  —  ^  quicumque  Tr;  ve  Vb  chybí.  —  '  ex  suis  complicibus  et  adherentibus  Vb.  — 
"'  generále  studium  Vb.  —  "  ego  Vb.  —  "  mea  dieta  Vb.  —  p  legerit  Vb.  —  i  studuerit  Vb. 
—  '"Wyclíleff  Vb.  —  **  versustinere  Vb.  —  *  proximus  haberet  penes  pvoximum  Vb. 

'  Zprávy  o  něm  sestavil  M.  Lenz,  Konig  Sigisniiind  und  Heinrich  der  Funfte  von 
England  (Berlin  1874)  str.  31.  —  -  18.  září  1411. 


101  Č.  33,  34,  35.     1411,  Sept.  13.  --  Sept.— Od.? 

reperiret "  hominem  eciam  bene  dispositum  ad  bonům,  quin,  si  in  eisdeni 
continue  studuerit,  ex  processu  temporis  involvetur  in  heresim."  Hec 
fuerunt  verba  mea;  non  dixi,  quicumque  legerit;  nec  ista  verba  „radi- 
catus  in  bona  fide".  Dixi  eciam,  quando  erat  a  me  demandatum,  quomodo 
fueriť'  de"  Wikleph""  et  opinionibus ''  suis  in  regno  nostro  Anglie,  quod 
ibi  habetur  proheretico;  et  libri  sui  quotquot  potuerunť  inveniri''  seu"* 
reperiri,  šunt  igne  combusti'  eť  cremati;  et  opiniones'  sue  sunť  dam- 
pnate  ut  hereses.  Ista  volo  defendere  módo  et  condicionibus  premissis. 
Et  si  aliquis  ex  illis  voluerit  hoc  facere  sumptibus  propriis;  et"  qui" 
non*  haberent,'  ego  volo"'  eis""  ministrare'  expensas" 

Hec''''  intimacio  fuit  annexa  in  foribus  ecclesie  Pragensis  die  domi- 
nico  ante  Exaltacionem  sancte  Crucis-  anno  domini  M^CCCCXP.'"'' 

Nadpis  v  Tr:  ,Magister  Hus  etc.  ut  sequitur',  ve  Vb :  ,Intimacio  Johannis 
Stokes  Anglici  contra  Magistrům  Johannem  Huss.' 


34. 

Kdosi  z  Plzně  oznamuje  Husovi  nehorázná  tvrzení  o  vyvýšenosti  moci 
kněžské,  která  při  nějaké  primici  pronášel  nejmenovaný  kazatel  Plzeňský. 

lUllJ 

Ztracen ;  zmínku  obsahuje  list  Husův  Plzeňským  (č.  35)  a  Husova  Replica 
contra  predícatorem  Phnensem  (Op  I  145  a  d.) :  ,quidam  predicator  in  Plzna, 
ut  scriptum  est  michi';  ,po  napsání  lista  přišel  mi  list,  v  němž  psáno  jest...' 


35. 

M.  Jan  Hus  Plzeňským :  vytýká,  že,  byvše  dříve  horliví  ve  službě  boží, 

nyní  zapomínají  a  sváří  se ;  v  dodatku  vyvrací  nehorázná  tvrzení  kteréhosi 

kněze,  při  kněžských  prvotinách  o  novosvěcenci  pronesená. 

[1411,  Sept.—Oct.?] 

Rukp.  univ.  bibl.  XI  D  9  (=  Us)  f.  67—69'. 

Erben,  Spisy  HI,  str.  270—274  (^  z  Us)  -—  Duch  Jana  Husí  str.  166—171 
c.  2  =  Palacky,  Docum.  24—27  č.  12  =  Mareš  str.  60—65  c.  20  =  73—79  č.  20' 
=-  str.  42—44  č.  20'  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  101—106  č.  27  =  Flajšhans, 
Listy  str.  42 — 46  c.  XXII  —  Latinský  překlad  Palacký,  Docum.  str.  27 — 30. 


"  vix  esáet  reperire  Vb.  —  ^  fuit  Vb.  ^^Wykcletf  Vb.  —  "^  opionibus  Tr.  -  >' po- 
temat  Tr.  —  '■  opioues  Tr.  —  «"  dabo  Vb.  —  ''•'  illi  F6.  —  <'*'  expensas  etc.  etc.  Vb. 
_  dd  Hec  _  M°  CCCC  XI°  chybí  ve  Vb. 


Č.  m.     1411,  Sept.— Oct.?  105 

O  čase  lze  říci,  že  list  psán  před  spisem  Husovým  Replíca  contra  predic. 
Plznensem,  Jenž  vznikl  koncem  r.  1411;  Erben  klade  do  r.  1413  bez  důvodů; 
srvn.  Novotní/,  Listi;  Husovi/  sfr.  16 — 17  a  Novotní/,  Hus. 

Dobrým  setrváiiie'  ve  ctnosti,  a  hriešnýin  svaté  poznánie  pána  našeho 
Jezu  Krysta. 

Páni  inilí  a  bratře  v  milosti  boží!  Velme  tesklivě  slyším,  že  máte 
mezi  sebú  roztrženie  a  nesvornost  v  pravdě  boží,  že  dobře  počenše,  zle 
konáte,  boha  hněváte,  duše  své  tupíte,  zlý  příklad  jiným  dáváte  a  svú 
cest''  maříte,  pro  malý  zisk  světa  tohoto  málo  vážíte  život  věcný.  Ó  proč 
nepomníte,  že  die  spasitel":  „Co'  plátno  jest  člověku,  ac  vešken  svět 
zíště  a  své  duši  uškodí?  a  kterú  dá  člověk  otměnu  za  duši  svú?"  Ó  proč" 
nepomníte,  že  ste  byli  příklad  dobrý  vší  České'  zemi  v  sjednání  dobrém, 
v  slyšení  slova  božieho,  v  stavení  zlosti?  Ó  kterak  ste  pozapomenuli, 
že  jednota  vaše  v  dobrým  svatá,  ta  vás  od  nepřátel  bránila,  bohatila' 
a  vzácný  před  bohem  i  před  lidmi  činila! 

Znamenal  to  nepřietel  boží,  ďábel,  želeje  toho,  zbudil  Antikrystovy 
a  své  údy,  aby  z  vás  boží  milost  a  vóh  vypudili,  a  jemu  dóm,  biednému 
duchu,  z  něhož  byl  jest  vyhnán,"  navrátili,  aby  on,  pojma  sedm  duchóv 
horších,  zase  se  navrátil,  aby  hóře  bylo  nežli  prvé.-  Již  tryvorty,^  již 
hry,  již  jiné  nešlechetnosti,  výraziv  z  vás  slovo  božie,  v  vás  navrátil. 
Kde  máte  pastýře  duší  svých,^  kterak  vás  vede?  Rána  nenie  ukázána, 
nenie,  kto  by  sě  slitoval,  aby,  raněné  od  lotróv,  vína  a  oleje  nalije,' 
uvázal  ránu  vaši. 

Máte  snad  ty,  jenž  vám  nalévají  jedu  lehčením''  Písma,  a  oleje,  ne 
us  lásky  pravé,  ale  pochlebenstvie.  *Neviete  toho,  že  pochlebník  jest  sladký 
nepřietel,  ale  ktož  koho  treskce,  ten  toho  miluje,  rány  léčí,  ač  se  nedu- 
živý hněvá  a  škeří.  Ó  svatý  Řehoři,  veliký  papeži,  ty  dieš^':  „Ten  jedné 
sám  přietel  bude,  kterýž  nečistoty  s  mé  duše  setře."  Milý  svatý,  pros 
za  Plzňany,  ať  tě  v  tom  následují,  a  tehdyť  budu  jako  prvé  bože  slovo 
velebiti,  kázanie  protiv  hřiechóm  milovati,  vodce  pravé  k  sobě  vinuti 
a  vlky  hltavé^  ot  sebe  puditi.  Znamenati  budu,  že  kto  je  treskce,  ten 
k  bohu  vede,  a  kto  pochlebuje,'  ten  je  ot  ])oha  lučí.  Kto  pochlebuje, 
jedem  krmí,  kto  treskce,  vínem  napájé.  Vzpomenúť,  žeť  brzo  zemru,  a 
blaze  tomu,  kterýž  "^  dobře  umře,  ale  běda,  kto  se  naprzně,  upadne  do 
věčného  ohně. 


'^  opraveno  ze  aetwánim  Us.  —  ^^ //sáno  czesst  Us.  —  "^  spassitel  Us.  —  '^  v  Us  opra- 
veno z  pocz.  —  ^  česské  Us.  —  *  bráuilla,  bohatilla  Us.  —  s  v  Us  omylem :  wyhan.  —  ''  lech- 
čením  Us.  —   '  bochlebuje  Us.  —   ^  kteříž  (kterzyz)  Us. 

'  Mat.  16,  26.  —  '  Sron.  Mat.  12,  43—45.  —  ^  Rk/ils  má  zřetelně  toto  čtení,  Gebauer 
Slovník  I  389  čte  frynorty;  obojí  jest  možné,  jak  vyšetřil  prof.  Janko.  —  ^  Nelze  bez- 
pečně říci,  nač  se  tu  narazí;  fara  Plzemká  náležela  řádu  německých  rytířů,  a  prá\ě 
v  těchto  i  předcházejících  létech  bývala  častěji  směňována.  —  ■'  Srvn.  Luc  10,  30—34.  — 
"  Nepodařilo  se  mi  citát  zjistiti.  —  '  Srvn.  Mat.  7,  1,5. 


106  C.  35.     1411.  Sept— Oťt? 

Ó  milí  křestěné,  viete,  že  „pověst*  dobrá  lepšie  jest  než  mast  drahá." 
Kam  chcte'  dieti  svú  dobru  pověst,  jenž  jest  takto  vzněla:  Plzněné  jsú 
najsvornější,'"  město  své  řádně"  zpravují,  slovo  bože  milují,  pudie  ven 
kněžské  ženy  a  rufiány,  kostky  °  sú  stavili  a  jiným  městám  dobrý  příklad " 
dali.  Věrně  buoh  byl  zavítal  mezi  vás,  pšenice''  nasál  a  ďábel  kúkol  vtrúsil, 
aby  pšenici  udusil/ 

É  pro  milého  pána  boha,  pro  ohavné  a  najukrutnějšé*  bože  umu- 
cenie,  pro  své  spasenie,'  pro  svú  cest,  pro  jiných  polepšenie,  pro  své 
šcestie":  ktož  ste  chybili,  uhoďte  v  pravdu;  ktož  ste  sva^tí.  buďte  svě-  ■••«* 
tějšíM  Nebť  die  pán  buoh":  „Čas  blízko  jest;  kto  škodí,  škoď  ještě,  a  kto 
v  mrzkostech  jest,  mrzek  buď  ještě,  a  kto  spravedliv  jest,  spravedliv  buď 
ještě,  a  svatý  osvěť  se  viece.  Aj  příduť  brzo,  a  otplata  má  se  mnú  jest : 
otplatiti  každému  vedle  skutkóv  jeho/'  Takť  die  pán  Ježíš.  Příjmete-li" 
jeho  slovo  mile  a  zachováte,  dá  otplatii  život  věčný  v  radosti  nesmierné ; 
pakli  nepřijmete  a  nezachováte,  dá  zatracenie  věčné  v  ohni  věčném,  v  tem- 
nostech mezi  ďábly,  kdež  nižádného  nebude  odpočinutie  ani  utěšenie. 

Ale  ufám  jeho  svaté  milosti  a  mám  naději  a  proto  vám  píši,  že  dobří 
setrváte,  a  druzí  se  polepšíte  ve  všem  dobrém,  a  tak  budete  synové  boží, 
měštěníne  města,  v  němž  nebude  temnosti  ani  zamúcenie,  a  v  němž 
budete  otce  boha  viděti  a  všechny  věci  znáti  a  jeden  druhého  plně  jako 
sám  se  milovati,  a  budete  každý  mieti,  co  bude  chtieti.  Toho  města  z  Plzně, 
nynie  rozbrojené,  rač  vám  všem  dopomoci  otec  i  syn  i  duch  svatý  smrtí 
pána  Krista  a  s  pomocí  panny  Marie  i  všech  svatých.  Amen.* 

Po  napsání  lista  přišel  mi  list,  v  němž  psáno  jest,  že  bránie  kňežé 
čísti  čtenie  přirozeným  jazikem  česky  neb  německy.  Druhé,  že  kázal 
některý  kněz,  že  nižádný,  jenž  smrtedlně  hřeší,  nenie  sluha  ani  syn 
ďáblóv.  Třetie,  že  na  nové  mši  kázal  řka:  Kněz  tento,  dokudž  jest  ne- 
slúžil,  byl  jest  syn  boží;  ale  dnes  i  potom,  když  slúžiti  bude,  jest  *otec  *6S' 
boží  a  stvořitel  těla  božieho.  Čtvrté,  že  ten  kněz  kázal,  že  náhorší "  kněz 
jest  lepší  než  laik"-  nálepší. 

Jestli  tak,  a  nižádný  se  proti  těm  bludóm  nepostaví,  znamenie  veliké 
jest  nad  vámi,  že  ste  velme  pravdy  otpadli,  a  zvláště  kteří  ste  učení  a 
rozum  máte.  Neb  jakož  die  svatý  Jan  Zlatoústý"  na  ono  slovo  Krista 
spasitele  našeho:   „Neroďte  se  báti  těch,  jenž  zabíjejí  tělo,"   že  těmito 


"  V  Us  za  tím  červené:  .Sequitur'. 

'  psáno :  chite  Us.  —  '"  jssú  uajsvorněší  Us.  —  "  v  Us  před  tím  škrtnuto  radně.  — 
"  kosky  Us.  —  p  přícklad  Us.  —  i  pčenice  Us.  —  •"  vtnissil . . .  udussil  Us.  —  ^  opraveno 
z  najukutn.  Us.  —  *  ssvé  spasseuie  Us.  —  "  ssvě  zcestie  Us.  —  ^'  světěší  Us.  —  ^''  v  Us 
oprav,  z přímete-li  (g  in  mg.).  —  ^  vUs  za  tím  škrtnuto  layk. 

^Eccles.  7,2.  —  ''  Apoc.  23,10—12.  —  ^'Podobné  (az  na  první  bod)  formulováno 
v  Repl.  contra  před.  Plz.  Op  I,  144  n. ;  podle  toho  jest  také  ve  třetím  „důvode"  opravena 
interpunkce  Palackého.  —  ^^ Citát  —  Husovi  a  té  době  vůbec  velmi  bézni;  —  pochází 
z  díla  domněle  Chn/sostomova  Super  Matheum  c.  25;  snad  jest  převzat  z  Dekretu  c.  7(i 
cXIqS  (Friedberg  667). 


Č.  35.     1411,  Sept.— Oct?  107 

slovy  ukázal  jest  Kristus,  že  netoliko  ten  zrádce  jest  pravdy,  kterýž 
nesměle  praví  pravdu,  ale  i  kto^  nesvobodně  brání  pravdy,  kteréž  slušie 
svobodně  brániti,  zrádce  jest  pravdy/  Neb  jakož  kněz  dlužen  jest,  aby 
pravdu,  kterúž  ot  boha  jest  slyšel,  směle  kázal :  též  layk,  to  jest  člověk 
nekněz,  dlužen  jest,  aby  pravdy,  kterúž  jest  slyšal  '^  ot  kněze  vynesenu 
z  Písma,  bránil  doufajně;  pakli  toho  neučiní,  zrazuje  pravdu." 

Aj,  teď  máte  velikého  svatého  dóvod  z  toho  slova  Kristova'-:  „Ne- 
roďte se  báti  těch,  jenž  tělo  zabíjejí,"  že  každý,  i  kněz  i  nekněz,  ktož 
zná  pravdu,  má  jie  do  smrti  brániti,  jinak  byl  by  zrádce  pravdy  a  tak 
i  Kristóv.  A  mnozí  z  vás  znáte  pravdu  a  jste  naučeni,  že  každý  móž 
zákon  boží  mluviti,  vyznávati,  a  umie-li,  i  čísti,''''  buď  latině,  jako  '^  svatý 
Marek  čtenie  psal,  buď  řecky,  jako  svatý  Jan  své  čtenie  a  kanoniky  neb 
epištoly  psal,  buď  židovsky,  jako  svatý  Matheus  své  čtenie  popsal,  buď 
syriansky,  jako  svatý  Lucáš  své  čtenie  popsal,  'buď  persky,  jako  svatý 
Simon  čtenie  kázal  a  popsal,  buď  judsky,  jako  svatý  Bartholoměj,  a  tak 
o  jiných  jazyciech":  kterakž  dáte  kněžím  brániti,  aby  lidé  zákona  bo- 
žieho  nečtu  česky  neb  německy? 

Také  k  druhému  kusu,'*''  zda  neviete,  že  nelze  jest  i  bohu  ve  cnosti 
i  ďáblu  ve  hřiešě  slúžiti  ?  Viem,  že  ste  slýchali,  že  Kristus  die.'^  „Nemóž 
nižádný  dvěma  pánoma  slúžiti,"  a  potom:  „Nemóžete  slúžiti  bohu  a  ma- 
monovi."  A  také  viete,  že  svatý  Petr  die'':  „Ktož  od  koho  přemožen 
jest,  ten  toho  sluha  jest";  a  Kristus  die'*^:  „Kto  hřiech  činí,  sluha  jest 
hřiecha";  a  svatý  Pavel  Římenínóm  die'^:  „Sluhy  ste  byli  hřiecha."  Kterak 
toto  písmo  svaté  vědúce,  trpíte,  že  kněz  káže,  že  nižádný,  ktož  jest  ve 
hřiešě  smrtedlném,  nenie  sluha  ďáblóv?  Také  viem,  že  ste  slýchali,  že 
pán  Ježíš  die,"^  že  kúkol  jsú  synové  zlostní,  jichž  jest  ďábel  nasál''  v  svět, 
a  že  také  die  zlým'":  „Vy  z  otce  ďábla  jste  a  žádosti  otce  svého  chcte 
učiniti";  a  dává  příčinu,  řka:  „že  nemóžete  slyšeti  řeči  mé,  protož  z  otce 
ďábla  jste."  A  svatý  Jan  apoštol  duchem  svatým  die-":  „Synáčkové,  ni- 
žádný vás  nessvoď;  ktožť  pravdu  činí,  spravedlivý  jest,  jakož  Kristus 
spravedlivý  jest,  a  ktož  hřiech  činí,  z  ďábla  jest."  A  potom  die-':  „Vtom 
známi  jsú  synové  boží  a  synové  ďáblovi ;  každý,  ktož  nenie  spravedlivý, 
nenie  z  boha." 

Aj^-  teď  máte,  že  každý  smrtedlný  hřiešník  jest  z  ďábla  a  syn  ďá- 
blóv: kterak  tehdy  přepustíte  ká*zati  kacéřstvie  proti  tomuto  svatému 

y  místo:  ale  i  kto  (jak  opravil  Erben)  má  Us:  aueb.  —  ^  brawdy  Us.  —  ""  slyšlal  Us. 
^^  čissti  Us.  —  ^'^v  Us  před  Um  škrtnuto  yaziciech.  —  ''''  kussu  Us.  —  ^^  nassál  Us. 

'^  Mat.  10,  28.  —  '^  Podobně  vyjadřuje  se  Hus  ve  výklade  Sentencí  (vyd.  Flajšhans, 
1'y):  11011  officit,  sed  proficit  diversis  ydiomatibus  describere  et  eorum  propriis  caracLe- 
ribiis  describere  veritates...  sic  eiiim  Matheus  scripsit  ewangeliuin  in  hebreo.  Marciis 
iu  ytalico.  Liicas  in  syro  et  Johanues  iu  greco  ydiomate ;  srvn.  Výklad  (Erben  I  313) : 
na  omezování  českého  výkladu  stézuje  si  jiz  Štítný,  a  zůstává  to  stálým  předmětem 
stížností  našeho  náboženského  hnutí.  —  ''Mat.  6,  24.  —  '■' 2.  Petr.  2, 19.  —  »« Jo/j.  8,  34.  — 
''Kom.  6,17.  —  ''Mat.  13,38.  —  '^ Joh.  8,44.  —  -7.  Joh.  3,  7—8.  —  '' 1.  Joh.  3,  10 
—  "Podobné  důvody  a  citáty  uvádí  také  Hus  v  Repl.  contra  před.  Plzn.  f.  144  n. 


108  Č.  35,  36.     1411.  Sept.     OcL?  —  1412 

Kristovu  písmu?  Vězte,  že  ten,  tak  káže,  jest  sluha  i  syn  ďáblóv,  a  jest 
horší  než  najmenší  layk  dobrý.  A  tak  nenie"  otec  boží  ten  kněz:  neb 
by  bóh  byl  syn  toho  kněze,  a  ten  kněz  jest  syn  ďáblóv,  tehdy  by  bóh 
byl  syn  také  ďáblóv!  Také  ten  kněz,  tak  ten  blud  káže  a  drže,  nenie 
stvořitel  těla  božého,  ale  jest  rozmnožitel  kacieřstvie  velikého.  Nechť 
vezme  všechny  tovařiše  své  na  pomoc  a  stvoří  s  nimi  jednu  hnidu,  a 
tehdyť  jim  vyznám,  zeť  jsú  stvořitelé. 

Nelze  jest  pro  dlúhost  písmem  tuto  dovésti.  Ó  srdnatí  křesťané,  zda 
ste  již  všichni"  zemřeli,  že  dáte  bludy  vésti  a  božie  slovo  súžiti?  Pro- 
zřete a  nedajte  ďáblu  nad  sebú  vévoditi!  Toho  vám  pán  bóh,  jenž  sám 
móž  býti  a  jest  stvořitelem,  pomáhaj.*'''  Amen. 

V  Us  hned  za  textem  následuje  tento  (červeně  psaný)  přípisek :  .0  pie 
deus.  qui  celestia.  terrestria  possides.  digneris  nos  regere  in  secula  seculorum 
Amen." 


36. 

M.  Jan  Hus  na  dotaz   nějakého  liněze   (z   diecése  Litomyšlské  či   Olo- 
moucké?) vysvětluje  své  názory  o  církvi,  vykládá  některá  místa  biblická 
a  radí  adresátovi,  aby  přímluvami  svého  patrona   i  jiných   hleděl  dosíci 
zrušeni  piihonu  biskupského. 

[1412.] 

Rkp.    Vídeň.  4902  (  -  Vnb)  f.   122— 12H'. 

Tisk:  Sedlák,  Hus  .9.9* — 102*.  —  Český  překlad  Ftajšhans,  Listy  z  vy- 
hnanství  str.  6 — 10  č.  1  =^  Ftajšhans,  Listy  str.  89 — 42  č.  XXL 

Autorství  Husovo  lze  míti  za  zai'učeno  obsahem  i  rukopisem,  v  němž 
po  sobě  následuje  několik  listů  Husových,  dílem  jím   samým   podepsaných. 

Salus  a  domino  Jesu  Christo,  preter  quem  „aliud  fundamentům 
nemo  potest  ponere*".'  quia  ipse  esl  alpha  et  o,  principiiim  et  finis-  no- 
stre  redempcionis  et  beatitudinis,  ipse  est  petra,  de  se  dicens^:  „Super 
hanc  petram  edificabo  ecclesiam  meam'*,  que  est  predestinatorum  nu- 
merus,  et  ideo  „porte  inferi",  que  šunt  temptaciones  carnis,  mundi  et 
dyaboli,  „non  prevalebunt  adversus  eam"  finaliter.  Fundata  est  enim 
supra  firmám  petram.  ipsum  Christum,  fide,  spe  et  caritate.  lile  autem 
super  Christo  edíficat,  qui  venit  ad  Christum  et  audit  sermones  eius  et 
facit  eos.  Testatur  hoc  ipse  Christus,  dicens  Luče  6:^  „Quid  vocatis  me 
domine  et  domine,  et  non  facitis,    que   riico?   Omnis,  qui    venit   ad   me 


C.  35:  '*  něuie  (psáno:  uyeuie^  Us.  —  >íí  v.šcliny  Us.  —  '''"  poiuahi  Us. 

Č.  36:   '  /.  Kor.  3,  11.  —  -  Sivn.  Apoc.  1,  8.  —  \Maf.  Ki,  18.  —  '  Liic.  d,  4i)-4^. 


C.  36.     141-2.  100 

et  audit  sermoiies  iiieos  et  facit  eos,  ostendam  vobis  c[ui]  s[imilis] 
est:  Similis",  inqiiit,  „est,"  hoinini  edificanti  domům,  qui  fodit  in  altům 
et  posuit  fundamentům  supra  petram". 

Ecce^  ediíicacio  in  petra,  ťossio  profunda  fidei,  spei  et  caritatis  in 
Ctiristo,  ut  per  fidem  veniat,  in  spe  audiat  et  in  caritate  faciat  sermo- 
nem domini  nostri  Jesu  Christi.  Sic  enim  fundat  in  illa  petra  domům 
spirituálem,  ponendo  fidem  ut  pavismentum  et  erigendo  spem  secundum 
4'"'  muros,  ut  spes,  qua  sperat  se  esse  predestinatum,  stet  ab  oriente, 
et  spes,  qua  sperat  se  salvandum,''  stet  ab  occidente,  et  spes,  qua  sperat 
se  esse  in  gracia,  stet  ad  meridiem,  et  spes,  qua  sperat  se  evadere 
dampnacionem  in  finali  iudicio,  stet  a  parte  boreali. 

Primus  ergo  murus  spes  predestinacionis  contra  prescienciam,  2"' murus 
spes  prope  mortem  erecta  ad  novissimam  cibacionem,  3"'  murus  de 
gracia  gratum  faciente,  4"'  murus  est  spes  finalis  ad  patriam  accep- 
tacionis. 

Erigit  autem  tectum  super  hiis  4"''  muris,  qui  propter  Christum  et 
in  Christo  ex*"  intima  caritate  singula  observat  mandata  domini  Jesu 
Christi.  „Tectum  ergo  est  caritas,  que  opeřit  multitudinem  peccatorum"."^ 

Ecce  Christus,  fundamentům  fidei,  spei  et  caritatis,  et  sic  om- 
nis  boni. 

In^  quo  fundamento  aurum''  edificat,  qui  mundo  corde  doctrinam 
deitatis^  ac  celestium^  ad  edificacionem  ecclesie  disseminat.  Argentum 
edificat,  qui  mundo  corde  doctrinam  hnmanitatis  Christi  et  creaturarum, 
per  quam  ascenditur  in  dei  amorem  et  noticiam,  seminat.  Lapides*  *pre- 
ciosos  superedificat,  qui  mimdo  corde  edocet-  veritates  et  virtutes  ani- 
mam  exornantes.  Et  qiiicunque  in  illo  finaliter  permanserit,  mercedem 
accipiet  ad  statim  post  mortem,  quia''  plene  hic  ad  Christum  conversus, 
ignem  evadet  purgatorii.  Lignum  edificat,  qui  maiora  peccata  venialia, 
existens'  in  gracia,  committit,  fenum,  qui  media  venialia,  stipulam,  qui 
minima;  vel  per  lignum  amor  temporalium,  per  fenum  amor  carnis,  per 
stipulam  amor  vane  glorie  intelligitnr,  semper  intelligendo  venialia  esse 


*  Nad  textem  na  /lorejsfin  okraji  nadepsáno:  ,De  illo,  qui  edificat  auriim, 
argentum  et  lapides  preciosos'. 

"  y  rkpe  opraveno  z  est  iaquit.  —  ^'Sedlák,  Hus  100 ■'  pozn.  a  navrhuje  čísti  sa- 
cianduni  podle  obdobnélio  místa  v  Postille  (Erben  II,  420)  nasyceaie;  srvn.  i  následu- 
jící cibacionem  a  níže  pozn.  5.  —  '=  nad  šiirtnuti/m  et.  —  ^  y  rkpe  učiněno  zřetelnějším 
nadepsáním  \\.  —  ^  opr.  in  margine;  v  textu  de  istis.  —  ^  ve  Vnb  za  tím  šltrtnuto  a.  — 
f  edocent  Vnb.  —  '■  a  doplněno  nad  řád/tem.  —  '  opr.  z  existens   venialia. 

^^  Sedlali,  Hus  99'  upozorňuje  zde  na  obdobné  místo  v  posvícenském  kázání  Po- 
stilly  (Erben  II,  419  n.),  ale  shody  jdou  od  začátku  listu;  týž  obraz  najde  se  v  Hu- 
sově Expos.  epist.  Car.  Op.  II,  91',  s  nímž  zejména  další  část  (o  vyzdobí  domu  zlatem 
atd.)  má  četné  shody.  —  ''  1.  Petr.  4,  8;  citát  jest  také  v  Exp.  Coi:  Op  II,  91,  —  '  Sedlák, 
Hus  354*  upozorňuje,  že  prý  zde  ozývá  se  Wyclif,  De  civ.  dom.  IV,  634;  srvn.  v.sak 
také  Op  II,  91'. 


110  C.  3B.     Ul'>. 

illa,  ut  lignuin  ardeat  diiitissime,  qiiia  maximě  cle  terrestribus  compa- 
ratur,  feiium  carnis  medio  módo,  sed  stipiila,  fáma  mundi  transibilis, 
citissime.  Ecce  ciiiuslibet  sic  edificantis  opus  ardebit,  id  est  ipse  pro 
opere,  ipse  autem  salws  erit,  sic  tamen,  quod  per  ignem  purgatorii. 

Ad  illud,  ubi  salvator  diciť:  „Sit"  sermo*"  vester''  est,  est,  non,  non", 
scito,  quod  secundum  Philosophum  et  beatum  Augustinům  "*  verum  est 
esse,  quod  est,  aut '  non  esse,  quod  non  est.  Cum  autem  dicit  salvator : 
„Sit  sermo  vester  est,  est",  wlt,  quod  veritas  affirmativa  affirmetur  sine 
iuramento ;  ut  si  queritur  a  me :  ,Est  deus  trinus  ?'  debeo  respondere : 
,Esť.  Similiter :  ,Est  verum,  quod  tu  peccasti  ?'  debeo  respondere :  ,Esť. 
Et  cum  dicit:  ,,Sit  sermo  vester  non,  non",  wlt,  quod  veritas  negativa'" 
negative  confirmetur ;  ut  si  queritur  a  me :  ,Non  est  deus  malus  ?'  debeo 
respondere:  ,Non  esť.  Siiniliter  si  dicitur:  ,Non  es  tu  reus  facti?'  si 
scio,  quod  ita  est,  quod  non  sum  reus  facti,  debeo  respondere:  ,Non 
sum'. 

Plana  ergo  intencio  Christi  est,  quod  veritas  affirmetur  sine  iura- 
manto,  et  falsitas  negetur  sine  iuramento,  quia":  „quod  amplius  est, 
a  málo  est".  Augustinus  dicit:"  „Loquebatur  dominus  de  iuracione,  ubi 
nos  voluit  intelligere,  ipsam  iuracionem  a  málo  esse.  Si  ab  alio  provo- 
catus  fueris,  ab  ipsius  málo  est,  quod  iuras,  non  a  tuo,  et  hoc  est  pro- 
prie  a  málo  comuni "  generis  humani,  quoniam  corda  nostra  videre  non 
possumus.  Nam  si  corda  nostra  videremus,  cui  iuraremus,°  quando  exi- 
geretur  a  nobis  iuracio,  quando  videretur  oculo  proximi  ipsa  cogitacio?" 
Hec  Augustinus. 

Ecce,  ostendit,  quod  iuracio  est  a  málo,  quod  est  ignorancia.  Quando 
ergo  illicite  quis  iurat,  tunc  est  a  málo,  id  est  a  malicia  iurantis  et 
a  málo  ignorancie  illius,  cui  iuratur:  *  Quando  vero  bene  quis  iurat  ad 
confirmandam  veritatem,  ut  Christus  et  suus  apostolus,''  tunc  iuracio 
non  est  a  málo  iurantis,  sed  a  málo  ignorancie,  quibus  iuratur. 

In  Christo  ergo  non  fuit  est  et  non,  id  est  affirmacio  et  negacio 
de  eodem,  quia  tunc  in  ore  eius  inventum  fuisset  mendacium,  quod  non 
est  verum,  dicente  Petro'':  „Qui  peccatum  non  fecit,  nec  in  ore  eius 
inventum  est  mendacium".  Qui  ergo,  cognoscens  veritatem,  dicit  ,non', 
negat  veritatem.  Qui  vero,  cognoscens,  quia  falsum  dicitur,  dicit  ,esť, 
affirmat  falsitatem.  Sed  non  sic  Christus.  Quamvis  ergo  Christus  dixiť' 


^  in  marfjine.  —  hiad  škrtniitijin  et.  —  '"  ř»  rkpe  dvakráte;  první  nezřetelné  škrt- 
nuto. —  ^^  nadepsáno  nad  řádkem  touž  rukou.  —  "  rkp.  monsti"aremus.  —  "p  předchází 
škrtnuté  di. 

^Mat.  5,  37.  —  '-'Míněno  snad  místo  Super  Gen.  ad  lit.  XI  c.  13  (Migne  34,  436 
=  Corp.  ser.  eccl.  XXVIII,  1  str.  345—346),  nebo  Solil.  (Confess.)  VII,  15  {Migne  32, 
744  =  Corp.  ser.  eccl.  XXXÍII,  161).  —  "'Mat.  5,  37.  —  "August.  Sermo  308  (Migne 
38,  1409);  citát,  ale  delší,  jest  také  ve  Výkladu  (Erben  I,  96—97),  jak  upozornil  jiz 
Sedlák,  Hus  101*.  —  ^-  Srvn.  Heb.  6,  13,  Joh,  3;  o  témž  mluví  Hus  ve  Výkladě  (Erben 
I,  97)  a  v  Sentencích  (vyd.  Flajšhans  494),  kde  i  doklady.  —  "^  Srvn.  1.  Pet.  2,  22:  Qui 
peccatum  non  fecit,  nec  inventus  est  dolus  in  ore  eius. 


Č.  36  87.     1412.  —  1411,  Aug.  16     1412,  Feb.  (před  10).  111 

verbum  siibiectivum  ,esť  et  hoc  adverbium  ,iion',  tameii  iii  ore  eiiis 
lion  fiiit  ,esť  et  ,non',  id  est  affirmacio  et  negacio  de  eodem. 

De  illo"  Luee  19:  „Inimicos  eciam  adducite  et  interficite  ante  me" 
videtur  michi,  quod  inimici  illi  hominis  Christi,  qiii  nunc  abiit  in  regio- 
nem longinquam,'^  šunt  omneš  preseiti,'^  qui  finaliter  recusabunt  regna- 
cionem  Christi  super  se.  Illi  debent  adduci  in  die  indicii  et  interfici 
gladio  verbi  dei,  scilicet"^:  „Ite,  maledieti,  in  ignem  eternum",  in  quo 
mors  dampnacionis  vos  depascet. 

De  citacione  nescio  consulere,  nisi  ut  dominus  vester  cum  aliorum 
auxilio  petat  dominům  episcopum,  ut  absolvat  vos,  vel  quod  sub  treugis 
compareatis,  quia  alias  excomunicabit  et  persequetur,  et  nullibi  pote- 
ritis  staré  in  dyocesi.'^  Regracior'  de  muneribus/ 

V  rkpe  nadpis  jinou  rukou  (jez  psala  také  nadpis  na  fol.  123.  viz  pozn. 
*  na  sír.  109) :  ,Epistola  descrlbens  edificium  ecclesie  apostolice'. 

37. 

Meznámý  protivník  —  byl  to  Mořík  Rvačka,  což  Hus  snad  tušil  —  vytýká 

Husovi  způsob  jeho  kázání. 

[1411,  Aug.  16—1412,  Feb.  (před  10).] 

Vyskytuje  se  jednak  samostatné  jako  zvláštní  list  v  rkpe  Vyšňobrodskéni 
No.  83  (=  Alt)  f.  14,  musejním  I E  26  (=  Mus)  f.  11'— 12,  univ.  bibl.  XF  10 
(=  Unr)  f.  ,54' ,  jednak  s  malou  výpustkou  vložen  do  Husovy  odpovédi  zvané 
.Contra  occultum  adversarium'  zachované  v  rkpe  Gersdorfské  knihovny  v  Budy- 
.šíné  Vnr  7  (^  Grs)  f.  191,  kapituly  Boleslavské  C  132  (=^  B)  f.  173,  archivu 
Třeboňského  A  16  (=  Tr)  f.  91',  univ.  bibl.  Ul  G  8  (=  Uvt)  f.  145,  tétéz  knihovny 
ni  G  11  (=^  Uv)  f.  271' ,  tétéž  knihovny  XHI F  21  (=  Ust)  f.  63,  Vídeňské  dv. 
knih.  4518  (=^  Vid)  f.  52'— 53,  tétéž  knihovny  4536  (=  Vnd)  f.  217— 211' , 
jiný  rkp.  zastupují  Opera  (=  Op). 

Opi  f.  135=1-  str.  168. 

List  obrací  se  proti  ,dnešnímď  kázání  Husovu,  jehož  théma  hodí  se 
k  10.  neděli  po  sv.  Trojici,  což  by  bylo  16.  srpna  1411,  neboť  odpověď  Hu- 
sova —  Replica  contra  occultum  adversarium  —  zakončena  jest  v  Grs  (f.  204') 
slovy:  ,finita  anno  domini  M^CCCCXír  in  die  Scolaslice'  (=  10.  února) ; 
v  Op  f.  135  patrné  pouhou  chybou  tiskovou  položen  r.  1411,  jak  poznal  již 
Sedlák,  St.  tex.  H,  351 — 353,  jenž  zcela  bezdůvodné  myslí,  že  odpovéď  Husova 
napsána  brzo  po  16.  srpnu  1411.  Ale  není  proč  nevéřiti  určitému  udání  ruko- 


•i  rkp.  prefati;  opravil  Sedlák.  —  ^'nejisté,  neboť  těžko  čitelné. 

''  Luc.  19,  27.  —  ''Srvn.  Luc.  19,  12.  —  '"Mat.  25,  41.  —  "Nelze  určiti,  nač  se  zde 
naráží;  snad  běží  o  nějakého  kněze  z  diecese  Litomyšlské  či  Olomoucké,  ježto  se  mluví 
o  biskupu;  jinak  bylo  by  snad  možno  mysliti  na  případ,  o  němž  se  zmiňuje  M.  Jan 
Korvík  (Židek),  farář  Chvojenský,  ve  svém  listě  arcibiskupu  Zbyňkovi ;  snm.  přfl.  č.  Í6fí. 


112  C.  37.     141L  Aug.   Ifi— 1412,  Feb.  ípřed  10). 

pisnémii,  že  dokončena  10.  února  1412,  což  jest  tedy  zadní  hranice,  před  niž 
liat  napsán.  Přední  jest  datum  kázání,  neboť  list  psán  téhož  dne,  kdy  kázání 
konáno.  V  t.  zv.  Betlémských  kázáních  (III  B  20  f.  249'  b—251  b)  čte  sek  10.  ne- 
děli po  sv.  Trojici  (16.  srpna  1411)  kázání  na  ono  the'ma  (Liic.  19,  41),  na  něž 
se  některé  výtky  Rvačkovy  hodí.  Ale  poněvadž  Hus  mohl  o  tomto  thématě 
kázati  i  jindy,  a  odpověď  sotva  by  byl  půl  léta  odkládal,  nutno  se  spokojiti 
neurčitým  datováním  hořejším.  O  Rvačkovi  srvn.  č.  57. 

Magister*  reverende!  Postquam  predicacione  tiia  legem  dei  doces 
cum  destruccione  sacerdocii,  profecto  legem  dei  destruis,  dicente  apostolo 
Heb.  VIP:  „Translato'  sacerdocio  necesse  est,  ut  legis  translacio  fíat." 
Qiiod  autem  sacerdociiim''  destruas,"  patet  ex  hodierna-  tua  predicacione'' 
in "  tribiis."  Primo  ^  in  honoře  et  libertate,  dicens,  quod  Christus  potesta- 
tem,^  qua  eiecit  vendentes  et  ementes,''  laico'  regi  subdelegaverat ''  aď 
corrigendum  clermn.^  Cuius  oppositum  precise  determinat  beatus  Grego- 
rius  in  Moralibus/  dicens,  quod  Christus  non  per  ahos,  sed  per  se  sacer- 
dotem  "■  voluit  corrigere  sacerdotes,"  presertim "  cum ''  Christus  noluit  esse 
rex,'  Joh.^VI,  sed  sacerdos/'  Math/  XX.  Preterea'  III'  Esdre  Vin°  capi- 
tulo*  rex  Artaxerses"  precepit  omnibus  secularibus,  ut  sacerdotibus  et 
clericis  non  habeant  potestatem''  obicere  quitquam/' 

Item  dixisti  lerusalem  destructam  principahter "  propter  sacerdotum^ 
scelera,'  cum  tamen  eque  comunitas  sit  in  culpa/  super  quam  flevisse 
dicitur  dominus'''  Luče''  19,''''  nec  ibi  quitquam"  de  sacerdotibus  memo- 


*  V  Tr  nad  tím  jinou  rukou :  ,scilicet  Hus'. 

^  appostolo  ad  Heb.  7"  Vnd;  appostolo  ad  Hebreos  VII  Uvf ;  apost.  ad  Hebre  VII  Vid; 
apost.  ad  Hebreos  septimo  Uv ;  apost.  ad  Hebreos  1"  Uv:  apost.  Heb.  VII°  Alt,  B,  Unr; 
apost.  Ebr.  7'  Grs;  apostolo  (Heb  7  chybí)  Tr.  —  '' sacerdooiiim  dei  Vid,  Vnd,  Uv.  — 
■^  sacerdocium  destruis  dei  Ust;  destruis  sacerdocium  dei  Uvt.  —  **  predicacione  tua  Alt, 
B,  Gn,  Unr,  Mus,  Op.  —  ^  chybí  v  Alf,  Unr,  Mus.  —  f  Et  primo  A!t,  Unr,  Mus;  1°  Uvt.  — 
"  potestate  Ust.  —  '■  ementes  et  vendentes  Vid.  —  '  layco  Grs,  Vnd,  Uo,  Unr,  Uvt,  Ust.  — 
■^  subdelegavit  AU,  Grs,  Mus,  Unr,  Op;  subdelegaverit  B,  Vnd,  Vid,  Uv,  Uvt.  —  ^  chybí 
v  Tr.  —  "'  chybí  v  Uvt,  Ust,  Op;  v  Grs  opraveno  z  per  se  volnit  sacerdotem.  —  "  chybí 
v  Alt,  Unr,  Mus;  ve  Vid  opr.  ze  sacerdotem;  volnit  sacerdos  corr.  sacerdotes  Op.  —  "  et 
presertim  Alt,  Unr,  Mus,  Uvt.  —  i' quod  Tr.  —  i  Jo  6  Grs;  Joh  VP  Alt,  Unr,  Mu\  Ust; 
VI  Urt;  6  Vnd;  6°  Vid,  Un;  Vil"  fi;  X"  Tr.  —  ^  Mat.  XXII  Alt,  B,  Grs,  Unr,  Mus;  22  Vnd, 
Vid,  Uv,  Ust.  —  ^2'  Grs,  Unr,  Vnd,  Uvt,  Ust;  secundi  Alt,  Uv;  S' Mus.  —  UII"  B 
8  Grs ;  chybí  (capitulo)  v  Alf,  Mus,  Vin,  Vnd,  Unr,  Uv,  Uvt,  Ust.  —  "  Ataxerses  Alt,  Mus ; 
Arthaxerses  B,  Unr;  Artharxerses  Uv ;  Artarxenses  Vid;  Artai'xers8s  Uvt,  Ust.  —  '■chybí 
v  Alt,  Unr,  Urt,  Mus.  —  ^^  quidquam  Vnd,  Vid,  Uvt;  quicquam  Ust,  Grs,  Op;  abicere  quic- 
quam  Ust.  —  "  Tr;  dixisti  lerusalem  dixisti  destructam  principaliter  destructam  (!) ; 
v  B  opraveno  z  propter  principaliter.  —  y  scolam  Alt,  Unr,  Mus.  —  ^  cnm  tamen  comunis 
sit  culpa  Alt,  Unr,  Mus.  —  ^'^  dominus  dicitur  Grs,  Op.  —  ''''  Lnce  19  chybí  v  rkpp  mimo 
Alt,  Unr,  Mus.  —  '^'^  quidqnam  B,  Mus,  Vid,  Vnd;  quicquam  Grs,  Unr,  Ust,  Op. 

'  Heb.  7, 12.  —  ^  Thématem  hodilo  by  se  kázání  k  16.  srpnu  1411;  ale  nelze  určiti, 
mínén-li  tento  den.  —  '  Srvn.,  co  z  obsahu  kázání  sděluje  Hus,  Op  1 135' — 136.  —  ^  Greg. 
Moral.  (Migne  PL  76),  ale  citátu  tam  není.  —  "  Srvn.  Joh.  6,  15.  —  "  Srvn.  Mat.  20,  28, 
—    '  Srvn.  3.  Eccl.  8,  25.  —  *  Srvn.,  co  o  tom  praví  Hus,  Op  I  135'.  —    '  Luc.  Iff.  41. 


Č.  37.     1411,  Aují.  16—1412,  Feb.  (před  10).  118 

ratur.  Vide  ergo,''''  ne  sis  de  adulterantibus  verbum  dei.  Relege  apoštolům 
ad  Hebr/^  V'°  dicentem,'"  omneš  sacerdotes  peccato  subiectos  "  preter  Chri- 
stum,  nec  tamen  eis  peccatum  imputat,^^  sed  ostendit  necessitatem ''''  offe- 
rendi,  sicut  pro  scelere  populi  sic  et  proprio."  Noli  exequare  sacerdocium '*'' 
ewangelicum  "  levitico,  postquam  Christus  destruxit  leviticum,  suum  vero*""' 
iuravit  manere""  in  eternum,  et  ex""  malicia  sacerdotum  veterum  non 
deicias  sacerdotes  presentes,  quoniam''''  et  illi  numquam,  quantumlibet '''' 
scelesti,"  per  seculares  leguntur  correcti. 

Item  dixisti*'  prophanatores  esse  omneš"  sacerdotes  concubinarios 
et  in  mortali  peccato""  existentes,  sed  non  suo  diocesano  inobedientes. 
Numquiď"^  non  legisti  primo  Regum'"''  XV°,  quod  obediencia"  převálet 
sacrificiis ;  ubi"''  dicitur  obediencia  melior  esse"'  quam''''  victima"  —  <ymmo'''' 
tu  nec  apostolico  obedis,  igitur  heresim  incidis,  quia  in  sentenciis  eius 
divina  prophanasti^''>  —  omneque  peccatum  ex  inobediencia  originetur/" 
et  non  solum  dei  duntaxat,^''  seď"*  hominis,  sui  vicarii/^  Christo ''^  dicente'^: 
„Qui  vos  spernit,  me  spernit,"  nisi  falše  ^''  assereres,  ipsos^'  non  esse 
vicarios,''''  quia  non  šunt  Christi  imitatores.  Sed  disce,  quod*'  nullus  ponit*"' 
vicarium  subdelegatum ""  in  sciencia  vel  bonitate,*°  sed"''  solum  in  pote- 
state,  ut  patet  ex"'^  proprietatibus''''  personarum ''''  benedicte"  Trinitatis.^' 

V  Alt  a  Mus  červeným,  v  Unr  černým  (zašlým,  ale  někdy  nedávno  che- 
micky osvěženým)  písmem  nadpis:^'^,lstsL''^  infrascripta  fuerunt*"  opposita  Hus- 
soni*''  per  reverendům  Magistrům  Mauricium  Rwaczkam  contra  sermonem 
eiusdem  Hussonis.'  V  ostatních  rkpech,  kde  list  uložen  do  traktátu  Contra  oce. 
adv.,  nadpisu  není,  jen  starý  seznam  obsahu  na  desce  \  id  praví:  ,Item  repli- 
cacio  Magistři  Johannis  Hus  contra  intimacionem  Magistři  Mauricii  monachi.' 


'''1  cliybí  v  B,  Mus,  Tr,  Vnd,  Uv,  Grs,  Op.  —  "  Ebr  V  Grs;  appostoliim  ad  Heb  V*°  Uvt. 
"subiectos  esse  Unr.  —  =2 peccatum  eis  imputat  B,  Mus,  Uv,  řJyř; peccatum  eis  imputavit 
Grs,  Op.  —  '■''  necessitudinem  všecky  rkpij  mimo  Tr,  Unr.  —  "  pro  proprio  Tr.  —  •'■'  chybí 
v  Alf,  Mus,  Unr.  —  "  ewangelium  Alt,  Mus,  Unr.  —  """  non  Alt,  Mus,  Unr.  —  ""  mane  Vnd; 
iuravit  in  éter.  man.  Uvt.  —  °°  chybí  v  Grs.  —  pp  quando  Alt,  Unr,  Mus.  —  'ii  quantumcumque 
Alt,  Mus,  Unr,  Uvt.  —  ■■■•  scelestes  Alt,  B,  Grs,  Unr,  Ust,  Uvt,  Mus,  Vid,  Vnd.  —  "  dixistis 
Ust,  Uvt.  —  **  chybí  v  rkpp.  mimo  Tr,  Grs,  Op.  —  ""  peccato  mortali  Uv,  Uvt.  —  ^^Nuquid 
Vnd,  Numquit  B.  —  ^^*  primi  Reg.  15  Grs.  —  ^^  ubi  —  quam  victima  chybí  v  B,  Grs,  Tr, 
Vnd,  Vid,  Uv,  Ust,  Uvt,  Op.  —  ^y  cliybí  v  Alt,  Mus.  —  "  victime  Unr.  —  ^^  ymmo  —  pro- 
phanasti  mají  jen  Mus  (zde  in  marg.)  a  Unr;  je  to  patrně  vsuvka,  která  působí  rušivě 
a  v  listě  Husovi  na  kazatelnu  položeném  nebyla;  snad  vložena  teprve  do  textu  pro 
veřejnost  určeného,  ale  jistě  ji  tu  pisatel  míti  chtěl.  —  ^^  originatur  Alt,  Mus,  Unr.  — 
^'•dumtaxat  B,  Uvt,  Vid,  Vnd;  dumtaxat  dei  Alt,  Mus,  Unr.  —  ^-^  sed  et  Unr.  —  ^Wicario 
Tr.  —  ^g  cliybí  v  Tr.  —  «"  falso  Uv.  —  ^*  cliybí  v  B,  Unr,  Ust,  Uv,  Vid,  Vnd,  Grs,  Op.  — 
'^  nisi  falše  asserens  non  esse  dicas  vicarios  Alt,  Mus,  Unr.  —  ^'  quia  Grs.  —  *"■  y  Alt 
následuje  škrtnuté  vitam.  —  ^"  subsubdelegatum  B.  —  ^°  ve  Vid  opraveno  z  obonitate.  — 
*P  vel  Tr.  —  ^1  chybí  v  Alt,  Mus,  Unr;  in  Unv.  —  =""  ut  patet  benedicte  in  verbo  Trinitatis 
Alt,  Mus,  Unr.  —  ^s  chybí  v  Uv ;  Trinitatis  etc.  Grs.  —  ''*  chybí  v  Mus.  —  ^"  šunt  Unr.  — 
^^'  v  Alt  za  tím  vyradováno  iu  Constaucia. 

'"  Srvn.  Heb.  7,  26—28;  10,  11—12.  —  "  Srvn.  1.  Reg.  15,  22.  —  ^^  Luc.  10, 16. 

8 


114  C.  m.     1112,  únor? 

38. 

Mistr  Hašek  (neznámo  hlíze,  kdo  tím  míněn)   zle   doráží  na   Husa  pro 

jeho  kázání. 

[1412,  únor?] 

Rkp.  Vyšňobrod.  N°  83  (=  Alt)  f.  W ;  rkp.  Musea  král.  c.  I E  26  (=  Mus) 
fol.  12;  rkp.  univ.  knihovny  X  F 10  (^  Unr)  f.  54'— 55. 

Sedlák,  Hlídka  1911,  zvi.  ot.  Něk.  te.xtú  I,  str.  13—14  (=  z  Unr). 

Poněvadž  běží  o  totéž  kázání,  proti  kterému  bouřil  i  Mařík  Rvačka  (v. 
c.  37),  náleží  list  asi  do  blízké  doby,  ač  ovšem  jest  nápadné,  že  Hus,  píše 
odpověď  Maříkovi,  o  něm  ještě  se  nezmiňuje.  Poněvadž  však  ani  později  ne- 
odpověděl, není  ten  důvod  rozhodující. 

Et*  ego  Magister  Hassko''  dico  tibi,  Hus,*"  quod  modicum  legisti;  si 
autem  legisti,  non  intellexisti ;  si  autem  intellexisti,  ex  malicia  tenere 
noluisti.  Audi  apoštolům  P  Cor.  2°  prope  finem  capituli:'  „Spiritualis 
homo  omnia  iudicat,''  ipse  autem  a  nemine  iudicatur".  In  quo  verbo 
omneš  doetores  consistunt,^  dicentes,  quod  nec  imperator  nec  aliquis  rex 
nec  dominus  nec  collator  secularis  habet  aliquam  iurisdiccionem*  in  sa- 
cerdotes;  igitur  quidquid  faciunt  violencie  eis  vel  potestatis,^  mortaliter 
peecant,  ut  dicit  Augustinus  ^  super  illud  Psalmi  XVÍIP :  Dies  diei  eructat 
verbum,  id  est  spiritualis  spirituálem  instruat  eť'  corrigat,  et  *nox  nocti, 
id  est  secularis  secularem.  Idem^  super  illud  Gen.  1°:  Fecit  deus  duo 
luminaria,  luminare'  maius,  ut  preesset  diei,  id  est  sólem,**  per'  quoď 
signatur'  apostolicus,'"  episcopus  etc,  qui'  aliis  presint  spiritualibus,  lu- 
nám, ut  nocti  presit  —  imperatorem,"  et  stellas,  id  est  minores  offici- 
arios  tam  spirituales  quam  seculares,  qui  quilibet  in  suo  gradu  presit 
sua  auctoritate  sibi  subditis  et  commissis. 

Et  dixisti,  quod  sacerdotes  in  peccatis  mortalibus  existentes  non 
habent"  potestatem  dei.  Numquid  non  legisti  illud  Johannis  19,  ubi 
Christus  dixit  Pilato*:  „Non  haberes  in  me  potestatem,  nisi  esset  tibi 
datum  desuper".  Unde  apostolus^  Rom.  XIIP:  „Omnis  anima  potesta- 
tibus  sublimioribus  subdita  sit.  Non  est  enim  potestas,  nisi  a  deo,  que 
autem  šunt,  a  deo  ordinata  šunt".  Itaque  qui  resistit  potestati,  dei  ordi- 
nacioni  resistit,''  qui  autem   resistif  deo,*"  ipse''  sibi   dampnacionem  ac- 


» Item.  Et  Unr.  —  *>  Hasco  Mus.  —  •=  Huss  Mus.  —  ^  diiudicat  Alt,  Mus.  —  ^  con- 
sisstunt  Unr.  —  *  iurisdicionem  Unr,  Mus.  —  e^potestates  Mus,  Alt.  —  ^  chybí  v  Alt,  Mus. 
—  '  chybí  v  Unr.  —  ^  sol  Alt,  Mus.  —  '  chybí  v  Mus.  —  "^  appostolicus  Mus.  —  "  Mus : 
imperatorem  seculari  a  další  až  po  commissis  chybí.  —  °habere  Alt,  Mus.  —  p  resi- 
stunt  Alt.  —  iresistunt  Mus.  —  ""ipsi  Alt,  Mus. 

'/.  Cor.  2,  15.  —  ^Augustinus,  Sup.  Psalm  XVIII  (Migne  PL  33,  159),  spiritus 
spiritui,  cara  carni;  .\  .  spirituales  spiritualibus,  carnales  carnalibus.  —  ^  V  Augustino- 
vých výkladech  na  Genesi  citátu  nenacházím.  —  ^  Joh.  19,  11.  —  '•'Rom.  12,  1—2. 


C.  HS.     1412,  únor?  115 

quirit.'  Unde  beatus  Thomas  *  super  2°  Sentenciarum  ^ :  Peccatum  *  non 
aiiffert "  sapienciam  neque  potestatem  neque  pulcritudinem "  dyabolo.  Sic 
nec  homini  peccatum'  aufferť''  potestatem,  dum  est  electus"  iudex,  etsi 
in  peccato  mortali  est,*"  debet  ei  obedire,  si  citatur.  Non  dicas :  Non  habet 
potestatem  racione  peccati. 

Item''  tu,  Hus/  excomunicacionem  non  advertisti  nec  episcopi  nec 
pape.  Audi  beatum  Augustinům  contra  Faustum^:  Qui  non  credit,  here- 
ticus  est;  qui  inobediens,  scismaticus  est;  qui  in  mortali  peccato,  a  deo 
excomunicatus  et  extra  caritatem  positus  est.'  Et  in  Decreto  liabetur:^ 
„Omnis  Romane  ecciesie  publicus  iniuriator  hereticus  est" ;  iiabetur  dist. 
XXIF  capitulo  Omneš. 

Igitur  male  docuisti,  dicens :  Aufferatis  eis  bona,  expellatis  eos,  cum 
nullam  iurisdiccionem  ^  habeant  layci  ^  supra  "^  clerum  de  iure,  ut  ^^  supra 
dictum  est  per  apoštolům  idem." 

Ideo  sic  male  docens,  iusto  nomine  et  appropriato  Huss''  appellaris 
et  nociva  huss  ubique  clamoribus  famaris. 

Sed  diceres :  Et  quid  est  Huss  ?  Ecce  Jeremiáš  Trenorum  TTTT°  dicit '": 
^Gaude  et  letare,  filia  Edom,  que  habitas  in  terra  Huss,  ad  te  quoque 
veniet  calix  et  inebriaberis  ignominia  et  nudaberis".  Filia  Edom  peccator 
in  peccatis  intelligitur.  Polluitur,  quia  Edom  '''*  Esau  pro  medio  edulio  ven- 
didit  primogenita,  qui  alio  nomine  vocatur  Edom.  —  Sic  peccator  pro  mo- 
dica  delectacione  vendit  eterna  gaudia.  Gregorius":  „Modicum  est,  quod 
delectat,  sed  eternum,  quod  cruciat".  Igitur  habitavit^^  in  terra  Huss,  id 
est  in  hoc  mundo  ad  ruinám  festinante/^  quia  Huss  interpretatur  festi- 
nans  ad  ruinám. 

Dicitur  igitur  yronice:  Gaude  et  letare,  in  corpore  et  anima  hic  in 
terra  temporaliter,  ut  crucieris  eternahter.  Ad  te  quoque  veniet  calix 
eterne  dampnacionis  et  inebriaberis  propter  infernales  penas  absinthio 
sulphure  et  nudaberis  propter  confusionis  ignominiam.  Daniel  °'  X°: 
„Ostendam'^  *gentibus  nuditatem  tuam  et  regnis  ignominiam'"''  tuam  et 


*  V  Unr  in  marg.:  ,Thomas'. 

^  acquirunt  AU, ;  aquirunt  Mm.  —  *  v  Alt  následuje  škrtnuté:  potestatem.  —  "  í)  Mus 
nad  následujícím  sapiencia  nadepsáno  a  znaménky  k  auffert  připojeno:  id  est  ab- 
stulit.  —  ^  pulchritudinem  Alt.  —  "'  aufert  Mus.  —  "^  ellectus  Mus.  —  y  Huss  Alt,  Mus. 

—  ==  laici  Alt,  Mus.  —  ^^  super  Mus.  —  ^^  quia  Mus.  —  "^"^  tím  slovem  končí  Mus,  další 
c/iybí.  —  ''''Edon  Alf;  intelligitur  polluitur  quam  Edom  Unr.  —  "habitant  Alt.  — 
"  festinanti  Unr,  Alt.  —  "^  Daniel  4°  Alt.  —  ''"^  v  Unr  touž  rukou  nad  škrtnutým 
gloriam. 

®  Míněn  buď  veliký  výklad  lib.  II  quest  1  art  2  a  quest  2  art  IfThomae  Aq.  Op. 
Parmae  1856  sv.  VI,  446—447),  anebo  jeho  menší  výklad  1.  II  dist.  7  art  3  (té/ioz  vy- 
dání XXII,  147).  —  '  Ve  spise  Contra  Faustum  (Migne  PL  42,  Corp.  ser.  eccl.  25)  vý- 
roku nenacliázím.  —  ^Corp.  iur.  can.  DXXIIcl  (Friedberg  I,  72);  citát  není  přesný. 

—  ^  Nepocliybně  narážka  na  hebrejské  chus  =  vně,  mimo,  tedy  ten,  kdo  svým  učením 
jest  mimo  církev  (laskavé  sdělení  prof.  Dra  R.  Dvořáka).  —  '"  Thren.  4,  21.  —  "  Citátu 
nelze   určiti.  —  ^^  Nalium  3,  5—6. 


116  C.  38.  39.     1412,  únor?  —  Feb.  28. 

proiciam  super  te  abhominaciones  et  contumeliis   te   afficiam   et  ponam 
exemphim  omnibus'*. 

Huss  volatile  nocivum  ante  se  corrodit  semina  oře,  sub  pedibus 
calcat,  post  se  stercoribus  defedat  omnia,  sic  quod  nil  boni  facit  in  de- 
ambulando.  Sic  fetor  huius  Huss  et  doctrine  eius  "  pravé  fetet  per  totam 
christianitatem. 

V  Alt  a  Unr  dopis  připojuje  se  bezprostředně  k  Maříkovu  (č.  37),  a  jest 
tudíž  označen  pouhou  marginálií  (v  Alt  červené  psanou) :  , Magister  Hassko'. 


39. 

M.  Jan  Hus  jakémusi  mnichu  uvádí  výroky  církevních  otců   o  mnišské 

chudobéy  připojuje  pozdrav  opatovi  a  přímluvu  za  doručitele  listu  mnicha 

Ondřeje  a  slibuje  příležitostné  psáti  více. 

[V  Praze]  1412,  Feb.  28. 

Rkp.  Vídeň.  4902  (=-  Vnb)  f.  123'— 124. 

Palacký,  Docum.  14 — 15  č.  7  (z  Vnb) ;  český  překlad  Mareš  str.  48^49 
č.  15  =  str.  59—61  č.  15- =  32— 33  č.  15\  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  97—99 
=  Flajšhans,  Listy  str.  37—39  č.  XX. 

O  datu,  jez  dříve  na  základě  omylu  Palackého  platilo  za  neurčité,  srvn. 
pozn.  f.  Pochybnosti,  jez  o  autorství  Husově  pronáší  Flajšhans,  Listy  z  Prahy 
str.  97,  jsou  naprosto  bezdůvodné. 

Salus  et  gracia  a  domino  lesu  Christo.  Dilectissime  frater  in  Christo 
lesu !  Fundamentům  clericorum  quoad  rerum  habicionem,  et  specialiter 
professorum,  est  habere  omnia  in  comuni,  iuxta  illud  Act.  2° :  „Erant ' 
eis  omnia  comunia.'*  Ex  quo  traxit  beatus  Augustinus  et  posuit  in  sua 
regula  istud  dictum^:  „Hec  šunt,  que  precipimus/  ut  observetis  in  mona- 
sterio  constituti";  et  infra:  „Et  non  dicatis  vos  aliquid  proprium  habere." 
Item  Gregorius  3  Dyalogorum  circa  finem  -  f ecit  propeter  3  aureos  fratrem 
lustinum  monachum  in  sterquilinium  proicere,  et  mandavit  fratribus,  ut 
dicerent'':  „Pecunia  tua  sit  tecum  in  perdicionem."  Item  sanctus  Bene- 
dictus  in  sua  regula  dicit^:  „ne  quis  presumat  aliquid  dare  aut  accipere 


C.  38 :  "  sue  Alt. 

C.  39:  ^que  ut  precipimus  Vnb.  —  ^  ve  Vnb  předctiázl  nezřetelné  ut  dicerent,  jež 
škrtnuto. 

'  Srvn.  Act.  4,  32:  sed  erant  illis  omnia  eommania  (Act.  2,  44:  habebant  omnia  com- 
munia).  —  ^  'Pseudo)  Auc/ust.  Regula  c.  1  (v.  Šancí,  patrům  regulae  monasticae,  Lovani 
1574)  f.  15=  Migne  P  L  32,  1378.'  —  »  Qregor.  Dial.  lib.  IV  c.  55;  Migne  P  L  71,  420;  po- 
drobněji uvedl  Hus  tento  citát  v  fiázání  Di.xil  Martha,  Op  II,  51.  —  ^  Bened.  Regula  c.  33 
(v.  Sanct  pat.  reg.  f.  44). 


Č.  39.     1412,  Feb.  28.  117 

neque  habere  aliquid  proprium,  nuUam  oinnino  rem,  neque  codicem,  neque 
bn  tabiilas,  nec  graphum,  sed  nichil  omnino,  *  quibus  nec  corpora  sua  nec 
voluntates  licet  habere  in  propria  potestate. ..,  omnia  omnibus  comunia, 
lit  scriptum  est:  nec  quisquam  aliquid  suum  dicebat"  etc.  Item  Basilius 
in  regula  sua  dicit  sic':  „Si  quis  dicit  sibi  aliquid  proprium,  alienum  se 
facit  ab  electis  dei  et  caritate  domini,  qui  verbo  docuit  et  opere  complevit 
et  animam  pro  amicis  suis  posuit."  Item  sanctus  Johannes  Cassianus 
scribens  Castorio  pape  de  institutis  sanctorum  patrům  4  libro  regule  sue 
dicit  sic*:  „Cum  in  aliis  monasteriis,  in  quibus  aliqua  remissius  indul- 
gentur,  hanc  regulam  videamus  durissime  observare,  ut  nec  verbo  audeat 
quis  aliquid  suum  dicere,"  magnumque  sit  crimen  ex  ore  monachi  pro- 
cessisse:  „codicem  meum,  tabulas  meas,  grafům  meum,  tunicam  meam, 
caligas  meas,  capám  meam,"  pro  hoc  quippe  penitencia  digna  satisfacturus 
sit,  si  času  aliquo  per  surrepcionem  vel  ignoranciam  huiusmodi  verbum 
ex  ore  eius  effugerit."  Item  beatus  Franciscus  in  sua  regula  sic  posuit/ 
„Regula  et  vita  fratrum  Minorum  hec  est:  scilicet  sanctum  evangehum 
domini  nostri''  lesu  Christi  firmiter  observare,  vivendo  sine  proprio 
in  obediencia  et  castitate";  et  infra  in  medio  regule:  „Fratres  nichil 
sibi  approprient,  nec  domům,  nec  locum,  nec  aliquam  rem,  sed  tam- 
quam  peregrini  et  advene  in  hoc  seculo  in  paupertate  et  humilitate 
domino  famulantes  vadant  pro  elemosina  confidentes."  Hec  in  illa 
regula. 

Ad  idem  est  beatus  leronimus  in  epištola  ad  Ehodorum  ^ ;  item  beatus 
Bernardus  in  libro  ad  Eugenium  papám';  item  beatus  Augustinus  in 
sermone  clericorum,  de  quo  habetur  12.  quest.  1.  capitulo'":  Habebat  do- 
minus  loculos.  Item  Augustinus  de  opere  monachorum";  item  sanctus 
Thomas  in  tractatu  monachorum.'^  Item  legi,  sed  nescio  locum,  quo  dicit 
beatus  Bernardus'^:  „Monachus  habens  obulum,  non  válet  obulum."  Et 
si  nullus  istorum  aliquid  diceret,  votum  quemlibet  monachum  astringit. 
Rogo,  si  alicubi  invenietis  aliquid  ad  idem,  dirigatis  michi.  Rogo  eciam, 
salutetis  dominům  abbatem  et  fratrem  Andreám  latorem  presencium 
suscipiatis  graciose,  et  si  cominodose  poteritis,  promoveatis^  propter 
deum,  ut  maneat  vobiscum.  Valete  in  Christo. 


'^  Vnb:  quis  dicere  aliquid  sumu  dicere.  —  '^ před  tím   škrtnuto  nezřetelné  uostri. 

—  ^  předchází  š/irtnute'  j)ro. 

■'Basilius,  De  institutis  monach.  c.  25;  tamtéž  f.  108'  —  "  Joh.  Cassiani,  De  coeno- 
bior.  insfitutione  lib.  IV  c.  13  (Migne,  F  L  49,  str.  168,  169).  —  "  Franc.  Reg.  c.  1  a  6  (tam- 
též f.  64'  a  6fí).  —  "  Míněno  asi  místo  citované  v  Dec.  (II)  c  7  CXIIq  1  (Friedberg  I,  678). 

—  "  Míněn  patrně  spis  de  consideratione  (Migne  182),  ač  Bernard  Eugeniovi  psal  spisů 
více.  —  ^'' Corp.  iur.  can.  c  17  C  XII  q  1  (Friedberg  I.  683).  —  ^^  August.,  De  opere  mon. 
c.  XXVI  (Migne  PL  40,  573—574).  —  '-Míněn  asi  Thom.  Aq.,  De  perfect.  vit.  spir. 
c.  VII.  —  '^Citátu  nepodařilo  .se  mi  u  Bernarda  zjistiti:  s  oblibou  užívá  ho  Slítni/ 
(na  přilil,  v  Knihách  nauč.  křesťanského  a  jin.);  není  nemožno,  že  Hus  znal  citát  ze 
Štítného. 


1Í8  Č.  39,  40.     1412,  Feb.  28.  —  Mart.  3. 

Hec  scripsi,  que  occurrerunt;  si  plura  occurrent,  aliquando  scribam. 
„A.  d.  M°CCCCXn  dominica  Reminiscere". ' 

Nad  textem  na  f.  124  touze  rukou  nadepsáno :  ,Epistola  de  regulis  fratrum 
omnia  abrenuncciancium.' 


40. 

M.  Jan  Hus  odevzdává  svůj  (poněkud  zkrácený)  traktát  De  tribus  dubiis 
studentu  Pražské  university  Ondřejovi  z  Mysliboňc,  jenž  si  ho  dává  no- 
tářsky pověřovati. 

V  Praze,  ve  světnici  v  Betlémě,  1412,  Mart.  3. 

Rkp.  univ.  knili.  IV  G  13  (=  Unit)  f.  122-123';  rkpis  těže  knihovny 
IV  G  25  (=Ut)  f.  91'— 92';  rkp.  dv.  knih.  ve  Vídni  4933  (=  Vb)  f.  23'— 25; 
jiný  rukopis  zastupuje  vydáni  Pezovo  (P). 

Pez,  Thesaurus  anecd.  noviss.  IV,  1  str.  425 — 430. 

Spis  Husův  dal  podnět  Štěpánovi,  převoru  v  Dolanech,  (v.  o  něm  č.  45) 
k  sepsání  jeho  díla  Antihus.  —  Rkpu   Vb  nemohlo  býti  zde  užito. 

Iii  nomine  domini,  Amen.  Anno  nativitatis  eiusdem"  M"  CCCC°  XU°, 
indicione  quinta,''  die  tercia  mensis  Marcii,  hora  terciarum  vel  quasi,  pon- 
tificatus  sanetissimi  in  Christo  patris  et  domini  nostri,''  domini  Johannis, 
divina  providencia  pape  vicesimi  tercii''  anno  secundo,  in  Maiori  civitate 
Pragensi,  in  capella  sanctorinn  Innocentum  Bethleem  nuncupata,''  in  ca- 
mera  comodi^  habitacionis  venerabilis  et  scientifici  viri,  domini  et  Ma- 
gistři Joliannis  de  Husynecz,"  sacre  tlieologie '' baccalarii  f ormati  arcium- 
que  liberalium  magistři  et  dicte  capelle  verbi'  dei  predicatoris,  in  mel 
notarii  publici  infra  scripti  et  testium  presencia  subscriptorum,  ad  hoc 
specialiter  "^  vocatorum'  et  rogatorum,  constitutus '"  personaliter  preno- 
minatus  dominus  et  Magister  Johanes  de  Husynecz"  quandam  scriptu- 
ram  in  papiro"  scriptam,  declaracionem  certorum  dubiorum  in  se  con- 
tinentem,  in  manibus  snis  tenens,  michi,  notario  infra  scripto,  et  honesto'' 


Č.  39 :  ^Palacký  četl  mylně:  Prisce,  a  podle  toho  opravováno  datum  roku :  srvn.  No- 
votný, Listi/  Husovy  14;  ale  Vnb  má  zcela  čitelné  Reniiuišcere,  čímž  rozpaky  padají: 
uvedl  to  jiz  také'  Sedlák,  Studie  a  te.xty  II,  118,  arci  s  naprosto  nedoloženými  pochyb- 
nostmi a  bezdůvodným  míněním,  že  list  náleží  k  r.  1407  (!),  což  ještě  libovolněji  opa- 
kuje Sedlák,  Hus  121,  pozn.  3. 

Č.  40 :  ^  eiusdem  millesinio  quadringentesimo  duodecimo,  indictioue  P.  —  ^  V""  Ut. 

—  "  chybí  v  Unit;  dom.,  dom  nostri  P.  —  ''XX  tercii  Ul;  v  Unit  před  tím  škrtnuto  vise. 

—  ^nunccupata  Ut.  —  fcomniodae  P.  —  sHusyneck  P;  viri  et  magistři  dom.  Joh.  de 
Husynecz  Ut.  —  ^  theologye  Ut.  —  '  y  Ut  opraveno  z  verbum,  jak  čtou  Unit,  P.  — 
^  ad  hoc  spec.  ad  hoc  Unit.  —  '  chybí  v  Unit.  —  '"prvé  tu  doplněno  v  Ut  jinou  rukou. 

—  "^y  Unit  za  tím  škrtnuto,  quand.  —  °papyro  Ut.  —  ^  v  Unit  za  tím  škrtnuto  vo. 


Č.  40.     1412,  Mart.  3.  119 

viro  Andree  de  Mysli borzycz "  Olomucensis  dyocesis  clerico,  membro 
almě  universitatis  studii  Pragensis,  tradidit  et  assignavit.  Quam  scrip- 
tiiram  prefatiis  Andreas  transscribi,  copiari/  transsumi  et  in  publicam 
formám  redigi  peciit  per  me  notarium  publicum  infra  scriptum,  quod  eidem 
scripture  maior  fides  adhibeatur.'  Cuius  tenor  per  omnia  de  verbo  ad 
verbum  sequitur  et  est  talis  .  ,  . 

[Následuje  znéní  Husova  traktátu  ,De  tribus  dubiis'  tištěného  v  plném 
znění  v  Op  I  f.  167'— 169,  jež  jde  do  f.  123  v  Unit,  do  92'  v  Ut]. 

Acta  šunt  hec  anno,  indicione,  die,  mense,*  hora,  pontificatu  et  loco, 
quibus  supra,  presentibus  honorabilibus  et  discretis  viris,  dominis  Mar- 
tino de  Praga'  arcium  liberalium  magistro,  presbitero,  Petro  ^  de  Sepe- 
kow"  et  Johanne^  Oregienť  licenciatis  in  artibus,  et  aliis  pluribus  tes- 
tibus'''  fide  dignis  circa"  premissa. 

Et  ego  Michael  ^  natus  quondam  Egidii  ^  de  Potworouicz,'^  clericus 
Olomucensis  dyocesis,  publicus  imperiali''^  auctoritate  notarius,  supra 
dictis  scripture  exhibicioni,''''  tradicioni,  peticioni  et"  omnibus  aliis  et 
singulis,  dum  sic,  ut  premittitur,  fierent  et  agerentur,  una  cum  prenomi- 
natis  presens  interfui  testibus  eaque  omnia  et  singula  sic  fieri  vidi  et 
audivi  manuque'*'*  propria  conscripsi,  nichil'^  addens  vel"  minuens  aut 
varians,  et  in  hanc  publicam  formám  redegi  signoque  ac  nomine  meis 
solitis  et  consuetis  consignavi  ^"  řogatus  et  requisitus  in  fidem  et  testimo- 
nium  omnium  premissorum  anno  etc.  ut  supra.'''' 

V  Ut  červeni)  nadpis:  Jnstrunientum  Johannis  Huss';  v  P  za  textem: 
,Copia  publici  instrumenti  M.  Hussonis. 


1  Andrea  de  Myslyborzycz  Ut,  Mysliborzicz  P;de  chybí  v  Ut  —  ''transcribi  et  cop. 
Ut.  —  ^  adhybeatur  Ut.  —  *mensis  P.  —  "  Sewekow  Unit.  —  "■'  Orienth  P:  Oreg  se  slzratkoa 
Unit  a  původně  i  Ut,  ale  nad  tím  nadepsáno:  ien;  licenciato  Ut.  —  ""  c/ii/bí  v  Ut,  Unit. 

—  '^  ad  Ut.  —  >'Michahel  Ut  —  ^  Egydii  Ut  —  ''^  Potwronicz  Unit,  Potworowycz  Ut; 
Potiwronitz  P.  —  ''« imperyali  Ut.  —  i'"  exhybicioni  Ut  —  "  ac  P.  —  ^^  manu  P.  —  "  nil  P. 

—  ^^  chybí  o  P.  —  ssu  Unit  opraveno  z  consignatis;  Ut:  assignavi.  —  '"''  anno  etc.  (za  tím 
škrtnuto  ut)  ut  supra  Ut;  anno  domini  1412  etc.  P. 

'  Martin  Kunšův  z  Prahy,  bakalář  od  r.  1400  (determinoval  pod  Husem,  M  U  Pr 
I,  1,  350,  353),  mistr  od  r.  1405  (tamt.  387),  r.  1416  byl  děkanem  fakulty  (opět  r.  1421) 
a  působil  i  později  v  universitě;  s  Husem  býval  ve  stycích  přátelských.  —  -Petr  ze 
Sepekov,  jeden  z  těch,  kdo  první  podali  odvolání  od  zákazu  Zbyňkova ;  v.  č.  17.  — 
'^  Jan  Orient  stal  se  mistrem  (jako  bakalář  se  nepřipomíná)  v  lednu  1412;  k  13.  břeinu 
1412  zaznamenána  jeho  incepce  pod  Markem  z  Hradce  (M  U  Pr  I,  1,  418). 


120  Č.  41.    1412,  post  Mart.  3  (Mai?), 

41. 

M.  Jan  Hus  kartusiánům  Dolanským :  upozorňuje,   aby  nevěřili,  ze  by 
držel  nějaké  kacířství  proti  Písmu,  vysvětluje,  proč  nestál  v  Římě,  a  vy- 
týká převoru  Štěpánovi  jeho  kaceřování  Wyclifa. 

[1412,  post  Mart.  3  (Mai?)] 

Rkp.  univ.  bibl.  IV  G  13  (=  Unit)  /.  97—98,  rkp.  univ.  IV  G  25  (^  Ut) 
f.  98;  rkp.  dv.  knih.  Vid.  4933  (=  Vb)  f.  25'— 26;  jiný  rkp.  zastupuje  vydání 
Pezovo  (=  Pez),  další  (fragment)  citáty  u  Cochlaea,  Hist.  Hus.  27  (=  Coch). 
■  Pez,  Thes.  anecd.  nov.  IV,  2,  364^365  -=  Palacký,  Docum.  str.  31—32  č.  14. 
Český  překlad  Mareš,  Listy  68—69  č.  22  =  str.  81—83  c.  22'  =  str.  46—47 
c.  22^  =^  Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  113 — 115  c.  31  =  Flajšhans,  Listy  str. 
47—49  č.  XXIV. 

List  zachován  v  polemickém  traktáte  Štěpána  z  Dolan  proti  Husovi  (Anti- 
hus),  dokončeném  koncem  r.  1412 ;  o  datu  v.  Novotný,  Listy  Husovy  17 — 20. 

Honorabilibus  viris"  eť"  religiosis  dominis  conventus  in  Dolan,  fra- 
tribus  in  Christo  dilectis,  M.  Johannes  Hiiss,  servus  Christi  inutilis. 

Karitas"  dei  et  pax  Christi  habundet  in  cordibus  vestris  per  spiritum 
sanctum,  qui  datus  est  nobis/ 

Venerabiles  domini!  Percepi,  qualiter  dominus  Stephanus'  multis* 
obprobriis'  non  solum  me,  sed  eciain"  eos,  qui  sermones  Cliristi  a  me'' 
audiunt,  duře'  persequitur *" ;  si  ex  causa  iusta,  mercedem  iusticie,  si' 
absque  causa,  mercedem  iniusticie'  a  domino,  qui  corda-  novit  homi- 
num,"'  accipiet.  Unde  vobis  in  Christo  fratribus,"  quos  etsi  localis  distancia 
et  sensuaHs  disiungit  noticia,  tamen  coniungit  caritas,^  ex  corde  intimo, 
propter  vestram  salutem  obsecrans,"  non  propter  meam  excusacionem, 
cum  „michi^  pro  minimo  est,  ut  ab"''  hominibus  *  „iudicer",''  quod  nullis 
credatis  sermonibus  de  me,  quod  tenerem  vel  velim  tenere  aliquem  erro- 
rem  scripture  sacre"^  aut  bonis  moribus  contrarium,'  non  dico  Wykleph,' 
sed  nec  si  angelus  de  celo  descenderet  et  aliter,  quam  scriptura  sacra" 
docuit,  doceret ' ;  et ''  errores,  quos  michi  asscribunt,''  cor  meum  abhorret. 
Quod  autem  non  obedio  deordinacioni  superiorům  in  non  resistendo^ 
potestati,  que  a  domino  deo  est,"  docuit  me  scriptura,  et  presertim  apo- 

^  chybí  v  Unit,  Pez,  Coch.  —  ^  -ac  Pez;  v  Unit  chybí.  —  "^  Carit.  Vb,  Unit.  —  ^  vobis 
Vb,  Coch.  —  ^  chybí  v  Unit.  —  *  obrobr.  Ut.  —  =  et  Coch ;  chybí  ve  Vb,  Ut.  —  ^  šerm.  a 
me  Chr.  Vb,  Unit,  Pez.  —  '  exaudiunt  dire  Coch.  —  ''  persequatur  Pez.  —  'si  —  iniusticie 
nemá  Coch.  —  '"y  Unit  za  tím  škrtnuto  accipere.  —  °  patribus  Coch.  —  °  obsecro  Pez. — 
p  v  Unit  pod  škrtnutým  a  nobis  vel.  —   i  ť  Unit  nyní  omylem  opakováno  qui  corda  novit 

—  iudicer.   —   "^  chybí  ve  Vb ;  sacr.  ser.  Pez.   —   ^  odtud  po   comparein   nemá  Coch.  — 
<  Wycleff  Vb;  Wykleff  Unit;  si  Wikleff  Pez.  -  "  chybí  ve  Vb,  Unit,  Pez.  —  ^  et  doceret  Ut. 

—  *  Etenim  Pez.  —  '^  ascrib.  Vb,  Unit.  —  >'  sup.  non  resisto  Vb  :  sup.  non  resistendo  Ut,  Unit. 

'  Štěpán  převor  kartusie  v  Dolanech.  —  -  Srvn.  Act.  1,  24:  quia  corda  nosti omnium.  — 
"  Srvn.  podobnou  myšlenku  v  Hatě  Wychcové(c.  22).  —  ^  Srvn.  1.  Cor.  4, ,?.  —  '  Srvn.  Roni.  13, 1- 


C.  41.     1412,  post  Marl.  (Mai?).  121 

stolorum'  dictum  et  factum,  qui  contra  voluntatem  pontificum  predica- 
verunť'^  Ihesum  Christum  dominům  nostrum"  dicentes,  quia  „magis 
oportet  obedire  deo,  quam  hominibus".^ 

Quod  autem  citatus  ad  curiam  non  parui,  multe  cause  šunt.  Volebam 
enim''"'  in  principio  citatus '''^  exire,  sed  procuratores  tam'*''  mei  quam 
partis  adverse  scripserunt  michi,  quod  non  parerem,  quia  gratis  vitam 
consumerem  * ;  ne  ergo  populum  dei "  in  verbo  dei  ^  negligerem,  ne  vitam 
in^^  vanum  exponerem,  quia  iudicari  a  iudice  illum,  qui  manifesta  iudicis 
impungnat  peccata,"  est  in  mortem  se  dare.  Unde  si  possem  habere 
coniecturam  probabilem,  quod  possem  per  comparicionem  et  per  mortem 
meam  aliquibus  ad  salutem  proficere,  libenter  auxiliante  Ihesu  Christo 
domino  ^^  comparerem.' 

Sed ''''  heu,  quis  "  in ''''  istis  "  temporibus  in  hominibus  maximě  avaris, 
maximě"""  superbis  et  obduratis  proficiet,""  qui^  „auditům  suum  a  veritate 
averterunt  et  ad  fabulas  šunt  con versi"  ?  Dominus  omnipotens  dignetur 
suam  sanctam  ecclesiam  una  vobiscum  preservare  ab  Antichristi '"'  insi- 
diis,  et  me  vestris  favoribus  pro  auxilio  beatitudinis  commendare.  Vos 
autem,'^''  domine  Stephane,  suspicionem,  quam,  ut  audio,  de  me ''''  geritis, 
deponite,  donec  vobis  plena  congnicio  illucescat.''''Legistis''''  verbum  Ihesu" 
Christi^:  „Nolite  iudicare,  ut  non  iudicemini/'  nolite  condempnare,  et" 
non  condempnabimini:"  Et""  tamen""  me  iudicatis,"' et  Wykleff '""  investro 
libello''  in  anima  condempnatis.  Ubi  revelacio  vel  scriptura  vel  sensualis 
noticia""  *quod  hominem,  qui  stát  dei  iudicio,  condempnatis?  Non  suffi- 
ceret  vobis  condempnare  ^^  dieta  hominis,  et  expectare  "  condempnacionem 
hominis  per  dei  iudicium  vel  scripturam?  Data"'' 

Na  začátku  v  Ut  červené:  , Epištola  ex  parte  Huss' ;  Vb  nadpisu  nemá, 
Pez  nadpisuje  prvou  kapitolu  díla  Stépánova  Antihus :  ,Epistola  Johannis  Hus 
adversus  Stephanum  eiusque  responsum.' 


*  Vb  má  zde  in  marg.  souvěkou  poznámku :  ,Nota :  excusacio  calva  et 
nimis  temeraria',  již  Unit  opakuje  jako  vložku  v  textu. 

^  v  Unit  za  tím  š/trt.  dieta.  —  *"  ve  Vb  dvakrát,  prvé  škrtnuto.  —  ^^  diybí  ve  Vb.  — 
"  citacionis  Vb.  —  "^^  chybí  v  Ut.  —  ^^  v  Unit  za  tím  šttiinuto  me.  —  ^^  inanif.  impung.  iud. 
pece. Pez;  manif.  iupung.  iud.  pece.  Unit;  manifeste  iinpungn.  iud.  pee.  Vb.  —  s^cliybí  v  Pez, 
Cocti.  —  *'•'  odtud  zase  pokračuje  Coch.  —  "  qui  Ut,  v  Unit  cřiybí.  —  ^^  chybí  ve  Vb,  Unit, 
Pez,  Coch.  —  "  terrestris  Unit.  —  """  chybí  v  Ut,  Coch.  —  ""  proficiat  Coch.  —  "^  ab  aii- 
tiquis  Coch.  —  PPquam  de  me,  ut  audio  Unit,  Vb,  Pez.  —  ii  iiluc.  cogn.  Pez:  vos  {in 
marg.  oprav,  vobis)  plena  cogn.  illue.  Coch,  Jenž  tím  končí.  —  "  Leg.  tamen  Vb,  Unit.  — 
^'  v  Ut  před  tím  škrtnuto  ince.  —  "  ut  Ut.  —  ""  chybí  v  Ut,  Vb,  Unit.  —  "  iudicetis  Vb.  — 
ww  Wycleff  Vb ;  Wikleff  Unit,  Pez.  —  "^  cognicio  Ut.  —  >>  dampnare  Vb.  —  "  exspectare 
Vb.  ~  "i'  Data  ete.  Vb :  Datum  Prage  per  Magistrům  .Johannem  Huss  etc.  et  condempnate 
memorie  ete.  Unit;  u  Peza  chybí. 

"' Act.  5,  29.  —  ^  Srvn.  2.  Tim.  4,4:  a  veritate  quidem  auditům  avertent,  ad  fabutas 
autem  convertentur.  —  ^  Luc.  6,  37.  ''Míněn  ítpis  Stepánův  Medula  tritici  řili  Anfiwiclef, 
vyd.  Pez,  The.s.IV,  2,  153—306. 


122  Č.  42.     1412,  Juni  11. 

42. 

M.  Jan  Has  králi  polskému  Vladislavovi :  těší  se  z  jeho  smíření  s  králem 
Zikmundem,  a  upozorniv  na  znemravnélost  kněžstva,  vybízí  k  boji  proti  ní. 

[V  Praze]  1412,  Juni  11. 

Rkp.  dvorské'  knihovny  ve  Vídni  4902  (-^  Vnb)  f.  124' . 

Hófler  II,  208—209  (z  Vnb);  Palacký,  Dociun.  30—31  č.  13  (z  Vnb).  — 
Český  překlad  Mareš  str.  66—67  c.  21  =  sir.  80—81  č.  21  -  =  sir.  45  č.  21 '  = 
Flajšhans,  Listy  z  Prahy  str.  108—110  č.  29  =  Flajšhans,  Listy  str  46—48 
č.  XXIII. 

Salvatoris  lesu  Christi  gracia  pro  regendo  suo  populo  et  pro  vita 
glorie  consequenda. 

Serenissime  princeps!  Magiio  consolatus  sum  gaudio,  audiens  quod 
vestra  serenitas  cum  illustrissimo  principe  rege  Sigismundo,  disponente 
omnipoteiite  domino,  concordavit.'  Et  demum  oro  cum  populo,  quod  in 
via  iusticie  vita  utriusque  cum  populis  dirigatur.  Pro  quo,  illustrissime 
princeps,  prenecessarium  videtur  tam  vestre  magnificencie  quam  ipsius 
regis  Sigismundi  excellencie.  ymmo  et  aliorum  principům,  quod  symo- 
niaca  heresis  a  vestris  dominiis  secludatur.  Sed  numquid  expectabo  ipsius 
exterminium,  cum  ad  tantum  suum  diffudit  venenum,  quod  vix  alicubi 
reperiretur  clerus  et  populus.  quin  symoniaca  heresi  sit  percussus?  Quis 
enim  dat  episcopatum  sincere  propter  honorem  dei,  propter  salutem  populi 
et  propter  salutem  propriam  ?  Quis  eciam  pure  propter  illa  tria  compulsus 
accipit  episcopatum.  plebanatum  vel  aliud'  beneficium?  Vellem,quod  multi 
essent,  qui  pro  servicio,  pro  humano  favore  non  acciperent !  Sed  numquid 
non  impletur  verbum  leremie  dicentis":  „A  minimo  usque  ad  maximum 
omneš  avariciam  secuntur."  et  „a  propheta  usque  ad  sacerdotem  cuncti 
faciunt  mendacium?"  Et  numquid  fallit  Christi  discipulus  dicens^:  y,Omnes, 
que  sua  šunt,  querunt,  et  non  que  lesu  Christi  ?"  Vox  plangentis  ecclesie, 
quia*  „obscuratum  est  au  rum,  mutatus  est  color''  optimus''.  Quia  olim 
sacerdocium  ut  aurum  caritate  ignitum.  virtutibus  dealbatum,  nunc  factum 
est  terreum  et  tenebrosum,  ut  ait  Bernardus.'  Impletur  vox  salvatoris 
nostri^:  „Habundabit  iniquitas,  scilicet  in  clero.  et  refrigescet  caritas"  in 
populo.  Ve  igitur  isto  tempore  non  plangenti !  Hec,  illustrissime  princeps, 
audiens  clerus  symoniacus.  pomposus,  luxuriosus  et  indomitus,  me  de- 
traccionibus  et  hereticacionibus  accusat  coram  populo.  Sed  numquid 
tacebo?  Absit!  Ve  michi.^  sitacuero!  Mehus  enim  est  michi  moři,  quam 


*  za  tím  škrtnuto  oíťicium  Vnb.   —   ^  calor  Vnb. 

^  Mír,  jímž  ukončeno  nepřátelství  r.  1410  zaliájené,  zauřen  začátkem  r.  1412:  srvn. 
i  č.  25.  —  -Jer.  8,  10.  —  Phil.  2,  21.  —  '  Thren.  4,  1.  —  '  Citátu  u  Bernarda  nenalézám. 
—  'Mat.  24,  12.  —    ■  Snm.  Is.  <i,  o:  Vae  mihi,  quia  tacui. 


C.  42,  43.     1412,  Juni  11.  ~  .Juli—Aug.?  Í23 

taňte  non  obviare  malicie,  que  me  participem  constitueret  criminis  et 
gehenne.  A  qiiibus  rex  glorie  regentem  sancte  populum  vestram  dignetur 
magnificenciam  preservare. 

Mr.  Johannes  Hus,  sacerdos  Christi  inutilis. 

Nahoře  rukou,  jez  psala  text,  nadepsáno :  ,Anno  domini  M°CCCCXII  in 
dle  Barnabe^  regi  Polonie'",  a  vedle  jinou  rukou  souvékou:  ,Epistola  describens 
maliciam  cleri.' 


43. 

M.  Jan  Hus  naznačuje  stručné  průběh  svého  sporu  s  duchovní  vrchností 
a  uvádí,  kterých  artikulů  Wyclifových  nechtěl  by  odsouditi. 

[V  Praze  1412,  Juli—Aug.  ?] 

Rkp.  knih.  kapit.  D  50,  f.  237—238. 

Flajšhans,  VČAkad.  X  (1901)  sfr.  41—42.  —  Český  překlad  (chybný)  Flajš- 
hans,  Obrany  ve  vyhnanství.  (Sv.  knih.  č.  1248—1249)  str.  59—63  č.  8. 

Po  upozornění  Gollové  nalezl  jsem  obranu  nebo  lépe  chystané  veřejné 
prohlášení  ve  zmíněném  rkpe.  Tím  podnícen  Flajšhans,  opsal  ji  a  (po  neho- 
rázném omylu)  vydal,  klada  ji  (VČAk.  X,  40)  do  1. 1412 — 1414,  později  (Obrany 
59)  do  r.  1414.  Ale  srovnání  projevu  tohoto  se  spisem  ,De  ecclesia'  nasvěd- 
čuje, tuším,  ze  spis  ,De  ecclesisL  jest  pozdější,  zmínky  o  odpustcích  znějí  po 
mém  soudu  příliš  živě,  aby  bylo  možno  klásti  je  do  doby  příliš  vzdálené, 
také  co  se  mluví  o  procesu  v  Římě,  svědčí  spíše  o  době  starší,  a  snad  i  to, 
že  není  tu  ještě  zmínky  o  agravaci,  lze  bráti  v  počet;  konečné  pak,  vyčítaje 
články  Wyclifovy,  jichž  nechce  odsouditi,  nepřipomíná  Hus,  že  některých 
z  nich  veřejně  hájil;  není  to  sice  rozhodující,  nicméně  mám  za  to,  že  by 
zmínka  o  universitní  obraně  Wyclifa  sotva  chyběla,  kdyby  projev  náležel  za 
ni.  Podle  toho  kladl  bych  projev  do  třetí  čtvrti  r.  1412  před  agravaci;  rychlý 
průběh  událostí  asi  způsobil,  že  zůstal  projevem  soukromým. 

1°  Quia^  predicavi  in  Bethleem,  capella  erecta  in  beneficium  eecle- 
siasticum  pro  verbo  dei  predicando  ad  populum,  confirmata  a  sede  apo- 
stolica,  et  conveniente  multo  populo,  plebani  Pragenses  invidentes,  pe- 
cierunt  a  domino  Zbinkone  Pragensi  archiepiscopo,  ut  predictam  capellani 
destrueret.  Qui  non  valens  hoc  eřficere  cum  ipsis  plebanis,  acquisivit 
unam  bullám  ab  AUexandro  papá,  in  qua  precepit,  ut  nullibi  verbum  dei 
predicaretur  ad  populum,  nisi  in  ecclesiis  kathedralibus  et  parroehialibus 
et  monasteriis,  nec  eciani  in  capellis  ad  hoc  specialiter  a  sede  apostolica 


Č.  42 :  ^  Dne  11.  června.  -    "  Vladislav. 

Č.  43 :   '  Srvn.  podobné  místo  v  Husově  spise  De  eccl.  (Op  I,  253). 


124  C.  43.     1412,  Jnli— Ang.? 

deputatis,  erectis  et  privilegiatis.^  A  qua  bulla  appellavi  ad  informacionem 
meliorem  ipsius  Allexandri,  et  currente  appelacione  mortuo  Allexandro, 
ad  Johannem,  dominům  papám  presentem,  causa  appellaclonis  est  devo- 
luta,^  in  qua  numquam  potui  habere  licenciam,  ut  deceret  etc. 

Item  quia  deo  instigante  et  scriptura,  dolens  delapse  ecclesie,  pre- 
dicavi  contra  avariciam,  symoniam,  luxuriam  et  superbiam  clericorum, 
ideo  citacionem  contra  me  procuraverunt  et  adscripserunt  michi  articulos 
erroneos,  quos  antequam  vellem  tenere  vel  docere,  pocius  elligerem  mille 
mortes. 

Iteni  quia  nolui  exequi  bullám  de  ereccione  crucis/  nolens  predicare 
indulgencias  et  remissionem  a  pěna  et  a  culpa,  que  dabatur  omnibus, 
qui  se  contra  Ladislaum,  Gregorium  XII  et  sibi  adherentes  accingerent  in 
eorum  *exterminium.  Videtur'  enim  fuisse  contra  legem  dei  et  contra 
caritatis  regulam,  quod  ego  et  quelibet  persona  cuiuscumque  status  vel 
gradus  utriusque  sexus  existeret,  ut  se  in  exterminium  omnium  adheren- 
cium  Gregorii  preparet ;  tunc  enim  pro  obtentu  indulgenciarum  huiusmodi 
totum  regnum  Bohemie  debuisset  se  armare  et  accingere  in  exterminium 
illustrium  ducum  Bavarie  cum  eorum  subiecto  populo  et  in  exterminium 
archiepiscopi  Treuerensis  et  aliorum,  qui  šunt  de  obediencia  ipsius  Gre- 
gorii usque  módo  etc.*^ 

Item  videbatur  michi  contra  legem  dei  fóre,  quod  legatus  pape^  con- 
veniebat  in  certo  precio  dyaconatus,  villas  et  civitates  secundum  quod 
carius  potuit,  sacerdotibus  discolis,  concubinariis  et  tabernariis,  qui  equi- 
tantes  cum  illis  indulgenciis,  taxabant  populum,  ut  volebant. 

Item  videbatur  irracionabilis  condempnacio  Gregorii  XII  cum  omnibus 
suis  adherentibus,  ut  carerent  perpetuo"  sepultura. 

Item  nolui,  sicud  et  Pragensis  universitas  nempe  consentire  in  coii- 
dempnacionem  45''  articulorum,  qui  Wicleff  ascribuntur,  que  condempnacio 
fuit  ista*:  quod  nullus  45  articulorum'  est  katholicus,  quilibet  illorum 
aut  hereticus  est,  aut  erroneus,  aut  scandalosus.  Nam  dampnare  pro 
errore  aut  pro  heresi  vel  scandalo,  non  habita  scriptura,  racione,  reve- 
lacione  vel  experiencia,  fuit  presumpcio  satis  stulta.  Non  tamen  exinde 
aliquem  articulum  ex  illis  45''  articulis  approbo,  sed  condempnare  timeo,  ne 
peccem,  condempnans,  asserere ''  hereticos  vel  erroneos  vel  scandalosos  etc- 

Primům.  „Domini"  temporales  possunt  ad  arbitrium  suum  aufferre 
bona  temporalia  ab  ecclesiasticis  habitualiter  delinquentibus/'  Habitualiter 

^perpetua  nis.  —  -^^  42  ms.  —  "^  42  articiiloium  42  ms.  —  ''  tak  v  rkpe. 

'Listinu  tu  ze  dne  20.  pros.  1409  otiskl  Palacký,  Dociim.  374—376.  —  ^  Srvn.  r.  17. 
—  ^  Ze  dne  9.  září  1411,  v.  Op  I,  171—172.  —  '  Některé  podobné  důvod;/,  jako  v  dalším, 
uvádí  Hus  ve  své  disputaci  proti  odpustkum,  Op  I,  f.  179  a  d.  —  ''  Falckrabí  Rýnští  a  arci- 
biskup Werner  Trevírský  setrvali  i  po  koncilu  v  Pise  při  obedienci  Řehoře  XII  trvale. 
'  Václav  Tiem,  děkan  Pasovský;  o  správnosti  výtek  svědči  nájmová  smlouva  (Lo- 
serth  AOG  82,  367  n.)  i  hojné  stížnosti  .^toucasné.  —'  Míněno  odsouzení  provedené  samo- 
volné fakultou  theolof/ickou  r.  1412.  —  '•'  Tohoto  článku  hájil  Hus  v  disputaci  na  obranu 
Wi/clifa  r.  1412,  jíž  se  účastni/  trojí  řečí;   v  Op  I,   lit — 134'. 


Č.  43,  44.     141'2,  .Tlili— Aug.?  —  Juni— Juli.  125; 

delinquentes  ecclesiastici  siint  clerici,  qui  habituati  šunt  in  malicia  et 
firmati  sic  pertinaciter,  quod  manifeste  peccant  mortaliter,  et  trina  moni- 
cione  previa  peccatum  publicum  non  dimittunt. 

Secundum  istum  articulum  non  audeo  dampnare'":  „NuUus  prelatus 
debet  aliquem  excomunicare,  nisi  prius  sciat  ipsum  excomunicatum  a  deo, 
et  qui  sic  excomunicat,  scilicet  illum  esse  excomunicatum  nesciens,  fit 
hereticus  ex  hoc  et  excomunicatus." 

Item  istum ^:  „Qui  dimittunt  predicare  sivé  verbum  dei  audire  propter 
38  excomunicacionem,  šunt  excomunicati  et  in  die  indicii  *traditores  Christi 
habebuntur.'' 

Item  istum  —  scilicet '^  vere  et  digne  apud  deum  possidens*:  „Nullus' 
est  dominus  civilis,  nullus  est  prelatus  vel  episcopus,  dum  est  in  mortali 
peccato."  Iste  articulus  multa  habet  scripturarum  sanctorum  pro  se,  Augu- 
stinům, Jeronimum,  Ambrosium,  Bernardům,  Remigium,  dando "  veniam  ^ 
misericordie." 

Item  istum'":  „Silvester  papá  et  Constantinus  imperator  erraverunt 
ecclesiam  ditando."  Istum  articulum  tenent  multi  legiste,  probantes  for- 
titer,  quod  non  licuit  imperatori  minuere  impérium  suis  sequacibus. 

Item  istum  "^:  „luramenta  šunt  illicita,  que  fiunt  ad  roborandos  hu- 
manos  contractus  et  comercia  civilia."  Iste  verificatur  per  suum  contra- 
dictorium,  quia  si  non,  detur  oppositum,  scilicet:  nulla  iuramenta  šunt 
illicita,  que  fiunt  ad  roborandum  humanos  contractus  et  comercia  illicita, 
et  pianům  est,  quod  multa  šunt  iuramenta  illicita  talia. 

Item  istum '^:  „Decime  šunt  pure  elemosine"  etc. 

Ecce  istos  articulos,  qui  šunt  de  XLV  articulis,  non  audeo  condem- 
pnare,  ne  contradicerem  veritati  et  forem  mendax  in  conspectu  domini, 
qui  perhibet  testimonium  omni  veritati. 


44. 

Zápis  o  stížení  klatby,  které  na  Husa  vznesl  Petr  degli  Stephaneschi, 

kardinál  titulu  sv.  Anděla. 

[1412,  Juni— Jali.] 

Rkp.  Třeboň.  A  16  (=  Trb)  /.  91'— 92' ;  jiný  zápis  obsahuje  t.  zv.  Chron. 
univ.  Prag.  (rkp.  dvorní  knih.  ve  Vídni  7650). 

Palacký,  Docum.  str.  461—464  (z  Trb  srvn.  s  Chr.  Un) ;  Goll  v  FRBV, 
573—574. 

Listina  původní  není  zachována,  klatba  vyhlášena  asi  v  červenci  1412; 
(v.  Palacký,  Docum.  str.  202);  v.  Novotný,  Listy   Husovy   str.  19   a  d.,  No- 

^  připsáno  jinou  rukou.  —  *  scilicet  —  possidens  jest  dodatek  k  artikulu,  vysvětlující 
jej,  který  písař  omylem  pojal  do  textu. 

'"  Tohoto  článku  hájil  při  tétéz  příležitosti  Friedrich  Eppinge. 


136  C.  44.     1412.  Juni-  Jali. 

ootný-Kybal,  Hus.  Tisk  pořízen  podle  Trh,  jen  místy  přihrány  varianty  Chr  U 
podle  vydání  Gollova. 

Primo  dominus  Petrus,  cardinalis  tituli  sancti  Angeli,'  processus  et 
sentencias  domini  cardinalis  de  Columpna'  gravando  mandát,  quatenus 
Johannes  Hus  denunccietur  excomunicatus  iuxta  tenorem  priorům  pro- 
cessuum,^  terminům  sex  dierum  pro  termino  peremtorio  ad  exequendum 
statuendo. 

Item  monet  omneš  et  singulos  Cliristi  fideles,  ut  ipsum  Johannem 
Hus  excomunicatum,  agravatum  et  inobedientem  in  cibo,  potu,  loquela, 
empcione,  vendicione,  conversacione,  ad  hospicia  recepcione,  ignis  et 
aque  dacione,  omnibusque  et  singulis  actibus  bonis  publice  et  occulte 
evitent,  atque  eciam  familias  dicti  excomunicati  et  agravati  ab  ecclesia- 
sticis  et  divinis  officiis  penitus  removeant ;  alioquin  in  omneš  et  singulos 
eidem  excomunicato  participantes  excomunicacionis  sentencia  fertur  in 
hiis  scriptis.  . 

*  Item  si  prefatus  Huss  Johannes  et  alii  secům  participantes  huius- 
modi  sentencias  et  censuras  contempnentes,  in  ipsis  sentenciis  per  XX 
dies  post  huiusmodi  denuncciacionem  animo  perseveraverint  indurato, 
třes  dies  pro  omnibus  dilacionibus  et  monicione  canonica  assignantur; 
tunc  processus  huiusmodi  regravantur,  et  mandatur  omnibus  et  singulis, 
quatenus  dictum  Johannem  Hus  excomunicatum,  agravatum  et  reagra- 
vatum  iuxta  presentis  et  priorům  processuum  continenciam  in  ecclesiis, 
monasteriis,  capellis  et  alibi,  ubi,  quando  et  quociens  necessarium  fuerit, 
singulis  diebus  dominicis  et  festivis,  candelis  accensis  et  demum  extin- 
ctis'  et"  in  terram  proiectis,  intiment  et  insinuent  per  se  ipsos  et  ipso- 
rum  vicarios  excomunicatum,  agravatum  et  reagravatum. 

Item  inhibetur  omnibus  Christi  fidelibus,  ne  prefato  Johanni  Hus 
in  ^  cibo,''  potu,  salutacione,  loquela,  empcione,  vendicione,  conversacione, 
ad  hospicia  recepcione  aut  alio  quovls  colore  vel  actu  legittimo  Christi 
fidelium  publice  vel  occulte  participare  presumant,  donec  beneficium  ab- 
solucionis  meruerit  obtinere.  Alioquin  in  omneš  et  singulos  participantes 
ac  in  alios  contradictores  et  rebelles,  sex  dierum  monicione  canonica 
premissa  post  publicacionem  presencium,  sentencia  excomunicacionis  fer- 
tur in  hiis  scriptis,  et  nichilominus  omnis  locus,  civitas,  opidum,  villa 
seu  burgus  exemptus  et  non  exemptus,  ad  quem,  quod  vel  que  idem 
Johannes  Hus  declinaverit,  et  quamdiu  ibidem  fuerit  et  morám  traxerit, 
et  post  ipsius  abinde  recessum  per  unum   diem  naturalem,  ecciesiastico 


'^  chybí  v  Trh.  —  ^  místo :  in  cibo  v  Trh  ab  omni.  —  «=  legittinie  Trb;  inlegittimo 
ChU. 

'  Petr  degli  Stephaneschi,  kardinál  titulu  sv.  Anděla,  jenž  řídil  při  Husovu  od 
června  1412.  —  -  Odo  de  Colonna  (pozdější  papež  Martin  V),  první  soudce  Husův,  jenž 
naň  vydal  klatbu;  v.  pozn.  nás!.  —  -'Hus  byl  nejprve  (v  září  1410)  pohnán  osobně  ke 
kurii  a  v  únoru  Í411  stižen  klatbou  pro  nestání. 


Č.  41.     1112,  -liini  -  .lilii.  12? 

subicitur  interdicto,  et  contrarium  facientes  sentenciis  excomunicacionum 
subiacebunt  ipso  facto. 

Item  si  dictus  Johannes  Hus  mandatis  apostolicis  obedire  non  cura- 
verit,  monetur,  ut  infra  XII  dies  ab  huiusmodi  rebellionibiis,  contumaciis 
et  inobedienciis  penitus^  et  omnino  desistat,  et  se  a  sentenciis  contra 
eum  latis  absolvi  faciat  et  procuret :  alioquin  iterato  civitates,  oppida  et  ^ 
castra,  ville/'  suburbia  et  loca  quelibet  alia  exempta  et  non  exempta,  ad 
quem  vel  ad  quos  predictns  excoimmicatus  declínaverit,  steterit  vel  ve- 
nerit,  eeiam  post  ipsius  abinde  recessum  per  třes  dies  naturales  continue 
duraturos,  subiciuntur  ecclesiastico  interdicto,  et  mandatur  in  eisdem 
cessari  a  divinis,  ita  quod  ecclesiastica  sacramenta  in  ecclesiis,  mona- 
steriis  et  capellis  huiusmodi  civitatum,  castrorum,  opidorum,  villarum, 
suburbiorum,  nisi  infirmis  eukaristia,  ac  divina  officia,  ianuis  clausis  et 
excomunicatis^  quibuscumque  ^  exclusis  dumtaxat,  ministrentur. 

Item  si  forsan  prefatus  Johannes  Huss  in  dictis  sentenciis  et  cen- 
suris  ligatus  mortuus  fuerit  post  fulminacionem  huiusmodi  processuum, 
sibi  penitus  ecclesiastica  interdicitur  sepultura ;  et  si  forsan  sepultus  fu- 
erit in  ecclesia,  declaratur  debere  exhumari  abinde,  cum  non  sit  dignus 
ecclesiastica  sepultura  propter  ipsius  rebellionem  et  mandatorum  aposto- 
licorum  contemptum. 

Item  mandatur  sub  pěna  excomunicacionis  omnibus  abbatibus,  pri- 
oribus,  prepositis  et  eccleslasticis  personis  exemptis  et  non  exemptis, 
pb  dum  requisiti  fiierint,  ut  *in  ecclesiis,  monasteriis  et  capellis  infra  mis- 
sarum  solempnia,  dum  populus  convenerit  ad  divina,  sacris  vestibus  pres- 
byteři clericique  superpeliciis  induti,  ut  moris  est,  cruce  erecta,  pulsatis 
campanis,  candelis  accensis,  prefatum  Johannem  Huss  singulis  diebus 
dominicis  eciam  excomunicatum,  agravatum  et  reagravatum,  et  loca,  ad 
que  declínaverit,  et  post  eius  recessum  per  triduum  interdicta  denunc- 
cient  cum  decantacione  responsorii^:  „Revelabunt  celi"  ac  antiphona 
„Media  vita"  et  Psalmo^  „Deus  laudem",'  třes  lapides  versus  domům  ha- 
bitacionis  dicti  Hus  Johannis  proiciendo,  in  signum  malediccionis  eterne, 
quam  deus  dědit  Dathan  et  Abiron,  quos  terra  vivos  absorbuit,^  tociens 
quociens  opportunum^  fuerit." 

Item  ultimo  iniungitur  omnibus  Christi  fidelibus  utriusque  sexus  sub 
dieta  excomunicacionis  pěna,  ne  prefato  Johanni  Huss  et  aliis  contradic- 
toribus  et  rebellibus  contra  prescripta^'  monicionem  et  mandata  eidem 
participantibus  loquendo,  astando,  assurgendo,  coambulando,  coequitando,* 
salutando,  sociando,  comedendo,  bibendo,  moliendo,  coquendo,  emendo 
vel  vendendo,  vestes  vel  calciamenta  faciendo,  potům  vel  aquam  dando '' 
aut  alia  necessaria  vel  amictus  qualitercumque  prestando,   aut   in   quo- 


*•  víllas  Trb.  —  <^  comunitatis  Trb.  —  '  laudatur  ChU.  —  ^  v  Tvh  opraveno  ze  scripta. 
^  Trb  pokusil  se  opraviti  na :  prebendo. 

'  Hiob  20,  27.  —  5  Ps.  108,  2.  —  « Srím.  Num.  16,  27  n. 


128  C.  44,  45.     1412,  Juni— .Tuli.  ~  Oct— Nov. 

cumque  solacio  humano  participari  presumant.  Qui  quidem  participantes 
ac  alii  omneš  et  singuli,  si  ab  eius  participacione  infra  třes  dies  post 
publicacionem  presencium,  vel  postquam  presencia  ad  eorum  noticiam 
pervenerint,  omnino  non  destiterint,  publice  exciímunicentur.  Et  nichilo- 
minus,  si  qui  dictorum  excomunicatorum  sic  ligati  nondum  absoluti  mortui 
fuerint,  ipsis  ecclesiastica  denegetur  sepultura.  Et  si  sepiilti  ťuerint,  quanto- 
cius  poterint,  sub  dieta  excomunicacionis  pěna  procurentur  exhumari;  abso- 
lucionem  omnium  dominus  cardinalis  pro  se  et  suo  superioři  reservavit, 
Item  hortentur  domini  plebani  et  viceplebani  in  eorum  exhortacio- 
nibus  Christi  fideles  sexus  utriusque,  ut  se  a  participacionibus  dicti  Jo- 
hannis  Huss  abstrahant,  et  a  sentenciis  contra  ipsum  in  processibus 
dicti  domini  cardinalis  latis  caveant,  quia  per  alium  non  possunt  abšolvi, 
nisi  per  šolum  papám. 

45. 

Štěpán,  převor  kartouského  kláštera  v  Dolanech  na  Moravě,  oznamnje  Hu- 
sovi, ze  na  jeho  dopis,  psaní/  bratřím  Dolanského  kláštera,  pňlezitostně 
odpoví,  a  vybízí  ho,  aby  se  polepšil. 

[V  Dolanech  1412,  Od— Nov.] 

Zachován  ve  spise  Stepána  z  Dolan  ,Antihiis'  v  rkpe  Pražské  iiniv.  knih. 
IV  G  13  (=-  Unit)  /.  98,  v  rkpe  teze  knihovny  IV  G  25  (=  Ut)  f.  93—93'  a 
v  rkpe  Vídeňské  dvorní  knih.  4933  (=^  Vb)  f.  26' ;  jiný  rkpis  zastupuje  vydání 
Pezovo  (^^  Fez). 

Pez,  Thesaurus  anecd.  novissimus  IV,  366. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  18. 

Indignus  Christi  servus '  Stephanus  ^  Carthusiensis ''  Magistro  Johanni 
Huss. 

Pax  Christi  gratis  concitato"  in  me  animo  et  bonorum  multiplicetur  "^ 
imprecacio.^  De  quibus^  fratribus  meis  scribitis,  Magister,^  audiatis*"  et 
diligenter  menti  insitis:  epištole  vestre^  racionibus  'non  vice  ista,  sed 
invocato  spiritu  domini  desuper  et  examinato,  ubi  eť  ut  oportet,  consilio, 
cum''  temporis  congrueriť  tunc"'  opportunitas,"  Christi  caritate  semper 
media,  ut  potero  vita  comite,  respondebo.  Ceterum  habete,  si  videtur," 
emendacionis  propositum  et  valete.  Datum.'' 

Červený  nadpis  ve  Vb :  .Epištola  domini  Stephani  de  Dolan.' 


^  S.  Ut,  Vb,  Pz.  —  ^  chybí  v  Ut,  Vb,  Pez.  —  "  concitaute  Unit.  —  '^  multiplicatur  Vb. 
—  *  inprec.  Unit.  —  f  chybí  v  Ut.  —  ?  nemá  Pez.  —  ''  auditis  Vb,  Pez,  Unit.  —  '  v  Unit 
za  tím  škrtnuto  vb.  —  •'  tunc  Ut.  —  '  iiigruerit  Unit.  —  '"  nemá  Vb,  Pez.  —  "  oportu- 
nitas  Vb,  Unit.  —   °  si  videtiu'  vobis  Pez.  —   "p  nemá  B,  Pez;  Datum  etc.  Unit. 

*  Štěpán  převor  klá.štera  v  Dolanech.  —  -  =  č.  41. 


Č.  46.     1412,  Oct.  18.  129 

46. 

Odvolání  M.  Jana  Husí  od  soudu  papežova  ke  Kristu. 

[1412,  Oct.  18.] 

fí/ip.  arch.  Třeboň.  A  16  f=  Trb)  f.  93'—94';  rkp.  Vídeň.  dv.  knih.  4902 
(=  Vnb)  f.  59—59';  rkp.  téže  knih.  4916  (=  Vdb)  f.  37'— 39;  rkp.  kapit.  knih. 
ve  St.  Boleslavi  C 137  (=  B)  f.  151'— 153;  rkp.  kapit.  knih.  Praž.  C 115  (^  Cp) 
f.  50'—51';  rkp.  téže  knih.  O  13  (=  Cl)  f.  38—38'  (necelý);  rkp.  univ.  knih. 
ve  Lvové  2  C  41  (=  Le)  f.  23—23';  rkp.  Gersdorfské  knih.  v  Budysíné  IV  24 
(=Gd)  f.  4  (jen  začátek);  rkp.  téže  knih.  VIII  7  (=  Grs)  f.  98'—99';  jiný  rkp. 
zastupují  Ep,  Op.  Rkpů  Vid.  dv.  knih.  4673,  Wolf enbuttelské  knih.  743  (6.  80 
Helmst)  a  British  Mus.  Arund.  458  f.  90  nemohlo  býti  užito ;  ztracen  jest  ruko- 
pis, z  néhož  opisoval  písař  rkpu,  Vídeň.  4557  (Vidb),  tohoto  kusu  neopsav,  jak 
svědci  poznámka  na  f.  167 :  ,Appellacio  M.  Jo  H  ad  deum  post  ibidem  conti- 
nebatur,  que  sic  incipit :  Quia  deus  omnipotens,  unus  in  essencia  et  trinus 
in  personis  etc. 

Epistolae  f.  R  6 — R  7'  ^^  (Crispinus)  Acta  martyrům  str.  76 — 80  =  Sey- 
fried,  Dissertatio  str.  35—38  =  Seyfried  —  My  Hus  str.  92—95  =  Op  I  f.  17'— 18 
=  P  str.  22—23;  Palacký,  Docum.  str.  464—466. 

Český  překlad  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  16 — 21  č.  3;  jiné  pře- 
klady v.  u  č.  46*. 

Čas  jest  určen  přesněji  datem  rkpu  Grs  (v.  pozn.  32) ;  jinak  srvn.  Novotný, 
Listy  Husovy  str.  18 — 20. 

Quia  deus  omnipotens,  unus  in  essencia,  trinus  in  personis,  oppres- 
sorum"  est  primům  et  ultimum  refugium  et  dominus  „custodiens'  veri- 
tatem  in  seculum",  „faciens^  iudicium  eť'  misericordiam  "^  iniuriam*^  pa- 
cientibus",  „prope^  existens  omnibus  invocantibus  eum  in''  veritate'*", 
„solvens^  compeditos",  ^voluntatem^  timencium  se  faciens"  *et^  „custo- 
diens"  omneš  ^  diligentes  se  et  disperdens^  omneš"  incorrigibiles  „pecca- 
tores",  et  Christus  Ihesus,''  verus  deus  et  verus  homo,  in  angustia  a' 
pontificibus,  scribis  ^  et  Phariseis  sacerdotibus,  iniquis  iudicibus  et  testibus 
circumdatus  per  mortem  gravissimam'  et  turpissimam  a  dampnacione 
perpetua  electos  ante  mundi  constitucionem^  dei  filios"'  volens  redimere, 
hoc"  prestantissimum  exemplum  reliquit  in  memoriam"  suis  sequacibus. 


"  opress.  Cp,  Grs.  —  ^  jen  v  Cl,  Le.  —  '^  chybí  v  Cl.  —  '^  v  Grs  jin.  nik.  in  máry.  — 
"chybí  v  Gd.  —  ^  v  Cp  za  tím  škrtnuto:  diligeiis  omneš  se.  —  ^  oprav,  v  perdens  Grs; 
perdeiis  Cl,  Cp,  Vdb,  Vnb,  Ep,  Op.  —  '"  lesus  Vnb  in  máry.,  Ep,  Op.  —  '  chybí  v  Ep,  Op.  — 
''a  scribis  Le.  —  '  turp.  et  grav.  Trb;  gi'avissimam  etc.  Gd,  jenž  tím  končí.  —  '"  filius 
Cl,  Vdb,  Vnb,  Trb.   —  "  chybí  ve  Vnb.  —  °  memoria  Cp. 

'  Srvn.  Ps.  145,  7.  —  '  Ps.  145,  7;  v.  i  Ps.  102,  6.  —  =>  Srvn.  Ps.  144, 18.  —  '  Srvn.  Ps. 
145,  7.  —  '■'  Ps.  144, 19.  —  ''  Ps.  144,  20.  —  '  Srvn.  Eph.  1,  4:  elegit  nos  in  ipso  ante  mundi 


constitucione.m. 


9 


180  Č.  46.     1412,  Oct.  18. 

lit  causám ''  suam ''  omnipotenti,  omniscienti  et  omnis  boni  volenti  "^  *  do- 
mino comitterent,^  ita  dicens*:  „Vide,  domine,  affliccionem  meam,"  quo- 
niam  erectus*  est  inimicus,"  qiiia  „tu"  es  adiutor  et  susceptor  meus."  „Tu,'" 
domine,  demonstrasti  michi  et  cognovi,"  tu  ostendisti  michi  studia  eorum, 
et  ego  quasi  agnus  manswetus,  qui  portatur '  ad  victimam,  et  non  cognovi,''' 
quia  super  me  cogitaverunt  consilia"  dicentes:  Mittamus  lignum-'  in  pa- 
nem eius^  et  eradamus^'  eum  de  terra  vivencium,  et  nomen  eius  non 
memoretur ''"'  amplius.  Tu  autem,  domine  Sabbaoth,"  qui  iudicas  iuste'*'' 
et  probas   renes   et   corda,   videam^^   ulcionem   tuam   ex   eis.   Tibi  enim 

*  revelavi  causám  meam,"  quia  „multiplicati"  šunt,  qui  tribulant  me",  eť* 
„consilium"  fecerunt  in=^  unum==  dicentes:  Deus  dereliquit  eum,  „perse- 
quimini  et  comprehendite  eum,  quia*"''  non  est,  qui  liberet  eum."'"''  „Vide" 
ergo,  domine,  et  considera,"  quia'^  „tu  es  paciencia"  mea",  „eripe''''  me'^ 
de  inimicis  meis",  „deus'^  meus  es  tu,  ne  discesseris  a  me,  „quoniam 
tribulacio"  proxima  est,  et  non  est,  qui  adiuvet."  „Deus,'^  deus"""  meus, 
respice  in  me,  quare  me  dereliquisti?"  „Quoniam'  circumdederunť^  me 
canes  multi,"  concilium""  malignancium ""  obsediť'''  me,"  quia'"  locuti 
šunt  adversum  me  lingwa  dolosa''''  et  sermonibus  odii  circumdederunt 
me,  et  expugnaverunť^'  me  gratis  pro  eo,  ut  me  diligerent."  detrahebant 
michi...  et"  posuerunt  adversum  me  *  malá  pro  bonis  et  odium  pro 
dileccione  mea."" " 

Ecce  isti''"  sacratissimo''''''  et  fructuosissimo  innixus  redemptoris 
exemplo,^''  ab  oppresione  gravi,  iniqua--  sentencia  et  excomunicacione 
pretensa"  pontificum,  scribarum  et^''  Phariseorum  et  iudicum  in  kathedra 
Mcysi^""  sedencium^  ad^''  deum^^  appello,  comittens''^  sibi"  causám  meam, 

p  caussam  Ep  (a  tak  níže  vždy).  —  i  chybí  v  Cp.  —  ■'  omuivolenti  Cl,  Cp,  Vdb, 
Vnb,  Ep,  Op.  —  5  committ.  Cp,  Grs,  Le,  Ep,  Op.  —  *  errectus  Cl,  Vdb,  Vnb.  —  "  v  B 
oprav,  z  cognovisti;  Cp,  Grs,  Vdb  congnovi.  —  ^' paratur  Cp;  port.  ad  viudictam  Ep.  — 

*  congnovi  Cp,  Grs,  Vdb.  —  ^  concilia  Cl,  Cp;  excogitav.  consil.  Ep,  Cp.  —  >'  ve  Vnb  za  tím 
.škrtnuto  eius.  —  ^  ř'  Grs  in  marg.  —  *»  erradainiis  Vnb;  evellamus  Ep,  Op.  —  '''' memo- 
remur  Vnb.  —  "  Sabbahoth  Le;  Sabaoth  Trb,  Cl,  Grs,  Vdb,  Ep,  Op.  —  "'' iuste  iud.  B. 

—  ^^  v  Cl  před  tím  .škrtnuto:  vindica;  ut  videam  B,  Cp,  Trb,  Vdb;  vide  Ep,  Op.  —  *' con- 
cilium Cl,  Le.  —  sg  v  B  jinou  rukou  in  mg.;  v  Le  chybí.  —  ''''  quia  —  eum  chybí  v  Cl, 
Cp,  Vdb,  Vnb,  Ep,  Op.  —  "  potencia  Grs,  ale  in  mg.  jinou  rukou  oprav,  jako  ost;  quo- 
niam  tu  es  patieutia  Ep,  Op.  —  ^^  erripe  B.  —  "  y  Le  za  tím  škrtnuto  mea.  —  ■"■"  y  Grs 
druhé'  deus  nad  řádkem,  ve  Vnb  chybí.  —  ""  consilium  B,  Grs,  Le,  Trb.  —  °°  malignum  B. 

—  pp  oprav,  z  posseditS;  ostendit  Cp.  —  ii  ligwa  dol.  B,  Cp,  Grs;  ling.  dolosi  Trb,  Cl; 
ligua  dolosi  Vdb.  —  '^^  v  B  jinou  rukou  in  marg.  místo  původního  exprobraverunt ;  ex- 
pungn.  Cp,  Grs.  —  "  diligenter  Cp,  Vdb.  —  "  v  Le  před  tím  škrtnuto  ego.  —  ""  mea 
dil.  Ep,  Op.  —  ^  ^'  chybí  v  Grs.  —  **  sanctissimo  Vdb.  —  ^^  v  B  před  tím  škrtn.  exem- 
plum;  salvatoris  et  red.  ex.  Grs,  oprav,  ze  salv.  ex.  et  led;  exemplo,  ab  opress.  Vnb.  — 
>>■  et  iniq.  Vdb,  Trb.  —  "  vB  před  tím  škrtn.  pon.  —  ^^  chybí  v  B,  Grs,  Cl,  Vnb,  Ep,  Op.  — 
="^  cath.  Moysi  B,  Ep,  Op;  cath.  Moisi  Cl;  kath.  Moisi  Le;  si  i'  Grs  mezi  řád.  —  ^^  chybí 
v  B,  Cl,  Vdb,  Vnb,  Ep,  Op.  —  "^  eum  Le.  —  ^^  committ.  B,  Ep,  Op. 

«  Thren.  1,9. —  ">  Ps.  118, 114.  —  ">  Jer.  11, 18-19.  —  ''  Ps.  3,  2.  —  '-  Ps.  70,  10-11- 

—  "  Thren.  1, 11.  —  "  Ps.  70,  5.  —  '^  Ps.  58,  2  (=  142,  9).  —  »«Ps.  21,  11—12.  —  "  Ps. 
21,  2.  —  'í  Ps.  21,  17.  —  '■'  Ps.  108,  3-  o.  —  -"  Srvn.  Mat.  2.3,  2. 


C.  46.     1412,  Oct.  18.  131 

salvatoris^'  Ihesu  Christi^''  sequens  vestigia,^'  sicuti''''  sanctus  et  magnus 
patriarcha  Constantinopolitanus^'  Johannes  Crisostomus  ^'  a  duplici  epi- 
ci scoporum  et  clericorum  concilio""  et"  beati  *in  spe  episcopi  Andreas^" 
Pragensis'^  et  Robertiis'^  Linconiensis '"'  episcopus  a  papá  ad  supremum "'' 
et  iustissimum  iudicem,  qiii"'^  nec  timore  concutitur,  iiec""'  amore**^  flecti- 
tur,""  nec''  munere''  curvatur,''  nec  falsis  decipitur  testibus,  iniuriose, 
oppressi^  humiliter''  et  salubriter  appellarunt. 
(II)  *Opto  igitur,''  uť"*  omneš  Christi  fideles,  et  presertim  principes,*"  ba- 

rones, milites/''  clientes  et  ceteri  regni'''''  nostri"  Boemie""  incole'*'  sciant 
et  compaciantur  michi,  per  excomunicacionem  pretensam  "^  oppresso*" 
tam  gravlter,  acquisitam'"'  specialiter  per  instigatorem "''^  et''^  adversarium 
meum  Michaelem-^  de  Causis,''-  quondam''''  plebanum  ecclesie  sancti  Adal- 
'B  berti  in  Nowa  *civitate  Pragensi,""'  de  consensu  et  auxilio  canonicorum 
rib  Pragensls  ecclesie  et^"  datam"  et''''  fulminatam'  per  Pelrum,  sancti  *  Angeli 
Romane  ecclesie  dyaconum '''  cardinalem,-^  deputatum  iudicem  per  Roma- 
nům ]3ontificem  Joiiannem  XXIII,  qui  -^  fere  per  duos  annos  nullam  voluit '"" 
meis  advocatis''"  eť'"  procuratoribus  dare  audienciam,'"'  que  non  debet 
cp  eciam''''  ludeo,  pagano  eť""  heretico  *denegari,  nec  voluit  cuiquam'"' 
racionabili  excusacioni  de  non  comparicione  mea '"  personali  acquiescere,''* 
vel  universitatis '"'  studii"'  Pragensis  testimonia  cum  pendente'"'  sigillo 
eť'  attestacione '"''  publicorum  notariorum  ad  testimonium  vocatorum 
pietate  paterna  benigniter  acceptare.  Unde  manifestům  est,  non  incurrisse 
me'""    notám    contumacie,''-'    cum   non    ex   contemptu,'"   sed   ex^""   causis 

^»  salvatoris  —  vestigia  chybí  v  Ep,  Op.  —  ^''  lesu  Chr.  Vnb ;  Ihesu  Christe  Cp.  — 
"'  vestia  Cl.  —  ^^  sicut  Vnb.  —  *'  f)  S  jin.  riik.  in  marg.  —  ="»  dupplici . . .  consilio  Trb.  — 
^^  v  B  na  rasnře,  v  Trb  za  Prag.  škrtnuto  episcopus;  And.  Prag.  episcopus  fi,  Grs,  Vnb, 
Ep,  Op.  —  ^i"  Lyne.  Le.  —  »i' summum  B,  Trb;  supr.  iud.  et  iust.  Le.  —  ^q  q^ia  Vdb.  — 
"  chybí  v  Grs,  Ep,  Op.  —  ^^  Optoque  Cp,  Cl,  Grs,  Ep,  Op,  Le,  kde  za  tím  škrtnuto  quidem. 

—  ^*  et  Cl.  —  ""  princeps  Vdb.  —  ^v  chybí  v  Trb.  —  ^''''  nostri  regni  Grs ;  regni  nostrae 
Ep,  Op,  v  Le  oprav,  z  reg.  Boeni.  nostri.  —  '"' Koheni.  Cp,  Ep,  Op;  v  Grs  chybí.  —  ''^in- 
colle  B;  incola  Vdb.  —  ^^  pro  exťomunicacione  pretensa  Trb.  —  i"=  oppressi  Cp.  — 
'"' aquis.  Cp.  —  ''^  ř' Ze  oprav,  z  instigacionem;  iust.  em[uium?]  Cp,  Vnb.  —  ^^  chybí 
v  B,  Cp.  —  •'^Caussis  Ep,  Op,  kde  další  az  po  Pragensi  chybí.  —  ''''  v  Grs,  Cl  chybí;  pleb. 
quon.  B  a  před  tím  škrtnuto  ppb.  —  '''  ia  Nove  civitatis  Prg.  Frfí>;Nove  civ.  Prg.  B,Le.  — 
bx  chybí  v  Le,  Vnb,  Ep,  Op.  —  '''  diac.  B,  Cl,  Le,  Tr,  Ep,  Op.  —  ^"'  valuit  Cl.  —  »'"  chybí 
v  Le.  —  ''°  ř'  Grs  před  tím  škrtnuto  ad.  —  ''>'  v  Le  před  tím  škrtn.  negari.  —  '"i  vel  B,  Le. 

—  "^"^  umquani  Vdb;  cuiquam  rac.  execucioneui  Cp.  —  ''^paricione  mea  Le;  compari- 
cione me  Cp.  —  ^^^  chybí  ve  Vdb.  -  '"' iiniversitati  Vnb.  —  '^^'pendenti  Grs,  Vnb;  pru- 
denti  Vdb.  —  '"^  atest.  R,  Cl,  Cp,  Grs,  Le.  —  •'"  me  uon  incurr.  Trb,  Vdb,  Ep,  Op.  —  ^y  con- 
tumare  Le;  další  cum  —  citatus  chybí  ve  Vdb.  —  ''^  contempta  Cp. 

-^  Jan  Chr.  ssazen  z  příčin  dílem  politických  dvěma  synodami  r.  4()H  a  404.  —  -^  Bi- 
skup Ondřej  (1215—1224),  známý  svým  sporem  s  Přemyslem  I.;  Hus  o  tom  mluví  i  jindy, 
ale  o  odvolání  jeho  není  nic  známo.  —  -^Robert  Grosseleste,  b.  Lincolnský ;  míněn  jeho 
památný  protest  proti  lunocenciovi  IV.  z  r.  1253.  —  -^Michal  z  Německého  Brodu  pra- 
coval za  plat  u  kurie  proti  Husovi  od  r.  1410.  —  --'Petr  degli  Stephaneschi ;  listinu,  o  niž 
jde,  otiskl  Palacký,  Doc.  str.  461 — 464;  v.  zde  r.  45.  —  -''  =  Jan  XXHL,  neboť  zmínka 
o  dvou  letech  týká  se  celého  processu,  nejen  doby,  kdy  jej  řídil  Petr;  srvn.  i  líčení  Hu- 
sovo v  ,Or(lo',  Palacký,  Docum.  191  a  zde  č.lOl. 

9- 


132  C.  46.     1412,  Oct  18. 

racionabilibiis  citatus  in  curia  Romana  non  comparui,'^'*  tiim  quia  insidie 
undique  posite  siint"  michi^''  in  itinere,  tum  quia  me  aliena  fecerunt 
pericula'*  cautum,"'  magistrorum  Stanislai''^  et  Stephani  Palecz  spoliacio 
'.)!)' Grs  *et''''  incarceracio,'^  qui"'  in  Bononia  peccuniis  et  aliis  rébus,"'''  volentes 
citati  parere,"'  šunt  spoliati  et  incarcerati  turpiter  et  tractati''*  tamquam 
malefici,"'"  nulla  penitus  audiencia  precedente,  tum  eciam,  quia  mel  pro- 
curatores  voluerunt  se"  ad  penam  ignis  cum''"  quocumque  volente""* 
contra  me  opponere  ac '  partem '  se '  ponere  *  in  Romana  curia  obligai-e,"'' 
tum  eciam,  quia  meum  procuratorem ^  legittimum '"*  incarceraverunt "  in" 
prefata  curia,  nulla  culpa,  ut  estimo,"'  exigente,  tum''"  eciam"''  quia  con- 
cordatus  eram  sancte  memorie  cum  domino""  Sbincone""  Pragensi  archi- 
episcopo "'  per  graciam  domini  regis,^  inter  quem  dominům  Sbinconem ""  et 
me  aliosque  magistros  pronuncciaverunt  principes  et  domini  consiliumque 
domini  regis  et  sua  apposuerunt  sigilla,'''  quod  dominus  archiepiscopus 
scriberet  domino"  pape,  quod  errores  hereticos  in  regno  Boemie,""'  in**" 
civitate''"  Pragensi''"  et  in"^  marchionatu  Moravic  nescit,  quodque  nullus'" 
de  heresi  esf^  convictus,  et  quod  mecum  est  cum  aliisque  magistris  ple- 
narie"  concordatus.'^''  Eciam  debebať"  scribere,  quod'"'  dominus  aposto- 
licus  me  a '"  comparicione,  citacionibus ''"'  et  exconmnicacione  absolveret."" 
Cum  igitur  omnium  iurium  antiquorum,''"  tam  divinorum ''"  Veteris 
et  Noví  testamenti,  quam  canonum  extat'^''  disposicio,^'  quoď*'^  iudices 
loca  visitent,'''"    uW*    dicitur'*'    crimen''*   comissum,''"   ibique''''   inquirant 


'=''  cit  nou  coinp.  iii  cur.  Roin.  Ep,  Op.  —  "^  ins.  pos.  siint  michi  undiq.  Vdb.  — 
<=f  me  al.  per.  fec.  caut.  B,  Grs;  al.  me  per.  fec.  caut.  Le;  me  aréna  fec.  caut.  Cp;  me  fec. 
al.  per.  caut.  Trb,  Ep,  Op ;  další  magistrorum  —  precedente  chybí  v  Ep,  Op.  —  '^s  Stani- 
slay  Le,  Vnb;  Stanisslai  B.  —  ^^v  Grs  dvakrát,  na  konci  f.  99  a  na  začátku  99'.  —  <^''  quia 
Cl,  v  Trb  chybí.  —  '^'^  pecuniis  et  aliis  B;  peccunia  et  aliis  Trb.  —  •=' comparere  Cp,  Vdb. 

—  ="  malifici  Cp,  Vdb.  --  '^"  v  Trb  za  tím  škrtnuto  quolibet.  —  ^°  v  Le  za  tím  škrtnuto 
opponere.  —  '^p  se  oblig.  Cp.  —  <^i  legitim.  Grs;  proč.  meum  legitt.  Vdb;  meum  proč. 
legitim.  Ep,  Op.  —  '^''  incarceraruut  Cl,  Ep,  Op.  —  "^^  v  Grs  nad  škrtnutým  et.  —  '-"*  exi- 
stimo  Vdb;  nul.  culp.  exig.,  ut  estimo  (opr.  z  existimoj  B.  —  <^"tum  —  absolveret  chybí 
v  Cp,  Trb,  Vdb,  Vnb,  Ep,  Op.  —  '^^  chybí  v  Cl,  Grs.  —  "^^  eram  cum  dom.  s.  mem.  Grs. 

—  "  Zbynk.  Grs.  —  'y  v  B  před  tím  škrtnuto  ep.  —  "  chybí  v  Cl,  Grs,  Le.  —  ^^  et  Grs;  v  Le 
chybí.  —  '"^quodq.  nul.  est  Grs;  ueque  ullus  Cl.  —  ^^  chybí  v  B.  —  ^"^  mec.  cum  aliis- 
que mag.  est  conc.  Grs.  —  '"  Eciam  quod  debet  Grs;  v  B  oprav,  jinou  rukou  z  debeat. 

—  '"'  quia  Grs.  —  '"  y  5  jinou  rukou  mezi  řádky.  —  ''■"  v  B  oprav,  jinou  rukou  z  citacio ; 
citacionis  et  citacionibus  Grs.  —  ^"  antiquarum  Vdb.  —  '^°  diversorum  Le.  —  '•>'  exstat 
Cp,  Vdb;  extet  Ep,  Op.  —  '*i  ut  Ep,  Op.  —  '^'"vis.  loca  Cl,  Grs,  Le.  —  '^^  v  Grs  škrtnuto 
a  nad  tím  jinou  rukou:  in  quibus  est;  in  quibus  crimen  est  Ep,  Op.  —  ''*tamen  Vdb.  — 
''"  commiss.  Cp,  Grs.  —  ^^'  et  ibi  Grs. 

^'  R.  1408;  Stanislav  a  Páleč  byli  pohnáni  pro  žalobu  Němců  na  filosof,  přesvěd- 
čení Stanislavovo  a  jati  kardinálem  Cossou  pro  podezření  politického  poslání;  v.  o  toni 
nyní  Novotný-Kybal,  Hus.  —  ^^  Jana  z  Jesenice.  —  ■'  Václav  IV.  —  ■'"  Výpověď  otiskl 
Palacký,  Doc.  str.  437—439.  —  ^'  Srvn.  Corp.  lur.  can.  c  20  C  III q  9;  de  appell.  II,  28,  47; 
de  lite  non  contest.  II,  6,  4  (Friedberg  I  533,  II  428,  261);  c  16  C  III q  6  (tam.  I,  523),  c.  15 
C  Illq  5  (I,  518),  c  1  C  III  q  6  (519);  srvn.  doklady  uvedené  v  Ordo  procedendi  (č,  101), 
a  co  uvedl  Jesenic  ve  své  obraně  Husa  Op.  I,  f.  331  n. 


C.  46.     1412,  Oct.  18.  133 

contra  accusatum  vel  infamatum/"'  obieccionem '*''  criminis  ab  illis,  qui 
accusati  ex  conversacione  ^^  habent  noticiam,  quique  non  šunt  ^'  malí  voli,*' 
emull '  vel  inimici  *^  accusati  vel  dělati  hominis,  sintque  honesti,  non  cri- 
minatores,   sed  legis   Ihesu^''   Christi   fervidi   zelatores,*'   denique  quod*'' 

4' Tri,  citato  vel  accusato^'  ydoneus  et  securus,  pateat^'"  loci  *  aditus,'"  et  iudex 
non  sit  una  cum  testibus  ipsius  inimicus:   manifestům  est/°  quod  hiis*'' 

9V.1I)  condicionibus  michi  ad  *  comparicionem  deficientibus,  pro  vita  servanda 
sum*''  coram  deo'  a  contumacia  et  excomunicacione  pretensa''*  eť"*  frivola 
excusatus. 

Ego  Johannes  Hus**"  de'  Husinecz,*'  magister  in  artibus  et"  sacre 
theologie**  baccalarius  formatus  almě'''  universitatis  studii  Pragensis, 
presbiter  et  predicator  confirmatus  ad  cappellam  nunccupatam  *"  Betle- 
hem,*''  hanc^"  appellacionem  offero  Ihesu*'''  Christo,  iudici  iustissimo,  qui 
noscit,  protegit*"  et  iudicat,  manifestať  eť  premiat*^  indefectibiliter " 
cuiuslibet  hominis  iustam  causám.'^ 

V  Trb  nadpis:  ,Revocacio  Johannis  Hus  irracionabilis  ad  deum';  ve  Vnb : 
,Protestacio  et  appellacio  Magistři  Johannis  Hus  a  concilio  Constanciensi  ad 
deum  supremum  iudioem';  v  Cl :  ,Appellacio  contra  papám  perversa';  v  Cp 
(jinou  rukou) :  , Appellacio  reverendi  Magistři  Johannis  Hus  ad  deum  etc' ; 
v  B  cejvene:  ,  Appellacio  Magistři  Johannis  Hus  a  papá  ad  supremum  iudicem' ; 
v  Gd  rukou  16.  st.:  , Appellacio  Jo  Hus  a  papá  Joanne  XXIIF  ad"'  Christum' '"^ ; 
v  Grs:  ,Appellacio  M.  Jo  publica  in  die  Luče''';   v  Le,  Vdb  nadpisu  není. 


''"'  infam.  vel  acciis.  Ep,  Op.  —  ''''  abieecioue  Cp.  —  '"y  et  ex  conv.  Cp ;  v  Grs  oprav, 
na :  ex  conv.  accus. ;  qui  ex  conv.  hab.  not.  accus.  Ep,  Op.  —  ''^  sint  B,  Cl,  Cp,  Grs,  Vdb. 
—  *f  malivola  Cp ;  raalevoli  Ep,  Op;  ve  Vdb  chybí;  v  B  malivoli  —  hominis  jin.  ruk. 
in  marg.  —  ^^  v  Cl  za  tím:  deficit  modlcum,  a  vše  další  chybí.  —  ^^  lesu  Vnb ;  v  B,  Trb, 
Ep,  Op  chybí;  Clirlsti  Ihesu  Grs.  —  ^'  relatores  Ep,  Op.  —  ^''  chybí  v  Le,  Ep,  Op.  —  ^'  vel 
accus.  v  Grs  in  marg.,  v  B  škrtnuto ;  accus.  vel  cit.  Trb.  —  *■"  pareat  Le.  —  ^"  loci  (oprav. 
^  locusj  addltl  Vdb;  v  Le  před  tím  škrtnuto  addltus.  —  ^°  chybí  ve  Vdb,  Vnb.  —  'p  his 
Ep,  Op.  —  «'í  sine  Vdb.  —  ^^  Hus  chybí  všude  mimo  Trb,  Ep,  Op;  Et  ego  Joh.  Le;  Hanč 
appellatloneni  offero  ego  Joh.  Hus  Ep,  Op,  kde  další  az  po  Ihesu  chybí.  —  ^'  Hussi- 
necz  Trb,  Vdb;  Hussynecz  Cp,  Vnb.  —  ^Hheoloye  Cp.  —  ^"  nuncup.  Le,  Trb;  v  Grs 
chybí.  —  ^^-  Betleem  Vdb;  Bethleem  Grs,  FnĎ,-Bethlehem  Cp.  —  ^"'lesu  Vnb;  v  Le  před 
tím  škrtnuto  omni;  domino  meo  lesu  Ch.  Ep,  Op.  —  "  et  proteg.  7^/-6;uosc.  lud.  et  prot. 
Vdb.  —  '^ypunit  Trb;  v  Ep,  Op  chybí.  —  ^Mndeflclenter  vel  indefect.  Le;  chybí  v  Ep, 
Op.  —  fsf  causám  etc.  Grs,  Vnb;  causám  amen  etc.  Consumatum  est  hoc  opus  Cp.  — 
'*■  v  Gd  nad  řádkem. 

^^  dne  18.  října. 


134  Č.  46*.     1412,  Oct.  18. 

46*. 

Český  současný  překlad  čísla  předcházejícího. 

11412,  Oct.  18.] 

Rkp.  Boleslav.  C  132  (=  B)  f.  171—172'. 

Sedlák,  M.  Jan  Hus  198*— 201*  (z  B)  =  Flajšhans,  Listy  49—52  č.  XXV. 

Že  pán  buoh  všemohúcí,  jeden  v  bytu"  a  troj  v  osobách,  utisknu- 
tých jest  najprvnějšie  a  najposlednějšie''  útočiště,  a  pán,  „jenž  pravdy' 
ostřiehá  na  veky'',  „čině^  súd  těm,  jenž  křivdu  trpie",  „bh'zek\|sa  všem, 
jenž  volající  jsú  k  němu  v  pravdě'',  „rozvazuje*  svázané",  „voli'  těch, 
jenž  sě  jeho  bojie,  čině'"'  a  „ostřiehajě^  všech  milujících  sebe''  a  roz- 
ptyluje všechny,"  jenž  nechtie  sě  polepšiti,  hřiešníky",  a  Kristus,  jenž 
jest  pravý  buoh  a  pravý  člověk,  v  úzkosti  své  od  biskupóv,  mistróv 
a  zákoníkóv  i  od  kněží,  od  nepravých  súdcí  a  svědkóv  jsa  obklíčen, 
skrze  smrt  najukrutnější  a  najohavnější  od  zatracenie  věčného  vyvolené 
před  světa  stvořením^  božie  syny  chtě  vykúpiti,  tento  najdraší'  příklad 
ostavil  jest  na  památku  svým  následovníkem,  aby  při  svú  všemohúciemu  " 
a  všeho  dobrého  chtějíciemu  pánu  poručili,  takto  řka*:  „Viz,  pane,  zma- 
řenie  má,  nebť  jest  povstal  nepřietel",*'  neb  „ty^  jsi  pomocník  a  příjemník 
mój",  „Ty,'"  pane,  ukázal  si  mi  a  seznal  sem,  ty  si  ukázal  mi  pilné  chy- 
trosti jich,  a  já  jako  beránek  krotký,  jenž  nesen  bývá  k  oběti,  a  nese- 
znal sem,  že  myslili  radu,  řkúce :  „Pustme'  dřevo  v  chléb  jeho  a  vyhlaďme 
jeho  z  země  živých  a  jméno  jeho''  nebuď  v  paměti'  živých  viece.  Ale 
ty,  pane  Sabbaoth",  to  jest  zástupuov,""  „jenž  súdíš  spravedlivě  a  zku- 
šuješ ledvin  i  srdcí,''  to  jest  tajemných  věcí  nebo  myšlení,  „ať  uzřím 
pomstu  tvú  nad  nimi:  Neb  sem  tobě  zjevil",  to  jest  poručil,  „při  svú". 
Neboť  „jsú"  ti  rozmnoženi,  jenž  trápie  mě",  a  „radu'^  jsú  spolu  vzěli" 
řkúce:  Buoh""  ho  jest  opustil,  puďte  jeho  a  chopte  jeho,  nebť  nejnie," 
kto  by''  ho  vysvobodil."  „Protož''  viz,''  pane,  a  znamenaj",  neb  „ty'*  si 
trpělivost  má",  „vytrhni"  mě  z  nepřátel  mých",  „Buoh  mój  ty  si,  neod- 
choď  ode  mne,  nebť  násile  blízké  jest  a  nenie,""  kto  by  mi  pomohl".  „Bože'^ 
mój,  bože  mój,  vezři  na  mě,  proč  si  mi  tak  opustil?"  „Neb '*  jsú  mě  ob- 
klíčili psové  mnozí,  zboř  zlostníkóv  obsědl  mě,  *  neb  „jsú  '^  mluvili  proti 


opsáno  w  bittu. —  opsáno  napoUednyeyiiie.  —  "psáno  czynye.  —  'opsáno  íyebe. 
—  ^  psáno  vozptiluje  wiiiechny.  —  opsáno  naydraiiy.  —  "psáno  wiíiemohiíczye.'' —  ''  opra- 
veno z  neprzyetl.  —  '  následuje  škrtnuté  dre  s  nadepsaným  z.  —  ^  psáno  gieho.  —  '  opra- 
veno z  paměti  nadepsáním  y.  —  '"opraveno  ze  zaítupow.  —  "psáno  wzyely.  —  "opsáno 
Buoch  B.  —  °  psáno  neynye.  —  p  opraveno  z  bie.  —  i  následuje  škrtnuté  viz.  —  ■■  nynie  B. 

1  srv.  Ps.  145,  7.  —  ^  Ps.  145,  7;  v:  Ps.  102,  6.  —  ^  Ps.  143,  18,  —  <  Ps.  145,  7.  — 
^Ps.  144,  19.  —  ''Ps.  144,  20.  —  '  Srvn.  Eph.  1,  2.  —  ^  Tliren.  1,  9.  —  «Ps.  118,  114.  — 
'"Jer.  11,  18—19.  —  "  Ps.  3,  2.  —  '- Ps.  70,  10—11.  —  ^^  Thren.  1,  11.  —  '*  Ps.  70,  5. — 
■•  Ps.  58,  2  =  142,  9.  -   '"  Ps.  21,  11     12.  —  ■'  Ps.  21,  2.  —  '*•  Ps.  21,  17.  —  '"  Ps.  108,  3—5 


C.  46*.     1412,  Oct.  18.  135 

mně  jazykem  lstivým  a  řečmi'  nenávisti  obklíčili  sú  mě*  a  vybojovali 
sú  mě  darmo  pro  to,  proč  by  měli  milovati  mě,  utrhali  sú  mě  a  polo- 
žili sú  proti  mně  zlostné  věci  za   dobré   a   nenávist   za  mé   milovánie," 

Aj  na  tomto  nasvětějšiem "  podepřen  jsa  vykupitele  příkladem,""  od 
násile  těžkého,''  od  křivého  sudu  a  klettie  domněného  omylně  biskupuov, 
mistróv,  zákonníkóv  a  súdcí  na  stolici  Moyžiešě '"  sedějících  ^"  k  bohu  sě 
odvolávám,  to  jest  v  obtiežení  těch  súdcí  boží  pomoc  přivolávám,  po- 
rúčeje  jemu"  svú  při,  spasitele  našeho  pána  Ihesu  Christa  šlápěje  ná- 
sleduje, jakožto  svatý  a  veliký  kněz"'  patriarcha  Constantinopolytánský 
Jan^'  Zlatoústý,  ode  dvú  zborů  biskupuov  a  zákonstva*'  nebo  kněží  od- 
volal sě,  a  v  naději  blahoslavený  biskup  kněz  "*  Ondřěj,^^  Prasky  ^  biskup 
a  Robertus^^  Lynconský  biskup  od  papeže  k  najvyšiemu  ^^  a  k  najspra- 
vedlivějšiemu  súdci,  jenž  ani  strachem  sě  zhrozuje  ani  přiezní  slibuje, 
ani  darem  ukřivuje,  ani  falešnými  neb  křivými  sklamán  bývá  svědky, 
křivě  súc  utištěni,  pokorně  a  užitečně  sú  sě  odvolali. 

A  žádám,  aby  všichni  věrní  křesťané,''''  a  zvláště  kniežata,  páni, 
šlechtici,  ryttieři,  panoši  a  jiní  královstvie  Českého  zemené  věděli  a  sh- 
tovali  sě  nade  mnú"  nad  kletbu  nehodnú  neb  omylnú  utištěnému  °°  tak 
těžce ''''  dobytu  zvláště  od  nabadače  a  nepřietele  mého  Michala  Súdného,^^ 
někdy  faráře  svatého  Voytěcha  v  Novém  městě  Praskem,  s  volí  a  s  po- 
mocí kanovníkóv  Pražského  kostela,  a  danú  a  ohlášenu  od  Petra,^^  sva- 
tého Angela  Římského  kostela  kardynála,  súdcě"  vydaného  od  Římského 
papeže"  Jana  Dvadcátého  třetieho,  jenž^^  jednak  po  dvě  létě  nižádného 
mým  náměstkem  a  poručníkóm  pře  nechtěl  dáti  slyšení,  kteréžto  nemá 
ižádnému,  ani  pohanu  ani  kacieři  zapřeno  býti,  aniž  jest  chtěl  kteréž- 
H  kolivěk  podobné  *  hodné  výmluvě  o  nestání  mém  osobném  přivoliti,  ani 
obce  učenie  Pražského  svědectvie  s  visutú  pečetí  a  svědectvie  obecných 
písařóv  k  svědectvie  povolaných  chtěl  jako  milostivý  otec  přijeti. 

Protož  zjevno  jest,  že  nevpadl  sem  v  neposlušenstvie,  neb  ne  z  po- 
tupení ^"  a  z  hrdosti,  ale  z  příčin ''''  hodných,  pohnán "  jsa  u  dvora  pa- 
pežova, nestál  sem,  i  proto,  že''''  lsti  nepřátel   položeny  sú  mi  v  cestě," 


opsáno  rzyeczmy.  —  ^opraveno  z  mye  fú.  —  'opsáno  naiwietyeyffiem.  —  *těš- 
kého  B.  —  ^  psáno  Moyzyeffye.  —  '^  psáno  giemu.  —  "^  kněs  B.  —  y  psáno  zakoftwa.  — 
opsáno  Ondrziey,  Praíky.  —  ^^ psáno  naywijfiemu.  —  ^^  opraveno  z  krzyejtiany. —  " na- 
de mú  B.  —  ^^  psáno  tyefcze:  za  tím  škrtnuto  dobuty.  —  ^^  psáno  fudczie.  —  **  ko- 
stela B.  —  ^s  psáno  neípotupeny.  —  ^^  psáno  fprzyczyn.  —  ^'^  za  tím  škrtnuto  hni.  — 
^^  psáno  zye.  —  ^^  psáno  czyeítie. 

"  Srun.  Mat.  23,  2.  —  ^'  Jan  Zlatoústý  byl  z  příčin  dílem  politických  odsouzen 
dvěma  synodami  r.  403  a  404.  —  ^'^  Biskup  Ondřej  (1214—1224),  známý  svým  sporem 
s  Přemyslem  I;  o  jeho  odvolání  mluví  Hus  i  jindy,  ale  není  jinak  doloženo.  —  '^^  Ro- 
bert Grosseteste,  bisk.  Lincoln. ;  míní  se  jeho  památný  protest  proti  Innocenciovi  IV  z  r. 
1253.  —  "^^  Michal  z  Něm.  Brada  pracoval  za  peníze  u  kurie  proti  Husovi  od  r.  1410.  — 
^^Petr  degli  Stephanesclii ;  listinu  v.  Palacký,  Docum.  461—464  a  zde  c.  45.  —  ^^  to  jest 
papež,  nebot  zmínka  o  dvou  létech  týká  se  celého  procesu,  nikoli  jen  řízení  Petrova; 
srvn.  co  dí  Hus,  Ordo  proced.  (Docum.  191,  a  zde  c.  101). 


13tí  C.  4K*.  ,  1412,  Oct.  18. 

i  proto,  že  jiných  příhody  isú  mě  vystřiehly,  Mistra  Stauyslava  a  Mistra""" 
Štěpána  Pálce""  oblúpenie  a  vězenie,"  kteřížto  v  Bononii,  pohnáni  jsúc, 
chtiec  státi,  z  peněz  i  z  jiných  věcí  jsúc  oblúpeni  a  vězenie""  v  šatlawě 
šeredně''''  a  přěmietáni  jakožto  zlořečení''''  beze  všeho'"''  přeslyšenie, 
i  proto,  že  moji  porucníci  chtěli  sú  sě  ku  pokutě  ohně  s  každým,  jenž 
by  chtěl  proti  mně  stranu  sě  postaviti,  u  dvora  papežova  zavázati,  i  proto 
také  že  mého  porucníka^^  řádem  ustaveného''  v  žalář  jsú  vsadili  u  toho 
dvora,  jakož  mním,  beze  všie  vinny.  I  proto  také,  že  sem  byl  smieřen 
svaté  paměti  s  knězem  Sbinkem,  Pražským  arcibiskupem,  Královu  Mi- 
lostí,^' mezi  nímž  a  mezi  mnú  i  mezi  jinými  mistry  vyřkla  sú  kniežata " 
a  páni,  rada  králova,  a  své  pečeti  jsú  přiložili,^"  aby  kněz ""^  arcibiskup"" 
psal  ku  papeži, ' '  že  kacieř[s]kých '"'  bludóv  v  královstvie  Českém,"''  v  městě 
Pražkem  a  v  markravství  Moravském  nevie  a  že  nižádný  nejnie  v  ka- 
cieřství--  přemožen,  a  že  se  mnú,  Mstrem  Husí,  a  jinými  mistry  smířen. 
A  také  měl  psáti  papeži,  aby  mě   z  stánie,  póhonóv  a  kleteb"  sprostil. 

A  poněvadž  všech''  starých  práv^  duchovních  jest  spósobenie,''  aby 
sudce"  navštěvovali  miesta,  kdež  by  bylo  viny  nařcenie,  a  tu  aby  vzstá- 
zali  sě  proti  obžalovanému  na  vlnu  od  těch,  jenž  mají  s  obžalovaným 
obecenstvie,  kteříž  by  také  nebyli  zlostní,  *  hněviví''  nepřietelé  obžalo- 
vaného člověka,  a  jenž  by  byli  poctiví,  ne  hánce,  ale  '^  zákonná  buožieho 
horliví  milovníci,  a  také  aby  pohnanému  hodné  a  ujištěné  a  zjevné 
bylo  k  miestu  přistúpenie,  a  sudce  ^  aby  nebyl  nepřietel  obžalovaného 
i  svědkové,  zjevno  jest,  že,  poněvadž  těch  příčin  mně  k  stání  sě  nedo- 
stává,*^ k  zachování  života  sem  před  buohem  od  neposslušenstvie  a  od 
kletby  křivé  a  omylné''  vymluven. 

Já  Mistr  Jan  Hus,  kněz"^  a  kazatel  stvrzený  k  kaple  řečené 
Bethleem,  toto  odvolávánie  obětuji  pánu  Ihezu  Christovi,  súdci  najspra- 
vedlivějšiemu,  jenž  zná,  obraňuje  i  sudí,  oznamuje  i  daruje  bez  nedo- 
statka  každého  člověka  spravedíivú  při.  Amen. 


"""  mynystra  B.  —  ""  Palczie  B.  —  ""^  tak  v  B.  —  r>v  psáno  íícherednye.  -  "í^í  psáno 
zlorzyeczieny;  za  tím  škrtnuto  p.  ^^ psáno  wíiieho.  —  ^^ psáno  vitaveueho.  —  ^dopra- 
veno z  kayezeta  nadepsáním  a.  —  ""za  tím  škrtnuto  1.  —  ^'^^  kupazy  B. —  '^'^  psáno 
kaczyerzkicli.  —  ^"^  opraveno  z  czeíkemu.  —  yy  psáno  kaczyerzftwy.  —  ^^  opraveno  z  kletb. 
—  opsáno  wiiiecli.  —  ^opraveno  z  paw.  —  '^opraveno  ze  judczy.  —  '^následuje  n  na 
rasuře.  —  ^  za  tím  škrtnuto  zakie.  —  ^  psáno  iudcze.  —  ^  opraveno  z  nedoftawa  íye.  — 
^  opraveno  z  omylnye.  —  '  psáno  rzyeczene. 

-'  Stanislav  a  Páleč  pohnáni  pro  žalobu  Němců  na  filos.  přesvědčení  Stanisla- 
vovo a  zatčeni  kard.  Cossou  pro  podezření  polit,  poslání ;  v.  Novotný-Kijbal,  Hus  .  — 
■^Jana  z  Jesenice.  —  -"  Václav  IV.  —  3"  Úmluvu  otiskl  Palacký,  Doc.  437—438.  —  •"  Srvn. 
Corp.  iur.  can.  c  20C III q9;  de  appell.  II,  28,  47;  de  lite  non  contest.  II,  6,  4  (Friedberg 
I,  533,  II,  428,  261;;  cl6C III  q6  (523)  cl5ClIIq5  (518),  clCIIIqÚ (519) ;  srvn.  doklady 
uvedené  v  Ordo  procedendi  (č.  101),  a  co  uvedl  Jesenic  ve  své  obraně  Husa  Op  /,  /". 
331  n. 


C.  47.     1412,  Octob.?  ,  1H7 

47. 

M.  Jan  Hus  sným  spolupracovníkům  v  Betléme:  v  rozechvění  po  vynu- 
ceném   ústupu    žádá   o    radu,    smí-lí   uposlechnouti    rady   Augustinovy 
i  Písma  a  opustiti  osadníky,  a  prosí  za  modlitbu. 

11412,  Octob.?} 

Rkp.  kapituly  Boleslavské  C  132  f=  5j  /.  156' — 157' ;  rukopis  dvorní 
knihovny  ve  Vídni  4176  (=^  Vbd)  f.  106b — 106'  a;  jiný  rukopis  zastupují  Op. 

Opera  I  f.  93'— 94  č.  111=^  P  str.  117—118  č.  III  =  Palacký,  Docum. 
str.  33—34  c.  15  (z  Op),  Nedoma,  VUSp  1891,  str.  49  (jen  poslední  část  z  B) 

Český  překlad  Mareš  str.  70—71  č.  23  =  str.  84-85  č.  23^  =  str.  47—48 
č.  23^  =^  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  11—13  Č..2  ^=  Flajšhans,  Listy 
str.  52—53  c.  XXVI  (necelý). 

V  Op  list  adresován  pouze  M.  Martinovi  a  Mikulášovi ;  ve  Vdb  poslední 
část  chybí;  Sedlák,  Několik  te.xtii  III  str.  5  neprávem  prohlašuje  ji  za  nějaké 
kázání,  souvisíť  s  listem  nepopiratelné. 

O  čase  n.  Novotný,  Listy  Husovy  24 — 25,  27. 

Dilectis'  iii  Christo  řratribiis,"  magistris  Nicolao,'  Martino-  etOallo, 
collaboraiitibus  m  verbo  Christi,   et  aliis   iii   sancta  Bethleem  fratribiis.' 

Fax  vobis,  quain  qiii  querit,  cum  carne,  mundo  et  (lyal)olo'  pacem 
non  habebit.  „Pressuram",  inqiiit  salvator/  „in  mundo  habebitis'' :  „Sed' 
si  boni  emulatores  fueritis,  quis  est,  qui  vobis  noceat?"  Unde  evvange- 
lizacionis"  habeiis  emulacionem,  tedio  afficior,  quia  quid  sim  ťacturus, 
ignoro/' 

Revolvi  in  animo  illud  ewangelicum  salvatoris  verbum  Johannis^ 
10^:  „Bonus  pastor  dat  animam  suam  pro  ovibus  suis.  Mercenarius  au- 
tem, et  qui  non  est  pastor,  cuius  non  šunt  oves  proprie,  vidět  lupům 
venientem  et  dimittit  oves,  et  fugit,  et  lupus  rapit  et  dispergit  oves". 
Revolvi  ex"  parte  alia  illud  Mathei'  X":  „Cum  persequentur ''  vos  in 
una  civitate,'  fugite  in  aliam".  Ecce  preceptum  Christi  vel  permissio""; 
quidque  inter  duo  opposita'  facere  debeam,  ignoro." 

Revolvi  epištolám  beati  Augustini  ad  Honorátům"  episcopum,  que- 
vi,.i  rentem  questionem'"  in  času  simili;  qui  respondens"  sibi "  finaliter,  *sic 


*  dilectis  —  Bethleem  fratribus  jen  ve  Vbd.  —  ^  os  Vbd  za   tím  škrtnuto  Nicolao. 

—  '^  diabolo  Vbd,  Op.  —  "^  v  B  opraveno  z  habetis,  -  '  ewaiigelis.  Vbd,  Op.  —  '  X°  Vbd. 

—  s  etiam  Op  (ex  chi/bí).  —  ''  persecuntur  B.  —  '  in  civ.  una  Vbd.  —  ^  premis.  Op.  — 
'  quid  inter  duo  opp.  Op  ;  quidquam  in  triduo  posita  B.  —  '"  Honoracium  Vbd.  —  '"  c/iybí 
v  Oj).  —  "  ostendens  Vbd.  —  °  chybí  v  B. 

'  M.  Mikuláš  z  Miličína.  —   -  M.  Martin   z  Volyně.  —   •'  Havlík,  náměstek  Husův 
v  Betlémě.  —  *  Joh.  16,  33.  —  "  1.  Pe.  3,  13.  —  '^  Srvn.  Phil.  1,  22  quid  eligam,  iynoro. 

—  'Joh.  10,  11—12.  —  'Mat.  10,  23.  —   ">  Srvn.  Pfiil.  1,  22. 


138  '  C.  47.     1412,  Octob.? 

coneludit'":  ,,Quicumqiie  igitur  isto  módo  fugit,  ut  ecclesie  necessarium 
ministerium  illo  fugiente  non  děsit,  facit,  quod  dominus  precepit  vel  per- 
misit.""  Qiii  autem  sic  fugit,  ut  gregi  Christi  ea,  a''  quibus  spiritualiter 
vivit,  alimenta  subtrahantur,  mercenarius  ille  est,  qui  vidět  lupům  ve- 
nientem  et  fugit.  quoniam  non  esf  ei""  cura  de  ovibus.  Hec  tibi,  quia 
me^  consuluisti,  frater  dilectissime,  *que'  existimavi,  veritate  et"'  čerta* 
caritate  rescripsi,"  sed  ne,  meliorem  si  inveneris,''  sequaris  sentenciam, 
non  prescripsi.  Melius  tamen  quod  in  hiis  periculis  faciamus,  invenire 
non  possumus,  quam  oraciones  ad  dominům  deum  nostrum,  ut  misereatur 
nostri.  Quod  ipsum7  quod"  scilicet  ecclesias^  non"  desererent  dei,  non- 
nuli  prudentes  et"  sancti'  viri  et  velle  et  facere  meruerunt,  et  inter 
dentes  obtrectancium "  a  sni  propositi  intencione  minime  defecerunt". 
Hec  Augustinus. 

Vos  ergo,*"  si  Augustini  potestis  acquiescere  consilio,  me  informate. 
Nam  me  urget  consciencia,  ne  sim  absens  in  scandalum,  quamvis  non 
děsit  ovibus  necessarium  verbi  dei  alimentům,'''  Ex  alia"  parte  timor 
occurrit,  ne  mea  presencia  per  interdictum  maledicte  adinventum  siť''' 
oceasio  subtraccionis "  alimenti,  scilicet  comunionis  sacramenti  venera- 
bilis  et  aliorum  pertinencium  ad  salutem. " 

Ergo  oremus  humiliter,  ut  dignetur  nos  instruere  omnipotens  do- 
minus, quid  ego  miser  in  času  iam  currente,  ne  excedam  in  via  iusticie, 
sim  facturus?  Pulcra"  est  proposicio "'^  beati  Augustini  in  illa  epištola*; 
nam  expresse  ponit^-  ibi,'^  quod  in  času,  quo  quis  singulariter  queritur, 
potest  licite  aufugere.  Dat  exemplum  in  sancto  Athanasio.'^  Et  si  omnibus 
esset  periculum,  tunc  deberent  sortem '"''  mittere,"'''  quis  esset  in  futurum 
pro  ecclesia  utilior,  quod  ille  fugám  daret,  facta  sortě,"  quamquam  dives 
esset  in  sapiencia  et  sciencia  dei  habundaretque  in  gracia.'''* 

Provectissimus  ille  theologorum,  Paulus  apostolus,  nichilominus  tamen 
hortatus  est  suos  conversos  discipulos,  ut  orarent  in  spiritu  omni  tem- 
pore  pro  eo,  quod  „daretur'^  sibi  sermo  in  apercione  oris  cum  fiducia, 
notum  facere  misterium  ewangelii"  et  „loqui,^^  prout  oportet",  ut  habetur 
ad  Ephesios  6,  ad  Thessalonicenses  3°,  ad  Collossenses  4".  Quanto  magis 
insane  mentis,  indigens  dei  adiutorio  et  propter  mea  *demerita  non  suf- 

*  ve  Vbd  jinou  rukou  in  máry :  ,Nota  quando  persecucio  sit  fugienda 
sacerdotibus'. 

p  ve  Vbd  psáno   nezřetelně.  —   i  y  5  mezi  řádliy.  —   ■■  illi  Op.  —  ^  cfiybí  v  Vbd. 

—  *  recta  Op.  —  "  descripsi  B.  —  "  invenires  B.  —  ^  Qui  id  ipsum  Op.  —  ""nťOp;  v  B 
chybí.  —  y  ecclesia  B.  —  ^  lsti  B.  —  ^*  obtrectencium  Vbd.  —  *'''  necess.  alirn.  verbum 
dei  B.  —  "illa  B.  —  ^^v  B  za  tím  škrtnuto:  in  ecclesia.  —   "  subtractionis  Vbd,  Op. 

—  "  Pulchra  Vbd,  Op.  —  ^^  posicio  Vbd.  ~  sg  dicit  Vbd.  —  '"''  vypsáno  ve  Vbd  Jinou 
rufiou  in  máry.  místo  nezřetelné/io  v  textu.  —  "  sortě  etc.  Vbd  i  Op,  jež  obojí  tím  končí, 
ve  Vbd  následuje  výpisek  z  Jeronýma.  —  ^^  v  B  za  tím  škrtnuto  dei. 

'°  Auyustinus  ad  Honorátům  episc.,  Miyne,  Patrol.  Lat.  33, 1019.  Výroku  tolto  dovo- 
lává se  Hus  také  v  Postille  (Erben  II,  171-172).  —  ^^  Srvn.  Postilla  (Erben  II,  172).  — 
'^  Migne  33,  1017.  —  '^  Tamtéž  1018.  —  "  Epii.  6, 19,  2  Thess.  3, 1.  —  '^  Col.  4,  4. 


Č.  47,  48.     1412,  Octob.?  —  Octob.-Novemb.?  139 

ficiens  pro  auxilio  opportuno  pulsare  divinam   maiestatem,   opus   habeo 
oracionibus  vestris  propter  sensus  parvitatem. 

Obsecro  vos  igitur  in  domino:  fundite  pro  me  preces  ad  dominům 
in  spiritu  et  veritate,  ut  „detur  michi  sermo"  dei  vivax  „in  apercione" 
oris"  „ad  loquendum,  ut  oportet",  šicut  beato  Paulo"""  datum  erat  ceteris 
orantibus:  Non  tamen  dico,  hortando  vos,""  ut  detur  michi  spiritus  ad 
tantam  mensuram,  sicut  apostolo,  cum  ad  hoc  non  sim  ydoneus,  sed  si 
possibille  est,  saltem  ne  minime  fragmentorum  reliquie  de  mensa '^  do- 
minorum  meorum  cadentes  michi  tamquam  catullo  denegentur,  primům 
in  me  ut  fames  verbi  divini  depellatur,  denique  eciam,  ut  ceteri  michi 
similes  reficiantur.  Quod  ut""  fiducialius  inpleretur,'"'  ad  dominatricem 
mundi  reccurramus  ipsique''''  reverenter  cum  angelo  tremente  a  longe 
et  salutante  dicamus  illud  archangelicum:  Ave  Maria,  gracia  plena,  do- 
minus  tecum,  benedicta. 

V^  B  červený  nadpis:  ,Magistei'  Hus  quibusdam  magistris  scribit  hanc 
epištolám'.  Ve  Vbd  výpisky  z  Jevonijma  a  v  právo  na  dolejším  okraji  jinou 
rukou :  ,De  ista  questione  vide  lacius  infra  folio  septimo',  a  skutečné  na  f. 
113 — 114'  čte  se  kvestie  ,Utniin  lieituni  sit  ťugere  tenipore  persecucionis  ec- 
clesie'  od  Jindric/ia  Toke. 


48. 

M.  Jan  Hus  mistrům  a  jiným  stoupencům,  proti  nimž  melo  l)ýti  zakro- 
čeno: napomíná  k  stálosti  a  vysvětluje,  co  znamená  odpřisáhnouti. 

[Na  neznámém  místé,  1412,  Octob.-Novemb.?] 

Rkpis  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíné  IV  51  (=  G)  f.  147 ;  rkps  dvorní 
knihovny  ve  Vídni  4935  (^^  Vien)  f.  73' — 74;  rkp.  Gersdorfské  knihovny  v  Bu- 
dyšíné IV  22  (=  Gr)  f.  206 — 207 ;  rkp.  křižovnické  knihovny  v  Praze  dva- 
krát (=  Cr  a)  f.  215—218,  (Cr  b)  f.  433—436. 

Postilta  1564  f.  215—215' ;  ČČM  1848  díl  I  str.  404—405  (z  Cr  b)  — 
Českobratr.  hlasatel  1849  č.  99  str.  559;  Erben,  Spisy  III,  274—275  č.  3  (z  G) 
=  Duch  Jana  Husi  str.  172—173  č.  3;  Palacký,  Docum.  str.  34—35  č.  16 
(z  Crb,  G  )  =  Mareš  str.  81—82  č.  26  =  str.  96—98  č.  26^  =  str.  54—55 
č.  26^  =  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  23—24  č.  4  =  Flajšhans,  Listy 
str.  54—55  č  XXV  11.  —  Latinský  překlad  Op  I  f.  59—59'  č.  VIII  =P  str. 
72—76  č.   VIII;  Palacký,  Docum.  str.  35—36. 


111. 


"  operacione  B.  —  >"'"  v  B  za  tím  šlirtnuto  f.  —  ""  nos  B.  —  °°  y  5  za  tím  šlirtmito 
-  PP  iraploretur  B.  —  ^^v  B  opraveno  jinou  rufiou  z  ipseque. 
•<^  Srvn.  Mar.  6,  43  reliqiiias  fragmentorum ;  Luc.  16,  21  .  .  quae  cadebant  de  mensa. 


140  C.  48.     1412,  Octob.-Novemb. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  23 — 24,  27.  —  Rkpii  O  nemohlo  bifti 
užito ;  rúznočtení  podána  podle  vydání  Erbenova. 

Bóh'  s  vámi,  páni  inilí  i""  mistři!  Prosím *"  vás,  aby^  najprvé  vá*žili 
při  boží,  jemuž  se''  křivda  veliká  děje,  nebť'  chtie  jeho  svaté  slovo  utisk- 
nuti, kaplu  užitečnú  k  slovu  božiemu-'  zbořiti'  a  tak  lidu  v*"  jich  spa- 
sení '  překaziti.''  Druhé  važte  potupenie  své  země  a  národu  svého '  neb " 
pokolenie"  svého,  a  tepruv"  třetie  važte  hanbu  a"  křivdu,''  kteráž  se 
vám  bez  viny"^  děje.  Čtvrté^  važte  a  vesele*  přijměte,  že"  se  na  vás 
ďábel  trhá''  a  Antikrist '''  šklebí,  ale  jako  pes  na  řětězě"  vám  neuškodí,'' 
když  budete  pravdy  *božie  milovníci.  Aj,  na  meť  se  již^  trhal  několiko 
let,^^  a  ještě  mi  jest,  ůfám  bohu,*'''  za  vlas  neuškodil,  nébrž^"  vždy  mi 
radosti  a  veselé''''  přispářie. 

Také  *  vězte,  že"  odpřisieci  sě^*^  jest  věřené  věci''''  sě"  odpověděti. 
A  tak,  ktož  se  odpřísahá,  ten  neb''"'  viery  pravé"  sě  odpoviedá,  již""" 
jest  držal,""  aneb ''''  kacieřstvie ""  *neb''  bludu,  jěž^''  jest  držal.""  U  pří- 
kladě :  Byl-Ii  kto  křesťanem ''''  a  pro  strach  neb "  ďáblem  jsa  sveden  jde 
mezi  Židy  neb''  mezi  pohany  a  přisiehne,*'  že  nechce  viece  té  viery 
držeti.""  Pak  druhé,''  drží-li  kto  kacieřstvie,""'*  jako  věří-li,  že  Kristus"" 
nenie  pravý  bóh,""  jakož-  i  Židé  i  pohané  věřie,"  a  pak  odpřisiehne  sě 
toho  bludu,  tehdy  sě  odpřisáhl." 

Protož  vězte,  že"  odpřisáhl-li'''  by  sě  kto  *z  vás,  jakož'"'  oni  v  listu ^'' 
píší,^  tehdy  by  odpřisáhl  sě^^  aneb  pravé  viery  a""'  pravdy,  aneb  kacieř- 

*  ve  Vien  in  marg.  červené:  Odpřisieci  sě;  v  Gr  in  marg.  opakováno : 
odpřisieci  s[ěl. 

*Buoh  G;v  Cra  červ.  iniciála.  —  **  a  Crb.  —  <=Prosímť  Crb.  —  •*  abyste  Cra,  Crb 
—  ^se  Cra,  Crb  a  vždy.  —  ^neb  Cra,  Crb,  —  s  chybí  v  Vien,  Gr.  —  ^  chybí  v  Gr, 
kde  něco  vyškrabáno.  —  '  spassení  Vien,  Gr.  —  ^  překaziti  riikpy  mimo  G,  Vien,  —  '  chybí- 
v  Vien,  Crb.  —  '"  aueb  Cra,  ve  Vien  chybí.  —  "chybí  ve  Vien.  —  °  tepruo  třětie  Vien 
teprv  Gr.  —  fy  Cra  za  tím  červené  škrtnuto  vinnu.  —  <i  křivdu  a  hanbu  Cra,  Crb.  — 
"■  vinny  Gr,  Cra,  Crb.  —  ^  v  Cra  červené  škrtnuto  a  nad  tím  ceryene  Třetie.  —  *  veselie 
Cra:  vessele  Vien,  Gr.  —  "  zeť  Crb.  —  "■'  trhá  ďábel  G,  Crb.  —  '''  Antykryst  Cra;  Autykryst 
se  .škl.  Crb.  —  ^  řetěze  G;  řetěze  Crb ;  ale  douffajtež  pánu  bohu,  žeť  vám  jako  pes  na  ře- 
těze Cra.  —  -^nic  neušk.  Cra;  nicť  vám  neusk.  Crb. —  ^  jesti  již  Crb. —  ^^lethCrĎ; 
několik  leth  Cra.  —  •'•'pánu  bohu  Cra,  Crb.  —  "  uebř  Cra,  kde  I  předch.  slova  psáno 
červeně.  —  '''' vesselé  Vien,  Gr.  —  ^  v  Gr  touž  rukou  nad  řádkem.  —  se  jest  se  Cra.  — 
'■'•  viery  Cra,  Crb.  —  "chybí  v  Cra.  —  ''•'nebo  Crb.  —  "prve  Cra.  —  """kterúž  Cra, 
Crb.  —  ""držel  G.  —  °o  kacierstvie  Vien,  Cra,  Crb.  —  PPjejž  G;  kterýžto  Cra,  v  Crb 
chybí  až  po  držal.  —  ii  křesťanem  G,  Cra;  křesťan  Crb;  Byli  kto  a. za  tím  škrt.  ka- 
cieřem  Vien.  —  '^'' aneb  G.  —  ^^  aneb  Cra.  —  "přiséhne  Cra;  přisáhne  Crb.  —  ""  držeti 
G,  Cra,  Crb;  té  viery  viece  držeti  Gr.  —  ^' Druhé  pak  Crb.  —  '^■''' kacierstvie  Vien, 
Cra;  kacierství  Crb.  —  "'^  pán  Krj^st.  Cra,  Crb.  —  "^-^  Buoh  G.  —  >>jako  Crb;  násle- 
dující i  chybí  v  Cra,  Crb.  —  ^^  věřie  —  odpřisáhl  chybí  v  Crb;  v  Cra  místo  toho: 
věřie  a  pak  odpřiesiehne-li  se  krve  boží,  tehdy  se  dává  ďáblu  v  ruce.  —  •^''  odpřisáhli 
Vien,  Cra,  Crb.  —  ^"^  jako  Crb.  —  ^'^  v  listech  Cra.  —  ^^  se  odpřisáhl  Cra.  —  ^^ jen  v  G. 

*  Nařízení  o  shoření  Betléma  přišlo  do  Prahy  někdy  před  1.  říjnem  1412.  —  -Naří- 
zení známe  jen  z  obsahu,  který  podává  t.  zv.  Chron.  univ.  Prag.  (vyd.  Goll,  FRBV,  575). 


Č.  48.     1412,  Octob-Novemb.  141 

stvie°°  a  bludu,  a  tak  neb'"  by  po'  odpřiesežení ""  držaP'"  * kacieřstvie ""  *«''<".ri. 
neb  blud,  nebo'^^  prvé,  jehož  sě  odpřísahá. 

A  tak  z  toho  rozumějte,"'  zeť"''  v  listu ^  pokládají  vás  za  kacieřě"' 
a  žádají,  aby  odpřisáhli  sě  kacieřstvie,'™  kteréž,  jako""  oni  sě  domnie- 
vají,  že  by  drželi.""  Z  toho  máte,  že  by  "■'každé  vaše"''  dietě  i  přietel 
mohl  by  potkán  býti,  když  by  kto  sě  z  vás  odpřisáhl,  že  jest  mělo"' 
otcě"^  neb  přietele  kacieřě."'  Druhé  z  toho  máte,  *že  každému,  jenž  by  *2i7(.ra 
sě  odpřisáhl,  mohl  by  právě  jiný  řéci "' :  „Tys ""  sě  odpřisáhl  kacieřstvie,"" 
kteréž  si"'  držal,""  a  nejsi"''  mne  hoden".  Třětie"''  z  toho  máte,  že,  od- 
přisáhl-li"^  by  sě  kto  a  v  srdci  by  zachoval,"^  buď  to  pravdu,"""  jiež  by 
sě  *  odpřisáhl,  jakož"''  pudie  na  to,  tehdy  by  byl  křivý  přísežník.  *j)7r,r 

Ty  věci  vážiece,  položiece*"*  pravdu  boží  a  chválu''^  napřed,'''^  jsúce 
živi  dobře,''*-'  z  lásky  stójme  proti  lži  Antikristově''''  až  do  konce,'''  ma- 
jíce spasitele''''  všemohii*cieho  s  sebú  na  pomoc,  jehož'''  nižádný  nemóž  -jsooi) 
přemoci,'""  a  jenž  nikoli  neopustí  nás,  ac  my  ho''"  neopustíme,  a  dá  nám 
věcnú  odplatu,  jenž  jest  nasycenie  vole,  rozumu,''"  paměti  i  všech  smy- 
slev tělestných  bez  nedostatka.'"' 

Toto  sem  vám  napsal,  neb  nemohu  k  vám  podobně'"'  přijíti,  aby 
kněžie,  staviece'"'  službu,  nepřěkazili ''*  vašemu  úmyslu.'''  Amen.'"' 

V  Gr  nadpis  nikou  16.  stol. : , List  Mistra  JanaHusi  po  vypovědění  z  Prahy' ; 
v  Cr  a  červené  psaný  (nesprávný)  nadpis:  ,Pocíná  se  jiná  řeč  velmi  pěkná 
a  užitečná  od  Mistra  Jana  Hussi  svaté  paměti  kázaná  v  Bethlemě  takto'; 
v  Crb,  kde  list  poslední  ve  vetší  skupině  (v.  o  tom  v  úvode'),  dodáno  na 
konci:  ,Tuto  se  skonávají  epištoly  Mistra  Jana  Hussi  svaté  paměti,  kteréžto 
jesti  psal  svým  věrným,  kdyžto  jesti  seděl  v  Konstanci  v  tom  městě  v  ža- 
láři u  vězenie'. 


'•^  odpřísežení  Gr,  Cra,  Crb;  pod  přísežeuím  G.  —  "''  držel  Cra.  —  "* rozomějte  Cra, 
Crb.  —  ^"^  že  Crb.  —  ^'  líacieře  rkpy  mimo  Víen.  —  "'"  kacierstvie  Vien;  abyste  se  odpřis. 
kacierství  Cra;  aby  odpř.  se  kacieíství  Crb.  —  ^"  jakož  Cra.  jako  se  mi  Crb.  —  '"'drželi 
G,  Crb;  že  byste  drželi  Cra.  —  ^^  chybí  v  Cra,  Crb;  že  by  chybí  v  G,  ve  Vien  do- 
plněno i II  marg.  červené.  —  ^i  vaše  G,  Cra  ;  vaše  dieti  Crb ;  —  '"'  měl  G;  mělo  tociž  dietě 
Cra.  —  ''^otce  G,  Cra,  Crb.  —  ''t  řieci  Gr.  —  ""Ty  Vien;  Ty  jsi  Crb.  —  ''^jsi  Gr.  — 
**uejsa  Cra.  —  '"^  Tře  tle  G,  Cra,  Crb.  --  ''y  odpřisáhli  Vien,  Gr,  Cra,  Crb.  -  "neza- 
choval G;  v  srdci  zachoval  Cra,  Crb.  —  '"^pravdy  Crb.  —  ''^  položíce  Crb;  položíte 
Cra.  —  I'*  prav.  a  chv.  boží  Crb.  —  ''f  napřed  G,  Cra,  Crb.  —  "^sr  dobře  Gr,  Cra,  Crb. 
—  ''■' Antykrystově  Cra,  Crb.  —  '''konce  Cra,  Crb,  Gr.  —  '''*  spassitele  Vien,  Gr.  — 
'''jehožto  Cra.  —  '""přemoci  rkpy  mimo  Vien.  —  '"'jeho  Cra,  Crb.  —  "'°  rozomu  Cra, 
Crb,  Vien.  —  ''''nedostatku  Cra,  Crb.  —  '"■podobně  k  vám  Vien,  Gr,  Cra,  Crb.  — 
^^  chybí  v  G.  -  ''Miepřekazili  Cra,  Crb;  nepřekáželi  vašemu  Gr,  lide  za  tím  šlirtmito 
spa.  —  ***  úmyslu.  I  protož  bojme  se  pána  boha,  a  dáť  nám  zde  svú  milost  a  po  smrti 
dáť  *nám  věčnu  radost  Cra.  —  '"'Amen  ete.  Cra.  *2i«Cra 

^Stoupenci  Husovi  jsou  v  listě  zváni  kacíři  skutečně;  v.  FRBV,  575. 


142  Č.  49.     1412,  Novemb.? 

49. 

M.  Jan  Hus  Pražanům:  teší  se  z  jejich  stálosti,  napomíná,  abij  vij trvali, 
a. stěžuje  si  na  násilnosti  protivníků. 

[na  neznámém  miste,  1412,  Novemb  (?)] 

Rkp.  dvorní  knih.  Vídeň.  4916  (=  Vdb)  f.  2—3'  {necelý),  jiný  text,  pn- 
zméňovaný,  v  Postille  1564  (^-  P),  delší,  ale  rovněž  necelý. 

Postílla  1564  f.  218—220';  Sedlák,  Studie  a  texty  II,  112—117  (z  Vdb -^  P) 
=  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  34—42  =^  Flaj.shans,  Listy  str.  59—65  č.  XXX; 
překlady  v.  u  následujícího  te.xtu  latinske'ho. 

Palacký,  Docum.  149  pozn.,  pokládal  český  text,  který  znal  jen  z  P,  za 
překlad  latinského  originálu,  ale  Sedlák  na  uv.  m.  109 — 112  uvedl  některé 
pozoruhodné  důvody  pro  prioritu  te.xtu  českého,  jež  se  zdá  vskutku  pravdě- 
podobnější, ač  jest  nápadné,  že  list  v  českém  znění  nezachován  celý. 

O  čase  v:  Novotný,  Listy  Husovy  25 — 27.  Sice  shoda  některých  míst 
s  ,Knížkami  proti  kuchm.'  (v.  pozn.  22)  a  dále  zmínka  o  četných  jiných  ka- 
zatelích v  Praze  a  o  tom  (jen  v  lat.},  že  káže  jinde,  mohly  by  nasvědčovati 
době  pozdější,  neboť  Hus  po  odchodu  z  Prahy  nekázal  hned  ani  venku,  leda 
ojediněle,  čemuž  zdá  se  svědčiti  i  předchozí  žádost  za  modlitebné  přispění, 
aby  hojněji  mohl  psáti  a  kázati ;  ale  naproti  tomu  narážka  na  popravy  odpust- 
kové,  o  shoření  Betléma  a  zejména  zmínka  v  latinském  te.xtu  o  interdiktu 
(v.  násl.  lat.  znění  pozn.  27)  ukazují  k  datu  svrchu  položenému. 

Mistr  Jan  Hus,  kněz  a  sluha  v  naději  pána  Ježíše  Krista,  všem 
kteříž'  v  pravdě  boha  mikijí,  jeho  zákon  vyznávají,  cákajíce  navštievenie 
spasitele,  s  nímž  žádají  na  věky  přebývati,  „milost'  a  pokoj  ot  boha 
otce"  a  oV  pána  Jezu  Krista,  jenž  sě"*  dal  na  smrt  pro  naše  hříchy,'  aby 
vysvobodil  nás  z  biedného  světa  ^  tohoto  a  ot  věčného  zatracenie  vedle 
vůle  ©tce"  boha,  jemuž  jest  sláva  na  věky"  Amen." 

Najmilejšie,  slyše  žádost  vaši  i  prospěch  v  božiem  zákoně,  „bohu" 
děkuji"  v  radosti  a  žád[ámj,  aby  ráčil  vám  dáti  rozum  dokonaný,  aby, 
znajíce  chytrosti  Antychristovy  a  jeho  posluov,  nedah  sě  jím  svésti  ot 
božie  pravdy.  „I^  uffámť  jeho  svaté  milosti,  žeť  dokoná  v  vás,''  což  jest 
dobrého  počal,"  a  nedá  vám  odpadnuti  ot  své  prav[dy],  ot  niež  sú  mnozí 
pro  bázeň  poběhlí,^  bojiece  sě  viece  biedného  člověka  než  všěmohúcieho 
hospodina,  „jenž'  má  moc  zabíti  i  obživiti,  zatratiti  i  spasiti,"  a  svého 
věrného  sluhu  v  pokušení  zachovati  a  jemu  za  maličké  utrpenie  život 
v  nesmierné  radosti  věčný  dáti. 

*  kterýž  Vdb.  —  i' ocze  Vdb.  —  ^  c/iybí  v  P.  —  '^  psánn  jfye  Vdb.  —  ^  ve  Vdb  opr. 
z  hí-íhy.  —   fgsweta  Vdb.  —  s:  weky  Vdb.  —  '"nás  Vdb. 

'  Srvn.  Gal.  1,  S — 5.  —  -  Cor.  J,  4.  —  "  Sivn.  Filip.  1,6.  —  ^  ]\'arázka  na  Stanislava  ze 
Znojma  a  Pálce,  Jež  se  u  Hrna  i  jindy  rasiéji  vrací;  srvn.  na  př.  r.  52,  .57,  63.  —  *  Sivn.  Jac. 

4, 12:  kterýž  může  spasiti  i  zatřídili. 


Č.  49,     1412,  Xovemb,?  143 

Protož,  najmilejší,  nelekajte  se,  ani  vás  strach  zainúcii],  že  některých 
z  vás  pokúšie  hospodin,  dopúštěje,  aby  sluhy  Antichristovy  vás  pohony 
straših.  Neb  die  buoh  otec  každému  synu  svému  v  Přísloví  Šalomúno- 
vých*:  „Nelekaj'  se  brzké  hrůzy  a  obořených  našie  mocí  zlých  lidí. 
Hospodinť  bude  uboka'  tvého  a  ostřeže  nohu  tvú,  aby  nebyl  popaden." 
A  skrze  Dauida  die  o  svém  každém  slúze,  jenž  pro  něho  trpí':  „S  ním 
jsem  v  zamúcení,  vysvobodím  ho  a  oslavím  ho." 

To  vědúce,  najmilejšie  bratřie  moji,  jakož  die  svatý**  Jakub':  „Za 
všelikú''  radost  mějte,'  když  v  rozličná  pokušenie  padnete,  vědúce,  že 
slúženie  viery  vašie  trpělivost  činí  a  trpělivost  skutek  dokonalý  má,  aby 
byh  dokonalí  a  cel[í],  v  ničem  nedostateční."  A  potom  die'':  „Blahosla- 
vený muž,  kterýž  trpí  pokušenie,  neb  když  zkušen  bude,  vezme  korun[u] 
života,  kterúž  jest'"  slíbil  buoh  milovníkóm  svým." 

Protož  „stuojte'°  pevně  v  pravdě,  kterúž  ste  poznali";  „vše,"  což 
činíte,  čiňte  jako  synové  boží."  Doufajte,  žeť  jest  Kristus  svítězil,  že  i  vy 
svítězíte."  Pomněte  na  něho,  jenž  trpěl"  od  hřiešniekuov  protivenstvie, 
aby  nepotuchli  v  své  dobré  žádosti.  A  spolu  vši(;kni,  „složiece'^  každé 
břiemě  a  otstrčiece  každý  hřiech,  běžmy  trpělivostí''  k  ustavenému  boji, 
vdb  hledíce  na  stvořitele  viery '  a  k  dokonači  Ježíšovi,  *  jenž,  předloživ  sobě 
radost,  strpěl  jest  kříž,  pohaněnie  nedbav,  a  již  na  pravici'  boží  sedí." 
Ó  poněvadž  on,  stvořitel,  pán  i  král*  všeho  světa,  bez  své  potřeby" 
v  božství  ráčil  jest  sebe  ponížiti  v  člověčenství,  že  jsa  bez  vinny,  ráčil 
nám  hřiešným  věrně  tak''  slúžiti,  že  podstúpiv  žízeň  a  lačnost,  zimu 
i  vedro,  trud  i  nespanie,  v  modlení,  ponocování,  v  kázání,  v  práci  i  utie- 
kánie  trpěl  jest  od"'  biskupův,  ot  kněží,  ot  mistruov  i  ot  zákoníkuov^ 
veliké  hanění,  tak  že  sú  ho  nazývali  žráčem  i  opilcem,  bláznem  i  ďábel- 
níkem, svódcí  i  božím  rúliačem,  řkúc  také,'^  „že  ten  člověk-  od  boha 
nenie,"  jemuž  vloživše  vinu  kacierstvie'  vyvobcovali  sú  ho  a  z  města 
vyvedše,  na  kříži  sú  ho  pověsili""  jako  zlořečeného."'' 

Ó  poněvadž  sú  kněží  tak  učinili  jemu,  jenž  jest  všeliké  neduhy  slo- 
vem, bez  peněz  a  bez  nákladuov  jě"  uzdravoval,  ďábly  vymietal,  mrtvé 
křiesil  a  božiemu  zákonu  jě""  učil,  nic  jim  neškodil,  hřiechu  do  sebe 
neměv,  jedné  že  jim  jich  zlost  zevně  pravil:  i  co  sě  divíte,'*''  že  nynější" 


*  ve  Vdb  in  mmg.:  ,[Proverl)ijonun  [teťciJo\  *=•'  ve  Vdb  in  marg.:  ,[Jla' 
primo'. 

'  boha  P.  —  ^  všecku  F.  —  '  luejte  Vdb.  —  "'  st  doplněno  ve  Vdb  mezi  řádky.  — 
"  vše,  což  —  boží  v  P  až  za  větou:  Doufajte  —  svítězíte.  —  "  íjwytyezytye  Vdb.  —  p  jest 
trpěl  P.  —  1  trpělivostí  běžme  P.  —  ■■  věcí  P.  — '^  ve  Vdb  za  tím  škrt.  bo.  —  *  král  a  pán  P; 
ve  Vdb  za  tím  škrtnuto:  sw.  —  "  ve  Vdb  za  tím  škrtnulo  w.  —  ^  tak  věrně  P.  —  *  ye  Vdb 
za  tím  škrtn.  p.  —  "  zákony iuo v  Vdb.  —  y  czlowel  Vdb.  —  opsáno:  kaczyerjitwye  Vdb.  — 
="«  powefíyly  Vdb.  —  ""  zlořéného  Vdb.  —  '^'^  gye  Vdb.  —  •^'^  divíme  P.  —  "  nyneffy  Vdb. 

''Prov.  3,  25—26.  —  '  Ps.  90, 15.  —  Vac.  1, 2—4.  —  ^  Jac.  1,  12.  —  '"  Srvn.  1.  Cor.  16, 
13.  —  "  Srvn.  Col.  3, 17.  —  ^' Heb.  12, 1—2;  srvn.  podabnr  užití  tohoto  citátu  v  listé  Wi/- 
cheové  c.  22.  —  ''Mat.  11,  19,  Luc.  7,34,  Job.  9,  16. 


144  Č.  49.     1412,  Novemb.? 

Aiitichristovi  poslové,  jenž  sú  lakomější  i  smilnější,  ukrutnější  i  chytřejší," 
nežli  oni,  že  sě  slúhám  jeho  protivie,  hanějí  je  i  pudle,  zlořečí,  žalařují 
i  mordují. 

Však  řekl"^  jest  milostivý''''  král,  pán,  mistr  i  otec,  bratr  milý,  stvo- 
řitel mocný  i  vykupitel  náš  milosrdný'^:  „Nenávidí-li*  vás  svět,  vězte,  že 
jest  mě  prvého  nenáviděl;  byste  z  světa"  byli,  svět  by,  což  jeho  jest, 
miloval,  ale''''  že  zez  světa"  nejste,  a  že  sem  já  vás  vyvolil  z  světa, 
protož  vás  nenávidí  svět.  Pomněte  na  mú  řeč,"""  kterúž  pravil  sem  vám : 
Neníť  věcí  sluha,  než  pán  jeho.  Poněvadž""  mě  pudili  sú,  i  vás  puditi 
budu,  zachovali-li  sú  mú  řěč,°°  i  vašiť  zachovají.  Ale '''' ty  všecky  věci 
čini[ti]''''  budu  vám  pro''''  jméno  mé,  neb  neznají  toho,  jenž  poslal  jest 
mne.'"'' " 

Aj,  teď  máte  prorokovánie ''  svého  spasitele,  že  jeho  vyvolení  mají 
trpěti  od  světa,  to  jest  od  zlých  lidí,  jenž  boha  otce  i*'  pána  Ježíše 
v  pravdě  neznají;  neb  ač  ústy  řkú,  že  boha  znají,  ale''"'  zlými  skutky  sě 
jeho  odřiekají"";  tak  die  svatý**  Pavel.''  A  skutkové  jich  jsú  zevní: 
lakomstvie  *  i  svatokupetstvie,  přielišná  pýcha  i  smilstvie,  božieho  slova 
opuštěnie  i  potupenie,  nálezkuov  jich  nad  boží  zákon  velebenie  a  pokory 
i  chudoby,  nesmilnosti  i  utrpení  Ježíšova"  zavržení. 

Aniž  přestanu  "*'*  zlí  sě  protiviti  a  věrní  Ježíšovi  údové  trpěti,  dokud 
zde  boj  Kristóv  a  Antichristóv  stane.  Nebť  die  svatý***  Pavel"*:  „Všickni, 
kteříž  chtie  věrně  živi  býti  v  Kristovi  Ježíšovi,  protivenstvie  budau  trpěti. 
Ale''''  zlí  lidé  a  svodce  prospějí  u  větčí""  zlé,  blúdiece  a  v  blud-'-'  pu- 
stě jíce." 

Miení  svatý  Pavel,  že  dobří  všickni"  mají  trpěti  pro  Krista  Ježíše, 
a  zlosynové  ti  budu  blúditi  a  jiné  svoditi  a  tak  v  zlosti  svú  vuoli  k  za- 
tracení plniti.'  Protož  prorokoval  jest  milosrdný  spasitel  na  výstrahu 
svým  vyvoleným  řka'^:  „Aj,  já  posielám  vás  jako  ovce  mezi  vlky;  protož 
buďte  opatrní  jako  hadové  a  sprostní  jako  holubice,  a  varujte  sě  od  lidí. 
Neb  dají  vás  v  zbory  své,"  to  jest  k  pohanění,  „a  v  školách  svých  budu 
vás  mrskati.  A  dá  bratr  bratra  na  smrt  a  otec  syna,  a  vstanu  děti  proti 
otci  a  proti  mateři  a  smrtí  [je]  zahubie,""^  a  budete  v  nenávisti  všem  pro 
méno  mé.  A  ktož  setrvá  až  do  konce,  ten  spasen  bude.  A  když  vás  budu 
puditi  v  městě  tomto,  utecte ''  do  jiného."  A  že  ten  běh  stane  do  súdného  dne. 


*  ve  Vdb  in  inanj.:  ,15°'.  —  **  ve  Vdb  in  marg.:  ,[T]hi  3°',  —  ***  ve  Vdb 
in  marg. :   .2"  Thi'. 

♦'  lakomejíy.  ímylneijy,  vkiutneyiiy,  phytreyjiy  Vdb.  —  ""  Wfal  rzel  Vdb.  —  ''''  mi- 
lostivé Vdb:  známka  moravského  dialektu  písařova?  —  "z  jiyeta  Vdb.  —  ^^  alle  Vdb.  — 
"  ze  zjiwyeta  Vdb.  —  """  rzyes  Vdb.  —  ""  ponyewaz  Vdb.  —  "°  ve  Vdb  oprav,  z  rzyeí.  — 
•"P  czyiiy  Vdb.  —  ii  o  připsáno  mezi  řádky  Vdb.  —  "  me  Vdb.  —  =*  ve  Vdb  druhé  ro  mezi 
řádky.  —  <*  ve  Vdb  nad  řádkem.  —  ""  odrzyelíay  Vdb.  —  ^^'  Ježišovi  Vdb.  —  '''■'''  přezsstanú 
Vdb,  ale  z  nadepsáno  dodatečné.  —  ^^  věci  P.  —  y>'  ve  Vdb  za  tím  škrtnuto  wftu.  — 
"  wfczkny  Vdb.  —  "  plynauti  P.  —   ■'"  tak  P;  ve  Vdb  je  chybí.  —  ^'  utezte  Vdb. 

''Joh.  15,  18—21.  —  '"•  Tit.  1,  16.  —  "■  2.  Tim.  3,  12— IS.  —  "  Mat.  10,  16—17,  21—23. 


C.  49.     141'2,  Noveinb.?  145 

Die  dále'^:  „Věru  pravi  vám,  neskonáte  měst  ysraelských,  ažť  přídě 
syn  člověka.  Nenie  učedlník  nad  mistra,  ani  sluha  nad  pána  svého. 
Dosti  jest  učedlníku,  aby  byl  jako  mistr  jeho,  a  slúze,  aby  byl  jako  pán 
jeho.  Poněvadž  otce  čelednieho  Belzebubem  jsú  nazývali,  čím  viece  če- 
ledíny jeho?   Protož  neroďte  sě  jich  báti." 

Aj  takť  jest  mluvil  spasitel,  své  budúcí  vystřiehaje,  uče  i  těše  je; 
vystříhaje,  aby  opatrně  sě  měli,  vlky  hltavé  po  skutciech''  znali,  jenž 
chtie  lakomstviem  vešken  svět  pohltiti,''  a  falešné^  proroky  aby  po  tom 
znali,  že  sě  s  pravými  proroky  ani  v  písmě  ani  v  skutciech  nesjedná- 
vají,  a  jako  falešné  Kristy,  jenž  praví,  žej  jsú  oni  naprvnější"  Kristovi 
úředníci,  a  súce  v  skutciech  najvětčí  jeho  protivníci.  Rádi  by,  by  mohli, 
jeho  slovo  udusili,  jenž  sě  jich  pýše,  lakomství,  svatokupetství,''  smilství 
i  Jiným  jich  skutkóm  protiví. 

Prvé  sú  sáhli  na  všecky  káply,  aby  v  nich  slova  božieho  nekázali'''; 
toho  jim  Krisstus  nepřepustil.  Již  sú  sáhli,  *  jakož  slyším,  aby  Bethlem 
zbořiH,^°  a  v  kostelech,  v  kterých  proti  jejich  zlosti  káží,  aby-'  nekázali.' 
Také,  uffám  bohu,  v  tom  neobdržie.  Prvé  sú  sieti  pohonů  a  kletby  na 
Huss  rozestřen,--  a  již  na  mnohé  sú  zavlekli.  Ale"""*  poněvadž  hus,  lénie 
pták,  domácí,  nelétavý  vysoko,  jim  ty  sieti  počela  jest  dřieti,  ovšem 
i''  jiní  ptáci  mnozí,  jenž'  i  životem  vysoko  k  bohu  léčí,  rozdrú  jim  jich 
sieti.  Zavlekli  sú  pohonem,  ostrašili  sú  klatbu  jako  dřeveným  ostřiešem 
a  konečný  z  túlu  Antichristova  sú  šíp  vystřelili,  když  sú  boží  službu 
a  chválu  stavili.  A  čím  viec  chtie  svú  zlost  tajiti,  tiem  ji"  viece  ozna- 
mují,'" a  čím  viece  chtie  býti  svobodni,  tiem  viece  práce  mají,  a  čím'' 
viece  svá  ustavenie  jako  sieti  chtie  tvrditi,  tiem  sě  jim  více  drú,  a  chtiece 
mieti  pokoj  tělesný,  ztratili ^^  sú  jej"  i  duchovní,  jiným  chtiece"  škoditi, 
sami  sobě  viece  škodie. 

Děje  sě  jim  jako  židovským  kněžím  a  biskupóm,  jenž,  což  sú  chtěH 
zachovati,  to  sú  ztratili,  a  čeho  sú  sě  chtěli  vystřieci,  v  to  sú  upadli, 
mně,"  by  pravdu  přemohli''  v  plně,  jenž  na  věky  přemáhá,  mně,''  by  ji 
utlačiH,  ana  tu  zvláštnost ''  má,  že  čím  ji  viece  chtie  zastieniti,  tiem  viece 
sě  osvěcuje,  a  čím  ji  viece  doluov  tlačie,  ač  druhdy  padne,  ale  potom 
viece  sě  pozdvihne, 

"  chybí  i)  j".  —  '•  ve  Vdb  za  tím  škrtnuto  ua.  —  ^polhtyty  Vdb.  —  f  fallešné  Vdb.  — 
^  zey  gííu  ony  naprwneyífy  Vdb.  —  '•  íjwatokupetíítwi  Vdb.  —  '  ve  Vdb  za  tím  škrtn.  la. 
—  •*  ji  P.  —  '  gens  Vdb.  —  "'  práce  mají.  P.  —  "  a  chtě  jiným  P.  —  °  mniem  Vdb;  mnějíc 
P.  —  p  ve  Vdb  za  tím  škrtnuto  wl.  —  i  vzvláštnost  a  vzrost  P. 

'''Mat.  10,  23—26,  citováno  však  místy  volně.  —  ^'' Mínén  zákaz  kázání  v  kaplích,  vy- 
daný Ale.xandrem  V.  dne  20.  pros.  1409;  v.  Palacký,  Docum.  str.  374—376.  —  -'  Nařízení 
o  sboření  Betléma  vydáno  asi  v  srpnu  a  došlo  do  Prahy  před  koncem  září  1412.  —  -'  Mí- 
něna asi  peče  o  zachovávání  interdiktu,  jehož  v  některých  kostelích  od  přátel  Huso- 
vých nedbáno.  —  --  Narážky  na  Jednotlivě  fáse  Husova  procesu,  srvn.  i  č.  45.  K  dal- 
šímu srvn.  Knížky  proti  knězi  Kuchmistrovi,  Erben  III,  253  n.  —  -^Myšlenka  běžná 
u  Matěje  z  Janova. 

10 


Ui3  C.  49,  W\     1412,  Nove-Jib.? 

Biskupové,  kněžie,  mistři  a  zákoníci,  Herodes  i  Pilát,  měštěné  Jeru- 
salemščí  i  obec  pravdu  sú  odsúdili  i  mrt\ili  i  v  hrob  položili,*"  ona  pak, 
vstávši,  přemohla  jest  všecky,  za  Jednoho  kazatele,  to  jest  za  se,*  dala 
jim  jich  dvanácte  i  více.  A  táž  pravda  za  hus  jednu  nestatečnau  dala 
jest  Praze  orlův  mnoho  i  sokolův,-^  jenž  zrak  dobrý  mají,  vysoko  milostí 
léčí*  a  dobře  králi  a  pánu  Ježíšovi  ptáky  loví,  on  jich  posílí  i  všech 
svých  věrných,  jimž  dí'":  ,,S  vámi  jsem  až  do  skonání  světa."  Ó  poně- 
vadž on,  pravý  bůh.  všemohúcí,  jest  s  námi.  obránce  naj mocnější  a  naj- 
jistější,  král  a  dárce  najštědřejší,  kdo  proti  nám  v  boji  ostojí,  který  strach 
nás  od  něho  odlaucí,  která  smrt  oddělí?  I  co  ztratíme,  když  pro  něho 
zboží,  přátely,  cest,  bídný  svět  i  život  bídný  složíme?  Jistě  teprv  bídy 
zbudeme,  stokrát  utěšenější  zboží,  přátely  milejší  a  chválu  radostivější 
přijmene,  smrt  nás  od  těch  věcí  neodlaucí.  Neb  kdo  pro  Krista  umře, 
ten  vítězí,  vší  bídy  zniká  a  radosti  věčné  požívá,  jíž  vám  všem  se  všemi 
věrnými  i  se  mnau  rač  dopomoci  spasitel  milosrdný  Ježíš  Kristus. 

Tuto  řeč  vám  píšu,  bratří  milí  i  sestry  milé,  aby  stálí  byli ... 

V  P  nadpis:  , Šestá  epištola.' 

49*. 

M.  Jan  Hus  Pražanům :  teší  se  z  jejich  stálosti,  napomíná,  aby  vytrvali, 
a  stěžuje  si  na  násilnosti  protivníků,  oznamuje,  ze  káze  jinde. 

[Na  neznámém  miste-,  Í412,  November  (?).J 

Rukopis  nezachován,  zastupují  jej  Opera  (Op). 

Opera  I  f.  95'— 97  c.  F/ == /-  pag.  119—121  č.  VI  ^  Palacký,  Docu- 
menta  str.  36—41  č.  17.  Český  překlad  Mareš  82—88  c.  27  =  str.  98—105 
č.  27^=^  str.  55 — 59  c.  27? —  O  českém  znéní,  asi  původním,  v.  poznámky 
v  úvodě  k  č.  49. 

O  čase  srvn.  Novotný,  Listy  25 — 27 ;  srvn.  poznámky  k  te.xtu  českému; 
zmínka,  že  káže  jinde,  sice  by  mohla  svědčiti  o  pozdější  době  vzniku,  ale 
hned  následující  žádost  o  modlitebnou  podporu  jeho  hojnějšího  psaní  a  ká- 
zání ukazuje,  tuším,  že  tak  činí  dosud  ojediněle ;  rozhodující  pak  jest,  tuším, 
zmínka  o  interdiktu  (v.  pozn.  27.),  z  níž  plyne,  že  Hus  ještě  od  svého  odchodu 
v  Praze  nebyl. 

Magister  Johannes'  Hus,  servus  in  spe  Jesu  Christi,  omnibus,  qui 
diligunt  deum,  illiusque  legem  confitentur-.  expectantes  revelacionem  sal- 

C.  49:  ^  tím  tončí  Vdb.  —  *  zase  P.  —  'létají  neb  léčí.  P. 

Č.  49:  -*  Mo/ila  by  snad  býti  narážka  na  Jakoubka  a  Drážďanské  mistry;  sron. 
Sedlák,  Mikuláš  z  Drážďan  (Hlídka,  1914,  zi>!.  of.  v  Brně  t.  r.J.  —  "  Mat.  28,  20.  —  ^-^  2. 
Thes.  3,  3—4. 

Č.  49*:  ^.loaunes  Op. 


é.  49*.     1412,  November  (?)  147 

vatoris,  cum  quo  vivere  in  eternum  desiderant,  „gracia'  et  pax  a  deo 
patře  et  domino  Jesu  Christo,  qui  se  dědit  victimam  pro  peccatis  nostris, 
ut  nos  de  lioc  calamitoso  mundo  et  eterna  dampnacione  seeundum  vo- 
luntatem  dei  patris  liberaret,  cui  gloria  in  secula.  Amen." 

Audiens,  carissimi,  vestrum  desiderium  et  felicem  in  verbo  dei  pro- 
gressum  „gracias"  deo  ago"  petoque,  ut  vobis  perfectum  dignetur  dare 
intellectum,  quo  agnoseentes  astucias  et  fraudes  Antichristi  illiusque  mi- 
nistrorum,  non  permittatis  vos  a  veritate  dei  abduci. 

Ego  „confido^  in  eius  misericordiam,  quod  bonům  opus  in  vobis  in- 
ceptum  perficiet"  et  non  sinet  vos  a  sua  veritate  aberrare,  a  qua  multi 
propter  metům  periculi  recesserunt/  reformidantes  magis  miserum  ho- 
minem,  quam  omnipotentem  deum  „qui'  liabet  potestatem  oceidere  et 
vivificare,  perdere  et  salvare'"  suosque  fideles  in  variis  et  gravibus  ser- 
vare  periculis,  ac  illis  pro  parva  momentaneaque  passione  vitam  in  inef- 
fabili  gaudio  eternam  dare. 

Quapropter,  carissimi,  ne  timeatis,  neque  terrore  conturbemini,  quod 
aliquos  ex  vobis  dominus  tentet,  permittens,  ut  vos  ministři  Antichristi 
sua  tyrannide  perterrefaciant.  Nam  ipse  deus  Proverb.  cap.  3.  ad  quem- 
libet  suum  servum  diciť':  „Ne  paveas  repentino  terrore  et  irruentes  tibi 
potencias  impiorum;  dominus  enim  erit  a  latere  tuo"  etc.  Et  per  pro- 
phetam  Dauid  dicit^:  „Cum  illo  sum  in  tribulacione,  liberabo  eum  et 
glorificabo"  etc. 

Hoc  scientes,  carissimi,  ut  dicit  sanctus  Jacobus*:  „Pro  omni  repu- 
tate  gaudio,  dum  in  varias  tentaciones  inciditis,  scientes,  quod  probacio 
fidei  vestre  pacienciam  parit,  et  paciencia  bonům  opus  habet,  ut  sitis 
perfecti,  integri,  et  in  nullis  deficientes".  Et  deinde  diciť^:  „Beatus  vir, 
qui  suffert  tentacionem.  Nam  cum  probatus  fuerit,  recipiet  coronam  vité, 
quam  deus  diligentibus  se  promisit". 

State  igitur  firmiter"'  in  veritate,  quam  cognovistis;  omnia,"  que- 
cumque  ťacitis,  ut  filii  dei  facite.  Confidite,  quia  Christus  vicit,  et  vos 
eciam  vincetis.  Mementote  illius,  qui  a  peccatoribus  multas  persecuciones 
passus  est,  ne  deficiatis  in  vestro  bono  desiderio,  et  simul  „deponentes^^ 
omne  onus  peccati,  curramus  ad  assiduum  bellům,  considerantes  *  autho- 
rem  fidei  et  consummatorém  Jesum,  qui  proposito  sibi  gaudio  passus 
est  crucis  ignominiam  confusione  contempta,  atque  in  dextera  sedis  dei 
sedět". 

Quandoquidem  ille  creator,  rex  et  dominus  tocius  mundi,  non  adactus 
íop  necessitate  "divinitatis  se  humiliavit  in  humanitate,  cum   sit  innocens. 


*  V  Op  in  marg.  poznámka :  ,Exemplum  Christi'. 

'  Sivn.  Gal.  1,  3—5.  —   ^  Philip.  1,  3.  —   ^  Srvn.  Philip.  1,  6",  —  '  Patrně  narážka 
na  Stanislava  a  Pálce,  jak  se  i  jindy  často  u  Husa  vrací;  v.  č.  52,  57,  63.  —  '•'Srvn.  Jac 
4, 12:  qui  potest  perdere  et  liberare.  —  ''Proverb.  3,  25—26.  —  '  Psalm.  90,  15.  —  ^Jac_ 
1,  2—4.  —  'Jac.  1,  12.  —  '"  Srvn.  1.  Car.  16,  13.  -  ''  Srvn.  Cot.  3,  17.  —  ''  Heb.  12,  1—2 
srvn.  podobné  užití  tohoto  citátu  v  listě  Wycheově  č.  22. 

10* 


148  r.  49-.     U12.  Xoveiiil)er  (?) 

nobis  peccatoribus  fideliter  inservivit,  toleraus  famem,  sitiui,  frigus,  estum, 
vigilias,  debilitatem,  iii  docendo  labores.  ab  episcopis,  sacerdotibus  et 
scribis  graves  contiimelias  perpessus  est,  adeo  ut  eum  „voracem,  pota- 
torem",  deinoniaciim  et  blasphemum  appellarent,  dicentes,  „quod  ille 
homo  a  deo  iion  est'^",  quem,  notám  heresis  obicientes,''  excommunica- 
verunt,   educentes    extra   civitatem,   criicifixeruiit   tamquam   maledictum. 

Si  igitiir  Christus  talia  a  sacerdotibus  passus  est,  qui  omneš  lan- 
guores  verbo,  idque  sine  pecunia  et  sumptibus  curavit,  demonia  eiecit, 
mortuos  siiscitavit,  legem  dei  eos  docuit,  in  ulla  re  nemini  nocuit,  neque 
peccatum  fecit,  hoc  tarítum,  quia  eormn  maliciam  detexit :  quid  miramm', 
si  hodie  Antichristi  ministři,*  qui  šunt  magis  avari,  luxuriosi,  crudeles 
et  astuti  quam  Pharisei,  servos  dei  persequuntur,  contumelia  affíciunt, 
illis  maledicunt,  eos  excommunicant,  incarcerant  et  occidunt? 

Memineritis,  quid  noster  rex  et  dominus  dixerit":  „Si,  inquit,  odit 
vos  mundus,  scitote,  quod  me  prius  odio  habuit;  si  ex  mundo  essetis, 
mundus,  quod  suum  est,  diligeret.  Sed  quia  de  mundo  non  estis,  et  quia 
ego  vos  elegi  de  mundo,  ideo  vos  odit  mundus.  Mementote  sermonis 
mei,  quem  locutus  sum  vobis :  non  est  maior  servus  domino  suo.  Si  me 
persecuti  šunt,  et  vos  persequentur.  Si  meum  sermonem  servaverunt, 
et  vestrum  servabunt.  Sed  hec  omnia  íacient  vobis  propter  nomen  meum, 
quia  non  noverunt  eum,  qui  misit  me", 

En  liabetis  propiieciam  nostri  salvatoris,  quod  illius  electi  persecu- 
cionem  semper  pacientur  a  mundo,  hoc  est,  a  malis  hominibus,  qui  Deum 
patrem  et  dominům  Jesum  in  veritate  non  noverunt.  Nam  „licet  ore 
confiteantur  se  deum  nosse,  tamen  malefactis  suis  eum  negant",  ut  sanc- 
tus  Paulus  ad  Titum  dicit.''  Quorum  opera  šunt  manifesta:  avaricia,  si- 
monia,  fastus,  luxuria,  desercio  et  contemptus  verbi  dei,  quique  huma- 
nas  tradiciones  omni  verbo  dei  anteferunt,  humihtatem,  paupertatem, 
temperanciam  et  amorem  Christi  nihiU  facientes. 

Quare  non  cessabunt  mali  pios  persequi,  donec  hic  bellům  Christi 
et  Antichristi  durabit.**  Nam  dicit  sanctus  Paulus'^;  „Omneš,  qui  pie 
vivere  volunt  in  Christo,  perseciicionem  pacientur.  Verum  mali  homines 
et  seductores  proficient  in  peius,  semper  errantes  et  in  errorem  mittentes". 

Wlt  sanctus  Paulus  hiis  verbis,  quod  omneš  pii  pro  Christo  perse- 
cucionem  pacientur,  mali  vero  errabunt  et  alios  seducent,  ac  ita  in  ma- 
licia  suam  voluntatem  in  perdicionem  implebunt.  Prophetavit  igitur  de 
illis  Salvátor  dicens'^:  „Ecce,  ego  mitto  vos  sicut  oves  in  medio  lupo- 
rum.  Estote  ergo  prudentes  sicut  serpentes,   et  simplices  sicut  columbe, 

*  in  maiy. :  ,Sevicia  Antichristi  in  pios'.  —  ''*  in  marg. :  .Bellům  Christi 
et  Antichristi". 

''  obijcieutes  Op. 

'■■Mat.  11,  19,  Luc.  7,  34,  Joli.y,  W.  —  "Jo//.  15,  18—21.  —  '  Tit.  1,  16.  —  '2. 
Tim.  3,  12—13.  —   ''Mat.  10,  16—17,21—23. 


Č.  49*.     1412,  Noveniber  ('?)  149 

et  cavete  ab  hominibus.  Nam  tradent  vos  in  coiiciliis"  et  in  synagogis 
suis  flagellabunt  vos.  Et  tradet  frater  fratrem  in  mortem,  et  pater  filium, 
et  consurgent  filii  contra  patrem  et  matrem,  et  mořte  afficient  eos,  et 
eriint  invisi  omnibus  propter  nomen  meum.  Qui  autem  perseveraverit 
usque  ad  finem,  hic  salvus  erit.  Et  si  vos  persecuti  fuerint  in  hac  civi- 
tate,  fugite  in  aliam".  Hec  autem  persecucio  durabit  usque  ad  diem 
indicii. 

Dicit  ergo  ulterius'*:  „Amen.  dico  vobis,  non  perambulabitis  omneš 
civitates  in  Israel,  donec  veniat  filius  hominis.  Non  est  discipulus  super'' 
magistrům  neque  servus  super''  dominům  suum.  Satis  est  discipulo,  ut 
sit  sicut  magister  eius  et  servus  sicut  dominus  suus.  Si  patrem  familias 
Beelzebub  vocaverunt,  quanto  magis  domesticos  eius.  Quare  ne  timeatis''. 

Hec  ad  suos  discipulos,  ut  talia  possint  evitare,  locutus  est,  erigens 
mentes  eorum,  ut  prudentes  sint,  et  lupos  rapaces  per  eorum  opera 
agnoscant,  qui  sua  avaricia  universum  mundum  absorbere  volunt. 

Preterea  docuit  eos,  quomodo  falši  prophete  cognoscantur,  quod 
videlicet  cum  veris  prophetis  neque  in  scripturis,  neque  in  operibus 
consenciunt.  Šunt  itaque  falši  Christi,  qui  dicunt  se  esse  primarios  Christi 
discipulos,  existentes  in  operibus  capitales  illius  hostes  et  adversarii. 
Omnibus  ergo  modis,  si  posset  ťieri,  verbum  dei  opprimere  conantur,^ 
quia  eorum  contumaciam,  superbiam,  avariciam,  luxinMam,  simoniam  et 
alia  malá  opera  reprehendit. 

Invaserunt  igitur  quedam  teinpla  et  sacelia,  ne  in  illis  verbum  dei 
predicaretur,'^  verumtamen  tale  facinus  Christus  illis  perpetrare  non 
permisit.  lam,  *  ut  audio,  moliuntur,  ut  sacellum  Bethlehem  diruant,'"  et 
in  aliis  templis,  in  quibus  verbum  dei  docetur,  prohibent  predicare.'' 
Verumtamen  confido  in  deo,  quod  nihil  efficient.  Prius  laqueos,  citaciones 
et  anathemata  Anseri"^'  paraverunt,  et  iam  nonnulis  ex  vobis  insidiantur: 
sed  quia  Anser  animal  cicur,  avis  domestica,  suprema  volatu  suo  non 
pertingens,  eorum  laqueos  rupit,  nihilominus  alie  aves,  que  verbo  dei  et 
vita  volatu  suo  alta  petunt,  eorum  insidias  conterent.  Tetenderunt  laqueos 
suos  et  anathemate  tamquam  ligneo  accipitre  perterrefecerant  ignitumque 
ex  Antichristi  pharetra  iaculum  emiserunt,  dum  verbum  dei  et  cultum 
illius  prohiberent.  Verum  quo  magis  suam  náturám  occultant,  eo  sepius 
innotescit,  et  quo  magis  nituntur  suas  tradiciones  tamquam  rete  expan- 
dere,  eo  magis  rumpuntur,  et  volentes  habere  pacem  mundi,  eam  amit- 


*  V  Op  in  marg. :  ,Consilium  de  diruendo  templo  Bethlehem'. 

"^  concilia  Op,  opraveno  podle  Viilif.  —  '^  supiu  Op,  —  ^  conatur  Op. 

^*  Mat.  10,  23—26;  citováno  všude  místy  volně.—  ^'^  Zákaz  iiázání  v  kaplích  vy- 
daný od  Alexandra  V  dne  20.  prosince  140.9;  v.  Palacký,  Docuni.  str.  374—376.  — 
--  Nařízení  o  shoření  Betléma  vydáno  asi  v  srpnu  a  došlo  do  Prahy  před  koncem  září 
1412.  —  -'  Míní  se  asi  péče  o  zachovávání  interdiktu,  Jehož  v  některých  kostelích  od 
přátel  Husových  nedbáno.  —  -'  Narážky  na  jednotlivé  fáse  Husova  procesu,  srvn.  i  č.  45. 
K  dalšímu   srvn.   Knížky   proti  knězi  Kuchmistrovi,  Erben  III,  253  n. 


150  C.  49*.     1412,  Nnvember  (?) 

tiint,^'  simiilque  et  spirituálem,  cum  aliis  veliut  nooere,  sibi  ipsis  maximě 
obsunt. 

Accidit*  igitur  illis  sicuti  ludeorum  sacerdotibus  et  pontificibus,  quod 
ea,  que  conabantur  retinere,  amiserunt,  et  quod  fugere  volebant,  in  id 
inciderunt,  putantes  se  veritatem,  que  semper  vincit,  posse  vincere  et 
eam  opprimere,  cum  hec  sit  ipsius  proprietas  et  nátura,  ut,  quo  magis 
obscuratur,  eo  magis  illucescit,  et  quo  magis  deprimitur,  eo  magis  elevatur. 
'  Pontifices,  sacerdotes,  seribe  et  Pharisei,  Herodes  et  Pilatus  ceteri- 
que  Jerosolimitani  veritatem  condempnaverunt  et  morti  tradiderunt  et 
sepelierunt,  illa  vero  resurgens,  vicit  omneš,  loco  sui  dědit  alios  duo- 
decim  predicatores. 

Et  hec  eadem  veritas  pro  uno  Ansere  infirmo  et  debili  multos  fal- 
cones  et  aquilas,  que  acie  oculorum  alias  aves  superant,  Pragam  misit  "^ ; 
he  alte  gracia  dei  volitant,  et  Christo  Jesu  alias  aves  rapiunt,  qui  illos 
corroborabit  et  omneš  fideles  suos  confirmabit.  Nam  dicit":  „Vobiscum 
sum  omnibus  diebus  usque  ad  consummacionem  seculi".  Si  igitur  ille 
verus  deus  est  nobiscum,  defensor  potentissimus  et  rectissimus,  quis 
contra  nos  in  milicia'  sua  poterit  consistere?  Quis  metus  ab  illo  nos 
separabit,  aut  que  mors  separabit  ?  Quid  amittemus,  si  causa  illius  opes, 
amicos,  honores  niundi  et  vitam  miseram  amiserimus?  Čerte  dum-  mi- 
seria  hac  liberabimur,  centuplo  splendidiores  opes,  amicos  cariores  et 
gaudium  perfeccius  recepturi,  mors  his  rébus  nos  non  přivábit.  Nam  qui 
pro  Christo  moritur,  ille  vincit  et  omni  miseria  liberatur  gaudiumque 
eternum  percipit,  ad  quod  nos  omneš  salvator  Jesus  Christus  perducere 
dignetur. 

Hanč  epištolám,  ťratres  carissimi  et  sorores  dilecte,  ideo  scripsi,  ut 
sitis  in  agnita  veritate  constantes,  nec  citaciones  ullas  metuatis,  aut  mi- 
nus quam  antea  ob  crudeles  eorum  minas  verbum  dei  audiatis.  „Nam 
fidelis  deus  est,^''  qui  vos  confirmabit   et  custodiet  a  málo". 

Denique  obsecro  vos,  carissimi,  orate  pro  illis,  qui  veritatem  dei  cum 
gracia  annunciant,  et  pro  me  quoque  orate,  ut  et  ego  contra  maliciam 
Antichristi  scribam  copiosius  et  predicem,  utque  me  deus  in  acie,  cum 
id  maxima  necessitas  exiget,  constituat,  quo  illius  veritatem  tuear. 

*  Nam.  hoc  scitote,  quod  non  subterfugio,  quominus  pro  veritate  dei 
hoc  miserum  corpus  periculo  aut  morti  exponam,  cum  sciam  vobis  ^  nihil 
deesse  in  verbo  dei,  imo  magis  in  dies  propagari  veritatem  ewangelii. 
Verum  cupio  propter  eos  vivere,  qui   violenciam  paciuntur   et  indigent 


*  V  Op  in  marg. :  ,Prophecia  de  pernicie  cleri  ad  exemplum  sacerdotum 
Judaicorum". 

'malicia  Op;  opravil  Palacký.  —  8;demum  Op.  —  '' nobis  Op. 

"  Myšlenka  běžná  ii  Matěje  z  Janova.  —  ^^  Mohla  by  snad  býti  narážka  na  Dráž' 
dánské  mistry,  o  nichž  srvn.  Sedlák,  Hlídka  1914,  zvi.  ot.  —  -''Mat.  28,  20.  —  ^«2. 
Thess.  3,  3. 


Č.  49*,  50.     1412,  Noveiiiber  (?)         Octob.-Novemb.  151 

predicacione  verbi  (iei,  ut  hoc  pacto  malicia  Antichristi,  quo  eam  pii  evi- 
tare  possint,  detegatur.  Quapropter  alibi  predico,  et  aliis'  ministro,  sciens 
in  me  voliintatem  dei  impleri,  sivé  in  mořte  ab  Antichristo,  sivé  in  in- 
fírmitate.  Et  si  venero  Pragam,  certus  sum,  quod  mei  adversarii  insidi- 
abiintur  michi  vosqiie  persequentiir,-^  qui  deo  non  serviunt  et  alios  servire 
prohibent.  Nos  vero  pro  illis  deiim  oremus,  ut,  si  qui  šunt  inter  eos 
electi,  ad  agiiicionem  veritatis  convertantur. 

In  hiis,  que  scripsi,  det  vobis  deus  intellectum  et  perseveranciain, 
et  vestrum  desiderium  dignetur  omnibus  bonis  per  merita  Jesu  Christi 
adimplere,  qui  pro  nobis  contemptissimam  et  crudelissimam  mortem  pas- 
sus  est,  relinquens  nobis  exemplum,  ut  nos  similiter  paciamur  secun- 
dum  eius  voliintatem.  Amen. 

V  Op  nadpis:  ,Ad  Pragenses.  Gratulacio  de  constancia  in  audiendo  ver- 
bum dei  cum  exhortacione,  ne  vel  minis  et  terriculamentis  Antichristi,  vel 
eorum,  qui  deřecerunt,  exemplis  frangantur'. 


50. 

M.  Jan  Hus  „věrným"  v  Praze:  napomíná,  touže  po  styku  s  nimi,  k  stá- 
losti, zvláště  při  mjnějších  pokusech  zavříti  Betlem. 

[V  neznámém  místě,  1412,  Octob.-Novemb.] 

Rkp.  kapitulní  D  50  (^  Kp)  f.  31 — 31' ;  rkp.  univ.  knihovní]  X  E  24 
(=  Univ)  f.  384;  rkp.  kapitulní  F  20  f=-  Kpl)  f.  111—111';  o  Op  v.  odst.  3. 

Op  If.  97  č.  Vil  =  P  stí:  121—122  č.  VII;  Hofler  II,  214—215  (z  Univ); 
Palacký,  Docum.  43 — 44  c.  19 ;  (z  Kpl,  Univ).  —  Český  překlad  Mareš  str. 
92—93  č.  29  --  str.  109—110  c.  29"  =  str.  61—62  c.  29"  -=  Flajšhans,  Listi/ 
z  vi/hnanství  str.  25 — 27  c.  o  ^^  FlaJ.šhans,  Listi]  str.  56—57  č.  XXVIII. 

Te.xt  Op  rozchází  se  úplné  se  zněním  rkpisným.  Flajšhans  str.  25  míní 
tudíž,  že  list  psán  původně  česky,  což  vzhledem  k  určení  nebylo  by  ne- 
možně. Ježto  však  biblické  citáty  jsou  ve  znění  rkpisném  velmi  přesně,  jest 
také  možno,  že  latinský  te.xt  přeložen  záhy  do  češtiny  a  pro  Op  pořízen 
zpětný  překlad  do  latiny. 

O  čase  Novotný,  Listy  Husovy  28  a  d. 

Fidelibus  atque  zelantibus  dominům  Ihesum  Christum  et  verbum 
eius,  qui  habitant  in  Pragensi  civitate,  M.  Johannes  Hus"  servus''  dei,'' 
presbiter  inutilis,  desiderium  perseverancie  in  dei  karitate." 

Č.  49*:  'illis  Op. 

Č.  49*:  -'Z  toho,  tuším,  plyne  jasně,  že  Hus  od  svélio  odcíiodu  z  Prahy  ještě 
tam  (ani  na  krátko)  se  nevrátil. 

Č.  50:  "Huss  Kpl,  Univ.  —  ^  chybí  v  Kpl,  Univ.  —  '^  carit.  Univ,  Kpl. 


150  '  Č.  50.     1412,  Octob.-Noveinb. 

Karissimi '^ !  Obsecro  vos,  repletus  ingeiiti  clesiderio,"  ne  ab  agnila 
veritate  retrocedatis,  qiiam  misericors  salvator  vobis  agnoscere  est  lar- 
gitiis.  „Confido'  etenim,  quod  in  vobis  electis,  qiie  cepiť  dominus,  per- 
ficiet"  et  in  temptacione  perseveranciam  errogabit,  sicut-  eciam  de  me 
ipso  confido  clementissime  bonitati  nestři  salvatoris,  quamquam  nunc 
possum''  cum  apostolo  dicere,  quod  „vivere  michi  Cristus'  est  et  moři 
lucrum,  quod  si  vivere  in  carne,  hic  michi  fructus  operis  est,  et  quid 
eUgam,  ignoro.  Coartor''  enim  e  duobus,  desiderium  habens  dissolvi  et 
esse  cum  Christo,  et  multo  magis  melius;  permanere  autem  in  carne 
necessarium  est  propter  vos".  Sic  inquit  apostolus  ad  Philippenses,"  car- 
ceri  Romano  mancipatus. 

Similiter  vobis,  dilectissimi,  dico,  quamvis  carceri  non  astrictus,'  quod 
ehgerem"'  moři  pro  Christo  et  esse  cum  illo,  vobiscumque"  'laborare 
cupio  pro  salute  vestra,  „et  quid  ehgam°  ignoro,"  misericordiam  dei  pre- 
stolando.''  Formido  siquidem,  ne  in  vobis  multa  malá  perpetrentur,"  ne 
fideles  paciantur  et  iniqui  in'  anima*  deperirent.  Qui  nunc  gratulantur 
exposcuntque,  ut  nedum'  verbum  dei  in  me  sopiatur,  sed  et  ut  locus 
verbi  dei"  Bethleem  fuste  recludatur.  Sed  numquid  posse  postulátům 
cunctipotens  dominus  illis  edonabit?  Etsi  propter  scelera  scelestorum 
permittet,  quemadmodum  in  Bethleem,  in  qua  natus  est,  et  in  Jerusalem, 
in  qua  nos  redemit,  'semper  laudem  grácie  ipsius  personemus,  humili-  *31'k' 
antes  sub  potencia  eius,  qui  cum  se  diligentibus  est  pro  seque  pacientes 
liberat,  eV  insultatores  igni  perpetuo  reservát.''  Hinc  est,  karissimi**  in 
domino,  obsecro,  ne  tediis"  deficiatis,  sed  pocius  Salvátorem  exoretis,  ut 
nobis  perseveranciam  in  bono  tribuat,  confidamusque  de  immensa  eius 
bonitate,  quia  -  verbum  suum  liberabit,'  auxiliumque  nobis  ■  in  Antichri- 
stum  prebebit,  contra  quem  oracione  vestra,  si  Cristo^^  libuerit,  verbo 
dei  rebellabo.  Pax  et  karitas,"  profectus  in  bono,  dehincque  vita  eterna 
in  gloria  sit  vobis''''  a  domino  nostro  Ihesu  Cristo.'"'  Amen. 

V  Univ  (jinou  rukou  souv.)  a  v  Kpl  nadpis:  ,V  epištola  Mgri  Johannis 
Huss,'*''  propter  verbum  dei  persecuti  a"  sacerdotibus"  et^^  eanonicis,^''  ama- 
toribus  verbi  dei "  Pragam  "~  legata'.'''' 

V  Kp  nadpisu  není. 


'^  carissiini  Univ.  —  ^  iug.  gaudio  et  desid.  Kp.  —  *  fecit  Univ.  —  "  sed  Kp,  Univ. 

—  'i  possim  Kp.  —  '  Christus  Univ.  —  ^  coactor  Kpl.  —  '  asdctus  Kp.  —  "'  elegerim  Univ. 

—  "  vobiscum  Kp.  —  °  n  Kp  dodáno  in  marg.  —  p  prestulando  Kp.  —  '^v  Kpl  opraveno 
z  perperentiu-  novým  vypráním  etrentm-.  —  ■■  chybí  v  Kp.  —  ^  aiiimam  Kp.  —  *  nondum 
Univ.  —  "  y  Univ  opraveno  z  dei  verbi.  —  ''  et  —  reservát  cliybí  v  Kp.  —  "  in  tediis 
Univ.  —  >■  y  Kpl  následuje  š/irtnuté  v.  —  ^  libertabit  Kpl.  —  ^*  Christo  Univ,  Kpl.  — 
''*' nobis  Zp.  —  "Christo  Kpl.  —  '"•Epištola  I''  M  Jo  H  Kpl.  —  ^^ chybí  v  Kpl.  —  "di- 
vini  Kpl.  —  sgpragensihns  *Univ.  —  •'•' relegata  etc.  Kpl. 

'  Srvn.  Phil.  1,  6;  Confidens  hoc  ipsuni,  quia  qui  coepit  in  vobis  opas  bonuni,  per- 
ficiet ...  —  ^  Phil.  1,  21—24. 


Č.  51,  ~Ýl.     1412,  Oct.     Nov.  —  Říjen  18.— prosinec  25.  15^5 

51. 

M.  Křišťan  z  Prachatic,  rektor  university,  M.  Janovi  Husovi:  vzpomínaje 

slov  Písma:   „lustum   non   contristahit,  quidquid  ei  acciderit,^''    a  dále: 

„Omneš,  qui pie  volunt  vivere  in  Christo  Ihesu,  persecucionem  pacientur,^" 

teší  Husa  v  jeho  zarmoucení  a  opuštěnosti  od  přátel. 

[V  Praze,  14V2,  Oct.~Nov.] 
Ztracen ;  zmínka  o  ném  a  Jeho  obsahu  v  odpovědi  Husové;  v.  c.  52. 

52. 

M.  Jan  Hus  rektoru  universitij  M.  Křišťanovi  z  Prachatic :  dekuje  za  dopis 
(srvn.  č.  51)  a  oznamuje  své  odhodlání  bojovati  az  do  smrti  proti  moci 

Antikristové. 

[Na  neznámém  místé,  1412,  říjen  16. — prosinec  25.] 

Univ.  IH  G  6  (=  U)  f.  15—15';  Gersdorfski]  IV  24  (=  Gd)  f.  208—209; 
jiný  rukopis,  úzce  spňznéný  s  Gd,  zastupují  Opera  (^=  Op). 

Op.  I  f.  94—94'  c.  HH  =-=  P,  str.  118  č.  HH;  Hófler  H,  222—223  (z  U) ; 
Palacký,  Docum.  str.  54—55  c.  26  (z  U).  —  Český  překlad  Mareš  sír.  107 — 110 
é.  37  =  126—128  č.  37-  =  71—73  č.  37^  =  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str. 
43—46  c.  8  =  Flajšhans,  Listy  str.  65—67  č.  XXXI. 

Venerabilis  domine  rector,  magister  et  pater  graciose!  Valde  conso- 
latus  sum  ex  vestra  litera,'  in  qua  inter  cetera  scribitis-':  „Justum  non 
contristabit,  quidquid"  ei  acciderit";  et  iterum^:  „Omneš,  qui  pie  volunt 
vivert,  persecucionem  pacientur  in  Christo  Ihesu.''"  Ex  quibus  infertis, 
quod  me  non  frangat,  deiciat  et  contristet,"  sed  firmet,  sublevet  et  letificet 
tribulacio  temporalis  sociorumque  absencia.  Gratus  valde  istam  consola- 
cionem  accipio,  pensans  scripture  antecedencia.'  Quia'  si  iustus  sum,  non 
me,  quidquid  '^  sit,  contristabit,  ut  a  veritate  deiciar ;  et  si  pie  in  Christo 
vivo  et  volo  vivere,  necesse  est  me  persecucionem  in  nomine  Christi 
pati.*  Quia  si  oportebať  Christum  pati  et  sic  intrare  in  gloriam  suam, 
necesse  est  nos  miseros  crucem  tollere  et  sic  ipsum  in  passionibus  imitari. 

*  V  Op  in  margine :  ,Iustorum  constantia  et  patientia  in  retinenda  ve- 
ritate'. 

Č.  51:  '  Prov.  12,  21.  —  ^2.  Tím.  3,  12. 

Č.  52 :  aquidquit  Gd;  quicquid  Op.  —  '^  in  Chr.  Ih.  pers.  paciuntur  U.  —  "^non  frangat, 
non  deiciat,  non  contristet  Op.  —  •"  qui  Gd,  Op.  —  ^  quitquid  Gd;  quicquid  Op.  —  *  op- 
port.  Gd. 

Č.  52 :  '  List  ztracen ;  srvn.  č.  51.  —  '  Prov.  12,  21.  —  ^  2.  Timot.  3, 12.  —  '  Pavel  před 
tím  vzpomíná  svých  pronásledování  a  své  stálosti. 


154  Č.  52.     1412,  říjen  16.-  prosinec  25. 

Unde  oertiťico  vos,  v^enerabilis  doinine  rector,  quod  numquam  perse- 
cucio  me  tedio  afficit,  si  me"  peccata  mea  et  deordinacio  Christiani  po- 
puli  non*  afficeret.  Quid  enim  mihi  divicie  seculi,  que  šunt  stercora,  si 
tollerentur,  possunt  molestie  inicere,  quid  ablacio  favoris  seculi,  qui  scit 
a  via  Ctiristi  deicere,  quid  infamia  iilata,  que  purgat  et  clarificat  dei  filios, 
humiliter  tollerata,''  ut  fulgeant  sicut  sol  in  regno  patris  sui,  quid,  si  tol- 
leretur  michi'  vita  misera,  que  est  mors,  quam  qui  hic  perdit,  mortem 
deponit  et  veram  vitam  invenit  ?  Sed  ista  non  concipiunt  homines  fastu, 
fáma,  ambicione  et  ''  avaricia  excecati,  et  quidam  timore,  ubi  non  erat 
timor,^  a  veritate  aversi ;  qui  paciencia,  et  sic  caritate  et  omni  virtute 
privati  tabeseunt,  in  aniino  perplexi  mirabiliter,  eo  quod  eos  urget  ex 
una  parte  veritatis  cognicio,  eť"  ex  alia  parte**  ti  mor,  quo  timent  famam 
perdere  et  corpus  miserum  exponere '  usque  ad '"  mortem.  Illud  ego,  spero 
de  domino  Ihesu,  exponam,  si  misericordia  prestiterit;  quia  non  opto  in 
hoc  nequam  seculo  vivere,  nisi  ad  penitenciam  me  et  alios  ut"  possim 
secundum  dei  beneplacitum  '  provocare. 

Hoc  ipsum  et  vobis  opto,  et ''  hortor  vos  in  Christo  Ihesu  cum  omnibus 
vestris  commensalibus,  ut  sitis  párati  ad  prelium,  quia  primo  inceperunt 
Antichristi  preludia,  ad  que  primo  consequetur  t  pugna.  Et  oportet,'  quod 
Auca**  alas  moveat  contra  alas  Vehemot  et  contra  caudam,  que  semper 
cooperit  abhominacionem  bestie  Antichristi.  Quis  est  caudatt;  ostendif 
propheta,  dicens':  „Propheta  docens  mendacium,  ipse  est  cauda,  et  ho- 
norabilis  senex  ipse  est  caput,""^  disperdet  dominus  capuť^  et  caudam,'  id 
est  papám  et  eius  prophetas,  magistros,  doctores  et  iuristas,  qui  falso 
nomine  sanctitatis  cooperiunt  abhoiuinacionem  bestie.  Que  rogo  maior 
abhominacio,  quam  si  meretrix  discooperiendo  se  totam  inferius,  publice 
parata  esset  cuilibet,  qui  vellet  cum  ea  fornicari?  Adhuc  maior  est  abho- 
minacio bestie,  que  parata  est  a  quocunque  veniente  adorari,  sedens  in 
loco  dignitatis,  quasi  sít  deus,  et  existens  parata  vendere,  quidquid '  vo- 
luerit  quis  emere  in  spiritualibus ;  '  et  vendit  illud/  quod  non  habet.  Ve 
mihi  ergo,  si  super  ista  abhominacione  non  predicavero,  non  flevero  et 
non  scripsero.'  Michi  ve,  vos  videritis,  cui  non  est  ve.  Clamaf  aquila 
volitans:  „Ve,  ve,  ve  hominibus  habitantibus  in  terra!" 


*  VOp  in  margine:  ,Pia  sollicitudo  pro  populo.'  —  =•-*  1^  Op  in  marg. :  ,Qui- 
dam  defecerunt.'  —  t  VOp  in  margine :  ,Exhorta[io  plena  prophetici  spiritus 
et  pietatis.  —  tt  V  Op  in  margine :  ,Caput  et  cauda  Antichristi.' 

s  si  non  me  U.  --  ''tollerata  humiliter  U.  —  'michi  tolleretur  U.  —  ^  chybí  v  Gd. 

—  ^vGd  před  tím  oi/skrabáno  perdere.  —  "'  chybí  v  U.  —  "  chybí  v  Op.  —  '^  placitmn  Gd^ 
Op.  —  Př'  Gd  předchází  škrtnuté  et  hoc.  —   ^i  Qiiae  sit  canda,  ostendit  Op.  —  ''  capi;d  U- 

—  *  caudam  et  caput  Gd,  Op.  —  Md  ř/. 

'  Srvn.  Psalm  13,  5  (=  52,  6);  jest  to  zár.weň  narážka  na  Stanislava  a  Pálce,  jimi 
Hus  také'  jindy  vytýká,  ze  ze  strachu  opustili  pravdu;  srvn.  č.  49,57,  63.  —   '^  =  Hus. 

—  '  Isai.  9,  15.  —  *  Srvn.  podobné  místo  v  traktátu  De  eccl.,  Op.  I,  251 ;  srvn.  1  Cor.  9,  16: 
vae  enim  mihi  est,  si  non  evangelizavero.  —  •'  Srvn.  Apok.  8,  13. 


Č.  i)2,  53.     1412,  říjen  IH. — prosinec  25.  —  Octob. — Nov.  t.55 

V  U  ceivený  nadpis:  ,Res(;riptuiii  M'  .lo  H.  M"  Cr.',  o  Gd  rukou  16.  stol. 
nadepsáno:  Jo.  Hus.'  —  V  Op  předeslán  ivgest:  ,Ad  dominům  rectorem  uni- 
versitatis  Pragensis,  cui  gracias  agit  pro  consolatione  et  animum  cupidum 
moriendi  propter  reprehensionem  Antichristi  declarat.' 


53. 

M.  Jan  Hus  věrným  v  Praze :  napomíná,  aby  se  nebáli  vyhlašování  klatby 
a  jeho  příšerných  obřadů,  poněvadž  nespravedlivá  klatba  jest  spise  po- 
žehnáním. 

[Na  neznámém  miste,  1412,  Octob. — Nov.J 

Rkp.  kapit.  D  50  (=  Kp)  f.  32—32';  rkp.  iiniv.  X  E  24  (^  Univ)  f.  384 
až  385;  rkpis  kapit.  F  20  (=  Kpl)  f.  112—112';  o  textu  Op  v.  odstavec  3. 

Op  I  f.  97'— 98  c.  IX  =  r-  str.  122—123  č.  IX;  Hofler  II,  218—219 
(z  Univ);  Palacký,  Docum.  str.  49—50  č.  23  (z  Kp -[-  Univ).  Český  překlad 
Mareš  str.  99—100  c.  33  =  str.  117—118  č.  33'-=  str.  66—67  č.  33^  = 
Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  sir.  51 — -53  č.  10  =  Flajšhans,  Listy  str.  68 
až  69  č.  XXXIII. 

Text  Op  rozchází  se  (ač  zase  vykazuje  i  více  shod  než  ostatní  listy  po- 
dobné) značné  se  znéním  rkpisným,  zejména  však  latina,  Husové  nemnoho 
podobná,  činí  pravdépodobným,  že  původní  znéní,  dnes  nezachované,  bylo 
české. 

Novotný,  Listy  str.  32 — 33  po  vzoru  Palackého  položil  list  k  r.  1413 
(Mai?).  Ale  vyslovené  narážky  na  obřady  při  vyhlašování  klatby  činí pravdé- 
podobnéjší  (jak  míní  i  Flajšhans)  mysliti  na  říjen —listopad  1412,  ač  byla-li 
klatba  tenkrát  vyhlašována. 

Magister  Johannes  Hus'  presbiter  et  servus  in  spe  domini  Ihesu 
Christi,''  universis  fidelibus  audientibus  verbum  eius  in  Pragensi  civitate. 
Gracia  vobis  et  pax  a  deo  patře  et  domino  Ihesu  Christo. 

Karissimi !  Obsecro  vos,  ne  tediis  deřiciatis   ex   eo,   quod   vobiscum 

"''  non  sum,  *nec  ex  eo,  si  excomunicant  me.  Confido  siquidem  salvatoris 
clemencie,  quod  michi  pariterque  vobis  hoc  totum  in  bonům  cooperabi- 
tur,  solum  a  peccatis  nos  custodiamus  et  molestemur  de''  eis,  qui  deo 
verboque  eius  obviant,  putantes  se  recte  facere,  quemadmodum  ludei, 
qui  Christum  crucifixerunt  et  sanctum  Stephanum  lapidaverunt,  de  quibus 

'^1''  Ciiristus  ymmo ""  et  sanctus  Stephanus  *  dixit,'  quia  nesciunt,  quid  faciunt. 
Numquid  obest  michi,  quod  blasfeme''  módo  retrogrado  crucem  deferunt, 


«  M  Jo  H  Kpl;  Huss  Univ,  Kp.  —  ''  Cristi  Kp.  —  <^  v  Kpl  za  tím  vyškrabáno  s.  — 
"^  ymo  Univ,  Kpl.  —  ^  blasphemo  Univ. 
'  Srvn.  Luc.  2,%  34,  Ad.  7,  59. 


156  C.  53.     1412,  Octob.— Nov. 

super  ludani'  plangunt,"  lapidibus  in  ostia''  iaciunt,'  ťatigas  sibi  gene- 
rando  ?  Detque  dominus,  ne  sese  excomunicarent.  Excogitaverunt  itaqiie, 
lit  simplices  terrerent  et  ad  *libitiim  sue  voluntatis  diicerent;  sed  do- 
minus omnipotens  dabit  cognicionem '  fidelibiis,  quid  sit  hoc,  ut  eongnos- 
cant,'^  quia  adinvencio  et  non  preceptum  a  domino,  qiii''  precepit,''  ut 
pro  erroneis  orarent,  et  a  deo  ipsos  fóre  excomunicatos  nuncciarent,  sed 
non  ut  in  templo  domini  blasfeme'  contra  sibi  innocuos  taliter  agant.'" 
Lapides  arripiunt,  ignorantes,  quid  significant  pro"  hoc,  sed  lapidibus 
iaciunt,  ut  in  cutibus  eorum  scribitur^  in  memoriam"  dampnacionis  eterne 
Datan  et  Abiron,''  qui^  sacerdocio  se  implicarunt,"  minus  digni  existen- 
tes"^;  et  sic  illa  proieccione  omneš  sacerdotes  denotant,  qui  se  sacer- 
docio' implicarunt  propter  divicias,  delicias  et  honores.  Et  plangunt^ 
super  filios  lude,  ut  sint  instabiles.  Filii  lude  šunt  omneš  symoniaci, 
a  deo  excomunicati,  qui  intuetur,  super  quos  excomunicacio,  qua  ipsi 
excomunicant,  dabit  casum.  Et  quia  multitudo  hominum  est  in  dei  ex- 
comunicacione,  hinc  est,  karissimi,*  ipsius  excomunicacionem  fugiamus 
imploremusque  graciam  ipsius,  ut"  in  benediccione  sua  nos  dignetur  con- 
servare.  Alia  siquidem  excomunicacio  nobis '  quicquam '''  nocere  non  po- 
terit,  sed  pocius  benediccionem  nobis  tribuet' episcopus  prestantissimus*' 
dicens":  ,,Venite  benedicti  patris  mei,  percipite  regnum  celorum,-  quod 
paratům  est  vobis  ab  origine  mundi".  Quam  benediccionem,  karissimi,* 
exposcamus,  queritemus,  prestolemur.  bene  viventes,  ut  pariter  in  gaudio 
infinito''  in  secula  maneamus  per  prémium  domini  nostri  Ihesu  Christi,^ 
qui  est  deus  et  homo  benedictus  in  secula  seculorum/  Amen. 

T^  Kpl  nadpis  ,3"  epištola' ;  v  Univ,  Kp  nadpisu  není.  Nadpis  v  Op  učiněn 
teprve  vydavatelem. 


'Jadam  Kp;  Juda  Kpl.  —  s-pangimt  Univ,  Kpl.  —  *■  hostia  Univ,  Kpl.  —  '  congnic. 
Univ.  —  '-^  congnos.  Kpl.  —  ^  slova  qui  precepit  nejsou  v  rkpisech ;  doplněna  podle  Op. 

—  '  blaspheme  Univ.  —  '"  agunt  Univ.  —  "  per  Univ.  —  "  memoria  Kp.  —  ''  y  Kp  opra- 
veno z  Datam  et  Abir. ;  Abyron  Univ,  Kpl.  -     'i  implicavenmt  Univ.  —  ""  exeuntes  Kpl. 

—  ^  quia  sacerdocio  se  Univ;  qui  sacerdotes  se  Kpl.  —  ^  carissimi  Univ.  —  ^^  chybí 
v  Univ.  —  '■'v  Kp  in  marq.  loni  rukou,  ale  jiným  inkoustem.  —  "■"  quidquam  Kpl.  — 
^  v  Kp  opraveno  z  prestant.  episc.  —  >  chybí  v  Kp,  Kpl.  —  ^  iniřinito  Kpl. 

-  Narážka  na  agravační  bulu,  podle  níž  slavnostní  ohlašování  klatby  spojeno  s  těmito 
obřady.  —  ^  Tofii  v  dotčené  bule;  v.  Palacký,  Docum.  463  a  zde  č.  45.  —  '  Srvn.  Num. 
16;  zmínka  o  nich  čte  se  i  v  dotčené  bule.  —  ''Na  toto  místo  snad  naráží  Páleé,  De 
eccl.  (Sedlák,  Hus  243'")  slovy:  dicis  publice  et  scribis  pro  tua  excusaď^nc  in  peccatis, 
quod  gaudes,  quia  excomunicaris,  sperans,  quod  illa  excomunicacio  est  passiva  tua 
benediccio.  —  '•  Srvn.  Mat.  2.5,  34. 


C.  r)4.     1412,  Deceinh.  před  11.  157 

54. 

M.  Jan  Hus  pánům   na  soude  zemském  shromážděným:  oznamuje,  ze 

přes  smír,  jehož   král  Václav  docílil  mezi  ním   a  někdy  arcibiskupem 

Zbyňkem,  preláti  zakročili  proti  nému   v  Říme,  líčí  postup  pře  a  žádá, 

aby  se  páni  přičinili  o  srovnáni. 

[Na  neznámém  miste,  1412,  Decemb.  před  14.] 

Rkp.  dv.  knih.  Vídeňské  č.  4941  f-=  V)  f.  25—26. 

Palacký,  Docum.  str.  22-23  č.  11  (z  V)  -=  Mareš  str.  71—73  č.  24  =  str. 
86-88  č.  24  -  =  str.  48—50  č.  24  ^  =-  Flajšhans  str.  54-57  c.  XI  -=  Flajšhans, 
Listy  str.  69—70  c.  XXXIV.  Latinský  překlad  Palacký,  Doc.  str.  23—24. 

Palacký  klade  list  omylem  k  r.  1411,  ač  v  rkpe  udán  výslovné  r.  1412,  knémuž 
jen  list  se  hodí ;  srvn.  Loserth  AOG  75  str.  80,  Novotný,  Listy  Husovy  str.  33. 

Urozeným  pánóm  i  úředníkem  královstvie  Českého  i  jiným  pánóm, 
jenž  jsú  nynie  v  Praze. 

Prospěch  ve  všem  dobrém  rač  vám  dáti  milosrdný  pán  buoh! 

Páni  mih',  dědicové  svatého  královstvie  Českého!  Před  Vaší  Milostí 
děkuji  milostivému  pánu  mému,  králi  Václavovi,  Římskému  králi  i  Če- 
skému, zeť"  jest  držal  mě  milostivě  při  kázání  slova  božieho  a  při  mé 
pravdě,  a  že  s  kniežaty  a  se  pány  a  s  svú  radů  smířil  mě  a  jiné  mistry 
s  knězem  Sbynkem  svaté  paměti  arcibiskupem  Pražským,''  a  vyřekl  mezi 
námi,'  jakož  Vaše  Milost  na  přepisu  uslyší.  Toho  vypověděnie  nelhavše 
Pražšcí''  kanovníci,  spósobili  jsú  Michala  faráře  svatého  Vojtěcha,-  aby 
při  před  se  vedl  proti  mně;  a  tak  zajednali  jsú  na  mě  kletbu,^  jíž  já 
k  duší  pohoršení  sě  nebojím,  ale  mile  a  vessele  trpím.  Než  toho  mi  žel, 
že  nekáži  slova  božieho,  nechtě,  aby  služby  božie  nestavili  a  lidu  neza- 
mútili.  Ó  važte,  milí  páni,  buď  to  že  jsem  já  velmi  vinen,  proto-liž  mají 
pánu  bohu  chvály  ujieti  a  lid  boží  zamútiti  takými''  kletbami  a  stavo- 
váním služby  božie,  nemajíce  toho  v  Písmě  svatém,  aby  tak  stavovah, 
když  zámysle.  Tisknu  a  núzie  kniežata,  pány,  rytieře,  panoše  i  chudú 
obec,  a  pohonie  jich  ven  z  jich  země.  A  to  jest  proti  zákonu  božiemu, 
proti  ustavení  práv  duchovních,  i  proti  ciesařským  právóm.^  Protož,  milí 
páni  a  dědicové  královstvie  Českého,  přičiňte  sě  k  tomu,  ať  také  nehody 

opsáno:  zet.  —  opsáno:  Prazíkym.  —  'opsáno:  Prazíczy.  —  ''a  takými  V. 

^Návrhy  smíru  mezi  Zbyň/tem  a  stranou  Husonou  1411  v,  Doc.  str.  437  a  n.  —  ^  Mi- 
chal z  Německétio  Brodu,  zvaný  jakožto  prokurďtor,  de  Causis,  Jenž  arci  v  Římě  pra- 
coval proti  Husovi  i  iz  dříve.  —  -'Míněno  již  stížení  klatby,  o.  č.  45.  —  *  Hus  má  na  mysli 
některá  ustanovení  práva  kanonického,  k  nimž  poukazoval  z  části  jiz  v  apelaci  ke 
Kristu  (v.  c.  46  pozn.),  zvlá.^tě  pak  (s  pomocí  Jesenicoiou?)  v  ,Ordo  proced.' ;  v.  č.  101; 
mimo  to  však  může  mínili  i  nařízení  soudu  zemského,  jehož  se  dovolává  krát  Václav 
v  privilegiu  Staroměstským  z  9.  června  1418(Čelakovskij  I  str.  214  ii.  č  133),  a  podle  něhož 
se  zakazovalo  poháněti  koho  o  zemskou  věc  k  soudům  duchovním;  srvn.  Tomek  III- 
625;  snad  se  míní  vynesení  soudu  zemského  z  r.  1411,  v.  Ret.  Tah.  II,  80. 


158  Č.  54,  55.     1412,  Deoemb.  před  14.  —  krátce  před  Dec.  25. 

přestanu,  a  slovo  božie  ať  jmá  svobodu  mezi  lidem  božím/  A  jáť  chci 
státi,  jakož  vždy  jsem  byl  hotov  státi  i  stával  jsem  před  knězem  Sbyn- 
kem  svaté  paměti  i  před  jeho  úředníky,  dokud  se  stranu  návodem  pre- 
látóv  i  farářóv*  Pražských  proti  mně  nepoložil  a  do  Říma  nepohnal.* 
A  chci  státi  přede  všemi  mistry,  preláty,  i  před  Vaší  Milostí  a  chci  rád 
slyšeti  žalobu  na  sě  a  odpoviedati  a  súd  trpěti,  jakož  slušie  na  kněze 
chudého,  jedno  ať  sě  postaví  ten,  ktož  mi  vinu  dá.  A  toho  jsem  vždy 
podával,  i  Králova  Milost  k  tomu  jim  přivolila,  a  nikdy  nižádný  nedal 
mi  viny,  než  řkiic,  že  neposluchám.  A  já  to  znám,  že  ani  papeže,  ani 
arcibiskupa*  chci  poslúchati  v  tom,  abych  nekázal;  neb  to  jest  proti 
bohu  a  proti  mému  spasení.  Viem  to,  milí  páni,  že  kázání  toho  také 
neposlúcháte,  že  kázal  papež,  jenž  již  umřel  jest,'^  v  své  bulle,  již  jsú 
oni  kupili  draze,  aby  nikdež  nebylo  kázáno  slovo  božie  v  kaplách;  neb 
viem,  že  mnozí  z  vás  máte  '''  káply,  v  nichž  vám  káží,  a  druhdy  i  v  do- 
miech.  U  dvora  papežova  nestál  jsem,  neb  jsem  jměl  své  poručníky, 
kteréžto  jsú  bez  viny  do  žaláře  sázeh,"  jenž  jsú  chtěli  sě  až  do  ohně 
zapsati  proti  každému,  ktož  by  chtěl  na  mě  bludy  vésti.  A  sám  také 
nestál  jsem,  neb  jsú  mi  všudy  osidla  položili,  abych  sě  do  Cech  nevrátil. 
I  ufámť  Vašie  Milosti,  že  s  Královu  Milostí  i  s  Králové  učiníte  k  tomu, 
což  vás  všemohúcie  bóh  k  prospěchu  vašie  země  naučiti  ráčí.  Ten  vás 
také  rac  v  své  milosti  potvrditi.  Amen. 

Mistr  Jan  Hus,  kněz  nestatečný. 

Ve  V  list  označen  takto :  ,InlTascripta  litera  directa  fuit  dominis  baronibus 
Boemie  in  4'^''  temporibus  ante  Nativitatem  domini  anno  eiusdem  M^CCCCXír, 
quo  tempore  fuit  dominus  episcopus  Luthomisslensis  cum  pluribus  baronibus 
Prage  et  dominus  rex  in  Nouo  castro  prope  Pragam.  Superscripcio.'  Nad 
textem  f.  25'  červený  přípisek:  , Litera  Hus  de  non  paricione.' 

55. 

M.  Jan  Hus  Pražanům :  napomíná  k  stálosti  a  vysvětluje  přičiní]  svého 

odchodu. 

[Na  neznáme'm  místě,  1412,  krátce  před  Dec.  25.] 

Rkp.  kapit.  D  50  r--  Kp)  /•  34—34' ;  rkp.  univ.  X  E  24  (=  Univ)  f.  167' 
až  168;   rkp.  kapit.  F  20  (^  Kpl)  f.  113'— 114: ;   o  textu  Op  v.  odstavec  třetí. 

Op  If.  98'— 99  č.  XI=^r  str.  123—124  č.  XI; Hóflerllstr.  220—221(zUmv) ; 
Palacký,  Doc.  str.  46—47  c.  21  (z  Univ   ,    Kpl);  zlomek  (z  Op)  Seijfried  39—40 

*  Ve  V  in  margine  červeně:  ,Nota.' 

^  ve  V  opraveno  z  bozyem  podtečkováním  e.  —  '  ve  V  opraveno  z  farzarzow. 

'  R.  1409;  ze  tvrzení  Husovo  jest  správné',  ukazují  četné'  jeho  projevy.  —  "^Alexan- 
der V.  Míněna  listina  z  20.  pros.  1409;  v.  Palacký,  Docum.  374—376.  —  '  Jan  z  Jesenice 
byl  na  udáni  Michala  de  Causis  v  Říme  uvězněn  skutečně;  srvn.  Tomek  IIP,  str.  524. 


Č.  55     1412,  krátce  píed  Dec.  li').  159 

=  Seyfried  -  My  Hus  98.  —  Český  překlad  Mareš  sir.  96 — 97  č.  31  ^^  str.  113 
až  114  c.  31  -  =  str.  64 — 65  c.  31 '  =  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  58 — 61 
č.  12  =  Flajšhans,  Listy  str.  71—73  é.  XXXV. 

Text  v  Op  rozchází  se  valné  se  zněním  rukopisným,  čímž  nabývá  pravdě- 
podobnosti domněnka,  již  vyslovil  Flajšhans  str.  58,  že  list  původně  psán 
česky.  Nasvědčují  tomu  zvláště  nepřesné  citáty  z  Písma,  v  Husových  latin- 
ských projevech  neobvyklé. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  29. 

;>i  *  Magister  Johannes  Hus,''  in  spe  servus  domini  Ihesu  Christi,  universis 

amatoribus  eius  peccatorum  remissionem,  in  bono  confinnacionem,  et  post 
salutem  eternam  dignetur  vobis''  tribiiere  pater  deus,  benedictus  in  secula.'' 

Karissimi!  Commeinoracio ''  nativitatis  domini  adit;  cjuare  domům 
vestram  interiorem  purgate  a  peccatis,  quantum  amplius  sufficitis.  Ver- 
bum dei  diligenter  ac  gratanter  attendatis,  detractores  quoque  minime 
advertatis,  qui  vetant,  ne  super  sermone'  in  B.'  anibuletis.  Prius  etenim*^^ 
vos'^  propter  me  abducebant,''  iam  causa  carent,  sed  asserunt,  me  fugám 
dare.  Quod  libenter  feci,'  ut  sermonem  exemplumque  Christi  confirma- 
rem.  Sermonem,  quia  dixit^:  „Si  sermonem  vestrum  in  civitate  una  non 
susceperint,  fugite  in  aliam,  euntes  (juoque  extra  civitatem,  excutite  pul- 
verem  de  pedibus  vestris  in'  testimonium  illis."  Et  alibi  dicit^:  „Cum 
vos  persecuti  fuerint  in  una  civitate,  fugite  in  aliam."  Et  cum""  excomu- 
nicabant  eum  et  occidere  nitebantur,  aliquociens  fugit  et  precipue,  sicut 
scribiť  Johannes'  capitulo  10,  cum  voíebant  „eum  apprehendere",  quo- 
modo  „exivit  de  manibus  eorum  et  secessit  trans  Jordánem  in  hune  lo- 
cum,  ubi  prius  Johannes"  baptisabat,"'  et  ibi  morabatur.  Item  Johannis" 
capitulo  13"  scribiť'^  idein  Johannes,"  quod,  dum  occidere  ipsum  preten- 
debant,  „iam  non  ambulabat"  in  palam  inter  ludeos,  sed  secessit  in  pro- 
vinciam  iuxta  desertům  in  civitatem,  que  vocatur  Effrem,  et  ibi  mora- 
batur cum  discipulis  suis.  ludei  quoque  querebant  illum  et  loquebantur 
pariter,  in  templo  stantes  et  dicentes:  Quid  est  hoc,  quod  non  venit  ad 
festům  ?  Summi  enim  principes  sacerdotum ''  et  Pharisei  iusserant,  ut  quis- 
quis  sciverit,  ubi  foret,  ut  ostenderet  eum,  et  capiatur". 

Ecce  sic  scripsiť'"  Johannes.  Non  igitur  mirum  est,  quod  ego  exem- 
plo  eius  fugi,  et  quia  queritant  et  collocuntur  sacerdotes,  similiterque 
alii,  ubi  sim  ego.'' 

Insuper,  karissimi,"   quia   fugi   doctrina   Cristi,'   ut  non*   sim  iniquis 

^Huss  Univ.  —  'Miobis  Univ.  —  Mn  secula  Amen  Univ.  —  '' coumemoracio  Kpl; 
comemoracio  Univ.  —  •=  sermonem  Kp.  -  ^  euim  Kp.  —  s  v  Kp  touž  rulioii  in  marg.  — 
'■  obducebaiit  Kp.  —  '  et  Kpl.  —  ^  v  Kpl  následuje  škrtnuté  con.  —  '  scripsit  Univ.  — 
"•  baptizabat  Kpl.  —  "  chybí  v  Univ,  Kpl.  —  "^  13  scripsit  Univ.  -  °  ambiilabant  Kpl. 
—  p  v  Kp  opraveno  ze  sacerd.  prijic.  —  ''*  scribit  Kpl.  —  i  ego  sum  Kp.  —  ''  carissimi  Univ. 
*  Christi  Kpl.        *  non  ut  Univ. 

'  Betlem.  —  -  Totiž  odchod  z  Prahy.  —  '  Srvn.  Man:  O,  11  (i  Mat.  10, 14,  Luc.  9,  5);  citát 
není  přesný.  -    '  Mat.  10,  23.  —  '•  Joh.  10,  39.  —  «  Srvn.  Joh.  11,  53—56  (citát  není  přesni/j. 


160  C.  55, 56.    Ul'2,  knitce  před  Dec.  25.  —  1413,  Mart.— Apríl  aule  2ó. 

occasio  eterne  dampnacionis,  iustis  quoque  causa  passionis  et  tribulaci- 
onis :  item  ne  dementes  officium  divinum  arrestareiit.  Quod  autem  a  ve- 
ritate  efřugerem,  confido  de  domino,  quia  in  eadem  veritate  michi  oc- 
cumbere  prestabit.  Scitis  itaque,  quod  oportebat  Cristum"  pati,  ut  ipse 
attestatur,'  in  tempore  a  patře  sibi  deputato/  Idcirco  firmiter  teneatis, 
quod,  sicut  dominus  deus  dignatus  fuerit  mecum  operari,  fiet  illud; 
quodsi  dignus  mortificacione  inventus  fuero,  dignabitur  me  ad  hanc  evo- 
care;  si  vero  dignatus  fuerit"'  predicacionem  plebi  sue  prorogare,'  hec 
omnia  in  potestate  eius  reposita^  šunt  *atque  voluntate. 

For*tasse  gratanter  me"""  in  Pragensi  civitate  viderent,  ut  horas,  mis- 
sas  cetera  quoque''''  alia"  officia  * postponerent  hii,  quos  piuigit  predi- 
cacio  sancta  ob  avariciam,"  luxuriam  atque  superbiam.  Sed  vos,  verbi 
dei  zelatores,  cui  conformamini,  libenter  propter  bonům  me  tamquam 
vobis  proximum  karitative ''''  videretis."  Similiter  et  ego  vos"  libenter 
intuerer,  verbumque  dei  vobis  predicarem.  In  hoc  enim  et  aliorum  sacer- 
dotum  debeť^  esse  summa  diligencia.  Ve  sacerdotibus,  qui  verbum  dei 
nichili'  pendunt,'"''  ve  qui  predicare  tenentur  et  non  predicant,  ve  autem, 
qui  predicare  et  audire  prohibent !  Laus  vero  illis,  qui  audiunt  et  custo- 
diunt  illud,  quia  illis  Cristus"  indulgencias  largitur,  inquiens^^:  „Beati, 
qui  audiunt  verbum  dei  et  custodiunt  illud".  Quam  beatificacionem  eV 
audicionem^  dignetur  suffragari '"'^  vobis  deus  pater  et  filius  et  spiritus 
sanctus,  unus  deus  eternus,  benedictus  in  secula  seculorum."  Amen. 

V  Univ  nadpis :  , Sexta  epištola  Mgri  Johannis  Huss' ;  v  Kpl :  ,Epistola 
6"';  nadpis  v  Op  jest  připojen  teprve  vydavatelem. 

56. 

M.  Křišťan  z  Prachatic,  rektor  university  (do  25.  dubna  1413),  jakožto 
clen  komise  k  docílení  smíru  mezi  stranami,  táze  se  Husa  po  jeho  mí- 
nění, jak  bi)  bylo  lze  odstraniti  rozkol  u  lidu,  očistiti  pověst  království 
a  urovnati  rozbroje,  a  vyslovuje  snad  i  mínění,  ze   věc  Husova  zvítězí. 

[1413,  Mart— Apríl  (ante  25). J 

Ztracen,  ale  nutno  jej  předpokládati  podle  odpovědi  Husovy  c.  59,  kde 
ctěme  i  slova:  ,De  victoria  autem  niea  nichil  ad  faiuam  seculi'.  Náleží  patrné 
na  začátek  vyjednávání,  o  jaké  se  mela  pokusiti  zvláštní  čtyřčlenná  komise, 
k  níz  náležel  i  Křišťan,  a  jež  jmenována  asi  v  březnu   1413. 

"  Christuin  U/iiv ;  aportebat  Christuni  Kpl.  —  ^  atestatur  Kp.  —  *  fuerit  dignatus 
I\p.  —  y  v  Kp  předchází  škrtnuté  porro.  —  ^  chybí  v  Univ.  —  ^^  nie  gratanter  Kp.  —  ''''  ce- 
teraque  Kp.  —  '^'^  avarranciam  Kpl;  ab  avaricia,  luxuria  atque  superbia  Univ.  —  '''' ka- 
ritativum  Kp :  caritative  Univ,  Kpl.  —  ^°  viderettis  Kp.  —  *'  chi/bi  v  Kp.  —  "-  v  Kp  opra- 
veno z  debent.  —  '■''  uichilippeiidunt  Kpl;  vilipendunt  Univ.  —  "  Christus  illis  Kpl,  Univ. 
—  ^^  v  Univ  předchází  škrtnuté  ťr.  —  "  cfii/bí  v  Kpl. 

'  Srvn.  Luc.  24,  7.  —  *  Luc.  19,  28. 


Č.  57.     141:í,  April— Mni.  Kil 


57. 

M.  Jan  Hus,  seznav  prohlášení  theologické'  fakulty  k  synode  r.  1413, 
ostře  se  proti  němu  ohrazuje  veřejným  listem. 

[Na  Kozím?  1413,  April— Mai.] 

Rkp.   Vídeň.  dv.  knih.  4941  (=  V)  f.  26—26'. 

Palacký,  Docum.  52—53  c.  25  (z  V)  ^  Mareš  sir.  106—107  c.  36  ^  sir. 
124—125  c.  36-— sir.  70—71  č.  36'^ -^  Flajšhans,  Obrany  ve  vyhnanstvi 
str.  9—11  c.  II.  —  Latinský  překlad  Palacký,  Docum.  sir.  53. 

Palacký  klade  lisí  k  jednání  synody  v  únoru  1413,  a  to  se  nekriticky  opa- 
kuje (i  Novotný,  Listy  Husovy  33,  upozorňuje  i  na  jisté'  pochybnosti  o  autorství 
Husové).  Prohlášení  obrací  se  arci  proti  návrhům  theologů  k  synode  6.  února 
1413,  ty  však  dostaly  se  straně  Husové  do  rukou  teprve  při  obnoveném  jed- 
nání povelikonočním,  a  rozhorlené  odmítnutí  Husovo  psáno  tedy  asi  v  dubnu — 
kvétnu,  hned  v  prvním  dojmu  po  seznání  neupřímného  projevu  theologů  ; 
srvn.  nyní  Novotný-Kybal,  M.  Jan  Hus. 

Kteří  jsú  zemi  Ceskú  křivě  zliyzdili  i  u  papeže  i  jinde,  anebo  ješče 
křivě  hyzdie,  praviece,  že  jsú  mnozí  v  Cechách  kacieři  aneb  bkidní 
u  vieře,  ti  podlé  práva  mají  ty  bludné  ukázati  a  na  ně  dovésti,  a  nedo- 
vedú-li,  ani  zase  zemi  ucišcie,^  jniají''  utrpěti  jakožto  zrádce  cti  Udu  Če- 
ského. Ale  že  doctorové  v  své  radě  píší,'  Cechy  hanějíce,  že  v  Cechách'' 
jsú  někteří  z  žákovstva,  ješto  jinak  věřie  o  svátostech  kostelních  nežli 
cierkev  svatá  obecná,  druhé  pravie,  že  v  Cechách  někteří  nechtie  u  vieře 
a  v  ustavení  cierkve  svaté  obecné  státi,  třetie  pravie,  že  jsú  někteří 
neposlušní  svých  prelátóv,  a  lid  na  to  vedúce,  aby  nectih  duostojenstvie 
papežského,  biskupského  i  kněžského,  ale  ktož  jinak  věří  o  svátostech 
a  nechce  tak  věřiti  a  držeti,  jako  cierkev  svatá,  toho  mají  za  bludného 
aneb  za  kacieře  jmieti :  tehdy  doctorové  pravie,  že  jsú  někteří  *  kacieři 
aneb  bludní  v  Čechách;  protož  mají  ty  jisté  ukázati  ze  jména  a  na  ně 
dovésti,  a  nedovedú-li,  ale  aby  utrpěli  jakožto  hánce  a  zrádce  cti  krá- 
lovstvie  Českého. 

Také  doctorové  pravie,  že  každý  jmá  svého  preláta  poslúchati,  kdež 
nepřikazuje  púhého  zlého,  aneb  kdež  nebrání  púhého  dobrého.  Toho 
jsú  sami  neučinili,  když  jim  papež  přikázal,  aby  Mistru  Mariko vi'  mezi 


^  psáno  iiczzyffczye.  —  ^  opraveno  z  jmajie.  —  '^  ve  V  omylem  Cechal. 

'  Míní  se  dobré  zdání  fakuítii  ilieolocjické  k  synodě  6.  února  1413,  latins/ty  a  čes/iy 
otl.št.  v  Doc.  475—485,  jez  však  Hus  seznal  asi  teprve  v  dubnu— Iwětnii  1413.  —  -  M. 
Marik  Rvačka,  převor  řádu  kajících   bratří  (Cyriakii). 

11 


162  Č.  57,  58.     1413.  April-Mai.  —  Mart.^Apr.  2:5. 

sebú  miesto  dali^;  neb  jsú  v  tom  papeže  nechtěli  poslúehati.  Také  oni 
i  jiní  knězi  nechtie  poslúehati  krále  Českého,  svého  prvého  preláta,  aby 
mu  dali  po  jednom  úroku,  an  jim  ani  púhého  zlého  velí,  ani  púhého 
dobrého  brání.^  Také  Králova  Milost  množ  spravedlivě  přikázati,  aby 
nepřestávaly  služby  božie  pro  kázánie  Mistrovo  Husovo,  a  knězi  mají 
v  tom  poslúehati,  neb  to  nenie  púhé  zlé,  aby  bohu  slúžili. 

Také  potupují  pětactyrydceti  artikuluov'  proti  řádu  kostelniemu; 
neb  nižádný  nemá  potupiti  kterého  bludu,  jedné  cierkev  svatá.  A  mnohé 
z  těch  artikuluov  Mistr  Staník*"  a  Mistr  Palec  ^  dřéve  jsú  držeh  a  bránih, 
dokudž  jsú  v  bázeň  světskú  neupadli.  Také  pravie,  proto  že  Mistra  Husi 
mocí  papežskú  klnú,  že  on  jest  v  spravedlivé  kletbě,  a  vidúc,  že  je  kři- 
vými zámysly  na  něho  kletba  od  kněží  dobyta.  Ale  že  rector  některé 
z  doctoruov  klne/  tu  pravie,  že  oni  nejsú  v  kletbě,  zjevně  v  tom  jiné 
hyzdiece  a  se  velebiece.  Proto  jich  rada  jako  hanebná  jmá  zavržena  býti. 

Ve  V  nadpis:  ,Sequitur  Husonis  oblacio  contra  conclusionem  katholicam 
pronuncciatam  per  doctores  katholicos.  Proti  radě  doctorské'.  Na  konci  pod 
textem :  ,Suprascripta  litera  est  Husonis  contra  pronuncciacioneni  magistro- 
rum  de  módo  concordie  etc". 

58. 

M.  Jan  Hus  rektorovi  university  M.  Křišťanovi  z  Prachatic:  vysvětluje, 
proč  nelze  dojíti  dohody  na  základě  dobrého  zdání  theologické  fakulty, 

jehož  bludy  ostře  vyvrací. 

[Ná  Kozím?  1413,  Marf.—Apr.  23. J 

Rkp.  univ.  bibl.  III  G  6  (^  U)  f.  14-14'. 

Hofler  II,  str.  226  (z  U) ;  Palacký,  Docum.  str.  62—63  č.  30  (z  U).  Český  pře- 
klad Mareš  str.  119—120  c.  41  —  str.  139—141  c.  4ť-  =-  79—80  č.  41 '  =  Flajš- 
hans,  Listy  z  Prahy  str.  66-68  č.  15  =  Flajšhans,  Listy  str.  74-75  c.  XXXV IL 

Srvn.  Hefele,  Concilienyesch.  VIL  58,  v  době  vzniku  Novotný,  Listy  35—36. 


■"'  M.  Marik,  stiidovav  zpruu  theologii  v  Praze,  došel  potom  Iiodnosti  mistra  v  Římě 
milostí  papežskou,  fakulta  theologická  v  Praze  však  nechtěla  Iio  za  profesora  při- 
jmouti. Rvačka  zakročil  u  kurie,  a  Innocenc  VII  dne  5.  dubna  1406  jelio  žádosti  vg- 
tiověl  (Reg.  Lat.  125  f.  85);  ale  theologové  i  potom  odporovali.  Hus  o  tom  mluví  časfčji, 
na  př.  De  eccl.  c.  XX  (Op  I,  241'),  Contra  Palecz  (tamtéž  263'),  O  svatokupectví  (Erben 
I,  454,  Novotný  120).  A  že  jeho  výtky  o  stanovisku  doktorů  byly  svrcliovaně  odůvod- 
něny, prozrazují  podrážděné,  ale  věcně  falové  po  této  stránce  námitky  protivníků  na 
př.  Ondřeje  z  Brodu  a  Stanislava  (v.  AOG  LXXV,  343,  410)  a  j.;  o  Rvačkovi  srvn. 
i  č.  37.  —  '  Běží  o  vymáhání  určité  části  důchodů  kněžských  na  vypravení  poslů  do 
Říma  k  srovnání  sporů,  jež  Václav  po  synodě  1413  zahájil.  Také  na  to  naráží  Hus 
častěji.  Srvn.  nyní  Novotný-Kybal,  M.  Jan  Hus.  —  ^  Také  tento  důvod  ozývá  se  z  úst 
přívrženců  Husových  čačtěji;  srvn.  Docum.  496  a  j.  —  "Stanislav  ze  Znojma.  —  'Ště- 
pán z  Pálce.  —  "  O  tom  jinak  není  zpráv.  Patrně  byl  rektor  M.  Křišťan  z  Prachatic  nucen 
tak  zakročiti  proti  zpupným  theologům,  ač  příčin  blíže  neznáme. 


Č.  58.     Ui:5,  Mart.— Apr.  23.  \m 

Venerabilis  domine  rector,  pater  et  magister  reverende ! 

Scisma  populi  non  credo  quod  possit  sopiri,  quia  propheciam  Christi 
oportet  impleri,  qui  non  venit  „mittere  pacem,  sed  gladium",'  quo  sepa- 
ret  patrem  a  fílio  et  matrem  a  filia  etc.  Et  prophecia  Pauli  dicit,-  quod 
non  consumabitur  filius  iniquitatis,  donec  venerit  scissio.  De  infamia 
regis  et  regni,  si  rex  erit  bonus  et  regnicole  saltim  quidam  dum  erunt 
I'  i  boni,  quid  nobis,  cum  Christus  per  maximám  viavit  infamiam  *  cum  suis 
electis,  quibus  dixit^:  „Absque  synagogis  facient  vos  et  mořte  afficient 
ex  vobis,  credentes  se  obsequium  prestare  deo";  „et^  eritis  odio  omni- 
bus hominibus  propter  nomen  meum.  Trademini  a  parentibus  et  cogna- 
tis".  Quod  est  plus,  quam  pati  a  Stanislao  vel  Palecz.  De  victoria  autem 
mea  nichil  ad  famam  seculi,  quia  scio,  quod  vincit,  qui  occiditur.^ 

Materiam  autem  discordie  scitis:  Prima  est  condempnacio  articulo- 
rum^;  secunda,  ut  audistis,  indulgenciarum  spoliacio/  Et  iam  superad- 
dita  est  tercia  in  consilio  Phariseorum*:  primo  in  isto  puncto,  quod  ego 
cum  predicantibus  simus  clerus  pestiferus,  errans  circa  sacramenta^;  2" 
in  isto  heretico  dieto:  Non  possunt  inveniri  vel  dari  super  terram  alii 
tales  suceessores,  quam  papá,  existens  capud,  et  collegium  cardinalium, 
existens  corpus  ecclesie  Romane '° ;  B"  in  isto  puncto  consilii :  Papá  est 
capud,  corpus  vero  collegium  cardinalium,  existentes  manifesti  veri  suc- 
eessores principis  apostolorum " ;  4°  in  isto  puncto:  Šedi  apostolice,  id 
est  pape  cum  cardinalibus,''  Romane  ecclesie  et  prelatis  est  obediendum 
in  omnibus  quibuscumque,  ubi  non  prohibetur  purum  bonům,  vel  pre- 
cipitur  purum  malum.'"  Unde  de  gracia  dei  spero,  quod  numquam  tam 
malos  errores  seminavi  nec  seminabo.  Quid  enim  potest  amplius  extolli 
Antichristus  super  omne,  quod  dicitur  deus,'^  id  est  super  deitatem  et 
huinanitatem  Christi,  quam  dicere,  quod  non  potest  deus  dare  alios  suc- 
eessores sue  ecclesie,  quam  est  papá  cum  cardinalibus?  Si  posuissent, 
quod  non  potest  deus  dare  alios  peiores  suceessores  sue  ecclesie,  quam 
est  papá  cum  cardinalibus,  haberent  maiorem  evidenciam  dicti.  Estimo 
ergo,  quod  per  eorum  invenciones  deus  occasionaliter  revelat  nobis  Anti- 
christum  cum  suis  discipulis;  qui  dabit  nobis  scienciam  et  spiritum  for- 
titudinis  ad  inpugnandum  huiusmodi  seductores  etc. 

V  U  červený  nadpis:  ,Scriptuni  M.  Jo  H  M"  Cr.  pro  tuně  rectore'. 

"  u  U  řádek  nedopsán  a  další  položeno  na  nový  řádek,  patrně  proto,  ze  slova:  id 
est  papá  cum  cardiualibus  do  citovaného  místa  vložena;  ''.  pozn.  12. 

^  Mat.  10,  34  n.  —  ^  Srvn.  2  Thes.  2,  3:  nisi  venerit  discessio  primům  et  revelatus 
fuerit  Iiomo  peccsii,  filius  perdicionis.  —  •' Jo/i.  16,  2;  citát  není  zcela  přesný.  —  '  Luc. 
21,  16—17.  —  '^  Srvn.  Ps.  50,  6  (Rom.  3,  4):  vincas,  cum  iudicaris.  —  '^■Míněno  asi  od- 
souzení článků  WyclifoDýcIi  na  radnici  dne  16.  července  1412.  —  '  Hlásání  odpustku 
r.  1412.  —  *"'  Dobré  zdání  fakulty  tiieol.  k  synodě  6.  února  1413,  v.  Palacký,  Docum. 
475—480.  -  ■'  Tamtéž  4/6'.  -  '"  Tamtéž  476.  —  "  Tamtéž  475.  ~  ''  Tamtéž  sir.  478,  až  na 
slova  id  est  pape  cum  cardinalibus,  kteráž  arci  v  duclni  citátu  sem  na  vysvětlení  vložena. 
—  ^^Srvn.  2.  Thes.  2,  4:  qui  adversatur  et  extollitur  supra  omne,  quod  dicitur  deus. 


164  Č.  59,  60.     1418,  Mart.— Apr.  —  Maii.—Apr.  aute  25? 

59. 

M.  Křišťan  z  Prachatic,  rektor  iiniuersity,  jakožto  člen  komise  k  urovnání 
různic,  táze  se  Husa,  chtěl-li  by  přijmouti  návrhy  theologů,  ze  papež 
jest  hlavou  a  kardinálové'  tělem  církve,  a  státi  ve  všem  určení  a  roz- 
hodnutí církve  Římské  (in  hoc  staře,  quod  papá  est  caput  sancte  Romane 
ecclesie  et  cardinales  corpus,  et  staré  in  omnibus  determinacionibus  et 
decisionibus  sancte  Romane  ecclesie). 

[V  Praze,  1413,  Mart.— Apr.] 

Ztracen ;  známe  jen  ze  zmíníty  u  Husa  v  c.  následujícím.  Podle  dotazu 
jest  patrná,  ze  souvisí  s  jednáním  o  dohodu,  a  poněvadž  Křišťan  jest  ještě 
rektorem  (do  25.  dubna  1413),  náleží  list  před  foto  datum,  aé  pravděpodobně 
dříve. 

60. 

M.  Jan  Hus  M.  Křištánovi  z  Prachatic,  rektoru  university:  odpovídá  na 

jeho  dotaz,  chce-li  přijmouti  definici  církve  od  theolog,  fakulty  podanou, 

tím,  ze  ji  podrobně  vyvrací,  odmítaje  i  jiné  vývody  doktorů  a  prohlašuje 

na  konec,  na  čem  jest  ochoten  státi. 

[1413,  Mart.— Apríl  aute  25?] 

Rkp.  univ.  bibl.  HI  G  6  (^  U)  f.  11'— 13'. 

Hófter  II,  223—226,  228—229  (z  U) ;  Palacký,  Docum.  57—61  č.  28  4-  2.9 
(z  U);  český  překlad  Mareš  str.  113—119  č.  39  -^40=^  str.  132—139  č.  39  ^ 
40^  —  str.  75 — 79   č.  39  ^,   40^  =^  Flajšhans,  Listy   z  vyhnanství  str.  69 — 76 
č.  16   -  Flajšhans,  Listy  str.   76—81  č.  XXXVIH. 

Býval  rozdělován  ve  dva  listy,  jak  i  rukopis  zdál  se  naznačovati  (srvn. 
závěrečnou  poznámku) ;  že  jest  to  jeden  list,  ukázal  a  dobu  vzniku  určil  No- 
votný, Listy  Husovy  36—37. 

Salus  a  Christo  Ihesu,  vero  capite  Romane  ecclesie,  quod  vere  dat 
vivere,  sentire  et  moveri  spiritualiter  membris  suis,  cum  ipse  est,  in  quo 
„vivimus,  movemur  et  sumus",  ut  Paulus  asseruit  in  scolis  Athenarum 
cum  philosophis  Actuum'  17. 

Inter  principalia  posuistis,  domine  rector,  an  velim  in  hoc  staré,  quod 
papá  est  caput  sancte  Romane  ecclesie  et  cardinales  corpus,  et  staré  in 
omnibus  determinacionibus  et  decisionibus  sancte  Romane  ecclesie?  Vere 
„latet  angwis  in  herba".^  Nam  si  papá  est  caput  Romane  ecclesie  et  car- 
dinales corpus,  tunc  ipsi  šunt  tota  sancta   Romana  ecclesia,  sicut  totum 


'  Act.  17.  16  a  d.  zvi.  28.  —  -Ve/yiHus,  Echy.  III,  9H. 


Č.  60.     19i:^,  Mart.— Apríl  aute  2ó?   .  Ifi5 

corpus  hominis  cum  capite  est  homo;  et  ipsius  discipuli,  Antichristi  sa- 
tellites,  vocant  antonomastice  sanctam  Romanám  ecclesiam  papám  cum 
cardinalibus,  dato  eciam,  quod  in  loco  Petři  resideat  Sathanas  cum  12 
superbissimis  dyabolis  incarnatus,  cuius  maxima  et  principium  est,  quod, 
quidquid  ipse  cum  suo  corpore  monstruoso  diffinierit,  quod  hoc  est  ut 
fides  tenendum.  Sic  enim  dyabolus  temptans  Christum  dixit  se  habere 
potestatem  omnia  regna  dandi,  si  ipsum  procidens  adoraret.^  Et  mirabile 
est,  quid  volunt  Antichristi  discipuli  iam  determinare  cirea  sacramenta/ 
Numquid  ab  annis  1413  non  stetit  ecclesia  sine  determinacione  illa  fu- 
tura ?  Ego  scio,  quod  scripserunt  ad  curiam  de  consilio  doctorum  et  pre- 
latorum,  et  illa  reservant  ad  subscripcionem  Antichristi,  ut  decipiant, 
maiorem  concedentes,  et  concludant:  tu  hereticus  es!  Nam  sequitur:  Quid- 
quid determinat  sancta  Romana  ecclesia,  id  est  papá  cum  cardinalibus, 
hoc  est  ut  fides  tenendum;  sed  ipse  cum  suis  determinat,  quod  indul- 
gencie  a  pera  et  a  bursa  šunt  katholice :  ergo  hoc  ut  fides  est  tenendum. 
Sed  tu  Hus  predicasti  oppositum,  ergo  revoca  heresim,  vel  comburaris. 
Item:  Quidquid  determinat  papá  etc. ;  sed  determinat,  quod  Hus  est  in 
excomunicacione  pertinax  et  sic  hereticus :  ergo  est  condempnandus.  Item : 
Quidquid  determinat  papá  etc. ;  sed  determinat  papá,  quod  conclusio  doc- 
torum, alias  inimicorum  veritatis,  facta  in  pretorio,*  est  iusta  et  sancta, 
ergo  est  tenenda.  Item:  Quidquid  papá  determinat,  est  tenendum:  sed 
ipse  determinat,  quod  omneš  habentes  libros  Wycleff  dent  eos  ad  com- 
burendum  et  abiurent;  ergo  est  hoc  tenendum.  Item:  Quidquid  papá 
determinat  etc;  sed  papá  in  bulla"  determinavit,  quod  nulHbi  in  capellis 
predicetur :  igitur.  Item :  Quidquid  papá  determinat,  est  tenendum :  sed 
Bonifacius  cum  cardinalibus  solempniter' determinavit,  quod  Wenceslaus 
rex  Boemie  non  est  *rex  Romanorum,  nec  Sigismundus  Ungarorum^: 
ergo  hoc  est  tenendum.  Et  quis  potest  rimari  ex  nobis,  quot  secundum 
voluntatem  propriam  inconveniencia  concluderet  Antichristus? 

Video  ergo,  quod  doctores  vellent  componere  Christum  cum  Belial, 
sic  tamen,  quod  Christus  non  habeat  nominacionem  capitis  sancte  eccle- 
sle,  sicut  nec  faciunt  mencionem  de  Christo  in  suo  scripto  consilio,^^  Vel- 
lem  scire,  si  papá  Liberius  hereticus,  similiter  Leo  hereticus,  et  Johan- 
nes  papá,  qui  peperit  puerum,^  fuerunt  capita  sancte   Romane  ecclesie? 


*  solepniter  U. 

^Srvn.  Luc.  4,  7.  —  ^  Jest  to  narážka  na  příslušný  odstavec  návrhu  fakult ij  theolo- 
gické (Doc.  478),  kde  žádáno,  aby  se  každý  podrobil  determinaci  církve  o  svátostech 
a  j.  —  ■'  Míní  se  schůze  na  radnici  Staroměstské'  dne  16.  červsnce  1412,  kde  mimo  jiné 
odsouzeny  i  články  Wyclifovy ;  v.  Sedlák,  Studie  a  texty  I,  55  n.  —  '^Alexander  V  listi- 
nou z  20.  prosince  1409,  v.  Docum.  374—376.  —  'Míněna  aprobace  volby  vzdorokrále 
Ruprechta  r.  1403  a  vystoupení  kurie  proti  Zikmundovi  v  Uhrách ;  také  tohoto  důvodu 
užívá  Hus  častěji.  —  "  Míněno  jest  dobré  zdání  fakulty  theologické  k  synodě  6.  února 
1413,  Docum.  475—485.  —  •'  Tytéž  doklady  uvádí  Hus  také  ve  svém  spise  De  ecclesia  (Op. 
I,  220):  srvn.  ještě  níže  pozn.  25. 


166  ,  ^-  fiO-     1-1^^,  Mart.     April  aute  25? 

Et  si  sic,  tunc  lion  reťert,  qiiin  aliquando  depost  jiieretrix  vel  Anticiiri- 
stus  precipuus  sit  capud  sancte  Romane  ecclesie.  Et  tunc  sine  dubio 
wlt  Antichristus  parificari  Christo.  Sed  „que  convencio  Christi  cum  Be- 
lial'"?"  Non  sufficit  sibi  et  suis  satrapis,  quod  ipse  sit  vicarius  Christi, 
si  tamen  implet  efficaciter  legem  Christi,  et  quod  ipsi  sint  ministři  ec- 
clesie, perficientes  opus  regulariter  ewangehzandi,  quomodo  apostoli 
sanctissimi  dicunt  se  esse  ministros  datos  ecclesie  ad  docendum  ipsara 
legem  Christi.  Vellem  libenter  illius  doctoris  racionem  videre  " :  quid  vellet 
probare  per  hoc,  quod  Christus  fuit  capud  ecclesie  in  triduo,  sicut  fuit 
sine  dubio ;  a  principio  enim  incarnacionis  sue  fuit  capud  ecclesie  intrin- 
secum  secundum  humanitatem,  quam  nec  in  triduo  deposuit,  et  per  con- 
sequens  fuit  caput  ecclesie  sancte  in  triduo,  quia  persona  in  genere  hu- 
mano  dignissima,  excellens  angelos  et  quemlibet  hominem  et  sanctos  in 
limbo  patres,  qui  erant  omneš  membra  ecclesie,  que  capud  eorum  de 
limbo  post  se  traxit  et  postmodum  in  gloria  collocavit;  et  virgo  mater 
Christi  fuit  tunc  parciahs  ecclesia  militans  in  fide  et  karitate,  que  plus 
valuit  quam  omneš  apostoli,  et  per  consequens  plus  quam  omneš  cum 
papá  moderni  preláti. 

Et  dictum  iílud  doctoris,''  quod  katholica  ecclesia  apostolica  et  Ro- 
mana ecclesie  idem  šunt ;  si  „Romana  ecclesia"  supponit  ibi  pro  univer- 
sali  ecclesia,  cuius  partes  šunt  apostoli,  tunc  est  verum;  si  autem  „Ro- 
mana ecclesia"  supponit  ibi  pro  papá  cum  cardinalibus,  tunc  non  est 
eadem  ecclesia''  Romana,  que  katholica,  apostolica,  sicut  nulla  parcialis 
ecclesia  est  universalis  ecclesia  sancta  apostolica.  Vellem,  quod  mihi 
dicerent  doctores,  pro  quo  capitur  ibi  Romana  ecclesia,''  ubi  24  q  1"  ca- 
pitulo:  ,Hec  est  fides','^  dicitur  sub  auctoritate  Jeronými:  „Sancta  Ro- 
mana ecclesia,  que  semper  inmaculata  permansit,  domino  providente  et 
beato  Petro  apostolo  opem  ferente  in  futuro  manebit  sine  ulla  heretico- 
rum  insultacione".  Non  enim  ibi  capi  potest  pro  papá  *  et  cardinalibus,  *i^' i' 
quia  illi  šunt  plus  viciis  maculati  quam  alii,  sicud  testabantur  Stanislaus 
et  Palecz'^;  et  pape  fuerunt  heretici  multi  et  valde  lubrici,  et  mulier 
presedit  in  capite.''  Quomodo  ergo  Romana  ecclesia,  scilicet  cardinales 
cum  papá,  sine  macula  semper  permansit? 

O  si  essent  contenti  Antichristi  discipuh,  quod  sancta  Romana  ec- 
clesia šunt  omneš  fideles  sancti  Christiani  militantes  in  fide  Christi,  quam 
Petrus  episcopus  Romanus,  sed  principalior  Christus  episcopus  docuit; 
etsi  Róma  per  possibile  cum  papá  et  cum  cardinalibus  subverteretur  ut 
Sodoma,  adhuc  maneret  illa  ecclesia  sancta. 


^  ecclesie  U. 

'^2.  Coi:  6,  15.  —  '^Míně/l  asi  Páleč;  sron.  Contra  Stanisl.  Op  l,f.  ?"?"•  —  ^-Mí- 
něn asi  Stanislav;  srvn.  je/io  spis  Alma  et  venerabilis  (vyd.  Loserth,  AÓG.  LXXV,  str. 
870  (84).  —  '"'  c  14  C  24  q  1  (Friedberg  I,  970)  —  '^  Patrně  ze  zkušeností  po  svém  ná- 
vratu z  Bolognského  zajeti.  —  ''  Srvn.  svrchu  pozn.  9. 


C.  60.     14!?.,  Mart.  -April  aute  28?  IfiT 

In  isto  volo  staré:  quoď^'  habeo  papám  pro  vicario  Christi  in  ec- 
clesia  Romana,  sed  non  est  mihi  fides.  Item  in  isto  sto:  si  papá  est  pre- 
destinatus  et  exereet  oťficium  pastorále,  sequens  Christum  in  moribus, 
tunc  est  caput  taňte  militantis  ecclesie,  quantam  regit;  et  si  sic  regit 
capitaliter  secundum  legem  Christi  totam  iam  militantem  ecclesiam,  tunc 
est  verus  eius  capitaneus  sub  archicapite  domino  íhesu  Christo.  Si  vero 
vivit  Christo  contrarie,  tunc  est  fur,  latro,  ascendens  aliunde  et  est  lupus 
rapax,'^  ypocrita,  et  nunc  inter  omneš  viantes  precipuus  Antichristus. 
Debent  ergo  secundum  premonicionem  Christi  oves  cavere  sibi  a  tah 
lupo  et  attendere  propheciam  Christi  dicentis'^:  „Si  dixerint,  ecce  hic  est 
Christus,  nolite  credere''.  Quare?  Quia  „surgent  Pseudochristi",  id  est  papá 
sub  nomine  Christi,  „et  dabunt  signa  magna;  surgent  pseudoprophete", 
ut  paparum  doctores,  „et  dabunt  signa  magna  et  prodigia,  ita  ut  in  er- 
rorem  inducantur,  si  fieri  potest,  eciam  electi".  Beatus  ergo,  qui  non 
timuerit  ipsorum  terrores  de  celo  fulminantes,  id  est  excomunicaciones, 
quibus  terrent  iustos  et  admiracionem  inducunt  in  populis,  et  prodigia, 
id  est  a  longe  facta  miracula,  quia  a  Romana  curia  Pragam  per  ducenta 
miliaria,  qualia  nec  fecit  Symon  Mágus,  nec  Petrus  apos*tolus.  Beatus 
eciam,  qui  considerat  „abhominacionem  desolacionis",  „que  dieta  est  a 
Daniele,'*'  stantem""  in  loco  sancto.  Qui  legit,  intelligat",  ait  .Christus-'^ 
capud  ecclesie. 

Que  enim  potest  esse  maior  abhominacio  desolacionis  in  loco  sancto, 
id  est  in  dignitate  sancta,  quam  in  quo  resedit  sanctissimus,  piissimus, 
mitissimus,  humilimus,  pauperrimus,  laboriosissimus,  pacientissimus,  ca- 
stissimus,  in  illo  loco  sancto,  id  est  in  sanctitate,  residet  nomine  sanctis- 
simus, re  pessimus,  crudelissimus,  vindicatissimus,  superbissimus,  mundo 
ditissimus,  accidiosissimus,  impacientissimus,  inmundissimus?  Nonne  est 
abhominacio  in  abstracto  desolacionis?  Vere-'  „in  deserto",  omnium  vir- 
tutum  derelicto  loco,  ostenditur  a  pseudoprophetis  Christus. 

Prophetavit  et  premonuit  suos  Christus  dicens-':  „Cum  videritis  ab- 
hominacionem in  loco  sancto;  qui  legit,  intelligat''.  Et  post"':  „Si  dixe- 
rint, ecce  in  deserto  est  Christus,  nolite  credere,  nolite  exire",  sciiicet 
a  fide  recta,  quam  vobis  ostendi,  dicens,"  quod  maior  est  in  regno  celo- 
rum,  qui  est  humilior,  et  qui  se  exaltat,  abieccior.  „Nolite  credere"  om- 
nibus, que  dixerint  vobis  pseudoprophete  ostendentes,  quia  Róme  residet 
capitaliter  in  persona  Christus.  O  „beatus,-^  qui  non  fuerit  scandalisatus !" 


•^stante  U. 

"'  Loserth,  Hus  unci  Wictif  228  n.  pokouší  se  namluviti  čtenáři,  ze  zde  užito  Wycli- 
fnva  Trialogu  a  traktátu  De  Christo,  ale  pracně  shledávané  parallely  jeho  podávají 
nezvratný  důkaz,  že  tomu  tak  není.  Rovněž  mínění,  že  hij  se  zde  ozýval  Wyclif,  De 
ecclesia  I,  29  n.,  není  nijak  opřeno,  ani  vzdálených  shod  není.  Nauka  jest  ovšem  Wy- 
clifská,  ale  slovných  ohlasů  nenale'zám.  —  ''  Srvn.  Mat.  7,  J5.  —  "  Mat.  24,  23—24. 
—  '"Dan.  9,  27.  '-  '-"Mat.  24,  15.  -  ^' Srvn.  Mat.  24,  26.  -  -  Srvn.  Mat.  23,  lí-12; 
Lne.  14,  11.  —  2''  Mat.  11,  6. 


168  Č.  60,  61.     1413,  Mart.— April  ante  23?  —  April— Itai. 

Item  in  isto  sto :  Quidquid  sancta  Romana  ecclesia  vel  papá  cum 
cardinalibus  decreverit  vel  mandaverit  tenendum  vel  faciendiim  secun- 
dum  legem  Christi.  illud  humiliter  ut  fidelis  christianus  volo  revereri  et 
venerabiliter  acceptare.  Sed  non  quidquid  papá  cum  cardinalibus  uni- 
versaliter  diffinierit  vel  mandaverit;  quia  iam  feci  oppositum  et  sto  in 
opposito.  propter  quod  excomunicor,  prout  scitis  pro  isto. 

Hostiensis  in  lectura  super  5°  decretalium  capitulo :  ,A  nobis' "Menet, 
quod  papá  sicut  et  tota  curia  Romana  errare  poterit  in  via  morům,  sieud 
sepe  errat  in  iudicio  veritatis.  Istam  exposicionem  audacter  teneo.  Quia 
ex  quo  12  apostoli  erraverunt  in  iudicio  veritatis  et  in  via  morům,  a 
Christo  electi  et  habentes  spiritum  sanetum,  quomodo  papá  cum  cardi- 
nalibus non  poterint  in  iudicio  veritatis  deficere  et  in  via  morům?  Fac- 
tum  est.  dum  Johannes  papá  —  Agnes  mulier^'  et  omneš  cardinales, 
ymmo  pertinentes  ad  ecclesiam  Romanám  fuerunt  decepti  *in  iudicio 
veritatis ;  cum  Johannes,  ipsa  Agnes,  dixit  se  esse  patrem  sanctissimum, 
et  cardinales  cum  aliis  id  ipsum  affirmaverunt.  Beatus  sit  ergo  Christus 
Ihesus.  qui  ad  nostram  doctrinam  et  sanctam  cautelam  permisit  in  sua 
ecclesia  illud  factum. 

V  U  na  začátku   červený  nadpis:  .Epištola    directa   per   M.  Jo[hannem] 

Hus  Ivr  Cristano  pro  tunc  rectore';  za  slovy:   maneret   illa    ecclesia   sancta, 

jako  nadpis  pro   následující  list   (jenž  Jest   arci  Jen    dokončením),   červené: 
,Responsio  M.  Johaunis  Hus  flnalis'. 


61. 

M.  Jan  Hus  Siru  Johnovi  Oldcastleoui :  zpravuje  ho   o   horlivosti  krále 
Václava  v  obrané  evangelia  Kristova. 

[1413?  April— Mai.] 

List  není  zachován ;  zmiňuje  se  o  ném  Oldcastle  v  listé  králi  Václavovi, 
daném  v  Londýne  7.  září  bez  roku,  který  uveřejnil  Loserth,  Uber  dle  Be- 
ziehungen  zwischen  den  englischen  und  bóhmischen  Wiclifiten  in  den  bei- 
den  ersten  Jahrzehnten  des  15.  Jhrh.  (MI0GXII,254—269)  str.  268,  slovy: 
.,fama  vestre  strenue  milicie  in  evangelio  Christi,  mihl  per  Magistrům  Hus, 
iudicio  meo  Christi  sacerdotem,  nec  non  alios  literatenus  intimata''. 

O  datování  v.  Loserth  na  uv.  str.  268,  jenž  z  titutu  „marchio  Moravie' 
králi  Václavovi  v  nadpise  dávaného,  správné  soudí,  že  list  Oldcastleiiv  nemůže 
býti  psán  před  r.  1411,  a  zmínka  o  vyčisténí  pšenice  od  plev  (zyzaniain. 
falsos  sacerdotes.  in  oreum  congregatam  sagaciter  et  studiose  a  tritico  segre- 


"  Corp.  iur.  can.  c  14  C  XXIV  qu  1  (Friedberg  I,  970).  —  ^'  Hus  ovšem   věří,  jako 
věřil  celý  středověk,  báchorce  o  ženě  papeži,  opíraje  se  o  současné  kroniku. 


C.  61,62,  f)3.    14i:5,  Apťil     Mai.  —  Juni  7.  —  Jniii  po  7.  a  před  17?  160 

gavit,  et  tťiticiun,  veros  Christi  sacerdotes,  in  stalu  evangelice  paiipertatis 
corroboravit)  chce  vztahovati  na  vypuzení  odpůrců  Husových  z  Prahij  v  dubnu 
1413.  Ovšem  tnjl  tou  dobou  Hus  ve  vi/hnanství,  ale  poměr  jeho  ke  králi  bijl 
příznivý,  a  snad  tedy  podnětem  dopisu  Husova  mohla  býti  i  naděje,  že  pří- 
mluva anglického  lorda  u  krále  usnadní  mu  i  návrat  do  Prahy.  Lze  tedy 
datování  pravděpodobné  přijmouti.  List  Husův  byl  by  pak  ovšem  psán  záhy 
po  vypuzení  protivníků,  jak  i  z  toho  vyplývá,  že  psaní  Oldcastleovo  má  da- 
tum 7.  září  [1413].  Sedlák,  Hus  201  pozn.  4.  míní,  že  list  Husův  náleží  do 
konce  června  1411,  a  odpovéď  Oldcastleova  do  7.  září  t.  /•.,  ale  z  jeho  dů- 
vodů ani  jediný  není  závažný. 

62. 

Mistr  Jan  Kardinál  z  Rejnštejna  píše  Husovi,  chtél-li  by  přijmouti  návrh 
fakulty  theologické,  uváděje  výrok  Stanislavův  a  Štěpána  z  Pálce,  ze  ne- 
chtějí jednati  proti  svědomí,  táze  se  o  radu  ve  příčině  své  směny  fary 
s  Ondřejem  z  Brodu,  a  jmenuje  některé  osoby,  jimž  by  měl  Hus  psáti. 

[V  Praze,  1413,  post  Juni  7.] 

Ztracen,  z  obsahu,  co  uvedeno,  podává  Hus  ve  své  odpovědi  (č.  63). 
Psán  byl  patrně  brzo  po  7.  červnu  1413,  kdy  úředně  provedena  směna  far 
mezi  Ondřejem  z  Brodu   a  Janem    Kardinálem,    v   níž  žádal  Husa   o   radu. 

63. 

M.  Jan  Hus  M.  Janovi  Kardinálovi  z  Rejnštejna:  odpovídaje  na  před- 
chozí dopis,  uvádí  důvody,  pro  které  nemůže  souhlasiti  s  návrhy  fakulty 
theologické,  vytýká  postup  Pálčův  a  Stanislavův,  vzpomínaje  minulosti, 
udílí  rady  o  směné  fary  a  slibuje  psáti  těm,  které  Kardinál  jmenoval; 
po  opsáni  slibuje  poslati  svůj  spis  proti  Stanislavovi. 

[Na  Kozím?  1413,  Juni  po  7.  a  před  17?] 

Rkp.  univ.  l)ibl.  HI  G  6  (=  U)  f.  13'— 14. 

Hófler  II,  227—228  (z  U) ;  Palacký,  Documenta  55—57  č.  27  (z  U). 

Český  překlad  Mareš  str.  110—112  č.  88  =  str.  129—131  č.  38'  --  73—75 
č.  38^  -=  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  79 — 81  č.  18  =  Flajšhans,  Listy 
str.  81—83  č.  XL. 

Za  adresáta  býval  dřivě  pokládán  M.  Kři.sťan  z  Prachatic;  že  pravdě- 
podobněji nutno  mysliti  na  M.  Jana  Kardinála,  v.  Novotný,  Listy  Husovy  37  n. 

Salus  a  domino  Ihesu  Christo !  Consilium  facultatis  theologice,'  si 
starém  ante  ignem  mihi  preparátům,  iuvante  Christo  domino  non  accep- 

'  Míněno  jest  dobré  zdání  fatiuUy  theologické  k  synode  6.  února  UV)  Doc.  47(i, 
až  485. 


170  C.  H3.     1413,  Juni  po  7.  a  před  17.? 

tabo.  Et  spero,  quod  iiiors  prius  vel  ine,  vel  duos  aversos  a  veritate- 
ad  celum  vel  ad  inferiium  diriget,  antequam  eorum  sentencie  consenciam. 
Cognovi  enim  ambos,  quod  prius  vere  fatebantur  secimdum  legem  Cbristi 
veritatem,  sed  tiniore  percussi  iii  adulacionem  pape  et  in  inendacium 
šunt  conversi.^  Et  Palecz  vocat  nos  Wiclefistas,  quasi  in  tota  fide  chri- 
stianitatis^deviantes^;  et  Stanislaus  vocat  inťideles.  perfidos,  insanos  et 
clerum  maledictum.'  Sed  ista  non  advertereni,  dumniodo  non  conforta- 
rent  in  malicia  Antichristum.  Sed  spero  cum  dei  gracia,  quod,  si  opor- 
tuerit,  volo  me  adversus  eos  usque  ad  igneiii  comburendum  statuere, 
Et  si  ego  non  possum  libertare  veritatem  per  omnia,  saltim  nolo  esse 
inimicus  veritatis  et  per  mortem  obsistere  consensui.  Currať"  mundus, 
sicut  deus  eum  permiserit  currere.  Melius  est  bene  moři,  quam  male 
vivere."  Propter  mortis  suplicium  non  est  peccandum.  Presentem  vitam 
finire  in  gracia  est  exire  de  miseria.  „Qui  addit  scienciam,  addit  labo- 
rem/ "  Qui  veritatem  loquitur,  capud  sibi  concutitur/^  „Qui  mortem  me- 
tuit",  amittit  gaudia  vité."  Super  omnia  vincit  veritas."  Vincit,  qui  occi- 
ditur,"  quia  nuUa  ei  nocet  adversitas,  si  nuUa  ei  dominatur  iniquitas.''  Ait 
enim  Petrus  apostolus'^:  ,,Quis  est,  qui  vobis  noceat,  si  emulatores  boni 
fueritis'*?  „Beati  estis,  cum  maledixerint  vobis  homines",  ait  veritas.'^ 
„Omne  gaudium  existimate,  fratres,  cum  temptaciones  varias  incideritis.'' " 
„Beatus"^  vir,  qui  suffert  temptacionem,  quia,  cum  probatus  fuerit,  acci- 
piet  coronam  vité'*. 

Hec  šunt  mea  fundamenta  et  fercula,  quibus  reficitur  spiritus  meus, 
ut  sit  fortis  contra  omneš  adversarios  veritatis.  Et  doctores  illi,  de  qui- 
bus dicitis,  nolunt  facere  contra  conscienciam.  Vos  scitis,  quomodo  Palecz 
loquebatur  prius  in  domo  vestra.''  '  Et  scio  certitudinaliter,  quod  Stanis- 
laus tenuit  et  in  scripto  sentencialiter  scripsit  de  remanencia  panis'*: 
et  a  me  quesivit,  antequam  disturbium  incepit,  si  vellem  idem  secům 
tenere.  Ecce   postea   iuravit   et   abiuravit,   et   post   duos   annos,   quando 


^  cuiTatur  U. 

-  Stanislav  ze  Znojma  a  Štěpán  z  Pálce.  —  '  Hus  častéji  vytýká  oběma  svým  dří- 
vějším přátelům,  že  ze  strachu  (po  zajetí  v  Bologni)  změnili  své  názory,  srvn.  č.  49, 
52,  57.  —  ^  Nej.^ou-li  míněny  ústní  pomluvy  Pálčovy,  byla  by  to  asi  narážka  na  jeho 
spis  Replicacio  contra  Quidamistas  (vyd.  Loserth,  AÓG  LXXV;  v.  na  př.  str.  347,  356, 
359).  —  '  Tuším  v  tom  narážku  na  spis  Stanislavův  Alma  et  venerabilis  (vyd.  Loserth, 
AÓG  LXXV,  362  n.,  391  passim).  —  'Srvn.  Ecclus  40,  29:  Melius  est  moři,  quam  indi- 
yere;  Jon.  4,  8:  Melius  est  mihi  moři,  quam  vivere;  1,  Mach.  3,  59  melius  est  nos  moři 
in  bello,  quam  videre  malá  gentis  .  .  —  '  Eccles.  1,  18.  —  ®  Nedovedu  zjistiti.  —  "  Srvn. 
Cato,  Dist.  I,  23  (Poet.  lat.  min.  III,  219):  Qui  mortem  metuit,  quod  vivit,  perdit  id  ip- 
sam.  —  *^  Nepodařilo  se  mi  zjistiti,  odkud  citát,  v  době  té  vůbec  běžný.  —  ^^  Srvn.  Ps. 
50,  6  (Rom.  3,  4).  —  ^'-Zjistiti  se  mi  nepovedlo.  —  '^í.  Pet.  3,  13.  —  '^  Mat.  5,  11.  — 
'■' Jac.  1,  2.  —  ^''Jac.  1,  12.  —  'Srvn.  Tomek  II-,  171  n.;  běží  snad  o  rozmluvu 
o  odpustcích,  o  níž  v.  Hus,  Contra  Palecz  (Op  I,  264'),  De  eccl.  (ib.  227').  —  ''  R.  1403 
nebo  1404;  srvn.  Sedlák,  Euch.  trak.  Stan.  ze  Znojma,  Hlídka  1906,  zvi.  ot.  v  Brně  1906 
str.  4  n.  a  nyní  Novotný-Kybal,  Hus.  Výtka  vrací  se  u  Husa  častéji,  na  př.  Contra 
Palecz  (Op  I,  255' j,  v  polemice  z  r.  1413,  Dncum.  499  a  j. 


cm,  CA.     14l:l  Juni  po  7.  a  před  17.?  --    Juni?  171 

Stiekna'"  veiiit  cum  suo  tractatu,  postquani  liniuit  archiepiscopum,  ne- 
scieiis  subterfugere,  clixit  per  iuranientum,  quod  tractatuin  illum  non  per- 
fecit.  Et  antequam  fuit  vocatus  ad  curiam  archiepiscopi,  dixit:  „Oportet, 
quod  Stiekna  monachus  flectat  ante  me  genua  et  petat,  quod  parcam, 
quod  aušus  est  tractatum  meum  novám  plantacionem  erroneam  anno- 
tare".  Quomodo  ergo  possum  eis  credere,  quod  non  libenter  facerent 
contra  conscienciam?  Et  estne  eis  salvum  pro  consciencia,  quod  nos 
vocant  infideles,  perfidos,  insensatos,  a  tota  fide  Christi  deviantes  et 
maledictum  clerum?  Deus  hoc  iudicet. 

De  commutacione  vestra''^  videtur  mihi  in  consciencia,  quod  nullo- 
modo  dimittatis  eam;  quia  spero,  quod  estis  ibi  clipeus  contra  Antichris- 
tum.  Unde  deus  ordiiiavit  meo  iudicio,  quod,  sicut  circa  illam  ecclesiam 
fuit  unus  plebanus  maximus  inimicus  verbi  dei,-'  sic  vos  deus  e  contra 
ordinat,  ut  sitis  amicus  verbi  dei.  De  parrochianis,  ex  quo  nolunt,  ha- 
bentes  omneni  procuracionem  spirituálem,  grate  accipere,-^  habetis  Eze- 
chielis  3°  planam  sentenciam  pro  vestra  excusacione;  ibi  legatis.-'  Illis 
scribam,  quos  nominastis.  Tractatum  dum  rescribent,  Contra  scripta  Sta- 
nislai,^^  dirigam  vobis.  Valete  in  Christo  Ihesu. 

Estimo,  quod  peccavi,  ad  voiuntatem  regis  predicacionem  dimittens"^; 
et  ergo  iam  nolo  sic  peccare. 

V  U  červený  nadpis:  ,Scriptum  M  Jo  H.  M"  Cr.' 


64. 

M.  Jan  Hus  Benešovi  z  Ostromére,  kazateli  kostela  Pražského:  vijtýká 
mu  unáhlený  soud,  jímž  ho  odsuzuje,  ač  ví,  ze  příčinou  jeho  piihonu 
jsou  kázání  proti  znemravnelému  kněžstvu,  a  upozorňuje  na  zneužívání 

interdiktu. 

[V  Praze?,  1413,  Juni?] 

Ztracen,  stopy  jeho  zachoval  kazatel  Beneš  ve  sve'  odpovědi  (v.  c.  68). 
Hus  ho  nazýval  „frater",  vytýkaje  „temerarium  iudicium"  podle  slov  Písma 
„Nolite  iudicare",  dokládaje,  že  Beneš  ví,  [me]  „esse  in  sentenciis  propter 
hoc,  quod  correxi  crimina  cleri  dissoluti",  a  poukazuje  na  konec  „quod  proba- 
bilius  propter  unum  scismaticum  interdictum  ponitur,  quaiii  propter  mílie 
demonia". 


•^  Jan  Štěkna ;  sron.  o  něm  a  o  tomto  sporu  Tomek,  Dějepis  Prahy  IIP,  4.31,  457, 
Bidlo,  ČČM  1895  str.  126  n.,  Sedlák  na  nu.  m.  10  n,  Novotný-Kybal,  Hus.  -  '"  Míní 
se  asi  směna  fary  v  Petrovicídi  za  faru  v  Nebuželích  s  M.  Ondřejem  z  Brodu;  v. 
Lťonf.  VII,  86—87;  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  38  —  ^'Patrně  Ondřej  z  Brodu,  před 
tím  farář  v  Nebuželích.  —  "  Srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  38.  —  '"  Srvn.  zvláště  Ez.  3, 
15  n.  —  '^  Op.  I,  265—302.  —  •^ '  Míní  asi  přerušení  činnosti  kazatelské  před  jednáním 
s  protivníky  na   žádost  královu  po   velikonocích  1413. 


172  Č.  64.  65.     141P.,  Juni?    -  Jimi  -.Tiili. 

Doby  složení  nelze  přesné  stanoviti,  ale  poslední  narážka  na  interdikt, 
pro  niž  obdoba  najde  se  v  listě  Husově  Ondřejovi  z  Brodu  (v  č.  65),  činí  vznik 
listu  ve  stejně  asi  době  pravděpodobným. 

Kazatel  Beneš  jest  patrně  týž,  jenž,  zastávaje  svůj  úřad  při  kostele  Praž- 
ském v  1.  1402—1414,  proti  Husovi  lživě  svědčil  již  r.  1410;  v.  Palacký, 
Docum.  str.   179. 

65. 

M.  Jan  Hus  M.  Ondřejovi  z  Brodu :  vytýká  mu  jeho  nepřátelské  jednání, 

vyvrací  výtky  své  straně  činěné,  a  zmíniv  se  o  svém   nynějším  pobytu 

v  Praze,  kde  nikdo   interdiktu   nezachovává,   hrozí,  ze  přijede  kázat  na 

Mělník,  kde  se  Ondřej  v  tu  chvíli  asi  zdržoval. 

[V  Praze,  1418,  Juni—Juli.J 

List,  k  němuž  podnět  zavdaly  asi  nešetrně  a  prázdné  námitky  Ondřeje 
z  Brodu  proti  odpovědi  Husově  na  pověstné  návrhy  doktorů  theologie  k  úno- 
rové synodě  r.  1413,  jež  však  Husovi  teprve  někdy  v  dubnu — květnu  do  rukou 
se  dostaly  (prohlášení  Brodovo  otiskl  Loserth,  AÓG  LXXV,  str.  342—344, 
zvi.  ot.  56 — 58),  není  zachován.  Známe  jen  několik  úryvků,  jež  pojal,  ne 
vždy  doslovně,  Ondřej  do  své  odpovědi  (v.  č.  73),  a  podle  nichž  list  Husův  lze 
z  části  rekonstruovati  (srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  40  a  odtud  Flajšhans,  Listy 
z  vyhnanství  str.  97  ^^  Flajšhans,  Listy  str.  87 — 88  č.  XLIII).  Nazývaje  On- 
dřeje: „Frater  carissime",  jemuž  píše  z  lásky  (ex  caritate),  dokládal  Hus,  že 
by  raději  chtěl  zemříti,  než  se  vrátiti  (quod  moři  magis  cupitis,  quam  reverti), 
a  že  rád  čeká  mučenictví  (quod  expectetis  niartirium).  Vytýkaje  dále,  že  On- 
dřej „cedí  komára  a  velblouda  pohlcuje''  (me  colare  culiceiii  et  camelum 
deglutire),  jmenoval  i  nějakou  určitou  osobu,  vysoce  postavenou,  jakožto  pů- 
vodce své  potupy  (Nominatis  in  litera  personam  nobilem,  cui  vestram  iiifa- 
miam  inponitis),  upozorňoval ,  že  interdikt  není  vůči  všem  zachováván  stejně 
(quod  aliqui  admittuntur  ad  sacramentum  corporis  dominici  et  alii  arcentur 
abstinere),  a  zmínil  se  i  o  zpovědním  tajemství  (confessiones  non  debent 
revellari).  O  své  vlastní  při  a  chování  Brodově  —  zde  protivník  cituje  do- 
slovně —  pravil:  .  .  .  ,solum  propter  impungnacionem  criminum,  que  clerus, 
prochdolor,  sequitur,  ego  persecucionem  et  excomunicacionem  pacior  .  .  . 
Sufficeret  tibi,  carissime,  ex  quo  iustam  excomunicacionem  prelatorum  esti- 
mas,  quod  denuncciares  populo,  quia  ipsi  me  excomunicant,  et  quod  popu- 
lus  in  nuUo  málo  me  confoťtaret,  vel  in  malicia  mecum  participaret .  .  .', 
dodávaje:  ,quod  si  sancti  et  sancte  michi  in  patria  favent,  per  tuum  iudi- 
cium  šunt  a  comunione  sanctorum  et  sic  a  beatitudine   separati". 

O  svém  pobytu  v  Praze  pak  zmiňoval  se  těmito  slovy :  ,Ecce  ego  mani- 
feste ambulo  in  civitate,  et  respiciunt  me  plebani  et  presbiteri,  et  onnies 
sciunt.  quod  sum  in  Bethlehem,  et  tainen  non    cessant    a  divinis  .  .  .",  hroze 


Č.  65,  ()6,  fiT.     1413,  Juni— Juli.  —  Juni  -Juli.    -  Juli  1.  178 

dále  urputnému  protivníku :  ,Si  non  cessabis  vexare  fideles,  veniens,  predi- 
cabo  m  civitate,  et  tiinc  cessabis  a  divinis,  a  quibus  non  deberes  cessare 
eciam  si  omneš  dyaboli  venirent  ad  Mielnik  de  inferno',  narážeje  i  na  ná- 
lezky pyšného  kněžstva  (sed  statuta  inventa  a  clero  superbo)  a  vytýkaje  pro- 
tivníku strach,  kde  strachu  není  (forte  trepidans  tiinore,  ubi  non  est  timor'), 
aby  ukončil  ujištěním,  že  ho  chce  uvésti  na  cestu  pravdy  (quod  ad  viam 
veritatis  cupitis  me  revocare). 

Pokud  jde  o  datování,  upozornil  Novotný.  Listy  Husovy  40  n.,  že  list  Husův 
psán  v  Praze  někdy  po  8.  červnu  1413,  ale  rozhodl  se  potom  po  vzoru  Palackého 
spíše  pro  r.  1414,  kdy  psána  odpověď  Brodová,  což  přijato  i  od  jiných.  Z  okol- 
nosti, že  zmínka  o  pobytu  v  Praze  kryje  se  s  tím,  co  Hus  píše  v  traktáte 
O  še.^ti  bludích  (Erben  TU,  240;  v.  níže  č.  7H  pozn.  33),  lze  pravděpodobněji 
mysliti  na  červenec  1413,  čemuž  nevadí  pozdní  odpověď  Brodová,  když  sám 
přiznává,  že  dlouho  váhal. 

66. 

Mistr  Jan  Hus  píše  „panu  Petrovi,  milému  druhu"  M.  Ondřeje  z  Brada. 

[V  Praze,  1413,  Juni— Juli.] 

Ztracen ;  zmínka  o  něm  pouze  v  odpovědi  M.  Ondřeje  z  Brodu  (v.  č.  73), 
podle  níž  dopis  obsahoval  asi  vélu,  že  Ondřej  z  Brodu,  ač  Husa  kaceřuje, 
následkem  svého  obcování  s  ním  sám  jest  exkomunikován ,  ve  zlé  povésti 
a  mimo  řád  (,ex  paiticipacione  sua  mecum  ipse  est  excomiinicatus,  propha- 
nus  et  irregularis').  List  Husův  psán  byl  patrně  z  Prahy  a  tedy  nejspíše 
v  téže  době  jako  //.<?/  Ondřejovi  z  Brodu,  který  nejlépe  .se  hodí  do  června — 
července  1413,  před  odchod  Husův  z  Prahy. 


67. 

Mistr  Jan   Hus  profesoru  Vídeňské  university  Janovi  Sywortovi:  vytýká 
mu  pomluvy,  jež  šíří  o  M.  Jeronýmovi  a  jiných  slovanských  členech  uni- 
versity Pražské,  a  vybízí  k  pokání. 

[V  Praze]  1413,  Juli  1. 

Rukopis  kapituly  Boleslavské  C  132  (^  B)  f.  15"'— 158;  rukp.  Klemen- 
tinský I  G  IV  (^  Urt)  f.  89' ;  rkp.  dvorní  knihovny  Vídeň.ské  č.  4299  f.  231 
(--  Vd). 

Hófler  II  str.  209—210  (-=-  z  Urt?);  Palacký,  Docum.  str.  63—64  č.  31 
(z  Vd) ;  srvn.  Loserth,  Hus  und  Wiclif  146  pozn.  2. 

'  Psalm  52,  6. 


174  C.  67.     U13.  .luiii  1. 

Český  překlad  Mareš,  Listy  sfr.  122—123  č.  42  =  str.  142-143  c.  42^  = 
str.  80—81  č.  42^  =-  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  83—85  č.  19  ^  Flajš- 
hans.  Listy  str.  83—84  c.  XL. 

Magistro  Johanni  Sywort  de  Septem  castris,'  sacre  theologie  profes- 
sori.' 

Saliitari  non  meretur,  qui  gravibus  mendaciis  diťfamat  proximos, 
sed  dignus  correccione ''  cernitur  esse,"  iit  mendacio  suo  cognito  ad  viam 
'caritatis  cicius''  revertatur.^  Ecce  tu,  professor  non  sacre  theologie,  sed 
infamacionis  nequicie,  cur  M.  Jeroniinum-  disseminatorem  heresis'  nons  mi- 
nimum" asseris,  de  cuius  fide  tibi  non  constat,  et  addis  gloriosum  men- 
dacium,  quod  ipse  subversionis  gracia  ad  regem  ■  Cracouie''  et  ad  §^  fratrem^  illius' 
se  coiitulit.  Numquid  tu  es  scrutator  cordium,'  qucd"*  per  tantam'  distan- 
ciam  mentem  cognoscis  hominis'"?  Es  tu  legis  Christi"  professor,  sic 
mendaciter  infamando  proximum?  Čerte  Antichristus  te  docuit  tantam 
vesaniam  profiteri.  Ubi  lex  Christi":  „Nolite  iudicare  et  non  iudicabi- 
mini"?  ubi  illa":  ^Si  peccaverit  in  te  frater  tuus,°  corripe  ipsum"  etc.^? 
Ecce  apuď'  te  non  precessif  caritativa  fratris  correpcio,  sed  prodiit  in 
publicum  iniuriosa  diffamacio/  Nec  ipsum  *  magistrům  honorabilem'  só- 
lům aušus  es  dentibus  mordacibus  contingere,  sed  comunitates  magnas*; 
non  suffecit"  tibi  Boemia'  pro'  tua'  detractiva'  malicia,""  sed  et  Slauo- 
rum  regnum  in  scolaribus  temeritate  dyabolica  heresis  crimine''  aušus 
es,  sed  spero  mendaciter,  annotare,*  nullam  de  aliquo  habens  experien- 
ciam,  sed  dumtaxat  occulta  cordium  iudicans,  scribens,  quod  forent 
lieresiarce "  sectatores/  mel>  gerentes  in  ore  et  „venenum  '  aspidum  insanabile"  pre- 
tendentes  in  corde/  Ecce  tu  proximos^^  inique  iudicas,  et  quod-  couantnr 
deiiranienta  contra  clerum  cOncitare.  ^Stať"  ad  iudicandum"  deus.''*'  Esto, 
quod  sis  ňomine  professor  sacre  theologie:  nisi  refatearis"  veritatem, 
de  isto  scelere  agens  penitenciam,  „in"  die  iudicii''  oportebit  te  „de  omni 
verbo"  districtissimo  iudici  ,,reddere  racionem".  Estne  professoris,''''  in 
incerto  personas  confundere,  vel  heresim  fratribus  imponere,"  mendacia" 


^  v  B  adresy  není.  —  ^  correcciorii  Vd.  —  '^  esse  cernitur  B,  Urt.  —  ^  tucius  B.  — 
*"  vertatur  Vd.  —  ^  ve  Vd  touž  rukou  mezi  řádky.  —  "cliyblvB.  —  ^  v  B  předcliázl  škrt- 
nuté Graconie.  —  '  chybí  v  Urt,  Vd.  —  ^  ctiybí  v  Urt.  —  '  totam  B.  —  ■"  mentem  hominis 
cognoscis  Vd.  —  "  ve  Vd  následuje  škrtnuté'  pro.  —  "  frater  tuus  in  te  B.  —  p  aput  B^ 
Urt.  —  iprocessitB.  —  ^  ctiybí  ve  Vd.  —  '  honorabilem  magistrům  B,  Urt;  ve  Vd  ma- 
gistrmn  touž  rukou  in  margine.  —  *  maximas  Vd.  —  "  sufficit  B.  —  ^'  y  Urt  opraveno 
z  Poemia.  —  ^''  comime  B.  —  ^  heresiarche  B.  —  >'  f  Urt  předctiázl  škrtnuté  nil.  —  ^  v  B 
předcfiází  škrtnuté  h.  —  **  cor  proximorum  B,  Urt.  —  ^^  u  B  touž  rukou  in  marg.  — 
'^"■'  refacias  B.  —  ''''  Est  professoris  B ;  es  tu  ne  professor  Vd.  —  ^^  mendaciter  B. 

'  Jan  Syivort  (Sy.vart),  sedmihradský  Němec,  profesor  univ.  Vídeňské ;  v.  o  něm 
Loserth,  MVGDB  XXIV,  str.  98  a  zde  přít.  č.  170.  —  ^  M.  Jeroným  z  Prahy;  alrhacný 
list  Sywortův  v.  příl.  č.  168,  z  něhož,  co  tištěno  drobněji,  převzato  slovně.  —  "  Vladislav 
Jagiello.  —  '  Vitold,  velký  kníže  Litevský.  *  Srvn.  Sap.  1,  6.  —  ''  Luc.  6,  37.  -  '  Mat. 
18,  15.  —  "  Narážka  na  Sywortovo  obvinění  dvou  clwrvatských  studentů  z  kacířství, 
o  čemž  v.  příl.  č.  167,  169,  170.  —  '■>  Deut.  32,  33.  —  ''^  Is.  3,  13.  —   "  Srvn.  Mat.  12,  36. 


C.  (i7,  C,8.     101:5,  Juli  1.   —  Juii?  175 

per  diversas  partes  contra  proxiinos  aggregare?  Čerte  male  doctus  es 
in  theologia  caritatis.  Deus  „deť'  tibi  spiritum"  veritatis,  ut  loquaris, 
quod  sanctum,  ^quoď^  rectum  coram  domino,""  et  non  quod  est  detrac- 
cionis  vel"  infamie,  proeedens'  a  spiritu  mendacii  et  erroris.  Ista  scribo"" 
sine  adulacione,  prohibens  detraccionem  et  scandalum  in  proximis  semi- 
náře, desideransque,  quod  a  talibus  abstineas,  agens'"''  peniteuciam  de 
commissis.  Datum''  in  octava  sancti""  Johannis  Baptisté" 

per''''  Magistrům  Johannem  Hus,  in  spe  servum  Ihesu  Christi.''" 

V  Urf  nad  textem :  , Epištola  Jo.  Hus  pro  Magistro  Jheroninio  contra  Jo. 
Sywort,  magistrům  [odtud  jinou  rukou]  Wienensem,  sacre  theologie  profes- 
sorem';  ve  Vd  nadpis:  ,Copia  Johannis  Hus  ad  prefatum  doctorenť;  v  B  pod- 
textem :  , Magister  Hus  Magistro  Syworť. 

68. 

Beneš  z  Ostroméře,  kazatel  kostela  Prazske'ho,  M.Janovi  Husovi:  odpovídá 
hrubé  na  dopis  jeho  (v.  č.  64),  v  némz  mu  Hus  vytýkal,  že  ho  kaceňije. 

(1413,  Juti?) 

Rkpis  dvorské  knihovny  ve  Vídni  4941  (—^  V)  f.  238' ^239. 

Loserth,  Hus  und  Wiclif  (Wien-Leipziy  1884)  str.  291—293. 

O  čase  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  40 — 41,  a  co  proti  tomu  pove- 
deno u  c.  65.  Odpovéď  Benešova  snad  byla  napsána  dříve  než  odpověď  On- 
dřeje z  Brodu,  pravděpodobné  dosti  záhy  po  listé  Husové. 

Gloriosus  deus  pius  Ihesus  det  tibi  „non'  plus  quam  oportet  sapere" 
et  augmentům  orthodoxe  fidei  et  in  futuro  gloriam  sempiternam.  Cupiens 
tibi  exprobranti  mihi  respondere  verbum,  miror  vehemencius,  cur  me 
fratrem  tuum  appellas,  cum  me  scias  filium  esse  sancte  matris  ecclesie, 
cuius  tu  non  vis  esse  filius.  Ymmo  tantam  matrem  tantorum  filiorum 
letantem  tu  conlurbas  et  quantum  in  te  est,  rursum  eius  scindis  viscera 
et  dolores  eius  renovas,  quos  in  adolesceneia  sua  et  in  principio  fidei 
habuit.  Quorum  iam  dolorum  oblita  fuit  cum  illa  muliere  ewangelica,^ 
postquam  nmltos  filios  parturiverat.  De  te  igitur  et  de  tibi  similibus 
dicit  Salomon'  in  Prov.  IX:  „Stultus  filius  est  mesticia  matris  sue."  Vi- 
debis  igitur,  in  quem  transfixisti. 

Ad  hoc  vero,  quod  obicis  mihi  temerarium  iudicium,  sicut  est  vobis 
omnibus  comunissimum  et  consultissimum  catholicos  exprobrare   de  te- 

Č.  67 :  "  deo  B.  —  ss  scribens  Vd.  —  ''"'  agentur  B.  —  "  Datiini  —  Baptisté  c/iybí  v  B  ; 
Baptisté  chybí  v  Urt.  —  ^^  per  —  Christi  cljybí  y  fi.  —  "  et  Urt. 

C.  67:  ^' Srvn.  Ep/i.  1,  17:  det  vobis  spiritum  sapiencie.  -  ^'  Exo.  15,  26;  čistá 
fráse  biblicliá. 

Č.  68:  ^  Srvn.  Rmn.  12,  3.  —  -Srvn.  Joli.  10,  21.        ■" Prov.  10,  1. 


176  C.  68.     1418,  .Iiili? 

merario  iudicio,  ducentes  auctoritates  ^ :  „Nolite  iudicare,"*  ad  hoc  re- 
spondeo,  quod  non  iudico,  sed  iudicata  sequor.  Nuinquid  iudico  quem- 
quain,  cum  dico,  quod  omneš  ludei,  geiitiles  et  heretici  et  qui  scripserunt 
heresim  et  non  retractaverunt,  sicut  Wikleph,  et  mortui  šunt,  šunt  de 
dampnandis?  Nonne  hec  dicens,  sequor  iudicium  salvatoris  duicis  Ihesu,- 
dicentis":  „Qui  non  credit,  iam  iudicatus  est."  Ecce  Augustinus  est,  qui 
scribens  ad  Petrům  de  fide,  sic  diciť":  „Firmissime  tene  et  non  dubites 
quemhbet  hereticum**  sivé  scismaticum  in  nomine  patris  et  filii  et  spi- 
ritus sancti  baptisatum,  si  ecclesie  catholice  non  fuerit  agregatus,  quan- 
tascumque  elemosina&  fecerit,  et  si  pro  Christi  nomine  saguinem  fuderit, 
*  nuUatenus  potest  se  salvare.  Omnis  enim,  qui  ecclesie  cathoHce  non 
tenet  unitatem,  neque  baptismus,  neque  elemosina  quomodolibet  copiosa, 
neque  mors  pro  Christi  nomine  suscepta  proficere  possit  ad  sahitem, 
quamdiu  heretica  vel  scismatica  pravitas  perseverat,  que  ducit  ad  mor- 
tem."  Hec  Augustinus. 

Ex  predietis  patet,  quod  nos  catholici  neminem  iudicamus,  sed  se- 
quimur  iudicata.  Sed  tu  es,  qui  omneš  vivos  et  mortuos  doctores  iudicas 
et  a  nemine  vis  iudicari,'^  omneš  doces  et  a  nemine  vis  doceri,  novas 
vias  in  fide  catholica  inveniens  et  veteres  ac  decreta  sanctorum  patrům 
contempnis,  faciens  contra  dictum  Salomonis,  dicentis  Proverb.*  XXII: 
„Ne  transgrediaris  terminos  antiquos,  quos  posuerunt  patres  tui." 

Ad  hoc  vero,  quod  dicis  et  supponis,  quod  ego  sciam  te  esse  in 
sentenciis  propter  hoc,  quod  tu  correxisti  crimina  cleri  dissoluti,  sicut 
tu  asseris,  ad  hoc  respondeo,  quod  erras  et  falsum  supponis,  quia  ego 
te  scio  innodatum  esse  sentenciis  papalibus  propter  hoc,  quod  es  sator 
et  sectatcr  secte  Wiklefonis  heretici  condempnati.  Et  hec  est  assercio 
et  vox  omnium  katholicorum  virorum  et  mulierum,  clericorum  et  laico- 
ruiii.  Sed  tu  dando  excusaciones  in  peccatis,  dicis  te  propter  satirieas 
predicaciones  contra  clerum  esse  sentenciis  innodatum.  Sed  in  hoc  veri- 
tatem  dicis  cum  falsis  Zuzanne  testibus'';  sed  nec  mirum,  quia  propriis- 
simum  est  mentiri  Viklefistis. 

Ad  ultimum**"  vero  punctum  respondeo,  licet  responsionem  non 
mereatur  dicens,  quod  probabilius  propter  unum  scismaticum  interdictum 
ponitur,  quam  propter  mille  demonia."  Et  racio  est,  quia  unus  hereticus 
sivé  scismaticus  plus  potest  nocere  ecclesie  sancte  dei,  quam  demonia 
infinita,  quia  secundum  Haymonem'**  plures*'  šunt  diaboli  fideles  impung- 


*  In  marg.  červené:  ,Iudiciurii'.  —  '•'*  In  marg.  červeně:  ,Nota'.  —  ***  In 
íuarg.  červené :  Jnterdictum'. 

"  opraveno  z  demones  V.  —  ^  quia  plures  V. 

'Mat.  7,1,  Luc.  6,37.  —  '^Joh.  3,  18.  —  '' Citát,  poněkud  pozměněný,  čte  .se  v  Decr., 
De  haer.  V,  7,  3  (Friedberg  II,  778),  a  pochází,  jak  tam  upozorněno,  ze  spisu  Fulgentiooa 
De  fide  ad  Petrům,  přičítaného  Augustinovi.  —  "  Výtka  ozývá  se  z  úst  protivníků  Huso- 
vých ěastéji;  srvn.  na  př.  Páleč  ,Antihus  str.  fífí,  126 — 127 a  j..  Palec,  De  eccl.  (vyd.  Sedlák, 
Hus)  223-  aj.  —  ' Prov.  22,  28.  —   ''Srvn.  Dan.  13.  —  '»  Citátu  jsem  ii  Remigia  nenalezl. 


Č.  68,  69.     1413,  Juli?  —  Juli.  177 

nantes,  quam  atomi  rádio  in  solari,  et  tamen  propter  eos  non  cessatur 
a  divinis,  sed  propter  hereticos  et  scismaticos.  Redi  igitur,  perverse 
seductor  animarum,  ad  eor  et  age  penitenciam  de  tanta  superbia  et  ma- 
licia,  que  maior  est,  quam  fuit  Luciperi  in  celi  patria,  et  consequeris  in 
presenti  graciam  et  in  futuro  gloriam  sempiternam. 

Ve  V  červené  nadepsáno :  ,Epistola  Benessiť  a  potom  černé:  ,Sequitur 
epištola  pulchra  a  viro  katholico  domino  Benessio,  predicatore  in  ecclesia 
Pragensi,"  directa  ipsi  heresiarche  Hus  etc' 


69. 

M.  Jan  Hus  nepochybné  před  odchodem   z  Prahy  napomíná  Pražany 
k  stálosti  a  horlivosti  u  víře. 

[1413,  Juli.] 

Rukopisu  není,  zastupují  ho  Opera  (Op). 

Opera  I.f.  99'— 100  c.  XIII  =  P  str.  124—125  č.  XIII  =  Palacký,  Docn- 
menta  str.  41—43  č.  18.  Český  překlad  Mareš  str.  89—91  č.  28  =  105 — 108 
č.  28^  =  str.  59—61  c.  28^ ;  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  28 — 32  c.  5  = 
Flajšhans,  Listy  str.  57—65  č.  XXX. 

Novotný,  Listy  Husovy  str.  25 — 27  vyslovil  mínéní,  že  list  psán  záhy 
po  prvním  odchodu  z  Prahy,  asi  v  říj  nu- listopadu  1412,  a  mínéní  to  přijato 
obecné.  Ponévadž  však  Hus  mluví  o  práci  duchovní  více  než  dvanáctileté 
a  svécení  přijal  teprve  r.  1401,  jest  pravdépodobnéjší  mysliti  na  r.  1413.  S  tím 
se  shoduje,  že  Hus  zmiňuje  se,  že  již  jinde  káže,  což  se  na  r.  1412  záhy  po 
odchodu  z  Prahy  nehodí,  nad  to  pak  zmínka  ta  připomíná  velmi  nápadné 
obdobné  místo  v  Postille,  skládané  r.  1413  (v.  pozn.  16),  jest  tedy  lépe  mysliti 
na  tento  rok,  kdy  Hus,  pobyv  od  vánoc  přes  velikonoce  a  potom  zase  v  červnu 
v  Praze,  konečné  asi  v  červenci  Prahu  opét  opustil  s  úmyslem  kázati  jinde. 
Náleží  tedy  list  do  července  1413;  srvn.  Novotný,  M.  Jan  Hus  I.  Podle 
nepřesných  citátů  z  Písma  jest  pravdépodobno,  že  list  původné  psán  byl 
česky. 

Magister  Johannes^  Hus,  servus  lesu  Christi,  omnibus,  qui  Prage 
šunt,  gracia  et  pax  lesu  Christi.  Vehementer  toto  pectore,  carissimi,  de- 
sidero,  ut  liberi  per  lesum  Christum  ab  omnibus  peccatis  sitis  et  carnem, 
mundum  et  diabolum,  vanitatibus  huius  mundi  contemptis,  vincatis,  quo 
per  graciam  lesu  Christi  omnia  benevole  propter  salutem  paciamini  et 
in  affliccionibus  perseverare  usque  ad  fínem  possitis.  Hec  vobis,  carris- 
simi,''   semper  in  meis   oracionibus   vestri  mencionem  faciens,  imprecor. 


C.  68:  '^  O  pisateli  srvn.  č.  64. 

Č.  69:  "Joanues  Op.  —  '' clarissimi  Op. 

12 


178  C,  69.     1413,  Juli. 

Nam*  ideo  plus  quam  duodecim  annis  in  verbo  dei  apud  vos,  sicut  deus 
est  mihi  testis,  laboravi,'  et  in  hoc  mihi  summa  consolacio  erat,  cum  ve- 
stram  diligenciam  in  audiendo  verbo  dei  cognovissem,  animadvertens 
multorum  veram  et  synceram  penitenciam. 

Quapropter,  carissimi,  per  passionem  lesu  Christi  vos  obtestor,  ut 
ewangelium  eius  servetis  et  retineatis  et  in  omnibus,  que  tum  recensui, 
procedatis  cum  fructu.  Nolite  ergo  animo  vacillare  et  titubare,  neque 
consideretis  eos,  qui  incertam  ingressi  viam,  alio  sese  flexerunt,  et  iam 
šunt  acerrimi  hostes  dei  et  nostri  facti." 

Verum  scitis,  carissimi,  quod  discipuli  Christi,  qui  illi  conversaban- 
tur,  desciverunt  et  cum  eo  iam  amplius  ambulare  nolebant.  Venit  itaque 
Christus,  ut  homines  ab  invicem  separaret,**  quemadmodum  ipse  dicit^: 
„Ego  veni,  ut  separem  filium  a  patře  et  filiam  a  matre."  Et  iterum^: 
„Trademini  propter  nomen  meum  omnibus  hominibus."  Et  ne  eorum 
abnegacione  moveamur,  aut  persecucione  vel  mořte  perterrefiamus,  mox 
subdit  salvator:  „Et  capilli  vestri  de  capite  non  peribunt,  nam  per  pa- 
cienciam  possidebitis  animas  vestras."  Si  igitur  unus  capillus  non  peribit,^ 
quomodo  igitur  fideles  peribunt? 

Quare,  carissimi,  fidem  veram,  spem  certam  studete  servare,  statě 
firmiter  in  dileccione  verbi  dei,  et  illi  summo  desiderio  adherete,  audientes 
eos,  quos  salvator  vobis  misit,  ut  ewangelium  ipsius  sine  metu,  constanter 
lupis  rapacibus  et  falsis  prophetis  resistentes,  predicent.  De  quibus  Chri- 
stus ad  suos  fideles  diciť*:  „Multi,  inquit,  falši  prophete  venient  et  se- 
ducent  multos."  Ab  illis  precipit  Christus  fidelibus  cavere  et  dočet,  quo- 
modo agnosci  possint,  videlicet  per  fructus,^  qui  šunt  superbia,  fornicacio, 
avaricia,  simonia,  contemptus  verbi  dei  et  persecucio  fidelium,  detraccio, 
ambicio,  zelus  tradicionum  humanarum  etc. 

Nam  tales  habent  „vestimentum  ovium,"*  qui  induunt  nomen  et 
officium  Christiani  hominis,  ac  ita,  cum  sint  „intus  lupi  rapaces,"  oves 
Christi  laniant  et  lacerant.  De  istis  lupis  Christus  ad  suos  discipulos 
locutus  est^:  „Ecce,  inquit,  ego  vos  mitto  quasi  oves  inter  lupos,  Estote 
ergo  prudentes  sicut  serpentes,  et  simplices  sicut  columbe."  Prudentes 
ut  sint,  ideo  dicit,  ne  sibi  paciantur  imponi  sicut  serpentes  et  in  se  caput 


*  V  Op  in  marg.  poznámka:  ,Joannes  Hus  12  annis  Pragae.'  —  **  V  Op 
in  marg. :   , Christus   venit,   ut   separet  homines  ab   invicem.' 

'  Hus  přijal  úřad  kněžský  na  jaře  r.  1401.  Místo  toto  (od  „  Vefiementer"  po  „peni- 
tenciam") uvádí  Martinius,  Hussus  et  Lutherus  str.  25;  srvn.  i,  co  praví  Matěj  z  Janova : 
a  tota  multitiidine  hominum,  cum  quibus  a  principio  sacerdocii  mei  laboravi  usque 
módo  per  XII  annos  (v.  Palacký,  Radfiost,  II,  323).  —  -Míněni  patrně  Stanislav  ze 
Znojma  a  Štěpán  z  Pálce  a  jejich  drufiové.  —  ''  Srvn.  Mat.  10,  15:  Veni  enim  separare 
hominem  adversus  patrem  suum  et  filiam  adversus  matrem  suam.  —  *  Srvn.  Luc.  21, 
16 — 17:  Trademini  autem  a  parentibus...  et  eritis  odio  omnibus  propter  nomen  meum, 
et  capillus  de  capite  vestro  non  peribit,  in  patientia  vestra  possidebitis  animas  vestras.  — 
^Srvn.Act.  27,34.  —  ''Mat.  24,11.  —  ' Srvn.  Mat.  7, 16.  —  "Mat.  7, 15  —  ^ Mat.  10, 16. 


Č.  69.     1413,  Jiili.  ■  l'^^ 

Christi  occidere.  Simplices  sicut  columbe,  ut  crudelitatem  luporum  pa- 
cienter  perferant.*  En,  carissimi,  iam  evidentem  luporum  demonstra- 
cionem  habemus,  insuper  et  doctrinam,  ne  paciamur  nos  ab  illis  de  via 
Christi  seduci,  qua  contendimus  ad  celestia  venire  gaudia.  Servate  et 
custodite  fidem,  spem,  caritatem,  humilitatem,  mansuetudinem,  iusticiam, 
modestiam,  temperanciam,  sobrietatem,  pacienciam  et  alias  virtutes,  bonis 
moribus  et  operibus  vitas*"  exornantes.  Gaudete  in  hoc,  quod  persecu- 
eionem  paciamini.'"  Nam  dicit  Christus":  „Beati,  qui  módo  lugent,  nam 
illi  consolacionem  habebunt."  „Beati,  cum  vos  homines  oderint,"  excom- 
municabunt  atque  eicient,''  propter  verbum  dei  anathematizantes.  „Gau- 
dete in  illo  die,  quia  merces  vestra  copiosa  in  celis  est."  Quis  igitur 
habens  fidem,  spem  et  caritatem,  causa  sui  salvatoris  non  tantam  contu- 
meliam  et  ignominiam  paciatur,  cum  sit  certus  centuplum  in  vita  eterna 
accepturus  ? 

Hec  igitur  expectantes,  memineritis,  quid  Christus  dixerit,'^  „quod, 
inquit,  erit  affliccio,  que  non  erat  ab  inicio  mundi,  neque  futura  est." 
Cur  id?  Causám  ipse  apostolus  dicit":  „Quod  veniet,  inquit,  tempus, 
dum  sanam  doctrinam  homines  non  recipient,  sed  ad  sua  desideria  coa- 
cervabunt  sibi  magistros  prurientes  aures,  a  veritate  autem  auditům 
avertent,  et  ad  fabulas  connectent." 

Hanč  propheciam  sancti  Pauli  vestris  oculis  videtis  iam  impleri. 
Nam  alibi  dicit":  „Omneš,  qui  pie  vivere  volunt  in  Christo,  persecucio- 
nem  pacientur.  Impii  autem  et  seductores  in  peius,  proficient." 

Quapropter,  carissimi,  quemadmodum  hortatur  sanctus  Petrus,'^  dili- 
genter  cavete,  ne  simul  cum  aliis  nephariorum  „errore  abducti,  excidatis 
a  propria"  stabilitatate,  verum  in  gracia  dei  et  cognicione  lesu  Christi 
crescite,  et  pro  me  deum  orate,  ut  mihi  prosperos  in  predicacione  verbi 
sui  successus  concedere  dignetur  in  omnibus  locis,  ubi  necessitas  exiget, 
in  civitatibus,  in  oppidis,  in  pagis,  in  arcibus,  in  agris,  in  sylvis,  ubi- 
cumque  possum  prodesse,'^  ne  in  me  verbum  dei  supprimatur. 

Salutate  vos  invicem  et  consolamini  mutuo  in  gracia  dei  patris  et 
sui  dilectissimi  filii  et  spiritus  sancti,  qui  vos  a  peccatis  potest  custodire 
et  in  eterno  gaudio  collocare.  Cui  laus  et  gloria  in  secula.  Amen. 

V  Op  nadpis :  ,Praedicat  studium  et  desiderium  audiendi  verbi  in  Pragen- 
sibus,  et  ne  id  abijciant,  scandalis  deficientium  offensi,  graviter  monet.' 


*  V  Op  in  marg. :   ,Sicut  columbe  et  serpentes.' 

*^  victas  Op,  opravil  Palacký.  —  "^  eijcient  Op. 

^"Srvn.  Mat.  5, 10.  —  ^^  Srvn.  Mat.  5,  5:  Beati,  qui  lugent,  quoniam  ipsi  consolabuntur; 
srvn.  tam.  5, 11—12;  citováno  volně.  —  ''-Srvn.  Mat.  24, 21.  —  '^2.  Tim.  4,3.  —  '^  2.  Tim. 
3,  12—13.  —  ^'^  Srvn.  2.  Petr.  3,17:  custodite,  ne  insipientium  errore  traducti  excidatis 
a  propria  firmitate.  —  ^'^  Srvn.  podobné  místo  v  Postille  (Erben  II,  279):  ,a  káži  v  mě- 
stech, po  hradiecti,  na  polích  i  v  lese,  a  mohl-li  bych  kde  podobně,  kázal  bych  i  na 
březě  i  s  lodie  . . .'  » 

12* 


180  Č.  70.    1413,  Nov.  27? 

70. 

M.  Jan  Hus  Pražanům :  v  době  svého  vzdálení  utěšuje  jich  při  blízkosti 
adventu  listem  ve  formé kázání  na  théma:  Potvrzujte  srdcí  svých.  (Jac.  5,8.) 

[Na  Kozím  (?)  1413,  Nov.  27?] 

Rkp.  kapit.  D  50  (=  Kp)  f.  31'— 32;  rkp.  univ.  X  E  24  (=  Univ)  f.  384 
až  384' ;  rkp.  kapit.  F  20  (=  Kpl)  f.  111' — 112  o  textu  Op.  v.  odstavec  třetí. 

Op.  If.  98—98'  c.  X=  /'  str.  123  č.  X;  Hófler  II,  215—217  (z  Univ);  Pa- 
lacký, Docum.  str.  44 — 45  č.  20  (z  Kpl,  Univ).  Český  překlad  Mareš  str.  94 
až  95  c.  30  =  str.  110—112  č.  30^  =  str.  62—63  č.  30""  =  Flajšhans,  Listy 
z  vyhnanství  str.  47—50  č.  IX^  Flajšhans,  Listy  67—68  c.  XXXII  (zde 
zcela   libovolné  jen  druhá  část  od  slov  Electi  non  elati). 

Te.xt  Op.  liší  se  valné  od  znéní  rkpisného,  takže  vyslovena  domnénka, 
že  list  původné  psán  česky.  Ovšem  list  má  nahraditi  kázání,  a  tu  by  tedy 
bylo  možno,  že  ho,  jako  přípravy  na  kázání  vůbec,  Hus  koncipoval  původné 
latinsky,  pro  čtenáře  že  byl  přeložen  do  češtiny  a  odtud  zpétný  překlad  pře- 
šel do  Op.  Pravdépodobnéji  však  původní  znéní  opravdu  bylo  české.  Svědčí 
mi  pro  to  vedle  toho,  že  biblické  ohlasy,  stále  se  vracející,  nejsou  přesné, 
zvláště  toto  vadné  místo:  Parte  utraque  pensata,  dignacionem  .  .  .  et  iusti- 
ciam  et  terrorem  .  .  .,  confirmate.  Latinská  vazba  žádala  by  logicky  ablativů^ 
a  vložené  „per"  rkp.  Kp,  ač  dává  smysl,  logickou  souvislost  porušuje.  Nej- 
spíše dá  se  to  vysvětliti  jako  chyba  v  překladu  z  češtiny ;  v.  o  tom  v  úvodě 
a  pozn.  6.  Původní  znění  bylo  tedy  asi  české,  jehož  dnes  neznáme. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  29 — 30.  Míní-li  Flajšhans  str.  47, 
že  by  list  mohl  náležeti  i  k  r.  1412,  poněvadž  koncem  r.  1413  mohl  býti 
Hus  v  Praze,  není  to  nijak  pravděpodobno,  ač  arci  datování  jest  jen  při- 
bližné a  možnosti  r.  1412  zcela  vylučovati  nelze. 

Magister  Johannes  Hus,''  presbiter  ac  servus  in  spe  domini  nostri 
Ihesu  Cristi"  universis  fidelibus  penitenciam  "^  agentibus''  in  gracia  et 
passione  in  adventu  filii  dei,  qui  veniens  cum  angelis  sanctis,  unicuique 
secundum  sua  merita  tribuet. 

Karissimi'^!  „Confirmate'  corda  vestra,  quoniam  adventus  domini 
appropinquabit".  Scitis,  karissimi,**  quia^  dominus  Ihesus  iam  semel  venit; 
quo  scito,  pensate  in  cordibus  vestris/  in  gracia  et  paciencia  vos  fir- 
mate.  Pensate,^  karissimi,''  quod  conditor  ac  dominus  mundi,  verbum  dei  et 
deus  eternusf^  inmortalis  humiliavit^  semet  ipsum,  factus  homo,  ut  nobis,  pec- 
catoribus   infidelibus,''   fideliter   deser\iret.  Venit  ingens  medicus,  ut  wlnus 


*Huss  Univ.  —  ^  Christi  Kpl.  —  "^  chybi  v  Kp.  —  ^  carissimi  Univ.  —  ^  Univ  polira- 
čuje  omylem :  quod  conditor  ac  redemptor  mundi,  verbum  dei,  quia ...  —  ^  nostris  Kp. 
—  ^*  dominus  Univ.  —  "vKp  předcliází  šlirtnuté  lunalia.  —  ^  fidelibus  Kpl,  Univ. 

'  Jac.  5,  8.  ^  -  Co  tištěno  drobněji,  převzato  z  Husova  kázáni  na  toto  tliéma.  Op 
n,  f.  40-42. 


Č.  70.     1413,  Nov.  27?  181 

niv  nostrum  grande  medeatur;  *venit  omnipotens  domiuus,  uou  vivos  inortificare, 
sed  mortuos  vivificare  et  electos  a  mořte  perpetua  liberare ;  venit  rex  mundi 
siimmusque  pontifex,  ut  legem  dei  operibus  suis  adimpleret^;  venit  in  ihun- 
dum  non  dominari,  sed  animam  in  redempcioneni  miUtis  dare;  venit  mercator 
fenore*  avaricie  non  oppressus,''  non  bona  mundi  conglobare,  sed  popu- 
lum  peccato  venditum  sanguine'  suo  a  dyabolo  liberare;  venit  potentissimus, 
ut  sub  potestate  Piláti"  ab  episcopis,  sacerdotibus,  senioribus  et  religiosis 

ípi  mortem  atrocissimam  ac  ignominiosam  pateretur  et  sic''  a  potestate  *dyaboli 
nos  eriperet";  venit  non  electos  perdere,  sed  salvare,  sicut  ipsemet  inquit^: 
^Ego  veni,  ut  vitam  habeant  et  habundancius  habeant",  ut  habeant  vi- 
tam  sanctam  in  gracia  et  habundancius  habeant  post  mortem  in  leticia 
sempiterna.°  Electi  mei,  non"  elati,"  non  fornicarii,  non  avari,''  non  ira- 
cundi,  non  invidi,  non  accidiosi,  non  verbo  meo  ac  vité  contrarii,  sed 
electi  mei,  qui  verbum  meum  audientes  et  custodientes  mecum  in  gra- 
cia paciuntur. 

Hanč  dignacionem  ex  adventu''  salvatoris  cordintime  pensantes,  ka- 

Kp  rissimi,''  *  „confirmate  corda  vestra"  in  gracia,  paciencia""  eť  virtute*; 
„adventus  siquidem  domini"  sequens  aď"  iudicium"  „appropinquat".  Fir- 
mate  corda  vestra,  karissimi,*  in  gracia,  paciencia  et  virtute;  appropin- 
quat"  enim  iudicium  iudicis  sagacissimi,  iustissimi  et  terribilissimi ;  sa- 
gacissimi,"  cuius  sagacitas  non  decipitur,  iustissimi,  qui  nec*  munere, 
nec  timore,  nec  favore  declinatur,  cum"  quo"  venient  iusti  iurati,  apo- 
stoli,  cum  illo  hic  innocue  morti  adiudicati ;  appropinquat  eciam  iudicium 
iudicis  terribilissimi,  quem^  iniqui  non  valebunt  intueri,  ad  cuius  nutum 
neccessitabuntur  omneš  nequicias  suas  universo  orbi^  propallare,  cuius 
libitu  anime  et  corpora  igne  perpetuo  exurentur,  quorum  velle  perdici- 
onem  eternam  in  tenebris  ad  cohabitandum  demonibus  intuebitur,  qui 
eciam  ab  ipso  hoc  iudicium  iustum  audient':  „Ite  maledicti  in"  ignem 
eternum,  qui  preparatus*^  est  dyabolo  et  angelis  eius". 

Ecce  karissimi,''  parte  utraque  pensata,  eius  dignacionem''''  in""  ad- 
ventu primo,  et  iusticiam  et  terrorem  in  altero  adventu,  confirmate  ^  corda 
vestra'*''  in  gracia  et  passione.   Et  si  quid  patimini,   ista   intuemini,   ele- 

'  favore  Univ;  fenere  Kp.  —  ^  opressus  Kp.  —  '  saguine  Univ;  sangwine  Kpl.  —  ■" Py- 
lati  Univ.  —  "  eripere  Univ.  —  "  eviterna  Univ,  Kpl.  —  p  avarii  Kp.  —  i  aventu  Kpl.  — 
■■  et  paciencia  Kp,  Kpl.  —  ^  chybí  v  Kp,  Kpl.  —  *  v  Kp  touž  rukou  in  marg ;  carissimi 
Univ.  —  "  appropinquabit  Univ.  —  ^  chybí  v  Kpl.  —  *  non  Univ.  —  "  tum  Kp.  —  >'  que 
Kp.  —  ^  mundo  Kp.  —  "»*  paratus  Kp.  —  ''•'  per  dignacionem  Kp.  —  '^'^  et  Kp.  —  ^^  v  Kpl 
následuje  podtečkované  redempcio  a  quaque. 

^  Srvn.  Mat.  5,  17:  non  veni  solvere,  sed  adimplere.  —  *  Joh.  IG,  10.  —  ^  Mat.  25, 
41.  —  '"^  Ponecháno  foto  znění,  ač  vadné,  poněvadž  nejspíše  vzniklo  při  překladu  pů- 
vodního českého  znění,  asi:  .,Uvážíce  obojí  stranu,  jeho  ochotu  při  prvním  příchodu 
a  spravedlnost  a  hrůzu  při  druhém,  potvrzujte  srdcí  svých.^  Překladatel,  uživ  ablativu 
absolut.,  nepovšimnul  si,  že  tím  porušuje  vazbu.  Písař  Kp  hleděl  to  napraviti  vsunu- 
tím ,per',  jež  sice  dává  smysl,  ale  není  s  ostatkem  v  logické  shodě;  výklad  tento  po- 
tvrzuje, jak  dodatečně  vidím,  také  text  Op:  perpendentes  utramque  partem,  eiusbe- 
neficiiim  in  primo  adventu,  iustitiam  et  iudicium  in  adventu  secundo. 


182  C.  70,  71.     1413,  Nov.  27?  —  Dec.  25. 

vate"  capita,  hoc  est  intellectus  ^'  vestros,  quia  appropinquat  redempcio 
vestra,  redempcio  a  quaque  miseria,  a  qua  vos  in  iudicio  vocabit  iustus 
iudex  dicens^:  „Venite,"^  benedicti  patris  mei,  percipite  regnum";  quod 
vobis,  pariterque ''''  michi  condonare  dignetur  misericors,  terribilis  et 
consolativus  iudex,  dominus  Ihesus,  deus  et  homo  verus  benedictus  in 
secula.  Amen." 

V  Kpl  nadpis:  ,Secunda  epištola  M.  Jo',  v  Univ  a  Kp  nadpisu  není. 


71. 

M.  Jan  Hus  Pražanům :  píše  ve  formé  kázáni  na  the'nia  „Sláva  na  výso- 
stech Bohu...\ 

[Na  neznámém  miste  (Kozim?)  1413,  Dec.  25.] 

Rkp.  univ.  XE  24  (=  Univ)  f.  385—385' ;  vtip.  kapit.  D  50  (=  Kp) 
f.  32'— 33;  ikp.  téže  knihovny  F  20  (=  Kpl)  f.  112'— 113;  o  texte  Op  v. 
odstavec  třetí. 

Opera  I  f.  99—99'  c.  XII  =  /"  str.  124  c.  XII;  Hófler  II,  21 7—218  (z  Univ) ; 
Palacký,  Docum.  str.  47 — 48  c.  22;  (z  Kpl  a  Univ).  Český  překlad  Mareš  str. 
98—99  č.  32=^  str.  115—116  č.  32^  =  str.  65—66  č.  32- =  Fiajšhans,  Listy 
z  vyhnanství  str.  62—64  c.  13  =  Fiajšhans,  Listy  str.   73—74  č.  XXXVI. 

Text  Op  rozchází  se  dosti  značné  s  textem  rkpů  a  vznikl  patrné  pře- 
kladem z  češtiny.  List  má  formu  kázání,  a  snad  tedy  původné  koncipován 
latinsky  a  pro  posluchače  přeložen  do  češtiny;  ale  citáty  z  Písma,  nezcela 
přesné,  mohou  mluviti  pro  domnénku,  že  původní  znéní  bylo  české,  dnes 
nezachované. 

Novotný,  Listy  Husovy  31  myslí  na  r.  1413,  asi  správné,  ač  ani  r.  1412 
nelze,  tuším,  vylučovati. 

Karissimi !  Quia  a  vobis  nunc  existo  segregatus  adeo,  *  quod  fortasse 
multa  vobis  predicare  sum  indignus,  aetamen  karitas,^  quam  erga""  vos 
habeo,  urget  me,''  ut  saltem  '*  aliquot  verbula  vestre  dicam  karitati.^  Ecce, 
karissimi,"  quidam  angelus  quasi  hodie  pastoribus  inquiť:  „Anunccio 
vobis  gaudium  magnum,  quod  eriť  universo  populo."  Adstatimque  mul- 
titudo  angelorum  vociferare"  inquit':  „Gloria  in  excelsis  deo  et  in  terra 


Č.  70 :  "  et  levate  Univ,  Kpl.  —  ^  intellectos  Kpl.  —  ss  ite,  venite  Kp.  —  '■*'  pariter 
Univ,  Kpl.  —  "  chybí  v  Univ. 


C.  70 
Č.  71 
Č.  71 


Mat.  25,  34. 

"  V  Univ  nad  tím  glosa:  ,id  est  in  tantum'. 

'  carit.  Univ,  Kpl.  —  ''  ergo  Kpl.  —  '^  chybí  v  Kp.  —  ''  saltiin  Kp.  —  *  cariss. 
Univ.  —  ^  v  Kp  opraveno  z  erit  quod.  —  s  vociřerate  Univ,  Kpl. 
C.  71:  'Zuc.  2,  10.  —  ^  Luc.  2,  13-14. 


C.  71.     1413,  Dec.  25.  183 

pax  hominibus  bone  voluntatis!"  Istud  commemorantes,'' karissimi,'' gau- 
l^^  dete,  quia  hodie  *deus  natus  est  homo,  ut  sit  gloria  *in  excelsis  deo 
et  in  terra  pax  hominibus  bone  voluntatis.  Gaudete,  quia  hodie  inmense 
magnus  natus '  est  puer,  ut  sit  gloria  in  excelsis  deo  etc.  Gaudete,  quia 
hodie  natus  est  reconciliator,  ut  reconciliaret  hominem  deo  et  angelo, 
et  sic  ut  sit  gloria  in  excelsis  deo  etc.  Gaudete,  quia  hodie  natus  est,  ut 
Kp  *peccatores  a  peccato  purgaret,  a  potestate  dyaboli''  liberaret  et  a  per- 
dicione  eterna  observando  inducať  gaudio  eterno,  ut  sit  gloria  in  ex- 
celsis deo  etc.  Gaudete  gaudio  magno,  quia  hodie  natus  est  nobis  rex, 
uť"  plenům  regnum  celeste  largiretur,  episcopus,  ut  benediccionem  eter- 
nam  tribueret,  pater  futuri  seculi,  ut  nos  tamquam  filios  secům  perpetuo 
retineret.  Natus  est  nobis  frater  caritativus,  magister  prudens,  dux  certus, 
iudex  iustus,  ejc  eo,  ut  sit  gloria  in  excelsis  deo "  etc.  Gaudete,  scelesti, 
quia  natus  est  deus  presbiter,  qui  cuilibet  penitenti  absolucionem  tribuit 
omnium  peccatorum,  ut  sit  gloria  in  excelsis  deo"  etc.  Gaudete,  quia 
hodie  panis  angelorum,  scilicet  deus,  factus  est  cibus  hominum,  ut  esu- 
rientes  refocillet"  corpore  suo  glorioso,  ut  sit  illis  pax  eť'  in  terra. 
Gaudete,  quia  natus  est  deus  immortalis,  ut  homo  mortalis  vivat  in  eter- 
num.  Gaudete,  quia  universi  dominus  dives  iacet  in  presepio  tamquam 
pauper,  ut  nos  egenos  ditaret.  Gaudete,''  dilectissimi,"^  quia  impletum  est, 
quod  prophete  prophetaverunt,'  ut  sit  gloria  in  excelsis  deo.*  Gaudete,' 
quia  natus  est  nobis  infans  omnis  potestatis,  quia "  filius  datus  est  nobis 
tocius  sagacitatis  et  grácie,  ut  sit  gloria  in  excelsis  etc.  O  karissimi,^ 
numquid  modicum  de  hiis  fieri  debet  gaudium?  Magnum  siquidem.  Ait 
nempe  angelus:  „Anunccio  vobis''  gaudium  magnum"  ex  eo,  quia  natus 
est  nobis'"  redemptor  a  quaque  miseria,  salvator  peccatorum,  gubernator 
fidelium  suorum,  natus  est  mestorum  consolator,  et  datus  est  nobis  filius 
dei,  ut  sit  nobis  gaudium  magnum,"  deo  in  excelsis  gloria  et  in  terra 
pax  hominibus  bone  voluntatis.  Quam  voluntatem  bonám,  pacem  pari- 
terque  gaudium  deus  hodie  natus  nobis  pariter  dignetur  suffragari. 
Amen.-' 

V  Kpl  nadpis  ,4^  epištola'. 


^  comemor.  Kpl.  —  '  v  Kp  opraveno  z  natus  magnus.  —  ■*  diaboli  Kp.  —  '  iudicat 
Kpl.  —  <"  v  Kp  mezi  řádlty.  —  "c/iybí  v  Kpl.  —  °  reffocillet  Kp.  —  f  chybí  v  Kp,  Univ. 
—  1  O  gaudete  Kpl,  Univ.  —  ■■  dilectissimi  —  gaudete  chybí  v  Univ.  —  ^  prophetarunt 
Kpl;  v  Kp  za  tím  škrtnuto  potestatis.  —  *  deo  etc.  Kpl.  —  "et  quia  Univ,  Kpl.  ^  "  v  Kp 
za  tím  škrtnuto:  gracia,  a  dalií  opraveno  z  magn.  gaud.  —  '^'  chybí  v  Univ,  Kpl.  — 
"  chybí  v  Univ.  —  >  chybí  v  Kp,  Kpl. 


184  C.  72.     1414  v  postě  (?) 

72. 

M.  Jan  Hus  Pražanům :  přeje  jim  milosti,   milosrdenství  a  pokoje,  čině 

o  tom  zbožný  výklad, 

[Na  Kozím  1414  v  posté  (?)] 

Rkp.  univ.  XE  24  (=  Univ)  f.  167—167';  rkp.  kapit.  D  50  (=  Kp) 
f.  33—34;  rkp.  téže  knihovny  F  20  (=  Kpl)  f.  113—114;  o  textu  Op  v.  od- 
stavec třetí. 

Opera  I  f.  97'  č.  VIII  =  P  str.  122  č.  VIII;  Hófler  II,  219—220  (z  Univ); 
Palacký,  Docum.  str.  50 — 51  c.  24  (z  Univ  a  Kpl).  Český  překlad  Mareš  str. 
101—102  č.  34  — str.  118—120  č.  34""  =  str.  67—68  č.  34^  ^  Flajšhans, 
Listy  z  vyhnanství  str.  86 — 89  c.  20  =  Flajšhans,  Listy  str.  84 — 85  č.  XLI. 

Původní  znéní  bylo  asi  české,  ale  zachoval  se  jen  zlomek  (v.  pozn.  9.) 
v  rkpe  Vídeňském  4550  (=  Vn)  f.  4' ,  odkud  ho  otiskl  Sedlák,  Studie  a  texty 
I  str.  XXVIII.  Zní  s  úvodem  písařovým :  ,Hec  Magister  Johannes  Huss  sancte 
memorie,  solemnis predicator,  in  quadam  sua  epištola :  Ktož  pokorné  sty ší, 
ten  sé  zlostné  nevadí ;  kto  múdřé  mluví,  ten  svárlivé  přemá- 
há; ktož  užitečné  ml  čí,  ten  svédomie  ne  brzo  urazí'.  Ponévadé 
te.xt  Op  rozchází  se  s  rukopisným  velmi  značné,  bylo  lze  mysliti,  třeba  ci- 
táty jsou  dosti  přesné,  že  to  překlad  z  češtiny.  Nynéjším  nálezem  mínéní 
stává  se  téméř  jistým,  ponévadž  české  znéní,  zvlášté  srovnáme-li  je  s  textem 
Rabanovým  (v.  pozn.  9.),  ukazuje,  že  jest  původní. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  33. 

M.  Johannes  Hus/  inutilis  servus  dei,''  omnibus  electis  atque  zelan- 
tibus  dominům  Diesum  Christum  et"  verbum''  eius,^  qui  habitant  in  Pra- 
gensi  civitate :  „gracia,'  misericordia  et  pax  ^  a  deo  patře  et  domino 
Ihesu  Christo^",  salvatore  nostro. 

KarissimiM  Multum  gaudeo  ex  isto,  quod  verbum  dei  constanter 
attenditis,  et  quod  misericors  salvator  duces  efficaces  veritatis  vobis  lar- 
gitur.  Quare  graciam,  misericordiam  atque  pacem  cunctipotens  vobis 
condonare  dignetur  per  salvatorem  nostrum  dominům  Ihesum  Christum. 
Graciam  ad  *  bonům  quodque,"  ut"  in  ipsa,  quem*admodum  bene**  in- 
choastis,  bene  proficiatis'  et  utiHter  terminetis.  Et  misericordiam,  quam 
in  memoria  habentes  gratanter  acceptetis,**  quia  deus'  eternus,  bonitas 
summa,  pro  nobis  peccatoribus  homo  fieri  est  dignatus,  egrotativus,  con- 
sputus,  ignominiosus,  a  suis  condempnatus,  viliter  reiectus  adeo,  quod 
sacerdotum  ducti  consiHo,  habentes  e  duobus  ehgere,   populus   comunis 


^Huss  Univ;  M.  H.  Jo  Kpl.  ^  ^  xsx  spe  inut.  dei  servus  Univ.  —  '^  chybí  v  Univ. 
—  **  pax  et  miseric.  Kp.  —  ^  Cristo  Kp.  —  '  Cariss.  Univ.  —  ^  quidque  Kp.  —  ^  cřiybí 
v  Kpl.  —  '  perficiatis  Kp.  —  ^  acceptis  Kp.  —  '  v  Univ  in  marg. 

'1.   Tim.  1,  2:  2.  Tim.  1,  2. 


Č.  72.     1414  v  postě  (?)  185 

pro  Ihesu  Salvátore  innocuo  pocius  latronem  ac  homicidam  elegit  scele- 
ratum  et  posuit  Salvátorem  in  derisum  atque  ignominiam  sic,  quod  vo- 
eiferat  cum  planetu  per  Jeremiam  dicens^:  „Audite,  obsecro,""  universi 
populi,  et  videte  dolorem  meum."  Et  iterum^:  „O  vos  omneš,  qui  trans- 
itis  per  viam,  attendite  et  videte,  si  est  dolor,  sicut"  dolor  meus".  Item 
clamat"  ad  patrem''  dicens'':  „Deus,*  deus,*"  ut  quid  dereliquisti  me?" 
Sic  nempe  clamabat,  cum  atrociter  et  ignominiose  in  cruce  pependit,  et 
cum  a  sacerdotibus  blasfemiam'  paciebatur,  qui  cruce  circinata'  clama- 
bant  atque  coaxabant  dicentes^:  „Confidit  in  deum;  liberet  ipsum  iam". 
„Vach,^  qui  destruis  templům  dei,  descende  nunc*  de  cruce!"  Ipse  autem" 
clamabat*:  „Deus,  deus  meus,  ut  quid  dereliquisti  me?"  Clamat,  ut  mi- 
sericordiam  eius  immensam  notaremus,  cum  illo  blasfemiam "  karitative " 
pateremur,  in  necessitate  eum  invocaremus,  et  de  misericordia,  qua  nos 
a  dampnacione  perpetua  redemit,  grati  simus.  Sic  igitur  est  misericor- 
dia vobis  a  deo  patře  et  domino  Ihesu  Christo  salvatore,  a  quo  eciam 
pax  vobis.  Docuit  magister  pacificus  suos  discipulos  pacificos,  ut,  in 
quamcumque  domům  ingrediantur,  dicant^:  „Pax  vobis".  Et  resurgens 
ex''  mortuis,  intrans  ad  illos,  dicebat*:  „Pax  vobis".  Volens  quoque  ab 
illis  ire  in  mortem,  dicebat  illis'':  „pacem  relinquo  vobis,  pacem  meam 
do  vobis".  Hinc  est,  karissimi,'  eius  more  pacem  ab  illo  cupio  vobis.  Pax 
vobis  ab  eo,  ut  virtuose  viventes  hostes,"  dyabolum,  mundum  et"  car- 
nem  devincatis.  Pax  vobis  ab  illo,  ut  invicem  inimicos  quoque''  vestros, 
diligatis.  Pax  vobis,^  ut  pacifice  verbum  ipsius^^  audiatis.  Pax  vobis,  ut 
prudenter  loqueremini  eť'  ab*"  inimicis*'  custodiremini."''  Pax  vobis,  ut 
proficue  tacere  noscatis.  „Qui"^  enim  humiliter  audit,  is  maliciose  non 
litigat;  qui  prudenter  loquitur,  litigiosum  superat;  qui  utiliter  silet,  non 
čito  conscienciam  ledit."  Propter  que  pax  vobis,  gracia  ac  misericordia. 

uuiv  Gracia  —  a  peccatis  conservacio,  misericordia  —  *  ignis  eterni  liberacio, 
et  pax  —  post  hanc  vitam  vilissimam  in   leticia   eterna   omnibus   vobis 

54  Kp  fidelibus  eterne  requiei  *a  deo  patře  et  domino  Ihesu  Christo  salvatore 
nostro,  cui  sit  laus  in  secula  seculorum.  Amen. 

V  Univ  nadpis:  ,5^  epištola  Mgri  Joh,  Hus',  v  Kpl:  ,5^  epištola'. 


"'  v  Kp  před  tím  g.  —  "  sicud  Univ.  —  °  clamavit  Kp.  —  p  y  Kpl  za  tím  škrtnuto 
meum.  —  '^  chybí  v  Kp,  Univ.  —  ■■  blasphem.  Univ.  —  *  crucem  circueuntes  Kp.  —  *  v  Kp 
in  marg.  touž  rukou.  —  ^  v  Kp  touž  rukou  mezi  řádky.  —  ^  caritat.  Kpl,  Univ.  —  ^^  e 
Kp.  —  "  hostem  Kp.  —  >'  chybí  v  Kp.  -  ^  vobis  ab  illo  Univ.  —  ^^  dei  Univ.  —  ''•'  v  Kp 
opraveno  z  custodiatis;  v  Kpl  chybí. 

^  Thren.  1,  18.  —  ^  Thren.  1,  12.  —  '  Mat.  27,  46;  Marc.  15,  34.  —  "  Mat  27,  43. 
—  ''Mat.  27,  40;  Marc.  15,  29—30.  —  '  Srvn.  Luc.  10,  5.  —  "^  Srvn.  Luc.  24,  36;  Joh.  26, 
19.  —  ^  Joh.  14,  27.  —  '"  F  českém  znění  jest  toto  místo  —  vlastně  výrok  Rabanův  — 
obsaženo  v  rkp.  Vn  (4550)  f.  6,  odkud  je  otiskl  Sedlák,  Studie  a  texty  I,  str.  XX Vili ; 
ze  srovnání  vyplývá,  ^^  Hus  asi  citátu  Rabanova  užil  původně  česky,  a  jeho  výrok 
pak  přeložen  do  latiny.  České  znění  v.  v  úvodních  poznámkách  odst.  3. 


186  Č.  73.     1414. 

73. 

M.  Ondřej  z  Brodu  Husovi:  odpovídaje  na  jeho  list  z  července  r.  1413 
(v.  č.  65),  pokouši  se  jeho  výtky  oslabiti  a  zahrnuje  Husa  výčitkami  pro 

jeho  činnost. 

1414. 

Kap.  D  51  f.  221 — 223'  (=  Kpt) ;  jiný  rkpis  (fragment)  zastupuje  Coch- 
laeus. 

Cochlaeus,  Hist.  Hus.  42—43;  Palacký,  Docum.  518—522  (z  Kpl). 

O  datu  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  40  n.,  kde  však  omyl,  zaviněný 
nesprávným  datováním  t.  zv.  Depositiones  testium.  Poněvadž  Ondřej  z  Brodu 
odpovídá  na  list  Husův  psaný  asi  v  červenci  r.  1413  (v.  č.  65)  a  zná  již  Husův 
spis  De  ecclesia,  dokončený  8.  června  1413,  bylo  by  lze  nejpravděpodobněji 
mysliti  na  druhou  polovici  r.  1413.  Ale  poněvadž  se  zmiňuje  o  Pařížském 
odsouzení  Wyclifa  (24.  září  1414),  náleží  odpověď  patrně  až  krátce  před  od- 
chod Husův  do  Kostnice,  a  ovšem  pisatel,  věda,  že  z  Cech  podniknuty  za 
tím  účelem  v  Paříži  kroky,  píše  již  o  odsouzení,  ač  je  dosud  mohl  jen  před- 
pokládati. 

Gloriosus  deus  pius  Jesus  det  vobis  in  presenti  noii  plus  quam 
oportet    sapere,  incrementumque  orthodoxe   fidei   et  in   futuro  gloriam. 

Magister  reverende!  Literám  michi  destinatam'  cum  diligencia  con- 
spexi  et  legi,  in  qua  multa  contra  me  criminosa,  sed  iniuriose  scripta 
inveni,  que  sepius  in  corde  meo  revolvens,  deliberavi,  quid  in  hiis  fa- 
cere  deberem,  utrum  vobis  exprobrantibus  michi  respondere  verbum, 
aut  talia  sub  silencio  pertransire.  Tandem  caritate  cogente  vobis  ad  pre- 
missa  respondere  decrevi.  Sic  eciam  et  vos  in''  eadem  litera  posuistis, 
quod  ex  caritate  michi  scribitis.  Det  deus  omnipotens,  ut  simus  ambo'' 
in  caritate:  „Deus  enim  caritas  est,  et  qui  manet  in  caritate,  in  deo 
manet,  et  deus  in  eo"  \  et  teste  beato  Gregorio,^  caritas  divisa  unit,  con- 
fusa  ordinat,  inequalia  sociat;  et  ipsa  Caritas  dicit^:  „Qui  non  coligit 
mecum,  dispergit."  Quod  exponens  Hugo,^  dicit  sic":  Officium  dyaboli 
est,  congregata  dispergere,  officium  autem  Christi,  dispersa  congregare. 

Ecce,  magister  reverende,  quomodo  caritas  tendit  ad  unitatem !  Quid 
ergo  nos  dicemus  ad  hec,  inter  quos  šunt  taňte  dissensiones  et  scismata, 
ut  ille  Johannita,  iste   Wiklefista,''   ceterique  Machometiste  ^  nunccupen- 


3  Tím  slovem  počíná  Cách.  —  ^  omneš  Coch.  —  '^  sic  dicit  Cocli.  —  ''  Wiclephista 
Coch.  —  ^  Machumetistae  Coch. 

'  Viz  č.  65.  —  - 1.  Joh.  4,  16.  —  ^  Snad  míněn  Greg.  Hom.  in  Ezech.  II  hom.  4 
(Migne  PL  76,  974—975,  ač  citát  není  slovný J,  nebo  list  48  iMigne  77  str.  643).  —  *  Mat. 
12,  30:  Qui  non  congregat  mecum,  spargit.  —  '  Citátu  jsem  ve  spisech  Hugovgch 
nenašel. 


C.  73.     1414.  187 

tur.*  Et  divisus  est  Cristus.  Numquid  Wikleff^  crueiřixus  est  pro  nobis, 
aut  in  nomine  ipsius  baptisati  sumus^?  Gracias  ago  deo  meo,  quod 
opinio  ipsius  numquam  intravit  in  cor  meum! 

Et  vos  in  litera  vestra  ^  appellatis  me  fratrem  carissimura.  Det  michi 
Christus  Jesus  pro  magno,  queso,  munere,  ut  sitis  in  domino  frater  meus. 
Nam  ex  toto  cordis  affectu  desidero  vos  ad  unitatem  sancte  matris  ec- 
clesie  iam  redire,  in  qua  et  per  quam  Christiani ''  adinvicem  veri  fratres, 
a  qua,  quod  dolenter  refero,  per  inobedienciam  recessistis.  Vestra  nam- 
que'  patefecit  litera,  quam  michi  destinastis  qucd""  moři  magis  cupitis, 
quam  reverti.  Quomodo  ergo  fratres  erimus,  quorum  non  est  una  mater 
et  per  consequens  nec  unus  pater?  Et  quomodo  scribitis  me  carissimum, 
cum  tamen  tenditis  ad  hoc,  uť"  me  redderetis'  omnibus  vilissimum  et 
odiosum  ? 

Scribitis  enim"  socio  meo  dilecto  domino  Petro,^  quod  ex  participa- 
cione  mea  *  vobiscum  sum  excomunicatus,  prophanus  et  irregularis.  Bene 
quidem  multis  temporibus  bibi  et  comedi  vobiscum";  sed  ab  illo  tem- 
pore,  quo  processus  contra  vos  šunt  publicati,''  neque  ego  vos  vidi,  ne- 
que  vos  me  vidistis^;  palpate  ergo  et  videte,  utrum  ista  ex  caritate  aut 
ex  odio  procedant. 

Dicitis,  quod  expectetis  martirium.  Quomodo  wltis  esse  martir,  cum 
eciam  locum,  ubi  cognoscitur  veritas,  declinatis?  Legem  aliis  obicitis 
vos  unacum  vestris,  et  nemo  ex  vobis  facit  legem.  Parietes  preceptis 
depingitis,'"  que  utinam  in  cordibus  tenueritis.''  Nonne  lex  dicit":  „diis 
non  detrahes?  „Et  omneš  vestri  quaterni  šunt  detraccionibus  et  convi- 
ciis  pleni.  Lex'^  precipif:  „Non  concupisces" :  Et  vos  unacum  vestris 
discipulis  aliena  toUere  predicatis."  Michi  iudicium  inponitis,  quod  tamen 
in  veritate  michi  "■  ascribere  non  deberetis.' Sed  ve,  „qui  alium  doces,  te 
ipsum  non  doces",  dicit  apostolus."  Quare  vos  papám,  cardinales,  epi- 
scopos,  prelatos,  et  omneš  indifferenter  clericos  vituperose,  ymmo  iniu- 
riose  verius  iudicatis,  et  inponitis  eis  crimina,  que  fortassis  quoadusque 


'  Wicleph  Coch.  —  ^  nemá  Coch.  —  ''  in  qua,  inquam,  šunt  Christiani  Coch.  —  '  enim 
Coch.  —  ^  chybí  v  Kpt.  —  '  reddatis  Coch.  —  ""michi  Kpt.  —  ^  Coch.  dodává:  et  in 
uno  lecto  iacui.  —  "publicati  šunt  Coch.  —  p  teneritis  íT/jí;  teneretis  Coch.  —  iprecepit 
Kpt,  Coch.  —  ■■  mihi  in  veritate  Coch  —  ^  debetis  Coch. 

*  Srvn.  o  této  přezdívce  Vavřince  z  Březové  k  r.  1414  a  j.  (FRB  V,  330,  341  a  J.J, 
o  nadávkách  samých  mluví  již  Hus,  Contra  Palecz  (Op  I,  262),  a  z  jeho  slov  jest 
patrno,  že  se  ozývali/  již  od  dřívějška.  —  '  Srvn.  1.  Cor.  1,  13.  —  ^  Coch.  má  zde  in 
marg.  mylnou  poznámku:  Petro  de  Zuoyma,  neboť  ten  sotva  může  býti  míněn;  v. 
c.  66.  —  ^  Je-li  pisatelem  Ondřej  z  Brodu,  jest  to  arci  tvrzení  nepiavdivé,  neboť  se 
s  Husem  jistě  vídali,  třeba  již  od  r.  1410  Broda  byl  předním  odpůrcem  Husovým.  — 
'"  Míní  se  nápisy  v  Betlémě,  kde  Hus  dal  napsati  svůj  latinský  traktát  De  sex  errori- 
bus  a  po  česku  Věřím  a  Desatero,  a  nápisy  desatera,  které  si  přívrženci  Husovi  dávali 
psáti  na  stěnách  svých  domův.  —  ^^  Exo  22,  28.  —  ^- Exo  20,  17.  —  ^^  Naráží  se  tím 
na  Husovo  a  jeho  přátel  hájení  článku  Wyclifova  o  oprávnění  světské  moci  odníti  ne- 
pořádným kněžím  jejich  statky.  —  '^  Rom.  2,  21. 


188  C.  73.     1414. 

vivitis,  non  probaretis.  Cur  non  sequimini   legem  Christi   dicentis'':   „Si 
videris  fratrem  peccantem,  corrige   eiim*   inter  te  et  ipsum  solum  etc." 

Dicitis  me  colare  culicem  et  camelum '''  deglutire " :  verius  hoc  de  vobis 
dicerem  et  de  vestris.  Nam  illos,  qui  non  šunt  de  secta  Wykleff/"  eciam 
de  parvulis  '^  acriter  increpatis,  sed  vestros  sectarios  periuros,  blasphe- 
mos,  homicidas,  fures  et  adulteros  leniter'^  palpatis/ 

Nominatis  in  litera  personam  nobilem,'*  cui  vestram  infamiam  inpo- 
nitis,  quod  eciam  multo  minori  facere  nuUatenus  *  deberetis.  Quod  aliqui 
admittuntur  ad  sacramentum  corporis  dominici,  et  alii  arcentur  absti- 
nere,  non  novum  est.  Ab  antiquis  temporibus  confessores  multos  et  mul- 
tas  semoverunt.  In  hoc  non  accipio  personas,  ut  michi  aseribitis,  sed 
merita  personarum.  Confessiones  non  debent  revelari,  nolite  seram  illam 
tangere,  quia  „secretum  meum  michi",  dicit  scriptura.'^ 

Item  ponitis  in  litera  vestra,  sic  estimo,  quod  dicitis,  quomodo  „so- 
lum-" propter  inpungnacionem  criminum,   que  clerus,  prochdolor,  sequi- 
tur,  *ego  persecucionem  et  excomunicacionem  pacior".  O  quam  libenter  *222 
vellem  scire  hoc  esse  verum!  Sed  que  potest   esse   veritas   vestri   dicti, 
cum  fáma  publica  sit  et  graves  contra  vos  processus  de  erroribus  Wy- 
klef   Anglici    et   signanter   de  venerabili   corporis   et   saguinis   dominici 
sacramento,  de  quo  estis  publice  infamatus."'  Et  si   forte   diceretis,  quia 
falše  vobis  imposita  šunt,  presumpcio  vehemens   est.   Nam   vos  publice 
libros  illius  Anglici  defenditis,  et  insuper,  ubi  sit  anima  illius,  ibi  et  ve- 
stram desideratis  et  postulatis  fieri.^-  Vellem   ego  pusillus,  ut  anima  ve- 
stra ibi  fieret,  ubi  Christus  est,  in  dextera  dei  sedens,   sed  non  ubi  est 
Wykleff,  cuius  articulos  publice  predicatis  et  in  scolis  palam  defenditis.        | 
Insuper  circa  finem  tractatus  vestri,  quem  scripsistis  de  Ecclesia,-^  vide-         ' 
mini  XLV  articulis  ipsius  Wykleff  in  generali  Romano  concilio  et  Pari- 
sius  et  Prage  condempnatis  ^*  esse  nimium  favorosus. 

O  magister,  sed  non  in  Israel-'!  Non  veremini  dicere,  quod  solum 
propter  inpungnacionem  criminum,  que  clerus  sequitur,  excomunicaci- 
onem et  persecucionem  patimini!  Quis  ergo  passive  persequitur,  qiiis 
aliis  persecucionem  procurat,  quis  spoliat,  quis  in  faciem  cedit,  quis  vi- 


*  corripe  ipsum  Coch.  —  "  deglutirem  Kpt.  —  ^'^  etiam  parvulos  Coch.  —  '  Zde  končí 
Coch.  —  ""■  v  Kpt  následuje  škrtnuté'  facere. 

'^  Srvn.  Mat.  18,  15:  Si  autem  peccaverit  in  te  frater  tuus,  vadě  et  corripe  euni 
inter  te  et  ipsum  solum.  —  "'Srvn.  Mat.  23,  24:  excolantes  culicem,  camelum  autem 
c/lutientes.  —  *'  Výtky  tyto,  ač  je  podobné  pronášejí  i  Páleč  a  Stanislav,  jsou  v  každém 
sméru  nadsazeny;  srvn.  Novotný,  Hus.  —  '^  Nelze  určiti,  kdo  tím  míněn.  —  ^^  Isa.  24, 
16.  —  -"  Odtud  uvádí  pisatel  výroky  Husovy  doslovné.  —  -'  Podezi^ení  bylo  arci  naprosto 
neoprávněno,  čehož  ani  pisatel  nesmí  zcela  popříti.  —  ^-  Výrok,  k  němuž  se  Hus  sám 
zná  (srvn.  č.  12),  a  který  arci  v  době,  kdy  byl  pronesen,  byl  zcela  nezávadný.  —  -^  De 
ecclesia.  Op.  I  f.  196  a  d.;  míní  se  závěr  traktátu  J.  254' — 255.  —  -'  Odsouzení  v  Paříži 
stalo  se  teprve  24.  srpna  1414,  ale  poněvadž  bylo  inscenováno  z  Prahy,  není  nemožné, 
že  pisatel,  již  věda,  že  k  němu  dojde,  zmiňuje  se  o  něm  jako  jistém.  —  -''  Srvn.  Joh. 
3,  10:  Tu  es  magister  in  Israel. 


C.  73.     1414.  189 

tuperat,  quis  monasteria  vel  ecclesias  depredatur?  Nonne  vos  et  disci- 
puli  vestri"^? 

Dicitis  de  criminibus  clericorum :  sed  de  erroribus  et  libris  Wykleff, 
quos  protegitis,  nullam  mencionem  facitis.  Ego  pauper  homuncio  dico, 
si  non  alia,  propter  hoc,  quod  predicatis  eontra  clericos,  nullus  vos,  iit 
estimo,  excomunicaret :  Nam  et  ab  antiquis  temporibus  Milicius,  Conra- 
dus,  Sczekna-'^  et  alii  quam  plurimi  eontra  clericos  predicaverimt ;  nullus 
tamen  propter  hoc  excomunicacionis  fuit  sentencie  subiectus.  Deponite 
nubem,  tollite  occasionem,  semovete  stramen,  ut  homines  videant  nudám 
rem,  propter  quam  excomunicamini !  Latet  anguis  in  herba.^*  Et  si  popu- 
lum  simplicem  per  talia  decipitis,  deum  tamen  per  talia  decipere  non 
potestiS;  Ubi  est,  queso,  compassio  vestra  super  afflictis  ?  Ecce  vestrates 
intrudunt  se  ad  beneficia  aliorum,  et,  ut  dicitur,  vos  estis  horum  in- 
structor  et  procurator.  Ubi  est  predicacio  vestra,  ymmo  cancio  vestra: 
Non  concupisces  ^''  etc?  Ubi  est  caritas  vestra,  que  non  emulatur,  non 
2'  agit  perperam,  'non  inťlatur,  non  est  ambiciosa,  non  querit,  que  non"" 
sua  šunt,  non  irritatur,  non  cogitat  malum  etc.  ?  Vos  autem  cogitatis,  ut 
vos  ipse,  excomunicatus,  interdictus  et  suspensus  a  divinis,  in  plebe 
mea  divina  officia  peragatis,  quod  eciam,  si  premissis  vinculis  non  es- 
setis  ligatus,  non  tamen  vocatus,  in  alienam  messem  nequaquam  debe- 
retis  mittere  falcem.-" 

Itcm  subditis  in  litera^":  „Sufficeret  tibi,  carissime,  ex  quo  iustam 
excomunicacionem  prelatorum  estimas,  quod  denuncciares  populo,  quia 
ipsi  me  excomunicant,  et  quod  populus  in  nullo  málo  me  confortaret 
vel  in  malicia  mecum  participaret".  Venenum  hic  video,  et  articulum 
Wykleff  inclusum  in  hiis  verbis.  Intelligo,  quod  nititur  dicere,  non  esse 
excomunicatum  quempiam,  nisi  eum  deus  excomunicet/'  Rogo,  quis  vos 
certum  reddidit,  quis  caucionem  posuit  vobis  de  predestinacione,  quis 
vos  sancciorem  beato  Paulo  fecit,  qui  dixit'^:  „Nichil  michi  conscius  sum, 
sed  non  in  hoc  iustificatus  sum".  Cum  igitur  non  estis  certus  de  vestra 
predestinacione,  cur  ita  presumitis,  non  esse  vos  a  deo  excomunicatum? 

Item,  ubi  dicitis,^"  „quod  si  sancti  et  sancte  michi  in  patria  favent, 
per  tuum  iudicium  šunt  a  comunione  sanctorum,  et  sic  a  beatitudine 
separati".  Vellem  vos  pauciores  argucias  in  vestris  scriptis  ponere.  Sci- 
tis  vos  ipse,  quod  excomunicaciones  ab  homine  non  cadunt  in  illos  in 
patria,  sed  tantummodo  afficiunt  viatores. 


-"^  Naráží  se  patrně  na  události  při  předcházejících  interdiktech,  kdy  někteří  vzdo- 
rovití  knězi  zbaveni  svých  míst  a  nahrazeni  jinými,  směru  Husovu  příznivými.  — 
^''  Milíě,  Konrád  Waldhauser,  Jan  Štěkna ;  pisatel  ovšem  zamlčuje,  že  také  Milic  a  Wald- 
hauser  byli  pro  své  opravně  snahy  kaceřováni,  a  že  Štěkna  tomu  ušel,  vzdav  se  jich.  — 
^^  Vergilius  Eclog.  III,  93.  —  -^  Narážka  na  Husovo  zpracování  desatera  v  píseň  českou ; 
srvn.  Nejedlý,  Začátky  husit.  zpěvu  196,  219,  225,  Novotný-Kybal,  Hus.  —  ^»  Vztahuje 
se  na  Husovu  činnost  v  cizích  kostelích  i  na  pohrůžku,  že  přijde  na  Mělník,  srvn.  pozn 
36.  —  ^^  Artikul  Wyclifův  v  pořadí  45  podezíraných  11.  —  ^- 1.  Cor.  4,  4. 


190  Č.  73.     14U. 

Item  dicitis":  „Ecce  ego  manifeste  ambulo  in  civitate,  et  respiciunt 
me  plebani  et  presbiteri,  et  omneš  sciunt,  quod  sum  in  Betlehem,  et 
tamen  non  cessant  a  divinis".  Magister  reverende !  Non  credo,  quod  vos 
omneš  ambulantem  vidissent.  Nimis  čito  et  leviter  condempnatis  multi- 
tudinem  tantam.  „Nolite-^  iudicare  et  non  iudicabimini  etc".  Constat  op- 
positum,  quia,  quamcito  sciverunt,  vos  esse  in  Praga,  statim  a  divinis 
cessaverunt.  O  venerandum  predicatorem,  qui  de  sua  malicia  et  de  pro- 
ximorum  periculo  gloriatur!  Ubi  mansit  illa  beati  Pauli  sentencia^^:  „Si 
esca  scandalisat  fratrem  meum,  carnem  non  manducabo  in  eternum", 

O  vos  predicatorem  pacientem  et  benignum!  „Si-°  non  cessabis  ve- 
xare  fideles,  veniens,  predicabo  in  civitate,  et  tunc  cessabis  a  divinis, 
a  quibus  non  deberes  cessare,  eciam  si  omneš  dyaboli  venirent  *  ad  Miel- 
nik*^  de  inferno".  Fateor,  quod  si  mille  demones  ad  Mielnicum  venirent, 
quod  absit,  non  cessabo  a  divinis;  sed  si  vos  veniretis,  cessabo  a  divi- 
nis. Nam  illis  non  est  spes  salutis,  cum  sint  iam  dampnati ;  vobis  autem 
et  vestris  esset  spes,  si  velletis  obedire. 

Et  infra  dicitis"":  „Sed  statuta  inventa  a  clero  superbo"  etc.  Quis  vos 
fecit  cordium  scrutatorem?  An  nescitis,  interdum  sub  vili  cappa  maior 
est  superbia,  quam  sub  vestě  sericea  multum  eciam  preciosa?  Quare 
facitis,  quod  in  me  reprehenditis  ?  Videtis^'  festucam  in  oculo  meo,  et 
trabem  in  vestro  non  videtis. 

Et  dicitis^":  „Forte  trepidans  timore,  ubi  non  est  timor"  etc.^  Scio 
„forte"  esse  adverbium  dubitandi,  sed  in  dubiis  tucior  pars  est  eligenda. 
Cercius  et  melius  est  superioribus  obedire,  quam  eisdem  contumaciter 
protervire. 

Illud  vestrum  potissimum  fundamentům  est,  quia  papá  prohibet  bo- 
nům, quia  prohibet  predicare  ^'' ;  dicitis  ergo,  quod  ei  non  sit  in  hoc  obe- 
diendum.  Si  velletis  animadvertere,  nec  non  a  me,  licet  parvulo,  bene 
suscipere:  Obedienciam,  ait  dominus,^^  málo  plus  quam  holocausta.  Bo- 
nům holocaustům,  bone  šunt  victime.  Tamen  melius  fecisset  Saul  obe- 
diendo,  quam  victimando.  Potuit  dicere  contra  Samuelem:  O  Samuel, 
„plus^'  oportet  obedire  deo,  quam  hominibus''.  Precepit  deus:  non  occi- 
des,  tu  autem  super  Aggag  dicis:  occides,  non  parces;  contrarium  deo 
iubes.  Et  tamen  iuste  dampnatus  est  Saul,  quia  non  obedivit  voci  do- 
mini per  Samuelem. 

Et  parcite  michi,  pacienterque  suscipite:  sic  a  simili  omneš  heretici 


^^  Jest  to  opět  doslovný  citát  z  listu  Husova,  s  nímž  srvn.  zakončení  traktátu  „O  šesti 
bludích"  (Erben  III,  340):  A  knézie  Prazťtí  i  s  arcibiskupem,  vědúce,  ze  jsem  tu,  a  druzí, 
vidévše  mne,  nestavili  sú  sluzbi/  boiie.  —  ^^  Srvn.  Mat.  7,  1.  —  ^ó  ^_  Qqj.  g^  ^^  —  ^'' Snad 
se  Ondřej  uchýlil  na  Mělník  po  útěku  doktoru  theologie  z  Prahy;  zmínka,  že  Hus  hrozí 
kázáním  v  jeho  kostele,  týká  se  snad  nedalekého  kostela  v  Nebuželích,  jehož  Ondřej  ještě 
v  červnu  1413  byl  správcem ;  srvn.  LConf.  VII,  86.  —  ^'  Srvn.  Mat.  7,  3.  —  ^^  Srvn.  Psalm.  52, 
6.  —  ^"  Týká  se  zákazu  Alexandra  V  o  kázáních  v  kaplích,  proti  němuž  Hus  od  jeho 
vydání  neustával  horliti.  —  *"  Srvn.  1.  Reg.  15,  22  n.  —  ^^  Srvn.  Act.  5,  29. 


Č.  73,  74.     1414.  —  Aug.— Sept.  ^  191 

possent  excusari.  Si  enim  papá  vel  concilium  mandaret,  ut  non  predicet 
hereticus,  diceret:  Deus  aliud  precepit,  illi  magis  teneor  obedire.  Sic  et 
vos  heu  facitis  et  multos  vobiscum  in  precipicium  ducitis,  inflatos,  ar- 
rogantes  philosophos,'"  et  de  quo  plus  dolendum  est,  pauperes  de  populo 
et  ydiotas. 

Et  in  fine  liteře  vestre  eoncluditis,   quod   ad  viam   veritatis   cupitis 
me  revocare.  In  via   veritatis   toto   cordis   affectu   cupio   ambulare,   sed 
223'   spero  in  deo  omnipotente,  quod  ad  *viam  Wikleff,  quamdiu  vixero,  me 
non  inducetis.  Et   ut   premissa  brevi   sermone   concludam,   saltem   illud 
animadvertite,  quod  adhuc  sedentes  in  pulvere  terre  didicistis": 
„ludicium  populi  numquam  eontempseris  unus." 
„Ne  plures  culpent  id,  quod  tibi  displicet  uni." 

74. 

M.  Jan  Hus  napomíná  Pražany  k  zbožnému  životu. 

[Na  Krakovci  (?),  1414,  Aug— Sept.]. 

Rkp.  Křižovn.  XXII  A  4  (=-  Cr)  f.  419—422. 

ČČM1848,  Istr.  406— 408 (z  Cr  dosti  vadné) ;  Erben  III,  299—300;  Palacttý, 
Docum.  str.  64—65  c.  32  (z  Cr)  =  Mareš  str.  123—124  č.  43  =  str.  143—145 
č.  45^  =  str.  81—82  c.  43^  =  (Horáleli,  Listy  ze  žaláře  str.  21—23)  =  (4.  vyd. 
str.  21 — 23)  =  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  90 — 92  č.  21  =  Flajšhans, 
Listy  str.  86 — 87  c.  XLII.  —  Latinský  překlad  Palacký,  Docum.  str.  65 — 66. 

O  čase  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  39. 

Milost  a  pokoj  od  pána  našeho  Ježíše   Krysta   buď  s   vámi.  Amen. 

Tyto  věci  praví  pán  bóh  v  rozdiele  svatého  Jeremiáše':  „Stójte  na 
cestách  a  slyšte,  a  tiežte  se  o  cestách  starých,  která  by  byla  cesta  dobrá, 
3Cr  a  choďte  *na  nie,  a  naleznete  obvlaženie  dušem  vašim".  Stójte  na  ce- 
stách božích,  kteréž  sú  pokora  vehká  pána  Jezu  Krysta,  milosrdenstvie, 
trpělivost,  život  pracovitý,  žalostivý  a  bolestný,  a  to  až  do  jeho  ohavné 
smrti;  neb  on  sám  milý  spasitel  die-;  „Učte  se  ode  mne,  žeť  já  tichý 
jsem  a  pokorný  srdcem".  A  v  jiném  miestě  die^:  „Příklad  jsem  dal  vám, 
aby,  jakož  já  činil  sem,  abyste  i  vy  činili".  A  pán  Ježíš*  „poslušen  jest 
byl  svého  otce  milého  až  do  smrti" ;  ovšem  my  hřiešní  viece  máme  to 
činiti.  „Stójte  na  cestách",  ptajíce  se  pilně,  které  vedu  od  věčné  smrti 
k  životu  věčnému,  a  ode  všie  biedy  k  věčné  radosti.  A  ta  cesta  jest 
čtenie  pána  všemohúcieho  a  eppištoly  appoštolské,   Starý   zákon  a  také 


Č.  73:  ^^ Míněn  snad  Jeroným?  —  ^^  Citát  z  Katona,  Dist.  1.  II,  29  a  8  ve  vydáni 
Teubnerově,  Poet.  lat.  min.  III  str.  226  a  223;  pisatel  narazí  na  učení  školní,  kde  tato 
kniha  byla  učebnicí. 

Č.  74:  'Jer.  6,  16.  —  '-Mat.  11,  29.  —  KJoh.  13,  15.  —  'Srvn.  Phil.  2,  8. 


192  C.  74,  6ó.     14144,  Aug— Sept.  —  Aug.  26. 

životové  svatých,  jenž  sú  položeni  v  zákoně  božiem.  Jenž  s\atie  svými 
životy  jakožto  slunce  a  měsiec  a  jiné  hvězdy.  Protož,  *  najmilejší  bratřie 
a  sestry  v  pánu  bohu  milé,  prosímť  vás  pro  umučenie  sjTia  božieho. 
abyste  rádi  chodili  na  kázanie.  chodiece,  pilně  poslúchah,  poslúchajíce 
srozoměli,  srozomějíce  zachovali,  zachovajíce,  aby  se  poznali,  poznajíce 
se  právě,  aby  poznali  svého  najmilejšieho  spasitele,  neb  poznati  boha 
jest  svrchovaná  spravedlnost,  poznajíce,  abyste  jeho^  milovali  ze  všeho 
srdce  a  ze  všie  své  vole,  a  svého  bližnieho  jako  sami  se,  a  milujíce  jeho 
s  ním  sě  radovali  bez  konce.  Amen.  „Neb**  v  tú  dvíí  přikázání  záleží 
vešken  zákon"  Starý  i  Nový.  Stójte  na  cestě  a  slyšte,  abyste  pokánie 
hodné  činili,  neb  tudy  vám  se  přiblíží  královstvie  nebeské.  Neb  pokánie 
pravé  jest  zdravic  duše,  navrácenie  ctnosti,  jakož  svatý  Bernard  svědci 
řka':  „Ó  pokánie,  zdra\ie  duše,  navrácenie  ctnosti,  rozptýle*nie  hřiéchóv, 
zkaženie  pekla,  brána  nebes,  cesta  spravedlivých,  nasycenie  blahosla- 
vených !  Přešťastný  člověk,  kterýžto  pokánie  svaté  miluje  a  až  do  konce 
života  svého  ostřiehá!"  Stójte  na  cestě  boží,  bratřie  moji  milí,  ustavičně 
rostúce  v  životě  svatém,^  a  nepřestávajte  dobře  činiti,  nebo  časem  svým 
budete  žieti  v  nebesích  nepřestávajíce.  Amen. 


75. 

M.  Jan  Hus  veřejnou  vyhláškou  latinskou  zve  každého,  kdo  by  ho  chtél 
viniti  z  bludu,  aby  tak  učinil  před  arcibiskupem  ve  shromáždění  ducho- 
venstva, nebo  na  koncilu. 

[V  Praze,  1414],  Aug.  26. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  sir.  17 ;  rkpis  dvorní  knihovny  ve  Vídni 
5097  (^=^  Vidnb)  f.  96' ;  rkpis  Lobkovické'  knihovny  384  (=^  Lob)  f.  4'  (opis 
z  Op) ;  jiný  rkpis  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  B  2'—B  3  (=  Ep  1) ;  taintéž  M  l—M  2  (=  Ep  2)  =  Acta 
mart.  (1550)  str.  42  =  Seyfried  str.  42  (z  Op)  =  Seyfried-Mylius  sfr.  110; 
Op  I  f.  1—2  =  1-  str.  2  =  Hófler  I  str.  116  (z  M) ;  Hófler  III  str.  73  pozn. 
(z  Vidnb).  Palacký,  Docum.  str.  66  č.  33  (z  M,  Vidnb). 

Český  překlad  Mareš  str.  126—127  č.  44  =  str.  147  č.  44-  =  str.  83  č.  44\ 

Magister  Johannes  de  Husinecz,^  sacre  theologie  baccalarius  forma- 
tus,''  vvlt  comparere  coram  reverendissimo "  patře,  domino'*  Conrado  ar- 


Č.  74:  ^  před  tím  v  Cr  p. 

Č.  74 :  '-  Srvn.  Mat.  22,  37,  39.  —  '^  Srím.  Mat.  22,  40.  —  "  Ve  spisedi  Bernardových 
citátu  nenacházím. 

Č.  75 :  ^  Hussynecz  Vidnb ;  Hussinetz  Ep  1  Hussenitz  Ep  2,  Op,  Lob.  —  ''  cliybí  v  Ep  2, 
Op,  Lob.  —  "^  reverendo  Vidnb,  v  M  opraveno  z  reverendissimoo.  —  ^  domino  patře  Ep  1. 


Č.  75,  76.     1414,  Aug.  26.  193 

chiepiscopo  Pragensi,'  apostolice  sedis  legato,  in  convocacione  proxima^ 
omnium  prelatorum  et  cleri  regni  Boemie/  „paratus^  semper  ad  satis- 
faceionem  omni  poscenti^"  eum''  „de  ea,  que  in  eo  est,  fide  et  spe,' 
reddere  radonem/"  et  ad  videndum  eť"  audiendum  omneš  et  singulos, 
qui  erroris  pertinaciam  vel  heresim'  quamcumque""  sibi  voluerint"  im- 
ponere,  ut  se  inscribant  ibidem  iuxta  legis  dei  et  iuris  exigenciam,  si° 
non  erroris  pertinaciam  vel  heresim""  in  eum  legitime  probaverint,  ad 
penam"  talionis.  Quibus  omnibus  coram''  dieto  ^  domino  archiepiscopo 
et  prelatis,  et  "•  eciam "  in  proximo  generali  concilio  Constanciensi/  cum  * 
dei'  auxilio'  wlt*  respondere/  iuri'  staré/  ac"  iuxta  sanctorum  patrům 
decreta  et  canones  suam  innocenciam  in"  Cliristi  nomine  demonstrare/' 
Datum"  dominico  proximo*  post  festům  sancti  Bartholomei.^ 

Ve  Vidnb  pod  listinou,  a  tedy  zároveň  nad  textem  německé  vyhlášky 
(č.  77):  ,Ista  cedula  cum  aliis  fuit  applicata  per  totam  civitatem  Pragensem 
dle  XXVII  mensis  Augusti  in  convocacione  omnium  prelatorum  civitatis  et 
diocesis  Pragensis'.  V  M  červený  nadpis:  ,Intimaciones  ante  recessum'.  Za 
posledním  slovem :  ,Sequitur  in  Boemico'. 

76. 

M.  Jan  Hus  v  přípravách  k  cestě  na  koncil  ohlašuje  vší  české  veřejnosti, 

ze  se  chce  na  dvoře  arcibiskupově  hájiti  proti  každému,  kdo  by  ho  chtěl 

nařknouti,  a  oznamuje  své  odhodlání  jíti  na  koncil. 

IV  Praze,  1414,  Aug.  26.] 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=^  M)  f.  17 — 18. 

Hófler  I,  117—118  (z  M) ;  Erben  III,  275—276  (z  M)  =  Duch  str  174 
až  175  č.  4;  Palacký,  Docum.  stí.  67  č.  34  (z  M)  ^  Mareš  str.  127—128 
č.  45=  str.  148  č.  45- =  str.  84  č.  45^  —  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str. 
99  c.  27  =  Flajšhans,  Listy  str.  88-89  č.  XLIV.  —  Latinský  překlad  Epf.BS 
až  B3'  =  0p  I  f.  2  =  P  str.  2  =  Martinius,  Hussus  et  Lutherus  str.  81—83 
=  Seyfried  str.  42 — 43  (z  Op)  =  Seyfried-Mylius  111;  Palacký,  Docum. 
str.  67—68. 


«  chybí  ve  Vidnb.  —  f  Bohem.  Vidnb,  Ep,  Op.  —  ^  omnium  poscenti  eum  Ep  2,  Op ;  om- 
nium poscentium  Lob ;  om.  pos.  eum  racionem  de  ea  Vidnb.  —  ^  cfiybí  v  Lob.  —  '  pape 
M.  —  ^  et  ad  Lob.  —  '  heresym  Vidnb;  haeresim  Lob  (tak  i  podruhé).  —  ""quamcum- 
que —  heresim  chybí  ve  Vidnb,  kde  místo  toho  jinou  rukou  in  marg.  pod  škrtnutým 
imposuerint:  componere  voluerint  vel  eum  impetere,  quod  illi  se  ibidem  inscribant  et 
se  obligent,  nisi.  -   "  voluerit  Epl;  volunt  sibi  Ep2,  Op,  Lob.  —  °Et  si  Ep2,  Op,  Lob. 

—  P  ut  ad  penam  adigantiu-  Ep  1,  Op,  Lob.  —  '^  chybí  v  Ep  1.  —  "^  v  M  na  rasuře.  — 
^  cliybí  v  M,  Ep,  Op,  Lob.  —  *  chybí  v  M,  Ep  1.  —  "^  et  Ep  2,  Op,  Lob.  —  ^  vult  in  Ep  1. 

—  "'deiurare  M;  denunciare  Ep2,  kde  vše  další  chybí;  i  Vidnb  zde  končí.  —   "Datae 
Ep  1,  Op,  Lob.  —  y  dominica  proxima  Op,  Lob. 

'  Konrád  z  Vechty.  —  -  Srvn.  1.  Petr.  3.  15—16.  —  ^  Dne  26.  srpna. 

13 


194  C.  76,  77.     1414,  Aug.  26. 

Já  mistr  Jan  z  Hussince  všemu  království  Českému  ohlašuji,  že  jsem 
hotov  státi  na  dvoře  kněze  arcibiskupově  o  thy  všeckny  nároky,  jimiž 
jsem  narcěn^  křivě  i  naříkán,  a  to  v  najbližším  žákovstva  svolánie. 
Protož,  poněvadž  v  mnohých  kútech  kacíře  mi  obrážejí  proti  spravedl- 
nosti'' a  právu,  na  jevo  před  knězem  arcibiskupem  vystupte  ti  a  veďte'' 
na  mě  bez  strachu,  které  ste  ote  mne  slýchali  kacířství.  A  budu-li  shle- 
dán v  kterém  bludu  anebo  v  kterém  kacířství,  neodmlúvám  jako  bludný, 
jako  kacieř  utrpěti.  Pakliť  se  k  tomu  žádný  zejména,''  jenž  by  toho  Tíhtěl 
na  mě  vésti,  nezastaví,  tehdiž  opět  všemu  ki-álovství  oznamuji,  že  chci 
sě  k  zprávě  pravdě  ohledánie  v  Constancii  na  obecném  sboru  a  na  pro- 
hlášeném postaviti,  bude-li  tu  papež,  před  papežem  a  před  toho  sboru 
žákovstvem.  A  ví-li  kto  na  mě  co  bludného  anebo  co  kacieřského,  chy- 
staj  sě  tam,  aby  to  vedl  tam  na  mě  z  jména  *  svého  před  prohlášeným, 
sborem:  a  já  za  svú  pravdu  nechci  se  liknovati,  ni  malému,  ni  to  veli- 
kému řádem  odpoviedati.  A  protož  rozvažtež  to,  dobří  lidé,  ktož  spra- 
vedlnost milujete,  žádám-li  co  proti  právu  božiemu  aneb  lidskému  pí- 
smem tímto  nepravého.  Pakliť  bych  nebyl  připuštěn  k  slyšěnie,^  tehdy 
buď  svědomo  všemu  Českému  královstvie,  žeť  to  mú  vinu  neschází,* 

V  M  následuje  potom  (z  textu  Mladoňovicova) :  .Eadem  die".  Předchází 
vyhláška  latinská,  po  jejímž  ukončení  poznamenáno :  ,Sequitur  in  Boemico'. 


77. 

M.  Jan  Hus  veřejnou  vyhláškou  německou  zve  každého,  kdo  by  ho  chtěl 
viniti  z  bludu,  aby  tak  učinil  před  arcibiskupem  ve  shromáždění  ducho- 
venstva nebo  na  budoucím  koncilu. 

[V  Praze,  1414,  Aug.  26.] 

Rkpis  dvorní  knihovny  ve  Vídni  .5097  (=  Vidnb)  f.  96 . 

Hofler  III,  73  pozn.  (z  Vidnb). 

Hus  v  listé  králi  Zikmundovi  (č.  81)  mluví  jen  o  vyhláškách  českých 
a  latinských,  ale  Petr  z  Mladoňovic  (v.  Palacký,  Docum.  238)  potvrzuje  vý- 
slovné, že  učinény  i  německy. 

Meister  Johannes  Hus  von  Hussinecz,  der  heiligen  geschrift  ein  ge- 
endter  baccalaiius,  wil  steen  vor  dem  allerwirdigistem  vater,  hern  Cun- 
rat  Pregischen  erczbischoff,  des  bebstlichen  stuls  legate,  in  der  nehsten 
samnunge  aller  prelaten  vnd  der  priesterschaft  dez  kungrichs  zů  Beheim 

^  v  M  opraveno  z  uarčen  nadepsánim  i.  —  ^  spravdlnopti  M.  —  "^  veďte  M.  — 
''  ř'  M  předchází  škrtnuté  z  j.  —  ^  v  M.  opraveno  ze  slj'šenie  nadepsáním  i.  —  ^  v  pře- 
klade Martiniově  dodáno  ještě  (patrně  podle  ě.  75):  Data  domiaica  post  festům  s.  Bar- 
tholomaei. 


Č.  77,  78.     1414.  Aug.  26.  —  Aug.  ca.  .30.  195 

vnd  „bereiť  zů  allen  cziten  genug  zii  tun  vnd  geben  eiii  rechnung  voii 
sinem  gelawben  vnd  siner  hoftenunge  eim  ieglichem,  der  es  an  Jm  be- 
gert",  vnd  do  wil  er  seuhen  vnd  hořen  allermencleiche,  die  jm  ein  irsol 
vnd  ein  keczery  wolden  anlegen,  oder  jn  ansprechen,  das  sye  sich  da- 
selbst  anschriben  vnd  zu  einer  gleichen  pein,  ist  daz  sie  daz  vff  jn  nicht 
bewisten,  sich  verbinden.  Vnd  den  allen  wil  er  mit  gotes  hilffe  vor  dem 
vorgenanten  hern  erczbischoff  vnd  vor  den  prelaten,  ouch  vor  der  nech- 
sten  gemeynen  samenunge  zu  Costnicz  vnd  och  vor  dem  babst,  ist  das 
er  dar  queme,  antworten,  dem  rehten  sten  vnd  bey  der  heylgen  schrift 
ordenung  sein  vnschult  in  gotes  namen  do  erczeigen  vnd  bewisen. 

Ve  Vidnb  nad  textem  nadpis,  kteri]  se  může  vztahovati  i  k  předcházející 
vyhlášce  latinsfte'  (č.   75)  a  otištěn  tam. 


78. 

M.  Jan  Hus  králi  Václavovi,  královně  Žofii  i  jejích   dvoru:  zmiňuje  se 
o  krocích,  které  na  očištění  své  podnikl,  a  ohlašuje  své  odhodlání  jíti  na 

snem  do  Kostnice. 

[V  Praze,  1414,  Aug.  ca  30.] 

Rkp  t.  zv.  Mladoňovicův  (^=  M)  str.  18. 

Hófler  I,  119  (z  M) ;  Erben  III,  276—277  (z  M)  =  Duch  Jana  Husi  str. 
175—176  č.  5;  Palacký,  Docam.  str.  68—69  č.  35  (z  M)  =  Mareš  128—129 
c.  46  =  148—150  6.  46'  =  str.  84—85  č.  46^  =--  Flajšhans,  Listy  z  vyhnan- 
ství  str.  101—103  c.  28  =  Flajšhans,  Listy  str  89—90  c.  XLV.  Latinský  pře- 
klad Epistolae  B  3'—B  4'  =  Op  I  f.  2  =  P  str  2—3  =  Seyfried  str.  44—45 
==^  Seyfried-Mylius  str.  112 — 113;  Palacký,  Docum.  str.  69. 

Králově  Milosti  i  králové,  radě  jich  i  zprávci "  dvoru  králova,  i  ^  vše- 
mu dvoru  královskému  já  Mistr  Jan  Hus  oznamuji  i  také  ohlašuji,  žež' 
když  sem  od  jistých  lidí  dobře  zpraven,  žež"  listy  jsú  přišly  Králově 
Milosti  od  papeže,  kýmkolivěk  vypravené  já  nevědě,  v  nichž  sě  píše, 
aby  Králova  Milost  stála  o  to,  aby  z  své  země  České  vyplel  kacieřě  roz- 
množené.' A  poněvadž  na  mě,  ufám  bohu  bez  mého  proviněnie,''  poskřěk 
jest  i  s  ponukem,  aby  pro  mě  neměl  Králova  Milost  utrhánie  a  Cěská" 
země  pohaněnie,  rozeslal  sem  mnoho  listóv  i  rozlépal,  poddávaje  sě  na 

Č.  77:  'Srvn.  1.  Pet.  3,  15—16. 

Č.  78 :  ^  zprávcě  M  a  nad  tím :  hoffniistr.  —  ^v  M před  tím  š/irtnuto  i  své.  —  '^  zez  M. 
—  '^  v  M  opraveno  z  provininenie.  —  ^  v  M  opraveno  z  czeska  nadepsáním  i. 

Č.  78 :  '  Míněna  asi  listina  Jana  XXIII  ze  dne  11.  července  1414,  z  níz  výtah  po- 
dává Cochlaeus,  Hisf.  Hiisit.  22—23  (a  z  nělio  Berghauer,  Prolom,  poenit.  395),  fide 
tento  obrat  stiutečně  se  čte. 

13* 


196  Č.  78,  79.     1414,  Aug.  ca.  30.  —  Aug,  30. 

dvór  arcibiskupóv,  žež'  chci  tu  státi  k  své  pravdě  najprv  ohledánie;  a  jest-li 
kto  v  celé  tieto^  České  zemi,  Jenž  by  věděl  které  kacířství,  aby  se  na 
dvore  arcibiskupově  ohlásil  a  tu  sě  z  jména  svého  proti  mně  zastavil.^ 
A  poněvadž  žádúcí^  se  jest  nezjevil,  a  kněz  arcibiskupa  mne  a  mých 
porucníkuov  státi  nedopustil,^  protož  prosím  Královy  Milosti  pro  spra- 
vedlivost, i  králové,  i  jich  rady  i  zprávcě  ^  všeho  králova  dvoru,  aby  mi 
ráčili  dáti  toho  spravedlivé  svědomie.  že  sem  sě  k  tomu  poddával,  o  to 
ze\Tiě  listy  lepal,  a  že  žádný  v  této  zemi  o  to  proti  mně  sě  nezastavil. 
A  přes  to  ještě  prěsě  všecno^  ohlašuji  celé^  České  zemi  i  Jiným  zemiem 
před  časem  dosti  velikým,  žež"  chci  státi  v  Constanci  na  prohlášeném 
sboru,  bude-li  tu  papež,  před  papežem,  a  před  tiem  obecním  sborem. 
A  vie-li  kto  na  mě  které  kacířstvo,  chystajž''  se  tam  na  ten  sbor,  aby 
tam  před  papežem  i  přede'  vším  sborem  z  jména  svého  vedl  na  mě, 
které  je""  kdy  slýchal  ote  mne  kacierstvie.  A  bude-li  na  mě  které  ka- 
cierství  dovedeno,  neodmlúvám  jako  kacíř  utrpěti;  jehož  ufám  úplně 
milému  bohu,  žež''  lidem  utrhavým  pravdy  protivníkem  nepřěpustí  nad 
pravdu  svítěziti. 

V  M  po    ukončení  předcházející  české  vyhlášky   (č.   76) :   .Eadem    dle' 
a  nad  touto  nadpis :  .Item  ista  lam,  que  sequitur,  fuit  applicata  in  ostio  regis'. 


79. 

Mikuláš  biskup  Nezerský,  inquisitor  haereticae  pravitatis,  vysvědčuje,  ze 

o  Husovi,  ač  ho  dobře  zná,  neví  žádného  kacířství,  a  ze  ho  nikdo,  ač 

Hus  veřejnými  vyhláškami  k  tomu  vyzýval,  před  soudem   inkvisičním 

ani  před  arcibiskupem  z  kacířství  neobvinil. 

V  Praze,  1414,  Aug.  30. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  str.  59 — 60 ;  rkpis  dvorní  knihovny  ve  Vídni 
4557  f.  89;  pojato  do  vypravování  Petra  z  Mladoňovic. 

Epíst.  f.  M2—M3  =  0p  I  f.  2'  ==  Op  2^  str  3  =  Martinius,  Hussus  et 
Lutherus  84—86-^Seyfried  str.  46—47  =  Seyfried-Mylius  str.  116—117; 
Hófler  I  str.  168—169  (z  M) ;  Palacký,  Docum.  243—244  (z  M).  Bude  vy- 
dáno ve  zprávě  Petra  z  Mladoňovic  v  FRB. 


^  tak  v  M.  —  »  celé  M.  —  ''  chystaž  M.  —  '  v  M  opraveno  z  přede  nadepsáním  i.  — 
''  psáno  gie  M. 

-Viz  c.  75  a  76.  —  ^  Konrád  z  Vechty.  —  ^Vysvědčeni  o  tom  pojal  do  své  zprávy 
Petr  z  Mladoňovic ;  v.  Palacký,  Docum.  240 — 241. 


Č.  80,  81.  1414,  před  Sept.  1.  —  Sept.  1.  197 

80. 

M.  Jan  Hus  králi  Zikmundovi:  oznamuje,  že  podle  jeho  přání,  jez  mu 
sdělil  pan  Jindřich  Lefl  z  Lažan,  chce  pod  jeho  ochranou  odvážiti  se 

do  Kostnice. 

[Na  Krakovci,  1414  před  Sept.  IJ 

Ztracen,  zmínka  o  ném  pouze  v  č.  81,  kde  se  také  dovídáme,  že  doru- 
čitelem listu  Husova  byl  Stepán  Harnsmeister  (Harnusmeister) ,  patrně  týž, 
jenž  se  připomíná  ve  službách  králových  (jeho  choť  Markéta  měla  podací 
právo  k  oltáři  u  sv.  Mikuláše  na  Starém  městě),  od  něhož  obdržel  některé 
odměny,  a  byl  později  purkrabím  na  Hauensteině  (v.  Teige,  Základy  I,  232, 
Hófler  II,  89,  Čelakovský,  Cod.  iur.  mun.  II,  901,  LConf.  VII,  261 ;  VIII,  74. 
IX,  120,  126). 

81. 

M.  Jan  Hus  králi  Zikmundovi:  zpravuje  ho  o  svých  přípravách  k  cesté 
do  Kostnice,  a  děkuje  za  jeho  ochotu,  nastiňuje  stručně  průběh  svého  boje. 

[Na  Krakovci?  1414],  Sept.  1. 

Rkp.  dvorské  knihovny  ve  Vídni  5097  (=^  Vind)  f.  96;  o  jiném  rkpe  (z  Er- 
furtského  archivu  v  Tiibingách)  v.  Hefele,    Conciliengesch.   VII,  62  pozn.  1. 

Hófler  II  str.  262—263  (z  Vidnb) ;  Palacký,  Docum.  str.  69—71  č.  36. 
Český  překlad  Mareš  str.  130—132  č.  47  ^  str.  150—152  c.  47""  =^  str.  85 
až  87  c.  47^  =  Flajšhans,  Listy  z  vyhnaňství  str.  104 — 107  č.  29  =  Flajš- 
hans.  Listy  str.  90—91  c.  XLVI. 

Serenissimo  principi  et  domino,  domino  Sigismundo,  Romanorum 
regi  et  Hungarie  regi  etc,  suo  domino  gracioso,  oracionem  humilem  cum 
affectuoso  cordis  desiderio,  ut  „multiplicetur'  salus,  pax  et  gracia",  et 
post  presentis  vité  gubernacula  donetur  vita  glorie  sempiterna. 

Serenissime  princeps  et  graciosissime  domine!  Vestre  benignitatis 
favorem,  quo  me  pauperculum  graciosissime  respicit,  toto  cordis  revol- 
vens  animo,  non  quovis  módo  sufficio  respondere,  sed  obligor  omnipo- 
tentis  domini,  qui  quemlibet  digne  remunerat,  pro  Vestre  Maiestatis  regie 
felici  regimine  misericordiam  implorare. 

Nuper  per  Stephanum  Harnsmeister"  vestre  serenitati  direxeram 
responsum,  quia  iuxta  relacionem  domini  Heinrici  Leřl  de  Lazan,^  iuxta 
Maiestatis  vestre  vota  intendo  humiliter  collum  subicere,^  et  sub  protec- 


^  Sivn.  1.  Pe  1,  2:  gratia  vobis  et  pax  multiplicetur.  —  "^  V.  o  něm  c.  80.  —  ^  Jin- 
dřic/i  Lefl  z  Lažan,  pán  na  Krakovci,  jehož  pohostinství  Hus  tenkrát  užíval.  —  ^  Srvn. 
Ecclus.  51,  34:  collum  vestrum  subiicite. 


198  C.  81.     1410,  Sept.  1. 

cionis  vestre  salvo"  conductu  in  proximo  Constanciensi  concilio  přestaňte 
altissimo  domino  comparere.  Unde  volens  id  ordinate  assequi,  per  totam 
Pragam  in  Latino  et  in  Bohemico  feci  intimaciones,'  quarum  dirigo  co- 
pias,  annectere  et  per  alias  civitates  dirigere  ét  in  sermonibus  procla- 
mare,  vestram  autem  Maiestatem  deprecor  supplicando  humiliter  in  do- 
mino, quod  ob  honorem  dei,  profectum  sancte  ecclesie,  ob  honorem 
eciam  regni  Bohemie,  cuius  heredem  rex  regum  vestram  serenitatem 
esse  volnit,  et  sic  naturali  inclinacione  optare  ipsius  profectum  dispo- 
suit  et  honorem,  quatenus  erga  mei  personam  sic  graciam  suam  digna- 
retur  extendere,  ut  in  páce  veniens,  in  ipso  generali  concilio  valeam 
řidem,  quam  teneo,  publice  profiteri. 

Nam  sicut  nichil  in  oculto  docui,  sed  in  pubhco,  ubi  magistři,  baca- 
larii,  sacerdotes,  barones,  milites  et  ceteri  homines  plurimum  conveni- 
unt,  sic  opto  non  in  secreto,  sed  in  publica  audiencia  audiri,  examinari, 
predicare,  et  omnibus,  quotquot  arguere  voluerint,  iuvante  spiritu  do- 
mini respondére,  Nec,  spero,  verebor  confiteri  Christum  dominům,  et 
pro  eius  lege  verissima,  si  oportuerit,  mortem  pati.  Ipse  enim  „rex"  re- 
gum et  dominus  dominancium",  deus  verus,  existens  pauper,  mitis  et 
humilis,^  „passus®  est  pro  nobis,  nobis  relinquens  exemplum,  ut  sequa- 
mur  vestigia  eius";  ipse,  „qui**  peccatum  non  fecit,  nec  inventus  est 
dolus  in  oře  eius",  qui  se  humilians,  mořte  sua''  mortem  nostram  de- 
struxit  et  nos  ad  paciendum  humiliter  obligavit,  nec  in  vacuum,  cum 
dixerit*":  „Beati,  qui  persecucionem  paciuntur  propter  iusticiam,  quoniam 
ipsorum  est  regnum  celorum". 

Hec  ego,  servus  eius  in  spe,  licet  inutilis,  revolvens  in  animo  sepius, 
volebam  et  clerum  et  populum  ad  ipsius  imitacionem  inducere  " ;  propter 
quod  datus  sum  in  odium,''  non  omni  populo,  sed  illis,  qui  ipsi  domino 
moribus  adversantur.  A  quibus  citatus  sepissime"  ad  curiam  archiepis- 
copi,  semper  me  inmunem  ostendi;  demum  citatus  ad  curiam,"  num- 
quam  per  advocatos  et  procuratores  meos  habere  audienciam  potui.  Et 
sic  me  in  manus  iustissimi  comisi'^  iudicis,  ob  cuius  gloriam  vestra, 
spero,  clemencia  michi  de  secura  et  publica  audiencia,  přestaňte  Ihesu 
Christo  domino,  providebit.  Consolatus  denique  sum  de  hiis,  que  nobilis 
et  strenuus  dominus  Mikess  Dyuoky,'"  vestre  Maiestatis  nunccius  precla- 
rus,  retulit,  quod  tam  pie  et  intente  mei  vestra  celsitudo  gerit  memori- 


*  et  salvo  Vidnb.  —  ''  suam  Vidnb. 

'  v.  c.  75  a  76;  vedle  toho  byly  i  vyhlášky  německé  (č.  77),  o  nichž  se  Hus  zde 
nezmiňuje,  asi  proto,  že  jich  mimo  Prahu  neposílal.  —  "1.  Tim.  6,  15.  —  '  Srvn.  Mat 
11,  29,  ,mitis  sum  ethumilis  corde.  —  "  1.  Pet.  2,  21.  —  ''  1.  Pet.  2,  22.  —  '"  Mat.  5,  10.  — 
"  Obrat,  jímž  Hus  své  snahy  označuje  častěji;  srvn.  č.  87.  —  ^-  Srvn.  Thren.  3, 14:  Fac- 
fus  sum  in  derisum  omni  populo  meo.  —  '^  Od  r.  1408  několikrát ;  v.  žalobní  články,  jež 
uveřejnil  Palacký,  Doc.  153  n.,  164  n.,  174  n.,  první  v.  i  zde  v  příl.  č.  165.  —  "  ^.  1410; 
srvn.  Palacký,  Docum.  str.  734;  také  o  tom  mluví  Hus  častěji;  v.  č.  46,  101  atd.  — 
'^  Viz  č.  46.  —  ^"^  Mikeš  Divoký  čili  Divůček  z  Jemniště. 


Č.  81,  82,  83.     1414,  Sept.  1.  —  Sept.  18.  199 

am,  volens  ad  finem  laudabilem  factum  meum  deducere  '^ ;  quod  et  f aciet 
ad  honorem  et  gloriam  regis  regiim.  Scripsi  manu  mea,  in  die  sancti 
Egidii.'' 

Ego  Magister  Johannes  Hus,  vestre  Maiestatis  oratoř  humilis 
in  nomine  domini  Ihesu  Christi. 

Nadpis  ve  Vidnb  jinou   rukou :   .Missula    i  ?)   Jo.    Husz    heretici    directa 

regi  Romanorum'. 

< 

82. 

M.  Jan   Hus   oznamuje  některým  pánům   v  družině  Zikmundově  svůj 
úmysl  vypraviti  se  na  koncil  do  Kostnice. 

[1414,  Sept.  IJ 

Ztracen,  zminJta  o  něm  (a  snad  bylo  podobných  listů  více)  v  listině  krá- 
lovského notáře  Michala  z  Přestanova  (v.  c.  85),  z  níž  také  vyplývá,  že  list 
(nebo  listy)  došel  dne  7.  října. 

83. 

Veřejní  notáři  vydávají  na  rozkaz  rektora  university  M.  Janovi  Husovi 
na  jeho  žádost,  prostřednictvím  M.  Jana  Pňbrama  přednesenou,  opis  sne- 
sení universitního   z   r.  1409  o  pojetí  dekretu  Kutnohorského  do  knihy 

statut  universitních. 

V  Praze,  1414,  Sept.  18. 

Oriy.  not.  listiny  v  archivu  university  Karlovy  v  Praze. 
Otiskl  G.  Friedrich  (v  publikaci :  Novotný,  Krofta,  Šusta,  Friedrich,  Dekret 
Kutnohorský,  v  Praze  1909)  str.  69 — 72;  tam  také  facsimile  této  listiny. 

In  nomine  domini  Amen.  Anno  nativitatis  eiusdem  millesimo  qua- 
dringentesimo  quartodecimo,  indiccione  septima,  die  Martis,  decima  octava 
mensis  Septembris,  hora  vesperorum  vel  quasi,  pontificatus  sanctissimi 
in  Christo  patris  et  domini  nostri,  domini  Johannis  divina  providencia 
pape  vicesimitercii  anno  ipsius  quinto,  in  collegio  Karoli,  šito  in  Maiori 
civitate  Pragensi,  in  nostrorum  notariorum  publicorum  infrascriptorum 
testiumque  presencia    subscriptorum   ad   hoc   specialiter  vocatorum^   et 


Č.  81:  ^^  Z  listu  Husova  c.  131  Jest  však  patrno,  že  Divůček  vedle  naděje  měl  i  ne- 
důvěru. —  ^^  dne  1.  září. 
Č.  83:  ^locatonim  A. 


200  C.  83.     1414,  Sept.  18 

rogatorum,  venerabili  viro  domino  et  Mgro  Gallo  de  Vtery'  rectore  almě 
universitatis  studii  Pragensis,  iudice  unico  dominorum  magistrorum,  doc- 
torum  et  scolarium  eiusdem  universitatis  actu  in  ipso  existencium  studio, 
proprio  nomine  non  expresso,  sed  tantum  sub  hoc  dignitatis  nomine 
,rector'  a  sede  apostolica  delegato  et  specialiter  deputato,^  ipso  cum  suis 
consiliariis.  sibi  per  dietám  universitatem  ad  discuciendas  causas  et  ne- 
gocia  dicte  universitatis  more  solito  deputatis  ad  causas  audiendum  et 
iura  reddendum,  in  loco  consueto  sedente  pro  tribunali,  coram  quo  com- 
parens  honorabilis  vir  Magister  Johannes  de  Przybram,^  procurator  et 
nomine  procuratoris  honorabilis  et  scientifici  viri  Magistři  Johannis  dicti 
Hus  de  Hussynecz,  sacre  theologie  baccalarii  formati,  de  cuius  procura- 
cionis  mandato  nobis  notariis  publicis  infrascriptis  constat  sufficienter, 
petivit  instanter  sibi  conclusionem  alias  in  rectoratu  Mgri  Sdeniconis  de 
Labun*  per  magistros  et  doctores  ac  omnia  supposita  et  studentes  dicte 
universitatis  conclusam  seu  factam  et  libro  statutorum  ipsius  universi- 
tatis inscriptam  per  eundem  Mgrm  Galium  rectorem  transsumi,  trans- 
scribi  et  exempláři  permitti  et  in  publicam  formám  per  nos  notarios 
publicos  infrascriptos  redigi  ac  sigillo  rectoratus  dicte  universitatis  sigil- 
lari,  nec  non  auctoritatem  ipsius  domini  rectoris  interponi  et  decretum, 
ut  eidem  transsumpto  tam  in  iudicio  quam  extra  fides  plenaria  valeat 
adhiberi. 

Qui  quidem  dominus  rector  de  consilio  suorum  consiliariorum  mox 
et  adstatim  quendam  librum  in  asseribus  ligatum,  rubea  cute  circum- 
datum,  in  pargameno  scriptum,  in  quo  statuta  per  magistros,  doctores 
et  scolares  universitatis  predicte  iuramentis  firmata  et  conclusiones  ma- 
gistrorum et  doctorum  prefate  universitatis  conscripte  šunt  et  conscribi 
consueverunt,  exhibuit  et  ipso  libro  aperto  conclusionem  in  rectoratu 
dicti  Magistři  Sdeniconis  de  Labun  per  magistros  et  doctores  ac  omnia 
supposita  et  studentes  predicte  universitatis  factam,  per  ipsum  Magi- 
strům Johannem  de  Przybram  designatam  suo  digito  ostendit,  quam  qui- 
dem conclusionem  ad  peticionem  dicti  Magistři  Johannis  nobis  notariis 
publicis  infrascriptis  transsumi,  transscribi,  exempláři  et  in  publicam 
formám  redigi  mandavit  et  permisit,  sigilloque''  rectoratus  universitatis 
dicti  studii  iussit  communiri,  volens  et  decernens,  ut  eidem  transsumpto 
tam  in  iudicio  quam  extra  fides  plenaria  adhibeatur,  ipsumque  trans- 
sumptum  fidem  faciat  in  agendis,  quibus  omnibus  et  singulis  auctorita- 
tem suam  delegatam  interposuit  pariter  et  decretum. 

Cuius  conclusionis  tenor  de  verbo  ad  verbum   sequitur  et  est  talis : 


''  sigillique  A. 

'  M.  Havel  z  Úterého,  rektor  od  dubna  do  října  1414.  —  ^  Listina  Bonifacia  IX 
o  tom,  ze  dne  21.  pros.  1397,  tištěna  v  MU  Prii,  1,  370—374  č.  XLV.  —  ^Jan  z  Pří- 
bramě, řeč.  Kněz,  bak.  od  r.  1409,  mistr  1413,  mladší  stoupenec  Husův,  později  proslulý. 
—  ^  Zdeněk  z  Labouně,  milec  krále  Václava,  r.  1409  po  zmaření  volby  rektorské  pro 
odpor  Němců  od  krále  Václava  rektorem  jmenovaný. 


C.  83.     1414,  Sept.  18.  201 

(následuje  opis  snesení  universitního  ze  dne  27.  září  1409,  publikovaného  dne  13.  října 
t.  r.,  aby  dekret  Kutnohorský  zapsán  byl  do  knihy  statut,  a  znění  listu  samého  ze  dne 
18.  ledna  1409). 

Acta  šunt  hec  anno,  indiccione,  pontificatu,  die,  mense,  hora  et  loco, 
quibus  supra,  presentibus  discretis  viris  Mathia  Conradi  de  Hostuna, 
baccalario,"  Johanne  de  Styahlaw,  Georgio  de  Byela,^  Buzkone  de  Sle- 
poticz  studentibus  arcium  predicte  universitatis,  Nicolao  de  Praga,  vendi- 
tore  librorum,  Cruce,  nunccio  universitatis  prescripte  et  Mathia  de  Ho- 
stuna dieto  Plebanus,  portulano  domus  eollegii  Karoli^  prescripti,  testi- 
bus  circa  premissa  fide  dignis. 

ení.)  EV  ego  Michael  natus  quondam  Nicolai  de  Prachaticz  Pragensis 
diocesis,  pubhcus  auctoritate  imperiali  notarius,  quia  predictis  peticioni, 
libri  statutorum  et  conclusionum  exhibicioni,  scripture  in  ipso  ostensioni, 
auctoritatis  et  decreti  interposicioni  omnibusque  aliis  et  singulis  supra- 
scriptis,  dum  sic,  ut  prefertur,  fierent  et  agerentur,  una  cum  Jacobo, 
collega  meo  subscripto,  et  testibus  prenominatis  presens  interfui  eaque 
omnia  sic  fieri  vidi  et  audivi,  predictaque  omnia,  prout  in  prefato  libro 
inveni,  cum  dieto  collega  meo  copiavi,  exemplavi,  transsumpsi  et  trans- 
scripsi,  et  me  aliis  occupato  negociis  per  alium  fideliter  hic  de  verbo 
ad  verbum  feci,  nil  addendo,  minuendo  aut  transponendo,  quod  facti  sub- 
stanciam  mutet  aut  variet  intellectum,  et  facta  prius  diligenti  ausculta- 
cione  et  coUacione  cum  presenti  transsumpto  ad  dictum  librum  et  scrip- 
turam  in  eo  contentam,  et  quia  ea  concordare  inveni,  ideo  me  hic  de 
mandato  et  auctoritate  domini  Galii,  rectoris  et  iudicis  prescripti,  manu 
propria  subscripsi,  publicavi  et  in  hanc  formám  publicam  redegi,  signo 
et  nomine  meis  solitis  et  consuetis  una  cum  appensione  sigilli  rectoratus 
universitatis  studii  predicti  consignavi  rogatus  et  requisitus  in  fidem  et 
testimonium  omnium  et  singulorum  premissorum.*"    . 

ení.j  Eť*  ego  Jacobus  Moless,  natus  olym  Ambrosii  Pragensis,  publicus 
imperiali  auctoritate  ac  universorum  dominorum  magistrorum,  doctorum 
et  scolarium  almě  universitatis  studii  Pragensis  iuratus  notarius,  quia 
omnibus  et  singulis  suprascriptis  una  cum  Michaele  de  Prachaticz, 
collega  meo  suprascripto,  et  testibus  supra  nominatis  presens  interfui 
eaque  omnia  et  singula  sic  fíeri  vidi  et  audivi  et  occupatus  aliis  nego- 
ciis per  alium  fideliter  scribi  feci,  me  hic  manu  propria  subscripsi,  pu- 
blicavi et  in  hanc  publicam  formám  redegi,  et  facta  prius  diligenti  au- 
scultacione  cum  presenti  publico  transsumpto  ad  librum  statutorum  et 
scripturam  prefatam  in  eo  contentam,  et  quia  ea  concordare  inveni,  me 
hic  de  mandato  et  auctoritate  domini   Galii,  rectoris  et  iudicis  universi- 

•^  Et  —  premissorum  jinou  rukou.  —  ''  Et  —  premissoruni  opět  jinou  rukou. 
■   '•'  Bakalář  od  r.  1413  (MUPr  I,  424) ;  je-li  nějaká  souvislost  mezi  ním  a  svědkem 
níže  jmenovaným  (v.  pozn.   7.),  nelze  zjistiti;  srvn.  č.  86,  pozn.  2  a  3.  —   ^Bakalářem 
stal  se  r.  1413,  determinoval  pod  M.  Janem  Příbramem,  srvn.  c.  86,  pozn.  3.  —  '  Pří- 
jmí snad  po  česku  znělo  farář;  srvn.  č.  86,  pozn.2.  a  3. 


202  Č.  83,  84.     1414.  Sept.  18.  —  Sept.  (post.  8)— Oct.  (ante  7.) 

tatis  studii  Pragensis  predicti  manu,  ut  est  premissum,  propria  sub- 
scripsi,  publicavi  et  in  hanc  publicam  formani  redegi  signoque  et  no- 
mine  meis  solitis  et  consuetis  ima  cum  appensione  sigilli  rectoratus  dicti 
studii  consignavi  rogatus  et  requisitus  in  fidem  et  testimonium  omnium 
et  singulorum  premissorum.*^ 

Na  originále  přivéšena  na  perg.  proužku  pečeť  z  červeného  vosku  o  prů- 
měru 40  mm  vtišténá  do  obyčejného  vosku,  na  níž  Panna  Maria  nesoucí 
Ježíška  na  pravé  ruce,  a  nadpis :  S.  RECTORATUS  PRAGENSIS  UNIVERSI- 
TATIS. 


84. 

M.  Jan  Hus  prosí  pány  v  obecní  řade  v  klášteí^e  sv.  Jakuba  shromáž- 
děné, aby  se  „otázali''  kněze''  Conráda,  arcibiskupa  Pražského"*,  jenž 
s  nimi  zasedal,  ^vie-li  do  nělio  které  kacierstvie "  aneb  který  blud,  že 
se  chce  najprv  zde  zpraviti  aneb  utrpěti,  jakož''  slušie  a^  hodné  jest, 
nezpravil-li  by  sě.  Pakli  nevie,  aby  také  to  vj^znal  a  dal  jemu  svědec- 
tvie '  toho  pod  "  svú  ^  pečetí.*'  " 

[V  Praze,  1414,  Sept.  (post.  8)— Oct.  (ante  7)J 

List  není  zachován ;  zmínka  o  něm  u  Mladoňovice  (Hófler  II,  120,  Pa- 
lacký, Docum.  str.  239)  a  ve  vysvědčení  pánů  Husovi  o  sdělení  arcibiskupa 
Konráda  dne  7.  října  1414  vydaném  (odkud  citát),  zachovaném  v  originále 
v  archivu  university  Karlovy  (=^  A)  a  v  opisech  v  rukopise  kroniky  Mlado- 
ňovicovy  str.  61  (=  M)  a  Vídeňském  č.  4557  f.  184' — 185  (=  Vn)  a  tištěném 
(s  relací  Mladoňovicóvou)  u  Hóflera  II,  170 — 171  (z  M)  a  v  Palackého  Do- 
cum. str.  531  č.  63  (z  A  -f-  M) ;  v.  nyní  také  Novotný,  Hus  v  Kostnici  a  česká 
šlechta  (Praha  1915)  str.  42 — 43;  Flajšhans,  Listy  z  vyhnanství  str.  108 
č.  30  —  Flajšhans,  Listy  str.  92  č.  XLVII. 

Čas  jest  určen,  pokud  jde  o  terminus  ad  quem,  oním  vysvědčením  ze 
7.  října  1414,  pokud  jde  o  terminus  a  quo,  zmínkou  téhož  vysvědčení  „když 
jsme  byli  v  obecné  radě" ,  což  pravděpodobně  bylo  o  suchých  dnech  (19., 
21.  a  22.  záři)  a  ve  dnech  následujících.  Srvn.  Palacký  III,  1  str.  179,  Tomek, 
lir-,  559. 


*  v  M  opraveno  z  otali.  —  ''  M  kaězě  (kniezie).  —  '^  M  kaciístvie.  —  ''  M  ykož,  Vn 
jakž.  —  ^  aneb  Vn,  M,  kdež  a  doplněno  nad  řádkem.  —  '  M  svědectví,  ale  t  doplněno 
nad  řádkem.  —  ^  chybí  v  M.  —  ^  M  početí. 


Č.  85.     1414,  Sept.  8.  203 

85. 

Michal  z  Přesfanoua  (de  Priest),  notář  krále  Zikmunda,  vítá  rozhodnutí 

Husovo  účastniti  se  koncilu  Kostnického  a  oznamuje,  ze  mu  král  Zikmund 

na  jeho  žádost  chce  poslati  glejt  i  nějakého  průvodce  na  ochranu. 

V  Rothenburce,  1414,  Oct.  8. 

Rkp.  univ.  bibl.  XI  D  9  (=  Us)  f.  208'. 

Hófler  II,   263—264   (=  z  Us) ;  Palacký,  Docum.   sfr.  533   c.  64  (z  Us). 

Venerabilis  domine,  magister  et  f autor  f aventissime ! 

Magnam''  et  ingentem  cordis  affeccionem,  quam  habetis  ad  coiici- 
lium  generále  de  proximo''  in  civitate  Constanciensi  celebraturum '^  veni- 
endi,  ex  scriptis  domino  nostro  regi'  et  aliis  pluribus  de  sua  nobilium 
famillia  pridie  transmissis'  magna  cordis  alacritate  percepi.  Unde  eciam 
dominus  noster  rex  predictus  gaudium  magnum  sumpsit,  eo  quod  spe- 
ramus  nacionem  nostram  de  hiis,  que  ascribuntur,  per  vestram  inter- 
posicionem  expurgari.  Et  quia  salvum  conductum  ab  ipso  domino  nostro 
rege  postulatis,  sollicitavi  maiestatem  regiam  usque  ad  hune  finem,  quod 
literas  vobis  pro  salvo  conductu  opportunas  wlt  finaliter  transmittere, 
et  cum  hoc,  ut  cum  maiori  securitate  iter  vestrum  ad  concilium  dirigatis, 
disposuit  sua  serenitas  proprium  et  notabilem  hominem  et  nunccium 
suum  pro  vobis  e  vestigio  destinare.  Peto  igitur  vestram  dominacionem, 
quatenus  tam  sanctum''  et  laudabile*  per  vos'  conceptum  propositum 
continuando,^  vos  diligencium  votis  conformare  velitis  et  in  predicto 
concilio  comparere.  Nam  nisi  hoc  factum  fuerit,  obliquata  fáma  inter 
alias  naciones  de  nobis  prochdolor  provalde  volitans  difficile  poterit 
aboleri. 

Scriptum  Rotemburk  octava  die  mensis  Octobris  anno  etc.  XIIIP. 

Michael  de  P\  Pragensis  et  Wratislauiensis  canonicus 
ac  domini  Romanorum  ut  Vngarie  regis  notarius. 


> 


^v  Us  nadepsáno  nad  řádkem.  —  ^  po  de  proximo  opakováno  v  Us ;  quam  habe- 
tis. —  ''tak  v  Us.  —  ^  sanctam  Us.  —  ^  laudabilem  Us.  —  '  nos  Us.  —  s  continuando 
enim  Us. 

'  V.  číslo  81.  —  -  Srvn.  č.  82.  —  ■-  de  Priest  (z  Přestanova  ?) 


204  Č.  86.     1414,  začátek  říjua. 

86. 

M.   Jan    Hus   M.    Martinovi   z  Volyně:   napomíná   k  životu  zbožnému 

a  ctnostnému,  zvláště  stane-li  se  farářem,  vzpomíná  svého  mládí  a  oba- 

polných  styků,  odkazuje  něco  ze  svého  majetku  přátelům,  žádaje  na  konec, 

aby  list  nebyl  otevírán  před  bezpečnou  zprávou  o  smrti  jeho. 

[1414,  začátek  října.] 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  20—21;  Třeb.  A  16  (=  Tr)  f.  254; 
Třeb.  hist.  N  179  (=^  Trb)  f.  4'— 5,  Vid.  4940  (=Vin)  f.  273— 273';  jiný 
rukopis  zastupuji  Ep.  (Op): 

Epist.  f.  B  6—B  7=-0p.  I  57  č.  1=1-  str.  72  č.  I;  Hófler,  I,  121—122 
(z  M);  Palacký,  Docum.  str.  74—75  č.  38  (z  M  a  Tr).  —  Český  překlad 
Mareš,  Listy  str  135—136  č.  49  =  156— 157  c.  49^  =  str.  88—89  č.  49' 
=  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  97 — 100  c.  35  =  Flajšhans,  Listy  str.  92 
až  93  č.  XLVIIL 

Magister  Martine,  frater  in  Christo '  karissime '' !  Hortor  te  in  domino, 
quod"  deum  timeas,  mandata  eius  serveš,  mulierum  fugias  consorcia, 
et  cautus  sis,  dum  confessiones  mulierum  audis,  quod  per  mulieris  ^  yp- 
pocrisim^  sathanas  te  non  decipiat,  quia  ait  Augustinus'  „Nec  crede  de- 
vocioni,  quia  quanto  devocior,  tanto  lascivior,  et*  sub  pretextu  pietatis 
latet  intus  viscus  libidinis".  Ergo  eave,  ne^  irreeuperabilem  perdas,  quam, 
spero,  retines,  virginitatem. 

Memento,  quia  a  iuventute  tua  docui  te  servire  Christo^  Ihesu,  et 
quomodo,  si  potuissem,  una  die  libenter,  que  scivi,*"  te'  docuissem.  Scis** 
eciam,  quia'  detestatus  sum  avariciam  et  clericorum  inordinatam  vitam, 
propter  quod  ex  dei  gracia  persecucionem  pacior,  que  čito  in  me  con- 
sumabitur;  nec  vereor  confundi  pro  nomine  Ihesu"  Christi/  Rogo  te 
eciam  cordialiter,  quod^  non  affectes  beneficia;  si  tamen  vocatus  fueris 
ad  plebaniam,  honor  dei,  salus  animarum  et"'  labor"  te  moveant,"  non 
habicio "  scropharum  vel  prediorum.  Quod  si  plebanus  f actus  fueris,  cave, 
ne  iuvenem  ^  cocam  habeas,  ne  plus  casam  edifices  quam  animam.  Vide, 
ut  sis  edificator  spiritualis  edificii,  pius  pauperibus  et  humilis;  et  ne 
consumas  bona  in  epulis. 

Timeo  eciam,  si  non  emendaveris  vitam  tuam,  cessans  a  pulcris'' 
vestibus  et  superfluis,  quod "  graviter  a  domino  corripieris ;  sicut  et  ego 

^  Cristo  Trb.  —  ''  carissime  Trb.  —  '^  ut  Ep,  Op.  —  ^  mulierum  Trb,  Ep,  Op.  — 
*  ypocrisim  Tr,  Trb,  Vin.  —  ^  ve  Vin  in  niarg.;  v  textu  za  tím  škrtnuto  f.  —  »Et  ergo 
cavete,  ne  Trb.  —  *•  scirem  Ep,  Op.  —  '  chybí  v  Trb,  Ep,  Op.  —  ^  Scias  M,  Ep,  Op.  — 
'  quod  Trb.  —  "■  chybí  v  Tr.  —  "  moveat  M,  Ep,  Op.  —  °  ambicio  Trb.  —  p  iuveaam  M. 
—  1  pulchris  Tr,  Ep,  Op.  —  ■■  quam  M;  quoniam  Ep,  Op. 

^Augustin  (?J,  De  cohab.  der.  et  mul.;  citát  Husovi  běžný  (v.  c.  95)  převzat  asi 
z  Tomáše  Hyb.  Manip.  florum. 


Č.  86.     1414,  začátek  října.  205 

miser  corripiar,'  qui  usus*  sum"  talibus,  seductus'  conswetudine  malá"' 
hominum  et"  applausu/  in  quibus  sum  contra  deum  superbie  spiritu^ 
wlneratus. 

Et  quia  meam'"  predicacionem  eV  conversacionem  extrinsecam  *^ 
a  iuventute  tua  notabiliter  congnovisti,  non  necesse  habeo  tibi''''  plura 
scribere,  sed  rogo  propter  misericordiam  Ihesu  Cliristi,^  quod  in  nulla 
levitate,  quam  in  me  vidisti,  me  sequaris.   Scis,   quia  proch   dolor   ante 

1 M  sacerdocium  *  meum "  libenter  et  sepe  schacos  '*''  lusi,  tempus  neglexi  et 
sepe"  alios  et  me  ad  iracundiam  per  illum  ludum  infeliciter  provocavi. 
Unde  et  aliis  culpis  meis  innumerabilibus  comissis  ^^  ad  veniam  piissimo 
domino  tuis  me  comitto "  oracionibus,  quatenus  suam  invocare  iam "  non 
pigriteris  misericordiam,-^  ut  vitam  meam   dignetur*'*'   dirigere,  et  victis 

Vin  presentis  seculi  nequiciis,  carne,  mundo  et  dyabolo,  *in  celesti  patria 
saltim'^  in  die  iudicii  collocare.  Vale"  in  Christo^  Ihesu  cum  omnibus, 
qui  custodiunt  legem  eius.  Tunicam  griseam'''*  si"  velles  servare"""  pro 
te  in  memoriam ;  sed  tu  verecundaris,  estimo,  de  griseo ''''  colore ;  ergo " 
dabis  eam,  cui  tibi  melius  videbitur.  Tunicam  albam  dabis  Plebano,^  sco- 
lari  meo;  Georgio^  vel  Girzikoni""  eciam  dabis  unam  sexagenam  gros- 
sorum""  vel  tunicam''''  griseam,''*'  quia  fideliter  servivit  michi. 

Rogo'*''  te,"  quod  istam  non  apperias  literám,^'  nisi  certus  fueris  de 
hoc,  quod  sim"  mortuus  etc."" 

V  M  list  vložen  do  vypravování  Mladoňovicova,  v  némž  uveden  těmito 
slovy  červeně  psanými :  ,Hic  continuatur  recessus  Magistři  Johannis  Hus  de 


*  comparavi  Trb.  —  '  usu  Trb.  —  "  chybí  v  Trb.  —  "ve  Vin  před  tím  škrtnuto 
seduc.  —  *  malorum  Ep,  Op.  —  "  chybí  v  M,  Trb ;  in  aplausu  Vin ;  et  a  plausu  Ep,  Op. 
—  y  v  Trb  nad  řád/iem.  ^  ^  u  M  mezi  řádky ;  omnem  convers.  et  predic.  extdn.  Tr;  meam 
conv.  et  před.  Trb,  Vin.  —  »» exteriorem  Trb.  —  ''•'  tibi  habeo  M.  —  '^'^  meum  —  sepe 
chybí  v  Trb.  —  ^'^  scacos  Tr,  Vin.  —  ««  commissis  Vin ;  omissis  Ep,  Op.  —  "  committo 
Trb,  Vin,  Ep,  Op.  —  se  iam  uoa  pigr.  inv.  mis.  Ep,  Op.  —  ^^  dignet  M.  —  '*  saltem 
Tr,  Trb,  Vin.  —  "  Valete  Trb.  —  ^^  cris.  Tr.  —  '"  si  —  ergo  chybí  v  Trb.  —  """  voles 
servato  Ep,  Op.  —  ""  Suzikoni  Ep,  Op.  —  °°  1  sexag.  Trb  fgr.  chybí).  —  pp  gris.  tun. 
Trb.  —  M  y  Af  nad  tím:  Sequitur  suprascripcio ;  v  Ep,  Op:  Suprascriptio ;  v  Trb 
místo  všeho  další/io  Datum  etc";  v  Tr  rovněž  to  vše  chybí.  —  ''''  chybí  ve  Vin.  —  ^^  ist. 
lit.  non  aper.  Vin.  —  **  sum  Vin.  —  ""  chybí  v  Ep,  Op. 

•  Žák  čili  klerik  ve  službách  Husových  zvaný  Plebanus  (farář?),  jehož  Hus  vzpomíná 
častěji  (v.  č.  128, 132, 159) ;  připomíná  se  ještě  r.  1426,  kdy  prodává  dům  na  Novém  městě 
(srvn.  Tomek  IIP,  588;  Tomek,  Základy  II,  326).  Bohužel  neznáme  jeho  jména.  V  č.  83 
připomíná  se  jako  svědek  bakalář  Mathias  Conradi  de  Hostuna  (bakalář  od  r.  1413,  v. 
MUPr  I,  424)  a  vedle  něho  Mathias  de  Hostuna  dictus  Plebanus  portulanus  domus 
colleyii  Caroli,  ale  je-li  mezi  nimi  jaká  souvislost,  a  je-li  snad  onen  náš  Plebanus, 
neodvažuji  se  domnívati.  —  ^  Žák  čili  klerik  ve  službách  Husových,  kterého  Hus  ča- 
stěji vzpomíná  (v.  č.  128,  132).  V  č.  83  mezi  svědky  (patrně  stoupenci  Husovými,  v. 
pozn.  předčil.)  připomíná  se  Georgius  de  Byela,  který  se  stal  bakalářem  r.  1415  (v. 
MUPr  I,  430);  ale  stotožnění  souvisí  s  otázkou,  je-li  onen  Matěj  z  Hostouně  (snad  pří- 
buzný vrátného,  farář —  Plebanus  zvaného)  oním  druhým  žákem  Husovým,  o  níž  ani 
domněnky  vysloviti  se  neodvažuji. 


203  Č.  86,  87.     1414,  začátek  řijua.  —  Sept.  post.  28— Oct.  ante  11. 

Praga  ad  Constanciam" ;  na  to  červeně:  ,Seqmtur  litera  copie,  quam  ante 
recessum  suum  Magistro  Martino  sigillatam  dimiserat,  insinuans  eidem,  ne 
eandem  apperiat,'"  nisi  certus  fuerit  de  hoc,  quod  sit  mořte  quacumque  pre- 
occupatus.  que  sequitur  in  hec  verba",  (červeně:)  ,Secretum  finále  M.  Mar- 
tino'. T"  Tr.  dole  (po  ukončeni  listu)  ,Hoc  testamentům  Mgr  Jotiannes  Hus 
sigillatuni  Mgro  Martino  relinquerat,  petens  ab  eo,  ut  prius  ipsum  non  appe- 
riret,  nisi  mořte  affectum  ipsum  audiret.  —  Vin.  nemá  žádného  označení.  — 
V  Trh.  nadpis:  .Litera  missilis  Jo  Hus,  dum  vixit  ante  suam  combussionem, 
de  Constancia';  v  Ep.  (Op)  tento  nadpis:  ,Sequitur  epištola,  quam  ante'''' 
discessum  suum  ex  Bohemia  ^^  Magistro  Martino  obsignatam  reliquerat,  si- 
gnificans  in  inscripcione,  ne  eam  aperiat  aut  legat,- '  nisi  certus  factus  fiierit " 
de  eius  mořte'.  —  T"  Op,  kde  celá  dalši  skupina,  v  níž  tento  list  jest  první, 
spojena  jednotným,  číslováním,  předchází  společný  nadpis  (patrně  teprve  od 
vydavatelů) :  .Epistolae  Joannis  Huss  et  aliorum  sub  tempus  concilii  Constan- 
tiensis  scriptae. 


87. 

M.  Jan  Hus  všem  věrným  Čechům:  před  odjezdem   do  Kostnice  loučí 

se  s  nimi,  slibuje  oznámiti  jména  a  výpovědi  křivých  svědků,  napomíná 

a  prosí,  aby  modlitbami  jeho  zápas  na  koncilu  podporovali. 

[V  Praze?],  1414,  Sept.  post.  28— Oct.  ante  11. 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicúv  (=  M)  str.  21 — 22;  rkp.  kniž.  Dietrichsteinské 
knihovny  v  Mikulově  II,  24  f=  Mik)  f.  33' — 34';  rkpis  dvorní  knihovny  ve 
Vídni  4916=(Vdb)  f.  1—1'~4:  rkp.  Křižovnický  XXII  A  4  (=Cr)  str. 
428—433. 

ČČM  1848  str.  405—406  (z  Cr) ;  Hófler  I,  124—125  (z  M) ;  Erben  III, 
str.  277—278  č.  6  (z  M)  =  Duch  Jana  Husí  str.  176—179  č.  6;  Palacký, 
Docum.  str.  71—72  č.  37  (z  M  a  Cr)  =  Mareš  str.  132=134  č.  48  -=  str. 
153—155  č.  48''  =  str.  87—88  č.  48^  =  Horálek,  Listy  ze  žaláře  str.  5—7 
=  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  11 — 14  č.  3  =  Flajšhans,  Listy  str.  93 — 96 
č.  XLIX.  Latinský  překlad  Epistolae  f.  B  7 — B  8'  =  (Crespinus),  Acta  marty- 
rům (1556)  str.  122—124  =  Actiones  et  monimenta  (Ženeva  1560)  f.  27—28 
=^  Joach.  Camerarii  Pabepergensis  Hist.  narratio  (Heidelberg  1605)  str.  211 
až  213  č  1=  Op  I  f.  57—57'  č.  11=  P  str.  72—73  č.  II;  Palacký,  Docum. 
str.   73. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  43. 


'"*  y  M  nad  druhým  a  nadepsáno  e.  —  '™  Hanč  ante  Op.  —  ^'^  ex  Bohemia  Joan. 
Hus  Op.  —  >■>  aperiret  aut  legeret  Op.  —  '^^esset  M. 


Č.  87.     1414,  Sept.  post.  28— Oct.  ante  11.  207 

Mistr  Jan  Hus,  *  v  naději  kněz  a  sluha  pána   Ježíše   Krista/  všem " 

věrným  a*"  milým  bratřím   i   sestrám   v  pánu   Ježíšovi,  jenž   sú  božie'" 

slovo  skrze ^  mě  slj^chali'  a  přijeli,"  milost  a  pokoj   od  boha   otce''   na- 

cr  šeho  i  *  od  ducha  svatého,'  aby  bez  poskvrny  v  pravdě  jeho  přebývali.'' 

Věrní  a  milí  přietelé ' !  Viete,  že  sem '"  s  vámi  po  dlúhý  čas  věrně " 
pracoval,  káže  vám  slovo  božie"  bez  kacierstvie''  a  bez  bludóv,''  jakož 
viete,  a  má  žádost  byla,  jest  i""  bude  až"  do  mé  smrti  o'  vaše'  spasenie.' 
A  byl"  sem  umínil'  vám  kázati  před  svú  jézdú,'"  nežbych  otjeP  k  svo- 
lánie  ^  do  Constancie,^  a  z  jména  ^^  vám  ohlásiti  křivé  svědectvie  i  svědky, 
jenž^'''  sú  proti  mně  svědčili,'''  jež  mám  všecky''*'  sepsány'*''  i  s  jich  svě- 
dectvími"; a  tiť  vám  budu  ohlášeni,  proto,  aby*"  potupie-li''  mě  neb^^ 
na  smrt  odsúdie,'"''  aby "  vy,  to  vědúce,''''  nelekali "  sě,"""  bych  pro  které 
kacířstvie,""  jež  bych  držel,  byl  odsúzen;  a  také  proto,  abyste""  stáli 
<>  v  té  pravdě  bez  strachu  a  bez  viklánie,  *kterúž  dal  vám  pán  bóh  skrze'''' 
věrné ''''  kazatele  i "  skrze  mě  nestatečného  poznati,  a  třětie  *'  proto,  aby- 
!M  ste"  sě"""  uměli  lstivých  a  pokrytých  kaza*telóv  varovati.""  A  jižť"'  vy- 
pravil sem  sě''""'  na  cestu  bez  klejtu,^  mezi  velmi""  veliké  a  mezi  mnohé ^■ 
iii<  nepřátely,  mezi"  nimiž  najhorší  jsú  domácí"  nepřietelé,'"' jakož  *  na  svě- 
dectví poznáte  a  po  skonánie'"'  svolánie''^  zviete;  jichž  viece' mnohem  ""^^ 
bude,  než*"^  jest''''  bylo  proti  našemu  milosrdnému  vykupiteli,''"  i'''  bi- 
skupóv  i  mistróv  i  kniežat  světských''''  i  zákonníkóv.''' 

Ale  ufámť  svému  milostivému,''"'  múdrému  a'''  mocnému  spasiteli,'"' 
že  skrze  své  zaslíbenie  a  skrze  vaši  věrnu  modlitbu''"  dá  mi  múdrost 
a  statečnost  ducha  svatého,*"'  abych  setrval,  a  oni   aby   nemohli   mne""' 


*  V  M  in  marg.  ,Nota'. 

"  Krysta  Cr.  —  ^  všem  M.  —  "  chybí  v  Cr.  ^  boží  Mik.  —  ^  skrie  M;  skrze  Vdb. 
Cr.  —  f  slyšeli  Mik.  —  "  přijali  Cr.  —  ''  otce  Mik.  —  '  svathého  Mik.  —  ^  přebývali  Mik, 
Cr.  —  '  přítele  M.  —  '"  ssem  Mik.  —  "  věrné  Mik.  —  °  boží  M;  bože  Vdb.  —  ''  kacířstvie 
ilf .  —  1  bluduov  Mik.  —  '■  a  vždy  Cr.  —  =  chybí  v  M.  —  ^  spassenie  Mik,  Vidb.  —  "  bylť 
Mik,  Vdb,  Cr.  —  ^  umienil  Cr;  sem  iimienil  Vdb,  v  Mik  před  tím  škrtnuto  umil.  — 
"'jiezdú  Mik;  před  svú  Jiezdú  Vdb.  —  "odjel  M;  došel  Cr.  —  y  svohíní  Mik,  Vdb.  — 
^  Konstancie  Mik,  Vdb.  —  ^^  zejména  Mik,  Vdb,  Cr.  —  ^^  jenž  —  všecky  chybí  v  M.  — 
•^•^  lživě  svědčili  Cr.  —  '*'•  popsány  Mik,  Vdb,  po  psaní  M ;  další  i  ve  všech  třech  chybí.  — 
*^  svědectvím  Mik,  Vdb,  Cr.  —  "potupí-li  M,Mik;  jestližef  mě  popudie  Cr.  —  s:g  anebo 
Cr.  —  •'''  odsúdí-li  M.  —  "  abyste  Cr.  —  ^^  opraveno  z  vidúce  M ;io  vidúce  i  Cr.  —  "  nelézali 
Mik.  —  '"">se  Mik,  Cr.  —  ""  kacierstvie  Mik,  Vidb,  Cr.  —  o°  abyste  Mik,  Vdb,  Cr.  — 
ppbuoh  skrze  Mik.  —  i'!  mé  Cr.  —  "  a  Cr;  v  M  chybí.  —  "třetí  M;  třetie  Vdb,  Cr.  — 
"abyste  Vdb.  —  ""varovati  kazatelóv  Cr.  —  ^^  již  Cr.  —  "'''■se  Cr;  v  M  oprav,  ze  se; 
sě  na  cestu  Vdb.  —  ""velmi  M;  velme  Mik,  Vdb;  v  Cr  chybí.  —  >y  mezi  mnohé  a  ve- 
liké Cr.  —  ^^  mezi  —  domácí  nepřietelé  chybí  v  Cr.  —  ""^  nepřítele  M;  nepřáteli  Mik.  — 
■"*  skonání  Mik,  Vdb.  —  •'^svolání  Cr;  svolánie  vzviete  Vdb.  —  ''f  mnoho  M,  Mik.  — 
^^  než  —-  vykupiteli  v  M  omylem  škrtnuto.  —  ^^'  bylo  jest  Cr.  —  '''  i  —  múdrému  a 
chybí  v  Cr.  —  »''' knížat  světckych  M.  —  •'' zákonikóv  Mik.  —  '""milosrdnému  Mik.  — 
^"  spassiteli  Vdb.  —  »"'  modlittbu  Mik.  —  ''p  svého  Cr.  —  "^i  mě  Mik,  Cr. 

^  Obrat,  který  se  n  Husa  často  vrací;  v.  č.  81.  —  'Byl  mu  dodán  teprve  v  Kost- 
nici; v.  č.  96. 


208  Č.  87.     1414,  Sept.  post.  28— Oct.  aate  11. 

na  křivú*"  stranu  uchýliti,  ač  mi  dá  pokušenie,  haněnie,  vězenie  neb 
smrt  trpěti,  jakož'''  jest*"  sám  trpěl  a  své  najmilejší''"  sluhy  v  též  pod- 
dal a  nám  dal  příklad,  abychom  pro  něho  a  pro  své  spa*senie'"'  trpěli. 
On  bóh,""*  a  my  jeho  stvořenie,  on  pán  a  my  sluhy,""  on  všeho''-  světa 
kráP^  a  my  lidičkové''''  nestateční^  on^^  bez  hřiechu  a  my"  hriešmV^  on 
nepotřebný  a  my  potřební.  On  taky  trpěl  pro*""  nás'"  hřiešné,'^  i  proč 
bychom  my  netrpěli^?  Však  naše  utrpenie  v  milosti'"'  jest  naše  vyči- 
stěme'^^  ot  hřiechóv"'''  a  od  věčných  muk  zbavenie,  a  smrt  naše'  jest 
naše  vítězstvie."  Jistě*""  věrnému  jeho  slúze  nelze'"  se'"  jest  ztratiti, 
když  s  jeho  pomocí'"  setrvá. 

Protož,  milá  bratřie  i '  milé  sestry,  modlete  sě '"'"  snažně,  ať  mi  ráčí 
dáti"'  setrváme,  a  aby  mě  ráčil  ostřieci"*  od  poskvrněnie.  A  jestli  k  jeho 
chvále  a  k"  našemu'  prospěchu  má  smrt,  ať  ji  mi  ráčí"  dáti  bez  strachu 
zlého  podstúpiti.  PakU  jest  k  našemu'*  dobrému'-  neb'=  lepšiemu,  aby 
mě  vám  ráčil'"  *na\Tátiti,  i  tam  i  zase'"  veda""'  bez  poskvrny,'"  aby- 
chom ještě  spolu  v  jeho  zákoně  sě"""  poučih  a  Antikrystových  sietie'^ 
něco  poruših  a  budúcím  bratřím  po  sobě  dobrý  příklad  ostavih. 

Již  snad  viece  v  Praze '^  mě  přeď"  smrtí  neuzříte;  pakli  mocný 
bóh"*'  mě  vám  ráčí  vrátiti,''^  tiem  sě  veseleji''"  uzříme;  a  ovšem  když' 
v  radosti  nebeské"''  spolu  sě  shle*dáme.  Bóh"'  milosrdný,  jenž  svým 
dává  pokoj  čistý  zde  i  po  smrti,  a'  jenž  jest'"'  z'  mrtvých^  vyvedl  pa- 
stýře velikého,"'  krvi'''"  jeho  vylitím,  jenž  jest"''  našeho""  spasenie"" 
věčné  svědectví,""  rač  vás ""  ve  všem  dobrém  zpósobiti,"''  aby  plnili  jeho 
voli  v  svornosti  bez  roztrženie,"'  aby,  majíce  pokoj,  v  ctnostech"*  došli 
věčného  pokoje  skrze""  pána  našeho  Jezu  Krista,'^' jenž  jest  bóh"*  věčný 
a  člověk  pravý  z  pan*ny  Marie  porozený.""  Jemuž  "^'  jest  chvála  a  bude 
na  věky  se  všemi  vyvolenými,  s  nimiž  ""^  v  pravdě ''  setrvajíc,  v  radosti  ^" 
budeme'''  přebývati.''  Amen. 


*"■  zkřivli  Mik.  —  '''a  jakož  M.  —  ''*  jesti  Cr.  —  *'"  opraveno  z  najmileší  M;  naj- 
milejšie  Mik,  Vdb.  —  *'''  spassenie  Vdh.  —  ''*'  buoh  Mik.  —  *"*  jeho  sluhy  Cr.  —  '">■  všeho 
M.  —  ^^  pán  Cr.  —  '^^  lidicko  Mik ;  chudé  lidičkové  Cr.  —  "^^  on  —  my  hřiešní  chybí  M, 
Cr.  —  <^fhřéšni  Mik.  —  '^^  jen  v  Cr.  —  '^'^  v  jeho  mU.  Cr.  —  ^^  v  M  opraveno  z  vyčistě- 
me. —  '^'' hříchóv  M;  od  hriech.  Cr  a  tak  i  dále;  od  /  Mik,  Vdb.  —  ''•  vj^čištěnie  M.  — 
<^"  Zajisté  Cr.  —  "  nelze  Vdb.  —  <=°  spomocí  Mik.  —  "^p  dáti  pán  bóh  Cr.  —  <=i  ostříci  M ; 
ráčil  mě  ostřieci  Cr.  —  <^''  ku  Cr.  —  <^^  ať  mi  ji  ráčí  Cr;  af  ji  ráčí  mi  Mik,  Vdb.  —  "^^  vaše- 
mu Cr.  —  '^"  ráčil  vám  Cr.  —  ^''  zasse  Mik ;  zase  Vdb.  —  '^'*'  jeda  M;  doveda  Cr.  —  "="  po- 
skvrny Vdb;  poskvrněnie  Mik.  —  '>' Antikrist,  sietí  Mik,  Vdb;  Antykrj^st.  sietí  Cr.  — 
'^^  Praze  M;  v  Praze  viece  Cr.  —  "^^mne  před  Cr;přěd  Vdb.  —  '•'ráčí  mě  vám  navrátiti 
Cr.  —  ^s  veselejie  Vdb,  Cr;  vesselejie  Mik.  —  ^^  nebesskej  Mik.  —  ''■  Buoh  Mik,  Cr.  — 
'"'je  Mik.  —  "^i  velikého  M.  —  '■'"krve  Cr.  —  '^"  našeho  M.  —  ''°  spasěnie  M:  spassenie 
Vdb.  —  "^P  svědecstvie  Mik,  Vdb,  Cr.  —  ^^  nás  Cr.  —  ^''  zpóssobiti  Vdb.  —  ''*  rozstrženie 
Mik.  —  ••*  cnostech  M,  Vdb.  —  <*"  skrze  Mik,  Vdb,  Cr.  —  '^''  Ježíše  Kiysta  Cr.  —  <**  buoh 
Mik,  Vdb.  —  ^"^  narozeny  Cr  —  ^y  Jemužto  Cr.  —  '^^  s  nímžto  Cr.  —  ^^  zde  v  pravdě  Cr. 
—  ^e  nebeské  dodává  Cr.  —  ^''budem  Cr.  —  ^'přebývati  Vdb. 

^  Obrat  oblíbený  také'  Štítnému;  srvn.  na  př.  Knížky  šestery  sir.  20:  Když  jest 
syn  boží  trpěl  tak  mnoho  pro  ny,  pročež  bychom  pak  pro  se  my  netrpěli . . . 


C.  87,  88.     1414,  Sept.  post.  28— Oct.  ante  11.  —  Oct.  18.  209 

Datum''  aniio  domini *='  JVP  CCCCXIV  post  festům  sancti  Wenceslai* 
in  recessu  ad  Constanciam.^'' 

V  M  list  vložen  do  vypravování  Petra  z  Mladoňovic  a  uveden  těmito 
slovy  (jež  pak  od  vydavatelů  Ep  upravena) :  ,Litera,  quam  populo  reliquit 
post  discessum  suura  ad  Constanciam  transmeando,  que  mirabiliter  fuit  trans- 
posita  in'"'  concilio  in  latinům  per  sinistrum  modům,  quia  dixerant,  quod 
ipse  reliquisset  literám  sub  táli  forma,  videlicet:  quod  si  contigerit  me  abiu- 
rare,  scitote,  quia  hoc  ore  faciam  et  non  corde.  Videatur  igitur,  si  eonun  men- 
dacium'"  frustrabitur  per  hanc  literám,  que  sequitur  in  wlgari  de  verbo  ad 
verbum,  quam  reliquerať.  —  V  Mik  po  dokončení  listu :  ,Istam  epištolám 
reliquit  Magister  Hus  in  recessu  ad  Constanciam.  Qui  recessit  feria  quinta 
ante  Galii'  anno  domini  M"  CCCC  XIIIP-. 


88. 

Král  Zikmund  dává  M.  Janovi  Husovi  bezpečný  glejt  k  cestě  do  Kost- 
nice a  zpět. 

Ve  Špíru,  1414,  Oct.  18. 

Rukopis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=^  M)  str.  16;  týž  rukopis  str.  70  (=^  M  2)  ; 
rkpis  dvorní  knihovny  ve  Vídni  4557  (=  Vidb)  f.  187 ;  rkpis  Gersdorfské 
knihovny  v  Budyšíně  IV  24  (=  Gd)  f.  2 — 2' ;  rkp.  těže  knihovny  VIII  7 
(^=--  Grs)  f.  114;  jiný  rukopis  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  B  l'—B  2  =  L  8'— Ml'  =  (Crispinus)  Ada  martyrům  (1556) 
str.  40—41  =  Actiones  et  monim.  (1560)  f.  18'  =-  Camerarius  165—166  =  Op  I 
f.  i'=/-  str.  2  =  Martinius,  Hussus  et  Lutherus  214 — 216=^  Seyfried  str. 
48—49  --  Seyfried-Mylius  str.  118—121  =  v.  d  Hardt  IV,  12  =  Goldast,  Const. 
imp.  I,  389  =  Roussef,  Suppl.  in  corp.  du  droit  des  gens  I,  1,  330  = 
Goldast,  Appar.  comm.  de  iur.  r.  Boh.  89  =  Lůnig,  Reichsarch.  I,  382 ;  Hófler 
I,  115—116  (z  M);  Palacký,  Doc.  237—238  (z  M). 

Sigismundus  *  dei  gracia  Romanorum  rex^  semper''  Augustus  et  Hun- 
garie/  Dalmácie,  Croacie  etc  rex,  universis  et  singulis  principibus  ecele- 


Č.  87 :  ^'<  Datum  —  Constanciam  jen  v  M.  —  ^'  domini  M°  CCCCXV  M.  —  ^"'  í'  M 
za  tím  škrtnuto  con.  —  ^"  y  M  původně  vypsáno  mendacium,  načež  nad  koncem  na- 
depsáno znamení  skratky  a  škrtnuta  poslední  nožička  od  m. 

Č.  87 :  ^  Po  28.  září,  nebo  spíše  počátkem  října  (před  11.) ;  snm.  Novotný,  Listy 
Husovy  str.  43.  —  -'Dne  11.  října  1414. 

*  v  M  in  marg.  červeně:  ,Salvus  conductus' ;  v  M2  in  marg.  původně 
černě  psaně,  2"^^  přepsáno  červeně  ,Secandus'. 

Č.  88:  ^  chybí  ve  Vidb.  —  ''semper  semper  Vidb.  —  '' Vngarie  Vidb;  Ung.   Gd. 

14 


210  C.  88.     1414,  Oct.  18. 

siasticis  et  secularibus,  diicibus,  marchionibus/  comitibus,  baronibus/ 
nobilibus,  proceribus,  ministerialibus,^  militibus,  clientibus,  capitaneis, 
potestatibus,  gubernatoribus,  presidibiis,  theloneariis,''  tributariis  et  offi- 
cialibus  quibuscumque,  civitatum,  oppidorum,'  villarum  et  locorum  co- 
munitatibus  ac''  rectoribus  eorundem  ceterisque  nostris  et  imperii  sacri 
siibditis  et  fidelibus,  ad  quos'  presentes  pervenerint,  graciam  regiam  et 
omne  bonům. 

Venerabiles,  illiistres,  nobiles  et  fideles  dilecti !  Honorabilem  Magi- 
strům Johannem  Hu«,  sacre  theologie  baccalarium  formátům "  et  arcium 
magistrům,  presencium  ostensorem,  de  regno  Boemie  ad  concilium"  ge- 
nerále in*  civitate^  Constanciensi  celebrandum  in  proximo  transeuntem, 
quem  eciam  in  nostram  et  sacri  imperii  proteccionem  recepimus  et  tu- 
telam,  vobis  omnibus  et  vestrum  cuilibet  pleno  recomendamus  °  affectu, 
desiderantes,  quatenus  ipsum,  dum  ad  vos  pervenerit,  *grate  suscipere, 
favorabiliter  tractare,''  ac  in  hiis,  que  celeritatem ''  et "  securitatem  ipsius 
concernunt  itiheris,  tam  per  terram,  quam  per  aquam,  promotivam  et" 
gratuitam'  sibi  velitis  et  debeatis  ostendere  voluntatem,  nec  non  ipsum 
cum  famulis,  equis,  valisiis,*  arnesiis  et  aliis  rébus  suis  singulis  per 
quoscumque  passus,  portus,  pontes,  terras,  dominia,  districtus,  iurisdic- 
ciones,  civitates,  oppida,'  castra,  villas  et  quelibet  loca  alia"  vestra  sine 
aliquali  solucione  dacii,  pedagii,  thelonei,"  tributi  et  alio  quovis  solucionis 
onere  omnique  prorsus  impedimento  remoto  transire,  staré,""  morari  et 
redire*  libere  permittatis,  sibique  et  suis,  dum  opus  fuefit,  de  securo  et 
salvo  velitis  et  debeatis  providere  conductu,  ad  honorem  et  reverendám 
nostre  regie  maiestatis/  Datum  Spire,"  anno  domini  W  CCCC°  XIHI"  XVIIP 
die  *"  Octobris,-'  regnorum  nostrorum  anno  Hungarie  '^  etc '"  XXXIIP,^  Ro- 
manorum  vero  quinto.'^ 

Ad''*'  mandátům  domini  regis:  Michael  de  Prziest," 
canonicus  Wratislawiensis.''*' 

V  Gd  nadpis:  ,Litera  salvi  conductus  M,  H.' ;  v  M2  nadpis:  ,Sequitur 
salvus  conductus,  qui  datus  fuit  Magistro''''  Johanni  Hus  per  regem  Sigis- 
mundum  Hungarie';  nadpis  ve  Vidb  oříznut. 


Mnarchio  M  2.  —  'barrou.  M,  M  2.  —  ^  militaribuíi  M,  Ep,  Op.  —  ^v  M2  oprav. 
z  theoloneariis;  theolonariis  Vidb,  Grs;  thelonariis  {opr.  z  theolon.)  Gd.  —  '  opid.  Gd,  Grs, 
M,  M2.  —  ^  v  M2  za  tím  škiinuto  re.  —  ^  v  Gd  jinou  pozdější  rulioii  in  marg.  —  ■"  chybí 
v  Grs.  —  ^  v  M  před  tím  š/trt.  con.  —  °  reconimend.  Vidb.  —  ''  pertractare  M2.  —  'i  v  M  2 
oprav,  z  celerius.  —  "^  ac  Gd.  —  ^  v  Gd  jinou  rukou  in  marg;  ve  Vidb,  M,  M2  cliybí. 

—  Wasiliis  Gd,  M2,  Vidb;  vallisiis  Grs.  —  "  alia  loca  Vidb,  Gd,  Grs,  Ep,  Op.  —  Uhe- 
oloaei  Vidb.  —  *  reddire  M2.  —  ^v  M  opa/iováno,  prve'  šlirtnuto.  —  y  die  Octobris 
(XVIII  cliybí)  Vidb;  die  XVIIP  Oct,  ale  die  XVIIP  jinou  ru/iou  in  marg.  Gd;  XVIII^ 
mensis  Oct.  Grs.  —  ^  XXVIIlo  oprav,  z  XXXIIP  Gd ;  XXVIII"  Grs.  —  =>^  quiiito  etc.  Gd. 

—  ^^  v  Gd  celá  formule  pozdější  rukou;  ve  Vidb  místo  ní:  Subscripcio  notarii  a  konec 
uříznut;  v  druhem  tisku  Ep  rovněž  chybí.  —  '^'^Priest  Gd,  Grs;  Pazest  Ep ;  Pacest  Op. 

—  ^'^  za  tím  škrtnuto  e. 


Č.  89,  90.     1414,  Oct.  —  Oct.  20— Nov.  3.  211 

89. 

M.  Jan  Hus  cestou  na  koncil  veřejnou   vyhláškou   vybízí  každého,  kdo 
by  ho  viniti  chtěly  aby  se  dostavil  do  Kostnice. 

[1414,  OctoberJ 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (^^  M)  str.  23 ;  druhý  rkpis  zastupují  Epistolae 
/.  Cl—ď  (=Ep)  a  f.  M  4  (=Epb)  a  Opera  (Op). 

Epistolae  f.  Cl — C  ť  a  M4=^Acta  martyrům  (Ženeva  1556)  str.  43 
(větší  kus,  po  ,praepareť )  =^  Actiones  et  maním.  (Ženeva  1560)  f.  13=^  Op  I 
f.  4=^  P  str.  5=^  Cameraríus,  Hist.  narr.  str.  167  (fragment)  =^  Martíníus, 
Hussus  et  Lutherus  str.  217  =  Seyfríed  str.  51  =  Seyfríed-Mylius  str.  125; 
Hófler  I,  126  (z  M) ;  Palacký,  Docum.  245  (z  M).  —  Český  překlad  Flajš- 
hans,  Listy  z  Kostnice  str.  10  c.  2  =  Flajšhans,  Listy  str.  96  c.  L. 

Magister  Johannes*  Hus  iam  pergit  aď'  Constanciam  ad  ostendendum'' 
fidem,  quam  hactenus  teniiit,  nunc''  tenet  et  usqiie  mortem^  přestaňte^ 
domino  Ihesu''  Christo"  tenebit.  Unde''  sicuď"  per  totum  regnum  Boe- 
mie'  notificaviť'  per  suas  intimaciones  et  literas,  volens  in  sinodo'  ge- 
nerali  curie  archiepiscopali  Pragensi""  de  sua  fide  racionem  reddere  et 
ante  exitům  suum  cuilibet  obicienti"  satisfacere,  ita  et  in  hac  solempni 
et "  imperiali ''  civitate  notificat  '^ :  si  wlt  sibi  aliquis  errorem  vel  aliquam 
heresim"^  imponere,  quod^  se  ad  concilium  preparet,  quia  ipse  Magister 
Johannes*  cuilibet  opponenti  in  ipso  concilio  „de_sua  fide  paratus  est 
reddere  racionem." ' 

V M červený  nadpis:  ,Intimaciones  per  viam  equitando  isto  módo  intimaviť. 

90. 

M.  Jan  Hus  německou  vyhláškou  oznamuje,  ze  jde  na  koncil  v  Kostnici, 
a  vybízí  každého,  kdo  by  ho  chtěl  z  kacířství  viniti,  aby  se  tam  dostavil. 

Cestou  do  Kostnice  1414,  Oct.  20— Nov.  3. 

Není  zachována,  ač  se  patrně  podobala  německé  vyhlášce  v  Praze  vy- 
věšené (v.  č.  77)  a  vyhlášce  latinské  (c.  89).  Víme  o  ní  ze  zmínek  Huso- 
vých v  jeho  listech  (srvn.  č.  93  a  96). 

^  Joanues  Ep,  Epb,  Op.  —  ^  chybí  v  Epb,  Op.  —  "^  ostendendam  Ep,  ostendendam  ibi 
Epb,  Op.  —  ''  et  nunc  Epb,  Op;  v  M  opraveno  z  munc.  —  ^  usque  ad  mortem  Ep,  Epb,  Op. 

—  f  patrocinante  Ep.  —  ^  prest.  Chi-isto  domino  Epb,  Op.  —  ^  Sicut  igitur  Epb,  Op,  — 
'  Bohemiae  Ep,  Epb,  Op.  —  ^  notum  fecit  Epb,  Op.  —  '  conventu  Epb,  Op.  —  ■"  archie- 
piscopalis  Pragensis  Ep,  Epb,  Op.  —  "  aliquid  sibi  obijcienti  Epb,  Op;  obijcienti  Ep. 

—  "  diijbl  v  Ep,  Epb,  Op.  —  P  imperialique  Epb,  Op.  —  <!  notificavit  M.  —  "  v  M  opra- 
veno z  heresinn;  Epb,  Op:  haeresim  aliquam.  —  Hit  Epb,  Op.  —  *Joannes  Hus  Ep, 
Epb,  Op. 

'  Srvn.  1.  Pet.  3,  15—16. 

14* 


212  Č .  91,  92,  93.     1414.  October.  —  Octob.  24. 

91. 

Mistr  Jan  Helwel,  farář  ii  sv.   Vaurínce  v  Norimberce,  píše  na  uvítanou 
Husovi,  ze  jiz  dávno  přeje  si  s  ním  mluviti  (quod  vellet  mihi  libenter 

loqui  a  longo  tempore). 

V  Norimberce,  1414,  October. 

Ztracen ;  zmínka  o  něm  v  listé  Husové  dne  20.  října  v  Norimberce  da- 
ném (č.  93). 

92. 

M.  Jan  Hus  M.  Janovi  Helwelovi,  faráři  u  sv.  Vavřince  v  Norimberce: 

odpovídaje  na  jeho  list,  jimi  mu  farář  oznámil,  ze  ode  dávna  přeje  si 

s  ním  mluviti  (v.  c.  91),  zve  ho  na  témše  listé  k  návštěvě  (cul  in  eadeni 

litera  reintimavi,  quod  veniret). 

V  Norimberce,  1414,  October. 
Ztracen ;  zmínka  o  ném  v  listé  daném  dne  20.  října  v  Norimberce  (č.  93). 

93. 

Mistr  Jan  Hus  přátelům  v  Čechách :  dává  zprávu  o  průběhu  cesty  a  ze- 
jména o  pobytu  v  Noiimberce  a  o  svém  odhodlání  jeti  přímo  (bez  glejtu) 

do  Kostnice. 

V  Norimberce,  1414,  Octob.  24. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  23—24;  rkp.  Mikulovský  II,  24 
(=^  Mik)  f.  34'  (zlomek) ;  jiný  rukopis  zastupují  Ep,  Op. 

Epistolae  f.  Cl'—C2'  =  Op  I  f.  37'— 58  c.  111=  P  str.  73  c.  III;  Hófler 
I,  126—127  (z  M);  Palacký,  Docum.  str.  75—76  č.  39  (z  M) ;  Dudik,  Hand- 
schriften  v.  Níkolsburg  str.  55  (z  Mik).  —  Český  překlad  Mareš  str.  137 
až  138  č.  50  =  str.  158—160  c.  50^  =  str.  90—91  č.  50^  -Flajšhans,  Listy 
z  Kostnice  str.  16 — 18  c.  5=^  Flajšhans,  Listy  str.  96 — 98  c.  LI. 

Salus  a  Christo  Ihesu.  Scitote,  quod  numqiiam  equitavi  in  czotato 
capucio,  sed  manifeste,  aperta  facie.  Et  dum  Boemiam^  exivi,  primům 
in  Pernow''  civitatem'  prius  quam  veni,  expectavit  me  plebanus  cum 
vicariis ;  et  dum  intravi  stubam,  tunc  statim  propinavit  cantarum "  mag- 


^  facie  ab  eo  die,  qiio  Bohemiam  Ep,  Op.  —  ^  Pernav  Mik.  Peniau  civitate  Ep. 
<=canthariuu  Mik. 
'  Bárnau. 


Č.  93.     1414,  Octob.  24.  ,  213 

num  vini,  et  valde  caritative  suscepit  cum  suis  sociis''  omnem  doctri- 
nam  et  dixit,  se  semper  fuisse  meum  amiciim.  Postea^  in  Noua^  ciuitate- 
valde  grate  omneš  Theutonici"  me  viderunt.  Vaydam''  pertransivimus/ 
habentes  magnum  populum  in  admiracione.  Et  dum  venimus  in  Zulcz- 
pach,'  ibi^  venimus  ad  hospicium,  in  quo  erat  iudicium,  Lantricht.''  Ibi 
assistentibus  in  estuario  consulibus  et  senioribus  dixi:  „Ecce  ego  sum 
Magister  Johannes  Hus,  de  quo,  uť  estimo,  audistis  multa  malá;  que- 
ratis  ergo  a  me".  Et  multis  tractatis,'"  valde  grate  omnia  susceperunt, 
Demum  pertransivimus  civitatem "  Hyrsweld,"  in  qua  ^  iterum  valde  grate 
nos  susceperunt.  Tunc  pertransivimus  civitatem"  Herspruk,''  et^  tunc 
pernoctavimus  in  Lauff^  civitate";  in  qua'  venit  plebanus,  magnus  iurista, 
cum  vicariis,  cum  quo  contuli,  qui  eciam  grate  omnia  suscepit.  *  Et  ecce 
venimus  Norimberk,'  in  qua  adventům  nostrum  mercatores  divvlgave- 
runt,  qui  nos  precesserant ;  propter  quod  populus  stabat  in  plateis,  aspi- 
ciens  et  querens,  quis  esset  Magister  Hus.  Et  ante  prandium'  direxit 
mihi  literám  Magister  Johannes  Helwel,  plebanus  sancti  Laurencii,^  scri- 
bens,  quod  vellet  mihi  libenter  loqui  a  longo  tempore.  Cui  in  eadem 
litera  reintimavi,  quod  veniret.  Et  venit.  Et  quia  iam  scripseram  intima- 
cionem,^  volens  applicare,  interim  dominus  Wenceslaus"^  dirrexit"  pro 
me,  quia  convenerunt  cives  et  magistři,  volentes  me  videre  et  mecum 
conferre.  Ego  statim  surgens  a  mensa,  transivi."  Et  dirrexerant  magistři, 
quod  conferremus  secrete.  Quibus  dixi :  „Ego  predico  publice,  eciam  volo, 
quod*  audiant,  quicumque  voluerinť'.  Et  statim  ab  illa  hora  contulimus, 
presentibus  consulibus  et  civibus,  usque  crepusculum  noctis. 

Erat  autem  doctor  unus  Cartusiensis,"  qui  arguebat  fabulose.  Et 
consideravi,  quod  Magistro  Alberto,"  plebano  sancti  Zebaldi,^  displicuit, 
quod  cives  meam  sentenciam  confirmabant.  Finaliter  omneš  magistři  et 
cives  steterunt  contenti. 

Eciam  scitote,  quod  nullum  adhuc  sensi  inimicum.  Et  in  quolibet 
hospicio  pro  recessionalibus  do  decem  mandata'-  hospiti,  et  allicubi  ap- 
plico  in  farina.  Et  hospite  omneš  cum  viris  valde  gratanter'  suscipiunt 


''  cum  sociis  suis  Mik.  —  ^  Post  Mik.  —  '  Nowa  Mik.  —  s  omneš  Theutonici  valde  grate 
Mik.  —  •'Waydam  Mik:  Vuaydam  Ep,  Op.  —  '  Zulczphach  Mik;  Sultzbach  Ep,  Op.  — 
^  Landgericht  Ep,  Op.  —  '  chybí  v  Mik.  —  '"  tractis  Mik.  —  "  civitatem  Hyrsweld  —  civi- 
tatem chijbl  v  M,  Ep,  Op.  —  °  í»  Mik  opraveno  z  původního  Hersweld.  —  p  Hyersspuik 
v  Mik  opraveno  z  Herzífweld,  před  tím  škrtnuto  Hyrziíweld;  Ep,  Op:  Hersspruck.  — 
1  civitatem  M.  —  "" zde  končí  Mik,  jen  dole  jest  poloořízniitý  kustos:  venit  plebanus 
magnus  iurista  cum  vicariis.  —  ^  Norimbergh  Ep.  —  *  puta  dium  M.  —  "  u  3/  původně: 
misit  pro  me,  načež  psáno  diri-exit  a  označeno  na  místo  škrtnutého  misit.  —  "•'  v  M  opra- 
veno z  transivit.  —  "-"  ut  Ep.  —  "  Carthusiensis  Ep.  —  >'  Sebaldi  Ep.  —  ^  gi-ate  Ep. 

-  Neustadt.  —  ^  Weiden.  —  ^  Sulzbach.  —  ''  Nepodařilo  se  mi  zjistiti,  které  místo 
se  míní;  buď  změnilo  jméno,  nebo  se  písař  zmýlil.  —  ''  Hersbruck.  —  ^  Lanf.  —  *  O  tomto 
faráři  nenalezl  jsem  bližších  dat;  srvn.  č.  91  a  92.  —  ^  v.  č.  89  a  90.  —  ^°  Václav 
z  Dube.  —  "ií/.  Albrecht  Fleischmann;  v.  Priem-Reicke,  Gesch.  der  Stadt  Nurnberg 
(2.  vyd.)  1892  str.  372,  1026.  —  '-  Krátký  výklad  desatera,  dnes  neznámý. 


214  C.  93,  94,  95.     1414,  Octob.  24.  —  Nov.  3—4? 

me.  Nullibi  eciam  interdictum  ponunt,  et  laudant  omneš  intimacionem '^ 
theutunicalem."  Confiteor  ergo,  quod  non  est  inimicicia  ad  me  maior, 
quam  a  regnicolis  Boemie.  Et  quid  ultra  scribam?  Dominus  Wenczeslaus '" 
et  similiter  dominus  Johannes'^  valde  pie  et  gratanter  me  tractant,  et 
šunt  quasi  heroldi  ^''  veritatis,  sed  ^^  verius  dicam  advocati  veritatis.  Cum 
quibus  přestaňte  domino  omnia  prospere  aguntur.  Rex''  est  in  Reno,'"' 
quem  sequitur  dominus  Wenceslaus  de  Lestna,"''  et  nos  de  nocte  pergi- 
mus  Constanciam,  ad  quam  propinquaf''  papá  Johannes."^  Judicamus 
enim,  quod  esset  inutile  sequi^^  regem  forte  per  60  miliaria  et  reverti'* 
ad-=  Constanciam.  Scriptum  Normberk,'"''  sabLato  ante  XI  milia  virginum.'^ 

V  M  nejprve  červený  nadpis:  ,Epistola  sequitur  de  Norniberga';  na  to 
černě:  , Sequitur  epištola,  quam  ibidem  scribens  in  Normberga.  Pragam  trans- 
misit  suis  amicis  fidelibus'. 

94. 

M.  Jan  Hus  přátelům   u   Cechách   nepochybně  dává  zprávu   o  průběhu 

své  cesty. 

[Cestou  do  Kostnice  1414,  Oct.  24— Nov.  3]. 

Ztracen,  ani  obsahu  nelze  určiti  bezpečně.  Víme  o  listu  jen  ze  zmínky 
Husovy  v  listě  z  Kostnice  ze  dne  4.  listopadu,  o  němž  praví :  ,ista  est  quarta 
litera  de  partibus  alienisYí^-  ě.  96).  Do  toho  počtu  náleží  snad  také  list  ne- 
známému knězi  (č.  95)  —  ztracený  list  Jakoubkovi  (v.  č.  99)  psán  asi  až 
v  Kostnici,  —  a  poněvadž  list  z  Norimberka  jest  asi  první,  bylo  by  nutno 
předpokládati  tento  jeden  ztracený,  jehož  datum  dáno  jest  daty  č.  93  a  96. 

95. 

M.  Jan  Hus  nějakému  knězi  [Havlíkovi?] :  napomíná  ho  k  horlivé  čin- 
nosti kazatelské  i  k  podpoře  přijímání  pod  obojí  a  k  ctnostnému  životu. 

[V  Kostnici  (?)  1414,  Nov.  3—4?] 

Rukopis  nezachován,  zastupují  ho  Opera  (Op). 

Opera  I  f.  59'  č.  IX  =  /'  str.  76  č.  IX  =  Palacký,  Documenta  str.  149 
až  150  č.  92.  -  Český  překlad  Mareš  str.  212—213  č.  85  =  str.  239—241 
č.  85^  =  str.  138  č.  85^,  ale  viz  také  u  následujícího  čísla. 

^^  Teutoiiicalem  Ep,  Op.  —  '^''  í'  M  opraveno  z  herodldi.  —  ^^  et  ut  Ep,  Op.  — 
^^  Regno  Ep;  regno  Op.  —  <^=  Lesscna  Ep,  Op.  —  ''''  appropiaquat  Ep,  Op.  —  '^  inutile,  quod 
sequatur  Ep,  Op.   —  "  revertatur  Ep,  Op.  —  °^  chybí  Ep  (Op).  —  *'''  Norinbergh  Ep  (Op) 

'"  A>/zř  zacliouána;  srvn.  č.  90.  —  ^^  Jan  ž  Clilumu.  -  ^''Zikmund  byl  tou  dobou 
v  Porýní,  chystaje  se  na  korunovaci.  —  'Jan  XXI  li,  jenž  přijel  do  Kostnice  dne  28. 
října.  —  "  Dne  20.  října. 


Č.  95.     1414,  Nov.  3—4?  215 

Palacký  již  umístěním  i  výslovně  (srvn.  Doc.  str.  149  pozn.)  označil 
list  jakožto  nejistý,  ale  v  jeho  textu  není  nic,  co  by  autorství  Husovo  vylu- 
čovalo, neboť  zmínka  o  přijímání  pod  obojí,  jež  jediná  by  mohla  poněkud 
vaditi,  vysvětluje  se  tím,  že  podle  záhlaví  v  Op.,  kterě  patrně  jest  rukopis- 
ného  původu  (srvn.  úvod),  list  jest  psán  v  době  koncilu  Kostnického,  tedy 
nepochybně  až  z  Kostnice,  když  Hus  přijímání  pod  obojí  byl  již  schválil; 
tím  tedy  padá  jediný  důvod  podezřelosti,  a  není,  proč  pochybovati,  že  list 
psán  některému  knězi  s  Husem  blíže  známému  asi  v  Kostnici,  nepochybně 
ještě  před  uvězněním.  Hefele  VH,  175,  maje  list  rovněž  za  pravý,  míní,  že 
psán  v  žaláři  (a  pak  by  náležel  asi  za  21.  červen  1415);  mínění  tohoto  nelze 
sice  vyvrátiti  (sám  jsem  je  měl  za  pravděpodobné,  srvn.  Listy  Husovy  75),  nyní 
zdá  se  mi  datování  před  uvězněním  pravděpodobnějším.  Že  Hus  ještě  ve  vězeni 
mluvil  o  kalichu  zdrželivě,  nemůže  vaditi,  poněvadž  právě  uvěznění  a  oče- 
kávání procesu  mohlo  podmiňovati  jisté  zmírnění  v  otázce,  v  níž  Hus  dříve 
byl  rozhodnějším.  Te.xt  latinský,  jak  pověděl  již  Palacký,  jistě  jest  původní 
(třeba  od  vydavatelů  měněn),  český  překlad  pořízen  asi  teprve  v  16.  stol. 

O  datu  nelze  nic  bezpečného  říci  (srvn.  svrchu);  smíme-li  list  počítati 
k  oněm  čtyřem  z  ciziny  psaným  (v.  č.  96),  náležel  by  list  patrně,  byl-li  psán 
v  Kostnici,  ke  4.  listopadu,  a  pak  by  adresátem  mohl  býti  Havlík. 

Pax  domini  nostri  Jesu  Christi,  frater  carissime !  Esto  diligens  in  pre- 
dicacione  ewangelii  et  fac  opus  boni  ewangeliste.  Vocacionem  tuam  ne 
negligas,  labora  tamquam  beatus  miles  Christi:  Primům  pie  et  sancte 
vive,  deinde  fideliter  et  vere  doce.  Exemplum  esto  aliis  in  bono  opere, 
ne  in  sermone  reprehendaris,  corrige  peccata  et  virtutes  commenda; 
illis,  qui  male  vivunt,  mineris  penas  eternas,  qui  vero  šunt  fídeles  et 
pie  vivunt,  gaudia  eterna  proponito.  Predica  assidue,  breviter  tamen  et 
cum  fructu,  prudenter  intelligendo  sacras  scripturas.  Incerta  et  dubia 
numquam  affirmes,  ne  reprehendaris  ab  adversariis,  qui  gaudent,  ut  suis 
proximis  detrahant,  quo  ministros  dei  contumeKa  afficiant.  Hortare  ad 
confessionem  fidei  et  communionem  utriusque  speciei  eorporis  et  san- 
guinis  Christi,  ut  qui  de  peccatis  suis  vere  penitenciam  egerunt,  eo  se- 
pius  ad  communionem  accedant.  Teque  moneo,  ne  cauponas  cum  hospi- 
tibus  ingrediaris,  ne  sis  communis  hominibus :  nam  quo  predicator  a  so- 
dalitate  hominum  remocior,  eo  est  accepcior.  Verumtamen  operám  tuam, 
qua  possis  aliis  prodesse,  ne  deneges. 

Contra  luxuriam,  quocumque  módo  potes,  assidue  predica,  nam  illa 
est  bestia  ferocissima,  que  homines  devorat,  pro  quibus  humanitas  Christi 
passa  est.  Quapropter  te,  carissime,  obtestor,  ut  fornicacionem  fugias; 
nam  ubi  volueris  prodesse,  illic  sese  occultabit.  luvenculas  mulieres 
omnimode  fuge,  ne  credas  religion!  earum;  nam  dicit  sanctus  Augusti- 
nus':  „Quo  religiosior,  eo  ad  luxuriam  proclivior,  et  sub  pretextu  reli- 
gionis  latet  dolus  aut  venenum  fornicacionis".  Hoc  eciam,  carissime,  scito, 

'  Citát,  Husovi  běžný  (srvn.  na  pí:  c.  86),  převzat  asi  z  Tliom.  Hybern.  Manip.  florám. 


216  C.  95,  95*.     1414.  Nov.  3—4? 

quod  earum^  conversacio  multos  subvertit,  quos  non  secularis  conver- 
sacio  fallere  potuit,  iieqiie  coinquinare.  Iii  domům  quoque  tuam  causa 
cuiuslibet  rei  mulieres  ne  intromittas,  neque  crebriora  cum  illis  habeas 
colloquia,  ut  vitetur  offendiculum.  Denique  quicquiď'  agis,  deum  time 
et  precepta  eius  custodi ;  ita  recte  procedes  et  non  peribis,  carnem  coer- 
cebis,  mundum  contemnes,  sathanam  vinces,  deum  inďues,  vitam  repe- 
ries,  alios  confirmabis,  teque  coronabis  corona  glorie,  quam  tibi  dabit 
iustus  iudex.  Amen. 

V  Op  nadpis:  ,Ad  sacerdotem  quendam.  quem  sui  (Micii  admonet,  ut  sit 
fidelis'.  a  v  celkové  skupině  (srvn.  pozn.  k  č.  86)  označen  list  č.  IX. 

95*. 

Překlad  předcházejícího  listu. 

Rukopis  nezachován.  Zastupuje  ho  Postilla  z  v.  1564  (^=  P). 
Postilla  1564  f.  220'— 221  =  Flajšhans,  Listy  z  Prahy   str.  32—33  c.  5 
=  Flajšhans,  Listy  str.  13 — 14  c.   V.  Překlady  kratšiho  textu  lat.  v  tam. 
O  čase  v.  úvod  č.  předcházejícího. 

Spasení  k  životu,  pokoj  od  hříchu  a  prospěch  v  milosti  skrze  Ježíše 
Krysta,  pána  našeho,  právě  kajících  spasitele.  Bratře  milý,  přičiň  pilnost 
v  práci  evangelium,  čiň  skutek  oddaných  k  evangelium.  Službu  svau 
vyplňuj,  pracuj  jako  dobrý  rytíř  Ejystův.  Najprvé  čiň  dobře,  potom  uč, 
příklad  dobrý  vydej  v  skutku,  aby  nebyl  pohaněn  v  řeči,  hříchy  trestci, 
ctnosti  zvelebuj,  hroz,  kteříž  zle  jsau  živi,  mukami  věčnými,  slibuj  do- 
brým radosti  věčné,  kaž  ustavičně  krátce  a  spasitedlně,  rozšafně  rozu- 
měj písmům,  nejistých  nechtěj  jistiti,  aby  nebyl  lapán  od  protivníkuov, 
kteříž  se  radují,  aby  utrhali  bližnímu,  aby  mohli  kazatele  před  lidmi 
zhaněti;  přikazuoj  zpověď  častau  aspoň  z  větších  hříchuov  a  přijímej 
těla  a  krve  páně  aspoň  v  větší  svátky,  a  kteří  světu  neslauží,  aspoň 
aby  častěji  v  nedělní  dni  přistaupali  k  stolu  pána  Ježíše  Krysta.  Do 
krčem  nechoď,  ani  s  hostmi,  nebývej  obecní  lidem,  nebo  čím  víc  kazatel 
jest  od  lidí  vzdálenější,  tím  příjemnější,  ale  proto  v  skutku  potřebným 
v  lidech  se  neodtrhuoj.  Kdež  muožeš,  proti  smilstvu  ustavičně  kaž,  neb 
*to  jest  šelma  najnešlechetnější,  kterážto  lidi  zžírá,  za  kteréžto  trpělo 
jest  najušlechtilejší  člověčenství  Krystovo.  A  protož  tebe  prosím,  naj mi- 
lejší, aby  se  ho  varoval  a  před  ním  utíkal.  Nebo  kde  budeš  chtíti  pro- 
spěti, tu  se  krýti  bude.  Neb'  ono  vyslejchá  zpovědi,  a  kdo  slyší,  tím 
bytí  a  zbuzuje  zámutky  a  častokrát  pokazuje.  A  také  z  dobrého  skutku 


Č.  95:  ^  eorum  Op.  —  '^  qtiicquicquid  Op. 

C.  95* :  '  Neb  —  uezprznil  není  v  latinském  textu. 


C.  95*,  96.     1414,  Novemb.  4.  ^  217 

nechtěj  častokrát  jako  požhříti  člověka.  A  protož  hleď  tak  jiné  čistiti, 
aby  se  sám  nezprznil,'  Mladých  žen  varuj  se,  mluvení  jich,  nevěř  ná- 
boženství jích.  Neb  praví  svatý  Augustyn":  ,,Čím  víc  jest  nábožnější, 
tím  víc  jest  smilnější,  a  pod  přikrytím  náboženství  kryje  se  lest  aneb  jed 
smilstva".  Také  věz,  najmilejší,  že  mnohé  oklamalo  společné  bydlení 
s  nimi,  ježto  nemohlo  oklamati  jich  světské  obcování  ani  zmazati.  Také 
do  domu  tvého  pro  každau  potřebu  žen  nepřipauštěj,  aby  časté  s  nimi 
rozmlauvání  tobě  nebylo  k  pohoršení.  A  cožkoli  činíš,  pána  boha  se  boj 
a  přikázání  jeho  zachovávej.  Tak  upřímě  půjdeš  a  nezahyneš,  tělo  skro- 
tíš,  svět  potupíš,  ďábla  porazíš,  v  boha  se  oblečeš,  život  najdeš,  jiné 
upevníš,  sebe  korunovati  budeš  korunau  slávy,  kterauž  dá  spravedlivý 
saudce.  Amen. 

Svatyň  Jan  Zlatoústý  pravdu  napsal  na  XXIIII.  kapitolu  svatého  Ma- 
tauše^:  „By  pak  život  náš  tak  čistý  docela  nebyl,  však  jestliže  toliko 
dogmata  veritatis,  to  jest  potřebnější  artykule  křesťanského  učení,  v  pra- 
vém rozumu  skrze  milost  brzkau  pevné  a  stálé  zachováme,  tehdy  chy- 
trost ďábelskau  lehce  přemuožeme. 

V  P  nadpis:  , Epištola  sedmá.  Mistr  Jan  Hus  z  Husince  k  jednomu 
knězi  takto  píše  z  Konstancí'. 

96. 

M.  Jan  Hus  svým  nejbližším  přátelům  v  Cechách  dává  zpráva  o  příjezdu 
do  Kostnice,   o  jednání  s  papežem  a  poměrech   v  Kostnici  i  pověstech 

o  koncilu. 

V  Kostnici,  Í414,  Novemb.  4. 

Rukopis  t.  zv.  Mladoňovicův  f.  26  (^=  M) ;  druhý  rukopis  zastupují  Epi- 
pistolae  a  Opera  (^=^  Ep,  Op). 

Epistolae  f.  C5—6  -  Opera  1  fot.  58=58'  č.  V-=P  str.  74  č,  V;  Hófler 
I,  129  (z  M);  Palacký,  Docum.  str.   77—78  c.  40  (z  M). 

Český  překlad  Mareš  139—141  č.  51  =  160—163  č.  51"  =  str.  92  c.  51 ' 
=  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  22=^24  c.  8  =  Flajšhans,  Listy  str.  98 
až  99  č.  LIL 

Srvn.  Novotvý,  Listy  Husovy  44. 

Salus  a  Christo  Ihesu.  Venimus  in  Constanciam  sabbato^  post  festům 
Omnium  sanctorum'  sine  omni  nocumento,  pertranseundo  civitates,  ap- 


Č.  9.5*:  -O  citátu  v.  č.  86  a   95.    -   ^Konečný   tento  odstavec  chybí  v  latinském 
textu.  —  "  Jan  Zlat.  Hom.  super  Mat.  Iwm.  75  (76).  (Migne,  PL  58,   689). 
Č.  98 :  ^  chybí  v  Ep,  Op. 
Č.  96:  '  Dne  3.  listopadu. 


218  C.  96.     1414,  Novemb.  4. 

plicando  intimaciones  latinas  et  theutonicas,^  et  stamus  in  Constancia 
in  platea  prope  pape  hospicium/  et  venimus  sine  salvo  *  conductu/  Et 
in  crastino^  Michael  "^  de  Causis  applicuit  processus^  in  ecclesia  contra 
me,  et  superscripcionem"  posuit  cum  magno  textu,  quod  isti  processus 
šunt  contra  excomunicatum  et  pertinacem  Johannem  Hus  et  suspectum 
de  heresi,  et  multa  alia.  Ego  tamen  cum  adiutorio  dei  illud  non  adverto, 
sciens,  quod  deus  misit  illum  contra  me,  ut  mihi  maledicereť*  propter 
peccata  mea  ad  probandum,  si''  scirem^  et^  velim^  aliquid  pati  pro' 
eius^  nomine/  Dominus  Laczembok^  cum  domino  Johanne  Kepka*"  fu- 
erunt  coram'  papá,'  et  locuti  šunt  secům  de  me.  Qui  respondit,  quod 
nihil  wlt  facere  per  violenciam. 

Famatur,  sed  leviter,  quod  Benedictus,  papá  Hyspanorum,  equitat  ad 
concilium/  Nunccium  hodie'  habuimus,  quod  dux  Burgundie'  cum  duce 
Brabancie'"  recesserunt  de  campo,"  et  quod  rex  Sigismundus  infra"  tres^ 
dies  ^  debuit  esse  in  Czach "  et  coronari,'-  et  debet  ipsum  papá  cum  con- 
cilio  expectare.  Et  quia  a  Constancia  distat  Czach  "^  70  miliaria,  estimo,' 
quod  vix  rex  venieť"  ad  Nativitatem."  luxta  hoc  estimo,  quod  finis  erit 
concilii,  si  non  dissolvetur,  forte  circa  Pascha. 

Et  pabulum  est  in  caro  foro,  lectus  per  medium  florenum  in  septi- 
mana;  equi  šunt  in  bono  foro;  qui  emptus  est  in  Boemia"  pro  sex" 
sexagenis,  datur  pro  septem''  florenis.  Nos''  cum  domino  Johanne  dir- 
reximus  equos  ad  unam  civitatem,  sciliceť*  Rafenspurk'  per  4  miliaria. 
Et  estimo,'  quod  čito  deficiam  in  necessariis,  ideo  apponite  sollicitudi- 
nem  circa  amicos,  quos  longum  foret  nominare  et  onerosum  excogitare. 
Dominus  Laczembok'  hodie^  equitat  ad  regem  et  iniunxit  mihi,  quod 
ante  adventům  regis  nihil  attemptem  quoad  actus.  Et  spero,  quod  re- 
spondebo  in  publica  audiencia. 

Parisienses  šunt  multi  et  Ytalici,  sed  adhuc  pauci  archiepiscopi,  et 
episcopi  eciam  pauci ;  cardinales  šunt  copiosi,  in  mulis  equitantes ;  aie 
gsú  **  laczni,' 


*  V  Ep,  Op  in  marg. :  ,hitellige  pape'.  — -  **  V  Ep  i  Op  přeloženo  in 
marg. :  ,Sed  valde  ieiuni'. 

'' Sequenti  vero  die  Ep,  Op. —  <^  suprascriptionera  Ep,  Op.  —-  '' malidiceret  Ep.  — 
^  ad  proband.  me,  mimquid  possiin  aut  velim  Ep,  Op.  —  ^  chybí  v  M.  —  °  Latzembock 
Ep,  Op.  —  ''  Lepká  Ep,  Op.  —  '  cum  Ep,  Op.  —  ■*  Ach  Ep,  Op.  —  '  existimo  Ep,  Op. 
—  ■"  venire  M.  —  ^  Bohemia  Ep,  Op.  —  °  6  Op.  —  p  7  Op.  —  ^v  M  za  tím  škrtnuto 
enim.  ^  ■■  Rauensburgk  Ep ;  Raueuspurg  Op.  —  *  Latzembock  Ep,  Latzemboch  Op.  — 
*  alefu  latzni  Ep,  Op. 

-  v.  č.  89  a  90.  —  ^  v  ulici  so.  Pavla.  —  "*  Glejt  přivezl  Husovi  p.  Václav  z  Dube' 
(srvn.  č.  97)  teprve  dne  5.  listopadu.  —  '-"  Dne  4.  listopadu.  —  '^  Míněny  soudní  nálezy 
v  Římě  vydané.  —  "  Jindřich  Lacembok  a  Jan  Kepka  z  Chlumu  měli  rozmluvu  s  pape- 
žem dne  4.  listopadu;  v.  Docum.  str.  246.  —  ^  Benedikt  XIII.,  ale  pověst  byla  mylná.  — 
'^  Jan  (f  1419).  —  ^'Antonín  (f  1415).  —  '^^  Běží  snad  o  válku  s  Anglií,  ale  zpráva  Je 
nejasná. —  ^- Ke  korunovaci  došlo  8.  listopadu  1414.  —  ^■' Totiž  25.  prosince.  —  "  ^a- 
vensburg  sv.  od  Kostnice. 


Č.  96,  97.     1414,  Novemb.  4.  —  Novemb.  6.  219 

Quando  equitavi  ad^  Constanciam  in  equo,  statim  audivi  equitantes, 
permagnam  multitudinem  equitantem."  Seď  concurrebat  magna  miilti- 
tudo.  Bocmi"^  nostri  multi"  in  via  consumpserunt,  quidquid  habuerunt 
in  pecuniis,  et  iam  miseriam  paciuntur.  Et  ego  valde  compacior  eis,  eť* 
non"  possum  omnibus  dare.  Equm  domini'^  Przibislai*  recepit  dominiis 
Laczembok/  equs  vero  Rabstyn"''  omnibus"*  in  labore  et  leticia  převálet. 
Et  solum  illum  aput  me  habeo,  si ''''  contingerit  "^  me  aliquando  ad  regem 
extra  civitatem '"'*  exire. 

Salutetis  omneš  amicos,  nullum  excipiendo  etc."  Ista  est  quarta  li- 
tera de  partibus  alienis/^  data  die  dominico  in  nocte  post  festům  Omnium 
sanctorum'*  in  Constancia. 

Nullus  Boemus"  de  militaribus  est  in  Constancia  preter  dominům 
Johannem  Kepka,*"  qui  me  duxit  et  protegit  realiter  sicut  miles.  Et  ubi- 
que  plus  predicat  quam  ego,  declarans  meam  innocenciam.  Datum  in 
Constancia.  Oretis  deum"  pro  constancia ^^  in"  veritate.'' 

V  M  nadpis:  ,Jam  sequitur  alia  ibidem  scripta  per  Magistrům,  k  čemuž 
vysvětlením  Jsou  předcházející  slova  Mladoňovicova  (sfr.  26) :  , Sequitur  litera 
et  plures  alie  tam  in  Boemico  quam  in  Latino,  que  scripte  šunt  Constancie 
per  Magistrům  Johannem  Hus  ad  populum  et  eciam  ad  amicos  suos  speci- 
ales\  V  Ep  nadpis:  ,Alia  epištola  ibidem  scripta  per  Magistrům';  v  Op  (srvn. 
č.  86)  toliko  označení  číslem   V. 


97. 

M.  Jan  Hus  svým  nejbližším  přátelům   v  Čechách:  píše  o  příjezdu  do 
Kostnice,  o  svých  protivnících  a  ochráncích  i  o  průběhu  cesty. 

V  Kostnici,  1414,  Novemb.  6. 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  27—28;  druhý  rukopis  zastupují 
Epistolae  (Ep)  =  Opera  (=^  Op). 

Epistotae  C6'—C7=  Opera  I  f.  58'  č.  VI  =  P  str.  74=75  č.  VI;  Hó- 
fler  I,  131—132  (z  M) ;  Palacký,  Docum.  str.  78—79  č.  41  (z  M).  —  Český 
překlad  Mareš  str.  142—143  č.  52  =  str.  163—164  č.  52^-  =  str.  93—94  č.  52^ 
=  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  27 — 28  č.  9  =  Flajšhans,  Listy  str.  99  až 
100  č.  LIII. 


"  me  equitantem  M;  ad  me  equitantem  Ep,  Op.  —  '  et  Ep,  Op.  —  ''''  Bohémi  Ep, 
Op.  —  "  nec  Ep,  Op.  —  >■  Pribislai  Ep,  Op.  —  ^  Lantzembock  Ep ;  Latzembock  Op.  — 
^*  Rabstein  Ep,  Op.  —  *'''  quod  si  Ep.  —  '^'=  contigerit  £'p.  Op.  —  '*''  extra  civ.  aliquaudo 
ad  regem  Ep.  Op.  —  ^^  Bohemus  Ep,  Op.  —  "  domimun  Ep,  Op.  —  ^=  Constantia  Ep. 

^■'  Příbislav  není  blíže  znám.  —  ^'^  Neznámo,  který  pán  z  Rabštejna  míněn.  —  *■'  Za- 
cliooán  však  toliko  jeden  (č.  93),  mezi  ně  snad  počítán  i  list  Havlíkovi  (č.  95)  a  jeden 
ztracen:  srvn.  Novotný,  Listi/  Husovy  str.  44,  52  a  zde  č.  94.  —  '^  Dne  4.  listopadu. 


220  C.  97.     1414,  Novemb.  6. 

Salus  a  Christo  Ihesu.  Karissimi !  Scitote,  quia  ^  bene  sto  per  omnia. 
Veni  sine  salvo  conductu  pape '  ad  Constanciam ;  rogetis  ergo  deum,  ut 
det  mihi  constanciam.  quia  multi  adversarii  et  fortes  insurgunt  contra 
me,  quos  presertim  concitat  venditor  indulgenciarum,  Patliawiensis  de- 
canus,  iam  prepositus,-  et  Michael  de  Causis,  qui  semper  anectit  pro- 
cessus  contra  me.-  Sed  nichil  horum  timeo  nec  vereor,  sperans,  quod 
post  magnam  pungnam  magna  sit  victoria,  et  post  victoriam  maius  pré- 
mium'' et  maior  'confusio  persequencium. 

Papá  non  wlt  tollere  processus*  et  dixit:  .,Quid  ego  possum?  tamen 
vestri  faciunt!"  Sed  locuti  šunt  duo  episcopi  et  unus  doctor  cum  domino* 
Johanne  Kepka,*"  quod  ego  sub  silencio  concordarem.  Et  sic  cognosco, 
quod  timenf  meam  publicam  responsionem  et"  predicacionem,"  quam, 
spero  de  dei  gracia/  consequar,"  dum  rex  Sigismundus  affuerit.  De  quo 
mihi  nuncciavit  dominus  Wenceslaus  *  de  Lestna,''  quod  valde  fuit  gavi- 
sus,  quando  ipse  nobilis  dominus  Wenceslaus '  dixit  sibi,  quod  equito  di- 
recte  ad  Constanciam  sine  salvo  conductu. 

In  omnibus  civitatibus  bene  stetimus,  honorati''  sumus  et  intima- 
ciones  apposuimus  latinas  et  theutonicas Mn  civitatibus  imperialibus,  in' 
quibus'  habui  collaciones'  cum  magistris.  Et  habui  unum  precursorem, 
episcopum*'  Lubucensem,"'  qui  uno  nocturno  nos  semper  precessit,  et 
diwlgavit,  quod  me  ducerent  kathenatum  in  curru,  et  quod  caverent  me, 
quia  ego  cognoscerem  mentes"  hominum.  Et  sic°  quando  propinquavi- 
mus''  alicui  civitati,  occurrebant  nobis  turbe''  quasi'  ad  spectaculum. 
Sed  confusus  est  inimicus  mendacio,  et  populus  gratus  fuit,  quando 
audivit  veritatem.  Čerte  Christus  Ihesus  „est  mecum  tamquam^  bellator 
fortis";  ideo  non  timeo,  quid  faciat  mihi*  inimicus.  Vivatis  sancte,  oretis 
devote,  ut  dominus  misericors  assistat '  michi,  defendens  in  me  finahter 
legem  suam.  Datum  in  nocte,  in  die  sancti  Leonardi.* 

Estimo,  quod  deficiam  in  necessariis,  si  protrahetur  concilium.  Ideo 
quos  sentitis  amicos,  petatis  ab  eis  suffragium;  sed  primo  petatis  sub 
condicione.  Salutetis  omneš  amicos  et  amicas,  incitantes  eos,  ut  orent 
deum  pro  me,  quia  necesse  est. 

V  M  nadpis :  ,Alia' ;  podobné  v  Ep :  ,Alia' ;  v  Op  (vzhledem  k  úhrnne'mu 
označení  všech  těchto  dopisů,  v.  poznámku  při  č.  86)  pouhé  řadové  číslo :  Ví. 


^  quod  Ep  (Op).  —  ^  pretiiim  Ep  (Op).  —  "^  Joauue  Lepká  Ep  (Op).  —  **  timeaut 
Ep  (Op).  —  ^  chybí  v  Ep  (Op).  —  ^  chybí  v  M.  —  «  quod  sim  eam  consequuturus  Ep 
(Op).  —  ■'  Lescna  Ep  (Op).  —  '  Veuceslaus  Ep  (Op).  —  •<  horati  M.  —  '  collocuciones  Ep  (Op). 
—  ">  Lubecensem  Ep  (Op).  —  "  mentem  Ep  (Op).  —  °  Et  hoc  módo  Ep  (Op).  —  f  appro- 
piaquavimus  Ep  (Op).  —  '^  v  M  opraveno  z  turba.  —  "■  tanquani  Ep  (Op).  —  *  asistat  M. 

'  Glejtu  papežova  neměl  Hus  vůbec,  takže  tvrzení  Jest  zcela  správné'.  —  ^  Václav 
Tiem  z  Mikulova,  r.  1412  jakožto  děkan  Pasovský  hlasatel  odpustkú  v  Praze,  od  r.  1414 
probošt  Pasovský.  —  ^  Srvn.  u  Petra  z  Mladoňovic,  Palacký,  Doc.  str.  247,  Hofler  I  str. 
128—129  a  list  c.  96.  —  "  Vydané  ^udci  v  Římě.  —  '  Viz  c.  89  a  90.  —  "•  Byl  to  biskup 
Lubušský  (Lebus)  Jan  de  Borsnicz.  —  "  Jer.  20,  11.  —  '  Dne  6.  listopadu. 


Č.  98.     1414,  Novemb.  10.  221 

98. 

M.  Jan  Kardinál  z  Rejnštejna   dává  přátelCím   v  Čechách   zprávy  o  pří- 
chodu do  Kostnice,  zrušení  interdiktu  a  chování  Husově  i  jeho  ochránců. 

V  Kostnicí,  1414,  Novemb.  10. 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (="31)  str.  27;  druhý  rukopis  zastupují  Epi- 
stolae  (=  Ep)  =  Opera  (=^  Op). 

Epistolae  C  4—C  5  =  Opera  I,  58  č.  IIII  -=  P  str.  73—74  č.  IIII ;  Hofler 
I,  130—131  (zM);  Palacký,  Docum.  str.  79—80  č.  42  (z  AI).  —  Český  pře- 
klad Mareš  str.  143—144  (při  č.  53)^165—166  (při  č.  53")  =  str.  94  (při 
c.  53^ ;  překlad  jen  posledního  přípisku,  který  prohlašuje  za  Husův,  Flajšhans, 
Listy  z  Kostnice  str.  29  č.  10  =^  Flajšhans,  Listy  str.  100  c.  LIV. 

Srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  52  pozn. 

Fautores  et  amici  karissimi !  Quamquam  pliires  literas  vestris  ami- 
ciciis,  itineris  nostri  ac  stacionis  nunc  in  Coiistancia  modům"  declarantes, 
veraciter  dirrexisse  meminimus':  nunc  tamen,''  ut  utique  affectum  con- 
tinuum  erga  comunitatem  vestram  ostendam,  scire  vos  cupio,  quia  heri" 
auditor^  sacri  utinam  palacii  apostolici"  cum  episcopo  Constanciensi ^ 
venerunt  ad  hospicium  nostrum  una  cum  officiali  Constanciensi '  et  Ma- 
gistro locuti  šunt,  qualiter  altricacio''  magna  inter  papám  et  cardinales  ^ 
versata  est  ^  de  interdictó  fulminato  pretenso  ^  contra  Magistrům  nostrum ; 
et  breviter  concluserunt,  quoď'  aecedant  Magistrům,  intimantes  sibi, 
quia  papá  de  plenitudine  potestatis  suspendit  lam  dictum  interdictum 
et  sentencias  excomunicacionis  contra  Magistrům  Johannem  latas;  ro- 
gantes  eum  nichilominus,  quod  propter  scandalum  populi  et  rumorem 
evitaiidum  solum  eorum  missacionibus  solempnibus'  non  intersit,  sed 
alias  liberrime  tam  civitatem  Constanciensem*"  quamque'  ecclesias  et 
quelibet  loca  visitet  iuxta  placitum  suum.  Et  ut  veraciter  concepimus,"' 
utique "  timent  omneš  predicacionem  futuram  ad  clerum,  quam  Magister 
Johannes  predicare  intendit.  Nam  aliquis,"  nescitur  an  amicus  vel  ini- 
micus,  heri^  intimavit  in  ecclesia,  quia  Magister  Hus''  dominico^'  proximo'' 


*  nedum  M;  v  Ep,  Op  chybí.  —  ^  tamen  nuuc  Ep,  Op.  —  "  apostolice  M ;  utiuaiu 
sacri  pallatii  apostolici  Ep,  Op.  —  "*  altercacio  Ep.  Op.  —  ^  cardiual.  Ep ;  cai-dinalium 
Op.  —  f  sit  Ep,  Op.  —  ^  v  M  opraveno  z  pretenco.  —  ''  ut  Ep,  Op.  —  '  solennitatibus 
Ep,  Op.  —  ^  cfiybí  v  Ep,  Op.  —  'quam  Ep,  Op.  —  •"  comperimus  Ep,'Op.  —  "  nisi 
quod  Ep,  Op.  —  "  alias  Ep,  Op.  —  p  M.  Joaniies  Hus  Ep,  Op.  —  ')  dominica  proxima 
Ep,  Op. 

'  Listy  takové  (mimo  Husovy)  nejsou  známy.  —  -  Dne  9.  listopadu.  —  "  Neznámo, 
který.  —  ^Biskupem  Kostnickým  byl  Ota  III  z  Hachberyu,  Jenž  však  osobné  sotva 
přisel;  snad  se  pisatel  mýlí  s  Jeho  yen.  vikářem  (byl  to  M.  Hans  Tenyer),  o  Jehož  ná- 
vštévě  u  Husa  spolu  s  officiálem  mluví  (ač  arci,  zdá  se,  při  Jiné  příležitosti)  Richen- 
thal  (vijd.  Buck  str.  76—77).  -   '' M.  Konrád  Helye.  —  '^  Dne  11.  list. 


222  C.  98,  99.     14U.  Xovemb.  10.  —  ca  Nov.  10. 

predicabit  ad  clerum  in  ecclesia  Constanciensi,  et  cuilibet  presenti  dabit 
iinum  ducatum. 

Et  ideo  liberi  siimus  omnino''  in  Constancia,  et  Magister  cottidie 
divina  peragit  et  in  tota  via  peregit  hiicusque.  Et  Magister  cum  con- 
silio  regis  resedit,  quod  in  factis  veritatis  et  sul s  usque  adventům' regis 
Hungarie  nichil  attemptet,  quia  in  factis  concilii  nihil  adhuc  est*  incep- 
tum  et  nec  aliqua*"  alicuius  regis  vel"  principis  venit  ambaxiata,'  nec 
pro  parte  Gregorii  vel  Benedicti"  vel  eorum  ambaxiatorum  "^  adhuc  ali- 
quid  čerti''  auditur,  et  nec  speramus  adhuc  in  aliquot  septimanis  con- 
cilii inicium.  Sciatis  et  illis  dicite,  quia  omneš  personahter*  citati-'  et" 
sic''  de''  aliis,"  ut  scitur,  in  hostiis  et  valvis  ecclesiarum  publice  denunc- 
ciantur,  ut  sibi  videant^  et  Michael  de  Causis  ryčně'*  faciť"'  facta  sua. 
Dominus  Johannes'  Kepka""  et  dominus  Wenceslaus"^  de  Lestna"  šunt 
intrepidi  et  zelotypi""  promotores  et  protectores  veritatis.  Scriptum  in 
Constancia,  sabbato  proximo  ante  Martini."  Auca'^  nondum  est  assata, 
nec  timet  de  assacione,  quia  presenti  anno  sabbato  ante  Martini  festům 
ipsius  occurrit"  celebris  \igilia,  ubi  auce  non  comeduntur. 

V  M  ku  konci  připsáno :  ,Ista  epištola  videtur  fóre  Cai-dinalis  Ma^stri 
Johannis.  plebani  in  Janouicz'.  —  V  Ep  (Op)  nadpis:  ,Sequitur  epištola  et 
plures  alie  tara  in  Bohemico  quam  in  Latino,  que  scripte  šunt  Constancie  ^'  per 
Magistrům  Johannem  Hus  ad  populum  et  ad  amicos  suos  speciales.  Videtur 
autem  hec  epištola  esse  Magistři  Johan[ms]  plebani  de  Janowitz'. 

99. 

M.  Jan  Hus  Jakoubkovi  ze  Stříbra  píše  mimo  jiné'  o  očekávaném  slyšení: 

^Inimici  mei  dixerunt,  quod  nulla  mihi  dabitur  audiencia,  nisi  prius  solvam 

duo  milia  ducatorum  Antichristi  ministris  pro  impensis". 

[V  Kostnici?  1414,  (Nov.  4—26)  ca  Nov.  lOj 

Ztracen,  jen  zmínku  svrchu  citovanou  uvádí  Hus  v  liste'  c.  110. 
O  čase  v.  Novotný,  Listy    Husovy   44,   52  pozn.:  počítá  ho,  asi  nedo- 
patřením, k  oněm  čtyřem  z  ciziny  psaným,  o  nichž  mluví  Hus  v  listě  ze  dne 

<-  chybí  v  M.  —  ^  usque  ad  adventům  Ep,  Op.  —  ^  est  adhuc  Ep,  Op.  —  "  aut  Ep, 
Op.  —  ^  ambasiata  Ep,  Op.  —  ''  ambasiatorum  Ep,  Op.  —  "  čerti  aliquid  Ep,  Op.  — 
>  citati  personaliter  Ep,  Op.  —  ^  v  M  nad  t  znamení  skratky,  ale  nedopsané.  —  ^*  místo 
ryčně  facit  v  Ep.  Op  rytmisat.  —  ''^  Lepká  Ep,  Op.  —  "Venceslaus  de  Lesscna  Ep; 
Wenc.  de  Lescna  Op.  —  ^^  intepidi  et  zelopidi  M.  —  *^  occurrit  ipsius  Ep,  Op.  —  "  v  Op 
začátek  zní  takto:  Epištole  tam  Bohemice,  quam  Latine,  scripte  Constancie. 

'  Řehoř  XII  a  Benedikt  XIII.  —  ^  Míněni  dvořané  Václavovi  a  měšťané  Pražští, 
jejichž  obsílku  Michal  de  causis  vymolil  a  později  zdůrazňoval;  v.  Novotný,  VCAkad. 
XXIV,  420  n.  —  '•  Jan  z  Clilumii.  —  ''  Václav  z  Dube.  —  "Dne  10.  listopadu.  —  '^  =  Hus: 
mysliti,  ze  jest  to  vlastnoruční  přípisek  Husův,  nevidím  důvodů. 


Č.  99,  10).     1414,  ca  Nov.  10.  —  Nov.  16.  223 

4.  listopadu  (é.  96).  Ale  citovaná  svrchu  slova,  ač  nejsou  rozhodující,  ukazují 
přece  spíše  již  na  pobyt  v  Kostnici,  a  omyl  s  listem  Kardinálovým  (v.  c.  98) 
svědčí,  jak  jistě  právem  upozornil  Novotný,  pro  stejnou  asi  dobu  vzniku 
s  listem  oním. 

Český  překlad  citátu  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  19  č.  6. 


100. 

M.  Jan  Hus  Pražanům :  napomíná  ke  křesťanskému  životu  a  dává  zprávy 
o  svém  pňjezdu  do  Kostnice. 

V  Kostnici,  1414,  Nov.  16. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  28 — 29;  rkp.  křižovnický  XXII  A  4 
(^  Cr)  str.  422—426. 

ČČM  1848  str.  401—403  (z  Cr) ;  Hófler  I  str.  134—135  (z  M) ;  Erben 
III  str.  279—280  č.  7  (z  M)  =  Duch  Jana  Husi  str.  179—181  č.  7;  Palacký, 
Docum.  81—82  č.  43  (z  M  +  Cr)  =^  Mareš  str.  143—146  č.  53  =  str.  165 
až  168  č.  53^  =  str.  95—96  č.  53^  ^- (Horálek,  Listy  ze  žaláře  str.  7—9)^ 
Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  31 — 33  č.  11  =^  Flajšhans,  Listy  str.  100  až 
102  č.  LV.  Latinský  překlad  Epistolae  f.  C  7—C 8'  =^  (Crispinus)  Acta  mart. 
str.  124—127  =  Act.  et  monim.  str.  28  =  Op  I  f.  58'— 59  č.  VII -=P  str.  75 
č.  VII  ^^  Camerarius,  De  Fratrum  orth.  eccl.  str.  213 — 214  č.  II;  Palacký, 
Doc.  str.  82—83. 

Věrným^  a  v  pánu  bohu  milým  bratřím  i  sestrám  všem,  jenž  mi- 
lují pravdu  pána  Jezu  Krysta*:  pokoj  vám  od  pána  boha  a  od  Ježíše 
Krista,''  aby  hřiechóv  sě^  varovali,  v  jeho**  milosti  přebývali,^  v  ctno- 
stech* prospívali  a  po  smrti  v  radost  věčnu  vstúpili.^ 

Najmilejší!  prosím''  vás,'  aby''  jsúce  živi  vedle  božího  zákona,' pilni 
byli  svého  spasenie,"'  slyšíce  slovo  *boží"  v  opatrnosti,  aby  nedaU  se 
zklamati  poslóm  Antikristovým,"  jenž  hříchy''  lidu  lehčie,''  z  hříchu  ne- 
trestcí,  svým  starším  pochlebují,  hříchóv  lidu  neoznamují,  sami  se  ve- 
lebie,""  z^  svých  skutkóv*  se'  honosie,  moc  svú  veličie,  ale  pána  boha' 
Ježíše"  v  pokoře,"  v  chudobě,  v  trpědlivosti*  a  v  práci  následovati  ne- 
chtie."  O  nichž  prorokoval  jest  milostivý^  spasitel  a'  řka':  „Vstanu   fa- 


» Věrným  —  Krysta  chybí  v  M.  -  ^  Krysta  Cr.  —  <=  se  Cr  a  tak  vždy.  —  ''  jeho 
(gieho)  M.  —  ^přebývali  Cr.  —  W  cnostech  M  a  za  tím  šltrtniito  přebývali;  prospie- 
valí  v  ctn.  Cr.  —  srvstúpili  v  rad.  věc.  Cr.  —  ^  prosímť  Cr.  —  'chybí  v  M.  —  ^v  M 
za  tím  škrlmito  fu.  —  '  zák.  bož.  Cr.  —  '"  spassenie  ilí".  —  "  božie  Cr.  —  °  Antykryst. 
Cr.  —  i'  v  M  opr.  z  hřích ;  hřiechy  Cr  a  i  dále  vždy  ie.  —  i  lechčie  M,  oprav,  z  lechce. 

—  '  v  M  oprav,  z  velebí.  —  *  chybí  v  Cr.  —  *  svých  skutkóv  Cr.  —  "  Ježíše  Krysta  Cr. 

—  "  pokoře  Cr.  —  '''  v  utrpení  Cr.  —  "v  M  opraveno  z  nechtí.  —  y  milosrdný   Cr. 

'  Srvn.  Mat.  24,  24  a  24.  5. 


224  Č.  100.     1414,  Nov.  IH. 

lesní  prorokové  a  svedu  mnohé^.  A  vystříhaje^  své  věrné  die^:  „Varujte 
se  od  falešných  prorokóv,  jenž  přichodie"'  k  vám  v  ruše  ovčím,""  a  vnitř 
jsú  vlcie"  hltaví;  *po  ovoci'*''  jich  poznáte  je". 

Jistě"  potřebie"  jest  vehké-  věrným  křesťanem,''''  aby  pilně  se 
ostřiehali " ;  neb  die  spasitel,^  že  i  vyvolení  boží '  byli  by  svedeni,  by  to 
mohlo  býti.  1'  protož,  najmilejší,  bděte,  aby  lest  Antykrystova '  ďábelská 
vás  nepodtrhla.''''  A  tiem"  buďte  pilnějšie,"""  cím  viece  Antikrist  °  sě  pro- 
tiví; neboť'  súdný  den  se  bh'ží,  smrt  mnohé  trutí""  a  synóm  božím  ne- 
beské se  královstvie ""  blíží.  Pro  něž""  své  tělo  kroťte '''^  a  smrti  sě  ne- 
bojte, spolu  se  milujte  a  pamětí,  rozumem""  a  volí  v  bohu  vždycky 
stójte.  Den  súdný  buď  vám  před  očima  hrozný,  aby''  nehřešili,"  a  radost 
věčná,  aby''  po  nie  tužili.  Umučený""  náš'  pán,'  milý'  spasitel"  budiž' 
nám'  vždycky'  na'  paměti,'  abychom""  s  ním  a'  pro  něho  mile''''  a' 
rádi '  trpěli ;  neb  když  jeho  umučenie  ■'-'  sobě '  ku  paměti  přivedete,  tehdy 
mile""  všecka'  protivenstvie "  podstúpíte,  lánie,  haněnie,  bitie'''  i  vězenie, 
a  bude-li  jeho  drahá'  vuole,''  i  smrt  tělestnú  pro  jeho   drahú   pravdu.^'' 

Viete,  najmilejší,'^  že  mnohým'  haněním  Antikrist"  na  nás  sě  osopil,'' 
a  ještě '=  mnohým  na  vlase'"  jest'  neuškodil,  jakožto  i  mně,'"  ač  sě  jě'" 
velmi  obořil  na  mě.  Protož  prosím  vás,  abyste  snažně"  pána  boha  za' 
mě'  prosili,  aby  mi  ráčil  dáti  múdrost,  trpělivost,  pokoru'  i'  statečnost'" 
k  setrvání  v  své  pravdě. 

Jižť  mě  jest  dovedl  do  Constancie  beze  všie  příkazy'";  a'  na  všie 
cestě  jeda  zjevně  jako  kněz  a  sám  sě  hlasitě  oznamuje  hdu  ve  všech 
miestech,'  nenalezl  sem  zjevného  nepřítele,'"  aniž  bych  jich  měl  mnoho 
v  Constancí,  kdyžby  České'"  žákovstvo,  jenž  lanžujě  po  obrocích"'  a  po 
lakomství,  lidí  na  cestách  nesvodilo.""  A  ufámť  milosrdnému  spasiteli" 
i  matce  milé  boží  i  všem  svatým  i  vší  říši  nebeské  i  vašie  modlitbě, 
žeť  stanu  v  pravdě  boží''  až  do  smrti. 

Vězte,  žeť  sú  pro '"  mě  nikdež "'  služby  nestavili,  ani "'  v  Constancí, 
v  níž  jest  sám  papež  za  mne'"  slúžil.*  Buďtež  pánu  bohu  poručeni,  mi- 

^v  M  opraveno  z  vstrihaje;  Cr ;  vystřiehaje  —  ^^  \ytichá7.e\í  Cr.  —  '''' ovčiem  Cr.  — 
'^'^  v  M  opraveno  z  vlci.  —  ^^  ovci  M,  jich  mezi  řádky,  v  Cr  chybí.  —  ^^  Věrně  Cr.  — 
"  v  M.  opraveno  z  potřebí.  —  "^  převelmi  veliké  Cr.  —  ^^  křesťanóm  Cr.  —  "  v>-stíiehali 
Cr  —  ''''  nepodtťhla  vás  Cr.  —  ''  í»  ilf  opraveno  z  tím.  —  """  pilnější  Cr.  —  ""  tratí  Cr.  — 
°°  královstvie  se  Cr.  —  pp  něžto  Cr.  —  ii  skroťte  Cr.  —  ■''■  rozomem  Cr.  —  ^^  abyste  Cr. 

—  "nehřešili  Cr.  —  ""  v  M  vadné  opraveno  na  umučenie;  Cr:  ukřižovaný  —  '•'■'v  M 
spassitele  (konečné  e  nadepsáno).  —  «"*  aby  M.  —  '"'  milě  Cr.  —  >>"  v  M  opraveno  z  umu- 
čené. —  "  stvie  v  M  nad  řádkem.  —  ""^  v  M  opraveno  z  biti.  —  ^'^  vole  Cr;  vole  jeho 
i¥.  —  ^''milě  podstúpíte  dodává  Cr.  —  ^^  v  M  opraveno  z  Vietie  najmilejšie.  —  ^fAnt. 
ďábel  na  nás  se  ošklebil  Cr.  —  ''^  ještě  Cr.  —  ^^  za  vlas  Cr.  —  "  mne  M.  —  ^^  jesti  Cr. 

—  =>'  pilně  Cr.  —  *■"  ustavičnost  Cr.  —  ^"  překážky  Cr.  —  ^°  zjevného  nepřietele  Cr.  — 
^i' v  M  opraveno  z  České.  —  ^ilanžuje  po  obrociech  Cr.  —  ^"^  nesvodili  Cr.  —  ^^  v  M 
za  tím  vyškrabáno  všem  svatým  a  další  až  po  říši  nebeské  chybí.  —  ^*  božie  Cr.  — 
^"za  Cr.  —  ^^nikdyž  Cr;  v  M  oprav,  z  nikdiž.  —  ^"^^  aniž  Cr.  —  ^^  v  niež  jesti  za  mne 
(oprav,  z  měj  sám  papež  Cr. 

■Mat.  7,  15—16.  —  ^  Mat.  24,  24.  —  ^  Při  zahájeni  koncilu  dne  5.  listopadu. 


Č.  100,  101.     1414,  Nov.  16.  —  Nov.  3— Nov.  25.  225 

losrdnému  pánu '  Ježíšovi,  bohu  pravému,  synu  čisté  panny  Marie,  jenž 
jest  nás  svú  ukrutnú^^  a  ohavnú  smrtí  vykúpil  bez  našeho  zaslúženie 
od  muk  věčných,  od^^  moci  ďáblovy''"  a  od  hřícha. 

Psán  hst  v  Konstancí,  na  den  svatého^  Othmara,'"*  dobrého""*  sluhy 
pána  našeho  Jezu'"'  Krista,  jenž  jest  požehnaný  na  věky,  amen.*" 

Mistr  Jan  Hus,  kněz  a  sluha  boží  v  naději.''" 

V  M  nadpis:  ,hi  wlgari  ad  populum';    v  Ep  nadpis  týž;   nadpis    v    Op 
učiněn  teprve  od  vydavatelů. 


101. 

Mistr  Jan  Hus  přehlíží  stručné  průběh  své  pře  u  kurie  a  připojuje  né- 
které  doklady  z  kanonického  práva  o  správnosti  svého  postupu. 

[V  Kostnici,  1414,  Nov.  3— Nov.  25 J 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  198—204;  rkp.  univ.  ttnih.  III  G8 
(^  Uvt)  f.  101— 103' ;  rkpis  téže  finih.  IVF25  (^  Uiv)  f.  197— 200' ;  rkpis 
dvorní  knih.  Vídeň.  4511  (^^  Vbnd)  f.  109'  -  112 ;  jiný  rukopis  byl  v  před- 
loze rkpu  4524  (Vdn) ;  v.  závěreční  poznámku ;  jiný  rukopis  zastupují  Op. 

Opera  I  f.  86—88' --^P  str.  109—111;  Hófler  II,  290—296  (z  M) ;  Pa- 
lacký, Docum.  188 — 193  (z  M,  Vbnd).  —  Český  překlad  Flajšhans-Svoboda, 
M.  Jana  Husí  Sebrané  spisy  I  (v  Praze  1904)  str.  67 — 73  =  Flajšhans,  Obrany 
V3  vyhnanství  (Sv.  knih.  1248—1249)  str.  65—79  č.  9. 

Autorství  Husovo  zaručeno  (vedle  zmínek  rkpisných)  obsahem  i  formou, 
ač  ve  chvatu  vloudily  se  některé  omyly ;  projev  psán  až  v  Kostnici,  ale  možno, 
že  doklady  z  dekretu  posloužil  svému  příteli  Jan  z  Jesenice  již  v  Praze.  Pa- 
lacký poslední  část  (Clemens  papá  a  d.)  vynechává,  ale  neprávem,  čte  se  ve 
všech  rukopisech. 

Primům^  dominus  Sbinco''  Pragensis  archiepiscopus  fecerat  mandá- 
tům' magistris,  doctoribus,  baccalariis  et  studentibus,  ut  libros  Wykleff ' 
reponerent,  ut  in  quibus  errores  reperirentur,   in  dei   nomine   combure- 


Č.  100:  ^y  synu  božiemu  z  čisté  panny  narozenému,  kterýž  jesti  nás  ukrutaií  svú  Cr. 
—  ^^  a  od  Cr.  —  '"^  ďábelské  Cr.  —  ^'^  v  M  nad  tím  jinou  niltou :  feria  sexta  post  Mar- 
tini. —  ^^  dobrého  —  amen  chybí  v  Cr.  —  ^^  v  M  opraveno  z  Jizu.  —  ^^  M.  Jan  Hus, 
v  naději  boží  kněz  a  sluha  pána  Ježíše  Krysta  Cr. 

Č.  100:  ''  V  pátek  dne  16.  listopadu. 

Č.  101:  «1"'  Vbnd.  —  "  Sbynk.  Uiv,  Op.  —  '^  Wykleph  Uvt;  Vicleff  Vbnd;  Wicleff 
M;  Wigleff  Op. 

Č.  101 :  '  První  nařízení  Zbyňkovo  vydáno  r.  1408,  tenkrát  v.sak  odvolání  podáno 
jen  jménem  pěti  studentů,  nikoli  také  Husovým. 

15 


226  C.  101.     1414.  Nov.  3 -Nov.  2.). 

reiitur.'^  Item  fecit  mandátům-  omnibus  plebanis  et  predicatoribus,  ut 
populo  diserte  exponerent,  quod  post  prolacionem  verborum  a  sacerdote 
in  consecracione  sacramenti  venerabilis  nichil  aliud  remanet,^  nisi  corpus 
Christi,  et  in  calice  nicliil  aliud  nisi  sanguis*  Christi. 

Et  quia  primům  mandátům  fuit  irracionabile "  et  contra  libertates  et 
privilegia  universitatis,  puta  de  reposicione  librorum  ad  comburendum,'' 
et  secundum'  mandátům''  continebat  errorem  intollerabilem,  ymmo'  he- 
resim,  cum  post  consecracionem  non  solum  est  corpus  Christi  in  sacra- 
mento  venerabili,  nec  solum  sanguis*  in  calice:  ideo  ab  illis  mandatis 
fuit  appellatum'"  ad  sedem  apostolicam  tempore"  Gregorii"  Xll. 

Demum  dominus  Sbinco,''  non  valens   in  hiis  suam  voluntatem  per- 
ficere,  exposuit  ipsi  pape  Gregorio"  XII,  et  post  responsionem  suam  ad 
obedienciam^  domino  *  Allexandro ''  quinto,  quomodo'^  in''^  regno  Boemie/  *ii'i' 
in  civitate  Pragensi  et  marchionatu  Morauie '  pullulassent  errores  et  he- 
reses  ex  libris  Wycleff  *  et  ex  incautis "  predicacionibus,  que  f lunt  in  capel- 
lis  in  civitate  et  diocesi''  Pragensi.    Et   dominus  Allexander,'''  sinistre  et 
mendose  iniormatus,  mandavit  per  rescriptum  suum  dieto  domino  Sbin- 
coni,''  ut  diligenciam  apponeret,  et  si  qui  šunt   errores  vel  hereses,  ex- 
tirparet'';   et  mandavit,   quod  *nullibi   predicaretur  verbum   dei   ad  po-  *io]' 
pulum.  nisi  in  ecclesiis  kathedra*libus,'    collegiatis,   monasteriis   et  par-  *i9'' 
rochialibus,^  sed  non  in  capellis  eciam  ad  hoc   a  sede  apostolica  confir- 
matis  et  privilegiatis.^ 

Et  quia  dictum  ipsius  pape  Allexandri '''  rescriptum  fuit  tacita  veri- 
tate,  suggesta"^  falsitate,  surrepticie  impetratum,  eo  quod  usque  presen- 
tem''''  diem  nullus  Bcemus"^  ab  illo  tempore  est  inventus  pertinax  he- 
reticus,  *ut  falše  pretendebatur,  tum  eciam,  quia  verbum  dei  non  debet  *ií>y; 
a  capellis  excludi,  cum  non  debeat  esse  alligatum,"  cum  multe  siiiť"'^ 
capelle  in  regno  Roemie""  pro  predicacione  verbi  dei  ad  populum  in  be- 
neficia  perpetua  per  ordinarios  canonice  fundate,  erecte  et  dotate  et  per 
sedem  apostolicam  confirmate ;  tum  eciam,   quia  dominus  Sbinco  ^  libros 


•^  comburentur  Uvf.  —  ^  reraaneret  Uvt,  Vbnd.  —  '  sagvis  Uiv,  Vbnd. —  "irratioiia- 
bile  Op.  —  '^  conibmrendum  Uvt.  —  '2™  Uiv.  —  ^Palacký  dodává  mylně  cum;  chijbí 
v  Uiv,  Uvt,  Vbnd,  Op.  —  '  ymo  Uiv,  Unt.  —  ™  apelat.  Vbnd.  —  "  Gregoři  duodecimi 
Uvt;  Gregorii  12  Op. —  "Gregorii  Vbnd;  Gregorio  XII°  Uiv,  Uvf;  Gregorio  12  Op.  — 
p  Alexandro  Op;  Alexandro  5'°  Vbnd.  —  'i  comodo  Uvt.  —  ^^  chijbí  v  M.  —  ■■  Bohem 
Op.  —  ^Moravie  Vbnd.  —  tWikleff  Uvt;  Wicleff  M;  Vicleff  Vbnd;  Wigleff  Op.  —  "  ex 
tantis  Uvt.  —  ^'  dj'oc.  Uiv.  —  '^'  Alexand.  Uvt,  Op.  —  '^  ve  Vbnd  opraveno  z  exstirparet. 
—  >■  cathed.  Uiv;  cated.  Uvt.  —  ^  pm-och.  Vbnd,  Op.  —  ^*  et  siiggesta  Uiv,  Uvt,  Vbnd, 
Op.  —  '^*'in  pres.  Op.  —  "  aligatum   Uvt.  —  '"'šunt  Vbnd. 

-Nařízení  takové  vydáno  poprvé  r.  1406  a  opakováno  r.  1408  a  1410;  Hus  míní 
nařízení  druhé  (které  arci  bylo  s  prvým  stejné),  ale  odvolání  jeho  jménem  podáno  teprv 
proti  třetímu;  v.  c.  17.  —  ^Správné  praví  se  ,tempore  Gregorii';  stalo  se,  když  ještě 
Řehoř  v  Cechách  uznáván,  ač  sám  jiz  věcí  se  nezabýval.  —  *  Zbyněk  přihlásil  se  k  Alexan- 
drovi V.  dne  2.  září  1409;  srvn.  Palacký,  Docum.  str.  372 — 373.  —  '■'  Nařízení  Alexandra 
V.  ze  dne  20.  prosince  1409  vydal  Palacký,  Docum.  374—376. 


Č.  101.     1414,  Xov.  3— Nov.   25.  227 

Wycleff"  nedum  examhiatos,  sed  iiec"  perlectos,  per  suam  diffinativani 
sentenciam  fecit  igne  concremari  •* :  ideo  ex  hiis  et  aliis  causis  fiiit  iterum 
ad  sedem  apostolicam '  appellatum,'"  et  causa  fuit  publice  per  proposi- 
cioiiem  consistorialem  certo  commissa^-  auditoři.* 

Tandem  causa  appellacionis  nondum  inchoata,  et  domino  AUexan- 
dro"  defuncto,  dominus  papá  Johannes  XXIII''''  causám  premissam  quatuor" 
comniisit ''''  cardinalibus,"  qui  convocantes '"'"  universos  doctores  tiieolo- 
gie,""  tunc  Bononie*  existentes,  libros  Wicleřf"  examinandos  commise- 
runt,''''  ubi*  inter  cetera  per  maiorem  partem  fuit  conclusum,"  quod  libri 
Wycleff"  non  debeant  comburi  per  prefatum  dominům''''  Sbinconem.'' 

Demum  quidam  emuli  proposuerunt  domino  Johanni  pape,  quod  Ma- 
gister Johannes  Hus'*'*  predicasset  multos  errores  et  hereses,  petentes 
ipsum  obinde "  tamquam  suspectum  de  heresi  personaliter  ad  Romanám 
curiam  citari.'"  Item  dominus  Johannes  papá  dietám  causám  commisiť' 
domino  cardinali  de  Cohimpna  examinandam,  ut,  si  ita  inveniret,  quem- 
admodum  fuit  propositum,  ipsum  Magistrům  Johannem  Hus'*''  persona- 
liter ad  curiam"  citaret.  Item  dictus  dominus  cardinalis,  salva  sua  reve- 
rencia.  perperam  procendes  in  examinacione  testium  pro  verificanda 
proposicione  predicta,  nec  admittens  alias  probaciones  et  relaxacionem 
dicte  citacionis  personalis,  sibi  per  dominům  papám  řactam,  supprimens, 
ipsum  Magistrům  Johannem  Hus''''  ad  curiam  Romanám  personaliter 
citavit." 

Tandem  p:ndente  termino  citacionis  serenissimus  princeps  et  'do- 
minus Wenceslaus,""  Romanorum  rex'  et  Boemie '  rex,  nec  non  illustris- 
sima  domina''''  eť"  domina''''  Zofia,'"'  regina  Boemie/  barones,"'^  univer- 
sitas  studii  Pragensis  et^^  civitates  Antiqua  et  Nova  Pragensis"  desti- 
naverunt  certos  suos  ambasiatores  domino  pape  et  dieto  domino  cardinali, 
iteratis  vicibus  supplicantes,  ut  personálem  huiusmodi  citacionem  rela- 
xarent  ex  eo,  quod  dictus  Magister  Johannes  Hus  iniuste  esset  accusa- 
tus"  per  emulos,  quodque  ipse  Johannes   Hus"''  non  posset  pertransire 


*v  M  in  marg.  červeně,  v  Vbnd  černé:  ,Nota'. 

"Wicleff  M;  Wiklef  Uvt;  Vicleff  Vbnd,  Wigleff  Op.  —  "ye  Vbnd  mezi  i-ádliy. 
—  srscomissa  M,  Uiv,  Uvt.  —  '"' XXíII"'  Vbnd;  23  M,  Op;  23"^  Uiv.  —  "  IIII  M;  4o'- 
Vbnd.  —  ^^  comis.  M,  Uvt,  Vbnd.  —  "  ordiiialibus  M.  —  """  conocantes  M.  —  ""  teologie 
Uvt,  Vbnd.  —  °°  Wiklef  Uvt;  Vicleff  Vbnd;  Wigleff  Op.  —  p"  cliybi  ve  Vbnd.  —  i^  H, 
Vbnd.  —  '■'■  abinde  Uvt,  Op,  —  *'  comis.  M,  Vbnd.  —  "  ad  cui\  person.  Vbnd.  —  ""  Wen- 
cen.  Uiv ;  Ven.  Vbnd.  —  ' '  v  Op  chybí;  rex  etc.  Vbnd,  kde  další  (po  nec)  chybí.  — 
''"■  Zophia  Uiv,  Uvt;  Sopliia  Op.  —  "'^  barron.  M.  —  >>'  et  —  Pragensis  chybí  v  M,  Uiv, 
Op.  —  ^^  acus.  Vbnd. 

'^  Dne  16.  července  1410.  —  "  Apelace  tentokrát  i  jménem  Husovým  podaná  oti- 
štěna svrchu  jako  č.  17.  —  ^  Bližších  zpráv  o  tom  není.  —  °  Notářskou  listinu  o  iom  ze 
dne  25.  list.  1410  uveřejnil  Palacký,  Docum.  str.  426—428.  —  ''  Srvn.  supliku,  již  cituje 
ve  svém  rozhodnutí  ze  dne  25.  srpna  1410  Odo  de  Colonna;  Palacký,  Docum.  str.  404 
až  406.  —  ^^Obsílka  na  Husa  není  zacliována,  bi/la  vydána  asi  v  srpnu  1410;  rozhod- 
nutí z  25.  srpna  t.  r.  v.  Palacký,  Doc.  401  n. 

15* 


228  Č.  101.     1414,  Nov.  3— Nov.  2.5. 

et  venire  Romanám^  curiam  propter  inimicicias  capitales,  que  in  viis 
erant  sibi''  preparáte.  Petiverunt  eciam,  ut  ipse  dominus  papá  regnum 
Boemie  "^  non  permitteret  nota  heresis  '^  iniuste  inf amare  et  qiiod  permit- 
teret  verbum  dei  Ubere  in  capellis  ad  populum  predicare.  *  Ymmo  '*  sup- 
plicarunt,  ut  ipsorum  sumptibus  et  expensis  dominus  papá  legatos  suos 
ad  regnum^  Boemie'  dirigeret,  quod^  tunc"  corrigerent,''  si  qua  forent 
inibi '  corrigenda,*'  quibus  vellent  přebere  auxilium  ipse  dominus  rex  *  et 
comunitates,  ut,  si  inventi  forent   aliqui   erronei   homines,''   punirentur.'- 

Preterea  ipse  Magister  Johannes  Hus''''  pro  sua  excusacione  et  in- 
nocencia'  ostendenda,  non  valens  ad  curiam  propter  inimicicias  venire, 
direxiť"  suos  triplicatos '^  procuratores  legitimos"  ad  ipsam  curiam,  qui 
sepius  et  iteratis  vicibus  pendente  citacionis  *termino,  presertim  cum 
dominis  advocatis  et  procuratoribus  generalibus  ipsius  curie,  scilicet  do- 
mino Ardicino,  domino  Marco  de  Caniculo,  domino  Augustino,  domino 
Petro  de  Ankorano  °  et  Magistro  Johanne  '*  Scribani ''  comparuerunt  coram 
dieto ''  domino  cardinali  personaliter,  dantes  et  offerentes  coram  eodem  ar- 
ticulos  et  posiciones  pro  excusacione  a'  comparicione  personali  dicti  Ma- 
gistři Hus ''''  suffícientes,  pertinentes  et  admissibiles  et  iure  procedentes, 
párati  semper  iuri  staré  et  respondere  singulis,  que  dieto  Magistro  erant 
obiecta  vel  in  futurum  obicienda.  Et  quia  ipse  dominus  cardinalis  pre- 
missa  minime  advertebat,  fuit  iterum  appeliatum  ad  dominům  nostrum 
papám*  propter  premissa  gravamina,  et  causa  appellacionis  fuit  domino 
Johanni  de  Thomariis,"  sacri''  pallacii  auditoři,'"  commissa.*' 

Tandem  dominus  cardinalis,  pendente  causa  appellacionis  et  com- 
missa""'  *prefato  domino  auditoři,  contra  iuris  ordinem  prefatum  Magi- 
strům Johannem  Hus,  in  termino  citacionis  sue''"'  pretense  non  compa- 
rentem"  personaliter,  reputavit  contumacem^'  et  excomunicavit  et  fecit 
in  curia  et  extra  curiam  per"  processus  suos  frivolos  publice  excomu- 
nicatum  '^  denuncciari/ 

Postea  publicatis  processibus  dominus  papá  advocavit  causám  ad 
se,  tam  a  domino  cardinali  quam  a''"'  dieto  domino  auditore,  et  commi- 

*  ad  Roman.  Op.  —  ^  sibi  erant  Uvt,  Op.  —  "^  heresi  Uvt  —  "^  ymo  Uvt.  —  ^  regem 
Uiv.  —  *qui  Uvt,  Vbnd.  —  ^  chybí  v  Uvt,  Vbnd.  —  ^  corig.  Vbnd;  podruhé  i  M.  —  '  ibi 
Vbnd.  —  ^  homines  erronei  Uvt.  —  '  ve  Vbnd  za  tím  škrtnuto  excusanda.  —  ™  dirrexit 
M,  Vbnd.  —  "  legittimos  M,  Uvt,  Vbnd.  —  °  Ancorano  Uvt.  —  p  Scribanis  Op;  Johanni 
Scribani  M.  —  i  eodem  Vbnd.  —  ''Bohem.  Op.  —  ^  et  ^f,  Uiv,  Uvt,  Vbnd,  Op.  —  *ad 
dom.  nost.  pap.  appell.  Vbnd.  —  "  Temariis  Uvt;  Thamariis  Vbnd.  —  "v  Uvt  nad  řád- 
kem. —  ""  comis.  M,  Uiv,  Vbnd.  —  "  y  Uvt  opraveno  z  comparante;  M,  Uiv:  comparicione. 
—  y  v  M  opraveno  z  contumacionem ;  Uiv:  contumacione.  —  ^  de  y  M  mezi  řádky. 

'-  Některé  listy  toho  druhu  vydal  Palacký,  Docum.  str.  409 — 415,  422—426,  jiné, 
dosud  netištěné,  čtou  se  v  rkpe  Vídeň.  4902  f,  115 — 120;  list  Husův  tenkrát  poslaný 
v.  zde  č.  23.  —  '^  Zástupci  věci  Husovy  u  kurie  byli  M.  Marek  z  Hradce,  M.  Jan  z  Je- 
senice a  M.  Mikuláš  ze  Stojčína.  —  '*  O  stycích  Jesenicových  s  ním  svědčí  také  zmínky 
v  listině  o  klatbě  na  Jesenice  r.  1413  v  kap.  knih.  (opis  v  Mus.  diplom.).  —  ^^  Ani 
o  tom  není  bližších  zpráv.  —  '^  Klatba  na  Husa  pro  nestání  vydána  v  únoru  1411 
a  vyhlášena  v  Praze  v  březnu  t.  r. 


C.  101.     1414,  post  Nov.  3— Nov.  2.5.  229 

sit^"  eandem  quatuor''''  cardinalibus  videndam  et  terminandam,  puta" 
domino  Aquiligensi,'*''  domino  de  Brancaciis,  domino  de  Veneficiis  et 
domino  Francisco  de  Zabrellis.'^  Demum  domino  Aquiligensi  mortuo, 
dominus  cardinalis  Florentinus,'^  unus  ex  comissariis,  de  voluntate  ali- 
orum  commissariorum^"  predictam  causám  resumpsit^^  et  articulos  et 
posiciones  pro  excusacione  a'  comparicione  personali  prefati  Magistři 
Johannis  Hus'*''  coram  přeťato  domino"  cardinali  de  Columpna  perti- 
nentes,  admissibiles  et  de  iure  procedentes,  productos  et  non  admissos, 
admisit  et  ad  probandum  eosdem  termimum  iuris  statuit,  ut  est  moris, 
Postea  probatis  dictis  articuHs  sufficienter  per  testes  ydoneos,  regi- 
stro  ^^  cause  et  actis  cause  plene  et  sufficienter  conscriptis  et  perfectis,  do- 
minus papá  mandavit  registrum  *'*'  presentare  domino  cardinali  de  Branca- 
ciis"; coram  quo  fere  uno  anno  cum  medio'''  fuit  de  singulis  in  dieto 
regestro  contentis  ^^  disputatum  et  litigatum,  nec  tamen  ipse  dominus " 
cardinalis  volebat  ad  ulteriora  procedere,  vel  dictas  citacionem  personálem 
et  excomunicacionem  per  dominům  cardinalem  de  Columpna  fulminatas 
01  M  tollere  et  relaxare,  quamvis  *  sepissime  per  dictos  procuratores  et  advo- 
i>n'i  catos  iuxta  domini  *pape  commissionem'^  et  iuris  ordinem  et  iusticiam 
fuisset"""  instigatus,  requisitus  et  rogatus. 

Insuper  dum  dicti  procuratores  et  advocati  instarent  sepissime  apud "" 
dictum  dominům  cardinalem  de  Brancaciis  "  pro  ministranda  iusticia  iuxta 
probaciones,  acta  et  gesta  cause,  ipse  cardinalis  contra  omnem  iusticiam 
et  iuris  ordinem  mandavit  eis,  ut  amodo'"  non  procurarent  in  dieta 
causa,  nec  amodo  venirent  ad  ipsum,  quia  nollet  eos  amplius  audire, 
asserens,  quod  hoc  haberet  a  domino  nostro  papá  in  mandatis. 

Postea,  dum  ipsi   procuratores  adhuc   semper  "^"^   instarent  pro  mini- 
^iv  stranda  iusticia  et  audiencia  exhibenda,''  *quidam   ex  ipsis  procuratori- 
bus  *  šunt  crudeliter  incarcerati  ^^  et  rébus  variis  spoliati. 


*  v  Uv  a  Vbnd  in  marg.  červené:  ,Nota'. 

^^  comis.  M,  Vbnd.  —  *'•'  1111°''  M,  Vbnd.  —  '^'^  v  Uot  opraveno  z  puto  jak  mají  Uiv, 
M,  Vbnd.  —  ^^  Aqulleiensi  Op.  —  *^  resupsit  M.  —  "  coram  domino  prefato  Vbnd.  — 
»s  et  registro  Uvt,  Op ;  et  regestro  Uiv,  Vbnd.  —  ''''  regestr.  Uiv,  Vbnd.  —  "  Brancatiis 
Vbnd.  —  '*'*  registro  contenta  Uvt.  —  "  chybí  v  Op.  —  """  y  Uvt  za  tím  šlirtnuto  fuerit. 
—  ""  aput  M,  Uvt,  Vbnd.  —  °°  postmodum  Vbnd.  ~  pp  cliybí  ve  Vbnd.  —  iti  H  Vbnd.  — 
■■'■  chybí  v  Uvt.  —  ^*  exhibita   M;  adhibenda  Vbnd. 

"  Antonius  de  Caietanis  kardinál  obecně  Akvilejským  zvaný  (jmenován  6'.  června 
1411),  Rainald  de  Brancaciis  kardinál  titulu  sv.  Víta  a  Modesta,  jmenovaný  1384;  Petrus 
Maurocenos,  arcib.  Benát.  (?)  a  Francesco  Zabarella,  kard.  jáhen  tit.  sv.  Kosmy  a  Dam., 
arcib.  Florenský ;  k  jmenování  komise  došlo  po  6.  červnu  1411.  —  ^^  Francesco  Zaba- 
rella; kardinál  Akvilejský  zemřel  2.— 11.  ledna  1412.  —  '"  Udání  není  přesné;  kardinál 
Brancas  vedl  při  Husovu  jen  krátký  čas,  asi  od  února  do  června  (května).  Hus  zde,  píše 
patrně  ve  spěchu,  neměl  již  průběliu,  pokud  jde  o  řídící  osoby,  jasně  v  paměti  anebo 
užívaje  dat  ve  svém  odvolání  ku  Kristu  uvedených  (v.  č.  46),  ve  spěchu  zmýlil  se  tím, 
co  tam  řečeno  (nejasně)  o  při  za  Jana  XXHI,  srvn.  i  pozn.  21.  —  -"  Uvězněn  byl  na 
popud  Michala  de  Causis  M.  Jan  z  Jesenice. 


•230  Č.  101.     1414,  Nov.  3— Nov.  25. 

Item  procuratoribus,  sicut"  premittitiir,  incarceratis  et  post  a  curia 
propter  infestaciones  recedentibus,  ipse  dominus  cardinalis  de  Branca- 
ciis"  ad  instanciam  emulonim  in  causa  iilterius  processit  et  de  mandato. 
ut  asserebat,  domini  pape  processiis  domini  cardinalis  de  Colmnpna  gra- 
vari  precepit,-'  ex  qua  aggravacione ""  processus  exorbitantes''  contra 
iuris  ordinem  et  contra  generalia  concilia  emanarunt :  *  primo,'"'  quia 
nudi'  executores  dictorum  processuum,  facta  prima  execucione,  statim 
excomvmicaverimt  omneš "''  adherentes  et  fautores  Magistři  Johannis  Hus  '■'^ ; 
item  excomunicaverunt "  familiares  et  scolares  Magistři  Johannis  Hus," 
item  statim  posuerunt  interdictum  ecclesiasticum  in  presencia  Magistři 
Joiiannis  Hus  in  civitate  Pragensi  et  aliis  locis  regni  Boemie/  Item^'  in 
dictis  processibus  prefatum  Magistrům  Johannem  Hus''''  non  auditům, 
nec  convictum  de  aliqua  heresi,  expresse  heresiarcham  nominaverunt  et 
comunitates  magnas  ^  Iiereticaverunt. 

Ista  omnia  contra  iuris  ordinem  et  determinacionem  sancte  matris 
ecclesie,  eciam  posito,  quod  dominus  papá  mandasset  ipsi  ^  domino  car- 
dinali  aggravare'  processus,  fieri  non  debuerunt.'^  A  quibus  omnibus  gra- 
vaminibus  ipse  Magister  Johannes  Hus''''  appellavit^  ad  futurum  conci- 
lium^  celebrandum." 

Nec  obstát  capitulum:  „Cum  contumacia",  de  hereticis  libro  ^  Vr, 
ubi  dicitur-^'  „Cum  contumacia,  presertim  in  causa  fidei,  suspicioni  pre- 
sumpcionem ''  adiciat '  vehementem,  si  suspectus  de  heresi,  vocatus  a  vobis, 
ut  de  fide  respondeat,  excomunicacionis  vinculo  pro  eo,  quod  parere 
subterfugit  aut  contumaciter  se  absentat,''  per  vos  fuerit  innodatus,  quam 
si'  per  annum  animo  sustineat  pertinaci,  ex  tunc  velud  hereticus  con- 
dempnetur.'" " 

Respondetur,  quod  Magister  Johannes  Hus'''  non  subterfugit  com- 
parere  in  Romana  curia,  nec  contumaciter  se  absentavit,  sed  omnibus 
modis  ad  hoc  laboravit,  ut  se  innocentem  ostenderet,  mittendo  ad  curiam 
pro  sua  excusacione  multos  procuratores  magnis  sumptibus,"^  et  per  se 
libenter  comparuisset,  si  capitales  inimicicie  non  obstitissent,  prout  hec 
omnia  clarent  *  in  actis  cause,  ad  que  se  refert."  Non  ergo  contumaciter 

"  sic  M,  Uiv  a  původně  i  Uvt  a  Vbnd,  v  nichž  ut  doplněno  mezi  řádky  (v  Vbnd 
červeně).  —  ""  agrav.  Uiv,  Uvt,  Vbnd.  —  ^"'  exhorbitantes  M.  —  ^^'^  1°  Vbnd.  —  ""  omneš 

—  excomunicaveiiint   chybí  v  M,  Uiv,  Op.  —  J^  v  Uvt  opraveno  z  Joh.  Hus  Magistři. 

—  ^^  Item  expresse  Uvt.  —  ^  magnis  Uvt.  —  •'  ipso  Uvt.  —  <^  agravare  M;  agravaret  Uvt. 

—  ''  debuerit  Uvt.  —  ^  appellabat  Op.  —  ^  v  M  před  tím  škrtnuto  co.  —  ^  libro  VI 
Vbnd;  libro  6  Op.  —  '^  iiresumcionem  Uvt.  —  '  addiciat  Vbnd.  —  ''absentavit  Op.  — 
'  chybí  v  rkpech  i  Op,  má  však  Dekret.  —  ■"  condemnetur  Uvt,  Op.  —  "  y  Uvt  opra- 
veno z  refertur. 

^^  Nařízení  o  stížení  klatby  nevydal  kardinál  Brancas,  nýbrž  jeho  nástupce  v  ří- 
zení pře  Husovy,  kardinál  Petr  degli  Stephaneschi  v  srpnu  1412;  v.  č.  44.  —  '•-  Také 
v  tom  jest  asi  omyl,  apelace  podobné  Hus  neučinil,  pokud  známo,  odvolav  se  od  stížení 
klatby  toliko  ku  Kristu ;  v.  č.  46.  —  -^  Corp.  iur.  can.  1.  VI,  De  haeret.  V,  2,  7  (Friedberg 
II,  1071).  —  -'  Podle  udání  Palcová  (Antihus  14 — 15)  řekl  prý  Hus  na  kázání,  že  ho 
proces  u  kurie  stál  přes  1100  zl. 


Č.  101.     1414,  Nov.  3-Nov.  25.  231 

excomunicacionem  sprevit,°  sed  humiliter  et  paeienter  sustinuit,  et  sub 
appellacíone  se  divinis''  in  spe  bona  habuit,  sicuť'  humilis  christianus, 
et  currente  appellacíone  causas  racionabiles,  pertinentes  *  et  de  iure  pro- 
cedentes  tam  corani  domino  papá  publice  in  consistorio,  quam  circa  do- 
minos  cardinales  fecit,  produxit  et  probavit.^  Et  in  omnibus  non  habuit 
nec  potuit  habere  audienciam  pro  sua  innocencia  ostendenda. 

Item  prefatus  Magister  Johannes  Hus  '^'^  semper  paratus  fuit  reddere 
racionem  de  fide  sua  coram  *Pragensi  archiepisoopo  domino  Sbincone,* 
qui"  coram  illustrissimo  principe  eť'''  domino,''''  domino''''  Wenceslao '''' 
Romanorum ''''  rege''''  ef''  Boemie"  rege,  nec  non  coram  dominis  patri- 
archa^^ Anthioceno '"  et  Olomucensi -"^  episcopo,  coram""  illustri  et  mag- 
nifico  principe  Friderico '"''  duce  Saxonie,^^  sacri  imperii  electore,  coram 
magnifico  domino  Stiborio,''  duce  Septemcastrensi,"^  qui  tunc  erat  in  am- 
basiata^  serenissimi  principis^  et  domini,  domini  Sigismundi,  mmc  Ro- 
manorum regis""  et^  Hungarie  regis,''''  eciam  coram  universitate  magi- 
strorum  et  scolarium  Pragensium ""  tunc  ad  hoc  convocata '*'*  et  coram 
multis  baronibus,  milibus^^  et  clientibus  et  coram  consulibus  et  civibus 
Pragensis  civitatis  in  curia  domini  regis  ipse  dominus''''  Sbinco*  recog- 
novit  in  scripto,  quod  lectum  est  publice  in  audiencia  tocius  illius"  no- 
minate  comunitatis,  quod  nullum  scit"-  errorem  vel  heresim  in  regno 
Boemie"^;  pro  quo  iam  nominati  principes  spirituales  et  seculares ''"^  illi" 
scripto  sic  lecto  publice  et  audito  sua  sigilla  de  voluntate  ipsius  domini 
archiepiscopi  -"^  appresserunt.'''' 

Item  prefatus  Magister  Johannes  Hus'*''  concordatus  fuit  plenarie 
per  dictos  principes  et  regis '"'"  consilium  cum  prefato  domino  Sbincone,' 
qui  ex  edicto  ipsius  consilii  et  dictorum  principům  debuit  literas  suas 
domino  pape  scribere,""  quarum  forma  ^^  habetur  sivé  copia,""  *  in  qua 
confitetur  *  prefatus  dominus  Sbinco,*^'  quod  nullam  heresim  vel  errorem 


*  v  M  k  tomu  červeným  znaménkem  připojena  červená  marginálie :  ,Ver- 

tendo  foliům',  kde  (sfr.  204)  se  skutečné  čte;  v  Uvt  in  marg.  červeně:  ,Nota'. 

°  v  M  nezřetelně  Jako  perprevit.  —  p  demisse  et  Op.  —  i  sicud  M.  —  "  Bohem.  Op. 

—  ^aprobavit  Vbnd.  —  *  Sbynk.  Op.  —  "  et  Op.  —  ^  Bomie  Ui^t ;  Bohem.  Op;  v  Vbnd 
chijbí.  —  ^  Antioceno  Uvt,  Vbnd ;  Antiocheno  Op.  —  '•'^  v  M  dvakrát.  —  ^i' Fridrico  Vbnd. 

—  "  Styborio  Uiv;  Stibario  Uvt;  Ctiborio  Vbnd.  —  >  ambasiati  Uiv.  —  '  principis  etc.  Vbnd, 
kde  další  až  po  regis  et  chybí.  —  ^^  rege  M;  v  Op  chybí.  —  ^^  veg\  Uiv.  —  "  scholasti- 
corum  Pragensi  'Op.  —  '•'' convocato  Uiv.  —  "  barronibus,  militaribus  M.  —  ^^  v  Uvt 
za  tím  škrtnuto  nomina.  —  ss  sciret  Op.  —  '■'' et  spirituales  et  seculares  Op;  seculares 
et  spirituales  Vbnd.  —  "  ibi  Uvt.  —  •''<  apresserunt  Vbnd.  —  "  chybí  v  Op.  —  """  ve  Vbnd 
opraveno  červeně  z  reges.  —  ""  literas  scrib.  suas  dom.  pape  Vbnd.  —  °°  copie  Vbnd.  - 
"P  chybí  ve  Vbnd.  —  ii  H.  Vbnd.  —  "  Sbynko  Uiv,  Op. 

"  Václav  Králík  z  Buřenic,  probošt  Vyšehradský  a  patriarcha  Antiošský.  —  -'^Kon- 
rád z  Vec/ity,  biskup  Olomoucký.  —  -'  Friedrich,  kurfirst  saský.  —  -"  Stibor  ze  Stibořic, 
vévoda  Sedmihradský.  —  -'■'  Výpověď  ze  dne  6.  července  1411  uveřejnil  Palacký,  Docum. 
437—439.  —  ^^  List,  který  měl  psáti  Zbyněk,  otiskl  Palacký,  Docum.  441—442;  s  v:cí 
souvisí  i  listy  Husovy  č.  31  a  32. 


232  Č.  101.     1414,  Nov.  3— Nov.  25. 

aliquem  scit  de  přeťato  Magistro  Johanne  Hus,'*''  et  quod  petit,  uť*  do- 
minus  papá  det  relaxacionem  citacionis  personalis  et  absolucionem  Ma- 
gistro Johanni;  sed  mořte  čita"  preventus,^'  legacionem  huiiismodi  non 
perfecit."" 

Item  prefatus  Magister  Johannes"^'  Hus""  obtulit  se  paratus,  quod 
wlt  comparere  in  generali  *  synodo  ''*  coram  iam  presente ""  archiepiscopo " 
Pragensi  domino  Conrado^^  et  videre,  an  ipse  vel  aliquis  clericus  vellet 
sibi  aliquam  heresim  imponere,"  quia  se  wlt  humiliter  ostendere  inno- 
centem.^^  Similiter  prefatus  Magister  volebat  se  offerre  coram  inquisitore 
pravitatis  *  heretice  ^  a  sede  apostolica  deputato.  Super  quibus  habet  pa-  *  2ou  u 
tentes  literas,^^  in  quibus  inquisitor  suum  perhibeť  testimonium,  et  quo- 
modo  dominus  archiepiscopus  confessus  est,  quia  nec  ipse,  nec  aliquis 
sue  diocesis''  clericus  in  synodo'  imponit"  *sibi  heresim,  sed  quod  pře-  *203M 
fatus  Magister  Johannes "  Hus ""  citacionem  suam  expediat  coram  papa.^^ 

Item  prefatus  Magister  Johannes  Hus "''  iam  venit  ad  istud  generále 
concilium,  in  quo  wlt  fidem  suam'  ostendere,  paratus  respondere  pu- 
blice,  ut  sicut^  multi  sinistram"  habent  de  ipso  opinionem,  sic  ab  ipso 
audiant  rectam  fidem. 

Clemens  papá  V  De  sentencia  et  re  iudicata,'  ,Pastoralis'  dicit^: 
„Quis  enim  auderet,  vel  qua*"  racione  audere  ahquis'  teneretur  consi- 
storii  talis  subire  iudicium,  se  in  hostium  sinu ""  reponere  ac "  ad  mortem 
per  violentam  iniuriam,  non  per  iusticiam"  inferendam  ultroneum  se 
offerre?  Hoc  quidem  de  iure  timetur,  hec  de  more  vitantur,  hec''  hu- 
mana''  refugit  racio,  hoc  abhorreť^  nátura.  Desipereť  igitur,  qui  cita- 
cionem huiusmodi  saperet '  artasse  citátům " . . . .  Nec  defensionis,  que 
a  iure  naturali  provenit,  facultas  adimi  debet,  cum  illa  eciam  impera- 
tori  tollere  non  licet,  que  iuris  naturalis  existunt''. 


*  u  Uiv  in  marg. :  ,Anno   domini   MCCCCXIIir '. 

^*  quod  Vbnd.  —  *' sua  čita  M,  ale  sua  podtečkováno.  —  ""  perficit  M;  v  Op  potom 
vloženo  latimké  znění  listu,  iiterý  Zbyněk  měl  psáti  papeži,  a  teprve  pak  list  pokračuje. 

—  ^^  cliybí  v  Uiv.  —  **  sinod.  Uvt,  Vbnd-  —  ""  f  Uiv  za  tím  škrtnuto  episcopo.  — 
yy  Condrado  Uiv.  —  ^^  inpon.  Uvt.  —  ^  perliibet  suum  Uvt.  —  ''  dyoces.  Uiv.  —  *=  sinodo 
Vbnd.  —  ^  chybí  v  M,  Uvt,  Vbnd.  —  ^  suam  fidem  Uvt.  —  ^  sicud  M.  —  ^  sinistre  Vbnd. 

—  ^  quintus  Vbnd.  —  '  iudi  in  Clement.  Op.  —  ^  v  M  opraveno  z  quia.  —  '  quis  Vbnd. 

—  ■"  synu  M.  —  "  y  Uvt  nad  původním  et.  —  °  iniusticiam  M.  —  p  hoc  Uvt,  Vbnd.  — 
ihumanam  M.  —  ■■  aborret  M.  —  ^ve  Vbnd  nezřetelné,  opakováno  in  marg.;  deseparet 
M;  dessiperet  —  saperet  v  Uvt  vtěsnáno  na  okraj.  —  *  separet  M;  separaret  Uvt.  — 
"  v  Uvt  in  marg. 

"  Zbyněk  zemřel  dne  28.  září  1411  na  útěku  z  Čech,  nechtěje  splnili  závazků, 
jež  učinil.  —  '-  Konrád  z  Vechty,  od  konce  r.  1412  směnou  arcibiskup  Pražský.  —  '•'^  No- 
tářskou listinu  o  tom  zachoval  Petr  z  Mladoňovic  (Palacký,  Docum.  str.  240—241),  v. 
svrchu  č.  75  a  77.  —  ^*  Mikuláš  biskup  Nezerský.  —  ^^  Taká  tuto  listinu  známe  z  Petra 
z  Mladoňovic  (Palacký,  Docum.  243—244;  srvn.  též  str.  242-243  a  zde  č.  79).  —  '•'Vy- 
svědčení o  výroku  arcibisjiupa  Konráda  vydal  posledně  Novotný,  Hus  v  Kostnici  a  česká 
šlechta  str.  42—43  č.  1.  —  ^"  Clem.  de  sent.  et  re  iud.  II,  11,  2  (Friedberg  II,  1152—1153). 


C.  101.     1414,  Nov.  3— Nov.  2.5.  233 

Item  Nicolaus  papa^^  Michaeli  imperatori  IIP  q'  5:  „Quia'"  suspecti 
^et  inimici  iudices  esse  noii  debeant,  et  ipsa  racio  dictat,  et  pluribus  pro- 

nf*  batur  exemplis.  *Nani  quid  gracius  dare  quis  inimico  potest,  quam  si 
ei"  ad  impetendum*  eommiseriV  quem  ledere  forte '^  voluerit,  quod  pro- 
vide^"  Constantinopolitana "''  synodus'"'  canonum  suorum  sexto  dinoscitur 
prohibere".  In  eodem  capitulo^:  „Gelasius  papá,  hereticorum  expugna- 
tor'*'*  fortissimus,  dicit":  Quero,  iiiquit,  iudicium,  quod  pretendunt,  ubi- 
nam  possit  agitari.  Et  an  apuď'  ipsos,  ut  idem"  inimici  sint^^  testes  et 
iudices?  Sed  táli  iudicio  nec  humana  debent  committi'"''  iudicia,  quan- 
tominus  divina,  id  est  ecclesiastica,  qui  sapiens  est,  intelligat.  Et  revera 
hinc  lustinianus"  imperator  pius  legibus  suis  promulgasse  dinoscitur, 
dicens:  ,Liceat  ei,  qui  suspectum  sibi  iudicem  putat,  antequam  lis  incho- 
etur,  eum  recusare,  ut  ad  alium  recurratur.  Nam  quodammodo  naturale 

fiv  est  iudicum''''  insidias  declinare  et  inimicorum  iudicium  *velle  fugere'. 
Sic  sanctus  Johannes  Os  aureum'''  concilii"  contra  se  congregati  renuit 
intrare  collegium.'"'" "  Hec  ibi.  *  Ubi  concludit  Gracianus :  „Extra  pro- 
vinciam  autem""  reus  est  nullatenus ""  producendus". 

Unde  Fabianus""  papá  III  q  Ví"''  dicit^^:  „Ibi  enim  semper  causa 
agatur,  ubi  crimen  admittitur,  et  qui  non  probaverit,  quod  obiecit,  penam, 
quam"  intulerit,  ipse  paciatur".  Item  Stephanus^''  papá  El  q  VP':  „Ul- 
tra provinciarum  terminos  accusandi  licencia  non  progrediatur,  sed  omnis 
accusacio  intra"  provinciam  audiatur"". 

^■ř  *Idem  patet  3  q  6"  ex  Romana  synodo"  capitulo  ,Neminem'^'.  Locus, 

ad  quem  non  potest  reus  accedere,  potest  recusari.  Extra*-  de  officio 
delegáti''":  Cum  R/"  Ergo  dicitur  Extra"  ut  lite  non  contestata '''^ :  „Ipsi, 
quibus  causa  commissa^  fuerat,  numquam  voluerant  nisi  in  terra  inimi- 
corum suorum  locum  et  terminům   assignare,   ubi   sine  periculo   mortis 

*  v  Uvt  in   marg.  červené:  ,Nota'. 

"  III  q.  V  Uiv,  Uvt,  Vbnd;  III^  q.  4  iV/,  3  q.  5  Op.  —  *  qua  Vbnd.  —  "eum  Vbnd.  — 
>' impetranduni  M.  —  ^  comis.  M,  Uvt,  Vbnd.  —  ^^ve  Vbnd  nezřetelné,  vypsáno  znovu  in 
marg.  —  ^^  proinde  Vbnd.  —  ^^'  Canstaiitiaop.  Uvt.  —  *^<^  sinod,  Vbnd.  —  '^'^  expungn.  Uiv. 

—  "  aput  M,  Uvt,  Vbnd.  —  « iidem  Vbnd,  Op.  —  ss  šunt  Vbnd.  —  •'•'  comitti  Vbnd,  kde 
za  tím  škrtnuto  iudicia  a  omylem  opakováno :  negocia.  quod  si  iudicio  iidem  šunt  ini- 
mici, qui  iudices,  nec  humana  comitti  debent  iudicia;  Uvt  týmž  omylem:  committi 
negocia,  quod  iudicio  idem  šunt  inimici,  qui  iudices,  nec  humana  comitti  debent  iud. 

—  "  lustimianus  M,  Uvt.  —  ^^  iudicium  M,  Uvt.  —  '''  y  Uiv  nezřetelné',  vypsáno  nad 
tím  znovu.  —  "  cliybí  v  Uvt.  —  •""'  colegium  Vbnd.  —  ""  aut  Uvt.  —  °°  nullatendus 
a  za  ť.m  škrtnuto  proced  Uiv.  —  fP  et  Fabianus  Uvt.  —  ii  IIP  q.  VI  M;  III  q.  Ví"  Uiv; 
3  quaest  6  Op.  —  ^'^  v  Uvt  za  tím  vyškrabáno  iniacebit?  —  ^' IIP  q  VI°  Uiv;  3  quaest, 
6  Op.  —  **  inter  Uvt,  Vbnd.  —  ""  f  ilf  ur  nejprve  zkráceno  a  pak  vypsáno  znovu.  — 
^"Illq.  VI  Uvt.  —  «""de  be  Uvt,  Vbnd;  de  ořficiis  deleg.  Op.  —  ""cum  Restitut.  Op.  — 
">■  contestis  Uvt. 

^'c  Í5  C  III  q  5  (Friedberg  I,  518).  —  ^^  Tamtéž  (Friedberg  I,  518—519).  —  •''•'  c  1 
CIIIq6  (Friedberg  I,  519).  —  '°  c  4  C  III  q  6  (Friedberg  I,  519).  —  "  c  16  C  III  q  6 
(Friedberg  I,  523).  —  «  Greg.  De  off.  iud.  del.  I,  35  (Friedberg  II,  179-180).  —  "  Greg. 
De  lite  non  contest.  IL  6.  4  (Friedberg  II.  262). 


234  Č.  101.  102.     1414,  Nov.  3— Nov.  25.  -  Dec— ante  141.5  .lan.  19. 

accedere  non  audebat.  Et  licet  literas  non  habuit  de  conductu,  *que  ta-  *2o^ 
men  si  fuissent  misse/^  non   debebat"   se  tradere   suis   capitalibiis   ini-^ 
micis".  Nec  eciam  hoc  času  sufficiens  potuit^^'   caucio*''   prestari,  De  re- 
stitucione  spoliatorum,  jLiteras'  in  fine^^  secundum  Hostiensem.^''  Et  hoc 
propter  fragilitatem  caucionis."  Ff  ad  Tře*"  L  quod  ita^'  §  1°. 

Unde  index  tenetnr  providere  locum  securum  XXXIII  q  2^"  .Sivé','" 
ubi  ^  wlt,  quod  ibi  index  debet  diem  prefigere,  nbi  partes  possnnt  secure 
accedere. 

V  M  červený,  v  Uio,  Uvt  a  Vbncl  černý  nadpis,  jehož  užito  i  v  Op : 
.Ordo  procedendi  in  causa  Magistři  Johannis  Hus  per  ipsum*'  signatus',  k  če- 
muž Op  dodávají:  .cum  aliquot  pontificum  ac  leginn  sentenciis  ab  ipso  ad- 
ieetis  de  non  comparendo  coram  iudicibus  suspectis  et  in  loco  minus  securo'. 
Jiný  opis  byl  v  předloze  rkpu  Vdn,  do  něhož  vsak  z  ní  nepřejat,  jak  svědčí 
poznámka  na  /.  90 :  .Ordo  procedendi  in  causa  Magistři  .Johannis  Hus  a  prin- 
cipio  inter  ipsum  et  Pragenses  archiepiscopos  per  ipsummet  alias  consignatus 
ideo  hic  obmittitur  propter  brevitatem  temporis'. 


102. 

Jakoubek  ze  Stříbra  Husovi:  odpovídá  příkrou  formou  na  jeho  list  z  cesty 

dnes  ztracený,  v.  č.  99. 

[V  Praze,  1414,  Dec— ante  1415,  Jan.  19.] 

Ztracen,  víme  o  něm  jen  ze  zmínky  Husovy  v  č.  110.  O  formě  listu 
mínil  Hus,  že  byla  ,dura' ,  ač  listu  nemohl  čísti,  dostav  jej  po  zachycení 
Michalem  de  Causis  toliko  k  nahlédnutí  od  svých  soudců  a  domnívaje  se, 
že  jest  to  list  M.  Jana  Kardinála  z  Rejnstejna  (asi  č.  98). 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  44,  52. 


yy  misse  fuissent  Uiv,  Uvt,  ale  v  tom  mezi  řádky;  qne  si  tamen  misse  fuiss.  Vbnd 

—  "w  Uvt  opraveno  z  debedat. —  '^'' pro  tunc  Vbnd. —  *'^  concio  M;  caucio  potuit  Uvt^ 

—  ^"^  Ostiensem  Vbnd.  —  ''^  v  Uvt  opraveno  z  cacionis:  —  ^^Ff  a  de  re  1  quod  ita 
?}  1°  Uvt.  —  ^SXXIII  q.  II  M;  23q.  2»  Uiv,  in  marg ;  23  q  2  Op.  —  ^^  gi  re  Uiv,  Uvt, 
M,  Vbnd,  Op.  —  "  ipsummet  Uvt,  Vbnd. 

^*  Greg.  De  restit.  spol.  Jí,  13,  13  (Friedberg  II,  288).  —  ^'Míněno  snad  Greg.  De 
dolo  et  contnm.  II,  14,  1  (Friedberg  II,  291).  —  '"  Snad  míněno  c  4  C  XXXIII  q  2 
(Friedberg  I,  11.51). 


Č.  103.     1414,  Dec.  25—1415  Jan.  3.  235 

103. 

M.  Jan  Hus  Janovi  z  Chlumu:  prosí  o  zaslání  bible,   inkoustu   a  per, 
žádá,  aby  ho  král  Zikmund  osvobodil  z  vezení,  a  dává  zprávu  o  nemoci, 

jiz  přestál. 

fV  Kostnici,  v  žaláři  u  Dominikánů,  1414,  Dec.  25 — 1415  Jan.  3J 

Rukopis  nezachován,  zastupují  ho  Epistolae  (Ep)  a  Opera  (Op). 

Epistolae  JS'—J4=0p  I  f.  74'  c.  LIII  =- P  str.  94  c.  LIII -^  PalacliiJ, 
Docum.  str.  85  é.  45  (z  Ep,  Op). 

Český  překlad  Mareš  150—151  č.  55  =  172—173  c.  55^  =  str.  98—99 
č.  55^  =  Flajšhans,  Lis  fy  z  Kostnice  str.  35 — 36  c.  12  =  Flajšhans,  Listy 
str.  102  c.  LVI. 

Ze  Jest  to  první  list  ze  žaláře,  svědčí  zmínka  o  Petrovi,  jenž  zná  rukopis 
Husův;  zmínka  o  přítomnosti  Zikmundově  v  Kostnici  určuje  přední,  list  přá- 
telům v  Kostnici  (c.  104)  zadní  hranici;  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str. 
46 — 50.  Flajšhans.  Listy  z  Kostnice  35  n.,  pokouší  se  svým  způsobem  při- 
pojiti k  listu  tomuto  ještě  začátek  následujícího,  ale  zcela  libovolně  a  na- 
prosto bez  důvodů;  nemožnost  toho  je  každému  na  první  pohled  patrná 
srvn.  o  tom  úvod. 

Graciose  domine,  acquiratis  mihi  bibliam,  et  dirigatis  per  istum  bo- 
nům virům.'  Et  si  Petrus  scriptor  vester"  habet  incaustum,  ut  mihi  det, 
et  pennas  aliquot,  et  unum  parvum  calamare. 

De  servo  meo  Polono^  nihil  scio,  nec  de  Magistro  Cardinali/  nisi 
quod  audio,  quod  vestra  nobilitas  sit  hic  et  sit  coram  domino  rege.' 
Quamobrem  obsecro,  rogetis  Regiam  Maiestatem  et  propter  me  et  causa 
omnipotentis  dei,  qui  ipsum  tam  magnifice  dotavit  donis  suis,  et  eciam 
causa  iusticie  et  veritatis  manifestande  ad  honorem  dei  et  ad  profectum 
ecclesie,  me  a  captivitate  hberet,  ut  possim  me  disponere  et  ad  audien- 
ciam  publicam  pervenire.  Scitote,  quia  fui  valde  infirmus  et  chsterisa- 
tus,*^  sed  iam  convalui.* 

Rogo,  salutetis  dominos  Bohemos,  qui  šunt  in  curia  domini  regis. 
Scriptum  manu  mea,  quam  novit  Petrus  scriptor  vester.^  Datum  in  car- 
cere.  Mementote  Auce/  vos,  amici  mei. 

V  Epist.  (i  Op)  předeslán  tento  regest:  ,Johannes  Hus  cupit  sibi  dari 
quedam  ad  carcerem  et  ut  tempus  fallere  possit  et  se  ipsum  per  scripturas 
sanctas  confirmare'. 


*  Op  mají  tu  marginálii :  "A-dversa  valetudo  Joan.  Hus  in  carcere', 

^  Asi  některý  ze  strážců  Husových;  srvn.  c.  108,  114.  —   -Petr  z  Mlaáoňóvic.  — 

^  Jinde  není  o  něm  zmín/ii/.  —  ^  31.  Jan  Kardinál  z  Rejnštejna,  —  '■'  Zikmund.  —  '^  Srvn. 

Petra  z  Mladoňovic  (Doc.  252).  —  '  =  Hus. 


23S  Č.  104.     1415,  Jaa.  3. 

104. 

M.  Jan  Hus  přátelům  v  Kostnici :  dává  zpráuy  o  sobe,  vyslovuje  rozličná 
přání,  zvláště  chtěl  by  mluviti  s  králem  Zikmundem,  a  vybízí  k  opatrnosti. 

/V  Kostnici,  v  žaláři  u  Dominikánů,  1415,  Jan.  3j 

Rukopis  nezachován,  zastupují  ho  Epistolae  (Ep)  =  Opera  (Op). 

Epist.  J4—J5'  =  0p  I  f.  74'—75'=P  str.  94—95  č.  11111=  Palacký, 
Docum.  str.  89—91  č.  50  (z  Ep,  Op).  Z  tohoto  asi  listu  upraven  fragment 
v  Ant.  et  const.  conf.  97. 

Český  překlad  Mareš  str.  157—160  č.  59  =  str.  179—182  č.  59"  =  str.  103 
až  104  č.  59^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  36 — 41  (roztrháno  na  ně- 
kolik čísel)  12—19  =  Flajšhans,  Listy  str.  102—105  č.  LVU -^  L VIII  (-r  LVI). 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  48 — 50.  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice 
str.  36  n.  trhá  dopis  na  několik  částí,  jež  zcela  libovolné  a  bez  důvodů  se- 
skupuje;  že  jest  to  nemožné,  v.  v  úvodě. 

Hesterna  nocte '  quasi  tota  scripsi  responsiones  ad  articulos,  *  quos 
Palecz^  formavit.^  Et  directe  laborat  ad  condemnacionem  meam.  Deus 
sibi  parcat  et  me  confortet. 

Item  articulum  de  ablacione  diciint  esse  hereticum.  Insinuetis  do- 
mino regi,^  quod,  si  ille  articulus  pro  heresi  condemnabitur,  tunc  et  ipse 
ex  eo,  quod  abstulerit  episcopis  bona  temporalia,  imo  et  pater  suus,  im- 
perator  et  rex  Bohemie,  condemnandus  veniet  tamquam  hereticus.  Literas 
nuUi  detis  ad  portandum,  nisi  de  quo  confiditis  sicut  de  vobis,  et  quod 
silendo  portet. 

Item  dicite  doctori  Jesenicz,''  quod  nullo  módo  veniat,  nec  Magister 
Hieronymus,  nec  aliquis  ex  nostris. 

Miror,  quod  dominus  rex*  oblitus  est  mei,  et  quod  nec  verbum  in- 


*  V  Op  ín  marg. :  ,Articuli  Palecz'. 

^  Paletz  Ep  (Op).  ~  ^  Jessenitz  Ep  (Op). 

'  V  noci  s  2.  na  3.  leden.  —  -  Nemohu  (ani  po  námitkách,  Jez  pronesl  Sedlák, 
Studie  a  texty  II  str.  4)  bez  výhrad  přisvědčiti  mínění  téměř  obecnému,  ie  Jsou  mí- 
něny články,  Jež  Petr  z  Mladoňovic  připisuje  Pálčovi  (a  Jejichž  Páleč  jest  asi  původ- 
cem, ač  podavatelem  Jich  byl  asi  Michal),  ač  toho  nemohu  ani  vyvrátiti;  spíše  však 
mám  za  pravděpodobno,  že  zde  míněny  jsou  články  jiné,  i  vzhledem  k  tomu,  co  se 
praví  v  č.  114  a  108,  kde  je,  tuším,  patrno,  že  Hus  vedle  článků  z  traktátu  De  eccl. 
přičítá  Pálčovi  i  Jiné,  i  vzhledem  k  tomu,  že  ony  odpovědi  (Palacký,  Docum.  204^224) 
nemohly  býti  napsány  za  Jednu  noc.  V  oněch  článcích  Palcových  (Doc.  204  n.)  není 
také  zmínky  o  Wyclifově  článku  ,de  ablacione',  o  němž  se  Hus  hned  potom  zmiňuje, 
a  na  který  byl  patrně  přiveden  právě  onSmi  článlfp,  na  něž  odpovídal.  Rozeznávám 
tedy  vedle  článků  Palcových  ze  spisu  o  církvi  (Doc.  204  n.)  Ještě  Jeho  články  jiné,  na 
něž  Hus  oné  noci  odpovídal.  —  "Podle  souvislosti  míněn  Václav  IV,  ač  jindy  Hus 
tímto  způsobem  označuje  Zikmunda.  —  ^  Zikmund. 


C.  104.     1415,  .J;m.  3.  287 

timat.  Et  forte  antequani  sibi  verbum  loquar,  seiitenciabor.  Si  erit  suus 
honor,  ipse  videat. 

Nobilis  et  graciose  domine  Johaniies,  benefactor  noster  graciose  et 
strenue  protector,  nolite  turbari  propter  me,  nec  propter  dampna,  que 
patimini ;  deus  omnipotens  dabit  vobis  pliira.  Et  rogo,  salutetis  dominos 
Bohemos.  Ego  de  nullo  scio,  nisi  quod  estimo  dominům  Wenceslaum  de 
Duba  esse  presentem  et  dominům  Henricum  Laczembok,*"  qui  dixit: 
„Dobrý  muži,  nehlúbaj". 

Si  habetis,  super  quo  staré  vultis,  intimetis.  Johannes^  Bradáčku,'' 
ora  deum  pro  me,  carissime,  cum  aliis  et  effice,  ut  rex  petat  responsi- 
ones  meas,  que  šunt  manu  mea  signate,**  tam  artioulorum  Wicleff  as- 
scriptorum,  quam  mihi. 

Rescribantur  responsiones  iste,  sed  nulli  extra  ostendantur,  et  re- 
scribantur,  ut  articuli  stent  bene  separati.  Si  pronunciabitur  mea  sup- 
plicacio,^  quam  dedi  patriarche^  ad  concilium  presentandam,^  nescio; 
estimo,  quod  non  presentabit.  Si  placuerit  deo,  rex  per  unum  vel  per 
duos  conclusionem  doctorum  Pragensium'*  disrumpet,  per  illum  de  ab- 
lacione  et  per  illum  de  Constantini  dotacione  et  per  illum  de  elemo- 
synis,  quos  nolui  negare,"'  si  haberet  motiva  aliqua.  Sed  oporteret,  quod 
darentur  sibi  per  aliquem  de  non  nostris. 

Si  ego  essem  liber,  loquerer  sibi  solus :  Videte  rex,  ne  fiat  translacio 
rei  vestre,  quam  diligitis,  occulta,  ut  non  possitis   eam   amplius   videre, 

Rogo,  ut  Magister  Johannes  Cardinalis  sit  cautus,  quia  omneš  erant 
tentatores,  qui  sibi  videbantur  amici."  Et  audivi  ex  meis  examinatoribus, 
qui  dixerunt :  „Unus  Johannes  CardinaHs  ipse  confundit  papám  cum  car- 
dinalibus,  dicens,  quod  šunt  omneš  symoniaci".  Adhereat  curie  regis, 
quantum  potest.  Magister  Cardinalis,  ne  ipsum  sicut  et  me  comprehen- 
dant.  Nullus  mihi  plus  nocet,  quam  Palecz'';  parcat  sibi  omnipotens  deus. 
Ipse  Palecz^  omnium  ductor'-  a  slédník/  Et  instabat,  quod  omneš  ad- 
herentes  citentur  et  abiurent,  quia  dixit  in  carcere,  quod  omneš,  qui 
meum  sermonem  visitant,  quod  tenent  post  consecracionem  remanere 
panem  materiálem. 


<^  Latzembock  Ep  (Op).  —  '^  Bradazku  Ep  (Op).  —  ^  presentandiim  Ep  (Op).  —  '  na- 
sleduick  Ep  (Op). 

^  Osobnost  záhadná,  třebas  v  listech  jmenována  Jest  časféji ;  sron.  c.  28  a  100.  — 
''  Míněny  asi  odpovědi  na  články  Wyclifovy,  jež  objevil  (jistě  poněkud  porušeně)  a  vydal 
Sedlák  v  Hlídce  1911,  zvi.  ot.  Několik  textů  I  str.  58—69.  —  '  Ohrazení  toto  není  zná- 
mo; patrně  nebylo  předloženo :  srvn.  o  něm  č.  106  a  108.  —  *  Jan  de  Rupescissa,  v  i 
1412—1424  patriarcha  Konstantinopolský,  vedje  biskupu  Jana  Lubušskěho  a  Bernarda 
Castellskěho  člen  komise  proti  Husovi.  —  '^Míněno  asi  odsouzení  Wyclifa  na  radnici 
Staroměstskě  dne  16.  července  1412,  jež  nyní  otiskl  Sedlák,  Studie  a  texty  1  str.  36  n.,  55. 
—  '"  Jsou  to  artikule  16,  33  a  19  (Sedlák,  Několik  textů  I,  61,  63),  k  nimž  Hus  v  oné 
odpovědi  se  z  části  přiznal.  —  ^^  Narážka  snad  na  to,  že  list  Kardinálův  (č.  98)  byl 
zachycen;  srvn.  č.  110.  —  ^^  Srvn.  k  tomu  i  co  následu  e  c.  143. 


238  C.  104,  105.     1415,  Jan.  8.  —  Jau.  4. 

Miror,  quod  iiulius  Bohemorum  visitat  carcerem,  sed  forte  faciunt 
propter  melius.  Ista  carta  statim  lanietur. 

Alia  camisia  mihi  per  istiim  nunciům  detur.  Domine  Johannes,  in- 
stetis  cum  Bohemis,  quod  cassetur  citacio  illorum,  qui  šunt  citati,''  et 
quod  rex  compaciatur  sue  hereditati  et  non  permittat  eam  per  unuui 
discolum  vexari  gratis. 

Item  quod  saltem  semel  possem  loqui  regi,  antequam  condemner, 
cum  ad  suam  voluntatem  huc  venerim  et  sub  sua  promissione,  ut  salvus 
ad  Bohemiam  redirem. 

Ep  (a  Op)  mají  nadpis,  jistě  pozdního  původa :  ,Hortatur  suos,  ut  ca- 
veant  sibi  ab  insidiis  adversariorum,"  qui  ut  coricaei  diligenter  omnia  auscul- 
tant  et  depravant,  male  loquentes  etiam  cardinali  Hostiensi'.'^ 

105. 

Jan  z  Chlumu  Husovi:  oznamuje  o  jednám  králově  s  koncilem,   napo- 
míná k  stálosti,  dává  zprávy  o  přátelích  v  Praze  a  žádá  za  projev  o  při- 
jímání z  kalicha. 

[V  Kostnici,  1415,  Jan.  4:J 

Rukopis  nezachován,  zastupují  ho  Epistolae  (Ep)  =^  Opera  (Op). 

Epistolae  f.  H4'—H5=0pera  I  f.  72  č.  XLVII  =  P  str.  91  č.  XLVII 
=^  v.  d.  Hardt  IV  str.  290  a  291  (první  a  třetí  odstavec  s  mylným  datem) 
=  Palacký,  Docum.  str.  85—86  č.  46. 

Český  překlad  Mareš  str.  152  při  c.  56  =  str.  173 — 174  při  č.  56-=- 
str.  99  při  č.  56\ 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy   str.  46  n. 

Amice  in  Christo  dilectissime !  Sciatis,  quia  rex  fuit  liodie '  cum  de- 
putatis  omnium  nacionum  tocius  concilii,  loquens  de  factis  vestris  et 
presertim  pro  audiencia  publica.  Cui  omneš  illi  finaliter  et  conclusive 
responderunt,  quod  utique  audienciam  publicam  habebitis.  Et  pro  illo 
vestri  amici  instare  volunt  et  instant,  quod  utique  in  aliquo  loco  aéroso 
sitis,"  ut  vos  possitis  recolligere,  et  in  vobis  recreari. 

Et  ideo  propter  deum  et  salutem  vestram  et  veritatis  promocionem 
non  recedatis  ab  ea  propter  ullum  metům  miserabilis  vité  perdende,  quia 
non  nisi  propter  magnum  bonům  vestrum  deus  vos  bac  sua  visitacione 

Č.  104:  =  addversariorum  Ep. 

Č.  104:  ^'  Míněni  patrné  oni  obeslaní,  o  niclii  zmínka  v  listu  Jana  z  Rejnštejna; 
v.  č.  98 pozn.  8.  —  '^  Původce  nadpisu  mylně  pokládal  M.  Jana  Kardinála  z  Rejnštejna, 
o  němž  jest  v  listu  zmínka,  za  kardinála  Ostijskélio ;  srvn.  o  tom  ještě  u  č.  135. 

C.  105:  ^4.  ledna  1415;  v.  Finke,  Forscliungen  und  Quellen  zur  Gesch.  des  Kon- 
stanzer  Konzils  (Paderborn  1889)  25.3.  —  ^  Stalo  se  8.  ledna :  v.  níže  č.  114. 


Č.  105,  108.     1-415.  Jan.  4.  239 

visitavit.  Optime  valent  amici  Prage,  et  specialiter  dominus'  Škopko,'' 
qui  multum  gaudet  ex  eo,  quod  iam  persecucionem  optatam  pro  veri- 
tate  estis  assecutus. 

Rogamiis  intime,  quod  motivam  et  finalem  intencionem  vestram  de 
commimione  calicis,  si  videbitur,  presenti  carte  inseratis,  amicis  tempore 
siio  monstrandam,  quia  jfratrum  adhuc  aliqualis  est  scissio  et  propter 
illud  miilti  turbantiir,  ad  vos  et  arbitrium  vestrum  iuxta  scripta  quedam 
se  referentes. 

Amici  precipui  tristantur  de  ergastulari  respoiisione,  et  specialiter 
Jessenicz.''  Préteritum  autem  non  potest  revocari.  Constanciam  vero  ve- 
stram intime  laudant  et  supreme. 

V  Epist.  (^  Op)  předeslán  tento  regest :  ,Dominus  Johannes  de  Chlum 
significat  Magistro  Johanni  Hus.  quid  eioquvitus  sit  rex  cum  deputatis  con- 
cilii  de  audientia  danda  ei.  Deinde.  quomodo  se  habeant  et  valent  amici'. 


106. 

M.  Jan  Hus  Janovi  z  Chlumu:  vyslovuje  některé  pochybností  o  povaze 

slíbene'ho  slyšení,  odpovídá  na  dotazy  a  námitky   v  předcházejícím  listé 

(c.  105)  přednesené  a  líčí  své  výslechy  i  odpovédi. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Dominikánů,  1415,  Jan.  4J 

Rukopis  nezachován,  až  na  malý  zlomek  v  rkpe  4313  ("=  Vidn)  f.  284' 
(snad  z  tisku),  jinak  rkopis  zastupuji  Epistolae  (Ep)  =  Opera  (Op). 

Epistolae  f.  H 5—H  6  =  Opera  I  f.  72—72'  č.  XLVIII=P  str.  91—92 
c.  .XLVIII  =  v.  d.  Hardt  IV,  291  (zlomek,  to  co  ve  Vidn)  =  Palacký,  Docum. 
str.  91 — 92  c.  51;  z  tohoto  asi  listu  fragment  v.  Ant.  et.  const.  conf.  f.  97. 

Český  překlad  Mareš  str.  160—162  c.  60  =  str.  183—185  č.  60^  — str 
105—106  č.  60^  —  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  43—46  č.  15  —  Flajšhans 
Listy  str.  105—106  č.  LIX. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  47  n. 

Quoad  recolleccionem,  nescio  me  aliquo  módo  recoUigare,  aut  aliter 
habere,  quia  nescio,  ad  quid  dabitur  audiencia.  Ego  petivi  cum  prote- 
stacione  coram  notariis,  et  scripsi  supplicacionem  toti  concilio,  quam 
dedi  patriarche,'  in  qua  peto,  ut  respondeam  ad  quemlibet  ar.ticulum, 
sicuti  respondi  in  privato.  et  manu  mea  scripsi."  Vel  si  dabitur  audiencia, 


Č.  106 :  ^  Schopko  Ep  (Op).  —  "^  Jessenitz  Ep  (Op). 

Č.  106 :  ^  Jindřich  Škopek  z  Dubě,  jemuž  platí  listy  č.  122,  127  a  130. 

Č.  107:  »0  suplikaci  podané'  patriarchovi  Janovi  Konstantinopolskéinu  v.  c.  104 
pozn.  7  a  č.  108;  o  protestaci  před  veřejnf/m  notářem  zmiňuje  se  Hus  v  odpovědi  na 
artikul if.  Palacký,  Docum.  221.  —  -  Srvn.  č.  105. 


240  C.  lOS.     1415,  Jan.  4. 

ut  respondeam  more  scholastice.  Vel  forte  dabit  deus  audienciam,  ut  fa- 
ciam  sermonem. 

Spero  de  dei  gracia,  quod  a  cognita  veritate  numquam  sim  reces- 
surus.  Oretis  deum,  ut  me  conservet. 

De^  sacramento  calicis  habetis  scriptum,  quod  scripsi  in  Constancia, 
in  quo  šunt  motiva^;  et  nescio  aliud  dicere,  nisi  quod  ewangellum  et 
epištola  Pauli  sonant  directe/  et  tentum  fuit  in  primitiva  ecclesia.  Si 
potest  fieri,  attemptetis,  ut  saltem  permittatur  per  bullám''  illis  dari, 
qui  ex  devocione  postulaverint,  circumstanciis  adhibitis.^ 

De  responsione  privata^  non  debent  turbari  amici,  quia  non  vidi, 
quomodo  potuisset  aliter  fieri,  ex  quo  per  concilium,  prius  quam  fui  de- 
tentus,  conclusum  fuit.  Et  est  edita  bulla  a  commissariis,  que  lecta  fuit 
coram  me,  in  qua  vocor  heresiarcha  et  seductor  populi.  Sed  spero,  quod 
que  dixi  sub  tecto,  predicabuntur  super  tecta.  * 

Iterum  fui  pridie^  interrogatus,  quo  die  vidi  fratrem  meum  Johan- 
nem  Barbatum,'  de  quolibet  45"  articulorum.*  Et  respondi  sub  protesta- 
cione  prima,  ut  prius.  Et  quesiverunt  de  quolibet  articulo  singillatim,'' 
an  velim  eum  defendere.  Et  respondi,  quod  sto  ad  determinacionem  con- 
cilii,  sicut  prius  protestatus  sum.  Et  ad  quemlibet  articulum  dixi,  ut  prius ; 
de  aliquo  dixi:  „Iste  est  verus  ad  istum  sensum".  Et  dixerunt:  „Vis  eum 
defendere?"  Respondi,  quod  non,  sed  sto   ad   determinacionem   concilii. 

Ecce  deo  teste,  non  videbatur  mihi  tunc  alia  conveniencior  responsio, 
ex  quo  prius  manu  propria  scripsi,  quia  nihil  volo  pertinaciter  defendere, 
sed  paratus  sum  a  quocumque  informari."  Ista  interrogacio  facta  est  mihi 
ex  eo,  quod  aliquis  dixit  eis,  quod  ego  regi  intimavi,  quia  volo  třes  vel 
quatuor  articulos  defendere.  Unde  quesierunt,  numquid  intimassem  sibi. 
Et  dixi,  quod  non,  quia  numquam  intimavi  sic  regi,  sed  sicut  scitis  etc."' 

Item  Michael  stabat  et  tenebat  cartham  et  instigabat  patriarcham,".  ut 
responderem  super  interrogatis.  Et  interim  venerunt  quidam  episcopi.  Ite- 
rum Michael  braxavit  aliquid  novi.  Deus  permisit  ipsum  et  Palecz  ^  propter 
peccata  mea  consurgere.  **  Nam  Michael  et  literas  et  alia  explorat,'-  et 
Palecz^  illa  antiqua,  que  locuti  sumus  aute  multos  annos,  articulat.'^ 

*  V  Op  in  margine:  ,Prophetia'.  —  **  V  Op  in  mavgine:    .Nequitia  Mi- 

chaelis  et  Paletz'. 

=»  Tento  zlomek  čte  se  ve  Vidn.  —  ^  per  bullám  papalem  Vidn.  —  <^  47  Ep,  Op.  — 
^'  sigillatim  Ep,  Op.  —  ^  Paletz  Ep,  Op. 

^  Totiž  spis  ,De  sanguine  Cliristi  sub  specie  luiii  a  laicis  sivnendo  (Op  I,  42—44), 
psaný  v  Kostnici  před  uvězněním.  —  ^  Srvn.  doklady  v  traktáte  uvedené.  —  '"  =  v  ža- 
láři; srvn.  č.  105.  —  '^  Dne  2.  ledna.  —  'Jan  Bradatij  čili  Bradáček;  v.  č.  28  a  104.  — 
-  Wyclifových,  k  nimž  psané  Kostnické  odpovědi  Husovy  (v.  č.  104)  uveřejnil  Sedlák, 
Hlídka  1911.  (Několik  textů  I,  58—69).  —  *  Prohlášení  takové  z  prvé  doby  vězení  není 
zachováno:  podrobněji  mluví  o  něm  Hus  v  č.  108.  —  '"  F/z  c.  104.  —  ^^  Jan  de  Rupe- 
scissa  (1412—1424),  patriarcha  Konstantinopolský.  —  '-  Že  Michal  de  Causis  zachycoval 
listy  Husovy,  svědčí  (vedle  zmínky  této  a  v  č.  110)  zpráva,  již  o  obsahu  jednoho  listu  Hu- 
sova (č.  96)  podávají  zástupci  university  Vídeňské  (v.  AÓG,  XV,  13).  —  '=•  Články  Pálčovy 
podobného  obsahu  nejsou  zachovány ;  snad  ty,  o  nichž  jest  zmínka  v  č.  104  (v  pozn.  2). 


f.   l()(i.  lUT,   lOS.     141Ó.  .|;m.  4.  —  .];in.  4— S.  —  .lan.  ó     S.  '241 

Patriarcha"  vahle  loqiiitiir  corani  omiiihiis,  (jiiod  liabeo  vakle  iiinl- 
tas  pecunias. 

Uiide  uuus  archiepiscopus  dixit  mihi  iii  aiulieiicia:  „Tu  habes  70 
milia  ťlorenoruin".  Michael  dixit  corani  omnibus:  „Ha  ha,  quo  devenit 
joppa  jelena  floreuis?  Quantas  pecunias  tibi  tenentur  barones  in  Bohe- 
mia?'' Pro  certo  habui  illo  die  gravem  vexacionem. 

Unus  episcopus  dixit:  „Tu  constituisti  novám  legem".  Alius  episcopus 
dixit:  .,Tu  predicasti  omneš  istos  articulos."  Et  ego  eciam  respondi  eis 
deo  auxiUante  satis  duře,  dicens:  „Quare  facitis  mihi  iniuriani?" 

De  citatis'^  nihil  mihi  scribitis:  quomodo  nulla  facta  est  pro  eis 
legacio,  nec  a  rege,  nec  a  Pragensibus  civibus,  nec  ab  ipsis  citatis? 

Ep  i  Op  inují  iiudepsdn  tento  rexjest:  „Johannes  Hus  respondet  seorsiuii 
ail  omneš  articulos.  Praeterea  recenset  suas  vexationes,  quas  perťerre  co- 
gitur  a  (piibusdam  episcopis  super  inquisitione  multoium  aureoruni,  quos 
euiii  possidere  arbitrati   sunť. 


107. 

Jan  z  Chlumu  M.  Janovi  Husnoi:  záilá,  vijsvétliv  některé  obainj  Husooi/ 
stran  síi/šení,  za  /jodrof)néjsí  zpráiuf  o  protestaci  Husové,  oznamuje  ně- 
které noviuLi  a  připojuje  vi/cifku,  ze  ani  Hus,  ač  to  přátelům  vytýká,  na 
Jejich  (lotazij  a  sděleni  (na  př.  o  panu   Skopkovi,  v.  c.  105)  neodpovídá. 

IV  Kostnici,   1415,  Jan.   4—8j 

Ztracen,  lze  ho  reiionstriiorafi  Jen  podte  odpovědi  Husoui/  c.  108. 

Viz  Novotní),  Listy  Husovy  str.  50;  poněvadž  odpověď  Husova  (é.  108) 
Jest  psána  před  8.  lednem,  a  list  Chhuniiv  Jest  odpovědi  na  list  ze  4.  ledna 
(('■.   lOd),  plyne  z  toho  hořej.ši  datováni. 


108. 

M.  Jan  Hus  Janovi  z  Chlumu:  děkuje  za  péci,  oznamuje  o  svém  Jednání 
se  zástupci  koncilu  a  o  svém  stavu. 

fV  KostniciJ,  v  žaláři  [u  Doniinikánů,  1415,  Jan.  5 — 8.J 

Rukopis  nezachován,  zastupuji  ho  Epistolae  f=^  Ep)  =  Opera  (Op). 
Epist.  J2'—JS'  -=  Op.  I  f.  74—74'  č.  LH ^  H  str.  94  c.  Lil  =- Palacký, 
Docum.  str.  86 — 87  č.  47;  český  překlad  Mare.s   str.  152 — 153   č.  56  =^  str. 

**  Viz  o  nicfi  r.  104  pozn.  13. 

1tí 


242  C.  lOIS.     Uir..  .laa.  .')>>. 

173 — 175  č.  .56'-  '   Htr.    100  c.  56'*       Flajšlians^  Lisfi/  z  Kostnice  sfr.  47 — 49 
č.   Í6=-  Flajšhans,  Lish/  sfr.   107—108  č.  LX. 

O  čase  o.   Novofiii'/,   Listi/   Hiisoiu/  str.   50 — 51. 

Nobilis  el  graciose  domine,  valde  sum  consolatus.  Ro^^o  eciam  pro- 
])ter  deum,  ut  non  liabeatis  tedium.  quod  tam  diu  et  tantum  pro  me 
laboratis,  qiiia  deus,  veritatis  et  iusticie  dominus,  stát  ad  dandum  pré- 
mium. 

Voluerunt  illi  commissarii,'  instantes  per  piures  dies,  ut  factum  meum 
committeretur  Xíl  vel  XIII  magistris.  Et  ego  noliii  me  submittere.  Sed 
postquam  manu  mea  scripsi  responsioiies  ad  articulos  Wicleff  XLV  et^ 
ad  illos,-  qiii  mihi  obieiuntur/  statim  coram  notariis  et  commissariis  illis 
scripsi  protestacionem,  quod  volo  staré  coram  toto  coneilio  et  racionem 
de  fide.  quam  teneo,  reddere. ' 

Articuli,''  quos  falše  apponendo  et  deponendo  in  libro  meo  ^de  Ec- 
clesia''  extraxerunt.  videbuiitur"  de  gracia  dei,  et  responsio.'  quam  scripsi 
iii  carcere,  nullum  librum  habemlo  in  auxilium.' 

Graviorem  consolatorem '  diebus  vité  mee  iion  repperi  iii  infirmitate. 
quam   Palecz/ 

Omneš  cleiiri  camere  domini  pape  et  omneš  custodes  valde  pie  me 
tractant.  Liberavit  dominus  Jonam  de  ventre  ceti.  Danielem  de  lacu  le- 
onum,  třes  pueros  de  eamino  ignis,  Susannam  de  iudicio  falsonun  te- 
stium,"  et  me  potest  pro  gloria  sui  nominis  et  pro  verbo  predicando, 
si  expedient,  liberare.  Si  autem  mors  preciosa  in  conspectu  domini  ve- 
nerit,  sit  nomen  domini  benedictum.  Si  possem  saltem  regem  videre 
semel  cum  nostris  Bohemis,  consolarer. 

Valde  gavisus  sum  de  novis.  Čerte  consolatus  est  me  dominus.  De 
sanitate  domini  Henrici'  Škopek'  libenter  audivi.  Bibliam  mihi  dirigere 
bonům  est."  Nolite  tristari  de  nie.  Quem  ením  tangit?  Scriptuni  in  car- 
cere, in  medio  noctis.  Rogo,  istum  fidelem  amicum  meum*  honoretis, 
čui  specialiter  obligor. 

V  Ep  i  Up  nadepsán  regest s  .Iteiiun  significat  Johan."  Hus.  in  qiia 
re  velit  tandem  acquiescere,  toties  insldiose  petitus  ab  adversariis". 


^  obijciuntur  Ep  (Op).  —  ^  aitit-ulos  Ep.  —  -^  vůlebitur  Ep.  —   ''  respoiisionem  Ep 
(Opí.  —  '^Paletz  Ep,  Op.  —  '  Snopeck  Ep,  Op-  —   «  ast  Ep.  —  "^  .Toaii.  Op. 

'  Jan  patriarcha  Konstantinopolslii] ,  Jan  biskup  Luhii.šstii/  a  Bernard  biskup  Ca- 
stellski/.  —  -  Srun.  c.  104  a  106.  —  ■'  Srvn.  č.  104  pozn.  7  a  106  pozn.  1.  —  ^  Otiskl  Pa- 
lacký, Docum.  204 — 224.  —  ''  Určitější  stíénosli  v  tom  směru  pronáší  Hus  v  č.  116  a  126 
—  *^  Srvn.  Jon.  kap.  2.,  Dan.  kap.  6.,  kap.  H.  a  kap.  13. ;  viz  podobnou  uiyšlenku  ve  ver- 
ších č.  118.  —  'Jindřich  Škopek  z  Dube,  o  němž  v.  i  č.  105,  a  jemni  adresovány  li.^ty 
č.  122,  127,  130.    -  "Míněn  snad  něklerfj  ze  strátcú,  doručitel  listu:  srvn.  r.  103  a  114. 


<;.   lOíi.     141.',.  Jmu.  \9.  24:! 

109. 

M.  Jčin  Hus  vérnúin  Cechůiu:  /jíse  o  suéni  unéznení.  nemoci  a  zálohách. 

I'  Kostnici  /žaláři  u  Do/iiini!iá/iii,  1415] ,  Jan.  UK 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicav  (M)  str.  37;  rk/i.  }\iiž:>vnicki'i  XXII  A  4 
(=-=  CrJ  426—428. 

ČČM  1848,  I  .str.  403^404  (z  CrJ;  Ilofler  /.  144—145  (z  M) ;  Erben 
III,  280—281  c.  8  (z  Mj^Diich  Jana  Husi  Í8Í  —  182  c.  8;  Palacký,  Doc. 
8P>—84  c.  44  (z  Cr  nezcela  přesné)  -  Mareš  str.  148—150  c.  54  =  str.  170—172 
č.  54-  =  str.  97—98  c.  54'  (Horálek,  Listg  ze  žal.  str.  10—ll)  =  Flajš- 
hans,  Listy  z  Kostnice  str.  50 — 51  č.  17  Flajshans,  Listy  str.  108  č.  LXl ; 
latinský  překlad  Epist.  JO'  -J  7  ~=  Op  I  f.  .59'— 60  c.  X  I'  str.  76  č.  X; 
Palacký,  Docu/n.  str.  84. 

Biioh  s  vámi  rar  i)vti/  aby  proti  zlosti,  proti  ďáhlu.  proti  světu  a  tělu 
sto.jiece,''  setrvali. 

Najniilejší,"'  prosím  vás  já,"  v  žalái'i  sedící,  jímž  se  nestydím,  pro 
pána  boha  v  naději  trpě,  jenž  jest  navstievil  mě  milostivě'"  v'  žaláiM ' 
i  ne*mocí  velikú  a  Oj)ět  uzdravil,'  pi-ěpustil  neprátely  velmi  tuhé,  ty. 
jimž^'  sem  já  mnoho  dobrého  činil  a  srdečně  jě  miloval,  —  prosím  vás. 
prostež  pána  boha  za  mě,  ať  se  mnú  ráčí  býti,  v  němž''  samém  naději 
mám  a  v  vašie  modlitbě,  žeť  mi  dá  setrvati'  v  své  milosti  až  do  smrti. 
Ráčili  mě  nynie''  k  sobě  pojieti,'  buď  jeho  svatá  vole'";  pakli  ráčí  na- 
vrátiti," také  buď  jeho  svatá  "^  viiole.  Jistě"  třěbať  mi  jest  veliké  pomoci : 
avšak  viem,  že  on  neprěpustí  na  mě  nižádného  utrpenie  ani  pokusenie. 
jedno''  pro  mé'  i  pro  vaše  lepšie,'  abychom'  jsúcě  zkušeni  a  seti-vajíce. 
velikú^  odplatu  vzeli. 

A  vězte,  že  ten  list,  kterýž  sem  vám  po  ssobe  ostavil,'  vyjev ^  ven,' 
velmiť  sú  jej  neprietelé  v  latinu  přeložili  lživě"  a  artikulóv''  proti  mně 
z'  něho'  vybrali'  *  a  toliko''  kussóv  vydávají,  že'  mám  dosti  psáti,  často 
odpoviedaje"  z  žalárě.  A  nenie  člověka,'  jenž  by  poradil,  kromě  milo- 
srdného pána  Ježíše,  jenž  jest  řekl  svým  věrným^:  .,Dám  vám  ústa 
a  múdrost,  jíž"  nebudu  moci  odolati  všichni  protivníci  vaši".    Ó  najmi- 


"  Pán  bóh  lar  s  vámi  býti  Cr.  —  ^  v  M  prvé  e  doplněno  nad  řádkem.  —  <=  r  M 
opraveno  z  najiuileíí.  —  ''prosiinf  já  vás  Cr.  —  « jenž  je  navstievil  milostivě  mě  Cr. 
—  ^  chybí  v  M.  -s  o  J/  na  rasiiře.  —  ''v  uěmžto  Cr.  -~  'setrvati  dá  Cr.  —  ^  chybí 
v  Cr.  —  '  přijíti  Cr.  —  "'  \óle  svatá  Cr.  —  "  pakli  totiž  vám  mě  navrátí  Cr.  —  "  zajisté 
Cr.  —  P  jediné  Cr.  —  i  mě  Cr.  —  ''  n  M  druhé  e  nadepsáno;  lepší  Cr.  —  ^  v  M  za  tím 
škrtnuto  siíce.  —  '  vělikú  M.  —  "  jej  lživě  neprietelé  v  latinu  proměnili  Cr.  —  *'  ar- 
tikul Cr.  —  "tolik  Cr.  —  Mydávali.  žeť  Cr.  —  >  odpovídaje  M.  —  ==  člověk  Cr.  — 
''  kteréžto  Cr. 

^  Srvn.  Petra  z  Mladoňovic  (Palacký,  Docum.  232).  -Míněn  list  č.  S7.  —  ■  Luc. 
21,  15. 

16* 


244  C.  lili).   110.     141Ó.  .lan.  U».         .lan.  posl   19. 

lejsí,  pojiinéte.  zeť''"  žádostivě  pracoval  sem  s  vámi,  a  vždy  žádám  va- 
.seho  spasenie.  i  nynie  jsa  v  žaláři  a  u  velikém  pokušení.  Psán  v  ^  Kon- 
stancí/ v*"  sobotu*^  ten''  den  před  svatým^  Fabiánem/'' 

V  M  pod  tím  (-ervené :  .Hanc  doininus  Hawiiko.'  adhuc  existens  in  Betli- 
leein,  per  se  proprio  in  sermone  legit  et  inanifestavit  in  carta  distracta, 
dieendo  in  hec  verba:  „Ha,  ha,  Hussi  již  se  papíru  nedostává"'.  V Ep  (Op), 
kde  latinský  překlad,  čte  se  tento  nadpis:  .Sequentem'*'^  epištolám"  scripsit 
Magister  Johannes"  tíus  de  Constancia  Pragam"''  ad  eommunitatem  Pragen- 
sem,  cum  adhuc  in  primis  carceribus  detineretur.  Que  lecta  est  Prage  in 
Bethlehem—  et  aliis  ecclesiis  per  predicatores'.  V  Op  pak  předeslán  jesté 
nadpis,  z  části  mylní/  a  společní/  pro  české  žalářní  listy  z  latiny  přeložené', 
jež  v  Ep  položeny  již  výše,  a  tedy  patrné  teprve  od  vydavatelů  iičinéný : 
,Sequuntur  epistolae.  quas  coiiscripsit  M.  .loannes  Hus  anuo  d.  MCCCCXV 
\n  carcere  Constanciae  apud  Minores  ad  Bohemos.  cum  suinniariis  eoruudem 
ex   Bohemico  versis".. 


110.- 

M.  Jan  Hus  Petrori   z  Mladoňooic  o  zachi/ceni   listu  Jakouhkori  i  Jeho 

od/joaédi. 

IV  Koxtnici,  v  žaláři  ii  Domin.,  1415,  Jan.  posf  li). I 

Rukopis  nezachován,  zastupují  ho  Epistolae  (Ep)  ^^  Opera  (Op). 

Epist.  Hl'—H2  -    Op    I  f.    71    č.    XLIII       r-   str.  fW   č.    XLIII    -  Pa- 
lacký, Doc.  str.  87 — 88  č.  48:  český   překlad   Mareš   str.  154 — 155  č.  57  ^ 
str.  175 — 177  č.  57'       str.  101  č.  57^       Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  5'^ 
až  54  č.  W^Flajšhaus,  Listy  str.   100  č.   LXII. 

O  čase  v.   Novotný,   Listy   Kusoví/  str.   51 — .76'. 

De  captivitate  ista'  adhuc  nullam  scripsi  literám,  nisi  illam,  si  dire- 
xistis,  ut  orent  pro  me.'  Forte  intelligitis  de  lilera,  quain  scripsi  Magi- 
stro Jacobello,^  in  qua  scripsi  sic:  „Inimici  mei  dixerunt,  quod  nulla  mihi 
dabitur  audiencia,  nisi  prius  solvam  duo  milia  ducatoruin  Antichristí 
ministris  pro  impensis'*.  Cuius  liteře  copiain  et  responsionem  Magistři 
Jacobi,  longam  et,  ut  estimo,  dnram/  Michael  acquisivit.  Et  veniens  cum 

Č.  109:  '''•že  Cr.  —  '■^Fabiánem  M:  den  svatého  Šebestiána  a  Fabiána  Cr.  — 
'•''  Hanu  Op.  —  ^^  chybí  v  Op.  —  "  Joaunes  E]),  Op.  —  s^»  Bethleheni  0/ý. 

('.  109:   ^  Dne  19.  ledna.   —     Havlík,  zúslu/tce  Husův  v  Betlentě. 

('.  110:  '  Talii  z  vězení,  do  néliož  přenesen  9.  ledna  Iv.  c.  114).  —  -Totiž  č.  10U. 
List  .Jakoubkovi  ztracen :  v.  ř.  U9.  —  '  Také  odpověcf  Jakoidt/iova  ztracena  (viz 
č.  102j. 


('.   110.  m.     141.-),  Jan.  post  U).  245 

patriarcha'  et  cum  notariis  et  testibus,  ii'oi  aftuit  Magister  Nicolaus" 
Stoyczin,"  stabat  ex  adverso.  Et  umis  cominissariorum  quesivit  a  iiie  sub 
iuramento,  dans  niihi  ad  perlegendum''  uieain  copiam,  au  sit  mea?  Re- 
spoudi,  quod  sit."  Et  estinio,  quod  uou  fui  preter  salutaeiouem^  Magistr! 
Palecz''  tantum  turbatus  iu  animo,  quani  per  illas  literas,  dolens  de  ne- 
quicia  Miehaelis  et  suoruui  speculatoruni  et  de  Magistro  Jacobello,  qui 
maximě  predicat,  ut  caveaut  sibi  houiiues  ab  hypocritis,  et  solus  maxi- 
mě decipitur  per  hypocritas  et  credit  hypocritis.  Et  estimo,  quod  duram 
scripsit  literám,  quam  uou  perlegi.  Ambe  euim  copie  eraiit  iu  uua  litera, 
et  estiiuabaui  ex  abrupto.  quod  uou  fuisset  respousio  ad  meaiu,  sed  quod 
fuisset  copia  uuius  liteře  plebaui  ^  de  Jauoviez.* 

r  Ef)  i  Op  nadepsán  tento  nadpis,  platící  cele'  skupině  listíi  ii  Doinini- 
háníi  psanijch,  v.  o  tom  úrod:  , Literas  sivé  epistolas  sequentes  scripsit  Ma- 
gister .lohaiuies  Hus  de  carceribus.  in  quibus  primům  deteutus  fuit,  apud  fra- 
tres  Praedicatores  iu  staguo  Coustaiícieusi  extra  luuros  civitaiis.  Prior  est  ad 
Petruin  scripta.' 

III. 

M.  Jan  Has  Janoui  z  Chliinui:  žádá,  abij  jeho  list  do  Čech  nehLjl 
odesílán^  vijslovuje  přáni,  ahij  král  i  páni  bijli  přítouini  slijšení,  a  ně- 
které domnénkí/  sne'  o  tom.  co  mu  koncil  klade  za  vinu,  jakož  i  některá 

přál} i  jiná. 

[V  Kostnici,  p  ialúi-i  ii  Djininikánň,  1415,  Jan.  post.  lít. I 

Rukopis  nezachován,  zastupují  jej  Epistolae  (Ep)  --  Opera  (Op). 

Epist.  HH—Hl'       Op  I  f.   72'— 7S,    č.  XLLX  ^  J-   str.  92 é.   XLIX 
Patacki),  Docum.  str.  88—89  č.  49. 

Ceski)  překlad  Mareš  155 — 157  č.  58 -^  str.  177 — 179  č.  58'  -  str.  101 
až  106  c.  58^  -^  Elaj.šhaus,  Listi)  z  Kostnice  str.  55 — 57  c.  20  -^  Flajšhans, 
Listy  str.  109—110  c.  LXIII. 

O  čase  v.  Novot nij.   Listu   Husovi)  52  n.,  56. 

"  Stoygin  Ep,  Op.  —  '' perlegeiulam  ťJp.  Op,  opniril  I^íiIhcIíi).  —  '^  táli  Ep,  Op.  ť.i- 
lacki]  oprainije  sic         '' Paletz  Ep,  Op.    —  '"  .lanowitz  Ep,  Op. 

■Jan  patriarcha  Konstantinopolski].  —  ''  Miknlá^  ze  Sfojřína,  haka!.  n,l  r.  1405,  mistr 
1410,  začal  čísti  t.  r.  pod  Husem,  mezi  jehož  horlivé  straníku  naležel;  r.  1414  s'at  .se 
členem  Itolleje  králové  Hedvik if,  r.  1411  byl  prokurátorem  Husovi/ m  u  kurie;  zdá  se, 
že  brzo  po  té  ochladí.  Do  Kostnice  přijel  žalovat  na  faráře  v  Mislovce  na  Moravě  Kři- 
štana  (zvaného  Rinensis)  a  vyžádat  si  na  papeži  jeho  fari),  bude-li  odsouzen  (1415, 
Eeb.  5,  R.  Lat.  185  f.  6~  7,  opisy  v  zem.  arch.);  na  universitě  připomíná  se  do  r.  1445 
fr.  1417  jako  probošt  kolleje  Karlovy).  '  Srvn.  č.  10S.  —  '  Jan  Kardind  z  RejnHejna; 
míněn  n'<i  jeho  lišt  z  10.  listopadu,  v.  č.  9S. 


94tí  Č.  111.     U15.  Jan.  post  lft\- 

Si  non  est  directa  litera  iiiea  ad  Boheiuiain.-  st-i-vetis  eain  et  non 
(lň*igatis.  qiiia  posset  iii  inakim  venire  etc. 

Item,  si  rex'  quereret,  qiiis  debeat  esse  ineus  index,  ex  quo  eonci- 
lium  nec  me  vocavit,  nec  ine  citavit.  nee  iiimiuam  accusatiis  sum  coraiu 
concilio,  et  conciliinn  ine  iiicarceravit  et  procuratorem  suiini  contra  ine 
constituit.' 

Item  rogo,  uoljiiis  et  graciose  domiiie  Johaimes.'  si  dabitur  ndhi 
audiencia,  ut  rex '  adsit,  et  quod  prope  eiim  milii  locus  deputetiir,  ut 
possit  me  bene  audire  et  intelligere.  Et  vos  edam  cum  domino  Henrico, 
cum  domino  Wenceslao'  et  aliis  utiqne,  si  poteritis,  adsitis  et  audiatis. 
quid  dominus  Jesus  Ciiristus,  mens  procnrator  et  advocatns  et  index 
graeiosissimns,  dabit  in  os  menm,  ut,  sivé  moriar,  sivé  vivam.  possitis 
esse  veri  et  idonei  testes,  ne  mendaces  dicant.  quod  recessissem  a  veri- 
tate,  quam  prediravi. 

Item  sciatis,  quod  coram  testibus  et  notariis  in  carcere  petivi  com- 
missarios,  ut  mihi  deputarent  procnratorem  et  advocatum;  qni  promise- 
runt  et  postea  dare  nolueruiit.'  Ego  cominisi  me  domino  Jesu  Christo, 
ut  ipse  procnret  et  advocet  et  iudicet  causám  meam. 

Item  sciatis,  quod  non  habent,  ut  estimo,  gravamen  contra  me.  quam 
quod  bullám  de  ereccione  crucis  impedivi."  Et  habent  scriptum  menm,' 
quod  lectum  est  coram"  ine,  et  ego  recognovi.  Secundo  habent  contra 
me.  quod  tam  din'  in  excommunicacione  fui  et  officiavi  etc.  Tercio,  quod 
appellavi  a  papá.  Nam  legerunt  appellacionem ''  coram  me,  quam  léto 
animo  et  ridendo  coram  omnibus  dixi  fóre  meam.  Quarto,  quod  reliqui 
post  me  literám,  que  lecta  est  in  Bettlehem,  quam  valde  male  inimici 
transtulerunt  et  interpretati  šunt,  in  qua  posui,  quod  exeo  sine  salvo 
conductu.'"  Ad  hoc  vos  dicetis.  qnia  ego  non  habui,  cum  exivi,  salvum 
conductnm  pape."  iterum,  quia  nescivi,  an  vos  mecum  debueratis  exire, 
quando  scripsi  illam  literám. 

Item.  si  possem  habere  protestacionem,  que  ponitur  circa  questi- 
onem,  quam  volui  determinare.''  Et  peticionem  audiencie  Petrus  *  scriptor 
vester'^  potest  disponere. 

*  T"^  Ef)  i  Op  tu  pil  pojena  marginální  poznámka:  .Is  est  aiithor  actorum. 
et  consilioťinn  omnium'. 

"  Joannes  Ep  (Op).  -    ''  contra  Eji  (Op).  —  ^  Bethlehem  (Jp. 

'  List  z  19.  ledna  1415  č.  1(J9.  —  -  Bi/lo  Jich  více,  mezi  nimi  i  Michal  de  Causis. 

—  ■  Zikmund.  —  '  .Jindřich  Lacemhok  a  Václav  z  Dnbé.  —  '  O  tom  také  Petr  z  Mla- 
doňovic  (Palacký,  Docuni.  253) ;  myšlenka   následující  vrací  se  v  č.  116.  —   '  R.  1412. 

—  '  Míní  se  asi  práce  Husova  začínající  slovy  Pa.x  Christi,  Op  I  189'  n.  (I-  str.  235);  o. 
Palacký,  Docum.  .str.  222.  —  '  Totiž  od  r.  1411  (v  únoru),  kdy  Hu.-i  jakožto  neposlušný 
dán  do  klatl)y  papežské.  —  ''  Viz  č.  46.  —  "  Srvn.  č.  87.  —  ''  Srvn.  c.  97.  Glejtu  pape- 
žova Hus  ov-^em  neměl,  ale  také  glejt  Zikmundův  byl  mu  dodán  teprve  v  Kostnici, 
takže  opravdu  přijel  bez  yleju.  -  ^-Míněno  /latrné  pojednáni  .De  sufficiencia  leyis 
Christi'  (Op  I  44'  -^  I-  .str.  55).  na  než  .se  označení  questio  hodí,  h  v  němž  se  pmtestace 
ěte  na  f.  45.  —   'Petr  z   Ml.idoňoric. 


C.  111,  112.     Uló,  Jan.  posť  19.  —  ,Ian.  21.  247 

Item.  si  dabitur  niihi  audiencia,  ut  post  ipsam  dominus  rex  iion  per- 
niittat  nie  retriidi  \n  carcerein,  ut  possim  consiliis  vestris  et  amicoriini 
liti,  et  si  deo  placeret,  aliqiiid  domino  regi  dicere  pro  bono  christiani- 
tatis  et  suo. 

V  Ep  (i  O/j)  nadepsán  veijeHt:  .Commenioi-at.  \\\  (luil)iis  rébus  fiat  sibi 
iiiiuiia  a  concibo  et  deputatis". 

112. 

M.  Jan  Hus  poznamenává  si  ve  svém  brevíri,  že  v  noci  přečetl  článkí/ 
ze  svt/ch  knih  a  nematli  jicli,  nemaje  bible,  opraviti. 

V  Kostnici,  v  žaláři  [n  Dominikánúj  1415,  Jan.  21. 

Rtip.  iiniv.  tinitiovnij  I  G  IV  (—  Unut).  tísfett,  psaní)  riif^oii  Krize  z  Telče 
při  /'.    10,5. 

Hanii.š  V.  král.  Sp.  Nítiiti  1804  str.  141  (z  Unut)  ~  Hófter  III.  lid  pozn. 
(z  Unvt) :  Hanuš,  Quellenkunde  und  Bihliofpaphie  der  hohm.-slov.  Literatur 
(1868)  str.  27  (z  Unvt);  Truhlář,  Catalotpis  rodičům  mauuscript.  1  sir.  122 
(z   Unvt).    . 

Česki)  překlad  Flajšhans.  Listi;  z  Kostnice  str.  ,52  c.   18. 

Anno  domini  1415"  currente.  die  sancte  Agnetis,'  virginis  gloriose 
et  martiris,  dieto  matutino  quasi  in  media  nocte  in  careere  civitatis  Con- 
stanoie  tempore  eoncilii,  (]uod  per  procuratorem  agebatur  causa  contra 
me  super  multis  articulis,  finaliter  perlegi  legendas  Mbrorum  et  non  potili 
plene  corrigere,  qui  carui  biblia. 

K  tomu  dodává  Křiž  z  Telče.  Jehož  rukou  zápis  psán :  ,Hec  .loliaimes  Hus 
propria  manu  sua  in  viatico  suo.  quem  ad  peticionem,  paiatlnus  consecutus 
est  et  douavit  nionasterio  iu  bigellieiuť''.  Na  druhé'  straně  česki],  jinou  rukou 
psaní)  zápis,  který  Hófler  niijlne  vztahoval  na  Husa  a  Jeronipna,  jenž  však 
nijak  s  věcí  nesouvisí :  ,Račte  prosbu  obecnií  zdieti  za  dvě  osobě,  jenž  chťie 
tělo  božie  přijímati,  aby  jim  pán  buoli  i'áčil  ten  dar  dáti  s  náboženstvieni 
a  skrúšeným  srdcem  k  své  duši  spasenie   přijieti'. 


141()   Unvt.         ''  opraneno  z   Ingelloea. 
Dne  21.  ledna. 


248  ■   Č.   li:}.   114.     141.').  .Mart.  ■",. 

113. 

Ja/i  z  Chliiniii  M.  Janovi  Hiimoi:  dává  zinávu  o  zdraví  svém  i  ostatních 
přátel  i  o  krocích,  jež   ve  prospěch   Husův  podnikají,  vzpomínaje  snad 

i  přílišných  nákladů. 

[V  Kostnici,   1415.  lirátce  před  Mart.  5.1 

Ztracen  ;  obsah  lze  z  části  retionstniovati  podle  zmínek  Husooi/ch  v  č.  114. 
kde  také'  praví  .ad  vestrain  eartain   non  audeo  seribere  responsiones'. 
Srvn.   Novot nij.   Lisfi/   Husovi/  str.   5(). 

114. 

M.  Jan  Hus  Janovi   z  Chlumu:  dekuje  za  j)rokázané  sluzbip   vzpomíná 

s  povděkem  návštěv  jednotlivých  přátel  v  žaláři,  j)íée  o  své  nemoci,  odpo- 

vědech  na  artikuly  a  drobných  traktátech  svých,  jez  slibuje  poslati,  prosí, 

abi/  z  Kostnice  neodjížděli  a  na  konec  žádá  o  výklad  snu. 

/V  Kostnici,  v  žaláři  u   Dondnikánii.  Mart.   5.j 

Rukopis  nezachován,  až  na  zlomek,  ť/kajici  se  výkladu  snu,  jenž  se  čte 
v  rkpe  dv.  knih.  Vídeň.  431S  (=-~^  Vidn)  f.  284 — 284' ;  jinak  rukopis  zastupují 
Epistotae  (Ep)   -  Opera  (Op). 

Epist.  J1--J2'  -^  H2^  Op  1.  73—74  ;  71  c.  LI  —  XLIIII  ^  I\  93  - 
90  č.  LI  —  XLIIII  -  Palacký,    Docum.    str.  98—99-^-93   č.  57  —  52. 

Český  překlad  Mareš  str.  169—171  —  1H3  č.  64  —  61  ^  str.  192—194  — 
185—186  č.  64  —  61-  --  str.  110—111  —  106  č.  64  -^  6ť  =  Elajšhans,  Listi/ 
z  Ko.Htnice  str.  .59—62  č.  21  -    Elajšhans,  Listi]  str.  110—112  č.  LXIV. 

O  ča.se,  a  že  list  v  starších  edicích  mi/ 1  uč  rozdělován  ve  dva,  v.  Novotný, 
Listi/  Husovy  str.  54 — 63. 

Graciose  domine,  valde  gaiuleo  de  sanitate,  de  presencia'  et  de  fi- 
deli  et  graciosa  constaiícia  vestra  iii  labore,  queni  pro  misero  habetis, 
qiiam  vobis  pre  aliis  deiis  concessit,''  vos  inihi  in  adiutorein  dědit,  spero 
ad  vestriim  bonuni  vité  presentis  et  etenie.  Uiide  rogo  propter  dei  nii- 
sericordiam.  ut  finein  facti  sicut  miles  Jesii  Christi  expectetis.  Doniiiiiis 
Johaiines'  de  Janowicz,"  (iiii  nobisciini  expendebat,  si  bene  válet,  rogo. 
habete  eiiin  erga  vos. 

Nobilem  (loiniiiuin  Wenceslaum  de  Duba  libenter  sencio,  qiiem,  rogo. 
salutetis  oraeionibus  ineis  reclusis  in  carcere  et  dáte  grates  sibi  de  fideli 
promocione.  Omneš  alios  Bohemos  fideles  salutetis. 

'^  de  praesenti  £■/>  (Opj.  (I)oc.)  —  ^' tak  E/>  íO/j);  PalHcký  o/n-Hviije:  coacepil.  — 
^  Joannes  de  Jaiiowitz  Ep  (O/)). 

'  M.  Jan  Kardinál  z  Rejn^tcjna.  farář  v  .Jnnovicírh. 


r.    114.      141."),   Mart.  o. 


249 


Acciiso  ine.  qiKxl  videiis  Maj^istruni  '  Ci-istaniiiiiii''  ex  ahrupto,  iioii 
potili  a  lacriinis.  que  eriiinpebant.  me  continere,  tidelem  magistrům  meiiin 
el:  specialein  benefactorem  videns. 

De  vobis  audiveram,  qiiod  cum  tota  familia  diu  recessissetis,  sed 
iain  consolata  est  aninia  mea.  Piissimus  deus  luine  me  consolatur,  nunc 
contristat,  seci  sijero,  quod  semper  inecum  est  iu  tribulacione.  Nam  ite- 
rum  horribiliter  fui  vexatus  per  calculum,  quem  numquain  prius  passus 
sum,  et  gravem  vomitum  et  febres.  lam  eustodes  tiiuebant,  ne  morerer. 
qui  ediixerunt  me  de  carcere. 

Articuli  multi  de  sacco  mendacii  et  alii  de  eodem  saeeo,  sicut  et 
illi,  quorum  habetis  responsiones,^  šunt  mihl  nuiic  oblati.  Et  ad  vestram 
cartam  non  audeo  seribere  respousiones  ad  articulos  Parisienses,^  quia  non 
possem  propter  custodiam  occultare;  ergo  supersedere  bonům  est  propter 
vitandum  periculum  amici  nostrí  istius  fidelis.'  (]uem  vobis  recommendo. 

Libenter  vos  viderem  cum  domino  Weuceslao  et  Magistro  Cristanno/ 
p]stimo,  quando  feceritis  verbum  vicecamerario  episcopo,"  quod  ille  vos 
faciet  intromittere.  Et  oportet  vos  saltem  latiue  loqui  coram  custodibus, 
quibus  in  recessu  pater  vesíer'  dabit  bibales  pro  honoře  vestro.  Non 
sum  aušus  articulos  retinere  apud  me.  Scriptum  Su])er  mandatis  dei '  fa- 
ciatis  copiare  Petrům." 

Ad  articulos  Parisiensis  *  cancellarii,''  si  vixero,  scribam.  Si  vero 
moriar,  deus  in  die  indicii  scriliet  in  manifesto.  Železný  Jan'  nescio  ui)i 
est,"  fidelis  in  Christo  ťrater. 

Magister  Cristannus"  an  vobiscum  stát,  nescio;  rogo,  salutetis  eum 
et  dominům  Wenceslaum  et  alios  Bohemos  fideles. 

Nolite  attediari,  quod  expense  šunt  care;  accoinmodetis,  ut  poteslis. 
Si  deus  Anserem  de  carcere  liberaverit,  efficiet,  ut  vos  illorum  sumptuum 
minime  peniteat.  Facite  satis  promissis,  rogo. 

Si  est  dominus  Henricus  de  Plumlow,  vel  Stiborins'- de  Botzi,"  rogo. 
salutetis  eos  et  omneš  Bohemos. 


*  V  Ep  i  Ofi   in   iiuiiy.:  ,,l()annes  Gerson'. 

'' Christaummi  Ep  (Op).  —  *■  Chi-istanno  Ep  (Op).  '  Zeleziiyiau  Ep  (Opi.—  - /,v/í 
Ep,  Op. 

-  M.  Křištan  z  Prachatic,  kteri]  Hiifta  dne  S.  či  4.  března  v  žaláři  navštívil.  —  '  Sivn. 
č.  104.  —  *  Jež  sestavil  Gerson  fPalacki/,  Dociim.  185 — 188);  srvn.  níže. —  '  Asi  někteří] 
ze  strázeň  Husových,  v.  č.  lOH,  108, 109, 120  a  129.  —  ''  Snad  Stepán  z  Prata,  Iňsknp  Volterr- 
ski].  —  "  Nelze  říci,  kdo  tím  míněn,  sotva  táž  osol}a,  jež  se  připomíná  v  listech  č.  124,  I.H.) 
až  138.  —  ^  De  mandatis  domini  et  oracione  domin,  psaní'/  r  žaláři  (Op  I  f.  29' — 31').  — 
'  Petr  z  Mladoiiovic.  —  '''  Jan  Gerson ;  v.  pozn.  4.  —  "  Jan  Železní/  zván  lu/l  tehdejší 
biskup  Litomi/šlskt/,  ale  toho  Hus  zde  jistě  nemíní;  snad  táž  osoba,  již  Hus  jinde  zve 
Janem  Bradatým;  v.  c.  28,  104  a  106;  ze  bi/  byl  míněn  Jan  z  Jesenice,  jak  se  domnívá 
Bartoš.  ČMM  XL,  170  pozn.  2,  mám  za  nemožné.  ^^  Jindřich  z  Plumlova  (z  rodu 
pánů  z  Kravař)  přibi/l  do  Kostnice  v  průvodu  Zikmundově,  v.  i  ě.  129;  jyan  Ctibor  sotva 
může  býti  Stibor  ze  Stibořic.  ktere'ho  mezi  přítomnými  uvádí  Richenthal  (vi/d,  Biick) 
■<tr.  193;  snad  nejspíš  bi/lo  bi/  lze  mi/sliti  na  Ctibora  z  Bohdance  (a  z  Chřenovic ;  srvn. 
P.ilaeký,  Doctini.  243),  ale  o  jehn  přítomnosti  v  Kostnici  není  zádně  sfo/tij. 


250  C.  114,  115.     1415,  Mart.  5 

Cras''  octo  hebdomaile  eriint,  quod  Hus  posita  est  ad  retectoriiim.'^ 

Xobilis  et  graciose  domiiie  et  protector  veritatis  iina  cum  domiuo 
HenricoJ'  statě  constanter.  donec  fiuis  veniat.  ad  quein  domimis  Jesu.s 
Christus  faciet  mecum  ad  gloriam  suam  et  ad  delenduin  peccata  niea. 
ístum  fidelissiinuin  aniicuin"  vobis  recommendo.  et  placet  mihi,  quod 
tecistis.  Libenter  videreni,  quod  douiiiius  rex  luandaret  sibi  dari  respon- 
siones  meas  ad  articulos  VVicleff.'"  O,  si  deus  iiispiraret  os  eius,  ut  se 
poneret  ciun  principibus  pro  v^eritate. 

Hodie'"  complevi  unum  tractatulum  de  corpore  Christi,"  et  heri'' 
ununi  de  niatrimonio'';  postea  facietis  copiare.  Quidam  niilites  Poloni 
visitaverunt  me,  sed  non  Bohémi,  nisi  cum  illis  uiuis. 

Sompnium''  huiiis  noctis  exponatis.  Videbam,  quod  in  Bettlehem* 
preláti  ■"  volebaiit  delere  omneš  imagines  Cliristi  et  delebaut.  Ego  surrexi 
sequenti  die,  et  vidi  multos  pictores,  qui  pulcriores  imagines  et  plures 
fecerant,  quas  lete  aspexi.  Et  pictores  cum  multo  populo  *  dicebant :  ^^ Ve- 
niant  episcopi' et  sacerdotes  et  deleant  nobis!"  Quo  facto  multi  gaude- 
bant  populi'  in  Betthlehem,*  et  ego  cum  eis:  et  excitatus.  sensi  me  ridere.'" 

Item  scripturam -'  in  Betthlehem '  iain  pluribus  sparserant  se  velle 
delere.  Copiam  tractatuloriiin  "  dirigam,  quam  dupliciter  copiavi, 

V Ep  i  Op  nad prooii  ('■ásfilf.  JI — ./ 2  Op  I  73'  74)  imdpis :  .Hortatur  do- 
ininuin  Johannem"  et  suos.  ne  recedant.  sed  finem  expectent  uegocii" ;  nnd  éásff 
drulioii  (f.  H  2^=f.  71  c.  XLIV):  .Seíjuuntur  quaedam  soinnia  Johannis"  Hus". 

115. 

Petr  z  M/adoňooic  (jménem  Jana   z  Chlunni)    uféšuje   Husa.  pokud  Jde 
o  audienci,  a  podává  žádaný  výklad  snu. 

[V  Kostnici,  1415,  Maii.  o.} 

RukopiH  nezachován,  zastupují  ho  Epistolae  (Ep)  ^^  Opera  (Op). 

Epist.  H2-H3  Op  I  f.  71—71'  c.  XLV  =^  I  str.  90-91  c.  XLV  = 
Palacký,  Docum.  93 — 94  c.  .53.  Český  překlad  Mareš  sfr.  164 — 165  při  č.  62 
--=str.  186—187  při  č.   62'       sfr.   107  při  c.   62\ 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  54 — 63. 

•'  tímto  slovem  počíná  se  Vind.  —  '  Bethlegeiii  Vind;  Bethleliein  O/j.  —  ^  r/if/hí  r  Kp. 
Op.  —  '  populi  gaudebant  Ep,  Op.  —  '"  tím  kouří  Vind.  —  "  Joann.  Op. 

'  Dne  6.  března.  —  "  Totiž  od  íi.  ledna,  lidi)  Hus  převeden  v  klášteře  Dominikán- 
ském do  jinétio  žaláře,  snad  na  blízku  refektáře,  jak  míní  Palackij  lil.  1.  196  (srvn.  v.šak 
Hefele  Vil,  72),  Novotný,  Listi/  Husovi/  45  n.  —  ' '  .Jindřich  Lacembok.  ''  Srvn.  o  nicli 
c.  104  /jozn.  6*.  —  '■  Dne  5.  března.  —  ^'  De  sacramento  corporis  et  sanf/iiinis  domini  (Op 
I  f,  33^ — 42),  dokončený  feria  III  /)ost  doininicam  Oculi  (-^5.  března).  —  ^•' Dne  4.  bře- 
zna. —  -"  Tištčno  v  Op  I  f.  33 — 34'.  —  -'  České  nápisy  .Věřím  v  boha'  (a  Desatero)  a  la~ 
tinski/   traktát   O  .še.^fi   hludích.  —  ^- O  nirlii  svrchu  In/la  řeč:  v.  pozn.  S.  18.  21. 


Č.  115.     1415.  Mart.  5.  251 

Arnice  dileetissime,  iiiilla  vobis  sit  ciira  de  audiencia,  quia  iani  plus 
solito  de  illa  et  de  aliis  factis  vestris  pertractatur,  et  speratiius  illa  omnia 
largiente  domino  fine  sancto  terminari.  Solum  nunc  aliis  phantasiis  et 
implicamentis,  capitis  vestri  destructivis,'  oniissis,  de  obiciendis''  vobis 
inibi  cogitetis,  quemadmodum  respondeatis.  Attamen  veritas  infallibilis 
vos  meditari  prohibet,  dicens':  „Cum  steteritis  etc."  Et  sequitur':  „Da- 
bituť  enim  vobis  in  illa  hora,  quid  loquamini". 

Exposicio  somnii  hec  est: 

Imago  Christi  in  parietibus  domus  panis '  depicta  vita  imitanda  eius 
est.  Similiter  scriptura  sacra  infringibilis  ibidem  descripta/  quorum  utrum- 
que  de  vespere,  sole  iusticie  ab  ipsis  per  interpretacionem  eorum  vité 
difformis  recedente,  crucis  Christi  inimici  abolere  conantur,  et  in  con- 
spectu  hominum  ol)lita  tore  videntur.  Sed  in  crastino  sole  iusticie  oriente 
predicatores  horuni  iiliinnqne  fulgencius  renovant  et  dejHugunt,  in  auře 
locutum  et  quasi  obiivioni  iani  traditum  super  tecta  pr  řdicando,  •  Et  ex 
his  omnibus  ťiet  magnum  gaudium  communitati.  Et  Auca,"  licet  in  ara 
posita,  nunc  posita  inťirma  carne  tristabitiu*,  in  futuro  tamen,  ut  spera- 
mus,  cum  illo,  (uii  in  celis  habitat,  quasi  a  sonnio  huius  miserabilis  vité 
evigilans,  deridebit  et  subsannabit  eos  imaginis  pariier  et  scripture  de- 
letores,  imo  et  in  presenti  deo  favente  adhuc  illas  imagines  pariter  et 
scripturas  ferventissime'"  communitati  et  suis  diloctis  aniicis  clarius  re- 
novabit  et  depinget.  • 

HecDoctoralis'  de  Pibrach,''  correspondenter  hune  locum  visionis  Dani- 
elis"^  exponens  conformiter  illi,  quo  auca  in  mari  natitans  petre  inniti  vide- 
batur,  quorum  utrumque  inconwlsam  sustentaminis  innuit  firmitatem. 

Amici  et  zelatores  vestri  non  parum  de  vestris  scriptis  "  hilarantur,  licet 
constet  valde  paucis.  Hodie'"  venit  ambasiata  regis  Francorum  Constanciam. 

Ep  (i  Op)  mají  nadpis:  .Hic  Petiiis  exponit  so  mni  um  Magistro  Johanni'' 
nomine  domini  Joaniiis"'  de  Chlum,  quem  per  iocuni  inter  se  solos  doclo- 
ralem  de  Bibrach  vocaveruiit.  Nam  cum  Johannes  Hus  in  Bibrach"  civita- 
tem  imperii  venisset,  et  dominus  Johainies"  de  Chlum  multum  et  sepe  com- 
inunicaret  cuju  sacerdotibus  et  aliis  literatis  de  obediencia  pape  et  excom- 
municacioiie  atque  aliis  materiis,  nata  est  fáma,  que  promulgata  est  postea 
per  totam  civitatem,  quia  ipse  dominus  Johannes"  de  Chlum  esset  doctor 
sacre  theologie'. 


*  destriictis  Ep  (Op).  —  '' obijtieiidis  Ep. —  '^  ťerveatissimae  Ep.  —   '' Pebrach    Ep. 
Op.  —  ^Joaii.  Ep,  Op. 

'  Míněno  snad  Man:  lí,  25.  —  -  Mat.  10,  19.  —  '  =  Betlem.  -  '  Nápisy  v  liaitli 
Betleuistiě ;  v  č.  78  pozn.  10  a  114  pozn.  21.  —  '  Srím.  Liic.  12,  3  (Mat.  10,  27).  —  '  =  Hu.-i. 
—  '  Přezdívka  Jana  z  Cldiiniu,  o  níz  v.  přípisek  dole  otištěný.  —  "  Srvn.  Dan.  7,  4  a 
Dan.  .')?  —  '■'  Traktátu  v  žaláři  psané,  o  nichž  stala  se  zmínka  v  listě  předcházejícím. 
'"  Dne  5.  března,  kdi/  přišlo  franconzské  posehtoí;  srvn.  Hess,  Frank reichs  Kirchen- 
politik...  (Marhurf/  1H91)  str.  1.52,  Novfdni/,  List!;  Hnsovu  str.  .5.5  pozn.  S.  —  "  fíihe- 
rarJi  ve  Svá/)ích. 


2Ó2  C.  llfi.     141.'),  Unitce  p"  ^I;""t    •'»• 

116. 

A/.  Jan  Hus  Petrovi  z  MladoňoLnc :  (lékiije   za   ui/klad  snu,   s   níníz   se 
shoduje,  stěžuje  si  na  Pálce,  a  odevzdávaje  se  do  vide  bozi,   napomíná 

přátele  k  opatrnosti. 

[V  KostiiicL  žaláři  ii  Dominikáníi,  krátce  po  Mart.  5.1 

Rnlwpis  nezachován,  zastupuji  ho  E/)isfolae  (Ep)  =^  Opera  (Op). 

Epistotae  HS'—H4:=^0p  I  f.  71—72  č.  XLVl  /-  štr.  f)1  č.  XhVl 
-~~  Palacký.  Docum.  str.  94 — 95  6.  54. 

Český  překlad  Mareš  str.  165— im  č.  (í2-=.str.  J 87— 189  c.  iV2- '^- sti . 
107  108  č.  62'  ^-  Flaj.šhans,  Listi/  z  Kostnice  str.  64—66  č.  22  =  Flajšhans, 
Listi)  str.  113— í  14  č.  LXV. 

O  čase  v.  Novotný,  Listi/  Husovy  str.  54 — 6S. 

Bona  consolacio  facta  est  mihi  ex  oimiibiis  supra  scriptis.  Doctoralis 
(le  Pibrach'  concordat  iii  exposicione  cum  intencione  inea;  illo  Cathonis  ' 
precepto  staňte":  „Somnia  ne  cures",  et  staňte  inandato  dei,  ut  somnia 
non  observemus,'  attainen  spero.  quod  vita  Christi.  que  in  Bettlehem '' 
depingebatur  per  nie  ipsius  verbo  in  cordibus  bominuin,  quani  volei)ant 
in  Bettlehem''  delere.  primo  precipiendo,  ut  non  predicetur  in  eapellis^ 
et  m  Bettlehem.''  deinde.  ut  Bettlehem''  ad  terram  prosternatur.'  iila  vita 
Ciiristi  per  pUu'es  predicatores  meHores  me  mehus  depingetur  gaudeiite 
populo,  qui  diUgit  vitam  Christi  —  de  quo  ego  gaudebo.  ut  dicit  Docto- 
raUs,  evigilando,  id  est,  resurgendo  a  mortuis,  * — et  scriptura,  que  est  in 
parietibus"  in  Betlehem,''  centra  quam  Paíecz"  maximě  stomachatur,  di- 
cens,  quod  induxi  errores  in  popuhim  per  Ulam.  Qui  eciam  Palecz'"  instat 
fortissime,  ut  deleatur  illa  scriptura.*'-'  et  ut  me  confundat  ad  maximum. 
Qui  me.  iacentem  in  inťirmitate  coram  multis''  salutavit  salutacione  hor- 
ribilissima,"  quam  jjostea  dicam  vobis,  si  deo  placuerit. 

Cogitacionem  de  obiciendis'  cojnmisi  domino  deo,  ad  quem  appeilavi, 
quem  iudicem,  procuratorem  et  advocatum  mihi  elegi."  coram  commis- 
sariis''  expresse  dicens:  „Dominus  Jesus  mens  advocatus  sit  et  procu- 
rator,  qui  vos  omneš  brevi  iudicabit:  illi   commisi    causám    ineam,  si''ut 

'  T"  řJp  (i  Op)  tu  marginálie:  .Prophetia.  Quis  enim  negare  potest.  per 
Lutherum  factiuii  esse?"  —  **  V  Ep  i  Op  ta  niarf/inalie:  .ttaec  scriptui-a  ad- 
huc  hodie  visitur'. 

=•  Catonis  Op.  —  ''Helhleheni  O/).  —  M'aieiz  K/t  (Opi.  —  '' nuilis  EpiOp),  Doc. — 
*  obijiiendis  Ep  i  Op). 

^  Jan  z  Clúiimii;  .srvn.  c.  />ře(lc/i.  pozn.  7.  —  ^  Cato,  IJist.  lib.  U,  '^1  (Poet.  lat. 
min.  1 11  str.  22(i).  —  ■  Srvn.  2.  Parat.  .V.V.  (i.  —  '  Záliaz  Ale.vandra  V  z  20.  prosince  U()!> 
(Doc.  str.  374  n.):  sron.  č.  4fL  —  ^Nařízení  o  shoření  itapte  Betténis/te'  bi/lo  i>i/dáno  asi 
v  červenci  1412:  v.  c.  49.  —  Viz  č.  78  pozn.  10,  c.  114  pozn.  21  a  č.  115  pozn.  4.  — 
'  Narázliii  na  to  čtou  se  Již  r  ř.  108,  pofirobnější  zpráni;  v  c.  12fi.  —  "  Srcn.  č.  111. 
■  .lan  patriarclia  Konstanliiio/xils/ij),  .Jan  biskup  l.uhiišslifi  a  Bernard  bisltnp  Caslellsluj. 


('.   IKi,   117.     Uló.  I<rát<-e  po  Mart.  .'>.  —  Mart.   mezi  ó.— IS.  2"):-) 

et  ipse  eoniinisit  deo  patři  Cíiiisam  siiaiii".  Ipse  est,  {\u\  dixit,  iiť  clicit 
(loininiis  Doctoralis  de  Pihrach:  „Nolite"  cogitare  etc.  Nani  dixit  Chri- 
stus":  „Fonite  iii  t-ordibiis  vestris  iion  premeditari,  queniadinoduiii  re- 
spondeatis;  ecce  eiiiin  dabo  vobis  os  et  sapienciain,  ciii  uoii  poterunt" 
resistere  et  contradicere  omneš  adversarii  vestri'".  Ubi  dicit  beatiis  Jero- 
iiiinus'':  .,Ac'-  si  aperte  diceret  dominus:  Nolite  teri-eri,  nolite  pertime- 
scere ;  vos  ad  certanieii  accedetis,  sed  ego  prelior ;  vos  verba  editis,  sed 
ego  sum.  qiii  loquor.  Seqiiitiir '':  „Trademini  autem  a  pareníibus  et 
fratribus  et  cognatis  et  amicis,  et  mořte  afficieut  ex  vobis".  Minorem 
dolorem  mala  inťerunt,  que  ab  extraneis  iuferuntui-.  Plus  vero  in  nobis 
ea  tormenta  seviunt,  que  ab  illis  patimur,  de  quoruiu  mentibus  presu- 
mebamus,  quia  cum  damno  corporis  mala  nos  eruriant  ainisse  earitatis". 
Hec  Jeronymus. 

Et  patet  dolor  meus  ex  parte  Palecz.'  Vere  Doctoralis  de  Pibrach 
est  super  domiiuun  Henricum,'^  super  Magistrům'^-  Johannein'  de  Jano- 
wicz.""  Cetera  postea,  si  deo  placuerit,  erunt  nota. 

Id,  quod  me  docuit  Doctoralis  de  Pibrach,  de  literis  solus  teneat, 
(juia  dicit  Christus'":  „Inimici  liominis  domestici  eius''.  ítem:  „Trademini '""' 
a  parentibus'*   etc. 

Valete,  et  liabete  constanciain  in  Constancia  omneš,  c|ui  simul  estis. 
Salutetis,  rogo,  omneš  amicos,  sed  caute,  ne  dicant:  quomodo  scitis  me 
cos  salutasse? 

Ep  (a  Op)  mají  tento  nadpis:  .Johannes'  FIus  respondet  exponens  suuiii 
!íoiiininni.    Consolatur  autem   se  ipsuni  ex  seripturis  saiíctis'. 

117. 

J:in  z  Chlumu  Husooi :   oznamuje,  ze  píizniuému   a   ri/ch/emu   vi/íizenf 

Zciležifosti  Husonij  překúzeji  jiné  ofázki/,  dáoá  zprávij  o  přátelích  a  hstu 

do  Čech  poslaném  (c.  109)  a  žádá  odpovědi. 

[V  Kostnici,   1415    Mar!.   mezi  5.— 18.] 

Rukopis  nezachordn,  zastupuji  ho  Epistolae  (Ep)  ^^  Opera  (Op). 

Epist.  H  7'—H8  ~  Op  I  f.  73  č.  L  =^  P  str.  93  c.  L  =-  Palacki/,  Dociini, 
sfr.  96  c.  55.  —  Česki/  píeklad  Mareš  str.  167  při  6.  63  -  str.  189  =  190  při 
č.  63'  =  str.  109  při  63  \ 

O  čase  Novotní],  Husouij  Listy  54 — 63. 


.♦et  Ep  (Op)  Doc.        "'poteriiit  Ep  lOp).  —  '' .JeionyiiPi.-  O/k  —   Moaiiiiein  Op.  — 
•<  .lanovitz,  Ep  (Op).  —  '  Joannes  Op. 

'"  Mat.  10,  19;  Mar.  11,  2ó;  sn>n.  i  č.  předcliázejíci  pozii.  1  a  2.  —  ^'  Lne.  2Í,  14— hi. 
'M'e  spisech  Jeroni/movi/c/i  nenalézám.  —  'Luc.  22,  16.  —  ^^  Snad  Jindřicli  Lacein- 
bofi.  —  ''Jan  Kardinál  z  Rejnštejna.  —  'Mat.  10,  HO  ÍMidi.  7.  H). 


254  C.  117.  ll.S.     U15.  Mart.  mezi  5.   -18.  —  Mart.  mezi  i5.~]>. 

Arnice  dilectissime!  Sciatis,  quia  niiniqiiain  veslra  facta  et  veritates 
lam  vivaciter  šunt  inceptata,  siciit  nunc,  sed  alia  his  extranea  et  imper- 
tinencia  intervenerunt,  propter  qiie  vestra  facta  differuntur.' 

Oimies  vestri,  presertini  vero  Cristatiiuis  '  šunt  circa  bonani  viduani, 
velut "  alteram  Sareptanani.^ 

Carta  triangularis  et  defkiens  pervenit  ad  partes  et  pronuneiata 
est^;  cuius  devencio,  quia  iiisinediate  facta  est,  non  potuit  tam  celeriter 
preveniri. 

Doctoralis  de  Pibrach^  petit  moduiu  et  occasionem  scribendi,  unde 
sua  incurabilitas  scribendorum  coniecturatur.  Scribantur,  rogo,  consola- 
toria  ainicis  cordialibus. 

VE/)  (i  Op)  nadpis:  .Johan.''  Hu.s  fit  cercior  de  niultis  rébus  per  suo.- 
ainicos'. 


118. 

M.  Jan  Has  /jřáíe/ům   v   Kostnici:   od/tonídaje  —  z   části  veršem  —  na 
jejich  list,  těší  se,  ze  jsou  pohromadě  a  zdrávi,  a  stěžuje  si  zvláště  nn 

cfán/iij  Gersonovij. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Doiniiiilíánu,  1415,  Mart.  mezi  (>. — 1^./ 

Riip.  liapit.  linih.  I)  30  (-  Kp)  f.  2<i4 — 204'  (necelý);  rkp.  Vídeň.  dv. 
linihoimii  4916  (Vdb)  /'.   Í9 — 20  (necslý) ;    iínij  rukopis  zastupují  Ep,  Op. 

Epistolae  f.  H8  JI  ^^  Op  I  j.  ^'^  (spojeno  s  c.  L)  ~-  P  str.  93  (sp  ,- 
jeno  s  c.  L) ;  verše  Seyfried  str.  59 — 60  —  Seijfricl-Mylius  str.  1.53  =  Palach fj, 
Docum.   str.  96—97   é.  56   (z  Ep). 

Český  překlad  Mare.š  str.  167-168  č.  63-^  str.  190—192  č.  63' -^  sfr. 
109—110  č.  63"  --  Flajšhans,  Listij  z  Kostnice  str.  67—69  c.  23  =  Flajšhans, 
Listy  str.  114—115  c.  LXVI. 

O  čase  srvn.  Novotný,  Listi/  Husov;/  sír.  56 — 63. 


*  Ep  (i  O/i)  mají  tu  marf/iualii :  .Hec  primům  exeepit  liospitio  venientem 
Hus'. 

"  Chťistanmis  Op.  —  'Moannes  O/). 

^  Rozumí  se  jednání,  o  němž  není  podrobnějšídi  zprár,  ale  jež  padá  do  začádíii 
l)řezna  a  přerušováno  bi/lo  pt/ius;/  o  odstoupení  jiapežovo ;  srvn.  Berger,  Hus  und  Kd.iiij 
Síf/mund  144  pozn.,  Novotný,  Listi/  Husovi/  67,  Fíníte,  Forschungen  und  Quellen  IHH. 
—  ^  Vdova  Flda,  původně  í  tiostítelka  Husova  v  Kostnicí.  —  ''  Srvn.  3.  Reg.  17,  9  n*  — 
^  Patrně  list  do  Čech  psaný  19.  ledna  1415  (č.  109),  jehož  zadržení  Hus  si  přál  (v  c.  111); 
svědčí  pro  to  í  zmínka  o  neidiledné  formě  dopisu,  jež  zavdala  jeho  pře  ičífaíelí  v  Be- 
tlémě, Havlíliovi,  podněi  li  jizlivě  poznámce  :  Ha,  ha,  Husí  jíž  sě  papíru  nedostává 
(srvn.  Petra  z  Mladoňovic.  Dor.  255  a  zde  r.  109).  —    'Jan  z  Chlumu,  v.  č.  llň. 


('.  ll«.     1415.  Miiit.  mezi  H.— 18.  ió.l 

Litera'  í^avisus  respondeo  capiíi ''Mstiul : 
Cetus,  laciis.  ig'nis  ac  testis  **  restituere ' 
Jonam,  Dani,'  třes  pu.'  Zuzannaiii,''  qiiia  fuere 
iustiis,  castus.  piiri,  hec"^  conti,**"'  speiir'  retineiites 
in  domino  iiisto.  qiii  liberat  in  se'  sperantes. 
Poterit  qui  Aucam  dominus  pie  carcere  tetro 
eripere'  clausam.  que  se  fedaverať-  retro,t 
quam  jDursrat  carcer,  doiiiať'  et  instriiit  flere. 
in  lacrimas  risiis  vertens.  ut  nunc  sciat  vere 
obprobria  Christi,  blasphemias,  lumine  recto 
cernere  iniurias,  et  capite  Sathane  seeto 
vincere  mořte  velut  dědit'  optima'^  vita."*""^ 

Alia'  omnia  mihi  placent,  preter  quartum"  etc' 

Deus  misericors  conservet  vos  et  conforteť"  in  graeia"  et  det  vobis 
una  meciim  constantiam  in  Constancia,"  quia  si  eonstantes  fuerinuis,  vi- 
deliimns  anxilium  '  super  nos.' 

Passo''  Cliristo  patimur,  sed  est  hec'   passio  nostra 
'  nulla  vel  modica,  que  tolleret  crimina  nostra. 
Adiuvet  nos  Christus,  nt  gluciat  nunc  Antichristus. 
Nocturnus  gradus,  letanie,'  singuie  hoře 
carceri  sunť  breves,  vigihe  dicere  leves.'' 

Primo  nuiic'  disco  psalterium  intelhgere,  debite  orare,  contumelias 
Christi  et  martirum  passiones  pensare,  quia  dicit  Ysaias":  „Vexacio  dat 
intellectum'".  Et  iterum"":  „Qui  non  est  temptatus,  quid  scit"?'' 


*  T^  Kp  a  Vdb  nad  tím  f/losa :  ,id  est  principio  litera".  -  **  T  Kp  a  17//> 
nud  fúíi :  .iniustus'.  —  ***  T  Kp,  Vdb  nad  tím  ,coiitinens'.  —  y  nad  .fedave- 
rať  /'  Kp,  Vdb  nadepsáno  ,peccatis',  nad  ,retro"  pak:  .id  est  preterito  teni- 
poťe'.  —  fj  ve  Vdb  glosa:  ,id  est  Christus';  v  Kp :  ,ClH'istus'. 

•' Littera  Ep.  —  ^' Susaniiain  Ep,    Op:   Zuzan.    Kp,   Vdh.         ""  c/ii/bí  v   Kp,  Vdb. 
'' spem  que  Vdb.  —  ^  qui  libenis  fúrie  Kp,  Vdb.  —  '  eiTÍpere  \^db.  —  s  fedaverit  Ep.  Op. 

—  '•  donat  Ep,  Op.  —  'velut  dederit  Vdb;  vel  ut  sibi  dederit  Ep,  Op.  —  ^  ve  Vidb 
hned  za  optima  vita  -'tou  se  verše  Passo  Christo;  v.  pozn.  q.  —  'Alia  —  quartum  etc. 
chi/bí  <»  Ep,  Op,  Vdb,  v  němž  však  chybí  i  vše  další  ai  po  super  nos.  —  '"  conservet 
et.  confortet  vos  Ep,  Op.  —  "  iu  graeia  sua  Ep,  Op.  —  "  constancia  Ep,  Op.  —  i'  auxiliuiu 
domini  Ep,  Op.  —  i  verše  tijto  čtou  se  v  Ep,  Op  ai  později,  srvii.  pozn.  v  ,•  ve  Vdh. 
kde  předcházející  odstavec  chybí  (v  pozn.  \),  hned  na  konci  veršů  úvodních.  —  ''  chi/bí 
v  Kp,  Vdb;  hec  est  Ep,  Op.  —   Mitanie   Ep,   Op.  —   ^  ve  Vdb   za   tím   .ikrtnato  bor. 

"  scit  etc.  Vdb,  kde  další  cht/bí. 

'  Narážka,  jak  z  dalšího  plijne,  na  biblické  případy  Jonášův,  Danielův,  tři  mla- 
díků v  ohnivé  peci  a  Zuzannin ;  srvn.  Jon.   kap.  2.,  Dan.  kap.  ti.,  kap.  8.,  kap.  13.  — 

-  =  Danielem.  —  ~  piieros ;  zkratky  učiněny  k  vůli  metru.  ~  ^  Totiž  Zuzanna.  — 
■=  continens :  zkráceno  pro  metrům.  —  Patrné  zmínka  o  Zuzanné  a  usvědčení  kři- 
vých svědků,  v  něž  Hus  nedoufá,  připouštěje  nanejvýš  možnost  zázračného  zachrá- 
nění jako  u  Jonáše,  tří  mládenců  a  Daniela  z  jámy  lvové;  srvn.  podobnou  myšlenku 
v  listě  č.  108.  —  •  Is.  28,  19.  —  ^  Ecclus.  34,  9. 


2.V)  C.   US.  119.     141Ó.  .Mart.   me/.i  H.— 18.  —  .Mart.  aute  -24. 

Nou'  iníelligo.  (jiiid  petit  doctoralis'"  áv  l^ihrach,"  de  quo  iiihil  c(>- 
niectat  Auca  (jiioad  negligenciani  scTibendonun.  iiisi  ut  saiuis  sit  \n  cor- 
pore.  Sed  sanitas  aiiirne  primům  iii  ipso  a  domino  roboretur,  qiiam  sa- 
nitatem  spero  sibi  et  ciun  sanitate  corporis  augeri  et  post  mortem  cum 
omnibus  sanctis  feliciter  consummari." 

Gaudete  omneš,  qui  simul  estis  in  domino,  salutateMnvicem  et  pre- 
paráte vos,  ut  digne  ante  festům  Pasce'"  corpus  domini  nianducetis, 
quo  ego  quoad-  sacramentalem  percepcionem'  iam  pro  tempore  carui  et 
adhuc,  quamdiu  deus  ''  voluerit,  carebo.  Nec  mirum,  cum  apostoli  Chris  i 
et  alii  multi  sancti  in  carceribus  et  in  desertis  habitacionibus  sic  caru- 
erunt."' 

Letus'"'  sum,  quod  simul  statis,  et  quod  Železná"^  Brada"  cum  om- 
nibus bene  válet.  Ego  eciam  bene  v^aleo,  ut  spero  in  Jesu  Christo,  et 
meiius  valebo  post  mortem,  si  mandata  dei  finaliter  conservavero. 

O  si  deus  daret  tempus  scribendi  contra  mendacia  Parisiensis  can- 
cellarii.'-  qui  tam  temerarie  et  iniusie  coram  tanta  multitudine  non  est 
\  eritus  proximum  erroribus  annotare.  Sed  forte  deus  scripturam  mea 
vel  sua  mořte  ])reripiet  et  meiius  in  iudicio  definiet.  quam  ego  scri- 
berem."' 

V  Ep  i  Op  nadpis:  .Sequuntur  rithmi  coiisolatorii  ali  ipso  .Tohaniie'"' 
Hus  scripti,  quibus  et  tempus  fefellit  et  se  ipsuiii  consolatus  esť. 


119. 

Biskup  Kostnivki]  Ottn  III  z  Hachbenia  (1411 — 14H4)  Husovi  po   iitéku 
papežové  oznamuje,  že  s  jeho  záležitosti  nechce  nic  míti. 

I V  Kostnici.  Mart.  ante  24. J 

List  není  zachován,  znuňuje  se  o  něm  Hus  v  listé  ze  dne  24.  března 
(č.  121)  slovy :  .Episcopus  Constanciensis  luisit  ad  iiie  literas.  significans.  se 
nichil  velle  negocii  iiiecum  habere'. 


^  Xon  —  consuniinaii  rlu/hi  v  Kp,  Vdh ;  i<  h'/j.  Op  teprre  nyní  čtou  .se  horčejší  verše 
(srrn.  pozn.  q),  /ile  v  jiném  pořádlia;  nejprve  Noctunius  \e\'e>  paf!  Passo  —  Antichiv 
—  ■*■  doetriaalis  Ep,  Op.  —  ^et  salutate  K/).  —  ^  ad  Kp.  —  '  preparacionein  Kp.  —  ^^  ca- 
lebant  Ep,  Op.  —  •"''  Letns  —  scriberein  Jenom  r  Ep.  Op.  —  '^'^  zelizna  Ep,  Op.  —  ''''  Joanne 
Ep,  Op. 

■Jan  z  C/dumu;  i>.  č.  11.5.  —  ''Dne  SI.  března.  ^'  Srím.  c.  114  a  120.  —  '' Ger- 
■šon :  mínéni/  Jeho    řlánliji,  Jez    vi/dal   Palacki],  Dor.  185     1SH :  srvn.  k  tomu  c.  114. 


r.   120.     Miut.  28— 2:5.        •  257 

120. 

M.  Jan    Hus   Jaiwin    z    Chlumu:  dekuje  za   náustěvu    Čechů,   uzpomíná 
Kňsťana,  Jesenice  i  jiných  přátel,  z  nichž  zvláště  Vilémovi  dekuje. 

/V  Kostnici,  v  zaláli  u  Dominikánů,  Mart.  20 — 23. J 

Ruk()/}i.s  nezachován,  zastupuji  ho  Epistolae  (Ep)  ^=  Opera  (Op). 

Epist.  /.  J5'~J6  --  Op  I  f.  75  c.  LV^=  /'  str.  95  č.  LV ^  Palacký,  Do- 
cuin.  str.  fW  —  100  č.  58. 

Český  překlad  Mareš  sir.  171 -172  6.  (Jo  -  str.  195 — i  .96'  ó.  ()5'  =  str. 
112  IIH  (-.  65^  ^^  ťlaj.šhans,  Listy  z  Kostnice  str.  72—73  c.  25  =  Flajšhans, 
L/sfi/  str.   116 — 117  é.  LXVIII  (s  nemožným  datem). 

(Jas  určuje  zmínka  o  útéku  papežové  a  převezení  Husovo  do  Gottlieb 
(24.  l)řeznn)  i  následující  list  Husův  (c.  121X;  srvn.  Novotný,  Listi/  Husovi/ 
s/r.   (i3. 

Sum  bene  cOnsolatus  ex  visitacione  cloininorum  Bohemorum,  sed 
dolili,  qiiod  non  potui  vos  videre.  Magister  Cristannus'*  recessit,' ut  por- 
taret  expedicionein  domini  Henrici'  ad  MagivStrum ''  Jessenicz." ^  Conci- 
liiim  lurbatur  propter  pape  recessuin/  ut  estimo.  Racio,  quia  didici,  quod 
onniibus  in  factis  peragendis  sivé  peractis  dehet  preponi  deus  humane 
racioni,  quod  minime  fecerunt,  ideo  etc. 

Si  deus  dabit  niihi  exitům  bonům,  non  obliviscar  istius  amici  fidelis/ 
Si  vero  differetur  exitus,  ipsum  vobis  reconimendo. 

Cognovi,  quod  dominus  Wilhelmus"  est  amicus  meus.  Rogo,  regra- 
ciemini  sibi. 

Dominům  Wenceslaum  de  Duba  consideravi  lacrimantem,  quando 
mihl  loquebatur.  Dominus^  Mysska''  eciam  valde  amieabiliter  se  habuit. 

V  Ep  (a  Op)  nadpis:  ,De  sua  eonsolacione'. 


K'hristaaaus  Ep  (Op).  ^  et  Magister  Ep  (Op),  Doc.  sroii.  Noootnij,  Listi/  Husori/ 
(hi.  /jozn.  —  =Jessenetz  Ep  (Op).  —  '^  Mosska  Ep  (Op). 

'  Křištaii  odešel  dne  18.  nebo  19.  března  1415;  snui.  Novotný,  Listy  Husovy  str. 
ijO  n.  —  -  Asi  Jindřicli  Lacembo/i.  —  ^  V  Ep  (O/))  jest  zde  patrné  cfiyba  (srvn.  /jozn.  h). 
.Jesenic  nebyl  v  Kostnici,  a  nutno  tedy  čtení  opraviti.  Že  by  byl  při.šel  a  odešel  s  Kři- 
šťanem  a  že  by  byl  onen  „Železný  Jan"  (v.  č.  114  i  118),  jak  clice  Baríoš,  ČMM XL  str. 
170  pozn.  2.,  mám  za  nemázne'.  —  '  Papeže  Jana  XXIII,  jenž  uprclil  dne  20.  března 
1415.  —  •Míněn  asi  o/nU  iiěiiterý  ze  žalářníků,  doručitel  listu;  srvn.  č.  103,  104,  108, 
129.  —  'Snad  Vilém  Zajíc  z  Hasenburka,  z  čeleď'  Zikmundovy;  srvn.  č.  129.  —  'Vá- 
clav Myška  z  Hrádku  z  průvodu  Zikmundova;  srvn.  č.  129. 

17 


258  ■    Č-   1-^1-     141.").  Mart.  24. 

121. 

M.  Jan  Hus  Janovi   z    Chlumu:   oznamuje  odchod  svých  žalářníku   (po 
úleku  papežové)  a  prosí,  aby  s  ostatními  páni/  přimluvil  se  u  krále  Zik- 
munda o  jeho  osvobozeni. 

[V  Kostnici]  v  žaláři  fu  Dorninikánii,  14151,  Mart.  24. 

Rukopis  nezachován,  zastupují  ho  Epistolae  (Ep)  ^^  Opera  (Op). 

Epist.  J6—f)  --  Op  I  f.  75—75'  č.  LVI  ^~  P  .<itr.  95  c.  LVI --  Palacký , 
Docum.  str.  100  č.  59. 

Český  překlad  Mareš  str.  1 73—174  é.  66  =  str.  196—197  c.  66-  =  str.  113 
č.  66'  =  Flajšhans,  Listu  ^  Kostnice  _str.  70 — 71  č.  24  =  Flajéhans,  Listi/ 
str.  116  c.  LXVII  (mylné  před  přecházejícím). 

lam  custodes  mei  omjies  receduiit,  iiec  habebo,  quod  manduceni,  et 
nescio,  quid  míhi  continget  in  carcere.  Rogo,  accedatis  cum  aliis  dominis 
regem,'  ut  faciat  aliqiiem  finem  niecum,  ne  habeat  et  'peccatum  et  coti- 
fiisioneni  de  me. 

Item  rogo,  quod  veniatis  ad  me  cum  dominis  Bohemis,  quia  neces- 
sarium  est  me  loqui  vobiscum. 

Nobilis  domine  Johannes''  cum  domino  Wenceslao  et  cum  aliis,  ac- 
cedatis čito  dominům  regem,'  quia  periculum  est  in  mora;  itaque  ne- 
cesse  est,  ut  fiat  primo  quoque  tempore.  Cetera,  que  a  vobis  desiderem. 
čito  et  bene  intelligite. 

Vereor.  ne  me  secům  auferat  magister  aule  papistice-  noctu;  nam 
hodie  manet  in  monasterio.^  Episcopus  Constanciensis  ^  misit  ad  me  lite- 
ras,^  significans,  se  nihil  velle  negocii  mecum  habere.  Idem^'  fecerunt 
cardinales. 

Si  diligitis  miserum  Anserem,  provideatis,  ut  rex  de  sua  curia  det 
custodes,  vel  liberet  me  de  carcere  hoc  vespere.  Datum  in  carcere,  Do- 
mine ne  longe,  dominico  die  šero. 

T''  Ep  (a  Op)  nadpis:  ,Signiíical  aniicis  pape  Johannis''  fugám,  rogans 
dominos  Boliemos,  ut  vigilent  pro  eius  libertate',  za  tím  pak  —  neboť  list 
jest  poslední  ve  skupině  listů,  u  Dominikánů  psaných,  v.  o  tom  úvod,  do- 
dáno: ,Testimonium  Petři  notarii.  Iste  carte  premisse  omneš  šunt  de  cedulis 
Magistři  Johannis  Hus  de  manu  ipsius  scriptis  bona  fide  reddite ;  respondent 
enim  de  verbo  ad  verbum  cum  suis   oriffinalibus*. 


^Joannes  Op.  —   'Moaunis  Ep  (Op). 

'  Zikmund.  —  -Papežský  hofmistr,  neznámo  který.  —  ^Klášter  Dominikánů  v  Kost- 
nici, kde  bylo  teiidejší  vězení  Husovo.  —  ^  Ota  III  z  Hachberka.  —  ^  Srvn.  č.  119.  — 
6  Totiž  prolilášení,  že  nechtí  s  věcí  Husovou  nic  míti,  aé  Husovi  ovsem  nepsali.  —  *  iS^e- 
děle  květná,  dne  24.  března. 


(•.   122,     14tr,,   Apnl     Mni'  259 

122. 

M.  Jan  Hus  />anu  Jiiidňcliooi  Škopkoui  z  Diihé :  /laponiíná  ho  k  řádnému 
života  a  posílá  zpěv,  kteiý  pro  nélio  složil. 

/Na  Gottliebách,  (?)  141 5,  Apiil—Mai?] 

Rkp.  dvorské  knihooiiij  ue  Vídni  4902  ř'=^  Vnb)  f.  102. 

Palacký,  DocLun.  str.  111—112  č.  68  (z  Vnb)  =^  Mareš  str.  193  c.  74  = 
str.  218—219  č.  74' ^  str.  125—126  č.  74' =  Flajshans,  Listy  z  /{osfnice 
str.   78-80  é.  28  -^  Flajšhans,  Listy  str.  118—119  c.  LXXL 

Latinský  překlad  Palacký,  Docam.  str.  112 — 113. 

List  byl  odeslán  teprve  dne  9.  června,  ale  Hus  praví,  že  ho  již  dávno 
choval  u  sebe  a  že  zpév  v  ném  položený  složil  v  prázdné  chvíli;  poněvadž 
pak  do  Kostnice  byl  dopraven  teprve  krátce  před  9.  červ.  a  zde  sotva  mel 
hned  čas  volný,  psán  list  i  zpév  patrné  na  Gottliebách.  Srvn.  č.  127. 

Urozenému  panu  .lindřichovi  z  Dube,'  věrnému  a  milému 

pánu  mému. 

Pacem  suam  Ihesus  Christus  det  vobis. 

Již  tě,  pane  milý,  pánu  bohu  porúčiem,  jehož  se  boj  jako  najmoc- 
nějšieho  pána,  jeliož  miluj  jako  najlepšieho  otce,  k  němuž  vždy  myslí, 
skutky  i  žádostí  najviece  tiehni,  pro  něhož  hřiechu  se  pilně  varuj,  pro 
něho,  což  dobrého  móžeš,  ciň,  pro  něho  protivností  světských  sě  ne- 
strachuj. Onť  jest  pán,  jenžť  stojí  za  škody  bez  omylu ;  onť  svého  sluhy 
věrného  neochudí,  nezemdlí,  nepokazí,  ale  čím  mu  viece  slúží,  viece  ho 
zbohatí,  posílí  a  polepší.  Onť  sám  sebe  před  sluhu  zapřieti  nemóže,  onť 
sluhy  konečně  po  sobě  vně"  neostaví,  neb  jest"  řekl":  „Kdež  jsem  já, 
tu  bude  i  sluha  mój%  Onť  nižádnému  věrnému  slúzě  odpuštěnie  nedává, 
ač  ho  nepotřebuje,  neb  jemu  zbožie  a  ztravy  nemóž  nbýti.  On  prve  jest 
poslúžil  slúzě,  než  sluha  jemu;  on  pro  sluhu  ohavnú  smrtí  jest  umřel 
a  ukrutnú,  haněnie  trpěv,""  rúhánie,  mrskánie,  rvanie  i  plvánie.  Ó,  kterak 
biedný  sluha  jest,  jenž  nesinie  přiezni,  zbožie  neb  haněnie  pro  takého 
pána  povážiti!  Nevie,  že  co  chce  biedně  zachovati,  to  i  větčie  dobré 
musí  potratiti.  Zde  zachová  biednú,  malú,  vratkú''  hdí  přiezeň,  a  po 
smrti  vpadne  ve  všech'  lidí,  i  ďáblóv  i  angelóv  nepřiezeň;  a  tak  pro 
maličkú  přiezeň  ztratí  věčnu  radost  i  přiezeň. 


^  viae  Vnb.  —  ''  ve  Vnb  za  Um  škrtnuto  1.  —  "^  trpělo  Vnl>.  —  ''  wrapku  Vnb.  — 
^  wpadne  w  bez  wseeh  Vnb. 

'Jindřicli  Škopek  z  Dube,  přední  milec  krále  Václava  a  přítel  Husův;  srun.  č.  127 
a  130.  —  2  Jo/ř.  12,  26;  srvn.  podobně  myšlenky  a  cifáti/  v  listě  pánům  Janovi  z  C/ilumu 
a.  Václavovi  z  Dubě  č.  151. 

17* 


240 


r.  122,  12:1  124.     141").  April    Mai.    -  .Juni  ."). 


To  po  smrti  my  shledáme, 
počet  z  skutkóv,  který  dáme, 
vážiec  málo  boha  svého, 
chrániec  vehiiě  těla  svého, 
jež  po  hriechii  přieliš  pasem, 
slúžiec  bohu  jedno  hlasem. 
Radost  věčnu  chceme  mieti, 
jako  kočka  ryby  jiesti, 
jichž  loviti  ráda  nechce. 
Té  sě  rovná  každý  Jehce, 
smilný,  lení  i  lakomý, 
lstivý,  lživý  i  protivný; 


pyšný  leze  také  po  těch; 
již  jest  řeči  dosti  o  thěch. 
Z  těch  ty  j)očtu  nebuď,  pane^ 
na  tě  bóh  pán  ať  nesáhne. 
Pojez  sýra  s  mú  pamětí, 
tlumok  s'  sedlem  rač  přijeti, 
Bóh  odplata  rač  tvá  býti, 
dada  v  ctnostech-  velme  týti. 
aby  Hus  tě''  pomohl  také 
Jindřich  býti  viery  svaté 

a  skonati  v  holni.  Amen. 


]'e  Vnh  pod  íulresoii  červené:  , Magistři  .lohannis  Hus". 


123. 

Pan  Jindřich  Škopek  z  Diihé  M.  Jhiwví  Hiisori  píše  list  neznánwho 

obsahu. 

11415,  Apr.—Mai.] 

Ztracen ;  zmínka  o  něm  o  listě  Husově  č.  ISO,  z  níž  se  také'  dovídáme, 
že  Husovi  dodán  dne  12.  června;  podle  toho  nutno  ho  klásti  asi  do  doby 
svrchu  naznačené'. 


124. 

M.  Jan  Hus  přátelům    v   Kostnicí:  Jest  spokojen   s   vijsledkeni  prvého, 
třebas  bouřlivelio  slyšení,  dává  některé  po/ujni;  a  vyslovuje  obavy  o  sly- 
šeních dalších. 

I V  t{nsfniri.  v  žaláři  u  Bosáku.    14/5.  Juni  5./ 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicuv  (^^  M)  str.  97;  rkp.  kapitul,  knih.  N  48 
(-^  Cpi)  f.  79—79';  rkp.  Vídeňské  dvorní  knihovny  4524  (=Vdn)  f.  87'— 88'; 
rkp.  téže  knihovny  4557  (=^Vidb)  f.  160 — 160' ;  rkpis  téže  knihovny  4902 
(=^Vnli)  f.  90'— 91;  rkpis  téže  knihovny  4916  (=  Vdh)  f.  22—22';  rkpis. 
univ.  knih.  XI D  9  (=^  Us)  f.  206 — 206'  (frym.) ;  jiný  rukopis  zastupují  Ep,  (Op), 

Epístolae  f.  G  5—G  5'  ^  Op  1  f.  69—69'  č.  XXXVI  =~-  P  str.  88  č.  XXXVI; 
značnou  část  cituje  (volné  a  se  změnami)  Ant.  et  const.  conf.  f.    G  6' — G  7; 


^opraveno  ve  Viib  ze  sJ.  —  ^ ve  Vnh  míjl/ié  opraveno  nn  ctiiostiiych  z  pňvodní/co 
ctnostech  nadepsáním  nydí.  —  ^  hustě  Vnb. 


r.   124.     ]4ir).  .luiii  .")  -JHl 

úrijoek  Seiffried  •'>'^/-  ^0  ^  Seyfned-Mi/liiis  sfr.  172:  PaUirki],  Dociiin.  sfr.  104 
až  105  é.  6',V  (z  M,  Vdn,  Vidb,  Vnb,  Cpi). 

Český  překlad  Mareš  sfr.  179  č.  68 -^  sir.  202-208  c.  68- -^  str.  116 
až  117  é.  68^  -  Flajšhans,  -Listij  z  Kostnice  sir.  74 — 75  c.  26  ^=  Flajšhans, 
Listij  sir.   117  6.  LXIX. 

O  čase  v.  Nov.dni],  Listi)  Husovy  sfr.   64 — 65. 

Deus'  oiiiiiipotens  dědit  mihi  hodie  cor  aniinosuni  et  forte;  deleti 
suiit  iam''  articuli  duo.'  Jam'  spero  de  gracia  dei,''  quoď"  plures  dele- 
buntiir,  Clainabant  quasi  omues  adversum^  me/  sicut-  ludei  adversus'' 
vi.ib  Ihesum.  'Adliuc  nou  venerunt  ad  primům,  scilicet  quod  coufiterer'  om- 
neš articulos  esse  scriptos  in  tractatulis. 

Male  fecistis,  quod  preseutastis  trčictatum ''  Coutra  occultuiti'  adver- 
sarium,-  cum  tractatu  í)e  ecclesia.^  Nichil  presentetis,  nisi  tractatum 
Contra  Stanislauin^  et  Coiitra'"  Palecz.^  Bene  ťactum  est,  quod  principes" 
postuiaveruiit,'  quod"  ipsis''  liber  meus  restitueretur  ' ;  nain  aliqui  clama- 
bant:  „Comburatur'',  et  presertim  Michael'  de  Causis,  *  quem  audivi. 
6*  Us  *Non'  couvsideravi,'  quod  haberem  in  tota  multitudine  cleri  amicum," 
preter  Patrem'  et  unum  doctorem  Folonum,"  quem'  nosco,''  Episcopo" 
vi<>>  Luthomislensi "  *  regraciatus**  sum  de  bona  promocione,  qui  non  plus- 
dixit,  nisi':  „A  co  sem  tobě''  učinil '''?''' 

Valde  gratus  sum,  quod"''  articulos"  sic  recollegistis,"  et  bonům 
est  eos  publicare  et  rescribere '*'  sub  illa  forma  etc." 


*  V  M  in  manj.  éerosne :  ,Michaer.  —  '•""  V  M  in  manj.  černěné  ,Lutlia- 
mislensis'. 

"  Domiaus  Vidb,  fí/>.  0/j  :  r  Cpi  iniciHlka  zatiinnl.  —  ''  chi/bi  u  M,  Váb,  Vdn,  Vidb, 
Vnb.  —  '^  chybí  v  Cpi.  —  '' de  gr.  dei  iam  spero  Vidb.  —  "  i'  M  za  tím  škrtnulo:  vel.  — 
^  chybí  v  M,  Ep,  O/j;  clainabaut  omaes  quasi  Jiidei  Vdb.  "  .sicud  Cpi,  Vdn,  Vnb;  queiu- 
adniodum  Ep,  Op.  —  ''  adversmn  Vidb,  Vdn,  Cpi.  —  '  coiifilerentuť  Ep,  Op.  —  ^  v  M 
opraveno  z  tractatuluin;  Cpi:  traetatuium.  —  'ocultmn  Cpi,  Vdb,  Vdn,  Vnb.  —  '"chybí 
ve  Vdb,  Vnb.  —  "chybí  v  Ep,  Op.  -  "  ut  Ep,  Op.  —  ''eis  Ep,  Op.  —  "^  ve  Vdb  před 
tím  .škrtnuto  daretur.  —  '  M  ve  Vnb,  a  nad  tím  Jinou  rukou  ycliael.  —  '^  tím  slovem  za- 
číná Us.  —  *  v  Us  opraveno  z  consideramini.  —  "v  M  opraveno  z  amicum  cleii.  — 
"chybí  v  Us.  —  ^'' novi  Ep,  Op;  v  Us  chybí.  —  *=  Luthomysl.  Vdn;  Litom.  Us ;  Luthom. 
Vidb;  Lutemissl.  Ep,  Op.  —  >  v  M  za  tím  škrtnuto  respoudit.  —  'to  Vnb.  —  '^'^  další  (až 
po  Distincfionein  ř'  pozn  "^)  chi/bí  v  Us.       ''*'  quia  Vdn.       *^<^  recoleg.  M,  Cpi,  Vdb,  Vnb. 

—  '•'' scribere  Vdn:  describere  Ep,  Op. 

'  Nelze  dnet  zjistiti,  které  články  Hus  míní.  —  •  Contra  occultum  adversarium.  Op 
I  /.  135— 14H.  —  ■■  De  ecclesia.  Op  I  f.  198—255.  —  '  Contra  Stanislaum,  Op  1  f.  265  až 
301.  —  ■•  Contra  Palecz.  Op  I  /.  255'— 264'.  —  "  Týká  se  toho,  že  Ludvík  falckrabí  a  Fried- 
rich Norimberský  odevzdali  dne  5.  června  koncilu  jménem  Zikmundovým  některé  spisy 
Husovy  s  výhradou,  ze  jim  budou  navráceny:  v.  Palacký,  Docum.  275.  —  '  Patrně  táž 
oiobnost  blíže  neznámá,  jíž  Hus  také  jinde   vzpomíná;  v.  zvi.  ě.  135-138  a  také  114. 

—  'Neznámo,  kdo  míněn;  mohl  by  to  býti  Polák  Paulus  Wladimiri  (na  něhož  myslí 
Bartoš,  Zl.  Pr.  1915  str.  461  při  předešlém),  ale  i  to  jest  jen  vratká  domněnka.  —  "  Jan 
Železný.  -     ''^  .Vři  něž  Hus  /•  žaláři  odpovídá!. 


262  Č.  124^  I25y    UI5,  Jiini  ó.  —  Jtmt  7. 

Dixeruiit  presideiites,'"  quod  habebo"  aliam  publicam  aiidienciam." 
Distinccioiiem ^^  de  ecclesia  noluerunt''''  audire.  Salutetis  fideles  domi- 
nos "  et '  amicos  "  veritatis,  et '  oretis '  '  deum '  pro "'  me/  qiiia ''  necesse '  esV 

*  Estimo,''''  quod  non  admittent  michi  sentenciani  sanctí  Augustini 
de  ecclesia  et  de"  predestinatis  membris  et  prescitis™'"  et  de  malis  pre- 
latis.  O  si  michi  daretur""  audiencia,  ut  responderem  argumentis  *  ípso- 
rum,'"'  quibus  vellent  impugnare ''■'  articulos  in  tractatulis '''^  posrtos !  Esti- 
nio,  quod  multi,  qui  clamant,  obmutescerent/''  Sicut^'  fuerit  voluntas  in 
celo/'  ita  fiat."" 

Magister  Hus." 

V  M  a  Yhn  červeně  psaný,  v  Cpi,  Vdn  a  Vidb  černé  psaný  nadpis :  .Re- 
terť"''  successus  audiencie  prime  tumultuose,  que""  fuit  feria  4'  ante  eclip- 
sim  solis  eiusdem  anni.  Epištola  26.'^'' 

125. 

M.  Jan  Hus  přátelům  u  Kostnici:   teší  se.   ze   traktát  Contra   occultu/n 

adversariuni  bi/l  Jim  vrácen,  vzpomíná  slyšení  ze  dne  7.  června  a  svých 

neduhů  a  dává  některé  poki/ni/. 

/V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  7j. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňoviciw  (=  M)  sfr.  97 — 98;  rkp.  dvorské  knihovny 
ve  Vídni  4524  (=  Vdn)  f.  88;  rkpis  téže  knihovny  4557  (-^  Vidb)  f.  160'  až 
161 ;  rkpis  téže  knihovny  4902  (=-  Vnh)  f.  91 :  rkp.  kapit.  N  48  (^  Cpi)  f.  79'  ;- 
Jiný  rkp.  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  G  5'—G  6  --  Op  I  f.  69'  č.  XXXV  11  =  P  str.  88  c.  XXXVII; 
Palacký,  Doc.  str.   108^109  č.  66. 

Český  překlad  Mareš  str.  220— 22  í  č.  89  =  str.  249  č.  89- ^  str.  143 
c.  89^  (vesinés  Jen  první  část)  =^  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  76 — 77  ~~ 
Flajšhans.  Listy  str.   118  č.  LXX. 

V  rkpech  i  starších  vydáních  hned  za  tímto  listem  bez  nějakého  pře- 
rušení nebo  označení  následuje  list  č.  148,  proto  list  tento  býval  pokládán 
za  první  část  onoho  (č.  148)  a  kladen  do  doby  pozdější ;  že  Jest  to  list  samo- 
statný a  že  byl  psán  asi  dne  7.  června,  ukázal  Novotný,  Listy  Husovy  str. 
65-67. 


^^  ve  Vdb  před  tím  škrtnuto  pro.  —  "  habeo  Vidb,  Vdb,  kde  před  tím  psáno  h;  ha- 
berem  Ep,  Op.  —  "^  zde  opět  začíná  Us.  —  '■'■  uolebant  Us;  eain  noliier.  Ep,  Op.  —  "  ve 
Vdb  za  tím  škrtnuto  quia  uecesse  est.  —  ''''  Existimo  Ep,  Op.  —  "  chybí  ve  Vnb.  —  """  et 
(le  prese.  Vdb,  M.  —  ""daretur  michi  Us.  —  ""  eoruni  Cpi.  w  iupugn.  Cpi  Vdn;  ini- 
pungn.  Vdb,  Vnb;  inpung.  Us.  —  'ii  tractatibus  Vidb.  -  '"'' obmutes.  etc.  Vdb.—  ^^sicud 
Cpi,  Vnb.  —  "in  celis  Us ;  in  celo  voluntas  Cpi,  Vdb.  —  ""sic  fiat  Vnb,  Vdn:  Lta  tuit 
Amen  Us,  Ep,  Op.  —  ''"jen  ve  Vnb  Jinou  rukou  na  praveni  kraji.  —  ''■^*' Refťért  Vdn, 
Vnb.  —  ""  que  —  2H  Jen  v  M. 


0.  125,  126.     141."),  Juni  7.  ^  Juni  9.  263 

Valde  gratus  sum,  quod  Occultiis '  est '  ocultus  ^  et  sic  de  aliis.  *  Hiis 
diebus  de  bonis  plus  comedi/  quam  a  festo"  Pasce''  usque  aď  diem^ 
dominicam  preteritam.*  Estimabam/  quod  in  concilio  esset  maior  disci- 
plina et  honorificencia/ 

Domiiius  meus''  Jolianiies'  benedicatur  in  eternuni.  Si  scirem,' quo- 
modo  válet  Barbatus"  Jeronimus,''  qui  noluit  obedire  consilio' amicorum. 

Ex  quo  habent  librum  meum,  '  iam  non  indigeo  ista  cartha."'  Copiam 
primorum  articuloruni  ^  cum  probacionibus  servetis.  Si  opus  erit"  pro 
aliquibus  articulis  probacionibus,"  ibi  assignabitis.''  Et  in  istis  erit  maximě 
in''  illo  ■  articulo':  Homo^  virtuosus  quidquiď  agit,  agit  virtuose. 

lam  me  vexat '  dolor  dencium,  et  in  castro "  vexavit  vomitus  **  cum 
cruore,  cum  dolore  capitis  et  calculo.  Hec  šunt  pene  debite  pro  peccatis 
et  signa  dileccionis  dei "  ad  me. 


126. 

M.  Jan  Hus  přátelům  v  Kostnici:  děkuje  za  přízeň^  vzpomíná  někdej- 
ších křivd  a  urážek  Palcových  a  po  zmínce  o  děsivých  snech  připomíná 
zlé  předtuchij  přátel  před  odjezdem. 

IV  Kostnicí,  v  žaláři  ii  Bosáků,   1415,  Juni  .9./ 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňoviciw  (^M)  str.  94 — 95 ;  ikp.  dvorní  knih.  Vid.  4524 
(=Vdn)  f.  86'— 87;  rkpis  téže  knihovny  4557  ( ^  Vidb)  f.  í 58'— 159;  rkpis 
téže  knih.  4916  (=  Vdb)  f.  20'— 21 ;  rkp.  imiv.  knih.  XI  D  9  (^^  Us)  f.  206 
až  206',  207'  (únjvkovité) ;  rkp.  kapií.  knih.  N  48  (  ^  Cpi)  f.   78     78';  malý 


*  V  M  při  tom  poznamenáno  (jako  bij  to  patřilo  k  fe.vtu) :  ,ld  est  trac- 
tatus  de  oculto  adversario  etc' ;  v  Ep  i  Op  in  máry. :  ,Id  est  tractatus  contra 
ocultum  adversarium'.  —  **  V  M  in  máry.  červené :  ,De  doloiibus  eius'. 

» Ocultus  Vnh,  Vdn,  Cpi,  M,  kde  přetrženo.  —  ''  occultus  Vidb,  Ep,  Op ;  et  sic  de 
iiliis  cliybí  v  M.  —  "  plus  comedi  de  bonis  Vdn ;  plus  de  bonis  com.  Vhn.  ''  Pasche 
Vidb,  Vnb,  Ep,  Op.  —  «  c/iybí  ve  Vnb.  —  f  cfiybí  o  Cpi,  Vdn.  -  -'  Aestiniaveram  Ep,  Op. 
''  f»  M  opraveno  z  Johannes  meus.  —  '  Libentev  scirem  Ep,  Op ;  v  M  ai  scirem  cfiybí. 

—  "  jen  v  M.  —  '  (íoncilio  Cpi.  —  '"  ista  carta  Vdn,  Vidb.  Vnb ;  carta  ista  Cpi.  —  "  fuerit 
Cpi,  Ep,  Op.  ~~  "probandis  Vdn;  probationibus  pro  al.  art  Ep,  Op.    -  "  asignabitis  M. 

—  1  chybí  v  Ep,  Op.  —  '  ille  articulus  Ep,  Op.  -  *  quit^quid  Vidb,  Vnb,  Ep.  —  *  jne  noii 
vexat  Vnb.  —  "  dei  dilecc.  Vnb. 

^  Míněn  traittát  Contra  occultuni  adversarium  (Op  I  f.  135  n.^I'  str.  HiS),  jmi 
koncilu  5.  čeivna  podán;  v  c.  125.  —  -.?/.  března.  --  '■  To  Jest  nepoc/u/bné  2.  června. 

Výrok  fen  učinil  Hus  ve  shromáždění  sboru  dne  7.  června,  v.  Petr  z  Mladoňovir  {Pa- 
lacký, Docuni.  281)  a  listy  z  26.  června  a  5.  července  zde  č.  1.5S  a  16P,.  —  ''  Jan  z  Chlumu. 

—  ''  M.  Jeroným  Pražský.  —  '  Míněny  asi  první  články  Pálčovy  o  církvi,  na  ii  'i  Hus 
ve  vězení  odpovídal;  v.  Palacký,  Doc.  204  až  224.  —  "Jest  to  29.  z  článků  (.///////r// 
z  traktátu  De  ecclesia ;  v.  Palacký,  Docum.  214.  -     "  Gottlieben. 


*iH4  <'.   l-;i>.      14l"i.  .luiii  '.> 

zlomek  v  rkpe  dvorní  knih.  Vídeň.  4H13  (^^Vind)  f.  28S — 284  (z  Ep?J,  jiní/ 
rkpis  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  G2 — G  3  —  Actu  maityruin  (1550)  str.  137 — 139  Actionei^ 
ef  nwnim.  f.  30—32'  -=  Camerarius  sír.  224—226  č.  VI  =^  Op  I  f.  68—68' 
c.  XXXIII  =-r-  str.  87  c.  XXXIII;  konec  (mylně  ho  vztahuje  k  Husovi) 
Seyfried  str.  49-  60  =  Seyfried-Mylius  122;  Palacký.  Docum.  str.  110—111 
č.  67  (z  Cpi,  M,  Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Mareš  str.  191—192  č.  73  =  str.  216—218  c.  73^  ^  str. 
124—125  č.  73'  ^  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  81—84  č.  29  Flaj.^hans, 
Listy  str.  119—121   č.  LXXII. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  67 — 70;  rkpis  Us  má  dopis  roz- 
tržen na  několik  zlomků  (patrně  jak  z  různých  lístků  opisováno,  v.  o  tom 
úvod),  proložených  úryvky  listů  Jiných.  Jeden  zlomek  zachovaný  pouze  v  něm 
(upozornil  na  to  také  Sedlák.  Xěk.  te.xtú  HI  str.  6  n.)  vložen  v  tomto  ry- 
dání  na  to  místo,  kde  se  čte  v  rkpe. 

Consiliunr'  doniiiii  tliligo  super  auruiii  et  thopasion.''  Uiide  spero  de 
misericordia  íhesii'  Christi,  qiioď'  dabit  michi  spiritiim  suum  ad  staii- 
diim  in  veritate.  Oretis'  deiini/  Nam  ^spiritus'  promptiis  est,  caro  au- 
tem iiifirma'".  Doininiis  omnipotens  sit  •merces  eterna  doininoruni  me- 
oruni,  qiii  constanter,  ťirmiter  et  fideliter  stant  {3ro  iusticia ;  quibus  dabit 
deus  in  rei^no  Boemie^  co^noscere"  veritatem,  qiiam  iit  seqiiantur,''  ne- 
cesse  est  ipsos '  redire  ad  ^  Boemiam/  postponendo  vanain  gloriam  et  se- 
queiido  regein  non  mortalem,  miseruiii,  sed  regeni  glorie,  qiii  dat  vitain 
eternam.  O  quani  grata  manus  porrecdo  tuiť  domini  Johannis,"  qui  non 
est  verecundatus  michi  misero  manum'"  porrigere,"  tam  abiecto"  here- 
tico  et  inťerrato"  et  quasi  ab  omnibus"  inclamato/ 

lam  forte  non  multa  loquar  vobiscum.  Ideo  salutetis  tempore,  quo 
videbitis.  omneš  fideles'  Boemos/  Palecz  *  venit '  ad  me"  in  maxima  in- 
firmitate '  in  carcere':  salutacio"  fnit  ista  coram  comissariis/  quod  non 


*  V  M  in  marg.  červeně:  .Palecž  salutacio'. 

"  E]),  Oj)  začínají:  Doiniíms  vobiscum ;  v  Cpi  iiiiciáíka  jen  prozHtininí.  —  ''  tojia- 
siou  Cpi:  topasiiiiu  Ef),  Op.  —  '^domini  Tli.  ("hr.  Vdn.  —  ^^.ve  Vidb  jinou  rukou  nad  pů- 
vodním et.  —  "chybí  v  Cpi.  —  'Bohem.  Ep,  Op.  —  §  congnoscere  Vidb:  recognoscere 
Cpi:  recongu.  Us.  —  •' sequamur  Us.  —  '  eos  Cpi,  Us,  Ep,  Op,  —  "^  in  Ep,  Op:  r  Us 
chybí.  —  '  manus  fuit  porreccio  M ;  fuit  mauus  porr.  Ep,  Op.  —  "'  manum  michi  misero 
Vdb.  —  "  porigere  Cpi.  —  "  ahiecta  Us.  —  '' i  aféra  to  Vdb.  —  'i  Jiomiuibus  Us.  —  ■"  Z'/e 
v  Us  uloženo:  non  consideravi  —  učinil  ^  č.  124,  a  další  čte  se  ai  na  /.  206.  —  *  Boemos 
fideles  Vidb.  —  '  chybí  v  M,  Cpi,  Us,  Vdn,  Vidb.  —  "  ad  me  venit  Vdb.  -  ^  in  carce- 
rem;  eius  salutacio  in  max.  mea  iufiím.  Ep,  Op.  —  "  sahit.  in  carcere  fnit  Vdn:  o  Us 
za  tím  .škrtnuto :  futista.  —  ^  cominiss.  Cpi,  Vidb,  Ep,  Op. 

'  Mat.  26,  41.  —  -  Jan  z  Chlumu  podal  dne  8.  června  Husovi,  kdy  i  odváděn  do 
vězení,  ruku  (o.  Petr  z  Mladoňovic,  Palacký,  Doc,  314).  —  '  Totiž  v  prosinci  1414  či 
Icíhri   141.1.  (I  tnni   zmiňuje  se  Hus  jiř  v  č,   lOR  a  116:  n  výrnl-u  v.  č.  14(!. 


r.   12(i.     Ul.'>,  .hiui  H.  2(M 

vi.i).  surrexit  periculo'sioi'  hereticus  a  nativitate  Christi,  preter  Vicleff,-  quain 
tu/  Iteni  dixit.  quod  oiniies,  qui  íneuni  sennotieiii"  visitaverunt,  šunt 
inťecti  ista  heresi':  Substancia  paiiis  materialis  renianeť''' in  sacrameiito 
altaris.  Cui  dixi :  „O  Magister,  qiiam  graviter"  me  salutasti,  et  quam  gra- 

vdb  viter  peccas!  Ecce,  iiioriar,  'vel  forte  consurgeiido  coinburar.   Quid   ergo 

'Cpi  dabitiir  mimeris  tibi'''  in  Boemia"'  etc."  ' Istiid  forte  noii  debui  scribere. 
ne  forte""  videar  ipsmn"  male"'  odire.  Viaticum ''"'  meuni  nescio  quomodo 
disponere  etc.'''' 

7'1-s  'Semper  habui  in  corde  meo":  „Nolite  confidere  in  principibus'"  etc." 

Et  iterum":  „Maledictus  homo,  qui  confidit  in  homine   et   ponit   carnem 
brachium  suum".'''' 

Propter  deiun,  sitis  cauti"  in  státu  et  redditu""";  literas  non  por- 
tetis,  libellos  per  amicos  sparsim  dirigatis.""  Sciatis""  pro  certo,  quia''' 
magnam  pungnam''''  habui  cum  sonipniis,"  ne  ad  ipsa  declinarem'';  nfím 
evasionem  pape^  ante  sompniavi,  et  post  narracionein  dominu^s  Johan- 
nes*'  statim  in  nocte  dixit:  ,,Yobis  papá  redibiť' ;  captivitatem ""  Magi- 
stři Jeronimi'''   eciam,"   licet   non   in   forma.   Omneš   carceraciones,   quo 

vdíi  ducar"'''  et  qualiter,  patuerunt,  'licet  non  precise'^''  in  forma.  Serpentes 
multi*-  sepius"  apparuerunt.  habentes'''  capita  eciam'"'  in  cauda,  sed 
nuUus  potuit  me  mordéře,  et  multa  alia. 

Ista  scribo,  non  quod  me  estimem'"  propiietam  eť"  extoUam,^"  sed 
a(i  dicendum^"''  vobis,  quod  temptaciones  habui'''  in  corpore''''  et  in  mentě,''' 
et  maximum'""  timorem,  ne  transgrederer'"  mandátům^  domini"  Ihesu''" 
Christi."" 

lam  recogito'"'  verbum  Magistři  Jeronimi,"  (jiii  dixit:  ,,Si  venero  ad 

>  Vikleph  Us;  Wicleff  Vdb :  Wiklefť  Vdn;  Wy  Vidh.  —  'quam  Wicleff  et  ego  Kp, 
Op.  —  »=*  serin.  meuni  Cpi.  —  ''^  manet  Vidli,  kde  cele  znění  článku  vtěsníino  na  okraj. 
—  '^'^  o  M  oprareno  z  gvtwe.  -  '''' dab.  tibi  muneris  Vdh,  Us:  inuneris  dabitur  tibi  E/t, 
Op.  —  ''^  c/ujbí  ve  Vdn.  '•'^  chf/hí  o  M,  Vdh,  Vdn,  Vidh,  Ep,  Op.  —  "euni  Cpi.  —  "g  niale 
forte  obire  Us.  —  '"''  Viaticum  —  disponere  etc.  má  jediní]  Ux.  —  ''  cl^uhí  ve  Vidh. 
^^  smnu  etc.  Us.  —  "  caute  Us.  —  """  reditu  Cp,  Vdh,  Vidh,  Kp,  Op ;  in  redditu  Us. 
""zde  Us  vkládá:  Domino  Henrico  Škopek  —  ociosus  eram,  v.  č.  12/',  a  pokračuje  pak 
s  texty  ostatními.  —  '>°  Scitote  Vind,  jenž  tím  slovem  začíná.  —  ''i'  quod  Cpi,  Vind,  Ep, 
Op.—  ^1  pugmuii  Cpi,  Us,  Ep,  Op.-  "' sopuis  Us:  somniis  Vidh,  A/j,  č>/>.  —  *' exclama- 
rem  Vind,  Ep,  Op.  '*  a  Chluma  dodává  Vind:  místo  dom.  Job.  v  Us  rada  písmen,  snad 
nápodohenl  lajne'lio  písma,  v.  o  tom  v  úvode.  —  ""  eaptivitas  M,  Vidh,  IWft ;  captivita 
Vdn :  Deiude  eciam  captivitatem  Vind,  Ep,  Op.  —  "■"■'  v  M  opraveno  z  Jeronimii.  — 
'"'  ducat  Us.  —  ^'^  clu/hí  v  M,  Cpi,  Vdh,  Vind,  Ep,  Op ;  ve  Vidh  opraveno  z  forma  precise. 
>■>■  serp.  sepius  multi  Us.  —  "  cln/hí  v  M.  —  *"=  sepius  babejites  Us.  —  *"'  et  Us:  v  M 
před  tím  škrtnuto  in.  -  '''^^  es.stimem  Us:  estiment  M.  —  ''^aut  me  Vind,  Ep,  Op.  — 
i's  v  M  za  tím  škrtnuto  alia.  —  ^^'  aarraiidum  Vind.  —  '''  babui  tempt.  (tentac.)  Vind,  Ep, 
Op.  —  ''"^  corde  Us.  —  "'  tím  končí  Vind.  —  ^"'  v  Us  před  tím  škrtnuto  auxilium.  —  ''"  traii- 
.sceudereni  Cpi.  ''"Jesii  Vidh,  Ep,  O]).  —  "'p  Cristi  rr/Zj;  Cliristi  etc  Us.  ^^4  recor- 
<1or  Vdh. 

'.Jest  první  článek  Wi/clifův;  i  o  tom  mluví  Hus  lakč  jindi/ :  v.  ř.  104  a  14H.  — 
'  Ps.   145.  2.         ■  Jerem.   17,  .1     -  '  ./an  XXUI. 


266  C.  126,  127.     1415,  .hmí  9. 

concilium,  estimo,  qiiod  non  revertar".  Ad  me  eciam  dixit  quidani'''  bo- 
nus" sartor"'  Andreas  Polonus'  valedicendo  me:  „Buoh"'  buď*"'  s  tebú ! 
Zdáť  mi  sě.  že  se  nevrátíš".''' 

Milý,  v  bohu "''  věrný "'  a  ustavičný  "^  rytiéři.  pane  Jene,"  dajť  král  "^ 
ne  Uherský'"  ale  nebeský"*  odplatu"  věcnú  za  tvú  vieru  a  pilnost,'^  kte- 
rúž  máš  se  mnú."". 

V  Cpi,  Vdn  a  Vidb  nadpis  {černým  inkoustem) :  .Respondet  super  inti- 
matis  sibi,  iit  stet  in  veritate  cum  relacione  improperiorum'''  sibi  ante'"'  fac- 
toťum,"''  referens""  suas  visiones  de  modis  captivitatis  et  vinculorum'.  V  M, 
Us,  Vdb  nadpisu  není,  nadpis  v  Ep  původu  pozdního. 


127. 

M.  Jan  Hus  panu  Jindřichovi  Škopkoui  z  Dube:  napomíná,  vzpomínaje 
svých  slov  před  mzloučením,  k  řádnému  živohi. 

IV  Kostnici,  o  žaláři  u  Bosáku,  1415],  Juni  U. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicíiv  (^^  M)  str.  100;  rkp.  dvorské'  knihovny  ve 
Vídni  4524  (=  Vdn)  f.  89' ;  rkpis  téže  knihovny  4557  (^  Vidb)  f.  162;  rkpis 
téže  knihovny  4902  r=-  Vnb)  /.  92';  rkpis  kapit.  N  48  (=-Cpl)  f.  80^-80';  rkpis 
univ.  knih.  XI D V  f-  206'  (fen  první  část). 

Epistolae  f.  H 1—H 1  (česká  část  v  lat.  překlade)  =  Op  I  /.  70'  č.  XLll 
=  /'  str.  90  č.  XLII;  Erben  III  sér.  281  č.  9  (z  M)  ^  Duch  .str.  182  č.  9; 
Palacký,  Docum.  str.  113  č.  69.  —  Mareš  str.  194  č.  75  —  str.  219  c.  75' 
str.  120  č.  75^ '—  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  85  č.  30^=  Flajéhans,  Listy 
str.  121  č.  XXVI.  —  Latinský  překlad  Ep,  Op,  v.  svrchu;  Palacký,  Docum. 
str.   113. 

Lístek  tento,  pro  p.  Škopka  určený,  byl  poslán  patrné  současné  s  listem 
č.  126  přátelům  v  Kostnici,  aby  od  nich  byl  doručen  adresátovi ;  pro  né  určen 
také  začáteční  přípisek  nepochybně  na  zevní  ,strané  listu  nebo  v  listé  c.  126 
připojený,  jak  svédčí  rkpis  Us,  obsahující  pravé  jen  tento  přípisek  (vložený 
do  č.  126),  nikoli  vlastní  list  Škopkovi,  v.  o  tom  v  úvode. 

Současné  s  lístkem  tímto  byl  teprve  odeslán  list  č.  122,  již  dávno  dříve 
napsaný. 


^^  chi/ln  ne  Vdh.  —  ^"^  oe  Vidb  jiřed  tím  škrtnuto  hoino.  >"  Bóh  M.  ^"  chi/hí  ve 
Vdn.  —  ''^  nevrátíš  etc.  Cpi.  —  ^'^  v  buohu  Vdb.  —  i""  chijbí  r  M,  Cpi,  Vdb.  -  ^y  ve 
Vidb  před  tím  .škrtnuto  stateční.  —  '"^  v  Us  za  král  zase  řada  písmen,  jež  asi  mají 
znamenati  ne  uherský,  načež  —  vše  další  chybí  —  připojeno:  Rogo.  petatis  —  nie- 
moria  etc:  v.  č.  158.  —  <^''  nebesky,  ale  ne  uhersky  Cpi.  —  "  otplatu  Cpi,  Vidb.  —  <=* práči 
Cpi.  —  '^^  se  rnnií  etc.  Vdb.  -  <"''  inprop.  Vdn.  ^''  priuř;  Vidb.  —  <^'<  per  Paleez  dodává 
Vidb.  —  "^i  refferens  Vdn. 

"  Eliie  neznámý.  —    ■  j   Chlumu.         "  Zikmund. 


Č.  127,  128.     1415.  Juni  9.  —  Juni  post.  8  (10?)  267 

Domino  *  Henrico  Škopek"  literám  pargameni  tiirigatis,  qiiia  in  sui 
memoriam  semper  eam  in  carcere  servavi,  et  composui  illnm'  cantum,'' 
(juando  fui  ociosus/  Králi''  slavný,'  Christe  dobrý  etc/' 

*  Pane  Jindřiše,"  věrný  v  bohu  přieteli !  Pomni,  cos  dobrého  se  ote 
mne'  naučil,  a  plň,  aby  v  radost  věčnu"  skoro  přišel.  Pomni,  žeť  sem 
řekl'':  „Ufám'  bohu,  že""  mi  dá  větčí' pokušenie  trpěti".^  Psán  list  v  ne- 
děli přeď"  svatým  Vítem,^  v  cákání  smrti. 

1^  M  červeni)  nadpis:  ,Petit  ultinio  cantum,  quem  composuit,  domino 
Skopkoni  de  Vsti  presentari  in  sui  memoriam  in  Latino  et  Boemico  cum 
nota' ;  ostatní  rkpy  nadpisu  nemají. 


128. 

M.  Jan  Hus  panu  Janovi  z  Chlumu :  prosí,  abij  mu  ještě  zjednal  slyšení 

podle  slibu  králova,  děkuje  za  jeho  služby,  prose,  aby  setrval  do  konce, 

a  připojuje  pozdravy  přátelům  i  některá  přání. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  ii  Bosáků,  1415,  Juni  post.  8  (10?). j 

Rkpis  t.  zu.  Mladoňovicův  (=^  M)  str.  96—97;  rkpis  dvorní  knihovny  ve 
Vídni  4524  (--^Vdn)  /'.  87—87' :  rkpis  téže  knih.  4557  (Vidb)  f.  159'— 160; 
rkpis  téže  knih.  4902  f^-Vnb)  f.  190— 190' ;  rkpis  téže  knih.  4916  (=Vdb) 
f.  21' —22;  rkpis  kapitulní  knih.  N  48  (=  Cpi)  f.  79 ;  rkpis  univ.  knih.  XI  D  9 
(=z  Us)  f.  206'  (necelý) ;  jiný  rukopis  zastupují  Ep.  (Op): 

Epist.  f.  G  4—G  4'  -^  Op.  I  f.  69  č.  XXXV  ^  P  str.  88  é.  XXXV;  Pa- 
lacký, Docum.  str.   101-103  č.  60  (z  Cpi,  M,  Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Mareš,  str.  188  č.  71  -^  str.  212—213  c.  71'  ^str.  122—123 
č.  71 '  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  86—88  č.  31  ^  Flajšhans,  Listy 
str.   121—122  č.  LXXIV. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  67 — 70. 


*  Ve  Vnb  in  niary.  červené:  , Škopek'. 

=>  v  M  opraveno  ze  Skopecz  —  '' illum  in  cantu  Us.  —  '^^  ociosus  erani  Us;  occiosiis 
Vdn.  —  "Králi  —  etc.  jen  ve  Vidb.  —  « Jindřišě  M,  Us.  —  'ote  mne  sě  Vnb;  co  do- 
brého Ote  mne  si  sě  Vdn.  —  «  nebeslcú  Cpi.  —  "  řekl  M,  Us.  —  '  Ufámť  Vnb.  —  ■*  xeť 
Cpi.  —  '    žeť  viece  Cpi;  větčie  Vidb,  Vdn:  většie  Vnb.  —  '"před  Vidb,  Vdn. 

'  Mínén  patrné  zpěv,  složený  Husem  pro  pana  Skopka  a  připojený  k  číslu  122, 
nikoli  píseň  následující.  —  -  Píseň  tato  (otiskl  Nejedlý,  Hus.  zpěv  819  n.J  v  16.  stol. 
(u  Táborského)  připsána  Husovi,  ale  Nejedlý,  Předluis.  zpév  220—221,  Hus.  zpěv  601 
n.  autorstjí  Husovo  odmítá,  aé,  třeba  tradice  pozdní,  důvody  nezcela  přesvědčivými. 
Zmínkou  touto,  třeba  v  jediném  rkpe  zachovanou,  přibývá  svědectví,  pro  něž  bude  nutno 
otázku  revidovati.  -  Před  loučením  za  pobi/tu  n  Čechách ;  narážka  na  to  jizvě.  10.5. 
—  '  Dne  9.  června. 


2o.s  C.   12.S.     141.").  .luiii  post.  8  (1(1?). 

*  Arnice  in  Christo  karissiine  ' !  Disponatis  adhiic,  quod ''  omneš  do- 
mini' accedant  regem  '  et  concilium,  quod  sicuť  dixit"  rex  ■  et  concilium': 
,.In'  futura  audiencia  scribetur  tibi  breviter.  et  tu  respondebis  ad  illuď*. 
quod"  illud  faciat  rex'  cum  concilio;  et  ad  boc  possunt  eum  et  conci- 
lium ex  ipsorum  dieto  agitare,"  quia''  ibi  cum  dei  adiutorio  veritatem 
expresse  dicam.  Qui  aťfecto''  pocius  igne' consumi  in  corpore,  quam  sic"^ 
nequiter  per  eos  occultari,'  ui  sciat  totus  christianismus,'"  quid  dixerim 
finaliter."  Rogo  dominos  meos  propter  deum,  quoď'  faciant,  suam  dili- 
genciam  et°  constanciam  ťin  iliter  ostendentes.  Spes  mea^  in  domino  sem- 
per firma  esť' 

Domíne  Johannes,^  graciosissime  fautor  et  fidelissime,  deus^  sit  mer- 
ces  tua!  Rogo,  non  recedas,  nisi  finem  videris  consumatum/  '  0'utinam 
conspiceretis '  me  duci  ad  ignem  pociiis.  quam  sic*  dolose"  suffocari'! 
Ego  adbuc  semper''  spem"?  habeo,  quod  deus  omnipotens  potest  me 
eripere  sanctorum  jneritis  de  manibus  eorum.  Si  cras  ducar  ad  audien- 
ciam,  significetis.  'Amicos  oranes  salutabitis'  in  regno.  petendo.  quod' 
orent  deum''  pro  me:  si  in  carcere  fuero,  ut  sine  tedio  humiliter'  '  mor- 
tem  expectem,  Magistros  hortabiinini.  ut  stent  in  veritate.  et  socios,  vir- 
ginem''  Petrám'  cum  eius  familia.  Magistrům  Jesenicz,"'  dicendo  sibi, 
quod''  ducat  uxorem.  Girzikonem'"'  meum'  et  Plebanuin'  rogabitis,  ut 
sint  contenti,  quoď^'  eis  pro  servicio  Jion  satisfeci.  quia  non  potui,  et 
quod''  ipsi  salutent  amicos,  eť'''  amicas'"'  meas"  in  Ciiristo"  et"  petanť'" 
deum"  pro'  me/ 

Qui  concesserunt  pecunias,"  nescio,  quis'''^  solvet  eis  preter"  domi- 
nům Ibesum"""  Cbristum,  propter  queiii    concesserunt.    Optarem    tamen. 


^y  M  opraveno  z  původního:  kaiissiiiie  in  Christo:  cjirissime  Cpi.  kde  iniciálka 
A  jen  prozatímní.  —  ^  ut  Ep^  Op.  —  "^  sicud  Cpi,  Vnb.  —  ''  chi/bí  v  Ep,  Op.  —  '  sicut 
doiniuus  rex  et  concilium  promiseniut  dicentes,  quod  iu.  Ep.  —  ^  chybí  ve  Vdb.  —  »  ajíit- 
tare  Cpi;  cogere  Ep,  Op.  —  **  afecto  Cpi;  tím  .slovem  počíná  Lh.  —  '  igne  pocius  Us, 
Vdb,  Vídb.  —  ^  chybí  v  Us.  —  '  ocultari  Cpi,  Vdn.  —  "■  christianissimus  M,  Vdb ;  cristi- 
aiiismus  Z7.S.  —  ^  další  (ai  po  O  utiuam,  v.  pozn.  s)  chybí  v  U.^.  —  °  suam  Cet  chybí) 
v  Ep,  Op.  —  I'  spes  mea  semper  iu  domino  fii-nia  fuit  est  Vdb.  —  i  ve  Vnb  toui  rukou 
nad  řádkem.  —  ''  consumatum  etc  Vídb.  —  ^  tím  začíná  opět  í/n.  —  '  conspiceres  Vdb : 
aíjpiceretis  Us.  ~    "chybí  v  Vnb;  dolose  sic  Vdb.  —  *  .suffocare  Ep,  Op:  Us  zde  končí. 

—  "^  chybí  v  M,  Vdb,  Ep,  Op.  —  ''^  chybí  ve  Vdn.  —  ""  dominiím  Ep,  Op.  —  >  chybí  v  Cpi. 
T-  ^Pe  Vídb.  —  »='Jessenicz  Cpi,  Vdb,  Vdn.  Vid> :  Jessenitz  Ep,  Op.  —  i''' Girziconeiu 
Vdb;  Girikonem  Vnb:  Gu/.i koněm  Ep.  Op.  —  '^'- quia  Ep,  Op.  —  '^'^  chybí  ve  Vídb.  — 
^<^  meos  Vídb.  —  '^  tím  slovem  končí  Vdb.  —  -- ut  Vdn,  Vídb:  v  Cpi  chybí.  —  ''''orent 
Ep,  Op:  v  Cpi  chybí.  —  "chybí  v  Cpi,  Vdn.  —  '^'' qui  uuigis  Ep,  Op.  —  "quam  domi- 
nus  Jesus  Christus  Ep,  Op.  —  """  Jesum  Vnb. 

*  Páni  v  Kostnici  přítomní.  —  -  Zikmund.  —  •  Přípověd  tn  dal  (se  souhlasem 
Zikmundovým)  kardinál  Zabarella  (Petr  z  Mladoňovic,  Palacký,  Docum.  .90.9  n.,.  — 
^  Srvn.  Ps.  61,  S:  Spes  mea  in  deo  est;  2.  Cor.  1,  7 :  nt  spes  no<itra  firma  sit.  —  Jan 
z  Chlumu.  —  "Petra  z  Říčan;  v.  č.  132.  —  'Jiřík,  žák  ve  službách  Hu.sových,  v.  č.  8(i. 

-  'Jiný  žák  ve  službách  Husových,  zvaný  Plebanus  (farář'}),  v.  č.  Sfí.  —  '■' Xa  cestu 
do  Kostnice. 


r.   12S,   ]2U.     1410,  Juni  post.  M  (10?).  —  .[iiiii   K*.  'M) 

ciuod"  aliqiii  diciores  coinponerent  et  solverent  pauperioribus.  Sed  timeo, 
ne  illud  impleatiir  in  aliquibus:  „Co  s  ocí,  to  s  mysli."'"' 

V  M  červené,  ve  Vnb  nejprv  černé  n  puk  znovu  červené,  v  Cpi,  Vdn 
a  Vid/)  černé  psaní)  nadpis.  Jehož  užito  i  v  Ep,  Op:  ,Rogat*"'  per  dominos 
adhuc''''  audienciam  sibi  proeurari'^''  ef""  regem  ad  illiid""'  et  concilium"  sol- 
licitari'."" 


129. 

M.  Jan  Hus  přátelůin  u  Čechách:  napomíná  k  rádnéniii  životu,  k  udéc- 
nosti  snijni  slechtic/u/m  ochráncům  i  králi  Václaoooi  a  k  lásce  k  Betlému. 

IV  Kostnici],  v  žaláři  [a  Bosáků,  1415]  Juni  10. 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  {^^  M)  str.  72 — 73 ;  rkp.  dvorní  knih.  ve  Vídni 
4524  (-^  Vdn)  /.  122—123';  rkpis  téže  knihovny  4557  (Vidb)  /.  145'— 146' 
(necelý);  rkp.  téže  knih.  4902  (^Vnb)  f.  102'— 103;  rkp.  univ.  knih.  XI D  9 
(  Us)  f.  219—220;  rkp.  kapit.  knih.  N 48  r  -  Cpi)  f.  97'— 99;  rkp.  Křížov- 
nické  knih.  XXII A  4  (  -  Cr)  f.  400 — 405;  rkp.  fjymn.  knih.  ve  Freiberce  (^=  Fr) 
f.  108' — ÍIO ;  jiný  rkpis  zastupuje  prvotisk  v  Passionále  Jenském  (==  J).  — 
Latinský  překlad  /nísta:  ,0  M.  Jeroni/inovi  —  nestatecného  učinil'  v  rkp.  Vid. 
4313  f-    Vidu)  f.  283  (z  tisku?). 

Passionál  Jenský  f.  40  a — -41a;  vydáni  z  r.  1525  (E  1)  /'.  ^6' — A  8'  ^= 
Ilereiníra  f.  Blil' — HV  při  novém  vydání  života  Husova  v  16.  stol.  ( E  2) 
f.  B3'—B5'  Postilla  1563  f.  244'— 245  —  Postilla  1564  f.  215  216 ;  ČÓM 
1848,  díl  I.  str.  413—415  (z  Cr)  -=  Českobralr.  hlasatel  1849  č.  101  str.  570 
az  571;  Erben  lil  281—283  (z  Vidb,  M)  =  Duch  Jana  Husí  str.  183—185; 
Palacký,  Docuni.  str.  115-116  č.  71  (z  Cr,  Cpi,  M,  Vnb) -^  Mareš,  Listy 
str.  197—198  č.  77  str.  222—224  c.  77''  =  str.  128-129  č.  77^--^  (Horálek, 
Listy  ze  žaláře  str.  11 — 13)  =^-  bibliofilské  vydání  Mánesa  1915  =  Flaféhans, 
Listy  z  Kostnice  str.  89—92  c.  32  ^-  Flajshans,  Listy  str.  122—124  č.  LXXV 
Flajshans,  O  iniičenících  str.  12 — 16  č.  3. 

Latinský  překlad  Třes  epistolae  /'.  A  8 — B  2'  c.  3  =  Epistolae  f.  D — D  2' 

-  Actiones  et  monimenta  /'.  28'— 29'  (č.  3)  =  Ada  martyrům  (1556)  127—130 

-=  Meyalander   (1586)   f.   E  7—E  8' =  v.   d.   Hardt   IV,    330   (frg.)  =  Came- 

rariiis   215— 216 -^  Op    I  f.  60—60'    c.  XI  =1^  str.   76—77  č.  XI;  Palacký, 

Docum.  str.   117—118. 

""  s  mysli  eto.  Vdn.  —  ""  Iterum  rogat  Ep,  Op.  —  "'i'  ve  Vidb  touž  rukou  nad  řátl- 
kem,  ve  Vbn  2  (červ.  psaném)  a  v  Ep,  Op  chybí.  —  'i'i  sibi  prociirari  audietitiain 
Ep,  Op.  —  ""'atque  Ep,  Op.  —  *Md  Vdn,  Vidb  a  oba  Vnb.  —  **  regem  cum  conciiio 
ad  iilud  ipsiim  Ep,  Op.  —  ""  solicitari  Vidb,  Vnb  1  černé  fpsa ný) ;  soUcitanáum  esse 
Ep,  Op. 


270  ('.   129.     141o.  .Imii   iD. 

Mistr  Jaii  Hus.  v  naději  sluha  Ijoží,"  všem^'  věrným  CecUóni/  jenž 
pána  boha''  mikijí  a  l^udú  milovati,  žádost  svú'^  vzkazuje/  aby  *pán 
buoh'  dal  jim  v  své''  milosti  přebývati'  i  skonati  a  v  radosti  'nebeské'' 
na  věky  přebývati '  Amen. 

Věrní  a'"  v"  bohu"  milí  páni,  panie.''  bohatí  i  chudí.'  Prosím'  vás^ 
a  napomínám,  aby'  *pána  boha"  poslúchali,'  jeho''  slovo  velebili  a  rádi' 
slyšeli  a  plnili.  Prosím "^  vás,-  aby  pravdy  boží,'  kterúž  sem'"  z  božieho 
zákona''''  psal  a  z"  řečí  svatých'"  kázal ^^  a"  psal,^*^  aby'  se'"''  '  té  "  drželi. 
Prosím  také."  ac  by  kto  ote ''''  mne  slyšal "  na  kázání """  neb  súkromie 
co""  proti  pravdě  božie.""  aneb""''  ac'  bych  kde  psal,''''  jenž,  ufám"  bohu," 
toho*'  nenie,  aby  toho  nedržal.*'  Prosím  také,  ac""  kto  viděP"  mé  lehké"" 
obyčeje  v  mluvenie'"'  neb-  v  skutciech,"  aby  se  jich  nedržal.*""  ale  aby 
za  mě  boha  •"*  prosil,  aby  mi  ráčil  ^^  odpustiti.  Prosím,  ^^  aby  knězi  *"'  do- 
brých obyčejóv''''  milovali  a  velebili  a  je*''  ctili,  a  zvláště,''*'  jenž'''  'pra- 
cují v  slově''"'  božiem.  Prosím,''^  aby''"  sě  varovali  lstivých  lidí'"' a  zvlá- 
*ště''''  kněží  nehodných,  o  nichž*"'  die  spasitel,'"  že'  sú  v  rúšě""  ovčieni"' 
a  vnitř''"  vlcie*"  hltaví. 

Prosím'''  pánóv,*"'  aby  své'"'  chudině  milostivě   činili    a   právě   jie'"' 

*  buoží  Us.  —  "^  všem  Vdii.  —  ■=  Čechuoiu  Fr,  J,  E  1.  —  '' biiolia  Cpi.  —  *  sntí  žá- 
dost Cr.  —  *y  Cr  opakováno,  drahé  škrtnuto.  —  s  bóh  Vdn,  Vnb,  Cr.  —  ''svěj  Cpi,  Vidb : 
vse  Us;  v  mil.  své  El.  —  '  přebývati  Vidb,  Cpi,  Cr,  J ;  přebývati  —  nebeské  chybí  ve 
Fr.  —  ^  nebeskej  Cpi;  nebeskej  svěj  Vidb.  —  '  přebýv.  Cpi,  Cr,  Fr;  přebývati  iia  věUy 
J,  E 1.  —  '"  ve  Vidb  in  marg.  —  "  chybí  v  Cpi.  —  °  buohu  Us;  pánu  bohu  Cr.  —  p  a  pa- 
nie  Cr.  —  1  chudi  a  boliati  Cr.  —  ■■  Prosí mť  Cr;  Prossim  Cpi  a  tak  vždy.  —  ^  chybí  v  J. 
El.  —  'abyste  Cr.  —  "  buoha  Us.  —  *  milovali  Cpi.  —  *a  jeho  Us,  Fr.  —  "raději  Cpi  : 
rádi  slyšeli  Us;  rádi  slyšeli  i  Fr,  M,  Vdn,  Vnb.  —  >  váss  Vdn.  —  '^  pravdu  boží  JI/,  Cpi. 
Vdn,  Vidb,  Vnb,  Cr;  boží  pravdu  J,  El;  pravdy  božie  Us;  v  Cr  chybí  boží.  —  ^^jsem 
Fr;  sem  vám  Cpi.  —  ''•'z  zák.  božího  Cr.  —  '^'^  chybí  v  J,  Vnb,  El.  —  ^^z  reci  sv.  Vnb. 
Vdn,  Cpi,  Cr,  Fr,  J;  va  Vidb  za  tím  .škrtnuto  a.  —  ^'^  kázal  a  ve  Vidb  pod  řádkem.  — 
*f  chybí  v  Cr.  —  se  v  Cr  chybí;  psali  a  kázali  Cpi.  —  "'"^  se  Cr,  Fr,  J  vždy.  =  "  ve  Vnh 
za  tím  škrtnuto  aby.  —  •<»<  ode  Cpi,  Vidb,  Cr,  J,  El.  —  "slýchal  Cr;  slyšel  Us,  J,  El. 

—  ""»  kázánie  M,  Cr,  Fr.  —  ""  chybí  v  Us.  —  °°  boží  M,  Us,  Vnd,  Vnb,  J.  —  pp  neb  Cr, 
Fr.  —  <Ji  pssall  Cpi.  —  ■■'  uffám  Us,  Vdn,  Fr,  J;  doufám  Cr.  —  ^^  že  toho  Cr.  —  "  ne- 
držel t/.s,  Vdn;  uedržali  Cr.  —  ""ač  by  Cpi.  —  '^'wydall  Cpi;  \idal  jest  Cr,  Fr;  viděl 
jest  Vnb;  věděl  jest  El.  —  ""  lechké  M,  Us,  Cpi,  El;  mě  v  lehkých  obyčejích  ČV.  — 
"^  v  Cr  dvakrát,  prvé  škrtnuto ;  v  mluvení  Us,  Vnb,  Vidb,  J ;  v  luvení  Vdn.  —  >y  nebo 
Vnb,  Cr;  a  aneb  Vdn;  aneb  Vnh,  Vidb,  Fr.  —  ^'  v  skutcích  M;  v  skutcéch  Vdn;  v  sku- 
ciech  El.  —  *'<=nedržall  Cpi;  nedržel  M,  Us,  Vdn,  El.  —  '^'^pána  boha  Cr,  J,  £"7; boha 
prossill  Cpi.  —  ^^  buoh  ráčil  Cpi.  —  ^^  Prosímť  Cr.  —  ^^  kněžie  Cpi;  knězích  Vdn ;  sě 
kněží  Vidb.  —  ''•' obyčejiev  Cpi;  obyčejuov  Fr,  J;  obyčejóv  Cr,  Vnb,  Vdn,  Vidb,  Us: 
obyčejóv  dobrých  E 1.  —  ''■  jě  Fr.  —  '''' zvlášče  Cpi;  zvláště  ty  Vidb.  —  '''kteříž  Cr.  — 
*""  ve  Vinb  opraveno  ze  slovu,  jak  čtou  Vnb.  Vdn,  J,  E 1 ;  v  slově  božím  M.  —  ^"  abyste 
Vnh.  —  *'olidi  lstivých  J,  El:  zlých  lidí  Cr.  —  ''p  zvlášče  Cpi.  —  i^i  o  nich  Us.  -—  »""  spas- 
sitel  Cpi.  —  bsrúše  Vidb,  Cpi,  Cr,  Fr,  J.  —  '''ovčím  M,  El.  —  ''"\Tiitr  jsú  Fr,  J,  El. 

—  ''^  vlče  Us,  Vdn;  vlci  M,  Vidb;  vlci  Fr,  E 1.  —  »'^^pánuov  Fr,  J,  El;  v  Cpi  chybí.  — 
''"svěj  Cpi,  Vidb;  v  El  další  chi/bí.  —  ^yve  Vidb  opraveno  j  je,  jak  čtou  Us,  Vnh  Cr 
jí  Vdn,  J. 

'Mat.  7,  15. 


C.   129.      1415.  .luiii   1(1.  jJTl 

zpravovali.""  Prosím '"  iněšťanóv,'''^  aby  své  obchody  právě  vedli.  Prosím '" 

remeslníkóv,"   aby   věrně '^   své   dielo   vedli"'   a   jeho   požívali.'"   Prosím 

sluh,  aby  svým  pánóm"''   a*"'   paniem   věrně   slúžili.   Prosím''^   mistróv,'' 

aby,  jsúce  dobře"'  živi,  své  žáky  věrně""  učili,  najprvé   aby  boha""  mi- 

^'^'l\  lovali,  pro  jeho  *  sě  *  chvá*lu ""  učili  a  pro  prospěch  obce "''  *  a  "'*  pro  své 

^'.^J  spasenie."'  ale"^  ne  pro  lakomstvie"  ani  pro  světské""  zvelebenie.  Prosím''"^ 

lous  studentóv"'  i  žákóv""  jiných,  'aby  mistróv"''  svých  v  dobrém  poslúchali"' 

i"  následovali"  a"'  aby  sě  pilně"'  pro  boží  chválu  a  pro  spasenie"'  své 

i  jiných  lidí  učili.''" 

)3(.r  Pro' sím '''  všech'"  spolu,''^'  aby  pánóm,'"'   panu"    Václavovi   z   Dube,- 

odjinud  z  Leštna,'^'  panu'"'  Janovi  z  Chlumu,^  panu  Jindřichovi  z'"  Plum- 

lova,*  pana   Vilémovi'   Zajiecovi,''"'   panu"   Myškoví''"   a  jiným   pánóm''' 

vni.  z  Čech''''  i  z  Moravy  i''"  věrným  pánóm'''  *  Polského^  krá' lovstvie ''*  dě- 

■■-.ím  kovali  i***  jich  pilnosti ''"  vděční  byli,''*  *  že  oni  jako  boží'*"  stateční  obránce'*'' 

a ''"  pomocníci  '*"  pravdy  "■   postavili  sú  sě  proti  všemu  ^'-  sboru  častokrát, 

i"  dovodiece"*  i  otpoviedajíce "^  k  vysvobozenie "''  mému,  a  zvláště"'  pan 

Václav"''  z  Dube  a  pan  Jan"'  z  Chlumu,  Jimž  věřte,  což^"'  budu  praviti, 

nebť""  sú  byli  v  sboru,  když""  sem  já  otpoviedal "''  po"  někohko"  dní."" 


''^spravovali  Cpi,  Vdii.  —  *^'' měščauóv  Vdn;  luěščenóv  Cpi,  F/V/6;  měšťamiov  Fr, 
J.  —  «^  řěmeslníkóv    Us;  femeslníkuov  Fr,  J.  —   '^*  právě   vedli   Cr.  —   "^^požievali  Fr. 

—  '^'' paaáni  M ;  páiiuom  Fr,  J.  —  '^'^  ve  Vnb  nad  řádkem.  —  "^"^  mistruov  Fr,  J.  — 
•^i  dobře  Cpi,  Us,  Vdn.  —  <="'  dobře  a  věrně  ,7,  Eí.  —  "'  pána  b.  Cr,  J,  E  1.  —-  ''°  cliválu 
se  J,  El.  —  "'!'  obce  Vnb,  Vdn,  Us,  Cr,  Fr,  ,).  —  "'■^  v  Us  za  tím  škrtnuto  pro  sě.  -  "'  spas- 
seaie  Cpi;  spasenie  Us.  —  '^^a  J.  —  "^^  lakomství  M.  '^"  světe ké  M;  svěcské  Vidb, 
Vdn;  svěcké  svelebenie  Us.  —  "  studentiiov  Fr,  J.  —  "^^  žákuov  Cpi,  Fr,  J;  jiných  žá- 
kóv  Cr;  žáčkóv  Us.  —  "  posslúchali  Cpi;  poslúchali  v  dobrém  Us.  —  ^y  ve  Vidb  nad 
řádkem,  v  Us,  Vdn,  Vnb  c/ii/bí.  —  "  plně  Us.  —  '"^  aby  pilně  —  a  jiných  lidí  se  učili 
Cr.  —  í"*  všech  M,  Vdn,  Us.  —  ''^  ye  Vdn  za  tím  škrtnuto  aby.  —  '"' pánuom  Cpi,  Fr,  J; 
pánóv  Vdn;  v  Cr  chybí.  -  '^'' ve  Vnb  po  opravě;  Leštuy  M,  J,  El;  Lesný  Cr;  Lesczny 
Vdn;  Leštyne  Us ;  ve  Vidb  v  textu  Leštna,  ale  in  marg.  Lestiny.  —  '"'a  panu  M,  Cr.  — 
^^ve  Vidb  nad  původním  s.  —.''"' Zajécovi  Vdn;  Zajícovi  M.  —  <<"  Misko vi  M;  Mixovi 
Cpi;  Mikšovi  J,  El;  v  Cr  před  tím  škrtnuto  Mikšovi.  —  ''"  pánuom  Fr;  i  jiným  pánóm 
M,  Us,  Cr;  a  jiných  pánóv  Cpi.  —  ''i' Čech  M.  —  ''^  A'ěrným  i  Us.  —  ^''pánuom  Fr.— 
'I* králevstvie  Vnb,  Vidb.  —  '^H  —  byli  chybí  v  Fr.  —  ''"vděčnosti  M;  jiných  plnosti 
Us.  —  ''^  božie,  statečnie  Fr;  jakožto  boží  Cr.  —  ^^^'  obránce  Cpi,  Fr.  —  ''^  chybí  ve  Vdn. 

—  ^>' pravdy  božie  J,  El;  ve  Vdn  chybí.  —  "^^  svému  Vdn;  se  proti  všemu  M.  —  ^'vy- 
vpdiece  Cpi;  dovodiec  ./;  dovodiece  Fr.  —  ^s  odpoviedajíce  Cpi,  Vdn,  Vidb,  Vnb,  Cr; 
odpoviedajíc  J,  El;  odpoviedajíce  Fr;  odpovídajíce  M.  —  ^i>  vysvobození  C/>/,  Us,  Vdn. 
Vidb,  Vnb,  Cr,  J.  —  ^i  zvlášče  Cpi,  Vidb.  —  ^^  ve  Vidb  za  tím  škrtnuto  Jan:  Cr:  Jan 
z  Chlumu  a  p.  Václav  z  Dube.  —  ^'  ve  Vdn  za  tím  škrtnuto  z  Chlumu.  —  ^"^  co  Vnb, 
Vdn,  Us,  Fr;  coť  Cr;  cožť  Vidb.  —  ^"  neb  Cpi,  Us,  Cr,  J.  —  ^<>kdyžť/V.  —  ^p  odpoviedal 
Cpi,  Vdn,  Vidb,  Vnb,  Cr,  Fr,  J;  odpovídal  M.  —  «i  dnie  M,  Vidb;  v  Cr  chybí. 

'^Václav  z  Dube  a  Leštna,  průvodce  Husův.  —  ".Jan  z  Chlumu,  řečený  Kepka. 
průvodce  Husův.  —  *  Jindřich  z  Plumlova  z  rodu  pánů  z  Kravař,  přední  šlechtic  mo- 
ravský v  družině  Zikmundově.  —  ■'  Vilém  Zajíc  z  Valdeka,  od  r.  1414  častéji  v  družině 
Zikmundově;  srvn.  i  č.  120.  —  ''  Václav  Myška  z  Hrádku,  rovněž  v  družině  Zikmun- 
dově; v.  č.  120.  —  ■  Páni  polští,  kteří  v  květnu  spolu  s  českými  Husa  se  ujímali  (v. 
Docum.  str.  258). 


■j7'J  C.   129.     141.5,  .liiiii   10. 

Oniť  vědie.  kteří  Čechové  a  kterak  mnohé'-"'  a  nehochié  věci"  sú"*  na 
mě  vedli,^"  kterak  vešken'  sbor  ])i'oti  mně  krical/'  kterak''  sem  já  od- 
poviedal,'"  co"'  sú  na  mně"  žádali. 

Prosím"'  'vás  také/'  aby  za  královu '•-'  milost  Římského"'  a  Českého"   "í^tq 
krále*  pána  boha  prosili '"^  a  za  královu  svú"  i  za  paní/". aby  milý^'"  pán 
bóh'"  s  nimi  i  s  vámi'"  přebýval'''  v  milosti'''  nynie""  a  potom  ii  věcné 
radosti/*  Amen." 

*  Psal*  sem"  list  tento  vám'"  v  žaláři  v  okovách,  cákaje"  nazajtřie  J"ic 
na  smrt  odsúzenie/"  *  maje  pinií  naději  v''  bohu.  abych '•  pravdy  božie "  !-'3a 
neustupoval  a  bhidóv,-''  kteréž"'  sú""  na  mě  křiví  svědkové  svědčili,^' 
abych  *sě  neodprísahal."'"  Kterak  se  mnií  pán  bóh'"  milostivě'^"  cim"^"  --iia. 
a~''  se  mnií  jest  v  divných  poku'šeniech,""  poznáte,'"^  až  sě  u  boha"'  not 
v  radosti  s  jeho"'  pomocí""  shledáme."' 

O  Mistru"''  Jeronýmovi,  mém  milém  tovařiši,'^"   nic"''   neslyším,  než 
že"'  jest"'  v  těžkém  vězení,""   cákaje"'  smrti   jako   i"'"  já,   a   to  pro  svú 
vieru,''"  již'"'  jest  statečně  Čechóm""  ukazoval.  A  Čechové,  najukrutněj*.ší   ■  io5( 
naši'"'  nepřietelé,"'^  dali  sú  nás'"  jiným  nepřátelóm"'  v  moc  a  u  vězenie. 
Prosím,""  aby  za  ně"'  boha"*  prosili/'"' 

Také"''  prosím'"  vás/''  zvláště  Pražené,"'  aby'"   na  Betlem"  byli   la- 


*  Zde  ve  Vnb  in  niaiy.  jinou  nikou :  J^itera  Pragensibus  niissa  a  Ma- 
gistro Hus  mcarcerato",  a  pod  tím  rukou  pozdní)  .Est  appendix  praecedentis'. 

"  mnoho  M:  ve  Vidb  za  fíin  škrtnuto  a.  —  ""^  řečí  Vnb.  —  ^'  jsú  Us;  na  mě  jsii  J.  — 
*="  vedli  Us.  —  ^^^  křičel  Us,  Vidb,  Vdn,  Ci\  Fr;  křičeli  Cpi.  —  "^^a  kterak  Cr.  —  ^"^  v  Us  opra- 
veno z  opoviedal.  —  *>  což  Cr;  ve  Vdn  před  tím  šttrtnuto  c.  —  "  mě  Cpi,  Fr,  Vidb,  kde  za 
tím  .škrtnuto  zad.  —  ^  chybí  v  Cr.  —  ''^  králevu  Vnb ;  jeho  Cr.  —  "'  tím  končí  Vidb.  —  *"'  Čessk. 
C/>/;'Čěsk.  M.  "^prossili  Cpi. -^  "král.  svú  a  za  pani  Us;  svú  ki'álovú  i  za  pány  Cr: 
královu  svý  i  paní  J,  El.  —  f"' milostivy  ./,  E 1.  ~  f"  bnoh  Cpi,  Us,  Fr,  J.  —  fenami 
Vnb.  —  '1'  přebýval  Cpi,  Fr,  Cr,  J.  —  f^i  milosti  M,  Us,  Vdn,  Cr;  v  J,  El  c/tijbí.  —  f''  nyní 
M.  —  fs  .,g  Ydfi  23  fífj2  škrtnuto  milosti.  —  í' ssem  Vdn;  jsem  J;  Psán  list  Cr.  —  ^"  vám 
list  tento  Fr,  .1,  El.  —  ''' čakajě  M,  Vnb;  čekaje  Cpi:  čekaje  Us,  Vdn,  Cr,  J.  —  f^^otsú- 
zenie  Us.  — .  ''^  kii  pánu  Cr;  v  Us,  v  bohu  cln/bí.  —  '>' bych  Ui-.  —  "boží  M,  Cr.  — 
-''  bluduov  Fr,  J.  —  ?•  Ideřéž  M.  —  2'*  v  M  za  tím  škrtnuto  mu ;  jsú  Fr.  —  sfi  s\'ětkové 
světčili  Vdn.  —  s"'  jieodpřissahal  Cpi,  Vdn ;  neodpřisáhl  M,  Us,  Vnb,  Cr,  Fr.  —  ""  mi- 
lostivý Us,  Cr.  —  s"  činil  Cpi.  -  =''' a  kterak  Fr.  —  s'i  pokušeních  Cpi,  Us,  Vdn,  J,E1, 
pokušení  Vnb.  —  ""-A  potom  poznáte  Cr.  —  "^  buoha  Us;  pána  boha  Cr.  —  ?' jeho  M, 
jich  Cpi.  —  °"  milostí  Cpi;  s  pomocí  jeho  Cr.  —  -'shledáte  Cr. —  -"'Mistrovi  Vnb.  — 
-"thovařiši  Us,  Fr;  tovařišovi  Cpi.  —  ">'  chijbí  ve  Vdn;  v  Us  dvakrát,  prve'  .škrtnuto. 
—  "^  ve  Vnb  opraveno  z  jest  že:  El  tu  končí.  —  '''jest  Cpi,  Vnb;  jesti  Cr.  —  ''i*  věze- 
nie Fr.  —  •'' čakajě  M;  čekaje  Us,  Vdn,  Cr,  J;  smrti  čakaje  Cpi.  —  ^""  chybí  v  Us;  jako 
i  já  chybí  v  Cpi.  —  '"'  víru  M,  Vdn.  —  ''"  kterúžto  Cr.  —  ''•'  Čechuom  Fr,  J.  —  '"i  chybí 
v  Vnb;  naši  najukr.  Cpi,  Cr;  najukrutnějšie  naši  M;  naukrutnější  naši  Vdn;  nejukrut. 
naši  Us.  —  '"■nepřítele  M,  Us,  Fr;  nepřátelé  J.  —  ''=*náss  Cpi;  jsú  nás  Fr.  —  ''*nepřá- 
teluom  Fr,  J.  —  '•"  y  M  opraveno  z  prosiim:  prossím  Cpi;  prosímť  vás,  abyste  Cr.  — 
'''nás  Cr;  mě  Vdn,  Us,  Cpi,  Fr.  —  ''^prossili  Cpi.  —  '"'A  také  Us.  —  ''>vass  Us.  — 
'"Pražané  M,  Cr,  Fr,  J.  —  "^abyste  Cr.  —  "  Biethleein  M:  Bethleem  Vdn,  Fr,  J;  Bet- 
leem  Cpi,  Us;  Bethlehem,  na  to  miesto  poctivé   a  pámi   bohu   milé   Cr. 

"  Václav  IV.  —  '■'  Žofie. 


Č.  129.     1415,  Juni  10.  273 

skavi,  '■"  dokud'"  pán  bóh'°  popřeje,'"  aby  v"  něm '"  božie "■  slovo  kázali. 
Pro''  to  miesto  ďábel  se  rozhněval  a  proti  němu  farářóv''  i  kanovní- 
kóv'"  popudil,'"  spatřiv,  že  jeho  královstvie ''''  v  tom  miestě  sě  rušilo. 
Ufámť"  pánu  bohu,'^  žeť'  to  'miesto  zachová  do  své  vole'"  a  učiní""" 
v  něm  prospěch  větší'*"  skrze ""^  jiné,  než  jest'"'  skrze""  mě  nestatečného 
učinil. 

Také ""  prosím,"'  aby  ^'  sě  milovali,"^  dobrých  násilím ""  tlačiti  nedali, 
a  pravdy  každému  přáli.""  Dán"'''  list  v  noci  u  pondělí"''  před  svatým 
Vítem'''  po  dobrém"  angelu."^ 

V  M  předchází  (na  str.  71)  červený  nadpis  (platící  ovšem  i  dalším  ku- 
sům) :  .Tyto  epištoly  psal  jest  Mistr  Jan  Hus,  baccalár  Písma  svatého,  svú 
ruku  v  uokovách  v  Constancí  v  žaláři  k  napomínánie  obce  královstvie  zvlá- 
ště Českého,  jich  posiluje  a  je  těše,  v  nichž  prvé  v  této  prosí  všech  stavóv, 
aby  řádně  pánu  bohu  slúžili  a  dobré  kněží  milovali  a  zlých  sě  varovali  a  zau 
aby  boha  prosili  a  pánóm,  jeho  dobrodincem,"^  aby""'  z  dobrodinstvie  děko- 
vali a  vděční  byli'.  Ve  Vnb  červený  nadpis:  ,Epistola  declarans  modům  au- 
dienciaruni  circa  se  tumultuose  observatarum'  škrtnut,  poněvadž  sem  po- 
ložen omylem,  a  pod  tím  jinou  rukou  černé:  .Litera  Magistři  Hus  adhor- 
tativa  omnium  statuuin  gentis  Bohemice',  a  po  ukončení  listu  rukou  novo- 
dobou připsáno  ,NB.'  V  Us  červený  nadpis:  .Čtvrtá  epištola,  v  žaláři  psaná, 
jest  tato',  a  po  ukončení  listu,  jenž  jest  tu  poslední  (v.  úvod),  připsáno  čer- 
vené: ,TYto  epištoly  psal  jest  v  žaláři  v  uokovách  české  obci  Mistr  Jan  Hus 
auno  domini  M°  CCCC°  XV°'.  Ve  Fr  po  ukončení  listu  (i  zde  jest  poslední): 
,1'yto  epištoly  psal  jest  v  žaláři  v  Constancí  v  okovách  české  obci  Mistr  Jan 
Hus  svú  ruku' :  ve  Vdn  černé  psaný  nadpis :  ,Třetie  epištola'. 


'"'  laskaví  byli  Cpi.  —  '"  dokudž  Cr,  J.  —  '-^  buoh  Cpi,  Us,  Fr,  J:  pán  bóh  všemohúcí 
Cr.  —  'P  popřeje  Cpi,  Vdn,  Us,  Fr,  Cr,  J.  —  'i  tu  Cpi.  —  ■■■  buožie  Us ;  slovo  božie  Cr,  Fr; 
slovo  božie  v  něm  J.  —  '^  Nebo  pro  Cr.  —  ''  faráruov  Fr,  J :  faráře  Cpi.  —  '"  canovniekuov 
Fr;  kanovníkuov  J:  kanovníky  Cpi.  —  ''zbudil  Cpi.  —  '^'■' králevstvie  Cpi,  Us,  Vnb; 
že  S3  jeho  král.  v  tom  miestě  rušilo  Cpi.  —  '"  Uffám  Vdn.  —  'y  buoho  Us.  —  '^  že  Us, 
Vdn.  —  ^^  vuole  Fr,  J;  své  svaté  vole  Cr.  —  '''"  učinie  Fr.  —  ''"  větčí  M,  Cpi,  Vnb,  Cr; 
větcie  Fr:  věci  Us,  J.  —  '<°  skrze  Vnb,  Cr,  Fr,  J :  zkrze  Us.  —  ^^  chybí  v  Cpi,  Vdn,  Us. 
—  ■'I  A  Us.  —  '^'■prossím  Cpi;  prosim  vás  M,  Fr.  —  ■<»  abyste  Cpi.  —  "^^  mile  milovali 
Us ;  milovali  vespolek  Cr.  —  ■*"  nássilim  Cpi.  —  ^'■'  ve  Vnb  znovu  vypsáno  nad  nezřs- 
teln  u  skratkou.  —  "^'^  Dán  tento  Cr.  —  ""^  v  noci  v  pondělí  Vnb,  Fr,  J;  v  noci  u  pon- 
dělí Cr;  pondělí  (doplněno  nad  řádkem)  v  noci  etc.  Cpi,  kde  vše  další  jinou  rukou; 
u  pondělí  (v  noci  chybí)  Vdn.  —  ^y  po  dobrém  angelu.  Amen  Vnb,  J;  po  dobrém  an- 
gelu božiem  Cr;  po  dobrém  angielu  točíš  poslu  Cpi;  po  dobrém  poslu  etc.  etc.  etc.  Us; 
po  dobrém  Němci  M.  —  ^^  dobrodicům  M.  —  '""  í'  M  za  tím  škrtnuto  boha.  —  ^^  v  M  za  tím 
škrtnuto  \v. 

'"  Dne  10.  června.  —  "  Míněn  snad  doručovatel  listu  (?)  přátelům  v  Kostnici  k  dal- 
šímu zaslání. 

18 


274  Č.  130.     1415,  Jimi  i:i 

130. 

M.  Jan  Hus  panu  Jindřichovi  Skopkovi  z  Dube:  dekuje  mu  za  list  a  na- 
pomíná, louce  se,  k  zbožnému  životu. 

[V  Kostnici,  v  žaláří  ii  Bosáků] ,  1415,  Juni  13. 

Rkp  t.  zv.  Mladoňovicúv  (="  M)  str.  87 — 88;  rkp.  dvorské  knihovny  ve 
Vídni  4524  (=Vdn)  f.  82'— 83;  rkp.  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  f.  153; 
rkp.  kapitulní  N  48  (=  Cpi)  f.   75. 

Erben  III  str.  283—284  č.  11  (z  Vidb  —  M)  =  Duch  Jana  Husí  str.  186 
é.  11 ,  Palacký,  Dociim.  str.  118  č.  72  (z  M  —  Cpi  —  Vdn  ^  Vidb)  =  Mareš, 
Listy  str.  199—200  č.  78  =  str.  225—226  c.  78' =  str.  130  c.  78^  =-  Flajé- 
hans,  Listy  z  Kostnice  str.  95—96  č.  34  =  Flajšhans,  Listy  str.  126  č.  LXXVII. 
—  Latinský  překlad  Epist.  f.  Fl—F2=0p  I  f.  65  c.  XXVI  =1-  str.  83 
č.  XXVI;  Palacký,  Docum.  118—119. 

*Pán^  buoh''  buď  s  tebú,  mily'^  pane!  Lístek  tvój  přišel  ke  mně 
v  středu'  přeď"  hodem''  svatého  Víta/  jejž^  sem  radostně ^  viděl,  ač  sem 
čakal  na  smrt  odsúzenie,''  sedě  v  žaláři  v  okovách.  Prosím,  pane  milý,' 
aby  tak  byl  živ,  jakož  zákon  boží"  velí,  a  zachoval'  to,  což"'  si  ote" 
mne  slyšal,"  a  jest-li  co  nehodného,''  *  aby  nechal.  Ale  ufám  svému  spa-  *  88  m 
siteli,'^  *žeť''  sem  nic  tebe'  neu:il,  což  by  bylo  proti  jeho'  svaté  mi-  *83vt 
losti.  Mnoho  psáti  nemohu,"  ale  krátcěť'  to''  pravi,"  aby  vždy  přikázá- 
nie  božie  před  '^  svú  myslí  měl,  chudině  milostiv  byl,  pýchy  nechal,  skrovně 
živ  byl.-   A  toto  pomni ' : 

Quid'  sis,  quid  fueris,  quid  eris,  semper  mediteris; 
quid"  loqueris,  et  ubi,  de  quo,"  cur.  quomodo,  quando. 

Milý  pane !  pomni ''''  na  mě,  a  pozdrav  panie  i  "•'  své  čeledi,  i  zná- 
mých; neb  již,  zdá  mi  sě,  mne  za''''  živa  neuzříš,  nebť^^  čakám  již  na 
smrt  odsúzenie."  Dán  list  feria  quinta  —  aute  diem  sancti  Viti.^    Buoh '"''  *  153-  y 


*  V  M  in  marg.  červ. :  ,Skopkoni". 

*  ve  Vidb  oprav,  z  Pane.  —  ^  bóh  M.  —  ^  před  M,  Vidb.  —  ''  chybí  v  Cpi.  —  *  sva- 
tým Vítem  Cpi.  —  'jiež  M.  —  s^radostivě  Vdn.  —  '' otsúzenie  Vidb. —  'milý  pane  C/)/. 
—  "^^buožie  Cpi.  -^  'zachovával  Vidb.  —  "^  co  M.  —  °  ode  M.  —  "slýchal  Cpi;  slyšel 
Vdn,  Vidb.  —  p  y  Cpi  pův.  rozděleno  dného,  ale  d  škrtnuto  a  připsáno  k  ho.  —  1  spassi- 
teli  Cpi.  —  •■  že  Vdn.  —  ^  nic  také  tebe  Vdn.  —  *  jeho  (gyeho)  Cpi.  —  "  Mnohot  ps.  nem. 
Cpi;  nemohu  ps.  Vdn.  —  ^' krácět  Cpi;  krátce  Fcř/i,  Vidb;  krátceť  M.  —  ""  rozpraví  Cpi: 
toto  praví  Vdn,  Vidb.  —  "před  M,  Vdn,  Vidb.  —  >  živl  byl  M.  —  ^  pomně  Cp'.  —  **  de 
quo  et  ubí  Cpi.  —  ''''  pomniž  M.  —  "'^  chybí  v  M,  Vdn,  Vidb.  —  ''''  chybí  ve  Vidb.  —  ^^  neb 
Cpi  —  f*" odsúszenie  M:  otsúzenie  Vidb.  —  g:?Vta  Vidb:  Datum  fería  5*'  Cpi.  —  •''' Bóh 
M.  Vidn. 

*  Dne  12.  června.  —  -  Nemohu  zjistiti,  odkud  vzata  tato  běiná  (srvn.  č.  132)  sen- 
tence. —  ^  Dne  13.  června. 


Č,  130,  131.     Ulo,  Jimi  1:3.—  ca  Juiii  13.    "  275 

s  vámi,   milí   Cechové,"    i   se   mnú''"   hřiesným.   pro   Jehož   svatý   zákon 
trpím. 

Milému"  panu  Jindřichovi  Skopkovi." 

V  M  červený  v  Cpi,  Vdn  a  Vidb  černý  nadpis:  ,Píše  panu  Jindřichovi 
Skopkovi,  prose,"""  aby  tak  živ  byl""  vedle  Písma  svatého,  jakož  jest  of" 
něho  slvchal'.'"'' 


131. 

M.  Jan  Hus  přátelům  v  Kostnici:  souhlase  s  návrhem  o  Petrovi  z  Mla- 
doňovic,  prosí,  aby  mu  páni  vijmohli  ješté  slyšení,  které  Zikmund  slíbil, 
ale  pochybuje,  dojde-li  k  němu,  vzpomínaje,  jak  ho  král  oklamal  glejtem. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  ca  Juni  13/ . 

Rkp.  t.  z.  Mladoňovicův  (=  M)  sir.  95—96;  rkp.  kapitulní  N  48  (=  Cul) 
f.  78';  rkp.  dvorské  knihovny  ve  Vídni  4524  (=^Vdn)  f.  87;  rkpis  téže  knih. 
4557  (-=  Vidb)  f.  159';  rkpis  téže  knihovny  4902  (^Vnb)  f.  90;  rkpis  téže 
knihovny  4916  ;=  Vdb)  f.  21 — 21' ;  jiný  rkpis  zastupují  Ep,  Op. 

Epistolae  f.  G3'—G4=0p  I  f.  68'— 69  c.  XXXIV  =^  P  str.  87—88  č. 
XXXIIII;  Palacký,  Docum.  str.  114—115  c.   70. 

Český  překlad  Mareš  str.  195—196  č.  76=^  str.  221—222  č.  76- =  str. 
127—128  č.  76'  =^Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  93—94  č.  33  =  Flajšhans, 
Listy  str.  124  c.  LXXVL 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  67 — 71. 

*De^  Petro''  placet'  mihi  bene.  Literas  suas  non  servo,-  sed  statim 
anullo"  eas.  Non  dirigantur  michi  sexterni,^  quia  timeo  pericuium  mag- 
num ''  nunccii  ^  et  aliarum  personarum.  Rogo  adhuc  propter  deum,  quod  ^ 
omneš  domini  congregati  petant  regem^  pro  finah  audiencia,  quia  ex  quo 
soius  dixit'  in  concilio,  quoď'  in  proximo  audiencia'  dabitur  michi,''  ut 
respondeam  in  scripto   breviter."   Confusio  sua  magna  erit,   si  illud  dic- 


Č.  130:  "Čechové  M;  Čechové  milí  Vdn.  —  ^^  mu  Cpi.  —  "ÍMilému  —  Skopkovi 
chybí  v  Cpi,  Vdn,  Vidb;  v  M  za  Jindřichovi  škrtnuto  i  —  '""' prošě  Vdn.  —  ""byl  živ 
Cpi.  —  °°od  M,  Cpi,  Vdn.  —  pp  slyšal  Cpi. 

Č.  131 :  *  Ep  (Op)  začínají:  Salus  in  Christo  Jesu;  ř'  Cpi  iniciálka  prozatímní.  —  "^  Pe 
Vidb.  —  "  annullo  Vidb,  Ep,  Op;  eas  anuUo  Vdb.  —  ^  c/iybí  v  Cpi.  —  ^  nuncii  Vidb,  Ep, 
Op.  —  f  chybí  í'  Ep,  Op.  —  ^  mihi  dixit  Ep,  Op.  ■—  ''  quia  Vdb.  —  '  in  proxima  audi- 
encia Cpi,  Vdb.  —  ^  tibi  Cpi. 

Č.  131 :  •  Petr  z  Mladoňovic.  —  -  Žádný  list  Petrův  z  té  doby  není  zachován.  — 
^  Nelze  iir.'iti,  která  kniha  tu  míněna.  —  *  Zikmund.  —  '"  Slibu  Zikmundova  dovolává 
se  Hus  i  jindy;  v.  č.  128.  Podle  vypravování  Petra  z  Mladoňovic  vlastní  přípověď učinil 
(po  slovech  Zikmundových)  kardinál  Zabarella  (v.  Docum.  309). 

18* 


276  C.  131,  132.     1415,  Juni  ca  13.  —  Juni  16. 

tum  preteribit.'  Sed  estimo, '"  qiiod  siiiiin  dictum  *tantum  est  stabile," 
sicut"  de  salvo  conductu,  de""  quo  dixerunt  mihi  quidam'^  in  Boemia,' 
qiiod  caverem  a  suo  salvo'  conductu.''  Et  alii  dixerunt:  ,,Ipse  te  dabit 
inimicis."  Et  dominus*  Mikess'  Diwoký"  dixit  michi  coram  Magistro  Je- 
senicz'':  „Magister,  scias  pro  certo,  quia"  condempnaberis''.  Estimo,""  quod 
ille  scivit  intencionem  regis,  *  Estimabam,'"  quod  saperet  sibi  lex  dei  et*'' 
veritas''^;  módo  concipio,  quod  non  multum  sibi  sapit;  prius  me  con- 
dempnavit,  quam  inimici  mei.  Si  saltem "  tenuisset  modům  gentilis  Piláti, 
qui  auditis  accuřacionibus,  dixit  ^:  „Nullam  ciusam  invenio  in  hoc^  ho- 
rnině"; vel  saltem"  si'  dixisset:  Ecce  ego  dedi  sibi^  salvum  conductum. 
Si  ergo  ipse  non  wlt  pati  concilii  decisionem,"''  ego  remittam  eum  regi 
Boemie ''  cum  sentencia  vestra  et  attestacionibus,''^  ut  ipse  cum  suo  clero 
ipsum  diiudicet,  quia  sic  michi  intiriavit  per  Henricum^^  Leffl"  et  per 
alios,  quod  vellet  mihi  ordinare  sufficientem  audienciam,  et  si  me  non'*'' 
submitterem"  iudicio,  quod  vellet  me  dirigere  salvum  vice  versa." 

V  M  červený,  v  Cpi,  Vdn  a  Vidb  černý  nadpis:  ,ínvehendo  contra  sal- 
vum conductum  comemorat""  dieta  quorumdam  amicorum  et  Pylati''''  gesta'. 
Ve  Vnb  červený  nadpis:  ,W  Hus';  v  Ep,  Op  nadpis  původu  pozdního. 


Í32. 

M.  Jan  Hus  M.  Martinovi  z  Volyně:  napomíná  k  rádnému  životu,  a  vy- 
slovuje naději,  ze  pronásledování  ustane,  posílá  pozdravy  všem  přátelům, 
poroučeje  mu  své  příbuzné. 

[V  Kostnici]  v  žaláři  a  Bosáků  [1415],  Juni  16. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=^  M)  str.  88 — 90;  rkpis  dvorní  knihovny  ve 
Vídni  4524  (=  Vdn)  f.  83—83';  rkpis  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  /.  153' 
až  154;  rkpis  kapitulní  knihovny  N  48  (=^  Cpi)  f.  75' — 76;  jiný  rukopis  za- 
stupují Ep  (Op). 


*  Ve  Vidb  touž  rukou  in  máry. :  , Contra  Sigismundum'. 

'  í'  M  preteribibit,  prvé  b  škrtnuto.  —  "■  existimo  Ep,  Op.  —  "  suum  dictum  est  tam 
stabile  Cpi:  suum  diet.  fóre  tam  stab.  atque  firmum  Ep,  Op.  —  °  sicud  Cpi,  Vdn,  Vnb; 
quam  fuit  illud  Ep,  Op.  —  p  de  quo  —  conductu  cliybí  ve  Vnb.  —  'i  chybí  v  M,  Cp', 
Vdn,  Vidb.  —  ''Bohem.  Ep,  Op.  —  ^  chybí  o  M,  Vdb,  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  —  *  Mykes^ 
M:  Mikeš  7n6;Mikest  Ep,  Op.  —  "  Dywoki  Vdb,  Cpi;  Dywoky  Vdn,  Vnb;  Dwoky  E,>, 
Op;  ve  Vidb  chybí.  —  ^  Jessenicz  Cpi,  Vdb,  Vdn,  Vidb,  Fn 6, •  Jessenitz  Ep,  Op.  —  ^'^  quod 
Vidb,  Vdn,  Vnb,  Cpi.  —  "'  existimabam  Ep,  Op.  —  '■■*  chybí  ve  Vidb.  —  "  saltim  Vdb.  — 
y  chybí  ve  Vdn.  —  ^  ei  Ep,  Op.—  ^^  decis.  concilii  Ep,  Op.  —  ^^  atestac.  Vdb.  —  "  Lephl  Cpi; 
Lefl  Vnb.  —  ^^  v  M  opraveno  z  non  me  —  ^^  summitterem  Vidb.  —  "  versa  etc.  Cpi,  Vdb, 
kde  opraveno  z  versa  item  etc.  —  s^commemorat  Vidb.  —  ^^  Piláti  Cpi,  Vdn,  Vidb. 

''  Mikeš  Divůček  z  Jemniště.  —  "  Sr.m.  JjÍi.  18,  38.  —  ^  Jindřich  Lefl  z  Lažan  a  na 
Bech  ,ni. 


Č.  1^2.     1415,  Jimi  14.  277 

Epistolae  f.  F2'~F4  =  Op  If.  66—66'  c.  XXVIII  =  P  str.  84  c.  XXVIII; 
Palacký,  Docum.  str.  119—120  č.   73  (z  Cpi,  M,  Vdn,  Vdb). 

Český  překlad  Mareš  str.  200—202  č.  79  =  str.  226—228  č.  79- =  str. 
130—131  č.  79^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  97—100  č.  35  =  Flajshans, 
Listy  str.  126—129  č.  L XXVIII. 

\-\úh  *  Magister  Martine  *,  discipule   et   frater  in   Christo  karissime !  Vive 

secundum  legem  Christi  et^  appone  diligenciam,  ut  predices  verbum  dei. 
Rogo  te  propter  deum,  vestem  splendidam  noli  amare,  quam  ego  proch 
dolor  amavi  et  portavi,  nuUum  dans  exempluin  humilitatis ''  populo,  cui 

vdu  predicavi.  Libenter  legas  bibliam  *  et  specialiter  Novum  testamentům,  et 
ubi  non  intelligis,  statim   recurre   ad   expositores,^   dum   potes''   habere. 

89  M  *Caveas  confabulacionem  V  mulierum,  et  specialiter  cautus  esto  in  audi- 
cione  confessionum,  ne  laqueo  luxurie  capiaris,  quia  spero  te  esse^  vir- 
ginem"  castum*"  deo  conservatum. 

Noli  timere  moři  pro'  Christo,'  si  vis  vivere  cum  Christo.  Ipse  enim  "^ 
diciť:  „Nolite  timere  eos,'  qui  occidunt  corpus,  animam  autem  non  pos- 
sunt  occidere".  Si  te  invadent  de  adhesione,  dic:  „Spero,  Magistrům 
fuisse  ■"  bonům  Christianům ;  que  autem  ipse '  scripsit  et  docuit  sub  pro- 
testacione  in  scolis,  ego  non  omnia  intellexi,"  nec  perlegi".  Sicuď'  esti- 
mo,  ita  est,  quod  dico.  Sed  spero  de  misericordia  dei  et  de''  bonorum 
hominum  adiutorio,  quod  vos  dimittent  cum  páce,""  quamvis  **  Palecz ' 
cum  consorcio  suo  laboret,  quod '  omneš  adherentes  condempnentur. 
Scito,  quia  vivit  ^  adhuc  dominus,"*  qui  poterit  vos  omneš "  in  sua  gracia 
conservare,  inimicos  autem  veritatis  mortificare  et  perdere  in  Jehennam. 
Recomendo  ***  tibi  fratres^  meos,  karissime,  fac  sicud  scis  ad  illo:. 
Salutabis  spero'''  sanctam  Petrám^  cum  Duora^  et"  famiha,  omnesque 
socios  ad  Bethleem-'  pertinentes,  Katherinam'^  dietám  Hus/  spero,  virgl- 
nem  sanctam,  Girzikonem,^  Plebanum,®  dominam  ^^  in  Zderaz,"  Michaelem '" 

*  V  M  in  marg.  červené:  Martino  M.  —  **  F  il/  in  máry.  červené:  , Palecz'. 

—  ***  F  ilf  in  marg.  červ.  připiš:   ,Salutacio  amicorum   fidelium   cómittitur'. 

^  jen  v  Cpi.  —  '^  humilit.  exeinpl.  Ep,  Op.  —  <^  expositorem  Vidb.  -  '' poteris  Ei, 
Op.  —  ^  coufabulaciones  Cpi,  Ep,  Op.  —  ^  chybí  v  Cpi.  —  ?  te  virg.  esse  Vidb.  —  "^  c  i- 
stam  Vdn.  —  'chybí  v  Ep,  Op.  —  ^  chybí  ve  Vdn.  —  '  eo  M;  illos  Cpi.  —  '"fóre  Vd  i, 
Vidb.  —  °  iiitellexi  omnia  Ep,  Op.  —  p  sicut  Vdn.  —  '^  chybí  ve  Vidb.  —  •■  vobis  per- 
mittant  pacem  Ep,  Op.  —  *  Paletz  Ep,  Op.  —  *  ut  Ep,  Op.  —  "  omneis  Ep.  —  "  Gehen- 
nam  Cpi,  Vdn,  Vdb.  —  "'  ut  spero  Ep,  Op.  —  "  sanctutn  Petrům  cum  uxore  et  farail. 
Ep,  Op.  —  >  Betlehem  Cpi;  Beth.  Vidb;  Bettlehem  Ep,  Op.  —  ^  H.  Vidb.  —"dominam 

—  Prachaticz  chybí  v  M,  Ep,  Op. 

'  Mat.  10,  28.  —  ^  Častá  fráse  biblická.  —  ^  Míněni,  jak  se  zdá,  posluchači  Be- 
tlémští, nikoli  rodní  bratří;  sivn.  však  Tomek  III ',  436.  —  ^  Petra  z  Říčan,  o  niž  To- 
mek IIP,  441,  587;  srvn.  č.  128.  —  "Důra  z  Betléma;  v.  tamtéž  a  Tomek,  Základy  I, 
100.  —  « Kateřina  zvaná  Hus,  bydlící  asi  u  Betléma ;  v.  Tomek  III  ,  587.  —  '  Jiřík,  stu- 
dent ve  službách  Husových,  o  němž  v.  č.  86  a  128.  —  ^  Jiný  žák  ve  službách  Huso- 
vých, zvaný  Plebanus  (farář?),  o  nimž  v.  c.  86,  128,  159.  —  ^  Blíže  neznáma.  —  ^"Mi- 
chal Mikulášův  z  Prachatic,  veřejný  notář,  krajan  Husův;  v.  Páleč,  Antihus  str.  115  n. 


278  Č.  132.     141Ó,  Juni  1tí. 

de  Prachaticz,^"  Mauricium"  Kačer,''''  et  omneš  amicos  veritatis,''  Gesko- 
nissam.""'  dominům'^  Gregor  i  um''''  omneš  magistros,  Jessenicz,'^  *  Kubám,'' 
Symonem"  utrumque,'^  Nicolau'!!,''  Hawlikonem.''  '  Cum  libris  erit  cau- 
tus,  quis  eos  habet  vel  habebit. 

Doctores,  *  meos  fratres  in  Christo  dilectos,  sutores,  sartores''  et=" 
scriptores  eciam  salutabis,  dicendo,  ut  sint  de  lege  Christi  solliciti ''''  et 
humiliter  sapiant  et  non  utantur  glosis  propriis.  sed  sanctorum.  Domi- 
nům Henricum'-  Leffl"  utique  petas.  quod  Jacobo  scriptori-' det  unam'''' 
sexagenam,  quam  sibi  promisit.  Mathiam-'  olim  Bethlemitam"  saluta,  do- 
minům Mathiam''  Chudý"""  specialiter,  ut  oret""  pro  me  peccatore.'"'- 
Johannem-'  Vitlini''''  fidelem.  Filios  fratris  inei,-'  si  videtur,  dispone  ad 
artificium,  quia  timeo,  ne,  si  venirent '*''  ad  statum"  spirituálem,  illum 
non  servent,  sicud  deberent.  Debitoribus,-'  quibus  teneor,  quomodo  scis, 
sic''  fac  recompensam.  Si  tamen  propter  deum  et  araorem  mei"  vo!u- 
erint  remittere,  dabit  deus  ipsis""  amplius. 

Qiiidquid  boni'  a  me  didicisti,  tene."'  Si  quid  inoruinati**  in  me 
conspexisti,  abice  et  ora  deum  pro  me,  ut  dignetur  milii  parcere. 

Quid"*^  sis,  quid  fueris,  quid  eris,  sem.per  mediteris. 

Plange  préterita,  emenda  presencia,  cave""  *  futura,  scilicet  peccata. 
Deus  omnis  grácie  confortet  te  cum  omnibus  supra  nominatis  fratribus 
*  et  cum  aliis  in  sua  gracia.  eť  perducat  ad  gloriam,  in  qua,  spero  de 
sua  misericordia,  letabimur  "'  omneš  simul,  antequam  anni  triginta  tem- 
poris  elabentur."  Vale  semper  in  Christo  Ihesu.  karissime  frater,''''  cum 


*  V M  in  marg.  červeně:  ,Subiungit  salutacionem  doctoiuiu  eius'. 

''•^Kacier  Vdn;  Kaczer  Vidb,  i¥;Katzei-  Ep,  Op.  —  "  Gesskonissam  Vdn;  Gesskonem 
Vidb.  —  ''''  Georgium  M.  —  ^^  Simonem  Cpi,  Vidb,  Ep,  Op.  —  "^  et  sartores  Vdn,  Vidb.  — 
??  chybí  v  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  —  •"'  soliciti  Cpi,  Ep,  Op.  —  '"  Lef  1  Vdn ;  Lephl  CpL  — 
'"'I  F/f/6.  —  "  Bethleemitam  Cpi,  Vidb;  Bettlehemitíím  Ep,  Op.  —  """  Chudi  Vdn.  —  "" 
orent  Vdn,  Ep,  Op.  —  °°  pectore  M.  —  pp  Witlini  Vidb ;  Vitlim  Ep,  Op.  —  '!''  venerint  Vidb> 
Ep,  Op.  -r  ^^  v  M  opraveno  ze  spiritum.  —  ^*  f  M  mezi  řádky,  v  Cpi  chybí.  —  '*  dei  Ep, 
Op.  —  ""  ipsius  Vdn.  —  ""■  Quicquid  . . .  Ep,  Op  ;  Qiiicquid  boni  did.  a  me,  teae  Vidb ;  Quidq. 
boni  didicisti  a  me,  tene  Vdn;  Quidq.  didicisti  a  me,  tene  Cpi.  —  **inordiuate  Ep,  Op.  — 
"^  caveque  Cpi.  —  >>'  letabuatur  M,  Cpi,  Ep,  Op.  —  "  ellabentiir  Cpi.  —  ^^  frater  kariss- 
Vdn;  cariss.  fr.  Ep,  Op. 

^^  Marik  Kačer,  někdy  místopísai'  zemský.  —  ^-  Palrné pofiluchači  Betlémští ;  násle- 
dující Jest  asi  Kateřina,  vdova  Ješkova  Bohdalooa :  v.  Tomek,  Základy  I  str.  83.  — 
'-^  Tomek  lín,  587  myslí,  ie  to  M.  Řehoř  Lévův  z  Prahy.  —  ^*  Jan  z  Jesenice.  —  ^^  Ja- 
koubek ze  Stříbra  (nikoli  ze  Soběslave,  jak  myslí  Tomek  III -,  587).  —  "^  Šimon  z  Tiš- 
nova a  Šimon  z  Rokycan.  —  '"  M.  Mikuláš  z  Miličína,  kazatel  v  Betlémě.  —  '^  Havel 
čili  Havlík,  zástupce  Husův  v  Betlémě.  —  ^'^  Jindřich  Lef  I  z  Lažan.  —  '^  Snad  týž,  jenž 
sa  v  tě  době  připomíná  na  Novem  městě  (Tomek,  Základy  II,  292,  298),  a  jehož  snad 
syn  Matěj  psal  pro  pány  z  Chlumu  t.  zv.  bibli  Litoměřickou ;  v.  Jireček  ČČM  1877, 
tí27.  —  ^^  Asi  Matěj  z  Tučap,  do  r.  1412  oltářnlk  v  Betlémě.  —  "Blíže  neznámý;  co 
praví  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  177,  jest  nesprávné.  —  --^Rovněž  blíže  neznámý.  — 
"  Neznámého  jména.  —  ^^  Asi  kteří  půjčili  peníze  na  cestu  do  Kostnice,  v.  č.  128.  — 
-^  Běžná  sentence  neznámého  původu,  v.  č.  130. 


é.  132,  133.     1415,  Juni  16.  —  Juni  20.  279 

omnibus,  qui  diligunt  nomen  domini  nostri"'  Ihesu    Cliristi.  Scriptum  in 
carcere.  dominico^''  post  festům'"'  Viti/^ 

V  M  červený,  v  Cpi,  Vdn  a  Vidb  černý  nadpis:  ,Scťibit  discipulo  suo 
iiiírascripto,  iit  in  licitis  eum  sequatur  et  adhereat  veritati,  fugiens  casus 
nominatos.^^  ne  incidat  in  peccatum'.  Nadpis  v  Ep,  Op  upraven  patrně  teprv 
od  vydavatelů. 

Í33. 

M.  Jan  Hus  činí  stručné  prohlášení  o  článcích  proti  němu  dne  18.  čeruna 
sestavených  a  o  svých  odpovědech  k  nim. 

V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  20. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  140;  rkp.  Vid.  dv.  knihovny  4524 
(^  Vdn)  f.  89'— 90;  rkpis  téže  knihovny  4557  f=  Vidb)  f.  163  (necelý);  rkp. 
univ.  knih.  IV  F25  (=  U)  f.  203  {začátek). 

Hófler  I,  273  (z  M); Palacký,  Dociim.  stí.  233—234  (z  M,  Vdn).  Začátek 
(podle  spisu  Příbramova.  De  non  remanen.  z  rkp.  kapit.  D  LXXIV  f.  105), 
také  Sedlák,  Studie  a  texty  I  str.  XXIX.  (chybně). 

Český  překlad  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  109--110  č.  38  ^^  Flajš- 
hans.  Listy  str.  132  č.  LXXXI. 

[Articuli''  lecti  contra  doctrinam  et  personam  Johannis  Hus  die  Mar- 
tis''  XVllí'  mensis   Junii '  in    congregacione  publica  et  traditi**  notario.'] 

Eť  ego  Johannes  Hus,  semper  in  spe  servus  Ihesu  Christi,  scripsi 
responsiones  ad  articulos  in  eorum  copia  sicut  et^  in  ista  iuxta  meam 
conscieneiam,  de  qua  omnipotenti  domino  debeo  reddere  racionem.- 

Ad  articulos  extractos  de  libellis  meis  non  potui  scribere  sentencias " 
et  propter  brevitatem  temporis,  et  propter  carenciam  papiri,  et  propter 
periculum  etc'  Eť  estimo,  quod  in  primis  articulis  copiatis"  šunt  ad  ali- 
quos  explanandos  et  probandos  posite  sanctorum  auctoritates, 

lam  restat  vel  revocare  et  abiurare  et  penitenciam  mirabilem  sus- 
cipere,  vel  comburi.**  Pater   et   filius   et   spiritus   sanctus   unus   deus,  in 


Č.  132:  ^"^ien  v  Cpi.  —  »'' dominica  Ep,  Op.  —  ■"  iioiniuatuss  M. 

C.   132:  -'Dne  16.  června. 

C.  133:  ^  Mlsti)  Ai-ticuli  —  iiotario  má  Vdn:  Articuli  extracti  de  libro  De  Ecdesia 
et  quibusdam  aliis  tractatibus  Johannis  Hus;  scripsi  supra,  ideo  liic  obmitto.  —  "^  id 
est  feria  2^  post  Viti  dodáuá  mylně  M.  —  '  XVIIP  Vidb ;  18  U.  —  '^  tradidi  Í7.  —  ^  Et  ego  - 
breviter  i>  M  červeně.  —  *  chybí  ve  Vidb,  Vdn.  —  s  tím.  konči  U.  —  ^  sent.  scrib.  M.  — 
'  chybí  ve  Vidb.  —  ^  coburi  Vdn. 

Č.  133 :  '  V  úterý  dne  18.  čecvna :  udání  fer.  2  u  M jest  mylné.  —  -  Míněny  nepochybně 
první  artikahi,  o  nichž  jest  řeč  v  č.  104. 


280  C.  133,  134,  135.     U15,  Juni  2iJ.  —  Juni  po  16.— 29.  —  ca  20? 

quem  credo  et  confido,  dabit  intercedentibus  omnibus  sanctis  et  homi- 
nibus  iustis'  spiritum  consilii  *et  fortitudinis,  ut  possim  laqueum  Sa- 
thane  effugere  et  in  ipsius  gracia  finaliter  permanere  Amen. 

Omneš  articuli  ex  libellis  et  processu  cause  sic  šunt  glosati'"  in 
responsione  concilii"  sicut  hic  šunt"  supra''  glosati  breviter,^  oblati"* 
feria  HI  post'  Viti." 

Datum  "^  feria  quinta  proxima  post  festům  sancti  Viti  martiris^  de 
carcere  apud  fratres  dictos  Minores  vel  Bossaczi.' 


134. 

M.  Jan  Hus  M.  Martinovi  z  Volyně:  dává  mu  pokynij,  jak  naložiti  s  jeho 

knihovnou. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  ii  Bosáků,  1415,  Juni  po  16. — 29.,  ca  20.  ?] 

Ztracen;  jen  ze  zmínky  v  listě  Petrovi  z  Mladoňovic  (č.  160):  ,Cuni 
libris  iuxta  quod  scripsi  M.  Martino,  ita  dlsponetis'  nutno  souditi,  že  Marti- 
novi po  svém  rozlucním  listé  (c.  132)  psal  ješté  jednou  (proti  tomu.  co  vy- 
kládal Novotný,  Listy  Hu.sovy  str.  71  n..  srvn.  Halí,  Siymund  und  Hus  (diss. 
Freibury  B.  r.  1912)  97,  Sedlák,  Nékolik  textů  HI,  str.  6—7).  A  ponévadž 
list  Petrovi  psán  pravděpodobné  kolem  29.  června  a  před  ním  a  tímto  listem 
leží  asi  zlomek  nebo  drobný  lístek  č.  159.  zdá  se  mi  hořejší  datování  při- 
bližné nejsprávnější. 

135. 

Neznámý  pňznivec,  jehož  Hus  nazývá  .Pater\  M.  Janovi  Husovi:  posílá 
mu  formuli,  podle  níz  by  mohl  odvolati. 

V  Kostnici,  1415,  Juni  ca  20. 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (^^  M)  str.  98;  rukopis  dvorské  knihovny  ve 
Vídni  4524  (=  Vdn)  f.  88' ;  rukopis  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  f.  161'; 
rukopis  téže  knihovny  4902  (=^  Vnb)  f.  91' ;  rukopis  téže  knihovny  4916 
(^  Vdb)  f.  22\-  rukopis  kapit.  knihovny  N  48  (=  Cpi)  f.  80 ;  jiný  rukopis  zastu- 
pují Ep  (Op). 

Epistolae  f.  G  7  ^  Op  I  f.  70  č.  XXXVHI  =  P  str.  89  č.  XXXVni  = 
v.  d.  Hardt  IV,  329;  Palacký,  Docum.  str.  121  č.  74  (z  Cpi,  M,Vdn,  Vidb,  Vnb). 


'  iustis  hominibus  Vdn.  —  "'  glozati  Vidb.  —  "  zde  končí  Vidb.  —  °  suut  liic  Vdn. 
—  v  chybí  v  M.  —  i  oblati  —  Viti  cliyhí  v  M.  —  "^  Datum  —  Bossaczi  jen  v  M,  černě 
psáno. 

-'  V  úterý  dne  18.  června.  —  ^  Ve  čtvrtek  dne  20.  června. 


C.  135,  133.     1415,  Juni  t-a    20.  281 

Český  překlad  Mareš  str.  202—203  při  c.  80  =  stí:  229  při  c.  80"  =  str. 
132  při  č.  80\ 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  72,  Hefele,  Conziliengesch.  Vil, 
str.  184—185. 

Ego  talis  etc.  *  Ultra  protestaciones  alias  ^  per  me  factas,  quas  hic 
volo  habere  pro  repetitis,''  protestor  de  novo,  quod"  licet  michi  multa' 
imponantur,''  que  numquam^  cogitavi/  nichilominus  de  omnibus  michi 
99 M  impositis,"  *seu  contra  me  obiectis,  seu''  de'  libris  meis  extractis,''  sivé 
eciam  testium  deposicionibus,  submitto  me  humiliter  misericordi '^  ordi- 
nacioni,  diffínicioni,'  correccioni  sacrosancti  concilii  generalis,  ad  abiuran- 
dum,  revocandum,  retractandum,  penitenciam  misericordem  subeundum 
et.  faciendum  omnia  et "'  singula,  que  dictum  sacrosanctum  concilium  pro 
salute  mea  duxerit"  misericorditer  et  ad  graciam  suam  ordinandum,  me 
eidem  devotissime  recomendans." 

V  M  červený,  v  Cpi,  Vdn,  Vidb  a  Vnb  černý  nadpis:  ,Consilium  patris' 
cum  tenore  protestacionis,  sub  quo  Magister  debeat  se  submittere  concilo 
ad  abiurandum  et  revocandum  sequitur'.''  Ep  (Op)  nadpisují :  ,Consilium  pa- 
tris, hoc  est  cardinalis  Hostiensis,"  quem  sic  nominat,  ne  eum  in  perieulum 
coniiciat.  Videbatur  enim  dietus  cardinalis  minime  male  velle  Hussio". 

136. 

M.  Jan  Hus  neznámému  příznivci.,  kterého  nazývá  ,Pater' :  vysvětluje,  proč 
ani  formule  odvolání,  jím  nabízené.,  nemůže  přijmouti. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  ca  20.j . 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  99;  rkp.  dvorní  knihovny  ve  Vídni 
4524  (=Vdn)  f.  88'— 89;  rkp.  téže  knihovny    4557   (=  Vidb)  f.  161—162; 


*  V  M  in  marg.  červené :  ,Responsum  patris'. 

^  cliybí  v  M,  Cpi,  Vdb,  Ep,  Op.  —"^  ve  Vnb  původně  v  textu  recaptis,  ale  opraveno 
in  marg.  —  "^  quod  —  imponantur  chybí  n  Cpi.  —  ^  inponantur  Vdb,  Vdn.  —  *  nunc 
Vdb.  —  f  cogittavi  Cpi.  —  » inpositis  Vdn.  —  ^  seu  —  extractis  diybí  v  Cpi.  —  '  QxVidb. 
—  ^  misericorditer  Vdb.  —  '  definitioni  Ep,  Op.  —  ■"  ctiybí  v  Cpi.  —  "  dixerit  Cpi.  — 
°  recommendans  Vidb,  Ep,  Op ;  recomendo  Vdb.  —  p  chybí  v  Cpi,  Vidb. 

'  Nelze  zjistiti,  který  člen  koncilu  tím  míněn.  Nezdá  se,  že  by  mínění  od  vydání 
Ep  se  vyskytující,  ze  to  byl  kardinál  Ostijský  (v.  pozn.  násL),  m?lo  nějaký  základ,  ač 
to,  co  proti  němu  uvedl  Lenfant,  Hist.  de  conc.  de  Const.  230  n.  (v.  i  Hefele  VII,  184 
n.),  není  rozhodující,  a  z  jeho  důvodů  nejvíc  snad  váží  ten,  ze  kardinála  toho  jinak  po 
této  stránce  neznáme  a  nemáme  důvodů  u  něho  nějaké  sympatie  pro  Husa  hledati. 
Rovněž  mínění,  jež  pronesl  Bartoš,  Zl.  Pr.  1915  str.  461,  že  by  byl  míněn  Paulus  Wla- 
dimiri  (Pavel  Wlodkowičz),  nemi  nejmenší  pravděpodobnoiti.  —  'Kardinál — biskup 
Ostijský  byl  tenkrát  (1405—1426)  Jean  de  Brogni  (de  Bronhiaco),  biskup  ve  Viviersu 
(Vivariensis);  ale  nikde  není  stopy,  že  by  byl  měl  pro  Husa  nějaké  sympatie. 


282  Č.  138.     1415,  ca  Juni  20. 

rkpis  téže  knihovny  4902  (=  Vnb)  f.  92';  rkpis  téže  knihovny  4916  ("=  Vdb) 
f.  22'— 23:  rkp.  universitní  knihovny  XI  D  9  (=--  Us)  f.  205;  rkp.  kapitulní 
knihovny  X  48  (=  Cpi)  f.  80 ;  jiný  rkpis  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolaef.  G7'-G8=Op  If.  70  č.  XXXIX  =  P  str.  89  č.  XXXIX 
-- i'.  d.  Hardt  IV,  829;  Palacký,  Docum.  str.  121—122  č.  75  (z  CpL  M, 
Vdn,  Vidb,  Vnb). 

Český  překlad  Mareš  str.  203-204  č.  80  =  str.  229—230  č.  80^  =  str. 
132  č.  80^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  112 — 113  č.  39  =  Flajšhans, 
Listy  str.  132—133  c.  LXXXII. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  72.  Hefele,  Conziliengesch.  VII, 
str.   184—185. 

Omnipotens'"  pater  sapientissimus  et"  piissimus  patři  meo  propter 
Christiim  íhesum  favoroso''  dignetur  donare  vitam  glorie  sempiternam. 
Reverende'  pater!  Valde  gratus  sum  de  vestra  pia  et  paterna  gracia. 
Xon  aiideo  mé  iiixta  tenorem  exhibitům '*  conciiio  submittere.  tum^  quia 
oportereť  me»  veritates  multas''  condempnare,  quas,  ut  ab'  ipsis  audivi, 
vocant  scandalosas,  tum'  quia  oportereť*  me'  periurium '*''  incidere  ex 
abiuracione.  confitendo.  me  errores'  tenuisse,  ex"'  quibus  scandalisarem" 
vaide  multum"  dei  populum,''  qui  a  me  in  predicacione  audivit  contra- 
rium.  Si"  ergo  sanctus  Eleasarus,''  *  Veteris  legis  homo,  de  quo  in' Ma- 
chabeorum,''  noluit  se  mendaciter  profiteri'  eomedisse  carnes  a  lege  pro- 
hibitas,  ne  contra  deum  faceret  et  ne  posteris'  malura  exemplum  relin- 
queret:  quomodo  ego,"  sacerdos  Nove  legis,  liceť  indignus,  propter 
timorem  pene,  que  čito  preteribit,  *  vellem ''  transgredi,  gravius  "•  peccando, 
legem-'  dei,'  primo''"  recedendo  a  veritate,''''  2"  periurium  faciendo,  eť' 
tercio'*''  proximos  scandalisando"?  *Revera  expedit  michi  magis  moři, 
quam  fugiendo  penam  momentaneam,  incidere  in  manus  domini  et  forte" 
post  in  ignem  et"  obprobrium"  sempiternum.  Et  quia  ad  Christum  íhe- 
sum potentissimum  eV  iustissimum ''  iudicem  appellavi,' sibi  comittens"" 
causám  meam'"'':  ideo  sto  sue  diffinicioni "  et  sentencie  sanctisime,  sciens, 


2"  í'  Cpi  na  místě  pro  iniciálku  vynechaném  napsáno  O  toliko  prozatímní.  —  "  ch  jbí 
v  Us.  —  *>  favorosam  M.  —  •"  reverendissime  ViUb.  —  ''  presentem  Cpi.  —  ^  cum  Us.  — 
'me  oporteret  Vdb;  oporteat  me  Ep,  Op.  —  "chybí  v  M,  Vdn,  Vidb,  Vnb.  —  ^  niult;is 
veritates  Us.  —  '  ex  Ep,  Op.  —  ''  opporteret  Cpi.  —  ^^  in  periur.  Vdn.  —  '  hereses  f  •.  — 
^' ex —  Si  v  Us  in  marg.  jinou  rukou.  —  "  scandalizarem  Fr/n;  valde  scaadalis.  Ep,  Op. 
°  chybí  v  Us,  Ep,  Op.  —  Py  M  opraveno  z  valde  niult.  pop.  dei;  populum  dei  Us,  Vdb, 
Ep,  Op.  —  lEleazarus  Us,  kde  prvé  a  nadepsílno,  Vidb;  Lazax-us  Vnb.  —  "^  in  Machab. 
libris  scrlptum  est  Ep,  Op.  —  '  nol.  mend.  profit,  se  Ep,  Op;  noluit  confiteri  menda- 
citer se  Us.  —  '  i'  Us  před  tím  škrtnuto  poteris.  —  ""  v  M  za  tím  škrtnuto  no.  -  '  v  Us 
jinou  rukou  in  marg.  —  '' vellet  M.  —  ^  graviter  Ep,  Op.  —  >  contra  legem  Vdn;  in 
legem  (ale  in  jinou  rukou  mezi  řádky)  Vnb.  —  ^  legem  dei  gravius  peccando  Vdb.  — 
«''  1°  Vnb.  —  ^^  v  Us  za  tím  škrtnuto  dei.  —  "  chybí  ve  Vdb.  —  '•''  3°  Us,  Vdn,  Vidb, 
Vnb.  —  ^«  scandaiizando  Us,  Vdn.  —  ^^  chybí  v  Cpi;  v  Us  na  rasuře.  —  ss  committ.  1776, 
Vdn,  Vnb,  Us,  Ep,  Op.  —  '''' suam  Ep,  Op.  —  "  definitioni  Ep,  Op;  eius  diff.   Viď>. 

'  Srvn.  2.  Machab.  6.  —  -  Víz  č.  46. 


Č.  13'i.       1415,  ca  Juni  20.  '283 

quia  lion  iuxta  falsa  testimonia,  nec^^  iuxta   erronea  consilia,  sed  iiixta 
'^'''    '  veritatem  et  merita  uiiiimqaemqiie"  hominem   iudicabit '"'"   et""   premi- 
abit."" 

V  M  a  Vnb  červený,  ve  Vdn  a  Vidb  černý  nadpis:  .Finalis  responsio 
ad  exhortacionem,  quod  wlť"'  persistere  in  sancto  proposito  per''''  mortem 
confirmando  veritatem.  ad''°  Patrem'"'';  v  Cpi  nadpis  (který  v  ostatních  u  č. 
138):  ,Respondet  dieto  concilio,  nolens  ex  causis  hic  postpositis  ad  abiuran- 
durn   consentire'. 

137. 

,Pafer'  M.  Janovi  Husovi:  snaží  se  vyvrátiti  jeho   rozpaky  a  přimlouvá 

mu,  aby  odvolal. 

[V  Kostnici,  1415,  Juni  ca  20.] 

Rkp.  t.  zu.  Mladoňoviciw  (=  M)  str.  99—100;  rkp.  dvorské  knihovny  lw 
Vídni  4524  (==-Vdn)  f.  89;  rkp.  téže  knihovny  4557  (=Vidb)  f.  162—162'; 
rkp.  téže  knihovny  4902  (=^  Vnb)  f.  92;  rkpis  téže  knihovny  4916  (=Vdb) 
f.  23 ;  rkp.  kapitulní  N  48  (=  Cpi)  f.  80';  rkpis  univ.  knihovny  XI  D  9  (=  Us) 
f.  205';  rkpis  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíně  IV  24  (=  Gd)  f.  3 — 3';  Jiný 
rkpis  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  G  8—G  8'  ^  Op  I  f.  70—70'  č.  XL  =  P  str.  89—90  č  XL 
=  v.  d.  Hardt  IV,  330;  Palacký,  Docum.  str.  122=123  c.  76  (z  Cpi,  M,  Vdri, 
Vidb,  Vnb,  Us). 

Český  překlad  Mareš  str.  204—205  u  č.  81  =  str.  231  u  c.  81  -  =  str. 
133  u  č.  81\ 

O  čase  Ilefele,  Conciliengesch.  VII,  184—185,  Novotný,  Listy  Hu.sovy 
str.   72. 

Aď  primům,  amantissime  ťrater"  eť'  dilectissime,' non  inoveat  vos" 
istud,  quod  coiidempnetis '  veritates,  quia  non  vos,  sed  ipsi  dampnant,* 
qui  šunt  maiores^^  vestri,  eť'  eciam  nostri'  de  presenti.  Attendite"  hoc 
verbum':  „Ne   innitaris'   prudencie  tue".  Multi   scienciosi"'   et   conscien- 


Č.  136:  ^^sed  uec  Vnb.  —  "  í^  M  opravě  lo  z  unumquemqque.  —  ''""iudicabit 
et;.  Vdb,  Us,  Vdn,  Vidb:  iudicat  Cpi.  —  ""Jen  v  Vnb,  ale  Jinou  rukou.  —  "''v  M  dva- 
krit.  —  PP  post   Vnb.  —  ii  chybí  ve  Vdn,  Vidb,  Vnb. 

Č.  137:  ^u  M  á  nadepsáno:  v  Cpi  iniciálka  prozatímní;  ad  1'"  Vnb.  —  ^v  M  před  tí'n 
škrtnuto  pater;  ve  Vnb  frater  a  pater;  amant.  et  dilectis.  fr.  Ep,  Op.  —  "chybí  v  Us.  — 
''  uos  Us,  v  Gd,  Vdn,  Vidb,  Ép,  Op  chybí.  —  ^  condempnat  Us.  —  '  condempnant  Us.  — 
"  chybí  ve  Vdb.  —  ''  unde  et  Cpi  —  '  vestri  Us.  —  ^  Attende  Us,  Cpi.  —  '  inniteris  M, 
Cpi,  Gd  (po  korektuře)  Vidb,  Fn6 ;  innitteris  Frfn ;  niteris  Vdb.  —  "•  scieatifici  Us. 

Č.  137 :   '  Proverb.  3,  5. 


284  C.  137.     1415,  Juni  20. 

ciosi"'  viri  sunt"'  in  concilio;  „fili  °  mi.^  audi  legem  matris  tue'".  Hoc' 
qucaď"  primům,'' 

Item''  ad  secundum''  de'  periurio.  Illud  periurium  eciam'  si  esset.' 
non  redundaret  in  vos,  sed  in  illos,  qui  exigunt.  Item  non  šunt  hereses 
quoad  vos,"  cessante*"  pertinacia.'  Augustinus,  Origenes,  Magister  sen- 
tenciarum  etc*  erraverunt,  letanter"  reversi  šunt."  Ego  pluries  credidi- 
aliqua  me^  bene  *intelligere.  in  quibus  defeci'*';  correctus  exultanter" 
revertebar. 

Item  scribo  byeviter,  quia''''  scribo  ad  intelligentem.  Non  recedetis 
a  veritate.  sed  accedetis"  ad  veritatem,  nec"  peioratis,'*''  sed  *meliora- 
tis";  non  scandalisatis."  sed  edificatis."^  Eleazarus  *'*'  gloriosus  ludeus^ 
fuit.  ludea"  cum  septem''''  filiis  et  octo"  martiribus """  gloriosior,  nichilo- 
minus  Paulus  submissus""  *est  ,,in^  sporta  per""  murum""'*  ad  procu- 
randum  ^^  meliora.  ludex  appellacionis  '''^  vestre,  dominus  Ihesus  Christus." 
det"  vobis  apostolos"  et  šunt  hii.""  Adhuc  maiora  debentur"  tibi  pro 
fíde  Christi"''  certamina. 

V  M  a  Vnb  červený,  v  Cpi.  Vdn.  Vidb  a  Gd  černý  nadpis:  ,Responsio 
patris  *  ad  motiva  eť'''  excusaciones'"' Magistři  et""  hortamen,"'  uf"  utique"" 
consenciat""  ad""  abiurandum"."  T'  Us,  Vdb  nadpisu  není,  v  Ep  (Op)  nadpis 
pořízen  tepwe  od  vydavatelů. 


*V  Gd  nad  tím  rukou  16.  stol.:  ,Id  est  cardinalis  Hostiensis'." 

"  ve  Vnb  opraveno  z  consenciosi.  —  "*  šunt  \iri  Gd.  —  °  filii  Vnb ;  et  fili  Vs.  -   p  1'"  Vnb. 

—  <i2'"  Us,  Vidb,  Vnb.  —  ''chybí  ve  Vidb.  —  ^  chybí  v  M,  Cpi,  Vdn,  Vnb,  Vdb,  Vidb,  LU; 
v  Gd  jinou  rukou  nad  řádkem.  —  '  illud  et  periurium  si  esset  Us ;  illud  periur.  ec.  si 
esset  periurium  Ep,  Op,  Gd,  zde  však  druhé  periurium  jinou  rukou  in  marg.  —  "  nos 
Us.  —  *■  pertinancia  Vdb ;  pertinencia  etc.  Us.  —  "  etc.  —  suat  chybí  ve  Vdn.  —  "  et 
letant.  Ep,  Op,  Gd,  zde  však  et  toui  rukou  in  mirg.  —  >' credidi  me  aliqua  Vdn,  Vidb, 
Gd,  Ep,  Op.  —  ^  chybí  v  Cpi.  Vdb,  Vnb,  M.  —  ^'^  deffeci  Gd.  —  ^*  letanter  et  exulanter 
Gd,  ale  první  dvě  slova  podtečkovina.  —  ''*'  qui  Us.  —  '^^  accedatis  M.  —  '^'^  non  Ep,  Op. 

—  '''^  peierabitis  Ep,  Op;  periorabitis  Us.  —  ^*  meliorabitis  Us,  Ep,  Op.  —  ^scandali- 
zatis  Udn,  Vidb:  scandalisabitis  Us.  -    =»  edificabitis  Us.  —  '''' Eleasarus  Gd,  Vdb,  Vdn. 

—  "  in  ludea  Cpi,  Gd,  ale  zde  in  škrtnulo;  ve  Vnb  přeci  tím   škrtnuto  in;   in  deo  Us. 

—  ^^  VII  Cpi,  t^•,  Vidb,  Vnb.  —  "  Mil  Us,  Vnb.  —  ■""'  martiriis  Us.  —  ""  summissus 
Vidb,  Vnb;  missus  Us.  —  °°  jen  v  Us.  —  pp  y  Us  opraveno  z  curandum.  —  i<i  appela- 
cionis  Us,  Vnb.  —  """^  Ihes.  Chr.  iudex  appell.  est  vestre  Us;  Christus  chybí  v  M,  Cpi, 
Gd,  Vdn,  Vidb,  Vnb.  -  ^'  dat  M,  Cpi,   Us,  Vdb,  Udn,  Vidb,  Vnb.  —  "  appostolo  Cpi,  Gd. 

—  ""hiis  Vdn;  ii  Ep.  Op.—  '■^  adhuc  dabuntur  maiora  Us.  —  **' Cristi  Us.  —  ''''chybí 
ve  Vnb.  —  >>  hortacionem  Vdn;  ve  Vnb  chybí.  —  ^' de  aÓiuracione  Vnb;  ad  abiuraci- 
onem  Gd,  Vidb. 

-  Srvn.  Proverb.  1,  8:  Audi  fili  mi,  disciplinám  patrii  tui,  et  ne  dimitfas  legem  matris 
taue.  —  ^  Srvn.  2.  Machab.  O  a  7.  —  *  Ad.  9.  25.  —   '  v.  c.  104  a  135. 


Č.  13S.     1415,  Juni  ca  20.  285 

138. 

M.  Jan  Hus  neznámému  příznivci,  kterého  oslovuje  ,Pater' :  uvádí,  proč 
nemůže  odvolati  ani  v  té  formě,  jiz  mu  ,Pater'  nabízí. 

[V  Kostnici,  v  zatáři  u  Bosáků,  1415,  Juni  ca  20 J 

Rkpis  t.  zv.  Mtadoňoviciw  (^  M)  str.  100;  rkp.  dvorské  knihovny  ve  Vídni 
4524  ř=  Vdn)  f.  89—89';  rkp.  téže  knihovny  4557  (^  VidbJ  f.  162';  rkp.  téže 
knihovny  4902  (=  Vnb)  f.  91'— 92;  rkp.  téže  knihovny  4916  (=  Vdb)  f.  23'; 
rkp.  kapit.  knihovny  N  48  (=  Cpi)  /.  80'— 81 ;  rkp.  univ.  knih.  XI  D  9  (=  Us) 
f.  206;  rkp.  Gersdorfské  knihovny  v  Budysíné  ÍV,  24  (=  Gd)  f.  3'^4;  jiný 
rkp.  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  G  8'—Hl  =  Op  I  f.  70'  č.  XLI^-P  str.  90  c.  XLI-^v.  d. 
Hardt  IV,  330;  Seyfried  str.  86  =  Seyfried-Mylius  str.  206;  Palacký,  Docum. 
str.  123—124  c.   77  (z  M,  Vdn,  Vidb,  Vnb,  Cpi). 

Český  překlad  Mareš  str.  205  č.  81  =  str.  231—232  c.  81  -  —  str.  133 
až  134  c.  8V  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  114 — 115  č.  40=^  Flajšhans, 
Listy  str.  133—134  č.  LXXXIII. 

O  čase  v.  Hefele,  Conciliengeschichte  VII  184 — 185,  Novotný,  Listy  Hu- 
sovy str.   72. 

Hec  omnia"  postulavit  a  me  sepius  coiicilium."  Sed  quia  illa"  im- 
plicant/  quod  revocem,  abiurem^  et   penitenciam   suscipiam,'   iii   quibus 

dn  oporteret"  me  *a  multis  veritatibus  recedere,  quas''  dicit  concilium  scaii- 
dalosas,''  secmido'  oportereť"   me   abiiirare'  et  sic  confitendo  de  me  er- 

ni)  rores'"  michi  falše  impositos"  periurum  esse°;  *tercio.''  ex  illis  scanda- 
lisarem''  populiim  dei'  miiltum,  ciii  predicavi,  propter  quod  expediret/ 
UL  michi*  imponeretm*"  mola'  asinaria  in'  coliim'  et  mergerer''  in  pro- 
fiindum  maris;  et  qiiarto,-'  si  hoc  facerem,  volens  confusioiiem  brevem 
et  penam^  efugere/"  inciderem  in  confusionem  et  penam  maximám,  si 
aute  mortem  gravissime  non  peniterem:  unde''''  pro  confortacione"*^  mea 


^  eciani  Us ;  iniciálka  l'  Cpi  Jen  zatímní.  —  '' consilium  Vdn:  o  M  opraveno  z:  a 
me  conc.  sop.,  jati  mají  Vdb,  Ep,  Op.  —  "^  iam  Us.  —  *•  inplicant  Us,  ^^db,  Vdn;  impl. 
ut  Ep,  Op.  —  ^  et  abiurem  Cpi;  revocarem  et  abiurarem  Vdn.  —  f  susciperem  Vdn.  — 
»  opporteret  Gd;  oportet  M,  Op.  —  ''quas  —  scandalosas  jen  v  Us.  —  '  2°  3/,  Cpi,  Us, 
Vdb,  Vnb.  —  ^  opporteret  Cpi,  Gd.  —  '  obiurare  M.  —  "'  errores  de  me  Vdb.  —  "  inpo- 
šitos  Vdb,  Vdn.  —  °  ía/t  půvoďtě  i  ve  Vnb,  ale  jinou  ruftoa  opraveno  na;  periurium  in- 
ťurrere;  M:  periurium  esse;  Vdb:  periuruí  essem.  —  f  3°  M,  Cpi,  Us,  Vdb,  Vnb.  — 
'1  s:-andalizarem  M,  Vdb.  —  •■  chybí  v  Cp'.  —  ^  expediretur  Cpi.  —  ^  chybí  ve  všech  ikpech 
mimo  Us  a  Gd,  v  tomto  však  loni  riitiou  in  marg.  —  "  inpon.  Vdn,  Vdb;  imponeretur 
luihi  Ep,  Op,  Gd.  —  '•'jen  ve  Vidb.  —  ^  raergeretur  Vdb.  —  >  4°  rkpy  mimo  Gd,  Vdn.  — 
^  Us:  confusionem  et  penam  (za  tím  škrtnuto  maximám^  brevem.  —  ^^  effugere  Cpi,  Us, 
Vdn,  Vidb,  Vnb,  Ep,  Op.  —  ^^  v  M  po  unde  následuje  škrtnuté  maximám,  načež  unde 
mylem  opakováno.  —  "^'^  conformacione  Us,  kde  další  mea  chybí. 
'  Srvn.  Mat.  18.  6. 


286  C.  13S.  lo9.     141"),  .luni  ca  20.  —  Juni  18.- 21. 

occurruiit  michi  septem '*''  martires"  filii"  vidue"  Machabei,- qui  *  poeiiis 
per  partes  incidi"^  voluerunt,  quam  comedere  carnes  contra  legem  do- 
mini.^'' Oceurrit  et"  saiíctus  Eleazarus,''''  qui,  ut  **  ibidem"  scribitur,^  no- 
luit  solum  dicere,  quod  comedisset  carnes  pro*hibitas  a  lege,"""  ne  po- 
steris'"'  malum  preberet"^  exemplum,  sed  pocius  subiit  martirium.  Quo- 
modo  ergo  ego,""  habens  illos''''  pre  oculis  et°"  miiltos  sanctos  et  sancias 
Nove  legis,  qui  et  que  se  tradiderunt  martirio,^''  nolentes  *  consentire 
peccato,  tot  annis  eciain  qui  predicavi"'  de  pacieneia  et  de""  constancia, 
deberem  mendacia  multa  et  periuriuni  iiicidere  et  multos  dei  filios  scan- 
dalisare?  Absit,  absiť^  a°°  ine,°°  quia  Christus  dominus  habundantissime*'' 
remunerabit  me,  dans  auxilium  paciencie  in  presenti.'' 

V  M  a  Vnb  červený,  v  Gd,  Vdn,  Vidb  černý  nadpis:  ,Respondet  dieto 
patříš"  consilio,""  nolens  ex  causis  hic  post  positis  ad  abiurandum  consen- 
tire''';  v  Cpi  černý  nadpis,  jenž  v  M  a  jiných  u  č.  136:  ,Finalis  responsio 
ad  exhortacionem.  quod  wlt  persistere  iu  sancto  proposito  per  mortem  con- 
fírniando  veritateni".  T'  Ep  (Op)  nadpis  učiněný  teprve  vydavatelem. 


139. 

M.  Jan  Hus  Václavovi  z  Dube'  a  Janovi  z  Chlumu :  dekuje  za  jejich  stá- 
lost, napomíná,  aby  nechajíce  světských  služeb,  sloužili  bohu,  a  pádnými 
doklady  ukazuje  omyly  koncilu,  odsuzuje  zejména  zákaz  přijímám  pod  obojí. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  18 — 21 J 

T.  zv.  rukopis  Mladoňovicúv  f=  M)  str.  82 — 83;  rkp.  dvorské  knihovny 
ve  Vídni  4524  (=  Vdn)  f.  80—80';  rkp.  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  f.  148' 
až  149';  rkp.  téže  knihovny  4916  (=Vdb)  f.  15—16:  rkp.  kapitulní  N  48 
(=Cpl)  f.  73—73';  rkp.  univ.  knih.  XI  D9  (=  Us)  f.  207—208;  jiný  rkp. 
zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  E 3—E 5  =  Op  I  f.  62—64  č.  XIX  =1-  str.  81  č.  XIX; 
Palacký,  Docum.  str.  124—126  č.   78  (z  M,  Vidb,  Vdn,  Cpi). 


*  T'  M  in  marg.  červeně :  2'  Machabe.  —  **  T^  M  in  marg.  červeně :  2" 
Machab.  6. 

^^  VII  Cpi,  Us,  Váb;  7  Vnb.  —  ^^  Jen  v  Us.  —  sg^indici  Us.  —  ^h  ^  Cpl  dualirát  :>roé 
nezřetelné  škrtnuto;  contra  verbum  dei  Ep,  Op.  —  "  eciam  Us.  —  '''' Eleasams  Gd, 
Vidb;  Eliasarus  Vdn.  —  "  ibi  Cpi. —  '""'a  lege  prohib.  Gd,  Vidb.—  ""posterům  U<.  — 
°*  přebere  M.  —  °°  chybí  v  Us.  —  pp  illos  habens  Vdn.  —  '•'i  trad.  mart.  se  Us.  —  "  tot 
ann.  qui  před.  eciam  Vnb.  —  ^^  chybí  v  Cpi.  —  ='' abundaut.  Vidb.  —  *=in  presenti 
etc.  Us;  in  pres.  et  gloriam  in  futuro  Cpi;  in  presenti  Amen  Gd,  Vidb.  —  ^^  chybí  ve 
Vdn,  Vidb,  Vnb;  v  Gd  inoii  rukou  nad  řádkem.  —  ""  eoncilio  Vidb.  —  *"  couseutire 
etc.  Gd. 

-  Srvn.  2.  Mach.  7.  —  ^  Srun.  2-  Mach.  (i,  18  ad. 


Č.  1 59.     141.1,  Juni  18.— 21.  '287 

Český  překlad  Mareš  str.  206—208  c.  82  =  sti:  233—235  é.  82"  =  str. 
134—135  č.  82^  =  Flajéhans,  Listy  z  Kostnice  str.  104—108  č.  37  =  Flajs- 
hans.  Listy  str.  129 — 131  c.  LXXX ;  konec  (O  quanta  demencia  ■ — in  oppo- 
sitam)  v  česke'm  překl.  Pošt.  1563  (za  předmluvou)  —  Post.  1564  (za  před- 
mluvou). 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  73 — 74;  český  překlad  (v.  č.  násl.) 
má  sice  datum  —  dosti  neurčité  —  po  sv.  Janu  Křtiteli,  a  nelze  jeho  mož- 
nosti naprosto  vylučovati,  ale  poněvadž  překlad  sám  jest,  ač  z  15.  století, 
přece  pozdní  a  interpolován,  a  právě'  datum  čte  se  až  za  pozdějším  přídav- 
kem (v.  úvod  k  č.  násl.),  nemíiže  to  býti  rozhodující. 

Graciosissimi  domini  et  veritatis  zelatores  fidelissimi  et  confortatores 
mel  in  veritate  michi  a  deo  deputati  tamquam  angeli !  Non  possum  plene 
scribere,  quantum  sum  gratus  de  vestra'  constancia   et  de""  piis  benefi- 

áb  ciis,  que  *  michi  peccatori,  in  spe  tamen  servo  Ihesu*"  Christi  domini,  ex- 
hibuistis,  sed  opto,  uť^  ipse  Ihesus''  Christus/  piissimus  noster  creator," 
redemptor  et  salvator,  retribuat  vobis  in  presenti,  dans  se  ipsum  vobis '' 
mercedem  optimam '  in  futuro.  Unde  liortor  vos  per  misericordiam  eius, 
ut  legi  ipsius,  et  presertim  suis  mandatis''  sanctissimis  intendatis. 

Vos,'  nobilis  domine'  Wenceslae,"'  uxorem"  accipiendo,  sancte  vi- 
vatis''  in  matrimonio,  postpositis  vanitatibus  seculi.  Et  vos,  domine  Jo- 
hannes,"  iam  serviciis  regum  mortalium''  obmissis,"  cum  vestra  coniuge 
et  pueris  domi  in  dei""  servicio  maneatis.  Videtis  enim,  quomodo'  vadit 

ii'*rota'  vanitatis  seculi,  nnnc  illum  elevans,"  illum  deprimens,  valde  ta- 
men' elevato  breviter"'  dans  solacium,  post  quod  sequitur  eternum''  in 
igne  et  in  tenebris  supplicium.' 

lam  cognoscitis'^  conversacionem  spiritualium,  dicencium  se  vicarios 
veros  et  manifestos  Christi  et  suorum  apostolorum,'"  vocancium  se  sanc- 
tam   ecclesiam   et''''   sacratissimum   concilium,"  quod   non  potest  errare, 

;pi  cum  tamen  erraverit,  Johannem''''  XXIII  prius  ado*rando  flexis  genibus, 
osculando   pedes   et   sanctissimum   vocando,   sciendo,   quod   est"   turpis 


^duram  Us.  —  ^  chybí  v  Us,  Vidb.  —  <=Jesu  Vdb,  Vidb,  Ep,  Op.  —  ''quod  Us.  — 
«^  Jesus  Vdb,  Vidb,  Ep,  Op.  —  ^  chybí  v  M,  Us,  Vdb,  Ván,  Vidb,  Ep,  Op;  piissimus  Ihesus 
Christus  Cpi. —  sfcreator  noster  et  Vdb.  —  ^  chybí  v  M,  Cpi,  Ep.  Op;  mercedem  vobis 
Us.  —  '  optimum  Ep,  Op.  —  ^  mandatis  suis  Vdb,  Vidb;  mandatis  eius  Cpi.  —  ^  jen  v  Us. 

—  "' Wenczeslae  Vdb;  Wen^  Vdii,  M;  Venceslae  Cp/;Ven^  Us.  —  "v  Us  předcházejí 
čtyři  nejasná  písmena,  patrně  chybně  čteně  uxorem;  v.  úvod.  —  °  v  Us  opraveno  z:  uni- 
tatis.  —  Pmortalibus  Vidb.  —  i  omissis  Cpi,  Us,  Ep,  Op;  ommissis  Vidb.  —  ■"  deo  Vdn.  — 
'quo  Vdn.  —  '  rotha  Vdb.  —  "  ellevans  Vdb.  —  "^  v  Us  před  tím  škrtnuto  uss.  —  '*'bre- 
vit9r  elevato  Vdb;  breviter  dans  elevato  Cpi;  breviter  dans  elevacio  Us.  —  ^  chybí 
Vdb;  in  eternum  ingne  Vidb.  —  >' suplicium  Vdn;  v  Us  in  máry.  —  ^  congnoscitis  Us, 
Vidb.  —  ^^  appostolorum  Cpi.  —  ^^  chybí  ve  Vidb.  —  '^'^  sanctissimum  concilium  Vdb ; 
v  M  před  tím  škrtnuta  skratka  za  con.  —  ^^  Joh.  papám  23  Vidb  ;  Joh.  23"'  Včb,  ^.s 

—  "sít  Cpi. 

'  Václav  z  Dubě.  —  ^  Jan  z  Chlumu. 


288  C.  139.     1-11  o,  Juni  18.— 21. 

homicida,  Sodomita,  symoniaciis "  et  hereticus,  *  prout  postea  in  damp- 
nacione  ipsius^  expresserunt.^'  lam  capiit""  ecclessie  preciderunt,  cor  ec- 
clesie  ewlserunt,  fontem  ecclesie  indeficientem  exhauseruiit,  refugium'''' 
ecclesie  sufficientissimum  indeficiens,"  ad  ^^  quod  omnis  "  christianus  debet 
confugere,  fecerunt  omnino"""  *  deficiens.'''' 

Ubi  ergo  est  bone  memorie,  parcat  sibi  deus,  Magistři  Stanislai,"" 
Palecz*  et  aliorum  condoctorum  "^  sentencia,''''  qui  dieta verunt '^''  per  Sta- 
nislaum,  quod  papá  est  caput—  ecclesie,  ipsam  regens""  sufficientissime, 
cor  ecclesie,  ipsam  vivificans,  fons  indeficiens  plenus  "  anctoritate,  alveus,*^ 
in  quo  fluit  omnis**  potestas  ad  inferiores,""  et  refugium  indefi'X*iens, 
sed  omnino  sufficiens  cuilibet  christiano,  ad  quod  debet  quilibet  christi- 
anus confugere^?  lam  stát"""  fidelis'''  christianitas *"'  sine  papá,  puro  ho- 
mine,  habens  Christum  Ihesum  pro  capite,  quod  ipsam  optime ''"  dirigit,"'' 
pro''''  corde,""  quod""  ipsam""  vivificat,"'  dans  vitam  grácie,  pro  fonte, 
qui"  ipsam  irrigat^^  septem  donis  *  spiritus  sancti,  pro  alveo,  in  quo 
fluunt  omneš  rivi  graciarum,  pro  refugio*"  sufficientissimo  et  indefici- 
enti,  ad  quod  miser  reccurro,  firmiter^''  sperans,  quod  michi  in  regimine, 
vivificacione  et  auxilio  non  deficiet,"^  sed  liberans  a  peccatis  et  a  pre- 
senti  *  vita  ^*  misera,  **  inf  inito  me  ^=  gaudio  premiabit/'' 

Erravit  eciam  concilium  ter  vel  pluries,  male  articulos  ex  meis  li- 
bellis  extrahendo,  aliquos  cum  corrupcione"'  et  confusione  abiciendo,  et 
adhuc^"*  in  nltima  articulorum  copia'' aliquos  sincopando,''' sicut""' patebit 
videntibus  illos'"  libellos  et  illos'"'  articulos/'  Ex  quo  plane  doctus  sum 
una  vobiscum,  quod  non  omne  concilii""  factum,  dictum  vel  sentencia- 
tum  ^^  a  Christo  Ihesu,^''  veracissimo  iudice,  approbatur/"^  Beati  ergo,  qui  *^ 

*  V  AI  in  marg.  červené :  ,Papa  homicida,  simoniacus,  hereticus'.  — • 
**  Ve  Vidb  tato  stránka  omylem  psána  obrácené, 

"  simoniacus  Vdn,  Vidb.  —  ^^  v  M  za  tím  šlirtnuto  ex.  —  ^s  capud  Us.  —  ^^  i  ef- 
fugium  Vdb,  Vidb.  —  "  indefficiens  Vidb.  —  ^^  ad  —  deficiens  chybí  v  M.  —  ^^  v  Us 
před  tím  iltrímito  os;  Frfn.- omnis  christianus  debent.  —  "^"^  cliybí  v  Cpi.  —  ""  ye  Vdn, 
Vidb  opraveno  ze  Stanislaus,  jak  má  Us.  —  °°  doctorum  Vdb,  Vdn.  —  pp  simul  Cpi.  — 
11  dixerunt  Cpi.  —  '"''  regentes  Us.  —  ^^  v  M  předchází  nesprámě  psané,  z  plos  opra- 
vené plenus,  jež  škrtnuto.  —  **  aluens  M.  —  *' oris  Us.  —  ""  v  M  opraveno  z  ad  inferos. 
—  ^'^  fideles  M.  —  *^'  ve  Vidb  opraveno  z  christianus.  —  "'^  chybí  ve  Vdn.  —  >">'  optime 
vivificat  Us.  —  ^^vM  opraveno  z  quid.  —  ^''  irrigat  ipsam  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op;  rorigat 
ipsam  Vdb;  rigat  ipsam  Cpi;  migat  ipsam  Us.  —  ^<^  refugie  opraveno  z  fugie  Us;  con- 
fugio  Ep,  Op.  —  ^^  fortiter  Vidb,  ale  škrtnuto  a  psáno  firm.  —  ^*  deficient  Vdb.  —  ^'  ve 
Vidb  nad  řádkem.  —  '^s  et  infinita  (me  chybí)  Us.  —  ^^  premiaverit  Us.  —  ^'  correpcione 
Us,  Vidb,  Vdn,  Vdb.  —  ^^  v  M  opraveno  z  adhuci.  —  '•'  sincopando  —  articulos  chybí 
v  M,  —  ^"^  sicud  Cpi,  Vdn.  —  '»"  chybí  v  Cpi,  Us,  Vdn,  Vidb.  —  ^°  chybí  v  Ep,  Op.  — 
"*  concilium  Vdn.  —  ^p  sentencia  Ep,  Op.  —  *i  Jesu  Vidb.  —  ^^  aprobatur  Cpi. 

Viz  rozsudek,  který  otiskl  r.  d.  Hardt  IV,  280—283.  —  '  M.  Stanislav  ze  Znojma 
a  Štěpán  z  Pálce;  Hus  zde  naráží  na  jejich  definici  papeže  a  církve,  podanou  za  spirů 
r.  1413  v  několika  traktátech ;  srvn.  č.  57,  60.  —  *  Srvn.  na  př.  Stanislavův  traktát  Alma 
et  venerabilis  (vydal  Loserth,  AÓG  75)  str.  370  n.,  378.  —   '^Míněna   asi  poslední  re- 
akce artikulů,  předložená  Husovi  dne  18.  června;  v.  Palacký,  Docum.  225—234. 


C.  139.     1415,  Juni  18.— 21.  289 

servantes  legem  Christi"""  cognoscunt,^'  aufugiunt^*  et  repudiant  pom- 
pám, avariciam,  yppocrisim/"  et  dolům  Antichristi  suorumque^"  ministro- 
rum,  adventům  iustissimi^"  iudicis  in  paciencia  expectantes.^'' 

Obsecro  vos  per"^  viscera  Ihesu"''  Christi,  quod^'  malos  sacerdotes 
fugiatis,  bonos  autem  iuxta  opera  eorum^  diligatis,  et  quantum  in  vobis 
est,  unacum  aliis  fidelibus  baronibus*"  et  dominis  non  permittatis  *"  eos 
opprimere.  Nam  propterea  deus  ^  vos  ^  aliis  preposuit.  Et '"'"  ut  ego  estimo, 
erit  magna  persecucio  in  regno  Boemie  illorum,  qui  deo  fideliter'  ser- 
viunt,  si  dominus"  manum  snam*"  non  apposuerit  per  seculares  domi- 
nos,'  quos  in  lege  sua  pre'"'"  spiritualibus  plus''  illuminavit. 

O  quanta  *  demencia  ^  ewangelium  Christi,  epištolám  Pauli,  quam 
dicit  se  non  ab  homine,  sed  a  Christo  rerepisse,^  et  factum  Christi  cum 
factis  suorum  apostolorum'  et  aliorum  sanctorum™  ut  errorem  condemp- 
nare,  scilicet  de  comunione  sacramenti  calicis"  domini  pro  omnibus 
adultis  fidelibus  constituta.  Ecce  errorem  dicunt,  quod  laicis"  fidelibus 
bibere  licet  de  calice  domini,  et  si  quis  presbiter  sic  bibere  dederit,  quod 
us  tamquam  *  erroneus  reputetur,''  et  nisi  desistat,  tamquam  hereticus ''  con- 
dempnetur.^  O  sancte  Paule!  Tu  dicis  omnibus  fidelibus'":  „Quociens- 
cumque  manducabitis  panem  hune  et  calicem  bibetis,  mortem  domini 
annuncciabitis,'  donec  veniat",  hoc  est  usque^  diem*  iudicii,  in  quo  ve- 
niet;  et"  ecce/  iam  dicitur,  quod  consuetudo  Romane  ecclesie  est  in 
oppositum  * ! 

V  M  červený,  ve  Vdb,  Vdn,  Cpi  i  Vdb  černý  nadpis :  ,Regraciatur  do- 
minis de  constancia"  et  beneficiis  sibi  impensis,  hortans  eos,  ut  deo  domi^ 
serviant  postpositis  regum  serviciis,  comemorans ""  deordinacionem  concilii 
in  quibus  specialiter  erravit  in  iudicando';  v  Us  nadpisu  není;  Ep  (Op)  mají 
nadpis,  učiněný  od  vydavatelů. 


*  V  M  in  marg.  červené:  ,De  sacramento  calicis  quoad  laicos'. 

2*  congnoscunt  Vidb ;  et  congiioscimt  Us.  —  "'  auff ugiunt  Vdb.  —  *"  ypocr.  Cpi,  Us. 
Frf6;etypocr.  Firfft ;  et  yppocr.  Vdn.  —  *^  et  suorumque  M;  suorum  ministrorumque  Ep. 

—  ^^  v  M  před  tím  škrtnuto  iussim.  —  *"  expectantes  etc.  Us,  kde  červeně  připsal  písař 
Beness  etc.  —  ^^  pro  Us.  —  ^^  et  quod  Us.  —  ^  illorum  M,  Vdb.  —  ^  barronibus  M,  Vdb. 

—  cpermitatis  Us.  —  ^  chybí  ve  Vidb.  —  ^  nos  Us;  vos  deus  Cpi;  vos  aliis  preposuit 
deus  Vdn.  —  *  fideliter  deo  Cpi,  Vidb.  —  s  deus  Cpi,  Us,  Vdn,  Vidb.  —  "  manus  suas 
Cpi.  —  '  per  seculares  non  apposuerit  dominos  Vdb.  —  ^  plus  spiritualibus  Cpi.  —  '  ap- 
postolorum  suorum  Cpi.  —  ■"  f  Us  před  tím  appostolorum,  ale  podtečkováno.  —  "  sa- 
cramenti scilicet  calicis  Us.  —  °  laycis  Cpi,  Us,  Vdn,  Vidb.  —  p  reputaretur  Cpi,  Vdb ; 
deputetur  Ep,  Op.  —  'i  herreticus  Cpi.  —  ■"  anuncciab.  Vdn,  Vdb ;  anunciab.  Vidb ;  anuc- 
ciab.  M,  Cpi.  —  ^v  Us  opraveno  z  hoc  usque  est.  —  *  in  diem  Vdn.  —  ""  chybí  ve  Vdb. 

—  ^  ecclesie  Us.  —  '^  in  oppositum  etc.  Vdb.  —  ""  Constancia  Cpi,  Vdn,  Vidb.  —  y  ve 
Vdb  opraveno  z  domi  deo.  —  ^  commemorans  Vdn,  Vidb. 

'Slova  ,0  quanta  demencia'  až  do  konce  (,est  in  oppositum')  cituje  Jakoubek  ve 
svém  traktáte,  začínajícím  slovy  ,Salvator  noster',  dosud  netištěném.  —  « Srvn.  1.  Cor. 
11,  23.  —  ^Příslušná  nařízení  ze  dne  15.  června  1415  otiskl  v.  d.  Hardt  iV,  333—335, 
"í.  Cor.  11,  26. 

19 


290  Č.  139*.     1415,  Juni  po  24.  (?  spise  18.— 21.). 

139*. 

Český  překlad  čísla  předcházejícího. 
V  Kostnici,  v  žaláři  [u  Bosáků]  1415,  Juni  po  24.  (?  spíše  18. — 21.). 

Rkp.  dvorské  knihovny  ve  Vídni  4519  (=-  Vndb)  f.  11  V— 112'. 

Dosud  netištén. 

Překlad  jest  vlastně  zpracováním  (částečným)  pozdějšího  původu,  jak  do- 
kazují četné  omyly,  výpustky  a  dodatky.  O  p.  Václavovi  z  Dube  mluví  se 
jako  o  ženatém,  ač  ho  Hus  v  originále  napomíná,  aby  se  oženil,  a  on  sku- 
tečně ženat  nebyl  (v.  i  č.  161),  zmínka  o  výrocích  Stanislavových  a  Palco- 
vých vypuštěna,  čímž  i  smysl  celého  příslušného  místa  zkalen,  i  jinde  pro- 
vedeny změny,  z  nichž  nejsmělejší  jest  dodatek,  v  němž  Hus  pohání  své 
soudce  před  soud  boží,  zrobený  patrně  podle  výroku  Jeronýmova.  Rovněž 
na  konci  přidán  citát  z  Augustina  a  vyzvání  k  Cechům. 

Latinský  originál  není  datován,  dobu  vzniku  určil  Novotný,  Listy  Hu- 
sovy str.  73 — 74.  Překlad  má  datum  —  dosti  neurčité  —  ,po  sv.  Janu  Křti- 
teli,  jež  však  následuje  na  konci  posledního  neautentického  dodatku  a  ne- 
může buditi  důvěry,  když  obsahem  list  se  k  této  pozdní  době  nehodí. 

Modlitba  má  z  žádostí  všeho  dobrého,  moji  mih  páni  a  pravdy  božie 
miIovm'ci,  věrní  v  mém  zamúcení  těšitelé  a  v  pravdě  pána  Christa  po- 
tvrditelé,  mně  od  pána  Jako  andělé  boží  daní.  Nemohu  toho  tak  velmi 
vypraviti,  kterak  velmi  vděčen  sem  z  vašie  stálosti  a  z  dobroděnie,^  které 
mně  okazovali  ste  hréšnému,  v  naději  boží  však  služebníku  božiemu. 
Ale  za  to  prosím,  aby  pán  Ježíš,  milostivý  náš  stvořitel  a  vykupitel 
a  spasitel,  odplatil  vám  zde  nynie  v  milosti  a  potom,  dada  věčnu  radost, 
obdařil  svým  božským  viděním  i  na  věky  patřením.  *I  napomínám  vás 
skrze  milosrdenstvie  božie,  abyste  zákona  Jeho  milovníci  byli  a  přiká- 
zánie  jeho  s[vatá]  rádi  slyšali  a  skutkem  zachovávali. 

Prosím  vás,  páni  moji  zvláštní,  pane  Václave'  a  pane  Jane,^  Již  ne- 
chajíce dvořenie  králóv  smrtedlných,  s  manželkami  vašimi  a  dietkami" 
doma  přebývajíce,  pánu  bohu  služte.  Nebo  viete,  kterak  tento  marný 
svět  okolkem  Jde,  onoho  povyšuje  a  Jiného  ponižuje  a  povýšenému  ma- 
lého utěšenie  popřeje  a  za  malé  kochánie  věčnu  muku  a  žalost  odplacuje. 

Již  také  poznati  množte,  Jaké  obcovánie  duchovních,  kteří  se  ná- 
městky pána  Christa  a"  svatých"  appoštolóv*^  věrní  a  praví  nazývají, 
praviece  se  býti  cierkev  svatá  a  svatosvatý  zboř  Konstanský,  duchem 
s[vatým]  řádně  sebraný  a  že  nemuož  poblúditi.  Kterak  pak  poblúdil, 
Jana  XXIIF  papeže  odsúdil.  Prve  před  ním   na  kolena  klekajíce  padali, 


^  ve  Vndb  psáno  s  dobrodieuye   a   nad  posled.  písmem  jinou  rukou:  ich.  —  ' 
nadepsáno  ještě  jednou  Vndb.  —  '^  ve  Vndb  touž  nikou  in  margine. 

'  Václav  z  Dubě,  jenž   však   tenkráte   nebyl  ještě  ženat.   —   ^  Jan  z   Clilumu. 


C.  139*.     1415,  Juni  po  24.  (?  spíše  18.— 21.).  291 

nohy  Jeho  HbaU  a  najsvětějšého  nazývah,  a  potom  naň  "^  vyznávajíce,  že 
jest  mordéř,  svatokupec,  kacieř,  sodomský  hřéšník  a  mnoho  toho  při^ 
jeho  odsúzení^  se  vypravuje.  *  Již  pak  hlavu  cérkve  s[vaté]  odřezah  a  od- 
vrhh,  útočiště  cierkve  bez  nedostatku  opustih,  jenž^  sú  pravih,  že  každý 
křesťan  má  se  k  němu  utiekati,  neb  von  jest  hlava  cierkve  s[vaté],  ji 
zpravuje  dokonale,  **  a  jest  srdce,  kteréž^  ji  obživuje,  a  studnice  bez 
umenšenie  a  že  od  nie  pocházie  všeliká  moc  k  nižším,  k  němužto  každý 
křesťan  má  se  utiekati.  Ale  já  pravím,^  že  Krystus  pán  jest  hlava  živá 
cierkve,  to  jest  vyvolených^  božích,  [ji]  najlépe  a  najvýborněji  zpravuje, 
studnice  života,  kterýž  ji  dary  ducha  s[vatého]  jako  prameny  svlažuje, 
od  něhož  jako  z  řeky  všecky  milosti  ducha  s[vatého]  plynu,  a  obrana 
bezpečná  a  dostatečná.  Ku  kteréžto  hlavě  já  hřiešný  utiekám  se,  silnú 
naději  maje,  že  mě  svú  pomocí  potěší  a  obrání ''  i  hřiechóv  zbaví  a  z  to- 
hoto biedného  života  a  mizerného  světa  do  onoho  věčného  a  blahosla- 
veného pojme  a  přivede. 

I  kterak  jest  blúdilo  conciliiim  a  zboř  Constanský,  mnohé  articule 
z  mých  kněh  vybírali,  přidávajíc,  ujímajíc,  jinak  pokládajíc  a  proměňu- 
jíce, než  v  pravdě  popsány  sá  a  položeny,  a  tak  za  bludné  položili  a  pro 
nib  ně  mě  na  smrt  odsúdili.^  Ale  já  odvolal  sem  se  k  naj*vyššému'  súdci 
a''  k''  najspravedlivějšému,''  a  vás  pohániem,  abyste  mi  před  ním  od- 
poviedali.^  Vás  pak  přátel  všech  milých  prosím,  varujte  se  falešných 
prorokóv,  zlých  kněží  svobodných  a  nepříkladných  i  všelikterakých  ji- 
ných lidí  scestných  a  bludných,  ale  dobrých  kněží  se  držte,  jich  rádi 
poslouchajíc,  a  k  čemu  dobrému  vedu   a  napomínají,   toho  pilni  buďte.^ 

Ó  kterak  veliké  bláznovstvie  toho  zboru  Konstanského,  že  čtenie 
pána  Ježíše  Krysta  a  epištolu  sv.  Pavla,  kterú  praví,  že  ne  od  člověka, 
ale  od  pána  Crista  jest  vzal,*  sú  zřejmě '  odsúdili,  přijímánie  těla  a  krve 
božie  pod  obojí  spósobú  lidu  obecnému  za  blud  pokládajíce'"  a  praviece, 
jestliže  by  který  kněz  tak  z  kalichu  krve  božie  píti  laykuom  podával, 
aby  za  bludného  jmien  byl,  pakli  by  toho  nepřestal,  tehdy  aby  jako 
kacieř  odsúzen  byl.^  Ó  svatý  Pavle,  ty  pravíš,'"  že  „kolikrátkolivěk  bu- 
dete jésti  chléb  tento  a  kalich  píti,  smrt  páně  pamatovati  budete,  ažť 
přijde",  totižto  až  do  súdného  dne.  A  oni  pak  pravie   a  za   zákon   sobě 


*  K  tomu  ve  Vnd  jinou  rukou  in  marg. :  ,Papez3tvie  ssazeno'.  —  **  Ve 
Vndb  in  marg.  jinou  rukou :  ,Que  Christo  competunt,  illa  homini  inortali 
pape  ascribunť. 

^  ve  Vndb  mezi  řádky  touž  ru/iou.  —  ^  pře  Vndb.  —  '  kterýž  Vndb.  —  =  volených 
Vndb.  —  h  obrany  Vndb.  —  '  najvyšému  Vndb.  —  ^  nadepsáno  nad  řádkem  oe  Vndb. 
—   '  ve  Vndb  oprav,  ze  řejmě.  —  '"  poklajíce  Vndb. 

^  Viz  rozsudek,  který  otiskl  v.  d.  Hardt  IV,  280—283.  —  '  Překladatel  omylem  vy- 
pustil zmínku  o  Stanislavovi  a  Pálčovi.  —  ^Překladatel  poněkud  mění.  —  ^Proroctví 
patrně  později  přidané  od  překladatele,  jenž  také  před  tím  text  mění.  —  '  Místo  změ- 
něno a  zmínka  o  pronásledování  vynec/iána.  —  **  Srvn.  1.  Cor.  11,  23.  —  "  Příslušné  na- 
řízení otiskl  v.  d.  Hardt  TV,  333—335.  —  '"  1.  Cor.  11,  26. 

19* 


292  Č.  139*,  140.     1415.  Juni  po  24.  (?  spise  18.— 21.).  —  Juni  21. 

položili  a  za  vieru,  že  chvalitebný  obyčej  jest  lidem  přijímati  pod  jednu 
spósobú.  Ale  sv.  Augustyn  die,"  že  obyčej  pravdě  má  postúpiti  a  miesto 
dáti,  budiž  pak  kterakkoli  dlúhý  a  zastaralý. 

Protož  vy,  milí  Cechové,  držte  se  pravdy  a  čtenie  pána  Krysta, 
a  pravda  vás  vysvobodí,  Ježíš,  pán  na  věky  požehnaný  Amen.  Dán 
v  Konstancí  v  žaláři,  po  sv.  Janu   Křtiteli'-  božiem   anno   domini   1415. 

Ve  Vndb,  kde  list  psán  jinou,  pozdější  rukou  než  předcházející  tři  (č. 
147, 153, 156)  jest  nadpis:  ,Regraciatur  dominis  generosis  Boemis"  secům  Con- 
stanciam  laborantibus  et  de  beneficiis  sibi  per  eos  impensis,  hortans  eos,  ut 
domi  deo  serviant  postpositis  curis  regum,  comemorans  circa  hoc  deordi- 
nacionem  conciLii  Constanciensis,  in  °  quibus  specialiter  erravit  in  iudicando, 
et  post  in  fine  recomendat  comunionem  calicis  ad  plebem  etc'. 

140. 

M.  Jan  Hus  přátelům  v  Kostnici:  ohlašuje,  proč  mu  nenr možno  odpři- 
sáhnouti,  a  děkuje  všem,  kdo  mu  jakékoli  služby  prokázali,  vzkazuje  po- 
zdravy všem  přátelům  v  Čechách. 

V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  21. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  84 ;  rkpis  Vídeňskě  dvorní  knihovny 
4524  (=  Vdn)  f.  80'— 81';  rukopis  téže  knihovny  4557  (-=  Vidb)  f.  150—150'; 
rkp.  téže  knihovny  4916  (--=Vdb)  f.  16 — 16';  rkp.  knihovny  kapitulní  N  48 
(Cpi)  f.  74;  rkpis  univers,  knih.  XI  D  9  (=Us)  f.  208—208';  jiný  rukopis 
zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  E  5—E  6  =  Op  I  f.  64  c.  XX  =  P  str.  82  c.  XX  =  konec 
(ale  kombinován  v  č.  154)  Acta  mart.  139  =  Actiones  f.  32'  =  Camerarius 
226  =  Seyfried  str.  87—88  (z  Op)  =  Seyfried-Mylius  207—208;  v.  d.  Hardt, 
Conc.  Const.  IV,  342  (první  část  po  slova  ,vel  erroneus') ;  Palacký,  Docum.  str. 
126—127  c.  79  (z  Cpi,  M,  Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Mareš  str.  209—210  č.  83  =  str.  236—237  c.  83^^  str. 
136—137  c.  83^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  116—118  c.  41  =  Flajš- 
hans,  Listy  str.  134—135  č.  LXXXIV. 

*Ista^  est  in  nomine  Ihesu  Christi^"  mea  finalis  intencio:  quod  nolo  *84 
articulos,  qui  vere  extracti  šunt,  confiteri''  erroneos,  nec   volo   abiurare 

Č.  139*.  "písař  Vndb  začal  psáti  d,  ale  opravil  ihned  na  B.  —  °  za  tím  ve  Vndb 
škrtnuto  sp. 

Č.  139*:  '^  Augustinus,  Contra  Donafistas  III,  6,  VI,  37  (Migne  43,  144,  157);  celé 
místo  dodáno  překladatelem.  —  '-  To  by  bylo  po  24.  červnu,  ale  celé  místo  dodáno  teprv 
překladatelem. 

Č.  140:  ^v  Cpi  vynecháno  místo  pro  iniciálku,  jen  prozatímně  vepsanou.  —  ^'^  ve 
Vdb  připsáno  nad  řádkem.  —  ^  confiteri  esse  Vdb,  Vdn,  Vidb,  Us;  confitere  Cpi. 


C.  140.  1415,  Juni  21.  293 

articulos  *  per  testes  falsos  michi  impositos/  quia  abiurare  est  confiteri, 
se  errores  *vel  errorem''  tenuisse,  et  ab  illis  discedere  et  oppositum 
tenere.  Quia  scit  deus,^  quod*  numquam  predicavi  illos  errores,  quos 
multis  subtractis  veritatibus  et  appositis^  f alsitatibus  *'  confinxerunt.'  Li- 
bentissime  *""  autem,  si  quem  scirem  de  meis  articulis  esse  veritati  ^  con- 
trarium,  emendarem,  revocarem  et  eius  oppositum  docerem  et  predica- 
rem.  Sed  estimo,  quod  nuUus  est  legi  Christi  et  sanctorum  doctorum 
dictis '  contrarius,""  quamvis  dicitur  ab  illis,  quibus  displicet,"  scandalosus 
vel°  erroneus.  Unde  quicumque  sensus  falsus''  in  aliquo'*  articulorum 
iuxta  meam  intencionem  includeretur,  illum  detestor,  omnipotentissimo 
et  optimo  magistro  me  aď^  correccionem '  subiciens,  confidens  de  sua 
infínita  misericordia,  quod  ab  occultis  *  meis  peccatis "  ipse  piissime  me " 
mundabit. 

Regracior  omnibus  regni  *  Boemie  baronibus,''  militibus  et  clientibus, 
et  presertim  regi  Wenceslao^'  et  domine  regine,' mee  ^  graciose  "^  domine, 
quod  me  dilexerunt,''''  pie  tractaverunt "  et  diligenciam ''''  pro  mei  libe- 
racione  apposuerunt.  Regracior  eciam  regi  ^^  Sigismundo "  de  omni  bono, 
quod  michi  exhibuit.°^  Regracior  omnibus  dominis  Boemis  et  dominis 
Polonis,  qui  constanter  et  firmiter  se^  pro  veritate  et  pro""  mei  libera- 
cione  habuerunt,''''  quorum  omnium  opto  salutem,  nunc  in  gracia  et  po- 
stea"  in  gloria  sempiterna.  Deus  omnis''''  grácie  vitam  vestram  cum  sa- 
nitate  anime  et  corporis  perducat  ad  Boemiam,  ut  in  ipsa  "  Christo  regi """ 
*  servientes,  ad  vitam  glorie  veniatis. 

Salutabitis  omneš  amicos,  quos  non  possum  scribere,  et  si  aliquos 
scriberem""  et  alios°°  non,  viderer  eis  esse''''  acceptor  personarum,  et 
quos  non  scriberem,  estimarent,'''*  quod  ipsorum"  memoriam  non  habe- 
rem,  vel  quod  ipsos  non  diligerem,  uf  deberem."'  Scriptum  in  carcere, 
in  vinculis,  feria  sexta"  ante  festům  sancti  Johannis  Baptisté.^ 


*VM  in  niarg.  červeně:  ,Abiurare'. 

"^  inpositos  Vdn.  —  '^  v  Us  opraveno  z  herrorem.  —  ^  chybí  v  Us.  —  ^  quia  Vdn,  Vidb. 

—  s  oppositis  Vdb.  —  ^  v  M  předchází  škrtnuté  (opravovaná  a  nezřetelné)  falsitatibus. 

—  '  coufixerunt  Vidb,  M.  —  ^  veritati  esse  Cpi,  Ep,  Op.  —  ^^  v  M  opraveno  z  Lubentis- 
sime.  —  '  chybí  v  Cpi.  —  '"  sauct.  doctorum  diet.  contr.  doctorum  Vdb.  —  "  ye  Vdb  in 
marg.  displiceat  Cpi.  —  °  et  Cpi.  —  p  falsus  sensus  Us.  —  '^  quocumque  Vdn.  —  ^  chybí 
ve  Vdn,  Vidb.  —  ^  correccioni  Vdn,  Vidb.  —  *  ocultis  Vdn,  Cpi,  Us;  oculis  (opraveno  z  oc- 
culisj  M.  —  "peccatis  meis  Cpi;  ve  Vdb  následuje  éitrtnuté:  ipse  predictis.  —  ^me 
piissime  Cpi.  —  *  chybí  v  M,  Ep,  Op.  —  ^  barronibus  M;  babornibus  Us.  —  y  Vencess- 
lao  Cpi.  —  ^  me  Us.  —  ^^  regracior  Vdn.  —  ^^  dilexit  Us.  —  "  tractavit  Us.  -~  ^^  dilli- 
genciam  Vdb.  —  ^^  chybí  ve  Vdn.  —  "Zigismundo  Cpi;  Zigizmundo  Us.  —  g^^exibuit 
Us.  —  •''•  opraveno  z  abuerunt  Us.  —  "post  Vidb.  —  ^"^  omnipotens  Cpi.  —  "  ipso  Vidb. 

—  ""»  regi  Cliristo  Cpi  —  ""  salutarem  Ep,  Op.  —  °°  aliquos  Vidb,  Us.  —  pp  ve  Vdb  do- 
plněno touž  ruliou  mezi  řád/iy,  v  Us  chybí.  —  ii  estimarem  M.  —  ■''■  eorum  Cpi,  Vdn ; 
memoriam  ipsorum  Vidb;  memoriam  eorum  Ep,  Op.  —  ^^  chybí  ve  Vidb.  —  "VP  Vdb, 
Cpi,  Vidb;G''  Us. 

'  Žofie.  —  -  V  páte/i  dne  21.  června. 


'294  C.  140,  141.     1415,  Juni  21. 

Johannes  *  Hus  in  spe  servus  Ihesu ""  Christi,  a  cuius 
spe'"  numquam  potuit  me  dyabolus"'  separare  nec  se- 
parabit  přestaňte  patře  et  filio  et  spiritu  sancto  in 
seculorum  secula"  benedicto.  Amen. 

V  M  červený,  v  Cpi,  Vdb,Vdn,  Vidb  černý  nadpis:  ,Intimat  finalem  su- 
ara"  intencionem,  qualiter  non  wlt  propter  falsos  sibi  ascriptos  articulos^'' 
recedere  a  veritate,  cum  nulla  informacio  sibi  sit"  data  de  opposito.  Et  post 
omnibus  .benefactoribus  regraciatur  iuxta  exigenciam  beneficiorum  sibi  in- 
pensorum'.^*^  V  Us  na  konci  připsáno :  ,Anno  domini  M"  CCCC  XV  facta  šunt 
ista  feria  6*  aute  festům  Johannis  Babtiste^  etc.'"  V  Ep  a  Op  nadpis  patrné 
teprve  od  vydavatelů,  připojený :  ,Haec^'  epištola^'  continet  certum  animi  de- 
cretum  Joannis  Hus,  quo  constituit  se  cum  adiutorio  domini  Jesu  non  velle 
discedere  a  veritate  semel  cognita,  nisi  ex  scripturis  sanctis  doceretur  meliora.' 


141. 

M.  Jan  Hus  kazateli  Havlíkovi:  napomíná,  aby  nebránil  přijímání  pod 
obojí  a  neútočil  na  Jakoubka,  aby  nevznikla  roztržka,  neboť  jest  se  báti 

pronásledování. 

[V  Kostnici]  v  žaláři  [ii  Bosáků],  1415,  Juni  21. 

Rukopis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  79 — 80 ;  rkp.  kapit.  N  48  (=  Cpi) 
f.  73;  rkp.  dvorní  knihovny  Vídeň.  4524  (=Vdn)  f.  79;  rkp.  téže  knihovny 
4557  (=Vidb)  f.  147  (-^  174');  rkp.  téže  knihovny  4916  (=  Vdb)  f.  16'—17; 
rkp.  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíné  IV  22  (=  Gr)  f.  165;  jiný  rkpis  za- 
stupují Ep  (Op). 

Epistolae  f.  E  l'—E  2  -  Op  I  f.  62'  č.  XVI -^P  str.  80  č.  XVI  ^  v.  d. 
Hardt  IV,  336—337;  Palacký,  Docum.  str.  128  c.  80  (z  M,  Cpi,  Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Postilla  1563  (za  předmluvou)  =  Postilla  1564  (za  předmlu- 
vou) ;  Mareš  str.  211  č.  84  =  str.  238—239  č.  84^  =  str.  137  č.  84^  =  Flajšhans, 
Listy  z  Kostnice  str.  119—120  c.  42  =  Flajšhans,  Listy  str.  135  až  136  č.  LXXXV. 

Dilectissime  *  frater,'  domine''  Galle/  verbi  Christi  predicator!  Noli 
re*sistere  sacramento  calicis  domini,  quoď*  Christus  per  se  et  per  suum 

Č.  140:  ""Jesu  Vidb,  Ep,  Op.  —  ^'^  spero  Us.  —  '="  numq.  dyab.  potuit  me  Vdb; 
numq.  diabolus  potuit  me  Cpi,  Vdn,  Vidb.  —  yy  secula  seculoiaím  Cpi.  —  ^^  suam  fiua- 
lem  Cpi.  —  "•'propter  impositos  sibi  falsos  art.  Vidb.  —  ^"^  sit  úbi  Cpi;  v  Vdn  sit  chybí. 
—  ***  impensorum  Cpi,  Vidb;  impensorum  etc.  Vdb;  inpeusorum  etc.  Vdn.  —  "^  etc.  červeně 
v  Us.  —  *f  chybí  v  Op. 

Č.  140:  -Dne  21.  června  1415. 

*  V  M  in  marg.  červené :  ,Gallo'. 

C.  141:  =>  [D]ilecte  frater  Cpi.  ~  ^  v  Gr  touž  rukou  nadepsáno.  —  "=  G.  Vidb;  srvn. 
pozn.  gg.  —  'iquam  M,  Cpi,  Vdn,  Vidb;  quem  Gr,  Ep,  Op. 


C.  141,  142.     1415,  Jimi  21.    -  Juni  ca  21.  Ž95 

apoštolům^  instituit,  quia  nulla  scriptura  est  in  oppositum,  sed  solum'  con- 
suetudo,^  que,  estimo,''  ex  negligencia  inolevit.  Módo '  non  debemus  seqiii 
consuetudinem,^'  sed  Christi  exempJum  et  veritatem.  lam''  concilium,'  al- 
legans'"  consuetiidinem,"  dampnaviť  comunionem  calicis  quoad  laicos" 
ut  eiTorem,  et  qiii  practisaverit,  nisi  resipiscat,"  tamquam  hereticus 
puniatur.  Ecce  malicia  Christi  institiicionem  iam  ut  errorem  dampnat. 
Rogo  propter  deum,  quod "  non  amplius  "^  impugnes  ■"  Magistrům  Jaco- 
"-oM  bellům,  ne  fiat  scissio  inter  fideles,  de  qua  *gaudet  dyabolus.'  Eciam/ 
karissime,  prepara  te  ad  passionem  in  manducacione  et  comunione  ca- 
licis, et  sta  fortiter  in  veritate  Christi,  timore  iUicito  postposito,  confor- 
tans  fratres  alios  in  ewangelio  domini  Ihesu"  Christi.  Motiva  pro  comu- 
nione calicis,  estimo,  dabunt '  tibi,  que  scripsi  in  Constancia.^  Salutabis  "^ 
Christi'"  fideles.''  Scriptum  in  vigilia  decem"  milia^' militumMn  vinculis.^ 

V  M  červené,  v  Cpi,  Vdb,  Vdn,  Gr,  Vidb  černé  (zde  však  až  na  f.  174' 
za  listem  č.  165,  kdežto  list  Havlíkovi  psán  již  dříve)  nadpis,  jejž  i  Ep  a  Op 
opakují:  ,Domino^^  Hawlikony,*'''  ut"  non"  inpungnet''''  ministracionem  sa- 
guinis"  Christi  laicis"  sub  specie  vini'.^^ 


142. 

M.  Jan  Hus  generálu  dominikáim  Leoimrdoví  Statii  de  Datis:  odpovídá 
na  jeho  pokus  usvědčiti  ho  z  nesprávného  učení  o  církvi. 

V  Kostnici,  v  žaláři  ii  Minoritu,  1415,  Juni  ca  21. 

Liber  collectaneus  Glacensis  (popis  v.  Em.  Beck,  Prog.  kath.  Gymn.  Glatz 
1892)  v  bibliotéce  katolického  gymnasia  v  Kladsku. 

Dosud  nelište n,  úryvek  (týž,  co  otištén  níže)  vydal  Goll,  Nékteré  pra- 
meny k  nábož.  déjinám  v  15.  stol.   V.  král.  Spol.  Nauk  1895  č.  I  str.  2. 

Jest  obsažen  v  polemickém  dopise  M.  Jakuba  Weydenera  z  Nisy  Jaku- 
bovi ze  Zelče  ve  Sternberce.  Bohužel  nemohl  jsem  rkpu  užiti.   Na  mou  žá- 


^  appost.  Cpi.  —  '  sóla  Ep,  Op.  —  ^  conswet.  M.  —  ''  ut  aestimo  Ep,  Op.  —  '  lam 
Ep,  Op.  —  ^  Módo  Ep,  Op.  —  '  cousilium  Vdn.  —  "'  alegans  Vdb.  ~  "  laycos  Cpi,  Vdn, 
Vidb.  —  °  resistat  Cpi.  —  p  ut  Ep,  Op.  —  i  chybí  v  Ep,  Op.  —  ''  impuiigties  Vdb,  Vidb;  in- 
pungnes  Gr,  Vdn.  —  « diabolus  Vdn,  Ep,  Op.  —  '  Ecce  Vdn,  Vidb.  —  "  Jesu  Vidb,  Ep,  Op. 
—  ^quod  dabunt  Ep,  Op.  —  '^  chybí  v  Gr.  —  '' X  Vidb.  —  y  milium  Ep;  millium  Op.  — 
^Scriptum  in  vinculis  in  vig.  dec.  mil.  mil.  Cpi. —  ^^Cpl:  Istam  epištolám  subscriptam 
scribit  domino.  —  '''' Hawlilíoni  Cpi,  Gr,  Vdb;  HahwJikoni  Vdn;  Hawlikom  Ep,  Op; 
Hawlikoni  scribit  Vidb.  —  "  ne  Ep,  Op.  —  ''''  inpugnet  Cpi;  impuguare  velit  Ep,  Op.  — 
^^  sanguinis  Gr,  Vdb,  Vdn,  Vidb,  Op;  sanguis  Ep ;  sangwinis  Cpi.  —  "laj^cis  Cpi,  Vdn, 
Vidb ;  laicis  suis  Ep.  —  ss  vini  etc.  Vdn ;  ve  Vidb  pak  začátek  listu  s  odkazem,  že  ('te 
se  již  svrchu :  Dilectissime  frater,  domine  Galle,  que  habetur  ante  cum  aliis. 

'  Dne  15.  června  1415.  —  ^  Míněn  spis :  De  sanguine  Christi  sub  specie  vini  a  laicis 
sumendo,  Op  I  42—44.  —  ^  Dne  21.  června. 


296  C.  142,  113.     1415,  Juni  ca  21.  —  Juni  22. 

dost  o  jeho  zapůjčení  nebo  o  pořízení  opisu  správa  bibliotéky  vůbec  neod- 
pověděla. Podle  obsahu,  pokud  ho  lze  poznati,  náleží  list  době  pokusů  při- 
měti  Husa  k  odvolání,  z  nichž  jeden  (ale  z  listu  nevyplývá,  že  písemný) 
učinil  Leonard  Statii  de  Datis,  o  němž  v.  pozn.  1. 

Queris,  o  doctor  venerande  non  propria  ductus  ignorancia,  set,  ut 
existimo,  tocius  concilii  volimtate  in  meam  capcionem  destinatus,  queris 
itaque,  si  papá  sit  caput  ecclesie,  an  parendum  est  absque  rebellione 
in  hiis,  que  concernunt  fidem.  (Odpovídá,  ze  hlavou  církve  jest  Kristus 
a  dvou  hlav  církev  míti  nemůže.) 

Nadpis:  ,Responsio  Mag.  Johannes  Huss  in  ultima  professione  egregio 
doctori  Leonardo^  de  potestate  pape. 

143. 

M.  Jan   Hus  přátelům   v  Kostnici:  vypravuje  o  pokusech  jednotlivých 

členů  koncilu  příměti  ho  k  odvolání.,  o  své  zpovědi  a  návštěvě  Palcově, 

a  napomíná,  žádaje  o  některá  sdělení.,  k  opatrnosti  s  dopisy. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  22 J 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  92 — 94;  rkpis  dvorní  knihovny 
ve  Vídni  4524  (=Vdn)  f.  85—86;  rkp.  téže  knihovny  4557  (=Vidb)f.  157 
až  158;  rkpis  téže  knihovny  4915  (=Vdb)  f.  18, — 19  a  20 — 20';  rkpis  univ. 
knihovny  XI  D  9  (=  Us)  f.  204;  rkpis  kapitul,  knih.  N  48  (=-  Cpi)  f.  77; 
jiný  rukopis  zastupují  Ep,  Op. 

Epistolae  f.  F7'—G==  Op  I  f.  67'— 68  č.  XXXI  =  P  str.  86  č.  XXXI  = 
v.  d.  Hardt  IV,  str.  345—346  (frgm.) ;  Palacký,  Docum.  str.  135—137  č.  84 
(z  Cpi,  M,  Us,  Vdn,  Vidb).  —  Český  překlad  Mareš  str.  222—224  č.  90  = 
251—253  č.  90^  =  str.  144—146  č.  90^  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str. 
121—124  č  43=  Flajšhans,  Listy  str.  136—138  č.  LXXXVI. 

O  čase  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.   75 — 77. 

*Iam''  multiplices   fuerunt   exhortatores,''   suadentes"   multis   verbis,  *83'Vi 
quod  debeo   et  possum   licite  abiurare   supponendo*^   voluntatem  meam 
sancte  ecclesie,  quam  sacrum^  concilium  representat.  Sed  nullus  eorum 
scit  pertinenter  evadere,  cum  pono  eum  in  času"  meo,  uV  constet  sibi, 

Č.  142:  '  Leonard  Statii  de  Datis.  Fíorenčan  rodem,  učen-/  generál  Dominikánú. 
V  Kostnici  zastu  )  val  vedle  řádu  také  své  rodiště,  a  již  dne  1.  prosince  1414  povolán  do 
komise  pro  kacířství  (v.  d.  Hardt  IV,  23,  385);  srvn.  nyní  Novotný-Ki/bal,  M.  Jan  Hus  I,  2. 

Č.  143:  *y  Cpi  iniciálka  zatímní;  Ep  (Op)  začínají:  Salus  a  Christo  Jesu.  Fuerunt 
mecum  multiplices  exhortatores,  multi  pedagogi,  pauci  fratres,  ut  ait  apostolus,'  suaden- 
tes.  —  ^  exortatores  Cpi.  —  «^  swadentes  M  (a  v.dy) ;  es  tu  nadepsáno  nad  původní  skrat- 
kou.  —  '^  subiiciendo  Ep,  Op.  —  ^  v  M  za  tím  opakováno  nezřetelné  předcházející 
ořem;  sacrosanctum  Us.  —  ^^  v  M  opraveno  z   casui.  —  ^ut  cum   Ep,    Op. 

C.  143:  ^  Srvn.  1.  Cor.  4,  15  (citát  není  přesný). 


C.  143.     1415,  Juni  22.  297 

quia  numquam^  predicavit,''  tenuit  et  asseruiť  heresim,  que  sibi  impo- 
nitur,''  qualiter  velleť  salvare  conscieiiciam,  ne  per  abiuracionem  confi- 
teatur  se  falše'"  heresim  tenuisse?  Et  qiiidam  dixerunt,  quod  abiurare 
non  importat"  hoc,  sed  tantum  renuncciacionem "  heresis  sivé  tente,'' 
*  sivé  non  tente,''  *  alii,  quod  abiurare  dicit  negacionem  attestatorum,'' 
sivé  sint  vera,  sivé  falsa/  Quibus  dixi*:  „Bene,  ego  iurabo,*  quod  num- 
quam  ^  illos  errores  atestatos "  predicavi,  tenui  et ''  asserui,  nec  predicabo, 
nec*  tenebo  et"  asseram".  Et  statim  resiliunt/ 

*  Quidam  dicunt,^  quod  supponendo  se  ecclesie  homo,^^  dato,  quod 
sit  innocens,  confitendo ''''  se  reum  ex  humilitate,  mereretur."  Et  pro  isto 
unus'*''  doctor"  adduxit"  quendam  sanctum  in==  vitis  patrům,^  cui  qui- 
dam imposuerat '"''  ad  lectum  librum,"  et  monitus  ille  sanctus  et  incul- 
patus,  negavit ;  et  quando  dixerunt :  „Ecee  subtraxisti ''''  et  in  lecto  po- 
suisti",  et  comperto"  libro  ipse'''*  dědit  se  reum.  Quidam  probavit"'™  per 
quandam""  sanctam,  *que  sub  vestě  virili  habitavit  in  claustro^;  cui  ob- 
iectum  fuit,  quod  procreasset  puerum  ex  quadam  muliere;  que  dixit, 
quod  sic  et  servavit  puerum,  et  postea  manifestavit,  quia  est°°  mulier 
innocens.  Et  multi  alii  módi  adducti''''  šunt. 

*  Quidam  Anglicus  dixit :  „Ego  per  conscienciam  meam,  si  essem  in 
času  vestro,  vellem  abiurare ;  nam  in  Anglia  omneš  magistři,  valde  boni 
viri,  qui  suspecti  fuerunt'"'  de  opinione'"''  Viclef,''  omneš  secundum  ordi- 
nem  exmandato  archiepiscopi  abiuraverunt.*'"  Ultimo  heri*  remanserunt "" 
in  hoc,  quod"'"  omnino"'"  dem  me  ad  graciam  concilii.'"' 


*  V  Ep  (Op)  in  margine :  ,Haec  fuit  Marina'. 

^  uuncquam  Us.  —  "  predicaverit,  teuuerit  aut  asseruerit  Ep,  Op.  —  '  aser.  Vdb.  — 
■^  inponitur  Vdn.  —  'vellent  M;  wellet  Vdb.  —  "■  esse  falše  Us;  falše  se  Ep,  Op.  — 
"  inportat  Vdn.  —  °  renunciac.  Vidb ;  v  M  za  tím  mylné  s.  —  p  rukopisy  i  Ep,  Op; 
mají  mylné  tentam.  —  i  atestát.  Vdb,  Us.  —  ■■  sivé  sint  falsa  Ep,  Op.  —  ^  ego  dixi 
Cpi,  Vdb.  —  *volo  iurare  Cpi.  —  "attestat.  Cpi,  Vdn,  Vidb,  Us.  —  ^neque  Ep,  Op; 
ve  Vdn  cliybí.  —  *  chybí  v  Cpi,  Us,  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  —  "  aut  Ep,  Op.  —  y  resili- 
erunt  Us.  —  ^  dixerunt  Us.  —  ^*  quod  homo  supponendo  se  Us.  —  ^^  supponendo,  si  in 
ecclesia  daretur  homo  vere  innocens,  is  si  confiteretur  Ep,  Op.  —  '^'^  meretur  M,  Vdb, 
Cpi,  Vidb.  —  ^^  c/iybí  v  Us.  —  ^^  jen  ve  Vdn.  —  "adduxit  quidem  Us.  —  s^°  ex  Ep, 
Op.  —  •''' imposuerunt  Us,  F/rf6 ;  inposuerant  Vdn.  —  "  librum  ad  lectum  Us.  —  ■''' sub- 
traxi  Us.  —  "  cooperto  Vdb.  —  """  probant  Ep,  Op.  —  ""  sanctam  quandam  Us.  — 
°°quod  fuerit  Ep,  Op.  —  pp  v  M  c  doplněno  nad  řádkem;  aducti  Cpi.  —  iifuerant  Ep, 
Op.  —  "  oppinione  Cpi,  Vdn.  —  ==  Vicleff  Cpi;  Wicleff  Frfft;  Wy  Vidb;  Wiklef  Us;Wi- 
kleff  Vdn;  Wickleff  Ep,  Op.  —  ^^ zde  končí  Us.  —  ""remanserunt  heri  Vdn,  Cpi;  re- 
mans.  vero  Vidb,  kde  heri  chybí.  —  ^^  ut  Ep,  Op.  —  "'"^  chybí  v  Ep,  Op.  —  """"ve  Vdb 
odtud  další  část  čte  se  až  na  l.  20  Jako  samostatný  list  se  zvláštním  začátkem  tohoto 
znéní:  Graciosissime  benefactor  in  Chi-isto  Ihesu  amantissime.  Adhuc  ex  quo  per  dei 
graciam  possum  scribere  vestre  gi-acie,  gaudeo  non  modice,  coz  je  začátek  listu  ze  dne 
29.  června  č.  160;  souhlas  ostatních  rkpů  dovoluje  souditi,  ze  jest  to  omyl,  a  ze  i  další 
část  náleží  k  dopisu  tomuto. 

2  V  Životech  otců  zmínky  podobné  nenacházím.  -  ^  V  Životech  otců  vypravuje  se 
to  o  sv.  Marině;  v.  Smetánka  VUSp.  1905  č.  I.  str.  SI.  —  '  Dne  21.  června. 


298  C.  143.     1415,  Juni  22. 

Palecz^''  venit*ad  meam  postulacionem,  quia  volebam  sibi  confi- 
teri  et  petivi  commissarios "  veV^  hortatores,  quod  ipsum  michi  darent 
vel  unum  alium.  Et  dixi:  „Palecz  est  precipuiis  adversarius,  volo  sibi 
confiteri;  vel  detis  michi  alium  ydoneum  virům,  rogo  propter  deum". 
Et  factum  est.  Confessus  sum  ^'  cuidam  doctori  monacho,  **  qui  pie  et 
valde  pulchre'"'  me  audivit,  absolvit  et  suasit,^^  sed  non  iniunxit,  sicuť" 
et  alii^^  suadebant. 

Palecz  venit^''  et  satis  flevit***una  mecum,  quando  petivi  eum,  ut 
michi  parceret,'''  si  quod  verbum^''  obprobriosum*'  diKi,"""  et  specialiter, 
quod  eum  vocavi  Fictorem  in  scripto.^  Eciam  dixi/"  quod  ipse  est  om- 
nium slédm'k,^°  et  non  negavit*;  et  quomodo^''  in  audiencia,^  me  negante 
articulos  testium,^"*  surgens  dixit:  „Iste  homo  non  timet  deum".  Hoc  ne- 
gavit,  sed  dixit  pro  certo,  et  vos  forte  audivistis.  *  Dixi  sibi  eciam,  quo- 
modo  in  carcere  dixit  coram  comissariis,'''  quod*  „a  tempore  nativitatis 
Christi  nullus  hereticus  scripsit  periculosius  ^'  contra  ecclesiam^*  preter*" 
Viclef,'^  quam^"  tu".'"' 

Item  dixit, "^  quoď^'  „omneš,  qui  sermonem ^^  tuum  visitaverunt,  šunt 
infecti^  errore^  illo  de  sacramento  altaris".  Negavit,  dicens:  „Non  dixi 
omneš,  sed"  multi." "  Sed  pro  certo  dixit.''  Et  quando^  ego  reprehendi  eum 
dicens:  „O  magister,  quam  gravem  iniuriam  facis,  omneš  vocans  audi- 
tores^  meos  *  erro*neos ! "  *Et^  postea  suadebať'  michi,  sicuť  et  alii.  Et 
semper  dicit,  quomodo*"  multa  malá  per  me  et  per  meos  šunt  facta.  Dixit 
michi  eciam,  quomodo  literám'"  habent,'  que  scripta  est""  ad  Boemiam," 

*  V  M  in  marg.  červeně :  ,Palecz'.  —  **  V  M  in  marg.  červené :  ,Confes- 
sus  est  Magister'.  —  **  V  M  in  marg.  červeně :  ,Palecz  fleviť. 

yy  Paletz  Ep,  Op.  —  ^^  coniissarios  Cpi,  Vdb.  —  ^^  et  Vidb.  —  ^^  suum  Vdb.  —  *''  pul- 
cre  Cpi,  Vdb,  Vdn.  —  ^^  swasit  M,  Vidb.  —  ^f  sicud  Cpi,  Vdn.  —  ^^  aliis  swadeb.  M.  — 
'^  v  M  připsáno  touž  rukou  červeně  mezi  řádliy.  —  ^'  parceret  michi  Cpi.  —  ^^  chybí 
v  M.  —  ^'  opprobriosum  Vdb,  Ep,  Op.  —  *"'  dix  M ;  dixi  sibi  Cpi;  contra  eum  dixissem 
Ep,  Op.  —  ''"dixi  sibi  Cpi.  —  ^°slednyk  M,  Cpi,  Vdb;  slediuck  Ep,  Op.  —  ^p  quod  Ep, 
Op.  —  ^'i  v  M  za  tím  škrtnuto  sure.  —  ^"^  comraissariis  Vidb.  —  ^^  contra  eccl.  pericul. 
Vidb.  —  ^'  cent.  ecelesiam  perri  M,  načež  následuje  chybné  et.  —  ^"  quam  Ep,  Op.  — 
»^  Vikleff  Cpi;  Wikleff  Vdb,  Vdn ;  Wi  Vidb ;  Wicleff  Ep,  Op.  —  ^'^-  et  Ep,  Op.  —  ^^  tu,  scilicet 
(to  nad  řádkem)  Hus  Cpi.  —  ^y  jen  v  Cpi,  Ep.  Op.  —  ^^  sermones  M.  —  ^  infecti  šunt 
Cpi.  —  ^  errorero  M,  ale  hned  opraveno  podtržením  ro.  —  '^  chybí  ve  Vdb.  —  ^  y  Cpi 
za  tím  .škrtnuto  scilicet.  —  ^  quoniam  M.  —  ^  auditores  vocans  Vdb.  —  "v  Ep,  Op  před 
tím :  Nihil  respondit.  —  ■>  swadebat  M,  Vdb.  —  '  sicud  Cpi,  Vdn.  —  ^  quod  Vidb,  Ep,  Op. 
—  '  haberent  Vdn ;  liabeat  literám  Ep,  Op.  —  '"  ve  Vdb  dvakrát;  sit  Ep,  Op.  —  "  Bo- 
hemiam  Ep,  Op. 

*  Totiž  ve  spise  Contra  Palecz,  kde  ho  tak  nazývá  pro  zkrucování  výroků.  —  ®  Tuto 
výtku  činí  mu  Hus  již  v  prvních  listech  žalářních,  srvn.  č.  104.  —  '  Ve  zprávě  Petra 
z  Mladoňovic  není  o  tom  zmínky,  ale  poněvadž  Hus  praví,  že  šlo  o  výpovědi  svědecké, 
týká  se  patrně  slyšení  z  5.  června,  kdy  čeští  páni  nebyli  přítomni.  —  ^  O  tomto  vý- 
roku Palcové  mluví  Hus  nepřímo  již  v  listě,  psaném  počátkem  ledna  (v.  č.  108);  určitě 
naznačuje  ho  dne  9.  června  (v.  č.  126);  že  Wyclif  jest  největší  kacíř  na  světě,  říkával 
Páleč  častěji;  srvn.  Antihus  80,  De  eccl.  227*.  —  "  Také  to  vytýká  Hus  Pálčovi  již  dne 
3.  ledna  (č.  104)  a  znovu  9.  června  (č.  126).  —  ^"Neznámo,  o  jaký   list  jde. 


C,  143,  144  145.     1415,  Juni  22.  —  Juni  22—23.  —  Juni  23.  299 

in  qua  scribitur,  quod   ego   sub   nota,"   jBuoh"   wšemohúcí' ■'   cantavi   in 
castro'^  duos  versus  de  vinculis.'^ 

Propter  deum,  servetis  literas,  nulli  clerico  detis  ad  portandum.  Do- 
mini'' caute  in  aliquibus  conservenť  secularibus  instrumentis.''  Signifi- 
cetis  michi,  si  domini  equitabunt  cum  rege.'*  Semper  Christus  Ihesus' 
tenet  me*  per  suam  graciam"  in  proposito''  priori/ 

V M  červený,  ve  Vdb,  Vdn,  Vidb  a  Cpi  černý  nadpis:  ,Insinuat  de  mul- 
tiplicitate  exhortatorum  suadencium,  ut  abiuraret,'*'  et  qualiter  confessorem " 
ad  sui  postulacionem  sibi  dědit  concilium,^'  et  de  collacione'  cum  Palecz'. 
Nadpis  v  Ep  (Op)  jest  původu  pozdního. 


144. 

Přátelé  v  Kostnici  Husovi:  odpovídají  na  dotaz,  budou-li  páni  provázeti 
krále  Zikmunda  na   výlete  do  okolí  Kostnice,  a  žádají  bližších  zpráv 

o  setkání  s  Palcem. 

[V  Kostnici,  1415,  Juni  22—23.] 

Ztracen  a  není  o  něm  ani  bezpečných  zmínek,   nutno   ho   toliko  před- 
pokládati k  porozumění  souvislosti  mezi  čísly  143  a  145. 
Viz  Novotný,  Listy  Husovy  str.   77. 


145. 

M.  Jan  Hus  panu  Janovi  z  Chlumu :  lící  setkání  s  Palcem  a  úklady  Mi- 
chala de  Causís,  pro  něz  vybízí  k  opatrnosti,  a  povzbuzuje  sama  sebe 

slovy  Písma  k  vytrvalosti. 

[V  Kostnici] ,  v  žaláři  u  Bosáků^  [1415],  Juni  23./ 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (^  M)  str.  90 — 92 ;  rkpis  dvorní  knihovny  ve 
Vídni  4524  (=  Vdn)  f.  84'— 85;  rkpis  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  f.  155' 
až  156' ;  rukopis  téže  knihovny  4916  (=  Vdb)  f.  17' — 18' ;  rkpis  univ.  knihovny 

°Bóh  M,  Vdb.  —  Pvšěmohúcí  Vdb,  Vdn.  —  ^Domini—  instrumentis  chybí  v  Cpi. 

—  ''se  conservant  Ep,  Op ;  servent  Vdb.  —  ^  Cristus  Jesus  Vdb ;  Jesus  Christus  Ep,  Op. 

—  ^  chybí  ve  Vidb.  —  "  misericordiam  Vdn.  —  "■'  Ep,  Op  dodávají :  Johannes  Hus  in  spe 
servus  Jasu  Cliristi.  —  *  abiuret  Cpi,  Vdb,  Vidb.  —  =*  ve  Vdn  opraveno  z  confessus  při- 
psáním rem.  —  y  consilium  Vdn.  —  ^  collocucione  Vdn,  Vidb,  Cpi. 

"  Známá  píseň,  v.  Nejedlý,  Začátlty  Hus.  zpěvu  zvi.  183  n.  —  '■'  GottUeben.  — 
^^ Píseň  Husova  není  známa.  —  ^^  Zikmund;  jde  asi  o  cestu  na  statefí  Richenthaliw 
u  Kostnice,  niitoliv  o  chystanou  cestu  do  Španél;  v.  Novotný,  Listy  Husovy  77.  — 
"^Míněno  asi  odhodlání  neodvolávati,  o  němž  v.  c.  140. 


300  C.  145.     1415,  Juni  23. 

XI  D  9  (=  Us)  f.  204'  (neúplně  a  smíchán  s  jinými) ;  rkp.  kapit.  N  48  (=  Cpi) 
f.  76' — 77 ;  jiný  rkp.  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  F  5' — F  7'  =  část:  O  sancte  deus  —  est  in  celis  Crispinus  Acta 
mart.  139  =  Actiones  f.  32—32'  =  Camerarius  str.  226  =■  Op  I  f.  66'— 67' 
č.  XXX  =  /'  str.  85—86  č.  XXX.  Fragmenty  má  v.  d.  Hardt  IV,  342—343;  = 
Seyfried  88—90  =  Seyfried-Mylius  str.  208—210.  Palacký,  Docum.  str.  129 
až  131    č.  82. 

Český  překlad  Mareš  str.  214—216  č.  87  ^- str.  242—244  č.  87^  =^  str. 
189—140  č.  87^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  125—129  c.  44  =  Flajš- 
hans,  Listy  str.  138—140   č.  LXXXVIL 

Že  list  psán  panu  Janovi  z  Chlumu,  nikoli  všem  přátelům  v  Kostnici, 
ukázal  Novotný,  Listy  Husovy  str.  75  n. 

*  Arnice  ^  karissime  ^ !  Sciatis,  "^  qiiod  Palecz '  swadendo  '^  dixit,  quod 
confusionem  abiuracionis  non  deberem  curare,  sed  bonům,  quod  prove- 
nireV  advertere,  Cui  ^  dixi :  „Maior  est  confusio,  condempnari  et  comburi, 
quam  abiurare;  quomodo  ergo  ego-  timeo  confusionem?  Sed  dicatis 
michi''  consilium  vestrum,  quid  vos  velletis'  facere,  quando  de""  certo 
sciretis,  quod  non  tenuistis  errores  ascriptos '  *  vobis  ?  Velletis '  ne  abiu- 
rare?" Qui  respondit:  „Grave  est",  et  čepit  flere.  Multa  aiia  sumus  lo- 
euti,  que™  reprehendi."  Michael,^  pauper  homo,  fuit  aliquociens  aute  car- 
cerem  cum  deputatis,^  et"  quando  ego  fui  cum  deputatis,"  ipse  dixit  ad 
custodes,  quoď"  „cum  dei  gracia  iam"*  istum  čito""  hereticum  combure- 
mus,  propter  quem  ego  multos  florenos  expendi."  Scitote,'  quod  per  istud 
scriptum  non  opto  vindictam  in  eo,*  quam"  comisi''  deo,  et  rogo  pro 
ipso  deum  affectanter. 

Adhuc  hortor,  quod"'  cauti  sitis  cum  literis.  Michael  eciam  disposuit, 
quod  nullus  iam"  intromittitur  ante  carcerem;  nec''  uxores  custodum^ 
intromittuntur/  O  sancte  deus,  quam  latě  potenciam  et  crudelitatem  ex- 
tendit^'  Antichristus !  Sed  spero,  *quod  abreviabitur ''"  potencia  sua,  et 
amplius  denudabitur  iniquitas  eius"  in  fideli  populo.  " 


dd 


^  V  Ep  (Op)  předchází:  Salus  a  Jesu  Christo;  v  Cpi  vynecháno  místo  pro  iníciálku, 
napsanou  jen  zatímně.  —  ^  Amici  karissimi  Vidb,  ale  nad  posledním  i  nadepsáno  e.  — 
^Eciam  scitote  Us,  jenž  tím  začíná.  —  ^  suadea.  Cpi,  Vidb,  Ep,  Op.  —  ^  proveaiet  Vdb ; 
provenerit  Cpi;  perveniret  řJs;  veniret  Vdn,  Vidb.  —  'Cui  ego  Ep,  Op.  —  -  ero  ego  Us; 
ve  Vdb  ego  chybí.  —  ^  chybí  Vdn.  —  '  veletis  Us.  —  ^  chybí  v  Ep,  Op.  —  '  ascriptas  Us; 
asscript.  Ep,  Op.  —  "  quem  Vdn,  Vidb,  M.  —  "  reprehendi  etc.  Vdn,  Us,  jenž  další  až 
po  Deus  (v  pozn.  ee)  vynechává;  další  (Michael  —  affectanter)  chybí  i  ve  Vdb.  —  °  et 
—  deputatis  chybí  ve  Vidb.  —  p  Nos  Ep,  Op,  —  i  chybí  v  Cpi.  —  "■  čito  istum  Cpi,  Vidb ; 
istum  heret.  čito  Vdn ;  istum  heret.  paulo  post  Ep,  Op,  —  =  Scito  autem  Ep,  Op.  —  *  de 
eo  Ep,  Op.  —  "  eam  enim  Ep,  Op.  —  "  commisi  Vidb,  Ep,  Op.  —  '''  ut  Ep,  Op.  —  ""  chybí 
ve  Vdb.  —  y  nec  —  intromittuntur  chybí  v  Cpi.  —  ^  ve  Vdb  opraveno  z  custod.  uxor.  — 
^^  ve  Vdn  opakováno.  —  ^b  abbrev.  Cpi,  Ep,  Op.  —   "  sua  Vdn.  —   '^'^  populo   suo  Vdn. 

'  Stepán  z  Pálce.  —  -  Michal  z  Německého  Brodu  (de  caiisis).  —  ^  Zvolení  z  jed- 
notlivých národů  koncilu. 


Č.  145.     1415,  Juni  23.  301 

Deus^^  omnipotens  confirmabit  corda  suorum  fidelium,"  quos  elegit 
ante  mundi  constitucionem,^"  ut  accipiant  inmarcescibilem  glorie  coro- 
nam.''''  Et  furiat,"  quantum  velit,  Antichristus,  non  ^^  prevalebit  contra 
Christum,  qui  illum  „interficiet  spiritu"  oris  sui",  ut  ait*  apostolus.""" 
Et  tunc-  „liberabitur  creatura  a  servitute  corrupcionis  "^  in  libertatem 
glorie  filiorum""  dei",  ait  apostolus,"""  subdens°°:  „Nos*^  ipsi  intra ''''  nos 
gemimus  adopcioiiein  filiorum  dei,  expectantes  redempcionem  corporis 
nostri". 

Valde  me  consolatur  illud  verbum  salvatoris  nostri^:  „Beati  eritis, 
cum  vos  oderiiit  homines  ef"  cum  separaverint  vos  et  exprobraverint 
et  eiecerint  nomen  vestrum  tamquam  malum  propter  filium  hominis, 
gaudete  eť'  exultate:  ecce  enim  merces  vestra  multa  est  in  celis".  Luče'' 
VI.''''  Bona,  ymo"  optima  consolacio''  seď*  gravis,"  non  ad  intelligen- 
dum,  sed  ad  plene  sustinendum,  scilicet  gaudere  in  illis  tribulacionibus. 
Ulam  regulam  tenuit  cum  apostolis'""'  aliis  Jacobus,  qui  dicit^:  „Omne 
gaudium  existimate,  fratres  mei,  cum  temptaciones "  varias  incideritis, 
scientes,  quod  probacio  vestre  fidei  pacienciam   operatur,   paciencia  au- 

ivd.i  tem  opus  perfectum  *habet".  Pro  certo  grave  est  inperturbate ""  gaudere, 
et  omne  gaudium  existimare  in  variis  temptacionibus/"  Levé  est  loqui 
et  illud  exponere,  sed  grave  implere,"^'"  cum""  pacientissimus  et  fortissi- 
mus  miles,  sciens,  quia"'  tercia  die"   resurget,   per  mortem   suam   vin- 

7Cp!  cens  *inimicos  et  redimens"''  a  dampnacione   electos,""   post   cenám  ulti- 

92 M  mam*"  turbatus  est  spiritu,  et  dixit":  „Tristis  *est  anima  mea  usque^" 
ad  mortem".  De  quo  dicit  ewangelium,  quod  čepit  pavere,  tedere^''  et 
mestus  esse,  ymmo  factus"  in  agonia,  est^'  ab  angelo'"  confortatus.^° 
„Cuius  sudor  factus  est  tamquam  gutte  sanguinis '''  decurrentis  in  terram. 

viiii)  lUe  tamen,  sic  turbatus,  *dixit  suis"'  fidelibus"':  „Non"  turbetur  cor  ve- 
strum, neque  formidet".  Non  turbetur  propter   mei   brevem   absenciam, 

'  Vlil)  neque  formidet  seviencium  *  crudelitatem,  quia  et*""  me  *  eternaliter  ha- 
bebitis  et^'  crudelitatem  seviencium  vincetis. 

Unde  illum  ducem  ef  regem   glorie   aspicientes   sui   milites,   certa- 


*  V  M  in  marg. :  ,litých'. 

^«  zde  zase  počíná  Us.  —  "  fidelium  suorum  Vdn.  —  ^^  construccionem  Us.  —  ^^  coro- 
nam  etc.  Us,  Jenž  tu  končí.  —  "  faciat  Vidb.  —  ^^  tamen  non  Ep,  Op.  —  "  in  spir.  Vdn, 
Vidb.  —  ■"">  appost.  Cpi.  —  "^  corumpcionis  M.  —  ""  y  Cpi  opraveno  z  filiorum  glorie. 
—  °°  v  M  sub  na  konci  řádku,  načež  teprve  za  škrtnutým  per  následuje  dens.  —  pp  v  M 
opraveno  z  intra  nos  ipsi.  —  'i^  et  Luc.  Vl*°:  Cum  Cpi.  —  i4  Vl°  Vdn;  v  Cpi  chybí.  — 
■■"^  ymmo  Vdn,  Cpi;  imo  Ep,  Op.  —  '^  salutacio  Cpi.  —  *'  in  tempt.  Vidb,  Cpi,  Ep,  Op.  — 
""  in  perturbacione  Vdb.  —  ""  tentacionibus  Vidb,  Ep,  Op.  —  ^^^  inplere  Vdn.  —  ="'  siqui- 
dem  Ep,  Op.  —  Jy  quod  Ep,  Op.  —  "  die  tercia  Cpi,  Vdb,  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  —  ^^  re- 
diens  Vdn.  —  "  ellectos  Vdb.  —  ^'^  et  tedere  Vdn.  —  *^  factus  est  M.  —  ^^  cliybí  v  M. 
^^v  M  ciiybí;  ab  ang.  confirmatus  est  Ep,  Op.  —  ^"^  saguinis  M,  Vdb;  sangwinis  Cpi. 
^'  ve  Vdb  in  marg.  —  ^^  chybí  ve  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  —  "'  ut  Ep,  Op. 

'  2.  Thes.  2,  8.  —  ^  Rom.  8,  21.  —  ^  Rom.  8,  23.  —  '  Luc.  6,  22—23.  —  « Jac.  1,  2—4. 
=  ''Mat,  26,  37—38;  Marc.  U,  33—34.  —  ^'  Luc.  29,  43.  —  '' Joh.  14,  27. 


302  C.  145.     1415,  Juni  23. 

men  magnum  habuerunt.  Traiisierunt  per  ignein  et  aquain,  et  salvi  facti 
šunt,  et  coronam  acceperunt  a  domino  deo,  de  qua  Jacobus  in  canonica 
dicit  '^ :  „Beatus  vir,  qui  suffert  temptacionem,^'"  quia  cum  probatus  fuerit, 
accipiet  coronam  vité,  quam  repromisit  deus  diligentibus  se". 

Ista  *  corona,^"  spero  firmiter,  f aciet  me  dominus  participem ""  una 
vobiscum,  zelatores  **  veritatis  ferventissimi,  cum  omnibus,  qui  firmiter 
et  "^  perseveranter  amant  dominům  Ihesum  Christum,  qui  passus  est  pro 
nobis,  nobis  relinquens  exemplum,  ut  sequamur  vestigia  eius.  Ipsum 
oportebat  pati,  ut^^  ipse  ait,'^  et  nos  oportet  pati,^''  ut  compaciantur  mem- 
bra  capiti,  quia  aiť*:  „Si  quis  wlt  venire  post  me,^**  abneget  semet" 
ipsum,  et^'  tollat  crucem  suam  et  sequatur  me.^'"  O  piissime  Christe, 
trahe  nos  debiles  post  te,  quia,  nisi  tu  nos^"  traxeris,  non  te  sequi  pos- 
sumus.  Da  fořtem  spiritum,  ut  sit  promptus,  et  si  caro  sit  infirma,'^  tua 
gracia  preveniat,^''  mediet^''  et  sequatur,  quia  sine  te  nichil  possumus 
facere,  et  presertim  propter  te  ad  mortem  crudelem  ire.  Da  spiritum 
promptům,  cor  impavidum,^"  fidem  rectam,  spem  firmám,  caritatemque 
perfectam,  ut  pro  te  exponamus  pacientissime  et  cum  gaudio  vitam  no- 
stram.  Amen. 

Scriptum  in  carcere  in  vinculis,  in  vigilia  sancti  Johannis  Baptisté,'^ 
qui  in  carcere  et"  in**  vinculis  propter  correpcionem  nequicie  est  deco- 
latus,'-'  qui  dignetur  orare  pro  nobis ''^  dominům  Ihesum  Christum.  Amen.*'^ 

V  M  červeně  psaný,  ve  Vdb,  Vdn,  Vidb  a  Cpi  černě  psaný  nadpis:  ,In- 
sinuat  exhortaciones '"^  se  ad  abiuracionem  inducere  volencium  et  se  in*"* 
scripturis  sacris  in  proposito  et  constancia ''^  confirmat  et  consolatur ''*  et  orat 
pro  confirmacione'.^"  V  Us,  jenž  se  hezprostředně  připojuje  k  tomu,  co  má 
z  c.  143  (,archiepiscopi  abiuraverunť),  nadpisu  není.  Nadpis  v  Ep  (Op)  jest 
původu  pozdějšího. 


*  V  M  nadepsáno  ,Této\  —  **  V  M  in  marg.  ,simul,  horliví'. 

""^  tentaciones  Ep,  Op.  —  ^"  sancta  cor.  Cpi.  —  *°  participare  Vdn,  Vidb.  —  ^^  chybí 
ve  Vidb.  —  *p  ut  —  pati  chybí  ve  Vdn.  —  ^"^  post  me  venire  Vdb.  —  ^"^  se  Vdn,  Vidb,  Cpi. 

—  ^^  chybí  v  Ep,  Op.  —  ^*  ve  Vdb  za  tím  škrtnuto  Opiss.  —  ^"  chybí  v  rkpech  mimo  Cpi. 

—  *'■  perveniat  Vdn.  —  **  meditet  Cpi.  —  ^^  inpavidum  Cpi,  Vdn.  —  »y  decollatus  VidO, 
Ep,  Op.  —  ^^pro  nobis  orare  Vdb.  —  ^^  v  Cpi  chybí;  Ep  a  Op  dodávají:  Johannes  Hus 
in  spe  servus  Jesu  Christi.  —  '"^  nes  na  rasuře  Vdn ;  exhortantes  Cpi.  —  ""^  ex  Vdn, 
Vidb.  —  ^^  'vcí  constancia  Vdn.  —  '°^  ve  Vdn  opraveno  ze  sonsolatur.  —  ^^  confirmacione 
etc.  Vidb. 

'-Jac.  1,  12,  —  '^Marc.  8,  31.  —   ''Mat.  16,  24,  —   '' Srvn.  Mat.  26,  41.  —    '-Dne 
23.  června. 


Č.  146,  147.    1415,  Juni  23.  —  Juni  24.  303 

146. 

Petr  z  Mladoňovic  a  Jan  Kardinál  z  Rejnstejna  (?)  Janovi  Husovi:  dá- 
vají zprávu  o  odsouzení  jeho  knih. 

[V  Kostnici,  1415,  Juni  23 J 

Ztracen.  Zmínka  o  něm  (ex  hesterna  litera)  pouze  v  c.  149,  z  níž  také' 
lze  souditi  o  data  a  obsahu;  pro  datum  svrchu  uvedené  svědčí  i  český  list 
ze  dne  24.  června  (č.  147),  psaný  pod  dojmem  oné  zprávy. 

Viz  Novotný,  Listy  Husovy  str.   78. 


147. 

M.  Jan  Hus  přátelům  v  Čechách:  napomíná,  aby  se  nelekali  odsouzení 
jeho  knih,  uváděje  příklady  podobné,  a  vybízí  k  stálostí,  ukazuje  na  při- 
klade Jana  XXHI.  zvrhlost  sboru. 

[V  Kostnici],  v  žaláři  [u  Bosáků,  1415],  Juni  24. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  75 — 78;  rkpis  dvorní  knihovny  ve 
Vídni  4524  (=-Vdn)  f.  120— 121' ;  rkpis  téže  knihovny  4557  (Vidb)  f.  142 
až  144';  rkpis  téže  knih.  4902  (=  Vnb)  f.  103'— 104';  rkpis  téže  knih.  4519 
(=  Vndb)  f.  169—171;  rkpis  univ.  knih.  XI  D  9  f=  Us)  f.  216'— 218' ;  rkpis 
kapit.  knih.  N  48  (=  Cpi)  f.  94'— 96';  rkp.  křižovnický  XXII  A  4  (=  Cr)  str. 
406 — 412;  rkp.  Freiberský  (=^  Fr)  f.  105 — 107';  jiný  rukopis  zastupuje  tisk 
Passionálu  Jenského  f=  J).  —  Latinský  překlad  místa  ,To  pamatujíce  — 
obroky  prodával'  v  rkpe  Vídeň.  4313  (^  Vidn)  f.  282'— 283  (z  tisku?). 

Passionál  Jenský  f.  39' a — 40b  =^  vydání  Mladoňovice  z  r.  1525  (El) 
f.  A  3'— A  6  =  Heremíra  f.  B  V—B  VH'  =  Postilla  1563  f.  245—246  =  Po- 
stilla  1564  f.  216'— 217'  =  vydání  živ.  Husova  v  16.  stol.  f.  B  5'—B  7';  ČČM 
1848  sv.  I.  str.  408—410  (z  Cr)  =  Českobratr.  hlasatel  1849  č.  101  str.  571; 
Erben  III  str.  284—286  č.  11  (z  Vidb  a  M)  =  Duch  Jana  Husi  str.  187—190 
č.  11;  Palacký,  Docum.  str.  131—133  č.  83  (z  Cpi,  Cr,  M,  Vidb)  =  Mareš, 
Listy  str.  217—219  č.  88  =  str.  245—248  č.  88""  =  str.  141—142  č.  88' 
(=  Horálek,  Listy  ze  žaláře  str.  14 — 17)  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  130 
až  135  č.  45=  Flajšhans,  Listy  141—143  č.  LXXXVHI ;  Flajšhans,  O  mu- 
čenících  str.   7 — 11  č.  2  (z  J  a  M). 

Latinský  překlad  Třes  epistolae  f.  A5'—A8  č.  2;  Epistolae  f.  D  4'  až 
D6'=^Acta  mart.  str.  132—136  =  Actiones  et  monim.  (1560)  f.  30'— 31' 
==Megalander  (1586)  f.  F  2—F  4' =  Camerarius  (1605)  str.  220—224  č.  8; 
malý  frgm.  Ant.  et  const.  conf.  G  7' ;  Op  I  f.  61—61'  č.  XIII  =  Op  P 
str.  78—79  c.  XIII;  zlomek  v.  d.  Hardt  IV.  343;  Palacký,  Docum.  str.  134 
až  135. 


304  C.  147.     1415,  Juni  24. 

Mistr'  Jan  Hus,''  v  naději  sluha  boží,  všem"  věrným,''  jenž'  boha 
a  jeho'  zákon  milují^  a**  budu  milovati,  žádost'  svú, ♦aby"  v  pravdě 
přebývali,'  v  milosti""  boží"  prospievali°   a   do''   smrti   statečně   stáli.'' 

Najmilejší!  **  Napomínám  vás,  aby'  se  nelekah,  ani  sě '  ustrašiti  dali 
proto,  že  sú*  mé  knihy"  k  upálení "^  odsúdili."  Pom*něte,  žeť"  sú^  sva- 
tého *  Jeremiáše'  pro*rocstvie,''  jež  jesť'''  buoh"  kázal  psáti,  spáliU,'''' 
a  však  sú"  toho,  což  jest"  prorokoval,"'^  neušli,''''  neb"  po  spálení''''  ká- 
zal jemu  *pán  buoh"  túž  řeč™"'  a  ještě""  viece""  přidav,  popsati.  Jakož 
sě''''  stalo:  on'*''  pravil,  sedě'"''  u''  vězení*'  a  Baruch""  svatý  psal,  jenž 
byl  jeho^"  písař"*;  toť"''  psáno  sto*jí  ***  Jeremie '  36."'  Také"  v  kni*hách'"= 
Machabeorum  *****  psáno  -  jest,  že  sú*"*  páhli'"  zákon"  boží''' a*'"  ty,  kte- 
říž sú"**  jej''''  měh,  mučih."'  Potom  v  Novém"''  zákoně  svaté ''' páhli  sú """ 
s  knihami""  *božieho"''   zákona.   Také   kardinálové  tupih  sú""  a  pálili"'' 

*  Ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou :  ,salutacio'.  —  **  Ve  Vndb  in  marg. 
jinou  rukou :  ,Narracio,  o  čem  píše'.  —  ***  V  M  in  marg.  červené:  ,Non  ha- 
buit  librum,  sed  stát  Jeremie  36,  ideo  non  imputa  de  quota'.  —  ****  Ve  Vnb 
in  marg.:  ,1'  Machab.';  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  , stojí  psáno'. 

^  v  Us  červené.  —  *' H.  Vdn.  —  <=všěm  M,  Vndb.  —  ''věr.  Čechóm  Vndb;  ve  Vidb 
Čechóm  in  marg.  —  ^  jenž  (gienž)  Vndb.  —  f  jeho  (gieho)  M,  Vndb,  Cpi.  —  ?  chybí  ve  Vndb. 

—  ■>  i  Cr.  —  •  ve  Vidb  oprav,  ze  žádosti.  —  ^  žád.  svú  vzlíazuji,  aby  Cr;  žádost  svú  vzlía- 
zuje,  aby  J,  El;  žádost  svú  i  modlitbu  nestatečnú,  abyste  Vndb.  —  ^  Jen  ve  Vidb,  kde 
omylem  před  to  naznačeno  pod  textem  doplněné  v  milosti  boží  prospievali.  —  ™  a  v  mil. 
rlipy  mimo  Vidb.  —  "  božie  Vndb,  Fr,  Cpi,  lide  doplněno  nad  řádfiem;  v  M  za  tím  škrt- 
nuto přě.  —  °  přebývali  Cpi,  J.  —  p  a  až  do  Cr.  —  'i  ve  Vnb  před  tím  s.  —  ^  abyste  Cpi, 
Cr;  abyste  J,  El.  —  ^v  Cpi  chybí;  ustrašiti  se  Vidb.  —  *jsú  Fr;  žeť  sú  Cr.  —  "  kniehy 
Cpi,  Us,  Fr;  kniežky  Cr.  —  ^  upálenie  Fr.  —  *  otsúdili  Us;  Vndb  in  marg.  dodává: 
jako  za  bludné.  —  "že  Vdn,  El.  —  ^  jsú  Us,  Fr,  J.  —  ^Jeremiáše  M,  Us,  Vdn,  Vdn, 
Vndb.  —  ^^  proroctvie  Vdn,  Vndb,  Fr,  .J,  M,  kde  opr.  z  proroctví.  —  ^^  jenž  jest  Us,  Fr; 
kteréž  jesti  Cr;  jěž  jest  Vnb;  jiež  jest  Vndb  a  nad  tím  jinou  rukou  kteréž.  —  "^"^  bóh 
M,  Vnb,  Vdn;  pán  bóh  Cr;  kázal  buoh  J.  —  "^^  ve  Vndb  nad  tím  jinou  rukou  sú.  — 
'^^jsú  Us,  Fr;  tu  J,  El.  —  "jest  Vndb.  —  ss  y  Cpi  oprav,  z  prolrokoval.  —  •'•' neužli 
Vdn.  —  "  nebo  Cr.  —  ^^  v  M  oprav,  ze  spálenie,  jak  má  i  Fr.  —  "  bóh  M,  Vnb,  Vdn,  Cr. 

—  M™  řeč  Cpi,  Vdn,  Vidb,  Vnb,  Cr,  Fr.  —  ""  ješce  Cpi.  —  °°  větči  Us.  —  pp  se  M,  Cr,  Fr, 
J.  —  i<i  an  Vdn;  a  on  Fr.  —  '■'' sedě  M,  Vnb,  Us.  —  ^^  chybí  v  Cpi.  —  "  vězenie  Fr; 
další  a  mezi  řádky;  v  žaláři  Vndb.  —  ""  Baruth  Vidb;  další  svatý  chybí  ve  Vnb;  svatý 
Baruth  Cr.  —  ^^jenž  jest  byl  jeho  Us;  jenž  jest  byl  jeho  Vndb.  —  *'^píssař  Cpi.  — 
""to  Vidb,  Vndb,  Cr.  —  >y  XXXV°  neb  XLV°  Cpi,  Fr;  35  vel  LXV  ř7s;XXXVlI  vel  XLV 
Vnb;  jest  (místo  stojíj  v  jeho  kniehách  v  třicáté  šesté  a  ve  čtjTydcáté  páté  kapitulách 
Cr;  stojí  Jerem,  ve  třidcáté  a  v  páté  aneb  ve  čtyridcáté  a  v  páté  kapitole  J,  El.  — 
"  Také  —  zákon  boží  chybí  ve  Vdn.  —  *"^  kniehách  Cpi,  Us,  Vndb,  Fr;  knih.  Machabej- 
ských  Cr.  —  i-d  jsú  Us,  Fr.  —  ''^spálili  M,  Vndb,  Cr,  J,  El.  —  bfbuoží  Us.  —  "^^x  M, 
Cpi,  Cr.  —  ^^  jěj  M,  Vnb,  Cpi.  —  ^''  mučili  sú  J,  El;  ve  Vndb  chybně  změněno  na  mno- 
žiti; Cr:  kteříž  sú  zákonu  božímu  učili.  —  ^^  v  Us  původní  m  škrtnuto  a  nahra- 
zeno skratkou.  —  '''  svaté  v  Nov.  zák.  Cr.  —  *"»  jsú  Us,  Fr,  J;  v  Cpi  chybí;  sú  i 
Cr.  —  i'"  kniehami  Cpi,  Vndb,  Cr,  Fr.  —  ^°  Nového  Cpi.  —  *'p  sú  tupili  Vndb ;  jsú  tup. 
Fr;  tup.  sú  a  ve  Vdn  nad  řádkem.  —  ^i  pál.  sú  M,  kde  za  tím  škrtnuto  h;  ve  Vdn  sú 
škiinuto. 

':Srvri.  Jer.  36,  4  a  d.  —  ■  1.  Machab.  1,  59. 


C.  147.     1415,  Juni  24.  _  305 

'b.i  knihy '"^  svatého  Ře*hore'"  a  chtěh  sú"  všecky''"  spáhti,  ale   pán  buoh" 

skrze'"'  jednoho'''^  jeho'"'  žáka  Petra ^  obránil  jest.''^  Také  svatého''^  Jana 
Cpi  Zlatoústého  sbor  kněžský ''''  dvoj"*  za  kacieřě'^  jest""  potupil,*  a  *však 

pán  bnoh"""  jich  lež  po  smrti  svatého ''^  Jana  jest"  ukázal. 

Tyto  věci  majíce"'  před"''  očima,  nedajte   sebe"'  uhroziti,  aby,  což"'" 

sem""  psal,  nečtli"°  aneb  aby"''  jim  knihy "''  své  dali  k  upálení."""  Pomněte, 
'  E 1  co "  jest  "*  spasitel  milosrdný  nám ""   na  výstrahu   pověděl ""  *  Mat.^  24,"* 

že  před""  súdným  dnem  bude  tak"^  náramné''  trápenie,''"  že  od  počátka 
^idb  světa  *  nebylo,  aniž''^  potom  bude  tak  veliké,  že,''^  by  to  'mohlo'"'  býti,*" 

i  vyvolení'"'  byli  by  uvedeni'"  v  bluď*'";   ale   budu''"   dnové   ukráceni'"" 

pro  vyvolené.'''' 

To''''  pamatujíce,  najmilejší,'''  stójte'''  pevně;   nebť"   ufám'^"   bohu,'''' 

žeť   sě   vás   Antikristova   škola '''^    lekne''"   a''"  nechať ''''   vás''^   u  pokoji, 


'"■kniehy  Cpi,  Us,  Vnb,  Vndb,  Cr,  Fr. —  i"*  svathého  Řěhořě  Us;  svathého  Řehoře 
Vdn;  sv.  Řěhořě  Cpi;  sv.  Řehoře  Vndb;  sv.  Řehoře,  jenž  slovu  Moralium  Cr.  —  ''^  jsú 
Us,  Fr;  ve  Vidb  in  marg.  —  ^^  všecky  M,  Us,  Vdn ;  všicky  Cpi,  Vidb ;  všechny  Cr.  — 
''V  skrze  Cpi,  Vidb,  Vndb.  —  •'"jednoho  Cpi;  jediného  M,  Cr;  v  J  a  El  chybí.  —  ''"jeho 
Cpi;  v  Us  chybí;  žáka  jeho  Vndb.  —  ''yjěst  Vndb,  kde  nad  obránil  nadepsáno  zacho- 
val. —  ^^  svathého  Us,  Vdn.  —  '='*  kn.  sb.  Vndb ;  zboř  kněský  Vdn ;  knězký  Us ;  u  M  na 
rasuře;  zboř  kn.  Cr,  J.  —  "  dvuoj  J;  ve  Vdn  chybí.  —  '^^  ve  Vndb  oprav,  z  kacierské; 
kacieře  Cpi,  Vnb,  Vidb,  Cr,  Fr,  J;  kacéře  Vdn.  —  <"«:  jest  Cpi,  Vndb.  —  "^^  bóh  M,  Vdn, 
Vnb,  Cr;  ve  Vndb  chybí;  milost,  pán  buoh  J,  El.  —  <^'  majicě  M;  jmajíce  Cpi;  před 
očima  majice  Us.  —  '=^  před  M,  Vdn,  Vidb,  Cr,  Fr,  J.  —  "^  sě  Us.  —  '""  co  M,  Cpi.  — 
"=°  sěm  Us;  jsem  Vdn.  —  <^°  ve  Vnb  t  in  máry.  —  <^p  Vndb:  anebo  aby  a  jinou  rukou  na- 
depsáno šte.  —  *=iy  Us  před  tím  škrtnuto  ky;  kniehy  Cpi,  Vndb,  Fr;  své  kniehy  Cr; 
své  knihy  J,  El.  —  "  pálenie  Fr.  —  "  což  Vndb.  —  •=*  ve  Vidb  in  marg. ;  jest  Vndb.  — 
•="  spassitell  milostivy  nám  Cpi;  spassitel  milost,  nám  Vndb;  nám  spasitel  milost.  Vidb, 
Cr;  milostiv,  spas.  nám  J,  El;  milosrd.  spasit,  nám  Us.  —  =^  ue  Vndb  opraveno  k  vý- 
straze. —  '^^  Mt  22  Vnb;  v  Cpi,  Us,  Fr  chybí;  Mathiegie  (oprav,  na  Mathúšej  ve  dvadcáté 
kapitole  a  ve  čtvrté  Vndb;  ve  čtení  svatého  Matúše  v  kapitole  dvadcáté  čtvrté  C/*;  sva- 
tého Matli še  v  čtyřmezcietmé  kapitole  J,  El.  —  «  před  M,  Cpi,  Vidb,  Cr,  Fr,  J.  —  "y  také 
M,  Vdn.  —  "veliké  Vndb.  —  ^^  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  a  svedenie,  kteréž  jest. 

—  ^^ani  Cr;  ani  kdy  Cpi;  aniž  —  bude  ve  Vidb  doplněno  dole.  —  '"s^ne  že  Vndb.  — 
'"'  mohlo  to  J,  El.  —  '^''  ve  Vndb,  Vnb  za  tím  že,  jez  Vnb  škrtnuto.  —  '"*  vyvolenie  Fr; 
vyvolení  boží  Vnb.  —  '"vedeni  Cpi;  svedeni  a  uvedeni  Vndb;  uvedeni  byli  by  Cr.  — 
^"^  ve  Vnb  za  tím  škrtnuto  aby.  —  ''"  budúť  Cr;  ve  Vndb  nad  řádkem  jinou  rukou  do- 
dáno ti.  —  '*"  ukráceni  Us.  —  '•p  božie  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou;  u  M  za  tím  škrt- 
nuto ale.  —  ''I  Tak  Vidb.  —  ''■■  najmilejšie  Fr;  ve  Vndb  m  marg.  jinou  rukou  Čechové. 

—  •'^stójtež  Cr;  stuojte  Fr.  —  '•'neb  Cpi,  J.  —  lí" doufám  Cr.  —  '•^buohu  Us;  pánu 
bohu  Cr.  —  '^'^  v  Cpi  za  tím  škrtnuto  \;  v  M  obě  slova  chybí;  Antichristova  štola  Us; 
Anticristova  scoUa  Vdn;  Antikrystova  šk.  Fr;  Antykristova  šk.  J,  Eí;  Antykrystova  šk. 
Vnb;l\í.  Antylírystova  Cr.  —  ^"^  chybí  v  M.  —  "^y  v  Cpi  za  tím  škrtnuto  v  polgy;  v  M 
chybí. 

^  Srvn.  Vita  Gregorii  Magni  auct.  Johanne  diacono  IV,  69  (Migne,  P  L  75,  221 
až  222).  —  <  Jan  Zlatoústý  byl  z  příčin  čásiečně  politických  odsouzen  dvojí  synodou 
kněžskou  r.  403  a  404;  o  tom  zmiňuje  se  Hus  také  ve  svém  odvolání  ke  Kristu,  v.  č.  46^ 
a  před  tím  v  replice  Contra  Stokes  (Op  I  f.  109),  kde  uvádí  i  příklad  Řehořův  o  Maka- 
bejských. —  ^  Mat.  24,  21—24. 

20 


306  Č.  U7.     1415,  Juni  24. 

a  sbor'*'  z  Constancie"  do  Čech^^  nepříde/*"  Nebť^'  mám  za  to,  zeť'"  mnozí" 
prvé""  z  toho  sboru'"  *  zemru,  než'"  na  vás"'  knih'"  dobudu,  a  z  toho'"  *i7o 
sboru"   rozletieť"   sě  po  svě*tě'*   jako  čápi,  a  když'"   zima  přídě,'"  po-  *2i7' 
znajíť,'*  coť"'   sú'-    létě  učinili.'^  Znamenajte,'^   žeť  sú'-'    svú  *  hlavu  *za  *io4 
kadeře^''   potupili.  **  Nu  odpovězte"   kazatelé,*^  jenž^"  kážete,"   že  papež 
jest"  buoh'"   zemský,   že'"   nemóž'°   hřešiti,^''  že^''  nemóž''  svatokupciti, 
jako''  pravie"   juristi,  že  papež  jest"   hlava  všie'"  cierkve''  svaté,  již'* 
velmi  dobře''  zpravuje,'-    že  on  jest"  srdce '^  cierkve^*'  svaté,^'  již-**  živí 
duchovně,  *  že  ^'  on  jest"  studnice,^   z  niež-"  všecka^"  moc  teče-''  a  do-  *9í'i 
brota,   že   on  jest"   slunce^"   cierkve"'^   svaté,^'   že"*   on  jest"  útočiště^" 
bez  *  nedostatka,^'  k  němuž  ^'''  *  každý  křesťan  ""^  musí^*'  sě  utiekati.  Aj  již^''  *^J 
jest"   ta  hlava  sťata,'"   buoh'"''   zemský  svázán,  *již^  jest*"'  v  hřiešiech ''°'  *!«' 
ohlášen,^"   již   jest*""    studnice^""    přěschla,'"'    slunce*"'    zatměno,'"'    srdce ""^ 
vytrženo  ^a*"   útočiště^"   z  Konstancie *"'   uteklo •"   a  již'"'   zavřeno,''*  aby  *jt^ 

*  Ve  Vnb  nad  tím:  ,Jana  Papeže',  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou  : , papeže'.  — 
**  Ve  Vidb  in  marg.  , Papež' ;  ve  Vnb  in  marg.  jinou  rukou :  ,Aproprlata  pape 
hic  enumerantur'. 

^^  zboř  Vdn,  Cr,  J.  —  «*  s  Konstancie  Us;  z  Konstancie  Vnb,  Vdn,  Cr;  s  Kostnice  Vidb 
a  in  marg.:  z  Kons[tan]cie.  —  ^^  Čech  M,  Us,  Vidb.  —  ^^^ nepřijde  Cpi,  Vndb,  Cr,  Fr,  J,  El. 

—  ^'  Neb  Cr,  J,  El.  —  ^^  že  Cpi,  J,  El.  —  ^'  prve  mnozí  Cpi;  mnozí  s  toho  sb.  prve  Us;  ve 
Vndb  původně:  mnozí  s  toho  sboru  a  nad  tím:  prve  z  toho.  —  ^^  chybí  v  Cr.  —  ^°  zboru 
Cr,  Vdn ;  z  tohoto  zboni  J,  El.  —  ^°  než  —  z  toho  zboru  chybí  v  Cpi.  —  ^p  váz  Vdn ;  nežliť  na 
vás  Cr.  —  ^■^  knieh  M,  Fr,  Vndb,  kde  nad  řád.  jinou  rukou  mých.  —  "z  téhožť  sb.  Us;  zboru 
M,  Cr,  J,  Vdn.  —  ^'  rozletie  Us,  Cpi,  Vndb,  J;  rozletiť  M.  —  ^*  po  světu  Cpi;  jako  čápie  po 
světě  Cr.  —  ^"  kdyžf  Vnb,  Cr  —  ^^'  přijde  Cpi,  Vdn,  Vndb,  Cr,  Fr,  J,  El.  —  «*  poznají  Vndb. 

—  «"  což  Cpi;  co  Vndb,  J.  —  ^y  jsú  Fr,  J.  —  "  činili  Vndb.  —  '^Znamenajtež  Cr.  —  ^  kacieře 
Cpi,  Vidb,  Vnb,  Fr,  Cr,  J;  kacéřě  Vdn.  —  f'  ve  Vndb  jinou  rukou  in  marg. :  nechť,  a  v  textu 
odpovědie;  J,  El:  Nuž  odpov.  —  ^  jenž  Vndb.  —  ^  ve  Vndb  nad  tím  jinou  rukou  káží.  — 
^^  bóh  Vdn,  Vnb,  Cpi,  Cr.  —  f"  a  jinou  rukou  nad  tím  ve  Vndb.  —  ^°  nemuož  Cpi,  Us,  Fr,  J, 
El.  —  íp  hřešiti  M,  Vidb,  Cr,  Fr;  v  J,  E 1  chybí.  —  f^  chybí  v  J,  El.  —  ^  nemuož  Cpi,  Fr; 
v  .J,E1  chybí.  —  '*  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou  a ;  Cpi:  jakož  —  **  y  M  oprav,  z  praví ; pravie 
jmisté  J.  —  *"  vší  M.  —  f''"  cierkvě  M,  Cpi;  ve  Vdn  oprav,  z  cierkvi,  jak  má  Us.  —  f*' jižto 
Cr;  kterúž  Vndb  in  marg.  jinou  rukou,  odtud  po  další  již  chybí  ve  Vdn.  —  ^^  velme 
dobře  Vidb,  Vnb ;  velmi  dobře  Cr,  Fr,  J.  —  ^y  spravuje  Cpi;  zpr.  a  Vndb.  —  '^  srdce  Cpi, 
srdcem  Fr;  v  Cr  chybí.  —  °^  cierk\'ě  Cpi,  Vnb.  —  s'  svatej  Cpi;  svaté  hlava  Cr.  —  srí^jižto 
Cr;  jíež  Fr;  jimž  J,  El;  ve  Vndb  in  marg.:  jenž  ji;  za  tím  zase  počíná  Vdn.  —  &'  ve  Vndb 
in  marg.  jinou  rukou  :  a  že.  —  ^^  studnice  Vndb,  Cpi.  —  ř"  y  M  opraveno  z  níž;  v  Cpi  od 
z  niež  až  po  slunce  chybí.  —  s^°  všecka  Us.  —  srp  teče  M,  Vdn;  teče  vš.  moc  Cr.  —  s"!  slunce 
Us.  —  "^  cierkvi  Vndb.  —  £'  svatej  Cpi;  svaté  a  nad  řád.  jinou  rukou  a  Vndb.  —  «^*  chybí  v  Cr, 
Fr.  —  s"  útočišče  Cpi.  —  s^'  nedostatku  Cpi,  J,  Cr,  El.  —  ^k  němu  Vndb.  —  ^^  křesťan  Cpi, 
Vidb,  Vdn,  Cr,  Fr,  J.  —  sy  muší  M,  Cpi;  mušíe  Fr;  má  Vndb.  —  s^  jižt  Cr  —  '''  ssťataFnft; 
stálá  Fr;  svatá  El.  —  ''•*  bóh  Vdn,  Vnb,  Cr.  —  ^^  ve  Vndb  opraveno  z  jest;  v  Cpi  chybí.  — 
•""  hřieších  Fr,  J;  hříších  M.  —  ''"  oprav,  z  ohlášen  Us.  —  ^°  jesti  Cr,  ve  Vndb  oprav,  z  jest. 

—  ^P  přeschla  Vidb,  Cr,  Fr,  J ;  přesschla  jest  Vndb ;  v  Us  za  tím  škrtnuto  z.  —  ^i  slunce  Us, 
Vnb,  Vidb,  Cr,  J ;  ve  Fr.  chybí.  —  ^^  v  M  opraveno  ze  zatmíno;  zatměno  Cpi,  Vndb,  kde  in 
marg. :  se ;  Us :  zatmělo.  —  ^^  srdce  Cpi,  Us.  —  ''*  a  —  uteklo  chybí  v  J,  El.  —  ^"  Constancie 
Cpi,  Vndb,Fr.  —  '•^již  jest  Vdn.  —  ^w  zavřeno  Cpi;  zavrženo  Vdn,  Vnb,  Vidb,  Cr,J,El. 

®  Narážka  na  názory,  jež  při  jednání  r.  1413  projevili  a  na  kázáních  hlásali  Sta- 
nislav ze  Znojma  a  Stepán  z  Pálce. 


C.  147.     1415.  Juni  24.  307 

nižádný'"'  k  němu  sě''^  neutiekal.  Sbor  ho*'^  potupil  za  kadeře,""  že  jest" 

odpustky"  a  *  biskupstvie  a  jiné'™   obroky  prodával;  a  ti  sú  ho'"  od- 

Fr  Slídili,'"   z  nichž'''   mnozí  sú'''   od  něho  *  kupovali   a   druzí  mezi  jinými '"^ 

kupcih.''  Tu  jest"  byl  Jan^  biskup  ** Litomyšlský,'*  jenž'"'  jest'"*  dvakrát'"' 

o  Pražské'"   arcibiskupstvie  tržil,   ale  jiní  sú'^  ho'"  prědkúpili.'"'   Ó  proč 

us  sú*^  prvé  břevna'"  *z'^  svého  oka'''  nevyvrhli.  Však'''  jich  právo ''"' die : * 

cr  „Jest-h  kto,  že  by""  kterého  dóstojen*stvie''°  penězmi'"' dobyl,'"' aby  ho ""■ 

byl  zbaven.  Aj  ^^  prodavač  i  ^*  kupec  i  litkupník  ^^  neb  přímluvce  ""^  zjevně "" 

pohaněni''"'   buďte."'"'   Svatý  Petr  pohaněl ""^  jesf   Šimona   a"""  proklel,'''' 

že"""  jest"   chtěl  dar'"'   ducha'"    svatého'"  za'"  penieze'"  kupiti '";***  tito 

Cpi  prodavače"'  sú"  pohaněh  a  prokleh,''  a  sami  kupci"  *a'"  litkupníci '"^  sú'"^ 

idb  ostali  a  také'"  doma  prodávají.'^  *V  Konstancí'^  jest"'"  biskup,'"  jenž'  jest" 

El  kúpil,"'°   a   druhý,  jenž'  jest  prodal,  *a  papež""'   od  svolenie  penieze""* 

vzal.  Též"""  jest  i*"*  v  Cechách,"''  jakož""*  vám  jest  svědonio.   Ó  by  pán 


*  Ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou :  ,to  je  indulgencie'.  —  **  Ve  Vnb  in  marg. : 
,De  episcopo  Lutho [myšlen] si'.  —  ***  v  M  in  marg.  červeně:  ,ut  patet  Act. 
aposť. 

■i^  sě  nižádný  Vndb.  —  ''y  sě  k  němu  M,  Cr,  Fr,  J,  El;  ve  Vndb  za  tím  škrtnuto  již 
a  jinou  rukou  nadepsáno  viec.  —  ''^  jeho  Cpi;  ve  Vndb  jinou  rukou  nadepsáno  jest.  — 
'■^  kacieřě  Us,  Fnrfů ;  kacéře  Vdn.  —  ■' otpusky  M.  —  ""a  jiné  věci  i  Vndb.  —  '"  sú  jeho 
Cr;  jsú  jej  J,  El;  jsú  ho  Fr.  —  '°  ye  Vndb  in  marg.  potupili.  —  'p  nich  M.  —  "ijsú 
Fr,  J;  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  ta  dóstojenstvi.  —  "ve  Vndb  nad  tím  jinou  ru- 
kou jimi.  —  '^kupcovali  Us.  —  '*  Litomyský  Vidb;  Lithom.  Vnb,  Fr.  —  '"  Praslíé  Cpi, 
Us,  Vdn.  —  '^' jeho  Us,  Cr,  J;  jej  El.—  '*  píedkúp.  Vidb,  Cpi,  Fr;  přěkúp.  M,  Vnb;  pre- 
kúp.  Cr,  J,  El.  —  '"  břevna  M,  Us.  —  '^  ze  původně  Vndb,  oprav,  na  z.  —  '^  zwého 
oka  Us;  z  oka  svého  Cr.  —  •''  Avšak  Cpi,  J,  El.  —  ''"'  ve  Vndb  nadepsáno  a.  —''"Jestliže 
by  kto  Cr;  Vndb  oprav,  z  kto  že  by.  —  ''^  duostojenstvie  Cpi,  Fr,  J,  El.  —  ''p  penězi 
Cpi,  Us,  Vidb,  Cr,  Vndb.  —  ""i  a  došel  dodává  Vndb  in  marg.  —  •"'jeho  Cr,  J,  El.  — 
^^  ve  Vndb  in  marg.  také.  —  ''*  kupci  i  litkupníci  Cr.  —  ''"  přímluvce  M,  Van,  Vidb,  Vnb, 
Fr,  J;  přímluvčie  Cr.  —  ''^  zevně  M,  Vdn,  Vnb,  El;  v  Cr  chybí.  —  ''^^pohaníni  M.  — 
i*"  budu  Us;  ve  Vndb  in  marg.  jako.  —  *'>'  pohanil  Vnb.  —  ■'^  jenž  Vndb.  —  ^"^  jen  ve  Vidb. 

—  I"  chybí  v  Cpi,  Us,  Vdn,  Vnb,  Vndb,  Fr.  —  '°  chybí  v  Cpi,  Us,  Vdn,  Vnb,  Vidb,  Vndb,  Fr, 
El.  —  'P  kupčiti  Vndb;  kupiti  moc  ducha  sv.  za  peníze  J.  —  'i  ve  Vidb  oprav,  z  prodavači; 
prodavače  M,  Cpi,  Vndb;  prodavači  Vnb;  ve  Fr  za  tím  škrtnuto  ty.  —  '■■  jsú  Fr,  J;  ve  Vdn 
za  tím  škrtnuto  1.  —  '*  prokleli  a  pohaněli  J,  El.  —  '*  prodavači,  kupci  M.  —  '"  i  Cpi,  Fr.  — 
'^  litkupci  Cpi,  El—  '*  jsú  Fr;  v  Cpi,  Cr,  J,  El  chybí.  —  '^  sami  Cpi.  —  '>'  prod.  doma  Cr; 
ve  Vndb  in  marg. :  jakož.  —  '^  v  Constancí  Cpi,  Us,  Vndb,  Fr,  J;  v  Kostnici  Vidb.  —  '""  jest 
Cpi,  Vndb;  v  Cr  chybí.  —  ™°  kupčil /'r.  —  "'p  papež,  jenž  jest  a  za  tím  škrtnuté  kupili 
Cpi.  —  '"'I  peuiezě  Cpi,  Vndb.  —  ■"■■  To  Vnb,  ve  Vndb  jinou  rukou  nad  řádkem  se.  — 
■"^  chybí  v  M,  Cpi,  Us,  J.  —  "*  Čechách  M,  Vnb,  Vndb;  v  Čechách  i  v  Moravě  Cpi;  ve  Vndb 

in  marg.  jinou  lukou  dalo.  —  """jako  Cr;  jakož  vám  sv.  jest  J;  jakož  jest  vám  sv.  Fr! 
akož  vám  jest  sved.  Cpi;  jakož  vám  dobře  sv.  jest  Vndb. 

''Jan  Litomyšlský  ucházel  se  o  arcibiskupství  Pražské  po  smrti  Puchníkově  roku 
1402  a  po  smrti  Zbyňkově  roku  1411;  srvn.  Tomek  111 -,  2!  1  n.,  íOIn.;  k  tomu  se  as 
vztahuje,  co  praví  Hus,  O  svatokupectví,  kap.  8C  (Erben  I,  str.  449,  Novotný  str.  109). 

—  ''Decr.  Grac.  pars  I ;  c  15  C  I  q  3  „Si  quis"  (Frfcdberg  I,  418).  —  ''Srvn.  Act.  8,  20. 

—  "  Určitého  případu,  na  který  Hus  myslí,  nemohu  zjistiti. 

20* 


308  C.  147.     1415,  Jimi   24. 

Ježíš"'  byl  řekl"""   v*  sboru:'"''   Kto'"^  z  vás  jest"  bez  hřiechu  svatoku-  *  i44 
peckého,""  ten  potup  Jana  papeže.""  Zdá  mi  sě,""  že  by  jeden  ""^  po  dru- 
hém byl  vyběhl.""^    I  proč  sú   před"'  ním  klekah,   jeho"*   nohy  líbali   a^ 
najsvětějšiem""  ho"'  otcem  nazývali,"'''  vědú*ce,"''  že  jest"  kacieř,"-''  mordéř  *  «i 
a  němý  hřiešník,"^*  jakož  sú°'''  naň  ty  hřiechy"  vynesh?"''  Proč  sú^^'  ho°'  *io4 
kardinálové  *  ku  °'  papežství"*   volili,""  vědúce,'"'   že'"  jest""' nak'"   zlý'^  :*^^. 
mordéř,'''  že  zabil  jest""  najsvetějšieho °''  otce?°'  Proč  sú'^'  přepustili  jemu  ""^ 
svatokupčiti,  když  jest"  byl   papežem,'""  jsúce   rádce"'  proto   ustavení,''* 
aby  dobře""  radili?  1  zdali   ti   nejsú "''  vinni,   jenž'   sú""   i^*   sami"""   s'^=' 
ním'*''  svatokupčili ?  Proč,"'''  dokud'"'  jest  neutekl ■'■'  z  Constancí,'"  nižádný 
jemu^  nesměl''''  nic  řieci,'''  než   najsvětější   otče''*!   Ještě''"   báli   sú   sě.''" 
Ale''"  když  ho  ruka  světská''"   popadla   z  božieho   přěpuštěnie "*'   aneb"' 
vole,""'  tehdy  sú'*  sě"""  spikli,""''  umluvivše,""""  aby   nikoli  nebyl"""   puštěn.""^ 
*  Jistě  již""'  se'*  zlost   a'"   ohavnost   i'"  hanba  Antikristova'"'   oznámila^  *96' 
a"  na  papeži  i  na"*"  jiných  v'*"  sbo*ru."  Již  věrné  sluhy  bo*žie*''  mohu  *"  *\^5 


■"'■  buoh  J.  El;  ve  Vdn  za  tím  škrtnuto  rz.  —  "'*  řekl  M,  Us,  Vndb.  —  "*"  k  sboru 
Vndb;  v  zboru  Vdn,  Cr,  J;  v  sboru  řekl  Vnh.  —  "y Který  Cpi;  Kto  jest  z  vás  J,  El.  — 
•"^  svatokupecského  J,  Vdn,  Fr,  Vidb,  kie  pak  za  ten  škrtnuto  p.  —  ""papeže  Cpi,  Vdn, 
Vidb,  Cr,  Fr,  J.  —  "p  ve  Vndb  oprav,  na  se;  Fr:  zdá  se  mi.  —  "i  jědea  Cpi,  Vndb.  —  ""■  vyšel 
byl  Vndb.  —  "'před  Cpi.  Vidb,  Fr,  J ;  pak  před  Cr.  —  "*  a  jeho  Us;  a  jeho  Cpi;  nohy 
jeho  Vidb.  —  ""  najsvětějším  Us,  Vidb,  Vnb,  Fr,J;  najsvětššim  El;  nasvětějším  Vdn; 
najsvětějšieho  otce  jej  Cr.  —  "^' otcem  jeho  Cpi;  otcem  ho  Vdn,  Vidb,  Vnb,  Us.  — 
"*nazievali  Vnb,  J,  El.  —  "''vědúc  Cpi,  Cr;  vidúc  J,  El.  —  ">' kaciř  M;  kacéř  Vdn; 
kacieřěra  Us,  a  dále  i  mordéřem.  —  "^  hřiešniek  Fr;  němým  hřiešníkem  Us.  —  °p  jsú 
Fr.  —  "ivinessli  Cpi;  vyn.  ty  hř.  J,  El;  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  a  zevn- 
psali.  —  °''jeho  Cr;  ve  Vidb  chybí.  —  °^  ve  Vndb  nad  tím:  na;  k  Vnb;  v  M,  Vdn. — 
°*pape3tví  Vdn;  papežstvie  Fr,  El.  —  °" zvolili  Vdb,  Vndb;  ho  volili  El.  —  °^  vědúc 
J;  vidúc  El.  —  '^^jesti  Cr;  jest  taký  Vndb;  v  J,  El  chybí.  —  ""jest  Cpi,  Vndb.  — 
°y  najsvětějšího  M,  Fr;  najsvětějšého  Us.  —  °^  otce  Vnb ;  wotcs  Us;  otce  prvnielio  Vndb.  — 
Pí  přepustili  Vidb,  Fr;  jemu  pTep.  Vndb,  Cr,  J,  El.  —  p""  papežem,  súce  Us.  —  Pořádce 
Us,  Vndb,  kde  in  marg.  j.  r.  jeho  ani.  —  p*  ustavení  Us.  —  p"  dobře  Cpi,  Vidb,  Cr,  Fr, 
J ;  dobré  Vdn.  —  p^' neygsú  Us;  i  ti  nejsú  Vndb;  ti  vinni  nejsú  Fr.  —  p^  ve  Vnb  za  tím 
škrtnuto  to.  —  ^^  dokudž  M.  —  p-^'  v  Cpi  oprav,  z  neutekkl.  —  p^  Constancie  Cpi,  Fr; 
Konstancie  Us,  Vdn,  Vidb,  Vnb,  Vndb,  Cr.  —  ^■■nes^něl  jenu  CpJ;  žádaý  jemu  nic  ne, 
smšl  .7;  žádnej  jemu  nic  nes.  El.  —  <i'řéci  Cpi,  Vidb,  Vnb,  Cr,  J,  Vndb.  —  i*  otteče 
a  před  tím  škrtnuto  jsi  Us;  otce  Vidb,  El;  otSě  Vndb;  otec  Cr.  —  i"  Jěšče  Cpi.  — 
i^ye  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  jeho;  Vidb:  Neb  sú  sě  jěšče  báli.  —  i* A  Fr.  — 
1'' světská  Vndb;  světcká  M,  Us.  —  iy přepuščenie  Vidb,  Cpi  (oprav,  z  přestúpeniej ; 
Vndb  (a  nadepsáno  do);  přepuštěnle  Cr,  Fr,  J.  —  i^  anebo  Us;  neb  Vndb.  —  ■'^vuoie 
Vidb,  Fr,  J.  —  >•'  jsú  Us,  J.  —  ■■"  se  M,  Us,  Cr,  Fr,  J.  —  "  ihned  spikli  Vidb.  —  ■"''  umlu- 
vivše sě  Us,  Vidb,  Vndb;  mluvivšš  Vdn;  umluviv  se  CpZ;  umluvivše  Fr,J;  vymluvivše 
se  Cr.  —  ■■'<  ve  Vndb  in  marg.  místo  škrtnutého  nebudou.  —  ""y  pušcen  Cpi,  Vidb.  — 
"  jižť  M.  —  ^*  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou :  tiem  skutkem  jich.  —  ^^  chybí  v  Cp',  Vdb  . 

—  "a  Cpi.  —  ^*  Anticristova  Us;  Anticrystova  Vdn;  Antvkristova  J, •  Antykrystova  Cr. 
El ;  Antierista  Cpi;  Antykrista  Vidb ;  Antykristská  Vnb ;  Antykrystská  Fr;  ve  Vndb  chybí. 

—  ^'^  chybí  v  Cr,  Us.  —  ^y  ve  Vndb  nad  řádkem.  —  "  v^^hlássila  Vndb  in  marg.  —  *"  bozi 
M,  Vndb,  Cr,  Fr;  již  víme  sluhy  b.  El.  —  *"  nynie  mohu  Vidb;  ve  Fr.  chybí. 

"  Žaloby  a  rozsudek  na  Jana  XXIII.  otiskl  v.  d.  Hardt  IV,  156 n.,  280  n. 


Č.  147.     1415.  Juni  24.  309 

znamenati*'''  z^^  řeči'''  své*ho  spasitele,'^  co  jest"  niienil,*^  řka'^:  „Když 
uzříte  ohavnost"''  na  miestě  na"'"  zpus tilem,""  jenž"*'  jesť^  prorokoval 
Daniel,"^  ktož''"  čte,""  rozuměj"."*  Ohavnost  veliká"'  jesť^^  pýcha,  lakom- 
stvie,*"^  s*vatokupectvie "*' ;  na  miestě  zpustilém,"  to  jest^  v''  dóstojenstvie,'' 
jenž*  jest"  pusto  "^  od  pokory^  a  od  jiných  ctností,''  *  jakož  zřejmě'  vi- 
díme od''  těch,  jenž'  držie"  úřad"  a""  dóstojenstvie." 

Ó  by  bylo"  lze'*  popsati  zlosti,*"  aby  věrné  sluhy  božie'  sě  jich  ostřie- 
hali.*  Rád,  bych,  ale  ufám  bohu,"  že  dá  jiné  po  mně,"  statečnějšie,  i  *  že 
sú"  nynie,*'  jenž^  lépe  oznámie^"  zlost  Antikristovu'''' a  nasadie''"' svých'"' 
životóv'''*  k  smrti  pro  pravdu  pána"  Ježíše ^^  Krista,''''  jenž'  dá  vám 
i  mně  věčnu  radost  Amen." 

Psán''"'  list"  na  svatého '''  Jana'^  Křtitele""  v  žaláři  v  uokovách"" 
v  paměti"'*  té,''''  že  Jan''''  také  v  žaláři  v  okovách'^'^  pro  boží"  pravdu 
jest  sťat."" 

V  M  červený  nadpis:  ,Epištolu  dole  psanú  píše,  napomínaje,  aby  sě  ne- 
lekali, že  sú  jeho  kniehy  k  spálení  odsúdili,  přivozuje  toho  sboru  neřád  na 


**  v  Us  oprav,  ze  znáti.  —  *"  řeči  Cpi;  řeči  Vidb,  Vdn,  Vnb,  Cr,  Fr;  řeč  J,  El.  — 
*y  spassitele  Cpi,  Vndb,  kde  za  co  in  marg.  ve  čteni.  —  ^^  mínil  Fr.—  "^  v  Us  opraveno 
z  ohavnosti;  El:  uzřiete  ohav.  —  """  chybí  v  Us,  Vidb,  Vdn,  Cr,  Fr,  J,  El.  —  ""  spustilém 
Cpi,  Vdn.  —  "y  jenž  Vndb,  a  nad  tím  jinou  rukou  o  němž.  —  "^  Danyell  Cpi;  Danyel  Vnd, 
Vndb,  Cr,  Fr.  —  "^  kto  Vidb,  Vidb,  Cr.  —  ^'^  chce  M,  J,  El.  —  ^yrozoměj  Us,  Vndb,  Cr; 
rozuoměj  Fr;  rozuměti  J,  El.  —  ^^  veliká  M ;  vel.  jestiť  Cr.  —  *^  lakomství  M.  —  "^  svato- 
kupecstvieF/rfft,  Fr,  Vndb,  kde  in  marg.  kuběnářstvie ;   M  svatokupectví ;   v  Cpi  chybí. 

—  "^spustilém  Cpi;  zpustělým  Vdn.  —  *to  jest  Vndb;  tociž  Cpi.  —  ^  chybí  ve  Vnb,  Cr. 
— ■  ^  dóstojenství  M,  Cpi,  ale  oprav,  na  duost;   duostojenstvie  Vidb,  Fr,  J,  El.  —   ^ve 

Vnb  před  tím  škrt.  zpustielo.  —  'jenž  Vndb.  —  ^  dobroty  J;  od  dob.,  od  pokory  El; 
další  a.  v  M  oprav,  z  od.  —  e  clíybí  ve  Vndb.  —  '■  cnosti  Cpi,  El.  —  '  žřiéme  Vdn,  Cpi; 
zřejemně  El.  —  ''na  Cpi,  Vnb;  u  Us;  a.  Vidb,  Vdn,  Fr.  —  'jenžto  Cpi;  ve  Vndb  za  tím 
škrtnuto  vidieme.  —  *"  drží  M.  —  "  úřady  Vndb.  —  °  duostojenstvie  Cpi,  Vidb,  Fr,  Ji 
dóstojenství  M;  dustojenstvie  El.  —  v  ve  Vndb  in  marg.  —  1 1zě  M;  ve  Vndb  in  marg. 
jinou  rukou:  možné.  —  "^  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  a  ohavnosti  toho  zboru.  — 
^boži  M;  v  Cpi,  Cr  chybí;  služby  božie  El.  —  ^  ostřiehli  Vnb,  Fr;  vystřiehali  Vndb, 
J,  El;  jeho  střiehli  Cr.  —  "doufám  pánu  bohu  Cr;  ve  Vndb  bohu  nad  řádkem.  — 
*po  mně  jiné  Cr,  J,  El.  —  *a  Cpi;  i —  nynie  chybí  v  Cr;  ve  Vndb  i  že  nad  škrtnu- 
tým než;  v  El  že  chybí.  —  "  jsú  Us,  Vdn,  Vnb  Vndb,  Fr,  J.  —  y  nyne  Us.  —  ^  jenž  Vndb; 
kteříž  Cr.  —  ^=»  oznámí  Fr;  ohlásí  Cr.  —  ^^  Anticrist.  Cpi,  Vdn;  Antichrist.  Us;  Antykrist 
Vnb,  El;  Antyki-yst.  Cr,  Fr,  J.  —  ==  nassadie  Cpi,  Vndb.  —  ''^  životuov  Fr,  J;  svého  ži- 
vota Vndb;  v  Us  za  tím  škrtnuto  k  sti.  —  "pána  našeho  Vnb.  —  "jest  Vndb.  —  s^e  Ježíše 
Us,  Vdn;  Jezu  Vnb,  El,  J;  Jesu  Cpi;  Ježieše  Fr.  —  ^^  Crista  Cpi,  Vdn;  Christa  Us;  Krysta 
Fr,  Cr,  J,  El.  —  "rad.  věč.  (Km.  chybí)  J,  El;  Amen  etc.  (červ.)  Us.  —,'''' Psán  —  sťat 
Amen  chybí  v  Cr.  —  "Dán  list  anebo  psán  Vndb.  —  """ Křstitele  Vdn;  Křt.  božieho 
Vndb.  —  ""v  okovách  Cpi,  Us,  Vnb,  Vndb,  Vdn,  kde  za  tím  škrtnuto  pro  boží  pravdu. 

—  °°u  pam.  M;  na  (nad  škrtnutým  vaj  Vnb.  —  pp  tej  Cpi.  —  ii  sv.  Jan  ř7s;  Jan  Křtitel 
(a  nad  řádkem  sámj  Vnb.  —  '"'■  v  uokovách  Vidb;  vúkovách  El;  ve  Fr  chybí.  —  ^^  chybí 
v  Cpi.  —  *' božie  Fr;  bozn  Us.  —  ""  ssťat  Vnb;  sťat  etc  Us,  Vdn;  sťat  Amen  Vndb; 
sťat  jest  amen  El. 

•-  Mat.  24,  15.  —  '^  Dne  24.  června. 


310  C.  147,  143,  149.     1415,  Juai  24. 

pamět  a  odsúzenie  papeže*;  v  Us  červený  nadpis:  , Druhá  epištola  v  žaláři 
jest  tato' ;  ve  Vdn :  ,Druhá  epištola  v  žaláři  psaná' ;  ve  Vnb  jihoil  mkoú  šoú- 
vékou  nadepsáno :  , Litera,  ut  fideles  non  cedant  a  veritate  pro  eo,  quod  libri 
sui  šunt  combusti,  declarans  maliciam  pape  et  sui  cleri' ;  ve  Vndb  hned  k  zá- 
věrečnému ,Amen'  dodáno:  ,A  tak  jest  konec  dřiihé  epištoly  Mistra  Jana 
Hussy' ;  v  ostatních  nadpisu  není. 


148. 

Petr  z  Mladoňovic  a  M.  Jan  Kardinál   M.  Jánovi  Husovi:  hledí  ho  po- 
těšiti a  zmiňují  se  o  odsouzení  traktátů  Husových,  {snad  téch,  jez  byly 

v  rukách  koncilu). 

[V  Kostnici,  1415,  Juni  24J 

Ztracen.  V  č.  149,  jež  jest  odpovědí  na  tento  list,  praví  Hus :  ,quantum 
sum  consolatus  ex  literis  vestris  et  raeis',  což  asi,  poněvadž  Hus  z  tohoto 
listu  soudil,  že  jen  některé,  ne  všecky  knihy  jeho  odsouzeny ,  nutno  vyklá- 
dati na  jiný  list,  rozdílný  od  č.  146.  A  poněvadž  č.  149  psáno  jest  nepo- 
chybně na  večer  dne  24.  června,  plyne  odtud  datum  ztraceného  listu.  O  adre- 
sátech srvn.  úvod  k  č.  149. 

Srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  č.   78. 

149. 

M.  Jan  Hus  Petrovi  z  Mladoňovic  a  Janovi  Kardinálovi  z  Rejnštejna  (?) : 

v  domnění,  ze  jen   některé  jeho   traktráty  odsouzeny,   žádá  za   opravu 

svého  dnešního  listu  do  Čech  (č.  147),  napomíná  k  opatrnosti  a  lící,  jak 

některými  členy  koncilu  byl  obtěžován. 

IV  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  24 J 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (==  M)  str.  98;  rkp.  dvorské  knihovny  ve  Vídni 
45^4  (=  Vdn)  f.  88—88';  rkpis  téže  knih.  4557  (=  Vidb)  f.  161—161';  ru- 
kopis téže  knih.  4902  (=Vnb)  f.  91—91';  rkp.  kapitulní  N  48  (=  Cpi)  f.  79' 
až  80;  rkp.  univ.  knih.  XI D  9  (^  Us)  f.  205'  (necelý) ;  rkpis  dvorní  knihovny 
ve  Vídni  4916  (=Vdb)  f.  23'  (necelý);  jiný  rkpis  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  G  6—G  6' =  Op  I  f.  69'  c.  XXXVH  =  P  str.  88—89  č. 
XXXVH;  Palacký,  Ďocum.  str.  Í09  c.  66  (z  Cpi,  M,  Vdn,  Vidb,  Vnb). 

Český  překlad  Mareš  str.  221—222  č.  89  =  str.  249—250  c.  89""  =  str. 
143—144  č.  89^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  135—137  č.  46  =  Flajšhans, 
Listy  str.  143—144  č  LXXXIX. 

O  datu,  a  že  list  mylně  spojován  s  č.  125,  v.  Novotný,  Listy  Husovy 
str.  65 — 66,  78 — 79,  k  čemuž  bych  dodal  ještě  toto:  Rkpy  M  a  Vnb  opravdu 


Č,  149.     1415,  Juni  24.  .  311 

začínají  číslo  toto  jako  zvláštní  list,  oddělený  od  č.  125.  O  českém  listé  ze  dne 
24.  června  praví  Hus,  že  ho  dnes  odeslal;  ovšem  datum  listu  nemusí  býti  da- 
tem odeslání^  list  mohl  býti  napsán  24.  a  odesílán  teprve  25.  června,  ale 
v  tomto  případe  jest  jistě  bližší  pokládati  obé  data  za  stejná.  Pod  dojmem 
sdělení,  že  —  jak  mu  rozuměl  —  jen  některé  traktáty  jeho  odsouzeny ,  Hus 
ještě  téhož  dne  večer  psal  tento  list,  žádaje  o  opravu  českého  listu  ze  dne 
24.  června  (č.  147).  Poněvadž  pak  v  listě  přítomném  mluví  se  o  českých 
pánech  —  list  tedy  není  posílán  jim,  mám  za  to,  že  poslán  oběma  přáte- 
lům stavu  duchovního.  > 

Ex  quo''  solum  tractatus  condempnaverunt,'  rogo,  limitetis''  ultimam 
literám  Boemicalem,''  quam  hodie  ^  direxi,''  ne  populus  dei  estimet,  omneš 
libros  esse^  condempnatos,  sicut^  ego  estimavi^  ex  hesterna  litera.^  Li- 
benter  viderem,  quod  nulla  litera''  scripta  in  isto  carcere  cuiquam  pa- 
teret,  quia  adhue  non  est  certum'  finaliter,  quid  deus  mecum  faciet. 
Timeo,  ne'^  per  Vlricum*  aliqua  litera  mea''  sit  directa/'  Adhuc  rogo 
propter  deum,  servetis  caute  literas  et  verba  vestra  et  opera.  O  quan- 
tum  sum  consolatus  ex  literis  vestris  et  meis,  que,  spero,  per  dei  gra- 
ciam  venient  hominibus  ad  profectum. 

Quamdiu  sencio  vos  et  dominos'  in  Constancia,  tam'  semper  con- 
solacio  est"  michi,  dato,"  quod  iam  debeam'' ad  mortem  duci.  Pro  certo 
reputo,  quod  deus  dědit  vos  quasi  angelos,  me  debilem  et  miserum 
in   maximis  temptacionibus  "^  confortantes.  Que   quante   fuerunf   et   ad- 

»vdn  huc  šunt  et  erunt,""  deus  scit  *omnipotens,  qui  est  „misericordia''  mea 
et  refugium '  meum,  susceptor  meus  et  liberator  meus  et  in  ipso  spe- 
ravi". 

i' vnb  *Quesitum*  est  a  me  a"  duobus  missis  in  carcerem,   an  haberem  * 

plures  libros  de  mea  compilacione  ?  Dixi,  quod  sic."  Dixerunt:  „Ubi?" 
Dixi :  „In  Doemia"."^  Quesierunt,"  an  hic  haberem.   Dixi,  quod  non,  quia 


*  V  M  in  marg.    červeně :   ,Temptatores'. 

»Et  ex  quo  Ep,  Op.  —  ''limittetis  Vdn.  —  <^  dominicalera  Vnb,  ale  hned  podtečko- 
váno  a  vypsáno  Boem.  —  '^  dirr.  Vdn.  —  ^  chybí  v  Cpi.  —  ^  sicud  Cpi,  Vdn,  Vnb.  — 
s  estimabam  Cpi.  —  ^  littera  Vidb.  —  '  non  sum  certus  Vdn.  —  '^  chybí  ve  Vdn.  — 
^  mea  lit.  Cpi  —  '  tam  diu  Ep,  Op.  —  '"  est  cousol.  Cpi,  Ep,  Op.  —  "  dato  etiain  Ep, 
Op.  —  "debeani  iam  Ep,  Op.  —  p  tentacionibus  Vidb,  Ep,  Op;  následující  confortantes 
v  Cpi  opraveno  z  confortantem.  —  ^  fuerint  Vnb.  —  "  fuerunt,  šunt  et  adhuc  erunt  Cpi; 
fuerunt  et  adhuc  erunt  Vdn.  —  ^-effug.  Vidb.  —  ^  zde  začíná  Vdb,  Us.  —  ""  v  M  touž 
rukou  mezi  řádky.  —  "  si  M.  —  ""  Bohemia  Us,  Ep,  Op.  —  '^  quesierunt  a  me  Us ;  que- 
siverunt  Cpi. 

•  Hus  jednu  chvíli  měl  za  to,  ze  jen  některé  jeho  spisy  odsouzeny,   v.  č.  153.  — 

-  Míněn  list  ze  24.  června,  c.  147.  —  ^  Ztracený  list  ze  dne  23.  června,  č.  146.  —  *  Ne- 
pochybně někdo  z  čeledi  některého  z  pánů  českých,  snad  týž,  kterého  šifrou  ,F  na- 
značuje Petr  z  Mladoňovic  (Palacký,  Docum.  274),  že  včasným  zakročením  zmařil 
unáhlené  odsouzení  Husovo  dne  5.  června.—  ^  Míněn  asi  Jan  z  Chlumu  a  Václav  z  Dube. 

—  ^Ps.  143,  2. 


312  C.  149,  150.     1415,  Juni  24.  —  Jnni  25? 

nullum  habeo,  quamvis  adduxeram*'  Super  sentenciarum,'  bibliam  et  alia. 
Et  iam^  audivi,  quod  clericus  meus^  recessiť"^  Johannes.'''' 

Dixerunt:  „Habes  aliquas  conclusiones?"  Dixi:  „Non"  sicut"  verum 
est.  Dixerunt:  „Vis  abiurare  et'^''  revocare?"  Dixi:  „Veniatis  ad  conci- 
lium,  ibi  audietis,  quia  ad  concilium  debeo  *  staře  et  illi^'  respondere;  '8ocp] 
quid  me  temptatis"?  Venistis  ad  consolandum  carceratum,  vel  ad  tur- 
bandum^"?"  Quo''''  audito,  verbis'^"  quibusdam "''  interpositis,''''  reces- 
serunt." 

Cavete  libros,'"'  si "  habetis,  ego  nescio.'""'  *  Magistro  *  Jesenicz ""  di-  *  lei'  v 
catis,  quod  notarius  °°  inique  mutavit  ''■'  testimonium  meum  de  glosa  bulle,^ 
sicut"  audivistis,  quod  hoc  dixi  publice  in  concilio. 

Nadpisu  není  v  žádném  rkpe. 

150. 

M.  Jan  Hus  přátelům  v  Kostnici:  napomíná  k  opatrnosti,  zejména  s  do- 
pisy, líčí  nehorázné  příklady,  jimiž  ho  kdosi  k  odvolání  přemlouval,  a  po- 
siluje se  vhodnými  výroky  Písma. 

[V  Kostnicí,  v  žaláři  ii  Bosáků,  1415,  Juni  25?] 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  94;  rkpis  dvorní  knihovny  ve  Vídni 
4524  (=  Vdn)  f.  86—86';  rkpis  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  f.  158—158'; 
rkpis  téže  knihovny  4916  (=  Vnb)  f.  19—19';  rkpis  kapitulní  N  48  (=  Cpi) 
/'.  77' — 78;  rkpis  univ.  knih.  XI  D  9  (Us)  /.  205  (necelý) ;  jiný  rukopis  zastu- 
pují Ep  (Op). 

Epistolae  f.  Q  l—G  2  =  Op  I  f.  68  c.  XXX1II=  P  str.  86—87  č.  XXXII 
=  v.  d.  Hardt  IV,  346  (fragment  Quidam  —  exemplum) ;  Seyfried  str.  85 — 86 
(z  Op)  =  Seyfried- My  Hus  str.  205;  Palacký,  Docum.  str.  102—103  č.  61  (z  M, 
Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Mareš  str.  189—190  č.   72  =  str.  214—215  č.   72^  =  str. 


*  V  M  in  marg.  červené:  ,Subdit  de  falso   notario'. 

>■  aduxeram  Cpi,  Vdb,  Us.  —  ^  etiam  M.  —  ^^  discessit  Ep,  Op.  —  ^'^  chybí  v  Us,  Vnb. 

—  "  sicud  Cpi,  Vdb,  Vnb.  —  '^'^  chybí  v  Us.  —  "  ibi  Us,  Vnb.  —  « teptatis  M.  —  «s  per- 
turbandum  Vidb.  —  ^'^  v  M  opraveno  z  quia  připsáním  uo  (quiauo).  —  "  recesserunt 
etc.  Us,  Jenž  tu  končí,  zakončuje  řádek  červeně  psaným  Crhowycz.  —  ^^  Caute  serve- 
tis  libros  Vdb ;  Caute  libros  servetis  Vdn,  Vnb.  —  "  si  quod  Ep,  Op.  —  """  nescio  etc. 
Vdb,  Jenž  tím  končí.  —  ""  Jessenicz  M,  Vnb,  Vdn,  Cpi;  Jessenitz  Ep,  Op.  —  °°  ve  Vdn 
za  tím  škrtnuto  inquit.  —  r>p  imutavit  Vnb. 

'  Míněn  Husův  '^^ýklad  Sentencí  (vyd.  Flajšhans-Komínková).  —  ^  Není  blíže  znám. 

—  *  Míněna  domněnka,  Již  Hus  ve  vazbě  vyslovil,  o  Jesenícově  autorství  glos  k  bulle 
Jana  XXIII  o  Wyclifovi  (Pclacký,  Doc.  470—471,  Loserth,  MVGDB  XXV,  331  n.),  a  která 
zapsána  jako  kladná  výpověď,  o  čemž  Hus  mluvil  na  koncilu  dne  8.  června;  v.  Pa- 
lacký, Docum.  311—312. 


C.  150.      1415,  ca  Juni  20.  313 

123—124  c.  72^=^  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  142—143  c.  48  =  Flajš- 
hans,  Listy  str.  146—147  c.  XCI. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  73,  79 — 80  pozn. 

Cpi  *Adhuc^  hortor  propter  deiim,  quod  liteře  nulli   pateant,""   nec"'  pu- 

blicentur,  quia  timeo  periculum  personarum.  Cauti  sitis  in  verbis  et  in'' 
operibus,  Vitus,**  si'  manebit,  debet^  esse  valde  cautus.''  Adhuc  sum  valde 
gavisus,  audiens,  quod  dominus  meus  graciosus  venit,^  Salvátor*  noster 
Lazarům^  quadriduanum ''  fetidum  vité  restituit ''^ ;  Jonam'  triduanum  in 
pisce  conservans  ad  predicacionem  remisiť*;  Danielem  de  lacu  leonum 
ad  scribendum  prophecias  extraxit ;  třes  pueros  in  camino  ignis  a  flam- 
ma  conservaviť;  Susannam""  iam  condempnatam,  ad  mortem  transeun- 
tem  liberavit.^  Quare  adhuc  me  miserum,  si  esset  pro  gloria  sua,  pro 
fidelium  profectu  et"  pro  meo  meliori,  non°  posset  pro  hac  vice  a  car- 

*^db  cere  et  a  mořte  liberare  ?  Non  est  abreviata ''  potencia  sua,^  *  qui  Petrům, 
qui  debuit  iam'*  Jerosolimis *■  produci  ad  mortem,  per  angelům  de  carcere 
eduxit,  de  cuius  manibus  ceciderunt  cathene.*  Semper*  fiat^  voluntas 
sua,*  quam  opto  impleri"  in  me  pro  gloria  sua''  et  pro  peccatis  meis.*" 
Quidam  doctor  dixit  michi,''  quod,*  quidquiď"  facerem,  submittens 
me  concilio,  quod  totum  michi  esseť"*  bonům   et  licitum,   et  subiunxit,  * 

i<n)  quod  „si  concilium  diceret,  *  quod  tu  habes  unum  oculum  tantum,  quam- 
vis  habeas  duos,  deberes''''  confiteri  cum  concilio,  quod  sic  est:''"  Cui 
dixi:  „Eciam  si  mundus  totus*""  diceret  michi''''  hoc,  ego  habens''^  racio- 

/rtii  nem,  quá  nunc"  utor,  *non  possem  sine  repugnancia '^^  consciencie  illud'''' 
dicere."  Sed  factis  pluribus  verbis,  recessit  ab  illo  dieto  et  dixit:  „Ve- 
rum  est,  ego  non  dedi  valde"  bonům  exemplum." 


*   V  M  in  marg.  červené:  ,de  oculo'. 

^  Ep  (Op)  začínají:  Salus  ex  Christo  Jesu;  v  Cpi  vynecháno  místo  pro  inic,  jež 
nahrazena  zatímně.  —  ^  chybí  v  Cpi.  —  "  chybí  ve  Vdn,  Vidb,  M,  Ep,  Op.  —  ''    Vitus 

—  cautus  chybí  v  Cpi.  —  ^deberet  Vdb.  —  ^  odtud  začíná  Us.  —  s^Lararuni  Vdn.  — 
••  quatriduanum  Ep,   Op.  —  ''^  resu[scitavi]t  Us.  —  '  Yonam  Vdb,  Vdn.  —  ^  misit  Vdn. 

—  'liberavit  conservavit  Vdb.  —  ■"  Suzanara  Cpi;  Zuzanám  Us.  —  "vel  Us;  chybí  v  M, 
Vdn,  Ep,  Op.  —  °  facile  Ep,  Op.  —  p  abbrev.  Cpi,  Ep,  Op.  —  i  iam  qui  M,  Vdn,  Vidb, 
Cpi;  v  Us  iam  chybí.  —  ■'Jerosol.  debilit  Us,  Vidb.  —  'Sed  Vdb;  Sed  semper  Ep,  Op. 

—  *  suas,  ale  opraveno  M;  domini  Ep,  Op.  —  "  inpleri  Us,  Vdb.  —  ^  propter  gloriam 
suam  M.  —  ^  meis  etc.  Us.  —  "  chybí  ve  Vdb.  —  y  chybí  v  M,  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  — 
"■  quitquid  Vdb;  quicquid  Vidb,  Ep,  Op.  —  «=>  esset  mihi  Cpi.  —  ^^  debes  Cpi.  —  "totus 
mundus  Cpi,  Ep,  Op.  —  ^^  michi  diceret  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op;  v  Us  michi  chybí.  —  "  non 
habens  Vdb.  —  "  nuc  Cpi;  v  M  před  tím  š/zrtnuto  possent.  —  s^^r  repungnancia  Vdb,  Vdn. 
^^  hoc  Ep,  Op.  —  "  y  Us  in  marg. 

^  Jest  to  snad  Vít  z  Březiny  z  čeledi  p.  Jana  z  Chlumu  (o  němž  AČ  XI,  447  n., 
srvn.  všaii  Sedláče/t,  Hrady  XII,  211  pozn.  14)  a  nepoc/iybně  týž,  jenž  se  učinil  pode- 
zřelým svými  sty/iy  s  Jeronýmem  po  jeho  zatčení  (v.  Op  II,  350).  —  ^  Snad  se  týká 
nějaké  návštěvy  Jana  z  Clilumu?  —  ^  Srvn.  Joh.  11,  39,  Jon.  2,  1  a  d.,  Dan.  6, 16  a  d.^ 
Dan.  3,  23  a  d.;  srvn.  podobné  odkazy  v  č.  118.  —  *  Srvn.  Act.  12,  7.  —  ''  Srvn.  Mat.  6, 10. 


314  Č.  150,  151.     1415,  Juni  25. 

^Dominus*  est  mecum  tamquam  bellator  fortis."  ^Dominus^  illumi- 
nacio  mea  et  salus  mea'*'';  quem  timebo?  Dominus  protector  vité"  mee"""; 
a  quo  trepidabo?"  Ad  illum  istis  temporibus  frequenter  dico  illam^  an- 
tiphonam"":  „Domine,  vim  pacior,  responde  pro  me°°:  nescio,  quid  di- 
cam  inimicis  meis.'''' " 

Dominus  vobiscum.'"'' 

T'  M  červený,  ve  Vdb,  Vdn,  Vidb  a  Cpi  černý  nadpis :  ,Resumit  spem  in 
deum,  adduoens'"''  exempla*'  sanctorum^*  liberatorum"  eť'  comeraorat""  dieta 
illorum.  qui  eum  ad  abiuracionem  inducere''  conabantur'.  Nadpis  v  Ep,  Op 
učiněn  teprve  od  vydavatelů. 


151. 

Přátelé  v  Kostnici  M.  Janovi  Husovi:  oznamují,  ze  knihij  jeho  jsou  od- 
souzeny všecky,  a  zmiňují  se  snad  také  o  podezření,  jez   mají  na  Víta 
(z  čeledi  Jana  z  Chlumu?). 

[V  Kostnici,  1415,  Juni  25j 

Ztracen  a  není  ani  bezpečných  zmínek  o  ném.  Dne  23.  června  zvěděl 
Hus  o  odsouzení  svých  knih  (č.  146),  a  pod  dojmem  této  zprávy  psal  své 
žaloby  na  to  v  českém  listé  (č.  147).  Z  jiného  listu  přátel  domníval  se,  ze 
odsouzení  týká  se  jen  některých  spisů  (v.  č.  148),  a  proto  svůj  úsudek  mír- 
nil (č.  149).  Ježto  však  v  českém  listě  z  26.  června  (č.  153)  již  zase  mluví 
o  odsouzení  knih  všech,  dostal  patrně  zprávu  podrobnější  někdy  mezi  24. 
až  26.  červnem.  V  listě  č.  150  zmínil  se  však  také  o  Vítovi,  aby  byl  opatrný. 
Snad  to  dalo  podnět  k  nějaké  nedůvěře,  již  přátelé  naznačili  v  tomto  listě ; 
ten  byl  patrně  dodán  Husdví  dne  26.  června,  když  chtěl  odeslati  list  č.  152 ; 
proto  na  rychto  připsal  poslední  větu,  vyvraceje  nedůvěru  k  Vítovi,  kdežto 
dojem  ze  zprávy  o  skutečném  odsouzení  .svých  knih  vyjádřil  českým  listem 
26.  června  psaným  (č.  158)  a  dodaným  snad  zároveň  přátelům  v  Kostnici, 
aby  od  nich   byl  dále  zaslán. 

Srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.   78  —  79. 


^^  chybí  v  Us.  —  "  chybí  v  M,  Vdn,  Vdb,  Us.  —  ■"■"  mens  M,  Vdb,  Us ;  ve  Vdn  chybí. 

—  ""  antifon.  M;  anthifon.  Vdn.  —  °°  me   etc.    Us,  jenž  ta   liončí.  —   pp  meis   etc.  Vdb. 

—  'Í1  chybí  v  Ep,  Op,  jez  však  dodávají:  Johannes  Hus,  iu  spe  servus  Jesu  Christi.  — 
'■'■  aducens  Vdb ;  comemorans  Cpi.  —  ^*  sanctos  Cpi.  —  "  quos  deus  liberavit  a  mořte 
Cpi.  —  ""  commemorat  Vidb;  refert  Cpi. 

"Srvn.  Jer.  20,  11.  —  '  Ps.  26,  1.  —  ^ Antifona  podle  Isai.  38,  14. 


Č.  152.     1415,  Juni  26?  315, 

152. 

M.  Jan  Hus  Janovi  ž  Chlumu  a  Václavovi  z  Dube:  vybízí,  aby,   necha- 
jíce svéta,  sloužili  bohu,  a  v  domnění,   ze  zítra  bude  upálen,  vzpomíná 
rozčilení  dnešní  noci,  vytýkaje  Zikmundovi  Istné  jednání  a  přimlouvaje 
se  za  Víta  (z  čeledi  Jana  z  Chlumu?). 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  26?] 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  f=  M)  str.  84—85;  rkp.  kapitulní  N  48  (=  Cpi) 
f.  74—74';  rkp.  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíně  Vlir  7  (=  Grs)  /.  167'; 
rkp.  Vídeňské  dvorní  knihovny  4524  (=^  Vdn)  f.  81 — 81' ;  rkp.  téže  knihovny 
4557  (=Vidb)  f,  150'— 151 ;  rukopis  téže  knihovny  4936  (=Vbn)  f.  252; 
jiný  rkp.  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  E  6'—E  7  =  Op  I  f.  64'  č.  XXI  =  /-  str.  182  č.  XXI;  Pa- 
lacký, Docum.  str.  143—144  č.  88  (z  M,    Cpi,  Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Mareš  str.  230—231  c.  94  =^  str.  260—261  c.  94' =  str. 
150  c.  94^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  144 — 145  č.  49  =  Flajšhans, 
Listy  str.  147—148  c.  XCII. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  79. 

Graciosissimi  benef actores  *  mei  et  veritatis  protectores''!  Hortor  vos 
per  viscera  Ihesii  Christi,  ut   iam  postpositis   vanitatibus   huius   seculi,'' 

S5M  *  eterno  regi  Christo  domino'^  militetis.^  „Nolite' confidere  in  principibus, 
in'  filiis  hominum,  in  quibus  non  est  salus,"  quia  mendaces  et  fallaces^ 
filii  hominum  hodie  šunt,  cras  peribunt,-  deus  autem  maneť'  in  eternum.^ 
Qui  non  ad  sni  indigenciam,'  sed  ad  suorum ''   profectum   habet  servos,' 

Vdn  quibus,  quod  promittit,  tenet,  quod  *dare  spondet,  implet,  nullum'"  per 
salvum  conductum  decipit,""  nullum  a  se  fidelem   servum   removet,  quia 

Cpi  dicit*:  „Ubi  ego  sum,  illic  et  *  servus  meus  erit".  Quemlibet  servum  su- 
um  ille  dominus  facit  dominům"  omnis  possessionis  sue,^  dans  ei  se 
ipsum  et  omnia  secům,  ut°  sine  omni  tedio,  timore,  ymmo''  sine  omni 
defectu''  omnia  possideat,  gaudens''  cum  omnibus  sanctis  gaudio  infinito. 
O  „beatus^  esf  servus  ille,'  quem,'  cum  venerit  ille  dominus,  invenerit 

*  domini  Cpi.  —  ""  ve  Vbn  nezřetelné  res  vypsáno  znova.  —  "  seculi  huius  M.  — 
^  cřiybí  v  Cpi.  —  ^  éter.  reg.  mil.  Chr.  dom.  Gr^.  -   ^  v  M  před  tím  škrtnuto:  in  quibus. 

—  íífalaces  Vdn;  fall.  filii  feunt  hom.  Ep,  Op.  —  ''  permanet  Vbn.  —  *  indignanciam  Vbn. 

—  ''servorum  M,  Cpi,  Ep,  Op.  —  '^  v  M  před  tím  škrtnuto  servas;  servvos  Grs.  — 
"'  nullum  —  decipit  chybí  v  M;  ve  Vbn,  nezřetelné'  salvum  vypsáno  znovu  in  marg.  — 
"dominům  facit  M,  Ep,  Op.  —  »  et  Vdn,  Vidb.  —  p  ymo  Grs,  Vbn,  Vidb;  imo  Ep,   Op. 

—  ••  ye  Vbn  in  marg.  ut.  —  ■"  ille  servus  Vbn.  —  ^  quem  —  servus  cliybí  v  M. 

'Ps.  145,  2—3.  —  '^Srvn.  Ecclus.  10,  12:  sic  et  rex  hodie  est  et  cras  morietur.  — 
^Srvn.  Joh.  12,  34:  Christus  manet  in  aeternum.  —  KToh.  12,  26;  srvn.  podobné  my- 
šlenky a  citáty  v  liste  panu  Škopkovi  č.  122.  —  "Srvn.  Ps.  104,  21:  Constituit  eum 
dominům  domus  suae  et  principem  omnis  possessionis  suae.  —  '^  Luc.  12,  37,  lide  však 
položeno   v  čísle  množném. 


:316  Č.  152,  153.     1415,  Juni  26?  —  Juni  26. 

vigilantem.* "  Beatus  servus/  qui  illum  regem  glorie"  suscipiet^  cum 
gaudio.  Huic  ergo  regi  servite,  amantissimi  domini,  in  timore,  qui  vos, 
spero,'''  conduceť'  nunc^'  ad  Bohemiam'  in  sua"''  gracia  et  vestra"*  sa- 
nitate,  et  postea  ad  vitam  glorie  sempiternam/"  Valete. 

*Estimo,"'  quod  ista  esť"  ultima""  ad  vos  litera,  quia  cras,"  ut  esti-  isivi 
mo,*"  purgabor  in  spe  Ihesu  Christi  per  diram "  mortem  a  peccatis.  Que 
michi  occurrebanť^  ista  nocte,'""'  non  possum  scribere.''''  Sigismundus" 
omnia  dolose  egit,  deus  parcat  sibi""  et  solum  propter  vos.  Et  ipsi  au- 
divistis"  sentenciam,  quam  tulit/  Rogo,  nullam  habete  suspicionem"  de 
Vito^^  fideli/ 

V  M  červeně,  ve  Vdn,  Vidb  a  Cpi  černě  psaný  nadpis:  ,Hortatur  domi- 
nos  Venceslaum ''''  et  Johannem,''  ut  postpositis  regum  terrenorum  serviciis 
regi  celesti  studeant  militare,"''  ostendens"  efficaciam  servicii"""  et  securita- 
tem  prémii  celestis  regis""  citra°°  prémia''  ef  servicia  regum  terrenorum'. 
V  Grs  nejprve  současný,  červeně  psaný  nadpis:  ,Litera,  quam  direxiť,  a  vedle 
rukou  16.  stol.:  ,Hortatoria  Jo  Hus  ad  benefactores,  ut  malint  deo  servire 
quam  principibus  mundi',  jenž  v  Ep  (Op)  takto  obměněn:  ,Epistola ''•'  ad  bene- 
factores adhortatoria,  ut  malint  vero  domino  Jesu  Christo  servire,  qui  eos 
fallere  neutiquam  possit,  quam  principibus  huius  seculi'.  Ve  Vbn  list  uveden 
slovy:  ,Hec  Magister  Hus  per  manum  suam  scripsit  ad  Pragenses'. 

153. 

M.  Jan  Hus  všem  věrným  Čechům:  odmítaje  odsouzení  svých  knih,  líčí 

nekázeň  ve  sboru  a  své  vystoupení  proti  ní,  vybízí  k  vytrvalosti  a  díkům 

svým  ochráncům,  upozorňuje,  ze  ničeho  neodvolal. 

V  Kostnici,  v  žaláři  [u  Bosáků],  1415,  Juni  26. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  73 — 75;  rkp.  dvorní  knih.  ve  Vídni 
4524  (=Vdn)  f.  119—120;  rkp.  těže  knih.  4557  (Vidb)  f.  140—152;  rkp. 
téže  knih.  4902  (=  Vnb)  f.  105—105';  rkp.  těže  knih.  4519  (-=  Vndb)  f.  168 


^  vigillant.  Vbn.  —  "  chybí  ve  Vbn.  —  "■'  suscipit  Cpi,  Grs;  susceperit  Ep,  Op.  —  ''''  ut 
spero  Ep,  Op;  v  Grs  chybí.  —  "  conducit  Vbn.  —  y  chybí  ve  Vdn.  —  ^  Boemiam  Cpi,  M, 
Vdn,  Vidb.  —  ^'°  chybí  ve  Vdn,  Vidb.  —  '^^  sua  Cpi.  —  '^  sempiterne  a  za  tím  škrtnuto  Vale 
Vbn.  —  "'Aestimo  enim  Ep,  Op.  —  '"  sit  Cpi,  Ep,  Op;  ve  Vbn  chybí.  —  °p  ultima  est 
Grs;  ista  lit.  ult.  ad  vos  Vbn.  —  "^^  alias  Vbn  a  in  máry.  připsáno  ut.  —  *"  spero  Grs.  — 
"■'^  duram  Grs.  —  **  ocurrebant  Vbn ;  occurrerunt  Ep,  Op.  —  ^^  scribere  non  possum  Grs, 
jenž  tím  končí.  —  "^"^  ve  Vbn  nad  řádkem  přidáno  rex.  —  '^'^  ve  Vbn  před  tím  škrtnuto 
ei.  —  "audistis  Vbn.  —  "v  M  před  tím  škrtnuto  ss.  —  se  víro  Cpi.  —  '"''We  M;  Wen 
Vidb.  —  »  Jo  M.  —  ^"^  militare  studeant  Cpi,  Vdn,  Vidb.  —  "  offendens  M.  —  °""  chybí 
v  M.  —  "^  regni  Vdn,  kde  za  tím  škrtnuto  etc.  —  °°  circa  Vidb.  —  pp  chybí  v  Op. 

'Naráží  asi  na  paličskou  řeč,  jíž  Zikmund  po  slyšení  dne  8.  června  pobízel  kardi- 
nály, aby  Husa  odsoudili;  srvn.  Palacký,  Docum.  314—815.  —  ^  Míněn  asi  Vít  z  čeledi 
pana  Jana  z  Chlumu,  kterého  se  také  týká  poznámka  Husova  v  listě  č.  150;  v.  str.  313. 


C.  153.     1415,  Juni  26.  -       317 

až  169;  rkp.  univ.  knih.  XI  D  9  (=  Us)  f.  215— 216' ;  rkp.  kapit.  knih.  N  48' 
(=Cpl)  f.    93—93';  rkp.   Freiberskij   (==  Fr)  f.   103'— 105' ;   rkp.  křižovnický 
XXIV  A  4  (=^Cr)str.  412     413 ;  jiný  rkpis  zastupuje  tisk  Passionálu  (=  J). 
Latinský  překlad  místa  ,vérní  a  v  bohu  milí  křesťane',  nedajte  —  máš  odvolati'' 
v  rkpe  Vídeň.  dv.  kn.  4313  (=  Vidn)  f.  282  (z  tisku  ?). 

Passionál  Jenský  f.  39' a — 39' a  =  při  vydání  českého  Mladoňovice  (El) 
1525  f.  A  2— A  3'  —  Postilla  Norimb.  1563  f.  246—246'  =  Post.  1564  f.  211' 
až  218;  ČČM  1848  str.  410—412  (z  Cr)  =  Českobratr.  hlasatel  1849  č.  103 
str.  575—576;  Erben  III,  str.  286—288  (z  Vidb  a  M)  =  Duch  str.  190—193; 
Palacký,  Docum.  str.  137—139  č.  85  (z  Cpi,  M,  Vidb  Vnb,  Cr)  =  Mareš  str. 
225—227  č.  91  =  str.  254—256  č.  91 '  =  str.  146—147  č.  91 '  =  (Horálek  str.. 
17 — 19)  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  138 — 141  č.  47  =^  Flajšhans,  Listy 
144—146  č.  XC. 

Latinský  překlad  Třes  epistolae  f.  A  3' — A  5  č.  1 ;  Epistolae  f.D3  až 
D4'  č.  2;  Megalander  f.  F1—F2;  malý  frgm.  Ant.  et  const.  conf.  f.  0  7' 
^Op  I  f.  60—61  č.  XII  =  Op  P  str.  77—78  č.  XII;  v.  d.  Hardt  IV, 
307  (dva  fragmenty) ;  Palacký,  Docum.  str.  139 — 140. 

»74M  *  Mistr  Jan  Hus,  v  naději  siúha  boží/  věrným''  všem  Čechóm,''  jenž '^ 

113  Cr  boha^  milují  a^  budú^  milovati/  žá*dost  svú  i^  modlitbu  "^  nestatečnú 
vzkazuje,'  aby  v^  milosti  boží"*  přebývali,'  v  ní'"  dokonali"  a°  s  bohem'' 
na  věky  přebývali. 

Věrní  a  v''  bohu  milíM  Ještě'  mi  jest*  to  u  mysl"  padlo,  aby  zna- 
lá'us  menali,"  kterak  sbor  pyšný,  lakomý"^  a''  všie^  ohavnosti  plný"  po*tupil 
jest^  knihy"*  mé  české,''''  jichž  jest   ani   slyšal,'"'   ani  viděl,**"  a  by''''  je" 
slyšal,"  tehdy  by  jim  nerozuměl/^  Neb**''  v  tom  sboru"  byli  sú''''  Vlaši,'" 
Francúzi,"  Engliši,'""'  Hyspani,""  Němci  a  jiní "^  jiných*  jazykóv,'''' jedné'''' 

*  Ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou :  ,Kterak  by  ti  jim  rozuměli'. 

'^  božie  Cpi,  Ván.  —  ^  ve  Vidb  in  marg.  —  *^  všem  věrným  Ceclióm  Vndb,  Cr;véT.. 
všem  Čěchóm  M,  Cpi;  Čechiiom  Fr.  —  '' gienž  Vndb,  a  tak  vždy;  kteřížto  Cr.  —  « pána 
boha  Cpi;  pána  mezí  řádky  Cr.  —  ^  chybí  ve  Vndb.  —  ^a  Cpi.  —  '^  modlidbu  Us.  — 
'vzkazuji  Vbn,  Us,  Cr,  J;  vskazuji  Cpi.  —  opsáno  bozzi  Us;  božie  Cpi,  Vidb,  Vndb.  — 
'  přebývali  Cpi,  Vidb,  Cr,  Fr,  J;  ve  Vndb  in  marg.  trvali.  —  "'v  nie  Vidb,  Fr;  věrně  Cpi, 
odtud  do  konce  vety  jinou  rukou;  v  ni  —  přebývali  chybí  v  Cr,  J.  —  "  ve  Vidb  opraveno 
z  dokonale.  —  °  ve  Vidb  mezi  řádky;  v  Us  odtud  do  konce  vety  chybí.  —  pz  bohem 
Vdn,  Fr.  —  'i  chybí  v  Cpi.  —  ■■  Věr.  a  v  pánu  bohu  milí  křesťané  Cr;  Věrní  a  milí  přie- 
telé  a  v  bohu  milí  Vidb.  —  ^  ve  Vnb  opraveno  z  giesti;  ješce  Cpi.  —  ^jeUs;  je  (gie) 
Vndb.  —  "to  v  mysl  Cpi,  Vdn,  Fr;  to  u  mysli  Us;  to  v  úmysl  Vidb,  Vnb,  Vndb;  v  mysl 
to  vpadlo  Cr.  —  ^  znanali  J,  —  ^^  a  lakomý  Fr.  —  "  a  —  plný  chybí  ve  Vnb.  —  y  vší 
M,  Vnb,  Cr,  Fr.  —  =  jest  (giest)  Vndb  a  vždy.  —  ^^  kuiehy  Cpi,  Vndb ;  kniežky  Cr.  — 
»''' české  M;  česské  Cpi.  —  "slyšel  Us;  slyšel  Cr,  Fr,  J.  —  '•''viďal  Vndb.  —  ^dopra- 
veno z  ač  by  Vidb;  a  když  by  Cr.  —  ^«  jě  (gie)  Vdn,  Vndb,  M,  Fr.  —  "slyšel  í/s; slyšel 
Cr;  sslyšel   Cpi.  —  ergr nerozoměl  Vndb;  nerozuoměl  Fr;  nesrozoměl  Cr. —  *''> Nebo  Cr. 

—  "v  M  za  tím  škrtnuto  bi.  —  ^^  jsú  Us,  Fr.  —  "  Francússi  Cpi,  Cr;  Francúsi  Us,  Vndb. 

—  """  ve  Vndb  jinou  rukou  nad  koncem:  niné.  —  ""  Ispani  Cpi,  J;  Yspaní  Us,  Vnb,  Fr, 
Vndb,  kde  nad  koncovkou  nadepsáno  ové,  —  '^  chybí  v  Cpi,  Us.  —  pp  zazików  M,  Vndb  ; 
zazykóv  Vdn;  jazikóv  Vidb,  Cpi;  jazykuov  Fr;  jazikuov  J.  —  ^'J  jedno   Cpi;  jediné  Cr- 


318       -  C.  153.     1415,  Juni  26. 

ač  by""  jim  co'  rozuměP'  biskup  Jan  Litomyšlský,"  jenž  jest  tu  byl,"" 
a  jiní  Cechové,"  nabadači,'  s  kapitolu  Pražsku**  i  Vyšěhradskú,'"'  od 
nichž"  pošlo  jest"  pohaněnie  pravdy  božie^''  *i  našie^"  země  Ceské,^'^ 
již^'  já  mqm'''  v  naději  božie'^  za  zemi  najlepšie  viery,^''  znamenaje"' 
žádost  k  slovu  božiemu  a  k^""  obyčějóm.^' ** 

Ó  byste""'  viděli""  ten  sbor,  *jenž  se  nazývá "°  sborem  najsvětějším 
*  a  že"''  nemóž"''  poblúditi,  jistě ""^  spatřili  by"'  ohavnost  přěvehkú."'  O  niež"" 
sem  slyšal"'  obecně  ot"*  Švábóv,""  že  Constancie ""  neb"^  Costnice,'"' jich 
město,  za  tridceti'"'  let'"'  nezbude '''  hřiechóv,''"  které''''  jest'''  spáchal  ten 
sbor''*'  v  jich  městě.  A  řku  viece,'''  že  sú'""  sě''"  všichni '"' pohoršili  tiem 
sborem,  a  plvali  sú  ''■'  druzí,  vidúce  ohavné  *  věci.'"'  A  já  '"^  vám  *"  pravi,''* 
že  když**"  sem''"  stál  prěď"*  tiem'"'  sborem  prvý''^'  *den,''  spatřiv,^  ano ''^ 
nižádného ''''  řádu  nenie,  rěkl"  sem"'  hlasitě,  když''^  sú"^  všickni*''  mlčeli'''': 
„Mněl  sem,"  by'"'  většie'"  poctivost,*""  dobrota  a  lepší'"  řád  byl  v  tomto'" 


**  Ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou :  , dobrým,  poctivým  a  nábožným'. 

■"■■leč  by  Cr,  Vndb,  zde  nad  původním  ač  by.  —  ^^rozoměl  Us,  Vndb ;  rozuomél  Fr. 

—  "  Lithomisky  M;  Lithomyšl.  Vnb,  Fr;  Lytomiský  Vdn;  Litomiský  Vidb;  Jan  bisskup  Li- 
tomyšl. Cpi;  Jan  b.  Litomyšl.  Cr.  —  ""  opraveno  z  byli  M;  byli  Cpi.  —  ^^  Čechové  M.  — 
^'■''"  ve  Vdn  nad  řádkem ;  hrazsku  Us;  s  capit.  Pr.  Cpi.  —  ""  Vyšěhradckú  M;  Vyšehr.  Vndb, 
Vdn,  Vidb,  Fr,  J,  Cr.  —  >>  nich  M.  —  ^^  ve  Vidb  in  marg.;  jest  Cpi;  jest  pošlo  Vndb.  — 
'•''boží  M.  —  ^"^naší  M.  —  ^<*  České  M;  Českej  Cpi.  —  ^^jižto  Cr.  —  ^fjmám  Cpi.  — 
^»  boží  M,  Vndb,  Us,  J;  ve  Vidb  chybí.  —  ^^  najlepší  víry  M;  najlepší  viery  Cr,  J.  — 
^'  znamenaje  Vndb.  —  ^^  chybí  v  Cpi,  Cr.  —  3'  k  obyčejóm  Us,  Vidb,  Vdn,  Vnb,  J;  k  oby- 
čějióm  Vndb;  k  uobyčejóm  Fr;  k  obyčejem  Cpi;  obyčejów  Cr.  —  ^^ byste  M,  Cr.  — 
3"  věděli  /.  —  2°nazievá  Vidb,  Vnb.  —  ^Pjenž  Cpi.  —  ''i  nemuóž  Cpi,  Fr.  —  *■■  zajisté 
Cr.  —  ^*  byste  Cpi;  ve  Vndb  šte  nadepsáno  jinon  rukou.  —  **převelikú  Cpi,  Vidb,  Vdn; 
velikú  Cr.  —  ^^  níž  Us;  němž  Cr.  —  ^'slyšel  Us ;  slyšel  Cpi,  Cr.  —  ^"^  tak  jen  v  M. — 
^^  Švábuov  Cpi,  Vidb,  Fr,  J.  —  ^y  Konstancie  Vidb,  Vnb,  J;  ve  Fr  chybí.  —  "  nebo  Vndb; 
ve  Fr  chybí.  —  >"=  Costnicě  Cpi;  Kostnice  Vndb;  Kostnice  Us,  Vdn,  Vnb,  Fr,  Cr,  J.  — 
'"'třidcěti  Cpi,  Vndb;  třidseti  Vdn;  třiceti  J;  XXX*'  Fr;  XXX  Vnb.  —  ^e  leth  M,  Vdn, 

Vnb,  Cr,  Fr.  —  ^^  ve  Vnb  mezi  řádky ;  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou  mylné  připsáno: 
vyprázdněno  a  vyčištěno.  —  ■"=  hřiechuov  Fr,  Cpi,  kde  vsak  ov  nad  řádkem.  —  ^^  kte- 
réž Us,  Fr.  —  '''jesti  Cr.  —  ^^  ve  Vndb  in  marg.  dodáno  jinou  rukou:  zevně  {psáno 
zevny)  i  tajně.  —  ''' viecě  Us;  ještě  víece  />;  všickni  viece,  že  J:  řkli  (e  nadepsáno 
jinou  rukou),  íq  sú  sě  viece  pohoršili  Vndb.  —  ''"' jsú  Fr.  — ^^^ve  Vidb  za  ijohoršili  in 
margine.  —  ''"všickni  Us. —  ''pjsú  Fr;  v  Cpi  chybí.  —  ''i  ohavnost  přěvelikú  Vndb. — 
'"■  ve  Vidb  oprav,  z  y ;  jáf  Cr.  —  "^^  sám  Us.  —  ''*  pravím  J.  —  ''"  y  Us  psáno  kdyzz.  — 
''^sěm  Us,  Vnb;  jsem  Vdn.  —  i^^před  M,  Cpi,  Vdn,  Cr,  Fr,  J.  —  "ním  M,  Cpi,  Cr.  — 
^y  první  Vnb,  J ;  že  první  Cr;  v  Cpi  chybí.  —  ''^  y  M  za  tím  škrtnuto  ani.  —  '^^  ve  Vndb 
oprav,  z  yžádného.  —  '^^  řekl  Vidb,  Fr,  J,  Cr.  —  <^f  sem  Us;  sem  hlassitě  Vndb.  —  «^íí  kdy 
Vdn.  —  "^  jsú  Vdn,  Fr.  —  <^'  všichni  Cpi,  Vidb,  Vnb,  Cr,  Fr.  —  "^  mlčeli  Vndb ;  křičeli 
J.  —  •^' sěm  Us.  —  "^"^  chybí  ve  Vdn.  —  '^"větčí  M;  větše  Vndb;  věčie  Us;  větčie  Vnb, 
Vidb,  kde  oprav,  z  viece,  jak  má  i  Fr;  větší  Cr,  J;  lepší  Cpi.  —  "^"potcivost  Vnb ;^oi- 
ctivost  Cpi.  —  '^Plepšie  Fr;  v  Cpi  chybí.  —  "^i  v  tom  Vdn;  ve  Vnb  za  tím  škrtnuto  s. 
'  Míněni  hlavně  Páleč,  Michal  de   Causis  a  jiní  žalobníci  z   Čech  na  Husa.  — 

-  O  teze  věci  mluví  Hus  také  v  č.  165,  zdá  se  však,  ze  výrok  Husův  o  neslušném  cho- 
vání koncilu,  přes  to,  že  Hus  uvádí  výslovné  „prvý  den",  učiněn  teprve  8.  června;  viz 
Palacký,  Docum.  308  n. 


Č.  153.     1415,  Juni  26.  319 

sboru  než  jest.""  Tehdy  najvyšší"  kardinál'  řekP"  jest^:  „Kterak  mlu- 
vvs  VÍŠ'''?  Na  hradě^  si''"'  pokorněji""  *mluvir'.  A  já"^  sem"'  odpověděl/^  řka''^: 
„Neb  na  hi^adě  nižádný  proti  mně'''  nekřičel,''^  ale  tuto  všichni'"'  křičie.'"" 
vnb  A   poněvadž'"'   takým    neřádem   šeť"   jesf   ten    sbor,   *jenž  jesf'" 

f^\  viece''"  *  zlosti  učinil'*''  než''''  dob*roty,  věrní''''  a  v'''^  bohu  milí  *  křesťané,"*' 
^^'^^  nedajte  sebe'"  uhroziti''"  jich   vynesením,''''  jenž,   ufám   bohu,'**   jim   ne- 
prospěje.''" Oniť  se  rozletle''^  jako''^  motýli,"'   a  jich   ustavenie"^   stane"'' 
jako  pavučina."'  Měť"''  sú   chtěli   ustrašiti,"'   a"""   nemohliť""   sú''''  božie"'' 
75 M  moci"°  *  ve  mně  přemoci."''  Písmem"''  sú""^  proti  mně"'  nechtěli"*  jíti,   ja- 
kož ""  sú  ""^  slyšeli  ^^  páni  milostiví,  jenž  sú """  stáli  ***  statečně  podlé  pra- 
vdy,** váživše ""  sě  "^  všie  "  hanby,  Cechové,  Moravěné '"  i  Poláci,  a  však  "' 
zvláště"  pan  Václav   z  Dube   a   pan   Jan   z   Chlumu.  ****  Neb"'  ti  sú*"" 
'ndb  stáli,"  jež'*"  král  Sig''munď"  sám  pustil'"  v  sbor,  a  slyšeli'"'  sú,*""  že  když 
sem'''  řěkl'"^:  „Žádám  naučenie,''  psal-li"   sem"'   co   zle,'"   chcit""   naučen 


***  Ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  ,páni  naši  Čechové'.  —  ****  Ve  Vndb 
in  marg.  jinou  rukou :  ,ti  sú  jemu  vždy  věrně  radili'. 

'^'■jěst  Cpi,  Vndb.  —  <^'najvsi  M;  najvyší  Vndb;  navýší  /"/■;  uajv.  opray.  z  najvětší 
Vidb.  —  '^*cardinál  M,  Cpi,  Us;  cardynál  Vndb,  Fr;  kardynál  Vnb,  J.  —  <:"řěkl  Us. — 
*:^mluvieš  Fr.  —  "^^jsi  Cpi,  Vdn,  Fr.  —  "pokornějie  Cpi,  Us,  Vndb,  Vnb,  Vidb  (po 
opravě)  Fr,  J;  pokorněje  Vdn,  Cr.  —  "^  yÁÍ  Vidb.  —  «^  otpo věděl  Us,  Vidb;  odpoviedal 
J.  —  ''^a  řka  Cpi.  —  "' ua  mě  uižád.  Cpi;  žádný  proti  mně  J.  —  ''^^  nekřičel  Vidb,  Vdn, 
Cr,  Fr;  nekřičal  Vnb,  Vndb,  J.  —  ""  všickni  Us,  F,  J.  —  "i  křičíte  Cpi,  Us,  Cr,  Fr,  J.  — 
'"'poňavadž  Us,  Vnb,  Vdn;  poňovadž  Vndb;  ponvadž  Cpi.  —  '^  šěl  sě  Cpi.  —  '^'"  chybí 
ve  Vidb.  —  ^"  větčie  Us.  —  '^°  učinil  zlosti  Cpi;  zlého  než  dob.  učinil  Vndb ;  viece  zlosti 
než  dobroty  učinil  Fr.  —  ''p  nežli  Cr;  následujícím  slovem  ( —  roty)  počíná  se  E 1.  — 
''1  věrným  Us.  —  ''''  ve  Vidb  nad  řádkem,  v  Cpi  chybí;  v  pánu  bohu  Cr.  —  ''^  křesťané 
Cpi,  Vidb,  Cr,  Fr,  J;  ve  Vdn  odtud  az  po  ufám  bohu  (v  pozn.  dw  chyb:).  —  ''*  sě  Vidb. 

—  ^"  v  Us  chybí,  ale  vynechána  mezera  jednoho  slova.  —  ''^  vynesením  Cpi,  Vndb,  Fr, 
J;  povýšením  Cr.  —  ''^^buohu  Us;  v  J,  El  cliybí;  potud  chybí  ve  Vdn;  doufám  pánu 
bohu  Cr.  —  ''^  neprospějie  Cpi,  Us;  jim  to  neprospěje  Fř/n  ;  žeť  jim  to  neprospěje  Cr.  — 
•íy  rozletí  M;  rozlecí  Us.  —  ''^jakožto  Cr.  ~  «*  motýle  Cpi;  motýlové  Cr,  Fr.  —  ^^s^usta- 
venie  jich  J,  E 1.  —  ^^  staneť  Cr.  —  «'  paučina  Cpi,  Vndb,  J  a  původně  i  Vidb,  ale  zde 
v  nadepsáno;  pavauCina  Vnb.  —  ^"^  Mněť  Cpi.  —  «' uhroziti  Cpi.  —  ^'"  ale  Vndb,  Cr,  Fr, 
El.  —  ^''  nemohli  Vidb,  Vnb,  Vndb,  J,  El.  —  ^°  pomoci  Cpi,  Vidb,  Vnb,  Vdn,  Cr,  Fr;  v  M  Tpo 
vyradováno ;  pravdy  a  pomoci  Vndb.  —  ^p  věrně  přemoci  Cpi;  přemoci  Vidb,  Cr,  Fr,  J. 

—  ^1  Píssmem  Vndb.  —  "  jsú  Us,  Vdn,  Fr.  —  ^^  ve  Vidb  nad  původním  mě.  —  «*  ne- 
chtěli proti  mně  Vnb.  —  «"  jako  Vndb.  —  ^^  slyšeli  Vidb,  Vdn,  Vnb,  Cr,  Fr,  J.  —  ^*  pravdy 
božie  Vidb.  —  ^"ye  Vndb  jinou  ruliou  nadepsáno  od;  Cr:  odváživše.  —  ^>' se  Us,  Cr,  Fr, 
J.  —  «^  vší  M;  v  Cr  za  tím  škrtnuto  pravdy.  —  fs  Moravěné  Cpi,  Vnb,  Vndb;  Moravané 
Fr,  J;  Moraváci  Cr.  —  ^  ve  Vndb  škrtnulo.  —  f  zvlášče  Cpi.  —  "*  ne  J.  —  "  sú  ti  stáli 
Cr,  El;  iu  sú  stáli  Vndb;  ti  sú  tu  stáli  Cpi.  —  f"' jěž  (giez)  Vnb,  Vidb ;  \ěnllVndb  a  pod 
tím  když;  jenž  Us,  Fr,  Cr;  jenž  je  J,  El.  —  *"  Zigmund  Cpi,  Vnb,  Vndb;  Zygmund 
Vdn,  Us,  Fr,  Cr,  J;  Zigmunt  Vidb.  —  '"  pustil  mě  Vndb,  Cr.  —  ^p  slyšeli  Vidb,  Vnb,  Fr, 
Cr,  J.  —  íi  sěm  Us,  Vnb.  —  f-"  řekl  Cpi,  Vnb,  Vidb,  Cr,  Fr,  J.  —  ^^o  naučenie  Vnb  ;na- 
učenie,  že  Cpi;  ve  Vndb  před  tím  in  marg.  dodáno  jinou  rukou:  lepšieho.  —  »y  Us 
oprav,  z  psals  li.  —  f»  zlě  Cr;  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  aneb  scestně  kázal.  — 
f^chci  Cpi,  Us,  Vdn,  Vnb,  J;  chci  rád  (to  nad  řádkem)  Vndb;  žádám  Fr. 

3  Petr  ď  Ailli,  jenž  sc/iůzi  předsedal.  —  *  =  Gottlieben. 


320  C.  153.     1415,  Juni  26. 

býti/'*' *  Tehdy  kardinál'"  najvyšší'*'  rěkť'  jest^":  „Poněvadž""  chceš"' 
býti  naučen,^''  toť"'  naiičěnie^"':  máš  odvolati,""  Jakož  *paddessát"''  mi- 
strova" svatého  Písma  ^'  nalezlo  jest.^'"'  A]  krašie^'  naučenie^!  Tak  by^" 
svatá ^''  Katheřina,  dievka^*  mladá,  měla  by  byla'*"  ustúpiti  pravdy 
a  viery^''  pána  Jesu"-'  Krista,*^'  protože  paddesát*"'  mistróv ^'' t  proti  ní'"' 
jest^**  bylo.''' Ale  stála  jest  drahá  dievka'""  až''"  do*""  smrti *'"  a  mistry  Jest^*" 
ku  pánu  *bohu  přivedla,''"  *  jichž  tt  *já  hriešný*""  ne*mohu  přivésti'"'! 

Toť*"^  vám'''  píši,  aby*''  věděli,'"'  žeť"  sú  nižádným  písmem''  ani 
kterými  dóvody''*  mne  neprěmohli,'"'  než  lstí  sú''^  mne*"^  hledali  a  hró- 
zami,"'  aby  mě "  navedli  '*"  k  odvolánie '"  a  k  odprísahání.'"  Ale  milostivý 
pán  *bóh,'''  jehož  sem'''  zákon  velebil,  byl  jest  se  mnú  i'""  jesť'  a,  ufám," 
bude'"  do  skonánie'''  a  zachová'*  mě''  v  své'''  milosti  až  do  smrti. 

Psán  list  v  středu  '^  po  svatém '  Janu  Křtiteli '''  v  žaláři  v  okovách  ■""  v  čě- 
kánie''"  smrti,  a  však  pro  tajem*stvie "^  božie^"  nesmiem  řieci,""  by  to"""  byl 
list  mój*""  poslední.*"  Neb  ještě  *"  bóh '"'  všemohúcí'"'  móž''*  mě  zprostiti.'"' 

t  Ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou :  .pohanských'.  —  tt  Ve  Vndb  in  marg. 
jinou  rukou :  ,mistróv  toho  zboru'. 

^byti  naučen  Vídb,  El;  ve  Vdn  opraveno  tak  z  nauč.  býti.  —  "^^  cardinál  Cpi,  Vndb, 
Us;  kardynál  Vnb,  Cr,  J;  cardynal  Fr.  —  fJ'  navýší  M;  najvyší  ost.  rkpy.  —  ^  řekl  Cr,  Vndb, 
Vdn,  Vidb,  Vnb,  Fr,  J.  —  ^'^\q  Cpi;  jest  Vndb.  —  e' žádáš  a  chceš  CpZ.  —  s'' naučen  býti 
M,  Cpi,  Vndb,  Cr,  J,  El.  —  ^' to  Fr,  Cr,  J,  El,  —  sí™  naučenie  Cpi,  Vidb,  Vnb,  Cr,  Fr, 
J,  Us,  kde  před  tím  škrt.  naučinme.  —  &"  tak  i  ve  Vndb,  ale  in  marg.  Jinou  rukou : 
aby  (to  nad  řádkem)  odvolal.  —  =o  paddesáth  Cpi;  padesát  Vdn;  L  Vnb;  paddesát  Cr. 

—  sp  mistruov  Fr,  J,  El.  —  s"" Píssma  Cpi ;  svathého  P.  Vdn ;  Písma  sv.  Cr,  El.  — 
s^ye  Vndb  nadepsáno  sné;  krase  Cpi,  M,  Vdn,  kde  však  nadepsáno  ie ;  krásná  Cr.  — 
^naučěnie  Us.  —  ^^  ve  Vndb  škrtnuto,  a  in  marg.  jinou  rukou  tehdy.  —  =^  sv.  panna 
Cr.  —  ř*  děvka  Vidb.  —  ^^  ve  Vndb  viery  a  in  marg.  položeno  před  pravdy;   a  viery 

—  Krista  chybí  v  Vnb.  —  2>Jezu  Us,  Vidb,  Vndb,  Vdn,  Fr,  J.  —  ^^  Crista  Cpi,  Vdn; 
Krysta  Cr,  Fr.  —  ''^  paddessát  Cpi,  Vndb;  padessáte  Vidb,  ale  konečné  e  škrtnuto;  pa- 
desát Vdn,  Fr.  —  '•''  nie  Cpi,  Vndb,  Cr,  Fr,  J;  něj  Vidb.  —  ^^  stálo  anebo  bylo  Vdn.  — 
•""  ve  Vndb  in  marg.  božie.  —  ''"  chybí  v  M.  —  ^°  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  obrá- 
tila a.  —  ''P  hříšný  M.  —  •"!  přivézsti  Cpi;  přivésti  nemohu  Vndb.  —  '•'■  Totoť  Cpi,  Vnb, 
Vdn,  Cr,  Fr;  toto  Vndb;  ve  Vidb  oprav,  z  tof.  —  ^^  v  M  za  tím  škrt.  pis.  —  *>*  abyste 
Vidb,  Vndb;  abyste  Fr,  El.  —  !"» věďali  Fr.  —  ^"že  Cpi,  Vnb,  Fr,  J.  —  "^^  duovody 
Vidb,  Fr,  J.  —  hx  nepřemohu  Cpi,  Vidb,  Cr,  Fr,  J,  —  •'>'  jsú  Cpi,  Us,  Fr,  J.  —  ^^  mě 
Cr,  J.  —  '•<  hruozami  Fr,  J.  —  ■'  ve  Vidb  jinou  rukou  nad  původním  mne.  —  ''"  ve  Vdn 
d  nadepsáno;  navedli  Us.  —  '"  odvolávánie  J,  El;  k  odvolání  Vdn,  Vndb;  kuodvolání 
Us,  Vidb;  othvolánie  Fr.  —  '°  ku  odpříssahání  Cpi,  Vndb;  odpřísežení  Cr;  odpřisahánie  Fr. 

—  'Pbuoh  Cpi,  Vndb,  Us,  Vidb,  Fr,  J,  El.  —  ^isěm  Us;  jsem  Vdn,  J.  —  '^ve  Vnb 
nad  škrtnutým  a.  —  '^  jest  Cpi,  Vndb.  —  "i  doufám  Cr.  —  '"  že  bude  Vndb;  bude  se  mnú 
Cr.  —  '^zkonánie  Us;  skončenie  Vndb.  —  '* zachováme  Cpi.  —  '^svej  Cpi,  Vidb.  — 
'"  u  středu  Cpi;  v  středu  Vdn,  Cr,  Fr,  J.  —  '''  ki-titeli  božiem  Vndb.  —  ''■"  vuokovách 
Fr.  —  ''"cákání  Vndb;  čekání  Us,  Vnb,  Vdn,  Cr,  El  a  původně  ve  Vidb,  kde  prve'  a 
nadepsáno.  —  ^°  tajemství  M;  tajenstvie  Fr.  —  ^p  řécí  Vndb,  Cr,  J,  Cpi,  Vidb,  Vnb,  Vdn, 
El.  —  ''^toto  Fr,  Vidb,  zde  však  druhé  to  nad  řádkem.  —  •"■  muoj  Fr,  /;  mój  list  Vidb, 
Vnb.  —  ^^  v  M  opraveno  z  poslednie;  Cpi:  posslední.  —  ■''ješče  Cpi.  —  ''"  buoh  Cpi, 
Us,  Vidb,  Vndb,  Fr,  J;  pán  bóh  Cr.  —  ''^  všěmohúcí  Vdn;  všemoh.  buoh  J,  El.  — 
■"■'muož  Cpi,  Fr,  J,  El.  —  •í"  sprostiti  Cpi;  zprostiti  Amen.  Vidb,  Vnb,  Vndb. 

*  Dne  26.  června. 


Č.  153,  154.     1415,  Juni  2G.  —  Juni  27?  321 

V  M  list  uveden  červené  psaným  nadpisem :  , Kterak  sú  Mistra  Jana  bez 
duovoduov  Písma  skrze  křivé  ""^  svědky  a  jeho  kniiiy  bez  ohledáme,  jichž 
sú  neviděli,  potupili,  epištola'.  Ve  Vndb,  kde  přechází  český  text  zprávy  Petra 
z  Mladoňovic :  ,Skonává  sě  pašije  a  počíná  se  prvá  epištola  Mistra  Jana  Hussi'. 
V  ostatních,  kde  list  jest  první  ve  skupině  českých  listů  žalářních,  tyto  nad- 
pisy :  Vidb  (červeně) :  ,Epištola  M.  Ja  Husi  [z]  Konstancie' ;  ve  Vdn :  ,Tyto  epištoly 
jsú  napsány''''  v  žaláři  v  okovách  Ja[na]  Hu[si]  rukií';  ve  Vnb  jinou  rukou: 
,Litera  declarans  deordinacionem  concilii  et  perseveranciain  Magistři  Hus'; 
v  Us  rukou  1 6.  stol. :  ,Epištoly  M.  Jana  Husi' ;  ve  Fr  teprve  poznámka  u  listu 
posledního,  v.  č.  156;  v  J.    , Počíná  se  epištola  prvnie   M.  Jana   z  Husince'. 


154. 

M,  Jan  Hus  M.  Křišťanovi  z  Prachatic:  chvále  jeho  život  dosavadní,  vy- 
bízí, aby  vytrval,  a  vzkazuje  pozdrav  M.  Jakoubkovi. 

[V  Kostnici],  v  žaláři  [u  Bosáků,  1415,  Juni  27  (?).] 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  80;  rkp.  kapit.  knih.  N  48  (^^  Cpi) 
f.  73 ;  rkp.  dvorní  knihovny  Vídeňské  4524  (=  Vdn)  f.  79 — 79';  rkp.  tétéž  knih. 
4557  (^  Vidb)  f.  147;  rkpis  tétéž  knihovny  4916  (=  Vdb)  f.  17;  jiný  rkp. 
zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  E2=0pl  f.  63  č.  XVII  =P  str.  80  č.  XVII;  Palacký, 
Docum.  str.  128—129  č.  81  (z  Cpi,  M,  Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Mareš  str.  213—214  č.  86  =  str.  241  č.  86^  =  str.  139 
č.  86^  =^  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  149  č.  51  =  Flajshans,  Listy  str. 
149  č.  XCIV. 

O  datu  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  80,  Hefele,  Concilienyesch, 
VII,  189. 

Magister  Cristanne/  mi  magister  et  benefactor  specialissime,  sta  in 
(in  veritate  Christi,''  *  adherens  fidelibus.  Noli  timere,  quia  dominus  dabit  in 
brevi"  proteccionem,  et  augebit  numerům  Christi  fidelium.  Esto  plus 
pauperibus,  ut  semper  fuisti**;  castitatem,^  spero,  servasti,  avariciam  fu- 
gisti  ^  et  fuge,  nec  ^  plura  propter  te  teňeas  beneficia.'  Ecclesiam  semper 
retině,  ut  fideles  confugiant^  tamquam  ad  pium  patrem.  Saluta,*"  dilec- 
tissime,  Magistrům  Jaeobellum  et  omneš  amicos  veritatis.  Scriptum  in 
vinculis,  in  expectacione  combustionis.' 


Č.  153:  •'y  křivě  M.  —  ^^  nad  tím  vyškrabáno  sií. 

Č.  154 :  3  Cristane  Vdb,  Vdn ;  Christanne  Ep,  Op.  —  ^  v  M  opakováno.  —  "  in  brevi 
dabit  Ep,  Op.  —  ^ve  Vidb  následuje  škrtnuté:  et  fuge  vicia.  —  "  castitatem  —  fugisti 
chybí  ve  Vdn.  —  f  nec  plura  —  benefieia  chybí  ve  Vidb.  —  ^  fugiant  Vidb.  —  *■  Salu- 
tate  M;  Salutato  Ep,  Op ;  Salute  Vidb.  —   '  combuscionis   etc.   Vdb. 

21 


322  Č.  154  155.     1415,  Juni  27?  —  Juni  27. 

V  M  červený,  ve  Vdb,  Vdn,  Vidb,  Cpi  černý  nadpis,  který  opakují  Ep, 
Op:  .Magistro  Cristaimo''  scribit,'  ut  fugiens  vicia""  atque  spernens  plura 
beneficia,"  adhereat  veritati"   ewangelice.'' 


155. 

M.  Jan  Hus  členům  university  Pražské':  napomíná,  aby,  pamatujíce  naň, 
setrvali  ve  svornosti  a  stálosti,  poněvadž  žádného  článku  neodvolal,  ač 
všecky  smysly  bludné  odmítá,  jak  i  oni  mají  činiti  \  odporučuje  Havlíka 
za    svého    nástupce   v  Betlémě,    a  Petra    z  Mladoňovic,    svého   těšitele, 

jejich  přízni. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415] ,  Juni  27. 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňóvicův  (=  M)  str.  80;  rkp.  kapit.  N  48  (^  Cpi)  f.  72; 
rukopis  téže  knihovny  O  71  (=^  Kl)  f.  o — 6;  rkp.  univ.  knih.  I  F 26  (=-  Un) 
na  zadní  desce;  rkpis  Vídeňské  dvorní  knih.  4524  ("=  Vdn)  f.  79' — 80;  rkp. 
tétéž  knihovny  4557  f=  Vidb)  f.  147 — 147';  rkpis  téže  knihovny  4936  ('=  Vbn) 
f.  253 ;  jiný  rkpis  zastupují  Ep  (Op). 

Epist  f.  E2—E3=Op  I  f.  63  č.  XVHI  =  P  str.  80—81  č.  XVIII 
=  kus  (odstavec  třetí,  ale  upravený  s  pomocí  c.  140)  Acta  mart.  139  = 
Actiones  f.  321  =^  Camerarius  226;  v.  d.  Hardt  IV,  344  (Scitote  .  .  .  až  do 
konce);  Mansi  XXVIII,  14;  Palacký,  Docum.  str.  142—143  č.  87  (z  Cpi,  M, 
Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Mareš  str.  229—230  c.  93  =  str.  259—260  c.  93-  =  str.  149 
č.  93^  =  Flaj.shans,  Listy  z  Kostnice  str.  146 — 148  c.  50  =^  Flajšhans,  Listy 
str.  148—149  c.  XCIII. 

Honorabiles  et^  in  Christo  Ihesu  amantissimi  magistři,  bacalarii  et 
scolares''  universitatis  Pragensis!  Hortor  vos  in  ipso  piissimo  Ihesu,*"  ut 
diligatis''  invicem,  scismata^  extirpetis,  honorem  dei  ante  omnia  inten- 
datis,  habentes  mei  memoriam,  qualiter  semper  intendebam  profectum 
universitatis  *  ad  honorem  dei  perducere,^  quahter  dolebam  super  discor- 
diis  vestris"  et  excessibus,  qualiter  nacionem  nostram*"  preclaram  vole- 
bam  congregare  in  unum,  Et  ecce,  quomodo  in  aliquibus  meis  karissi- 
mis,'  pro  quibus  vitam  exposuissem,  facta   est  mihi   nimis   amara,""   ob- 


Č.  154:  "^  Cristano  Vdb,  Vdn.  —  'Alia.  Scribit  Magistro  Christanno  £"/>,•  Scribit  Ma- 
gisto  Christanno  Op.  —  •"  fugiens  plura  beneficia  Cpi.  —  "  spernens  vicia  Cpi.  —  °  veri- 
tati  etc.   Vdb.  —  p  chubl  v  M,  Vdb,  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op. 

Č.  155:  ^  chybí  v  Kl,  Vbn,  Vdn,  Vidb.  —  ^^  stude ntes  Cpi.  —  "^in  Christo  piis.  .1. 
Í7/2.  —  ''  dillig.  Un.  ~  ^  scisma  Vdn,  Vidb.  —  ^  producere  Kl.  —  s  nostris  Un,  Vidb;  super 
disc.  et  excess.  vestris  Ep,  Op.  —  '' vestrani  Vbn.  —  '  cariss.  Un,  Vidb,  Vbn;  chariss. 
Ep,  Op.  —  X  avara  El. 


é.  155.     1415,  Jimi  27.  .  323 

probriis,'  blazfemiis ""  et  ultimo  amara  mořte  affligens  me."  Ignoscat  °  illis 
deus*"  omnipotens,  quia'  nesciímt,  quid  fecerunt.''  Pro  quibus  sincero 
corde  oro,  ut  parcat  illis/ 

Ceterum,  amantissimi  in  Christo  Ihesu,  statě  in  cognita'  veritate, 
que  super  omnia  vincit  et  invalescit  iisque  in  eternum.  Scitote  eciam, 
quia*  nullum  articulum  revocavi,  nec  abiuravi.  Volebat"  concilium,  ut 
omneš  et  quemlibet  articulum  extractum  de  libellis  dicerem  fóre  falsum. 
Nolui,  nisi  scriptura  ostenderenť  falsitatem;  unde  quicumque  esset  sen- 
sus  falsus  in  quocumque  illo*  articulo,  illum  detestor  et  comitto"  ipsiim 
correccioni  domini  Ihesu  Christi/  qui  meam  sinceram  intencionem  cog- 
noscit,^  non  interpretando  ad  sensum  sinistrum,  quem  ego  non  intendo. 
Et  vos  eciam  hortor"^  in  domino,  ut  quemcumque  sensum  falsum  pos- 
setis ''''  comprehendere  in  illorum  articulorum  aliquo,  quod  illum  deteste- 
mini,  sed  veritate,  que  intenditur,'^''  semper  salva.  Oretis  deum  pro  me,"' 
et  salutate"  invicem  in  sancta  páce. 

Magister  Johannes  Hus"  in   vinculis   et   iii*^"   carcere    iam   stans  in 

6  Ki  presentis  vité  littore,*'*'  expectans  *  in  crastino  *  diram  mortem,  que,  spero, 
purgabit  mea  peccata,"  nullam  heresim  in--  me^^  de"*"*  gracia  dei  inve- 
niens,  cum  toto  corde  profiteor  quamlibet"  credibilem  veritatem.  Scrip- 
tum  feria  quinta"""  ante  vigiliam-  sancti  Petři."" 

Rogo,  diligatis''  Bethleem°°  et  Galium^  constituite '"'  in  locum*"*  mei, 
quia  spero,  quod  dominus   cum  eo"  esf  Amen."  Recomendo  vobis  Pe- 

vdn  trum  de  Mladonowicz,""  *  fidelissimum  et  constantissimum  meum  conso- 
latorem  et  confortatorem. 

V  M  červený,  v  Cpi,  Vidb,  Vdn  černý  nadpis,  opakovaný  i  v  Ep  (Op) : 
jScribit  universitatis "  Pragensis  suppositis**  ut  eius  affectum  ad  se  pensan- 

'obropriiis  Kl;  opprobr.  Ep,  Op.  —  "' blasphemiis  Cpi,  Vidb,  Ep,  Op;  blasfemiis 
Un,  Vbn;Vdn;  blasphemis  Kl.  —  "  afligens  me  Kl ;  me  affligunt  Ep,  Op;  v  M  me 
chybí  a  mořte  oprav,  z  mortei.  —  °  ve  Vbn  oprav,  z  cognoscat  a  za  tím  škrtnuto 
illius.  —  Pv  M  za  tím  škrtnuto  optimus.  —  "  faciímt  Cpi.  —  ■■  illis  deiis  Kl,  Vbn.  — 
^congnita  Kl,  Un,  Vidb;  verlt.  cogn.  Ep,  Op.  —  *  quod  Cpi.  —  '•  Volebant  Cpi;  Volebat 
consilium  Vbn.  —  ^  ostenderet  Cpi,  Vdn;  intelligeret  Kl;  v  M  za  tím  škrtnuto  falsmn. 
—  *  illorum  Un,  Ep,  Op;  ve  Vdn  chijbí.  —  "  conmitto  Vidb;  committo  Un;  com- 
mutet  76/ř,- remitto  Ep,  Op;  comitto  illum  Cpi.  —  yv  M  oprav,  z  J.  Cli.  dom.  — 
^  congn.  Kl,  Un,  Vidb.  —  ^«  eos  eciam  ortor  Kl.  —  ^^  potestis  Cpi,  Vbn ;  compr.  posset. 
Vidb.  —  "non  intenditur  Vbn.  —  ^^  v  Un  oprav,  z  mei.  —  ^^  salutetis  Vidb.  —  ffH. 
Vidb.  —  es  chybí  v  Cpi.  —  *'••  litore  Vidb.  —  '^  v  Kl  před  tím  škrtnuto  a ;  ve  Vbn  ná- 
sledující nullam  nezřetelné  vypsáno  znovu  in  máry.  —  ^^  chybí  v  Kl,  Un,  Vbn,  kde 
se  čte  dei  gracia;  F/rfň.- de  gracia  dei  in  me.  —  "  ye  Vbn  za  tím  škrtnuto  credulitateni. 
_  mm  5a  Cpi,  Kl;  V'^  Vdn,  Vidb,  Vbn,  —  ""zde  končí  Kl.  —  0°  Betleem  Cpi,  Vbn;  Beth- 
lem  Vidb;  Bettlehem  Ep;  Betlehem  Op;  tím  končí  Un.  —  pp  constitui  Vbn.  —  ii  loco 
(bez  in)  Vidb,  Vbn.  —  ^  ipso  Cpi,  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  —  ''tím  končí  Vbn.  —  ^^  chybí 
ve  Vdn,  Ep,  Op,  —  ""  Mladoniowicz  Vdn;  Mlado^^'"  Vidb;  Mladyenowicz  Cpi;  Mlado- 
nowitz  Ep,  Op.  —  ^^  universitati  M,  Cpi.  —  *"^  chybí  v  Cpi. 

'  Srvn.  Luc.  23,  34.  —  -Dne  27.  června.  —  ^ Havel  či  Havlík,  zástupce  Husův 
v  úřadě  kazatelském. 

21* 


324  Č.  155,  156.     1415,  Juni  27. 

tes,  veritatem  piomoveant  et  sibi  ascriptos  articulos ""^  in  sensu  vero  amplec- 
tentur'/-'  V  Kl  červeným  písmem  nadpis :  .Epištola  Mgri  Joh.  Hus'.  V  Un 
jinou  rukou  souvékou  nad  textem  ,Scripta  universitati  Pragensť;  po  ukon- 
čení listu  (slovy  Milligatis  Bethleem')  ruka,  jež  psala  celý  list,  připojuje 
poznámku :  ,Hec  litera  scripta  est  per  M.  Johannem  in  Constancia  mortem 
prestolantem  a  spiritualibus  tortoribus,  videlieet  cardinalibus,  archiepiscopis 
etc.  et  Magistro  Stephano  Palecz  cum  Michahele  de  Causis  et  sic  de  aliis 
anno  domini  1415"'." 

156. 

M.  Jan  Hus  přátelům  v  Čechách:  teše  se,  ze  ješté  múze  psáti,  posiluje 
se  ve  svém  utrpení  příklady  mučeníkú. 

[V  Kostnici  v  žaláři  u  Bosáků,  1415] ,  Juni  27. 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  81 — 82;  rkpis  dvorní  knihovny 
ve  Vídni  4524  (=  Vdn)  f.  12S'—124;  rkp.  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  f.  144 
až  145' ;  rkpis  téže  knihovny  4902  (—Vnb)  f.  106;  rkpis  téže  knih.  4519 
(=  Vndb)  f.  171— 171' ;  rkpis  univ.  knih.  XI  D  9  (=  Us)  f.  218'— 219;  rkpis 
kapit.  N  48  (=  Cpi)  f.  97—97';  rkp.  křižovn.  XXII  A  4  (=  Cr)  str.  417—419; 
rkpis  Freiberský  (^^  Fr)  f.  107' — 108';  jiný  rkpis  zastupují  tisk  Passionálu  Jen- 
ského  ('=  J)  41  a — 41  b.  —  Latinský  překlad  začátku  (až  po  ,nedostatečný 
hřiešník')  v  rkpe  Vid.  dv.  knih.  4313  (=^  Vidn)  f.  283  {z  tisku). 

Pasionál  Jenský  =  vydání  z  r.  1525  (El)  f.  El — B2  (nezachován  celý) 
^Postilla  1563  f.  246' —247  =  Postilla  1564  f.  218— 218' =  tisk  Palmův 
C2'—C3';  ČČM  1848  str.  412—413  (z  Cr)  =  Českobratr.  hlasatel  1849  c.  103 
str.  576;  Erben  III  str.  288—289  c.  14  (z  Vidb,  M)  =  Duch  Jana  Husi  str. 
193—194  č.  14;  Palacký,  Docum.  str.  140—141  č.  86  (z  Cpi,  M,  Cr,  Vidb, 
Vdn)  =  Mareš  str.  228  c.  92  =  str.  257—258  č.  92^  =  str.  148  č.  92"  =  (Ho- 
rálek  str.  20—23)  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  150 — 151  c.  52  —  Flajš- 
hans,  Listy  str.  149 — 150  č.  XC VI  ^^  Flajšhans,  O  mučenících  str.  17 — 18 
(z  J  a  M  ne  zcela  přesné). 

Latinský  překlad  Třes  epistolae  f.  B  3—B  4  č.  4.  =  Epistolae  f.  D  7—D  7' 
=^  Acta  mart.  str.  130 — 132  =  Actiones  et  monim.  str.  29'— 30  =  Megalander 
F4'—F5=-Camerarius  218—220  č.  IV  =  Op  I  f.  62  č.  XIIII  ^  P  str.  79 
č.  XIIII;  Palacký,  Docum.  str.  141—142. 

Buoh'  s  vámi!  Měv  veliké''  domněnie  z  mnohých"  příčin,  psal  sem,'^ 
jako  bych  měl  zajtra^  skonati.^  Již  opět*,  z*namenav  prodlenie^  s*mrti, 

Č.  155 :  "^  o  M  oprav,  z  ascriptos  in  sensu  artic* —  >>'  ampleetantur  Cpi,  Vdn,  Vidb. 
^^  15  vydrobeno. 

Č.  156:  ="6011  Vdn,  Vnb,  Cr;  ve  Vndb  jinou  rukou  nadepsáno  buď.  —  ^  ve  Vdn 
za  tím  škrtnuto  veli  (wely).  —  "^  z  jiných  Vdn;  ze  mnohých  Cpi,  opraveno  z  mno- 
chých.  —  ''jsem  J.  —  ^  vzítra  J,  E 1 ;  zajitra  měl  Vdn,  ale  měl  doplněno  pod  řádkem. 
—  fumrieti  Cr;  ve  Vndb  in  niarg.  jinou  rukou:  a  na  smrt  jiti.  —  -prodlení  Fr. 


Č.  156.     1415,  Juni  27.  325 

píši  ^  vám,'  milostiví  ^  a  věrní  přietelé '  v  bohu,'"  ještě,"  abych  svú  vděč- 
nost" ukázal,   dokud p   najdéle"   mohu,   maje""   vždy   utěšěnie,"   že   mohu 
k  vám  mluviti  po   lístku.*  A  pravím  vám,  že  pán   buoh"   vie,  proč  pro- 
dlévá mú  smrtí  i  mého  milého  bratra,'   Mistra  Jeronýma,  o  němž  mám 
naději,"  že  svatě  umře"  bez  viny^  a  že  statecnějie^   sě  má  i  trpí,"  než 
us  já  nestatečný '"'  hřie*šník."   Dal   nám* pán   bóh""   dlúhý   čas,'"   abychom 
Fr  lépe  své '  hřiechy  "  spamatovaU  ^^  a  jich  statečně '"''  želeli ;  dal "  nám  *  čas, 
cr  aby  dlúhé  a  vehké  *pokušenie  sňalo ''''  hřiechy  veliké   a  přineslo"   utě- 
šenie"*"';  dal  nám  čas,""  abychom  pamatovali  svého  krále,°°  pána  boha 
Ježíše''"'  milosrdného  hrozné  pohaněnie ''''   a   smrt   ukrutnú  jeho''  vážili 
a  "  proto  "  milejie ""  trpěli,  abychom  ^^  také  pomněli,'^"'  že  nenie  s  hodóv "" 
tohoto  světa  jíti^^  na  hody  onoho  světa,  abychom  pamatovali,"  že  skrze"' 
mnohá  utrpení ""*  světí ''^  sú  vešli'''  v  nebeské   královstvie "^ :   někteří  po 
:pi  kusu'''"  řezáni,"'  *  jiní''*'  vrtáni,  jiní  vařeni,'''  jiní  pečeni,  jiní  za  živa  dřeni,""' 
^'j  za  živa  *po*hrabáni,  kamenováni,  křižováni,""  mleni  mezi  žrnovy,""  vlá- 
čeni,"''  topeni,"''   páleni,"""  věšeni,"^  po   kussu"*   trháni   a""  prve""  poha- 
r.r  něni,''^  žalařováni,"*  biti,'  okováni,""  a"^'  *kto"'   muož"'   všecky"  muky'^ 


*  Ve  Vnb  in  marg.:  ,De  tempore  eis  a  deo  impenso'. 

''opěth  píši  Cpi;  pišiť  Cr.  —  •  chybí  v  J,  El.  —^  ve  Vndb  nad  tím  milí.  —  '  přítele 
Fr;  přátelé  J,  E 1.  —  ""pánu  bohu  Cr,  Vndb,  zde  však  pánu  jinou  rukou  nad  řádkem,  — 
"  jěšče  Cpi,  Vídb.  —  °  žádost  Vndb,  in  marg.  a  vděčnost.  — Jp  dokavad  Cr;  což  Vndb;  do- 
kudž  El.  —  inajdále  Vdn,  Vndb,  ale  zde  oprav,  nadepsáním  e.  —  ""jinaje  Cpi;  magie  Vndb. 

—  ^  utěšenie  M,  Vidb,  Vndb,  Cr,  Fr,  J.  —  *  listu  J,  El.  —  "  bóh  Vdn,  Vnb,  Cr.  —  "  i  brat. 
mého  mil.  M.  —  '"  naději  mám  Us.  —  "  umře  Vdn;  umře  a  Fr.  —  y  winný  Cr,  J,  E 1.  — 
'"■  statečněji  M,  Cr,  Vndb,  El.  —  ^^  trpíe  Fr;  trpí  nežli  Cr.  —  ''''  nestačný  Vdn.  —  <^=  hříšník 
Fr,  El.  —  "''buoh  Cpi,  Vndb,  Us,  Vidb,  Fr,  J.  —  ^^  cass  dlúhý  Cpi;  čas  dlúhý  Vndb, 
Fr.  —  ff  hříchy  M\  své  hřiechy  lépe  Vidb.  —  ^^  spomatovali  Vndb.  —  •'•'  statečnějie  Us, 
Vidb,  Vnb,  Vndb;  statečněji  Cr.  —  ''dal  —  utěšenie  chybí  v  M.  —  ''•'smálo  Vnb.  — 
"  přínesslo  Cpi;  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou  dodáno:  věrné.  —  """utěšenie  Vnh; 
utěšíme  Us.  —  ""  čass  Cpi  (a  tak  i  dříve  a  vidy);  Cr  za  tím  škrtnuto  opakované  éb-^ 
dlúhé  —  pokušenie.  —  o"  ye  Vndb  opraveno  z  pána  krále.  —  pp  Ježíše  boha  C/';buoha 
Jež.  Us;  boha  Ježíše  Cpi,  Vdn;  ve  Vndb  boha  chybí.  —  1 1  hrozné  pamatovánie  jeho 
pohaněnie  Cr.  —  ■^■'jěho  (gieho)  Cpi,  Vndb;  v  Us  za  tím  škrtnuto  vzali.  —  ^^  chybí 
v  M.  —  "  tiem  Cpi.  —  ^^  v  M  oprav,  z  mileji  jak  má  i  Cr,  mileje  Vdn;  ve  Vndb  in  marg. 
dodán  9  a  radostnějie.  —  *'^  a  abychom  Cr.  —  **'  pamatovali  Vndb.  —  ""z  hodóv  Vdn ; 
s  hoduov  Cpi,  Fr,  J,  E 1.  —  >>■  jíti  tohoto  světa  Cr.  —  ^^  pomalovali  Vndb.  —  '"^  skrze 
M,  Us,  Vnb,  Cr,  Fr,  J.  —  ^^  utrpěnie  M.  —  ^^  světí  skrze  mnohé  utrpenie  Cpi.  — 
^^  v  M  oprav,  z  vešli  jsú,  jak  i  Vndb,  vešli  sú  Cpi;  vešli  jsú  J,  El;  jsú  vešli  Fr.  — 
^^ v  M  opraveno  z  království  nadepsáním  e;  králevstvie   Cpi,  Vnb;  králov.  nebes.  Cr. 

—  ''''  kussu  M,  Cpi,  Vndb.  —  '''  řezáni  Vnb,  Cr,  Fr,  J ;  ve  Vdn  za  tím  škrtnuto  ji.  — 
''''  a  jiní  Cpi.  —  '''  vařeni  Us,  Vdn.  —  ^"^  v  M  oprav,  z  dřini ;  dřeni  Vdn,  Vnb,  Vidb_  Cr, 
J;  drženi  £'í;dríni  Fr.  —  i""  ye  Vnb  chybí,  ve  Vndb  in  marg.  —  *'°  mezi  žernovy  M, 
Vndb;  jiní  mleni  mezi  žer.  Cr.  —  ''p  vláčíni  Fr;  koňmi  vláčeni  Vndb,  ale  koňmi  mezi 
řádky;  jiní  mláceni  koňmi  Cr.  —  i"i  tupeni  Vndb;  jiní  topeni  Cr.  —  '"'jini  páleni  Cr. 

—  ''^věšeni  Vdn,  Vndb;  v  Cr  místo  toho  jiní  kleštěmi.  —  i^*  kusu  Vidb,  Vnb,  Cr,  Fr,  J. 

—  ^'' chybí  v  Cr.  —  i^^  pahaněni  Vidb;  v  M  opraveno   z  pohanini.  —   ''^  žalořováni  M. 

—  ''^  kováni  J.  —  ^y  chybí  ve  Fr.  —  ^^  ktož  J;  v  M  za  tím  škrtn.  móž.  —  <^''  móž  Vidb, 
Vdn,  Vnb,  Vndb,  Cr.  —  «  všecky  Cpi,  Vnb,  Vidb,  Cr,  Fr,  J.  —  ^f  věci  Fr. 


326  C.  156     1415,  Juni  27. 

vypsati,  kteréž''"  sú''''  i*"'  v  Novém''''  i  Starém"'  zákoně  světí *""  pro''" 
pravdu""  boží""  trpěli,"''  a  zvláště"''  ti.  Jenž  sú"""  *kněžskú"'  zlost  tresk- 
tali"'  a  proti  nie""  kázali.  A  divná  věc  bude,""  ktož  nynie"'"'  neutrpí,"" 
bude-li  státi  *  statečně  proti  zlosti  a  zvláště"''  proti "■''  kněžské,"'  jenž  sebe'^" 
nedá  dotknuti.  A  již  sem  tomu'  rád,  že  sú''^  mé  kniežky"*- musili'"' čísti, 
v  nichž'"  jesť""  zlost  jich  otevřena.""  A  viem,''"'  *že  sú"''  je"*"  pilnějie''" 
prěčtli,''''  než  svaté  čtenie,  chtiece''''  bludy  """^  naleznuti.''' 

Dán  list  ve""  čtvrtek*"  přeď*"  vigilií'  svatého  Petra  u'''  večer.''*' 
Amen.'''' 

V  M  červený  nadpis:  ,Epištolu  píše,  pokládaje,  proč  pán  bóh  jeho  věr- 
ným''*' dlí  svého  utrpěnie,  svatých  příklad  umučených  sobě  ku  polechčenie 
přivozuje  a  sebe  posiluje".  V  Us  červený  nadpis:  ,Třetí  epištola,  v  žaláři  psaná 
jest  tato';  ve  Vdn  :  , Čtvrtá  epyštola';  ve  Vndb  (po  Amen) :  ,Dokonána  jest  třetie 
epištola  Mistra  Jana  Hussi  Amen',  a  jinou  rukou  dodáno  ,léta  1415';  v  J, 
kde  list  poslední:  ,Tyto  epištoly  psal  jest  Mistr  Jan  v  žaláři  v  Constanci 
české  obci;  ve  Vnb  Jinou  riř/^o u :  ,Littera  diversa  genera  martirii  sanctorum 
elucidans  et  eorum  sequacium' ;  ve  Fr,  kde  list  rovněž  poslední,  připojeno 
na  konci:  ,Tyto  epištoly  psal  jest  v  žaláři  v  Constanci  v  okovách  české  obci 
Mistr  Jan  Hus  svú  ruku'. 


<=«  které  Us,  Vdn,  Cr.  —  <'^  jsú  Fr,  J.  —  "  chybí  v  Cpi,  Vndb,  Cr,  Fr,  J.  —  ^^iw  No- 
vém zákoně  fně  nad  řádkem)  M ;  v  Starém  i  v  Novém  zák.  Vdn.  —  <^'  i  v  Starém  Vnb,  Us, 
Vndb,  Cr,  Fr,  J.  —  '^"' ve  Vndb  in  marg.  —  "^^  chybí  ve  Vidb.  —  "^^  božie  Fr;  ve  Viclb 
chybí,  ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  a  pro  zákon  jeho.  —  "^p  trpěli  pro  prav.  bož.  Cr.  — 
"1  zvlášče  Cpi,  Vidb.  —  "  jsú  Us,  Vdn,  Fr,  J,  —  "  kněskú  Vdn.  —  «■«  trestali  M.  —  ="  ní  ^/, 
Us,  Vdn,  Vndb;  niej  Vidb;  nim  Cpi.  —  '^''' ve  Vnb  před  tím  škrtn.  jest.  —  •^*' y  M  opra- 
v3no  z  nini.  —  "^^  ve  Vidb  opraveno  z  neutrpie,  jak  má  i  F:  —  '^y  chybí  v  Cpi,  J.  — 
"  kněžskej  Cpi;  knězké  Vdn.  —  ^^  v  M  opraveno  ze  sobě.  —  ''^  jsú  Fr.  —  '''knížky  M, 
Vidb  (zde  oprav,  z  knihy);  kniehy  Cpi;  knihy  ./.  —  '*'' museli  Cpi;  mussili  Vndb.  — 
'■'  v  nich  M ;  v  nichžto  Cr.  —  ''''  jest  (giest)  Vndb  a  in  marg.  jinou  rukou  zřejmě.  — 
'"  í;  M  opraveno  z  otevřina;  T/íď  ;  otevřena.  —  ''™  viec  J.  —  **"  jě  M,  Fr,  Vnb;  ve  Vidb 
nad  řádkem.  —  "^^  pilněje  Vdn;  pilnějie  jě  Cpi;  ve  Vndb  jinou  rukou  in  marg.  pro- 
hlédli a ;  J  přečtu  pilnějie.  —  ''p  přečtli  Cpi,  Vdn,  Vidb,  Cr,  Fr,  J;  přečetli  Vnb.  — 
''^1  chtiec  Vndb,  J.  —  ^'' ve  Vndb  in  marg.  jinou  rukou:  v  nich.  —  •**  nalézti  Cr;  ve  Vndb 
jinou  rukou  in  marg.  kterýchž  sú  bohdá  žádných  nenalezli,  ani  na  mě  kterého  dovedli. 
^  ''*  y  Cpi  chybí,  ve  Vidb  in  marg.  —  ''"  před  Vidb,  Cr,  J;  před  vigilií  n.  Petra  ve 
čtvrtek  Fr.  —  ''^  na  M;  v  J  chybí.  —  '■''•' večer  M;  večer  Vnb;  vJ  chybí;  a  večer  etc. 
Cpi;  u  večer  v  žaláři  v  čekání  smrti  Cr.  —  '*'*  chybí  v  Cpi,  Us,  Vdn,  Vidb,  Fr,  Cr.  — 
'•>■  v  M  opraveno  z  věrnými. 

'  Dm  27.  června. 


Č.  157,  158,  159.     1415,  Juni  ca  28.  —  Juni  28.  —  Juni  20-29?  327 

157. 

Petr  z  Mladoňovic  Husovi:  utěšuje  ho,  jak  se  zdá,  vzhledem  k  blízkému 
svátku  sv.  Petra,  poukazem  na  stálost  Petrovu. 

[V  Kostnici,  1415,  Juni  ca  28. J 

Ztracen  a  není  ani  výslovné  zmínky  o  ném,  až  na  to,  že  víme  o  listech 
Petrových,  které  však  Hus  z  opatrnosti  ničil  (v.  c.  131),  ale  list  Husův  c.  160, 
který  nepochybné  náleží  až  do  konce  června  (v.  úvod  k  nému),  podobný  list 
předpokládá,  a  podle  ného  bylo  tam  asi  užito  slov  Písma ' ;  ,Etsi  omneš  scan- 
dalizati  fuerint  in  te,  ego  nunquam  scandalizabor'. 

158. 

Jan  z  Chlumu  M.  Janovi  Husovi:  oznamuje  některé  události,  nasvédču- 
jící  nějakým  změnám,  píše  o  svém  zastávání  pravdy  a  odhodlání  vzdáti 

se  služeb  dvorských. 

[V  Kostnici,  1415,  Juni  28.] 

Ztracen ;  zmiňuje  se  o  ném  toliko  Hus  ve  své  odpovědi  —  dopise  ze 
29.  června  (v.  č.  160:  ex  hesterna  percepi  litera),  udávaje  také  obsah  jeho. 

159. 

M.  Jan  Hus  přátelům  v  Kostnici:  ať  požádají  krále  Zikmunda,  aby  mu 
bylo  dovoleno  dáti  „viaticus",  komu  ho  odkázal. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  20—29?.] 

Zlomek  zachován  mezi  úryvky  jiných  listů  (zejména  č.  126)  v  rukopise 
univ.  knih.  XI  D  9  (=  Us)  f.  207. 

Sedlák,  Několik  textů  HI  (otisk  z  Hlídky  1913)  str.  6  (z  Us). 

Mé  dávné  poznání  tohoto  úryvku  postřehl  nyní  také  Sedlák  na  uv.  m. 
Nelze  určité  rozhodnouti,  jde-li  o  samostatný  lístek,  nebo  o  přípisek  k  né- 
jakému  listu  jinému.  V  listé  z  9.  června  (č.  126)  píše  Hus,  že  neví,  jak 
s  viatikem  naložiti;  v  listé  Petrovi  z  Mladoňovic  (č.  160)  praví,  že  ho  od- 
kázal Martinkovi,  a  vyslovuje  pochybnosti,  dostane-li  se  mu  ho,  mluvě  také 
o  listu  Martinkovi  odkazujícím  knihy  (v.  č.  134).  Podle  toho  náleží  tento 
lístek  za  16.  červen  (list  Martinovi  č.  132)  a  za  ztracený  list  jemu  (č.  134), 
ale  před  onen  list  Petrovi  (č.  160),  poněvadž  Hus  zde  ještě  žádá,  aby  Mar- 
tinovi byl  viaticus  dán,  tam  však  již  pochybuje,  stane-li  se  tak. 

•  Mat.  26,  33. 


328  Č.  159,  160.     1415,  Juni  20—29?  —  Juni  po  16.  snad  ca  29.? 

Rogo,  petatis  dominům  regem,'  quod  viaticum^  meum,  cui  legavi 
eum,  possim  dare.  Palium  et  tunicam  recipiant  tales,  quales  deus  novit. 
Magistro  Martino^  deberet  dari*  pro  memoria  etc. 


160. 

M.  Jan  Hus  Petrovi  z  Mladoňovic:  vyslovuje  naději,  ze  vytrvá  v  nastá- 
vajících pokusech  o  odvolání,  a  oceňuje  věrné  služby  Petrovy,  doufá,  ze 
mu  přátelé  poskytnou  náhrady,  jejíhož  zprostředkování  i  pro  jiné  a  opa- 
tření některých  přání  po  něm  žádá. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Juni  po  16.  snad  ca  29.  ?] 

Rkpis  t.  zv.  Mladoňovicův  (^=  M)  str.  90;  rukopis  dvorské  knihovny 
ve  Vídni  4524  (=Vdn)  f.  84—84';  rukopis  téže  knihovny  4557  (=Vidb) 
f.  154' — 155' ;  rukopis  kapit.  N  48  (=^  Cpi)  f.  76 — 7& ;  jiný  rukopis  zastupuji 
Ep  (Op). 

Epistolaef.  F4'—F5^  Op  I  f.  66"  c.  XXIX  =- P  str.  84-85  č.  XXIX; 
Palacký,  Docum.  104—105  c.  62. 

Český  překlad  Mareš  sir.  176—177  č.  67  =^  str.  200—201  č.  67- =  str. 
115  c.  67^  =^  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  101 — 103  č.  36  ^^  Flajšhans, 
Listy  str.  128—129  c.  LXXIX. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  71 — 72,  79.  pozn.,  jenž  se  domnívá, 
že  zmínku  o  psaní  M.  Martinovi  (v.  pozn.  12.)  třeba  vztahovati  na  c.  132: 
ale  jest  asi  možné,  že  běží  o  nějaký  ztracený  list  se  zmínkou  o  knihách 
(v.  č.  134) ;  srvn.  i  Halí,  Siymund  und  Hus  (diss.  Freibury  Br.  1912)  str.  97, 
Sedlák  na  uv.  m.  Podle  toho  by  tomuto  listu  slušelo  datum  pozdější  a  snad 
tudy  úvodní  slova  připouštějí  domněnku,  že  Petr  z  Mladoňovic,  píše  svůj  list 
Husovi  (v.  č.  157),  volil  příklad  o  sv.  Petru  podle  blízkosti  tohoto  .svátku. 

*  Non  ^  audeo  temere  dicere  cum  sancto  Petro,''  qui  incomparabiliter  *  i">.í  v 
minorem  fervorem  et  fortitudinem  habeo,  quam  ipse  Petrus,""  quod  num- 
quam  in  Christo  scandalisabor,''  etsi  omneš  scandalisati "  fuerint.'  Me  enim 


Č.  159:  ^Zikmunda.  —  -Asi  breoiář;  v.  Sedlák,  Několik  te.xtů  III,  str.  6,  pozn.  7 
a  svrchu  zde  č.  112.  —  ^  M.  Mariin  z  Volyně.  —  ^  Totiž  .viaticus' ;  ale  nestalo  se  tak ;  podle 
poznámky  Kříže  z  Telče  v  rkpe  I  G 11^  při  f.  205  (v.  ji  při  listé  č.  112),  získal  ho  pa- 
trně —  a  to  se  shoduje  s  vypravováním  Petra  z  Mladoňovic  (v.  Palacký,  Docum.  323) 
—  spolu  s  jinými  věcmi  z  pozůstalosti  Husovy  falckrabí  Ludvík  a  daroval  klášteru 
v  Ingelheimě;  srvn.  svrchu  zápisek  Husův  č.  112  a  k  tomu  Hanuš,  Das  Schriftivesen 
und  Schrifttum  der  bohmisch-slav.  Volkerstámme  str.  30;  Hanuš,  Quellenkunde  27 
(a  SB  kgl.  bóhm.  Ges.  21  n.  1864  I  str.  141). 

C.  160:  ^  v  Ep  (Op)  předchází:  Salus  in  Christo  Jesu;  v  Cpi  vynecháno  místo  pro 
iniciálku,  jez  jen  zatímně  vepsána.  —  ''  Pe  Vidb.  —  "^  scandaliz.  Vdn,  Ep,  Op. 
Č.  160:  'Srvn.  Mat.  26,  33,  Marc.  14,  29. 


Č.  160.     1415,  Juni  po  16.  snad  ca  29?  329 

Christus  adhuc  numquam  expresse'*  beatum  dixit,  sicut^  Petrům,^  nec 
michi  tanta  dona^  promisit;  et  forcior,  intricabilior  et  a  pluribus  instat  im- 
pungnacio/  Igitur  dico,  quod  spem  in  Christo  Ihesu  habens,  dum  audi- 
vero  formám,^  veritati  usque  mortem ''  intendo  cum  sanctorum  et  vestro 
auxilio'  adherere. 

Si  dominus  Johannes''  dampnum  incurrit  propter  mei  expectacionem, 
dilecte  Petre/  provideas,  dum  domům  veneris,  circa''  magistrům  monetě  ■' 
et  eius  uxorem/  qui  audacter  promiserunt,  et  circa  alios  amicos,  quos 
nosciť  Plebanus,  meus  scolaris/  Si  equs"'  aliquis  mansit  cum"  curru," 
domino  Johanni  debet  manere. 

Tibi  vero  Magister  Martinus,"  si  vivit,  vel  Magister'"  Cristanus,'* 
de  quo  confido,  de  quatuor,  et  utinam  libencius  de  decem''  sexagenis 
grossorum  providebunt.  Scito,  quod  non  šunt  pecunie,  quas  ego  vellem 
pensare  pro  tuo  ferventissimo,  firmissimo  et  fídelissimo  affectu,  quem 
habes  ad  veritatem,  et  pro  tuo  servicio  et  pro  consolacionibus,'  quas 
miclii  exhibuisti  in  tribulacionibus  meis/  Deus  sit  merces  tua  magna,  quia  * 
ego"  non  habeo,  unde  retribuam.  Si  me  contingeriť  in  Praga  vivere,* 
tunc  non  aliter,  nisi*  uV  cum  germano  fratre""  omnia  et  adhuc  lar- 
gius  vellem  partiri/  seď  in  gracia'"  domini  non  impossibiliter ''^  red- 
ditus"  meus  stát  ad  Pragam.  Quem'*''  nan  desidero,   nisi  iuxta  volunta- 

i)í  tem  domini,  qui^^  est  in  celo.  *Viaticus,"  quem  Magistro  Martino  lega- 
veram,"  nescio  cui  cedet,  quem  adhuc  habeo.  Cum  libris,  iuxta  quod 
scripsi  Magistro  Martino,'^  ita  disponetis,   et   aliquos   Vicleph,"^  qui   tibi 

1'  placebunt,  accipies.  *Iam  maxima  est  michi  cura''''  pro  fratribus  nostris,* 
qui,  estimo,"  vexabuntur,  nisi  deus  manum  suam  apposuerit.  Et  timeo, 
ne  multi  scandalisentur.  Rogo  adhuc  semper,  saluta  dominos  omneš  Boe- 
mos''''  et  Polonos"  magno  affectu,  cum  graciarum  accione,  et  presertim 


"^  chybí  v  Cpi.  —  ^  sicud  Cpi,  Vdn.  —  '  bona  M.  —  e  inpugnacio  Cpi,  Vdii ;  im- 
piignacio  Vídb.  —  "^  ad  mortem  Ep,  Op,  Vidb.  —  '  adiutorio  Cpi.  —  ^  curam  Ép ;  Cura 
Op.  —  '  noscis  M;  novit  Ep,  Op.  —  '"  equus  Ep,  Op.  —  "  chybí  ve  Vidb.  —  °  curro  Vdn; 
ve  Vidb  chybí.  —  p  Cristannus  Cpi;  Chjistannus  Ep ;  Christianus  Op.  —  iX  Vidb.  — 
"■  consolacione  Cpi.  —  ^  chybí  ve  Vdn.  —  *  chybí  v  Ep,  Op.  —  "  ego  enim  Ep,  Op.  — 
"  contingeret  Vidb,  Cpi.  —  *  in  Pragam  venire  Vdn.  —  "  sicut  Vdn,  Vidb ;  quam  Ep,  Op ; 
v  M  chybí.  —  ""^  simul  Vidb.  —  ^  omnia  vellem  tecum  large  partiri  Ep,  Op.  —  ^  et  Ep, 
Op.  —  ^^  o  M  za  tím  škrtnuto  a.  —  ^^  inpossibiliter  Vdn.  —  '^'^  reditus  Vidb.  —  '^^  quem 
tamen  Ep,  Op.  —  «« que  Cpi,  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  —  "viaticum  Vdn.  —  ss  o  M  za  aliquos 
následuje  řada  písmen:  vzcjef  nebo  vzcjef ;  svvn.  o  tom  úvod;  aliquos,  qui  tibi . . .  Vidb; 
aliquos  ex  eis,  qui  tibi  Vdn.  —  ''*' cura  est  michi  Cpi.  —  "  ut  aestimo  Ep,  Op;  ve 
Vdn  za  tím  následuje  mylné  estima.  —  ^^  Bohemos  Ep,  Op. 

^Srvn.  Mat.  16,  17.  —  ^  Odvolací  formuli.  —  ^[Jan  z  Chlumu.  —  ''Petr  z  Mlado- 
ňovic.  —  ^  Mincmistr  Petr  Zmrzlík  ze  Svojšína.  —  '  Anna  z  Frimburka,  choť  mincmi- 
strova. —  "  Žák  ve  službách  Husových  zvaný  Plebanus  (Farář),  o  němž  v.  c.  86  (128. 
132).  —  °  M.  Martin  z  Volyně.  —  ^"  M.  Křišťan  z  Prachatic.  —  "  O  tom  zmiňuje  se  Hus 
také'  v  listé  č.  159,  zachovaném  Jen  v  úryvku.  —  '-  Mínín  asi  list  nyní  ztracený,  v.  c.  134. 
—  '^  Míněni  čeští  a  polští  páni  v  Kostnici  přítomní,  kteří  se  Husa  ujímali. 


330  Č.  160,   161.     1415,  Juni  po  16.  snad  ca  29?  —  Juni  29. 

dominos    Wenceslaum "   de   Duba,  Johannem  de   Chlum,   quos    desidero 
esse  ■  in  audiencia.  Vale  in  Christo  Ihesu.  *8^ 

Johannes """  Hus.""" 

V  M  červený,  v  Cpi  Vdn  a  Vidb  černý  nadpis:  ,Respondet  ad  certam 
exhortacionem  per  Petrům  suum  sibi  factam,  in  spe  se  ipsum  in  proposito 
sancto  conservari  et  in  veritate  proponens,  et  regraciatur  de  soUicitudine"" 
laborum'.""    Nadpis  v  Ep  (Op)  učinili  teprve  vydavatelé. 


161. 

M.  Jan  Hus  Janovi  z  Chlumu  a  (ue  zvláštním  dodatku)  Václavovi  z  Dube 
děkuje  za  věrné  služby,  těší  se  z  jeho   odhodlání  nechati  služeb  dvor- 
ských, v  kterémžto  úmyslu  také  Václava  z  Dubě  utvrzuje. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků.  1415],  Juni  29. 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicíiv  (^~  M)  sír.  85 — 86;  rkp.  dvorské  knihovny  ve 
Vídni  4524  (=  Vdn)  f.  81'— 82;  rkp.  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  f.  151  až 
152;  rkpis  téže  knihovny  4916  (=^Vdb)  f.  17 — 17'  (jen  prvá  část  necelá); 
rkpis  kapitulní  N  48  (=  Cpi)  f.   74' — 75;  jiný  rkpis  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  E  7—E  8'  (druhá  část  v  lat.  překlade)  ^  Op  I  f.  64'— 65 
č.  XXII  a  XXIII  -  r-  str.  82—83  č.  XXII  a  XXIII  -=  začátek  druhé  části 
Seyfried-Mylius  str.  123  pozn.  b.;  Palacký,  Docum.  str.  144 — 146  č.  89 — 90 
(z  M,  Cpi,  Vdn,  Vidb). 

Český  překlad  Mareš  str.  232—234  č.  95  a  96  ^  str.  261—264  č.  95 
a  96^  =  str.  150—152  č.  95  a  96^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  152  až 
155  č.  53  =  Flajšhans,  Listy  str.  150^153  č.  XCVI  —  Latinský  překlad 
české  části:  Ep,  Op,  v.  .svrchu;  Palacký.  Docum.  str.  146. 

List  býval  pokládán,  jak  i  přípisky  v  rkpisech  svědčí,  za  listy  dva,  a  nelze 
pochybovati,  že  konec  jest  určen  Václavovi  z  Dube,  ale  právě  jeho  znění  uka- 
zuje, že  není  to  samostatný  list  pro  něho  psaný,  nýbrž  sdělení  v  listě  .Ja- 
novi z  Chlumu  pro  ného  určené;  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  80 — 81. 

Graciosissime  beiiefactor,  in  Christo  Ihesu ^  amatissime!  Adhuc  ex 
(luo  per  dei  graciam''  possum  scribere  vestre  grácie,  gaudeo  non  mó- 
díce.'' Unde  ex  hesterna  percepi  litera,'  primo,  quomodo  meretricis  magne, 


Č.  160:  "  We  etc.  M;  dominos  Vencesslaum  etc.  Cp/;  dominos  Wen.  etc.  Vdn;  do- 
minům W  etc.  Vidb;  vše  další  až  po  quos  v  rkpecfi  chybí.  —  "'="  y  rukopisech  cliybi, 
mají  jen  Ep,  Op.  —  ""  solicitudine  Cpi,  Vidb.  —  °°  laborum  etc.  Vidb,  Cpi. 

Č.  161:  ^  chybí  v  Cpi.  —  "^  de  dei  gracia  Cpi.  —  "^  Ep,  Op  začínají  s  Adhuc  non  mo- 
dice  gaudeo,  ex  quo  a  tento  začátek  vloien  ve  Vdb  omylem  do  č.  142;  v.  tam  a  v  úvodě 

C.  161:  ^Ztracený  list  z  28.  června;  v.  č.  158. 


Č.  161.     1415,  Juni  29. 


331 


id  est"  malignantis  congregacionis,  de  qua  in  Apokalypsi,"  denudatur 
iniquitas  et  denudabitur,  cum  qua  meretrice  fornicantur  reges  terre,  uť*" 
ibidem  dicitur,  fornicantur  spiritualiter,  a  Christo  et  ab  eius  veritate 
discedentes^  et  consencientes  Antichristi  mendacio,  ex  seduccione,  ex 
timore,  vel  ex^  spe  confederacionis "  propter  honorem  adquirendum''  se- 

r  vdb  culi.  2°  percepi '  *  ex  litera,  quomodo  iam  inimici  veritatis  incipiunt  tur- 
bari.''  3°  percepi'  vestre"'  caritatis"  fervidam  constanciain,  qua  profíte- 
mini  audacter  veritateni,  cognita"  turpitudine''  meretricis  ■'  magne.''  4" 
cum''^  gaudio  percepi,  quod  iam  vanitati  seculi  et  laborioso  servicio'' 
wltis  řinem  imponere,""  et  domi  Ihesu  Christo  domino  militare.  Cui  servire, 
regnare  est,'  ut  dicit  Gregorius.^  Cui  qui  fideliter  servit,  ipsum  Ihesum* 
Christum  in  celi^  patria  ministrům  habebit,  ipso  dicente*:  „Beatus  est" 
servus  ille,*  quem,  cum  venerit,  dominus "  inveniet '  ita  facientem.  Amen "" 

„^^';'í^  dico  vobis,'" "  *quod  surgens"  „precinget^  se  *et  ministrabit  ei." 

Hoc  non  faciunt  reges  seculi  ministris  suis,  qui  tam  diu  eos  solnm- 

>  vdn  diligunt,  quam*diu  šunt  ipsis  regibus  utiles '  et  necessarii.  Non  sic  Chri- 
stus,  rex  glorie,  qui  apostolos  Petrům  et  Paulům  coronavit  hodie,^'  Pe- 
trům per  crucifixionem  et  Paulům  per  decollacionem ''  introducens  in 
regnum  celestis  patrie,  Petro  quater  carcerato  et  per  angelům  educto, 
Paulo  ter  virgis  ceso,  semel  lapidato,  bis  naufragium ''''  passo,  duobus 
annis  vinculato  et  multipliciter  afflicto."  Qui  dicit  scribens^:  „Supra  mo- 
dům gravati''''  sumus  ita,  ut  tederet  nos  vivere."  Iam  transierunt  tedia 
et  tormenta  et  supersunt  infinita  gaudia  et  vita  quieta  impassibilis." 
Iam  Petrus  cum  Paulo  regnant  cum  rege  superno,'' iam  intersunt  choris 
angelorum,  iam  vident  regem  suum  in  decore,  iam  nullo  afficiuntur  te- 
dio,  sed  pleni  šunt  inenarrabili  gaudio.  Ipsi  ergo  gloriosi  martires  sic 
iuncti  regi  glorie,  dignentur  pro   nobis   intercedere,   ut  ipsorum   auxilio 

75  Cpi  fortes  facti,  simus  eorum  glorie  '  consortes,  pacienď-  humiliter,-"  quid- 
quid'"''  dominus  deus"  omnipotens  ad  nostrum  melius  decreverit  hic  nos 
pati.  Amen.*"" 


^  adest  a  za  tím  škrtnulo  ad  est  M.  —  ''"  et  Cpi.  —  '  descendeates  M.  —  ^  ve  Vdn 
touž  rukou  nad  řádkem.  —  e  consideracionis  M.  —  '\"aquirendum  Cpi,  Vdb,  Vidb.  —  •  Se- 
cundo  pere.  Cpi,  Vdn,  Vidb.  —  "^  et  turbari  M,  Vdn,  Vidb ;  perturbari  Ep,  Op.  —  '  Tercio 
pere.  Cpi,  Vdn.  —  "^  cřii/bí  v  M.  —  "veritatis  Cpi.  —   <>  congiiita  Vidb;  v  Ep,  Op  chybí. 

—  P  chybí  v  Ep,  Op.  —  i"' Quavto  eum  Cp'.  —  i  servicio  seculi  M;  vauit.  et  lab.  serv. 
seculi  Ep,  Op.  —  ■'inponere  Cpi,  Vdn;  fiuem  wltis  iinp.  Vidb.  —  *  est  reguare  Vdn.  — 
^  jen  v  Cpi,  Ep,  Op.  —  "chybí  ve  Vdn.  —  ^' invenerit  Cpi;  iavenerit  vigilantem  et  Ep, 
Op.  —  ^''  Nunc  Vdn.  —  "^  surget  Vdn.  —  >' solum  eos  Cpi,  Vdb,  Vidb;  solum  tam  diu  Ep, 
Op.  —  ^  quaradiu  ipsis  regibus  šunt  ut.  Cpi.  —  ^'^  decolaeionem  Cpi.  —  ''*'  nauffragium 
Vdn.  —  '^'^et  mult.  affl.  v  Ep,  Op  po  lapidato;  et  multociens  aflicto  Cpi  —  '^'' grati  M. 

—  "  inpassibilis  Vdn.  —  "supremo  Vdn.  —  ^^humiliter  patiendo  Ep,  Op.  —  '■'■  quitquid 
Vdb;  quicquid  Vidb;  quanquara  Ep,  Op.  —  "  dominus  jen  v  M,  Ep,  Op;  deus  chybí  v  M, 
Vdb,  Ep,  Op.  —  '*''  Ep,  Op  zde  mají:  Datum  in  die  sanctorum  apostolorum  Petři  et  Pauli. 

^  Apoc.  17,  lad.—  ^Nepodařilo  se  mi  zjistiti,  kde.  —  *  Mat.  24,  46.  —  ^ Snui. 
Luc.  17,  8:  praecinge  te  et  ministra  mihi.  —  ''  =  29.  června.  —  '  2.  Cor.  1,  8. 


■332  Č.  161.     1415,  Juni  29. 

> 

Rogo "  adhuc  propter  deuni,  si  poteritis,  adhuc  scribatis ;  rogo  eciam 
dominam  reginam*  specialiter  salutari,  et  moneri,  quod  sit  constans  in 
veritate,  et  non  scandalizetur  *""'  in  me,  tamquam  sim  hereticus.  Coniu- 
gem  vestram''  eciam  cupio  salutari,  quam,  rogo,  diligatis  in  Christo  Ihesu,"" 
quia  spero  ipsam""  esse  filiam  dei  per  observanciam  suorum  mandato- 
rum.  Omneš  amicos  veritatis  salutabitis  propter  deum.'''' 

Valde''''  gaudeo,  quod  dominus  Wenceslaus  "^^  wlt  ducere  uxorem  et 
mundi  vanitatem  aufugere."  Et  revera**  tempus  est,  quia  iam  multum 
equitavit  per  regna,  multum  hastilusit.  corpus  fatigavit,  pecunias  expo- 
suit  et  animam  offendit.  Ideo  iam  restat  hec  abicere  et  in  quiete""  domi 
cum  coniuge'''  servire  deo""*  et  servos  habere  proprios. 

Lépe'°  bude  doma  bohu  slúžiti,  bez  hriechóv""  a  bez  práce"  a  dobré 
bydlo  mieti,  ano  jiní  slúžie,"  než  pracovati  těžce*''  druhdy  z  nelibosti, 
životem  jistu  nebýti  a  jinému  vždy  v  rucě^''  hleděti.  Toto  jemu,  věrné- 
mu mému*'^  dobrodějci,''^  přečteno  i  ukázáno  buď.  Ješcě^'  pán  buoh*^ 
vždy  svú  mocí  Hus  při  životě  drží,  a  bude  držeti,^''  dokud  ráčí,  proti 
pyšnému,*'  lakomému  a  rozličně  hřiešnému  sboru,  v  němž  pán  buoh*^ 
zná,  kto  sú"''  jeho.  —  In  die  sanctorum  apostolorum*  Petři  et  Pauli." 
Datum  ad  cenám.*' 

Na  začátku  v  M  červený,  v  Cpi,  Vdb,  Vdn,  Vidb  černý  nadpis:  ,Scribit 
domino  Johanni,  gaudens  de  intencione  sibi  intimata,  comemorans*"'  sibi 
prémia  deo  fideliter  serváencium  tunc  beatorum'.  Na  konci  prvého  oddílu 
před  částí  p.  Václavovi  z  Dube  určenou  v  M  červené,  v  Cpi,  Vdn,  Vidb  černé : 
.Domino  Wenceslao*"  scribit,  congaudens*"  sue  intencioni,  quia*'' postpositis 
regum  terrenorum  onerosis  serviciis  domi  Christo  domino  wlt  deservire.' *'' 
Nadpisy  v  Ep,  Op  připojeny  teprv  od  vydavatelů. 


"  Tentj  odstavec  a  vše  další  chybí  ve  Vdb.  —  """  scaadalisetur  Cpi,  Vidb,  Ep, 
Op.  —  ""  Jesu  Vidb,  Ep,  Op.  —  °°  ipsam  spero  Cpi.  —  pp  deum  etc.  Vdn ;  rukopisy 
kladou  zde  nadpis,  o  němž  srvn.  poznámky  na  konci. —  ii  Walde  M.  —  '''■  Vencesslaus 
Cpi.  —  ^^auffugere  Vdn.  —  *♦  reverti  Ep,  Op.  —  ""  quietate  Vidb.  —  ^^uxore  coniuge 
Ep,  Op.  —  **'  deo  senire  Vdn.  —  ^'^  chříchóv  M.  —  >>'  práce  Vidb.  —  "  služé  Vdn.  — 
"■^  tižce  M;  těžce  Vidb;  tězscze  Cpi.  —  ^'^v  M  opraveno  nadepsáním  i;  nice  Vdn.  — 
*''  mému  (za  tím  škrtnuto  dobrémuj  wěrnému  Vdn.  —  *^  dobroděci  M,  Vidb.  —  ''opsáno- 
gefcze  Cpi;  geiitie  Vidb;  gejtie  Vdn;  gieitie  M  opraveno  z  jistě.  —  ^e^bóh  M.  —  ^*' držeti 
Vdn,  M.  —  ^'v  M  za  tím  škrtnuto  ku.  —  ^^  jsú  Cpi,  Vdn,  Vidb.  —  ^'  Datum  in  die  sanc- 
^torum  Petři  et  Pauli  ad  cenám  Cpi.  —  ""'  commem.  Vidb;  comem.  sibi  intimata,  comem. 
Vln.  —  '"'Veuceslao  Cpi;  W  M;  Wen°  Vdn.  =  ^°  con  ve  Vdn  touž  rukou  nadepsáno. 
—  =•'' qua  Vdn.  —  ^i  servire  Cpi;  deservire  etc.  Vdn. 

"  Žofie.  —  ^  Neznámého  jména.  -^  "  V  Ep  (Op)  toto  místo  přeloženo  do  lat:ny.    - 
■"  Dne  29.  června. 


Č.  162.     1415,  Juli  1.  333- 

162. 

M.  Jan  Hus  činí  poslední  prohlášení  k  zástupcům  národů  koncilu,  k  nému 

do  vězení  vypravený m. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415],  Juli  1. 

Rukopis  kapit.  DXIV,  2  (=  Cap)  /.  220';  rkp.  Mnichov  17.833  (-^Mnl) 
f.  141 ;  rkp.  Mnichov  14.029  (^  Mn  2)  f.  126';  jiné  rkpisy  zastupují  tisky 
u  v.  d.  Hardta  a  Mansiho. 

Tisky:  v.  d.  Hardt  IV  345  (Hl);  IV,  430  (=H2);  Mansi  XXVII,  764 
("=  Ma)  =  Seyfried  str.  82  =  Seyfried-Mylius  str.  199  =  Berger,  Hus  und 
Sigmund  163  pozn.   3. 

Český  překlad  Mareš  str.  236  č.  98  =-=  str.  266  c.  98^  =  str.  153  c.  98^ 
=  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  158 — 159  č.  55  =  Flajšhans,  Listy  str. 
154  č.  XCVIII;  německý  překlad  Hefele  VII,  191—192. 

Ego  Johannes  Hus,"  in  spe  sacerdos  Ihesu''  Christi,''  timens  deum 
offendere  et  timens  incidere  periurium,  nolo  abiurare  articulos  omneš 
eť*  quemlibet  ex  illis,'  qui  per  falsos  testes  in  attestacionibus '  producti 
šunt  contra  me,  quia  deo  teste  non  predicavi  nec  asserui  nec  eos  de- 
fendi,^  sicut  *"  dixerunt  me  eos  defendisse,  predicasse  vel '  asseruisse  etc. ' ' 

Item  de  articulis  extractis  de"*  meis'  libellis,  saltem  qui  šunt  debite 
extracti,'  dico,  quod  quicumque"'  ex  illis  includit  aliquem  falsum  sen- 
sum,  illum "  detestor.  Sed  timendo  offendere "  in  ^  veritatem ''  et  contra  sanc- 
torum  sentenciam""  dicere,  non  quemlibet  eorum'  volo  abiurare,  Et  si 
possibile  esset,  quod  toti  mundo  nunc  *  vox  mea  pateret,  sicut  omne  men- 
dacium"  et  omne  meum  peccatum  in  die  indicii  patebit,  libentissime 
omnem  falsitatem  et  omnem  errorem,  quem  umquam''  ad  dicendum*" 
conceperim"  vel  dixerim,  coram  toto^  mundo  revocarem, 

Ista  dico  et  scribo  libere°  et"  voluntarie^ 

Scriptum  manu  mea  propria  prima  die  Julii. 

V  Cap  nadpis:  ,Cedula  conscripta  manu  propria  Johannis  Hus  et  lecta 
in  sessione  publica'  in  concilio  Constanciensi'. 


^Huss  Mn2;  Huífj  Mni;  Hufe  H  2.  —  ^  jegu  H 1,  H  2,  Ma.  —  <:  Cristi  Mn2.  — 
''aut  Mni.  —  ^eis  Mni.  —  f  in  hiis  attest.  Mni.—  ^  Mn2:  non  predicavi  nec  asserui 
nec  predicavi  nec  eos  defendi.  —  ■'  sicud  Mn  2.  —  '  et  Mn  2.  —  '*  jen  v  Cap.  —  •«  ex  Mni; 
v  Hl  chybí.  —  '  de  meis  —  extracti  ctiybí  v  Hl.—  "' quicunque  Mni,  Mn2,  Ma,  H 1, 
H2.  —  "non  Cap.  —  °  chybí  v  Mni.  —  p  chybí  v  Mn2.  —  i  veritate  Mn  1,  H 1,  H2~ 
timendo  deum  offendere  in  veritate  Ma.  —  ■'sentenciam  sanctorum  Mni.  —  Mllorum 
Mni.  —  ^  chybí  v  Cap;  vox  mea  nunc  Ma.  —  "  mundaniun  Mni.  —  ^  unquam  Mni, 
Hl,  H2,  Ma.  —  *dicenda  Mni.  —  "  conceperam  Mn2.  —  ^toti  Mni.  —  ^voluntarie 
Scriptis  propria  manu  Mn  2;  vše  další  (Scriptum  —  Julii)  chybí  v  Mn  1,  Mn  2. 
'  List  čten  v  den  odsouzení  Husova. 


-334  C.  163.     1415,  Juli  5. 

163. 

M.  Jan  Hus  přátelům   v  Kostnici:  očekávaje  zítřejšího   konečného   roz- 
hodnutí, oznamuje,  ze  vytrvá,  a  ze  bij,  kdyby  bylo  možno,  i  písemné  to 
povédél,  napomíná  k  opatrnosti  a  prosí,  aby  vzpomínajíce,  modlili  se  za 
ného  i  za  M.  Jeronýma,  kterého  asi  rovnéz  čeká  smrt. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  ii  Bosáků,  1415,  Juli  5]. 

Rkp  t.  zv.  Mladoňovicův  ř=  iW^  str.88 ;  rkp.  dvorní  knihovny  ve  Vídni 
4524  (=Vdn)  f.  83;  rkpis  téže  knihovny  4557  (=Vidb)  f.  153;  rkp.  kapi- 
tulní N  48  (=  Cpi)  f.  75;  rkp.  univer.silni  knihovny  XI  D  9  (=  Us)  f.  205'; 
jiný  rkpis  zastupují  Ep  (Op). 

Epistolae  f.  F2—F2'=  Op  I  f.  65'— 66  c.  XXVIl  =  P  str.  84  c.  XXVII; 
Palacký,   Docum.   str.  105—106  č.  64  (z  Cpi,  M,  Vnd,  Vidb,  Us). 

Český  překlad  Mareš  str.  180—181  č.  69  =  str.  204—205  c.  69^  =  str. 
117—118  č.  69^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  164—165  č.  57 -^  Fiajš- 
hans.  Listy  str.  156  č.  C. 

O  čase  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  81 — 83. 

Cras  hora'  sexta"  debeo  respondere:  iDrimo,  an  velim*' dicere,  quod 
quilibet  articulus  de  libellis  meis"  extractus  sit  erroneus,  et  quod  abiu- 
rem''  et^  predicem  oppositum;  secundo/  an^  velim  me  confiteri'"  predi- 
casse  illos  articulos,  qui  per  testes  šunt  probati';  3°,  qucd**  illos  abiu- 
rem.  Si  deus  de  sua  gracia  regem^  adducereť  aď"  audienciam,"'  liben- 
ter"'  viderem,'"  iit  audiret,  que  verba"  piissimus  salvator  ponet"  in  os 
meum.  Si  darent  pennam  et  papirum,''  sic,  spero  de''  dei  auxilio/  re- 
sponderem  in  scripto:  „Ego  Johannes  Hus,'  in*  spe*  servus  Ihesu''  Chri- 
sti,  nolo  dicere  quemlibet  articulum  extractum  de  libellis  meis'''  esse 
erroneum,  ne  sanctorum  doctorum  sentenciam,  et  presertim  beati  Augu- 
stini, condempnem.  Secundo''  nolo  articulos  per  falsos  testes  michi  iin- 
positos-  confiteri  me  asseruisse,  predicasse  et  tenuisse.  Tercio  ^  nolo  ab- 
iurare,  ne  periurem/" " 

Propter  deum,   servetis   literas   caute,   et''*'   ad   Boemiam ''*'   similiter 


"  VI  Vdn;  XVI  Us.  —  ''  vellim  Us.  —  "^  de  meis  libellis  Us.  —  ''  erroneus  v  Us  pře- 
rušeno rasuroii,  abiurem  opraveno  z  ad.  —  ^  atqiie  Ep,  Op.  —  ^  2"  iV/.  —  "  quod  Us.  — 
•'  confiteri  me  Ep,  Op.  —  '  aprobati  Us.  —  ^  Tercio  quod  Cpi;  Tertio  ut  Ep,  Op.  — 
'  aduceret  Cpi.  —  ■"  chybí  v  Ep,  Op.  —  "  c/iybí  ve  Vdn,  Vidb.  —  °  poneret  Vdn.  —  p  pa- 
pierum  Vdn;  papyrům  Ep,  Op.  —  'i  chybí  ve  Vidb.  —  ^  místo  de  —  auxilio  čtou  Ep, 
Op:  per  dei  gratiam.  —  ^  chybí  v  M,  Us,  Vdn,  Vdb,  Ep,  Op.  —  '  chybí  v  M,  Ep,  Op.  — 
"^  chybí  v  M.  —  ''Jesu  Vidb;  v  M,  Ep,  Op  cliybí.  —  ^  chybí  v  M,  Us,  Cpi.  —  "2°  Us. 
—  >'  inpositos  Vdn.  —  ^  3"  il/,  Vdn,  Us.  —  ^*  Tímto  slovem  končí  Us.  —  ''''  et  —  caute 
chybí  ve  Vdn.  —  ^^  Bohemiam  Vidb,  Ep,  Op. 

'  Palacký,  Docum.  105.  pozn.  navrhuje  člení  XVI ;  že  není  toho  třeba,  v.  Novotný, 
Listy  Husovy  81.  pozn.  —  ^Zikmunda. 


Č.  163,  164.     1415,  Juli  5.  —  Juli  5?  335 

caute^*"  deportari"  faciatis/ 'n3  pericula  magiia  personarum  sequantur. 
Si  plus''''  non  scribam  vestre  caritati  ex  aliquo  contingenti,  obsecro,  ha- 
bete  mei  cum  omnibus  amicis  memoriam  et  orate,  ut  det^  mihi  una  cum 
fratre  meo  in  Christo  dilecto,  Magistro  Jeronimo,  constanciam,  quia  estimo, 
quod  mortem  eciam  pacietur,  ut  concepi  a  deputatis  concilii." 

V  M  červený,  v  Cpi,  Vdn  a  Vidb  černý  nadpis:  ,Suprascripcio " :  Insi- 
nuat  intencionem  ^^  et  responsionem  suam.''''  V  Us  nadpisu  není.  Ep  a  Op 
nadpisují:  ,Epistola,"  que''  sequitur,"  videtur  scripta  esse  ad  dominům  Jo- 
hannem  ''"^  de  Chlum,  quem  fecit  semper  conscium  omnium  secretorum  suo- 
rum.  Contlnet  autem  universi  negocii  summam  et  locum  principálem,  quid 
Johannes''''  Hus  apud  se  facere  constitueriť.  Nadpis  patrně  složen  vyda- 
vatelem. Ep. 


164. 

M,  Jan  Hus  přátelům  v  Čechách :  dekuje  za  jejich  služby  a  posílá  jim  po- 
slední pozdravy. 

[V  Kostnici],  v  žaláři  [u  Bosáků,  1415,  Juli  5?] 

Rkp.  t.  z.  Mladoňovicův  (=  M)  str.  86—87 ;  rkp.  dvorské  knihovny  ve 
Vídni  4524  (^  Vdn)  f.  82—82';  rkp.  téže  knihovny  4557  (=  Vidb)  f.  152  až 
153 ;  jiný  rkpis  méli  vydavatelé  Ep. 

Erben  III,  289-290  (z  M,  Vidb)  =  Duch  Jana  Husi  str.  195—196  č.  16; 
Palacký,  Docum.  str.  147  č.  91  (z  M,  Vdn,  Vidb)  =  Mareš,  Listy  str.  234 
až  235  č  97^  str.  264—265  c.  97- =  str.  152  č  97^  =- Flajšhans,  Listy 
z  Kostnice  str.  156 — 157  č.  54^  Flajšhans,  Listy  str.  153  č.  XCVII.  Latinský 
překlad  Epist.  f.  E8'—Fl'  =  0p  I  f.  65—65'  č.  XXIV— XXV ^  P  str.  83 
č.  XXIV— XXV;  Palacký,  Docum.  str.  148. 

Palacký  omylem  položil  na  konec  listu  datum  29.  června  rkpisné  nedo- 
ložené (rkp  Vdn  cle  ono  datum  nad  listem,  ale  to  patří  k  listu  předcháze- 
jícímu č.  162),  a  podle  toho  kladen  list  k  29.  červnu.  Pravděpodobněji  lze 
jej  však  položiti  k  5.  červenci,  kdy,  vida,  že  je  konec  všemu,  Hus  loučil  se 
s  celým  světem  křesťanským  (č.  165),  s  přáteli  Kostnickými  (č.  163)  a  jisté 
vzpomenul  i  přátel  v  Čechách,  pro  něž  tento  list  doručil  přátelům  Kostni- 
ckým (srvn.  č.  163  pozn.  3.). 


"  deportare  Cp!.  —  '"''  amplius  Ep,  Op.  —  «^  chybí  v  M,  Vdn,  Vidb,  Ep,  Op.  — 
"chybí  v  Cpi,  Vdn,  Vidb.  —  ee  intencione  M.  —  "^i^  resp.  et  iut.  suam  etc.  Cpi;  resp.  et 
int.  suam  Vdn,  Vidb.  —  ''  chybí  v  Op.  —  ^^  Joan.  Op. 

^  Míněn  asi  list  č.  164,  současné  pro  přátele  v  Čechách  přikládaný.  —  ^  Scilicet 
deiis. 


336  C.  164.     1415,  Juli  5? 

*Bóh''  s  vámi,  a  rač  vám  dáti  odplatu  věčnu,  že  ste''  mi  mnoho  *p', 
dobréiio  činili.  Ještě''  pro  mě,  ač  snad  mrtvého  na  těle,  panu  Janovi,' 
*  věrnému  a  statečnému  rytieři  '^  a  mému  dobrému  dobrodějci,  nedajte  *  i'^' 
škodnu  býti,  prosímť  pro  pána  boha,  milý  pane  Petre"  mincmejstře^ 
a  paní^  Anno!  Také  prosím,  aby  dobře ^  živi  byli  a"  boha  poslúchali, 
jakož  ste  slýchali.  Králové,^  mé  *  milostivé  panie,  děkujte  ote  mne  ze 
všeho  dobrého,^^  jež  jest  mi  činila.  Čeledi  své  pozdravte,  i  jiných  věr- 
ných přátelóv,  jichž  nelze ''  jest  popsati.  Prosmi  také  všech,  aby  za  mě 
pána  boha  prosih,  u  jehož'  svaté  milosti  skoře "^  sě  shledámy'  s  jeho 
svatu  pomocí.  Amen.""  Psán  list  v  čakánie "  odsúzenie  °  na  smrt  v  žaláři 
v  okovách,  jež,  ufám,  trpím  pro  boží  zákon.  Pro  pána  boha,  nedajte  hu- 
biti dobrých  kněží. 

Mistr  Hus,  v  naději  sluha  boží. 


Petre,'  amice  karissime,  pellicium  serva  tibi''  in  mei  memoriam. 

Pane  **  Henrichu  ^  Leffl,''  buď^  dobře  žiw  s  svú  manželku,'  a  děkujiť 
z  dobrodějstvie*;  bóh"  buď  tvá  odplata  M 

Věrný *** přieteli,*  pane'  Lidheři"  s  paní  Margretú^  s  panem ^  Škop- 
kem,^ s  Mikeskú''  i  s  jinými:  daj"^  vám''*'  pán  bóh''  věčnu  odplatu"  za 
práci  "^^  i  za  jiné  dobroděnstvie,^^  které "  ste  měli  se  mnú ! 

Věrný  a  milý'"  mistře-^  Křištane,*'''  buď  pán  bóh"  s  tebú! 

*  Mistře''''  Martínku,"  učedlníče,  pomni  co"  sem  tě  věrně  učil! 


*  V  M  in  marg.  červené:  ,Regina'.  —  *'*  V  M  v  textu  předeslán  červeně 
psaný  přípisek :  ,Leffl'.  —  ***  V  M  v  textu  předesláno  červeně :  ,Fideli  amico 
Liderico  cum  coniuge',  což  napodobují  Ep,  Op,  omylem  označujíce,  co  ná- 
sleduje, za  zvláštní  list. 

^  Buoh  Vdn,  Vidb.  —  ^  jste  Vdn,  Vidb.  —  ^  Ještě  M.  —  ^  rytíři  M.  —  *  Petře  minc- 
mejstřě  M.  —  '  dobře  Vdn,  Vidb.  —  s  chybí  v  Vdn,  Vidb.  —  ?=•  chybí  v  M.  —  ^  nelze 
Vidb.  —  'i  jeho  Vidb.  —  •<  skoro  Vidb;  skoré  Vdn.  —  'skoře  shledáme  sě  (oprav,  ze 
sě  shled.  skořej  M;  sě  shledáme  Vdn.  —  "'  chybí  ve  Vdn.  —  "  cákání  Vdn,  Vidb,  kde 
první  a  nad  řádkem  nadepsáno.  —  °  otsúzenie  Vidb;  v  M  opraveno  z  odsusezenie.  — 
p  tibi  serva  Vdn ;  servalo  tibi  Ep,  Op.  —  i  Lef  1  Vidb ;  Lef el  Vdn ;  v  Ep,  Op  chybí.  — 
^vM  oprav,  z  bude.  —  ^v  M  psáno:  manselku.  —  *  dobroděnstvie  Vdn,  Vidb'.  dobro- 
dějství  M.  —  "  buoh  Vdn ;  buď  buoh  Vidb.  —  ^  otplata  Vidb.  —  "■"  přietelé  ilf .  —  "  Lideři 
Vdn ;  Lidhertzi  Ep;  Lidertzi  Op.  —  y  Margaretu  M.  —  ^  oprav,  ze  Skoczkem  M;  Skuočkem 
Vdn,  Vidb.  —  ^^  dan  M.  —  ^^  van  v  M  a  za  tím  škrtnuto  bóh.  —  "  otplatu  Vidb.  —  ^^  z  práce 
Vdn.  —  ^'^  dobroděnství  M.  —  "  kteréž  Vdn.  —  řs  mistře  M,  Vdn.  —  ^^  Cřistane  Vdn ; 
Krist.  Vidb;  v  M  před  tím  škrtnuto  1.  —  "buoh  Vdn.  —  ''•'Mistře  M.  —  "že  Vidb. 

^  .Jan  z  Chlumu.  —  ^  Petr  Zmrzlík  ze  Svojšína.  —  ^  Anna  z  Machova,  choť  Zmrzlí- 
kova. —  '  Žofie.  —  ■'  Petr  z  Mladoňovic.  —  ''  Jindřich  Lefl  z  Lazan.  —  '  Osobnost  blíže 
neznámá,  připomíná  se  jen  v  tomto  listě.  —  "  Jindřich  Škopek  z  Dube';  v.  č.  127.  — 
'^  Asi  zeť  Václava  češíře  (v.  Palacký,  Doc.  175).  —  ^^  M.  Křišťan  z  Prachatic.  —  "il/. 
Martin  z  Volyně. 


C.  n;4,  165.     1415,  Juii  5?  —  Juli  5.  337 

Mistře""  Mikuláši,'-  kněze  Petie  králové"  i  jiní  mistři  i  kněžie,""" 
buďte  slova  božieho  pilni !  Kněze ""  Havlíku,'^  kaž  slovo  božie !  A  "^  všech  '"^ 
prosím,  aby  byli  ustaviční  u  božie  pravdě. 

V  M  červený,  ve  Vdn  a  Vidb  černý  nadpis:  ,Přátelóm  děkuje  z  dobro- 
děnie  dole  psaným  a  jim  píše'.""" 


165. 

M.  Jan  Hus  veřejným  osvědčením  všemu  křesťanskému  svétu  lící  stran- 
nický  průběh  svých  veřejných  slyšení  a  zvláště,   ze  nikdy  se  mu  nedo- 
stalo poučení,  jehož  žádal. 

[V  Kostnici,  v  žaláři  u  Bosáků,  1415,  Jali  5]. 

Rkp.  t.  zv.  Mladoňovicův  (=  AI)  str.  78 — 79;  rkp.  dvorské  knihovny  ve 
Vídni  4524  (^  Vdn)  f.  78—79;  rkp.  téže  knihovny  4557  (=-  Vidb)  f.  174  až 
174';  rukopis  téže  knihovny  4916  (=  Vdb)  f.  14' — 15;  rukopis  kapitulní  N  48 
(=^  Cpi)  f.  72 — 72';  rkpis  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíné  IV,  22  (=  Gr) 
f.  165  (frayment) ;  jiný  rkp.  zastupuji  Ep  (Op). 

Epistolae  (-^  Ep)  f.  D  8—E 1'  =  0p  I  f.  62—62'  c.  XV  =  P  str.  79—80 
c.  XF--  Palacký,  Docum.  str.  106—108  c.  65  (z  Ep,  M,  Vidb,  Vdn,  Cpi). 

Český  překlad  Mareš  str.  183—185  č.  70  =  str.  207—209  č.  70^  =  str. 
119—120  c.  70^  =  Flajšhans,  Listy  z  Kostnice  str.  160—163  č.  .56  =  Flajš- 
hans.  Listy  str.  154—156  č.  XCIX. 

O  dobé  v.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  83. 

*  Ego  Magister  Johannes  Hus,'  in  spe  servus  Ihesu  ^  Christi,  cordi- 
aliter  desiderans,  ne  Christi  fideles  post  mei  obitum  occasionem  ex  mořte 
mea  caperent  scandali,  me  quasi  pertinacem  hereticum  iudicantes,  Cri- 
stum  Ihesum''  assumens  in  testimonium,  pro  cuius  lege  optabam  moři, 
in  memoriam  amicis  veritatis''  hec  inscribo/ 

Primo,  quod  in  audienciis  privatis  valde  multis,  postea  in  audien- 
ciis  concilii  publicis,  ■  protestatus  sum,  me  velle  subici  informacioni  "^^  et^ 
direccioni,''  revocacioni'  et  pene,  docto,   quod   aliquid   scripserim,   docu- 


Č.  164:  "^"^ psáno  kniezie  Vdn,  Vidb;  kiiěží  M.  —  ""psáno:  kniezie  Vdn;  kuieze 
Vidb ;  kniezi  M.  —  °°  O  M,  Vdn.  —  pp  všech  Vidb.  —  iq  pí§e  Vdn,  Vidb. 

C.  164:  '^  iV/.  Mikuláš  z  Miličína.  —  ^^  Snad  Petr,  později  farář  v  Metličanech 
(1419),  liaplan  Itrálové;  srvn.  Tomek  V'\  62.  —  '^  Havlík,  druhý  kazatel  v  Betlémě 
(v.  ě.  141). 

Č.  165:  ''H  Vidb;  v  Cpi  c/iybí.  —  ^  c/iybi  v  Cpi.  —  "  Chiistuiii  Jesum  Vdb,  Ep,  Op, 
Christum  Ihesum  Vdn,  Vidb.  —  ^ve  Vdb  touž  rukou  mezi  řádky.  —  « scribo  Cpi.  — 
finformai-i  Vdb;  in  forma  comuni  Cpi.  —  ^ cJiybí  v  Cpi,  Ep,  Op.  ~  ''dinecc.  Vdn.  — 
'  et  revoc.  Vidb,  Ep,  Op. 

22 


3:38  Č.  165.     1415,  Juli  5. 

erim,  vel  in  responsione  dixerim,  qiiod  foret  contrariuin  veritati,  et  quia'' 
doctores  quinquaglnta,'  ut  ipsi  dicebant,  deputati  a  concilio,  sepius  a  me 
reprehensi "'  de  falsa  articulorum  extraccione,  eciam  in  publica  concilii  au- 
diencia,  nullam  privatain  voluerunt  dare  informacionem,  ymmo "  nec  ine- 
cum  conferre  volebant,  diceiites:  „Tu  debes  staré  decisioni  concilii."" 
Quod  concilium,  dum  in  publica  audiencia  adducebam''  scripturam  Chri- 
sti  vel  sanctorum  doctorum,  vel  deridebat,"  vel  me  male  intelligere  di- 
cebat/  et  doctores  me'  impertinenter'  allegare  dicebant."  Quidam  autem 
cardinalis"  supremus  *  concilii*  et  a  concilio  deputatus,'  in  publica  au- 
diencia, excepta''  una  carta/  dixit:  „Ecce  unus  magister  **  sacre  theolo- 
gie" presentavit  michi  argumentům  istud;  dicatis  ad  illud."  Erat  autem 
argumentům  de  essencia  comuni,  quam  concessi  esse  in  divinis.  Postea 
ipso'  deficiente,  quamvis  reputatur  doctor  theologie  valentissimus,  dixi 
sibi  de  essencia  comuni  creata,""  que  est  primům  esse  creatum,  comu- 
nicatum  singulis  creaturis.  Ex  qua  ipse  ''*'  volebat  ^  probare  remanenciam " 
panis  materialis,  sed  notabiliter  ad  metám  nesciencie  argumenti  reduc- 
tus,'*''  obmutuit. 

Et  statim  unus  *  doctor  Anglicus  čepit  ^^  arguere,  qui  similiter  defe-  *i 
cit.  Et  alius  doctor^  Anglicus,"  qui  in  privata  audiencia  dixit  ad  me, 
quod  Wigleff"  onmem  scienciam  volnit"  destruere,  et  quod"  in  quolibet 
suo  libro,  et  in  logicalibus/-  posuit'''' errores,  ille  surrexit "  et  čepit  ar- 
guere de  multiplicacione  corporis  Christi  in  hostia,  et  deficiens  in  argu- 
mento,  cum  dicebatur """^  *  sibi,  ut  taceret,  dixit:  „Ecce  ipse  astute  deci-  *i 
pit"  concilium,  pensetis,  ne  decipiatur  concilium,  sicut  per  Berengarium""" 
fuit  dece^tum."  Et  illo  silente,  quidam  clamorose  čepit  arguere  de  esse 
creato   comuni,   multitudo   vero   clamabat.   Ego   autem   stans,   petivi,   ut 

*V  M  a  Vidb  in  margine:  .Cameracensis'.  —  **  Ve  Vidb  nad  tímto  slo- 
vem nadepsáno  ,Pa" :  ve  Vdb  nad  tímto  slovem,  v  M  a  Cpi  in  margine:  ,Pa- 
lecz' :  v  Cpi  néco  níže  in  marg.  jinou  rukou  :   ,Poni\ 

''quod  Vdb  i  Gr,  Jeni  tímto  slouem  začíná.  —  '  L**  Vidb;  50  Vdb,  Gr.  —  "repre- 
hensi fuerant  Ep,  Op.  —  "  ymo  AJ,  Vidb ;  imo  Ep,  Op.  —  °  concilii  ete.  Gr,  Jeni  tu 
končí.  —  P  aducebam  Cpi.  —  ''vel  me  deridebant  Cpi;  vel  deridebaut  Vdb,  Vdn, 
Vidb.  —  'dicebant  Cpi,  Vdb,  Vdn,  Vidb;  daUí  et  doctores  —  dicebant  chybí  v  Cpi.  — 
5  chybí  ř'  M.  —  *  inpertinenter  Vdn,  Ep,  Op. ;  inpertinenter  me  Vdb,  Vidb.  —  "  chybí 
v  Ep,  Op.  —  ^  Quidam  autem  Cameracensis  card.  Vdb.  —  "*  v  M  psáno  dvakrát,  prvé 
škrtnuto.  —  "  accepta  Ep,  Op.  —  >'  cartha  Vdb.  —  ^  eo  Cpi.  —  ^^  de  essen.  creata  comun. 
Vdn.  —  ^^  chybí  ve  Vdn.  —  ""^  remanencia  Vdb,  M.  —  '^'^  reductus  est  M.  —  ^^  čepit  — 
Anglicus  chybí  ve  Vdn.  —  «  Wikleff  Vdn;  Wy  Vidb;  Vicleff  Cpi;  Wikleff  voluerit  Ep, 
Op.  —  2s  loycalibus  M.  —  ^^  posuerit  Ep,  Op,  —  "  y  iV  následuje  škrtnuté  arguens.  — 
''''  diceretur  Ep,  Op.  —  "  decepit  Vdb,  M.   —   """  sicud   per   Beringarium   Vdb,   Cpi. 

'  Předsednictví  při  veřejných  slyšeních  Husových  mél  kardinál  Cambrayský  Pierre 
ďAilli.  Scéna,  již  zde  Hus  líčí,  sběhla  se  ve  slyšení  dne  7.  června,  kdy  ďAilli  chtěl 
Husa  usvědčili  z  remanence  na  základě  jeho  filosofického  realismu,  ale  marně,  jak  to 
líčí  Petr  z  Mladoňovic  (Palacký,  Docum.  276—277).  —  ^  Podezření  současníků  tušilo 
v  původci  lístku,  .lak  marginální  přípisky  ukazují.  Pálce,  ač  nelze  říci,  pokud  právem. 
—  ^  Totiž  ďAilli.  —  ^  Asi  M.  Vilém  Korné;  srvn.  Docum.  277. 


C.  165.     1415,  Juli  5  339 

^Mdh  daretur  sibi  audiencia,  dicens  ad  illum :  „*  Arguatis  fortiter,  ego  volo 
libenter  respondere."  Et  ille  similiter  defecit,  et  morose  subiunxit:  „He- 
resis  est." 

Quantus  autem  clamor,   quanta   subsanacio,""  derisio  et  blasfemia"" 

vdn  fiebat  in  me  a  congregacione  *illa,  sciunť'''  domini  Wenceslaus  de  Duba 
et  Johannes  de  Chlum''''  et  Petrus  eius  notarius,  constantissimi  milites 
et  veritatis  domini  amatores.  Unde  eť'  ego,  tantis  obrutus  sepe""  cla- 
moribus,  dixi  ista  verba  ^':  „Estimabam,  quod  in  concilio  isto  esset^' 
maior  reverenda,  pietas  et  disciplina."  Et  tunc  audiebant  onmes,  quia 
rex  preceperat  dare  silencium."  Cardinalis  autem  presidens  concilio" 
dixit:  „Tu  in*  castro*'  loquebaris***humilius.''  Ego  dixi:  „Quia"'  me 
nullus  tunc""  inclamabat,'''  nunc  autem  omneš ''"'  clamant  contra  me."  Et 
subiunxit^:  „Ecce  concilium  petit  a  te,'"*  an  velis  staré  informacioni." 
Dixi:  „Volo  libentissime,  iuxta  meas  protestaciones."  Qui^  dixit:  „Ecce 
hoc  habeas  pro  informacione,  quod  doctores  dicunt  articulos  extractos 
de  tuis  libellis  errores""  esse,-''  quos  debes"  revocare,  et  illa,  que' šunt 
per  testes  deposita,  abiurare."  Rex^  autem  dixit:  „Ecce  scribetur  tibi 
breviter,  et  tu^  respondebis."  Et  cardinalis  dixit:  „Ita  fiet  proxima" 
audiencia."  Et  statim  surrexit  concilium.  Quantas  post  passus  sum  temp- 
taciones,''  deus  scit.' " 

V  M  červený,  v  ostatních  rkpech  černý  nadpis:  ,Epistola  stát/  quam 
scribit  =  declarans  modům  audienciarum  circa  se  tumultuose  observatarum' '" ; 
Ep  a  Op  mají  nadpis  patrné  od  vydavatelů  upravený:  ,Alia'  epištola,'  qua' 
declarat,  quo  strepitu,  fremitu  et  insania  adversariorum  auditus  sit  in  concilio, 
cum  sibi  data  fuisset  audiencia'.  Fragment  v  Gr  nadepsán:  ,In  epištola, 
quam  scribit,  declarans  modům  audienciarum  circa  se  tumultuose  observá- 
torům'. 


***  V  M  in  marg.   ,Gotleb'. 

""  subsannacio  Vidb,  Ep,  Op ;  ve  Vdb  oprav,  z  deris.,  subsan.  —  °°  blasphemia  Vdb, 
Cpi,  Vidb.—  vpVdb:  in  mea  congregacione  sciunt  illa,  ale  opraveno  na  illa  sciunt.  — 
11  Chum  Vdb.  —  ■'''  obrutus  tantis  sepe  Vidb ;  tantis  sepe  obrutus  Vdb.  —  ^=  verba  —  esset 
chybí  y  M.  —  "  in  crastino  Vdn.  —  "«  quem  ((7)  M.  —  ""  tunc  nullus  Cp!.  -  '■"  inclamabant 
vďn.  —  *»  chi/bí  v  M,  Ep,  Op.  —  '"'"  ve  Vdn  opraveno  z  atque.  —  "'■  erroneos  Vdb,  Cpi, 
Vdn,  Vidb.  —  yy  c/ujbí  v  M,  Cpi,  Vdb,  Vdn,  Vidb.  —  "  debeas  Vidb.  —  ^  chybí  ve  Vidb. 

—  ^  chybí  v  Cpi.  —  <^in  proxima  Vidb,  Vdn,  Ep,  Op;  Ista  fiet  in  proxima  M.  —  '' ten- 
taciones  Vidb,  Ep,  Op.  —  *  scit  etc.  M,  Vdb.  —  ^  jen  v  M.  —  ^  scribit  Mgr.  Jo  Hus  Cpi. 

—  ^  observatum  Cpi.  —  '  chybí  v  Op. 

'"  Také  to  vztahuje  se  k  slyšení  ze  dne  7.  června;  srvn.  č.  153.  —  '^  Gottlieben.  — 
'  Líčení  toto  hodí  se  spíše  na  slyšení  z  8.  června;  v.  Palacký,  Docum.  308  n.  —  ^  Zik- 
mund; ale  podle  zprávy  Petra  z  Mladoňovic  dal  s'ib  kardinál  Zabarella  se  souhlasem 
královým. 

22* 


340 

Dodatek. 
42b. 

M.   Jan  Hus   veřejnou   vyhláškou   oznamuje,  že  bude  konati  disputaci 
o  oprávněnosti  krizové  bully  Jana  XXIII proti  Ladislavovi  Neapolskému. 

V  Praze,  1412,  ante  Juni  17. 

Není  zachována.  Zmiňují  se  o  ní  žaloby  doktorů  theologie  (rkp.  Třeb. 
A  16  f.  115  =^  Falacký,  Docum.  str.  449):  „M.  Johannes  de  Hussinecz  aušus 
fuit  publice  in  multis  locis  intimare,  quoraodo  vellet  in  scolis  tractare  ma- 
terias  bule  domini  pape  de  cruce  et  de  indulgencia  et  audire  opponentes" 
a  Staré'  letopisy  (str.  15) :  „M.  Jan  Hus  .  .  .  rozepsal  intimaci  všudy  v  Praze 
podlé  obyčeje  mistrovského  téměř  po  všech  dveřích  kostelních  a  klášterských, 
i  na  hradě  u  sv.  Václava,  i  na  mostě  na  dvéří,  i  na  Vyšehradě  i  jinde  všudy, 
kudyž  naj\aece  lidu  chodilo,  pozývaje  všech  vóbec  i  každého  zvláště,  dok- 
toróv,  mistróv,  licenciátóv,  bakalářóv,  studentóv,  mnichóv,  kněží  i  všech, 
ktož  by  chtěli  k  tomu  jíti  a  odpierati  jemu,  aby  přišli  do  koUeje  na  velikú 
sieň  do  lectorium  ordinarium  disputacionum  za  M.  Marka'  rektora  universi- 
tatis.  A  ta  posicie  takto  byla  latinskú  řečí  rozepsána  všudy:  Utrum  secun- 
dum  legem  Jesu  Christi  licet  et  expedit,  pro  honoře  dei  et  salute  populi 
Christiani  et  pro  commodo  regni  bullas  pape  de  ereccione  crucis  contra  La- 
dislaum  regem  Apulie  et  suos  complices  Christi  fidehbus  approbare.  A  to  proto 
byla  prvé  rozepsána  po  dveřích,  aby  všickni  věděli,  k  čemu  odpoviedati  a  na 
tu  posici  prvé  pomysliti."  Hus,  Contra  8  doct.  {Op  I,  293)  zmiňuje  se  o  tom 
slovy:  movi  istam  questionem,  ad  quam  obtuli  me  responsurum  omnibus 
doctoribus  in  scholis  publicis :  Utrum  secundum  legem  Christi  licet  et  ex- 
pedit pro  honoře  dei,  salute  populi  et  pro  commodo  regni  bullas  pape  de 
ereccione  crucis  contra  Ladislaum  et  suos  complices  Christi  fidelibus  appro- 
bare." Srvn.  i  AÓG   75,  367. 

Psána  krátce  před  17.  červnem,  dnem  disputace,  kdy  proti  ní  vystoupil 
veřejnou  vyhláškou  Stepán  z  Pálce,  dékan  fakulty  theoloyické.  Srvn.  Hus, 
Adv.  indulg.  (Op  I,  175). 


'  M.  Marek  z  Hradce. 


PŘÍJ^OHY. 


Č.  163.     1408,  po  Aug.  25.  343 

166. 

Faráři  Pražští  žalují  arcibiskupu  Zbyňkovi  na  kázání  Husova. 

[V  Praze,  1408,  po  Aug.  25 J 

Rkp.  uniu.  knih.  III  G 16  (-^  Ur)  f.  69;  rhp.  téže  knihovny  VIII  F2 
(=.  Uir)  f.  73'— 74';  rkpis  Vídeňské  dvorní  knihovny  4512  (=  W)  f.  1—2; 
rkpis  téže  knihovny  4483  (=  Viděn)  /.  176'— 177. 

Palacký,  Docum.  str.  153—155  (z  Ur,  Viděn,  W). 

O  dobé  vzniku  srvn.  Novotný,  Listy  Husovy  str.  7  a  nyní  také  Novotný- 
Kybal,  Hus  I  str.  252.  Jsou  to  patrné  tyto  artikuly,  o  nichž  dí  zápisy  o  roz- 
dílení počtů  v  kapitule  (rkp.  kapit.  XXIV,  12,  opis  v  dipl.  mus.) :  ,In  die 
Translacionis  s.  Adalberti  [=  25.  srpna]  .  .  .  pro  expensis  prepositi  Misnensis 
eunti  (!)  Rudnicz  ad  archiepiscopum  cum  articulis  contra  Wiklefístas  36  gr. ;' 
srovn.  i  FRB  V  571  pozn.  3. 

Reverendissime ^  pater!  Ad  instantivas *"  preces  cleri  vestre"  civitatis 
et  dyocesis  **  Pragensis  more  pii  patris  ex  ofřicio  vestro  dignemini  ^  con- 
sulere  eť^  eidem  providere,  ne  scandala  oriantur.-  Nam  non  diu  circa 
sacramentum  corporis'"  Christi'  scandalum  extitiť'  exortum,  quod  in 
curia  Romana  et  extra '  nacio "'  Bohemica "  propter  erroneos  et  Wyclefi- 
stas°  heretica  est  appellata,  sic  quod  boni  propter  malos  diffamantm* 
et  šunt  diffamati  temporibus  vestris.  Hoc  málo  nondum  deleto  nec''  ex- 
tincto,''  supervenerunt  scandalose  predicaciones  et  odiose,  que  pias  men- 
tes''  lacerant,  caritatem  extingwunt  et  clerum  reddunt  populo  odiosum; 
murmur  populo  solum  remanet  et  omnis  caritas  laudabilis  consuetu- 
dinis  per  scandalosas  predicaciones  semiplenas  clero  vestro  satis  "■  alias 
afflicto  tollitur  in  effectu.'  Et  nisi  vestra  paternitas  reverendissima  *  clero 
vestro"  prospexerit,  igniculum  scandalose  predicacionis  extingwendo, 
timor  foret/  ne  clerus  ex  huiusmodi  puncturis,  obviando,  ignem  flam- 
marum  faceret '"  copiosum.  Non  enim  ex  radice  caritatis,"  sed  ex  odiosa 
malicia  falsitatis  corrigitur  clerus  ultra  morem,  sic  quod  boni  eV  inno- 
centes  propter  malos '  et '  nocentes  plectuntur  correccionibus "'  indefessis. 
Pro  eo,  pater  reverendissime,  vestre  paternitati  defectus  infrascripti  ex- 
ponuntur  cum  querela. 


» ve  W  předchází  škrtnuté  Reverende  pater.  —  ''  instancias  W.  —  <=  vestri  W,  Uir 
—  ''dioc.  Uir.  —  'dignetur  Ur  —  'chybí  ve  W.  —  ^v  Ur  za  tím  škrtnuto:  ex  officio 
vestro  dignemini  consulere.  —  ''  y  Ur  za  tím  škrtnuto  circa.  —  '  doniinici  Uir;  Christi 
dominici  Viděn.  —  "  exstitit  Viděn.  —  '  et  cetera  Ur.  —  "' ve  W  za  tím  vyškrabáno  ne- 
stra. —  "  Boem.  Ur  —  °  Vyclefistas  opraveno  z  Vyciefitas  W;  Viklefistas  Viděn ;  Wi- 
glefistas  Ur.  —  p  chybí  v  Uir.  —  i  pias  aures  et  mentes  Viděn.  —  ■■  chybí  v  Ur.  —^  in 
effectum  W.  —  *  ex[cellentissi]ma  W.  —  "  suo  Ur.  —  ^  fiet  Ur.  —  *  incenderet  Ur.  — 
^  carit.  radice  W.  —  y  chybí  v  Uir,  W.  —  "■  ctiybí  v  Uir,  W,  Viděn.  —  "  conepcioni- 
bus  Uir. 


344  C.  166.     1408,  po  Aug.  25. 

Primus''''  articulus  contra  Magistrům  Hus.'''' 
Et  primo,  quod  Magister  Johanes''  Hus,"  predicator  capelle  sanc- 
torum  Imiocentum  iii  Betlileem  Maioris  civitatis  Pragensis,  de  anno  do- 
mini'''' M^CCCC^VIP  eV^  17  dle  mensis  Julii,  liora  nonarum,  coram 
omni  multitudine  populi  utriusque  sexus  inter  cetera  dixit  vel  dicere 
non  esť  veritus,'^  contra  determinacionem  sancte  matris  ecclesie  et  sanc- 
torum  patrům  sancciones,^^  in  iniuriam'"''  et"  in"  obprobrium,"  grava- 
men,  lesionem  et  detrimentum  ac  scandalum  tocius  cleri  et  populi  pro- 
miscui  ^ :  quod  quicumque  exigeret  a  parochianis,'*''  et ''  presertim  a  pau- 
peribus,  pro  confessione,  offertorio"  et^  pro^  sacramentis  ecclesie,'  vi- 
delicet  *  eukaristie  et  sacris  liquoribus,  baptismo,  pulsu  campanarum,™'" 
sepultura  etc.,^  tunc  non  exprimens  nec""  distingwens,  utrum  ante  vel 
post  ministracionem  sacramentorum "  'pecunias  exigendo,  ab  exaccio- 
nibus  huiusmodi  desistere  non  intendens,  esset  hereticus;  inferens,"" 
quod  omneš  plebani  essent  ex^'  hoc''  heretici,  in"^  iniuriam  nostram''" 
solum  maliciose  declarans ''''  antecedencia,"^  sed  consequencia  "^  canonis' 
occultans"  contra  sacrorum  canonum  instituta,  ubi  dicitur:  „E  contra 
vero  quidam  layci"  laudabilem  conswetudinem  erga  sanctam  ecclesiam, 
pia  devocione  introductam,  ex  fermento  heretice  pravitatis  nituntur  in- 
fringere  sub  pretextu  canonice""  pietatis."  Sequitur:  „Quapropter  super 
hiis  pravas  exacciones  fieri"  prohibemus,"  et  pias  conswetudines  pre- 
cipimus  observare,  statuentes,  ut  Ubere  conferantur '"'  ecclesiastica  sacra- 
menta,  sed  per  episcopum  loci  veritate  cognita""  compescantur,  qui  ma- 
liciose laudabilem  conswetudinem  nituntur  immutare,"  prout  canit*^ 
capitulum  „Ad  apostolicam " ''  De'  symonia."" 

Secundus  ''*'   articulus.'''' 
Secundo  exponitur  eciam^*"   vobis,   reverendissime   pater,   quod   die 
et  horis  antedictis  prefatus"  Magister  Johannes   Hus"''  in   eadem'^   sua 
predicacione  publica^'  habuit^^  dicere,  qualiter  felicis  recordacionis  Ma- 
gister Petrus-   Wsserub^''   sit   mortuus   et   quod   oretur   pro   eo,  dicens 

^^jen  v  Uir  in  marg.  čeroenš.  —  "  Huss  Uir.  —  'i'' domini  MCCCCVII°  Ur;  1407 
W,  Uir,  zde  však  před  tím  škrtnuto  M47.  —  ^^  chybí  v  Ur,  Viděn.  —  "  erubuit  Ur.  — 
»esanccioues  sanctorum  patrům  W,  Viděn;  sanxiones  sanct.  patr.  Uir.  —  •''•  in  y  Uir 
nad  řádkem.  —  ''  chybí  ve  Viděn.  —  ^^  parroch.  Viděn.  —  "  et  pro  offert.  Uir,  W,  Viděn. 

—  """  capanarum  Uir.  —  ""  nec  tunc  Uir,  W.  —  °°  inferens  ex  hoc  eclam  Viděn.  — 
pp  suam  Ur.  —  ii  y  Uir  za  tím  škrtnuto  antea.  —  ■■■■  contraria  Ur  a  původně  i  W,  ale 
opraveno  in  marg.  —  "  ocultans  W.  —  •*  laici  Viděn.  —  ""  y  Ur  za  tím  škrtnuto  devo- 
cionis.  —  ^'*'  ve  W  za  tím  škrtnuto  ut  pias.  —  **  conferrantur  W.  —  ""  congn.  W,  Viděn. 

—  yy  disponit  Uir,  W;  dicitur  De  symonia  Ad  apoštol.  Viděn.  —  ^^  appost.  Ur,  Uir.  — 
"••simonia  Uir.  —  ^t^  eciara  expon.  Uir;  expon.  vobis  eciam  Viděn.  —  ^'' Huss  Uir;  ve  W 
chybí.  —  ^^  prefata  Uir,  W,  Viděn.  —  =»*  publ.  predic.  Uir,  W.  —  »e  habebat  Uir.  —  ^^  Wserub  W. 

•  Corp.  iur.  can.;  Greg.  De  sim.  V,  3,  42  (Friedberg  II,  766).  —  ^  M.  Petr  ze  Vše- 
rub,  někdy  úředník  papežské  kanceláře,  známý  mnohoobročník ;  kanovník  Pražský. 
Vyšehradský,  Olomoucký,  arcijáhen  Horšovský  atd.,  také  ve  službách  krále  Václava  uží- 
vaný, připomíná  se  posledně  jako  živý  v  dubnu  1407  (LConf.  VI,  212—214)  a  v  květnu 
(A.Iud.  V,  443),  v  srpnu  mluví  se  o  něm  jako  o  zemřelém  (R.  Lat.  132,  268). 


Č.  166.     1408,  po  Aug.  25.  345 

inter  cetera  non  in  genere,  sed  ad  individua  descendendo:  „Opinione"' 
mea,  salvo  dei  iudicio,  ego  non  reciperem  totum  munduin,  quod  vellem"'' 
iden  moři  cum  tot  et  tantis  *beneficiis."  Consideretis,  reverendissime  pater, 
utrum  lioc  sit  bene  predicatum,  et  utrum  talis"  predicacio  edificet  po- 
pulum,  an  pocius  per  talia  dieta  detrahatur""  clero?  Cum  tamen'  no- 
verimus,""  prefatum  Magistrům  Petrům  bonům  Christianům  fuisse  et 
fidelem  zelatorem  fidei,  non  errores  seminasse,  et  in  presencia  vestri 
ante  tempora  dixisse  prefatum  Magistrům  Hus,  quod  vellet  animam'" 
suam  ibi  fóre,  ubi  esť"  anima^  Wycleff^";  qui  tamen  notorie  de'"  sa- 
cramento  altaris  notoriam  heresim  contra  determinacionem  sancte  ma- 
tris  ecclesie  posuit,  unde  remanencie  adhuc  remanent,"  heu,  apud  mul- 
tos  in  hac  civitate. 

Articulus"'  tercius/' 

Tercio^*  similiter  exponitur  vobis,  reverendissime  pater,  quod,'" 
quamvis  synodaliter^''  omnibus  prohibitum  siť*"  predicare  excessive 
contra  clerum  de  anno  presenti  die  sequenti   post  festům  sancti""  Viti,* 

2W  tamen'  prefatus  Magister  Johannes "■  *Hus,'^  nescitur^^  qua  vel  sub  qua 
confidencia  hoc  faciat,  quod  clerum  omnem*""  prefatum  diffamat,  cum 
multi  boni  predicatores  fuerint''''  et  sint^^  in  hac  civitate,  qui  tamen  non 
excesserunt  nec  excedunt  sicud  ipse.  Per  quam  quidem  excessivam  et 
detractoriam  predicacionem,  quam  facit  contra  clerum,  reddit  totum  cle- 
rum magis  odiosum  populo,  quam  fuit  umquam  prius.  Ideo  reveren- 
dissime pater,  cum  notorie  ex  huiusmodi  predicacionibus  nos  ^^  et  ecclesie 

ťir  nostre,''^  vos  ^^  et  ecclesie  vestre ''''  destruuntur '''  et  *  ex  personis  nostris '''' 
infamatur,'''  dignetur  nobis'""  paternitas  vestra  ex  officio  providere.*'" 
Hoc  valde  rogamus.  * 

O  nadpisech  v  jednotlivých  rkpech  v.  poznámky  11  c.  12. 


*V  Uir  připsáno:  ,sed  male  latinisatis'. 

=*'  oppinione  Uir.  —  ^^  velle  W.  —  *'  y  Ur  nezřetelné,  opakováno  in  marg.  — 
*"' detrahat  Ur.  —  2"  noveritis  Viděn.  —  ^°  v  Ur  doplněno  in  marg.  —  ="1' Wikleff  Ur, 
Wycleff  esset  Uir,  W;  Viclef  esset  Viděn.  —  ^1  in  Uir,  W,  Viděn.  —  "  remanent  adhue 
Viděn ;  aduc  reman.  Ur.  —  ^^  jen  v  Uir  červeně.  —  ^*  3°  Uir,  Ur,  Viděn.  —  ""  v  Ur  nad 
škrtnutým  quando,  ve  W  cliybí.  —  ^^  sinod.  Ur,  Uir.  —  ^*  sit  omnibus  prohibitum  Viděn, 
Uir,  W.  —  «"  beati  Uir,  W,  Viděn.  —  ^y  Huss  Uir,  W.  —  "  cliybí  v  W,  Viděn.  —  ^^  ve- 
strum  Uir,  W,  Viděn.  —  •"*  fuerunt  Uir,  W.  —  ^^  šunt  Uir.  —  ^^  alias  nos  W.  —  ^s  ve- 
stre Viděn.  —  *''•  vos  —  vestre  cliybí  v  Ur,  Uir,  Viděn.  —  '''  destituuntiu-  Ur.  —  ^^  ve- 
stris  Viděn.  —  ^^  infamamur  Uir,  W.  —  •""  de  nobis  nad  původním  pro  nobis  Ur.  — 
*"  v  Ur  opraveno  z  prov.  ex  off. 

^ K  výroku  tomuto  —  byl  učiněn  na  kázání  —  se  Hus  sám  zná;  srvn.  svrchu 
č.  12  a  Palacký,  Doc.  168.  —  ^  Dne  16.  června  14G8  na  synodě;  srvn.  Hofler,  Concilia 
Pragensia  str.  52,  Palacký,  Docum.  333. 


346  Č.  167.     Post  1409  (UOl  ex.— 1411  in.). 

167. 

M.  Jan  řečený  Židek  (čili  Korvík),  farář  v  Chvojnové,  arcibiskupu  Zbyň- 
kovi:   upozorňuje  na   vady  jeho   úřadování  pronásledováním,   horlivých 
kazatelů  a  zmiňuje  se  o  rozpustilostech  osadníků  svých. 

Post  1409  (1410  ex.—1411  in.). 

Rkpis  kapituly  Boleslavské  C 132  (^  B)  f.  161'— 163';  rkpis  universitní 
knihovny  IX  B 1  (na  pery.  přídeští) ;  rkp.  Gersdorfské  knihovny  v  Budyšíně 
4"  23  (=  Gs)  f.  30—31. 

Nedoma,  Boleslavský  kodex  str.  46 — 48  (z  B). 

Osobnost  pisatelova  jest  dosti  zajímavá.  Byl  patrné  (v.  nadpis  rkpu  Unu 
v  pozn.  na  konci)  původu  židovského  a  adoptivním  synem  arcibiskupského 
krejčího  Kunše  (oriy.  kap.  XXI,  6,  opis  v  dipl.  Mus;  AJudic.  VI,  45,  232),  uží- 
vaje i  příjmí  Corvus  nebo  Koivík ;  pomér  otcův  k  arcibiskupu  vysvětlí  snad  jeho 
přátelské  styky  se  Zbyňkem  (Act.  Jud.  V,  26),  ale  při  tom  jest  také  v  přátel- 
ském poměru  k  Husovi  (AJud.  IV,  132),  jeví  se  mužem  smýšlení  ušlechtilého 
(v.  o  ném  Novotný-Kybal,  M.  Jan  Hus  I  str.  95  n.,  471).  R.  1406  opisuje  Wy- 
clifův  traktát  De  universalibus  (rkp.  univ.  V  H 16  f.  78).  Od  r.  1407  jme- 
nuje se  farářem  ve  Chvojnové  na  patronátu  arcibiskupském  (tedy  opét  ve 
styku  se  Zbyňkem),  kterouž  faru  však  téhož  roku  pronajal  (Act.  Jud.  VI,  127). 
.leho  list  prozrazuje  ony  styky  obojí,  podobá  se  značné  listu  Husovu  Zbyň- 
kovi (č.  11);  slovných  ohlasů  není  sice  mnoho,  ale  tón  i  obsah  jest  týž  — 
a  snad  přátelský  pomér  k  Zbyňkovi  dovolil  pisateli  užíti  ho,  třeba  znél 
drsnéji.  Zdá  se  však,  že  ne  bez  trestu.  Dovídáme-li  se,  že  v  březnu  1411 
universita  ujímá  se  M.  Korvíka,  jenž  arcibiskupem  byl  uvéznén  (Palacký,  Do- 
cum.  sti:  428),  byl  to  asi  následek  tohoto  listu.  Jest  psán  jisté  po  r.  1409 
a  tedy  asi  —  je-li  domnénka  správná  —  koncem  r.  1410  nebo  začátkem   1411. 

Humili  subieccione  cum  debito  obediencie^  antelatis.  Reverendissime 
pater!  Latorem'  presenciun''  per  caucionem  fideiussoriam  erreptum," 
paternitati  vestre  restituo,  supplicans,''  quatinus  paternitas  vestra  eun- 
dem  wltu  gracioso  dignaretur  respicere  et  a  laboribiis  ulterioribus  et 
expensis  inutilibus  misericorditer  supportare,  ut  ipse  in  messe  *Christi 
pacificiis  existens,  eo  fervencius  valeat  laborare,  et  pro^  paternitatis 
vestre  gracia  magis  studeat  cunctipotentem  exorare.  Tales  enim,  qui 
sic'  in  ecclesia  dei  subditis  diocesis  paternitatis  vestre  verbum  dei  fruc- 
luose  seminant,  locum  paternitatis  vestre  supplentes,  si  quis  ausu  te- 
merario  vellet^  quoquomodo  infestare,  paternitas  vestra  tamquam  fideles 


"obediencia  B.  —  ''per  presentein  B,  Gs,  Unv;  opravil  Nedoma.  —  '^  ereptum  G.-i, 
Uno.  —  ^  supplicaciones  Gs.  —  *  chybí  v  B.  —  '  chybí  v  Gs.  —  ^  valeat  Gs. 

•  K  domněnce,  ze  jest  míněn  nájemce  fary  Chvojnouské  Jakub  ze  Mšena,  o  némi 
srí;/i.  Tadra,  AJud.  VI,  127—128,  není  nejmenšího  důoodu;  osoba  není  známa,  leda 
by  to  souviselo  nějak  s  c.  36. 


C.  167.    Post  1419  (1410  ex.— 1411  in.).  347 

coadiutores  deberet,  usque  ad  mortem  se  exponendo  pro  eisdem,''  de- 
fensare.  Sed  heu  proch  dolor,  a  tempore,  quo  paternitas  vestra'  sedem 
episcopalem  suscepit,  impii  oves  paternitati "  vestre  siibditas  multipliciter 
inficientes,  vivunt  sublevati,  „et  non  est^  virga  dei  super  illos"  Job^  XXP. 
Non  est  enim  vir  in  terra,  qui  ad  hec  nephanda  prospiciat  et  iniuriam 
dei  in  talibus  Scarioth  sacerdotibus,  ymmo'  ut  sic  dicam,  pseudoapo- 
stolis  vindicet,"'  quia  tales  dictos  insulsos"  sacerdotes  vicarii  et  ministři 
paternitatis  vestre "  pretereunt  impunitos.  Si  autem  quis  f idelis  sacerdos  •' 
in  aliqua  parte  paternitatis  vestre  diocesis  verbo  et  exemplo  proficiens 
paruerit,  mox  Wikleffista ''  et  hereticus  appelatur,  citatur  et  diversis  la- 
boribus,  fatigis  et  expensis  angariatur,  ac  postremo^  proch  pudor  immi- 
sericorditer  et  inhumane  vincuhs  maucipatur.  Non  sic,  pater  reverendis- 
sime,  non  sic,  sed  prospice,  quia  in  locum  Christi,  optimi  pastoris,  pastor 
successisti,  ut  exemplo  ipsius  se  suosque  subditos  sapienter  regendo 
dirigas,  quia  exemplum  dědit  nobis,  ut  et  nos  posteri  pastores  similiter 
faciamus.  Attende  enim,  pater,  quahter  hic  pastor  optimus  ewangelium 
suum  secundum  ultimum  posse,  quia  usque  ad  mortem  crucis  dilatavit, 
et  per  triennium  verbo  et  opere  predicando  posteris'  pastoribus  simi- 
liter faciendum  exemplavit,  suisque  apostolis,  ab  eis  in  celum  ascendens, 
sic  in  futuro  agendum  pro  memoriali  reliquit,'  dicens':  „Ite  in  orbem 
universum  et  predicate  ewangelium  omni  creature."  Si  igitur  paternitas* 
62' R  vestra*  instar  dicti  pastoris  verbum  caritatis'  pro  posse  *diJataverit 
et  illi  fideliter  inhyantes'  in  caritate  non^  ficta'  dilexerit,"  eosdem  contra 
infestantes  protegendo,  extunc  verus  successor  Christi  et  sic  Christus 
imitacione  eris  censendus;  sin  autem  ex  opposito"  paternitas  vestra  ver- 
bum ewangelii  nec  per  se  predicando  seminaverit,  sed  per  se  vel'''  per 
suos  ministros  fructuose  predicantes  quovis  módo  inpugnaverit,  non  su:> 
cessor  Christi,  sed  antecessor  Antichristi '  et  sic  Antichristus  imitacione 
eris  nunccupandus,  et  ex  consequencla''  hiis  fedis^  pastoribus,  qui  offi- 
cium  pastorále  suscipientes,  se  et  non  suas  oves  pascunt,"*  et  quasi  canes 
muti  non  vaientes  latrare,'  pastum  divini  verbi  ab  ovibus  suis  siibtra- 
hunt,  assimilaberis.  De  quibus  fedis  pastoribus  dominus  per  Ezechi- 
elem prophetam  UP  et  XXXIIIP  capitulis^'  loquitur.  Ubi'  pollicetiu-" 
dominus  ovem  per  negligenciam  taUs  fedi  pastoris  perditam  in  futuru 
iudicio  de  manu  eivis  requiri,  pastum  ampliorem  ovium  sibi  subtrahendo. 


*"  se  pro  eisdem  expon.  Gs,  Unv.  —  '  Vestra  Paternitas  Gs.  —  ^  Paternitatis  Gs.  — 
'  ymo  Gs.  —  ""  v  B  opraveno  z  et  iudices.  —  "  insultos  Gs.  —  "  v  B  in  marg.  —  p  pres- 
biter  Gs;  presbyter  Unv.  —  i  Wikleflsta  Unv;  Wyclefista  Gs.  —  "^  reliquit  ewangelium 
Gs.  —  ^veritatis  Gs.  —  *  inhiantes  Gs;  inhabitantes  B,  původně  vypsáno,  a'e  pak 
škrtnuto  a  napsáno  zkrácené.  —  "  dilexuerit  B.  —  "  v  Unv  předchází  škrtnuté  expo- 
sito.  —  "■"  v  B  nadepsáno  nad  škrtnutým  et.  —  ^  y  Unv  předchází  škrtnuté  Christi.  — 
y  consequenti  Gs.  —  ^  fides  B.  —  ^  1111°  et  XXIIII°  cap.  Gs.  —  ^  policetur  Unv. 

-Job  21,  9.  —  ^Srvn.  Marc.  16,  15.  —  *  Srvn.  Judae  12,  Ezech.  34,  2.  —  '=•  Isai  M. 
10.  —  « Srvn.  Ezech.  3,  18,  34,  10. 


348  Č.  167.    Post  1409  (1410  ex.— 1411  in.). 

*  Hanc  igitur  penam  talis  pastoris  et  alias  plures  in  sacris  codicibus 
contentas,  pater  reverendissime,  horresce"  ad  corque*^  et  conscienciam 
recurrendo  diligenter  considera.  Ad  quanta,  hen,  módo  pericula,  dampna 
et  infamias  devenisti,  sic  quod  a  coniuni  plebe  inpudice  nunc  regni  Bo- 
hemie infamator,  nunc  sanctarum  rehquiarum  dilapidator,^  nunc  the- 
zauri  regni  Bohemie  spoHator/  nunc  frugum  mercator  ^  paternitas  vestra 
appellatur!  Et  nondum  horum  finis.  Eť  si  non  hec,  saltem  infamiam'' 
seu  malam  famam,  que  te  decedente  in  omnibus  paternitatis  vestre  con- 
sanguineis  posteris  in  futura  tempora  relinquetur,  expavesce,  aut  si  non 
hec,'  tunc  saltem  acerbitas  futuri  indicii,  in  quo  pro  ovibus  paternitati 
vestre  comissis  conaberis  reddere  racionem,  te  terreat.  Nolique,  *  o  pater, 
.sperare*  in  incerto'"  diviciarum",  non  „in"  principibus  et  in  filiis  ho- 
minum,  in  quibus  non  est  salus",  non  in  potestate,  paternitati  tue  a  do- 
mino collative  tradita,  ut  scilicet  hac  pro  lege  iusticie^  utaris,"  quemad- 
modum  illi  fecerunt,  de  quibus  Sapiencie"  2"  scribitur,^  qui  fortitudine'' 
pro  lege  iusticie  usi,  nec  veterano''  nec  vidue,  nec  canos  multi  temporis 
verentes,  pepercerunt.'"  Sed,  o  pater,  spera  in  domino  et  fac  bonitatem, 
quia  „maledictus"  est,  qui  confidit  in  homine,  beatus  autem  vir,""  qui 
confidit  in  domino,"  Jeremie*  XVIP.  Nec  te,  o  pater,  extollat  longevitas 
potentatus,  „Omnis"'  enim  potentatus  brevis  est,''  et  quoniam  „breves" 
dies  hominis*"  Job  XIIIP,  et  quoniam,  ut  dicit  Psalmista,"  „Mille  enim 
anni"  ante  occulos  domini  šunt  tamquam  dies  hesterna,'  que  preteriit." 
Perpendeque,  reverendissime''  pater,  qualiter  dominus  noster  ad  statum 
istum  excellentem  non  ex  operibus  tuis,"  sed  secundum  graciam,  que 
est  in  Christo,'"  te'  vocavit-  —  2"  ad  Thimotheum  1".  Propter  quod,  re- 
verende pater,  noli  erubescere  testimonium  Ihesu  Christi,  sed  sis  fortis 
eius^  ewangelii  coadiutor,  utereque  sáno  et  maturo  consiUo  rectilogo- 
rum"  veritatem  katholicam  amancium,  qui  non  secundum  cor  et  bene- 
placitum  tuum  neque  propter  marsubii''  sui  replecionem,  quod  tibi  pla- 
citum  est,  consulant,  sed  quorum  tu  caniciem  et  vitam  bonám  prospi- 
ciens"  verearis,  quique  secundum  doctrinam  scripture  sacre'*'*  et  non 
secundum  leges  humanitus  iiiventas  et  flatiles   te   in  agendis""  dirigant 


"^  honeste  B.  —  '^  ad  cor  B.  —  ^  chybí  v  B.  —  ^  chybí  v  Gs.  —  »  dillapidator  Unv. 

—  ''  mergator  Unv.  —  '  v  B  mezi  řádky.  —  ■*  infamia  Unv.  —  ^  v  B  následuje  škrtnuté 
sed.  —  ■"  merito  Gs.  —  "  vatris  Gs.  —  °  Sapiencie  5°  Gs.  —  p  fortitudinem  Unv;  fortiter 
Gs;  fortissimeC?)  B.  —  i  veteráne  B.  —  •■  vere  B.  —  ^  Jerem.  XVI°  B.  —  Miominis  šunt 
Gs.  —  "  Mille  anni  Gs,  Unv,  kde  anni  opraveno  z  ante.  —  ^'  v  Unv  předchází  škrtnuté 
ex.  —  '^  reverende  B.  —  "  tuis  te  vocaverit  sed  Gs,  kde  pak  ovšem  chybí  další  te  vo- 
cavit ;  v.  pozn.  násl.  —  >'  voluerit  Unv,  v  Gs  chybí.  —  ^  ipsius  Gs,  Unv.  —  ^  rectiloco- 
rum    Unv.  —   ^  marsupii  Unv. —  "^"^  perspiciens  Gs.  —  '"'' sacre  script.  Gs. —  ^  chybí  v  B. 

—  ■  chybí  v  Gs.  —  ss  agendum  Unv. 

'  Vztahuje  se  na  události  z  r.  1409,  kdy  Zbyněk  za  interdiktu  odvezl  část  pokladu 
Svatovítského  na  Roudnici;  srvn.  Tomek  lil-,  475.  —  ^  1.  Tím.  6, 17.  —  ^  Psal.  145,  2—3. 

—  ''  Sap.  2,  10—11.  —  ^^  Jerem.  17,  5  a  7.  —  ^^  Ecclus.  10,  11.  —  '^  Job  14,  5.  —  '*  Ps. 
89,  4.  —  '"Srvn.  2.  Tím.  1,  9. 


Č.  167  168.     1409  (1410  ex.— 1111  in.).  —  1413.  349 

et  informent,  quatenus,  si  quod  iam  male  inceptum  preteriit,  saltem'' 
bono  fine  terminetiir,  ne  novissima  peiora  prioribus"^  efficiantur,  utque 
sic  bene  ab  eisdem  pro  veritate  consultus  vitam  eternam,  que  est  in 
Christo  Ihesu,  unacum  grege  paternitati  vestre  commisso  consequaris.' 
Ceterum,  reverendissime  pater,  noveritis,  quomodo  in  parochia"" 
mea  et  eensualibiis  hominibus  paternitatis  vestre'  conswetudo  dyabo- 
lica  est  exorta,  quia  parochiani''  mei  conventicula  nocturnalia,  scilieet 
M'  H  coreas  nocturnales,  quam  sepius  ad  medium  noctis  et  amplius  in  gra- 
vem  suam  et  paternitatis  vestre^  dampnacionem  multarumque  virginum, 
coniugatarum "'  et  viduarum  destriiccionem "  continiiant,  et  multa  pec- 
cata  enormia,  que  absurdum  esset  enarrare,  ibidem  tempore  noctis  co- 
mituntur,"  consilia  in  confessionibus  et  in  predicacionibus  publicis,  ut 
a  talibus  desistant,  minime  advertendo.  Quapropter  super  hiis  auxilium 
paternitatis  vestre  inploro,  quatenus  paternitas  vestra  secundum  poten- 
ciam  a  domino  concessam  in  subditis  paternitatis  vestre  hoc  neplias 
horrendum  sedare  dignaretur,  ut  dominus  deus,  bonorum  retributor, 
in  cuius  blasphemiam  hec  predicta  inpudice  continuant,  vestre  paterni- 
tati, si  hec  mitigaverit,  prémium  prestet  sempiternum,  quod  nobis''  con- 
cedere  dignetur  omnipotens  deus. 

Hec'  Magister  Johannes,  plebanus  in  Chwoynow,  vestre  paternitatis 
fídelis  oratoř,  dictus^  Korwyk.^ 

V  B  červený  nadpis:  ,Magišter  Johannes,  plebanus  in  Chwoynow,  ar- 
chiepiscopo  Sbinconi'.  Unv  nadpisuje:  ,Ista  epištola  missa  est  ex  parte  Mgri 
Jo  quondam  Judei  ad  arehiepiscopum  Pragensem'. 


168. 

M.  Jan   Sywort,  profesor  university    Vídeňské',   varuje  biskupa  Záhřeb- 
ského Eberharda  de  Alben  před  vzmáháním  se  Wyclifovců. 


[1413.] 


Rkp.  Vid.  4299  r=  Vd)  f.  231—231' 

Loserth,  MVGDB  XXIV,  str.  102—103  (z  Vd). 


Subiectionem  debitam  ac  ad  v[éstre]  p[aternitatis]  dignitatem  sem- 
per reverendám,  quam  etc.  Reverendissime  pater.  Quoniam  pro  since- 
ritate  fidei  catholice  fideles  quique,  presertim  autem  nos,  qui  utcumque 
in  sortem  domini  sumus  positi,  pro  posse  decertare  tenemur,  et  vos  ma- 

•>  saltim  Unv,  kde  předchází  škrtnuté  si.  —  '  coiisequaris  etc.  etc.  Unv,  jenž  tu  končí. 
—  ''parroch.  Gs.  —  '  et  honí.  pat.  vest.  censual.  Gs ;  v  B  opraveno  z  hom.  cens.  pat. 
vest.  —  '"  commercatanim  fí.  —  "  distraccionem  Gs.  —  °  committunt   Gs.  —  p  vobis  Gs- 

^"Srvn.  Luc.  11,  26. 


:350  Č.  168,  169.     1413. 

xime  vobisque  pariles  vel  maiores,  qui  Christi  fidelibus  in  hiis,  que  ad 
salutem  pertinent,  presidetis,  idcirco  ad  vestre  dominacionis  aures,  quam- 
quam  nimis  audacter,  iit  *timeo,  zelo  tamen  fidei,  tenore  presentium 
cupio  deducendum,  quod  čerte  de  pertranseuntibus  hic  Wyenne  non- 
nullos  vestre  dyocesis  clericos  seu  scolares,  quod  dolenter  refero,  sin- 
gularis  et  perversi  deprehendi  Wicleffistarum  dogmatis  sectatores.  Unde 
quia  et  nunc  huius  erroris  heresiarce  inter  alia  plura  sue  temeritatis 
absurdissima  deliramenta  contra  clerum  conantur  et  ad  spoliaciones  ec- 
clesiarum  potentes  seculi  provocare,  perseeuciones  immanes'  tam  per- 
sonales  quam  reales  módo,  velud  a  fide  dignis  asseritur,  quam  plurimis 
catholicis  procurantes,  ac  magis  pro  eo,  quod  et  perfidie  sue  virus  ad 
circumiacentes  terras  diffundere  satagant  toto  posse,  dignitati  paterni- 
tatis  vestre,  cui  iuxta  pastoralis  officii  regulam  pre  multis  incumbit  sol- 
licicius''  supra  gregem  ipsum,  signanter,  qui  cure  vestre  commissus  est, 
districcius  vigilare,  humiliter  ymmo  humilime  supplicando  suggero  swa- 
deoque  fideliter  et  adhortor,  ne  taňte  perversitatis  delatoribus  locum  in 
vestris  permittatis  districtibus,  quiii  et  ingencium  periculorum  cordialiter,'' 
animadversa  numerositate  dignetur  abissalis  vestre  sapiencie  sinceritas 
effectualiter  adhibere  remedia  pestifero  táli  morbo,  prout  melius  videre 
poteritis,  oportuna,  servando  in  hoc  divini  cultus  statum  ac  proximorum 
summopere  procurandam  salutem,  sed  et  meritorum  vestre  devocionis 
cumulum  ac  apud  deum  pro  delictis  indulgenciam  pretendentes. 

Nadpis:   ,Copia   liteře    Magistři    Johannis    Sybart   ad   episcopum    Sagra- 
biensem'. ' 

169. 

M.  Jan  Sywort  upozorňuje  kapitulu  Záhřebskou  na  šíření  wyclifství 
z  Čech,  o  němž  svědčí  zejména  cesta  M.  Jeronýma  Pražského  do  Polska, 
a  vybízí  k  zakročení  proti   klerikům   z  jejich   obvodu,   kacířstvím   tímto 

nakaženým. 

1413. 

Rkp.  Vid.  4299  f.  230'— 231  (=  Vd). 
Loseiih,  MVGDB  XXIV,  103—104  (z  Vd). 

Reverenda  debita  cum  promptitudine   sedula  complacendi.   Venera- 
biles''  prestantesque  patres  et  domini.   Scitis   quidem,   quoaiam  '  fidelium 

Č,  168:  ^  immunes  Vd.  —  ^  ve  Vd  opraveno  ze  solicicius.  —  '^  ve  Vd  následuje  škrt- 
jiute'  ad. 

Č.  168:  'EberharddeAlben  1395—1397,  pak  Varadinský  a  1410— 1419  opět  Záhřebský- 

Č.  169:  ^  ve  Vd  opraveno  z  venerales. 

Č.  169:  ^Co  tištěno  drobněji,  přejato  doslovně  z  listu  předcházejícího.  — 


C.  169.     1413.  351 

unusquisque  pro  inodulo  suo,  et  nos  presertim,  qui  in  sortě  dicimur  domini 
constituti,  tenemuť  pro  sinceritate  fidei  catholice  decertare.  Quapropter  zelo  pie, 
puto,  fidei  provocatus  ad  vestrarum  dominacionum  aures  deducere  volui  per 
presentes,  quod  čerte  de  pertranseuntibus  quam  plures  hic  vestre  diocesis  clericos 
*  seu  scolares,  quod  dolenter  refero,  perversi  deprehendi  Wicleffistarum  dogmatis  sec- 
tatores.  Unde  quia  nunc  eciam  erroris  illius  heresiarce  mel  gerentes  in  oře, 
venenum^  autem  aspidum  insanabile  pretendentes  in  corde,  quibus  in- 
cautos  in  laqueum  ducunt  interitus,  per  innumera  sue  temeritatis  absurdis- 
sima  deliramenta  contra  clerum  nunc  conantur  et  ad  ecclesiarum  spoliaciones  poten- 
tes  seculi  provocare,  persecuciones  magnas  quam  plurimas  per''  Bohemiam 
maximě  doctoribus  et  predicatoribus  catholicis  procurautes,  ac  et  proinde 
magis,  quod  eciam  perfidie  sue  virus  ad  terras  circumiacentes  Student  diffundere, 
quantum  possunt.  Quod  ex  hoc  patet.  Nam  nunc  eciam  Jeronimus  ipse 
a  Praga,  heresis  huius  seminator  non  minimus,  subversionis  gracia  ad 
regem  Cracouie^  et  fratrem  eius,^  in  fide,  prout  nostis,  adhuc''  neophitos, 
se  contulit,  sicut  ex  veridica  lelacione  percepimus  hic  Wienne.  Dignitatibus 
paternitatum  vestrarum  et  excellenciis,  quibus  incumbit  certe  pre  aliis  singu- 
larius  contra  wlpeculas  liuiusmodi,  pretendentes  domini  Sabbaoth**  vi- 
neam  demoliri,^  attencius  vigilare,  quantum  nunc  licere  potest,  suggero  swa- 
deoque  fideliter,  quatenus  apostolice  reminiscentes  sentencie,  qua  facientes 
et  consencientes  pene  censentur^  pařili  deputandi,*"  nullatenus  perversi- 
tatis  taňte  delatoribus  locum  in  vestris  detis  vel  dare  sinatis  districtibus, 
quin  et  pocius  de  numero  vivorum  lapidum  existentes,  murum  pro  domo 
Israel,  ecclesia  videlicet  catholica,  constanter  fideliterque,  dum  opus  esse 
videritis,  opponatis  magnificum  divini  cultus  statum  proximorumque'  salutem 
ac  pro  delictis  indulgenciam  sed  et  meritorum  cumulum  adaugentes.  Datum  anno 
1413. 

V  rkpe  za  listem  Sywortovým   biskupu    Záhřebskému   (č.  168).  Nadpis: 
jCopia  eiusdem  ad  capitulum  Sagrabiense'. 


^  ve  Vd  touž  rukou  mezi  řádky.  —  '=  ad  hoc  Vd.  —  ^  ve  Vd  opraveno  ze  Sabaoth. 

—  ^  ve  Vd  následuje  škrtnuté'  per.  —  '  que  ve  Vd  mezi  řádky. 

^  Deut.  32,  33.  —  =  Vladislav  Jagello.  —  *  Vitold- Alexander,  veliký  kníže  Litevský^ 

—  ^Srvn.  Cant.  2,  15.  —  '' Srvn.  Roni.  1,  32. 


352  C.  171.     1413,  .luli  8. 

170. 

M.  Michal  Čížek  z  Malenic,  rektor  iiniversitij  Pražské,  universitě  Vídeň- 
ské: stěžuje  si  jménem  své  university  na  spatné  nakládání  s  jejími  cleni/ 
se  strany  clenu  university  Vídeňské  a  zvlásté  na  pomluvy,  jež  šíří  M.  Jan 
Sywort  jak  o  jiných,  tak  zvlásté  o  M.  Jeronýmovi  Pražském. 

V  Praze,  1413,  JuU  8. 

Rkp.  dv.  knih.  4299  (=Vd)  f.  232;  rkp.  iiniv.  knih.  Pražské  I,  G  11^ 
{=--  Urt)  f.  89. 

Hófler  II,  205  {z  Vd) ;  Palacký,  Dociim.  str.  512—513  č.  55  (z  Vd  a  Urt). 

Sincerum  desiderium  complacendi,  veiierabiles  doctores  et  magistři ! 
Longis^  temporibus  ex  parte  qiiorumdam  magistrorum  vestrorum''  in- 
iurias  iii  nostris  membris  sustiilimus,  nulla  monicione''  previa  ex  parte 
vestri,  vel  eciam"  causa  notabili  exigente.  Unde  miramur,  cur  in  nostre 
universitatis  supposita  manus  extendunt  quidam  vestre  imiversitatis  ma- 
gistři, ipsa  turpiter  tractando,  captivando  et  in  carcerem  deducendo.  Et 
quidam  Magister  Johaniies  Sybart,''  sue  honestatis,  sed  verius  legis  Christi 
immemor,  diffamacionis  literas  ad  episcopum  Zagrabie'  et  capitulum^ 
direxit,-  in  quibus  scolares  nostre  universitatis  appellat  jjerveisi-  dogmatis 
sectatores,  mel  iu  oře  ^  gereiites,  et  „venenum  *  insanabile  aspidum"  iu  corde.  Nec " 
suffecit  in  tam  grandi  *"  infamia,  sed  adiecit :  Per  Bohemiam  •  šunt  heresiarce,'' 
qui  couantur  ad  spoliacionem'  ecclesiarum '"  potentes  seculi  provocare '" ;  demum" 
quod  Magister  Jeronymus  de  Praga,  disseminator  erroris  non  minimus,  gracia 
subversioais  ad  regeiu  Polonie '  se  coutulit  et  ad"'  fratrem ''  illius."  Ipsi  illdicate, 
si  prefatus  magister,  cordium  abscondita  iudiciuis,i'  infamaciouis  tam  gravis 
direxerit  literas  secundum  regulam  caritatis?  Stilus  et  lingwa''  mendax 
scripsit  mendacium,  quod  in  diem  mortis  sue  ipse  Sybart  "^  přestaňte  do- 
mino non  probabit.  Unde  hortamur  vestras  reverencias  *  in  domino,  qua- 
tenus  dignemini  *  vexaciones  nostrorum  scolarium  prescindere,  et  ipsi  M. 
Sybarť^  iustam  correccionem  impendere,  ne  amplius  falše  proximis  im- 
ponat  heresim,  sed  discat  lingwam "  mendacem  et  detraccíonis  compescere,'' 
et  de  perpetrato  scelere  efficaciter  penitere.  Hec  vestris  amiciciis  scribi- 


^  lam  lougis  Urt.  —  *'  vestre  universitatis  Urt.  —  '^  monicione  —  eciam  chybí  ve 
Vd.  —  ''  Zywart  Urt.  —  ^  ve  Vd  následuje  škrtnuté':  dile.  —  *  Vd:  ia  ore  etc.  a  další 
až  po  corde  chybí.  —  s  oe  Vd  následuje  škrtnuté'  tam  grandi.  —  ''  gravi  Urt.  —  '  quod 
per  Boemiam  Urt.  —  "^  heresiarche  Urt.  —  '  spoliaciones  Urt.  —  '*  i'e  Vd  psáno:  ad  spo 
po  se  provocare.  —  >"  chybí  ve  Vd.  —  "  demumque  Urt.  —  °  ipsius  regis  Urt.  —  p  di- 
iudicans  Urt.  —  i  ligwa  Urt.  —  •■  Sywort  Urt.  —  *  vestras  honorabilitates  Urt.  —  ^  dig- 
narentur  Urt.  —  "  ligwam  Urt.  —  "■■  ve  Vd  touž  rukou   in  marg. 

'  Eberhard  de  Alben ;  v.  č.  168.  —  ^  Oba  tyto  listy  v.  v  příloze  č.  168  a  169.  — 
^  Co  tištěno  drobnéji,  převzato  z  č.  169  s  užitím  listu  Husova  č.  67.  —  *  Deut.  32,  33. 
—  ^  Vladislav  .Jagello.  —  ''  V itold- Alexander,  veliký  kníže  Liteoský. 


C.  170,  171.     1413,  Juli  8.  —  1413,  Juli.  353 

mus,  cupientes  amorem  caritatis  altrinsecus  observari.  Alias  oporteret 
universitatem  nostram  super  hiis  auxilium  illustris  principis  domini  ducis  ^ 
et  domini  capitanei  terre  Austrie*  implorare,  et  iuxta  conservatorium  et 
privilegia  universitatis  nostre  suppositis  nostris  providere  de  remedio 
oportuno.  Responsum  petimus  de  premissis.  Datum  Prage '"  anno  domini '" 
M°CCCC°XIIP  die  VIII  mensis  Julii,  nostri  rectoratus  sub  sigillo. 

Mgr.  Michael  de"'  Malenicz,'''  sacre  theologie  baccalarius  formatus, 
rector  almě  universitatis  studii  Pragensis." 

Venerabilibus "  viris,  dominis  rectori,  doctoribus  et  magistris  universi- 
tatis studii  Wienensis,  amicis  et  fratribus  dilectis." 

Ve  Vd  nadpis:  ,Copia  rectoris  universitatis*'  Pragensis';  v  Urt :  Sequitur 
litera  seu  epištola  rectoris  Pragensis  studii  ad  universitatem  studii  Wyennensis. 

171. 

Rektor  i  universita  Vídeňská  stěžují  si  na  ostrý  připiš  rektora  Pražského 
(č.  170)  ve  příčině  hanlivých  spisů  Sywortových,  zmiňují  se  o  těch,  kdo 
pro  podezření  z  wycíifství  ve  Vídni  vyšetřováni,  i  o  procese  Jeronýmově 
ve  Vídni  a  jeho  cestě  na  Litvu,  a  vytýkají  Husovi  jeho  přísný  dopis  Sy- 

wortovi  (c.  67). 

1413,  Juli. 

Rkp.  Vid.  4299  (=  Vd)  f.  232'— 235';  rkp.  iiniv.  knih.  I  G  IV  (=  Urt) 
f.  89  (fragment). 

Nepatrný  zlomek  uveřejnil  Hófler  II,  210  (z  Urt);  Loserth,  MVGDB 
XXIV,  105—110. 

Venerabilibus  ac''  sapientisimis  viris,  dominis''  rectori,  doctoribus  et 
magistris  almě  universitatis  studii  Pragensis,  amicis  nostris,  ymmo'  fra- 
tribus predilectis,  in  generali  ipsorum  congregacione  cum  reverencia  pre- 
sentandum. 

Fraterne  caritatis  vinculum  iugiter  in  vero '' omnium  salvatore.^  Exi- 
mii  doctores,  magistři  ac  domini  karissimi/  Almě  vestre^  universitatis 
studii  rectoris  Pragensis  nomine  sub   sui   sigillo   officii''   gravem   susce- 

C.  170:  '^Malanicz  Vd.  —  ""  adressa:  Venerabilibus  —  dilectis  chybí  ve  Vd.  —  y  ve 
Vd  následuje  škrtnuté'  g. 

Č.  170:  '  Albrecht  V  (1411  az  1444).  —  '^  Snad  míněn  vévoda  Arnošt.  —  "^Michal 
Čížek  z  Malenic,  bakalář  od  r.  1392,  mistr  1399,  r.  1400—1406  děkan  artistů,  krajan 
a  přítel  Husův;  při  jelio  kvodlibetu  r.  1412  došlo  k  známému  projevu  Jakoubkovu 
o  Antikristu. 

Č.  171 :  ^  et  Urt.  —  ^  chybí  v  Urt.  —  ^  ymo  Urt.  — '^  ve  Vd  touž  rukou  mezi  řádky.  — 
«  salutari  Urt.  —  f  clarissimi  Urt.  —  s  chybí  ve  Vd.  —  '■  ve  Vd  následuje  škrtnuté  grag. 

23 


354  C.  171.     1413,  Juli. 

pimus  epištolám,'  iii  qua  contra  quosdam  universitatis  nostre'  magistros 
innominatim  et  in  genere  graviores''  proponuntur  querele,  quod  vestre 
universitatis  membra  iniuriis'  affecerint,  ea  turpiter  tractando,  captivando 
et  in  carcerem  deducendo.  Et  nominatim  contra  venerabilem  Magistrům 
Johanuem'  Sybart,'"  sacre  theologie  ac'  arcium  professorem  eximium,  vité, 
fame  ac  conversacionis  laudabilis"  ac^  probate,  querulose  scribitur,  quod 
reverendo  in  Christo  patři  et  domino,  domino  °  episcopo  Sagrabiensi  ■  eius- 
que  capitulo  quasdam  epistolas^  diffamatorias  destinaverit,  in  quibusWestre 
universitatis  scolai-es  appellaverit  falsi  dogmatis  sectatores,  adiungens  eciam,  per 
Bohemiam  heresiarCas,  conantes  ad  ecclesiaruin  spoliacionem  potentes  seculi  provo- 
care,  quodque  Magister  Jeronimus  de  Praga  causa  subversionis  ad  regem  Polonie'' 
et  eius  fratrenr  se  contuierit,  quod  idem  Magister  Johannes  sit  occultorum 
cordium  temerarius  perscrutator.  Sed  eciam  eadem  nobis  transmissa  epi- 
štola accusacionem  apud  illustrem  principem  et  dominům  nostrum  gra- 
ciosissimum,  dominum  ducem  Austrie  et  eius  capitaneum,  nec  non  vestro- 
rum  privilegiorum  conservatorium  durius  comminatur.^ 

Verum  quia  ipsam  epištolám  universitatis  vestre  nomine  missam 
tenor  eius  non  prefert,  eo  quod  non  universitatis  vestre,  sed  solius  rec- 
toris  titulo  insignita  cernatur,  ambigimus,  an  vestri  unanimi  ex  consensu 
sub  hac  forma  fuerit  decreta,  aut  forte  alicuius  vel  aliquorum  privata 
effeccione  extiterit  destinata,  ut  de  eius  epištole  gravitate  et  premissis 
cerciores  sitis,  ipsius  epištole  copiam  inclusam  presentibus  duximus  re- 
mittendam. 

Insuper  gravius  ferimus,  *quod  idem  dominus  rector^  vestre  uni-  *23í 
versitatis  magistros  et  signanter  Magistrům  Johannem  Sybart  ad  magi- 
strům civium  et  consilium  Maioris  civitatis  Pragensis  tam  graviter  ac- 
cusando  detulit,  ut  ad  sui  instanciam  permoti,  magistro  civium  et  con- 
silio  civitatis  Wj^ennensis  contra  eosdem  graviter  scripserint,^  de  pluribus 
accusantes,  quemadmodum  eiusdem  scripti  tenor  demonstrat,  cuius  co- 
piam similiter  vobis  mittimus  presentibus  interclusam. 

Testis  est  nobis  deus,  sed  et  quidem  de  vestris  facultatum  profes- 
sores  precipui  noverunt  experimento,  quomodo  venientes  ad  nos  famosos 
viros  in  sinceritate  cordis  semper  caritative  tractaverimus  et  honorave- 
rimus  condecenter,  denique  vestre  universitatis  descidio,  pressuris  et 
calamitatibus  et  bonorum  vestrorum''  rapinis,  quas  hucusque  in  perse- 
cucione  Wycleffistarum  pertulistis  et  hodie  cum  gaudio  patimini  propter 
deum,"*  compassi  sumus  et  semper  compatimur,  cordium  nostrorum  do- 


'  nostre  universitatis  Urt.  —  ^  grandes  Vrt.  —  '  ye  Vd  touž  rukou  in  marg.  —  '"  Sy- 
wort  Urt.  —  "  convers.  laudab.  Urt.  —  °  tím  slovem  končí  Urt.  —  ^  virorum  Vd. 

'  Viz  č.  170.  —  -  Srím.  o  něm  č.  67.  —  ^  Eberhard  de  Alben.  —  '  Č.  168  a  169.  — 
^  Co  tištěno  drobněji,  opakováno  z  č.  170.  —  ''  Vladislav  Jagello.  —  '  Vitold- Alexander, 
veliký  kníže  litevský.  —  ^Michal  Čížek  z  Malenic,  o  němž  v.  c.  170.  —  ^ List  není  za- 
chován. —  '"  Naráží  se  patrně  na  události  spojeně  s  vydáním  dekretu  Kutnohorského' 
a  jest  míněno  dílem  ironicky. 


Č.  171.     1413,  .luli.  355 

lentes  ex  intimis,  quod  eciam  audire  cogimur  faiiiam  piiblicain,  ymmo 
verius  infamiam  quorumdam  magistroruiii  et  baccalariorum  sacre  theo- 
logie eciam  formatorum  de  vestra  universitate  prodeuncium,  quod  armi- 
ductores  existant  seeleris  immanissimi,  resuseitandi  errores  letiferos  Jo- 
hannis  Wycleff  Anglici,  doctriiie  katholice  dissonantes  et  ob  id  dudum 
legitime  condempnatos. 

Saně  versantes  in  animis  nostris,  quod  pre  ceteris  filiis  hominum 
unum  vobiscum  habemus  propinquitatis  vinculum  singulare,  quia  vide- 
licet  sanctorum  studiorum  veritas,  qua  nichil  in  terris  clarius,  unam 
nobis  professionem  dědit,  cum  igitur  non  solum,  quod  humane  societatis 
fedus,  sed  quod  divini  nexus  indivisum  glutinum  sorciamur,  necesse  est, 
ut  proprium  id  nobis  veritatis  studio  vendicemus,  ut  invicem  perfeccius 
aliis  diligamus  et  veritatis  professores  tam  execrabiles  infamias  eciam 
quemadmodum  in  nos  ipsos,  licet  innocuos,  saltem  reputacione  wlgarium 
redundantes,  cordialiter  detestemur.  Hinc  affectuose  optamus  semper 
cum  apostolo,"  „ut  abscindantur,  qui  vos  conturbant." 

*  Et  ne  in  dissolucionem  tanti  federis  ex  levibus  quorumdam  aut  in- 
certis  relatibus  contra  nos  quidquam  sinistri  aut  caritati  contrarium  su- 
spicemini,  super  omnibus  nobis  et  nostris  magistris  innocentibus  in  pře- 
ťata epištola  impositis  clara  veritate  duximus  respondendum,  in  primis 
sincera  fide  asserentes,  quod  nulli  vestre  universitatis  membro  hic  Wyenne 
quantulamcumque  minimam  iniuriam  irrogatam  novimus,  ymmo  čerti 
sumus,  quod  vos''  bona  řide  certos  reddimus,  quod  nemo  de  vestris 
aliquo  nostrum  conscius  est  hic  aliquantulum  molestatus,  preter  quen- 
dam  nomine  Dominicum  de  Zagrabia,'-  qui  circa  festům  dominice  Ascen- 
sionis"  propter  frivolas  et  temerarias  asserciones  errorum  Wycleff  et 
eorum  approbaciones  domino  officiali  curie  Patauiensis "  denunciatus,'' 
capiebatur  per  eundem,  non  per  aliquem  de  nostris  magistris.  Qui  et 
legitime  examinatus  sub  iuramento  fatebatur,  se  16  errores  Wycleff  tam- 
quam  veros,  iustos,  sanctos  aut  Christi  ewangelio  consonos  credidisse 
ac  eos  vel  saltem  aliquos  a  Magistro  Jo[hanne]  Hus  docente  publice  di- 
dicisse,  contrarium  eciam  nonnumquam  ab  orthodoxe  fidei  doctoribus 
Prage  predicare,  legere,  docere  audivisse.  Verum  quia  ad  aliquorum  no- 
stre  universitatis  doctorum  informacionem  ad  veritatis  viam  reductus, 
elegit  sponte  eosdem  publice  abiurare,  nequaquam  reputans  se  passum 
iniurias,  sed  agens  eisdem  graciarum  acciones,  gaudebat  se  ab  errore 
dampnabili  salubriter  revocatum.  Et  nisi  intercedente  universitate  nostra 
eidem  dictus  dominus  officialis  graciosius  pepercisset,  ad  graviorem  utique 
penam  fuisset  de  rigore  iuris  merito  condempnatus. 

Novimus  eciam,  quod  fere  ante  annos  třes ''  idem  dominus  officiahs 
eciam  Magistrům  Jeronimum  de  Praga,  tamquam  de  eadem  Wycleffistica 

1  ve  Vd  následuje  škrtnuté  cer.  —   ■■  ve  Vd  opraveno   z   denuncciatus. 
'' Galat.  5,  12.  —  '^  Osobnost  blíže  neznámá;  srvn.  Palacký  III,  1,  170  pozn.   — 
^^  Dne  1.  června  1413.  —  '^  Ondřej  z  Grillenberga.  —  '"Totiž  r.  1410;  v.  pozn.  násl. 

23* 


356  C.  171.     1413,  Juli. 

secta  suspectuni.  ad  iiidiciiim  evocavit,  non  tamen  incarcerando,  sed,  de- 
ferendo  suo  gradui,  recepto  ab  eo  iuramento  sóla  obligacione  de  stando 
iuri  et  diffinitivam  sentenciam  expectando  sub  periurii  et  excomunica- 
cionis  latě  sentencie  penis,  quas  ipso  facto  incurreret,  si  *ante  rece- 
deret,  contentus,  sub  quibus  penis  idem  Jeronimus  sponte  se  obligavit 
et  publice  per  aliquos  terminos  iudiciales  servando  promissa  comparuit. 
Sed  cum  appropinquaret  terminus  examinandi  testes,  idem  Jeronimus, 
sue  obligacionis  et  fame,  ymmo  salutis  immemor,  clam  recessit,  sieque 
dictas  periurii  et  excomunicacionis  penas  pronuneiabatur'  iudicialiter  in 
causa  heresis  incurrisse,'^  prout  premissa  omnia  et  singula  de  Dominico 
et  Jeronimo  in  causarum  actis  luče  clarius  adapparent,  estque  ob  hoc 
ipse  Jeronimus  hic  et  Prage  publice'^  denunciatus/  In  quibus  excomuni- 
cacione  et  periurio  iuxta  pronunciacionem  prefati  domini  officialis  in 
causa  heresis,  ut  prefertur,  ultra  annum  pertinaci  animo  perduravit.  Ob 
quid  iuxta  disposicionem  iuris  et  sanctorum  patrům  sancciones,  ut  no- 
stis,  non  restat,  nisi  ipsum  velud  hereticum  per  diffinitivam  sentenciam 
condempnari.  Quare  de  vestris  legalitatibus  et  zelo  fidei  indubie  confidi- 
mus,  quod  táli  velud  privilegiis  universitatis  vestre  indigno  non  vehtis 
assistere,  nec  permittatis  ipsum  huiusmodi  privilegiis  uti,  sed  pocius 
contra  eum  uti  tanto  zelancius,  quanto  cum  suis  complicibus  universi- 
tatem  vestram  infamasse  dinoscitur  et  turbasse. 

Rursus  ex  parte  venerabilis  Joh[annis]  Syb[art]  predicti  notificamus, 
nichil  penitus  sinistri  literis  suis  episcopo  et  capitulo'*  scripsisse,  Non 
enim  in  ipsis  scripsit,  quod  studentes  universitatis  Pragensis,  sed  quos- 
dam  scolares  seu  clericos  dyocesis  Zagrabiensis  deprehendit,  perversi  Wicleffi- 
starum  dogmatis  sectatores,  nec  eos  a  vestra  universitate  christianissima  se- 
ductos  asserit  aut  credit  quisquam,  sed  a  quibusdam  Wicleffistis,  vestre 
universitatis  adversariis  perinfestis ;  et  verissimum  esse,  plures  precipuo- 
rum  nostrorum  magistrorum  experiencia  comprobarunt. 

Item  quod  scribit,  quod  eiusdem  erroris  Wicleff  heresiarce  sectatores ' 
per  Bohemiam  conentur  ad  ecclesiarum  spoliacioiies  potentes  seculi  provocare,  hoc 
similiter  alii  quam  plures  doctores  famosissimorum  et  multorum  aliorum 
veridicorum  ac  notabilium  virorum  *tam  ruligiosorum  quam  secularium 
relatibus"  tam  voce  quam  scripto  perceperunt,  Nec  hoc  asserendo  ipse 
aut  quisquam  universitatis  vestre  auť'  regni  Bohemie  famam  celebrem 
obfuscasse  censendus  est,  sicut  nec  asserens  Judam  apoštolům  esse  pro- 
ditorem  Christi,  aut  Nicholaum  leuitam  hereticum,  cetum  apostolicum 
aut  Leuiticum  diffamavit.  Est  enim  publica  fama,*^  quod  tales  Wyclef- 
fiste  vobiscum   sint.   et  vos  tanto  cercius  nostis   pre  ceteris,  quanto  ex- 


*  ve  Vd  opraveno  z  prouuncciabatur.  —  '  není  v  rkpe.  —  "  ve  Vd  touž  rukou  na  I 
řádkem.  —  ^'  ve  Vd  následuje  škrtnuté  re. 

'^  Srvn.  Klicman,  Processus  judiciarius  contra  Jeronimum  de  Praga  habitus  Viennae 
a  1410— U12,  Hist.  Arch.  Č.  Ak.  c.  12,  v  Praze  1898.  —  ^'  Srvn.  Palacký,  Docum.  str. 
417-42G.  —  '^  Viz  příl.  č.  168  a  169. 


C.  Í71.     1413,  Juli.  357 

periencia,  cercior  assercione  demonstrat.  Hii  revera,  ut  verbis  utanuir 
apostolicis,"  proch  dolor  šunt,  „qui  vos  conturbant".  Quiciimque  sint  illi, 
iudicium  suum  utique  portaturi,  conturbant  et  nos  aliosque,  molientes 
mutue  caritatis  vinculum  inter  filios  regni  dirumpere,  suscitando  scis- 
mata,  dissensiones  et  odia,  ut  magis  ipsorum  iniquitas  pallietur.  Ex  vobis 
quidem  prodierunt,  sed  non  šunt  ex  vobis,  nam  si  essent,  permanerent 
utique  in  Christiane  veritatis  professione,  sicut  et  vos,  qui  unccionem 
habentes  a  spiritu  sancto,  omnia  congnovistis. 

Demum  in  eo,  quod  Magistrům  Jeronimum  gracia  subversionis  ad  Polo- 
niam '"  se  contulisse  commemorat,  revera  non  occulta  cordium  diiudicasse 
dinoscitur,  sed"  ex  manifestis  suis  operibus  voluntatem,  sicut  et  veritas 
a  fructu  arborem  docuit  agnoscendum.  Ibidem  enim  in  Polonia  simplices 
attemptavit  subvertere,  sicut '  notabilium  ac  gravium  personarum  scriptis 
et  verbalibus  percepimus  relatibus  fide  dignis.  Contra  quem  Jeronimum 
eciam  merito  facilius  credimus  ea,  quibus  se  iam  publica  notavit  infa- 
mia,  ostendens  facta,  ut  liquet  ex  prehabitis,  ad  instar  sui  M.  Johannis 
Wycleff. 

Unde  prefatus  M.  Johannes  Sybart  nimis  iniuriose  diiudicator  cor- 
dium et  mendax  in  dieta  epištola  nominatur,  quem  ex  puero  noviinus 
tocius  vité  ac  morům  honestate  ita  fulcitum  et  in  nostra  universitate 
tam  laudabiliter  conversatum,  primům  quidem  discendo,  postea  regendo, 
legendo  et  docendo,  ut  in  maiori  nostre  universitatis  collegio  stipendium 
et  in  sacra  theologia  magisterium  dinoscatur  dignissime  '  meruisse.  Qui 
eciam  quanta  erga  deum^  devocione  fervuerit,"  ostendit  in  opere,  quia 
infra  mensem  renuncians  seculo  in  omnibijs,  que  possidebat,  sancte  re- 
ligionis  suscepit  habitům,  preponens  soli  Christo  in  ordine  Carthusien- 
sium  strenue  militare.  Si  tantorum  etenim  meritorum  et  fame  vir  ob  id, 
quod  de  tam^"*  suspecta  persona  veritatem  asserens,  alios  incautavit,  ita 
vituperari  et  dignus  iudicari  supplicio,  an  pocius  laudari  meruit,  vos 
ipsi  quivis  iudicate. 

Sed  dato,  quod  falsum  esset,  Jeronimum  causa  subversionis  ad  dieta 
loca  divertisse,  quod  utique  optaremus,  nequaquam  tamen  M.  Johannes 
Sybart  in  sua  epištola  mentiretur,  ut  sibi  imponitur,  cum  scribat,  se  hic 
Wyenne  id  veridicorum  relatibus  accepisse,  quod  utique  nobis,  qui  illud 
secům  taliter  percepimus,  in  nullo  constat  a  veritatis  tramite  declinare. 

Demum,  quesumus,  animadvertere  dignemini,  quam  turpiter  eundem 
venerabilem  M.  Johannem  Sybart  in  suis  literis  tractaverit  famose  per 
universum  orbem  suspectus  M.  Johannes  Huzz,  approbatum  dignis  me- 
ritis  sacre  theologie  professorem ""  in  dignitate  despiciens  et  sacerdotali 
dignitati  in  nichilo   deferens,   ipsum   velud   lenonem   tuizans,''  míndacem 


""  ve  Vd  opraveno  z  PoIIoniam.  —  "  ye  Vd  následuje  škrtnuté  m.  —  y  ve  Vd  touze 
rukou  nad  vadné  psaným:  deum.  —  "^  ve  Vd  psáno:  ferbuerit.  —  ^U^e  Vd  následuje 
škrtnuté  d.  —  ^^  ve  Vd  opraveno  z  professionem.  —   "  ve  Vd  nezřetelné. 


358  Č.  171.     1413,  Juli. 

et  si  quid  peius  excogitare  potuiť^"  appellari  audens,'  se  autem  tumide 
efferens,  magistriim  vocitet,  qui  utinam  esset  veritatis  discipulus  et  non 
erroris  prodigus  seminator!  Sed  et  demencius  apostolicum  sibi  titulům, 
superbie  inflatus  spiritu,  usurpare  presumit,  scribens  se  servum  Ihesu 
Christi  in  spe,  qui  utinam  esset  in  re,  et  non  temeraria  presumpcione. 
Quo  titulo  nullus  episcoporum,  ymmo  nec  summus  pontifex  utitur.  Sed 
ipse  sub  Christi  nomine,  ut  timemus,  militando  contra  Christum,  apo- 
stolico  non  veretur  titulo  gloriari.  Cuius  epištole  tenorem'''  similiter  vobis 
transmittimus,  ut  eius  temeritatem  evideneius  agnoscatis. 

Ceterum  obsecramus  in  domino,  quatenus  imploratis  reverendissimi 
in  Christo  patris  et  domini,  domini  archiepiscopi  Pragensis^  et  aliorum 
orthodoxorum  ecclesie  pastorům,  ymmo  et  regiis  auxiliis  et  sollicitam" 
detis  operám,  ut  huiusmodi  "^  disseminatores  errorum  Wycleff  compes- 
cantur  et  exterminentur  aut  saltem  a  vestra  universitate,  ymmo  a  regno 
Bohemie,"  si  qui  reperti  fuerint,^-  et  tandem  a  finibus  ecclesie  propel- 
lantur,  offerentes  nos  semper  paratos  vobis  in  hiis  possetenus,  ymmo 
in  quibuslibet  vestris  beneplacitis  fraternis  vestris  caritatibus  in  futurum 
sincerius  confirmari.  Et  ut  vobis  unanimes  prefatis  errorum  Wycleff  fau- 
toribus  resistere  et  alios,  ne  incidant,  incautare  efficacius  valeamus,  ve- 
stras  fraternas  caritates  sinceriter  in  domino  deprecamur,  quatenus  sub 
nostris  expensis  omneš  articulos,  quos  ipsi  moderni  Wycleffiste,  vo- 
biscum,  ut  fertur,  conversantes,  conantur  defendere,  cum  suis  funda- 
mentis  autentice  conscriptos  nobis  transmittere  dignemini,  ut  Christiane 
fidei  veritatem  valeamus  aliis  fundacius  declarare. 

Vestri  rector-'  et  universitas  studii  Wyennensis. 

Ve  Vd  nadpis:  ,Copia  universitatis  Wyennensis.'  Listem  tímto  rukopis 
se  končí,  tudíž  za  koncem  dopisu,  jakožto  na  posledním  popsaném  listé, 
udán  majetník:  ,Iste  liber  est  fi-atrum  domus  Vallis  Omnium  sanctorum  in 
Mawerbach.' 


''''et  —  potuit  in   margine   touže   rukou  Vd.  —   "  ye  Vd  opraveno   ze:  solicitam. 
—  "  ve  Vd  následuje  škrtnuté'  et.  —  ss  opraveno  ve  Vd  z  fuerunt. 

'"  Viz  č.  67.  —  -"  Tenkrát  byl  jím  jiz  Konrád  z  Vechty.  —  2'  M.  Theodoricus  Ru- 
dolfi  de  Hammelburg. 


359 


Srovnání  čísel  „Documenť*  s  čísly  tohoto  vydání. 

A.  Listy. 


1 

I        číslo 
Document 

číslo 
tohoto 
vydání 

číslo 
Document 

Číslo 
tohoto 
vydání 

číslo 
Document 

Číslo 
tohoto 
vydání 

číslo 
Document 

Číslo 
tohoto 
vydání 

1 

11 

24 

72 

47 

108 

70 

131 

2 

13 

25 

57 

48 

110 

71 

129 

3 

10 

26 

52 

49 

111 

72 

130 

4 

20 

27 

63 

50 

104 

73 

132 

5 

16 

!      28 

j      60 

51 

106 

74 

135 

6 

24 

!      29 

52  (+57) 

114  . 

75 

136 

7 

39 

30 

58 

'      53 

115 

76 

137 

8 

28 

31 

67 

54 

116 

77 

138 

9 

31 

32 

74 

55 

117 

78 

139 

10 

32 

33 

75 

56 

118 

79 

140 

11 

54 

34 

76 

57  (+52) 

114 

80 

141 

12 

35 

35 

78 

58 

120 

81 

154     1 

13 

42 

36 

81 

59 

121 

82 

145 

14 

41 

37 

87 

60 

128 

83 

147 

15 

47 

38 

86 

61 

150 

84 

143 

16 

48 

39 

93 

62 

160 

85 

153 

17 

49* 

40 

96 

63 

124 

86 

156 

18 

69 

41 

97 

64 

163 

87 

155 

19 

50 

42 

98 

65 

165 

88 

152 

20 

70 

43 

100 

66     j 

125 
149 

89 

161 

21 

55 

44 

109 

67 

126 

90 

22 

71 

45 

103 

68 

122 

91 

164 

23 

53 

46 

105 
B.  Dok 

1      69 
umenty. 

127 

92 

95 

strana 

(číslo) 

Document 

číslo 
tohoto 
vydání 

strana 

(číslo) 

Document 

číslo 
tohoto 
vydání 

Strana 

(číslo) 

Document 

číslo 
tohoto 
vydání 

strana 

(číslo) 

Document 

číslo 
tohoto 
vydání 

str.  153-155 
Č.  1 

166 

str.  237-238 

88 

str.  387-396 
č.  25 

17 

str.  464-466 
č.  49 

46 

str.  155-164 
č.  1 

12 

str.  243-244 

79 

str.  .399-400 
j      č.  27 

19 

str.  512-513 
c.  55 

170 

str.  188-193 
č.  6 

101 

1  str.  447-448 
c.  44 

33 

str.  518-522 
č.  58 

73 

str.  233-234 
(část  ě.lO) 

133 

str.  354 
č.  14 

15 

I  str.  461-464 
č.  48 

44 

str.  533 
č.  64 

i 

85 

360 


Seznam  původců  (odesílatelů)  jednotlivých  listů  (hleděno 
i  k  listům  ztraceným). 


Beneš  v.  z  Ostroměre. 

Božího  těla  bratrstvo  5. 

z  Brodu  Ondřej  Mistr  73. 

Čížek  z  Malenic  Michal  Mistr,  rek- 
tor university  170. 

Dolany  v.  Štěpán. 

z  Domanic  v.  Ojíř. 

z  Dube  v.  Škopek  Jindřich. 

Eliášův  Jan  Mistr  4. 

faráři  Pražští   166. 

z  Hachbergu  v.  Ota  III.  biskup. 

Hašek  Mistr  38. 

Havel  v.  z  Úterého. 

Helwel  Jan  Mistr,  farář  v  Norini- 
berce  91. 

Hus  Jan  Mistr  1,  3,  6—13,  15—20, 
23—25,  27—29,  31—33,  35,  36, 
39—43,  46—50,  52—55,  57,  58, 
60,  61,  63—67,  69—72,  74—78, 
80—82,  84,  86,  87,  89,  90,  92—97, 
99—101,  103,  104, 106,  108—112, 
114, 116, 118, 120—122, 124-134, 
136,  138— 143,  145,  147, 149, 150, 
152—156, 159—165 ;  svědek  4, 30. 

z  Chlumu  Jan  105,  107,  113,  117, 
158;  srvn.  přátelé  v  Kostnici. 

Jakoubek  ze  Stříbra  Mistr  102. 

Jan  v.  Eliášův,  Helwel,  Hus,  z 
Chlumu,  Kardinál,  z  Rakovníka, 
Sywart,  Zidek. 

Jindřich  v.  Škopek. 

John  v.  Oldcastle. 

Kardinál  z  Rejnštejna  Jan  Mistr 
62,  98,  146,  148;  srvn.  přátelé 
v  Kostnici. 

kněz  neznámý  26. 

Korvík  v.  Zidek. 

Kostnický  biskup  v.  Ota  III. 

Křišťan  z  Prachatic  Mistr  51,  56,  59. 

Kříž  kramář  30. 


z  Malenic  v.  Čížek. 

Mařík  v.  Rvačka. 

Michal  v.  Čížek,  z  Přestanova. 

Mikuláš,  biskup  Nezerský  79. 

z  Mladoňovic  Petr  115,  146,  148, 
157;  srvn.  přátelé  v  Kostnici. 

Nezerský  biskup  v.  Mikuláš. 

neznámý  kněz  v.  kněz. 

Ojíř  z  Domanic,  generální  vikář  2. 

Oldcastle  John  lord  21. 

Ondřej  v.  z  Brodu. 

z  Ostroměre  Beneš,  kazatel  68. 

Ota  ÍII.  z  Hachbergu,  biskup  Kost- 
nický 119. 

„Pater"  135,  137. 

Petr  v.  z  Mladoňovic,  degli  Ste- 
phaneschi. 

z  Plzně  kdosi  34. 

z  Prachatic  v.  Křišťan. 

přátelé  v  Kostnici  144,  151 ;  srvn. 
z  Chlumu,  Kardinál,  z  Mlado- 
ňovic. 

z  Přestanova  (de  Priest)  Michal  85. 

z  Rakovníka  Jan  14. 

z  Rejnštejna  v.  Kardinál  Jan. 

Rvačka  Mařík,  mnich  37. 

degli  Stephaneschi  Petr,kardinál44. 

ze  Stříbra  v.  Jakoubek. 

Sywart  Jan  Mistr  168,  169. 

Škopek  z  Dube  Jindřich  123. 

Štěpán,  převor  kartus.  v  Dola- 
nech  45. 

universita  Pražská  v.  Čížek,  z  Úte- 
rého; Vídeňská  171. 

z  Úterého  Havel  Mistr,  rektor  uni- 
versity 83. 

Wyche  Richard  22. 

Zikmund  král  88. 

Židek  Jan  (Korvík)  Mistr,  farář 
ve  Chvojnově  167. 


361 


Seznam  adresátů,  jimž  odeslány  jednotlivé  listy  (nebo 
určení  jejich  povahy). 


de  Alben  v,  Eberhard. 
Beneš  v.  z  Ostroměře. 
Barbatus  (Bradatý)  Jan  28. 
z  Brodu  Ondřej  Mistr  65. 
Čechové  věrní  87,  109,  153 ;  srvn. 

přátelé  v  Cechách,  Pražané, 
de  Datis  Leonardus  Statii,  generál 

dominikánů  142. 
Dolanští  mnichové  41 ;  srvn.  Štěpán, 
z  Dube  Václav  139,  152,  161 ;  srvn. 

Škopek. 
Eberhard    de   Alben,    biskup    Zá- 
hřebský 168. 
z  Hasenburka  v.  Zbyněk. 
Havlík,  kazatel  v  Betlémě  47,  (95?), 

141. 
Helwel  Jan  Mistr,  farář  v  Norim- 

berce  92. 
Hubner  Jan  Mistr  6. 
Hus  Jan  Mistr  2,   4,   14   (21),   22, 

26,  34,  37,  38,  44,  45,  51,  56,  59, 

62,  68,  73,  79,  83,  85,  88,  91,  102, 
107,  113,  115,  117,  119,  135,  137, 
144,  146,  148,  151,  157,  158. 

z  Chlumu  Jan  103,  106,  108,  111, 
114,  120,  121,  128,  139,  145,  152, 
161. 

Chudoba  z  Vartenberka  a  na  Ral- 
sku  Jan  8. 

Jakoubek  ze  Stříbra  Mistr  99. 

Jan  XXIII.,  papež  17,  23,  31. 

Kardinál   z  Rejnštejna  Jan   Mistr 

63,  149. 
kardinálové  32. 

kněz  neznámý    27;  jiný   36;    jiný 

(Havlík?)  95. 
Křišťan  z  Prachatic   Mistr  52,  58, 

60,  154. 
Leonard  Statii  v.  de  Datis. 
Lounští  16. 

z  Miličína  Mikuláš  Mistr  47. 
mistři  v  Praze  48. 
z  Mladoňovic  Petr  110, 116, 149, 160. 
mnich  nějaký  39. 
z  Myslibořic  Ondřej  40. 
neznámý    v.   kněz,   mnich,   přítel, 

šlechtic,  šlechtična,  vladyka. 
Oldcastle  John,  lord  61. 


Ondřej  v.  z  Brodu,   z   Myslibořic. 
z  Ostroměře  Beneš,  kazatel  64. 
páni  na  soudě   zemském   54,   84; 

v  družině  Zikmundově  82. 
panny  zbožné  10. 
papež  v.  Jan  XXIII. 
„Pater"  136,  138. 
Petr  kazatel  66. 
Plzňané  35. 
z  Prachatic  v.  Křišťan. 
přátelé  v  Cechách   a  v  Praze  93, 

94,  96—98,  129,  147,  156,   164; 

srvn.  Cechové,  Pražané, 
přátelé  v  Kostnici  104,  118, 124  až 

126,  131,  140,  143,  150,  159,  163. 
Pražané  49,  49*,  50,  53,  55,  69,  70, 

71,  72,  74,  100;  srvn.  mistři, 
přítel  (Husův)  neznámý  1 ;  jiný  29. 
prohlášení  veřejné  5,  30,  42b,  43, 

44,   46,   57,   75—78,   83,   89,  90, 

101,  133,  162,  165. 
z  Ralska  v.  Chudoba, 
z  Rejnštejna  v.  Kardinál. 
Statii  Leonard  v.  de  Datis. 
Stokes  John  Mistr  33  B. 
ze  Stříbra  v.  Jakoubek. 
Sywart  Jan  Mistr  67. 
Škopek  z  Dube  Jindřich  122,  127, 

130. 
šlechtic  neznámý  18. 
šlechtična  neznámá  7. 
Štěpán,  pře  vor  kart.  v  Dolanech  41. 
universita   Pražská   155,   171 ;  Ví- 
deňská 170. 
z  Valdštejna  Voksa  21. 
z  Vartenberka  v.  Chudoba. 
Vladislav  J  agello,  král  polský  25, 42. 
vladyka  neznámý  9. 
z  Volyně  Martin  Mistr  47,86,1 32, 134. 
Wyche  Richard  24. 
Záhřebský    biskup    v.   Eberhard; 

kapitula  169. 
ze  Zap  v.  Závise, 
zápisek  (Husův)  soukromý  112. 
Závise  ze  Zap  Mistr  20, 
Zbyněk  z  Hasenburka,  arcibiskup 

11—13,  166,  167. 
Zikmund  král  80,  81. 


362 


Seznam  citátů  biblických. 

Exod.  7,  1—12  č.  14;  —  15,  26  c.  67;  —  20,  17  c.  73;  —  22,  28  c.  75; 

—  32,  29  č.  14;  —  32,  35  c.  Í4,-  —  32,  37  c.  7. 

Levit.  5,  6  ď.  i^;  —  8, 13  c.  52;  —  10, 8  ď.  Í4 ;  —  10, 12  c.  Í4;  —  19, 22  c.  Í4. 
Num.  16  c.  55;  —  16,  27  c.  i^í;  —  16,  32   c.  :ř^;  —  22  c.   i^;  —  25, 

7—8  c.  ^4;  —  27,  1—4  č.  9;  —  27,  4-6  c.  9;  —  27,  7—11  c.  9. 
Deut.  13,  5  ď.  Í4;  —  13,  6  c.  14;  —  13,  9  c.  14;  —  24,  8  c.  28;  —  32, 

12  c.  14;  —  32,  33  c.  67;  č.  169,  č.  170;  —  32,  35  c.  Í2. 

1.  Reg.  2,  25  c^.  14  (dvakrát);  —  8,  3  c.  Í2;  —  15,  22  c,  i^,  c.  57,  c.  75; 

—  15,  23  c.  Í4. 

2.  Reg.  20,  1—22  č.  14. 

3.  Reg.  17,  9  c.  117. 

4.  Reg.  5,  21  c.  Í2;  —  7,  8  c.  i^. 
2.  Páral.  20  c.  Í4;  —  33,  6  c.  i^<5. 

Job.  14,  5  c.  i^;  —  20,  27  c.  ^;  —  21,  9  c.  í(57. 

Psalm.  3,  2  c.  4^;  —  13,  5  ď.  52;  —  21,   2  c!  4(5;  —  21,   11—12  c.  46'; 

—  21,  17  c.  4(5;  —  25,  5  c.  ^;  —  26,  1  c.  450;  —  50,  6  č.  58;  —  52, 
6  c.  (55,  c.  75;  —  56,  7  ď.  42;  —  58,  2  c.  4(5;  —  59,  13  ď.  24;  — 
61,  8  ď.  42<9;  —  70,  5  c.  4(5;  —  70,  10—11  ď.  4(5;  —  75,  12  c.  45;  — 
89,  4  č.  167  \  —  90,  15  c.  24,  č.  49;  —  102,  6  c.  4(5;  —  104,  21 
c.  452;  —  108,  2  c.  44;  —  108,  3—5  c.  4(5;  —  118,  18  c.  44;  —  118, 
21  c.  2,^;  —  118,  114  c.  46;  —  132,  1—2  c.  44;  —  140,  4  c.  44;  — 
140,  5  c.  44;  —  142,  9  c.  46;  —  143,  2  ď.  44P;  —  143,  5  ď.  44;  — 
144,  18  c.  46;  —  144,  19  c.  46;  —  144,  20  c.  46;  —  145,  2  c.  426; 

—  145,  2—3  c.  452,  c.  467;  —  145,  7  c.  46  (dvakrát). 

Pro  verb.  1,  8  c.  13^;  —  3,  5  č.  137;  —  3,  25—26  c.  4P,  c.  49*;  —  9,  9 
c.  44;  —  10,  1  c.  6,?;  —  12,  21  c.  54,  c.  52;  —  16,  1  č.  14;  —  16,  29 
č.  14;  —  18,  14  c.  44;  —  22,  28  c.  65;  —  24,  31  č.  24;  —  27,  6  c.  14. 

Eccles.  4,  12  c.  24;  —  7,  2  c.  35. 

Cant.  2,  15  č.  169. 

Sap.  1.  6  c.  67;  —  2,  1  c.  42;  —  2,  10—11  c.  467;  —  2,  12  c.  42. 

Ecclus.  4,  32  c.  2Í;  —  10,  11  c.  467;  —  10,  12  c.  452;  —  13,  1  c.  44; 
34,  9  ď  118;  —  40,  29  c.  63;  —  51,  34  c.  <^4. 

Isai.  3,  12  c.  í>,  ď.  42;  —  3,  13  č.  67;  —  6,  5  d  42;  —  9,  15  ď  52;  — 
10,  1—3  c.  9;  —  14,  13—14  ď.  14;  —  22,  22  ď.  14;  —  24,  16  d  73; 

—  28,  7  c.  12;  —  28,  19  c.  118;  —  33,  1  c.  8;  —  33,  15  c!  4;  — 
38,  14  c.  45Í);  —  49,  6  c.  14;  —  51,  12—13  č.  21;  —  56,  10  c.  167. 

Jerem.  5,  8  č.  11;  —  6,  16  č.  74;  —  8,  10  č.  42;  —  11,   18—19   č.  46; 

—  11,  20  c.  12;  —  17,  5  c.  426,  ď.  467;  —  17,  7  c.  467;  —  20,  11  c.  P7, 
c.  450;  —  36,  4  ď.  447. 

Thren.  1,  9  c.  46;  —  1,  11  ď.  46;  —  1,  12  c.  72;  —  1,  18  c.  72;  — 
3,  14  c.  <§4;  —  3,  28  c.  44;  —  4,  1  ď.  42;  —  4,  13  č.  12;  —  4,  21 
č.  38;  —  5,  2  c.  S>. 


363 

Ezechiel  3,  15  č.  63;  —  3,  18  c.  167;  —  34,  2  c.  167 ;  —  34,  10  ď.  167, 
Daniel  2  ď  2Í;  —  3  c.  íí?<^,  c.  :ří<^;  —  3,  23  c.  iJř?;  —   5?   d  :ří5;  — 

6  c.  íř>«9,  c.  118;  —  6,  16  c.  150;  —  7,  4  c.  ÍÍ5;  —  9,  27  c.  (?0;  — 

13  c.  <5<9,  c.  :/í?.^,  c.  ^í<5;  —  13,  45  ď.  Í4. 
Jon.  1,  12  c.  ^^,-  —  2  c.  108,  č.  118\  —  2,  1  a  d.  c.  :ř5a 
Nahum.  3,  5—6  ď.  5<5. 

1.  Machab.  1,  59  c.  i^7;  —  2  c.  2Í;  —  5,  48  c.  i^. 

2.  Machab.  6  c.  Í5<5,  c.  jf57;  —  6,  18  č.  138;  —  7  c.  Í57,  c.  Í5<§. 
Matth.  4,  16  c.  24;  —  5,  5  ď.  (55;  —  5,  10  ď.  ^á>,  c.  5i;  —  5,  11  c.  ^5; 

—  5,  11—12  c.  (ÍP;  —  5,  12  c.  i5;  —   5,  13  c.  Íí^;  —  5,  15  č.  14; 

—  5,  17  c.  70;  —  5,  37  č.  13,  č.  36;  —  6,  10  c.  150;  —  6,  24 
č.  35;  —  7,  1  c.  <5<9;  —  7,  3  c.  75;  —  7,  7  c.  :ř;  —  7,  15  c.  35, 
č.  60,  č.  69,  č.  129;  —  7,  15—16  c.  iO);  —  7,  16  c.  ^P;  —  9,  37 
ď.  ii;  —  10,  14  c.  55;  —  10,  15  c.  <5,  c.  69;  —  10,  16  c.  69;  —  10, 
16—17  ď  49,  č.  49*;  10,  19  c.  ií5,  c.  i:ř^;  —  10,  21—23  ď.  4P, 
c:  49*;  —  10,  22  c.  21;  —  10,  23  c!  47,  č.  55;  —  10,  23—26  c.  49, 
c.  49*;  —  10,  24  c.  Í2,  c.  i<5;  —  10,  25  c.  i^;  —  10,  28  c.  55,  c.  ^52; 

—  10,  32  č.  21;  —  10,  33  c.  2Í;  —  10,  34  c.  5P;  —  10,  36  č. 
116;  —  11,  6  c.  (5í?;  —  11,  19  č.  49,  č.  49*;  —  11,  29  c.  74,  č.  81;  — 
12,  30  č.  73;  —  12,  31  c.  <5;  —  12,  34  c.  14;  —  12,  36  c.  <57;  — 
12,  39  ď.  Í2,  ď.  24;  —  12,  43—45  č.  35;  —  13,  9  c.  14;  —  13,  25 
c.  24;  —  13,  38  c.  55;  —  13,  43  c.  Í4;  —  15,  3  c.  42;  —  15,  14 
č.  12;  —  16,  4  c.  24;  —  16,  17  c.  4^0;  —  16,  18  č.  36;  —  16,  24 
c.  145;  —  16,  26  c.  1,  c.  7,  č.  35;  —  18,  6  c.  138;  —  18,  15  c.  2(?, 
c.  67,  č.  73;  —  18,  16—17  c.  2í);  —  19,  12  c.  4(?;  —  20,   28  č.  37 

—  21,  12  c.  (5;  —  22,  24  c.  400;  —  22,  37  c.  74;  —  22,  39   c.    74 

—  22,  40  ď.  74;  —  23,  2  c.  4<5;  —  23,  3  č.  28;  —  23,  11—12  č.  60 

—  23,  13—16  č.  12;  —  23,  23—29  c.  42;  —  23,  24  č.  14,  č.  73;  — 
24,  5  c.  100;  —  24,  12  c.  44,  č.  42;  —  24,  15  č.  60,  č.  147;  —  24, 
21  c.  <?P;  —  24,  21—24  c.  447;  —  24,  23—24  c.  (50;  —  24,  24  c.  100; 

—  24,  26  c.  (50;  —  25,  34  c.  53,  c.  70;  —  25,  41  d  36,  č.  70;  — 
24,  46  c.  4(54;  —  25,  41—43  č.  9;  —  26,  26  č.  12;  —  26,  33  c.  457, 
ď.  4(50;  —  26,  37—38  c.  145;  —  26,  41  c.  42(5,  c.  445;  —  27,  40  č.  72; 

—  27,  43  c.  72;  —  27,  46  c.  72;  —  28,  20  c.  49,  č.  49*. 

Marc.  3,  29  c.  ^;  —  6,  11  c.  55;  —  6,  43  c.  47;  —  8,  31  c.  145;  —  8, 
36—37  c.  9;  —  8,  37  c.  9;  —  8,  38  c.  2Í;  —  11,  25  c.  115;  —  14,  23 
c.  4^0;  —  14,  33—34  c.  445;  —  15,  29—30  ď.  72;  —  15,  34  c.   72; 

—  16,  15  č.  11,  č.  17,  c.  18,  č.  28,  č.  167;  —  16,  20  c.  18. 

Luc.  2,  10  č.  71;  —  2,  13—14  c.  71;  —  2,  14  c.  14;  —  2,  51  c.  14;  — 
3,  13  č.  1;  —  4,  7  c.  (50;  —  5,  31  č.  14;  —  6,  22—23  č.  145;  —  6,  37, 
č.  12,  č.  67,  č.  68;  —  6,  40  č.  18;  —   6,  45  č.  14;  —  6,  46—48  c.  36; 

—  7,  34  ď.  49,  ď.  49*;  —  9,  5  c.  55;  —  9,  49—50  c.  45;  —  10,  2 
d  44;  —  10,  5  d  72;  —  10,  16  d  57;  —  10,  19  d  4^;  —  10,  30—34 
d  55;  —  11,  9  d  4;  —  11,  26  d  167;  —   11,  45  d  12;  —  11,  53—54 


364 

c.  12;  —  12,  3  c.  115;  —   12,  8  č.  21;  —  12,  10  c.  6;  —  12,  14  c.  i^; 

—  12,  15  c.  9;  —  12,  20  č.  14;  —   12,  37  č.  152;  —  14,  8—9  c.  Í2; 

—  14,  11  č.  25,  č.  60;  —  14,  21  c.  17;  —  14,  23  c.  Í7;  —  15,  14 
c.  Í4;  —  16,  1—2  c.  13;  —  16,  2  c!  15;  —  16,  19  c.  í>;  —  16,  19 
až  24  c.  14;  —  16,  21  ď.  47;  —  17,  8  c,  1(51;  —  19,  12  c.  5(?;  — 
19,  27  ď.  5(?;  —  19,  28  č.  55;  —  19,  40  c.  14;  —  19,  41  c.  57;  — 
21,  15  c.  109;  —  21,  16  c.  11(5;  —  21,  16—17  ď.  5.^,  c.  (59;  —  22, 

19  č.  12;  —  22,  24  č.  14;  —  22,  24—25  ď.  15;  —  23,  34  c.  55;  — 
23,  43  č.  12;  —   24,  7  ď.  55;  —  24,  36  č;  72;  —  29,  43  c.  145 

Joh.  2,  4  c.  24;  —  2,  14  c.  ^;  —  3,  10  c.  75;  —  3,  18  c.  (5^;  —  6,  15 
c.  57;  —  7,  30  c.  24;  —  8,  34  ď.  .55;  —  8,  43  ď.  12;  —  8,  44  c.  55; 

—  9,  16  ď.  49,  c.  49*;  —  10,  4  c:  2{>;  —  10,  10  č.  70  \  —  10,  11—12 
c.  47;  —  10,  89  c.  55;  —  11,  39  c.  150;  —  11,  53—55  c.  55;  —  12, 
24—25  c.  14;  —  12,  26  c.  22,  c.  22*,  c.  122,  č.  152;  —  12,  34  c. 
152;  —  13,  15  č.  74;  —  14,  27  c.  14,  c.  72,  č.  145\  —  14,  28  c.  12; 

—  15,  18—21  c.  49,  49*;  —  15,  20  c.  1^  (dvakrát);  —  16,  2  c.  5<5; 

—  16,  21  c.  (5<^;  —  16,  33  c.  47;  —  18,  38  c.  151;  —  19,  11  č.  38; 

—  19,  23—24  c.  14;  —  20,  19  c.  72. 

Act.  1,  24  c.  41;  —  2,  44  c.  59;  —  3,  6  c.  6;  —  4,  6  c.  2<5;  —  4,  19  až 

20  c.  2.5;  —  4,  32  c.  2S;  —  5,  5  c.  14;  —  5,  11  c.  14;  —  5,  29  c.  17, 
č.  18,  č.  28,  č.  41,  č.  73;  —  1,  59  c.  53;  —  8,  19—20  c.  12;  —  8, 
20  c:  147;  —  9,  25  c.  137;  —  10,  11—16  c.  14;  —  13,  11  c.  14;  — 
13,  47  ď.  14;  —  17,  16  č.  60;  —  17,  28  č.  60;  —  20,  33—34  c.  12; 

—  20,  35  d  12;  —  27,  33  c.  ^9. 

Rom.  1,  32  c.  1(59;  —  2,  6  d  12;  —  2,  11  c.  14;  —  2,  12  c.  73;  —  6, 
17  č.  35;  —  8,  21  c.  145;  —  8,  23  d  145;  —  10,  10  d  21;  —  12, 
1  d  5<5;  —  12,  3  68;  —  13,  1  d  41. 

1.  Cor.  1,  4  d  49,  d  49*;  —  1,  13  d  75;  —  1,  19  d  14;  —  1,  25  d.  14; 

—  2,  9  d  Iť?;  —  3,  11  d  5(5;  —  4,  3  d  41;  —  4,  4  d  75;  —  4,  15 
d  145;  —  7  d  10;  —  8,  13  d  73;  —  9,  16  d  52;  —  11,  23  d  139, 
č.  139*;  —  11,  26  d  159,  d  159*;  —  15,  33  d  14;  —  16,  33  d  49. 
d  49*. 

2.  Cor.  1,  7  d  125;  —  1,  8  d  161;  —  2,  15  d  38;  —  2,  16  d  24;  —  3, 

6  d  14;  —  6,  6  d  14;  —  6,  15  d  60;  —  9,  16  d  52;  —  11,  2  d  14; 

—  11,  7—9  d  12;  —  11,  13  d  22,  d  22*;  —  11,  29  d  12 
Gal.  1,  3  d  49,  d  49*;  —  1,  22  d  16;  —  4,  27  d  24. 

Eph.  1,  4  d  46;  —  1,  17  d  67;  —  4,  14  d  14;  —  6,  2—4  d  13;  —  6, 

9  d  14;  —  6,  19  d  47. 
Philippen.  1,  6  d  49,  č.  49*;  —  1,  22  d   47;  —  2,   8  d   14;   —   2,   21 

d  11,  d  42. 
Colossen.  3,  17  d  49,  d  49*;  —  3,  20—21  d  13;  —  3,  25  d   14;  —  4, 

4  d  47. 
2.  Thess.  2,  3  d  5<§;  —  2,  4  d  5,5;  —  2,  8  d   145;  —  3,   1   d   47;  — 

3,  3—4  d  49,  d  49*. 


365 

1.  Tim.  1,  2  ď.  72;  —  6,  8  c.  6;  —  6,  15  c.  ^i;  —  6,  17  c.  i(57. 

2.  Tim.  1,  2  ď  72;  —  19  ď.  Í67;  —  3,  7  c.  i^;  —  3,   12   ď.   5i,   c.   52; 

—  3,  12—13  č.  49,  č.  49*,  č.  69;  —  4,  3  c.   69;  —   4,   3—4   c.   ii; 

—  4,  4  ď.  4i. 

Tit.  1,  16  c.  45,  c.  49*. 

Philem.  1,  6  č.  50;  —  1,  21—24  c.  50;  —  2,  8  c.  74. 

Heb.  6,  13  ď.  56;  —  7,  12  c.  57;  —  7,  26—28  c;  55;  —  10,  11—12  c.  57; 
10,  30  c.  42;  —  11,  37  ď.  22,  c.  22*;  —  12,  1—2  č.  22,  c.  22*,  c.  49, 
č.  49*;  —  13,  20  ď.  22,  č.  22*;  —  13,  21  c.  22,  č.  22*. 

Jac.  1,  2  d:  (55;  —  1,  2—4  c.  49,  c.  49*.  c.  445;  —  1,  12  c.  49,  c.  49* 
c.  63,  c.  145;  —  4,  12  c.  49,  c.  49*;  —  5,  8  c.  70. 

1.  Pet.  1,  2  ď.  54;  —  2,  13  c.  45;  —  2,  18  č.  13,  č.  28;  —  2,  21  d:  54; 

—  2.  22  c.  56,  c.  54;  —  3,  13  ď.  47,  ci  65;  —  3,  15—16  c.  42,  c.  75, 
c.  76,  89;  —  4,  8  c.  56. 

2.  Pet.  2,  19  c.  55;  —  3,  17  c.  69. 

1.  Joh.  3,  7—8  c.  55;  —  3,  10  c.  55;  —  4,  16  c.  75. 

Jud.  12  c.  20,  č.  167. 

Apok.  1,  8  c.  56;  —  8,  13  c.  52;  —  9,   12  c.   44;  —   12,  3—15  č.   22, 

č.  22*;  —  17,  1  c-  464;  —  22,  10—12  c.  55 
3  Esd.  8,  25  c.  37. 


366 

Seznam  spisovatelů  církevních  i  jiných,  jejichž  spisy  jsou 

v  listech  citovány. 

(číslice  znamená  číslo  listu,  otazník  za  jménem  spisu,  že  místo  ne:'.jístěno.) 

Augustinus:  ad  Honorátům  epist.  č.  47 ;  —  Confessiones  (Soliloqiiia)  VU, 
15  c.  36;  —  Contra  Donatist.  1  III  6  c.  139'';  VI,  37  c.  139*;  — 
Contra  Faustum  (?)  c.  38;  —  De  cohab.  mulierum  (?)  c.  86,  95;  — 
De  fide  (vlastně  Fulgencius)  č.  68;  —  De  opere  monachorum  26  č. 
39;  —  Regula  c.  1  c.  39;  —  Sermo  LXXVII  č.  9;  CCLVI  c.  9;  CCCVin 
c.  36;  CCCLV  č.  9;  —  Super  Genes.  ad  lit.  XI,  13  c.  36;  —  Super 
Genes,  (?)  c.  38;  —  Super  Psalm.   XVIU   c.  38;  —  (?)  č.  86,  95,  95*; 

—  (?)  c.  9. 

Basilius :  De  instit.  monach.  25  c.  39. 

Běda:  Super  Matth.  III,  21  c.  28. 

Benedictus:  Regula  c.  33  c.  39. 

Bernardus:  Epištola  VII  ad  Adam  monachum  c.  28;  —  De  consid.  c.  39; 

—  Homilia  I  Missus  est  c.  14;  —  Sermo  ?  c.  6;  —  (?)  c.  7;  —  (?)  c.  39; 

—  (?;  c.  42;  —  (?)  č.  74. 

Cassianus  Johannes:  De  coenob.  instit.  IV,  13  c.  39. 

Cato:  Disticha  I,  19  é.  1 ;  —  1,  32  c.  63;  —  II,  8  c.  73;  —  II,  29  c.  73; 

—  II,  31  č.  116. 
Franciscus:  Regula  c.  1  a  6  c"  39. 

Fulgencius  (mylně  Augustinus):  De  fide  ad  Petr.  c.  68. 

Gregorius  Magnus:  Dialog.  FV,  55  c.  39;  —  Epist.  I,  44  c.  9;  —  48  c.  73; 

—  Omel.  in  evang.  17  c.  6;  —  Hom.  in  Ezech.  I,  7  č.  12;  —  II,  4 
č.  73;  —  Moral.  XXXV,  19  c.  28;  —  Moral.  (?)  c.  37;  —  (?)  c.  12;  — 
(?)  c.  35;  —  (?)  c.  38;  —  (?)  c.  161. 

Haymo:  (?)  c.  68. 

Hugo:   (?)  c  73. 

Chrysostomus:  Homil.  sup.  Matth.  č.  95*; —  (Pseudo):  Opus  imperf.  25 

č.  21,  č.  35. 
Isidorus:  (?)  č.  21. 

Jeronimus:  Epist.  ad  Eust.  XXII  c.  7. 
Johannes  diac:  Vita  Gregorii  IV,  69  č.  147. 
Lombardus  Petrus:  Sent.  IV  dist.  II  c.  28;  —  dist.  25  d.  12. 
Ovidius:  Metám.  II,  138  c.  1. 
Thomas  Aquin.:  De  perf.  vita  VII  c.  39;  —  Super.   Sent.  II  q.  1  art.  2 

č.  38;  —  n  q.  2  art.  1  c.  38;  —  Sup.  Sent  brev.  II  d.  7  art.  1  č.  38. 
Thomas  Hybern.:  (?)  c.  86,  95. 
Vergilius  Eclog.:  III  93  č.  60,  č.  73. 
Wyclif:  De  civ.  dom.  IV,  634  c.  36;  —  De  simon.  c.  6. 


Rejstřík. 


A  notarius  (fingov.)  4. 

Aaroa  50. 

Abraham  v.  z  Velemovic. 

Abyroa  46,  51,  127,  156. 

Acta  apost.  v.  Skutkové. 

adinvencioiies  v.  nálezky. 

advocati  198;  v.  poručníci   (prokurátoři). 

Aggag  190. 

ďAilli  Petr  kardinál  Cambraysky  (Came- 

racensis)  319,  320, 338,  339. 
de  Alben    Eberhard,    biskup    Záhřebský 

a  Varadinský  349—352,  354. 
Albertus  Mistr  v.  Fleischmann. 
Albrecht  vévoda  rakouský  353,  354. 
Alexander  velekněz  90. 
Alexander  V.,  papež  60,  63,  82,  90, 123, 124, 

145,  149,  158,  165,  190,  226,  227,  252. 
Alexander  v.  Vitold. 

almužny  (článek  Wyclifův  o    nich)    237. 
ambicio  178. 
Ambrosius  sv.  125. 
Ambrožův  v.  Moless. 
Amelech  46,  52. 
andělé  50,  52,  91,  165,  259,  287,  290,  301, 

311,  313,  331. 
Andreas  v.  Ondřej. 
Anežka,  domnělý  papež  Jan  168. 
Anglicus   12;  doctor  uuus  338;  alius338; 

quidam  297 ;  srvn.  Engliši,  Korné. 
Anglie  46,  75,  78,  79,  81,  84—86,  92,  103, 

104,218,297. 
deAnkoranoPetrus  prokurátor  u  kurie  228. 
Anna  v.  z  Frimburka. 
Annaniáš  48. 
Annáš  (Annas)  90. 
anser  (Hus,  narážka  na   jméQo)    149,  150, 

249,  258. 
Antichristiani  73. 
Antikrist  (Antichristus)  55,  74,  76—78,  80, 

81,  83,  105,  121,  140—145,  147—152, 154, 

155,  163,  165—167,   170,   171,   174,   208, 

222—224,  244,  255,  289,  300,    301,    305, 

308,  309,  331,  347;  škola  305. 


Antiošský  patriarcha  v.  Králík. 

Antonín  vévoda  brabantský  218. 

Antonín  v.  de  Montecatino,  de  Roycze. 

Antonius  kardinál  Aquilejskv  v.  de  Caie- 
tanis. 

apelace  v.  odvolání. 

Apokalypsis  (Zjevení  sv.  Jana)  76,  78. 

apostolica  sedes  227;  v.  kurie. 

apoštolově  163,  166,  168,  181,  256. 

appellatio  v.  odvolání. 

Apulie  340;  v.  Ladislav. 

Aquilejský  kardinál  v.  de  Caietauis. 

de  Aragonia  v.  z  Valencie. 

arcibiskup  v.  Arnošt,  z  Jenštejna  Jan, 
Olbram,  z  Vechty  Konrád,  Zbyněk. 

arcibiskupové  218,  324. 

arcibiskupství  Pražské  307 ;  srvn.  diecese, 
provincie  Pražská. 

Ardicinus  prokurátor  u  kurie  228. 

Aristoteles  64,  110. 

Arnošt  vévoda  rakouský  353,  354. 

Artaxerxes  112. 

artikuly  proti  Husovi  31—41,  279,  281, 
292—294,  323,  324,  333,  334,  344 ;  Gerso- 
novy  249,  256 ;  v  Kostnici  236,  239, 241  až 
243,  247,  249,  261—263,  279,  280,  333; 
z  knih  279—281,  288,  291,  292,  323,  333, 
334,  339;  z  tr.  De  eccl.  242,  263,  279; 
Palcový  236,  240,  263 ;  z  Wyclifa  237, 
240,  242,  250. 

Athanasius  sv.  138. 

Athény  164. 

Auca  (=  Hus),  narážka  na  jméno  154, 
222,  235,  255,  256. 

Augustinus  12,  14,  24,  25,  48,  90,  110, 
114—117,  125,  137,  138,  174,  204,  215, 
217,  262,  284,  290,  292,  334;  homilie 
24,  90;  ad  Honor.  137;  de  cohab.  mul. 
204,  215;  regula  116. 

Augustinus  prokurátor  u  kurie  228. 

aule  magister  v.  hofmistr. 

avaricia  v.  lakomství. 

Averroes  64. 


368 


Bárnau  (Peruow)  212. 

bakaláři  198,  225,  322,  340,  355. 

Balaam  46. 

Baltasai'  Cossa  v.  Jan  XXIII. 

Barbat  v.  Bradaty. 

barones    (domini    temporales)     v.    páni 

světští. 
Bartoloměj  sv.  107. 
Banich  prorok  304. 
Basilius  sv.  117. 
Bavory  124:  vévodové  124. 
Běda  sv.  91. 
z  Bělé  Jiří  žák  (ve  službách  Husových  ?) 

201,  205;  v.  Jiřík. 
Belial  51,  165,  166. 
Belzebub  145,  149. 
Benedikt  sv.  48,  116. 
Benedikt  XIII.  papež  218,  222. 
beneficia  v.  obroří. 
Beneš  v.  z  Lysé,  z  Mostu. 
Beneš  kazatel  v.  z  Ostroměre. 
Berengar  z  Toursu  338. 
Berghauer  Tomáš  54. 
Bernard   sv.    14,   16,  47,  48,  91,  117,  122, 

125,  192. 
Bernard  biskup  Castellský  237,  242,  252. 
Bethlemita  v.  z  Tučap  Matěj. 
Betlem,  kaple  v.  Praha,  Staré  město, 
z  Betléma  v.  Diira. 
Biberach  251 ;   doctoralis   de    Pibrach   v. 

z  Chlumu  Jan. 
bible  235,  242,  277,  312 ;  srvn.  evangelium, 

Zákon  Novy,   Starý;   bible    Husova  v. 

Hus:  bible  Slavatovská  278. 
biskup  Pražský  v.  Ondřej. 
Biskupec  Jan  89 ;  v.  Barbatus,  Bradatý. 
biskupové  91,  143,  145,  146,  148,  150,  181. 

187,  207,  218,  236,  240,  307. 
bludy  v.  kacířství, 
de  Boczi  (z  Bohdanče?)  v.  Ctibor. 
Bodamské  jezero  245. 
Boemus  (Čech)  12,    226;    srvn.  Čechové. 
Bohatý  v.  z  Prahy  Mikuláš. 
Bohdalův  Ješek,  vdova  Kateřina  278. 
z  Bohdanče?    (de  Boczi)  v.  Ctibor. 
Bohemie  regnum  v.  Čechy. 
Bohuhkův  v.   Xastojte. 
Bochrus  51. 
Bologna  (Bononia)  89,  132,  136,  166,  170, 

227 :  universita  89,  227 ;  doktoři  227. 
Bolonia  v.  Polsko. 
Bonifác  IX.  papež  3—5,  9,  165,  200. 
Bononia  v.  Bologna. 


de  Borsnicz  Jan,   biskup  Lubušský  220, 

237,  242,  252. 
Bosáci  280:  v.  Kostnice,  klášter, 
de  Botzi  (z  Bohdanče?)  v.  Ctibor, 
boží  tělo  (corpus   Christi)    .58,    226,    343; 

srvn.  svátost  oltářní. 
Božího  těla  kaple  v.  Praha,  Nové  město. 
Brabant  218;  vévoda  v.  Antonín. 
Bracarense  concilium  36. 
Bradatý    (Bradáček,    Barbatus,    Železná 

brada.  Železný)  Jan  (snad  Jan  Biskupec. 

kaplan  Rožmberský?)  89.   90,   92,  237, 

240,  249,  253,  257. 
de  Brancaciis  Rainald  kardinál  229,  230. 
z  Brandýsa  Jan  56,  57,  62,  67. 
bratři  v  Betlémě  277,  329. 
bratrstvo  obruče  s  kladivem  9,  10,  11. 
Brethe  v.  Kaltreyter. 
z  Březiny  Vít  z  čeledi  p.  Jana  z  Chlumu 

313—316. 
z  Brna  Mikuláš  Matějův  věr.  písař  99, 100. 
z  Brodu  Ondřej  Mistr  (de  Broda  Andreas) 

162,  169,  171—173,  175,   176,   187—190. 
z  Brodu  Něm.  Michal  v.  de  Causis. 
de  Brogni   Jan    arcibiskup    ve   Viviersu 

(Vivariensis),  kardinál  Ostijský238,281. 
de  Brunna  v.  z  Brna. 
Buoh  všemohúcí  píseň  299. 
z  Buřenic  v.  Králík. 
Burgundsko  218;  vévoda  v.  Jan. 
Buzek  v.  ze  Slepotic. 
z  Bykve  Mařík  (de  Byke\v)94;  srvn.  Kačer, 
de  Bystrzicz  Petrus  6S. 

Cáchy  (Czach)  218. 

de  Caietanis  Antonius  kardinál  Aquilej- 

ský  228. 
Caldei  64. 

camera  apostolica  v.  komora. 
Cameracensis  v.  d"Ailli. 
camisia  v.  Hus. 
de  Caniculo  Marcus  prokurátor    u  kurie 

228. 
Canterbury,  universita  103. 
capitanei  210. 
Cařihrad,  koncil  233. 
Cassianus  v.  Jan. 
Castellský  biskup  v.  Bernard. 
Castorius  papež  117. 
Cato  1,  252. 
de  Causis  Michal  z  Něm.  Brodu  131,  136, 

157,  158,  218,  220,  222,    229,   234,   236, 

240,  211,  244—246.  261,  300,  318,  324. 


369 


Cayphas  v.  Kaifáš. 

celní  (thelonearii)  210. 

Cineus  46. 

církev  (ecclesia)  4,  12,  31—33,  36,  42,  43, 
47,  58,  108,  109,  125,  161—168,  176, 187, 
198,  262,  288,  289,  291,  297,  344,  358; 
prvotní  (eccl.  primitiva)  240. 

Clemens  v.  Kliment. 

clerici,  clerus  v.  kněží,  kněžstvo. 

clientes  v.  panoši. 

Cobham  v.  Oldcastle. 

Colonna  (de  Columpna)  Odo  kardinál, 
potom  papež  Martin  V.  89, 126,  227—230. 

Colossenští  138. 

de  Columpna  Odo  v.  Colonna. 

comites  v.  hrabata. 

concubinarii  113. 

conductus  salvus  v.  glejt. 

Constancí  v.  Kostnice. 

Constantinopolitana  synodus  v.  Carihrad. 

conventicula  v.  schňzlíy. 

coree  v.  tance. 

corpus  Christi  v.  boží  tělo. 

Cossa  Baltazar  v.  Jan  XXIII. 

Cowling  zámek  73,  75. 

Cracovia  v.  Krakov. 

Croacia  (Chorvátsko,  Slavorum  regnum) 
174,  209. 

Crumhart  de  Westrholcz  Henricus,  de- 
canus  s.  Andree  Colon.,  auditor  et  ča- 
pěli, pape  59,  60,  63. 

Crux  institor  v.  Křiž  kramář. 

Ctibor  (Stiborius  de  Boczi=  z  Bohdanče?) 
249. 

Culing  v,  Cowling. 

curia  archiepiscopalis  v.  dvůr  arcib. ;  regis 
v.  d\T.ir.  král. 

ciu-ia  Romana  v.  kurie. 

custodes  v.  strážcové. 

Czach  v.  Cáchy. 

Čechové  (Bohémi)  224,  226,  244,  272, 275, 
290,  292,  818,  319;  v  Kostnici  v.  páni; 
v  průvodu  Husově  v.  Hus ;  v  průvodu 
Zikmundově  v.  páni;  věrní  206,  207, 
243,  248,  249,  262,  264,  270,  316,  317; 
srvn.  Bohemus. 

Čechy,  Česká  země,  království,  regnum 
Bohemie  4,  29,  54,  60,  63,  65,  66,  78, 
84—86,  88,  92,  97,  98,  105,  124,  131, 132, 
135,  136,  140,  157,  158,  161,  174,  186, 
193—196,  198,  210—212,  214,  217—219, 
221,  226,  228,  230—232,    236,    238,   241, 


245,  246,  253,  254,  264,  265,  267—269, 
271,  273,  276,  289,  292,  293,  298,  303, 
306,  307,  310,  311,  316,  318,  324,  334, 
335,  348,  351,  352,  354,  356,  358. 

český  národ  (nacio  Bohemica)  140, 161,  343; 

^  v  universitě  v.  Praha,  universita. 

Čížek  z  Malenic  Michal  Mistr  352,  353, 
354. 

ďábel,  diabolus  16,  17,  20,  28,  47,  50,  90 
až  92,  106—108,  115,  137,  140,  14,3,  148, 
165,  173,  176,  181,  182,  185,  190,  224, 
225,  243,  259,  273,  294,  295. 

Dalmácie  209. 

Daniel  prorok  45,  64,  115,  167,  242,  251, 
255,  309,  313. 

Datau  48,  51,  127,  156. 

de  Datis  Leonardus  Statii  generál  domi- 
nikánů  295,  296. 

David  (Psalmista)  44,  51,  52,  143, 147,  ,348. 

decime  v.  desátky. 

Dekret  Gratianův  v.  Gratianus. 

deputovani  národů  v.  Kostnice,    koncil. 

desatero  187. 

desátky  (decime)  96,  125. 

detraccio  v.  utrhání. 

Deuteronom.  41,  92. 

Divoký,  Divůček  v.  z  Jemniště. 

doktoři  161,  164—166,  172,  176,  200,  225, 
227,  237,  278,  293,  338—340,  350;  dok- 
tor jeden  297. 

Dolany  klášter  kartus.  na  Moravě  118, 
120,  128;  převor  v.  Štěpán. 

z  Domanic  Ojíř  gen.  vikář  2. 

domnievac  v.  ubnnan. 

donace  v.  Konstantin. 

Drážďanští  mistři  Mikuláš  a  Petr  146,  1-50. 

de  Drenow  Geoi'gius  Michaelis  99. 

z  Drnovic  Michal  58,  57,  61,  62,  67. 

z  Dube  a  Leštna  Václav  213,  214,  218, 
220,  222,  237,  246,  248,  249,  257—2.59, 
271,  286,  287,  290,  311,  315,  316,  319, 
330,  332,  339. 

duchovenstvo  v.  kněží. 

Důra  z  Betléma  277. 

duces  v.  vévodové. 

dvůr  arcibiskupsla'  (curia  archiepiscopa- 
lis) 60,  63,  171,  193,  194,  196,198,211; 
králiiv  195;  Zikmundův  235,  258, 

Eberhard  v.  de  Alben. 

ecclesia  v.  církev.  ; 

Edom  115. 

24 


370 


Efezšti  90,  138,  139. 

Effraym  hora  34. 

Effrem  město  159. 

z  Egerbei'ka  v.  z  Prahy  Mikuláš. 

Egidii  Michael  v.  z  Potvorovic. 

Egipcii  64. 

Egj'pt  45. 

Eleazar  kněz  23,  282,  284,  286. 

electi  v.  vyvolení. 

Eliášův  Jan  Mistr,  arcijáhen  Plzeňsky  4, 

5,  7,  8. 
Eliodorus  117. 
Elizeus  prorok  34. 
Elymas  mágus  48. 
Engliši  317;  srvn.  Anglicus. 
episcopi  v.  biskupové. 
Eppinge  Friedrich  Mistr  125. 
errores  v.  kacířství. 
Esau  115. 

Esdrova  kniha  112. 
Eugen  III.  papež  117. 
evangelium,  čteni  obecným  jazykem  106. 

107 ;  srvn.  bible. 
Extravagantes  34,  36. 
excomunicaclo  v.  klatba. 
Ezechiel  prorok  171,  347. 

Fabián  papež  233. 

fakulta  theol.  v.  Praha,  universita. 

Farář  v.  Plebanus. 

faráři  30,  34,  35,  39,  41,  50,  60,  123,  158, 
190,  226,  273,  343. 

Fariseové  39—41,  51,  129,  130,  148,  150, 
159,  163. 

fastus  v.  pýcha. 

Faulfiš  Mikuláš  85. 

Faustus  115. 

Fictor  přezdívka  Pálčova  298. 

Fida  vdova,  hostitelka  Husova  v  Kost- 
nici (altera  Sareptana)  254. 

sv.  Filipa  a  Jakuba  kostel  v.  Pi'aha,  Staré 
město. 

Filipenští  152. 

filosofové  164. 

Finees  48,  74. 

Fleischmann  Albertus  Mistr,  farář  u  sv. 
Sebalda  v  Norimberce  213. 

Florencký  kardinál  v.  Zabarella. 

fornicacio  v.  smilstvo. 

fornicarii  v.  smilnici. 

Francouzi  (Parisienses)  218,  317. 

francouzský  král  251 ;  poselství  251. 

František  sv.  117. 


Fridrich  vévoda  saský  (mylně  místo  Ru- 
dolf) 231. 

Friedrich  Norimb.  purkrabí  261. 

Friedrich  v.  Eppinge. 

z  Frimburka  Anna,  choť  Petra  Zmrzlíka 
329,  336. 

fry\^orty  (frynorty)  105. 

Fulgentíus  (mylně  Augustin)  176. 

Gelasius  papež  233. 

Georgius  v.  Jiří. 

Georgius  Michaelis  v.  de  Drenow. 

Gerson  (z  Gersoua)  Jan  Charlíer,  kancléř 

univ.   pařížské   249,    254,    256;    články 

jeho  proti  Husovi  249,  254,  256. 
Geskonisa  v.  Kateřina  vdova  Ješkova. 
Gezi  34. 
Gezite  34. 

Gratíanus  (dekret)  115,  233. 
de  Glacz  v.  z  Kladska, 
glejt  (salvus    conductus)    198,   203,    207, 

209,  210,  218,  220,  234,  246,  276. 
Gottlieben  257,  259,  263,  299,  319,  339. 
Gregorius  v.  Řehoř, 
z  Grillenberga   Ondřej    oficiál  Pasovský 

355. 
Grosseteste    Robert   biskup    Lincolnský 

131,  135. 
Grunwald  86,  88. 
gubernatores  210. 

z  Hachberka  Ota  111.,  biskup  Kostnický 

221,  256,  258. 
de     Hammelburg    Theodoricus     Rudolfi 

rektor  univ.  Vídeňské  358. 
Hans  v.  Tenger. 
Harnmeister  (Harnusmeister)  Štěpán  197 ; 

choť  Markéta  197. 
z  Hasenburka  v.  Zajíc,  Zbyněk  arcib. 
Hašek  Mistr  114. 
Hauenstein  197. 

Havel  (Havlík)  náměstek  Husův  v  Betlé- 
mě 137,  214,   219,    244,   254,  278,   294, 

295,  322,  323,  337. 
Havel  v.  z  Knína. 

sv.  Havla   kostel  v.  Praha,   Staré  město. 
Haymo  176;  srvn.  Remigius. 
Hedvika  královna   92;   koUej    v.   Praha, 

universita. 
Helwel  Jan  Mistr,  farář  u   sv.   Vavřince 

v  Norimberce  212,  213. 
Helye   Konrád   Mistr,   oficiál    Kostnický 

221. 


371 


Henricus  v.  Jindřich;  srvn.  Cruiuhart,  de 
Segusia. 

heresiarcha  v.  kacíři. 

heresis  v.  kacířství. 

hereticus,  heretici  v.  kacíři. 

Herodes  146,  150. 

Hersbruck  (Herspruk)  213. 

Hispanus  v.  z  Valeucie  Petr. 

Hodislavův  Mikuláš  ze  Svidny,  veřejný 
písař  8. 

Hofler  247. 

hofmistr  (správce  dvoi"a  král.)  v.  z  Kra- 
vař Lacek. 

hofmistr  papežský  (magister  aule  aijost.) 
258. 

Honoratus  biskup  137. 

Hostiensis  v.  de  Segusia  Henr. 

Hostislav  farář  v  Krumlově  89. 

z  Hostouně  Matěj  Konrádův  bakalář  (ve 
službách  Husových?)  201,  205;  srvn. 
Plebanus. 

z  Hostouně  Matěj  řečený  Plebanus,  vrátný 
v  kolleji  Karlově  201. 

z  Houžné  Přibik  57. 

hrabata  (comites)  210. 

z  Hradce  Marek  Mistr  5,  8,  líl,  89,  119, 
228,  340. 

z  Hrádku  v.  Myška. 

hříchy  (peccata)  183,  192,  208,  215,  216, 
223,  225,  278,  318,  325,  326,  332. 

Hroch  v.  z  Pod  vek. 

hry  15,  17,  105. 

Hiibner  Jan  Mistr  11,  12. 

Hugo  (de  S.  Amore)  186. 

Hungaria  v.  Uhry. 

z  Hůrky  (de  Huorka)  Oneš  86. 

Hus  Jan  Mistr  1—5,  7,  8, 10—12, 15, 18, 19, 
23,  25—31,  34,  36,  38,  39,  41,  42,  44,  51 
až  54,  56,  57,  62,  65,  67  69—78,  75,  78, 
79,  81—83,  83—89,  92—96,  98—104, 106 
až  116,  118—129,  131—133,  135—142, 
145,  146,  149—155,  157—162,  164,  165, 
168—175,  177,  178,  180,  182,  184-200, 
202—207,  209—214,  217—223,  225—232, 
234—271,  273—277,  279-281,  283—286, 
289,  290,  292,  294-296,  298,  299,  303 
až  305,  307,  309—312,  314-318,  321  až 
325,  327,  328,  330,  332—338,  340,  343 
až  346,  352,  353,  355,  357,  358;  bratr 
jeho  278;  synové  bratrovi  278;  bratří 
(posluchači?)  277,  329. 

jeho  bible  312;  breviř  (viaticus)  247, 

265, 327-329 ;  inkoust  235 ;  kalamář  235 ; 


kázání  343;  klerik  jeho  v.  Jan,  Jiři,  Ple- 
banus; knihy  283,  303—306,  310,  311. 
314,  316,  317,  321,  326,  333;  košile  (ca- 
misia)  238;  nemoc  235,  242,  243,  248, 
249,  252;  páni  (Čechové)  v  průvodu  219, 
237;  plášť  328;  sluha  Polák  235;  sukně 
205,  328;  viaticus  v.  breviř. 
—  —  spisy:  Adversus  indulgentias  124, 
246;  cantus  v.  níže  píseň;  Contra  oc- 
enit, ad  v.  261-263;  Contra  Palecz  162, 

170,  261,  298;  Contra  Stanisl.  162,  169, 

171,  261;  Contra  Stokes  305;Deeecle- 
sia  123, 162,  165,  186,  188,  242,  281,  283 ; 
De  sacr.  calicis  240,  295 ;  desatero  (lat.) 
213;  De  sex  error.  187;  De  sufficiencia 
legis  246;  De  tribus  dub.  118, 119;  Expl. 
Corint.  109 ;  Expos.  epist.  12 ;  kázání  Con- 
f irmate  180 ;  káz.  State  succincti  23,  25 ; 
knížky  proti  kuchm.  142, 145, 149 ;  O  sva- 
tokup.  162,  307;  O  šesti  bludích  173; 
píseň  na  desatero  189;  neznámá  28; 
Škopkovi  259,  266,  267;  Postilla  138, 
177,  179;  Super  Sent.  34,  107,  312;  Vý- 
klad 25,  55,  110;  žalářní  247,  250,  251 
(de  corp.  Chr.  250,  De  matrimonio  250); 
protestace  (v  questii  De  sufficientia) 
246;  (v  žaláři)  237,  239—242;  srvn.  ar- 
tikuly, poruřníci,  procesy,  slyšení,  stráž- 
cové, vyhlášky,  žalář. 

hus  (narážka  na  jméno)  115,  143,  149, 
150,  154,  222,  235,  249,  251,  255,  256, 
258,  332. 

Hus  Kateřina  277. 

Huss  země  bibl.  115. 

hypocrisis  289. 

hypocrite  247. 

Hypokrates  47. 

Hyrsweld  213. 

Hyspani  v.  Španělé. 

Charlier  v.  Gerson. 

z  Chlumčan  (Lauda)  Matěj  99. 

z  Chlumu  Jan  příjmím  Kepka,  doctoralis 
de  Pibrach-  214,  218—220,  222,  235,  237 
až  239,  241,  245,  246,  248—254,  256 
až  259,  263-268,  271,  286,  287,  290, 
299,  300,  311,  313—316,  319,  327,  329, 
330,  332,  335,  336,  339;  jeho  choť  287, 
290,  332;  dítky  287,  290. 

z  Chlumu  páni  278;  srvn.  Lacembok. 

Chore  46,  51. 

Choivátsko  v.  Croacia. 

Chrisostomus  v.  Jan  Zlatoiístý. 

24-= 


372 


Chrunipnaw  v.  Kniinlov. 

Chudoba  Jan  z  Wartenberka  a  na  Ralskii 

18,  19. 
Chudý  Matěj  278. 
Chvojnov  111,  346,  349;  farář  v.  Židek. 

imperator  90. 
indulgencie  v.  odpustky. 
Ingelheim  247,  328. 
inkoust  pro  Husa  235. 
Innocencius  III.  papež  36. 
Innocencius  IV.  papež  131,  135. 
Innocencius  VII.  papež  162. 
inquisitor  heret.  pravitatis  232. 
interdikt  171,  172,  176,  214,  221,  230. 
Isaiáš  prorok  23,  25,  40,  74,  255. 
Isidor  Sevillský  74. 
Israel  145,  149,  351. 

Jakoubek  v.  ze  Stříbra. 

Jakub  sv.  143,  147,  301,  302. 

Jakub  písař  278;  syn  Matěj  278. 

Jakub  v.  Moless,  ze  Mšena,  z  Nouvlona, 

ze  Soběslave,  z  Tachova,  Weydener,  ze 

Zelče,  ze  Žihobec. 
sv.  Jakuba  klášter  v.  Praha,  Staré  město. 
Jan  evang.  107,  112,  137,  1-59. 
Jan  Kř-titel  1,  159. 
Jan  (Johannes)  velekněz  90. 
Jan  (Johannes)  Cassianus  117. 
Jan  Zlatoústý  (Chrisostomus)  74, 106,  131, 

135,  217,  233,  305. 

Jan  vévoda  Burgundský  218. 
Jan  (žena  Anežka)  domnělý  papež  165, 168. 
Jan  XXIII  (Baltazar  Cossa)  .56,  67,  82,  89, 
93,  95,  100,  102,  118,  124,  131,  132,  135, 

136,  195,  199,  214,  218,  227-232,  242, 
254,  257,  258,  265,  287,  290,  303,  306  až 
308,  312,  340. 

Jan  (de  Rupescissa)  patriarcha  Konstan- 
tinop.  237,  239-242,  245,  252. 

Jan  z  Jenštejna  arcib.  Pr.  66. 

Jan  (Železný)  biskup  Litomyšlský  158, 
249,  261,  307,  318. 

Jan  biskup  Lubušský  v.  de  Borsnicz. 

Jan  v.  Biskupec,  Bradatý,  z  Brandýsa, 
Brogui,  Eliášův,  Gerson,  Hel\vek,Hubner, 
Hus,  z  Chlumu,  Chudoba,  z  Jesenice, 
z  Jičína,  Kardinál,  z  Lainštena,  Mugli- 
czer,  z  Miilheimu,  Příbram,  z  Rakovoiíka, 
Sywort,  ze  Šťáhlav,  Štěkna,  z  Teplé, 
z  Túškova,  Yitlinův,  Wyclif,  Zápasník, 
Židek. 


!      Jan  klerik  ve  službách  Husových  312. 
t      z  Janova  Matěj  145,  150,  178. 
!      Janovice  222,  245,  248,  253;  farář  v.  Kar- 
I  dinál  z  Rejuštejna  Jan. 

Jehenna  277. 
z  Jemniště  Mikeš  Divoký  (Díviiček)  198, 

276. 
z  Jenštejna  v.  Jan. 
Jeremiáš  prorok  25,  40,  115,  185,  191,  304, 

348. 
Jeroným  sv.  14,  16,  90,  91,  117,  125, 139, 

166,  253,  290;  ep.  ad  Eliod.  117;  ep.  ad 

Eph.  90;  ep.  ad  Rustic.  91. 
Jeroným  z  Prahy  Mistr  57,  173,  174,  236, 

263,  265,  272,  313,  32.5,  334,  335,  351  až 

357. 
Jerusalem  31,  112,  152,  313 ;  měšťané  146. 
Jerusalem  Milíčův  v.  Praha,  Staré  město, 
z  Jesenice  Jan  Mistr  132,   136,   158,  228, 

229,  236,  239,   249,   257,  268,  275,   278, 

312. 
Jesek  v.  Bohdalův. 
z  Jičína  Jan  Mistr  71. 
Jidáš  (Judas,  Scarioth)  156,  347,  356. 
Jiljí  Matějův  v.  z  Prahy. 
Jiljího  Michael  v.  z  Potvorovic. 
Jindřich  V.  král  angl.  103. 
Jindřich    v.   Crumhart,   Lacembok,   Lefl, 

z  Rožmberka,  de  Segusia,  Škopek,  Toke. 
Jiřík  (Georgius)  žák  ve  službách   Huso- 
vých 205,  268,  277;    srvn.   z   Bělé  Jiří. 
Job  347,  348. 
Johannes  v.  Jan,  Mugliczer,  Scribani,  de 

Thomariis. 
Johanníta  (přezdívka)  186. 
Johlinňv  Mikuláš  (Nícolaus  Johlini)   94. 
John  v.  Oldcasíle,  Stokes. 
Jonáš  prorok  49,  242,  255,  313. 
Jordán  řeka  159. 
Josaphat  46. 

Judas  Machab.  74;  v.  Makabejští. 
Judea  284. 
iuracío  v.  přísaha. 
Justinianus  císař  233. 

Kabilonský  koncil  36. 

kacíři  (heretici)  12,  13,  35, 47,' 63,  64,  104, 
141,  161,  165,  166,  176,  191,  194,  195, 
196,  226,  230,  233,  240,  291,  300,  307, 
308,  332,  343,  347,  356 ;  heresiarcha  230, 
240,  350,  352,  354,  356. 

kacířství,  blud,  kacířské  bludy  (heresis, 
errpves)  13,  32,  -38,  53,  60,  63,  64,  82, 


i 


373 


90,  104,  107,  108, 113,  132, 13fi,  140, 141, 
143,  148,  165,  174,  176,  193-196,  202, 
207,  218,  226—228,  230-232,  284,  289, 
297,  339,  345,  352,  356. 

Kačer  Marik  (Mauricius)  mistopísař  zem- 
ský 94,  278;  srvn.  z  Bykve. 

Kaifáš  (Cayphas)  90. 

kalamář  pro  Husa  235. 

Kaltreyter  Brethe  pater  Johannis  et  Hen- 
rici 15. 

kanovníci  Pražští,  kapitula  12,  131,  135, 
152,  157,  273,  318;  Vyšehradská  318. 

kaple  82,  123,  145,  149,  158,  190,  226,  228, 
252. 

Kardinál  z  Rejnštejna  Jan  Mistr,  farář 
v  Janovicích  169—171,  221—223,  234, 
235,  237,  238,  245,  248,  253,  303,  310; 
dům  jeho  170. 

kardinálové  42,  54,  89,  101,  102, 163-166, 
168,  187,  218,  221,  227,    258,   304,   324. 

Karel  IV.  54,  238. 

Karlova  koUej  v.  Praha,  universita. 

Kartouzsky  řád  357. 

Kartuzián  neznámy  213. 

Kateřina  sv.  320. 

Kateřina  vdova  Ješka  Bohdalova  (Gesko- 
nisa)  278. 

Kato  v.  Cato. 

kázání  65-67,  82,  91,  97,  179,  189-192, 
205,  215,  216,  343,  345. 

Kepka  v.  z  Chlumu  Jan. 

z  Kladska  (de  Glacz)  Stephanus  94. 

klatba  (excomunicacio)  115,  125—128, 156, 
162,  188,  189,  228—231,  246,  356;  ob- 
řady při  vyhlašování  126,  127,  156. 

Kliment  (Clemens)  V.  papež  232. 

kněz  neznámy  (Havlík?)  214—216. 

Kněz  Jan  v.  z  Příbramě. 

kněží,  clerici,  clerus,  duchovenstvo  2,  14, 
17,  37,  39,  106,  107,  112,  113,  116,  117, 
122—125,  129,  141,  143—146,  148,  150, 
152,  156,  160,  162,  163,  171,  173,  176, 
181,  185,  187—190,  192—195,  198,  204, 
232,  236,  237,  251,  270,  273,  289,  291, 
337,  340,  343—345,  347,  350,  351,  356; 
clerus  pestfierus  (maledictus)  163, 170, 
171;  sacerdotes  Leuitici  v.  Leuitici ;  od- 
nětí statkii  kněžim  (článek  Wyclifův) 
237. 

z  Knína  (de  Knin)  Havel  68. 

knížata  207,  209,  222. 

od  kola  žlutého  (ad  flaveam  rotám)  Ště- 
pán 10. 


Kolín  n.  R.,  děkan  sv.  Ondřeje  v.  Crum- 
hart. 

z  Kolína  Štěpán  Mistr,  kazatel  v  Betlémě  2. 

kolleje  v.  Praha,  universita. 

komisaři  Husovi  242,  245,  252,  264,  298; 
v.  Bernard  Castell.,  de  Borsnicz  Jan, 
Jan  patriarcha  Konstant. 

komora  papežská  (camera  apostolica) 
242;  clerici  242. 

koncil  (concilium)  191,  230;  v.  Kostnice, 
Pisa,  Řím,  Triburský. 

Konrád  v.  Helye,  z  Vechty,  Waldhauser. 

Konrádův  v.  z  Hostouně. 

Konstancie  v.  Kostnice. 

Konstantin  císař  125,  237;  donace  237; 
článek  Wyclifův  o  ní  237. 

Korné  Vilém  doktor,  Angličan  338. 

Korvík  v.  Židek. 

kostely  22,  60,  123,  226;  farní  60,  62,  123, 
226;  klášterní  60,  62,  123,  226;  kolle- 
giátni  60,  62,  123,  226. 

kostky  17,  18,  106. 

Kostnice  141,  186,  194-197,  199,  203,  206, 
207,  209-211,  214,  215,  217—225,  235, 
236,  238,  240,  241,  243—249,  251-258, 
262,  263,  266,  267,  275,  276,  279—283, 
285,  286,  290-292,  294—296,  299,  300, 
303,  308,  310—312,  314,  318,  321,  322, 
324,  326-328,  339,  333-335,  337 ;  biskup 
v.  z  Hachberka  Ota;  jeho  oficiál  v. 
Helye;  gen.  vikář  v.  Tenger;  klášter 
Bosáků  (žalář  Husův)  260,  262,  263,  266, 
267,  273,  276,  279—281,  286,  290,  292, 
299,  300,  310,  312,  315,  316,  320—322, 
324,  326—328,  330,  331,  334,  335,  337; 
klášter  Dominikánů  235,  236,  250,  252, 
254,  256-258;  refektář  250;  vězení 
Husova  235-237,  239,  241,  243-248, 
250,  252,  254,  256—258;  kostely  218, 
221,  222. 

Kostnice,  koncil  133,  192-196,  198,  199, 
203,  208,  207,  210,  211,  215,  217,  218, 
220,  222—224,  232,  238—241,  245—247, 
257,  259,  230,  263,  266,  268,  271-273, 
281,  284-286,  288,  291,  292,  295-297, 
306—310,  312,  313,  315—320,  323,  327, 
333,  335,  337-3.39;  národy  238,  300, 
306 ;  deputovaní  z  národů  2.38,  300,  335 ; 
předsedající  (presidentes)  262. 

košile  pro  Husa  238. 

Kozí  161,  162,  169,  180,  182,  184. 

Krakov  (Cracouia)  174,  351,  král  v.  Vla- 
dislav. 


374 


Krakovec  191,  197,  198. 

Králi  slavný,  Kriste  dobrý,  píseň  267. 

Králík  z  Buřenit*  Václav,  probošt  Vyše- 
hradský, patriarclia  Antiošský  98,  231. 

Králův  (Regum)  knihy  113. 

z  Kravař  Lacek  nejv.   hofmistr   19.5,  196. 

krčmy  15. 

krejčí  (sartores)  278. 

Křišťan  Rinensis  farář  v  Mislovce  24.5;  v. 
z  Prachatic. 

Kříž  kramář  (Crux  institor)  65,  66,  93, 
94:  syn  Václav  94. 

Kříž  posel  university  201;  srvn.  i  z  Telče. 

křížová  válka  (bulla  o  ni)  proti  Ladisla- 
vovi 124,  246,  340. 

Krumlov  (Chrumpnaw)  89,  92. 

Krumlovští  89,  90. 

Kuneš  krejčí  arcibiskupský  346;  syn 
adoptivní  v.  Židek. 

Kunratice  v.  Nový  hrad. 

Kunšův  Martin  v.  z  Prahy. 

kurie,  curia  Romana  59,  60,  88,  89,  97, 
103,  121,  132,  135,  136,  158,  165,  167, 
168,  198,  225,  227,  228,  230,  343. 

Kutnohorský  dekret  199,  201,  354. 

Kvas  v.  ze  Všenor. 

z  Labouně  Zdeněk  Mistr,  rektor  univer- 
sity 200. 

Lacembok  Jindřich  z  Chlumu  218,  219, 
237,  246,  250,  253,  257. 

Ladislav  ki-ál  Neapol.  124,  340. 

z  Lainštena  Jan  56,  57,  61,  62,  67. 

lakomci  (avari)  181. 

lakomství  (avaricia)  144,  148,  154  160, 
178,  181,  204,  224. 

lantricht  213. 

Lauda  v.  z  Chlumčan. 

Lauf  213. 

Lazar  20,  313. 

z  Lažan  v.  Lefl. 

Lebus  v.  Lubuš. 

Lefl  z  Lažan  a  na  Bechyni  Jindřich  197, 
276,  278,  336:  choť  336. 

legáti  papežští  228, 

Leonardus  Statii  v.  de  Datís. 

z  Leštna  v.  z  Dube  \'áclav. 

Leuitíci  sacerdotes  92,  113. 

Lev  papež  165. 

Lev  kramář  94. 

Lévův  v.  z  Prahy  Řehoř. 

Liberius  papež  165. 

Lidheř  pan  336;  choť  Margreta  (?)  336. 


Litomyšlská  diec.  lOS,  111. 

Litomyšlský  biskup  v.  Jan  Železný. 

Litva  353;  v.  Vitold. 

z  Lochkova  v.  z  Volenova. 

Lollardi  81. 

Lombardus  Petrus   (Magister    Sentencia- 

rum)  12,  34,  64,  284. 
Londýn  75,  79,  168;  synoda  12. 
z  Lopúce  Ščech  9,  10. 
z  Loun  Petr  Mistr  54.    . 
Lounští  54,  56. 
Louny  54. 

loupeže  18,  19,  24,  25. 
Lubucensis  v.  de  Borsnicz  Jan. 
Lubušský  (Lebus,  Lubucensis)  biskup  v. 

de  Borsnicz  Jan. 
Lucifer  177. 

Ludvík  falckrabí  rýn.  247,  261. 
Lukáš  sv.  24,  38,  39,  42,  43,  107,  108,  111, 

112,  301. 
luxuria  v.  smilstvo, 
z  Lysé  Beneš  56,  57,  67. 

magister  aule  apost.  v.  hofmistr   papež. 

magister  monetě  (mincmistr)  v.  Zmrzlík. 

Magister  Sentenciarum  v.  Lombardus. 

Machometista  (přezdívka)  186. 

Makabejské  knihy  282,  304. 

Makabejští  bratří  284,  286,  305;  v.  Judas. 

z  Malenic  v.  Čížek. 

Marek  sv.  20,  107. 

Marek  v.  de  Caniculo,  z  Hradce. 

Margreta  (choť  Lidheřova?)  336. 

Maria  panna  28,  163,  208. 

Marik  v.  z  Bykve,  Kačer,  Rvačka. 

Marina  sv.  297. 

Markéta  choť  Štěpána  Harnmeistera  197. 

markrabí  210. 

Martin  V.  v.  de  Colonna  Odo. 

Martin  v.  z  Volyně;  Kunšův  v.  z  Prahy. 

Matathias  74. 

Matěj  syn  Jakuba  písaře  278. 

Matěj  v.  z  Hostouně,  z  Chlumčan,  Chudý, 

z  Janova,  z  Tučap. 
Matějův  Jilji  v.  z  Prahy. 
.Matějův  Mikuláš  v.  z  Brna. 
Matouš  sv.  (Matheus)  18,  39,  91,  107,  112, 

137,  217,  305. 
Mauerbach  klášter  3.58. 
Mauricius  =  Mařílr;  v.    z  Bykve,  Kačer, 

Rvačka. 
Maurocenoá    Petrus    kardinál    Benátský 

229. 


375 


Mělník  172,  173,  190. 

meretricia  v.  smilstvo. 

Metličany  337;  farář  v.  Petr. 

Michael  císař  233. 

Micliaelis  v.  de  Drenow. 

Michal   v.   de  Causis,   Čížek,    z  Drnovic, 

z  Potvorovic,  z  Prachatic. 
Michal  Jiljího  v.  z  Potvorovic. 
Michal  Mikulášův  v.  z  Prachatic. 
Mikeš  v.  z  Jemniště. 
Mikeška,  zeť  Václava  češíře  336. 
Mikuláš  papež  233. 
Mikuláš  levita,  kacíř  356. 
Mikuláš  biskup  Nezerský  196. 
Mikuláš  Bohiíňkův  v.  Nastojte;  —  Johli- 

nňv  v.  Johlinův. 
Mikuláš  neznámý  (Faulfiš?)  85. 
Mikuláš  v.  z  Brna,  Drážďanští,  Hodislavův, 

z  Miličína,  z  Prahy,  ze  Stojčína,  Zeisel- 

meister. 
sv.  Mikuláše  kostel  v.  Praha,  Staré  město. 
Mikulášův  v.  z  Prachatic. 
Milic  Jan  93,  189. 

z  Miličína  Mikuláš  Mistr,    kazatel   v  Be- 
tlémě 94,  137,  278,  337. 
milites  v.  rytíři. 

mincmistr  (magister  monetě)  v.  Zmrzlik. 
ministeriales  210. 
minores  fratres  (Bosáci)  280 ;  v.  Kostnice, 

klášter. 
Miřín  99;  probošt  v.  Vít. 
Mislovka  na  Moravě  245;  farář  v.  Křišťan. 
mistři  (magistři)  139,  140,   143,  146,  157, 

158,  198,  200,   207,   225,   231,   242,  268, 

271,  278,  297,  320,  322,  337,  340,  353,  355. 
mládenci  tři  v  psci  ohnivé  242,  255,  313. 
z   Mladoňovic  Petr  baiíalář,  písař   pana 

Jana  z  Chlumu  235,  236,  244,  245,  250 

až  252,  258,  275,  280,  303,  310,  311,  321, 

322,  327—330,  336,  339. 
mniši  340;  srvn.  řeholnici. 
Mojžíš  16,  23,  45,  48,  52,  64,  130,  135. 
Moless  Jakub   Ambrožův,   veřejný    písař 

201. 
de  Montecatino  Antonín  82. 
Morava  (marchionatus   Moravie)    60,  63, 

65,  97,  128,  132,  136,  168,  226,  245,  271. 
Moravěné  319;  srvn.  páni. 
most  Pražský  v.  Praha, 
z  Mostu  Beneš  (de  Ponte)  kramář  94. 
Moudrosti  kniha  (Sapiencie)  40,  348. 
ze  Mše  na  Jakub  346. 
z  Miilheima  Jan  2,  5,  65,  66. 


Mugliczer  Johannes  94. 
Multavia  v.  Vltava, 
z  Myslibořic  Ondřej  118,  119. 
Myška  z  Hrádku  Václav  257,  271. 

Naaman  34. 

nálezky  lidské  (tradiciones,  adinvencio- 
nes)  144,  148,  149,  178,  190. 

nápady  21;  v.  odúmrti. 

národ  český  v  universitě  v.  Pralia,  uni- 
versita. 

národa  českého  dům  v.  Pi-aha,  Staré  město, 

národy  v  koncilu  v.  Kostnice,  koncil. 

Nastojte  Mikuláš  Bohuňkův  94. 

Nebužely  171,  190. 

Němci  (Theutonici,  Teotunici)  12,  53,  97. 
98,  132,  136,  200,  213,  317. 

němečtí  rytíři  83—88,  105. 

Neustadt  (Nova  civitas)  v  Bavořích   213. 

Nezerský  biskup  v.  Mikuláš. 

Nicolaus  v.  Mikuláš. 

Nicolaus  Johlini  v.  Johlinův. 

Nisa  295;  srvn.  Weydener  Jakub   Mistr. 

nobiles  v.  šlechtici. 

Norimberk  212,  213,  214;  konšelé  213; 
kostel  sv.  Sebalda  213 ;  farář  v.  Fleisch- 
mann  Alb.;  kostel  sv.  Vavřince  212; 
farář  v,  Helwel  Jan. 

z  Nouviona  Jakub  Mistr  48. 

Nova  civitas  v.  Neustadt. 

Novum  testamentům  v.  Zákon  nový. 

Nový  hrad  u  Kunratic  158. 

Numeri  kniha  23. 

obediencia  113. 

obročí  (beneficia)  37,  122,  189,  204,  345. 
obruče  s  kladivem  bratrstvo  9—11,  36. 
odnětí  statků  kněžím  (článek  Wyclifův) 

237. 
Odo  v.  de  Colonna. 
odpustky  (indulgencie)  123,  124,  160,  163, 

165,  220,  340. 
odúmrti  19—22,  25,  27;  srvn.  nápady, 
odvoláni  (appellatio)  ke  kurii  59,  63,  68, 

124;  ke  Kristu  129—136,  198,  230,  246, 

252,  282,  284. 
ofěra  26. 
oficiál  Kostnický  v.  Helye   Konrád;    Pa- 

sovský  v.  z  Grillenberga  Ondřej, 
officiales  v.  úředníci. 
Ojíř  v.  z  Domanic. 
z  Okoře  v.  z  Prahy  Mikuláš. 
Olbram  (ze  Škvorce)  arcibiskup  2. 


376 


Oldcastle  lord  Cobham  John  73,  75,  168, 
169. 

Oldřich  kanovník  Boleslavsky,  farář  u  sv. 
Filipa  a  Jakuba  5. 

Oldřich  (Ulricus)  ve  službách  pánů  če- 
ských 311. 

Olivetus  monachus  60. 

Olomouc,  diecese  99,  100,  108,    111,  119. 

Ondřej  biskup  Pražský  131,  135. 

Ondřej  mnich  116,  117. 

Ondřej  Polák  (Andreas  Polonus)  krejčí 
266. 

Ondřej  v.  z  Brodu,  z  Grillenberga,  z  Mysli- 
bořic,  ze  Suchomast. 

Oneš  v.  z  Hůrky. 

opati  60. 

Orient  (Oregient)  Jan  Mistr  119. 

Origenes  64,  284. 

osadní  v.  parrochiaui. 

Ostijský  kardinál  v.  de  Brogni. 

z  Ostroměře  Beneš  kazatel  kostela  Praž- 
ského 171,  172,  175,  177. 

Ota  biskup  Kostnický  v.  z  Hucliberka. 

z  Ottersdorfa  Sixt  54. 

Oxoniensis  v.  Wyche. 

Palacký  4,  54. 

z  Pálce  Štěpán  Mistr  92,  132,  136,  142, 
154,  162,  163,  166,  169,  170,  178,  187, 
230,  236,  237,  240,  242,  245,  252,  253, 
261,  263—265,  277,  288,  290,  291,  298, 
298-300,  333,  318,  324,  338,  340. 

páni  světští,  barones,  domini  temporales 
17,  49,  85,  101,  124,  131,  135,  157,  158 
198,  202.  210,  227,  231,  237,  270,  273, 
293 ;  čeští  v  Kostnici  235,  237,  238,  242. 
245,  250,  257,  258,  262,  264,  268,  272 
275,  293,  311,  319,  329;  polští  v  Kost 
nici  271,  293,  319,  329;  v  radě  obecné 
202;  u  Zikmundova  dvora  235,  237 
srvn.  Čechové,  Moravěné,  Poláci. 

panny  společně  žijící  27,  28. 

panoši  (clientes)  19,  210,  231,  293. 

papež  42,  43,  47,  92,  100,  115,  132,  158, 
161—168,  187,  190,  191,  194,  196,  218, 
220,  221,  224,  288. 

de  Pardubicz  v.  Arnošt,  z  Miilheima  Jan. 

Pai-isienses  v.  Francouzi. 

„Parisiensis'*  13. 

Paříž  103,  186,  188. 

parochiani  (osadní)  171,  344,  346,  349. 

Pasov,  děkan  a  probošt  v.  Tiem  Václav ; 
oficiál  v.  z  Grillenberga  Ondřej. 


„Pater"  neznámý  příznivec  Husův  249  (?),. 

261,  280,  286." 
Paulus    Wladiraii'i    (Pavel    Wtodkowlcz) 

261,  281. 
Pavel  sv.  28,  33,  48,   55,   64,  77,  91,  107, 

138,  144,  148,  153,  163,   164,    179,    189, 

190,  240,  284,  289,  291,  331. 
peccata  v.  hříchy, 
penitencia  v.  pokání, 
péra  pro  Husa  235. 
Pernow  v.  Bárnau. 
Petr  apoštol  31,  42,  90,  92,  107,  110,  163, 

165,  166,   167,   170,    179,    307,  313,  328, 

329,  331. 
Petr  kněz  králové  (farář  v  Metličanech?) 

337. 
Petr,  druh  Ondřeje  z  Brodu  173,  187. 
Petr  neznámý  176. 
Petr  žák  sv.  Řehoře  305. 
Petr  v.  ďAilli,  Drážďanští,  z  Loun,  z  Mla- 

doňovic,  ze  Sepekova,  degli  Stephane- 

schi,  z  Valencie,  ze  Všenor,  ze  Všerub, 

ze  Znojma. 
Petra  v.  z  Říčan, 
Petrovice  171. 
Petrus  v.  de  Ankorano,  de  Bystrzicz,  Lom- 

bardus,  Maurocenos. 
Philippenses  v.  Filipenští. 
Philosophus  v.  Aristoteles. 
Phynees  v.  Finees. 
Pibrach  v.  Biberach. 
Pilát  114,  146,  150,  181,  276. 
Pisa  124;  koncil  101,  124. 
písaři  (scriptores)  278. 
písně  nábožné  51. 
Plato  12. 
plebani  v.  faráři. 

Plebanus  (Farář?),   žák  ve  službách  Hu- 
sových 205,  268,  277,  329;  srvn.  z  Ho- 

stouně  Matěj  Konrádův, 
z  Plumlova  Jindřich  249,  271. 
Plzeň  104—106. 

Plzňané  (Plzněné,  Plzeňští)  104—106. 
z  Plzně  Prokop  Mistr  70,  71. 
z  Podvek  Hroch  57. 
pohané  140. 

pohnaní  z  Čech  ke  kurii   222,   238,   241. 
pokání,  penitencia  192. 
Poláci  rytíři  (Poloni)  250,  319,  329;  srvn. 

páni. 
Polák  (Polonus)  doktor  nějaký  261 ;  sluha 

Husův  235. 
Polonus  Andreas  v.  Ondřej  Polák. 


377 


Polsko  (Polonia,  polské  království)  19, 
87,  88,  123,  271,  352,  354,  357;  král  v. 
Vladislav. 

de  Ponte  Benessius  institor   v.  z  Mostu. 

poručnici  (prokurátoři  Husovi)  60,  61,  63, 
121,  132,  135,  136,  158,  198,  228—230; 
srvn.  advocati. 

potestas  90,  210. 

z  Potvorovic  Michal  Jiljiho  (Egidii)  ve- 
řejný písař  119. 

Poznaňský  biskup  87, 

Pragenses  v.  Pražané. 

Pragensls  dioecesis  63,  226,  343;  pro- 
vincia  63, 

Praha,  Praga,  Pragensis  civitas,  comuni- 
tas  8,  31,  39,  51,  53,  62,  63,  65,  66,  82, 
83,  85,  94,  97,  98,  132,  136,  141,  145, 
146,  149—152,  155,  157-160,  162,  167, 
169,  171—173,  177,  178,  180,  184,  188, 
190,  192—196,  198,  202,  206,  208,  211, 
214,  226,  228,  230,  231,  234,  238,  239, 
244,  329,  340,  343,  345,  351,  352,  354 
až  356;  kapitula  v.  kanovníci;  konšelé 
231;  měšťané  222,  231,  241;    most  340. 

Praha,  hrad  (sv.  Václava)  340;  kostel  104, 
131,  135,  171,  172,  175,  177;  kazatel  v. 
z  Ostroměře;  oltář  sv.  Doroty  v.  z  Uo- 
manic  Ojíř;  poklad  348. 

Praha,  Menší  město  60,  94. 

Praha,  Nové  město  9,  131,  135,  205,  227, 
278;  kaple  Božího  těla  9—11;  kostel 
sv,  Vojtěcha  131,  135,  157;  farář  v.  de 
causis  Michal. 

Praha,  Staré  město  2,  5,  9,  10,  56,  57,  93 
až  95,  118,  199,  227,  344,  354 ;  purkmistr 
a  rada  354 ;  radnice  165,  237 ;  dům  Eíi- 
žův  93;  dům  národa  českého  9;  Jeru- 
salem (Milíčův)  93;  kaple  Betlémská 
2—5,  7,  8,  10,  27,  28,  53,  56,  57,  66,  68, 
93—95,  97,  118,  123,  133,  136,  137,  140, 
141,  145,  149,  151,  152,  159,  172,  187, 
190,  244,  246,  250-252,  254,  269,  272, 
273,  277,  322—324,  344 ;  nápisy  250—252 ; 
klášter  sv.  Jakuba  202;  koUej  Karlova 
v.  Praha,  universita;  kostel  sv.  Filipa 
a  Jakuba  5,  7,  8,  66;  farář  v.  Oldřich, 
Zeiselmeister;  sv.  Havla  9;  sv.  Miku- 
láše 197. 

Praha,  universita  9,  11,  53,  54,  57,  58,  61, 
64,  68,  94-102,  119,  124,  131,  133,  135, 
153,  155,  160,  162,  164,  173,  199—202, 
226,  227,  231,  245,  322,  323,  340,  3.52  až 
356 ;  český  národ  9, 10, 53,  54 ;  jeho  dům 


9;  fakulta  theol.  161—165,  169;  koUej 
Karlova  5,  95,  199,  201,  245;  koUej 
král.  Hedviky  93,  245 ;  rektor  162—164, 
199,  201,  353,  354;  v.  Čížek,  Hus,  z  La- 
bouně,  z  Úterého ;  statuta  199—201. 

z  Prahy  Jeroným  v.  Jeroným. 

z  Prahy  Jiljí  Matějův  bakalář  10 ;  Martin 
Kunšův  8,  119;  Mikuláš  prodavač  knih 
201;  Mikuláš  Bohatý  (z  Okoře,  Eger- 
berka)  89 ;  Řehoř  8 ;  Řehoř  Lévův  Mistr 
278. 

z  Prachatic  Křišťan  Mistr,  farář  u  sv.  Mi- 
chala 153—155,  162—164,  168, 169,  249, 
254,  257,  321—323,  329,  336. 

z  Prachatic  Michal  Mikulášův  veřejný 
písař  9,  11,  68,  94,  99,  100,  201,  276, 
277. 

Prachatice  72,  farář  v.  ze  Zap  Závise. 

Pražané  (Pragenses)   142,   146,   151,  158, 

177,  179,  180,  182,  184,  191,  223,  272, 
predestinace  189 

predestinati  262. 

předsedající  koncilu  (presidentes)  v.  Kost- 
nice, koncil, 
preláti  60,  98,  158,  161,  163,  165,  166,  187, 

193,  250;  zlí  262, 
Přemysl  I.  131,  135. 
presciti  262. 
presides  210. 
z  Přestanova  (de  Priest)  Michal  199,  203, 

210. 
pretorium  v.  Praha,  i'adnice, 
převorové  60, 
Přibík  v.  z  Houžné. 
z  Příbramě  Jan  (řečený  Kněz)  Mistr  199 

až  201. 
Přibyslav  pán  český  219. 
de  Priest  v.  z  Přestanova. 
přijímání  pod  obojí   21.5,   216,   238—240, 

286,  289,  291,  292,  294,  295. 
přísaha  (iuracio)  110,  125. 
Přísloví  (Proverbiorum)  kniha    143,    147, 

175,  176. 
procesy  proti  Husovi  v  Římě  (processus, 

acta  cause)  218,  220,  221,  227—230. 
proconsul  90. 

procurator  90;  srvn.  poručnici. 
Prokop  v.  z  Plzně, 
protestace  Husovy  v.  Hus. 
proroci  falešní  (Pseudoprophete)  145, 167, 

178,  224,  291. 
Proverbiorum  v.  Přísloví. 

Prusové,  Pruteni  88;  v.  němečtí  rytíři. 


378 


Psalmista  v.  David. 

pseudoapostoli  347  ;    pseudoprophete  v. 

proroci  falešní. 
Pseudochristi  167. 
Puchník  Mikuláš  307. 
pýcha  (superbia)   144,  148,  152,  160,  178. 

Rabanus  184,  185. 

z  Rabštejna  pán  219. 

radniční  schůze  (16.  července  1412)   165, 

237. 
Rainald  v.  de  Brancaciis. 
z  Rakovníka  Jan  44,  52. 
z  Ralska  v.  Chudoba. 
Ravensbiirk  (Rafenspurk)  218. 
Regxim  libri  v.  Ki'áliiv. 
řeholníci  (religiosi)  181;  srvn.  mniši. 
Řehoř  sv.  14,  24,  36,  37,  40,  90,  105,  112, 

115,  116,   186,   305,   331;    Dialogi    116; 

homilie  14,  40;   Moralia   90,   112;   Re- 
gistrum 24,  36. 
Řehoř  XII.  papež  43,  101,   124,   222,  226. 
Řehoř  v.  z  Prahy. 
Řehoř  Lévův  v.  z  Prahy, 
z  Rejnštejna  v.  Kardinál, 
religiosi  v.  řeholníci. 
remanence  38,  96,  170,  226,  237,  265,  298, 

338,  343,  345. 
Remigius  125;  srvn.  Haymo. 
z  Říčan  Petra  268,  277. 
Richai-d  v.  Wyche. 
Richenthal  Oldřich  299. 
Řím  31,  101,  120,  123,  152,  157,  158,  162, 

166,  167,  218,  220:    koncil    (1413)    188; 

s>Tioda  233. 
Římané  (Řimeniné)  107. 
Rinensis  v.  Křišťan. 
Robert  Lincolnsky  v.  Grosseteste. 
z  Rokycan  Šimon  Mistr  278. 
Róma  v.  Řím. 

ad  rotám  flaveam  v.  od  kola  žlutého. 
Rothenbiu-k  203. 
Roudnice  348. 
de  Roycze  Antonín  99. 
z  Rožmberka  Jindř.  86,  87. 
Rudolf   vévoda   saský    (mylně   Fridrich) 

98,  231. 
Rudolfi  v.  de  Hammelburg. 
rufiáni  106. 
de    Rupescissa   v.   Jan   patriarcha   Kon- 

stantinop. 
Ruprecht  vzdorokrál  165. 
Rusticus  Narbon.  ep.  91. 


Rvačka  Marik  111—114,  116,  161,  162. 

Rýn  214. 

rytíři  (milites)  131,  135,198,210,231,293. 

sacerdotes  v.  kněží, 

sacramenta  v.  svátosti. 

Salfat  23. 

Samuel  37,  52,  190. 

Saph\Ta  48. 

Sapientíae  liber  v.  Moudrosti  kniha. 

Sareptana  vidua  (altera)  254;  v.  Fida. 

Sathanas  165:  Sathane  synagoga  12. 

Saul  46,  52,  190. 

sbor  Kostnický  v.  Kostnice,  koncil. 

Scarioth  v.  Jidáš. 

scolares  v.  studenti. 

scribae  v.  zákonníci. 

Scribani    Johannes    Mistr,    prokurátor  u 

kurie  228. 
scriptores  v.  písaři, 
sv.  Sebalda  v.  Norimberk, 
sedes  apostolica  .59,  65,  67,  123, 163;  srv. 

kurie, 
sedláci  15,  22. 

ze  Sedmilirad  v.  ze  Stibořic,  Sywort. 
de  Segusia  Henrícus  (Hostiensis)  168,  2.34. 
seniores  v.  starší. 
Septemcastra  v.  Sedmihrady. 
ze  Sepekova  Petr  56,  57,  62,  67,  119. 
schismatici  177. 
schiizky  noční  (conventicula  nocturnalia) 

349.  ' 
Silvester  papež  125. 
Simon  mágus  v.  Symon. 
simoniaci  v.  svatokupci, 
simonie  v.  svatokupectví. 
Skutkové  apoštolští  (Acta  apost.)  34,  90, 

116,  164. 
Slauorum  regnum  (Chorvatsko)  174;  srv. 

Croacia. 
Slavatovská  bible  278. 
^e  Slepotic  Buzek  201. 
slyšení  Husova  261,   262,   267—269,    275, 

276,  298,  330,  334,  337,  338. 
smilníci  (fornicarii)  181. 
smilstvo   (fornicacio,  luxuria,  meretricia) 

2,  124,  144,  148,  160,  178,  215,  216. 
ze  Soběslave  Jakub  Mistr  278. 
Sodoma  13,  166. 
Solunští  138. 
Sortes  12. 
soud  zemský  157. 
soudv  22. 


379 


správce  dvora  král.  (hofmistr)  v.  z  Kravař 

Lacek. 
starší  (seniores)  181. 
Statii  v.  de  Datis. 
degli    Stephaneschi   Petr   kardinál     125, 

126,  128,  131,  135,  230. 
Stephanus  ad  flaveam  rotám,  civis  Prag. 

v.  od  kola  žlutého, 
ze  Stibořic  Stibor  vévoda  Sediiiihrad.  98, 

231,  249. 
Stiboriiis  v.  Ctibor, 
ze  Stojčína  Mikuláš  Mistr  228,  245. 
Stokes  John  Mistr  102—104. 
strážcové  Husovi  242,  249,  258,  300 ;  jeden 

z  nich  235;  jiný   242;    opět  jiný    250; 

jiný  257;  ženy  jejich  300. 
ze  Stříbra  Jakub  (Jakoubek)  Mistr  70,  71, 

78,  81,  146,  214,  222,  234,  244,  245,  278, 

289,  294,  295,  321. 
studenti,    (studentes,  scolares)   200,   225, 

231,  271,  322,   340,  349,   351,   352,    354, 

356;  záhřebští  349,  351;  srv.  žáci. 
studium  Pragense   v.   Praha,    universita, 
ze.  Suchomast  Ondřej  10. 
Sulzbach  (Zulczpach)  213. 
superbia  v,  pýcha, 
svatí  192,  256,  278,  286,  325,  344. 
svatokupci,  simoniaci,  symoniaci  34,  156, 

288,  291,  306,  307. 
svatokupectví   (simonia)    13,    14,  32 — 34, 

36,  124,  144,  148,  178,  308. 
svátost  oltářní  188,  256,  343,  344,  345. 
svátosti    (sacramenta)    32 — 36,    127,    161, 

163,  165,  344. 
ze  Svidny  v.  Hodislavův. 
ze  Svinař  Zachariáš  9,  10. 
ze  Svojšína  v.  Zmrzlík. 
Syba  filius  Bochri  51. 
symbolům  v.  Věřím. 
Symon  mágus  34,  36,  167,  307. 
symoniaci  v.  svatokupci, 
synagoga  Sathane  12. 
synoda  2.32;  (1408)  63,  345;  (1410)  60,  61; 

(1413)  161,  16.3,  169,  172;  srv.  Řím. 
Sýrie  34. 
Sywort   (Sybart)   Jan    ze  Sedmihrad  (de 

Septemcastris),   profesor   univ.   Vídeň. 

173—175,  349-355,  357. 

šachy  205.' 

Šalomún  143,  175,  176;  srv.  Přísloví. 

ševci  (sutores)  278. 

Šimon  sv.  107. 


Šimon  mágus  v.  Symon. 

Šimon  neznámý  85. 

Šimon  v.  z  Rokycan,  z  Tišnova. 

Škopek  Jindřich  z  Dube  239,  241,  242, 
259,  260,  266,  267,  274,  275,  315,  336. 

ze  Škvorce  v.  Olbram. 

šlechtici  (nobiles)  133,  135,  210. 

Španělé  (Hyspani)  218,  317. 

Španěly  299. 

Špír  209,  210. 

ze  Šťáhlav  Jan  201. 

Štěkna  Jan  kazatel  171,  189. 

Štěpán  sv.  155. 

Štěpán  papež  233. 

Štěpán  převor  v  Dolanech  118,  120,  121, 
128. 

Štěpán  v.  Harnmeister,  z  Kladska,  z  Kolína, 
z  Pálce. 

Štěpán  měšťan  Pražský  v.  od  kola  žlu- 
tého. 

Šternberk  295;  srv.  ze  Zelče  Jakub. 

ze  Štětětic  (•?  de  Stetieticz)  Václav  97. 

ze  Štítného   Tomáš  22,  25,  107,  117,  208. 

Švábové  318. 

Švábsko  251. 

z  Tachova  Jakub  99. 

tance  (coree)  15-  18,  349.      - 

tanečníci  15,  16. 

z  Telče  Kříž  247. 

Tenger  Hans  Mistr,  gen.  vikář  Kostnický 

221. 
Teotunicus  12;  srvn.  Němci, 
z  Teplé  Jan  99. 
Testamentům  v.  Zákon, 
thelonearii  v.  celní. 
Theodoricus  v.  de  Hammelburg. 
theologové  v.  doktoři. 
Thessalonicenses  v.  Solunští. 
Theutoníci  v.  Němci, 
de  Thomariis  Johannes  auditor  papežský 

228. 
Tiem    Václav   děkan   a  prob.   Pasovský 

124,  220. 
Timotheus  348. 
z  Tišnova    Šimon    Mistr   70,   71,   85,   96, 

99,  278. 
Titus  148. 
Toke  Jindřich  139. 
Tomáš  Akv.  115,  117. 
Tomáš  Hybern.  204,  215. 
Tomáš  v.  Berghauer,  ze  Štítného, 
z  Toursu  v.  Berengar. 


380 


tradiciones  v.  nálezky. 

Tre\árský  arcib.  Werner. 

trhy  22.' 

Triburský  koncil  32. 

tributarii  210. 

trutanni  91. 

z  Tučap  Matěj  oltářník   v  Betlémě    (Ma- 

thias  olim  Bethlemita)  10,  68,  278. 
z  Túškova  Jan  (de  Tuskow  Johannes)  68. 

ubrman  (doranievaf)  26. 

Uhry  85,  98,  103,  165,  197,  203,  209,  210, 

222,  231. 
Vlricus  v.  Oldřich. 
Ungaiůa  v.  Uhry. 
universita  v.  Bologna,  Cantei"bury,  Praha, 

Vídeň, 
úřednici  17 :  král.  Českého  157. 
de  Ústi  v.  Škopek.  ■ 
z  Ústi  Jan  20. 
z  Úterého  Havel  Mistr,  rektor  university 

200,  201. 
utrhání  (detraccio)  53,  178. 

Václav  IV.  3,  4,  8,  54,  63,  66,  85,  97,  98, 
132,  136,  157,  158,  162,  165,  168,  169, 
171,  195,  196,  200,  222,  227,  228,  231, 
236,  241,  259,  269,  272,  276,  293;  choť 
v.  Žofie. 

Václav  patriarcha  Antioš.  v.  Králík. 

\'áclav  češíř,  zeť  jeho  Mikeška  336. 

Václav  syn  Křižův  v.  Kříž  kramář. 

\'áclav  v.  z  Dube,  Myška,  ze  Štětětic,  Tiein. 

sv.  Václava  hrad  v.  Praha,  hrad. 

z  \'aldštejna  Voksa  73,  75. 

z  Valencie  Petr  56,  57,  61,  62,  67. 

Vavřinec  v.  z  Volenova. 

sv.  Vavřince  kostel  v.  Norimberk, 

Vayda  v.  Weiden. 

\'ehemoth  84,  85,  154. 

z  Vechty  Konrád,  biskup  Olom.,  potom 
arcib.  Pražský  98,  192—196,  202,  231, 
232,  358, 

z  Velemovic  Abraham  29,  30. 

de  Veueficiis  v.  Maurocenos. 

„Věřím"  (symbolům)  187. 

věrní  304,  srvn.  Čechové. 

Vetus  Testam.  v.  Zákon  starý. 

vévodové  (duces)  210. 

viaticus  (brevíř)  247,  265,  327—329. 

vicarius  Christi  v,  papež. 

Vídeň  (Wyenna)  349,  351—355,  357;  pm-k- 
mistr  a  rada  354;  universita    174,  240, 


349,  352—855,  357,  358;  rektor  v.  de 
Hammelburg;  profesor  v.  Sywort 

vikář  gener.  Kostnický  v.  Tenger. 

Vilém  v.  Korné,  Zajíc. 

Vilém  neznámý,  zajatý  18,  19. 

V^ít  probošt  v  Miříně  99. 

Vit  v.  z  Březiny. 

Vitlinův  (Vitlini)  Jan  278. 

Vitold  veliký  kníže  litevský  87,  174,  351, 
352,  354;  bratrovec  v.  Vladislav. 

z  \'iviersu  (Vivariensis)  v.  de  Brogni. 

Vladislav  král  polský  (rex  Polonie,  rex 
Cracouie),  86-88,  122,  123,  174,  351, 
352,  354;  bratrovec  v.  Vitold. 

Vlaši  (Ytalici)  218,  317. 

Vltava  (Multavia)  5. 

Voksa  v.  z  Valdštejna. 

z  Volenova  jinak  z  Lochkova  Vavřinec  10. 

z  Volyně  Martin  Mistr  137,  204,  205,  276, 
277,  280,  327—329,  336. 

ze  Všenor  Petr  Kvas  9,  10. 

ze  Všerub  Peti-  Mistr  36,  37,  50,  344,  345. 

vyhlášky  Husovy  (intimaciones)  192  az 
196,  198,  211,  213,218;  české  193— 193, 
198;  latinské  192,  193,  198,  211,  218, 
220;  německé  194,  195,  198,  211,  214, 
218,  220. 

Vyšehrad  340;  kapitula  v.  kimovníci; 
probošt  v.  Králík. 

vyvolení  (electi)  181,  184. 

Waldhauser  Konrád  1^9. 

z  Wartenberka  v.  Chudoba,    ze  Zviřetic. 

Weiden  (Vayda)  213. 

Werner  arcib.  Trevirský  124. 

de  W^estrholcz  v.  Crumhart. 

Weydener  Jakub  Mistr  z  Nisy  295. 

Wiclefiste  v.  Wyklefista. 

Wicz  v.  Wyche. 

Wigleph  Richardus  v.  Wyche. 

Wladimiri  v.  Paulus. 

WPodkowicz  v.  Paulus  Wladimiri. 

Wyclif  (Vicleph)  11—14,  37,  38,  44—46, 
48,  50,  56—59,  61,  64,  65,  69-72,  75, 
78,  82,  84,  85,  87—89,  92,  102—104,  109, 
120,  121,  123—125,  163,  165,  168,  176, 
186-189,  191,  225—227,  233,  237,  240, 
242,  250,  265,  297,  298,  312,  329,  338, 
345,  346,  355—358;  články  11,  12,  124, 
125,  162,  163,  188,  189,  237,^240,  242, 
250,  358;  Decalogus  71;  De  Christo 
167;  De  ideis  71;  De  materia  et  forma 
71;    De  probacionibus  propos.  71;    De 


381 


simonia  13,  14;  De  Trinitate  71,  De 
universalibus  71,  346;  De  ypotheticis 
71;  Dialog  87,  88;  Trialog  167. 

Wyklefista  (přezdívka)  170,  176,  186,  343, 
347,  349—351,  354—356,  358. 

Wyche  Richard  (Wicz,  Wigleph  Richar- 
dus)  75,  79,  81,  83-86,  92,  143,  147. 

Ytalici  v.  Vlaši. 

Zabarella  Francesco  kardinál  Florencký 
229,  268,  275,  339. 

Záhřeb,  biskup  v.  de  Alben;  dieces.  99, 
349,  350,  351,  356;  kapitula  350,  351, 
352,  354. 

ze  Záhřeba  (de  Zagrabia)  Dominik  355, 
356. 

Zachariáš  v.  ze  Svinař. 

Zajíc  z  Hasenburka  Vilém  257,  271 ;  srvn. 
Zbyněk. 

Zákon  Nový  (Testamentům  Novum)  64, 67, 
132,  192,  277,  282,  286,  304,  326;  Starý 
(Test.  Vetus)  64,  67,  132,  192,  282,  326. 

zákonníci  (scribae)  130, 135, 143, 146,  148, 
150,  207. 

ze  Zap  Závise  Mistr,  farář  v  Prachati- 
cích 72,  73. 

Zápasník  Jan  99. 

zboř  Kostnický  v.  Kostnice,  koncil. 

Zbyněk  z  Hasenburka  arcibiskup  12,  28 
až  30,  42,  44,  51,  56,  58—69,  82,  97,  98, 
101,  111,  123,  132,  136,  157,  158,  225  až 
228,  231,  232,  307,  343,  345—349. 

Zdeněk  v.  z  Labouně. 

ze  Zderazu  paní  277. 

Zdislav  v.  ze  Zvířetic. 

s.  Zebaldi  v.  Norimberk. 

Zeiselmeister  Mikuláš  Mistr,  farář  u  sv. 
Filipa  a  Jakuba  4,  5. 


ze  Zelče  Jakub  295. 

zelus  tradicionum  humanarum  v.  nálezky. 

Zikmund  král  19,  87,  98,  103,  122,  165, 
197—199,  203,  209,  214,  218—220,  222, 
231,  235—238,  242,  245—247,   249,  250, 

257,  258,  261,  266—268,  271,   275,  293, 

299,  315,  316,  319,  327,  328,  334,  339. 
Zjevení  sv.  Jana  v.  Apokalypse. 
Zmrzlík  ze  Svojšína  Petr,  mincmistr  329, 

336;  choť  v.  z  Frimburka  Anna. 
ze  Znojma  Petr  Mistr  187. 
ze  Znojma  Stanislav  Mistr  8,  11,  12,  132, 

136,    142,  154,    162,  163,    166,  169,  170, 

178,  187,  261,  288,  290,  291,  306. 
Zulczpach  v.  Sulzbacli. 
Zuzanna  176,  242,  255,  313. 
ze  Zvířetic  a  z  Wartenberka  Zdislav  Mistr 

56,  57,  62,  67,  70,  71,  73,  75. 

žáci  271;  v.  studenti. 

žákovstvo  161 ;  české  224 ;    srv.  studenti. 

žalář  Husův  242—248,  250,  255,  257—259 ; 
u  Bosáků  260,  262,  263,  265,  266,  274, 
276,  279—281.  286,  292,  294—296,  299, 

300,  302,  303,  309.  310,  315,  316,  320  až 
324,  326,  327,  .833-337;  u  dominikánů 

258,  261,  265,  266,   272,   273,   276,    278, 
280;  na  Gottliebách  259. 

žalářníci  v.  strážcové. 

Žalmy  114,  127. 

Železná  brada  v.  Bradatý. 

Železný  Jan  v.  Bradatý,  Jan  biskup  Litom. 

Židé  51,  77,  80,  113,  140, 150, 159, 176,  261. 

Zídek  (Korvík)  Jan  Mistr,  farář  ve  Chvoj- 

nově  111,  346—349. 
ze  Žihobec  Jakub  Mistr  8. 
Životy  otců  (vitae  patrům)  297. 
Žofie  královna  85,  158,  195,  196,  227,  272, 

293,  332,  336,  337;   choť  v.   Václav  IV. 


Doplňky  a  opravy. 


Xa  str.      5  ř.    6  zdola  po  slovech  „Hus  I."  dodej  str.  97  pozn.  3. 

„  „       30  „  14       „       místo  „STTn.)"  cti  377 n.): 

n  j>       43  „     4  shora      ,       „Decemb."  cti  Novemb. 

„  „       43  „    8      „      připoj :  í;.  Novotný,  Hus  /.,  str.  294. 

„  „       73  „  10      „       místo  „Oldcastel"  čti  Oldcastle. 

„  „  111  „     1   zdola      „       „č.  166"          „    c.  167. 

„  „     123  před  c.  43   vlož  ze  str.  340  c.  42^. 

„  „  125  ř.    8  zdola  dodej:  rkpu.  Kapitulního  E  31  nemohlo  býti  užilo. 

„  „  160-  „11       „       místo  „č.  59"  čti  c.  58. 

„  „  166  „  20  shora      „       „ecclesie"  čti  ecclesia. 

„  ,  168  „     6  zdola       „       „titutu"  čti  titulu. 

„  „  177  „  12      „          „       „I."  čti  //. 

„  „  179  „  18      „          „       „stabilitatate"  čti  stabilitate. 

„  y,  195  „    3      „          „       „července"  čti  června. 

v  „  231  „     4      „          „       „Friedrich"  čti  Rudolf. 

»  «  237  „     3      „          „       „19"  čti  18. 

„  „  240  „     8      „          „       „2.  ledna"  čti  3.  ledna. 

„  „  255  „     6  po  slově  „kap.  13"  dodej:  srvn.  č.  150. 

„  „  267  „  18  shora  místo  „190—190'"  čti  93—97. 

„  „  267  „  22      .          „       „103"  čti  102. 

„  „  267  „     7  zdola       „       „Skopka"  čti  Škopka. 

„  „  296  „  19  shora      „       „4915"  čti  4916. 

„  „  297  „    4  zdola      „       „č.  160"  čti  161. 

„  „  305  „     2      ..          .,       „o  Makab."  čti  a  Makab. 

„  „  336  „     5      „          „       rZ  Mochova"  čti  z  Frimburka. 


VYTISKLA  KNIHTISKÁRNA  „POLITIKA"  V  PRAZE. 


o 


BX     Htis,  Jan 

4917      Korespondence  a  dokumenty 

A38 


PLEASE  DO  NOT  REMOVE 
CARDS  OR  SLIPS  FROM  THIS  POCKET 


UNIVERSITY  OF  TORONTO  LIBRARY