Skip to main content

Full text of "Soupis památek historických a umeleckých v republice Ceskoslovenské"

See other formats 


^ 


THE  J.  PAUL  GETl  Y  MUSEUM  LIBRARY 


^ 


Soupis 
PAMÁTEK  HISTORICKÝCH  A  UMĚLECKÝCH 

Y  království  českém 

OD  PRAVĚKU  DO  POČÁTKU  XIX.  STOLETÍ. 

VYDÁVÁ 


ARCHAEOLOGICKÁ  KOMMISSE 

PŘÍ  ČESKÉ  AKADEMII  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A   UMĚNÍ 

ŘÍZENÍM  SVÉHO  PŘEDSEDY 

JOSEFA   HLÁVKY. 


XIX. 


POLITICKÝ  OKRES  KRÁLOVÉHRADECKÝ. 


NAPSAL 


ANTONÍN  CECHNER. 


v    PRAZE  1904. 

NÁKLADEM   ARCHAEOLOGICKÉ  KOMMISSE  PŘI  ČESKÉ  AKADEMII   CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 
PRU  VÉDY,  SLOVESNOST  A  UMÉNI. 


Soupis 


PAMATHK  HISTORICKÝCH  A  UMĚLKCKVCH 


V  POLrriCKEM   OKRESU 


kralo\i:hi^\i)fxkém. 


NAPSAL 


ANTONÍN  CECHNER. 


(SE  157  VYOBRAZENÍM),  S  5  TABULKAMI  A  16  ZNAČKAMI.) 


V  PRAZE  1904. 

NÁKLADEM  ARCHAEOLOGICKE  KOMMISSE  PŘI  ČESKÉ  AKADEMII  CISAKK  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A   UMĚNÍ. 


TISKEM  ALOISA  WIESNERA  V  PRAZE, 

KNIHTISKAŘE  ČESKÉ  AKADEMIE  CÍSAŘE  FRANTIŠKA  JOSEFA 

PRO  VĚDY,  SLOVESNOST  A  UMĚNÍ. 

Papir  ze  skladu  České  společnosti  pro  obchod  a  průmysl  papirnický 
G.   Wiesner,  Diiffek  a  spol.  v  Praze. 


THE  J.  PAUL  GETTY  CENTER 
LIB«ARY 


PŘEDMLUVA. 


Královéhradecko,  tento  východní  cíp  úrodné  labské  roviny,  nyní  ze 
soudních  okresů  královéhradeckého  a  nechanského  záležející,  jest  sídlo 
prastaré  kultury,  což  dokazuje  množství  nálezů  pravěkých. 

Ač  jest  nepochybno,  že  na  Hradecku,  zejména  ale  v  Hradci  samém 
panovala  v  době  ranného  slohu  románského  pronikavá  činnost  stavební, 
nezachovalo  se  z  té  doby  v  Hradci  ničeho.  Po  dojista  výstavném  župním 
hradě,  vdovském  sídle  českých  královen,  není  ani  stopy,  kromě  zjištěného 
místa.  Na  okresu  pak  jediná  stavba  podržela  ráz  románského  zalo- 
žení, kostel  v  Libčanech. 

Z  doby  ranného  gotického  slohu  pocházejí  v  starých  měst- 
ských hradbách  hradeckých  zazděné  hlavice  sloupové  a  ostění  z  některého 
zbořeného  kostela  hradeckého.  Z  doby  o  málo  pozdější  (z  počátku  XIII.  stol.) 
jsou  chrám  sv.  Ducha  a  kostel,  jehož  zbytky  lze  zříti  při  kapli  sv.  Klimenta 
v  Hradci  Kr.  Obě  tyto  stavby  jsou  význačný  svým  režným  cihlovým  zdivem, 
v  Čechách  velmi  neobvyklým. 

V  období  vyvinuté  gotiky  byla  založena  většina  kamenných 
kostelů  na  Hradecku,  jež  ale  vesměs  byly  později  přestavěny  (kostely  ve 
Světí,  Chlumu,  Kratonohách  a  Lochenicích). 

Z  pozdní  gotiky  jsou  kostely  v  Ledci  a  ve  Všestarech  (z  kte- 
rého zbyla  jen  věž  původní),  a  mnohé  domy  v  Hradci  Kr.  Menší  kostely 
a  zejména  zvonice  byly  často  dřevěné;  z  těch  pouze  kostelík  u  sv.  Jana 
na  Kopečku  a  zvonice  v  Libčanech  přetrvaly  až  po  naši  dobu.  Mnohé 
—  v  Suché,  v  Třebechovicích  na  Orebu  a  j.  —  časem  sešly  a  byly  na- 
hrazeny zděnými  stavbami.  Ze  světských  dřevěných  staveb  posud  je  dosti 
zachováno ;  jsou  rázovité  svými  lomenicemi,  které  bývají  z  pravidla  jedinou 
Jejich  ozdobou. 

Z  renaissance  nezachovala  se  na  Hradecku  žádná  stavba  celá ; 
zbytky  a  jednotlivé  části  stavební  nacházejí  se  však  na  více  místech.  Za  to 
barokní  sloh  zastoupen  jest  hojně,  a  to  jak  na  kostelních  památkách, 
tak  i  na  světských  stavbách.  Mnoho  z  nich  jest  staršího  původu,  ale  ba- 
rokně  přestavěno. 


Ojedinělé  jsou  stopy  stavební  činnosti  z  doby  k  1  a  s  s  i  c  i  s  m  u  (v  Pou- 
chově, ve  Všestarech  a  Praskačce). 

Neobyčejně  četně  jsou  zachovány  památky  uměleckého  prů- 
myslu, jehož  střediskem  takřka  jediným  byl  Hradec  nad  Labem,  kdež 
konvářství  a  zámečnictví  již  ve  středověku  utěšeně  kvetlo.  Také  kamnář- 
ství  hradecké  dosáhlo  značné  umělecké  vyspělosti,  o  které  svědčí  četné 
zachované  kachle. 

Zlatnické  výrobky,  vzácné,  z  XIV.  st.  chovány  jsou  v  historickém  museu 
královéhradeckém,  ale  není  jisto,  zdali  jsou  místního  původu.  Jako  majetek 
královský  byly  asi  z  Prahy  do  vdovského  sídla  královen  přivezeny.  Jinak 
jest  většina  kostelních  nádob  a  náčiní  barokní.  Největší  část  starého  cen- 
ného kostelního  majetku  putovala  za  válek  s  Napoleonem  I.  do  vídeňské 
mincovny,    na  nezměrnou  naši  škodu. 

Malby  byly  většinou  mimo  okres  provedeny.  Vzácné  kancionály 
malbami  českých  umělců  zdobené  chová  hist.  museum  v  Kr.  Hradci. 
Sochařství  bylo  na  Hradecku  hojně  pěstováno  a  zachovaly  se  zejména 
z  barokní  doby  četné  památky  tohoto  umění  v  Hradci  i  okolí. 

Veliká  sbírka  uměleckých  předmětů  na  Hrádku  jest  naskrze  téměř 
cizího  původu  a  neměla  také  na  místní  tvorba  žádného    vlivu. 


Soupis  tento  byl  vykonán  v  letech   1899 — 1901. 

Spisovatel  snažil  se  zjistiti  data  uvedená  jednak  vlastním  názorem 
a  měřením,    jinak  též  srovnáním  s  údaji  dříve  vykonaných  popisných  děl. 

Když  dílo  bylo  již  hotovo,  srovnal  všecka  data  se  soupisem  guberni- 
alním  z  r.  1829 — 1830,  který  zůstal  v  rukopise  a  uložen  jest  v  archivu 
zemského  musea  království  Českého. 

Práce  se  soupisem  spojené  byly  spisovateli  umožněny  jedině  součinností 
následujících  spolupracovníků:  Ludvíka  Snajdra,  c.  k.  konservátora,  který 
napsal  statě  předhistorické ;  Ltidvíka  Domečky,  měst.  tajemníka  a  kustoda 
historického  musea  v  Hradci  Králové,  jenž  napsal  historické  statě,  týkající 
se  většiny  obcí  soudního  okresu  královéhradeckého  a  nechanského.  Těmto 
pánům  vzdávám  zvláště  upřímný  dík.  Vděčně  vzpomínám  též  p.  frant. 
Pokorného,  kustoda  musea  hořického,  zesnulého  r.  1903,  jenž  připravil 
historická  data  o  některých  obcích  s.   okr.   králové  hradeckého. 

Ochotou  a  radou  usnadnili  nížepsanému  práci  zejména  pp. :  "y.U.Dr. 
Frant.  Ulrich,  starosta  města  Hradce  Králové,  Vilém  Dokoupil,  c.  k.  vládní 
rada  v  min.  vyuč.  ve  Vídni,  Jan  Kyselo,  učitel  měšťanských  škol  v  Hořicích, 
J.  U.  Dr.  3os.  Trakal,  řiditel  akademie  hrab.  Straky,  J.  Kořán,  řiditel  kan- 
celáře České  Akademie  věd  a  umění,  dáie  důstojné  duchovenstvo  i  učitel- 
stvo, kterým  všem  jsem  povinen  díky. 

Veškeré  nákresy  vyměřil  a  nakreslil  spisovatel,  až  na  obraz  č.  14, 
který  povolili  laskavě  uveřejniti  nakladatelé  pohledů  Willenbergových,  pp. 
dr.  J.  Podlaha  a  dr.  I.  Zahradník,  dále  obr.  č.  68,  70  a  87,  které  zapůjčil 
nakladatel  p.  Fr.  Simáček. 


Fotografie    provedl    větSinou    \>.   J.   Kus,    ťutograť    z   Hradce    Králové; 
některé    zapůjčili    si.    redakce    Sborníku    okresu    liořického    a    kur;itoriuni 
historického  musea  v   Hradci  Králové,  jimž  vzdány  budte  tuto   rovněž  po- 
vinné díky. 

Míry  rozumějí  se  u   zvonu   pod  šíf-kou   spodní  zevnější   průměr  pláště 
a  pod  výškou   kolmá  výška  zvonu  pod  korunu. 
Na  lepší  výzdobu  tohoto  soupisu   přispěli : 

J.  O.   hrabě  Jan  Harrach  ......  K  400 

Okresní  zastupitelstvo  v   Hradci   Králové      .    .    »  900 
Obecní  zastupitelstvo   v   Hradci    Králové  .    .        .  800 

Okres  nechanský ,  100 

Úvěrní  ústav  v   Hradci   Králové »     50 

Všem  těmto  příznivcům   soupisu   budiž  vzdán   tímto  srdečný  dík. 

Na  Smíchově  dne  20.   října   1904. 

Antonín   Cechner. 


Babice. 


J.  C.  Rohn,  Antitiuitas  31.  —   ].  G.  S  o  m  m  e  r,  Bóhmen  III.,  50.  —  F.  H  o  r  á  k,  TciJO^r. 
popis  všech  obci  h.  Kr.  Ur.  136.  --  A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  V,  301. 

U  starého  hřbitova  nalezeny  před  10  lety  nádoby  s  popelem.  (Du.sk a,  Před- 
historické  nálezy  v  kraji  Kr.  Hradeckém  71. j 

Severozápadně  od  vsi  Babice  u  lesa  jest  tvrziště  s  příkopem,  zvané 
i>Vlčí  hrad*.  Na  tom  místě  stávala  tvrz  vlády k  Babických,  na  níž  se  při- 
pomíná r.  1363  vladyka  Matěj  z  Babic.  Ves  i  tvrz  spustla  v  XV.  věku. 
V   XVII.  století    založena    nová  ves  Babice,    vedle  bývalé    stejného  jména. 

KOSTEL  SV.  PETRA  A  PAVLA,  románský,  nový,  byl  po- 
staven r.  1873/4  na  místě  malého  dřevěného  kostelíka  s  rovným  trámovým 
stropem  a  oblou  apsidou.   Z  jeho  památek  zachovaly  se: 

Obraz  ukřižovaného  Krista  —  byl  kdys  náhlavním  oltáři  — 
jest  na  dřevě  malován,  151  ;«  vysoký  a  1  w  široký.  Dobrá  práce  rázu  vlam- 
ského,  ze  XVII.  stol.  Pod  tímto  obrazem  byla  v  predelle  večeře  Páně, 
104  w  dlouhá,  0'32  7n  vysoká;  tento  obraz,  nyní  na  faře  chovaný,  na  dřevě 
velmi  realisticky  malovaný,  jest  stejného  původu  jako  předešlý. 

Pár  svícnu  mosazných,  38  67//  vysokých.  Nožky  vybíhají  ve  tři 
drápky,  o  kouličky  opřené.  Střed  nohy  zdoben  třemi  hlavičkami  andělů 
a  ciselovaným  ornamentem  ze  XVII.  stol.  Stonky  novější. 

Pár  svícnů  bronzových,  25  C7n  vysokých.  Na  kulaté  noze  zvedá 
se  hladký  stonek  třemi  obroučky  sepjatý.  Ze  XVI.  století. 

Tři  páry  svícnů  cínových,  barokních.  Jsou  stejného  typu,  jen 
výšek  různých.  Prvý  pár  54  cw  vysoký,  druhý  43  cf//  a  třetí  30  c»/.  Nožky 
třídílné,  lité  a  ciselované,  rozbíhají  se  ve  tři  drápky,  kouličky-  držící. 
Mezi  nimi  tři  hlavičky  andělů.  Stonky  hladké,  profilované.  Barokní  práce 
z  XVIII.  stol. 

Monstrance  paprsková,  měděná  a  zlacená,  AI  cvi  vysoká.  Na 
elliptické  noze,  14  X  ^9  cm  v  průměru,  vytepán  dole  věneček  vavřínových 
listů.  Stonek  zdoben  osmi  listy  akantovými  a  válečkový  ořech  anthemionem. 
Kol  otvoru  věnec  z  hroznů  a  z  festonů.  Na  paprscích  po  stranách  dva 
andělíčkové,  nahoře  Hospodin  pod  Holubicí.  Z  počátku  XIX.  stol. 

Soupis  památet  hist.  a  uměl.   Pol.  okres  Králové-Hrartecký.  1 


Kalich  měděný,  pozlacený,  2A  cm  vysoký.  Okrouhlá  noha,  \4  cm 
v  průměru,  zdobena  ryhovaným  páskem,  nad  nímž  stáčí  se  druhý  pásek 
z  lístků.  Přechod  mezi  stonkem  a  nohou  kryje  osm  lupenů  akantových. 
Válcovitý  ořech  je  kryt  anthemionem.  Empirová  práce  z  téže  ruky  jako 
monstrance. 

Zvony  jsou  čtyři: 

1.  Průměru  108  cw^  výšky  84  an,  jest  pěkné  práce  s  vlysem  kol  vrchní 
hrany,  utvořeným  z  hlav  andílků. 

Na  plášti  reliéf  sv.  Petra  a  Pavla  a  pod  ním  nápis:  WALENTIN 
LISSACK   GOSS  MÍCH  AUF  DER  KLEINSEITEN  PARG   (sic!). 

Na  protější  straně:  LÉTA  PANIE  1737  ZA  GZASV  WRCHNOSTI  | 
GEHO  EXCEL.  PANA  PANA  FRANTIŠKA  \  FERD.  HRABĚTE  KYNSKYHO, 
RYTIRZE  ZLATÉHO  ROVNA  A  NEJVISSIHO  CANCLIRZE  W  KRALOW- 
STWI   CŽESKEM. 

Při  dolejším  okraji:  ZA  SPRAWY  WRCHNIHO  REGENTA  PANA 
FRANTIŠKA   ANTO.  Z  TRIPPENBACHV. 

2.  Průměru  87  cm  a  výšky  68  cm,  pláště  hladkého ;  mezi  dvěma  vá- 
lečky nápis: 

anmi  1535  ab  laubcm  bciu  (sic!)  oinnipoíEníts  cí  sanrío  pcíro  ati  baíiic 
\Kx  .  .  .  ňto  .  .  .111  píaL'íEk  iu  maiiíio. 

3.  Průměru  64  cí;/,  výšky  52  cm,  hladkého  pláště,  bez  nápisu. 

4.  Průměru  29  cjn,  výšky  20  cm,  má  na  plášti  v  reliéfu  kříž,  jest  bez 
nápisu. 

Zvony  přeneseny  jsou  ze  staré  dřevěné  zvonice,  druhdy  blíže  kosteh'ka 
stávavší. 


Běleč. 


Severně  od  vsi  při  cestě  do  Nepasic  nad  údolím  orlickým  pohřebiště  popelni- 
cové. Nález  (nádoby  a  bronz,  jehlice)  ve  škole  bělečské.  V  museu  hradeckém  bronzový 

alsti  v  nalezený  v  Bělči.  (Duška  12.) 

Blešno. 

Na  poli  patřícím  k  č.  53  kamenná  sekyra.  (L.  Domečka,  Památky  XVIII.  120 
Duška  12. j 

Bohárna  (Boharyně). 

J.  C.  Rohn,  Antiquitas  34.  —   J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  B.  XV.,  39.    —  J.  G. 
Sommer,  Bohmen  IV.  35.  —  J.  Horák,  Topogr.  p.  v.  o.  h.  Kr.  H.  138.  —  A.  Sedlá- 
ček, Hrady  a  zámky  V.,  339. 

Ve  vsi  Boharyni  stála  od  dávných  dob  tvrz,  na  níž  seděl  ku  konci 
XIV.  věku  Epik  z  Boharyně.  Tvrz  se  zbožím  koupila  r.  1530  obec  Hra- 
decká, za  jejíž  panství  tvrz  spustla.   Není  po  ní  památky. 


KOSTEL  SV.  BARTOLOMĚJE,  farní,  byl  jim  již  roku  1384; 
v  XVII.  st.  byl  filiálním  kostela  v  Libčanech.  Nynější  kostel  dal  vystavěti 
Jan  rytíř  Asterle  r.  1650,  v  r.  1783  byl  přestavěn  a  zřízena  při  něm  od 
r.   1787  lokalie  a  od   r.   1855   fara. 

Stavba  bezvýznamná,  s  níž  opravou  r.  1865  setřen  všecken  slohový 
ráz.  Loď  kostelní  jest  kamenná,  rovněž  jako  věž  v  západním  průčelí  a  pravo- 
úhlé kněžiště  na  východní  straně,  ku  kterému  přiléhá  za  hlavním  oltářem 
malá  sakristie  s  předsíňkou.  Vchodem  v  jižní  straně  věže  vstupuje  se  do 
kobky  pod  věží,  z  níž  vedou  dvéře   do  kostela  a  ku  schodišti  na  kruchtu. 

Loď,  ir80  vi  dlouhá,  880  m  široká  a  6"10  w  vysoká,  má  rovný  strop, 
dva  páry  nízkých  oken,  elliptickým  obloukem  sklenutých  a  v  západní 
straně  kruchtu  na  dvou  zděných  čtyřbokých  pilířích.  Půlkruhový  vítězný 
oblouk  dělí  loď  od  kněžiště  575  m  dlouhého,  a  530  7n  širokého,  o  něco 
nižšího  lodi,  sklenutého  českým  klenutím  a  osvětleného  dvěma  okny 
svrchem  elliptickými. 

Stejnou  klenbou  jako  kněžiště  překlenuta  i  sakristie,  475  w  dlouhá, 
2'50  m  široká. 

Věž  jest  dvoupatrová,  osvětlena  v  každém  patře  po  třech  stranách 
oknem  svrchem  půlkruhovým.  Střecha  věže,  která  jest  břidlou  kryta,  po- 
dobně jako  loď  i  sakristie,  tvoří  seříznutím  hran  jehlanec  osmiboký. 

Výprava  kostela  jest  v  jednoduchém  baroku.  Na  hlavním  oltáři 
visící  obraz  na  plátně  představuje  umučení  sv.  Bartoloměje,  pro- 
střední ceny.  Na  epištolní  straně  na  postranním  oltáři  obraz  P.  Marie 
s  Ježíškem;  jest  slabý.  V  lodi  visí  na  stěnách  4obrazy,  50X  80 1:;//  veliké, 
sv.  Rozalie,  sv.  Pavla  poustevníka,  sv.  Jeronýma  s  umrlčí 
hlavou  a  sv.  Františka  S  era finského,  vesměs  slušné  práce  z  ně- 
kterého kláštera  pochodící. 

Křtitelnice  cínová,  76  cm  vysoká,  v  průměru  mísy  30  cm,  jest 
bez  nápisu.  Stojí  na  třech  nohách,  dole  v  kopýtka  končících  a  nahoře 
v  lastury  vybíhajících.  Při  vrchním  kraji  mísy  táhne  se  váleček,  na  něm 
nad  nožkami  tři  hlavičky  dračí  s  kruhem  v  zubech.  Mezi  těmi  v  barok- 
ních kartuších  tři  hlavičky  andělů.  Hladce  profilované  víko  končí  16  cm 
vysokým  Kristem,  s  beránkem  u  nohou.  Slušná  práce  z  XVIII.   století. 

Monstrance  paprsková,  měděuá  a  zlacená,  empirová,  výšky  55  cw, 
šířky  27  cm.  Na  elliptické,  profilované  noze  17  X  20  í/;?  v  průměrech,  jsou 
otočeny  dva  proužky  z  tepaných  lupenů.  Válcovitý  ořech  jest  zdoben 
torem.  Na  paprscích  dole  sv.  Jan  Nepomucký,  po  stranách  po  andělíčku 
a  nahoře  Hospodin.  Kol  otvoru  věneček  z  vavřínových  listů  a  jiný  z  klasů 
a  hroznů. 

Kalich  stříbrný  a  zlacený,  barokní,  23*5  t^w  vysoký,  \^  cm  v  prů- 
měru nohy  2i  9  cm  \  průměru  číšky.  Kulatá  noha  dělena  jest  osmi  rýhami, 
jež  sbíhají  se  k  válcovitému  ořechu;  číška  sedí  v  košíčku  devítidílném, 
barokně  profilovaném.     Značka:    ggH    .    Z  druhé  polovice  XVIII.  století. 


Ciborium  22  ciu  vysoké,  15  cm  v  průměru  nožky  a  12  cm  v  prů- 
měru číše  široké,  stojí  na  měděné  a  zlacené  noze,  zdobené  proužkem 
lupenů  dolů  čnéjících.  Na  přechodu  k  stonku  šest  rýh,  na  ořechu  řada 
listů,  hrotem  dolů  obrácených.  Stříbrná  a  pozlacená  číše  jest  hladká. 
Z  počátku  XiX.  století. 

Ornát  98  cm  dlouhý,  65  cm  široký.  Uprostřed  na  plátně  vyšitý 
modrý  lidový  ornament.  Po  stranách  na  zelené  půdě  tkaný  ornament 
z  karafiátů  a  tulipánů  v  pěkné  komposici.  Z  druhé  polovice  XVIII.  století. 

Náhrobníky: 

V  přízemí  věže  na  západní  straně  zazděna  deska  ze  šedého  mra- 
moru 1'92  ;//  dlouhá  a  0'92  m  široká,  s  hlavou  andílka  v  obou  vrchních 
rozích,  uprostřed  s  postavou  rytíře  v  plátovém  brnění  a  okružím  kol  krku; 
v  levici  dlouhý  meč,  pravici  o  bok  podepřenou.  U  nohou  helm  s  chocholem 
a  znak  Jestřibských  z  Ryzmburka  s  klenotem.  Ve  znaku  třmen.  (Karel 
Jestříbský  z  Ryzmburka,  f  r.   1619.?)  Nápis  setřen. 

Ve  hřbitovní  zdi  zazděna  malá  deska  náhrobní  98  cm  dlouhá, 
69  cm  široká;  v  levé  polovici  v  mělkém  výklenku  reliéf  zavinutého  dítěte. 
Nápis  kolem:    Vd  J?oubcli   pD  4  npíicli  |  primiobni;   dokonala   íiiimí  sunut 

111.  ]?.  Raíni I  H:}an;ani;  0-3ESÍrjibskE iuto  ra  panu 

obpocíijina. 

Zvony: 

1.  Výška  14- cm,  průměr  96  cm;  pod   korunou   nápis; 

tento  2  nimn  s  slit  .\-  iicst  leía  s:  panic  ^  H)'*  i  D*^  s  ívimcLiínic"  i 
ku  z\\\  s  k  iřiraalE  i  panu  :-i  Imíju  uisscnuiljuci  2  boliarijnshhn.  —  V  druhé 
řádce  nejasné:  Ijlaiuatí.  ^ 

2.  Výška  16  cm,  průměr  ^1  cm.  Nápis  kol  koruny: 

LÉTA  2  PANIE  2  M  2  D  I  LX  2  TENTO  ZWON  2  GEST  2  DIELAN 
2    KE   CZTI  2   A  CHWALE  |  PANV  BOHV. 

Na  plášti  reliéf  sv.  Bartoloměje  (s  kyjem  v  ruce). 

3.  Výška  48  cm ;  nápis  kol  koruny : 

GOS  mích  anton   SCHNEIDER  IN  KÓNIGRATZ.   A    1815. 
Na  plášti  krucifix. 

4.  Zvon  ve  věžním  okně  visící  byl  přelit  r.   1887. 


Černilov. 

J.  C.  Rohn,  Antiquitas45.  —  J.  S  ch  a  Her  XV.,  249.  —  J.  Horák,  Top.  p.  v.  o.  h.  Kr.  49.  — 
J.  Sommer,  Bóhmen  IV.,  59.   —  A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  V.,  10. 

Na  rozličných  mísrech  byly  tu  nalezeny  kamenné  nástroje;  zvláště  dva  neoby- 
čejně veliké  z  pazourku  na  poli  k  č.  p.  54.  Na  jednom  poli  latěnská  sponka  bronzová 
(raus.  hradecké),  na  jiném  zlatá  římská  mince. 


Na  západním  konci  vsi  na  svahu  nad  vsí  byly  při  orání  r.  1901  nalezeny  stopy 
pohřebiště  popelnicového,  na  podzim  toho  roku  bylo  tu  kopáno  nákladem  zemského 
musea  a  nalezeny  četné  hroby  s  rozpadlými  nádobami.  (L.  Domečka,  Památky  XIX., 
390.  Duška  26.) 

Ves  Cernilov  byla  r.  1352  prodána  Hynkem  z  Dube  inansionářům 
Pražským.  V  r.   1533  patřila  Mikuláši  Trčkovi  z  Lípy. 


Obr.  1.   Cernilov.  Půdorys  kostela  sv.  ŠtSpána. 


KOSTEL  wSV.  STEPÁNA,  farní,  stojí  na  konci  osady  na  návrší 
od  r.  1753,  na  místě  dřívějšího  dřevěného  kostela.  Omítaná,  jednolodní 
stavba  k  severu  obrácená,  s  věží  na  jižní  straně  a  obdélným  kněžištěm 
s  malou  sakristií  na  sever.  (Obr.    1.) 

Kryt  na  kostele  taškový,  na  osmibokém  hrotu  věže  a  rovněž  osmi- 
bokém sanktusníku  nad  kněžištěm  plechový. 

Do  kostela  vedou  tři  vchody:  hlavní  věží  a  dva  boční  po  stranách 
lodi.  Do  sakristie  vede  vchod  od  východní  strany.  Ostění  vchodů  jsou 
hladká,  kamenná,  s  rovným  nadpražím.  Lo  ď  17'6  w  dlouhá,  9  95  y// široká 
a  9  ;//  vysoká,  osvětlena  šesti  okny,  segmentem  sklenutými;  kněžiště 
(7-55  m  dlouhé,  6  m  široké)  osvětleno  2  okny,  rovněž  segmentem  sklenu- 
tými. Mezi  věží  a  lodí  vsu- 
nuta kruchta,  k  níž  vchází  se 
schodištěm  na  západní  straně. 
Schodiště  na  východ  kruchty 
vede  na  věž.  Tato  jest  jedno- 
patrová a  má  na  každé  straně 
v  patře  po  okně,  segmentem 
překlenutém.  Strop  lodi  i  pres- 
bytáře jest  rovný,  na  vysokých 
nábězích.  Nade  dveřmi  sakri 
stie  nápis:  ZákLaDnl  kaMen 
běžícího  Léta  poLožen ;  pod 
tím:  Bleskem  zapálen  vyhořel 
'Yi2  1880  I  Znovu  vystaven 
L.   P.    1882. 

Výprava  moderní  v  ro- 
mánském slohu.  Z  bývalého  ko- 
stela zmínky  zasluhuje  obraz, 

Obr.  2.   Cernilov.   Kované  raiiiénko  pod  křížovou  cestou 

který  visel  za  hlavním  oltářem,  v  kostele  sv.  Štěpána. 


představující  rodokmen  P.   Krista.   Slušná  práce  z  konce  XVII.   stol.  Kří- 
žová cesta  z  r.    1760  realisticky  malovaná. 

Kovaných  ramének  12,  pod  křížovou  cestou,  pěkných,  z  druhé 
polovice  XVIII.  století.    (Obr.  2.) 

Monstrance  mosazná,  postříbřená.  Vý.ška  53  cw,  šíře  25  cm,  prů- 
měr nohy  17/21  cw.  Kol  sanktissima  na  zlacených  paprscích  stříbrný  vě- 
neček, posázený  nepravými  drahokamy,  se  4  medailony  zemských  patronů : 

sv.  Václava,  sv.  Ludmily,  sv.  Zikmunda 
a  sv.  Víta;  nad  nimi  sv.  Štěpán  a  na- 
hoře Bůh  Otec.  Z  druhé  polovice 
XVIII.  stol.    (Obr.  3.) 

P  a  c  i  f  i  k  á  1.  Na  barokní  orna- 
mentované noze  zvedá  se  krucifix  v  pa- 
prscích. Z  počátku  XVIII.  stol.  (Obr.  4. ' 

Reliquiář  měděný  a  zlacený, 
výšky  37  cm,  šířky  17  C7n.  Na  oválné 
noze,  15/18  <r;//  v  průměru,  pokryté  te- 
paným ornamentem,  zvedá  se  profilo- 
vaný nodus,  nesoucí  schránku  v  po- 
době okénka  svrchem  půlkruhového, 
s  řezaným  stříbrným  věnečkem,  nepra- 
vými drahokamy  posázeným  a  zlace- 
nými paprsky  kolem.  Ve  schránce  jest 
ve  věnečku  z  rout  a  českých  granátů 
ostatek  sv.  Štěpána.  Na  spodu  nohy 
vryt  letopočet:  1734.  Dobrá  práce, 
ladných  poměrů.    (Obr.   5.) 

Stará  cínová  křtitelnice 
nachází  se  nyní  v  museu  průmyslovém 
v  Praze.  Má  kolem  nápis:  TATO 
WODA  STVDNICZE  KRSTITEDLNA 
GEST  K  OCSIE8TIE  V  HRSIC"V 
PRWOROZENEH^  j  Z  NIZTO  WIE- 
RZICSI  RODY  SE  K  WIDIENY.  LÉTA 
P.  MDXXXXI.  (Dle  pamětní  knihy  farní.) 
Zvony: 

1.  Průměr  130  íw,  výška  105  C7//  Pod  korunou  vlys  z  hlav  andílků, 
mezi  dvěma  gothicky  ornamentovanými  pásky,  pod  ním  lichá  kružba  ze 
čtyřlistů  a  v  ní  firma 


Obr.  3.   Černilov.  Monstrance  v  kostele 
sv.  Štěpána. 


18 


Hadank    u    Sohn 
Hoyerschwerda 


82 


Pod  tím   dvojhlavý  orel  s  cis.  znakem. 


Nápis  na  plášti:      Tento  zvon   ulitý   ke  cti   sv.   Štěpána 

L.  P.  1500 

Požárem   rozlitý   14.   pros.   1880 

Přelit  jest  L.  P.   1882*) 

2.  Průměr   102  c/fi,  výška   82  c»i\   na   plášti   nápis: 

Tento  zvon  ulit   jest  ke  cti  sv.   Jana  Krt.   k 
chrámu  Páně  v   Černilově. 

3.  Průměr  88  í:;//,  výška  12  an\  na  plášti  nápis:  AVE  MAPvIA. 

4.  Průměr  31  C7n,  výška  31  cvi\  pod  korunou  nápis: 

tento  iiiuui  ibielal  nan  acsseli  maini-a  íuvcli  nahlabeiii  íiiicim. 


mc^^ 


Obr.  4.  Cernilov. 
Pacifíkál  v  kostele  sv.  Štěpána. 


Obr.  5.   Cernilov. 
Relikviář  v  kostele  sv.  Štěpána. 


KOSTEL  AUGSBURSKÉHO  VYZNÁNÍ.  Prostičká,  jedno- 
lodní  stavba  s  úzkou  věží  (přistavěnou  r.  1880)  v  západním  průčelí 
a  okrouhlým  kněžištěm  na  východ.  Tři  páry  oken,  svrchem  seí,'men- 
tových,  osvětlují  loď,  která  má  rovný  strop;  takový  má  i  kněžiště. 

Kostel  vystavěn  r.   1824  místo  dřevěného  z  r.   1789. 

Míry:  délka  lodi  1630  m,  šířka  880  ;//;  délka  presbytáře  3"65  ///, 
šířka  7"30  m. 

*)  Původní  zvon  měl  nápis:  lit  íilas  luolaitiri,  Poíiíe  boliru  ii  Iirňssuitjif  sem 
iiD  bojtíjo  íimiut.  ujíiaiíE  rjcst  a  djiviahi  íomu,  cicii?  uisscinníiauni)  gťst  gcmuito  Iniíi 
tíjiuala  i;  ocst  n  í;ognc  íiitkouianie,  ht\  sííonanic.  amen.  Ccnío  jiium  lil  mistr?  Comasa 
I  l|ra&rt  1.  p  1500.   -  (Dle  Lhoty.) 


KOSTEL  REFORMOVANÉHO  EVANG.  VYZNÁNÍ.  Vy- 
stavěn   r.   1830  na  místě  původního  dřevěného,  který  stál  od  r.   1786. 

Nynější  stavba  jest  v  moderním  románském  slohu  s  okrouhlou  apsidou 
k  východu  a  věží  nad  západní  fagadou.  Uvnitř  zcela  jednoduchá  loď 
o  3  osách  s  rovným  stropem. 

SOCHA  SV.  JANA  NEP.  v  obci  blíže  katolického  kostela,  jest 
slušná  práce,  dle  chronosticha  z  r.  1726.  Světec  pohlíží  v  zanícení  k  nebi, 
drže  v  pravici  krucifix,  v  levici  zámek. 

Nápis  na  podstavci: 

DIVo  IoannI  nepoMVCeno 
ereXIt  sInCera  pIetas. 


Čibuz. 

J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  B    XV.  250.  —  J.  G.  Sommer,   Bóhmen  IV.,  58.  — 
J    Horák,  Topograf.  p.  v.  o.  h.  K.  H    47. 

Na  polích  vyskytují  se  kamenné  nástroje,  jež  jsou  v  museu  Jaroměřském.  Ve 
škole  jest  popelnice,  nalezená  pod  Rumburkem.  (Duška  26;  L.  Domečka,  Pam. 
arch.  XVIII.,  277.) 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  VÁCLAVA  stojí  na  planině  na  kraji 
vesničky,  uprostřed  bývalého  hřbitova.  Byl  založen  r.  1601;  do  roku  1786 
patřil  jako  filiální  k  Holohlavům,  od  toho  roku  stal  se  samostatnou  farou  ; 
r.   1750  vyhořel,  od  Prusů  byv  zapálen. 

Jednolodní,  orientovaná  stavba,  omítaná,  s  pravoúhlým  kněžištěm, 
taškami  krytá.  K  severnímu  boku  kněžiště  přiléhá  malá  sakristie.  Ze  zá- 
padního průčelí  vystupuje  jednopatrová  věž  čtyřboká,  jež  má  pod  římsou 
otupené  hrany,  přecházejíc  ve  střeše  v  osmiboký  jehlan,  plechem  krytý, 
ukončený  lucernou  s  nízkou  stříškou. 

Vchody  jsou  tři,  hlavní  ve  věži  a  po  jednom  do  lodi  a  do  kněžiště 
na  jižní  straně.  Ostění,  v  omítce  provedené,  zalomeno  jest  v  rozích  uchovitě. 
Okna  v  lodi  po  dvou  párech,  v  presbytáři  jeden  pár,  jakož  i  v  patře 
věže  po  každé  straně,  jsou  vesměs  svrchem  půlkruhová,  s  barokně  vy- 
krojeným ostěním  z  omítky. 

Vnitřek  má  rozměry:  délka  lodi  11 '15  ;«,  šířka  7' 15  w,  výška 
6*50  ;«;  presbytář  délku  7 /«,  šíři  515  ;;í;  věž  délku  3  80  ;;/,  šíři  3  80  ;« ; 
síla  zdí  hlavních  O  80  w,  u  věže  2'40  m. 

Loď  má  rovný  strop  a  jest  otevřena  půlkruhovým  vítězným  obloukem 
do  presbytáře,  jež  je  sklenuta  valené  s  lunetami. 

Věž  dole  sklenuta  též  valené,  s  lunetou  nad  okénkem. 

Do  lodi  vyčnívá  kruchta  na  dvou  kulatých  dřevěných  sloupcích. 


úprava  prostičká.  Hlavní  oltář  jest  nový,  s  obrazem  sv.  Vá- 
clava uprostřed  (bc^  ceny)  a  polychromovanými  sochami  sv.  Cyrila 
a  Metoděje  po  stranách. 

Boční  oltáře  se  soškami  sv.  Josefa  a  P.  Marie,  bez  umě- 
lecké ceny. 

Kazatelna  barokní  se  sochou  Krista  dobrého   [)a 
stýře  na   víku  a  reliéfem   Rozsévače   na  zábradlí. 

Křtitelnice    cínová,    70  on  vysoká    a    28  cm    široká, 
stojí  na  trojdílné,  hladce  profilované  noze.   V  předu  vyryt  znak  pod        znak  na 
tříliliovou  korunkou  íobr.  6.).  Pod  znakem  datum  1738.  Kotlík      křtitelnici. 
jest  profilovaný,    hladký,    rovněž  jako  víko  s  hrotem  pro  svíci. 

Monstrance  mosazná,  stříbřená,  paprsková,  jest  z  druhé  polo- 
viny XVIII.  století.  Na  oválné,  ornamentované  noze,  zdobené  čtyřmi  kartu- 
šemi  s  monogramy  Krista  a  P.  Marie,  vystupuje  oblý  stvol.  Na  zlacených 
paprscích  připevněny  čtyry  reliéfy  zemských  patronů,  nad  nimi  Bůh  Otec. 
Kol  sanktissima  řezaný  stříbrný  věneček.   Výška  56  rw,  šířka  25  cvi. 

Kalich  jest  měděný,  zlacený.  Na  trojdílné  noze  medailony  P.  Marie, 
P.  Ježíše  a  sv.  Jana  Křt.  Nodus,  barokně  prohýbaný,  jest  pokryt  orna- 
mentem tepaným,  rovněž  jako  spodek  číše,  na  němž  jsou  tři  kartuše 
s  monogramy  P.  Krista,  P.  Marie  a  srdcem  P.  Krista.  Výška  29  cw,  prů- 
měr nohy   15  cm,  číšky   10  cm. 

Zvony: 

1.  Výška  0  91  ;;/,  průměr  113  ;//.  Pod  korunou  vlys,  představující 
poslední  soud;  pod  ním  na  plášti  reliéf  sv.   Václava  a  nápis: 

HONORI  sanCtI  WenCesLaI  patroni 
pretIo.  ^rIs  xMeI  refVnDor 


pod  tím : 


PUDIT   ME  JOSEPHVS  LISSIAK    NOV^ 
URBIS  PRAGEN^   ANNO   1772. 


Na  spodním   kraji    pás  vavřínových  ratolestí.     Na  zadní  straně  pláště 
kol  dvojhlavého  orla  nápis: 

sVb  regIMIne  WenCesLaI  prImCIpIs  De   paar 

PATRONI     (1772 1 

proCVrante  VhLIrz  CVrato  et 

ABBATE  DrVsMeNSI.    (1772) 

2.   Výška  0  75  m,  průměr  0  87  m.   Pod  korunou  pás  andělů.   Na  plášti 
na  jedné  stane  reliéf  sv.  Jana   Nep.,  pod  ním  nápis: 

VeneratIonI  sanCtI  tVteLarIs   et  patronI  faM^  pastor 

DICaVIt. 


10 


Na  druhé  straně  pod  dvojhlavým  orlem; 

FVDIT  ME   JOSEPHUS  LISSIAK 
NOV^   VRBIS  PRAGEN^  ANNO  1772. 

Při  spodním  kraji  pás  vinných  listův  a  hroznů. 


Cistěves. 


v  zahradě  p.  Skořepy  r.  1878  jest  jáma  naplněná  kamennými  nástroji  rozděla- 
nými i  hotovými,  z  nichž  nachází  se  14  kusů  v  museu  hradeckém;  největší  45  cw 
dlouhý.  Za  chalupou  č.  5  popelnice  s  bronz,  jehlici  a  bronz,  ozdoba  podobná  Jaro- 
měřské (v  museu  Jaroměřském).  Při  kopání  vojenských  hrobů  r.  1866  byly  nalezeny 
popelnice. 

Ve  sbírce  p.  Píši  ve  Správčicích  nachází  se  z  C.  bronzový  palstav. 

R.  1896  byl  nalezen  na  poli  rolníka  p.  Věcka  hrnek,  obsahující  356  stříbrných  mincí 
z  doby  Boleslavů  a  13  kousků  stříbrných  šperků  t.  zv.  arabských. 

(Fiala,  Památky  XVII.,  255.  —  L.  Šnajdr,  Verh.  d.  berl.  ant.  Ges.  1898,  272. 
—  L.  Domečka,  Pam.  XIX.,  148  a  391.  —  Duška,  67.) 


Dobřenice. 


K.  J.  z  Bienenberka,  Dobřenic.  Versuch  uber  einige  merkwiirdige  Alterthiimer  II., 
1774,  82—101.  -  J.  C.  Rohn,  Antiquitas  52.  —  J.  Se  ha  Her,  Topographie  d.  K.  B. 
XVI.,  28.  —  J.  G.  Sommer,  Bohmen  III,  34—37.  —  J.  Horák,  Topogr.  p.  v.  o. 
h.  Kr.  H.  132.  —  A.  Sedláček,  Úplný  místopisný  slovník  138  Týž,  Hrady  a  zámky 
V.,  345.  —  »Pernštýn«   1897  č.  2.,  Dějiny  Dobřenic  a  jejich  majitelů. 

Kamenné  nástroje  zde  nalezené  jsou  v  museu  Pardubském  a  ve  sbírce  po  dě- 
kanovi Procházkovi.  (Duška  74.J 

Při  bourání  starého  kostela  r.  1739  nalezena  v  oltáři  pečeť  biskupská 
a  pergamenová  listina  s  letopočtem  1336. 

FARNÍ  KOSTEL  SV.  KLIMENTA  stojí  uprostřed  obce,  byl 
vystavěn  r.  1740  nákladem  Alžběty  Strakové  z  Nedabylic,  vdovy  po  Karlu 
Ferd.  Dobřenském,  na  místě  dřívějšího  kostelíka  dřevěného,  který  tam 
stál  od  XIII.  století.  (Obr.  7.) 

Zvonice  při  původní    stavbě,    rovněž    dřevěná,    stála   ve    farské  za 
hradě  a  byla  po  vystavění  nového  kostela  stržena. 

Barokní,  orientovaná  stavba,  omítaná  a  taškami  krytá,  jest  zevně 
prosta  ozdob.  Hmotná  věž  zvedá  se  nad  hlavním  oltářem.  K  věži  přiléhá 
na  sever  sakristie,  na  jih  přízemní  oratoř. 

Před  hlavním  vchodem  v  západním  průčelí  rozkládá  se  terassa 
o  12  stupních.  Kamenné  venýře  vchodu  jsou  hladké  a  v  rozích  zdobeny 
volutami  z  omítky.  Nízký  vlys  podpírá  zástřešní  římsu  obloukovitou. 
Střed    průčelí    západního,    prolomený  velkým    segmentovým    oknem,  vy- 


11 

stupuje  v  plochém  risalitu,  blíže  jehož  konců  pnou  se  dva  toskánské 
pilastry,  od  trnože  společné  celé  stavbě,  až  pod  hlavní  římsu.  Nad  pi- 
lastry  jest  ve  vlysu  římsy  po  triglyťu.  Mezi  pilastry  zdvihá  se  hlavní 
římsa  v  nízkém  oblouku,  jehož  pole  plní  allianční  znak  Dobřenských 
a  Straků  z  Nedabylic.  Nad  obloukem  zvedá  se  na  plné  vyzdívce  vysoký 
štít  o  rovných  ramenech  se  závity  na  obou  bocích. 

Na  obou  koncích  vyzdívky  stojí  baňaté  vásy  s  plameny.  Ve  štítu 
stojí  ve  výklenku   pískovcová  socha  sv    Klimenta. 

Bokové  strany  průčelí  jsou  pilastrovitými  pásy  děleny  ve  čtyři  pole, 
v  jichž  středech  jsou  čtyři  páry  oken  segmentem  sklenutých,  vroubených 


Obr.   7.  Dobřenice.  Pohled  na   kostel 


hladkým,  kamenným  ostěnim.  Pod  prvním  oknem  jest  po  každé  straně 
menší  okno,  podkruchtí  osvětlující.  Uprostřed  východního  průčelí  zvedá  se 
mezi  přízemními  přístavky  —  sakristií  a  oratoří  —  jednopatrová  věž 
46  ;//  vysoká. 

Přízemí  její  končí  ve  výši  hlavní  římsy  kostela  římsou  nesenou 
toskánskými  pilastry.  Nároží  jsou  zde  rovněž  jako  na  celé  stavbě  za- 
okrouhlena. V  patře  jsou  pilastry  jónského  řádu.  Z  d  i  věže  jsou  pro- 
lomeny po  obou  stranách  nad  přístavky  malými  segmentovými  okénky 
a  v  patře  na  třech  stranách  velkými  okny,  rovněž  segmentem  sklenutými. 
Na  plechem  kryté  báni,  přecházející  v  osmihran,  sedí  lucerna,  sta- 
novou stříškou  končící. 

Sakristie  i  oratt)ř  mají  na  východní  straně  v  c  h  o  d  >■  s  nad- 
světlíkem v  hladkých,  kamenných  venýřích.  Kromě  toho  osvětleny  jsou 
obě  místnosti  okénkem  na  západní  straně. 


Ip! 


Obr.  8.  Dobřenice.  Podélný  řez  kostela  sv.  Klimenta. 


Obr.  9.  Dobřenice.    Půdorys  kostela  sv.  Klimenta. 


13 

Vnitřek  kostela  činí  ladný  dojem  bohatou  členitostí  a  štukkovou 
výzdobou.  Míry:  délka  lodi  17'17 ///,  šířka  916  >ii,  výška  11-20  w;  síla  zdí 
1'20  ;//.  Podélné  zdi  lodi  kostelní  jsou  děleny  ve  čtyři  pole  třemi  páry 
jónských  pilastrů.  Po  každé  straně  pilastru  vyčnívá  po  půlpilastru.  Kouty 
lodi  kostelní  jsou  zakulaceny  a  vyplněny  párem  jónských  pilastrů. 

Valenou  klenbu  s  lunetami  podporuje  pěkně  profilovaná  římsa 
s  hladkým  vlysem  a  dvojdílným  architravem.  Vrcholky  pásů  nad  okny, 
nad  vítězným  obloukem  a  nad  kruchtou,  jsou  dekorovány  štukkovými 
rámci. 

Nad  vítězným  obloukem  proveden  ve  štukku  pod  korunou 
alianční  znak   Dobřenských    (s  čápem)    a  Straků  (s  kohoutem)   a  nápisem  : 

A.  M.      D.  C. 

ET 

S.    CLEMENTIS   HONORIAM 

DOBRZENSKIANA  PIETAS 

EREXIT 

A.    D.  MDCCXL 

V  celé  šířce  kostela  prostírá  se  v  západní  části  lodi  kruchta,  nesená 
dvěína  silnými  konsolami  a  vroubená  zábradlím  s  barokními  kuželkami. 

Kněžiště  pod  věží  (5"98  ///  široké,  7'45  ;;/  dlouhé  [i  s  vítězným 
obloukem]  a  1 TSO  m  vysoké)  otevřeno  do  kostela  širokým  pásem,  půl- 
kruhem sklenutým,  nad  sdruženými  jónskými  pilastry.  Východní  stěna 
zdobena  výklenkem,  vroubeným  též  pilastry,  které  jsou  též  ve  všech  za- 
kulacených koutech.  Obdélný  střed  kněžiště  sklenut  elliptickou  bání  nad 
pendentivy.  Vrchol  báně  pokryt  oblaky,  z  nichž  vystupuje  zlacené  oko 
Boží  mezi  hlavičkami  andílků.  Vše  to,  jakož  i  kartuše  s  odznaky  čtyř 
evangelistů  na  pendentivech  provedeno  ve  štukku.  Mezi  pilastry  stojí  na 
konsolách  čtyři  svatí :  Vojtěch,  Prokop,  Ivan  a  Vít,  v  nadživotní 
velikosti.  (Obr.  8.  a  9.) 

Výprava  jest  bohatá,  barokní,  z  polovice  XVIII.  st ,  velmi  dobré 
koncepce,  v  dokonalém  provedení  ve  dřevě  bledě  žlutě  natřeném  s  hojným 
zlacením.    (Obr.   10.) 

Hlavní  oltář  tvoří  pouze  tabernakl  s  výklenkem,  v  němž  krucifix 
pod  baldachýnem,  zdobeným  dvěma  andílky,  tiaru  nesoucími.  Po  obou 
stranách  klečí  zlacení  andělé,  rovněž  pod  baldachýny.  Za  oltářem  visí 
v  širokém  řezaném  rámci  obraz,  představující  klečícího  sv.  Klimenta 
mezi  anděly.  Dobrá  kresba  a  živý  kolorit  jest  prý  dílem  malíře  Raaba. 
V  jižním  rohu  lodi  stojí  oltář  se  sochami  sv.  Jana  Nep.,  almužnu 
žebrákům  udělujícího,  pod  baldachýnem  s  archandělem  Gabrielem  na 
vrcholu.  Zcela  podobný  baldachýn  kryje  protější  severní  kout  lodi  nad 
kazatelnou,  která  řešena  jest  při  zemi  jako  zpovědnice.  Zábradlí 
kazatelny  zdobeno  jest  třemi  kartušemi  s  reliéfy  církevních  otců.  Oba 
boční  oltáře  na  podélných  stěnách  kostelní  lodi  jsou  stejného  tvaru. 


14 

Každý  má  ve  středu  v  prořezávaném  rámci  malý  obraz  —  s v.  Václava 
na  jižní  a  P.  Marie  na  severní  straně  — ,  kolem  něhož  stojí  andělé.  Cel- 
kové poměry  obou  oltářů  jsou  nevalné,  detaily  však  výborné. 

Křtitelnice  cínová   stojí  na  třech  kouličkách,   o  které  se  opírají 
ptačí  nohy,  které  končí  ve  tři  bezvousé  hlavy.     Kotlík    jest  šestiboký,    na 


Obr.  10.  Dobřenice.  Vnitřek  kostela. 


hranách  prosekávanými  pásky  zdoben.  Na  hranách  byly  druhdy  přidělány 
hermy  v  akanty  ukončené;  z  nich  zachovány  jsou  jen  dvě.  Uprostřed  tří 
polí  je  přiletována  lví  hlava  a  na  jednom  poli  znak  Dobřenských.  Víko 
přechází  ze  šestistěnu  v  oblý  stonek  hladce  profilovaný,  končící  velkou 
koulí,  na  které  stojí  soška   sv.  Klimenta.    Na  kouli  vryt  nápis: 

parcm  |  Brojeneíjo  a  ^iahqmíp  BijíirjE  JBana  JřErbmanba  |  X^ubolfa 
BobrjEnrkcfjo  ]  Bobrjeniq  na  (CÍ;itialhDroiqiji^-BobrjEmqi;d;  !  a  ^rainijíia- 


15 


ncrír,  I  3eÍ)d  H-)iI.  Ciiií.  Fu-alouillicdo  l3ci^tiiiana  Hvanc  |  niMloíii-abeuíIícílo.  | 
leía  ^aniE  Kil):). 

V  cípech  víka  přiletována  jsou    na  kulatou  část    dvě   ozdobná   ucha, 
v  závity  stočená,  s  hlavičkami  andílku   na  vrchu.    Výžka  křtitelnice  130  ;//, 
výška  kotlíku  0'75  w,    průměr 
jeho  042  iu. 

Uprostřed  kamenné  dlažby 
náhrobní  deska  1X2  12;//, 
mramorová,  s  nápisem  : 

crípta  familí^ 

L.   B. 
DE  DOBRZENIC. 

Monstrance  stříbrná, 
z  části  zlacená,  70  cm  vysoká, 
32  cm  široká ;  průměr  nohy 
19/24  cm.  Na  oválné  noze, 
pokryté  proplétanými  pásky, 
dole  vypuklý  pruh,  na  něm 
v  předu  i  v  zadu  po  kartuši ; 
v  přední  vyryt  nápis : 

WenCesLaV  a 

Dohrže)iskl  De 

Dobrženitz  eX  Voto 

obi  Vin. 

Nad  kartušemi  jest  ve 
dvou  polích  po  třech  hlavič- 
kách andílků.  Jemně  profilovaný 
ořech,  ovinutý  stáčenými  plíšky, 
nese  kulatý  stvol  a  dvojnásobný 
věnec  z  paprsků.  Na  vrchním 
jsou  přiletovány  dole  holubice 
po  stranách  klečící  andělé  a 
nahoře  Bůh  Otec.  Na  spodním 
věnci  přidělán  nejvýše  kříž 
z  rout  a  aquamarinů.  Kolem 
melchisedeku  ornamentovaný 
rámec,  posázený  routami  a  gra- 
náty. Celek  ušlechtilých  po- 
měrů,   pěkné    práce    zejména    jest    noha  

Kalich  měděný,  kupa  stříbrná,  celý  zlacený,  má  výšky  23  cf>/,  šíře 
kupy  9  c?u,  šířka  nohy  14  cm.  Barokně  prohýbaná,  čtyřdílná  noha  zdobena 
jest   tepaným    ornamentem  z  palmet    a    akantů.     Na  profilovaném   ořechu, 


Obr.  11.  Dobřenice.  Monstrance. 


Značka  :    00 


(Obr.  11.) 


16 

vroubky  zdobeném,  vězí  číška  v  tepaném  košíčku  třídílném.  Uprostřed 
každého  oddílu  kartuš;  v  jedné  z  nich  jest  znak  Dobřenských,  v  druhých 
dvou  po  hroznech. 

Slušná  práce  z  XVIII.  století. 

Zvony: 

1.  Průměr  TIS  w,  výška  087  ;;/.  Pod  korunou  dvouřádkový  nápis 
mezi  dvěma  pásy  palmetek,  spodních  dolů  obrácených,  vrchních  vzhůru 
čnějících.   Na  plášti  krucifix.   Nápis : 

LÉTA  PANIE  MDLII  ZA  VROZENÉHO  PANA  GIRZIKA  PANO- 
WANIE  '^  DOBPvZENSKIHO  Z  DOBRZENICZ  •?•'  A  |  NA  DOBRZENICZYCH 
TENTO  ZWON  GIEST  LIT  SKRZE  WACZLAVA  FARARZE  KONWARZE 
W   HRADCI   •!• 

2.  Silně  prasklý,  v  průměru  105  w,  výška  080  ;//,  hladký;  pod  ko- 
runou nese  nápis  třířádkový.  Třetí  řádek  mezi  páskem  akantů  dolů  obrá- 
cených. Nápis: 

LÉTA  +  PANIE  +  1571  +  TENTO  ZWON  SLYT  +  GEST  +  KE 
CZTI  +  A  CHWALE  +  PANV  +  BOHV  +  WSSE  |  MOHVCZYMV  + 
NÁKLADEM  +  VROZENÉHO  +  PANA  +  YANA  +DOBRZENSKEHO  + 
Z   DOBRZENICZ   +    AN  |  A   DOBRZENICZYCH. 

3.  Průměr  0*75  ;;/,  výška  O  54  w.  Pod  korunou  řádkový  nápis  mezi 
pásky  akantů  nahoru  a  dolů  obrácených.  Mezi  nápisem  a  akanty  perlovec. 
Nápis: 

1706  KOMPT  LIEBEN  LEVTE  LAST  VNS  MIT  DANCKEN  FVR 
GOTES   ANGESICHT   ERSCHEINE.*) 

Na  plášti  na  jedné  straně  znak  Dobřenských,  nad  ním  nápis: 

Jaita  ^íaiillljo  Bolirjcnl'hcí;Li 

}  pobrjEnicj  na  BobrjEuirj 

i;tř)  a  (Cíjinalkoraiqii^  ke  (!I?ít 

a  (Cí]uialc  $^ana  luií;a  lHf>||'emn 

\]om}\)\)o. 

Na  druhé  straně  kalich  s  hostií  a  nad  ním  nápis: 

Slowo   PANIE 

ZVSTAWA   NA 

WIEKY. 

Při  spodním  kraji  pásek  z  hlaviček  anděh'čků. 

4.  Umíráček,  jest  nedostupný. 


*)  Bienenberg  uvádí  mylně  1606. 


17 

Na  FAŘE: 

Dva  praporce  císařské.  Prvý  jest  50  ť;// dlouhý  a  tolikéž  i^iroký. 
Na  jedné  straně  na  žlutém  hedvábí  vyšit  stříbrem  uprostřed  dvojhlavý  orel 
pod  korunou  ;  na  prsou  ve  znaku  čcrvenéni  s  bílým  příčným  pruhem  mono- 
j^^ram  Karla  VI.  ^'  pod  císařskou  korunkou.  Kolem  .široká  obruba  z  palmet, 
vyšitá  stříbrným  drátkem.  Na  druhé  straně  na  červeném  hedvábí  uprostřed 
v  kruhu  válečná  trofej  zlatem  vyšitá,  nesena  sedícím  párkem  divochů ;  nad 
nimi  pelikán,  prsa  si  drásající,  a  nápis: 

AMAT.   VIKTORIA   CVRAM. 

Kolem  dracounem  vyšitá  široká  obruba  a  v  rozích  po  znaku,  o  který 
se  opírá  z  každé  strany  kozel.  Znaky  jsou  pod  korunou  o  7  kouličkách 
a  čtvrceny;  v  1.  a  4.  poli  po  3  pětilistých  růžích,  v  2.  a  3.  poli  po  lodi 
se  čtyřmi  stěžni. 

Druhý  praporec  je  v  rozměrech  i  v  dekoru  jako  předešlý,  jen  v  kruhu 
má  místo  trofeje  rytíře  v  brnění  s  chocholem,  který  stoje  na  dvou  kamenech, 
spouští  do  moře  kotvu  na  provazci.   Nad  ním  nápis; 

ABSQVE   METV. 

P  1  u  v  i  a  1  1-23  ;//  dlouhý,  2-63  m  široký,  na  modrém,  stříbrem  tkaném 
brokátu;  v  předu  pruh  na  bílém  moirovaném  hedvábí  vyšívaný  růžemi, 
proplétanými  různými  květy.  Sepjat  jest  pěknou  barokní  přezkou  stříbrnou, 
16  cm  širokou,   8  ciii  vysokou. 

Dalm  atiky  dvě,  každá  TOS  ?;/  délky,  098;//  šířky,  z  téže  látky 
a  téhož  vyšívání  jako  pluvial. 

Ornáty  1.  1  ;;/  dlouhý,  068  w  široký.  Z  téže  látky  a  téhož  vy- 
šívání jako  pluvial  i  dalmatiky,  s  kterými  tvoří  soubor  skvostné  práce 
z  druhé  polovice  XVII.  sloletí. 

2.  1  ;;/  dlouhý,  0-70  m  široký;  na  bílém  hedvábí  jsou  vyšité  různo- 
barvé  květy;  uprostřed  pruh  z  červeného  brokátu  se  zlatem  tkaným  orna- 
mentem renaissančním  z  konce  XVI.  stol. 

3.  1   m    dlouhý,     070  ///     široký,     vyšívaný    vlnou     na     ka- 
navu.     Uprostřed    hnědý    kříž,    na   něm    monogram    Panny  Marie:       /y\ 
Dole    dva    znaky:    na    levo    bílý    čáp    na    modré    půdě,     na    právo 
čtvrceny  znak   zlatým  a  červeným  polem.     Ve  středu    na  stříbrném   pruhu 
černá   orlice    se    znáčkem    na    pr.sou.    Tento    malý    znak    je    pod    korunou 
o  9  hrotech  a  jest  rozpůlený,  nahoře  červený,  dole  zlatý,  a   na  něm  medvěd 
dole  červený,    nahoře  stříbrný,    nese  zlaté  břevno.     Kolem  kříže   ornament 
něm.  renaissanční  z  konce  XVII.  stol. 

Knihy  Paterý  o  wrchnostech  a  spravcých  světských  od  Danyele 
Adama  z  Weleslavyna  MDxxCIV.  730  stran  19  X  27  řw,  vázáno  v  tla- 
čené kůži. 

Farní  archiv  veden  od  r.    1661.    P  a  metní  knihy  f  a  r  n  í  od 

I.    1738  a   1843. 

2 

30UP1S   pamaiek   hist.   a   uměl.  ťol.  oUrcb  Kr.Uovt-Hradecký. 


18 

Náhrobní  ky  byly  vesměs  zapuštěny  v  dlažbě  bývalého  kostela, 
proto  jsou  většinou  velmi  vyšlapány.  Při  stavbě  nynějšího  kostela  byly 
nevhodně  zazděny  z  větší  části  do  zevní  zdi  terrassy  před  kostelem,  ně- 
kolik do  márnice.  Tyto  jsou: 

1.  1-65  ;;/  dlouhý,  0-86  m  široký,  se  znakem  o  dvou  skřížených  kor- 
dech, nápis  úplně  otřen. 

2.  1"76  m  dlouhý,  0'87  ;;/  široký.  Ve  středu  rovněž  velmi  setřelý  znak 
Dobřenských  s  gotickými  přikrývadly.  Z  nápisu  čitelno  je: 

.  .  .  ffiCCCCXVII 

3.  Deska  90  X  190  cm  s  postavou  starce,  nápis  setřelý. 
Zevně  na  márnici  zazděny  dva  pískovcové  epitafy: 

4.  Deska  v  rozměrech  73  X  1^0  cm  má  ve  vrchní  půli  znak  Dobřen- 
ských, pod  ním   nápis : 

LETHA  PANIE  1650  |  DNE  14.  MAII  DOKONALA  |  ZIWOT  SWVG 
W  PANV  I  VROZENA  PANI  KATERZI  NA  SCHAFKOTCZIOWA  |  ROZENA 
DOBRZENSKA  Z  |  DOBRZENICZ  A  NA  lANOWICZICH  A  OBIEDOWI- 
CZICH  I  PROSTE  BOHA  ZA   GEGI   DVSSI. 

Nad  deskou  reliéf  60  cvi  vysoký,  s  krucifixem,  pod  kterým  stojí 
sv.  Jan  a  klečí  Matka  Boží,  podporována  ženou  stojící. 

5.  57  cm  vysoký,  110  cm  široký.  V  mírném  reliéfu  ve  věnci  vavřínovém 
znak  půl  kozla,  nad  věncem  nápis: 

lOANNES  RVDOLPHVS  |  ODKOLEK  AB  AVGEZD  \  TRIENNAIS  FLOS 
EGREDI|ENS  VITAM  BREVEM  PRO  |  SEMPITERI  IAF^LICITATE  |  COM- 
MVTAVIT  IN   DOBRZE|NICZ  DIE  XV.   APRILIS  |  ANNO   MDCLXXII. 

6.  Ve  hřbitovní  zdi  uvnitř  zazděný  náhrobník  1"83  m  dlouhý,  083  m 
široký,  bez  nápisu,  představuje  rytíře  v  plátovém  brnění  s  dlouhým  kuče- 
ravým vlasem  a  knírem;  u  nohou  znak  Dobřenských.  (Ze  XVII.  st.) 

7.  Délka   190  cw,    šířka    80  cm,    se    znakem    Dobřenských,    pod    ním 

S\í.  Sil.  U.  z  I), 
písmena:  ;  nad  znakem  nápis: 

1598 

Eefa  1598  na  íitn  su.  H)iníirjc  Hrnjcm;  a  líaíecpii;  Rijíirj  ilau 
BQtkulass  BobqEnjhi;  \  Boíirjcntq  .... 

V  hradbě  zevně  zazděny  jsou: 

8.  Mramorová  deska  98  X  145  cm,  se  znakem  Dobřenských  a  nápisem: 

Ecía  Bojiljo  Í%}Bni  iiinrjcla  uro?cua  pani  Itha  \  Bolu-jcniL-i  man^clha 
urojEiicíjo  pana  BlihuIalTc  j  lí-}cbonos  a  íuío  iic  podjouiana. 

9.  Deska  s  vyšlapaným  písmem,  uprostřed  znak  o  dvou  mečích  pře- 
křížených. 

10.,   11.,   12.    Tři    desky    s  otřelým  písmem    a    znakem  Dobřenských. 


19 

13.  Mramorová  deska  70  X  10^  ^''^.  uprostřed  postava  chlapce  ve 
španělském  kroji,  u  nohou  znak  Dobřenských ;  nápis  otřelý. 

14.  Mramorová  deska  88  X  213  cm  nese  pčkně  tesanou  postavu  vyso- 
kého rytíře  v  plátovém  ozdobném  brnění,  opřeného  levicí  o  meč,  pravicí 
o  pas.   U  nohou  helm  a  znak  Dobřenských.   Kolem  nápis: 

1IeíI;a  ]^anic  1581>  m   :^Libiitii  íicu  ].^ainallii) pubruMiicí 

a  na  .  .  . 

15.  Mramorová  deska  56X9^  ^''^  s  postavou  dívky,  bez  znaku,  nápis 
nečitelný.  • 

16.  Deska  pískovcová  94  X  200  cm,  s  reliéfem  starce  s  dlouhým 
vousem,  v  sbíraném  límci  a  dlouhém  kožiše.  U  nohou  znak  Dobřenských, 
Kolem  nápis: 

Xctíja  panic  150:^  na  ben  ....  Bobricníhi;  \  Polmcnicí  a  na  Bolnic- 
nÍL-n;rf;  a  .  .  . 

17.  Deska  pískovcová  93  y^lll  cm,  na  ní  ve  spodní  polovici  znak 
Dobřenských,  ve  vrchní  renaissanční  deska  se  stáčenými  okraji.  Nápis  se- 
šlapán. 

18.  a  19.  Desky  se  znakem  Dobřenských  a  nečitetelným  nápisem. 

20.  Deska  85  X  l'^0  cm  s  reliéfem  modlící  se  matrony  v  závoji 
a  dlouhém  šatě.  Nápis  i  znak  otřelý. 

21.  Deska  80  X  173  C7n,  v  dolní  polovici  znak,  ve  štítu  růžice  o  osmi 
perech.  V  horní  polovici  renaissanční  deska  s  nápisem : 

Ectl;a  panic  lOlO  m  ncbch;  po  ninucm  ITcíic  liumt  junui  m  }?anii  bo- 
honala  urounta  ]i^ani  Jíl^hicta  ií}i;}]"honia  rouna  .... 

22.  Deska  pískovcová  105  X  1^6  cm  s  reliéfy  dvou  vedle  sebe  ležících 
postav  mladých  mužů,  z  nichž  jeden  větší  druhého.  Oba  oděni  jsou  v  ka- 
bátce s  plochými  límci,  v  široké  spodky  po  kolena,  a  drží  v  sepjatých 
rukou  knihy.  Mezi  hlavami  znak  Dobřenských.  U  hlav  levého  čitelno  z  ná- 
pisu jen: 

. .  .  W\ú\\\  fmcljo  111  let  4:-i  ncbcl  2  íini. 

U  pravého: 

IDiekii  fmcho  15  Icf  20  ncbcl   1  bni. 

Nápis  kolem: 

M^a  1612  ra  J^níerij  po  ncbcii OMrn  Hrinoo  .... 

23.  Destička  62  X  92  cm,  se  znakem,  v  jehož  štítu  jsou  dvě  břevna 
přes  přič.  Nápis  setřený. 

24.  V  ohradní  zdi  hřbitova  na  silnici  zazděna  empirová  náhrobní  deska, 
75  X  150  cm.  Jónské  polosloupy  po  stranách  nesou  štítek,  nahoře  vásou 
ukončený.  Na  desce  znak  Clannerů  (štít  vodorovně  půlený,  v  dolní  polovici 


20 

překřížená  dvě  břevna,  horní  půl  opět  svisle  dělena,  v  levém  poli  půl  orlice, 
v  pravém  mřížoví).  Nápis  frakturou: 

i>icr  riiřieí  in  ©.  i?cr  9Boíií 

^ot)ann  Cilanncr  Cíbler 

&nm  ©tiroiuatía,  lycléer 
am  26.  ^uni  1800  Maxb. 

Bývalá  tvrz,  sídlo  druhdy  Dobřenských  z  Dobřenic,  stála  blíže  ko- 
stela na  místě  ZÁMKU.  Tento  byl  nynějším  majitelem  J.  Weinrichem 
roku  1865  úplně  nově  přestavěn.  Archiv  zámecký  byl  roku  1860 
většinou  spálen. 

SOCHA  SV.  JANA  NEP.  stojí  u  vesnice;  pochází  z  r.  1729. 
Prostřední  práce. 

KAPLIČKA  SV.  ANNY  u  pole  »Posvátníka«  byla  postavena  r.  1738. 
Malá,  bezvýznamná  stavba. 


Dohalice  Dolní. 

J.  C.  Rohn,  Antiquitas  52.  —  J.  Sommer,  III.,  27.  —  A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky 

V.,  341. 

Tvrz  Dohalice  stávala  na  místě  sýpky.  R.  1352  seděl  na  ní  Václav 
z  Dohalic. 

R.  1667  vystavěl  Václav  Záruba  z  Hustiřan  na  místě  původní  tvrze, 
vodním  příkopem  hrazené,  novou,  ale  i  ta  časem  spustla ;  r.  1825  shořeny 
poslední  její  zbytky. 


Dohaličky. 


J.  Schaller,  XVI,  156.  —  J.  Sommer,  Bohmen  III,  26.  — 
J.  Horák,  Top    p.  v.  o.  h.  Kr.  Hr.  116.  —  A  Sedláček,  Hrady  a  zámky  V.,  341. 

V  r.  18S1  byly  tu  nalezeny  kamenné  nástroje  a  bronzový  kruh  hrbolkovitý. 
Nález  jest  ve  dvorní  n  museu  vídeňském. 

KOSTEL  SV.JANA  KŘTITELE  (farní)  uvádí  se  mezi  farními 
již  r  1384  a  r.  1414.  Po  husitských  válkách  byl  filiálním  kostela  Hněv- 
čevského,  až  r.   1736  povýšen  opět  na  farní. 

Z  původního  gothického  kostela  zbyly  pouze  zvony,  náhrobníky 
a  klenutá  krypta  ze  tří  kobek,  v  nichž  leželi  bývalí  páni  na  Dohalicích 
a  Dohaličkách  :  Dohalšti,  Sádovští  ze  Sloupna,  Chlumští,  Střezetičtí  a  k  nim 
připojili  se    později  Schafgotschové   a  Gránzensteinové.     R.    1742    dala  vy- 


21 


stavěti  hraběnka  Alžběta  Schafgotschová  na  miste  starého  kostela  nový, 
v  podobě  klenuté  rotundy  s  lucernou.  Ten  kostel  sřítil  se  r.  1888  a  po- 
staven na  témže  místě  v  letech  1894  —  1896  nový  gotický  kostel  dle  plánů 
vrchního  ing.  L.  Lablera,  který  však  opět  jeví  povážlivé  trhliny  následkem 
sesedání  základní  půdy. 

V  kostele  zachovaly  se  památky : 

Na  jižní  stěně  ukřižovaný 
Kristus  v  nadživotní  velikosti, 
realisticky  řezaný  na  sklonku  XVII. 
století ;  pochází  z  kaple  bývalého 
zámku  Sádovského. 

Obětní  svícny,  dva,  cínové, 
každý  80 rw  výšky;  na  trojboké  noze, 
hlavičkami  a  festony  zdobené,  sedí 
profilovaný  stonek.  Na  jedné  nožce 
vryt  nápis:  iHniio  1723,  1  ^Díajie  im 
flabcni  íliitoniiia  Siuobobu  tou  c^af 
bncbobnilio  lirabicíc  3éafiioítcfu\  Hrubší 
{)ráce,   dobrých   poměrů. 

Ornát  č.  1.  Dlouhý  100  cm, 
z  fialové  dykyty.  Na  zadní  straně 
vsazen  pruh  21  cm  široký,  na  kterémž 
jsou  skvostně  hedvábím  vyšité  kara- 
fiáty a  zlatým  dracounem  jahody. 
K  tomu  patří  z  téže  látky  patcna. 
Z  konce  XVII.  století. 

Ornát  č.  2.  Dlouhý  100  cm\ 
na  fialovém  hedvábí  mezi  pruhy  stří- 
brem tkanými  vyšity  ve  věnečkách 
z  višní  modré  pavillonky.  Na  zadní 
straně  nápis:  Dna  Elisabetha  TV- 
TERIN  donavit  A.   1746. 

Kaditelnice  z  měděného 
plechu  tepaná ;  nádobka  20  cm  vysoká, 
slušné  práce,  z  druhé  polovice  X Vílí. 
století. 

JNahrobnii.^y^  přenesené  ze  starých  kostelů,    jsou  zazděny  uvnitř 
nového  kostela: 

1.   V  kobce  pod  věží  zapuštěna  dvojdílná  deska  ze  šedého  mramoru, 
2  62  ;//  dlouhá  a   1"38  ;//  široká. 

Představuje  ve  vrchní  části,  2  07  ;//  vysoké,  rytíře  v  plátovém   bniění, 
ostře  tesaného;  v  pravici  drží   f>ekyrku,  levice  opřena  o  jílec  meče.  U  levé 
nohy    znak    Sadovských    ze    Sloupna    (rukavice).     V   rozích  znaky  předků 
Dle  nápisu  jest  to  náhrobník   Adama  Sádovského  ze  Sloupna   (f  r.  1552) 


f^teSF«Efíiííinrwíjt]ígpéOTáí!lrtal's'?!Í 

%ihM&tň^is  latí6tnt]?  -Sil  mm  :|ks'  i 
|MťM)^u^rítfjSÍiffilíáttjtriía'ía?cti^íiwia|*j 


Obr.  12.   Dohalii^Uy.  Náhrobnik  Adama  Sádovského 
le  Sloupna. 


22 


!S» 


_        .  .fa 


Xa  spodní  desce  nápis  (obr.  12.  ,  dle  kterého  pochováni  v  témže 
hrobě  r.  1443  Václav  Sadovský,  r.  1530  Mikuláš  a  r.    1546  Jiřík  Sádovští. 

2.  Proti  předešlé  zazděna  deska  90  X  "^^  '^"^  velká,  z  šedého  mramoru, 
se  znakem  Dohalských  uprostřed  a  nápisem  kolem:  teía  lóól  in  jiaiek 
\w  ríf>th)konocn  umncl  uroíEnn  }?an  3an  Bcíjalíkij  í  Boíialici  a  titto  po- 
til o  in  a  n  gí. 

3.  Pod  kruchtou  zazděna  deska  z  hrubého  pískovce,  93  cm  široká, 
a  153  íT///  dlouhá. 

Nápis  vyplněn  smolou  a  praví 
že  r.  1520  umřela  paní  Johanka  Lito- 
borská  z  Chlumu  a  na  Jeřicích,  man- 
želka nejvyššího  písaře  král.  Českého 
pana  Mikuláše  z  Dohalic. 

Pod  nápisem  znak  z  části  otlu- 
čený.  (Obr.   13.1 

4.  Deska  pískovcová  77  X  156^:;;/ 
velká;  ve  spodní  polovici  znak  s  břev- 
nem. Kol  nápis:  J^.  J?.  1444  lu  .  .  .  . 
inaintlka  Boříka  í?>oí)aIsskEÍ)0  j  Po= 
halm  a  na  ^ínejEtinteiíi  a  lu  tomto . . . 

5.  Deska  z  pískovce,  74  cj>i  ši- 
roká a  169  cín  dlouhá,  dole  znak 
svisle  půlený:  v  levé  polovici  šachov- 
nice, v  pravé  orlice  (.''),  nad  znakem 
nápis: 

TEÍa  pante  MDXXXIII  w  po  nbclt 
po  inaimnitÍT  umiipla  ottlt  uroítna 
panj  ....  maníEÍka  uroícncíio  pana 
i3-}cldiiscbcka  |  Bornka  Bohalsktíio 
]  Pcilialin  a  na  5>tríEíEíindT  a  lo 
ítimto  misíic  podio  mana.  J?an  Buíj 
inssEi  moíjircni  raci  bussn  iiciíi  mi= 
losíiin  bliti. 
V  hradbě  hřbitovní  kolem  kostela  jsou  zazděny  dva  znaky 
evangelistů,  které  druhdy  visely  z  klenby  kostela  z  r.  1742. 

Dále  sedm  hlav  nestvůrných,  bývalých  to  konsol  pod  patkami  kleneb 
kostela  původního. 

Před  kostelem  na  hřbitove  stoji  dva  barokní  obelisky,  rovněž 
z  kostela  z  r.   1742  pocházející. 

Zvony  visí  na  věži  tři: 

1.  V  průměru  118  cw,  výšky  84  cf/:,  jest  z  r.  1540.  Kolem  koruny 
nese  dvojřádkový  nápis: 


'^i^ 


^■oi(iv^n\  m 


.  m 


Obr.  13.  Dohaliíky.  Náhrobek  Johanky  z  Chlumu. 


23 

LÉTA  i;  PANIE  i?  MV»XXXX  §  TENTO  i;  ZWON  i?  GEST  §  SLIT  § 
KE  CZTI  §  A  CHWALE  §  PANV  4;  BOHV  §  Y  WSSIE  §  RZIESSI  §  E  | 
NEBESKÉ  íj  ZA  PA  i?  WIKVLASSE  (sic)  §  DOHALSKEHO  §  SKRZE  § 
WACZLAWA   KONWARZE   §   W   HRADCZY   §   NAq   (sic)   LAB. 

Pod   nápisem  značka  slévačova:   W. 

2.  V  průměru  106  cm,  výšky  78  cm.  Pod  korunou  pás  z  akantů  vzty- 
čených, pod  ním  vlys  ze  lvích  hlav  a  ťestonů ;  pak  nápis: 

ICH   RVFE   MÍT   MEINEM   KLANCK 

ZV  SAGEN   GOT  DEM   HEREN   D^NG 

ERINER^   AVcH   ZV  RECHTeR   ZEiT 

DIE   MENSCHEN   IHRER   STERBLiCHKEIT   1609. 

Pod  nápisem  perlovec  a  pás    z  akantů    dolů  obrácených.     Na  plášti; 

ANNO   1609  HAEC  CAMPANA   FVNDATORE   ET 
SVPREMO   COLLATORE   GENEROSO   DN.   HINEK   BO 
RZEK  DOHALICENSIS   HAEREDE   IN   DOHALICZ 
SIMVL  ET   LECTISSIM^   CONIVGIS   LVDMILL^E   DO 
HALICENSIS  DE  ZAHRÁDKA  IN   DEl    LAVDEM   AC 
GLORIAM   ET  ECCLESI^   CHRISTI   CONVOCATIO 
NEM  PVRISSIMI  QE  VERBI  DIVINI  AVDIENDVM   SVM 
PTIBVS  PROPRIIS  DIOCAESIOS   DOHALICENSIS 
COMPARATA. 

Na   protější  straně   nápis  kurentní: 

;\afL\;  llíoo(;;i'^5  poiuitnl  baťa 
iia  paiMÍti  íiif  iiui  V-^ii-^iiH^ii 
Hti  íiii  cUouMcťa  abi  fa^ři  fťo 
UH"r;i  lu  \\<V^  iic>alňiu>l  ale 
mel  '^iimn  umcc;iií. 

Na  opačných  stranách  je  reliéf  Krista  na  kříži  s  P.  Marií  a  sv.  Janem 
a  na  druhé  straně  aliianční  znak  Dohalských  (půlený  štít  kolmo,  v  levé 
půli  šachovnice)  a  Zahradeckých  (dvě  vodorovná   břevna^ 

3.  V  prům.  86  tv//,  výška  62  cm,  jest  nově  litý  r.  1898  od  .i.  Hilera 
z>dovv  a  syna  v  Brně. 


Hradec   Králové. 

B.  Paprocký,  Diadochos,  V.,  194—198.  —  J.  C.  Rohn,  Antiquitas,  1—22.  —  K.  Biener 
z  Bienenberku,  Geschichtc  der  Stadt  Kóniggrátz  17S0.  I.  dil.  II.  dil  v  rukopise  v  hist. 
musei.  —  Fr.  Švenda,  Zlatý,  stříbrný,  železný,  mčdčný  a  hliněný  obraz  Král.  Hradce 
1799—1800.  J.  Schaller,  XV.  7.  -  J.  G.  Sommer,  IV.  1.  —  J.  M.  Král,  Průvodce 
po  biskupství  Královéhradeckém  ?825.  —  Dr.  J.  N.  Eiselt,  Kóniggrátz  in  der  Vor- 
zeic  und  Gegenwart,  1S60.  —  Dr.  J.  Eiselt,  Die  Jesuiten  in  Kóniggrátz,  1863.  — 
J.  J.  Solař,  Dějepis  Hradce  Král.  n.  Labem  1869.  —  Kr.  Stefan,  Hradec  n.  L.  1872.  — 


24 


A.  Rybička,    Královéhradecké 
paměti  města  Hradce  Král.  18S5. 


lim  'i^fe 


";('-v-*;«;.:_j' 


ÍÍÍSM 


9    Vyobrazeni    Hradce    Kr 
•  Geschichte  d    St.  Kuniggrátz. 


rodiny  erbovní  1873.  —  V.  V.  Tomek,  Místopisné 
—  L.  Domečka,  Průvodce  po  Hradci  Král.  a  okolí 
1894.  —  B.  V.  Spiess,  Příspěvky 
k  starému  místopisu  a  dějinám 
Hradce  Králové.  1895.  —  A.  Sed- 
láček, Hrady  a  zámky,  II.  —  Ot- 
tovy  »Čechy<£:  »Polabí<  —  Dr. 
F.  Beneš.  Das  sociále  Wirken  der 
kathol.  Kirche  in  der  Diocese  Ko- 
niggrátz  1897.  —  V.  K  a  1  a  š.  Pamětní 
kniha  děkanství  Královéhradeckého 
(rukopis).  —  B.  Orl.,  Hradec  Král. 
před  r.  1766.  Hradečan  1871. 
122-123  a  133-134. 


Stará  vyobrazení  města: 

1.  Kresba  J.  Willenberga  v 
knihovně  kláštera  Strahovského 
(Podlaha  a  Zahradník,  J.  Willenberga 
Pohledy  1900)  circa  1600  od  západu. 
(Obr.  14.) 

2.  Dřevořezba  J.  Willenberga 
v  Paprockčho  Diadochu,  V.,  str.  195, 
z  r.  1602  od  jihozápadu. 

3.  Deska  s  obrazem  Hradce 
Král.  od  jihu  z  r.  1638  z  varhan 
v  kostele  sv.  Ducha,  nyní  v  děkanské 
knihovně.  Kopie  v  histor.  musei 
a  dle  ní  vyobrazení  v  Stefanově 
Hradci  n.  L. 

4.  Pohled  na  Hradec  Král.  od 
jihu  na  obraze  Panny  Marie  Pikhart- 
ské  s  processím  z  r.  1680  v  knihovně 
děkanské. 

5.  Pohled  na  Hradec  Král.  od 
jihu  ve  Vogtově  >  Das  jetztlebende 
Kónigreich  Bohmen  1712«.  Starší  a 
povšechný. 

6.  Vyobrazení  Hradce  Král. 
od  jihu  z  r.  1740  na  mapě  dioecese 
Královéhradecké  od  Kiliána  Pon- 
heimra. 

7.  Pohled  na  Hradec  Král.  od 
jihu.  freska  z  r.  1765  v  kapli  Zasnou- 
bení sv.  Josefa  s  P.  Marií  v  kostele 
Panny  Marie. 

8.  Vyobrazení  západní  a  se- 
verní strany  náměstí  Královéhra- 
deckého z  18.  stol.  ve  Svendově  II. 

Železném     obraze     Hradce    Král.» 
rozd.  III.  a  V. 

na  titulním    listě    v  Bienenberkově 
v  Schallerově   ^Topografii*  XV.  — 


ál.    pied    r.    1778 
Totéž  vyobrazení 


25 


Pod  mohutnou  vrstvou  středověkého  rumu  vyskytly  se  zejména  na  severní  stranč 
města  předměty  z  doby  předhistorickč.  V  r.  1821  nalezeno  v  Ur  Králově  bronzcvé 
aquamanile,  24-7  fw  dlouhé  a  26  </;/  vysoké.  (Obr.  15,  15a.)  Prof.  Lhotský  daroval  je 
zemskému  museu  v  Praze  (K.  Woccl,  Grundzúge  d.  Alterthumskunde  1845,  II.  tab.  9. 
Památky  arch.  1868,  595.  —  J.  M.  Král:  Průvodce  po  biskup.  Královéhrad.  38  a  39.) 
V  r.  1852/3  při  stavbě  obecního  domu  č.  230  pod  hřbitovem  z  doby  prvokřesťanské 
v  hloubce  4  tn  pověstné  závity  zlatého  drátu,  z  nichž  šest  chová  se  v  historickém  museu, 
palstav  celý  a  zlomek  j  ného,  pak  bronzová  dýka.  R.  1868  vykopán  při  stavbě  'Horomeac 
kamenný  klín,  r.  18S1  [)ři  kopání  sousedního  »Rudolfmai  nalezena  zlaiá  náušnice  v  hloubce 


Obr.  15.  Hradec  Králové.  Aquamanile  bronzové  nalezené  v  Kr.  Hradci  (nyní  v  zemském  museu). 


4  ?n\  r.  1889  při  stavbě  domu  č.  138  v  hloubce  38  m  objeven  velký  počet  (as  50) 
zlatých  závitu,  mimo  to  dva  bronzové  palstavy  se  schůdkem  a  bronzový  palcát  po- 
doby velkého  přeslenu.  Jiný  bronzový  palcát,  obvyklého  tvaru,  byl  vykopán  r.  1896 
při  stavbě  »Adall)ertinaí  pod  valy  města.  R.  1897  byla  nalezena  při  kopání  základů 
domu  č.  150  kamenná  sekyrka.  Na  různých  místech  nalezeny  byly  esovité  náušnice 
ze  stříbra,  mědi,  bronzu  a  římské  mince.  Nálezy  jsou  většinou  v  museu  Kr.-Hradeckém. 
Nádoby,  shodující  se  co  do  tvaru  s  oněmi  z  hořejších  kulturních  vrstev  v  městě 
prokopaných,  byly  nalezeny  při  zakládání  pevnosti  v  letech  1770  —  1772  blíže  kostela 
sv.  Jakuba,  v  r.  1784  v  místech,  kde  pojí  se  Orlice  s  Labem  a  v  r.  1778  za  tak  zv. 
dvorem  Klofeciusovým.  V  novější  době  zvláště  hojné  byly  nálezy  v  Tomkově  ulici 
v  místech  někdejšího  příkopu,  který  odděloval  hrad  od  předhrndí. 


26 


(E.  Wocel,  Čas.  čes.  musea  1S53,  7.  —  Týž:  Archaeologische  Parallelen  II.,  a 
Sitzungsb.  d.  Wiener  Akademie  1858.  —  J.  Hanuš,  Uber  d.  alterth.  Sitte  der  Ange- 
binde  b.  Deutschen,  Slaven  u.  Lithauern  1855,  26.  —  Lussner,  Mittheil.  d.  Central- 
Com.  IX.,  34,  pak  XVII.,  57.  —  K.  V.  Z  a  p,  Pam.  arch.  1857,  180,  1858,  160.  —  Ols- 
harrsen,  Verhandlungen  d.  Berlin,  anthr.  Gesell.  1886,  456.  —  L.  Domečka,  Věstník 
mus.  ÍI.  97.  —  L.  Šn.TJdr,  Verhandlungen  d.  Berlin,  anthr.  Gesellschaft  XXIX,  590. 
—  Duška,  Nálezy  předhistorickú  v  kraji  Královéhradeckém.  4.) 


Obr.  15a.   Hradec  Králové.  Aquamanile  bronzové  nalezené  v   Kr.   Hradci  (nyní  v  zemském  museu). 


Na  Pražském  Předměstí  u  Králové  Hradce  nalezeny  v  r.  1884  v  tak  z  v.  >  Volto- 
vých koutech<  v  pískovišti  zbytky  osady  z  doby  knížecí  a  pohřebiště  kostrové.  Nález 
v  městském  museu  pražském  a  Královéhradeckém 

(Lússncr,  Mitth.  d.  k.  k.  Centralcom.  X.,  80  a  Mitth.  d.  Wiener  anthrop.  Gesell. 
XVI.,  158.  —  B.  Jelínek,  Mitth.  der  Wiener  anthrop.  GeselKschaft  XXIII.,  73.  — 
Duška,  61.; 

Na  Slezském  Předměstí  nalezen  r.  1882  kamenný  mlat,  jenž  jest  v  dvorním 
museu  vídeňském.  R.  1768  rozváželi  pahorek  severovýchodně  od  Hradce  Králové  za 
Mýtskou  branou  ležící  >Rožberk«,  při  čemž  bylo  zničeno  rozsáhlé  popelnicové  po- 
hřebiště, rázu  slezského.  R.  1900  nalezli  pp.  Domečka  a  Buchtela  na  úpatí  někdejšího 
vrchu  Rožberka  přcdhistorickou  osadu  se  střepy  rovněž  rázu  slezského. 


Tab.  I.  Plín  Hradce  Královi  z  r.  1766  před  stavbou  pevnoi 


27 

(K.  v.  Bienenberk,  Versuch  uber  einige  Altcrthumcr  II.,  102.  —  Týž:  Ge- 
schichte  d.  Stadt  Konigcjratz.  —  Týž,  zpráva  o  nálezu  .s  tabulkou  v  Pubitsclikově  >Ge- 
schichte  von  Bohmen,  III.  —  L.  Domečka,  Pam.  arch.  XIX.,  391.  —  Duška,  11.) 

Původní  hrad  zaujímal  západní  polovici  táhlého  návrší,  na  němž 
Hradec  Král.  nyní  se  rozkládá.  Chráněn  byl  na  východní  straně  hlubo- 
kým příkopem,  na  ostatních  stranách  svahy  a  náspy.  Do  hradu  vedla 
jediná  brána  na  straně  západní.  Uvnitř  hradu  bylo  sídlo  knížete  a  župních 
úředníků. 

Za  Přemysla  I.  někdy  před  r.  1225  proměněn  byl  hrad  v  město  hra- 
zené. Bývalý  dvůr  knížecí  přestavěn  byl  pak  v  hrad  královský,  který  od- 
dělen byl  od  města  příkopem,  který  táhl  se  ve  směru  nynější  Tomkovy 
ulice  a  nepochybně  i  zdí.  K  městu  náležela  též  předměstí  Pražské  a  Mýtské 
též  Slezským  zvané. 

Po  smrti  krále  Václava  II.  dán  byl  Hradec  Král.  k  užívání  věnnému 
vdově  po  něm  Elišce,  která  nějaký  čas  zde  i  sídlila  a  kosrel  sv.  Ducha  vy- 
stavěti dala.  Odtud  Hradec  nad  Labem  zván  byl  též  Hradcem  Králové. 
R.  1420  dobyt  byl  Hradec  Král.  bratřími  Orebskými  a  královští  byli  z  něho 
vypuzeni.  R.  1423  povolali  Hradečtí  Žižku  proti  Jetřichovi  z  Miletínka 
a   hrad  zbořili. 

Při  opanování  Hradce  r.  1420  pobořeny  byly  husitským  lidem  klášter 
Minoritský  s  kostelem  sv,  Jana  Křt.,  připomínaný  již  r.  1241.,  a  Domini- 
kánský kláštera  s  kostelem  sv.  Jana  Křt.  Za  válek  husitských  rozbořeny  byly 
dále  farní  kostel  sv.  Petra  a  sv.  Mikuláše  a  zanikly  též  klášter  panenský 
řádu  Dominikánského  s  kostelem  sv.  Jiří  a  farní  kostely  sv.  Alartina,  sv. 
Vavřince  a  sv.    Václava. 

Za  panování  krále  Vladislava  Hradec  Král.  náležel  k  největším  a 
nejbohatším  městům  v  Čechách.  V  rozvoji  svém  značně  byl  zdržen  kon- 
fiskací svých  statků  r.  1547.  Po  ní  sice  opět  se  zmohl,  ale  za  války  třiceti- 
leté utrpěl  takové  pohromy,  že  více  z  nich  se  úplně  nevzpamatoval.  Roku 
1639  dobyt  Bannerem,  1640  dobylo  ho  na  Švédech  opět  vojsko  císařské 
a  r.  1645  obléhal  jej  Torstensson.  Počet  obyvatelstva  klesl  tak,  že  Vs 
domů  namnoze  spustlých  nebylo  obydleno.  R.  1636  uvedeni  byli  do  Hradce 
Král.  Jesuiti  a  r.  1653  stal  se  sídlem  nově  zřízeného  biskupství.  Za  válek 
s  Bedřichem  II.  Pruským  opanován  byl  Kradec  Král.  několikráte  vojskem 
jeho  a  r.   1762  byl  vypálen. 

Na  obranu  proti  útokům  Pruska  proměněn  byl  Hradec  Král.  v  pev- 
nost. Se  stavbou  její  počlo  se  r.  1766  a  dokončena  byla  r.  1789.  Pražské 
a  Slezské  předměstí  i  s  kostely  sv.  Anny  s  klášterem  Minoritu,  sv.  Petra, 
sv.  Jakuba,  sv.  Antonína  a  sv.  Pavla  bylo  rozbořeno.*)  R.  1893  obec 
Královéhradecká  koupila  od  eráru  pevnostní  pozemky  a  objekty  a  za  ne- 
dlouho zmizí  poslední  zbytky  někdejší  pevnosti. 


*)  Kostely  sv.  Anny,  sv.  Jakuba  a  sv.  Petra  spatřuji  se  na  rytině  Willenbergově 
a  kostel  sv.  Antonína  na  obraze  z  r.  1638. 


28 

V  Hradci  Králové  provozována  byla  již  od  nejstarších  dob  různá 
odvětví  umělecká.  Setkáváme  se  tu  s  malíři,  kameníky,  staviteli  a  zvonaři. 
Zvonařství  Královéhradecké,  které  kvetlo  tu  po  několik  století,  bylo  nej- 
znamenitější v  Čechách,  vedle  Pražského  a  Kutnohorského  a  z  Hradce 
Král.  založeno  bylo  i  zvonařství  Mlado-Boleslavské.*) 

Opevnění  města  Hradce  Král.  provedeno  bylo  již  ve  13.  stol., 
neboť  ve  14.  stol.  činí  se  zmínky  jen  o  opravách  hradeb  a  věží.  Tak 
r.  1321  král  Jan  osvobodil  Hradecké  od  veškerých  platů  a  berní  zemských, 
aby  zlepšiti  a  zvelebiti  mohli  hradby  a  věže  a  svolil,  aby  dřiví  k  pálení 
vápna  v  královských  lesích  mohli  si  bráti  a  kámen  vápenný,  kde  by  se 
lomy  na  něj  odkryly.  Císař  Karel  IV.  r.  1364  povolil  Hradecké  obci  vy- 
bírati mýto  a  r.  1378  daroval  jí  clo  ze  soli  do  města  dovezené  a  právo 
ku  skladu  rozličných  prodejných  věci  do  města  přivezených,  aby  z  výtěžku 
mohla  opravovati  příkopy,  hradby  a  věže.  Parkán  za  panování  Karla  IV. 
vysázen  byl  révou.  Ve  válce  třicetileté  utrpěla  opevnění  Hradce  Králové 
velice.  Aby  mohlo  býti  opravováno,  byly  roku  1712  parkány  pronajaty 
na  zahrádky  za  poplatek,  z  něhož  pak  náklad  s  opravou  spojený  byl 
uhrazován. 

Hradby  ze  silně  pálených  cihel,  s  výstupky  a  cimbuřím  zřízeny  byly 
kolem  celého  návrší,  na  němž  Hradec  Král.  se  rozkládá.  Od  Slezské  brány 
na  jedné  straně  až  ke  Kozince  a  na  druhé  straně  až  ke  hradu  byla  trojí 
hradba,  na  straně  západní  pak  jen  dvojí.  Příkop  pod  dolní  zdí  byl  vy- 
kopán všude,  kam  nesáhalo  rameno  Labe  a  Orlice.  Z  hradby  vrchní  za- 
chovaly se  zbytky  (2^,  in  silné)  ještě  za  domy  č,  p.  44,  45,  46  a  230  a 
kanovnickými  residencemi,  ze  střední  hradby  něco  jen  zdiva  v  zahrádkách 
na  bývalých  parkánech,  dolní  pak  hradba  při  stavbě  pevnosti  byla  hlavně 
na  straně  východní  a  západní  odkopána,  některé  pak  domy  v  Jiříkově 
třídě  byly  do  konce  na  ni  postaveny. 

Ve  válce  Švédské  a  válkách  s  Pruskem  v  18.  st.  zřízeny  byly  k  vět- 
šímu opevnění  města  '»šance«  pod  hradbami  městskými  a  k  Rožberku, 
kopci  to,  vypínajícímu  se  na  východ  od  města,  který  byl  při  stavbě  pev- 
nosti rozvezen.   (Viz  přílohu    >Plán  Hradce  Králové*.) 

Bašty  byly  čtyřhranné  a  okrouhlé,  jak  patrno  je  na  všech  starých 
vyobrazeních  Hradce  Král.  Z  nich  zachovala  se  částečně  okrouhlá  bašta 
za  domem  č.  p.  46  a  úplně  čtyřhranná,  nyní  za  obydlí  upravená  bašta  za 
domem  č.  p.  13.  Jako  bašty  nepochybně  užívalo  se  i  vodní  věže,  t.  zv. 
Kropáčky*),  vystavěné  při  zdi  městské.  Základy  k  ní  kopaly  se  r.  1516. 
Kámen  na  ni  vozen  byl  ze  skály  p  Bavora  (z  Hustiřan)  a  kamenickou 
práci  provedl   Jan  kameník. 

Stojí  na  východ  od  kostela  P.  Marie,  na  čtvercovém  půdorysu.  Cihelná 
omítaná  stavba  jest  rozdělena  dvěma  páskovými  římsami  gotického  pro- 
filu a  má  v  pěti  patrech  úzká  okénka  v  kamenných  obrubách.  U  některých 


*)  A.  Rybička,  O  českém  zvonařství.  188.5.  53  —  57. 


-s4 


Tal 


"^ 


L 


-J^ 


l£.^ví 


MIMI 


Soupis  okresu  Králové  Hradeckého 

Tab,  II.  Plán  Hradce  Králové  před  zbořením 


/Sk 


29 


jsou  zevní  hrany  od  spodní  třetiny  počínaje  okoseny  šikmou  ploškou.  Nad- 
praží jsou  vesměs  rovná.  Pod  okny  čtvrtého  patra  na  severní  straně  jest 
velký  kamenný  znak    města   Hradec   Králové,    s  obou   stran   držený  dvěma 

Obr.  16.  Hradec   Královi'-.  Kamenické  značky  z   včže  •Kropáíky«. 

Štítonoši  v  obleku  z  konce  XV.  neb  počátku  XVI.  století  Ná  východní 
straně  v  témže  patře  vystupuje  malý  arkýřek  na  dvou  kamenných  konso- 
lách    profilu    v    tvaru    čtvrtkruhu.     Pod    hlavní    římsou    jsou    stopy    bývalé 


Obr.  17.  Hradec  Králové.    Brána  zapadni  (Pražská).  —  Zbořena  r.  1873. 


ozdoby  v  omítce  provedené  a  to  na  zdech  kvádrování  a  přímo  pod  římsou 
arkatura  z  poloobloučků  a  dolů  čnějících  lilií.  Vše  jest  rýsováno  v  omítce 
na  4  7um  hluboko  ryskami  5  /n  širokými.  Na  obrubách  oken  zachovány 
kamenické  značky.    (Obr.   16.) 


30 


Střecha  věže  jest  nízká  stanová,  taškami  krytá.  »Kropáčka«  slouží 
nyní  za  městské  skladiště;  dřevěné  schodiště  sprostředkuje  uvnitř  přístup 
k  jednotlivým  patrům,  jež  mají  vesměs  jen  trámové  stropy,  až  na  třetí 
patro,  které  jest  zaklenuto  valenou   klenbou. 

Brány  vedly  do  města  dvě,  na  straně  západní  Pražská  a  na  straně 
východní  Mýtská,  též  Slezskou  zvaná.  Brána  Pražská  z  cihel  zbudovaná  s  mo- 
hutnou věží  byla  branou  prvotní  a  proto  ?vána  byla  ve  14.  století  starou  naproti 


Obr.  18.  Hr.idec   Král.   liran:i  východní  (Slezská).  —  Zbořena  r.   1873. 


bráně  Mýtské,  která  vystavěna  byla  nepochybně  teprve  při  opevnění  města 
v  13.  stol.  a  proto  zvána  byla  novou.  Před  branou  Pražskou  v  1.  1583 
až  1585  vystavěna  byla  nákladem  obce  Hradecké  nová  ozdobná  renaissanční 
brána  z  pískovce.  Práci  zednickou  řídil  Vlach  Burian  a  kamenickou  jiný 
Vlach,  též  Burianem  zvaný.  Kamenické  ozdoby  a  nápisy  byly  pomalovány 
a  pozlaceny.  Ve  štítu  hlavním  upevněn  byl  dvouhlavý  orel  se  znakem 
císařským,  pod  nímž  byl  nápis:  »Divuo  Rudolfo  II.  Romanorum  Imperatore 
semper  Augusto  Hungariae  Boemiae  etc.  Rege,  Archi.  Duce  Austriae,  Mar- 


31 


chione  Moraviac  Clementer  imperante  Senatus  Populusque  Reginae  Hrade- 
censis  Anno  1585  fieri  fecit.*  Pod  tímto  nápisem  byla  kamenná  deska, 
uprostřed   níž  spatřoval  se   v  paprscích   kalich    —   po    r.    1620    otesaný  — 


í      ■*-    ■'.  >'  'v  r*:  J' 


^  -"'■  f%i     ^iT.,,,;*^ 


"á&»i:i ■^~--  '■'.-''■^Ifits.'-;--- 


t 


t 


Obr.  19.  Hradec  Králové.  Cluám  sv.  Ducha  (před  poslední  opravou"),  bílá  vřž  s  kopuli  kaple  sv.  Klimcnta. 


V  levo  od  něho  Kristus  na  Kříži  a  [)od  křížem  Panna  Maria,  sv.  Jan  a  sv. 
Magdalena  a  v  právo  Kristus  v  zahradě  Gctsemanské  se  modlící  a  u  jeho 
nohou  učenníci  spící.  Pod  tím  byl  nápis:  >Krev  Pána  našeho  Ježíše  Krista 
očisťuje  nás  od  každého   hříchu.   I.  Jan,  1.  kap.  w.   7.*    Po  stranách  v  právo 


32 

byl  vytesaný  lev  a  pod  ním  nápis:  »Bah  láska  jest  a  kdo  přebývá  v  lásce, 
v  Bohu  přebývá  a  Bůh  v  něm.  I.  Jan,  kap.  4.,  \v.  16.*,  v  levo  pak  vyte- 
sané G  a  pod  ním  nápis:  » Ochrana  města  záleží  na  svornosti,  lásce, 
jednotě  u  víře  bez  roztržitosti.*  Vedle  hlavního  štítu  byl  po  pravé  straně 
jeden  malý  a  po  levé  straně  dva  malé  štíty,  z  nichž  na  jednom  vytesán 
byl  letopočet  1584  a  na  druhé  G.  Pod  štíty  zasazeny  byly  dva  chrliče.*) 
V  bráně  byla  větší  a  menší  vrata  a  před  ní  zdvihací  most.  Na  vyobrazení 
Willenbergově  viděti  jest  před  ní  ještě  čtyřhrannou  baštu.  V  r.  1850  byla 
stará  brána  snížena  a  cimbuřím  opatřena  a  r.  1875  byla  snesena.  Brána 
renaissanční  rozbořena  byla  r.  1873.  Kamenná  deska  s  figurálními  reliéfy 
a  desky  s  vytesaným  G  a  lvem  zazděny  byly  ve  sklepích  pivovaru.  Po- 
stranní dva  štíty  zůstaly  sice  dále  zachovány  při  domě  č.  p.  82,  ale  při 
zboření  jeho  r.  1884  byly  sneseny.  Některé  kamenické  ozdoby  ze  štítů 
těch  uloženy  jsou  na  dvoře  obecního  domu  č.  p.  33.  (Obr.   17.) 

Slezská  brána  byla  trojí  za  sebou,  neboť  v  místech  těch  byl  nej- 
snazší přístup  do  města.  Nad  branou  k  městu  nejbližší  byly  dvě  věže, 
s  každé  strany.  Na  menší  věži,  dostavěné  r.  1476,  byla  v  maltě  provedená 
písmena  G  a  W,  upomínající  na  krále  Jiří  a  Vladislava.  Nad  první  a  druhou 
branou  též  věž  se  vypínala.  Všecky  tři  brány  i  věže  vystavěny  byly  z  cihel. 
Na  první  (vnější)  bráně  dali  Hradečtí  r.  1520  zasaditi  nápisy  v  kamenu  tesané 
proti  Českým  Bratřím  a  znaky  města  písmě  G  a  českého  lva,  které  nyní 
zazděny  jsou  v  budově  krajského  soudu.  Mezi  nimi  byl  kalich,  který  r-  1626 
byl  otesán.  Prostřední  brána  s  věží  byla  ve  Švédské  válce  vypálena  a 
v  18.  stol.  spatřoval  se  z  ní  jen  oblouk  s  vraty.  Brány  zavírala  vysoká 
vrata  se  spouštěcí  mříží.  Při  stavbě  pevnosti  r.  1778  zbořena  byla  mohutná 
věž  severní  při  vnitřní  bráně  a  r.  1786  brána  vnější  s  věží  R.  1873  zbo- 
řena byla  [)ak  i  vnitřní  brána  s  jižní   věží.*) 

Fortny  vedly  do  města  dvě,  jedna  vedle  nynější  residence  zvaná 
Rybářskou  nebo  Biřicovou,  druhá  »Kozí  branka*,  zvaná  též  Soukenickou. 
Na  Kozí  brance  vystavěna  byla  mistrem  Petrem  vodní  věž,  která  r.  1431 
shořela.  Místo  ní  zbudována  pak  čtyřhranná  bašta.  Nad  fortnou  Rybářskou 
byly  ještě  v  18.  stol.  dvě  bašty.  Jedna  byla  u  biskupské  residence  a  druhá 
na  úpatí  návrší.  Bašta  u  residence  byla  r.  1716  ve  vrchní  části  přestavěna. 
Byloť  obcí  biskupu  hr.  Vratislavovi  povoleno,  aby  na  věži  fortní  pusté 
pokojíček  mohl  si  zříditi.  Strážní  světnice  sdělána  pak  byla  v  baště  dolní 
a  při  ní  dvéře  na  způsob  mostu  zdvihacího.  R.  1810  zřízeny  byly  ve  staré 
fortně  kryté  schody,  nazvané  >Bono  publico*,  při  čemž  dolní  bašta  byla 
zbořena.    Kozí  branky  užívá  se  dosud. 

*)  Vyobrazení  této  brány  z  18.  stol.  v  Švendově  II.  »Železném  obraze  Hradce 
Král.<  rozd.  IV.  A.  Rybička  pojednal  o  ní  ve  »Svčtozoru«   1874.  615—616. 

*)  Vyobrazení  Slezské  brány  ve  Švendově  II.  »Železném  obraze  Hradce  Král.s 
rozd.  II.  a  na  plánč  Hradce  Králové  od  inž.  Karla  Cappirto  z  r.  1640  (v  Zapové  Česko- 
Moravské  Kronice,  V.  1057).  Chybně  se  však  na  plánč  tom  nazývá  branou  sv.  Petra, 
neboť  před  ní  byl  kostel  sv.  Antonína,  kdežto  za  branou  Pražskou  na  témž  pláně 
nazvanou  též  chybně  branou  sv.  Antonína  byl  kostel  sv.  Petra. 


Soupis   památek   hist.   a   uměl.   Pol.   okies  Králové-Hradeckv. 


34 


KATHEDRÁLNÍ  KOSTEL  SV.  DUCHA.  k.  v.  Zap,  Biskupský 

hlavní  chrám  sv.  Ducha  v  Hr.  Kr.  —  Pam.  arch.  III.,  160— 186.  —  V.  Kalas,  Kathedrální 

kostel  SV.  Ducha  v  Hr.  Kr.  1896.  —  J.  Braniš,  Dějiny  středověkého  umění  v  Čechách 

II.,  2.  —  F.  Schmoranz,  Mitt.  d.  C.-K.  I.,  str.  XXVII.— XXXII. 

Stavěn  byl  z  vůle  královny  Elišky,  vdovy  po  králích  Václavu  II. 
a  Rudolfu  I.,  od  r.  1307  jako  farní.  Některé  známky  svědčí,  že  původně 
zamýšleno  bylo,  ukončiti  stavbu  věžemi,  zejména  zvýšený  štít  mezi  věžemi 
a  konsoly  na  těchto  umístěné  na  západní  straně  právě  nad  bokovými 
loděmi.  Konsoly  ty  sloužily  k  vytahování  staviva.  Také  trnože  věží,  pro- 
vedené i  v  bočních  lodích  kostela,  svědčí,  že  lodi  později  než  věže  byly 
přistavovány.  Jisto  ale  jest,  že  ještě  před  Karlem  IV.  prodloužen  chrám 
v  trojlodní. 


Obr.   21.   Hradec  Králové.  Chrám  sv.  Ducha. 
Trnožní  římsy  :   1.  na  západním  průčelí. 

2.  na  městské  sakristii. 

3.  na  východní  staré  části  chrámu. 


Po  odchodu  královny  Elišky  ujalo  se  měšťanstvo  kostela  a  nadalo 
jej  hojnými  dary.  Ještě  ve  XIV.  století,  kdy  měl  kostel  již  18  nadačních 
oltářů,  postavena  městská  sakristie  s  královskou  předsíňkou.  Roku  1407 
lehlo  celé  město  i  s  kostelem  popelem  a  rozlil  se  i  velký  zvon  »Osana«, 
který  na  hranici  na  hřbitově  visel.  Při  opravě  po  ohni  přistavěna  k  severní 
lodi  podélná  kaple.  R.  1463  za  krále  Jiří  z  Poděbrad  vestavěna  do  kostela 
v  celé  jeho  šířce  nádherná  kruchta  pro  hudebníky  a  literáky  a  nové  okenní 
kružby  zasazeny.  R.  1484  vyhořel  kostel  po  druhé  a  ztratil  všecky  své 
zvony,  krom  hřbitovního.  V  krátké  době  byl  však  znovuzřízen,  na  věžích 
znova  postavena  dvě  patra  a  nové  zvony  ulity.  Při  požáru  roku  1509 
chytila  jižní  věž  a  zvony  v  ní  se  rozlily.  Péčí  měšťanů  věž  brzo  byla  opra- 
vena, kamenným  šnekem  opatřena  a  nové  zvony  zavěšeny.  Konečně  r.  1533 
bleskem  způsobena  značná  škoda  na  stavbě  i  uvnitř. 

Švédové,  kteří  drželi  město  od  17.  června  1639  do  20.  února  1640, 
kostel  sv.  Ducha  spustošili:  oltáře  rozbili,  zdi  otloukli,  a   —   hledajíce  po- 


35 


klady  —  i  dlažbu  zvedli.  Arciděkan  AI.  Karas  dal  kostel  upraviti  v  r.  1641 
a   na  velký  oltář  věnoval  sochu  P,   Marie  Kladské. 

Za  kathedrální  byl  povýšen  kostel  papežem  Alexandrem  Vil.  r.  1664. 
V  r.  1736  byla  kapitulní  sakristie  na  severní  straně  o  polovici  rozšířena. 
R.    1789    postaven    nový    oltář    místo   oltáře    z  roku   1688,    který    nahradil 

^    ^  ^    %   í 

Obr.  22.  Hradec  Královt-.   Kaineniclié  značky  z  chrámu  sv.  Ducha. 

gotickou  archu  z  XV.  stol.  Jižní  vchod  a  tři  vysoká  okna  v  kněžišti  za- 
zděna, štít  západní  snesen  a  některé  barokní  přístavby  zřízeny.  R.  1855 
při  bílení  kostela  objeveny  části  starých  fresek  (ze  XVI.  stol.),  představu- 
jících  Krista  na  kříži  s  nápisy;  zachovány  nebyly. 

Na  paměť  2001etého  trvání  biskupství  královéhradeckého  byl  chrám 
sv.  Ducha  v  letech  1864  —  1874  dle  návrhů  Franí.  Schinoranze  opraven 
a  negotických    přístavků    zbaven.    Na  západním  průčelí  vztyčen  nový  štít, 


Obr.  23.  Hradec  Králové.   Chrám  sv.  Ducha: 
Průsek  ostění  vchodu  jihozápadního. 


Obr.  24.  Hradec  Králové.  Chrám  sv.  Ducha: 
Průsek  ostění  vchodu  severozápadního. 


sakristie  gotickým  průčelím  opatřena  a  uvnitř  postaveno  biskupské  ora- 
torium. Pod  patkami  klenbovými  v  presbytáři  byly  původně  konsoly,  které 
nahrazeny  při  této  opravě  příporami,  až  na  dlažbu  sáhajícími.  Při  od- 
straňování omítky  objeveny  v  presbytáři  části  maleb  nástěnných :  sv.  Martin 
na  severní  straně  a  zbrojnoši  na  jižní.  Obrazy  byly  zničeny.    (Obr.   19.) 

V  r.  1898  byl  kostel  uvnitř  vymalován  malířem  7.  Hehuaytevi. 

V  r.  1901  počato  s  opravou  obou  věží  a  výměnou  nízkých  sedlových 
střech  jejich  za  vyšší,  rovněž  sedlové  s  nárožními  věžkami  dle  návrhu  stav. 
rady  L.  Láblera. 

Chrám  stojí  na  západním  nejvyšším  konci  podlouhlého  návrší,  srázně 
k  Labi  odtud  spadajícího.  Orientovaná  stavba  jest  provedena  z  cihel  na 
režno;  všecky  konstruktivní  i  dekorativní  součásti  jsou  z  pískovce,  kromě 

3* 


36 


vlysu  z  trojlistů  pod  hlavní  římsou,  který  jest  z  cihel  tlačených  do  kadlubů 
zvláštního  tvaru. 

K  poměrně  krátkému  chrámu  trojlodnímu  pojí  se  neobyčejně  dlouhé 
kněžiště,  stejné  výšky  s  hlavní  lodí,  uzavřené  na  východ  pěti  stranami 
pravidelného  osmistěnu.   (Obr.   20.) 

V  koutech  mezi  bokovými  loděmi  a  presbytáři  vestavěny  jsou  dvě 
čtyřboké  věže.  Dále  k  východu  přiléhají  k  oběma  stranám  sakristie,  jižní 
městská  a  severní  kapitulní.  Mezi  věžemi  a  sakristiemi  jsou  předsíně  a  na 
severní  straně  točité  schodiště.  K  severní  lodi  přistavěna  v  XV.  století 
kaple  o  dvou  polích  a  k  této  k  západu  při  opravě  v  XIX.  století  nová 
předsíňka  a  šnek  na  kruchtu. 

Střechy  jsou  vesměs  kůrkami  kryty,  až  na  plochou 
stříšku  nad  městskou  sakristií,  která  roku  1869  byla 
plechem  pobita  a  kamennou  galerií  ovroubena.  Strmá 
střecha  hlavní  lodi  a  kněžiště,  pod  úhlem  60°  vztyčená, 
končí  na  západní  straně  štítem,  kamenným  křížem 
ukončeným.  Pultové  bokových  lodí  mají  poněkud  menší 
sklon  a  končí  v  západním  průčelí  pološtíty.  Nad  kapi- 
tulní sakristií  jest  sedlová  střecha  se  štítem  na  sever. 
Věže  mají  vysoké  nové  sedlové  střechy  s  vížkami  na 
rohových  tesaných  krakorcích,  kteréž  byly  dle  starých 
fragmentů  znovu  zřízeny. 

Opěrné  pilíře,  přistavěné  ve  směru  tlaku 
klenby  za  každou  patkou  klenbovou,  stojí  na  kamenných 
trnožích,  společných  celé  stavbě,  které  končí  řím.sami 
trojího  různého  profilu.  (Obr.  21.)  Pilíře  na  kněžišti  a 
západním  průčelí  mají  dva  ústupky,  v  předu  s  páskovou 
předsíňce  do  presbytáře,  fímsou  (spoduí  i  po  stranách),  3  koučí  nízkými  štítky 
s  trojlistem  na  sešikmených  plochách.  Pilíře  při  bokových 
lodích  jsou  jen  o  jednom  ústupku.  Na  rozích  stojí  všecky  v  úhlopříčnách. 
Věže  nemají  opěráků  a  jsou  páskovými  římsami  rozděleny  ve  čtyři 
patra;  v  druhém  a  třetím  patře  otvírají  se  gotická  okna  v  profilovaných 
ostěních  s  kružbami.  V  druhém  patře  jsou  kružby  v  jednoduchých  tvarech 
(v  kruhu  čtyřlist  neb  trojlist)  a  ty  jsou  ze  XIV.  stol.  Patra  třetí  a  čtvrté 
jsou  nově  po  r.  1484  vystavěna;  okna  v  třetím  patře  mají  kružby  pozdně 
gotické  v  tvaru  plamenů.  Ve  čtvrtém  patře  jsou  po  každé  straně  dvě  ob- 
délná sdružená  okénka.  Hlavní  římsa  je  silně  vyložená,  pro  galerii  a  na 
rozích  sesílena  profilovanými  polygonálními  krakorci.  Profily  na  rozích  se 
tu  prostupují,  jak  bylo  obvyklé  na  konci  XV.  století.  Na  okenních  ostěních 
a  po  krakorcích  objeveny  kamenické  značky.   (Obr.  22.) 

Vchody  jsou  čtyři;  do  hlavní  lodi  v  západním  průčelí,  do  boko- 
vých lodí  se  strany  severní  a  jižní  (obr.  23.  a  24.),  a  do  presbytáře  též 
s  jižní  strany.  Všecky  jsou  v  kamenných  venýřích,  žlábky  a  válečky  (neb 
hruškovitým  tvarem)  profilovaných,    s  hrotitým  obloukem.     Před   vchodem 


Obr.  25.  Hradec  Králové. 

Chrám  sv.   Ducha: 

Prusek  ostění  vchodu  v  král. 


37 

do  presbytáře  (obr.  25.)  jest  mezi  věží  a  sakristií  ozdobná  předsíňka,  zvaná 
»královskou«,  o  dvou  polích,  z  nichž  zevní  sklenuto  křížovou  klenbou, 
vnitřní  pak  má  rovný  strop  z  kamenných  desk,  v  úhlopříčnách  podporo- 
vaných nosiči,  s  kružbou  a  arkaturou.  (Obr.  26.)  Z  předsíně  té  prolomen 
r.  1895  vchod  do  městské  sakristie.  Z  presbytáře  vede  starý  vchod  do 
sakristie.   (Obr.  27.) 


Obr.  26.   Králův  Hradec.   Král.   předsíň  chrámu  sv.  Ducha. 


Okna  jsou  v  kamenných  ostěních,  od  středu  na  ven  se  rozvírajících 
a  hrotitým  obloukem  končících.  Původní  okna  byla  v  kněžišti  o  dvou 
prutech,  v  bokových  lodích  pouze  o  středním  prutu.  V  době  pozdější  roz- 
šířili i  obě  okna  v  západních  průčelích  bokových  lodí  na  dvojprutová, 
jakáž  jsou  také  v  přístavku  k  sev.  lodi.  Nejširší  jest  západní  okno  hlavní 
lodi,  které  má  tři  pruty,  16  cm  široké  a  25  cvi  dlouhé  v  průřezu;  okno  to 
bylo  v  nynější  formě  zřízeno  při  stavbě  kruchty  za  krále  Jiříka.  Kružeb 
původních  jest  velmi  málo,  jen  asi  dvě  okna  v  jižní  lodi   a  na  véži  v  druhém 


38 


patře  jeví  v  kružbách  tvary  ranné  gotiky,  kde  v  kruhu  střídá  se  trojlist 
se  čtverolístkem  a  prut  rozbíhá  se  ve  dva  trojlisty.  Většina  oken  má  kružby 
z  doby  Vladislavské  nebo  nové.  Ona  jsou  zejména  okna  v  západním  prů- 
čelí a  v  severním  přístavku. 

Všecka  okna  jsou  opatřena  malovanými  skly  z  posledních  oprav.  Tri 
okna  presbytáře  a  v  západní  fagadě  mají  figurální  malby,  provedené  Janem 
Oiiasícvi  dle  nákresů  Josefa  Sejvla  z  Hradce  Kr.  Ostatní  jsou  kobercovými 
malbami  na  skle  vyplněna. 

Nad  střechou  severní  bokové  lodi  jsou  stopy  původních  oken,  která 
osvětlovala  hlavní  loď,  a  dokazují,  že  staré  střechy  bočních  lodí  byly  nižší 
nynějších. 

Rozměry.  Celá  stavba  i  s  opěrnými  pilíři  jest  55"88  vi  dlouhá, 
2490  111  široká  a  32"77  m  vysoká  až  po  hřeben  střechy.  Věže  jsou  až  po 
hlavní  římsu  3940  vi  vysoké.  Síla  zdí  podélních  \\2  vi^  v  západním  prů- 
čelí 1'26  ;;/,  ve  věžích  2*12  m. 

Uvnitř  jest  délka  chrámu  50'08  w/,  z  toho  připadá 
na  délku  kněžiště  2458  iit  a  na  loď  25'50  m.  Šířka  kněžiště 
rovná  se  šířce  hlavní  lodi  a  jest  8"82  m^  šířka  bokových  lodí 
4'72  ni,  síly  pilířů  (v  trnožích)  1*32  ;;/,  dohromady  sečteny 
tyto  šířky  udávají  šířku  původního  kostela  na  20'90  ;//.  Se- 
verní přístavek  oddělen  od  lodi  pilířem  dole  080  ;//  širokým 
a  má  3  31  ;//  ve  světlosti.  Výška  klenby  v  hlavní  lodi  a 
v  presbytáři  2142  ;//,  výška  bokových  lodí  a  severního  pří- 
stavku 1140  w,  výška  oblouků  mezi  bokovými  loděmi  a 
vchodu  do  sakri-    gtředuí  lodí   10-40  711.  (Obr.  28.) 

stie  a  křest,  kaple 

2  presbytáře.  Hlavní  loď  zaklenuta  ve  čtyřech  polích  křížovými  klen- 

bami do  žeber  profilu  gotiky  vyvinuté  (s  hruškovitým  tvarem 
mezi  dvěma  výžlabky)  (obr.  29.),  která  běží  po  stěně  od  výběhů  dolů  a  ve 
výšce  5  m  od  podlahy  zachyceny  jsou  konsolkami  s  lidskou  hlavou  neb 
různě  ornamentovanými.  (Obr.  30.  a  31.)  Ve  vrcholu  protínají  se  žebra 
v  hladkých,  terčovitých  svornících.  Bokové  lodi,  zaklenuty  rovněž  ve 
čtyřech  polích  křížovou  klenbou,  jsou  odděleny  od  střední  lodi  třemi  páry 
pilířů,  [)řepásaných  lomenými  oblouky.  Pilíře  mají  v  průřezu  tvar  obdél- 
níka, 1  "14  X  1 '60  ;/ž  velkého,  jehož  kratší  strany  jsou  mělce  vyduté.  Jedno- 
duchý trnož  záleží  z  kostky  se  sešikmenou  plochou  nahoře,  do  níž  se 
profily    pilíře    zařezávají.    (Obr.   32.) 

Vítězný  oblouk  vyčnívá  0"65  vi  z  líce  zdi,  jest  1  w  silný  a  vpředu 
vydutě  profilován  třemi  se  protínajícími  segmenty.  (Obr.  33.) 

Kněžiště  jest  neobyčejně  dlouhé  —  bylo  původně  založeným 
kostelem  —  a  záleží  ze  čtyř  polí  a  závěru  z  pěti  stran  osmistěnu.  Skle- 
nuto jest  křížovými  klenbami  do  žeber  téhož  profilu,  jako  v  hlavní  lodi. 
Týž  profil  mají  žebra  v  jižní  boční  lodi  a  v  sakristii  městské,  která  skle- 
nuta mezi  opěrnými  pilíři  dvěma  úzkými  křížovými  klenbami,  kromě  dvou 


Obr.  27.  Hrad.  Kr 

Chrám  sv.  Ducha. 

Průsek  ostění 


39 


širších  polí,  toutéž  klenbou  krytých.  Výběhy  klenbové  se  vytrácejí  v  oblouč- 
cích a  jsou  původní,  kdežto  výběhy  v  presbytáři,  které  původně  podchyceny 
byly  konsolkami,    nyní    běží    po    stěnách    až    k  páskové  římse,    kde  končí 


Obr.  23.  Hradec  Králové.  Vnitřek  chrámu  sv.  Ducha. 


novými    krakorci.    (Změna    ta    provedena    Fr.    Sch/ioranseni.)    V    městské 
sakristii  vybíhají  žebra   kleneb  bez  konsol.  (Obr.  34.) 

Na  severní  straně  presbytáře  jest  proti  vchodu  do  městské  s.   vchod 
do  kapitulní  sakristie.     Tato,   7'90  ;//    široká    a  877  ;//    dlouhá,   jest 


40 

sklenuta  barokním  klenutím  klášterním,  v  koutech  s  lunetami,  které  se 
opírají  o  pilíře  do  vnitř  sakristie  vestavěné.  Klenba  jest  ladně  zdobena 
štukovanými  rámci  s  hlavami  andílků  v  rozích. 

Levá    boková    loď  otvírá  se    na  sever    dvěma  oblouky    do    přístavku 
o  dvou  polích,  křížem  sklenutých  do  žeber  stejného  proíilu,  jako  v  severní 


i  I  I  I      I  I  i 


J^ 


Obr.  29.  Hradec  Králové.  Průseky  žeber  v  chrámu  sv.  Ducha. 
1   žebro  v  sev.  boční  lodi,  2  v  hlavní  a  v  jižní  boční  lodi,  3  pás  pod  kruchtou,  4  žebro  pod  kruchtou. 

boční    lodi.     Profil    ten   jest    z  XV.  stol.    a  byla  asi  při  stavbě  onoho  pří- 
stavku loď  severní  nově  sklenuta. 

Vzácnou  ozdobou  chrámu  jest  kruchta  jeho,  prostírající  se  v  celé 
šířce  všech  tří  lodí  pod  západními  poli  klenby.  Střední  pole,  5*95  ;//  vys., 
otvírá  se  do  lodi  jediným,  téměř  nelomeným  obloukem,  vroubeným  kraby 

a  obloučkovým  pásem  z  trojlistů 
a  lilií.  Na  přední  zdi  vyplňují  oba 
cípy  po  každé  straně  fiala  a  znak : 
Na  levém  lev  G  držící  jest  městský, 
na  pravém  znak  biskupa  Karla 
Hania.  Oba  pochodí  z  poslední 
úpravy  chrámu.  Zábradlí  zdobeno 
lichou  kružbou  z  čtverlistů  v  koso- 
čtvercích. Obě  bokové  kruchty 
jsou  nižší  než  prostřední  —  jen 
5"  10  m  vysoké  —  a  otvírají  se 
do  kostela  profilovaným  obloukem. 
Podkruchtí  sklenuto  v  bokových 
polích  křížovou  klenbou  do  žeber 
jednoduchého  tvaru  (viz  č.  4  v  obr. 
29.),  která  zabíhají  do  mískovitého 
svorníku  hladkého.  V  středním 
poli  jest  vyvinuta  krásná  klenba  do  žeber  s  lunetami.  Zebra  složitějšího 
profilu  než  v  bokových  lodích,  zdobena  jsou  arkaturami  a  stýkají  se  ve 
třech  mískovitých  svornících.  V  prostředním  jest  monogram  (^  (značí  buď 
monogram  Jiříka  z  Poděbrad  neb  starý  znak  města),  v  postranních  růžice 
z  listů.  (Tab.  3:  Příčný  řez  chrámu  sv.   Ducha.) 

Nad  kruchtou  opravovala  se  klenba  lodi  současně  se  stavbou  kruchty 
a  také  byl  vymalován  celý  kostel,  jak  svědčí  nápis  na  severní  zdi  hlavní 
lodi,  vysoko  nad  kruchtou: 


Obr.  30.  Hradec  Králové.  Chrám  sv.  Ducha. 

Průseky  výbĚhú  žeber  a  konsoly  nástČnné  pod  nimi. 

V  levo  konsola  v  severní  boční  lodi,  v  právo  v  jiíní 

boční  lodi. 


Tah.  III.  Hradec  Králové.  Příčný  rez  chrámu  sv.  Ducha    Pohled  na  kruchlii. 


41 


Jluno  boinini  millcíimn  CCCC<>LX1I1  5ub  inipcvio  illusti-isaiini  \n'u\- 
L-ipis  lí  Boiniui  ďumuiiii  viniis  Pohcinovuin  lun-  upuí  cmíHiIctuin  tst  pcv 
lUdiiiňtnuu  UXHu-iiium  "d)aiu-inn  fcvia  quiiita  poiU  lestuni  a^uiňtolouum  pelvi 

Nad   rukou   k  tomuto  nápisu   ukazující   napsáno: 

ITauvEÍius  \ňdox. 


Obr.  31.  Hradec  Králové.  Dvě  z  konsol  pod  žebry 

kleneb  v  chr.  sv.  Ducha,  v  právo  u  hl.  lodi,  v  levo  pod 

kruchtou. 


Obr.  32.  Hradec  Králové.  Chráiii 
sv.  Ducha.  Pilíř  v  lodi  chrámové. 


X' 


í: 


-I') 


Oltářů  jest  sedm.  Všecky  jsou  nové  gotické,  na  mramorových 
mensách  dřevěné  architektury.  Hlavní  oltář  zhotoven  dle  obrazu  v  hradeckém 
kancionálu  z  1.  1585—1604,  má  nad  svatostánkem  pod 
baldachinem  krucifix  a  kolem  v  rámcích  se  štíty  4  obrazy 
na  zlaté  půdě:  sv.  Václava  a  sv.  Vojtěcha,  malované 
Fr.  Kryšpínev!^  a  sv.  Jana  Nep.  a  sv.  Karla  Bor.  od 
Antonína  Friehla. 

Na    oltáři    uprostřed    jižní    bokové    lodi    zasazen 
tabulový  obraz  s  křídly, 
jediný  zbytek  ze  starých  oltářů 
Královéhradeckých,    z    r.   1494 
(na     rámci.)     Obraz     původně 
nalézal  se  v  kapli  mrtvých  při 
kostele  sv.  Pavla.    Vzácná  tato 
památka   domácího    umění  po- 
chází   z    počátku    XV.  stol.    a 
záleží  ze  středního,  1  02/«  širo- 
kého   a    1"32  in    vysokého,    na 
dřevě  malovaného  obrazu  na  zlaté  půdě,  která  jest  zdobena  tlačeným  orna- 
mentem. Obraz  představuje  rodinu  Páně  :  U  prostřed  Matka  Boží  drží  Ježíška, 
stojícího  a  obracejícího  se  k  sv.  Anně  (.^).   V  popředí  čtvero  dítek  s  ozáře- 


'W| 


Obr.  33.    Hradec  Králové. 

Chrám  sv.   Ducha.   Průsek 

vitSzného  oblouku. 


Obr.  34.    Hradec    Král. 

Chrám  sv.   Ducha. 
Výběh  žeber   poj  klen- 
bou v  městské  sakristii. 


42 

nými    hlavami    a    nahoře   tři    skupiny   postav    ze    zlaté    záře    vystupujících 
a  nejspíše  rodokmen  Krista  P.  značící. 

Anatomie  nahých  těl  nesprávná,  ale  draperie  a  hlavy  výborně  kresleny. 


Obě  křídla  jsou  červeným  pasem  ve  dvě  půle  dělena;  na  levé  straně 
obrazy  —  44  cm  široké  —  představují  Pozdravení  andělské  a  dole  Narození 
Páně.  V  hořejším  viděti  anděla  v  žluté  říze  s  diademem,  žehná  P.  Marii 
klečící  a  čtoucí.    V   zadu   nahoře    Bůh    Otec    v  bílém    vousu.    V  dolejším 


43 


obraze    leží  Ježíšek,    obstoupen    svou  matkou  a  dvěma    anděly.     V  pozadí 
vůl  a  oslátko  a  věž  s  mnoha  okny,  z  nichž  pastýři  vykoukají. 

Na  pravém  křídle  jest  návštěva  P.  Marie  u  sv.  Alžběty  a  dole  Klanění 
se  sv.  tří  králů.  Kašpar,  lysý  stařec,  klečí  a  podává  Ježíškovi  zlato,  iMelichar 
kaditelnici  a  Baltazar,  hnědé  pleti,  s  turbanem  na  hlavě,  drží  číši  s  myrrhou. 
Kolem  obrazu  středního  i  kol  křídel  jsou  lišty  ploché,  s  pastovým  orna- 
mentem zlaceným.  (Obr.  35.) 


Obr.  3ó.   Hradec  Králové.   Brandlův  obraz  sv,  .Antonína  v  chrámu  sv.   Ducha. 


Na  zadních  stranách  křídel  zobrazeni  jsou  sv.  Jáchym  a  sv.  Anna  ve 
východních  krojích. 

Obrazy  byly  opatrně  opraveny  r.   1851    Janem  Kleinencem. 

Na  oltáři  v  čele  severní  bokové  lodi  visí  v  zlaceném,  širokém  rámci 
ukončeném  lomeným  obloukem,  obraz  sv.  Antonína  Poustevníka 
od  Petra  Brandla,  lóO  m  široký  a  3-01  ///  vysoký.  Světec  v  mnišském 
rouše    klečí    uprostřed    lesní    krajiny,    maje   jednu    ruku    na    knize,  druhou 


44 


Obr.  37.  Hradec    Králové.  Chrám  sv.  Ducha  :  Sanlctuarium. 


vztyčenou  a  pohlíží  v  zanícení  k  nebi,  na  němž  viděti  dvě  hlavičky  andílků 
a  nejvýše  v  rohu  části  nohou  jiných  andělů,  jichž  těla  jsou  mraky  kryta. 
Znamenité  kreslená  malba,  živého  koloritu.  (Obr.  36.) 

Sanktuarium  na  evangelijní  straně  hlavního  oltáře.  Jest  to  kopie, 
zhotovena  r.  1864  dle  původního  sanktuaria,  kteréž  od  Švédů  otlučené  a 
později  zazděné,  jmenovaného  roku  při  opravě  architektem  Frant.  Schnio- 
ran::em  bylo  objeveno.  Ze  starého  sanktuáře  zbyly  pouze  obě  rázovité 
hlavičky  a  mříž.   Hlavy  jsou  nad  štítem  v  kružbě  a  jedná  lysá  s  dlouhým 


Tab.  IV.  Hradec  Krilové.    Chrám  sv.  Ducha     SediUe. 


45 


vlasem,    dle    domněnky    představuje    patriarcha  Jakuba,    druhá    s  trnovým 

věncem,  snad   Krista.    Pozlacená    mříž  z   plochých  pásků,    které  tvoří  čtyr- 

lístky,  má  na  obrubě  a  z  části  uvnitř  nápis  z  ranně  <^othických   majuskulí 

i)   lVIaM   *  TK(lirí)<'lS  *  (IST  + 

liHdí^lS  *  (lOKPHKlS   (IKISTI. 

Dle  charakteru  majuskulí  těchto  pochází  mřížka  tato  z  první  polovice 
XIV.  století,   tudíž  z  původního  zařízení.   (Obr.  37.) 

Sedile  ve  zdi  protější  u  hlavního  oltáře,  360  ;;/  široké,  3'50  w 
vysoké  a  054  w  hluboké.  Třídílné,  se  štíty  na  dvou  nosičích  profilovaných, 
v  orámování  ze  dvou  stonků  s  hlavicemi  z  vinných  listů  a  krycí  římsy. 
Bylo  také  zazděno  a  r.  1864  dle  zbytků  restau- 
rováno. Profily  i  celková  disposice  svědčí  o  stej- 
ném stáří  tohoto  sedile  se  sanktuariem.  (Tab.  4.) 

Piscinium    vedle    předešlého;     mělký 
profil  uzavřen  trojlistem,  uprostřed  jehož  značka 

kamenická:    C^    Také   to  jest  ze  XIV.  století. 

(Obr.  38.) 
Pastophorium  v  presbyteři,*)  vedle 
vchodu  do  kapitulní  sakristie  jest  krásnou  pa- 
mátkou českého  umění  z  konce  XV.  století. 
Celek  tvoří  polychromovaný  arkýřek  pískovcový, 
820  m  vysoký,  s  věžovitým  ukončením.  Na 
čtyřhranném  trnoži  zvedá  se  krátký  silný  sloup 
jehož  jádro  šroubovitě  obtáčí  profilování  z  vá-, 
lečků  a  hlubokých  výžlabků  složené.  Hlavici 
sloupu  zdobí  reliéfy  andělů  s  odznaky  čtyř 
Evangelistů.  Schránka  N.  Svátosti  záleží  ze  tří 
stran  čtyřstěnu  s  otupenými  hranami.  (Obr.  39.) 
Tři  okénka  obdélná  jsou  uzavřena  železnými 
zlacenými    mřížkami  čtyřdílnými.     Každý  díl  je 

opět  na  více  polí  rozdělen  a  každé  pole  řešeno  pro  sebe  jako  kružba  tvarů 
plamenných.  Na  obrubě  a  dělících  pásech  jsou  nápisy,  přerušené  na  dvou 
místech  velkým    monogramem    Vladislava  II.,   \V   pod  korunou.    Na  první 

mřížce:  <r.íj-^7 

(£ccc  +  pania  ^&  +  anitclorum  +  tVn:tus  +  cilms  +  uiafinnnu  -r  ut. 

Na  druhé:  ^r 

Ijosíia  salniftci  +  nirtiina  +  plciia  \ú^  ^lhi  +  iiiavia  -r  maícv  + 
iiratia  +  mater. 

Na  třetí: 

Bit  +  raput  +  iuclina  +  íiic  cít  'b  iminbi  +  iiicbinna  ^r  l)iv  4-  cít 
+  bcus  +  íaitíus  +  quautus  +  bc  uivi\iiic  'I'   iiatuí  'I-  l)tc  cít  'I-  majina 


Obr.  38.   Hradec  Králové.  Chrám 
-sv.   Ducha,    Piscinium. 


*)  Vyobrazeno  v  Mittheil.  der  C.-Kom.  I.  str.  XXVI.  — XXVII. 


46 


T  mmis    i    sarvi 


ncncratio   +    loú   -r  qxw   toliíur  +   rclso  +  nidima 


saluc  cristi  -1-  sacnim  t\  -ir  yenErabilc  ror. 

Mříž  i  písmo  jsou  kovány  s  ne- 
obyčejnou jemností  a  patří  mezi  vzácné 
gotické  památky  řemesla  zámečnického 
v  Čechách.  (Obr.  40,  41  a  42.) 

Nad  schránkou  pne  se  vysoká  fiala 
na  třech  baldachýnech,  hojně  anděly 
a  menšími  fialkami  s  kruhy  pokrytých. 
Vrch  fialy  jest  plný,  trojnásobnou  kří- 
žovou kytkou  ukončený;  pod  nejvyšší 
kyticí  jest  napříč  připevněna  blánka  a 
na  ní  nápis 


•  1  •  S  •  9  •  7  • 
Haijlch  •  int  fc 


(cit.) 


Obr.  39.  Hradec  Králové.   Chrám   sv.   Ducha 
Rejskovo  pastophorium. 


svědčící,  Že  pastophorium  toto  roku 
1497  sdělal  mistr  MatoiLŠ  Rejsek  z  Pro- 
stějova. (Obr.  43.) 

Křtitelnice  zr.  1406,  cínová, 
v  severní  bokové  lodi,  jest  válečná  kořist 
Hradeckých  z  kláštera  Podlažického, 
který  r.  1421  vyplenili.  Křtitelnice  v  po- 
době kalicha  jest  0  91  m  vysoká  í^kalich 
sám  O  50  m  vysoký)  a  při  vrchním 
okraji  0'79  m  široká.  Stojí  na  třech 
nohách  ve  lví  tlapy  vybíhajících  a  za- 
končených nahoře  lvími  hlavami,  nad 
kterými  na  spodním  kraji  nádoby  jest 
po  vypuklé  hlavě  mnicha  v  kápi.  Plášť 
ozdoben  lichou  arkádou  gotickou  o  14 
polích,  v  nichž  na  dvanácti  jsou  na 
zvláště  vroubených  destičkách  v  reli- 
éfech apoštolově  a  na  dvou  širších  kru- 
cifix a  zesnutí  Panny  Marie.  Nad  ar- 
kádou jsou  přidělány  dva  kruhy  a  na 
vrchním  kraji  tři  hlavy  s  kníry  v  kápích. 
Mezi  kruhy  a  hlavami  dvojřádkový  ná- 
pis z  minuskulí: 

LTrc  •  m    íjoc  •  op   •  fadu  •  Ejí  •  \h  •  regic  •  biii  •  barííjo- 


.Runo  •  bm  •  Ve] 

loinci  ■  abbaíis  •  ^^oMaícicii  •  ÍEríit  infnlati  •  ab  řep  (gene)  racinnc  •  omn  •  in 
bEum  •  crcbcncium  +  I  eí  •  í;ic  •  eIí    fous  •  aquc  •  utne 


47 


Sličná  tato  křtitelnice  pokryta  nevhodným  dřevěným  víkem  barokním. 
Původní  kovový  poklop  podrželi  prý  Chrudimští  jako  válečnou  kořist. 
(Obr.  44.) 

Lavice  v  presbytáři  jsou  nové  gotické.  V  dohií  části  kněžiště 
jsou  po  každé  straně  dvě  lavice  dubové  s  barokními  řezbami  slušné  práce. 
Nad  nimi  táhne  se  řada  nových 
gotických  baldachýnů.  Lavice  v  lo- 
dích kostelních  jsou  rovněž  barokní, 
dubové,  vykládané  ebenovými  pásky  ; 
22  kusů  á  délky  2-70;;/,  12  kusů  á 
délky  2-00  m. 

Monstrance.  Čís.  L  ze  zla- 
cené mědi,  70  an  vysoká,  35  cm  ši- 
roká, paprsková.  Oválná  noha,  23  cm 
široká  a  27  cm  dlouhá,  zdobená  te- 
panými klasy,  růžemi  a  vínem,  jest 
profilována  podobně  jako  ořech.  Kol 
středu  jsou  ovinuty  dva  věnečky  po- 
sázené granáty  a  routami;  na  pa- 
prscích připevněny  jsou  stříbrné  re- 
liéfy: dole  holubice,  po  stranách 
andělé  a  nahoře  Boží  oko.  Nejvýše 
jest  na  paprscích  křížek,  posázený 
nepravými  rubíny.  Úhledná  práce 
z  druhé  polovice  XVIII.  století. 
(Obr.  45.) 

Č.  2.  Gotická  monstrance  jest 
nová. 

Kalichy:  Č.  L  Stříbrný  a 
zlacený,  28  cm  vysoký,  v  průměru 
číše  9  cm.  Na  kulaté,  šestidílné  noze, 
v  průměru  17  cj/z,  vynikají  tři  emailo- 
vané oválné  medailony,  představující 
výjevy  ze  života  P.  Ježíše.  Podobné 
jsou  i  na  spodní  části  číše.  Medai- 
lony jsou  v  rámcích  z  granátů  a 
tyrkysů  sestavených.  Nožka,  stonek 
s  ořechem  i  košíček,  v  němž  sedí 
číše,  jsou  pokryty  filigranovou  prací 
ze  stříbrného    drátu  a  posázené  drahokamy.    Znamenitá    práce,    z  počátku 

XVIII.  století,  jest  asi  benátského  původu.  Značka     QQ^     (Obr.    46.) 

Č.  2.  Malý  kalíšek  stříbrný  a  pozlacený,  21  on  vysoký,  v  průměru 
číšky  8  cm.     Kulatá    nožka,    o  průměru   12  cm,   jeví    na    spodním    oblounu 


Obr.  40.  Hradec.  Králové.  Chrám  sv.  Ducha. 
Spodní  část  mřížky  kolem  pastophoria. 


48 


Obr.   41.   Hradec   Králové.   Střední  část  mřížky  kolem  pastophoria  chr.   sv.   Ducha. 


Obr.  42.  Hradec  Králové.  Vrchní  část  mřížky  kolem  pastophoria  v  chr.  sv.   Ducha. 


49 


střídavě  reliéfy  hlavičky  anděla  a  ovocného  festonu,  na  šesti  polích  i)ak 
jsou  ciselovány:  Krucifix,  sbičovaný  P.  Ježíš,  P.  Maria  s  Ježíškem,  svatá 
Barbora  a  sv.  Thekla?  (s  mečem  a  kolem)  a  na  šestém  poli  znak  doná- 
tora, jehož  jméno  vyryto  na  okraji 
nohy:  MARTINVS  KARAS  ROSEN- 
FELD  CANONICVS  PRAGENSIS  A. 
D.  1643.  Z  profilovaného  vejcovitého 
nodu  vyčnívají  tři  hlavy  andílků ; 
podobná  ozdoba  jest  na  stříbrném 
košíčku,  v  němž  do  polovice  své  výše 
číška  sedí.  Výborná  práce  pozdní 
renaissance  ušlechtilých  poměrů. 
(Obr.  47.) 

C.  3.  Stříbrný  a  zlacený  kalich, 
výšky  28  a//,  v  průměru  číše  9  cm. 
Na  trojdílné  noze,  18  cm  široké,  vy- 
tepány  jsou  tři  výjevy:  Abraham 
obětuje  Isáka,  Mojžíš  před  hořícím 
keřem  a  Jonáš  vyvrhnutý  velrybou; 
těm  odpovídají  tři  reliéfy  na  číši, 
představující :  Krucifix,  P.  Ježíše 
v  Getsemanské  zahradě  a  Z  mrtvých 
vstání.  Mezi  nožkou  a  číší  rozšiřuje 
se  stonek  v  sličně  profilovaný  ořech, 
pokrytý  barokními  ornamenty,  které 
vyplňují  též  ostatní  plochy  nožky 
i  spodku  číše  mezi  figurálními  reliéfy. 
Znamenité  toto  dílo  má  značku 
jen    z  části    znatelnou,    na  níž  viděti 

datum:   1757. 

C.  4.  Měděný  a  pozlacený  kalich, 

26  cm  vysoký,  9  cm  v  průměru  číše 

a  16  cm  v  průměru  nohy  široký.  Na 

kulaté,  šestidílné  noze,   vystupují  tři 

oválné  medailony  modře  emailované, 

v  obrubách  z  českých  granátů,  před- 
stavující sv.  Vojtěcha,  sv.  Zikmunda 

a  sv.  Víta.  Podobné  jsou  i  na  spodku 

číše,  kdež  namalován  sv.  Václav,  sv. 

Jan  Nep.  a  sv.  Anežka ;  mezi  těmito 

medailony  vytepány  postavy    tří    andělíčků.    Stonek  i  ořech  jsou  barokně 

profilovány.  Pěkná  práce  z  druhé  polovice  XVIII.  století. 

C  i  b  o  r  i  u  m,  42  cm  vysoké,  záleží  z  kalichu,  jehož  noha  v  průměru 

17  cm,  zdobená  šesti  tepanými  kyticemi  z  růží  a  vína,  i  stonek   rozšiřující 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.    Pol.  okres  Králové-Hradecký.  4 


Obr.  43.   Hradec  Králové.  Chrám  sv.   Ducha. 
KřUová  kytka  pastophoria. 


50 


se  v  čtyrboký  profilovaný  ořech,  jsou  barokní,  mosazné  a  zlacené,  kdežto 

stříbrná  číše,  v  průměru  12  cm  a  poklop,   jsou  starší,  jsouce  zdobeny  né- 

mecko-renaissančním  ornamentem.     Cíše    sedí    v    košíčku    ornamentálním, 

z  něhož  vynikají  tři  páry  sdružených  hlav  andílků. 

Kopulovitý  poklop,  ve  tvaru  koruny,  ukončuje  křížek.  Číše  a  poklop 

jsou  z  druhé  polovice  XVII.  století,  noha  o  něco  pozdější.  (Obr.  48  ) 

Pacifikál    mosazný,    zlacený,     posázený    nepravými    drahokamy, 

38  cm  vysoký  a  15  cvi  široký.    Nožka  i  konce  ramen  kříže   jsou  zdobeny 

tepanými  ornamenty.  Z  počátku  XVIII.  století. 

Berla  stříbrná,  ba- 
rokními akanty  pokrytá,  vo- 
luta 42  cm  dlouhá  a  20  cm 
široká,  drží  uprostřed  v  pa- 
prscích zlacený  reliéf  P.  Je- 
žíše. Z  2.  pol.  XVIII.  stol. 
Lodička  na  kadidlo 
č.  1.,  stříbrná,  \b  cm  vysoká, 
7  cm  široká  a  14  cm  dlouhá, 
měděná,  postříbřená.  O  nožku 
oválnou,  zdobenou  tepaným 
ornamentem,  opírá  se  hlavou 
delfín,  nesoucí  lodičku ;  na 
víku  té  ciselovaná  ozdoba 
z  palmet.  Slušná  práce  z  meze 
XVIII.  a  XIX.  století. 

Lodička  č.  2.,  stří- 
brná, 10  ctn  vysoká,  8  cm 
široká  a  16  cm  dlouhá  ;  na 
oválné  hladké  nožce  zvedá 
se  stonek,  obtočený  rákoso- 
vými listy,  který  nese  jedno 
strannou  loďku  sezávitkovým 
držadlem      a      palmetkovou 

Obr.  44.  Hradec  Králové.  Křtitelnice  z  r.  1406.  v  chrámu  sv.  Ducha.     OzdoboU    na   VÍku.    £mpÍr0Vá 

práce  z  r.   1810. 

1.  Piu  via  I  118  cm  dlouhý,  ornát  1  vi  dlouhý  a  70  cm  široký,  a  dvě 
dalmatiky,  dar  to  biskupa  hraběte  Vratislava.  Nádherný  tento  soubor  jest 
vyšívaný,  na  stříbrné  půdě  z  barokních  ornamentů  rozhozeny  barevné  květy. 
Z  prvé  polovice  XVIII.  století.  (Obr.  49.) 

2.  Pluvial  \2Q  cm  dlouhý,  ornát  1  m  dlouhý,  71  cm  široký,  a  dvě 
dalmatiky.  Celý  soubor  jest  ze  stejné  látky;  na  brokátu  stříbrem  a  zlatem 
tkaném  jsou  vetkány  kytice  z  klasů.  Pluvial  jest  sepjat  stříbrnou,  zlacenou 
přezkou,  2X9/11  cm  velikou,  s  rytými  poprsími  sv.  Václava  a  Jana  Nep. 
Výborná  práce  z  XVIII.  století. 


51 


3.  Pluvial  122  cm  dlouhý,  ornát  1  ;//  dlouhý  a  70  cm  široký,  a  dvé 
dalmatiky.  Na  bílé  látce  byly  vyšity  stužky  žlutohnědé,  proplétané  barev- 
nými    kyticemi.      Hedvábná 

půda     časem     sešla     a    celá        .  , 

garnitura  poslána  do  Vídně, 
kde  ornamenty  vystříhány 
a  na  způsob  applikace  přišity 
dle  původní  komposice  na 
nové  bílé  hedvábí.  Skvostná 
tato  roucha  pocházejí  ze 
XVII.  století.   (Obr.  50.) 

1.  Ornát  1  w  dlouhý 
a  0'62  ;;/  široký,  na  stříbrem 
tkaném  brokátu  hedvábím 
vetkávané  růže.  Z  konce 
XVII.  století.  (Obr.  51.) 

2.  Ornát  1  w  dlouhý, 
0'65 ///  šiioký:  na  žlutém, 
stříbrnými  ornamenty  pro- 
tkávaném  brokátu  vetkány 
růže ;  na  bílém  pruhu  upro- 
střed ornátu  tkané  růže  a 
zlaté  ornamenty.  Nádherná 
práce  z  počátku  XVIII.  stol. 

3.  Ornát  1  ;//  dlouhý 
a  0'6o  ;;/  široký,  má  na  zla- 
tém brokátu  vetkávané  ba- 
revné kytice.  Krásná  práce 
z  XIII.  století. 

Kromě  vyjmenovaných 
jest  v  majetku  chrámu  ještě 
celá  řada  rouch  novějších. 

Náhrobky.  Pod  chrá- 
movou dlažbou  jsou  tři  skle 
pění.  V  prvém  jež  jest  pod 
hlavním  oltářem,  jsou  po- 
hřbeni biskupové:  Bohumír 
Kapoun  ze  Svojkova  f  1701, 
Tobiáš  Beckr  f  1710,  Vác 
lav      svob.     pán      Košínský 

t  1731,  Josef  hrabě  Vratislav  z  Mitrovic  f  1753,  Ondřej  Kaiser  z  Kaiseru 
f  1776j^a  Karel  Han!  svob  pán  z  Kirchtreu  f  1874.  Pak  někteří  kanovníci. 
V  druhém  sklepení,    které  nalézá  se   v  dolní  části   kněžiště,    byli  pochová- 


Obr.  45.  Hradec  Králové.  Monstrance  čis.  I.  z  chrámu  sv.  Ducha. 


52 


váni  kanovníci  a  členové  pa- 
tricijských  rodů  Hradeckých. 
Třetí  krypta  vyhloubena  byla 
r.  1721  pod  kruchtou,  rovněž 
pro  vznešenější  měšťany. 

Z  náhrobních  desek  se 
zachovala  jen  část  z  bývalého 
hřbitova  a  z  těch,  jež  byly 
v  dlažbě  zapuštěny;  většinou 
jsou  zazděny  na  severní  stra- 
ně chrámu.  U  kapitulní  sa- 
kristie jsou  tyto : 

1.  Deska  z  červeného 
mramoru  O  92  w  šir.,  116 /;/ 
dlouhá,  dvojdílná;  ve  vrchní 
části  v  renaissančním  orámo- 
vání nápis:  ICcta  1()12  Jch.  19 
umujcl  Iť)aLÍam  umi.  ]?. 
Hana  Bmtoriauia  j  Xibina, 
priinara  m.  Brabrc  n.  *C.  a 
Pani  jZibunc  \  Kalil]"c  (syn) 
oqekaroagiq  rabDlíiiEÍp  j 
nui  un)tí)  uiikvilTcni)  porfjnitian, 
niaiic  lucípí  pl.  rok  ň  ne  a 
.")  \)ot}.  —  Na  destičce  upro- 
střed :  Jfebnuis  uubenas  Iii= 
lEs  bis  nibií  in  nrna.  — 
ITibineo  cx  ortu  }íos  mums 
í;acce  jarct.  —  O  bis  ícruc 
paíium fclicia  piiumra  patrcs. 
—  3nniíac  poutům  pracierc 
luos. 

Ve  spodní  polovici  jest 
uprostřed    znak :    štít    vodo- 
rovně   půlený,    ve    vrchní    polovici    půl   jelena    o    šestivětevných    parozích. 
V  rozích  spodní  poloviny  náhrobníku  viděti  po  hlavě  andílka.  Vedle  erbu 
vytesáno  datum  a  písmena: 

W  W  D  1618  Z  L 

Přiložen  23  Febr. 

2.  Pod  předešlým  náhrobníkem  zazděn  úlomek  jiné  desky  mramorové 
s  úplně  nečitelným  nápisem. 

3.  Náhrobník  mramorový^  090  ;;/  široký  a  2  04  m  vysoký,  s  vypuklou 
postavou    muže    v  plátovém    brnění,    s  pravicí    na    přílbě,    levicí   na    meči. 


Obr.  46.  Hradec  Králové.  Kalich  č.  1.  z  chrámu  sv.  Ducha. 


53 


U  pravé  nohy  znak,  v  jehož  štítu  květináč  se  čtyřmi  vztýčenými  květy. 
Kolem  nápis:  ItEtlja  panic  I;")??  pninij  \u\kh  m  ^mllie  urnuMii)  \\\n  Xin 
inlciMTi  Olrmal  }  (EaulViLi  a  na  Baniluirhn  (sici  má  býti  Humburku  \n-o- 
fincbhiMU  fnirti   i  toí)otn   rmieta   pnnmlan  luMI  a  tuto  lielo  \\\:\]\)  podiomann. 

4.  Pískovcová  deska  078;// 
široká,  148  m  vysoká,  s  ná- 
pisem po  krajích  :  V.Ú\}d  ]?anir 
1553  .  .  .  (Kadr)inan  i  Tiúm 
jiraoí  sunig  bohonal  .  .  .  Upro- 
střed nápis  setřelý  a  pod  ním 
znak,  v  němž  lev  za  mříží. 

5.  Deska  pískovcová  06t  i;// 
široká,  1  59  m  vysoká,  s  ná- 
pisem na  okrajích:  .  .  .  m  ^laícli 
na  ití . . .  poiiiuii;  ntlabcnec  Ilan 
fi;nC»Ma  .  .  .  ]F).  lííihnlalTc  (Lma- 
rujkajmuiífroug  .  .  .  Uprostřed 
korunovaný  lev  držící  sekeru, 
znak  řeznický  a  nad  ním  setřelý 
nápis. 

6.  Deska  s  nápisem  již  ne 
čitelným,  náznaku  slabě  zřetelný 
nějaký  pták. 

7.  Náhrobník  pískovcový, 
082  jn  široký,  r75  m  vysoký, 
s  nápisem  kolem:  Letha  158í» 
"w  patek  poslední  masopust 
.  .  .  urozeny  Girzik  Sskor  .  .  . 
Balbinz  Worlicz  .  .  .  wHradey 
nad  Labem.  Uprostřed  na  re- 
naissanční  desce:  Wym  za  giste 
zie  "wykupitel  mug  ziw  gel^ 
a  zie  .  .  .  Pod  nápisem  tímto 
znak,  jehož  štít  svisle  půlený, 
v  pravé  půli  půl  orla  pod  ko- 
runkou      v     levé      svislé      břevno         obr.  47.  Hradec  Králové.  Kalich  č.  2.  z  chr-imu  sv.  Ducha. 

uprostřed. 

8.  Deska  pískovcová  se  setřelým  nápisem;  na  znaku  jest  pouze  znáti 
na  pravé  polovici  na  třech  příčných  břevnech  po  hvězdě,  na  levé  vzpří- 
mený lev. 

9.  Náhrobní  deska  z  bělavého  mramoru,  098  »/  široká  a  1  65  w  vy- 
soká, není  úplná,  vrch  schází;  byla  při  poslední  opravě  chrámu  nalezena 
pod  trůnem  biskupským.  Uprostřed  viděti  spodní  část  berly  biskupské 
a  na  okrajích  nápis    z  ranně  gotických  majuskulí.    Tyto   jsou    ve  stejném 


54 


líci  s  plochou  desky,  půda  mezi  písmcnami  jest  zasekána:  1  lííIIjHl/OilJS 
SimUTII  oniIT  11/  (HUSTO  FAsi/ILLIÍTRIS  ReCIS  sví  RHVtíRBUDVS 
PflTHR  liROCl/íTTfl    FlilH   SI/HSWORliTB    lUFVIiíITVS   ilBBírS 

Památný  tento  náhrobník  bezpo- 
chyby náležel  Opatovickému  opatu 
Hroznatovi  (1332—1347). 

10.  Deska  z  bělavého  mra- 
moru 0"78  ;//  široká  a  1*65  m 
vysoká,  ve  vrchní  polovici  destička 
v  renaissančním  orámování;  pod 
ní  znak  s  přední  polovicí  jedno- 
rožce (Jiskru  ze  Sobince). 

11.  Deska  pískovcová  072  ni 
široká  a  162  ;;/  vysoká,  dle  čá- 
stečně jen  znatelného  nápisů  patřila 
Janovi  mlad.  Trmalovi  z  Toušic 
a  na   Humburku. 

12.  Náhrobník  z  pískovce 
setřelým  nápisem  kolem,  z  kterého 
čitelno  jen  jméno :  Kropacz  z  Drze- 
wicze.  .  .  .  Ve  štítu  nese  dvě  pře- 
křížené tlapy  medvědí. 

13.  Náhrobek  pískovcový, 
082  ;//  široký  a  r76  m  vysoký, 
s  reliéfem  paní  v  otevřeném  plášti 
a  sepjatých  rukou  s  modlitbami 
na  prsou.  Nápis  kolem :  .  .  .  1680 
.  .  .  nobilis  domina  Catharina  .  ,  . 
obiit  in  Domino  i.  9  .  .  .  bris. 
(Kateřiny  Tejnecké  z  Ujezdce.) 

14.  Náhrobník  pískovcový 
084  ni  široký  a  r76  ni  vysoký, 
s  reliéfem  muže  v  plášti,  s  rukama 
na  prsou  sepjatýma.  Nápis  kolem: 
.  .  .  1680  praenobilis  ac  generosus 
D.  Wenzeslaus  .  .  .  ugeze  S,  C.  M, 
judex  Reginae  Hrad  .  .  ,  (Václava 
Tejneckého  z  Ujezdce.) 

15.  V  dlažbě  předsíně  sa- 
kristie zapuštěna  deska  pískovcová  s  vypuklinami  dvou  ženských  postav, 
s  modlitebními  knížkami  v  rukou.  Jest  to  dle  zlomku  čitelného  nápisu 
náhrobek  manželky    a  dcery   Wulteryna  Plzeňského,    konšela  Hradeckého. 

16.   Na  severní  zdi  kapitulní  sakristie  zazděna  deska  z  rudého  pískovce, 
104  »ř  široká  a   1  12  w  vysoká,  na  níž  čte  se: 


Obr.  48.  Hradec  Králové.  Ciboriuin  z  clirámu 


55 


Epitaphium. 

Letha  1596  w  pondéli  po  S.  Bartholomégi  to  gest  26.  dne  srpna 
mezi  11  a  12  hodinau  v  sslechetně  pocti wych  ssedinach  Slo.  P.  Bohuslav 
Vostatek  Sen.  a  Měsste.  M.  Hrad.  nad  L.  žiwot  swug  dokonal,  Tež 
letha  1603  we  cztwrtek  po  památce  počati  p  Marige  11.  Decemb.  w  touž 
hodinu  sslechetna  P.  Regina  Manž.  Geho  milá  ži-wot  swug  dokonala  gt. 
Gegichžto  těla  při  tomto  Chrámu  v^eóle  sebe  odpocziwagi  oczekaAArage 
blahoslaweneho  a  radostného  wzkrzisseni. 

Maudrosti   w  3.   kápi. 

Sprawedli\AAych  lidi   dusse  gsau  w  rukau  Božich  a  nedotkne  se  gich 

ruka  smrti. 

Hodie  mihi  cras  tibi. 


Obr.  49.  Hradec  Králové.    Pluvial  č.  2.   z  chrámu  sv.   Ducha. 


Při  severním  vchodu  do  chrámu  jsou  zazděny: 

17.  Náhrobek  z  bílého  mramoru,  0'99  ///  široký  a  175  »/  vysoký,  na 
němž  v  reliéfu  vytesána  paní  v  závoji  a  krátkém  plášti  v  sukni  ornamento- 
vané, s  dvěma  dítkami ;  po  krajích  desky  nápis:  "Cctlja  l-V.íí)  iii  pOll^řl^ 
prjeb  SUL  BaríoIonunuMU  \w  7  IjnMnc  piu-iíima  |.^.  .Huna  Rniuanbniua 
manjclka  poqínueíjn  mujc  ^.  OMriiha  .  .  .  al)i;  inclIUMuna  m  Iivab  .  .  .  uab 
Hábem  jhnoí  fraiig  in  B.  ^  .  •  .  uuiui  maiiicíc  '27  .  .  .  Wux  i)  ^L•cl•a  ,  .  a  tutn 
abpoqiiua  oqckauiaiic  i  mví  .  .  . 

Původně  byl  náhrobek  ten  na  hřbitově  u  sv.  Pavla,  odkud  byl  při 
zakládání  pevnosti  odvezen  sem. 

18.  Náhrobek  zazděný  na  schodišti  kůrovém,  z  bílého  mramoru, 
88  C7n  široký  a  172  cm  vysoký,  s  vypuklou  postavou  starce  v  dlouhém 
kožiše,  v  sepjatých  rukou  na  prsou  držícího  modlitby.  Na  okrajích,  kde 
druhdy  bývá  nápis,    vytesán  mělce  ornament  v  slohu  německé  renaissance. 


56 


U  pravé  nohy  znak,  v  jehož  štítě  dvě  lví  hlavy.   Náhrobník  tento  pochází 
z  meze  XVI.  a  XVII.  století  a  patřil  některému  Lvovickému  z  Lvovic. 

19.  Deska  100  cm  široká  a  208  cm  vysoká,  z  bílého  mramoru,  s  re- 
liéfem   muže    ve    španělském    kroji,    držícího    na    prsou    modlitební  knihu. 


U  pravé  nohy  kupecký  znak  s  kotvou  a  písmenami  ]^  a  ^.  Cípy  nad 
hlavou  vyplněny  hlavami  andílků;  na  okrajích  nápis:  TTctíja  ptiuic  1584 
111  paíth  íiEH  jiaiuathi;  ^maícíjo  Pita  |iiinií  fiiuig  bohoiial  ^lomníni;  ]Ban 
]3auiel  ;§írnab  miciytenin  BliElía  Ifrabre  w?Ct)  KaluMii  a  íicln  iirljn  íníc 
ob}ioc?iiuagici  OL-ichama  bubouuíijíjo  itiríclcljo  lí^jhrilTcnij. 


57 


Uvnitř  kostela  jsou  zazdény  pod   kruchtou  : 

20.  Pískovcová  deska  75  cm  široká,  150  ctn  vysoká,  svrchem  polo- 
kruhová, u  prostřed  infule  s  berlou  a  pod  ní  nápis:  Augustine  Heifcrt, 
Capituli  Decano,  Consistorii  Praesidi,  viro  discicto   in   ne^'otiis   gravi  vigili, 


Obr.  51.   Hradec  Králové.  Ornát  č.  3.   z  chrámu   sv.   Ducha. 


solerti,  facili,  prompto,  notis  immortali  dioeceseos  decori,  animo  integer- 
rimo  die  20.  aprilis  nato  1757  die  8.  Feb.  1810  mortuo  posuit  gratus 
Maria  Thadaeus  Episcopus. 

21.  Blíže  předešlého  zapuštěn  v  dlažbě  úlomek  desky  mramorové 
150  cm  široké  a  150  cm  dlouhé.  Deska  jest  hladká  a  měla  kolem  nápis 
z  majuskulí  ranně  gotických,  z  něhož  čitelno  pouze  : 


58 


S  .    .  (I  .    .  CI  .    .  IXXX  ....  MORS. 


Pochází  z  1.  polovice  XIV.  století. 

V  jižní  lodi  zasazena  deska  z  bělavého  mramoru  115  cm  široká  a 
222  cm  vysoká;  ve  vrchní  části  erb,  v  jehož  svisle  děleném  štítu  v  pravé 
polovici  reliéf  muže,  v  levé  draka  na  příčném  břevně.  Kolem  nápis : 
"Cctlja  }?íiuč  M  D  cxiiii  (1614J  luěsijujc  uicriuciuic  íinc  xiit  Brojena  J^ani 
Pounta  Krcucílicjmoraa  \  (ÍIíEtlbcrha  fiinoí  siuun  iti  ]Banu  bohonala  a 
m  íomío  mistČ  iicsí  ^unlinuiana  Bqekaraa^tcjE  \  B)rtun)rij  lilahoslauicncljo 
miluiíssrnii. 

Pod  nápisem  jest  v  renaissanční  kartuši  latinská  báseň  zvěstující,  že 
náhrobek  dal  poříditi  choť  zvěčnělé  Leonhard  Kreutzheim  z  Ipshofen  filo- 
sofie a  medicinae  doktor. 

Za  hlavním  oltářem  zazděn  železný  náhrobek  biskupa  Karla  Hanla, 
svob.  pána  z  Kirchtreu,  j  14.  října  1874.  Proti  kazatelně  stojí  pomník  od 
F.  bar.  Schmidta  z  Vídně  na  pamět  vojínů  padlých,  ve  válce  r.   1866. 

Zvonů  jest  sedm ;  na  věži  severní  visí  tři : 

1.  Orel  (též  Michael  zván)  má  v  průměru  176  r///,  výšky  \'i2  cm  a 
jest  zcela  hladký.  Pod  korunou  nápis  :  ucrgele  anno  gESn  ab  incavcin^C  • 
m  •  ULTC  ■  .\-.\-  •  ul  •  iiiiE~  I)vabcťLÍ"c5  aricíia~í  niolcnu  l\^  comipti~e  acrií  I)ui- 
af  115  peIUmu  íiom"irs  atínlií  ma.\-i  e  ^itll  \  í  b  canc  co~ila^le  iitaif  inu  ^at  oc 
urirí  in  ciucuiíu  b  m  }^x^\\  mi  ine  uila  1"  ut  lEnatoues  bii  c  uvb' :  cora  Íe 
uníis  uaiuilatn  ib~s  a^bvEa  bicto  jacíEk  Et  uiEiiEEriao  Tbi  confíE  fuli  em 
ilíiua  Ea~pa^E  abmirEťí  \  íin~rE~  bE!  nipntEtis  bEate"'  inariaE  iriin  s  TniiiuE 
luinťis  ^iro  bEEOEE. 

2.  D  o  m  i  n  i  k  á  n  (Leopold)  má  v  průměru  93  cm,  výšky  80  <:/«,  jest 
též  hladký.  Pod  korunou  nápis:  TCEÍa  tisiiEÍEÍ)0  esIdvsíeIio  lUiinbEsaÍEbo 
^latclio  tEiiío  uum  lit  iicsl  panu  bobu  hc  eííí  a  djiuale. 

3.  C  i  n  č  á  1  (Cecilie)  visí  v  okně  severním,  má  v  průměru  65  cm, 
výšky  52  ctn.  Pod  korunou  a  na  dolním  okraji  vinou  se  pásy  z  ovocných 
festonů.  Na  plášti  nápis :  Anno  Domini  MCCCCXCVI  haec  campana  fusa 
est  ad  laudem  Dei  et  Pragae  a.  D.  MDCCCXVII  die  XXIII  Jvlii  reívsa  a 
Carolo  Bellmann, 

Na  jižní  věži  visí  v   I.   patře: 

4.  Nový  zvon  (Klement)  mající  v  průměru  119  cm,  výšky  100  í:w. 
Na  plášti  zobrazen  na  jedné  straně  v  maličkém  reliéfu  Kristus  na  kříži 
s  P.  Marií  a  sv.  Janem.  Na  druhé  straně  jest  P.  Maria  s  Ježíškem.  Pod 
korunou  nápis:  Ijoc  opus  Eoullatuiii  cH  pErnobilE  atquE  iiiluiiiE  ab  lan 
paráditi  pEr  aubrEam  bicímu  ?ac?Eh  eíoeiu  liojoa  urbis  famoblTimE  complEtum 
ert  aíquE  pErfEEÍom  mEiifE  oiiobri. 

V  druhém  patře  visí: 

5.  Žebrák  (Václav),  jenž  má  v  průměru  146  cm  a  výšky  115  cm. 
Pod   korunou  dvojřádkový  nápis :   LÉTA  •    PANIE  •   M  •  D  •  XXXVIII  •   SLIT 

■   ZWON    •    KE   •    CZTI   •    A   •    CHWALE    •    PANV   •    BOHV   •    Y    •    PANNIE 
MARYGY  .    Y  •    WSSY  •    RZYSSI  •    NEBESKÉ   •   ZA  •    PANA   YANA  I 


59 


STRAKY  .  HOSPODARZE  •  MIESTA  ZKKRZE  MAT3  (sicj  •  GE  • 
SSPICZE-  KONWARZ3(!)-  A-  MIKVLASSE  •  LORMAYSTRA  (!)  •  BRATRA 
GEHO  :   BVD   ■    Z  •    TOHO   •    PAN   •    BVH   •    POCHWALEN   • 

Mezi  obéma  řádkama  a  při  spodním  okraji  vine  se  úzký  proužek 
ornamentální  (renaissanční)  a  pod  nápisem  arkatura  z  lilií  dolů  obrá- 
cených. Zvon  tento  byl  lit  původně  po  vyhoření  jižní  věže  roku  1509,  při 
požáru  následkem    udeření    blesku    r.    1533  se  rozlil    a    r.    1538    byl  přelit 

Nad  presbytářem  visí: 

6,  Umíráček  (Barbora)  přelitý  r.  1875  od  Jos.  Scimeidra  v  Hradci 
Králové.  Původní  zvon,  jenž  r.  1875  praskl,  měl  nápis:  Sit  nomen  Domini 
benedictum  Anno  Domini   1695. 

Ve  štítu  nad   kanovnickou  sakristií  visí  zvon : 

7.  Cecilka  (Cecilie)  (nepřístupný)  má  nápis:  Omnis  qui  invocaverit 
nomen  Domini  salvus  erit.  Anno  1680.  —  Urozena  Pani  Veronika  Marssa- 
lova  rozena  Zakowa  z  Drahobegle.  Urozena  Pani  Alžběta  Polexina  vdova 
Rotenbachowa  rozena  Dobrzenska  z  Dobrzenicz. 

KAPLE  SY.  KLIMENTA   S  »BÍLOU«  VĚŽÍ. 

K.  V.  Zap,  Kaple  sv.  Klimenta,  Patn.  arch.  III.  184. 

Nejstarším  kostelem  v  Hradci  Králové  byla 
kaple  sv.  Klimenta,  byvší  vystavěna  v  době  zavedení 
křesťanství  do  Cech.  Farním  kostelem  přestala 
býti,  když  vystavěn  byl  na  počátku  XIV.  století 
chrám  sv.  Ducha,  stojící  přes  ulici  naproti  ní.  Při 
požáru  města  r.  1339  kaple  sv.  Klimena  nepo- 
chybně vyhořela  a  byla  v  gotickém  slohu  z  cihel 
>na  režno*  znovu  vystavěna.  (Zbytek  této  stavby 
zachován  na  rohu  u  »bílé  věže«.)  V  XVI.  a  XVII. 
stol.  nazývá  se  »starou«,  též  >Ceskou  kaplí*,  po- 
něvadž před  husitskými  válkami  v  ní  konaly  se 
služby  boží  pro  Cechy  a  v  kostele  sv.  Ducha  pro 
Němce.  Již  v  XVI.  st.  ale  nekonaly  se  v  kapli  sv. 
Klimenta  pobožnosti,  neboť  sloužila  za  skladiště 
soli.  V  r.  1574  přistavěla  obec  ke  kapli  bílou 
věž  tím  způsobem,  že  jihozápadní  roh  kaple  byl 
zbořen  a  na  jeho  místo  postavena  věž.  R.  1680 
byly  z  kaple  sv.  Kl.  uložené  tam  vojenské  nástroje 
odstraněny  a  kaple  rok  na  to  opravena  a  původ- 
nímu účelu  vrácena.   (Obr.  52.) 

Biskup  Adam  hrabě  Vratislav  z  Mitrovic  dal  stavbu  gotickou  sbořiti 
a  postavil  svým  nákladem  na  její  místě  r.  1714  novou  kapli.  Roku  1716 
byla  na  báň  připevněna  papežská  tiara  a  23.  listopadu  r.  1717  sloužena 
v  kapli  první  mše  sv. 

Nyní  jeví  se  kaple  sv.  Klimenta  zevně  jako  barokní  budova  obdélná, 
17-30  »z  dlouhá,  12-70  w  široká,  s  otupenými  rohy  a  po    obou  podélných 


W^^a 


~    ■    ■   -i-— -I- ř  1 

Obr.  52.    Hradec  Králové. 

Půdorys  Bilé  véže  s  kapli 

sv.  Klimenta. 


60 


stranách  s  risality.  Kamenná  a  omítaná  stavba  kryta  osmibokou  kopulí 
plechem  pobitou,  kteráž  nese  zděnou,  rovněž  osmibokou  lucernu,  menší 
bání  zakončenou.  Na  vrcholu  vztyčena  veliká,  pozlacená  papežská  tiara, 
podepřená  dvěma  klíči. 

Vchod  vede  bílou  věží  (viz  tam).  Okna  jsou  dvě  veliká  v  po- 
délných výstupcích,  svrchem  půlkruhová.  Kamenné  obruby  opírají  se  o  pod- 
okenní římsu,  nesenou  2  konsolkami.  Nad  okny  jsou  risality  zakončeny 
rovnými  štíty.  Ve  válci  lucerny  jest  osm  vrchem  půlkruhem  přepásaných 
oken.  — 

Vnitřek  jest  velmi  ladných 
poměrů  ;  na  elliptickém  půdoryse, 
jehož  délky  os  jsou  10  65  m  a 
13'65  ;;/,  zvedá  se  osm  párů  sdru- 
žených jónských  pilastrů  nesoucích 
kládí  r65  ;//  vysoké,  z  architrávu, 
hladkého  vlysu  a  římsy  barokně 
profilované.  Prostor  nad  celou 
kaplí  sklenut  elliptickou  kopulí,  ve 
vrcholu  otevřenou  pro  lucernu  ve 
výšce  16'35  m.  Mezi  pilastry  jest 
osm  výklenků,  svrchem  elliptickým 
pásem  překlenutých,  z  nich  v  jed- 
nom jest  vchod,  ve  dvou  příčných 
okna.  Nad  vchodem  a  dvěma 
nejbližšími  výklenky  sklenuta  jest 
kruchta  do  lunet;  po  každé  straně 
lunety  podporuje  klenbu  konsola, 
pěkného  barokního  tvaru. 

Lucerna  sklenuta  jest  rov- 
něž báňovitě  s  osmi  lunetkami 
nad  okny.  (Obr.  53.) 

Výprava  barokní.  Na  hlav- 
ním oltáři  zavěšen  obraz  sv.   Kli- 
menta,   v  zlaceném    rámci,    kolem 
něhož  sedí  šest  andělíčků  pěkně  řezaných.  Obraz  sám  jest  ceny  prostřední. 
Na  bokovém  oltáři  na  epištolní  straně    stojí  nejvýše  skleněná  rakev, 
ozdobně  okovaná,  chovající  ostatky  sv.   Klimenta. 

Na  protějším  oltáři  jest  u  prostřed  dřevěná,  polychromovaná  Pieta, 
78  cm  vysoká,  slušně  řezaná,  z  první  polovice  XVIII.  století. 

Křížová  cesta,  14  obrazů  v  rámcích  se  zlacenými  rokokovými 
nástavky.  Malby  jsou  celkem  správně  kresleny,  v  realistickém  pojetí  a  byly 
pořízeny  r.  1766  pro  kostel  sv.  Ducha;  v  letech  1780  —  1793  byly  sem 
přeneseny. 


Obr.  53.  Hradec  Králové.  Příčný  řez  kaplí  sv.  Klimenta. 


61 


Kutá  raménka  pofl  křížovou  cestou,  šest  kusů,  93  cw  dlouhých, 
jsou  výborné  práce  z  druhé  polovice  XVIII.  století.  (Obr.  54.) 

BÍLÁ  VĚŽ. 

Již  po  ulití  velkého  zvonu  >Augustina«  v  roce  1509  vznikl  v  obci 
Královéhradecké  úmysl,  postaviti  pro  něj  vysokou  včž,  která  by  i  za  hlásku 
sloužila.  Dali  k  tomu  účelu  lámati  kámen  ve  skále  -»pana  Bavora*  (z  líu- 
stiřan?)  a  v  boudě  pod   Pražskou  branou  skládati. 

Pro  nastalé  však  půtky  mezi  stavem  panským  a  městským  a  pak 
pro  pokutování  měst  po  roce  1547  došlo  k  stavbě  až  v  roce  1574,  kdy 
věž  dostavěna  až  po  první  pasovou   římsu. 

R.  1579  dostavěno  bylo  čtvrté  patro  a  r.  1580  páté  s  klenutými 
komůrkami  pro  hodiny,  pak  kamenný  ochoz  se  světničkou  pro  hlásného. 
Pro  nedostatek  peněz  přikryta  věž  zatím  dřevěnou  střechou. 


Obr.  54.  Hradec   Králové.  Kované  raméiiko  v  kostele  sv.  Klimenta. 


Stavbu  prováděli  vlašský  mistr  Burian,  kameník,  kterýž  pracoval  též 
na  okenních  ozdobách  a  Burian  Vlach  zedník.  Zhotovení  podlah,  hranice 
pro  zvon  a  vyzdvižení  prvního  krovu  svěřeno  mistru  Petrovi  z  Mladé  Boleslavi. 

Zvon  Augustin  vytažen  na  věž   22.  května   1581. 

R.  1585  postaven  nový  krov  a  na  něm  měděná  báň  s  pozlacenou 
hvězdou. 

K  hodinám  na  orloj  lil  zvonař  královéhradecký  Eliáš  třikráte  cymbál, 
který  po  každé  nebyl  od  rady  města  přijat  jako  nepodařený;  na  to  svě- 
řeno ulití  cymbálu  mistru  Vavřincovi,  hodináři  na  Novém  městě  Pražském, 
který  hodiny  do  bílé  věže  zřídil.  Vážil  19  českých  centu  a  byl  r.  1591 
na  věž  vytažen. 

R.  1596  pobíjel  věž  bílým  plechem  Pekar  z  Pardubic,  Vlach  Antoniu 
Delbot  dělal  druhou  světničku  v  rohu  ochozu,  který  znova  vydláždil  tesa- 
nými deskami.  Vlach  Josef  obkládal  jiné  části  věže  kvádry. 

Staročeský  orloj  časem  sešel  a  byl  r.  1829  nahrazen  hodinami  od 
mechanika  Frant.  Božka  z  Prahy. 


62 


Mvs  ppovmEBiir^\g^aiL|&tuftJM-3aMEJj- 


V  roce  1839  počala  se  báň  věže  povážlivě  kloniti,  i  byla  snesena, 
novou  nahrazena  a  plechem  pobita. 

Bílá  věž,  stojící  v  jižním  průčelí  kaple  sv.  Klimenta,  jest  renaissanční 
stavba  celá  z  tesaných  kvádrů,  vystavěná  na  půdorysu  10  X  10  ^^  dlouhém 
a  širokém  do  výše  48  m,  v  šesti  patrech. 

Vnitřek  věže  jest  přístupný  vchodem  na  východní  straně,  v  malém 
obdélném  přístavku,  kterým  vstoupí  se  točitým  schodištěm  do  druhého 
patra  věže,  ve  které  vedou  dřevěné  schody  až  do  bývalého  bytu  hlásného 
a  otevřeného  ochozu  pod  střechou. 

Hlavní  vchod  do  kaple  sv.  Klimenta,  2/0  X  3'35  w  ve  světlosti, 
prolomen  na  jižní  straně  Bílé  věže.  Ostění  vchodu,  poněkud  z  líce  zdiva 
věže  vystupující,  jest  v  polokruhu  překlenuto  a  pěkně  profilovanou  římsou 
kryto.  V  závěrníku  vytesáno  datum :  1  •  5  •  7  ■  4,  a  v  cípech  nad  patkami 
oblouku  vyčnívají  dvě  kartuše ;    v  jedné  jest    v  reliéfu  znak  zemský  (lev), 

v  druhé  znak  Hradce  Králové  (G).  Nad  vchodem 
provedeno  v  kameni  heslo  cis.  Maxmiliána:  DEVS 
PROVIDEBIT  VIGILANDVM   TAMEN.     (Obr.   55.) 

V  třetím  patře  jsou  zdi  věže  prolomeny  na 
každé  straně  menším  oknem,  gotickým  obloukem 
uzavřeným.  Pod  římsou  jest  znak  s  deskou  bez 
nápisu.  Fr.  Svenda  se  domníval,  že  jest  to  znak 
Jiříka  Veliká  ze  Sonova,  dvorského  sudí,  f  1568, 
který  si  asi  o  stavbu  nějakých  zásluh  získal. 

Ve  čtvrtém  patře  jest  v  každé  straně  velké 
okno  svrchem  též  hrotitým  obloukem  překlenuté, 
jež  vyplněno  jest  nad  patkami  renaissanční  kružbou 
válečkového  profilu,  složenou  ze  dvou  gotických 
obloučků  a  kruhu  v  prostřed.  Kružba  jest  podpo- 
rována po  stranách  polosloupy  a  uprostřed  volným  sloupkem  toskánského 
řádu,  na  podstavcích. 

V  pátém  patře  jsou  umístěny  veliké  ciferníky  a  hmotnou  stavbu 
korunuje  silně  vyložená  římsa,  jejíž  desku  nesou  renaissanční  konsoly. 

V  šestém  patře  jest  otevřený  ochoz  kamenný,  nesený  na  každé  straně 
pěti  toskánskými  sloupky  na  podstavcích. 

Střecha,  celá  bílým  plechem  pobitá,  přechází  ze  čtyřstěnu  v  osmi- 
bokou cibulovou  báň  s  lucernou,  krytou  profilovanou  stanovou  stříškou. 
Výška  střechy  až  po  hvězdu  nad  makovicí  činí  2073  m. 

Na  východní  straně  věže  zachoval  se  zbytek  bývalé  stavby 
kaple  s v.  Klimenta  zr.  1339.  Záleží  z  cihelného  režného  zdiva,  roh 
tvořícího,  s  opěrným  pilířem  v  úhlopříčném  směru ;  pilíř  má  nízký,  kamenný 
trnož,  šikou  skosený,  jest  o  jednom  odstupci  a  zabíhá  svrchem  šikmo  do 
rohu  zdi.  Odstupce  i  vrchní  ukončení  jsou  z  kamene  a  v  předu  opatřeny 
okapní  gotickou  římsičkou. 


Obr.  55.   Hradec  Králové. 
Portál  do  »Bilé«  věže. 


63 


Vedle  pilíře  jsou  patrný  stopy  ostění  portálové  ho,  záležející 
ze  čtyř  válečků  na  ploše  na  venek  se  rozvírajlcí.  Válečky  jsou  z  pálené 
hlíny  a  stáčejí  se  v  oblouk,  který  přerušen  jest  zdivem   Bílé  věže. 

Zvon  Augustin  visí  ve  čtvrtém  patře  Bílé  věže ;  jest  1  "69  ;// vysoký 
a  má  2  06  ;;/  ve  spodním  průměru.  Byl  slit  r.  1508  společným  nákladem 
rady  města   a   měšťanů   Hradeckých,  jak  svědčí  nápis  pod   korunou  : 

Jíu  IjouorEiu  inai]ni|iccntianuiuc  anulipnlcnlia  bci  iumuIvíl-ís  iicvM 
bci  uiriiiiiis  almar  atque  laiulovum  iimiiiinu  al  iiloviam  cl  la^1^cm  Ijiu-  n^ms 
iujiguc  ^iraLniobilc  \\^\\m\  ac  cniilíilutuiu  cH  iiuj-icnlifi  alma  bnmimu-um  ma- 
[\\\\ť\  ctuium  cciuliilum  íntiusquc  famofac  tinitatis  lirabrL-eiilis  ^l^v  mc  aii- 
brcam  bictum  lacuM;  aniui  X.  D.  I.  15  VIII  protocoiiíiile  inaniie  miedicl 
iiÍL-trico  ioannc  bÍLln  líarafcli. 

Plášť  jest  hladký. 

KOSTEL  NANEBEVZETÍ  PANNY  MARIE.  k.  j.  z  Hiencn- 

berka,  Geschichte  der  Stadt  Kóniggrátz  232—318.  —  Dr.  J.  N.  Eiselt,  Die  Jesuiten 
in  Kóniggrátz  7,  8,  12  —  17  a  Kóniggrátz  in  der  Vorzeit  und  Gegenwart  68-93.  — 
Fr.  Švanda,  Třetí  měděný  obraz  Hradce  Kr ,  s.  II.,  122—125,  169-171,  176-179.— 
J.  Svoboda,  Z  kraje  Hradeckého,  89—92.  —  J.  L.  Solař,  Dějepis  Hradce  Kr.,  50.  — 
Pamětní  kniha  Hradce  Kr.,  254—297.  —  L.  Domečka,  Koste!  Panny  Marie  v  Hradci 
Král.  Ratiboř  1900  č.  32  a  33. 

Chrám  tento,  nyní  bohoslužbám  vojenské 
posádky  sloužící,  stojí  uprostřed  jižní  strany 
Velkého  náměstí  a  tvořil  druhdy  východní  křídlo 
jesuitské  koleje.  Vystavěn  byl  Jesuity  v  letech 
1654 — 1666  hlavně  z  odkazu  Kašpara  svobod- 
ného pána  z  Grammů,  na  místě  čtyř  domů. 

Návrh  i  provedení  jest  dílem  mistra  Karla 
Luraga,  kterýž  za  práci  svoji  dostal  9000  rýn- 
ských. 

Kostel  vyhořel  roku  1760,  byv  dříve  pru- 
skými kozáky  vyloupen;  již  r.  1765  byl  však 
znovuzřízen.  Po  zrušení  řádu  Jesuitů  r.  1773 
ustanoven  jako  garnisonní. 

Během  času  sešlý  kostel  opravován  byl 
r.  1857,  při  čemž  vypukl  na  .střeše  kopule  požár, 
jemuž  padly  za  oběť  obě  věže  i  střecha.  Tehdy 
roztavily  se  také  dva  zvony  částečně  a  jeden 
zcela. 

K  jihu  kněžištěm  obrácená  trojlodní  stavba, 
omítaná,  má  v  západním  průčelí  dvě  věže  a  nad 
presbytáři  na  báňové  střeše  osmibokou  věž 
s  lucernou.  (Obr.  56.) 

Jednopatrové  západní  průčelí 
oživeno    piiastry,    při    věžích  jednoduchými,  na 


iríiírrffrrr 


Obr.  .'>6.  Hradec  Králové.  Půdorys 
kostela  P.   Maric. 


64 


meziokenních  pilířích  sdruženými.  Trnožní  římsa  obíhá  kol  celé  stavby 
v  profilu  patek  pilastrových,  a  to  jak  v  přízemí,  tak  v  I.  patře.  V  přízemí 
jsou  pilastry  řádu  toskánského,  v  prvém  patře  řádu  jónského,  a  odděleny 
silnou  římsou  pásovou  s  vlysem  i  architravem.  Hlavice  jónské  jsou  vysoké 


Obr.  57.  Hradec  Králové.  Pohled  na  kostel  P.  Marie. 


a  mají  od  voluty  k  volutě  napjatý  feston,  ze  šátku  utvořený.  Stavbu  končí 
mohutná  římsa,  tažená,  s  kamennou  deskou. 

V  západním  průčelí  vystupuje  mělký  risalit  v  šířce  střední  lodi  chrá- 
mové před  líc  obou  věží,  které  jsou  zdobeny  v  přízemí  i  v  patře  půlkruho- 
vými výklenky,  v  nichž  postaveny  r.  1704  poněkud  krátké  sochy  jesuit- 
ských čtyř  světců :  sv.  Ignáce,  sv.  Frant.  Xav.,  sv.  Aloisia  a  sv.  Stanislava. 


65 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Králové-Hradecký. 


66 

Střed  fagády  vyznačen  pěkným  portálem  na  jónských  tříčtvrtních 
sloupech.  Římsa,  nad  hlavicemi  sloupů  zalomená,  končí  kusým  štítem, 
s  kartuší  uprostřed. 

Dvéře  jsou  pobité  plechem,  přes  který  jsou  přibity  na  přič  úzké 
pásky,  V  kosočtvercových  polích  upevněny  pěkné  růžice.  Střední  lišta  po- 
kryta prosekávaným  ornamentem.  Pod  nadpražím  datum:   1713. 

Nad  portálem  prolomena  průčelní  zeď  barokně  vykrajovaným  oknem 
s  vlnitou  římsou  a  ostěním,  jež  stáčí  se  v  rozích  v  závity.   V  kartuši  nápis: 

+ 
MDCLVI  Deo  et  divae  in  coelos  IHS  assumptae  sacrum. 


Obr.  59.  Hradec  Králové.  Kostel  P.  Marie:  Jedna  z  mříži  na  oratořích  v  presbytáři. 


Štít  západního  průčelí  stojí  nad  hlavní  římsou  na  nízkém  patře, 
jehož  trnož  tvoří  plná  attika,  vroubená  po  každé  straně  velkou  volutou 
a  vásou.  Římsa  štítu  nesena  jest  dvěma  páry  mělkých  lesén  a  končí  vy- 
sokým tympanonem  o  rovných  ramenech. 

Nízká  střecha  nad  hlavní  lodí,  jakož  i  báň  nad  presbytáři  jsou  břidlou 
pokryty. 

Věže  vyčnívají  nad  fasádu  o  jedno  patro;  v  obou  jest  na  třech 
stranách  po  sdruženém  okně,  půlkruhem  uzavřeném.  Hlavní  římsa  věží 
vytočena  uprostřed  každé  strany  v  polokruh,  nese  břidlou  pobité  cibulové 
báně,  přecházející  z  čtyřbokého  půdorysu  v  osmistěn  s  lucernami,  šindelem 
krytými.   (Obr.  57.) 

Bokové  fagady  jsou  rovněž  jednopatrové,  ale  nižší  než  západní 
průčelí.    Patra    nad  bočními  loděmi  jsou  tvořena    nad  vnitřními  galleriemi 


67 


a  kryta  nízkými  polovičními  střechami,  nad  kterými  jest  hlavní  loď  ještě 
o  patro  zvýšena.  Celé  stranní  průčelí  děleno  v  přízemí  i  v  patře  na  pět  os 
okenních,  krom   věže  a  okének  do  schodiště,  vsunutého  mezi  bokovou  loď 


Obr.  60.  Hradec  Králové.    Vnitřek  kostela  P.  Marie. 


a  věž.    Okna  jsou  barokně  skrojená,    v    přízemí  větší  a  jiného  tvaru,    než 
v  prvém  patře  bokových  lodí  a  v  druhém  patře  střední  lodi. 

Krom  hlavního  vchodu   jsou   ještě    dva  vchody ;   jeden    na   východní 
straně    do  kaple    sv.  Josefa    za  kněžištěm  a  druhý  ze  sakristie  do  bý- 

5* 


68 

vale  koleje  vedoucí.  Onen  jest  v  kamenném  ostění  s  kartuší  uprostřed 
rovného  nadpraží.  Nad  tímto  prohlouben  výklenek  pro  sochu,  lasturou 
ukončený. 

Vnitřek  kostela  působí  neobyčejně  příznivě  bohatě  členitou  archi- 
tekturou a  ladnými  poměry  při  značných  rozměrech.  (Obr.  58.)  Měří  celý 
kostel  délky  39  80;;/  a  šířky  20*50 ;;/.  Hlavním  vchodem  vstoupí  se  do  jakési 
předsíně  9*70  ;;/  dlouhé  a  3'60  ;;/  široké,  kterou  tvoří  travé  mezi  věžemi, 
nad  níž  jest  kruchta  umístěna.  Půlkruhovým  obloukem  otvírá  se  tato  před- 
síň, jež  jest  sklenuta  valenou  klenbou  s  lunetami,  do  střední  lodi.  Tato 
jest  2440  in  dlouhá,  12*20  in  široká,  2030  m  vysoká  a  rozdělena  čtyřmi 
páry  korintských  pilastrů  na  tři  pole,  českými  klenbami  sklenuté.  Podélní 
zdi  jsou  prolomeny  v  přízemí  třemi  páry  půlkruhových  oblouků  do  boko- 
vých lodí  a  nad  nimi  oblouky  elliptickými,  které  vedou  do  gallerií  nad 
bokovými  loděmi.  Poprsníky  gallerií  jsou  9' 10  ;;/  nad  dlažbou  lodi,  bal- 
konovitě  do  kostela  vyduty  a  opatřeny  znamenitě  komponovanými  kova- 
nými mřížemi.  Dle  tvaru  a  techniky  práce  byly  mříže  ve  třech  obdobích 
dělány. 

Bokové  lodi  jsou  rozděleny  ve  tři  páry  kaplí  po  464  ;;/  dlou- 
hých a  337  VI  širokých,  zaklenutých  českými  klenbami  a  oddělených  od 
hlavní  lodi  zdmi  80  au  silnými. 

Půlkruhový  vítězný  oblouk  dělí  loď  od  kněžiště,  jež  stojí  na 
čtvercovém  půdorysu,  o  stranách  9;;/  dlouhých.  Kouty  jsou  okoseny  korint- 
skými lesenami,  nad  jejichž  římsou,  ve  výši  13-50  ;;/  nad  dlažbou,  vyklenuty 
jsou  pendentivy,  nesoucí  kulatou  báň,  jejíž  vrchol  otevřen  do  osmiboké 
lucerny,  kryté  plochou  kopulí.  Výška  od  dlažby  až  po  klenbu  lucerny 
jest  okolo  30  m. 

Na  jižní  a  severní  straně  presbytáře  jsou  zdi  prolomeny  dvěma 
oblouky  nad  sebou.  Ve  vrchním  jest  gallerie,  ve  výši  oné  nad  bokovými 
loděmi  a  pod  ní  jsou  na  obou  stranách  oratoře,  které  mají  zábradlí 
také  balkonovitě  do  kostela  vystupující  a  pěknou  kutou  mříží  opatřené, 
pochodící  z  r.  1739.  (Obr.  59.) 

Sakristie  jest  na  jižní  straně  kněžiště;  jest  to  chodba  3'60  w 
široká  a  n  m  dlouhá,  zaklenutá  valenou  klenbou  s  lunetami. 

Za  presbytáři  jest  kaple  sv.  Josefa,  přístupná  na  severní  straně 
kněžiště,  slouživší  druhdy  také  co  sakristie.  Kaple  jest  7  ;;/  široká  a  14'20  w 
dlouhá  a  zaklenutá  klášterní  klenbou  s  lunetami.  Nad  vchodem  na  severní 
straně  zřízena  kruchta,  přístupna  z  oratoře  severní.  Nad  kaplí  jest  nižší 
síň  stejného  s  ní  půdorysu  i  tvaru,  jež  nyní  jest  městskou  spisovnou 
a  která  druhdy  klášterním  účelům  sloužila. 

Výprava  z  XVIII.  stol.  jest  bohatá  a  vkusná.  (Obr.  60.) 

Hlavní  oltář  záleží  ze  stolu  a  tabernakula  v  předu  postaveného 
a  z  malované  sloupové  architektury,  zaujímající  celou  jižní  stěnu  kněžiště. 
Uprostřed  visí  velký  obraz  na  plátně,  »nanebevzetí  P.  Marie*,  malovaný 
r,   1765    S.   yos.  Krainolinem  a  Kristiánem  Noldingrem.    Oltář  oddělen  od 


69 


lodi  výborně  kovanou  mříži.    Pod  hlavním  oltářem  jest  hrobka,  v  níž  leží 
zakladatel   koleje  jesuitské  Jan  Jos.   hr.  z  Oppersdorfu. 

Bokové    oltáře    jsou    s   jedinou  výjimkou    z  umělého  mramoru 
a   byly  zřízeny  {)o   požáru   r.    1762. 


Obr.  61.  Hradec  Králové.   Kostel  P    ISIaiie.  Oltář  sv.  Ignáce  s  obrazem  od   1'.  Brandla. 


Na    epištolní    straně: 

1.  Proti  kazatelně  oltář  sv.  Aloisia  s  obrázkem  téhož  svatého,  velmi 
sešlým. 

V   kaplích   na   téže  straně  jsou: 

2.  Oltář  sv.  Františka  Xav.  s  pěkným  obrazem  téhož  světce  uprostřed. 
Kolem  sochy  sv.  Jana  z  Tov.  J.,  sv.  Pavla  a  sv.  Ondřeje.  Na  klenbě 
freskový  obraz  ze  života   sv.   Františka  X. 


70 

3.  Oltář  s  malým  obrázkem  sv.  Jana  Nep.,  nevalné  ceny.  Kolem  sochy 
sv.  Václava  a  sv.  Ludmily.    Na  klenbě  obraz  ze  života  sv.  Theodora. 

4.  Oltář  s  obrazem  ukřižovaného  Krista,  pod  nímž  stojí  Matka  Boží ; 
slušné  práce.  Kolem  sochy  sv.  Jana  a  Máří  Magd.  Nahoře  obraz 
sv.  Veroniky.  Xa  klenbě  freskový  obraz  představuje  anděly,  svoláva- 
jící k  poslednímu  soudu. 

5.  Oltář  sedmibolestné   Matky  Boží  s  řezanou   Pietou,   slabé  práce. 

Na    evangelijní    straně: 

6.  Oltář  s  obrazem,  představujícím  glorifikaci  sv.  Ignáce  z  L.  v  sloupkové 
dřevěné  architektuře.  Obraz  —  výborné  dílo  od  P.  Brandla  —  i  oltář 
jsou  jediným  z  původní  výpravy  chrámu.  (Obr.  61.)  Na  klenbě  fresko 
představuje  zjevení  se  Krista  sv.  Ignáci,  nevalné  ceny.  Na  stěně  visí 
tvrdě  malovaný  olejový  obraz  téhož  výjevu,  z  r.  1638   od   y.  Haringa. 

7.  Oltář  s  malým  obrázkem  sv.  Anny,  učící  P.  Marii,  ve  středu,  slabé 
práce;  vedle  sochy  sv.  Jáchyma  a  sv.  Alžběty.  Na  klenbě  obraz 
P.  Marie  jako  ochranitelky  města  Kr.  Hradce,  kteréž  město  vymalo- 
váno v  pozadí. 

8.  Oltář  s  živě  malovaným  pěkným  obrazem  uprostřed,  představujícím 
smrt  sv.  Barbory.  Nad  ním  malý  obraz  představuje  smrt  sv.  Stani- 
slava Kostky.  Vedle  stojí  slušně  řezané  sochy  dvou  světic.  Na  stěně 
visí  olejový  obraz:  Zasnoubení  P.  Marie  se  sv.  Josefem,  dobrý  v  kresbě 
i  v  koloritu. 

V  poslední  kapli  severní  visí  obraz  sv.  Jana  Nep.  od  P.  Bra7idla, 
3"65  ;//  vysoký  a  2'30  vi  široký,  jemuž  andělé  z  oblak  podávají  palmu. 
Dole  klečící  anděl  ukazuje  k  lebce.  Tento  obraz  druhdy  visel  na  hlavním 
oltáři  kostela  sv.  Jana  N.  v  Hradci  Kr.  a  byl  před  opravou  tohoto  kostela 
sňat  a  zde  nevhodně  pověšen. 

Výborná  komposice  i  výrazy  osob,  těžký  kolorit. 

Kazatelna  z  umělého  mramoru,  zdobená  ve  dveřích  obrazem 
sv.  Stanislava  Kostky  a  na  zábradlí  pozlaceným.i  pěknými  sochami  víry, 
naděje  a  lásky,  jest  velmi  dobré  dílo  barokní  z  druhé  polovice  XVII.  stol. 

Varhany  vynikají  architektonickým  článkováním  a  jsou  pěknými 
řezbami,  též  figurálními  zdobeny. 

Pod  kruchtou  stojí  dvě  vykládané  zpovědnice,  s  malými  zlace- 
nými reliéfy  nad  středním  otvorem,  představujícími  návrat  ztraceného  syna 
a  poutníka,  spěchajícího   do  kostela. 

Pod  křížovou  cestou,  malovanou  Klemensctn,  jest  15  pěkných  kutých 
ramének,  O  80  m  dlouhých,  rokokových,  z  konce  XVIII.  století. 

Pod  střední  lodí  je  hrobka,  v  níž  pohřben  jest  zakladatel  kostela 
Kašpar  z  Grammů  s  dcerou  a  Rud.  Bedřich  z  Vinoře. 

V  sakristii  severní  visí  podobizny:  1.  Bedřicha  hrab.  z  Oppers- 
dorfu.  2.  Prvního  rektora  koleje  A.  Kravarského.  3.  Provinciala  P.  Petra 
Panovky  a  4.   Kašpara  svob.  pána  z  Grammů. 


71 


V  konventu  chová  se 
s  o  c  li  a  P.  Marie  Klad- 
ské s  Ježíškem  1  80  ;;/ 
vysoká,  zlacená,  obstojně 
řezaná.  Byla  pořízena  na 
památku  vítězství  ř^erdi- 
nanda  III.  nad  Švédy  roku 
1641  kanovníkem  Martinem 
Karasem  z  Rosenfeldu  a 
stávala  do  r.  1788  na  hlavním 
oltáři  v  chrámě  sv.  Ducha 
v  Hradci   Králové. 

V  kapli  sv.  Josefa,  při- 
léhající ku  kostelu  na  jižní 
straně,  visí  na  hlavním  oltáři, 
jehož  malba  na  zdi  prove- 
dena byla  Jos.  KramoUnciii, 
obraz  sv.  Josefa  bez  ceny  a 
po  zdech  22  obrazů  1 22  X  222 
cm  velkých,  představujících 
život  sv.  Aloisia,  malovaných 
Ig.  Rabem.  Běžné  práce. 

Monstrance  stříbrná, 
paprsková,  78  cvi  vysoká, 
v  průměru  paprsků  36  cm^ 
nohy  23  X26  C7)i.  Na  oválné 
noze,  tlačeným  barokním 
ornamentem  pokryté,  vztýčen 
stonek  s  nodem,  zdobeným 
vínem.  Koleni  středu  krásný 
rámec,  posázený  routami  a 
drahokamy.  Na  paprscích 
větévky  z  rout  a  nahoře 
kříž,  posázený  ms^iit 
rubíny  a  rou-  mJPI  89 
tami.    Značky:       xl^^ 

Výborná  práce  v  kom- 
posici i  provedení.  (Obr.  62.) 

Kalich  č.  1.,  stříbrný  a  zlacený,  24  on  vysoký,  17  cm  v  průměru 
nožky  a  9  cm  v  průměru  číše  široký.  Na  šestidílné  noze  pásek  z  ťestonů, 
mezi  nimiž  zasazeny  tři  amethysty  a  tři  almandiny.  Nad  těmito  vytlačeny 
tři  stříbrné  medailony  a  tři  poprsí  s  nápisy  :  s.  Franciscus  Xav.,  s.  Fran- 
ciscus  Hieronimus  a  s.  Franciscus  Joannes.  Ořech  jest  barokně  profilovaný 
a  na  číšce  vytlačeny    ve  třech  vypuklinách    festony ;    ostatek    spodku  číše 


Obr.  62.  Hradec  Králové.  Monstrance  v  kostele  P.  Marie. 


72 

vyplněn  barokním  ornamentem.  Celek  velmi  úhledný,  dobré  práce  z  polo- 
vice XVÍII.  století.  Značka  otřelá. 

Kalich  č.  2.,  stříbrný  a  zlacený,  barokní,  25  cin  vysoký,  v  průměru 
nožky  16  cm,  v  průměru  číšky  9'5  cm  široký.  Na  oblé  noze,  pokryté  vy- 
puklými tlačenými  ornamenty,  zvedá  se  na  kulatém  stonku  trojdílný  ořech. 
Spodek  číšky  pokryt  ornamentem  téhož  motivu,  jako  jest  na  noze.  Dobrá, 
ač  hrubší  práce  z  druhé  polovice  XVIIÍ.  stol. 

Kalich  č.  3.,  stříbrný  a  zlacený,  30  cín  vysoký,  v  průměru  nohy 
19  a  číše  11  cm  široký.  Na  šestidílné  kulaté  noze  střídají  se  poprsí  andílků 
s  P.  Marií,  sv.  Janem  mil.  a  sv.  Janem  Křt.  Na  spodku  číšky  opět  střídavě 
poprsí  andílků  s  poprsími   P.  Ježíše,  sv.   Petra  a  sv.  Pavla.   Na  noze  nápis: 

Vovit  Joannes  Bednařík  civis  Reg    Hradec  Ecclesiae  B.  M.  V.   1857. 

Pacifikal  stříbrný,  barokní,  32  cm  vysoký,  18  cm  široký,  stojí 
na  oválné  čtyřdílné  noze,  jejíž  průměry  jsou  \Vb  cm  a  VI  cm.  V  každém 
ze  čtyř  polí  jest  ornament  z  barokních  rozvilin,  kterýž  opakuje  se  i  ve 
středech  trO|jlistého  ukončení  ramen  kříže,  v  nichž  je  vsazen  v  každém 
český  granát.  Na  kříži,  v  předu  zlaceném,  visí  Kristus  v  paprscích.  V  zadu 
kříže  sv.  ostatky.   Celek  má  pěkné  poměry. 

Zvony.   Na  západní  věži  visí  tři: 

1.  V  průměru  126  cm,  výšky  1 12  cm,  jest  pokryt  reliéfy,  a  to  sv.  Ignáce 

s  nápisem  : 

VIRGINI   DEI   PAR^   SACR 
a: 

QVAM   VTI   et  RELIQVAS 

R.    P.    PETRVS   PANOWKA 

PROV     BOHE.   SOC.   JESV   MODERÁTOR 

F.   F.   AD.   1766. 

Na  druhé  straně  mezi  troubícími  anděly  nápis: 

BENEDICENTE 

HERMAN   HANIBAL 

L.   B. 

de 

BLVMEGEN 

EPISC.   REG.   HRAD. 

Pod  ním : 

JOAN  •    GEOR  •    KUHNER   FVDIT   ME  PRAG. 

Při  spodním  okraji  mezi  barokním  anthemionem  písmena:  A.  L.  —  I.  H. 

2.  V  průměru  73  cm,  výšky  62  cm.  Přelit  r.  1857.  Kolem  vrchní  hrany 
pás  barokního  ornamentu  z  božích  ok  v  paprscích,  pod  tím  nápis: 

Refudit  Carolus  Pavl  Reginae  Hradecii. 

Při  spodním  okraji  nad  vlysem   břečťanovým  : 

Inter  CeDe   Maria  absqVe  Labe  ConCepta! 


73 

3.  V  průměru  45  ctn,  výšky  37  cvi.  Přelit  r.  1856.  Pod  úzkým  páskem 
z  palmetek  nápis: 

Refudit  Carolus  Paul  Reginae  Hradecii; 
pod  tím : 

CaMpana  haeC  Igne 
DeLeta  Charitate  restaVrata. 

Ve  východní  věži  zavěšeny  dva  zvony: 

4.  V  průměru  106  fw,  výšky  88  oii.  Pod  korunou  táhne  se  vlys 
z  budoucích  andělů  ;  na  plášti  na  jedné  straně  reliéf  sv.  Frant.  Xav.,  pod 
ním  nápis : 

I.   G.   KVHNER  PRAGAE 
1766. 

Na  druhé  straně  reliéf  sv.   Ignáce  a  pod   ním: 

RECTORE  COLLEGII 
R.  P.  JOS.  HARTE. 

Při  spodním  okraji   pásek  z  akantů  a  božích  ok  v  paprscích. 

5.  V  průměru  85  cm,  výšky  72  cm.  Přelit  r.  1859.  Pod  korunou  vlys 
z  troubících  andělů,  pod  ním  reliéf  sv.  Jana  s  nápisem: 

SanCte  BoheMIae  ProteCtor  loanes! 
Dona   plas  PLebl  TVae   preCes. 

Na  druhé  straně  reliéf  sv.   Floriana  a  nápis: 

Igne  deletam  refudit  Carolus  Paul 
Reginae  Hradecii. 

KOLEJ  JESUITSKÁ  přiléhá  ku  kostelu  P.  Marie  na  Velkém  ná- 
městí. Byla  zbudována  r.   1712. 

Uprostřed  průčelí  zvedal  se  štít,  ozdobený  kamennou  sochou  sv.  Vá- 
clava a  vásami  po  stranách. 

R.  1834  byla  budova  přestavěna,  štít  byl  snesen  a  socha  sv.  Václava 
byla  přenesena  do  staré  zahrady  a  odtud  do  nové  zahrady  kláštera 
Školských  sester    v  Hradci   Králové,  kdež  stojí  dosud. 

Nyní  slouží  bývalá  kolej  za  kasárny  vojenské. 

Rozsáhlá  budova  dvoupatrová,  omítaná,  čítá  v  průčelí  do  náměstí 
17  os  okenních.  V  rustikovaném  přízemí  otevřena  od  6.  do  9.  osy  okenní 
loggie  na  třech  hmotných  pilířích,  půlkruhovými  pasy  překlenutá.  V  prvém 
a  druhém  patře  nesou  hlavní  římsu  meziokenní  toskánské  pilastry.  Uvnitř 
má  budova  dva  dvory,  západní  čtvercového  tvaru  o  5  X  6  osách  okenních, 
a  východní,    který    přiléhá    ku   kostelu  P.   Marie,    s  nímž    spojen   chodbou. 

V  středním  traktu  mezi  oběma  dvory  jest  hlavní  schodiště,  troj- 
ramenné,  podklenuté  valenými  klenbami  s  lunetami,  jež  podporují  4  sloupky 


74 


a  2  polosloupy.     Sloupy  jsou   korinthské    a    s  šikmými  patkami    ve  směru 
zábradlí.  Toto  vyplněno  čtyřbokými,  barokně  profilovanými   kuželkami. 

KOSTEL  S V.  JANA  NEPOMUCKÉHO  při  biskupském  alumnátu. 

Dr.  Jan  Soukup,  Seminářský  kostel  v  Hradci  Kr.  v  Časopise  katol.  ducho- 
venstva 1889. 

Byl  založen  na  zříceninách  hradu  královského  roku  1710  biskupem 
Tobiášem  Beckrem  a  dostavěn  r.  1721  nástupcem  jeho  hrabětem  Josefem 
Vratislavem. 

K  severu  obrácený  kostel  stojí  na  kraji  návrší,  odtud  srázného,  ve 
dvoře  semináře,  s  nímž  východní  stranou  svojí  souvisí.  Stavba,  z  lomového 
kamene  a  cihel  provedená,  jest  ovrhnuta  stříkanou  omítkou  v  orámova- 
ných výplních  a  záleží  z  kostelní  lodi,  k  niž 
se  připojuje  po  obou  stranách  výstupek 
s  částečně  okosenými  rohy.  Sedlová  střecha, 
taškami  krytá,  má  blíže  jižního  průčelí  osmi- 
stěnnou  věžičku  s  barokní  bání,  plechem 
pobitou. 

V  jižní  fagadě  jsou  vyvinuty  blíže  rohů 
trojnásob  zalomené  toskánské  pilastry  v  pří- 
zemí a  barokně  profilované  v  patře.  Nad 
hlavním  vchodem  o  rovném  nadpraží,  vytáčí 
se  pasová  římsa  v  mírném  oblouku,  nad  nímž 
prolomena  zeď  velkým  oknem,  segmentem 
přepásaným.  Ve  štítu,  vroubeném  opět  toskán- 
skými pilastry,  nachází  se  ve  středu  nízkého 
tympanonu  elliptické  okno.  Podélné  průčelí 
oživeno  širokým  risalitem  s  otupenými  hra- 
nami a  dvěma  segmentovými  okny. 

Vnitřek,  17-30///  dlouhý  a  12-70  ;/^ 
široký,  řešen  jest  centrálně.  Ve  středním 
poli  jest  provedena  nad  půdorysem  obdélným  s  okosenými  kouty  elKptická 
kopule  nad  pendentivy,  10  90  ;;/  dlouhá,  9  60  vi  široká  a  1720  ///  vysoká. 
Na  všecky  čtyři  strany  otvírají  se  výklenky,  toskánskými  pilastry  vroubené 
a  půlkruhovými  pásy  překlenuté.  Na  bočních  stranách  jsou  mělké,  pouze 
1  90  m  hluboké,  na  jižní  a  severní  straně  jsou  za  pásy  ještě  pole,  345  m 
hluboká,  valenou  klenbou  s  lunetami  překlenutá.  (Obr.  63.) 

Výprava  i  malba  kostela  jest  nová,  pořízená  v  románském  slohu 
Benediktiny  z  Emausského  kláštera  v  Praze.  O  sobě  pěkná,  v  barokní  tento 
kostel  jest  však  nepříslušná. 

Na  oltáři  hlavním  před  úpravou  byl  obraz  sv.  Jana  Nep.  od  P.  Bi-andla, 
který  visí  nyní  v  kostele  P.  Marie  v  Hradci  Kr. 

Ve  věžičce  visí  dva  zvonky:  1.  výšky  35  cin^  v  průměru  48  cm.  Na 
plášti  reliéf  Madonny  a  na  druhé  straně  kříž;   pod  korunou  nápis: 


^^-f-4- 


Obr.  63.  Hradec  Králové.  Půdorys 
kostela  sv.  Jana  Nep. 


75 


Goss  mich   Anton  Schneider  1815 
in   Koniggraetz 

2.  jest  26  cm  vysoký  a  má  v  průměru  36  cm.  Na  plášti  rclieť  Madonny 
a  datum:    1815. 

MUSEUM  HISTORICKÉ. 

K.  J.  z  Bienenberka,  Geschichte  der  Stadt  Koniggratz,  194  —  195.  —  Kr. 
Svenda,  Zlatý  a  stříbrný  obraz  m.  Hradce  n.  L.,  126.  —  M.  Lussncr,  Sbírka  staro- 
žitných památek  obce  Královéhradecké  v  Archaeol.  památkách  II.,  180  —  181.  —  A.  Ry- 
bička, Arch.  pam.  II.  České  kancionály  Královéhradecké,  182  —  184.  —  J.  E.  Woccl, 
Arch.  pam.,  III.  Latinský  kancionál  v  Král.  Hradci,  244  —  245.  —  V.  Konrád,  Dějiny 
posvátného  zpěvu  staročeského  v  XV.  věku,  230,  240,  249  a  j.  —  Týž,  Cyril  189.  Králové- 
hradecké kancionály.  —  J.  Koula,  Uměleckoprůmyslové  památky,  I.  —  Dr.  J.  Eiselt, 
Der  Literatenverein  und  die  Cantionale  in  Koniggratz.  —  Dr.  K.  Chytil,  Vývoj 
miniaturního  malířství  českého  za  doby  král  rodu  Jagel.,  4,  24.  —  L.  Domečka, 
Památky  po  král.  Elišce,  v  I.  d.  Pojednání  h.  m.  v  Kr.  H.  —  Týž,  Průvodce  po  Hradci 
Králové  a  okolí,  38.  —  J.  Duška,  Městské  museum  v  Hradci  Král  ,  Ratiboř  1885,  245. 

Sbírky  historického  musea  jsou  umístěny  v  [)ií- 
zemním  sále  domu  č.  33  na  Velkém  námě.stí. 

Sál  jest  12-05  ;;/  dlouhý,  520  ///  široký  a  4-30  ;;/ 
vysoký;  sklenutý  klášterní  klenbou  s  lunetami,  zdobenou 
kartušemi  v  štuku  taženými.  V  nynější  podobě  pochází 
výzdoba  z  konce  XVII.  neb  počátku  XVIII.  století. 
(Obr.  64.) 

V  museu  jsou  uloženy  především  předměty,  jež 
chovány  byly  na  radnici  a  roku  1882  sem  přeneseny. 
Jsou  to  zejména: 

Pás  zvaný  králové  Elišky  (Pomořanské), 
choti  Karla  IV.  Podkladem  pasu  jest  tuhá  stužka  z  čer- 
ného hedvábí,  A' A  cm  široká  a  1'68  ;;/  dlouhá.  Středem 
jejím  táhne  se  červený  pruh,  lemovaný  užšími  modrými 
proužky.  Stuha  jest  pobita  20  růžicemi  stříbrnými, 
4'4  cm  v  průměru,  ze  žaludů  a  stilisovaných  lupenů. 
Uprostřed  patnácti  růžic  vsazen  broušený  český  granát; 
střed  pěti  růžic  opatřen  otvorem  pro  hrot  spony.  Oba 
konce  pasu  jsou  stříbrem  kované.  (Obr.  65.)  Na  jednom 
konci  vybíhá  kování  ve  sponku  se  dvěma  lvíčky  po 
stranách.  (Obr.  67.)  Kování  toto  beze  spony  jest  12í:;;/ 
dlouhé,  47  cm  široké  a  O  7  ci)i  silné  a  na  vrchu  jest 
rozděleno  ve  dvě  pole,  z  nichž  ono  při  stuze  jest  na  zelené,  emailované 
půdě  pokryto  jemnou,  ale  ostře  profilovanou  lichou  kružbou  v  lístky 
končící;  druhé,  delší  pole  jest  posázeno  drahokamy;  uprostřed  nich  vy- 
niká písmena  d  na  fialové,  emailované  půdě.  Druhý  konec  pásu  sloužil 
jako  převěsek  a  jest  zdoben  kováním  146  ctti  dlouhým,  podobným  onomu 
na  sponě,  jen  zde  jest  vsunut  mezi  kružbu  a  pole  drahokamy  posázené 
proužek  modře  emailovaný  s  nápisem: 


-) — h 


Obr.  Ó4.  Hradec  Králové. 
Sál   hiscor.  musea. 


fC^'^ 


i  m 


77 


*  na  tom  íiuictic  ^"l^lu"l  iinna  *. 

Uprostřed  drahokamů  na  delším  poli  bylo  druhdy  na  modrém  emailu 
též  písmeno  nějaké;  to  jest  odškrabáno. 

Na  spodní  hladké  ploše  kování  tohoto   vyryty  verše: 

Benict  biiu  je  luiim 

Vlíb  ic  uilVcd)  Uíiuhvairc  ňlniim 

lí-)nu  imli)  neku  nuuilin 

.Hfi  d)L-ii\i  niHai;  malí  }.u-ii  Iuil)o 

Pod  tím   na  okraji  psáno: 

Iř}iliuii  lic  m\ 

Ucnmliu  }.i(vLi)  tuui  Ici.  (Obr.  66.) 

V  komposici  i  v  provedení  znamenité  toto  dílo  jest  důležitým  svědkem 
dokonalosti  českého  uměleckého  řemesla  z  konce  XIV.  století. 

Lžic  24  kusů;  dle  podání 
jsou  také  z  majetku  králové  Elišky. 
Lžíce  jsou  dřevěné  —  jalovcové  — 
a  držadla  jsou  stříbrem  kována. 
Velikosti  nejsou  stejné;  nejmenší 
lžička  jest  14  cm  dlouhá  a  4'7  cju 
široká,  největší  16  cm  dlouhá  a  5'7  cm 
široká.  Držadla,  jichž  délka  kolísá 
mezi  8'5 — 9'2  c7/i,  jsou    trojího  typu. 

Čtyři  jsou  zdobeny  pouze  šupinami,  jež  končí  u  misek  lupeny  a  na 
volných  koncích  korunkami.  Devět  držadel  ovinuto  stužkou  s  rytými  ná- 
pisy a  jedenáct  stužkami,  na  nichž  na  emailu  fialovém  (u  pěti  lžic),  zeleném 
(u  čtyř)  a  modrém  (u  dvou)  jsou  čitelný  nápisy  české  (na  16  páscích)  neb 
latinské  (na  2  stužkách).  Na  jedné  lžičce  se  zeleným  emailem  je  nápis 
zcela  seškrabán 

Na  konci  držadel  emailem  zdobených  nalézají  se  v  mělké  dutině 
emailová  bílá  písmena  na  modré,  zelené  neb  fialové  půdě.  Písmeno  a  vy- 
skytuje se  šestkrát,  s  čtyřikrát  a  h  jednou. 

Nápisy  na  držadlech  jsou  místy  otlučeny;  dosud  čísti  lze: 

V  modrém  emailu: 

1.  í?amm  aln;  i^c  .  sinat s  .  icíil  a  m  u  .  d)  ne  . . 

2.  j?an .  lm?c  smilui  IV  na^  naiui  na.  .vnr...mi  anuMi 

V  zeleném  emailu: 

3.  . .  ne  ho^E  b u  ti;ein  hb ni .  lu  . 

4.  qo  pan  hm\)  ba  to  se  }íaíi  ma  aí  msic  na  lui . . 

5.  anc  marta  iiraíia  plena  baminns  ícami 

6.  auc  mar . .  .  ratia  plena  bnminus  tccu  .  .  cnebicta 


Obr.  67.    Hradec  Králové.     Histor.  museum. 
Lvíček  z  přezky  pásu  zv.  králové  Elišky. 


78 


Ve  fialovém  emailu : 

7.  .  .iK  . . .  t  ra hnaíi  ínío  iicMo      btii  i  iinm 

8.  kbní  ninkuic  ruií  Iiobrii  .  .  lomani)  •   iicH  nab  iiunr 

9.  pane  lunc  ^mmoj .  . .  ruuMuu  neliobnciiui  sluu^ 

10.  l^am  bn?c   rar^  íbarnti  h  tniímío  iii^í^Ii-i  í''"^^^!  iUsíi .  . 

Na  držadlech   neemailovaných,  kde  jsou  jen  ryté  průpovědi  fpísmena 
jsou  vyplněna  zeleně),  lze  čísti: 

11.  ]^c-\n  lioíc  raci  ^.micljiia  . . 

12.  ío  iia  Iiaii)  ninloni; 

13.  Imol)  ma  nabctic 

14.  paiic  boíc  rací  po^PÍ) .... 

15.  to  inlTc  na  lio?i)  mtlo  .... 

16.  pan  li  no  I)  ma  nabiřgt 

17.  pane  Í101E  porno? 

18.  pan  luiol)  ma  nabicgř  n  iie" 

19.  iube  bominc  bcnBbi  .... 


Držadla  těchto  24  Ižic  jsou  velmi 
jemně  pracována  a  dle  rázu  ornamentů 
i  písma  jsou  z  téže  doby  a  dle  všeho 
i  z  téže  dílny,  jako  pás  zvaný  královny 
Elišky,  choti  Karla  IV.  (Obr.  68.) 

T  o  b  o  1  k  y,  dle  tradice  rovněž 
památky  po  králové  Elišce: 

1.  Kožený    váček    20  C7n   dlouhý, 
14  C7n  široký,  obdélný,  dole  zakulacený,  se  zelenou  aksamitovou  obrubou 
jest  pokryt  pleteninou  z  mosazných  kroužků  do  sebe  spojených.  K  stahován: 
slouží    zelená    hedvábná    šňůra  s  dvěma  kovovými  kouličkami  na  koncích 
Dle  techniky  zpracování  jest  pravděpodobno,    že  pochází   ze  XIV.  století 

2.  Tobolka  jest  obdélného  tvaru,  22  ci;i  široká  a  25  C7n  dlouhá 
ze  světle  červeného,  zlatem  tkaného  hedvábí  zhotovená.  Stahuje  se  čer- 
venou hedvábnou  stužkou,  třásněmi  na  koncích  zdobenou.  Stejné  třepení 
jest  i  na  obou  dolních  koncích  tobolky.  Asi  z  XV.  století. 

3.  Kožená,  uvnitř  čtyřdílná  tobolka,  čtvercového  tvaru,  18  íw  dlouhá. 
Potažena  jest  višňově  červeným  sametem  a  vroubena  stříbrnými  lemovkami. 
Stahuje  se  červenou  hedvábnou  šňůrkou,  opatřenou  dvěma  kovovými  kou- 
ličkami na  koncích.  Stejného  asi  stáří  s  předešlou. 

1.  Ciborium  se  lžičkou  na  podávání  pod  obojí.  Stříbrná,  částečně 
zlacená  válcovitá  nádobka,  9"5  cm  vysoká,  v  průměru  135  c?u,  stojí  na 
čtyřech  nožkách  v  podobě  plodu  šípku.  Zevní  plášť  válce  a  vrch  víka  po- 
tažen zeleným  sametem,  na  kterém  vyšit  perlami  ornament  na  vlnité  křivce. 


Obr.  58.  Hradec  Králové.  Histor.  museum. 
Dvě  z  lžiček  zv.  králové  Elišky. 


79 


Na  spodní  straně  víka   vyryt  beránek,  držící  korouhvičku  s  křížkem.    Vý- 
borné dílo  v  návrhu   i  vypracování  z   XV.  století.   íObr.  69.) 

2.  Ciborium  z  Lochenic.  Jest  stříbrné,  částečné  zlacené,  16  cm 
vysoké  I  bez  víka).  Šestidílná  noha,  105  cm  v  f)růméru,  má  u  spodního 
kraje  kolmý  rytý  ornament,  kružbu   podprsniku  představující. 

Na  zlaceném  ořechu  jsou  vryty  kružby  trojlistů,  mezi  nimi  vyniká 
šest  výčnělků  mískovitých  s  písmenami :  R-}  a  r  i  a  •;?  a  růžicí  v  emailu 
provedenými.  Hladká 
číše,  7  cm  v  průměru, 
přikryta  víkem  18  cm 
vysokým,  složeným  z 
válcového  poklopu  cim- 
buřím ukončeného  a 
z  kulaté  věžky.  Tato 
má  naznačený  šupino- 
vitý kryt  a  ve  čtyřech 
řadách  připojené  kraby. 
Vrchol  končí  rnalým 
křížkem. 

Na  noze  vryt  ná- 
pis: beran  piepan  fecf. 

Pěkná  práce v pro- 
vedení poněkud  hrubém 
pochází  z  prostřed  XV. 
století. 

Lžičky  na  podá- 
vání chleba  pod  obojí : 

1.  Stříbrná,  po- 
zlacená lžička  15  cm 
dlouhá,  má  tenké,  ku- 
laté držadlo  šroubovitč 
zdobené.  Velmi  jemná 
práce  z  XV.  století. 

2.  Stříbrná  jedno- 
duchá lžička  14  cm 
dlouhá,  asi  z  konce 
XV.  století. 

Přesýpací  hodinky.  Čtverý  sutky  stojí  ve  válcovité  mosazné 
kostře  11  cJJi  vysoké,  6*5  cm  v  průměru.  Oba  terče,  spodní  i  vrchní,  zdo- 
bené rytou  i  ciselovanou  prací,  byly  spojeny  dvanácti  řezanými  kostěnými 
sloupky  (z  nich  zbylo  nyní  jen  6 'A,  kusu)  a  čtyřmi  mosaznými  pásky,  na 
krajích   vroubkovanými.   Na  nich  jsou  nápisy : 

1.  REQVIRAM  SANGVIN   DE  MANIBVS  TVIS   anno    1573 

2.  LAVS   SOLI  ^TERNO   DEO 


Obr.  69.  Hradec  Králové.  Histor.  museum.  Ciborium,  jehoi  se 
upotřebovalo  při  přijímání  pod  oboji. 


80 


3.  STEPH  BRZEZI    RATE 

4.  V^   MIHI   NISI   EVANGEUZAVEPvO   Cor.  9. 

Velmi  dobrá    tato  práce  jest  nejspíše  pražského    původu.    (Obr.  70.) 
Kalíšek  mosazný,   \A  cni  vysoký,  8  5  c:;;/  v  průměru,  stojí  na  malé 

kulaté  nožce.    Podlouhlý    ořech   jest    mělce  rýhován    a  celá  číška  pokryta 

ornamentem  německo-renaissančním. 

Slušná  práce  z  konce  XVI.  stol.   (Obr.  71.) 


Obr.  70.  Hradec  Králové.  Histor.  museum. 
Přesýpací  hodiny. 


Obr.  71.  Hradec  Králové.  Histor.  museum. 
Kalich  mosazný. 


Zvonek  z  kostela  sv.  Jana  na  Kopci,  6'5  cm  vysoký,  v  průměru 
7"5  cvi.  Na  plášti  nese  na  jedné  straně  poprsí  ve  věnečku  z  vavřínových 
listů,  na  opačné  straně  podvojné  poprsí,  rovněž  ve  věnci.  Mezi  medaillony 
jsou  v  reliéfech  provedeny  maličké  postavy  v  římských  pláštích.  Hladké 
plochy  pláště  vyplněny  datem  1  •  5  •  7  •  1.  Kolem  koruny  nápis:  AL- 
LOF-GOD-VAN.   Při  spodním  okraji :  SIT  NOMEN  DOMINI  BENEDICTVM. 

Reliéfy  jsou  výborně  modelovány. 

Zvláštní  ozdobou  musea  jsou  kancionály  literátského  kůru 
chrámu  sv.  Ducha,  které  byly  v  užívání  do  roku  1855.  Nejvýznačnější 
z  nich  jsou  : 


81 


1.  Kancionál    (musejní  značka  B,,)   latinský,  na  pergamene  psaný, 
•elikosti  listu  39  X  58  cm.   V  initiale  O  malovaná  sedící  postava  mladistvého 


m^  fttí    íCDítim 


H  ♦  *^'^*^Xa^A_g»^d^^ 


-^^ 


ta 


tci*řtO  Gttt  mo  í^  tc^(^^ 


N^  H  1  '""^^^^^zz^^E^^ 


put  0atht  i 


r.vtft 


íisi 


atí 


^ 


%^ 


-*tf— ♦- 


rimxpcť 


Obr.  72.  Hradec  Králové.  Histor.  museum.  List  z  gradualu  (B.  7.) 


krále  na  ornamentovaném  pozadí  (v  kosočtvercích  lilie).  S  hladkých  ko- 
žených desk  strháno  kování.  Dle  rázu  ornamentálních  ozdob  versálek  jest 
tento  kancionál  z  prvé  polovice  XV.  století. 


Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Králové-Hradecký. 


82 


2.  Antifonář  od  Jana  Mikuse  z  roku  1470  (Bg),  latinský,  na  per- 
gamenu velikosti  listu  43  X  66  cyn.  Větší  initialy  velikosti  17  X  19  íw  jsou 
hojně  figurálně  i  ornamentálně  zdobeny,  výborně  komponovány,  ale  mdlého 


Obr.  73.  Hradec  Králové.  Histor.  museum.  List  z  gradualu  Radoušova. 


koloritu.  Desky  kožené  jeví  tlačené  růžice  v  kosočtvercích.  Dle  stop  strha- 
ného kování  bylo  toto  na  rozích,  sponách  a  uprostřed  desek,  kde  jsou 
zjevný  kol  růžice  obrysy  gotické  arkatury. 


83 


3.  a  4.  Dva  kancionály  (Ij,  a  BJ  latinské,  na  períjamenu,  stej- 
ného formátu  listu  42  X  66  cm.  Dle  rázu  initial  jsou  stejného  stáří  i  pů- 
vodu  s  předešlým.  Tlačené  kožené  desky  jsou  zbaveny  kování. 


Obr.  74.  Hradec  Králové.  Histor.  museum.  List  z  gradualu  RadouSova. 


5.  Gradual  z  r.  1505  (B/)  latinský,  na  pergamenu,  velikosti  listu 
45  X  72  6"w.  V  11  initialkách  různé  velikosti  (větší  rozměrů  20  X  20  rw) 
jsou    zobrazeny    na    zlaté    lesklé    půdě    výjevy    ze    života    Kiista    P.,    velmi 

6* 


84 

jemnou  technikou.  Na  prvním  listě  praví  nápis,  že  dílo  toto  způsobil  dne 
8.  listopadu  1505  pro  chrám  sv.  Ducha  svým  nákladem  měšťan  Hradecký 
Jan  Franuš,  soukeník,  za  55  kop  grošů  praž.  Srovnáním  s  kancionálem 
mladoboleslavským  soudí  dr.  K.  Chytil,  že  maloval  gradual  tento  Janíček 
Zmilelý  z  Písku.  Znamenitá  tato  památka  staročeského  umění  spojena  jest 
s  jiným  umělým  dílem  řemeslným,  jsouc  zavázána  v  desky  z  bílé  vepřové 
kůže  s  tlačenými  růžicemi  a  mosazným  kováním  na  hranách  v  gotických 
arkaturách  a  na  rozích  v  kosočtverečných  ornamentech,  s  vypuklým  vsa- 
zeným karneolem  uprostřed.  Též  střed  desky  zdoben  mosaznou  růžicí 
s  vyčnívajícím  karneolem.  (Obr.   72.) 

6.  a  7.  Dva  díly  graduálu  z  let  1585 — 1604.  První  (Bj 2)  obsahuje 
zpěvy  adventní,  druhý  (Bjg)  písně  k  slavnostem  celého  roku;  oba  jsou 
české,  na  pergamene  stejné  velikosti  41  X  66  cm.  První  díl  má  18  malo- 
vaných listů  po  celé  straně,  druhý  pouze  16.  Obrazy  jsou  výborně  malo- 
vané a  mají  za  předměty  nejen  výjevy  náboženské,  ale  i  architektury 
a  podobizny.  Zajímavé  jest  zejména  vyobrazení  vnitřku  chrámu  sv.  Ducha 
v  Hradci  Kr.  s  gotickou  archou  a  kůrem  literátů.  Na  prvním  listu  jsou  po- 
dobizny malíře  graduálu,  Matouše  Radouše  z  Chrudimi,  skladatele  zpěvů 
Jiříka  Rychnovského  z  Rychnova,  měšťana  Chrudimského,  a  písaře  Matěje 
Litoměřické Jio  z  Hradce  Kr.  U  nohou  každého  jest  znak  jeho.  Pergamenové 
listy  dodal  Antonín  Spor  z  Vratislavi  za  60  kop  grošů  míš.  (Obr.  73.,  74.  a  75.) 

Desky  obou  dílů  ]sou  vázány  v  bílé  vepřové  kůži,  tlačené  renaissanč- 
ními  ornamenty.  Mosazné  kování  na  rozích  prvního  dílu  má  tvar  plastických, 
prořezávaných  orlic.  Rohy  druhého  dílu  jsou  hladké,  spony  jsou  gotické 
a  z  jiných  asi  starších  desek  vzaty. 

8.  Kancionál  latinský  (Bij)  na  pergamenu,  velikosti  listu 
36X56  a«;  se  sporými  initialkami  jen  ornamentálními,  velikosti  7  X  8  ťw. 
Desky  v  hnědé  kůži  s  tlačenými  rýham.i,  mají  strhané  kování.  Pochází 
z  druhé  polovice  XVI.  století. 

9.  Rorátník  (od.  II.  č.  7)  český,  na  papíře,  velikosti  30  <  37  í;«. 
První  tři  stránky  pokryty  dobře  malovanými  podobiznami  mužů  černě 
oděných,  v  krátkých  pláštích,  kožešinou  podšitých.  U  každého  u  nohou 
jeho  znak  a  vedle  datum  1  •  5  •  8  •  5.  Kol  prvního  písmena:  G.  B.  z  W. 
(Jiří  Balbín  z  Worličné,  cis.  rychtář),  kol  druhého  M.  C.  z  P.  (Martin  Cejp 
z  Peclinovce,  primas),  u  třetího  L.  z  P.  (dle  znaku  též  některý  z  Peclinovců). 

10.  Gradual  český  (B.,)  na  papíře  velikosti  32  X  46  í:w,  se  zhrubě- 
lými ornamentálními  initialkami.  Na  poslední  straně  malířský  znak  o  třech 
štítcích  a  podpis:   GIRŽIK  ORFVS  MALIRZ  z  CHOTIESSYC  1564. 

Pěkné  kožené  desky  nesou  na  přední  straně  nápis: 

GRADVAL 
MDLXIIII 
CZIESKY 
a  jsou  okovány  na  rozích  plochými  mosaznými  kosočtverci  s  rytými  orna- 
menty. 


85 


11.  V  r.  1901  byl  zakoupen  kancionál  velikosti  listu  28  X  38  cm,  na 
papíře  psaný,  latinský  s  některými  českými  písněmi.  Z  různých  dob  složené 
částky.  Bez  polychromních  initial,  jen  v  jednom  oddílu  jsou  barvené  jedním 


n.  75.  Hradec  Králové,   llistor.  museum.  List  z  gradiuilu  R.-jdou^ova. 


tonem.  Na  jedné  initialce  B  napsáno  na  stužce :  .■Runo  ^m  millc^^  cccc^^  iuť\ 
Desky  kožené,  tlačené,  mají  datum  1570.  Kování  na  rozích  ryté,  uprostřed 
plíšky  a  na  nich  kol  růžice  vryto :  mavia  mc    .... 


86 


Dále  řada  menších  zpěvniků  z  XVI — XVIII.  století,  na  pergamenu 
i  papíře,  psaných  i  tisknutých,  v  deskách  kožených  tlačených  neb  perga- 
menových. 

Pak  staré  pozemkové  knihy  s  pěknými  deskami  a  mosazným  kováním. 

Cechovní  kniha  řemesla  krejčovského  a  pekařského,  počata  r.  1533 
na  papíře  velikosti  20  X  28  cvi.  Na  titulním  listě  v  initialce  L  vyobrazen 
primitivně  sv.  Václav. 

Obraz  na  dřevě  malovaný,  43  X  180  ť:w/  veliký,  představuje  Hradec 
Králové  v  roce  1638.  Jest  to  kopie  originálu,  nalézajícího  se  na  děkanství. 

Dva  obrazy  na  plátně  po  1  X  145  7/^  veliké,  představují  sv.  Lud- 
milu a  sv.  Václava,  malované  některým  Jesuitou  v  XVIII.  stol.  Diuhdy 
visely  v  kostele  P.   Marie.  Obstojné  ceny. 

Dvě  hlavičky  hliněné,  polychromované,  14  cm  vysoké,  zajímavé 
svým  velice  archaistickým  rázem;  jsou  as  ze  XÍV.   stol.   (Obr.  76.) 

Hliněný  kadlub  7"5  X  9  cín  veliký, 
s  reliéfem  sv.  Barbory  jemně  modelovaným, 
byl  nalezen  v  bývalé  zvonárně  Ig.  Dračka. 
Otisk  tohoto  kadlubu  jest  na  umíráčku  ve  Vše- 
starech  z  r.   1779. 

Puška  \  m  dlouhá,  tažená,  pěkně  vyklá- 
daná slonovou  kostí,  s  rytými  obrazy  figurálními 
i  ornamenty  a  datem  1659. 

Pečetě  městské  se  znakem  města 
Kr.  Hradce  jsou  dvojí,  se  lvem  a  s  písmenou  6: 

1,  Na  nejstarší  stříbrné  pečeti,  2'4  cín 
v  průměru,  i  s  řetízkem  12  cm  dlouhé,  jeví  se 
v  obrubě  z  jetelového  trojlistu  gothické  písmeno 
(r ;  v  cípech  vryto:  sc  •  (cretum)  gre  •  (ciae) 
r£  •   (ginae).    Tato  pečeť  jest  z  XV.  stol. 

2.  Největší  stříbrná  pečeť  má  v  průměru  52  cm,  je  připevněna  na 
řetízku  4*2  cm  dlouhém.  Uprostřed  na  štítku  český  lev  dvojocasý  pod  ko- 
runou ;  kolem  štítu  obrouček  ve  tvaru  trojlistu,  obtočený  stužkou,  na  které 
nápis:  SIGILVM  CIVITATIS  GRECENSIS  SVPRA  ALBEAM.  Pečeť  tato  dle 
tvaru  pochází  z  počátku  XVI.  století;  jest  velmi  ostře  ryta.  (Obr.  77.) 

3.  Stříbrná  pečeť  s  dvojnásobným  řetízkem  40  cm  dlouhým,  má  v  prů- 
měru 3*5  cin\  na  spodní  ploše  pečeti  jest  v  trojlistu  český  lev  pod  korunou. 
V  cípech  kolem  opis:  SIGILLV  •  CIVITATIS  •  GRECENSIS  •  SVPRA  •  AL- 
BIM.  Na  vrchní  ploše  vryt  letopočet  1561  a  pod  ním:  RENOVATVM  1666. 

Pečeť  sladovnického  cechu  36  cm  v  průměru,  na  řetízku 
12  cm  dlouhém,  stříbrná,  jeví  velmi  pěknou  rytinu  sv.  Václava  a  kolem 
nápis:  ;?>  •  pcL-ií  •  sIa^olnnihuon)  •  micsía  •  í;rabcE  •  hralomc.  Z  konce 
XV.  neb  počátku  XVI.  století. 


Obr.  76.  Hradec  Králové. 
Polychromovaný  kachel  v  histor.  museu. 


Pečeť  cechu  bednářského,  stříbrná,  42  cvi  v  průmčru,  dole 
má  štítek  s  odznaky  řemesla,  nad  ním  datum   1611. 

Městský  znak  nynější  se  lvem  držícím  G,  obecné  vešel  v  užívání 
teprve  od   XVIII.  století. 

Četné  kachle,  celé  i  zlomky  z  nich,  byly  nalezeny  při  stavbách 
domů  a  rozvážení  pevnostních  hradeb.  Kachle  jsou  nepolóvané  i  polévané 
a  většinou  pocházejí  ze  XVI.  století. 

PRŮMYSLOVÉ  MUSEUM  nachází  se  v  zámečnické  odborné  škole. 

Zprávy  kuratoria  městského  průmyslového  musea  pro  severovýchodní  část  krá- 
lovství Českého  v  Hradci  Králové  za  1.  1896—1900. 

Vedle    moderních    předmětů    jsou    ze  starých  zejména  pozoruhodné: 

K  a  sulc    z  chrámu  sv.   Ducha,    \-\2  m  dlouhá,  O/;//  široká;    upro- 
střed má  na  hnědožlutém  brokátu  vyšívaný  kříž  s  vypuklým  tělem  Krista  P. 
s   P.  Marií  a  sv.   Maří   Magd.    u  nohou, 
sv.    Petra    a    Pavla    v    ramenech    kříže, 
Hospodina  nahoře  a  sv.   Václava  dole 

V  každém  konci  kříže  jsou  vyšita  pís- 
mena, v  jednom  jest  vypáráno  a  před- 
stavovalo as  I,  ostatní  písmena  jsou 
X,  Y,  P.  (Obr.   78.) 

Vzácná  tato  památka  pochází 
z  prvé  polovice  XVI.  století. 

Z  v  o  n  z  Lochenic,  výšky  35  cm, 
v  průměru  40  cm^  byl  zván  »Lumenda« 
a  protože  pukl,  byl  sňat  a  uložen  zde. 
Pod  korunou  vine  se  pásek  z  lupen, 
pod  ním  nápis:  GOSS  MÍCH  IGNATIUS 
DRACK  IN  KÓNIGGRATZ  :  1779.  Na 
plášti  pod  barokním  ornamentem  reliéfy 

sv.  Petra  a  Pavla,  sv.  Václava  a  sv.  Prokopa  (í).  Při  spodním  okraji  nápis: 
TENTO  ZVONEG  GEST  PRZELITEC  S  NÁKLADEM  OBCI  LOCHENSKE 
A  PRZEDMESKE   (vlastně  Předměřické).  (Obr.  79.) 

Sbírka  zámků,  z  nichž  zejména  zajímavý  jest  zámek  z  věže 

V  š  e  s  t  a  r  s  k  é,  37  X  39  <:/«  veliký,  otevřený  zámek  to  německý  z  počátku 
XVI.  století. 

Sbírka  kování  ze  XVII.  a  XVIII.  století.  193  kusů.  pochází 
většinou  z  domů  Pražských   ze  sbírky  architekta  J.  Zeyera. 

Sbírka  cechovních  nádob  cínových,  zejména  konvice 
pekařů  z  r.  1754,  džbán  kovářů  z  r.  1686,  konvice  řezníků  z  r.  1755,  kon- 
vice kolářů  z  r.  1807  a  pěkná  konvice  na  třech  nožkách  v  podobě  mužské 
hlavy,  jež  má  na  víku   půl  lva  a  jest  ze  XVII.   století. 


Obr.   77.  Hradec  Králové.  Největší  pečeť 
městská  se  znakem  (stříbrná). 


Hmoždíř  bronzový,  13  cm  vysoký  a  tolikéž  široký,  s  reliéfy  honby 
na  medvěda  na  plášti  ve  spodním  pasu  a  mythologických  postav  ve  vrchním. 
Pochází  z  cerekvického  zámku  a  jest  z  počátku  XVIII.  stol.  (Obr.  80.) 


Obr.  78.  Hradec  Králové.  Průmyslové  museum.  Kasule  z  chrámu  sv.  Ducha. 


Lev  ze  železného  plechu,  40  /  60  cm  velký,  byl  druhdy  upevněn 
na  hrotu  věžní  báně  domu  č.  p.  34.  Rázovitá  práce  z  druhé  polovice 
XVI.  stol.  Protože  dům  č.  34  je  z  XVIII.  stol.,  byl  lev  patrně  z  jiné  starší 
budovy  sem  přenesen,  neb  stál  na  dřívějším  domě  č.  34    (Obr.  81) 

Jehlice  se  zlacenou  ozdobou  a  emailovou  výplní,  představující 
trojanského    koně.     Deska    alabastrová    s    reliéfovými    portréty    ze 


89 

XVII.  století.  Soška  spravedlnosti  rokoková,  z  vídeňského  porce- 
lánu. Broušená  ozdobná  sklenice  z  křišťálového  skla  z  pozůsta- 
losti J.   Hostivíta  Pospíšila. 

RADNICE. 

M.  Lussner,    Některé    památnosti    radního  domu    v  Králové  Hradci     —    Pam. 
arch.  II.,  228,  229. 


Obr.  79.  Hradec  Králové.  Průmyslové  museum.  Zvon  z   Locheiiic. 


Stará  radnice  na  Velkém  náměstí,  kde  umístěny  jsou  nyní  kanceláře 
krajského  soudu,  poprvé  připomíná  se  r.  1418 ;  r.  1540  byla  rozšířena 
a  r.  1588  opravena,  jak  svědčí  nápis  na  kamenné  desce  v  zadním  traktu 
zazděný:  »Podděláno  po  druhý  1588.*  Do  jednopatrové  radnice  vedly  tři 
vjezdy  a  v  průčelí  měla  balkon  na  kamenných  sloupech.  R.  1696  vystavěna 
byla  na  radnici  vížka  a  dány  byly  na  ni  hodiny  z  kostela  sv.  Antonína, 
jež  Václavem  Cechem  předělány  byly  z  celého  orloje  na  poloviční  orloj. 
R.  1787  postaveny  byly  za  peníze,  stržené  za  Slezskou  bránu,  dvě  véže 
po  straně  radnice.  Hodiny  byly  opraveny  od  hodináře  Frant.  Smida. 

V  1.  1850  a  1851  přestavena  byla  stará  radnice  dle  plánu  Wittuianova 
pro  soud,  při  čemž  byla  o  jedno  poschodí  zvýšena. 


90 


Ve   dvoře  zazděny  jsou  tři  desky  kamenné    z  bývalé  Slezské    brány  : 

1.  Učebna  mira  ^vi^m  hrjcR   a   lafha  iueji;  námi    ' — .    Cjinmcj  ímíju 
rijiualu  ruií  ' — .  aí  raLii)  Injíi  s  námi.  Bcriías  uincit. 

2.  Ik^li  ui  inirjE  ijebnoía 
uímiii  innoI)o  íiobrcI)o  uianig  fc 
luicni  pilíljaría  n  haíbiljo  j  blub= 
nchn.  Pcviías  lilicrabií. 

3.  Viz  vyobr.   82. 

Pranýř,  který  stával  upro- 
střed náměstí,  byl  roku  1715  za 
příčinou  stavby  sochy  Panny  Marie 
na  témž  místě  odstraněn  a  nový 
menší  před  radnicí  postaven  blízko 
památné  kašny,  znamenitého  to 
díla  kamenického.  Kašna  ta,  šesti- 
hranná,  byla  vystavěna  ku  cti 
krále  Jiří.  Sloup,  kudy  voda  vy- 
cházela, měl  podobu  šestihranného 
kalicha,  ozdobeného  po  stranách 
podobně  jako  kašna  sama  znaky 
zemskými,  městskými  a  jinými, 
a  na  vrchu  jeho  stál  sv.  Jiří  draka 
probodající.  Na  obrubě  kašny  byly 
mimo  to  sochy  čtyř  zbrojnošů.*) 
Pranýř  i  kašna  zmizely. 

I51SKUPSKÁ     RESI- 
DENCE    na     Velkém     náměstí 
č.  p.  35. 

Dr.  J.  Eiselt,  Koniggrátz  64. — 
Fr.  Švenda,  Čtvrtý  hliněný  obraz 
města    Hr.  Kr.    r.  I.  18,    64,    r.  III.  176. 

Biskup    Mat.    Ferd.    Sobek 
z  Bilenberka  koupil  r.  1662  k  upra- 
vení sídla  biskupského  od  hr.  Gal- 
lasa  tři  domy  na  Velkém  náměstí 
za    1000    tolarů.    Z    těchto    počal 
stavěti    residenci    biskup    Tobiáš    Becker    r.   1709,    a    dokončil    přední    část 
do  náměstí.  Téhož  roku  dostavěl  domácí  kapli  sv.  Karla  Bor.,  kterou  po- 
světil 14.  listopadu.  Zadní  část  residence  dostavěti  dal  biskup  hr.  Vratislav 


*)  Popis  kašny  této  v  Bienenbergově  Geschichte  der  Stadt  Koniggrátz  347—349 


91 


.^':. 


IIÍI[K,^) 


s^. 


z  Mitrovic  r.  1714—1716.  Za  biskupa  Adama  hr.  z  Area  bylo  r.  1777  přední 
již  sešlé  průčelí  znovu  opraveno  a  střecha  novou  nahrazena.  R.  1897  byla 
šindelová  krytina  nahrazena  břidlovou  ;  vysoké  vikýře  vybourány  a  místo 
nich  menší  postaveny. 

Dvojpatrová,  omítaná  budova  pa- 
lácových poměrů  stojí  na  jižní  straně 
náměstí,  blíže  bývalé  koleje  Jesuitské. 
Střed  stavby  tvoří  čtvercový  dvůr.  do 
něhož  ústí  okna  chodeb.  Průčelí  do 
náměstí  měří  26  28  yn  délky  a  má 
střední  osu  vyznačenou  bohatou  barokní 
architekturou.  Portál  v  kamenném 
ostění,  ellipsovitě  uzavřeném,  vroubí 
dva  jónské  sloupy. 

V  závěrníku  vytesán  znak  budo- 
vatele biskupa  Tobiáše  Beckra. 

Mansardová  střecha,  nyní  břidlou, 
krytá,  jest  prostoupena  barokními  vi- 
kýři.  (Obr.   83.) 

Uvnitř  visí  na  schodišti  ukřižo- 
vaný Kristus  v  nadživotní  velikosti: 
práce  průměrné  ceny  z  konce  XVIII.  stol. 

Na  chodbě  a  v  předsíni  prvého 
patra    jsou  rozvěšeny    podobizny  všech 

šestnácti  biskupů,  až  inclusive  AI.  hraběte  Kolovrata  z  r.  1830.  Portréty 
jsou  různé  ceny  umělecké;  dobré  jsou  zejména  podobizny  J.  hr.  Vald- 
štýna,   biskupa  v  1.  1668  —  1673,  J.  A.  hr.  z  Area,  biskupa  z  1.   1776 — 17S0. 


>)>^"- 


Obr.  81.  Hradec  Králové.  Průmysl,  museum. 
Plechový  lev  druhdy  na  véžce  domu  >bratrského> 


a   poslední. 


Obr.  82.  Hradec  Králové.  Deska  kamenná  druhdy 
na   bráně  Slezské,    nyní  v  budovĚ  kraj.   soudu. 


V  předních  pokojích  prvého  patra, 
zvaných  císařskými,  jsou  některá  pěkná 
kamna  a  to : 

1.  v  ložnici  hnědá,  pětistranná 
kamna  z  původního  zařízení  residence. 
V  předu  vyhlouben  výklenek  a  na  římse 
stojí  vása.  Dobrá  práce  z  první  polovice 
XVIII.  stol. 


2.   V  saloně  stojí  okrouhlá  hnědá 
kamna,      zdobená     dole      kannelurami, 
ve  vyšší  polovici  festony  a  nahoře  vásou.   Dílo  z  doby  empiru,  dobré  v  po- 
měrech. 

3.  a  4.  V  druhém  patře  jsou  dvoje  pěkná  hnědá  kamna  stejného 
tvaru;  jedna  téhož  tvaru  byla  při  poslední  opravě  přenesena  do  průmyslo- 
vého musea.  (Obr.  84.) 


92 

5.  Malá  kulatá  kamna  s  vásou  nahoře,  bledě  modrá  s  bílými  ozdo- 
bami  (festony),  stojí  též  v  II.  patře.    Jsou  empirová,  z  počátku  XIX.  stol. 

Kaple  domácí  v  prvém  patře  nad  obdélným  půdorysem,  kryta 
štukovým  stropem,  v  jehož  středu  ovální  obraz,  představující  sv.  Karla  Bor. 
kříži  se  klanícího,  obstojné  ceny. 


Na  oltáři  dřevěném  stojí  po  stranách  pozlacené  sochy  sv.  Vojtěcha 
a  sv.  Františka  Sales.,  slušně  řezané,  a  uprostřed  olejový  obraz  sv.  Karla 
Bor.  se  zjevením  anděla.  Prostřední  umělecké  ceny;  z  počátku  XVIII.  stol. 

Po  stěnách  jsou  namalovány  al  tempera  v  medaillonech  podobizny 
církevních  sv.  Otců,  nevalné  ceny. 

Monstrance  z  mosazného  plechu,  pozlacená,  58  <:;;/  vysoká,  28  ťw 
široká,  paprsková.    Oválná  noha    celá   jest    pokryta  tepaným  ornamentem. 


93 

Kol  středu  připevněn  dvojnásobný  barokní  včnec  ornamentální.  Na  spodním 
jsou  po  stranách  andělé,  nahoře  Hospodin  a  nad  ním  křížek.  Nodus  jest 
přidělán  z  jiné  monstrance  empirové,  kdežto  ostatní  části  jsou  barokní 
z  druhé  polovice  XVílI.  století. 

Kalich  stříbrný,  empirový,  25  rw  vysoký,  v  průměru  číše  9  tw.  Na 
no^e,  v  průměru  14  on  široké,  ornament  z  vína.  Na  ořechu  připevněny 
rákosové  listy  a  spodní  část  číše  zasazena  v  košíčku  z  prosekávaných   listu 


Obr.  84.  Hradec  Králové.  Kamna  z  biskup,  residence. 


akantových.  Na  noze  nápis:  Ad  piam  memoriam  Caroli  Boromaei  Haní 
Episcopi  Hradecensis  1859.  Berly  biskupské  dvě  se  stříbrnými  závity 
pěkné  práce  z  XVIII.  stol. 

Audienční  síň  vyzdobena  čtyřmi  olejovými  obrazy,  76X100  cm 
velikými,  v  širokých  barokních  řezných  rámcích.  Představují  církevní 
sv.  Otce:  Sv.  Augustina  (v  biskupském  rouše  s  hořícím  srdcem  v  ruce), 
sv.  Řehoře  (v  kardinálském  oděvu  píšící,  s  holubicí  u  hlavy),  sv.  Jeronýma 
(na  poušti,  výborně  malován)  a  Karla  B.  (?)  (znamenitě  malovaný  stařec 
v  kardinálském  rouše). 


Obrazy  pocházejí  z  některého  oltáře  a  jsou  z  XVIII.  stol. 

Obraz  sv.  Tomáše,  kladoucího  prst  do  boku  Kristova,  85  X  ^ 30  on 
veliký,    správně  kreslený,    ale  zašlého  koloritu,    asi  z  počátku  XVIII.  stol. 

Malá  domácí  kaple  v  zadní  části  budovy,  jest  nevelký  oktogon 
s  oltářem  v  čele,  na  němž  obraz  sv.  Jana  Nep.,  jenž  zobrazen  mladistvé 
tváře,   an  kříž  k  srdci  tiskne.   Velmi  dobrá  malba  z  druhé  pol.  XVIII.  stol. 


Obr.  85.  Hradec   Králové.  Průčelí  kanovnických  domů  za  chrámem  sv.  Ducha. 


Knihovna  v  západním  traktu  residence  chová  uloženy  knihy 
v  závitovitých  regálech  barokních  se  spirálovitými  sloupy.  Nejpamátnější 
z  knih  jest  bible  na  pergamenu  s  malovanými  initialkami  z  konce  XIV.  stol. 

DĚKANSTVÍ. 

Budova  děkanství  stojí  v  místech,  kde  asi  býval  v  dávných  dobách 
příbytek  arcijáhna  a  faráře.  R.  1484  úplně  vyhořela  a  byla  pak  znova  vy- 
stavěna. V  knihovně  visí  obraz  Panny  Marie  v  pěkném  barokním  vyřezá- 
vaném rámci,  deska  dřevěná  s  obrazem  Hradce  Králové  z  r.  1638  a  obraz 
Panny  Marie  Pikhartské.  Pod  ním  je  vyobrazení  Hradce  Král.  z  r.  1680 
s  processím,  před  nímž  nesen  jest  týž  zázračný  obraz  Panny  Marie  Pik- 
hartské. 


95 


DOMY  SOUKROMÉ. 


Podsíně  (podloubí)  bývaly  na  Velkém  a  Malém  namésti  a  i  v  ulicích. 
Dosud  zachovaly  se  z  části  na  severní  straně  Velk^-ho  namésti,  na  jižni 
straně   Malého  náměstí,  v  Svatodušské  ulici  a  před  domy  č.  45  proti  kostelu 


Obr.  86.  Hradec  Králové.  Ostěni  portálu  druhdy  na  domě  2.  149  na  Vel.  námřstt. 


sv.  Ducha  a  č.  100  v  Dlouhé  ulici.  Podsíň  před  domem  č.  p.  142  má 
gotickou  křížovou  klenbu  s  kamennými  žebry,  podsíně  v  domech  č.  p.  6, 
10  a   11   v  maltě  napodobenou  pozdně  gotickou  klenbu. 

Štíty  renaissanční  a   barokové  zdobily  většinu  domů.  Od  obce  r.  1568 
bylo  dokonce  nařízeno,    aby    štíty  se  stavěly,    a   cihly  na  ně    zdarma  byly 


96 


poskytovány.  Po  požárech,  jimiž  Hradec  Král. 
byl  postižen  v  XVIII.  a  XIX.  století,  štíty 
byly  snášeny  a  mnohé  při  opravách  domů 
pobořeny.  Dosud ■  spatřiti  lze  staré  štíty  na 
kanovnických  residencích  (obr.  85),  na  do- 
mech ve  Svatodušské  ulici  a  na  několika 
málo  domech  na  Velkém  náměstí  a  v  ně- 
kterých ulicích.  Převahou  jeví  se  starší  domy 
co  barokní. 

Dům  č.  p.  34,  barokový,  zvaný  >Na 
schůdkách*  nebo  »U  Spuláků*.  Dvojpatrová 
stavba,  jejíž  východní  část  od  prvního  patra 
vystupuje  z  líce  domu  věžovitě.  Nad  přízemím 
západní  části  průčelí  terassa  s  pěknou  kutou 
mříží.  Vystavěn  byl  dle  nápisu  na  zinkové 
desce,  nalezené  v  makovici  vížky  r.  1750. 
V  domě,  který  na  místě  něho  stával,  měli 
vzadu    pod    starobylým    klenutím   svou  kapli 

Čeští  bratří. 

m.  -  i^-jji^^-^^  ?r^'  Dům    č.  p.    149.    Na    dvoře   složen    je 

portál  kamenný  z  r.  1565  z  předního  domu, 
v  němž  bývala  druhdy  lékárna.  (Viz  vyobr. 
č.  86.)  Na  dvoře  zazděno  je  kamenné  nad- 
praží z  vchodu,  který  vedl  do  zadního  domu, 
s  tímto  třířádkovým  nápisem :  Castra  metatur 
angelus  Domini  in  circuitu  timentium  eum 
eteripieteos.  —  Divites  eguerunt  et  esuriunt; 
inquirentes  —  autem  dominům    non    minu- 

entur  omni  bono.  Psalm.  33.   Po  stranách  pak  vytesána  jsou  slova:   >Anno 

Dominus  prope*   a   >MIserICorDIae.  Pán  Bůh. «    V  cukrářském    krámu  nade 

dveřmi    hlava    vytesaná  a  ve  zdi  znak  měšťanský. 

Na  domě    č.  p.  127    nalézá    se    nad   jedním    oknem    letopočet    1571. 

V  tržnici  v  maltě  napodobené    pozdně  gotické  klenutí.     Ve  svorníku    nad 


Obr.  87 


Hradec  Králové.  Důra  č.  82 
(zbořený  r.  1884.) 


Obr.  88.  Hradec  Králové.  Hlavice  sloupové  z  domu  druhdy  č.  82. 


97 


vchodem  vytesána   byla  holubice    s  olivovou  ratolestí.     Svorník  ten  uložen 
jest  nyní  v  hist.  museu. 

Ve  zdi  na  dvoře  domu  č.  255  zazděny  jsou  gotické  patky. 
V  obecním  domě  č.  p.   230,   stojícím  na  místě  býv.   hradu,  na   dvoře 
zazděny  jsou  pozdně  (gotická  j)atka  ze  staré  radnice  a  patka  a  římsa,  nalezené 


Obr.  89.  Hradec  Králové.  Mřiž  v  domě  č.  13.  na  Malém  náměstí. 


při  stavbě  jeho  r.  1852  a  1853,  s  ostěními.  Kusy  ostění  z  oken  nalezeny 
byly  též  při  kopání  v  zahrádce  na  dvoře  a  uloženy  jsou  v  hist.  museu. 
Tyto  nálezy  jsou  vesměs  gotické.  V  přízemí  téhož  domu  umístěna  je 
předhistorická  sbírka  měst.  musea,  sbírka  starého  nábytku,  odlitků  zvonů  atd. 

Dům.  č.  p.  82  zbudován  byl  ve  Vladislavské  gotice, 
v  XVI.  stol.  byl  opraven.  (Obr.  87.)  R.  1884  byl  zbořen 
a  místo  něho  nový  postaven.  Sloupy  z  něho,  s  hlavami 
a  kusy  z  nadpraží  býv.  domovního  vchodu  s  vytesanými 
pruty,  uloženy  jsou  na  dvoře  obecního  domu  č.  p.  33. 
(Obr.  88.) 

V  domě  č.  p.  13  jest  renaissanční  mříž  ze  XVI.  stol. 
ve  vchodu  do  cukrářského  krámu.  (Obr.  89.)  V  síni 
téhož  domu  napodobena  ze  štuku  pozdně  gotická  klenba. 
(Obr.  90.) 

V  domě  č.  p.  118  jsou  dvě  kované  mříže  na  schodech. 
Z  konce  XVI.  stol. 

Na  domě  č.  p.  111,  který  r.  1762  vyhořel  při  požáru 
založeném  Pruskými  kozáky,  jest  tento  nápis: 

AeDes  prIVs  Igne  borVsICo  Vastatae 
nVnc  Věro  IMpensis  ForbeLsklals 
Integrltal  rsstltVtae. 

V  maltě    napodobená    pozdně    gotická    klenba    jest    ještě    v    domech 
č.  p.   12  a  34,    a    byla   v  domě  č.  p.   150.     Gotická  žebra,    patky  a  ostění 

Soupis  památek  hist.   a   uměl.  Pol.   okres  Králové-Hradecký.  i 


Obr.  90.  Hradec  Král. 
Půdorys  podsíní  domu 
č.  13  na  Janském  nám 


98 

nalezeny  byly  v  základech  domů  č.  p.   151   a  152,   155  a   156,   177  a   195, 
200  a  295,  a  got.  ostění  u  dveří  zachovalo  se  ještě  v  síni  domu  č.  p.   18. 

SOCHY: 

Sloup  Mariánský  na  Velkém  náměstí,  19  m  vysoký,  byl  postaven 
r.   1717.  Jest  z  pískovce  tesán  a  místy  zlacen. 

Úměrná  socha  P.  Marie  stojí  na  štíhlém,  kanelovaném  sloupu  ko- 
rinthském,  na  jehož  podstavci  jsou  nápisy: 

V  čele    na    západ:     PERENNI    HONORI  |  VIRgInIs  |  DeIPAR^      j 

sanCta  qVe  i  DeCaDIs. 

Na  východ:  SPLenDORI  |  eLeONOR^  |  aVgVST^  |  C^SARVM  j 
PARENTlS. 

Na  sever:  PROSPERITATI  |  InCLYTI  !  AIagISTRATVS  |  DOTaLIS 

VrbIs. 

Na  jih:  proteCtIonI  |  aC  |  LargIorI  |  beneDICtIonI  i  PO- 
pVLI  regIn^  i  hraDeCensIs  |  pIe  ereCta  |  ConsIsto. 

Pod  tímto  podstavcem  rozkládá  se  ještě  jiný,  jehož  strany  jsou  do 
vnitř  vyduty.  Přední  strana  podstavce  jest  v  prostřed  ve  výklenky  pro- 
hloubena a  v  nich  pod  lasturou  leží:  v  předním  výklenku  socha  sv.  Rosalie, 
v  zadním  sv.  Jan  Nep.  Na  ostatních  dvou  stranách  umístěny  jsou  znak 
říše:  dvojhlavý  orel,  a  znak  města:  lev  držící  písmeno  G  v  předních  tlapách. 

Na  čtyřech  rozích  tohoto  podstavce  stojí  sochy:  sv.  Anna,  sv.  Ivan, 
sv.   Karel   Bor.  a  sv.   Jan  Nep. 

Kolem  sloupu  zvedá  se  zábradlí  na  osmistěnném  půdorysu,  z  barokně 
profilovaných,  čtyřstěnných  kuželek,  s  pěknou  mřížkou  v  čelním  poli. 
V  úhlopříčnách  stojí  při  zevních  stranách  zábradlí  na  zvláštních  kulatých 
podstavcích  sochy:   sv.   Václava,  sv.  Josefa,  sv.   Ondřeje  a  sv.   Vavřince. 

Celek  působí  ladně  a  sochy  jsou  některé  znamenitě,  ostatní  dobře 
modelovány  i  sekány.  Původcem  jejich  byl  buď  M.  Braun  sám  neb  ně- 
který jeho  žák.  (Vyobr.  91.) 

Socha  sv.  Jana  Nepomuckého  na  Malém  náměstí  stojí  v  kašně 
na  vysokém,  čtyřbokém  podstavci,  s  konsolami  na  rozích.  Poměrně  malá 
socha  světce  podporována  jest  dvěma  anděli.   Na  podstavci  nápisy: 

honoranDo  i  sanCto  IoannI  nepoMVCeno  |  ereXIt. 
Pod  tím:  sIngVLarIs  \  eIVsDeM  i  CVLtor. 

Na  vých.  straně:   DIVe  |  tVoS  |  SOLItO  |  DeFENDe  |  FaVORE  | 

CLIentes  i  :  DeVoto  1  CertaMIne  |  ěsVbVrbIo  |  hVC  |  trans- 
Lata. 

Na  západní  straně:  S.  lOANNES  |  NEPO.MVCeNE  |  eXOPTATE  | 
patrone  i  INTERCeDe   pro   NOBiS. 


99 


Socha  byla  zhotovena  r.  1718  nákladem  cis  rychtáře  Jana  Fridricha, 
který  dal  ji  postaviti  píed  Pražskou  branou  na  místě  někdejšího  domini- 
kánského kláštera.   R.    1772  byla  odtud  na   Malé  náměstí  přenesena. 


_l 


Obr    91.  Hradec  Králové.  Sloup  Mariánský  na  Velkém  náměstí  (v  pozadí  byv.  kolrj  Jesuitu.) 


Socha  sv.  Jana  Nepomuckého  na  Janském  náměstí  stojí  ve 
výklenku  průčelí  domu  č.  163.  Socha  z  pískovce,  obstojné  ceny,  drží  ve 
vztyčené  pravici  kříž,  v  levici  palmovou   ratule-t.   Na  podstavci  nápis: 

S.  lOANNl  I  FAM^  |  TVTELaRI  1  EXSTRVCTA  ]  ET  |  DICaTA 
A  lO.   lOSEPHO      GRISBACH  |  DIe   15.   MAII.     (R.    1774.) 


100 

NÁHROBKY  ze  hřbitova  sv.  Jakuba. 

L.  Domečka,  Náhrobky  na  hřbitově  sv.  Jakuba  v  Hradci  Král.  Ratiboř  1897.  č.  31. 

Kolem  kostela  sv.  Jakuba  v  Hradci  Králové  prostíral  se  rozsáhlý  hřbitov  zvaný 
> Pohřbem  na  loucet,  na  němž  se  pochovávaly  mnohé  z  předních  rodin  Hradeckých. 
Při  stavbě  pevnosti  r.  1766  byl  nejen  kostel  sv.  Jakuba  zbořen,  ale  i  hřbitov  zrušen 
a  na  místě  tom  byly  postaveny  hradby.  Dle  Bienenberka  bylo  přes  60  kamenných  ná- 
hrobků pěkné  práce  odvezeno  na  hřbitov  ke  kostelu  sv.  Ducha  v  Hradci  Kr.  a  užito 
k  vydláždění  chlévů  a  kostnice,  anižby  kdo  byl  nápisy  na  kamenech  zaznamenal.  Ze 
zbylých  náhrobku  zpracována  většina  do  zdí  pevnostních.  Jen  šest  desek  zůstaio  uše- 
třeno v  místech  kde  stával  hřbitov  u  sv.  Jakuba,  při  stavbě  kolny  byly  tu  r.  1897  vy- 
vorány  a  uloženy  jsou  v  měst.  stavebním  dvoře. 

Desky  ty  jsou  ISS  — 188  m  dlouhé,  0-75  — 0-88 ///  široké  a  O' 15 -020;;/ 
silné.  1.  Má  nápis  kolem  okraje:  LETHA  PANE  1561  27  DNE  MESICE 
CZERWENCE  VMRZELA  GEST  POCTIWA  WDOWA  PANI  ANYZKA 
SSENTINGARKA  A  TVTO  GEST  POCHOWANA.  Uprostřed  vyryta  jsou 
latinská  disticha  a  pod  nimi  česky  výňatek  z  listu  sv.  Pavla  k  Římanům. 
Pod  tím  jest  vyryta  značka  kameníka. 

2.  Nese  kolem  kraje  nápis:  Xcta  ]?anÍE  MV*^LV  u  patek  po  fíti,  Krjíi- 
ícln  umrjcia  Xubmila  buera  3ana  Hotoule  manželka  3ana  J^ckciriirljo. 
Uprostřed  desky  vytesán  měšťanský  znak,  kolem  něho  písmena  J  a  Y 
a  letopočet  1555  a  pod  tím  citát  z  knihy  moudrosti. 

3.  Kolem  okraje  vytesán  nápis:  iTeíIja  .  .  1575  bcn  siu.  IDcbarba 
jimoí  srong  bokonal  sloumíuij  pan  3an  JBckelski;  micsÍEmn  u  miesíe 
^rabd  nab  ÍCabřm  a  íuío  ííeIo  gtíjo  obpůqiina  a  Inibauriíjo  iD^kr^iiycni 
onehaira.  Uprostřed  týž  měšťanský  znak  jako  na  předešlém  kameni. 

4.  Uprostřed  vytesána  postava  ženy  v  dlouhém  plášti,  s  čepcem  na 
hlavě,  se  sbíraným  límcem  kol  krku  a  kolem  rukou.  V  pravici  drží  modli- 
tební knížku.  V  pravém  rohu  znak,  v  jehož  štítu  půl  jednorožce,  dle  kte- 
rého náležel  náhrobek  některé  paní  ze  Sobince.  Kolem  okraje  nápis:  JlEÍa 
Pante  1585  o  iiEbieli  po  fm.  B}arřii)íÍE  mnrjEla  gejí  potiima  raboroa  pani 
porota  3  .  .  .  raa  a  íuío  m  panu  obpoqiraa  oqckaiDagicc  blaíjoriaraEuefjo 
u)íkr?i|jEui  10  Brijíu  panu. 

5.  Uprostřed  vytesána  velmi  dovedně  ženská  postava  s  rozpuštěným 
vlasem,    v    sukni,    krátkém    pláštíku    a    sbíraném    límci    kol  krku  a  rukou. 

Kolem  kraje  desky  nápis: ulinlío  Pauu  jÍRUií  Finug  bohonala  Jínna 

díjEobora  urojEUEÍjo  pana  Patiana  3ifkri;  \  ^obincE  bobra  pant  a  bcEra .... 

6.  Kolem  okraje  desky  vytesán  nápis:  lEÍa  Pa.  1573  t)  auÍEri;  po 
proÍEbuE  UEbiEli  íuío  podjoraana  gEJl  Boroía  bcEra  urojEnEÍjo  p  .  .  .  ^ana 
,;§laíinníEÍ)o  \  BoRoroic  manjElka  Parlaua  H)olíaíka.  pan  Buí;  bub  gi 
miíolíim.  Uprostřed  jest  znak  Václava  Vostatka  a  nad  ním  citát  z  Písma. 


Hradec  Nový. 


J.  C.  Rohn,  Antiquitas,  103.  —  J.  Schaller  XV.,  33.    —    J.  Sommer,    IV.,    28.    — 

J.   Horák,   Topografický   popis   v.   o.   h.  Kr.  H,   41.    —    J.   J.  Solař,    Dějepis  Hradce 

Králové,  1870,  614.  —  A.  Sedláček,  Úplný  místopisný  slovník,  263. 


101 

Před  stavbou  pevnosti  Královéhradecké  r.  176G  bylo  rozbořeno  před- 
městí Slezské  a  obyvatelstvo  jeho  bylo  přestěhováno  k  silnici  vysokomýtské 
na  blízký  kopec  sv.-Janský.  Na  Slezském  předměstí  byl  rozbořen  i  kostel 
sv.  Antonína  Poustevníka  a  materiál  byl  převezen  na  Nový  Hradec,  kdež 
z  něho  částečně  byl  postaven  nový  kostel,  témuž  svatému  zasvěcený. 

Ze  zbořeného  kostela  sv.  Pavla  na  témž  předměstí  byly  do  nového 
kostela  sv.  Antonína  dopraveny  dva  oltáře,  dva  zvony  a  varhany.  Z  kostela 
sv.  Jakuba  v  Hradci  Králové,   rovněž  zbořeného,  přenesen  sem  nábytek. 


Obr.  92.  Hradec  Nový.  Pohled  na  kostel  sv.  Antonína. 


Místo  pro  kostel  vyměřil  stavitelský  mistr  Frant.  Ker)icr  z  Hradce 
Králové,  který  nepochybně  i  kostel  stavěl  v  letech   1769 — 1772. 

KOSTEL  SV.  ANTONÍNA  POUSTEVNÍKA  jest  tarni  od 
roku  1855. 

Jednolodní,  omítaná  budova  uzavírá  svým  pěkným  průčelím  s  věží  ve 
středu  účinně  dlouhý  prospekt  silniční  aleje;  aby  se  tak  mohlo  státi,  musil 
se  kostel  svým  kněžištěm  k  jihu  stočiti.  Severní  fasáda  jest  poněkud  vy- 
dutá  a  rozčleněná  dvěma  páry  toskánských  pilastrů  na  společných  pod- 
stavcích. Rohy  průčelí  jsou  obrněny  silnými  třičtvrtěsloupy,  které  společně 


102 


s  pilastry  nesou  mocnou  římsu  striglyffy;  tyto  jsou  nad  sloupy  a  pilastry 
nahrazeny  konsolami.  Nad  celým  průčelím  zvedá  se  zalamovaný  štít 
s  elliptickým  oknem  ve  středu.  Kolem  věže  na  obou  průčelních  přístavcích, 
schodišti  a  kapli  Božího  hrobu  táhne  se  ve  výši  štítu  vysoká,  plná  attika, 
na  níž  stojí  v  severním  průčelí  čtyři  vásy  s  plameny.  Z  průčelí  vystupující 
věž  má  v  patře  na  rozích  po  barokním  pilastru  a  prohýbanou  hlavní  římsu. 

Střecha  věže  vyvinuta  v  osmibokou  cibuli,  jež 
jest  i  s  lucernou  kryta  plechem;  kryt  ostatních 
částí  kostela  taškový.  (Obr.  92.) 

Loď  kostelní,  jsouc  širší  než  severní 
průčelí,  spojena  jest  s  tímto  vydutými  oblouky. 
Uprostřed  podélných  fagad  lodi  zvedá  se  štít  na 
risalitu.  Římsa  štítová  podepřena  jest  velkou 
závitkovou  konsolou. 

Kněžiště,  o  jednom  poli,  má  otupené 
rohy  a  na  jihu  přistavěnou  nízkou,  obdélnou 
sakristii.  (Obr.  93.) 

Vchody  jsou  tři:  hlavní  pod  věží  a  bo- 
kové ve  středech  podélních  fagad.  Hlavní  portál 
jest  v  barokních  kamenných  venýřích  se  za- 
kulacenými rohy,  s  volutami  a  zalomenou  zá- 
střešní  římsou,  která  má  ve  vlysu  kartuš  s  mo- 
nogramem  IHS.  Postranní  portály  jsou  rovněž 
v  kamenných  venýřích,  kteréž  po  stranách  tvoří 
barokní  pilastry,  nesoucí  nadpraží  se  segmen- 
tovým štítem. 

Okna  jsou  vesměs  v  kamenných  ostěních, 
barokních  tvarů,  nahoře  půlkruhem  sklenutá. 
Na  kruchtu  ústí  v  severním  průčelí  velké  okno, 
po  stranách  po  jednom  menším,  do  lodi  tři 
páry  oken  a  do  kněžiště  jeden  pár. 

Vnitřek  kostela  je  vzdušný,  ladných 
poměrů.  Kobkou  pod  věží,  3'55X3  55w"  velikou 
a  křížovou  klenbou  překlenutou,  vstoupí  se  1907;/ 
širokým  otvorem  do  lodi  19  60  ;/-?  dlouhé,  1180  jh  široké  a  12"50  iii  vysoké, 
sklenuté  valenou  klenbou  s  lunetami.  Zdi  podélné  jsou  rozčlánkovány  sdruže- 
nými toskánskými  pilastry  s  římsami,  nad  kterými  pod  klenbou  táhnou  se 
sesilující  pasy.  Střed  klenby  vyplněn  štukkovým  barokním  rámcem.  Do  lodi 
zasahuje  od  věže  kruchta  na  dvou  dřevěných,  omítnutých  sloupech  a  volu- 
tových konsolách.  Kouty  lodi  u  věže  i  u  vítězného  oblouku  jsou  zakula- 
ceny a  rovněž  sdruženými   pilastry  zdobeny. 

Kněžiště  820  7n  široké  a  7'30  m  dlouhé  až  k  vítěznému  oblouku, 
kteiý  jest   120  w  s.lný,  záleží  z  jednoho  pole,  sklenutého  českou  klenbou, 


Obr.  93.  Hradec  Nový. 
Půdorys  kostela  sv.  Antonína 


103 


a  z  mělkého  segmentového  závěru,  po  jehož  obou  stranách  stojí  po  třičtvrtě- 

sloupu. 

Za  kněžištěm    rozkládá  se    sakristie,    4  80  X  4-20  ;;/    veliká,    křížovou 
klenbou  bez  žeber  překlenutá.   (Obr.  94.) 


Obr.  94.  Hradec  Nový.  Vnitřek   kostela  sv.  Antonina. 


Výprava  jest  nádherná,  pokud  se  týče  oněch  částí,  které  jsou  sem 
přeneseny  z  jiných  kostelů,  zejména  ze  zrušeného  kostela  sv.  Antonína 
a  z  chrámu  sv.   Ducha  v  Hradci   Králové. 

Hlavní  oltář  záleží  ze  stolu  a  nízké  barokové  dřevěné  architektury 
tabernakula,  u  něhož  klečí  dva  andělé,  klanící  se  beránku,  ležícímu  pod 
baldachinem  (symboUi  Krista).  Na  baldachinu  sedí  menší  andílé  a  nejvýš 
stojí  krucifix. 


104 

Za  hlavním  oltářem  visí  na  zdi  v  širokém  řezaném  rámu  dva  andělé 
velký  obraz  sv.  Antonína,  malovaný  Josefem  Kramolínetn,  dosti  sešlý. 
Nad  obrazem  sedí  v  barokně  prohýbaném  štítu  Ježíšek  se  zeměkoulí. 

Bokový  oltář  s  obrazem  sv.  Aloisia,  v  architektuře  rokokové, 
z  koleje  Jesuitů  sem  přenesený,  prostřední  ceny  umělecké. 

Oltáře  P.  Marie  a  sv.  Josefa  s  obrazy  těchto  světců  jsou  novější 
a  bez  ceny. 


ť^ 


Obr.  95.    Hradec  Nový.    Řezaný  rámec  v  kostele  sv.  Antonína. 


Pěkně  komponovaná  jest  kazatelna,  ku  kteréž  vchází  se  z  presby- 
táře; poklop  ve  tvaru  barokního  baldachinu  jest  bohatě  řezaný,  s  třásněmi, 
jež  po  stranách  drží  dva  andělé. 

Chórové  stolice,  pět  sedadel  po  každé  straně,  byly  druhdy  v  chrámu 
sv.  Ducha  v  Kr.  Hradci,  jsou  dubové,  řezané  a  vykládané  ořechem,  jasanem 
a  ebenem.  Slušná  práce  pozdní   renaissance,  s  barokním  detailem. 

První  pár  dubových  lavic  v  lodi  má  pěkné  řezby  v  postranicích. 

V  kněžišti  visí  sedm  bohatě  řezaných,  zlacených  rámců,  oválních, 
1   m    vysokých    a    073  m  širokých,    ve  kterých   bývaly  obrazy  jesuitských 


105 


svatých,  z  nichž  čtyři  (bez  rámů)  visí  v  předsíni  fary.  Rámce  jsou  zname- 
nité koncepce  i  techniky  z  XVIII.  století  a  byly  dřivé  v  koleji  Jesuitů. 
Obrazy  novější  jsou  nevalné  ceny.  (Obr.  95.) 

Umyvadlo    v    sakristii,    mčdčné,    v    průměru    032  ;;/,    s    nápisem: 
>S.  Antoni*,  kolem  tepané  lilie.   Nad  ním  nádržka  cínová,  kulovitá,  015  )n 
v  průměru,    s    výtokem    ve    tvaru    dračí    hlavy    a    ná[jiscm:    »L.   P.    172S, « 
Dobrá     práce,     pocházející     rovněž    ze 
zrušeného  kostela  sv.  Antonína,  odkud         I  v~ 

jest    také    postříbřený     r  e  1  i  k  v  i  á  ř         '  ^t' 

s  ostatky  sv.  Antonína  Poustevníka;  stojí 


Obr.  96.  Hradec  Nový.  Monstrance  č.  1. 
nyní  na  faře. 


Obr.  97.  Hradec  Nový.  Monstrance  C. 
nyni  na  faře. 


na  oválné  noze,  tepaným  ornamentem  pokryté;  barokně  profilovaný  ořech 
nese  malý  profilovaný  rámeček  s  relikvií,  před  nímž  řezaný  věnec  v  zlace- 
ných  paprscích.   Výška  0-29;//,  šířka  0-14;;/,  průměry  nohy  09  0  13;//. 

Monstrance  č.  1.  Gotická,  z  kostela  sv.  Jana  na  Kopečku,  výšky 
0  58  m,  šíře  0  23  ;;/,  průměr  nohy  018  ///.  Bronzová,  bývala  kdys  zlacená. 
Na  šestidílné,  hladké  noze,  korpus  kulatý,  arkaturami  hojně  zdobený,  má 
kol    sanctissima    paprsky.     Vrch    tvoří    krucifix    ve    věžičce    prolamované 


106 

a  podporované  šesti  opěrnými  pilířky  s  fialami.  Obě  poboční  křídla  jsou 
prolamovaná  a  měla  kdys  figurky,  které  scházejí.  Celek  velmi  pěkných 
poměrů;  z  XV.  století.  (Obr.  96.) 

Č.  2.  Též  gotická,  bronzová  a  zlacená,  067  m  vysoká  a  025  m  široká, 
v  průměru  nohy  O' 16  tn.  Na  šestidílné  hladké  noze,  která  opírá  se  o  šest 
malých,  řezaných  nožek,  zvedá  se  nodus  pod  rozčleněným  baldachinem. 
Válcový  střed,  nahoře  i  dole  arkaturami  vroubený,  kryl  druhdy  sanctissimum. 
Obě  postranice  stáčejí  se  ve  spodu  v  květy  a  jsou  vyvinuty  jako  dva  opěrné 
dvojnásobné  oblouky.  Vršek  tvoří  plná  věžka  s  kraby,  křížkem  končící. 
Později  upravena  monstrance  na  plochou,  přidán  stříbrný  věneček  oblaků 
a  do  postranic  vloženy  dvě  sošky  andělů  klanících  se  Hospodinu,  sedí- 
címu na  vrchu  věnečku.  Úprava  tato  jest  barokní.  Původní  monstrance  jest 
z  konce  XV.  století.    (Obr.  97.) 

Na  věži  visí  zvony: 

1.  Hladký,  080  ;/z  v  průměru,  0  60  m  vysoký,  má  pod  korunou  tří- 
řádkový nápis: 

PO  SLAWNEM  C.  M.  RZYMSKEHO  CZISARZE  WITEZSTWI  A  PRAHY 
WZETI  LETHA  M  •  D  •  C  •  XXVI  |  TENTO  ZWON  GEST  SLIT  KE  CZTI 
SWA  •  APOSS  .  A  TO  ZA  KATHOLICKEHO  W  HRADCZI  KRALOWEM  | 
ARCZIPRZISTA  M  •  I  •  W  ■  C  •  Z  KRONEN  A  ZA  KOSTELNÍKY  SIMEONA 
WODICKI  •    DA  •    PRABKA  •    ADAMA   KALVSKA. 

Na  plášti:  Tento  zwon  slit  gest  ke  czti  swatemu  PAVLV  ode  mne 
Martina  Exnara,  zwonarze. 

2.  V  průměru  0'67  w,  výšky  0"53  m,  má  pod  korunou  dva  barokně 
ornamentované  pásky,  mezi  nimi  nápis: 

GOSS  mích  IGNATIVS   DRACK  in   KONIGGR^TZ   1779. 

Na  plášti  reliéfy  sv.  Václava  a  ukřižovaného  Krista  P.,  mezi  nimi 
nápisy : 

Episcopo  Isepho  Adamo  S.  R.  I.  Co  n.  ab  Areo  Regině  Hradecensi 
Canonico  et  Vrbis  Decano  Mauritio  Klier. 

Na  druhé  straně: 

E  sanCtI  paVLI  apostoLI  non  Lcnge  ante  MInore  DVn- 
taXat  refvsa  MaIor  DIVI  abbatIo  antonI  eXprensIs 
eCCLesi^  evasIt. 

3.  Průměru  0*50  m,  výšky  0"40  w,  s  reliéfy  sv.  Václava  a  P.  Marie 
na  plášti;  pod  korunou  vine  se  ornamentální  pásek,  pod  ním  nápis: 

Ignatus  Draek  i.  K.  G.   1777. 

Na  návrší  nad  Roudnickou  u  Nového  Hradce  jsou  základy  za- 
niklé tvrze.  Odtud  i  les  pod  návrším  tímto  nazývá  se   > Podzámčím*. 


107 


Hrádek. 

J.  C.  Rohn.  Anti(iuitas,  68.  —    J.  Sommer,  III.,  27.    —    J.    Horák,    Top.  pop.  v.  o 
h.  Kr.  Hr.  125.  —  A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  V.,  329-334. 

Ve  vsi  bylo  sídlo  vladyk  z  Hrádku  na  tvrzi,  [)0  které  zachovalo  se 
v  zahradě  statku   č.   1.'^  tvrziště,  valy  obklopené. 

KOSTEL  SV.  JIŘÍ,  filiální,  připomíná  se  v  déjinách  Kr.  Hradce 
r.  1384  co  farní.  Místo  dřevěného  kostelíka  postavil  J  Arnošt  hrabě  Schaff- 
gotsch  r.   1690  nynější. 


Obr.  98.  Hrádek.  Diptichon.  Strana  starSí. 


Orientovaná,  cihelná  a  omítnutá  stavba,  v  jednoducho  pozdní  renais- 
sanci,  stojí  na  návrší  nad  vesničkou,  uprostřed  hřbitova.  K  lodi  kostelní  pojí 
se  na  východ  užší  pravoúhlé  kněžiště,  s  malou  sakristií  na  sever  a  na  západ 
hmotná  věž.  Vše  nyní  kryto  břidlou,  jež  přibita  na  dřívější  krytinu  šindelovou. 

Jednopatrová  věž  má  na  rozích  po  toskánském  pilastru,  sáhajícím 
do  výše  hlavní  římsy  kostela.  V  prvém  patře  prolomeny  zdi  věže  na  třech 
stranách  velkým  oknem,  půlkruhem  sklenutým.  Střecha  věže  jest  nízká, 
tvaru  čtyřbokého  jehlance. 


108 

Podélné  strany  lodi  jsou  oživeny  pilastry  toskánského  řádu  na  rozích 
a  po  jednom  uprostřed.  Na  silně  vyložené  římse  sedí  vaibová  střecha. 

Kněžiště  má  rovněž  na  rozích  zdi  sesílené  pilastry  a  na  východní 
straně  zděný  štít  s  vysokým  tympanonem,  v  němž  půlkruhový  výklenek. 
Ze  střechy  trčí  nízký  čtyřstěnný  sanktusník,  břidlou  celý  pobitý. 

Vchody  jsou  dva:  1.  Ve  věži  v  kamenném  hladkém  ostění  s  rovnou 
římsou  a  kusým  štítem.  Mezi  oběma  pahýly  štítu  znak  hrab.  Harracha 
(3  pera,  růžicí  sepnutá). 


Obr.  99.   Hrádek.  Diptichon  ze  slonoviny.   Strana  mladší. 


2.  Vchod  ve  východní  stěně  kněžiště  v  hladkém  kamenném  ostění, 
s  rovným  nadpražím,  nad  nímž  zazděn  znak  hr.  SchaíTgotsche  (čtvrcený 
štít,  v  1.  a  4.  poli  po  čtyřech  kolmých  břevnech,  v  2.  a  3.  poli  lev  na  levo 
obrácený). 

Oken  jsou  v  lodi  dva  páry  a  v  kněžišti  jeden  pár;  jsou  stejného  tvaru, 
půlkruhem  zaklenutá 

Uvnitř  měří  loď  11-05  ;//  délky,  8*60  m  šířky  a  8'90  m  výšky,  při 
síle  hlavních  zdí  115  m.  Podélní  zdi  jsou  sesíleny  v  rozích  a  uprostřed 
dorskými    pilastry,    třikrát    zalomenými.    První  výstupky  při  zdi    podporují 


109 


půlkruhové  výklenky  na  zdech,  střední  nesou  příčné  pásy  a  poloviční  leseny 
mezi  oběma  jsou  oporou  křížovým  klenbám,  kterými  jest  loď  ve  dvou 
polích  překlenuta.  » 

Římsa  nad  pilastry  jest  pokryta  ve  vlysu  tric;lyfovými  zářezy. 


Při  západní  straně  umístěna  kruchta,  spočívající  na  elliptickém  oblouku. 

Půlkruhový  vítězný  oblouk,  v  rozpnutí  4-38  ..široký,  dělí  loď 
od  kněžiště,  které  na  obdélníku  5-30  X  5  ..  překlenuto  knžovou  klenbou 
755  m  vysokou. 


110 


Kobka  pod  věží  měří  délky  3'30  w,  šířky  250  w  a  jest  zaklenuta 
valenou  klenbou  s  lunetami.  V  síle  zdi  150  ?;/  široké  zřízen  úzký  šnek  na 
^ruchtu  a  zvonici. 

Výprava  v  jednoduché  pozdní 
renaissanci  jest  vkusná ;  záleží  z  tří 
oltářů  a  kazatelny.  Na  hlavním  oltáři 
visí  v  dřevěné  architektuře  mezi 
dvěma  páry  korintských  sloupků 
obraz  sv.  Jiří,  malovaný  roku  1882 
y.  Scheiwleni.  Ve  štítu  obraz  srdce 
P.  Ježíše  —  bez  ceny. 


Obr.  101.  Hrádek.  Střibrný  pohárek. 


Obr.  102.  Hrádek.  Mramorová  kropenka  v  kapli. 


Oba  bokové  oltáře  jsou  stejné  architektury  dřevěné  na  zděné  tumbě, 
a  dal  je  postaviti  r.  1678  Arnošt  hrabě  Schaftgotsch.  Na  severním  obraz 
sv.  Václava  a  sv.  Ludmily,  držící  sošku  Madonny,  na  jižním  obraz  téhož 
malíře  představuje  sv.  Annu  a  sv.  Jáchyma,  nesoucí  maličkou  P.  Marii. 
Oba  obrazy  jsou  skrovné  ceny. 


111 


Kazatelna,  přístupná  ze  sakristie,  má  v  zábradlí  malované  na  zlaté 
půdě  čtyři  evangelisty  a  na  víku  sošku  Krista,  dobrého  pastýře.  Malby 
i  řezba  nevelké  ceny. 

Svícny  cínové,  6  kusu  po  48  r/// výšky,  empirové,  stojí  na  iilavníni 
oltáři;   jsou   hladké,  jen  vroubkovanými  obroučky  zdobené. 

Náhrobní    desky  z  pískovce  jsou  zazděny  na  kostele  tři: 

1.  Délky  rSO;;/,  šířky  O  95  w ;  uprostřed 
znak  s  kolčím,  ve  štítu  příčné  břevno  kostkované 
nad  helmou  hlavička  v  brnění.  (Znak  Kapounů 
ze  Svojkova.)    Kolem  znaku  nápis  silné  otřelý: 

iCetÍM  palnaLliítcI)o  níumitactelio  |  uiiuicl 
ii}avlin     

2.  Deska  r69  ;//  dlouhá  a  092  m  široká 
nese  v  prostřed  znak  s  kolčím.  Ve  štítu  a  na 
helmici  hlava  býka.     Kolem  okraje  nápis: 

"Cicta  •  panic  •  patiiaitist  eljn  •  iicbni 
inc^rnjcímtljD  •  m  •  poll^iclI  •  pn  ■  ImíuMii 
inlíhcjtEsseuj  uiuvil)icla  (sic)  pani  ,Him 

3.  Deska  v  délce  r56  m  a  šířce  0"86  vi 
jeví  uprostřed  zručně  tesanou  vypuklou  postavu 
ženskou  v  čepci  s  čelenkou,  oděnou  v  dlouhém 
plášti  kožešinou  vroubeném,  s  úzkými  rukávy, 
pod  nímž  viděti  kol  krku  velký  sbíraný  límec. 
Ruce  na  prsou  přeloženy.  U  pravé  nohy  malý 
znak  s  břevnem  na  přič  v  hladkém  poli.  Kolem 
kraje  desky  nápis  v  latinských  initialkách  : 

LÉTA  PANIE  1610  DOKONALA  |  ZIWOT 
SWVG  VROZENA  PANI  lOHANNA  HRADECKA 

Z  TIEMNIC  A  NA W  NEDIELI  MISERI- 

CORDIA     GINAK     SW.     MARKA.      PAN     BVH 
GEGI  DVSSI   MILOSTIV   BVD. 

Zvony  visí  na  věži  dva  a  ve  věžce  nad 
kněžiště  mmalý  sanktusník,  jenž  je  nepřístupný. 

1.  Výšky  60  cm^  v  průměru  76  cm.  Pod 
korunou   nápis: 

ANTON   SCHNEIDER   IN   KONIGGRATZ   ANO    1803. 

Pod  proužkem  spodním  pod  nápisem  visí  na  plášti  čtyři  festony 
z  vavřínových  listů.  Mezi  festony  jsou  na  plášti  reliéfy,  na  jedné  straně 
krucifix,  na  druhé   Madonna  s  Ježíškem. 

2.  Výšky  48  cw,  v  průměru  61  cm.  Pod  korunou  pásek  z  gotických 
listů  břečťanových    a  při  spodnun   okraji  proužek  z  listu  vavřínových.     Na 


Obr.   103.  Hrádek.  Hodiny 
cis.  Leopolda  I. 


112 


Obr.  104    Hrádek.  Výjev  ze  života  sv.  Bernharda. 


plášti  reliéfy  sv.  Václava  na  jedné  straně  a   Krista  na  kříži  na  druhé.   Mezi 
nimi  nápis: 

Slit  od  Karla  Paula  Hradci  Králové  léta  Páně  1872. 

ZÁMEK  hraběte  Har- 
racha,  zvaný  též  »Cervený 
Hrádek*,  jest  rozlehlá 
stavba  v  lesnatém  parku,  as 
půl  hodiny  na  východ  od 
Nechanic. 

Jednopatrová  budova, 
červeně  natřená,  byla  posta- 
vena v  letech  1841  až  1854 
dle  plánů  londýnského  archi- 
tekta Laviba  v  angl.  gotice. 
Zámek  byl  vystavěn 
za  hraběte  Frant.  Ar.  z  Har- 
rachů  v  letech  1839  až  1854 
řízením  stavitele  K.  Fischera  z  Vídně.  Kamenické  ozdobné  práce,  zejména 
v  kapli,  jsou  dílem  Jos.  Krannera.  Figurální  výzdoba  kaple,  záležející 
z  veraikonu,  neseného  dvěma  anděli,  sv.  Františka  de  P.  a  sv.  Anny  pochází 
od   yos.  Maxe. 

Uvnitř  jest  celé  museum  rodin- 
ných památek  hrabat  Harrachů  a 
uměleckých  předmětů  na  mnoze 
vzácných,  z  různých  dob  a  míst  po- 
cházejících. 

V  zámecké  budově  bylo  po- 
užito k  vnitřnímu  zařízení  množství 
starých  součástí  z  jiných  zámků  a 
hradů.  Některé  pokoje  jsou  celé 
vzaty  odjinud,  na  př.  pokoj  »můhl- 
grubský<,  jehož  zařízení  pochází 
ze  zámku  Můhlgrubu  v  H.  Rakousích 
a  jest  dílem  Fr.  In sekera  a  Mitbur- 
gera  v  Steieru  v  r.  1573.  Dále  dva 
vykládané  portály  k  pokojům  hra- 
běnky byly  původně  postaveny 
v  Eschelbergu  v  r.  1572  dle  vsaze- 
ných v  nich  letopočtů.  Rovněž  i  za- 
řízení čtyř  pokojů,  zv.  » císařských*,  je  sestaveno  z  nábytku,  jenž  druhdy 
náležel  císaři  Leopoldu  I. 

Z  nábytku  jsou  pozoruhodný  zejména:  Stůl  ve  velké  síni,  jehož 
okrouhlá  deska,  6"5  cm  silná,  měřící  120  cm  v  průměru,  jest  z  Kelheimského 


Obr.  105.  Hrádek.  Sošky  ze  slonoviny  a  ebenu. 


li: 


■l— . 

gnwjj 

^IH^BfiÉlákt!^^ 

±IÍ4ÍÍÍ 

^^3|i 

^^ 

H 

S^^^^l            ^H' 

R  nď 

1^ 

flH    ^^. 

HHH^^ 

^^fei  T^^^^S?'^^ 

HEiHB 

i^^^^^^^t             -^^^^^1 

^^BliiZ^^^^ 

^^■^P 

"?^^Í^B    .,:-:?' d^^^H 

Brs^TPni 

<^ 

ééHHhM^^H 

k^». 

-flS 

Obr.   106.   Hrádek.   Sklenice  z   r.   1573. 


vápence.  Dle  nápisu  patřil  Konrádu 
a  Kateřině  z  Pappenheimů,  pod 
jejichž  znaky  jest  v  mosaice  pro- 
vedeno 16  menších  znaku  jejich 
předků.     Noha  novější. 

Stůl  v  saloně  z  ořechového 
dřeva  s  vykládanou  deskou  a  re- 
liéfy čtyř  postav  s  průpovídkami. 
Původně  stál  na  hradě  Wartburgu  a 
sloužil  dle  tradice  Mart.  Lutherovi. 
Stůl  v  arkýři  pracovny,  ob- 
délný, na  čtyřech  nohách  v  po- 
době saní.  Jest  ze  XVI.  století  a 
byl  druhdy  na  hradě  Rabenšteinu 
na  Moravě. 

Cechovní  truhlice  vyře- 
závaná, ze  XVÍI.  st.,  patřila  cechu 
tkalců  v  Janovicích   na   Moravě. 

Skříň  z  dubového  dřeva ;  na  obou  křídlech  jsou  dobré  řezby,  před- 
stavující Narození  a  Křest  P.  Krista  ;  jest  práce  Norimberská  ze  XVI.  sto- 
letí, rovněž  jako  jiná  skříň,  na  jejíž  dveřích  jsou  vyřezány  znaky  sv.  Kateřiny 
a   sv.   Hedviky. 

Umyvadlo  ze  solnohradského  červeného  mramoru  s  deskami 
z   Kelheimu.     Druhdy    mělo    2  mísy,    jež  jsou    nyní    rozříznuty  a  odděleně 

v  zeď  vsazeny.  Každé  má  57  ťw 
v  průměru  a  jest  130  c»/  vy- 
soké; mísa  jest  37  cv/  vyložena. 
Po  stranách  jsou  mělce  orna- 
mentované pilastry.  nesoucí 
obloukovou  římsu,  nad  níž  stojí 
dvě  poprsí  se  znaky;  mezi  nimi 
vása.  Dle  nápisu  bylo  postaveno 
do  Můhlgrubu  r.   1570. 

Diptych  on*)  ze  slonové 
kosti,  30'5  Cfu  vysoké  a  19  íw 
široké  a  O  65  tv;/  silné.  Po  obou 
stranách  pokryto  jest  řtzbami, 
které  náležejí  dvěma  různým 
periodám,  různých  slohů.  Na 
líci    byly    ve  dvou  řadách  nad 


Obr.  107    Hrádek.  Majoliková,  cínem  kovaná  sklenice. 


*)  Vyobrazeno  v  Mittheil.  d. 
C.-C.  XV.  179  ,  ve  >Výbéru  památek 
z  výstavy  jubilejní  z  r.  1S91<. 


Soupis  památek   hist.   a  uměl.  Pol.   okies  Králové-Hradecky. 


114 


sebou  ploše  vyřezány  postavy,  z  kterých  zachovány  jsou  dole  sv.  Ondřej 
a  sv.  Filip  v  obloucích,  ornamenty  byzantského  slohu  zdobených.  Ve  vrchní 
části  byly  postavy  sv.  Pavla  a  sv.  Petra,  které  jsou  uříznuté.  Pod  jednot- 
livými světci  jsou  řeckým  lapidárním  písmem  nápisy:  PAILVS,  PETR  .  ., 
ANDREAS,  FILIPVS;  pod  spodními  nápisy  a  nad  vrchním  jest  vyřezán  pár 
saní  (griffů)  kol  vásy.  Postavy  jsou  oděny  tunikou,  kasulí  přepásanou, 
a    v  pláštíky.    Tato    část    diptycha    řezána    byla    as    koncem   VIII.    století. 

(Obr.  98).  Na  rubové  straně  jsou 
vyřezané  ve  vysokém  reliéfu  na  každé 
z  obou  desek  po  třech  scénách  ze 
života  Pána  Ježíše  a  krom  toho  čtyři 
evangelisté  se  svými  symboly.  Ko- 
stýmy osob  i  architektura  prozrazuje 
dobu  vzniku  těchto  řezeb,  druhou 
polovici  XÍI.  století.   (Obr.  99.) 


NC>'^íl 


r-<.^ 


Obr.  108.  Hrádek.  Konvice  z  konce  XVII.  stol. 


Obr.  109.  Hrádek.  Křišťálová  miska. 


Vzácná  tato  památka  byzantského  původu  jest  dar  Cařihradského 
vyslance  ryt.  Prokše  z  Ostenu. 

Modlitby  latinské,  v  deskách  z  červeného  sametu  127  an  vysokých 
a  8  cm  širokých,  zdobených  stříbrnými  růžicemi.  Na  171  pergamenových 
listech  jsou  psané  gotickým  písmem  latinské  modlitby,  zdobené  29  miniatu- 
rami, velmi  jemné  práce;  15  obrazů  představuje  sličně  malované  výjevy 
ze  Starého  i  Nového  Zákona  a  života  svatých.  Ostatních  14  miniatur  jsou 
initialy  s  okrajovými  ornamenty.  Francouzská  práce  ze  XVI.  stol.  (Obr.  100.) 

Pohár  stříbrný,  29  í:w  vysoký,  stojí  na  kulaté  nožce  ornamenty  tepa- 
nými zdobené.   Číši  podporují  tři  konsolky,  nad  nimiž  v  bohaté  ornamen- 


115 


tice  vynikají    hlavičky  andělů.    Víko    ukončeno    postavou   rytíře    ve    zbroji. 
Na  noze  značka:  S  O.   Německo-renaissančni  výborná  práce  ze  XVII.   stol. 

Pohárek  stříbrný,  10  cm  vysoký,  boulovité  tepaný.  Nožka  i  víčko 
jsou  zdobeny  stáčenými  pásky,  mezi  nimiž  sedí  na  víčku  labuť.  Na  noze 
značky:  AL  a   N.  Skvostná  práce  z  konce  XVI.  století.    (Obr.    101.) 

Kříž  pontifikalní  nad  tabernakuleni  v  kapli,  26  cm  vysoký,  z  pozla- 
cené mědi.  Čtyři  ramena  končí  jetelovým  listem.  Uprostřed  kříže  přibit 
Spasitel,  nad  ním  malá  postava  P.  Maric.  Po  stranách  P.  Ježíše  tepaná 
poprsí  sv.   Maří   Magd.  a  apoštolů.   Italská  jiráce  z  konce  ^V.  století. 

Kropcnka  z  istrijského  mramoru, 
076  íti  vysoká.  Noha  má  tvar  osmihran- 
ného  sloupu  \S4  cm  v  průměru.  Mísa  jest 
čtyřhranná,  26  cm  široká  a  kuželovitě  dolů 
se  sužuje.  Pokryta  jest  reliéfy  dvou  zády 
k  sobě  obrácených  ptáků,  mezi  nimiž  vy- 
stupuje listový  ornament.  Italská  práce 
v  ranném  románském  slohu  z  ostrova 
Torcella.    (Obr.   102.) 

Kalich  stříbrný,  zlacený,  204  cm 
vysoký  a  98  C7)i  v  průměru  číše  široký. 
Noha  i  nodus  jsou  šestihranné.  Z  tohoto 
vyniká  šest  výčnělků  s  emailovanými 
obrázky,  poprsí  svatých  představujícími. 
Gotická  práce  vlašská  z  XV.  století. 

Šest  malých  oválných  m  ed  ai  1 1  on  ů 
v  předsíni  kaple;  reliéfy  představují  na 
dvou  jezdce  a  ženu  s  amforou  a  na  čtyřech 
výjevy  ze  života  zvířat;  1.  Kamzík  pře- 
padený ostřížem.  2.  a  3.  Orlem  jatý  zajíc 
a  4.  Dva  zápasící  kohouti.  Plastiky  ty 
z  ranného  středověku  a  pocházejí  z  Torcella  u  Benátek. 

Kaditelnice  v  kapli  tepané  šestihranné ;  nádobka  jest  20  cm  vy- 
soká a  10  cm  v  průměru;  na  spodním  okraji  pod  tulipánovým  ornamentem 
řecký  nápis.  Na  trojdílném  víku  na  každém  rohu  vyčnívá  křížek,  který 
jest  i  nahoře  nad  sedmi  ptáčky.  Byzantská  práce  středověká. 

Kotlík  na  svěcenou  vodu  bronzový,  s  držadlem  9  cm  vysoký  a  17  on 
široký,  téhož  původu. 

Antipendium  pod  hlavním  oltářem  v  kapli  dvojdílné  a  55  X  80  cm 
veliké;  na  levé  straně  postavy  opata  s  laní  (sv.  Egid  .í^)  a  papeže  s  tiarou 
(sv.  Řehoř);  na  pravé  straně  jsou  v  reliéfu  provedené  řezby  sv.  Floriana 
oheň  hasícího  a  světce,  stojícího  v  trní  (sv.  Onufriusř).  Ze  XVI.  stolen' 
z  Basileje. 

8* 


Obr.  110.  Hrádek.  Malovaná  sklenice 
se  12  apoštoly. 


116 


Dva  obrazy  na    dřevě,    25  X  37  ^^«  veliké,    představují    sv.   Jana 

s  P.   Marií  a  bičovaného  Krista  P.  Staroněmecká  škola  z  konce  XV.  století. 

Lampa  na  věčné  světlo  v  kapli,  mosazná,  pověšena  na  třech  dívčích 

hlavičkách.     Renaissanční    vypuklý    ornament     kryje     celou    nádobu.     Jest 

z  chrámu  sv.   Marka  v   Benátkách. 

Stojan  vyřezávaný,  1  ;;/  vysoký;  na  čtyřech  rozích  jsou  dole  točité 
sloupky  a  nad  nimi  pod  deskou  hermy.  Na  desce  stojí  hodiny  bronzové, 
zlacené,  36  cm  vysoká,  ve  tvaru  korunovaného  orla  s  ciferníkem  na  prsou, 
jenž  ve  spárech  drží  žezlo  a  meč.  Náležely  druhdy  císaři  Leopoldu  I. 
a  byly  v  Norimberce  zakoupeny.  (Obr.   103.) 

Deska  vyřezávaná,  v  renaissančním  rámci  78X54  í:/;?  velkém.  Rezba 

ve  vysokém  reliéfu  představuje  výjev  ze 
života  sv.  Bernarda.  Švýcarská  práce  ze 
XVI.  stol.  (Obr.  104.) 


Obr.  111.  Hrádek.  Pohárek  starobenátský 
z  Muranských  hutí. 


Obr.  112.  Hrádek.  Pohárek  starobenátský 
z  Muranských  huti. 


Sousoší  spravedlnosti  16X^2  cm.  Soška  Justicie  s  mečem 
a  vahami  sedí  na  okulárech  mezi  dvěma  attributy  spravedlnosti.  Vedle 
střední  sošky  znaky,  říšský  a  města  Rezna.    Německá  práce  ze  XVII.  stol. 

Hudebníci,  dudák  a  žena  s  loutnou,  20  cm  vys.,  ze  slonové  kosti 
a  ebenového  dřeva  realisticky  řezaní;  asi  ze  XVII.  stol.,  vlam.ského  původu. 
(Obr.   105.) 

Z  bohaté  sbírky  m  a  j  o  1  i  k  : 

Konvice  bez  víka  16  cm  vysoká,  na  plášti  v  reliéfu  postavy  víry, 
spravedlnosti,  naděje  a  trpělivosti  s  beránkem;  německá  práce  z  r.  1573. 
ÍObr.   106.) 

Konvice  s  cínovým  víčkem,  zdobená  jeleny,  z  r.  1666.  (Obr.  107.) 


117 


Konvice  cínem  kovaná,  s  víčkem;  na  plášti  malovaná  kartuše; 
í  konce  XVII.  století    (Obr.   108.) 

Z  kollekce  křišťálů    a    skel: 

Miska  křišťálová,  12  oii  vysoká,  9  c})i  dlouhá,  velmi  ostře  řezaná; 
z  počátku  XVII.  stol.  (Obr.   109.) 

Pohár   18  í"w  vysoký,  ve  tvaru  * 

římských  sklenic ;  číška  s  obrazy 
dvanácti  apoštolů.  Vlašská  práce  ze 
XVI.  stol.   (Obr.   110.) 

Sklínka  18  cm  vysoká.  Na 
ploché  nožcevztyčenkroucený  stonek, 
nesoucí  kuželovitou  číšku.  Typická 
práce  z  hutí  Muranských.  (Obr.  111.) 

Pohárek  17  cm  vysoký ;  na 
ploché  nožce  sedí  ořech,  nesoucí 
kuželovitou  číši.  Z  hutí  Muranských. 
(Obr.   112.) 

Sklenice  >volenců«  s  ví- 
kem 36  c))i  vysoká,  malovaná.  Pod 
vrchním  okrajem  a  dole  německé 
nápisy,  uprostřed  válce  sedí  římský 
císař  mezi  králem  českým  a  mark- 
rabětem míšeňským,  vedle  nich  stojí 
ostatní  volenci  římské  říše.  Německá 
práce  z  r.   1616.  (Obr.   113.) 

Sklenice  »míru*  se  skle- 
něným víkem,  malovaná,  25  cm  vy- 
soká. Na  sklenici  tečkovaný  ornament 
s  pásky  s německými  hesly  a  obrázek: 
Bůh  Otec  žehná  římskému  císaři  a 
před  ním  stojícímu  králi  francouz- 
skémula  královně  švédské.  Německá 
práce  z  r,  1649  na  památku  míru 
Westfalského.  (Obr.   114.) 

Emailovaný  znak  na  21  cm  vysoké  skleněné  desce.  Patřil  paní 
baronce  Markétě  Hoffmanové  rozené  baronce  Harrachove  z  Rohrova 
a  pochází  z  r.    1576  ze  zámku  Trautenfelsu  ve  Stýrsku.  (Obr    115.) 

Cínových  nádob  16,  z  nichž  pozoruhodný  jsou:  Konvice 
s  podobenstvím  o  ztraceném  synu,  ve  čtyřech  reliéfech.  Ze  XVII.  stol. 

Cechovní  konvice    s  rytířem  na   víku  a  jmény    osini    cechmistrů 
s  odznaky  cechů:   obuvníků,  krejčí,  tkalců    a    rukavičkářů ;   jest  z  r.   1688. 
Dva  džbány  táhlého  tvaru  se  znaky   Řezná  a  letopočtem    1660. 


Obr.   113.  Hrádek.  Sklenice   »volenců. 


118 


Mosazných  mís  16,  vesměs  zdobených  tepanou  prací;  zajímavé 
jsou  zvláště:  Mísa  1\  ci>/  v  průměru  s  reliéfem,  představujícím  židy,  nesoucí 
hrozny  z  Kanaan ;  kolem  vlamský  nápis    Jest  ze  XVII.  stol. 

Mísa    s  hlavou  Římana    a    nápisem:    Marcus    Tul.    Cicero    Cons 

a  té  podobná  mísa  s  okřídleným  lvem  sv.  Marka.  Obě  jsou  ze  XVI.  stol. 

Benátská  práce. 

Téhož   původu   jest  i  umyvadlo 

mosazné,  pěkně  ornamentované. 

Zvonek  14^7;/  vysoký,  má  držadlo 
ve  tvaru  lvíčka  a  na  plášti  nápisy:  Ottc 
von  Neudek  1558  a  Anna  Lebi  zu  Rosenthal 
(A.  Lvova  z  Rožmitálu .?)  se  dvěma  znaky; 
na  jednom  jsou  v  úhlopříčném  pásu 
3  mušle;  druhý  jest  čtvrcený,  v  prvním 
a  čtvrtém  poli  kanci  hlava,  v  druhém 
a  třetím  lev.  Mezi  znaky  jsou  provedeny 
postavy  muže  a  ženy  s  dětmi.  Reliéfy 
znamenitě  modelovány. 

Zvonek  bronzový,  13  cm  vysoký. 
Držadlo  složeno  ze  dvou  andílků  zád\^ 
k  sobě  obrácených.  Na  plášti  pět  jezdců. 
Dole  z  gotických  majuskulí  změtený  nápis 
nahoře :  O  MATER  DEI  MEMENTO  MEI  f. 
Jest  z  XV.  stol. 

Zvonek  12  cm  vysoký  s  nápisem 
HIF  1582,  pod  nímž  festonový  pruh  a 
znak  se  dvěma   vztyčenými  pery. 

Zvonek  23  cm  vysoký.  Na  plášti 
pás  plasticky  provedených  festonů  jest 
meandrem  oddělen  od  širokého  ornamen- 
tálního pásu,  v  němž  ve  dvou  věncích 
poprsí  muže  a  ženy ;  na  protější  straně 
v  ornamentálním  orámování  značka :  D  ve 
dvojitém  C.  Empirová  práce  z  konce 
XVIII.  stol. 
Kalamář  bronzový,  10  cm  vysoký,  stojí  na  třech  nožkách.  Empi- 
rový  z   počátku  XIX    stol. 

Dva  svícny  bronzové  a  20  cm  vysoké.  Na  trojdílné  noze  ze  3  dráčků 
stoji  dřík,  jehož  ořech  prolamovaný.  Mezi  draky  na  nožce  úponkový  ornament 
prolamovaný  z  tlam  3  nestvůr;  nad  nimi  po  postavě.  Vrchní  misku  pod- 
porují 3  ještěrky.  Zdá  se,  že  to  kopie  románského  díla  z  XII.  století. 

Dva  svícny  stříbrné  á  \1  cui  vysoké.  Na  čtyřdílné  noze  4  hla- 
vičky; dřík  zdoben  rytou  prací.  Barokní  z  2.  pol  XVIII.  stol.  Na  noze 
značka:   Orlíček. 


Obr.  114.  Hrádek.    Pohár  z  roku  1549.   s  glori 
fikací  míru  Westfalského. 


119 


Svícen  stříbrný  barokní  s  točeným  držadlem.  Značky  HV  a  N. 
Dva  páry  svícnů  stříbrných  v  německé  renaissanci  ze  XVII.  stol. 

Pár  svícnů  mosazných,  14  cm  vysokých,  zdobených  rytým 
ornamentem,  na  nožce  a  na   ořechu  3   hlavičky  andílků. 

Váza  železná,  ve  tvaru  fioly,  17  c///  vysoká,  stříbrem  bohaté 
touširovaná ;  orientálního  původu. 

Dvě  svítilny  v  dolní 
předsíni,  dřevěné,  pětistranné, 
pocházející  z  paláce  Crimani 
z  Benátek. 

L  u  s  t  r  v  jídelně,  mosazný, 
šestiramenný,  s  hebrejským  ná- 
pisem Pochází  asi  z  některé 
synagogy  z  r.  1717  dle  vrytého 
letopočtu. 

Podobizny  ve  velké 
síni,  jsou  v  životní  velikosti, 
malované  v  XVII.  a  XVIII.  stol. 
Šest  obrazů  představuje  předky 
rodu  Harrachů,  počínaje  Při- 
byslavem  z  r.  1280.  Dále  visí 
tamtéž  portréty  Karla  Lonque- 
vala,  hraběte  z  Buquoy,  voje- 
vůdce Ferdinanda  II.,  Albrechta 
z  Valdštýna  a  Rudolfa  svob. 
pána  z  Tiefenbachu.  Většinou 
jsou  dobře  malované. 

Dále  chová  zámek  sbírku  obrazů,  nejvíce  rodinných  podobizen 
a  kopií,  zbraní,  brnění,  jakož  i  množství  rarit;  vše  jest  téměř  naskrze 
cizího  původu. 


Obr.   115.  Hrádek.   Kinailový  znak  na  skle. 


Chlum   u  Hradce  Králové. 


j.  C.   Rohn,    Antiquitas   41.  —  J.    Schaller,    Topographie  d.  K.  B.  XV.  42.  —  J.  G. 

Sommer,  Bohmen  IV.  74.  —  J  Král,  Průvodce  po  bisk.  Kr.  Hr.  II.  164.  —  J.  Horfik. 

Topogr.  popis  v.  o.  h.  Kr.  Hr.  34. 

Na  panském  poli  za  dvorem  Lipským  předhistorická  osada.  Vyskytuji  se  tu 
kamenné  nástroje,  hliněné  nádoby  v  ose  vrtané,  dlouhé  korále  náhrdelníku  (jako  Ve- 
lišský  a  Velvarský)  a  jednotlivé  bronzy.  Nálezy  v  museu  Kr.  Hradeckém  a  ve  sbírce 
p.  Píši  ve  Správčicích.  (L.  Domečka,  Pam.  arch.  XVIIl.  120,  XIX.  147  a  390.  — 
D  u  š  k  a  69  ) 

KOSTEL  PROMĚNĚNÍ  KRISTA  PÁNA  (filiální)  byl  již  r.  13S4 

farním.   Původně  goticky  založen,  byl  v  XVI.  stol.   přestavěn  a   roku   1741 


120 

od  £1.  Dobřenské  z  Dobřenic  opraven  a  novou  zděnou  věží  na  místě  bý- 
valé dřevěné  opatřen.  R.  1868  vichrem  byla  smetena  vrchní  část  věže,  jež 
spadla  na  presbytéř  a  prorazila  klenbu. 

Kostelík  stojí  uprostřed  hřbitova  a  jest  orientován.   (Obr.   116.) 
Loď  kostelní  ukončena  v  západním  průčelí  jednopatrovou  věží  s  nízkým 
a  úzkým   hrotem,  k  východní  straně  presbytáři  (o  pěti  stranách  osmiúhel- 
níka),   ku  která  přistavěna  na  sever  malá  sakristie,  vše 
^„M^  pod  břidlu   krom  věže,  jež  jest  plechem   kryta.     Nároží 

^^  ^A       kněžiště   jsou  sesílena  gotickými    opěráky,    svrchem  se- 

^1  ^  f,-"   '         šikmenými. 

Vchody    do  kostela  jsou  dva,   pod  věží  na  jižní 
straně   a  do  lodi  na  severní  straně ;    na  západní  straně 

yvěže  jest  vchod  do  točitého  schodiště.  Do  sakristie  jest 
vchod  též  od  západu. 
V  prvém  patře  věže  jest  na  třech  stranách  po  okně 
segmentem  sklenutém;  loď  osvětlena  dvěma  páry  oken, 
elliptickým  obloukem  sklenutých,  presbytář  čtyřmi  okny 
půlkruhovými. 

Vnitřek    věže,    460  X  4"70  ;;/,    jest    dole  sklenut 
křížovu    klenbou    bez    žeber;    1*20  m    širokým    pasem 

Obr.  116.  Chlum.  Půdorys  ■'  ^ 

filiálního  kostela.  otvírá  sc  do  lodi,  jež  opatřena  rovným  rákosovaným 
stiopem.  Nad  přízemím  věže  umístěna  kruchta,  jejíž  zá- 
bradlí kulatým  balkonem  vyčnívá  do  lodi  kostelní.  Půlkruhovým  vítězným 
obloukem  (bez  profilu)  spojena  loď  s  kněžištěm,  které  zaklenuto  paprs- 
kovou klenbou  do  žeber  profilu  pozdně  gotického  (Obr.  117.)  Žebra  sbíhají 
se  v  terčovitém  svorníku,  na  kterém  viděti  štítek  se  znakem  Hamzů  ze 
Zabědovic. 

Vedle  vchodu   do  sakristie  jest  malý    sanktuář,    \'20  m 
vysoký  a  081  m  široký,  s  renaissanční  obrubou,  svrchem  pólo-         ^        , 
kruhovou.  ^^ 

Výprava    jest    dřevěná,    pestře    barvitá.     Hlavní    oltář    a  ^ 

levý  boční  s  kazatelnou    jsou  ze  XVII.  století.    Hlavní  oltář  je        ^^^  ^^^ 
křídlový:    ve  středním   poli  jest  pověšen  nový  obraz  na  plátně,         Chium. 

P»„v.T7--,T->,  1/  /r-io  I.         1  Průsek  žebra 

romeneni  Knsta  Pana«,    nevalné    ceny.    (Původní    obraz,    na         uienby 

dřevě   malovaný,    v    rozměrech    ri2  ;;/    a    165  m,    je    na    půdě 

v  sešlém  stavu.  Tvrdá  malba  v  kresbě  i  v  tonu,  představuje  též  Pro- 
měnění Kr.  P.)  Rovněž  nově  přemalovány  jsou  obrazy  na  přední  straně 
křídel,  » Život  P.  Krista*  znázorňující.  Na  zadní  straně  křídel  jsou  pů- 
vodní obrazy  »Umučení  Páně«,  hrubé  techniky.  Architektura  ze  dvou 
sloupků,  římsy  a  attiky,  v  německé  renaissanci  se  zlacenými  ornamenty. 
Nápis  na  straně:  »Tato  archa  przedne  ke  |  cti  a  chwale  Panu  Bohu  |  (a  pro) 
ozdobu  chrámu  tomuto  wyzdwizena  |  gest  letha  Panie  1649  za  czasu 
dvojcti[hodneho  kněze  Carla  sprawcze  cyrkewny|ho  a  rychtarze  Waczlawa 
Meystrzika  z  Chlumu,  |  Jana  Hawrdy  z  Czisstowsy,  Jana  Flekacze  z  Lipy,  I 


121 


kostelniczy  Wyljm  Waless  z  Chlumu,  Jan  Wawra  |  z  Chlumu,  Waczlaw 
Tesarz  z  Czlssto-wsy,  Jan  |  Prokess  z  Lippy  a  žele  osady  a  sausedu  | 
z  nadepsaných  wesnic    przinallezegicych    k  chrámu    Pane    Chlumskemu.* 

V  sever,  bočním  oltáři  visí  v  německé  renaissanční  architektuře  ze 
dvou  sloupků  s  kládím  obraz  Ukřižovaného,  r.  1872  od  Jos.  Koláře  malo- 
vaný, bez  ceny.  Rovněž  taková  jest  socha  na  jižním  bokovém  oltáři.  Stará 
socha  s  oltáře,  sv.  Isidora,  práce  venkovského  umělce,  leží  na  [)ůdč.  Ka 
obou  těchto  otářích  stojí  po  čtyřech  svícnech  cínových,  z  počátku  XIX.  stol. 

V  presbytáři  visí  dva  obrazy  na  plátně  po  52  X  70  cm,  představující 
dva  starce;  obrazy  jsou  živého  koloritu,  z  XVIII.  stol.  Pod  kruchtou  jest 
obraz  na  plátně  v  rozměrech  55  X  65  cm  s  podpisem:  Věra  Effigies  S.  An- 
tony de  Padua  ex  originali  ad  S.  Jacobum  Vet.  Prag  Decompta  1675. 
—  Poprsí  světce  s  lilií,  nevalné  ceny. 


Obr.   118.  Chlum.  Lodička  na  kadidlo. 

Kalich  empirový,  25  C7)i  vysoký,  v  průměru  číšky  9  cvi  široký,  má 
kulatou,  mosaznou  a  zlacenou  nohu  a  stříbrnou  hladkou  číši,  zdoben;  u 
dvěma  tlačenými  kvítkovanými  pásky. 

Lodička  na  kadidlo,  15  cm  vysoká,  z  mosazného  plechu,  stříbřená. 
Na  nožce  ve  tvaru  delfína  sedí  nádobka  s  víkem,  pokrytá  tepaným  orna- 
mentem. Výborná  práce  z  XVIII,  století.    (Obr.    118.) 

Křtitelnice  cínová,  85  C7n  vysoká,  30  cw  v  průměru.  Tři  prohnuté 
nohy  mají  dole  po  drápku,  nahoře  zabíhají  do  tlam  nestvůr.  Válcový 
kotlík,  24  cm  vysoký,  zdoben  reliéfem  Madonny  a  čtyřmi  hlavičkami  andílků 
a  jest  opatřen  dvěma  kruhy.  Na  baňatém  víku  vystupují  čtyři  hlavičky 
andělů  a  krucifix  mezi  Matkou  Boží  a  sv.  Janem.   Nápis  na  kotlíku : 

NÁKLADEM  +  lANA  +   HAMBLE  +   GINAK  +  TIRNKA  + 
MANŽELKA  +   GEHO  +   MARIGANA   +  ZE  +   WSI   + 
CZSTAVSI   +  14  MÁGE  +  ANNO  +1-6-6-2. 


Dobré  práce  jsou  zejména  sošky.    (Obr.    119.) 


122 


Stará  křtitelnice  stojí  před  vchodem.  Jest  \\0  cm  vysoká, 
zcela  bez  ozdob,  pískovcová  vyhloubená  polokoule,  86  cvi  v  průměru,  na 
na  válcové  noze. 

Náhrobky  jsou  zasazeny  na  kostele  i  ve  vnitř: 

1.  Při  severním  vchodu  v  právo  s  nápisem: 

íluto  podumiani  iisau  biua  íDuoiut  urnítncljn  pana  H)arjlauia  Cjadíoro- 
?hrlin  1  Ií)imtsliq,  lirjeíhem  umrjel  gtsí  3ait 
. . .  luc  stntbu  ;m  incliknnori  ícíha  .  . .  H^arílam 
tu  mu'?  na  bcn  íríidj  kraluoui  Idíja  .  .  .  s  kícri) 
...  111  ]?aim  Dbpoqima.   Deska  i  znak  otlučen. 

2.  Při  severním  vchodu  v  právo.  Deska 
se  znakem  Hamzů  ze  Zabědovic  (kolmo  půlený 
štít,  pravá  půle  cista,  v  levo  šachovnice)  a  ná- 
pisem : 

rcííia  Panic  m  P^  LXVIII  (1578)  bohonaí 
luMí  m  Rriflu  ].^anu  ^imoí  fmug  urn^cnij  i  pan 
l^aiuia  Borjck  }  3a|bÍEhnniin  a  íuia  porfjoman 
lUMí  ui  ponbich)  pr^cb  juiaíym  H)aíÍEÍi;tm  apo: 
ITínliMH  }?anÍL\ 

3.  V  kostele  pod  kazatelnou  deska  se 
znakem   Hamzů   a  nápisem : 

(Euto  pnd}oniano  gest  liclo  nrojcncljo  J^ana 
i?in'?ha  Ifannn,  nrnstarssnho  \  5abie[bDn:iirí 
a  na  ::?inicín  a  bokn|naI  gest  íimoí  snuig  a  nb= 
piH-íima  111  pokinů,  Lickaimn'  s  mitrnimn  ra  bcn 
sanbn  pvíinaíi)  Kmsta  |?ana.  ]?an  Budí;  |  ran 
biuisn  gclio  milosíim  lujíi  .... 

4.  Deska  vedle  předešlé,  1'76X0"85»í 
veliká,  s  otřelým  nápisem  nad  znakem  Hamzů: 

...  lil  |.^ann  "^an  lí-)aríin  Bor?ek, 
iicijojín  .  .  . 

5.  Při  severním  vchodu  v  levo  deska 
rSO  X  090  m  velká,  se  znakem  Hamzů 
a  nápisem  kolem  : 

rctí)a  |.^anic  1()()7  m  IHuícrrj  |  bcn  siu.  Jana  Burnana  nmoí  snnui 
lil  T\.  p.  bokonal  nrojcm;  |  pan  Bunch  nciisíarssn  I-H^pojliski;  \  Zía- 
djcassían  a  t^abluhobroorjirf;  geíjin  ícln  ínto  pod)o'"'  gí. 

Nad  znakem  čte  se: 


Obr.  119.  Chlum.  Kostel  Prom.  Kr.  P 
Cínov.i  křtitelnice. 


Ujagi   m   48.    03a  sem  ten   \\\^x\]\  slilapunj  ne  pvaiiiosít  tmc  pro  nic 


samé. 


123 

6.  Ve  zdi  za  hlavním  oltářem  deska  175  m  dlouliá  a  085  m  široká, 
se  znakem  a  nápisem  ú{)lně  nečitelným. 

7.  Tamtéž  deska  r46  w  dlouhá,  084  ;«  široká,  se  znakem,  v  jehož 
štítě  drží  ruka  kohoutí  hlavu.  Jest  to  prý  náhrobní  kámen  Martina  Fru- 
weina  z  Podolí,  jednoho  z  direktorů  zemských  z  roku  1618  Snad  kryl 
hrobku  před  30  lety  otevřenou,  v  níž  nalezena  byla  kostra,  které  hlava 
scházela. 

Zvony  na  věži  visí  čtyry: 

1.  V  průměru  1  03  w,  výšky  0  89  ;// ;  má  pod  korunou  chybně  psaný 
nápis  dvouřádkový: 

LÉTA  PANIE  MDXXXXI  TENTO  XWON  GEST  DIELAN  KV  CTTV 
(sic)  A  K  CHWALE  PANV  BOHV  WSSECH  SWATYCH  |  SKRZ  WAaLAWA 
KONWARXE  W03ADNVM  (sic)  NA  CHLVM  K  3WATEMV  HOTHARTV 
(vlastně:   GOTHARTU)  TROGIC^^Y  3WATE. 

2.  V  průměru  0  91  ni,  výšky  0  80;//;  má  rostlinný  ornament  koleni 
koruny  a  nápis  na  plášti: 

ME  FVDIT  ANTONIVS  SCHÓNFELD   ANNO  1608  VETERO  PRAGAE. 

Na  protější  straně  kolem  znaku: 

HELFFIED   FRANTZ  FREYHERR   VON   KAYSERSTEIN. 

Znak  jest  šikmo  z  leva  napravo  břevnem  dělený;  po  obou  stranách 
břevna  lev.   Na  srdci  datum:   1814. 

3.  Poledník,  v  průměru  0*77  w,  výšky  0'59  'n.  s  nápisem  pod  ko- 
runou : 

Tento  zv/on  gest  od   Waczlawa    Konwarze  letha  Panie  MDLIL 

Přelit  byl   r.    1872  od   Karla  Paula  v  Králové   Hradci. 

4.  Umíráček  jest  bez  nápisu.  Ozdoba  při  okraji  upomíná  na  zvonaře 
královéhradeckého  Diviše  Hlaváče. 


Jenikovice. 


J.  C.  Rohn,    Antiquitas    73.    —     J.  SchaUer,    Topographie    d.    K.    B.    X\^    174.    — 

J.  G.  Sommer,  Bohmen  IV.  374.  —  A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  II.  75.  —  Horák, 

Topograf.  popis  v.  o.  h.  Kr.  H.  56. 

V  cihelně  p.  Jarkovského  nalezeny  v  r.  1884  kamenné  nástroje  (sekerka  a  vý- 
vrtek). Na  jižním  konci  vsi  pohřebiště  popelnicové.  (Domečka,  Tam.  XVIII.  277 
a  XIX.  147.  —  Duška  17.) 

Tvrz,  která  zde  v  XVI.  století  Janem  Šárovcem  ze  Sárova  byla 
zbudována,  zanikla  v  XVII.  věku. 


124 

KOSTEL  SV.  PETRA  A  PAVLA,  filiální,  uvádí  se  již  r.  1385 
co  farní.  Na  místě  starého  kostela  vystavěn  v  1.  1741-  1745  nový,  ale 
tak  chatrně,  že  se  před  nedávném  sesul.  Pouze  věž  zůstala  státi.  Nový 
kostel  počal  se  r.  1901  znovu  stavěti.  Kostel  starý  byl  jednolodní,  k  se- 
veru obrácený. 

V  jednopatrové  věži,  šindelovou  cibulovitou  bání  kryté,  visí  velmi 
těžko  přístupné  zvony: 

1.  Hladký,  v  průměru  O  80  m,  vysoký  OóS  m\  při  vrchním  kraji  ne- 
pravidelnou minuskulí  nápis: 

,Hnim  2  bnnnni  i  nť'xu'-"z?e.'tm'-'  2  sítí  x  tjcst  t  ícnío  x  ^raon  s  ke  cti  s 
y\  \\  diiualc  -i  pa"  2  luV'  2  uisscm  2  sm  t  \  aíi;  s  bo  ipiiihoiinr?  t  umb  + 
3ana  +  Ijlamauíc  i 

2.  Průměr  0/5  /;/,  výška  0  60  m\  při  vrchním  kraji  nad  páskem 
z  malých   lilií  jednořádkový  nápis: 

Icía  2  pante  2  itrDL-íy-'  s  pieíilÍE"  i  .\-.\-?t"  2  fht  2  ntlí  2  íeuío  2  pnon  2 
hc  uX\  2  a  Ii  dimale  2  panu  2  ho". 

V  základu  pod  oltářem  nalezena  miska  skleněná,  6  cm  v  průměru, 
na  kraji  zdobená  dvojím  páskem  ze  stočeného  drátku  stříbrného ;  uprostřed 
byl  ostatek  světce  v  kotoučku  a  trojúhelníku  ze  stočených  drátků  stříbr- 
ných. Filigranová  ozdoba  jest  velmi  pěkně  pracována.  Asi  ze  XIV.  století. 

Kopeček  sv.  Jana  (též  zámeček  zvaný). 

J.  J.  Solař,    Dějepis  Hradce  Králové  n.  Labem  616—628.    —     Dr.  J.  Eiselt,    Konig- 

yratz  in  der  Vorzeit  und  Gegenwart  163  —  167.    —    J.  Horák,    Topogr.  p.  v.  o.  h.  Kr. 

Hr.  42.  —  J.  iN  ech  víle,  Ratiboř  1892:  Sv.  Jan  na  Kopečku  17—19. 

Na  místě  nynější  osady  bývaly  četné  vinice  měšťanů  Královéhradeckých, 
proto  říkalo  se  tu  druhdy    »na  vinici*,  od  XV.  století  pak   »na  Konstanci*. 

KOSTEL  SV.  JANA  KŘTITELE  (filiální).  Roku  1530  Lukáš 
Hostovský  z  Hostovic,  recte  Forman,  měšťan  Královéhradecký,  vystavěl 
na  pozemcích  městských  na  vrchu,  kterýž  slově  >Konstancí«,  kostel  »ke  cti 
a  chvále  Pána  Boha  všemohoucího  a  památce  mistra  Jana  Husi,  mistra 
Jeronýma  z  Prahy  a  jiných  věrných  Cechů*.  Brzo  na  to  usadil  se  tu  pou- 
stevník. Poustevníci  žili  tu  až  do  r.  1779.  Proto  říkalo  se  tu  též  »na  poušti*. 

Po  bitvě  bělohorské  posvěcen  byl  kostel  ke  cti  sv.  Jana  Kř. 

R.  1675  dne  8.  července  stalo  se  nové  založení  kostela  od  základů, 
nákladem  dobrodinců  z  Hradce  Králové. 

R.  1680  postaven  oltář  sv.  Vojtěcha.  R.  1691  postaven  nový  hlavní 
oltář  sv.  Jana  Kř.  a  r.  1692  byl  nový  kostel  posvěcen.  Sešlý  kostelík  byl 
opraven  v  1.  1858 — 1859.  R.  1896  opatřen  kolem  dřevěným  loubím.  (Které 
as  druhdy  tam  bývalo.) 


125 


Orientovaná,  dřevěná,  orákosovaná  a  omítnutá  stavba,  zevně  od  po- 
slední opravy  šindelem  pobitá,  záleží  z  lodi  12'25;//  dlouhé,  10"75  w 
široké  a  6'40  in  vysoké,  kryté  rovným  stropem,  a  z  kněžiště  se  závěrem 
o  třech  stranách  osmistěnu;  délka  kněžiště  830  w,  šířka  7'15  ///  při  síle 
stěn  30  í:;// ;  také  toto  má  rovný,  omítnutý  strop.  Ku  kněžišti  přiléhá  na 
sever  malá  sakristie.  (Obr.    120.) 

Výprava  jest  barokní,  chudičká;  na  hlavním  oltáři  uprostřed  obraz 
sv.  Jana  Křtitele  jest  bez  ceny,   rovněž  jako  obrazy  na  bokových  oltářích 


Obr.   120.    Dřevěný   kostel  sv.  Jana  na  Kopečku. 


Jana  Nep.  a  sv.  Vojtěcha.  Na  tomto  oltáři  jest  nápis:  K  wietffy  ezti 
a  Slawie  Boží,  Swatemu  Wogtiechu  Cziefkemu  Patronu  a  wffem  Swatým 
Patronům  Y  Orodownikům  Czefkym  Tento  Oltarz  od  Niekterých  P.  Mie- 
fftieninu"w  a  Dobrodinczuw  Králohradeczkých  vyzdwizien.  Den  9  Maij 
A~o   1680.   ^Obr.    121.) 

Na  stěně  jižní  socha  sedícího  spoutaného  Krista,  která  byla  postavena 
primasem  Královéhradeckým  Fr.  A.  Pichlerem  do  kostnice  roku  1715. 
Pískovcová  socha  jest  realisticky  a  celkem  správně  sekána. 

Blízko  kostela  stojí  na  hřbitově  dřevěná  jednopatrová  ZVONICE, 
stanovou  šindelovou  střechou  krytá.   V  ní  visí  tři  zvony: 


26 


Obr.  121.    Vnitřek  kostela  sv.  Jana   na  Kopečku. 


1.  Výšky  75  au,  průměru  1  m,  nese  na  plášti  pod  korunou  10  cm 
vysoký  pás  z  destiček  svrchem  půlkruhových,  na  nichž  jsou  reliéfy  svatých. 
Pod  tím  jest  pruh  z  akantů  dolů  obrácených.  Na  plášti  nápis: 


LÉTA   PANIE   MDLXXXIII   TENTO  ZWON 
SLIT   GEST   NA  PAVSST   K   KOSTELY   .  .  .   lANA 

ZA   PRIMASA   P.    MARTINA    CEIPA   Z   PE 

CLINOWCE   A   FARARZE   K  S2    ANTONÍNA, 

KNIEZE   GIRZIHO  •    HORZICKEHO   OD   ELYASSE 

STODOLY   W   HRADCI  •    ZA  RYCHTARZE   WISO 

CKIHO   PAWLA  ZBÍEHLIKA   TRZEBESKIHO  YA 

NA   MEINOWCE. 


127 


Na  původním  nápisu  bylo  >S«  před  lANA  a  »HVSA«  vytlučeno 
z  rozkazu  faráře  Václava  Bořka  r.  1845.  Pod  nápisem  jsou  zapuštěny  tři 
mince;  na  střední  jest  zřetelné  poprsí  císaře  Rudolfa  II  ;  postranní 
mince  jsou  otřelé. 

2.  Výšky  69  on^  průměru  80  oii,  nese  pod  korunou  tři  pásy;  ve 
vrchním  jest  řada  destiček  s  reliéfy  svatých,  na  spodním  též  řada  desek, 
spodem  hrotitých,  na  nich  uprostřed  ornamentu  vynikají  reliéfy  postav; 
v  prostředním  pásu  nápis: 

LETHA  PANIE  MDCVIIII  SLYT 
GEST  ZWON  TENTO  OD  SYMEONA 
ZWONARZE   W   HRADCY. 


fso/ijif--  á/i^e^fol 


y^; 


i 

:i'1' 


'.:v./^.;---^. 


?'^m 


fJVí  n  ^ú^.c21hj^^  '^řSiy^^^y 


m 


Obr.  122.  Odlitky  pláště  zvonu  č    2.  u  sv.  Jana  na  Kopečku  (v  průmyslovém  museu  Kr. -Hradeckém). 


Na  plášti  Ukřižovaný  Kristus,    pod  ním  P.  Maria  a  sv.  Jan  a  nápis: 

I      PETR      II 

KRYSTVS  HRZICHI  NASSE  NA 

SWEM  TIELE   WNESL  NA   DRZEWO 

KRZIZIE. 

Vedle  nápisu  zapuštěny  dvě  mince  s  Nejsv.  Trojicí.   Na  druhé  straně 

deska    v  obrubě  ornamentální,    v  jejíž  vrcholu    hlava  anděla;    nad  deskou 

nápis  : 


128 

ZA   lANA   KRČMARZE 
Z  WI     —     SOKI(ho)  KOS(telce); 
v  desce : 

YAN  III 

YAKOŽ   MOIŽISS   POWYSSIL  HADA 

NA   PAVSSTI  TAK  MA  POWYSSEN   BYTÍ  SYN   CZLO 
WIEKA   ABY   KAŽDÝ  KDOŽ   WIERZI  W   NIEHO   NEZAHY 
NVL  ALE  MIL  ZIWOT   WIECŽNY.   (Obr.    122.) 

3.  Výšky  32  cm^  průměru  40  cvi,  má  pod  korunou  pásek  z  barokního 
ornanientu.   Xa  plášti  nápis: 

ANNO   1847 
ED  .   TH      MA  •   EM  •   AL  •    Kemlink 

a  reliéf,  představující  zjevení  se  anděla  klečící  postavě. 

Tento  zvon  byl  věnován  AI.  Kemlinkem  místo  ukradeného  zvonu, 
který  měl  nápis:  »Tento  zvon  slit  nákladem  Jiříka  Rychtáříka  r.  1505'-, 
a  který  byl  sem  přenesen  odjinud,  an  kostelík  k  poctě  Jana  Husi  tehda, 
kdy  zvon  byl  slit,  ještě  nestál. 

ZÁMEČEK,  jednopatrová  jednoduchá  budova  na  obdélném  půdo- 
rysu o  7  a  5  osách,  byl  postaven  na  místo  stavení  dříve  tu  stávajícího 
primasem  Královéhradeckým  Fr.  A.  Pichlerem  r.  1719.  Nad  vchodem 
v  kamenné  barokní  obrubě  kartuš  s  nápisem : 

SI  DEVS  PRO   NOBIS 

QVIS  CONTRA   NOS. 


Kratonohy. 


J.  C.  Rohn,    Antiquitas   81.  —   Jos.  Schaller,    Topographie    d.    K.    B.    XVI.  22.  — 

J.  G.    S  o  m  m  e  r,     Bóhmen    III.    51.   —    J.  H  o  r  á  k,    Topogr.  p.  v.    o.  h.    Krt!:.   135.  — 

A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky.  V.  302. 

Kamenný  nástroj  a  3  pazourkové  nožíky.  (Duška  72.) 

Tvrz,  na  které  seděli  r.   1318  Licek  a  Sezema  z  Kratonoh,    stála  na 
místě  nynějšího  zámečku,  prosté  jednopatrové  to  budovy,  bezvýznamné. 

KOSTEL  SV.  JAKUBA,  farní;  uveden  již  r.  1384  mezi  farními. 
Původní  gotický  byl  r.   1707 — 1710  barokně  přestavěn. 

Omítaná,  orientovaná  stavba  jednolodní,  s  jednopatrovou  věží  v  zá- 
padním průčelí  a  sakristií  při  severním  boku  kněžiště  přistavěnou;  vše  pod 
taškovou  krytinou.  Loď  má  dvě  pole,  dělené  opěráky  o  jednom  odstupci, 
svrchem  šikou  ukončeném.  Kněžiště  záleží  z  jednoho  pole  a  tří  stran  pravi- 
delného osmistěnu;  na  rozích  má  diametrálně  po  opěrném  pilíři  o  jednom 
odstupci.  Osvětleno  jest  4  okny  segmentovými;  téhož  tvaru,  jako  jsou 
čtyři  okna  v  lodi. 


129 


Čtyřboká  věž,  provedená  při  přestavbě  r.  1707,  má  v  západní  straně 
vchod,  plochým  obloukem  sklenutý,  nad  nímž  jest  prolomeno  kruhové 
okénko  na  kruchtu.  Přízemní  prílčelí  věže  jest  sesíleno  blíže  rohů  dor- 
skými  pilastry,  s  triglyfovou  římsou.  V  I.  patře  jest  po  každé  straně  po 
okně  polokruhovém,  nad  n''mž  jsou  hodiny.  Ve  střeše  přechází  čtyřboký 
jehlanec  v  osmiboký,  nevysoký  hrot.   (Obr.    123.) 

Uvnitř  jest    kněžiště    sklenuto  v  polygonu    polobání    s    lunetami    a 
v  jediném    poli    klenbou  valenou,    rovněž    s  lunetami.    Půlkruhový    vítězný 
oblouk  dělí  presbytář  od  lodi,  kteráž  jest  též  valené,  s  lunetami,  sklenuta. 
Celá   klenba  pokryta  jest  barokními  štuk- 
kovými  ornamenty    kol   malovaných   me 
dailonů,   bez  umělecké  ceny.   (Obr.    124.  i 

Klenby  opírají  se  o  čtyřboké  pilíře, 
35  cm  vyložené  a  86  C7n  široké,  s  toskaii 
skými  hlavicemi;  v  presbytáři  jsou  místo 
pilířů  kulaté  přípory. 

Rozměry:  délka  presbytáře  včetně 
vítězný  oblouk  8///,  šířka  7'50  ;// ;  délka 
lodi  10'90  m  šířka  8  85  ;//,  výška  7-65  w; 
šířka  kobky  pod  věží  3' 10;//,  délka  3'45///. 
Síla  zdí  hlavních  ri2;//,  z>lí  ve  věži 
1  -55  ///. 

Uprostřed  kostela  jest  zapuštěna 
náhrobní  deska  krypty  pánů  Dobřenských. 

Výprava  jest  pestrá,  venkovského 
vkusu. 

Hlavní  oltář,  jejž  dal  r.  1710  maiitel 
Kratonoh,  hrabě  J.  Václav  Michna  z  \\\i- 
tzinova  udělati,  jest  plasticky  provedená 
jeskyně,  se  sochou  sv.  Jakuba  Většího 
uvnitř,    několika    zlacenými    sochami    po 

stranách  a  sochami  sv.  Anny  a  Panny  iMarie  na  vrcholu.  Sochy  jsou  hrubé 
řezány  v  ^/^  skutečné  velikosti.  V  přední  straně  tumby  oltářní  jest  vsazeno 
antipendium  na  plátně  O  72  X  2'32  z^  veliké,  představující  P.  Ježíše  volají- 
cího k  sobě  sv.  Petra  na  lodičce.  Pěkná  práce  pro  pěknou  kresbu  a  živý 
kolorit.  Nad  obloukem  jeskyně  sedí  velký  pelikán,  prsa  sobě  pro  mláďata 
drásající. 

Postranní  oláře  jsou  bílé,  částečně  zlacené ;  na  pravém  jest  upro- 
střed obraz  P.  Marie  Karlovské  mezi  dvěma  soškami  sv.  Václava  a  sv.  Pro- 
kopa. Levý  oltář  má  ve  středu  malý  obrázek  sv.  Anny  P.  Marii  vyučující 
kolem  7  medaillonů  s  podobiznami  svatých.  Celek  pojí  široký  řezaný  rámec. 

Nevkusná  kazatelna  jest  dřevěná,  ve  tvaru  velryby,  v  jejíž  roze- 
vřené tlamě  jest  místo  pro   kněze.  (Obr.   125) 

9 

Soupis  památek   hist.  a   umři.    Pol.   okres  Králové-Hradecký. 


Obr.  1-3.    Kratonol  y.    Pohled  na  kostel. 


130 

Rovněž  dřevěná  jest  kruchta,  stojící  na  dvou  řezaných  sloupcích,  jež 
kryjí  ve  vrchních  polovicích  barokní  poprsí. 

Po  obou  stranách  lodi  namalovány  jsou  al  tempera  na  stěnách  dva 
velké  obrazy  nevelké  ceny,  na  pravém  sv.  Pavel  na  poušti,  na  levém 
sv.  Jeroným  v  jeskyni. 

Křtitelnice  cínová,  90  cm  vysoká,  v  průměru  mísy  52  cm  široká, 
stojí   na  třech    nožkách,   z  poprsí    andělů    vybíhajících.    Na  spodním    kraji 


\ 


Obr.  124.   Kratonohy.  Vnitřek  kostela. 


mísy  vyčnívají  dva  obroučky,  mezi  nimi  nápis :  KDO  SE  NENARODÍ 
Z  WODY  A  Z  DVCHA  SWATEHO  TEN  NEWEYDE  DO  KRALOWSTWI 
BOŽÍHO:  JAN  III. 

Uprostřed  mísy  připevněna  tři  držadla  v  tvaru  dračích  hlaviček; 
pod  vrchní  hranou  opět  tři  hlavy  lidské  s  kápěmi.  Pod  těmito  jest  nápis: 
TATO  :  KRZTITELNICE  :  NÁKLADEM  :  ZADVSSY  :  BABICZKEHO  :  ZA 
SPRAWY  :  KOSTELNIKVW  :  WACLAWA  :  DAVCHY  :  A  /  MIKVLASSE  : 
KOCZKY  :  GEST  :  ZKRZE  :  GINDRZICHA   :   KZEPELKV  :  LÉTA   :   PANIE 


131 


1.6.0.4  a   pod   proužkem  dále   KONWARZE  :  2   HOR  ;   GVTEN  ;  VDIE- 
LANA  : 

Značky  inistruvy        \Í9        ^9 

Monstrance  jest  barokní,  paprsková,  z  pozlacené  médi.  Na  ellip- 
tické  noze,  tepanými  palmetami  zdobené,  zvedá  se  válcovitý  stonek,  nesoucí 
melchisedech  v  paprscích.  Tyto  kryty  jsou  dvěma  věnečky;  svrchní,  z  klasů 
a  vína,  posázen  nepravými  drahokamy,  spodní  jest  z  postříbřeného,  barok- 
ního ornamentu.   Po  obou  stranách  otvoru  dva  andělé,  nad  nimi  Bůh  Otec 


Obr.  125.  Kratonohy.  Kazatelna. 


pod  holubicí,  připevněnou  na  křížku.    Výška  56  o//,  šířka  paprsků  27  cm; 

delší  průměr   nohy  20  cm.    Hrubší  práce  z  druhé    polovice  XVIII.  století. 

Kalich    č.    1.    Stříbrný    a  pozlacený;    má    tlačenou    nohu    vroubko- 

vanou,  podobně  i  ořech;  číše  jest  hladká.   Výška  21  cm,  šířka  nohy  13  cm, 

číšky  8  cm.  „      ., 

Značka 

Kalich  č.  2.  jest  mosazný,  zlacený,  z  druhé  polovice  XVIII.  stol. 
Šestidílná  noha  jest  ozdobena  ve  třech  větších  i  třech  menších  polích  te- 
panými ornamenty.  Přechod  mezi  nohou  a  stonkem  kryje  postříbřený 
proužek  z  vysekávaných  lupenů.  Ořech  jest  trojboký,  celý  ornamentovaný. 
Spodní  část  číšky  vězí  v  postříbřeném,  řezaném  košíčku.  Výška  23  cm, 
průměr  nohy   15  cm,  číše  8   o/l 

9* 


132 

Paci  fikal  jest  měděný  a  postříbřený.  Na  elliptické  noze  čtyřdílné 
jsou  čtyři  tepané  kytice;  ořech  zlacený  pokryt  rytým  ornamentem.  Na 
kříži  jsou  zasazeny  v  rozích  ramen  nepravé  drahokamy,  uprostřed  trojlistů. 
Na  zadní  straně  vsazen  relikviář  s  třískou  kříže  Kristova  (})  Výška  32  cm, 
průměry  nohy  16  cm  a  13  cm,  šířka  ramen  17  cm.  Slušná  práce  z  XVIII.  stol. 

Ornát  č.  I.  Na  plátně  vyšit  modrý  renaissanční  vzorek,  rovněž 
střední  pruh  jest  ornamentem  pěkně  koncipovaným  vyšit.  Výška  r05  w, 
šířka  O  65  w. 

Ornát  č.  II.  Na  bílé  dykytě  jsou  rozhozeny  hedvábím  vyšívané  kytice 
z  růží  a  větvičky  s  kvítky.  Uprostřed  táhne  se  plyšový  pruh  proužkovaný, 
dessinem  ze  zlatého  dracounu  protkávaný.  Výška  r02  w,  šířka  0"68  m. 
Sličná  práce  z  XVIII.  století: 

Zvony  jsou  čtyry: 

1.  Největší  o  průměru  100  cm,  výšky  104-  cm.  Na  plášti  nápis  latinkou 

>VNTER  der  Regierung  des  Hoch-  und  Wohlgeboren  Herrn  Herrn  Leopold 
Grafens  Kinsky  von  Chlumetz  und  Tettau  im  Jahr  1808  iibergossen 
"worden  — 

Na  protější  straně : 

»Zar    hohen   Andachfc  und    fur  Bráate.  |  Erschalle    festlich   mein   Ge- 
láute  j  ott  von   des  Turmes  Hoh'  hinab  |  als  Grabgesang  erton'  es  selten  j 
nie  soUs   als  Feuerlosung  gelten  |  so   lang  ieh   hier  mein  Dasayn  hab. 

Pod  korunou  nápis:  Durch  die  Feuer's  Gluth  in  Prag  war  ieh  zuer- 
flossen,  Wittwe  Anna  Kuhnerin  hat  mich  gegossen.  —  Na  plášti  čtyři 
reliéfy:  znak  Kynských  a  sochy  sv.  Jana  Nepomuckého,  sv.  Floriána  a 
sv.  Leopolda  Q). 

2.  Zvon  o  průměru  76  cm  a  výšky  80  a;/,  má  na  plášti  dvě  sošky 
v  reliéfu  a  znak  Kynských.  Pod  korunou  nápis:  »Karl  Bellmann  &  Anna 
Kiihner  hat  mich  gemacht  Anno   1809  « 

Dva  malé  zvony  stejné,  oba  průměru  36  cm  a  výšky  též  36  C7n,  jsou 
bez  nápisu. 

Pomníků  zde  více,  však  většinou  v  podlaze  ležících  a  chůzí  setřených 
a  nečitelných.  Pod  lavicemi  v  lodi  leží  šest  pomníků  pískovcových  vedle 
sebe  v  řadě,  se  znaky  »čápem«  a  »kohoutem«.  —  Písmo  setřeno  a  ne- 
čitelno.  Rozměry  pomníků  pan.  130X^9  cm,  110  y^74  cm,  110  X  74  cw, 
131  X  68  cm,  100X^0  cm  a  IIOX'^0  ''^'^-  Venku  na  hřbitově  k  severu 
leží  deska  pískovcová  na  zemi,  163  cw  dlouhá  a  76  cm  široká.  Na  vrchní 
části  nápis,  ve  spodní  znak  se  »škopkem*.  Nápis  setřený  a  těžko  čitelný 
zní:  AD.  1550  WAVTEREG  PO  I  NA  .  .  ZENI  PANNI  Mar/ige  ....  VRO- 
ZENA P  I  ANI  MAGDALINA  WODK  |  O  .  .  .  ZSLIWNA  MANZIELK  |  A 
VROZENÉHO  PANA  lAROSLA  |  WA  WODKOLKA  ZAVGEZDC  |  E  ANA 
WOBIEDOWI  I  cích  POCHOWANA  W  PATEK  NA  DEN  SWATE  [ 
LIDMILI. 


133 

Vedlejší  pomník  z  pískovce,  173  C7n  vysoký  a  90  on  široký,  rozdě- 
lený na  přič;  v  hořejší  části  nápis  otřeny  a  ve  spodní  znak  Dobřenských 
s   »čápem«.  —   Nápis  zní: 

[ctl)a  \\\\m  Kins   m  ítvicbu  pncb    ^  .  atnm  |    V\ú\x\   pan 

Hfanlaiu   | Liolumal   a   tu  lii^ln  lU' piu^n  .  .  iifuMia- 

luaiic 1 

Třetí  pomník  s  nápisem  úplně  nečitelným,  jest  183  ciii  vysoký  a 
87  cm  široký.  Na  něm  znak  kohout  v  právo  obrácený.  Ze  všeho  nápisu 
zřetelný  jen   letopočet:    l-i-)P"C.\"lll. 

Krňovice. 

Schaller,    Topogr.    d.    Konigreichs    B.    XV.   174.   —    J.    G.    S  o  m  m  e  r,    Bohmen  IV. 
374.   —  Horák,  Topogr.  p.   v.  o.   II.   Kr.  55. 

KOSTEL  »NANEBEVZET1  P.  MARIE«  filiální,  byl  farním  již 
r.  1359.  Dřevěný  kostelík  vyhořel  r.  1778  a  rozlily  se  při  požáru  i  zvony, 
které  měly  dle  pamětní   knihy  farní  v  Třebechovicích   nápisy: 

1.  Keta  ímjiljci  tuiiciljo  l-ccc''  bcinabcsaicho  tenln  íinon  shí  iicst  hu 
cííi  a  rfjraale  ]?anu  bnlju  a  matce  hon. 

2.  iTeía  panic  IB .  P .  .¥JtU .  slit  iicíl  tento  uuon  obe  mne  Bnuissc. 

Nový  kostel  postaven  r.  1781  od  zedn.  mistra  Václava  Riinkasa 
z  Hradce  Kr.  R.  1835  vyhořel  kostel  opět  a  zvony  i  vnitřní  úprava  byly 
zničeny.   R.   1836 — 7   byl  znovu  opraven. 

Kostel  nynější  jest  k  západn  obrácen;  záleží  z  obdélné  lodi  pod 
taškami  (na  níž  zvedá  se  neúhledný  čtyrstěnný  sanktusník)  a  pravoúhlého 
kněžiště.  Východní  průčelí  prolomeno  vchodem  v  kamenném  ostění,  se  za- 
kulacenými rohy.  Loď  osvětlena  2  páry  oken,  segmentových,  kněžiště  dvěma 
menšími   okny,  stejného  tvaru. 

Vnitřek  lodi,  11'20  }ii  dlouhý  8'00  m  široký  a  6-80  ;//  vysoký, 
rozdělen  dvěma  páry  příporných  čtyrbokých  pilířů,  na  tři  pole,  českou 
klenbou  sklenutá.  ^^ 

Půlkruhový  vítězný  oblouk  dělí  loď  od  kněžiště,  6-40  ;;/  dlouhého 
a  650  širokého,  překlenutého  též  českou  klenbou.  K  jižní  straně  přiléhá 
sakristie  na  půdorysu  čtvercovém,  2-80  m  dlouhém,  českou  klenbou  sklenutá. 

Výprava  jest  chudá;  na   hlavním  oltáři  obraz  » Nanebevzetí  P.  Marie* 

bez  ceny. 

Z  kruchty  nad  vchodem  jest  přístupný  sanktusník,  v  něm  visí  zvony: 
Č.   1.  Průměru  42  cm,  výšky  30  cm.   Pod  korunou  feston  z  ovocných 

kytic.  Na   plášti  nápis: 


134 


CA   PANOWANI  RVDOLFA  COLLOREDO  Z   MANSFELD 

FARÁŘE    WACLAWA   WIDEA 

1836. 

2.  Průměru    35    crn^    výšky    25    cm ;    pod    korunou    vine    se    gotický 
ornament.  Na  plášti  reliéf  sv.  Františka,  na  druhé  straně:  K.  W.  PAVL  1836. 

3.  Umíráček,  jest  nedostupný. 


Kukleny. 


J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  B.  XV.  34.    —    J.  G.  Sommer,    Bohmen   IV.  28.  — 
J.  Solař,  Dějepis  Hr.  Králové  622.  —    J.  Horák,  Topogr.  p.  v.  o.  h.  Král.  Hrad.  26 

Při  stavbě  školy  r.  1901  objeveno  sídliště  s  popelnicemi  rázu  lužického  a  vedle 
něho  zbytky  středověké  tvrze.  (L.  Domečka,  Pam.  arch.  XIX.  392.) 

Obec  založena  r,  1766,  když  počala  se  stavěti  pevnost  Králové- 
hradecká a  bylo  pobořeno  Pražské  fiředměstí,  odkud  se  lidé  z  větší  části 
přestěhovali  na  místo,  kde  stávalo  již  sedm  domků  a  které  slulo  od  staro- 
dávna  »Kuklena«. 

KOSTEL  SV.  ANNY,  byl  založen  zároveň  s  klášterem  Minoritu 
r.  1777  na  místě  kostela  sv.  Anny  z  klášterem  minoritským  na  Pražském 
předměstí  Králové  Hradce,  kterýž  byl  zbořen  r.  1776.  Dne  15.  listopadu 
r.   1777   bylo  vysvěceno    presbyterium    a    r.   1781   vyzdvižen    kříž    na  jedné 

z  věží.  Roku  1784  byl   kostel  z  hrubá  dostavěn  a 
obraz  sv.  Anny  za  hlavním  oltářem  pověšen. 
R.   1786  byla  při  klášteře  zřízena  fara. 
Dne  24.  června   1789    byl    klášter    zrušen    a 
budovy    použito   částečně    co    fary    a  v  jižní  části 
upravena  škola. 

K  severu  obrácená  cihelna  a  omítnutá  bu- 
dova záleží  z  lodi  o  třech  osách,  z  pravoúhlého 
kněžiště  o  jednom  poli  a  dvou  věží,  vyvinutých 
nad  jižním  průčelím.  Toto  řešeno  v  slušném  baroku 
mnohem  bohatěji  než  ostatní  fagady.  Obě  věže 
vystupují  z  průčelí  v  mělkých  risalitech,  vroube- 
ných jónskými  pilastry,  dvakrát  zalomenými,  jež 
sahají  až  do  výše  hlavní  římsy  kostela.  Pilastry 
stojí  na  vysoké  rustifikované  trnoži,  ukončené 
pasovou  římsou.   (Obr.   126.) 

Vchod  vrouben  jest  kamenným  ostěním 
barokního  proíilu  a  ukončen  rovným  nadpražím. 
Po  obou  stranách  vchodu  jest  v  osách  věží 
segmentové    okno.      Nad    vchodem    i  nad  oběma 

Obr.  126.    Kukleny.  Půdorys  ° 

kostela  sv.  Anny.  okuy    přízemními    jsou     nízké    výklenky     se    so- 


135 


škami,  ve  středu  sv.  Anny  s  P.  Marii,  ve  věžích  sv.  Josefa  a  sv.  Fran- 
tiška Xav,  Mezi  dříky  jónských  pilastrů  jest  průčelí  prolomeno  třemi  vel- 
kými okny,  ukončenými  segmentem,  s  nadokenní  římsou  s  obloukovými 
štíty.  Mohutná  hlavní  římsa,  zalomená  nad  každým  pilastrem,  nese  štít 
obloukovou  římsou  vroubený  a  dvč  jednopatrové  věže,  které  mají  nároží 
obrněná  užšími  jónskými  pilastry.  Uprostřed  štítu  mezi  věžemi  jsou  umí- 
stěny hodiny. 


Obr.  127.  Kukleny    Pohled  na  kostel. 


Věže  jsou  proti  původnímu  plánu  nedostavěny  a  byly  na  rychlo  pt - 
kryty,  když  jednalo  se  o  zrušení  řádu.  Hlavní  římsy  jejich  jsou  uprostřed 
každé  strany  obloukovitě  vytaženy.  Nízké  báně,  přecházející  ze  čtyřbokého 
půdorysu  v  osmihranné,  jsou   pobité  plechem. 

Východní   průčelí,  do  hřbitova  obrácené,  má  tři  velká  okna,  ve 

spodní  části  zazděná- 

Západní  průčelí  jest  zastavěno  bývalým  klášterem.  Hlavní  zeď 
kostela,  nad  klášterem  vyčnívající,  prolomena  jest  třemi  elliptickými  okénky. 


136 

Kněžiště  má  na  východní  a  západní  straně  po  okně  téhož  tvaru 
jako  jsou  v  lodi.    V  severním  průčeh'  jest   malé  kruhové  okénko  nad  oltářem. 

Krytina  kostela  je^t  tašková,  osmibokého  sanktusníku  s  cibulovitou 
bání  nad   lucernou  plechová.  (Obr.   127.) 


Obr.   12t!.  Kukleny.   Vnitřek  kostela. 


Vnitřek  kostela  měří  délky  3850  ;//,  šířky  1 2  90  ;//,  výšky  1460  7u 
a  zdá  se  větším,  než  dle  zevnějšku  by  se  dalo  souditi,  a  to  následkem  vý- 
borně členěné  architektury.  Kostelní  loď  jest  rozšířena  po  obou  stranách 
třemi  páry  elliptických  výklenků  báňovitě  zaklenutých  a  sahajících  až  do 


137 

výše  hlavní  římsy.  Tato  jest  podporována  na  stranách  dvěma  páry  sdruže- 
ných pilastrů,  v  zaokrouhlených  koutech  po  jednom  páru  sdružených  pi- 
lastrů.  Všecky  jsou  jónského  řádu,  s  volutovými  hlavicemi,  v  nichž  po- 
věšen od  závitu  k  závitu  feston.  Nad  římsami  pilastrů  pnou  se  valené  pasy, 
mezi  kterými  jest  sklenuta  loď  ve  třech  polích  českými  klenbami.  Krom 
těch  jest  ještě  jedno  pole  nad  kruchtou,  které  zaklenuto  jest  též  českou 
klenbou. 

Kruchta,  umístěná  v  celé  šířce  lodi  při  jižním  průčelí,  jest  pří- 
stupna zděným  šnekem  a  podklenuta  v  elliptickém  oblouku.  Zábradlí  pod- 
porováno barokními  konsolami  štukovými,  vystupuje  hluboce  do  lodi 
a  opatřeno  jest  skvostnou   kutou  mříží. 

Vítězný  oblouk,  6  88  m  v  rozpnutí,  jest  obrněn  párem  jónských 
pilastrů,  nad  kterými  tažen  půlkruhový   pás. 

V  kněžišti,  9"13  w  širokém  a  9'83  ;«  dlouhém,  stojí  v  zakulace- 
ných koutech  zalomené  vyduté  pilastry  jónské,  nad  nimiž  jsou  překlenuty 
valené  pasy.  Střed  kněžiště  kryje  české  klenutí.  V  severní  zdi  proveden 
elliptický  výklenek,  který  se  zdá  hlubším  než  jest,  následkem  perspektivy 
malované  architektury  kol  obrazu  za  hlavním  oltářem. 

Sakristie  na  západní  straně  kněžiště,  zdvižená  na  čtvercovém 
půdorysu,  zaklenuta  jest  českou  klenbou  a  spojena  chodbou  s  t)ývalým 
klášterem,  kterýž  nyní  upraven  pro  faru.   (Obr.   128.) 

Výprava  sestává  z  části  z  gotických  věcí,  přinesených  sem  z  jiných 
kostelů,  hlavně  však  z  pěkné  výbavy  barokní  původního  kláštera.  Na  ně- 
kterých oltářích  viděti,  že  byly  bohatě  začaty,  pak  ale  náhle  chudě  ukončeny. 

Oltářů  jest  sedm.  Hlavní  oltář  záleží  v  předu  ze  stolu  a  svato- 
stánku s  podsvícníky.  Za  oltářem  visí  v  sloupkové  architektuře  na  plátně 
malovaný  obraz  od  Josefa  Kraviolína^  představující  svatou  rodinu  se  svatou 
Annou  uprostřed,  před  níž  klečí  sličná  P.  Maria  s  Ježíškem.  Velmi  pěkná 
práce  v  komposici  i  kresbě,  V  rohu  obrazu  nápis:  »Piae  memoriae  com- 
mendat  losephus  Cramolin  Carolotermiensis   1779  30  Oct. « 

Bokové  oltáře  na  právo  od  hlavního : 

1.  S  obrazem  sv.  Františka  Seraf.,  bez  ceny,  mezi  sochami  dvou  mnichů, 
obstojně  řezanými. 

2.  Uprostřed  oltáře  Pieta,  běžné  práce,  rovněž  jako  sochy  dvou  světic, 
vedle  stojící. 

3.  Oltář  s  obrazem  českých  patronů  —  bez  ceny;  kolem  sochy 
sv.   Vavřince  a  sv.  Aloisia,  průměrné  ceny. 

Na  levo  od   hlavního  oltáře: 

4.  Oltář  se  sv.  Třemi  králi,  dary  P.  Ježíši  přinášejícími    Dobrá  práce. 

5.  Oltář  sv.  Jana  Nep.,  sv.   Václava  a  sv.   Zikmunda  jest   nový. 

6.  Oltář  s  obrazem  sv.  Vojtěcha  mezi  14  ukřižovanými  mučedníky, 
průměrné  ceny;  vedle  obrazu  stojí  slušně  modelované  sochy  sv.  Kateřiny 
a  sv.  Barbory. 


138 


Kazatelna,  pěkná  v  poměrech,  má  na  zábradlí  realisticky  řezané 
sedící  sochy  sv.  Anny  sv.  Jáchyma.  Na  víku,  které  nesou  dva  andělé,  stojí 
na  půlměsíci  socha   P.   Marie. 

Křtitelnice  cínová,  S4  cm  vysoká,  v  průměru  kotlíku  70  ť';//  široká, 
při  výšce  kotlů  52  cm.  'Stojí  na  třech  nohách,  které  drápky  opírají  se 
o  kouličky  a  končí  pod  kotlíkem  ve  vousaté  hlavy  v  kápích.  Válec  kotlů 
zdoben  jest  jedenácti  lichými  kružbami,  dělenými  sloupky  a  přepásanými 
ostrolukými  obloučky  s  arkaturami  a  kraby.  Nad  sloupky  pnou  se  fialy. 
Pole  kružeb  vyplněna  jsou  reliéfy;    na  desíti  jsou   svatí,    v  čele  Bůh  Otec. 

Místo  kruhů  vyčnívají  pod 
spodní  hranou  tři  ptačí  hlavy. 
Při  vrchním  okraji  nápis: 

Benebirtus  bcus  ú  j-iater 
bomini  nos  (íu^ru  (Eí)rt|íi  qui 
regcnEranfcccc  bc  ciilis  bicens: 
llic  eIí  ftlius  mens  bilřcíus  iii 
qn  niid;i  (!)  ron^ilanu. 

Při  spodním   okraji: 

l|ic  tnlpcm  untam  per 
magi  fírum  anbrpam  bietuin 
—    píacích  bLMimuíibus  luttius. 

Znamenité  toto  dílo  kon- 
váře  a  zvonaře  Ondřeje  Ptáčka 
stálo  původně  v  kostele  Mino- 
ritu na  Pražském  předměstí 
v  Hradci  Králové  a  pochází 
z  konce  XV.  stol.  Poklop  jest 
nový.  (Obr.   129.) 

Svícnů    šest,    po    82  cm 
vysokých,  stojí  na  hlavním  ol- 
táři.   Jsou    tlačené    z  plechu,    na    dřevěném    stojanu,    cele    ornamentované 
Rokoková  práce  z  konce  XVIII.   století. 

Obraz  Nanebevzetí  P.  Marie,  63  ><  84  cm  veliký,  visí  nad  kredenčním 
stolem.  Pod  vznášející  se  P.  Marií  stojí  dole  apoštolově;  dobrá  práce  v  kom- 
posici z  počátku  XVIII,  století. 

Monstrance  stříbrná,  paprsková,  70  cm  vysoká;  na  noze  18  X  2Scm 
v  průměrech  veliké,  pokryté  tepanými  ornamenty,  zvedá  se  podlouhlý, 
profilo^^aný  ořech.  Kol  Nejsvětějšího  ovinut  věneček,  posázený  nepravými 
drahokamy.  Pod  tímto  jest  větší  věnec  se  síťkovanou  půdou,  na  kterém 
klečí  po  stranách  dva  mniši  a  nahoře  sedí  Bůh  Otec.  Oba  věnečky  jsou 
připevněny  na  paprscích.  Značka:      fe#     Dobrá  práce  z  konce  XVIII.  stol. 


Obr.  129.  Kukleny.  Křtitelnice. 


139 

Kalich  ze  zlacené  mědi,  až  na  číši,  jež  jest  stříbrná.  Výška  275  cm, 
v  průměru  nohy  19'5  c»i,  číše  1 1  ctn.  Šestidílná  noha  jest  pokryta  pěkným 
tepaným  ornamentem,  rovněž  jako  ořech.  Cíše  vězí  v  ornamentálním  ko- 
šíčku, na  kterém  vynikají  tři  výplně  s  P.  Marií  a  dvěma  světci  v  řeholním 
šatě.  Slušná  práce  z  druhé  polovice  XVIII.  století. 

Pacifikál  cínový,  36  r;;/  vysoký  a  \1  cm  široký.  Na  kulaté,  orna- 
mentované nožce  zvedá  se  stonek  s  profilovaným  ořechem,  na  kterém  f)ři- 
pevněn  křišťálový  křížek  v  obalu  z  pozlaceného  plechu,  v  barokní  orna- 
ment vytepaného.  V  cípech  kříže  vyčnívají  paprsky.  Dobré  dílo  z  konce 
XVIII.  století. 

Zvonů  visí  ve  věžích   pět : 

1.  Výšky   83  ťw,  v  průměru   120  ťw;  pod  korunou  má  nápis: 

LÉTA  BOŽÍHO  TISYCZEHO  PIETISTEHO  SSTYRYDCZATEHO  DRV- 
HEHO  TENTO  ZWON  SLIT  GEST  KE  CZTI  A  CHWALE  PANV  BOHV 
WSSEMOHAVCIMV    SKRZE    WACLAWA   KONWARZE    K    SWATE   ANNĚ 

Na  plášti   vylit  reliéf  sv.    Václava. 

2.  Výšky  66  cín,  v  průměru  86  ťw ;  pod  korunou  a  na  plášti  vinou 
se  4  ornamentální  pásky,  mezi  nimi  na  jedné  straně  reliéf  sv.  Ludmily 
a  na  druhé  nápis:  Ke  cti  sv.  Patronů  českých  přelyt  Karlem  Vilímem 
Paulem  v  Hradci  Králové   1868. 

Původní  zvon  byl  z  r.   1597. 

3.  Výšky  50  cm,  v  průměru  62  cm,  má  pod  korunou  a  při  spodním 
kraji  ornamentální  f)ásky,  mezi  nimi  nápis:  Pánu  Bohu  a  sv.  Anně  ke  cti 
přelyt  Karlem  Vilímem  Paulem  v  Hradci  Kr.  1868. 

Na  původním  zvonu  byl  nápis:  GOSS  MÍCH  ANTON  SCHNEIDER 
IN   KÓNIGGRÁTZ   1802. 

4.  Výšky  25  ctu,  v  průměru   29  cm,  má  nápis : 

IGNATIVS   DRACK   GOSS   MÍCH    IN    KONIGGRATZ    1770. 

Na  plášti  reliéf  sv.   lynáce. 

5.  Umíráček  jest  nepřístupný.  Dle  pamětní  farní  knihy  jest  hladký 
a  má  datum:    1702. 

Kuklenské  kancionály.  Ve  škole  Kuklenské  chovají  se  dva 
kancionály.  Jeden  v  deskách  kožených,  tlačených,  je  37  cm  dlouhý  a  27  cm 
široký.  Na  posledním  listě  jest  tento  nápis:  » Léta  Páně  tisícého  pětistého 
osmdesátého  prvního  tento  kancionál  písní  adventních  i  také  písní  ročních 
na  nedělní  evangelia  ke  cti,  slávě  velebné  Trojice  Svaté  psán  a  notován 
na  snažnou  žádost  dobrých  k  zpívání  náchylných  pánův  sousedův  a  spolu 
předních  bratří  konventu  literátsk  ho  při  kostele  svaté  Anny,  matky 
Boží  Panny  Marie,  jmenovitě  těchto:  Pana  Jiříka  Čermáka  na  Klášteřiští, 
p.  Diviše  Bílého  jinak  Vokrouhlického,  p.  Jana  Vokrouhlického,  syna  jeho 


140 


a  písaře  soudu  purkrabství  kraje  Hradeckého,  pana  Adama  Vohedovského, 
p.  Matouše  Plotištského,  p.  Vondřeje  Karpiška  a  jiných  mladších  ode  mne 
Matyáše  Litoměřického.  M  M.  H.  nad  Labem  XXX.  dne  měsíce  Máje  do- 
konáno.* 

Initiálky  malované,  z  nichž  jedna  je  vyříznuta.  Na  okrajích  spodních 
ornamenty,  mezi  ornamentem  na  jednom  listě  spatřuje  se  Adam  a  Eva, 
na  jiném  Přemysl,  sedící  na  radlici  s  posly  Libušinými,  kteří  přivedli  bí- 
lého koně. 

Druhý  kancionál  v  kožených  tlačených  deskách  a  s  gotickým  mo- 
sazným kováním,  asi  ze  16.  stol.,  31  cm  dlouhý,  20  cm  široký.  Bez  ozdob- 
ných initiálek. 


Ledeč. 


1.  C.  Ro  hn,  Antiquitas  84.  —  J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  B.  XV.  174.  —  Horák, 
Topogr.  p.  v.  o.  h.  K.  58.  —  A.  Sedláček,  Ú[jlný    místoi)isný   slovník  501.  —  Týž, 

Hrady  a  zámky  II.  71. 

Byly  zde  nalezeny  kamenné  nástroje.  (Duška  18.) 
Bývalá  tvrz,  r.   1450  byla  dobyta   a  zbořena. 

FILIÁLNÍ  KOSTEL  SV.  MAŘÍ  MAGD.  jest  prostá  stavba  ori- 
entovaná,  o  krátké  lodi,  s  kněžištěm  z  pěti  stran  osmiúhelníka  utvořeným, 
k  němuž  na  sever  přilehá  sakristie  a  malou  předsíňkou  nad  záp.  vchodem. 
Vše  pod  šindel.  Sestistěnný  sanktusník  má  nejen  střechu  ale  i  kolmé  stěny 
pobité  šindelem.  Dveře  do  předsíně  a  z  té  do  kostela,  jsou  zasazeny  v  du- 
bovém pažení,  svrchem  u  segmentu  vyříznutém  a  got.  proíilkem  opatřeném. 
Dva   malé  zvonky  visí  nad  předsíňkou,  pod  vikýřem  silně  vyloženým,  a  jsou 


nepřístupny. 


Obr.   130.   Ledeč.  Sloupek  se   sedlem   v   kostele  sv.   Maří  Magdaleny. 


Vnitřek.  Loď, 
10  70w  dlouhá,  8-20  ?« 
široká  a  5'00;í^  vysoká, 
jest  kryta  rovným  stro- 
pem z  prken;  na  spá- 
rách jsou  ploché  lišty 
přibity.  U  prostřed  lodi 
podporuje  kolmý,  go- 
ticky profilovaný  trám 
podvlak  pod  stropem, 
pomocí  dvou  sedel. 
(Obr.   130.) 

Světlo  vniká  do 
lodi  dvěma  páry  úzkých 

okének,    zasazených 
v     dubových    rámcích, 
j)ůlkruhovitě     svrchem 
vyříznutých. 


141 


Presbytář,    7*40  v!    dl.,    470  ;;/  šir.  a  480  vi   vysoká,    má    rovněž 
dřevěný  strop  a  tři  podobná  okénka,  jako  jsou   v  lodi.     V  jednom   z  těch 
okének  zasklen  kotouč  s  malovanými    znaky  a   pismenami   I.  R.  T,  /  M.  T. 
Z.    L.    (Jan    Rudolf    Tička    /    Magdalena 
Trčková    z   Lípy.)     U    prostřed    jsou    dva 
znaky,    z    nichž    zachován    celý   jen    levý, 
Trčkovský;    z    pravého  jen    část;    rovněž 
datum    jen     necele    zřejmé,     pouze     16  .  . 
Z  počátku  XVII.  stol.   (Obr.   131.) 

Výprava  chudičká,  bez  ceny.  Zmínky 
zasluhuje  půlkruhová  kamenná  kazatelna, 
pouze  60  cm  nad  dlažbou  zvýšená,  s  plným 
zábradlím. 

N  á  li  r  o  b  k  y :  Za  postranním  oltářem 
ve  zdi  zapuštěna  pískovcová  deska,  18  vi 
dlouhá,  0"90  lil  široká.  Ve  vyhloubeném 
poněkud  středu  spatřuje  se  zachovalá  po- 
stava rytíře  v  plátovém  brnění  a  sbíraném 

límci.  Vlas  do  čela  sčesán,  jest  krátce  přistřižen,  rovněž  jako  brada.  Levice 
drží  meč,  pravice  přilbu.  U  pravé  nohy  znak  s  klenotem,  ve  znaku  krokvice. 
Vrchem  jest  střed  desky  půlkruhovitý  a  v  cípech  jest  po  hlavičce  anděla.  Kolem 
nápis:  Ucía  ]?auic  !."){)<)  ui  :?oliotu  bcii  ;?.  |  Hubnlfa  úinoí  sunni  bohonal 
l}uojcni;  a  ,:§>íatccpti;  Rijíirí  ^.  Ci3iubiiicl)  ^ía  |  rnmcc  \  ^raroiua  ua  U3cii- 
koraicid;  a  |  l^unbraíin;ri)  a  tuto  Obpociuia  occhauiaiie  lafcíclciin  i  I1-}vtiinidi 
roliani). 

V  předsíňce  leží  malá  deska,  1  70  w  dlouhá,  0-75  vi  široká  se  znakem 
Šárovců  (krokvicí)  a  nápisem:  ....  %t\ň  ]PauiC  1517  ...  J?.  l?ctv  liltiv] 
^saromcc  \  ^savoiua  a  tuto  iicaí  ^locljouau.  }3>rastE  ?a  iitiic  Bnlia. 


Obr.   131.   Ledcc.   Skleníný  kotouč   v   kostele 
sv.   Máří  Magdaleny. 


Libčany. 


J  C.  Rohn,  Antiquitas  85.  —  J.  Se  ha  Her,  Topographie  des  Konigr.  Bohmen  XV. 
36.  —  J.  G.  Sommer,  Bohmen.  Kón.  Kr.  36.  —  J.  Horák,  Topogr.  hejtm.  Kr.  h  r. 
128.  —  J.  M.  Král,  Průvodce  po  bisk.  královéhradeckém  2.  148.  —  J.  E.  Vocel, 
Kostely  románského  slohu  v  Čechách.  Arch.  pam.  II.  125.  -  Týž,  Kunsthistorische 
Bereisung  Bohmens.  —  A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  V.,  338. 

Na  návrší  nad  Libčany  byly  zde  učiněny  r.  1845  dva  nálezy,  pohřebiště  kostro- 
vého z  doby  knížecí  a  jinde  čtyř  hrobů  se  skrčenými  kostrami  s  nástroji  kamennými, 
bronzovými  a  nádobami  rázu  Úřetického.  (Kašpar,  Časopis  Č.  musea  XXI..  220. 
Duška  72) 

Tvrz  stávala  na  místě  nynějšího  přízemního  zámečku.  R.  1398  seděli 
na  ní  jan  a  Václav  Roudnice.  Na  počátku  XVI.  století  nabyla  Libčan- 
ského  zboží  obec  Královéhradecká.  R.  1547  bylo  jí  konfiskováno  a  pro- 
dáno Janu  z  Pernštejna.    Od  počátku  XVIll.    století    byly  Libčany  v  ma- 


142 


jetku  Straků  z  Nedabylic.  Petr  hrabě  Straka  věnoval  roku  1720  svá  panství 
a  38. 542  zl.  k.  m.  na  hotovosti  ku  zřízení  šlechtické  akademie  po  vymření 
rodu  Straků  z  Nedabylic. 

Zámeček  je  bezvýznamná  přízemní  budova,  v  niž  sídlí  úředníci 
hospodářští. 

KOSTEL  NANEBEVZETÍ  P.  MARIE  stojí  uprostřed  hřbitova 

nad  vesnicí  na  příkrém  návrší,  z  nedaleké  roviny  viditelném.  Roku  1350 
uvádí  se  farním  V  letech  1673  —  1683  byl  kostelem  filiálním  a  od  r.  1683 
jest  opět   farním. 

Jednolodní,  kamenná  stavba,  orientovaná,  pod  tašky,  jest  původně 
románského  založení  a  byla  vícekráte  přestavována.  Z  doby  gotické   zbyly 

západní  portálek  a  strmá  sedlová  střecha  nad 
lodí,  sevřená  kamennými  štíty,  ukončenými 
pískovcovými  křížky.  Původní  sklon  střechy, 
o  Ys  nižší  nynější,  jest  dosud  patrný  na  zá- 
padním i  východním  štítě.  V  pozdní  renaissanci 
upravena  loď  a  v  baroku  pravoúhlá  presbytář, 
kdy  zároveň  přistavěny  k  ní  přístavky,  severní 
sakristie  a  jižní  oratoř,  obě  pod  šindel.  Před 
portál  západní  i  jižní  přilepeny  nevkusné  před- 
síňky se  segmentovými  štíty  a  na  střed  hřebene 
vztýčena  osmiboká  věžka  s  cibulovitou  bání, 
plechem  pobitá.   (Obr.   132.) 

Podélné  zdi  lodi  i  presbytáře  jsou  sesíleny 
širokými  lesenami,  jichž  patky  jsou,  jako  i  trnož 
celé  stavby,  pod  nynějším  terrainem.  Leseny 
jsou  ukončeny  pod  střechou  římsami,  téhož 
profilu  jako  římsa  hlavní,  jež  záleží  z  válečku, 
od  kterého  vztyčen  mělký  výžlabek  podporu- 
jící desku. 
Portál  původní,  románský,  jest  na  jižní  straně.  Pískovcové  ostění 
jeho  skládá  se  ze  dvou  čtvrtsloupků  v  pravoúhlých  ústupcích.  Sloupky 
stojí  na  společném  trnoži  a  mají  patky  attickým  podobné  s  drábkovitými 
výpustky  na  rozích  plint.  Nad  kostkovými  hlavicemi  zalamuje  se  abakus 
i  nad  ústupky  a  profil,  podobný  onomu  v  ostění,  stáčí  se  v  půlkruhu  nad 
portálkem,  jehož  světlost  pravoúhlého  otvoru  =:  riOX2'05  nt.  Tympanon 
jest  plný  s  mělkou  výplní  uprostřed.  (Obr.   133.) 

Západní  vchod  má  otvor  půlkruhem  uzavřený  a  jest  ve  světlosti 
152  X  2"  14  m  veliký.  Kamenné  ostění  o  dvou  válečkách,  výžlabkem  od- 
dělených, spočívá  na  trnoži  pravoúhlém,  s  otupenou  hranou,  nahoře  válco- 
vitě sříznutém.  Patky  válečků  stojí  na  širších  válečkách,  šroubovitě  rýho- 
vaných. Nad  vchodem  patrný  kus  zástřešní  římsy  gotického  profilu,  jejíž 
spodní  váleček  jest  v  provazec  stočen.  (Obr.   134.) 

Okna  jsou  pouze  na  jižní  straně  a  to  čtyry  v  lodi  a  dvě  v  kněžišti. 


XCO    1     ř    J    *    J    í    7 

M    I    I    I    I    I    I    I 


olir.   132.  Libčany.   Půdorys  kostela. 


143 


Druhdy  byly  i  na  severní  straně,  jak  svědči  patrně  stopy  zazdění 
v  presbytáři,  kam  vedlo  dřív  i  okno  v  ose  východního  průčelí.  VSecka 
okna  jsou  uvnitř  půlkruhem  uzavřena,  zevně  segmentem;  kolem  otvoru 
tažena  z  malty  úzká  obruba  barokního   průřezu. 


Marie.  Ji2ni  portálek. 


Vnitřek  lodi,  15-90  m  dlouhé,  8-65  m  široké  a  1050  ;;/  vysoké, 
sklenut  jest  valené  s  lunetami,  vroubenými  žebry  v  maltě  taženými,  pozdně 
renaissančního  profilu. 

Mezi  okny  opírá  se  klenba  o  čtyrboké  pilíře,  k  hlavní  zdi  přistavěné, 
které  mají  jednoduché  trnože,  ze  zálomku  záležející  a  renaissanční  římsy 
místo  hlavic.  Záklenky  na  zdi  jsou  v  lodi  hrotité  (v  kněžišti    půlkruhové). 


144 


Presbytář,  8'60  w  dlouhá,  7'85  m  široká,  jest  o  1  m  nižší  lodi. 
Pravoúhlý  obdélník  se  zaokrouhlenými  kouty  má  dvě  pole  a  sklenut  jest 
klášterní  klenbou  s  lunetami  nad  dvěma  osami  oken  i  nad  průčelní  zdí 
východní.  I  zde  opírá  se  klenba  o  meziokenní  pilastry,  ale  mělčí,  než  jsou 
v  lodi.  Románská  disposice  zde  patrná  z  plochých  výklenků  v  podélných 
zdech,  půlkruhovitě  nad  okny  sklenutých. 

Mezi  lodí  a  kněžištěm  pne  se  vítězný  oblouk,  v  půlkruhu  zaklenutý, 
1  "20  ;;/  silný  a  6"75  íh  v  rozpnutí.   (Tab.  5.) 

Kruchta     vestavěna 
do    lodi    při  západním    prů- 

w 


čelí    hned    v    době    roman- 


Obr.  134.  Libčany.  Kostel  P.  Marie.  Západní  portálek. 


Obr.  135.  Libčany. 
Sloup  pod  kiuchtou 
v   kostele   P.  Marie. 


ského  slohu.  Podprsní  zeď  stojí  na  dvou  sloupcích  r59  vi  vysokých, 
0"40  ;;/  silných,  které  jsou  přepásány  třemi  půlkruhovými  oblouky  mělce 
profilovanými.  Od  sloupků  ke  zdi  pnou  se  dva  pásy,  které  dělí  pod- 
kruchtí  —  2'58  ?«  hluboké  —  ve  tři  pole;  dvě  jsou  sklenuta  křížovými 
klenbami  bez  žeber  a  ve  třetím  vede  šnek  na  kruchtu.  Sloupky  mají  ro- 
mánské patky,  jichž  spodní  části  jsou  pod  nynější  dlažbou;  dříky  s  mírnou 
entasis  nesou  pěkné  hlavice  kostkové.  Severní  hlavice  zdobena  vroubky 
a  démantovým  románským  řezem.  (Obr.   135.) 

Náhrobníky:   V  dlažbě  z  pískovcových  dlaždic  jsou  nad  kryptami 
tři  desky  náhrobní  druhdy  se  znaky  a  nápisy  nyní  úplně  vyšlapanými.  Střední 


Ke  str.   H5. 


Tab.  5.  Libčany.  Vnitřtk  kostela  P.  Marie. 


145 

jeví  dosud  znak  Nejedlých  z  Vysoké  (rybka  napříč  štítu),  též  na  desce 
u  kazatelny  je  znak  Nejedlých.  Na  protější  desce  v  lodi  jest  znak  Straků 
(kohout).  Na  vítězném  oblouku  na  jižní  straně  rozkládá  se  složitě  koncipo- 
vaný náhrobek  hraběte  Jana  Petra  Straky,  zakladatele  akademie  Strakovské. 
Malý  sarkofág  se  znakem  Straků  z  Nedabylic  jest  opřen  o  konsolu  dvěma 
orlími  drápy  a  přilehá  jednou  stranou  k  vítěznému  oblouku.  Ze  sarkofágu 
vztyčuje  se  poprsí  hr.  J.  P.  Straky,  s  dlouhou  parukou,  v  brnění,  obrácené 
k  oltáři.  Za  ním  sedí  děcko  se  sutkami  a  lebkou  v  ruce.  Nad  poprsím 
rozprostírá  velkou  draperii  anděl  smrti  (čas.?)  v  podobě  okřídleného  starce. 
Na  roušce  namalován  je  nápis:  SPECULUM  HOC  |  INSPICE  PAULISPER 
VIATOR  I  ET  INSPECTUM  ETIAM  ASPORTA  |  FAVEO  AUT  SALTEM 
QUAE  IN  ILLO  VIDES  |  EXARA  IN  CORDE  STJLO  FERREO  |  EHEU ! 
QUAM  MISERAE  MORTALIUM  VIRES  |  FORMA,  FIGURA  NIHIL,  NIL 
MUNIA  CLARA  GENUSQUE  |  NILQUE  OPES,  ETIAM  MAXIMA  QU^EQUE 
NIHIL  I  QUOD  ET  VERE  BEATUM  FACIAT  |  SOLI  DEO  SERVIRE  |  SÓ- 
LŮM ET  UNICUM  EST.  |  ID  IPSUM  TIBI  E  CINERIBUS  SUIS  ALTŮM 
INCLAMAT  EXCELLEN.n  D.  D  lOAN.  PET.  COMES  STRAKA  DE  NEDA- 
BILITZ  I  DOM.  IN  LIBCZAN,  STRZESETITZ,  OKROUHLITZ,  LAETO-ŽDIAR  | 
SUPERIOŘI  WEKLSDORF  ET  lONSDORF  ^TERNITATIS  '  VIAM  IN- 
GRESSUS  DIE  28.  SEPT.  A.  D.  1720  |  .  —  VIR  SAGACITATE  SUBLIMIS 
MATURIT ATE  GRAVIS  |  RERUM  EXPERIENTIA  INSIGNIS  |  POSTERE 
FAMILIyE  SU^  LAPIS  FUNDAMENTALIS  |  INOPIBUS  ETIAM  POST  FATA 
lOANNES  ELEMOSYNARIUS  |  TU  ERGO  ILLUD  NIHIL  ^STIMA,  |  NIHIL 
HOC  SOLUM  IN  PR^TIO  |  HABITURUS,  POST  H^C  QUOD  TIBI  |  PER- 
PETUAM  ADFERRE  POTEST  |  FELICITATEM.  |  ABI  lAM,  PRIUS  QUAM 
TAMEN   ABEAS    | 

qVoD  te  oro  ET  qVoD  tIbI  qVoqVe  fIerI  \'Is  |  DefVnCto 

^TERNATVRO   BONA   PR^CaRE. 

Poprsí  i  ostatní  figurální  práce,  pořízené  roku  1740,  jsou  znamenitě 
modelovány  i  vytesány  v  pískovci  od  neznámého  původce,  jenž  dle  všeho 
byl  žákem  Braunovým.   (Obr.    136.) 

Pod  lavicí  v  jižní  předsíni  jest  pískovcová  deska  98  X  46  cm  velká, 
s  reliéfem,  děcka  ve  sbíraném  límci  a  suknici.  Z  nápisu  čitelno  jen:  X.  .  . . 
panic  ir)í)2   111  solmíu   po   íiu  I)-}iiíiaI^'  uinríel  Han  snn  ^lana  Rvnctna  .  .  . 

Křtitelnice  cínová,  115  t.?//  vysoká,  2>\  cm  široká,  stojí  na  třech 
nožkách,  které  se  opírají  bezvousými  hlavami  o  hladký  šestiboký  kotlík. 
Profilovaný  poklop  přidržen  ku  kotlíku  třemi  hlavičkami  andělíčků  a  končí 
krucifixem.  Na  přední  straně:  TATO  KRZTITELCE  (sic)  BILA  '  PRELEI- 
WANA  OD  I0SE|FA  WALENTINA  ZA  |  PANA  P.  FARARE  KAŠPARA 
PAULA   ROKU    1831    HRACÍ   (sic)   KRALOWIM. 

Výprava   barokní,   pěkná. 

Hlavní  oltář  sto|í  na  kanicnnéni  stole,  v  jehož  přední  desce  vy- 
tesán v  reliéfu  Abraham,  syna  svého  obětující.  Za  dřevěným  svatostánkem 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.   okres  Králové-Hradecký.  1" 


Obr.  136.  Libčany.  Epitaf  J.  Petra  hr.  Straky  v   kostele  P.  Marie. 


147 


zvedá  se  mohutná  zděná  tumba,  kol  které  skupenu  pískovcové  sousoší, 
představující  jedenáct  apoštolů,  užaslých  nad  nanebevzetím  P.  Marie,  v  reali- 
stickém podání,  výborně  modelovaných,  práce  buď  Mat.  Brauna  samého, 
neb  některého  jeho  žáka.  Původní  socha  P.  Marie  schází  a  nahrazena  ve- 
likým, na  plátně  malovaným  obrazem  P.  Marie  v  malované  architektuře 
na  zdi,  bez  umělecké   ceny.  (Obr.   137.) 

Bokové  oltáře  oba  jsou  posvěceny  kultu  Mariánskému;  ve  středu 
severního  oltáře  v  širokém  řezaném  rámci  soška  Madonny  s  Ježíškem,  pro- 


Obr.  137.  Libčany.  Kostel   P.  Marie.   Spodek  hlavního   oltáře. 


Střední  ceny,  kolem  dva  andělé  v  barokních  postojích  a  7  oválních  obrázků 
na  plátněj  slušné  práce,  zasazených  ve  společný  rám.  Jižní  oltář  je  stejný 
se  severním,  jen  uprostřed  místo  sochy  zasazen  obraz  sv.  Rodiny,  výborný 
v  kresbě  i   koloritu,  od  kutnohorského  malíře  Frani z   r,   1746. 

Kazatelna  dřevěná  se  zlacenými  ornamenty;  na  podprsníku  sedí 
tři  sošky  andělů  se  symboly  víry,  naděje  a  lásky.  Na  víku  socha  Hospo- 
dina s  knihou.  Slušná  práce  z  prvé  polovice  XVÍII.  stol. 

Monstrance  měděná,  pozlacená,  65  cm  vysoká  a  29  cm  široká. 
Oválná  noha  pokryta  tepaným  ornamentem.  Kol  středu  na  paprscích  při- 
pevněny dva  sloupky,  obtočené  vínem,  nesoucí  štítek.  Otvor  oválný  i  štítek 

10* 


148 

posázen  nepravými  routami.   Dílo   ladných   poměrů  pochází  z  konce  XVII. 
neb  počátku  XVIII.  století. 

Pacifikál  měděný,  postříbřený,  26  cm  vysoký  a  \A  ctn  široký.  Kol 
středu  zlacené  paprsky.  Z  XVIII.  století. 

Relikviáře  dva,  1  m  vysoké,  jehlancovitého  tvaru,  s  množstvím 
ostatků  svatých,  ve  zlaté  filigranové  práci.  Z  XVIII.  století. 

Kostnice,  úhledná  okrouhlá  barokní  stavba  chová  uvnitř  řezanou 
sochu  sv.  Františka  Xav.  ležícího.  Socha  má  správnou  modelaci  a  jest  poly- 
chromována;  pochází  ze  zámku  v  Dolním  Přímu  a  jest  dílem  některého 
Jesuity  z  druhé  polovice  XVIII.  století. 

Zvony  visí  ve  zvláštní  dřevěné,  velmi  chatrné  zvonici  čtyři: 
1.   Výšky  106  cm,   v  průměru  124  r;;/,   jest   bohatě  zdoben.    Pod  ko- 
runou vine  se  ornamentální  pás  z  květin,  pod  ním  třířádkový  nápis: 

TENTO  zWoN  byWsse  Dobreho  znIenI  Letha  MInVLeho 
WsseteCnIe  rozrazeneg  na  zDegssyho  zaDvssy  nakLaD 
WLastnI  Letha  panIe  preLyteg  znoWv  tIezko  spvsobeneg 
kDyz  Cysarz  pan  kareL  VI  A  MosskWanka  panI  protI  tVrkV 
bogoVValy. 

Pod  tímto  nápisem  táhne  se  vlys  renaissanční  z  poprsí  andílků  a  kar- 
tuší  s  iHs.  Pod  vlysem  připíná  se  ještě  jeden  pás  z  mask  a  festonů. 

Na  plášti  jsou  symmetricky  rozděleny  reliéfy:  Ukřižovaného  Krista  P. 
s  P.  Marií  a  sv.  Janem,  dále  Sv.  Václav,  sv.  Ludmila,  sv.  Jan  Nep.,  sv.  Jan 
Křtitel  a  P.  Maria  s  Ježíškem,  konečně  znaky  Straků  z  Nedabylic  a  Ne- 
jedlých z  Vysoké.  Pod  znakem  těchto  nápis:  PVWODEM  VP.  GINDRZICHA 
NEGEDLEHO  ;  z  WISOKE  NEKDI  pana  DIEDICZNEHO  j  KNIEZE  HAWLA 
RODICZE   SSTEZERSKEHO  |  TOHO   CZASV   FARARZE  1563. 

Pod  znakem  Straků  nápis:  ZA  DIEDICZNE  WRCHNOSTI  W.  V  P.  P. 
WACZLAWA  STRAKY  BARONA  Z  LIBCZAN  A  NEDABELICZ  (sic)  E.  T.  Z. 
A.  1738  !ZAW:D:aW:V:P:  lANNA  SSIMANKA  TOHO  CZASV  FA- 
RARZE I  ZA  SLOWVTNEHO  MVZE  P.  MATEGE  DWORSKIHO  TOHO 
CZASV   SPRAWCZE. 

Dále  jest  na  plášti  znak  s  různým  slévačským  náčiním,  kol  něho 
písmena  N  a  P;    pod  znakem   destička  v  renaissanční  obrubě,  v  ní  nápis: 

NICOLAO  PRICQVEY  |  ME  FVDIT  IN  REGIA  |  VRBĚ  IVNIORIS 
BOLE|SLAY. 

Dole  jest  mezi  dvěma  proužky  nápis:  TENTO  ZWON  SLYT  GEST 
WOSADNIM  (sic)  LIBČZANSKIM  KE  CZTI  A  CHWALE  POŽEHNANÝ 
TROGICY  SW.  A  K  POCZTIWOSTl  BLAHOSLAWENE  M  :  P  :  Y  WSSEM 
BOZYM  SWATYM  L.   P.  1563 


149 

2.  Výšky  77  cm,  v  průméru  98  on.  Jest  hladký,  pod  korunou  nese 
jednořádkový  ncápis:  kia  i  lm!Íc''  iiť'  t  u'  x  XXII II"  x  lil  x  i\t  x  nimn  2 
k  ríjiuale  x  Imiic  x  pante  x  niaviiii  x  lusíc  x  íiualn"  x  a  iiialcc  x  b  x 

3.  Výšky  39  <■;//,  v  [)iuiněru  47  6"w;  kolem  koruny  nese  nájjis:  Léta  • 
Panie  •    M  •   D  •   XXXXVII  •    vzdielan  w  Hradci  Kralowe. 

Výšky  26  on,  v  průměru  30  íw;  kolem  koruny  nái)is:  anim  '^  bn- 
mini  ®  m  ^  i-ccl-  ®  IXX  ®  Issac  ® 


Librantice. 


v  lese  Osiku  mezi  Libranticemi  a  Třebtchovicemi  bylo  nalezeno  kamenné  dláto. 
(Duška  12.) 


Lípa. 


Heber,    Bohmens  Burgen  283.    —    J.  Horák,   Topogr.  popis  v.  o.  h.  Kr.  Hr.    36,  — 
A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  II.  242. 

Při  stavbě  dvora  nalezeny  kamenné  nástroje  (sbírka  p.  Procházky  v  Dobřenicíchi, 
u  sochy  sv.  Jana  před  vsí  1882  střepy  nádob  lužických,  u  kovárny  kamenné  nástroje 
(1895),  v  příkopě  silničním  veliká  popelnice,  za  chalupou  Stránského  v  břehu  zlaté  zá- 
vity (1886)  podobné  hradeckým  (68  gr,  má  p.  Stránský  a  museum  hradecké),  za  cha- 
lupou Dědkovou  (1887)  měděný  kruh  (dvoř.  museum),  na  zahradě  č.  19  dvě  koule 
z  vápence  jako  vysoustruhované  (mus.  náchodské  a  jarom.).  R.  1880  na  pozemku  zá- 
dušním  v  jámě  velké  množství  kamenných  nástrojů  buď  teprv  přisekaných,  polohoto- 
vvch  i  hotových.  Celý  nález  byl  roztroušen  do  museí  dvorního,  zemského,  pardubského, 
náchodského,  jaroměřského,  hořického,  sbírky  Lehmannovy  v  Praze  a  Píšovy  ve  Správ- 
čicích.  (L.  Domečka,  Vě  tník  musei  II.,  str.  97.  —  Duška,  str.  63.) 

Tvrz  dřevěná  připomíná  se  r.  1339  a  ještě  v  r.  1619.  V  XV.  sto- 
letí nazývali  se  odsud  Trčkové  Salavové  Lipští  z  Lípy.  Tvrz  stála  na  místě 
statku  č.  3.   Dlouho  zachoval   se  po  ní  sklep. 


Lochenice. 


J.  C.  Rohn,  Antiquitas  87.  -  J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  B.  XV.  35.  —  J.  G. 
Sommer,  Bohmen  N.  31.  —  J.  M.  Kr ál.  Průvodce  po  biskupství  Král.  Hrad.  71  -72.  — 
].  J.  Solař,  Dějepis    Hradce    Králové    626—630.  —  J.  Horák,    Topogr.    pop.  v.    o.  h- 

Kr.  Hr.  38. 

V  obvodu  Lochenic  nachází  se  několik  osad  předhistorických.  Nejrozsáhlejší  ob- 
jevila se  i)ři  stavbě  dráhy  r.  1857  a  opět  r.  1893  a  r.  1897.  Celkový  ráz  její  jest  ranný 
neolithický.  (Střepy  z  nálezu  s  volutami  jsou  ve  sbírce  konserv.  p.  L.  Šnajdra. )  Tamtéž 
nalezeny  střepy  s  ozdobami  meandrovými,  římská  fibule  stříbrná  a  ůlcmek  bronzového 
náramku.  Na  opačné  straně  osady  té  objeveno  na  poli  p.  Hlavatého  z  Trotiny  pohře- 
biště popelnicové,  rázu  lužického.  Druhá  osada  pod  zrušenou  cihelnou  na  severním 
konci  vsi  jest  rázu  pozdně  neo'ithického  (již  přechodního).   Jáma,  ve  které  dle  zprávy 


150 

Duškovy  byla  nalezena  kostra  s  bronz,  mečem,  objevila  se  co  jáma  odpadkoyá  z  dob 
prvních  římských  císařů.  Třetí  byla  objevena  v  cihelně  u  kostela  a  byly  zde  nalezeny 
pazourkové  nožíky,  kamenné  nástroje,  bronzový  palstav  a  bronzový  kh'n  při  kostře 
(ve  sbírce  dra  Macha  ve  Vídni).  R.  1898  nalezen  zde  bronzový  hrot  a  jinde  římský 
stříbrný  peníz  s  ženskou  hlavou  a  nečitelným  nápisem.  (L.  Šnajdr,  Počátky  předhist. 
místopisu  45.  —  Týž,  Mitth.  d.  W.  Centr.  C.  1894,  30.  —  Týž  Mitth.  d.  W.  Centr 
C-  1898,  5  a  1899,  12  a  29.  Verhandl.  d.  berlin,  anthrop.  Ges.  1898,  201.  -  L.  Do- 
mečka, Pam.  arch.  XVIII.  120  a  227,  XIX.  147  a  393.  Duška  59.) 

KOSTEL  »NAROZENÍ  P.  MARIE.«  (farní)  uvádí  se  mezi  far- 
nimi  již  r.  1350.  Ve  válkách  husitských  byl  spustošen,  po  nich  znovu 
upraven  a  opatřen  zvony.  Pod  správou  kněží  pod  obojí  byl  do  r.  1623. 
Od  té  doby  byl  filiálním  děkanského  chrámu  v  Hradci  Králové  až  do 
r.  1762,  kdy  zřízena  při  něm  lokalie;  od  r.  1862  jest  opět  farním.  V  letech 
1784—1786  přistavěna  k  věži  nová  presbytář  a  loď  kostelní  byla  buď  celá 
nově  přistavena  neb  zvětšena. 

Orientovaná  stavba  z  lomeného  kamene,  omítaná,  záleží  z  lodi 
o  2  osách   a  kněžiště  s  mírně  vypjatým  segmentovým  závěrem.  Na  severní 

straně     kněžiště    stojí     zbytek    goti- 
ckého   kostela,    čtyrboká    věž,    jejíž 
přízemek    slouží    za    sakristii.     Před 
^J       vchody  v  západním  i  jižním   průčelí 
[Mi         i  před  vchodem   do  věže  jsou  před- 
'  stavěny  malé  předsíně.  Nad  západním 

průčelím  zvedá  se  barokní  štít.  Ze- 
vnějšek lodi  i  kněžiště  ovrhnut  stří- 
kanou   omítkou    v  polích,    dělených 

Obr.   138.   Lochtnice.   Půdorys  kostela.  hladkými     ieSCnOVitými     pásy. 

Věž  opatřena  původní  trnoží 
s  okosenou  vrchní  hranou  a  nad  přízemím  páskovou  římsou  gotickou 
s  výžlabkem  mezi  dvěma  proužky.  V  1.  patře  jest  na  každé  straně  úzké, 
střílně  podobné  okénko.  Druhé  patro  jest  užší  prvého  a  bylo  zde  dle 
všeho  dřevěné  podsebití,  k  čemuž  poukazuje  širší  opět  podřímsí.  Nyní 
jsou  prolomeny  zdi  uprostřed  každé  strany  oknem  v  půlkruhu  překlenutým. 
Na  jižní  a  severní  straně  vyzdvižen  štít,  v  něm  hodiny.  Střecha  věže  jest 
stanová  a  kryta  kůrkami;  na  kostele  jest  kryt  taškový.    (Obr.    138.) 

Vchody  vedou  do  kostela  tři,  všecky  v  hladkých  kamenných  ostěních. 
Hlavní  vchod  v  západním  průčelí  jest  v  půlkruhu  sklenut,  bokové  vchody 
u  prostřed  podélních   hlavních   zdí  mají  rovné  nadpraží. 

Okna  jsou  ve  výklencích  2  páry  v  lodi  a  jedno  v  kněžišti,  stejného 
tvaru,  v  segmentu  překlenutá,  na  zevnějšku   s  volutami  na  obrubě  v  rozích. 

Uvnitř  měří  loď  14"30  m  délky,  8'60  ;«  šířky  a  7  00  7n  výšky;  stěny 
má  holé>  strop  rovný,  omítaný.  V  pozadí  stojí  v  šířce  lodi  kruchta  na  dvou 
kamenných  sloupech. 

Vítězný  oblouk,  655  ///  v  rozpnutí,  100  //i  silný,  v  stlačeném  oblouku 
sklenutý,    dělí  loď   od    kněžiště,  o  jednom    poli,    na  východ  v  mírném 


151 


oblouku  vypjatého,  796  ni  (i  s  vítěz,  obi.)  dlouhého,  710  ;;/  širokého  a 
6'85  m  vysokého,  rovným  stropem  opatřeného.  Na  severní  hlavní  zdi  jest 
sanktuář  v  barokním  ostění,  nad  ním   letopočet:   1784. 

Sakristie  pod  věží  měří  445  ;;/  délky,  3  00  ;//  .šířky  [jři  150  ;;/ 
silných  zdech.  Kryta  jest  křížovou  klenbou  do  kamenných  žeber,  profilu 
pozdně  gotického  (hrany  v  obloučku  vykrojené,  v  předu  pásek),  které 
vystupují  z  koutů  bez  konsol  a  protínají  se  v  terčovém,  hladkém  svorníku. 
Vchod  z  kněžiště  do  sakristie  jest  původní  v  kamenné  obrubě  o  okosené 
hraně  s  konsolkami  v  koutech.  Uprostřed  rovného  nadfjraží  proveden 
klenák.  Dveře  jsou  pobity  plechem  a  barokními  deskami  na  zámku  a  kol 
klíčního  otvoru. 

Výprava  z  části  jest  barokní,  z  větší  části   ale  nová. 

Křtitelnice  cínová,  zcela  jednoduchá  85  cm  vysoká,  v  průměru 
kotlíku  31  cm  široká;  stojí  na  3  nožkách  obdélníkového  průřezu,  jež  dole 
stočeny  jsou  v  závity.  Víko,  jež  drží  3  dětské  hlavičky,  jest  ukončeno 
malým  krucifixem.   Běžná,  řemeslná  práce  z  konce  XVllf    století. 

Kropen  k  a  pískovcová,  98  cm  vysoká, 
stojí  nyní  pohozena  na  hřbitově  před  kostelem. 
Čtyřdílná  mísa  v  obalu  čtyř  akantových  lupenů 
opírá  se  o  nohu  obdélného  průřezu,  vroubenou 
dvěma  pásky,  nahoře  i  dole  ve  voluty  se  stá- 
čející. Střed  vyplněn  akanty  vzhůru  čnějícími. 
Velmi  pěkná  rázovitá  práce  z  druhé  polovice 
XVIII.  století.  (Obr.   139.) 

Patronátní  lavice  dvě  u  oltáře,  ba- 
rokní se  zlacenými  obrubami  kol  řezaných  výplní. 

Tabernakl  druhdy  na  hlavním  oltáři, 
nyní  na  severním  bokovém  oltáři;  byl  sem  pře- 
nesen roku  1787  z  kaple  sv.  Josefa  v  Hradci 
Králové.  Jest  hojně  zlacenými  řezbami  zdobený. 
Slušné  práce  z  druhé    polovice   XVIII.    století. 

Oltáře,  hlavní  i  bokové,  jsou  nově  před 
14    lety    pořízeny.    Jsou    renaissanční  s  bezcen- 
nými obrazy  Narození  P.   Marie  na  hlavním  oltáři   a  sv.  Josefa  a  sv.  Jana 
Nep.  na  bokových  oltářích.  Stejného  stáří  i  slohujest  kazatelna. 

Kaditelnice,  celá  pokryta  prosekávaným  barokním  ornamentem 
je  pěkného  díla  z  konce  XVIII.  stol. 

Ciborium,  jež  kdys  zde  bývalo,  dostalo  se  do  historického  musea 

Královéhradeckého.  (Obr.    140.  a  popis  na  str.  79.) 

Na  kruchtě  chovají  se  kancionály:  1.  velikosti  32  <  22  cm, 
vázaný  v  svinské  kůži  s  mosazným  gothickým  kováním  sličné  práce,  na 
rozích,  uprostřed  a  na  dvou  sponách.  Uvnitř  psán  na  silném  papíře  a 
zdoben  hojnými  initialkami  malovanými    (motivů  vesměs  rostlinných).     Na 


Obr.  139.  Lochcnice.  Kropenka  na 
hřbitově. 


152 


zadní  straně  připsáno,  že  to  přepis  z  kancionálu  z  dob  Karla  IV.  na  per- 
gamenu psaném  a  že  pořízen  r.  1586  a  darován  do  Lochenic  roku  1597 
sousedem  královéhradeckým  Janem  Hradeckým. 

2.  Vázán  v  hnědé  kůži,  velikosti  34X21  cm.  Na  zadní  straně  psaného 
kancionálu  připsáno  kurentkou :    :'liiiio  ronniii  1679  ^w^í  17.  íebna  ía  fnjřja 

gc  pžana  ob  3)íjfoíálc  '^ilnařfa 
StaršířjD  ^ana  33raíra  ipobošnéíjo 
fůru  £í)te  racřeíio. 

3.  Tisknutý  kancionál  >Sla- 
vjček  rajský*  od  J.  Bozana  z  roku 
1719.  Vázaný  v  kožených  deskách 
s  mosaznými  sponami  velikosti 
30X19  ťw. 

Zvonů    na    věži    visí    šest- 

1.  Výšky  16  Cfn^  v  průměru 
96  í;//,  jest  hladký ;  pod  korunou 
nápis  z  goth.  minuskulí:  aitrto  bD= 
mini  mrLTC.^cun  íjcc  rainpaita  fofa 
eIí  ab  laubcm  brt  oinnipot~ins  rí 
beatt  niaric  iniinis. 

2.  Výšky  77  cj}i,  v  průměru 
95  CJJi.  Pod  korunou  vine  se  široký 
plochý  pás  z  dubových  listů  a 
žaludů  a  při  spodním  kraji  pásek 
z  ovocných  kytic.  Na  plášti  na 
jedné  straně  reliéf  Nejsv.  Trojice 
a  na  druhé  P.  Marie.  Mezi  nimi 
nápis: 

Anno  Domini  MCCCCXC  haec 
campana  fusa  est  ad  laudem  Dei 
omnipotentis  fet  omnium  sancto- 
rum  et  illa  refusa  Anno  Domini 
MDCCCXLIV  per  Carolum  Wilh. 
Paul  campanar.  Reginae  hradecen. 

3.  Výšky  43  cm,  v  průměru 
50  cw ;  má  pod  korunou  nňpis  z  goth.  minuskulí:  Icía  bojiljD  m  ccccram 
íenío  íinon  ílit  ticlí  Iíc  rUi  a  djinale  bojte  amen  %'ř.  Nápis  oddělen  pěti- 
listou  růžicí.  Na   plášti  v  reliéfu  beránek. 

4.  »Umíráček«,  výšky  28  cm,  v  průměru  35  cui.  Pod  korunou  pás 
z  akantů  dolů  obrácených,  na  plášti  na  jedné  straně  reliéf,  představující 
umírajícího  na  loži,  obklopeného  plačící  rodinou,  na  druhé  straně  P.  Marii. 
Oba  reliéfy,  výborně  koncipované,  jsou  velmi  ostře  modelovány  i  lity.  Při 


Obr.  140.  Lochenice.  Ciborium    (nyní  v  histor. 
museu  Kr.   Hradeckém,  viz  str.  79.) 


153 

spodním  okraji  nápis  kurentkou :    Tciito  U    ircic^^cf  SpiifoDcnu  t"ícft    f  óráimi 
•ipaiuc  bo  \íod)ciúc;^  ob  borluiuDcb  bobrobinc.iinu  1700. 

5.  Výšky  56  cm,  v  průnněru  70  cm,  nese  na   plášti  nápis: 

ZVON   KE   CTI  SV.   CECILIE  SLITÝ 
L.   P.    1570  I  OBECNĚ   »VRAŽDA«    PŘEZVANÝ 
PRELIT  jest  byl  L.   P.   1S97  za  faráře  AL.   SOUKUPA. 
Na   plášti   reliéf  sv.  Cecilie. 

6.  Zvon  »Lumenda«  praskl  a  jest  chován  v  museu  Kr. -Hradeckém. 
Obr.   79.) 

Místo  něho  visí  zde  zvon  výšky  36  cm,  v  průměru  42  cm  s  reliéfem 
archanděla  Michaela  a  nápisem.  Zvon  obecně  »Lumenda«  přezvaný  přelit 
byl  r.   1897. 


Malšovice. 


Kamenný  nástroj  nalezen  zde. 

L.  Domečka,  Pam.  XVIII,  277.   —   Duška  11. 

Neděliště. 

J.  Nechvíle,  Neděliště  ves  u  Hradce  Kr.  —  J.  Král,  Průvodce  po  biskupství  Králo- 
hradeckém  II.  168—172  —  J.  Horák,  Topogr.  popis  v.  o.  h.  Kr.  II  37.  —  Ratiboř 
1894,  552.  —  J.  C.  Rohm,  Antiquitas  100.  —  J.  Schaller,  Topographie  des  Konigr. 
Bohmen,  XV.  40.  —  J.  G.  Sommer,  Das  Konigr.  Bohmen,  IV.  46. 
Pohřebiště  popelnicové  rázu  těnského  na  poli  č  20.  V  cihelně  kamenné  nástroje 
a  střepy.  (Duška  63) 

KOSTEL  NANEBEVZETÍ  P.  MARIE  (filiální).  Ve  XIV.  stol. 
byl  farním,  v  XVII.  stol.  stal  se  íiliálním.  Roku  1555  byl  nově  vystavěn, 
jak  svědčil  nápis,  který  se  uvnitř  nalézal:  »Tento  chrám  Boží  a  svatý  je^t 
dokonán  v  sobotu  na  den  svaté  památky  mistra  Jana  Husa  z  Husince, 
skrze  pomoc  Pána  Boha  všemohoucího  k  jeho  cti  a  chvále  svaté,  léta  od 
narození  Pána  Ježíše  Krista  1555  od  urozeného  pana  Hamzy  Bořka  ze 
Zabědovic  a  urozené  paní  Elišky  z  Chlumu,  manželky  téhož  Bořka  ze  Za- 
bědovic.  Tento  dům  Boží  stavěl  slovutný  muž  Václav  Všetečka,  měštěnín 
z  Pardubic.  Za  správců  těchto  Jest  dům  tento  dokonán:  za  rychtáře  Janov- 
ského a  konšťlů  Pavla  Roučka,  Pavla  Martinka  a  Havla  Řeháka.*  (Farní 
kniha.) 

Roku  1729  Karel  Ferd.  Dobřenský  z  Dobřenic  dal  kostel  opraviti, 
presbyterium   rozšířiti  a  novou   zvonici   postaviti. 

Jednolodní  stavba,  orientovaná,  na  západní  straně  jest  z  kvadriku, 
jinde  z  lámaného  kamene,  omítnutá.  Loď  i  presbytář  kryty  jsou  šindelem, 
stanová  stříška  osmibokého  sanktusníka  jest  plechem  pobita.  Ze  západního 


54 

průčelí,  zdobeného  attikou  s  2  vásami,  vystupuje  jednopatrová  věž,  na 
rozích  toskánskými  pilastry  sesílená,  se  střechou  plechem  pobitou,  báňovitou, 
v  osmistěn  přecházející,  s  lucernou  a  menší  bání. 

Presbytář  má  půlkruhový  závěr  a  po  obou  stranách  přístavky ;  v  se- 
verním jest  sakristie,  v  jižním  kaple. 

Vnitřek.  Loď  jest  9  10m  dlouhá,  7-50  m  široká  a  730  w  vysoká, 
přístupná  vchodem  na  jižní  straně  a  ve  věži;  osvětlena  jest  2  páry  malých 
oken,  svrchem  segmentových  a  zaklenuta  valenou  klenbou  s  lunetami. 
Klenby  opírají  se  o  meziokenní  čtyrboké  pilíře,  opatřené  místo  hlavicí 
renaissanční  římsou.  Do  lodi  vyčnívá  na  západní  straně  4'80  m  hluboká 
kruchta  na  dvou  pilířích,  půlkruhem  sklenutých.  Vítězným  obloukem,  půl- 
kruhovitým,  otvírá  se  do  lodi  presbytář,  7'44m  dlouhá  a  5  27  ?«  široká 
osvětlená  2  segmentovými  okny  a  sklenutá  v  jednom  poli  křížovou  klenbou 
do  kamenných  žeber,  jichž  přední  hrany  jsou  v  obloučku  skrojeny  a  které 
se  opírají  o  kusé  přípory ;  půlkruhový  závěr  jest  překlenut  polobání 
s  lunetami. 

Výprava  jest  barokní,  pestrá.  Hlavní  oltář,  ze  dřeva  řezaný,  poly- 
chromovaný,  představuje  Nanebevzetí  P.  Marie,  která  stojí  na  oblacích 
mezi  sv.  Václavem  a  sv.  Janem  Nep.  Dále  jsou  apoštolově  ve  velmi  živých 
postojích.  Dobrá  práce  z  počátku  XVIII.  stol.  Z  téže  doby  jsou  oba  po- 
stranní oltáře  s  vysokými  reliéfy  v  barokních  rámcích.  Na  straně  epištolní 
představena  rodina  P.  Marie,  na  evangelijní  straně  Navštívení  P.  Marie. 
Výjevy  jsou  realisticky  podány,  se  správnou  anatomií.  Na  každém  z  těchto 
oltářů  stojí  čtyry  svícny  barokové,  řezané.  Podobné  dva  velké  svícny  stojí 
na  zemi  v  presbytáři.  Dveře  boční  mají  pěkné  kování,  jsou  plechem  pobity 
a  přítuhou  opatřeny.  Z  téže  dílny  jsou  i  dveře  do  sakristie.  Slušné  práce 
z  XVIII.  století. 

Na  zdech  visí  obrazy  prostřední  ceny:  1.  Sv.  Antonína  s  nápisem: 
Věra  effigies  S.  Antonni  de  Padua  ex  originali  ad  S.  Jacobum  Vet.  Pragae 
depromta  A  1702.  2.  Sv.  Jana  Nepom.  s  nápisem:  Věra  effigies  S.  Joanis 
Nepomuceni  martyris  anno  1752.  V  předsíňce  visí  dva  obrazy,  stejné  ceny 
s  předešlými.  1.  Sv.  Tadeáše  s  nápisem:  Sanctus  Tadeus,  consacquireus 
Christi  apostolus  martyr,  scriptor  canonis  in  rébus  desperatorum  auxilium 
2.  Zašlý  obraz,  představuje  nějakého  světce,  s  nápisem:  .  .  .  Martyro  et 
scriptori  canonis. 

Monstrance  mosazná,  zlacená,  paprsková,  vykládaná  nepravými 
drahokamy.  Na  paprscích  jsou  připevněny  barevné  ornamenty  barokní 
z  květin.   Výška  59  on,   šířka  2S  cm,  průměr  nohy   17/23  c/n. 

Kalichy  jsou  dva.  Jeden  nový,  druhý  barokní,  zlacený,  na  noze 
vyryt  znak  Dobřenských  s  nápisem :  Nedielistie  W.  P.  Kolem  podnož 
nápis:  Assumptae  in  coelos  Dobrzensky  Bav.  sacrarat.  Výška  25  cm,  šířka 
číše  95  C7n. 


155 

Missály  z  r.    1665  a   1739,   Rcquiem  z   r.    1702  a  rituál  z   r.    1700. 

V  sakristii  jest  pěkná  kaditelnice  s  barokním,  rytýni  ornamentem  a 
barokní  skříň  na   paramenty. 

Náhrobky:  1.  Ve  zdi  u  hlavního  oltáře  zasazena  mramorová 
deska  se  znakem   Dobřenských   a  nápisem: 

HIC  eXpIraVIt  et  ple  regVIesCIL  In  Do  Mino  |  perillustris  dominus 
Carolus  Ferdinandus  |  Dobrzensky  de  Dobrzenitz,  dominus  in  Nedielischt 
et  I  Hodiestin,  sacrae  Caesareae  regiae  quae  catholicae  |  majestatis  con- 
siliarius  inclyti  judicii  majoris  pro  j  vincialis  in  regno  Boemiae  assesor 
et  hujus  [  regii  districtus  Reginae  Hradí  (:.  íimis   prope  viginti  capi- 

taneus. 

TeMpLI  et  tVrrIs  hVJVs  NeDIeLhTensh  vesta Vrafor  LlbiraLh  \  CVí 
hoC  epItaphlVM  fILIaLIs  \  pletas  WenCesLal  CaroLl  \  et  .J,ia,n,Is  H('rlj>slt 
'  tV-VeroVIator   Chn-e  DeVM  pro  eo  In    Víta  preCare. 

V  podlaze  presbytáře  jsou  zapuštěny:  2.  Náhrobek  2  0\  m  dlouhý, 
O  98  w  široký  se  znakem  Strakovským  a  nápisem  renaissančním: 

VSNVL  V  PÁNU  VROZJENY  A  STATECZNY  RYTIRZ  !  PAN  PETR 
PAWEL  STRAKA  Z  NE,DABILYCZ  A  NA  HORSEGSSYCH  N;EDIELYSST1CH 
22.  MIESICE  MÁGE  |  LÉTA  PANIE  1689  WIEKU  SWEHO  63  LÉTA 
6  NEDIEL  A  3  DNY  MAGJTCE,  GEHOZTO  MRTVÉ  TIELO  \  POD  TÍMTO 
KAMENEM  ODPOCZIWA.  QUI  BENE  LATUIT,  BENE  VIXIT  NAM  N0TU3 
MINIS   OMNIBUS  [  POST  IGNOTUS  MORITUR   SIBI. 

3.  Deska  1"76;«  dlouhá  a  O  97  ;«  široká  s  dvěma  sešlapanvma  znaky 

a  nápisem:     V  LETV  PANIE   1701   VMRZEL  dne  27.    :  leku 

Sweho  maye  49. 

4.  Deska  se  znakem  lva  (na  právo  obráceného)  a  ženskou  postavou, 
r45  Ví  dlouhá,  0  61m  široká.  Nápis  setřelý:  Xúi\  )3.  1(J02  |  lU  anlmtu  j.iuicb 

umqela  urojcna  pani  Inaí i  JBoItcjau  a  li:'^clrf)" 

Nad  znakem   písmena  LMZG. 

Zvony:  1.  Průměru  0'96  w,  výšky  078  ni.  Přelit  v  r.  1895  od  V.  F. 
Cej-neneho  v  Hradci  Kr.  Původní  zvon  nesl  nápis:  Slit  gest  v  Hra  :  :  : 
Labem  od  Eliasse   Stodoly  Léta  Pane  MDLXXXIII.  —    a    dále:     .  .; 

miloval  svět,  ze  syna  svého  prvorozeného  dal  na  svět,  aby  kazdy,  kdo 
v  neg  verzi  nezahynul,  ale  aby  mel  zi^A/■ot  veczny.  (Farní  pamětnice.)  Na 
plášti  reliéf  Nanebevzetí  P.   Marie. 

2.  Průměru  0-51  w,  výšky  0*41  ;;/.  Na  plášti  sv.  Jan  Nep.  Pod  ko- 
runou pás  ze  slunečnic  a  nápis: 

LIBERA   NOS   DOMINE  JESV   KRISTE 
ANNO   1737   A   FVLGVRE   ET   TEMPESTATE. 

3.  Průměru  0-66  w,  výšky  054  w,  rovněž  přelit  r.  1895  od  V.  F.  Cave- 
ného.    Původní     měl     nápis:      Tento    zvon  slit    jest  od    Martina    Exnera, 


156 


zvonaře  v  Hradci   Králové  nad  Labem   k  zadusí    Nedělištskému  léta  Páně 
1634  (Farní  paniětnice.) 

4.   Umíráček  je  nepří-tupný. 

ZÁMEK  je  střízlivá,  jednopatrová  stavba,  stojící  na  místě  tvrze,  vy- 
stavěné v  XVI.  století  Hamzou  ze  Zábědovic;  jest  nově  opravena  a  ne- 
chová nic  památného. 

SOCHY:  Na  kostele  ve  výklenku  slušná  barokní  socha  P.Marie 
Na  návsi  socha  sv.  Jana   Nep.  z  XVIII.   století,  v  obvyklém  pojetí. 

Přede  vsí  stojí  Boží  muka  na  památku  odvrácení  moru,  s  nápisem: 
Mor.  pádem  Mateg  Buzek   1712. 


Nechanice. 


I    C.  Rohn,  Antiquitas  99.    —    J.  Se  ha  Her,  Topografie  d.   K.  B.  XVI.   157.    -     J.  G 
Sommer,   Bóhmen   III.  27.     —    J.  Horák,  Top.  p.  v.  o.  h.  Hr    Kr.   109.    —    A.  Se- 
dláček, Hrady  a  zámky  V.  339. 
R.  1893  bylo  tu  nalezeno  při  kopání  strouhy    několik  zlatých  mincí  podob  pod- 
mokelských a  stradonických.  (Fiala,  Pam.  XVI.,  157,  —  Duška  71.) 

STARÁ  TVRZ,  na  které  sídlel  již  r.  1235  Závis  z  Nechanic,  krá- 
lovský podkomoří,  stávala  v  severozápadní  straně  nynějšího  města,  upro- 
střed vod.  Byla  obehnána  trojím  náspem  kruhovitým,  z  nichž  zevní  měří 
140  m  v  průměru.  Tvrz  sama  byla  as  40  ;;/  dlouhá  a  široká.  Později  byla 
přeložena  na  vyšší,  suché  místo,  na  východ  od  města,  na  tak  zv.  »Starou 
Hůru*.   Po  této  tvrzi   není  však  ani  stopy. 

STARÉ  MĚSTEČKO  bylo  původně  pod- 
dáno Vítkovicům,  kteří  nadali  je  právy  městskými 
a  dovolili  mu  znakem  svým  pečetit.  Nechanice  užívali 
odtud  pětilisté  růže  červené  se  zlatým  pupencem 
a  zelenými   lupeny  ve  stříbrném  poli. 

KOSTEL     NANEBEVZETÍ      PANNY 
MARIE.  První  kostel  stával  zajisté  už  r.  1228,  kdy 
kaplan   »Petr  z  Nechanic*   se  psal  co  svědek  na  pri- 
vileji  krále  Václava  I ,  udělené  klášteru  Litomyšlskému. 

R.  1680 — 1692  byl  přestavěn  a  rozšířen  ná- 
kladem Arnošta  hraběte  Schafgotsche.  Tento  kostel 
vyhořel  r.  1827.  Při  požáru  vzaly  za  své  i  staré  zvony 
ve  věži,  z  níž  zůstaly  státi  jen  holé  zdi.  Nynější 
budova  pochází  z  r.  1833,  kdy  věž  nově  pokryta  a 
kostel  zvětšen.  (Obr.   141.) 

Zcela  ozdob  prostá,  orientovaná  stavba  cihelná 

■  ■ ' "*'  '        a  omítaná,  trojlodní,  s  věží  před  západním  průčelím 

Obr.  141.  Nechanice   Půdo-      H   polygonálním    kněžištěm  na  východ,  k  němuž  při- 

rys.    Kostel    Nanebevzetí    P.  im    '  i-  i      ■    ..  •  -  i      i    v    ,|.  , 

Marie.  Icha    malá    sakristie;    vse    pod    břidlicovou    krytinou. 


157 


Vcliody  jsou  čtyři:  hlavní  věží,  oba  postranní  v  piostřcd  podélných 
průčelí  a  do  sakristie  na  jižní  straně.  Hlavní  vchod  i  oba  postranní  jsou 
v  jednoduchých  kamenných  venýřích,  zakončených  římsou  s  kusým  štítem. 
Mezi  rameny  jeho  jest  nad  hlavním  vchodem  znak  nynějšího  majitele  panství, 
hraběte  Harracha  (tři  pera,  uprostřed  růžicí  sepjatá).  Nad  jižním  vchodem 
jest  znak  hr.  Schafgotsche  (štít  čtvrcen :  v  prvním  a  čtvrtém  poli  čtyři 
kolmá  břevna,  v  druhém  a  třetím  lev  na  levo  obrácený;  kol  znaku, 
datum   1692). 


Obr.  142.  Nechanice.  Kostel  Nanebevzetí  P.  Marie,  a  soclia  sv.  Anny. 


Zdi  lodí  jsou  prolomeny  pěti  páry  oken,  v  presbytáři  jedním  párem. 
Okna  byla  druhdy  půlkruhová,  teprve  v  roku  1887  prodloužena  na  ny- 
nější výšku  a  jsou  jednoduchou  úzkou  obrubou  opatřena,  s  malým  svor- 
níkem ve  vrcholu   oblouku. 

VĚZ  až  k  římse  25'60  m  vysoká,  sesílena  jest  na  rozích  toskánskými 
pilastry  až  do  výše  hlavní  římsy  lodi;  nad  ní  nahrazeny  pilastry  toskánské 
hladkými  výstupky  v  maltě  provedenými.  V  prvém  patře  jsou  zdi  věže 
prolomeny  na  třech  stranách  velkým  oknem,  půlkruhem  zaklenutým.  Sta- 
nová střecha  věže  končí  táhlou  mansardou.  (Obr.   142.) 

Vnitřek  zaráží  nepříznivými  poměry  a  střízlivostí  slohovou.  Hlavní 
loď  jest  při  délce  3580  ;//  pouze  8'60  m  široká  a  1240  ;//  vysoká.  Ctyř- 
boké  pilíře,  127  iii  silné,  dělí  hlavní  loď  od  bokových  lodí,  které,  jsouce 
jen  r85  ;//  široké,  tvoří  po  stranách  vysoké  lodi  úzké  chodby,  v  přízemí 
pěti  páry  segmentovými  valenými  klenbami   překlenuté. 

Nad  bokovými  loděmi  jsou  ve  výšce  6  90  )n  upraveny  empory,  které 
spolu  souvisí  kruchtou,  zřízenou  v  pozadí  hlavní  lodi  a  ve  věži  nad  vstupní 
kobkou.  V  síle  zdi  věže,  255  m  silné,  ukryto  točité  schodiště  na  kruchtu 
a  k  zvonku.     Hlavní    loď  sklenuta    jest    v    pěti  polích    českými    klenbami, 


158 

mezi  kterýmiž  jsou  vyloženy  půlkruhové  pásy,  běžící  po  zdech  jako  mělké 
pil  astry. 

Presbytář,  otevřená  do  lodi  půlkruhovým  vítězným  obloukem,  jest 
880  m  široká  a  9  m  dlouhá  a  zaklenuta  polobání  s  paprsky  v  maltě  táže 
nými  a  lunetami   pro  postranní  okna. 

Výprava  barokní,  z  části  nová.  Hlavní  oltář  s  obrazem  Nanebe- 
vzetí P.  Marie,  malovaným  r.  1837  Jos.  Peschkem  z  Lovosic,  bez  umělecké 
ceny,  rovněž  jako  ostatní  oltáře.  Před  požárem  r.  1827  visel  na  hlavním 
oltáři  obraz  P.  Marie,  který  byl  zachráněn  a  jest  nyní  pověšen  nad  hlavním 
vchodem  pod  kruchtou.  Panna  Maria  v  životní  velikosti  v  modrém  plášti 
vznáší  se  v  oblacích  mezi  andílky. 

Křtitelnice  cínová,  117  cm  vysoká,  v  průměru  kotlíku  43  cm  široká 
stojí  na  kamenné  podnoži,  obrácené  míse  bývalé  kropenky  renaissanční. 
Tři  nožky  silně  prohnuté,  na  kolenech  kosmaté,  končí  dole  v  drápky 
a  nahoře  ve  lví  hlavičky,  které  podporují  hladký  kotlík.  Na  plášti  téhož 
vryt  na  blánce  nápis: 

16  4-81 

Z   POBOŽNOSTI  K  BLAHO  SLAWENE 

FANNIE   MARIAI   (!)   A   NÁKLADEM  VROZENÉHO 

A   STATECZNEjHO  RYTIRZE  PANA   lANA 

GINDRZICHA  |  KAPRZIKA   Z  LESONIC 

GEST   KRZTITELNICE  |  TATO  VDIELANA   A 

DO   KOSTELA  NECHAiNICKEHO   NA   PAMATKV  DAROWANA 

KTERÝŽTO   TV  TAKÉ  ODPOCZYWA   W   PANV 

MODLTE   (sic)   se  ZA   DVSSI  GEHO. 

Vedle  nápisu  znak  s  kolčím,  dolů  obrácený.  Ve  štítu  dva  překřížené 
meče  na  ornamentovaném  poli.  Vedle  blány  vyčnívají  z  kotlíku  dva  kruhy. 
Na  druhé  straně  proužek  s  nápisem: 

oMnIs  qVI  CreDIt  et  baptIzatVs  fVerIt  saLwvs  erIt. 

MaRCVS   16   CAPVT. 

Na    hladce    profilovaném  víku  připevněno  šest  esovitých  uch    s  žen- 
skými poprsími  na  vrchu.  Víko  ukončeno  křížkem  s  ukřižovaným  Kristem. 
Provedení  figurálních  částí  zhrubělé. 

Náhrobky.  Pod  kostelem  jest  krypta,  v  níž  pohřbeno  devět  členů 

rodiny  hrabat  Schafgotschů. 

Uvnitř  kostela,  v  severní  zdi  bokové  lodi,  zazděny  tři  desky: 

1.  Délky   103  cm,    šířky    63  cm.     Uprostřed    byl  znak,    jenž    otlučen; 

kolem  nápis : 

LÉTA  PANIE  ISSó"^  |  VMRZELA  GEST  VROZENA  PANJNA  KATE- 
RZINA  PECINGARKA   Z   BYDZINA   A   TVTO  |  POCHOWANA   GEST  | 


15 

2.  Deska  délky  114<rw,  šířky  IQ  cm.  Uprostřed  znak  s  kolčím ;  ve 
štítu  ruka  v  brnění  drží  hlavu  kohoutí,  v  právo  obrácenou.  Na  helmě 
křídla,  z  nichž  levé  končí  kohoutí   hlavou.   Kolem  znaku  nápis: 

Eetlja  Jr^aiiic  ir)!),s  luc  |  i'liiu1clí  \\\\  painatL'c  aiu  Bn^uHnle  umuiel 
uiHiíe|nij  IfEcalí  ^amel  (Eíarfjouishii  \  ^lucmijalic  a  lato  lunluiuia  iiT  ticiu- 
Iiaiiiaiie  blahiuilauicitchn  uidív^issciij. 

3.  Deska  pískovcová,  150  oii  dlouhá,  75  cvi  široká,  s  postavou  žen- 
skou v  dlouhém  řásném  šatě,  v  sbíraném  límci;  u  nohou  malý  znak,  v  jehož 
štítu  příčné  břevno   kostkované  a  nad   přilbou  oděnec.   Kolem   nápis: 

LÉTA  PANIE  1600  W  AVTERY  PO  SW.  BARBORZE  VMHZELA 
VROZENA  PANI  VERONIKA  KAPAVN  ...  Z  SWOGKOWA  A  TVTO 
POCHOWANA   GEST   OCZEKAWA  ....   BLAHOSL 

Na  věži  byly  zavěšeny  druhdy  tři  zvony,  které  při  ohni  r.  1827 
se  rozlily.  Nesly  následující  nápisy  : 

1.  Ucta  ^anie  HQQroraraiQIXXXB  shí  iicsí  íntin  luum  líc  nii  a  h  djiuale 
Iioíii  obe  lunc  biuiissc  pcvíinij  íiIaiuaqE. 

2.  FVSA  A"  1612  A.  D.  W.  D.  G.  ET  B.  V.  MARI^  HONOREM 
SVMPTIBVS  PAROCHIANORVM  NEGHANICENSIVM  ET  A"  1692  IM- 
PENSIS    IL.   D.   D.    COMITIS  lOAN.   ERN.   SCHAFGOTSCH   GREIFENSTEIN 

ET  KINAST  REFVSA   EST   NEO   BOLESLAVI^. 

3.  zvon   byl  bez  nápisu. 

Ze  slitiny  starých  zvonů  přelity  roku  1866  nynější  zvony  se  jmény 
P.  Maria,  sv.  František  a  sv.  Vojtěch. 

Požár  r.  1827  přetrval  umíráček,  v  průměru  49  tw,  40  ítw  vysoký, 
nese  na  plášti  reliéf  sv.  Ludmily  na  jedné  straně  a  sv.  Václava  na  druhé. 
Kolem  koruny  nápis:  SIT  NOMEN  DOMINI  BENEDIČTVM  IN  S^ECVLVM 
ANNO   CHRISTI   1693. 

SOCHA  SV.  ANNY  na  náměstí  stojí  na  čtyřbokém  pilíři,  který 
po  obou  stranách  rozšířen  dole  i  nahoře  konsolami  se  závity.  Nahoře 
táhne  se  od  konsol  feston  k  hlavičce  anděla,  která  na  západní  a  východní 
straně  pilíře  v  reliéfu  provedena  pod  římsou.  Na  této  stojí  zlacené  soch\- 
sv.  Anny  s  P.  Marií,  slabého  díla.  Na  podstavci  nápisy: 
na  jižní  straně : 

1-7 
HONOI 

aC  pI^  Vene 

RATlONl 
3  •    7 


160 

na  severní  straně: 


na  straně  západní: 


na  straně  vvchodní 


DIVA 

ANN^   STATVa 

hjeC  ^DIfI 

CaTA   EST 


speCIaLI 
ILLIus 

PATRONA 

CVLTORE 

GEORGlO 

ZAPKA 


Nepasice. 

Nalezeny  tu  byly  vývrtky  kamenné.  Na  pozemcích  sluš.  k  čís.  57  a  59  objeveno 
pohřebiště  popelnicové  s  bronz,  jehlicemi;  nález  v  škole  Nepas,  a  na  evang.  hřbitově. 
R.  189S  velká  mísovitá  nádoba,  svisle  rýhovaná.  Ve  vsi  nalezena  zaušnice  plátovaná 
stříbrem. 

(L.  Domečka,  Památ.  XVIII.  121.  —  Duška  12.) 


Obr.  143.   Obědovice.  Hradiště. 


161 

Obědovice. 

J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  15.  XVI.'J3.  —  A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  \'.  3o3. 

Dvě  tvrze  zde  se  připomínají  v  XV.  století.  Po  jedné  zachovalo 
se  na  vsi  uprostřed  rybníka  se  zvoničkou  na  temeni  okrouhlé  tvrziště 
s  valy.  (Obr.  143  )  —  Po  r.  1620  zanikla  tato  tvz  a  ku  konci  XVII.  včku 
i  druhá,  která  stála   u   panského  dvora. 

Petrovice. 

J.  C.  Rohm,  Antiquitas  117.  —  J.  G.  Sommer,  D.  K.  Bohmen  III.  28.  —  J.  Horák, 
Top.  p.  v.  o.  h.  Kr.  —   A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  V.  345. 

Ve  farském  lese  nalezeny  kostrové  hroby  pod  mohylkami  štěrkovými  v  r.  1872 
a  v  r.  1891  nádoby.  (Pam.  arch.  XV.  623.) 

Tvrz,  na  které  se  připomíná  v  r.  1355  Gothard  a  Jan,  vladykové, 
zanikla  již  v  XVII.  století. 

KOSTEL  NANEBEVZETÍ  P.  MARIE,  farní,  byl  jím  již  v  roce 
1350;   později  byl  filiálním   k  Smidarům.  Od   r.  1716  jest  opět  farním. 

Jednoduchá,  orientovaná  stavba  cihelná  a  omítaná,  záleží  z  lodi 
o  3  polích  s  pravoúhlým  kněžištěm,  ku  kterému  na  sever  přilehá  jedno- 
patrová věž;  v  přízemí  této  upravena  sakristie.  Nároží  presbytáře  jsou  do 
vnitř  vydutá.  Podélné  fagady  kostelní  lodi  jsou  oživeny  po  každé  straně 
čtyřmi  mělkými,  rustikovanými  pilíři.  Ze  západního  průčelí  vystupuje  vy- 
dutý  risalit,  vroubený  toskánskými  pilastry,  nad  nimž  vyvinut  barokní  štít, 
segmentem  ukončený,  s  vásami  po  stranách. 

Ve  věži,  přístupné  schodištěm  k  ní  přistavěným,  jsou  v  patře  zdi 
prolomeny  po  každé  straně  velkým  oknem,  půlkruhovitě  přepásaném. 
Hlavní  římsa  věže  vytažena  jest  na  každé  straně  v  polokruhu  nad  cifer- 
níky hodin. 

Střecha  jest  na  kostele  a  na  stanové  stříšce  osmibokého  sanktusníku 
šindelová  ;  týž  kryt  má  i  střecha  věže,  jež  přechází  ze  čtyrbokého  jehlance 
v  osmibokou  lucernu,  zakončenou  nízkým  jehlancem. 

Vchody  vedou  do  kostela  dva,  v  kamenných,  barokně  profilova- 
ných venýřích:  portál  na  severní  straně  lodi,  opatřený  předsíní  a  vchod 
v  západním  průčelí.  Nad  tímto  jest  umístěn  znak  Harrachovský  (tři  sepjatá 
pera). 

Okna,  svrchem  segmentová,  jsou  v  lodi  3  páry  a  v  presbytáři  dvě, 
stejného  tvaru. 

Uvnitř  jest  loď,  901  m  široká  a  17'80w  dlouhá,  rozdělena  dvěma 
páry    třídílných,    toskánských    pilastrů    ve    tři     pole,     zaklenutá     českými 

Soupis  památek  hist.  a  uměl.  Pol.  okres  Králové-Hradecký.  j^j 


162 

klenbami.  Půlkruhový  vítězný  oblouk  dělí  loď  od  presbytáře,  6-78  m  široké 
a   10;//  dlouhé,  zaklenuté  ve  dvou  polích  českými  klenbami. 

Výprava  jest  barokní,  slušná.  Na  hlavním  oltáři  visí  v  širokém 
řezaném  rámci  z  XVIII.  stol.  obraz  >Nanebevzetí  P.  Marie*  z  roku  1888. 
Vedle  oltáře  stojí  zlacené  sochy  v  životní  velikosti  dvou  andělů  a  sv.  Petra 
a   Pavla.  Průměrné  ceny.  (Obr.   144.) 


Obr.   144.  Petrovice.  Hlavní  oltář. 


Bokový  oltář  v  právo  v  lodi  jest  bohatě  řezaný  rámec  pro  7  oválných 
obrazů;  uprostřed  zasazen  malý  obrázek  sv.  Anna  s  P.  Marii.  Dobrá  práce 
z  XVIII.  století.  (Obr.   145.) 

Na  levém  bokovém  oltáři  visí  obraz  ukřižovaného  P.  Ježíše  s  Matkou 
Boží  ;  slabá  práce  z  konce  XVIII.  stol. 

Křtitelnice  cínová,  53  C7U  vysoká,  v  průměru  kotlíku  2S  cm.  Stojí 
na  třech  kouličkách,  o  které  opírají  se  nožky  v  drápky  zakončené,  jež 
nesou    hladký  kotlík,    na  jehož  víku    vztyčen  krucifix.     Pochází    z  r.   1712. 


(Obr.   146.J  Značky  na  Křtitelnici  ^ 


Monstrance  ze  zlacené  mědi  jest  nová. 


163 


Kalich,  24  c))i  vysoký,  9  cui  v  prumčru  číše,  jest  zdoben  na  noze 
třemi  reliéfy:  P.  Ježíše,  sv.  Jana  Kř.  a  P.  Marie.  Barokní,  z  druhé  polovice 
XVIII.  století. 

Zvony  visí  na  věži   čtyry: 

1.  Výšky  77  tw,  v  průměru  96  cw,  jest  hladký,  jen  pod  korunou 
s  nápisem:  aue  X  inarua  t  iwarija  i  pílena  i  bnmiiuui  i  tccum  i  bciiebiicta  n. 
tu  I  iif  s  nuih)evcí  x  ct  *  beiic^ 

bi;cíns    l  t  \\\ ,  na  druhé  řádce 
čte  se  pouze  slovo:  manja. 

2.  Výšky  59  cm,  v  prů- 
měru 72  cni\  jest  hladký  bez 
nápisu,  pouze  pod  korunou  vi- 
nou se  dva  obroučky,  provaz- 
covitě  stočené.  Dle  tvaru  a 
stavu  svého  —  jest  celý  po- 
tlučený a  oloupaný  —  zdá  se 
zvon  tento  pocházeti  as  z  po- 
čátku XV.  století. 

3.  Výšky  46  <;;;/,  v  prů- 
měru 62  cm.  Pod  korunou  zdo- 
ben barokním  ornamentálním 
páskem;  na  plášti  na  jedné 
straně  krucifix,  na  druh  reliéf 
nějakého  světce,  klečícího  nad 
knihou,  nad  ním  anděl  s  pahnou  ; 
pod  ním  nápis:  GOSS  MÍCH 
CARL  WILHELM  PAUL  IN 
KÓNIGGRÁTZ  1848. 

4.  Výšky  26  cm,  v  prů- 
měru 34  cm,  pod  korunou  ná- 
pis :     Walentin     Lissiak     Vet. 

Pragae  1745;   pod  nápisem  pás  z  akantů.   Na  plášti  vypuklina  sv.   Václava. 
V  sanktusníku  jest  malý  zvonek,   který  jest  nedostupný. 


Obr.   145.   Petrovice.  Postranní  pravý  oltář. 


Petrovičky. 


Na  návsi  nález  koster  dlouholebých.  Nalezeny  tu  prý  i  bronzy  a  zlatá  náušnice 
vše  ztraceno.  (Český  lid  IV.  454.) 


Plačíce. 


Kamenný  nástroj  ve  sbírce  geolog.  ÚNtavu  české  university. 
(L.  Šnajdr,  Počátkové  předhistor.  místopisu.) 


11* 


164 


Plotiště. 


J.  Schaller,  Top.  d.  K.  B.  XV.  35.   -  J.  G.  Somraer,  Bohmen  IV.  31.  —  J.  Horák, 
Top.  p.  v.  o.  h.  Kr.  39.    —    J.  S  o  1  a  ř,    Dějepis  Hradce  Král.  635.  —  A.  Sedláček, 

Hrady  a  zámky  V.  300 
Při  náhoně  mlýna  Kydlinova  jest  předhistorioká  osada  rázu  neolithického  (střední 
doby);  byly  tu  nalezeny  i  nádobky  rázu  iužického  a  v  několika  jamách  střepy  laténské; 
jsou  v  museu  Kr.  Hradeckém  a  ve  sbírce  p.  konserv.  L.  Šnajdra. 

Jiná  osada  neolithická  s  hroby  mladšími 
nachází  se  v  cihelně  pp.  dra  Srdínka  a  Součka: 
třetí,  též  neolithickou,  nalezli  pp.  Buchtele  a 
Domečka  při  Labi  na  poli  mlynáře  p.  Střemchy 
Nálezy  jsou  v  museu  Král.  Hradeckém.  (L. 
Šnajdr,  Mitth.  d.  Wiener  Anthrop.  Gesell.  1896. 
22.  L.  Domečka,  Pam.  arch.  XIX.  389. 
Duška  61.) 

Ves  Plotiště  patfívala  vladykům 
z  Plotišt,  z  nichž  Petr  seděl  r.  1450  na 
Plotišti.  Roku  1475  prodáno  Plotiště  obci 
Hradecké. 

Po  původní  tvrzi  není  památky. 
V  druhé  polovici  XVI.  věku.  byla  blíže 
panského  dvora  postavena  druhá  tvrz, 
která    též  bez   stopy  zanikla. 

KOSTEL  SV.  PETRA  (farní)  byl 
vystavěn  roku  1787  nákladem  Matice  ná- 
boženské, když  rozbořen  byl  kostel  sv, 
Petra  v  blízkém  Pražském  předměstí 
u  Hradce  Králové  za  příčinou  stavby 
pevnosti. 

Zcela  jednoduchá,  cihelná  a  omítaná 
budova,  k  západu  obrácená,  záleží  z  krátké 
lodi  o  2  polích,  k  níž  pojí  se  na  západ  presbytář  o  1  poli  s  elliptickým 
závěrem  a  malou  sakristií  na  jih.  Před  východním  průčelím  přistavěna 
jednopatrová  věž,  v  přízemí  rustikovaná,  v  patře  obrněná  na  rozích  toskán- 
skými pilastry. 

Podélná  průčelí  lodi  jsou  oživena  na  rozích  barokními  lesenami, 
u  prostřed  lodi  sdruženými,  kteréž  ale  končí  hlavicemi,  as  50  cm  pod 
římsou. 

Kryt  jest  taškový,  na  malém  osmibokém  sanktusníku  a  nízkém 
jehlanci  věze,  též  osmibokém,  —  plechový. 

Vchody  jsou  dva,  hlavní  ve  věži,  v  prostém  ostění  půlkruhovém, 
a  poboční  v  severní  hlavní  zdi. 


*    * 

s 

HMB:9!lca&. 

mUĚ^ 

vX^^^^^E, 

Obr.  146.  Petrovice.  Cínová  křtitelnice. 


165 

Okna  jsou  ve  véži  svrchem  půlkruhová,  jedno  jest  nad  vchodem 
a  po  jednom  v  I.  patře  na  třech  stranách.  Pod  hlavní  římsou  věže  jest 
na  každé  straně  po  kruhovém  okně.  Podélní  zdi  lodi  jsou  prolomeny 
2  páry  oken  segmentových  s  ostěním  a  závity  v  rozích.  Kněžiště  osvětleno 
1   párem  oken,  téhož  tvaru,   jako  v  lodi. 

Rozměry  uvnitř:  Délka  lodi  1390 ;;/,  šířka  8  65;;/,  výška  8;//, 
síla  zdí  hlavních  0'90  tn.  Délka  kněžiště  i  s  vítězným  obloukem  (ellipti- 
ckým),  jenž  je  63  cvi  silný,  6  43  ;;/,  šířka  kněžiště  7"65  ;;/,  výška  táž  jako 
v  lodi.   Věž  měří  uvnitř  délky  4  88;;/,  šířky  4'75  ;;/,  při  síle  zdí   106;//. 

Vnitřek  kostela  působí  velmi  střízlivě.  Podélní  zdi  jsou  oživeny 
4  páry  sdružených  pilastrů,  jen  v  omítce  vyložených,  s  barokními  hlavicemi. 
Nad  nimi  nese  římsička  v  lodi  i  v  kněžišti  rovný,  omítaný  strop.  Pozadí 
lodi  zaujímá  kruchta  na  2  zděných  pilířích,  sedimenty  přepásaných. 

Výprava  chudá,  z  části  barokní,  většinou  však  nová.  Z  dob  za- 
ložení kostela  —  z  konce  XVIII.  století  —  jest  malá  kazatelna  v  koutě 
lodi,  přístupna  se  sakristie. 

Na  hlavním  oltáři  olejový  obraz  sv.  Petra  jest  nový,  z  let  šedesátých 
minulého  století. 

Tamtéž  jsou  4  svícny  cínové,  48  cm  vysoké,  na  trojbokých 
nožkách,  hladce  profilovaných.  Na  noze  vryty  nápisy:  Ec.  S.  Petři  1777. 
Pocházejí  ze  zrušeného  kostela  sv.  Petra  na  Pražském  předměstí.  Krom 
těch  jest  na  hlavním  oltáři  6  cínových  svícnů,  58  ť;//  vysokých,  profilo- 
vaných, na  trojbokých  nožkách,  barokním  ornamentem  pokrytých. 

Tři  pěkné  rámečky  rokokové  ze  žlutého  plechu  tlačené  na 
hlavním  oltáři,  jeden  v  rozměrech  37X40  cm  a  dva  po  21X37  cdi. 

Křtitelnice  cínová,  86  cm  vysoká,  v  průměru  kotlíku  31  cm  šir., 
stojí  na  3  jednoduchých  nožkách  ráfových,  jež  dole  stáčejí  se  v  závity. 
Na  hladkém  kotlíku  drží  3  dětské  hlavičky  víko,  ukončené  křížkem. 
Z  konce  XVIII.   neb  začátku   XIX.  století. 

Monstrance  60  cm  vysoká,  35  cm  široká,  barokní,  paprsková, 
měděná  a  postříbřená,  z  části  pozlaceuá,  jest  posázena  nepravými  draho- 
kamy. 

Kalich  měděný  a  zlacený,  25  ctn  vysoký  a  18  cm  v  průměru 
nožky,  9  cm  v  průměru  číšky.  Noha  kulatá,  prosekávaná,  celá  jest  pokryta 
vysoce  vypuklým  barokním  ornamentem,  rovněž  stonek  s  ořechem  a  celá 
téměř  číše.  Na  noze  vryto:  IhrVlA  Anna  lIoftwgLIana  CaLlCM  hVn' '  ple 
SanCto  Consecrat  Petro.    Vkusná  práce  z  konce  XVIII.  století. 

Kalíšek  empirový,  měděný  a  stříbřený,  20  cm  vysoký.  Na  kulaté 
nožce,  zdobené  ciselovanými  festony  a  palmetami,  zvedá  se  hladký  stonek 
i  číška. 

Na  noze  nápis:  PATER  FRANC  DE  PAVLA  SCHENDA  SOC  J£SV. 
(Dar  Jesuity  Fr.   Schwendy  f   1822.) 


166 

Zvony  visí  na  věži  čtyry.  Tři  jsou  ze  zrušeného  kostela  sv.  Petra 
na   Pražském  předměstí  sem  přeneseny  a  to: 

1.  Výšky  S6cm,  v  průměru  105  cm.  Jest  hladký,  málo  prohnutý.  Pod 
korunou  nápis  dvojřádkový: 

Jíb  laubcm  rt  ciloria"  nninipotcníis  íiiň  iicniírÍL-isq'  ubi  mriiinis  aliuc- 
atiV  ra\iorum  omnium  ab  hnimuLMu  I)oc  opus  fnín  cl!  i  per  magisíros 
roenccHaorn  eí  aubrEam  pro  ccra  s  .  pcíri  riutíaíts  íirabcr  -  annn  bomiui 
millcfimo  cccclxxx  octauc  mcnlc  maiiio. 

Zvon  tento  lili  r.   1480  mistři    Václav  a    Ondřej  Žáčkové. 

2.  Výšky  70  crn^  v  průměru  95  cniy  má  pod  korunou  široký  pruh 
z  božích  ok  sestavený.  Při  spodním  okraji  ornamentovaný  proužek  z  ba- 
rokních  lupenů. 

Na  plášti  nápis: 

Lit  1.  P.  1585  a  přelit  1853  od  Karla  Paula  zvonaře  Kr.  Hradeckého 
ke  cti  Bl.  P.  Marie  pro  chrám  Páně  v  Plotištích,  za  faráře  Ferd.  Chmelíka, 
představeného  Jana  Komárka,  radní  Václ.  Prhy  a  Fr.  Komárka  a  podni- 
katele stavby  Fr.  Součka. 

Na  druhé  straně  reliéf  P.  Marie  a  nápis:  Oroduj  za  nás  sv.  Boží 
Rodičko. 

Před  přelitím  nesl  zvon  nápis:  Jíuím  Bomiui  tt}(CQI(2IQlVM  íjaer 
campana  fusa  esí  ab  laubem  tf  glortam  nmnipoÍEníis  Bei  beatissimaE 
Hiariac  semper  uirginis  per  Jínbream  nnminaíum  Bacíek  be  Brabce 
Beginae  super  Jílbim.  (Far.  pam.) 

3.  Výšky  AI  cm,  v  průměru  52c7u;  má  pod  korunou  barokní  pásek 
a  pod  ním  napiš: 

Přelit  1.  P.  1853  od  Karla  Paula,  zvonaře  v  Hradci  Kr,,  ke  cti  sv. 
Václava   pro   chrám  P.   v  Plotištích. 

4.  Zvon  v.  36  I  ,   v  prům.  45  rw,  lit  byl   od  téhož   r.    1860. 

Dlé  pamětnice  farní  byly  krom  těchto  druhdy  na  věži  ještě  dva 
zvony:  1.  Lit  od  Ant.  Schneidra  v  Hr.  Kr.  r.  1807  a  2.  starý  zvon,  jenž 
r.  1767   praskl   a  v  r.  1827   byl   přelit  od   Ant.  Schneidra   v  Hradci   Kr. 

KAPLIČKA    sv.   Isidora;    barokní   bezvýznamná  stavba    z  r.    1773. 

U  silnice  k  Předměřicům  stojí  kříž  s  nápisem:  Dne  17  Maye  léta  1829 
tyto  Boží  tiiuky  vizdwiženy  byly  nákladem  počestné  obce  Plotištské 
Prímského   panství. 

Polanky. 

Byly  tu  nalezeny  kannenné   nástroje.  ÍDuška    str.   18.) 


167 


Pouchov. 


T.  Se  ha  Her,    Top.    d.   K.  B.  XV.,    33.  —  J.  Solar,    Dějepis    Hradce    Kr.    624.  -    J. 
Horák,  Topogr.  p.  v.   o  h.  Kr.  H.  45. 

KOSTEL  SV.  PAVLA  (faml).  Za  příčinou  stavby  pevnosti  Hradce 
Králové  byl  roku  1778  kostel  sv.  Pavla  na  Slezském  předměstí  sbořen 
a  místo  něho  založen  r.  1780  v  Pouchově  kostel,  témuž  patronu  zasvě- 
cený, který  stavěl  zednický  mistr  J.  Kurz  z  Hradce  Kr.  R.  1832  přista- 
věna věž  a  r.  1833  stavba  dokončena.  Kostel  stojí  na  východním  konci 
městského   hřbitova  Kr.   Hradeckého  a  slouží   též  jako   hřbitovní  kaple. 

Nízká,  ozdob  prostá  stavba  orientovaná,  z  cihel  omítnutých,  záleží 
z  jediné  lodi  kostelní  o  dvou  osách,  k  níž  přiléhá  na  východ  kněžiště, 
rovněž  o  dvou  osách  s  barokně  skrojeným  závěrem  a  malou  sakristií 
na  jih. 

Na  západní  straně  pojí  se  k  lodi  ještě  jedno  pole,  v  němž  umí- 
stěna kruchta  a  nad  ním  vyvinuta  dvojpatrová  věž.  Čelní  fagada  řešena 
v  pseudoklassickém  slohu  let  třicátých  XIX.  století.  Ctyry  leseny  s  dor- 
skými  hlavicemi  nesou  hlavní  římsu  se  štítem  v  šířce  celého  průčelí.  Celé 
západní  průčelí  jest  mezi  lesenami  rustikováno,  rovněž  jako  zdivo  věže. 
Tato  má  v  II.  patře  po  každé  straně   okno,  půlkruhem  uzavřené. 

Fagady  lodi  a  kněžiště  jsou  zcela  holé,  jen  barokně  skrojená  okna 
svědčí,  že  vznikly  v  jiném  stavebním  období,  než  západní  průčelí. 

Valbové  střechy  nad  kostelem  jsou  kryty  taškami. 

Střecha  věže,  osmiboká  cibulová  báň  s  lucernou,  jest  pobita  plechem, 
rovněž  jako  osmistěnný  sanktusník  nad  kněžištěm. 

Uvnitř  měří  loď  13/5;;/  délky  a  10'70  ;;/  šířky  při  výšce  850  ;;/. 
V  koutech  lodi  jsou  vyzděny  pilíře  \12  an  dlouhé  a  60  cm  vyložené,  nad 
nimiž  pnou  se  při  zdech  valené  půlkruhové  pasy.  Střed  překlenut  českou 
klenbou. 

EUiptický  vítězný  oblouk,  96  cm  silný,  v  rozpnutí  7' 10  w  široký, 
dělí  loď  od  kněžiště,  nepoměrně  dlouhého  13'00  w,  při  šířce  880  vi  a  výšce 
6'80  w,  překlenutého  valenou  klenbou  s  lunetami.  Závěr,  oddělen  od  kně- 
žiště ještě  jedním  obloukem  90  cm  silným,  zaklenut  jest  polokopulí  na  ellip- 
tickém  půdorysu. 

Výprava  jest  chudá;  záleží  ze  tří  oltářů  a  kazatelny.  Hlavní  oltář 
sestává  ze  stolu  a  tabernakula  s  podsvícníky.  Za  oltářem  jest  na  zdi  fre- 
skový obraz,  slušný,  ale  špatně  přemalovaný,  v  barokní  architektuře  sloup- 
kové; představuje  sv.  Pavla,  loučícího  se  s  Miletskými.  Nyní  visí  před 
ním  na  plátně  malovaný  bezcenný  obraz  svatého  Pavla  od  G.  Watska 
z  r.  1869. 

Bokové  oltáře  mají  v  stejném  dřevěném  barokním  orámování 
obrazy  sv.  Václava  a  sv.  Jana  Nep.,  bezcenné. 


168 

Cínové  svícny  čtyři  jsou  z  kaple  sv.  Václava  v  jesuitském  semi- 
náři, zrušené  r.  1786  a  mají  na  noze  nápisy  S.  S.  W. 

Svícen  u  sochy  P.  Marie  (bezcenný)  má  nápis  Ec.  S.  Pau.  1768; 
pochází  ze  zrušeného  kostela  sv.  Pavla  na  Slezském  předměstí. 

Monstrance  barokní  ze  zlacené  mědi,  60  cjn  vysoká,  27  cm  ši- 
roká, v  průměru  oválné  nohy  18/24  an. 

Kalich  měděný,  postříbřený,  25  í:;;^  vysoký,  v  průměru  kulaté  nohy 
155  an,  číšky  9  cm.  Celý  pokryt  ornamenty  běžné  práce  z  konce  XVIII. 
století. 

Křtitelnice  cínová,  má  uražené  nohy  a  zasazena  v  železném  troj- 
nohém stojanu.  Kotlík,  57  cm  vysoký,  v  průměru  34  cvi  široký,  jest  hladký 
šestiboký.  Víko,  jež  drží  tři  děiské  hlavičky,  jest  ukončeno  křížkem 
s  Kristem.  Obstojné  dílo  ze  začátku  XIX.  stol. 

Pluvial  135  cm  dlouhý  a  215  cm  široký.  Na  bílém,  zlatem  tkaném 
hedvábí  jsou  vetkány  červené  a  fialové  makové  květy.  Přezky,  postříbřené 
dvě  9/10  cm  veliké  v  podobě  barokních  kartuší,  na  nichž  vyryta  jsou  po- 
prsí sv.  Petra  a  sv.  Pavla.     Pěkná    práce  z  druhé  polovice  XVIII.  století. 

Na  věži  visí  dva  zvony,  slité  od  K.  Bellmana  v  Praze  r-  1840.  Na 
větším  jest  reliéf  sv.  Petra  a  sv.  Pavla.  V  sanktusníku  jsou  dva  zvonky 
nepřístupné. 

KAMENNÝ  KŘÍŽ  z  hrubého  pískovce,  70  cm  vysoký,  celý  otlu- 
čený, stojí  při  silnici  z  Kr.  Hradce  do  Pouchová.  Jest  asi  ze  XVI.  století. 

P  ras  kačka. 

J.  Schaller,    Topographie  d.  K.  B.  XV.,   37.  —  J.  G.  Sommer.  K.  Bohmen  ÍV.,  39. 
J.  Horák,  Topogr.  p.  v.  o.  h.  Kr.  Hr.  29. 
V  obecním    pískovišti   jest   pohřebiště  popelnicové.    U  mlýna  větrného  byla  vy- 
kopána   baňatá   nádoba.     (L.    Domečka.    Pam.    archaeol.    XVIII.,    277  a  XIX.,    147. 
Duška  74.) 

TVRZ  jejíž  sporé  stopy  dodnes  v  půdorysu  valů  na  jihozápadním 
konci  obce  lze  zříti,  patřívala  ku  klášteru  Opatovickému.  V  husitských 
válkách  nabylo  jí  město  Hradec  Králové,  od  kterého  koupil  tvrz  se  zbožím 
roku  1561  Jindřich  Nejedlý  z  Vysoké.  Později  přešla  v  majetek  Zárubů 
z  Hustiřan. 

FILIÁLNÍ  KOSTEL  SV.  TROJICE  postaven  byl  roku  1748, 
v  nynější  podobě  pochází  z  roku  1848;  stojí  při  silnici,  blíže  bývalé  staré 
> pražské  cesty*. 

Ozdob  prostá,  cihelná  a  omítaná  stavba  k  jihu  kněžištěm  obrácená, 
záleží  z  jediné  lodi  o  dvou  polích  a  kněžiště  o  jednom  poli  s  polygo- 
nálním  závěrem  o  třech  stranách  osmistěnu.  Ku  kněžišti  s  obou 
stran  přiléhají  nízké  přístavky,  sakristie  a  depositář.     Nad  západním  pru- 


169 

čelím  jednopatrová  věž  s  vchodem  v  ose  kostela.  Hladké  ostění  vchodu 
má  rovné  nadpraží.  Nad  vchodem  prolomeno  okno  na  kruchtu,  v  prvním 
patře  jest  ve  věži  na  každé  straně  po  velkém  okně.  Stejná  jsou  i  okna 
v  lodi  —  dva  páry  —  a  dvě  okna  v  kněžišti.  Kryt  nad  kostelem  taškový, 
na  báňovité  střeše  věže   plechový. 

Uvnitř  měří  loď  1430  m  délky,  7*00  m  šířky  a  750  ;//  výšky  a  skle- 
nuta jest  ve  dvou  polích  českou  klenbou.  Půlkruhový  vítězný  oblouk  dělí 
loď  od  kněžiště,  4-20;;/  dlouhého,  400  ^«  širokého  a  600;//  vysokého, 
zaklenutého    v  jediném    poli    českou  klenbou  a  v  závěru  bání  s  lunetami 

V  pozadí  lodi  vestavěna  kruchta  na  dvou  širokých  čtyrbokých  pi- 
lířích. 

Výprava  chudá,  nová,  renaissančni.  Na  hlavním  oltáři  olejový  obraz 
sv.  Trojice  v  oblacích,  dole  zavraždění  sv.  Václava ;  bez  ceny. 

Kalich  měděný,  postříbřený,  z  části  pozlacený,  23  cm  vysoký, 
9  an  v  průměru  číše.  Na  kulaté  noze  dva  tepané  oblouny  s  geometrickým 
ornamentem  a  s  festonem  vavřínovým.  Spodek  číše  vězí  v  ornamentovaném 
košíčku.  Empirová  práce  z  I.  polovice  XIX.  stol. 

Lodička  měděná,   postříbřená,  empirová,  zdobena   palmetkami. 

Kaditelnice  měděná  a  postříbřená,  zdobená  řezaným  ornamentem 
empirovým;  z  téže  doby  jako  kalich  i  lodička. 

Zvony  visí  na  věži  dva: 

1.  Výšky  "^6  cm,  v  průměru  46  tv// ;  pod  korunou  nápis:  WALENTIN 
LISSIAK  GOSS  mích  IN  PRAG  A.  D.  1736.  Pod  nápisem  pás  z  andílků, 
mezi  nimi  znak  Straků  (kohout),  pod  ním  nápis:  EX  BENEFICIO  ET 
GRATIA  ILLUSTRISSIMI  D.  D.  lOANNA  CAROLI  COMITIS  STRAKA  DE 
NEDABILITZ   DNI   IN   LIEBSHAN. 

Na  druhé  straně  pláště  reliéf  sv.   Petra  a   Pavla. 

2.  Výšky  59  cm,  v  průměru  72  cm,  nese  pod  korunou  barokní  orna- 
ment. Náplasti  reliéf  sv.  Václava  a  nápis:  Tento  zwon  slit  jest  od  Karla 
Paula  zwonaře  v  Králové  Hradci.  Nákladem  Matěje  Hofmana  a  manželky 
jeho  Anny,  sauseda  "w   Praskačce  1848. 

Na  druhé  straně  reliéf  sv.  Trojice  a  nápis : 

Benedicta  sancta  Trinitas  atque  indivisa  unitas. 


Probluz. 


J.  C.  Rohn,  Antiquitas  120.  ~  J.  Se  ha  Her,  XV.,  46.  —  J.  G.  Soinmer,  D.  Konig- 
reich  Bohmen  IV.,  43.  —  J    Horák.  Topogr.  p.  v.  o.  h.   Kr.  lir.  121. 

KOSTEL    VŠECH   SVATÝCH    farní,   byl  již   r.    1384. 
Orientovaná  stavba  z  lámaného  kamene  a  z  cihel  je  omítnuta    a  zá- 
leží z  lodi  o    dvou    polích,    k    níž    pojí    se    na    východ  pravoúhlé  kněžiště 


170 

o  jednom  poli  a  na  západní  straně  jednopatrová  věž;  k  presbytáři  při- 
stavěna na  sever  malá  sakristie.  Kryt  jest  taškový,  krom  věže,  která  byla 
druhdy  vyšší  a  opatřena  cibulovitou  bání;  po  požáru  r.  1866  byla  snesena 

0  jedno  patro  a  přikryta  úzkým,  čtyřbokým  hrotem,  plechem  pobitým. 
Zevně  jsou  děleny  plochy  kostelní  lodi  pilastry,  jejichž  hlavice  tvoří  zá- 
lomky  v  hlavní  římse. 

Vchod,  prostě  orámovaný,  vede  věží.  Okna,  dvě  po  každé  straně 
v  hlavní  zdi,  jsou  v  segmentu  zaklenuta.  Rovněž  taková  jsou  dvě  okna  ve 
východní  zdi  kněžiště.  Na  obou  rozích  téhož  a  mezi  oběma  okny  přista- 
v^ěny  Jsou  hmotné  pilíře. 

Vnitřek  má  rozměry:  délku  lodi  1165  w,  šířku  8  50  ;//,  délku  kně- 
žiště (i  s  vítězným  obloukem)  870  m^  šířku  6  30  m\  věž  uvnitř  jest  délky 
2"76 ;;/,  šířky  2*48  in\  síla  zdí  126  m,  zdí  věže   1-75  m. 

Loď  sklenuta  valené  s  lunetami,  které  opírají  se  mezi  okny  o  to- 
skánské pilastry,  třikrát  zalomené.  Kněžiště,  sklenuté  také  valenou  klenbou 
s  lunetami,  otvírá  se  do  lodi  půlkruhovým  vítězným  obloukem,  vroubeným 
archivoltou  profilu  architravu.  Nad  touto  nápis  z  pozdější  opravy  (r.  1690) 
pochodící : 

eX  pIo  testaMento  rVDoLphi  z  WInoře  soCIetas  Ies\' 

POSVlT 

Sakristie  zaklenuta  jest  též  valenou  klenbou. 

Výprava  jest  barokní,  z  počátku  XVIII.  století.  Vkusné  práce 
řezbářské  jsou  bíle  natřené  a  částečně  zlacené. 

Hlavní  oltář,  celou  východní  stěnu  kněžiště  zakrývající,  stojí  na 
mense,  jež  má  přední  stěnu  řezanou:  v  arkádách  leží  sv.  Ignác  z  Loyoly, 
mezi  dvěma  klečícími  mnichy.  (Obr.  147.)  Na  oltáři  visí  obraz  Všech 
Svatých,  2'42  X  4'90  w  veliký,  malovaný  Václavem  Rozynou  v  r.  1690,  pro- 
střední ceny.  Na  širokém  řezaném  rámci  obrazu  sedí  po  každé  straně  anděl 
a  vedle  oltáře  nad  dveřmi  stojí  sochy  sv.  Václava  a  sv.  Ludmily,  155  m 
vysoké,  dobře  řezané.  Pod  oltářním  obrazem  stojí  dva  barokní  relikviáře 
z  postříbřeného  plechu,  1'45  m  vysoké,  0"75  m  široké,  s  ostatky  sv.  mu- 
čenníků ;  dále  6  svícnů,  074  ?«  vysokých  a  6  po  052  m  výšky  na  troj- 
bokých  nohách,  barokními,  litými  ornamenty  zdobených. 

Bokové    oltáře     mají    uprostřed    oválné    obrazy    1'25   m    široké  a 

1  65  m  vysoké,  na  severním  sv.  rodina,  na  jižním  sv.  Ignác  z  L.,  obstojná 
díla  některého  Jezuity.  Pod  obrazy  stojí  vedle  dvou  svícnů  052  m  vyso- 
kých, stejných  s  nižšími  svícny  na  hlavním  oltáři,  po  dvou  relikviářích 
100  vi  vysokých  a  0"58  ^n  širokých,  hrubší  práce  z  postříbřeného,  částečně 
zlaceného  plechu.  Uprostřed  severní  stěny  kostelní  lodi  jest  oltář,  jehož 
predella  se  spirálovitými  sloupky  na  rozích  tvoří  podstavec  soše  Matky 
Boží  bolestné,  s  Kristem  na  klíně,  0'86  m  vysoké,   hrubě  řezané. 


17i 


Kazatelna  barokní,  šestiboká,  se  šroubovitými  sloupky  na  rozích. 
Na  poklo()u  soška   P.  Ježíše.  Řemeslná  práce. 

Dvéře  z  kobky  pod  věží  do  kostela,  180  X  2"70  w  velké,  jsou  du- 
bové; každé  z  křídel  má  na  zevní  straně  po  třech  výplních  s  vypuklým 
barokním  ornamentem,  vroubených  lištou,  v  rozích  zalomenou.  V  středních 
výplních  visí  kovaná  klepátka.  Krycí  deska  zámku  20  X  -5  fw,  jakož  i  zá- 
věsy 68  cín  dlouhé  zá- 
vitkovité,  jsou  pokryty 
rytými,  barokními  orna- 
menty.   Celek  úhledný. 

Monstrance 
měděná  a  zlacená,  em- 
pirová, paprsková;  31 
cvi  široká  a  61  cm  vy- 
soká., na  elliptické  noze. 
Kalich  mosazný, 
pozlacený,  23  cm  vy- 
soký, dole  15  cm  ši- 
roký,v  průměru  číše  9 
cm.  Celý  jest  barokně 
profilovaný;  kulatá  noha 
jest  šroubovitě  rýho- 
vána, podobně  jako 
ořech  i  číška. 

Pacifikál  2%  cm  vysoký  a  \\  cm  široký,  postříbřený,  částečně  zla- 
cenými ornamenty  zdobený,  jest  posázen  nepravými  drahokamy.  EUiptická 
nožka  jest  tepaná  a  celá  pokryta  barokními  ornamenty,  z  nichž  vynikají 
hlavičky  andílků.  Vejčitý  ořech  vytepán  v  tvaru  plamenů;  po  stranách 
kříže  ornament,  ze  dvou  rohů  štěstí.  Kouty  ramen  kříže  jsou  vyplněny 
zlatými  paprsky.  Úhledná  práce  z  2.  polovice  XVIII,  stol. 

Před  hlavním  i  oběma  postranními  oltáři  jsou  krypty.  Pod  kazatelnou 
náhrobní  kámen  r62  ;//  dlouhý,  0'67  ///  široký,  se  znakem  Hamzů  ze  Zá- 
bědovic  a  nápisem: 

LÉTA    1575    W  PRW  |  NI   NEDIELI    W  POSTl(E  .  .  .  |  WACZLAWA 
DOKONALA  |  ZIWOT  SWV  .  .  |  VROZENA  PANI  |  ALZBIETA   ZIABEDO  | 
WICZ  PAN   BVCH  RA  |  CZ   MILOSTIW  |  DVSSI    GEGY  |  BYTY   (sic). 

Před  oltářem  sv.  lí^náce  leží  rovněž  kamenná  deska  v  podlaze  I  04  w 
dlouhá  a  0-58  m  široká  se   znakem   Hamzovským  a  nápisem  setřeným. 

Zevně  na  severní  zdi  kostela  jest  pomník;  na  něm  postava  muže 
vypuklá  a  v  rohu  dole  znak  se  třemi  rybami  v  právo  hlavou  obrácenými. 
Kolem  nápis : 


Obr.   147.   Probluz.   Spodni  část  lil.   oltáře. 


172 

Léta    panie    1566    we   st  |  rzedv    po    Swatym    Lvkassi    tuto  gest  po- 

chowan  |  vrozeny 1  na    Przinie    ziwot    swug  dokonal 

wiekv  swe°  69  .  . 

Na  věži  visí  dva  zvony: 

Prvý,  v  průměru   89  cm,  výše  69  cvi  nese  pod  korunou  nápis : 

L  .  P  .  1655  .  UROZENY   A   STATECZNY   RITIRZ   P  .  WOLDRZICH 
LINHART  .  ZWINORZE   NA      PRZIME   A   POPOWICZICH  |  DAL  SLIWATI 
TENTO    ZWON     K    ZADVS3'l     PROBVSKEMU    (sic)     WSSECH   SWATICH 
W   ME3TE   HRADCZI   V  MATESA  EXNERA   ZWON  : 

Mezi  oběma  řádky  čtyři  hlavičky  andělské. 

Na  plášti  znak  hladký  s  příčním  břevnem  (Hustiřanský)    vedle    znak 
rozdělený  dvěma  břevny.  Pod  nimi 

V.R.A.S.R.P.W.L.Z.W.A.N.A.P.A.P 
(Urozený    a    statečný    rytíř    pan    Woldřich    Linhart    z   Vinoře  a    na   Přímě 

a   Popovicích.) 
Pod  tím: 

L.M.Z.W.Z.Z.H.A.N.A.P. 
K  východu  reliéf  Krista  na  kříži  s  P.  Marií  a  sv.  Janem. 
Druhý  zvon  v  průměru   76  cm^  výšky  70  cm,  nese  pod  korunou  mezi 
barokní  ornamentální  ozdobou  nápis: 

1853    GA   HLAS  :   WOLAGYCYHO    NA   POVSSTI    SPRAWTE   CESTV 

PANIE*. 

Na  plášti  k  severu  nápis : 

SLYT   GEST   OD   JANA   ZEIDY   V   WYSOKYM   MEGTIE. 


Předměřice. 


v  šutrovníku  pod  nádražím  (r.  1898  částečně  zasypaném)  neolithická  osada 
(sbírka  Šnajdrova,  střepy  s  volutami),  v  cihelně  p.  Moravka  hrob  ténský  s  třemi  ná- 
ramky a  dvěma  nádobami  v  zemském  museu  a  v  museu  hradeckém,  v  západní  části 
cihelny  té  osada  z  doby  popelnicových  pohřebišť  rázu  slezského,  v  cihelné  p.  Ryby 
nástroj  kamenný  a  střepy.  Ve  vsi  samé  byly  nalezeny  při  kostře  nádoby,  jedna  po- 
sázená pupíky  a  miska  jsou  ve  sbírce  p.  Javůrka  v  Smiřicích.  V  břehu  pod  cihelnou 
p.  Rybovou  proti  škole  a  odtud  k  jihu  jámy  se  střepy  rázu  středověkého,  jaké  i  v  Lo 
chenicích  kol  usedlosti  č.  41  se  vyskytují.  (L.  Šnajdr,  Milth.  d.  Wiener  anthropol 
Gesell.  1898.   -   L.  Domečka,  Pam.  XIX.,  391.  —   Duška  60.) 


Přín   Doiní  (též  Přímj. 


J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  B.  XV.,  39.   -   J.  G.  Sommer,    Bóhmen  IV.,  43. 
J.  Horák,    Topogr.  122.  —  A.  Sedláček,    Hrady  a  zámky  V.,  335. 


173 

Bylo  tu  nalezeno  více  kamenných  nástrojů,  jež  jsou  majetkem  občanů  Přínských 
(Duška  71.). 

ZÁMEK,  nyní  hraběte  J.  Harracha  —  bývalý  klášter  Jesuitů  —  vy- 
stavěn jest  na  základech  staršího  hradu,  který  byl  celý  od  kamene,  jak 
svědčí  sporé  stopy  po  opěrných  p)ilířích  na  severním  průčelí  a  zbytky  věže 
na  jihovýchodním  rohu  nynější  stavby,  která  stojí  na  půdorysu  v  podobě  i — \. 
Podélné  křídlo  jest  o  10  oknech,  k  němuž  přiléhají  na  obou  koncích  dvě 
kratší  ramena  o  6  osách   po  délce  a  2  osách   v  čele. 

Střední  křídlo  jest  jednopatrové,  obě  kratší  křídla  jsou  dvoupatrová, 
opatřená  k  východu  nízkými  štíty.  Na  vrcholu  každého  štítu  postaveny 
jsou  kamenné  šišky  a  na  pilířích  středních  kamenné  koule. 

Portál,  uprostřed  průčelí,  vrouben  jest  kamenným  obložením  a  kunčí 
nízkým  štítem,  pod  nímž  v  nadsvětlíku  jest  pěkná  kovaná  mříž  z  konce 
XVII.  století,  s  věnečkem  ve  středu  s  monogramem   P.   Maric. 

V  jižním  příčném  křídle  byla  druhdy  kaple  sv.  Františka  Xav.,  k  níž 
vede  vchod  v  kamenném  venýři,  kterýž  nahoře  stáčí  se  v  jónské  voluty. 
Nadsvětlík  vrouben  po  stranách  volutami  a  přepásán  segmentovou  římsou. 
Kaple  měla  dvě  pole  na  čtvercových  půdorysech  s  otupeným  rohy,  v  nichž 
jsou  výklenky,  mušlemi  zakončené.  Obě  pole  —  z  nichž  v  zadním  byla 
presbytář  —  byla  sklenuta  klášterní  klenbou  s  lunetami.  Po  klenbách  jsou 
štukové  obruby  ve  tvarech  pozdní  renaissance;  vroubená  pole  byla  druhdy 
celá  figurálně  malována.  Nyní,  kdy  kaple  jest  proměněna  v  kolnu,  jsou 
zabílena.  Ostatní  místnosti  přízemní  jsou  všecky  sklenuté  valené  s  lunetami. 

Všecky  dvéře  mají  kamenné  obložení,  nahoře  s  uchovitými  zálomky 
a  kapkami  pod  nimi.  Na  některých  dubových  dveřích  zbylo  ještě  pěkné 
kování,  pocínované. 


Roudnice. 


v  lese  »na  horkáchc  učiněn  r.  1865  hromadný  nález,  z  kterého  má  museum 
hradecké  dvě  měděné  sekyry  t.  zv.  rázu  uherského  o  dvou  břitech  křížem  posta- 
vených.*) 

Na  polích  směrem  k  Bohárně  popelnicové  pohřebiště.  (L.  Domečka,  Pam. 
XVIII.,  277,  Duška  72.) 


Rozběřice. 


v  zahradě   Šrámovč    r.  1879   kostry  s  bronzovými  kruhy  na  rukou  i  na  nohou 
po  různu  kamenné  nástroje  a  střepy.  (Duška  63.) 


*)  Sekyry  takové,  ale  již  z  bronzu  slité,  vyskytují  se  v  nejspodnější  vrstvě  zří- 
cenin staré  Troje.  Úplně  shodnou  z  mědi  má  zemské  museum  brněnské  z  Plavče  na 
Znojemsku,  kde  byla  roku  1822  na  vrchu  Rudě  nalezena.  Hojnc  byly  nalezeny 
v  Uhrách. 


174 


Rosnice. 


U  kovárny  r.  1876  hroby  kostrové;  na  poli  Suchánkově  a  sousedních  poh'ch 
rozličné  nálezy,  mezi  nimi  i  měděná  sekyrka,*)  kamenné  nástroje  a  římská  fibule 
stříbrná,  střepy  nádob  rázu  lužicko-slezského.  V  lukách  k  Všestarům  hrob  popelni- 
cový. Nálezy  v  museu  dvorním,  v  hradeckém,  jaroměřském  a  p.  Píši  v  Spravčicích 
(kostěný  hřeben),  měděná  sekyrka  dosud  v  rodině  Suchánkově.  (L.  Domečka,  Pam. 
XIX.,  392.  —  Duška  70.) 

Sadová. 

J.  C.  Rohn,  Antiquitas  131.  —  J.   Schaller,    Topogr.  d.  K.  B.  XVI.,  155.   —  A.  Se- 
dláček, Hrady  a  zámky  V.,  341. 

TVRZ  Sadová,  která  stála  na  místě  nynější  panské  sýpky,  byla 
vodním  příkopem  obehnána.  Od  první  polovice  XV.  věku  až  do  konfiskace 
po  roce    1620    vládli    tu    Sádovští  ze  Sloupna.     Záhy    potom  tvrz    zanikla 

Sedlce. 

Vyskytují  se  tu  kamenné  nástroje.  (Duška  v  Ratiboru  1886.) 

Skalice. 

v  okolí  vyskytují  se  předhistorické  nálezy  z  kamene  a  zlata. 

Na  návrší  vedle  hospody  při  silnici  stojící  osada  se  střepy  rázu  laténského.  Ná- 
lezy ve  sbírce  p.  řídícího  učitele  Pultra  v  Sendražicích,  p.  Javůrka  v  Smiřicích,  v  museu, 
jaroměřském  a  náchodském.  (Duška  str.  25.) 

Skalická. 

Při  odvodňování  polohy  »Rohaj«  bylo  nalezeno  r.  1872  mnoho  předhistorických 
předmětů  z  kamene  i  bronzu,  zejména  dva  palstavy,  nožík  srpkovitý  a  mnoho  zla- 
tého drátu. 

K  severu  od  toho  místa  prostírá  se  pohřebiště  popelnicové  rázu  lužického 
objevené  r.  1897. 

Nálezy  jsou  ve  sbírce  p.  říd.  učitele  Pultra  v  Sendražicích  a  v  museu  Hradce 
Králové.  Hraše,  Mitt.  der  k.  k.  Cent.  C.  VIL,  131.  —  L.  Domečka,  Pam.  arch 
XVIII.,  277.  —  Duška  25.) 


Slatina. 


A.  Sedláček,   Hrady  a  zámky  II.,    162.  —  J.  Horák,   Topographie  v.  o.    h. 

Kr.  Hr.  46. 


*)  Sekyrka  rosnickč  úplně  podobná  byla  nalezena  u  Kamena  fjordansmiihle) 
v  kraji  Nčmečském  v  Dolním  Slezsku  při  dráze  vedoucí  z  Čech  severovýchodních 
k  střední  Odře.  (Montelius,  Chronologie  d.  áltesten  Bronzezeit.j 


175 

TVRZ   stávala  u   panského  dvora.   I\vla  vsstavéna  kol  r.  1550  Alšem 
Rodovskýni  z   Hustiian  z   kamene  a   vrchem   ze  dřeva. 


Sobětuš. 

Od  severu  k  Lubnu  pohřebišté  popelnicové.  (Duška  71.) 


Spravčice. 


Mezi  Spravčiccmi  a  mlýnem  p.  Reicherta  v  Předmeřicich  bylo  při  cestě  nale- 
zeno pohřebiště  popelnicové  rázu  lužického  r.  1880  a  r.  1893.  Něco  ve  sbírce  p.  Píši 
v  Spravčicích,  nádoby  nalezené  r.  1880  v  zemském  museu  [?]).  (L.  Šnajdr,  Mitt.  d. 
Wiener  anthr.  Ges.   1894  p.  (30j.  —  Duška  21.) 


Stračov. 


J.  C.  Rohn,  Antiquitas  139.    —  J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  Bohmen  XVI.  158.  — 
J.  G.  Sommer,    Bohmen    III.  15.    —    J.  Horák,    Topogr.    p.    v.  o.  h.  Kr.  Hr.  113.  — 
A.  Sedláček,    Hrady  a  zámky  V.  346. 
Kamenný  mlat  zde  nalezený  jest  ve  škole  Jenikovické    (Duška  71.) 

Druhdy  městečko  Stračov  bylo  ve  XIV.  století  sídlem  vladyk  ze 
Strakotína  a  jmenovalo  se  až  do  XVI.  století  Strakotín.  V  třicetileté  válce 
bylo  spustošeno,  kleslo  na  vesnici,  jíž  dosud  zůstalo.  Po  tvrzi  zbylo  pouze 
okrouhlé  tvrziště ;  stála  na  místě  nynějšího  zámečku,  bezvýznamné  to  bu- 
dovy, sloužící  nyní  za  obydlí  úředníkům  panství  sádovského. 

KOSTEL  SV.  JAKUBA  byl  farní  již  r.  1384;  ve  válkách  husit- 
ských byl  přidělen  k  faře  hněvčeveské.  Po  r.  1770  stal  se  lokalií  a  v  r.  1857 
opět  farním.  Starý  kostel  lehl  r.  1830  popelem  a  byl  na  to  r.  1848  nový 
vystavěn,  ale  na  špatných  základech,  že  musil  býti  v  r.  1894  snesen.  Jen 
holé,  rozpukané  zdi  s  věží  zůstaly  státi. 

Dle  zachovaných  částí  zřejmo,  že  byl  kostel  k  severovýchodu  obrácen 
v  románském  slohu  vystavěný,  jednolodní,  s  věží  v  jihozápadním  průčelí. 
Od  r.   1903  dostavuje  se  kostel  znovu. 

Z  kostela  byly  přeneseny  do  zatímní  místnosti  pro  služby  Boží: 

Oltářní  obraz  81  X  147  cm  veliký,  malovaný  na  plátně  r.  1790 
y.  Wagnerem.   Představuje  sv.  Jakuba  a  jest  bez  umělecké  ceny. 

Kalich  stříbrný,  21  cm  vysoký,  má  9  cm  v  průměru  číše.  Na  ba, 
rokně  prohýbané  čtyřdílné  noze,  pokryté  tepanými  ornamenty,  jsou  dvě 
kartuše:  Prvá  se  znakem  Hustiřanských  (příčné  břevno)  a  písmenami  nad 
štítem  VZHVH  (t.  j.  Wenzel  Záruba  Herr  von  Hustiřan).  Na  opačné 
straně  jest  znak  Grambovský  (čtvrcený  štít,  v  prvém   a  čtvrtém  poli  orlice 


176 

v  druhém  a  třetím  lilie  a  nad  znakem  písmena:  FMZ  F.  V  G  (t.  j.  Fran- 
cisca  Magdalena  Zarubin,  Frau  von  Gramb).  Stonek  i  ořech  jsou  zdobeny 
mělce  modelovanými  lupeny  akantovými  a  rákosovými.  Spodní  část  číše 
pokryta    tepaným    ornamentem    pozdně    renaissančním,    v  něm    kartuše  se 

symboly   umučení.   Značka:     ^p  na  kalichu.  Dobrá  práce  z  druhé  polovice 

XVII.  stol. 

K  ř  t  i  t  e  1  n  a  pískovcová,  103  cm  vysoká,  profilovaná,  stojí  na  čtver- 
cové plintě,  62  cm  dlouhé  a  široké,  odkud  se  zvonovitě  zužuje  až  do  polo- 
své  výšky,  kdež  obtočena  páskovou  římsou;  odtud  přechází  v  osmibokou 
mísu,  83  cm  širokou.  Při  vrchním  kraji  vroubena  malou  simou  a  pod  ní 
třemi  obroučky. 

ZVONY    visí  v  kostelní  věži  tři: 

1.  Největší,  v  průměru  102  cm,  výšky  75  cvi,  nese  na  plášti  k  severu 
v  reliéfu  nejsv.  Trojici,  k  jihu  reliéf  patrona  kostela,  sv.  Jakuba,  při  do- 
lejším  kraji   nápis: 

DE  COELIS  MONITUS,  DUM  ME  QUANDOQUE  SIT,  AUDIS,  \  HUC 
PROPERA  GRATUSQUE  DEO  DA  MUNERA  LAUDIS. 

Na  protější  straně:  Za  požehnaného  Vznešeného  a  MILostneho  pa- 
noVaní  panV  a  panV  hraběte  HarraCha  z  RoroVa  a  Anny  hraběnky 
HarraCh,  rozené  kněžny  LobkoVské  |  zVon  gest  pokřtěn.  —  Pod  tím : 
Gegossen  von  Karl  W.  Paul  in  Koniggraetz. 

2.  O  spodním  průměru  80  cm^  výšce  62  cm^  nese  stejný  nápis  ně- 
mecký a  český,  a  konečně  slova: 

CORD^  DEVM  COLO,  PLACUIT  LAUS  ORE  CARENTIS,  DISPLICET 
ILLA   DEO,   DUM   IMPIE   CORDA   SILENT. 

3.  Umíráček,  nedostupný. 

Zvon  r.   1830  rozlitý,  dle  farní  pamětnice  (str.    193)  měl   nápis: 

WACLAW  ZARUBA  Z  HUSTIRZAN  NA  CEREKWÍCICH,  DOHALT- 
CICH  A   TRZEBOWIETICICH. 

FRANCELINA  MAGDALENA  ZARUBOWA  ROZENA  GRAMBOWA 
A   NA   POTTENSSTEYNIE. 

SOCHA  SV.  JANA  NEP.  stojí  před  kostelem.  Socha  i  s  pod- 
stavcem 3"15  m  vysoká,  jest  polychromována  a  nevalné  ceny.  Na  pod- 
stavci allianční  znak  hrabat  z  Bredy  a  Bechyňů  z  Lažan.  (Hr.  Ant.  Breda, 
od  r.  1728 — 1765  držitel  Stračova,  měl  za  choť  Teresii  roz.  Bechyňku 
z   Lažan.   Pod  znaky  nápis: 

HONORl  lOANNEO  OFFERT  AN|T0NIVS  CoMES  BREDa  |  ET 
CONjVX    EjVS    (1728). 


Stěžery. 


j.    C.    Rohn,    Antiquitas    139.    —     J.    Se  ha  Her,    Topographie    d.  K.  B.  XV.    37.  — 

J.  G.  Sommer,  Bóhmen  IV.  35.    —     J.  M.   Král,  Průvodce  po  bisk.  Králohradeckém 

I.  66.   —  J.  Horák,  Topogr.  p.  v.  o.  h.  Kr.  Hrad.  30—32. 

Po  tvrzi,  která  náležela  vladykům  ze  Stěžer,  není  stopy.  Po  smrti 
Petra  ze  Stěžer  nabyla  jeho  zboží  obec  Královéhradecká  v  prvé  polovici 
XV.  století,  jež  bylo  r.  1547  konfiskováno  a  prodáno  Janu  z  Pernšteina- 
Od  jeho  synů  přešly  Stěžery  v  majetek  rytířů  Pravětických  z  Pravětic. 
R.  1625  byla  polovice  statku  stěžerského  Jiříkovi  z  Pravětic  zabavena 
a  prodána  Zuzaně  Kar.  Slavatové.  Od  ní  nabyl  ho  koupí  hraběcí  rod 
Harrachů,  při  němž  dosud  zůstává. 

KOSTEL  SV.  MARKA  (farní)  uvádí  se  mezi  farními  již  r.  1384. 
Po  válkách  husitských  stal  se  filiálním  kostela  sv.  Anny  na  Pražském  před- 
městí v  Hradci  Králové,  a  po  zboření  téhož  filiálkou  kostela  v  Kuklenách. 
R.  1830  byl  malý  kostelík  zbořen  a  s  ním  i  dřevěná  zvonice,  při  něm 
stojící.  Stavba  nynějšího  kostela  dokončena  r.  1832.  Roku  1861  zřízena 
ve  Stěžerách  lokalie  a  r.  1879  znovu  zřízena  tu  fara.  Po  bitvě  u  Hradce 
Králové  dne  3.  července  Prusové  dvéře  u  sakristie  vylámali,  monstrance 
i   kalichy  rozbili  a  matriky  roztrhali. 

Zcela  bezvýznamná  budova,  orientovaná,  z  cihel  omítaných,  záleží 
z  lodi  o  dvou  polích,  k  níž  na  východ  přiléhá  kněžiště  o  jednom  poli 
a  závěru  o  třech  stranách  osmistěnu.  Nad  západním  průčelím  vztýčena 
jednopatrová  věž,  krytá  čtyřbokou  bání  s  lucernou.  Střecha  kostela  je.st 
břidlová;  krytina  věže  a  osmibokého  sanktusníku  s  nízkou  kopulkou  jest 
plechová. 

Vchod  jest  jediný,  pod  věží,  v  prostém  kamenném  ostění.  Okna 
jsou  v  lodi  čtyři,  v  kněžišti  dvě  a  ve  věži  v  prvém  patře  v  každé  straně 
po  jednom. 

Uvnitř  jest  loď  sklenuta  ve  dvou  polích  českou  klenbou  a  oddělena 
od  kněžiště  půlkruhovým  vítězným  obloukem;  kněžiště  zaklenuto  elliptickou 
bání.   V  pozadí  lodi  vestavěna  na  dvou  čtyrbokých  pilířích  kruchta. 

Výprava  jest  nová.  Z  bývalého  kostela  zachovala  se  Pieta,  80  t/// 
vysoká,  slušná  to  polychromovaná  řezba  z  polovice  XVIII.  století,  stojící 
na  kredenčním  stole,  pořízeném  ze  starého  hlavního  oltáře. 

Na  hlavním  oltáři  zavěšen  obraz  sv.  Marka,  jenž  maloval  roku  1845 
J-.  Palme  z  Mnichova. 

V   kněžišti  za  oltářem   zazděny  jsou    náhrobní  desky : 

1.  Pískovcová  deska  138X73  cm  veliká,  dole  se  znakem,  v  jehož 
štítu  jsou  dvě  kolmé  brusle  (?),  nahoře  nápis:  "Ccía  l^^auic  irxSíJ  iu  nrícím 
\\xyt\s  sni.  ^tauiílauuMii  umruM  \w\\  uvnuMicíio  ^aiia  .Hlbvinlita  rdnlalui 
\  HojlciL-e  a  u  tom  .  .  .  ob^LU-jiiua. 

Soupis  památek   hist.   a  uměl.   Pol.  okies  Kr.ilové-Hradecký.  12 


178 

2.  Deska  110X170  cm  veliká  s  pěkně  tesaným  reliéfem  rytíře  v  plá- 
tovém brnění;  v  rozích  jsou  tři  znaky,  v  levo  nahoře  na  přič  břevno 
s  třemi  hřeby,  v  právo  nahoře  muž,  v  levo  dole  je  štít  kolmo  dělen  kli- 
katou čarou,  jež  ohraničuje  levou  polovici  vyšší,  od  pravé  nižší.  Kolem 
nápis:  Xeía  )3anÍE  1592  umrjel  urojem;  pan  Barlam  Hllabota  je  ^oloptsk 
....  27  bne  nncficc  bubna  a  íuío  poífjDroan  .  .  .  .  a  bi;I  v  leícrij  45. 

3.  Destička  38X73  C7n  veliká  se  znakem,  v  jehož  štítu  šipka  napříč, 
dolů  obrácená;  nápis  pod  znakem:  Eeía  pauc  1612  .  .  .  Jíbama  J^raměíi- 
ckcljo  ]  )?ra:iiĚíÍL-  .  .  . 

Zevně  na  kostele  jsou  zazděny  ještě  náhrobníky: 

4.  Pískovcová  deska  85X168  íwz  veliká  se  znakem  Pravětických  a  ná- 
pisem:   JTcta  1607  ÍEU  ponbiclij  po 12  I;obinc  bohonal  jimoí  luiug 

uroícnij  pan  Bijnck  praučíickí;  j  ]BraoĚíic   a  na  ^tějepá;  a  .  .  .  oukama 
bubauri  mjknlTřní;. 

5.  Deska  pískovcová,  160X85  cm  veliká,  nese  uprostřed  znak,  v  jehož 
štítu  jsou  dvě  kolmé  brusle.  Kolem  nápis:  Keía  1608  .  .  .  ^unij  |  Umřela 
urojcna  ^an]  3Dl;anka  .  .  .  ryíiqs  l^ma.  Jtlbama  ]BcaoÍEÍirkEÍ;o  ?  ]?raDÍBÍic 

a  na  ^íĚ|End; |  ín  ra  ].^ann  obponma  ořEkamagE  BlaljcflaroEnBÍjo 

nijknlTBni;  j  mrírorrt^.   (Rozená  z  Kostelce.) 

6.  Destička  90X44  cm  veliká  s  reliéfem  dívky  s  kvítkem  v  sepjatých 
rukou;  kolem  nápis:  EEÍa  1616  iDE  sírjEbxi  po  raEliíjonocijrí;  umrjEla  .  .  .  .  • 
a  na  ^ÍEíEřťri; Dole  znak  jest  otlučen. 

Zvony   visí  na  věži  čtyři : 

1.  Výšky  82  cm,  v  průměru  94  cm.  Pod  korunou  dva  pásky  orna- 
mentální ze  vztyčených  lístků,  na  plášti  reliéfy  Krista  na  kříži,  sv.  Jana 
Nep.,  sv.  Marka  a  sv.  Václava.  Na  srdci  datum  1812. 

2.  Má  výšky  60  cm,  v  průměru  77  cm.  Pod  korunou  vine  se  úzký 
ornament,  pod  ním  nápis  :  Gos  mich  Anton  Schneider  in  Kóniggrátz  1813, 
Pod  nápisem  upevněny  jsou  festony  z  kytic. 

3.  Výšky  38  c/ii,  v  průměru  42  cm,  jest  hladký,  jen  pod  korunou  nese 
nápis:   Jínno  bninini  incrcci.\-  csí  fusa. 

4.  Nový  umíráček. 

Ve  nepřístupném  sanktusniku  visí  novější  zvonek  a  vedle  něho  chová 
se  starý  děravý  zvon,  jehož  se  nepoužívá. 

SOCHA  sv.  Jana  Nep.  stojí  před  kostelem.  Světec  stojí  na  tříbokém 
podstavci  mezi  dvěma  anděly.  Na  podstavci  nápis : 

DIVo  lOANNl  I  IN  I  Vers  i  orbIs  ChrIstIannI  i  InsIgnI 
thaVMat  Vrgo  i  Ita  erIgI  CVraVIt  Věra  et  Integra  pIetas 

STIeSERIeNSIS  (1755). 


179 

ZÁMEK  byl  přestavěn  od  Arn.  hrab.  ílarracha  r.  1S02  pro  úředníky. 
Jest  to  jednopatrová  bezvýznamná   budova 


Stěžírky. 


v  cihelně  sídliště  předhistorické  rázu  únčtického 

(L.  Domečka,  Památky  XIX.  391.) 


Suchá. 


J.  C.  R  o  h  n,    Antiquitas  140.    —   J.  S  c  h  a  1  1  e  r,    Topographie    d.  K.  B.  XVI.   158.    — 
J.  G.  Sommer,   D.  K.  Bohmen  III.  17.    —   J.  Horák.    Top.  p.  v.  o.  h.    Kr.   112.  — 
A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  V.  341. 
Stará  tvrz  vládyk  ze  Suché  připomíná  se  v  r.   1366;  v  XVII.   stol. 

zanikla. 

KOSTEL   SV.   TROJICE,  filiální,  byl  r.  1350  farním. 
Nynější  kostel  jest  nová  stavba,  orientovaná,  z  let  1880 — 1885,  v  go- 
tickém slohu  vystavěná. 

Ze  starého  kostela  přeneseny  na  věž  3  zvony: 

1.  Výšky  75  au,  v  průměru  96  cm\    pod    korunou    pás   z    gotických 
lilií,  nad  nímž  nápis: 

ÍEcía  2  J^aiTÍE  X  m  x  ii<^  i  Ixt  x  ícnío  x  ptrnn  z  llit  x  ke  qíi  z  a  h  diinalc 
X  panu  X  lioíju  x  ob  x  i;ana  x  |uionaqc  x  lu  íjiiabd  x  uab  x  labcm. 

2.  Výšky  59  cm,  v  průměru  78  cni\    pod  korunou  mezi  dvěma  pásy 
akantů  nápis: 

GENES.  7:  VIDIT  DEVS  CVNCTA  QVAE  FECERAT  ET  ERANT 
VALDE  BONA. 

Na  plášti    znak    zvonařův,    obrácené    kružítko   a    v  ornamentovaném 
pásku  při  okraji  nápis: 

MARTINVS  SCHRETER   GLOCKENGIESSER  IN  ARNAV  HAT   MÍCH 
MIT   GOTTESHILFE   GEGOSSEN   IM   JAHR   DES   HERREN   1617, 
na  opačné  straně: 

KASPARVS  BOCK  RICHSVERWALTER   AVE  DEM   SVCHEY. 

3.  Výšky  40  c;//,  v  průměru  ^2  cin\    pod  korunou  nápis:    auc  mama 
grada  ^Itiia  bamiíms  ícrum  íicncbida  tu  in    mul  . 

Na  plášti  vylit  ve  vysokém  reliefa  ležící  lvíček. 


Světy  (Světí). 

J.  C.  Rohn,  Antiquitas,  140.  —  J.  Schaller,  Topographie  d.  K.  B.  XV..  52.  -  J.  G. 
Sommer,  Bohmen  IV.,  64.  -  Ratiboř  1890,  22.  -  A.  Sedláček,  Hrady  II.,  244.  - 

J.  Horák.  Topogr.  34. 

12* 


180 

Nalezeny  zde  nástroje  kamenné,  jsou  dílem  ve  dvorním  museu  vídeňském,  dílem 
v  museu    pardubickém  a  jaroměřském.     (L.  Snajdr,  Počátky  předhist.  místopisu  44. 

—  Ouška  63.) 

VES  SVÉTÍ  dostal  od  císaře  Zikmunda  Matěj  Salava  z  Lípy.  Po- 
zději seděli  na  tvrzi  Hamzové  ze  Zábědovic,  r.  1626  prodána  Kateřině 
Valdštýnové.    Po  tvrzi  není  stopy. 

KOSTELÍK  SV.  ONDŘEJE,  filiální;  jednolodní,  více  k  jihu  obrá- 
cená stavba  z  lomového  kamene,  omítnutá,  původně  gotická,  byla  v  XVII. 
století  renaissančně  upravena. 

K  lodi  přiléhá  kněžiště,  uzavřené  třemi  stranami  osmiúhelníka,  k  němuž 
na  jihozápadním  boku  přistavěna  jest  široká,  jednopatrová  věž  s  malým 
šnekem.  Kněžiště  podpírá  paprskovitě  5  opěráků,  z  nichž  jeden  zachován 
v  původním  tvaru,  maje  trnož  kvádrový,  šikou  ukončený  a  v  polovici  své 
výšky  odstupec,  s  okapem  v  předu.  Opěrné  pilíře  —  v  úhlopříčném  směru 

—  podporují  též  dva  volné  rohy  věže.  Kryt  na  kostele  jest  taškový  a  na 
věži  od  znovuzřízení  po  požáru  r.  1863  břidlový;  na  osmiboké  lucerně 
jest  nízký  jehlanec,  plechem  pobitý. 

Presbytář,  7'00  ?;z  dlouhá,  4  30m  široká,  uvnitř  na  půlkruhovém 
půdorysu  zdvižená,  sklenuta  jest  polokopulí  s  lunetami  a  osvětlena  třemi 
nízkými  okny,  svrchem  oblými.  Půlkruhový  vítězný  oblouk  odděluje  rovné 
pole  kněžiště  od  zaokrouhleného  ukončení. 

Loď,  9  40m  dlouhá,  7  75m  široká,  osvětlena  pěti  malými  okny, 
polokruhem  sklenutými;  má  rovný  strop  a  dva  vchody,  u  prostřed  západ- 
ního a  severního  průčelí.  Obložení  kamenné,  u  obou  vchodů  zcela  hladké. 

Výprava  prostičká,  v  chudém  baroku.  Na  hlavním  oltáři  visí  obraz 
SV.  Ondřeje,  který  maloval  Ondřej  Maywald  z  Hradce  Králové.  Prostřední 
práce. 

Zvony:  1.  Výšky  %2  an^  v  průměru  92  cm,  hladký,  ve  tvaru  dole 
silně   rozběhlém;   kolem  koruny  mezi  dvěma  obroučky  nápis: 

LÉTA    =    PANIE    c    M    c    Do    XXXIX    o    TENTO    o    ZWON    o    GEST    ° 
SLIT    =    KE   CZTI    o    CHWALE    =    PANV   BOHV    o    ZKRZ    o 
a  nad  tím  dále 

WAC   LA(va)    o    KONWARZE 

2.  Výšky  78  cvi,  v  průměru  82  cm,  jest  ozdoben  při  koruně  a  spod- 
ním kraji  dvěma  pruhy  gotických  ornamentů  z  lupenů. 

Pod  vrchním  pruhem  nápis: 

LÉTA  PANIE  MDCIII  SLIT  TENTO  ZWON  ODE  MNE  SIMEONA 
ZWONARZE   H.   K.    N.   L. 

Na  plášti  vylit  reliéf  P.   Marie  a  pod  ním  nápis: 


181 

Zřízen  r.   1603 

5/ V I   1863    poškodněn  požárem, 

přelit  léta   Pánč   1898 

od   A.   Pernera  a  syna 

v  Budějovicích 

3.  Malý  umíráček  v  lucerně  jest  bez  nápisu  a  nedostupný. 

Náhrobní  ky,  vesměs  z  pískovce,  byly  kdys  v  dlažbě  zazděny,  čímž 
se  staly  velmi  nečitelnými.  Vypuklé  některé  znaky  jsou  zcela  otlučeny. 
Nyní  jsou  dva  z  nejlépe  ušetřených  zazděny  v  zevní  zdi  předsíňky  před 
severním  vchodem. 

I.  Deska  88  X  188  í:;«  veliká,  představuje  rytíře  v  plátovém  brnění 
ze  XVI.  století  s  helmou  u  levé  nohy  a  znakem  u  pravé.  Znak  jest  roz- 
půlen, levá  polovice  prázdná,  v  pravé  šachovnice.  V  obou  rozích  nad 
hlavou  po  hlavičce  anděla. 

Nápis: 

ITctía umujcl    ^laÍLU-iiiu    Piuliu]    3bcnich  hainia  Povjcli  i   3ň- 

bicbnuiiu?  a  ita  ^inicť  Buvol  runui  .  .  . 

II.  Na  desce  84  X  180  cm  veliké  vytesán  v  úpravě  stejné  s  předešlým 
rytíř  v  plátovém  brnění,  s  helmou  a  znakem  Hamzů.  Kolem  z  části  jen 
čitelný  nápis: 

.  .  .  Mvo^LMU)  a  :?>íatcc?iiij  Hijtivj  }?au  }?auiel    Bamia  I^liuuMí  i    Zia 

lliBbOlDtCJ  ... 

III.  Náhrobník  dětský;  83  X  103  cm  veliká  deska  jest  uprostřed  vy- 
hloubena, ve  výklenku  otřelý  reliéf  chlapce  v  oděvu  panském  z  XVI.  stol 
Kolem  krku  sbíraný  límec  v  okruží,  z  pod  kabátce,  mečem  opásaného, 
viděti  široké  spodky,  pod  koleny  sdrhnuté.  Levice  na  jilci  meče,  pravice 
na  znaku  s  klenotem.  Ve  znaku  tři  hroty.  Kolem  desky  nápis: 

LÉTA     PANIE     1569     W     SOBOTY     PRZED      SWATAV     TROGICY 
VMRZEL  SYN  PANA   GIRZYKA  DLASKA   CHYNSKEHO  ZE  WCHYNIC  .  .  . 

IV.  Deska  velikosti  82  X  170  cm  s  otlučeným  znakem  ve  středu, 
má  kolem  nápis: 

LÉTA   PANIE   1605  NA   DEN   ROZESLANIE   APOŠTOLY    W  HODINY 

XX /    PAN    HAMZA    BORZEK    Z    ZABIEDOWICZ    A    TYTO     '   PO- 

CHOWAN. 

PAN   BYH   /  RACZ   SE   SMILOWATI       NAD    GEHO   MILAY       DYSSI. 

V.  Deska  otlučená  se  znakem  ve  středu,  renaissančního  tvaru.  Znak 
má  malý  klenot  z  lupen,  přidržených  perutí  s  příčným  pruhem  se  třemi 
kosočtverci.  Týž  pruh  táhne  se  napříč  znakem. 

Kolem  desky  nápis: 


182 

Ztta.  1571  (lu  ncbchj  ]3rícb  X^anncnim  }?ana  Krista  umrjcia  Uro- 
bena J^aiti  ...  a  tuto  porf)imiana  .  .  . 

VI.  Deska  s  ťiplně  sešlapaným  nápisem,    uprostřed    slabě  znáti  znak 
s  husím  brkem,  jež  trčí  i  z  helmy. 

Krom  těchto  leží  na  hřbitově   pohozeny  dva  kameny  s  nápisy  úplně 
nečitelnými,  až  na  slova 

.  .  .  ZABIEDOWICZ   A   NA   SWIETY  .  .  . 


Svobodné   Dvory. 


v  cihelně  p.  Morávka-Tvrzského  kamenné  nástroje  ;  v  cihelně  p.  Krušvice  po- 
hřebiště laténské,  z  něhož  doby  té  kořist  kruhy  bronzové,  lignitové  a  skleněné  kon- 
servátorem Lússnerem  do  sbírek  zemského  musea  r.  1863  se  dostaly.  (E.  Wocel, 
Pravěk  193.   —  Dušek  62.) 

R.  1898  byla  v  cihelně  Morávkově  nalezena  velká  část  kostry  mamutí  a  při  ní 
tři  nástroje  pazourkové.  Kostru  zakoupilo  museum  hradecké.  (Woldřich,  Ložiště 
mamutích  kostí  ve  Svobodných  Dvorech.  —  L.  Domečka,  Sídliště  člověka  starší 
doby  diluvialní.  —  Týž,  Památky  XIX.,  147.  —  L.  Šnajdr,  Mitt.  d.  k.  k.  C.-C.  1899 
p.  216  a  Mitt.  W.  anthr.  G.  1899  12,  1900  9.  —  V.  Berl.  A.  G.  1900  173.) 


Třebechovice. 


J.  C.  Rohn,  Antiquitas  145.  —  J.  Se  ha  Her,  Topographie  d.  K.  B.,  XV.  175.  —  J.  G. 
Sommer,  Bohmen  IV.  370.  —  J.  Horák,  Topogr.  p.  v.  o.  h.  Kr.  Hr.  53.  —  A.  Flesar, 
Poznámky  o  faře  Třebechovické  (1865).  --  A.  Sedláček,  Hrady  a  zámky  íl.  67. 
R.  1879  nalezeno  na  jihových.  konci  města  pohřebiště  popelnicové  a  příslušná 
osada.  Nález  ve  dvoř.  mus.  vid.  a  v  zemském  museu  v  Praze  i  v  jiných  mus.  v  Cechách 
Na  nádraží  nalezen  bronz,  palstav.  (Hraše,  Mitth.  d.  W.  C.-C.  1880,  120  (V.  dílj  a  1887, 
95  (XIII.  díl);  týž,  Památky  arch.  XI.,  583.  —  L.  Domečka,  Památky  arch.  XVIII. 
277  a   XIX.  147  a  391.  —  Duška  12.) 

Původně  byla  v  místech,  kde  stojí  »Staré  město*,  ves  Třebechovice, 
později  rozšířila  se  a  povstalo  i  »Nové  město«.  Obě  části  města  byly 
opevněny  zdí,  jejíž  sporé  stopy  lze  zříti  na  severní  straně  města. 

Tvrz  stála  na  levém  břehu  Dědiny,  při  cestě  do  Jeníkovic,  tam,  kde 
dosud  název  »na  tvrzi*  a  zbytky  základních  zdí  na  ni  upomínají.  V  XIV. 
a  XV.  století  seděli  na  tvrzi  třebechovské  Hlaváčové  z  Dubě.  R.  1496 
koupil  tvrz  se  zbožím  Mikuláš  ml.  Trčka  z  Lípy,  a  tím  připadla  k  panství 
opočenskému.  Tvrz,  která  naposled  se  připomíná  roku  1544,  byla  později 
opuštěna  a  zanikla  časem   úplně. 

KOSTEL  SV.  ONDŘEJE,  farní,  jímž  byl  již  r.  1384.  V  r.  1567 
vyhořel  a  byl  opraven  v  letech  1572 — 1575.  Roku  1695  shořela  opět  věž, 
která  byla  plechem  pobita,  a  zničeny  byly  i  hodiny.  Poněvadž  malý  kostel 
potřebám    rostoucího    počtu   obyvatelů  nedostačoval,    byl  rozbořen  a  nový 


L83 

v  letech  1767 — 1770  postaven  stav.  mistrem   J.  Ker7ierem    z  Hradce  Krá- 
lové.  Věž  starého  kostela  byla  ponechána  a  nová  vystavěna  teprve  r.  1861. 


Obr.  148.  Třebechovice.  Půdorys  kostela  sv.  Ondřeje. 


Jednolodní,  orientovaná,  omítaná  stavba  s  kněžištěm  na  východní 
straně  zaokrouhleným,  sevřeným  dvěma  nízkými  přístavky.  Na  západní 
straně  vystupuje  mezi  dvěma  točitými  schodišti  silná  věž.  Kryt  kostela  jest 
a  obou  předních  schodišť  kťirkový.  Osmistěnná  cibulovitá  báň  velké  věže 
taškový  a  sanktusník  nad  kněžištěm  (rovněž  cibulovitou  bání  krytý)  jsou 
pobity  plechem.  (Obr.   148.) 

Hlavní  vchod  vede  věží;  kamenné  jeho  venýře  mají  v  zakulace- 
ných rozích  po  barokní  volutě.  Uprostřed  nese  vysoký  závěrník  rovnou 
římsu.  V  nadpraží  vtesán  zlacený  nápis: 

Hic  aDItVs  popVLo  DIVInas  Constat  In  ^eDes. 

Ve  vlysu  portálu  na  dvou  kartuších   spatřují  se  nápisy. 

1.  anDreaM 

EX 

VOTÍS 

2.  nobIs 
eCCLesIa 

sIstIt 

Nad  vchodem  prolomeno  veliké,  barokně  skrojené  okno,  nad  ním  pak 
dvě  sdružená  okénka  půlkruhovitě  sklenutá,  do  kruchty  vedoucí,  tvaru: 
Výše  vede  velké  okno  do  zvonice  a  nejvýše   jsou  hodiny,  nad    kte- 
rými se  hlavní  římsa  věže  v  polokruhu  vytáčí. 

Do  obou  schodišť  po  stranách  věže  vchází  se  od  západní  strany;  na 
téže  straně  prolomeny  jsou  zdi  každého  ze  schodišť  třemi  okénky  barokního 


184 


tvaru.  Ve  vysoké  attice  nad  hlavní  římsou  jest  ještě  po  jednom  elliptickém 
okénku.  Do  lodi  vchází  se  také  uprostřed  podélních  stran  portálky  v  ka- 
menných venýřích  a  koutovými  konsolkami.  Nad  těmi  vchody  jsou  po- 
délní zdi  prolomenv  třemi  páry  oken,  barokně  skrojených,  svrchem  půl- 
kruhových. Do  presbytáře  ústí  čtyři  okna,  stejná  s  okny  loďovými.  (Obr.  149.) 


Obr.  149.  Třebechovice.   Podélná  věž  kostela  sv.  Ondřeje. 


Vnitřek;  Loď,  20*9 ///  dlouhá,  12'40  ;;/  široká,  14  45 /;^  vysoká,  jest 
ve  třech  polích  sklenuta  valenou  klenbou  s  lunetami;  široké  meziokenní 
pilíře  jsou  na  rozích  sesíleny  toskánskými  pilastry  a  vyčnívají  na  65  cm 
do  lodi.  Nad  pilastry  běží  kládí  s  triglyfy  a  attikou,  jež  podporuje  pásy 
po  klenbě,  nad  pilastry  se  táhnoucí.  Loď  otevřena  do  presbytáře  půl- 
kruhovým vítězným  obloukem,  jehož  líce  jsou  z  každé  strany  obrněny 
pilastry. 

Presbytář,  95  w  dlouhá,  8*20;;/  široká  a  13"80 /^ž  vysoká,  záleží 
z  jednoho  pole,  sklenutého  českou  klenbou  a  z  půlkruhového  závěru,  za- 
klenutého polobání. 

Sakristie  na  levo  od  presbytáře  a  křticí  kaple  na  právo  od 
něho  jsou  stejných  rozloh,  po  5  vi  délky  a  4"  15  m  šíře,  a  jsou  sklenuty 
křížovou  klenbou,  rovněž  jako  místnost  pod  věží,  která  má  délku  4  w, 
šířku  3'95  m.  Ve  věži  jsou  dvě  kruchty  nad  sebou,  z  nichž  spodní  zasahuje 
hluboko  do  lodi  barokním  balkonem  na  čtyřech  konsolách.  Zdi  u  lodi 
jsou   1'15  w,  u  věže   1"63  m  silné. 

Výprava  barokní,  slušná.  Za  hlavním  oltářem  i  za  bokovými  v  lodi 
jsou  od  Josefa  Kramolina  al  fresco  malované  sloupové  architektury  a  kol 
nich  šedě  v  šedém  světci.     Střed  oltáře  hlavního    představuje   sv.  Ondřeje 


185 

na  poušti;    jest    dobré  komposice,    ale  velmi   vybledlý,    podobně    jako    ná 
stropní  malba,  představující  vstup  sv.  Ondřeje  do  nebe.  Vlastní  hlavní  oltář 
stojí  volně  před   malovaným    a  záleží  z  malého  stolu  s  vyzlaceným  taber- 
naklem  a  z  predelly,    na  které  klečí    a  sedí  andělíčkové,    klanící  se  kruci- 
fixu, nad  středem   umístěnému. 

Na  bočním  oltáři  na  severní  straně  tvoří  střed  obraz  Rodiny  Páně 
z  polovice  XVIII.  stol.,  v  barokně  prohýbaném  zlaceném  rámci.  Oltář  ten 
byl  postaven  r.  1777  nákladem  Jana  Jos.  Paroubka,  kantora  opočenského, 
a  provedl  jej  Jan  Tunk,  řezbář  z  Dobrušky.  Stejného  původu  i  formátu 
i  stejné  —  prostřední  —  ceny  jest  protější  obraz  oltářní:  sv.  Antonína  Pad. 
Ostatní  oltáře:  P.  Marie,  sv.  Václava  a  sv.  Jana  Nep.  jsou  nové,  rovněž 
jako  výzdoba  kazatelny. 

K  ř  t  i  t  e  1  n  a  pískovcová,  polychromovaná,  I '23  m  vysoká,  0"70  ;// 
široká,  nese  na  noze  datum  1780.  Mísu  ovinutou  festony  z  roušky  pod- 
poruje andílek,  stojící  před  pilířkem,  dole  i  nahoře  v  závity  se  stáčejícím. 

Dvéře  do  sakristie,  dubové  s  vykládanými  hvězdami  uprostřed  ná 
plní    a  s  hezkým  pocínovaným  kováním;    z  druhé  polovice  XVIII.  století. 

Lavice  v  lodi,  též  dubové,  s  vykládanými  čely  a  postranicemi, 
jsou  téhož  původu  jako  dvéře.  (Obr.   150.) 

Skříň  na  paramenty  v  sakristii,  dubová,  s  vykládanými  pásky 
na  nichž  vine  se  torus,  černý  a  bílý.  Má  pěkné  mosazné  kování. 

Monstrance  měděná,  zlacená,  paprsková,  jest  50  cm  vysoká 
a  27  cm  široká.  Na  oválné  noze  v  průměru  15/20  cm,  pokryté  empirovými 
ornamenty,  zvedá  se  stvol  s  ořechem,  zdobený  rákosovými  listy.  Kol  Nej- 
světějšího  obtočen  věneček  z  vinných  hroznů  a  klasů,  pod  ním  stříbrný 
věnec  barokně  prohýbaný,  se  třemi  zlacenými  andílky ;  nahoře  Bůh  Otec 
pod  holubicí.  Slušná  práce  z  konce  XVIII.  stol.,  noha  z  počátku  XIX. 
století.  (Obr.   151.) 

Kalich  č.  1.  barokní,  z  druhé  polovice  XVIII.  století,  jest  22  c»i 
vysoký  a  9  cm  široký.  Na  mosazné,  pozlacené  noze  kulaté,  hladké,  jen 
perlovcem  zdobené,  stojí  oblý  stonek  s  profilovaným  ořechem  a  číškou, 
jejíž  spodek  do  dvou  třetin  výšky  zdoben  tepaným  ornamentem,  jenž  má 
ve  třech  kartuších  hrozny  a  klasy. 

Č.  2.  Jest  22  cm  vysoký,  v  průměru  číše  9  cm,  mosazný  a  zlacený. 
Na  kulaté  noze  sedí  číška  s  kolmo  vroubkovaným  spodkem.  Z  počátku 
XIX.  stol. 

Kalichy  č.  3.  a  4.  jsou  nové. 

Pacifikál  35  cm  vysoký,  20  cm  široký,  z  postříbřené  mědi,  posázený 
nepravými  drahokamy.  Na  oválné,  čtyřdílné  noze,  v  průměrech  14/18  cm, 
stojí  stvol  s  bohatě  profilovaným  ořechem.  Na  kříži  visí  Kristus  v  paprscích 


ibó 


a   na  zadní  straně  jsou  v  pěkné  kartuši  ostatky  sv.  Ondřeje.  Dobrá  práce 
z  druhé  polovice  XVIII.  stol.   (Obr.    152.) 


Obr.  150.  Třebechovice.  Vnitřek  kostela  sv.  Ondřeje. 


Zvony: 

C.  1.  » Ondřej*,  má  průměr  115  ;;/,  výšku  0  92  ;;/.  Pod  čepcem  pás 
zejvztyčených  větviček,  pod  ním  dvojřádkový  nápis: 

POZEHNEG  SVATA  TROGICE  ZKRZE  ORODOVANÍ  NEGBLAHOSLA- 
VENGSSI  I  RODICZKI  BOZI  A  VSSECH  SVÁTÍCH.  ZVON  TENTO  SLIT 
GEST   LÉTA   PANE   1697 

Pod  nápisem  pás  ornamentovaný,  z  něhož  visí  čtyři  festony. 
Na  plášti    reliéf    Ukřižovaného    Krista    s    P.    Marií,    sv.    Maří    Magd. 
a  sv.  Janem  mil.  Na  druhé  straně  Madonna  s  Ježíškem  v  oblouku,  neseném 


187 


dvěma  polosloupky.   Pod  ní  značka:  I A  F*  zvonaře    Jana    Pricqueye    z  Ml. 
Boleslavi. 

V   opačných   stranácli   reliéfy  sv.   Václava  a   proti   néinu  sv.   Ludmily. 
Pod  touto  nápis: 


Obr.  151.  Třebechovice.  Monstrance  v  kostele 
sv.  Ondřeje. 


Obr.  152.  Třebechovice.    Pacifikal  v  kostele 
sv.  Ondřeje. 


p.  pater  pavel  fran.  herliczka 

c.  w.  h  m.  titvl  p.  richtarze  lana  biliho 

p.  primátora  václava  soboteczkiho 

kostelník  lukas  hlávka. 

Č.  2.  Průměr  090  m,  výška  O  80  vi.  Pod  čepcem  pásek  ze  vztyčených 
větviček,  pod  ním  nápis: 

SIT   NOMEN   DOMINI   BENEDICTVM  IN   SAECVLA   ANNO 
DOMINI  1697. 
Níže  pásek  z  rozvilin,  z  něhož  ční  dolů  čtyři  akanty  a   čtyři  znáčky 
Na  plášti  znak  nesený  dvěma  anděly,  v  něm  IHS  a  na  druhé  straně  reliéf 
sv.  Jana  Křtitele. 


188 


Č.  3-  » Jeroným- Jan «  má  průměr  0  80  w,  výšku  0  60  ;//.  Pod  ko- 
runou nápis: 

A  FVLGVRE  ET  TEMPESTATE  LIBERA  NOS  DOMINE  lESV  KRISTE 
ANNO   1697. 

Na  plášti  reliéf  sv.  Jana  Nep.  a  Piety. 

Č.  4.  Umíráček,  průměr  0*42  m,  výška  O  32  jn.  Pod  čepcem  ornamen- 
tální pásek,  na  plášti  reliéf  Krista  Ukřižovaného  a  sv.   Barbory. 

MĚSTSKÝ  ARCHIV 

na  radnici  chová  z  majetku 
kostela  sv.  Ondřeje  psaný  kan 
cionál  o  439  listech  velikosti 
39/55  cm^v  pěkné  kožené  vazbě 
s  mosazným  kováním.  Na  rozích 
JSOU  řezaní  dva  ještěři,  držící 
v  hubě  javorový  list.  Roseta 
uprostřed  desek  má  v  kruhu 
čtyři  lilie  dovnitř  obrácené. 
Mnohé  listy  sličně  iluminované. 
Je  z  XVI.  století.    (Obr.   153.) 

Cechovní  konvice 
spojených  řemesel,  cínová,  60 
cm  vysoká  20  an  v  průměru, 
stojí  na  třech  kouličkách,  opře- 
ných o  hlavy  nestvůr;  na  uchu 
dvojocasý  lvíček  a  na  víku 
soška  rytíře,  12  cm  vysoká, 
v  brnění,  s  praporcem  v  pravici 
a  mečem  v  levici.  Na  válci, 
ve  vavřínovém  věnci,  Adam  a 
Eva  u  stromu  poznání,  kol 
stromu  rytý  nápis : 


Obr.   153.  Třebechovice.  Desky  kancionálu  v  městském  archivu 


1679 

za  cechmistra 
Wacla-wa     Neklara 
Jana  Jancžika 

W.  DINT  ER 

SI.  IVBKI. 

Cechovní  konvice  obuvníků,  cínová,  40  cm  vysoká,  z  r.  1610. 
(Obr.   154.) 

SOCHA  PANNY  MARIE  na  náměstí,  stojí  na  sloupu  s  korinth- 
skou  hlavicí,  jenž  má  místo  závitů  hlavy  andílků.  Zlacená  socha  má  sepjaté 
ruce  a  opírá  se  o  polokouli.  Na  podstavci  nápis,  z  kterého  lze  souditi, 
že  sloup  za  moru  byl  postaven  : 


189 


sanCta  MarIa  YIrg.   In  |  terCeDe  |  pro  NO&IS: 
s.  MarIa  oroDVg  za  Imas  |  nInégssI  nebezpeCznI  Czas 

LÉTA   PANE 
1709. 


Obr.   154.  Třebechovice.  Cechovní  konvice   na  radnici 


SOCHA  NEJSV.  TROJICE  na  náměstí.  Pochází  z  roku  1740. 
Nevalné  ceny. 

Kašna  na  náměstí,  byla  sem  z  Prahy  přenesena*  Jest  pískovcová, 
o  dvou  mísách,  na  spodní  kolem  okraje  vytesán  nápis:  MDCLXXV  SVB 
AVG.   ET   INVICTISS.   ROM.    IMP.    LEOPOLDO   I    HVNG.   BOH.   REGE. 

EVANGELICKÝ  KOSTEL  vyznání  helvetského  byl  na  severní 
straně  náměstí  vystavěn   r.  1877. 

HŘBITOVNÍ  KOSTEL  BOŽÍHO  TĚLA  na  O  r  e  b  u,  vrchu 
5  minut  od  Třebechovic  vzdáleném.  Původně  stávala  zde  na  památném 
shromaždišti  Husitů  kaple  ze  dřeva,  o  jejíž  osudech  není  zpráv. 

*  Stávala  na  Václavském  náměstí. 


190 


Roku  1528  vystavěl  na  Orebu  Mikuláš  Trčka  z  Lípy  a  na  Lichten- 
burce  dřevěný  kostel  pro  přisluhování  pod  obojí.  Tento  kostelík,  v  němž 
maloval  strop  a  znak  Trčkův  malíř  ^akub  Louka  z  Hradce  Králové,  byl 
opravován  v  r.   1785  a  pro  sešlost  stržen  r.  1826. 

Nynější  kostel  stojí  na  temeně  z  daleké 
viditelného  návrší  od  r.  1835.  Orientovaná  stavba 
jednolodní  z  lámaného  kamene  omítaného,  v  prostém 
pozdním  renaissančním  slohu,  s  věží  na  západním 
čele  a  obdélnou  sakristií  na  východ.  Loď  ve  tvaru 
obdélníka  s  otupenými  rohy  jest  kryta  stanovou 
taškovou  střechou,  ze  které  vyčnívá  osmihranný 
sanktusník,  ukončený  nízkým,  plochém  pobitým 
hrotem.  (Obr.   155.) 

Po  obou  stranách  věže  pnou  se  do  výše  hlavní 
římsy  oblé  přístavky ;  v  jednom  jest  schodiště  na 
kruchtu  a  na  věž.  Touto  vchází  se  do  kostelíka  por- 
tálkem  v  kamenné  zárubni,  svrchem  půlkruhové.  Nad 
vchodem  vystupuje  římsa  s  rovným  štítem,  podpo- 
rovaná dvěma  konsolkami.  Podobná  římsa  jest  i  nad 
dvěma  velkýma  okny  po  obou  stranách  lodi. 

Vn  i  t  ř  e  k  lodi,  9  ;;/  dlouhé,  9'30  m  široké 
a  9-50  m  vysoké,  jest  řešen  bez  ohledu  na  vnější  obrys,  jako  obdélník 
sklenutý  českou  klenbou,  mezi  dvěma  valenýma  pasy.  Nad  kobkou  ve 
věži  jest  kruchta.  Na  východní  straně  přilehá  k  lodi  eUiptický  výklenek, 
4*55  TH  široký  a  2*20  ;//  hluboký,  sklenutý  polobání.  Za  ním  jest  malá 
sakristie  SóS  m  široká  a  2  55  m  dlouhá,  zaklenutá  českou  klenbou. 

Výprava  jest  chudá,  nevalné  ceny.  Obraz  na  hlavním  oltáři,  Kristus 
s  dítkami  a  obraz  P.  Marie,  byly  malovány  řiditelem  Pražské  malířské 
akademie  Fr.  Krist.  Waldherrem  v  letech  1834—1835.  Obrazy  sv.  Jana 
Křtitele  a  jeho  stětí  jsou  slabé  kopie  obrazů  vlašské  školy. 

Před  kostelíkem  leží  dvě  náhrobní  desky  pískovcové,  sešlé,  s  vyšla- 
panými nápisy. 

Zvony:  Č.  1.  Průměr  087  ;;z,  výška  0-75 ;«.  Pod  páskem  z  vína  jest 
nápis 


-T-r 


Obr.  155.  Třebechovice. 
Půdorys  hrbit,  kostela. 


A     FVLGVRE     ET    TEMPESTATE     LIBERA    NOS    DOMINI 
KRISTE   ANNO    1705. 


lESV 


Na  plášti  reliéf  sv.  Jana  Nepom.,  krucifix  mezi  2  vásami  a  IHS,  na 
druhé  straně  Madonna  s  Ježíškem  ve  věnečku,  pod  ní  značka  táž  jako  je 
na  zvonu  č.   1   v  kostele  sv.  Ondřeje  Třebechovicích. 

Č.  2.  Průměr  0-61  m,  výška  0-48  ;« ;  pod  čepcem  pás  z  akantů,  dolů 
obrácených.   Na  plášti   Kristus  kříž  držící  a  dole  v  kartuši  nápis: 


191 


FVSA 
Zacharia  Dietrich 
Vetter  Praga. 

Na  druhé  straně  peníz  s  otřelým  jezdcem,  pod   ním  nápis: 

LÉTA   PANIE   1750  ZWON   PRZELYTEG 
ZA   GEMNOST  P.   FARARZE 
P.   GIRZIHO  POTVCZKA 
OPATOWNICA   CHRAMV   PANIE 
GIRZIHO  CZERNIHO. 

Pod   Orebem    stávala    kaplička    s  obrazy    P.  Ježíše,    sv.   Václava, 
sv.  Ludmily,  sv.  Sebastiana  a  sv.  Rocha. 

Nápis  zněl:  ií)i)  iibnl)i)  l^vcliqanc 
llií)olainc  li  íobic  J?ane 
M  l\)  fuiaii;  H)ai:5lat]e 
Kraloinituni  nclhčíja  lí^ubcK 
Bli;  lpinamc  k  íabic  ruuje 
JI  íi;  juiaía  Eubmilo 
MDljpros  h\)  fe  Bof)u  líbilo 
B  íij  fnaíi)  ^fcbaňianc  a  lUníiu 
I^robujíc  ]ň  nas  tahi;  ínniju 


Třesovice. 

J.  Horák,  Topogr.  120. 

Na  návsi  stojí  SOCHA  P.  MARIE  s  Ježíškem,  ITO  ;;/  vysoká, 
na  podstavci  180  m  vysokém,  barokním.  Po  obou  stranách  podstavce 
přilehají  dva  pásy,  nahoře  i  dole  ve  voluty  stočené.  Na  přední  straně 
v  kartuši  pod  korunou  ze  tří  listů  a  dvou  perlí  jsou  vytesány  dva  znaky. 
Pravý  je  rozčtvrcen  a  každé  ze  4  polí  nese  lva;  levý  znak  je  rovněž  roz- 
čtvrcen,  první  a  čtvrté  pole  je  svislými  třemi  břevny  děleno,  na  druhém 
jest  lev  a  na  třetím  orlice.  Madonna  má  silně  prohnutý  postoj  gotický 
a  jest  odjinud  (z  Dohaliček?)  sem  přenesena. 


Věkoše. 

J.  J.  Solař,  Dějepis  Hradce  Kr.  637.  -    J.  H  o  r  á  k,  Topogr.  ().  v.  o.  h.  Kr.  Hr.  46. 
Na    cestě    k  Správčicům    stojí    KŘÍŽ    kamenný,    na    němž  vytesáno 
jest  kladivo,  houba,  kopí  a  snopy  a  níže  nápis: 


192 


Den  12.  Junii  im  1804  Joh.  Jos.  Woboržil  fecit. 
Compatlens  plo  ReDemMtorI  ConfeClt 

Anna  Krill. 
Z  posLeDnl  wouLe  Panny  Anny  KrIL  tento 
Kržlž  k  poCtě  weřejné  posiatcen  jest  s  starosl  (?) 
Láskou  Mateřskou  posiriícen   dne  26.  čericence  toho  rokn. 


Obr.  156.   Všestary.   Pohled   na  kostel. 


Všestary. 


J.  C  Rohn,    Antiquitas    159.    —  J.    Schaller,    Topogr.    d.    K.    B.    XV.,   36.    —  J.  G. 
Sommer,    Bóhmen  IV.  30.   —   J.  Horák,    Topogr.  32.  —  J.   M.   Král,    Průvodce  po 

Kr.  Hr.,  161. 
V  cihelně  Součkově    nalezeny  zlaté  závity,    v  zahradě   téhož  nádoby  předhisto- 
rické.  (Duška  71.) 

KOSTEL  SV.  TROJICE,  farní;  byl  jím  již  r.  1384.  Nynější 
kostel  stojí  od  roku  1842,  na  místě  dřívějšího  kostela  z  konce  XV. 
neb  počátku  XVI.  století,  jenž  byl  však  postaven  kolmo  na  nynějším 
půdorysu. 


193 

Protože  nový  kostel  obrácen  jest  k  severovýchodu,  stál  předešlý 
k  severozáfjadu  a  na  jihovýchodním  průčeh'  měl  věž.  Tato  věž  zůstala 
při  stavbě  nového  kostela  státi,  jenže  není  jako  u  staré  stavby  v  čele,  ale 
uprostřed  v  boku  a  jest  jedině  zajímavou   částí  kostela.  (Obr.    156.) 

Vystavěna  jest  z  omítaného  lámaného  kanunt-  na  čtvercovém  půdo- 
rysu, z  něhož  na  všecky  čtyři  strany  vybíhají  v  úhlopříčnách  nízké  opě- 
ráky z  tesaného  kamene,  bez  odstupců.  Dva  z  pilířů  jsou  z  části  zdí  ko- 
stelní zastavěny.  V  západní  straně  otvírá  se  vchod  do  kamenného  šneku. 
Ostění  z  jemnozrného  pískovce  záleží  ze  dvou  válečků  a  dvou  žlábků 
s  koutovými  konsolkami.  Válečky  mají  trnože  z  obroučku  a  .širšího  válce, 
šroubovitě  rýhovaného.  Nahoře  přidány  jsou  dva  vaječníky  a  provazcový 
pruh,  který  jest  již  renaissanční.  Patří  tento  portálek  mezi  řídké  u  nás 
případy  slohu  přechodního  mezi  gotikou  a  renaissancí.  (Obr.  157. )  Dvéře 
pobity  jsou  plechem,  třemi  dlouhými  závěsami,  přítuh(ni  a  klepadlem,  velmi 
dovedné  práce. 

V  spodním  patře  věže  zachováno  z  původní  doby  ještě  okénko, 
jehož  hrany  v  ostění  šikmo  jsou  sříznuty,  pak  ve  zvonici  v  každé  z  čtyř 
stran  po  velkém,  gotickým  obloukem  uzavřeném  okně  Kamenné  renai- 
ssanční cimbuří,  jakož  i  hrot,  čtyřboký  zděný  a  omítnutý  jehlanec,  jsou 
dílem  XVII.  století. 

Kostelní  stavba  jest  jednolodní  budova  v  renais.  slohu  pod  taško- 
vým krytem.  K  lodi  o  třech  polích  přiléhá  s  jedné  strany  piavoúhlé  kně- 
žiště, s  protější  pak  kruchta  na  dvou  čtyřbokých  pilířích,  oblouky  pře- 
pásaných. Každé  pole  lodi  i  kněžiště  osvětleno  párem  půlkruhových  oken. 
Prostora  nad  kruchtou  osvětlena  kruhovým  oknem  v  západním  průčelí. 
Nad  třemi  poli  lodi,  kněžištěm  i  nad  kruchtou  klenuty  jsou  české  klenby, 
oddělené  pásy  na  pilastrech  toskánských,  dvojnásobně  zalomených.  Roz- 
měry: délka  kněžiště  5'70  m,  šířka  7/;/;  délka  lodi  30  in,  šířka  1230 ///. 
Výprava  z  r.    1842  jest  renaissanční,  běžné  práce. 

Na  věži  jsou  čtyři  zvony ; 

I.  Výšky  80  cm,  průměru  104  cf//,  jest  hladký,  až  na  úzký  pruh 
z  lilií,  dolů   čnějících,  pod  dvouřádkovým  nápisem: 


LÉTA   X  PANIE  I  M  2   D  I   LIX  *  TENTO  2  ZWON  2   SLIT  2  GEST  2 


KE   CZTI   2   A   CHWALE   2   TROGICZY   2  SW   2  / 


2   A   K  ZADVSSI   2   WSSESTARSKEMV   2  SKRZE  2 


WACZLAWA   2   FARARZE   2   W   HRADCZY   2   NAD   2    LB  S   ABE         (sic.) 


II.   Výšky  0'80  ///,   průměru  O  92  /;/,  zdoben   při   koruně  a  dole    orna- 
mentem z  lupenů. 

Soupis  památek   hist.  a  uměl.  Poi.  okres  Králo¥<-Hradecký  13 


194 


Obr.  157.   Všestary.  Dveře  do  věže  kostelní. 


Při   koruně  nápis; 
KE   .   CTI   .   A   CHWALE   .   BOZI   .   A  .  S  .  lANV   .   NEPOMVCKYMV   .   W 


WYSKYM   .   MEGTE   .   lAN   .   ZEIDA   .    1750. 

III.   Výšky  0"54  w,  průměr  072  w,  na  plášti  na  jedné  straně  krucifix 
na  druhé  P.  Maria. 


195 

Nápis: 

Slit  od  Karla  Paula   Hradec   Králové  léta  Páně   1872. 

ÍV.   Umíráček,    výšky  O  32  ///,    průměru    ()-37  /// ;    při    korunč    a    dole 
pruhy  ornamentální. 

Pod  korunou  nápis: 

GOSS   mích   IGNATIVS   DRACK   IN    KONIGGRATZ   1779 


Na  plášti  reliéf  sv.  Barbory. 


Výrava. 


J.  Horák,  Topogr.  52. 

Na  obecním  poli  byly  vykopány  zlaté  závity  a  v  r.  1898  zlatá    náušnice  tak  zv. 
arabského  díla.  (L.  Domečka,  Pam.  arch.  XVIII.,  277.  —  Duška  27.) 

KAPLIČKA    P.   MARIE,    ^  XV III.    století;    na    návsi    stojí     pro 
stičká  stavba  omítaná,  pod  taškami,  s  malebnou  zvoničkou.  Obdélný  půdo- 
rys má  délky  3  55  ;//,  šířky  3'80  ;;/,    výšky  3  00  vi  s  dvěma    půlkruhovými 
výklenky ;  kaple  sklenuta  jest  valené  s  lunetami  nad  výklenky. 

Uvnitř  oltářík  se  soškou  P.   Marie,  bez  ceny. 


Žižkovec  (Zižkoves). 

Kamenný  nástroj  v  museu  Pardubickém.  (Duška  74.) 


JMÉNA  MÍST. 


Babice  1. 

Běleč  2. 

Blešno  2. 

Bohárna  (Boharyně)  2. 

Černilov  4. 

Čibijz  8. 

Cistěves  10. 

Dobřenice  10. 

Dohalice  Dolní  20. 

Dohaličky  20. 

Hradec  Králové  23 

Hradec  Nový  100. 

Hrádek  107. 

Chlum  119. 

Jenikovice  123. 

Kopeček    sv.    Jana  fzvaný 

Zámeček)   124. 
Kratonohy  128. 
Krňovice  13^. 
Kukleny  134. 
Ledeč  140. 


Libčany  141. 
Librantice  149. 
Lípa  14  9. 
Lochenice  149. 
Malšovice  153. 
Neděliště  153. 
Nechanice  156. 
Nepasice  160. 
Občdovice  160. 
Petrovice  160. 
Petrovičky  163. 
Plačíce  163. 
Plotiště  164. 
Polanky  166. 
Pouchov  167. 
Praskačka  168. 
Probluz  169. 
Předměřice  172. 
Přín   Dolní  (Přím)   172. 
Roudnice  173, 
Rozběřice  173. 


Rosnice  174. 

Sadová  174. 

Sedlce  174. 

Skalice   174. 

Skalická  174. 

Slatina  174. 

Sobčtuš  175. 

Spravčice  175. 

Stračov  175. 

Stěžery  177. 

Stěžírky  179. 

Suchá  179. 

Světy  (S;ětí)   179. 

Svobodné  Dvory  182. 

Třebechovice  182. 

Třesovice  191. 

Věkoše   191. 

Všestary  192. 

Výrava  195. 

Žižkovec  (Zižkoves)   195. 


SEZNAM  UMĚLCŮ  A  ŘEMESLNÍKU. 


Bellmann  Karel,  zvonař  58,  132,  168. 

Beran  Štěpán,  zlatník  79. 

Božek  Josef,  mechanik  61. 

Brandl  Petr,  malíř  43,  70,  74. 

Braun  Matěj,  sochař  98,   147. 

Burian,  kameník  30,  31. 

Čech  Václav,  hodinář  89. 

Červený  V.  F.,  kovolijec  155. 

Delbot  Antonín,  kameník  61. 

Dietrich  Zachariáš,  zvonař  191 

Diviš,  zvonař  133. 

Drack  Ignác,  zvonař  86,  87,  106,  139,  195. 

Eliáš,  zvonař  6. 

Exnar  (Exner)  Martin,  zvonař  106,   155. 


Exner  Matěj,  zvonař  172 

Farář  Václav,  konvář  16,  193. 

Fischer  Frant.,  truhlář  112. 

Fischer  Karel,  stavitel   112. 

Friehl  Antonín,  malíř  41. 

Hadang  a  syn,  zvonaři  6 

Haring  J.,  malíř  70. 

Heřman  Jan,  malíř  35. 

lliller  Ant.  vdova  a  syn.  zvonaři  23. 

Hlaváč  Diviš,  konvář  a  zvonař  4,  123,  159. 

Hlaváč  Jan,  konvář  124. 

Hradecký  Jan,  písař  152. 

Jan    kameník  28. 

Jan,  zvonař  179. 


Josef,  kameník  61. 

Isak,  7Vonař  149. 

Kerner  Frant.,  stavitel  101. 

Kerner  J  .  mistr  stavit.  183. 

Klemens  (Klemenc)  Jan,  malíř  43,  70. 

Kolář  Jos.,  malíř  121. 

Kramolín  Josef,  malíř  68,  71,  104,  137,  1S4. 

Kranner  Josef,  archi'ekt  112. 

Kryšpín  Frant.,  malíř  41. 

Kurz  J  ,  mistr  zednický  167. 

Kiihner  Jan  Jiří,  zvonař  72,  73. 

Kiihnerova  Anna,  zvonařka  132. 

Křeoelka  Jindřich,  konvář  130. 

Láb  er  Ludvík,  architekt  21,  35. 

Lanr.b,  architekt  112. 

Lauie^tius,  malíř  41. 

Lissack  Valentin,  zvonař  2,  163,  169. 

Lissiak  Josef,  zvonař  9,  10. 

Litonr 'íický  Matiáš,  písař  84,  140. 

Loukí,  Jakub,  malíř  190. 

Lurag  ■  Karel    stavitel  63. 

Max  Josef,  sochař  112. 

Maywald  Ondřej,  malíř  180. 

Mikuš  Jan,  illuminator  82. 

Mitburger.  truhlář  112. 

Noldinger  Kristián,  malíř  68. 

Orfus  Jiří,  illuminator  84. 

Palme  J.,  malíř  177. 

Paul    Karel  Vil,   zvonař    72,  73,    112,  123, 

134,  139,  152,  163,   166,  169,  176,  195. 
Pekař,  konvář  61. 
Perner  A.  a  syn,  zvonař  181. 
Peschek  Josef,  malíř  158. 
Petr,  kameník  32,  61. 

Pricqvey  (Pricquey)  Mikuláš,  zvonař  148, 187 . 
Ptáček  Jakub,  zvonař  2. 


Ptáček  Ondřej,  konvář  138. 

Quast  Jan,  malíř  38. 

Raab  Ignác,  malíř  13,  71. 

Radouš  Matouš,  illuminator  84. 

Rejsek  Mat.,  kameník  46. 

Rozyna  Václav,  malíř  170. 

Runkas  Václav,  mistr  zednický  138. 

Rychnovský  Jiří,  spisovatel  84. 

Scheiwl  Josef  (Šejvi),  malíř  38,  110. 

Schmidt  Frant ,  baron,  architekt  58. 

Schmoranz  Frant.,  stavitel  35,  39,  44. 

Schneider  Antonín,  zvonař  4,  75,  111,  139, 

166,  177. 
Schneider  Josef,  zvonař  59 
Schonfeld  Antonín,  zvonař  123. 
Schreter  Martin,  zvonař  179. 
Souček  Frant.,  mistr  zednický  166. 
Spicz  Mat.,  konvář  59. 
Spicz  Mikuláš,  kovolijec  59. 
Stodola  Eliáš,  zvonař  126,  155. 
Symeon,  zvonař  127,  180. 
Šmíd  Frant.,  hodinář  89. 
Tomass  (Tomáš),  zvonař  7. 
Tunk  Jan,  řezbář  185. 

Václav,  konvář  a  zvonař  23,  61,  123,  139. 
Vavřinec,  hodinář  61. 
Všetečka  Václav,  mistr  zednický  153. 
Wagner  J.,  malíř  175. 
Waldherr  Frant.  Kristián,  malíř  190. 
Walentin  Josef,  konvář  145. 
Watzek  G.,  malíř  167. 
Wittmann,  stavitel  89. 
Žáček  Ondřej,  zvonař  58,  63,  166. 
Žáček  Václav,  zvonař  58,   166. 
Zeida  (Zeyda)  Jan,  zvonař  172,  194. 
Zmilelý  Janíček,  illuminator  84. 


GETTY  CENTER  LINRARY 


3  3125  00672  2827 


k.